KATOLICK

LIDOV KATECHISMUS.
Pa eda gogi c ky a asov spracoval

Frantiek Spirago,
c. k. p ro fesso r na n m eck m gym nasiu N a p kop v Praze.

P eloil dle V. v y d n

F ra n ti e k K alvoda,
o. k. professor nbo. na stav uitel a docent paedagogiky, methodiky a katechetiky na theolog, stav v Brn.

st II.: O prostedcch milosti.

S c h v l e n o n e jd st . o r d i n a n t e m v O l o m o u c i d n e 5 . s r p n a 1 9 0 3 . . 12.437.

D R U H VYDN.

V OLOMOUCI,
N kladem

1904.
k n ih k u p c e .

R. Prom bergra,

Tiskem ALO ISA W IESN ER A v Praze.

II

Obsah dlu III.

Str. 1. S tr . VII. 0 . 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. sta v u m a n e l s k m .................... 0 jeh o u sta n o v en a p o d stat O vlastn o stech jeh o . . . . 0 m ilostech j e h o .................... O p e k k c h m an elsk ch . 0 o b ad ech sta v u m an. . . O p o v in n o stec h m an el . . 0 m an e lstv c h sm ench 0 sta v u svobodnm . . . . 1 33 133 1 36 1 38 138 141 144 151 153

O o b t i m e sv.
1 4 7 12 14 17 21 24 25 30 33 34 38 39 41 43 45

1. 0 obti v b e e .................................. 2. 0 obti k e .................................. 3. U sta n o v en a p o d s ta ta m e s v. . 4. H la v n s tk y m e sv ....................... 5. O b ad y m e sv ...................................... 6. U itk y m e sv...................................... . . . 7. K o m u se o b tu je m e sv. 8. 0 cen m e sv...................................... 9. 0 pobonosti m e n ......................... 10. 0 p o v in n o sti k e sly e n m e sv. . 11. 0 dob m e sv................................. 12. 0 m st m e sv. 13. 0 odvu, n a d .............................. 14. 0 b arv ro u ch posvtncih . . . 15. 0 e i p i m i s v ............................... 16. 0 zpvu m e n m .............................. 17. 0 p o slo u c h n sJova boh o . . . II. I II. III

III. 0 s v t o s t i n c h . SV. 0 m o d litb.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 0 0 0 0 p o d sta t m o d litb y . . . . u itk u a poteb m odlitby zp sobech m o d litb y . . . dob m o d litb y .................... 0 m st m o d litb y . . 0 p e d m tu m odlitby . . . 0 r o z j m n .................................. 158 161 165 169 174 175 176

0 s v t oste c h .
54 62 67 67 73 77 80 83 84 84 84 89 92 95 96 98 102 103 105 107 108 111 112 1 15

IV.

v
VI

0 k tu ................................................. 0 b im o v n 0 nejsv. sv to sti o ltu n . . . . 1. 0 je jm u sta n o v en a p odstat 2. 0 po teb sv. p ijm n i . . . 3. 0 l in e e h sv. p i j m n 4 . 0 p p rav n a sv. p ijm a n 5. Oo m m e in iti po sv. p i j m n . . . . . . . . . . 6. 0 d u ch o v n m p ijm n . . 0 sv to sti p o k n . . . . . . 1. 0 p o d sta t a p o teb je j . . 2. 0 zp o v d n k o v i ......................... 3. 0 in c c h p o k n .................... 4. 0 hodnm p ije t p o k n . . 0 zp y to v n svdom . . . . 0 lto sti ....................................... 0 o p rav d o v m p edsevzet . . .................................. 0 zpovdi 0 d o s tiu in n ............................. 5. 0 iv o tn zpovdi . . . . . . 6. 0 boskm p v o d u zpovdi . 7. 0 u itk u ze zpovdi . . . . 8. 0 o ptnm p d u do h ro h u . 0 o d p u s t c e h .............................. 0 posled n m p o m azn . . . . 0 sv cen k n stv a . . . . . .

N ejdleitji modlitby.
I. O ten . . .............................. II. M odlitba k P a n n M arii . . . 1. Z d rv as M a r i a ......................... 2. A n d l P n ............................. 3, R e n e c .................................. 4. L o re t n s k lita n ie , Z d r vas K rlo v n o . . ....................... 177 181 182 185 186 189

N ejdleitj pobonosti.
1. 2. 3. 4. 5. p r v o d ech ............................. p o h b u ........................................ p o u t e c h .................................. kov cest ......................... v y sta v o v n nejsvt. svatosti o l t n ....................................... 6. 0 m issicb , d u ch o v n ch cvi e n ch ....................................... 7. 0 p aijo v c h h r c h , sjezdech k a t o l i c k c h .............................. 0 0 0 0 0 19 0 194 198 200 202 203 204

0 spolcch nboenskch.
1. O l i l . d u ............................................ 2 0 8 210 3. O p o m o cn ch s p o l c c h .................... 2 1 5

124
128

III. dl katechismu: O prostