KATOLICKY

LIDOV KATECHISMUS.
Paedagogicky a asov spracoval

Frantiek Spirago,
c. k, p r o fe s s o r n a n m e c k m g y m n a siu N a p k o p v P raze.

Peloil dle V. vydn

F ra n ti e k Kalvoda,
c. k. professor nbo. na stav uitel a docent paedagogiky, methodiky a katechetiky na theolog, stav v Brn.

st II.: Mravouka.
S c h v l e n o nejd st . o r d i n a r i t e m v O l o m o u c i d n e 5. s r p n a 1 9 0 3 . . 12. 43 7.

TET VYDN.

V OLOMOUCI, 1 9 0 4 .
N kladem

R. P r o m b e r g r a ,

k n ih k u p c e .

Tiskem A LO ISA W IESN ER A v Praze.

II

Obsah sti II.

A. Pikzn.
1. Rozli n p i k z n i .................... 2. 0 svd o m .............................. 3 . 0 dvou pikznch lsky . . 4. 0 pikzni lsky k B o hu . . 5. 0 lsc e pozemsk ...................... 6. Pikz n lsky k bli nmu . . 7. 0 nedosta tku lsky k blinmu 8. 0 lsc e p te lsk ..................... 9. Pikzn lsky k n e ptelm . 10. 0 n b oe nsk sneliv o sti . . 12. 0 s e b e l s c e .............................. 13. D e sa te r o boch pikzni . 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 1 3 5 8 15 17 20 23 25 28 35
O s m p i k z n b o z i . . . ,. 152

1. Zkaz poruen cti blinho . . ,. 152 2. Zkaz n e u p m n o st..................... . 160 3. Prostedky proti hchm jazykem 165
D e v t p i k z n i b o . . , 166 O postaven e n y ......................... 166 D e s t p i k z n i b o z i . . . , 173

174 2. Kesan v n o u z i..................... .... ,. 178 O skutcch milosrdenstv . . . . 181 1. 2. 3. 4. 5. Cena vynakldn majetku . . . Pikzn skutk milosrdenstv . Jednotliv skutky milosrdenstv . Kterak konati skutky milosrdenstv Uitek skutk milosrdenstv . . Povinnost vdnosti . . . . . . ( Dobr s k u t k y , c n o s t , hch, nepravost) 1. O dobrch sk u tc c h ..................... 2. O c n o sti........................................... Druhy c n o s t i.................................. 3. O h c h u .............................. .... . . O pvodu h c h .......................... Druhy h c h ......................... . . O velikosti hichu ...................... Tresty hichu sm rtelnho . . . Tresty hchu vednho . . . . 4. N e p r a v o s t...................................... 5. O p o k u e n ...................................... 6. O zl pleitosti . . . . . . . O 7 . hlavnch c n o st e c h a 7. hlav nch h c h .................................. 1. O p o k o e .................................. . O pe ........................................... 2. O p o slu n o sti.................................. O neposlunosti.............................. 3. O m rnos ti, trplivosti, smlivosti O h n v u ...................... . . . . 4. O t d ro s ti...................................... O la k o m s tv .................................. 5 . O stdmosti v jdle a pit . . . O n e s td m o s ti.............................. 198 204 207 214 217 219 221 227 231 232 237 241 181 182 185 190 192 195

1. 2. 3. 4.

36 P r v n p ik z n b o si . . . 39 0 klann se B o h u ................. 39 0 m o d lo slu b .......................... 44 0 lic h ct b o ...................... 46 0 uctvn svtch . . . . . 48 0 uctvn Rodiky bo . . . 53 0 uctvn posvtnch obraz . 59 0 uctvn ostatk ..................... 62 Mimodn kon y pocty bo . . 64 P s a h a ........................................... 64 S l i b ................................................... 67 D ru h p ik z n i b o si . . . 70 T e t p i k z n b o . . . . 78 Pikzn svcen nedle . . . 79 Pikzn p r c e .............................. 85 Z o tav en ........................................... 89 0 volb stavu .............................. 90 95 96 99 102 108 t il 112 113 113 118 124 127 127 128 131 139 142 144 145 146 149

B. O kesansk spravedlnosti.

Patero pikz n cr kev nch . . . 1. 0 svcen svtk .......................... 2. 0 roce crk e v n m .......................... 3. Pikzn o p o s tu .......................... 4. Zdrovni se od alkoholu . . . 5. 0 povinnosti velikonon . . . . 6. 0 asu z a p o v d n m .................
tv r t p i k z n i b o zi . . . .

1. 0 povinnostech k r odim . . . 2. 0 povinnostech k vrchn o stem . . 3. 0 povinnostech vr chnost . . . P t p i k z n i b o z i ................. 1. 0 cen iv o ta .................................. 2. 0 povinnos t i k vlastnmu ivotu 3. 0 povinnosti k ivotu blinho . 4. 0 nakldn s e z v a ty .................
e s t p ik z n i b o ii . . . . S e d m p ik z n i bo . . . . 1 . Prvo vlast n i c t v .......................... 2. Hch y proti 7. pikzn bomu

247 247 251 253 256 257 262 265 265 268 269 271 O n eisto t....................................... 275 7. O horlivosti v d o b r m ................. 277 O l e n o s t i ...................................... 278

C. O kesansk dokonalosti.
1. Veobecn p ro s te d k y ................. 283 2. Zvltn p ro s te d k y ..................... 290 3. O osmeru blahoslavenstv . . . 295

_ i __

O pikznch.
1. O pikznch vbec.
Jako Bh dal tlesm n ebeskm nezvratn zkony (. 148. 6.), rovn tak dal i lidem pikzn n ebo zkony.

Bh nm dal zkony, by n s u i n i l astnmi.

asn i vn

Zakazuje-li otec dtti brti do ruko u s telnou zbra, m patrn n a zeteli jen b l a h o dtte. Zcela tak se m s pikznmi bomi. Bh nikdy neporou, leda co slou ku prospchu tm , kterm to porou. (Sv. Au g.) Bh jen proto pikazuje, by ml pinu ns o d m n i t i . (Sv. Paulinus). Tedy ji pouh pkaz Bo jest pro ns milost. (Sv. P aulinu s). Pohansk m u dec prav: Lidstvo bez zkon by nebylo nim jinm, ne stdo nev zan dravch zvat, z nich silnj by rdousila a serala slab."

1. Bh vtpil do due kadho lovka

zkon p iro zen ! pravidla lidskho jednn. ten t o zkon nm udv zkladn
M a l d t jet nieho neslyelo o 10 pikznch boch a pece, udlalo-li nco zlho, na p. selhalo-li, vzalo-li nco a p., jest nepokojno, boj se, styd se a ji se nedv tak upmn jako d v e; jest si tedy vdomo, e nejednalo dobe. P odobn plat o p o h a n u , kter rovn tak jet se nenau il 10 pikzn boch; jednal-li zle, na p. kradl-li vradil-li, pozbv klidu mysli a boj se; i on v, e nejednal dobe. Z toho lze uzavrati, e lovk od pirozenosti m v sob zkon. Tento zkon nen napsn , nbr v r o z e n . (Sv. Amb.) Jako v l a t o v k a od pirozenosti v, kterak m stavti hnzdo, v e l a , kterak m dlati b uky, tak lovk od pirozenosti v, kterak m rozumn jednati. Sv. Pavel prav, ze pohan od pirozenosti jsou puzeni konati to, co porou zkon (10 pikzn Boch), e tedy v d e n s o u d n budou souzeni dle zkona pirozenho. (m. 2. 14. 16.) V srdce nae, Pane, jest vepsn zkon' tvj, jeho dn zloba nezni. (Sv, Aug.) Tento zkon me sice pti z a t e m n n , ale n i k o l i v y m a z n . (T ert.) Nikoho nen, jen by nectil zkona, vtisknutho Bohem do jeho due. (R. Katech.) Zkon pirozen oznamuje nm pedevm nejdleitj pra vidla mravn, jako n a p . : N e j v y bytosti nle cta, kad mus sebe sama milovati , kad m milovati sv rodie a pbuzn", blinmu nesmme initi nieho, eho sami neradi m m e, nikdo neme bti vzn k nemu nem onm u , a p. Mimo to oznamuje nm tento pirozen zkon to, co z tchto pravidel mravnch b e z p r o s t e d n v y p l v ; to jest 10 boch pikzn (vyjmajc svcen s o b o t y ) . Zkon pirozen nen tedy snad jistou adou pravd rozumovch, nbr jest to jist b os k rozkaz (= r rozkazujc vle bo), kterou nm rozum v j ednotlivch ppadech dv

poznati. (Toto uvdomn si onoho rozkazu boho j est svdom. Viz o tom str. 3.) Ml se tedy, kdo se domnv, e rozum sm jest onm zkonem.

Pon vad pak l i d nsledk e m svho hnho ivota pedpisy zkona pir o zenho ji dokonale nepoznvali, z j e v i l jim Bh jet j e dnou svou vli.
Jako krsnho o b r a z u , je-li popinn, nelze rozeznati, rovn tak byl pirozen zkon ve lovku nsledkem hnho ivota zatemnn. Tak se stalo, e lid pak ji n e m o h l i r o z e z n a t i d o b r o d z l h o . P roto jim Bh zjevil, objasnil a zdokonalil zkon pirozen. Bh uinil, co in mal, jen o b n o v u j e njak obraz. jakmi dky jsm e povinni Bohu , e n m jet jednou oznmil svou sv. vli. (. -Katech.)

2. Bh z j e v i l tak pikzn, zvlt 10 boch pikzn a 2 pikzn lsky, b y nm

zkon pirozen hloubji vtpil, vysvtlil a zdokonalil.
Bh z j e v i l pikzn, t. j. mluvil k lidem a sdlil jim svou vli; vzpomeme na p. na rozmlouvn Boha s Mojem a na dn zkona na h o e Sinaj. Ku zjevenmu zkonu nle: I. Zkon pedmosaick, jej dal Bh Noemovi a Abrahamovi. Noemovi dal Bh na p. zkaz, povati masa s krv (1. Moj. 9 .); Abrahamovi dal pikzn obzky. (1. Moj 17. 11.) II. Zkon mosaick, jej dal Bh idm zkrze Moje. K nmu nle: 1. 10 b o c h p i k z n , 2. o b a d n a 3. o b a n s k zkony idovsk. I. 10 boch pikzn Kristus, jak sm pravil (Mat. 5. 17.), ne zruil, nbr zdokonalil. Sv. Cyr. Alex. prav, e Bh uinil tak, jako mal, jen prvnch obrys, kter n a obraze uinil, n eni, nbr j en zdokonaluje. 2. O b a d n zkony, kter se tkaly obt, chrm u a p., pestaly platiti sm rt Kristovou (vzpome me n a usneen apotol na snmu j erusalmskm), ponvad obadn obyeje Starho zkona byly jen pedobrazy Vykupitele. Poslov pak prvem pestali, jakmile to, co oni zvstovali, ji se stalo. (Sv. Lev Vel.) 3. O b a n s k zkony, kter podaly pomry tehdejch id mezi sebou, platily vhradn jen pro nrod idovsk. III. Kesansk zkon, jen obsahuje 2 p i k z n l s k y , vyaduje hlavn konn skutk m i l o s r d e n s t v (Mat 25. 35.) a v n i t n s v a t s m l e n (Jan 4. 24.), kdeto idovsk zkon naizoval hlavn jen zevnj plnn kon a obad. Kdeto zkon mosaick byl napsn na kamench deskch, 2 pikzn lsky jsou n a p s n a Duchem sv. d o n a e h o s r d c e (id. 8. 10.), t. j. Duch sv. osvcuje n rozum tak, e 2 pikzn lsky dokonale poznvme, a rovn lskou bo v srdce nae vlitou pobd nai vli, bychom je plnili. Dvj zkony byly nedokonal (id. 7. 19.), kesansk zkon vak jest d o k o n a l , jeliko plnn tohoto zkona pivd lovka k jeho nejvymu cli, k vn blaenosti. Dv pikzn lsky jsou d o k o n a l e j , n e 10 b o c h p i k z n ; nebo kdeto tato jen zakazuj k o d i t i blinmu, pikzn lsky k blinmu mimo to i pikazuj blinmu v nouzi p o m h a t i. Ponvad zkon mosaick byl nedokonal, odevzdali ho jen andl Mojovi (Gal. 3. 19.), kdeto Zkon nov zvstoval sm Syn bo.

3. Bh posud dv zkony svmi zstupci

na zemi, duchovn a svtskou vrchnost.

Tyto zkony se jmenuj crkevn a s t t n zkony.
C r k e v porou jm enem Kristovm; nebo Kristus pravil apotolm : Kdo vs sly, mne sly, kdo vm i pohrd, m nou po h rd . (Luk. 10. 16.) I s v t s k v r c h n o s t m svou moc od Boha. Sv. Pavel prav, e Bohu sammu se protiv, kdo se vrchnostem protiv. (m. 13. 1.) Crkevn zkony jsou na p. 5 p i k z n c r k e v n c h ; sttn zkony jsou na p. zkon brann, trestn, tiskov, spolkov a p. Tyto poslednj zkony nejsou vlastn nim jinm, n eli nazen, kter odpovdaj zsadm r o z u m o v m . Zkon crkevn a sttn li se od boskho (pirozenho nebo zjevenho) zkona tm, e prvnj se vztahuje jen s k u t k y a s l o v a , bosk vak se vztahuje i na nae m y l e n a d o s t i . (Sv. Tom. Aq.)

Pece vak zkony, kter dvaj zstupcov bo, jsou jen tehdy o p r a v d o vmi zkony, n e o d p o r u j - l i ani pirozenmu, ani zjevenmu zkon u .
Nen zkona proti zkonu bomu. Kdyby porouel nco jiah o csa a nco jinho jeho sluebnk, m stodritel, mus se poslouchati csae. Podobn jest zde. Kdyby tedy zstupcov bo poroueli nco, co Bh zakazuje, pak plat slovo sv. P av la: V c e s l u poslouchati Boha n e l o v k a . (Sk. 5. 29.) Vzpomeme jak si ponali 3 mldenci v peci ohniv a 7 brat makkabejskch.

Pikzn svobody.

Bo

nikte r ak

neodnmaj

lovku

prav

Spe in lovka n e z v i s l m n a t v o r e c h . Hnk naproti tomu upad do hanebnho otroctv; podob se ryb chycen na udici. Kde j est Duch Bo, tam j est svoboda. (2. Kor. 3. 17.) H c h v e d e k o t r o c t v , c n o s t v a k n s i n s v o b o d n m i . Proto se k : Deo servire regnare est. ( B o h u s l o u i t i , j e s t p a n o v a t i.) Ostatn svoboda nikterak n e zle v tom, abychom mohli dlati, co se nm zachce. Vdyt hranice svobody tvo ji prvo jinch lid. Svoboda jest prvo, smti konati vecko dovolen. Bohuel se slova svoboda zneuv. Mnoz jm rozu m nevzanost a nazvaj uzdu, kterou zkony kladou jejich patnm choutkm, tyranstvm a despotismem. Chtj se v y p r o s t i t i od B o h a a jeho pikzn. Jejich touha po svobod ili liberalismus (liber = voln) dr se zsady: bu iv bez ohledu na Boha, jakoby dnho Boha nebylo. V tomto smyslu dvej zkony, vychovvej mlde, pi noviny a knihy. Takov snaha nezasluhuje jm na svobody, nbr b e z b o n o s t i J i n zase pod svobodou rozum : svobodu pro s e b e a otroctv pro jin. Odtud pochz, e se lid nazvaj l i b e r l y ( milujc svobodu) a pi tom asto jsou lidmi nejnesnelivjmi (nejintolerantnjmi). Jejich svoboda nen ne snahou, p o t l a i t i p r v o s l a b h o . K d o m p o d v s t e c h s l o v o s v o b o d a, t o m u j i s t c h y b v s r d c i .

2. O svdom.
Z poznn zkona pochz svdom.

1. S v d o m jest vdom o tom, zda-li kon dle zkona jest dovolen nebo nedovolen.
T oto vdom povstv odtud, e ns r o z um v jednotlivch ppadech, kdy mme jednati, upozoruje, co se m stti dle zkon nm znmch. Rozum nm tedy pivd n a v d o m zkon a nai povinnost. Toto vdom se nazv s v d o m . Svdom jest tedy innost r o z u m u . Ono vak tak, jak vme, pobd i nai v l i mocn k dobrmu. Ponvad ns svdom upozoruje na vli bo, nazvaj ho m noz svtcov hlasem bom". Svdom jest hlas bo, kter se ozv jako z k o n o d r c e a s o u d c e . (Sv. Tom. Aq.) Jako k a z a t e l v kostele povzbuzuje, hroz a t, prv tak ve chrm due ke svdom. (Sv. Chrys.)

Svdom se ozv takto: P e d skutkem ns povzbuzu j e a varuje , po skutku napluje klidem n e bo nepokojem podle toho, je-li skutek dob r nebo z l .
Kaina a Jide naplnilo svdom nepokojem. Lidsk soudce se nech mn ohdy uplatiti, lichocenm zskati, nebo bzn zastraili, nikoliv vak soud covsk dvr naeho svdom.1 (Sv. Chrys.) Svdom je tedy d o b r nebo z l . 1 D o b r svdom n a p l u j e n s v e s e l o s t a zapuzuje smutek jako slunce mraky. (Sv. Chrys.) O s l a z u j e v e c k y h o k o s t i ivota; jest jako m e d , jen netoliko jest sladk, nbr i nej vt hokost oslazuje. (Sv. Aug.) Pslov prav: Dobr svdom jest n ejlep podukou.1 Nejvce u pokojuje lovka 1 v hodin smrti. Dobr svdom jest o k o u e n m n e b e . (Sv. Chrys.) Zl svdom napluje n e p o k o j e m a m rzutost; jest to erv, jen vylezl ze hniloby hchu (Sv. Tom. Aq.) a jen nikdy n eumr. (Mar. 9. 4 3.) Zl svdom s t r p u j e v e c k y r a d o s t i ivota, jest jako me D a m o k l v , jen byl zaven na ni nad jeho hlavou a pipravoval ho o vecky radosti pi hostin. Kdo m zl svdom, podob se na sm rt odsouzenmu zloinci, jen vzdor vem poitkm, jich se mu v poslednch hodinch po skytuje, nikdy nen v pravd veselm. (Sv. Bern.) Zl svdom se asto jev i z e v n , zvlt v pohledu.

V l e lovka m e svdom n a as potlaiti. Odtud po chz, e mnoh lovk m tl, mnoh pak otupl svdom.
tl svdom varuje ped nejmen chybou, o t upl sotva ped nejvt chybou. tl svdom podob se z l a t v z e , kter udv skoro i nejmen prek; otupl svdom se podob s e n n v z e , kter se nepohne ani pod jednm kilogramem. tl svdom mli svtcov ; lekali se nejmen urky Boha ; otupl svdom maj svtci; tito si nevmaj ani toho, co je patrn smrtelnm hchem. Takov lid vak nic mn kladou velikou vhu na malikosti ; ced komry, ale polykaj velbloudy. (Mat. 23. 24.) lovka, kter m tl svdom, nazvme s v d o m i t m , lovka se svdomm otuplm, n e s v d o m i t m.

Kdo s i navykne konati zl skutky, m potom svdom irok (laxn). Opakem tohoto svdom jest svdom zkostliv (skrupul o sn).
Kdo m svdom laxn, povauje n e j v t h c h y z a d o v o l e n ; takov kv : jednou jest n ik d y ; asto nen vdy; chybovati jest lid sk ;

jin to tak dlaj a p .; on ve svm sputnm ivot nedb ji nic svdom, jako lovk, jen bydl u v o d o p d u (nebo u eleznice), ponenh lu si zvykne na hluk a pak ji docela dobe sp. (Sv. Vine. Fer.) Kdo vak m svdom z k ostliv, povauje i d o v o l e n vci (nevin nou zbavu, pse njakou a p.) za h c h . Skrupulant se podob p l a c h m u k o n i , jen se lek i stnu njakho stromu nebo kamene, jako by t am stl lev nebo tigr, a tm uvd povoz v n ebezp e ; tak tak skrupulant vid nebezpe tam, kde ho nen, a takto snadno upad v neposlunost a jin hchy. (Scar.) zkostlivost nem svj pvod snad ve patnm poznn, nbr v n e p o d k u m y s l i ; tento nepodek kal rozum. Pina velik zkostlivosti jest pcha, (Sv. F r. S.) Kad skrupulant jest z b a b l m a proto neme se stli dokonalm ; pedob se bzlivmu vojku, jen si netrouf s neptelem bojovati, nbr hned skld zbra. Skrupulant se n e s m z d r o v a l i pi svch pochybnostech ; nebo ony jsou jako klih nebo smla, protoe tm vce lp, m vce se jich dotkme. (Scar.) S krupulant si nem vmati svch pochybnost a m smle konati prv to, co mu jeho pochybnost zakazuje. (Sv. Alf.) Mus svho zpovdnka pln p o s l o u c h a t i, sice jinak se n evyl, nbr konen zblzn. (Sv. A lf) Skrupulant nesm viti svmu v l a s t n m u s u d k u a m u s n e d v o v a l i svmu zdn, ba pln si ho mus nevmali. Jen takto se zbav sv zkostlivosti, kter obyejn pochz z pchy a ze zatrzelho lpn na svm m nn. (Mar. Lat.) Kdo chce vykonati nco velikho pro Boha, m se bedliv chrniti pli uvaovati; kdyby tak byli jednali apotolov, jakivi by se nebyli odhodlali pouovati lidstvo. (Sv. Ign, L.)

2. Kdo jedn proti svmu svdom, do pout se hchu.

Svdom toti vlastn nen nic jinho ne z k o n , p o u i t v jed n o tlivch ppadech. Kdo tedy jedn proti svdom, jedn p r o t i z k o n u . Sv. Pavel prav, e ten he, kdo jedn proti svmu pesvden. (m. 14. 23.) Kdo tedy na p: ve tvrtek se domnv, e je ptek a pes to lehkomysln j masa, he. Z tho dvodu j i n o v r c i , kte z klamnho pesvden dr se svho n boenstv, jsou bez viny.

3. 0 dvou pikzn ch lsky.

1. Nej dleitj pikzn jsou 2 pik zn lsky, toti pikzn lsky k Bohu a k blinm u; nebo v nich jsou obsaena vechna ostatn pikzn.
Kdy jedenkrte jist uitel zkona se tzal Krista, kter je prvn pi kzn, pravil K ristus: Milovati bude P na, Boha svho, z c e l h o s r d c e s v h o , ( svou vl) z e v d ue sv ( svm rozumem), a z e v mysli sv ( = svm citem) a z e v sly sv ( = ve svch skutcch). T o f j e s t prvn pikzn. Druh pak jest podobn jemu : Milovati bude bl inho svh o jako s e b e samho. (Mar. 12. 30.) Ji i ve starm zkon Bh podobnmi slovy poruil m i l o v a t i Boha (5.

Moj. 6. 5.) i blinho. (3. Moj. 19 . 18.) Ve dvou pikznch lsky jsou o b sa en a v e c k a ostatn pikzn. To pochz odtud, e tato 2 pikzn maj vliv na v e c k y d u e v n s l y lovka a je d : rozum, cit, vli, jako i skutky . (Vimni si ve uvedench slov Kristovch!) Jako tedy v t v e vyrstaj ze spolenho k m e n e , tak z tchto dvou pik zn vyplvaj vecka ostatn pikzn . Ostatn pikzn jen p i o s t u j v j e d n o t l i v o s t e c h to, eho daj pikzn lsky. Proto prav K ristus: Na t c hto dvou pikz nch zvis cel zkon i proroci.8 (Mat. 2 2 .4 0 .) Dle toho tedy v rodinch, s t t e c h , zemch a obcch nebylo by teba dnch jinch zkon, ne zkona lsky, kdyby se vichni vudy dle nho dili. (Allioli.)

Ve pikzn l s k y k B o h u jsou obsaena prvn ty i pikzn bo, ve pikzn l s k y k b l i n m u ostatn pi kzn bo, jako i pikzn, konati skutky milosrd e nstv.
Prvn t y i pikzn bo tkaj se B o h a. Jakoto n svrchovan krl d Bh v 1. pikzn k l a n n s e j e m u a v r n o s t , ve 2. c t u , ve 3. sl o i t i j e m u , ve 4. ctu k jeho z s t u p c m na zemi. Ostatnch est pikzn tk se b l i n h o a zakazuj, jemu k o d i t i : na ivot (5. pikzn), na nevinnosti (6. pikz.), na majetku (7. pikz.), na cti (8. pikz.), na tom, co mu nle ( 9. a 10. pikz.), Pikzn Kristovo: konati skutky milosrdenstv (Mat. 25. 31. a dal), d o p l u j e druhou adu desatera boch pikzn, tkajcch se blinho; nebo toto pikzn jet vyaduje, blinmu v nouzi pomhati. Ze poslednch 6 p i k z n b o c h s p o l u s o u v i s , dv Kristus na srozumnou svou odpovd boha tm u m ldenci; nebo zan vypotvati pikzn, tkajc se blinho, z kazem vrady. (Mat. 19. 1 8 .; Luk. 18. 20.) Tak sv. Pavel pohl na pik. 5 . 10. jako na samostatnou souvislou adu pikzn, (ftm . 13. 9.)

2. Kdo tedy pln pikzn lsky k Bohu a blinmu, pln tm vecka pikzn a dojde tedy spasen.
Kdo zachovv 2 pikzn lsky, zachovv vecka pikzn, protoe prv vecka ostatn pikzn v tchto dvou jsou obsaena. Proto prav sv. Pavel: Plnost zkona jest milovn. (m. 13. 10.) Bez lsky k Bohu a k blinmu vak nen spasen. Proto prav sv. Ja n : Kdo nemiluje, zstv ve s m r t i . 6 (1. Jan 3. 14.) Kdo ije bez lsky, jest mrtev. (Sv. Fr. Sal.) A sv. Pavel: Nemiluje-li kdo P na n aeho Jee Krista, budi p r o k l t . " ( 1. Kor. 16. 22.) K c h z i je nm teba d v o u n o h o u ; chceme-li kreti k nebi a k Bohu, musme mti lsku k Bohu a k blinmu. (Sv. Aug.) P t k se me povznsti k n ebi jen tehdy, m-li dv kdla, my jen n a dvou perutch lsky k Bohu a k blinmu. Sv. Augustin prav k B o h u : Co jest pece lovk, e Ty chce bti od nho milovn a jem u, nechce-li toho initi, hroznmi tresty vyhrouje?1 1

3. Pikzn lsky k blnmu jest podobno pikzn lsky k Bohu, protoe jednoho to hoto pikzn bez druhho vyplniti nelze.

Lska k Bohu jest nerozlun S po je n a s lskou k blinmu. Jako v z r n k u jest obsaena rostlina, tak jest v lsce k Bohu obsaena lska k blinmu. Ob pikzn lsky maj tedy tu vlastnost, e jednoho bez druhho nelze zachovvati.0 (Sv. Aug.) Proto Psmo sv. m luv m nohdy jen o j e d n o m pikzn lsky, hned o pikzn lsky k Bohu, hned zase o pikzn lsky k blinmu, protoe jedno je ve d ruhm obsaeno. (Sv. Aug.) Prav-li nkdo: J miluji Boha, ale nenvid pece bratra svho, lh jest. ( l . Jan 4. 20.) Kdo miluje Boha, neme nenvidti lovka, a kdo nenvid lovka, neme milovati B oha. (Sv. Jeron.) Lska, toti lska k Bohu, jest dobrotiv, nezvid, nemysl zlho, (1. Kor. 1 3. 4 . 7.) Lska k blinmu jest tedy nejlepm zkuebnm kamenem lsky k Bohu. Kdo se na svho blinho (by jen na jedinh o) zlob, jej nenvid, jem u zvid, jem u kod (na zdrav, n evinnosti, majetku nebo cti, nebo kdo nedv almuny), ten nem lsky k Bohu. Nespravedlnost, j se nkdo dopout, jest dkazem, e nem lsky B ohu. (Sv. Au g.) Zvist ukazuje patrn, e lovk nem pradn lsky k Bohu. (Sv. Efr.)

4. Kdo m tedy l s k u k b l i n m u , zn lsky a tm tedy v e c k a pikzn.

pln o b pik

Sv. e v a n d l i s t a J a n napomnal stle kesany slovy: S y n k o v , m i l u j t e s e v e s p o l e k . " Kdy se ho tzali, pro jim k stle tot, p rav il: Budete-li mti lsku vespolnou, naplnte tm c e l z k o n . Tak mluvval asto i sv. Pavel. (Rm. 13. 8 .; Gal. 5. 14.) Spasitel slibuje (ve sv roz mluv s bohatm mldencem) vn ivot ji tomu, kdo pln onu adu desa tera pikzn boch, je se tkaj blnho. (Mat. 19. 18.) Tak pislibuje pi soudu vnm blaenost vnou tm, kte svm blinm v nouzi pom hali, kte tedy konali s k u t k y m i l o s r d e n s t v . (Mat. 25. 31.)

5. S c h o p n o s t a ochotnost k milovn Boha a blinho dostvme zrove s milost posvcujc.

Sami ze sebe nejsme schopni, Boha nade vecko milovati. S nm i lidmi po hchu ddinm m se prv tak, jako s p a l m a m i , kter ze sv vlasti byly k nm peneseny; rdy by nesly u ns ovoce, ale pece nikterak n e mohou nsti zralch a chutnch d a tl; toho j sou schopny jen v onch ast njch krajinch. Zcela tak se m s nam srdcem ; ono by rdo milovalo Boha, ale nem k tomu sly; k opravdov lsce k Bohu me se povznsti jen tehdy, je-li oiveno nebeskou milost. (Sv. Fr. Sal.) Chtn sice jest ve mn, ale inn dobrho nem ohu docliti. (m. 7. 18.) Teprve tehdy, kdy na k t u sv. nebo ve s v t o s t i p o k n Duch sv. v ns zavt, pin s sebou lsku k Bohu do naeho srdce. P roto prav sv, Pavel: Lska bo rozlita jest v srdcch naich z k r z e Ducha SV., kter dn jest n m . (Pum. 5. 5.) S lskou k Bohu pichz souasn do naeho srdce lska k blinmu. (Sv. A u g ) Lska k Bohu a k blinmu jest vlastn jedna a t lska, jen jej pedmt, k nmu se odn, jest rzn. Jsou to dva potoky z tho pramene tekouc, 2 vtve z tho k oene. K ristus proto u d l i l apotolm d v a k r t e D u c h a sv . (kdy toti na n dechl a o slavnosti Letnic, ponvad Duch sv. nm udluje dvoj lsku). (Sv. Aug.) Duch sv. byl posln s nebe na zem. Byl sesln s nebe, by lid milovali jB o h a; byl posln na zem, b y lid milovali blinho. (Sv. Honorius.)

4. Pikzn lsky k Bohu.

V povaze lidsk jest, e lovk nachz z a l b e n na tom, co p o z n v jakoto krsn a dobr. Tato zliba na krsnm a dobrm a s n a h a po tom n azv se lska". (Jak patrno, je tedy lska innost r o z u m u , c i t u a v l e zrove.) Jest lska p i r o z e n , t. j. lska k pbuznm ; dle s m y s l n lska, nachz-li nkdo zlibu na nkter osob (nebo na zveti, pedmtu njakm) pro jej pomjejc pednosti. Lska k Bohu vak jest s v t lska.

1. Boha mme milovati proto, e to K ri stus porou; dle proto, e Bh jest bytost nejkrsnj a nej dokonalej a protoe ns nekonen miluje a ustavin nm dobrodin prokazuje.
Kristus porou Boha milovati, n ebo prav: Milovati bude Pna, Boha svho, z celho srdce svho, z cel due sv, ze v mysli sv a ze v sly sv. (Mar. 12. 30.) Bh jest bytost nejk rsn j ; nebo kdy ji pozemsk vci jsou tak krsn, jak teprve jest asi krsa Boha, jen vecky tyto vci u inil? (Moudr. 13. 3.) Vdy eho nkdo sm nem, toho neme dti jinm. Kdo jinm u pjuje 100 K, mus naped sm tch 100 K m ti, ba jet mnohem vce, jinak by nem ohl'tolik penz pjiti. Z tto p iny mus mti Bh vecky d o k o n a l o s t i, jim se na tvorech podivujeme. Pinou lsky k B ohu jest Bh s m . (Sv. Bern.) Bh svou nejvt krsou a nepochopitelnou dobrotou vb k sob vecky due a vecka srdce. (Sv. Fr. Sal.) Lska Boha k nm ukzala se nejvce tm, e poslal svho jedno rozenho Syna na zem, aby ns vykoupil. Kristus sm prav: Nebo tak Bh m iloval svt, e svho jednorozenho Syna v y d a l/ (Jan 3. 16.) Bh poslal svho jednorozenho Syna, by n ja k o krl lid, nbr jako s l u e b n k na zemi il; a nikoliv ab y il a umel jako jin lid, nbr aby il ve mnohch strastech a p r o n s l e d o v n c h a umel n a k i . (Alb. Stolz.) Bh vydal svho Syna, kterho tak nekonen miluje. I rodiov zpravidla miluj sv dti tm vce, m mn dt m a j; nejvroucnji miluj svho je d inka. Kterak tedy asi Bh miloval svho j e d n o r o z e n h o Syna. A pece ho vydal. (Alb. Stolz.) Dejme tomu, e by njak pn se prochzel u moe se svm synem a se sluebnkem. Sluebnk by pi tom padl z neopatrnosti do moe. Tu by poslal pn svho syna za nm, aby jej s nebezpem vlastnho ivota vythl. Zda by toto ji n ebylo nejkrsnjm dkazem, e onen pn miluje svho sluebnka? Z d a li by takov sluebnk rovn nemiloval svho pna? Nue podobn se m s vykoupen m. Proto vol sv. Augustin : Abys sluebnka zachrnil, vydal jsi, Pane, svho Syna. Proto ns napom n sv. Jan : Milujm o Boha, protoe B h ns dve m iloval. (1. Jan 4, 19.) Bh n m neustle prokazuje d obrodin ; nebo Bh nm dal vecko, co nm jest milo. On nm dal ivot, zdrav, denn ivobyt, odv, obydl a mnoho jin ho. C o j s e m , c o m m , O t e , t v m j e s t d a r e m ! Velik dn v born a kad dar dokonal s hry jest od Otce svtel. (Jak. 1. 17.) Co m, love, eho bys nebyl obdrel ? ( 1. Kor. 4. 7.) Ponvad vak tchto

dobrodin stle povme, proto se stv, e si jich tm ani nevme. Proto si mme astji v m n o u t i l i d , k t e t c h t o d a r n e m a j , n a p. s l e p c h , nemocnch, chudch. Pak teprve poznme, jak jsme astnmi u pirovnn k nim a vce zahome lskou k Bohu. Kdybychom pozbyli zraku a sluchu a mimo to ochromli na rukou i nohou, a dovedn lka by ns pln v y l i l , zajist bychom jej milovali a do sm rti. A hle, Bh nm nejenom vecko toto, nbr i mnoho jinho udlil. Jak mnoho jej tedy povinni jsm e m ilovati! Dti miluj ty, kte jim dali i v o t , ba to in jistou mrou i zvata. Kdo by tedy nechtl milovati toho, jen ho stvoil, byl by horm ne zve. Ji pomylen, e nm Bh dal ivot, zavazuje ns, milo vati jej nade vecko. (Sv. Bas.)

2. Lsku k Bohu ukazujeme tm, e Bo mme stle na mysli, jeho pikzn zacho vvme, blinho milujeme, pro est bo horlme
a ochotn pijmme, co Bh na ns sesl.
Dt miluje krsnou obrzkovou knihu (m ji rdo), t. j. asto na ni mysl, rdo se na ni dv, ned j za nic, chvl ji, m rdo toho, kdo mu ji dal a t. d. Podobn se m s lovkem, kter miluje Boha. Jest nesprvno domnvati se, e lska k Bohu jest toliko vc c i t u , e je to jaksi zliba nebo radost na Boha. Nikoliv, nbr tato lska se vce zakld v r o z u m u a v l i : lovk poznv Boha jakoto nejvy dobro a proto si ho v nade vecky tvory. (innost r o z u m u . ) Vsledek toho ven si Boha jest snaha, by tohoto nejvyho dobra doshl varovnm se hchu a ivotem bohumilm. (innost v l e ) . Lska k Bohu nezle snad jen v radosti a nnch citech, sice by jinak Kristus Pn nebyl miloval svho Otce, kdy byl smuten a ke smrti. (Sv. Fr. S.)

1. Kdo Boha miluje, asto mysl na Boha, mluv rd o Bohu a rd sly o Bohu mluviti.
Lska jest touha po vci, bychom s n mohli se spojiti. Odtud pochz, e lovk s t l e m y s l na to, co miluje. Proto prav K ristus: Kde jest poklad tvj, tam jest i srdce tv . (Mat. 6. 21.) Due, kter miluje Boha, povzn se ustavin k nm u . (Sv. Aug.) Kdo tedy Boha miluje, kon s v p r c e s tm dobrm myslem, by Boha ctil. Podob se lodi, kter sice jede rznm smrem, na kter vak j e h l a m a g n e t i c k vdy ukazuje k severu. (Sv. F r. S a l.); nebo tlesm pozemskm, kter jsou vdy pitaho vna ke s t e d u z e m s k m u . Kdo tedy Boha miluje, ten i pi sv prci vysl k Bohu steln modli t by, na p . : Jei, Boe mj, miluji t nade vecko. (Odp. 50 dn.) Vecko ku vt cti a slv Bo. (Sv. Ign. L.) Vecko ke cti mho Boha, k rozmnoen chvly a cti jeho. (Bl. Klem. Hofb.) Mj Boe a m vecko. (Sv. Fr. Ass.) Kdo Boha miluje, podob se tedy a n d l m , kte ustavin pat na tv bo. (Sv. Bonav.) Kdo Boha miluje, rd mluv o v c e c h boskch. Nebo eho jest srdce plno, tm petkaj sta. (Mat. 12. 34.) Jazyk ukazuje, po em srdce tou; nebo sta kradou srdci mylenky a ukazuj je. (Sv. Efr.) Ne asto se lid v ys m v a j slovm lovka, zancenho lskou bo. fte lsky zn barbarsky tomu, kdo sm nem iluje.1 (Sv. Bern.) Kdo Boha miluje, r d o B o h u s l y . 1 Proto prav K ristus: Kdo z Boha jest, slovo bo sly. (Jan 8. 47.)

10 -

2. Kdo Boha miluje, chrn se h c h u a nelp svm srdcem na statcch a radostech pozemskch.
Kdo Boha miluje, chrn se hchu proto, ponvad hch jej odtrhuje od Boha. Proto prav Kristus : Miluje-li kdo mne, e mou zachovvati bude . (Jan 1 4 .2 3 .) Kdo Boha miluje, b o j se ovem urky Boha, n i k o l i v vak t r e s t u b o h o ; nebo kdo Boha miluje, tomu nen teba bti se trestu. Proto prav sv. Ja n : Dokonal lska vyhn bze (Jan 4. 18.) lovk, jemu je horko, svlk at; kdo m v srdci ohe lsky bo, odkld dosti po pozemskch statcch a poitcch. Jako smrt oddluje dui od tla, tak lska k Bohu oddluje nai dui od vc smyslnch." (Sv. eh. Vel.) Lska k Bohu a lska ku svtu nemohou tedy vedle sebe obstti.

3. Kdo miluje Boha, miluje i b l i n h o .

Kdo miluje Tvrce, miluje i to, co jest od nho stvoeno. (1. Jan 5. 1.) Kdo miluje ptele, jist bude si viti i jeho d t a jeho p o d o b i z n y a bude je milovati. N ue, blin jest dlkem bom, podobiznou bo. Kdo tedy Boha miluje, bude milovati i blinho.

4. Kdo Boha miluje, rd pracuje pro est bo.

Kdo si opatil knihu, kter se mu velice lb, pemlouv i jin, aby si ji koupili Peje si, aby se tato kniha hodn rozila. Tak tak kdo m i luje Boha, peje si, by vichn i lid Boha lpe poznvali a milovali. H o r l i v o s t jest dlem lsky: kdo nehorl, ten nem iluje. (Sv, Aug.) Kdo Boha m iluje, r m o u t se, ba zlob se, vid-li, e lid Boha urej; vzpomeme, jak Moj ve hnvu uhodil o zem kamenmi deskami pikzn, kdy vidl, kterak se id klan zlatmu teleti. (2. Moj. 32.) Naopak se zase r a d u j e , kdo Boha miluje, vid-li, e cta Boha se rozmh. (Filip. 1. 18.) Kdo Boha miluje, vynakld vecko, by lidi b l o u d c n a p r a v o u c e s t u u v e d l . Povame, k terak apotolov a missioni s nejvt obt hlsali evandlium, nebo co vecko uinila sv. Monika pro svho syna Augu stina. Vdyf i lska k Bohu to jest, kter pud sv. andly, peovati o spsu lid. Lska bo ns pobd modliti se: Posv se jm no tv '

Kdo B oha miluje, d k u j e Bohu za pijat dobrodin a ochotn sn u t r p e n , kter Bh sesl.

Kdo m nkoho rd, vid rd, dostv-li od nho psan, byt byl listono, jen psan pin, seb e oklivj. Tak tak kdo miluje Boha, ochotn pijm, co B h sesl, a jest to dobrodin, nebo utrpen. Takov tedy, kdy obdrel dobrodin, pon si jako Noe, kdy vystoupil z archy (1. Moj. 8.), jako uzdraven mlomocn (Luk. 17. 16.), jako ti mldenci v peci ohniv (Dan. 3.), nikoliv vak jako krkavec, jen se ji do archy nevrtil a na svho ivitele zapomnl. (1. Moj. 8, 6.) Kdo Boha miluje, ne zapomene na modlitbu veer a ped jdlem a po jdle. B y t b y l d a r s e b e m e n , v d n m i m m e b t i vdy. Nevdnost je vdy znmkou hrubho srdce. Ano i utrpen, kter Bh na ns posl, mme ochotn pijmati. Tak inil Job. (Job 1. 21.) Sv. Pavel byl pln radosti pi vech svch svzelch. (2. Kor. 7. 4,) Vzpomeme, jak radostn umrali apotolov a m uednci; vzpomeme, jak sv. Terezie ekla: Pane, bud trpti, nebo um ti. Srdce, kter miluje Krista, miluje i k. (Sv. F r. Sal.) m vce kdo tou pro Boha trpti a bti ponen, tm vt jest jeho lska k B o h u ;

 11

tato touha jest n ejjistj znmkou onoho nebeskho plamene. (Sv. Vine. P.) Kdo Boha miluje, podob se slunenici, kter i v pomurnch dnech obrac se po slunci. (Sv. Fr. S.) Kdo vak Boha nemiluje, ten se domnv, e utrpen ivota smovalo p r o t i nmu, nerozumci. (Moudr. 5. 21.)

3. Boha mme milovati ze v sly sv a vce, ne vecko ostatn na svt.

Lska k Bohu m tedy bti obzvltn lskou, zlibou. (Sv. Tom. Aq.) Proto tak neprav K ristus jen beze veho: Milovati bude B oha , n b r : Milovati bude Boha . . . z celho srdce, ze v due, ze v mysli sv a ze v sly sv. (Mar. 12.) Prav m ra lsky k Bohu jest, abychom jej milovali b e z m r y . (Sv. Bern.)

Boha m ilujeme ze v sly sv, vztahujeme-li v e cko na Boha: sv mylenky, slova i skutky. (Sv. Tom. Aq.)
Ji vstvajce mme mysliti na Boha, potom pi oblkn, umvn, pi jdle, prci atd. Vichni tvorov, ba i nejnepatrnj malikosti (zpv ptk, vn kvtin, hudba a p.) zavdvaj tomu, kdo Boha miluje, pleitost, aby myslil na velebnost tvrce. Svt mluv k tomu, jen Boha miluje, e nmou, ale jem u velmi srozumitelnou." (Sv. Aug.)

Boha milujeme n a d e v e c k o na svt, jsme-li hotovi, vzdti se ihned veho, kdyby toho Bb dal.
Bh toti jest nam nejvym clem, t v o r o v pak jsou jen p r o s t e d k e m k dosaen tohoto cle. Proto jsm e povinni, vzdti s e jich, bychom doshli B o ha. Mme tedy bti h o t o v i vzdti se pro Boha svho tlesnho ivota, jako ti mldenci v B abyln; mme bti hotovi, opustiti sv pbuzn k vli Bohu, jako A b ra h am ; ba otec mus i jedinho svho dtte se vzdti, d-li toho Bh, jako A braham se vzdval Iska. Bh jest jako poklad nebo perla, jich lze obdreti jen tehdy, d-li lovk za n nco. (Mat. 13. 44.) Proto Bh zkou kadho spravedlivho, aby vidl, miluje-li on vce Boha ne vci pomjejc. (5 . Moj. 13. 3.) Bh se vak mnohdy s p o k o j u j e p o u z e n a d o b r o u v l . (Sv. Fr. Sal.) Bh nm neodn m vdy na zamilovan vi, vid-li, e jsm e odhodlni, j se vzdti. Vzpomeme na obt Abrahamovu na hoe M oria.. - Kdo se v netst pli rmout ten ne miluje Boha nade vecko. Pro asi? Tak ten, kdo z bzn lidsk nekon skutk dobrch, nemiluje Boha nade vecko; nebo pze lidsk jest mu milej, ne pze Boha. Jakou potupu, jak tresty trp mnohdy lid k vli jedinm u tvoru, kterho m ilu j; co bychom mli teprve trpti k vli Bohu. (Sv. Chrys.)

Smme m ilovati i tvory, ale jen k vli Bohu.

Na tvorech smme mti zalben potud, pokud nm napomhaj k tomu, bychom slouili Bohu. Mme v e t v o r e c h m i l o v a t i T v r c e , nikoliv vak milovati je pro n samy. Sv. Frantiek Sal. prav: Smme sice vedle Boha milovati jet jin pedmty, ale ani jedinho z nich jinak, ne v Bohu a k vli B ohu. Bh se nazv Bohem horl ivm (2. Moj. 20. 5.), po nvad nestrp, bychom mimo nj jet nco jinho milovali. On chce bti v naem srdci bud krlem, nebo nim." (Sv. Fr. Sal.) Bh netrpl, aby zbon Jakob plin miloval svho nejmladho syna Jo sefa; proto mu jej

 12

na njak as odal. Pozdji zrovna tak se stalo s Benjamnem. Podobn in a po dnes Bh i s nmi. Kristus prav: Kdo miluje otce nebo matku vce ne mne, nen mne hoden." (Mat. 10. 37.) Sv. Augustin prav: Ten miluje Boha velmi mlo, kdo mimo Boha miluje jet nco jinho, leda by to miloval z lsky k Bohu. Sv. Frantiek Sal. prav: Kdybych vdl, e v mm srdci jest jen njak stopa nklonnosti, kter nen od Boha nebo pro Boha, okamit bych ji vyhladil; nebo radji bych ani neil, ne abych Bohu zcela nenleel." Jako tlo um r, kdy jest o d d len o, podobn i due. Hrozba prorokem vysloven modlskm idm: Rozdleno jest srdce jejich, nyn zahynou!" (Os, 10. 2.) Jest dkazem, e due toho, jen Boha nemiluje z celho srdce, jest mrtva.

4. Lska k Bohu nm pin velik i nek: sjednocuje ns s Bohem, zjednv nm odputn hch, zvltn radosti na zemi a po Smrti. Lskou k Bohu dochzme tak osvcen ro
zumu, posilnn vle a pravho duevnho pokoje.
Jako dostivost jest pramenem veho zla, tak jest svt lska koenem veho dobra. (Sv. Aug.) Olej jest obrazem lsky k Bohu. V ystupuje vzhru, svt a t. a., podobn psob lska k Bohu Rovn ohe psob podobn jako lska k Bohu ; vystupuje vzhru, svt, heje, oisuje a stle se roziuje. I zla t o jest obrazem lsky k Bohu. (Z. 44. 10.) Kdo miluje Boha, m v sob Ducha sv., proto jest ten, jen miluje Boha, s Bohem spojen. Lska psob, e Bh jest v naem srdci ptomen jako v n eb i. (Sv. Aug.) Miluj Boha a bude mti B o h a; nebo nelze Boha milovati a nemti ho. P o zemsk vci vak, jako zlato, est, lze milovati a pece jich nemti. (Sv. A ug.) Kristus prav: Kdo miluje mne, toho Otec mj bude milovati; a k nmu pijdeme a p b y t e k svj u nho uinme." (Jan 14. 23.) Sv. Jan prav: Kdo zstv v lsce, v Bohu zstv a Bh v n m . (1. Jan 4. 16.) Lsky k Bohu a milosti posvcujc nelze od sebe odlouiti; kde jest jedna, tam jest i druh. Lskou k Bohu dochzme odputn hch. Kristus prav o hnici M a g d a l e n : Mnoho hch se j odpout, protoe milovala mnoho." (Luk. 7 47 .) Lska pikrv mnostv hch. (1. Petr. 4, 8.) Jako ohe ni rez, tak lska ni rez hch. (Sv. Bonav.) Pole zarostlho trnm a hlom nelze vyistiti rychleji, ne o h n m ; prv tak jedin jiskra lsky k Bohu oisuje srdce ode vech hch. Lska k Bohu nestrp vedle sebe nic zlho. (Sv. Chrys.) Tm, kte m iluj Boha, obrac Bh i u t r p e n v radost. Sv. Pavel prav: Vme pak, e milujcm Boha v e c k y v c i na po m h a j k dobrmu." (m 8. 28.) Utrpen Josefa Eg., trpcho Joba, Tobie, vedla jen k vtm radostem. Bh snm starosti s toho, kdo vecky sv mylenky na nho obrac." (Sv. Fr. S.) Mnoh svtce oblail Bh tm, e se jim z j e v i l . Kristus slbil: Kdo mne miluje, toho Otec mj bude milovati; i j budu milovati jej a z j e v m jem u samho sebe." (Jan 11. 21.) Proto mnohm svtcm se zjevil Kristus, Matka Bo, andl nebo svati (Abrahamovi se ukzal Bh v prvodu dvou andl, opt pak se mu ukzal andl pi obtovn Isk a; Tobiovi se zjevil archandl G abriel; i Matce Bo a pstounu Josefovi se asto ukzali an d l; tpn pi svm kamenovn vidl nebe oteven); nebo Bh je neobyejn osvtil ve vcech

 13 boskch, npadn rychle vyslyel jejich prosby, dodval jim vnitn tch y, jak by jim cel svt nemohl poskytnouti a p. Ptel si s d l u j t a j e m s t v , by se ptelstv utvrdilo." (Hurter). Tak Bh zjevuje tajemstv tm, kte se t jeho ptelstv (t. j. kte maj lsku k Bohu), by lska k Bohu (a tedy milost posvcujc) jet vce se v nich rozhojnila. Proto pravil Kristus apotolm : Nazval jsem vs ptely, nebo vecko, co jsem koli slyel od Otce svho, oznmil jsem vm . (Jan 15. 15.) Lskou k Bohu dosahujeme radost nebeskch. Sv. Pavel prav: eho oko nevidlo, eho ucho n e slyelo a co na srdce lidsk nevstoupilo, to pipravil Bh tm, kte ho miluj." (1. Kor. 2. 9.) To pochz odtud, e lovk, jen Boha miluje, jest b o h a t v e m i d o b r m i s k u t k y . Jako o h e neme zstati klidnm a neme se nasytiti, rovn tak lska k Bohu ; jakmile tato lska zmocn sc nkter due, pud ji neustle ku konn dobrch sk u tk . (Scar.) Proto prav sv. Pavel: Lska Kristova p u d n s. (2. Kor. 5. 14.) Lska k Bohu trv i v onom i v o t stle. (1. Kor. 13. 8.) Paten na Boha a milovn Boha tvo v nebesch dv nerozlun vci. (Sv. Fr. Sal.) V i blaench duch jest lska tot, co jest te v i t le s; stedem, k nmu vecko thne, jest Bh. (Sv. Bonav.) Kdo Boha miluje, dosahuje zkrze Ducha sv., v n m bydlcho, osvcen rozumu. Nae due jest jako zrcadlo, v nm se ukazuje to, proti emu jsme je obrtili. (Diez .) Obrtme-li tedy svou dui lskou k Bohu, zaz v n bostv, t. j. due bude chpati jasn vci bosk, bude osvcenou. V lsce k Bohu zle prav m oudrost. (Sir. 1. 14.) Jako o k o u e n m m e d u nejlpe poznme, jak jest sladk, tak i Boha nejlpe poznvme, okoume-li ho lskou. (Sv. Kar. Bor.) Lska jest u e b n i c v e k e r b o h o v d y ; ona naplnila nevzdlan m ue, jako poustevnka Pavla, Antonna, Frantika a j. svtou moudrost. (Sv. Fr. Sal-) Sv. Dominik kval: V knize lsky jsem se vce nauil, ne v celm Psm sv. (Corn. a L.) Jako elezo hav snadno lze kovati, tak i due zancen lskou k Bohu, snadno pijm velik psoben Ducha sv. Nic nedodv vce Sly a zm uilosti, ne lska. Lska k mlatm dodv bzliv s l e p i c i tolik sly, e se i proti lovku brn. Lska matky k vlastnmu nem luvnti ulehuje j vecku nm ahu . Lska k h o n b , r y b s t v a p. psob, e lovk nejhor plahoen podnik, jakoby nic. Lska sn vecko, trp vecko. (1, Kor. 13. 7.) Pro vci, kter milujeme, neznme dn nm ahy, ponvad mme r d i o n u n m a h u , kter je s nimi spojena. (Sv. Aug.) Dodv-li ji lska pirozen tolik sly, co teprve zm e lska k B o h u ! Miluje-li Boha, bude naplnn silou a zmuilost a vykon n e j v t v c i . (Maria L a t) Duch sv., jen pebv v tom, kdo Boha miluje, pin mu i pokoj d u e vn. Duch sv. je U t i t e l (Jan 14. 26.) Kdo Boha miluje, c t v s o b p t o m n o s t b o . To mu psob vt poitek, ne vecky radosti svtsk. Jen ten m prav pokoj, kdo m lsku. (Sv. Tom. Aq.) Kdo miluje, m radost; ten vak se tese, kdo nemiluje. (Tom. Kp.) Kdo miluje Boha, m prav pokoj, ponvad jeho vle pln se p o d o b vli bo. Tato podobnost a pokoj jest jedno a tot. (Maria Lat.) Kdo zakusil, jak milou a sladkou jest lska k Bohu, pozbude ponenhlu zliby na vech pozemskch radostech. (Sv. Alf.)

5. Na v e l i k o s t i na lsky zvis cen naich dobrch skutk jako i stupe na budouc blaenosti.

14

Nae skutky maj tm vt cenu, m s vt lskou k Bohu je ko nme. (Sv. F r. Sal.) Bh nehled na velikost skutk, nbr na velikost lsky. Nepatrn skutky, vykonan z velik lsky, maj mnohem vt cenu, ne ve lik skutky, vykonan z mal lsky. N epatrn obt c h u d v d o v y mla ped Bohem vt cenu, ne vecky obtn dary boh. (Mar. 12. 41.) P ro? Lska jest k o e n m dobrch skutk; m vce tohoto koen ony skutky v sob maj, tm lpe Bohu chutnaj. (Sv. Bonav.) dn skutek, n en - l i k o n n z l s k y k B o h u , n e m c e n y . (Sv. Fr. Sal.) Sv. Pavel prav, e dar e, umn, zzrak a proroctv, almuny a umrtvovn nem dn ceny, chyb-li lovku lska k Bohu. (1. Kor. 13. 1. 3.) Dobr skutky bez lsky k Bohu jsou jako svtilny bez oleje. (Mat. 25. 8.) Jako msc m sv svtlo od slunce a b e z e s l u n c e svtlo sv ztrc, tak i zdrelivost bez lsky k Bohu nem dn zsluhy, (Sv. B ern.) Pokrmy b e z k o e n ne chutnaj; tak i nae skutky ped Bobem nemaj chuti, chyb-li lska. (Sv. B onav.) Bez p l a c h e t neme lod plouti a bez lsky jest nae konn a inn marn. (Sv. Chrys.) Nae blaenost bude t m vt, m vt stupe lsky k Bohu pi smrti budeme mti. Kdo vce miloval, bude i vce oslaven." (Sv. Fr. Sal.) I otec odkazuje vce dtti, kter vce miloval. Sv. Augustin prav: L s k a j e z v a m l i d , t. j. jak velik jest lska lovka, tolik plat onen lovk ped Bohem. Ji na zemi dostv vce milost ten, kdo Boha vce miluje. Takovmu lovku bude tak v c e h c h o d p u t n o . Proto pravil Spasitel, kdy mu v dom imonov Magdalena padla k n o h o u m : Odpoutj se j mnoz hchov, protoe milovala mnoho. Komu vak se mn odpout, miluje tak m n. (Luk. 7 .) Kdo Boha vce miluje, dojde tak v t h o p o z n n B o h a . Jest to jako s ohnm ; ohe svt tm jas nji, m vce ho. (K. Hugo.) Kdo Boha vce miluje, dostv i citeln d kazy jeho lsky. (Maria Lat.) M-li lsku k Bohu, jsi bohatm ne-li ti, kte maj nesm rn poklady, ale Boha nemiluj (Mar. L at.); jsi bohat v Bohu. (Luk. 12. 2 1.) Kdo vak nem lsky k Bohu, jest chudm, a jest to kdo koliv. (Sv. Bas.) V nesm rnm zstupu svtch budou vtinou ti, kte se ped svtem zcela nic neskvli. (Kol. 2. 3. 4.)

Lska k Bohu me bti ro zm noe na: rozjmnm do konalost a dobrodin boch, odknm se vc pozemskch a astm vzbuzovnm lsky k Bohu.
Jako o h e se udruje a rozmnouje p i k l d n m dv a uhl, tak lska k Bohu rozjmnm o pravdch boch. (Sv. Vav. J.) Zvlt roz jm n o u t r p e n K r i s t o v jest zpsobilm, aby v ns rozmnoilo lsku k Bohu. Hora Golgota jest vysokou kolou lsky." (Sv. Fr. Sal.) 1 ve slv nebesk bude sm rt Kristova nejmocnj pobdkou, kter bude n ebesk d u 1hy zancovati lskou k Bohu. (Sv. Fr. Sal.) I odkn s e vc pozem skch napom h ku rozmnoen lsky. K u s d e v a ho tm lpe, m vce jsm e ho v y s u i l i a vlhkosti zbavili; rovn tak v naem srdci me bti ohe lsky bosk tm lpe rozdmchn, m vce z nho odstranme vechny hn nklonnosti. (Scar.) Jako k m e n ihned pad ku stedu zemskmu, ja k mile odstranme pekky, tak i nae due ihned se povzn a to jet rychleji k Bohu, stedu a poslednmu cli naeho ivota, jakm ile se dokonale odtrhneme od toho, co ns k tto zemi pout. (Rodr.) Umenovn dostivosti jest roz mnoovn lsky k Bohu. (Sv. Aug.) Rovn mme hodn asto vzbuzovati lsku k Bohu. Jako vbec kad dovednost c v i k e m se zdokonaluje, tak

15

i dovednost v lsce k Bohu astm vzbuzovnm. Povame, kterak sv. F ra n tiek z Ass. po cel dny a noci stle opakoval slova: Mj Boe a m vecko!* Vzbuzovn lsky jest vbec velmi dleitm, ponvad ns p i k z n l s k y k B o h u obzvlt k u v z b u z o v n lsky zavazuje. (Sv. Tom. Aq.) Kdo lsky k Bohu nevzbuzuje, nepln pikzn lsky k Bohu. Kdo tedy po cel msc zanedbv vzbuzovn lsky, sotva jest bez tkho hchu." (Sv. Alf.) - Jako Bh jest n e s m r n , tak ani lska k nm u nem mti mez. (Sv. Leo Vel.) Lska se podob k r u h u , ponvad nem dnho konce. (Sv. Dion. Ar.) Ne lsky n e p i b v m a k a v . Due stv se jen schopnj k osvdovn lsky. (Sv. Tom. Aq.)

Lska k Bohu s e z t r c tkm hchem.

Lska k Bohu a tk hch nem ohou vedle sebe obstti. (Reh. XIII. zavrhl opan mnn Bajovo.) Objevi li se na obloze t k mr a k y- , pestv slunce svtiti a h ti; tak pestv svtlo a plamen lsky k Bohu, jakmile nkdo tce zheil. (Sv. Tom. Aq.) Jako p r o u d v o d y ihned uh plamen, tak tk hch uh plamen lsky k Bohu. Kdo vak ztratil lsku k Bohu, toho due jest od Boha pln odvrcena a ku tvorm zcela obrcena. N c j i n h o mi mo h ch, n e m e n s p i p r a v i t i o l s k u k Bohu. Proto vol sv. P av el: Jist jsem zajist, e ani smrt, ani ivot, ani andl, ani knectvo, ani mocnosti, ani vci ptom n ani budouc, . . . . ani jin stvoen nebude moci odlouiti ns od lsky Bo. (m. 8. 88.)

5. Opak lsky k Bohu: lska svtsk.

A jest lovk sebe ukrutnj, jeho srdce pece lp na njak vci, nebo na nkter osob; pirozen povaha jeho srdce pud jej k lsce. (Maria Lat.) Kdo tedy nemiluje nade vecko Boha, mus milovati nade vecko nkterho tvora.

1. Svtskou lsku m, kdo na msto Boha miluje nade vecko penze, poitky, pozem skou slvu nebo cokoliv jinho na svt.
Lska ke tvoru sama v sob nen jet hchem, nbr teprve tehdy, miluje-li lovk onoho tvora v c e ne Boha. Kdo miluje nkterho tvora nade vecko, nazv se svtk. Vichni svtci jsou m o d l i . (Efes. 5. 5.) Lsku povinnou Bohu vnuj tv o ru : jeden penzm, jako Jid ; jin jdlu a pit, jako bohatec a mnoz jin, jejich bohem jest bicho (Filipp. 3. 1 9 .); opt jin cti, jako A bsolon; tvrt pozemskm rozkoem, jako Salom on; pt hospod, est he a t. d. Vichni tito se podobaj idm, kte pod horou Sinaj tanili kolem z l a t h o t e l e t e . Zsada svtk jest: ivota se mus uvati, protoe ijeme jen jednou, nebo: Jezme a pijme, nebo ztra m u sme umti.* (Is. 22. 13.) O takovch prav sv. Pavel: Moudrost tohoto svta jest b l z n o v s t v m ped Bohem." (1. Kor. 3 . 19.) Svtci jsou hor ne v e l e z r d c i , nebo oni zrdn opustili svho nejvyho krle.

2. Lskou svtskou pozbv lovk mi losti posvcujc a vn blaenosti.

 16 Svtk nem miiosti posvcujc. D u c h B o nezstv ve lovku tlesn smlejcm. (1. Moj. 6. 3.) H o l u b i c e nesedne na hnj, nebo na mrtvolu, rovn tak Duch sv. nevchz do due tlesn smlejc a zlo mysln. (Sv. A mbr.) Holubice miluje istotu, chrn si v istot sv pe a rda se zdruje u istch pram en; tak in i Duch sv, (Sv. Fr. Sal.) Ten, j en jest nejisl, neme dlti v poskvrnnm srdci hnka. (Sv. Makar.) Je-li srdce tv naplnno octem, kterak je me Bh naplniti m edem ? Dve mus bti vyprzdnno a pracn bti vyitno. (Sv. Aug.) Kdo vak nem Ducha sv. (a tedy ani milosti posvcujc, roucha svatebnho), bude vyvren do t e m n o s t z e v n i t n c h . (Mat. 22. 1 2.) P roto h r o z K r i s t u s lidem svtskm vnm zavrenm. P ravit: Kdo miluje svj ivot (t- j kdo chce hodn mnoho uiti), ztrat h o . (Jan 12. 25.) D le: Bda vm, kte jste nasyceni, nebot lanti b u d ete! (Luk. 6. 25.) Jako l o d v zemi zakotven neme do pstavu veplouti, tak lovk, kter miluje svt, neme dojiti pstavu vnosti. Co chce: milovati svt a zahynouti, nebo milovati Krista a iti vn ? (Sv. Aug.) Neij pro ten to ivot, abys nepozbyl vnho ivota (Sv. Aug.) Kdo chce zde s dblem ertovati, neme se v onom ivot s Kristem radovati. (Sv. Petr Ghrysol.) Blzen jest, kdo vn ivot ztrc za pomjejc. (Sv. Bonav.)

3. Svtsk lska z a s l e p u j e ducha lidskho a m dle vce jej od B o h a vzdaluje.

Svtsk lska zaslepuje ducha lidskho. Postav-li se mezi Boha a dui vci pozemsk, jest d u e prv tak zatemnna, jako msc, stoj-li mezi nm a sluncem zem. (K. Hugo.) Jako star Tobi lejnem vlatovm byl oslepen, tak bv due oslepena pozemskmi starostmi. (Sv. Chrys.) Proto svtci nemaj dnho smyslu pro uen evandlia; jim se zd bti toto uen poetilost. (1. Kor. 2, 14.) Jako do pinav vody nem ohou vniknouti paprsky slun en, tak tak svtk nem osvcen od Ducha sv, Proto prav sv. J a n : Kdo Bona nemiluje, nezn ho. (1. Jan 4. 8.) Svtsk lska vzdaluje m dle vce ducha lidskho od Boha. Zem jest v j i c e ; nedopust ptkovi, kter na ni usedne, vzltnouti. (Sv. Nilus.) Starosti toho svta dus ve svtkovi slovo Bo, jako trn dus vzchzejc semen o. (Mat. 13. 22.) Svtci jsou oni pozvan host v evandliu, kte k vli en, dvoru, volm nechtj jiti na nebeskou hostinu. (Luk. 14. 16.)

4 . Lskou svtskou pozbv lovk v n i t n h o k o j e a velmi se ob v smrti.

po

Svtk nem dnho vnitnho pokoje. Jedno se druhm neobstoj. Srdce, kter tou po vcech pozemskch, n eme bti jimi prv tak upo kojeno, jako drav ndoba neme se naplniti tekutinou. (Ludv. Granad.) Ponvad svtci nikdy n emohou nalzti vnitnho pokoje, proto ustavin stdaj sv vyraen; podobaj se tm, kte nem ohou spli a sna se proto usnouti tm, e se v posteli ustavin jinak a jinak kladou. (Sv. Reh. Vel,) J e n K r i s t u s n m m e d t i o p r a v d o v o u s p o k o j e n o s t . Kristus prav k apotolm : r Pokoj zstavuji vm, pokoj svj dvm vm ; ne jako svt dv, j dvm vm . (Jan 14. 2 7.) Sv. Augustin \->l: Nepokojilo jest srdce nae, dokud nespov v Tob, P a n e ! Svtk S^ boj Smrti, ponvad pi sv smrti mus opustiti svou modlu a ponvad sm rt in konec tst, za nm se pachtil. On tak ji v sob ct, co bude po smrti. Proto

- 17

svtci obyejn skonvaj velmi nepokojn a zoufale. K d o j s o u z a v e n i , ij v ustavinm s trachu, nejvce vak se lekaj, kdy jsou pedvdni ped soudce. Tak jest i s hnkem ; ije v ustavinm strachu, nejvce vak tehdy, kdy se due od tla oddlen dostavuje ped boskho soudce. (Sv. Chrys.) Ryby, kter se chytly na udici, ct bolest nejvce, kdy jsou taeny z vody. Tak se tak dje tm, kte jsou zapleteni v osidla tohoto svta ; ve sv po sledn hodin budou n ejvce trpeni hokmi bolestmi. (Ludv. Gran.) Nue, kdy ji radosti, kterch bel nabz, s takovou hokost jsou smeny, jak teprve budou muka, kter tob za n piprav na onom svt. (Donin.)

5. Lska svtsk vede k n e n v i s t i sluebnk.

Boha

a jeho

lovk, kter m lsku svtskou, n e m e n a p r o s t o m t i l s k u k B o h u . Jako p r s t e n , kter jest na jednom prst, neme bti souasn na druhm prst, tak tak lidsk srdce, pokud j e poutno lskou k nkte rmu pozemskmu pedmtu, neme milovati Boha. (Ludv. G ran.) Sv. Jan prav: Miluje li kdo svt, nen lsky Otcovy v nm . (1. Jan 2. 15.) Jednm o k e m nememe se dvali zrove k nebi a k zemi. (Jan Klim.) Ano svtk pichz konen tak daleko, e jest naplnn nenvist k Bohu a k boskm vcem. Proto prav K ristus: Nikdo neme d v m a p n m s l o u i t i : nebo zajist jednoho nenvidt! bude a druhho milovati, aneb jednoho strp a druhm pohrdne. Nemete Bohu slouiti i m am m on. (Mat. 6, 24.) Co tedy meme dle toho souditi, slyme li nkoho nadvati na knze nebo na vci n b o en sk ? Svtci jsou tedy n e p t e l y b o m i . Kdo chce bti ptelem tohoto svta, jest n e p t e l e m b o m . (Jak. 4. 4.) Nechce-li tedy bti neptelem bom, bud neptelem tohoto svta. (Sv. Aug.)

6, Svtsk lska kon smrt.

Mnohou vc me milovati jen jist as, a pak lska p estv ; nebo buto ty bude zbaven milovanho pedmtu, nebo on tebe. Proto nen lska na mst tam, kde bud ten, kdo miluje, nebo to, co milujeme, se ztrat, nbr mme milovati jen to, co trv n a vky. (Sv. Aug.) Proto af nepilne srdce tv k vcem pozem skm ! Vrn sluebnk bo nelp na svch statcch vce ne na svch a t e c h , kter me dle libosti oblci n ebo svlci; jen patn kesan jest se statky pozemskmi tak tsn srostl, jako zvata se svou k, (Sv. F r. Sal.) Prav kesan m se podobali o r l u , jen stle bydl ve vi a jen tenkrte se spout na zem, potebuje-li potravy. (Sv. Ign. L.) M se podobati s t r o m m , kter maj v zemi jen koeny, ostatek vak k nebi pozdvihuj. Hledej tedy pozemskch vc, jen pokud jich pote buje; ostatn tvoje snaha budi obrcena k vcem vnm. ..Nesm rteln due lidsk m touiti jen po nesm rtelnch vcech. (Sv. B ern.) Mme vy-, hledvati, co jest s hry. (Kol. 3. 1.) Vol si za ptele toho, jen by t ne opustil, i kdy t vecko opust. (Sv. Tom. Kp.)

6. Pikzn lsky k blinmu.

NanT blinm jest kad lovk bez rozdlu nboenstv , nrodnosti, st, pohlav, zamstnn. (Sv. Aug.)

18

idovt zkonnc za dob Kristovch povaovali za blinho jen ty, kdo nleeli k jejich nrodu a nboenstv. Aby toto klamn mnn vyvrtil, vypravoval Kristus podobenstv o milosrdnm S am aritn u ; v nm Kristus ukazuje, e i neptel a cizinec jest nam blinm. (Luk. 10 .) Bohuel mn oz lid jsou tak poetil, e povauj za sv blin jen ty, kte jsou s nimi tt n rodnosti a tho nboenstv. V Kristu nen ani id, ani Rek, nbr vichni jedno jsou. (Gal. 3. 28.)

1. Blinho mme milovati proto, e to Kristus porou; dle proto, e blin jest obrazem a dtkem bom ; konen proto, e vichni
pochzme od tche rodi a vichni jsme p o v o l n i ke spas e n.
Kristus porou: Milovati bude blinho svho, jako sebe samho." (Mar. 12. 3 1 . ) Kdo miluje Otce, bude jist milovati i jeho dti. (1. Jan 5. 1.) Nue, naim spolenm otcem jest Bh, ponvad ns vecky stvoil (Mal. 2, 10); my vichni jsme jeho dti. Proto se mme vespolek milovati. Lid, kte pochzej od jednoho a tho lovka, jsou pokrevnmi ptely. Ponvad pak my jsm e vichni obdreli ivot od jednoho a tho Boha, jsme tedy b r a t r y v e s p o l e k ; proto se mme vespolek milovati." (Laktanc.) Kdo miluje otce, jist si bude viti i jeho p o d o b i z n y . Nue, obrazem nebo-li podobiznou bo jest n blin; vdy lovk jest stvoen k o b r azu a p o dobenstv bomu. (1. Moj. 1. 27.) Proto jsm e povinni milovati svho blinho. Jako msc m sv svtlo od slunce, tak z lsky k Bohu plyne lska k blinmu. (Meh ) Mme tedy blinho tak m ilovati, e bychom ho bez Boha ani nemohli milovati. (Sv. Edm und.) Vichni jsm e dtkami jednch a t c h e rodi a tvome tedy jedinou velikou rodinu. Proto se mme vespolek milovati tak, jako se miluj b r a t i a s e s t r y . Konen vichni jsm e povolni ke spasen. Vichni mme kdysi vn spolu pe bvat), na Boha patili a jej chvlili. Sv. Jan prav: Vidl jsem zstup ve lik, jeho dn peisti nemohl, ze vech nrod a pokolen a lid a jazyk, ani stoj ped trnem a ped obliejem Bernka, jsouce obleeni v bl roucho, a palmy v rukou jejich. (Zjev. 7. 9.) Pozorujeme na svt, e lid stejnho povoln, jako kn. uitel a t . d. spolu dr. Tak mme vichni, ponvad jsme povolni ke stejn blaenosti, spojen i bti pou tem lsky k blinmu. Proto i ns Kristus uil modlitb, ve kter se modl jeden za druhho. Vimni si proseb Otene!

2. Lska k blinmu se jev tm, e bli nmu n e k o d m e , jem u d o b r h o p e j e m e a d o b r mu i n m e .

Lska k blinmu nezle s n a d j e n v n n m citu, v pouh pzni; z toho by mli mlo nai blin. Sv. Jakob prav: Kdyby b ratr tvj a sestra naz byli a potebovali by vezdej ivnosti, ekl-li by pak jim nkdo z vs: jd te v pokoji, ohejte se a najezte se, avak nedali byste jim, eho tlo potebuje, co to bude pltno? (Jak. 2. 15. 16.) Lska k blinmu jev se tedy hlavn vl neboli skutkem, okazuje se k o n n m d o b r h o . Nemilujme slovem, ani jazykem, ale s k u t k e m a pravdou.1 (1. Jan 3. 18.) 1

19

Ne smme b li nm u k o d iti: na ivot, na n evinnost i , na majetku, na cti a na tom, co mu nle.

Toto vecko zakzal Bh v p oslednch e s t i pikznch boch. Kdo se jen proti jedinm u tomuto pikzn tce proviuje, nem dn lsky k blinmu. Zmnn pikzn naznauje tak Kristus slovy: Vecko, co chcete, aby v m l i d inili, i vy ite jim . (Mat. 7. 12.) e h o n e c h c e , a by t ob n k d o dlal, t o h o n e i a n i ty j i n m u . (Tob. 4. 16.) Vmysli se asto v postaven blinho; pak s nm bude zajist docela jinak nakldati.

P z e zle v tom, e se r a d u j e m e , vede-li se bli nmu dobe a mme s nm t r p n o s t , vede-li se mu zl e.

Sv. Pavel nm pikazuje: R a d u j t e se s r a d u j c m i a p l a t e s p l a c m i . " (m. 12. 15.) K trpnosti jest lovk vce naklonn n e souslasti. Proto se k . K trpnosti pat lovk, k souslasti andl." Psmo sv. nm uvd krsn pklady souslasti. Vzpomeme, jakou radost mla sv. Albta nad tm, e Maria stala se Matkou bo. Slova Albtina se modlme ve Zdrvas Maria. (Luk. 1. 42.) Vzpomeme na radost soused Zachariovch, kdy vidli, kterak se pi narozen Jana Kt. zzran uzdravil. (Luk. 1; 58.) Vyrazy pzn js o u : b l a h o p n v den jmenovin, na nov rok a pi radostnch pleitostech, v y s l o v o v n s o u s t r a s t i v netst blinho, p o z d r a v o v n pi setkn, zachovvn obyejnch p r a v i d e l s l u n o s t . Zdvoilost jest sestrou lsky. (Sv. Fr. Sal.) I Kristus byl zdvoilm ; nebo asto pozdravoval apotoly zvlt slovy tehdy obyejnmi: Pokoj v m . Sv. Pavel d: J e d e n d r u h h o pedchzej zdvoilost." (Rm. 12. 10.) Vezmme pze a pak jsm e vzali ze svta slunce, obcovn lid mezi sebou uinili jsme nemonm. (Sv. eh. Vel.) I d o v tla maj podl na netst nkterho du. Zapchne-li si noha trn, sna se oi ihned nalzti trn, jazyk se te, kde je, tlo se shb a ruka ihned se chyst, jej vythnouti. Prv tak se mme chovati k blinmu. (Sv. Aug.) Nesmme se tedy radovati z netst a rmoutiti se nad tstm blinho. k o d o l i b o s t a z v i s t jsou belskmi a jso u nejjistjm znamenm, e lovku chyb lska k blinmu.

D o b e i n i t i m m e blinmu zvlt tehdy, nalez-li se v nouzi.

Pomoc, kter poskytujeme nouzi trpcmu, nazv se skutkem m ilosr denstv, ponvad ns cit trpnosti, tedy m i l o s r d n o s t k takovm skutkm pobd. N budouc soudce v y a d u j e od ns sku t k m ilo srd en s t v ; nebo on in blaenost vnou na nich zvislou. (Mat. 25. 35 ) Na b u d o v nese jeden kmen druh, jinak by se budova shroutila; prv tak mus v duchovn budov, v crkvi, jeden druhho sneti a p o d p o r o v a t i. (Sv. eh. Vel.) Lska se podob e t z u , kter ns k blinmu pout a psob, e se ho laskav ujmme. (Sv. Jan Damasc.) Cm je lska k blinmu do konalej, tm tdeji rozdv, tm mn kad hled svj prospch. (Dion, Cart.) Pohan se dili zsadou: trpcm u nemme pomhati, ponvad tm jeho utrpen prodluujeme. Jak to bezcitnost.

3. Lska k blinmu zan u sebe samho.

Proto nen nikdo povinen, milovati nkoho jet vce, ne-li sebe.

20

Ze lska k blinmu zan u sebe samho, plyne z toho, jak pikzn zn: Milovati bude blinho svho j a k o s e b e s a m h o . " Proto nikdo n en povinen, aby k vli tomu, by jinm u pomohl, sm trpl nedostatkem ve vcech potebnch. Moudr panny nedaly nemoudrm dnho oleje, ponvad se obvaly, e by se jim samm oleje nedostvalo. (Mat. 25. 9.) Kdo vak i v takovch ppadech pomh, ten m hrdinskou nebo heroickou lsku k blinmu. Takovou lsku mla vdova v Sarept, kter dala proroku Eliovi posledn, co mla. (3. Krl. 17.) Ne vtho milovn nem dn nad to, by kdo i v o t svj poloil za ptele sv. (Jan 15. 13.) To uinil K ristus; tak in i sta mission, kte aby due lidsk zachrnili, svj ivot ustavin vydvaj v nebezpeenstv smrti. Sv. Karel Bor., biskup milnsk, osobn oetoval za m oru r. 1576 mnoho set nakaliv nemocnch a cel sv jm n rozdal, aby jim pomohl. Podobn inili i jin svati. Rovn oetovatel nemocnch, zachrncov ivota, vojci, h asii ukazuj heroickou lsku k blinmu .

4, Vecko dobr nebo zl, je inme bli nmu, inme Sammu Kristu ; nebot Kristus p ra v :
Co jste uinili jednomu z brat mch nejmench, jste uinil i .8 (Mat. 25. 40 .) mn
a v l o v i pravil Kristus na cest do D am aku: Pro m n e pronsle duje?" A pece avel pronsledoval kesany. (Sk. 9.) Kdy sv. M a r t i n u bran Amienskch polonahmu ebrkovi daroval polovici svho plt, objevil se mu v nsledujc noci Kristus. K rista provzeli andl, byl odn onou polovic pt a pravil: Tmto pltm m n e dnes odl Martin." (Spirago, Pkl. str. 56.) Bh tedy jakoby se stavl ped naeho blinho, by ho chrnil; nelze poraniti blinho, bychom naped n eporanili Boha. Proto je tak vysvtlitelno, pro svati tak horliv pomhali lidem trpcm.

5. Lska k bli nmu jest n e jvlastnj z n m k o u pravho kesana.

Vdy Spasitel prav: Potom poznaj vichni, e jste u e d n ci moji, budete-li se milovati ve spolek." (Jan 13. 35.) Kristus ns dve miloval, ne jsm e se stali hodnmi jeho lsky; kdy tedy i my milujeme ty a dobe inme tm, o d n i c h j s m e n i k d y n i j a k h o d o b r o d i n n e o b d r e l i , tedy milujeme jako Kristus, jsme tedy v pravd jeho uednky a lze ns snadno rozeznati od lid jinch, kte o b y e j n m i l u j j e n s v p t e l y a d o b r o d i n c e . (Sv. Chrys.) Ponvad pikzn lsky v tomto smyslu, jak ho podv Kristus, dve znmo nebylo, proto je nazv Kristus p i k z n m n o v m . " (Jan 13. 34.) jak blaze by bylo, kdyby v u d e panovala lska. Pak by nebylo poteba dnch zkon, dnch soud dnch trest. P ak by nikdo nikomu neinil kivdy; vrady, rvaky, vzbouen, lupistv a jin zloiny nebyly by ani dle jm na znmy. Nebylo by bdy, nbr kad by ml, eho by poteboval. (Sv. Chrys.)

7. Nedostatek lsky k blinmn.

dn lsky k blinmu nem:

 21 -

1. Kdo svmu blinmu nepeje, nbr mu z v i d .

1. Zvistivm je, kdo z pouh nepzn se rm out nad tstm blinho, nebo se raduje nad j e ho netstm.
Zvistiv neme vidti t s t j i n h o (in-videre, invidia) a proto mu hled slovy i skutky koditi. Podob se molu, jen rozer purpurov o dv; rzi, kter trv elezo; housence, kter ohryzuje zelen rostliny. (Sv. Aug.) Zvistivec, j e n s e r a d u j e n a d n e t s t m b l i n h o (jen jest kodolib), podob se krkavci, jen se raduje jen z hniloby a zpachu mrchy. Je-li vak n zrmutek nsledkem lsky k Bohu nebo k blinmu, pak to nen hch zvisti; na p. kdyby se nkdo rmoutil nad tm, e neptel crkve kesansk nabyl velikho vlivu, nebo e hnk njak m velik tst jeho pouije jet ku vtm hchm a p. Zvistivm b y l; s a t a n vi prvnm rodim v r ji; K a i n vi svmu bratru belovi, ponvad jeho obt se Bohu lbila (1. Moj. 4 .); synov J a k o b o v i vi bratru Josefovi, pon vad ho otec miloval (1. Moj. 3 7 .); krl S a u l vi Davidovi, ponvad tento zabil obra Golie a proto byl od lidu ctn. (1. Krl. 17.) Mnoz lid sob navzjem nepej lepho postaven; nazv se to zvisf chlebask. Nejv zvistivm jest, kdo blinmu nepeje milosti bo nebo -po kroku ve cnosti. Zvidn milosti bo jest hchem proti Duchu sv. Tak zvidli nejvy kn a f a r i s e o v Kristu, kdy vidli, e dl mnoho zzrak; proto se usnesli, e ho zabij. (Jan 11. 47.) Takovou zvist maj zvlt b l i ; nebo oni zu, vid-li, e vyvolen v dobrm prospvaj a proto je ihned pronsleduj. (Sv. eho Vel.)

2. Zvist ze vech hch n ejvce in lovka p o d o b n m d b l u ; nebo zvist jest vlastnm hchem dbla.
Kdo zvid, napodobuje d b l a (sv. C h ry s ); nebo zvist dbla pila sm rt na svt. (Mou dr. 2. 24.) Jako K ristus prav: Potom poznaj vichni, e jste u e d n c i mo j i , budete-li se milovati vespolek," tak me ci d b e l: Po tom poznaj, e jste moji uednci, budete-li sob zvidti, jako jsem j zvidl vm . (Sv. Vine. Fer.) Zvistivec se docela nic nepodob Bohu a jest tedy roven n i e m u . Ponvad pak jest n i m , tedy si patrn peje, aby ho neobkliovalo n ic jinho, ne bda. (Sv. Bonav.) Zvist skrv v sob nejv t zlo m y sln ost ze vech hch. N ebo kad h ch a kad n e pravost m njakou z m i n k u , kterou se lovk ospravedluje: nestdm ost omlouv lovk chut v jdle, pomstu omlouv bezprvm jem u uinnm, krde omlouv bdou a p. Zvistivec vak neme uvsti dn omluvy. (Sv. Chrys.) Zvidti jest jet h o r m n e v l i t i s n k m ; nebo k vlce mme pinu, ale k zvisti nikoliv; po vlce pestv nep telstv, u zvisti vak nikoliv. Zvist nen nic jinho, ne belsk smlen. (Sv. Chrys.) Zloba zvistivce jest tm jet v t , n e z l o b a d b l a ; nebo bel zvid jen lovku, nikoliv vak nktermu blu, lovk vak zvid lovku. (Sv. Chrys.) Zvist jest jedin hch, kterho n e l z e v y h l a d t i skutky l s k y k b l i n m u ; neptele nebo zlobivce snadno um rn laskavost, nikoliv vak zvistnka. Dej psm rdla a upokoj se, lichot lvu a skrotne, ale zvistivci zdvoilost a povolnost stvaj se jet zuivjmi." (Sv. Jan Damasc.) Zvist jest jedin hch, jen n e p o s k y t u j e u k o j e n ;

2 2

nestdm, lakomec, zlobivec a t. d. pece aspo zdnliv maj cosi ze sv nruivosti, zvistivec vak nikoliv. Podob se motlu, jen tepetnm svch kdel svtla ve svtiln neuhas, nbr sm se popl, ani by svtlu ukodil.

3- Zvist pin lovku velikou k o d u ; odnm mu vnitn spokojenost a zdrav tlesn, vede ku mnoh nelaska vosti a k vnmu zavren.
Jako erv rozer devo, v nm byl zplozen, tak i zvist hlod ve vlasnm srdci, kter j doplo pstupu; mu ducha, ru pokoj svdom, napluje nepz n a zrmutkem a zahn z due velikou radost. A jest-li se v dui pevn zahnzdila, jev se i na venek; odnm oblieji kvetouc barvu a ukazuje n a l o u t l m i l c e m i a vpadlma oima muka, kter uvnit psob. (Ludv. Granad.) Vzpome na opadlou tv Kainovu. (1. Moj. 4. 5.) Prvem se k: b l e d zvist. Kdy zvist rozhlod srdce i vnitnosti drpy zlovole, p a k n e c h u t n d n p o k r m , neobvesel dn npoj. (Sv. Cypr.) Zvist ukracuje ivot a. (Sir. 30. 26.) Zvistivec jest svm vlastnm katem. (Sv. Keh. Nz.) Jako rez trv elezo, tak zvist trv dui nakaenou zvist. (Sv. Bas.) Zvist se nazv s p r a v e d l i v m h c h e m , ponvad svho vlastnho pna ur a ni. (Sv. Reh. Nz.) Zvist vede k m noh nelaskavosti. Zvist prvn potsnila zemi krv bratrskou, pohdala syny Jakobovy, by prodali svho bratra, podpchla Saula, aby pro nsledoval svho dobrodince Davida, ba snaila se po krvi Kristov a tak dola cle. (Sv. P etr Chrys.) Zvist vede k reptn proti zen bomu. Ze zvisti reptali dlnci, kte od asnho rna pracovali na vinici, proti svmu hospodi, e posledn dlnci obdreli tak po desetnku. (Mat. 20. 9.) Z vistivec .nenvid dobrodin bo. (Sv. Cypr.) Zvist vyluuje z kr lo vs t v neb esk h o. (Gal. 5. 20.) Zvist jest jistou zrukou vnho za vren. (Sv. Bas.) Zvist svrhla ji andly s nebe a vyhnala lidi z rje. (Sv. Aug.) Jsme-li povinni milovati i n e p t e l e , jak trest ns stihne, pronsleduj eme-l zvist ty, kte nm n euinili dnho b ezprv. (Sv. Chrys.)

4. Nejlpe p o t l a m e v sob zvist tm, d l m e - l i d o b e svm blinm.

Kdo chce nestvru zvisti ze svho srdce vypudili, nepotebuje dnho mee, dnho krune, dn pilby, dosta pouze, plan li jeho srdce lskou. {Sv. eh. Vel.) i tedy dobe tom u, proti nmu pociuje v srdci zvist; nejmn aspo se za nho modli, bys jeho tst jet vce rozmnoil. T a kovm zpsobem zapud bla ze svho srdce. Tm si zsk najednou dvoj koruny, jednu za vtzstv nad zvist, druhou za konn skutk lsky. (Sv. Chrys.) Jako l e d taje t e p l e m jarnm , tak miz zvis konnm dobra. Dva kupci, kte mli vedle sebe sv obchody, zvidli si a byli neptel. Na radu duchovnho sprvce posl najednou jeden lidi, kte dali neho, eho on neml, do obchodu sousedova. Zmizela zvist, brzy byli zase ptely. (Spirago, Pklady, strana 57.)

at na ivot, na ne vinnosti a majetku, n a cti nebo na tom, co mu nle.

2. Kdo blinmu k o d

3. Kdo nekon skutk milosrdenstv.

23

Nemiluje svho blinho, jestli mu, kdy jest v n o u z i , neposkytuje tolik, aby mohl bti iv. (Sv. Chrys.) Dvati alm unu jest p s n p o v i n n o s t tch, kte m aj dosti. Ne tato povinnost se hlavn za naich dn za nedbv. Ji sv. Ambro kzal bohatm lakomcm sv doby takto: S t n y s v c h pbytk odvte skvostn, ale chudka svlkte. Chudas pros u vaich dve o mdn penz, ale vy ho neuznvte za hodna ani pohledu, nbr jdete mimo nj, pemlejce, kter druh m r a m o r u by byl nejkrsnj dlkou ve vaem palci. Hladov lovk d chleba, kdeto v k hrye zl at ou uzdu. bohi, jak soud svolv na sebe ty, jen bys tolika lidem mohl z bdy pomoci. D i a m a n t , kter nos na prst, mohl by uiviti cel n ro d . Podobn mluv sv. Chrysostom k zatvrzelmu bohi; Co jest nejhorho, nouze t netla, hlad t nenut skrbliti. Tv manelka, tvj dm, ba i tv z v a t a skvj se zlatm, kdeto lovk k obrazu bomu stvoen a krv Kristovou vykoupen, pro tvou nelidskost bdn hyne. Svho p s a dv peliv oetovati, kdeto lovk, i lpe eeno Kristus, k vli psu bv vrhn do nejvt bdy. Kolik proud ohn asi posta na takovou dui?" (O skutcch milosrdenstv" bude obrnji pojednno po probrn 10 boch pikzn.)

8. 0 lsce ptelsk.
1. Ptely nazvme ony lidi, kte se d s t e j n m i z s a d a m i a pro ty si vzj e mn pej, sebe podporuj a dvrn spolu obcuj.
Lid Stejnch zsad brzy se sptel. R o v n r o v n h o si r d h l e d . P ze ptel k sob j est v t , ne pze k jinm. P tel jsou j e d n o s r d c e , j e d n a d u e . Ptelstv se podob z r c a d l u , v nm se ukazuje vrn obraz pedmtu, kter jest ped zrcadlem. Smje-li se ten, kdo stoj ped zrcadlem, in tot obraz v zrcadle. Co chce nebo nechce ten, jen stoj ped zrcadlem, tot se zd chtti nebo nechtti i obraz v zrcadle. Tak jest i s ptelstvm. (Sv. Jeron.) Mal nedorozumn jet netrhaj ptelstv, nbr jet vce ho upevuj. Vdy i kovi postkvaj ohe vodou, by ho vce rozdmchali, a knata chrnvaj opt dobytch mst m nohem pelivji neli tch, kterch nikdy neztratili. (Sv. Pr. Sal.) P tel se vzjemn p o d poruj . Vizme krsn pklad z dob pohanskch. D a m o n a P y t h i a s byli dvrnmi ptely. Jeden z nich byl od tyranna Dionysia odsouzen na smrt. Odsouzen si jet vyprosil, by sml sv vci doma spodali. Za nho se d l za rukojm jeho ptel a chtl za nho umti, kdyby onen snad se ne vrtil. Ji tu byla doba popravy, a odsouzen posud nepiel. Ne ptel ujioval, e on jist pijde, co se tak stalo. T yrann se divil obma ptelm a daroval odsouzenmu ivot. (Spirago, Pkl. str. 58.) D a v i d , obansk syn z Betlma, a J o n a t h a n , syn krlovsk, seznali se ve vlce a uzaveli spolu ptelstv, ponvad jejich due byly stejn lechetn. (1. Krl. 20. 3 4 .; 13. 1.) Kdy se Jonathan dovdl, e David m bti usmrcen, starost n i eho n ejed l; kdy pak se musil s nm rozlouiti, plakal hoce. Zpravoval Davida o kadm nebezpe, ano daroval mu i odv a zbran. Ptel o b c u j spolu dvrn. P t e l p e d s e b o u z c e l a n i e h o n e t a j . Oteve-li ti nkdo svtnici, vid vecko, co v n je. Tak si ptel vzjemn otvraj svou dui, kter se podob zaven svtnici. Proto s i p t e l

24

s v u j t a j n o s t i . Tak i Kristus oznmil svm uednkm m nohou tajnost. (G alura.) Proto jsou ptel k sob tak u p m n m i ; u p o z o r u j s e v z j e m n n a s v c h y b y . Tak upozoroval i K ristus apotoly na jejich chyby, na p. tehdy, kdy je napomnal, aby byli jako dtky. (Mat. 18. 3.) Pape sv. eh. Vel. p ra v : Jen ty potm mezi sv ptely, kte jsou tak lechetnmi, e m n moje chyby vytkaj.

2. P r a v m i pt e ly vak jsou jen ti, jejich zsady pln odpovdaj nboenstv.

Ptelstv jest jako b u d o v a , ponvad spov na jistm z k l a d Jen tenkrte, je-li tmto zkladem b z e b o a lska k Bohu, pak budova ptelstv stoj pevn. Je-li vak tmto zkladem hch nebo sobectv, pak stoj ona budova na psku. (Galura.) Kdo jest neptelem Boha, nikdy neme bti opravdovm ptelem svho blinho. (Sv. A mbr.) Jen ten miluje v pravd svho ptele, kdo ve svm pteli miluje Boha. Kdo miluje k vli nemu jinm u, ten spe nenvid, neli miluje. (Sv. Aug.)

3. Ptel, jich zsady jsou hn, jsou falenmi ptely; n ebo jeden druhho na tle i na dui ni a v ne tst se opoutj.
Falen ptelstv se uzavr nejastji: v hostinci mezi hri a pijanyi dle mezi lidmi, kte provdj zl vci a pi tom sebe vzjemn potebuj. Tak se spolil Jid se idy proti Kristu. (Mat. 26 . 15.) Herodes a Pilt se sptelili, kdy se jednalo o odsouzen Kristovo. (Luk. 23. 12.) Falen ptel hub jeden druhho. Kdysi ti lupii oloupili bohatho mue, jen ml u sebe ohrom nou summ u penz. Ihned kad z tchto t pemlel, kterak by se mohl zbaviti dvou ostatnch a takto se zmocniti vech penz. Kdy tedy jeden el do msta nakoupili ivobyt, domluvili se ostatn dva, e ho na zpten cest zavrad a o penze jeho se rozdl. Tet vak cestou otrvil potravu, take tho dne vichni skon ali. Tak jednaj falen ptel. (Spirago, Pkl. str. 58.) Falen ptel s e b e v n etst opoutj. Pidruj se nkoho jen p o t u d , p o k u d h o p o t e b u j . (Sir. 6. 7.) Kdy Jid v zoufalstv vracel vysokm knm s nkem penze, pravili mu, jako by ho u ani neznali: ,,Co nm do toho? Ty viz! (Mat. 27. 4 .) Falen ptel si ponaj jako v l a t o v k y ; pokud je teplo, jsou u ns a raduj se s n m i; jakmile vak pozoruj, e se bl drsn zima, opoutj ns a let do teplejch krajin. (Plinius.) Falen ptel si ponaj jako lid, kte, dopadnuve o v o c n s t r o m , ovoce s nho sr a pak ho zase hned opou tj. Podobaj se v e l m , kter uletuj, sotva e s kvtin med vyssly. (Segneri.) Jsou jako t t i n a , kter se lme, jakmile se chce nkdo na ni podepti. Proto kali ji m an: Pokud jsi asten, bude mti mnoho ptel; jakmile vak schudne, bude sm a sm . N o u z e jest nejlep zku ebn kmen pravho ptelstv. (Cassiodor.) V n o u z i b v t i s c p t e l n a j e d e n l ot .

4. S m m e mti ptely a smme je vce milovati ne o statn ; vdy i Kristus ml ptely a miloval je vce ne ostatn.
K ristus miloval vecky lidi, nejvce vak sv u e d n k y ; nazval je ptely, synky, dtkami a velmi dvrn s nimi obcoval. Z uednk zase nejvce miloval J a n a (Jan 13. 23. ; 20. 2 .; 21. 7.), pak P etra a Jakoba, jeliko

25

tyto brval s sebou v nejdleitjch okamicch svho ivota, jako na p. na horu Tbor, na horu Olivetskou. Rovn L a z a r a a jeho sestry Kristus obzvlt miloval. (Jan 11. 5.) Vme, e B h t m, k d o s e m u v c e p o d o b a j a jej vce miluj, vce milosti a lsky v n u je; nen to tedy jet chybou, inme-li i my tak a vnujeme-li vce dvry a lsky tm, kte jsou nm podobnjmi a vce nm pej. Stvoitel hluboko do naeho srdce vtpil cit ptelstv.

5 . Jest pro ns v e l i k m t s t m , mme-li o p r a v d o v ptely; nebot nm z p j e m u j i v o t a odvracej od ns n e b e z p e tla i due.

Jest velikm tstm pro lovka, nalezl-li opravdovho ptele. (Sir. 25. 12.) Pslov prav: D o b r p t e l n a d z l a t o . " Ptel nm zp jem uje ivot; on toti svou ast nae t s t z v t u j e , n e t s t i z m e n u j e a in snesitelnjm. Nen lepho lku pro nae rny, ne-li mti nkoho, jen ns t v kadm netst. (Sv. Aug.) Je-li h l svzna s j inmi holemi, nelze j tak snadno zlom iti; tak i my nebudeme tak snadno neastnmi, stoj-li pi ns vrn ptel. Prav ptel jest pro ns druhm a n d l e m s t r c e m . Vzpomeme na Jonathu, ptele Davidova. Hradby a zbran nechrn tak bezpen, jako vrn ptelstv; ono poskytuje prav bezpenosti. (Sv. Chrys.) Vrnmu pteli nelze nieho na svt p iro v n ati; zlato a stbro n evyv ceny jeho vrnosti. Kdo miluj Boha, najdou tako vho ptele. (Sir. 6. 15.) Krl A l e x a n d e r Vel. na otzku, kde m sv p o k l a d y , ukzal na sv ptely a p rav il: To jsou m poklady." Prav p t elstv potrv za hrob, nebot lska neum r." (1. Kor. 13. 8.) Prav ptel se opt shledaj v nebi a budou s e . nn milovati. I Kristus pravil apotolm, e se s nimi v nebi shled. (Jan 17. 24.) Falen ptel vak po smrti sebe budou proklnati, nebo poznaj, e sebe uinili neastnmi.

6. Ne nemme n i k d y p l i r y c h l e v ptelstv vchzeti a k vli pteli n e p r v jednati.

Psmo sv. prav; Nov ptel jest jako mlad vno. Nech ho s e s t r n o u t i , pak ho bude s chut pti. (Sir. 9. 15.) M-li ptele, zkouej ho v nouzi a nedvuj mu ihned. (Sir. 6. 7.) Kdo nerozvn ptelstv uzavr, nabude brzy. trpkch skuenost. Ji David si stuje: Mu, v nm jsem doufal a kter jdal chlb mj, pozdvihl paty proti m n . (. 40. 10.) Psmo sv. ns napom n: Ptel svch et se. (Sir. 6. 13.) Neposuzuj zvlt ptele svho podle jeho e, nbr m nohem vce podle jeho sk u tk ! A m-li k v l i s v m u p t e l i u i n i l i n c o z l h o , tedy ui jako onen Bek, kter ml v zjmu svho ptele kiv psahati a p rav il: Jen potud jsem tvm ptelem, pokud neztrcm ptelstv bo." Vru, Boha mti ptelem, m vt cenu, ne vecko p o z e m s k ptelstv.

9. Pikzn lsky k neptelm.

N e p t e l e m nazvme toho, kdo ns n e n v i d a h l e d n m k o d i t i.
Tak byl na p. avel neptelem kesan. Neptel se podobaj drav zvi. P r a v o u l s k u k b l i n m u m j en ten, kdo m i l u j e i s v ne-

26

p t e l y . Velk ohe se vtrem neuhas, nbr jet roz. Rovn tak prav lska k blinmu urkami od blinho nebv zniena, n br jet rozhojnna. Jest nejjistjm znamenm, e nkdo m lsku k blinmu, miluje-li i toho, kdo jej ur. (Sv. Angela Fol.) Milujeme-li jen ty, kte ns miluj, nememe oekvati dn velk odmny. (Mat. 5. 46.) Nebo milujeme-li sv ptely, milujeme vce k vli sob; milujeme-li vak sv neptely, milujeme k vli Bohu. (K. Hugo.)

1. Sv n e p t e l y mme milovati proto, e to Kristus porou; nebof prav: Milujte nep

tely sv; dobe ite tm, kte vs nenvidj; modlete se za ty, kte vm protivenstv in a utrhaj vm . (Mat. 5. 44.)
Kris t us tak nm dal nejkrsnj pklad lsky k nep tel m ; nebo se modlil n a k i za sv neptely a na hoe Olivetsk uzdravil slueb nka, jemu P etr ual ucho, Ano i O t e c n e b e s k nm dv pklad lsky k n eptelm ; nebo dv slunci svmu vzchzeti na spravedliv i zl a dv d svj na spravedliv i nespravedliv. Kdo tedy miluje neptely, velice se podob B o h u ; jest v pravd dtkem nebeskho Otce. (Mat. 5. 45.)

Proto mme milovati sv neptely, po n vad i neptel jest o b r a z e m , ba asto i n s t r o j e m bom.

Neptel jest obrazem b o m. A jest podoba krlova v olov nebo zat vyraena, af jest dobe nebo mn dobe provedena, pece vdy zaslu huje cty; prv tak zasluhuje o b r a z b o , a se jev na lovku hnm neb o cnostnm, vdy na cty a lsky. (Meh.) Ostatn nemilujeme hchu, nbr o s o b u naich neptel. lovk jest dlem bom, chyba jest dlem lovka. Miluj to, co uinil Bh, nikoliv vak toho, co u inil lovk." (Sv. Au g.) I proto mme neptele milovati, ponvad mnohdy jest ns t rojem V rukou boch. Zl lid jsou nstrojem v rukou boch" (Sv. Aug.), teba toho ani nevd. Jako lka uv p i j a v i c , by z nem ocnho odstranil nezdravou krev a jej vylil (Sv, Reh. Vel.), tak in i B h; o i s u j e ns naimi neptely od naich n e d o k o n a l o s t . Bezbon prospvaj do brm u, jako p i l n k a kladivo elezu. (Sv. Aug.) Zl jsou dobrm tm, m jest p l u h poli. (Sv. Chrys.) I proto jsou nm neptel uiteni, ponvad ns u p o z o r u j n a c h y b y a p o s k y t u j n m p l e i t o s t i ku ko nn c n o s t i . Neptel j?ou jako vely; bodaj sice, ale dvaj med. (Urb. IV.) Pchne-li t urejc jazyk, pot se tm, e : n e j s o u n e j h o r m i o n y p l o d y , kter vosy ohlodvaj.1 (Brger). kv se: Mnoho neptel, mnoho cti. 1 Pova konen tak, e lovku, jen miluje Boha, d n n e p t e l n e m e v p r a v d u k o d i t i ; nebo dobrotiv Bh obrac vecky rny n e ptelsk k dobru svch vrnch. (Km. 8. 28.) To vidti v ivot Josefa Eg. Pam atuj na tuto pravdu, pak nepozbude jist mysli v pronsledovn.

2. Lsku k neptelm ukazujeme tm, e se na svch neptelch nemstme, nbr za zl dobrm odplcme, zvlt za n se modlme a rdi jim odpoutme.

27

N e m m e se na nepteli m s t ti, t. j. zl zlm odplceti. Krsn pklad vidme na D a v i d o v i ; dvakrte ml pleitost zabiti svho pron sledovatele, krle Saula; ale v obojm ppad mu neukivdil. (1. Krl 2 4 . a 26.) Fariseov velmi asto tupili Krista (Mat 11. 1 9 .; Jan 8. 48.), ale on jim nell, kdy mu splali. (1. Petr. 2. 23.) Kdy kdysi Krista v jistm msteku samaritnskm nepijali, ponvad byl idem, byli apototov tak naplnni pomstychtivost, e chtli, aby ohe s nebe na n padl. Kristus vak jim to vytkal a pravil: Nevte, ho ducha jste. (Luk. 9. 55.) Jist otec slbil, e d d i a m a n t onomu svmu synu, jen vykon nejlechetnj skutek; obdrel ho onen syn, jen nael svho neptele spcho na srzn strzni a nesvrhl ho dol. (Bse od Lichtw er.) Jist biskup pravil kdysi k jistmu csai: Mst li se, tedy nejsi dle nim jinm, ne lovkem; odpout-li vak, rovn se Bohu. Pom sta ostatn nepat nm, nbr Bohu. (m. 12. 19.) Mme r a d j i t r p t i , ne-li se mstti; proto prav K ristus: Ude-li t nkdo v lce prav, nastav m u lev." (Luk. 6. 29.) Nemme se nechati pemoci zlem, nbr mme zl pemhati. (m. 12. 21.) Msti se na svm nepteli, ale tak, jako se mst svtcov, toti splcej zl dobrodinm; to jest n e b e s k pomsta. (Sv. .Alf.) J o s e f Eg. oplatil bratm zl dobrm. Sv. t p n se modlil za sv vrahy. Netst jeho pronsledovnk psobilo sv. tpnovi vt bolest, ne vecko zlo, kterho od nich zakusil. Proto se za n modlil." (Sv. Fulg.) Rovn sv. Jakub, biskup jeruzalmsk, jen byl svren s ve chrmov, modlil se jet s polmanmi kostmi za sv vrahy. Mme tak rdi odpoutti svm neptelm . K ristus chce, abychom svmu bratru odpustili nejen sedmkrt, nbr sedm destkrt sedmkrt. (Mat. 18. 22.) Krl David odpustil S e m e i - o v i , jen po nm hzel kamen m a jem u nadval, ( l . Krl. 16. 10.) Kdo in n e ptelm dobe, podob se lilijm pod trnm , kter sice trnm jsou bodny, ale pece nepestvaj svou blost trnm dodvati krsy. (Sv. Bern.)

3. Kdo se na svm nepteli nemst, nebo j emu docela i dobrodin prokazuje, zahanbuje a o bmkuje ho a d o c h z od B oha o d m n y ; kdo vak se na nepteli m s t nebo ho nenvid, dopout se h c h u .
D a v i d ml dvakrt pleitost, u s m r t i t i svho pronsledovnka Saula; ale neuinil mu nieho zlho. Tm ho obmkil a tak ho dojal, e Saul p r o p u k l v p l . (1. Krl. 2 4 . 26.) Blahoslaven Klement H o f b a u e r , byl na ulici vdesk potupen enou; el k n a zvedl j upaden kapesnk a pravil j pi tom nkolik pvtivch slov. ena se zastydla a utekla. Jako e r v m mkk tlo, ale pece nejtvrd devo provrtv, tak smlivost pekon nejhorho neptele a nejsurovjho utrhae." (Beda.) Proke-li svmu nepteli dobrodin, e a v u h l sype na hlavu j eho. (m. 12. 20.), t. j. tvj neptel nebude moci lsce tv prv tak odporovati, jako havmu uhl. Kdo se na nepteli nemst, toho Bh odmn, D a v i d snesl trpliv potupu od Semeie a pravil: Snad popat Hospodin na sou en m a odplat mi dobrm za zloeen toto dnen. (2. Krl. 16. 1 2 .); na to zvtzil. Modliti se za neptele, jest tkm ; je-li vak teba velikho sebezaprn, tedy tak na onom svt bude velik odmna." (Sv. Aug.) Kdo se na svm nepteli mst, dopout se hchu. Dje se mu podobn, jako v e l e , kter se mst a bod; mus za to umti. Kdo se mst, jedn

28

vlastn poetile. Dl jako p e s , k t e r k o u e d o k a m e n e , jm nkdo po nm h o d il; nebot mstiv lovk tak nepomysl, e jeho neptel jest nstrojem v rukou boch. (Corn. a L.) (O nenvisti viz pi 5. pikz. bo.)

4. Kdo svmu nepteli odpout, dochz tak od Boha odputn h c h ; kdo mu vak neodpout, tom u ani Bh neodpust.
Odpustiti nepteli jest skutkem milosrdenstv a nejvt almunou, jak bti me. (Sv. Aug.) Odpout-li jinm, dobv s o b s a m m u o d p u t n . (Sv. Chrys.) Uva 5. prosbu Otene! K d o s v m u b r a t r u r d o d p o u t , d o c h z m i l o s r d e n s t v od Bo h a . Neodpout-li vak svmu nepteli, svolv na sebe kletbu bo, kdykoliv se modhs Ote n . (Sv. Anastas.) Kristus prav: Pakli neodpustte lidem, ani Otec v neodpust vm hch vaich. (Mat. 6. 15.) Vzpome na podobenstv o nemilosrdnm sluebnku, (Mat. 18. 23.)

10. 0 nboensk snelivosti.

Rozeznv se snelivost v c n a o s o b n . Pravda jest vdy vcn nesnelivou, byt byla osobn snelivou.
Mathematika u: 2 X 2 = 4. Neho jinho, na p. \ 2 2 5 n e me uznati, ponvad to nen pravda. M athematika jest tedy vc n nesn elivou, t. j . oproti chyb nez n ohledu. Ne dnmu vzdlanci nenapadne, aby tupil, tloukl nebo jinak osobn kodil tomu, jen by tvrdil: 2 X 2 = 5. Tento ohled s b l o u d c m i nebo jinak myslcmi nazv se osob n sn elivost. Prv tak se chov katol. crkev; oproti bludu jest nesnelivou, n a proti tom u vak u snelivosti naproti bloudcm.

1. Kristus ve svch eech a skutcch ukazuje velikou snelivost ku bloudcm.

Kristus u lsce k blinmu, k neptelm , trplivosti, mrnosti, mrumiluvnosti, samm to cnostem, kter ns pobdaj k uznalosti a snelivosti k blinm, zvlt k bloudcm. Vimnme si, jak l a s k a v se choval K ristus ke h n k m , na p. k Magdaln v dom imonov (Luk. 7.) a k en, kterou fariseov k nmu do chrm u pivedli, chtcc ji kamenovat. (Jan 8.) Tenkrte ekl K ristus pam tihodn slova: Kdo z vs je b e z e hchu, ho prvn kmen na ni." (Jan 8. 7.) Jen tam, kde vidl Kristus zlou vli nebo fale, vystoupil psn; tak na p. proti farisem. (Mat. 23. 27.) Kristus velice rd vyhledval pobloudil a m l u v v a l s n i m i ; tak na p. enu Sam aritnku u studnice Jakobovy; kal: Zdrav nepotebuj lkae, ale nemocn. (Mat. 9. 11.)

2. Pronsledovn jinovrc neodpovd ani duchu Kristovu, ani myslm crkve.

Kristus svm apotolm jen poruil, zskvati jinovrce pouovnm. Crkev katol. se m o d l za jinovrce, zvlt na Velk ptek; pi kad mi sv. se kon modlitba za blaho celho svta. Crkev katolick u, e

29

i jinovrci mohou bt i s p a s e n i , bloud-li nvdomky a vedou-li dn ivot. Je-li uzaveno s m e n m a n e l s t v , ukld crkev katol. stran katolick za povinnost, by pivedla jinovrce dobrm pkladem a pouovnm, nikoliv nsilm, ku poznn pravdy. Katol. crkev nikdy neuila, e kaci se maj z a b j e t i. Kdyby nkter katolick prvnk tuto zsadu vyslovil, pak bychom to musili pitati jeho nerozumu.

Byli-li nekatolci pronsledovni, byli tmto pronsledovnm vinni obyejn oni s a m i , nikoli vak crkev.
Bludai chtj obyejn pevrtili i sttn podek a napadaj manelstv, majetek, nebo vrchnost. Proto stt proti nim zakrooval a to ' dle zkon stedovkch mnohdy ukrutnm zpsobem. Tak na p. byl J a n H u s z Prahy, r. 1415 v Kostnici uplen. Ne nebyli to biskupov, kte dali jeho uplen, prosili jet sami, aby bylo eteno jeho ivota, nbr byl odsouzen zkony sttnmi a csaem, ponvad se v z e p e l podku sttnm u. To dokazuj vlky husitsk, jejich spousty sahaj daleko za hranice ech. Mnohdy byli nekatolci pronsledovn tak proto, e se domhali m o c i ve s t t , m si vzbudili zvistnky a neptely. Byly tedy ani ne tak nboensk, jako spe poli t ick piny pinou jejich pronsledovn. Crkev s tm nemla co initi, a nikdo j neme vinny dvati. Politick piny, rznice o vldu ve stt, vedly na p. k t. zv. n o c i b a r t o 1 o m j s k , nebo-li ke krvav svatb pask (24. srpna 1572 za krle Karla IX.), kdy za jednu noc v Pai 2000 a 30000 Hugenott v cel Francii bylo povradno. Zakroili-li kdy katolit vladai psn proti jinovrcm, tedy zpravidla byli tm vinni sami nekatolci. Aspo jeden pklad: R. 1578 zavedl csa R udolf II. ve Vdni opt prvod Boho Tla. On sm s celm svm dvoanstvem se ho sastnil. Protestant nad tm rozhoeni pepadli prvod na Selskm trhu, take csa mohl se dostati do hradu jen pod ochranou vojska. Nsledek toho byl, e csa ihned ve Vdni zakzal protestantsk bohosluby a kazatele protestantsk vypovdl. A stalo-li se tak, e jinovrci byli n e v i n n pronsledovni, pak povame, e z l o b a lidsk nevymr a e prv nikdo nebyl tak pronsledovn pro nboenstv, jako k a t o l c i .

K a t o l c i nejvce trpli nboenskm pronsledovnm.

Ti, kdo dobe vd, e se o d p r a v d y o d c h l i l i , nejvce zuvaj proti pravd a proti tm, kte se pravdy dr. Zl svdom dl z nich mnohdy dravce. Kdo naproti tomu jest pesvden, e m pravdu, nenech se tak snadno vyruiti a strhnouti k bezprv. Z toho si lze vysvtliti ona etn pronsledovn katolk jedin k vli jejich nboenstv, Ji a r i n t c s a o v zaali trestati katolky, kte nechtli od katol. vry odpadnouti, v z e n m a t o p e n m . Jest znmo, e jet v poslednch stoletch v A n g l i i , Skotsku, Irsku, D n s k u a v d s k u byl ustanuven trest sm rti za vykonvn nboenstv katolickho. Krl J i n d i c h V III. anglick dal popraviti 20 biskup a mnoho set kn jen za to, e zstali vrni svmu katol. nboenstv. B luda K a l v n v enev ve vcarsku (f 1564) dal mnoho katolk muiti a po praviti; dal r. 1553 pomalu ohnm pliti i panlskho lkae Michala Serveta, jen cestoval enevou, ponvad jinak mnil o nejsv. Trojici ne-li Kalvn. Je tedy zcela nespravedlivo, stle ukazovati na crkev katolickou, jako by ona pronsledovala jinovrce.

30

3. Nen dovoleno, nsilm nkoho obraceti k prav ve, ale ovem jest dovoleno obraceti jej po
uovnm, skutky lsky k blinmu a dobrm pkladem.
Nikdo nesm jednati proti svmu s v d o m ani tenkrte, je-li jeho svdom bludn; jinak by se dopustil hchu. Proto nen dovoleno, nkoho nsilm zskvati prav crkvi; nbr mme se snaiti toho, jen jest jinho pesvden, nejprve o pravd p e s v d i t i. Co jest vynuceno, nem ani ped Bohem c e n y ; Mohamedni se d zavritelnou zsadou, e musej sv nboenstv iti o h n m a m e e m . Proto jest zavritelna i. zsada pro testantsk: Z e m p n uruje nboenstv svch poddanch. (Cuius rego, illius et religio.) Pouovn jinovrc, nebo vyvracen jejich bludnch zsad m se dti k l i d n a d s t o j n , tedy bez vn a bez urek. Kdo m pravdu, tomu nen teba se rozilovati. Jest znmkou pravdy, e se ob hajuje klidn. Kdo si pon vniv (fanaticky), vynucuje domnnku, e jest ve bludu. Nejvtho vsledku dojdeme konnm skutk lsk y k bl inmu. Lska k blinmu jest nejjistj znmkou u e n k Kristovch. Kdo tedy jinovrce miluje a tuto lsku skutky ukazuje, dokazuje, e j e s t b l z e k p r a v m u n b o e n s t v . Mme-li jakoto kesan milovati i n e p t e l e , tedy mme jist milovati i jinovrce; nebo teba ve ve bloud, jsou pece naimi b r a t r y . Pape P i u s IX. nic zlho nevidl v t o m, aby jistho p r o t e s t a n t a dal vzdlati na malsk akademii v m, nebo i d a , jen na cest om dlel, ve vlastnm voze dal dom dovzti. (Spirago, P klady str. 39.) Tak jednaj velc muov.

Jest znmkou nedostatenho vzdln a hrubosti, tupiti nkoho pro jeho nboenstv nebo jemu koditi.
Zcela t ot plat o tch, kdo by jinovrce chtli n u t i t i k nboenskmu konu, kter mu jeho svdom zapovd.

11. 0 nrodnosti kesana.

Lska k blinmu jev se zvlt i snel i vost ke lenm j i nho nroda.
Nrodem se rozumj vichni obyvatel, kte t o u t e m l u v a maj vce m n stejn pvod, duchovn vysplost a tm i jist tlesn a duevn rz. k se: Jak lovk mluv, takov je st. Nrod jest tolik, kolik je e. Na celm svt je na 900 rznch e, jen v Evrop jest jch 90. K nrodu anglickmu nle na p. 100 million, k nmeckmu 85 mill., k ruskmu 80 m ill, k francouzskmu 50 mill., ke panlskmu 40 mill., k italskmu 30 mill., k portugalskmu 13 mill. a k idovskmu 12 mill. Nejvt nrod jest nrod nsk, tajc asi 300 mill. lid. Slovo nrod1 neznam en tot, co 1 slovo stt ; nebo rozlin nrodov mohou bti sjednoceni v jeden s t t , jeto jsou v mezch tho sttu a maj stejn zkony a stejnou vldu. Tak jest to na p. v Rakousku. K jak nrodnosti kdo nle, vyplv z jeho Pvod u po otci a m a t c e ; nen-li snad otec a m atka te nrodnosti, tedy pak pad na vhu ivot o pisn vvoj onoho lovka.

31

R znost nrod dopustil Bh jednak za trest za lidskou pchu, jednak z moudrho myslu ku blahu nrod.
Jak z P s m a jest patrno, byla pvodn je n om j e d na e. R o vn z vsledk srovnvacho j a z y k o z p y t u jest patrno, e r z n e i n a s v t p o v s t a l y z j e d n ei. Dalm studiem bylo tak lze dokzati s velikou pravdpodobnost jednotu ei. Dle vypravovn Psma sv. zmtl Bh e lid, kdy stavli babylonskou v. (1. Moj. 11.) Dobrotiv Bh vak pi vem, i kdy trest, m mysl, lidem p o m h a ti. Rznost nrod mla toti pispvati k tomu, by se zvodn a tm i p o k r o k a v z d l a n o s t v nrodech podporovala. Dle mla nrodnostn rznost brniti en se nboenskho a mravnho padku. Jako zmaten jazyk z mailo domliv podniky v Babyln, tak mla i pozdji nrodnost bti ohradou, kter by nrody chrnila ped modlstvm a m ravn zkzou sousednch nrod. Rznost e m konen slouiti i k o s l a v B o h a prv tak, jako podivuhodn rozm anitost v i rostlin a zvat a v celm tvorstvu.

1.

VCe, vtpena ji od p i r o z e n o s t i a kesansk n b o e n s t v j nezakazuje, nbr povzn a podporuje.

Prav-li se: Kesan s m svj nrod m ilo v ati/ je tim pli mlo eeno. Mus se spe ci: Kesan m us svj nrod m ilovati.1 Vdy sebe ' lska a lska rodi tak nen pouze dovolena, nbr poruena. A pro mme milovati nrod, z nho pochzme a k nmu nlem e? Prv proto, e nrod jest v e l i k r o d i n a , velik pbuzenstvo. Jako sv pbuzn vce milujeme ne ciz lidi, tak i svj nrod mme vce mlovati, ne kad jin nrod. A jako dt vlastn m a t k u miluje vce ne ciz, teba ciz matkou nepohrd a j ne nenvid, tak i my mme svj nrod vce milovati, ne ciz, cizho vak ne nenvidti, nebo jm pohrdati. Lska k nrodu jest tedy zaloena v z k o n pirozenm, t. j. ve vli Tvrce. Jako nm Tvrce od pirozenosti vloil do srdce vt . l s k u k rodim, ne k jinm lidem, rovn tak nm vloil v srdce vt lsku k nrodu, z nho pochzme a k nm u nleme. Ostatn ji pirozen jsm e o d k z n i pidrovati se tch, kte mluv tout e jako my. Lska k nrodu jest tedy pedpisem zkona pirozen ho. Tchto pedpis zkona pirozenho vak K e s a n s t v neru. Proto Kristus vslovn prav, e nepiel z k o n a r u i t . (Mat. 5. 17.) Tedy lska k nboenstv a lska k nrodu maj svj pvod v B o h u ; jsou to dvojata, kter maj jednoho a tho otce, toti Boha. Ponvad pak Bh si neme odporovati, proto neme lska k nboenstv odporovati lsce k nrodu. Proto shledvme, e Kristus, proroci, apotolov, Matka Bo a mnoz svtcov byli nadeni pro svj nrod. Vimnme si, e n S p a s i t e l tm vhradn psobil v zemi Zaslben, tedy pedevm svmu n rodu hledl prospti. Tak prav, e jest posln jen ke ztracenm ovcm domu israelskho. (Mat. 15. 24.) Vrouc lsku k nrodu shledvme n a prorocch (vzpomeme jen na Jeremie, placho n ad zceninami Jerusalm a), na idovskch muedncch (brati makkabejt, umrajce, odvolvaj se na sv otcovsk zkony", (2. Mak. 7.), i na Matce Bo (vimnme si jejho vzn e enho chvalozpvu) a na sv. apotolech (sv. Pavel chtl bti radji zavren,

Kesan sm a m nrod svj milova ne ciz nrod; nebo tato lska jest lovku

32

jen aby jeho nrod byl zachrnn. m. 9. 2.) B h s m se snail tento nrodn cit vzbuditi v nrod idovskm ; to dokazuj slova, kter Bh z ho cho kee mluvil k Mojovi: J jsem Bh otc tvch, Abrahm a, Iska a Jakob.'1 (2. Moj. 3.) To dokazuj slavnosti a sobota Bohem samm idm nazen ; nebo jak sobota, tak i m noh slavnosti byli n rodnmi radostnmi svtky, kter zrove poukazovaly na Vykupitele. Prolo tak crkev kato li ck vdycky etila i nrodnho citu nrod, mezi nimi psobila. Crkev hledla vdy jako m i s s i o n e a knze k nrodm poslati takov mue, kte z onoho nroda pochzeli, m se velice napom h zjmm nboen skm. Crkev sv. i tm vyhovla nrodnm u citu jednotlivch nrod, e usta novila n r o d n s v t k y , toti i svtky patron zemskch. Crkev dle vdy p o n e c h v a l a obrcenm nrodm pohanskm jejich zddn mrav a n r o d n o b y e j e . To jest patrno ji z toho, jak se zachovala crkev k obr cenm G e r m n m . Crkev jim ponechala nrodn obyeje a pidala jim docela kesansk vznam, m byli jet vce utvrzeni. G e r m n i slavili na p. na konci prosince tak zvanou Velkou n o c ; crkev peloila v tuto dobu pam tku narozen Kristova, jen skuten ve Velk no ci (Vnoce) na svt piel. Germni v tto dob rozhali svtla na jehlinatch stromech. Crkev tohoto obyeje nezruila, nbr, utvrdila jej, poukazujc na svtlo svta0, je proto pnlo na dev ke, ponvad prvn lid v rji jedli ze zapovzenho stromu. A tak zstal v n o n s t r o m e k a podnes. Germni konvali na potku nora, kdy svtla npadn pibv, pochodov prvody. Crkev katolick tento obyej docela penesla na pdu crkevn ( p r v o d h r o m n i n ) poukazujc na to, e Simeon prvem nazval Spasitele svtlem svta pi jeho obtovn ve chrm. Crkev hledla zm niti jen nrodn vstednosti, slabosti a nedokonalosti.

L s k u k nrodu ukazujeme tm, e si svho nroda v m e a dovolenmi prostedky napomhm e k jeho p r o s p c h u a hjen.
Teba lovk v, e jsou na svt jet lechetnj a vzdlanj matky ne jeho vlastn matka, pece sv matky si v vce, ne kad jin. P o dobn se m i zde. Ven si svho vlastnho nroda se vak li od d om l i v h o p e c e o v n , kter zle v tom, e nkdo svj nrod po vauje za lep, ne kad jin. Jest na bledni,. e nemohou miti vichni nrodov pravdu, povauje-li se kad z nich za nejlep. Ponvad si vme jen toho, na em pozorujeme njakou p e d n o s t , proto m se kad snaili, by znal pednosti a slavn iny svho nroda. Naproti tomu vak nesmme s l a b o s t i a nedokonalosti nroda pokldati za cnosti, nbr mme je uznvati za slabosti a vemon napom hati, by byly vykoenny. Jinak by byla lska k nrodu slepou a nerozumnou. Svj nrod podporuje, kdo pam atuje na leny svho nroda, kdy nco k u p u j e, zadv p r c i , pijm sluebnictvo nebo dlnictvo, dv-li almunu a p. Tuto podporu svch soukm enovc shledvme hlavn u i d , kte se hlavn chu dho ida ze vech sil ujmaj. Kad z ns zajist toto ponn schvl. e i my kesan mme se vce ujmati tch, kdo jsou nm blimi, dv nm na srozumnou sv. Pavel, napomnaje ns, abychom hlavn souvrcm dobe inili. (Gal. 6. 10-) K hjen svho nroda jsme hlavn tehdy oprvnni, hled-li nkdo p o t l a i t i n a i e . Potlaovn ei pociuje kad len nroda tak, jako by mu nkdo chtl vyrvali jazyk. Bez piny se nenazv e tak jazykem.

33

Dopout se tedy c h y b y , kdo je ke svmu nrodu l h o s t e j n m nebo docela z a p r , e k nmu nle; rovn vak ten, kdo lsku k nrodu u p i l i u j e , jakoby nrod byl nejvtm dobrem lov ka.
Je-li n b o e n s k lhostejnost (indifferentismus) nebezpenou, tedy zcela jist i nrodn lhostejnost jest nebezpenou; svdit o nedostatku ven si sebe a o bezcitnosti ku svm vlastnm sou kmenovcm. Kdo si nev menho dobra, nroda, nebude si viti i v t h o dobra, nboenstv; nebo kdo jest nevrn v mle, i ve mnohm nevrn bude. Kdo zase jest proniknnt nadenm nrodnm , odhodl se snadno k v e l i k m s k u t k m a o b t e m pro blaho svch blinch ; djiny veobecn nm poskytuj hojnost pklad. Kdo slovem a skutkem zapr, e nle k jistm u nrodu (na p. z obchodnch ohled, jak se asto stv), jedn prv tak hanebn jako ten, jen se styd za sv rodie a pbuzn. Ne nicmn nrodnost n en nejv y fm dobrem lovka; nebo jinak by musila ji pouh p slunost k nrodu bti s to, aby lovka na zemi uinila astnm. Tomu vak tak nen. A pak s m r t lovka pestv velik nrodn rznost; nebo ponvad rznost e jest nsledkem hchu, tedy mezi svtmi j u bti nesm, jeliko v nebi nen dnch trest. Proto chvl vichni nrodov a pokolen Boha v nebesch j e d n m c h v a l o z p v e m . (Zjev. 7. 9.) Ped s o u d n o u s t o l i c b o lovku tak nic nepome, e nleel k tomu nebo onomu nrodu, zrovna jako mu nepomohou pozemsk statky nebo po mjejc hodnosti. Jest-li e se tedy lska k nrod u upiliuje, pak ji pestv bti pravou lskou, a jest spe n r u i v o s t a prv proto kodlivou a bez d elho trvn; nebo extremy se sebe dotkaj. N rodn fanatismus nen jinm ne m odlstvm; ctu, kterou m lovk vzdvati jen Bohu, vzdv zde nrodu.

2. Lska k nrodu nesm vak vsti k ne laskavosti nebo bezprv oproti pslunkm jinho nroda ; n e bo lenov ve ch n r o d j s o u dtkanii
jednoho Otce nebeskho a tedy b r a t m i vespolek a mimo to v crkvi katol. v jednu velikou r o d i n u b o sjednoceni.
I v nrodnm ohledu plat kesansk zsada: eho nechce, aby li jin inili, nei ty jim . Lska k nrodu nesm initi ze lovka d r a v c e , n br m spe podporovati jeho laskav smlen a jeho hum anitu. Kdo toti svj nrod miluje opravdov, nebude jist jinm u nrodu zlovoln ubli ovali a jeho vyzvati, nbr spe k tomu napom hati, aby jin nrodov jeho vlastn nrod m i l o v a l i a j e h o si v i l i ; nebude vyvolvati n e ptelstv a boj, nbr bude hledti zachovati p o k o j svmu nrodu. Proto velic duchov neomezili se jen na meze svho nroda, nbr hledli p ro stednictvm svho nroda celmu lidstvu prospti. Prav lska k vlastnmu nrodu a prav lska k celmu lidstvu si tedy neodporuj, nbr se vzjemne dopluj. K d o s i n e u m v i t i c i z h o n r o d a , n e n h o d e n s v h o n r o d a . Kristus svm podobenstvm o m i l o s r d n m S a m a r i t n u nm chtl ukzati, e ani pslunk cizho nroda nesmme vyluovali ze sv lsky k blinmu. Sv. Pavel pravi : V K ristu nen id, ani pohan, ani.

34

ek, nbr vichni jedno jsou.* (Gal. 3. 28.) Vichni toti jsou dtk y bop tedy brati vespolek. Proto vichni v modlitb kaj: Ote n. Tak proto, e rzn nrodov v katol. c rkvi jsou spojeni v jednu veliko u rodinu bo, maj bti bti vichni nrodov spojeni poutem lsky. Jednota v n boenstv jest v pravd jed nm z nejvych dober lidstva; tm se mrn protivy mezi nrody a podporuje se m r mezi nrody. Naproti tomu vak protivy nboensk vdy nejvce od sebe trhaly nrody a vyvolvaly nejkrulj vlky. Proto zaloil Kristus katolickou nebo-li svtovou crkev, nikoliv pak zvltn crkev pro kad nrod. Z z r a n m d a r e m j a z y k o Let nicch chtl Bh poukzati, e vichni nrodov maj tvoiti jeden celek ve ve, a rovn crkev svou jednotnou c r k e v n sna se podporovat! jednotu nrod. Dle vroku Kristova tak jednou dojde na to, e bude jeden ovinec a jeden past. (Jan 10. 16.) Musme tak poviti, e jsm e dkem povinni j i n m n r o d m ; vdy pslunci jinho nroda pinesli naim pedkm e v a n d l i u m a obtovali ivot i krev pro blaho naehonroda. Jinm nrodm dkujeme tak za mnoh v y n l e z y a jsm e takka na mnoze na n o d k z n i , jeliko prv od nich se nm dostv m no hch vc k ivobyt, lk a potebnch vc.

Ne l a s k a v o s t i neb o bezprv k j i nmu nrodu se do pout: 1. kdo svho blinho p o v a u j e za p a t n h o , nebo ho n e n v i d proto, e nl e k jinm u nrodu. 2. Kdo za urky, jich se dopou t j nkte pslunci ci zho nroda, in z o d p o v d n m cel nrod.
Nikoho nesmme u k v a p e n pokldati za patnho. Byt i ml nkter nrod jist chyby a slabosti, pece jsou v nm i l e c h e t n lid; vjimky jsou vude. Akoliv lid v dob potopy byli velmi hn, byl pece mezi nimi spravedliv No e . Podobn pozdji byl Abraham, Lot a jin. Spasitelem pohrdali a kali: Co dobrho me pochzeti z N a z a r e t a ? ' (Jan 1. 4 6 ) , a kterak se mlili! Proto plat zsada kesansk: Nikoho, nesmm povaovati za patnho, dokud se o jeho patnosti nepesvdm." Kdo vak ukvapen mysl o nkom zle, proheuje se kivm podezvnm. Nikterak vak se nedopout nelaskavosti ten, kdo jest jen o p a t r n m , po nvad na p. v: tento lovk nle k nrodu, kter na poestnost a up mnost velik vhy neklade, nebo jen pslunky jinho nroda nepovauje za sob rovn. Kdo by ml za zl nkomu, jen bedlivji ste svj dm, vid-li se bliti cikny? Nenvist jinch nrod byla vlastn idm. P ohant Puman nazvali vecky jin nrody b a r b a r y " a ttili se jich. Nesmme to mti manm za z l ; nebot oni vdli, e tito nrodov usilo vali do e msk vpadnouti a v n vechen spoleensk d pevrtiti, koistiti, vraditi a vecko spustoiti. Odtud se vysvtluje jejich neptelsk s mlen proti jinm nrodm . Za naich dob jsou vak vichni nrodov vzdlan a k e s a n y jako my, pejce si jen m ru a pokroku ve vzdla nosti. (Tolstoj.) Nemme tedy dn piny k nenvisti. Rovn nesmme za klukovsk kousky jednotlivc initi zodpovdnm cel nrod. Kdo by se opovil k -vli Jidi ihned zavrhovati vecky apotoly i Krista? Kdo by k vli jednom u patnmu knzi, k vli jednom u patnmu uiteli, chtl zavrhovati cel stav knsk a uitelsk? Podobn se m i zde.

35

12. O sebelsce.
Ze vech lid jest kad sm sob nejvce b l i n m . Neme bti zajist nic, co by bylo lovku blim, ne on sm . (Salvian.) Proto m kad sebe milovati.

Mme sebe m i lovati proto, e to B h c h c e ; dle proto, e jsme stvoeni k o b r a z u b o m u , v y k o u p e n i krv Kri stovou a povolni k b l a e n o s t i nebesk.
Bh ch ce, bychom sebe milovali; nebo Kristus prav: Milovati bude blinho svho, j a k o s e b e s a m h o . " Dle slov Kristovch jest tedy l s k a k s o b s a m m u m t k e m a mrou lsky k blinmu. Kterak me milovati jinho, kdo sebe sama nemiluje?'* (bl, Klem. ft.) U se mi lovati nejprve Boha, potom sebe, pak svho blinho jako sebe sama. (Sv. Aug.) Bh nm ovem nedal z v l t n h o p i k z n o lsce k sob samm, ponvad kad sebe miluje ji dle z k o n a p i r o z e n h o , jej nm Bh vtpil (sv. Aug.) a ponvad pikzn lsky k sob jest o b s a e n a ji v pikzn lsky k blinmu. (Sv. Tom. Aq.) Mme sebe i proto milovati, ponvad jsm e stvoeni k obrazu bomu. Vme li si obrazu boho na blinm, ba i na nepteli, musme si ho viti i na ns samch. Ponvad tedy vlastn k vli Bohu sebe milujeme, jest patrno, e pz-av lsky k sob pibv tou mrou, kterou v ns pibv lsky k Bohu. (Sv. Tom. Aq.) - - Povame tak, e jsm e vykoupeni za velik vkupn. Neporuitelnmi vcmi, zlatm a stbrem vykoupeni jsme ze svho marnho obcovn, nbr d r a h o u k r v K r i s t o v o u . (1. Petr. 1. 18.) Za drahou cenu jsm e vykoupeni. (1. Kor. 6. 20.) Mme tak vzneen cl; jsme povolni k blaenosti. Krsn prav pape sv. Leo Vel.: Poznej, ke sane, svou dstojnost! Stal jsi se astnm bosk pirozenosti a dem tla Kristova! Pomni, e jsi vyrvn z moci temnosti a povoln jsi ke slv nebesk e. Pom ni tak, e S y n bo stal se l o v k e m a tedy i n a m b r a t r e m , my pak e jsme se stali dtkami bomi ( l . Jan. 3, 1.}; e D u c h sv. bydl v n s (1. Kor. 6. 19,), e a n d l jsou ustanoveni ke s l u b n a . (id. 1. 14.) Sam to pohnutky k lsce k sob sam m ! Jeliko pak lska k sob sammu nen vlastn jinm, ne-li lska k blinmu sob sammu prokazovan, tedy sebe sama milovati zna men tolik, jako: sebe samho si v i t i (innost rozumu), sob sammu p t i (innost mysli) a sob sammu n e k o d i t i, nbr d o b e i n i t i (innost vle, skutku). Tuto lsku k sob lze nazvati p r a v o u 1 oproti 1 lich lsce, kter se jev nadutost, domlivost, nezdvoilost, nevzanost a p.

Prav lska k sob jev se tm, e hle dme dojiti toho, co ns in v pravd ast nmi, zvlt pedevm vn blaenosti a pak i statk
pozemskch, je napomhaj k dosaen vn blaenosti.
Kdo m pravou lsku k sob, d se slovy Kristovmi: H l e d e j t e n e j p r v e k r l o v s t v b o h o a spravedlnosti jeho, a vechno ostatn bude vm pidno.8 (Mat. 6. 33.) Star se ovem tak o sv zdrav, pokrm, dv, .obydl a t. d., ale ne pli zkostliv.

 36 -

Lska k sob jest falen, hled-li lovk dosci j e n p o z e m s k c h s t a t k , nik o liv vak vn blaenosti; nebo pov r h u j e - l i statky, je napom haj k dosae n vn blaenosti.
Mnoz lid pokldaj za n e j v y ne Boha, nbr svou v l a s t n o s o b u a statky pozemsk nepovauj za prostedek k dosaen blaenosti, nbr za prostedek, jm by ukojili sv smysln dosti a p., a n ikterak nejsou ochotni, k vli Bohu neho z toho se zci. Tato lska k sob jest nepravou; jm enuje se sam olska nebo li s o b e c t v . Kdo dv p e d n o s t v c e m p o z e m s k m ped vcmi vnmi, ten sebe nemiluje, nbr jest svm vlastnm n e p t e l e m . Nebo takov lovk jest jen jist as a jen do jist mry astnm, potom vak jest neastnm, Kdo in hch a ne pravost, jsou n e p t e l sv d u e . 1 (Tob. 12. 10.) Mnoz jsou jako onen lakomec, jen si kval: Due, m mnoho zbo sloenho n a mnoh lta, jez, pij, hoduj. I ekl B h : Blzne, tto noci podaj due tv od tebe, to pak, cos pipravil, b u d e ? (Luk. 12. 19.) Trm c se, bys sv tlo vyivil a o d l; pro se podobn nenam ah, bys zjednal sv dui potravy a odvu? (Sv. Bern.). Co prospje lovku, kdyby cel svt zskal, na sv dui vak kodu utrpl? (Mat. 16. 26.) K rsn prav sv. A ugustin: U se sebe tm milovati, abys sebe nemiloval. Na druh stran vak chybuj tak ti, kte statky pozemskmi, je k blaen osti napomhaj, p o h r d a j . Nebo takto pohrdaj i blaenost. Co tedy souditi o lovku, jen svho prospchu nedb, nebo svj ivot lehkomysln v nebezpe vydv, nebo si docela ivot bere ?

13. O desate ru boch pikznch.

Ohlen pikzn stalo se 50. den po vchodu z Egypta. Toto ohla ovn pikzn zapoal Bh s l a v n o s t n m v o d e m : J jsem Hospodin Bh tvj, kter jsem vyvedl tebe ze zem egyptsk* a t. d. (2. Moj. 20. 2.) Bh uinil jako mocn, jen ped sv nazen stav sv jmno a titul, by jm zjednal vce cty. (Meh.) Desatero pikzn napsal Bh n a d v o u d e s k c h , na znamen, e tato pikzn jsou jen blim vy svtlenm dvou pik zn lsky. Moj je r o z b i l ; tm bylo naznaeno, e je K ristus m z d o k on a l i t i . Nazvme toto desatero pikzn p i k z n Bo " , protoe po chzej od Boha, Desatero pikzn nazv se tak d ek aiogem t. j. deset slov.

1. Desatero boch pikzn dal B i d m na hoe Sinai.

Crkev pozmnila idovsk desatero pikzn boch ve smyslu kesanskm.

idovsk dekalog obsahoval toti tato pikz n : 1. Pikzn, klanti se jen pravmu Bohu, 2. zkaz o k l a n n s e o b r a z m , 3. zkaz o znesvcovn jm na boho, 4. pkaz o s v c e n s o b o t y , 5. pkaz o ct k rodim, 6. zkaz vrady, 7. cizolostva, 8. krdee, 9. kivho svdectv, 10. zkaz o t o u z e po c i z c h v c e c h . (2. Moj. 20. 1. 17.) Katol. crkev pidala druh pikzn bo, toti zkaz o klann se obrazm, k prvnmu bomu pikzn a za to zase rozdlila dest pikzn bo ve dv samo statn pikzn, by ctu ke kesansk en zvila; vimni si naeho 9.

37

pikzn. Ku pikzn: ctti r o d i e , pidala crkev: Abys dlouho iv byl a d o b e ti b y l o n a z e m i ' 1; to uinila sv. crkev k vli slovm, kter napsal sv. Pavel v list k Efesskm 6. 3. Rovn zamnila crkev pikzn o svcen s o b o ty ve pikzn o svcen n e d 1 e. Slova: N e z c i z o 1o byla zamnna ve slovo: N e s e s m y l n . Nezd se bti nesprvnm mnn id, dle nho n a k a d d e s c e p i k z n b o c h b y l o p o p t i p i k z n c h , povme-li, e prvnch pt pikzn dekalogu tk se Boha a jeho zstupc, ostatnch pt pak ns a naeho blinho. Mimo to n Spasitel ve sv odpovdi bohatm u jinochu zan vypotvati pikzn bo zkazem vrady (Mat. 19. 18.), a ponvad sv. Pavel rovn povauje po slednch 5 pikzni idovskho (po ppad poslednch 6 pikzn kesan skho) dekalogu za jeden celek. (m. 13. 9.)

2. I my k e s a n jsm e povinni zachovvati desatero boch pikzn, ponvad je

Bh kadmu lovku d o s r d c e vtpil a ponvad je K r i s t u s potvrdil a zdokonalil.
Desatero boch pikzn jest i pro ns kesany (Sn. Trid. 6., k an. 19.), nebot Bh je v t pil do sr d c e kadmu lovku. Jen proto, e bosk svtlo ve lovku patnmi mravy a trvajc zkaen ost bylo z a t e m n n o, bylo opt dnm zkona na hoe Sinai o s v c e n o . (R. k.) To, eho lid ve svm srdci nechtli isti, bylo napsno na desky. (Sv. Aug.) Kristus opakoval 10 boch pikzn v rozmluv s bohatm mldencem. (Mat. 19. 18.) Rovn pravil, e nepiel zkona zruit, nbr naplnit. (Mat. 5. 17.) V kzn na hoe z d o k o n a l i l Kristus m noh pikzn dekalogu, na p. druh tm, e kadou zbytenou psahu prohlsil za hnou; pt a osm, jeliko zakzal i nenvist proti blinmu a velik uren blinho, ba i poruil, nepteli dobe initi; est, nebo zakzal velik hn dosti. (Mat. 5.)

3. Desatero boch pikzn jest dobe uspodno: Prvn ti pikzn obsahuj povinnosti k Bohu *jakoto n nejvy Pn d Bh od ns v 1. pik
zn k l a n n se jem u a v rn o s t, ve 2. c t u a v e 3. s l u bu .

Pikzn 4. obsahuje povinnosti k z stupcm Boha na zemi, kte zrove jsou naimi
nejvtmi d o b r o d i n c i ze vech lid.

Ostatnch est pikzn obsahuje povin nosti k n m s a m m a k tm, kte jsou n m r o v n i . Pt pikzn chrn ivot, 6 nevinnost,
7. majetek, 8. est, 9. a 10- vecko, co nle blinmu.

38

4. Kdo vechna tato pikzn zachovv, tomu dv Bh na zemi svou milost a sv poehnn, a po smrti pak vnou blaenost.

V rozmluv s bahatm jinochem prav Kristus, e zachovvn 10 p ik zn boch vede ke s p a s e n. (Mat. 1 9. 17.) Do nebe lze pijti jen po most poslunosti; tento most m 10 oblouk. (Sv. Vine. F err.) Bh ta k zadil to lak, e to, co vede k vn blaenosti, zrove napom h i ku blahu pozemskmu. Kdo pikzn bo zachovvaj, dochzej zvlt lepho poznn Boha, vn itn sp okojen osti, zdravf, majetku, cti. Z pik zn tvch r o z u m n o s t i jsem nabyl. (Z. 118. 104.) .Jsi-li dostiv m ou drosti, zachovvej spravedlnost, a Bh d ji tob.) (Sir. 1. 33.) P o k o j mnoh tm, kte m iluj zkon tvj. (Z. 118. 165.) Spokojenost nen nim jinm , ne-li pjemnm vdomm, e nae skutky jsou dle vle bo. B laho slaven mu, jeho vle v zkon bom; vecko, cokoli initi bude, a s t n s e m u p o v e d e . (. 1. 3.) Kdo zachovv pikzn bo, vyjde vtzn ze vech utrpen a pronsledovn. K ristus prav, e jeho d m jest vystavn na skje, a e d, povode a vtry nejsou s to, aby ho zboily. (Mat. 7. 2 5 .) Spravedliv lovk podoben jest s t r o m u , jen jest zasazen u potoka. (Z. 1. 3.) Kterak Bh ehn spravedlivmu ji na zemi, ukazuje ivot A bra hamv, Josefa Eg., Davida, Joba. Kdyby vak nae odmna na zemi byla snad jen nepatrnou, bude t m vt v nebi; bude to odmna, kter bude pevyovati vecky nae nadje a bude bez mry a konce. (Sv. Chrys.) Nebo zajist vypln svj slib, jen jet lpe dv, co slbil, ne-li se kdo nadl. (Sv. Jeron )

5. Kdo vak tebas jen j e d i n pikzn tce pestupuje, toho ekaj asn i vn tresty.
Tom u, kdo pestupuje pikzn, da se jako r y b , kter se chytila na udici; jako e l e z n i n m u v l a k u , jen se vyinul z kolej, asn tresty hchu jsou obyejn: n esp ok o jen ost, nem oc, ztrta cti nebo majetku, hlad a n e astn smrt. Vzpomeme na m arnotratnho syna, na obyvatele Sodomy, na Absolona, syny Heliho, na Baltassara, na u k ru t nho krle Antiocha, na Jide. Kdo nezachovv pikzn boch, tomu se nedostv v n e t s t p o m o c i o d B o h a . Kristu s prav, e dm ta kovho lovka jest vystavn na psku a e se zbo, jakmile pijde d, povode nebo boue. (Mat. 7. 27.) Blesky a plameny na hoe Sinai mly pipomnali ohe p ek el n, kter ek pestupnky 10 boch pikzn. (. k.) Kdo pln cel zkon, ale jedin p i k z n p e s t u p u j e , provi uje se proti vem pikznm. (Jak. 2. 1 0 ) To pochz odtud, ponvad vecka pikzn tvo dohromady jeden celek; jsou mezi sebou tak s p o j e n a , e jedno bez druhho neme obstti. (Chrys.) Kdo pestupuje teba jen jedin pikzn, he p r o t i l s c e , na n vecka pikz.n zvisej. (Sv. Aug.) Jest to tak, jako s nstrojem stranovm ; na nm jedin strna me poruiti celou m e l o d i i . (Sv. Chrys.) Jest to jako s m ostem ; st-li se teba jen jedin z 10 pil, nelze ji pejiti po most. Peklo jest plno zavrenc, kte vtinu pikzn zachovvali; jsou zavreni proto, e neza ch ovvali v e c h . (Meh.)

39

6. Plnn tchto pikzn n e n t k m , ponvad Bh kadmu, jen m dobrou vli, pomh.

Proto prav Kristus ku svm stoupencm : Jho m jest sladk a bm m jest lehk." (Mat. 11. 30.) Sv. Jan prav kesanm: Jeho pi kzn nejsou tk. (1. Jan. 5. 3.) Bm jest vem tk, ale B h nm p o m h svou milost je nsti, p r o s m e - l i ho O to. Sv. Augustin prav: Porou-li ti Bh, tedy t napom n initi, co me a proiti o to, eho neme, nae ti pomh, abys to m ohl. Sv. Pavel nm pivolv: Vecko mohu v tom, jen mne posiluje." (Filip. 4. 13.) Prvem zvolal sv. A ugustin: Mohli ti a mohly jin, pro pak ty ne, A ugustine?

0 prvnm pikzn bom.

Na hoe Sinai pravil Bh: Nebude m ti jin ch Boh mimo mn e . (2. Moj. 20. 2 . 7.), t. j. j e n m n jakoto pravmu B oh u s e bude klanti, jinm bohm vak nebude vzdvati dn cty. (. k.) V 1. pikzn se vyaduje v n i t n a z e v n i t n k l a n n se B o h u (Sv. Alf.) Prvn pikzn bo ml na mysli Kristus, kdy pravil k satanovi: Psno je st: Bohu sammu se klanti a j em u s 1o u i t i bude. (Mat. 4. 10.)

V 1. pikzn bom nm Bh porou, bychom se mu k l a n l i a zapovd nm velikou m o d l o s l u b u a velikou l i c h o u poctu bo.

1. 0 klann se Bohu nebo-li poct bo.

Lidem, kte ns nm na p. moc, zkuenost, vdomostmi a p. p e v y u j , vzdvme ctu, c t m e je . Ctme tedy krle, starce, mue vynikajc ve vd a p. m vce nkter lovk ns ped, tm vt ctu k nm u mme. Ponvad tedy Bh n e k o n e n n a d n s v y n i k , jsmo povinni vzdvati mu nejvt ctu, jak vbec je mon. Tuto nejvt ctu vyjadujeme slovem klann .

Bohu se mm e klanti proto, ponvad Bli nad ns a nade vecky bytosti n e k o n e n v y n i k a ponvad my a vechny bytosti na nm, jakoto svm stvoiteli, z c e l a
zvisme. Pem lejm e jen ponkud o n ek o n en v e le b n o s t i b o Uva ujme nejprve o jeho v e m o h o u c n o s t i ; tato se jev ji pekrsn v hvzdnm nebi. Nebesa vypravuj slvu bo a obloha zvstuje moc rukou jeho." (. 18. 2.) Uvaujme o v n o s t i bo. Jeden den jest ped Bohem jako tisc let a tisc let jako jeden den." (2. Petr. 3. 8.) Pemlejme o m o u d r o s t i Boha, kter vecko ve tvorstvu tak podivuhodn zadil a kter i zl v dobr um obraceti. , hlubokosti bohatstv, moudrost a v domost bo! Jak nepochopiteln jsou soudov tvoji a nevystihl cesty tvoje."

40

(m. 11. 33.) Vzpomeme na o t c o v s k o u p i , kterou Bh vnuje i nej nepatrnjm tvorm. Pastm a tem pohanm prokzal svou milost pi narozen Kristov, chudou pannu vyvolil si za matku, prost rybe za apo toly, chudm hlsal a dal hlsati evandlium a t. d. Kdo jako Hospodin Bh n, kter na vsostech pebv a na ponen pat." (. 112. 5. 6.) 0 jak nekon en vzdlenost jest mezi nmi a B o h e m ! Boha milujeme, ponvad ho poznvme, ale k lanme se mu proto, ponvad ho n ec h p e m e / (Sv. eh. Nz.) Na Bohu zvism e pln. B ud e jsm e ivi, bu e umrme, Pn jsm e." (m. 14. 8.) Docela a pln n l e m e B o h u . Vdy od nho mme dy tla, od nho mme sly duevn, od nho sv byt, on ns i vykoupil. Nue, kdyby nm nkdo vrtil ruce, nohy, oi n ebo jin dy tla, kter bychom byli pozbyli, zdali bychom mu ze srdce rdi po cel ivot neslouili ? A hle, B h ti dal nejen ruce, oi, nohy, nbr vechna mon dobra tlesn i duevn. Jak spravedlivo tedy jest, abychom mu slouili a jej ctili.'1 (Sv. Fr. Ass.) Klann se Bohu jest drahocenn mast, kterou si pipravujeme z uvaovn o boch dobrodinch. (Sv. Bern.) Vimnme si tak toho, e bez p o m o c i b o n e m e m e o b s t t i . Odejm-li nm Bh pokrmu, hynem e; vezme-li n m ivot, um rm e; ned-li nm D ucha sv., jsm e duevn slep; popust-li blu mnoho moci na ns, upa dme do sm rtelnho hchu. Co plat o ns, plat i o ostatnch tv o rech ; 1 oni zcela zvisej na Bohu, svm Pnu a tvrci. Hoden jsi, Pane Boe n, pijmouti slvu a est i m o c ; nebo ty jsi stvoil vecky vci, a z vle tv byly a stvoeny jso u . (Zjev. 4 . 11.) Pojte, klame se a padejme ped nm, kter uinil ns! Neb on jest Hospodin Bh n : a my lid pastvy jeho a ovce ruky jeh o . (Z. 94. 7.)

1. Bohu se klanti znam en: uznvat, e Bh je pnem celho svta a e my na nm zcela zvisme.
Ji vlen heslo archandla Gabriela: Kdo jako Bh ? bylo v razem klann se. Bh nen odvislm od nidn bytosti; kad jin bytost jest odvisl od Boha. Kdo toho uznv, klan se Bohu. Bohu se klanti znam en: Uznvat svou vlastn bdu a bo m o c /' (Maria Lat.) Kdo se Bohu klan, k jako David: Bytost m jest jako nic ped tebou." (Z 38. fi.l Klann se Bohu jev se nejprve ve v n i t n c t ped Bohem a potom teprv z e v n j m i znmkami. (Sv. Tom. Aq.) Kdo se Bohu v pravd klan, nazv se nbonm.

2. V n i t n se B ohu klanme vrou, nadj a lskou.

Vrou pisvdujeme vem viokm n ejv pravdomluvnho Boha, kla nme se tedy Bohu jakoto nejvy p r a v d . Nadj oekvme od ve mocnho a nejv dobrotivho Boha veho dobrho, klanme se mu tedy jakoto p r a m e n u v e h o d o b r a . Lskou se vlun obrme jen s Bohem, klanme se mu tedy jakoto svmu n e j v y m u c l i . (Viz o tchto 3 boskch cnostech pi uen o cnostech!) Sprvn p o z n n B o h a jest nejjistjm potkem cty bo (Sv. A u g ) ; nebo nen mono Boha znti a nectili ho. A kdo v o vemohoucnosti bo a o jeho ochot k pro kazovn dobra, zda by mohl jinak, ne-li v Boha skldati svou n a d j i ? (B. K.) A kdo v, kolikermi dobrodinmi ns Bh zahrnul, neml by Boha m i l o v a t i ? Jest vbec nkter tvor s to, Boha poznvati a nemilovati h o ?" (Sv. Tom. Vili.) S lskou k Bohu vak jest nerozlun spojeno klann se Bohu

41

nebo-Ii pocta bo, Nebo se klanme tomu, co milujem e." (Sv. Aug.) Mezi lskou k B ohu a zbonost (klannm se Bohu) nen jinho rozdlu, ne-li jako mezi o h n m a p l a m e n e m . (Sv. F r. Sal.) cta bo tedy zle ve 3 vcech; ve ve, nadji a lsce. (Sv. B e rn ) Boha mme ctti vrou, nadj a lskou, (Sv. Aug.) Zevnj bohosluba nen jinm, ne v r a z e m vry, nadje a lsky^

3. Vnitn klann se Bobu osvdujeme zevn obt, pijmnm sv. svtost, stn modlitbou, kleknm, sklnnm se, skld nm rukou, bitm se v prsa, obnaovnm hlavy a pod.
Cm jest slunce mezi hvzdami, tm jest obt mezi ostatnmi vrazy klann se B o h u ; obt toti jest zrove zknm se n eho, Obt jest darovn a znien viditelnho daru k vli Bohu, bychom tm Boha jakoto* nejvyho P na uctili. Obt, zvlt v z d n m se obtnho daru, osvd uje lovk, e Bh jest nae n e j v y dobro, nae b l a e n o s t a e my tedy musme bti hotovi, k v l i n m u o b t o v a t i majetek i ivot, zkrtka, co je nm nejdram (vzpomeme na obtovn Iska). A z n i e n m daru obtnho ukazuje lovk, e my vichni p e d B o h e m j s m e n i m , e tedy Bh jest nejvym Pnem svta. Ostatn kony zevnjho klann se Bohu jsou jen s t n e m proti obti; nebo obt vyznv lovk svou poddanost Bohu nejen pouhmi slovy (jako pi stn modlitb), nebo jen znamenmi (jako kd y klek, bije se v prsa), nbr s k u t k e m . Sv. s v to st i jsou Kristem nazen kony, kter napom haj k naemu spasen . Pijmnm sv. svtost ukazujeme svou zvislost na Bohu. Kleknm a sklnnm se na zem (jak uinil Kristus na hoe Olivetsk) vyznvme, e jsm e ped Bohem docela m a l m i ; sepnnm rukou, e jsme s p o u t n i, t. j. beze v pom oci; bitm se v prsa (jak inil publikn ve chrm), e z a s l u h u j e m e b i t t. j . t r e s t u . O b n a o v n h l a v y pipomn ke sanu svobodu, s kterou m Bohu slouiti. Z a h a l o v n h l a v y (jak in id v synagoze) jest zase znamenm podizovn se zkonu (1. Kor. 11. 4. 10.); tak to pipomn, e ve starm zkon vznam pedznak a pedobraz byl jako p i k r y t a e teprve vra v Krista tuto pokrvku sala. (2. Kor. 3. 14.) Na Mojovi dal Bh, aby s e z u l o b u v . (2. Moj. 3 5 .) Podnes Mohamedni vst upujce do chrm u zouvaj obuv a myj si nohy. Tm jakoby chtli ci, e ped Boha musej pistoupiti prosti vech hch.

4. Pi veejnch bohoslubch crkev n ch jest pesn p e d e p s n o , jakm zpsobem se m vnitn klann se Bohu zevn vyjadovati.
obyejn uv ponvad kdyby kad sml konati, co by sm chtl, snadno by mohly povstati roz lin s m n pobonosti Z te piny jest i p i s v t s k c h s l a v n o s t e c h vecko pedepsno, kterak se pi nich teba zachovati, jako na p. pi uvtn vysokch hodnost a pi vojenskch poctch. Crkevn oby eje maj h l u b o k s m y s l ; vysvtlovnm jich se obr l i t u r g i k a . Vrazy klann se Bohu, jich se pi bohoslub

(cerem on ie ~ bohosluebn obady) jsou proto p e d e p s n y ,

.;2

- -

5. Mnoh nek e sansk vyznn nboensk maj na mnoze smn zpsob zevnjho klann se.
B u d d h i s t maj tak zv. m od lic stroje. (Spirago, Pklady str. 202.) U M o h a m e d n jest zase d vetcch a tancujcch dervi. Tito h o u p a j pi modlitb nejprve pomalu tlem sem a tam a kaj: Nen boha mimo A llaha. Pohyb jejich se stle zrychluje a k i k jest m dle vt, a konen zbsile hz svm tlem a vyj jako divok zv. Kdy se unavili, tedy msto veho hlomozu jen stnaj a konen msto toho veho zavzn h u d b a n a ro zlin nstroje, kter se brzy zase tak rozdivo, e tocm se a vetcm dervim pi tom jde pna z st, oi jsou vypouleny a obliej se zmn k nepoznn. Jest to, jako by psi tkali, vlci vyli a lvi vali. Na konec nsleduje k l i d n z p v a m o d l i t b a . Tmto pernm zpsobem bohosluby m bti nsiln zaplen ohe lsky k Bohu. Tento ev nen jinm, neli zoufal vkik due, kter ct sv poblouzen a rda by dola cle s nasazenm vech sil. Jak to rozdl proti na vzneen k e sansk bohoslub!

6. Bohu se mme p r o t o zevn klan t i, ponvad mu mme h o l d o v a t i i t l e m a ponvad zevnj klann se r o z m n o u j e v n i t n k l a n n se; mimo zevnj kla nn se odpovd p o t e b m na lidsk pirozenosti.
T l o i d u e jest d l e m b o m ; proto jest oboj povinno, ukazovali Bohu svou poddanost. Vevdouc nepotebuje sice dnch zevnjch znamen, jako klekn, sepnn rukou a p., jeliko dobe zn mysl toho, jen se m odl; pece vak jest t chto znamen teba lovku, ponvad se jim i vnitn city srdce vce rozohuj a vnitn klann s e vzmh. (Sv. Aug.) Zevnj klann se jest vnitnmu klann se tm, m jest stromu k r a . Strom bez kry odum r; rovn tak zanik nboenstv v srdci, neprostupuje-li na venek. Jest v povaze lovka, e to, co uvnit ct, ukazuje i na venek: proto na kadm lovku jev se vnitn city radosti, zlosti, zrm utku a p. tak zevn, zvlt ve tvi. Tot plat o citech klann se Bohu. Zashl-li ohe nkter dm, pronikne plamen i na venek. Prv tak jest u lovka, jen se vnitn Bohu k la n ; uke sv klann se i zevn. lovk by musil z a p i ti s v o u p i r o z e n o s t , kdyby chtl klann se Bohu omeziti jen na sv mylnky a city. Ponvad'tedy zevnj obady pi na modlitb jsou jen p r o s t e d k e m k c l i (toti prostedkem k roz mnoen vnitn pobonosti), lze jich i o p o m e n o u t i , kdyby mly bti na pekku vnitnmu klann se. Je-li lovk na p. unaven, me se modlili sed. Ano za jistch okolnost lze se modlili i pi chzi nebo stoje, v-li lovk z vlastn zkuenosti, e se takto zbonji modl. Neunavuj se pli d louhm kleenm, nebo tm povstv roztritost. Dosta, kle-li duch ped Bohem s povinnou zbonost. (Sv. Teres.)

7. Nikdy vak nesmm e se kianti Bohu pouze zevn, ani bychom byli dve v sob vzbud i li pimen vnitn smlen.
Kdo kle, ruce spn, v prsa se bije a p., ale pi tom nieho nemysl, jest p o k r y t c e m , ponvad zevnit dl se jinam, neli vnitn jest. A kolik lid v kostele kon tyto obady zcela bezmylenkovit a jen ze zevnjho zvyku ! Zde nesmme initi tak, jako pi pozdravu na u lic i; tu lid na sebe

43

volaj: dobr den, dobr jitro, nejpokornj sluebnk, m cta a p., ale obyejn si pi tchto pozdravech ani nejmenho nemysl. Obady, kter ko nme klanjce se Bohu, musej bti v r n m v r a z e m a znamenm toho, co uvnit ctme. Proto prav Kristus k Sam aritnce : Bh jest duch, a kt i se mu klanj, v duchu a pravd se mu maj klanti (Jan 4. 2 4 .),' t . j. zevnj klann se Bohu mus bti v naem srdci (v duchu) a mus zcela odpovdati tak vnitnm u klann se (m us spovati na pravd). Neukazuj nikdy zbonost, kter nem, a tu, kterou m sm, skrvali. (Sv. Teres.) Ti, kdo zevn ukazuj vt pobonost, neli maj, podobaj se lidem, kte se o d v a j daleko n d h e r n j i n a d s v j s t a v , tedy ukazuj bohatstv, kterho nemaj. Mnohdy lid hn zevnjm klannm se Bohu chtj vzbuditi domnnku, e jsou svtmi, by takto s v j h n i v o t jakmsi z v o j e m z a k r y l i . Dlaj jako ti, kte maj zapchajc dech, a aby toho nikdo nepoznal, uvaj mousov voavky. Dlaj tak jako oni, kte od p rody jsou okliv a uvaj lidla, by jin oklamali a jejich oi na sebe obrtili. (Sv. Vine. Fer.) Sta Eg-ypan balsamovvali mrtvoly, aby nezaaly hniti a zapchali. Tak in i satan s hnky, aby tomuto druhu mrtvol odal zpach hchu; balsamuje je voavkami rozlinch zdnlivch cnost, aby kad nepoznal, e jsou mrtvi. (W en.) Zdnliv svat lidi poznati lze nejlpe dle toho, e vecko dlaj h o d n n p a d n a e nemaj d n l s k y k b l i n m u . Modlvaj se tam, kde jest jich nejlpe vidli, tlukou se hodn v prsa, krout oima, vzdychaj, pi chzi se pl, oi mvaj k zemi obr cen, dlaj sm utnou tv, musej bti skoro ve vech crkevnch spolcch, povauj za zloin, nebyii-li jist den u sv. zpovdi (ale nepovauj za zloin, zamlovati tk hchy), ustavin maji v stech katolick pozdraven a t. d. Na druh stran vak iji v neptelstv, pomlouvaj sv blin, nedvaj almuny a jsou plni zvisti. Po tom se poznaj prv tak lehko, jako lovka, jen svou nrodnost zapr, lze poznali, jakm ile sta oteve. Zdnliv sval jsou bdnmi muednky blovmi. (Sv. Bern.) Zevnj klann se Bohu lid zdnliv svtch nem d n h o t r v n , jeliko n evychz z vnitnho klann se Bohu. .P lanety a komety jsou zc tlesa nebesk a proto jsou si velice podobn; ne komety miz v krtk dob, kdeto planety z usta vin. Podobn se m se zbonost a zdnlivou svatost." (Sv. Fr. S.) Zdnliv svati lid uvdj n b o e n s t v v p o s m c h a n e n v i s t a odstrauj mnoh dobe smlejc od nboenskch cvien (jeliko nikdo nechce bti povaovn za pokrytce); proto tak neujdou zaslouenmu trestu.

8. Rovn mme se pi zevnjm klann se Bohu varovati se velik p e p j a t o s t i a n e zanedbvati svch povinnost.
Pi klann se Bohu mme se varovati v e lik pepjatosti. Nebo opravdov klann se Bohu jest prosto velikho t i c h o l p s t v . P rav zbonost nezle ve svovn hlavy, v zasmuil tvi, v pliv chzi, v z rm utku, nbr opravdov zbonost jest v e s e l . 0 (Sailer.) Kde jest Bh a cnost v jedn dui, mus i blin z toho pociovati pjemnost. (Sv. Fr. S.) Rovn jest chybou, k vli klann se Bohu vykonvati n e j r o z m a n i t j p o b o n o s t i . Ve zbonosti mme milovati jednotu. Kratik modlitbika stokrt vroucn opakovan, m mnohdy vt cenu, neli sto rozlinch m o dliteb. (Sv. Fr. S.) K vli klann se Bohu nesmme zanedbvai svch povinnost . Nen lepho klann se Bohu, neli vrn plnn p o v i n n o s t .

44

Kdo povinnosti svho stavu horliv a z lsky k Bohu pln, jest v pravd zbonm a muem podle srdce boho." (Sv. Fr. S.) Pobonost, ji nelze srovnati s povinnostmi svho stavu, jest lichvou. Jako t e k u t i n a pijm podobu ndoby, do n se naleje, tak tak lze zbonost slouili s kadm stavem a povolnm. (Sv. Fr. S.)

9. Smme se klanti toliko Bohu sam m u,

ponva d jenom on jedin jest nejvym pnem nebe a zem.
Proto prav Kristus k blu, jen ho pokouel: Psno je st: Bohu sammu se klanti a jem u slouiti bude. (Mat. 4. 10.) Stojm-li ped vzneenm pnem, urazil bych ho, kdybych se od nho odvrtil a k njakmu nimu lovku se o b rtil; tak tak vedle Boha nesmm mti nieho, na co bych upel vekerou svou mysl a mylen, t. j. nesmm mli jinch boh. (Sv. Bas.) Smme vak ovem v i t i s i t v o r , v nich se obrej do konalosti bo. Tato cta nen n i k t e r a k k l a n n s e jim a dje se jen k v l i B o h u . Proto jest dovoleno ctili svat.

2. 0 modloslub ili modlstv.

Kad lovk ct svou odvislost nejvy bytosti a proto jest vnitn puzen, klanti se tto nejvy bytosti. Kdo pak se neklan Bohu pravmu, bude se brzy klanti tvoru, t. j. odd se modlstv. A kdo se nechce klanti Bohu zpsobem od nho nebo od crkve ustanovenm, bude ho brzy ctti zpsobem p o e t i l m . Pocta bo vychz z v r y . Jak jest tedy vra lovka, takovou bude i jeho pocta Boha. Je-li vra b l u d n o u , bude i uctvn Boha bludnm.

1. Modlstv jest klann se tvoru, jeho povauje nkdo za Boha, na p. klann se slunci,
ohni, zvatm, sochm atd.
Modlstv se vyskytovala asto u i d ; vzpomeme na klann se zlatmu t e l e t i . (2. Moj. 32.), nebo na klann se s o e Nabuchodonosorov. (Dan. 3.) Vzpomeme tak na idovsk vojny, kte bojovali pod Judou Makkab., kte mli u sebe modlsk pedmty a za trest v boji padli. Juda dal za n potom konati mnoho obt. (2. Mak. 12. 40.) I k e s a n upadli v modlstv, zvlt za as pronsledovn kesan, kdy mnoz z bzn ped mukami obtovali modlm. Francouzov upadli do modlstv za dob francouzsk revoluce, kdy toti klanli se ve chrm en jist jakoto bohyni rozumu. (10./X I. 179 3 .)

Takovho modlstv se dopoutj podnes p o h a n .

Pohan zam uj velebnost Tvrce s tvory. (m. 1. 23.) Nrodov A s i e , kde tlesa nebesk jasnji z ne-li u ns, povaovali slunce, msc a hvzdy, dle i ohe, pramen to svtla, i vtr a vodu za bohy. (Moudr. 13. 2.); E g y p a n hlavn zvata, kter byla bu uiten nebo kodliv, jako koky, krahujce, krokodily, zvlt pak apisa, ernho to bka s blou skvrnou na ele a jinmi znmkami, jen bydlel ve chrm. I obrazm tchto zvat se klanli. m a n i e k o v klanli se hlavn sochm a obrazm model.

45

Ponvad pohan opustili pravho Boha, dopustil Bh, by upadli za trest do n e j h o r c h n e e s t (Rm . 1. 2 8 .); pedstavovali si toti sv bohy neestmi poskvrnn, ba i jako ochrnce neest. Povaovali boha, jmnem M erkura, za ochrnce ejd, jinho, jm nem Bakcha, za ochrnce opilc. Dopoutnm se tchto nepravost domnvali se, e slou tmto bohm . Mo dlstv nebylo nic jinho, ne-li b o h o s l u b a b l o v a (1. Kor. 1 0 .2 0 .) , jeliko bel celou modloslubu oivoval, v modlch bydlel a mnohdy z nich mluvil. David prav: Vichni bohov pohan jsou zl duchov. (Z. 95. 5.) () jakm dkem jsm e zavzni Bohu za milost evandlia ! Povstnm pi ten evandlia mezi m sv. osvdujeme tento dk, Podnes jest pes 8 0 0 miII. lidstva, tedy pes polovici, pohany. Bydl hlavn v Africe, Indii, in a Japanu. K pohanm v ysl sv. Otec ron m n o h o m i s s i o n . Kato lit kesan maj podporovati missione modlitbou a almunou. K tomu hlavn slou spolky pro roziovn vry a spolek dtstv Jeova (posled nj hlavn k zchran pohozench dt pohanskch v n, kter pak missioni vychovvaj na missione.)

2. Modloslubou se tak nazv pln v novn se lovka njakmu tvoru.

Bylo by vru smnm, povaovati za modle toho, jen by dv ka didlov zrna, kter ml obtovati pravm u Bohu, obtoval modlm, naproti tom u vak nepokldati za modle toho, je cel svj ivot obtuje ne Bohu, ale svtu. (Sv. Bernardin.) Hlavn tedy l a k o m c i jsou modli (Efes. 5. 5.), nebot vnuj vecko sv mylen a snaen, svj ivot, sv zdrav, zkrtka vecko mammon, statkm pozemskm. Lakota jest modlosluba. (Kolos. 3. 5.)

Takov modlosluby se dopoutj vichni, kdo jsou zabedl ve vci pozemsk, zvlt l a k o m c i , p y n , n e s t d m a n e i to t n i l i d .
eho si kdo peje a co ct, to jest jeho Bohem. (Sv. Aug.) Bohem lakomc jsou penze. (Os. 8. 4.) Bohem pynch jest est. Bohem nestdmch jest bicho. (Filip. 3. 19.) Bohem nem ravnch jest tlo. (1. K or. 6. 15.) Lakota, pcha a neistota jest trojjedinm bohem svtk. (M eh ) Rovn i oni rodiov jsou modli, kte sv dti plin miluj. (Moudr. 14 15.)

3. Modlstv jest urkou velienstva proti Bohu.

Modlstv jest nejtm ze vech hch. (Sv. Tom. Aq.) U id byl na modlstv ustanoven t r e s t s m r t i . (2. Moj. 22. 2 0 .) Kdysi bylo tak 23.0i)0 id na rozkaz bo usmrceno pro modlstv. (2. Moj. 32. 28.) Modlstv jest nejvtm zloinem na zemi (T ert.); jest prvnm a nejvtm hchem (Sv. .eh. Nss.) Kdo se dopout modlstv, jest proklet od Boha (5. Moj. 27. 15.), t. j. bda jemu. Vzpomeme na alostn stav pohanskch n ro d; tak daleko dospli, e klesli a k l i d o j e d s t v ; dle na alostnou sm rt vojn pod Judou Mak. bojovavch, kte mli u sebe modlsk pedmty. Modlosluebnci, smilnci, opilci, lakomci a p. nebudou vldnouti krlov stvm nebeskm. (1. Kor. 6. 10.) (Viz i o nsledcch lsky svtsk na str. 13.)

46

3. O lich poct Bo.

1. Lich pocta bo jest povra, hdn, spiritismus a kouzla nebo ry.
1. P o v r o u s e proheuje, kdo stvoenm vcem vt moc pipisuje, ne-li od prody nebo modlitbou crkve maj.
Povra jest lichm napodobovnm zbonosti. (Sn. T r. 22.) lovk povren oekv blahodrn in ek pobonost nikoliv od prostedk milosti Kristem ustanovench, nbr od uvn libovoln vymylench vc a okol nost, je ani samy sebou, ani z boskho ustanoven od crkve nemaj njak zvltn moci. Jist b y l i n y maj od prody slu, m rniti bolesti a liti nemoci. Oekv-li vak lovk od jetelovho tverolstku tst ve svm podnikn, jest to povra. S v c e n v o d a zjednv nm ochranu bo v nebezpe, ale ne od pirozenosti sv, nbr modlit bou crkve. Kdo vak mysl, e jist modlitbika jej uchrn ped -zlodji, od uplen nebo utrpen, jedn povren. Povra jest pvodu pohanskho. Tak u ftm an ptakopravci vyzvdali z vnitn ost obtnch zvat vl boh. liekov zase mli vtrnu v D e l f c h . Zde sedla knka na zlat tnoce nad propast, z n vychzely p ry ; kdy byla tmito parami ommen, vydvala v bezvdom zvuky, jejich vznam se pak vykldal. Jsou lid, kte tvrd, e c r k e v p o d p o r u j e p o v r u . To me ci jen blzen; nebo prv crkev p o t r povru. Vimnme si jen, kolik povreneh obyej pestalo zavedenm kesanstv. A kdo ukazuje na to, e je mezi lidem rozeno mnoho p o v r e n e h m o d l i t e b n c h c e d u l e k (nebeskch psan a p.), a pov, e pochzej od neptel crkve na potupu nboenstv. Jest smno tvrditi, e kn mezi lidem vci, kter obsahuj potupu nboenstv. Jest npadno, e se shledvme s povrou prv u lid, kte nemaj dnho nboenstv. Nevra a povra zpravidla jdou si ruku v ruce.

Povra vedla ve stedovku k tak zvanm a rodjnick m soudm.

Vlka 301et, kter zaala r. 1618, uvalila na Nmecko nevslovn strasti. Ve svm zoufalstv lid pipisoval vecky strasti jistm osobm, je pr byly ve spojen s blem a mohly pr zpsobiti rozlin netst, jako vlku, nemoci, pory, nerodu, prtre mraen a p. Takovm osobm se kalo arodjnice.0 Svtsk vrchnosti byly tak poetilmi, e vudy ustanovily inquisitory (vyetujc soudce), kte mli ptrati po arodjnicch. Byl-li nkdo pli zbonm, nebo ml-li neptele, byl ihned obalovn z arodjstv. Z a p r a l - l i ped soudcem, byl podroben n e l i d s k m m u k m nebo-li tortue za tm elem, aby se na nm vynutilo piznn. Takov muky b y ly : obalovanmu byly ponenhlu skipcem rozmakvny p alce; nebo holen a ltka byla mu skipcem pln na plocho rozmknuta, take kosti byly rozm akny; nebo mu byly svzny ruce na zad, nae byl po provaze po malu vytahovn; m nohdy mu byla zavena na nohy tk zva a pes hodinu jej nechali viseti, take ml ruce a nad hlavou; mnohdy mu pi drovali plamen pod pe nebo pod lapky a p. Takto muen lovk obyejn se pizn al, jen aby uel mukm. Piznal-li se k vin, byl odsouzen k u p l e n a jeho jmn bylo zabrno. Ponejvce zmon pan byly obt tto povry.

47

Takov arodjnick soudy byly obyejem jak v katolickch, tak v protestantskch mstech. V protestantskm W olfenbttlu bylo lze vidti prav les kl, na nich byly upalovny arodjnice; kalo se mu les arodjnic. Prvn muov, kte s nevedn odvahou vystoupili proti tto nelidsk surovosti, byl Jesuita M am T a u n e r a zvlt Jesuita Bedich S p e e (t 1635 v Treviru), jen jakoto knz musil pipravovali ke smrli na 2 00 en. odsouzench pro arodjstv. Vydal spis proti arodjstv a zaslal ho tehdejmu csai Ferdinandovi a kurfirstm . Vsledek toho spisu byl, e nejprve kurfirst Mohusk ve svm zem zakzal soudy proti arodjnicm. Jeho pkladu pak, ovem pozdji teprve, nsledovali i jin kurfirstov. Jak tedy patrno, nemaj tyto skvrny nic spolenho s crkv a nboenstvm. Vinnu toho nesou hloupost a zloba lidsk, jako i ti, kte svm adem byli povolni k tomu, proti tomuto asovmu zlu vystoupiti, ale nevystoupili.

2. Hdnm s e p r o h e u j e , kdo chce vyptrati nco skrytho nebo budoucho z vc, ze kt e rch toho poznati nelze.
Pohan na p. h d a l i z h v z d ; z pohybu hvzd hdali osud lidsk. A podnes hloup lid, objevi li se njak kometa, soud, e bude vlka, drahota a p. U m an vtili augurov z letu a kiku p t k , nebo podle toho, jak rala posvtn kuata. Jak to poetilost! Ba i podnes mnoz ke san si dvaj v y k l d a t i k a r t y ; jak z novin znmo, jest na p. v Pai 2000 vykladaek karet, kter bvaj zvny do nejlepch dom. Tak panuje v y k l d n s n , sne, hdn z ar na ruce, z jistch slic a p. (Tak pr kchnut z rna znamen, e obdrme njak dar, vyt psa, e nkdo ume, zastavi li se hodiny, e nkter pbuzn zeme, sedne-li sova na dm,, e nkdo z rodiny ume.) S hdnm asto souvis s z e n d o lottere. Ti, kdo szej do lotterie, maj pro kadou vc a udlost jist slo, na kter szej, zd-li se jim o on vci nebo udlosti. Kdy dne 1. listopadu 1 8 9 5 rno o 4. hod. 38 min. bylo pozorovno v Pum zemten, bylo ihned na 1 mil. lr vsazeno do lotterie na sla: 11 (slo zemtesen), 90 (slo velik zkosti), 1 (ponvad to bylo 1. listop.), 4 a 38 (ponvad se to stalo o 4. hod. 38 min.) Nebylo vytaeno ani jedin z tchto sel. Tak se stalo v 19. stolet, v dob osvty a vdlanosti! Naproti tomu vak nen d nm hdnm, soud-li nkdo z jistch znmek na slunci, vtru, mranech, zvatech (ptcch, rosnikch, pavoucch), jak bude poas. Sv. Ambro prav o hadach: S v v l a s t n b u d o u c n o s t i n e z n a j a ciz by mli znti ? Blhovec, kdo nco takovho v ! F i l i p , krl Frank, nm slou za pklad, jak mlo mme dt na hdn. Slyel toti, e bylo pedpov dno, e pr ihned um e, jakmile jist obraz zni; dal si donsti onen obraz a hodil ho do ohn. (Spirago Pklady, str. 63.)

S. Spiritismus jest vzvn duch, bychom vyzkoumali vci skryt.

(Viz o tom nauku o andlech na str. 83.) Spiritist se nabzej d u chm za nstroj (m edium ), chtj, aby duch, jim nez nm, pouil jejich niky nebo ei, a aby takto nebo pomoc jinch znmek, jako klepn, dal se poznati. Jest zloinem, dvali se pouovali od bla, kdeto pece mme po ruce Psmo sv. (tedy slovo bo). (Sv. Tom. Aq.) Nebudi nikdo, jen by se s vtci neb hadai radil, neb od mrtvch se vyptval na p ra v d u ; nebo vecky tyto vci v ohavnosti m Hospodin. * (5. Moj. 18. 11.) Spiritisty

48

omlouvaj tm, e pr jsou pece kesany a tak asto pr vzvaj jm no bo a se modl. Prv proto je n envidm a jimi opovrhuji, e jm na boho zneuvaj a jo zneuctvaj, a e se nazvaj kesany ,a dlaj jako p o h a n . ( S v . Chrys.)

4. r y n ebo kouzla jsou vzvn duch, by vykonali nco zzranho.

Jest jisto, e zvlt mezi pohany byli lid, kte pomoc dbla dlali vci zzrakm podobn. Kouzelnci byli v Egypt za asu Moje. Napodo bovali jeho zzraky. (2. Moj. 7. 11.) Za dob apotol il imon kouzelnk v Sam a a svm kouzelnictvm oslnil mnoh lidi. (Sk. 8. 10.) I antikrist bude pr konati pomoc zlho ducha m noh zdnliv zzraky. (2. Thess. 2. 8.) Kouzelnky vak nikterak n ejsou k e j k l i , kte svou rychlost a do vednost bud as lid.

2. Lich pocta bo zaslepuje lovka a vede ho k poetilostem.

Lid povriv jsou bojcni a zbabl. L e k a j se kad okamik: vyje-li pes, zn-li jim v uch, potkaj-li starou babu a p .; b o j s e co p o dn i k n o u t i , ukazuj-li jim jejich znmky netst a jsou bezhlav, pozoruj-li, e je jejich znamen klame. Tmito svmi znmkami se nechvaj strhnouti i k bezcitnosti ku svm blinm ; mnohdy n e r o z v n soud z le o svm blinm ; v jist dny nechtj nikomu za dnou cenu prokzati n jak d o b r o d i n , ponvad by tm, jak se domnvaj, zahodili sv tst. Jak lehce se lid povriv n e c h v a j k l a m a t i svmi znmkami, ukazuje to to : jist pan leela tce nemocn na loi, a lka ji drazn napomnal, aby pijala sv. svtost. Ji se na to odhodlala; tu najednou slyela kukati kukaku. Ihned byla jako prom nna; volala: Slyela jsem kukaku 12krt kukati, tedy budu iva jet 12 let. O smen s Bohem nechtla ji ani slyet.. Jej stav se zhoril a za nkolik hodin byla mrtvolou. (Lehner.) Lid povren jsou Bohu nemil. Bh prav: lovk, kter by se uchlil k arodjnkm a hadam . . . vyhladm je j prostedku lidu je h o . (3. Moj. 20. G.) David prav k B ohu: Nenvidls tch, kte et marnost (t. j. hdn a p.) Z. 30. 7.) Kdo svou dvru skld ve vci m arn nebo docela ve zl duchy, pipisuje jim vt slu, ne Bohu a upr tedy vlastnosti b o : jeho svatost, vemohoucnost, moudrost a t. d. Proto lich pocta bo mv v zpt psn tresty bo. O c h o z i , krl israelsk, poslal posly do Akkarona, by se otzali tamnj modly Belzebuba, uzdrav-li se krl Ocho zi. Prorok Eli zastal ony posly a p rav il: Vrate se ke krli, jen vs poslal a eknte m u : Zdali nen Boha v Israeli, e jdete dotazovati se Belzebuba, boha akkaronskho ? Proto toto prav Hospodin: S loe, na kter se polo, nesejde, ale smrt um e. (4. Krl. 1.) Ochozi krtce na to zemel. Jest hanbou pro kesana, obnovovati s blem svazek, jej ktem roztrhl. (Sv. Efr.)

4. 0 ct svtch,
Svatmi nazvme vechny, kte ve stavu milosti bo zemeli a j i jsou v n e b i; zvlt pak ony, kter crkev z a svat prohlsila.

49

S vatoennm se nikdo snad nevpout do nebe, nbr pape jen slavn prohlauje, e onen lovk (jak vyetovnm jeho ivota se ukzalo) s v a t i l a (jak z vyetench zzrak patrno) j i j e s t v n e b i a e ho tedy c r k e v m c t ti. Ped svatoennm pedchz blah oe n n ; tmto se obyejn d o v o l u j e uctvn nkterho svtce jen v j i s t s t i c r k v e , svatoennm se vak naizuje tato cta v cel crkvi. Vyetovn o ivot a zzracch se dje s nejvt psnost; kon je zvltn soud, sloen z kardinl, advokt, lka, prodozpytc, kte jsou vichni pod psahou, a to kon se tento soud nejmn teprve za 50 rok po sm rti onoho svtce. Svat se podobaj pro sv m n ostv, pro rozlinost sv ze a proto, e vedou ivot vce nebesk ne pozemsk, h v z d m . , nebo d r a h o k a m m , ponvad mezi mnostvm lid jest jich mlo a jsou Bohu velmi drahocennm i; o v c m , ponvad z lsky k blinmu vecko lidem obtuj; c y p i m , jejich devo neprchniv, ponvad se uchrnili hniloby h chu; vysokm c e d r m liban onskm pro svou velikou dokonalost; vonnm l i l i m , ponvad svmi dobrmi skutky takka ili libou v n mezi lidmi. (Sv. Tom. A q.); k o v a d l i n , ponvad jako ona se n emn pod ranam i kladiva, tak oni, se nezmnili ranam i osudu (Sv. E fr .) ; r j i , jej svlaovaly tyi eky, ponvad vynikaj 4 hlavnmi cnostmi (Sv. Is id .); on i jsou s l o u p y c r k v e , ponvad ji svou modlitbou podporuj (Sv. Chrys.) ; oni jsou crkvi tm, m jsou v e m stu; dodvaj j velebnosti a vzhledu. (W en.)

Crkev si peje, bychom v e e j n ctili svtce, kter za svat prohlsila.

Crkev v, e cta svtch jest nm d o b r a u i t e n " . (Snm Trid. 25.) Proto pouv kad pleitosti, by n s povzbudila k ct svtch; kadmu novmu du crkve pi k t u sv. dv jm no nkterho svtce, rovn pi bimovn. K a d d e n v roce kon zbonou pamtku jednoho nebo nkolika svtc, stav v kostelch s o c h y a obrazy svtch, vzv pi b o h o s l u b (ve mi sv., v litanich svat a t. d.).

1. K poct bo nle i cta svtch;

nebo svat ctme jen k v l i B o h u .
Svat ctme jen k vli Bohu, ponvad se toti v nich o d r s v a t o s t b o . Jako si vme o b r a z u c s a o v a , jeliko je oprav dovm znzornnm csae, tak ctme i svat, ponvad jsou vrnmi podo biznami Boha. S ctou svtch se m jako s l s k o u k b l i n m u . I bli nho milujeme jen proto, e jest obrazem a dtkem bom. Nemilujeme ho tedy k vli nm u sammu, nbr k vli Bohu. (Sv. Jeron.) I z t piny ctme svat, e byli n s t r o j i , jich Bh pouil k novm a neobyejnm skutkm . (Sv. Bern.) Nememe ani svtch ctti k vli nim samm. Skutky jejich neslou ku cti jim , nbr jen Bohu, jeliko to byl B h, jen v nich psobil. Rovn umleck malba neslou ku cti ttci, nbr mali, krsn psmo nikoliv k cti pru, nbr toho, kdo jm psal, dobr e neslou ku cti jazyku nebo rtm , nbr enku. B h t e d y j e s t p o d i v u h o d n a Bh sm jest podivuhodn v e s v c h s v t c h . (Sv. Bern.) Proto neekla Matka bo: .Velik vci jsem uinila," nbr Velik vci uinil mi ten, jen mocn je st. (Luk. 1. 48.) Rovn tedy jako se cta svtch vztahuje na Boha, tak i z n e u c t v n s v t c h . Ji p o h r d n s v m i a p o t o l y povaoval K ristus za pohrdn sebou

50

samm (Luk. 10 . 1 0 .); a na kadou nem ilosrdnost k b l i n m u pohl tak, jako by n kdo k nm u sammu byl takto nemilosrdnm. (Mat. 25. 40.) Nue, jak teprve uraenm se ct Bh, pohrd-li se svtmi, je On miluje mn ohem vce ne lidi na z emi Kdo ct svat, ct K rista, a kdo pohrd svtmi, pohrd Kristem." (Sv. Amb.) cta svtch nen tedy dnm ste n o vnfm cty bo. Komu by napadlo tvrditi, e c s a i povinn cta se zmenuje, ctme-li mimo nj tak jeho matku, jeho dti, ptele a vrn sluebnky? Naopak, jeho cta je tm jen rozmnoena. (Sv. Jeron.) cta Svatch prv tak nen zmenovnm cty bo, jako l s k a k b l i n m u nen zmenovnm lsky k Bohu. Naopak lsky k Bohu pibv s lskou k blinmu. (Sv. Jer.) cta svtch tak proto nen zmenovnm cty bo, ponvad svtch nikterak nectme tak, jako Boha.

2. Ucta svtch nen dn klann.

B o h u s e k l a n m e , svtm nikoliv. Vme e mezi Bohem a sv tmi jest nesmrn r o z d l . Teba ns svati svou dstojnost daleko pevy uj, pece jen jsou t v o r o v jako my. My tedy svtm v z d v m e j e n c t u a sice podobnou, jako velmi zaslouilm mum na zemi. cta, kterou svtm prokazujeme, jest podobn ct, kterou prokazujeme s v t m s l u h m b o m n a z e m i ; jen e jest jet vroucnj, ponvad svati ji jako vtzov veli do blaenosti. (Sv. A ug.) Svat ani nchtj dnho kla nn. Kdy Tobi se svmi ped archandlem Rafaelem padli na tv, pravil tento: Dobroete Bohu nebeskmu." (Tob. 12. 6.) Kdy sv. Jan evandlista padl na tv ped andlem, ekl tento: Nei toho, Bohu se k la . (Zjev. 19. 20.) Teba my na hrobech nebo ped obrazy svtch k l e k m e , tedy se jim nikterak tm neklanme, jako se neklan svmu pnu sluha, kter ho pros za njakou milost. Tebas konme m i s v. ku cti svtch, za svcujeme jim k o s t e l y a o l t e , tedy tm se pece vdy obracme jen k Bohu a svat jen prosme, by nai obt nebo modlitby v onch chrm ech nebo na onch oltch konan tak svou modlitbou souasn podporovali. cta svtch tedy nen dn modlstv. cta svtch nen nikterak znmkou nedvr y ku Kri stu, naemu prostednku. Jest spe zn a menm nedvry k nm samm, jest znmkou p o k o r y . Nebo pro svou nehodnost si netroufm e ke Kristu sami pistoupiti, nbr obracme se na sv prostednky, jejich prosby u nho daleko vce zmohou.

3. Svat ctme proto, e jsou ptel bo, knata nebesk a nai dobrodincov.
Svat ctme, ponvad jsou ptel a sluebnci b o . Kdo ct c s a e, ct jist i jeho s l u e b n k y , m inistry a mstodritele. Sluebnky ctme proto, e cta, kterou jim vzdvme, odr se na jejich pna. (Sv. Jeron.) Z te piny ctme sluebnky a ptele bo. I kad l e c h e t n l o v k chce, by jeho ptel od jinch byli ctni a povauje to za urku, pohrd-li kdo jim i! o vce tedy B h ! Bh chce, by obzvlt byli ctni ti, kte jej v c e n e v e c k o n a z e m i milovali. (Sv. Alf.) Pokud svati ili, vyhbali se cti, ba byli lidmi bezbonmi opovrhovni, tupeni a pron sledovni. Proto Bh chce, by jejich nevinnost a c t n o s t v y l a n a j e v o a by je kesan ctili. (Cochem.) Bh tak chce, aby ti, kte ne stoj, p r o s t e d n i c t v m tch, kte ve jsou postaveni, blaenosti doli.

51

(Sv. Tom. Aq.) Ano B h s m c t s v a t ; in na jejich pmluvu z zraky a mnohdy npadn trest jejich zneuctn. Kristus sm prav: Bude-li mi kdo slouiti, poct ho Otec m j. (Jan 12. 26.) Svat ctme pro jejich estn p osta v en v nebi. Prokazujeme-li ji k r l m, skrze n Bh d svt, takovou ctu, o vce mme ctti teprve nebesk duchy, jich Bh uv k zen crkve a celch nrod, jako i k zchran lid, kte tedy hodnost daleko pevyuj krle. (. k.) Pemnoz svati maj o ns vel ikou zsluhu; buto p o h a n s t v v naich krajinch vymtili (jako sv. Bonifc v Nmecku), nebo nm k a t o l i c k o u v r u z a c h o v a l i (jako sv. Ignc z Loyoly zaloenm du jesuitskho), n ebo napsali cenn k n i h y (vzpomeme na dla sv. Augustina, sv. Frant. Saleskho.) K v l i s v t c m u e t i l B h mnohdy i lid ; k vli deseti spravedlivm byl by uetil Sodomy (1. Moj. 18. 32.), k vli Josefovi ehnal celmu domu Putifarovu (1. Moj . 3 9 . 5.), pro zsluhy Davidovy ponechal Bh roz mailmu krli alomounovi krlovstv (3. Krl. 11. 12.), pro vyvolen ukrt Bh dn soudu. (Mat. 24. 22.) Svat p o s v s m r t i p r o s u t r n u b o h o za sv pbuzn a za svj nrod. Prorok Jeremi n e pestal se po sv sm rti modliti za lid idovsk a za svat msto. (2.. Mak. 15. 14.) Svat v n ebi a my kesan na zemi jsme dov jednoho tla. Trp-li jeden d, vechny dy s nm trp a pomhaj si vzjemn. Proto nm pomhaj svati v nebi svou modlitbou. (Sv. Bonav.) Kterak jen ctme n a zemi mue, kte s e z a s l o u i l i o l o v e n s t v o ; stav se jim sochy, oslavuj se emi a psnmi jejich zsluhy, nazvaj se dle nich stavy, msta, hory, ulice. Kterak poctil Farao Josefa, jen si dobyl zsluh o Egypt. Jak tedy teprve cta nle naim nejlepm dobrodincm ! Ctm-li toho, kdo mne zachrn il p e d u t o n u t m , tedy musm tm vce ctti ty, kte pro mne tolik nm ahy podstoupili, by mne zachrnili od vn smrti.

4. Svat ctme t m, e je o jejich p mluvu u Boha v z v m e , kadoron jejich s v t k y svtme, jejich o b r a z m a o s t a t k m ctu prokazujeme: jejich j m n o nosme,
dleit pedmty pod jejich o c h r a n u stavme a jejich zsluhy e m i a p s n m i oslavujeme. Nejlep ctou svtch jest n s l e d o v n jejich cnost.
Mme bti j e d n o u v nebi spolenky s v t c h . Proto ns pout s nimi vzjemn lska. Se svtmi patme k t e v e l i k r o d i n b o , k obcovn svtch. Proto se ns ujmaj, zvlt kdy je vzvme, t. j. prosme-li je o jejich modlitbu u trnu boho. Vzvajce svat zrove vy znvme, e jejich m odlitba m v e l i k o u s l u ; toto vzvn jest tedy z rove vrazem cty. Slavme svtk y svtch. Ji prvn kesan velice peliv zazn amenvali d e n , ve kter muenci zemeli, by jej mohli kad rok slaviti. (Sv. Cypr.) I ve svt se slavv asto jubileum na pam tku dleitch udlost; pro by se to nemlo dti v crkvi? Vtina svtk svtch vak se slav jen tie, toliko nkter (sv. tpna, sv. P etra a Pavla, vech svtch, sv. patron zemskch, svtky Panny Marie) jsou svtky za svcenmi. Vme si p o d o b i z n y svch rodi, panovnkovy, nebo

50

samm (Luk. 10. 1 0 .); a na kadou n emilosrdnost k b l i n m u pohl tak, jako by n kdo k nm u sammu byl takto nemilosrdnm. (Mat. 25. 40.) Nue, jak teprve u raenm se ct Bh, pohrd-li se svtmi, je On miluje mnohem vce ne lidi na zemi Kdo ct svat, ct K rista, a kdo pohrd svtmi, pohrd Kristem. (Sv. Amb.) cta svtch nen tedy dnm sten o vnm cty bo. Komu by napadlo tvrditi, e c s a i povinn cta se zmenuje, ctme-li mimo nj tak jeho matku, jeho dti, ptele a vrn sluebnky? Naopak, jeho cta je tm jen rozmnoena. (Sv. Jeron.) cta Svatch prv tak nen zmen ovnm cty bo, jako l s k a k b l i n m u nen zmenovnm lsky k Bohu. Naopak lsky k Bohu pibv s lskou k blinmu. (Sv. Jer.) cta svtch tak proto nen zmenovnm cty bo, ponvad svtch nikterak nectme tak, jako Boha.

2. Ucta svtch nen dn klann.

B o h u s e k l a n m e , svtm nikoliv. Vme e mezi Bohem a sv tmi jest nesmrn r o z d l Teba ns svati svou dstojnost daleko pevy uj, pece jen jsou t v o r o v jako my. My tedy svtm v z d v m e j e n c t u a sice podobnou, jako velmi zaslouilm mum n a zemi. cta, kterou svtm prokazujeme, jest podobn ct, kterou prokazujeme s v t m s l u h m b o m n a z e m i ; jen e jest jet vroucnj, ponvad svati ji jako vtzov veli do blaenosti. (Sv. Aug.) Svat ani nchtj dnho kla nn. Kdy Tobi se svmi ped archandlem Rafaelem padli na tv, pravil tento: Dobroete Bohu nebeskm u. (Tob. 12. 6.) Kdy sv. Jan evandlista padl na tv ped andlem, ekl tento: Nei toho, Bohu se k la . (Zjev. 19. 20.) T eba my na hrobech nebo ped obrazy svtch k l e k m e , tedy se jim nikterak tm neklanme, jako se neklan svmu pnu sluha, kter ho pros za njakou milost. Tebas konme m i s v. ku cti svtch, za svcujeme jim k o s t e l y a o l t e , tedy tm se pece vdy obracme jen k Bohu a svat jen prosme, by nai obt nebo modlitby v onch chrm ech nebo na onch oltch konan tak svou modlitbou souasn podporovali. cta svtch tedy nen dn modlstv. cta svtch n en nikterak znmkou ne dvry ku Kristu, naemu p ro st e d nku. Jest spe zna menm nedvry k nm samm, jest znmkou p o k o r y . Nebo pro svou nehodnost si netroufm e ke Kristu sami pistoupiti, nbr obracme se na sv prostednky, jejich prosby u nho daleko vce zmohou.

3. Svat ctme proto, e jsou ptel bo, knata nebesk a nai dobrodincov.
Svat ctme, ponvad jsou ptel a sluebnci bo. Kdo ct c s a e, ct jist i jeho s l u e b n k y , ministry a mstodritele. Sluebnky ctme proto, e cta, kterou jim vzdvme, odr se na jejich pna. (Sv. Jeron.) Z te piny ctme sluebnky a ptele bo. I kad l e c h e t n l o v k chce, by jeho ptel od jinch byli ctni a povauje to za urku, pohrd-li kdo jim i! o vce tedy B h! Bh chce, by obzvlt byli ctni ti, kte jej v c e n e v e c k o n a z e m i milovali. (Sv. Alf.) Pokud svati ili, vyhbali se cti, ba byli lidmi bezbonmi opovrhovni, tupeni a pron sledovni. Proto Bh chce, by jejich nevinnost a c t n o s t v y l a n a j e v o a by je kesan ctili. (Cochem.) Bh tak chce, aby ti, kte ne stoj , p r o s t e d n i c t v m tch, kte ve jsou postaveni, blaenosti doli.

51

(Sv. Tom. Aq.) An o B h s m c t s v a t ; in na jejich pmluvu z zraky a mnohdy npadn trest jejich zneuctn. Kristus sm prav : Bude-li mi kdo slouiti, poct ho Otec m j. (Jan 12. 26.) - Svat ctme pro jejich estn postaven v nebi. Prokazujeme-li ji k r l m , skrze n Bh d svt, takovou ctu, o vce mme ctti teprve nebesk duchy, jich B h uv k zen crkve a celch nrod, jako i k zchran lid, kte tedy hodnost daleko pevyuj krle. (. k.) Pemnoz svati maj o ns velikou zsluhu ; budto p o h a n s t v v naich krajinch vymtili (jako sv. Bonifc v Nmecku), nebo nm k a t o l i c k o u v r u z a c h o v a l i (jako sv. Ignc z Loyoly zaloenm du jesuitskho), nebo napsali cenn k n i h y (vzpomeme na dla sv. Augustina, sv. Frant. Saleskho.) K v l i s v t c m u e t i l B h mnohdy i lid ; k vli deseti spravedlivm byl by uetil Sodomy ( l . Moj. 18. 32.), k vli Josefovi ehnal celmu domu Putifarovu (1. Moj. 39. 5.), pro zsluhy Davidovy ponechal Bh roz mailmu krli alomounovi krlovstv (3. Krl. 11. 12.), pro vyvolen ukrt Bh dn soudu. (Mat. 24. 22.) Svat p o s v s m r t i p r o s u t r n u b o h o za sv pbuzn a za svj nrod. Prorok Jeremi n e pestal se po sv sm rti modliti za lid idovsk a za svat msto. (2.. Mak. 15. 14.) Svat v nebi a my kesan na zemi jsm e dov jednoho tla. Trp-li jeden d, vechny dy s nm trp a pomhaj si vzjemn. Proto nm pomhaj svati v nebi svou modlitbou. (Sv. Bonav.) Kterak jen ctme n a zemi mue, kte s e z a s l o u i l i o l o v e n s t v o ; stav se jim sochy, oslavuj se emi a psnmi jejich zsluhy, nazvaj se dle nich stavy, msta, hory, ulice. Kterak poctil Farao Josefa, jen si dobyl zsluh o Egypt. Jak tedy teprve cta nle naim nejlepm dobrodincm ! Ctm-li toho, kdo m ne zachrnil p e d u t o n u t m , tedy musm tm vce ctti ty, k te pro mne tolik nm ahy podstoupili, by mne zachrnili od vn smrti.

4. Svat ctme t m, e je o jejich p mluvu u Boha v z v m e , kadoron jejich s v t k y svtme, jejich o b r a z m a o s t a t k m ctu prokazujeme: jejich j m n o nosme,
dleit pedmty pod jejich o c h r a n u stavme a jejich zsluhy e m i a p s n m i oslavujeme. Nejlep ctou svtch jest n s l e d o v n jejich cnost.
Mme bti j e d n o u v nebi spolenky s v t c h . Proto ns pout s nimi vzjemn lska. Se svtmi patme k t e v e l i k r o d i n b o , k obcovn svtch. Proto se ns ujmaj, zvlt kdy je vzvme, t. j. prosme-li je o jejich modlitbu u tr n u boho. Vzvajce svat zrove vy znvme, e jejich m odlitba m v e l i k o u s l u ; toto vzvn jest tedy z rove vrazem cty. Slavme svtky svtch. Ji prvn kesan velice peliv zaznamenvali d e n , ve kter muenci zemeli, by jej mohli kad rok slaviti. (Sv. Cypr.) I ve svt se slavv asto jubileum na pam tku dleitch udlost; pro by se to nemlo dti v crkvi? Vtina svtk svtch vak se slav jen tie, toliko nkter (sv. tpna, sv. P etra a Pavla, vech svtch, sv. patron zemskch, svtky Panny Marie) jsou svtky za svcenmi. Vme si p o d o b i z n y svch rodi, panovnkovy, nebo

52

slavnch mu. Rdi si bereme nco n a p a m t k u od svch pbuznch, vme si m nohch pedmt (odn hrdin) po slavnch much. Francouzov maj docela zvltn chrm , pantheon v P ai, kde mrtvoly znamenitch mu poch ovvaj a uschovvaj. Tm vt pocta nle obrazm a ostatkm s v t c h . Jak rdi nazvme msta, ulice, stavy a p. dle znamenitch m u ; je tedy zcela phodno, e i my sebe nazvme dle velikch svtc a e si pi ktu, bimovn, pi vstoupen do nkterho du dvme jm no nkterho svtce. Dleit podniky na svt stavvaj se obyejn p o d o c h r a n u nkterho mocnho pna; a tak i kesan stav kostely, olte, msta a zem pod ochranu svtch. Tito svati se pak jm enuj patronov1 , 1 ochrncov). Slavnm mum vnuj se na svt asto p o s m r t n v z p o m n k y a zpvaj se p s n k jejich poct. Prv tak se in i vzhledem ke sv t m ; v kznch a psnch se oslavuje jejich pamtka. Nejdleitj vc vak jest, bychom svtch nsledovali. .Svat ctti a jich nensledovati, nen jinm, neli jim liv lichotiti. (Sv. Aug.)

5. cta svtch jest u i t e n , ponvad j dosahujeme m nohch m i l o s t . Octa svtch je nm nad m ru u iten. (S n . Trid. 2 5 .); dosahujeme
j m nohch dobrodin od Boha, zvlt r y c h l h o v y s l y e n sv modlitby. Ji od pozemskho vladae bvme rychle vyslyeni a dosahujem e mnohch m ilost, zastane-li se ns nkter m inistr vladav; prv tak jest u Boha. m v c e pmluvc mme, t m l p e . eho by Bh snad odepel jednomu svtci, toho neodepe mnohm svtcm ; prv jako opat obyejn ne odepe toho, za ho cel klter pros. (Dyd. N.) Jako ebrci v mst, dm od domu ebraj, tak i my mme v nebeskm mst ebrati hned v ulici apotol, h ned v ulici m uednk, panen nebo vyznava a za jejich pmluvu u Boha proiti. (Sv. Bonav.)

6. Kesan v r o z l i n c h o k o l n o s t e c h ivota vz vaj jist svtce.

Jest u i t e n m , mnoh svtce ve z v l t n c h p o t e b c h vzvati. Za astn ou hodinu sm rti vzvme sv. Josefa (pi jeho sm rti byl Je a M aria); v asnch potebch rovn sv. Josefa (jen ivil bosk d tk o ); v nebezpe ohn sv. Florina (jen byl pro vru kesanskou u to p e n ); v nemocech kr nch sv. Blaeje (jen zzran uzdravil chlapce, jemu uvzla v hrdle ryb k o st); v neduzch onch sv. Ottilii (kter pi ktu uzdravena od slepoty); v as moru sv. Rocha (jen horliv oetoval a uzdravoval morem nakaen lid i) ; v pomluv a na cti utrhn sv. Jana Nepom. (jen byl pro svou m lelivost um uen); ztratili-li jsme n co, sv. A ntonna Pad,, (jemu kdosi ukradl psanou knihu, a kdy se sv. Antonn stle modlil, onen zlodj takovm nepokojem byl trpen, e knihu vrtil a t. d. Zd se, jakoby B h byl mnohm svtcm udlil z v l t n mo c , by v jistch p o t e b c h pomhali. (Sv. Tom. Aq.) Tak lze z rozlinho vyslyen modlitby sou diti, e svati maj z v l t n z j e m p r o o s o b y , kter se nachzely v podobnch okolnostech ivota; dle pro ona msta, kde ili; pro ono povoln, v nm kdysi sami psobili,

7. Na mnohch mstech se uctv tak zv. 14 sv . p o m o c n k . " Ta cta je prastar a vztahuje se na vynikajc sv tce starovku kesanskho.

 53

Mezi tmito 14 svtci jsou svati rozlinho vku a stavu , kte ji v p r v n c h k e s a n s k c h s t o l e t c h byli velmi ctni a kte pozdji byli vzvni od rozli nch stav a v rozlinch potebch jakoto o c h r n c o v . Mezi nimi jsou na p. ti panny (sv. Barbora, sv. Kateina, sv. Markta), jedno dtko (sv. Vt), jeden jinoch (sv, Ji), dva biskupov (sv. Dionys Ar., sv. Blaej). A na sv. opata Jiljho (pochzel z A thn a il kol. r. 700) jsou vichni ostatn muednci. Lid proto vzvali (jako v litanii ke vem svtm ") n a j e d n o u m n o h o s v t c h , ponvad takto oekvali lep vsledek. Zstalo se pi sle 14, ponvad jest to jistou mrou s l o p o s v t n , jak dosvduje 14 zastaven kov cesty. Ze sv. stolice tto pobonosti peje, jest patrno z toho, e pape r. 1898 povil poutn kostel 14 pomocnk" v Oberfranken (v Bavorsku) n a papeskou basiliku.

5. 0 ct Matky bo.
P e d o b r a z y P anny Marie ze Starho zkona jso u : archa Noemova, kter pispla k zchran pokolen lidskho ped z h u b o u : archa mluvy, kter v sob chovala m a n n u ; chrm jerusalmsk, jen zevn byl bloskvouc a uvnit zlatm pokryt (Maria byla prosta veho hchu a uvnit plna lsky b o ); Judith, kter usm rtila Holoferna, hlavnho neptele svho nroda ; Esther, kter byla krlovnou, pro ni neplatil zkon veobecn (pro Marii zkon hchu ddinho) a kter svj lid v cizin se nachzejc svm p ro stednictvm od .smrti zachrnila; matka brat makkabejskch, kter patila na m uka svch 7 syn, jej srdce tedy (jako srdce Mariino) probodeno bylo takka sedmerm meem . O ivot Panny Marie vypravuj evandlistov velice m lo ; ve vidnch Kateiny Emmerichov (sepsanch od Brentana) nachzme velmi krsn zprvy o ivot Panny Marie.

Marii, Matku Kristovu, nazvme obyej n M a t k o u b o nebo b l a h o s l a v e n o u P a n n o u . 8

Ji Albta nazvala Marii Matkou bo." (Luk. 1. 43.) Snm Efessk r. 431 schvlil nzev Bohorodika" oproti bludai Nestoriovi, jen se zastval n:oru, e pr Maria porodila jen lidskou osobu K ristovu, se kterou se pozdji spojil Syn bo. Maria porodila toho, jen jest B h a l o v k v j e d n o s o b . D t nema sv due od matky, nbr od Boha a pece nazvme rodikou dtte matkou : prv tak nazvme Marii prvem Matkou bo," tebas nedala Kristu bostv. Prvem se nazv Maria blaho slavenou Pannou.'1 Slova M ariina k andlovi ukazuj, e Maria se zaslbila ustavin mu panenstv. (Luk. 1. 34.) Ji prorok Isai pedpovdl, e panna porod Vykupitele. (s. 7. 14.) V apotolskm vyznn vry nazvme Marii pannou. Maria poala Jee jako panna, porodila ho jako pan na a pannou zstala.1 (Sv. Aug.) Jako k e h o c nebyl ohnm strven, prv tak pa ' nenstv Mariino nebylo porodem Krista porueno; jako Kristus z a v e n m i d v e m i vstoupil mezi apotoly, prv tak piel n a svt, neporuiv panenstv Mariina. (Sv. Aug.) Podobal se s l u n e n m u p a p r s k u , jen pronik sklem, ani by ho poruil. (Sv. Aug.) Tmto sklem jest M aria; ona jest jako okno nebesk, jm Bh seslal na svt prav svtlo. (Sv. Chrys.) Maria jest pannou [panen. (Lor. litanie) B r a t i K r i s t o v i (Mat. 13, 55.) jsou pokrevn pbuzn Kristovi. id nazvali pokrevn pbuzn b ra try ; tak na

54

zval Abraham svho bratrovce Lota bratrem . (1. Moj. 13. 8.) Pro by byl Kristus svou svtou m atku odporuil svmu sv. Janovi, kdyby byla mla jet dti, kter by se byli o ni staraly. (Sv. Chrys.) Kristus se nazval p r v o r o z e n m 1 t. j. dle idovskho zkona (2. Moj. 13. 2.) slub bo za svcen m. Kristus byl v pravd prvorozenm" mezi svmi bratry kesany. (m. 8. 29.) Marie m jet jin prvorozen syny mimo n j; tmi jsm e my. (Sv.jA lf.) Maria se z a s n o u b i l a z zen boho a jen proto s Josefem, by po porodu Krista nebyla ukamenovna a by nkdo o ni a jej bosk dt peoval. (Sv. Jeron.) O i s t o v n ve chrm (2. nora) podrobila se Maria rovn dobrovoln tak, jako Kristus obezn. - Maria jest slovo heberejsk a zna m en pan," nebo pomocnci." (Sv. Petr Chrys,, Jan Damasc.) Marie zn a men tak o s v c e n " nebo osvcovatelka." (Sv. Bern ., sv. Bonav.)

Vce ne vecky ostatn svat uctvme Marii, m atku Kristovu.

Maria byla ji za iva velmi ctna, jako na p. pi z v s t o v n i n a r o z e n K r i s t o v a od andla; andl ji nazval milosti plnou" a poe hnanou mezi enam i. (Luk. 1. 26.) Ji to jest velikou poctou, zjev-li se andl nkterm u lovku a me-li mu onen lovk vzdti e s t; pi zvsto vn vtlen Syna boho vak nevzdv lovk an dlovi, nbr andl lov kovi est. Z toho plyne, e Maria musila bti vzneenj, ne onen andl. (Sv. Tom. Aq.) Jak velice byla Maria uctna od A l b t y ; Albta ji blaho slavila a nazvala ji Matkou bo. (Luk. 1. 42.) Maria sam a tuila, e bude pedmtem chvly; nebo pravila: Od tto chvle blahoslavenou mne nazvati budou vichni nrodov." (Luk. 1. 48.) Crkev ns nabd ku zvltn ct P ann y Marie. Ku kadmu Oteni pipojuje d r a v s M a r i a ; t i k r t denn dv z v o n i t i, by nm pipomnla zvstovn narozen Kristova (tajem n vtlen) a ns ku vzvn Marie (k m odlitb: Andl P n") vybdla; ustanovila mnoho s v t k ku cti Matky bo; pi veejnch bohoslubch modlvme se asto l i t a n i i l o r e t n s k o u ; oslavuje Marii v nej krsnjm msci v roce mjovou pobon o s t; kon zvlt v jnu pobonost r e n c o v o u ; vystavla m noho k o s t e l ku cti Matky bo, mezi nimi m noh jsou proslaveny jako msta poutn a milostn, jako Lourdy ve Francii, Loreto v Itlii, Maria Zeli v Rakousch (ve trsku), Hostn na M orav; dv Matce bo uctiv nzvy, ja k o : rozdavaka milost, m atka milosrdenstv, toit hnk, pomocnice kesan, krlovna nebes a j. Octa Panny Marie vak nen d n m k l a n n m . Marii sice velice ctme, pece vak jen Otci, Synu a Duchu sv. jedin se klanme." (Sv. Epif.)

1. Marii ctme tak velice proto, pon vad jest M a t k o u bo a na matkou.

Kdo Boha v pravd miluje, jist bude ctti Matku b o a to ctti Matku vce, neli ptele bo, svat. cta toti, kterou prokazujeme Matce a krlovn, odn se toti prv i n a s y n a a krle. Dle pobonosti k Marii lze tedy souditi na stupe lsky k Bohu (dokonalosti) nkterho kesana. A v pravd, m vt byl kter svtec, tm vroucnji ctil Marii. - Maria je v pravd na matkou. Kristus nm toti na ki dal Marii za matku. Slova k Janovi: Hl e , m a t k a t v ! (Jan 19. 27.) vztahuj se na kadho

55

kesana; nebot Jan zastupoval na hoe Kalvarii n ae msto. (Sv. Aug.) Maria jest d r u h o u E v o u , tedy druhou matkou pokolen lidskho. Jako Eva svou neposlunosti uvrhla pokolen lidsk do netst, tak Maria svou poslunost uinila je opt astnm. (Sv. Iren .) Zkrze jednu enu pila na svt smrt, zkrze jinou enu byl pinesen ivot na svt. (Sv. Bern.) Proto jest Maria i m a t k o u c r k v e . Ponvad Maria jest na matkou, proto vce neli vichni jin svati peuje o n ae spasen. Po Kristu nikdo se nestar o ns tak, jako M aria.l< (Sv. Germ.) Lska vech matek dohromady nen tak velik, jako lska Marie k jedinm u jejmu dtku. (Sv. Bern.) I proto Maria o ns tolik peuje, ponvad mezi vemi svtmi m n e j v t l s k u k B o h u a nsledkem toho i nejvt l s k u k b l i n m u . Jako moe pijm v sebe vecky vody, tak jest v Marii obsaena lska vech svtch. Maria z n p l n d o b e nae ivotn pomry. Vdyt i andl je znaj (Luk. 15. 7 .); nen vak mono, aby andl znali nco lpe, ne-li jejich krlovna. Jako dobr dt rdo dl u sv matky, tak dobr kesan rd dl v modlitb u Marie, Matky bo.

2. Tak proto tak velice uctvm e Marii, ponvad ji Bh nejvce ze vech lid a an dl v y z n a m e n a l .
Krlov udluj mstm, v nich se narodili nebo v nich na tr n dosedli, privilegia; tak i krl nebes propjil sv Matce, kter ho porodila, obzvltn privilegia. (Sv. Cypr.)

Bh toti Marii vyvolil za m a t k u svho syna, uchrnil ji od poskvrny h c h u d d i n h o , jej t l o slavn vzksil a uinil ji k r l o v n o u nebes.
dn, ani nejdokonalej andl neme ci Bohu jako M aria: Mj syn." Jak to pednost Marie! Maria je v pravd p o d i v n o u M a t k o u 1 ' (litanie lor.) a to nejen proto, e je matkou a pannou zrove, e je matkou tvora (matkou lid) a matkou Tvrce, nbr zvlt i proto, e porodila toho, jen ji sm stvoil. Maria jest divm div, a nic mimo Boha nen velebnj nad ni. (Sv. Isid.) Bh ji v r j i oznmil, e Maria bude pln prosta v poskvrny (hchu) (1. Moj. l . 28.) pozdji tot dal oznmiti archandlem G a b r i e l e m . (Luk. 1. 28.) Bh toti ekl pekelnmu hadu: A ona pote hlavu tv o u /' (Mla-li vak Maria bti vtzkyn nad blem, tedy naprosto nemohla hchem upadnouti v otroctv bla. ) Gabriel nazval Marii milosti plnou." Ji d s t o j n o s t K r i s t o v a vyaduje naprost bezhnosti Mariiny. Pov-li Bh nkoho k velik dstojnosti, tedy ho tak k n uzpsob; tak i Syn Bo, jen si vyvolil Marii za svou m atku, uzp sobil ji k tom u svou milost. (Sv. Tom. Aq.) Nikdo, kdo si vystavl dm pro svou vlastn potebu, neponech ho nejprve svmu nejvtmu nepteli za obydl; tm mn mohl Duch sv. Marii, svj chrm, ponechati blu za pbytek. (Sv. Cyr. AI.) Sv. Otcov vdy nazvali Marii neposkvrnnou pannou a kesan ode dvna kon ali pobonosti k neposkvrnn1 krlovn 1 nebesk a stavli sochy k jej cti. Dne 8. prosince 185 4 pape P i u s IX., otzav se dve vech biskup svta po jejich mnn, slavn prohlsil, e Bh se zjevil a kesan po vdy vili, e Maria byla poata bez poskvrny

56

hchu ddinho. R. 1858 pravila Maria pi svm z j e v e n s e v L o u r d e c h : J jsem neposkvrnn poet/' Proto tedy Maria byla prosta i v e l i k h o h c h u o s o b n h o . (Sv. Trid. 6. 23.) Maria se tedy po dobala cedru (Sir. 24. 17.), jeho devo nikdy nehnije; ona byla lilij mezi trnm (Pse 2. 2.), zrcadlo beze skvrny. (Moudr. 7. 2 6 .) Maria tedy bez pestn a rychle prospvala v d o k o n a l o s t i . Ona se podobala vinn rv (Sir. 24. 2 .), kter roste a jest vysok jako strom , po nm se p n e . (Sv. Alf.) Jako msc rychleji obh ne vecky ostatn obnice, tak i Maria rychleji ne-Ii vichni ostatn svati dola dokonalosti. (Sv. Alf.) Maria proto rychleji prospvala v dokonalosti, ponvad byla tak blzko pram enu vech milost a tedy i vce milost obdrela, ne vichni jin lid. (Sv. Tom. Aq.) Maria tedy byla n e j s v t j m a n e j d o k o n a l e j m tvorem. Maria byla v prvnm okamiku svho byt svtj, ne-li nejvt svtcov n a konci svho ivota. (Sv. Reh. Vel.) Pro svou velikou svatost pirovnv se Maria vi Davidov, vypnajc se majesttn na nejvym kopci jerusalmskm . (Pse 4. 4.) Tak se nazv- v z kost slonovch" (silnou v) (Pse 7. 4.) Maria jest zrcadlem spravedlnosti' (litanie lor,). Maria tedy mla ze vech tvor n e j v t l s k u k B o h u a nejmen pilnulos k vcem po zemskm. Duch sv. pronikal pln Marii tak, jako ohe pronik elezo. (Sv. Ildf.) Pro svou neobyejnou lsku k Bohu nazv se Maria domem zlatm (chrmem lsky). Maria tak vynikala v e m i c n o s t m i . Marie jest re d u ch o v n 1 (1. lo r.); jako re krsou barvy a silou vn ped vecky kvtiny, tak Maria pevyuje vecky svat velikost sv lsky k Bohu a vn svch cnost. Proto se pirovnv krlovn ve zlatm at, v pestrm odvu t. j. v roue lsky, ozdobenm vemi cnostmi. (Z. 44. 40.) Proto Bh miloval Marii vce ne vecky svat dohromady. (S u a re z) B h slavn vzksil tlo Mariino a vzal ho ihned do nebe. Sv. apotol Tom vy pravuje, e piel pozd na poheb Marie Panny a e chtl vidti ve hrob tlo Marie P a n n y ; kdy ho ostatn apotolov ke hrobu pivedli, nali sice prostradla, ale nikoliv tla Mariina. Svtek na n e b e v z e t P a n n y M a r i e slav se v cel crkvi 15. srpna. Jet nikdo nem ohl se pochlubiti njakm svtm o s t a t k e m Panny Marie. Maria pov v nebesch nejvt slvy. Slunce, msc a hvzdy znzoruj n m : Krista, Marii a svat. Jako m s c pevyuje jasnost vecky hvzdy, tak Maria pevyuje slvou vecky svat. Proto se Maria asto pirovnv msci. (Pse 6. 9.) Maria je tedy krlovnou andl, patriarch, prorok, apotol, muednk, vyznava, panen a svtch (litanie lor.). Jej poven nm dokazuje zvlt nekonenou dobrotu bo, jen vyzdvihuje ze zem nuznho a z blta povyuje chudho. (Z. 112. 8.)

3. Konen proto ctme Marii tak velice, ponvad jej p m l u v a u Boha jest nejmocnj mezi vemi svtmi.
Pm luva Marie m velikou moc. Ji na zemi mnoho vymohla svou pmluvou u Krista, jako na p. pi svatb v K n . Jako Kristus na zemi vyslyel pmluvu Marie, tak in nyn i v nebi. (Sv. Alf.) Kdy ji pohan K o r i o l a n , jeho m arn prosili sentorov a kn mt, aby odthl od ma, vyslye] prosby sv matky Veturie, akoliv vdl, e tuto svou povolnost zaplat smrt (491 p. Kr.), o spe teprve vysly prosbu sv Matky ten, jen nm sm dal desatero pikzn boch. Je-li ji modlitba svtch, tedy

57

sluebnk boch, tak mocnou, co teprve zme pmluva Marie, Matky K ristovy! (Sv. Alf.) Prosby Mariiny, ponvad jsou to prosby matiny, jsou jakoby rozkazem. (Sv. Ant.) Maria jest vemohouc svou pmluvou. (Sv. Bern.) Maria jest mocnou pan nou. (Litanie lor.) Maria nm me tedy v e h o v y p r o s ti. Jako u dvora krlovskho veho doshne ten, koho se ujme k r lovna, tak i u dvora krle nebeskho veho doshne ten, jeho se ujme Maria, krlovna nebes (Sv. Cyr. AI.) Maria jest tedy nadje nae , ponvad na jej pmluvu doufme dojiti toho, eho svou modlitbou doshnouti ne meme. (Sv. Alf.) Svat nazvaj Marii docela r o z d a v a k o u boskch m i l o s t . Jako msc nm sdluje svtlo slunen, tak nm Mana udluje milosti slunce spravedlnosti. (Sv. Bern.) B h se nechtl stti lovkem bez svolen Mariina, bychom poznali, e se spsa lid nalz v rukou tto panny. (Sv. Petr D.) Maria je tedy matkou bosk milosti". (Litanie lor.) Modlitba k Matce bo bv vdy vyslyena, me-li j vbec Bh vyslyeti, Beze v pochyby vysly Syn svou Matku, takov Syn takovou Matku. (Sv. Bern.) Vzpomeme na modtitbu Memorare a na krsnou pse crkevn: Vzpome, Krlovno m il ! Sv. Bernard prav pm o: Kdo si me vzpomenouti, e by byl vzval Marii a n ebyl by bval vyslyen, a pestane dle velebiti jej milosrdenstv. Kdo se tedy modl k Matce bo, nemodl se nikdy n a darmo. Nen ani teba, proiti ji o zvltn m ilosti; sta toliko se doporuiti jej pmluv. (Sv. Hdf.) Ani n e j m e n m o d l i t b a k P ann Marii nez stane b e z o d m n y . Nej nepatrnj vci odmuje Maria bohatmi milostmi. (Sv. Ond. Cr.) Maria nen tak nezdvoilou, aby neodpovdla na pozd rav ; kdykoliv ji pozdrav, pozdrav t i ona. (Sv. Bonav.) Maria jest panna dobro tiv. (Litanie lor.) Na Marii nen n ic psnho, nic, co by budilo bze; ona jest spe sam dobrota a laskavost a m rn o st; pln bys chyboval, kdybys se j blil s bzn. (Sv. Alf.)

Ode dvna kesan v n e j v t t s n i se utkali kM arii.

Kdy r. 1683 (od 16. ervence do 12. srpna) Turci stli ped Vdn, modlili se lid ve Vdni a v celm kesanskm svt renec k Matce bo; v nejvt tsni pila pomoc a dobyto slavn vtzstv 12. srpna. (Tak povstal svtek Jmna Panny M arie1 .) Maria jest p o m ocn ice kesan.1 (Litanie 1 1 lor.) I jednotliv kesan se obracej ve sv tsni rdi k Marii. Sv. Jan Nep. utkal se ve sv tk zkouce k milostnmu obrazu Matky bo ve Star Boleslavi (1 3 9 3 .) Maria jest poten zarm oucench (Litanie lor.) I v tk nemoci volaj kesan k Marii. Sv. Jan Dam., uitel crkevn ( f 780), kdy mu byla od kalifa odata ruka za jeho spisy o ct posvtnch obraz, utkal k obrazu Matky bo a byl tam pln uzdraven. Vzpomeme na uzdraven nem ocnch u jeskyn v Lourdech a vodou lourdskou, zvlt na zzran uzdraven slepho Lasserre (1 8 6 2 ), francouzskho advokta a popisovatele zzrak lourdskch. Maria jest uzdraven nemocnch". (Litan. lor.) Kesan vzvaj Marii, n achzej-li se v t k c h h c h a chlj-li se obrtiti. Vzvn Panny Marie toti mocn svolv Ducha sv. na hnka. Maria se podob jitence. (L itan. lo r .) ; jako jitenka svt ped vchodem slunce, tak pobonost k Marii pedchz slunce bo milosti (pso ben Ducha sv.). (Sv. Alf.) Maria se podob e r v n k m . (Velepse (6. 9.) Uk-li se ervnky, ustupuje tm a; s pobonost k Marii pestvaj hchy.) (Sv. Alf.) Proto se uctv Maria prv v msci kvtnu. Jako toti v kvtnu se probouz proda k novmu ivotu, tak i v kadm hnku se probouz

58

brzy nov ivot, jakmile zane ctti Marii. Vzpomeme na zzran obrcen veejn hnice Marie egyptsk (f 4 3 1 ) ped obrazem Matky bo ve chrm sv. Ke v Jerusalm o slavnosti poven sv. ke. (Spirago, Pklady str. 63.) Maria jest velmi ochotna smiti ns s Bohem. Kdyby n kter matka vdla, e jej dva synov se na sm rt nenvid, dala by si zajist vemonou prci, aby je smila. Tm vce prce si dv Maria, Matka Kristova a Matka lid, by hnka, jen jest neptelem Kristovm, s Kristem smila. (Sv. Alf.) Jako msc se nachz mezi sluncem a zem, tak Maria ustavin stoj mezi Bohem a hnkem. (Sv. Bonav.) Kristus pak se nechv snadno pohnouti pmluvou Marie. Alexandr Vel. pr kdysi e k l: Jedin slza m matky shlazuje mnoho ortel smrti. Ct-li tedy ji pouh lovk a to pohan tak velice svou matku, eho teprve lze oekvati od Krista. Maria je tedy toit hnk". (Litan. lor.). Maria jest M a t k a m i l o s r d e n s t v . " Maria se podob oliv (Sir. 24. 2 9 .); nebo z n plyne olej milosrdenstv na ns. Maria jest n a e p r o s t e d n i c e . Kesan vzvaj Marii v pokuen. Jako id vchze jce do zem zaslben (4. Moj. 10. 35.), a v boji proti Filistnskm (1. Krl. 14.) pomoc archy mluvy zvtzili, tak my pomoc Marie, archy to mluvy Novho zkona vtzme v kadm boji proti dblu. (Sv. Alf.) Maria jest archou, v n kad, kdo se k n utk, zachrauje se ped vnou zhubou. (Sv. Bern.) Jako hvzda mosk vede plavce, tonouc n a moi v ne bezpe, do bezpenho pstavu, tak vede Maria ns divokm moem tohoto ivota do nebe. (Sv. Tom. Aq.) Maria se podob javoru (Sir. 24. 1 9 .); jako javor chrn ped paprsky slunenmi a ped detm, tak Maria chrn ty, kte se utkaj pod jej ochranu, ped toky belskmi. Maria jest tedy na p o m o c n i c p r o t i d b l u ; jem u jest Maria hroznou, jako ik vojensk, dobe spodan. (Velepse 6. 3.) Marii oznaujeme rozlinmi nzvy, bychom naznaili, pro ji prosme a pro ona nm me pom oci; kme : M a r i a u s t a v i n p o m o c i , M a r i a d o b r r a d y , b o l e s t n M a r i a a p.

cta Matky bo jest vbornm prostedkem, doli nyn svatosti a jednou blaenosti vn.

bychom

Jest velmi npadnm, e vichni svtcov Marii jako dti uctvali, prv touto ctou doshli od Boha nejvtch milost. Jednm z nejvtch ctitel Marie jest sv. B e r n a r d , opat v Clairvaux (f 1153.) Rovn sv. A l f o n s , biskup v mst sv. Agatha (u Neapoli), zakladatel du Redemptorist (f 1787.) Modlval se denn renec, postval se v sobotu ke cti Panny Marie o chleb a vod, modlval se pozdraven andlsk, kdykoliv tloukly hodiny, kdykoliv vychzel z pbytku nebo se dom vracel, kdykoliv zanal nebo dokonoval jakkoliv dleit dlo, pi trojm zvonn ihned poutl z ruky jakoukoliv prci a n apsal krsnou knihu: Krsy M arie. Maria jest branou ne b e s . (Litanie lor.) Maria jest ebem nebeskm ; po tomo ebi Bh k nm se stoupil, po nm pak my zase meme k Bohu vystoupiti. (Sv. Fulg.) Mm za to, e se peklo neme honositi, e by mlo jedinho, jen vynikal opravdovou zbonost k Marii. (Sv. Alf.) I znamenit muov uctvali vroucn Marii. Voje vdce R a d e c k modlval se ped kadou bitvou renec; dobyl mnohch vtzstv. Tirolsk hrdina O n d e j H o f e r rovn se velmi rd modlval renec. Rovn zasluhuje zmnky, e R u d o l f H a b s b u r s k ped bitvou s eskm Otakarem (1278) na Moravskm Poli dal svmu vojsku zpvati pse marinskou. Sv. B er nard m za to, e budou jist spaseni, kdo denn uctvaj Marii. Sv. Frant. Borg. se docela strachuje o spsu tch, kte nekonaj zvltn pobonosti k Matce bo.

59

6. O ct posvtnch obraz.
Uctv n obraz jest pvod poteb na pirozenosti. prastarho a odpovd
Uctvn obraz jest tak star jako kesanstv. (Sv. Bas.) Ji v k a t a k o m b c h se nachzely obrazy Krista, Matky bo s dtkem, dle biblick vjevy ze Starho a Novho zkona, zvlt takov, kter kesanm v jejich pronsledovn mly pipomnati bo vemohoucnost a budouc vzk en. (Vzken Lazara, Daniel v jm lvov, ti mldenci v peci ohniv atd.) enm se kesanstva, ila se i cta obraz. Obrazy svtch, sochy a ke nachzely se pak ji nejen ve chrm ech, nbr i na nm stch a v e e j n c h c e s t c h . (Euseb) et csaov sice v 8. stol. (Lev III. 726 a j.) zakzali ctu obraz, obrazy posvtn byly pleny a nieny, malby ve chrm ech zaleny a ctitel obraz mueni. (Tak zvan boue o b r a z o b o e c k . ) Ne snm Nicejsk (787) prohlsil, e cta obraz je dovolena, toliko klann se obrazm e jest zakzno. Ctn obraz zcela odpovd potebm lidsk pirozenosti; ctme i podobiznu svch ptel, rodi a ponovnka. Jest pak to i vl bo, by lovk, jen pro smysln vci sv blaenosti pozbyl, opt smyslnmi vcmi si j dobyl. (Sv. fteh. Vel.) i d m ovem byla cta obraz psn zakzna. (2. Moj. 20 . 4.), jeliko id byli velice smyslni a snadno mohli upadnouti do modlstv a jeliko Syn bo jet se nestal lovkem. Ne nicmn nachzeli se dva zlat c h er u b n i na obou stranch archy mluvy ve svatyni svtch. (2. Moj. 25. 18.), rovn se shledvme na pouti s m d n m h a d e m , na kterho musili id pohledti, chtli-li bti uzdraveni. (4. Moj. 21. 8.).

P osv tn obrazy (sochy) jsou takov obrazy (sochy), kter pedstavuj Krista, svat nebo pravdy nboensk.
Kristus se znzoruje tm vude stejn; m vnou a milou tv, dlouh, na ele rozdlen vlas a krtk v o u s; mnohdy m na prsou pla nouc srdce. Matka bo se znzoruje: jako M a r i a p o m o c n i c e s dtkem na rukou (pipom n nm to vtlen Syna boho); jako b o l e s t n M a t k a s mrtvolou Kristovou na kln (pipomn to nae vykoupen); nebo jako n e p o s k v r n n p o e t (jak se ukzala r. 1858 v Lourdech) bez dtka, v blm roue, blm zvoji, modrm pasem, s rencem v ru k o u ; nebo jako k r l o v n a n e b e s k , (Zjev. 12. 1.) se zcm atem, 12 hvzdami kolem hlavy a s mscem pod noham a. Posvtn o b r a z y lze snadno poznati, Svat toti maj z t. j. svtlo nebo kruh kolem hlavy (co bylo ji za iva na mnohch pozorovati, jako na Mojovi, tpnovi, Kristu na hoe T bor; pi smrti sv. Jana Nepom. ukzalo se pt hvzd nad jeho hlavou); tak se jim pidvaj o d z n a k y (symboly), kter pedstavuj bud jejich ad (papeov, biskupov, kn jsou vyobrazeni ve svm ednm rouchu), nebo jejich vynikajc cnost (blije znamen istotu, kniha u enost, planouc srdce lsku bo, palma statenost, olivov ratolest mrumilovnost) a nstroje muednick (me, kop, p, kolo), jimi byli mueni. Sv. Petr m vdy v rukou kle. tyi svati evandlistov se znzoruj dle zatku svch evandli. Sv. Matou m u sebe a n d l a v p o d o b l i d s k , ponvad zan sv evandlium rodokmenem Kristovm ; Marek m 1 v a, ponvad zan: Hlas volajcho na pouti (mn sv. Jana Kt.),- Luk

60

m u sebe v o l a , ponvad zan obt Zachariovou (tak se vyobrazuje jako m a l , ponvad vyobrazil Matku bo). Jan m o r l a , ponvad za n velmi vzletn a povzn se tm do vin. Posvtnmi obrazy jsou i ony, kter znzoruj pravdy v ry, jako na p. nejsv. Trojici, oistec a p., n ebo pbhy biblick (Zvstovn P. Marie, poktn Kristovo, ustanoven nejsv. svtosti oltn a p.) B o s k o s o b y se znzoruj vdy tak, jak se o b j e v i l y . Rozmanitm zobrazenm Boha (Bh Otec jako staec n a trn a p.) znzoruj se jen jist vlastnosti a innosti b o ; nebot vyobraziti Boha nelze. (. K.)

Posvtn obrazy, u nich, nebo s nimi se staly z zraky, nazvaj se milostn obrazy.
Na m nohch p o u t n c h m s t e c h jsou m ilostn obrazy Matky bo, jako na p. v Maria Cell ve trsku, ve Vambeicch v pruskm Slezsku atd. Mnoh milostn obrazy byly zzran u c h r n n y p e d z k z o u (na p. ohe jich neporuil), n ebo se u nich stala zzran u z d r a v e n (vzpomeme na p. na zzran uzdraven uat ruky sv. Jana Dam. ped obrazem Panny Marie). Tyto zzraky Bh uinil hlavn proto, aby potvrdil pravost crkve katolick. Bylo by velikou zlobou, kdyby nkdo chtl poprali zzraky, je se staly ped tmito milostnmi obrazy. Takov zzraky obyejn pape psn zkoum a potom bv posvtn obraz k o r u n o v n . Co tedy zna m en tato koruna na hlav Matky bo a na hlav boskho dtka na obrazech ?

Vce ne vecky posvtn obrazy uctvme k Spa sit e le svta.

dn kostel, dn olt, dn hbitov nesm bti bez ozdoby sv. ke. dn svtost se nesm udlovati, dn me sv. slouiti a vbec dn bohosluba konati, nen-li tam ke. Hle, kterak crkev ct sv. k ! K se tpyt na korunch krl, na prsou biskup, zdob jakoto d prsa za slouilch mu. Stoj u cest a na polch pro tchu pocestnch a potem u cenho rolnka. Kkem potvrzuje, kdo neum isti, pravdu sv vpovdi. S kem v ruce lou se lovk s tmto ivotem a odpov v rakvi. Proto nem chybti k v dn kestansk rodin. Jest zlm znamenm, jsou-li v obydl kesana jen sam svtsk obrazy,
r

1. TTcta, kterou vzdvme nkterm u po svtnm u obrazu vztahuje se na toho, kdo jest na nm vyobrazen, tedy na Krista nebo na
svat. (Sn. Trid. 25.)
cta, kterou vzdvme nkterm u posvtn mu obrazu, nevztahuje s e Hledme-li na k, klanme se tomu, jen za ns na ki umel. (Sv. Ambr.) Tedy n i k t e r a k nectme h m o t u , ze kter je obraz, nbr toho, koho obraz pedstavuje, (2. sn. Nic.) Kdo ct obraz c s a v , ct pece jen csae; a zneuctv-li nkdo obraz csav, tedy se to povauje tak, jako by byl urazil samho csae. (Sv. Ambr.) Lbme k n i h u e v a n d l n ; tato cta se nevztahuje snad na papr nebo tiskaskou er, nbr na slova Kristova, je jsou v on knize obsaena. Kdyby se tisk vytratil, ztratila by kniha ona v nach och ihned svou cenu. Prv tak

t e d y na obraz Sm.

61

se m s ctou posvtnch obraz. Csa K o n s t a n t i n K o p r o n y m u s , boitel obraz, ( | 775) jen povaoval ctu obraz za modlstv a proto dal nessln mnostv posvtnch obraz zneuctti a zniiti, dal si jednou na svj dvr zavolati sv. o p a t a t p n a a tzal se ho na jeho mn n stran cty obraz. Svtec se nam hal, aby csae pesvdil, e je dovoleno a uiteno obrazy ctti. Ne csa se uvedenmi dvody nespokojil a dal pdnjch dvod. T u vzal svtec p e n z , na nm byla podoba csaova a tzal se, sm-li tuto podobu polapati noham a. Bylo mu eeno, e by to byla urka Velienstva a e by byla potrestna smrt. T u pravil sv tec: Jak jste poetil! Toho, jen potup obraz csav, trestte sm rt. Kdo vak obraz Krista, krle krl, zneuctv, toho prohlaujete za nevinnho!" Na to dal csa, msto aby byl svj blud poznal, svtho opata popraviti r. 767 (Spirago, Pklady, str. 64.)

2. Posvtn obrazy uctvm e tm, e je chovme ve svch obydlch, ped nimi se mo dlme, ped nimi smekme, je zdobme, nebo k nim putujeme.
Ctn obraz posvtnch nen dn m klann m se jim . O braz nen na to, aby se mu kdo klanl, nbr abychom jm urili, e m u se m me klanti." (Sv. Reh. Vel.) Lbaj-li lid sv dti nebo svho otce, tedy tm ukazuj jen l s k u a n k l o n n o s t s v h o s r d c e . Prv tak my, ctme-li posvtn obrazy, ukazujeme jen svou lsku a nklonnost k tm, je obraz pedstavuje. (Sv. Vilus.) Zapalujeme-li i svtlo a kadidlo ped obrazy svtch, chceme si tm znzorniti jen osvcen D ucha sv. a cnosti onch svtc. (Sv. Germ.) My tak nikdy n e o e kvme pom oci od obraz, nbr od Boha na pmluvu svtch. Jen pohan mysl, e obrazy maj zvltn moc a proto skldaj svou dvru v obrazy. Ne tak nemysl katol. kesan! (Sn. Trid.) Tak Moj neoekval pomoci od hole, j inil velik zzraky, nbr od Boha.

3. Utou posvtnch obraz dochzme milost pomhajcch, mnohdy i mimodnch milost, bvme pi modlitb chrnni od r o z t r i t o s t i
a k dobrmu p o v z b u z o v n i .
Obrazy Boha a jeho ptel jsou o b esten y miost Ducha sv. (Sv. Jan Dam.) Kdekoliv jest vzteno znamen ke, tam ihned bv za puzena zloba blova. (8v. Amb.) Kolik hluboce pokleslch du bylo pozo rovnm posvtnch obraz dojato a pak o b r c e n o ; tak na p. Maria egyptsk, kdy spatila ve chrm sv. Ke v Jerusalm obraz Matky bo. (Spirago, Pklady, str. 63.) Jak rdi uprali svati sv zraky na posvtn obrazy, zvlt v hodin smrti. I mimodn ch milost dosahujeme mnohdy ctou posvtnch obraz ; vzpomeme zvlt na zzraky u nich. Posvtn obrazy chrn ped roztritost. Posvtn obrazy jsou tm e b e m , po nm snadnji vystupujeme k nebi, (A. Stolz.) Ponvad se ped posvtnmi mnohem zbonji modlme, bv obyejn tato modlitba rychleji vyslyena. Z s l i b n t a b u l k y u mnohch obraz svd, jak uitek mla modlitba u tchto obraz. Posvtn obrazy jsou u ns kznm; budto nm

62

iv zobrazuj nkterou p r a v d u v r y (na p. nejsv. Trojici, oistec, vzk en Kristovo a p.), nebo ns pohdaj k n s l e d o v n nkterho svtce; nebo kad obraz jest tm kratikm ivotopisem onoho lovka, jeho pedstavuje. (Sv. Germ.) Ba obraz mnohdy psob mocnji, ne kzn. Nebo, co vchz uchem, psob na dui pomaleji, ne-li to, co se pedstavuje oku. (H orc.) Obrazy n a h r a z u j nevzdlanmu lidu k n i h u . (Sv. eh. Vel.) Proto ve stedovku, kdy jet nebylo titnch knih, . byly posvtn obrazy velmi rozeny. (Z tto doby pochzej jesliky, bo Hrob, obrazy kov cesty.) V naich katolickch kostelch nachz lid na oltch a stnch tm krtk vtah celho katechismu.

7. 0 ct ostatk.
V pirozenosti lidsk jest, bychom si uchovali nco n a p a m t k u od osob, je jsme milovali a ctili. Dti si chovaj pam tku po svch zemelch rodich; m y vichni si vme vc, kter pochzej od znam enitch mu.

O s t a t k y nazvme p o z s t a t k y t l svtc nebo i takov vci, kter byly v b l z k m s p o j e n s Kristem nebo se svtmi osobami.
Ostatky jsou na p. : cel tlo nkterho svtce, ruka, noha, nebo jen kousek jeho kosti. Takov ostatky jsou obyejn na oltch, m nohdy pak je maj i osoby soukromn. P r a v ostatky vak opateny vdy j m e n e m s v t c e a p e e t b i s k u p o v o u . Nesmj se nikdy prodvati, ovem vak me se platiti za jejich zasazen. - Tak ji odedvna ctili lid vci, kter byly V zkm spojen s K ristem nebo se svtmi osobami, jako na p. k Kristv, jesliky Jekovy, roucho Kristovo, um rl roucha Kristova, potn roucho sv. Veroniky a p. S v. k byl r. 325. nalezen csaovn ou Helenou a st jeho se nachz ve chrm Boho H robu v Jerusalm. sti j e s l i e k Kristovch jsou v m ve chrm u Panny Marie Vt. R o u c h o Kristovo jest chovno ve chrm Trevrskm. S t l ze deva cedrovho, na nm Kristus ustanovil svtost oltn, nachz se ve chrm u Pn v Latern. m r l r o u c h a Kristovav jsou v Turin. P o t n r o u c h o sv. Veroniky jest ve chrm u sv. P etra v m. V Pornsku se nachzej jet mnoh jin ostatky Kristovy, darovan csaem Karlem Vel., v dom v Cchch plnky Kristovy, kter se kad sedm rok vystavuj zrove s rouchem Panny Marie a mrlm rouchem sv. Jana Kt. Drahm ostatkem jest pro ns cel S v a t Z e m . Sedmero vprav kovch ve stedovku (1 0 9 6 1270) dokazuj, kterak si kesan povdy tohoto ostatku vili. Ve Sv. Zemi se zvlt u ctv : msto ukiovn a sv. Hrob na Golgot (kde jest kostel pes 100 m dlouh, vystavn Konstantinem r. 334), jeskyn sm rteln zkosti Kristovy a msto, odkud vstoupil Kristus na nebesa, dm, kde byla posledn veee na hoe Sinu, jeskyn, kde se narodil Kristus v B etlm a msto, kde bylo Marii zvstovno v Nazart narozen Kristovo. (Domek bl. Panny Mariie se nachz od r. 1295 v Loret v Itlii). Na vech tchto mstech jsou kostely, kter vystavl hlavn csa Konstantin a jeho matka sv. Helena. Ode dvna se uctvala i r o u c h a a m u e d n i c k n s t r o j e s v t c ; rovn msta, kde se svtcov n a r o d i l i a kde byli p o c h o v n i . Tak si vil sv.

 63 Antonm p. ( t 356) velice plt shotovenho z fkovch list, jej zddil po sv. Pavlu p. a nosval ho na nejvt vron slavnosti. (Sv. Jeron.) Odedvna se stavly na hrobech svtc kostely a olte a konaly se v nich bohosluby.

Sv. ostatky z t l svtc z a s l u h u j c t y proto, po nvad tla svtc byla kdysi chrmem a nstrojem Ducha sv. a jednou vstanou slavn z mrtvch. (S n . T r. 25.)
id se ttili ostatk zemelho lovka, kesanm vak jsou d rah o cennmi. (Sv. Bas.), jeliko byly pbytkem D ucha sv. (1. Kor. 3. 6 .; 16. 19.) a jeliko jsou semenem, z nho v den vzk e n drahocenn tlo vzejde, ( l . Kor. 15. 42.) Ctme ostatky svtch, bychom se klanli tomu, pro nho zemeli. (Sv. Jeron.) B h s m c t ostatky svtch, nebo kon s nimi z z r a k y . Jsou mnoh tla svtch zcela n e p o r u e n a ohebn, jako na p. tlo sv. Teresie, sv. Frantika X av .; z mnohch jsou jednotliv sti neporuen, jako na p. jazyk sv. Jana Nep. sv. Antonna Pad.. nebo prav ruka sv. tpna uherskho; mnoh tla docela vydvaj lbeznou vni, jako tlo sv. T eresie; z mnohch zase tekl olej, jako z tla sv. Mikule. B h se tm s nmi rozdlil o svat; sm si v zal dui, nm pak ponechal t!a. (Sv. Chrys.)

1. Ostatky svtch ctme tm, e je v ct chovme a je navtvujeme.

Ji id uctiv uchovvali ostatky svtch; tak Moj vzal sebou kosti Josefovy, kdy vychzel z Egypta. (2. Moj. 13. 19.) Tak inili i prvn kesan. Kdy sv. I g n t , biskup antiochijsk, v amfitetru mskm byl dvma lvy roztrhn a a na kosti obern, sebrali jeho druhov v noci jeho kosti a donesli je do Antiochie, (f 107.) Kdy byl sv. P o l y k a r p , biskup Smyrnensk, uplen, sebrali kesan jeho kosti a vce si jich vili ne drahokam, (f 166) Ji zhy se stavly nad ostatky (hroby) sv. muednk kostely, kaple a olte a konala se tam o b t m e sv. Ostatky se obyejn tak o z d o b u j a chovaj se v d r a h o c e n n c h s c h r n k c h . Ozdobuj se dlanmi k v t i n a m i nebo d r a h o k a m y . Z cty k ostatkm zdobme i rakev svch pbuznch vnci a zdobme jejich hroby kvtinami, zvlt na Duiky. Mnoh ostatky jsou uschovny ve s t b r n c h s c h r n k c h jako na p. k Kristv, jesliky Kristovy. Rovn i tla m nohch svtc se nachzej ve stbrnch rakvch, jako na p. tlo sv. Jana Nep. ve chrm sv. Vta v Praze. Mnoh tla svtc jsou docela.ve z l a t c h schrnkch, jako ostatky sv. Bonifce ve Fuld. Hle, jak cta se tedy vdy prokazovala sv. ostatkm. Tak odedvna se putovvalo ke hrobm svtch. Ke hrobm sv. knat apotolskch P etra a Pavla v m , jako i do S v. Z e m se putovalo po celch 19 stolet. Ji prvn kesan putovali do Sv. Zem tak asto, e na posvtnch mstech velmi asto panovala tlaenice ; kdo by nebyl sv. mst navtvil, byl by myslil, e je mn nbonm ne ostatn. (Sv. Jeron.) Origenes, nejvt kesansk uenec sv doby ( f v254) uinil slib, e vykon pout ku hrobm sv. knat apotolskch do m a. Navtvujeme astji hroby svtc a padme u nich na kolena bychom doshli njak milosti." (Sv. Chrys.)

2. Uctvnm sv. ostatk meme dojiti mnohch milost. (s n. Trid. 25.)

64

Ostatky jsou pro ns p r a m e n y b l a h a , jimi se k nm prt od Boha mnoho dobrodin. (Sv. Jan Dam.) Jako ze skly na pouti vytryskla voda (2. Moj. 16. 35.), ponvad tak Bh chtl, prv tak z ostatk svtch vyplvaj pro ns m noh dobrodin, ponvad to B h chce. (Sv. Jan Dam.) T l a svtch a h r o b y muednk zapuzuj k l a d y d b e l s k a zjednvaj mnohdy uzdraven v nejzavilejch nemocech. (Sv. Just.) cta t l m r t v c h tedy psob, e se n e m o c n tla uzdravuj. Sv. A ugustin vypravuje v celm mnostv uzdravench nemocnch a dva ppady vzken mrtvch dtek, je se staly u ostatk sv. muednka tpna v Sev. Africe. Ji ve starm zkon opt oil mrtv, jen se dotekl kost proroka Elisea. (4. Krl. 13. 21.) B a j i z a i v o t a svtc inil Bh zzraky jejich tlem. Nemocn ena, kter se dotekla podolka roucha Kristova, se uzdravila. (Mat. 9. 22.) Stnem Petrovm (Sk. 5. 15.) a obvazky a opasky Pavlovmi (Sk. 19. 12.) byli nemocn uzdra veni. Ovem nejsou to nikterak ony ostatky, kter tyto zzraky psob, nbr Bh. N e n to t e d y p o v r a , putuje-li zbon lid hojn na jist msta, kde B h zkrze obrazy nebo ostatky svtch zzran psob. (Sv. Aug.)

8. 0 mimodn poct bo.

Boha ctme i psahou a slibem.
Nepsahme a neinme slib vdy (neobyejn), nbr jen v j i s t c h p p a d e c h v ivot (tedy m im odn) ; psahm e tehdy, nesta-li svdectv lid sk ; slib inme, kdy se k tomu dobrovoln odhodlme. Psahou vzdvme Bohu c t u , ponvad vyznvme jeho vemohoucnost, spravedlnost a svatost. Slibem pak mu pinme tm o b t, jeliko se slibem zavazujeme ku konn njakho bohumilho skutku. (Gury.)

1. 0 psaze.
Pihz se v ivot, e nkomu nechceme viti. Dovede-li on vak svdka a ten ekne; Ano, tak je st; vidl jsem to , pak mu ji snadn ji uvme. A tm vce mu uvme, vme-li, e onen svdek jest poestn mu. Ne me se stti, e n blin vol Boha za svdka t. j., e vzv Boha ve mohoucho, by svou vemohoucnost dosvdil pravdivost psahajcho. V tomto ppad se povauj jeho slova tm za slova bo. Jako e d n p e e t slou na potvrzen vnos, tak i psaha jest Bohem nm dan peet na potvrzen pravdy. (M archantins.) P saha jest z l a t p e n z velik ceny, raen se jm nem ivho Boha. (Stolberg.) Psahu sloil na p. Kristus ped Kaifem, kdy Kaif na dotvrzen vpovdi vzval Boha ( p s a h a p o t v r z o v a c ) ; rovn Esau pi oovici, jen zase psahou potvrzoval svj slib. ( P s a h a p i s 1 i b o v a c .)

1. Psahati znamen: Boha za svdka blti, e mluvme p r a v d u , n e b o e chceme splniti co

slibujeme.
Psahajce v z v m e bud Samho Boha nebo svat vci. Vzvme-li Boha, km e na p. P i Bohu, j a k o e B h j e s t i v (Jer. 42.),

65

jako je Bh na nebi, B h j e m j s v d e k (R m . 1. 9.), a mne Bh trest a p. Pi psaze se vzvaj i tyto svat vci: sv. e v a n d l i u m , sv. k , sv. s v t o s t i , nebe a j. Jeliko tyto vci nejsou s to, by nco dosvdily nebo lhe potrestaly, tedy jest to vlastn sm Bh, jeho za svdka volme." (Sv. Tom. q ) I Kristus in zm nku, e se me psahati pi chrm u, pi nebi nebo pi trnu bom. (Mat. 23. 2 1 .) Kdo by vak jen ek l: v p r a v d , jist, n a m o u v r u , na mou est, jako e jsem iv a p., potvrzuje toliko svou vpovd, ale nepisah Psaha se skld buto jednodue, nebo s e slavnmi obady. Jednoduchou psahu skldaj mezi sebou v o b y e j n m i v o t , slavnou psahu pak ponejvce ped soudem nebo ped adem nadzenm. (Vzpomeme na psahu vojk a sttnch adnk.) Pi slavn psaze uv se asto tchto obad: P sahajc stoj s obnaenou hlavou ped k e m , vedle nho stoj d v h o c s v c e ; tm se mu pipomn, e ped Kristem ukiovanm nen n ic skry tho. Psahajc pozved t i p r s t y p r a v r u k y na znamen nejsv. Trojice. Slova: Tak mi dopomhej Bh a jeho sv. evandlium" naznauj, e p sahajc se zk pomoci bo a zaslben obsaenho ve sv. evandliu, nemluv-li pravdy. id mimo to musej poloit pravou ruku na uritou stranu thry ( ~ knihy Mojovy) a pokrti si hlavu,. M o h a m e d n i pozdvihuj jen jeden prst na znamen vry v jedinho boha.

2. Nemusme se zdrhati psahati, jeliko jest psaha d o v o l e n a , ano i b o h u m i l .

Kdyby psaha nebyla dovolen, nebyl by K r i s t u s p s a h a l . (Mat. 26. 6 4 .); rovn by nebyl Bh Abrahamovi po jeho obtovn n a hoe Moria psahal, e rozmno jeho potomstvo jako hvzdy na nebi a jako psek na behu moskm (1. Moj. 22. 16.); ani by nebyl sv. Pavel ve svch listech tak asto psahal. (Rm. 1. 9 .; 2. Ko. 1. 23.) Ostatn p saha m d o b r e l ; nebo slou k urovnn rozep. (id. 6. 16.) P s a h a je Bohu mil, jeliko j v y z n v m e veejn svou vru v bo ve vdoucnost, spravedlnost a moc, tedy Boha ctme. B e z b o c i (zvlt soci ln demokrati) tedy patrn nebudou psahati. Bh c h c e , bychom psahali, je-li toho p o t e b a . (Moj. 22. 10 .) Rekl-li K ristus: Re vae b u d i : ano, an o ; n e, ne! Co nad to jest, od zlho je st (Mat. 5. 37.), tedy tm jen varoval farisee, poslouchajcho, od nerozvnho t. j . nepotebnho psahn , jemu byli velice oddni. Katolit kesan tedy nemaj piny, z p o v a t i s e p s a h a t i , jak to in mnoh nboensk sekty. Ne pece nem bti n i k d o n u c e n k psaze. Kdo nut psahati jinho, o nm v, e bude psahati kiv, jest ho ne vrah. Nebo vrah vrad tlo, onen vak dui, ba spe dv due, toti dui psahajcho a svou vlastn, jeliko tato jest vinna sm rt on druh due. (Sv. Isid. Pel )

3. Smme v ak psahati jen z d l e i t p i n y a to jen p r a v d i v , s r o z v a h o u a s p r a v e d l i v . (Jer. 4. 2.)

Kristus prav, e psaha je o d e z l h o (Mat. 5. 37.), t. j. zavinn a nklonnost lidskou ke zlmu. Kdyby toti lid byli zstali v pvodnm stavu svatosti a spravedlnosti, nebylo by ovem poteba psahy ; jeliko vak vra a vrnost m dle vce mizela, musili lid vzti sv toit k psaze. (Meh .) Teprve potom, a se zloba rozila po cel zemi, vela psaha u lid v obyej; ponvad pi velik v r o l o m n o s t i a zkaenosti lidsk nebylo lze ji nikomu

66

tak snadno vit, volali lid za svdka Boha. (Sv. Chrys.) P saha jest jako l k ; obojho se uv jen tehdy, je-li k tomu spravedliv pina. (Sv. Aug.) Psaha jest lovku tm, m je mrzku b e r la . Nesm m e tedy psahati lehko m ysln ^ j. k vli nepatrnm vcem. Prodavai zbo asto lehkomysln p sahaj. (. K.) Ze zvyku psahati, upadaj lid snadno do kiv psahy. (. K.) lovk, kter mnoho psah, n aplnn bude nepravost, a neodejde od domu jeho rna. (Sir. 23. 12.) Proto psahej pokud lze nejmn. r Jako ten, kdo vbec nem luv, neme lhti, tak ani ten, kdo nepsah, neme kiv psahati. (Sv. Bern.) Dvod k psaze jest tehdy, jsme-li vrchnost nebo soudem vy zvni psahati. M u s m e p s a h a t i pravdiv t. j. psahajce musme mluviti tak, jak myslme a mme tak mti mysl, e slovu dostojme. Krsn pklad dal msk vojevdce R e g u l u s kolem r. 250 p. Kr. Byl ve vlce zajat od neptel, Karthaginc, a 6 let dren v zajet. Potom ho poslali do lim a prosit o mr. Ne-li odeel, musil psahati, e se opt navrt, neuzavrou-li m an mru. Pied do ftma, vypravoval v sent o slabosti K arthaginc a vybzel k vlce. Pak se vrtil opt do zajet, akoliv ho vichni, i sm pohansk veleknz nsilm chtli zdreti. (Spirago, Pklady str. 64.) Naproti tomu P e t r psahal kiv v ndvo veleknzov. (Mat. 26. 72.) P i psaze nesm bti dn dvojsmyslnosti. (Innoc. XI.) Tom Morus, kancl anglick, byl od krle Jindicha VIII. uvznn, protoe neschvaloval jeho neptelsk jednn proti crkvi katol. Byl by bval proputn na svo bodu, kdyby byl psahal na tchto nkolik slov: Chci se podditi na zenm svho P na a krle." Lid na nho volal, by tak uinil, jeliko pr pi vyslovovn tchto slov me mysliti na Boha, nejvyho to P na a krle. Ne on p rav il: Toho nesmm uiniti, nebo musm psahati v pravd. (Spirago, Pklady str. 65.) Ne , j e s t m o n o p i p s a z e s e m l i t i, nebo nkdo me, nastoup-li nemonost na pklad pro nemoc, ztrtu m a jetku , bti s p r o t n od vyplnn danho slova pod psahou. M u s m e psahati S dobrou rozvah o u, t. j. ped psahou musme dve dobe pemleti, je-li nae vpov pravdiva nebo meme-li svj slib vypln iti a smme-li jej vyplniti. Krl H e r o d e s nerozvn psahal pi hostin, nebo slbil pod psahou tanc dvce, e j d vecko, za pod. Ona dala na radu sv matky hlavu Jana Kt. (Mar. 6. 23.) Musme psahati s p rav e dliv, t. j. smme vypovdati nebo slibovati jen to, co jest dovoleno. tyicet neptel Pavlovch se zapshlo, e nebudou jisti ani piti, dokud Pavla neusmrt. (Sk. 23. 12.) A podnes se zapsahaj zedni, e na smrtelnm lku nepijmou svtch svtost. Takov psaha jest nespravedliv a Bohu nemil.

4, Kdo psah kiv, dopout se hroznho r o u h n a uvaluje na sebe k l e t b u b o a v n z a v r e n .

Kdo kiv psah (t. j. vypovd nco nepravho pod psahou, nebo pod psahou nco slibuje, eho nem n vyplniti), podob se lovku, jen zneuv edn peeti k falovn a proto neme zstati bez trestu. (March.) Kdo kiv psah, dopout se smrtelnho h chu, a psahal na cokoliv. (Innoc. XI.) dn dka neporauje tak tce, jako liv psaha a dn me neusm rcuje tak ukrutn, jak kiv psaha. (Sv. Chrys.) K l e t b a b o pichz na dm kivopsenka. (Zach. 5. 3.) Bh trest lidi, kte kiv psahali, asto brzkou a nhlou smrt. S e d e k i , k r l j u d s k , sloil Nabuchodonosorovi psahu vrnosti a pak ji zruil. Ihned zvstoval mu Bh prorokem Ezechielem krut trest a sm rt v Babyln. (Ez. 1 7 .);

67

a skuten piel Nabuchodonosor, dal mu vypchati oi a odvedl jej do Babylona, kde zemel. (4. Krl. 25.) L a d i s l a v , k r l u h e r s k , uzavel s vldcem tureckm, Muratem II., m r a potvrdil jej psahou. Vzdor tomu vak zaal vlku. Pilo k bitv u Varny, ve kter byl krl uhersk se svou lechtou zabit (1 4 4 4 .) Kivopsenka trest i s v t s k s o u d tkm a lem. Csa Karel Vel. vydal ve sv i zkon, aby tm, kdo by kiv psahali, byla u a t a p r a v r u k a ; pozdji se jim utnali jen prvn 3 p r s t y prav ruky, jimi pisahali. Lehkom ysln psahn naproti tom u jest nejmn v e d n m hchem. Kdo vak m zl z v y k , pi jakkoliv pleitosti svou vpov, at je pravdiv ili nic, psahou potvrzovati, ije ve stavu t k h o h c h u , je-li si vdom toho, e psah. (Gury.) Psahal-li n kdo n e s p r a v e d l i v , nesm psahy t splniti, nbr m j litovati. Tak by byl ml uiniti na p. Herodes. Co se konen te z r u e n p s a h y (t. j. nesplnn toho, co nkdo pod psahou slbil) jest to bu tk nebo lehk hch dle toho, byla-li slben vc velmi nebo mlo dleitou. Jest to prv jako pi slibu. (Suarez.)

2. 0 sli bu.
1. Slib jest dobrovoln Bohu uinn ppov, kterou se pod hchem zavazujeme vykonali
nco dobrho.
Slib jest ppov uinn Bohu. Tedy vzvme Boha aspo v duchu, nebot km e asi podobn: Boe slibuji ti a t. d . Pouh p e d s e v z e t nen tedy jet slibem ; nebot na zklad nho nem jet nikdo (tedy ani Bh) prva, neho po ns dati, Slib jest dobrovoln ppov. Nikdo nen povinen initi slib (5. Moj. 23. 2 2.); proto tak n i k d o k tomu neme bti n u c e n . Vynucen slib jest neplatn, nikoliv vak slib, jej nkdo uinil z bzn ped nemoc nebo v njak tsni; nebot v takovch ppadech jedn lovk vdy jet svobodn. Smme slbiti pouze to, e vy konme nco Bohu milho; nikoliv vak nco z l h o , jako n a p. uinil Jefte, jen ped bitvou slbil Bohu, e zvtz-li bude obtovati, co prvnho ze svho domu potk. Pila pak mu vstc jeho dcera; obtoval ji skuten. (Soud. 11.) Takov slib je poetil a Bohu nemil. (Kaz. 5. 3.) Bezbonou jest ppov, kterou lze vyplniti jen hn. (Sv. Isid. Sev.) Takov slib se nesm vykonati. - Obyejn slibujeme Bohu, e vykonme nco dobrho, k emu n e j s m e z a v z n i , na p. e pjdeme n a pout. Ne meme i slbiti nco, k emu ji b e z t o h o j s m e z a v z n i , na p. e budeme zachovvati crkevn pst, svtiti nedli, stdmost v jdle a pit a p. NedrMi vak lovk svho slova, he dvojnsobn. Jist tovrnk, jeho j edin dcera tce onemocnla, slbil Bohu, e uzdrav-li se jeho dcera, nikdy v nedli a svtek ned lidem pracovati. Dcera se uzdravila. On dodrel slovo. Byl n yn tak dvojnsobn povinen svtiti nedle a svtky. P ro ?

Vtina slib se in p o d m n e n .
S Bohem se uzavr tm s m l o u v a . Jakob slbil Bohu, e dest dl svho majetku bude obtovati Bohu, uvede-li ho Bh astn do jeho

6 8

domova zpt. (1. Moj. 2 8 . 20.) Prvody p r o s e b n povstaly kolem r. 500, za asu hladu, nsledkem slibu sv. Mamerta biskupa ve V ienn; rovn tak kol r. 600 za asu m oru p r v o d n a sv. M a r k a nsledkem slibu papee ehoe Vel. P a i j o v h r y , kter se konaj kadho destho roku v Horn Amergav, povstaly roku 1633, za doby nakaliv nemoci, nsledkem slibu tamnjho obyvatelstva. Krl franck C h 1o d v i g I. slbil v bitv u Zlpichu, e se d poktiti. (496.) S v. L u d v k IX., krl francouzsk, v tk nemoci slbil, e pothne na kovou vpravu (1248.) A podnes mnoz lid v tk nemoci nebo netst slibuj, e pjdou na pout (zslibn ta bulky na poutnch mstech to dokazuj), nebo e uin nkterm u kostelu njak dar (odkud pochzej mnoh drahocenn roucha kosteln), nebo e daj postaviti njakou sochu, e se po jistou dobu budou v jist dny postiti a p. Velik kostel M a r i a - C e l l s k povstal ze slibu krle Ludvka I. u h er skho, jej uinil ped bitvou s Turky (1363.) K o s t e l s v. K a r l a ve Vdni povstal ze slibu csae K arla V I, jej uinil r. 1713 v as moru.

Nejpsnj sliby jsou s l i b y e h o l n , t. j. dobrovoln uinn Bohu ppovd, zachovvati ti evangelick rady.
Sliby eholn jsou slib chudoby, istoty a poslunosti. Tmito 3 sliby se bojuje proti 3 p r a m e n m veho hchu (dost tla, dost o a pcha ivota) m nohem mocnji, neli modlitbou, postem a almunou. Sliby eholnmi o d t r h u j e s e l o v k pln od svta, by mohl lpe Bohu slouili. Sliby eholn jsou B o h u v e l m i m i l ; nebo skrze n zasvcuje lovk Bohu nejen sv dobr skutky, nbr i s e b e s a m a . Kdo vak dv netoliko plody stromu, nbr i strom sm, vce dv. (Sv. Anselm.) Mnoz lid obtuj Bohu rozlin vci, na p. roucho, olej, vosk a p . ; jest vak jet nco lepho, jet jet dokonalej slib, kdy toti obtujeme Bohu svou d u i . (Sv. Aug.) Sliby eholn jsou bud slavn (nazvan tak proto, pon vad se jimi pijmaj t k p o v i n n o s t i ) , nebo Jednoduch. Se sliby s l a v n m i souvis jist vnitn p o s v c e n . (Sv. Tom. Aq.) Co jest po svceno, toho nelze ji uvati ku svtskm elm. Jinak se m s vcmi, kter jsou jen poehnny. Prv tak jest i zde : kdo m slavn sliby, jest n e o d v o l a t e l n zasvcen Bohu. (Lehm kuhl.) Slavn sliby me zruit! j e n p a p e z pin velmi dleitch. Kdo chce sloiti slavn sliby (profess), mus strviti nejprve j e d e n r o k v novicit a potom sloiti n a t i r o k y sliby jednoduch. (Pius IX. 19. 3. 18 7 . ) Sliby jednoduch me zruiti obyejn biskup nebo pedstaven dov z pin mn zvanch. (O sli bech eholnch a o dech viz pi pojednn o prostedcch k dokonalosti.)

2. Slib in dobry skutek, k nmu s zavazujeme, Bohu milm.

Proto toho, kdo slib uinil, Bh s n a d n j i a takov lovk dojde rychleji k d o k o n a l o s t i . vys l y ,
Slibem osvduje lovk Bohu v r n o s t . Rovn pin lovk slibem Bohu tm o b t , jeliko se jm lovk zavzal konati dobr. Proto tedy ten, kdo se post ze slibu, kon dokonalej skutek, neli kdo se post beze slibu (sv. Fr. Sal.), pedpokldajc, e nejedn s men lskou k Bohu. Proto prav sv. A ugustin: Panictv nezasluhuje tak velik cty proto, e

 69 jest panictvm, nbr proto, e jest Bohu zasvceno.) Odtud pochz, e Bh snadnji vysly modlitbu toho, kdo uinil slib. Kdy obyvatel Horn Amergavy r. 1633 v dob moru uinili onen znm slib, nezemel v onom mst ji ani jeden lovk nkazou. Zbon A nna uinila slib a prosila o potom ka; Bh j dal velikho proroka Samuela. (1. Krl. 1. 11.) Pro darovali lid tolik zslibnch tabulek s dkuinnm na poutn msta, pro postavili tolik soch u cest, pro darovali m nohm kostelm tak draho cenn pedm ty? Slibem dochz lovk r ych le j i k d o k o nalosti. (Sv. Fr. Sal.) lovk toti dostv v c e s l y ke konn dobrho, jeliko slibem n a e v l e bv posilnna. (Sv. Fr. Sal.) Myln k a: To jsem slbil svmu B ohu pobd ns mocn ke konn onoho dobrho. Svat muov uinili mnohdy zbon slib, by se takto spoutali pouty kzn bo. (Sv. Reh. Vel.)

3 . Kdo vak svho slibu n e p l n , ur Boha; rovn i ten, kdo bez piny s vyplnnm slibu odkld. (5. Moj. 23. 2 1 .)
Musme dodreti slovo dan lidem, tm vce Bohu. Mnohem lpe jest neslibovati, ne-li slibovati a slibu nesplniti." (K az. 5. 4.) Podvodn dlun k, jen danho slova nedodruje, me bti soudn donucen k placen; a kdo se vymyk Bohu, ml by zstati bez trestu ? (Sv. Petr Dam.) Kdo svho slibu n epln, dopout se bu t k h o , bud l e h k h o hchu, dle toho, je-li slben vc dleitou nebo mn dleitou, dle toho, zavzal-li se pod tkm nebo pod vednm h c h e m . Tak se me nkdo dopustiti d v o u t k c h hch najednou, jest-li souasn he proti nktermu pikzn bomu a poruuje-li ctu k B ohu; jako na p. poruenm slibu istoty. Nemohl-li by nkdo slibu svho vyplniti, byl by bez viny, musil by vak vykonati aspo to, co mono.

Proto kad, kdo chce uiniti slib, m naped dobe u v i ti, je- l i s to, aby svj slib zachovval.
Chce-li nkdo stavt, dl si nejprve rozpoet a uvauje, bude-li s to, aby stavbu dokonil. (Luk. 14. 28.) Proto nikdo nem initi slib hned na cel ivot, nbr z p o t k u jen na n j a k k r t k a s , a teprve po zdji me ho prodlouiti. Sv. Fr. Sal. sloil slib, e a do konce svho ivota se bude denn modliti ren ec, asto toho elel, e tento slib tak ukvapen uinil. Sv. Alfons uinil slib, e nikdy nebude bez zamstnn. Ne n aped zkouel del as, bude-li lze to vyplniti. Tak jest radno, ped sloenm njakho tho slibu, p o r a d i t i s e s e z p o v d n k e m nebo zkuenm knzem. Z tt piny naizuje crkev, by ten, jen mn sloiti sliby eholn, dve c e l r o k il v n o v i c i t . V tto dob m uvaovati, m-li povoln ke stavu eholnm u ili nic. Kdo pozn, e nem povoln a pece slib uin, pak a nak na sebe a ne na svj stav.

Kdo neme svho slibu plniti, m se p o r a d i t i s e svm zpovdnkem.

Zpovdnk jej asi odke na b i s k u p a , by h o prosil za z r u e n nebo z m n u slibu. Apotolm toti ekl K ristus: Cokoliv rozvete na zemi, bude rozvzno i na nebi. (Mat. 18. 18.) Proto jest biskup oprvnn, slib zamniti. Slib bv obyejn zamnn za takov dobr skutek, jen jest onomu lovku p i m e n j m , obyejn ve pijm n sv. svtost. Jest p t s l i b , jich me sprostiti jen p a p e , a t o : slib vstoupiti do

70

n kterho crkevnho d u ; slib ustavin istoty; slib, putovati do ma (ke hrobm sv. knat apotolskch) slib pouti do Jerusalm a (ke sv. H robu) a slib pouti do Kompostelly (ke hrobu sv. Jakuba). V nutnch ppadech me tchto slib sprostiti i b isk u p ; rovn tehdy, byly "li tyto sliby uinny jen podmnen, nebo ne zcela svobodn nebo bez nleit rozvahy nebo pi neznalosti nsledk tchto slib. V as j u b i l e a me zpovdnk vtinu slibu zamniti v jin dobr skutky. Kdo in slib, m prvo svj slib zamniti si v n j a k l e p slib. Bh se nebude horiti nad tm prv tak jako lovk, jem u nkdo chce zaplatili vce, ne-li jest mu dluen. (Sv. B ern.)

II. Pikzn bo.

II. Pikzn bo zn: Nevezme jm na boho nadarm o," t. j. n e b u d e h o vyslovovati b ez uctivosti. Jmenem bom" nen mnno jen ze slabik a hlsek sloen jmno Boha, nbr spe v e l e b n o s t b o ( . k.)

Ve 2. bom pikzn p o r o u nm Bh, bychom jeho bosk velebnosti proka zovali nleitou ctu a z a k a z u j e vecko, co poruuje ctu, kterou jsme mu povinni.
Bohu jsm e povinni prokazovati ctu p r o t o , ponvad jest Pnem nekonen v e l e b n m a d o b r o t i v m .
O c t a jest sms bzn, lsky a vnosti. Sly-li, e csa m milliony poddanch a statisce vojk, kte na jeho pouh pokyn thnou do boje, e on dle jedinm slovem me lidi uiniti astnmi nebo ne astnmi, bude ped nm pociovati b z e . Sly-li vak zase o jeho velik dobrotivosti a o jeho snaze, uiniti poddan astnmi, pak ho bude m i l o v a t i a jeho si v i ti. Prv tak se m s Bohem, uvauje-li o jeho n ekonen dokonalosti a jeho nesm rn lsce k nm. (Garula ) Nue, uvauj o dokonalosti bo! Hle, na svt ije asi 1500 mill. lid. Vecky zn, za chovv a d Bh, sly jejich modlitbu, pomh jim v nouzi, odmuje a trest je obyejn ji na zemi. O, jak velik je-asi z n a 1o s t tio nejvyi b y to sti! Ve vemmru se pohybuj milliony ohromnch k o u l; vecky stvoil Bh, udruje je a pohybuje jimi. O, jak velik jest jeho s l a ! A teprve to, eho nevidme : milliony nebeskch duch ; vecky zn, zachovv a d Bh, vichni se mu klanj. O, jak velik jest jeho veleb n ost! Kdo podobn tob mezi silnmi, Hospodine? Kdo podobn tob, tak velebn v svatosti, hrozn a chvalitebn, inc divn vci? ( . Moj. 15. 11.) J O velik l s c e bo k nm lidem viz I. dl str. 53.) Pro velikou velebnost bo mme se Boha b t i , pro jeho velikou dobrotu vak mme jej m i l o v a t i . Bze a lska dohromady jest cta.

I. Uctu mme prokazovati Bohu takto: 1. Mme j m n o bo asto a vroucn

71 -

vzvati, zvlt ponajce kad dleit dlo, pi pozdravovn, v nouzi a smrti.

id se domnvali, e se jm no bo nesm vbec vyslovovati. Toto mnn jest uplien. Crkev si docela peje, bychom astji vzvali jm no bo. V dy za kad vzvn jm na Je" a Maria* povoluje odpustky 25 dn; a kdo m r v ivot obyej, vzvati tato jmna, dosahuje v h o d i n s m r t i p l n o m o c n c h odpustk. (Klem. XIII. 5. 9. 17 5 9 .) Ji hvzd N e w t o n , jen z hvzd poznal velebnost bo, byl n aplnn velikou ctou ped jm nem bom ; vdy obnail a sklonil svou hlavu, kdykoliv je slyel vysloviti. Podnes zbon kesan sklnj hlavu, kdykoliv v modlitb vyslovuj jmno Je; tak in i knz pi modlitbch mench. S v. I g n t , biskup Antiochijsk, jen jako dt drel za ruku Spasitele, kdy pravil apotolm : Kdokoli se pon jako toto pachole, ten jest vtm v krlovstv nebeskm 1 1 (Mat. 18. 4.), vyslovil ve svm ivot m nohotisckrt jmno Je; jet ped svou sm rt pravil: Toto jm no neme z st mch uhnouti, neme bti vymazno z mho srdce. Dva lvi, jim byl tento svtec v divadle mskm pedhozen, ponechali jeho srdce, na nm bylo lze isti jm no Je, je tvoily modr ly. (Spirago, Pklady str. 6 9 .) Sv. Pavel jm enuje ve svch listech jm no Je asi '250krt. V l i t a n i i k nejsladmu jm nu Je velmi asto se vzv toto jm no. Jmno bo mme vzvati na potku kadho dleitho dla, zvlt pak rno. Vecko, cokoli inte v slovu neb skutku, vecko ite ve jm nu Pna Jee K rista.1 (Koloss. 3, 17.) kej 1 tedy ped kadou prac: Ve jm nu B oha1 nebo ve jm nu Jee"; nebo 1 udlej k a kej slova, kter se pi tom kaj. Takto si zsk b o h o p o e h n n , tedy zdaru pi prci a i za nejnepatrnj skutek velik o d m n y ; nebo Spasitel slibuje, e odmn i i vody erstv, podanou v e j m n u j e h p naemu blinmu. (Mar. 9. 40.) Kesan odedvna vyslovuj jm n o bo pozdravujce se. Tm se li od p o h a n , kte pi pozdravu pej sice neho dobrho, ale beze vztahu na Boha. (Obyejn zpsob pozdravu u pohan byl: Bud pozdraven, Zdrv b u d ij blaze"). Pi pozdravu se k obyejn: Pozdrav B h !" Opatruj B h ! ' Bohu porueno!" F ra n couzsk pozdrav A D ieu! (itlsk A ddio!"), t. j. s Bohem. Rovn knz pozdravuje lid pi bohoslub slovy: Dominus vobiscum, t. j. Pn budi s Vmi." Ve m nohch krajinch pozdravuj knze slovy: P o c h v l e n b u d J e K r i s t u s . " Tento pozdrav jest vce vyznnm katolick vry. P ro te stantsk bsnk Klopstock vypravoval, e byl vdy hluboce dojat, kdykoliv mezi katolky slyel tento pozdrav. Jmenujeme-li pi pozdravu Boha, inme jist lpe, ne kdy uvme smnch spsobu pozdravu. Ne nem me zase pi pozdravu vyslovovati jm no bo b e z m y l e n k o v i t a l e h k o v n . Nen vak p o v i n n o s t , pi pozdravu vyslovovati jm no bo. Vdy i Kristus uval asto v lidu obvyklho pozdravu: Pokoj Vm!" I pi pozdravovn plat slova Kristova: Nedvejte svtho psm, ani mete perel ped svin . (Mat. 7. 6.) I v nouzi mme vzvati jm no bo. Bh prav: Vzvej mne v den s o u e n a j vytrhnu t a ty mne bude oslavovati.1 (Z. 49. 15.) 1 R . 1683 vytilo se kesansk vojsko na Turky tboc ped Vdni za v o l n : Je a Maria" ; dobylo skvlho vtzstv. (Spirago, Pklady str. 49.) Kdy vojsko Rudolfa Habsburskho mlo bojovati proti 4krt silnjmu vojsku eskho krle Otakara, je se na n tilo svolnm Praha, P ra h a ", volalo

72

vlen heslo K ristus, K ristu s;1 dobylo slavnho vtzstv na M o r a v s k m * P o l i . (1 278) Vzvej jmno Je zvlt v hodin smrti; i jako sv. tpn, jen volal: Pane Jei, pijmi ducha mho." (Sk. 7. 58.) Vimni si tak poslednch slov Kristovch. Vzvati jmno Kristovo v hodin smrti jest naprosto poteba, chceme-li zskati o d p u s t k v hodin smrti.

Jmno J e mme vzvati s obzvltn pobonost.

Jmno Je mme vzvati zvlt proto, ponvad je to nejmocnj Kdo pros Boha v tomto jm nu, dojde v y s l y e n sv modlitby. (Jan 16. 23.) Zkrze jmno Jeovo inili apotolov a svati z z r a k y ; vzpomeme na slova Petrova ke lovku chro m mu u brny chrm ov: Ve jm nu Jee vsta a cho.' (Sk. 3.) Vz vnm jm na Je jsou vc s to, aby z a p u d i l i b l a ; tak to pislbil Kristus. (Mar. 16. 17.) Vzvme-li jm no Je, tedy s nmi bojuje Kristus proti blu; proto prchaj neptel, jakmile sly jmno Je. (Sv. Justin.) bli se tesou, vyslovuje-li se toto jmno. (Sv. eh. Nz.) Jmno Je m takovou moc proti blm, e m svj inek i tehdy, vyslovuj-li je lid zl. (Orig.) Jest jako olej (Veleps. 1. 2.); jako olej svt, iv a m rn bolesti, tak i jm no Je, je-li vzvno. (Sv. B ern.) Jmno Je jest p r o s t e d k e m p r o t i v e m u n e b e z p e , proti duevnmu , tlesnmu a asnmu zlu. (Sv. Vine, Fer.) Tvrdm , e jmno Je, vzvno s pravou pobonost, hoj i tlesn n e m o c i . (Sv. Vine. Fer.) Jako se v o h n i s k u sbhaj vecky pa prsky , tak jsou ve jm nu Je obsaeny vecky milosti. Nen jinho jmna pod nebem, skrze n bychom mohli dojiti s p a s e n , " (Sk. 4. 12.) Ve jm nu Je maj s e s k l n t i v e c k a k o l e n a nebeskch, pozemskch i pekel nch. (Filip. 2. 10 .) K kad k jako sv. B ernard: Jmno Je jest mn medem v stech, libm zvukem v uchu a rozko v srdci. Ne sotva bude nkdo, jen se nachz v tkm hchu, s to, aby toto jm no s pravou zbonost vzval; nebo nikdo neme i: Pane Jei, jedin zkrze Ducha svtho." (1. Kor. 12. 3.), t. j. mus mti Ducha sv.

jmno, zkrze n lze veho doshnouti.

Mme ukazovati ctu ke vemu, co je ureno ke cti bo, zvlt ke s l u e b n k m bom,

ke svtm m s t m a vcem a ku n b o e n s k m k o n m a ke svtm s l o v m .
Mme ukazovati ctu ke sluebnkm bom. Krsn piklad dv hrab R u d o l f H a b s b u r s k . Kdysi na hon potkal knze, jen se s velebnou svtost k nem ocnmu ubral. Rudolf ihned sestoupil s kon a nabdl jej knzi. Kdy pak mu knz kon opt vracel, nepijal ho, nbr daroval jej ke svat slub. Knz mu pislbil velik hodnosti a tst. Za 9 let potom (1 2 7 2 ) byl Rudolf ve Frankfurt zvolen od nmeckch knat za krle. (Spirago, Pklady str. 180.) I A l e x a n d e r Vel . jednal podobn. Kdy idovsk veleknz v knskm rouchu v ele vech kn jem u krel vstc, vrhl se Alexandr ped nm k zemi. Na otzku, pro tak in, pravil! Ne klanl jsem se jem u, nbr Bohu, jeho knzem jest. (Spirago, Pklady str. 71.) Kristus poaduje cty ke knzi; pravit: Kdo vmi pohrd, mnou pohrd." (Luk. 10 . 16.) Nedotkejte se pomazanch m ch.1 (1. Par. 16. 22.) 1 Nevte-li, e cta prokazovan knzi, prokazuje se sam m u B ohu? (Sv. Chrys.) (Viz o tom jet pi svcen na k n z e!) Bh vyaduje cty ke SVatm

73

mstm a vc em . M o j o v i , jen se blil k hocmu kei, ekl B h :

Nepibliuj se s e m : z uj obuv s nohou svch: nebo msto, na kterm stoj, zem svt jest. (2 . Moj. 3. 5.) Ve Starm zkon bvlo psn zakzno, dotknou ti se a r c h y m l u v y . (4. Moj. 4. .15.) Bojte se svatyn m. (3. Moj. 26. 2.) Nejdi do svatyn nikdy jinak ne jako bys el do nebe, a nemluv a nei zde nieho, co zavn zem. (Sv. Nilus.) Domu tvmu slu svatost, Pane. (Z. 92. 5.) Proto zbon kesan rdi dvaj alm unu na obnovu n ebo ozdobu chrm u boho, na obnovu soch stojcch na mstech veejnch a stm zohyzdnch- Mme ukazovati ctu i k nboenskm konm, Sv. A l b t a uhersk pi mi sv. pokad sala korunu s hlavy a nikdy nemla pi n perk. Mnoz kesan kle pes celou mi sv. Uctu ke s v t m s l o v m ukazujeme zvlt tm, e pi ten sv. evandlia s tojme. Se svtmi vcmi m se svat n ak ld ati!

3. Mme Boha asto chvl ti pro jeho nekonenou dokonalost a dobrotu, zvlt pijm m e-li d o b r o d i n .
T i m l d e n c i v peci ohniv zapli velebn chvalozpv, kdy je Bh uchrnil ped ohnm . (Dan. 3.) Kdy T o b i opt prohldl, ihned chvlil Boha. (Tob. 11. 17.) Vzpomeme na chvalozpv Matky Bo u sv. Albty, na tak z v. Magnificat, a na chvalozpv uzdravenho Zacharie, na tak zv. Benedictus. (Luk. 1.) kej i ty po kadm obdrenm dobrodin: ,,Bohu dky!" (Deo gratias) nebo: Slva O t c i i Synu a t. d . A kdybys snad pro nemoc nem ohl Boha chvliti jazykem, t e d y j e j c h v a l s r d c e m . Nebo Bh, jen nem u z masa, nepotebuje zvuku tvho h la s u ; chce spe tv srdce a proto se spokoj s vl. (Sv. Aug.) Chval, due m, Hospodina a vecko, co ve mn jest, jeho sv. jm n o ! Chval, due m, Hospodina a nezapome na jeho dobrodin. (. 102. 1.) Dobroeiti budu Hospodinu kadho asu; vdy bude chvla jeho v stech mch. (Z. 33. 2.) Budi jm no Hospodinovo poehnno od tohoto asu a na vky. Od vchodu slunce a na zpad chv leno bud jm no Hospodinovo. (Z. 112. 2. 3.) Chvlme-li Boha, je to k naemu prospchu; nebo tm svolvme na sebe hojnj p o e h n n b o .

II. Z lsky k Bohu mme se v aro v ati: 1. Lehkovnho vyslovovn jmna bo ho a jinch svtch jmen.
Mnoz lid pi kad malikosti hned bez rozvahy volaj: Boe Je, nebo Je, Maria, Josef" a p. Odvykni si tto necnosti a u p o z o r n i i jin na tuto chybu, zneuctvaj-li jm no bo. Miluje-li Boha, P na svho, z celho srdce a vid-li, e nkdo jeho jm no nejdrzejm spsobem zneuctv, nesnese toho s klidnm srdcem ." (Sv. Bern.) Lehkovn vyslovovn jm na boho nebo jinch svtch jm en jest nejmn aspo vednm hchem. Jmenovn pak Boha nebvej ustavin v stech tvch, nebo nebude bez viny od nich. (Sir. 23. 10.) Hospodin nebude mti za nevinnho toho, kdo by vzal jm no Hospodina Boha svho nadarm o. (2. Moj, 20. 7.) Dvme si pozor, by ani svten at astm noenm se neopoteboval; tm vce se mme chrniti, by jmno bo, je jest hodno

74

na nejvt cty, nebylo lehkomysln zneuctvno. (Sv. Chrys.) i d z povry si vbec docela ani netroufali jm no bo Jehova1 vyslovit 1 (K. ft.) ; Boha nazvali vdy jen Hospodinem.

2.

Mme se chrniti klen,

t. j. svolvn

kletby bo na nkterou osobu nebo vc.

Kletba bo jest asn a vn b d a ; jest to opak poehnn boho. Pi klen se zneuv asto svtch jm en, jako B h , k ', svtost1 , 1 ,n e b e a p. Z st kesana m vychzeti jen poehnn." ( l . Petr. 3. 9.) sty se modl, pijm tlo Pn a tmit sty a tmt jazykem se opovauje klti a svho Boha ureti? (Didac.)

Bh trest toho, kdo kleje, tm, e mnohdy jeho kletbu vypln.

Sv. Augustin vypravuje o jist m a t c e , kter sv nezdrn syny, od nich byla bita, proklela. Synov byli pak napadeni siln m trhnm d, chodili pak rozlinmi zemmi, a konen pili do biskupskho sdla sv. Augustina, do msta Hippo v sev. Africe, kde byli uzdraveni u ostatk sv. tpna. (Meh. III. 2 1 2 .) S v. I g n t L o y o l . prosil kdysi jistho panlskho lechtice o alm u n u ; ten vak se rozhnval a klnul volaje : Nezasluhuje-li hranice, a za iva s h o m / Brzy potom dola zprva o narozen ddice tr n u ; kde kdo si pospil, by stelbou a ohostrojem osvdil radost; tak onen lechtic. Neopatrnost jeho zantil se sud prachu na pd a vybuchl. lechtic byl na celm tle hrozn poplen a bdn skon al. Nkdo o r a l a s e l za ustavinho klen; prvem se mu stalo, e se mu neurodilo. Jin opt proklel svj d o b y t e k ; k div, e mu poel. Opt jin stle kleje pi p r c i ; prce se mu neda a v niem nem tst. Hle, jak Bh klen vysly! A zamiloval zloeen a pijde na nj (Z, 108. 18.)

Kdo m hn z v y k klti, nachz se v nebezpe, e ztrat vnou blaenost.

Klen jest h c h p e k e l n , jen zasluhuje pekla. ( P ru ner.) b e l sice prokln Boha a rouh se mu, pece vak jakoto padl duch vdy jet zachoval si jistou ctu a bze ped B ohem ; sly-li toti jm no Je, tese se a utk. lovk vak se opovauje neuctiv vyslovovati jm no Je0, B h , svtost". To jest jistou mrou jet h o r e , n e - l i e belsk. (Sv. eh. Nz.) Podle e i , kterou pocestn mluv, lze poznati, je-li z Nmecka, Itlie, F ra n c ie ; rovn tak dle klen, jemu nkdo jest oddn, lze souditi, e onen nle p ek lu ; vdy mluv tak, jak se mluv v pekle. Svat Otcov povauj klen ze zvyku za znmku zavren. loec jsou v yloueni z nebe. (Z. 36. 22.) Zlolajci nebudou vldnouti krlov stv m nebeskm. (1. Kor. 6. 10.)

3. Mme se chrniti nepslunho cho vn se k osobm Bohu zasvcenm, ke sv. mstm, vcem, konm a slovm.
Pohrdn knmi pad na samho Boha, nebot K ristus prav: Kdo vmi pohrd, mnou pohrd." (Luk. 10. 26.) Kdo knze tup n ebo jm

75

pohrd, proviuje se neuctivost k Bohu a jest hoden tho trestu, jako id, kte tupili a zneuctvali S y n a b o h o . (Maria Lat.) Kterak byli potrestni ji oni hoi, kte se posmvali sluebnku bomu Eliseovi; pili z lesa dva medvdi a roztrhali je. (4. Krl. 2. 24.) Boha urme i neslunm chovnm se V k o s t e l e , jako smchem, eptnm, ohlenm se, neslunm drenm tla a p. Neslunm jest i p l i v n v kostele, zvlt pobl olte, jako i v lavicch, kde lid klekaj. O lidech, kte se v kostele neslun chovaj, prav sv. Ambro': Pichzej do kostela s mnohmi hchy a s velkmi odchzej." Urky, uinn Bohu v jeho dom, urej jej vce; tak my povaujeme za nesnesitelnj urku, kterou nm nkdo uinil v naem dom. Proto l a s k a v S p a s i t e l vyhnal ze chrm u k u p c e a p r o d a v a e a pravil: Dm mj domem modlitby jest, vy vak jste jej uinili pele lotrovskou." (Mat. 21. 13.) Kdo chrm bo zneuctv, toho Bh zahlad. (1. Kor. 3. 17.) T cta jako svtm mstm nle i s v t m v c e m . Kdy David dval pensti archu m luvy do Jerusalm a, odvil se jist Isralita, jm nem O z a, dotknouti se j ruk o u ; Bh jej ihned potrestal smrt. (2. Krl. 6. 7.) Krl O s i byl potrestn malomocenstvm, ponvad, se opovil vstoupiti do svatyn a tam chtl okuovati. (1. Par. 26.) Rovn ruen a tupen n b o e n s k c h k o n jest hno. Tmto hchem se pro vinili s y n o v H l i h o , kte ruili obtovn ve chrm idovskm a kradli obtn maso. (1. Krl. 2.) I za naich dn se stv, e zlomysln lid ru kzn, oddavky, prvod a p, neslunm chovnm (hlukem, nesmeknou a p.), nebo urej knze, jdoucho k nem ocnmu, nebo e si in posmch z cr kevnch obad. Takov provinn povauje ji i stt za r u e n i n b o e n s t v a trest je. Stejn trestuhodnm jest ten, kdo S v at c h s l o v zneuv ke sprostm ertm ; kdo tedy na p. vnch slov Psm a sv. nebo slov uvanch pi mi sv. uv na nepslunch mstech n ebo pi nevhod nch pleitostech, take jin mimovoln musej vypuknouti ve sm ch. Ji snm Tridentsk varuje ped takovm, zneuvnm svtch slov.

R ouhn se do pout, kdo pron p o t u p n c h s l o v o Bohu a jeho svtch nebo svtch vcech, je jsou ureny k ct bo. (Sv. T om . Aq.).
Csa Julin odpadlk nejmenoval Syna boho nikdy jinak ne G a l i l e j s k " t^co tenkrte bylo nadvkou); i kdy umral, kopm proboden, zvolal pr: Zvtzil jsi, Galilejsk!" ( f 363.) Ne stv se, e zl lid u vaj jet horch nadvek o Bohu. Tak se stv obyejn v b o l e s t e c h a souen, kdy se domnvaj, e se jim da he ne-li zasluhuj. Rouhn se dopout i ten, kdo o Bohu potupn m luv. Tak pr ekl Alfons, krl aragnsk: Kdybych j byl bval pi stvoen svta, byl bych m noho ekl Bohu, co by byl ml lpe uiniti R ouhn se dopout, kdo nco, c o n le Bohu, pipisuje tvoru. (Sv. Bonav.) Tak heil lid, jen pravil krli Herodesovi Agrippovi pi jeho ei: Mluv jako Bh a ne jako lovk.* (Sk. 12. 22 .) id se asto takto rouhali; proto aloval Bh sty proroka Isaie: -Celho dne jmno m pohanno bv. (Is. 52. 5.) I ten , kdo tup svat, proheuje se rouhnm . Jako Boha chvlme v jeho svtch (Z. 150. 1.), tak i tupen svtch vztahuje se na Boha. (Sv. Tom. Aq.).

4.

Mme se chrniti r o u h n .

Rouhnm jest i svatokrde. Tohoto hchu se dopout, kdo neho, co jest ureno k ct bo, p o t u p n u v .

76

Takovho rouhn se dopustil babylnsk krl B a l t a s a r , jen v pod napilm stavu dal donsti p o s v t n n d o b y , vzat ze chrm u jerusalmskho, je tedy byly ureny k ct bo, a z n i c h pi hostin pi l . (Dan. 5.) Tm t hchem se proheil i onen hr v lotterii, jen jda do lotterie, vzal si do klobouku obrzek jistho svtce; kdy vak vidl, e ho nadje sklamaly, obrzek z klobouku vytrhl a s proklnnm polapal. (Meh. II. 2 14.) I z n e t v o e n k nebo soch u cest jest druhem rouhn. Ci kdo by nepovaoval za urku Velienstva, kdyby nkdo potupn nkladal s korunou, podpisem nebo obrazem csaovm? Tho hchu se dopout, kdo sv. sv to sti pijm nehodn, kdo loup crkevn majetek, v kostele krade a p.

Rouhn jest v pravd hchem d b e l s k m a jednm z n e j t c h hch.

Rouhn jest hchem , jen jest v l a s t n m j e n d b l m a z a v r e n c m . (Sv. Tom. Aq.). R ouhn jest belskm hchem; jako sv. Duch mluv sty dobrch lid, tak bel mluv sty rouha. (Sv. Bernardin.) Rouha jest jet h o r n e p e s ; nebo pes nekousne svho pna, jen mu tolik dobrho uinil, trest-li ho. Rouha se slint svm jazykem po Bohu, od nho obdrel tolik dobrodin. (Sv. Bern.) Kdy sv. Polykarpu biskupu, pod trestem smrti poroueli, by se Kristu rouhal, odpovdl: Ji sto let sloum jem u a jet n ikdy mne nezarm o u til; kterak bych se m ohl rouhati svmu krli a Spasiteli", ( t 167.) Srovnm-li rouhn se vemi jinm i hchy, jev se pli malmi. (Sv. Jeron.) Vemi jinm i hchy pro heuje se lovk jen nepmo proti B o h u ; rouhnm vak proheuje se lovk p r o t i B o h u s a m m u , nikoliv pouze proti jeho obrazu. Rouha otevel sta sv proti Nejvymu0 (Sv. Jeron.), proti Svatmu israelskmu. (4. Krl. 19. 22.) R ouhn jest vtm hchem ne krde a vrada. (Sv. Jeron.) Jest to nej vt u r k a V e l i e n s t v a ; nebo jest to urka krle krl." Tup-li nkdo lechetnho panovnka, jest to velk h ch ; ale nejhanebnjm zloinem jest, dovol-li si to nkdo proti nejvymu krli." (Sv. Aug.) Vecky ostatn hchy maj svou pinu bu v lidsk slabosti, bu v nevdomosti; avak rouhn vychz ze z l o b y s r d c e . ^Sv. Bern.) Z kadho hchu m hnk jaksi prospch: v pe hled vnost u lid, v lakot penze, v nestdmosti zlibu a t. d., ale z tohoto hchu n e m n i e h o , dn rozkoe (Sv. Bern.) Na rouhn byl u id stanoven t r e s t s m r t i . (Sv. Tom. Aq.). Rouhn jest smrteln hch; jen kdy snad v nhl vni a bez rozvahy bylo proneeno, nebylo by tkm h chem. (Sv. Tom. Aq.) Neboj-li se, e by mohl s nebe spadnoui ohe a ztrviti tebe, jen otvr sta sv proti Nejvymu? Neboj-li se, e by se mohla pod tebou zem rozevti a pohltit tebe? Neklam se, love, nebo ruce vemohoucho stvoitele nelze ujiti. (Sv. Efr.)

Rouhn trest B h mnohdy ji zde krutm i tresty a kdysi vnm zavrenm ; mimo to s v t s k s o u d je trest tkm alemBh nebv posmvn. (Gal. 6. 7.) Kdy krl B a l t a s a r zneuctil posvtn ndoby, ihned byl nad nm vyneen o rte l: vzpomeme jen na pc ruku na stn. Jet te noci byl v posteli zavradn od neptel do msta vniklch, a cel jeho e se octla v rukou neptel. (Dan. 5.) Assyrsk krl S e n c h e r i b rouhal se Bohu, kdy vlil proti Isralskm. Brzy na

 l i

to ztratil na 20.0 0 0 vojska a po hanebn porce byl zavradn svmi vlast nmi syny. (4. Krl. 19.) M i c h a l III., csa caihradsk, dal potupn provozovati na jeviti v den na nebe vstoupen Pn udlovn sv. svtost; jet te noci povstalo hrozn zemtesen, a csa sm brzy na to mezi hostinou vlastnmi syny zavradn. (Spirago, Pklady str. 7 4 ) Krl H e r o d e s A g r i p p a , jen se nechal nazvati bohem, ihned poctil hrozn bolesti ve vnitnostech a byl za iva ervy rozern. (Sk. 12, 21.) Jist isralita se rouhal na pouti B o h u . Moj jej dal uvzniti a tzal se Boha, co m s nm initi. Bh pravil: _Vekeren nrod a jej u k a m e n u j e . (3. Moj. 24. 14.) Jako ten, kdo hz kamenem k nebi, dnho tlesa n e beskho a ni se nedotkne, nerci-li aby ho poruil, ba naopak, kdy km en zpt dopadne, me jeho hlavu bolestn poraniti, tak i rouhn neukod onomu nebeskmu pedmtu, proti nmu smuje, nbr pad na hlavu rouhae a bolestn jej zrauje. Rouha tedy ost me proti sv vlastn dui. (Sv. Chrys.) Kristus prav, e ten, kdo tup lovka, hoden jest p ek el nho o hn (Mat. 5. 2 2 ) ; eho teprve jest hoden, kdo tup svho B oha?! K d o p r o k l n o t c e a m a t k u , hoden j e s t ' s m r t i . (2. Moj. 21. 17.) Tak znl zkon ve Starm Zkon v dob, kdy lid Boha jet tak dokonale neznali, jako nyn; jak muka teprve ekaj ty, kdo vecko dobe vd a nejen otci a matce, nbr sammu Pnu Bohu se rouhaj. (Sv. Chrys.) Zavren vem, kdo se tob rouhaj. (Tob. 13. 16.) Kdo by se rouhal jm nu Hospodinovu, a sm rt ume. (3. Moj. 24. 16.) Rouhn trest i svtsk soud tk m alem. Francouzsk krl, sv. Ludvk IX., vydal ve sv i zkon, aby kad, kdo by se rouhal Bohu, havm elezem byl plen na rtech. Tohoto zkona se uilo nejprve na jistm bohatm obanu paskm. Brzy vymizelo vecko rouhn, (Meh. II. 193.) Jsou-Ii trestm, kdo se rouhaj pozemskm krlm, m vtho trestu zasluhuj, kte se rouhaj krli k rl. (Sv. Chrys.) Sv. Jeronm, jen slyel jistho bezbonho lovka Bohu se rouhati, pokral j e j ; na otzku, pro se tak opovauje, odpovdl: P s i tkaj pro svho pna a j bych ml bti nmm, je-li svat jmno bo tupeno. Umti mohu, ale mleti nem ohu."

(simoni e ). Zle v tom, e se v svat prodvaj za penze, nebo za nco, co se rovn penzm.
Ve stedovku kvetlo svatokupectv; sdla biskupsk a fary byly dvny tm, kte za to nabzeli nejvce penz. Proti tomu vystoupil pape eho VII. Svatokupectvm by tak bylo, kdyby nkdo chtl nabzeti knzi za rozheen penze, kdyby nkdo prodval svat ostatky, kdyby svcen kky a rence prodval dre ne nesvcen. Svatokupectv = simonie m jmno dle S i m o n a k o u z e l n k a , jen apotolm, kte vzkldnm rukou udlovali D ucha sv., nabzel penze a prav il: Dejte i mn tu moc, aby kad, na koho bych vloil ruce, pijal ducha sv. (Sk. 8. 19.) Kdo se prohe simoni, jest vyobcovn z crkve. (Pius IX. 12. X. 1869.) O takovm plat slova sv. P e tr a . Penze tv bud te s tebou na zatracen, protoe jsi se domnval, e by dar bo mohl za penze koupen bti. (Sk. 8. 20.) Kdo chce Ducha sv. si koupiti, ztrc jej. (Sv P etr Da m) Ne dvn s t i p e n d i n a m i sv. nen simoni; nebo tu se dje cosi podobnho, jako kdy n kdo d nkomu almunu a pros jej, aby se za nho modlil. Rovn tak zv. t o l a za vkony knsk nen simoni. Nebot tyto poplatky n ejsou dnm

5.

Svotokupectv

78

zaplacenm duchovnch kon, nbr jen pspvek na ivobyt knze. Kdyby pi tom byla simonie, nebyl by ekl sv. Pavel: Kte ve svatyni pracuj, z toho, co ze svatyn jest, a je d ; a kte olti slou, a z olte dl maj." ( l. Kor. 9. 13.)

Na usm enou Boha za hchy rouhn a neuctivosti proti Bohu slou cta nejsv. tve Kristovy.
Jak znmo, vtiskl Kristus svou t v do roucha, kter mu V e r o n i k a podala na jeho kov cest na horu Kalvarii. Nemocn csa Tiberius dal toto roucho donsti do ftm a a pohledem na n se uzdravil. (Kate. Emm.) Veronika je dala sv. Klementovi, spolupracovnku sv. Pavla a pozdjmu papei. Tak se dostalo do c h r m u s v. P e t r a , kde jest posud. (O Vnocch r. 1849 bylo vystaveno a stal se zzrak, e po 3 hodiny zilo nejjasnji, obkleno jsouc svtlem.) Toto roucho a posud zachovalo zcela j asn rysy oblieje Kristova. Vidti, kterak surovci sv. t v z n e t v o i l i . Tento obraz jest v m l u v n m s v d e c t v m n e u c t i v o s t i lidsk k Bohu. Vzbuzuje v ns posvtnou hrzu a zrove ltost v naem srdci. Teprve v nejnovj dob (dve toho papeov nedovolili) mme n a p o d o b e n i n y roucha sv. Veroniky a vzdvme jim rovn ctu. Zzraky a npadnm vyslyenm modliteb ukzal Bh, e jest m u tato pobonost milou. Tak na p. v A 1 i k a t e na pobe panlskm u Stedozemnho moe v as sucha r. 1849 uspodn byl prvod se sv. T v; tu vidli lid, kterak z pravho oka obraz u splynula slza, jasnj ne kil a mezi kznm, kter bylo potom konno, bylo vidti ve m ranech 2 obrazy sv. Tve, Hned na to prelo. Tak v Toursu ve Francii nachzel se r. 1851 obraz tve Kristovy, u nho mnoz n emocn byli uzdraveni. Zde se utvoilo piinnm zbonho Duponta ( t 1876) bratrstvo sv. tve Kristovy, jeho elem jest, smiovati Boha za rouhn jem u zpsoben. (Ve dne v noci ho ped obrazem sv. tve Jeovy svtilna. Udov konaj krtkou sm rnou modlitbu.) Toto bratrstvo povil Lev XIII. 15./9. 1885 na arcibratrstvo, k nmu se mohou jin bratrstva aditi. (Stran pijet! lze se obrtiti i nmecky do Toursu.) Kristus prav ke sv. G ertru d : Ctitel obrazu mho lovenstv, t. j. m Tve, budou leskem mho bostv o s v c e n i a d o t r o b d u e . " A seste Saint-Pierre 1845 Jako lze v i za penz, na nm jest obraz panovnka, . veho zskati, tak i d o j d e t e v e h o za drahocenn penz m T ve;* dle: m vce se piinte, abyste opravili mou Tv, rouhai znetvoenou, tm vce j opravm vai tv, hchem znetvoenou, by byla tak krsnou, jako v o k a m i k u , kdy j s t e byli p o k t ni .

0 III. pikzn bom.

Bh pravil na hoe S in aj: Pomni, abys den sobotn svtil. e s t dn ( ~ nic vce ne est dn) b ude pracovati a dlati vecka dla sv. (2. Moj. 20. 8.) Tet pikzn bo obsahuje pkaz svcen nedle a pkaz prce. (ft. K at.) tedy dva pkazy,

Ve 3. pikzn bom, nm Bh porou, n e d l i svtit a v tdnu p r a c o v a t i .

79

I. Pikzn o svcen nedle.

Bh nadil lovku, aby jist den o d p o v a l , mohl peovati o sv d u e v n a t l e s n blaho. by
Aby lovk v tolika starostech ivotnch n e z a p o m n a l n a B o h a a s v j p o s l e d n c l a aby nezdivoil, nadil Bh, svtiti jeden den v tdnu. Jako mme urit doby ku konn svch tlesnch poteb na p. ke span, k jdlu a pit, tak tak Bh chtl, bychom mli urit as, v nm bychom o vnch pravdch pemleli a takto s v d u i z j e d n v a l i n o v c h si l . Ve svtek m lovk tak pleitost, by to, m v tdnu se proheil, modlitbou n a p r a v i l . (Sv. eh. V el.); v tento den me. tak Bohu nleit p o d k o v a t i za dobrodin, jich za cel tden od Boha obdrel, Tak nen mono, by lovk nepetrit pracoval, nem-li brzy podlehnouti. Jako kdo vystupuje na hory, mus si obas odpoinouti, tak i ten, kdo pracuje. Den odpoinku jest tedy vlastn darem bosk dobroty. Slaven dne odpoinku jest pedobrazem naeho budoucho v n h o odpoinku v nebi. (id. 4. 9.) Den P n jest s tnem onoho budoucho svtku ve vn vlasti. Slavce tento den oivujeme v sob touhu po onom vnm svtku radostnm. (Sv. eh. Vel.) Rovn i l e p o d v v ten to den nm pipomn onen nkdej stav v nebi.

1. Bh porou, bychom svtili den sedm, ponvad on sedmho dne odpoinul od stvoen.
Moj ve svm vypravovn o stvoen p ra v : I poehnal (Bh) d ni s e d m m u a posvtil h o : nebo v nm byl pestal od veho dla svho. (1. Moj. 22.) lovk, jen jest o b r a z e m b o m , m si brti Boha, svho pna, za vzor; jako Bh 7. dne odpoinul, tak m initi i lovk po estidenn prci. slo 7 nle k z k o n m p r o d n m . (Sv. Tom. Aq.) Toto slo asto se vyskt v prod (7 barev svtelnch, 7 zkladnch ton v hudb atd.) a v nboenstv. (Viz I. dl str. 63.) Bh, jen tlesa nebesk uinil na znamen dn a let (1. Moj. 1. 14.), upozoruje lidstvo mscem na odpoinek v den sedm; nebo msc mn kadch 7 dn svou podobu; po 7 dnech vidme ho jen polovici, opt za 7 dn pln, po dalch 7 dnech ji ho asi polovice ubylo a za 7 dn konen zmiz docela, by se zase znova takto ukazoval. Ji kol. r. 150 napsal sv. Theofil, biskup antiochensk: Sedm den znaj v i c h n i nrodov zem . My kesan svtme nedli, id sobotu, moham edni ptek, Mongolov tvrtek, ernoi v Guinei ter, pohan mnoz pondl.

Bh i proto naizuje svtiti den sedm, ponvad lid skmu t l u je nezbytn teba odpoinku v den sedm.
Bh m pi vem na zeteli nejen svou e st,. nbr i blaho lovka. Jisto jest, e lovk po 6denn prci potebuje odpoinku. Prv jako po denn prci musme 6 7 hodin spti, b y s e z t r a c e n s l y t l e s n z a s e n a h r a d i l y , tak tak potebujeme po 6 pracovnch dnech delho odpoinku. Za revoluce francouzsk bylo odstranno svcen dne 7. a zavedeno svcen dne 1 0 .; ne brzy vidli, e jest nezbytno vrtili se ke starm u zzen. Vdy lovk toho lpe neuin ne B h. Nen moudrosti, nen opatrnosti,

80

nen rady proti H ospodinu." ( Psl. 21. 3 0 .) I socialista Proudhon vyznal: Zkrate tden o jeden den tak, aby bylo 5 dn pracovnch a jeden pak den odpoinku, pak bude odpoinku pli mnoho. Prodlute tden o jeden den tak, aby bylo 7 dn pracovnch a pak den odpoinku, pak jest prce pli mnoho. Zavedte 12 dn pracovnch a pak dva dny odpoinku, pak usm rtte lovka neinnost, kdy jste naped vyerpali jeho sly navou.
v

2. idm nadil Bh svtiti sobotu,

v sobotu byli vysvobozeni z poroby egyptsk.

protoe

Sobota tedy byla u id nrodn s l a v n o s t . Bh n a hoe Sinaj mimo to dal, by tento den byl s v c e n k l i d e m a zdrovnm se od prac sluebnch. Pravil: iSebude dlati dnho dla v n m . (2. Moj. 20. 1 0 .) Odtud i jm no sobota t. j. den odpoinku. Sobota byla zvlt phodnou k veejn ct bo, jeliko nejvce pipomnala idm dobrodin bo. (Ez. 20. 12.) Mimo to byla i pedobrazem o d p o vn ve hrob ptho Vykupitele. id velmi psn svtili sobotu; znesvcovn soboty se trestalo smrt, a a n i n e j m e n p r c e se n e s m l y v s o b o t u k o n a t i. Tak na p. jist id, jen v sobotu sbral dv, byl ukamenovn. (4. Moj. 15. 32.) Fariseov docela mnili, e v sobotu se nesmj konati ani dobr skutky. (Mat. 12. 12.) Vimnme si i toho, e v sobotu nepadala ani m anna. idovsk sobota pipad na nai s o b o t u , k e s a n s k s o b o t a v a k n a n e d l i .

3. Msto svcen soboty nadili sv. apo tolov svtiti nedli, ponvad v nedli vstal Kristus z mrtvch.
N edle.jest vlastn slavnost nejsv. T rojice; nebot v nedli, jakoto v prvnm dnu v tdnu (Sk. 20. 7 .; 1. Kor. 16. 2.) zaal B h O t e c s t v o e n , v nedli vstal B h S y n z m r t v c h a v nedli sestoupil D u c h sv. na apotoly. Sv. a p o t o l o v byli oprvnni peloili na nedli Bobem nazen svcen soboty, jeliko pikzn na hoe Sinaj dan mlo za el, naditi spe svcen jistho dne v tdnu, ne-li prv svcen soboty. Apotolov mohli svcen soboty peloiti tm spe, jeliko star zkon byl jen pedobrazem zkona novho. Nedle se nazv tak dnem Pn" (Zjev 1. 10.), jeliko tento den mme obzvlt slouiti P nu Bohu. Sv. Justin uv ve svm obhajovacm spise (.139) nejprve jm na nedle" (den svtla) a to prvem ; nebot v tento den zaskvl se Kristus jako vychzejc slunce ve svtle svho v z k e n . (Sv. Ambr.) V tento den tak stvoil Bh s v t l o ; a Duch sv. sestoupil v p o d o b o h n na apotoly; konen v tento den. m se nm dostvati novho o s v c e n o naem poslednm cli. Csa K on stantin Vel. nadil ve sv msk i svtiti nedli. (321.) Csa Karel. Veldocela trestal penitou pokutou ty, kdo nesvtili nedle.

4 V nedli mme se zdrovati od prac sluebnch a astniti se veejnch slueb boch, dle mme peovati o s p s u d u e a z o t a
ven tlesn.

81

Nedle jest

zasvcena prv k vli blahu duevnmu a tlesnmu.

S lu eb n prce jsou ony prce, kter obyejn vykonvaj lid sluebn

a ndennci, emeslnci a dlnci to v rn ; nebo jin dlnci jim podobn. Sluebn prce jsou vlastn takov prce, je pslu tm, kdo s l o u 1 1 (Sv. Tom. A q .); odtud jejich jmno. K pracem sluebnm se potaj i v r o n t r h y velk i mal (Bened. XIV.) a velik obchod. Ne pece nsledkem rozlinch obyej, je v jednotlivch zemch se zakoenily, mus se v tto pin m noh vc trpti. (K. Gosset.) Nemli by vak obchodnci a krmi v a s slueb boch nikterak prodvati. Jako Bh s e d m h o d n e o d p o i n u l , tak i my mme odpovati. Jako K r i s t u s v n e d l i v e l i k o n o n zanechal ve hrob plachty a roucha a vstal z hrobu, tak i my mme v nedli vecka pozemsk zamstnn opustiti a v modlitb se povznsti k Bohu. Tlesn klid jest v nedli ji naprosto nezbytnm, jeliko lovk, jen se m us plin unaviti, jest pak k modlitb zcela nezpsobilm. Veejnmi slubami bomi se rozum m e sv,, s n jest obyejn spojeno k z n . (Viz 2. pik. cirk.) Crkev proto poaduje slyen me sv., jeliko nen lep sluby bo, ne-li obnovovn obti Kristovy na ki. Ji v prvch stoletch schzeli se kesan v nedli na mi s v .; tak vypra vuje sv. Justin. Tenkrte bvalo po evangeliu krtk kzn; tento obyej panuje po dnes ve vtin obc.

O s p s u s v d u e peujeme mimo slyenm me sv. p i jmnm sv. svtost, modlitbou, poslouchnm kzn, tenm dobrch knih a konnm skutk milosrdenstv. O sv z o t a v e n peujeme mimo odpoinkem tak dovolenou zbavou.
Proto je prv v nedli nazen odpoinek tlesn, bychom tm horli vji mohli pracovati na s p s e due. V nedli mme nejen lep a t oblkati. nbr i s r d c e mme oistili a ozdobiti. (Sv. Lev Vel.) Z cty k nedli m lovk netoliko zbyten vlas a vous osthati, nbr tm vce m odstraniti hchy a nepravosti. (Sv. Bonav.) Proto se v nedli poskytuje vcm vdy pleitost ku pijet sv. s v t o s t . Crkev si docela peje, by vc v nedle a svtky pistupovali ku sv. pijmn. (Snm. Trid. 22. 6.) Rovn k m o d l i t b nm crkev poskytuje pleitosti, zvlt konnm odpolednch pobonost a tm, e v nedle dv otvrat vecky chrmy. V kadm farnm kostele jest v nedli aspo jedno k z n . Nai pedkov tvali v nedli horliv n b o n k n i h y ; tvali zvlt vklad nedlnch evandli a ivoty svtch. K ristus prv v sobotu u z d r a v i l nejvce n e m o c n c h , na p. lovka s uschlou rukou (Mat, 12. 9. 21.), slepho od narozen v Jerusalm (Jan 9.), vodnatelnho v dom knete farise (Luk. 14. 1.), akoliv se id nad tm nanejv pohorovali. Chtl ns tm pouiti, e i v den Pn mme konati skutky milosrdenstv.

V nedli jest dovoleno konati: 1. s l u e b n prce nezbytn potebn; 2. n e p a t r n prce; 3. zamstnn, slou c ku v z d l n d u c h a .
Jsou-li prce slueb n nezbytn, smme je konati. Kristus ned, bychom k vli nedli trpli kodu; pravit: Sobota pro lovka uinna jest a ne lovk pro sobotu." (Mat. 1. 27.) Jsou tedy dovoleny p r c e , jich je teba k z a c h o v n i v o t a , jako jest pprava jdel, sven obil, hroz-li

82

boue a p. Dovoleny jsou prce, jich je teba pro o b e c n b l a h o , jak na p. za jistch okolnost sluba potovn, eleznin, telegrafn a policejn. D u c h o v n v r c h n o s t m prvo, z dleitch pin vslovn d o v o l i ti sluebnou prci v nedli konati. Pravit Kristus: Syn lovka jest i pnem sobot y. (Luk. 6. 5 .); podobn me ci jeho zstupkyn crkev. Jeliko nedle na prvnm mst ustanovena jest pro d u e v n b l a h o a v n o u s p s u lovka, proto jsou v nedli nazeny vecky ony skutky, je napo m haj k dosaen toho cle, tedy s l u b a k o s t e l n ; proto prav K ristus: Kn v sobotu v chrm sobotu ru a jsou beze hchu." (Mat. 12. 5.) Rovn jsou nazeny skutky m ilosrd en stv ; nebo nen, co by ke spse vce napomhalo, jako tyto skutky. Vdy, dle slov Kristovch, na nich zvis vn spsa. (Mat. 25. 35.) K r i s t u s sm nm svm pkladem dal na srozumnnou, e vyaduje v nedli skutk m ilosrdenstv; tak e k l: V sobotu slu dobe initi. (Mat. 12. 12.) T ebas jsou zakzny v nedli prce sluebn, pece n ejsou zakzny skutky lsky ku blahu blinho. (Sv. Iren.) Sv. Odilia, abatye, (f 720) dala vystavti nemocnici a dle pkladu Kristova navtvovala kadou nedli po slubch boch nemocn a slouila jim cel den. (Meh. IH. 263.) Podobn inili i jin svati. N e ovem dopo ruuj se nm jen ony s l u e b n s k u t k y m i l o s r d e n s t v , jich jest v pravd poteb. Nebot kdyby v nedli vbec vecky prce ku blahu chudch bez rozdlu byly dovoleny, pak by smly za tmto myslem vbec vichni emeslnci a ndennci sluebn prce konati, eho pece nelze hjiti." (Suarez.) Skutky milosrdenstv o m l o u v a j d o c e l a i o d v e e j n c h s l u e b b o c h ; vdyt ony jsou samy o sob vbornou slubou bo. (Jak. 1. 2 7 .) Kristus toti prav: Milosrdenstv chci a ne obti (Mat. 9 13.) t. j. skutkm milosrdenstv dvm pednost ped veejnmi slubami bomi. Je-li vak mono, tedy i pes to se mme sastniti slueb boch. Zde plat slova Kristova.' Tyto vci mli jste initi a onch neopoutti. (Mat. 23. 23.) Co vak mli by lid initi, kdyby bezprostedn ped slubami bomi vypukl por? Co, kdyby v tom ase pila povode? Rovn jsou d o v o l e n y vecky nepatrn prce. Vdy Bh n e c h c e , by lovk v nedli z a h l e l ; jest tedy dovoleno v nedli jako obyejn zametati, ndob umvati, istiti nebo zaivati pokozen prv odv; dle psti, potati, hrti, jako i vecko, co slou ku vzdln ducha.
O hch p r oti pikz n o s v c e n nedle.

Proti pikzn o svcen nedle se p r o h e u j e: 1. Kdo v nedli slu ebn p r c e bez poteby vykonv nebo je vyaduje.
msk csa Valentinin kval: Kdo znesvcuje nedli sluebnou prac, proheuje se svatokrde a vlv tm kaln vno do posvtnho kalicha." Kesan m v nedli popti odpoinku i svm p o d z e n m , ba i dobytku. (2. Moj. 20 . 8 . 10 .) Proto maj sluebn, tovaryi a pod zen hledti co nejdve opustiti slubu, ve kter nem ohou plniti sv nbo ensk povinnosti. Obyejn se m za to, e sluebn prce jest teprve tehdy tkm hchem, kdy n kdo bez nalhav poteby v nedli tak asi 3 hodiny t c e pracuje; e vak tce nehe, kdo nepracuje tce c e l 3 h o d i n y , nebo kdo po 3 hodiny kon s l u e b n o u p r c i l e h , nebo

83

kdo se d o m n v z njak, ovem neplatn piny, e j e s t o m l u v e n ; kdo od p r c e d r c e b e z p o d s t a t n p i n y j e s t donucen a z bzn ped velkou kodou pracuje. Kdo vak prac nedln dv velik p oh o r en, he tce, by pracoval jen chvli. Takovmu plat slova Spasitelova: Lpe by mu bylo, aby mlnsk kmen byl zaven na hrdlo jeho a po hen byl do propasti m osk. (Mat. 18. 6.) Ji idm hrozil B h : Kdo by soboty poskvrnil, s m r t u m e ; kdo by dlal v n dlo, zahyne due jeho z prostedku lidu svho. (2. Moj. 31. 14.)

2. Kdo lehkomysln zan ed b v nedln sluby bo.

Zbavy nedln bvaj asto pinou, e kesan zanedbvaj sluby bo. jak to blhovost, dlati ze dne noc a z noci den a k vli lehko myslnmu vyraen zanedbvati sv povinnosti k Bohu.* (Sv. Fr. Sal.)

3. Kdo se oddv takovmu v y r a e n , kter jest velmi h l u n nebo tlo pli u n a v u j e , nebo jest docela i h n ,
Takov vyraen jsou na p. hony, dlouh hran v kuelky, tanen zbavy. Poslednj obyejn svdj k nemravnosti, rvakm, pltvn penzi, zahlce a k nespokojenmu ivotu. Nejhorm vak jest, je-li v y r a e n hnm. Nebo kdo he, stv se otrokem, bla a v nedli kon nej hanebnj s l u b u . (Jan 8. 34.) Nedle m bti zasvcena slub bo a spse na due, a prv v tento den lid Boba nejvce urej a dui sv n ejsmrtelnj rny zasazuj. O bda n m ! Svtky nebes staly se s v t k y p e k l a . (Gaume.) Mnoz se t' na nedli, by pak, jsouce zbaveni prce, mohli hovti nepravosti. (Euseb. Caes.) S v t e k j e s t n e j l e p m v e d n m d n e m b l o v m . (Jan Schm idt.) bel si pon mez lidmi po dobn jako A p p o l o n i u s , vojevdce ukrutnho krle Antiocha syrskho; zstal se svmi 2 2 .0 0 0 vojky po cel tden zcela klidn v Jerusalm. v sobotu dal kde koho rdousiti. Rovn bel po cel tden nechv lidi na pokoji; jakmile vak pijde n edle, svd je ku vemonm hchm , k pe a vypnavosti v odvu, ku karbanu a tanci, ku hnm nvtvm, k nestdmosti v jdle a pit. (eb. Schm idt.) Muov na dohy peuj ve svtek hlavn o sv tlo, eny pak o svou ozdobu. pevrcenosti lidskho pokolen, je nejposvtnji ustanoven zneuv ke hchu. (Sv. Aug.) belsk nruivost po vdlku jest sice v nedli zapuzena, ale m se tak, jako by 7 jinch duch svtsk rozkoe, kte jsou hor ne onen, byli do lovka veli. Tito se zavs na prapory spolk zpvckch, steleckch, ha siskch a veternskch , rozrvaj ivot rodinn a pohlcuj nejen uspoen gro, ale i zlibu v prci. (Dr. Schmitz.) Bylo by vru jet lpe, kdyby lid v nedli pracovali na poli, ne-li kdy nedli znesvcuj hchem. (Sv. Aug.) Boha ureti jest zloinem, ureti jej vak v den jem u zasvcen, jest dvojnsobnm z loinem. (Meh.) Jest to jist d r u h s v a t o k r d e e , zneuv-li lovk dn svtench ke svtskmu blznn. (Sv. Cypr.) Kdo zneuv dne svtenho ke h c h u , podob se kostelnmu lupii, jen ni svat poklady. (Sv. Chrys.)
Pohnutky ku s v c e n n ed le.

1 . Svcenm nedle dochzme boho poehnn.

Povame jen, jak dobrotivm jest Bh ; d vlastn jen naeho klidu, nikoliv pak njak tk sluby. Tden m 168 hodin a z toho Bh uril

81

jen jedin kou pro sebe a i t bys chtl uiti ku svtskmu zam stnn?1 " (Sv. Chrys.) V Psm sv. se p ra v : Bh poehnal dni sedm m u. (l.M o j . 2. 3.), t. j. uinil ho dnem poehnanm. Kdo svt nedli, m tst v e svm jednn a konn. K d o n e d l i s v t v , t o m u s e v e d a v . Kritof Kolumbus na sv vzkumn cest kadou nedli na moi za stavil a odpoval; objevil astn Ameriku. (Spirago, Pklady str. 76.) Kdosvt nedli, toho chrn Bh ped netstm. Po ece Mississippi plavila se parn lod, na kter se musilo kadou nedli zbo pekldati. Jist n monk se zdrhal konati v nedli tuto zbytenou prc; byl proto proputn ze sluby. Za nkolik dn praskl kotel na on lodi a vtina lidu na n zahynula; onen bohabojn nmonk uel vak netst. (Meh. III. 2 4 6 .) Kdo svt nedli, tomu ehn Bh na majetku. Zbon ptel radil jistmu emeslnkovi, by v nedli nepracoval a slbil mu, e za pl roku pijde zase a nahrad mu kodu tm povstalou. Piel skuten, dovdl se vak, e emeslnk vzdor tomu, e nedli svtil, za ten . as vydlal mnohm vce,, ne-li dve. (Meh. III. 243.).

2. Znesvcovn nedle m za nsledek pozemskou bdu zvlt nemoc, chudobu a netst.

Nedle jest jako o h e ; ohe jest velikm dobrodinm pro ns, u vme-li ho vak patn, pin nm zhoubu a ni n majetek. Tak i nedle Svtme-li ji, prospv nm ; znesvcujeme-li ji vak, pin nm kodu. Jeliko id Na toho, kdo pracuje v nedli, dopout Bh mnoho t r e s t . ji nesvtili soboty, dopustil Bh, by msto Jerusalm Nabuchodonosorem bylo znieno a id odvedeni do zajet. (2, Esdr. 13. 18.) Nejobyenjm trestem n a ty, kte nedli znesvcuj a v tento den ani do kostela nejdou,. jest ten, e se stvaj o t r o k y v e c h h c h . (Ludv. fran.) Kdo v nedli se pacht po bohatstv svtskm, dochzej bohatstv hch a ztrcej po klady nebesk. (Sv. Amb.) Kdo pracuje bez pestn, pozbv zdrav. Dje se m u jako lovku, jen bez pestn stoup na horu bez odpoinku klesne. Odpoinek jest zkonem pro lovka; jako neme iti lovk bez: jdla, tak tak neme iti bez odpoinku." ( Ganne). Nedln prce ve m no hch t o v r n c h jest pinou, e dlnci tak asn tlesn hynou a p e d asn umraj. V tovrnch pad pomrn mnohem vce lid ne-li n a bojitch. Proto jest zachovvn nedlnho klidu nejen poadavkem nboen skm, nbr i pirozenou povinnost. Kdo pracuje v nedli, jest vrahem. Kdo pracuje v nedli, tomu prav B h: Navtvm t nenadle chudobou." (3. Moj. 26. 16.) Lid, kte pracuj i v nedli, nikam toho nedovedou. iVa nedln prci nespov dn poehnn. Nedln p rce- blova. prce. Bh trestv vdy tm, m kdo heil. (Moudr. 11. 17.) Kdo znesvcuje nedli z l a k o t y , dochz opaku toho, po em se pachtil; chudne.. Kdo pracuje v nedli, jest z l o d j e m ; nebo okrd Boha o jeho est.. O zlodji plat pslov: Jak nabyto, tak pozbyto." Proto kdo pracuje v nedli,, velmi asto pichzv o svj majetek a statek. Kdo pracuje v nedli,, m mnoho netst. Pro znesvcovn nedle pichz asto na cel n ro d y : neroda, krupobit, povode a jin zla. Nrodem, jen nem pravidelnhodne odpoinku, jsou a n . O nich vme, e ij ve velk bd, e jsou tlesn pln sel, zbabl a znemravnl a e mezi nimi velmi asto po vstvaj nkaliv nemoci. Vlka s Japonskem v r. 1894 95 ukzala velikou, mdlobu tohoto 400 million tajcho nroda.

85

3. lenost

Znesvcovn nedle pin bdu na rodinu a s p o

Zahrabv rodinu. Nebo n enavtvuj-li dov rodiny dnch slueb boch, pak p o z b v a j z n a l o s t i s v c h p o v i n n o s t a ocituj se na z c e st; otec se dopout prostopnost, matka jest lhostejnou, dt jsou n e vzanmi. Svazky, je poutaj leny rodiny, se uvoluj. Msto rje jest pod takovou stechou peklo. Mimo to otec, jen v nedli pracuje, n e m e vy plniti nejsvtj povinnosti, toti v y c h o v v a t i d t i . Vdyt v tdnu mlokdy se s dtmi me o b rati; toliko v nedli, kdy nepracuje, m pokdy, poznati, jak jsou jeho dti a me je pouovati. Je-li vak rodina zkaena, trp tm i s p o le n o s t; prv jako budova se hrout, jsou-li o t e s e n y j e j z k l a d y . Znesvcovnm nedle se tak stav veejn na odiv n e p o s l u n o s t k zkonm bom. Nsledek toho jest, e poddan pak pozbvaj cty i ku vrchnosti pozem sk: krlovsk, biskupsk, zkonodrn a otcovsk. Kdo nedli znesvcuj, pozbvaj znalosti a cviku v nboenstv, . zapomnaj zcela na Boha a svj posledn cl a d i v o , t. j. stvaj se podobnmi zveti. Pak ovem se vrac s u r o v s t a v p o h a n s k . Chrm a svcen nedle je st pehradou mezi kesany ryzmi a kesany dle jmna, mezi vyvolenmi a zavrenci. Ku kterm se lovk v nedli piznv, k tm bude n a vnosti n leeti. Nepat-li v nedli k rodin bo na zemi, bude z n i na vnosti vy louen. J a k j e s t t v n e d l e , t a k o v b u d e t v o j e s k o n v n . (Lerch.) Svcenm nedle shromaujeme si starky, kter trvaj na vky. (Sv. eh. Nz.)

Svcen nedle nikterak nepek o b c h o d n k m .

Se strany tovrnk se namtalo, e nedlnm klidem t r p v r o b a a e tedy jsou obchodn pokozovni. To vak nen sprvnm. Vdyt zkuenost u, e skrt-li se pimen doba pracovn , s l a d l n k s e s t u p u j e , take pak v tdnu se udl nejen vce, ale i znan lep prce. Jako oblouk, je-li pod napjat, pozbv prunosti, tak i dlnk pozbv svch sil, mus-li stle pracovati. I neptel nboenstv Rousseau prav: Chcete li uiniti nrod innm a pracovitm, dejte mu svtky. Dny, kter se takto ztrat, zpsob vce dobra, ne-li jin dny. V A n g l i i jest zaveden nejpsnj nedln klid ; vecky obchody, hostince, divadla atd. jsou zaveny, ano i pota a eleznice v nedli odpov. A pece nen na svt zem, hledc k prmyslu, kter by Anglii pedila. A jak psn podnes slav i d svou sobotu a pece z toho nemaj, jak je patrno, dn kody.

2, Pi kzn prce.
Prce jest bud t l e s n nebo d u e v n .
I dlnkm nleej nejen dlnci tovrn, sluhov, tovaryi, emeslnci a p., nbr i studujc, ednci, kn, uitel, lkai atd. Tito poslednj ovem nepracuj tolik rukam a, jako spe h l a v o u ; a tato prce jest vtinou mnohem n a m h a v j a napnavj, neli prce tlesn. Proto tak lid, kte svho ducha pli napnaj, obyejn nevypadaj dobe a asto onemocn nemoc nerv.

1.

Prce nehanob lovka,

ponvad Kristus

svm uenm a pkladem prci posvtil,

8 6

P o h a n povaovali prci za potupnou. I uen Cicero prav: Nectnm a sprostm jest kad vdlek ndennka. U pohan byly d v t d y , vzneen nebo prcedrcov a otroci, pracovnci. e m e s l n c i byli ve mnohch sttech vyloueni z obanskch sttnch prv. Ponvad pohan povaovali prci za konn neestn, za slubu otrockou, oddvali se zahlce nebo slub vlen. Tu piel Vykupitel a svm pkladem prci posvtil. Vyvolil si za pstouna t e s a e , po jeho boku pracoval a do 30. roku svho v k u ; nebot kdy pozdji uil v synagoze ve svm rodnm mst, pravili lid: Nenli tento tesaem ? (Mar. 6. 3.) Rovn si volil Kristus za. apotoly dlnky, toti r y b e . Ve svm podobenstv o dlncch na vinici dal na srozumnou, e pracovati musme, chceme-li dojiti spasen. (Mat. 20.) Proto se v e l i c m u o v nestydli za prci. Sv. Pavel i vydlval sv ivobyt prac rukou svch. (Sk. 20. 3 1 .); provozoval soukenictv. (Sk. 18. 3.) Sv. biskup Hilarius pracoval na poli. Alexandr Vel. kval: Pracovati jest krlovsk, zahleti jest otrock." C s a J o s e f II. oral n a poli u Rousinova n a Morav. ( Spirago, Pklady str. 77.) Vecky d c e r y K a r l a Vel . musily konati domc ensk prce. Kad len panovnickho rodu H o h e n z o 11 e r ns k h o mus se uit nkterm u emeslu. e m eslo a prce nesniuje lovka; ba spe zasluhuje cti, e se samostatn pracn a nam hav iv. (Leo XIII.) Jedin, co lovka poniuje, jest neest a pcha. A proto postaven s l u e b n nen neestnm. S l o u - l i dle rozkazu boho lovku, tedy neslou lovku, nbr B o h u , jen tak nadil. Vdyf ani Kristus nepiel, aby se jem u slouilo, nbr aby nm slouil. (Sv. Aug.) Stav onoho, jen nkterm u lovku slou, jest lepm ne-li stav onoho, jen jest otrokem sv nruivosti. (Sv. Aug.) Vecka povol n pat bu ke stavu u i t e l s k m u , nebo i v n o s t n i c k m u nebo v o j e n s k m u . Vecky tyto stavy jsou zajist estnmi.

2. Kad lovk m pracovati, ponvad nm Bh po pdu uloil prci za p o k n .

Ped pdem byla prce lovku zotavenm. Po pdu vak ekl Bh k Adamovi: V p o t u t v e s v vydlvati sob bude chlb svj, dokavad se nenavrt do zem, ze kter vzat jsi. (1. Moj. 3. 19.) A vsktutku jest lovk na svt n u c e n pracovati, jeliko mu zem nedv potebn vivy, nen-li zpracovna a obdlna. Kdyby tedy nikdo na zemi nepracoval, musilo by lidstvo h l a d e m z a h y n o u t i. lovk ct, e ji p i r o z e n o s t j e j p u d p r a c o v a t i ; to vidti i na zahalech. Byt i nechtli konati svch povinnost, pece se obraj nm jinm, by byli zam stnni. Mlo kdy shledvme, e by zcela nieho nedlali,, nbr nedlaj toho, co maj dlali. , lovk jest stvoen k prci, jako ptk k le tu . (Job 5. 7.) I zvata, jako vela (Psl. 6. 6.) a mravenec slou lovku za vzor pracovitosti. Jeliko tedy nam hav prce jest vl bo, m lovk o b t e prce o c h o t n s n e l i . Na prci se vztahuj i slova Kristova: Kdo nebere na sebe ke svho a nensleduje mne, nen mne hoden. (Mat. 10. 38.)

Pracovati mus k ad lovk, kter vbec m e praco vati. Proto prav sv. Pavel: N e c h c e - l i kdo dlati, a tak nej. (2. Thess. 3. 10.)
Vichni jsme zddili hch Adamv. Proto tak vichni musme za tento hch se kti, tedy i pracovati. Tedy dle toho i b o h mus praco-

87

vati; vdy me vnos sv prce dti 11a alm unu a dobr skutky. Boh, jen jako kad jin lovk obdrel od Boha jist d a r y , m jich uvati ku blahu lidstva; nem se podobati onomu mui v evandliu, jen sv hivny zakopal. Kdy se kdysi tzali jistho bohe, pro pod pracuje svma rukama, kdy u pece toho nepotebuje, odvtil: Vy patrn myslte, e mn Pn Bh dal r u c e n a d a r m o . " Proto tak sv. Benedikt dal svm e h o l n k m takovou eholi, kter je zavazuje stdav ku modlitb a prci Kdo n e m e pracovati, jest om luven; tedy dti, starci, nemocn a lid s tlesnou vadou. P roto neprav sv. Pavel: Kdo n e p r a c u j e , a nej, nbr: Kdo n e c h c e pracovati . . . "
v

3. lovk m pedevm konati povinnosti svho stavu.

V lidsk spolenosti jsou r o z l i n s t a v y (stav pochz od stti , ponvad jest to nco stlho, nem nitelnho); jsou kni, lkai, prvnci, emeslnci, vojci, svobodn, manel atd. Lidsk spolenost jest jako tlo-, na nm kad d m svj kol ( l . Kor. 12. 12.), nebo jako hodiny, v nich vecka koleka, velk i mal, do sebe zasahuj. B h sm po volv lovka k jistm u stavu (proto se stav jm enuje tak povoln"); Bh toti dv lovku jakousi zlibu, schopnost nebo pleitost k tomu. lovk tedy ct jaksi v n i t n p u z e n k nkterm u stavu; tomu se m podditi, jako tau ptci na podzim poslouchaj vrozenho jim od Boha pudu a thnou do teplejch krajin. Kdo vak tohoto puzen nedb, nbr se vtr do stavu, pro nj nem dn zliby, tomu se dje prv tak, jako tanm ptkm, kte na podzim neodlet; jako tito pozdji hynou, tak i tento obyejn k r vstc sv vn zhub. Proto se maj rodiov chrniti, nutiti dti sv ku povoln, k n mu oni nemaj chuti. Ponvad Bh uruje lovku povoln, tedy ten, kdo ve s v m p o v o l n pracuje, pracuje vlastn ve slu b bo. (Galura.) Proto m lovk p e d e v m j i n m p l n i t i p o v i n n o s t i s v h o s t a v u ; povinnostem slvu musej ustoupiti vecky jin povinnosti. Co k povoln nenle, jest hka a zahlka. (G alu ra) Mnohdy musme Boha k vli Bohu opustiti. (Sv. Fil. N.) lohou Kristovou bylo vykoupen lidstva; jakmile bylo teba pracovati o tto jeho loze, zapomn al na vecko ostatn. Vzpomeme na 12Ietho pacholka ve chrm (Luk. 2. 49.), nebo na rozmluvu se Sam aritnkou u studnice Jakobovy, kdy Kristus zapomnl i na pokrm. (Jan 4. 34.) Podobn si ponal M oj; kdy uslyel na hoe Sinaj od Boha, e nrod upadl do tkch hch, ihned odeel od Boha a el k lidu. (2. Moj. 32. 7.)

Dokonal plnn povinnost svh o povoln vede k d o konalosti.

Kdo pln svdomit povinnosti svho stavu, jest jist s v d o m i t m i v o s t a t n c h v c e c h . Povoln se podob hlavnmu kolu u stroje. Jde-li toto dobe, jde vecko dobe; zastav-li se toto, nemohou se ani ostatn pohybovati. Pro se pi svatoenn vdy na prvm mst hled na to, kterak onen lovk plnil povinnosti svho stavu? Mnoz lid se domnvaj, e as, nm aha a prce, kterou vnuj povinnostem svho stavu, jest ztracena pro slubu bo a spsu jejich due. Kterak vak se ml! N i m se nestanem e s v t m i r y c h l e j i , ne vrnm plnnm povinnost svho stavu. Kdo vak

8 8

se nech dblem svsti, a b y z a n e d b v a l p o v i n n o s t s v h o s t a v u a msto toho se modlil a konal nbon skutky, ten h r o m a d h c h n a h c h . Kdo nepln povinnost svho stavu, ten, byt i mrtv ksil, jest ve stavu tkho hchu a nen na cest spsy. (Sv. Fr. Sal.) N e c h c e - l i p r a c o v a t i , n e p o m e t i d n m o d l e n . Konn pobonost mus se diti podle povinnost naeho stavu. Pobonost, kter jest na odpor po vinnostem naeho stavu, jest jen lichou cnost. (Sv. F r. S.) dn stav, nen-li hn, nebrn nm dojiti vn blaenosti, ( l . Kor. 7. 17.)

4. By se nm prce daila, mme ji s Bohem poti a bhem prce astji na Boha vzpomnati.
B e z b o h o p o e h n n , m a r n n a e n a m h n . To vidme na bohatm rybolovu. (Luk. 5.) Vte mn, e ti dlnci vykonaj za den vce, pomh-li jim Bh, ne-li jinak deset dlnk pod. (Sv. Vine. P .) S B o h e m p o n i k a d d l o , p o d a s e t i a mi l o . Kterak Bh pomh tomu, kdo s Bohem zan, vidti na vtzstv Davidov nad Goliem. David toti ekl ped bojem obrovi: Ty pichz s meem, kopm a ttem, j vak pichzm k tob ve jm nu Hospodina, Boha zstup. (1. Krl. 1 7. 45.) Kdo vak zan prci bez modlitby, podob se vojku, jen jde do bitvy beze zbran. Ji sv. Pavel poaduje, bychom ped prac vzbudili dobr mysl; pravit: Bu e jte nebo pijete nebo cokoliv jinho inte, ite vecko ke cti bo. (1. Kor. 10. 31.) Zvykni si kati modlitbu, kterou se vzbuzuje dobr mysl. Pi vech svch skutcch musme si ponati tak, jako bychom mli vysteliti p ; musme se dobe dvati na cl. (Rodr.) kvej tedy ped prac aspo: ,,Ve jmnu Pn" nebo udlej k . Dt by napsalo, na tabulku sam nully. Byt byla tato ada null sebe del, pece neznamen nieho. Teprv kdy napeme ped nully slici, pak tato ada nco znamen. To se m s na prac. Nae prce sama v sob nem dn ceny; jakmile vak pracujeme ve jm nu bom, pak jakoby Bh napsal onu jedniku na ped, a nae prce jest poehnan a zslun. ' (Diessel.) Bhem prce mme initi, jako kdy p e m e ; namme pro opt a opt, bychom mohli dle psti. Pi prci vzhl lovk k Bohu, by obdrel novou slu ku prci. (W en.) Mme se podobati p l a v c m , kte co chvle se dvaj na magnetickou stelku, by svou lo dili. (Sv. Fr. S.) Mme se podobati a n d l m , kte, teba e slou lidem, pece souasn pat na tv bo. (Sv. Bonav.) Jako s t a v i t e l pi stavb budovy co chvle bere do ruky hlom r a mtko, tak i my, kte sob svmi dobrmi skutky takka stavme pbytek v nebesch, musme ustavin mti ped oima mtko lsky a konati ve z lsky k Bohu. (Sv. Fr. S a l) Proto prav sv. Pavel: Modlete se bez ustn." (1. Thess. 5. 17.) vykni si pi prci konoti steln modlit b y, jako: Pane, ku pomoci m pispj," nebo: Vecko ku cti mho Boha, ku vt cti a slv bo. Tvm heslem budi tedy: Modli se a pracuj (Ora et labora!), nebo: Ruka u prce, srdce u Boha.* (Sv. Citta.) Ponvad c e n a na prce zvis na dobrm myslu pi prci, jsou mnoh prce nejchudch lid ped Bohem zslunj, ne-li velkolep skutky onch mu, o kterch vyprvj djiny svtov

5 . Prce pin odplatu jest to jist druh s l u b y b o .

vnou,

ponvad

89

Ponvad prce byla uloena Adamovi v rji, kdy se ze svho poklesku -vyznal nebo-li vyzpovdal, z a p o k n , tedy ten, kdo pracuj e, pln vli bo, kon tedy skutek bohumil. Ponvad pak prce jest poknm nm od Boha uloenm, tedy jest aspo tak d o b r o u j a k o m o d l i t b a . Mnoz svtcov prav: P r c e j e s t n e j l e p m o d l i t b a . Sv. Frantiek Sal., nemohl-li se pro mnoh povinnosti svho povoln tolik modliti, ospravedloval se tmito slovy: Mme se na tomto svt modliti skutky a kony.u Bh odmuje prci jako kad jin dobr skutek. Nebot Kristus p rav : Hoden jest dlnk mzdy sv.* (L uk . 10. 7.) A sv. Pavel prav: Jedenkad vezme vlastn o d p l a t u p o d l e s v p r c e . " (1. Kor. 3. 8 .) Ponvad prce jest obtn a jest skutkem kajcm, tedy nm zjednv pede vm o d p u t n h c h . Krsn jest napom enut v listu B arnabov: Pracuj svma rukam a ku vysvobozen od svch hch." Kdy sv. Bernard vidl jistho pracovitho eholnka, pravil k nm u: Jen tak pracuj dle a nemus se nic bti o i s t c e . " Nadje na odmnu jest tchou pi kad prci; to vidme na kadm obchodnku. Pracuj k vli pomjejcmu zisku, my vak k vli nepomjejcmu. (Sv. Aug.) Nehle tedy pi prci tolik na odmnu pozemskou (na zisk), nbr mnohem vce na odmnu vnou. Nebo kdo jde jen za ziskem, te n brzy bude pracovati ledabyle a ztrat i odmnu vnou, kter n ehledal.

Ji zde n a z e m i pin prce velik uitek; in ns spokojenmi a vese l mi, zapuzuje hn mylenky a pod poruje b l ahobyt pozemsk.
P r c e m h o k k o en, al e s l a d k ovoce. Kdeto zahale se trp dlouhou chvl a sm se sebou jest nespokojen, lovk pracovit jest spokojen a proto i vesel. Vdom, e j sme nco vykonali nebo udlali, napluje ns rozko. innost zkracuje as, zahlka jej prodluuje. Piln pracovnk ct pravdu slov Kristovch: Jho m jest sladk a bm m lehk. (Mat. 11. 31.) Prce zapuzuje pokuen. M li nkdo na p. ped sebou d l e i t o u p r c i a ekne-li mu nkdo: Vedle v dom jest hudba a tan ec, odpov: Co je mn po tom ; mm dleitj vci na prci. Tak in i ten, kdo jest vdy zam stnn; at si mu zl duch dnem i noc naukv, on toho nedb. To dobe v zl duch a proto lidi praco vit nechv na pokoji. (Hunolt.) P r c e z a h n to, co l e n o c h a t r p . Kdo prac unavuje tlo, bude mti pokoj od smyslnch linut. Kdy kdysi kdosi ekl jistm u mnichu, aby pece tolikerou prac tla svho nemuil, odpovdl ppadn: Netrpm-li j tla, trp ono m ne. (Cassin.) Prce vede k pozem skm u blahobytu. Vela, kter v lt piln pracovala, odpov v zim klidn v le, jsouc opatena potravou. Prv tak si praco vit lovk zabezpeuje svou budoucnost. Jist chud man, je n si svou prac nashromdil velik jm n, byl u sentu obalovn z kouzelnictv. Tu on donesl ped soud sv nstroje a pravil: Hle, toto jsou m kouzeln prostedky. Mho potu vm vak ji nem ohu ukzati. P r a c o v i t o s t p i n e s t a chl b, z a h l k a pa k h a n b u a bdu.

3. 0 vyraen kesana.

1. Kdo pracuje, s m se tak smysln o u zbavou oberstviti; n ebot takov zbava jest prostedkem, bychom po vykonan prci n o v c h s i l nashromdili.

90

Oblouk stle napjat praskne. T lovk, jen bez ustn pracuje, stv se k prci neschopnm. Smysln zbavy psob tak mezi lidmi m n o h o d o b r h o ; pispvaj toti k rozmnoen lsky k blinmu a m nohdy se jimi zaehnv i neptelstv. Bh chce, bychom se zotavili; nebot B h z d i l p r o d u t a k , by nm ji sam a sebou skytala hojn rozkoe. Vzpomeme jen na ndheru barev a libou vni kvtin, na zpv ptactva, n a perozmanit druhy ovoce a p. Ba K r i s t u s s m b y l na hostinch, ano i na svatb. Ve svm podobenstv o m arnotratnm synu mluv Kristus o tanci, hudb a hodovn. (Luk. 15. 25.) Hostiny bvaly dve docela st bohosluby. P o e s t n z b a v y n e m e n i k d o z a k a z o v a t i.

2. Ne nesmme se p l i n oddvati zbavm a tak ne takovm zbavm, kter jsou h n ; konen nesmme tak pi zbav z a p o m n a t i n a B o h a .
Zbav mme uvati jen m rn; n e j s o u t c l e m n a e h o i v o t a , nbr jen prostedkem, bychom po vykonan prci nabyli novch sil. H r a n e m bti n i k d y c lem n a e h o ivota. Kdo se pli oddv zbavm, stv se lehkomyslnm, nespokojenm a obyejn upad do dluh. V e h o m o c k o d . Jako lk kod, poije-li se ho nad rnru, tak i zbavy, uv-li jich nkdo plin. Sl jest sice nejlepim koenm, ale d-li se j pli mnoho, pokaz se j pokrmy. Tak jest i se zbavami. Mme si tedy popti zbavy teprve tehdy, kdy jsm e v y k o n a l i s v p o v i n n o s t i . Kdo astji mysl na smrt, bude mrnji uvati smyslnch radost. Damokles nemohl jisti na nej nd hernj hostin, ponvad vidl, e nad jeho hlavou vis me na tenink nitce; prv tak bude dojista mlo zbav uvati ten, kdo si asto vzpomene, e me kad okamik umti, a e jeho due jest vdy v nebezpeenstv vnho zavren. (Spirago, Pklady str. 43.) Z a d n e n c h d n bohuel panuje u p i l i e n t o u h a p o z b a v c h . Vude plno oznmen o zbavch, sam slavnostn a zbavn spolkov shromdn. A pece pes to slyeti stle nakati na zl asy. Nen-li prv toto uplien honn se za zbavami hlavn pinou tchto nk? Povyraz se, ale jen krtce a zd k a! (Sv. Fr. Sal.) Nesmme si dle dovoliti dnch hnch zbav. Hn zbavy jsou na p. h ra o velk penze, na cti utrhn neb pomlouvn lid neptomnch, tipky, nem ravn ei nebo tupen nboenskch vc. Takovch zbav se mme psn varovati. Nevdn zajist dti, kter maj zlibu v tom, co otce u r ! I pi smyslnch zbavch mme myslit i na Boha a na svj cl. Radujte se v P n u . (Z. 31. 11.) Sv. Karel Bor. pr hrl kdysi na kulenku; byv otzn, co by dlal, kdyby m l hned nastati posledn soud, odpovdl: J bych to dohrl; nebot to inm ku cti bo a myslm pi tom na Boha." (Spirago, Pklady str. 145.)

4. 0 volb stavu.
Pijde-li pocestn na sv cest k mstu, kde se cesty k i u j , mus dti pozor, aby se neoctl na neprav cest. Tak i lovk, jen na sv pouti k nebesm se octne v okamiku, kdy si m voliti budouc povoln, mus bti velmi opatrnm, by se nechybil se svm povolnm.

 91

1 . S t a v e m nazvme ony zvltn prce a povinnosti, je nkdo pro blaho lovenstva na sebe vzal.
lovk jest stvoen ku prci jako ptk k letu. (Job. 5 . 7.) To je patrno ji z tohoto: Kdeto zvatm poskytuje zem sama sebou potebn potravy, lovk naproti tomu nenachz potebn vivy, neobdlv-li zem. A kdeto zvata vtinou ji od svho vylhnut jsou na tle pokryta dle poteby pem, vlnou, ttinami, srst, upinami a p., lovk naproti tomu se rod pln nah (jako by ani nepatil na tuto zemi). lovk jest tedy nucen, zjednati si sm svou prac, e h o m u p r o d a o d e p e l a . Tedy pedevm poteba potravy, odvu a obydl pobd jej k innosti. Jak jest i ze sv. Psm a patrno, musil si pvodn kad sm opatiti vecko, eho bylo teba k jeho ivobyt; vail si pokrmy (vzpomeme na Jakobovu oovici), zabjel zvata, jejich ko se odval, stavl si svj pbytek a t. d. Mnohdy byli lid donuceni (nsledkem netst, loupenk, dravch zvat a p.) vzjemn se podporovati. Ponenhlu poznali, e jest mnohem lepm, o d d l-li s e jednotliv prce od s e b e . Nebo lid pozorovali na rozlinch lidech, e ji od pirozenosti nebo nsledkem dlouhho cviku jsou k jistm vcem s c h o p n j m i a o b r a t n j m i a e tedy onu prci m nohem lpe konaj. Tak uznvali, e rozdli li se jednotliv prce, prce bude m nohem snadnj. Tak povstaly ponenhlu rozlin s t a v y ; jedni stavli domy, jin hotovili odv, opt jin se zabval rolnictvm. (ivnostnci.) Jin zase se obrali tm, e zkuenosti a vynlezy pi rozlinch pracech jinm sdlovali (stav uitelsk). A opt jin mli za kol, spolenost ped neptely chrniti a starati se o vnin pokoj (stav vojensk). Vecky tyto stavy do sebe zasahuj, jako koleka ve s t r o j i h o d i n o v m ; vzjemn se dopluj a podporuj jako dy jednoho tla.

2 . Volba stavu jest vc nad mru d l e i t ; nebo n a astn volb stavu zpravidla zvis n a e pozemsk t s t , blaho s p o l e n o s t i a nae vn s p s a .
Kdo si zvolil povoln, ku kterm u se hod, docl vce na svt; jeho prce se mu budou daiti, bude tedy spokojenm a u lid venm a ctnm. Podob se lodi, kter pluje po proudu za pznivho vtru a tedy rychleji k . cli spje. Kdo vak si zvolil stav, k nmu se nehod, bude v d y n e s p o k o je n m ; povede se mu jako lovku, kter vzal na sebe tk bm, jeho vak neme unsti. Rovn takov lovk lidsk spolenosti jen kod, msto aby j prospval; ba me zpsobiti i velik netst, zvlt m-li dleit postaven, pro n nen schopen. Takov jest ve spolenosti lidsk tm, m jest nemocn d na tle. A proto takov lovk se nachz v nebezpe, e ztrat vnou blaenost. Nebo pi soudu bude Bh hledti hlavn na plnn povinnost stavu, jeliko plnn jich jest povinnost s p r a v e d l n o s t i . Ji na svt jest lovk zodpovdnm svm pedstavenm za p ln n svch povinnost. Pom nm e tak, e se p l a t za plnn povinnost stavu.

3. Volce povoln idme se tmito z s a d a m i : 1. Volme si povoln, k nmu mme s c h o p n o s t a nklonnost.

R o s t l i n u urenou pro jn podneb nesmme pesaditi na sever, sice zakrn a nenese plod. A v l a t o v k y , kter u ns vydr a nalz

92

potravu jen v teplej dob roku, nesmme v zim u ns chovati, sice zahyne. Tak tak kad lovk mus dbti s c h o p n o s t (vloh, nadn), Bohem mu propjench. Tyto schopnost musej bti pouity a vzdlny; to dv Kristus na srozumnou podobenstvm o h i v n c h . (Mat. 25. Luk. 19.) Kdo pak by msto krvy zapahl do vozu hus, nebo msto psa choval kozu ke hldn domu? Prv tak nerozumn by si ponal, kdo si vol povoln, k nmu nem dnch schopnost. Hled-li ji ten, jen kupuje nov oblek, na to, aby mu odv pilhal, tedy tm vce jest teba hledli, by stav, jej si chceme voliti, byl pro nas pimenm. Akoliv obyejn nklonnost k jistm u stavu pochz odtud, ponvad lovk ct v sob schopnost k tomuto stavu, nicmn se stv, e lovk m vce nchylnost k jistm u stavu, a l e d n s c h o p n o s t i . V tomto ppad jest ona nklonnost nerozumnou, a lovk, jen pece nedostal rozumu od Boha na darmo, mus ji potlaovali. Zalb-li se na p. nkomu stav vojensk, protoe se mu lb vojensk kabt, je to nerozum n nklonnost, nem -li onen lovk zrove i zmuilosti a vytrvalosti v nebezpe. Zcela jinak se m, je-li lovk k jistmu stavu vce z p s o b i l m , ale nem k nmu d n c h u t i . Nechu v tomto ppad pochz obyejn odtud, e si lovk povinnosti onoho stavu pedstavuje tmi, ne-li skuten jsou. Jakmile vak lovk onen stav si zvol, obyejn se dostavuje potom i zliba; nebot lovk vid, e bm ono nen tak tk a prce, kter se da, napluje jej radost. Ctil-li by lovk v sob s c h o p n o s t k n k o l i k e r m u p o v o l n , pak a si zvol stav, ku ktermu ct vt chut neb zlibu.

2. Pi volb stavu nemme se neehati vsti p o u z e p o z e m s k m i ohledy, jako n a p. ohledem na penze, na poitky a na pbuzenstvo.
Pi volb stavu rovn plat slova Kristova: Hledejte nejprve krlovstv boho a spravedlnosti jeho a vechno ostatn bude vm pidno. (Mat. 6. 3 3 .); a dle: Co by prosplo lovku, kdyby cel svt zskal, ale na sv dui kodu utrpl. (Mat. 16. 2 t) Proto se pedevm tam e: Ve kterm stavu budu moci se svmi vlohami vykonati nejvce dobrh o a zskali si zsluh pro nebe? Chybuj, kdo statky a poitky pozemsk za n ejvy dobro povaujce a vyho cle neznajce, se pouze t : Ve kterm stavu budu mti nejvce pohodl, nejvt pjmy, nejvce vnosti, nejrychlej zaopaten a p. ? Ponvad tito mysl pouze na svj v l a s t n p r o s p c h , budou pozdji povaovati sv povinnosti jen za vc vedlej a ve s p o l e n o s t i budou tm, m jest p o l m a n k o l e k o v hodinkch. Pijde vak na n tak s p r a v e d l i v t r e s t ; nebot brzy se ve svm povoln pesvd, e lidsk ivot nen dobou n, nbr dobou setby, ne dobou poitk, nbr dobou prce a u trp e n ; brzy poznaj, e povinnosti a obte povoln jejich jsou tmi, ne-li oekvan prospch a poitky a proto budou n e s p o k o j e n m i ; ba ani dn zvltn cty nedojdou pro svou patrnou nechu a nezpsobilost. Zvolil-li si na p. nkdo ivot e h o l n v domnn, e v nm najde pohodl, brzy se sklm e; nebo pozn, e ivot ten vyaduje tkho sebezaprn a odkn. Poetile jedn i ten, kdo povauje za hanbu, zvoliti si njak ni zamstnn, ne-li ml jeho o t e c , a kdo bez potebnch schopnost se pacht za vym povolnm ne-li m jeho otec. Tot plat o tom, kdo se beze veho rozhodne pro jist stav, protoe ho r o d i o v do nho vnutili. Tm vak nen nikterak eeno, e bychom nemli nikterak dbli i asnch

93

vhod jistho stavu. Naopak, dve ne volme, mme uvaovati, najdeme-li v tom i onom stavu pimenho p o e s t n h o zaopaten. Nebot kdo by ve svm stavu nenael pimenho zaopaten, snadno by mohl upadnouti do pokuen, by si na jmu svho stavu nedovolenm zpsobem k pnzm pomhal. Tm tak nen eeno, e bychom nemli nieho dti na pn rodi.

3. Mme se tzati o r a d u rodi a zkuench ptel.

Psmo sv. napom n: Synu, bez rady nic n ei a po inku nebude eleti. (Sir. 32. 24.) Na prvm mst se porame S rodii. Nebo jednak jsou zkuenjmi a maj lep rozum ne dti; jednak maj ke svm dtem vt l s k u ne lid ciz, a proto jim jejich blaho le nejvce na srdci. Z tohoto dvodu jsou rodiov nejlepmi rdci svch dt. Ne asto se zde c h y b u j e v e d v o j p i n ; buto dti nedbaj dobe mnn rady svch rodi, nebo zase rodiov nut dti k povoln, k nmu ony dn chuti nem aj; mnohdy je i zdruj od povoln, k n mu maj chu. V takovm ppad daj rodiov na dtech poslunost, kterou jim dti nejsou povinny. Vdy ne rodiov, nbr Tvrce vm dv povoln k jistm u stavu. Nu t - l i vak rodiov dti ku stavu, k nmu jich Bh nepovolal, in sv dti do smrti n eastnmi. Toto nucen pochz mnohdy odtud, e se rodiov nechvaj vsti s o b e c k o s t a c t i d o s t . T u se vypluj slova Kristova: Neptel lovka jsou domc jeho. (Mat. 20. 36.) Tak chtli prince Eugena savojskho nutiti jeho rodiov ku stavu knskm u; on vsak ctil v sob nadn vojvdcovsk a zvolil si stav vojensk. Jakoto vojk vykonal m ilinkrt vce pro lidstvo a nboenstv, ne-Ii by jakoto nespokojen knz byl mohl vykonati. Prv tak nespravedliv jednaj rodiov, kte sv dti odvracej od stavu knskho nebo eholnho, k nm u je Bh patrn povolal, nebo dlaj-li jim v tom pekky. Ji Kristus jakoto 121 e t p a c h o l k svm ponnm dal svm rodim na srozumnou, e nemaj prva, peketi m u v povoln, k nmu jej Bh uril. Mimo rodie tame se i jinch zkuench a poctivch lid; tedy takovch, kte dobe znaj l i d i i p o v o l n l i d s k a kte tak maj smysl pro radost i utrpen svch blinch. Bylo by chybou, tzati se lid, kte nemaj tuen o dleitosti volby stavu a kte nemaj dnch ivotnch zkuenost; n ebo takovch, kterm nezle na blahu blinch, nbr jen pedevm a ve vem toliko na jejich prospchu. Kdo se takovch neschopnch rdc rad, pon si jako ten, kdo chce stavti dm a msto aby el ke staviteli, rad se hrne. Jakoto otcovskho ptele a rdce lze vdy doporuiti horlivho s p r v c e d u c h o v n h o .

4. Mme proiti B o h a za osvcen rozumu a pomoc.

Nen-li dobe vidti cestu, kterou chceme jiti, bereme si n a pomoc svtlo. Tak pi volb stavu bereme na pomoc nejprve p i r o z e n s v t l o , toti rozum, pemlme o povinnostech onoho stavu a o vhodch jeho, jako i o sv zpsobilosti k nmu. Ne toto svtlo ve mnohch ppadech nepostauje. Jest tedy mimo to poteba, vyprositi si i nadpirozenho s v t l a s h r y . Nelze si mysliti, e by nm Bh v t a k d l e i t e m o k a m i k u , na nm do jist mry zvis nae asn i vn blaho, nepispl svtlem sv milosti. e Bh mnohdy i n p a d n m z p s o b e m lovku usnadn volbu povoln, vidme na povoln mnohch prorok a apotol. Moje povolal Bh z hocho kee, Pavla ped mstem Damakem, apotola Matoue u celnice, kde mu Kristus pravil: Pojd, nsleduj m n e. (Mat. 9. 9.) Vzpomeme tak,

94

kterak byla povolna panna orletisk Jeanne d Arc. ( 1431.) Ne takov povoln, kde Bh bezprostedn zasahuje, bv dkm a to jen u osob, kter Bh uril k nemu obzvltnmu. Obyejn oznamuje Bh svou vli c e s t o u p i r o z e n o u , tm na p., e se pihod nco, z eho lovk pozn, co by ml initi. Tak e vypravuje o sv. Ambroi, biskupu milnskm, e piel jako mstodritel k volb biskupa v Miln, by udroval pi n klid a podek. Kdy se strany nemohly dohodnouti, zvolalo jaksi d t : Ambro budi biskupem, nae vekeren lid volal stejn jako ono dt. Ambro vidl v tom pokyn vle bo a pijal onen ad. (3 7 4 .) e Bh sm lidi povolv, dv Kristus apotolm na srozumnou slovy: Ne vy jste mne vyvolili, nbr j jsem vyvolil vs. (Jan 15. 16.) Proto se mme modliti zvlt bezprostedn ped volbou stavu: Boe, uka mn cestu, po kter mm kreti. (. 142. 8.)

5. Nemme se nechat i odstraiti p e k k a m i , etme-li, e jsme k jistm u stavu o b z v l t povolni.

Mnoz muov ctili, e maj n e o b y e j n n a d n k jistm u stavu, nebo p o z n a l i obzvlt jasn, k emu je Bh povolal. V obojm ppad, jest zodpovdnost tchto mu velik. Nebo m vce sc h o p n o s t kdo obdrel, tm vt bude jeho zodpovdnost. Povede-li se zle ji onomu slu ebnku, jen pinesl zpt z a k o p a n o u h i v n u , kterak se teprve povede tomu, jen proto, e si patn zvolil stav, s mnohmi hivnami Bohem je m u propjenmi netil! Povimnme si podobenstv Kristova o hivnch. (Mat. 25. 15.) A jako p r o u d , kter opustil eit prodou mu vykzanho a nov si raz, m nohem vt spousty psob, ne li mal potek, jen se odchlil od svho bhu, tak i lovk, jen obdrel obzvltn nadn k ji stmu stavu, ale lehkomysln si vol stav jin, zpsob kodu a n etst, spo lenosti lidsk. Tak ten, kdo jasn poznv svou obzvltn zpso bilost k jistm u stavu, m vt zodpovdnost; nebo kad sluebnk, jen lpe zn vli pna svho a j neplnil, bude v c e r a n a m i bi t . (Luk. 12. 4 7.) Proto se nemaj takov muov nechati h ned odstraiti p e k k a m i . Bh ve sv moudrosti tyto pekky mysln dopout; chce blaenost dti jen tm, kdo b o j o v a l i . A peteme-li ivotopisy velikch mu a dobro dinc lidstva, najdeme skuten, e vtina z nich v silou smovala za povolnm, kter v sob ctili, a nenechali se odstraiti dnou pekkou ve sv snaze. Vzpomeme na obuvnickho tovarye K o l p i n g a v Koln, pozdjho knze a zakladatele katol. tovaryskch spolk ; na tkalcovskho tovarye a pozdjho fare K n e i p p a , jen se stal svtoznmm svm l enm vodou; na pekaskho tovarye bl. H o f b a u e r a , pozdjho knze a apotola vdeskho. Vzpomeme tak na prince E u g e n a S a v o j s k h o , jen ctil v sob velik nadn vojevdcovsk a se m arn uchzel nejprve na dvoe francouzskm, potom vak s vsledkem na csaskm dvoe vdeskm o pimen msto ve vojt; svmi etnmi vtzstvmi nad Turky zskal si nesmrtelnch zsluh o Rakousko a o cel kesanstv, ( f 1736.)

6. Povoln si mme voliti teprve tehdy, kdy se v ns schopnost a nklonnost ji v y v i n u l a a kdy ji tak mme potebn rozum k tornu.
V mld velmi asto n k l o n o s t p e d b h s c h o p n o s t . Jak ji vidme ze hry dt, blouznn dt pro zamstnn a prce hned tohoto, hned onoho stavu, jakmile jich jen jednou spatily. Jen velmi zdka u kazuje se

95

ji zhy schopnost k jistmu povoln: tak tomu bylo na p. u M o z a r t a ( t 1791), jen ji v 6. roce jevil takov hudebn nadn, e ho mnoz lid povaovali za kouzelnka. Jeho vynikajc nadn k umn hudebnm u bylo tedy ji tehdy nezvratnm. Ne skoro vdy jest ku volb povoln nejp hodnj ona doba, ve kter je dokoneno v e o b e c n p e d b n v z d l n lovka; nebo v tto dob se obyejn ukazuj zvltn nklonnosti a vlohy a jest tak patrno, m-li lovk k tomu neb onomu stavu douc t l e s n o u schopnost. Proto tak shledvme, e pedbn vzdln ve kolch jest obyejn vestrann , take se schopnosti mohou rozvinouti a ukzati rozlinm smrem. Po dokonen veobecnho pedbnho vzdln m ji tak lovk potebnou z r a l o s t r o z u m u , kter je teba ku vci tak dleit.

7. Pozn-li nkdo a pozdji, e s e c h y b i l se svm povo lnm, m ho opustiti; nen-li to vak mono, m si hledti pom hati obzvltn pl a m se k Bohu modliti za pomoc.
Jakmile se na p. uke, e njak s t u d u j c jinoch nem dnho nadn, maj ho rodiov vzti ze koly a dti jej k onomu povoln, ku kterm u m schopnosti. Jinak se vak m, stal-li se nkdo na p. knzem i pak teprve poznv, e se chybil se svm povolnm. Tohoto stavu neme opustiti dovolenm zpsobem. Zde plat slova sv. A ugustina: Nejsi-li povoln, h l e a b y s b y l p o v o l n . Nmahou, velikou pl a dvrou v Boha do clili mnoz muov nadlidskch vsledk. A zkuenost ukazuje, e ji i ve kole mnohdy ci prostednho nadn, jsou li hodn piln, daleko lepch vsledk docl, ne-li ci nadan. Pl tedy lze docliti velikch vc. A m je st o b t n j m j i s t p o s t a v e n , tm vce nm pomh milost bo. Proto prav svt Leo Vel.: Ten, jen mn dal ad, d mn i slu k nm u a bude mm pomocnkem." Tto bo pomoci se doadujme m o d l i t b o u . Kdo pros, obdr." (Mat. 7. 8.-)

0 pateru pikzn crkevnch.

1. Patero pikzn crkevnch jest do plkem tetho pikzn boho.
Prvn pikzn crkevn toti porou, bychom svcen ned le m nohdy i v tdnu opakovali, bychom takto Bohu dkovali za zvltn milosti. Druh pikzn crkevn naizuje, kterak mme svtiti nedli a jej opakovn. tvrt pikzn crken naizuje, kterak mme svtiti nejdleitj ze vech nedl, toti nedli velikono n. Tet a pt pikzn crkevn naizuje, kterak se mme pipravovati na nedli a na nejvt s v tky roku crkevnh o .

2. Jsme p s n zavzni, zachovvati

96

pikzn crkevn, nebo neposlunost crkve jest neposlunost Krista.

Kristus odevzdal crkvi t u t m o c , k t e r o u s m obdrel od svho Otce; pravil apotolm : Jako mne poslal Otec, tak i j poslm vs- (Jan 20. 21.) P o r o u - l i tedy c r k e v nco, jest to tak, jako by to p o r o u e l K r i s t u s s m ; proto ekl K ristus: Cokoli svete na zemi, bude svzno i na nebi". (Mat. 18 18.) Kdo tedy n eposlouch crkve, n e p o s l o u c h s a m h o K r i s t a ; proto pravil Kristus apotolm : Kdo vmi pohrd, mnou pohrd. (Luk. 10. 1 ,:.) Kristus nazv crkev a pipodobuje ji o v i n c i na znamen, e vc maj poslouchat! svch duchovn ch pedstavench. Jako kad spolenost m prvo dvati zkony, podle nich se musej poddan diti, tak jest i v crkvi. C r k e v jest pro ns sty boskmi, k t e r n m o z n a m u j vl i bo .

Kdo tedy nkter pikzn crkevn m y s l n a le h k o v n pestupuje, dopout se smrtelnho hchu.

Proto pravil Kristus, e ten, kdo crkve neposlechne, m bti p o v a o v n j a k o z a p o h a n a . (Mat. 18. 17.) Ve Star. zk. se hrozilo trestem sm rti tomu, kdo by z p c h y nechtl poslechnouti v e l e k n z e . (5. Moj. 17. 12.) Z toho je patrno, e ji tenkrte h ru b neposlunost duchovn vrchnosti se povaovala za tk hch,

3. Pedstaven crkevn jsou oprvnni, z dleitch pin vc od zachovvn nkterho pikzn crkevnho os v ob o diti (dispensovati).
Kristus toti prav apotolm : Cokoli rozvete na zemi, bude roz vzno i na nebi. (Mat. 18. 18.) Proto mnoz biskupov dovoluj povati masa v ony ptky, na kter pipad svtek. Ve mnohch zemch peloil pape svtky na nsledujc na n nedli. Kdeto pikzn crkevn mo hou bti zruena, pikzn b o naproti tomu nemohou bti n i k d y zruena.

1. 0 svcen svtk.
1. V prvnm pikzn crkevnm naizuje nm crkev svtiti tyto sv tk y : 7 svtk Pn, 5 svtk Panny Marie, 3 svtky svtch a svtky patron zemskch.
Mnoh z tchto svtk svtili ji prvn kesan, by si takto kadoron pipamatovvali dleit d j i n n u d l o s t i a obzvltn dobrodin bo. Svtky byly ustanoveny, by to, co se jednou stalo, navdy potrvalo v p a m t i vcch. (Sv. P etr Chrys.) Svtky jsou ustanoveny na pamtku d o b r o d i n b o c h , , bychom takto Boha chvlili a jem u d k o v a l i . (Sv. Vine. Fer.) Bohuel vak mnoz se staraj jen o to, by se na svtky svtch potili jen'lepm p o k r m e m , jako by mohli bti uctni jdlem a pitm ti, kte prv postem a sebezaprnm se hledli zalbili Bohu. (Sv. Jeron.) Poet svtk jest v rozlinch zemch rzn-

97

S e d m slavnost P n jes t : 1. Hod bo v n o n . 2. Slavnost obezn Pn nebo Nov rok. 3. Slavnost sv. t krl. 4. Hod bo velikonon. 5. Slavnost na nebe vstoup e n Pn. 6. Hod bo s v a t o d u n . 7. Slavnost boho Tla.
Hod bo vnon, velikonon a svatodun jsou ti hlavn svtky. Ponvad pak narozen Pn, vzken Pn a sesln D ucha sv. jsou h l a v n m i u d l o s t m i , proto se tyto ti zm nn udlosti obzvlt oslavuj ; po h o d u b o m v n o n m nsleduje jet druh svtek, toti svtek sv. tpna; a rovn na Velikonoce a sv. Duch se svt dva dny. (O tchto svtcch viz I. 113. 130. ) I. Hod bo vnon pipad 25. p r o s i n c e , tedy v dob, kdy u ns dne zase pibv. (Kristus svtlo svta1 pilo.) 1 2. Slavnost obezn Pn jest za 8 d n po hodu bom vnonm. Nyn slavme v ten den tak Nov rok. V d vjch stoletch se slavil Nov rok o Vnocch, ve stedovku na svtek Zvstovn Panny Marie, tedy 25. bezna. 3. Slavnost SV. t krl (tak Z j e v e n P n " nazvan, patrn proto, e se zjevila krlm hvzda), jest 6. l e d n a . Tento den jest svtkem pohan, po ppad svtkem nrod pohanskch na kesanstv obrcench. 4. Hod b o velikonon, slavnost vzken Pn a zrove pamtka naeho budoucho z mrtvch vstn kon se z ja r a (kdy i proda se probouz) a to prvn nedli po prvnm jarnm plku (rovnodennost 21. bezna). Velikonoce n e pipadaj kad rok na t den; slav se mezi 22. beznem a 25. dubnem . 5. Slavn ost Na nebe v s t oupen Pn jest za 40 dn po Velikonoci. 6. Hod bo svatodun, slavnost to sesln Ducha sv. a narozen in sv. crkve, jest 10. den po na nebe vstoupen Pn, tedy 50. den po Veliko noci. 7. Slavnost boho Tla jest ve tvrtek v druhm tdnu po sv. Duchu (po nejsv. Trojici), m se nm pipomn: Po sesln Ducha sv. zaali sv. apotolov podvati Tlo K ristovo; a Kristus, akoliv vstoupil na nebesa, pece pebv s nmi v nejsv. svtosti oltn.

P t slavnost Matky bo jest: 1. Svt e k neposkvrn nho poet (8. prosince), 2. Oiovn Panny Marie (2. nora), 3. Zvstovn Panny Marie (25. bezna), 4. Nanebevzet Panny Mari e (15. srpna), 5. Narozen Panny Marie (8. z).
ivot Matky bo jest nerozlun spojen s ivotem K ristovm ; proto mme tolik svtk marianskch. H v z d n k o r u n a kolem hlavy Panny Marie znzoruje svtky ku cti Panny Marie. I. Svtek n eposkvrnnho P o e t pad velmi vznamn do a d v e n t u , jen nm znzoruje 4 0 0 0 let ped Kr. (8. prosince), ponvad ped Kristem lid oekvali onu n eposkvrnnou enu, kter mla p o t i t i h l a v u h a d o v u . 2. Svtek O i ovn Pann y Ma r ie 2. nora, kdy ji npadnji dne pibv a kdy se kon prvod se svtlem, nm pipomn, e P ann Marii jsme zavzni dky za s v t l o s v t a " . Ponvad pak pipad 40. den po narozen Pn, pi pomn nm tak obtovn Pn ve chrm a slova S i m e o n o v a , jen nazval Spasitele svtlem k osvcen n rod". 3 . Svtek Z vstovn Panny Marie 25. bezna (9 msc ped narozenm Pn) pedstavuje nm poselstv andlovo a vtlen Kristovo. 4. Svtek Nanebevzet Panny Marie 15. srpna ne bez piny se slav po dokonan ni . Maria, kterou svtcov pro jej zsluhy pirovnvaj k rv a jinm uitenm rostlinm ,

98

pipomn nm mimovoln pi svm blaenm skonn n . n toti jsou pedobrazem on velik odmny, kter se jedenkrte dostane zbonm kesanm v nebesch. 5- Svtek Narozen Panny Marie pipad 8. z. Crkev slav u vech svtch d e n m r t n , ponvad tento den byl pro n dnem narozen pro ivot vn. U Marie (rovn u Krista a sv. Jana K.) slav d e n n a r o z e n , ponvad Maria ji pi svm narozen byla pln svtou.

Ti svtky Svatch jsou: 1 Svtek sv. tp n a(26. pros.), 2. svtek sv. knat apotolskch Petra a Pavla (29. ervna), 3. svtek Vech svtch (1. listop.).
Ve mnohch diecesch v N m e c k u slav se i svtek sv. J o sefa

(19. bezna) a den narozen SV. Jana K. (24. ervna).

Sv t ky patron ze mskch jsou rozlin v jednotlivch zemch.

V D o l n . R a k o u s c h se slav na p. svtek sv. Leopolda, v Uhrch sv. tpna, krle, v C e c h c h sv. Jana Nep. a sv. Vclava, n a M o r a v sv. Cyrilla a Methoda, ve Slezsku sv. Hedviky, v Solnobradsku sv. Buperta, ve trsku sv. Josefa, v Korutansku sv. Jilj. V N m e c k u se slav tyto svtky v jednotlivch dioecesch: v augsbursk sv. Oldicha, v ezensk sv. Volfganga, ve w rzbursk sv. Kilina, v passovsk sv. Valentina, v eichstttsk sv. Villibalda, v ermelandsk sv. Vojtcha, v poznask sv. Stanislava.

Vecky tyto svtky se dl na p o h y b l i v a s t l . Stle se svt kad rok v t den, pohybliv vak nikoliv.
Stl svtky jso u : vecky svtky Panny Marie a svtch, Vnoce, Obezn Pn, sv. t krl. (Ve jest uvedeno, kdy tyto svtky pipadaj). Pohybliv svtky jsou: Ve l i k o n o c e (slav se mezi 22. bezn em a 25. dubnem ), N a n e b e v s t o u p e n P n (4 0 . den po Velikonoci), s v a t o d u n s v t k y (50 . den po Velikonoci), B o T l o (ve tvrtek ve druhm tdnu po sv. Duchu). Crkev ustanovila nkter svtky n a m s t s l a v n o s t S t a r h o z k o n a jako Velikonoce a svatodun svtky, ponvad ony slav nosti starozkonn byly pedobrazy svtk kesanskch, tedy doly svho vyplnn v tchto svtcch kesanskch. Rovn crkev poloila mnoh svtky v d o b u p o h a n s k c h s l a v n o s t , jako Narozen Pn, v dobu pohan skch slavnost, kdy pohan ku poct svho boha slu nce slavili tak zv. velik noci ; dle Hromnice na potek nora, kdy dne npadn pibv a kdy prv proto pohan konvali pochodov prvody ku poct svch boh. To crkev inila proto, by onm pohanskm slavnostem dala kesansk v znam, aby takto pohan snadnji byli zskn ve kesansk. Mnoh svtky byly poloeny na n e d l i (na p. Jm na Je, nejsv. Trojice, Jm na P anny Marie), aby se poet dn svtench, v tdnu pipadajcch, jen bez toho ji byl znan, jet nerozmnooval.

2. Svtky zasvcen mme prv tak S V t i t i jako nedli; mme se tedy v n ich zdrovati
sluebn prce a astniti se veejnch slueb boch.
Poet zasvcench svtk nen stejn ve vech zemch. Ve mnohch zemch byly n kter zasvcen svtky na dost biskup papei peloeny

99

na n s l e d u j c p o nich n e dli, jako na p. v Prusku a sev. Americe. T o se dilo pomry asovmi a mstnmi. Rovn zkuenost ukzala, e plin poet svtk ml prv opan vsledek, ne kter . jimi ml bti dosaen. V e c k y s v t k y j s o u s t k o u r o k u c r k e v n h o .

2. 0 roce crkevnm.
Ji id mimo sobotu svtili cel mnostv svtk na pam tku dlei tch udlost; na p. na pamtku vchodu z Egypta slavili slavnost v e l i k o n o n , za 50 dn po n na pamtku dn zkona na hoe Sinaj slavnost L e t n i c , na podzim s l a v n o s t s t n k na pamtku pebvn Israelit na pouti. Takto si id stavili ped oi cel sv djiny. Cosi podobnho in crk ev; kadodenn pedstavuje minul udlosti ze ivota Kristova jako by se prv dly ped naima oima.

1. Rok crkevn jest kadoron se opa kujc a nzorn pedstavovn ivota K ri stova a doby ped Kristem a po Kristu.
Crkev nm pedstavuje tyto udlosti, bychom o nich iv u v a o v a l i a jich n s l e d o v a l i . V advente mme s patriarchy Starho zkona na p tho Vykupitele ekati, o Vnocch se mme radovati s pasti z jeho n a rozen, v dob postn mme se s Kristem 40 dn postiti, o Velikonocch mme s Kristem z mrtvch vstti, o svtm Duchu mme se modliti jako sv. apotolov za sesln Ducha sv. Crkev slav tm kad den crkevnho roku pamtku nkterho S v a t h o . Svtky svtch jsou jako zc h v z d y , kter jsou rozestaveny kolem svtla bosk milosti. Crkev ustanovuje jejich pamtku, bychom rozjmali o ivot tch, kte Krista nsledovali a tedy jsou vzorem kesan sk dokonalosti. Toto rozjmn m ns tm vce p o v z b u d i t i k n s l e d o v n K r i s t a . Crkev rovn si peje, bychom svat za jejich pmluvu v z v a l i a takto t m vce se stvali astnm i milost, kterch nm Kristus vydobyl. Kdo se modl s crkv, modl se n ejlp e.' (Sv. Aug.) Konen nm chce crkev tm, e crkevn rok proplt pam t kami svtch, ci to to : Akoliv nen kad den v tdnu prv dnem od poinku, pece mme pi vem svm pozemskm zamstnn s t l e d u c h a s v h o o b r a c e t i k Bohu, dle napom enut apotola: Buto e jte nebo pijete nebo cokoliv jinho inte, ite vecko ku cti bo. (1. Kor. 10. 31.)

2. Rok crkevn pon prvn nedl ad ventn a jsou v nm ti hlavn svtky: hod bo vnon, hod bo velikonon a hod bo Svatodun, o V nocch oslavuje crkev n a r o z e n
Kristovo, o Velikonocch v z k e n Duchu sesln D u c h a sv. Kristovo a o Svatm
Rok crkevn slou tedy k oslav nejsv. T r o j i c e ; nebot nm znzor u je : lsku Otce, jen svho Syna na svt poslal; lsku Syna, jen pro ns

100 -

zem el; a lsku Ducha sv., jen na ns sestoupil. Proto prvn nedli poSvatm Duchu se slav s v t e k n e j s v . T r o j i c e ; tento shrnuje v sobfr krtce jet jednou 3 hlavn kruhy roku crkevnho.

Kad z tchto t hlavnch slavnost m p e d h o d a p o h o d . Pedhodm hodu vnonho jest advent. K po hod nle slavnost Obezn Pn, sv. t krl a Oiso vn Panny Marie, jako i nedle po Zjeven Pn.
ty i nedle adventn znzoruj 4 0 0 0 let, kdy lidstvo oekvalo Vykupitele. Vznamnm jest v advent svtek Neposkvrnnho poet Panny Marie 8. prosince. Maria jest toti onou touebn oekvanou enou, kter mla potti hlavu hadovu. Rovn narozenm Krista pilo na svt slunce spravedlnosti po temnot a nevdomosti 4 0 0 0 let trvav; Maria byla tm itenkou (Veleps. 6. 9 ) , pedzvst tohoto vychzejcho slunce. Doba a svtky po Vnocch znzoruj mld a mun vk Kristv a po jeho veejn vystoupen, tedy skryt ivot Jev v Nazart. N e d l e p o Z j e v e n P n jsou nejm n dv, nejve jest jich est, dle toho, pipadnou-li Velikonoce spe i pozdji. Kolik nedl chyb do esti, tolik se jich pidv pak po 24. nedli po Svatm Duchu. Jsou-li tedy po Zjeven Pn jen dv nedle, jest po Svatm Duchu 28 nedl. Jen vminen, pipadne-li toti: svtek Zjeven Pn na nedli nebo pondl (take a do pedpost pece jest asi 14 dn), jest j e n j e d i n nedle po Zjeven Pn. 1 v tomto p pad vak nen po Svatm Duchu vce ne 28 nedl.

Pedhod velikonon jest pedpost a 40denn pst. K pohod nle nsledujcch 40 dn a po svtek Nanebe vstoupen Pn.
Pedpost obsahuje nedli devtnk (septuagesima), prvn po devtnko (sexagesima) a druhou po devtnku (quinquagesima). Toto pojmenovn po chz odtud, e v prvnch dobch kesanstva m noh obce kesansk za naly 40 denn pst ji 70, 60 nebo 50 dn ped Velikonoc. Steda po n e dli quinquagesima se nazv s t e d o u P o p e l e n , ponvad v tento den udluje knz lidem popelec se slovy: Pomni, love, e prach jsi a v prach se navrt. . Popelen steda jest 46. d e n p e d V e l i k o n o c ; tmtodnem pon 40denn pst. V dob postn nm pedstavuje crkev veejn vystoupen, vlt pak pst a utrpen V y k u p i t e l o v o . tyicet dn po Velikonocch a po slavnost Nanebevstoupen Pn pedstavuje 4 0 dn, kter Spasitel po svm vzkeia na zemi dlel. P rvn nedle po Velikonoci jest n e d l e B l , ve kterou nov poktn odkldali bl roucho. Ti dny ped Nanebevstoupenm Pn (pondl, ter a steda) jsou dny p r o s e b n nebo-li k o v , v nich se konaj p r o s e b n neboli k o v prvody..

Pedhod s v a t odun jest 10 dn po Nanebevstoupen Pn. Pohod tvo 24- 28 tdn.

D eset
sv. apotolov

dn ped Svatm Duchem pedstavuje deset dn, v nich

oekvali Ducha s v .; nedle po Svatm Duchu znzoruj

dobu a po p osledn soud. Proto na posledn nedli po Svatm Duchu

sc te ve chrm evandlium o optnm pchodu Kristov. (Mat. 24. 1 5. 35.) Ze poet nedl po Svatm Duchu se pohybuje mezi 2 4 2 8., zvis na

101

tom, e se Velikonoce slav jednou dve, jindy pozdji. Na konci roku cr kevnho se slav slavnost V e c h S v a t c h a D u i e k . Tm se znzor uje, e mme s duemi svtch v nebi a v oistci obcovn a e se jednou s nimi mme shledati. Slavnost Duiek vhodn pipad prv v tto dob, kdy proda (stromy jsou hol, pole przdn) pedstavuje obraz smrti.

3. Ve prod se jev vhodn rz hlavnch t slavnost roku crkevnho. To pochz odtud,

e crkev dila se sluncem, ustanovujc tyto hlavn slavnosti.

V a d v e n t jest (u ns na severn polokouli) slunce od zem nejvc vzdleno, take v tto dob jest vce tmy ne svtla a vechen ivot ve prod zastaven; tak bylo i v lidstvu ped pchodem Krista. Lidstvo b y l o p o n o e n o v nej h l u b t e m n o s t i , d o k u d mu K r i s t u s n e p i n e s l svtlo. Lid nevdli nieho o pravm Bohu, byli bez vry a cnosti. Tento nedostatek poznn Boha se znzoruje tm, e dne 21. prosince, v nejkrat to den roku, pipad svtek nevcho" Tome. Asi s Hodem vnonm zan se den n atahovati; s narozenm Krista pichz svtlon na svt. O Veliko n o c i se probouz proda k n o v m u i v o t u , nebot vecko se zan ze lenali a kvsti; o Velikonoci vstv Kristus z mrtvch. O Svatm Duchu jest na na sev. polokouli nejvce svtla slunenho ; rovn o letnicch pilo nebesk svtlo D ucha sv. na svt ve v sv velebnosti. O Letnicch jsou pole a stromy v plnm k v t u . O Letnicch zan s pchodem D ucha sv. nov rozkvt pro veker lovenstvo; nebot zan oivovati prav osvta a mravnost. Vidme tedy, e crkev dila se sluncem , ustanovujc hlavn svtky roku crkevnho. A to uinila jednak proto, e Kristus jest svtlem svta a sluncem spravedlnosti, jednak proto, e ji p o h a n t n r o d o v uvdli sv slavnosti v souvislost se sluncem. Tm mlo bti pohanm u s n a d n n o o b r c e n na vru pravou. Germni slavili 21. prosince, kdy je den nejkrat, t. zv. posvtn noci ku cti boha slunce a rozhali svtla na jehlinatch stromech. Kolem 21. bezna, kdy jest rovnodennost, oslavoval zase probuzen se jarn prody. Slavnost ona se nazvala slavnost vchodu (Ostern), protoe slunce vychz prv na vchod (O s t); vajka znzorovala jim probazen prody. Dne 21. ervna, kdy je u n s nejdel den, konali slavnost slunovratu a rozhali na kopcch ohn, kter se a podnes zapaluj pod nzvem ohn svatojanskho. Crkev ustanovila na dobu posvtnch no c slavnost narozen Krista, jen v dob nejvt duevn temnosti v noci v pravd posvcen (poehnan) nebo-li velik (Vnoce) na svt p ie l; na mst jarn slavnosti ustanovila slavnost vzken Kristova z m rtvch; na mst slavnosti slunovratu ustanovila svtek Ducha sv., jen v podob ohn na apotoly sestoupil a svt svm svtem osvtil.
II. pikzn c rk e v n: Pik zn o sly en m e sv.

Ve 2. pikzn crkevnm porou crkev, bychom kadou nedli a svtek c e l mi sv. p o b o n ptomni byli.
(Viz o tom nauku o mi sv. v nauce o milosti!)

 102

3. Pi kzn o postu.
Crkev dala pikzn o postu z moudrch m y s l ; chce tm toti 1. kesany navdti k s e b e z a p r n a vychovati je takto v lidi dokonal; 2. dti kesanm pleitost, by projevovali svou p o s l u n o s t a tm si rozmnoili zsluhy pro nebe. P st jest tak star jako lovensto. Ji v r j i dal Bh pikzn o postu. Rovn idm zakzal Bh povati jistch po krm na p. vepovho masa. (3. Moj. I I . 2.) V den smen nesmli id dokonce celch 24 hodin n ieho povati. (Moj. 23.) K ristus a ped nm Moj a Eli postili se 40 dn ; Jan, pedchdce Pn, postil se velmi psn. Rovn crkev katol., kter jako matka vychovv kesany pro nebe, dala rozlin pikzn o postu.

Pikzn crkevn o postu jest vlastn v e l m i p s n ; ne biskupov je zmruj dle pomr mstnch a asovch.
Dle vlastnho znn pikzn crkevnho jest povn m a s i t c h p o k r m a astj ne jedin n a s y c e n zakzno v tyto dny: 1. v dob tyicetidennho postu ; 2. ve dny such ; 3. o vigilich. Pouh z d r o v n s e o d p o k r m masitch jest nazeno o vech ptcch roku. Pst byl pvodn tak psn, e se vc ve dny postn netoliko zdrovali od pokrm masitch, nbr i od pokrm z m l k a a v a j e c ; jdvali pak a po z p a d u s l u n c e. Ponvad pak v l a n o s t kesan a nboensk l h o s t e j n o s t m dle vce se vzmhala, bylo pikzn o postu bhem stolet m dle vce zmrovno. R i s k u p o v nyn kadoron na zklad plnomoci od papee obdren vcm svho biskupstv dovoluj jisti maso i v ony dny, v nich dle dosavdnch pedpis crkevnch povn masa bylo zakzno. Na potku doby postn (nebo adventn) tv se s kazatelen v cel diecesi t. zv. p o s t n d , v nm je uvedeno, jak dalece jest v diecesi pikzn o postu zmrnno. Dle toho tedy nejsou pedpisy o postu stejn ve v e c h b i s k u p s t v c h . Kdo se tedy zdruje del dobu v ciz diecsi, uin dobe, bude-li se diti ped pisy on diecse v tto vci. Tak radil ji sv. Ambro v Miln sv. Monice.

Rozeznvme n y n t r o j d r u h p o stu : 1. Zdrovn se od masitch pokrm, 2. jedno denn nasycen, 3. psn pst, je-li oboje zrove pedepsno.
Zdrovn se od masitch pokrm nazv se zkrtka pst zdrelivosti ili a b s t i n e n c e . Tento pst jest nazen kad ptek celho roku. Jedin denn nasycen jm enuje .se obyejn ujma. Tento pst jest tm ve vech diecsch zaveden na vecky dny 40dennho postu mimo nedle, o suchch dnech, o 3 vigilich: sv. Petra a Pavla, ped Nanebevzetm Panny Marie a pede Vemi svtmi. Psn pst se zachovv ve vtin diecsi na tdr den, ve 3 posledn dny svtho tdne, v sobotu ped svtm Duchemna Popelen stedu a ve stedu a ptek suchch dn.

Ve 3. pikzn crkevnm naizuje nm crkev postiti se v tyto dny; v ptek, v dob 40dennho postu, o suchch dnech a o vi gilich nkterch svtk.

103

1. V p t e k nem m epovati masa, po nvad Kristus v ptek pro ns zemel.

Nesmme povati ani takovch pokrm, kter j s o u p i p r a v e n y z m a s a , jako na p. jaternice. Ne mnoz biskupov dovolili uvati k pprav pokrm s d l a . V o d n z v a t a , jako ryby a raci, smj se jisti, jeliko ve mnohch krajinch jest to jedin potrava chudho lidu ; rovn skokany, hlemd, elvy, bobra, vydru dovoleno jest v ptek povati. Crkev za kzala p r v p o v n masa, ponvad K r i s t u s vydal za ns sv t l o , ponvad masa si meme n e j s n a d n j i o d e p t i a ponvad jest to obyejn n e j m i l e j p o k r m lovka. Rovn se nm m tm pipomenouti, e mme krotiti dosti s v h o t l a (Gal. 5. 19.), je prv nejvce se vzbuzuj povnm masa. (Sv. Tom. Aq.) Mnoz lid kaj: Kristus pravil: N e c o v c h z v s t a , poskvruje lovka (Mat. l . 11.), sm se tedy maso jis ti Ovem to ekl K ristus; ale ekl tak: Ale co z st vychz, j d e z e s r d c e a to poskvruje lovka. (Mat. 15. 18.) N e p o s l u n o s t crkve vychz vak ze srdce a ta poskvruje lovka; jdlo samo sebou ovem neposkvruje lovka. Proto prav sv. A ugustin: Nikoliv jablko poskvrnilo Adama, nbr Adam poskvrnil jablko. Pipadnedi H o d v n o n na ptek, jest dovoleno jisti maso. Kristus nechce, abychom se postili, mme-li pinu, bychom se radovali. (Mat. 9. 15.) Z tt piny dovolili m noz biskupov ve svch biskupstvch povati masa v ony ptky, na n pipadne s v t e k . e se dovoluje v ptek jisti ryba, pochz asi nejprve odtud, ponvad o b y v a t e l p m o s k c h z e m iv se hlavn rybami. Kesanm byla ryba odedvna obrazem V y k u p i t e l e , jen se za ns na ki obtoval a ve sv. pijmn jest nam pokrm em ; proto v prvnch stoletch asto se objevoval obraz ryby na svatostncch a kalich.

Ve dvjch dobch bylo i v s o b o t u vati maso.

zakzno po

Crkev chtla tmto zkazem hlavn p e k a z i t i to, aby mn oz kesan nesvtili pod jet idovskou s o b o t u . Dnes tm vude do voluje crkev v sobotu povati masa. Ne pece mnoz kesan si ukldali rozlinou ujm u vzhledem k nastvajc nedli; nem aj zvlt V s o b o t u v e e r o d dvat i s e d l o u h o trv aj c m z b a v m , je by byly pinou, e by pak v nedli nem ohli jiti ani na sluby bo.

2. V dob 40dennho postu mme se toliko jednou za den do syta najsti, bychom aspo ponkud nsledovali 40dennho postu Kristova
a abychom doli milosti ltost pro zpovd velikonon.

P s t 4 0 d e n n pon Popelen stedou a trv a do po tku nedle velikonon. Pouze v nedle tto doby nen postu.
Popelen steda jest vlastn 4 6 . den ped Velikonoc. Odeteme-11 6 nedl, zstv 40 dn. Pst 40 denn ustanovili a p o t o l o v (Sv. Jeron.) na pamtku 40 d e n n h o p o s t u K r i s t o v a na pouti. Doba postn jest doba p o k n a s m u t k u nad naimi hchy. (Proto m knz pi mi sv

104

roucho fialov.) Jest ji v pirozenosti lidsk, e se lovk p o s t , je-li zarmoucen. (Mak. 9. 15.) Ne v tto dob mme se nejen postiti, nbr i r o z j m a t i o u t r p e n K r i s t o v , je nm crkev v paijovm tdnu pedstavuje. Proto se obyejn v tto dob konaj kzn o utrpen Kristov, zvan p o s t n kzn. Postem a rozjmnm utrpen Kristova vydobudeme si nejjistji m i l o s t i l t o s t i a poznn svch hch. Pst 4 0 denn jest tedy nejlep p p r a v o u n a v e l i k o n o n z p o v a p i j m n . Za dvjch dob bval pst 4 0 denn mnohem psnj. Prvn kesan po cel pst nejedli dnho masa, ba vbec nieho ze zvat, kter maj teplou krev, tedy ani msla, mlka, sru, vajec; mimo to nejedli rno nieho a teprve k veeru se n a s y t i l i . Jet ve stedovku bylo povn masa ve 40dennm post zakzno; kdo v tto dob poval masa, nebyl piputn k velikononmu sv. pijmn. (S nm Tol. 653.) Ba i svtt vladaov, jako csa Karel Vel., povaoval ty, kte jedli v post maso, za tupitele nboenstv a stanovili na n bu tlesn n ebo penit trest. Hle, jak snadnm jest toto postn pikzan dnenho dne! Crkev od ns d toliko, bychom se jen jednou za den do syta najedli a to a v poledne. Tu vak jest dovoleno rno n co mlo pojisti, jako i v e e r n c o m l o p o i t i . Nen vak n i k t e r a k d o v o l e n o , by lovk pln zdrav mimo to i z a d n e jedl. Kdo i za dne j, ru pst. (Alex. VII. vta 39.) P i t i smme vcekrt; ne jest dovoleno piti pouze k ukojen z n . Kdo timto pitm (piva nebo vna a p.) nahrazuje tlu tm, eho mu ujmou v jdle odepel, pestupuje pikzn o postu. Povn masa jest vak tm ve vech dioecesch zakzno v tyto dny: na P o p e le n o u stedu, v posledn 3 dny paijovho tdne a ovem na vecky p t k y .

3. 0 s u c h c h d n e c h mme se psn postiti, bychom prosili Boha o hodn k n z e

a jem u dkovali za dobrodin obdren v uplynulm tvrtlet.

S u c h dny (kvatembry) jsou vdy 3 dny: steda, ptek a sobota na zatku ty ronch d o b ; v tchto dobch s e dve svtvali kn.
Ji i d se postvaii ve tyech ronch dobch. (Zach. 8. 19.) Ponvad na vlivu s l u n c e zvis vechen ivot a zdar ve prod, proto vdy, kdy dne zan pibvati nebo ubvati (tedy v dob obojho s l u n o v r a t u v ervnu a prosinci a v dob r o v n o d e n n o s t i , jarn a podzimn) zvltnm zpsobem se nm pipomn dobrota bo a bvme pobzeni ku vdnosti. Ponvad pak za dvjch as v tchto dobch se svtili kn, kte maj iti svtlo prav vry, proto se v tto dob dkovalo Bohu a prosili ho lid o hodn knze. Modliti se o hodn knze n a d i l K r i s t u s slovy: e zajist hojn jest, ale dlnk mlo. Proto proste P na n, aby poslal dlnky na e svou. (Mat. 9. 37.) Such dny (kvat embry = quatuor tempora t. j. tvero ronch dob) pipadaj v tyto tdny: zimn such dny v 3. tden adventn, jarn v 2. tden 40dennho postu, letn v tden svatodun, podzimn v 3. tden v z. Ve mnohch dioecesch jest psn pst (t. j. zdrovn se od masitch pokrm a jedno denn nasycen) j e n o stedch a ptcch suchch dn. Na sob o ty suchch dn jest dovoleno povati m asa; ne mme se jen j e d n o u za den n a s y t i t i.

105

4. Mme se postiti o vigilich nkterch svtk, bychom se na tyto svtky dstojn pipravili a takto od Boha hojnch milost doshli.
P r v n k e s a n schzvali se v p e d v e e r e c h velikch svtk, bdli, modlili se celou noc a obcovali v n o c i mi sv. To se konalo proto, ponvad by pohan byli bohoslubu za dne ruili. Ostatn i Kristus m nohdy ztrvil celou noc na modlitbch. (Luk. 6.) Kdy pozdji pestalo pronsledo vn kesan, mohla se bohosluba neruen konati za dne. Proto papeov peloili non slavnosti na pedchzejc den. Pouze vigilie hodu vnonho udrela se p o su d ; z ostatnch vigili zstaly jen posty.

Takov vi gilie jsou dny ped 3 velikmi svtky roku crkevnho, toti t d r v e e r , B l s o b o t a a s o b o t a p ed S v a t m Duchem.
Ve mnohch dioecesch jest ped svtkem Nan e b evzet Panny Marie, sv. Petra a Pavla a pede vemi Svatmi psn pst. V jinch dioecesch zase jest v tyto 3 dny dovoleno povati masa a jest pouze zakzno vcekrte ne jednou se nasytiti. Ve mnohch dioecesch byly msto tchto vigili s t e d y a p t k y a d v e n t n za dny postn ustanoveny.

5. Crkev nikterak nechce, bychom postem utrpli na zdrav, nebo by nm pst pekel v plnn
povinnost. 1. Proto smj v p t e k jisti: lid chatrnho zdrav, jim by pst k o d i l .
Sem p at: nemocn, l i d p o n e m o c i , d t i do 7. roku (kter ostatn jet ani nezheily, take jim neteba initi pokn), starci (lid pes 60 let sta), kte jsou ji velmi slab. (Ve mnohch dioecesch se d, by nemocn a starci, kte se nem ohou po dlouhou dobu postiti, dali o d i s p e n s . ) Ve mnohch dioecesch jest povn masa dovoleno i lidem, kte musej mnoho pracovati, jako n a p. dlnkm tovrnm. Ovem zde nerozhoduje tolik jejich povoln, nbr jejich tlesn stav a nm aha prce onoho dne. Mnoz biskupov dovolili povati masa tak tm, kte jsou odkzni na ciz stl, tedy tm, kte se stravuj u c i z c h l i d (jako sluebn, studujc); rovn tm, kte jsou nuceni stravovati se v h o s t i n c i , jako i tm, kte konaj v t c e s t u . Z tohoto dvodu jsou dispensovni: p o c e s t n , kte jsou nuceni jisti v ndranch stanicch; e l e z n i n k o n d u k t i ; lid, kte jsou ze zdravotnch pin v l z e s k m m s t ; lid, kte o v r o n m n e b o t d e n n m t r h u jsou od kzni na stravu v hostinci. Rovn z toho dvodu i c h u d o b n l i d , kte dostanou almunou masit pokrm. Ne vichni tito maj hledti, by v psn postn d n y : tdr veer, Popelenou stedu, a zvlt na Velk ptek, se zdrovali od m asa; mimo to nesm j dti povnm masa svm blinm pohoren. Sv. Pavel napom n: Vizte, aby snad tato vae svoboda nebyla k urce m alm . (1. Kor. 9. 11.) A o sob sm prav: Pohoruje-li pokrm bratra mho, nebudu jisti masa na vky. (1. Kor. 8. 13.)

10G

2. Jsou tedy od pkazu j e d i n h o d e n n h o n a s y c e n osvobozeni: l i d , k t e j e t n e d o v r i l i 2 1. r o k u s v h o v k u ; dle lid c h a t r n h o zdrav; a lid, kte musej duevn nebo tlesn m n o h o p r a c o v a t i .
1. Kdo jet roste, potebuje za den nkolikrt potravy. Ne tu se rad, nkdy d o b r o v o l n se diti postnm pikznm a takto se cviiti v sebezaprn. 2. Lid c h a t r n h o z d r a v jso u : nemocn, lid po nemoci a starci ( ~ lid pes 60 rok). 3. K lidem, kte d u e v n n e b o t l e s n m n o h o m u s e j p r a c o v a t i , lze potali v tto vci i ty, kte nam ahav peuj o d u e v n n e b o t l e s n b l a h o s v c h b l i n c h , jako zpovdnci, kazatel, katechetov, uitel, oetovatel nemocnch, lkai, soudcov a p., kte se tedy nkolikrt za den musej posilniti. Zmnky zasluhuje i to, e ve mnohch dioecesch, kdy v nich panuje i n f l u e n c a , bv udlena v eo b ec n dispens od pikzn postnho. Pikzn, bychom zachovali sv zdrav, je nm vtpeno do srdce, je nm tedy dno samm Bohem. Pikzn o postu jest dno crkv. Nesmme vak plnnm pikzn crkevnho nikterak ruiti pikzn bo. Kdo vak se n eme postiti, m hledti, by za to vykonal jin dobr skutky. Zpovdnci jsou ve mnohch ppadech oprvnni dispensovati od postu a msto postu uloiti jin dobr skutky (modlitbu, almunu). Jet jest teba zmniti se, e v o j s k o jest mimo tdr den a Velk ptek pln dispensovno od postu.

3. Nikdo tedy nem postu u p l i o v a t i ; Bh d od ns rozumn sluby. (m. 1 2 . 1 .)

nebo

Kdo se pli post, podob se vozkovi, jen kon pli do bhu pohn a takto vydv povoz ve velik nebezpe; nebo se podob przdn lodi, kterou vtr snadno pevrt. (Sv. Efr.) I mnoz svtcov pst upliovali a pak toho litovali; onemocnli, nemohli konati svch povinnost a bylo jim sneti velik pokuen, jako na p. sv. B ernard. Proto jest radno, p o r a d i t i s e nejprve s e z p o v d n k e m . Postem maj bti vyhlazeny tlesn hchy, nikoliv tlo samo. (Sv. fteh. Vel.) Postem nemme tla seslabovati, aby bylo neschopnm k modlitb a povinnostem. (Sv. Jeron.) S tlem musme nakldati tak, jako otec se synem. Je-li syn poslunm, n esm bti krn, nbr jen tehdy, nechce-li poslouchati. (Sv. Fr. Sal.) Post jest lkem, lk kod, uije-li se ho nem rn. Kdo je ukrutnm k sob sammu, nikdy nebude laskavm k jinm.

6. Pst velice prospv na dui i na emu tlu. Posiluje z d r a v , osvcuje r o z u m , posiluje

v l i , zjednv nm c n o s t i , odputn h c h , vyslyen modlitby, m im o d n m ilosti a vnou odplatu.
Kdo se post, napomh svmu zdrav a prodluuje si ivot. Zdrelivost jest matkou zdrav. (Sv. Jeron.) tyi mladci na dvoe krle N abuchodonosora jedli m rn a ji po 10 dnech vypadali zdravj ne ostatn jinoi. (Dan. 1.) Poustevnci v pouti thebajsk mnoho se postili a ili pece pes 100 let, jako na p. sv Antonn, sv. Pavel. Sv. Alfons ( f 17 8 7 .) postil se kadou sobotu o chleb a vod ku cti Matky bo a pece se doil pes 90 let. Hippokrates, otec lka, il 140 rok a byl stle zdrv; na otzku, kterak takovho st doshl, odvtil : Nikdy jsem se pln dosyta

 107 nenajedl. I lkai zpravidla naizuj nem ocnm psnou dietu, by se brzy pozdravili. Kdo et svho odvu, uchov jej d louho; tot plat o tle. Kdo je stdm, prodluuje svj ivot. (Sir. 37. 34.) Kdo m rn j, m zdrav spnek a jest vesel. (Sir. 31. 24.) J e z d o p o l o s y t a , pi j d o p o l o p i t a , v y j d o u ti n a p l n o l t a . Kdo se post, nabv mno hch p e d n o s t rozumu. Daniel poval na dvoe krle Nabuchodonosorov jen lutnin a vody, moudrost vak pedil nejuenj mue v i. (Dan. 1.) Vichni, kdo musej mnoho s t u d o v a t i , vd ze zkuenosti, e lovk l p e c h p e , pov-li m rn pokrmu a npoje. P ostem s e sl vle. Kdo se tedy post, p o t l a u j e snadnji vecky zl dosti tlesn. (1. Kor. 9. 27.) a snadnji pekonv belsk p o k u e n . ,,Z hladu se vzdv p e v n o s t ; tak i tlo, hladem donuceno, poddv se rozumu a vli lovkov. (Sv. Alb. Vel.) Postem krotme sv odbojn tlo podobn, jako j e z d e c krot uzdou divokho oe. (Rodr.) bel spolh nejvce na nae tlo jakoto svho spolenka; vt , e domc neptel nejvce a nejjistji me koditi. (Sv. Bern.) Postem vak spoutvme tlo jako z ajatho neptele, by proti nepovstal, bl-li se neptel. (Rodr.) Nedme-li tlu dnch nedovo lench sil, neme proti nm zati dn vlky. (Sv. Aug.) Huben ptk snadnji unikne dravci, ne-li vykrmen. (Sv. Bonav.) Z p a s n k , jen se zdrelivost na zpas pipravoval (1. Kor, 9. 25.), snadnji zvtz. Kdo se post, dosahuje v e l i k c h cnost. Pst in pedevm lovka nchylnm k m o d l i t b ; dle lovk postem se stv m r n m , trplivm a istotnm. Kdekoliv pozorujeme velikou dokonalost, tu j jist nebylo dosaeno bez postu. (Sv. Cypr.) Pst in z lid andly. (Sv. Cypr.) Postem se stv lovk podobnm andlm, kte tak nejed, ani nepij. (Sv. A than.) Tout m rou , jakou ubv ve lovku zveckosti, pibv v nm duchovostL Jest to jako s v h o u ; kles-li jedna miska, zdvh se druh. Kdo se post, dochz od Boha odputn hch. B h odpustil Ninivetskm, protoe se postili. (Jon. 3.) Pokrmem byl Bh uraen, postem se zase usmiuje. (Sv. Zeno.) Postem si odpykvme ji na zemi m noh tresty oistcov. Kdo se post, dochz od Boha rychlho vyslyen modliteb. Pohansk setnk K o r n l i s v Gsarei se postil a do 3 hodin odpoledne (Sk. 10. 3 0 .); tu vyslyel Bh jeho prosby a poslal k nm u andla. Kdy. Holofernes oblhal Betulii, hledali obyvatel toit v postu a alm u n ; Bh je zzran zachrnil prostednictvm hrdinsk Judith. (Jud. 4.) P st a almuna jsou dv kdla modlitby. (Sv. A u g ) Kdo se post, snadnji se povzn pi modlitb k Bohu, jako i jebi, kte ped svm odletem do vzdlen zem pln vyhladovli, snadnji let. (Sv. Vine. Per.) Kdo se post, dochz od Boha mnohdy neobyejnch milost. Bh vdy odm oval pst neobyejnmi dkazy sv lsky. Kdy se Moj postil, vyznamenal ho Bh tm, e s nm rozmlouval na hoe Sinaj. Kdy se Eli postil, ml vidn na hoe Horeb. (3. K rl. 19.) Zzran ochrana 3 mldenc v peci ohniv byla jist odmnou za jejich pst; rovn tak posln andla ke Korneliovi. Kdo se post, stv se duchovnm a stv se takka Bohu podobnm; proto se Bohu lb, obcujeme-li s n m . (Rodr.) Kdo se post, bude za to po sm rt i odmnn. Moj a Eli se ukzali pi promnn Krista na hoe Tbor, ponvad oni jedni byli ze vech praotc, kte se postili 40 dn jako Spasitel. (Sv. Vine. Fer.) Hle, kterak budou na onom svt vyznamenni ti, kdo se zde postili. Crkev zpv v prefaci v dob p o stn : Postem se hchy zhlazuj, rozum osvcuje, cnosti a odmny zjednvny."

 108

7. Zdrovn se od m as i tch pokrm jest Bohu milm je n tehdy, zdrujeme-li se s o u a s n i ode hch a konme-li dobr skutky.
P st sm o sob nen jet d o k o n a l o s t ( 1. Kor. 8. 8.), nbr jen p r o s t e d k e m ku potlaen zlch dost a ku snadnjmu konn dobrho. U Boha nepom h tolik umrtvovn se vzhledem k pokrmm, jako spe vyhlazen chyb. (Sv. A nt.) Co prospje lovku, zdruje-li se sice od povn mas, tr-li vak blinho zlomyslnou p o m l u v o u ? (Sv. Aug.) Takov lovk se podob o b l e n m u h r o b u , jen jest z venku sice krsnm, uvnit vak sam hniloba. (Mat. 23, 2 7.) Podob se b l u , jen -rovn pokrmu nepov, ale nic mn nepestv zl initi. (Sv. Honor.) Pst b e z m o d l i t b y jest lampa bez oleje. Vdy pece se postme hlavn proto, bychom se mohli lpe modliti. P st b e z a l m u n y jest pole bez semena. (Sv. P etr C hrys.) P st bez almun snadno svd k lakot. (Sv. Petr Chrys.) Kdo toho, eho si postem odepel, nedv chudm, nepost se k vli Bohu, nbr k vli sob. (Sv. eh. Vel.)

4. 0 zdrovn se od opojnch npoj.

Prv za naich dn jev se skoro ve vech zemch siln h n u t proti povn alkoholu.
Tak zvan l i h o v n p o j e " jako koalka, vno, pivo, mest obsahuji j e d o v a t o u l t k u , toti alkohol. K o a l k a obsahuje 33 4 0 procent {siln koalka a 90 procent), v n o asi 6 10 procent (siln vno a 20 procent), p i v o 2 4 procenta (tk piva a 8 procent) alkoholu. Alkohol jest bezbarv tekutina, kter jsouc zaplena, ho nam odralm plamenem a slab svt. Alkohol se tvo ve t a v c . h s l a d k c h p l o d , jako hrozn, jablek, hruek, ten, m-li vzduch k tto v p stu p ; dle kdy s l a d j e m e n n se slou se chmelem a kvasnicemi. Vt mnostv alkoholu lovka o p j . T i sta gr alkoholu u dosplho lovka, poje-li jich na jednou (u dtte ji 70 gr alkoholu) mohou mti v zpt okamitou sm rt a to bud ochrnutm plic nebo srdce nebo m r t v i c i m o z k u t. j. zakrvacen mozku.

1. Lihov npoje, pov-li se jich mrn, nejsou kodliv lidem dosplm a zdravm.
Mal mnostv alkoholu n ekod lidem dosplm a zdravm ani na t l e ani na d u c h u . Zkuen lkai tvrd, e zdrav lovk me denn poiti 40 a 50 gr alkoholu (tedy asi 1 1 litru piva nebo x/2 litru vna) /2 bez nejmen kody svho zdrav. Ba jest lkasky dokzno, e mal mnostv alkoholu vyluuje hleny a vy aludkov, dodv chuti a podporuje zavn po jd le; rovn je dokzno, e m rn pijci prm rn dosahuj v t h o s t ne-li ti, kdo se pln zdruj od npoj. Jestif alkohol za jistch okolnost l k e m ; nebo j e l i nkdo utknut j e d o v a t m h a d e m , zachrn svj ivot, napije-li se hodn koalky. Rovn kdy zu ila i n f 1 u e n c e, osvdilo se povn npoj siln alkoholickch velmi uitenm. Rovn d u c h u lidskmu alkohol sm v sob nekod, ba na opak, pov-li se ho mrn, prospv m u ; nebot oberstvuje, obveseluje a osvuje lovka. Jest

109

rovn velmi npadnm, e nrodov, kte povaj npoj alkoholickch, daleko ped v k u l t u e m o h a m e d n y a b u d d h i s t y , jim jejich nboenstv psn zapovd povn alkoholu. Ti, kdo broj proti povn alkoholu, a pov, e npoje jimi doporuovan jako n h r a d a alkoholu rovn obsahuj jed (kaffen), jako kva, aj, okolda. Nen tedy piny, zavrhovati povn alkoholu samo o sob. Ne pece jest nezbytn teba pln s e zdrovati alkoholu: l. mldei a do 14. roku, jeliko alkohol i mrn povan vad jejmu tlesnmu i duevnmu zdaru ; 2. p i j k m, ponvad opt upadaj do star neesti, nezdr-li se pln opojnch n p o j ; 3. j i s t m n e m o c n m , jako tm, kte trp nemoc ledvin, srdce, dnou a tm, kte jsou nchyln k m rtvici; 4. konen o b h j c m s t d m o s t i , ponvad nieho nepod, ned-li se sami tm, emu u.

2. Nelze vak doporuovati lihovch npoj jakoto potravy, ponvad alkohol ani nem vivnosti ani neposiluje.
A l k o h o l nevyivuje; o m a m u j e jen pocit hladu tak jako opium. Proto se mnoz domnvaj, e vyivuje. Jedin, co alkohol psob, jest, e podporuje v tle c h o r o b n t u n n . Tvrzen, e na p. pivo jest tekutm chlebem, jest nesprvn. V jedn sklenici dobrho bavorskho piva jest asi 87 procent vody, 8 procent sladu a 5 procent alkoholu. Kousek chleba m vce vivnosti ne litr piva. A l k o h o l neposiluje; toliko omamuje pocit navy a v z p r u u j e , potom vak lovka in maltnm a ospalm. Proto dlnci po poiti alkoholu se ct silnmi, brzy vak se unavuji, stvaj se neschopnmi k nam ahav prci. Biciklist, turist a sokoli mohou potvrditi, e jen tehdy zdolali velikou nm ahu, nepili-li dnch lihovch npoj. Dlnci, kte se povzbuzuj k prci alkoholem, nakldaj se svm tlem jako surov ko, kter biem pohn kon k plin prci. Rovn jest mylnm domnvati se, e alkohol zahfv lovka, ct-li chlad. Ovem na oko se zd, e se lovk po poit alkoholu zahl, jeliko alkohol pohyb srdce a obh krve zrychluje a krev rozhn do il konch. Ne brzy potom nastv tm vt ochlazen. Proto cestovatel na severn pol, jako Nansen, nepovali dnho alkoholu a povaovali jej za nebezpen. Lihov npoje jsou tedy p o d v o d n c i , kte pocit hladu, navy, zimy t oliko omamuj, ale neodstrauj. Lihov npoje vak jsou netoliko podvodnci, nbr i v r a h o v , jak patrno z dalho.

3. Plin povn lihovch npojuvaluje mnohonsobnou bdu na pijky a jejich rodiny;

pivd mnoho n e m o c a vrh lovka do m r a v n spustlosti.
Obti krvav vlky jsou nepatrnm i proti spoustm, kter psob v nrodech alkohol. Jest dokzno, e na 75 procent ze vech lid, kte jsou v n e m o c n i c c h , jsou pijci ze zvyku. 90 p r o c e n t vech lid, kte umraj tuberkulosou, rovn jsou pijci ze zvyku. Plin povn alkoholu kod tlu takto: 1. poruuje sliznice aludkov a m za nsledek n e c h u k j d l u a nemoci aluden; 2. zasahuje jtra a m za nsledek tvrdnut a svrsknut ja te r ; 3. kod Srdci, jeliko se mus plin

 110 napnati, m se roziuje (u pijana bije srdce 5000 a 2 0 .0 0 0 krt vce dle mnostv poitho alkoholu); 4. m za nsledek nvaly krve do mozku, co m za nsledek ospalost a mnohdy i mrtvici m ozku; 5. zavinuje horkost v hrtanu a nslekem toho chraptivost a nejasn h la s ; 6. mnohdy je pinou vodnatelnosti, jeliko mnostv poitch tekutin z stv v tle; 7. zpsobuje dnu v dech; 8. seslab uje odpor tla proti nemocem. Ovem nevyskytuj se u jednoho pijana vecky tyto nemoci, nbr alkohol jako chytr neptel napad onu st tla, kter je slab a mn me vzdorovati. Nejhorm jest, e tyto nemoci se objevuj u pijan a teprve tehdy, kdy u lkask pomoc nieho neprospv Plin povn alkoholu seslabuje i ducha, vzlt rozum a pamt. Proto pijan jedn mnohdy nerozvn a zdka stv ve slovu. Alkohol tak demoralisuje t. j. n i charakter. Pijani bvaji svrliv a h ru b ; dopoutj se prostopnost a zvlt mravnch zloin proti m ravnosti; stvaj se hvmi a vrhaj svou rodinu do bdy, jeliko cel svj vdlek zanej do hostince ; stvaj se lenivmi a tt se prce, jeliko alkohol in tlo mdlm a neschopnm k vn prci. Alkohol in i potomstvo neastnm; nebot d t i pijan jsou velmi asto blb a musej pykati za hch svch pit oddanch rodi. r

4. pln nebo aspo sten zdrovn se od alkoholu odpovd duchu kesanstv

a jest za naich dn potebou asovou.
Kristus d seb ezaprn slovy: Kdo chce za mnou pijti, zapi sebe sm . (M ar. 8. 24 .) Proto se m kad cviiti v s e b e z a p r n . To se me stti i tm, e se zdruje od povn jistch pokrm nebo npoj. Zdrovn se od alkoholu jest tedy i s t k e s a n s k m s k u t k e m . Ji pedchdce Pn, sv. Jan Kt., zdroval se dle vle bo od vlna a opojnch npoj. (Luk. 1. 15.) Boj proti alkoholu jest za naich dn nezbytnm nsledkem asov ch pomr. Ve mnohch zemch se pije dnes 10 30 krt vce alkoholu ne ped 50 lety. Za dnench d n se pije n a p o d : pi louen a setkn, pi radostnch a alostnch udlostech, o ktinch i o pohbu, v horku k vli schlazen, v zim k vli z a h ti; kdy nememe spti, bychom u sn u li; jsme-li ospal, by se n m nechtlo spti. Nejhe si v tto vci ponaj zhusta s t u d u j c vych kol. Kdo z nich drahocenn as uren ke studiu nezabj v pitkch, propad potup. Tak to neme stle jiti, nem-Ii lidstvo zahynouti duevn i tlesn. Proto za naich dn znamenit l k a i a b i s k u p o v (jako sv doby kardinl Manning v Anglii a nyn biskup Egger ve vcarsku) vdy mocnji pozvdaj hlas k boji proti alkoholu. Ponvad tito muov vidli, e pouovn mlo pomh, zakldali s p o l k y s t d m o s t i , by jimi zlomili nezbytn p i j a n s t v V tchto spol c c h je v Anglii a sev. Americe na milliony lid. lenov se svm podpisem zavazuj, e se po jistou dobu zdr od alkoholu bud p l n nebo aspo v j i s t d e n v tdnu. Kdo zru dan slovo nebo vbec ho nechce dreti, jest zavzn poslati zpt list, kter podepsal. Lid, kte se zdruj od liho vch npoj, nazvaj se a b s t i n e n t i . I m noh v l d y zanaj ji podporovati toto lidumiln hnut; v Belgii se mus na p. ve kolch kad tden vnovati aspo pl hodiny otzce alkoholov. Ve kolch severoamerickch ji pes 20 let se vykld zdravovda a s n i otzka alkoholov ; zde dti byly uiteli dosplch. Kdo denn pije lihov npoje, m se dle rady zku ench lka ji z ohledu na sv z d r a v a s p o po n k o l i k d n pln

111

zdreli od alkoholu, by tlo mohlo povnm alkoholu nahrom adn jed vylouiti a se posilniti. Kdo to in, jest mnohem svejm a ku prci zp sobilejm. ---- Ne nevyaduje se, a bylo by to zdrav i velmi kodlivm, aby se abstinent vbec zdroval ode vech n p o j , jich nae tlo ne zbytn potebuje. Mme-li povati nezdrav nebo neznm vody, jest radno, naped ji pevaiti, by se tlm zniily obsaen v n snad zrodky nemoci.

5. 0 velikonon povinnosti kesana.

1. Ve 4. pikzn crkevnm nm crkev porou, bychom v as velikonon pijali svtost pokn a oltn.
Nesmme sv. pijmn p l i z d k a pijmati, nebot jest potravou d u e na. Due, kter nedostv dlouho potravy, musila by vy h l a d ov t i . Proto prav Vykupitel: Nebudete li jisti tla Syna lovka a piti jeho krve, nebudete m ti v sob ivota'*. (Jan 6. 56.) Prvn kesan chodili ke sv. pijmn nejprve d e n n , pozdji pak jen o t e c h n e j v t c h s v t c c h , o Vnocch, Velikonocch a svtm Duchu. Kdy pak ve stedovku nastala velik vlanost, nadil snm laternsk 1215, e vichni kesan, kte ji dovedou rozeznati dobr od zlho, maj se z e h ch Svch aspo jednou z rok zpovdati a aspo v d ob vel i konon s v t o s t o l tn hodn pijati. (Kan. 21.) Snm tridentsk si peje, by se i zpovd konala v dob velikonon; pravit: V cel crkvi panuje spasiteln obyej, zpovdati se v on svat a n a d e v e p o e h n a n d o b tyicetidennho postu, kterto obyej sv. snm jakoto z bon a prvem zachovateln schva luje a uznv." ( t 4 . hl. 5.) Zpovd ostatn mus pedchzeti kad svat pijmn, tedy i velikonon pijmn, by lovk nepijal sv. pijmn v e s t a v u t k h o h c h u . Svatokrdenm pijmnm by se ckevn pikzn nevyplnilo. (Ion. X I.); rovn ne neplatnou zpovd. (Alex. VII.) Akoliv crkev porou, aby se kad kesan aspo jednou za rok vyzpovdal, pece se rozum samo sebou, e kdo byl tak neastnm a d o p u s t i l s e t k h o h c h u , m bez odkladu se zpovdati.

2. Doba velikonon trv vlastn jen d v a t d n y , to t i od kvtn nedle a po Blou nedli; ne b i skupov ji prodluuj (Pap. Eugen IV. 1440.)
Ve m nohch dioecesch trv od Popelen stedy a do nedle Nejsvtj Trojice t. j. a do 1. nedle po sv. Duchu, tedy skoro 100 dn. Proto se nikdo neme omlouvati, e n e m 1 k d y , pijati svtch svtost.

3. Jest phodno, bychom o Ve l i k o n o c i pijali T l o P n , ponvad Kristus o Velikonocch ustanovil svtost oltn.
vdali.
Rovn jest phodno, bychom se o Velikonoci ze hch svch z p o Kristus toti v s t a l o Velikonocch z m r t v c h . Zpovdme-li se hodn, tedy rovn d u c h o v n v s t v m e z m r t v c h . Je-li toti due ve stavu tkho hchu, je duchovn m rtv a ; ve svtosti pokn vak pijm

 112 opt milost posvcujc, tedy duchovn oivuje. An dl ekl enm u hrobu Kristova po vzken P n : Hledte ivho mezi m rtvm i; vstal jest, nen ho tu to . k by i n andl strn mohl ci, a ns po Velikonoci opt dbel bude vyhledvati u hrobu zhuby: Hledte ivho mezi mrtvmi, obrcenho mezi hnky; vstal jest, nen ho tu to . (Jan Ev. Schm id.) Jako Kristus vstal z mrtvch, tak i mme zati nov ivot. (Rm. 6. 4.) A jako si lid k Velikonoci obyejn kupuj n o v a t y , tak se maj tak snaiti, by jejich due byla ozdobena rouchem posvcujc milosti.

4. Crkev trp, by vc pijmali o Velikonocch svat svtosti i jinde ne ve svm bydliti. (Ben. XIV.)
Crkev toti v, e lid sv tajn rny duevn m nohem snadnji vy znvaj neznmmu zpovdnkovi a proto ne tak snadno sv. svtost nehodn pijmaj. Za dvjch dob musil se kad ovem zpovdati fari ve svm bydliti; tm se mla povznsti c t a farnk k jejich duchovnmu pasti.

5. Kdo o Velikonoci nepijmal sv. svtost a zemel nekajcn, tom u me bti odepen crkevn poheb. (Sn. Later. 1 2 1 5 .)
Crkevn poheb bv odepen, bylo-li zanedbvn sv. svtost v e e j n z n m o a kdy far umrajcho m a r n u p o z o r o v a l na jeho povinnost. F ar vak si vyaduje, m-li za to, e by ml nkomu bti ckevn poheb odepen, nejprve rozhodnut biskupa, a neme-li se to pro krtkost asu stti, vol radji mrnj cestu.

6. 0 zapovd nm ase.
Zapovdnm asem se nazv ona doba, ve kter nejsou dovoleny zbavy.

V 5. pikzn crkevnm zapovd crkev konati svatby a hlun zbavy v advente a do svtk svtch T krl a v post a do Bl nedle.
Tak ustanovil snm Tridentsk. (Sn. T r. 24. 10.) V dvjch dobch zahrnovalo toto pikzn i dobu od prvnho dne v prosebnm (kovm) tdnu a do 1. nedle po Svatm D uchu. Ve mnohch zemch, jako na p. v echch, pat a po dnes 3 k o v d n y a v e c k y p o s t n d n y k dob zapovdn. Advent a pst jsou doby pokn a smutku nade hchy naimi. Se smutkem vak se nesrovnv z b a v a . Mimo to stav nm crkev v advent iv ped oi t a j e m s t v v t l e n S y n a B o h o , v post pak t a j e m s t v n a e h o v y k o u p e n a vybz ns k r o z j m n o tchto zkladnch tajemstvch kesanstv. Jist se neslu, bychom se v tak vnm rozjmn vyruovali zbavami. I velik Svtky crkevn radosti, pak H o d b o v n o n se svtky po nm nsledujcmi a H o d b o v e l i k o n o n pat k dob zapovdn. Crkev chce, aby se nekonaly svtsk rado vnky, jestlie se crkev dokonale raduje. T i c h oddavky bez svadebnhovesel me dovoliti biskup, slavn oddavky vak jen pape nebo biskup, z plnomoci obdren od papee. O h l k y mohou se b eze veho konati

113

v dob zapovdn. - Rovn k o n c e r t y n ejsou zapovdny, ale ta n ec ano. Kdo pestupuje toto pikzn crkevn, tomu plat hrozba b o : .Obrtm slavnosti vae v kvlen.u (Amos 8. 10.)

0 IV. pikzn bom.

Ve 4. pikzn bom porou Bh ctti zstupce bo na zemi, toti rodie a duchovn a svtskou vrchnost.

0 povinnostech k rodim.
1. Rodim nle cta, ponvad jsou z stupci Boha a naimi nej vtmi dobrodinci.
Jsme vlastn jen dtkami n ebeskho otce; proto prav K ristus: A otce n enazvejte sob na zemi: nebo jeden jest Otec v, kter jest v n ebesch.1 ' (Mat. 2 3. 9.) N Otec nebesk iv ns a v y c h o v v prostednictvm naich rodi. Rodiov tedy zastupuj ve vchov svch dt msto bo. Rodiov jsou tedy zstupci Boha. Jakoto zstupcov Tvrce jev se i tm, e d a l i dtem i v o t . Proto musme rodie ctti podobn jako Boha. Jako mstodriteli se prokazuje t cta, jako panovnkovi, jeliko jest jeho z stupcem , proto i rodim nle podobn cta, jako Bobu, jeliko jsou jeho zstupci na zemi. Kdo tedy p o h r d r o d i i , p o h r d B o h e m . Proto zvolal sv. Augustin po svm obrcen: Ponvad jsem pohrdal svou matkou, kterou jsi mi dal, pohrdal jsem Tebou, Boe. Rodiov jsou naimi nejvtmi dobrodinci. O jak mnoho vytrpla matka tv k vli tob, kolik noc probdla k vli tob, kolikrt si odepela k vli tob pokrmu a npoje, jakou zkost mla, kdy jsi byl v nebezpeenstv. Kterak se n a mhal a piioval tvj otec, by tob zjednal pokrm a o d v ! Jest-li e tedy tvoji rodiov pro tebe tolik uinili a vytrpli, kterak bys motil jim bti n e vdnm 1 (Sv. A m br.) 1 Syn B o ctil svho pstouna a svou m atku. Cti svou matku, nebot i Syn Bo ctil svou m atku . Pravit se o n m: Byl jim poddn. Kdy tedy Bh sv zk sluebnky ctil, m teprve jsi povinen ty svm rodim ?* (Sv. Ambr.) N P n , Je Kristus, byl poddn svm ro d i m ; miloval a ctil svou Matku, jejm Otcem sm b y l; miloval a ct il svho pstouna, jeho sm ivil; bylt pamtliv, e ho Matka jeho na kln chovala a pstoun na rukou choval. (Sv. Jeron.) Vt se podrobil nejnimu, by dal dtem pklad. (O rig )

2. Gest mme rodim prokazovati ctou, lskou a poslunost.

Porou-li Bh ctti rodie, tedy tm ji porou i je milovati a jich poslouchati; nebot oboj jest s ctou nerozlun spojeno. L s k u jsm e povinni mli k rodim zvlt proto, ponvad rodiov jsou naimi nejvtmi

114

dobrodinci. Prvn povinnost kesan jest, splceli rodim starosti a obti pi vychovvn." (Sv. Cyr. Jer.) c t a a p o s l u n o s t nle rodim jakoto nstupcm bom. Povinnost cty a lsky trv p o c e l i v o t , nikoliv vak povinnost poslunosti. To proto, e dvody, kter ns pud k ct a lsce, nikdy nepestvaj. Pestv vak jednou dvod, kter ns ve k poslunosti.

cta k rodim zle v tom, e si jich netoliko v s r dci vme jakoto zstupc boch, nbr toto ven si jich i z e v n slovem a skutkem ukazujeme.
cta mus bti pede vm v s r d c i ; zevnj cta bez vnitn cty byla by petvkou. K r i s t u s ukzal ctu svou ke sv Matce p i s v a t b v K n ; nebot akoliv pravil, e jeho hodina jet nep ila,' pece vyhovl jej prosb, by ji ped hosty nezahanbil. (Sv. Chrys.) K o r i o l n , jen se byl na m rozhnval, nenechal se pohnouti k odchodu ani sentory, ani mskmi knmi, ani drahocennm i d a ry ; kdy vak pila jeho matka Veturie, poklonil se ped n a pravil: Matko, ty jsi m zachrnila, ale syna pozbyla1 ; odthl a byl pak od Volsk zabit kolem r. 491 p. Kr. 1 (Spirago, P klady str. 86.) I tenkrte musme si viti rodi, jsou-li chudobn, nebo maj-li njak n i p o s t a v e n . J o s e f e g y p t s k si vil svho starho o tc e ; akoliv jeho otec byl jen pastem, uvedl jej ku krli a pedstavil mu jej. (1. Moj. 47. 7.) Krl a l o m o u n povstal s trnu ped svou matkou, kter poch zela z niho rodu, poklonil se ped n a posadil ji po sv pravici. (3. Krl. 11. 19.) Pape Benedikt XI. (1303) netrpl, aby se mu jeho matka, kter byla chudou pradlenou, ukzala v drahocennm at; poslal ji pry, musila se opt oblci ve sv prost aty; potom teprve ji laskav pijal. (Spirago, Pklady str. 86.) I kdyby s n a d r o d i o v neil i ctnostn, nle jim cta a .to pro jejich po staven, kter jakoto zstupcov Boha u svch dt zaujmaj. Byt by i socha Kristova nebo csaova nebyla krsn provedena, pece se k n nesmme neuctiv chovati. Chyby rodi mme zakrvati pltm lsky, t. j. mlky je mme sn eti; mme se chovati jako Sem a Jafet ke svmu obnaenmu otci. (1. Moj. 9. 23.) Slovem a skutkem a ve v t r p l i v o s t i cti svho otce. (Sir. 3. 9.)

Lska k rodim zle v tom, e rodim d o b r a p e j e me a d o b e j i m i n me.

Lsku jsm e povinni rodim ji proto, ponvad jsou naimi b l i n m i (obrazy bomi). Ne nejsme jim povinni jen obyejnou lsku k blinmu, . nbr o b z v l t n l s k u . A to proto, ponvad ns neobyejn miluj (nebo kdo sml tak upmn s dtmi jako rodiov?) a ponvad nm prokzali nesetn dobrodin. Lska zle v tom, e nkomu d o b r h o p e j e m e a d o b e m u i n m e . Blahovli ukzal na pklad e g y p t s k J o s e f ku svmu starmu otci Jakobovi; padl mu kolem krku, objal jej a plakal, ( l . Moj. 46. 29.) Ne z pouh blahovle mli by rodiov mlo. Nemmet milovali jen slovem a jazykem, nbr v pravd, ( l . Jan 3. 18.) Proto jsm e povinni rodie v n ouz i a n e m o c i podporovati a zvlt se i za n modliti. Krsn pklad nm dv V u k a o v i , dalmatsk jinoch a chovanec vojensk akademie ve Vdeskm Novm Mst. Dostal od csovny Marie Teresie, kter tento stav poctila svou nvtvou, za svou pli 12 dukt. Ihned je poslal svmu chudmu otci. Kdy pak csaovna po njak dob

115

opt stav navtvila, a dovdla se, kterak s penzi naloil, darovala mu 24 dukt a otci jeho ustanovila ron podporu. Vukaovi se stal pozdji vysokm dstojnkem. (Spirago, Pklady str. 88.) T o m M o r u s , sk kancl a nglick, byl od krle Jindicha Vlil. pro svou vru popraven. Z bzn ped krlem nikdo se neodvil jej pohbili. Tu vak pila jeho dcera Markta a postarala se o pohben svho otce. Tyran onen ml takovou ctu ped touto dcerou, e j nieho zlho neuin il. Lvata se dl o koist se starmi lvy (Plutarch) a pi zahvaj sv star, nemaj-li ji ve svm st p e ; ba i je v a pomhaj jim pi ltn. (Sv. Ambr.) Syn u, ujmi se svho otce, sestrnedi. (Sir. 3. 14.) Pova, kterak J e Kristus jet na k i peoval o svou matku a odevzdal ji sv. Janu. (Jan 19. 26.)

P o s l u n o s t k rodim zale v tom, e plnme vecky jejich s p r a v e d l i v pkazy, dokud stojme pod jejich m o c .
Dtky, poslouchejte rodi ve vem ! (Kolos. 3. 20.) Jako rodiov jsou povinni dti vy c h o v v a t i, tak zase dti jsou povinny rodi poslouchati. Jako v kadm s t t mus bti nkdo, kdo porou a nkdo, kdo poslouch, tak jest i v rodin; jinak si nelze pedstavili podku a tst rodinnho." (Meh.j Jako se vyaduje, aby sta vynikali mravn dokonalost, tak zase mlad maj bti poddanmi a poslunmi. (Sv. B ern.) Ne dti jsou povinny rodi svch poslouchati jen ve v c e c h spravedlivch; o d p o r u j - l i toti pkazy rodi p i k z n m b o m , pak plat slova apotolova: Vce slu poslouchati Boha ne lovka," (Sk. 5. 29.) Sv. Hermenegild, syn panlskho visigotskho krle Leovigilda, byl od svho otce uvznn ve vi v Seville za to, e pestoupil na katolickou vru. I poslal k nmu otec posla a sliboval mu milost, vrt-li se k ve arinsk. Ne svtec odpovdl poslovi: Bekni mmu otci e radji se vzdvm jeho lsky, koruny, ba i ivota, ne-li bych zapel svou vru . Na to byl popraven, (f 586) Podobn se stalo sv. Barboe, sv. Perpetue, sv. jinochu Vtovi a j. Rodiov, kte porouej nco jinho ne Bh, r u s v o u a u t o r i t u ; oni tm podetnaj vtev, na kter sed. Jist otec poruil svmu synu, by ve svtek pracoval na poli. Syn e k l: Ote, prce ve svtek jest Bohem zakzna." Otec se rozhnval a pravil: Ty jsi pece ji velik; pikzni bo jsou jen pro dti." T u odvtil syn: Nue, pak t tak ji nemusm poslouchati; nebo dle tebe jest 4. pikzn bo tak jen pro dti." (Spirago, Pklady 91.) Ostatn jsou dti povinn y svch rodi poslouchati jen dotud, pokud jso u pod moc rodi, A tak jen p o t u d jsou povinny poslouchati, pokud sah rozkazovac moc rodi (Sv. Tom. A q ), tedy na p. ve vcech tkajcch se podku dom cho, chovn, obcovn a p. Rodiov vak nemaj prva, nutiti sv dti k jistm u stavu nebo p o v o l a n , k nmu dti nemaj dn chuti. Vdy povoln k jistm u stavu pochz od Boha. Mimo to se vztahuje povoln na onu dobu ivotn, kdy u dti nebudou pod moc rodi. O tomto budoucm ivot dt rozhodovati nemaj prva rodiov. Proto se nenechal nutiti sv. Frantiek z Assisi od svho otce ke stavu kupeckmu, sv. Rosa z Limy ke stavu manelskmu. Ovem vak maj dti dbti rady svch rodi. Rodiov jsou star a tak zkuenj a zajist ve sv lsce k dtem jsou nejupmnjmi a nejlepmi rdci svch vlastnch dt. Proto ns n a pomn Psmo s v .: Sly, synu mj, kze otce svho." (Psl. 1. 8.) Synu, bez rady nic nei a po inku nebude eleti." (Sir. 32. 24.) Pi volb stavu nebo povoln mme se vdy o radu tzati rodi.

 116

3. Povinnosti jako k rodim, mme tak k zstupcm rodi, tedy k uitelm, vychovatelm
a zamstnavatelm, konen vbec ke starm lidem.
Starch lid si mme v i t i ; st samo o sob jest ctihodn. Ped edivou hlavou povsta," (3. Moj. 19. 32.) Starho lovka mme nechati naped mluviti. (Sir. 32. 4.) Spartani si velice vili starch lid; kdy kdysi pi hrch olympskch jist staec hledal msta, nikdo nepovstal; kdy piel ke Spartanm , vichni povstali, aby se mohl posaditi. (Spirago, Pklady str. 92.) Kdy pohansk krl Alexader Vel. sed na svm trnu se ohval u ohn, vidl vojna zimou se tesoucho; ihned povstal a uvedl jej na svj trn, aby se ohl. (Str. 92.) Mme dbti r a d y starch lid; nebot od nich se dovdme m oudrosti a rozumnch nauen . (Sir. 8. 9.) Kdeto mlde bv obyejn nerozvnou, vyznauje se st rozvahou a rozumem. Boboamovi, nstupci alamounovu, radili starci k mrnosti oproti lid u ; ne on si nechal n apovdati od mladk, s nimi byl vychovn, a mluvil k lidu ta k to ; Mj otec vs mrskal bii, j vak vs budu mrskati bii uzlovatmi Hned n a to odtrhlo se od nho 10 pokolen. (3. Krl. 12.) Bh sm ustanovil, aby v nrod idovskm byla zzena rada ze 70 starch lid, vysok rada. (4. Moj. 4. 29.) U m an stl v ele sttu sent ( sbor starch); rovn tak u Lacedamoan byli gerontov ( ~ starci). Crkev katolick ukazuje svou ctu ke st na Z e 1en t v r t e k umvnm nohou 12 starcm. N i k m nesm me pro jeho st p o h r d a t i; i mnoz z ns sestaraj. (Sir. 8. 9.) Nezbedn hoi, kte se proroku Eliseovi posmvali pro jeho st a pokikovali na n h o : Poj sem lys, poj sem lys, byli od medvd roztrhni. (4. Krl. 4. 21.) Mme mti u z n n se slabostmi starho vku. Starho netrestej, ale napomnej ho jako otce. (1. Tim. 5. 1.)

4. Dtem, kter rodie ct, slibuje Bh: dlouh ivot, tst a poehnn na zemi.
Kdy dval Bh pikzni na hoe Sinaj, slbil jakoto odmnu za za chovvn 4. pikzn boho dlouh ivot. (2, Moj. 20. 12.) Sv. Pavel pislibuje i t s t na zemi. (Efes. 6. 3.) J o s e f E g. v elmi byl posluen svho otce; proto jej otec miloval, kdeto brat ho nenvidli, Milujeme-li ty, kte nm dali ivot, budeme odmnni dlouhm ivotem. Obdr-li vojk o d k r l e l n o , zasluhuje, by mu toto lno bylo ponechno, dokud krli slou. Tak se m i s dtmi Dostvaj svj ivot od rodi ; pokud tedy rodie sv ct, zasluhuj, by jejich ivot byl zachovn. (Sv. Tom. Aq.) Kdo ct rodie, ct vlastn s t . Ponvad pak odmna bo se d dle jakosti dobrch skutk, proto Bh hodnm dtem rovn dv dlouh vk. Dlouh vk jest pro ns v e l i k m d o b r e m ; nebo m dle ijeme, tm vce zsluh pro vnost si meme zskati. Ve Starm zkon byl dlouh vk jet vt odmnou ne v Novm zkon, ponvad toti m dle kdo byl iv, tm krat byl jeho pobyt v pedpekl. (V Novm zkon naproti tom u jest blaen sm rt okamitm pechodem do vnho ivota.) Ovem u m r a j mnoh hodn dti z h y . Ne i na nich se pln zaslben bo; nebot Bh jim dv msto asnho ivota ivot vn a tedy mnohem vce, ne-li dv jinm lidem dlouhm ivotem na zemi. (Sv. Jeron.) Ostatn nevinn ivot jest ji sm o sob

117 -

dlouhm ivotem . ediny jsou ivot neposkvrnn." (Moudr. 4. 9.) Krtk ale cnostn ivot jest jako drahokam, kter sice zaujm mlo prostoru, ale je drahocennm. Bh proto povolv k sob m noh hodn dt z toho svta, aby zloba lidsk nezmnila rozumu jeho. (Moudr. 4. 11.) I p o e h n n kter r o d i o v dvaj s v m h o d n m d t e m , m velikou moc. To vidme n a poehnn, kter dal star Tobi svmu synu, kdy odchzel tento do ciziny; dle na poehnn, kter vykl Noe nad svm synem Semem a Jafetem. (Z pokolen Semova se narodil Vykupitel, potomci Jafetovi jsou Evropan a kesan.) Cti otce svho, aby dolo na t poehnn od nho. Poehnn otcovo utvrzuje domy syn, (Sir. 3. 10 .) Jako kdo poklady shromauje, tak jest ten, kter ct matku svou. (Sir. 3. 5.) Milosrdenstv prokzan otci nebude v zapomenut. (Sir. 3. 15.) Odtud pochz, e hodn dti bvaj obyejn zmonmi, dochzej velikch h o d n o st nebo aspo jsou opravdu sp okojen m i . Jest m nohem vce, bti sastnm a blaenm ne-li bohatm." (Sv. Ambr.) Kdo sv rodie ct, m obyejn zenm bom pozdji Sm zv d n dti, na nich se dokv radosti. (Sir. 3. 6.) Dle spravedivho soudu boho stv se obyejn, e ten, jen svch rodi ochotn poslouchal, sm pak tak, je-li otcem, m dti obzvlt poslun. (Sv. Petr. Dam.) P o e h n n r o d i s t a v d t e m d o m y .
O hch proti 4 . pikz n b o m u.

1. Proti 4. pikzn bomu se proheuje, kdo rodii pohrd, na n nevra, nebo jich neposlouch.
Rodii pohrd, kdo na p. se k nim hrub chov, je pomlouv, za n styd a p . : C h m se posmval svmu otci Nomovi, kdy Noe b ezev viny se opil a obnaen leel ve stan. (1. Moj. 9.) Proto otec vykl nad nm a jeho potomky kletbu. (Jeho potomci bydl v Africe a jsou podnes pohany.) Na rodie nevra na p. kdo jich nenvid, v nouzi jim n e pomh, je okrd a p . S y n o v J a k o b o v i , kte svho bratra Josefa prodali, zarmoutili otce a obelhali ho. (1., Moj. 37.) A b s o l o n pomlouval svho otce ve brn palcov, obelhal jej, kdy odchzel z domu a vzbouil se proti nmu. (2. Krl. 15. 18.) N e p o s l unmi svch rodi byli dva synov veleknze Heliho. (1. Krl. 2.)

2, Dtem, kter svch rodi nect, vyhro uje Bh: potupou a hanbou na zemi, ne astnou sm rt a vnm zavrenm.
Jest zajist velikm provinnm, je-li nkdo nevdnm ku svm n ej vtm dobrodincm, je m na tto zem i; ponvad pak jest toto provinn tak velikm, proto jest i trest jeho tak velikm. Sv. Augustin vypravuje o dvou synech jist vdovy v Csarii v Kapadocii, kte sv matce nadvali a ji bili, na to vak hned byli napadeni tesenm d a cizmi zemmi bloudili, a konen na hrob sv. tpna v Hippo, kde byl sv. Augustin biskupem, byli uzdraveni. (O mst bom 22. 8.). Kdo zapomn na svho otce a matku, na toho zapomene i Bh a vyd jej V pohann . (Sir. 23. 19.)

118

Jako na strom, kter nekvetl, nenajdeme plod, tak i ten, jen v mld byl neposlunm, nebude ve st povati dn cti. (Sv. Cypr.) Zl dti obyejn umraj b dn. Vzpomeme na bdnou sm rt dvou syn veleknze H e l i h o v bitv (1. Krl. 4. 1 1 .); nebo na sm rt nezdrnho Davidova syna A b s o l o n a , jen vedl bitvu proti svmu otci a byv pemoen, na tku zachytl se za svj dlouh vlas ve vtvch strom u, nae byl trojm kopm proboden. (2. Krl. 18.) Zl dti bvaj od Boha na vky zavreny. Bude-li Bh v osudn den tak psnm ji k tm, kte cizm lidem n e prokazovali s k u t k m i l o s r d e n s t v , o psn jm bude teprve k tm, kte nemli lsky ke svm rodim. (Sv. B ernardn.) Kdo rodi neposlouch, hoden jest smrti. (m. 1. 0.) Budi proklt, kdo nect otce a matky. (5. Moj. 27. 16.) Kdo by udeil otce nebo m atku, a ume. (2. Moj. 21. 15.) Oko, kter pohrd svm otcem, maj krkavci vyklovati a orlov snsti. (Psl. 30. 14.) idm bylo psn porueno od Boha takto: Syna zpurnho a protivnho, jen by neposlouchal pikzn otce neb matee, a lid k a m e n m u h z , by vechen Israel slye to se b l. (5. Moj. 21. 18. 21.) Kdo svch rodi nect, m obyejn z doputn boho pozdji sm n ezv ed en dti, kter s nm patn nakldaj. Zkuenost u, e ti, kdo svch rodi neposlouchali, pozdji rovn maj jen neposlun dti. (Korn. a Lap.) m kdo he, tm bv trestn. (Moudr. 11. 17.)

2. 0 povinnostech k vrchnosti.

1. Vrchnost jest v lidsk spolenosti ne zbytn teba a to k vli lidsk slabosti, nebo bez
vrchnost byl by na svt nejvt nepodek.
Ve vekerm t v o r s t v u shledvme se s jistou zvislost jednch bytost' na druhch. Msc je odvisl od zem, zem a jin planety od slunce; e nerost slou i rostlinn, tato pak zase i zvec a vecko zase slouh' lovku. Ba i m e z i z v a t y shledvme, e jedna jsou podzena jinm ; vely jsou pod vldou krlovn y, ptci ve vzduchu, divok zvata v pralesch, ryby ve vod maj sv vdce a stoj tm pod jakmsi vojenskm velenm. I n a n a e m t l e pozorujeme, e jist dy panuj, jin pak e jsou pod zeny. Rovn, v e s v t d u c h nachzme tuto odvislost tak, jako ve svt tlesnm ; jsou andl vych a nich d. Prv tak chtl Bh, aby i mezi l i d m i byli pedstaven a podzen. Ba lidstvu h chem ddinm pokaenmu, jest vrchnosti nezbytn teba. Bez nejvy hlavy vedlo by se lidstvu tak, jako v o j s k u b e z v d c e ; lidstvo by se rozpadlo v nevzanou rotu. (Sv. Chrys.) m jest b e v n o v ve zdi, tm jest vrchnost ve stt; bez bevnov se st zed a bez vrchnosti se rozpadv lidsk spolenost; vdy by nebylo nikoho, kdo by nrody vespolek udroval. (Sv. Chrys.) Ponvad lid po hchu ddinm zaali proti sob zuiti jako div zv, take syn prvnho lovka zabil svho bratra, ustanovil Bh nad lidmi, div zvi podobnmi, vldce, by kladli meze zuivosti, s kterou lid sebe napadali. (Sv. Remig.) Jsme povinni dky b o m o u d r o s t i za to, e jsou v rch n o sti; nebo jinak by nrodov byli zmtni sem a tam jako vlny mosk. (Sv. Isid. p.) H r o m a d a k a m e n nahzenho jet nen domem, nbr lidsk duch je

119

mus s p o d a t i , k sob upraviti a upevniti. Tak tak jest teba, by mnostv lid bylo uvedeno duevn silou do podku a v zjemnho svazku, m-li z nho bti nrod nebo e. (Eug. Fischer.) Vrchnosti maj tak bti do jist mry o b r a z e m b o s k m o c i a prozetelnosti nad lidstvem. (Leo XIII.)

2. Vrchnosti maj svou moc od Boha.

Ml se, kdo mn, e vrchnosti maj svou moc od lidu. Jako p oz e m s k m a j e t e k pat vlastn Bohu a lovk jest jen jeho sprvcem, podobn se m i s moc. Bh jest vlastnm majetkem veker moci a vldy a lid jsou jen jeho zstupci. Proto vladaov prvem si dvaj nzev z m i l o s t i b o * . Proto v Psm sv. se nazvaj duchovn a svtsk mocnosti asto s l u e b n k y b o m i 1 (Moudr. 6. 5.) n ebo p o m a z a n '. P n (1. Krl. 24. 7 ; 26. 5.), ba i . b o h o v 1 (2. Moj. 22. 2 8 ; 21. 6.), 1 jako i toho, kdo zastupuje krle, nazvme mstokrlem. Pape se nazv s l u e b n k e m s l u e b n k b o c h 1 . e i panovnk (hlava e) 1 m svou moc od Boha, plyne ji ze slov Kristovch k P i l t o v i : Neml bys dn moci nade mnou, kdyby nebylo tob dno s h ry . (Jan 19. 11.) Jm nem bom vldnou krlov a zkonodrcov naizuj, co jest spravedlivho. (Sir. 8. 15.) Krlov, dna jest vm moc ode P na a sla od Nejvyho. (Moudr. 6. 4.) Sv. Pavel prav: Nen vrchnosti le od Boha a kter jsou, od Boha ustanoveny jso u . (m. 13. 1.)

3. Bh ustanovil k zen lidstva dvoj vrchnost, duchovn a svtskou.

Jako mme na nebi d v s v t l a , slunce a msc, kter svt v rznch dobch, tak tak mme dvoj moc, duchovn a svtskou. D u ch o vn jest podobn jako slunce vzn eenj, ponvad vede lovka k jeho nebeskmu a vnmu cli, kdeto svtsk moc se star jen o pozemsk, pomjejc blaho svch poddanch. Jako e jest d u e vzneenj ne t l o , tak i ona moc, kter peuje o blaho due, mus bti vzneenj ne-li ona, kter peuje je n o blaho tla. e Kristova podob se s l u n c i , vldne n ade dnem duchov nho svta; pozemsk e se podob m s c i , vldne nad noc asnosti." {Innoc. III.) Krl m na starosti vci pozemsk, knz vci nebesk. (Sv. Chrys.) Akoliv vak kad tato moc m svj zvltn cl, pece se v z j e m d o p l u j ; podobaj se onm dvma cherubm, kte svma kdloma zakrvali archu mluvy.

Duchovn vrchnosti odevzdal Bh veden d u , svtsk vrchnosti odevzdal udrovn p o d k u a pokoje.

Tedy jak duchovn tak svtsk vrchnost m svj v l a s t n o b o r p s o b n o s t i ; kad z nich jest ve svm oboru od druh neodvislou. Jak crkevn, tak sttn moc jest jakoby ohraniena k r u h e m , v nm me svobodn psobili.1 (Leo XIII.) Crkev a stt jsou ve svm vlastnm oboru 1 s o u v e r e n m i . Proto ve svch vlastnch zleitostech nen ani crkev sttu, ani stt crkvi podzen. (Leo XIII 24./I. 1890.)

Nej vy duchovn moc odevzdal Bh papei.

To jest patrno z tohoto: 1. N ejvy duchovn moc odevzdal Kristus apotolu P e t r o v i . (Viz I. dl. str. 162.) 2. Petr z e m e l jakoto biskup

 120

m s k . (I. str. 163.) 3. Proto pela veker moc Petrova na k a d h o biskupa mskho. Moc papeova se vztahuje dle ustanoven Kristova na. v eck y kesany. Nebot Kristus Petrovi n e e k l: Pas t y t o nebo o n y ovce , nbr e k l: Pas o v c e m . Z toho je patrno, e mu svil v e c k y ovce vbec. Tvrd-li tedy ekov nebo jin, e nejsou sveni Petrovi nebo jeho nstupcm , tedy tm nezbytn vyznvaj, e nenleej mezi ovce Kristovy." (Bonif.) VIII 1302.)

Nejvy moc svtsk spov v rozli nch sttech v rozlinch ru k o u ; bud ji m vla
da zem sm, nebo ji m vlada a poslancov z lidu s nm zrove, nebo ji m hlava, kterou si lid vol.
Na p. v Rusku a Turecku vldne sm v l a d a . Ve vtin stt vak, jako v Nmecku, Rakousku, Itlii zavzali se vldcov pod psahou, e pi svm vladaen budou se spravovati vl p o s l a n c z lidu volench. Kde vak nrod m podl na vld, tam m podl i na zodpovdnosti. Ve mnohch ch, jako ve Francii, m nejvy moc jeden mu, volen od' nroda z a h l a v u s t t u . Crkev uznv k a d o u s t v a j c zpsobu vldy, ponvad pi nich nen nieho, co by odporovalo uen katolickmu. Ji Kristus porou dvati csai, co jest csaovo. (Mat. 22. 21.) A neza pomeme tak, e pape Leo XIII. opt a opt napom nal katolky francouzsk, kte se zasazuj o m onarchii, e maj s t v a j c zpsob vldy, republiku,. uznvali a podporovati. (1892.) Crkev jest daleka toho, aby se njak z v ltzastvala jistho zpsobu vldy proti jin mu, nebo aby njak sama zasaho vala v to, jakm zpsobem by se mly utviti obansk nebo sttn pomry nrod kesanskch. Kadou vldn formu a kad zzen sttn uznv za. sprvn, neodporuje-li ve a mravnosti. (Leo XIII. 24. I. 1890.)

5. K papei a panovnku mme podobn povinnosti jako k Bohu, nebo oba jsou zstupci Boha..
Bohu jsm e povinn i: klanti se a bti mu vrnmi (1. pik. bo)r ctu mu prokazovati (2. pik. bo) a jemu slouiti (3. pik. bo). Podobn povinnosti mme k zstupcm bom ; jsm e jim povinni p o s lu n o s t a vr nost, ctou a pom oc. Tyto povinnosti mme konati tm radji, jeto pape a csa m o ns m n o h o p e a starost. Ml se, kdo se domnv, e pape a csa m bezstarostn ivot. Kdeto cestujc na lodi se vesele bav, m k o r m i d e l n k mnoho starosti a p e; ustavin mus hledti jak do dlky, tak na kompas, mus sneti drsn poas a mnohdy ani spti nesm. Obrame to na vrchnosti. Mnoz za dnench dn mluv tak, ja koby vrchnosti mly jen sam povinnosti a poddan jen sam prva.

K papei mme t.yto povinnosti: musme ho ve vcech duchovnch p o s l o u c h a t i, jem u v r n m i bti, jeho si v i t i a m o d l i t b o u a m i l o d a r y jej podporovati v jeho obtnm ad.
Tyto povinnosti m kad katolk, byt i byl csaem nebo krlem. Papee musme v duchovnch vcech p o slo u ch at i. Vichni pastov a

 121 vc jakhokoliv obadu a dstojnosti jsou papei podzeni a k upm n p o s l u n o s t i papee zavzni. (Snm Vat. 4. 3.) m jest h l a v a na tle lidskm, tm jest pape na tle Kristov (1. Kor. 12. 27.), t. j. v crkvi; hlava ovld vecky dy, pape vecky kesany. Ponvad jest nmstkem Kristovm, me o sob ci: Na mst Kristov poselstv konme, jakoby B h s k r z e n s napom nal. (2. Kor. 5. 20.) Ve vcech vak ist s v t s k c h nejsme podzeni moci papeov, nbr moci sttn. - Papei m m e bti vrnmi. Pape jest nejvy hlavou crkve a sklou, na kter je vy stavna crkev. (Mat. 16. 18.) Kdo se tedy od papee odtrhne, jako ekov ( 1053), odtrhuje se od prav crkve a tm i od Boha. Odtpenc od pa pee (rozkolnk) tkaj se slova, kter kdysi ekl Bh k Sam uelovi: Ne zavrhli tebe, nbr mne, abych nepanoval nad nim i. (1. Krl. 8. 7.) Jako jest vem lidem ke spasen nezbytn teba, by nleeli k prav crkvi, prv tak jest jim teb a, by se podrobovali mskmu nejvymu pasti. (Bonif. VIII. 130 2 .) Papee si mme dle viti. Vdy Kristus poaduje,, bychom si vili jeho sluebnk; pravil k apotolm : Kdo vmi pohrd, mnou pohrd. Kdo pak mnou pohrd, pohrd tm, kter mne poslal. (Luk. 10. 16.) Ponvad pak pape jest prvnm ze vech sluebnk Kristovch, proto mu nle nejvy cta. Proto mu dvme nzev: Jeho Svatost .. Papee mme dle modlitbou a milodary p o d p o r o v a t i. Ji prvn kesan se modlili za uvznnho Petra. (Sk. 12.) A doposud nejsou pa pei beze veho pronsledovn. ime tedy jako prvn kesan! Kdo se nemodl za svho otce, jest nezdrnm synem ; a kdo se nemodl za svtho Otce, jest nezdrnm kesanem ! (bl. Klement Hofb.) Bohumilm jest, modliti se za vrchnosti, ( l . Tim. 2. 3.) Pape m na starosti mnoho poteb crkve, jako na p. en vry mezi pohany, udrovn crkevnch stav, vydrovn papeskch ad, vyslanc a sluebnk. Na nezbytn vydn potebuje pape ron nejmn 7 mill. frank. Ponvad pak mu bylo jeho svtsk panstv, crkevn stt, odat, jest odkzn pouze na milodary ke san. Almu na pro Sv. Otce se nazv petrsk hal. B r a t r s t v o s v t h o M i c h a l a m za el, podporovati Sv. Otce modlitbou a milodary. O statn kdyby kad katol. kesan dal ron Sv. Otci jen jeden hal, obdrel by pape ron na 6 mill. korun. Ne bohuel mnoz katolci zapomnaj na tuto tak dle itou almunu. Podobn povinnosti jako k papei mme i ke svmu d u c h o v - . n m u s p r v c i . Zvlt jsou kesan povinni, starati se o vivu svho duchovnho sprvce. P n nadil tm, kte evandlium zvstuj, aby z evandlia ivi byli. (1. Kor. 9. 14.) Hoden jest dlnk mzdy sv. (1. Tim. 5. 18.)

K p a n o v n k o v i mme tyto povinnost: mme b t i p o s l u n vech spravedlivch zkon, kter jeho jm nem jsou vydvny, mme mu bti v r n i , jeho si v i t i , jej podporovati modlitbou, penzi a d a n z krve.
Zkon sttnch nemme poslouchati snad jen ze strachu ped trestem, nbr k vli Bohu (m. 13. 5 .); nebo rozkazy svtsk vrchnosti jsou rozkazy bo. (m. 13. 2.) Povame, jak ochotn Maria a Josef po slechli rozkazu Augustova a do Betlma li, by se dali zapsati. (Luk. 2 .;) Jen tehdy, n a i z u j e - l i svtsk zkon nco, co B h z a k a z u j e , plate slova sv. apotol: Vce slu poslouchati Boha ne lov k a/ (Sk. 5. 29 .) T i mldenci v peci ohniv a 7 brat machabejskch poslouchali vce Boh

 122 ne lovka; tak i sv. Moic a legie Thebajsk u jezera enevskho. (M eh. IV. 85.) Panovnkovi mme bti vrni, zvlt ve v l c e . Proto vojci skldaj psahu na korouhev. Vzorem hrdinsk vrnosti k panovnkovi jest Ondej Hofer, jen za vlek napoleonskch staten hjil Tyrolsko proti neptelm . (1809.) Nikdy nen dovoleno, v z b o u i t i s e proti panovnkovi, byt i byl ukru tn kem ; nebo kdo se vrchnosti protiv, zzen bomu se pro tiv. (m. 13. 1.) Mme poslouchati nejen hodnch pn, nbr i zlch. (1. Petr. 2. 18.) Zl vldcov jsou obyejn trestem bom za hchy nrod. (Sv. Aug.) Kdyby byl panovnk ukrutnkem , nezbv jinho, neli Boha proiti o pomoc. Pomoc vak pijde jen tehdy, pestane-li nrod heiti. (S v .'T o m . Aq.) Mme si dle panovnka viti. Bojte se Boha a c t t e krle." (1. Petr. 2. 17.) Krsn pklad cty ku krli nm dv David, jen svho pronsledovatele Saula dvakrte mohl usmrtiti, avak pomazanmu P n 8 neuinil nejmenho pko. (1. Krl. 24.) Panovnkovi dvme nzev: J e h o V e l i e n s t v o " , zpvme na jeho poest zvltn h y m n u , ctme jeho sochy a obrazy, vtme jej slavnostn (zdobenm dom prapory, osv tlenm a p.), prochz-li nai zemi. Za pan ovnka se mme dle modliti. Bohu jest velmi milm, modlme-li se za krle a vrchnosti. (1. Tim. 2. 3.) Modlitba za n pin um samm nejvce uitk u ; n ebot modlitba tato jest pinou, e oni dvaj takov nazen, kter jsou nm v pravd uiten. ( 1. Tim. 2.) Proto tak knz pi kad mi sv. se modl i za panovnka a v den narozenin a jmenovin csaovch se konaj slavn sluby bo. Kristus schvaloval placen dan slovy: Dvejte, co jest csaovo, csai, a co jest boho, Bohu." (Mat. 22. 21.) Kristus zaplatil za sebe i za P etra da z hlavy; poslal za tou pinou P etra k moi a nadil mu, aby prvn ryb, kterou chytne, vzal z st stbrn penz a jm aby zaplatil da. (Mat. 17. 26.) Jest s p r a v e d l i v o , aby ten, jen m vhody z blahobytu a po koje sttem zavedenho, tak pispval na vlohy, kter tm sttu povstvaj. Jako a l u d e k pouv pokrm, kter mu dov tla poskytuj k zachovn d, tak i stt vynakld dan, je mu poddan plat, k jejich blahu, jako na p. na stavbu kol, silnic, nemocnic a p., na vydrovn vojska, sttnch sluebnk a t. d. Tuto pravdu znzoruje krsn pirovnn Menenia Agrippy o dech na tle, kter nechtly aludku podvati dn potravy, kdy vak seslbly, jednaly moudeji. (Meh. IV. 90.) Kdo stt o dan id, dopout se hchu. (m. 1.'}. 6.) Dan Z krve se rozum s l u b a v o j e n s k a v l e n , kterou jsou povinni panovnkovi kon ati muov schopn zbran. elem vojensk sluby jest udrovn pokoje a ochrana vlasti. Kdo se h r dinsky obtuje pro blaho svch spoluoban, zvlt ve vlce, m od Boha pislbenou velikou odplatu. Vzorem pro vecky jest spartnsk krl Leonidas a 3 0 0 Spartan, kte u Therm opyl ohrom nou pesilu neptelskch Peran zlomili a konen, kdy je Efialtes zradil, hrdinskou sm rt zemeli. (481 p. K r.) Ve vtin sttu jsou k a t o l i t k n osvobozeni od vojensk sluby, jeliko prolvn krve a knsk stav se spolu nesrovnv. P o dobn povinnosti jako k panovnkovi mme i k jeho zstupcm ve stt. Poddni budte budto krli, jako nejvymu, aneb vladam, jako od nho poslanm ; nebo tak jest vle bo. (1. Petr. 2. 14.)

Mimo to maj oban st tu panovnka v j eho vld podporovati tm, e vol za po s la n c e zkuen a kesansky smlejc mue.

123

Panovnk, jen se o vldu rozdlil s nrodem, potvrzuje jakoto zkon j en to, na em se poslanci z nroda uradili a dohodli. Proto n ejen po slanci, nbr i poddan, kte poslance vol, maj ped Bohem velikou zo d p ovd n o st. Poslanci jsou zodpovdni za zkony, na kterch se usnesli; poddan pak j^ou zodpovdni za mue, kter za poslance zvolili. Jist fran couzsk biskup klade volim, kte vol za poslance mue crkvi neptelsk, do st tato slova: J , katolick voli, svm hlasem j s e m z a v i n i l v e c k o n e t s t , vecka pronsledovn crkve ve Francii. Zavinil jsem, e dtem se nedostv vyuovn nboenskho, e se adm brn diti se dle n boenstv, e nemocn umraj bez posledn duevn tchy, e eholnci jsou vyhnni a pronsledovni, e crkev v kadm ohledu jest utlaovna. (Biskup z Annecy.) I ve vykonvn svch obanskch prv, k nim nle oprvnnost k volb, jest oban sttn v z n v l s v h o P n a a B o h a a bude mu jednou ped soudnou stolic bo skldati ty, kterak tohoto prva uval. (Biskup Schobel z Litomic 30. I. 1891.) V e v e l i k m l i d s k m p o n n musej nm bti v o d i t k e m k e s a n s k p r a v d y . Nikdo a nek, e politika nem s nboenstvm nic spolenho. (Biskupov rak. 15. II. 1 8 9 1.) Ministi, ednci, sentoi, poslanci, obecn star budou jednou musiti skldali et ped Bohem z kadho slova, kter promluvili, z kadho hlasu, kter dali. Prv tak i kadmu voliovi bude se zodpovdati ped Bohem z volby toho nebo onoho zstupce. (Biskup Louis z Annecy.) Poddan maj tedy voliti mue zkuen, t. j. takov, kte znaj poteby svch voli, potebnou znalost zkon vynikaj a umj promluvit a t. d. Maj voliti mue kesanskho smlen, ponvad lovk, kter n e m n b o e n s k h o p e s v d e n , n i k d y n e n s v d o m i t m . Poslancov, kte nejsou vrni Bohu, nebudou vrnmi ani svm volim. T ak proto, ponvad se parlamenty obraj tak a s t o i n e j v n i t n j m i a nejviastnjmi z l e i t o s t m i n b o e n s k m i , jest zcela zvltn povinnost katolk voliti za sv zstupce do parlam entu takov mue, kte i otzky crkevn znaj a mimo to maj srdce a vel zjem pro svou crkev. (Biskupov rak. 1 8 9 1 )

Vol-li katolick oban mue c r k v i n e p t e l s k h o nebo je-li vinen tm, e k volb neel, e crkvi neptelsk poslanec zvt zil, uvaluje na sebe velikou zodpovdnost.
K a t o l k a d l e j m n a, jen se nestar o crkev a jej pikzn; je n ' zdka nebo vbec nikdy nechod na sluby bo, jen ani v as veliko non nepijm sv. svtost, jen odebr crkvi neptelsk asopisy, nejsa k tomu nikterak vzn svm ednm postavenm nebo aspo jakmkoliv dvodem oprvnn, takovho mue nesmj katolci nikdy a nikdy voliti. Radji se musej volby zdreti ne-li psobiti k tomu, by mu crkvi ne ptelsk byl volen za jejich zstupce. (Biskup Schobel Litom. I. 30. 1891.) Katolci maj prvo o t z a t i s e svho poslance, c o m n o v y c h o v n d t , o manelstv, o svcen nedle a svtk a p . ; d-li jim odpov, kter se bu nesrovnv s kesanskmi zsadami, nebo odpov vyhbavou, nesmj ho voliti, ponvad by na sebe uvalovali tkou zodpovdnost na vnosti. (Biskup Schobel.) U i t p r v a v o l i s k h o jest p o v i n n o s t , me-li se jm m nohmu zlu zabrniti nebo je odstraniti, nebo mnoh dobro pro blaho vlastn nebo ciz docliti. (Bisk. Schobel.) Nikdo a nek: na mm hlase nezle; vdy m n o h d y r o z h o d u j e jedin hlas,

124

a byt tomu i tak nebylo, pece m v l i v n a r o z m n o e n v l i v u a v n o s t i m e n i n y . Zkuenost tak u, e na jedinm nepouitm hlase se nepestv, nbr e se pak i mnoz jin volby zdr a takto protivnkovi dopom haj k vtzstv. (Bisk. Schobel.) V dob volby maj i ti, kte nemaj prva volebnho, piln a zbon se m o d l i ti, by volby dobe dopadly ku blahu jednotlivc, rodiny, crkve a sttu. (Bisk. Schobel.) Proto biskupov mnohdy ped dleitmi volbami naizuj p o b o n o s i i ped vystavenou velebnou svtost..

6. Kdo se tce proheuje proti duchov nm nebo svtskm vrchnostem, toho ek mnohdy ji na zemi psn t r e s t , po sm rti pak vn z a v r e n .
K o r e a jeho spoluspiklenci, kte se za doby Mojovy vzbouili proti idovskmu knstvu, byli na odstraujc pklad ped oima veho nroda za iva zem pohlceni. (4. Moj. 16.) Jak bdn skonil A b s o l o n , jen se vzbouil proti svmu otci a krli! (2. Krl. 18.) S e m e i o v i , jen se kdysi u potoka Cedrona hrub choval ke krli Davidovi, zakzal krl alomoun pod trestem smrti pekroiti potok C ed ro n ; neposlechl a byl popraven . (3. Krl. 2. 46.) Svtsk zkony trestaj podnes urku Velienstva dlouhm v z e n m . Kdo se vrchnosti protiv, protiv se Bohu a uvaluje na sebe vn z a v r e n . (Rm. 13. 2.)

3. 0 povinnostech vrchnosti.
1. Kesan se n e m v t r a t i d o vrchnostenskch ad, k nim nen zpsobilm. (Sir. 7. 6.)
Kad si m vzli pklad z Mo j e . Nevnucoval se za vdce lidu israelskho, nbr vzal na sebe tento kol teprve tehdy, a jej Bh k nm u povolal; ba ani tu nechtl svoliti, ponvad se pokldal za slabho; i p o zdji mu bval jeho ad mnohdy obtnm a chtl jej Hospodinu vrtiti. Pape sv. eho Vel. utekl docela do les, kdy jej chtli zvoliti za papee (5 9 0 .) Nejvt svtcov jako sv. Ambro, sv. Augustin se zdrhali vzti na sebe ad biskupsk. Vichni tito muov pece nade vi pochybnost byli zpsobilmi k tmto adm. Proto jest velikou odvlivost, zkostliv vyhledvati vrchnostenskho postaven, n e m -1 i k nim lovk potebneh sil a schopnost a nen-li od Boha povoln. (Bonav.) Kdo se pacht po hodnostech, k nim je neschopen, podob se lovku, jen bere do rukou kormidlo, kterho nikdy v rukou neml. (Sv. Vine. F e r r .) ; nebo se podob tomu, jen vzal na sebe bm, jeho neme unsti. (Sv. A mbr.) Takov lid tak potom obyejn neplnvaj povinnost svho stavu ; podobaj se svcnu vysoko postavenmu, ale nerozatmu. Spasitel je pirovnval k zlodjm, kte se dobvaj do ovince. (Jan 10.) Kdo vak j e s t z p s o b i l m k jistm u adu a v, e by v nm mohl mnoho dobrho vykonati, me po nm dychliti. Je tedy zcela v podku, uchz li se o m andt v sk rad katolk pln pesvden a obratn enk. Rovn po knskm ad sm lovk touiti. ( 1. Tim. 3. 1.)

125

2. Koho Bh p o v o l a l k nktermu vymu adu, nem si na tom z a k l d a t i, nbr radji pomleti na svou zodpovdnost.
Neinil-li lovk nieho, by doshl vyho postaven, me bti jist, e ho povolal Bh. Povoln bo lze poznati tak na n e z v r a t n v l i l i d u nebo p e d s t a v e n h o . Kdy lid hledal a tak nalezl sv. eh. Vel. v lese, ji se sv. eho nezdrhal dosednouti na stolec papesk; poznal v tom vli bo. Rovn sv. Alfons pijal stolec biskupsk ve Sv. Agat (u Neapole), kdy jej k tomu pape Klement XIII. psn vyzval. (1 7 6 2 .) Porou-li pn, aby sluebnk postoupil ve, nem sluebnk pnu odporovati. (Sv Aug.) Teba se zd na oko, e lid udluj estn postaven, pece v podstat jest to sm B h , jen h i v n y r o z d v . (Mat. 25. 15.) Jako zahradnk rozvd vodu ze sv studn kam chce a mnohdy i k nepatrnm u stromku, tak i Bh obrac pze krl a knat na ty, je si vyvolil pro estn a dleit msta. Jako rozdlen vod, tak jest srdce krlovo v ruce Hospodinov: kamkoli bude chtti, naklon je . (Psl. 21. 1.) Poetilm by byl, kdo by si na vysokm ad nco zakldal. Vdy vysok ad sm o sob n e i n l o v k a ped B ohem lepm. Jen c n o s t dodv lovku prav dstojnosti a velikosti. Pozem sk hodnost trv j e n k r t k a s ; podob se koui nebo snu, kter rychle vznik, ale prv tak rychle zanik. (Sv. Tom. Aq.) Cnost vak pin vnou slvu. Mnoz z tch, kte zde byli prvnmi, budou j e d n o u p o s l e d n m i a naopak. (Mat. 19. 3 0 .) Herodes byl krlem, Maria a Josef jen prostmi lid m i; onen byl patnm lovkem, tito vak cnostnmi a milky bomi. Maria a Josef povaj nyn vysokho dstojenstv v nebi, eho vak H erodes? Obrat to na jin lidi! Prchniv devo svt v noci, ve dne vak jest zpukel; tak i mnoz, kte v noci tohoto ivota ukazuj se v sam slv, budou stti jako zpukel a patn v den soudn, kdy Bh vecko skryt vyjev a smlen lidsk uke. 'Sv. Bonav.) Psn budou souzeni, kdo jinm porouej. (Moudr. 6. 6.) m vy postaven, tm vt zodpovdnost. Tato pravda mla by vysoce postaven lidi tohoto svta nauiti pokoe, svdomitosti a povlivosti. (G alura.) Prvem se k z l a t o k o v y . Bh d od tch, kte jsou poveni k vysokmu adu, by na svou hodnost pohleli tak, j a k o b y j a n i n e m l i , t. j. by na ni pohleli jako na vc, kter jm byla na hodinu nebo na den svena a aby k a d o u c h v l i byli hotovi, j se sebe s l o i t i . (Sv. Gertruda.)

3. Kdo zastv vysok ad, m dle sil svch napo mhat! ku b l a h u svch poddanch, m s nimi nakldati n e s t r a n n , s p r a v e d l i v a mrn.
Ponvad vrchnosti pedstavuj bo moc, proto ve vem maj m t i z a v z o r B o h a . (Leo X II I .) ;'a to i proto, e zastupuj Boha. S p l n o m o c n - l i csa nkoho k njakmu kolu, mus tento splnomocnnec mluviti a jednati tak, jak mu csa n ad il; nein-1^ toho a jedn-li podle sv hlavy, je st trestn. Tak se m i s vrchnostmi. (Galura.) Pedstaven maj bti pede vm laskavmi a maj peovati o blaho svch poddanch. Vdyt na to jsou pedstaven mi. Jsou lid, kte mysl, e nrodov jsou na svt jen k tomu, by slouili vrchnostem. Prv na o pak: velc tohoto svta jsou tu k u b l a h u n r o d . Vrchnost jest bom sluebnkem k dobru

126

lid. (m. 13. 4.) Tak nesmj vrchnosti peovati jen o prospch j e d n o t l i v c e nebo jen nkterch lid; jsou ustanoveny ku blahu vech. (Leo XIII.) Pedstaven maj docela velkomysln i svj v l a s t n prospch obtovati pro blaho svch poddanch. Kristus sm jakoto dobr past dal ivot svj za ovce sv. (Jan 10. 11.) Jest-li e ji past tolik prce si d a tolik nebez pe podstupuje k vli ovcm, kter jsou ureny na zabit, o vce m se konati k vli nesmrtelnm dum, kter jsou ureny pro ivot vn, pro n se Kristus sm obtoval a za n jednou budeme museti skldati et. (Sv. Chrys.) Pedstaven maj dle bti nestrannmi a proto ke vem bez rozdlu, tedy i k , c h u d m l a s k a v se chovati. A pov, e tak Bh nehled na osobu lidskou. (m. 2. 1 1 .; 2 Pral. 19. 7 .); Bh malho i velkho uinil a jednostejn peuje o vecky. (Moudr. 6. 8.) Bh sm sebe nazv asto spomocnkem chudch a nouzi trpcch. (alm 45. 2.) Blzko jest Hospodin tm, kte souenho srdce jsou. (. 33. 19.) m mn tchy kdo nachz u lid, tm vce si ho vm milosrdnost bo. (Sv. G ertr.) A proto i vrchnosti maj bti laskavmi zvlt k chudm a nzkm. (Is_ 1. 17.) Bohuel vak mnohdy ti, kte maj moc ve svch rukou, jsou nelaskavmi ke svm poddanm. Pedstaven se mnohdy dom n vaj, e maj oproti svm poddanm tolik prva jako moci. (Sv. eh. Vel.) Chra se, bys dal nkomu poctili, jak tkou jest tv nadvlda, leda by se jednalo o vc dobrou! (Galura.) Pyn lid mysl, e by se zahodili, kdyby s blinm jednali jako se svm bratrem . Ne lovk se nim nezahazuje, led a hchem a pchou. (Galura.) Pedstaven n e m a j b t i n esp ra vedlivmi; nesmj se nechati zvlt d a r y u p l c e t i {2. Moj. 23. 8.), nebo n d h e r o u b o h a t c h a m o c n c h lid se nechati zaslepiti a k nespravedlivosti strlmouti. (3. Moj. 10. 15.) Tak bohuel uinil P ilt; z bzn ped idy, kte mu vyhroovali, e jej obaluj u csae, odsoudil zcela nevinnho Krista na smrt. eho se Pilt tak velice obval, to se mu za trest skuten stalo ; byl od id u csae obalovn a od csae vypovzen do Francie. Bh hroz kletbou nespravedlivm soudcm. (5. Moj. 27. 19.) K ancl Tom Morus kval: Kdyby mj otec, kterho tak vroucn miluji, piel ke mn se alobou, a kdyby na druh stran stl dbel, kterho pece nade vecko nenvidm, a kdyby dbel ml pravdu, dal bych mu i j za pravdu. Proto tak nemaj pedstaven nikoho odsouditi, d o k u d h o n e v y s l e c h li. Kdy krli Alexandrovi Vel. na nkoho alovali, zacpal si po kad jedno ucho a kval: Jen jedno ucho mm pro alobnka, druh zase mm oteveno pro obhajovn se obalovanho. Ani Bh vemohouc neod soudil Adama dve, dokud ho nevyslechl a neusvdil. Na dobrm, pedstavenm se d, aby byl psnm na sebe a m rnm ku svm pod danm. (Sv. Chrys.) Kristus ekl farisem hrozn bda", ponvad plinou psnost stovali lidem cestu k nebi. (Mat. 23. 13.)

4. Kdo zastv msto pedstavenho, m tak dvati d o b r p k l ad .

Ze dvou pin maj pedstaven dvati dobr p klad. Jednak na pedstaven se kad ohl. Oni jsou jako m s t o l e c n a h o e , take neme se skrti. (Mat. 5. 14.) Dle pedstavench se d ostatn lid ; jac jsou pedstaven, tac jsou podzen. Jak pn, tak sluha. Vedou-li tedy pedstaven ivot hn, budou mti jednou tk odpovdn. Jednak mohou pedstaven v c e dobrho zpsobiti svm p k l a d e m , ne-Ii svm slovem.

127

Vdy slova, ktermi mluv ivot lovka, vnikaj hloubji do srdce. (Sv. eh. Vel.) Zde plat pslov: Slovo pohne, pklad n a h n e . Pedstaven se maj tak modliti za sv p odzen ; maj se podobati onomu lechet nm u vinai, jen p r o s i l pna vinice, by jet nedal vykopati a splili nerodnho stromu fkovho, ale jet jednou dal pohnojiti a pak jet rok pokal, zda-li by nen esl ovoce. (Sv. eh. N z . ) D u c h o v n s p r v c o v jsou pmo povinni modliti se za sv farnky; kadou nedli a svtek obtuj mi sv. za iv a zemel farnky.

0 V. pikzn bom.
V 5. pikzn nm zapovd Bh, zniiti ivot v l a s t n nebo b l i n h o , jako i krut nakldati se zvaty.

1. 0 cen ivota.
Pi udlovn svtosti vykonvaj se na tle naem velmi vznamn obady. Tm nm chce crkev vtpili velikou ctu ped nam vlastnm tlem a dti nm na srozumnou, e nae tlo m velikou dstojnost a velikou cenu.
v

ivot tlesn jest velik dobro, ponvad tlo je p b y t k e m a n s t r o j e m due;

tak proto, e ivot pozemsk jest dobou s e t b y pro vnost.
Zdrav m vt cenu, neli nesm rn bohatstv. (Sir. 3 0. 16.) Tlo n ae jest Bohem samm stvoen pb y tek na d u e : na tomto pbytku mnohdy zvis i stav due. m jest o b y v a t e l v dom, tm jest due v tle. V nezdravm pbytku onemocn, kdo tam b y d l; podobn se da dui v nezdravm tle. S lovkem se m jako s vejcem ; poru-li se s k o p k a vejce, trp tm i mld, kter je v skopce; trp-li tlo, kter rovn je schrnkou ducha, trp i onen vzneen obyvatel, jen v on schrnce jest, toti duch. (Meh.) Proto ji man kali: Ve zdravm tle, zdrav d u ch . Nae tlo nen tedy nam majetkem, nbr majetkem bom. (1. Kor. 6. 13.) Nae tlo nle Bohu nejen proto, e je Bh stvoil, nbr i proto, e je Kristus za drahou cenu v y k o u p i l . (1. Kor. 6. 19.) Cizho majetku vak musme etiti. Kdo b y d l v cizm dom, n em prva dm pokoditi nebo zb o iti; tak ani my nesmme pokoditi nebo zniiti tla svho, kter jest Bohem samm stvoenm pbytkem na due. Se svm tlem musme zachzeti tak, jako s cizm m ajetkem .1 (Sv. B ern.) Nesmme initi se svm 1 tlem, co hychom chtli m y, n br co chce Bh. (Galu ra.) Tlo nae jest dle Bohem nm s v e n m nstrojem n a d u e , jim si meme zjednvati zsluhy pro nebe. Jako lze zneuiti kadho nstroje, tak lze z n e u i t i i tla. Proto sv. Pavel napom n kesany, by d svch nepropjovali za nstroj nepravosti. (Rm. 6. 13.) Bh bude jednou na ns dati e t , ze vech hiven nm svench (Mat. 25. 19.), tedy i z toho, jak jsm e

128

uvali svho tla. Budeme jednou skldati et Bohu z toho, jak jsm e nakldali se svm tlem, kter jest obydlm due a nstrojem ke konn svch povinnost." (Far. Kneipp.) ivot n jest d o b ou setby. Kdo dle ije, m e vykonati vce dobrch skutk; me si tedy nashromditi vce p o k l a d , jich ani rez, ani mol nekaz, ani zlodji nevykopvaj a nekradou. (Mat. 6. 20.) Podob se tomu, kdo dle sm zstati v klenotnici a tedy vce poklad s sebou vzti. Dlouh ivot jest tedy d a r e m b o m ; to jest patrno ze 4, pikzn boho.

2. 0 povinnostech k naemu vlastnmu

ivotu.
1. Mme tedy peovati o zachovn svho tlesnho ivota, zvlt istotou, stdmosti, podkem,
pracovitost a uvnm lk v nemoci.
a t etme, bychom je 'd lo u h o uchovali; tm vce mme eti ti tla, kter jest odvem due. Ji o r e l c h r n s v v e j c e velmi peliv, ne k vli skopce, ale k vli mldti, kter skopka uk r v ; tak i lork m brniti sv tlo, kter jest schrnkou due. Dbejme tedy hlavn istoty v prdle a odvu, v pbytku a loi. Dbejme i toho, by v naem pbytku a lonici byl e r s t v v z d u c h (neopomeme denn aspo chvli dn vtrati). i s t o t a p l z d r a v . . Zachovvej dle mru v j d l e a p i t . Stdmost uchovv tto zdravm a prodluuje ivot. D a n i e l a 3 mldenci idovt na dvoe Nabuchodonosorov. ji po 10 dnech stdmho ivota vyhleli zdravjmi ne vichni ostatn jinoi. (Dan. 1.) (Viz o uitku postu na str. 91.) Mnoz muov mli slab tlo a stdmost je sesli-li tak, e mohli osvdovati asnou innost; tak na p. pape eho Vel., sv. Basil V el. Sv. Pavel ve svch listech asto mluv o mdlob svho tla. Zachovvejme dle podek v jdle (dietu), ve span a vstvn, pi prci atd. Z a c h o v v e j p o d e k a p o d e k z a c h o v t e b e . (Sv. Aug.) Nikdy nebume bez prce. P r c e slou k dobyt denn v i v y a mimo to velmi pispv k zachovn z d r a v . Prce toti pivd krev do obhu a tm velice podporuje trven; proto tak nejlpe nm chutn po prci. Jako voda zasmrdne, nepohybuje-li se, tak i krev lenochova se kaz a lenoch churav. (Galura.) Ne prce n e s m p e p n a t i n a i c h sil . Zalv-Ii se rostlina mrn, ro s te ; je-li vak vodou zaplavena, hyne. Tak i sla tlesn roste m rnou prac, plinou prac vak se ni. (Plutarch.) Proto lid, kte b e z p o t e b y i v n e d l i tce pracuj, he netoliko proti 3. pikzn bomu, nbr i proti 5. pikzn bomu. Konen jsm e povinni, v nemoci u vati lk. H e , kdo jest t c e n e m o c e n a pece nechce se ani s lkaem poraditi, ani lk uvati. Cti lkae pro potebu; nebo i jej stvoil Nejvy. (Sir. 38. 1.) Nejvy stvoil lky ze zem, a mu opatrn nezokliv jich sob. (Sir. 38. 4.) Jen tehdy, vyaduje-li nemoc nesmrnho nkladu, nebo (jako pi operacch) kdyby mla za nsledek nesm rn muka, nen lovk povinen prostedk lebnch uvati.

Ne pece nemme o zachovn zdrav a ivota tak peovati, bychom k vli tto pi zapomnali svho vnho spasen.

129

asn statky, a tedy i ivot a zdrav tlesn, nemaj samy o sob ceny a nesmme po nich touiti, nbr jen potud, pokud n a p o m h a j k i v o t u vnmu. Miluj tedy tlo sv tak, aby se nezdlo, e m jen tlo; musme milovati sv tlo, ale jet vce svou d u i. (Sv. Bern.) Duch bo nezstane ve lovku, kter jest jen tlo (1. Moj. 6. 3.). t. j., kter sml tlesn. Smlen tlesn (dle tla) jest. pinou smrti, jest neptelstvm proti Bohu. (m. 8. 6 ) Gm vce se tlo pstuje a zdob, tm vce se zanedbv a pokozuje due. (Sv. Aug.) Proto ns n apomn Kristus, a b y c h o m n e p e o v a l i p l i n o p o t r a v u a o d v . Otec n ebesk v, e toho potebujem e; iv-li ptactvo nebesk a odv-li kvt poln, ako-li nepracuj, o vce se postar o lovka. (Mat. 6. 25.)

2. Mme dle chrniti se veho, co nae zdrav a ivot ni. Proto he, kdo se lehko vn vydv v n e b e z p e i v o t a , kdo si k o d na zdrav a kdo si b e r e i v o t .
1. V ne bezpe ivota vydvaj se obyejn lehko vn lid, kte provdj nebezpen k o u s k y , nebo kte jsou n e o p a t r n .
P r o v a z o le z c i, krasojezdci, krotitel zvat a p. ij v tkm h chu (neuin-li vemon opaten, by pedeli nebezpe); takov p o v o l n jsou tedy m ravn zavritelna a nedovolena. Takov lid obyejn tak ij lehce, a mnoh z nich tak ji svou odvlivost zaplatil ivotem. Tot plat o lidech, kte jsou velmi odvliv a troufal pi s k o k u , t l o c v i k u , l e z e n , p l o v n ; kolik odvlivch turist a vzduchoplavc a p. ji pilo o ivot! Vzpomeme pi tom i na z p a s y s b k y ve p a n l s k u , kterto zpasy jsou ve panlch nrodn zbavou, vlastn nrodnm hchem. Sta lid ji tam bylo nabodno na rohy b a bdn zh y n u li! Rovn he ti, kdo jsou neopatrn. Jak asto byli lid pejeti vlakem elezninm proto, e chtli jet pejiti pes koleje, kdy u se v l a k blil. Lid, kte si v as b o u e stoupaj pod stromy nebo k oknm nebo ut kaj, byli m nohdy bleskem zabiti. V as n a k a l i v n e m o c i mme uiniti vechna potebn opaten. (Jen kn, lkai, oetovatel a p. musej jiti k nemocnmu a mohou tedy dvovati v ochranu bo.) V nebezpe ivota se vydvaj: lid, kte si hraj se s t e l n o u z b r a n ; kte s e s k a k u j z jedoucho vlaku nebo do nho vskakuj; kte pracuj na stechch nebo vch nebo ve vysokch poschodch okna ist a neuv s e ; kdo se dotk holou rukou drt elektrickho veden. Nerozum n lid ji asto si uhnali sm rt tak z vanm jdlem o szku. Budm e tedy vdy opatrnmi a rozvnmi a nikdy nevydvejme lehkovn svho ivota v nebezpe!

2. Lid si kodvaj na zdrav plinmi zbavami, marnivm odvem a astm povnm zdrav nebezpench potravin.
P l i n zbavy jsou na p . : h ra nebo tanec po celou noc, siln kouen, plin pit. Nestdmost zabila ji m noho lid. (Sir. 37. 34.) Marniv od v jest na p. n r o v a k a , gumov psy u dvat; neroz

130

um n nrovn tla u dvek a pan brn vvoji koe prsnho, m v zpt tlak na vnitn stroje tlesn, jako na jtra, aludek, steva a poruuje innost tchto stroj. (Far. Kneipp, Dr. Virchow.) nrovn mlo za n sledek u m nohch lid nhlou smrt. Novomdn obuv, kter chce petvoit! nohu v jaksi piat nstroj, m za nsledek ku oka a nchylnost k reumatism u. (Dr. Virchow.) Tak asto pinesly noviny zprvu, e mnoz marniv lid, zvlt dmy, zavinily si sraen krve a zpal nohou tm, e nosili co mon nejmen o b u v , take pak jen odntm nohy uly smrti. Za pchu mus lovk trpti! Zdrav k o d l i v p o t r a v i n y jsou hlavn lihoviny a kva, pov-li se jich p l i n ; neobsahujt dnch v i v n c h l t e k , ale za to obsahuj j ed o v a t l t k y . Kva vychz ze aludku, jakmile je na polovic ztrven, a odvd s sebou ostatn vivn ltky; jedin jej inek jest, e lovka o b e r s t v u j e a drd. Kdo j hojn pov, pozbude znenhla v e c h t l e s n c h s i l a c h a d n e . Dt, kter je navyklo na kvu, jest ji skoro ztraceno; stane se s nm jako s domem, kter se stav ze patnho staviva a proto se hrout dve, ne byl vystavn. Kva, kter v poslednch letech u ns zdomcnla, jest hlavn pinou n e r v o s i t y nynjho pokolen. (Kneipp.) m jest u ns alkohol a tabk, tm jest u m nohch nrod asijskch o p i u m , jako na p. v Indii a n. Kouenm opia tito lid vysiluj sv tlo a in je nchylnm ke vem nemocem, ochromuj sv duevn schopnosti a vzbuzuj v sob velik zl dosti. Ji abnorm ln tv tchto lid u kazuje, jak hluboko poklesli.

3. ivot si ber ou obyejn lid bez vry, nachzej-li se ve velk bd nebo v tkch hch a zoufaj nad milo srdenstvm bom; mnohdy i lid, kte se nachzej v ne petnm stavu.
Ve velik tsni nachzel se krl S a u l , kdy byl porann a neptely obklen; proto se prokll vlastnm meem. (1. Krl. 31.) Ve velik tsni se nachzel a l n 1k ve F i l i p p i , kdy vidl oteveny dve vzen, ve kterm byl sv. Pavel; chtl se proto meem probodnouti. (Sk. 16. 27.) J i d si zoufal pro svj tk hch a obsil se. (Mat. 27. 5.) Jak asto teme v novinch, e si lid vzali ivot, ponvad vecky sv p e n z e p r o h r l i (vzpomeme na belskou hernu v Monaku), nebo e nedoli ukojen sv h n l s k y , nebo e za jejich zloiny bylo se jim obvati soudnho vyetovn a v z e n . Ba za dnench dn se stle mno ppady, e lid z pin z c e l a m a l i c h e r n c h si berou ivot. Ovem tak se stv , e si lid berou ivot v p o m a t e n o s t i nebo v hroznch c h o r o b c h n e r v o v c h , nevdouce ani, co in. Proto nikdy nerozvn neodsuzujme a ne zavrhujme sebevraha! Hlavn pinou sebevrad ve vtin ppad jest n ed ostatek nboenstv, nedostatek pesvden, e po sm rti jest jin ivot, e Bh v nouzi pomh a e kajcmu hnkovi rd odpout. A proto zkuenost u, e tou mrou, kterou ubv nbonosti, pibv samovrad. Ji pedkov povaovali samovraha za hodna zavren a za bezectnho; proto mu u e z v a l i r u k u , kterou se nsiln usmrtil, a pochovvali ji jinde ne tlo. (Sv. Isid.) Crkev odepr samovrahm crkevn poheb, leda by samovrah v tom okamiku, kdy onen in spchal, byl bval v nepetnm stavu ; ne ani tu se mu nepovoluje poheb slavn. Odepen pohbu nen jet ortelem vnho zavren samovrahova, nbr vrazem ohavnosti onoho.

131

hchu a odstraujcm prostedkem pro jin. lovk nen majitelem = pnem ivota, nbr jen jeho sprvcem. Pnem naeho ivota jest Bh, a Bh o d volv z tohoto svta kadho, kdy On chce. (5. Moj. 32. 39.) Samovrah tedy zasahuje drze do prva Boho. Ukazuje tak oproti Bohu velikou n e v n o s t , nebot mu takka hz zpt nejvt dar, toti ivot. Sebevrah se dopout n e s p r a v e d l n o s t i p r o t i s v v l a s t n r o d i n , kterou vrh v hanbu a bdu. Dopout se neslchan u k r u t n o s t i proti sob sammu a dv velik pohoren svm blinm. Zloin sebevrady jest vt ne vrada, ponvad sebevrah unik pomst lidskho zkona. (Lakt.) Sebe vrada nen tedy d n m h r d i n s t v m , nbr jako tk z bitvy znamenm z b a b lo s t ; hrdinstvm jest jen staten snen svzel tohoto ivota. Sebe vradou tak lovk n e d o c h z t o u e n h o t s t a tak se nezbavuje utrpen, nbr prv upad teprve do opravdovho s o u e n . Kterak t o ? - Bezbon tisk za naich dn mnohdy omlouv zloince, jen si vzal ivot, slovy: S m i l smrt svj pestupek.1 Takov e svd o velik 1 bezbonosti. Sebevradou nen docela nic smeno a napraveno, ba naopak k dvjm zloinm jet nov zloin spchn .

4. Naproti tomu vak jest dovoleno, ba na nejv zslunm, obtovati zdrav nebo ivot tlesn, chce-li tm lovk dojiti ivota vnho, nebo zacbrniti blinho v d u chovn nebo tlesn smrti.
Proto vichni SV. m u e n c radji obtovali svj tlesn ivot, ne-li by byli zheili. Tm doshli ihned ivota vnho; nebot Spasitel p ra v : Kdo ztrat ivot svj pro mne, nalezne je j. (Mat. 10. 39.) Vzpomeme na Eleazara, na 7 brat machabejskch, na sv. Vavince! Mission v p o h a n s k c h z e m c h jsou v ustavinm nebezpe ivota a skoro vichni nsledkem plin nmahy pipravuj se o sv zdrav (Sv. Frantiek Xav., apotol Ind, nsledkem plinho mluven a ktn bval mnohdy veer tak unaven, e nemohl ani ruky pozvednouti, ani promluviti) ; a pece nehe, ba zjednvaj si tm velikch zsluh. Tot plat o k n c h , l k a c h , o e t o v a t e l c h nemocnch, kte musej choditi k nakaliv nemocnm a je oetovati. Sv. Alois a sv. Karel Borr. oetovali morem nemocn a uhnali si tm smrt. Rovn je dovoleno, vydati se v nebezpe ivota, bychom za c hr ni l i nkoho z n e b e z p e s m r t i , na p. tonoucho, v hocm dom se nachzejcho a p. Jest dovoleno, ve v l c e obtovati svj ivot k vli zchran svch spoluoban. Kristus sm nm dv pklad tm, e na ki skonal, by lidstvo zachrnil. Due lidsk m tak velikou cenu, e k vli jej zchran m lovk nasaditi nejen pozemsk statky, nbr i ivot, (Sv. Vine. Paul.) Samo se rozum, e v tomto ppad rozhoduje jen on en lechetn in, nikoliv sm rt sama o so b ; bez tohoto lechetn ho myslu byla by sm rt takovto samo o sob hchem .

3. 0 povinnostech vhledem k ivotu blinho.

Mme se varovati tak veho, co by ivotu nebo zdrav b l i n h o mohlo koditi.

132

1. Proto he, kdo svho blinho n e n v i d , jem u na z d r a v k o d , jej na souboj vyzv nebo vyzvn na souboj pi jm ; konen, kdo jej nespravedliv a mysln usmrcuj e
1. Kdo svho blinho nenvid, te n jej usmrcuje ji svou v l; proto tak nenvist vede asto ke vrad.
Kdo nenvid, poml na vrad u ; to vidme na Esauovi ; chtl svho bratra Jakoba usm rtiti. (1. Moj. 27. 41.) Rovn to vidme na krli Saulovi, kter nkolikrte se pokusil Davida usmrtiti. (1. K rl. 24.) To vidme na bratch Josefovch; byli by jist Josefa usmrtili, kdyby jim toho Ruben nebyl vymluvil. (Moj. 37.) Nen rozdlu mezi tm, kdo vrad, a mezi tm, kdo nenvid. (Salvian.) U Boha toti plat vle za skutek. Proto prav sv. Jan : Kad, kdo nenvid bratra svho, vraednk je s t . (1. Jan. 3. 15.) Kristus prav, e kad, kdo se hnv na bratra svho, ped Bohem zasluhuje takovho trestu, jako vraednk. (Mat. 5. 2 1 .) nenvist jest vdy hchem smrtelnm, a pejeme blinmu velkho nebo malho zla. (Lehm kuhl.) Nebo kdo nenvid, ten nepestv na malm zlu. Ovem nen to nenvist, zavrhuje-li nkdo toliko p a t n v l a s t n o s t i nebo iny nkterho lovka; nebot byt bychom zavrhovali patn iny, meme pece jet vdy milovati osobu blinho.

2. Lid kod jinm na z d r a v : hdkou a rvakou, falov nm potravin, nebezpenmi erty a zavinnou neopatrnost.
Hdkou rozilujeme blinho a pipravujeme jej o vnitn klid a spo kojenost, rume tedy jeho zdrav. Hdka bv pinou krveprolit. (Sir. 28. 13.) Rvaky maj obyejn v zpt porann, a i soud je trest vzenm. Falovn p o t r a v i n dje se zhusta za naich d n ; potraviny, jako mouka, mslo, mlko, kvasnice, koen, cichorie, vno, pivo, med a p. asto se mchaj s ltkami nebezpenmi, nebo se prodvaj pouh napodobeniny (uml potraviny) msto pravch. Komisse, jejich kolem jest zkoumati potraviny, nalezly, e tetina vech potravin byla falovna. Jeliko takovto potraviny lovka nevyivuj, ba tm zpravidla jeho zdrav kod, tedy falovatel po travin nejsou vlastn jinm, ne vrahy. Proto ve mnohch sttech se padlatel potravin velmi psn trestaj. Ve stedovku bvali asto i se svmi padlanmi potravinami spleni nebo za iva pohbeni. Podobn se jim dlo ve starovku. msk csa Alexan dr Severus dal takovho jednoho podvodnka ukiovati a pod kem zapliti ohe. Nebezpen erty, kter mnohdy kon smrt, jso u : nastavovn nohy, odstaven idle pi sedn a p. Z a v i n n o u neopatrnost, kter ji asto mla v zpt netst, ba i smrt, je s t: velmi rychl, neopatrn jzda vozem nebo bicyklem na ulicch, neo patrn stlen na hon a p. Matky nechvaj asto doma dti bez d o zo ru ; pokrv se stecha a ned se dole vstran zn a m e n ; nechv se ped domem pes noc vz a ned se k nm u svtlo a p. Tak lkai se proheuj proti ivotu blinho, jest-li e svm ledabylm psmem zavin, e lkrnk pak nam ch kodivl lk.

133

3. S o u b o j nci (duellanti) nejsou jinm ne v r a h y . Crkev je trest tm, e je vyluuje z crkve a odepr jim crkevn poheb. (Snm Trid. 25. 19.)
Slovo duell" (souboj) pochz z latinskho: bellm inter duos t. j. vlka mezi dvma. Souboje vznikaj obyejn nsledkem u r k y n a ct i . Ten, jeho est byla napadena chce ji porannm nebo usmrcenm protiv nka napraviti a proto jej vyzv k souboji. Soubojnci naped ujednaj, kde, kdy a s jakou zbran se bude bojovati. Soubojnk se proviuje dvoj v ra d o u ; nebo m v myslu, usmrtiti svho soupee, a zrove vydv svj ivot v nebezpeenstv sm rti. abije-li obyejn lovk v hostinci v rozilen toho, kdo jej urazil, povauje se za vraha a jest souzen jako v r a h ; a vzneen pn, kter po zral vaze svho soupee zastel, ml by bti povaovn za estnho mue ? A jeho jednn m bti rytskm jednnm ? K smchu ! Nen to nic jinho, ne vrada. Proto crkev ustanovila v e l i k t r e s t na soubojnky a na vecky, kte k souboji n a p o m h a j . Jest toti z crkve vyobcovn i ten, kdo na souboj vyzv nebo jej pijm ; dle ten, kdo jakkoli k souboji napom h nebo mysln je souboji ptomen. (Pius IX. 12. jna 1869.) Proto katolk m vyzvn na souboj odmtnouti, by i vdl, e bude proto povaovn za zbablce a byt i, jak bohuel u vojska asto se stv, ml pozbyti svho vyho postaven. (Bened. XIV.) Bij-li se vojci, jsou-li na souboj vyzvni, stv se to bohuel obyejn proto, aby se nezdlo, e nemaj odvahy. Ne toto mnn vojk jest myln. O d v a h a v e v c i n e d o v o l e n nen odvahou, nbr drzost a odvlivost. Nebo pak by i ten, kdo odepe ast na krdei nebo loupei, ukazoval tak nedostatek zmuilosti a musil by bti povaovn za zbablce, co jest zajist smno. A nikdo neprav, e onen druh s v o l u j e, by byl zabit. Prva, kterho nikdo nem, neme tak jinm u dti. Souboje nelze ospravedlniti tak tm, e se pouke na s e b e o b r a n u v as vlky, nebot souboj nen dnou sebeobran ou. Ji se stanoviska rozumovho jest souboj proti mysli a n e rozumnm a mus bti pokldn za nejvt blznovstv. Nebot pak by musil s i l n j a o b r a t n j bojovnk bti tak vdy nejestnjm muem. A kterak me bti v och rozumnch lid povaovn za est nho ten, jen se svm vyzvnm na souboj veejn ukazuje bti p y n m , m s t i v m a k r v e l a n m a ukrutnm ? Prv tm, m chce svou est zachrniti, j pozbv. Poetilm tak jest, na u s m e n urky i v o t a dati nebo ivot v anc dvati. Komu by napadlo k vli zaplacen dluhu nkolika hal obtovati cel sv jm n ? Povame tak, e se nezdka stv, e prv mu, od jinho surovce uraen, j e t od tohoto na souboj vyzvn bv, tedy bv donu cen, aby se vydal v nebezpe ivota, a e mnohdy onen, kter prv jinho u razil, prv bv v souboji v t z e m . V tomto ppad bezprv slav vtzstv nad prvem. Soubojem se nedostv uraenm u dnho pravho zadostuinn, ponvad prv obyejn tlesnm porannm jeho vnitn urka jet hor se stv. Na uhjen cti jsou s v t s k s o u d y ustanoveny; tam se m tedy uraen obrtiti. Chce-li si vak lovk zskati velik zsluhy ped Bohem, tedy se m mstti dle pkladu a uen Spasitelova, toti m b e z p r v t r p l i v s n e t i ; to jest nejvtm hrdinstvm , jak si lze pomysliti. Souboj odporuje pokroku na doby, kter pece vude a vdy poaduje h u m n h o nakldn s blinm, ba i se zloincem. Souboj in lidsk mravy barbarskm i a lovka surovm,

134

zvlt kdy u za naich dn se lid vyzvaj na souboj p r o k a d o u h l o u p o s t . Pozoruhodnm jest, e nejvteoj vojevdci a panovnci brn souboji s eleznou psnost, ba jej i trestaj. vdsk krl G u s t a v A d o l f dovolil sice kdysi na mnoh prosby dvma vysokm dstojnkm sou b o j; v hodinu souboje vak piel tak sm s vojky ped soubojnky a p rav il: Nyn bojujte, ale bda, padne-li jeden z vs; pak ihned dm druhm u hlavu stti. Oba dstojnici byli zcela zaraeni a smili se. (1 6 2 7 .) C s a J o s e f II. nazval soubojnky mskmi gladiatory a odsuzoval je k za metn ulic. C r M i k u l I. v R u s k u (f 1855) nazval souboj barbarstvm bez velik stopy rytstv a poslal soubojnky do vyhnanstv na Kavkaz. B e d i c h II. P r u s k ( f 1786) vyluoval soubojnky ze sv arm dy; kval: Mm rd udatn vojky, ale kat nem ohu potebovati. Arcivvoda Kar el , vtz nad Napoleonem, ekl: Souboj jest zbytkem on surov doby, kdy bylo dovoleno, nsilm si zjednati prva. Jest vidti, e ve vojsku se mno souboje tou mrou, kterou ubv kzn V nejnovj dob nahlej i vldy jednotlivch stt, e souboj, zvlt kdyby z o b e c n l , pivd i V n e b e z p e . Proto na p. v A n g l i i r. 1 8 4 4 bylo do vojenskch pedpis pojato nazen: Uraz-li nkdo jinho, m se o m l u v i t i, a onen druh m tuto o m l u v u u p m n p i j a t i . Kdo tak neuin,' n e b u d i p o v a o v n za m u e e s t n h o / V B e l g i i byl zkonem ustanoven v e l i k p e n i t t r e s t n e b o v z e n na vecky, kte na souboj vyzvaj, na ty, kdo k souboji podpichuj nebo souboj zprostedkuj, na noviny, kter o soubojch zprvy podvaj a konen na vecky, kter se vysmvaj osobm, je souboje nepijali.

4. Kdo svho blinho nespravedliv a mysln usmrcuje, dopout se hchu do nebe volajcho. Takov lovk se nazv vrah.
Kain byl v rah e m ; zabil svho bratra bela. Bh sm ekl, e krev belova v o l do nebe o p o m s t u . (1. Moj. 4.) Vrah krade blinmu iv o t; odnm mu monpst, shromditi sob zsluhy pro ivot vn a pipraviti sc na smrt. Kdo vak pi zabit n e m m y s l u , nkoho zabiti, nen vrahem (1. Moj. 19. 4 .); ale sotva kdy jest beze v viny, jeliko vtina zabit pochz ze zavinn neopatrnosti. Rovn k a t , kter z rozkazu vrchnosti popravuje zloince, nen vrahem ; nebot nejedn nespravedliv.

2. Jet vtho hchu se dopout, kdo ni d u e v n i v o t svho blinho, bu e mu dv pohoren, nebo jej svd.
Pemlouv-li svho blinho ke zlmu, jsi jeho vrahem. (Sv. Aug.) Kdo dv pohoren, dopout se vrady. (Sv. Aug.) Ba tento hch jest jet v t m n e v r a d a ponvad toti ivot duevn m m nohem vt cenu, ne ivot tlesn. Nejhroznj vrada jest v r a d a d u e . Je-li tisc lid zabito tlesn, nen koda tak velik, jako je-li j e d i n d u e p o s l n a d o v n h o o h n . A kdy u krev belova tak velice volala do nebe o pomstu proti jeho bratru, o mocnji teprve volati bude krev du na vky zavrench proti svm vrahm. O, kterak jsou prokleti, kte jsou pinou tak velik bdy jejich. (Sv. Tom. Vili.) I proto jest svdn a po

135

horen tkm hchem, ponvad se jimi hch jako rozvodnn proud dle . Sveden svd zase jin. (Meh.) Ptk ptnkem chycen, ryba rybem uloven slou zase k chytn jin c h ; tak i due sveden slou zase ku svdn jinch. (Sv. Efr.) Svdn se podob snhov lavin, kter je na potku malou, ale potom roste a konen nesmrn mnostv snhu s sebou do propasti strhuje; tak svdce strhuje nesetn due s sebou do z huby. Jako kvas pronik tsto, tak pohoren kaz ostatn lidi.

Svdn jest snaha, nkoho pohnout ke hchu.

Tak svedla Eva Adama ke hchu. Svdce se podob b l u , kter ji prvn rodie v rji lstivm zpsobem svedl k neposlunost Boha. P oku itel si pon obyejn tak chytrcky, jako ryb, kter chyt ryby na udici, nebo jako ptnk, kter chyt ptky na vjici. (Sv. Efr.) Skoro vichni sv. m u e n c i byli ped svou popravou pokoueni k o d p a d n u t o d v r y, nebo k u p e s t o u p e n p i k z n b o c h, bud lichotnm domlouvnm, bu sliby, bu hrozbami nebo mukami. Jakou prci si dal na p. prokonsul s 861etm biskupem Polykarpem smyrnenskm (1 6 7 ); kterak se nam hal esk krl Vclav, by sv. Jana Nepom. svedl k poruen tajemstv zpovd n ho; nabzel mu stolec biskupsk, dal jej uvrhnouti do vzen, dal jej pliti havm elezem a konen mu hrozil, e jej hod do Vltavy. Svdcem tak jest, kdo jin o d d o b r h o o d v r a c , n a p. od duchovnho stavu, od vykonn lechetnho skutku. Obyejn svdn jest svdn k i v o t u p r o s t o p n m u a ku o d p o r u . Svdn jest vlastn dlem bla. bel sice nepichz sm lidi svdti, ponvad by se ho lid zhrozili. bel pe nechv toto dlo lidem a takto tm jistji dochz svho cle. (Orig.) Za dnench dn musej bti zvlt opatrnmi m l a d d v k y , hledaj-li slubu ve velkch mstech nebo v cizin; nebot jsou nhon, kte jim slibuj skvlou budoucnost a je pak lstivm zpsobem pivdj do doivotn hanby a bdy. Tito lid dvaj mnohdy i do novin oznmen.

P o h o r e n jest e, kon nebo zanedbn, jm se jin lovk prvem me pokaziti a do hchu upadnouti.
Pohoren dv na p., kdo jde po ulici v opilm stavu, kdo ped ji nmi nem ravn mluv, nebo ped dtm i kleje, kdo vystavuje nem ravn obrazy, kdo provozuje nem ravn divadeln kusy, v ptek j veejn maso, v nedli na poli pracuje, pi slubch boch se nechov slun, kdo vydv bezbon knihy, kdo se v novinch posmv nboen skm pravdm, tup knze a p. Tm se zavdv blinmu p l e i t o s t , by jednal podobn, in se tedy h o r m . (Odtud jm no pohoren.) Nejvce to vidti u d t ; dti napodo buj vecko zl, co vid dlati rodie nebo dospl. Kdo dv pohoren, podob se lovku, kter kope j m u , do kter me jin snadn o padnouti a pijti k razu. Podob se h r o u t c m u s e d o m u , kter s sebou strhuje i sousedn domy. Kdo dv pohoren, j e s t h o r n e b e l , pon vad pivd do zhuby ty, kte jsou jeho bratry, eho ani bel nein. (Meh.) Pohoren jest hchem proti lsce k blinmu. Jsou vak zl lid, kte se pohoruj i snad nejlechetnjmi skutky. To vidme v ivot Kristov. V takovch ppadech pohoren n e n d n o , nbr spe vzato. Hchu pak dopout se ten, kdo pohoren bere. Proto ji Spasitel napomnal apo toly, by nedbali lid, kte pohoren berou; ekl: Nechte je ; slepi jsou a vdcov slepch." (Mat. 15. 14.) Ze dan pohoren samo o sob jest

136

h c h e m , plyne ji z toho, e Spasitel o tch, kte pohoren dvaj, prav: Lpe by mu bylo, aby kmen mlnsk zaven byl na hrdlo jeho, a on pohen do propasti m osk. (Mat. 18. 6 .); dle prav Spasitel, e v posledn den d andly svmi shromditi ony, kte v jeho i pohoren dvali, a e je d uvrhnouti do peci ohniv, kde je pl a skpn zub. (Mat. 13. 41.) Kdyby koda pohorenm zavinn byla nepatrna, nebo kdyby pohoren bylo nepedvdan, pak b y to asi n ebylo hchem tkm.

Mme, pokud jen lze, chrniti se, dti pohoren; pro t o se idme tmito zsadami: 1. Mme d o v o l e n c h , ano i d o b r c h kon, kter nejsou pikzny, nbr jen radny, nkdy opomiouti, kdyby jimi mohlo bti dno pohoren.
Kdyby nkdo pro svou chorobu ml dovoleno jisti v ptek maso a, vdl by, e jin, s ktermi j, by se nad tm pohorovali, nem ped nimi masa jisti. Je-li vak to naprosto nemono, m jim krtce vysvtliti, pro tak in, a me jisti i ped nimi. Pohoruj-li se oni pak i vzdor tom u, nen to ji jeho vinou. Sv. Pavel docela prav: Nebudu jisti masa na vky, abych bratra svho nepohoril. (1. Kor. 8. 13.) Staec idovsk Eleazar radji umel, ne by byl jedl dovolen maso a tm byl vzbudil domnn , e proti zkazu bomu jedl maso vepov ; nechtl dti mldei pohoren. (2. Mach. 6 .1 8 .)

2. Takovch kon vak, kter B h p i k a z u j e , ne smme nikterak opomenouti, byt se i jin nad tm pohoro vali ; ne pece mme, pokud lze, hledti, bychom pouenm pohoren pedeli.
Konnm pikzanho konu nedvme toti dnho pohoren, nbr spe dobr pklad. V takovm ppad he tedy ten, kdo se takovm konem pohoruje. Nm dobrm se nepohoruje nikdo, leda hn due. (Tert.) Lpe jest, by se nkdo pohoril, ne-li aby se upustilo od pravdy. (Tert.) Kristus vdl, e se id nad tm pohor, bude-li v sobotu uzdravovati nem ocn; a pece je uzdravoval. Ale zrove pouil idy: Kdo z vs nevythne v sobotu ovce, kter by padla do jmy ? Zdali nen lovk mnohem lep ne-li ovce? Proto slu v sobotu dobe initi. (Mat. 12. 11. . .) Zkony ist lidsk (na p. pikzn o postu) zpravidla nezavazuj, kdyby nkdo plnnm jich ml utrpti velikou kodu; vdy Kristus prav: Bm m jest sladk a jho m lehk. (Mat. 11. 29.) Pece vak bychom mohli blinho k r t c e p o u i t i a pak hned konati, co jest sprvn. E n e r g i c k v y s t o u p e n v tto vci zamez m nohdy vecko nedorozumn.

3. Jest nm vak d o v o l e n o , blinho poraniti, ba i usmrtiti, jsme-li jm nsiln ohroovni na ivot, nebo na m ajetku k i vobyt nm nezbytn potebnm, a nememe-li si jinak pomoci.
Toto se nazv: prvo s e b e o b r a n y .

137

Sebeobrana nen nim zlm, ponvad nesm uje ke smrti jinho, nbr jen k zachovn vlastnho ivota; kon nabv mravn ceny dle toho, k emu smuje, nikoliv vak tm, co se nezaml. (Sv. Tom. Aq.) Jest nm .vak pouze dovoleno, sebe brniti, n i k t e r a k vak m s t t i se. Meme-li tedy utci, mme se t k e m z a c h r n i t i. Sta-li porann protivnka, nemme ho zabjeti. Okolnost, e tonk jest opil nebo len, nepad na v h u ; i v tomto ppad se smme brniti. Nejvce oprvnnou jest e n a , by proti tonku na jej osobu uila prva sebeochrany. (Sv. An t.) Bovn jest nm stejnou mrou z lsky k blinmu dovoleno, brniti i v o t a j i n h o l o v k a . Tak inil Moj; brnil ivota jistho ida proti Egypanu a zabil Egypana. (2. Moj. 2.) Nespravedlivho tonka na n m a j e t e k mli bychom jen tehdy usm rtiti, kdyby napadenho majetku bylo n e z b y t n t e b k naemu ivobyt; nebot v tomto ppad brnme vlastn svho vlastnho ivota. Smli bychom zabiti lou penka, kter nkom u svlk toliko kabt? Nikoliv. (Innoc. XI.) Ne nikdo nesm pouiti prva sebeobrany, je-li nespravedliv napadena toliko jeho e s t. (Innoc. XI.)

I v r chnost je oprvnna, zloince trestati sm rt; a vojci smj ve vlce neptele poraniti i usmrtiti,
Vrchnost, pokud zastupuje msto bo, m tak prvo, zloince t r e s t a t i m e e m . Proto prav sv. Pavel, e vrchnost nem mee nadarm o, nbr by se mstila na tom, kdo kon zl. (m. 13. 4.) Trest-li sm rt vrchnost, tedy netrest vlastn ona, ale B h , prv jako seknut meem nepitme mei, nbr ruce, kter me dr. (Sv. Aug.) Ne vrchnost si nesm ponati libovoln; na sm rt odsouditi sm jen tehdy, je-li tohoto po trestn nezbytn teba k zachovn spolenosti. Poprava jest vlastn jen sebeobrana nebo-li o b r a n a s p o l e n o s t i . Spolenost lidsk jest tlo,.jeho dov jsou jednotliv lid. Jako nkter d t l a mus bti nkdy uezn, by se zachrnilo cel tlo, tak smj i zloinci bti trestni smrt, by spole nost byla zachrnna.0 (Sv. Tom. Aq.) Samo sebou se rozum, e zloin mus bti d o k z n . Lpe jest, aby zloin zstal bez trestu, ne-li aby byl nevinn lovk odsouzen. (Trajan.) Sluba vlen n e n n e d o v o l e n a ; nebo v evangeliu se nikdy nerad vojkm, by neslouili ve vlce, nbr pouze se jim prav, by byli spokojeni e svm oldem a nikomu neinili nsil. (Sv. Aug.) At nikdo nemysl, e lid, kte slou u vojska, nem ohou se Bohu lib iti; ba mnoz z nich byli Bohu docela pjemnmi, jako David, pohansk setnk Kornelius v Csarei, k nmu byl i andl posln. (Sv. Aug.) A braham , jen vlil proti loupenkm, kte pepadli Lota, byl docela z rozkazu boho od Melchisedecha poehnn. (1. Moj. 14.) Jen toho si nesm vojk dovoliti, by ve vlce nakldal u k r u t n s neptelskm vojnem, kter jest ji k b o j i n e s c h o p e n ; to by bylo hanebnm peinem proti mezinrodnmu prvu. Dle jest zakzno s l u e b n k m c r k v e , nositi me, ponvad se to nesrovnv s jejich posvtnm povolnm. Proto skoro ve vech sttech jsou .katolit kn osvobozeni od sluby vojensk.

4. Kdo ublil svmu blinmu nespra vedliv na ivot tlesnm, nebo duevnm, jest psn zavzn, n a p r a v ti, pokud lze, kodu tm zpsobenou.

138

U k o d i l - l i blinmu na tlesnm ivot, mus mu nahraditi vlohy spojen s lkaskm oetovnm, ztrtu vdlku a p. U s m r t i l - l i jej, m se starati o ty, kte po nm pozstali, Dal-li vak pohoren, nebo s v e d l - l i blinho, mus hledti odstraniti neblah nsledky dobrm pkladem, modlitbou, pouenm atd. Neuin-li toho, neodpust mu B h hchu o n o h o ; ani roz heen knsk v takovm ppad by neplatilo. Ve mnohch ppadech Vak nelze vbec napraviti pln zloinu v r a d y tlesn nebo duevn. Proto obrcen bluda Berengar ml zcela pravdu, kdy na smrtelnm lku ek l: Brzy budu ji ped soudnou stolic bo. Co se m c h hch te, doufm, e mn je Bh odpu st; nebot jsem inil velik pokn. Co vak se te hch onch lid, kter jsem s v e d l , obvm se, e budu zatracen; nebot nenachzm prostedku, kterak bych je napravil. Zavraditi lovka, kter byl v tkm hchu, jest zloin, jeho vbec nelze n ap rav iti; tot plat, jest-li nkdo svdnm nebo pohorenm zavinil, e blin ztratil vnou blaenost. Proto jest vysvtlitelno, e se vrada nazv hchem d o n e b e v o l a j c m a e Spasitel prav: B d a lovku, skrze nho pohoren pochz. (Luk. 17. 1.) Proto takov hnk m vecky piny, by konal psn pokn a dval dobr pklad.
Co ns m o d str a o v a t ! od nien ivota vlastnho n e b o blinho?

1. Kdo ni svj vlas t n ivo t , svolv na sebe psn t r e s t y t l e s n a obyejn neastn umr.
m k d o h e , t m b v t r e s t n . Noviny tm denn pinej z prvy o netst, tkm porann a nhlm m rt lid, kte svou odv l i v o s t vydvali svj ivot v anc. Vzpomeme na netst krotitel zvat, odvnch turist, vzduchoplavc a j., na etn neastn ppady pi koskch dostizch, pi zpasech s bky ve panlsku a p. Dle vme ze zkuen osti, e vichni, kdo jsou oddni nruivostem, upadaj do bolestn nemoci tlesn. I svtcov, kte se plin postili, jako na p. sv. Beho Vel., sv. Bernard, musili za tuto chybu trpce pykati. I sebevrazi obyejn ne umraj hned, nbr ij jet njak as a trp hrozn muka.

2. Kdo ni ciz ivot, jest trpen hroznmi m u k a m i s v d o m , umr obyejn n s i l n o u s m r t , a Bh jej trest i po smrti.
Kain neml po zavradn bratra bela nikde pokoje. (1. Moj. 4. 16.) Tak se da i jinm zloincm, kte se proheili proti ivotu svch blinch. Vichni vrahov umraj zpravidla nsilnou smrt; bud je odsoud svtsk vrchnost na sm rt, nebo se usm rt sami, nebo umraj rukou neptelskou. ,Kdo prolv lidskou krev, toho krev budi rovn prolita. (1. Moj. 9. 6.) Kristus ekl Petrovi: Kdo s meem zachz, meem schz." (Mat. 26. 52.) Bh splc rovn rovnm. A m a n , ministr perskho krle Assvra, dal rozkaz, by vichni id v persk i v jednom dnu byli povradni; sm vak zemel na rozkaz samho krle svho na ibenici. (Esther 3. 5. 7.) Krl S a u l , kter tolikrt usiloval o usmrcen Davida a veleknze s 80 knmi nevinn dal popraviti, sm zemel sebevradou. (1. Krl. 2 2 . 31.) id v Egypt musili na rozkaz krle hzeti sv chlapeky do N ilu ; npadnm zpsobem utopil se nej en krl, ale i vichni jeho bojovnci v m o i u d m . (2. Moj. 14.)

139

Jak trpce se pomstila nevinn sm rt Kristova na J i d i (umel sebevradou) a na celm i d o v s k m n r o d r. 70 p o K r , kdy zahynulo na million id.- Skoro vichni p r o n s l e d o v a t e l k e s a n zemeli nsilnou smrt. U krutn krl A n t i o c h syrsk, kter dal muit 7 brat machabejskch, starce Eleazara a mnoho id pro jejich vru, byl za iva ervy sern. Obma lotrm na hoe Kalvarii byly zpelm ny hnty ; tak to oni dlvali jinm lidem. Absolon pozdvihl vlku proti vlastnmu otci Davidovi; zahynul bdn v bitv. (2. Krl. 18.) Vraednci nebudou vldnouti krlov stvm nebeskm. (Gal. 5. 19.); budou mti svj podl v propasti, kde ho ohe a sra. (Zjev. 21. 8.) Zcela t trest obyejn stihl i ty, kte slovy nebo spisy sv blin pipravili o vru, kte tedy d u e v n v r a d i l i . Bluda Arius pukl pi jistm slavnostnm prvod, filosof Roussau se zastelil.

3. Kdo sv h o blinho nenvid, pozbv d u e v n h o k l i d u a l s k y bo; proto jeho m o d l i t b a nebv vy slyena, a on se nachz v nebezpe v n h o z a v r e n .
lovk, kter ije v neptelstv a dycht po pomst, nem dnho p o k o j e ; stle to v n m ve a jakoby kat neustle rozedral jeho nitro. (Sv. Chrys.) Kdo nenvid, nelb s e Bohu. Neme iti s Kristem ve shod, kdo s kesanem ije v neshod. (Sv. Aug.) Nazvaj-li se syny bomi ti, kte jsou pokojn, tedy jist jsou s y n y s a t a n o v m i ti, kte jsou pinou hdky a nesvr. (Sv- eh. Nz.) Ponvad pomstychtivost nikdy neuhasn jako ohe pekeln, tedy nesmlivci dokazuj, e jsou s y n y p e k l a . (Sv. Vav. J.) Nepome rn dn lk, dokud je elezo zabodnuto v m ase; t ak tak kesanu nepom e dn modlitba, pokud v jeho srdci vz sm rtonosn z. (Sv. Aug.) Proto prav K ristus: Pin-li dar svj na olt a tu se rozpomene, e bratr tvj m nco proti tob, nechej d aru svho ped oltem a jdi prv, smi se s bratrem svm a potom pij a obtuj dar svj." (Mat. 5. 23.) K ristus prav: Kad, kdo se hnv na bratra svho, hoden bude Soudu." (Mat. 5. 22.) Nenvist mme co nejdve potlaovati. S l u n c e a n e z a p a d n a d h n v e m v a m . " ( Efes. 4. 26.) Vy v r t n u t d y lze snadno vpravili do dvj polohy, napravuj-li se ihned; jsou-li vak po del dobu v neprav poloze, pak lze je jen velmi tce napraviti. Tak se m i s neptelstvm ; s m m e - l i se h n e d , nen to tak obtnm, by star ptelstv se neperuilo; uplyne-li vak del doba, pak ns hnv docela zaslepuje, a stydme se, smiti se. Hled se tedy co nejdve zci neptelstv. (Sv. Chrys.) Kdyby ve tvm dom byli h a d i , snail bys se zajist, bys dm od nich oistil. Ne ne nvist a neptelstv v tvm srdci nejsou ne hadov, a ty bys nechtl svho srdce, tohoto chrm u boho, od nich oistiti ? (Sv. Aug )

4. Kterak se mme chovati ke zvatm.

Zvata stvoil Bh ku sv slv a k naem u uitku.
Zvata svou velikou rozmanitost, elnost a schopnostmi hlsaj moc> dobrotu a m oudrost bo. Zvata nm prospvaj ta k to : poskytuj nm vc potebnch k ivobyt, na p. potravy, odvu, l k ; pomhaj nm pi prci (tahaj vozy, pluh, nos bemena, ste dm, hub kodliv hmyz), obveseluj ns

140

svou ivost, zpvem, barvou a p . ; m noh ns povzbuzuj i k pilnosti, jako vela a mravenec, pi k lsce k rodim, ovce k trplivosti, kohout ke bdlosti a p.

Prozetelnost bo vztahuje se i na zvata.

idm Bh vslovn pikzal, aby v d e n s o b o t n popli zvatm odpoinku. (2. Moj. 23. 12 .) Jonovi pravil Bh, e uet msta N i n i v e vzhledem na 1 2 0 .0 0 0 nevinnch dt a vzhledem na zvata. Vimnme si tak m o u d r h o zazen ve zvectvu. B h uspodal tlo zvat pim en k jejich e lu ; vzpomeme na p. na krtka, n a jeka, na velblouda, na velu. Vem zvatm dal Tvrce od pirozenosti jist sch o p n o sti, kter slou k uchovn ivota je jic h ; nebot zve mus si nalzti potravu, stavti dovedn hnzdo, vychovati sv mldata, pi sv obran um vynalzti nejslab strnku svho neptele a p. Pomnme tak, kterak Bh kad zve vyzbrojil jistou zbran ; skotu dal rohy, koni kopyta, slonu rypk, psovi ich, jekovi ostny, zajci rychlost a slu c h ; zvatm, kter ij vtinou na zemi (zajc, koroptev, skivan a p.), dal na ochranu barvu, jakou m zem ; holubm a tanm ptkm schopnost, by sv hnzdo, asto sta mil daleko, jako i smr, kterm maj letti, rychle nalezli. Mnoz ssavci na zimu se pokrvaj teplou srst, obyejn takov barvy jako zem. Ponvad tedy Bh peuje i o zvata, proto prav K ristus: Ani vrabec nepadne na zem bez vle Otce vaeho. (Mat. 10. 29.) Proto i lovk jakoto p n tvorstva, m peovati o zvata a nikoliv jich nerozum n zneuvati.

lovk nem zvat trpiti, nbr spe peovati o jejich zdrav, nem dnho zv ete bez piny zabiti, ale ani zase bti k nim pli nnm.
Nemme zvat trpiti. Mnoz lid nakldaj se zvaty tak, jako by to byly bytosti bezcitn a jako by bolesti nectili. S e d l c i nebo p a c h o l c i nakldaj mnohdy zvatm vce, ne-li mohou u t h n o u ti; vylvaj si na nich svou zlost a tlukou je neciteln; nedaj jm potebn potravy nebo je cho vaj v mstech zcela neistch. I v o z k o v traj sv kon hlavn tm, e je pohnj k plinmu bhu, nebo jim v zim kladou do tlamy zdu le dov studenou, m kom zpsobuj palivou bolest. He k u c h a k y , kter pi zabjen, a l k a i , kte pi pokusech (tak zv. vivisekci) zvatm bolest zbyten prodluuj nebo zvtuj. He h o i , kte ni pta h nzda, nebo kte chytaj motle a napichuj je na pendlk dve, ne je usmrtili. He ono panstvo, kter pod tak zvan t v a n i c e t. j. divokho vepe, jemu naped tesky dali upilovati(l) pomoc ps a myslivc na sm rt uvvaj. He ti, kdo vypoutj h o l u b y v uzaven mstnosti a dvaj cenu tomu, kdo je zastel nebo jim ob nohy ustel. (Takov zprvy o trn zvat pinej noviny z mnohch lzeskch mst.) T rn zvat se do poutj tak ti, kte s k o k a n m uezuj stehnka a pak jet iv do vody hzej, kde ovem po nkolikadennch bolestech bdn hynou. (Sko kani se maj nejprve usm rtiti bodnutm za k r k ) ; ti, kdo r a k y dvaj vaiti do studen vody, k terou teprve pomalu ohvaj; ti, kdo h u s y podkubvaj v dob, kdy nepelichaj' (takov lid si tm jen kod, nebo takov husy pak nemaj ani masa ani sdla). Hroznho trn z vat se dopoutj ti,

141

kte e l v m za iva odtrhuj krun, z nho zhotovuj hebeny, jehlice, tabatrky a p. ozdobn vci. I tak zv. d o s t i h y a z p a s y s b k y ve p a n l s k u jsou ukrutnm trnm zvat a skvrnou civilisovanho lidstva. Trnm zvat jest, zapahuj-li se p s i do tkch vozk. Na povinnost jest, bychom radji peovali O zdrav zvat. Spravedliv peuje i o hovado sv, ale srdce bezbonch jest ukrutn." (Psl. 12. 10.) Kdo zvata chov, jest povinen, dti jim potebn potravy, chovati je v istot a chrniti je veho, co by kodilo jejich ivotu. (Nem jich na p. napjeti, jsou-li u h t; v zim jich nem nechati dlouho stti ped hospodou, jsou-li dlou hm bhem zpocena.) Jest znmkou lechetnho srdce, ujm -li se nkdo v zim ptactva a sype-li mu potravu, zavuje-li mu v lt kahance ku hn zdn na stromech. Tato pe o zvata psob, jak se osvdilo na spustl mldei, ba i na zloincch ve vzen, velmi ulechtile na lovka. Ui tench zvat nemme bez piny zabjeti; nebo jsou to sly, kter zadarmo pomhaj pracovati rolnkovi. Pomnme, e mnoh prek ptk se svmi mldaty zni ron milliony kodlivho hmyzu. Kolik tisc ndennk bylo by poteba, by tolik kodlivho hmyzu pohubili ? A pes to v jinm Tirolsku a v I t l i i hub se houfn a ukrutn vlatovky a jin tan ptci. Mnoz ptnci nachytaj za jedin den nkolik set kilogram zpvnho ptactva, kter pak za pranepatrn penz na trhu prodvaj. Milliony zpvnho ptactva pad tak za obt m d ; zdob se toti jejich pem v novj dob dm sk klobouky. Na 300 mill. ptach kdel vyv se ron za tm elem z Ameriky do Evropy; z toho pipad 25 million pro Anglii. Pipomnme, e kolibkovi se docela stahuje za iva ke s tla, by jeho pe podrelo svj lesk. Jak to ukrutnost 1 Pronsledovnm zpvvho ptactva kod si lidstvo nesmrn. Pro pak se tak asn mno rozlin mice a kodliv hm yz? Tm, e pronsledujeme zpvav ptactvo, anebo nime jejich hnzda, pipravujeme se i o rozko, kterou nm psob lbezn zpv. K de se ni pta hnzda a vajka, tam pestv zpv a ovoce. kodliv zvata meme ovem, pokud lze, h u b iti; ale ani tchto nesmme trpiti a na n sahati, pat-li nkom u jinmu. K uitenm zvatm nleej mimo zpvav ptactvo: netopi, vely, krtci, jeci, by, . elvy, uovky, slepi. Dle nem me bti oproti zvatm zase ani pli nnmi. Co mme ci na to, vidm e-li, e psovi a koce ve mnohm dom se lpe vede, ne-li sluebnictvu; oetuje-li se zve lpe, ne dt, chudk vak od dve se zahn? Ale jsou netoliko lid, kte svm zamilovanm zvatm d v a j p e d n o s t p e d l i d m i , nbr jsou i lid, kte sv zamilovan zve ct jako m o d l u , jeto jim vnuj vecky sv mylnky a starosti. Takov lid se podobaj starm Egypam, kte se klanli kokm, bkm a jinm zvatm. Jist eholnk pravil jednou jist dm, kter byla vecka zamilovan do p s : O, o uite njm by vm bylo, kdybyste tak, jak milujete tohoto psa, milovala svho Boha ! (Spirago, Pkl. 104.) Bohuel vak i m noh s p o l k y n a o c h r a n u z v a t dopoutj se on chyby, e ve svch listech stav zvata tm na rove lidem a e upiliuj pi o zvata.. Akoliv jejich snaha jest lechetn, veobecn vzato pece kadm upiliovnm kod dobr vc, ponvad je in smnou.

Lid, kte zachzej se zvaty ukrutn nebo zase pli nn, bvaj obyejn brzy i k l i d e m u k r u t n m i .
Mal trapitel zvat stvaj se obyejn ukrutnm i t r a p i t e l i l i d . Vichni k r u t o v l d c o v zaali tm, e byli v mld ukrutnm i k nevinnm

142

zvatm. (Meh.) Jist zloinec ml bti kdysi o b en; i promluvil jet ped popravou ku ptomnmu lidu a pravil: Dopoutl jsem se ve mld ukrut nost na zvatech a tak jsem pozdji utracoval i lid i; proto um rm nyn na ibenici." (Spirago, Pkl. str. 103.) Kdysi la jist pan na prochzku se svm dttem a pskem ; kdy pila k zk lvce, vzala pska na ruku, dt vak nechala jiti samo po lvce ped sebou. I el tudy jist mu a p rav il: Nestyd se, ty bezcitn eno? Dt nech jiti a zve nese; m inili n ao p a k ! (Spirago Pklady str. 104.) Ano, i u p l i e n lska ke zvatm in ze lovka ukrutnka.

Jak trn zvat, tak i plinou nnost ke zvatm trestv Bh obyejn t r p k m t l e s n m u t r p e n m .

Trn zvat jest n i e n m t v o r s t v a a z n e u v n m p a n s t v , kter nm dal Bh nad zvaty; jest to tedy hchem proti Bohu. Trapi zvat se jev ped Bohem jako ukrutnk a proto jej Bh trest prv tak, jak on se proheoval na zvatech. Jist r o l n k , kter sv kon zniil tm, e je za jzdy skoro bez pestn lehal biem po nohch, zachvcen byl pozdji dnou. trpl hrozn bolesti a dlouh lta nemohl choditi. Na smrtelnm loi uznal svou chybu a oplakval ji. Jist s e l s k s y n e k , kterm u nejvt radost psobilo, mohl-li ptky za iva okubvati nebo jim nohy a kidla vytrhvati, padl z neopatrnosti v pivovae do vroucho pivnho kotle a opail se stran na celm t le ; konen se mu nohy zantily a musily mu bti uezny. il jet 25 let jako mrzk, jsa kadmu odstraujcm pkladem ; a do sv smrti napomnal stle lidi, aby byli citelnmi ke zvatm. (Spirago, Pklady str. 103.) Soud athnsk odsoudil jistho chlapce na smrt, kter z rozpustil rozkoe vypichoval kepelkm oi a zas je poutl. Soud ml za to, e od lovka, kter ji v tlm mld m v sob takov nklonnosti, nelze oekvali nieho dobrho. (Quinctil. iust. V. 9.) Jak asto lze v novinch isti, e lid nsledkem m a z l e n s e se psy umeli otravou krve nebo jinou oklivou nemoc, kterou dostali od ps.

Trn zvat mme hledti uiniti ptr tm, e n a pros t o n e k o u p m e vc, kter vyaduj trn zvat.
Ukame tedy dve prodavam s k o k a n c h s t e h n e k , vme-li, e trali uboh zvtka. Dmy by vbec nemly koupiti k l o b o u k , na kterch jsou pta perut. V Americe se utvoil spolek, jeho lenov se zavzali, e nekoup dnho pedmtu z k o s t i e l v . Lid, kte cestuj na jih, nemaj jisti p o k r m u , kter je pipraven z pozabjench zpvavch ptk, jeto mimo to ptnci mnohdy i jedu uvaj, take mnohdy takov pokrmy maj za nsledek i nemoci. N u e p i i s e k a d s e j s i , b y s e u i n i l a

p t r t r n zvat!

0 VI. pikzn bom.

V 6. pikzn bom zapovd Bh vecko, co poruuje nai nebo ciz nevinnost
O hch proti 6. pikzn bomu nem se obrn mluviti (sv. A lfons); nebo cnost istoty poskvrujeme ji tm, jmenujeme-li toliko neistotu. (Sv. Fr.

143

Sal.) Proto napomn sv. Pavel: Velik neistota nebud ani jm enovna mezi vmi, jako slu na svat." (Efes. 5. 3.) Vzdor tomu Psmo sv. a s t o d r a z n varuje ped tmto h c h e m ; proto i crkev se mus o nm zmiovati. Nebo prv toto jest ona neest, kter nejvce du vrh do pekla; a z tch, kdo jsou zavreni, sotva jest nkdo, jen by byl prost tto neesti. (Sv. Alf.)

Zvlt zapovd Bh: 1. Mylenky a dosti, kter poruuj nevinnost.

Zl mylenky jsou proto zakzny, ponvad vedou k nepoestnm skutkm . Podobaj se jiske, ze kter me povstati velik por. Neistotu musme i h n e d vy h l a d i t i, sice se roznt jako ohe ve slm, a povstv plamen , kterho ji nelze uhasiti. (Sv. eh. Vel.) Neistota jest jako had, kterm u musme ihned lpnouti na hlavu, jakmile se uke, ponvad jinak ihned jedovat utkne. (Sv. Jeron.) Musme se tedy snaili, zl mylenky ihned zapuditi; to se da nejlpe, odvrtme li od nich mysl, nebo modlitbou . (Viz o pokuen.) Pokud nemme ve zlch mylenkch z a l b e n , nejsou jet hchem. Zl mylenky jsou ohavnost ped Hospodinem . (Psl. 15. 2 6.) Jako utkme ped vrahem, tak mme utkali ped zlmi mylenkami, ponvad pinej dui jistou sm rt. Mnohdy vznikaj v lovku tak nepoestn dosti t. j. snaha nebo touha po hchu. Jako z koene vyrst strom, tak ze dosti povstv hn skutek. Proto mme zl dosti v sob ihned p o t l a o v a t i . Svoldi lovk v dost, pak ji svou vl se klon ke skutku; v tomto ppad jest ona dost, jak Spasitel prav, prv tak hnou , jako zl skutek sm. (Mat. 5. 28.)

2. S l o v a , kter poruuj nevinnost.

Lid, kte mluv hanebn ei, maj svdom nesmrn poskvrnn. Nelze nalzti lovka, kter by byl n e p o e s t n m ve svch eech a pece poestnm v e s v c h m r a v e c h . (Sidon. Apoll.) Co lovk rd poslouch, to konen tak rd dl. (Sv. Bern.) Kdo m zlibu v nestydatch eech, n e n d a l e k o o d h n c h s k u t k , (Sv. Jeron.) Sv. Ludvk na sm rtelnm lku napom nal svho syna: Mluv vdy tak, abys, kdyby to cel svt slyel, nem usil se ervenati. Jazyk jest mal d, ale psob velik vci. (jak. 3. 5.) Mnoho lid padlo ostm mee, ale ne tolik, jako kte zahynuli jazykem svm . (Sir. 28. 22.)

3. S k u t k y , kter poruuj nevinnost.

Tyto skutky se j m e n u j r o z l i n dle toho, dopout-li se jich svobodn (5. Moj. 22. 21.), enat (3. Moj. 20 . 10.), pbuzn (1. Kor. 5. 1. 6.), nebo jsou-li proti prod (m. 1. 2 6 .; 1. Moj. 19. 5 .; 1. Moj . 38. 10.) J e li zakzno zapliti d m , tedy je tak zakzno, jiti s p o c h o d n na pdu, kde je slma a pedmty snadno zpaln. Tak jest i z d e ; ponvad jsou zakzny skutky, kter poruuj nevinnost, tedy je zak zno i vecko, co zavdv pleitost k takovm skutkm . Proto jsou i zakzny:

4. Drz p o h l e d y .
Bh nm zakazuje veten pohledy, by n s uchrnil h c h u ; pon si jako otec, kter svmu dtti zakazuje i dotknouti se ostrho noe. (Sv. Chrys.) Jakmile se oi pohledem hled pokochati, zmocuje se hch srdce. (Sv. Aug.) Kdo neprozeteln hled okny svho tla, p r o p a d mimo-

144

voln h n d o s t i . (Sv. eh. Vel.) Vetenost o rozncuje v lovku dostivost jako plamen. (Sir. 9. 9.) Kdo povoluje svm om nevzan se ohleti, tomu se vede jako j e z d c i , kter nedv pozor na kon; bude stren do zhuby. (Sv. Chrys.) Stane se mu jako p e v n o s t i , jej brny nejsou steeny; neptel jimi vnikne dovnit. David by nebyl musil tolik slz proliti, kdyby byl steil o svch. (Sv. Klara Montf.) Nezevluj nikdy po ulicch msta. (Sir. 9. 7.) Pamatujme, kterak byla potrestna zvdav e n a L o t o v a .

5. Zobrazovn, r oziovn a dvn se na nestyda t o brazy a d i v a d e l n k u s y a ten nem r avnch k n i h a spis.

Neslun obrazy nebo divadeln kusy kod m ravnosti jet vce, ne-li neslun ei. Nebot co v i d m e , t o p s o b m o c n j i , n e - l i co slyme. Posln n e m r a v n c h p o h l e d n i c za pinou novoronho pn jest tedy rovn pestupkem proti 6. pikzn bomu. Budme opatrn ve vbru a ten romn. Bom any jsou tm nebezpenj, ponvad z d n l i v s e p o h y b u j ve s l u n c h m e z c h , zatm vak rozdmychuj nruivosti. Zakate psn svm dtem isti romny, nebot romny mnohdy kod jet vce, ne-li knihy zjevn nem ravn; zanechvaj ve mladch lidech jist neslun dojmy, kter je drd ke chchu." (Sv. Alf.) I sm svobodomyslnk Rousseau kval: D vka, kter je istotn, jist neetla nikdy ro m n.

6. Nepoestn nebo pli vynoen a t y .

Osoby nepoestn odn jsou n s t r o j e m d b l o v m ; jich uv bel, by uvdl due do zhuby. (Sv. Bern.) Kdo se vynouje, by se jinm zalbil, at se neopovauje jet kati, e jest v srdci istm a stydlivm; jeho vynoen jej usvduje ze li. (Sv. Fil. Ner.) T ouha po zalben se nevychz nikterak ze srdce istho; jest to jen lka, jinm kladen, by byli polapeni do neesti. (Tert.) Jen dvky a eny n a p r o s t o z v r h l si dovoluj honositi se pli vynoenm atem a npadnou ndherou. Osobm, jim jest odv nade vecko, nen cnost nim. (Sv. Cypr.) eny se maj zdobiti stydliv a mravn, ne kadeavmi vlasy neb zlatm neb perlami aneb drahm rouchem , ( l . Tim. 2. 9.)

2. Hchy proti 6. pikzn bomu jsou obyejn tkm provinnm ped Bohem, a proto je Bh v e l m i p s n trest.
Vzpomeme na potopu, na Sodomu a Gomorrhu. Kterak Bh trest hchy proti 6. pikzn bomu, bylo uvedeno pi pojednn o hlavnm hchu smilstvu. Bh postavil toto pikzn mezi 5. a 7. pikzn, tedy hch proti tomuto pikzn postavil na rove v r a d a k r d e i . Bohuel p se dnes romny a provozuj se divadla, kter l hchy proti 6. pikzn bomu vbiv a jakoby to nebylo nic zlho. O jak jsou lid poetil. H c h t e n t o p o d o b s e s l a d k m u j e d u .

0 VII. pikzn bom.

1. V 7. pikzn bom zapovd nm Bh, koditi blinmu na jeho majetku.

145

Majetek jest ve to, eho lovk ku zabezpeen svho ivobyt poctivm zpsobem nabyl, jako penze, potraviny, odv, dm, pole, prvo uitku a podob.
I. O pr v m a jetkovm .

1. Kad lovk jest oprvnn, zjednvat! si spravedlivm zpsobem osobnho majetku.

Vdy jest mu postarat i se o sebe na star lta a pro ppad n e t s t , mnohmu pak i o r o d i n u. Bez osobnho majetku panovaly by na zemi pomry n e u t e n : ustavin hdky, dn snaivost, proto ani dn pokrok a dn vynlezy. Rovn bylo by n e s p r a v e d l i v m , odnti lovku to, eho si nastdal nebo v potu tve sv dobyl.
Bh chce, by lid mli osobn m ajetek ; nebo na ochranu majetku dal 7. p i k z n bo. Rovn ekl k prvnm lidem v rji: Naplte zemi a panujte nad n. (1. Moj. 1. 28.) Proto ji K a i n a A b e l mli majetek, kad ml jina statky a obtovali z nich. Vecky spolehliv zprvy z n e j s t a r c h d o b lovenstva poukazuj na to, e lid vdycky mli soukrom majetek. (Byly zkony na ochranu majetku a zkonit stanoven pi sporech o hranice.) Ponvad lovk m pirozen prvo na sv ivobyt, tedy mus tak bti oprvnn, zjednvati si statk a mti je jako svj majetek, zevnj statky, jich je teba k jeho ivobyt. Kdyby se lovk kad okamik musil starati o sv ivobyt, octl by se v n e j v t t s n i, kdyby onemocnl nebo kdyby ho potkalo njak netst. Ji zkon pirozen jej pobd, by se postaral o sebe pro takov ppady. Mimo to je lovk povinen starati se o sv p s l u n k y . A to by bylo nemono, kdyby se musil o sebe starati jen pro kad okamik. Rovn snaha po vnm c li byla by nemon, kdyby lovk kadm okamikem musil peovati jen o to, by si opatil potebnch vc ku svmu ivobyt. Majetek osobn je po pdu lid zrovna nezbytnm pro lidskou kehkost; nebo bez nho by nebylo d n h o p o k o j e mezi lidmi Lid by ili v neustalm svru a hdce. Nemohou-li se shodnouti d ti jedn rodiny dlce se o ddictv, znepteluj-li se obyvatel jednoho domu majc spolenou studnu, jak teprve hdka by nastala mezi lidmi, kdyby vichni spolen pracovali a spolen majetek mli, jej by ustavin musili mezi sebe dliti? (Ketteler.) Kdyby nebylo majetku, nebylo by ani p o p u d u k u prci. Majetek m tedy zklad ve v l i b o prv tak jako manelstv a vrchnost. Pece vak nelze ci, e nynj r o z d l e n majetku m svj zklad ve vli bo.

2. Soukromho majetku dobvme si s p r a v e d l i v : prac, kupem, darovnm, nebo ddictvm,

dn lovk nem od pirozenosti prva na j i s t statky pozemsk. Tohoto prva si mus teprve dobyti. (Stockl.) Dobv si ho pedevm prac. Bh tak to zadil, e zem poskytuje statk k ivobyt potebnch jen tehdy, v z d l v - l i ji lovk. Odnti tomu, kdo zemi vzdlv toho, eho si v potu tvi sv vydobyl, bylo by proti v spravedlnosti." (Leo XIII.'! Nazv-li se zem a obyvatel jej majetkem bom 1 (Z. 23. 1.), ponvad jsou dlem rukou boch, tedy i to, co je dlem rukou lidskch, mus bti majetkem

 146

lovka. O v o c e p r c e jest zkonitm dobrem toho, kdo on u prci vykonal. (Leo XIII.) Majetek tedy nen vlastn jinho ne-li co si lovk pernou prac vydobyl. Majetku se nabv tak darovnm. Bh nm rozdval majetek ; slbil toti Abrahamovi a jeho potomkm zemi Kananejskou, ( l . Moj. 12. 7.) Patriarchov darovali svj majetek prvorozenmu synu slavnm ehnnm. Zvti a ddictv jsou podnes Kdo m majetek, m zavas udlati z v t , by se pedelo sporm, kdyby jej Bh nhle k sob povolal. Kdo toho ne uin, tomu bude jednou tto nedbalosti pykati. Jak se dl testam ent? Pvodn bylo tak zabrn majetku, jen n ikomu nenleel, prostedkem, jm se mohl nkdo stti majetnkem. V hostinci, divadle, na eleznici a p. nle msto, nen-li zadno, tomu, kdo si je obsadil. Kdo nespravedlivm zpsobem, jako krde, podvodem a p. majetku nabyl, jest povinen jej navrliti.

3. Ani stt nen oprvnn odnti soukrom majetek; m vak prvo, ze spravedlivho dvodu omeziti dobvn nebo uvn soukromho majetku.
Stt nen snad jakmsi vrchnm majitelem vech statk. M sice prvo dozrac, ale nikoliv prvo, nakldati se soukrom m majetkem. P o d dan n ejsou k vli sttu, n br stt jest k vli poddanm ; proto stt nesm nikoho pokozovati, nbr spe m hledti b l a h a k a d h o j e d n o t l i v h o poddanho. Proto jest stt povinen, jest-li e s ohledu na veobecn dobro nut poddan k odstoupen osobnho majetku (v y v 1a s t n n ), je za to o d k o d n i ti. Stt rovn nem prva, pivlastniti si s t a t k y c r k e v n . Stalo-h se tedy, e stt si pisvojil na p. crkevn statky, pak jest to kiklav bezprv, Vzti nco nkterm u lovku, jest krde, vzti nco crkv, jest svatokrde." (Sv. Jeron.) Crkev vyobcovala vecky, kte se opovauj statky crkevn loupiti. Teprve po navrcen tchto statk me pape rozheiti od tohoto hchu. (Sn. Trid. 22. 11.) Ponvad pak stt (svtsk vrchnost) m jm nem bom peovati o blaho poddanch, proto jest oprvnn, zkonitmi nazenmi jakousi z m n u p o m r m a j e t k o v c h n a d i t i. Za naich dn hrom ad se kapitl v rukou jednotlivc, kdeto poet chudk se den ode dne mno. Na potku r . 1895 bylo zjitno v anglickm parlament, e ne mn ne 4 mill. pracujcho lidu nachz se v nejvt bd, nehledc na nouzi trpc ze tdy sluebnictva, obchodnch pruch, umlc. V pravd smutn to pomry. V jinch z emch nen mnohem lpe. Tto nesrovnalosti mus odpomoci stt. Stt me i poddanm podle jejich monosti ukldati dan, jich je teba k obecnmu dobru. Proto me v y s o k m z d a n n m p e b y t e n h o k a p i t l u napom hati ku zmrn n veobecn bdy. Takov zdann jest zcela spravedliv, ponvad prv stt m u s n e j v c e n a p o m h a t i ku o c h r a n kapi tl u. Mimo to jet jin dvod. Pozem sk statky jsou n a to, aby l i d m o h l i b t i i vi . Toto uren nepozbvaj ani tehdy, jsou-li rozdleny mezi lidi. Proto jest kad lovk povinen , ze svho nadbytku pomhati jinm . (Sv. Tom. Aq.) Pebytek bohv jest doplkem pro chudka. Ci z m a j e t e k m, kdo si ponechv vce ne-li potebuje. (Sv. Aug.) Proto stt, kter m pouze d o z o r p r v o na majetek, me pidrovati poddan, by spravedliv vynakldali sv pebyten jm n .
II. O hch p r oti 7. pik zn.

Zvlt se zapovd v 7. pikzn krde,

147

loupe, podvod, lichva, pokozovn cizho majetku, zadrovn nalezench nebo vypj ench vc a neplacen dluh.
1. Krde se rozum t a j n odnt cizho majetku proti rozumn vli majetnkov.
S t r a k a , kter krade a schovv vecko, co se leskne, jest obrazem zlodjskho lovka. J i d byl zlodjem; nosil mec a kradl z penz. (Jan 12. 6.) dn hch se nepe v lidsk spolenosti tak v e o b e c n jako k rd e; to pochz jednak odtud, ponvad lid jsou velmi lakom a sob zvid, jednak, ponvad jest mnoho pleitost k tomu hchu. (Sv. Chrys.) Pleitost dl zlodje. Kdo vak se nachz v n e j v t b d n e b o n e b e z p e i v o t a a neme svho ivota jinak uhjiti, ne-li odntm cizho majetku, nehe, m-li jen vli, tento majetek navrtiti, pome-li si z bdy. (Psl. 6. 30.) Nebot nelze si mysliti, e by rozumn majetnk v tomto p pad nco proti tomu namtal. Proto K ristus nepokldal toho apotolm za hch, kdy kdysi k ukojen hladu na poli klasy trhali a jedli. (Mat. 12. 1.) Rovn by nelieil, kdo by tajn odal nkom u zbra, kterou on se chtl zavraditi. Pro? Ovem by si j nesml trvale ponechati. Krde! se proheuje tak ten, kdo bez poteby ebr. Krdei se rovn pechovvn a kupovn kradench vc. P e c h o v a v a j e s t h o r n e z l o d j ; kdyby nebylo pechovva, nebylo by zlodj.

2. Loupe jest n s i l n odejmut cizho majetku.

Je-li napaden lovk tce porann neb i usmrcen, pak se to jm enuje l o u p e n v r a d a . Takov vrady se dopustili oni loupenci, kte pepadli ida jdoucho z Jerusalm a do Jericha. (Luk. 10. 30.) Loupei se podob i vynucovn almuny.

3. P o d v o d zle v tom, na majetku.

e se blinmu lstiv kod

Na p. falenou mrou a vhou, padlanmi penzi, padlnm potravin (co jest mimo to i hchem proti 5, pikzn bomu), padlnm listin, posunovnm meznk, paovnm cizozemskho zbo, zaplenm vlastnho domu, by majitel jeho dostal pojistn a p. Za dnench dn zneuvaj podvodnci zhusta i novin, kde vychvaluj v i n s e r t e c h sv zbo. Vle bo jest, aby nikdo nepesthal ani neoklamval v jednn bratra svho. (1. Tess. 4. 6.)

4. Lichva zle v tom, e nkdo nouze svho blinh o zneu ije ke svmu prospchu. ( 2 . Moj. 2 2 . 25.)
L i c h v y p e n n se dopout, kdo pjuje penze lovku v nouzi postavenmu a poaduje nespravedlivch rok; l i c h v y o b i l n , kdo skupuje obil a dve ho neprod, dokud nen o n nejvt nouze a dokud se za n neplat nejvt summa. (Psl. 11. 26.) Lichva pomh lovku jednou rukou z bdy, ale druhou jej do n strk jet vce. Lichv svou zdnlivou po moc z v t u j e jet b d u a za penze prodv lsku k lovenstvu." (Sv. Chrys.) Pon si jako p a v o u k , kter m ouchu, je zabloudila do jeho st, opd a vyssv. Lichvi jsou v r a e d n k y c h u d k ; n ebot odnmaj

148

chuasovi veho, eho potebuje k ivobyt; berou jim tedy vlastn ivot. (Sv. Bernardin.) Ne jest i d o v o l e n lichva, dvme-li toti chudm a l m u n u . Tm toti pjujeme Bohu kapital na vysok roky. (Sv. Jan Almunk.) Chudm dvatiJ nazv Psmo sv. Bohu na rok pjovati. (Psl. 19. 17.)

5. Krdei se rovn: p o k o z o v n cizho majetku, z a d r o v n vc nalezench nebo vypjench, jako i n e p 1 a t -1 i s e d 1 u h y .

P ok ozovn m c i z h o m ajetku j e s t na p. hstv, lapn po louce nebo obil, nien strom, krtn po stnch a lavicch, pinn at. ren ovoce, nedovolen chytn ryb, nedovolen lov a p. Zadrovn v c vypjench nebo nalezench j e s t k r d e . Vci nalezen nebo vypjen mme navrtiti majetnkovi. K rsn uinili brati Josefovi, kte penze, v pytlech nalezen, navrtili. Co jsi nalezl a nevrtil, to jsi uloupil. (Sv. Aug.) Jen tehdy, je-li nalezen vc z c e l a b e z c e n n nebo nepatrn, nem usme j v r a c e t i , nejsme-li dni o jej navrcen. m vt vak jest cena vci ztracen, tm vce jsme povinni, ji vrtiti. Neznme-li vlastnka, mme se piiniti, bychom j e j v y h l e d a l i ; proto mme nalezenou vc oznmiti vrchnosti. Nepihls-li se nikdo, meme si nalezenou vc podreti. Pihls-li se vak vlastnk, mme se ho naped o p a t r n o t z a t i, bychom se pesvdili, zda-li on tu vc skuten ztratil. Je-li skuten ztracen vc jeho, pak m nlezce nrok na nlezn. (Ve mnohch sttech obn nlezn 5 10 procent z ceny nalezen vci; pi velkch ztrtch jest tato odmna m en.) Dobr kesan navrt zajist nalezenou vc beze v odmny, zvlt nle-li vc chudkovi. Mnoz lid si v y p j u j knihy, nstroje a p., ale pak jich u n e v r t , ba jsou i hrubm i, maj-li je vrtiti. Takov lid jsou rovni zlodjm. Budme obezetn pi pjovn; psob to jen starosti. Odkame toho, kdo si vc chce vypjiti, na stavy penn. Rovn n e placen dluh j e s t k r d e . Ji to jest zlm, dl-li nkdo lehkomysln d lu h y ; takov lovk se podob tomu, kdo ji neme stti na vlastnch nohou a mus choditi po berlch. Hchem pak jest, vypjovati si a neplatiti. (. 36. 2 1.) Bohuel m n oz lid upadaj do dluh, ponvad ij r o z k o n c k y, odvaj se nad svj stav a jsou oddni nruivostem ; a takov lid ani nepovauj svch dluh za hch. Rovn he obchodnci, kte podvodn p r o h l a u j , e n e m o h o u p l a t i t i. Nej vce vak he ti, kdo neplat mzdy emeslnkm a takovm lidem, kte se iv svma ru k a m a ; to jest do nebe volajc. Jest to k r d e a z r o v e v r a d a , zadruje-li nkdo emeslnkovi, kter denn pot s nkolika krejcary pjm, ponvad z nich mus iti. (Meh.) Mzda ndennkova a nezstv u tebe do rna. Jet tho dne ped zpadem slunce d dlnkovi mzdu jeho. (5. Moj. 24. 15.) Nikomu nezstate dluni, le lsku. (m. 13. 8.)

2. Shnut po cizm m ajetku jest tedy h c h e m t k m , odejme-li se blinmu tolik, kolik potebuje d e n n na vivu pi menou svmu stavu.
Hch, kterho se dopoutme proti blinmu, d s e v d y d l e k o d y , kter je tm blinmu zpsobena. (Sv. Tom. Aq.) Kdo tedy ukradne e b r

149

k o v i jen malikost, dopout se sm rtelnho h ch u ; rovn ten , kdo chudm u ndennkovi ukradne denn mzdu. Kdo jednom u a tmu lovku krade p o s o b j e n m a l p e n n o b n o s y , take asem to in znanou sum u, dopout se rovn velk krdee. (Sv Alf.) Avak krdee, m e z i nimi uplynula del d o b a , netvo hrom adnho celku. (Sv. Alf.) Nemme krsti ani malikosti. Mme bti v r n m i i v m l e , ponvad Bh trest i mal hch, a ponvad nevrnost v malikostech vede ke hchu sm rtelnm u a k vnmu zahynut. S malikostmi lid zanaj a kon s vcmi velikmi. Mnoz ji se stali zloinci a skon ali na ibenici, ponvad si z potku nieho nedlali z nepatrnch krde.
ill. O nhrad.

1. Kdo ukodil svmu blinmu na m a jetku, jest psn zavzn, kodu opt napraviti. ( 3 . Moj. e. i . 5 .)
Odcizen majetek musme tedy navrtiti. Nen teba, bychom li sami k majiteli a jemu vc vrtili; meme ji navrtiti i p r o s t e d n i c t v m k n z e . (Knz jest zazvzn k mlelivosti a odevzd potvrzen, e vc byla n avrcena.) Kdy kdysi bl. Klement Hofbauer, apotol Vdn, vracel ukradenou vc jejmu vlastnkovi, nechtl j tento vlastnk pijm o u ti; i ekl bl. K lem ent: Nen dobe, darovati kajcmu hnku ukradenou vc, nebo pak se domnv, e krde nen nikterak tkm hchem .

Pi nhrad dbti jest tchto pravidel: 1. U m e l - l i ji v l a s t n k ciz vci, mus se ciz vc dti jeho ddicm; nen-li vak d d i c , mus se dti ona vc chudm, nebo vynaloiti na zbon ely. 2. Kdo n e m e navrtiti v e h o , mus navrtiti aspo tolik, kolik me. 3. Kdo pro bdu nebo jin pekky neme navrtiti ciz vci i h n e d , mus mti aspo vli, e vc onu navrt, jakmile bude moci; rovn se mus vynasnaiti, by mohl vc onu navrtiti. 4. Kdo neme pln n i e h o navrtiti, m se aspo modliti za toho, komu kodu zpsobil.

I ten, kdo nevdomky m ciz majetek, jest povinen vrtiti jej jeho vlastnkovi, jakmile se dov, e jest to majetek ciz.
Kdo tedy na p. ukradenou vc koupil nebo darem obdrel, m us ji vrtiti vlastnkovi. Nev-li takov lovk, e ona vc jest ukradena, nazv se poctiv majitel ; v-li vak o on krdei, pak se nazv nepoctiv majitel. Poctiv majitel mus vrtiti nejen ciz vc, nbr i to, o z b o h a t l ;

2.

150

nepoctiv majitel mus mimo to nahraditi i to, o byl prav vlastnk ochuzen. Jen v tom ppad, zemel-li vlastnk a nen po nm ddic, me si poctiv majitel vc onu ponechati. Nejlpe vak jest o t z a t i s e z p o v d n k a a dle jeho rady pesn ve d ili; nebo zpovdnk zastupuje ve zpovdnici msto bo.

3. Kdo cizho majetku n e c h c e navrtiti nebo kody opt nahraditi, n e m e dojiti ped Bohem o d p u t n hch a tedy ani rozheen od zpovdnka.
Kdo nechce navrtiti nespravedlivho majetku, zahyne na vky. (E z. 33. 15.) Proto K ristus nazval a c h e a synem Abrahamovm a tehdy, kdy Zacheus slbil, e navrt a nahrad vecek ciz majetek. (Luk. 19. 8.) A si ten, kdo blinmu na majetku ukodil, sebe vce k Bohu vol o milost, a proleje c e l p r o u d y s l z a sna se p s n m p o s t e m a kajcmi skutky nebe usmiti, nebude mu hch jeho pece dve odputn, dokud se neodhodl kodu napraviti. Proto prav sv. Augustin o takovm lovku: Takov nein pokn, nbr jenom se petvauje, jakoby pokn inil.' Kdo nevrac cizho majetku, akoliv jej me vrtiti, toho pokn nen dnm poknm, nbr komedi. (M eh.j Nikdy ti nebude odputn hch, nebude-li chtti cizho majetku navrtiti. (Sv. Aug.) Bez nhrady nen odputn. Sv. Alfon s vypravuje tento p b h : Jist boh onemocnl zpalem ruky a byl na sm rtelnm lo i; a jej knz vemon napom nal, nechtl pece navrtiti cizho majetku. P ravil: Ano, tu by moje ti dti pily na ebrckou h l.1 ' I pouil knz dovolen lsti. Pravil, e zn lk, kterm se zpal ihned vy h o j; ek l: iv lovk si toti mus dti pliti ruku tak, aby nco tuku steklo na vai ru k u . I byli povolni oni 3 synov, ale dn z nich se k tomu nechtl odhodlati. T u pravil knz: Nue, vae dti nechtj se dti k vli vm ani tvrt hodiny plit na ruce a vy k vli nim chcete bti po celou vnost muen pekelnm ohnm ." Tu vyhrklo z nem ocnho: Nyn jste mn otevel oi; vyzpovdm se a navrtm vecko." (Spirago, Pklady str. 1 1 2 .)
IV . Kt er d v ody m aj ns od str a ovati, bychom n e p e s t upovali 7. pi k zn b o ih o?

Ji p o h a n povaovali krde za ohavn zloin; proto zlodje trestali psn. Anglosasov (v 6. stol.) usekvali zlodjm ruce nebo n ohy. Uhi (jet za svtho tpna) prodvali zlodje do otroctv. Rovn i d psn sthali zlo d je; tak byl jist mu, kter pi dobyt Jericha pes vechen zkaz, by nikdo nieho nekoistil, ukradl a ukryl jaksi odv, z rozkazu boho ukamenovn. (Jos. 7.) Rovn c r k e v k e s a n s k od prvopotku vy dvala psn zkony proti zlodjm ; nejmen krde byla trestna tm, e zlodj musil netoliko vc ukradenou vrtiti, nbr i za ni konati celoron pokn o chleb a vod. I B h psn trest nespravedliv sahn po cizm majetku ; to, e ukraden vc jest teba nepatrna, nepad na vhu ; nebot Bh hled vce na zlomyslnost, kterou nkdo pi podvodu na jevo dv, ne-li na vc samu, kter se nkdo nespravedliv zmocnil. (Sv. Jeron.)

Lid, kte blinmu kod na majetku, p i pravuj se o es t a svj ma j e t e k , m n o h d y

151

u m r a j bdn a nekajicn a nachzej se v nebezpe vnho z a v r e n .

Zlodje ek hanba. (Sir. 5. 17.) Krde nen cestou ku cti, nbr do trestnice. Nebot zlodj bv pece jednou dopaden; stv se m u jako myi, kter se pi krdei chyt do pasti. Tak dlouho se chod se dbnem pro vodu, a se ucho utrhne. Krde jest cestou k chudob, nebot nespravedliv majetek nen poehnn a neda se. Jak nabyto, tak pozbyto. Kdo krade ciz, p o z b v s v h o . Jako ten, kdo poil n e z i v n h o p o k r m u , vyvrhuje jej i s pokrmem zdravm, tak i ten, kdo si nashrom dil nespravedliv majetek, pozbv nejen tohoto, nbr i spravedlivho. Je-li mezi z d r a v m i j a b l k y tebas jen j e d i n shnil, vechna se od nho nakaz. Prv tak se m s m ajetkem ; mme-li mezi 1 0 0 0 penzy, jich jsm e poctiv nabyli, jen jedin nepoctiv penz, pozbudeme i vech ostatnch. (Sv. Vine. F er.) Znm d v c e s t y , na kterch lze jist schudno u ti: pracovati v nedli a pi svojovali si ciz majetek. (Vian ney.) Kdo seje nespravedlnost, bude iti n e tst. (Psl. 22. 8.) Statky nespravedlivch lid vyschaj jako prameny. (Psl. 40. 13.) Bda tomu, kdo hromad, co nen jeho. (Hab. 2 . 6.) Ne poctivost jest docela pinou zhuby i celch nrod. (Sig. 10. 8.) Kde jsou star mocn e Babylonc, Med, Peran, ek a m an? Rozpadly se, ponvad se nespravedlnost chtly roziovati. Na brn vdeskho dvornho hradu prvem stoji slova. Justitia fundam entum regnorum ." (Spravedlnost jest zkladem e!) Kdo krade, obyejn bdn umr. Jist sedlk poinul na poli meznk a tak si o nkolik krok rozil louku. Brzy potom vylezl na blzkou jablo, spadl hlavou na onen meznk a zabil se. Kdyby jej byl nechal na jeho mst, nebylo by se m u nic stalo. (Spirago, Pkl. str. I I 1.) Jak bdn skonal zlodj J i d ! (Mat. 27. 5 .) A jak nepokoj a duevn zkost ml ped svou s m rt! Lid, kte odcizili ciz majetek, obracej se proto tak zdka, ponvad navrcen majetku jest tak tkm. 1 na smrtelnm loi obyejn nechtj nieho slyeti o nhrad. C h r a s e c i z h o m a j e t k u , n e c h c e - l i n e a s n s k o n ti. Lid nespravedliv a zlodji n e b udou vldnouti krlovstvm nebeskm. (1. Kor. 6. 10.) ek-h nemilosrdn soud ji toho, kdo nepom h ze svho majetku trpcmu nouzi, o teprve nemilosrdnj soud ek toho, kdo jinmu docela bere jeho majetek. (Sv. Aug.) I mohamedni u, e ten, kdo jedin stblo itn na cizm poli ukradn e, dopout se neho hanebnho a bude za to vn plen v pekle Mohamedov. Vzpomnka na vn zavren o d v r a c m nohho od nespravedlnosti. To vidti z tohoto p b h u : Jist chud vdova, kterou jist boh pipravil o jej pole, vyla si jet jednou na sv pole a prosila bohe, by j dovolil vzti si ko hlny z onoho pole. Onen mu j to dovolil s po tupnm smchem. Kdy vak ena ona nem ohla koe na zda zvednouti, prosila jej, aby j pomohl. Boh j pomhal, ale ko byl pli tk, take ho nemohl uzvednouti. Tu pravila ona vdova: Nue, je-li vm tento ko hlny ji nyn tak tkm, jak tkm vm bude teprve ono cel pole na vnosti. Tato slova otsla lakomcem tak, e j pole vrtil. (Spirago, Pklady str. 112.) Jak to p o e t i l o s t , k vli pomijitelnmu statku dvati v anc nebe! Co prospje lovku, kdyby cel svt zskal, ale na sv dui kodu utrpl.* (Mah. 16. 26.) eho jsi krde zskal, jest penz; eho pozbv krde, jest Bh. Ty mysl na zisk, ale mysli tak na ztrtu. (Sv. Aug.)

152

K d o j e s t p o c t i v , t o m u s e j i n a s v t d o b e v e d e (. 36. 25.) Lid, kte ili mezi m o h a m e d n y , vypravuj, e u m oham edn jest nejlpe vyvinut cit pro poctivost. U nich se uv mlo zmk a zvor. Snad nejhe v tto vci jest v Itlii, zvlt v ji. Itlii, Sicilii a Sardinii. Zde asto slovo loupen vrah" ( brigant) jest estnm nzvem a lou penou vradu mnoz povauj (jako u ns souboj) za znamen rytstv. Zde jsou zvlt spolky, kter se zabvaj loupenm pepadnm jako obchodem; da-li se jim, pak se bval loupen vrahov usad jako pennci ve veli kch mstech a ij a do smrti ze svho kapitlu. V Sardinsku se docela ujalo pslov: Kdo nekrade, nen m uem . Sm utn to pomry! Psm o sv. nm ukazuje vzor poctivosti na T o b i i . Akoliv oslepl a do bdy upadl, ekl ihned svm domcm, uslyev doma mekati kozelce: Hledte, aby snad nebyl k rad en ! Navrate jej jeho pnu, nebot kradenho nesmme ani jisti ani se dotkati. (Tob. 2. 21.) Bh mu zase brzy vrtil zrak a popl mu jet 42 let ivota. (Tob. 14.) Poctiv netrp nikdy hladu. ( Psl. 10. 3.) Jeho m o d l i t b y bvaj rychle v y s l y e n y od Boha. (. 33, 16.) Poctivost in i cel nrody astnmi. (Psl. 14. 34.) S p o c t i v o s t n e j d l d o j d e .

0 VIII. pikzn bom.

V 8. pikzn zapovd Bh velik poruovn c t i blinho a velikou n e u p mn o s t .

1 Zkaz o poruovn cti.

v

2. G e s t (dobr jmno) jest velikm do brem, ponvad si j meme kad doby zskati asnch i vnch statk.
Cest nebo dobr jmno zle v tom, e lid o ns d o b e s m l e j a m l u v . Opakem cti jest hanba. Dobr jm no jest lep ne hojnost bo hatstv; bti oblbenm jest lepm ne zlat o a stbro. (Psl. 22. 1.) Mezi zevnjmi statky jest nejlepm dobr povst. (Sv. Fr. Sal.) Jak asto ji lid, kte nemli krejcaru penz, doli n e j l e p h o z a o p a t e n jedin proto, e mli dobr jmno. Dobr jm no jest tedy pramenem, z nho vy tk bohatstv Beze cti nelze si mysliti s l a s t n h o i v o t a , dnho opravdovho tst. Me li pak astn iti ten, na nho jin s opovrenm hled? (G alura.) Kdo pov cti u lid, tak se vce s n a , by vedl d n ivot, ne-li ten, jen cti nepov. m jest ke jablku, tm jest est lovku. Je-li ke neporuen, vydr jablko i ro k ; oloupme-li je vak, zkaz se. Prv tak slou dobr povst lovku ku zachovn cnosti. (Diez.) Jako svten odv v nedli zdruje hochy od rozpustilosti, tak est chrn dosplho.

153

2. Proto mme se sami snaiti, bychom si u lid dobr jmno zjednali a zachovali;
to se dje, konme-li sv dobr skutky i veejn a hjme-li sv cti, dotk-li se j nkdo neetrn.
Bh chce, bychom cti vyhledvali; nebo hluboce nm vtpil do srdce c i t c t i a hnus nad hanbou. Chceme-li tento cit potlaiti, jednm e proti z zen bomu. (Galura.) Mme tedy dobr skutky konati veejn. Lid kaj: Chce-li, aby lid o tob dobe mluvili, pak se nesm chvliti sna. nbr a mluv tv skutky." Spasitel d vslovn, bychom dobr skutky konali ped lidm i; nebot prav: Tak sv svtlo vae ped lidmi, a vid skutky vae dobr a slav Otce vaeho, jen jest v nebesch." (Mat. 5. 16.) Nae dobr skutky se podobaj l i b v n i . (2. Kor. 2. 15.), n ebo ns in lidem libmi jako pjemn vn. (Galura.) Konme-li veejn dobr skutky, o b h a j u j e m e tm nejlpe svou napadenou est a umlujeme zl jazyky, ( l. Petr. 2. 12.) Hleme konati dobr nejen ped Bohem, ale i ped lidmi. (2. Kor. 8. 21.) Mrnost vae.budi znma vem. (Filip. 4. 5.) Chrate se i stnu zlho. (1. Sol. 5. 22.) Samo sebou se rozum, e nesmme pi svch dobrch skutcch z a m l e t i, toliko se zalbili lidem a bti chvlenu od nich ; sice pak ns neek od Boha dn odmn a. (Mat. 6. 2.) Mme dle hjit i svou est, je-l i n apadena. P r v n k e s a n byli velmi zle pomlouvni, jako na p. e pr vrad mal dti, jejich maso posyp vaj moukou a povaj a p. Kesan se h jili; rozlin uencov vydali obhjn spisy a podali je csam. I Kristus se m n ohdy hjil, na p. kdy mu pravili, e pomoc Belzebuba, knete bl, vymt bly. (Mat. 12. 27.), nebo kdy jej sluebnk nejvyho knze udeil do tve. (Jan 18. 23.) 1 Pavel se neohroen hjil ped vysokou radou, ped mstodriteli a ped csaem. (Sk. 22. 26.) Ne nemme bti pli nedtklivmi a ji pro m alichernost zanati soudy. Porovnali se a sneti se jest lep, n e-li hdky a aloby. Kdo jest pli nedtklivm ohledn sv cti, ten dodv pomluv t v n o s t p r a v d y a jest vinen, e lid se domnvaj, e velice nedvuje sv vnitn hodnot. Takovm jednnm stv se lovk tak nesnesitelnm a d r d t u p i e j e t v c e proti sob." (Sv. F r. Sal.) Ostatn, kdo vede d o b r i v o t , tomu se neteba bti, b yl-Ii o svou est pipraven; nebot j zase brzy nabude. Jen kdo vede patn ivot, nenabude ji nikdy ztracen cti. Jest to tak, jako s vlasem. Ostih-li se pouze, opt vyroste a jet jest lep ne dve. Vytrh-li se vak s konky, pak ji nikdy nen a roste. Prvem tedy David nazv jazyk pomluvan bitvou. (Sv. Fr. Sal.) Hjce svou est, musme zachovati p r a v o u m r u . Velc a velkodun lid se nerozi-l malikostmi, mlky trp, jen v dleitch vcech dvaj vraz svmu spravedlivmu bolu. (Sv. Fr. Sal.) Jen tehdy, vymyslil-li o ns nkdo t a k t k a h a n e b n z l o i n y , jich si dn lovk nesm nechati vytkati, musme se proti nim hjiti. (Sv. Fr. Sal.) Konen se pipomn, e t r p l i v m s n e n m urky m nohdy m n o h e m v c e p o d m e , ne-li nejvt zkostlivost o svou est. Mnoz muov, jako sv. Fr. Xav., bl. Klement H ofbauer pijali mnohdy klidn nejvt pohanu od bezbonk a tm je prv pivedli ku pemlen a plnm u obrcen.

Ne nemme p l i z k o s t l i v vyhledvati cti u lid,

154

ponvad bychom jinak pozbyli i ptelstv bo ho i cti u lid ; dle jest ve mnohch ppadech nemono, lbi t i se zrove Bohu i lidem.
Kdo pli zkostliv vyhledv cti u lid, toho nejvym clem ji nen Bh, nbr vlastn jeho est; takov jest tedy pynm ( c t i d o s t i v m ) a proto jej B h p o n . (Luk. 14. 11.) Kterak byl ponen na p. ctidostiv Absolon, kterak csa Napoleon! est jest tvrdohlav vc. Hledme-li ji, utk ped n m i; utkme-li ped n, b za nmi. Nenech se vynutiti. Jest jist cena, za kterou chce bti vykoupena. Tato cena jest po ctivost a p okora.' (G alura.) Nen m ono slouiti Bohu a lbiti s e lidem. (Gal. l . 10.) Kad, kdo vede ivot v p r a v d k e s a n s k , bv od lid tupen a hann. (1. Kor. 4. 1 3 .; 1. Petr. 4. 14.), ba i z a b l z n a p o k l d n . (1. Kor. 4 . 10.) Jest tak mnoho hloupch lid, kte est a hanbu nem dle cnosti, nbr dle vc, kter lovku nedodvaj dn ceny, jako jest b o h a t s t v , p o s t a v e n , o d v a p. (G a lu ra) A se tedy sna jak chce, pece nikdy nebude ctn pod a ode vech lid.

3. Mimo to mme se chrniti veho, co poruuje est naeho blinho, jako jest podezvn, pomluva, na cti utrhn, spln, ochotn poslouchn e, kter poruuj est.
Pi podezvn jest zlomyslnost v s r d c i ; pi pomluv, nactiutrhn (oboj tk se neptomnho lovka) a pi spln (smuje proti ptomn osob) he se j a z y k e m ; a poslouchme-li se zlibou ei smujc proti cti, heme s l u c h e m .

1. Podezvn zle v tom, e se nkdo bez rozum nho dvodu o blinm doml zlho.
Pyn f a r i s e j ve c h r m pokldal celnho za velikho hnka a kterak se klam al! (Luk. 18.) Ti p t e l J o b o v i pokldali Joba za bezbonho lovka proto, e jej vidli tolik trpti. (Job 5.) F a r i s e j i m o n pokldal Ma Magdalenu u nohou Kristovch za hnici; a kterak se mlil, nebot ji byla svtou kajicn ic. Proto se j Kristus ihned ujal. (Luk. 7. 39. a d.) Kdy sv. P a v e l apotol bou byl vyvren na o s t r o v M a l t u , roz dlal si o h e ; tu vylezl ze kov had a ovinul se mu kolem ruky. Kdy to spatili obyvatel ostrova ihned mli svj soud: domnvali se, e tento mu jest dojista vrahem, ponvad jest vude pronsledovn. (Sk. 28.) Jist zlatnk ml hodnho uednka. Kdysi nalezl vedle postele uovy dva drahokamy ve skulin v okn. Ihned povaoval chlapce za zlodje, tloukl jej neciteln a vyhnal jej z domu. Ne pozdji nael opt drahokamy v on skulin. Dval si pozor a vidl, e straka, kterou choval v dom, nos tam ony drahokamy. (Spirago, Pkl. str. 113.) - Kdyby byl chlapce snad nkdy zastal pi krdei, nebyla by bvala jeho domnnka hchem , tedy nebylo by to pode zvn. Jakm kdo jest, tak sml o jinch. To pochz odtud, e srdce zatemuje rozum prv tak, jako patn koen dodv stromu patn vy. Kdo sm nen zlm, nedoml se tak o jinch zlho." (Sv. eh. Nz.) Jen zl lovk velmi rd se domnv, e ostatn jsou prv takovmi

155

jako on. (Sv. Chrys.) Jakou p o d o b u m forma, takovou pijm na sebe i roztaven kov, jen se do tto formy vlv. Prv tak i kad si tvo o vci, kterou vid nebo sly, sudek podle formy svho srdce. (Diez.) lovku, kter m dobr a l u d e k , i vci tce zivn pemn se v dobr vy; v lovku vak, kter m zkaen aludek, i nejlep pokrmy se pe muj ve patn vy. Prv tak cnostn lovk vykld si vecko dobe, zl lovk vak vykld vecko zle. (Sv. Dorotheus.) m vce chyb kdo m, tm vce jich hled na jinch. R a d j i s e c h c i k l a m a t i, mysle dobr o zlch, ne-li abych zl o dobrch myslil. (Sv. Ans ) Kdo o zlch sml dobe, nedopout se bezprv, ale dopout se ho ten, kdo o dobrch mysl zl. (Sv. Tom. Aq.) Jeden a t kon lze posuzovati se sta rozlinch stanovisk. Dobr due domnv se vdy nejlepho, bezbon due pak nejhor ho. (Sv. F r. Sal.) L s k a n e m y s l z l h o . ( l . Kor. 13. 8.) Spravedliv, jen m v sob ducha lsky, zapuzuje, i kdy pozoruje zl jednn, vecky zl mylenky z mysli a ponechv soud Bohu. (Sv. Fr. Sal.) Tak inil sv. Josef, enich Panny Marie. (Mat. 1. 19.) Nikdo se nedomnvej zlho v srdci svm o blinm. (Zach. 8 . 17.) Chce-li, aby ti jin dvovali, d vuj tak ty jim . Nebot dvra plod opt dvru, jako zase nedvra nedvru.

2. Na c t i utrhn zle v tom, e chyby, jich se blin dopustil, bez piny odhalujeme.
Na cti utrhn jest tolik, jako zmenovn cti blinho. Tento hch jest n e s p r a v e d l n o s t proti blinmu. Nebot by i ml blin njakou tajnou chybu, pece tm jet nepozbyl veejn cty. Kdo pak onu skrytou chybu odhaluje, pipravuje jej o v e e j n o u c t u . Prv tak, jako nikdo nesm jinm u vzti nespravedliv nabyt majetek, tak tak nesm jinm u brti dobr jmno, kter m u veejnost klamn pikld. Ani o m r t v c h nemme patn mluvili. O mrtvch mme mluviti jen d o b e.' Mnoz lid vak se podobaj hyenm, kter mrtvoly vybrabuj a poraj; nebot i oni jet hanob mrtv svm zlomyslnm jazykem a vynej na svtlo jejich dvno zapomenut chyby. Na cti utrhai se podobaj onm b r o u k m , kte se nejradji vlej v kalu. Rovn si ponaj jako m o u c h y , kter nesedaj na zdravou st jablka, nbr na shnilinu a vyssvaj j ; tak i utrhai nevmaj si cnost svch blinch, nbr jen jejich chyb a do nich se zakusuj. (Diez,) Podobaj se tak v e p m , kte se rdi povaluj ve hnoji; n ebot se rdi zastavuj u chyb svch blinch. (K. Hugo.) U trha jest h o r n e z v e . Nebot, kdeto zve nepor zvat svho druhu, utrha trh lovka svmi zuby, ba on napad ji i' hnijc lidi, toti zemel, eho ani vlci nein. ( Gerson.) Utrhastv jest mezi hchy n e j a s t j m . Zdka nkoho najde, jen by nebyl hotov hanti ivot svho blinh o . (Sv. Jer.) To pochz z lidsk p c h y ; mnoz se toti klamn domnvaj, e jejich zsluhy pi bv tou mrou, jakou jin sniuj. (Sv. Fr. Sal.) O e r n - l i b l i n h o , t m s e n e s t a n e s p r a v e d l i v j m ! Mnoz tak utrhastvm chtj odvrtiti pozorn ost od svch vlastnch chyb. Ponaj si jako zloinec, kter jest lidmi pronsledovn a prstem ukazuje na jin. Utrhastv jest o h a v n m hchem . Jest hanebnm a ohavnm, jiti do cizho domu a tam vechno p ro h ledati; ale daleko hanebnjm a ohavnjm jest, prohrabovati ivot svho blinho.* (Sv. Chrys.) pnu mme radji zakrvati ne-li odkrvati; nebot nikdo se j n eme dotknouti, aby se tak sm nepopinil. (Sv. Ign.) poetil love, horl proti hchm jinch a sm he svm hnm

156

utrhastvm daleko vce, ne-li ti, kter tup. (Sv. Alf.) Ostatn, kdo odha luje chyby jinch, odhaluje i s v v l a s t n , ponvad ukazuje sv nelaskav srdce. Hch utrhastv jest spchn jen tehdy, je-li pi nm mysl, u k o d i t i blinmu na jeho dobr povsti; sdl-li tedy nkdo n chybu jinm u proto, aby zabrnil podobn chyb, nen to hchem. (Sv. Tom. Aq.) Smme chyby jinho krati, meme-li tm p r o s p t i chybujcmu nebo nkomu jinm u; ne mus to bti na povinnost, bychom v tom ppad mluvili a pokud lze musme etiti osoby, krme-li n epravost. (Sv. F r. Sal.) Stalo-li se njak provinn blinho nsledkem soudnho rozsudku veejn znmm, tedy vypravovn jeho (jako se dje na p. v n ovinch) nen na cti utrhnm . Zvltn druh na cti utrhn jest d o n e n . Zle v tom, e nkdo jinm u tajn donese, co nkdo o nm ekl. Donaei ni pokoj celch rodin a obc a jsou pinou m nohho neptelstv. Donen jest vtm hchem ne na cti utrhn (Sv. Tom. Aq.), ponvad se jm ni nejen e s t blinho, n br i d o b r'sh o d a a l s k a mezi lidmi. Proto sm Bh prokln donaee. (Sir. 28. 15.)

3. Pomluva zle v tom, e nkdo o blinm si vy ml chyby, kterch se nedopustil. Pomlouv-li nkdo ped vrchnost, pak jest to kiv aloba
Pomlouvati jest tolik, jako krsti jinm u dobr jmno. ena Putifarova obvinila Josefa Eg. nespravedliv u jeho pna, jako by ji byl Josef svdl ke zlmu. (1. Moj. 39.) id obalovali Jee u Pilta, e pr bou lid, e zakazuje dvati da csai a p. (Luk. 23. 2.) Sprost lid psvaj a n o n y m n d o p i s y , v nich pomlouvaj sv blin. Pomluvou jest i to, kdy n kdo chyby blinho tebas jen z v e l i u j e . Obyejn jest pinou pomluvy pomsta, nenvist a nevdk. Pomluva se dopout n a j ed n o u d v o u h c h ; le a kod blinmu na jeho cti. (Sv. Fr. Sal.) Kdo blinho potaj po mlouv, podob se hadu, kter potichu zasazuje sm rtelnou rnu. (Kaz. 10. 10.) Mnoz pomluvai e r t o v n podvaj sv pomluvy a koen je vtipnm a smnm slovem. Takto zstv pomluva, kter by jinak jednm uchem byla vela a druhm vyla, hluboce v mysli ptom nch; a proto jest ta kov pomluva u k r u t n j , ne kad jin. (Sv. Fr. Sal.) I ona pomluva, ped kterou p e d c h z c h v l a (jako: je to sice hodn, dn mu, ale . . .) vnik hloubji do due poslucha, jako p tm rychleji let a hloubji vnikne, m vce byl luk napjat. (Sv. Fr. Sal.) O takovch lidech prav David: J e d l i t c h h a d pode rty jejich." (Z. 13. 3.) Kdo byl nevinn napaden na sv cti, a pov, e N e j s v t j b y l t a k n e v i n n obalovn a nevinn na sm rt odsouzen. Kdo to pov, snadnji ponese sv utrpen.

4. S p l n i (nadvn) zle v tom, e nevnost, kterou nkdo k nkomu m, v jeho ptom nosti veejn uke.
Pi utrhastv se vyjevuj chyby jinho za jeho zdy, pi spln vak v jeho p t o m n o s t i . Spln m se tedy k utrhastv, jako l o u p e ku krdei. (Sv. Tom. Aq.) Kdeto utrhastvm a pomluvou ni se dobr mnn, kter nkdo o jinm v srdci chov, splnm ni se est, kter se mu v e e j n vzdv. Semei splal krli Davidovi; nazval jej muem blovm1 a hzel 1 po nm kamenm. (2. Krl. 16. 5.) id asto splali Kristu Pnu ; nazvali jej na p Sam aritnem " a posedlm od bla1 . (Jan 8. 48.) Ke spln 1 se utk jen ten, kdo je v n e p r v u . Dva brati se nemohli kdysi o nco

157

dohodnouti. I zaal bti jeden z nich hrubm . Ihned ekl d ru h . Brate, nem pravdy; nebot jsi h rubm . Kdo m prvo, tom u neteba sp lati; pravda vtz sam a sebou. Ke pitni nle tak pikovn nebo v s m c h ; zle v tom, e nkdo se sna jinho uiniti smnm ped jinmi a zahanbiti jej. Takovmi nelaskavmi emi zpsobuje se blinmu mnohdy velik bol, a napluje se hokost. Rna biem zpsob m odinu: rna pak j azykem zdrob kosti. (Sir. 28. 21.) O s t r m e s e k u k r u t n , a l e z l jazyk jet ukrutnji.

5. Kdo s e z l i b o u p o s l o u c h ei proti cti blinho, dopout se tho hchu, jako ten, kdo takto mluv.
Kdo mluv ei proti cti blinho, jakoby rozdlval ohe ; kdo je poslouch pikld dv na onen ohe. Kdyby tohoto nebylo, onen by brzy pestal. Kdyby se nenalezlo ochotnho posluchae, nemluvili bychom o cizch chybch. (Sv. Ign.) Kdo tedy takov ei poslouch, jest jimi s p o l u v i n e n . Nechci rozhodovati, kdo jest trestuhodnjm , zda-li ten, kdo ni est svho blinho patnmi emi, anebo ten, kdo tyto ei poslouch; jedin rozdl je s t: onen prvn m bla na jazyku, druh pak v uch. (Sv. Bern.) Co mn prospje, dovm-li se, e ten nebo onen jest zl ; to mn psob nejvt kodu. Proto radji toto pracn ptrn obrame radji na s v j v l a s t n i v o t . (Sv. Chrys.) Proto ns tak napom n S pasitel: Vyvr nejprve bevno z oka svho a pak me vyjmouti mrvu z oka bratra svho. (Luk. 6. 42.) Dokud nkdo nezn svch vlastnch chyb, pozoruje chyby jinch. (Sv. Bern.) Netrp tedy nikdy e, kter ni est. Z a s t a se tedy a o m l o u v e j bli nho, jeho est byla ve tv ptom nosti napadena; nebo dej svou n e l i b o s t nad takovmi emi njak na je v o ; nebo obrat e n a n c o j i n h o . Sv. Augustin si napsal na svj stl lato slova: .. A se chrn tohoto stolu ti, kdo rdi jinm na cti utrhaj. T om . Morus, slye utrhan ei, prohodil ertovn: J vak zase pravm, e tento dm jest dobe stavn a e stavitel jest dovedn l o v k . T m uvedl utrhae do rozpak. Ople ui sv trnm a stm svm udlej dve a zmky. (Sir. 28. 2 8 .) Pomluva jest tedy t r o j n s o b n m e , kter jedinou ranou zpsobuje ti r n y ; porauje toti toho, jen jinm est krade, ponvad jej vrh do h c h u ; porauje toho, jemu est byla ukradena, ponvad byl pi praven o dobr jm n o ; konen porauje toho, kdo onu e poslouch, ponvad i jej vrh do hchu. (Sv. Bern.) Ponvad pomluva vrh do zhuby dui toho, jen pomluvu poslouch, tedy v tom napodobuje hada, jen Evu svmi jedovatmi emi z rje vypudil. (Sv. Ant. P . )

4. Pokozen cti blinho jest tm vtm hchem, m v t jest koda, kter tm blinmu byla zpsobena.
Hchy proti blinmu d se co d o v e l i k o s t i vdy dle kody, kter tm byla blinmu zpsobena. (Sv. Tom. Aq.) Z t piny zle tedy pedevm na tom, k d o est blinho poruil. Vylo-li poruen cti od o s o b y v e n , pak jest to snadno hchem tkm ; nebot venm lidem se velmi v. vatlavm lidem vak se n e v ; proto tito lid se nedopust svmi utrhanm i emi tak snadno tkho hchu. Tak zle na tom,

158

k o m u byla est poruena. m vy a v e n j jest osoba, kter se kod, tm vt jest hch. Uraz-li se vak osoba, kter ji bez toho sv dobr jm no ztratila, pak by to bylo jen hchem vednm. Ne byt by se i nkdo svmi hnmi emi neproheil tce, a pov, e jest na cest k tomu.

5. Kdo ukodil na cti svmu blinmu, jest psn zavzn, navrtit mu uloupenou es, bud o d p r o e n m , urazil-li jej jen mezi tyma
oima, nebo o d v o l n m , urazl-li jej veejn.
Kdokoliv nespravedliv dobrou povst blinho zmenil, jest povinen k n h r a d , kter jest rozdln dle toho, jakm zpsobem byla est po ruena. (Sv. F r. Sal.) Nesta jen vythnouti p z rn y ; mus se rn a i zahojiti. Tak tak nesta jen pestati pom louvati; nbr pomluva se mus snaiti, by napravil kodu zpsobenou na cti. To vak jest velmi odpornm, nebo je k tomu teba velikho s e b e z a p e n . Tak ani n e n v d y mono, poruenou est p l n n a p r a v i t i. Poruiti peet jest snadno, ale poruenou peet opt slepiti tak, aby poruen nebylo znti, jest tko. (K, Hugo.) Snadna jest na pape skvrna inkoustov, ale nen mono papr uiniti opt tak blm, jak byl dve.

Kdo nechce optnapraviti poruen cti, n e m e od Boba dojiti o d p u t n hchu a tedy ani od zpovdnka rozheen.
Kter d vody m aj ns zdreti, by ch om c t i blin ho neporuili?

1. Kdo svho blinho psn soud, toho i B h bude jednou p s n souditi.

Kristus prav: Nesute, abyste nebyli souzeni. (Mat. 7. 1.) Jakou mrou budete miti, takovou vm bude odm eno." (Mat. 7. 2.) Nesute, a nebudete souzeni; nepotupujte, a nebudete potupeni. (Luk. 6. 37.) Jist mnich, jen pro svou chorobu nebyl prv nejhorlivjm, byl vesel, kdy u m ra l: proto se jej tzal opat, pro je najednou tak vesel. Mnich p rav il: Nikoho jsem neposuzoval, ani kdy jsem musil od jinch trp ti; proto vm, e mne tak Bh nebude souditi.* (Spirago, Pklady str. 116.)

2. Kdo blinho posuzuje, dopout se b e z p r v p r o ti Bohu, ponvad zasahuje do jeho prva.

Jest jen jedin zkonodrce a soudce; kdo vak jsi ty, e soud blinho? (Jak. 4. 12.) Kdo jsi ty, e soud cizho sluebnka? (m. 14. 4.) Kdo nen v e v d o u c m , nem prva souditi jinho. Nebot vlastn zlo njakho inu zvis na m y s l u srdce, ale prv toho n e z n m e . (Sv. Fr. Sal.)

3. Kdo jinm est krade, bv asto ji zde n a z e mi od Boha trpce trestn; obyejn se mu pihz ono netst, do kterho chtl blinho uvrhnouti.
Mu vav nepozvedne se na zemi. (. 139. 12.) J e z a b e l , manelka krle Achaba, nadila, aby postaven i byli dva nelechetn muov, kte by

159

kiv obalovali pro. rouhn Nbota, jen nechtl sv vinice krli prodati. Ne trest brzy stihl Jezabel; byla svrena s okna palce na rozkaz novho krle, kopyty koskmi rozlapna a psy serna. (3. K rl. 21.) Sv. e h o , b i s k u p A n t i o c h e n s k , byl nenvidn mstodritelem syrskm Asteriem, jen i lzu tval proti biskupovi. Tak se stalo, e kdykoliv se biskup ukzal na ulici, byl tupen a kamenm a bltem po nm h zen o ; ba i na jeviti v divadle si z nho dlali smch. Biskup si stoval u csae a Asterius byl z msta odvoln; pozdji vak byl opt dosazen na svj ad. Brzy potom (589.) slavil v Antiochii svadbu. Cel msto plesalo. Ne v noci stalo se hrozn zemtesen a mnoho dom a palc se shroutilo. Dv tetiny msta promnno bylo ve trosky; 6 0.0 0 0 lid zahynulo, mezi nimi i mstodritel se svou nevstou. (Spirago, Pklady str. 116.) Obyejn se pihz tom u, kdo svho blinho chce pipraviti o est, t o t n e t s t , d o n h o c h t l b l i n h o u v r h n o u ti. To vidme z nsledujcho pbhu. Sv. A l b t a , k r l o v n a p o r t u g a l s k (f 1336) mla sluebnka, kter roznel almunu od krlovny. Jin sluebnk krlovsk zvidl mu tto pzn krlovniny a oernil jej kdysi u krle, kdy s n m byl na hon. Krl el ihned k v p e n n p e c i a pravil vpenkovi: Ztra vm polu jistho mladho mue s rozkazem, zda-li jste ji vykonal rozkaz krlv ; onoho mue hote ihned do vpenn pece. Druh den rno poslal krl sluebnka krlovnina k onomu vpenkovi s onou otzkou. Kdy se tam sluebnk onen ubral, stavil se v kostele, kde prv zvonili na mi s v .; zstal na mi sv. Zatm vak pomluvanho sluebnka pudila zvdavost k vpenn p e c i; el tam a radostn se tzal: .Vykonal jste tedy rozkaz k r l v ? Sotva to ekl, ji leel ve vpen peci. Kdy piel sluebnk krlovnin, ekali ji sluebnci na zpropitn. Krl uasl a ulekl se, kdy slyel, co se stalo. (Spirago, Pklady str. 116.) K d o j i n m u j m u k o p , s m d o n p a d . (Z, 7. 15.)

4. Kdo jinho olupuje o est, me bti trestn i sv t skm s o u d e m pro urku na cti. 5 . Kdo m v o b y e j i blin o est olupovati, nachz se na cest k vn zhub.
Tlukot tepny mnohdy neukazuje, e se nemoc zhorila. Je-li vak j a z y k j i e r n , jest to nejjis.tjm z n a m e n m b l z k s m r t i . Tak i mnoz lid se teba mnoho modl a asto chod do kostela a jsou po vaovni za zbon lid i; ale jejich ern jazyk, jm jinm est kradou, jest nejjistj znmkou smrti jejich due. (Sv. Alf.) Pokozovn cti jest proto tak velikm hchem, ponvad est jest v t m d o b r e m n e b o h a t s t v . (Psl. 22. 1.) Nespravedliv poruovn cti blinho jest jist d r u h v r a d y , ponvad se tm jeho obansk ivot (jeho zdar ve svt) ni, jeliko tento zdar prv zle na cti a dobrm jmn. (Sv. Fr. Sal.) Poruovn cti jest proto tkm hchem , ponvad se jm blin h l u b o c e z a r m u c u j e . Kdo m est v tle, v si svho dobrho jm na nade vecko. Nic ho tak nermout, ne-li kdy mu nkdo tento drahocenn poklad loup. Nebolelo by ho tak, kdyby mu nkdo vzal vecek jeho majetek. Radji by neil, ne-li trpti ztrtu sv cti. Z toho me poznati, jak velikm jest tento hch." (Galura.) Zlolajci nebudou vld nouti krlovstvm nebeskm. ( 1 . Kor. 6. 10.) Kdo kiv svd proti blinmu, jsou syny blovmi. (3. Krl. 21. 13.) Pomluvai jsou hodni smrti. (m. 1. 32.) Kdo svmu bratru tce spl,

160

hoden jest p e k e l n h o o h n . (Mat. 5. 22.) Modlitba a pst neprospv, jest-li e zneuvnm svho jazyka na sebe svolvme zavren. (Sv. Bern.)

2. 0 zkaze neupmnosti.
Bh jest pravda sama; proto zapovd velikou nepmnost, zvlt le, petvku a lichotnictv.
Bh jest nejv svt, tedy i nejv pravdomluvn. (Jan 3. 3 3 .; m 3. 4.) Bh neme lhti. (id. 6. 18.) Kristus prav: J jsem cesta, pravda a ivot. (Jan 14. 6.) Proto porou B h: Nebude lhti." (2. Moj. 23, 7 .; 3. Moj. 19. 11.) Odlote le a kad mluv pravdu s blinm svm. (Efes. 4. 25.) e vae budi upm n a pravdiv, cbcete-li bti dtkami Onoho, jen jest .otcem pravdy a pravda sama. (Sv. Fr. Sal.)

1. Li se dopout, kdo mluv nepravdu za elem, by jin oklamal.

Mluv-li nkdo n e p r a v d u , nejsem jet oprvnn nazvati jej lhem , nebo viniti jej ze li; vdy se me onen lovk m y l i ti. P i li jest toti mysl, jinho klamati. Le jest z n e u v n m e i . e nen dna lovku na to, by jin klamal, nbr by jinm dval na jevo sv m ylen." (Sv. Aug.) Li se dopoutj lid obyejn v tchto ppadech: 1. V nouzi, by njak zlo od sebe nebo od jinch odvrtili. (Le sluebn.) Takov li se dopustil P etr v pedsni nejvyho knze, kdy pravil: Neznm lovka toho. (Mat. 26. 72.) 2. V ertu, obyejn by jin pobavili. (Le ertovn.) 3. Konen tak, by ukodili. (Le kodolib.) Takov li se dopustil Jakob, jen se ped svm otcem vydval za Esaua a takto jej pipravil o otcovsk poehnn. (1. Moj. 2 7 .) Kdo vak vy pravuje jen njakou s m y l e n o u v c , na p. njak podobenstv, bajku a p., by nkoho o jist vci pouil, nedopout se li, ponvad nem myslu nkoho klam ati; i Spasitel vypravoval mnoho podobenstv. L h je jako f a l e n p e n z, jen se jinakm zd, ne-li skuten jest. (Sv. Jan Klim.) Lh, kter jinak mluv a jinak mysl, podob se hodinm, kter jinak ukazuj a jin ak bij, tedy patn jdou. Jakou ohavnost mli ped l ji p r v n k e s a n , dosvduje okolnost, e by mnohdy byli mohli l se zachrniti ped sm rt a ujiti muednick sm rti, ale pece toho neuinili.

2. P e t vka zle v tom, e nkdo krsnmi slovy nebo skutky sna se zakryti sv patn mysly.
J i d na hoe Olivetsk polbil Spasitele, jako by byl jeho nejlepm ptelem ; a pece to uinil jen proto, by jej zradil. (Mat. 24. 2 9 .) Krl H e r o d e s pravil sv. tem krlm : A naleznete dt, oznamte mn to, abych i j el a poklonil se je m u . Zatm vak si m yslil: A se dovm, kde jest dt, dm je usmrtiti. (Mat. 2. 8.) Petvauj se tak ti lid, kte se n a oko dlaj zbonmi, ale ve skutenosti jsou nem ravn lid ; k se jim zdnliv svat ( s v a t o u c i ) . Podobaj se satanovi, kter tak me na

161

sebe vzti podobu dobrho andla. Veejn heiti nen takovm h chem, jako dlati se svtm. (Sv. Jeron.) Takovm lidem se tak podobaj ti, kte se v ko stele stle znamenaj kem, bij se v prsa, klekaj a pi tom na nic nemysl. Kdo se petvauje, podob se h r o m a d h n o j e , pikryt snhem. (Sv. Klem. Alex.) Spasitel pirovnv petvaovae o b le n m h r o b m , kter na venku jsou krsn, ale uvnit pln y hniloby a umrliny. (Mat. 23. 2 7 .); dle je pirovnv dravm v l k m , o d n m v r o u c h o b e r n . (Mat. 7. 15.) Petvaova dle odvu podob se ovci, ale svou lst jest likem, svou ukrutnost pak vlkem. (Sv. Bern.)

3. Lichotnictv zle v tom, e nkdo proti svmu pesvden, k vli svmu prospchu jin do oblieje chvl vce ne zasluhuj.
Krl H e r o d e s A g r i p p a , jen dal uvrhnouti P etra do vzen, roz hnval se na obyvatele Tyru a Sidonu. I pili k nmu, a on mluvil k nim e, pi n obyvatel tito volali: Mluv jako Bh a ne jako lovk.* Herodesa to nad mru tilo; ne v tom okamiku ranil andl jeho vnitnosti hnilobou. (Sk. 12. 22.) Lichotnci (pochlebovai) m l u v p r o t i s v m u p e s v d e n . Podobaj se zrcadlm, kter obrcen ukazuj podobu toho, kdo se do nich dv; ukazuj toti to, co jest na prvo, na levo. Tak in i pochlebovai; do o chvl, za zdy se vysmvaj. (Faber.) Pochlebovai jsou petvaovai. Pochlebovai j d o u j e n z a z i s k e m (Jud. 1 4 .); podobaj se koce, kter pede, nebo psu, kter vrt ocasem, by dostal kus masa nebo kost. Bezectn lid jsou ihned hotovi, by se ponili a podlezli, kde se nadj svho prospchu. (Sv. Bern.) Proto s lichotnky se s h l e d v m e n e j v c e u b o h , jeliko u chudk nen dn nadje. Lichotnci jsou jako kobylky, kter se neobjevuj ani v zim, ani na mstech, kde nen potravy, nbr jen tam, kde je hojnost rody. (Sv. Vin e. F er.) Pochlebovai c h v l n a d m r u t. j. pitaj lidem pednosti, jich nem aj; nad m ru zveliuj jejich skuten pednosti a zastvaj se jejich hnch skutk. Lichotnci jsou v e l i c e n e b e z p e n , ponvad ped lovkem u k r v a j j e h o c h y b y , take onen lovk jet hloubji se t do hchu. Upmn ptel upozoruje na chyby; podob se lkai, jen k : Tento pokrm kod, tento prospv. Lichotnk vak nedb, zda-li kod nebo prospv, jen nalezne-li pzn; podob se k u c h a i , kter hled jen toho, by pokrm chutnal a hrdlo drdil, a si kod nebo nekod. (Drexelius.) Lichotnk klade hnkovi pod hlavu poduku, by se neprobudil, nbr dle spal. (Sv. Vine. Fer.) Lichotnci poskytuj hchu potravy tak, jako olej ohni. (Beda.) Lichocen jest tpnic vech neest. (Sv. Tom. Vili.) Ponvad lichotnci vrhaj lovka do mnohch hch, proto budou s nimi zavreni d o p e k e l n h o o h n . (Sv. Bern.) Isai vol k pochlebnkm : Bda vm, kte dobr nazvte zlm a zl dobrm .1 (Is. 5. 20.) Musme tedy bti 1 v e l i c e o p a t r n m i , chov-li se k nm nkdo velmi pvtiv, nebo chvl-li ns plin. Kterak se ulekla na p. Matka bo nad slovy aridlovmi 1
Kt er d v ody maj ns o d s t r aiti od n eupm nos t i ?

1. Kdo le, pipodobuje se k blu a jest protivnm Bohu, pozbv d v r y u svch

blinch, psob mnoho z la a jest schopen kad p a t n o s t i .

162

L h s e pipodobuje blu, nebo dbel jest lh a otec li. (Jan 8'. 44.) Vzpomeme jen, kterak had v rji Evu obelhal. Vichni, kdo lhou, jsou d t k a m i d b l o v m i . (Sv. A u g ) Lhi jsou dtkami blovmi ne dle sv pirozenosti, nbr proto, ponvad napodobuj d b i a . (Sv. Ambr.) L h se m tedy stydti. (Sir. 4. 30.) L h jest Bohu protivnm. Bh jest pravda a proto se mu lh protiv. Proti nikomu nevystupoval Kristus tak psn, jako proti farisem. A pro? Ponvad se petvaovali. (Mat. 23. 27.) Kristus vyvolil ze vech druh hnk nkter ku spasen, jako na p. lichve Zachea, loupenka lotra na pravici, ze hnch en Magdalenu a enu u studnice Jakobovy, z pronsledovatel crkve avla, ale ani jednoho ze lh a petvaova. Ponvad toti Kristus jest pravda, proto dn hnk se mu neprotiv tak, jako lhi. (Fornerus.) Lhe tak Bh asto psn ke, jako na p. A n a n i e a jeho enu S a f r u , kte za svou le byli potrestni nhlou smrt. (Sk. 5.) Rovn vyzvdai, kte byli prohldnouti zaslbenou zemi a lidu pak nalhali, zemeli n padn nhlou smrt. (4. Moj. 13.) Gi e z i , sluebnk Elisev, byl za svou le potrestn malomocenstvm. (4. Krl. 5.) Rtov liv jsou ohavnost ped Hospodinem. (Psl. 11. 22.) Kdo le, pozbv dvry u lid. Jist past nkolikrt volal na ostatn paste: Vlk jd e . Pasti pibhli, ale vidli, e byli oklamni. Jednou pak pili vlci do opravdy a roztrhali mnoho ovc. Tenkrte kiel onen past vce ne ped tm, ale pasti nepili. (Spirago, Pklady str. 120.) L h i n e v m e i k d y p r a v d u m l u v . Lh pozbude v vnosti a vry, nebot obrac na sebe nenvist Boha i lid." (Sv. Efr.) msk csa Klaudius dal jistm u manu, znmmu to lhi, po smrti strhnouti dm a jeho dti vyhnal do vyhnanstv. Tak velice nenvidli ji pohan le. (Spirago, Pkl. str. 120.) Lh zaviuje asto vel ik zlo. V y z v d a i , kte byli prohldnouti zaslbenou zemi, nalhali israelskm a nahnali jim strachu. Ne jak zlo zpsobili svou l ; Israelt se rouhali Bohu, chtli ukamenovati dva poctiv vyzvdae a mimo to vrtiti se do Egypta. Bh pak chtl za to cel nrod zahladiti. (4. Moj. 13.) J a k o b obelhal svho otce a vymmil si otcovsk poehnn; za to jej chtl jeho bratr Esau zabiti, take Jakob musil utci. (1. Moj. 27.) Jist pn obelhal kdysi na 1. dubna jistho sedlka, jen byl na cest, a ekl mu, e dola zprva, e dm onoho sedlka a pl ddiny se nachz v plam enech; sedlk se skcel mrtev na zem. (Spirago, Pkl. str. 120 .) Hle, jak zlo psob le. Jazyk jest sice mal d, ale psob mnoho zlho. (Jak. 3. 5.) Kdo nepovf, co mluv, tomu se povede zle. (Psl. 13. 3.) bel pouv naich slov jako mee, by ns jim i ranil. (Sv. Ambr.) L h kles do mnohch nepravost. Lid k : M l a d l h , s t a r z l o d j . " K d o l e , k r a d e . Kde jest pe tvka, tam jest podvod a velik zloba. (Sv. Aug.) To pochz odtud, e lh se oddv nadji, e z a p e svj pein, bude-li snad pistien. (Xenofn.) Nen mono, aby l h byl n b o n m , nebot Duch sv. utk ped petvaovaem. (Moudr. 1. 5.) Kdo jinak mluv, ne-li v srdci ct, toho veker zbonost a sluba bo jest m a rn ; k takovmu se nikdy nepidruuj, bys se nenakazil jeho neistm duchem. (Sv. Klem.) Liv lid jsou b e z e c t n . (Psl. 20. 28.) Spravedlivmu se protiv liv ei. (Sir. 13. 5.)

2. Zlozvyk lhti vede snadno ke hchu smrtelnmu a k vnmu zavren.

163

Le sam a o sob jest vce hchem v e d n m , ale me se stti i h c h e m t k m , zpsobena-li j velik koda, nebo bylo-li dno velik pohoren. A kdo m ve zvyku lhti, nachz se ve velikm nebezpe, e pozbude spasen; nebot lhe Bh opout se svou milost. D u c h sv. u t k ped petvaovaem. (Moudr. 1. 5.) sta, kter lhou, zabjej dui. (Moudr. 1. 11.) Zlodj nen tak zlm, jako lh ; nebot zlodj me navrtiti, co ukradl, ale lh n e m e n a v r t i t i , co vzal, toti dobrou povst blinho. (K. H ugo.) Zlodj jest jet lepm , ne ustavin lh ; ne oba ek zhuba. (Sir. 20. 27.) Hanebnou skvrnou na lovku jest le. (Sir. 20. 26.) Kdo le, podob se falenmu penzi, na nm jest obraz d b la ; a tento penz v den soudu bude podn, ote se soudce: jest to o braz?1 ' Ponvad odpovd bu de znti: blv1 , tedy ihned ekne: D e j t e t e d y 1 d b l u , c o j e s t b l o v o . 0 ( Sv. Tom. Aq.) Bh zahub ty, kte mluv nepravdu. (. 5. 7.) L h nevejde do nebeskho Jerusalma. (Zjev. 21. 18.) Kristus vyslovil nad pokrytci hrozn bda1 . (Mat. 23. 13.) 1

Le jest tedy z a k z n a i t e h d y , kdy j mohlo bti dosaeno s e b e v t h o p r o s p c h u .

Lhti ve prospch blinho jest prv tak hnm, jako krsti ve prospch chudch. (Sv. Aug.) Ani k dybychom l mohli zachrniti ivot svj nebo blinho, nen dovoleno lhti. (Sv. Aug.) Sv, A n t h i m u s, biskup nikomedsk, nedopustil, aby jej l zachrnili vojci, kte byli poslni, by jej zajali a byve od nho pohotni, sluebnou l jej chtli vyprostiti; nechal se odsouditi k muednick smrti. (Spirago, Pkl. str. 124.) Nesmme inili zlho k vli dobrmu. (m. 3. 8.) D o b r e l n i k d y n e p o s v c u j e p a t n c h p r o s t e d k . Neptel crkve asto kali, e Jesuit uili vt, e el posvcuje prostedky. Npadnm zpsobem uil tak filosof Voltaire; dne 21. 10, 1736 psal svmu pteli T hierotovi: Le jest jen tehdy nepravost, zpsob-li zlo; jest vak velikou cnost, zpsob-li dobr.1 Rovn to byl on , 1 jen svm ptelm, bojujcm proti crkvi, radil: Brati, lete jen, ale jen hodn sm le; nco pece vdy uvzne.^ Zajist ist to m u d e c !

Jen e r t nen hchem, mluv-li se tak, e se ihned pozn ert; nebo tu nen myslu klamati.
Kdo by na p. v ohromn zim ekl: Ale dnes jest teplo1 , ten patrn 1 nehe. Ale he, kdo dl sprost ert, jen me mti zl nsledky. Nebo kdekoliv se zaml klamati blin, tam jest le a hch. Lze ci, e k a d l e , by byla sebe nepatrnj, b o l vdy bud ns nebo jinho ; nebot poruuje pravdu neboli pmost srdce, lovk, jen le byt i v ertu, dv na jevo svou obojakost. Bute tedy vae ei upmn a pravdiv, chcete-li bti dtkami toho, jen jest otcem pravdy a pravda sam a.1 (Sv. Fr. Sal.) 1

Jest dovoleno, dti v y h b a v o u o d p o v d lovku, jen ns neoprvnnmi otzkami pivd do rozpak.

Kdo nem prva se tzati, oproti tom u nemme dn povinnosti odpovdati jemu, zvlt tenkrte ne, kdyby m odpov mla za nsledek kodu a netst. Proto k lid; Ve, co mluv, at je pravda; ale chra se povdti vecko, co je pravda.1 Dle: Mluviti stbro, mleti zlato .1 Proto mme 1 1 tomu, kdo se dotrn dotazuje, dti vyhbavou odpovd, dvojsmyslnou nebo o d m t a v o u . Sv. A t h a n , biskup alexandrijsk, byl pronsledovn po

 164

ece Nilu vojky, kte jej dohonili a zadreli. Na otzku, kde je Athan, odpovdli sluebnci je h o : Nen daleko, pospte-li si, snadno jej dohonte." Vojci pokraovali v pronsledovn, a A than byl zachrnn. (Spirago, Pkl. str. 124.) Sv. T o m , biskup Canterbursk pestrojen ujdl na koni ped pronsledovnm anglickho krle. Na tku jej dostihli vojci, kte byli vyslni, by jej zajali. Tzali se ho, je-li on arcibiskupem. Tom e k l: Sudte sami, cestuje-li takto arcibiskup." (Spirago, Pkl. 125.) I sm arch an dl R a f a e l pravil k Tobiovi, e jest Azari, syn vzneenho ida, toti podle podoby sv (Tob, 5. 1 8 .); kdyby se byl ihned vydval za andla, nebyl by m ohl vyplnili rozku boho. Me t edy ten , jeho se drz lovk te n a n j a k e d n t a j e m s t v , beze veho ci: Nevm toho* (toti, abych ti to mohl nebo sml ci). Rovn Kristus ekl v podobnm smyslu, e nev dne poslednho soudu. (Mark. 13. 32.) Me nkdo, jen m p j i t i p e n z e podezelmu lovku, zcela dobe ci: Nemm penz (toti, abych je prv tob pjil). Rovn se m za to, e i tehdy meme dti vyhbavou odpov, chce-li ns s o u d c e beze v piny nutiti k njakmu doznn. Nikdo zajist nen povinen, aby sm na sebe aloval. (Sv. Al f ) V takovm ppad meme tak odpov zkrtka o d m tnout!. Sv. F i r m u s, biskup v Tagast v Africe, ukryl u sebejistho mladka, jej chtl csa nespravedliv dti popravili. T u pili k biskupovi soudn sluhov a dali, aby jim povdl, kde se onen m ladk zdruje. Biskup jim nechtl ci. I zaali biskupa trati. Ne on ekl: Umti m ohu, ale jinho uiniti neastnm nem ohu. Csa se to dovdl a dal milost onomu mladku. Sv. C y p r i n, bisk. v Kartgu, ml udati pohanskmu soudci jm na kesanskch k n ; ne on odpovdl: Dej je hledati, tedy je najde. Ani sm K r i s t u s neodpovdl na vecko P i l t o v i . Ovem dvojsmyslnou odpov smme dti jen tehdy, nut-li ns k tomu ohled na e s t b o , b l a h o b l i n h o , nebo n a e n e z b y t n p o t e b a . Kdyby nkdo odpovdal dvojsmysln jen proto, by blinho zmtl, jednal by nelaskav a heil by. Zvlt tenkrt musme odpovdti zcela o t e v e n , m -li onen druh p r v o , by se dovdl plnou pravdu, jako na p. pi koupi a prodeji, nebo pi smlouvch. Bylo by na p. velikou nespravedlnost, kdyby snoubenci ped svatbou chtli se klamati dvojsmyslnmi odpovmi (na p. ohledn jmn).

3. Kdo vak jest upmn, jest Bohu

podobnm a milm a lid si ho v.
Kristus jest pravda. (Jan 14. 6.) K do miluje tedy pravdu, podob s e Kristu. Kdo miluje pravdu, jest milm Bohu. K ristus chvlil N athanaela: Prav israelita, v nmto nen lsti." (Jan 1. 47.) Kdo miluje pravdu, toho v si lid. Kdy se csa August o slavnm vjezd do ma dovdl, e mezi zajatci jest tak pohansk knz, jeho nikdo dosud nem ohl usvditi ze li, ihned jej propustil a dal mu stavti na poest sochy. (Meh. VI. 277.) Sv. J a n K e n t . byl pepaden loupenky a obrn. Na otzku, m-li jet nco u sebe, pravil: Nikoliv." Kdy odeel, vzpomnl si, e m jet zailo v atech n kolik zlatch penz. I utkal za loupenky a dal jim je. Tito vak byli jako omreni a vrtili mu vecko, co mu uloupili. (Bened. XIV.) Hle, jak vnosti pov upm n lovk i u pohan a lou penk! Proto jest tak lepm, ku svm chybm oteven s e piznati;

165

tm se dojde mnohdy odputn, nebo aspo m rnjho trestu. Kdy zna menit praesident severoamerickch stt W a s h i n g t o n byl jet chlapcem, osekal jednou nejmilej strom svho otce, krsnou tee. Otec se nad tm nesm rn rozhnval a ptral, kdo to uinil. Kdy se tzal chlapce, ekl on ihned: Ote, nechci lhti, j jsem to . Otec byl velmi dojat a pravil: Takov upm nost srdce m vt cenu, ne-li tisc teovch strom . Chlapci neu inil ani nejmenho. (Spirago, Pkl. str. 122.) Kdybychom i nkdy mli za svou upmnost njakou malou kodu trpti, bude koda ta stokrt vyvena k l i d e m d o b r h o s v d o m . Kdo jde pmou cestou, jde jist. (Psl. 10. 9.), t. j. upm n lovk se nem eho obvati. Proto ns napom n Kristus, bychom byli prostni jako holubice. (Mat. 10. 16.) dn lest nen tak dobrou a prospnou jako prostnost. (Sv. Fr. Sal.) S poctivost nejdl dojde.

3. 0 prostedcch proti hchm jazykem pchanm.

Sv. Otcov mn, e kdyby nebylo hch jazykem by o tetinu mn hch na svt. pchanch, bylo

Hch jazykem se ubrnm e nejlpe tm, e se chr nme p r o s t o e k o s t i a v eech jsm e o p a t r n i ; dle tm, e slyce ei, jimi se ru est blinho, jej o m l o u v m e nebo hjme a tchto e d l e n e v y p r a v u j e m e .
Mme se chrniti p rostoek osti. Pslov prav: Mluviti stbro, mleti zlato. M l e n jest sm rt h ch u . (Sv. Ant.) P roti nepravosti ja zyka nejlepm prostedkem jest mlen. (Sv. Aug.) Kdo mus mleti, bude moude mluviti. et fllosov naizovali svm km, by po dlouhou dobu m leli; takto se mli uiti rozum n mluviti. Kdo se nauil dn mleti, ten um rozum n mluviti. (Sv. eh. Vel.) Mlelivost jest matkou rozumnch mylenek. (Sv. Ambr.) Kdo osth st svch, osth due sv; kdo vak jest nerozvn v mluven, tomu se zle povede. (Psl. 13. 3.) Mnoho m lu ven nebv beze hchu. (Psl. 10. 9.) Jako z kamene a eleza pochz1 ohe, tak z prostoekosti pochz le (Sv. Jan Klim.) Kdedo vecka idla jsou oteven a, pece Bh uzavel jazyk dvoj ohradou, zuby a rty, by ns napom enul k o p a t r n o s t i v e i . (Sv. Bern.) Nemme mti srdce na jazyku, nbr jazyk v srdci. (Sv. H um bert.) Jako si vybr j d l a , kter chce jisti, tak i vybrej slova, kter chce mluviti. (Sv. Aug.) Mme sta k mluven otvrati prv s takovou rozvahou, jako obyejn otvrme tobolku ku p l a c e n . (Sv. Vine. Fer.) Psmo sv. pirovnv jazyk ku noi, ponvad s nm musme prv tak opatrn zachzeti, jako dovedn lka s n o e m , m -li jm ezati na lidskm tle. (Sv. F r. Sal.) Proto si mme e dobe rozviti, ponvad slova pronesenho nelze vzti zpt prv tak, jako nelze zadreti kamene, kter jsme vyhodili, (Dyd. Nyss.) Slovo, je jsm e jedn ou promluvili, vckrte se nevrt, jako p, jednou vystelen, se j i nevrt. (Sv. P etr Dam.) Kristus prav: Lid budou z kadho slova, kter mluv, p o e t k l s t i v den soudn." (Mat. 12. 36.) Ba Kristus ns bude souditi

166

z n a i c h v l a s t n c h s l o v ; prav: Ze slov svch bude ospravedlnn a z e svch bude odsouzen,,, (Mat. 12. 37.) ivot a sm rt tedy le v rukou jazyka. (Psl. 18. 21.) Mluv-li se v na ptomnosti utrhan ei, mme s e sv h o blinho zastati. Psmo sv. prav: Mluv za n m ho", t. j. za toho, jen se pro svou neptom nost n eme hjili. (Psl. 31. 8.) Hled tedy, mluv-li se o nkom nco zlho, vymluviti z l m y s l onoho skutku blinho; nelze-li toho initi, pak pipisuj onu chybu v e l i k m u p o k u e n , nevdomosti nebo l i d s k s l a b o s t i , abys takto aspo zmrnil sudek o nm. (Sv. F r. Sal.) Tak lze p o u k z a t i s d r a z e m n a d o b r o , kter zase onen lovk na sob m. Tak inila sv. Teresie, a nikdo se n e opovil v jej ptomnosti nkoho pomlouvati. Kdo nieho nechce slyeti, tom u tak tak snadno n kdo neho n enamluv." (Sv. Jeron.) Tak jest dobe, dlati v n o u t v , musme-li slyeti utrhan ei o blinm. Takto ukazujeme tupii svou nelibost a uvedeme jej do rozpak. Jest to, jako vyplit p proti tvrdmu kam enu; odraz se a dopadne na nj samho. (Sv. Jeron.) Jako severn vtr zahn d, tak zamraen tv zapuzuje utrhan jazyk. (Psl. 25. 23.) Tak se doporuuje v takovch ppadech, r o z m l u v u ihned obratn n a n c o j i n h o z a v s t i ; tak pekazme utrhai, by pokraoval ve sv rozmluv. Kdo vak utrhan ei t r p , jest s p o l u v i n e n onm hchem. (Viz str. 134.) U trhanch e nemme dle vypravovati. Slyel-lis nco proti svmu blinmu, a to s tebou um e a bud ubezpeen, e se tm nerozpukne. Jen poetilcm psob to, co slyeli, bolesti, jak p zaraen v noze. (Sir. 19. 10.) B ud velmi opatrn ve svch eech o jinch lid e ch ; nebot jim me, ani bys toho vdl, ukoditi na cel iv o t; tak se snadno me octnouti ve vzen. N i k d y se n e t a , co d l a j j i n ; s t a r e j se s m o s e be. K a d zametej ped svm prahem.

0 IX. pikzn bom.

(O tto vci viz pi 6. pikz. bom, dle pi svtosti stavu manel skho ; mimo to slova Kristova u sv. Mat. 5. 28. a slova sv. Pavla 1. Kor. 10. 6.)

0 postaven eny ve spolenosti lidsk.

Z poslednho pikzn idovskho dekalogu : Nepod domu blinho sv h o : ani pod m a n e l k y jeho, ani sluebnka, ani dvky, ani vola, ani osla, ani nieho, co jeho je s t (2. Moj. 20. 17.) jest patrno, e id povaovali enu jako za njakou v c v d o m c n o s t i . Crkev ke sansk pak, by zvila ctu k en, rozloila toto pikzn z hory Sinajsk ve dv samostatn pikzn.

1. Kesanstv dkuje ena za sv estn postaven.

U pohan byla a jest ponejvce ena otrokyn muovou. T am se nachz posud v nejvt bd. Pohan toti povauj enu za pedmt s m y s l nho poitku. an a jin pohant nrodov vychzej docela z on zsady, e ena a n i nem d u e a e stoj na rovnm stupni se zvetem.

167

Proto ensk mlde u nich se nevychovv d u e v n , nbr jen tlesn. Dvky na vdvn p r o d v a j se jako zbo. Proto se opovauj orientalt obchodnci s dvaty a podnes cestovati po evropskch sttech a lkati k sob dvky, by je prodvaly. U pohan bv tak ena mnohdy p r o n a j m n a , zabavena, darovna a p. ena n em u nich v rodin dnho p rv a; pro nejnepatrnj pinu me ji mu propustiti nebo u sm rtiti; jej nevrnost trest se smrt. (Naproti tomu nen dnho trestu na nevrnost muovu.) ena jest v y l o u e n a na mnoze pln z veejnho ivota a mus se zdrovati jen doma jako ve vzen. (Vzpomeme jen na harm y u moham edn). miz-li krsa enina, nem ena u nich dn c e n y ; nikdo se j neujme. Nsledkem tto nevnosti k enm panuj u pohan m noh u k r u t n o b y e j e ; tak u Ind mus ena, j um el mu, vrhnouti se na hoc hromadu dv, ve kter se spaluje tlo muovo. U an zase rodiov sami uruj sv dcei manela a dvka se nesmi do toho pranic mchati. Jak bdn jest tedy osud eny pohansk! K e s a n s t v podstatn zlep ilo toto smutn postaven eny. Mezi kesany povauje se ena, akoliv jest mui poddna a poslun, za stejnou ivota druku muovu a jest pln r o v n o c e n n mui. Proto prav sv. Pavel, e v Kristu nen rozdlu mezi enou a muem. (Gal. 8. 28.) Podle nboen stv kesanskho jest manelstv j e d n o t n a n e r o z l u n ; proto se nedovoluje ani mnohoenstv ani zapuzen zkonit manelky. Nezapomeme, e tak c t a M a t k y b o napom h, by povzneena byla vnost eny a cta k n. K vli M a l c e b o kesan ct a v si celho pokolen. Znamenit Dominikn Suso, kter il ve 14. stolet v Kostnici, potkal v bltiv ulici chudou enu. Ihned stoupl tam, kde bylo vce blta, aby ena m ohla jiti po lep cest. Kdy se chud ena divila nad touto ct, pravil: My kesan si velice vme en, ponvad en, toti Matce bo, jsm e povinni dky za Vykupitele.* Prvem se me ci, e n Vykupitel jest tak Vykupitelem eny". On vysvobodil enu z jejho nedstojnho postaven.

V nynj dob se zhor i lo p o s t a v e n eny; to po chz pede vm odtud, e se neet zsad kesanskch, dle nsledkem l a k o t y mnohch zamstnavatel a nsledkem nklonnosti k n e v z a n o s t i a z a h l c e mezi enami.
e se d nes en vede zle a e nastaly nezdrav pomry, vidti ji z toho, e eny veejn vystupuj ve spolcch a shromdnch, by se radily, kterak by bylo lze zlepiti .jejich sm utn postaven. To tak vidti ze spousty novinskch lnk a bror, ktermi dvaj eny na jevo sv rozilen a nespokojenost. Neeten kesanskch zsad jest mnoho vinno, e se postaven eny zhorilo. Ponvad toti prce en jest mnohem laci nj, proto mnoz prcedrci odstrauj pracovn sly musk a zavdj tm jen dvky a eny. Ponvad pak mlad dvky, mohou-li si zhy vydlati penze, nabvaj vt neodvislosti od rodi a takto snadnji se octaj v ivot volnm a nevzanm, proto rdy jdou pracovati do tovren. Ovem mnohdy je ene do prce tovrn bda. V Nmecku je na 5 mil. enskch pracovnic (tedy 2 0 % enskho obyvatelstva), v Anglii a Francii 4 y g mill. Ne prce en pin spolenosti nesmrnou k o d u ; nebot nsledky jejmi je st: rozvrat ivota rodinnho (rodinn krb se stv pouhou noclehrnou), zanedbvn vchovy dt, mnoen se enskch nemoc, asn m rtnost dt, slabost pokolen (nemluv ani o mnostv mrtv narozench, zmrzaench a blbch

 168

dt,) velik zkza mravn (ponvad se en kladou v ivot m noh klady, v nich mnohdy uvzne). A m vce en jde do prce, tm vce m u jest b e z p r c e ; nsledkem toho daleko mn mu me se oeniti a dti enm potebn zaopaten v manelstv. Prv tak zhubn jako prce en psob na druh stran zase nchylnost z m o n j c h e n k ne innosti. Ovem zmnn pomry asov mnoho zavinily, e tolik en jest dnes bez zamstnn. Kdeto dve vtinu d o m c c h p o t e b zhotovovaly eny (itm, pletenm, pedenm, tkanm a p.), bylo by to za dnench dn, kdy nsledkem vroby strojov tyto vci jsou m nohem lacinj, tm pltvnm botoviti je doma, K tomu pistupuje i ta okolnost, e a nach dn, kdy tolika enm nen dopno iti u k r b u r o d i n n h o , eny tyto ji samy sebou nemaj eho initi. Ne a si m ena za dnench dn mn prce v domcnosti, pece na tto zahlivosti en velikou vinu nese rozmhajc se p o v a v o s t dnenho asu. Modern dvky povauj manelstv za za opaten, v nm nebudou mti ani prce, ani starost, nbr jen budou uvati. Proto vidme, e mnoh mlad, zdravm kypc eny, dr si kojn, cel den jsou napardn se prochzej nebo konaj nvtvy, msto aby vedly domcnost a dti vychov valy. A mlad dvky msto aby se uily pracem, kterch by kdysi jako hospodyn potebovaly, u se jen vcem, jim i by se mohly zalbiti ve spolenosti, jako tanci, strojen, modernm eem, klavru, zpvu a p. Jejich mlad lta nejsou vlastn jinm , neli emesln zahlka. Nsledkem tto zahlky s l b n o u i t l e s n a churav, kdeto sluky nsledkem tlesn prce tlesn sl a prospvaj. Bovn co se tye praktickch vdomost pro domcnost, zasluhuj dveky pednost ped m oder nmi dvkami. Proto jest samo sebou patrno, e muov za takovch pomr netou po satku; zstvaj radji svobodnmi, ne-li by si na krk uvzali takov drah bemeno. Proto tak m dle mn dvek se vdv, akoliv to jest jejich prvnm clem.

2. Vlastn povoln eny jest, by psobila jako m atka; nebo k tomu jest od prody nejlpe uzpsobena a naklonna.
Z toho dvodu povaovali ji id a mnoz pohant n rodov za astny ony dvky, kter se provdaly a kter mly dti. H a n b o u bylo, nedoshla-li nkter ena tohoto cle. Ze ena jest od prody urena, by byla matkou, vidti ji z jejich t le s n povahy. Kdy za doby revoluce francouzsk vetely se do paskho parlam entu a daly tam pln rovnosti s mui, promluvil k nim jist poslanec e, ve kter mimo jin pravil Ne nm mum, ale vm enm dala proda p r s y , byste kojily a vychovvaly dti. Kterak mete dati, aby muov mli tt povinnosti jako v y ? J ena jest tedy ji od pirozenosti uzpsobena k tomu, by konala povinnosti matesk. Mimo to m ena k tomuto elu od pirozenosti zvltn duevn zpsobilost. M sice zcela tyt duevn schopnosti jako mu, ne jist schopnosti se u n vce nebo mn vyvjej ne u mue. Pinu toho jest hledati hlavn v tom, e t l e s n o r g a n i s m u s eny i ohledn kost, sval a nervov soustavy jest rozdln od muskho. Tato rozdlnost tlesn m velik vliv na duevn ivot eny. Odtud pochz, e ena jest c i t l i v j ne mu, a proto tak trpnj, milosrdnj, dobrotivj, m rnj a zbonj. Mimo to

169

m ivj o b r a z n o s t , jest tedy ivj a veselej, mravn tlej a svdo mitj. Snaha eny smuje k tomu, by m ohla v tich d o m c n o s t i oddati se klidn p r c i; svtem eny jest tedy do jist mry dm . Zena jest tak t r p l i v j ne mu ; proto sn s vt stlost tlesn bolesti, zkrceni spnku, a jin utrpen. Vecky tyto schopnosti zcela zvltnm zpsobem uschopuj enu k vychovvn dt. K emu jest ena ji od pirozenosti n chyln, ukazuje ji v dtstv. Kdeto hoi si vyhledvaj ku hrm msta veejn, dvata si hraj nejradji doma se svou p a n e n k o u , jako by se pipravovala na sv matesk povoln. A kdy dve vyroste, jeho snaha smuje ku vdvn. Nebot za muem se nese touha je j. (1. Moj. 3. 16.) Proto se sna vemon, by se zevnj krsou a Jepost z a l b i l a mui, a bohuel mnohdy na kor zdravho rozum u a na kodu zdrav. Snaha po zalben se jest en do jist mry vrozena. Nezapomeme tak, e ena ji o d p i r o z e n o s t i m mnoho dar, kter ji in lepou a v b i v o u , jako jest nn tlesn postava, jem nj plet, okrouhl tvary d, jemnj tahy v oblieji, rychlost v pohybu, okouzlujc pohled, jemn, lichotiv hlas, ozdobn vlasy, iv povaha a p. Proda tedy pud enu ku manelstv. Proto lze ci plnm prvem : P i r o z e n p o v o l n eny jest, psobitijako matka. Ovem n en pravidla bez vjimky. Proto se tak stv, e Bh mnoh dvky nepovolal k m an elstv, nbr k pannickmu ivotu. Nebot mnoh odmtly i satek s krli a knaty ; vzpomeme na bl. Aneku, na sv. Htu, na sv. Lucii a j. ivot pannick jest dle nauky kesansk pokldn docela za idel. (1. K or. 7. 25. 40.)

3.* Ponvad pak za dnench pevrce nch pomr ena mnohdy svho vlastnho povoln a s nm spojenho zaopaten ne dochz, jest pirozen oprvnna, vyhledvati si i jinho pimenho povoln.
Ji proto se nem ohou u ns v Evrop vecky eny vdti, ponvad

v Evrop jest vce en ne mu. V samm Nmecku jest o 1 mill.

en vce ne mu. (Rod se ovem vce chlapc ne dvat a a do 15. roku jest tak poet chlapc vt; ale od t doby nsledkem vt m rtnosti chlapc a nsledkem hojnho sthovn se mu do ciziny zan se jeviti poet en vtm.) V jinch dlech svta jest zase poet mu vt, take na celm svt jest o 16 mill. vce mu ne en. U ns teba vm nouti si toho, e mnoho mu s e neen (v Nmecku 5t dl, zvlt proto, e by za nynjch pomr rodiny nevyivili a ponvad modern dvky se nehod za hospodyn). Jen eny z chudch stav se snadnji provdaj a to proto, e nezmon mu potebuje pomocnice ku sv viv. Jin zl okolnost pro eny jest ta, e mlad vdovy mlokdy se vdaj. (V Nmecku jest oproti 8 0 0 .0 0 0 vdovc tikrt tolik vdov, tedy asi 2 y a m ill.) Mohla by se tedy otzka en nazvati otzkou vdov. Aby se mlad vdova opt vdala, d na klad smutnch zkuenosti ji i sv. Pavel. (1. Tim. 5. 14.) Dnes vak mus ena o sv ivobyt tm bojovati; ve spolenosti lidsk se n a chz tm V sebeobran. P roto jest zcela oprvnna dati, by j byla otevena nov povoln, by mohla uhjiti svho ivobyt. A proto chybuj, kdo z s a d n bojuj proti prci en. Co si m poti ena, kdy se neme

170

vdti, nebo kdy j mu opust? Proto ji m noh stty uznaly, e se mus enm otevti nov povoln a pipustily ji eny i k vym studim. Ovem jest kad takov nov povoln, kter se enm otvr, jen p o m o c z nouze; nebot touha k jejich vlastnmu povoln, bti toti matkou, jest tak mocn, e kad jin povoln, ba i veejn postaven, jest pro ni jako m inutm se s clem, a e se do kadho jinho povoln jen z nouze vpravuje a rda se ho vzdv, naskytne-li se j vhodn pleitost, by byla zaopatena.

enm m vak bti vykzno jen takov zamstnn, k nmu je schopna a kter tedy me zastvati b e z e k o d y vlastn jako i spolenosti lidsk.
Bylo by poetilm, vykzati en povoln, kter by nsledkem sv pi rozen schopnosti mohla vykonvati jen na kodu spolenosti; nebot trplo by tm nejen blaho obecn, nbr i ena sama by tm nanejv trpla. S ch o p n o u jest ena ke kadmu zamstnn, je m velikou podobnost s jejm vlastnm povolnm jakoto matky. Jest tedy schopnou na p . : I. vychovatelkou m a l c h d t , jak chlapc tak dvat; vdy ena mus tak sv vlastn dti uiti a vychovvati, dokud nejdou do koly. 2. Jako vychovatelka d o s p l e j c h d v a t , ale za souasnho spolupsoben mue (sice by byla dvata pli jednostrann vychovna.) 3 . Jako ensk a dtsk l k a k a ; v ktermto oboru eny zvlt vborn psobily. 4% Ku vykonvn d o m c c h p r a c , tedy jako kuchaka, pradlena a p. Bovn jest velmi zpsobilou p r o d a v a k o u pro svou pvtivost, hbitost v ei, stlost a p . ; rovn jako p o k l a d n a k n i h v e d o u c , ponvad*obyejn velmi zbn pot. N esch op n o u jest ena i. jako vychovatelka v t c h c h l a p c , jak zkuenost dokazuje. 2. Jako p e d s t a v e n spole nosti njak na p. jako pi adech nebo ve kolch, kde psob musk sly; nebot jednak jest to mue nedstojno a nepirozeno, tedy potupno, by poslouchal eny, jednak potebuje ena, kter od pirozenosti jest nesam o statnou, sama veden a jist podpory. Je-li ponechna sama sob, objevuje se v tch ppadech ivota v cel sv pirozen slabosti, podobajc se lodi bez kormidla. Sprva vedena enou musila by tedy mti za nsledek mnoho zmatk. Ovem djiny u, e mnoh eny, jako Maria Teresia, cel zem vzorn spravovaly, a e mnoh eny, jako Judit, pemoitelka Holoferna, nebo panna Orleansk daleko pedily statenost a silou mue. Ne takov eny s povahou muskou jsou vyjmky. Jakoto sprvkyn koly me bti piputna ena ovem tam, kde psob jen ensk sly. Ze ena v takovch ppadech i vbornou sprvkyn bti me, dokazuj ensk kltery, kter maj eny za pedstaven. 3 . Nezpsobilou jest ena tak ke vem pracem, kter vyaduj v e l i k h o n a p j e t . Nebo ena jest od pirozenosti slab a brzy se u n av ; proto trv-li nm aha dle, trp tm jej zdrav. Ponvad ena nen tak silnou jako mu, proto tak v tovrnch a vbec dostv men mzdu ne mu. 4. Rovn ady politick, jako poslanectv, nehod se pro enu. Nebo jeliko nen od pirozenosti urena pro veejn ivot, nem k tomu ani potebnch schopnost. Nezpsobilost eny pro politiku dokazuje ji i nepatrn zjem, kter jev pro politiku; obor jejho zjmu jest prv pede vm manelstv a rodina. Kde vak jest schopnost a povoln, tam jest vdy tak zjem. Ostatn dle schopnost en nelze oekvati, e by mly njak umrujc a konejiv vliv na utven se vc politickch ; ba spe opak by se stal a pomry politick by se neastn utvily. Tedy

171

ena me bti piputna jenom k onm zamstnnm, k nim jest schopna. Ne tm se nenaprav ihned a t r v a l e neblah pomry ve svm jdru. N prava tchto neblahch pomr v jejich jdru nastane tehdy, a se dopo me en k dosaen jejho vlastnho povoln. r

4. pln stejn postaven mue se enou nen mon, nebo ena m jin schopnosti neli mu a jest pouze mui pomocnic.
Snaha po pln s t e j n m p o s t a v e n eny s muem byla vyjdena poprv za dob r e v o l u c e f r a n c o u z s k , kdy byl uinn konec neom e zen panovanosti a zavznlo veobecn voln po svobod a rovnosti (1 7 8 9 .) Zeny tehdy daly nejen stejnou mzdu, vhradn prvo na jist ensk prce, prvo voliti a bti volenu do sbor zkonodrnch, nbr ve sv zbsilosti i piputn ku vem obanskm a vojenskm adm , zaveden muskho odvu pro eny, odstrann rozdl pohlav v mluvnici a pod. Pi tom za pomnly eny na vecky meze slunosti (konaly docela i veejn vojensk cvien), tak e jejich snahy vyvolaly veobecn odpor, smch a konen rozhoen a odpor se strany sttu. ensk hnut povstalo znova ve stolet XIX., kdy se nsledkem zaveden s t r o j pomry zmnily. Zeny, kter si dve domc poteby samy shotovovaly (i dcery samho csae Karla Veli kho zabvaly se prac z vlny, pedenm, tkanm a p.) byly k vli etrnosti nuceny kupovati si tyto vci. Zeny tedy maj doma mn prce a proto, nechtj-li jiti do prce, upadaj snadno do zahlky. Zahlka a nedostatek zamstnn m vdy v zpt nespokojenost a omrzelost ivota. Proto v po sledn dob povstalo opt hnut ensk ve prospch zlepen jejich smutnho osudu. (Otzka ensk povstala tedy z tche pin, jako otzka dlnick.) Ne eny bojuj nyn, a na nepatrn vjimky, mn vniv, nbr rozum nji a vcnji. Proto jejich snaen zskv si vce vnosti. Ne eny pece daj vce, ne-li jsou oprvnny, m dle vce toti vystupuj s poa davkem, by byly odstranny vecky meze mezi innost mue a eny, a aby ena byla pln na rove postavena mui. Ne splnn tchto poadavk jest nepipustitelnm. Vdyt ji p roda, tedy vle Tvrcova, poloila zde meze. Zena toti m od pirozenosti jin s c h o p n o s t i , zpsobilosti a nklonnosti neli mu. Pedevm jest cit a obraznost u eny mnohem vyvinutj. (Proto jest ena citlivj, trpnj, mrnj, dobrotivj, ale tak bojcnj ne-li m u ; dle tak nedtklivj, drdivj, tlej, svdomitj.) Zena jest tak nesamostatnou a sama na sebe odkzanou, kolsavou. Pirozenost pud enu ne k innosti veejn, nbr k prci v tich domcnosti. (Proto se nek nadarm o v nmin F rauenzim m er.) Dve se vyvj m nohem rych leji ne hoch. V 15. roce jest dvka vysplej a duevn probudilej ne jinoch 20 a vce let. Kdeto vak mu jet i dle pokrauje, jest ji u eny pozorovati strnulost. Tlo eny jest dle od pirozenosti tak zzeno, e me dti na svt pivdti a vyivovati. Ji porod a oetovn dtka pln bez mocnho, zcela na ni odkzanho, in enu na del as neschopnou ku velik prci a pout ji na domov. Zena jest tedy nsledkem svch tlesnch a duevnch zvltnost urena k jinm povolnm neli mu. Ostatn ji z e v n j z j e v eny dokazuje, e obor jej psobnosti jest rozdln od oboru muova. Mimo nerovnost schopnost teba si vmnouti i o d v i s l o s t i eny

172

od mue. Nebot mu ped tlem svm enu. I zevnj zjev i vystupovni muovo (chze, hlas, pohled, vous) svd, e mu jest pnem a m pednost. I nboenstv kesansk odporuje pln rovnmu postaven eny a m u e; nebo dle nauky kesansk je t ena pom ocnic muovou. Bh sm toti pravil ped stvoenm Evy, e uin mui pomocnici. (1. Moj. 2. 18.) A sv. Pavel prav: Ne mu jest stvoen k vli en, nbr ena k vli m ui. ( l. Kor. 9 . 11.) e ena jest k tomu, by slouila mui, nen d n o u h a n b o u a dnm ponenm pro n i. Vdy ena se vlastn nepodizuje jednotlivci, nbr spe vli Tvrcov a blahu spoleenskmu. Vdy i ed nci sttn, ano i vlada jest ustanoven ke slub jinm a ku blahu spole nosti. Prvem tedy prav G oethe: U enu v as s lo u i t i , jak jest jejm clem; nebot jedin slubou pichz konen ku p a n o v n . " Proto en neslu sam a samostatn vystupovati, nbr m jen stti mui po stran ku pomoci . Nboenstv kesansk d dle od eny p o d d a n o s t a p o s l u n o s t mui. (Efes. 5. 2 4 .; 1. P etr. 3. 1.) Mimo to crkev kesansk vyluuje enu od a d u kazatelskho a knskho, tedy ji stav za mue. Jak tedy patrno, zcela rovn postaven eny s muem p se jak prod, tak i kesanstv.

5. Ku zlepen postaven en me velmi mnoho pispti rozumn a v a s n v y c h o v n dvat.

Pi vychovn dvat teba pedevm hledti toho, e jejm vlastnm urenm jest, aby psobila jako m a t k a a jako pomocnice muova. Proto maj bti dvky u schopnny bti pedevm ku obstarvn domcnosti. Maj rozumti a umti konati prce, jich potebuj jako matky a pomocnice muovy. Pak budou muov vce hledti se oeniti. Z tto piny maj bti zakldny s t a v y , kde se u rozmanitm pracem, jich dvky jakoto n a stvajc hospodyn potebuj, te d y : koly hospodysk, kuchask, pro slu ebn a p. Tm by se doclilo dvojho d o b ra ; ensk mlde by se asov vzdlvala a eny by nalezly jako uitelky a editelky n a tchto kolch novho pim enho pole psobn osti. Se mnohch stran docela ji zastvno se bylo mnn, e by stt v zjmu rodin ml n a d i ti, by se mlde ensk uila domcmu hospodstv a vchov dt v stavech sttnch (po dobn jako jest mlde musk nucena ke slub vojensk). Tmto vak se nemluv nic proti d u e v n m u vzdln dvat, nebot m vzdlanjmi budou, tm lpe jako matky budou plmti sv povinnosti a tm vydatnj pomocnic muovou budou. Nelze vak pece upti, e vyuovni dvat v hudb a v jinch umnch jest pece vdy jen vedlej vc pro pan. Vdyt hra na klavr, plynn franina, velik setelost v rom nech, kreslen, malovn a pod. neodkodn mue za nechutn jdlo, jm si pokazil aludek, za nepodek v domcnosti a za nehospodrnost v domcnosti. Ne bez prva k lid: Zena nprstkem me vce rozliti ne-li mu vdrem naerpati. Ponvad vak za dnench pom r nen jisto, zda-li jist dvka skuten tak se stane matkou, tedy se m ve mld uit tak nkter jin uiten vci, j by si pozdji mohla chleba vydlvati, nedoshne-li svho vlastnho cle, by toti byla matkou. Ano i dcery z m o n c h rodi maj se nemu uitenmu piuiti, nebot dnes nen dkm ppad, e zmon obchodnci a tovrnci njakou nehodou pozbvaj svho jm n, nebo e dcery ednick pedasnm m rtm svho otce se ocitaj v bdnch pomrech. Nezapomeme tak, e od jakiva tak k a t o l i c k k l t e r y napomhaly eiti otzku

173

sociln tm, e v nich osoby, kter se nechtj vdvati, dochzej zaopaten a zamstnvaj se pimenou a spolenosti uitenou prac, jako na p .: oetovnm nemocnch, vyuovnm mldee. Poda-li se sttm zlepiti postaven en, pak jest velik dl otzky sociln rozeen ; nebot rodina jest zkladnm a helnm kamenem spolenosti, na kter zase podstatn jest zvislo trvn sttu. Vzdlanost u jednotlivch n rod zaala teprve tehdy, a byl uspodn ivot rodinn. Poda-li se tedy pimenou reformou rodinn ivot povznsti, pak jest tm zajitno i trvn spolenosti.

6. Rovn jest nezbytn teba, upozorniti na nesm rnou bdu, do kter se sna dvky uvrhnouti za dnench dn lstn o b c h o d n c i d v a t y .
Tito kupli jsou tm vhradn i d . Dodvaj dvky bud do harm mohamednskch nebo do vykiench hostinc cizozemskch, zvlt do stedn a jin Ameriky. Za jednu dvku dostvaj dle jejho mld a krsy mnohdy nkolik set, ba i tisce zlatch. Tito kupli se stvaj za 1 0 15 let millioni pes to, e ndhern a rozmaile ij. Svj obchod provozuj ve vtch obchodnch m stech jako na p. v Peti, enev, Odse, Varav, Rize, Buenos-Aires (ji. Amerika), Novm Yorku atd. Odtud rozeslaj do rozlinch zem agenty a agentky, kte vypadaj velmi elegantn, jsou velmi tdrmi a nezkuenm a lehkovrnm dvkm slibuj v n o s n m s t a v cizin nebo satek ve velkch mstech a p. Jedou-li dvky s nimi, bvaj od nich prodny. Mimo to se lkaj dvky inserty v novinch; nabz se jim dobr msta nebo bohat enich a p. Mnohdy se vpliuj tito agenti a agentky do tanren nebo mstnost vadlenskch a balam ut dvky. Rovn se dotraj k dvkm, kter ve velkch mstech sestupuj s vlak ; vydvaj se jim za sprostedkovatele msta a pohnou svou obt, aby s nimi la nebo jela. Jakmile se dvka octne v rukou takovho kuple nebo agenta, pak zpravidla ji jest na vdy ztracena. Jsou ppady, e ni i vy p o l i c e j n e d n c i ohromn mi sumami, ba ronm stlm pjmem byli podplaceni, take takov uboh dve u nich nenalo dnho prva a takovmu kupli se nic nestalo. Ba stalo se i, e kdy tmto niemm hrozilo ne bezpe se strany sttnch ad, byli oni od podplacench ednk policej nch zavas varovni, take mohli sv obti bezpen ukrti. Bdy, v jak takov neastn dve na konci svho ivota se ocit, nelze vyliti slovy. Daleko od svch pbuznch, ode vech v opovren, kon v dsn bd nkde v nemocnici. Proto evropsk stty uinily opaten, by tak zvan m odern obchodnici s dvaty byli chytni a trestni. Dvkm vak se mus dtkliv na srdce klsti, by radji m e n , a l e j i s t m s t o ve s v o t i n pijaly, ne-li aby v cizin vy hledvaly rj nku a bdy. A se tak dvky povimnou, jedouce do velkho msta, v dmskch vozch a na nroch poznaench katolickch s t a v p r o s l u e b n a kadho dotrnho lovka at jednodue od sebe zaenou.

0 X, pikzni bozim.
V 10. pikzn zakazuje nm Bh t o u t i po tom, bychom si nespravedlivm zpsobem ciz majetek pisvojili.

" r

V 1

174

U Boha plat ji v l e z a s k u t e k . Dobrovoln hn dost ji jest skutkem v duchu a prv tak hnou, jako skutek onen sm. (Mat. 5. 28.) Proto nesmme na tyto hchy u sv. zpovdi zapomnati. (Sn. Trid. 14. hl. 5.)

0 socialismu.
1. Za naich dn sna se jist st tak zvanch s o c i a l i s t nebo socilnch demo krat, by se nespravedliv zmocnili soukro mho m ajetku svch spoluoban.
Sociln demokracie zna l i d o v l d a ( = demokracie), kter chce l i d s k o u s p o l e n o s t ( = societas) nov zditi. Socialismus povstal v n o vj dob. Kolem r. 1840 rozioval v Nmecku jist krej jm nem Weitling a po nm (1 8 5 0 ) id Marx zsady socialistick. Tot inil kolem r. 1862 Vratislavsk id Ferd. L assalle s ohromnm vsledkem. R. 1878 byl v Nmecku vydn v y m i n e n z k o n ku nsilnmu potlaen socialismu (zruen byl opt r. 1 8 9 0 ); po vydn tohoto zkona bylo zakzno velmi mnoho socialistickch spolk, shromdn a publikac a nebezpen socialist byli ze mnohch mst vykzni. Od t doby zaali socialist t a j n iti sv zsad y ; to inili osobn v rodin, mezi svmi ptely a v d ln ch ; zvlt roziovali mnoho socialistickch tiskopis. R. 1 8 8 0 seli se s o c i a l i s t i t v d c o v r o z l i n c h z e m ve vcarsku (na zmku W yden, v kantonu Zrich) a usnesli se na spolenm postupu, by zpsobili svtoborn pevrat". Po tto s c h z i , po n bylo jet mnoho jinch, socialismus ve vech zemch stle roste a nabv rz u r e v o l u c i o n s k h o . Vzpomeme na dynamitov attentty, kladn vrady, drancovn, pohoren ve chrm ech a p. Oni socialist, kte, chtjce pijti rychleji k cli, bo a vrad, nazvaj se anarc hist" nebo tak r nihilist. Stedem a toitm sociln demo kracie bylo od jakiva vcarsko, zvlt Zurich. (Zde se konala nejdleitj socialistick shromdn, zde se tisklo nejvce socialistickch brour, zde se tiskne hlavn orgn socialistick Der Socialdem okrat.) Nejvce se rozil socialism us: v Nmecku, Belgii, Francii, Itlii a Rusku.

1. Socialist se s n a d o s h n o u t i zvlt toho: chtj, by stt vzal do svch rukou vekeren soukrom majetek a aby stej n omrn rozdloval m a j e t e k a p r c i mezi sv poddan; mimo to chtj odstraniti velik nbo enstv, vrchnost a vekeren spodan ivot rodinn.
Zsada socialistick zn: Majetek jest krde1 (Proudhon.) Proto *. v novm stt nesm nikdo mti soukrom majetek, nbr kad do stan e vecko ze spolenho majetku. Kad mus pracovati a za kadou hodinu prce dostane poukzku, za kterou si me koupiti, eho potebuje. V novm stt nen d n h o n b o e n s k h o z z e n a d n v r c h n o s t i (ani Boha, ani pna). Socialist tak zcela veejn se prohlauj za atheisty a republikny". Mnoz zakrvaj svj atheismus slovy: nbo

175

enstv jest vc soukrom ou1 M u a e n a v novm stt ij spolu tak ". dlouho, dokud chtj a dokud jsou si naklonni a pak mohou, ba maj iti zase kad s jinm. (Bebel.) D t i n e n l e e j r o d i m , nbr sttu ; u matky zstvaj jen potud, dokud neumj b h a ti; pak se matce vezmou a daj se do veejnch stav vychovvacch. Tam se maj uiti ji o vcech takovch, o kterch se styd mluviti i dospl mu. K u c h y n d o m c n e n , nbr jest pouze obecn kuchyn". V z e n n e n , jeliko (ponvad pr vecko zlo pochz ze soukromho m ajetku) pr vichni lid budou po dobni andlm a tedy dnho zloinu se nedopust. (Andl bez nboenstv !) Ovem pro zsady socialistick lze zskati samo sebou zvlt lidi bez vry (kte hledaj svou blaenost jen v ukojen sv povavosti), z lidu chudho ili p r o l e t e (kte nemaj eho pozbyti, bude-li dlen); vtina jich jsou d l n c i t o v r n , kte vak zvltnmi pomry jsou takka hnni v nru socialismu.

2. V z n i k a en se socialismu zavinno je st: stle se vzmhajc b d o u pracujcho lidu, velikou l a k o t o u a nena sytnou povavost boh a konen mizenm nbonosti v lidu.
Jako nejvce n e m o c n c h pochz o d a l u d k u , tak v ivot lidu velik nespokojenost vychz hlavn ze hm otn bdy. Veobecn bda lidu pak nastala zavedenm stroj. Stroje (kter jsou zavedeny asi od sta let) v nkolika dnech vyrob mnohem vce, ne-li sta lid za msc a zbo stro jov jest tak lacinj ne-li od emeslnk. Tak se stalo nezbytn, e e meslnci musili zanechvati svho emesla a schudnouti. Zavedenm stroj se stalo, e se v e k e r k a p i t l n a h r o m a d i l v r u k o u t o v r n k , kdeto z rukou ostatnho lidu stle vce mizel. Takto d e n o d e d n e r o s t l p o e t c h u d c h a nespokojenc, m vce prolet, tm vce roste mor socialismu." (Bebel.) Dnes nastaly v lidsk spolenosti podobn neblah po mry, jako nastvaj v lidskm tle, kdy se v nm krev v jistch stech hromad, jin pak krve nedostvaj. Tovrnci, chtjce dosci velikho bo hatstv, nezachzeli mnohdy se svmi chudmi dlnky dle zkona evangelia Kristova; dvali jim s k r o v n o u m z d u (jeto se jim nabzelo nesm rn mnostv pracujcho lidu), pidrovali je k n e s m r n d l o u h p r c i , docela i k nedln a svten prci (jeliko stroj me pracovati ustavin), mlo peovali o z d r a v dlnk, ba mnohdy zrovna pmo niili jejich n b o n o s t a m r a v n o s t . Tyto a podobn neblah pomry nezbytn uinily z dlnk nespokojence a bezbonky. (Lid, kte obsluhuj stroj, velmi snadno se stvaj d u e v n l e n i v m i a nesam ostatn mi, jeliko pracuj jen m e chanicky, a proto se snadno nechvaj balamutiti a svdti. Lid, kte se t o l i k d i ti musej, nsledkem tto velik navy, nem ohou ani ducha k Bohu povznsti, musej se stti bezbonmi. Rovn b d n p b y t k y d l n i c k , v nich mnohdy pro mal vdlek n kolik rodin pohromad mus bydleti, ni velikou cnost rodinnho ivota.) Ponvad pak dle dlnci vidli na jedn stran l a k o t u , na druh zase hen a n e n a s y t n o u p o v a v o s t boh, dali podobn se mti a jejich vztek se obrtil proti majetku boh. Vidme tedy, e Bh potrestal bohe tm, m zheili. S o c ia lis t tedy nejsou jinm , ne-li metlou bo na b o he. V nynj dob se podrv vra Kristova vce ne kdy jindy a sice p a t n m i n o v i n a m i , protinboenskmi s p o l k y (zvlt spolky zednskmi), ba ve mnohch sttech docela i s t t n m i z k o n y protinboen -

 176

skymi. Vzpomeme na vyhnn eholnk, nejlepch to mission, na konfiskovn crkevnch statk, na pln nebo aspo sten odstrann vyuovn nboenskho a nboenskho vychovn ze kol a p. K div, e potom, lid nev v dnho Boha a v dnou vnost, e nedbaje pikzni boch odnm blinmu majetek a chce mti nebe na zem i! Sm vdce so cialist Bebel vyznal, e by nebyla sociln demokracie povstala, kdyby se bylo zachovvalo uen Kristovo. D l n c i , kte daj zlepen svho postaven, jsou tedy n e j m n v i n n i tm, e socialismus povstal.

3. M-li bti o d v r c e n o n e b e z p e hrozc ze socia l i smu, m us se postaven p r a c u j c h o lidu zlepiti, b o h i a zmonj lid musej bti k chudm uznalm i a n b o n o s t lidu se mus povznsti.
Pouhmi donucovacmi prostedky se socialist nepolep prv tak, jako bitm se nepolep pokaen dt. M-li se co poditi, mus se jim pij ti v s t c S l s k o u , t. j. mus se jim dobrho pti a dobe jim initi. Zvlt prcedrcov musej s nimi nakldati dle zsad kesansk spra vedlnosti. Prvem prav K etteler: Brati moji kesant, zanme jednoho dne zachovvati nauku kesanskou, a vecko zlo sociln jednou ranou zmiz." Prcedrce mus tedy dlnkm dvati m z d u d s t o j n o u l o v k a . Mzda dlnkova mus bti aspo tak velik, by staila na pimenou vivu ke sansk (tedy stdm, spoiv, spokojen, dn) rodiny." (Manning.) Posta ven tovrnho dlnka mus bti vce z a j i t n o ; nesm bti pokldn za zbo, kter jest jen dotud dobrm, dokud nese uitek. (Hitze.) Dlnk nem bti tak v y l u o v n z o b a n s k c h p r v s t t n c h , ponvad tak plat dan a slou ve vojsku. (3. rak. sjezd katolk.) M, bti postarno d l n i c k m i k n i h o v n a m i a p o k r a o v a c m i k o l a m i , by ukojena byla dlnkova touha po vzdln a zdokonalen. Pape Leo XIII. doporuuje zakldn k a t o l . d l n i c k c h s p o l k ; v tchto spolcch se poskytuje dlnkovi tak pleitost, by se njak povznesl a vyinul, a aby takto jeho touha po cti byla zde ukojena. (3. rak. sjezd katolk.) Rovn mus bti zkony z a m e z e n o z m h n s e p r o l e t a r i a t u , vylouenm na p. ji stch odvtv prmyslu z tovren, by mohly v ivot vstoupiti m noh sam o statn men zvody, by bylo zamezeno hrom adn se kapitlu v jednch rukou a aby se menil poet dlnk tovrnch; rovn zkonem mus bti upraven p o m r m e z i e m e s l n k e m a r o l n k e m . (3. sjezd katol. rak.) Bohi maj rdi dvati a udlovati. (Tim. 6. 18.) Bohi jsou dnes vce ne kdy jindy povinni dvati a l m u n u , jinak je ek po smrti psn soud a vn zavren. (Viz nsledujc odst. o vynakldn m a jetku.) Rovn stt jest oprvnn, donucovati majetn lidi, by ze svho nadbytku napomhali ku blahu spolenosti. (Viz str. 125.) Nejinnjm prostedkem k potlaen socialismu jest n b o e n s t v . V dy sociln dem o kracie nen vlastn jinm , ne-li nedostatek nboenskho pesvden; nebot hlavn dogma socialismu jest poprn Boha a budoucho ivota, jeho pak nejvym pikznm jest smysln poitek. Kdo chce potlaovati socialismus a boj se pi tom vlivu nboenstv, podob se lovku, kterm u ho pda, kter vak nechce hasi k sob pustiti, obvaje se, e by snad neuetili jeho pirny. (3. sjezd katol. rak.) Nboenstvm prv dochz chudk on s p o k o j e n o s t i , po kter tolik tou.

177

4. Nkterch zsad socialistickch n e l z e p r o v s t i ; jin sice lze provsti, ale mlo by to n e j o s u d n j nsledky.
N elze provsti pln rovnosti mezi lidmi, zvlt ne v m a jetku. Nebo kdyby stt dal kadmu, kolik potebuje na ivobyt, mohlo by se stti, e onen lovk spotebuje toho jenom st, ostatek vak si uspo a ulo. Tm u zase by nastala nerovnost majetku. Ne i jinak nelze zavsti pln rovnosti. Jako v prod, tak i mezi lidmi vidme nejvt rozmanitost. Nelze pece z lid odstraniti rznosti s t , p o h l a v , z d r a v , s l y t l e s n , n a d n , zvlt vak k a r a k t e r u a m ravnosti; s touto rznost vak nezbytn souvis i r z n o s t p o s t a v e n i v o t n h o a majetku. Jako ve vojsku nejsou sami dstojnci ani sami prost vojni, tak neme ani ve spolenosti lidsk bti jeden jako druh. Nkte oban budou se vdy obrati lohou sttu, zkonodrstvm, prvnictvm, sprvou sttu nebo vojenskmi zleitostmi; tito samo sebou budou mti mezi obany v y p o s t a v e n , ponvad vynikajcm zpsobem pracuj pro blaho obecn. (Leo XIII.) U nyn dvaj' socialist svm vdcm jakoto poslancm, redaktorm a p. 4 1 0 .0 0 0 kor. ronho pjmu a mnohm mimo to jet denn 5 korun. (Kongres socil, ve Frankfurtu 1894.) R ovn n elze na z e m i d o jiti blaenosti, po kter s e sna. By se lovk sebe vce nam hal pro zlepen svho ivobyt, pece se nevyhne utrpen, nemocem, sm rti atd. Utrpen a strdn jest jednou dlem naeho pokolen na svt; nen i vota plnho poitku a pokoje. (Leo XIII.) Ostatn blaenosti na svt ne najdeme ve smyslnm poitku, nbr v Bohu. Pokud bude svt stti, nepo da se odstraniti ani hch a nepravost, ani bdu. Kristus ekl tak: C h u d v d y c k y budete m ti. (Jan 12. 8.) Proveden zsad sociali stickch nejmn jest s to, by uinilo lidstvo astnm. Pedevm veker zabrn soukromho majetku musilo by mti za nsledek d s n v r a d n ; nebot kdo pak by dobrovoln vydal svj majetek ? A kdyby se i provedla rovnost majetku, pak by teprve n ebylo n i k d y p o k o j e ; tda potlaen a v menin jsouc ze msty by se dopoutla nejdsnjch zloin. Rovn i to, e by kad kadho asu mohl podati m a n e l k u j i n h o , vedlo by k nejohavnjm zloinm a nepodkm . Nov toto zzen ukodilo by nejvce td pracujc, v jej prospch vlastn by bylo zavedeno. (Leo XIII.) Vdyt jeden dlnk jest d o v e d n j a p i l n j ne d ru h ; a ml by obdreti stejnou m zdu? To by vedlo ke veobecn nespokojenosti. Provsti socialismus bylo by snad mono jen tehdy, kdyby l i d s t v o bylo b e z l s k y k e s v o b o d a b e z e s n a h y p o z d o k o n a l e n ; ne takovch lid nen na svt. Vdyt lovk nen zve. Ponvad rodiov by musili sv d t i dti do s t a v v y c h o v v a c c h , byla by jim odata veker radost, nebot nejsladm, co me srdce lidsk potiti, jest obcovn s dtm i; ty vak by jim byly odaty. Rodiov zvlt ve st, kdy lska dt jim oby ejn oslazuje posledn dny ivota, musili by trviti ivot beze v radosti a lsky. Socialismem byla by zniena vek er vzdlanost, to co pud lovka k novm vynlezm, bylo by v duchu lidskm ochromeno. (Ketteler.) Kdo pak by se nam ahal o pokrok a zdokonalen, vda, e ho neek dn zvltn odmna. A mimo to bez velikch obt pennch nen dnho vynlezu, dnho pokroku. Lid ve stt socialistickm byli by pouhmi otroky. N i k d o by se tak n e n a m a h a l vda, e tak jako tak jest o nho postarno. Tm se jen nejvce podporovala lenost a nedbalost v prci, co

178

by mlo pro spolenost nejsmutnj n sledky. Na ostrovech austrlskch jest jist socialismus zleejc v tom, e obec jest majitelkou vech pozemk. Nsledek toho jest, e se obyvatel oddvaj nejvt z ahlce a vzdor v rodnosti zem se nachzej v nebezpe hladn smrti. Aby ivota uhjili, stvaj se z nich lidorouti. Ostatn zkuenost ukzala, e v onch obcch, kde skuten byla provedena rovnost majetku (jako v Americe), pchj se n ej hroznj hanebnosti, a e takov obce ponenhlu hynou. Akoliv tedy podle tohoto veho socialistick blouznn n en jinm neli potetnm mozku, pece jako m noh jin zlo m pece ve svt jist u i t e k . Jako divok vichice por vecko, co jest zpuchel, tak i socialismus bojujc s podivu hodnm silm in hlavy stt pozornmi na vady a n e d o s t a t k y spole nosti a nut je k pimen o prav; zvlt odhaluje (tiskem, v parlamentech a schzch) bezmezn vykoisovn chudch a asto jim dopomh ku prvu.

2. Vichni, kdo chtj svm blinm n e s p r a v e d l i v odnti jejich soukrom m a jetek, ij ve stavu tkho hchu.
Ji s n a h a po o d e j m u t c i z h o m a j e t k u jest hchem . S kadm, tedy i s tmto hchem souvis pak mnoho jinch hch. Sv. Pavel prav: N e zzen touha po statcch asnch jest k o e n em v e h o z l a . (1. Tim. 6. 10.) Ze tom u skuten tak, poznati z e, konanch na s c h z c h socialistickch; tyto ei se jen hem rouhnm , belskmi vpady proti knm a zstupcm bom na zemi, proti duchovnm a svtskm vrchnostem a m nohdy jsou provzeny i surovmi nsilnostmi. Mnoz socialist prohlauj docela k i v o u p s a h u ped soudem za dovolenou, poslou-li se j jejich zjmm. A nyn vzpomeme teprve na ohavn zloiny spchan socialisty: na dynamitov attentty a na kladn vradn sttnk. Proto v posledn dob byly vydny proti socialistm velmi psn zkony na p. ve F ran cii a Itlii. A nikdo nek, e p r v n k e s a n tak mli s p o l e n m a j e t e k ; nebot toto spolen uvn majetku jest zcela rznm od toho, kter chtj vynutiti socialist. Zsada kesansk, kter vybz k dvn almuny, zn: Brate, co jest mm, jest tvm . Zsada socialistick vak zn: Brate, co jest tvm, jest m m . Rovn poukazuj socialist tak velmi rdi na k a t o l i c k d y , kter rovn maj spolen m ajetek; kaj: co jest zde mono, bude mono i ve stt budoucnosti. Ne i toto nen pp ad n ; nebot nezapomeme, e zdrelivost a dobrovoln poslunost, zkrtka nboenstv jest zkladem ivota eholnho, kdeto ve stt budoucnosti m se holdovati smyslnmu povn a nboenstv m bti odstranno.

Kesan v chudob.
C h u d o b a neboli bda jest nedostatek toho, eho je k ivobyt n e zbytn teba. Chudm tedy jest, kdo jest odkzn na p o d p o r u svch blinch. B h rozdlil hivny rzn: jednom u dal 5, jinm u 2 a tetmu jen jednu (Mat. 25. 14. 30.) To uinil Bh z m oudrch mysl. Kdyby toti vichni mli stejn, nebyl by nikdo odkzn n a jinho a lid by spolu neili v dnm styku. Kde by pak byla lska k blinmu, kde pleitost k zsluhm ?

179

1. Chudoba nen ped Bohem dnou h a n b o u , jen chudoba na cnosti a dobr skutky jest hanbou, ponvad vede k vnmu zavren.
U p o h a n ovem chudoba byla povaovna za h an b u; chudci byli u nich veejn opovrhovni. I lep muov pohant k ali: Kdo d chudkovi pokrmu a npoje, nem o n j dn zsluhy, ponvad mu jen jeho bdn ivot prodluuje a mimo to, co mu dv, sm ztrc. (Plautus, Trin. act. 2. 2.) Sm Plato m n: Onemocn-li chudk, a um e; lka a si s nim nedv prce. (De republ. 3.) Kdesi jinde nazv chudky druhem zvat, kter m bti ze zem vypuzen. (Leges 11.) Proto u pohan nenachzme d nho zzen ve prospch trpcho lidstva, dnch nemocnic, sirotinc a p. V och vn moudrosti vak nen chudoba ani nejmen hanbou. (Leo XIII.) Sm K r i s t u s s t a l s e c h u d m , akoliv byl bohat. (2. Kor. 8. 9.) K rl nebe a zem, jem u pece vecko nle, il v ustavin chudob a str d n ; neml ani, kam by hlavu 'sklonil. (Luk. 9. 58.) Jak chudik piel Kristus na tento svt; vzpome jen na msto, kde se narodil Spasitel! Me nkdo bti c h u d m na statky pozemsk a pece n e s m r n b o h a t m ped Bohem pro sv dobr skutky a cnosti.' A na opak me bti nkdo bohat na statky p o z e m s k a pece ped Bohem velmi chudm. (Luk. 12. 21.) Jen bze bo jest slvou boh i chudch. (Sir. 10. 25.) Pravmi statky nejsou asn statky, nbr cnosti. (Sv. B ern.) Vte mn, brat moji, nen bohatm ten, kdo m pln skn zlata a stbra, nbr ten, v nm pe bv B h a kdo jest pln Ducha sv. (Sv. Aug.)

2. Chudc i spe dochzej spasen ne bohi.

Sm Kristus prav: Snze projde velbloud uchem jehly, ne-li boh do krlovstv nebeskho.* (Mat. 19. 14.) Bohi toti snadno se stvaj pynmi, lakommi, hrubmi, necitelnmi, lenivmi, povavmi a bezbonmi. Bohatstv toti jim prv poskytuje vech prostedk k ukojen velik ne podn nklonnosti. U chudch tak nen: jim c h y b velik p l e i t o s t k e h c h u . Chud se podob l o d i , na kter nen naloeno tolik zbo, a proto se tak snadno nepotop. (Sv. Nilus.) Jako p o c e s t n bez zavazadel kr leheji, tak i chudk snadnji dochz svho cle. Jako z p a s n k , kter je jen lehce odn, snadnji vtz, tak i chudk snadnji pem h vecka pokuen belsk. Proto n a v n o s t i mnoho chudk dojde v y h o s t u p n ne-li mnoz bohi. K ristus sm prav: Mnoz prvn b udou poslednmi a mnoz posledn budou prvnmi." (Mar. 10. 31.) Chud Lazar piel po smrti do lna Abrahamova, bohatec vak piel do pekla. (Luk. 16.) Lid shotovuj ze starch cr snhobl papr, na kter se pak pe a m alu je; tak in i B h ; z chudch a trpce zkouench lid in sob nstroje, kter jsou docela isty a ozdobeny m nohmi zsluhami. (Sv. Chrys.)

3. Bh dopout chudobu na lovka, by jej pivedl ke spasen.

Mnoz lid by toti bohatstv z n e u v a l i k e h n m u i v o t u a tak by se uvrhli do zhuby vn. Bh to pedvd a proto jim odnm statky pozemsk. Chudoba i bohatstv pichz od Boha. (Sir. I I . 14.) Sv. Antonn, arcib. Florenck, vidl nad jistm pbytkem sestupovati a vzestupovati an d ly ; ponvad se dovdl, e tam bydl velmi chud vdova se temi dcerami,

180

poslal jim znanou almunu. Jindy zase zpozoroval nad tm to pbytkem zl d u ch y ; ptral a slyel, e tito lid vedou nyn rozmail ivot. Ihned jim odal almun u. (Spirago, Pkl. str. 125.) Podobn in Bh. Co in vy chovatel ve kole, hraje-li si dt ve kole a n edv-li pozor? Nech-li otec malmu dtti n v ruce?

4. Bh velice miluje c h u d a s a .
Bh jest obzvlt naklonn lidem neastnm a ubohm, nebot Kristus je nazv b l a h o s l a v e n m i (Mat. 5. 3 .); zve vecky, kte pracuj a obt eni jsou, laskav k sob, by j e p o t i l . (Mat. 11. 8.) Ponenm a u 11 a o v n m ukazuje Bh zcela zvltnm zpsobem svou blahovli. (Mat. 5. 10.) Tyto pravdy musej v chuasovi vzpruiti jeho malomyslnost a v lidech z monch a vysoce postavench potlaovati velikou vysokomyslnost. (Leo XIII.) Chudm dal Kristus v prvn ad kzati sv e v a n d l i u m . (Mat. 11. 5.) To, eho my chudm prokazujeme, povauje Kristus tak, jako bychom to byli p r o k z a l i j e m u s a m m u ; vzpomeme na slova Kristova v soudn den. (Mat. 25. 40.) O b t chudch jest Bohu velmi mil. Nedal-li Kristus hali chud vdovy pednost ped dary boh? (Mar. 12. 41.) Bh pislibuje, e modlitby u t l a o v a n c h lid zvlt vysly. (Jak. 5. 4.) C h u d m p a s t m prokzal Kristus pi svm narozen milost, nikoliv vak bohatm farisem a zkonnkm. V pravd, u Boha nen paten na osobu. (m. 2. 11.) Chuas jest prv tak dtkem bom, jako boh. (Psl. 22. 2.)

5. Chudas, jen vede p o c t i v ivot, nikdy nebude od Boha oputn, n br ji na zemi bude a s t n m .
Vdyt Bh, je n krm p t a c t v o nebesk, jen at tak ndhern l i l i e a kvt poln, tm vce peuje o lovka, jen m m nohem vt cenu. (Mat. 5. 2 5 . 30.) Bh nedopust, aby spravedliv lovk trpl v nem nouzi. Vdyt K ristus p ra v : Hledejte nejprve krlovstv boho a spravedlnosti jeho ( u s t a r e j t e se nejprve o svou spsu a plte pikzn), a v e c k o o s t a t n ( vecko, eho je teba k zachovn tlesnho ivota) bude vm p i d n o . " (Mar. 6. 33.) Krl David prav, e byl mld a sestaral se, ale nikdy pr nevidl, aby spravedliv byl oputn a aby jeho dti ly ebrotou. (. 36. 2 5 .) Tebas se spravedliv mnohdy z doputn boho octne v bd a nouzi (jako Job, Tobi, Josef Eg.), tedy zase piel as, kdy jej Bh zahrnul asnmi statky. C n o s t toti ani v tomto ivot n e z s t v b e z p o e h n n . (Z. 111. 2. 3.) Chuas i p i s v b d m e b t i v e l m i a s t n m. Vdyt tst ivota nezle nikterak v hojnosti asnch statk (Luk. 12. 15.), nbr ve vnitn spokojenosti. A tuto m kad spravedliv, at je chd nebo bohat. Sv. Pavel se astokrt chlub, e nieho nem a pece e je tak spoko jenm, jako by ml vecko. (2. Kor. 6. 10.)

6. Chud n e j s o u oprvnni, by si v y n u c o v a l i al munu, je jim od bohatch nle; nbr spe maj svj osud t r p l i v sneti a zvlt Boha o p o m o c p r o i t i .
Povinnost dvati almunu nen nikterak povinnost ze spravedlnost, leda v nejnutnjm ppad, nbr povinnost kesansk lsk y ; proto ji tak nelze soudn vymhati. (Leo XIII.) Proto sv. Otcov bohe k dvn almuny vdy jen napomnali. Ty jsi pnem a me dti nebo nedati, prav svt Jeronm k bohi. A sv. Chrysosto m : Udlej z e svho majetku. Ovem,,

181

nechce-li, nenutm t ; neuvm nsil, jen t zapshm .1 Ale ovem chud 1 mohou dati, by jim byla placena n l e i t m z d a za prci. Chud maj svj osud t r p l i v sneti a zvlt Boha o pomoc proiti. Chud si musej nebe dobyti trplivost, bohi vak skutky milosrdenstv. (Sv. Ludv. IX.) Ne dvoj nsob neastnm jest chud, jen se B oha spout a jeho pikzn pestupuje ; pak nem v tomto ivot nieho a mimo to po smrti ek jej vn zavr en.

0 skutcch milosrdenstv.
Kristus ve sv ei o poslednm soudu pikzal nm velmi psn, bychom trpcmu pomhali. (Mat. 2 5.) T ento pkaz jest d o p l n n m druh ady 10 pikzn boch; nebot v 5. a 10. pikzn bom se zakazuje blinmu k o d i t i. Zde se tak porou v nouzi m u pomhati. P ro to sprvn se p o jednv hned po 10 pikzn boch o skutcch milosrdenstv.
I. O c e n a uv n s t a tk p o z e m s k c h.

1. Pozemsk statky nein lovka ped Bohem lepm, jeliko nerozmnouj jeho zsluh, nbr
jen jeho zodpovdnost.
Nikoliv panstv nad statky pozemskmi, nbr d o b r j i c h u v n dodv nm pravou cenu ped Bohem. Prav dstojnost a velikost lovka zle ve m ravnch vlastnostech, to jest ve cn o sti a nikoliv v bohatstv. (Leo XIII.) Boh si n eme nikterak zakldati n a p o z e m s k c h s t a t c c h . Svho jm n nikdo sebou nevezme. (1. Tim. 6. 7.) Kdy bohat krl K rosus ukazoval m udrci Solonovi sv poklady a otzal se ho, nepovauje-li ho za astnho, odpovdl Solon: Nikoho ped smrt nelze nazvati astnm. Krosus, jen se tmi slovy urazil, poznal pravdu tchto slov teprve tehdy, a byl v bitv poraen a na hranici postaven. (Spirago Pkl. str. 155 ) Proto n e m m e zkostliv touiti po statcch pozemskch, jako by penze a majetek inily lovka astnm. Proto prav K ristus: Neshromaujte sob na zemi p o k l a d , kter r e z a m o l k a z a kter z l o d j i v y k o p v a j a k r a d o u ; ale shromaujte sob poklady v nebi, kterch ani rez ani mol nekaz, ani zlodji nevyhrabvaj a nekradou." (Mat. 16. 19.) Krsn se modlil Salom on: ebroty ani bohatstv nedvej m n: udl toliko po tebnch vc k ivobyt m m u. (Psl. 30. 8.) Sv. Pavel prav: Mme-li pokrm a odv, bume s tm spokojeni." (1. Tim. 6. 1.) Pro ns uil Kristus modliti se za chlb vezdej?

2. Ne pece jsou pozemsk statky lovku prospn, ponvad si jim i me dobvati zsluh pro nebe.
Statky pozemsk napom haj jednak k naemu pozem skm u blahu; zbavuj ns mnohch starost, zpjemuj nm ivot a zajiuj nm jist vliv na ostatn lidi. Kdo m majetek, jest do jist mry malm krlem. Statky pozemsk jsou rovn prostedkem k d osaen v n blaenosti.

182

To vyplv ze slov Kristovch, kter ekne v soudn den tm na pravici. (Mat. 23. 34.) Neobdreli jste svj majetek, abyste v rozmailosti ili, nbr abyste c h u d m p o m h a l i . (Sv. Chrys.) Statky pozemsk jsou tedy na to, by slouily lovku, nikoliv vak aby lovk slouil jim. (Sv. Alf.) e statky pozemsk jsou jen prostedkem k dosaen zsluh pro vnost nikoliv pak prostedkem k povavmu ivotu, pochopil velmi dobe zbon krl A l f o n s A r r a g o n s k . Dkoval asto Bohu za dva dary, toti e ho uinil dem prav crkve a krlem, take v tomto stavu me velmi mnoho dobrho vykonati pro blaho svch blinch. Jak to vzneen pont o krlovskm po vo ln ! Prvem ekl jist kazatel: Vy bohi, povate: jen to jest vlastn vam majetkem, eho uvte k dobrm elm ; vecko ostatn vm vezme sm rt a vesel ddicov. V h o j n o s t i n e z a p o m n e j n a t r p c n o u z .

3. P n e m pozemskch statk jest Bh; my jsme jen jejich sprvci.

Bh jest pnem vech pozemskch statk. Hospodinova jest zem a vecka plnost jej. (. 31. 1.) M jest stbro a zlato, prav Hospodin. (Agg. 2. 9.) Nic nesmme nazvati svm vlastnictvm, nebot vecko nle Bohu. (Tert.) Dvme-li tedy almunu, rozdvme jen ciz statky a nikoliv svoje. (Sv. Petr. Dam.) My jsme jen d o a s n mi uivateli a sprvci pozemskch statk. K jistm u kneti piel kdysi ebrk, a prosil o nocleh. Byv tzn, kterak se toho opovauje, prosil onen ebrk, aby mu byly do voleny jen ti otzky. Byly mu povoleny. I tzal se ebrk knete: Kdo bydlel v tomto d o m ? Kne odpovdl: Mj otec. Na otzku: Kdo zde bydlel ped vam: otcem ? odpovdl kne : Mj dd . Na dal o tzk u : Kdo zde bude bydleti po v s? kne ji neodpovdl. I ekl eb rk : Hle, tedy jeden odejde a opt jin pichz, by zde bydlel. Ponvad tedy zde nem te trvalho pbytku, ite chudm mnoho dobrho, byste doshl trvalho pbytku v nebesch. Kne pochopil smysl slov a bohat obdaroval ebrka. (Spirago, Pkl. str. 126.) V pravd nejsme pny, nbr jen doas nmi driteli a sprvci pozemskch statk.

4. lovk tedy sm pozemskch statk uvati jen tak, j a k c h c e B h . A Bh chce, abychom ze svho nadbytku pomhali chudm.
Ani svch smysl a svch d nesmme uvati dle sv libovle, n b r jen dle uren boho. Prv tak se m s majetkem. (Sv. Asterius.) Jako kad sprvce mus svmu pnu skldati ty, tak i lovk Bohu. Bh bude dati potu z toho, kterak jsme naloili s hivnami. (Mat. 25. 14.) Pi smrti ekne nm B h : Vydej poet z vladastv svho. (Luk. 16. 2.)
II. O pkaz u konati s kut k y m ilo s r denstv.

1. Kristus ve sv ei o poslednm soudu poruil nm velmi psn, bychom pomhali nouz trpcm ; nebo pravil, e jen onm d blaenost
vnou, kte pomhali lidem trpcm.

183

Pi poslednm soudu, jak prav Kristus, postav jedny na pravici a druh na levici. Tm na pravici ekne: Pojdte, poehnan Otce m ho! Vldnte krlovstvm vm pipravenm od ustanoven svta. Nebo jsem lanl, a dali jste mi jis ti; znil jsem, a dali jste mi p iti; hostem jsem byl, a pi jali jste m ne; nah jsem byl, a piodli jste m ne; nemocen jsem byl, a na vtvili jste m ne; v ali jsem byl, a pili jste ke m n . Tehdy odpovd jemu spravedliv, kouce: Pane, kdy jsm e t vidli?" A Kristus jim ekne : Amen pravm vm, co jste uinili jednom u z brat mch nejmench, mn jste to uinili." Potom ekne i tm, kte na levici budou: Odejdte ode mne zloeen do ohn vnho! Nebot jsem lanl, a nedali jste mi jis ti; znil jsem, a nedali jste mi piti atd . Tehdy odpovd je m u : Pane, kdy jsme t vidli?" A Kristus ekne: eho jste neuinili jednom u z brat mch nejmench, ani mn jste neuinili." (Mat. 25. 3 1 . 4 6.) Jest tedy psn pikzn, trpcm pomhati. Proto ve mnohch zpovdnch zrcadlech ze starch dob nachzme tak otzku, zda-li jsm e trpcm pomhali. Prvem prav jist svtec: Chudci si musej nebe dobyti trplivost, bohi vak skutky milosrdenstv." (Sv. Ludv. IX.) Rdi obtujme nco nepatrnjho, bychom nepozbyli neho vtho; lid si nechaj uznouti ruku nebo nohu, by se zachovali na ivu. Tak i ty dvej nepatrn dobro, majetek, bys nepozbyl vtho dobra, vn blaenosti.

1. Nejvce jsou povinni b o h i pomhati t r pcm blinm.

Kristus toti prav: Od kadho, komu bylo mnoho dno, bude mnoho poadovno." (Luk. 12. 48.) Bohi maj ze svho nadbytku napomhati nedostatkn chudch. (2. Kor. 8. 14.) Boh m chudka pod porovati tak, jako j i l m podporuje r v u . Jilm jest vysok, ale n erodn strom. Rva se vine ped nm po zemi, kde by jej hrozny snadno m ohly shniti. Aby se tak nestalo, vedou Italiani rvu po jilm u, take rva m dostatek svtla a dobe se da. Jak jest s jilmem, tak jest s b o h em ; jeho bohatstv ho neoprvuje k vnmu ivotu; teprve a pomh chudkovi, jest v pravd bohatm. (Hermas.) Ponvad pak bohi neradi dvaj ze svho majetku, jsou v n e b e z p e , e ztrat vnou blaenost. Kristus prav: Sn ze projde v e l b l o u d (provaz z velbloud srsti) uchem jehly, ne-li boh do krlovstv nebeskho." (Mat. 19. 14.) Provaz se mus n ej prve. rozpsti; tak i boh mus rozdati nco ze svho majetku- asn tst se podob v e l m u h r n c i ; dej pozor, abys se nepoplil." (Sv. Vine. Ferr.) Bohi se nachzej prv v takovm nebezpe zhuby, jako p l a v c i , kte vezou velmi mnoho zbo. (Sv. Chrys.) Pes, kter ohryzuje kost, nedal by j za cel krlovstv; tak i m noh boh by nedal svho bohatstv ani za vecku blaenost. (Sv. Bern.) Bohi proto nechtj nieho rozdvati, ponvad sv tst ptomn povauj ji za s a m u b l a e n o s t ; klam po vauj za skutenost, jako pes, jen bel s kusem masa potokem a vida ve vod odraz svho kusu masa, po nm chapl a tak maso sv pozbyl. (Sv. Vine. F err.) Bohi t e p r v e p i s v s m r t i poct svou bdu, jako ptk, sedc na vjice, teprve tehdy ct, e jest chycen, a chce odletti. Bohi a v hodin smrti procitnou ze svho spnku, poznaj svj klam prv tak, jako lovk, jen snil o velik blaenosti. (Z. 75. 6.) Bh tedy o h r a z u j e cestu k bohatstv m nohou ohradou, jako rolnk nechce-li by se mu chodilo pes pole, trnm je zatarasuje. (Sv. Bern.)

2. I c h u d a s me pomhati trpcmu blinmu.

184

Tobi prav: Bude-li mti mnoho, dvej m n o h o ; bude-li mti mlo, i z mla rd udlej." (Tob. 4. 9.) Pod-li nkdo blinmu z lsky hlt vody, nem oha jem u vce uiniti, bude mu to pipoteno prv tak, jako kdy eln acheus polovici svho majetku chtl rozdati chudm . (Sv. Aug.) C h u d v d o v a ve c h r m svm nepatrnm darem vce dala ne-li vichni bohi. (Luk. 21.) V d o v a v S a r e p t dala Eliovi posledn trochu oleje, jej mla. (3. K rl. 17. 12.) Chudci z pravidla dvaj trpcm lidem ochotnji ne bohi. Vd toti, jak trpkou jest bda a nouze a proto ji hled zmrniti.

3. Kdo svmu trpcmu blinmu n e p o m h a l , nenajde u Boha m i l o s r d e n s t v .

Sv. Pavel prav: Nemilosrdn soud ek toho, kdo nekon milo srdenstv." (Jakob 2. 13.) Bohatec piel do pekla, protoe nedval almuny. (Luk. 16. 19.) Nemilosrdnho lovka Bh nevysly. (Psl. 21. 13.) Kdo neudluje chudm, dopout se l o u p e e na nich a bere jim ivot. (Sv. Chrys.) Neciteln boh jest jako zlodj, ponvad ve svch sknch chov po klady, kter jinm urval. (Sv. Chrys.) Kdo dary prodn jen sob pisvojuje, proheuje se proti ivotu svch trpcch sp o lu b rati; denn dopout se vrady na tch, kte hynou. (Sv. eh. Vel.) Vmluva, e chudmu- nieho zlho neuinil, nesta. Kdykoliv nedvme almuny, ek ns trest, jen ek ty, kte blinmu berou, co mu nle. (Sv. Chrys.) Krsn prav krl Bedich II.; Kdo je nemilosrdn, pestv bti lovkem ."'B l a h o s l a v e n milosrdn, n eb ot m i l o s r d e n s t v dojdou."

2. Kad pomoc, kter poskytuj eme trpcm blinm, nazv se skutkem milosrdenstv ili almunou.
Nazv se skutkem milosrdenstv, ponvad jest to skutek, ku ktermu ns pud c i t t r p n o s t i , tedy milosrdnost. A ponvad Duch sv. Utitel zarmoucench" zapaluje v ns ohe kesansk milosrdn osti, proto ode dvna bvaly nemocnice zasvcovny Duchu sv. Proto se nachzely v m a jinch mstech ve stedovku Nemocnice Ducha sv . a n ad vchodem do nich byl odznak D ucha sv., h o l u b i c e .

3. Rozeznvme t l e s n a d u c h o v n skutky milosrdenstv dle toho, pomhme-li svm

blinm v tlesnch nebo duevnch potebch.
Tlu n aeho blinho me se nedostvati: pokrmu, npoje, odvu, zdrav nebo ivota. Kterak mu tu meme po moci? Dui naeho blinho me se nedostvati: p o z n n p r a v d y (tu je teba pouen a rady); d o b r v l e , take bud Bh nebo my bvme ureni (tu je teba pokrn nebo trplivho sn en anebo odputn); r a d o s t i d u c h o v n (tu je teba tchy). Nememe-li vak blinmu vbec pomoci nebo jen nepatrn , pak mme proiti o pomoc Boha. (T u je teba m o d l i t b y . )

pste, Svobody,

185

III. O n ejpe dn jch sk u tc ch m ilo s r denstv.

I. T l e s n skutky milosrdenstv jsou: 1. lan krmiti. 2. zniv napjeti, 3. nah odvati, 4. pocestn do domu pijmati, 5. vzn vysvobozovati, 6. nemocn navtvovati, 7. m rtv pochovvat!
1. Lan krmiti. Vdova v Sarept nakrm ila Elie, Abraham po hostil 3 cizince, Kristus nasytil 5 tisc lid ; sv. Albta Durinsk rozdala za doby hladu (1 2 1 5 ) veker zsoby obil; sv. eho Vel. pape (f 604) mval asto pi svm stole 12 chudch; sv. Ludvk, krl francouzsk ( f 1270) ivily denn 120 chudch, v postn dny 2 0 0 ; asto jim i sm posluhoval. 2. zn iv napjeti. Sam aritnka u studnice Jakobovy dala Kristu p iti; Rebeka dala piti Eliezerovi, sluebnku Abraham ovu. Chudm lze dti rozlin npoje: mlko, vno, pivo, lky a p. 3. Nah odvati. T abitha v mst Joppe odvala chud vdovy. Sv. Martin dal chudkovi v Amienu plku svho plt (333). I vnon drky pro chud koln dti jsou skutkem milosrdenstv. 4. P o c e s t n do domu pijmati. K pohostinstv ns napom n sv. Pavel slovy: Pohostinstv n ezapom nejte; nebot mnoz, ani nevdouce, pohostili samho andla.* (id. 13. 2.) A braham a Lot byli tak astni, e pohostili andly v podob lidsk. Milosrdn Sam aritn uvedl ida do hospody. Maria a Marta pijaly Krista do svho domu a pohostily jej. Skutek milosrdenstv konaj i mnii na hoe sv. B e r n a r d a ve vcarsku. (Spirago, Pklady, str. 100.) Rovn S p o l e k k a t o l . t o v a r y 1, zaloen knzem K o l 1 p i n g e m a S p o l e k sv. R a f a e l a , ujm se vysthovalc. 5. Nevinn vzn vysvobozovati. Uvznn zloince ovem nesmme vysvobozovati z vzen; to by bylo zloinem. Ne jsou ve m nohch sttech, jako v Cne a Turecku, tak b d n p o m r y ve vzench, e nvtva a podporovn vz jest skutkem zslunm. Ba mezi pohanskmi nrody plat docela i zkonit n e s p r a v e d l n o s t , take vysvobozovn vz jest skutkem z slunm. Tak na p. v n bvaj m nohdy trestny smrt cel rodiny a pedstaven ednci za zloin jednotlivce, na nm jsou pln nevinnmi. Kdo tyto lidi zachrn, kon skutek milosrdenstv. Abraham vysvobodil Lota z rukou loupenk, kesan v Damaku vysvobodili sv. Pavla z vzen. Skutek milosrdenstv konal d N e j s v t j T r o j i c e " ; byl zaloen r. 120 0 k tomu, by kesansk otroky vysvobozoval ze zajet tureckho. Vykupovali zajatce penzi nebo tm, e lenov jeho sami li do otroctv msto zajatc. d tento vysvobodil na million kesanskch otrok. Na 9 0 0 0 len tohoto du bylo um ueno. Takov skutky milosrdenstv vy konv tak spolek D t s t v J e o v o " na zchranu pohozench pohan skch dt v n, jako i spolek zaloen kardinlem Lavigeriem v Kartgu na v y s v o b o z o v n e r n o s k c h o t r o k v Africe.

N vtva nem ocnch jest vak jen tehdy skutkem milosrdenstv , dje-li se proto, bychom nemocnmu pispli na tle nebo na dui.

186

Ptel Jobovi nemli dn zsluhy za svou nvtvu u Joba, ale ovem ml zsluhu milosrdn Sam aritn, kter o etoval zrannho ida. Sv. Alois slouil v m nakaenm morem ( f 1591). Nemocn oetoval tak sv. Jan z Boha a od nho zaloen d M i l o s r d n c h b r a t 1 1 (1 6 1 7 ); dle sv. Vincenc z Paula a od nho zaloen d M i l o s r d n c h s e s t e r " (1 6 1 8 ); Spolek e r v e n h o k e 4 ujm se rannch vojn. Sebeobtavost katolickch kn pi zaopatovn, zvlt v as nakali vch nemoc, jest skutkem milosrdenstv.

Mrtvmu prokazujeme skutek milosrdenstv, p e u j e m e - l i o slun poheb, provzme-li jeho mrtvolu ku hrobu nebo stavme-li mu p o m n k na hrob.
T o b i pochovval mrtv idy za doby pronsledovn id od Senacheriba. Obyvatel Naimt provzeli ke hrobu mrtvolu mldencovu. Josef z Armathee a Nikodm pochovali tlo Jee K rista. Pochovvme-li mrtv, tedy prokazujeme slubu z lsky onm, kte j u nem ohou o p latiti; chrnm e druhy sob rovn ped divokm ptactvem a dravci." (Sv. Bernardin.) Nesmme nechati tl mrtvch nepovimnutch, zvlt ne tl spravedlivch lid, ponvad byly nstroji du. (Sv. Ang.) Ve mnohch krajinch je zlod, e po pohbu se slavvaj p i t k y , obyejn na traty pozstalch. Jak to lehkovnost! Msto aby se zemelmu pomhalo dobrmi skutky, oddvaj se hen a celou rodinu mnohdy pivdj na mizinu. Zrove pak se tm zahn milost bo, kter pi pohbu spasiteln na lovka psobila. Na mnohch mstech byl tento zlod zakzn svtskmi ady.

Mimo tchto 7 skutk milosrdenstv jsou jet jin, na p. darovn penz, zachrnn ivota, pomoc v netst a pod.
Skutek milosrdenstv prokzala dcera krlovsk, kter zachrnila dt Moje; Veronika, kter podala Spasiteli potn roucho; lenov hasiskch spolk, kte pomhaj pi poru. Ba k a d l a s k a v s l o v o , kad ptelsk odpovd jest zslunou, dme-li ji blinmu proto, e zastupuje msto Kristovo. Proto prav Spasitel, e i i v o d y , kterou ve j m n u J e h o podme, odmn. (Marek, 9. 40.)

II. Duchovn skutky milosrdenstv jsou: 1. Neuml uiti, 2. pochybujcm raditi, 3. hnky krati, 4. kivdu trpliv sneti, 5. ubliujcm odpoutti, 6. zarmoucen titi, 7. za iv a m rtv se modliti.
Neuml lidi meme pouovati bud ve v c e c h n b o e n s k c h nebo v jinch u i t e n c h v c e c h bud s t n nebo dobrmi s p i s y . Skutek milosrdenstv konali vichni sv. apotolov, hlasatel vry u rozlinch nrod, missioni v zemch pohanskch, kazatel, zpovdnci, kesant spisovatel a rovn vichni uitel. To jest dlo ze vech nejbostj: s Bohem spolupracovati na spse du lidskch." (Sv. Dion.) Kdo vyuuje jin v nboenstv, dojde v nebi v y h o s t u p n b l a e n o s t i a c t i . Daniel prav: Kdo mnoh vyuuj ve spravedlnosti, budou jako hvzdy

187

ziti vdy a vn.0 (Dan. 12. 3.) Pochybujcm dobe raditi jest ovem skutek milosrdenstv, ne mme si dve rozviti, co chceme raditi a nemme blinmu svou radu vnucovati. Josef Eg. dal dobrou radu Faraonovi, Je bohatm u mldenci, Gamaliel vysok rad.

M m e sv hec blin krali, meme-li to initi bez vlastn k o d y a meme-li se nadti d o b r h o v s l e d k u .

Ukrutnkem by byl, kdo by vidl slepce stti na kraji propasti a n ev a r o v a l by ho ; daleko ukrutnjm jest ten, kdo by mohl svho spolubratra osvobodili od smrti vn a z lenosti by toho opomenul. (Sv. Aug.) Kdo nco lpe me a zanedb to, nade vi pochybnost m podl na hchu. (Sv. eh. Vel.) Bh bude dat poet z du naich blinch, jestlie opomeneme pracovati o spsu jejich due, akoliv jsme mohli. (Sv. eh. Vel.) Zamazal-li si lovk svj odv, upozorujeme j e j ; je-li vak znetvoen skvrnami na dui, n echvme jej hynouti. (Sv. Chrys.) Pklady k zn : N o e kzal pokn svm vrstevnkm. L o t r n a p r a v i c i kral lotra na levici. Biskup Ambro kral u brny chrmov csae Theodosia pro vradu. (Spirago, Pkl. str. 129.) Pokrn se podob soli. Sl v rn tpe, ale hoj r n u ; tak i pokrn je n epjemn, ale uiten. Kdo by vak z pokrn ml v e l i k o u k o d u , nen k nm u zavzn, nebot nikdo nen povinen milovati blinho vce ne-li sebe. (Jen pedstaven mus k ra ti; nebot jest k tomu vzn nejen z dvod lsky, nbr i z dvod spravedlnosti.) Tak mme radji zanechati pokrn, nemlo-li by mti u i t k u . Kd o p a k by byl tak poetilm, aby kral opilho lovka? Ne napom eme jej pozdji.

Pi krn vak musme zachovati p o d e k Kristem pedepsan.

Nejprve mme svho blinho napom enouti m e z i t y m a o i m a . Nedb-li toho, pak jej mme napom enouti p e d j e d n m n e b o d v m a s v d k y . Nepome-li ani to, pak to mme oznmili p e d s t a v e n m u . (Mat. 18. 15.)

Blinho mme krati jen s l s k o u a m r n o s t .

Cm laskavji a etrnji krme, t m v t i n e k m pokrn. Jako h e b k , kter chceme zatlouci, tm hloubji a snadnji se zaraz, namaeme-li jej sdlem, tak jest i s pokrnm ; dme-li je mrn, psob vce. (Sv. Martin.) Pokrn m se podobati m rnm u d e t i , m-li prospti. De vnik do zem a zroduje ji jen tehdy, splv-li mrn ; pijde-li vak nhle s velikm hlukem, pak rozeml zemi, ni a rychle odtk. Prv tak jest s pokrnm. (Corn. a L ) Jako z e l e n o e c h , tak i pokrn m pirozen nco trpkho v sob; proto je musme mrnost osladiti. (Sv. F ran t Sal.) Jako n e z r a l o v o c e tko se ztravuje a psob bolesti aludku, tak i po krn, kter obsahuje pravdy, je se nedobe ztrav u j; proto mme hledti na ohni lsky je vaiti a ohvati, (Sv. Fr. Sal.) Tvrdost a m rnost a jdou ruku v ruce jako re s trnm . Proto se doporuuje p e d pokrnm p o u k z a t i na to, c o z a s l u h u j e c h v l y , a po pokrn l a s k a v p o v z b u d ti. Takto se budeme podobati tm, kte dve luk napn ou, ne-li vystel. Naproti tomu nepodme nieho, ba uinme lovka jet horm, krme-li jej h r u b m tonem. Nebot hnk se neodhodl polepiti svj ivot, nevid-li, e jest upmn milovn." (Sv. Alf.) Kdyby nkdo chtl ouchnm a kopnm dostati p o c e s t n h o na pravou cestu, dal by se

188

pocestn prv opanou cestou. Tak i in lovk, kterho chce nkdo trpkmi pedhzkami pivsti k polepen. (W en.) S p l a e n k o n hled vozka zkrotiti klidem a nikoliv ibnm a kikem ; tak i sm ponati si kesan se svm blinm, jen s prav cesty zbloudil. (A. Stolz.) Mme pronsledovati jen chyby blinho, ale ne ureti jeho osobu.

Kdo hnka od jeho bludn cesty odvrac, zachrauje jeho dui od sm rti a pikrv mnostv hch, (jak. 5. 2 0 .)
Jakou prci dal si proto sv. J a n ev., by zachrnil onoho neastnho jinocha, jeho byl ped tm obrtil, kter vak pozdji se stal loupenkem, Vyhledal jej v horch a utkal za nm volaje: Pro utk, synu mj, ped svm otcem, bezbrannm to starcem ! Neboj se 1 J sm budu K rista proiti o odputn pro tebe a uinm za tebe zadost. Tato slova lsky jej obrtila. (Spirago, P kl. str. 130.) Nelze Krista vce pronsledovati, ne-li kdy mu nkdo loup d u e ; rovn nelze mu prokzati vt cti, jako kdy nkdo zbloudil due k nmu pivd. (Sv. Aug.) Tato alm una jest zslun j ne cel svt; vdy jedin due m vt cenu, ne cel vesmr. (Sv. Aug.) Nen nieho, co by bylo lze pirovnati s cenou due. Kdybys i dal chudm nesmrn summy penz, nen to nim v pomru s tm, obrt-li jedinou dui. (Sv. Chrys.) Kdo obrt hnka, zasluhuje takov odmny jako ten, kdo zachrn s y n a k r l o v s k h o z nebezpe ivota; nebot zachrauje syna nebeskho krle a to ne od sm rti asn, nbr vn.

Snme-li trpliv kivdy, prospvvme nejen sob, nbr i svm blinm ; chrnme ho toti ped vt jet nela skavost a pivdme jej snadnji k p o z n n jeho bezprv.
David snel trpliv pohanu Sem ejovu; ten pak uznal sv bezprv a prosil k rle za odputn. (1. Krl. 16. 10.) N i e h o n e p o z b v m e , snme-li trpliv k iv d u ; nebot nae nevina se jednou uke, a nm se do stane za nai trplivost velik odplaty. Rovn jest velmi zslunm, n eo m l o u v m e - l i se, in-li se nm vtka. (Sv. T er.) Bohuel vak mnoz lid se podobaj jekovi, jen se ihned schuluje, dotkne-li se ho jen n k d o ; nebot i oni ihned, se vemon omlouvaj a vymlouvaj, jakmile jim nkdo jen nco vytkne. Ne mme se p r o t i b e z p r v b r n i t i , kdyby nm trpliv snen kivdy s p e k o d i l o n e p r o s p l o . N epatrn urky si nem me vmati, ale proti pedhzce tkho provinn se mme brniti. (Sv. Fr. Sal.) Stedn cesta jest vdy nejlep.

e odp ou tm e sv m tupitelm, dvme n a jevo tm, e se na nich n e m s t m e , nbr se k nim ptelsky chovme a jim dle monosti d o b e i n m e .
K rsn pklad nm dv Josef Eg, ; nemstil se objmal a lbal je a zahrnoval je dary. Tak krl David nebot se na nm nemstil. Odpoutme-li my rdi tm, tak Bh nm rd odpout nae hchy. Vzpomeme na (Viz tak pojednn o lsce k neptelm na str. 22.) na svch bratch, odpustil Semejovi, kdo nm ukivdili, 5. prosbu Otene.

Z a rm o u c e n titi meme, ukazujeme-li jim srdenou a s t , hledme-li je p o t i t i nebo p o m h m e - l i jim v nouzi.

189

Osvdovn asti na njakm netst nazvme k o n d o l e n c . T i t i meme blinho takto: Chud a neastn tme poukazovnm n a prozetelnost bo a na radosti nebesk, hnky poukazovnm na milosrdnost bo a p. Nejlechetnji vak jedn, kdo blinmu v n o u z i p o m h . Takto potil Kristus matku mldence Naimskho a ob sestry Lazarovy. Zrmutek jest n e m o c m y s l i a proto kod lovku. (Psl. 25. 20.) Kdo t zarmoucen, kon podobn skutek jako ten, kdo peuje o nemocn. (Sv. eh. Vel.) tcha v zrm utku podob se d e t i za doby sucha. (Sv. Chrys.) Jest velikou tchou zarm oucenm u, m-li jen nkoho, kdo s nm upm n ct. (Sv. Ambr.)

Modlitba za iv a zem el jest B o h u v e l m i m i l . Tato modlitba prospv zrove jim i nm. Bh zvlt chce, bychom se modlili za sv rodie a dobrodince, dle za papee, panovnka, biskupa, duchovnho sprvce, konen i za sv neptele. (Luk. 6. 28.)
Sv. Pavel prav, e jest dobr a bohumil modliti se za vecky lidi, zvlt za krle a za vrchnosti. (1. Tim. 2. 3.) Dle prav Psmo s v .: Svat a spasiteln jest mylen, modliti se za zemel, aby byli vysvobozeni od hch svch." (2. Mach. 12. 46.) Prosme-li za jin u Boha, nejen, e nieho nepozbvme, nbr daleko vce zskvme. (Sv. G ertruda.) Modlitba, kterou konme za jin, r o z m n o u j e n a e z s l u h y . (Sv. Fr. Sal.) Rovn takov modlitba svolv na ns p o e h n n b o . To vidti z velikho vtzstv, jeho dobyl Juda Makkabejsk na Nikanorem. Juda dal toti ped tm obtovati obt za padl vojny. (2. Mach. 15.) Jen e modlitba nem pro jin vdy tho uitku. Kdy si sv. Gertruda stovala, e nepozoruje dnho polepen na lidech, za kter se modl, pravil j K ristus: dn vrn modlitba nezstv bez uitku, teba zpsob, jm se jej inek jev, zstal lovku tajnm ." P k l a d y takov pmluvn modlitby: Abraham se modlil za Sodomu, Moj za svj nrod, kesan za uvznnho Petra. I K ristus se modlil pi posledn veei za sv uennky a za celou crkev, na ki pak za sv neptele. Kdy P n trvil noc na modlitbch, nemodlil se, by sm neho obdrel, nbr by vyprosil neho pro tebe." (Sv. A mbr.) Vykupitel tedy tob dv nejkrsnj pklad. Pomni tak, e v O t e n i se modlme za v e c k y lidi; nebot km e: Chlb n vezdej" a t. d.

III. Na skutcch milosrdenstv maj po dl i ti. kte bu penzi nebo podobnmi vcmi napomhaj k jejich konn.
Jestlie lovk sastnnm se na zlm skutku stv se zodpovdnm za onen zl skutek a dopout se t. zv. c i z h o h c h u , tedy dojista i po dlem na dobrm skutku bude astnm podobn zsluhy jako onen, kdo jej vykonal. Duchovn skutek milosrdenstv konaj tedy na pohanech i ti, kte penzi podporuj missione, jak in astnci na dle en vry. (Viz o tom ku konci dlu III.) Missione meme podporovati i sbrnm p o tovnch znm e k; ned to velik prce a nestoj to nkladu. Tyto znmky maj cenu jen potud, pokud se prodvaj pro s b r k y ; tyto sbrky znmek kupuj rodiov dtem, by se lpe uily zempisu. Rovn se uv znmek

 190

ku vyzdobovn s t n a k sestavovn obraz. Tak jist len kesanskch kolnch brat v Cchch sestavil obraz veee P n od Leonardo da Vinci ze 1 2 0 00 potovnch znmek vech zem. Jsou tak znmky, za kter se plat pro jejich v z c n o s t a s t a r o i t n o s t i tisce marek. (Od r. 1849 bylo v obhu na 2 1 .0 0 0 rozlinch potovnch znmek.) Obyejn potovn znmky z naich psan maj vak cenu jen tehdy, je-li jich na k i l a . Jeden kg. (t. j. 1 3 .0 0 0 1 5 .0 0 0 neodlepench nebo 2 2 .0 0 0 2 4 .0 0 0 odlepench) obyejnch potovnch znmek stoj asi 1 kor. Znmky tyto pak maj cenu tak je n tehdy, n e j s o u - l i pli p e z n m k o v n y a jsou-li jejich o k r a j e n e p o r u e n y . Potovn lstky, oblky a kov oblky s vytitnmi znm kami musej se zaslati cel. B. 1890 povstal v knskm semini v L u t t i c h u spolek pro sbrn potovnch znmek (Briefm arken-Liebesw erk ) ve prospch missi Africkch. Za 10 let (od 1 8 9 0 1900) bylo nasbrno na 3 0 0 mill. potovnch znm ek; ist vtek obnel 6 3 .0 0 0 marek. (Fililka tohoto spolku jest v kltee Urulek ve W urzburku v Bavorsku.) F a r S t e i n v mst Siggen ve W rtenbersku zaplatil za 18 let asi za 80 cent potovnch znmek a p. na 7 0 .0 0 0 marek a tm podporoval na 100 missi a vykoupil 600 pohanskch dt. Sbrej i ty, a Bh ti jednou tuto ne patrnou nm ahu od m n ! Zaslej potovn znmky vdy jen ve velikm mn ostv a vypla vdy potovn; nebo by se mohlo stti, e by pjemce musil platiti vce potovnho, ne-li za ony znmky stoj. Tm by se m issionm nepomohlo, nbr ukodilo.
IV. Kterak m me k o na ti s k utk y m ilo srd en stv ?

1 . Almuny nem m e dvati z ohled pozem skch, sice neobdrme od Boha dn odmny.
Kdo svmu blinmu dobe in jen proto, aby jej lid vidli a chvlili, ten obdrel ji na zemi svou odplatu (Mat. 6, 1 .); rovn i ten, jen in blinmu dobe, by mu to z a s e oplatil. (Luk. 14. 12.) Proto prav Spasitel: Dv-li almuny, a n e v l e v i c e t v , co i n p r a v i c e " (Mat. 6. 3.), t. j. m se chovati tak, jako bys o sv almun ani nevdl. Proto vtina svtch d v a l i a l m u n u t a k , a b y n e b y l i p o z n n i . Sv. Mikul biskup ( f 342) hzval chudkm v noci alm unu o k n em ; krl Vclav esk ( t 936) nosval v noci alm unu do chudch c h a tr ; podobn inili i jin svati. m men odmny se nm dostane na zemi za skutky milosrden stv, tm vt odmna ns ek po smrti. Proto mme radji prokazovati dobrodin lidem takovm, k t e n m h o n e m o h o u o d p l a t i t i: chudm, slabm, chromm, slepm ; tak toho d Spasitel. (Luk. 14. 13.) Nesmme tak poadovati d n c h d k . Dobroinnm lidem vede se mnohdy jako B o h u : klid nevdk. N maj pece, jak to Bh in, i nevdnm lidem dobrodin prokazovat i. Prv v tom zle milosrdenstv.

2. Blinmu mme dobe initi k vli Bohu.

Ohled na Krista m tedy bti pohnutkou, kter ns pud k dvn
almuny. Svat dvali almunu proto, e vdli, e s a m m u K r i s t u dle slov Kristovch. Cokoliv jste mch nejmench, mn jste uinili!" (Mat. 25. 40.) byl za dvjch dob na mnohch nem ocnicch a co in chudm u, in uinili jednom u z b rat Proto velmi, phodn chudobincch nadpis:

191

Christo in pauperibus, t. j . : tento dm jest vystavn K ristu, jen ije v chudch. Jist zbon biskup kval, kdykoliv jej nkter chudk prosil o almunu : J e o p t p i c h z k e m n v osob chudka. Proto prvem sv. Maria Mag dalena z Pazzis dvala skutkm milosrdenstv pednost ped m o d l i t b o u ; k vala ; Rozjmm-li, pomh mn Bh ; inm-li vak blinmu dobe, pomhej mn Bh ; nebot co inm blinmu, povauje Bh tak, jako bych to inila je m u .

3. Mme svmu blin mu pom hati rychle a s la sk a vou tv.

Nemme s almunou odkldati na zejt, meme-li ji ihned dti. (Psl. 3. 28.) Dvakrt dv, kdo rychle dv. Kdo kon milosrdenstv, i to s v e s e l o s t . (m. 12. 8.) Veselho drce miluje Bh. (2. Kor. 9. 7.) Proto nemme chudkovi i n i l i d n c h p e d h z e k . (Eccli. 18. 18.) Kdo si na chudka hrub vyjd, podob se lkai, jen nem ocnmu, kter hled u nho pomoci, jet novou rnu zasazuje. Tak se nem me c h u d k a n a p e d d l o u h o v y p t v a t i, ba mme nuznm u sami ze sebe pomoci a ani neekati, a ns bude proiti. Konen nemme se ped chudky z amkati. Sv. Jan alm unk, patriarcha Alexandrijsk, kza l : Dovoluje-li nm Bh, bychom m u kad okamik sv prosby pedneli a je-li ochoten 'kad chvle jim vyhovti, tedy vru tm vce se slu, bychom my, jen jsm e prach a popel, ku svm bratm a sestrm ihned ochotnmi se ukzali. (Meh. IV. 101.) Csa Rudolf Habsb. kval: ..Ke mn me kad pedstoupiti, nebot nestal jsem se krlem na to, abych se zavral.

4. Nemme blinmu dvati v c b e z c e n n c h docela p a t n c h a k o d l i v c h .

nebo

Kdo d chudkovi zkaen jdla (z nich me onemocnti) nebo zcela roztrhan aty (jich u neme nositi), nedv almuny, nbr me dle okolnost zasluhovat! i trestu. Kdysi prosil chatrn odn lovk jistou dobro srdenou pan o k o i l i . Pan poruila dvece, aby mu donesla koili. D veka donesla docela roztrhanou koili. T u pravila pan: Dones pece lep koili; pova, jak bych s e m u s i l a s t y d t i, a by P n Je v d e n s o u d u tuto koili vem lidem ukzal."

5. Almunu meme dvati jen ze svho n a d b y t k u .

Nikterak vak se nemusme olupovati o to, eho je nm teba k i v o b y t nebo ke s l u n m u i v o t u d l e n a i c h p o m r . Kristus prav: Z nadbytku dvejte c h u d m / (Luk. 41. 41.) Theologov mn, e sta, dme-li n a almunu 2 procenta z ronch spor. Kdyby to inili vichni bohi, bylo by chudm znan spomoeno.

6. Almunu smme dvati jen ze s v h o majetku a sice jen takovm lidem, kte jsou o p r a v d u c h u d o b n nebo nemohou pracovati.
Mnoz mysl, e mohou alm unu dvati na ciz e t; jednom u berou a druhm u to dvaj. Takov almuna, na kter lp bezprv, jest ohavnost ped Hospodinem. (Sv. Aug.) Kdo tedy m dluhy, a r a d j i msto almuny z a p l a t d l u h y . Spravedlnost m pednost ped dobroinnost.* (Sv. Aug.) Bylo by velikou nespravedlnost, jednom u odv vzti a jinm u chudkovi jej d ti; prv tak nespravedlivo jest dvati alm unu z toho, co jsm e jinm u

192

dlu ni. (Sv. Chrys.) Kdo dv almunu z cizho majetku, podob se lupii nebo zlodji, jen u soudu n a b z soudci s t s v h o l u p u , by si jej naklonil; tm soudce jen jet vce na sebe rozhor. A ty se domnv, e si naklon Boha, dv-li z nespravedlivho majetku alm unu? (Sv. Aug.) Kdo vak dv alm unu znmm o p i l c m a p o v a l e m , m podl na jejich hch. Ne lep jest chybovati v milosrdnosti ne-li chybovati v ps nosti ; nebot kdy hospod jest tak dobroinnm, nesm jeho rozdava bti sk o u p m / (Sv. Chrys.) Nikterak vak nesmme lovku v pravd potebnmu odepti almuny proto, e je s n a d h n k . Zda-li i my hnci nedo stvme od Boha m noho alm uny? Milosrdn se m podobati pstavu. Jako pstav pijm bez rozdlu vecky utonul, tak i ty nem souditi a potu poadovati od tch, kte utonuli v bd, nbr je m z netst zachrniti. (Sv. Aug.)

7. Dvaj ce almunu mme d v a t p e d n o s t pbuznm, svm souvrcm a lidem, kte jsou chud.

svm

Sv. Pavel ns napom n: Dobe ime vem, zvlt vak svm souvrcm . (Gal. 6. 10.) Sv. Aug. prav: Neme-li pomoci vem, tedy mus pispti nejprve tm, kte jsou s tebou eji spojeni. Ne nesmme hodnm chudkm odepti almuny proto, e jsou j i n h o n b o e n s t v , jin n r o d n o s t i nebo e jsou nai neptel. Mme. se podobati milosrd nmu Samaritnu. Kdysi zastal zbon patriarcha Agostini z Bentek ( f 1892) na ulici placho mue. Tzal se ho, co mu chyb. Mu e k l: Zena m tce stn , a j nemm penz, abych mohl zavolati lkae, ba nemm ani penz na olej; n emocn mus leeti ve tm . P atriarcha p rav il: ..Zaved mne do svho pbytku." I ekl onen mu zaraen: Ale j jsem id a tak moje ena jest id o v k a/ P atriarcha odvtil: To nic nedl. Vichni jsm e dtkami jednoho B oha.'1 Navtvil ony manele a dal jim hojnou alm unu. (W arn sdorf. Hausbl.)
V. Jak uitek nm pinej skut k y m ilo s rd en stv ?

Kdo kon skutky milosrdenstv, in si B o h a s v m d l u n k e m . Vdyt co dvme chudm, dvme dle vpovdi Kristovy (Mat. 25. 10 .) Bohu. Bohu tedy na rok pjujeme, dvme-li a lm u n u / (Sv. Chrys.) Pjen vak Bh vrac opt s velikmi roky. Proto prav Psmo sv .: Na rok Bohu dv, kdo se nad chudm sm ilovv/ (Psl. 19. 17.) Almun a jest tedy n e j b e z p e n j j i s t i n o u , kterou si meme na roky uloiti.

Almunou dochzme o d p u t n h c h :
h n k toti dochz milosti ltost, s p r a v e d l i v pak do chz odputn hch vednch a asnch trest za hchy.
Proto prav K ristus: B l a h o s l a v e n m i l o s r d n , n e b o t m i l o s r d e n s t v d o j d o u / (Mat. 5. 7.) Jako voda uh ohe, tak almuna shlazuje hchy. (Sir. 3. 33.) Proto rad sv. Ambro hnkovi : Vykup se svmi penzi. Tou radu dv Daniel Nabuchodonosorovi. (Dan. 4. 24.) Hnk dochz za almunu milosti pomhajc, kter jej ponenhlu pivd k polepen. Dej Kristu (vlastn chudm, v nich ije Kristus) po krm u pozemskho a on ti d za to pokrmu nebeskho. (Sv. Aug.) Mnoz lid doshli almunou neobyejnch milost. K o r n e l i u s , pohansk setnk v Csarey, doel velikch milost za sv alm u n y ; Bh jej pouil

193

andlem a hlasatelem vry, sv. Petrem . (Sk. 10.) Nevreck bsnk K l e m e n t B r e n t a n o ( f 1842) dobyl si svou velikou tdrost k chudm milosti vry ; prozetelnost bo pivedla jej k lku Kateiny Emmerichov v mst Dlmen, kde se pln o b rtil; pozdji napsal vecka vidn Kateiny Emmerichov a zpsobil tm nesm rn mnoho dobrho. Milosrdn tedy prokazuje dobrodin sv vlastn dui." (Psl. 11. 17.) Almuna ns tedy chrn tak od v n smrti. Proto archandl Gabriel prav Tobiovi: Almuna od velikho hchu i od s m r t i vysvobozuje a nedopout dui jiti do temnosti." (Tob. 4. 11.) Kdo uinil chuasovi dobr den, nepozn zlho dne. (Sv. Chrys.) Bh n e dopust, aby lovk, kter kon milosrdenstv, zah y n u l; popeje mu asu i milosti k obrcen. (Sv. Aug.) Nikdy jsem neslyel, aby nkdo, jen ve svm ivot rd konal milosrdenstv, zemel neastn; nebot takov m mnoho pmluvc. (Sv. Jeron.) Spravedliv dochz almunou odputn asnch trest za hchy; ukracuje si tedy oistce. Sv. Tom. Aq. mn, e alm una m vt moc dostiinnou ne-li modlitba a pst.

Bh rozmnouje n m a j e t e k a dv nm z d r a v a tst.
A l m u n a n e o c h u z u j e l o v k a . P smo sv. p rav : Kdo nchyln jest k milosrdenstv, p o e h n a n bude. (P sl. 22. 9.) tdrm u B h rozm nouje majetek. Kdo jest t d r m k chudm, k tom u Bh jet tdejm . . (B ell.) Poehnn bo o b o h a c u j e . (Psl. 10. 22.) Majetek lovka tdrho podob se pram enu nikdy nevysychajcmu. Dme-li u p r a m e n e piti znivmu, voda se ihned zase nahrad. Podobn jest, dvme-li ze svho majetku chudm . (Sv. Klem. AI.) Proto ujiuje B h : Kdo dv chudm u, nebude mti nouze." (Psl. 28. 27.) Sm Kristus prav: Dvejte, a bude vm d n o . (Luk. 6. 38.) tdrou byla v d o v a v S a r e p t k Eliovi. Proto tak m nohem vce j bylo vrceno, ne-li dala Eliovi; nebo mouky a oleje j neubvalo, dokud trval hlad. (3. krl. 17. 14.) Krsn jest, co se vypravuje o s v. J a n u z B o h a (f 1550) a o lechtici v Granad. Tento dal sv. Janu znanou alm unu a jet t den piel pevleen za ebrka zpt k nm u a obdrel tut almunu. Onen lechtic dal pak sv. Janu l Okrt tolik a byl jeho nejvtm dobrodincem. Podobn in i Bh. (Spirago, Pkl. str. 136.) Dme-li nco z toho, co nm Bh daroval, chudm, bude to opt s velikm ziskem nam majetkem." (Sv. Chrys.) O e e m e - l i s t r o m , roste tm vce; tak i bohi jet vce bohatnou, oezuj-li sv poklady, t. j. jsou-li dobroinnmi. (Sv. Bonav.) Kdo rd dv, tom u s e s p e n e d o s t v c h u d c h ne-li prostedk, jimi by chud podporoval. (Sv. Vine. z Paula.) Sv. Jan Almunk, jen pes to, e byl velmi tdrm, vdy ml dosti statk pozemskch, zvolal pr k d y si: O mj Boe, uvidme, kdo dve p e sta n e ; zda-li ty pestane mn dvati statky pozemsk, nebo j rozdvati je chudm ." (Meh.) Sv. Paula, akoliv mla 5 dt, pece dvala hojnou alm unu. Kdy ji jej pbuzn za to krali, pravila: Nejbohat d d i c t v , kter mohu svm dtem zanechati, jest po ehnn nebesk, kter almuna na ns svolv." Sv. Chrysostom prav: Poehnn, kter spov na almun, jest nejvt statek, jej lze zanechati svm ddicm .8 tdrm u dv Bh zdrav t lesn . Ponvad T o b i dval tolik almuen, poslal Bh na zemi archandla Gabriela, aby Tobie

2. ho j

Almunou dosahujeme poehnn bo

194

uzdravil. (Tob. 12. 14.) Mrtv T a b i t h a v Joppe byla za svou velikou tdrotu od P etra vzkena z mrtvch. (Sk. 9. 36.) tdr m tstDavid vol: Blahoslaven, kdo nad chudm a nuznm se rozpom n; v d e n z l osvobod jej Hospodin," (Z. 40. 1.) Bh toti splc stejn stejnm. V o j e v d c e id, J u d a makabejsk, poslal do chrm u Jerusalmskho 1 2 .0 0 0 drachem stbra, aby byla konna obt za padl v bitv. Brzy potom thl na Jerusalm syrsk vdce Nikan or s ohrom nm vojskem, ale Juda jej pemohl, akoliv ml jen 3 0 0 0 vojk; 5 zcch mu toti bojovalo s nm a hrzou naplnilo neptele. T u vidti, jak poehnn pinej skutky milosrdenstv. (2. Mach. 15.)

Ne odmna pozemsk nepichz vdy.

Byt i odmna pozemsk nepila hned, pijde jedn ou pece. Z r n k o o b i l n na poli tak hned nekl a nepin h n ed rody. Sofronius, bisk. jerusalmsk, vypravoval pamtihodn ppad o dvou manelech. Zena byla kesanka, mu pak pohan a lichv. Zena mu radila, aby pece jednou uloil penze na roky u Boha kesanskho; nebot u nho pr dostane n ej vce rok, I dal, aby jej ena zavedla k Bohu kesanskmu I vedla jej ke brn chrmov a ukzala mu na chud se slovy: Tito jsou vyslancov Boha kesanskho. D-li jim, jest to, jako bys dal sammu Bohu kesan skmu." Mu tedy rozdal chudm 50 stbrk. Po tech mscch vak ekl en: Kdy pak tvj Bh zaplat? Pli dlouho mn odkld se zapla cenm. Zena pravila, e splacen jist pijde. Jet tho dne koupil mu na trh u r y b u a dal ji pipraviti k obdu. Kdy ena rybu otevela, nalezla v n leskl d r a h o k a m , jako kdysi Petr nalezl v stech ryby zlat penz. (Mat. 17. 26.) Klenotnk jej koupil za 3 0 0 stbrnch. Tato udlost ohromila mue tak, e se dal poktiti a pln zanechal svho hnho emesla. (Spirago, Pklady str. 137.)

3. Almunou dochz spravedliv o d p l a t y vn.

Spravedlivm se nazv ten, kdo jest ve stavu milosti posvcujc. Csa Ludvk II. Nmec zbloudil kdysi na hon. (8 5 5 .) Pozd veer piel na jistou faru a prosil zbonho knze W u l f h e l m a o nocleh. Tento pijal laskav neznm ho hosta, pohostil jej a dal mu pipraviti loe. Druh den se neznm cizinec rozlouil. Za nkolik nedl piel najednou vzneen pn a donesl knzi velik psan zapeetn csaskou peet; v nm bylo jm eno vn knze W ulfhelm a biskupem v Mnsteru. (Spirago, Pkl. str. 137.) Hle, tak i nebesk krl odmn t za tvou alm unu zpsobem, jej bys ani nepovaoval za mon! Almuna se podob z r n vysetmu na pole; nepi chz na zmar, nbr vyrst z nho bohat osen. (Sv. Chrys.) M r a v e n e c shromauje na zimu ; dv-li almunu, tedy shromauje pro onen svt. (Sv. Aug.) Nebe jest obchod; lovk dv pomjejc, Bh vak mu za to dv vn. (Sv. Chrys.) Vn meme vymniti za asn, vn meme koupiti za asn. (Sv. Chrys.) tst o b c h o d n k zle v tom, e draze prodvaj, co lacino nakoupili. Takov tst mme m y; za malikost v tomto ivot, za kousek chleba, za obnoen at, ba i za hlt vody meme si zakoupiti nebe. (Sv. Chrys.) Kdy E v r o p a n objevili Ameriku, dvali jim domorodci za bezcenn vci zlato a stbro, Hle, i Bh ti dv za bezcenn

195

- -

vci vn statky. Dvej tedy chudm, eho nem e podreti, abys obdrel, eho neme ztratiti." (Sv. Aug.) Ji zde na zemi mme z almuny blah pocit. Jist jinoch piel se svm vychovatelem k lesu, u nho bos rolnk o r a l; boty jeho stly u lesa. Jinoch je spozoroval a chtl je schovati. Ne vychovatel mu poradil, aby radji do kad boty dal nkolik penz a pak aby z dlky pozoroval, co bude rolnk dlati. Jinoch poslechl. Brzy na to rolnk dooral a obouval si boty. Ponvad jej tlaily, vyzul je a prohlel. Kdy vak spozoroval penze, padl na kolena a dkoval Bohu, e prv v nejvt nouzi mu poslal pomoc. Prosil Boha o poehnn pro svho do brodince. Jinoch, jen to vecko vidl, pravil dojat ku svmu uiteli: Tak blahho pocitu jsem jet neml ve svm ivot. (Spirago, Pkl. str. 137.) Nen mono, aby due toho, jen prokazoval milosrdenstv lidem potebnm , zmtna byla zrm utkem a nepokojem." (Sv. Chrysos.)

4. Almunou dochzme rychlho v y s l y e n modl i t eb.

svch

Bh nestv se nim tak pstupnm, jako almunou. (Sv. eh. Naz.) Tobi dal synu svmu toto napom enut: Neodvracuj tvi sv od dnho chudho: nebo tak bude, e ani od tebe nebude odvrcena tv bo. (Tob. 4. 7.) Vimnme si, co ekl andl K orneliovi: Tv modlitby a tv almuny vstoupily ped tv bo. (Sk. 10. 4.) Chcete li, aby Bh vyslyel vae voln, pak vyslyte tak voln chudch. (Sv. Tom. Vili.) Almuna tak jako pst jest k d l e m modlitby. (Sv. Aug.)

5 . Almunou si zjednvme ptelstv chudch; oni s e se pak za ns modl, a jejich modlitba m velikou slu.
Tak podporovali nejstar ze id prosby pohanskho setnka v Kafarnaum, jen vystavl idm synagogu ; Kristus ihned vyhovl jejich prosbm. (Luk. 7. 3.) Chud v Joppe prosili za Tabithu ; P etr ji tak hned vzksil. (Sk. 9. 39.) Jak Bh ujiuje, modlitba chudch bu de vdy vyslyena. ( . 21. 25. 68. 34.) Nejvce vak se modl chud, a pijdou d o n e b e . Proto ns napom n K ristus: ite sob ptely z mamony nepravosti, aby, kdy byste zhynuli, pijali vs do stan vnch. (Luk. 16. 9.) Proto n e propoutj dnho chudho bez alm uny! Ji pohan, msk csa T i t u s ( f 81, po Kr.) povaoval za ztracen kad den, ve kter neudlil almuny.

O povinnosti vdnosti.
Spasitel prav: Lep jest dvati ne pijm ati. (Sk. 20. 35.) To pochz odtud, ponvad, kdo dv, m nroky na odmnu od Boha, kdeto ten, kdo obdrel, nem pijetm daru zsluhy, nbr jest zavzn k dkm .)

1. Kdo pijal dobrodin, jest zavzn d k e m nejprve Bohu a pak svmu dobro dinci; nebo B h c h c e , bychom byli vdni za pi
jat dobrodin.

196

Tobi jest vzorem vdnosti; po svm uzdraven dkoval nejprve Bohu a pak ukzal, svou vdnost prvodci. Bti v d n m znam en: do brodin u z n v a t i a h l e d t i s e o d m n i t i dobrodinci. Bh ch ce, abychom byli vdni za pijat dobrodin. (1. Tess. 5. 18.) Vdy K ristus ml za zl 9 u z d r a v e n m , e mu nepodkovali. (Luk. 17. 17.) Bh si asto stuje sty prorok na nevdnost lidskou; prav: Vl zn svho hospode a osel zn jesle pna svho; ale nrod mj israelsk nechce m ne znti. (Is. 1. 3.) Sv. Pavel napom nal kesany velmi asto ku vd nosti. (Kol. 3. 1 5 .; Efes. 5. 20 .) Bh uinil tlo lidsk ze z e m , nikoliv ze vzduchu, ze zlata, m ram oru nebo drahokam . Chtl toti, aby se lovk uil vdnosti od sv matky zem, jeto toti zem obdren semeno roz mnouje, eho u vzduchu, zlata a t. d. nen. (Sv. Ambr.)

V prvn ad nle dk B o h u , ponvad kad dobr dar pichz od Boha.

Sv. Jakob prav: Velik dn vborn a kad dar dokonal s hry jest od Otce svtel. (Jak. 1. 17.) Lid jsou jen sluebnky a nstroji bo m i; proto jim nle dk a na druhm mst. Kdykoliv K r i s t u s ob drel njak dobrodin od Otce nebeskho, ihned vzhlel k nebi a pravil : Ote, velebm T ebe, nebo Ote, dkuji T o b . T ak uinil na p. pi vzken Lazara. (Jan 11. 41.) Nikdy tak nevstal od stolu, aby nebyl po dkoval svmu O tci; vzpomeme na posledn veei nebo na jeho ponn v Emausch. Podobn inili svati. David vol: Cm se odplatm Hospodinu za vecko, co uinil m n ? (Z. 115. 3.) P rvn slova, kter slep T o b i po svm uzdraven promluvil, byla: Dobroem T, Pane Boe israelsk, neb tys mne potrestal a tys mne uzdravil." (Tob. 11. 17.) Kdy N o e z archy vystoupil, prvn co uinil bylo, e pinesl Bohu obt. (1. Moj. 8.) Kdy K o l u m b u s na sv vzkumn cest spatil pevninu americkou, chvlil Boha a na podkovn nazval ostrov Q uanahani, na nj nejprve vstoupil, Sv. Salvator (t. j. Vykupitel) a postavil tam k. (1492 .) Csa Frantiek 1., obdrev zprvu o astn bitv u Lipska, ihned ped svm lidem padl na kolena a dkoval Bohu. (1813.) Zvykni si kati po obdrenm dobrodin: D k y B o h u " . (Deo g ra tia s) Tato slova pr velmi asto kvala Matka bo. Tchto slov se ode dvna uv pi mi sv. Nebo kej chvalozpv : S l v a O t c i i S y n u * a t. d.

Na druhm mst nle dk dobrodinci l i d s k mu .

Mimo Boha nle dk i naim lidskm dobrodincm . D a v i d , jen mnoho dobrho pijal od J o n a t h y , dal po jeho smrti pivsti jeho ch ro mho syna, til jej, prokzal mu mnoho dobrho, jdal s nm spolen a vrtil mu vecky pozemky Saulovy. (2. Krl. 9.) Kdy David bojoval proti svmu nevdnmu synu, ml bdu ve vem ; i donesl m u jist SOlet staec potebn ivobyt. David jej chtl za to vzti s sebou do Jerusalm a a prokzati mu za to n a konci jeho ivota jet hojnost dobrho. Ponvad pak staec pro sv vysok st dobrodin onoho nepijal, vzal krl s sebou jeho syna a prokzal mu mnoho dobrho. Jet ped svou sm rt napomnal svho syna alomouna, aby nezapomnl na syna onoho starce a aby jej nechal jisti u svho stolu. (3. Krl. 2. 7.) Tobi chtl dti svmu prvodci polo vici donesench penz. (Tob. 12.) I nerozum n z v a t a jsou vdna. V m byl kdysi uprchl otrok Androklus pedhozen lvu v am fitetru; ale

197

lev se lsal k otrokovi. I uasl lid ; jet vce uasl, kdy uslyel, e tento otrok onomu lvu v jedn jeskyni v Africe vyhojil bolavou nohu a e pak 3 leta bydlel s nm v jedn jeskyni a od nho dostval potravu. Otrok dostal ihned milost. (Spirago, Pklady str. 141.)

2, Za vdnost dostv se nm novch do brodin, ale za nevdnost ocitme se v bd.

V d nost nm zjednv novch milost a poehnn boho. To vidme na obti N o e m o v ; sotva Bohu pinesl obt, obdrel nov zaslben a duhu jakoto zruku jejich. (1. Moj. 8 . - 9 . ) Rolnk seje zrn do rodn zem, ponvad v, e odtud obdr hojnou rodu. Podobn in Bh. Bohu nen nic milejho, jako vdnost za prokzan dobrodin." (Sv. Chrys.) Dky za pijat dobrodin in lovka z p s o b i l m , b y o b d r e l j e t v t d o b r o d i n . (Dion. Cart.) Vdnost jest cesta, na kter dochzme pomoci od Boha. (. 49. 24.) Dk jest p r o s b o u za nov dobrodin. N evd k pin bfdu. Kdy kdysi, kroupy zniily rodu a otec nakal, pravil m u jeho syn: Bh se snad na ns hnv, e se p i s t o l e nem odlm e. Syn ml pravdu. N e v d k ucpv pram en milosti bo. (Sv. Aug.) Nezasluhuje dnho novho dobrodin, kdo neum 'podkovati za obdren dobrodin. (Sv. Tom. Aq.) Nevdk jest neptelem milosti a spsy. (Sv. Bern.) Kdo dobr odplc zlm, od toho se netst nevzdl. (Psl. 17. 13.) Due vdn in si Boha svou ptelkyn, nevdn se zmocuje bel. (Sv. Klem. .) Nevdk jest znmkou hrubosti a patnosti. H rub lid dobrodin neuznvaj a splcej docela dobr zlm. Ponaj si jako pes do vody padl, jen svho zachranitele koue do ruky. Nevdnm byl na p. A c h i t o p h e l , jen jdal s krlem Davidem u jednoho stolu a od nho obdrel mnoho dobrodin. Tento mu dal se potom na stranu odbojnho Absolona, nad m David hoce bdoval. (. 54. 13.) Kdo jest nevdnm k lidem, tm nevdnjm jest k Bohu. Nebo kdo nemiluje svho bratra, jeho vid, kterak me m i lovati Boha, jeho nevid. (1. Jan. 4. 20.) Nevdn lid jsou vtinou tak bezbon. Dkuj tedy Bohu povaje pokrm u, po optnm uzdraven, po astn pestl zkouce, po dosaen lepho msta, po astn ni, po vy svobozen z njakho netst, na konci roku (proto se kon pobonost na sv. Silvestra) a t. d. B y t b y l d a r s e b e n e p a t r n j , vdy m bti vdnm. Kdo si nev mla, nezasluhuje vtho dobrodin.

3 . Nicmn vak kad dobrodinec mus bti pipraven na nevdk lidsk.

Nevdku se doili p r o r o c i , S p a s i t e l a sv. a p o t o l o v . K o l u m b u s , objevitel Ameriky, byl uvren do pout jako nejvt zloinec. Ji v pohanskm starovku vichni hrdinov klidili nevdk. Znm velic voje vdcov z vlek perskch (kol. r. 480 p. K r.): A r i s t i d e s , M i l t i a d e s a T h e m i s t o k l e s , kte kolikrte svou vlast zachrnili ped zhubou, byli kiv obalovni a od svch spoluoban do vyhnanstv poslni; F o k i o n , jen 4 5 k rt velel v bitv, musil jako 801et staec v A thnch vypiti i otrvenou, ( f 317 p. Kr.) Tot se pihodilo mudrci S o k r a t o v i . Teprve po jeho smrti uznali lid sv bezprv a stavli tmto lidem pomnky. Prvem s e k : N e v d k e m o d p l c s v t . " Kdo nyn klid nevdk, dostane tm vt odmnu od Boha.

198

O kesansk spr a v e d ln o s t i.

(Dobr skutky, cnost, hch, nepravost.) Posud jsm e jednali o vli bo (o pikznch). Dle se mluv o p l n n vle bo a o p e s t u p o v n vle bo. Plnnm vle bo povst vaj d o b r s k u t k y , pestupovnm vle bo pak povstv h c h . Optovnm dobrch skutk povstv c n o s t , optovnm hch n e p r a v o s t . Dobr skutky a hchy jsou kony p o m j e j c , cnost vak a nepravost jsou s t l m stavem due.

1. 0 dobrch skutcch.
1. Dobrmi skutky nazvme takov kony lidsk, kterm je slbena odmna od Boha, ponvad se srovnvaj s vl bo a jsou vykonny dobrovoln a s ohledem na Boha.
. Mravn dobrm " jest to, co jest Bohu milm, nebo-li, co Se Srov S vl bo. Bh toti jest p r a m e n e m a pvodcem veho dobrho ve svt a v z o r e m a nejvzneenjm . pedobrazem dobrho. Proto prav K ristus: Nikdo nen dobr, jedin B h . (Mar. 10. 18.) Dle toho tedy me bti mravn dobrm" jen to, co odpovd vli bo. kony vak, kter neodpovdaj v e v e m vli bo, nejsou dobrmi skutky. Kdo se tedy njak poetilosti nebo patnosti dopout v myslu, by tm ctil Boha, ne kon dobrho skutku. Kdyby se tedy na pklad nkdo zastelil, by odinil svj zloin; nebo kdo by dval almunu z cizho m ajetk u ; nebo kdo by se modlil, msto aby konal sv povinnosti, he a nekon dobrho skutku. S dobrmi skutky se m jako s v y s v d e n m ; je-li na vysvden jen z jedinho pedmtu patn znmka, ji n en vysvden krsn a k n e me postoupiti do vy tdy. A skutek, kter jen v jedinm sm ru neod povd vli bo, ji nen dobrm skutkem a Bh ho neodmuje. Rovn jest kon sm v sob dobr jen tehdy dobrm skutkem ", dje-li se d o brovoln. Tedy zloinci, kte v trestnici se musej psn postili, svm nedobrovolnm postem nekonaj dobrho skutku. Rovn ony kony, kter se nekonaj z ohledu na Boha, nbr jen z pohnutek pozemskch, nejsou dobrmi skutky. Na p. kte se dlouh as post, aby na sebe upo zornili a vyhrli szku, samo sebou nekonaj tm dobrho skutku. Nebo d-li nkdo alm unu chuasovi, kter jej ustavin obtuje, aby ml od nho pokoj, nekon sice patnho skutku, nehe, ale nen to pln dobr skulek. Jest to jen s k u t e k n e d o k o n a l e d o b r , jest to skutek p i r o z e n d o b r , ponvad vychz z pozemsk (pirozen) pohnutky. Ohledem na B oha rozumme na p. 1. ohled na vli bo, 2. lsku ke Kristu, 3. ohled na odplatu vnou, 4. bze ped trestem vnm. Takov p o hnutka je nezbytn, m li bti kon d o k o n a l e d o b r m skutkem, m -li bti skutkem n a d p i r o z e n d o b r m . Nsledujc podobenstv stj zde na objasnn: Je-li ltka o b a r v e n a n a c h e m , pak ji to nen obyejn ltka, nbr m vt cenu a dre se prodv. Tak i dobr skutek, kter

nv

 199

se nekon z ohledu na Boha, m cenu nepatrnou. Jedn-li vak lovk z ohledu na Boha, pak jest jeho skutek takka ji zbarven krv Kristovou, proto ped Bohem drahocennm a Bh jej odmuje. Z tohoto dvodu lovk Spravedliv kon mnoho d o b r c h s k u t k ; nebo spra vedliv (lovk ve stavu milosti) m vbec Boha a svj posledn cl stle n a mysli. Proto prav K ristus: Kad dobr strom nese dobr ovoce." (Mat. 7. 17.) Spravedliv se podob ratolesti, kter je spojena s rvou Kristem a proto nese ovoce. (Jan 15. 4.)

Kdo j e n z p o z e m s k c h p o h n u t e k toho kon nem ped Bohem ceny.

dobr kon,

Tak f a r i s e o v za as Krista Pna konali dobr zpsobem hodn npadnm, aby je lid vidli a c h v l i l i . Kristus han jejich skutky a p ra v : Vzali odplatu svou. (Mat. 6. 2.) Kdo na p. dv alm unu, aby ho novin y chvlily, aby mu lid svil njak ad a p., nekon dobrho skutku a nem prva na dnou odmnu. Takov skutky se podobaj velikmu, ale przd nm u balku, jen bude v den soudu poloen na vhu, ale nebude nic viti. (Spirago, Pkl. str. 144.) lovk hld na zevnjek, ale Bh hled na srdce. ( l. Krl. 16. 7.) Na smlen musme hledti, ne na skutek; tebas je dobr, nedje-li se k vli vn spse, nem ceny. (Sv. Aug.) Kdo pi dobrch skutcch hled svou vlastn est, jest zlodj, ponvad Bohu krade est a odnm mu, co mu nle. (Sv. B ern.)

Dobr skutek m ped Bohem tm. vt cenu, vt nezitnost a sebezaprnm jest konn.

s m

m jest men nadje na pozemskou odmnu, tedy m nezitnji lovk jedn, tm cennj jest dobr skutek. Kdo tedy in dobe takovm chudm, kte mu toho n e m o h o u o p l a t i t i, toho skutek jest-velikm ped Bohem, byt i byl v och lidskch nepatrnm ; vdy jen Bh byl jeho pohnutkou. (Sv. Fr. S.) Proto Spasitel doporuuje dobrodin prokazovati zvlt chudm , mdlm, chromm a slepm, kte se nem ohou odmniti. (Luk. 14. 13.) Bovn skutky, kter jsou vykonny s v t m pemhnm, maj vt cenu ne jin. Proto chvl Kristus nepatrnou alm unu chud vdovy vce, ne-li hojn obtn dary boh. (Mar. 1 2. 41.) Z tt piny poslunost Abraham a, jen svho jedinho syna na rozkaz bo hotov byl obtovati, velice byla pochvlena od Boha. (1. Moj. 22.) Vt nebo men cena dobrho skutku zvis tak na l s c e k Bohu. N epatrn skutek pro est bo, vykonan s myslem, bychom se Bohu zalbili, jest Bohu pjem njm, ne-li velik in, vykonan s men horlivost. (Sv. F r. S.) Bh nehled na velikost naich skutk, nbr na velikost lsky, s kterou je vy konvme. m vt lska, tm dokonalej jest skutek. (Sv. Jan z K .)

Bh nm doporuuje zvlt tyto dobr sk u tk y : modlitbu, pst a almunu.

Archandl jost lep, ne-li skutky toti jsou nevykopvaj ani Kristus ve svm Rafael pravil Tobiovi: Modlitba s postem a almun ou p o k l a d y zlata shromaovati. (Tob. 12. 8.) Tyto troje nebesk poklady, jich ani rez ani mol nekaz, ani zlodji nekradou. (Mat. 6. 20.) Tyto troje skutky zvlt doporuoval k z n n a h o e . (Mat. 6.) Za tyto skutky chvlil andl

200

setnka Kornelia. (Sk. 10 .) Modlitbou se rozum kad bo, zvlt pijmn sv. svtost, slyen me sv. a poslouchn P o ste m se nazv netoliko zdrovn se od jistch pokrm v jdle, nbr i kad potlaovn smyslnch dost, na p. zvdavosti, varovn se zbytench e, odepen si zbavy. Almunou nazvme kadou slubu, kterou prokazujeme blinmu, zvlt pak skutky tlesnho a duchovnho milosrdenstv. pohanskho kon pocty kzn. nebo jma potlaovn

Modlitba, pst a almuna nejvce vede k d o k o n a l o s t i , ponvad jim i se potlauje ve lovku troj zl dostivost; pcha, dost tla a dost o.
Modlitbou se potlauje pcha, postem dost tla (snaha po smyslnch poitcch) a almunou dost o (snaha po statcch pozemskch). Modlitbou, postem a almunou se tedy odtrhujem e o d v c p o z e m s k c h a tm vce se tedy pibliujeme Bohu. Prv tak, ale jet mocnji, psob ti evangelick rady. (Viz o tom na konci m ravouky!)

3. I n e j n e p a t r n j kony mohou se stti dobrmi skutky, konme-li je s myslem, bychom Boha ctili.
Midas, krl Frygie, prosil pr bohy za to, aby vecko, eho se dotkne, stalo se zlatm. To me v pravd uiniti kesan; nebot dobrm myslem stvaj se v pravd vecky jeho kony zlatmi a boskmi, t. j. nejv cen nmi a zslunmi. (Sv. Ans.) Proto nm pikazuje sv. P a v e l: Budto e jte nebo pijete nebo cokoli jinho inte, ite vecko ke cti bo." (1. Kor. 10. 3 1 .) Co plat o jdle a pit, plat o p r c i , z o t a v e n , o spnku atd. Lze tedy za den zcela snadno sta dobrch skutk vykonati. Ne nen teba, ped anebo pi kadm dobrm skutku dobr mysl vzbuzov a ti; posta obas jej vzbuditi. (Sv. Tom. Aq.) Proto vzbuzuj kad den rno d o b r m y s l a astji za den jej obnov. mysl jest to, dle nho se d cena dobrho skutku. To vidme na polben Jidov; p o l b e n , znmka to nejnnjho ptelstv, bylo v tomto ppad nsledkem zlho myslu nejhanebnjm skutkem. Dle t v e posuzujeme krsu tla, dle myslu dobrotu skutku. (Sv. Bern .) m jest u strom u k o e n , tm jest u skutku mysl. Je-li koen zdrav, jest strom krsn a plody jeho jsou dobr; je-li koen pokaen, pak ani devo ani ovoce nem vy. Podobn se m s myslem pi naich skutcch. (Rodr.) m jest z k l a d u domu, tm jest dobr mysl pi skutcch. (Sv. eh. Vel.) Panovnkovi pi vjezdu do msta mohlo by snad bti lhostejnm, kdyby vidl, e kvtiny a ratolesti nhodou se hzej na cestu ; ale nikoliv mu to neme bti lhostejnm, v-li, e jeho poddan mu tm ukazuj svou lsku. Tot plat i o naich roz manitch skutcch, kter konme z myslu, bychom Boha ctili. (Deh.)

4 Na konn dobrch skutk zvis spasen.

Bez dobrch skutk nen spasen. Sv. Jan K. pravil: Kad s t r o m , k t e r n e n e s e o v o c e , vyat a na ohe uvren bude." (Mat. 3. 10.) A K ristus: Ne kad, kdo mi k : P ane! P ane! vejde do krlovstv nebeskho, ale kdo pln vli Otce mho, jen jest v nebesch." (Mat. 7. 21.)

 201

Krlovstv nebesk trp nsil." (Mat. 11. 12.) Kristus v den soudn bude na ns poadovati dobrch skutk. (Mat. 25. 31.) Vzpome na podobenstv o n erodnm strom u fkovm (Luk. 13. 6.), o hivnch (Mat. 25. 14.) a o moudrch a nem oudrch pannch. (Mat. 25.) S pouhou poctivost (kter zle v tom, e lovk nevrad, nekrade, nepodvd, nedl dnch patnost) Bh se nespokoj. V posledn den budou mnoz poslni do ohn vnho ne proto, e by byli konali zl, nbr proto, e nekonali dobrho. (Sv. Jer.) Nedlati n ic dobrho jest tolik, jako dlati zl. (Sv. Chrys.) Nebe jest o d m n o u z a v y k o n a n o u p r c i ; kdo nepracoval, neme si slibo vat! dn odplaty. Kdybys ml sluebnka, kter by t sice neokrdal, proti tob se neprovioval, ale prci by zanedbval, nezahnal bys ho ? (Sv. Chrys.) man Kato nepijal dnho mskho obana, jen by neml na ruce m oz o l od tk prce. Podobn si pon Bh. Chce-li pijti k Bohu, pak hled, abys n e p i e l s m . (Sv. eh. Vel.) Kad lovk m ti ptele; prvn, toti penze, opout jej pi s m rti; druh, toti pbuzn, opoutj jej u hrobu; jen tet, toti dobr skutky, provzej jej a ped soudnou stolici bo. Proto prav Psmo sv. o m rtvch: Jejich skutky jdou za nim i. (Zjev. 14. 13.) Dobrmi skutky si tedy zajiujeme sp asen . (2. Petr. 1. 10.) Dobr skutky se podobaj bat, kter chrn msto ped neptely. Bh nm za nae dobr skutky propjuje daru v y t r v a l o s t i v dobrm, nebo upadne li pece do hch, siln m i l o s t i p o m h a j c , bychom se zase obrtili. (2. Par. 19. 3.) Vzpomeme na pokleslho Davida, k nmu poslal Bh proroka Natana. Vzpomeme dle na laskav pohled Kristv na pokleslho Petra.

3. Za dobr skutky dochz h n k milosti pomhajc, j je teba k jeho obrcen; s p r a v e d l i v dochz rozmnoen milosti posvcujc a blaenosti vn a odputn asnch trest za hch y ; r o vn jimi dosahujeme
v y s l y e n m o dlitby a asto i odplaty p o z e m s k .
Dobr skutky, kter kon hnk, napom haj k jeho obrcen. Kdy se nae polokoule v lt obrt ke slunci, jest u ns svtlo a teplo. Prv tak jest, kdy se hnk konnm dobrch skutk ode tvor odvrt a k Bohu se obrt; v jeho dui je stle jasnji a v jeho srdci tepleji. Takto zan ponenhlu nov ivot. Modlitba a sm rteln hch nem ohou se spolu snsti. (Sv. Teres.) Tot lze ci o postu a almun. To vidme na po hanskm setnku Korneliovi. (Sk.' 10.) Modlitba hnkova, akoliv nen z slunou, dosahuje milosti odputn. Tu slu nem modlitba snad p ro z s l u h y m o d l c h o se, nbr nsledkem zaslben boho. Kad, kdo pros, ob dr. (Sv. Alf.) Ne nedosahuje lovk ve stavu tkho hchu svmi dobrmi skutky dnch zsluh pro v n o st. R a t o l e s t nese hrozny jen tehdy, je-li ve spojen s rvou (Jan 15. 4.), ponvad mza z rvy mus do n prouditi. Tak tak jenom onen lovk nese ovoce pro vnost, kter je spojen milost posvcujc s Kristem a do nho tedy z Krista milost prou d. Ve stavu tkho hchu neme si lovk zskati zsluh o vnost, jako r o z b i t o u n d o b o u ani za nejvtiho det vody nezachytme. Ponvad tedy dobr skutky, kter kon hnk, nem aj na vnosti odmny, nbr

202

pispvaj pouze k jeho obrcen, nazvme je m r t v m i skutky". Ovem dobr skutky hnkovi z a d r u j mnoh t r e s t b o , kter by jinak na hnka byl piel. Spravedliv dochz za sv dobr skutky r o zm noen posvcujc milosti a blaenosti vn. (Sn . T rid. 6. 32.) Kristus prav, e jeho otec kadou ratolest, kter pin ovoce, oist, aby jet vce ovoce nesla. (Jan. 15. 2.) Dle: Kadmu, kdo m , bude dno, aby m l h o j n o s t . (Luk. 19. 26.) Tm mn Kristus, e milost posvcujc v tom, kdo ji u m, bude rozmnoena. Kristus slibuje za vykon an dobr skutky sto n sobn o u odmnu a vn ivot. (Mat. 19. 29.) Nae dobr skutky nepomjej, jak by se zdlo, nbr jsou jako s e m e n o , kter na onom svt vzk a pinese uitek. (Sv. Bern.) Ponvad dobr skutky spravedlivho jsou odmnny po smrti, nazvaj se i v skutky*. m v c e takovch dobrch skutk spravedliv vykonal, tm vt bude jeho vn blaenost. Kristus sm prav: Syn lovka pijde ve slv otce svho s andly svm i: a tehd odplat je d nomu kadmu podle skutk je h o . (Mat. 16. 27.) Sv. Pavel prav: Kdo skoup seje, skoup bude i iti a kdo rozsv v po ehnn, z poehnn i iti bude." (2. Kor. 9.) Snm Florentsk prav, e due onch v nebi pat na Boha trojjedinho, ale jedni jej vid dokonaleji n e druz, dle rznosti svch zsluh. Dobr skutky shlazuj as n tresty za hchy proto, ponvad konn takovch skutk jest pro lidi ve stavu hchu ddinho o b t n m. (Sv. Tom. Aq.) Mimo to skoro kadmu dobrmu skutku stav se v cestu p e k k y . Mnohdy je to dbel, jen pe k. Vypravuje se, e mnii jistho kltera, kte asn z rna vstvali k modlitb, vidli picbzeti mnoho bl; kdy se tom u divili, pravili bli : Jen si zase lehnte, a my hned odejdeme." Obrat to na konn dobrch skutk. Pokud jsou pro ns dobr skutky obtnmi, jsou d o s t i i n n m i 0 slou ku oslav trestajc spravedlnosti b o ; pokud vak ku cti bo a ku blahu blinho napom haj, jsou z s l u n m i a slou k oslav odmujc spravedlnosti bo. Rovn slou k oslav milosrdenstv boho; nebot jimi dochzme i vyslyen modliteb. Vzpomeme na dobr skutky modlcho se setnka Kornelia (Sk. 10.), nebo sv. Moniky, matky sv. Augustina. P o z e m s k odmna dobrch skutk zle obyejn v tom, e Bh roz mnouje n m a j e t e k , nae z d r a v , prodluuje nm ivot, dopv nm c t i u lid, napluje ns vnitnm pokojem a radost a p. Prvem se jm enuj dobr skutky o v o c e , ponvad oberstvuj toho, kdo je m . (Sv. Tom. Aq.)

Kdo vak se dop u st tkho h chu, pozbv zsluh vech vykonanch dobrch skutk.
Jestlie by se odvrtil spravedliv od spravedlnosti sv a inil by ne pravost . . ., na dn spravedlnosti jeho, kter byl uinil, nebude pamatovno(Ezech. 18. 24.) Oistil-li se vak lovk svtost pokn od hchu tkho, tedy opt obivnou dobr skutky dve vykonan. Tak jarn slunce pro bouz rostliny a odv je zelen. Jinak se m se hchy, kter byly j od putny, tyto nikdy ji neobivnou. O jak dobrotivm jest B h !

6. Dobrmi skutky meme pomhati 1 jinm, ja k svm blinm na zemi, tak i dum v oistci.
Meme tedy mi sv., sv. pijmn, pst nebo almuniu obtovati za jin a takto jim vyprositi milost o b r c e n ; jako sv. Monika svmu synu

203

Augustinovi. Modlitbou toti meme dle zaslben Kristova v e h o od Boha doshnouti; a to tm vce, uvme-li pi tom na pomoc tak zvanch kdel m o d l i t b y t o t i postu a almuny. Rovn me spravedliv dobrmi skutky pomhati dum v o i s t c i . Nebot kad dobr skutek spravedlivho' (lovka ve stavu milosti posvcujc) jest jednak jakoto skutek bohumil pro nebe z s l u n (dobv mu odplaty vn), jednak jakoto skutek obtn jest d o s t i i n n m (shlazuje asn tresty za hchy). Zsluhu pro nebe ovem neme spravedliv nikomu darovati, ale me s m r n o u m o c svho dobrho skutku obtovati jinm . Dobr skutek spravedlivho jest jako p e n z , jm lze platiti dluhy vlastn i ciz. A vak spravedliv obtuje smrnou moc dobrho skutku jinm, tedy a ji pro sebe pozbv, konnm tohoto skutku kon zase s k u t e k m i l o s r d e n s t v a za konn skutk milosrdnch dochz spravedliv jak odputn trest asnch, tak i odplaty vn. Jak tedy patrno, nepozbv konen lovk nieho, nbr r o z m n o u j e jet sv z s l u h y p r o n e b e . (Viz i uen o obcovn svtch.)

7. Mme konati sv d o br skutky i ped oima lid bychom jim dvali dobr p k l a d .
Co zme dobr pklad, vidti ze ivota sv. Pachom ia, Jakoto vojk byl ubytovn u jist kesansk rodiny. Byl pijat na nejv vldn a cel ponn on rodin y bylo vzorn. To uinilo na nj tak mocn dojem, e se dal pouiti o podstat kest, nboenstv a dal se poktiti. Byl velikm podporovatelem mniskho ivota a blahodrn psobil v Egypt, ( f 3 4 8 .) Kristus ns napom n;' S v t s v t l o vae ped lidmi, at vid skutsy vae dobr a slav Boha vaeho, jen jest na nebesch." (Mat. 5. 16.) Dobr pklad vak mme dvati jen z o h l e d u n a e s t b o a spsu blinho. S dobrm pkladem m bti jako se s v c ; svce svt sice kolem sebe, ale plamen jej smuje nahoru k nebi. Kristus chce, bychom svmi dobrmi skutky cel mnostv mouky prokvasili, bychom jako s v t l o tem notu ozili a takto byli uiteli jinch a jakoto dob andl psobili na sv bratry. (Sv. Chrys.) Kdo jen veskryt spravedliv ije, podob se u h l; kdo vak ped mnohmi jinmi z svtlem spravedlnosti, podob se l a m p , kter netoliko sama hoi, nbr i jinm svt. (Sv. Bern.) Vyslovuje-li Kristus kletbu nad tmi, kdo dvaj pohoren, jak teprve nebesk poehnn ek tch, kte svm cnostnm ivotem jin ke v e m u d o b r m u navdj. (Sv. Fr. S.)

8 . Mme tedy d o b y svho ivota u v a t i v m u konn dobrch skutk.

k horli

Na pomjejcm ase zvis vnost. (Sv. Jer.) Mme konati, dokud je s t den ; nebo pijde noc, kdy nikdo ji neme dlati. (Jan 9. 4.) ivot lidsk jest dobou setby. (2. Kor. 9. 6.) Mme si ponati jako m r a v e n e c , kter si v lt shromauje potravu na zimu. (Psl. 6. 6.) Na biskupa Bossueta uinila pr v jeho mld hlubok dojem slova napsan na jistch h o d in ch : T ranseunt et im putantur. (Hodiny plynou a potaj se.) Jak bychom si pospili, kdyby nm byla popna jen hodina, bychom si nabrali poklad z klenotnice 1 Zavrenci by rdi obtovali vecky poklady svta, kdyby jim byl popn jen jedin okamik k volnmu pouit. (Sv. Antonn.) Jak blhov jsou lid, kte msto aby konali dobr skutky, oddvaj se jen s m y s l n m r a d o s t e m ; jsou prv tak nerozum n, jako ti, kte na behu zlatonosnho nebo stbrnosnho potoka jen bahno a bezcenn mule sbraj.

204

Pijde hodina ve kterou mnoz teprve poznaj, co znamen ptomn as. Ne bohuel pak toto poznn nebude jim ji k zsluze, nbr k mukm. (Sv. Vav. J.)

2. 0 cnosti.
Lepmi jet neli dobr skutky jsou cnosti. Kdo m jednu nebo nkolik r v , nem jet v i n o h r a d ; ale ten m vinohrad, kdo m mnoho rv. Jako se m jednotliv rva k celmu vinohradu, tak se m jednotliv dobr skutek ke cnosti. lovka cnostnho lze tak pirovnati ke s t r o m u d o b e z a k o e n n m u ; nebot cnost jest ji pevn vle v dobrm.

1. Cnost jest vytrvalm cvikem nabyt s c h o p n o s t v konn dobrho a n k l o n n o s t vle k dobrmu.

Dobrm jest vecko to, co odpovd vli bo nebo-li co jest bohu milm. astm psanm, malovnm, plovnm, tla cvienm, hranm
nabvme j i s t o b r a t n o s t i (zbhlosti) v tchto vcech a vle je n c h y l n k takovm konm . Tot plat o vech dobrch a zlch konech. Cvi en dv umn. (Sv. Fr. S. nabyl takov obratnosti v mrnosti, e dovedl i svho tupitele proiti za odputn). Z v y k j e s t d r u h p i r o z e n o s t . emu lovk zvykl, toho tak snadno nezanech. (Csa Titus byl zarmoucen, nemohl-li nkterho dne udliti almuny.) Pohan rozumli slovem cnost (virtus) t l e s n o u s l u ; jen mlo kdy slovem tm rozumli s l u m r a v n o u .

Jen vjimkou nazv se cnosti tak vrozen nebo od Boha zkrze milost vlit s c h o p n o s t k jistmu konu.
Jsou vrozen nebo-li pirozen schopnosti (dovednosti, cnosti.) Mnoh lovk jest od pirozenosti zvlt zpsobilm k mrnosti, k poslu nosti, ke tdrosti, k poestn osti a t. d. Proto i u pohan mnoz vynikali tmito cnostmi. Ba v tomto smyslu se mluv o cnosti i u z v a t . Mluv se na p. o cnosti ovce, vely a p. Jsou vak i nadp iro z e n schop nosti ; tyto udluje Duch sv. v okamiku, kdy dostvme milost posvcujc, t. j. pi ktu a pokn. Duch sv. ns toti in zpsobilmi, bychom konali dobr z o h l e d u n a B o h a Tato nadpirozen schopnost se nazv tak d o k o n a l o s t " , ponvad jest v y m s t u p n m schopnosti; lovk toti dostv mimo schopnost jet jist stupe o c h o t n o s t i k dobrmu. Ne tato schopnost nen jet dnou dovednost ( ~ snadnost) v konn dobrho. Tto nabvme t e p r v e c v i k e m . Tedy cvikem teprve povstv prav cnost. Schopnost Duchem sv. propjen m se ku cnosti sam tak, jako semeno ke stromu, nebo jako lidsk smysl (na p. ich) ke skutenmu uvn to hoto smyslu. Schopnost vlit od Ducha sv. nazv se tak v l i t o u cnosti; zrunost v konn dobra nabyt cvikem se nazv d o b y t o u cnosti. Schopnost Duchem sv. vlit nepsob jet, abychom dobe jed n ali; proto jest poteba, bychom tto schopnosti asto uvali a takto nabyli zrunosti a obratnosti v dobrm.

2. Po sm rti dochz odmny jenom do-

205

konal cnost, t . j. ona, kterou spravedliv k vli Bohu kon.

Jest to zde jako s d o b r m i s k u t k y . Jen dobr skutky spravedli vho, tedy jen skutky vykonan ve stavu milosti, dochzej odplaty vn. Kdo nezstv v Kristu jako ratolest pi rv, neme nsti ovoce pro ivot vn. (Jan 15. 4.) Jen kony vykonan v B oh u jsou zslunmi pro nebe. (Sn. Trid. 6. hl. 16.) Cnost konan ve stavu milosti nazv se d o konalou (tak nadpirozenou, nebo kesanskou) cnosti. Jsou i p i r o z e n ( n e d o k o n a l ) cnosti, toti ty, kter se konaj z pozemskch (pirozench) pohnutek. Pirozen cnosti zasluhuj jen pozemsk odmny. (Mat. 6. 2.) a ke spasen nesta. (Mat. 5. 20.) Takov cnosti mli fariseov, mnoz pohan a posud mnoz kesan, kte se chtj zdti bti svtmi. Pirozen cnosti se li od kesanskch . tak, jako vci p o z l a c e n od p r a v h o z l a t a ; nebo se li jako e l e z o o c e l o v o d m a g n e t i c k h o . eleza ocelovho nabudeme dlouhm kovnm (jako cnosti pirozen dlouhm cvikem ); elezo ocelov jest lep a tvrd ne obyejn elezo (jako cn ost pirozen, jest trvalej a lep neli jednotliv dobr skutky), ale pece pi rozenosti sv nepozbylo. Magnetickho eleza se nabude, dotkneme-li se e leza magnetem, (kesansk cnosti nabudeme spojenm lovka s bostvm) a tmto dotknutm nabv elezo zvltn sly ; sna se smovali k plm zemskm a i samo m pitalivost. (Kesansk cnosti nabvaj spojenm lovka s bostvm obzvltn bosk sly ; nebot smuj jen k Bohu jakoto k polu a maj mocn vliv na lovka.)

3. Cnost se zjednv a rozmnouje je sebezaprnm a bojem; nebo cnosti odporuj pe

kky v n i t n , zl dosti ve lovku, a pekky v n j jako jest pohr d n a pronsledovn.
Aby se ztroskotala l o d k a nachzejc se v divokm proudu, nen teba nic vce, ne aby ti, kdo jsou na n, pestali veslovali; aby vak lodka dospla k cli svmu proti proudu, jest teba velik nmahy vesla. T ak se m i s lid m i; chce-li kdo dojiti vn zhuby, jest jen teba, aby se oddal slabostem sv kehk pirozenosti; chce-li vak pes nval svch nruivost, pes lkn svta a pokuen belsk doplaviti se do pstavu vnosti, mus se velmi nam hati. (Scar.) Krlovstv nebesk trp nsil. (Mat. 11. 12.) Cesta cnosti nejde s kopce, nbr d o k o p c e . (Orig.) Proto prav K ristus: Tsn jest brna a zk cesta, kter vede k ivotu." (Mat. 7. 14.) Cnosti nedobv se v pokoji. (Sv. F r. Sal.) Mnoz n a o k o jsou cnostnmi a pece nemaj cnosti, ponvad j nenabyli prac. (Sv. Fr. Sal.) Mnoz toti jsou ji o d p i r o z e n o s t i m rn, mravn, stdm, pracovit atd.; jejich cnost nen pravou cnosti prv tak, jako radost psa, trplivost ovce, lska pta k mlatm a p. nem e bti nazvna pravou cnosti. Ji ten, kdo se chce nauiti njakmu u m n nebo e m e s l u (t. j. nabyti zru nosti) m us se n aped hodn piinili. Nen cnosti, kter neke o ki." (Sv. Aug.) Nejvt obte ekaj lovka z potku, pozdji obte mizej. Kad zatek jest tk. Stavba silnice d mnoho p r c e ; je-li vak hotova, krsn se po n jede. (W en.) Kdo pijde ze svtla slunenho do

206

temna, nevid z potku nic. (Plutarch.) Kdo ve cnosti ji pokroil, zan ctiti sv tst a pak se tm vce vynasnauje. Podob se dolovam, kte tm horlivji kopou, m hloubji se nachzej, ponvad ji tu, e pijdou na poklad." (Sv. eh. Vel.) Cnosti a utrpen jdou tedy ruku v ruce. Kdo se . tedy t t u t r p e n a p r o n s l e d o v n , ten nikdy nebude c n o s t n m . Kdo se boj svta, ten nevykon nic boskho. (Sv. Ign. L.) Kdo se tedy upm n sna bti cnostnm, ten nezbytn se stv p o k o r n m ; nebot poznv a ct svou slabost prv jako ten, kdo vystupuje na hory, ct ti svho tla. A proto m kdo cnostnjm, tm pokorn jm.

4. Cnost nm dodv velik pednosti; obohacuje ns, ulechuje ns a in ns krsnm i ped Bohem.
ekov vypravuj, e jejich hrdina 11a rozcest spatil dv panny rzn odn, r o z k o a c n o s t . Prvn mu lichotila a slibovala m u mnoho radost. D ruh vak byla vn a pedpovdala mu mnoho utrpen, za kter pr vak obdr nehynouc odmnu. Herkules nsledoval druh. V pravd hch, jen ns vrh do zhuby, jest vbn; cnost vak jest sice obtn, ale m sv poehnn. Cnost v pravd obohacuje a dodv nm vnosti ped Bohem. Cnost m pednost ped krlovstvmi a trny, a bohatstv v pomru k n nen nim. (Moudr. 7. 8.) Poklady pozemsk n i mol a rez, zlodji je vykopvaj a k r a d o u , ale cnost jest poklad, kter trv v n . (Mat. 6. 20.) m jsou millioni a lechtici zemi, tm jsou cnostn lid u Boha. Opravdov bohatstv nejsou statky asn, nbr cnosti. (Sv. Bern.) Kdo m cnost, jest bohatm ped Bohem. (Luk. 12. 21.) Vzneen pvod, tituly a estn ady pomjej a ped Bohem nm nedodvaj ceny, ale cnost m v zpt vnou est, toti vnou blaenost, Pobonost m zaslben] nynjho ivota i budoucho. (1. Tim. 48.) Cnost jest matkou cti. (Sv. Bern.) Nic nm nezjedn nesm rtelnho jm na tak, jako cnost. (Sv. Chrys.) Cnosti nabvme cti, kter dn csa neme dti a kter si za dn penz nelze koupiti. (Sv. Chrys.) B o h a t s t v p o m j , c n o s t t r v . Cnost nm dodv krsy ped Bohem. Krsa tlesn jest klamav a m arn. (Psl. 3 1. 30.) Opravdov a nejvy krsa jest cnost. (Sv. Aug.) Krsa cnostnho jest uvnit. (Z. 44. 14.) Tto krsy nyn n e l z e j e t v i d ti, ale jednou ji bude vidti. V zim jsou vecky o v o c n s t r o m y bez ozdoby, ale uvnit chovaj ivot. Trva pak a bezcenn rostliny i v nejkrutj zim jsou ozdobeny zelen; pijde-li vak parn lto, schnou , kdeto ovocn stromy jsou v pln krse." Tak jest i s lovkem. Cnostn lid zdaj se nyn n a o k o n z k m i a n e p a t r n m i , jejich opravdov slva a jejich ivot jest hluboko uvnit a skryt ped oima lidskma. Pichz jaro, a ti, kter jsm e mli za mrtv, zaskv se jako slunce v i Otce. (Mat. 1 3. 4 3 .); ^l vak, kter pokldme za blaen, budou se rmoutiti a kvleti. (Ludv. Gran.) M-li krsu due, tedy z jejho lesku odraz se nco na tob i zevn. (Sv. Efr.)

5. Cnost ns in docela i B o h u p o dobnmi a p te ly bomi.

Bh jest pokorn, laskav, tdr a td .; jsme-li tak takovmi, pak jsm e Bohu podobnmi. Cnost psob, e se podobm e Bohu. Cnosti

207

nabvaj nae kon y podobnosti s kony bomi. (Sv. Tom. Aq.) Mme tedy dti bedliv pozor na vlastnosti naeho nebeskho Otce, bychom je napodobovali a byli dnmi dtkami bomi. (Sv. eh. Nss.) Cnostn lovk jest ptelem bom; nebo Kristus prav: Kdo pln vli Otce mho, jen jest v nebesch, ten jest mm bratrem , sestrou a m atkou." (Mat. 12. 50.)
II. O druzch k esansk c n o s t i.

Gnost se tk rozlinch pedmt a proto m rozlin jmna.

Nklonnost k dobrmu jest jen je d n a ; proto vlastn jest jen jedna cnost. Mnoh cnosti v e l e b i lid svtt, jako na p. tdrost, m o u d ro st; jinmi vak o p o v r h u j , jako pokorou, m rnost, lskou k neptelm . Mnoh cnosti maj svj pvod vce v innosti r o z u m u , jako na p. v ra ; m noh zase v innosti v l e , jako na p. mrnost.

1. Jsou cnosti bosk a mravn. 2. Ti bosk cnosti jsou: vra, nadje a lska.
S v t l o nm znzoruje ti bosk cnosti. Jasnost jeho poukazuje k ve, smr plamene na horu jest obrazem nadje, a teplo plamene znzor uje lsku. I k e m se znzoruj ti bosk cnosti. Doln bevno znzor uje vru, zklad to nboenstv; horn bevno znzoruje nadji, kterou se sname po nebeskch statcch ; prostedn a ve dva dly rozdlen bevno znzoruje dvoj lsku. (Sv. Petr Dam.) Vra jest koenem, nadje jest pnm a lska jest ovocem. (Sv. Efr.) Vra klade zklad.k domu bomu, nadje buduje budovu, lska ji dokonuje. (Sv. Aug.) Vra se znzoruje k e m , nadje k o t v o u , lska hocm s r d c e m . N e j v t z tchto t cnosti jest, lska. (1. Kor. 13. 13.) Bez lsky nem vra a nadje dn c e n y ; nebot Bh spas jen ty, kte jej miluj.

1. Ti bosk cnosti jsou s c h o p n o s t i due, kter do stvme zrove s milost posvcujc.

Pichz-li Duch sv. do na due, osvcuje nae duevn sly tak, e se snadno meme povznsti k Bohu. D-li se e l e z o d o o h n , pronikne je ohe a elezo zane svtiti a hti. Prv tak se dje, pichz-li do na due Duch sv. a udluje-li nm milost posvcujc; v ns pak zaz s v t l o , kter ns pud, bychom vili a doufali. (2. Kor. 4. 6.), a jest v ns rozat o h e , kter ns pud k lsce k Bohu. (Rm. 5. 5.) Toto psoben Ducha sv. v dui nazv se v l i t m 3 boskch cnosti. T i bosk cnosti se vlvaj do na due. (Sn. Trid. 6. hl. 7.) Se vlitm 3 boskch cnosti m se tak, jako s osvtlenm a zahtm v z d u c h u sluncem. (Sv. Tom. Aq.) Bh nm tedy boskch cnosti nevnucuje, nbr vzdor v obdren schopnosti jsm e pln s v o b o d n m i . Schopnost ku 3 boskm cnostem tedy dostvme ktem sv., a ztratili-li jsme milost posvcujc, tedy poknm. Jako zrnko nejprve v zemi dm, a pod vlivem slunce a det vzkl, tak i 3 bosk cnosti z potku j e n d m a j v d u i d t s k , a po dosaen uvn rozum u psobenm milosti a vyuovn n boenstv se rozvinou a na venek

- -

208

skutkem se jev. Poktn dt se podob s p c m u lovku. Spc nevid a pece m schopnost vidti; a se probud, uke se tato schopnost. Tak dme schopnost viti, doufati a milovati v dui dtte; a dt dojde uvn rozumu, uke se tato troj schopnost i zevn. Kdo m tuto troj schopnost, nem jet n rok 11a odm nu; nejprve mus tchto schopnost dobe uvati.

2. Ti bosk cnosti jev se takto: Cnost vry psob, e jsme pesvdeni o jsoucnosti bo a o pravd zjeven. Cnost n ad je psob, e oekvme od Boha vno u blaenost a prostedky potebn k dosaen tto blaenosti. Cnost lsky psob, e mme zalben na Bobu a hle dme jem u se zalbiti plnnm jeho pikzn. 3 . Tyto cnosti jmenuj se prvem b o sk cnosti, ponvad Bh nm jest pedmtem, pohnutkou a pvodcem jejich.
Bh jest p e d m t e m vry; vm toti tomu, co Bh zjevil a co se tk Boha (a to jeho bytosti, jeho vlastnost, jeho psoben a jeho vle). Bh jest p o h n u t k o u vry; vme toti tomu, co Bh zjevil, proto, po nvad Bh jest vevdouc a nejv pravdomluvn. Bh jest p e d m t e m nadje; vdy oekvme po smrti blaenost, e toti budeme na Boha patiti a jeho povati. Bh jest p o h n u t k o u n ad je; nebot blaenost vnou oekvme proto, ponvad Bh jest vemohouc, nejv dobrotiv a vrn. Bh jest p e d m t e m lsky; nebot lska smuje jenom k nm u. Bh jest p o h n u t k o u lsky; nebot milujeme jej proto, e jest bytost nejkrsnj a nejdobrotivj. Bh jest tak p v o d c e m 3 bo skch cnosti, a to z dvod uvedench pod . 1. (str. pedel).

4. Ti bosk cnosti mme astji v ivot vzbuzova t i, zvlt ped pijetm nkter svtosti a v hodinu smrti.
Ti bosk cnosti vzbuzujeme tak, e si pedstavme na mysli jejich p e d m t a jejich p o h n u t k u . Nen poteba za tm elem kati obvykl modlitebn formule, nbr meme to uiniti s v m i s l o v y . I v tomto ppad zskvme odpustky. (Bened. XIV.) T u nebo onu boskou cnost vzbuzujeme ji tm, kdy dlme k, kdy se modlme, kdy konme dobr skutky.

3. Cnosti mravn psob, e nae skutky se srovnvaj se zkonem mravnm.

Tchto cnosti n a b v m e po obdren milosti posvcu jc svm vlastnm p i i n n m a m i l o s t bo.
Nazvaj se m r a v n , ponvad n ivot m ravn podaj tak, e se Bohu lb. Kdeto 3 bosk cnosti pemuj n vnitn ivot duevn, tak zase cnosti m ravn nae z e v n j chovn. Kdeto 3 bosk cnosti se tkaj bezprostedn Boha, cnosti mravn se tkaj pede vm n a e h o b l i n h o a n s s a m c h . tdrost se tk na p. blinho, stdmost v jdle a pit ns samch. Kdeto 3 bosk cnosti se n m vlvaj s milost posvcujc, cnosti m ravnch si musme teprve dobyti svm vlastnm pi

209

innm a za souasn pomoci milosti b o . Ovem Duch sv. p i k t u n a k l o n i l d u i nai ku konn m ravn dobrho, ne z r u n o s t i v ko nn mravn dobrho musme si teprve d o b y t i astm opakovnm dobrch skutk a potlaovnm zlch nklonnost. Pi ktu vloil B h do naeho srdce semeno mravnch cnosti, my pak musme pole naeho srdce horliv obdlvati a odstraovati vecko, co vad, m-li toto semeno pinsti ovoce. Zrove vak mus i slunce milosti D ucha sv. svtit na pole srdce naeho, aby nae n m aha nebyla- m arn.

4. Nej dleitj mravn cnostijsou: s e dm h l a v n c h cnosti: pokora, poslunost, m r nost, tdrost, stdm ost v jdle a pit, i stota a horlivost v dobrm.
Pokora se tk na ct i , poslunost na s v o b o d y , m rnost (trplivost) naeho srdce, tdrost naeho m a j e t k u , stdmost v jdle a pit a istota naeho t l a , horlivost v dobrm na p r c e . Mezi tmito cnostmi m kesan pstovati zvlt m r n o s t a t d r o s t . Proto Kristus vc nazv astji bernky" nebo ovekami" ; ovce jest toti m rn (trpliv) a rda dv svou vlnu jinm. Tyto cnosti se jm enuj hlavn cnosti, ponvad kad tato jednotliv cnost jest zase hlavou jinch cnosti. Oproti tmto 7 hlavnm cnostem stoj 7 h l a v n c h h c h .

5. Vecky mravn cnosti vychzej ze 4 zkladnch cnosti: opatrnosti, spravedl nosti, m rnosti a statenosti. (Mu r. s. 7 .) od
tyi zkladn cnosti nazvaj se tak s t e j n m i cnostmi (cardo ZZ steje), ponvad na nich spov vekeren m ravn ivot, jako dve spo vaj na stejch. Nazvaj se z k l a d n m i cnostmi, ponvad cel budova cnosti na nich spov. Jsou-li cnosti kesana domem, pak jsou 4 z k l a d n c n o s t i 4 hly tohoto domu. (Sv. eh. Vel.) tyi cnosti stejn jsou 4 zkladn vlastnosti, kter maj bti na kad cnosti. Lze tak vecky mravn cnosti u v s t i na tyto 4 cnosti stejn, na p. stdmost v jdle a pit a tichost na mrnost, horlivost v dobrm na statenost a p. Ponvad vecky ostatn cnosti vyplvaj ze cnosti zkladnch, tedy zkladn cnosti jsou jako m a t k y , a vecky ostatn cnosti jsou jako jejich dtky. Opatrnost jest vlastnost r o z u m u , spravedlnost jest vlastnost v l e . Mrnost a statenost jsou dv opory vle. Opatrnost div se jako oko na vci neb esk ; m rnost uv vc pozemskch jen jako prostedk ve sv snaze po vcech n ebeskch; statenost nenech se v tto snaze odstraiti dnmi pekkami. Toto tyspeen povzn t k nebi tak, jako vz povznel Elie.'1 (Mahsl.) Ji m u d r c o v ve starovku uznali velikou d leitost m rnosti a statenosti. Vekeru moudrost ivotn shrnuli ve vtu: O d k e j s e a s n e j . Domnvali se, e tyto dv cnosti mohou povznsti lovka k ivotu pln bezhnm u a k nejvlmu tst. (Epiktet.)

1. O p a t r n o s t jest schopnost rozumu, kterou poznvm statky v n a p r o s t e d k y zpsobil k jich dosaen.

210

R. 1900 povstal v jednom pstav New-Yorskm velik p o r l o d n . Tisce lid hledlo se zachrniti z lod. Nmonci, chvtajc na lunech jim na pomoc, tzali se kadho nejprve, m-li penze a zaplat-li. Kdo neml penz, toho nem ilosrdn svrhli do moe. Tito nm onci mli tedy na zeteli jen okamit prosp ch ; na odplatu vnou nepomyslili. Docela jinak si po nali s v a t i , kte s obzvltn zlibou pomhali lidem takovm, kte se jim nem ohli odm nili; dlali to k vli odplat vn. Oni tedy mli kesan skou opatrnost, ponvad pede vm spli za odplatou vnou. Oni nm o nci vak, kterm lo jen o p r o s p c h a s n , mli jen tak zvanou svtskou opatrnost. Opakem kesansk opatrnosti jest tedy opatrnost svtsk. (Luk. 16. 8.), nebo opatrnost tla. (m. 8. 6.) Tato zle v tom, e lovk vyuitkuje kad pleitosti, by doshl pozemskho prospchu nebo smyslnho poitku. Tato opatrnost jest poetilost ped Bohem. (l.-K o r. 3. 19.) Ona opatrnost jest nejopatrnj, kter nejlpe dovede r o z e z n a t i v c i b o s k od l i d s k c h . (Sv. Ambr.) Opatrn tedy m pi vem na mysli svj posledn cl, blaenost vnou. Opatrnmi jsou h a d o v . Dvaj se vdy do dlky co nejvt; tak radji se vzdvaj celho tla svho, jen aby zachrnili hlavu. Tak i my mme stle mysliti na svj po sledn cl a veho pozemskho se vzdti, bychom jen Krista, sv hlavy, do shli. Proto prav K ristus: Bute opatrni jako hadov." (Mat. 10. 16). Opatrnm ve vynalzn prostedk jest r y b ; dv rybm nejm i lej jejich pokrm na udici a skrv se ped nimi. Opatrnm jest i h a ; skrv se, napodobuje zpv pta a lk ptky na vjici. Jak dovedn umli sob svati zaditi sv ponn, by doshli svho cle. Takovou opatrnost ukzal sv. Pavel, jen v Athnch pouil nadpisu Neznmmu b o h u k tomu, by zaal kzati tam evandlium. (Sk. 17.) Opatrnost jest velmi dleit cnost, nebot vle jest vedena rozumem. Nen-li rozum schopen poznati pravdu, ocit se vle na patnch cestch. Proto opatrnost prvem se nazv okem due. (Sv. Tom. A q ) Kdo nem zraku, neme vidti cesty, kdo nem opatrnosti, nevid cesty k nebi. Kdo nem zraku, neme dobe uvati d tla, bez opatrnosti nelze cnosti sprvn konati. Opatrnost se podob k o r m i d l u na lodi." (Sv. B ern.) O patrnost jest vozkou vech cnosti (sv. F r. Ass.), zkrtka editelkou vech m ravnch kon. Opatrnost napom h ku vem cnostem. (Sv. Ant. P.) Bez opatrnosti mn se cnost v nepravost. (Sv. Bern.)

2. S p ra v e d ln o st jest opravdov snaha vle, kadmu dti a nechati, co jem u nle.

Slovo spravedliv" znamen tak tolik, jako ve stavu posvcujc milosti". Zde vak se ho neuv v tomto smyslu. Spravedliv jest p o c t i v m, t. j. d v k a d m u , n a m p r v o : Bohu se klan, vrchnosti poslouch, poddan odmuje a trest, svho blinho miluje. Ponvad vak se vli stav v cestu pekky vnitn a vnj, jest j poteba dvoj o p ory: m rnosti a statenosti.

3. Mrnost psob, e lovk uv pozemskch statk je n p o t u d , pokud jich jest teba k dosaen statk vnch.
Mrnost psob, e na p. j a pije jen tolik, m rn tak nejev plin lovk mrn se podob lovk zachovv p r a v o u m r u . lovk tedy kolik je teba k zachovn ivota a zd rav ; lovk touhy p o c ti, zbav a jinch smyslnch poitcch. orlu, kter se spout na zem jen proto, aby si

211

nael potravy, jinak vak se zdruje ve vin . Svta mme uvati jen tak, jakobychom ho ani neuvali. (1. Kor. 7. 31.) Uvajce statk pozemskch, mme si poinati jako ptci pi povn potravy; ptci toti jsou velmi zdreliv a stle se ohlej, aby nebyli polapeni. K by kad kal jako sv. Frantiek S a l.: Zde na svt miluji jen maliko co a to maliko jen mlo miluji, Ne nezle m rnost v tom, abychom povali j e t m n , neli jest teba, take bychom pak nemohli konati dobrch skutk ; takov m rnost nen spojena s opatrnost.

4. S ta te n o s t psob, e lovk ochotn pin obti, by doshl statk vnch.

Staten lovk nenech se odstraiti dnm tupenm, dnmi hroz bami, dnm pronsledovnm a p., ba neboj se ani nebezpe smrti. P o dob se l v u , jen se tak snadno nenech postraiti. Na opak zase staten lovk sn trpliv vecko zlo, kter na nho pichz. V tto vci se po dob d i a m a n t u , jen dnm kamenem, neme bti rozryt. Ve snen velikch utrpen jev se statenost vce, neli v konn velikch sk u tk . (Sv. Tom. Aq.) Vzorem statenosti jest m atka makkabejsk a jejich 7 syn, kte muky za nic nepovaovali" (2. Mak. 7. 1 2 ); dle Abraham , jen z rozkazu boho byl hotov obtovati syna Iska ; David, jen se dal do boje s obrem Goliem. Ani jedin svtec nebyl zbablcem. Nejvce se ukzala statenost na sv. muedncch. I z a v r e n c i jsou s t a t e n ; jejich state nost zle v tom, e vzdor vem trestm bom nepestvaj milovati vc! pomjejcch a hon se za nimi i pod ztrtou ivota. (Sv. eh. Vel.)

6. Vecky dokonal cnosti vyplvaj z l s k y k B o h u , a touto lskou jsou mezi sebou nerozlun spojeny, (i. Kor. 13.)
Rozmanit dokonal cnosti jsou jen rozm anit t v a r y (ukzky) jedn a te cnosti, toti lsky. Pokora, tichost, istota, stdmost a t. d. nejsou jinm , neli lskou, kter smuje k rozlinm smrm. (Martin.) Proto prav sv. A ugustin: Cnost jest lska dobe spodan. Jako rozmanit vtve tho stromu toliko z jedinho k oen e vyrstaj, tak i rozmanit cnosti vyrstaj z jedin lsky. (Sv. eh. Vel.) Lska jest koenem vech cnosti. (Efes. 3. 17.) Peuj tedy jen o koen, vhony a plody, je jsou rozlin cnosti, ji samy sebou pijdou. Lsku lze nazvati tak k r l o v n o u vech cnosti, ponvad ona jest to, je vli pobd ku konn dobrch skutk. Cm jest prapor ve vojsku, tm jest lska mezi cn ostm i; pod jejm praporem musej bojovati. (Sv. Fr. Sal.) Jako rozmanit k v t i n y v e v n c i nebo v t v e n a s t r o m spolu souvisej, tak i jednotliv cnosti; nelze jich od sebe odtrhnouti. Pouto, je vesky cnosti tak pevn ve, jest lska. (Kol. 3. 14.)

Kdo tedy nem lsky k Bohu, nem ani j e d i n d o k o n a l cnosti. Kdo vak m lsku k Bohu, m v e c k y dokonal cnosti, by neml vech ve stejnm stupni.
Lsku k Bohu lze zcela sprvn pirovnati s l u n c i . Schov-li se slunce v zim, pozbvaj kvtiny a louky a vecky ostatn pedmty sv krsy. Tak i vecky cnosti pozbvaj sv nadpirozen krsy, jakmile lska odela z due. (Scar.) Kdo nem lsky k Bohu, me vak nicmn mti j e d n o t l i v n e dokonal (pirozen) cnosti. Vdy kad lovk m od pirozenosti jist po znn dobra a jistou vnitn nklonnost k d o b rm u ; proto me nkter

dobr kony asto konati a takto si dobyti jist obratnosti v jejich konn. (Sv. Tom. Aq.) Meme tedy mti n e d o k o n a l m r a v n c n o s t i bez lsky k B ohu; tak tomu bylo u p o h a n (sv. Tom. Aq.) a posud jest u mnohch l i d s v t s k c h , kte jsou od pirozenosti ti, stdm, td a t. d. Rovn meme mti n e d o k o n a l b o s k c n o s t i bez lsky k Bohu. Vdy vra me obstti bez nadje (sn. Trid. 6. 7,), a vra a n a dje bez lsky. (Sn. Trid. 6. 28 .) Vra a nadje se toti pozbvaj jen hchy proti nim sm ujcm i; vra nevrou, nadje zoufalstvm. Kdo vak m l s k u k B o h u , m v e c k y d o k o n a l c n o s t i , b y n e v e c k y ve s t e j n m s t u p n i . Kdo chytl k r l o v n u v e l , m najednou cel ro j; rovn kdo si osvoj lsku, krlovnu to cnosti, m vecky cnosti. (Scar.) Jakmile se s l u n c e zemi bl, odvaj se kvtiny, louky a vecky pedmty svou dvj k r so u ; tak i kdy lska zavt do due, jest due vyzdobena vemi cnostmi, a ty ovem zasluhuj zcela pirozen bosk a vn odmny. (Scar.) Vichni svati mli vecky dokonal cnosti, je vbec jsou. Jen e ta neb ona cnost na tom neb onom svtm byla vt ne na jin m. Job vynikal trplivost ve vysokm stupni, David zase smlivost, Abraham poslun ost, sv. Alois istotou, sv. Fr. Sal. mrnost, sv. Ignt z Loyoly horlivost v dobrm.

Kdo by neml jen jedin dokonal cnosti, nem ani dn jin. (Sv. Tom. A q .) ; nebo nem lsky k Bohu A kdo m jen jedinou dokonalou cnost, m tak vecky ostatn. (Sv. Au g.)
Jedna cnost bez druh bud nen dnou cnosti, nebo jest jen nedoko nal. (Sv. eh. Vel.) Kdo te d y na p. jest zlobiv, ten nem ani dokonal cnosti tichosti, ani tdrosti, ani pokory, ani kter jin. Jen nedokonal cnosti me mti lovk jednu bez druh. Na p. lovk lakom me bti o d p i r o z e n o s t i tichm.

7. Nejvt a nej vzneenj mezi vemi Cnostmi jest l s k a k Bo h u , ponvad jen ona
spojuje lovka s Bohem, ponvad vecky cnosti jen j ceny nabvaj a ponvad ona jedin i po smrti lovka dle trv .
Nejvzneenj ze vech cnosti jsou 3 bosk cnosti, ponvad se vzta huj na Boha. Mezi nimi je zase n e j v t l s k a ; nebo sv. Pavel prav: Nyn pak zstv vra, nadje a lska; ale nejvt z nich jest lsk a.' (1. Kor. 13. 13.) Jako mezi ivly ohe, mezi kovy zlato, mezi hvzdami slunce, mezi andly cherubni zaujmaj msto prvn, tak i lska zaujm prvn msto mezi cnostmi a dary duevnmi. (M archantius.) L s k a b o s k sjednocuje lovka s Bohem. Pravit K ristus: Kdo miluje mne, m i lovn bude od Otce m ho; i j budu jej milovati." (Jan 14. 2 1 .); k nm u pijdeme a p b y t e k u n h o u i n m e / (Jan 14. 23.) A sv. Jan prav: Kdo zstv v lsce, v B o h u z s t v a Bh v n m . (1. Jan. 4. 4f.) J e n l s k o u nabvaj ostatn cn osti ceny. Sv. Pavel prav toti, e umn jazyk, moudrost, dar zzrak a proroctv, alm una a u m r tvovn nem ceny, chyb-li lovku lska k Bohu. ( l . Kor. 13. 1. 3.) L s k a k B o h u trv i po smrti; nebot sv. Pavel prav: Lska nepestv . (1. Kor. 13. 8.) N aproti tomu vra pechz v paten na Boha, nadje v povn Boha. Cnosti. mravn sice trvaj v onom ivot, ale zp

213

sobem mnohem dokonalejm ; nebot blaenost rozenost lovka dola. (Sv. Tom. Aq.)

neni dokonalosti,

j p i

8. Cnosti se rozhojuj rozmnoenm m i losti posvcujc a cvikem.

Cnosti se podobaj dobru, kter se nachz na nejvym v r c h o l u hory. Kdo vstupuje na tuto horu, vid jej vrchol nejprve z vt dlky, potom vce z blzka a vid m noh lid ped sebou, jin pak za sebou. Tak i lovk nem cnosti vdy stejnou m rou. Doshl-li nkdo takovho stupn cnosti, e se bl tm stavu nebean, ba do jist mry se podob Bohu, tak se nazv jeho cnost hrdinskou ( ~ heroickou). , Toto slovo pochz od eckch hero h rd in ); tak se nazvali u Rek muov, kte vyko nali mnohem vce, ne obyejn smrtelnci. Tohoto hrdinskho stupn t boskch a ty stejnch cnosti (zvlt v plnn povinnost) se poaduje pi blahoenn a s v a to ennl. Lid, kte neij svat, cnoslem h rd in skm nerozumj, ba dlaj si z nich posmch. Ti b o s k cnosti se tedy rozhojuj rozmn oenm milosti posvcujc a vzbuzovnm jich. e jest mon rozmnoen cnosti boskch, plyne z modlitby crkevn: Dej, Pane, aby se rozhojnila nae vra, n adje a lska. (Nedle 13. po sv. D.) Je-li vzduch sluncem lpe osvtlen a zaht, lpe vidme a ctme vt teplo. A r o z m n o u j e - l i s e v dui. m i l o s t , roste i schopnost k ven a lovk jest mocnji puzen k lsce bo. Rovn se m za to, e a s t m v z b u z o v n m se tyto cnosti rozmnouj. Vzbuzovnm vry rozmnouje se vra a t. d. A byt i vzbuzovnm tchto boskch cnosti hned nepibvalo, pece due aspo jest pipravena ku jejich vzrstu. (Sv. Tom. Aq.) Cnosti mravn se rozmnouj astm konnm dobrch skutk a rozm noenm milosti posvcujc. astm konnm tchto cnosti roste o b r a t n o s t v d o b r m , rozmnoenm milosti roste n k l o n n o s t v l e k dobrm u, m vt jest tedy nae obratnost v dobrm, tm vt jest nae m ravn cnost. Mme se snaiti, bychom v sob rozhojnili a s p o j e d n u cnost, po nvad s rozhojnn m jedn cnosti souvis i rozhojnn ostatnch cnosti. Ani rolnk najednou neobdlv vech pol, nbr hned to, hned zase jin. Tak i my sob mme osvojiti nejprve cnost jednu a pak teprve zase jinou. (Sv. Chrys.) Smme a mme se zdokonalovati vce v on cnosti, k jejmu z dokonalen nae i v o t n p o m r y poskytuj vce pleitosti, nebo ku kter mme obzvltn n k l o n n o s t . m vce se kdo ve sv zamilovan cnosti zdokonal, tm vce tak prospv v ostatnch cnostech. m silnj jest hlavn vtev na strom a m vce ovoce m, tm bujnj jsou i bon vtve.

9. Vecky dokonal cnosti se ztrcej v okamiku, kdy se lovk dopout tkho h ch u ; nebo tkm hchem pozbv lsky bo, bez
n nen dn cnosti dokonal.
Pod km se ztroskotala lod, pozbv veho, co na lodi m l; pozbv dokonalosti vech cnosti a vech zsluh, dopust-li se hchu. At tedy jest obratnost v konn dobra sebe vt, s v o b o d a v l e tm z r u e n a ; lovk vdy jet me heiti. tak i lovk sm rtelnho nen pece Kdo stoj,

214

hled aby nepadl." ( l . Kor. 10. 12.) Vzpomeme na pd Davidv a Petrv Cnost se s n z e p o z b v , n e - l i s e j d o b v . I kmen se val rychle s hory, ale pomalu jde nahoru. Jedin s m r t e l n h c h ni cnost. Je-li jedin struna na nstroji rozladna, jest hudba nesnesiteln u ch u ; je din okliv m znut ttcem kaz celou malbu. Ne u t r p e n s a m o o s o b n e n s t o, aby zniilo cnost. Cnost se podob drahocenn perle; byt i padla do blta, nepozbv sv pvodn krsy. (Sv. Chrys.) Ba prv v utrpen se nejkrsnji ukazuje cnost. I hvzdy v noci svt, kdeto ve dne jsou scho vny. (Sv. Bern.) Koen von nejvce, kdy se rozemele. (Sv. eh. Vel.) Z e v n j e k c n o s t i o b y e j n z s t v , i kdy lovk tce zheil. Jeho cnost pak se podob mrtvole, kter chyb due, tedy ivot. Me tedy bti nkdo zevn zbonm a pece pi tom velmi zlm. (Sv. Fr. S.) Dkazem toho jsou lid zdnliv svati.

Cnosti dokonal se u m e n u j , konn dobrho.

zanechv-li lovk

Tak se nachz lovk v nebezpe, e cnosti svch pozbude, jest-li e j e s t a v n a o d i v . Kdo nos poklad veejn po ulici, chce bti okraden. (Sv. eh. Vel.) Kdo zlato a drahocenn odv veejn vystavuje, ten zrove vybz ku krdei ; tak i cnost lk dbla ku krdei, jest-li e ji stavme na odiv. (Sv. Chrys.) Voav vci pozbvaj vn, nechm e-li je na vzduchu. Proto hledme zalbiti se jen Bohu, musme-li cnosti i veejn konati.

3. 0 hchu.
1. Hch jest vdom a dobrovoln pe stoupen zkona boho.
Adam a Eva v rji pestoupili pikzn bo; d o b e z n a l i ono pikzn, a nikdo, ani had jich n e n u t i l , aby je pestoupili. Dopustili se tedy hchu. Pikzn bo jsou zvlt: d e s a t e r o b o c h p i k z n a pikzn konati s k u t k y m i l o s r d e n s t v ; mimo to vecky z kony vydan jm nem bom. Pikzn bud z a k a z u j nebo p i k a z u j jist k o n ; proto rozeznvme hchy z doputn a hchy z oputn. P o nvad pikzn bo chrn bud velebnost bo nebo nae vlastn neb bli nho blaho, proto hch me smovati bu p r o t i B o h u , nebo p r o t i v m samm, nebo p r o t i b l i n m u . Hch nen nim jinm, ne-li n e p o s lu n o s t Boha. (m. 4. 1 5 ; Jan 3. 4.) Hch jest neposlunost nebeskch pikzn. (Sv. Ambr.) Hnk sts se sebe jho bo a p ra v : J ti nebudu slouiti". (Jerem. 2. 20.) Kdo se dopout hchu, vede vlku proti Bohu. (Suso.) Hnk zn ova k i u j e K r i s t a . (id. 6. 6.), ponvad zmauje krev Vykupitelovu (bl. H um bert.) Zloba hnkova jest Kristu bo lestnj, neli jeho hok utrpen, jako i dlnkovi ujm n mzdy pipad bolestnjm, neli vykonan prce. (Ludv. Gran.) H n k j e s t n e p t e l e m s v v l a s t n d u e . (Tob. 12. 10.) Nerozumn si v ivot pon, kdo ur toho, na nm zvis veker jeho budouc t st; ale jet nerozumnji jednm e my, urejce toho, jeho pomoci vdy a vude pote bujeme a na nm zvis blaenost vn. Kdyby na vysok vi stl lovk

215

a tebe by drel na lan, odvil bys se jej uraziti? Prv tvj ivot na vli bo vis tak, jako na tenk nitce; Bh by t mohl kadm okamikem nechati rozpadnouti se v nic, a ty jsi tak poetilm, e bou jeho hnv. (Ludv. Gran.) My bdn lid nechceme od svch poddanch, kte jsou pece lid jako my, trpli dn nevnosti; ale sami asto urme nebeskho Otce. (Salvian.)

Nedopout se tedy h c h u , kdo beze sv viny. n e z n hnosti njakho konu, nebo nemme-li m y s l u , dlati nco zlho.
Dejme tomu, e by d t asi 2 roky star slyelo njak sprost slova a opakovalo by je. Ponvad takov dt neme jet rozeznati zlho od dobrho, ponvad tedy nezn hnosti svch slov, tedy to nen dnm hchem. Rovn opilost N o e m o v a nebyla hchem , ponvad Noe nez nal opojn sly vna. Docela jist vak jest hchem, kdy nkdo nsledkem dlouho trvajc h n n a v y k l o s t i pak ji ani nepoznv hnosti njakho konu, nebo je-li jeho nevdomost z a v i n n a trestuhodnou nedbalost. Nco jinho jest nevdti a nco jinho jest nechtti vdti; nebot kdo se od pravdy obrac, aby j nemusil vdti, jest pohrdaem zkona. (Sv. eh. Vel.) Kdo se tedy nyn vyhb slovu bomu, nebude jednou ped Bohem mti omluvy. Nedopout se hchu, kdo nem myslu dlati nco patnho. Nkdo by byl na p. u t k n u t z m i j a pije ihned lihov npoj a do ommen a bez vdom, aby zniil inek hadho jedu. Nehe, ponvad nem myslu se opiti, nbr zachrniti svj ivot. Tot plat o tom, kdo se brn proti tomu, kdo jej napadl a uin jej nekodnm. P r v n m k e s a n m bylo nsilm dvno kadidlo do rukou a oni je musili obtovati. Neheili v tomto p pad, ponvad nesvolovali v onen hn skutek. Nebo ns napadnou h n m y l n k y ; nesvolme-li v n, neheme. Rovn z d - l i se nm ve snu o vcech hnch, neheme, ponvad zde chyb svoboda; nem ns to tedy znepokojovati, nbr mme na to hledti zapomenouti. Dle slov Spasitelo vch vychzej vecky hchy ze s r d c e (Mat. 15. 19.), t. j. ze zl vle. Kde tedy n en zl vle, tam tak nen hchu. Ale docela jist he, kdo z a v i n i l onen nedobrovoln skutek. Tak na p. zl skutky opilcovy jsou sam hchy, ponvad on zavinil tyto skutky tm, e se opil.

2. Dle sv vnitn podstaty jest hch nedovolen naklonn se ke tvoru a odvr cen se od Boha.
Obrcen se ke tvoru jest pinou vech hch. (Sv. Bonav.) T v o r o v p o z e m t jsou jen p r o s t e d k e m k u d o s a e n v n b l a e n o s t i , ale nikterak nejsou poslednm clem lovka. Se tvory se m jako s l k y ; uv-li se jich m r n , prospvaj; uv-li se jich nem rn, k o d a pe kej v dosaen poslednho cle. Proto Bh dovolil nm uvati tvor j e n a p o j i s t m e z e a sice potud, pokud je toho teba a uiteno k do saen poslednho c le ; tak na p. Bh dovolil povati potravy pokud jest nezbytnm prostedkem k zachovn ivota, ale nestdmost zakzal; Bh dovolil, bychom mli jist majetek, ale zakzal sahati po cizm majetku a p. Kdo vak u v t v o r v c e nebo jinak ne Bh dovolil (takov lovk in tvoru nsil, Rm. 8. 22.), vzdaluje se od Boha a svho poslednho

216

cle; ten zamuje radosti pomjejc za vn. (Moudr. 2. 1. 9.) Pon si jako dt, kter, podv-li se mu kousek cukru a kousek zlata, sah po cukru. Hnk opout Boha, pramen vody iv a vykopv si drav ndrky. (Jer. 2. 13.) Hch jest tedy jakmsi druhem modlosluby. Hnk tm msto Bohu klan se tvoru. Kolik kdo m tkch hch, tolik m model. (Sv. Jeron.) Prv tolika modlm se klan, kolika tkch hch se kdo dopustil. (Sv. Ant. Pad.) Hchem stv se lovk o t r o k e m t v o r a , t . j. ocit se v zvislosti Ba tvoru. Hnk podob se ryb, kter se chytla na udici a ih ned n a ni pevn uvzla. Kdo he, jest otrokem dbla. (Jan 8. 34.) Ba jet h e se mu vede n e-li otroku, nebot otrok me utci, ale kam me utci otrok h ch u ? Kamkoliv jde, vude vlee hch s sebou. (Sv. Aug.)

3. Hch jest n e j v t m z l e m na svt, ponvad lovk j e n o m hchem propad vn bd.

Lid povauj za zlo u t r p e n a protivenstv tohoto ivota, ale vlastn jsou to pece jen milosti ; nebot jimi nepozbvme nieho ped Bohem, nbr spe zskvme. (Viz dl I. str. 76.) Mnoz se domnvaj, e nejvtm zlem jest zavren vn ; j vak stle budu uiti, e jest jet vt zlo, toti urka Jee Krista. (Sv. Chrys.) Jedin, co lovka hanob a poniuje, jest hch. Hn lid povauj za potupu c h u d o b u , p r c i a p. Kdy sv. Frantikovi, apotolu Ind, jen ml titul apotolskho legata, pravili, e jest pro n ho potupnm, pere-li sob sm prdlo, odpovdl: Jen jedin vc hanob lovka, toti hch." (Meh. IV. 18.)

4. Hchem pozbv l ovk nadpirozen k r s y due, stv se d b l u p o d o b n m a ji na svt neastnm.

Hchem se pozbv n a d p i r o z e n krsa due. Jako tlo se poskvruje dotekem vci pinav, tak i nadpirozen krsa due, zleejc v milosti bo hnm naklon nm se ke tvoru poskvruje se a sv krsy bud zcela, bu z sti pozbv. (Sv. Tom. Aq.) Snhobl roucho ihned se poskvruje, jakmile se dotkne blta ; tak lovk bere na sebe neistotu vc pozemskch, jakmile se od Boha vzdl a piklon se nezzenou lsk ou k vcem pozemskm. (Ludv. Gran.) Kdy pravili sv. Frantice Chantal, kter oetovala lovka malomocnho, e by se snadno mohla nakaziti, odpovdla: Nebojm se dnho jinho malomocenstv, ne-li hchu.* (Meh. III. 61.) Hchem se stv lovk podobnm blu. Hnci n a p o d o b u j b l a . (Moudr. 2. 25.) Hchem nabv lovk s t e j n p o d s t a t y s blem. Kdo dl hch, z bla jest." (1, Jan 3. 8.) Hchem se stv lovk tm d t k e m blovm, ( l . Jan 3. 10.) Proto prav Kristus k farisem ve chrm : Vy z otce bla jste a dosti otce svho (bla) chcete initi." (Jan 8. 44.) Hnk okou p o k r m u blova. (Sv. Cypr.) Hchem stv se lovk neastnm ji na zemi. Kdyby t l e s a n e b e s k vyinula se ze svch drah, rozbila by se; vyine-li se e l e z n i n v l a k z kolej, stane se netst. Tak i rozum n tvorov, lid, upadaj do bdy, pestupuj-li pikzn, kter jim dal Bh. Pozdvihne-li se lovk proti podku, zni jej podek. Hnk se pozved proti podku svho rozumu, proti d u lidsk spolenosti a proti du, dle nho Bh d tento svt; proto mu in vitky svdom, oekv jej trest od vrchnosti a zvltn tresty od Boha. (Sv. Tom. Aq.)

217

II. Kterak hch povstv a pokrauje.

Domy se net najednou, nbr nejprve vnik do zd nkolik d eovch kapek, jich nen ani pozorovati, rozmluj vpno a uvoluj zd i ; konen se zt cel budova. Na hchu Evin vidme, kterak vznik hch.

Obyejn povstv hch takto: 1. Napadne ns zl m y le n k a ; tato sam a o sob nen jet hchem, nbr teprve tehdy, kdy se s n.lovk obr.

V naem nitru jsou dva pni z c e l a p r o t i v n c h p o v a h ; co jeden chvl, to druh han. Onen jeden pn jest smyslnost, druh pak jest svdom. Proto ihned, jakm ile v n itr u naem povstane zl mylenka, nastv v n i t n b o j ; svdom varuje a odstrauje, zl dostivost vak drd a lk ke zlmu. Zlch mylen ek nikdy se zcela nezbavme, jako o s t r o v lec uprosted moe nikdy se neubrn nrazu vln. Ne jako ostrov vzdoruje vlnm, tak i my mme odporovati zlm mylenkm. (Sv. Efr.) Proto mme ihned ducha od zlho odvrtiti tm, e se zaneme modliti, vzpomeneme si na sm rt a na soud. Pam atuj na sv p o s l e d n v c i a na vky nezhe. (Sir. 7. 40.) M eme tak mysliti na zl n s l e d k y hch. Jest tedy n e smrn dleito, bychom ducha i h n e d odvrtili. Ohe pi vzniku snadno lze u h a siti; nemoc v zatcch snadno lze vyliti; podobn, se m se zlmi mylenkami. Usmr neptele, pokud jet jest mal a slab." (Sv. Jeron.) Udus zlou mylenku v jejm vzniku, jakmile se v duchu tvm objev. (Sv. Bern.)

2. Mnohdy vznikne ve lovku zalben ve zlm; toto jest hchem, jakmile jest si ho lovk vdom a nepotla ho.
Zalben ve zlm me bti i t k m h c h e m , m-li toti lovk dobrovoln zalben na takov vci, kter je z akzna pod tkm hchem . Zl mylenky jsou v e j c e , kter bel sn do naeho srdce. (K. Hugo); jako z vejce se lhne mld, kdy jest vejce vysezeno, tak ze zl mylenky vznik hch, jest-li e ji lovk se zlibou v srdci chov. Kdo se dotk h a v h o u h l a dr je v ru ce, popl se ; rovn tak svou dui tce porauje, kdo na hnou mylnku vzpomn a mylenku tu chov bez odporu v srdci. (Sv. Aug.) Kdy dost poala, rod hch. (Jak. 1. 13.) Zl mylenky jsou ohavnost ped Hospodinem. (Psl. 15. 26.)

3 . Nebo vznik v ns z l d o s t ; tato jest, jakmile v ni svolme, prv tak hnou, jako onen kon, k nmu smuje.
Dobrovoln zl dost jest ji i n n o s t v l e . Co vak ze srdce vychz (t. j. ze zl vle plyne), jest hnm . (Mat. 15. 19.) U Boha toti plat v l e z a s k u t e k . Kdo m dobrovoln zlou dost, v duchu ji vy konal onen zl skutek. (Mat. 5. 28.) Kdo svolil v tk hch, podob se j e l e n u , jen jest stelou sm rteln rann a proto ji neme smrti ujiti, tebas ujde stelci. (Sv. Cypr.) Zl dosti lze pirovnati m a l r y b c e mosk, zvan remora, o n Plinius vypravuje, e prohlodv nejvt lodi a takto jim v plavb pek, ba zpsobuje i jejich utonut. Tak i zl dost, by byla sebe nepatrnj a sebe men, me i nejdokonalej a nejzbo nj lidi, kte pluj k pstavu vnosti, v jejich bhu zdrovati, ba i do propasti vn zhuby pivsti. (Sv. eh. Nz.) Mnoh zl dosti jsou h c h y s m r t e l n m i . (Sn. Trid. 14. hl. 5.) Kdo neum krotiti svch zlch

218

dosti, podob se j e z d c i , jej jeho splaen k pry un a vemi baisky v l; nebo i on bude stren do nejtch smrtelnch hch a ko nen stren do propasti pekla. (Sv. Ambr.) Zl dost se podob m o u e , kter jest neist a nenasytn a kter konen bud do oleje, medu nebo do jin sladk vy p a d , nebo ke svci zalet a na n se sp l; prv tak in dost. (Corn. a L.)

4. M-l lovk pedsevzet, zl konati, pak jest to ustavin hch.

dost byla jen pnm nebo touhou po nem hnm . Pedsevzet vak jest ji r o z h o d n u t se, u i t i i p r o s t e d k , kter vedou k do saen tohoto pedmtu. B r a t i J o s e f o v i si umnili (pedsevzali), e za bij svho b r a tr a ; tm tce heili, tebas svho pedsevzet neprovedli. A potud byla e o hch v n i t n c h .

5. Jet horm neli hch vnitn, jest hch vnj, ponvad m h or nsledky ne hch vnit n.
Zveliuje toti zlobu vle, ni stud, zpsobuje asto pohoren, uvrh lovka do asn bdy, uvaluje na nj vt tresty bo a t. d. lovk, jen se dopustil tkho hchu, podob se r y b , je se ji zakousla do vna didla a jest chycena. Jist krl svil svmu v o j e v d c i tvrz k hjen. K onom u vojevdci vak poslal neptel pestrojenho v y z v d a e s dopisem, v nm mu nabzena byla ohrom n summ a penz za vydn on tvrze. Onen vojevdce me nyn uiniti troj v c : bud odmtne onu nabdku a d povsiti onoho vyzvdae; nebo zane vyjednvati s onm vyzvdaem, ale pak vyjednvn p e ru ; nebo konen me nepteli otevti brny tvrze. Tato tvrz jest nae due, velitelem pevnosti jsm e my, neptel jest dbel. bel asto k nm vysl vyzvdae, aby ns rozlinmi sliby a zminkami od Boha odvrtil. Zapudme-li zmuile zl mylenky, pak jet vce se upevn nae vrnost k Bohu ; mme-li v nich zalben, ji zanme bti Bohu ne vrnmi a zasluhujeme trestu; uinme-li vak zl, pak v y d v m e d u i d b l u , a dbel s celou svou druinou vchz do na due. (H unolt.)

6. Po kadm smrtelnm hchu nastv v dui hn stav.

Z m r z n e - l i voda, jest tak dlouho ledem, a se teplem zase rozpust. Odvrt-li se nae p o l o k o u l e od slunce, jest u ns tak dlouho tm a a zima a se zase poloha zem zmn. Podobn se m s lovkem, jen tce zh e il; zstv dotud ve stavu hchu, dokud se zase neobrt. Pro onen hn stav hnka km e: onen lovk ije ve hch, umel ve hch a p. Kristus pirovnv lovka, ijcho ve stavu hchu, ve svm po dobenstv o 10 pannch ku s p c m u l o v k u . (Mat. 25. 5.) Kdo sp, nieho nein, nbr jen s n ; zdaj se mu rozlin vci, na p. e jest mocnm pnem, e jest velmi bohatm a p. Jakmile vak jej svtlo denn ze spnku probud, poznv, e ony sny byly jen klamem. Prv tak jest s h n k e m ; zakld si na sob nebo na vcech pozemskch a vci tyto a jejich uvn zd se jej blaiti. Pijde-li vak pomoc milosti Ducha sv. k pravmu poznn, vid, jak se klamal. Proto sv. Pavel napom n hnky: Hodina jest, abychom ze sna po v stali/ (m. 13. 11.)

7. Opakuje-li se tk hch astji, povstv n epravost. (H n nvyk, nruivost.)

219

Je-li tk hch spchn m s n j en 1 5 k r t , povstv ji n e pravost. Hnk toti nabude jaksi o b r a t n o s t i u konn zla, a jeho vle je n a k l o n n a ke zlmu. Nepravost se nazv tak nruivost. Sv. Ot cov poukazuj na 3 mrtv od K rista vzken, by takto znzornili hch smrteln jako hch vnitn, vnj a jako nepravost. Kdo chov hch jen v srdci., podob se mrtv dcei Jajrov, kter byla jet v d o m . Kdo se dopustil hchu vnjho, podob se mrtvm u mldenci Naimskmu, kter byl ji z a b r a n o u m s t s k o u . Kdo je oddn nepravosti, podob se Lazarovi, kter ji h n i l ve h r o b . V obojm prvnm ppad Kristus on m mrtvm jen poruil vstti, v poslednm ppad pak byl v duchu zkorm oucen, p la k al, kzal odvaliti km en a zvolal hlasem velikm do hrobu. Tm chtl ukzati, jak jest tko vzksiti lovka, nepravosti odda nho, k novmu duevnmu ivotu.

8. Kad hch tk za trest m v zpt z a s e h c h y a nepravosti j i n h o d r u h u .

Od lovka, kter se dopustil tkho hchu, o d e l a m i l o s t b o , ale nikterak tak pokuen. Ba zl duch vynakld nyn vecku pli, by hnka jet pevnji spoutal. Ponvad pak nyn pokuen bez milosti bo pemoci nelze, pad hnk stle hloubji ze hchu do hchu. To jest kletba zlho skutku, e stle rod zIo. (Schiller.) Hchy tedy, kter za tmto prvnm hchem nsleduj, lze nazvati t r e s t e m onoho hchu. (Svat Bonav.) Nepravost jest trestna nepravost. (Sv. eh. Vel.) Psmo sv. zn zoruje odnt milosti bo slovy: Bh zaslepuje, zatvrzuje hnka (na p. Farana), Bh ponechv jej pevrcenm u smyslu jeho. (m. 1 . 28.) a p.

9. Jest-li se nepravost zako enila, m za nsl e dek nej vt neesti a ukrutnost, tak zvan h c h y d o n e b e v o l a j c ; konen plnou zatvrzelost hnka t. j. h c h proti Duchu svtmu.
Kdo jest del as oddn ivotu nepravostnmu, dovol si pak i nej vt ukrutnosti (vradu, utiskovn chudch, ujmn mzdy) nebo i nejvt neesti (sodomsk hch a p. 1. Moj. 12. 20.) A jako dokonalosti in lovka ji na zemi tm svtm a povznej jej k dokonalmu spojen s Bohem (vzpomeme na 8 blahoslavenstv), tak i nepravost m sv stupn, po nich dui strhuje do s t a v u z a v r e n c h d u c h a k plnmu o d t r e n s e o d B o h a . lovk nepravosti oddan jest konen naplnn nenvist proti Bohu a dobrovoln a zcela vdom odporuje psoben D uch s v .; dopout se tedy hchu proti Duchu sv. Tm jest hch u s v h o k o n c e . (Sv. Bonav.)
III. O d r uzch hch.

Jsou rozlin druby bich.

Ve zpovdi musej muj. (Trid. 14. 5.) se udati okolnosti, kter druh hchu pro

Dle druhu se li od sebe vecky hchy, kterm i se he prot i r z n m p i k z n m nebo proti r z n m

220

c n o s t e m ; dle se li od sebe hchy, ktermi se he sice proti tmu pikzn nebo proti te cnosti, ale r z n m zpsobem,
Na p. k r d e a l e jsou dva rzn druhy hchu, ponvad krde se pestupuje 7., l pak 8. pikzn bo. P c h a a l a k o m s t v jsou dva rzn druhy hchu, ponvad se jimi poruuj dv rzn cnosti, toti pokora a tdrost. K r d e a p o d v o d jsou rzn druhy hch, ponvad se jimi pestupuje 7. pik. bo r z n m z p s o b e m . O p o v l i v s p o l h n na milosrdenstv bo a z o u f a l s t v jsou dva rozlin druhy hch, ponvad se jimi poruuje cnost nadje r z n m zpsobem.

1. Obyejn rozeznme hchy m y l e n m , slovy a skutky.

Nenvist a vrada jsou dva rozlin druhy hch, ponvad se jimi pestupuje 5 . pik. bo rznm zpsobem (mylenm, skutky). Chlubn ei a pcha v odvu jsou dva rozlin druhy hch, ponvad se jimi poruuje cnost pokory rznm zpsobem (slovy, skutky).

2. Tak rozeznvme hchy v l a s t n a c i z hchy.

Vlastn hchy jsou ty, kterch se s a m i dopoutme. Ciz hchy jsou ony, jich jsm e se sice sami nedopustili, na nich vak njak p o d l m m e . Cizho hchu se do pout, kdo hn skutek naizuje, schvaluje, vychvaluje, pod poruje, hj, k nmu ponouk nebo ml, nebo ho netrest, akoliv by onomu zlmu konu byl mohl a ml zabrniti.
Hnk se podob m a l o m o c n m u . Jako on pen nkazu na jin> tak i hnk in ; svd jin ke hchu. V tomto ppad jest vinen hchy jinch. Kdo zapl dm, jest vinen porem ; kdo d svmu blinmu jedu, jest vinen jeho smrt. Prv tak se m, svdme-li nkoho k e h c h u , nebo i kdy jen nehledme hchu z a b r n i t i . Nepravosti ji ume, jestlie j ne trestme. (Sv. eho Nz.) Dov-li se ti, kdo osthaj ivota csaova, e byl uinn tok na osobu csaovu, zaleknou se n esm rn ; nebot vd, e vmluvou: Nemme na tom podlu* nieho nepod; prv tak i my se musme obvat, jestlie nae nedbalost nebo zbablost jest pinou, e Bh byl uraen. (Sv. Chrys.) K d o z l m u m e z a b r n i t i a n e i n t o h o , j e s t t m v i n e n . P k l a d y cizch h ch : Herodes d a l povraditi nemluvata betlmsk. Rebekka, manelka Iskova, p o r a d i l a svmu milkovi Jakobovi, aby obelstil starho otce. (1. Moj. 27.) Aron p o v o l i l dosti Israelskch a ulil jim zlat tele. id c h v l i l i Herodesa, e dal usmrtiti apotola Jakoba; proto Herodes dal uvzniti i Petra, aby jej dal usmrtiti. (Sk. 12.) avel n a p o m h a 1 vrahm sv. tpna tm, e jim drel aty. Zl ena Jobova p o n o u k a l a svho mue ke hnvu a netrplivosti; podobn inila ena Tobiova. Kdo maluje neslun obrazy a pe nem ravn knihy, ponouk jin ke hchu. Veleknz Heli m l e l ke hchm svch syn a ne trestal jic h ; proto j e j Bh sty Samuela kral. (1. Krl. 3.) ovn ti,

221

kdo jsou v poradch a z bzn lidsk se neozvou proti nespravedlivm usneenm dopoutj se bichu. Prorok pirovnv takov lidi k n mm p s m , kte nem ohou tkati. (Is. 56. 10.)

Cizmi hchy se mohou s n a d n o proheiti: pozemt vladai, zkonodrn sbory, rodiov a pedstaven, prcedrc, vydavatel novin a knih.
Mnohdy vladai (jako csa Napoleon) zaali nespravedlivou vlku ; kdo jest zodpovdnm za vecky zloiny, k t e r v t a k o v vlce byly spchny ? Kdo jest vinen tm, .jsou-li vydny zkony ve neptelsk, a je-li ohroeno spasen m nohch lid? Kdo jest vinen, tvou-li se novinami ke vzjemnmu potrn lid r z n nrodnosti nebo nboenstv ? Kdo m v takovm ppad nejvt hch

Kdo se dopust cizho hchu, jest nejmn tak t r e s t u h o d n m , jako kdyby byl ten hch uinil sm.
Kdo jinho ke hchu svd, me bti jet trestuhodnjm, ne onen sveden. Vzpomeme, e Eva, kter svedla Adama ke hchu, byla od Boha psnj potrestna neli Adam. A posud nsledkem hchu ddinho mus ensk pokolen m nohem vce trpti ne-li pokolen musk. Kdo jin ke hchu svd, he mimo to i p r o t i l s c e k b l i n m u . On napodobuje b l a , jen nejen sm jest zlm, nbr chce i jin uiniti zlmi. Proto vol K ristus: Bda lovku, skrze nho pohoren pochz! ( = kdo jest vinen, e jin he, tedy horm se stv). Lpe by mu bylo, aby kmen mlnsk byl zaven na hrdlo jeho, a on pohen do propasti mosk." (Mat. 18. 6.)
IV. O velikosti hchu.

I. Vecky hchy nejsou stejn velik.

To plyne ji ze slov Kristovch. Kristus pirovnv nkter hchy v e 1 b 1 o u d m , jin k o m r m (Mat. 23. 2 4 .); rovn pirovnv nkter hchy k m r v v oku, jin k b e v n m (Mat. 7. 3 .); stav proti sob dluh 10.000 h i v e n a 10 d e n r (Mat. 18. 2 3 .); pravil k Piltovi; ,,Kdo mne tob vydal, vt hch m. (Jan 19. 11.)

1. Hch jest tm vt, m dleitj jest p e d m m lep bylo p o z n n hnosti a m s v o b o d n j i lovk jedn.
Pedn zle na tom, jedn-li se o v c d l e i t o u . Je-li zl kon nam en proti B o h u , jest hnj, neli kdy je namen proti blinmu. Smuje-li zl kon proti i v o t u blinho, jest hnj, neli smuje-li proti jeho majetku atd. Dle mnoho zle na poznn hnosti. Hch d o s p l h o lovka jest mn ohem t, ne-li stejn hch d t t e . Hch k e s a n a jest jist vt nel i hch pohana. He-li k n z , jest onen hch vt, neli kdyby se ho dopustil lovk obyejn, v nboenstv ne vzdlan, jeliko knz zn lpe vli bo. Spasitel pravil: Kad sluebnk, jen zn vli pna svho a nepln j, bude bit mnohmi ranam i; kdo vak j nezn a uinil, co ran zasluhuje, mn bit bude. (Luk. 42. 117.) m vce v, tm psnji bude trestn, neije-li svatji dle svch vdomost.

222

(Tom. Kemp.) N hch jest tm vt, m vt milost bo jsm e obdreli. (Sv. Caesar.) Konen zle 11a tom, jedn-li lovk vce nebo mn s v o bodn. Kdo j e d n a l ve velik bzni, n ebo byl velice p o k o u e n , m men hch, neli ten, jen jednal pln svobodn. Zapen Petrovo nen nikterak tak velikm hchem jako dobe uven zrda Jidova.

2. prostedku,

Rovn mohou o k o l n o s t i osoby, vci, asu, msta, myslu nebo zl nsledky hch s t o v a t i.

Na p. veejn hch k r l e jest vtm, neli jeho poddanch. Hch spchan ped m n o h m i l i d m i jest t, neli je-li spchu potaj. Kdo pracuje celou nedli, he te neli ten, kdo za stejnch okolnost pracuje jen jednu hodinu. Kdo bere nco nsilm, he te neli ten, kdo tot odnm tajn. Kdo bere nco chudkovi, he te neli ten, kdo tot bere bohi. Krde v kostele jest tm hchem , neli krde spchan venku.

II. Mnoh hchy jsou tak velik, e ns pln od Boha odtrhuj a jeho ptelstv zcela zbavuj; nazvaj se tkmi nebo s m r t e l n m i h c h y . Hchy vak, kter nejsou tak velik, nazvaj se v e d n m i .
S hchy se m jako s n e m o c ; m noh nemoc seslabuje jen sly tlesn, m noh vak ni ivot. Prv tak jsou hchy, kter toliko pekej dui v jej snaze za nejvym clem, a jsou hchy, kter ni ivot due, toti milost posvcujc. (Sv. Tom. Aq.) Me z i p t e l y sestv , e mnohdy jeden naraz na vli druhho. Je-li tento nraz jen nepatrn, neni se jm ptelstv; je-li vak onen nraz velik, pak se ptelstv peruuje. Zcela tak jest i s ptelstvm bom ; malmi hchy nepestv, ale velikmi ano. Proto Psmo sv. mluv o hch, jimi s e m i l o s t b o z c e l a z t r c (jako na p. hch Davidv) a o hch, do kterch i s p r a v e d l i v s e d m k r t (t. j. asto) za den upad (Psl. 24. 16.), ani by proto pestal bti spravedlivm. (Trid. 6. 11.) Psmo sv. mluv o hch, kter z n e b e v y l u u j i a maj v zpt trest vn, a o hch, kter n e m a j tchto nsledk. Sv. Pavel pot na p. vradu, modlstv, nestdmost, lakotu a p. k tkm hchm . (1. Kor. 6. 9 .; Gal. 5. 19.) Dnes vak nen dn hch tak velikm, aby neml svch obhjc a chvaloenk. S m r t e l n h c h m sv jm no odtud, e psob dui sm rt; due sice nepestv bti, ale pozbv Ducha sv. Jako tlo um r, opust-li je due, tak i due umr, opust-li ji B h . (Sv. Aug.) Hch tk jest smrt, ponvad ns od Boha, jen jest ivot, odluuje. (Sv. Isid.) Tce heiti znamen tolik, jako uhasiti svtlo ivota. (Sv. Bern.) Tk hch jest tedy jakoby s e b e v r a d o u due. (Lehm kuhl.) Hch v e d n m sv jm no odtud, e se ho a s to dopoutme (jako vedn odv stle tm nosme). Ne nesmme hchy vedn povaovati za n c o n e p a t r n h o . Neme ns sice odvrtiti od cesty k Bohu, ale me ns na tto cest zdrovati. (Sv. Fr. Sal.) Rovn i vedn hch jest urkou nekonen velebnosti bo. Boha i v nejmenm uraziti, nemme nikdy pokldati za malikost." (Sv. Jeron.) Kdo slou Bohu jakoto milujc syn a ne jako otrok, hroz se uraziti Boha i v ma

223

likosti. (Sv. Bas.) Vechny milliony muednk vemi svmi nesm rnm i zsluhami nemohli by uiniti radost uraenm u Bostv, nbr k tomu bylo teba drahocenn krve Kristovy. (Sv. Kate. S.)

Hchy smrteln li se p o d s ta tn od hch vednch.

Hch sm rteln podob se s m r t e l n r n , nsledkem kter lovk obyejn umr. H ch vedn vak se podob r n l e h k , nsledkem kter lovk na nejv onemocn. Hchem smrtelnm jest sekera piloen ke koenu strom u, hchem vednm porauje se pouze kra strom u, take strom churav. (Sv. Vav. Just.)

Jest velmi t k o a n e b e z p e n o stanov i t, je-li jist hch tkm nebo lehkm. Jen tolik jest jis to : Hch smrteln jest spchn tehdy, nen-li Bh ji poslednm clem, k nmu smuje jednn lovka.
Jest tko a nebezpeno stanovit, co jest hch tk a co lehk. (Sv. Aug.) Ve vtin ppad n e l z e c i , je-li nco hchem tkm, nebo lehkm. (Gury.) Nesmme se odvaovati, nco' vyhlaovati za hch smrteln, nevme-li toho zcela jist. (Sv. Alf.), sice uvdme lidi k zoufalstv (Sv. Raim .) a do pekla (Sv. A n t.); sice jinak nevytrhneme lovka ze pny hch, nbr jet vce jej tam zatlame. (Gerson.) Hch smrteln jest spchn jen tehdy, nen-li ji Bh stedem , k nmu smuje veker snaha lovka (Sv. Tom. A q .); n ebot hch sm rteln jest p l n o d v r c e n s e o d B o h a , poslednho cle lovka, a p l n o b r c e n s e k e t v o r u , jakoto k poslednmu cli svmu. (Aug.)

1. Hch smrteln jest spchn, je-li zkon bo ve vci dleit pestoupen s plnm vdomm a svolenm, tedy je-li poruena est bo
nebo vlastn ivot nebo ivot, majetek, est blinho.
Modlstv, kacstv, rouhn, kiv psaha, hrub poruen svtenho nebo nedlnho dne jest hchem smrtelnm, ponvad se tm est bo t c e poruuje. Nepatrn ukozen sob na zdrav z lehkomyslnosti jest hchem vednm, ale samovrada jest hchem smrtelnm. Kdo blinho jen ude, he le h c e ; k do vak s nm hrub nakld, he tce. Kdo vezme blinmu nkolik hal, he lehce, kdo mu vak krade znan mnostv penz, he tce. Kdo bez poteby odhaluje chyby blinho, he lehce, ale kdo jej kiv obaluje, he sm rteln. Pina toho jest, e v tomto druhm ppad dleit dobro blinho je s t t c e porueno. Hch smrteln vak jest spchn jen tehdy, je-li lovku znma hnost jeho konu. Tedy d t i , kter jet neznaj ohavnosti skutku, jen zpravidla jest hchem tkm, nehe tak snadno tce. Rovn jest teba, aby lovk jednal S plnm svolenm. Kdo by tedy nsledkem hrozby, tedy s v el i k h o s t r a c h u se dopustil skutku samho v sob hnho, nedopout se asi hchu sm rtelnho. Tot plat o tom, kdo jest ve v e l i k m p o k u e n , na p. ve velik bd, nebo v pomaten. Kdysi si idovt vojci podreli nco z vc obtovanch modlm, akoliv jim to bylo velmi psn zapovdno. Na to padli v boji. id se domnvali, e oni vojci n ejsou od Boha

221

zavreni, nebot dali za n obtovati mnoho obt. (2. Mah. 12.) Ba nkdo n sledkem tk nemoci me bti n a d u c h u t a k z m a t e n , e ani nev, co dl. Me se tedy stti, e i mnoh samovrah ped Bohem jest nevinen. Chra se tedy psn posuzovali svho chybujcho blinho; vdyt nejsi vevdoucm !

2. Hch v ed n jest spchn, je-li poru eno jen n e p a t r n dobro; nebo je-li poru eno sice dobro velik, ale jen n e p a t r n nebo ne zcela vdom a dobrovoln.
Ne me nco, co samo o sob jest jen hchem l e h k m , bti h c h e m t k m , kdy toti tm. jest dno v e l i k p o h o r e n nebo zpsobeno v e l i k n e t s t , nebo kdy hch vedn jest spchn n s l e d k e m o p o v r e n zkonem.
toky na nboenstv nebo na est blinho v n o v i n c h jsou sotva asi hchy vednm i; nebot psob velk pohoren a netst. L e , a samo 0 sob jest hchem vednm, me bti hchem tkm, zpsob-li se jm velk netst; vzpomeme na livou zprvu vyzvda, kte byli prohld nout! zemi zaslbenou. Kdo by jednal hn a pi tom by k a l: Dlm to prv proto, e je to zakzno, he tce.

Rovn me n k o l i k v e d n c h hch dohromady tvoiti h c h t k , je-li jimi zpsobena velik koda.

Kdo nkomu nkolikrt po sob vezme nepatrn obnos, kterto ob nosy dohromady tvo velik obnos, he po kad tce. Mnoho malch hch tvo mnohdy hch tk, jako i n k o l i k m a l c h s e l dohro mady tvo znan m nostv.' (Sv. Isid.) V o d a , kter ponenhlu do lodi vnik, pono konen lo ; prv tak mnoho vednch hch dui. (Sv. Aug.) Mnoho l n n c h n i t tvo dohromady siln lano, kter pak zadruje 1 nejsilnj lo d i; tak i mnoho malch hch tvo podobn lano, kter za druje dui na jej dal cest k nebi. (W en.)

III Vechny hchy smrteln n e j s o u s t e j n v e l i k , rovn ani vedn hchy nejsou vechny stejn velik. Nejvt hchy smrteln jsou hchy p r o t i D u c h u sv. a hchy do n e b e v o l a j c . 1. Hchu proti Duchu sv. se dopout, kdo se u s t a v i n t v r d o j n protiv p soben Ducha sv.
Mnohdy se stv, e ns Duch sv. pud k modlitb nebo k jinm u dobrmu skutku, a e my nsledkem rozptlen svho ducha nebo pro sta rosti pozemsk tohoto hlasu D ucha sv. nedbme. Ne toto jet n e n h

225

chem proti Duchu sv. Jen tehdy se pch tento hch, kdy lovk s t l e vnukn D ucha sv. t v r d o j n se protiv a tak i ve vzdoru proti Duchu sv. umr. Pklady: F a r i s e o v a z k o n n c i poznvali ze zzrak Kristovch, z jeho vbornho uen, ze svatosti jeho ivota, z vyplnn ped povd prorok, konen i z vpovd Kristovch, e Kristus jest od Boha poslan M essi; ale ve sv pe ho nechtli uznati, ponvad by pak byli musili svj ivot zmniti. Nazvali jej pes to, akoliv vdli, e to pravda nen, posedlm od dbla (Jan 8 4 8 .); jeho skutky pipisovali dblu (Mat. 12. 24.) a pronsledovali jej, jak jen mohli. (Odprali poznan pravd.) Proto ekl sv. tpn ped svm ukamenovnm idm : Vy tvrdojn a neobezanch srdc a u ! Vy se vdycky protivte D uchu s v .; jako vai otcov inili, tak i vy! (Sk. 7. 81.) K r l F a r a o z neohro enho ponn Mojova a ze mnohch zzrak poznal, e prav Bh chce, by id vyli z E gypta; ale pes vechno napom nn Mojovo nepovolil. (Ml ke spasitelnmu napomnn s r d c e zatvrzel.) Neptel ke san R e n a n ( f 1892) nejpsnji si za svho ivota zakzal, aby se knz ukzal u jeho sm rtelnho lka; za dnou cenu se nechtl nechati pouiti. Tak in i svobodn zedni. Zacpvaj sv ui, aby neslyeli pravdy a za tvrzuj sv srdce." (Zach. 7. l l . ) (Setrvvaj mysln v nekajcnosti a do konce.) Lze ci: Hchy proti Duchu sv. jsou nejhorm pro heenm se proti tem boskm cnostem : 1. proti v e (odprn poznan pravd), 2. proti n a d j i (opovliv spolhn a zoufalstv), 3. proti l s c e k B o h u (zatvrzelost a nekajcnost), proti lsce k blinmu. (Zvist proti zbonm lidem.) Kdo he proti D uchu sv., podob se lovku, jej jeho neptel nalezne s p c h o n a p o l i v n e j v t z i m a probud jej, aby nezmrzl. Ne onen spc si tohoto dobrodin nev, nbr odstr od sebe svho dobrodince a chce radji dle spti. Tak si pon hnk, jen se nechce nechati probuditi milost pomahajc. (A. Stolz.) Takov lovk jedn prv tak poetile, jako nemocn, jen si nechce nechati hojiti svch ran (Sv. Chrys.) a mimo to jet dl, co mu sm rt jen urychluje.

Hch proti Duchu sv. jest obyejn nsledkem v e l mi h n h o ivota.

H c h s m r t e l n toti zpravidla rozum zatemuje a vli odvrac od B oha; m vce kdo he, tm vce jest r o z u m jeho z a t e m n n a jeho od Boha odvrcen v l e z a t v r z e n a , a se konen octne v nejbdnj slepot a zatvrzelosti. ( Ludv. Granad.) Nae due podob se zaven svtnici; nepravosti brn svtlu Ducha sv. vniknouti do tto -svtnice. (Galura.) O Faraonovi prav psm o: Bh zatvrdil srdce Faraonovo.* (2. Moj. 9. 12.), t. j. Bh za trest dopustil, aby se srdce jeho zatvrdilo. (Sv. Aug.) U m no hch lid n e j l e p j d l o se promuje ve p a t n v y , ponvad maj nezdrav tlo. Tak i u mnohch lid pro jejich hnost jest veker smlen pevrceno, take dn psoben Ducha sv. jich neme obrtili. (Sv. Dorot.) Lid hn podobaj se j e d o v a t m r o s t l i n m , kter pes nejkrsnj poas a rodn d netoliko jsou tm, m byly, nbr se stvaj jet h o rm i; n ebot i oni pes vechno psoben Ducha sv. jsou jet h o r mi. S lovkem se m jako se s l o u p e m . Stoj-li sloup rovn, a polome-li na nj nco, stoj jet pevnji; je-li vak naklonn, a polome-li na nj nco, pevrt se. Prv tak jest se srdcem lidskm ; je-li poctivo, jest uenm moudrosti jet utvrzeno, je-li vak pokaeno, stv se jet patnjm.

226

Kdo se dopust hchu proti Duchu sv., n e m e do jiti od Boha o d p u t n hch a to proto, ponvad od mt milost nezbytnou k obrcen.
Kristus prav: Hch proti Duchu sv. nebude odputn, ani v tomto, ani na onom svt. (Mat. 12. 31.) Rozum se samo sebou, e ten, jen nechce o obrcen ani slyeti, neme dojiti dnho odputn. Nemoci nelze vyliti, jestli e nemocn se vyhb jistm u l k u . Tot plat o hch, jestlie lovk nemocn na dui odmt prav prostedek zchrany, toti milost. (. K.) N ekajcnost jest jedin zloin, jeho Bh neodpout. (Sv. Jeron.) Nekajcnost ur Boha vce, neli hch. (Sv. Chrys.)

Lid, kte he proti Duchu sv., asto ji na svt b d n hynou a po smrti jsou od Boha na vky z a v r e n i .
Hch proti Duchu sv. nen snad hch ze slabosti, nbr hch belsk zloby. Proto zasluhuje vtho trestu ne jin hch. K r l F a r a n se utopil i se svm vojskem v moi Rudm (2. Moj. 1 4 .); i d , kte se protivili vem prorokm a docela je i zabjeli (Mat. 23. 27.), pykali za svou nekajcnost r. 70. po Kr., nebo pilo na n souen, jakho nebylo od potku svta, ani kdy bude. (Mat. 24. 21.) ; Jerusalm byl od n e ptel pln rozboen, pes 1 million id zahynulo hladem, morem, bratrovraednm bojem a meem neptelskm. (Jos. Flav.) Bh si pon jako m o u d r l k a . Lka nepestv nem ocnmu pedpisovati lk, byt i ony okamit neinkovaly, nebo byt jich i nemocn nechtl p ijm ati; vynakld vecko sv umn, by nemocnho zachrnil. (Sv. Chrys.) Nechce-li vak nemocn pes veehny domluvy lk povati, ba vylv je docela oknem, pak jej ovem lka opust. Prv tak jedn nebesk lka s tmi, kte se protiv milosti pom ahajc; o p o u t j e n a v d y . (Sv. Alf.) O takovch plat slova, kter ekl prorok Samuel krli Saulovi: Ponvad jsi zavrhl e Hospodinovu, z a v r h l Hospodin tebe. (1. Krl. 15. 26.) Oteve-li se p o u p , vnik do nho svtlo a teplo slunen a psob, e poup roste a vyrst v plod. Zstane-li poup zaveno, zatvrdne, odum e a plod se nevytvo. Prv tak se da dui, kter se nechce otevit Duchu sv .; zatvrzuje se a jde vstc zhub vn. (A. Stolz.)

2. Hchy do nebe volajc jsou hchy tak zlomysln, e volaj do nebe o pomstu; jsou
to: mysln vrada, utiskovn chudch lid, a ujmn mzdy dlnkm a sodomsk hch.
citu.

zadrovn

Tyto hchy jsou tak ohavn, e se p ji naemu lidskmu Kdy Kain zabil svho bratra bela, pravil k nm u Bh: Krev bratra tvho vol ke mn o pom stu." (1. Moj. 4. 10.) Vichni nrodov zem trestali vradu nejkrutjmi tresty, zvlt popravou vraha. Rovn jest npadno, e mlo kdy kter zloin bv tak rychle odhalen, jako vrada. V tom vidti trestajc spravedlnost bo! Utiskovn ubohch I s r a e l i t v E g y p t bylo hchem do nebe volajcm. (2. Moj. 3. 7.) Takovch hch se dopoutli i f a r i s e o v , kte chud utiskovali a pak odkvali dlouh modlitby. (Mali. 23. 14.) H chu do n ebe volajcho se dopoutj ti, kte pi p o r u nebo povodni kradou jet to, co neastnkm zstalo.

 227 Rovn i oni s p r o s t e d k o v a t e l , kte koist z nouze sluebnch a dl nk, hledajcch zamstnn. (Poaduj na p. zpisn, ani by pomleli na zaopaten msta, ohlauj v novinch uprzdnn msta, ani by je mohli komu dohoditi; za skuten sprostedkovni sluby daj mnohdy nestydat vysok obnosy a p.) Mnohdy se i stv, e lid, kte si vytkli za kol, oetovati rann vojny (tak zv. mustvo e r v e n h o k e 1 nebo zdravot 1 nick oddlen) rann olupuj, o penze a cenn vci okrdaj, msto, aby je oetovali. Jak to neslchan ukrutnost pod roukou m ilosrdenstv! Zvlt zakazuje Bh u t i s k o v a l i vdovy a sirotky. (2. Moj. 22. 2 2 .; Sir. 34. 26.) Vdovy toti vedou ivot strast a starost pln, ponvad musej se starati o to, co vlastn nle m anelovi; musej se starati o vivu dt a o domc nost. Proto ji lidsk cit vyaduje, by vdovy byly podporovny. Kdo je utiskuje, dopout se velmi zlomyslnho hchu. Kdo dle n e c h d l n k a d l o u h o e k a t i n a j e h o mzdu, dopou t se hchu do nebe volajcho. (5. Moj. 24. 1 4 .); rovn i ten, kdo jem u mzdy pod jakmikoliv podmnkami u j m . (Jak. 5. 4.) Ve stedovku mly aloby dlnk u soudu pednost ped jakoukoliv alobou a musily bti ve 3 dnech vyzeny. (A. W eihs, Ap. 650.) Hch s o d o m s k se jm enuje dle obyvatel Sodomy. Obyvatel Sodomy se oddvali nepirozenm prostopnostem ; (Jud. 7.) a proto Bh je zahladil ohnm a srou. (1. Moj. 18.) Mrtv moe jest a podnes smutnm pomnkem onoho ohavnho hchu. Toho nade- ve hanebnho hchu nelze ani pojmenovati jeho pravm jm enem , sice by se tm musil zneistiti jazyk uitele nboenstv a ucho jeho poslucha. (Sv. Aug.) O tomto hchu in zmnku sv. Pavel v listu k m anm . (1. 2 6 . 28.)

Hch do nebe volajcch dopoutj se za nynjch dn zvlt mnoz z a m s t n a v a t e l na svch ubohch dlncch.
Mnoz zamstnavatel nechvaj sv dlnky pracovati v neistch, za prench, v zim nevytopench m stnostech; nepopvaj jim dostatek asu k jdlu a polednmu odpoinku; nepopej jim oddechu ani v nedli a ve svtek; dvaj jim tak nepatrnou mzdu, take ani nemohou iti jako lid; poaduj od nich vce, ne-li lovk me zastati; poaduj od nich vci, kter se p jejich lidsk dstojnosti a lidskm prvm a p. Vykoisovn a utlaovn dlnk vyvolalo za dnench dn vznik s o c i l n d e m o k r a c i e . (Viz o tom pi 10. pikzn bom.)

IV. Od hch vednch jest rozeznvati nedokonalosti. Nedokonalosti jsou chyby, kter nevy
chzej ze zl vle, nbr z l i d s k s l a b o s t i .
Nelaskav tv, ert, nedobrovoln roztritost pi modlitb a p. jsou nedokonalosti. Hchy vedn maj svou pinu ve zl vli, nedokonalosti vak nikoliv.1 (Sv. F r. Sal.) A nedokonalosti nejsou prv hchy, nejsou 1 pece p r o s t y v v i n y ; proto se jich mme chrniti.
V. O t restu hch u s m r t e ln ho.

Hch smrteln in lovka nejv neastnm. Mnoho ran pichz na hnka. (Z. 31. 10.) Hnkovi vol B h : Pozn a nezn, jak zlm a hokm jest, opustiti Boha, P na svho. (Jer. 2. 19.) lovku, jen

228

opustil Boha, vede se jako idovi, kter se vzdlil z Jerusalm a (pbytku to ivho Boha) a el do pustiny k Jerichu. Z r o v e se zloinem zan trest, teba den soudu jet nepiel." (Sv. Cypr.)

Tresty hchu smrtelnho jsou: 1. Ztrta milosti posvcujc a tedy sm rt duevn.

lovka, jen upadl do hchu sm rtelnho, ihned o p o u t D u c h sv. Jako zpach zapuzuje holuby, tak hch smrteln zapuzuje Ducha sv. Holubi se nezdruj na mstech neistch, tak tak Duch sv. v srdci zneistnm hchem . (Sv. Fr. Sal.) Bezbon prav Bohu : Jdi pry od n s. (Job. 22. 17.), Hch smrteln jest zlodj, kter byv vputn do due, krade drahocenn poklad milosti. (Sv. Bonav.) Hchem sm rtelnm ztrc tedy lovk ivot duevn. lovk usm rcuje hchem svou d u i. (Moudr. 16. 14.) H ch, kdy jest dokonn, rod smrt. (Jak. 1. 15.) Hch smrteln jest sm rt n e sm rteln due. (Sv. Bas.) Jsou tedy lid, kte ij a pece jsou mrtvi. Hnci jsou mrtvi, teba ij; a spravedliv ij, i kdy um eli." (Sv. Chrys.) Tlo, kter due opustila, oplakv; ale due, kterou opustil Bh neoplakv!

Z t r t a ' milosti posvcujc m jet i tyto z l n s l e d k y : 1. lovk pozbv nadpirozen krsy duevn a jest ped Bohem pln n e i s t m ; 2. pozbv l s k y k Bohu a k blinm u; 3. jeho rozum se zcela z a t e m u j e a jeho vle se nesm rn seslabuje; 4. pozbv z s l u h vech dve vykonanch dobrch skutk a za ty, kter kon ve stavu hchu smrtelnho, nem dnch zsluh pro v nost ; 5. konen d b e 1 dostv nad nm moc, take pak snadno upad do j i n c h hch smrtelnch.
Hchem smrtelnm p ozb v lovk nadpirozen krsy due a jest ped Bohem pln neistm. Dje se mu jako G i z i m u , sluhovi to proroka Elisea, kter za podvod, spchan na Naamanovi syrskm, ihned byl rann m a l o m o c e n s t v m . (4. Krl. 5.) H ch sm rteln jest lovku tm, m jest h n i l o b a j a b l k u : jako hniloba odnm jablku barvu, vni, chu, zkrtka vecku krsu a vecku cenu, tak hch sm rteln odnm dui vecku cenu a krsu. (Sv. Bonav.) Pro n e v s t u by to byla krut rna, kdyby t k o u n e m o c byla zohyzdna tak, e by se j jej enich zekl. Cosi podobnho se stv dui, dopust-li se tkho h c h u ; jest tak hrozn znetvoena, e Kristus, jej enich, j pohrd. (Sv. Bon.) Kdo se dopustil hchu sm rtelnho, podob se lovku, jeho b l a t najednou byl p l n popinn. Jako m r c h a hrozn zapch, prv tak, ba vce, zapch due hnkova ped B ohem ; nebot jest jet hor ne mrtvola. (Sv. Ans.) Hchem tkm pozbv lovk lsky k Bohu a k blinmu. Jakmile se z e m odvrt o d s l u n c e , nastv zim a; prv tak v srdci lovka nastv ihned chlad, jakmile se hchem smrtelnm odvrt od Boha. Tk hch jest mrz, kter ohe lsky v naem srdci uh. (Sv, Tom. Aq.) Ne pece se stv, e lid, kte ij v tkm hchu , n a v e n e k jsou z b o n i ; jejich zbonost se podob mrtvole, jeliko j chyb duch a ivot.

 229 Jest mono bti zbonm a pece velmi hnm ." (Sv. F r. Sal.)

Rozum lovka s e pln zatemuje hchem smrtelnm. Jako t e m n

m r a k y nm brn, bychom vidli jas slunen a oko nae zastraj tem notou, tak in i hch sm rteln; zatemuje oko rozumu a in ns neschopnmi, patiti n a jasnost slunce bo milosti. (Sv. Theof.) lovk, jen upadl do hchu sm rtelnho n e c h p e , c o j e s t D u c h a b o h o . (1. Kor. 2. 14.) Jako v o t e l m z r c a d l e se pedmty neodrej, tak duch, kter upadl do hchu tkho, nepijm psoben boho. (Sv. Theof.) Jako lovk, jen se hodn z a c h l a d i l , dostv rm u a pozbv v chuti a ichu, tak i due, kter se zachladila hchem smrtelnm, dostv duevn rm u a po zbv v chuti na pravd. (W en.) H nk jest pln zaslepen a nepoznv sv bdy a svho netst prv tak, jako p o c e s t n , k t e r z a t e m n n o c i k r n a p o k r a j i p r o p a s t i . Kdyby hnk byl ve stavu milosti a osvcen od Ducha sv., zhrozil by se sv duevn bdy a uasl by, jako onen pocestn, kdyby el za jasnho dne tout cestou. (Ludv. Gran.) A proto hnci vzdor sv bd jsou obyejn jet v e s e l . Kdy se pomatenec bije a porauje, asto se pi tom jet smje. Prv tak si ponaj nai pomaten brati, kdykoliv si zbsile a potetn na dui kod. Jet se pi tom smj a ertuj." (Jan Ev. Schmid.) iv tlo ct kad bodnut jehlou, nikoliv vak tlo mrtv. Prv tak jest s du; pokud jest duchovn iva, znamen nejmen h ch ; je-li vak mrtva, nect ani nejmen-vitky svdom, by klesala i do nejtch hch. (Ludv. Gran.) Chceme-li ve dne spti, spoutme zclony, aby svtlo nebilo do o. Tak to dl satan hnkovi; spout kolem lka hnka, kleslho do hromady hch, z c l o n u p e d s u d k a p o c h y b n o s t , aby jen hodn dlouho spal a neprocitl. (W en.) Hnk se podob S a m s o n o v i , ponvad mu byly oi od neptel vybodeny a ponvad pozbyl sv nadpirozen sly a jest uvren v pouta. (Soude. 16.) Hchem sm rtelnm jest v le nad m ru osla bena . Za v e l i k z i m y tuhnou dy a nem ohou nieho dlati. Podobn jest i pi hchu sm rtelnm (Sv. C h ry s.); lovk jm pozbv v sly ke konn dobrho. Hch smrteln jest jako v j i k a , kter t dr jako ptka. (Sv. Bon.) Jako v o d a , k t e r v n i k l a d o l o d i , pek v plavb a thne lod do hlubiny, tak hch sm rteln seslabuje lovka na jeho cest do p stavu vn blaenosti a vrh jej do zhuby. lovk p o z b v hchem smrtelnm zsluhy v ec h dobrch skutk dve vykonanch. Bh prav sty proroka: Pakli by se odvrtil spravedliv od spravedlnosti sv a inil by nepravost, na dn spravedlnosti jeho, kter byl uinil, nebude pam atovno." (Ezech. 18. 24.) Spravedliv, jen upadne do hchu sm rtel nho, podob se k u p c i , jen nahrom adil nesmrnch poklad a vjdje do pstavu veho pozbude. (Sv. Bas.) Jako s i l n n o n m r z zni vecky krsn kvty, tak hch sm rteln ni najednou vecky dobr skutky a zsluhy. (Sv. Fr. Sal.) Hch sm rteln podob se tak k r u p o b i t , kter najednou ni rodu celoron. Kdo upadl do hchu sm rtelnho, n e dostv za dobr skutky, kter vykonal ve stavu t k h o hchu, dn odmny. Jako r a t o l e s t o d z n u t o d r v y vadne a nenese plod, tak i lovk, jen ztratil D ucha sv. neme konati dnho skutku pro nebe zslunho. (Sv. Jeron.) Jako t l o , kter due opustila, neme pracovati, tak i lovk, jen pozbyl ivota due, toti milosti posvcujc, neme konati zslunch skutk. Jako a p o t o l o v po c e l o u n o c lovili a nieho nepopadli, tak se dje i hnkovi; v dob noci hchu pes sv

230

vechno nam ahn n eme konati dnho skutku pro nebe zslunho. Hnk se podob p o u t i , na kter nic neroste, n br kde se zdruje jen hmyz a div zv. O jak to pustota bez B o h a ! Jak to vyprhlost, kde nepad dn nebesk d! Jak to nerodnost, kde dn slunce n ezah v ! (Sv. Tom. Aq.) Due od Boha oputn podob se vinici, kter je z b a v e n a s v o h r a d y a proto pustoena divou zv. Jakmile Bh opust dui, v ch z do n bel. (Sv. A mbr.) Hchem sm rtelnm promuje se chrm Ducha sv. v pele lotrovskou, sestra andl jest drukou zlch duch. (Sv. Am br.) Zlom-li se na lodi k o r m i d l o , jest lod hnna, kam se vtru lb. Prv tak lovk, jen pozbyl milosti posvcujc, kr dle puzen satanova do sv zhuby. (Sv, Chrys.) Hch smrteln jest provaz, jej si sm plete a jm ti dbel ruce a nohy ve. (Sv. Aug.) Hchem nabv d b e l m o c i n a d l o v k e m . (Sv. Chrys.) To pochz odtud, ponvad se lovk hchem uvolil poslouchati dbla. (Rm. 6. 16.) Jako si kad trouf utiskovati vdovu, ponvad ona nem nikoho, kdo by se j zastal, tak i dbli si dovoluj vechno proti hnku; volaj jednom ysln: Bh jej opustil, pronsledujte a uchopte j e j ; nebot nem nikoho, jen by jej za chrnil.'* (. 70. 11.) Proto, kdo se dopustil hchu sm rtelnho, sndno upad i do jinch hch smrtelnch. Opust-li d u e t l o , t l o zane h n i ; i due duchovn zan hniti, jakm ile ji Duch sv. opustil. S du se m jako s m a s e m . Maso se udr jen tak dlouho, pokud je so len o ; b e z s o l i zan ihned hniti a nepjemn zapch. (Ludv. Gran.) Hch tk, jen nen poknm shlazen, m za sebou v zpt a to za t r e s t jin hchy. (Sv. eh. Vel.) lovk, jen ve svch hch setrvv, hromad hch na hch. (Sv. Aug.) K m e n d o v o d y h o z e n tvo nejprve jeden kruh, pak druh, tet atd. Tak jest se hchy sm rtelnm i; kad hch sm rteln jest popudem k hchu dalmu. (Sv. Aug.)

2. Sm rt vn.
Hch smrteln uvaluje na lovka zhubu vnou. Jako j a b l k o z c e l a s h n i l o d h a z u j e m e , tak zavrhuje B h lovka, jen upadl do hchu smrtelnho. Kdo se dopustil hchu sm rtelnho, p o z b y l s v a t e b n h o r o u c h a , t. j. milosti posvcujc; ne takov uvren bude do temnosti zevnitn. (Mat. 22. 12.) H ch sm rteln jest u r k o u v e l i e n s t v a proti krli vech krl. Urka velienstva se obyejn zde na svt trest dlouhm alem. Ponvad pak Bh svou dstojnost nekonen pevyuje vecky krle pozemsk, proto trest hch sm rteln trestem vnm. Kdo se dopout hchu smrtelnho, pon si prv tak poetile, jako E s a u , kter za pokrm prodal sv prvorozenstv (id. 12. 1 6 .); nebot k vli okamit radosti vzdv se nrok na nebe. Okamik trv radost, trest vn. (Sv. A mbr.) Na sm rt odsouzenho Tome, kancle anglickho, snaila se manelka jeho pemluviti, aby podepsal nespravedliv nazen krlovo; ne on p rav il: Jak bych byl poetilm, kdybych chtl kratik tst nkolika rok zamniti za vnou est a blaenost." (Meh. I. 5 0 0.)

3. Tresty asn.
asn tresty sesl Bh, aby hnka zase vylil; Bh jest jako l k a . (Sir. 18. 15.) Nejjistj trest pozemsk hchu sm rtelnho jest v nitn n esp ok o jen ost. H ch smrteln ni klid a veselost due prv tak, jako vichice ni klid a jasnost h l a d i n y v o d n . Bezbon jsou jako

 231

rozbouen moe, je se neme upokojiti. (Is. 57. 20.) Jak za tlem jde stn, tak za zlm skutkem jde strach a hrza. (Ludv. Gran.) Kdo ije ve hchu smrtelnm , ji nyn n o s v s o b p e k l o . (Sv. Chrys.) Vzpomeme jen na bratrovraha K a i n a . (1. Moj. 4 14.) Zl svdom denn prav h n k o v i: Kde jest tvj B h ? (. 41. 2. 4.) Jak pak pokoj me mti hnk, v-li, e vemohouc ruka stle jest proti nm u ozbrojena? (Sv. Chrys.) Blesk, hm n, boue ds hnka prv tak, jako zbon modlitba nbonho lovka; vude, zd se mu, e vid a sly svj ortel zavren. (Meh.) Bh tak to zdil a tak to jest, e kad nespodan mysl jest sama sob trestem. Duchovn a tlesn tchy nem ohou vedle sebe obstti prv tak, jako ohe a voda. (Sv. Bern.) Ti, kdo se kochaj vrozkoech svtskch, nejsou schopni okoueti radost duchov nch. (Sv. Fr. S.) Hch smrteln uvaluje dle na hnka p o z e m s k o u b du. To vidme na p r v n c h r o d i c h v rji. Adam a Eva byli za hch vyhnni z rje, musili tce pracovati, umti atd. podobn se dje kadmu hnku. Psmo sv. prav: Hch bdn in n r o d y . ' (Psl, 14. 34.) O idech se prav v Psm s v .: pokud neheili ped tv bo, vedlo se jim dobe. Kdy pak se odchlili od ce ty Bohem jim vyten, byli ve mnohch bitvch od neptel po teni a jako zajatci odvedeni do ciz zem . (id. 5. 21.) Co plat o idech, plat i o kesanech. Nejobyenj nsledek hch jsou nemoci ; proto pravil Kristus k uzdravenm u: Nehe vcekrt, aby se tob nco horho nepihodilo." (Jan 5. 14.) I hladem trest Bh hnka ; vzpomeme na m arnotratnho syna. (Luk. 15.) Za as proroka Elie byli id oddni modloslub. Bh je trestal tm, e 3 Y2 rok neprelo, tak e povstal hrozn hlad. (3. K rl. 17.) Rovn ztrta majetku nebo cti bv obyejn nsledkem hchu, jako na p. u pijana, zlodje. Nue, jak to poetilost lidsk! Jisti nco smrtcho se boj, ale hchu smrtelnho, jen pin dui sm rt vnou, se neboj." (Beda.) V I. O t r e s t e c h hchu vednho. Hch vedn jest sice jen malikost, ale nicmn ns zbavuje m no hho dobra, jako vlsek, kter se dostane do pra, ihned kaz krsn psmo.

1. Hch vedn vede ponenhlu ke hchu smrtelnmu a ke ztrt milosti posvcujc.

H ch vedn vede snadno ke hchu smrtelnmu. Psmo sv. p ra v : Kdo pohrd mnohmi vcmi, pomalu zahyne. (Sir. 19. 1.) Jako jablko n a h n i l ponenhlu cele shnije, tak i lovk, jen se dopout hch veddnch, upad brzy do tkch hch. Jako n e m o c raz cestu k e s m r t i , tak hch vedn k tkmu, (Ludv. Gran.) Zanedb-li nkdo zameziti z a m o k n zd , pokod se budova a konen se me stiti. Tak i lovk, jen s potku zanedbval nepatrn chyby, pad konen tce. (Sv. Cassin.) Nevmme-li si p r a c h u , kter se v a t usazuje, pokaz se at; podobn se m s du, nevmme-li si jejch nepatrnch skvrn. (Sv. Isid.) Hchy vedn jsou m o l i , kte rozeraj odv milosti posvcujc. Bh do pout, e ti, kte hch vednch nedbaj, za t r e s t s v l e h k o m y s l n o s t i upadaj do hch tkch. (Sv. Isid.) Chra se hch malch, nebot z nich povstvaj velk hchy. (Sv. Chrys.) S malmi vcmi lid zanaj, s velikmi kon. Kdo jest nespravedlivm v malm, jest i ve velkm n e spravedlivm. (Luk. 16. 10.) Kdo chce r o z t p a t i velik kus d e v a ,

232

nejprve udl otvor a zaraz kln. Podobn dl bel; svd ns nejprve ke vednm hchm a ponenhlu i k horm vcem. (Diez.) bel, aby ns pivedl ku pdu, klade nm pod nohy nepatrn kmen. (W en.) Hch vedn zvlt proto vede ke hchu tkmu, ponvad ns zbavuje m no hch milosti pomhajc ch, bez nich nejsme s to, bychom pekonali dorejc pokuen. Zrcadlo z a p r e n neukazuje ja s n ; tak i zrcadlo due, zapren prachem hch vednch, neodr ji paprsk slunce spravedlnosti. (Ludv. Gran.) Due, pokryt hchy vednmi, jest z n e i s t n , prv jako lovk, jen m oklivou vyrku, nebo jeho bl at jest poskvrnn. Je-li nkdo z n e t v o e n ohyzdnou p r a i v i n o u , sotva se mu njak velk pn pibl, tm mn aby ho objal a podal mu ruku k polben; prv tak Bh neuzavr dnho zvltnho ptelstv s tebou a net t svou laska vost, jest-li e due tv jest znetvoena h chy vednmi. (Sv. Aug.) Chra se hchu vednho, ponvad t pipravuje o pem noh milosti, je by ti B h byl dal, kdybys neml tohoto hchu. (Maria Lat.) H ch vedn zm en uje horlivost v dobrm. Jako nepatrn n a s t u z e n m mnohdy za nsledek nevolnost a pek v plnn povinnost, tak in i hch vedn; seslabuje nai vli a odvrac ji od dobrho. Jako m r a n a brn hejcm paprskm slunenm, tak hchy vedn seslabuj ohe lsky bo. Hchy vedn zmenuj r lsky. (Sv. Tom. Aq.) a in lovka v l a n m a n e t e n m ve slub bo. (Sv. Bonav.) Tak o nm plat slova Psma sv .: Ale e jsi vlanm a ani studenm ni teplm, ponu t vyvrhovati z st svch. (Zjev. 3. 16.)

2. Hch vedn m za nsledek a s n tresty, kter jest nm vytrpti bud ji na zemi, nebo po
sm rti v oistci.
Z a c h a r i onml, ponvad nechtl uviti andlovi. (Luk. 1. 20.) M o j za svou pochybnost nesml vejiti do zem zaslben. (3. Moj. 20. 10.) Ohnm oistcovm musej projiti ti, kte se pi sv smrti nachzej ve stavu vednho hchu, by si za n odpykali, dve ne-li vejdou do nebe. (Maria Svataste.) Proto svati trestvali sami na sob nejmen vedn hchy tkmi k a j c n m i s k u t k y . (Sv. eh. Vel.) Hch vedn pece jest jen velik zlo, kdy Bh, nejdobrotivj a nejlaskavj ze vech otc, tak psn jej trest, toti doasnm vylouenm z jeho krlovstv a dlouhotrvajcm trestem v oistci. (Ludv. Granad.)

4. 0 nepravosti.
Kdeto lovk, jen se dopustil jednoho tkho hchu, podob se t c e n e m o c n m u , naproti tomu lovk nepravostem oddan podob se hnijc ji mrtvole. Kdo tce zheil, podob se v i n i c i znien mrazem nebo krupobitm ; lovk nepravostn vak jest jako vinice pln znien rvokazem.

. Nepravost jest dlouhm zvykem na byt o b r a t n o s t v pchn zlho a n k l o n n o s t vle ke zlmu,

233

Zlm jest ve to, eho Bh nechce. V l nebo k poprv za paen sna se setsti se sebe jho. Ponenhlu s i p i v y k n e a pak ji jde, jakmile jest od labu odvzn, zrovna dobrovn k vozu, byt u nho bylo mu se potiti a oddychovati. Prv tak jest s lovkem a hchem . (Sv. Aug.) H o n i c p s i musej bti naped vyvdni na h o n ; pozdji vak, a si navyknou zv lapati, utkaj ji naped, jakmile pn jejich na lov vychz; podobn jest lovk, jen se zapletl do hchu, ku heen ochot njm, neli dbel k jeho pokouen. (Sv. Brig.) Jako vl a k ponenhlu nabv z r u n o s t i v tahu, honc pes zrunosti v lapn zve, tak i hnk ponenhlu nabv obratnosti v konn zlch skutk.

Do nepravosti upad lovk s n a d n o . Ne poteba jest velikho b o je , bychom z nepravosti zase povstali. Tento boj jest tm t, m dle lovk v nepravosti setrval.
Niemu se lovk tak sn adn o nenau a nic tak nesnadno zapo m n jako nepravost. V nepravosti pluje lovk po proudu, ve cnosti vak proti proudu. (Ludv. Gran,) Konati dobr pipad tkm, ale zl konm hrav. Tko jest hoditi kmen do vrchu, ale dol jest snadno. (Sv. Vine. F .) Jest teba t k h o boje, bychom nepravosti zanechali. Snadnji jest do p r o p a s t i p a d n o u t i, ne-li z n vylzti. (Sv. Bern.) H nka za pd bel tak, jako pavouk mouchy. Chce-li se pak hnk vyprostiti, po znv, e se tato p a v u i n a promnila v tk pouta. Potlaiti sv hn dosti jest prv tak tkm, jako skrotiti s p l a e n h o k o n . (Bellar.) Jako l o d i , kter se odtrhla od kotvy, nelze udreti ani nejsilnjm lanem, nbr toto se trh jako slab nit, tak tak u lovka nepravostnho nepo m h ani napom nn, ani co jinho, by jej zadrelo v proudu nruivosti, je jej unej. (W en.) m dle lovk v nepravosti setrvv, tm silnj jest nepravost a tm t j e s t o b r c e n . Jako h e b k lze tm obt nji vythnouti, m hloubji byl zaraen, tak jest i se h c h e m ; lze ho zanechati tm teji, m dle mu lovk hovl. (Ludv. G ran.) Lid, kte dlouho ij v nepravosti, podaj se tm, kte z potku se nechtj odviti smlho skoku pes potok, ale jdouce dle pozoruj, e z p o t o k a j e i r o k e k a , j u nelze peskoiti. (Sv. Vine. Fer.) Zl zvyk se zakoeuje tak, e prv tak tko, ba n e m o n o jest, ho zanechati, jako n elze ke s tla svlci. (K. Hugo.) Opakovnm hchu povstv zvyk, ze z vyku nezbytnost a z toho opt nemonost zbaviti se j. Tato nemonost vede k zoufalstv a k vn zhub. (Sv. Aug.)

l o v k neprav o stn n e m e s e polepiti s v o u v l a s t n s i l o u , nbr jest mu poteba velik pomoci milosti bo. Rovn neme se polepiti n a j e d n o u , nbr je k tom u teba dlouh a vn snahy. Mimo to mus z potku bojovati jen proti j e d i n m u h c h u a sice proti tomu, jem u jest nejvce oddn.
S n h se nerozpust, nevane-li na nj tepl vnek; tak tak lovk n e me povstati ze svch hch bez milosti bo. (Sv, Aug.) Kdo padl do p r o p a s t i hchu, me jen pomoc milosti bo z n bti vytaen. (Sv. B ern .) L S t r o m u , jen j e s t ji velmi s t a r a tedy m siln a hlubok koeny, nelze ani ohnouti, ani vytrhnouti; jen siln boue jej me zlomiti.

234

Prv tak lovku n epravostnmu jest teba siln milosti pomahajc. V evangeliu teme o trojm ppad vzken z mrtvch, o dcei Jajrov, mldenci Naimskm a Lazarovi. Oba prvn m rtv pedstavuj lovka, jen prv upadl do hchu smrtelnho. Ne L a z a r , jen ji 4 dny ve hrob leel, pedstavuje hnka ze zvyku, jen jest spoutn svou nruivost. V obojm prvnm ppad Kristus se nenamhal njak zvltn pi jejich vzken; dvce poruil vstti a uchopil ji za ruku ; mldenci poruil, aby vstal, a do tekl se m a r ; ale pi vzken Lazara byl v duchu dojat, zarmoutil se, plakal, dal odvaliti kmen a volal silnm hlasem. Prv tak jest nejteji vzksiti hnka ze zvyku. (Sv. Aug.) Sv. M o n i k a musila se 18 let modliti se slzami za obrcen syn a svho Augustina. (Meh. 1. 39.) lovk nepravostn mus tedy pedevm proiti Boha o jeho milost, jinak se nikdy n eo b r t; jet lpe jest, modl-li se i jin za nho. lovk nepravostn neme s e obrtiti najednou, nbr je k tomu teba d l o u h a o p r a v d o v s n a h y . Zvyk se pekon zase jenom zvykem. (Tom . Kemp.) Z a s t a r a l t l e s n n e m o c i lze odstraniti jen dlouhm lenm ; prv tak zastaral zlo duevn lze odstraniti jen trvalou snahou. (Sv. Bas.) Vdyt i po vykonanm pokn zstv ve lovku vdy jet n k l o n n o s t k e z l m u . Zl nklon nosti podobaj se po vykonanm pokn chycenm hadm, kte jsou pece jet pod ivi a mohou koditi, nen-li lovk velmi opatrn. (Sv. eh. Nyss.) Ne me-li lovk pl docliti, e na napjatm lan pejde od zatku do konce, mus tedy bti mono, aby nepravostn lovk pl dospl ke cnosti. (Orig.) Chce-li se lovk nepravostn polepili, mus nejprve bojovati proti jednomu hchu a sice proti tomu, jem u jest n e j v c e o d d n . O t p k u d v n ezlomme najednou, nbr musme vyati d e v o z a d e v e m , pak je bez nm ahy zlomme. Podobn se m s nepravost. (Sv. Vine. Fer.) Bojujeme-li proti jednom u hchu, bojujeme zrove proti vem ostatnm. Je to jako s koni u v ozu; zathneme-li rzn oprat jednoho kon a silnm vihnutm biem krotm e zrove i druhho kon. (Rodr.) Pepadne-li v o j ev d c e n e p t e l s k v o j s k o , napadne je tam, kde jest nejsilnj, nebo je-li tento dl vojska poten, bude snadno pemoeno cel vojsko; prv tak ani nm nebude nesnadno pekonati nruivosti, pememe-li hlavn nruivost. (Scar.) Kdybychom ron jen jednu chybu vykoenili, byli bychom brzy do konalmi lidmi. (Tom. Kp.) B o h u e l vak mnoz kesan se polepuj jen ve svch v e d l e j c h c h y b c h , ale svm hlavnm nruivostem hov dle; ponaj si jako lid, jim tee voda stechou a kte, msto aby stechu spravili, pokozen zdi zamaou, vodu do ndob chytaj a p. takto vzdor tomu dm ponenhlu hyne. Mnoz zase se zbav jednoho hchu, ale z a s e upadaj d o j i n h o ; podobaj se otrokm, kte od jednoho pna se vyprost, ale u jinho otro. (Sv. eh. Nss.)
v

lovk nepravostn j est nej v neastnm, ponvad nem milosti posvcujc, milosti pomhajc, jest nepstupnm, na zemi bdnm a po smrti bude zavren.
Duch SV. nepebv ve lovku nepravostnm. Slun lid nejdou do h o s t i n c e , kde dj ze rozpustilosti a svvole; nebot lovk dobr nemiluje

235 spolenost zlch. Tak i Bh nechce bydleti v srdci hnka. (Sv. Macarius.) Kad bydl radji v domku malm, neli v neistm a z a p c h a j c m p a l c i . Tak ani Bh se neubytuje v dui hchy zneitn a otrven , byt byla obdaena sebe lepmi dary pirozenmi. (W en.) lovk nepravostn nachz se p l n V m o c i bl a. Hnk ze zvyku podob se p t k u na e pivzanmu, s nm chlapec kratochvli provozuje. Ptk vzlet a chce se vyprostiti, ale chlapec jej zase ihned sthne za ru. Prv tak si pohrv dbel s lovkem nepravostnm. (Sv. Ans.) msk csa Valerian octl se v otroctv perskho krle Sapora a musil mu slouiti z a p o d n o pi se stupovn s k on. Tak lovk, syn nebeskho krle, svm hnm ivotem upad v otroctv a zajet dbla. (Mehl. VI. 17.) Spravedliv, byt i ml na ruce pouta otrock, jest pece svobodnm ; nepravostnk vak, byt by sedl i na trn, jest a bude otrokem a nos tolik poniujcch pout, kolika nepra vostem jest oddn. ( Sv. Aug.) lovk nepravostn jest nepstupn milosti; podob se pinavmu zrcadlu, v nm se nic neobr. Vzpomeme na v r s t e v n k y N o e m o v y ; vecko kzn Noemovo bylo m am o Tak f a r i z e o v se nenechali obrtiti ani slovy ani zzraky Kristovmi. N epra vostnk jest jako nemocn, u nho se n e m o c ji hluboce z a k o e n i l a ; tu l k ji tak snadno neinkuje. Nepravost m za nsledek ji zd e na z e m i velkou bd u, zvlt ztrtu majetku, cti, zdrav, vivy, spokojenosti a p. Jako cnost psob sladkou radost, tak hch psob trapn muka. (Ludv. G ran.) Vzpomeme na p. na bdu m arnotratnho syna. A podnes dopout Bh nkaliv nemoci, zemtesen, vlky, hlad a p., by jim i vytrestal hn nrody. Hch b dn in nrody. (Psl. 14. 34.) Pro na p. n a zvn byl krl H unn Attila m etlou bo ? Lid nepravostni nemohou pjti do nebe. (1. Kor. 6. 9.) Budete-li ivi dle tla, zemete. (m. 8. 13.) Kdo konaj skutky tla, nebudou vldnouti krlovstvm bom . (Gal. 5. 1 9 .)

Ponvad lovk nepravostn nem milosti bo, proto jest jeho rozum velmi zatemnn a jeho vle nesm rn slab.
Rozum lovka nepravostnho jest pln zatemnn. Jako tem nota pek oku tlesnmu, aby vidlo, tak nepravosti pekeji oku duevnmu. (Sv. Aug.) Nruivosti, kter pele v srdci hnkov, kup m r a k y ped jeho duchem a zatemuj jeho rozum. (Sv. Theofil.) Nruivec se podob o p i l m u lovku (Sv. Bas.); obma schz jasn rozum. Kdo se dv skrze l u t s k l o , vid vecko jako lut. Prv tak i lovk nruiv neposuzuje vc dle jejich pirozench vlastnost, nbr dle pedsudk svho pedpojatho rozumu. (Sv. Cyr. Jerus.) lovk nruiv nikdy nedospje k p o z n n s e b e ; podob se vod zmtan vtrem, take v n nikdo svho pravho obrazu n e me uvidli. (Sv. Vine. Fer.) Nepravostnk jest tak zaslepen, e n e p r a v o s t zavren nejhodnj pokld za n c o c n o s t n h o a toho han a tup, kdo jej upozoruje na jeo zl zlozvyk a jeho hanebnost a zl nsledky. (Sv. Aug.) Ne pes to vak nebv rozum pln zkaen zlmi nklonnostmi. (Sv. Tom. Aq.) Vle lovka nepravost o d d anho'jest nesmrn slab. Proto nepravostnk nem d n s l y ke konn dobrho. m vce kdo heil, tm jest slabm . (Sv. D oroth.) Je-li ten, kdo t v r d u s n u l , vyburcovn nebo volnm probuzen, tedy sice oteve oi a sna se v st ti; ale zase upad do spnku. Tot se dje lovku, jen jest pohen do hnho spnku. A si jej nkdo vn napom n a pedstavuje mu smrt, soud a vnost, on sice

 236

to poslechne, uznv e je to pravda, sna se i ponkud polepiti se, ale brzy zase, taen jsa svm hnm zvykem, pad znovu do sv nepravosti. (Ludv. Granad.) Jako na star styel k i stehy nedr, tak i u hnka ze zvyku jest vecka prce m arna. (K. Hugo.) Kdo pivykl zlmu, neme dobrho konati prv tak, jako ernoch neme sv ke umti. (Jer. 13. 23.) lovk nepravostn tak j i ani n e b o j u j e proti hchm . Udlme-li si na odv prvn, druhou, tet skvrnu, zlobme se; pak vak ji pokldme at za upinnu a nieho si nedlme z toho, je-li at pln blta." (Sv. Chrys.)

3. Obyejn nepravosti jsou tak zvan sedmero hlavnch nepravost (hlavn hchy): pcha, neposlunost, hnv, lakomstv, nestd most v jdle a pit, smilstvo, lenost.
Jest to s e d m e r o vnitnch hnch vloh lovka, je jsou p ra menem vech hch. Vechny ostatn hchy z nich vyplvaj jako z njakho pramene. Nzvaj se prvem n e p r a v o s t i, pon vad jsou pinou s t l h o nepodku v dui. Nazvaj se tak hchy (7 hlavnch hch), ponvad podle toho, jak s e j e v , jsou obyejn jen hchy lehkmi, nebo tkmi, poruuj-li toti dleit povinnosti. Jako jednotliv dobr skutky, jako almuna, jet nejsou cnosti tdrosti, tak i jednotliv zl kony, jako h n v, nejsou jet nepravost hnvu. Nazvaj se hlavn hchy nebo h l a v n nepravosti, ponvad kad z tchto zlch nklonnost jest hlavou m noha jinch hch a nepravost. Hlavn hchy jsou v o j e v d c o v , kte vedou sebou cel vojsko hch a pusto srdce. (Sv. eh. Vel.) Kad hlavn nepravost jest jedovatm k o e n e m , kter ovem zase jedovat ovoce vydv. Nklonnosti na due souvisej spolu jako k r o u k y e t z u ; zathneme-li za jeden krouek, pohneme vemi ostatnmi. (Sv. eh. Nss.) Sedmero hlavnch ne pravost pochz zase z pokuen ku c t i d o s t i , l a k o t a p o v a v o s t i . (1. Jan 2. 16.) N e l z e a n i v y p o t a t i ani jm en onch nepravost, kter zasluhuj jm na hlavn nepravost1 ponvad kad lovk m jina *, nklonnosti. (Sv. Tom. Aq.) Sv. eho p. a jin jm enuj 8 hlavnch nepra vost; potaj i z r m u t e k , lich baen po slv a j. k hlavnm nepra vostem. Mnohdy se pot mezi nimi i z v i s t , mnohdy zase se nejmenuje, jeliko se povauje jakoto za d c e r u l a k o t y . Vude vak se jm enuje pcha jakoto krlovna vech nepravost" na prvnm mst. Kdo je trvale oddn nkter hlavn nepravosti, jest m o d l e m (Efes. 5. 5.), ponvad t v o r a (sebe, blinho, penze, pokrm a p.) in svm poslednm clem. Takov msto Boha miluje svt, nebot Spasitel p ra v : Nemete Bohu slouiti a m am on.1 (Mat. 6. 24.) Ponvad 7 hlavnch nepravost zavr vchod do 1 nebe, proto .se podobaj 7 n r o d m , kte brnili idm vejiti do zem Zaslben. (5. Moj. 7. 1.) Sedmero hlavnch nepravost jest 7 dbl, kter Je vyhnal z Ma Magdalny (Mar. 16. 9 .); jest to onch 7 z l c h duch, kte se vracej do lovka, jen pozbyl milost posvcujc. (Luk. 11. 26.) Sedmero hlavnch nepravost jest 7 t k c h n e m o c d u e v n c h , kter mohou mti za nsledek sm rt due. Pcha se podob lenstv, neposlunost ochromen d, hnv horece, lakota souchotem, nestdm ost vodnatelnosti, neistota nakaliv nemoci, lenost slabosti nerv.

237

5. O pokuen.
1. Pokuen jest vnitn ponoukn ke hchu, vyvolan bud na pokaenou pirozenost nebo
psobenm zlho ducha.
Nsledkem hchu ddinho dmaj v na pirozenosti ti zl nklon nosti : ctidost, povavost, lakotnost. (1. Jan. 2. 16.) Tyto 3 n klonnosti se v ns rozdmychuj pi rozlinch pleitostech. Mnohdy ns pokou z l d u c h ; tak pokouel Evu a Spasitele. Troj pokouen Krista bylo pokouenm k 'dosti tla, o a ku pe. Ponvad i dbel asto Clo-' vka pokou, nazv jej Psmo sv. pokuitelem." (Mat. 4. 3.) Vichni svtcov mli velik pokuen; sv. Hugo, biskup v Grenobl ( t 1132) b yl trpen po dlouh as rouhavmi m ylnkam i; sv. Frantiek Sal., biskup enevsk ( f 1 622) byl trpen myln kou, e je od Boha zavren; sv. Be nedikt ( f 543) neistmi pedstavami, take se vlval v kopivch a bodl; sv. Frantiek z Ass. ( f 1 2 2 6 ) ml tot pokuen a vrhl se do snhu. Rovn pokuenm proti ve bti trpen i mnoz svati. Mnohdy takov poku en trvalo l t a . Pokuenm jest na p., je-li lovk ped sv. zpovd nebo ped vykonnm jinho bohumilho skutku napadn velikou zkost. Bh nikoho nepokou (Jak 1. 1 3 .); jen dopout pokuen. bel jest to oby ejn, jen do tebe bu, kdykoliv jsi pokouen. (Orig.) Bojovn nae jest proti duchovnm zlostem v povt. (Efes. 6. 12.) Na svt jsme obkleni loupenky, a m nohm u se vede jako idovi, jen se ubral z Jerusalem a do Jericha. Boj se zlm duchem n e n t a k s n a d n , nebo se vede tajn a to se silnjm, jen nezn dn nm ahy a hanby, jen, by i byl pemoen, jet tm vzdorovitji opt se vrac. (Sv. Cassiod.) est tisc let broj bel proti lid e m ; tmto dlouhm cvikem nauil se ji vem praktikm. (Sv. Cypr.j .Mnoh pokuen pichz na lovka b e z j e h o v n y (vzpome na Joba); mnoh vak jsou zavinny nedbalost lovka (vzpomeme na Evu.) Zl duch zpravidla vy u i t k u j e n a i c h s l a b o s t t. j. na plnulosti k vcem pozemskm. Pon si jako vojevdce, jen chce dobyti pevnosti; napadne ji vdy na nejslab stran. bel si pon jako myslivec, jen lov ptky ; dv jim onu potravu, ji maj nejradji. Vi maj obyejn lid neistotn, a zl mylenky maj obyejn ti, kdo maj neist nklonnosti." (W en.) 1 t l e s n n e m o c i usnaduj blu vliv na ns. (Sv. Tom. A q .); vidme tak, jak snadno nemocn jsou mrzutmi, netrplivmi, nevdnmi. Dbel si pon velmi schytrale. Bere na sebe i podobu andla svtla (2. Kor. 11. 14.) t. j. zaslepuje lidi i roukou pravdy a zbonosti, jako pronsledovatele ke san avla. Z jeho lstivosti lze souditi o jeho bezmocnosti; nebot kdyby ml dosti sly, neuval by lsti." (Sv. Efr.)

Pokuen samo o sob jet nen h c h e m ; svolen v pokuen jest hchem.

teprve

Nedotkme-li se h a v h o u h l , nememe se jm popliti. A neobrme-li se zlmi mylnkami, nen mono, abychom se dopustili hchu. Nemme se tedy bti a znepokojovat! se, jsme-li drdni ke hchu, nbr dvujce v pomoc bo, mme volati: Boe, ku pomoci m sp ch e j! Jei, Maria, zachra m n e ! Kdo se v poku en boj, dokazuje, e m l o

238

d v u j e v pomoc bo. Kdo vak se boj, toho zl duch jet vce tr. Kdo nezachov klidn rozvahy, nem e zvtziti. Prv tak mlo bude moci klsti odpor, jako s t t o t e s e n vnitnmi nepokoji.' (Sv. Fr. Sal.) Ne klidnmu lovku vede se jako p t k m , kte s e c h y t l i d o s t ; m usilovnji se chtj odtud vyprostiti, tm vce se do n zapltaj. (Sv. Fr. Sal.) Spasitel slibuje: V trplivosti sv vldnouti budete duemi svm i. (Luk. 21. 19.) Prav kesan maj bti jako vojci; vojci se raduj, je-li vlka, jeliko se t, e se budou moci vyznamenati.

2. Bh dopout pokuen k na spse:

poskytuje nm toti pleitosti k dobyt si zsluh.
Jako uitel ve kole zkoui ka, aby mu mohl dti dobrou znmku, tak in i B h ; pokuenm ns uvd do tkho postaven a takto nm posky tuje pleitosti, bychom osvd ili svou vrn ost k nmu a mli n r o k n a j e h o o d m n u . Bh tedy m na zeteli jen nae blaho. N a proti tomu pokuitel dbel nemysl s nmi tak dobe, nbr hled ns za hubili. To ukazuje ivot Jobv. Meme tedy ci: Pokuen jest znmkou b o s k lsky. Proto pravil andl Rafael k Tobiovi: A e jsi pjemn byl Bohu, poteb bylo, aby pokuen zkusilo tebe." (Tob. 12. 13.) Na koho Bh dopout pokuen, tomu dodv tak. d v r y . Rovn vojevdce stav na dleit msta jen ony vojny, jim dvuje. Proto tak n ejvce pokuen pichz na lidi bohabojn. bel nepokou toho, koho ji m, nbr spe toho, jen mu chce u n i k n o u ti nebo mu k o d . Sv. Efrm syrsk ml toto vidn ve s n u : U brny vedouc do zkaenho msta vidl jen jedinho dbla u zdi dmati a obas se obraceti; na pouti vak vidl kolem jedinho poustevnka cel zstup bl v nejvt prci. (Spirago, Pkl. str. 152.) Z toho, e nkdo jest trpen pokuenm, lze souditi, e onen lovk jest p t e l e m b o m a neptelem blovm. I pes tk pouze na cizince, nikoliv na domc. (Sv. Chrys.) Vlka se nikdy nevede proti vrnm pod danm, nbr jen proti vzbouencm, kte se sebe chtj ststi jho pod danstv. (Scar.) Kde je tedy mnoho klad blovch, tam jest jist cnost. (Sv. Chrys.) Vichni s v t c o v mli velik pokuen. Pokuen nm mimo to pin tento uitek: b u r c u j n s z v l a n o s t i (jsou pro ns tm, m ostruha pro kon); in ns p o k o r n m i , n ebot ns pivdj k poznn na slabosti; rozmnouj nai l s k u k B o h u (i ohe vtrem se roziuje); jim i si ji nyn o d p y k v m e tresty oistcov; konen slou k rozmnoen na budouc b l a e n o s t i . (I drahokam brouenm nabv krsy.) Vidme tedy, e bel jest vlastn nam sluebnkem, a jeho pokuen e jsou stupnky na ebi vedoucm k nebi. Kdo se nachz v pokuen, nem se tak nikdy m o d l i t i za to, aby byla o d n h o z c e l a o d a t a , nbr za slu, aby v pokuen zvtzil. Proto sv. Pavel m arn prosil Pna, aby od nho odl pokuen. (2 . Kor. 12. 9.) Proto jest est prosb v O t e n i rozumti ta k to : ,.Mil Boe, nedopust na ns pokuen tak velikch, v nich bychom tce zheili."

Bh dopout pokuen na k a d h o lovka; ne n i k d y nedopout, abychom byli pokoueni n a d s v s l y.

Pokuen mus pichzeti na kadho lovka. Kdo se uchz o nebe, mus bti pokouen." (Sv. P etr Dam.) Nikdo neme bti korunovn, kdo

239

nezvtzil; nikdo neme zvtziti bez boje; nikdo neme bojovati bez ne ptele. Proto m us pokuen pichzeti. (Sv. Aug.) Proto Bh zkouel an dly a pozdji prvn lidi. I po pdu zkou lidi; vzpomeme na Joba, Tobie. Bojovn jest ivot lovka na zemi." (Job 7. 1.) Kesanstv jest boj o zvod. (1. Kor. 9. 25.) Ne Bh ns nikdy nezkou nad n ae Sly. (1. Kor. 10. 13.) Bh se podob dobrmu o t c i , jen svmu synu nenakld vtho bemene, neli me unsti. Ani h r n nenech udla nch ndob pli dlouho v peci, aby nepraskly. (Sv. Efr.) Dopout-li B h tk pokuen, dv tak d o s t a t e n milosti, bychom v nich mohli obstti. (2. Kor. 12. 9.) m vt pokuen, tm vt m ilost; m vt nebezpe, tm vt p o m o c bo. Proto nikdo se nesm vymlouvati a kali, e po kuen jeho bylo pli velik. (M. Lat.)

3. Proti pokuen se mme ozbroj pilnou prac, astm pamatovnm na Boha a horlivm cvikem v zaprn sebe.
M-li bti pevnost u h j e n a , jest teba: 1. Pevnch z d h r a d e b n c h a stre u bran. 2. V ppad neptelskho toku staten o b r a n y . Podobn musme steiti svou dui, aby do n zl duch nevnikl. O chrann zdi jsou: neustl zamstnn jest nejlepsm prostedkem proti vem pokuenm. Mouchy nerady sedaj na hork hrnec. Zlodji nerad se vlupuj, sly-li, e se v dom pracuje. Prv tak dbel utk ped lidmi pracovitmi. Z a h l k a j e s t p o t k e m v e c h n e p r a v o s t . I tm snadno pe konme pokuen, m y s l m e - l i a sto na Boha. Kdo si asto na Boha vzpomn, boj se jej uraziti. Pocestn, jen m p r v o d n l i s t i n y , n e pijde do dnch rozpak, ovem vak p o b u d a , jen bloud sv tem ; upad snadno do rukou stre. Obra to na kesana, jen mysl na Boha a svj cl, a na toho, jen na svj cl nemysl. Proto ns Kristus napom n , bychom stle na Boha myslili; prav: B d t e a modlete se, abyste neveli v pokuen." (Mat. 26. 41.) bel sc podob hadu po zemi se plazcm u; kdo se povznese k nebi, toho neme tento had doshnouti. (Sv. Aug.) lovku bdlmu se nepibliuje dbel prv tak, jako vlk ohni. (Sv. Chrys.) Krme-li stle v ptomnosti bo, podobme se tm, kte drahocennou vc stle dr v r u c e z a v e n , aby j neztratili. (Sv. Fr. Sal.) Nm se vede jako M o j o v i ; pokud vztahujeme ruce k nebi, vtzme; nechme-li je vak klesnouti, vtz nad nmi neptel. (Sv. Efr.) Vtina chyb, jich se zbon due dopoutj, pochz odtud, e nepamatovaly dosti na ptomnost bo. (Sv. Fr. Sal.) Rovn cvik V zaprn Sebe (potla ovn zvdavosti, umrtvovn povavosti a p.) dv nm vtziti v poku ench. Kdo se cviil v zaprn sebe, podob se vojkm, kte ped vlkou dokonale se vycviili v ermovn a v zachzen se z b ra n ; Kristus bez p i n y s e n e p o s t i l , neli dopustil, aby byl pokouen; svm pkladem ukzal, co mme initi, bychom v pokuen zvtzili. Cvikem v zaprn sebe nabvme s i l n v l e . Kdo vak pli lne k vcem pozemskm, snadno podlehne blu. Podob se lovku, jen nese tk bem eno a proto ne me loupenkm uniknouti. (Sv- Bern.) Podob se lovku, jen m dlouh odv, za nj me bti snadno uchopen. (Sv. eh. Vel.)

 24 0

4. Jsme-li v pokuen, mme se ihned utkati k m o d l i t b nebo mysliti na sv posledn vci a zl n s l e d k y hchu.
Odv-Ii se neptel vzdor vem ochrannm zdem pevnost napadnouti, mus se pevnost udatn brniti. Proto se musme ihned postaviti na obranu, jakmile ns neptel napadne. Jest velmi dleito, bychom odrazili jeho p r v n tok. Cm rozhodnji se opeme, tm vce zarazme svho neptele. Jsme-li bojcni jako zjc, bude neptel jako lev; jsme-li lvi, bude on za jcem. Otlme-li vak, postupuje n eptel dle a ihned opanuje nai obrazi vost. Podob se nepteli, jen se zmocnil neptelskch dl, jimi pak za n bombardovati. Kdo pokuen i h n e d neodporuje, ji jest z polovice pemoen." (Sv. Jeron.) Por v zatcch lze ihned uhasiti, pozdji vak nikoliv. Ponvad vak svmi vlastnmi silami nieho nezmeme, mme hledati pomoci bo. Proto, kdo jest pokouen, m se i h n e d utkati k modlitb. Mme si ponati j ako apotolov na jezee genezaretskm pi b o u i; nebo jako dt, je vidouc bliti se velikho psa, ihned utk k matce. (Sv. Fr. Sal.) Bychom uli blcmu se dravci, vylzme ihn ed na s tro m ; bychom uli pokuen belskmu, mme ihned mysl svou v mod litb povznsti k Bohu. Kdo se v pokuen nemodl, podob se vojevdci, jen, akoli jest neptelem obklen, pece ned od svho krle dn pomoci. (Sv. Alf.) Adam zheil, ponvad v pokuen nevolal k Bohu o pomoc. (Sv. Tom. Aq.) Meme se pomodliti Z d r v a s M a r i a 1 nebo ', aspo nbon vysloviti jm na Je, Maria. Tato slova toti maj zvltn vnitn slu proti dblu; tato jm n a jsou peklu hrozn. (Sv. Chrys.) Ped jm nem Maria padaj bli zrovna tak zkostliv, jako lovk, v jeho blzkosti udeil b l e s k . (Tom . Kemp.) Jako v o s k na ohni se rozpout, tak bli pozbvaj sv moci, vzvme-li nbon jm no Maria. (Sv. Bon.) Mod litba jest zbran k odraen tok belskch. (Sv. Chrys.) Modlitba jest mocn j ne vichni bli a to proto, ponvad modlitbou dosahujeme po moci bo. Moci bo vak nic neme odporovati. (Sv. Bern.) Modlitba m toti prv opan inek jako pokuen; o s v c u j e r o z u m a p o s i l u j e vl i . Rovn znamen SV. ke a s v c e n voda maj neobyejnou moc proti dblu. Jako pes utk ped hol, tak bel ped kem. Svcen voda m svou moc modlitbou crkve. Sv. Tom. Aq. a mnoho jinch svtch dlvali proto v pokuen ihned k a to s dobrm vsledkem. Sv. Teresie zase uvala ustavin svcen vody. Druh p r o s t e d e k ku pem hn pokuen: mme svho ducha obrtiti ihned na jin vci, zvlt mme mysliti na s v posledn v c i , tedy na smrt, soud, na vn tresty. Jako Damokles nem ohl jisti na hostin, jakmile zpozoroval nad svou hlavou me zaven na vlasu, tak i ns mylenka na sm rt odstra ode hchu. Psmo sv. prav: Pam atuj na sv posledn vci a na vky nezhe.0 (Sir. 7. 40.) Nebo mysli na hrozn nsledky hchu. Ji m an kali: Co chce initi, i rozum n a pamatuj na konec. Ve mnohch ppadech, zvlt v pokuench proti v e a proti i s t o t , jest jet lpe, pokuen onch s i nevmati, neli proti nim bojovati. Pyn tvory, tedy i bla, skrotme nejlpe tm, kdy si jich pln nic nevmme. Zl mylnky mme povaovati za opadajc list nebo za kc e n u ; jdm e dle, ani bychom se ohldli." (Kl. Hofb.) Neohlldne-li se pocestn na psa, pestane tkati.

241

(Sv. Chrys.) Jsmo-li klidni u lu, vely nm neubl; brnm e-li se, bodaj. (Sv. F r. Sal.) Meme si tak ponati jako Spasitel, a meme pokuitele o d s e b e rzn zahnati. Kristus jej zahnal slovy: Odejdi, s a ta n e ! (Mat. 4. 10.) Proto ns napomn sv. Jak u b : Odprejte dblu, a utee od vs. (Jak. 4. 7.) bel se podob zl en, je zu, tese-li se ped n mu, ale rychle utk, je-li mu vnm. (Sv. Ign. L.) Rovn meme, jako Kristus uinil, proti pokuiteli u i t i s l o v a b o h o . (Efes. 6. 17.) Sv. P etr prav: Jemu odprejte stl jsouce ve ve." (1. P etr 5. 9.) bel jest slabm jako mravenec proti tm, kte m u odporuj, silnm jako lev proti tm, kte mu pizvukuji. (Sv. eh. Vel.) Jin p r o s t e d e k k pemoen pokuen: musme se ped Bohem pokoiti. Pokornm dv Bh svou milost. (7. Petr 5. 5.) Sv. Augustin se modlval v pokuen: Pane, prach jsem a slab tvor." (Sv. Aug.) Pohrdme-li vm pomjejcm, in ns to vtzi v tocch belskch. (Vianney.) V silnm pokuen jest tedy dobe, zpovdati se knzi z o n c h ' tkch hch svch, kter ns n ej vce za h an b u j; tm zapudme nejsilnj pokuen. Z pravidla vak bv v pokuen pekonn, kdo se neboj, e v n m podlehne." (Sv. Theodoret.) Nejlpe jest, ve vech pokuench, pokud jen lze, dreti se jistho h l a v n h o p r a v i d l a . (Sv. Fr. Sal.) Jest radno, sviti s e se vemi svmi poku enmi svmu zp ovd n ku. bel ns hled vdy pimti, bychom o tom mleli. Pon si opan jako Bh. Nebot Bh chce, bychom jeho vnukn poddili zkouce svch pedstavench a duchovnch vdc. (Sv. F r. Sal.) Oteven znepokojovanho srdce psob prv tak ihned levu, jako oteven ly u lovka trpcho zimnic. (Sv. Fr. Sal.) Vyjevme-li zpovdnku sv zl mylenky, ji jest pokuen z polovice pekonno. (Sv. Fil. N .)

5. Kdo v pokuen zvtzil, milosti a odplatu vnou.

dostv od Boha

nov

Pememe-li pokuen, dv nm B h obyejn zvltn d k a z y mi l o s ti. Kdy Kristus zvtzil nad blem, pili a n d l a slouili jemu, (Mat. 4. 11.) Kdo astn pekonal pokuen, dochz odpla t y vn. Bh prav: Kdo zvtz, tomu dm jisti ze stromu ivota, kter jest v rji Boha m ho." (Zj. 2. 7.) Budi vrn a do smrti, a dm tob korunu ivota." (Zj. 2. 10.)

6. 0 zl pleitosti.
Pokuen jest v n i t n noukn, toti zl pleitost. ponoukn ke hchu. Jest tak zevnj p o

l.Z lou pleitost nazvme msto, osobu, vc a vbec vecko, co ns zpravidla ke hchu lk.
Nco jest pro kadho lovka pleitost ke hchu, jako na pspolenost patnch lid, ten bezboeckch knih. Proto se k : Povz mn, s km obcuje, povm ti, jak jsi." Nco zase jen pro nkoho, jen toti jest k on patn vci prv n ak lo n n ; tak jest hospoda zlou pleitost pro opilce. Zl pleitosti podobaj se l o v k u m o r e m n a k a e n m u , jen

242

obyejn nakaz kadho, kdo se k nm u pibl; nebo o h n i , jen pl vecko, co mu pijde na blzko; nebo kamen na cest, o nj se obyejn nkdo sval. Zl pleitost jest bu dobrovoln nebo nedobrovoln. Hospoda jest pro opilce pleitost d o b r o v o l n o u , nebot on nem us jiti do hostince. Pro n e stdmho hostinskho jest zase hostinec n e d o b r o v o l n o u pleitost.

2, Kdo zlou pleitost lehkomysln vy

hledv, ji tm he;
opout, a o n pad do hchu.
I ten ji zasluhuje trestu, kdo s hoc pochodn chod na msta, kde je slma, seno a jin holav ltky. (Sv. Chrys.) Milovati zlou pleitost a upadnouti do hchu, jest jedno a tot. (Sv. Aug.) Tak vyhledval P e t r lehkomysln spolenost neptel Kristovch v p e d s n i v e l e k n z e ; proto jej Bh opustil se svou milost a Petr ihned tce zheil. Jest tko, bti v ohni a nepopliti s e ; prv tak tko jest, bti ve zl pleitosti a pece nezheiti.1 (P. Innoc. XI.) Kdo miluje nebezpe, zahyne v n m. (Sir. 3. 2 7 .) 1 Kdo se dotk smly, pomae se j. (Sir. 13. 1.) Pleitost dl zlodje.

proto milost bo jej ihned

3, kdo se nhodou octne ve zl ple itosti a hned j neopust, akoli by mohl, ji tm h e ; proto jej rovn milost bo opust, a on
dopust se hchu.
Proto E v a v rji heila ji tm, e neodela od strom u; proto Bh ji ihned opustil se svou milost, a Eva tce zheila. Prvn rodiov se tedy nemli ani dotknouti zapovzenho ovoce." (Sv. Aug.) K rle K l e o m e n a spartanskho chtl jist ciz panovnk pohnouti ke skutku vlasti kodlivmu a na bzel mu mnoho penz. Tu zvolala dceruka krlova: Ote, odejdi, sice t tento cizinec jet podplat.'1 (Spirago, Pkl. str. 154.) Ci i ty tak ve zl pleitosti.

4, Kdo nechce pleitosti ke hchu opus t i t i , nedojde ani zde odputn hch, ani kdysi blaenosti vn.
Takov lovk toti nem d n l t o s t i (dnho opravdovho od vrcen se od tvora a obrcen se k Bohu), je jest nezbytnou podmnkou k odputn hch. Kdo me pleitosti ke hchu bez v e l i k c h o b t s e z b a v i t i a nein toho, nedostane od knze r o z h e e n . Jen kdy ukazuje velikou ltost a slibuje vn, e se polep, m ohl by m u knz jednou nebo dvakrt dti rozheen: ale pak ji nikoliv, jest-li se opravdu nenapravili Kdo vak b e z v e l i k k o d y na sv cti, na svm majetku, na svm postaven neme s e v y m a n i ti se zl pleitosti, obdr sice snadnji rozheen, ale jest-li e se pak nepolep, zadr mu knz roz heen tak dlouho, dokud se nepolep a pleitosti neodstran. Ze lovka, jen nechce odstraniti .zl pleitosti, ek peklo, plyne ze slov Kristovch : P o h o r u j e - l i t r u k a t v n e b o n o h a t v , utni ji a vrz od se b e; lpe jest tob jednorukm u a jednonohm u vejiti do ivota, neli ob ruce a ob nohy majcmu, uvrenu bti do ohn vnho1 (Mat. 18. 9.) t. j. 1

243

kdyby ti nco bylo tak milm a potebnm, jako ruka nebo. noha, nic m n se mus od toho odlouiti, jest-li je to pro tebe pleitost ke h c h u ; sic jinak pijde do pekla. Ne jak poetil jsou lid ! Pi p o r u utkaj, n a proti tomu vak nechtj se zci toho, co uvd dui jejich do zhuby v n ! Jak obti pinej lid, aby uhjili ivot asn; nett se dnch vloh, dnch proseb, ale pro ivot vn n echtj pinsti dnch obti. (Sv. Aug.) Jako si lovk nech u z n o u t i n o h u n e b o r u k u , me-li tm zachrniti ivot tlesn, tak i hnk se mus zci i toho nejmilejho, aby zachrnil svou dui. (Com: a L . ) K u p c i p i b o u i m o s k metaj sv zbo a majetek do moe, aby zachrnili svj ivot; tak mme initi i my, octne-li se v nebezpe ivot duevn, mme opustiti vecko, byt to bylo sebe m i lejm a k srdci pirostlejm. (Sv. eh. Vel.)

Proto ani n e j v t s v t c o v se lehkomysln v nebezpe hchu.

se neodvili, vydati

Jejich heslem bylo: V tku spsa. Tak pr Petr uprchl z ma, kdy vypuklo pronsledovn kesan; bl se toti, aby snad opt neklesl ve zl ple itosti. Teprve, kdy se mu Kristus zjevil u brny mstsk a napom enul jej, aby se navrtil, odvil se, vydati se v nebezpe. A ty, smysln love, mysl, e o patr nosti nen poteba? Ty, jen neum plavati, odvauje se do vody skoiti ? tk ped pleitost ke hchu nen zbablost, nbr jest vrnost k Bohu.

Kdo vak ze svho adu nebo z jin nezbytn poteby se m u s vydati do zl pleitosti, m douf ti v pomoc bo.
Pedstaven, lkai, kn a p. musej se mnohdy nsledkem svho adu vydati v nebezpe hchu. Nepokouej-li opovliv Boha, mohou oekvati pispn pomoci bo (Sv. Fr. S al.); nikoliv vak ti, kdo sam o voln a bez spravedliv piny se vydvaj v toto nebezpe. (Sv. Fr. S a l )

5. Nejobyejnj pleitost ke hchu jest: hostinec, tanec, divadla, patn noviny a ten romn.
M njz eknou: Co mme iti jako poustevnci a jako neptel lid ? Tmto prav sv. A ugustin: Ji lep a dokonalej lid neli ty se vzdalovali tchto zbav. Mohli-li to oni uiniti, pro ne ty ? Tm, kdo se Bohu zcela zasvcuj, nejsou radosti odaty, nbr jen v lep prom nny.1 (Sv. Aug.) 1 Proto prav sv. Augustin: jak sladce jest mn, e jsem se odekl m ar nch slast svtskch. Obval jsem se, e je budu musiti ztratiti, a nyn se raduji, e jsem je ztratil.1 A sv. B ernard prav o svtcch : N zrmutek 1 sice vid, ale na duchovn radosti nevid.1 To nen ivot, jen nen z Boha, 1 ponvad jen Bh jest pramenem ivota. (Sv. Ant. Pad.) Pravou radost meme mti jen ze Tvrce. K ad jin radost v pomru k n jest jen zrmutkem. (Sv. Bern.)

1. Hostinec jest nejnebezpenjm tm, kdo jej d e n n bez poteby navtvuj a v e l m i d l o u h o v nm prodlvaj.
Nvtva hostince sama o sob nen prv nedovolenou, ponvad se tam meme po vykonan prci zotaviti, ba mnohdy jest i nezbytnou, zvlt na cestch. Ne mme choditi jen do s l u n c h hostinc, mono-li do

244

takovch, kde se sejdeme s lidmi sob rovnm i; dle nemme opojnch npoj povati n e s t d m a mme se chrniti neslunch e. Ne bohuel u mnohch lid jest nvtva hostince n r u i v o s t , a zkuenost u, e takov lid se opjej, hdaj, z n e p l e l u j , penze prohrvaj a dluhy dlaj, kon en pak sv povinnosti a pi o svou spsu pln zanedbvaj. Hostinec jest louka pro ovce blovy; zde se pasou tak dlouho, a jsou pro peklo vykrm eny.1 (Kotte.) 1

2 . T a n e c kod nejvce tm, kte a s t o nebo d l o u h o tan, nebo kte pi tanci i do t k c h h c h upadaj.
Tanec sm o sob nen nim patnm a nedovolenm ; nebot jest to prostedek, by lovk po vykonan prci na duchu se o b v e s e l i l a o k l . Rovn se tm pstuje v z j e m n p z e mezi lidmi. U id byl tanec docela i st b o h o s l u b y ; tak tancoval David ve svtm naden ped archou ( 2 . 'K rl. 6. 14.); dcery idovsk o mnohch slavnostech nboen skch provozovaly tance (Soude. 21. 2 1 .; 2. Moj. 15. 2 0 .); ba i andl v nebesch pr provozuj tance ped trnem bom. (Sv. Basil, sv. eh. Vel.) Jen n e s m s e t a n i t i v d o b z a k z a n (za bohosluby, v advent, post), nebo s n e p o e s t n m i o s o b a m i (co se stv obyejn v mst nostech veejnch) a pak tenkrte, je-li tanec spojen se s m y s l n m i p o h y b y . (Sv. Tom. Aq., Bened. XIV.; sv. Alf.) Ne pes to jest teba, kadho od tance z r a z o v a t i , zvlt v nynj dob, pon vad pi vtin tanc n sledkem nynjho p o s t a v e n tla tancch pravidla slunosti ji samo sebou se poruuj. U mnohch lid je tanec n r u i v o s t ; probouz zl nklonnosti, zapuzuje ducha zbonosti a jest takto pinou p o z d j m r a v n z v r h l o s t i . Rovn jest tanec nejv kodlivm tlesnmu z d r a v ; vdychovn zaprenho a vpary otrvenho vzduchu, zachlazen nsledkem nerozvnho pit, plin n apnn sil (jeliko za nkolik hodin takovm krtkm krokem by se urazilo nkolik mil cesty) m mnohdy za nsledek souchot a vady srden. Proto mnoz apotolt kn tanec pln zavrho vali a kali tak, jako sv. Efrm : Kde se tan, tam se andl rmout a bli jsaj,1 a opt: Nelze zde na zemi taniti a skkati a tak kdysi 1 tam vnch radost povati; nebot Pn pravil: Bda vm, kte se nyn smjete, nebot se budete rm outiti a plakati.1 (Sv. Efr.) Mnohdy vak 1 n e l z e s e t a n c i v y h n o u ti, jako o svadb, hostinch, slavnost ech, nebo kdy si toho pej rodiov, manel, enich, pbuzn. V takovm ppad tani m l o a ne asto (Sv. F r. S.), tanec ti budi zotavenm a ne robotou, nezapome tak na vudyptomnost bo. Kdo vak jednou pi tanci d o t k h o h c h u u p a d l , mus se budoucn pokud jen lze varovati p leitosti k tanci, sice nedostan e od dnho knze rozheen, (Je-li vyzvn k tanci me se zkrtka vym luviti: Mn to kod.) Zde plat slova Spasitelova: Pohoruje-li t ruka tv nebo noha. tv . . (Mat. 18. 9.) t. j. radji tance se zci a kdysi bti blaenm, neli nyn taniti a pak bti zavren.

3. I divadlo me bti nebezpenm ; nebo mnoh z naich nynjch divadel jsou kolami nemravnosti.
Divadlo n i mnohdy kesanskou v r u a m r a v n o s t v lidu. Jevit si toti peje hojn nvtvy a pochvaly; a proto pokud lze, hled lichotiti vnm lidskm. Proto o b s a h vtiny divadelnch kus jest mravn p a tn ; obyejn se njak neest, ponejvce hn lska, poutav pedstavuje, ze

245

cnosti se dl smch, nebo obyeje a sluhov crkevn se tup. Mravovda divadeln jest zcela opan ne mravovda evangelick. Co jest hchem , jest vdy v divadle dovoleno vidli. (T ert.) Rovn z p s o b , na p. ndhera, tven se, hlas herc, asto psob kodliv na srdce lidsk a otravuj jej. Herci pedstavuj nruivosti, aby je rozntili. (Fenelon .) Divadla jsou chrmy ducha svtckho. (Stolberg.) I svobodomyslnk Rousseau prav Divadlo . jest istou kolou. Uen, je se tu podv, jest vru lbezn. Zde se hov vem naim pevrcenm nklonnostem ; divadlo ns in neschopnmi, bychom odprali nvalu vn, a zliba v prci a snaivosti se zapuzuje. V divadle lovk vdy vce pozbude, ne zsk; proto jen blzen me tvrditi, e d i vadlo u l e c h u j e . Jak velice uiechuje, vidti na tch, kte kadodenn do divadla ch o d ; divadlo jest jim ponejvce potebou, jako pijanovi koalka. Kdyby se na jeviti provozovaly mravn kusy, jako na p. vtzstv nevinnosti a cnosti, heroick lska k nboenstv, k vlasti, k blinmu, bdn kon ec nepravosti a p., pak by ovem mravn vzdlvala. Ne takov kursy by se musily zvlt za naich dn hrti ped przdnmi sedadly. Nvtva divadla k o d i z d r a v ; vdy zde lovk po cel hodiny nevdychuje jinho, neli otravn vpary. A jak nepravosti se pchaj m n ohdy na z p t e n c e s t v tem nu nonm a to jet v dob, kdy vn jsou rozbouen y. Konen jak to lehkomyslnost, vyhazovati penze na kratochvil, kdeto by se mohlo v nouzi a bd pomoci mnohm c h u d m . Ji m u d r c o v mt a et, jako Sokrates, Solon, Cicero, Seneca, vyslovili se proti divadlu, akoliv tenkrte nebylo tak nem ravnm jako dnes. V prvnch dobch kesanskch povaovni byli herci divadeln za b e z e c t n a nebyli pijmni do crkve. Zekl-li se nkdo tehdy nvtvy divadla, bylo dle toho poznati, e se stal kesanem. (Tert.)

4. p a tn noviny jsou kadmu lovku nebezpenm i nebo kdo je p r a v i d e l n te , stv se ponenhlu lhostej nm ku sv ve; kdo pak je o d e b r , jest n e p t e l e m svho vlastnho nboenstv.
Ctn d e n n c h n o v i n jest uitenm, ponvad se z nich dov dme o novch nazench, z k o n e c h , o novjch vynlezech a nabvme z nich velmi mnoho z k u e n o s t . Pro obchodnka jest ten novin zrovna nezbytnm. Proto ji man mli sv veejn nmst, A thean svj areopag, kde se kad den novoty oznamovaly a probraly. Dnes tomuto elu slou noviny. Ponvad za dnench dn lid nsledkem volebnho prva k volb poslanc m vliv na zkonodrstv a n a o s u d y s t t u , m do konal znalost dennch udlost jet vt vznam pro lid. Ne bohuel mnoh noviny jsou lidu k o d l i v m i . Pinej mnohdy klepy, osouj po estn lid, zvlt knze, tvou proti sob rzn strany, trop si posmch z kon bohosluebnch, se zvltn zlibou l hanebnosti nejschytralejch niem, podncuj k hnm poitkm, z vlt mnohdy zcela sprostmi ozn menmi, zastvaj se ruiteli boskch i crkevnch pikzn a t. d. Ba za penze se daj zneuiti ke kadmu b a l a m u c e n l i d u . (Vychvaluj patn zbo, chvl podvodnky, zamluj pohromy, kter hroz se strany nesvdomitch spekulant a p.) patn tisk tedy d r z e p e s t u p u j e v e c k a p i k z n b o a crkevn, s t r h u j e d u c h a lidskho od lechetnosti a vznee nosti a vlv mu podl smlen. Redaktoi takovch novin jsou nezdka z v r h l l i d , kte si ji nevdli dn rady ve svt. Co dobrho me

246

od takovch lid pochzeli? Kdyby teni mnohdy vdli, co je to za lidi, kte jim denn pedkldaj duevn stravu, byli by naplnni hnusem proti tmto listm a ihned by je pestali odebrati. Uitel, kte u dti, musej nejprve skldali zkouku a takto dokzali svou zpsobilost. Tot plat o l kach, notch, ednicch sttnch. Jen pro nejvt uitelskou stolici na svt, pro tisk, hod se kad ztracen existence. Ba i proputnec z kznice sm deun psti o vcech boskch, sttnch, mravnch, socilnch a oban skch." (Ambr. Opitz.) Noviny neptelsk nboenstv jsou jedovatou studn, z n m noz erpaj sv pouovn nboensk. (Bisk. rak. 1885.) Nejvt dl nesetnho zla a smutnch pomr nynjch lze prvem pisli patnm novinm. (Leo XIII.) patn tisk jest hlavn vinen tm, e musme platili sta tisc vce na nae soudnictv a ale. Kdo patn tisk svmi penzi p o d p o r u j e , v e d e b o j p r o t i s v v l a s t n c r k v i . (Bisk. sekavsk 1884.) Takov katolk se mus stydti; nebo in, co by neinil dn id a pohan. p a t n m u t i s k u m u s m e e l i t i dobrm tiskem. (Leo XIII.) Kdo jest zmon, a o d b r kesansk dennk, kdo jest mn zmonm, aspo tdennk. Rovn mme kesansk listy svm ptelm d o p o r u o v a t i, nebo jim je p j o v a t i a na cestch a v hostincch neohroen jich dati. Meme je tak podporovati zaslnm zajmavch zprv (dopisovnm do nich) nebo zskvnm jim oznmen (annonc, insert). Mme tak kupovati u obchodnk, kte inseruj v kesanskch listech. M se tak v t e s t a m e n t e pamatovati na dobr tisk. Takto se vykon mnoho dobrho. Ctn nebo pjovn kesanskch novin jest za dnench dn s k u t k e m tak z s l u n m , jako kterkoliv jin skutek spravedlnosti nebo milosrden stv ; ba za dnench dn jest to jednou z nejvtch povinnost a zslunch skutk katolka." (Bisk. W ahl z Dran.) Katolickm tiskem bvaj mnoz, kte ji nedbaj hlasu sluebnk crkevnch, ponenhlu z s k n i o p t p r a v v e , a pedsudky proti nboenstv a crkv bvaj takto u nich pln vyvrceny. Mimo to tisk m vliv na volby poslanc, ba i na sttnky. Kdo neuznv dleitosti tisku za naich dn, nerozum sv dob. Noviny jsou n e s m r n o u moc, zvlt od t doby, co pijaly ve sv sluby telegraf a telefon a podvaj zprvy o nejnovjch udlostech. Proto lid je dostiv pijm a te. Ponvad pak mimo novoty podv tisk i svj veejn soud o n boenstv, politice, vd, umn a prmyslu, tu jsou noviny pro massy lidu k a z a t e l n o u , prostednic vdn a domnlho vzdln. Proto prvem se k: Noviny dlaj veejn mn n. Ji na potku m inulho stolet, kdy se novinstv teprve vyvjelo, nazval csa Napoleon noviny estou velmoc" ; on toti dobe pocioval, jakou moc m Gorresem zaloen Rheinische M erkur". Hle, jak dleito ledy jest podporovati kesansk tisk.

5. patn romny jsou kadmu nebezpeny; nebo kdo je te, upad do mnohch neest a jeho nzory jsou zcela pemrtny.
Romany obsahuj v sob jed ve zlat skopce; obyejn pedstavuj

zloiny, jako sebevradu, souboj, n emravnost a p. jakoto cnost a l je

okouzlujcm zpsobem. Tm se ve lovku dmajc v n mocn r o z d m c h uj . Jist romanopisec navtvil kdysi vzen. Tu mu pravili dva m ladci: Vy zasluhujete okov, je my nosme, vce n eli m y; nebot my jsm e zde jen proto, e vy jste ns svedl. ten rom n obyejn dochz k pemrtnm nzorm; nebot se ocit ve svt, jen skuten n e n ,

247

a pak ovem nedovede s k u t e n h o s v t a s p r v n p o s u z o v a t i. V Rakousku a Nmecku jest v obhu nejmn 43.000 rozlin ch han ebnch rom n . Ovem jsou tak rom ny m ravn ist, ale tch je mlo. Lpe ne vecky romny psob ivotopisy Svatch a s l a v n c h m u ; tyto nm objevuj skuten udlosti a psob vce, ne vecko bsnn ro mnov. Rovn tak nebezpenmi jsou p a t n k a l e n d e .

0 7 hlavnch cnostech a 7 hlavnch nepravostech. 1. 0 pokoe.

1. Pokornm jest, kdo uznv svou vlastn nicotnost a nicotnost vech vc pozemskch a pimen dle tohoto poznn se d.
Velikou pokoru dal na jevo pohansk setnk v Kafarnaum, kdy pravil ke Kristu P n u : Pane, nejsem hoden, abys veel po stechu mou, ale rci toliko slovem, a uzdraven bude sluebnk m j,'1 (Mat. 8. 8.) Tento mu vzdor svmu adu, svmu jm n, svm dobrm skutkm (vystavl idm synagogu) povaoval se za nepatrnho. Pokora-tedy obsahuje dv vci: Jedna vc se tk r o z u m u ; lovk toti jasn poznv svou nzkost. D ruh vc se tk v l e ; lovk si pon tak, jak to odpovd tomuto jeho vlast nmu poznn. (Scar.) Pokora by tedy byla l i c h o u , kdybychom se stavli na oko pokornmi, ale v srdci tak nem yslili; nebo na opak. Pokora jest dobrovoln ponen sebe sama nsledkem poznan vlastn slabosti.1 (Sv. Bonav.) 1

K pokoe dospvme, uvaujeme-li o v e l e b n o s t i b o a p o m i j i t e l n o s t i vc pozemskch.

C hudk nejlpe poznv svou bdu, pirovnv-li sebe k bohi. Svat A ugustin prav k B ohu: Kdybych poznal Tebe, poznal bych i sebe. V elebnost bo poznvme nejlpe ze t v o r s t v a . (Z. 18. 2.) Obloha jest mnoho million hvzd, je jsou mnohem vt ne nae zem. Nae zem sama jest jen nepatrnm prkem ve vemmru. Jak nepatrnm jest teprve jednotliv lovk! Proto pravil italsk uenec M antegazza: P ed nekonenm zstupem svt, pro n nae slice nesta, mus se zlomiti kad pcha, kad jest pokoen.1 Na svt ije 1500 million lid. Kolik million lid 1 ji ilo a kolik jich teprve bude iti? m jest jednotliv lovk mezi tolika milliony? Rovn povame, e na duch a nae tlo jest stvoeno od Boha z nieho. V e c k o p o zem sk zmiz jako stn a ped Bohem nem ceny dn. H r o b jest kolou, kter ns u pokoe,1 (Sv. Chrys.) Pslov 1 prav: ivot lidsk na svt, jako rosa na kvt.1 Lebky umrl ns u, 1 e bohatstv, krsa, vyznamenn, nen nim, lovk si neme zakldati na svm m ajetk u ; nebot pes noc me pijti o vecko (jako krl Kresus), ba docela jist ztrat vecko v hodinu smrti. lovk si nesm zakldati na sv t l e s n p o s t a v ; nebot jedin nemoc me tlo znetvoiti, a po

248

smrti bude tlo pokrmem erv. lovk si neme zakldati na svch v d o m o s t e c h ; , nebot jak rychle zapomn, emu se nauil; a jak n e smrn mnoho jest vc jich nezn! Ji starovk filosof pravil: Vm, e nic nevm." Hvzd Newton, jen pece dalekohledem prohldl cel vesmr a mnoho objev uinil, pravil: Pipadm si jako dt, je si hraje na behu moskm a tu a on de najde njak hladk oblzek nebo krsnou kebli, kdeto nesmrn ocen ped n m zstv neprozkoumanm." Kdybys sn ad mnoho vdl, pova, e jest jet mnohem vce, eho nev." (Tom. Kemp.) Ostatn nae vdomost oproti vdomosti bo jest pravou nevdomost. (Sv. Aug.) lovk si neme zakldati ani na pozemsk c t i ; nebot lid dnes volaj H osanna a ji ztra ukiuj h o . Ostatn jak snadno pozbvaj pozemt vladaov, na p. Napoleon , svou moc a vn o st! Ba lovk si neme zakldati ani na m i l o s t e c h od Boha obdrench. Vdyt jich m eme pozbti kad okamik. Vdy jet jsou nepatrnmi, vdyt Bh me sv dary nekonen rozmnoiti. Rovn zvtuj nai zodpovdnost. Rovn si nememe zakldati na svch d o b r c h s k u t c c h ; vdyt Bh jich nepotebuje. (. 15. 2.) Vdy jsme jen neuitenmi sluebnky. (Luk. 17. 1 0 .) A tedy lovk m, co chce, nem nic nebo jen velmi mlo. Kdo je tedy pokornm, nen tedy petvaovaem, nbr m prav poznn.

Pokorn s e c h o v takto: rd se poniuje, nepovauje se za lepho ne jin, nelp svm srdcem na vcech po zemskch, dvuje jen v Boha a neboj se lid.
Pokorn rd s e poniuje. Nikdy b e z p o t e b y n a s e b e p e d l i d m i n e u p o z o r u j e , t. j. vyhb se vemu npadnm u ve svm cho vn, v chzi v eech, ve tvi, pi modlitb, v odvu, v jdle. Rovn nikdy n e s t a v s v o u p o k o r u n a o d i v kroucenm oima, chz, pohledem, svovnm hlavy, vzdychnm. (Nen pokornm dle zevnjku, nbr v srdci, jako S p asitel; ukazuje svou pokoru jen tehdy,, je-li toho teba, a to zcela nenucen). Tak s m s e b e n e h a n a nek o sob, e jest nejvtm hnkem ; vlastn hana jest obyejn znmkou pchy. Pokorn d l e z a t a j u j e s v p e d n o s t i , nebot v: Jest-li lovk odhaluje, Bh zakrv; jestlie vak lovk zatajuje, Bh odkrv." (Sv. Aug.) Sv. Antonn Pad. dlouho utajoval svou uenost, a ji B h odhalil. Pokorn se nikdy n e povauje za lepho ne jin, nbr v si jinch vce ne sebe. (Filip. 2. 3 .); proto nikdy nemluv o c h y b c h j i n c h l i d ; nikdy si nevybr p r v n h o m s t a (Luk. 14. 1 0 .); raduje se docela, je-li nepo vimnut, zastren nebo pokoen. V, e Bh jej za to pov. (Luk. 14. 11.) Tak si ponal celnk ve chrm. (Luk. 18. 13.) Pokorn se s n a j e n o s t a t k y v n a nelp srd cem na v c e c h pomjitelnch. Jeho nezlk bohatstv, estn postaven, zbava, chvla lidsk, poitky; vt, e jej tyto vci neuin lepm ped Bohem, ba, e jej mohou docela pi praviti i o tst vn. Kdybychom chtli pokornho vyznamenati, bude ze srdce zarm oucen.1 (Sv. Alb. Vel.) P o z e m s k u t r p e n , jako potupa, 1 trpk vitky, odstrkovn, pronsledovn nen s to, aby mu odalo odvahy ; spe se z toho raduje, jeliko jej to nein ped Bohem horm, nbr jimi nebe si zasluhuje. Proto si nieho nedl z potupy, jeliko mu neme ukoditi. Proto pravil na p. sv. Pavel: Mn pak to za nejmen jest, abych od vs souzen byl, aneb od lidskho soudu." (1. K or.'4 . 3.) Pokorn dvuje jen v Boha. Ponvad zn svou slabost, proto konaje sv skutky

249

dobr, nespolh na sv sly jako Petr pi posledn veei, ne na svou slu jako Goli, nbr jen na m i l o s t b o ; tak inil Josef Eg. neli vykldal krli sny (1. Moj. 41. 16.) a David ped bojem s obrem Goliem. Cnosti a d o b r c h s k u t k s v c h n e p i p i s u j e s o b , nbr Bohu ; nebot v, e ne on, nbr Bh zkrze nho je vykonal, rovn jako slunce jest pinou, e rostliny rostou. Ne d o b r o d i n bo pokorn lovk uznv a pipisuje je Bohu, jako Matka bo, kter pravila: Velik vci uinil se mnou, jen mocn je st. (Luk. 1. 49.) A prv toto poznn in jej vdnm k Bohu a rozmnouje jeho lsku k Bohu. Bez tohoto pesvden nedospl by lovk daleko na cest dokonalosti. Nikdy neuin nieho velikho pro Boha, kdo nev, e velikch vc od Boha obdrel.1 (Sv. T eres.) Rovn 1 pokorn znaje svou nehodnost a tyto velik dary bo, jet vce se hled pokoiti. Pokorn s e neboj lid a to proto, e si z pokoen, jeho se mu od lid snad dostv, . n ieho nedl, ba spe se z nho raduje. On rovn v, e stoj pod ochranou bo, a e Bh n edopust, co by mu kodilo. Nebo tm, kte Boha miluj, slou vecko k dobrm u". (m. 8. 28.) S m je B h spokojen, s tm i on. Slabost a zbablost nejsou znmkami pokory. Zbabl pokora jest lich pokora.1 (Sv. Fr. Sal.) Kdyby sv. apoto 1 lov nebyli bvali pokornmi, nebyli by se odvili postoupiti boj s pohanstvem.

2. Nejkrsnj p k l a d pokory dal nm Je K r i s t u s ; nebo a byl Synem bom, vzal na

sebe p o d o b u s l u e b n k a , dobrovoln i l v nejvt p o n e n o s t i , byl nesmrn b l a h o v o l n v obcovn s lidmi a konen dobrovoln zemel potupnou s m r t k e .
Kristus sebe samho zmail, pijav zpsobu sluebnka, t. j. p i r o z e n o s t l i d s k o u . (Filip. 2. 7.) Kdyby njak krlovsk syn po lta konal prce otrock, aby poddan osvobodil z otroctv, kad by se podivoval jeho ponenosti. Ne jet vtm jest ponen Kristovo, e se stal lovkem. Ve svtosti oltn pijm Kristus docela podobu p o k r m u . A pi ktu J e ov pijal Duch sv. podobu zvete, toti h o l u b i c e . A Kristus dal se pedpovdati sty prorok jakoto b e r n e k b o . Vidme tedy, e i Bh sm jest nesm rn pokornm. Kristus il v n e j v t p onenosti: nezvolil si krlovskho palce, nbr chlv za msto narozen a jesle za svou kolbku; dn krlovny, nbr chudou pannu za svou m a tk u ; chudho tesae za svho p stouna; opovren msto, Nazaret, za sv obydl; dnch uenc, nbr chud a prost rybe za apotoly a p. Kristus byl rovn v e l m i laskav ve svm obcovn s lidm i; bavil se s dtmi, obcoval do cela i s hnky; vzpome na rozmluvu se Sam aritnkou u studnice Jako bovy, na jeho laskavost k Ma Magd., konen, jak se ujal eny ve chrm , j chtli fariseov kam enovat; ano Kristus pi posledn veei docela umval nohy svm apotolm ; rovn byl ochoten na prosby pohanskho setnka v Kafarnaum, jiti ke sluebnkovi, aby jej uzdravil. (Mat. 8. 7.) Za te hdejch dob bylo ukiovn n e j h a n e b n j m trestem, jak vbec byl (Cicero); a tuto sm rt si zvolil Kristus! Kristus tedy svm ivotem do kzal, e pokora jest krlovskou cestou k nebi. (Sv. eh. Vel.)

Tak ve svch e e c h napom nal ns Kristus stle k pokoe; prav na p .: Kdo z ns vtm jest, bude nam

250

sluebnkem (Mat. 23. li); dle: Kdy uinte vecko, co vm pikzno jest, rcete: Sluebnci neuiten jsme. (Luk. 1 7 . 1 0 .)
Dle doporuuje pokoru v podobenstv o m o d l c m s e f a r i s e o v i a publiknu ve chrm . (Luk. 18. 13.) Jednou ukzal na p a c h o l e a pravil: Kdokoli se pon jako toto pachole, ten jest vtm v krlovstv n eb e sk m 1 (Mat. 18. 4.) S m se nm dv z a v z o r a prav: Ute se ' ode mne ; nebo jsem tich a pokorn srd ce m ; tak naleznete odpoinut duem svm. (Mat. 11. 29.) Pokornm slibuje konen p o v e n . (Luk. 14. 11.) a vnou b l a e n o s t . (Mat. 5. 3.) (Viz i dal vroky Kristovy ne uveden.)

3. Pokora vede k velik dokonalosti, k po ven a k vn blaenosti ; dochzme pokorou

dle velikho o s v c e n rozumu, pravho p o k o j e d u e v n h o , o d p u t n h c h , rychl v y s l y e n m o d l i t e b a pemhme snadno p o k u e n .
S pokornm jest B h . P okldli se kdo za nepatrnho a dv-li jinm pednost, jest to neklamnm znamenm, e m v s o b D u c h a s v . (Scor.) Proto pokorn dosahuje velmi mnoho. Pedn dospv vysok d o k o nalosti. Pokora jest u lovka tm, m koeny u stromu, m lpe jest strom zakoenn, tm hojnji plod m. A lovk jest tm cnostnjm, m jest pokornjm. (Rodr.) Pokorn toti zn svou slabost a hled bti vdy lepm. Przdn nebo nepln dbn plove na vod, pln vak se ponouje. Pln klasy se nahbaj, przdn se povznej n ad jinmi. Stromy oven ovocem se klon, przdn stoj pmo. Dobr houby jsou obyejn nezhledn, jedovat jsou npadn krsn zbarveny. Przdn sudy dun, pln nikoliv. Prv tak jest tomu s lovkem ; kdo je dokonal, je pokorn a skromn, kdo vak za nic nestoj, je pyn. Kdo se domnv, e stoj za moc, n e stoj za n ic; kdo mysl, e nestoj za mnoho, stoj za m noho." (Sv. T er.) Pokora je tedy nejjistjm zkuebnm kamenem dokonalosti. Sv. Filipp Neri byl posln od papee k jist pan nedaleko ma, kter ila v povsti svatosti, by zkouel jej svatost. Vstoupil do jejho pokoje a pravil j, aby mu ocdila zablcen boty. Kdy jej hrub odbyla, vrtil se k papei a pravil: To nen svtice a nedl dnch zzrak, nebot j chyb hlavn vlastnost pokora. (Met. VI. 245.) m vy jest budova, tm hlub zklady m us mti. A kde jest velik svatost, tam jest i velk pokora. Pokora vede k poven. I v ivot Kristov nsledovalo po Velkm ptku nedln jitro. Pokora jest stupnm k poven. (Sv. Aug.) Kristus p rav : Kad, k d o se p o v y u j e , b u d e p o n e n ; a kdo se sm poniuje, bude poven." (Luk. 14. 11.) Nikdo neme vystupovati, kdo naped nesestoupil. (Sv. B ern.) Pokote se ped Pnem, a pov vs.' (Jak. 4. 10.) Mat ka bo pipisuje velik milosti od Boha obdren sv pokoe, kouc: Shldl na ponen dvky sv ; nebot hle od tto chvle blahoslaviti mne budou vecka pokolen zem . (Luk. 1. 48.) Skromnost jest pro zsluhy tm, m jest stn na obraze pro osoby. Stnem osoby prv vyniknou. Pokora vede k vn blaenosti. Nebo K ristus prav: Blahoslaven c h u d d u c h e m , nebot jejich jest krlovstv nebesk1 (Mat. 5. 3.), t. j., blahoslaven jsou ti, kdo 1 vd, e vzdor vem svm pozemskm statkm ped Bohem pece jsou jen chudmi. Brna do nebe jest zk, jenom mal, toti pokorn, mohou j

251

projiti. (Sv. Bern.) Nikdo nebude mti podlu na Kristov slv, kdo n eml tak podlu na jeho pozemsk pokoe." (Sv. Aneka Folig.) Pokornm se dostv dle velikho o s v cen rozumu od Ducha sv. Jen oni vn ikaj do ducha nauky Kristovy. Proto se modlil K ristus: Chvlm T Ote, Pane nebe i zem, e jsi skryl tyto vci ped moudrmi a opatrnm i, a zjevil jsi je malikm." (Mat. 11. 25.) Sv. P etr prav: Bh se pynm protiv, ale pokornm dv milost svou. (1. Petr. 5. 5.) S pokornm mluv Bh (Psl. 3. 32.), t. j. osvcuje jej. Odtud pochz, e prost lid mnohdy lpe znaj nauku Kristovu, neli lid vzneen. Pastov vdli o narozen Pn, zkonici a fariseov nikoliv. Kdo chce erpati ze studnice milost boch, mus se ohnouti. Jen v dolch se hrom ad d, s holch h o r vak stk. Pokorn dochz o p r a v d o v h o p o k o j e d u e v n h o . Nebo Kristus prav: Ute se ode mne, nebot jsem tich a p o k o r n s r d c e m , a tak naleznete odpoinut dum svm . (Mat. 11. 29.) Pokorn t Bh. (2. Kor. 7. 6.) Pokorn ve tst nepyn, v netst nepozbv mysli. Pokora, byt byla sebe vt, nikdy neznepokojuje." (Sv. Teres.) Pokorn dochz odputn h ch. Publikn ve chrm jen se bil v prsa a p rav il: Boe, bud mn m ilostiv!," a ji odchzel ze chrm u ospravedlnn. (Luk. 18. 13.) Vz pln hch, do nho je zapaena pokora, jede k nebi; naproti tomu vz pln dobrch skutk, do nho je zapaena pcha, jede k peklu. (Sv. Bern.) Pokorn dochz rychlho vy sly en svch m od liteb. Pohansk setnk v Kafarnaum doel tak rychlho vyslyen pro svou pokoru. (Mat. 8.) Modlitba lovka pokornho pror nebesa. (Sir. 35, 21.) Pokorn pemh snadno pokuen. Nejmocnj zbra ku pemoen dbla jest pokora. (Sv. Fr. P.) bel se neboj nieho tak, jako pokornho lovka. (Sv. Ant. P .) Pokora jest jedin cnost, kter dbel nedovede napodobiti.

Proti va pokory: pcha.

1. Pynm jest, kdo sebe sama nebo s pozemsk statky peceuje a toto peceo vn i zevn ukazuje.
Obr Goli byl pynm, ponvad peceoval svou slu. (1. Kor. 17.) Mnoh lovk peceuje cenu svho t l a (zakld si pli na svm vzrstu, na svch och, n a svm hlase a p.), mn oh zase cenu svch penz, svch vdomost, svho rodu, sv domnl cnosti a p. Pyn jest p a t n m o b c h o d n k e m , ponvad se ve cen, ne za stoj. (Sv. Bonav.) Pyn se rovn blu, jen jest pln pchy, nebo o p i l m u (id. 2. 5.), nebot jak pyn, tak opil mnoho si o sob mysl a se chlub. (Sv. Vine. Fer.), dn z nich neme nic rozumn ho dlati, nikdy se nenasyt a konen padaj. Pyn se podob o t e k l i n , nebot jest jen zdnliv velikm (Sv. A u g ) ; podob se f a l e n b a r v , kter je na oko krsn, ale bledne, jakm ile na ni slunce zasvt; pyn se objev v cel sv bd, a po sm rti pijde na slunce spravedlnosti. Podob se p v u , jen rozkld sv p a mnostv ok ukazuje, je vak nejsou oima. Podob se b v bajce, kter se chtla podobati volu, se nadula a najednou pukla.

252

Pyn ukazuje n a zoruje na sebe svmi vyznamenn a asnch bo a spolh jen

v e n e k sv peceovn takto: upo emi a o d v e m , pacht se po cti, statcch, pohrd p o m o c a m i l o s t n a s e b e a na pozemsk vci.

Pcha jest opien se po Bohu. (Sv. Aug.) Pyn se chce jeviti vtm neli jest. (Sv. Isid.) Chce jako olej plovati vdy na vrchu. Hned se chlub, jakmile nco dobrho vykonal; podob se slepici, kter hned kde, jakm ile snesla vejce (Sv. Vine. F . ) ; podob se stoce, kterou hned ve vytk, co do n pilo. (Sv. B e rn ) Pyn se docela i m n o h d y h a n , by byl jet vce chvlen. Podob se sloupm u kamenka, kter le na zemi, aby se mohly zmiti a zvednouti. (Sv. Vine. F.) Pyn j i n p o m l o u v a po kld je za patn; tak inil pyn farisej ve chrm . (Luk. 18. 40.) Vid mrvu v oku blinho, ale bevna ve svm oku nevid. (Mat. 7. 4.) Pyn lid se npadn str o j ; stroj se n a d s v j s t a v , v na sebe r o z l i n t r e t k y a jako opice ihned se chytaj kad n o v o t y . Lid strojiv provozuj svm tlem smn modlstv.* (A. Stolz.) Strojiv lid jsou v e l m i h l o u p , nebo hled jen zevn nahraditi, co jim uvnit schz. H l o u p o s t a p c h a r o s t e n a j e d n o m s t r o m . lovku, jen opravdu m njakou cenu ped Bohem, nen teba njak obzvltn se stro jiti; vichni v pravd lechetn muov a eny odvali se vdy jen jednodue. Csa Heraklius mohl k Kristv, jeho opt vydobyl, jen tehdy zansti do Jerusalm a, kdy svlekl svj drahocenn odv; neviditeln postava mu stla v cest. (828.) Ne i s t o t n a s t a v u p i m e n odv nen nikterak znmkou pchy. Zevn istota jest obyejn i znmkou vnitn istoty, neistotnost pak oby ejn znmkou zhralho ivota. Pyn dle se hon po cti jako h o i z a m o t l e m ; hoi si pi tom ponaj velmi opatrn a ulov-li nkterho motla, jsaj, jako by byli vykonali nco velikho, akoliv nemaj vlastn nic. (Sv. Ans.) Lidsk est a slva podob se ran n mu m raku, kter se leskne zlatm a nachem, ale brzy se rozplv v d; podob se ran n rose, kter se skv krsnm i barvami, ale jakmile vyjde hork slunce, rozplv se v p ry ; podob se koui, jen se nad komnem vzn, ale brzy miz. O jak blhov jsou, kdo se hon za svtskou slvou ! Pyn pohrd pom oci a milost bo a spolh jen na sebe a na pozemsk vci. Pyn nem vbec d n h o n b o e n s t v . Potek pchy jest odpadnutm od Boha. (Sir. 10. 14.) Pyn odpad od dobra, je by se mu mlo vce lbili, neli on sm sob. (Sv. Aug.) Pyn s e n e m o d l , nepijm sv. s v t o s t atd.; nepozn v sv bdy a svch hch a pozn-li je, nespch k lkai, nbr chce se sm liti. (Sv. Ambr.) P r o t o B h j e s t n e p t e l e m p y n c h . Bh se pynm protiv. (1. Petr. 5. 5.) Pcha jest nenvidna od Boha i od lid. (Sir. 10. 7.) Ne jak to netst, je-li Bh nam protivnkem ! (Sv. Jeron.)

2. Pcha vede ke vem nepravostem a po etilostem, k ponen a k vn zh u b ;

rovn ni cenu naich dobrch skutku.
Pcha vede ke vem nepravostem. Pcha jest potkem vech hch. (Sir. 10. 15.) Pcha jest krlovnou vech nepravost, ponvad z n plyne nesm rn mnostv neest. (Sv. eh. Vel.) Pcha jest m a t k a , kter rod mn oho zlch dt. (Sv. eh. Vel.) Pcha vede zvlt k n e p o s l u n o s t i

 253

(jako Absolona), k n e l a s k a v o s t i (jako Herodesa, vraha nevitek), k o d p a d n u t o d v r y (jako Lutera, kter byl uraen, e si ho v m mlo povimli), ke svrm, k zvisti, k nevdnosti, zvlt vak k neistot. Bh trest tajnou pchu zejmou neistotou." (Sv. Aug.) Bh proto dopout, aby pyn upadl do tak tkch hch, aby poznal svou bdu a polepil se. Pemohl-li tedy nkdo pchu, pemohl i vecky hlavn nepravosti. Utk-li Goli, utkaj i Filitnt; je-li vytren koen, uschne strom. Pcha vede k mnohm p o e t i l o s t e m . Vimnme si jen, jak smn chod a se stroj pyn lid. V Cn si lid docela i znetvouj nohy, aby byli krsnmi. Ba i u ns dmy z marnivosti si dvaj dlati docela malou obuv, v n noha vbec nem m sta; nruj sv tlo, aby byli hodn tlmi a p. Mlad lid si kaz oi, nosce mnohdy z pouh pchy brejle. Prvem se k : P c h a m u s t r p t i . Pcha vede k p o n e n . Kristus prav: Kad, kdo se povyuje, bude ponen. (Luk. 14. 11.) I blesk bije rd do vysokch ped mt ; krsn strom se mnohdy por jen proto, e jest pli vysok. O brat to na pyn! Tak se kv: Bh nenechv strom rsti do nebe." Pomni, jak padl pyn G o l i . (1. Krl. 17.) A m a n , nejvy m inistr per skho krle, pronsledoval idy a poadoval ode vech bosk c ty ; skonil na ibenici. (Esth. 6. 7.) H e r o d e s se nechal nazvati B ohem ; byl ihned rann nemoc a za iva od erv rozern. Bh por trny p y n c h k n a t . (Sr. 10. 17.) Vzpomeme na konec csae N a p o l e o n a . (1 8 2 1 .) Pcha pivd k pdu i cel nrody. Bh vyhlazuje a do koen pyn n rody ; vzpomeme na zhubu e msk. Bh vyhlazuje docela i pam tku pynch nrod. (Sir. 20. 21.) To dokazuje stavn ve babylonsk. (1. Moj. 10.) P c h a p e d c h z p d . Pcha vede tak k v n m u zavren. Pcha vypudila mnoho andl z nebe a p r v n l i d i z rje. (Sv. Bern.) Pcha ni c e n u n a i c h d o b r c h s k ut k . Pyn ji obdrel odplatu svou. (Mat. 5. 6.) Co spravedlnost vystav, to bo pcha. (Sv. B ern.) Jako r e z ni elezo, tak pcha dobr skutky. (Sv. Fr. Sal.) Jako kapka l u e pokaz nejslad vno, tak pcha kaz cnosti. Pcha se podob e r v u , jen ohlodal bean Jonv. Vykonal-li tedy nkdo nesmrn mnoho dobrho a zakld-li si ponkud n a tom, jest bdnm ebrkem. (Sv. Chrys.) Kvtina vadne, je-li utrena, tedy o d k o e n e o d d l e n a . Tak hyne i kad cnost, nen-li spojena s pokorou.

2. 0 poslunosti.
t. Poslunm jest, jen rd a ochotn pln rozkazy svch pedstavench.
Poslunost tedy nezle snad v tom, abychom plnili vbec, co jest nazeno, nbr bychom i rdi a o c h o t n plnili, co jest nazeno. (Sv. Vine. P.) Mnoh sice pln, co nazeno, ale nerad. Takov poslunost nen dnou cnosti, jeliko jest zahalena roukou zlomyslnosti. (Sv. Ign. L.) Rovn jest poslunost cnosti jen tehdy, jest-li e se nkdo S o h l e d e m na vli bo podrobuje vli jinho. (Bl. H um bert.) A b r a h a m obtujc svho syna Iska jest vzorem poslunosti. (1. Moj. 22.) I Syn bo byl poslunm. Byl poddn dvma lidem, Josefovi a Marii. (Luk. 2. 51.) Tvrce nebe byl

254

poddn emeslnkovi, Bh vn velebnosti chud pann. Kdo slyel kdy cosi podobnho? Kdo vidl cosi podobnho? (Sv. Bern.) Ponvad Je byl pod dn Josefovi, tedy v y n i m u , chtl ukzati, e i ni me bti ped stavenm lepch a e poddan me bti lepm ne-li jeho pedstaven. (Orig.) Rovn byl Kristus posluen svho nebeskho Otce a ke smrti ke. (Filip. 2. 8.) Jet na hoe Olivetsk pravil: Ote, ne m, ale Tv vle se sta ! Poslunost jednoho spravedlivmi jsou uinni mnoz. (m. 5. 19.)

1. Poslunmi maj bti: d t i rodi a jejich zstupc, m a n e l k y manel, s l u e b n svch pn, v i c h n i pak svch duchovnch a svtskch vrchnost.
Aby tvorov tvoili harmonickou jednotu, postavil je Bh do pomru vzjemn odvislosti. Proto msc obh kolem zem, planety pak kolem mnohem vtho slunce. Podobn pomr jest jak mezi andly, tak mezi lidmi. Bh zvlt ve 4. pik. bom poruil, aby dti poslouchaly svch rodi . Rodim slu prokazovati poslunost, ponvad jsou zstupci bomi. Sv. Pavel prav: Dtky, budte poslun svch rodi ve vem (Kolos. 3. 20.), a opt: Kdo rodi neposlouchaj, hodni jsou sm rti." (m. 1. 30. 32.) Zstupci rodi ve kole jsou u i t e l . Manelky maj poslouchati svch ma nel. Tak to nadil Bh. Vzpomeme na slova bo k Ev v rji po jejm p d u : Pod moc mue bude, a on panovati bude nad tebou. (1. Moj. 3. 16.) I pvod eny napom n ji k poslunosti mue. Zena jest toti stvoena z mue, jest tedy jeho vlastnictvm. Na znamen poddanosti m ena nositi hlavu pikrytou. (1. Kor. 11. 7.) Slu eb n napom n sv. P etr k poslunosti jejich pedstavench slovy: Sluebnci poddni bute se v bzn pnm, netoliko dobrm a mrnm, ale tak zlm.^ (1. Petr. 2. 18.) Poslouchati duchovnch vrchnost porou Kristus slovy: Kdo crkve neuposlechne, budi tob jako pohan a veejn h n k / (Mat. 18. 17.) Ponvad kesan maj poslouchati svho duchovnho pedstavenho, nazv je Kristus ovekami, pedstaven pak pasti. Svtskch pedstavench mme poslouchati, ponvad maj svou moc od Boha. Sv. Pavel prav: Nen vrchnosti le od Boha; a kter jsou, od Boha zzeny jsou. Proto kdo se vrchnosti protiv, zzen bomu se protiv. (m. 13. 1.) Vzpomeme dle na slova K r i s t o v a k P i l t o v i : Neml bys dn moci nade mnou, k dyby tob nebylo dno s h ry . (Jan 19. 11.)

2. Ne poslunost m jist m e z e ; nemusme toti po slouchati svch pedstavench ve vcech, v nich jim p o d d n i nejsm e; ba nesmme jich poslouchati, pikazuj-li nco, co B h z a p o v d .
Tak na p. rodiov nejsou oprvnni, nutiti dtek k nkterm u stavu, k nmu dt nem c h u ti; nebot povoln k nkterm u stavu pochz od Boha. Sv. F r a n t i e k z Ass. (t 1226) byl nucen od svho otce ke stavu obchodnickmu ; neposlechl, ponvad v sob ctil puzen k vy dokonalosti. Jednal zcela sprvn. Proto tak rodiov nem aj prva nutiti sv dti ke s t a v u m a n e l s k m u ; za takov n ucen mohli by bti rodiov trestni i vzen m, a ono manelstv bylo by neplatnm. Sv. R o s a z Limy ( f 1617) nepovolila svm rodim, kdy ji v jejm 20. roce nutili, provdati se za jistho bohatho mue. Z tho dvodu nemaj pedstaven c r k e v n prva,

255

poroueti ve vcech i s t s v t s k c h ; prv tak s v t t pedstaven ve vcech i s t d u c h o v n c h . Nemusme svch pedstavench poslouchati, porouej-li nco, co Bh zakazuje. Zde plat slova apotol, jim chtla vy sok rada zapovdti kzati: B oha slu vce poslouchati ne lovka." (Sk. 5. 29.) Poroui-li nco jinho csa a nco jinho mstodritel, musme poslechnouti csae; porou-li nco jinho Bh a nco jinho csa, musme poslechnouti Boha. (Sv. Aug.) Hnv bo by ns zashl, kdybychom lid po slouchali vce ne Boha. (Sv. A ug.) T i m l d e n c i v Babyln se neklanli modle, akoliv to krl poruil, a byli uvreni do ohniv peci. B r a t i m a c h a b e j t pes rozkaz krle Antiocha nejedli vepovho masa. Sv. M o i c a legie thebajsk neposlechli csae, kdy poruil obtovati m odlm ; proto byli pobiti poble jezera enevskho ( f 286.) Otec sv P e r p e t u y (f 203) v Kartgu dal, aby jeho uvznn dcera odpadla od kesansk vry. Ona vak e k la : N esm m ; a se se mnou stane, co Bh chce. Na to byla pedhozena divok zvi. (Met. IV. 34.) Podobn se stalo s pacholkem sv. V t e m ( t 3 0 3 ; jeho mrtvola odpov ve chrm sv. Vta v Praze). Sv. B a r b o r a , patronka umrajcch, byla od svho otce trna a konen sata, ponvad na jeho rozkaz neodpadla od vry kesansk ( f 306). L p e j e s t z a r m o u t i l i r o d i e n e K r i s t a , (Sv. Jan Kl.)

2. Poslunost jest nej obtnj, ale tak nej vbornj mezi vemi mravnmi cnostmi.
(Sv. Tom. Aq,) Poslunost jest nejobtnj mezi vemi cnostmi. Vichni lid toti od pirozenosti jsou nchyln poroueti a neradi poslouchati. (Sv. Pr. S.) Poslunost jest o b t o v n v l a s t n v l e (sv. Bonav.) a velikou obt pro l o v k a , porou-li se mu nco, co se p jeho vlastn nklonnosti a jeho prospchu. (Alf. Rodr.) Poslunost jest p o k n r o z u m u . (Sv. Fr. Sal.) Poslunost jest vzneen m u e n i c t v , nebot poslunost jest lovk jako o hlavu pipraven, odnm se mu hlava vlastn jeho vle. (Sv. Bonav.) Poslunost jest dobrovoln smrt. (Sv. Jan Klim.) H c h d d i n to za vinil, e lid sebe vzjemn musej poslouchati. (Sv. Aug.) Kam piel hch, tam jest zniena svoboda a nastala sluebnost. (Sv. Chrys,) Poslunost jest nejvbornj mezi vemi mravnmi cnostmi. lovk neme dti Bohu n i c v t h o , neli kdy k vli Bohu svou v l i podrobuje vli bo. (Sv. Tom. Aq.) Poslunost jest nejlep zpalnou obt, kterou pinme Bohu na olt svho srdce. (Sv. Filip Ner.) Poslunost jest l e p n e o b t (1. Krl. 15. 22.); obt se zabj ciz maso, poslunost vlastn vle. (Sv. eh. Vel.) Poslunost neobtujeme snad njak ciz dar, nbr sebe samy. (Sv. Tom. Aq.)

3. Poslunost plnme nejjistji vli bo a dochzme jist a rychle nejvt dokonalosti.

Poslunost plnme nejjistji Vii bo; nebo n a i p e d s t a v e n jsou z s t u p c o v b o , proto jejich rozkazy jsou rozkazy bo. Neposlou chme tedy l i d i , nbr Boha. (Efes. 6. 7.) Nemme hledti na osobu, kter porou, nbr na vli bo, je se jev v rozkazech naich pedstavench. (Sv. Fr. As.) Kdo poslouch, nebude mti d n h o z o d p o v d n za to, co uinil; zodpovdati se bude pedstaven. Ty nebude tzn, bylo-li t,

256

co ti bylo porueno, dobrm. Nebot po tom ti nic nen. Z toho se zodpov pedstaven. (Rodrig.) Poslunost (tak jako slib) dodv naim skutkm ceny ped Bohem. Nejjednodu kony, vykonan z poslunosti, maj ped Bohem vt cenu, neli nejpsnj dobrovoln kajc skutky. Jdlo a pit z poslunosti jest Bohu pjemnjm, neli dobrovoln postn se a bdn poustevnkv." (Sv. F r. S.) Zslunjm jest zvednouti stblo z poslunosti, neli se postiti a do krve biovati. (Alf. Rodr.) Poslunost dochzme jist a rychle k velik dokonalosti. Poslunost c h r n ped mnohmi h c h y . (Sv. eh. Vel.) Poslunost jest protijedem proti p e . (Sv. Alb. Vel.) Peme-li vak lovk pchu, pemohl vecky hchy. Konnm jinch cnosti bojujeme proti zlm duchm , poslunost vtzme nad nim i. (Sv. eh. Vel.) Jest spravedlivo, e ti, kdo poslouchaj, v t z n a d p o k u e n m b e l s k m ; nebot poslunost se povznme nad zl duchy, kte padli svou n e poslunost. (Sv. eh. Vel.) Poslunost s e v t p u j dui vechny ostatn c n o s t i . (Sv. eh. Vel.) Proto due dokonal tak rdy poslouchaj. (Sv. Fr. Sal.) Povame, e cnosti nejsou jinm, ne poslunost pikzn boch. Poslunost jest nejvt cnost, m atka a pvod vech cnosti. (Sv. Aug.) dn cesta nevede rychleji na vrchol dokonalosti, jako cesta poslunosti; proto z l d u c h pouv veho, aby ns odvrtil od tto cnosti. (Sv. Teres.) P oslu nost jest p m c e s t a k rychlmu dojit dokonalosti. (Sv. Filip Ner.) Poslunost jest kl, kter otvr nebe (Sv. B onav.); jest lod, po kter se plavme do pstavu vn blaenosti. (Sv. B ernardin.) Nepolunost nebe zamkla a peklo otevela; poslu nost naproti tomu otvr nebe a z a v r p e k l o . (Patiss.) V pekle jest trestna jen zl vle. Proto kdo se poslu nost zk vlastn vle, neme pijti do pekla. (Sv. Vav. J.) Abys svch pedstavench rd poslouchal, hled se vpraviti do p n s v c h d r u h . (Sv. Fr. S.) Rovn dvej svm poddanm sv rozkazy slunm zpsobem. (Sv. Fr. 8.) Mimo to, m-li poslouchati, nesm dlouho pemleti. Konm, ktermi se ve mln mele, zavazuj se oi, ponvad zrak, akoliv jest prvnm z naich tlesnch sil, nen schopnm k prci ve mln ; tak i rozum, prvn to sla na due, jest pekkou vposlunosti k B o h u . (Sv. Chrys.) Pova, jak Eva ihned kolsala, jakmile zaala pemleti o rozkazu bom.

0 neposlunosti.
1. Neposlunm jest, kdo rozkaz svch pedstavench nepln.
Pkladem neposlunosti jsou p r v n r o d i o v v rji. pedstavench neposlouch, podob se o c h r o m e n m u d u , rozkaz hlavy hnouti nechce. (Sv. Bonav.) Kdo svch jen se na

2. Neposlunost vrh se lovk do asn a vn bdy.

Neposlunost stv se lovk neastnm ji na zemi. Vzpome jen na neblah nsledky hchu ddinho. Neposlunost A d a m o v a uvrhla cel pokolen lidsk do bdy. (m. 5. 12.) A jak zlo pilo na F a r a n a

257

a lid jeho pro neposlunost k Bohu. Vzpome jen na rny egyptsk a na zhubu krle Farana s lidem jeho v moi Rudm. Jak zlo pilo na n e poslunho proroka J o n e . Jak zl pomry panovaly za doby revoluce francouzsk. Neposlun vrh se i do b dy v n . B h zavrhuje ne poslunho prv tak, jak penzomnec nepijme penzu, jen nen pravm." (Sv. Bern.) Neposlunho oekv psn soud, ponvad neposlouch-li ped stavench, neposlouch vlastn toho, n a j e h o m s t pedstaven jsou. {Sv. Aug.) Kdo nechce poslouchati, tom u nen teba dbla, aby jej pokouel, ponvad ji sm s e s t a l d b l e m . (Gerson.) Neposlun p o z b v s v c h z s l u h . dn c nost se nelb Bohu, je-li poskvrnna h ch em neposlu nosti." (Blasius.) Ti, kdo konaj nejpsnj kajc skutky smujc proti poslunosti, pokrauj spe ve hchu neli ve cnosti. (Sv. Jan z K .) Neposlun se rovn pipravuje o mnoh m i l o s t i . Ptnk, kter ihned stahuje st , jakmile v n spat prvnho ptka, jedn poetile; kdyby byl pokal na pokyn toho, jen ihal mimo boudu, byl by chytil 20krt vce. Prv tak poetile jedn neposlun; kdyby byl bval poslunm, jakch milost mohl dojiti od B o h a ! (W en.)

3. 0 tichosti.
1. T i c h m jest, kdo z lsky k Bohu se neroziluje, dje-li se mu kivda.
Mnoz lid jsou tichmi z bzn nebo z pohodl; ne to nen cnosti. Tich se neroziluje, t. j. m l pi bezprv jem u uinnm, nebo jest do cela i z d v o i l m a slnm k tomu, kdo mu ublil. Tich se podob s k l e v m o i , o ni se vlny rozrej. Tichost jest COSi b o s k h o ; nebot Bh sm jest tichm. B h toti m moc a neuv j proti svm tup ite l m ; sn dlouho hchy lidsk a ek n a jejich obrcen. Ne bez p iny zjevil se Bh Mojovi v h o c m k e i (2. Moj. 3.), Eliovi ve v n k u . (3. Krl. 19. 12.) Ne bez piny zjevil se Duch sv. v podob h o l u b i c e (Mat. 3. 16.), a Kristus dal o sob pedpovdati jako o b er n k u , (Jer. 11. 19.) Tichost bo meme obdivovati zvlt na Vykupiteli n a k i viscm. Proto tich jest Bohu v e l m i m i l m . (S r. 1. 35.) T ak byl Moj Bohu proto tak milm, e byl tichm. (Sir. 45. 4.)

2. Tichost pekonvme sv spolublin, dochzme pokoje duevnho a vn bla enosti.

Kristus prav; Blahoslaven ti, nebot z e m v l d n o u ti b u d o u / t. j. budou ovldati zemi. Tich toti d o b v si s r d c e , nklonnosti a pzn lid, take lid pak ho neposuzuj nesprvn. Utk-li se zlobivec s lo vkem tichm, jest to prv tak, jako bychom ponoili h a v e l e z o d o v o d y . " (Sv. Chrys.) Objevi li se tichost, prch hokost z mysli prv tak, jako temnota, vyjde-li slunce. (Sv. Jan Klim.) Mrn odpovd krot hnv. (Psl. 15. 1.) Dobr e in zl lidi dobrmi. (Sv. Makar.) Skvostn pklad mrnosti podal bl. K l e m . H o f b a u e r , kdy r. 1800 v jistm hostinci ve

258

Varav sbral alm unu pro sirotky a jist hr v karty na nho naplil. Utel se a pravil: Pane, to bylo pro m n e; nyn mn dejte jet nco pro dti. I ulekl se velmi onen mu a dal mu vecky sv penze; za nkolik dn vykonal u nho ivotn zpovd. Hle, tak psob tic h o st! (Spirago, Pkl. str. 159.) Na sv. F r a n t i k a X a v ., kdy kzal, hzeli pohan kamenm. Kzal klidn dle. I divili se oni lid nesm rn tto tichosti a poslouchali jeho slova a byli prvnmi, kte se dali poktti. Sv. F r. Sal. pro svou n e obyejnou m rnost nazvn byl p e m a h a t el e m v l . Tich ost po dme v c e ne hnvem. Se lovkem m se to jako s r , kter se zavr, vane-li mraziv vtr, otvr se vak, svt-li slunce. I lovk radji pijm dobr nauen, jedn-li se s nm mrn. Na kapku medu chytneme vce m uch neli na sto beek octa. (Sv. F r. Sal.) Jako ohn ohnm ne uhasme, tak vzteku vztekem neukrotime. (Sv. Chrys.) Naraz-li n a sebe dv tvrd tlesa, povstane velk r n a ; naraz-li vak tvrd tleso na mkk, ani toho nepozorujeme. bla dblem nevyeneme. Vzpomeme tak na pbh (sv. P etra Dam.) o pocestnm, jeho nikterak vichice, ale slunce donutilo sejmouti klobouk s hlavy. Se zlobivcem musme mti trpnost jako s lovkem, kter m horeku (sv. Chrys.), nebo hnv jest nemoc duevn. Jen slaboi se nechvaj strhnouti k hnvu. Hnv jest jen v srdci b l z n a / (Kar. 7. 10.) Tichost dochzme prav spokojenosti duevn; nebot K ristus prav: Ute se ode mne, nebot jsem tich a pokorn srdcem ; a tak najdete o d p o i nut dum s v m / (Mat. 11. 29.) Proto lovk tich jest vdy veselm. Jeho mysl se podob klidn hladin mosk, j vtr nezmt. Tichost zasluhujeme si b l a e n o s t i ; nebot z e m " , ji Kristus tichm slibuje, jest nebe. (. 3 6 .1 1 .)

3. Tichosti dochzme jen tehdy, cvime-li se piln v z a p r n s e b e a pamatujeme-li na o d m n u vnou.

Sv. Frantiek Sal. doel sv tichosti 20tiletm cvikem v s e b e z a p r n . Jist sluebnk vzdor vem domluvm a pokrnm svho pna ne mohl se zdreti hnvu. I slbil mu pn, e mu d jeden zlat za to, kdy se nerozzlob. Sluha se pemohl, akoliv jej spolusluebnci hrozn pokoueli. Veer mu dal pn zlatku a pravil: K vli bdn zlatce jsi se mohl opanovati a k vli o d m n v n bys toho nedovedl?" Tato vn slova n e zstala bez inku. (Spirago, Pkl. str. 160.)

4. Tichmi mme bti hlavn k e svm d o m c m ; i pedstaven maj bti tichmi ke svm p o d d a n m .
Mme bti tichmi hlavn ke svm domcm. Toto chyb mnohm lidem, kte mimo dm zdaj se bti andly a doma si ponaj jako prav bli. (Sv. Fr. G\) I p e d s t a v e n maj bti tichmi oproti svm poddanm. Tichost pedstavench se nazv m r n o s t = l a s k a v o s t . Laskavost pod se vce neli plinou psnost. Nebot lidsk duch jest takovm, e psnosti se protiv, ale m rnost se ukazuje ke vemu o ch o tn m / (Sv. F r. Sal.) Pedstaven, kte chtj jin polepovati hnvem, podobaj se lidem, kte se utopili s tmi, je chtli zachrniti. (Sv. F r. S.) Pedstaven m bti psnm na sebe, a laskavm k poddanm. (Sv. Chrys.) Tichost byla hlavn vlastnost apotol. Proto prav k nim K ristus: Hle, poslm vs jako bernky mezi v lk y / (Mat. 10. 16.) Tichost m bti i hlavn cnosti kadho k e s a n a , nebot Kristus nazv vc hlavn ovcemi (Jan 10. 1.), nebo bernky (Jan 21. 1 5 .); tato zvata vak jsou tich.

259

5. Tichosti se podobaj cnosti t r p l i v o s t a m r u milovnost.

O t r plivosti.

1. T r p l i v m jest, kdo z lsky k Bohu ochotn sn ivotn svzele.

Mnoz jsou trplivmi proto, by se jim jin divili. Mnoz zase pijmaj jen st svzel ivotnch och o tn ; na p. v nemoci jsou trplivmi, ale jsou netrplivmi nad tm, e pro svou nemoc jsou jinm na obt. To nen prav trplivost. N ej vzneenj pklad trplivosti jest K r i s t u s ve svm utrpen. I o t e c n e b e s k jest vzorem trplivosti, nebo trp hnky, i ta kov, kte vyzvaj jeho spravedlnost, jako jsou kivopsenci a rouhai. J o b a T o b i se proslavili svou velikou trplivost. Trpliv se podob s k l e v m o i , o n se rozrej vln y mosk. Podob se b e r n k u, kter neki ani kdy jest zabjen.

Trplivmi mme bti zvlt v tchto s t r a s t e c h ivotnch: v nemoci a netst, pi optnm pdu do hchu, v tkch pracch svho povoln.
N em oci a nehody nejsou opravdovm netstm, nbr milost ; Bh je na ns sesl jen pro nae dobro d uevn; proto bychom se mli z nich vlastn radovati. Nesmme se horiti, p a d m e - l i ze slabosti opt do starch hch, poznvajce takto, e nae pirozenost jest vce lidsk ne andlsk. Musme bti se sebou sammi tak trplivmi, jako s ostatnm i lidmi. (Sv. Fr. S.) Proto Kristus prav, e mme pineti ovoce v trplivosti. (Luk. 8. 15.) Nesmme se rozilovati, m me-li t k n e b o m n o h povinnosti. Rozilen se jev chvatem. Chvat kod vdy; podob se proudu nebo bystin, kter vecko ni a hub; podob se boui, kter psob velik kody na polch a lukch. (Sv. Fr. S.) Mme se podobati andlm , kte lidem slou beze veho nepokoje a vnivho chvatu. (Sv. F r S.) S p c h e j pomalu! I sv smrti a radost nebeskch mme oekvati trpliv. (m. 8. 25.)

Trplivost se jev zvlt tm, e se nezlobme, plin se nermoutme a plin nenakme.

N e m m e s e tedy hnvati. Hnv nikdy nen dovolenm; nebot kal rozum a vede vdy k nespravedlnostem. (Jak. 1. 20.) Soudce zaslepen nruivost nikdy spravedliv nerozsoud. (Sv. Fr. S.) Ve svzelch ivotnch n e m m e s e pli r moutiti. Jest sice i bohumil zrmutek, toti zrm utek nad ztrtou v n c h statk. Proto prav K ristu s: B l a h o s l a v e n lkajc, nebot poteni budou. (Mat. 5.5.) Jen zrm utek nad ztrtou vc stnch protiv se Bohu. Zrmutek svtsk (svtskch lid nad ztrtou vc pozemskch) psob smrt. (2. Kor. 7. 10.) Zrmutek nepin dnho uitku. (Sir. 30. 25.) Jest sice dovoleno nakati ve velikm tlesnm nebo duevnm utrpen. Vdyt i K ristus na ki bdoval; Otec nebesk stoval si m nohdy sty pro rok na hnky. I trpliv Job nakal. Ne n e s m m e p e k r o i t ! s p r v n m r y ; tedy nesmme bdovati nad malikostmi, ani pli dlouho a plin. Takov nek by byl znamenm sobectv a z b a b l o s t i . Jen

260

Bohu smme alovati sv utrpen, jak mnoho a jak dlouho ch cem e; nebot tento nek jest volnm k Bohu o pomoc. (M. Lataste.) Takov nek jest Bohu docela i pjemnm. Vypravuje-li svmu pteli vdy jen o svm souen, brzy se mu tv zbava zprotiv. Ne Bh t vdy pozorn poslouch, ba on i dodv takov tchy, e zapomn na svou bolest. (M. Lat.) P roto prav K ristus: -Pojte ke mn vichni, kte pracujete a obteni jste, a j vs oberstvm . (Mat. 11. 23.) Mnoz v utrpen nejsou sice netrplivmi, ale chtj, aby jich lid pro jejich utrpen l i t o v a l i , nebo je chvlili pro jejich trplivost. Takov trplivost jest skrytou pchou. (Sv. F r. S.) Jsme-li vak tzni, mme sv souen upmn vyjeviti, ale nezveliovati ho. (Sv. F r. S.)

2. Trplivost pekonvme snadno vecka utrpen a pokuen.

Snme-li trpliv nepatrn vci, nabvme odvahy a Sly ke snen velikch. (Sv. Teres.) Prv svou trplivost doel Job podivuhodn s l y v. utrpen. Trpliv ukazuje podobnou slu jako muednci. Budeme-li vdy trplivmi, meme se stti muenky bez m ee. (Sv, eh. Vel.) Trplivost jest koenem a s t r k y n v e c h c n o s t i . Nebot kadmu dobrmu skutku stav se v cestu pekky, je lze pekonati toliko velikou trplivost. (Sv. eh. Vel.) Kdo m cnost trplivosti, jest vtm ne-li ten, jen dl divy a zzraky. (Sv. eh. Vel.) Trplivost ns zdruje od hch. Kristus prav: V trplivosti sv v l d n o u t i budete d u e m i s v m i . (Luk. 2 1 . 19.) K e h k vci se tak snad nerozbij, zavinou-li se do vlny nebo do m k kch l te k ; tak ani due tak snadno nezahyne, ozbrojme-li ji trplivost. Trpliv se podob lodi nachzejc se v klidnm p s t a v , kde je chrnna ped vlnami moskmi. (Sv. Chrys.) Ponvad trplivost ns napluje roz ko ji zde na zemi, k s e : T r p l i v o s t p i n r e.

3. Kdo chce sneti trpliv svzele ivotn, m si iv pedstavovati u t r p e n K r i s t o v o ; rovn m poviti, e utrpen jest m i l o s t bo.
Vzpomeme na utrpen Kristovo. K ristus uinil jako lka, jen nejprve sm uv h o k l k, aby zlomil odpor nemocnho k onomu lku. Kristus toti trpl nejprve sm, abychom se my utrpen nebli. (Theof.) Mysli asto na U kiovanho; tvho utrpen nelze s jeho utrpenm srovn ati ani co do velikosti ani co do potu. (Sv. F r. S.) V o j k tm ani si n e vm toho, e je porann, vid-li, kolika ranam i je poset jeho vojevdce. (Sv. Bern.) Kdo jsi nemocen, obtuj sv bolesti Bohu a pros ho, aby je ve spojen s bolestmi Kristovmi pijal. (Sv. Fr. S.) Pamatovn na k Kristv dodv trplivosti. Jako lid, kte voz vodu ve vde, dvaj do n k u s d e v a , by zamezili petkn vody, tak i my meme upokojiti sv srdce pedstavovnm si deva ke Kristova. (Sv. Fr. S.) Utrpen jsou vlastn milosti bo. To vidme v ivot Jos. Eg. a Joba. Proto pravil archandl Gabriel T obiovi: Ponvad jsi byl pjemnm Bohu, bylo teba, aby utrpen zkusilo tebe. (Tob. 12. 1 4 ) B e z u t r p e n n e n b l a e n o s t i ; nebo skrze m noh souen vchzeti musme do krlovstv boho." (Sk. 14. 21.) Hok pokrmy c u k r u j e m e , bychom je mohli povati; tak i kalich utrpen pozbv sv hokosti, myslme-li na pebohatou odplatu. (W en.) Ndennk by nevydrel tk prce, kdyby nepomlel na mzd u ; tak i my budeme

261

trpliv trpti, budeme-li mysliti na odplatu vn ou. (Sv. Hugo.) Tkho ke by nikdo nenesl ulic dom, ale nesl by jej, kdyby byl vyplnn zlatm. Tak i ty mysli ve svm utrpen na odmn u vnou a ponese je trpliv. P i r o v n e j s e b e k m u e n k m a k tm, kte vce trp, ne-li ty ; pak ti budou tvoje trny pipadati jako r e. (S. F r. S.) Mnoz nem aj dnho trpen a proto si je dlaj sam i; kladou toti na velkou vhu to, co nestoj ani za e. (Suso.) Nen teba pi kad malikosti volati hned trplivost na pomoc. (Sv. Fr. S.) Pova tak, e n e t r p l i v o s t s e p i p r a v u j e 0 v e c k y z s l u h y . A chce nebo nechce, trpti m us; trp-li rd, zsk nesm rn m noho; trp-li vak nerad, nemen se utrpen tv, nbr zvt se. (Sv. Chrys.)
O mr u m ilo vn os ti .

1. M r u m i l o v n m jest, kdo z lsky k Bohu rd pin obt, aby pokoj se svm blinm zachoval nebo opt zjednal.
A b r a h a m se spokojil s m n rodnou krajinou, aby zachoval pokoj se sluebnky Lotovmi. (1. Moj. 13.) Sv. F r a n t i e k S a l . si pronajal obydl u eky Tibery v m ; byl nespravedliv vykzn; el ochotn pry, zatm vak v noci byla prtr m raen a ono obydl bylo vodou streno. Sv. I g n c L. chtl putovati zpt ze Svat zem a proto vstoupil na lod, z n vak byl hrubm i slovy vyhnn. Vstoupil na jinou lod a astn se dostal do Evropy, k deto prvnj lod se ztroskotala u ostrov Cyperskch. (Spirago, Pkl. str. 161.) P o k o j jest v e l i k d o b r o d i n lovka. Andl ho pli lidem pi n a r o z e n K r i s t o v . (Luk. 2. 14.) Prav pokoj slibuje Kristus apotolm (Jan. 1.4. 2 7.) a peje jim ho, kdy je pozdravoval. (Jan 20. 26.) I apotolov mli pti lidem pokoje pi pozdraven. (Mat. 10. 12.) Vecko dobro pozemsk ns neme blaiti, nemme-li pokoje; nebo jinak ho nem eme uvati. (Sv. Iieh. N.) Lid mrumilovn jsou B o h u v e l mi milmi. Bh nen milovnk rznice, ale pokoje.1 (1. Kor. 3. 16.) Bh jest P n pokoje. 1 (2. Sol. 3. 16.) Proroci pedpovdali Vykupitele jakoto k n e t e p o k o j e .

2. Lid mrumilovn t se zvltn ochran bo, a dostv se jim stonsobn odmny za ve, eho se k vli zachovn pokoje zekli.
Kristus prav: Blahoslaven pokojn, nebot Synov bo slouti b u d o u . (Mat. 15. 9.) A braham a nepepadli loupenci, nbr sobeckho Joba. Rovn sv. F rant. Sal. a sv. Ign. L. pro svou mrumilovnost byli ueteni velikch nehod. eho se k vli pokoji zkme, to nm Bh stonsobn vyna hrazuje. Nebot Kristus nm slibuje sto n so b n o u odmnu v tomto ivot 1 v onom za ve, eho jsme se k vli nm u zekli. (Mar. 10. 29.) Vi mnme si, jak zbohatl mrumilovn A braham . Hnvem vzjemn proti sob brojiti jest tolik, jako dblu povolovati. (Sv. Chrys.)

262

3. Proto kad lovk m nco s t r p t i, by pokoj nebyl poruen; a rovn m se sm c h r n i t i veho, pokud jen lze, co by pokoj ruilo.
Takov dobro jako pokoj, ji jest hodno, abychom je vykupovali m a lmi obtmi. Proto mme pro zachovn pokoje n co strpti. Snejte chyby jedni d ru h ch . (Gal. 6. 2.) Mnoz lid jsou mrumilovnmi, pokud se jich nikdo nedotkne, a pokud ve jde dle jejich choutky; pi nejmenm odporu vak se ihned hrozn roziluj. Podobaj se stojat vod, kter nen n ikomu protivnou, pokud ji nech na pokoji, kter vak ih ned nesne siteln zpach, jakm ile nkdo j pohne. (Sv. Alb. Vel.) Mme se peliv chrniti veho, c o by moho vsti k rozbroji. Nemme zvlt bez dleit piny nikomu o d p o r o v a t i . Nikdy se nehdej m noho o vci, kter n e m a j v z n a m u . (Sv. Teres.) To plat zvlt v r o d i n . Rodin a m t osud jako dm, v nm b y d l; uvoln-li se kameny v k l e n b , spadn e klenba a zpsob velikou kodu. Lo, jej prkna tsn nesouvis, pono s e ; tak hyne i spolenost, jej lenov nejsou spjati poutem lsky. (Sv. B e rn ) lenov rodiny maj bti jako oi; pohne-li se jedno nahoru nebo dol, in tak i druh. (Sv. Vine. F er.)

4. Ne nesmme k vli zachovn pokoje o p o m e o u t i t o h o , co p o r o u B h , nebo konati, co zakazuje Bh.

jsem (Mat. jejich lidem Takovho pokoje Bh nechce; proto prav K ristus: Nemyslete, e piel pokoj poslat na zem ; nepiel jsem poslat pokoje, ale m e. 10. 34.) S jistmi lidmi nelze mti pokoje jinak, leda pisvdujeme-li zlob, co jest pokojem nedovolenm. (Sv. Tom . Aq.) A proti takovm musme si pokoj vybojovati teprve m e e m p r a v d y .

Protiva tichosti: hnv.

Hnvivm jest, kdo se pro nco, co se mu nelb, roziluje a sna se pom stti se.
Hnvivec ztrc zrovna lidskou postavu a bere na sebe podobu d i v o k h o z v e t e . (Sv. Bas.) Stahuje svj obliej, krout oima, skp mnohdy zuby, ki, tlue, dupe, tlue pedmty a p. Takov lovk by se ml po dvat! do zrcadla. Hnvivec nos hnv v u d e s e b o u . Podob se hadu, kter nos jed stle sebou, nebo nabit zbrani, kter ihned vystel, jakmile se kohoutek stla; tce nemocnmu, jen nesnese tkho p o k rm u ; p s i t m u b e h u , jej vlny ihned strhuj; przdnm u hrnci, jen ihned puk, je-li dn k ohni. (Kdyby byl pln vody, nebyl by p u k l; kdyby byl lovk pln milosti, nezlomila by se jeho trplivost. Sv. Bon.) Zlobiv lid obyejn obviuj jin lidi ze sv zlobivosti; ne zkuen ost u, e se zlob i t e h d y , jsou -li s a m i sob ponechni, na p. pi prci. H o r l i v o s t p r o e s t b o nazv se obyejn hnvem spravedlivm. Tak se hnval Kristus, kdy vyhnl kupce a prodavae ze chrm u (Jan 2 .); rovn Moj, kdy vraceje se s hory vidl, kterak se id klanj zlatmu teleti (2. Moj. 3 2 .); tak by se byl ml Heli hnvati na sv syny. (Sv. eh. Vel.) Hnv sprave

1.

263

dliv lska dliv hnv

nen vlastn d n m h n v e m ; nebo jest dtkem lsky a jest jako trpliv, dobrotiv, neml se, nezn nenvisti. (Sv. F r. S .) Sprave hnv jest tedy dovolen. Hnvte-li se, n eh e te! (Z. 4. 5.) Jen onen jest hnm, s nm jest spojena snaha p o m s t t i se . (M. L.)

2. Zlobivec kod si na zdrav, pozbv uvn rozumu, uvd se v nenvist a jest v nebezpe, e ztrat vnou blaenost.
Hnvivec jest nerozum n; nebot trest chyby, jich se jin dopustil, sm na sob. Hnv poruuje zdrav a ukracuje ivota. P i hnvu se vy lv l u , pechz do krve a otravuje ji. Proto lid.zlobiv asto dostvaj l o u t e n k u . Zlobivec se podob vpnu, kter ihned sy, jakm ile je polito vodou, ale potom se rozpad; podob, se rozzloben vele, kter ztrc ahadlo, jakmile b o d n e; podob se jcnu soptc sopky, kter se tm vce vy paluje a roziuje, m vce zu. Je-li lovk rozhnvn, klepe srdce, tlo se tese, jazyk vzne, obliej z, oi sr blesky, sta ki. (Sv. eh. Vel.) dn lev, dn zmije nepohne trobam i lovka tak, jako hnv. (Sv. Chrys.) Jako erv hlod na koenu strom u, tak hlod hnv na ivot lovka. Zvist a hnv zkracuj ivot. (Sir. 30. 26.) Mnoh lidi ve h n vu r a n i l a m r t v i c e , svalili se a ihned byli mrtvi. Djiny tak vypravuj o m nohch panovncch. Jestlie hnv ji tlem tak ots, jak teprve du." (Sv. Chrys.) Hnv zakaluje rozum. Vdy kad mocn pohnut mysli kal rozum . (Sv. Fr. S.) Duch zlobivce podob se hladin mosk zmtan vtrem ; nevidti v n svho obrazu. Jako kou kal oi, tak hnv kal rozum. (Aristo teles.) Zlobivci se zd bti kad b e z p r v v t m , ne-li ve skutenosti je s t; hnv se podob mlze, v n se vecky pedmty jev vtmi. (Plutarch.) Zlobivec v e s t a v l a s k a v m nachz nco zlho; ve hnvu se jev i nej krsnj vci jako v rozeen hladin vodn nestvry. Zlobivec tedy n e v , c o d l , jako ten, jen m horeku. (Sv. Chrys.) Podob se tak opilmu (Sv. Chrys.), nebo pomatenci. Nic se nepodob lenstv tak, jako hnv. (Cicero.) Proto kval sv. F rant. Sal., vidl-li rozzlobenho lovka: Pane, odpust mu, nebot nev, co in. Zmocn-li se rozumu hnv, stv se lovk z v e t e m . (Sv. Bas.) Zlobivec se podob lovku posedlmu. (Sv. Chrys.) Proto zlobivec se nechv strhnouti ku m nohm nespravedlnostem . Hnv lovka nein spravedlnosti ped Bohem. (Jan 1. 20). Zlobivec se podob s o u d c i z a s l e p e n m u nruivost; takov soudce nikdy sprvn nerozsoud. (Sv. Fr. S.) Zlobivec se podob c e s t u j c m n a 1 o d i, kte za boue vecko vyhazuj a po boui se proto zlob. (Sv. Chrysost.) Hnv se podob drav bystin nebo tak p r t r i m r a e n . (Sv. Fr. S.) Z lo bivec jest hor, ne d i v o k z v e ; nebot divokost pechz lva, jakmile se sejde s jinm lv e m ; ani nejdravj ptci sebe vzjemn n eporaj a ne napadaj. (Sv. Bonav.) Ne zlobivec obrac svou zlost proti lidem sob rovn m. Zlobivec jest hor, ne z l d u c h o v ; nebot oni, a jsou pvodci veho rozbroje, pece spolu ij v pevnm svazku. A lovk zu proti lovku. Odkud tolik poran n, usmrcen, n eptelstv, soud? lovk zlobiv s e b e uvd v nenvist u lid. Jako nikdo nem rd vichice a prtr mraen, tak ani zlobivce. Zlobivm lidem se vyhbme jako kousavm psm . Proto se zlobivcem nen mono dn opravdov p t e l s t v . Neuzavrej dnho

264

ptelstv s lovkem hnvivm a lovkem horkokrevnm neobcuj.* (PsL 22. 24.) Prochz-li panovnk v dob pokoje sv zem, jest rd vidn, ni koliv vak, pichz-li v ele vojska mezi sv poddan; prv tak neradi vidme lovka, pichz-li k nm s vojskem rozumu, toti s hnvem a hokost. (Sv. Fr. S.) J el i rozum sdruen se hnvem, psob vce b z e , neli lsku. (Sv. Fr. Sal.) lovk rd se podrobuje rozumu, ale zpeuje sev chceme-li jej ovldati vn. (Sv. Fr. S.) Jest spe mono iti se zvetem, ne-li se zlobivcem ; nebot zve lze zkrotiti, zlobivce nikoliv. (Sv. Chrys.) lobivec jest v nebezpe, e bude v n z a v r e n ; nebot se pipravuje o milost. Duch bo nepebv tam, kde jest hnv." (Sv. Chrys.) Ponvad hnv odnm klid srdce, zavr pbytek D uchu sv. (Sv. eh. Vel.) K ristus hro z: Kad, kdo se hnv na bratra svho, h o d e n b u d e s o u d u . * (Mat. 5. 22.) Hnv zabj blzna, (ob 5. 2.) Slbil-li Bh pokornm a tichm nebe, pak pynm a hnvivm nezbv jinho ne peklo. Jako ten, kdo m devn dm, jest stle v nebezpe, e mu dm sho, tak jest zlobivec v nebezpe, e ztrat svou dui a pijde do o h n v n h o . (Sv. Bonav.) Zlobivec ji nyn nos peklo v sob, toti stl nepokoj ve sv m nitru.

3. Hnv mme pem hati ta k to : v e h n v u n e m m e a n i m l u v i t i , a n i j e d n a t i a pokud lze, hned se mme utkati k m o d l i t b . Ublili-li jsm e vak nkomu, mme tuto chybu ihned n a p r a v i t i .
Ve h n v u nemme ani mluviti, ani jednati. Mme se podobati l o d n k m , kte za boue lod upevn kotvou a teprv potom dle pluj, a boue pestala. Sv. Frant. S. n a otzku, kterak me zstati v obcovn se zlobivci klidnm, pravil: Uinil jsem smlouvu se svm jazykem, e nesm p r o m l u v i t i a n i s l o v a , je-li moje srdce rozileno. Pohansk m udee A thenodor poradil csai Augustovi, aby v nvalu zlosti odkal 24 p s m e n eck abecedy. Pohan Klinias ml ve zvyku z p v a t i p s n v nvalu zlosti. Kad bu vhavm k mluven a vhavm ke hnvu. (Jak. 1. 19.) Mlen jest toti kon em trplivosti; takto zvtz me. (Sv. Klim.) A se upokojme, meme initi, co libo. (Sv. Klim.) I m o d l i t b a zapuzuje hnv. Ctme-li, e jsm e rozileni, mme si ponati jako a p o t o l o v , kte z a b o u e se utkali k Jeovi; pak pike Bh vlnm hnvu, a bude ticho. (Sv. Fr. S .) Svtcov rad, pomodliti se v duchu Z d r v a s M a r i a ; tm zapudme bla, jen ns pokou. Nebo si zvykni k a ti: S l v a O t c i i S y n u a td . Ale musme se ihned utkati k modlitb, nebot ohe v jeho vzniku lze snadno uhasili, mlad stromek snadno ohnouti, nemoc v potku snadno vyliti pozdji jest to nemono. Jestli jsm e nkom u hnvem ublili, mme svou chybu ihned napraviti v l d n o s t . (Sv. Fr. S.) Apotol n ap o m n : Slunce at nezapad nad hnvem vam . (Efes. 4. 26.) Nebo jest-li se ihned ne smme se lovkem, jej jsm e urazili, povstv mnohdy dlouh neptelstv. Vimnme si, jak si ponal sv. Jan Alm., patriarcha Alex., jen mnl smiovati nesmiiteln lidi. Kdysi jej urazil mstodritel Nicetas. I poslal na veer posla k mstodriteli se vzkazem : Niceto, slunce brzy zap ad n e! Mstodritel porozuml tomuto pokynu a ihned jej odprosil za sv unhlen. (Spirago, Pkl. str. 164.) Lpe jest p l n n i c s e n e h n v a t i , neli rozumn a m rn hnvu uvati. (Sv. F r. S.) Nebot hnv se podob hadu, kter se vpl tam, kam jen svou hlavu prostr; je-li vak jednou vputn, tko jej lze vypuditi. (Sv.Fr. S.)

 265

4. O tdrosti.
v

1. tdrm jest, jen z lsky k Bohu jest ochoten, ze svho m ajetku pom hati lidem trpcm bdu.
Kdo tedy pomh jinm, aby jej lid za to c h v l i l i , nen tdrm ; nebot nepom h z lsky k Bohu. I chuas me bti tdrm. tdrost se ned dle velikosti daru, nbr dle dobrosrdenosti drcovy." (Sv. Lev Vel.) Dle srdce drcova d se velikost nebo nepatrnost daru. (Sv. A m br.) tdr se podob zemi, kter vydv plody pro jin. (Sv. Ambr.) tdr Se v e l ic e podob milosrdnmu Bohu. tdrost pipodobnte se Bohu, svmu otci, o nm se prav, e jest milosrdnost sam a. (Sv. Chrys.) Ji pohan Seneka pravil: Kdo udluje dobrodin, podob se b o h m . Bti tdrm k jinm jest tolik, jako podobati se v pravd B ohu. (Sv. Cypr.)

tdrost dochzme odputn hch, asnho poehnn a odplaty vn, rovn

rychlho vyslyen modlitby a pzn ostatnch lid.
(O tomto vem bylo ji pojednno dve na str. 1 6 5 .) tdrho mme prv tak rdi, jako slunce, kter svmi paprsky obveseluje nae srdce. m by ns byl mohl K ristus jet vce nadchnouti ke skutkm milosrdenstv, neli tm, e prav, e cokoliv dvme chudm , dvme jem u sam m u. (Sv. Cypr.)

2,

Opak tdrosti: lakota.

1. Lakomm jest, kdo plin ba p penzch a statcch a ze svho m ajetku ni eho nechce chudm udliti.
Mme ovem bti e t r n m i , t. j. ukldati si nco pro ppad nemoci a st, jako i pro rodinu. Ne nem me plin starati se o penze a statky, t. j. hledti si vydobyti m n o h e m v c e neli je t e b a pro ns a pro rodinu. Lakota se jev tm, e lovk nikdy nem dosti, by ml sebe vce. Lakomec se podob b e z e d n m u s u d u , kter je stle przdn, by bychom do nj nalili sebe vce tekutiny. Podob se v l k u , kter je vdy hladov (Sv. eh. N ss.); ohni, kter tm vce d, m vce pikldme (Tom . Morus) ; p e k l u , kter by sebe vce pohltilo, nikdy n e e k n e : Dosti jest. (Sv. A ug.); d b n u , jen m sta vdy otevena, byt tekutina v nm ji petkala.. (Sv. eh. Vel.) Lakomm jest nejen ten, jen si ciz majetek hromad, nbr i ten, jen na svm nruiv lp . (Sv. Aug.) Kdo u r p u t n l p n a nahrom adnm majetku, jest skrblm nebo d r g r e l . Kdo se lek i nepatrnch vdaj, jest s k r b l k . Takov lovk se podob psu, kter hryze kost a tk na kadho, kdo se k nm u bl. Lakomci jsou mezi b o h i i c h u d k y . U mnohch boh nachzme penze a ne lakotu,

266

a u mnohch chuas n achzme lakotu a dn penze. (Sv. Aug.) Lakomec jest m o d l (Efes. 5. 5.), nebo jeho bohem jsou penze. Penzm, tto modle, obtuje vecky sv starosti a mylenky, vecko sv snaen a jednn, vechen pot sv tve, ba i svou dui a vnou blaenost. (T ert.) Jako andl v nebi svou blaenost nachzej v paten na Boha, tak boh v dvn se, dotkn se a pepotvn svch penz. Lakomec nepohl na penze jakoto na p r o s t e d e k k zabezpeen sv existence a k dosaen spsy, nbr jakoto na svj nejvy cl. On se v pravd klan penzm a podob se idm, kte pod horou Sinaj tancovali kolem z l a t h o t e l e t e . O jak jest to hch, jen ns podrobuje vcem, kter jsou stvoen y k na slub." (Sv. F r. S.) Penzi m vldnouti a nikoliv jim slouiti. (Seneca.) P o v a u j p e n z e j e n za p r o s t e d e k ke k o n n d o b r a . P e n z e j s o u j e n t ehd y v p r a v d dobrem, k o n m e - l i j i mi dobr.

2. Lakomec se stv nespokojenm, h nm, bezvrnm, ukrutnm proti sob a bli nm a jednou vn neastnm.
Lakota jest k o e n e m v e h o zla. (1. Tim. 6. 10.) Za bohatstvm se skrv bel prv tak, jako had v trn. Jak se bohatstv nruiv pi bliuje, tak t koue a otravuje pekeln had. (Sv. Chrys.) Hromad-li nkdo penze a nieho nedv chudm, stv se nco podobnho jako se s t u d n , ze kter se voda neerp a proto zapch. (Sv. Bas.) Bohatstv se podob h r o m a d h n o j e ; kdyby byl rozhzen po poli, zrodnil by pole; rovn bohatstv jest jen tehdy uitenm, udluje-li se z nho n co chudm. (Sv. Bonav.) Bohatstv se podob d i v o k m u z v e t i : zu, zaveme-li je do tmav m stnosti; tak zu a bou i bohatstv, je-li uzaveno, jet he neli lev. (Sv. Chrys.) Kdo chce zbohatnouti, upad do pokuen a do o s i d e l b l o v c h a do mnohch zbytench a hanebnch dost, kter vrhaj lovka do zhuby a zkzy. ( l . Tim. 6. 9.) Lakomec z t r c vnitn s p o k o j e n o s t . Lakomec ije v ustavin bzni, e pozbude svj majetek. Hromad-li se bohatstv, obtuje svho m ajetnka; umenuje-li se, kiuje h o . (Sv. Bern.) Jako t r n , zmkneme-Ji je, psob bolest, tak i nae srdce, lpme-li jm na bodavm trn bohatstv, bude bolestn zbodno. Lakota jest krut vldce, jen svm milkm nepopv dnho pokoje. (Sv. Asterius.) m jest m o l atm, tm jest lakota srdci; sr je. (Sv. Efr.) Jako v n o v s u d nikdy n eukoj zn, tak penze ve skni nikdy neukoj dostivosti lakomcovy. (Gem.) Lakomec k vli p e n z m s e d o p u s t k a d h o h c hu . Lakomec m d u i s v o u n a p r o d e j . (Sir. 10. 10.) Touha po penzch pln lesy loupenky, domy zlodji, trhy podvodem, soudn sn kivmi psahami, oi chudch slzami, vzen zloinci a peklo zavrenci. (Sv. Bas.) J i d k vli penzm zradil i svho Pna a Mistra. A kolik v l e k se vedlo z hrabivosti! Kolik million lid padlo na bojiti za obt tto modle! Posledn soud to uke. Lakomec p o z b v vry. Nejvt zlo, je psob lakota, jest zbloudn ve ve.* (Sv. Leo Vel.) Lakomec toti p r o s a m a s o v s t a r o s t i , ani nepomysl na vnost. Nelze slouiti Bohu a mammon. (Luk. 16. 13.) Sv. Csarius vypravuje o jistm bohatm kupci, jen leel na sm rtelnm loi, a kterho knz snail se obrtiti. Kdy mu byl knz vn domluvil, podal mu polbiti stbrn k. T u vrhl n e

267

mocn svj pohled na onen k, a zdlo se, e je velmi dojat. Knz ji se radoval; ne tu zvolal lakom ec: Co asi stoj tento k ? Vecko domlouvn knzovo bylo tedy marnm. (Spirago, Pklady str. 1 6 6 .) Lakomec se stv ukrutnm i k s o b sammu. Lakomec si n e p o p e j e n i e h o , nbr mnohdy ije v nejvtm strdn. Lakomec se n e n a j d d o s y t a , nbr skoup. (Sir. 14. 9.) Podob se v o l m , kte mlt obil ve stodole, a sami erou slmu. (Sv. Aug.) Jako T a n t a l . u s dle povsti v podsvt uprosted vody zn se trpil, tak lakomec ve svm bohatstv trp nouzi. (P . Innoc. III.) Trestajc spravedlnost bo mst na lakomci slzy chudk nejpsnjm postem. (Sv. A mbr.) Lakomec se ocit mnohdy i v bd. Kdy lka jistm u lakomci oznmil blc se sm rt, splil onen lakomec ihned vecky bankovky, aby po jeho sm rti nikdo tch . penz n ed o stal; ne uzdravil se opt a musil pozdji choditi ebrotou. (Spirago, Pkl. str. 165.) Lakomec jest ukrutnm i k blinmu. Lakomec nem s trpcm ani t r p n o s t i , ani mu n e p o m e . (Sv. Innoc.) Jeho srdce jest tvrd jako k o v a d l i n a , kter nezmkne, byt se na ni sebe vce builo kladivem ; nebot byt byla bda blinho sebe vt, lakomec nen nikdy naladn k milosrdenstv. (Sv. Vin e. F er.) ivot m nohch chudk le v jeho pennch p y tlech ; snadno by je m ohl zachovati svm pebytkem. (Sv. Am br.) Lakomec chce od kadho j e n b r t i . Jako v z t e k l p e s kadho jen koue, tak lakomec -chce mti od kadho jen zisk. (Sv. Vine. Fer.) Jako r a l o k jin ryby por, tak in i lakom ec; ni sv blin. (K. Hurgo.) Lakomec s h r o m a u j e p r o j i n , kte pak jeho majetek promarn. (Sir. 14. 4.) P o dob se v e p i , ponvad jako vep teprve po smrti je jinm uitenm. (Sv. Bon.) Lakomci jsou u lid v n e n v i s t i . Kalifas, krl babylonsk, ml plnou v zlata, stbra a drah o k am ; ponvad nechtl svm vojkm z toho nieho dti, zaveli jej vojci do ve a pravili: Zahnj si zde hlad poklady, po kterch jsi tak p rah l. (Met. VI. 65.) Lakomec bude kdysi na vky zavren. Vimnme si slov, kter ekne Kristus pi poslednm soudu tm na levici. (Mat. 25.) Lakomci nebudou vldnouti krlovstvm nebeskm. (1. Kor. 6. 10.) Proto prav Spasitel: Snze projde v e l b l o u d uchem jehly, neli boh do krlovstv n eb e sk h o / (Mat. 19. 24.) Ponvad lakota vede do pekla, proto ji pohant bsnci pipisovali nejvy moc nad peklem Plutonovi, bohu bohatstv. (Corn. a L.) Lakomec ze sv lakoty n e m v l a s t n d ocela nic. Jako nerozumn hoi p o c e l d e n n a u l i c i bhaj a m arn vci dlaj, veer pak vracej se, nieho uitenho sebou nepinej, tak jest i s lakom cem ; lakomec probh celm svtem, podnik k vli penzm mnoho prac a nebezpe, a kdy m um rati, nem ze veho nic. (Sv. Bonav.) Lakomci ze veho jeho bohatstv nezstane pi sm rti nic, ne um rl roucho, mal devn domek a trochu hlny pro chladn hrob, sv jm n mus zanechali v e s e l m d d i c m , kte se posmvaj jeho pinav etrnosti. (. 48. 11.) Vecky nm ahy lakomcovy se podobaj p a v u i n ; upedena jest s velikou nm ahou, ale zniena je rychle. (Sv. Bonav.)

3. Lakotu pememe nejjistji tm, nutme-li se d v a t i a l m u n u . Rovn jest dobe, astji uvaovati o c h u d o b K r i s t o v a p o m i j i t e l n o s t i pozemskch statk.
Kad hch se nejlpe l ctnost, kter jest jeho protivou, tedy lakota t d r o s t . Proto a se lakomec nut dvati alm unu. (Sv. Fr. S.) Co me nai lakotu liti vce neli chudoba Syna boho!" (Sv. Aug.)

268

Pomni, lakome, e tvj Bh a Pn, jen s nebe na zem sestoupil, nechtl mti dnho bohatstv, po nm ty se tak pacht; e miloval chudobu a proto si vyvolil za matku nikoli mocnou krlovnu, nbr chudou pannu ; e se nenarodil v palci, ale ve chlv; neodpoval na dnm mkkm lku, nbr v chudch je slc h ; e si vyvolil ke hlsn svho uen ne vzneen mue, nbr prost rybe. Nue, m P n veho tvorstva pohrdal, po tom bdn lovk nruiv se pacht? (Ludv. Gran.) Pomni tak, e p i smrti musme o p u s t i t i vecky pozemsk statky. Nieho jsm e na svt nepinesli a nieho z nho neponeseme. (1. Tim. 6. 7.) Nikdy nezapome, e v hodin smrti mus opustiti vecko, a e tv statky snad pijdou do ruky lidem, kte jich budou patn uvati a tak se snad uvrhnou do zhuby vn. (Sv. Fr. S.) Nemoci lakoty neodstranm e lpe, neli pamatujeme-li kad den na smrt. (Sv. Aug.) Proto msto po penzch sna se p o c t n o s t e c h ; to jsou statky, jich zlodji nevykopvaj a nekradou, rez a moli nekaz. (Sv. Bern.) B o h a t s t v p o m i n e , c t n o s t n e p o m i n e . Pro se zamst nvme asnm ziskem? Hle, ivot vn jest naprodej. (Sv. Faustin.)

5. 0 stdmosti v j d le a pit.
Stdmm jest, kdo tolik j a pije, kolik potebuje, a povaje potravy nen ani pli
c h t i v m ani v y b r a v m .
Stdm nepov pokrmu a npoje v c e , neli potebuje k z a c h o v n i v o t a . (Sv. Tom. Aq.) Stdm uv potravy jako l k u . (Sv. Aug.) Ji pohansk m udec p rav il: Neijeme proto, abychom jedli, nbr jm e, abychom ili. Stdm tedy nej potud, a j i n e m e , take by mu potom bylo nevolno; zachovv p r a v i d e l n o u d o b u v jdle. J, co s e mu p e d l o (Luk. 10. 8.) a nezlob se, nen-li nkter jdlo zcela dobe pipraveno. Hlad jest jeho nejlepm kuchaem . (Sokrates.) Na nejve hled, by dostal pokrm, jen by mu n e k o d i l n a z d r a v , a jen by mu dodval s l y k u p r c i . Me nkdo mnoho jisti a pesto bti stdmm, kdeto jin mnohem m n j a pi tom jest nestdm. P ro ?

1.

napomh zdrav, prodluuje ivot, sl mohutnosti duevn, vede ke mnohm ctnostem a k vn blaenosti.
Stdmost prospv tlu i dui a vede ke mnohm ctnostem. (Viz o uitku postu na str. 9 1 .) P i j do p o l o p i t a , j e z d o p o l o s y t a , v y j d o u t i n a p l n o l t a . V n e b i nebude nalezen nikdo, jen by si stdmost v jdle a pit nebyl otevel vchod do nebe. (Sv. Cypr.) Jsme pocestnmi v tomto ivot. Pocestnm u lpe ubh cesta, nem-li zbytenho b em en e; tak i my leheji spjeme k nebi, uvme-li vc tohoto svta jen tolik, kolik je teba k tto cest. (Sv. Bern.)

2 . Stdmost

3. Stdmmi se staneme snadnji, p i ln o pravdch naeho nboenstv.

uvaujeme-li

 269 Jest i duchovn pokrm. Kdo si jej oblbil, nebude tak chtiv dat pokrm u tlesnho. Pomnme, e lid, kte poslouchali kzn Kristovo, na jdlo zapomn li. Kdo svou mysl napluje pokrmem duchovnm, nebude chtiv touiti po p o k r m e c h t l e s n c h ; lskou k vcem nebeskm potlauje se mocn dost vc tlesnch." (Sv. ,eh. V.) Proto prav K ristus: N e s a m m c h l e b e m iv jest lovk, nbr kadm slovem, kter vychz z st boch." (Mat. 4, 4.) Pozvedejme oi k nebi, aby ns zem neom mila vmi vnadidly.) (Sv. Cypr.) Pam atujm e zvlt na strdn tolika c h u d c h , zvlt na s t r d n K r i s t o v o . Na svt jest tolik chudch, kte se po vauj za astn, mohou-li jen vodou a chlebem utiiti svou ze a hlad. Jak velikomyslnm byl tedy B h k tob, e ti dal vce neli jim ; jak patn bys jednal, kdybys jeho tdrosti uval jen k ukojen svch choutek. (Ludv. O rn.) Kdy ten, jen pouhou svou ptomnost andly syt, k vli tob trpl hlad, o vce m ty k vli sob bti zdrelivm. (Ludv. Gran.)

0 nestdmosti v jdle a pit.

1. Nestdmm jest, kdo mnohem v c e j nebo pije, neli potebuje; rovn i ten, j en
povaje potravy, jest velmi c h t i v m nebo v y b r a v m .
Pokrm jest jen l k e m k zachovn tla, ale nikoliv nem slouiti k ukojen choutek. (Sv. Aug.) Nestdmost se tedy jev jako n esrstn o st, na p. na bohatci, jako opilstv, na p. na Baltazarovi, jako nedokavost, jako na Esauovi, jakmile uvidl oovici, jako labunictv, na p. n a idech n a pouti, kte touili po hrncch masa v Egypt. (2. Moj. 18. 3.) K po slednmu hchu pat tak m l s n o s t . Nesrsta a pijan jest nerozum nj ne z v e ; nebot zve obyejn pestane rti a piti, jakmile m dosti, lovk takov vak nikoliv. (Sv. Cs.) Nedokavec, jen se na jdlo zrovna vrh a dnho podku v jdle nezn, podob se d r a v m u p t k u , jen ve sv ravosti, jakmile spat koist, ihned s vky pad a na ni se vrh. O jak poetilm jest nestdm lovk; k r m j e n e r v y , kte jej jednou budou ve hrob porati. Nestdmost m mnoho zlho v zpt. Pom ni, e za hch nestdmosti pila s m r t n a c e l p o k o l e n l i d s k . (Ludv. Gran.)

2. Nestdm lovk kod si na zdrav, seslabuje sv sly duevn, pipravuje se o est a majetek, pad do vech nepravost, um r obyejn neastn a bv na vky zavren.
Nestdmost ni zdrav. Mnoz jed, aby spe um eli." (Leo XIII.) Kdo se chce potkati s obrem, mus podlehnouti; tak i tlo, obtme-li je plinm pokrmem. Pli mnoho npoje ni tlo, jako pli mnoho vody hub mln. Pli mnoho det polm neslou, pli m noho npoje neslou tlu. Obyejn nsledky plinho pit js o u : n e m o c i a l u d e n , n e c h u t k j d l u , v o d n a t e l n o s t , m r t v i c e a p. Mnoz opilci upadaj do lenstv opilc a m usej bti dn i do blzince. Z nestdmosti ji mnoz zemeli.

 270

(Sir. 37. 34.) Nestdmost pipravila ji vce lid o ivot, neli me. Veho moc kod. Nestdmost m i na zdrav p o t o m k neblah vliv. Lkai tvrd,, e polovice blbch dt mlo otce opilce. - Nestdmost seslab uje sly duevn, opilstvm se z a t e m u j e rozum, prv tak, jako m lha zastiuje svtlo slunen. (Sv. Nilus.) Nestdm lovk neme povznsti svho ducha k Bohu tak, jako nasycen ptk se n e m e p o v z n s t i k n e b i . (Sv. Jan Klim.) Nestdmost s e s l a b u j e vli. Proto n estdm lovk v dob p o k u e n n e m s l y k odporu a upad do tkho hchu. Podob se obten lodi, kter pi boui se ponouje (Sv. Chrys.) ; nebo ptku, kterho po jeho ravost lze snadno chytiti. (Sv. Bonav.) Nestdm lovk se pipravuje O est. Tak se stalo Nomovi; nsledkem nem rnho poit vna leel obnaen ve stan u. (1. Moj. 9.) Opilec se mnohdy vl jako vep v blt, mluv jako pomatenec a jest dtem na posmch. (Sv. Aug.) U Lacedm oan musily dti po opilci hzeti bltem. Opilec se pipravuje o svj majetek. Opilec rozhazuje sv penze; za jedin den utrc vdlek kolikadenn. (Sv. A m br.) Stv se neschopnm k prci na pl dne i na cel den. Dlnk, oddan opilstv, nezbohatne. (Sir. 19. 1.) Nestdmost ved e ke vem neestem , zvlt k n e m r a v n o s t i a k pln b e z b o n o s t i . Na pd pli vlhk shromauje se rozlin hmyz. Nestdm se podob molu, kde se lhnou hadi, ervi a p. (Sv. Aug.) Jako z molu vystupuj kodliv vpary, tak v tle dobe ivenm vznikaj nejrozmanitj patn dosti. Nestdm lovk zvlt vede e i b e z b o n a n e m r a v n . Jako kvasc vno vypuzuje ze sudu vecko, co v nm jest, tak vno kvasc v aludku, vypuzuje vecko skryt ze srdce. (Ludv. Granad.) Nestdm pro hrv sv penze, n a d v , le, zanedbv doma svou v e e r n m o d l i t b u (jeto jest lnm), svou rann modlitbu (jeliko jej bol hlava a je mu n e volno), nechod v nedli na s l u b y b o (radji vysed v hospod nebo vyspv), jest l a k o m m (potebuje pro sebe m noho penz), dl d l u h y a neplat jich, ije doma v n e s v o r n o s t i (jeliko mu jeho rodina, kterou nechv trpti bdu, in vitky) atd. Vzpomeme na patnosti Herodesovy, jen dal popraviti sv. Jana Kt. (Mar. 6.), Baltasarovy, jen v opilstv znesvtil posvtn ndoby (Dan. 5.), bohatce, jen chudm u Lazarovi nedal ani drobtu chleba. (Luk. 16.) Jako ohe iv se ohnm , tak n e i s t o t a n e stdmost. Jako smolou neuhasm e ohn, olejem plamene, tak nelze v ne stdmosti zacbovati istoty. (Sv. Nilus.) Neistoty a nestdmosti nelze od sebe odtrhnouti. (Sv. Jeron.) Utkejme ped nestdmost, abychom neupadli do neistoty. (Sv. Aug.) Kdo nen stdmm v jdle, nen mono, aby za choval istotu. (Sv. Kate. S.) Nestdm lovk upad do pln b e zb o e c k o s t i . Nestdm nemysl ani dost mlo na svj posledn cl; po dob se s u p u , kter tou jen po mre a ere-li, nestar se o nic kolem sebe. Nestdm nem pro pravdy nboensk dnho porozum nn; smysln lovk nechpe, co jest Ducha boho. (1. Kor. 2 . 14.) Nestdm lid, zvlt opilci, um raj obyejn nhlou a neastnou smrt. Proto na pomn Spasitel: Hlete pak se, aby snad nebyla obtena srdce vae ob erstvm a opilstvm a peovnm tohoto ivota: a aby n e p i e l na vs ten den n h l e . (Luk. 21. 34.) V pravd pravdiv jest pslov: Jak ivot, takov sm rt. Opilmu Herodesovi byla v opilstv uata hlava (Jud. 1 3 .); rozmail Baltazar byl zavradn v noci v loi od neptele, jen v noci vnikl do msta. (Dan. 5.) Mnoz opilci padli do vody a utopili se, mnoz zmrzli ve snhu, spadli s vozu a dostali se pod kola. Mnohm hladovcm

271

uvzla kostka v krku, a musili umti. Sm rt nestdm ho lovka jest n e astnou i proto, ponvad um r b e z l t o s t i a bez pijet svtch svtost. Nemravn lid se obracej asto, opilci vak z d k a ; a obrt li se, obracej se bohuel mnohdy jen na krtkou dobu a upadaj zpt do hchu. To mohou potvrditi mnoz apotolt kn. Nestdm lid budou jednou na vky zavreni. Bohatec piel do pekla. (Luk. 16.) Kristus prav: Bda vm, kte jste nasyceni. (Luk. 6. 25.) Opilci nebudou vldnouti krlovstvm nebeskm. (1. Kor. 6. 10.) Kdo rozsv v tle svm, z tla i iti bude poruen . (Gal. 6. 8.) Kdo jest pli tunm, neprojde tsnou branou n e beskou. (Sv. eh. Nz.) Pam atuj na plamen, a peme pln moc prody. (Sv. Jer.) Proto si umi, e se b u d e v d y p e d j d l e m a p o j d l e m o d l i t i (nejlep to prostedek proti nedokavosti), dle e se nebude nikdy v jdle vrtati, nbr bude jisti, co j e ti p e d l o e n o (prostedek to proti vybravosti, jej doporuuje Kristus, (Luk. 10. 8.) a konen n e najez se nikdy tak p l n , abys ji nem ohl jisti (prostedek to proti ne nasytnosti). J a k m k d o k j d l u , t a k o v m k p r c i , t. j. dle toho, jak kdo j, lze poznati, jakm jest.

6. 0 istot.
1.

istotnm jest, kdo sv tlo a du osth istotou ode veho, co poruuje i stotu.
Sv. Stanislav Kostka ( f 1 568) utkal ji, slyel-li jen mn slun slovo; podobn inil sv. Alois a j. Mnoz docela radji obtovali m a j e t e k i k r e v , ne-li by byli poruili cnost istoty; tak na p. Josef Eg., sv. Aneka, sv. Lucie, sv. Urula, sv. H ta a j. istota jest vce ne lidsk dokonalost." (Sv. Cyr. J.) Cnost istoty jest p v o d u b o s k h o ; nebot Bh ji pinesl s nebe na zem. (Sv. Ambr.) Lid, kte ij nevinn, podobaj se 1 i J i i. (Velep. 2. 1.) Kad sebe men brouek, jen se na lilii usad, ujm j oslujc blosti a znetvouje ji; tak i lovka, jen ije nevinn, poskvruje nejmen neist pedsfava. Kad neetrn dotknut ujm lilii krsy a p sob, e lilie v ad n e; tak lovk ijc nevinn, obcovnm s okolnm svtem kr vstc zhub. Lilie roste pmo vzhru k nebi a listy jej maj podobu jazyka; tak i lovk ijc nevinn nachz se na pm cest k nebi, ale mus umti dreti svj jazyk na uzd. Lilie napluje svou vn cel dm ; tak i lovk ijc nevinn, psob na cel sv okol blahodrn svm dobrm pkladem. Mysl lovka istotnho podob se i s t v o d ; hodme-li do n jen nepatrn kamnek, ji se pohybuje, ale neme se zakaliti. (Sv. Vine. F er.)

Lid ijc istotn jsou a n d l m velmi podobni.

p o d o b n i a Bo hu

Ti, kdo vedou ivot ist, jsou andl v tle lidskm. (Sv. Bas.) istota jest andlsk cnost; nebo j se podob lovk andlm. (Sv. Chrys.) Due ist tvo rodinu andlskou, kterou Kristus na zemi zaloil, aby jej nejen andl na nebi, nbr i na zemi velebili a chvlili. (Sv. Jeron.) Due

272

ist daleko p e d n a d a n d l y , ponvad bojuj v tle, eho u andl nen. (Sv. Cypr.) Due istotn jsou a n d l v y h o d u ; nebot andl nemusej bojovati, kdeto due istotn zachovvaj andlskou istotu vzdor neustlm pokuenm belskm. (Sv. Bas.) Jest sice rozdl mezi lovkem istotnm a andlem, ale jen v blaenosti, nikoliv ve cnosti. istota andlova jest blaenj, istota lovka jest silnj. (Sv. Ambr.) Andl, jak ze ivot Svatch patrno, rdi obcuj s lidmi istotnm i; z toho vidti, e v nich vid bytosti sob rovn. blov vd, e lovk istotou dospv k dstojnosti andlsk, kter oni pozbyli, proto se velmi sna, by v duch vzbudili n e ist pedstavy. (Sv. Isid.) Lid, kte vedou ivot istotn, jsou Bohu velmi milmi. Kristus P n ml due istotn nejradji; p a n n u n e j i s t zvolil si za m atku, a n d l s k y i s t h o J o s e f a za svho pstouna, J a n a K t i t e l e , ji ped narozenm v ivot matky posvcenho, za svho ped chdce, nevinnho J a n a miloval nejvce ze vech apotol a nechal jej pi posledn veei odpovati na svm k ln ; dv ist due stli pi jeho smrti pod jeho kem ; rovn i mal d t k y miloval tak velice, ponvad jsou isty a nevinny. (werger.) Kdo miluje istotu srdce, bude mti krle ne beskho za svho p t e l e . (Psl. 12. 11.) Dui istou nazv Bh sestrou , ptelkyn", nevstou". (Velep. 4. 6 . 8.) Panny maj za e n i c h a krle andl. (Sv. Ambr.) Kad due jest k r l o v n o u , ponvad jest zasnoubena s Bohem, krlem krl. (Sv. Ambr.) Panniekost nadchla Syna boho tak, e se chtl naroditi z panny a sm il pannicky. (Sv. Jeron.) Lid i stotn t se tak zvltn ct u ostatnch lid. Ji p o h a n vili si lid istotnch velice. Jak velice si vili m an p a n n e n V e s t l e k , kter po 30 let sv sluby chrmov musily iti svobodn. Objevily-li se na ulici, byla jim vzdvna veejn cta, a potkal-li ji zloinec, jen byl veden na popravit, byl ihned proputn. Hle, pohan odmovali sv dcery, kter dvaly istotnosti a pannickosti pednost ped m anelstvm ; a my kesan mme se pann, kter z vych pohnutek se nevdala, posmvati?" (Sv. Ambr.) O jak krsn jest istotn plm ve skvlosti; nesm rteln jest zajist pa m tka jeho, nebo i u Boha znmo jest i u lid. (Moudr. 4. 1.)

2. Kdo vedou ivot istotn, poznvaj jasn Boha, vle jejich jest siln, povaj velikho pokoje duevnho, a budou v ne besch obzvlt vyznamenni.
istota srdce jest zdravm ducha. (Sv. Bern.) Lid istotn jsou n a r o z u m u velice osvceni, zvlt poznvaj jasn Boha. Jich se tkaj slova K ristova: Blahoslaven istho srdce, nebot oni Boha vidti budou." (Mat. 5. 8.) Lid istotn jsou jako ist kil, do nho vnikaj vecky paprsky slunen. Jsou jako ist a klidn plynouc v o d a , v n se obr obloha. istota due a vnitn krsa a svoboda andlsk dl u e n c e a uitele a vzdlance a m udrce a bohoslovce a vestrann vzdlance. (Sv. Aug.) istota ns in zpsobilmi, bychom na s l u n c e spravedlnosti patili s okem nezakalenm. (Sv. Isid.) Velik istotnost uinila sv. Jana Ev. zp sobilm, by tak hluboce vnikl v tajemstv nboensk. Hned na potku svho evandlia povznesl se jako orel do ve k Bostv. istota dodv duem zmuilosti. (Sv. A mbr.) Slab J u d i t ukzala pi dobvn Bethulie

takovou zmuilost, e la do leen neptelskho a Holofernovi uala hlavu. Psmo sv. prav o n i : Jako mu jsi jednala, ponvad jsi milovala istotu. (Jud. 15. 11.) Proto lid istotn dospvaj r y c h l e k e v e m c n o s t e m. Jako barva bl je zkladn barvou vech ostatnch barev, tak istota jest zkladem vech cnosti. (Sv. Bonav.) Kdo vede ivot istotn, jest ji na zemi blaenm. istota m v s o b nevypsatelnou lahodu a s l a d k o s t , poskytuje sladho poitku, ne vecky rozkoe tlesn. (Sv. Isid.) istota jest i zdravm tla. (Sv. Isid.) Kdo vede ivot panick, m ji v tomto ivot slvu vzken. (Sv. Cypr.) istota jest pedobrazem v n n e p o r u e n o s t i t l . (Sv. Aug.) istota obklopuje cel tlo lidsk kou zelnou nhou. (Sv. Efr.) Lid, kte ij nevinn, maj obyejn z c o b l i e j , znmku to zdravosti; obyejn tak dosahuj v y s o k h o s t . Umr-li takov lovk vjimen zhy, pak to dopustil Bh z moudrch m ysl; vzal jej se svta, aby zloba hnk, mezi nimi il, nezmnila rozumu jeho (Moudr. 4. 11.) Ostatn dosti dlouho il, kdo dobe il, Kdo ij istotn, budou jednou v nebi obzvltn vy znamenni. Panick due b u d o u v nebi v e l m i b l z k o B o h u ; budou stti pobl bernka a pjdou za bernkem, kam pjde. Budou zpvati p s e , kterou jin svati nebudou moci zpvati. (Zjev. 14. 1 . 5 .)' Bh bude ist due v nebi k o r u n o v a t i . (Velep. 4. 8.), t. j. d jim obzvltn slvu pede vemi jinm i svtmi. Nesmrteln bude pam tka jejich. (Moudr. 4. 2.) P a nick due budou mti v nebi podl s Pannou Mari. (Sv. Cyr. Jer.) Ji zde na zemi vyznamenv je Bh obzvltnmi z j e v e n m i . Panick due jsou tajemnicemi bomi, ponvad jim Bh zjevuje sv tajem stv. (Sv. Tom. Vili.) Ponvad due panick obcuj s Bohem, proto stav panick se nazv mnohdy satek s B ohem nebo zasnouben s B ohem . (T ert.) Bh tak ochotn vyslch m o d l i t b y istch du. Jako krlovna Esther doshla veho na svm manelu, ponvad mu byla vrn oddn a, tak i nebesk enich vy pln vecky prosby du istotnch.

3. Kad lovk jest povinen a do vstoupen do stavu manelskho zachovvati pannickou istotu.
Proto dal Bh 6. pikzn bo. U id byl u k a m e n o v n kad, kdo se proheil proti cnosti istoty. (5. Moj. 2 2 . 21.) U man byly panny Vestlky, kter se proheily proti istot, z a i v a p o h b e n y . Hle, kterak ji trestajc spravedlnost id a pohan chrnila isto tu !

K uchovn istoty slou tyto pr ost ed ky : cvien se v z a p r n s e be, s t d m o s t , astj pijmn sv. s v t o s t , m o d l i t b a k Matce bo, r o z j m n o pravdch nboenskch, zvlt o vudyptomnost bo a o poslednch vcech lovka. Rovn se mme co mon chrniti tance, nvtvy divadla a pli volnho obcovn s osobami dru hho pohlav.
Mezi vemi boji kesana jest boj o istotu nejt. (Sv. Aug.) Pohant ekov mli mezi svmi bohy tak pannu, jm nem M i n e r v u ; vyobrazovali si ji ve vojenskm odn, s helmic, ttem a k opm ; to znzorovalo, e istoty nelze uchovati bez velikho boje. (Sv. Jron.) Uitel crkevn nazvaj zachovvn istoty m u e n i c t v m . Toto muenictv jest nekrvav, ale ve m noh pin jesti vtm, ne-li krvav m uenictv; nebot krvav trv jen nkolik okamik

274

a lovk ihned vchz do slvy nebesk; naproti tomu k zachovn istoty jest teba dlouhho boje, jej jest teba bojovati po cel ivot. (Co se tk umrtvovn sebe, viz veobecn prostedky k dokonalosti.) Mme se pede vm chrniti z b y t e n h o m l u v e n a mme potlaovati z v davost o. lovka povdavho a vetenho nelze povaovati za istotnho. (Sv. Aug.) Okny o vstupuje do due smrt. (Jer. 9. 2 1 .) Lev pozbv sv divosti a stv se bzlivm, zahalme-li jeho oi roukou (P lin iu s); prv tak bvaj potlaeny v ns nae nruivosti, osthme-li oi. I pst vede k istot. P e v n o s t me bti nejjistji dobyta, zamezi-li se dovoz potravin do n ; vzpurn tlo nejjistji bude podrobeno, odejme-li se mu potrava. (Sv. Bonav.) Nestdmost vak ztrcme nevinnost kestn prv tak, jako Esau sv prvorozenstv. (Sv. Efr.) Kde jest nestdmost, tam jest i neistota. (Sv. Ambr.) Hora Etna a Vesv, kter ohe chrl, nezu tak mocn, jako krev mladch lid, je-li rozjaena vnem a zbytenou potravou. (Sv. Jer.) Neopjejte se vnem, v nm jest chlpnost. (Efes. 5. 18.) Zl rlivost se podporuje hodovnm. (Sv. Ambr.) Pijmnm sv. svtost a modlitbou nab v m e m i l o s t b o , bez n nelze se pemoci. Ml se, kdo se domnv, e me vlastnmi silami smyslnost pekonati a istotu zachovati; milosrden stv bo mus uhasiti plan ouc r pirozen o sti/ (Sv. Chrys.) Nelze se udreti, leda by to Bh dal. (Moudr. 8. 21.) istotnost se podob s n h u ; jako snh, tak i istota pichz jen s hry. Sv. zpovd a sv. pijmnm nabvme s l y v l e a uchrnm e se takto h ch ; (viz o inku oboj tto svtosti) Svtost oltn jest obil vyvolench a vno plodc panny.* (Zach. 9. 17.) Pozemsk vno kod istot, ale nebesk vno, toti sv. oltn, chrn istotu. (Sv. Alf.) Nejprospnj ze vech moditeb jest modlitba k Matce bo. O, kolik mladch lid pobonost k Matce bo se uchovalo istmi jako an d l ! (Sv. Alf.) Kazatel Segneri vypravuje o jistm n em rav nm mladku, jemu knz ve zpovdnici nadil, aby se kad den rno modlil 3 Zdrvas Maria ke cti istoty Matky bo. Za nkolik let piel onen mladk nazpt ke knzi a pravil, e on modlitb m dkovati za sv pln obrcen. Rozjmn o pravdch nboenskch odnm zlibu na vcech smyslnch. Duchem chodte a dosti tla nevykonte. (Gal. 5. 16.) Jakmile poctme svtou radost nad Bohem, vecko ostatn pozbv pro ns ceny. Kdo okusil radost duchovnch, tomu se hnus vecky radosti tlesn. (Sv. Alb. Vel.) Zvlt kdo pov, e B h v e c k o v i d a v u d e j e s t p t o m e n , nikdy neuin, co se Bohu nelb. (Sv. Jeron.) To se ukzalo na Josefovi Eg. ( l . Moj. 39. 9.) a na Susan. (Dan. 13. 35.) Neklam se nadj, e tvj hch zstane tajnm ; nebot ptomen jest Bh, jen vecko vid a jemu nic neujde. (Sv. Ambr.) Ve vech skutcch svch pamtliv bu p o s l e d n c h v c svch a na vky nezhe. (Sir. 7. 4 0 .) Vzplane-li v dech tvch plamen neist, a jej uhas vzpomnka na ohe vn. (Sv. Petr. Dam.) Sv. Martinian, poustevnk palestnsk, kdy jej pokuen trpilo, stril sv nohy do ohn: bolest vykikl a zvolal: O nem ohu-li snsti tak slabho ohn , kterak bych teprve snesl ohe pekeln?" (Meh. IV. 188.) Kde jest bze bo, tam jest i istota; kde vak nen bze bo, tam m arn budete hledati istoty. (Sv. Chrys.) Co se tk tance a divadla viz nauku o pleitosti ke hchu! K tanci chod kad v nejvt m a r n i v o s t i , ale marnivost je nejlep ppravou ke patftm mylenkm. (Sv. Fr. S.) Tance se konvaj za n o c i , jako by se tm mlo naznaiti, e se pi nm tak m noh tem n a patn vc vluzuje do due. (Sv. Fr. S.) Tance jsou r a k v e m i

275

n e v i n n o s t i a hrobem stydlivosti. (Sv. Ambr.) Kdyby tu nechtl klesnouti, musil by bti andlem. (Meh.) Mnoh k u s y d i v a d e l n za dnench as jsou n e m r a v n . Mravn kus by se musil provozovati ped przdnmi lavicemi. Divadlo na jednu hodinu pouuje, ale na m noh lta svd. (Meh.) Rovn istot kod p li voln obcovn s o s o b a m i d r u h h o p o hlav. Pibl-li se slma ohni, vzplane vecko; podobn jest, obcuje-li nkdo pli voln s osobami druhho pohlav." (Sv. Vine. F er.) Nikdo a nek, e ona osoba je velmi hodnou. lovku, jen s tou vmluvou piel ke sv. Jordnovi, odpovdl sv. Jordn : Nue, cesta jest dobr a d jest tak dobr, a pece sejde-li se oboj, jest blto.

0 neistot.

1. Neistotnm jest, kdo mysl nebo in nco, co poruuje istotu.

Kdeto lovk istotn podob se lilii, neistotn lovk se podob kei trnovmu, o nj se rozedrme. Aby hch neistoty napravil, nechal se Vy kupitel tak hrozn biovati a hlavu svou trnm korunovati.

Neistotn se podob zveti, Bohu jest zcela nepodobnm a protivnm, a rovn lid jm pohrdaj.
Neistota dl ze lovka zve. (Sv. Bern.) To vdli ji pohan. M u d e c D i o g e n e s chodil ve dne po nmst athnskm se svtilnou v ruce, jako by nco hledal. Jsa tzn, co hled, odpovdl : Hledm lovka. ekli m u : Co nevid tolik lid ? 1 ekl: To nejsou lid, nbr zvata, nebo se nechvaj jako zvata vsti jen svmi zvecmi dostmi." Neistotn se podob v e p i , kter, kdyby vidl na jedn stran kalui a na druh ustlno r, radji by se vlel v kalui. Tak lovk neistotn dv hn dostivosti pednost ped slastmi rajskmi. (Sv. Bern.) Neistotnmu plat slova Kristova: lovk, kdy ve cti byl, nesrozum l; pirovnn jest hovadm nem oudrm a uinn jest podoben jim . (. 48. 21.) Pcha jest hchem an dla, lakota hch em lovka, n eistota vak hchem zvete. (Sv. Bern .) Jest nedstojnm lovka, jen m tak velikou dstojnost a Bohu tak blzko jest, by se nepodn m zpsobem podizoval tvorm nim, neli jest Bh. (Sv. Tom. Aq.) Neistotn jest Bohu zc e la nepodobnm. Hchem n e istoty p i n lovk podobiznu bo, kter v nm jest, a ur Boha prv tak, jako mne ur ten, kdo by na mou podobiznu naplil nebo jinak ji popinil. (Sv. Aug.) Nestiotn in tak, jako by nkdo obraz Ukiovanho hodil do stoky: nebot on hz obraz bo, kter v sob nos, do stoky. (Sv. Vine. F er.) Ponvad tento hch lovka poskvruje, nazv se nei stotou nebo nem ravnost, Neistotn s e protiv nanejv Bohu. Kdy lid na potku upadli do rozlinch nepravost ba i do modlstv, byl k nim Bh vdy jet shovvavm ; kdy vak upadli do neesti neistoty a vdy hloubji do n klesali, tak se Bohu zprotivili, e se mu selelo, e stvoil lovka. (1. Moj. 6. 6.) Neistotnk, byt sebe lpe byl vy strojen a vonl voavkami, ped Bohem jet ohavnj zpach, neli sm r d u t mrcha. (Sv. Alf.) Neistotn lovk zapch ped tv Boha,

 276

andl a lid. (Bl. Jos. Eup.) Sv. Filip Ner. pr ml od Boha milost, e rozeznal due ist dle vn, neist dle morovho zpachu. Na neistotn ho lovka se vztahuj slova z nk proroka Jerem ie: Zlato jsi byla, a jak nyn jest zatemnna a zmnn a barva tv. Synov sint byli kdysi slavn a odn zlatm nejlepm a nyn jsou poteni za ndoby hlinn. -Kte jdali rozkon, v z t a h u j nyn r u c e p o l e j n . (Pl Jerem. 4.) Lid neistotn jsou povaovni od jinch za b eze ctn a jako lejno polapni jsou. (Sir. 9. 10.) Neistota bv obyejn z j e v n o u . Neistota miluje samotu a chce zstati skrytou ; ne podob se skrytmu ohni, kter, byt byl skrytm, prozrazuje se kouem a zpachem ." (Sv. Vine. Fer.)

2. Neistotn lid upadaj do mnohch po etilost a neest a uvaluj na sebe tresty bo a vn zavren.
Neistota jest udic blovou, kter vrh do zhuby ty, kte okus tohoto vnadidla. (Sv. Bas.) Posledn vci tohoto hchu jsou ho ne pe lynk a ostr jako me na ob strany ostr. (Psl. 5. 4.) O jak trpk jest ovoce neist dosti; jest ho ne lu. (Sv. Jeron.) H c h , j e j d o s t i v o s t s l i buj e, j e s t s l a d k m j e d e m ; n e v mu! Ponvad Duch sv. neistotn lidi opout, proto jest rozum neistho lovka z c e l a zatemnn. Jeliko lovk neistotou se stv zvetem, proto ji nem onoho pochopen, onoho svtla Ducha, jm by se liil od nerozumnch zvat. (Sv. Bern.) Neistotn jsou jako k a mezek, kte n e m a j r o z u m u . (. 3 l . 9.) Neistotn m hustou m lhu ped oima a proto nepozoruje pro pasti pekeln. (Corn. a L.) Lid tlesn smlejc nechpou vc, je jsou Ducha boho. (1. Kor. 2. 14.) Krl alomoun tmto hchem pozbyl sv moudrosti a stal se tak p o e t i l m , e klanl se i modlm svch pohanskch en. (3. Krl. 11.) Lid nem ravn oblkaj se tak mnohdy jako blzni. Vle lovka neistotnho jest pln seslb l. Neistotn jest ke konn dobrho o c h r o m e n jako lovk dnou sklen. (Beda.) Proto p o l e p e n lovka neistho jest velmi t k m . Neistotn se podob s p o u t a n m u , jeho nespoutal jin, nbr jen jest spoutn svmi vlastnmi eleznmi pouty. (Sv. Aug.) Neistota jest neest, kter s e n e l z e t a k snadno zbaviti. (Sv. Tom. Aq.) Jest to st blova, do n se lid lapaj, a ze kter se ji ven nedostanou. (Ludv. Gran.) Proto neistotn u p a d s n a d n o d o v e c h h c h , do zvisti, rlivosti, nenvisti, ukrutnosti, vrady, marnotratnosti, svatokrdee, zoufalstv a p. Kam tento hch vede, vidme na krli Jindichu VIII. anglickm ; tento, dve obhjce vry'1, odpadl od katolick vry a v cel Anglii zavedl nov b lu d ; pustoil kltery, dal zabiti na 25 biskup, 500 kn a eholnk a mnoho jinch. Na neistotn lidi pichzej krut tresty. Takov lovk ztrc pede vm vekeren pokoj duevn. Nemravnmu prav sv. Chrysostom : O, uboh love, jak jsi politovn hodnm ; doka, e jsi ml jen j e d i n o u h o d i n u k l i d n o u ! ' 1 Neistota zpsobuje palivou ze ( = nepokojn svdom) a m za nsledek, e lovk kles do zhuby. (Corn. a L.) Neistotn tak ztrc sv tlesn zdrav. Kad hch jest mimo tlo, ale neistotn lovk he proti svmu vlastnmu tlu (1. Kor. 6. 18.), t. j. neistota poskvruje tlo vce ne kad jin hch, ponvad jej vrh do hanebn poroby. Proto za tyto hchy bv t r e s t n o h l a v n t l o. .

277

Byt lovk dle zevnjku byl krsnm a ozdobenm, je-li due poklena kalem hchu, nepotrv dlouho krsa tlesn. (Sv. Efr.) Neistota hlod na kvt a m za nsledek pedasn st. (Ludv. Gran.) Zajdi do blzinc a nemocnic a zhroz se dsnch nsledk tohoto hchu. Neistotn bv trestn tak zvltn mi tresty. Tak byla p o t o p a trestem neistoty. ( 1. Moj. 6. 7.) S o d o m a a G o m o r r h a byly za tento hch znieny ohnm a srou. (1, Moj. 18. 20.) Netrest-li Bh za naich dn lid neistch ohnm , ponechv si pro n mnohem silnj a nekonen paliv ohe. (Sv. Chrys.) Lid neistotn nemohou vldnouti krlovstvm nebeskm. (1. Kor. 6. 9.) Neistotn nemaj dnho podlu v krlovstv Kristov. (Efes. 5. 5.) Nic n e istho nevejde do nebe. (Zjev. 21. 27.) Due neistotnho bude vyhlazena z potu ivch. (Sir. 19. 3.) Budete-li dle tla ivi, zahyn ete. (m. 8. 13.) Okamitm jest poitek, trest za nj jest vnm. (Sv. Am br.) Sv. Alfons m za to, e nejvce lid bude zavreno za tento hch.

3 . Nejlep prostedek, bychom unikli hchu neistoty, jest t k .

Vzpomeme na Josefa Eg. (1. Moj. 39.) Jsou jet jin prostedky proti tomuto hchu, jako n a p. pijmn sv. svtost, pobonost k Matce bo a t. d., ne n ej v b o r n j m. prostedkem jest tk v pokuen. (Sv. Alf.) Sv. Apotol Pavel prav (1. Kor. 6. 18.), e musme odporovati vem neestem ; o neistot vak prav, e musme ped n u t k a t i . (Sv. Aug.) V boji se smysiy vtz l e n i v a b z l i v lid, t. j. ti, kte se daj na tk. (Sv. Fil. N er.) Nen to hanbou pro tebe, jest-li e se d na tk, bys doshl palmy istoty.

7. 0 horlivosti v dobrm.

1. Horlivm v dobrm jest, kdo zcel vn a opravdov pracuje na sv spse.

Horlivost v dobrm mus vychzeti z l s k y k B o h u , jinak nem ceny. Rovn mus bti horlivost v dobrm r o z u m n o u , sice vce kod neli prospv. (Sv. Fr. S.) Kdo jest nerozvn horlivm, podob se lovku, kter, chtje vypleniti z pole plevel, vytrh s plevel i penici. (Mat.- 13. 2 9 .) S l e p h o r l i v o s t j e n k o d . Jest-li e krle A l e x a n d r a Vel . nadje na slvu pozemskou k tak velkolepm inm pohdala, co teprve mme initi my, kter oekv slva vn! (Gorn. a L.) A jestie se ji tolik nam hm e, abychom i l i o n c o d l e , o vce pe mme teprve vynaloiti, bychom ili vn! (Sv. Aug.) Mme se podobati k u p c m , kte se nikdy nespokoj se svm majetkem, nbr bez pestn se staraj o nov vdlek. (Sv. B ern.) Mme se podobati opatrnm u p o c e s t n m u , jen se nikdy neobrac po cest, kterou urazil, nbr jen se dv na cestu, kterou m ped sebou; nebot cesta uraen mu nic nepome, nepijde-li k cli. (Sv. fteh. Vel.) Kdo jest horlivm v dobrm, uv, pokud jen lze, vech c r k e v n c h p r o s t e d k milosti. Podob se pilnmu zahradnku. Zahradnk vynakld vecko, aby za hradu ozdobil; hnoj, sz, zalv a p. Horliv lovk uv veho, by dui svou sp asil; nikdy modlit by nezanedbv, chod' asto ke sv. zpovdi a sv. p i jm n, poslouch asto slovo bo nebo te nbon knihy a p. Kdo jest

 278

horlivm v dobrm, p o u v k a d p l e i t o s t i , kter se mu naskt k v y k o n n d o b r h o s k u t k u . Nepropust dnho chudasa bez almuny, zachovv svdomit pst od crkve nazen, uv kad voln chvilky k m o dlitb. Kdo jest horlivm v dobrm, p i n r d o b k v l i B o h u . Raduje se, trp-li posmch a pronsledovn pro svou v ru ; raduje se v utrpen, jen na nho Bh sesl; obtuje vecko, aby jen nedopustil se h ch u ; ba jest i hotov, pro Krista umti, kdyby toho bylo teba. Kdo jest horlivm v dobrm, p e u j e t a k o p r a v d o v o s p s u j i n c h l i d . Chrn sv poddan, ptely a pbuzn ped hchem , pouuje je, modl se za n ; ba modl se i za lidi docela ciz, jako za jinovrce a hnky. Co vecko inili svati v tto vci! Horlivost se podob ohni, jen zapaluje vci n ab lzk u stojc, potom i vzdlenj vci.

2. Horlivost v dobrm jest ke spasen nezbytn; nebo krlovstv nebesk trp nsil.
Kristus nm dal tolikrt na srozumnou, e se musme v e l m i p i i n ti, bychom doli spasen. Kristus p ra v : Ne kad, kdo mi k : P ane! P an e! vejde do krlovstv nebeskho" (Mat. 7. 2 1 .); a jinde opt prav: Krlovstv nebesk trp nsil, a jen ti, kte mu nsil in, uchvacuj j e . (Mat. 11. 12.) Jen kdo vytrvale b v zvoditi, me doshnouti ceny. (1. Kor. 9. 24.) Nedomnvejme se tedy, e jen tak snadn dojdeme spasen. Vn blaenost se nazv k r l o v s t v m , mstem bom, domem bom, rjem rozkoe, korunou. Takovch vc lze jen velikm bojem nebo za velik pen ze zskati. Rovn v e l i k s l u n maj jen ti, kte naped dlouh lta piln studovali. Ne vzdor tomu jest krlovstv nebesk vdy lacino na prodej; plat se za nj mnohem mn, neli stoj." (Sv. Ant. P .) Bez horlivosti nem em e v b e c n i c d obrho vykonati. Nebot kadmu dobrmu skutku stav Bh v cestu pekky (mnohdy i prostednictvm zlho ducha), aby vidl, je-li nae vle opravdov. Kdo tedy nechce pinsti dnch obt, kdo tedy nem dn horlivosti, nevykon dobrho skutku. Jen potud bude prospvati v dokonalosti, pokud si bude initi nsil. (Tom. Kemp.) Rovn nae rn od l i t b a . bv vyslyena jen tehdy, kdy vzdor vem pekkm modlme se vytrvale (horliv). Vzpomeme na modlcho se slepce u cesty u Jericha (Luk. 18. 35.) a na modlitbu sv. Moniky. N e zapomeme ostatn, e ani na svt b e z v e l i k p l e nevykon nikdo n i c v e l i k h o . Vichni muov, kte se proslavili, byli mui neobyejn pracovi tmi. Csa Napoleon I., bez odporu nejvt to vojevdce, dval se zbuditi v noci, by pijal dleit zprvy a udloval rozkazy. Popval si velmi mlo pokoje. Tm vce musme se my piinili, bychom doli spasen. Ti, kte se slzami rozsvaj, s plesnm iti budou." (. 125. 5.) B ez p r c e n i k d o n e j d k o l e .

Protiva horlivosti: lenost.

1. Lenivm jest, kdo se tt kad na mhav prce, kter napomh k jeho as nmu a vnmu blahu.

279

Lenost se tedy jev bud jako z a h l k a nebo ttn se prce, nechce-li toti lovk pracovati nebo ani svch povinnost nechce p ln iti; dle jako v l a n o s t V d o b r m, nechce-li lovk nieho initi pro spsu sv d ue. Lenivec se podob o s p a l c i , kter se neprobud, kdybychom mu i polt pod hlavou odali. (Sv. Bonav.) Ve veker p r o d nachzme innost a il ivot; bez ustn chvl zstupov nebet Boha, bez ustn krou tlesa n ebesk ve vemmru, byliny a stromy a do jistho stupn stle rostou, mravenci shromauj si v lt zsoby, vely stav si buky medov a usmrcuj leniv trubce, a lovk by ml bti lenivm, kdeto ji tvorov z pouhho pirozenho pudu ct naprost odpor proti n ein n o sti! (Ludv. Granad.) Jdi k mravenci, lenochu, a u se od nho. (Psl. 6. 6.) Lenoch o d k l d k a d o u p r c i n a p o z d j d o b u a h o n s e j e n za s m y s l n m i p o i t k y . Kad lenoch k: Ztra, ztra, jenom ne d n es. Vlan lovk nechce a nechce; rd by byl od Boha odmnn, ale nechce nieho initi pro B oha; jakmile se m nam hati, zar s e . (Beda.) Aby vak otevel dblu brny vydv se v tiscer nebezpe majetku, cti, zdrav a td .; ale pro Boha nein nieho. (Diez.) Pece se vak lenivec domnv, e kon vce dobrho, ne vichni ostatn. Kdeto lid zbon vmaj si na jinch vdy lepho, by se pokoili, lenivci n e v m a j si nikdy dobrho, co jin na sob maj, nbr j e n d o b r h o , k t e r o n i m a j . (Sv. eh. Vel.) Podobaj se km, kte se pirovnvaj vdy jen nejlenivjm a nejhorm, ale nikdy nejlepm km. Proto lenivci nikdy n e d o s h n o u d o k o n a l o s t i . Vidli jsme, e na svt velic hnci stali se dokonalmi, ale nikdy jsm e toho nevidli na vlanch kesanech." (Bl. Kassian.)

2. Lenost vede ke vem nepravostem k pozemsk bd a k vn zhub.

Z a h l k a j e s t p o t k e m v e c h n e p r a v o s t . Zahlka u m nohmu zlu. (Sir. 33. 29.) Zahlka u vem nepravostem. (Sv. Bas.) Jako przdn sud pijme do sebe kadou tekutinu, lak lovk leniv jest schopen kad nepravosti. lovk jest jako p o l e . Nen-li pole oseto dobrm semenem, pin stonsobn plevel. A lovk naklonn vdy k innosti, oddv se vcem zlm, neobr-li se vcmi uitenmi." (Sv. Chrys.) e l e z o rezav, neuv-li se h o ; nepohybuje-li se dlouho vzduch, kaz se a psob nemoci. Nco podobnho se dje zahalem. Voda stojc hnije a chov v sob rozmanit h m y z ; tak i tlo zkaen zahlkou jest sdlem vech patnch dost. (Sv. Bern.) Na lenocha p i c h z m n o h o p o k u e n , lovka pracovitho pokou jen jeden bel, lenocha vak mnoho set bl. (Sv. Cs.) P tk jest jistm dotud, dokud let; jakmile usedne a odpov, jest zastelen. Podobn se stv lovku, kter zanechal prce. (Sv. Tom. Vili.) Lenost v e d e k p o z e m s k b d . Lenoch upad do b d y . (Psl. 6. 11.) Vude ve p r o d vidme, e lenost m zl nsledky. Stojc voda hnije; mrtv vzduch se k a z ; tlo umr, jakm ile se v nm krev pestala pohybovati. Podobn se dje lenochovi; omrzuje ho ivot a pad do bdy. Lenost vede k v n m u z a v r e n . Lenoch toti nekon dobrho, a to jest prv tak, jako by dlal nco velmi zlho. A si s l u e b n k neokrd svho pna, a se neopj, a si nen h ru b m ; m-li vak tu chybu, e jest l e n i v m , vyene jej pn ze sluby a ned mu dn mzdy. Prv tak jedn i Bh. (Sv. Chrys.) Kad strom, k t e r n e n e s e d o b r h o o v o c e ,

280

bude vyat a na ohe uvren. (Mat. 7. 19.) Sluebnk jen nelil s h i v n ou od Boha mu propjenou (t. j. nevyuitkoval sv hivny, uvren bude do temnosti zevnitn, kde jest pl a skpn zub. (Mat. 25. 3 0 .) V pravd, lenoi nepijdou do nebe, jeliko se p rav : zavolej d l n k y a dej jim m z d u jejich. (Sv. Prosp.) Bh neuin svmi pteli ptele zahlky. (Sv. Teres.) Bh sm prav, e ty, kte nejsou ani horkmi ani studenmi, nbr vlanmi, pone vy v r h o v a t i z s t s v c h , t. j. e se mu okliv. (Zjev. 3. 16.) Bh jest ohe zrajc a za sluebnky m serafny, planouc l sk o u ; proto n envid vlanost . (Corn. a L.) Bh trplivji sn nevrce neli vlanho kesana. (Sv. Ambr.)

3. Leniv lovk m astji pam atovati na asnou i vnou o d m n u lid pracovitch; pak se snadnji odhodl k prci.
Ty vdy pat jen nost a radost, kterou ti (Sv. Aug.) ime tedy budeme. (Gal. 6. 9.) iti na nm ahu, kter je t eba; hled tak na spokoje Bh slib u je; k nim nelze nm ahu ani pirovnati. dobr a n eustvejm e; nebot asem svm i t i me jen lovk p i l n , nikoli lenoch.

0 kesansk dokonalosti neboli svatosti.

dn dobr s t a v i t e l nenech stavby nedokonen; zaal-li jednou dm stavti, neustane dve, dokud ho nedostav. A tak i m a l n eodvede dve podobizny, dokud vech tah oblieje co nejlpe nedokonil. Tak m initi 1 kesan; zaal-li jednou pracovati na spse sv due a nachz-li se ve stavu milosti, m hledti, aby budovu cnosti dostavl a aby byl vpravd vrnm obrazem bom. K a d m d n e m m m e o k r o k p o s t o u p i ti v d o k o n a l o s t i .

Mme se snaiti o kesanskou doko nalost, ponvad Bh toho d, a ponvad

bychom jinak couvali.
Povinnost, snaiti se o dokonalost, jest obsaena ji v pikzn lsky Nebot Bh tmto pikznm d, bychom jej milovali, p o k u d j e n l z e . Co to znam en jinho, neli stle pokraovati n a cest dobrho? Kdo jest spravedliv, ospravedlni se jet, a svt posvti se jet." (Zjev. 22. 11.) Kristus pikazuje: Budte dokonal, jako Otec v v n e besch dokonal je st. (Mat. 5. 48.) Kdo se nesna o kesanskou do konalost, jest v nebezpe, e zahyne n a v k y . Shledvme, e vecka zvata, stromy, rostliny, ba i sm lovk, jakmile p e s t a n e r s t i . n e b o se vyvjeti, h y n e a zan se rozpadvat!. Lod, kter nen hnn a proti proudu, jest ihned proudem strena." (Sv. eh. Vel.) K d o n e p o k r a u j e , c o u v ; jinak nelze na cest dokonalosti. (Sv. Bern.) T i e s t t i j e s t t o l i k , j a k o c o u v a t i . Jakmile jsi spokojen sm se sebou a p rav : Nyn dosti, jsi ztracen. (Sv. Aug.) Mme se docela snaiti o n e j v y s t u p e dokonalosti (svatosti). Mme se podobati kupcm, kte zpotku poaduj mnohem vce nad skutenou cen u ; nebo myslivci, kter chtje ptka v le tu zasteliti, m vdy o nco ve. (Sv. Alf.)

1.

k Bohu.

281

2. Nejvzneenjm vzorem dokonalosti jest K r i s t u s .

kesansk

I ve vcech pozemskch hledme v z o r y a idely. Ptel bsnictv1 zakldaj si na p. na Schillerovi a Goethovi, ptel hudby na Mozartovi, tak kesan ve sv snaze o dokonalost obrac zraky sv na Krista a svtce. Kristus prav: J j s e m c e s t a , p r a v d a a i v o t . " (Jan 14. 6.) Kdy se bohat mldenec tzal Krista, co mus inti, aby byl dokonalm, dostal za odpovd: N s l e d u j m n e . (Mat. 9. 21.) Sv. Pavel ns napom n: Oblete se v K rista ! (m. 13. 14.) Ue si vm, kterak pracuje jeho m istr, by uml pracovati jako o n ; tak i my si mme dkladn vmai Krista. Proto svtcov bez pestn rozjmali o ivot a utrpen Kristov. Kristus jest vzorem pro kadho. Jsou podobizny tak umlecky udlan, e se z d . e se dvaj na kadho, kdo ped nimi stoj. Tot plat i o naem vzoru Kristu. N ebo tento vzor jest shotoven s tak podivuhodnou moudrost, e kad mus ci: Tento vzor se hod pln pro m n e .' (Ludv. G ran.)

I svati jsou vz o rem dokonalosti.

Vdy svati napodobovali K rista; cel jejich ivot jest tedy odrazem ivota Kristova. Sv. Pavel napom n kesany, aby se dili dle nho. (1. Kor. 4 . 16.) a dle svtch. (id. 6. 11.) A pro crkev bhem roku nepetrit slav p a m t k u svtch? P atrn proto, by ns povzbudila k jejich nsle dovn. Ne svati se maj ke Kristu tak, jako hvzdy ke slu n c i; nebot Kristus je vecky pevyuje dokonalost. Proto jest n m s n a d n j n a p o d o b o v a t i s v a t . Mal zatenk nikterak nedovede velikho obrazu umlcova znzorniti v mench rozm rech; naproti tom u snadno dovede napodobiti obraz v tt velikosti. Prv tak jest nemono napodobiti n edostin vzor Kristv; napodobovati svat jest ji snadn jm. (Vleira.) Vidme, kterak svati bojovali se svmi slabostmi, a to nm slou k pouen a povzbuzen. Ne i zde jest teba pipom enouti: skoro vichni svati vyznamenvali se cvikem v n k t e r zvltn cnosti. (Sv. F r. S.) Rovn i jednotliv kony svtc jsou pimeny jejich zvltnm p o m r m i v o t n m , na p. jejich povo ln, m ajetku, sly tlesn, povaze, podneb a t. d. Mme tedy napodobovati jen svtce t h o s t a v u a p o v o l n a ani tch ne tmt zpsobem, nbr mme pi tom vdy mti zetel n a s v v l a s t n p o m r y o s o b n .

3. Dokonalost kesana zle v lsce k Bohu a k blinmu a v odlouen srdce od svta.

L s k a jest vyplnnm zkona (Rm. 13. 10.); jest poutem dokona losti. (Kolos. 3. 14.) Sv. Augustin odpovdl komusi, jen se ho tzal, v em zle dokonalost: M i l u j B o h a a i , co c h c e . " (Kdo toti Boha m i luje, nebude initi, co se Bohu nelb.) Nen jin dokonalosti, ne-li Boha milovati z celho srdce a blinho jako sebe s a m a ; kad jin dokonalost jest falen. (Sv. F r. S.) Svatost jest opravdov odevzdn se Bohu. (Sv. Tom. Aq.) Dokonalost nezle v k o n n h o j n c h p o b o n o s t , v astm chozen do kostela, v astm pijm n svtost, v postn se a dvn alm u n y ; toto vecko jsou jen p r o s t e d k y k dokonalosti. Sv. Paulinus psal jist vzneen dm : Kdy jsi se zaala postiti a zdrovati, nepokldej se ji za svtou; nebot to vecko jest jen prostedek cnosti." Dokonalost tak nezle

282

v pln b e z h n o s t i ; nbr jev se spe v ustavinm a neohroenm b o j i proti hchu. Vdy Bh dopout, aby i svati nkdy zheili, by je takto uchoval v pokoe; vzpome na zapen Petrovo. Nejmn vak zle dokonalost v m i m o d n c h s k u t c c h , nad nimi svt asne. Co Matka bo konala neobyejn skutky? Nebo sv. Josef, pstoun K ristv? Mezi m n ostvm svtch budou nesm rn mnoz, kte se ped svtem ani dosti mlo nestkvli. Jejich ivot byl skryt s Kristem v B o h u . (Kolos. 3. 3.) S lskou k Bohu jest vdy spojen o d p o r k e h n m u s v t u , t. j. odpor ke smyslnm, hnm poitkm a radostem svtskm. Nebot kdo miluje svt, v tom nen lsky O tce. (1. Jan 2. 15.) m vt lsku k Bohu m lovk, tm vce se m u okliv svt. Lska k Bohu a lska ke svtu jsou jako dv misky na vze; stoup-li jedna, kles druh. Lska k Bohu n a lz v srdci tm mn msta, m vce v nm panuj lidsk dosti.' (Sv. Alf.) m vce pibv lsky, tm vce ubv dostivosti. (Sv. A ug.) Chce-li nkdo v y s t o u p i t i n a v r c h o l ve,, vstupuje nejprve na prvn pku ebe, potom na druhou, tet a t. d. m vce se vzdaluje od zem, tm vce se bl k vrcholu. Podobn musme i my initi, chceme-li se piblili k vrcholu dokonalosti; musme se, pokud lze, vzdliti od vc pozemskch. (Sv. Chrys.)

4. V kadm stavu a povoln lze dojiti kesansk do ko nalosti.

Svatost nen dnou vsadou jistch stav. Jsou svati ze vech, ba i z nejnich stav, ze stavu pape, biskup, kn, csa, krl, vojk, lka, emeslnk, tovary a sluebnch a j. Vdyt k a d m u j e s t m o n o m i l o v a t i Boha a blinho. B oha milovati jest snadno; nebot to nen spojeno se dnou obt a kodou. Nic nen naem u srdci pjem njho, neli lska k B ohu. (Sv. Bonav.) U jinch dobrch skutk lze vdy uvsti njakou o m l u v u . Lze ci: N em ohu se postiti, nemohu dvati almunu** a p., ale nikdo se neme omlouvati a ci: Nemohu m ilovati1 . 1 (Sv. Jeron.) Ne cvik ve zbonosti mus bti p i z p s o b e n silm, zamst nn a povinnostem kadho jednotlivce. Zbonost jest jako tekutina, kter pijm podobu n doby, ve kter se nachz. (Sv. Fr. S.)

5. Kdo se o p r a v d u sna o dokonalost, docela j i s t j dojde,, ale v o l n .

Nebot Kristus p rav : B lahoslaven, kte lan a zn po spravedlnosti, nebot n a s y c e n i b u d o u / (Mat. 5. 6.) Nenavn snaha po dokonalosti a upm n touha po n vede k dokonalosti. (Sv. Bern.) Znan p o d l n a v t z s t v m touha po nm ; nebo touha rozmnouje slu, m rn nm ahu, seslabuje neptele, zjednv lsku u Boha a milost. (Sv. Vav. J.) Kdy se kdosi tzal sv. Tome Aq., kterak by mohl bti docela jist spasen, odpo vdl svtec: C h c e - l i . Nikdy nedoel nikdo svatosti, kdo po n velice netouil; rovn jako nikdo nedojde dokonalosti ve v d a u m n , kdo po nich velice netouil. (Sv. Alf.) Podobn se m s dokonalost. Ne ke kesansk dokonalosti dospvme v el mi z v o l n a . Zde p lat: Krok za krokem ! Nae svatost nen dlem jednoho dne. (Sv. Filip N.) Nikdy se nestaneme dokonalmi v krtk dob, leda zvltn pzn bo. (Sv. Teres.) Jest to jako v prod. R o s t l i n k a neme bti do rna kvtinou, dt neme bti za nkolik dn statnm muem. Na vysokou horu nevystoupme za nkolik minut. Kad len trv dlouho; kdo pokrauje nejpomaleji, postupuje nejjistji.

 283

Obra to n a snahu po dokonalosti! Rozeznvme 3 stup n na cest k dokonalosti, toti stupe z a t e n k , kte maj jet velikou nklon nost ke hchu sm rtelnm u ; stupe p o k r o i l e j c h , kte se nemohou ubrniti jen hchm vednm a pro velikou pilnulost k vcem pozemskm nepovaj jet plnho klidu; stupe d o k o n a l c h , jejich duch se ji pln od vc pozemskch odtrhl a k Bohu obrtil, a kte tedy povaj velikho pokoje. (Bened. XIV.) Jmenujeme tyto 3 stupn cestou oiovn, osvcen a spojen s Bohem. Tyto 3 stupn ivota nadpirozenho odpovdaj 3 stupm v ivot pirozenm, toti v k u d t s k m u , vku to vvoje; v k u m u n m u , vku to zralosti. (Sv. Tom. Aq.) Zatenci maj u vaovati o poslednch vcech lovka, pokroilej o utrpen Kristov, dokonal vak o lsce bo a o radostech n ebeskch. (Sv. Ign. L.) Ne v dokonalosti nikdy n ed o sp jem e k o n c e; nebo lska k Bohu nem mez. Kdo jest spravedliv, ospravedlni se jet a kdo svt, posvti se jet. (Zjev. 22. 11.) Ne lovk nikdy nedospje tak daleko, aby ji na zemi piblil se pln stavu svtch v nebi.

1. Veobecn prostedky k dokonalosti.

Jsou prostedky, jich m uvati k a d (veobecn), a prostedky, kter uvati se pouze r a d . (Zvltn prostedky.) Bychom dospli kesansk dokonalosti, mme uvati zvlt tchto prostedk :

1. Mme bti vrnmi v malikostech.

Tm dojdeme vtch milost a neupadneme tak snadno do tkho hchu.
Ji v prod vidme, e z nepatrnch vc povstvaj velik vci. Mal jest a l u d , ale vyrst z nho mocn dub. Podobn jest v ivot duevn m. Proto bume pozorni i na malikosti; neodcizuj nikdy ani nejmenho, chra se zkostliv velik li, kadho neslunho a urlivho slova, pl vrn kad slib, nevyslovuj nikdy lehkomysln jm na B h atd. Kdo jest vrn v mle, do j de od Boha vtch m ilost; takovho se tkaj slova Kristova: Nu dobe, sluebnice vrn! Ponvad jsi byl vrnm v mle, nad mnohmi ustanoven bude. (Mat. 25. 21.) Kdo vak jest nevrnm v mle, p o z b v mnohch milost a bude od Boha citeln trestn. Vzpome na Moje a Zacharie. Moj nesml vejiti do zem Zaslben, ponvad nechtl Bohu uviti; Zachari za svou pochybnost onml. Kdo jest vrnm v mle, neupadne tak sn adn o do tkch hch. Kristus prav: Kdo jest vrnm v mle, i v e m n o h m v r n b ude; a kdo jest v mle nespravedlivm, i ve mnohm nespravedlivm je st. (Luk. 1t. 10.) Proto ten rychle prospv, kdo si vm i malikost. Tak se dje ji v oby ejnm ivot. Pemnoz o b c h o d n c i zbohatli, ponvad si vmali i mali kost. (Sv. Ambr.) Vecky velik vci povstaly jen nahrom adnm vc ne patrnch. (Sv. Fr. S.) Ze m nohch zrnek psku povstala hora. ze mnohch potok eka, ze m nohch dom msto, ze m nohch strom les. Chce-li bti velikm, zani s malm i vcmi." (Sv. Aug.) Kdo si vak n e v m m a l i k o s t , ponenhlu z a h y n e . (Sir. 19. 1.) Mnoh mal ne opatrnost m vzpt velik zlo a ztrpuje lovku cel ivot. Mal j i s k r a

284

zavinila mnohdy velik por; m a l o t v o r v lodi jest pinou jej zh u b y ; dm, na nm se zanedbaj mal opravy, shrout se. Prv tak se to m se hchem . Jid kradl nejprve mlo, pozdji vak se stal zrdcem a konen sebevrahem ; K a i n naped zvidl svmu bratru, pozdji vak jej zabil. Nevmn si malikost jest vdy znmkou tajn pchy. Velik vrnost k Bohu jev se vdy v nepatrnch vcech, nedokonal vrnost pak se jev pi velikch pleitostech." (Sv. Fr. S.)

2. Mme se cviiti v zaprnsebe.

Nemme bti tedy zvdavmi, nemme zevlovati po ulici, nemme se stle dvati z okna, mme se chrniti zbytench e, nemme pli kieti, hlasit se smti, nestovati si ihned na nepzniv poas nebo na nemoc, pokud nemme jisti v nepravideln as, nemme jisti pli dostiv, nemme vyhledvati pochoutek, nemme nadvati na jdlo pedloen, mme si vzti pi jdle dl, kter le prv ped nmi, nemme chvatn otvrati dopisy, pli dlouho spti, mme si odepti mnohou zbavu, mme se obas uchliti do samoty, nemme bez piny mluviti sami o sob, pokud lze nemme nikomu odporovati. Takov umrtvovn jest snadn. Svat se jet m n o h e m v c e umrtvovali, eho vak nelze kadmu doporuovati. Jak K t. se umrtvoval v nejvym stupni. Rovn sv. Pavel prav o sob: Tresci tlo sv a ve slubu je podrobuji, abych snad, an jinm ki, sm nebyl zavren. (1. Kor. 9. 27.) Crkev katolick navd kesany k umrtvovn sebe rozli nmi p i k z n m i p o s t n m i. Umrtvovn sebe jest jistm druhem m u e n i c t v . (Sv. Bern.) da-li nen muenictvm, postiti se v hojnosti pokrm, v bohatstv pocifovati bm chudoby? (Sv. eh. Vel.) Kdo se um zaprati, jest k r l e m ; nebot msto, aby se nechal vleti svmi dostmi jako vze, porou jim. Takov lovk jest v t z e m ; vtzit nad svmi zlmi dostmi a to bez krve a potu. (Sv. Cypr.) Na lidi umrtven lze obrtiti slova Psm a s v .: Blahoslaven, kte u m r a j v p n u . (Sv. Ambr.) Umrtvovni sebe jest pravou znmkou pravho kesa na. Kristus prav: Kdo chce j i t i z a m n o u , zapi sebe s m . (Mark. 8. 24.), t. j. kdo chce bti mm uenkem (kesanem), at se cvi v zaprn sebe. Proto tak prav sv. P av el: Kte pak jsou Kristovi, tit ukiovali tlo sv s hchy a dostmi." (Gal. 5. 24.) Je-li nkdo um rtven , jest svtcem. (Sv, Fr. Borg.) iv r y b a plove proti proudu, mrtvou un proud. Prv tak i ty me snadno poznati, oivuje-li tebe Duch bo, ili jsi m rtev ; jen popat, kr-li proti proudu svch zlch dost, i-li se nechv j m strhnouti. (Rodr.) P r o t i s o b s a m m u b o j o v a t i, j e s t n e j t m b o j e m ; nad s e b o u s a m m z v t i t i, j e s t n e j k r s n j m v t z s t v m .

Cvikem v zaprn sebe osvcuje se n r o z u m , nae v l e proti zlmu se posiluje, a dochzme pravho p o k o j e duevnho.
Mme zkon v dech naich, kter odporuje zkonu naeho ducha. (m. 7. 23.) V naich dech bydl z l n k l o n n o s t i , kter musej bti p o t l a o v n y . (Kol. 3. 5.) Nae tlo bojuje kad den proti dui, a proto i my mme kad den proti tlu bojovati, (Sv. Aug.) lovk m sm se sebou zachzeli tak, jako s nemocnm. Nemocnmu odprme m nohou zbytenou vc, kter d. (Sv. B ern.) Kdo vak kon vecko, co jest mu dovoleno, bude brzy konati, co mu nen dovoleno. (Sv. Aug.) Kdo si odpr vc

285

dovolench, tm jistji se uchrn vc nedovolench. (Sv. eh. Vel.) Nej dokonalej lovk upad ihned do hchu, jakmile pestane sebe pemhati, jako i rodn zem stv se nerodnou, jakmile j neobdlvme. (R odr.) U m r t v o v n m s e rozum osv c u je. eho odepeme svm zevnjm smyslm, to nm bv ve vnitru stokrt vynahraeno. (Kate. Emm.) Dme-li Bohu sv tlo, d nm svho Ducha. (Sv. Brig.) Jako na vze jedna miska stoup, jakmile druh kles, tak jest i u lovka; jeho duevn po znn jest tm vt, m vce v sob potlauje sv tlesn dosti. Umrtveme v sob tlesn smlen, aby duchovn smlen v ns se zmohlo a ivot a pokoj pineslo. (Sv. Bas.) U m r t v o v n m s e b e posiluje s e vle. Nae slab vle se posiluje prv tak, jako schoulostivl tlo otuovnm. Je-li vle siln, lovk rychle potlauje p a t n d o s t i tlesn a snadno pem h vecka p o k u e n belsk. Vojk cvien v ermovn, snadno v boji zvtz, lovk umrtven podob se silnmu dubu, kter se spe zlom, neli by se ohnul; neum rtven podob se ttin, kterou vtr klt sem a tam. Umrtvovnm sebe nabvme tak pravho pokoje d u e v nho. V d o m , kde se pod vychz a vchz, nebude velikho pokoje; rovn nen pokoje v dui, neosth-li lovk svch smysl, nbr ustavin zevluje, klbos, vemu naslouch atd. Zavrou-li se vrata, jest v dom klid ; osth-li lovk sv smysly, cvi-li se v zaprn sebe, pak doshne brzy vnitnho pokoje. Nae patn nklonnosti podobaj se b o u i na m o i; nebot svm nepodnm hnutm vyvolvaj boui v naem srdci a uvdj je do nejvtho zmatku. Um li vtrm svch nruivost poroueti, bude povati podivuhodnho pokoje a blahho klidu. (Rodr.) Kdo se k vli Bohu zekl vech tlesnch choutek, poct nejslad t c h y Ducha sv. (Tom. Kmp.) Kdo pem h zl dosti, zjednal si trval mr. (Sv. Cypr.) lovk dochz pravho pokoje, nech-li tlo ovldali du a due Bohem. (Sv. Leo Vel.) Nabyt pokoj duevn jest okouenm nebesk b l a e n o s t i . (Sv. Chrys.) Kdo se cvi v z aprn sebe, n e r o z i l s e t a k s n a d n o . Sebe zaprn m dv dcery, tichost a trplivost. (A. Stolz.)

Ji p o h a n tuili, e zaprnm sebe lze si zjednati zalben boh a stti se dokonalm.

m a n mli Vestlky, kter se nesmly vdvati; myslelo se, e jejich zdrelivost napluje bohy radost a pin poehnn mskmu sttu. V nboenstv b u d d h i s t i c k m jsou tak zv. fakirov, kte sv tlo po cel ivot hroznm zpsobem trzn, zae je jejich souvrci povauj za svat. Prvem prav Tertullin: Due lovka jest od pirozenosti kesansk. P ohan asi tuili, kde je prav cesta ke spasen, ale nenalezli j, ponvad nemli svtla zjeven.

3. Mme se varovati veho zbytenho zvlt v jdle a eech.

Veho moc kod. Vechno zbyten jest hno. (Kate. E m un.) Zbytenm je s t: ndhern odv, drahocenn nbytek, podn a nvtva rozmailch hostin a p. Kdo m zlibu v takovch vcech, nikdy nedospje k dokonalosti; nebo Duch sv. nevejde do dnho srdce naplnnho vcmi svtskmi, nbr miluje jen srdce ist. Kdo chce nastoupiti cestu cnosti a dokonalosti, mus zati tm, e zvlt piln bude u m r t v o v a l i zlibu

286

v jdle. (Sv. Ond. Av.) Neme bti vojkem Kristovm, kdo nepemohl jet sv zliby v jdle. (Sv. eh. Vel.) Kdo mnohem vce j a pije ne jest teba, p o z b v m n o h c h m i l o s t a u p a d d o p o k u e n i . Proto vol K ristus: B d a v m, kte jste nasyceni.* (Luk. 6. 25.) Sv. Petr ns napom n: S t z l i v b u t e a bdte: nebot protivnk v bel jako lev vouc obchz, hledaje koho by seral." (1. P etr. 5. 8.) Kdo se plin na jedl nebo napil, podob se o b t e n l o d i , kter jest v nebezpe, e zahyne, pepadne-li ji boue pokuen. (Sv. Kate. S.) I klbosen se mme varovati. Klbosen jest vdy znmkou pchy a poetilosti a vede ke mnohm hchm . Jako podle j a z y k a lze poznati tlesn stav lovka, tak i dle ei, kterou nkdo vedl, lze poznati jeho ducha. Jazyk jest jako r u i k a na hodinch; vyzrad kad nepodek uvnit; tak i jazyk vyzrazuje kadou ve, kter prorv srdce. Dle z v u k u z v o n u poznme, je-li zvon pukl; prv tak dle ei lovka poznme, nen-li jeho duch pokaen. Dle z v u k u n d o b y poznvme, je-li plna nebo przdn; prv tak ze slov lovka po znvme, m -li v hlav nco ili nic. (R odr.) Kde mnoho slov, tu astokrte nouze." (Psl. 14. 23.) Muov vpravd m oud byli vdy skoup na slovo. (Psl. 17. 27.) Jen b l z n i nadlaj mnoho e. (Kaz. 10. 14.) Mnohm mluvenm toti chtj lid hloup zpsobiti, aby se zdlo, e maj mnoho rozumu. Mnoho mluven nebv bez hchu. (Psl. 10. 19.) Svtnice stle o t e v e n vychladne; prv tak neme m t i v s o b teplo lsky k Bohu a tedy ani milosti bo, jsou-li jeho sta stle otevena ke zbytenmu mluven. (Sv. Bern .) Nezdreliv jazyk jest tak pram enem n e v a r . (Sv. eh. Vel.) Kdo dnm slovem nechyb, ten jest dokonalm muem. (Jak. 3. 2.) Kdo neumrvuje st svch, nikdy nedoshne dokonalosti. (Sv. Fil. N.) Kdo ne pojm v uzdu jazyka svho, ale svd srdce sv, toho m arn jest nboenstv. (Jak. 1. 26.) Kdo bez uven mluv, zakus vc zlch. (Psl. 13. 3.) Proto napom n sv. Pavel: Nepobonch a marnch e se varuj." (2. Tim. 2. 16.) Ponvad mlelivost m takovou cenu, prav pslov: Mluviti stbro, mleti zlato." Ne n e s m m e zase v obcovn s lidmi p l i m l o mluviti; to by bylo, jako bychom lidmi pohrdali. M-li bti mlelivost cnosti, mus pi tom zachovati jistou mru a ani pli mlo, ani pli mnoho nemleti." (Sv. Fr. S.)

ak si zacho vme klidnou mysl a meme v krtk dob mnoho doshnouti.

Vecko slun a podle d u se dj. (1. Kor. .14. 40.) Ustanov si tedy jist as ke vstvn a ke span, k modlitb, jdlu, k prci, ke zotaven! a t. d. Mj tak podek ve svm pbytku. Podek vede k B o h u ; ve, co jest od Boha, jest spodno." (Sv. Aug.) Bh m nejkrsnj podek na hvzdn obloze. Podek jest ve kole, v kostele, kltee a t. d. Pro prv muov ze stavu vojenskho dospli k velik svatosti?

4. Mme zachovvati podek ;

tak odvrtme od sebe mnoho pokuen a svolvme na sebe Ducha sv.

Ustavin modlitba zapuzuje pokuen. Jako p e v n o s t n z e chrn vojky ped n eptelem, tak ns chrn ustavin modlitba ped blem. Jako o h n m zaplaujeme dravou zv, tak i zaplaujeme zlho ducha, udrujeme-li ustavinou modlitbou v sob ohe lsky k Bohu. Proto napom n

5. Mme se modliti bez u stn ;

287

K ristus: Bdte a modlete se, abyste n eveli v pokuen/1 (Mat. 26. 41.) Sv. Pavel napom n: Modlete se bez u st n .' ( l . Sol. 5. 17.) Ustavinou modlitbou svolvm e na s e b e Ducha sv. (Sv. Efr.) m lpe me s l u n c e n a s t r o m s v t i t i, tm lpe poroste a vce ovoce ponese; tak i ona due bude tm vce prospvati v dokonalosti, m vce se bude v modlitb bliti ke slunci milosti bo. K d o j s o u s t l e ve s p o l e n o s t i k r l e , maj u nho velik vliv a doshnou veho od n h o ; tak se m i s tmi, kte modlitbou ij stle ve spolenosti Boha, krle k rl. (Sv. Chrys.) Vichni s v t c o v se modlili n e o b y e j n m n o h o . Bl. Klement Hofbauer ( f 1820.) modlil se, i jda ulicemi vdeskmi, renec nebo Otene. Biskup W ittm ann v ezn ( f 1833.) vzbuzoval kad tvrt hodiny lsku ke K ristu ; opoml-li toho, byl mnohdy siln pokouen. Svtcov si svou svatost spe vymodlili neli vydobyli. (Sv. Alf.) Zvykni konati m o d l i t b y s t e l n . Kdo tak in, podob se pocestnmu, kter obas se napije trochu vna, by mohl tm lpe kreti. (Sv. Fr.- S.)

Mme se z tkch hch svho ivota astji zpovdati a astji pistupovati ke sv. pijmn.
Hchy, jich jsme ji jednou litovali a z nich se zpovdali, jsou ovem odputny; proto nen porueno opt je opakovati, nbr jenom se to rad. Ne svtcov se opt a opt zpovdali z tkch hch svho ivota. Kdo se zpovd je n ze hch vednch a tkch hch ze svho ivota ne opakuje, me snadno upadnouti do pchy a domnvati se, e jest ji opravdu svtm. Kdo vak se astji zpovd z tkch hch svho ivota, uchov se p o k o r n m . Kdo pak a sto pistupuje ke sv. pijmn, bude v dokonalosti prospvati prv tak, jako strom, kter stoj u potoka a asto jest zalvn, m us doshnouti podivuhodn vky. (Sv. Aug.) Divme se dokonalosti prvnch kesan. Ne nezapomeme, e chodili denn ke sv. pijm n. Trvali ve sdlnosti lmn chleba." (Skut. 2. 42.)

6.

7. Mme piln isti ivot Kristv a svtch a rozjm ati o pravdch nboenskch.
Pklady Svatch mocn ns p o h d a j , bychom jich n s l e dovali. Pak km e podobn jako sv. A ugustin: Mobl-li ten a onen, pro ty ne, A u g u stin e ?' Svat rovn sami tali rdi ivotopisy svtch a nsledovali jejich pklad. Ponali si jako m a l , jen se mnohokrte na obraz podv, ne-li jej okresluje. (Sv. Basil.) Podobali se v e l m , kter ssaj vu ze mnohch kvt, ne-li pipravuj med. (Sv. eh. Vel.) Ne pece n e m e k a d pi sv nepatrn lsce k Bohu ihned n a podobovati vzneench cnostnch skutk nkterho svtce. Vedlo by se mu jako vrn, kter by chtla napodobovati zpv slavka. Podobme se chudkm , kte tak nesmj ihned zatouiti bez rozdlu po vech pokrmech. Chud toti nem ohou ihned snsti vech pokrm a mnohch zase nem ohou si koupiti. (Sv. Bern.) Ostatn mme isti hlavn ivotopisy svtc z t h o s t a v u jako my, ponvad to jest pro ns nejuitenjm. (Sv. Fr. S.) ivot a pklady svtch jsou praktickm (t. j. v ivot uvedenm) evan geliem. (Sv. Fr. S.) ivot svtch jest evangelium v pkladech. (Sv. Alf.) Rozjmn

288

o pravdch nboenskch jest nad m ru uiteno ; o s v c u j e n rozum, mocn p o b d nai vli k dobrmu a zjednv nm prav p o k o j duevn. Pravdy nboensk jsou jako ohe; kdo se mu pibl jest osvcen a zaht. Pravdy nboensk (evan gelium) jsou pokrmem na due a proto jsou s to, aby ji dokonale n a s y t i l y . Vzpomeme na slova Kristova k Sam aritnu. (Jan 4. 13.) Proto tak mnoz lid n a svt vedou tak patn ivot, ponvad skoro nikdo neuvauje o pravdch nboenskch. (Jer. 12. 11.) Vichni svati stali se svtmi rozjmnm. (Sv. Alf.)

8. Mme milovati samotu, v samot dost vme mnoho milost p o m h a j c ch, jsme uchrnni m no hho p o k u e n a hch a prospvme ve cnosti.
Kristus nm dv pklad. Kristus sm uchyloval se do samoty, brzy na njakou horu (Jan 6. 15.), brzy na pou (Luk. 5. 16.), brzy na horu Olivetskou (Jan 22. 39.) a ztrvil tam as hlavn modlitbou. A do svho 30. roku ivota il Kristus stle ve skrytosti. Vme tak, e muov svati se uchylovali asto do samoty a tam se duchovn cviili. Tak uinil sv. Be nedikt, zakladatel du benediktinskho; il 3 lta v horsk jesk y n i; sv. Ignc z L. ztrvil del dobu v jeskyni manrsk. Kdo nyn zneuznan a skryt v Bohu ij, ukou se jednou ve slv. (Kolos. 3. 3.) ivot osaml jest jist zpsob ivota pozemskho andla. (Sv. Chrys.) V osamocenosti do stvme mnoho p o m h j c c h mi l o s t. V samot mluv k nm Duch sv. (Os. 2. 14.) Lbeznou melodii slyme jen tehdy, vyjdeme-li z h lu k u ; hlas bo slyme jen tehdy, utkme-li hluku svtskmu. m vce se vzdlme od hluku svtskho, tm ble jsm e svmu Tvrci. (Tom. Kmp.) O samoto! Kvtiny Kristovy ndhern kvetou v tob, v tob se da dvrn rozmluva s Bohem. (Sv. Jeron.) Samotou tedy dospvme k prav spokojenosti. Bla enost jest ovoce, kter roste jen ve stnu samoty. Kdyby t marnivost ze samoty vypudila, pozn brzy, e svt jest velikm polem, na nm klidme vce mrzutost ne radost. (Galura). Samota chrn ped pokuenm a hchem prv tak, jako pstav plavce ped bou a skalm. Kdy byl A d a m sm, neheil, ale zheil, jakmile ml enu. (Sv. Ambr.) N o e se skryl v are a unikl potop. V e l y za boue zalzaj do l, p t c i do hnizd; j e l e n i utkaj ped myslivcem do kov. Tak i my v samot unik neme kladm belskm. Ji m udec Seneka pravil: Kolikrt jsem byl mezi lidmi, vrtil jsem se vdy horm lovkem. Samota napom h k z a c h o v n a rozm noen cnosti. Drahocenn k o e n podr svou vni jen tehdy, je-li uzaveno, nikoli vak na vzduchu. J a b l k a jsou erstvmi jen, jsou-li ve slupce, n ikoli vak, jsou-li oloupna. Rovn cnost uchovme jen v samot, nikoli vak ve hluku svtskm. Ve s v t i l n svtlo ho, na prvan sh a sn e; prv tak svtlo Ducha sv. zstv v ns jen v samot, ve hluku svtskm uh. Kdo tedy dospl k dokonalosti, dospl k n jen samotou. (Sv. Bas.) Kdo tedy miluje hospodu, astn se vech zbav, zkrtka kdo svta hodn uv, nebude nikdy mravn dokonalm a spokojenm. Ale rovn kdo vyhledv s a m o t u s n e k a l m m y s l e m , ukod mu to.

Ne nesmme lsku k samot u p l i o v a t i .

I zde, jako vude jinde, p la t: nejlep jest cesta stedn. (Cnost jest uprosted.) Kdo se tt lid, zstv ve mnohm za ostatnmi. Rovn po vinnost a lska k blinmu vede ns mnohdy do spolenosti. Vimnme si,

e i Matka bo navtvila svou pbuznou Albtu, aby j pla. (Luk. 1. 3 9 .) Nevyhbej se svtu tlem, nbr v obcovn; nebot svt nem pirozenosti belsk, ale jest jen zkaen od dbla. (Sv. Chrys.)

9. Mme zachovvati obyejn pravidla s l u n o s t i a zdvoilosti.

S l u n o s t jest snaha, svm chovnm ve spolenost n i k o h o n e u r a z i t i a nenucenm zpsobem ukzati svou n k l o n n o s t k lidem.
Obyejn pravidla slunosti povstala ze snahy, uvarovali se v obcovn s lidmi veho, m by se jin mohl ctiti uraenm. Za dnench dn se poaduje od vzdlance na p. toto: 1. Ne-li vstoup do cizho pokoje, m si otti obuv, hl ven ku postaviti (doutnk odloiti), na dve zaklepati a pokati, a se zavol volno , klobouk ji ve dvech sejmouti, pi vstupu pozdraviti, nepistupovati pli blzko k osob, s kterou chceme mluviti, nbr v odmen vzdlenosti zstati stti. 2. Pozdravuje-li na ulici: mme-li pozdraviti nkoho, nepozdravujme a u n h o s a m h o , nbr nkolik krok ped nm. Pozdravujeme obyejn sejmutm klobouku. Kdo k o u , m pi pozdravu vyati doutnk z st. Tak n esmme se n a nikoho d v a t i p l i u p e n ; bylo by to znmkou drzosti a vyzvavosti. Dmy pi pozdravu se lehce uklon a n emaj naped pozdravovati pn. V k o s t e l e se nepozdravuje, nebot jest to msto m odlitby, a tu jsm e sob rovni. 3. V rozmluv S osobam i ve postavenmi oslovuje se ona osoba pa tinm j t i t u l e m a uv se zdvoilch slov. (Na p . : Pane doktore, prosm . . . . ; nikoliv: Vy, j chci . . . . ) Nikdy nesmme takov osob sami podati ruku. Mluvce, nedvm e rukou do kapes nebo na zda, nbr stojme zcela pmo jako vojk pi povelu pozor. Jdeme-li po ulici s osobou ve postavenou, jdem e polev stran jej a j ponechvme stranu p r a v o u , kter jest estnou stranou. Jdou-li vedle sebe ti osoby, nech se jiti osoba nejvzneenj u p ro sted ; na prvo od n osoba, kter zaujm hned po n msto estn. Vstupujce do domu, nechm e n a p e d v s t o u p i t i osobu vzne enj a o t e v e m e j d v e . 4. Varovati se mme tchto n ezp sob : p l i v a t i na zem (mme vyplivnouti do kapesnku), o t v r a t i s t a , poslouchm e-li njakou e, h l a s i t h o s m c h u , z b y t e n h l a s i t h o m l u v e n ve spolenosti jm se ru zbava jinch a pozornost jest obr cena jen na onohu kiklouna), z v n a k a l n s otevenmi sty (mme k stm ruku piloiti), s k k n d o e i , mluv-li jin.

Zdvoilost n e s m bti u p l i e n , sice bud smch.

Nesmme tak zdvoilost povaovati za vrchol veho, ponvad n e n d o k o n a l o s t s a m o u . Jsou i lid, kte zevrubnm zachovvn m ze vnjch forem slunost hled zakrti i sv chyby a patnosti. Takov lid se podobaj oblenm hrobm, kter zevn jsou sice krsn, ale uvnit jsou plny hniloby. dvoilost jest jen prostedkem k dokonalosti.

Zdvoilost napom h k v y t v o e n se c h a r a k t e r u , ponvad mnohdy zdruje lovka ped mravnmi poklesky a ponvad jest cvikem v p o k o e a o v l d n sebe.

290

Pravidla slunosti jsou pro lovka tm, m jsou o b r u e p r o s u d . Dr jej toti a chrn ped pokleskem . Cm jest z b r a d l u p r o p a s t i , tm jest zdvoilost v obcovn s lidmi. Kdo toti zachovv pravidla slunosti, pohrd m nohou sprostou vc a v nebezpench pleitostech ke hchu se uchov bez poskvrny. Zachovvn pravidel spoleenskho taktu jest pevnm cvikem v pokoe a s e b e o v l d n ; nebot slunost mnohdy vel ustoupiti jinm , ponechati jm slovo, zci se pohodl a mti mnoho ohled na jin. Slunost tedy nen nim jinm , ne-li c v i k e m v e c n o s t i . Aby vak tento cvik ml ped Bohem cenu, mme pi tom mti na zeteli ne tak pozemsk pohnutky, jako spe est bo.

Zdvoilost ostatn pin i tento uitek : vzbuzuje v ns ctu ped s t m a v r c h n o s t , rozmnouje nai l s k u k b l i n m u a nai d o b r o u v l i , brn s p o r m , zjednv nm d v r u a v n o s t u lid.
Zdvoilost m velikou dleitost ve vychovn lovka, ponvad mu vtpuje c t u k pedstavenm a d o b r o t u s r d c e k lidem. Kdo jest slunm a zdvoilm, jest tak pstupnjm d o b r m u p o u e n a snadno se zk pedsudk. K rsn chovn okraluje ivot; psob, e lid vzjemn snej sv slabosti a sob vzjemn ivot usnaduj. Slun mu jest oblben u lid a snadji dochz svho cle. Proto vldy vybraj si za d i p l o m a t y a velevyslance jen takov lidi, kte jsou i zevn zdvoilmi. Jest znmo, e nezdvoilost jednotlivc zavinila mnohdy krvav v lk y ; vzpo meme jen na chovn se francouzskho velevyslance Benedettiho oproti pruskm u krli Vilmovi I. v lznch emskch r. 1870. Vme tak ze zkuenosti, e lid neradi chod k nezdvoilm o b c h o d n k m ; zdvoil obchodnci maj m nohem vce odbratel ne nezdvoil. Proto jest kodou pro vzdlanho nebo zbonho mue, je-li ve svm chovn neotesanm. Podivnem by byl, kdo by si zcela nevmal veobecn uznanch zpsob slunosti.

2. 0 zvltnch prostedcch k dokonalosti.

V rozmluv s b o h a t m m l d e n c e m e m noh vc se n e p o r o u , nbr jen r a d . dal Kristus na srozumnou,

1, Kdo chce dojiti v y dokonalosti, m zachovvati 3 evangelick r a d y , toti dokonalou poslunost, ustavinou istotu a dobrovolnou chudobu.
Radami se nazvaj tyto 3 cnosti proto, ponvad jich Kristus n e pikazoval, nbr jen d o p o r u o v a l . Kdo jich nepln, nehe. Jest sluno, e v n o v m z k o n jsou rady. Nebot v novm zkon s nm i Bh nakld jako p t e l a proto nm udluje rady. Nov zkon jest vce z konem s v o b o d y , kdeto star zkon byl vce zkonem otroctv. Sluebnkm se porou, svobodnm se jen rad. Zachovvnm evangelickch rad pinme Bohu v obt svou v l i , sv t l o a svj pozemsk m a j e t e k . T i evang.

29 1

rady jsou tm 3 ram ena duchovnho ke, na nm jsm e s Kristem ukio vni. (Sv. Fr. S.) Kdo tyto rady zachovvaj, jsou muednky. (Tom. Kemp.) Jejich muednictv nen krtk, jako u m uednk, nbr u s t a v i n . (R odr.) N e n s i c e t a k h r o z n m , jako bylo u tch, jim byly dy meem utnny, ale jest trapnjm, jeliko trv d l o u h o . (Sv. Bern.) Kdo zachovv 3 evang. rady, doshne velik blaenosti. (Sv. A ug.) Vt odmny zasluhuje to, co kon lovk ne z nutnosti, nbr dobrovoln. (Sv. Jeron.)

1. Dokonal p o s lu n o st jest pln podroben se vli svch pedstavench.

Dokonal poslunost se li od kesansk poslunosti. Ku k e s a n s k poslunosti, t. j. k poslunosti svch duchovnch a svtskch pedstavench jest kad zavzn. Ne tato poslunost se nevztahuje na vecky- kony. Nebot vzdor tto poslunosti mme jet velikou volnost. Duchovn vrchnost poaduje na p. jen, abychom v nedle a svtky mi sv. pobon slyeli, v dob velikonon sv. svtosti pijmali a td .; ale naproti tom u ponechv na vli, v kterm kostele, v kterou hodinu chceme tto povinnosti dosti uiniti. D o k o n a l o u poslunost vak se lovk zavazuje, pln ve vem poslouchati. Tato dobrovoln poslunost jest n e j v t o b t , ji meme Bohu pinsti. Kdo se post, dv alm unu, sv cti se zk pro Boha, daruje Bohu jen st sebe. Kdo mu vak obtuje svou vli, ten ji nem, co by jet mohl darovati, ten daruje Bohu vecko. (Sv. Alf.) Poslunost pedstavenho nen nikterak n e r o z u m n o u nebo lovka nedstojnou. Vdyt lovk onen se podrobuje d o b r o v o l n a to na vdy vli pedstavenho. Mimo to podrobuje se tomu, jen jest m o u d e j a z k u e n j ; podob se pocestnmu, jen bez odmluvy jde za osvden m vdcem. Jest nad m ru tko sebe sama poznati, kdeto snadnm jest, poznnu a vedenu bti od jinch. (Sv. Bas.j

2. U s t a v i n i s t o t a jest ustavin zdrovn se od m a n e l s t v a ode vech neistch dost.

K potlaovn vech neistch dost jest kad lovk zavzn 6. pi kznm bom. Radou se lovk mimo to zavazuje ke z d r o v n s e i o d m a n e l s t v . Kdo tuto radu zachovv, vede na zemi ivot andlsk. (Sv. Athan.) Ba, takov lovk p e v y u j e dstojnost i a n d l y ; nebot andl jsou prosti smyslnch dost, lovk vak m tlo a proto jest pokouen. (Sv. Bas.) Kdo tuto radu zachovv, jest k r l e m , ponvad vldne sm nad sebou. (Sv. Am br.) Stav svobodn jest l e p n e s t a v manelsk. (Snm Trid. 24. 10.) Proto jest lpe neeniti se, ne-li eniti se. ( t. Kor. 7. 38.) P ina jest v tom, e stav manelsk nzk dosti udruje a podporuje, starost o enu a dti ducha pli napn a zem pout. (Sv. Tom. Aq.)

3. D o b r o v o l n c h u d o b a jest vzdn se pozemskho

m a j e t k u .

Kad jest povinen ze svho majetku pomhati trpcm blinm. Ne obt ta jest dojista vt, jest-li e lovk z lsky k Bohu se zk veho majetku a ije v dobrovoln chudob, kter jest spojena s tolika obtemi. Dvati almunu m se tedy k dobrovoln chudob tak, jako st k celku." (Sv. Jeron.) Dobrovoln kesansk chudoba jest zcela rozdln od dobrovoln chudoby p o h a n s k c h m u d r c . Nebot oni opovrhovali bohatsvm z po hnutek pozem skch; chtli bti zbaveni starost. My kesan vak zachovvme

292

dobrovolnou chudobu proto, byc hom mohli Bohu lpe slouiti a takto jist doshli statk vnch. Jest tak n e d o b r o v o l n c h u d o b a . Ne dobrovoln chudm jest, kdo m jen nepatrn nebo dn majetek. Dle jest tak c h u d o b a v d u c h u , k n jest kad zavzn. Chud duchem jest, kdo vzdor svmu majetku, sv cti, svch vdomost atd. p o z n v , e ped Bohem jest velmi chudm. ,,Kdo jest s K ristem chud, jest nad m ru bohatm." (Sv. Jeron.)

2. Tyto ti rady se jm enuj e v a n g e l i c k rady, ponvad je Kristus ve svm evange liu doporuil a sm je zachovval. Dokonalou p o
s l u n o s t doporuil Kristus ve sv rozmluv s bohatm mldencem; ustavinou i s t o t u ve sv ei o nezruitelnosti m anelstv; dobrovolnou c h u d o b u v rozmluv s bohatm mldencem.
Bohatmu mldenci ekl toti K ristus: Poj a nsleduj mne!" (Mat. 19. 21.), t. j. pojd a nech se ode mne pln diti. Zde doporuoval K ristu s plnou poslunost. (Viz tak Mat. 16. 24.) Kdy Kristus mluvil o nerozluitelnosti manelstv, pravil, e jsou lid, kte pro krlovstv nebesk jsou panici, a dodal: Kdo me pochopiti, pochop!" (Mat. 19. 12.) Zde doporuil ustavinou istotu. Dle ekl k bohatmu m ldenci: Chce-li dokonalm bti, jdi, prodej v e c k o , c o m a rozdej chudm." (Mat. 19. 2 1 .) Zde doporuil Kristus dobrovolnou chudobu. Tato posledn slova slyel sv. Antonn, otec poustevnk (f 356), pedtati, kdy vstoupil kdysi do kostela; ihned se odhodlal k dobrovoln chudob. (Spirago, Pkl. str. 33.)

Kristus tak sm zachovval 3 evang. rad y ; nebo nikdy nekonal vli svou, nbr Toho, jen jej poslal (Jan 5. 3 0 .); il v panictv a byl docela chudm.
Kristus byl pln c h d ; vyvolil si chlv za msto narozen, chudou pannu za matku, chudho tesae za pstouna; neml, kam by hlavu poloil. (Mat. 8. 20.)

3. Ti evang. rady vedou proto k vy dokonalosti, ponvad jimi se potlauj ve lo vku dokonale ti hlavn patn nklonnosti a odstrauj se jim i nejvt pekky spasen.
Kdo zachovv 3 evang. rady, nepotlauje toliko jednu nebo druhou nruivost, nbr vytrhuje koeny vech nruivost a klade pevn zklad ke vem cnostem. (Sv. Tom. Aq.) Vecky hchy vychzej ze t r o j h n d o s t i v o s t i , ze dosti o, tla a pchy ivota, t. j. z nezzen touhy po statcch pozemskch, po smyslnch poitcch a po cti. (1. Jan. 2. 16.) Jako v lkastv jsou slab a silnj l k y , tak jest i zde. S l a b m lkem proti zmnn troj zl dosti jest modlitba (lk proti dosti pchy) pst (lk proti dosti tla) a almuna (lk proti dosti o). Kdo vak tuto troj zlou dostivost vyliti chce z k o e n e , a zachovv 3 evag. rady. Poslunost

293

zni pln pchu, istotou dost tla a chudobou dost o. Rady evang. odstrauj nejvt pekky spsy. Zachovvnm toti tchto 3 rad lovk se z b a v u j e v e c h p o z e m s k c h pout a proto tm rychleji me dojiti svho poslednho cle. Chudobou zk se lovk pozemskch statk, istotou smyslnch poitk, poslunost docela i sv svobody. Takto tedy lovku nezstv ji nieho, co by bylo jeho. Ze pozemsk statky jsou v pravd velikou pekkou, bychom se s Kristem pln spojili, vidme z p bhu o b o h a t m m l d e n c i . (Mat. 19.) Bohatstv jest jako d 1 o u h a t ; zaplt se pod nohy a pek rychl chzi. Pocestn, kter n e n e s e nieho tkho, dojde rychleji cle; rychleji me v zvoditi beti a jistji ceny doshnouti. (1. Kor. 9. 24.) Co plat o bohatstv, plat i o manelstv. enat hled se z a l b i t i l o v k u ; svobodn hled se zalbili Bohu. (1. Kor. 7. 32.) Kdo se zbav pout pozemskch, jest zpsobilm, patiti n e z k a l e n m o k e m na slun ce spravedlnosti. (Sv. Chrys.) Dosahuje vyho poznn Boha. Vimni si 6. blahoslavenstv a obra, co bylo povdno, na ty, kdo zachov vaj evang. rady. A nikdo nek, e ten, kdo m majetek, me svm blinm v c e d o b r h o p r o k z a t i, tedy vce zsluh si vydobyti, jako ten, kdo jest dobrovoln chudm. Kdo dv almunu, dv jen st, kdo vak jest dobrovoln chudm, dv vecko ! A zda dobrovoln chud vzdor sv chudob nepsobili poehnan mezi lidm i? Vzpomeme na sv. Vincence z P. a vbec n a psoben d.

Ne pece nikterak nejsou evang. rady dokonalost samou, nbr jen p r o s t e d k e m k dokonalosti.
Nejvy dokonalost jest nejvy stupe lsky k -Bohu. Evang. rady samy o sob nein jet lovka dokonalm. Nebot jest mono, e se Otec nkdo slavn zave k plnn neho a pak s v h o s l i b u n e p l n . poslal na vinici dva syny. Jeden pravil: J nepjdu a pak el. Druh pravil: J p jd u a pak neel. Tak tak me se stti, e mnoz se n a chzej ve stavu dokonalosti a pece dokonalmi nejsou. (Sv. Tom. Aq.) Rovn kdo evang. rady sice zachovv, ale nem rn j a pije nebo se oddv hnvu, ctidosti, pohodl nebo jinm nepravostem, zasluhuje jen tm vtho trestu ; prv jako pocestn, kter nieho nenese a pece je stle na jednom mst.

3. Ne vichni lid jsou povolni k zacho vvn evang. rad. Nebo Kristus prav: Ne vichni
chpaj tohoto slova, ale kterm dno jest.
(Mat. 19. 1 1 .) Povolni jsou vichni, kdo c h t j a v y n a s n a u j se, by milost obdreli. (Sv. Jeron.) Kdo nen povoln, nem pohrdati evang. radami. Nehod-li se d rah o cenn prsten na tvj prst, pece ho proto nezahod do blta. (Sv. Fr. Sal.)

4. K zachovn evang. rad zavazuj se osoby e h o l n , mimo to i mnoh o s o b y s v t s k slibem.

d jest spolenost lid, kte vedou ivot zazen dle nauky Kristovy. dy poskytuje crkev svm lenm p l e i t o s t i k dosaen nejvy do konalosti. Jako sluha mus slouiti pnu, j e l i k o s l u b u p i j a l , tak eholnk tm, e se dobrovoln slibem zavzal, m povinnost, plnnm 3 evan. rad snaiti se o nejvy dokonalost. (Sv. Tom. Aq.) Crkevn dy povstaly

294

takto: Sv. Antonn Vel. shromdil kolem sebe na p o u t i thebajsk (v Egypt) mnostv k, kte bydleli nedaleko sebe v pbytcch, modlitbou a prac se zamstnvali a 3 evang. r a d y zachovvali. (Antonn f 356 ve 105. roce vku svho.) Sv. Pachom ius (f 348) uvedl tyto roztrouen poustevnky pod j e d n u s t e c h u , kde ili dle j i s t h o p r a v i d l a . Tak povstal prvn klter na ostrov Nilskm. ivot kltern zavedl opat Hilarion ( 371) v P a l e s t n a Srii (shromdil kolem sebe na 3 0 0 0 k) a sv. Basil ( t 379), arcib. v Csarei (v Kappadocii) zavedl jej v M a l As i i . Na zpad jest zakladatelem ivota klternho sv. Martin, biskup v Toursu ve Francii ( f 402) a sv. Benedikt z Nursie (f 543). Brzy povstaly vedle kl ter muskch i e n s k kltery. lenov tchto du se nazvali . m n i c h o v " (eck m onachoit.j. osamot ijc lid), ent lenov pak j e p t i k y " (panny.) Znamenit dy jsou: F r a n t i k n i , zaloeni sv. Fr. z Assisi ( f l 2 2 6 ) ; D o m i n i k n i , zalo. sv. Dominikem (1216), J e s u i t , zaloeni sv. Igncem z Loyoly (1 5 5 6 ); M i l o s r d n b r a t i , zalo. sv. Janem z Boha ( f l 5 5 0 ) ; L a z a r i s t , zalo. sv. Vincencem z Pauly ( f l 6 6 0 ) ; R e d e mp t o r i s t , zalo. sv. Alfonsem (1787) a j. Kad d m svj zvltn k o l : bu oetuje nemocn, vyuuje mlde, kon missie, run prci a p. Rovn vichni lenov jsou povinni zstati na u r i t m m s t , bu v jistm kltee (dom), nebo v jistch mstnostech domu (klausura). Vichni m aj p e d s t a v e n h o , kter bv obyejn volen na 3 lta. Kad d m tak svj zvltn odv. Pijet do du dje se p r o f e s s (vyznnm) t. j. sloenm slib. Ped profess jest n o v i c i t , t. j. nejmn rok trvajc doba zkuebn. Kad klter tvo samostatnou farnost. Vtina d, jak djiny dokazuj, zskao si o lidstvo velkch zsluh, zvlt konnm skutk m i l o s r d e n s t v a p s t o v n m v d. lenov d bu oetovali nemocn (jako Milosrdn brati a sestry), nebo vyuovali mlde (jako Jesuit, Piarist, koln brati), nebo pstovali emesla, um n a vdy (jako Benediktini.) I ony dy, kter se pohrouily do rozjmn nboenskch pravd (kte vedli ivot rozjmav) velmi mnoho pispli svmi cennmi spisy ke zven zbonosti a bzn b o ; podobali se hornkm, kte ze skryt hloubky vynej vzcn kovy na povrch zemsk. Vecky kltery odedvna vyznamenvaly se t d r o s t k chudm. I lid svtt se mnohdy zavazuj slibem k plnn evang. rad y istoty. Vzpomeme na sv. Aneku m .; radji se nechala umuiti, ne-li by byla zruila slib istoty a vdala se za syna prokonsulova. ( f 304) Ne tak snadno mohou se lid svtt zavzati k za chovvn dvou ostatnch rad evangelickch.

I sv t t kn jsou zavzni k poslunosti svho bi skupa a k coelibtu.

Duchovn svtt jsou povinni p o s lo u c hati s v h o b i s k u p a . Tento zvazek berou na sebe ji pi svcen na podjhenstv; prv tak jako zvazek modliti se brev. Coelibt jest zvzek ve stavu neenatm zachovvati istotu. Z k o n o c o e l i b t u jest teprv od synody Elvrsk r. 306. Za prvnch 3 stolet nebylo zkona o coelibtu, ponvad tehdy pro nedostatek kn i m u o v e n a t bvali p i p o u t n i ku svcen na knze. Kdo vak b y l j e d e n k r t e n a k n z e v y s v c e n , j i s e n e s m l e n i t i. Jen ve velmi dkch ppadech a z velmi dleitch pin dispensovali papeov jednotliv knze; ne oni dispnsovan kn ihned pozbyli svho obro a nesmli tak ji nikdy ani nejmenho crkevnho konu konati. Ve

295

stedovku vystoupil hlavn pape eho VII. (1074.) energicky proti enatm knm a zakzal jim vykonvati crkevn kony. Snm Triden tsk prohlsil satek knze za neplatn. (2 4 . 9.)

3. 0 osmeru blahoslavenstv.
Lid, kte dokonale zachovvaj pikzn bo, jsou ji na zemi blae n mi. Proto Kristus nazv blahoslavenmi (Mat. 5. 3. - 10.) tyto : 1. Blahoslaven chud duchem, nebo jejich jest krlovstv nebesk. Smysl tchto slov jest: Blahoslaveni jsou ti, kdo vzdor svmu majetku, svmu vyznamenn, svmu zdrav, svm vdomostem poznvaj, e jsou ped Bohem c h u d k y ; nebo povaj ji na zemi nebeskho p o k o j e a po sm rti dojdou jist b l a e n o s t i nebesk.
Chud duchem nejsou tedy snad lid hloup, nbr lid p okorn . Chud duchem jsem ti, kte jsou jako dti. B o h a t d u h e m jsou lid pyn, kte si mnoho zakldaj na tom, co maj. B o h t e d y me bti tak c h u d d u c h e m ; poznv-li toti, e jeho bohatstv samo v sob nem ped Bohem ceny. Podob se lkrnkovi, kter sice jed m, ale proto pece jet nen otrven. (Sv. Fr. S.) A c h u d a s me bti b o h a t d u c h e m , zakldli si toti na t nebo on vlastnosti, kterou m. Proto vak jsou bohi tak bohat duchem a chuasov chud duchem. Chud duchem povaj ji nyn neb esk h o pokoje. Proto prav K ristus: Jejich jest krlovstv nebesk. Chud duchem jsou jako h o r y , kter z e v n jsou h o l a nerodn, ale u v n i t chovaj b o h a t l y z l a t a a tedy daleko ped rodnou ze m i; nebot oni se zdaj bti oproti vem lidem beze vech radost, ale jsou pece plni tchy, o n svtci nemaj ani potuchy. Chud duchem podobaj se p a l m m , k t e r j s o u d o l e s i c e o k l e t n , ale prv proto tm ve vyrostly. (Sv. Efr.) Chud duchem dosahuj po smrti v n blaenosti. 'Chudm duchem nle n e b e tak, jako perla nle tomu, kdo za ni zaplatil 100 d u k t ; nebot chud duchem odeknutm se veho pozemskho o b t o v a l i pro nebe v e c k o , co mli. (Rodr.)

2. Blahoslaven ti, nebo zem vldnouti budou. Smysl tchto slov jest: Blahoslaven jsou ti, kte vzdor kivdm jim uinnm zachovvaj klid duevn (neroziluj se); nebot oni ovldnou lidi (dobudou s r d c e svch blinch) a po smrti pijdou do n e b e.
(Viz nauku o tichosti na str. 220.)

3. Blahoslaven lkajc, nebot poteni budou. Smysl tchto slov jest: Blahoslaven jsou ti, kte se rm out nad ztrtou statk nepomjejcch; nebot Bh je po-

296

t , aby na svj zrmutek zapomnli, a d jim po smrti radost vnou.

Lkajc nejsou tedy ti, kte se rm out jen nad z t r t o u p o z e m s k c h v c , na p. e jim n ebyl popn jist poitek. Takov zrmutek jest znmkou, e srdce onoho lovka se jet n eodtrhlo od vc pozemskch. Takov zrmutek lovku n i c n e p r o s p v , jako nepom h nplast, d-li se msto na rnu vedle rny. Zrmutek jest toti jen lkem proti chchu. (Drexelius.) H nj v pokoji hyzd vecko, ale na poli jest na pravm mst a zroduje pole. Podobn se to m se zrmutkem ; nic neprospv, tk-li se vc po zemskch, ale prospv, tk-li se hch. (Sv. Aug.) Ba zrmutek docela k o d lovku jako mol odvu a erv devu. (Psl. 25. 20.) Jako odv proran od mol a devo od erv nen k poteb, tak i lovk zmoen zrmutkem nen k niemu. (Rodr.) Zrmutek jest dui tm, m jest velik chlad tlu. Zrmutek svtsk psob s m r t . (2. Kor. 7. 10.) Skormoucen duch jest blu nejlep pleitost, aby ns p o k o u e l a zniil, jako noc jest dravcm nejphodnj dobou, by vychzeli na lup. (Rodr.) Proto ns Psmo sv. asto napom n k veselosti srdce, nebot veselost srdce jest nevy erpateln poklad svatosti". (Sir. 30. 2 3 . ) . Ne jest i bohumil zrm utek (2. Kor. 7. 10.), toti zrmutek nad naimi nebo cizmi hchy. Tento zrmutek ved e k radosti a te. Jakou radost pipravil otec m a r n o t r a t n m u s y n u v otcovskm dom, kdy tento nejprve poctil nesmrn al nad svmi hchy. (Luk. 15.) U l o t r a n a k i po zrm utku nsledovala velik radost, jeto mu Kristus slbil nebe. (Luk. 23.) Tak i u M a Ma g d . , jeto ji Kristus pochvlil za jej lsku a hchy j odpustil. (Luk. 7.) Tak i u D a v i d a , jen s velikou ltost se pomodlil lkajc alm. (Z. 50.) a jemu z rozkazu boho prorok Nathan ihned oznmil, e jest mu odputno. (2. K rl. 12. 13.) Jakou radost mla sv. Monika na konci svho ivota z obrcen svho syna Augustina, za nj se .18 let se slzami modlila. Zrmutek nad hchy nen d n m o p r a v d o v m z r m u t k e m , jeto jest s n m spojena vnitn radost. Kajicnk jest vdy zarmoucen, ale m radost ze svho zrm utku. (Sv. Fr. Sal.) Sv. Jeronm p ra v : Pes vechny kajicn slzy a vzdechy mm mnohdy takovou radost, e se mn zd, jako bych il mezi zstupy andl. Rovn smme se rmoutiti nad utrpenm, je na ns p r o z e t e l n o s t Bo dopout. Tak tento zrmutek v ed e k r adosti a te. Tak se rmoutil K r i s t u s n a h o e O l i v e t s k , kdy pedvdal blc se sv u trp en ; hned potom piel andl s nebe a posiloval jej. Rmoutila se a plakala v d o v a N a i m s k , kter doprovzela ke hrobu svho jedinho syna, vak ihned pila tcha, kdy jej toti Kristus vzksil. Rmoutili se a p o t o l o v p i v s t u p o v n K r i s t a n a n e b e s a ; ihned pili dva andl a tili je. Jak radostn skonilo utrpen Jobovo a Tobiovo! Bh vdy, ne-li nm zpsob radost, posl naped utrpen a to proto, bychom tm p o k o r n j i a v d n j i dary bo pijmali. Rovn chce Bh ve sv dobrot nai r a d o s t r o z m n o i t i . Nebot po zrm utku jest radost vdy pjem nj; jako svtlo po pedel tm jest pijemnj, jako zdrav vce ns t po pestl nemoci." (Sv. Bern.) Lkajc budou i na onom sv t p o t e n i . Bh sete velikou slzu s oka jejich ; nebude ji smrti, ani zrm utku, ani nku, ani bolesti. (Zjev. 21. 4.) Kte se slzami ro z svaj, s plesnm iti budou.1 (. 125. 5.) Krtkm asnm zrmutkem 1 zjednvme sob radosti vn. (Sv. P etr Dam.)

297

4. Blahoslaven, kte lan a zn po spravedlnosti, nebo nasyceni budou. Smysl tchto slov j e s t : Blahoslaven jsou ti, kte se opravdov sna o p r a v d u a m r a v n d o k o n a l o s t , nebo j i s t j d o j d o u a budou v nebi dokonale upokojeni patenm na Boha.
P o pravd bac pohansk setnk K o r n e l i u s v Csarei spojil s modlitbou i pst a alm unu; konen jej Bh obrtil prostednictvm andla a pak Petra. (Sk. 10.) Pohansk mudec J u s t i n prostudoval vecky filososofick soustavy, aby nalezl p rav d u ; tu jej pouil Bh prostednictvm starce u Tibery o kesanstv. Protestantsk hrab S t o l b e r g hledal 7 let prav nboenstv, a je nael. (Meh. VI. 194.) Rovn kdo opravdu ba po svatosti, jist j dojde. K l e m e n t H o f b a u e r , 21 let pekask po mocnk, pochzejc z Tasovic na Morav a zvan obyejn apotolem v deskm, chtl mermomoc byti knzem ; s velikmi obtemi doel skuten svho cle a stal se svtcem, (f 1820 ve Vdni.) Podobn se stalo s obuv nickm pomocnkem K o l p i n g e m v Koln, pozdjm zakladatelem katol. spolk tovaryskch ( t 1865). Rovn proslul svm lenm vodou far K n e i p p ve W orishofenu v Bavoch ( f 1897) musil pekonati nesm rn pekky, by doel vyplnn sv nepekonateln touhy po stavu knskm. Marn se obrtil s prosbou asi na 20 kn, pak pracoval 3 lta jako ndennk a zaspoil si na studie penze, kter mu vak shoely, kdy cel ves jeho vyhoela. Pak pracoval jako 211et pomocnk tkalcovsk v cizin; ko nen jej dal jist knz studovati, ale jako k gymnasialn nsledkem p lin nm ahy chadl, ale zachrnil se studenmi koupelemi v Dunaji. Po 141etm zpasu doel konen svho cle a r. 1852 byl vysvcen na knze. Bh odmnil jeho horlivost, uiniv jej velikm pomocnkem nem ocnho lidstva. Jeho dlo o len vodou dokalo se v 10 letech 50. velikho vydn. (Spi rago, Pkl. str. 80.) Koho trp hlad nebo ze, d vecko, aby je u k o jil; tak Esau dal sv prvorozenstv; podobn inili oni lid ; o b t o v a l i vecko (modlili se, postili se, n etitili se dnho opovren a pod.), aby ukojili hlad sv due. Kdeto hlad a ze jest nepjemn, snaha po vzrstu v poznn a svatosti jest spojena s radost a a ni dosti mlo nezne pokojuje due. (Sv. Ter.) Opravdovou snahou po dokonalosti stvme se s c h o p n m i k u p i j e t m i l o s t B o c h . Podobme se lovku, kter rozvinuje zhyby pytle, aby hodn mnoho vc do nho mohl nabrati, nebo i my svou snahou rozvinujeme zhyby srdce svho (Sv. A ug.); nebo podo bme se suchm u devu, kter lpe ho. I sv a tost oekv ony, kte tou po spravedlnosti. Kdo ba po dokonalosti, nikdy nemysl, e jest u cle, nikdy nek: Ji dosti. Ustavin lan po spravedlnosti. Nue, vn hlad zasluhuje tak vnho oberstven.' (Sv. Bern.)

5. Blahoslaven milosrdn, nebot milosrdenstv dojdou. Smysl tchto slov jest: Blahoslaven jsou oni, kte svm trpcm blinm p o m h a j ; nebot dojdou od Boha o d p u t n svch hchv, a Bh jim bude milosrdnm soudcem.
(Viz o uitku skutk milosrdenstv str. 165.

298

6. Blahoslaven is t ho s r d c e , nebo Bo ha vidti budou. Smysl tchto slov jest: Blahoslaven jsou oni, jejich srdce n e l p n a v c e c h p o z e m s k c h ; nebo oni ji nyn Boha lpe p o z n a j a po sm rti budou p a t i t i na Boha tv v tv. ( i . Kor. 13. 12.)
Kdo jest vysokomysln, lakom, nestdm a p., nem srdce istho ; nebot v jeho srdci jsou vci pomjejc, jako est, penze, pokrm. ist srdce maj ti, kte si nejsou vdomi dnho hchu. (Sv. Chrys.) Pro sv. Jan ev. v n i k l t a k h l u b o k o d o p r a v d n b o e n s k c h , do hloubky bostv? Pro vichni svati, by byli sebe nevzdlanjmi ? lovk s m y s l n naproti tom u nechpe, co jest Ducha Boho. (1. Kor. 2. 14.) Moudrost nevnik do zlomysln due a nebydl v tle, kter otro hchm a n ep ra vostem. (Moudr. 1. 4 ) Pravda se neukazuje dum neistm, ale ped srdcem v pravd istm se neme ukrti. (Sv. Bern.) N en mono, aby neistotn duch ml dar duchovn vdomosti. (Cassian.) P a p r mus bti ist, chceme-li na nm p s ti; tak i Bh me Duchem sv. psobiti na ta kovou dui, kter je prosta tlesnch dost. (Rodr.) Slunce svt jen do ist vody. (Viz tak nauku o neve v I. dlu, str. 32.)

7. Blahoslaven pokojn, nebot synov bo slouti budou. Smysl tchto slov jest: Blahoslaven js o u ti, kte pro zachovn pokoje p i n e j o b t i ; nebo ji nyn se budou titi zvltn o c h r a n b o a po sm rti budou za sv pem hn v nebi odmnni.
(Viz nauku o mrumilovnosti na str. 223.)

8. Blahoslaven, kte p r o t ivenstv trp pro s p r a v e d l n o s t , nebot jejich jest krlovstv nebesk. Smysl tchto slov j e s t : Blahoslaven jsou ti, kte p r o svou v r u nebo pro svou k e s a n s k o u c n o s t mus trpti od svch blinch; nebot ji nyn budou naplnni ve likou v n i t n r a d o s t a po sm rti dojdou v y s o k h o stupn blaenosti.
Jakou nevypsatelnou radost ml sv. t p n pi svm kam enovn; vidl nebesa oteven a Jee v Jeho slv. (Sk. 7. 55.) Podobnou tchu ml asi tak sv. V a v i n e c , jen v m byl peen na havm eleze ( t 2 5 8 ); nebot mezi mukami ertoval a pravil pohanskmu m stodriteli: Na jedn stran jsem ji upeen, dej mne tedy obrtiti. Sv. Pavel pravil: Mm hojnou radost ve velikm souen naem." (2. Kor. 7. 4.). Kterak by byl mohli sv. muednci s takovm klidem tak velik muky sneti, kdyby nebyly bvaly s m e n y s r a d o s t n e b e s k o u ? (Sv. Aug.) , velik jest tcha, pro Krista Jee nco trp ti! (Sv. Chrys.) K ristus prav o tch, kdo pro nho jsou pronsledovni-. Odmna v a e bude v el ik v n e b e s c h . (Mat. 5. 12.) Pronsledovn jsou ony vzcn d r a h o k a m y , jimi bude v nebesch ozdobena koruna svtc. (K. Hugo.) Chce-li kdysi s Kristem panovati, trp zde s Kristem. (Euseb. Cs.) Pro Boha trpti jest n e j v t ct

299

na svt. (O sv. muedncch viz I. d., str. 36.) adou blahoslavenstv jest naznaeno, e snaha po nebi m 3 stu p n : 1. Musme proti vemu h n m u b o j o v t i pokorou, tichost, zrm utkem nad hchy. 2. Musme se p o s v c o v a t i snahou po dokonalosti a m ilosrdn osti. 3. Musme se s Bohem s p o j i t istotou srdce, pokojem a snenm utrpen. Z a s l b e n m k r l o v s t v n e b e s k h o ada blahoslavenstv se pon a jm tak kon. T m se chce ci, e tak pi ostatnch blahoslavenstvch blaenost nebesk jest slbenou odmnou. Co se slibuje chudm duchem jako krlovstv nebesk, to se slibuje tichm jako zem, lkajcm jako poten, snacm se po do konalosti jako nasycen, milosrdnm jako dkaz milosrdenstv, istm jako vidn Boha, pokojnm jako synovstv bo, pronsledovan m jako krlovstv nebesk. Ponvad v n o d m n a t o b y l a , je pohdala svtce k ivotu ctnostnm u, proto crkev dv v d e n V e c h s v t c h isti evangelium o osmeru blahoslavenstv.

S v t c i povauj za p o e t i l c e ony, kter Kristus

b l a h o s l a v .

Svtci maj zase jin zsady: 1. Nejvt tst jest bohatstv, nejvt netst jest bda. M-li nkdo nco, mus to ukzati, aby n a svt za nco byl povaovn. 2. Nesmme si nic nechati lbiti. 3. astn jest, kdo n em souen a starost. 4. lovk mus hledti, aby k nemu piel. 5. Co ji nm u konme, z toho pranic nemme. 6. Mu sme uvati svta, dokud m eme. 7. Musme se brniti, dje-li se nm kivda. 8. astn jest, kdo n e mus nic trpti. Prvem mohl ci sv. Pavel: M o u d r o s t t o h o t o s v t a b l z n o v s t v m j e s t u B o h a . ( 1. Kor. 3. 19.)
Tmt o je s t sk o n e n a m rav o u ka.

HUDEBNI NY
A. Rihomks M issa in honorem Ludv. Holain, Prvod v a rh a n k plnmu kancionlu arciS a n c ti Cyrilli e t Methodii.
Op. 2. pro 4 hlasy s pr vodem varhan. J. k . a. M. Lvu svob. pnu ze Skrbenskch, prim asu krlovstv eskho,
Dvacet stran partitury, 16 stran hlas, cena dohromady pouze K 4 '5 0 . Cena hlas zvl K '2'40, jednotliv hlasy po 60 h. S nadn a melodick tato skladba bude vtanou vude, zejmna tam, kam J. kn . a. M. zavt. Na Olomouckm dm, Praskm, v Kar lin a j. vcekrte provozovna.

diec. Olomck . 4. vydn. (143 str.) Cena 9 K., vz. 11 K.

Holain-Petssold, P e d e h ry a dohry k p r vodu varhan

plnho kancionlu arcidec. Olomck. Dl I. 9 K, vz. 11 K. Dl II. K 6'80, vz. K 8 -80. Oba dly v jedno vz, K 17-80. Hod se pro kadho varhanka i mimo diecsi Olomckou.
(Viz posudek prof. K. Knittla z kon servatoe Prask v D a l i b o r u " ) : Reforma crkevn hudby nehled jen k prav zpv okralujcch slavnou bohoslubu, nbr i k onm, jich uv se pi tak zv. tich mi svat. T u peuj povolan initel, aby vymtny byly z chrm u nevhodn ko steln psn, nevaln ho hudebnho ob sahu, a aby jich msto zaujaly staro byl krsn zpvy, je dochovaly se na nai dobu v rznch kancionlech. Avak se zavedenm tchto zpv nen nleit rz bohosluby jet pln dosaen; tak prvod n a varhany m se nsti duchem tchto drahocennch pamtek, a tolik mezihry a dohry nutno pizpsobiti tomuto crkevnmu slohu jako i rz u jednotlivch psn. Dovedn varhank studoval-li s nle itou bedlivost sem spadajc st hudebn theorie, a je-li nadn dosta ten schopnost improvisace, nepijde v t pin do nesnz. H e ovem vede se tm, kterm se ani vyuo

Lud. Holain, Te Deum laudam us. Pro 4 hl. s prv.

varhan 10 str. part., 8 str. hlas. Cena part. a hlas K 3 '60, hlas zvi. K V 2 0 , jednot, po 30 h. Jest to jedna z nejkrsnj. skladeb posledn dob y .
sudek mistra J. N every: Jest to dlo v kadm ohledu vten. Nejen e jest vude liturgicky sprvn, ale vy nik veskrze hudebn krsou. Text nen stroficky propracovn , jak to mnoz skladatel uvali, nbr pln prokompon ovn a v ladn form urov nn. Kad hlub msto textu jest vrn hudbou vyjdeno, take vesms hudebnmi malvkami oplv. Vude jest prav vraz veleben Stvoitele. Jet jednu dobrou vlastnost jev skladba ta, e jest toti zpvn a vi efektnmu vsledku pomrn snadn.

vn v tom smru nedostalo. Ti uin nejlpe, opat-li si ptomn zslun dlo, kde ke kad psni vtenho olomouckho kancionlu nalezne do statenou zsobu pedeher a doher, odpovdajc povaze jednotlivch psn. Tu vypracovny jsou nleitou sv domitost od osob na prvm mst k tomu povolanch a pln k nesnadn tto prci schopnch. Nen to malou vc opatiti pes 100 psn takovmi pedehram i a dohram i a neupadnouti pi tom v jednotvrnost. J vyhnuli se upravovatel, volce zde prci thematickou, onde zase akkordickou, ob pak v jasn form. Odporuujeme publikaci tuto velice nkladnou a lad nou, pi tom ne drahou, vem, kdo podobn hledaj, co nejveleji.

Mal kancionl pro mlde

arcidiec. Olomouck, vydn bez not 50 h, s notam i po 60 h. Lep vazby v pltn, ki a rohovin, bez not K 1'20, T60, 2'20, s notam i K T30, l -70, 230 a ve.

Ad

Schreier, Vnec psn k o steln ch . Sbrka nejoby

N pvy k velkm u kancionlu a r c id ie c. Olomck. Nevz.

vtisky stoj 1 K, pevn v ki a pltn vz. 2 K.
Z nalhav poteby k nastudovn vech psn v plnm kancionlu ob saench pepsal je veledst. p. P. L. Holain s povolenm ne.jd. kn. arcib. konsistoe ze dne 16. ervence 1890, . 7139, do nejsnadnjch tnin, m se p. t. iditelm krv a cviitelm zpvu prce znan usnadn. Kurrendou s. 2 1 9 0 0 ze dne 27. prosince 18 9 4 dovoluje se zakoupen dvou v tisk z kostelnho jmn.

ejnjch zpv ku mi sv., k poehnn, kzn, p sn adventnch, velikononch a svatodunch, jako i psn Marinskch, zpv ped i po sv. pijmn, chvalo zpv atd. s vodnmi kadencemi, pedehram i a fu gami, mezi- a dohrami pro uitele a chovance uitelsk pro varhany uspodal. III. vydn. (95 str.). Sni. cena

m sto 4 K jen 7 5 h.
Lud. Holain, 5 0 n ro d n ch psn s prvodem harmonia, Cena K 2- .
Lacinm , tmto vydnm maj se pe krsn, vtinou slovck, mn znm psn v pvodnm znn popularisovati a jin v lidu obnoviti.

Mapy v cen snen. Vprodej zbytku ce nkladu. lho

P lo d k o v q h map
Arcidieese Prask
velikost 120/80, rozmr 1 :2 0 0 .0 0 0 . Cena msto 6 K pouze K 3 '6 0 . Na pltn ve dvou listech a pouzde k cestovn 6 korun. Na silnm pltn na litch k zaven K 7 -40.

Diecse Budjovick ~rz =====z=====zz=

velikost 120 /8 0 , rozmr 1 : 2 0 0 .0 00. Cena msto 6 kor. pouze K 3 '60. Na pltn v listech v pouzde k cestovn 6 korun. Na silnm pltn na litch k zaven K 7 '4 0 .

Diecse Krl.-Hradeck Diecse Litomick

(rozebrno)

--------

- ====^ ====^ = !!= :^

velikost 90/75 cm, rozmr 1 :2 0 0 .0 0 0 . Cena msto 5 kor. pouze 3 kor. Na pltn v listech pouzde k costovn K 5 '4 0 . Na pltn na litch k zaven K 6 80.

Moravy a Slezska

ve 2 fol. listech v rozmru 1 :2 0 0 .0 0 0 , velikosti 1 5 3 X 1 0 6 cm. Cen a pouze 10 korun, napnuta na pltn v kapesnm formtu ve 4 listech v pouzde k cestovn K 1 4 '5 0 , s litami K 16 60. Vy dn jest pouze esk.

Arcidiecse Olomouck
vyla ve dvojm vydn a sice e s k zvl a e s k o n m e c k zvl, rozmru 1 : 2 00.000 velikosti 7 8 X 9 0 cm. Cena pouze 6 kor., napnuta n a pltn v kapesnm formtu k cestovn v pouzde K 8 '4 0 , s litami 10 korun.

Biskupstv Brnnskho
vyla ve trojm v ydn: esk zvl, nmeck zvl a esko-nmeck t zvl v rozmru 1 :2 0 0 .0 0 0 , velikosti 9 2 X 7 5 cm. Cena 7 K, napn. na pltn v cestov. formt K 8'4 0 , s litami napn. 10 K.

Vvodstv Slezskho
vydan pouze ve vydn eskm jest v rozmru 1 :5 :0 0 .0 0 0 , velikosti 9 2 X 6 4 cm. Cena 3 kor. N apnut pak a kapesn form t k cestovn pipraven stoj 6 kor., s litami K 7'6 0 .

V ek er mapy ech , tedy cel provincie i jednotlivch diecs byly vydny v trojch vydnch: vydn e s k zvl, vydn n m e c k zvl. prava map jak u Moravy udno. Diecse K rl.-Hradeck vak jest vydn Cesko-nmeck pln rozebrno. Rate pi objednvce vdy vydn, kter si pejete, u d a ti! Kad d ie c s e m zvltn tn cel plochy: Olomouck zemit, brnnsk fialov, vratislavsk zelen. esk a polsk nrodnost m tn svtlej, nmeck tmav. Hranice hejtmanstv jsou erven, hranice dkantu modr, poet obyvatelstva vyznaen 12 druhy krouk. eleznice, silnice a cesty sprvn a dobe. Patronty u kadho kostela, koly, hrady, zmky, samoty, poty atd. ve dleit nalezne se na tchto mapch. Mapy jsou tedy nejen znamenit pro farn, soudn a politick ady a koly, ale t praktick pro cestovn! Odporuuj se vele samy sebou!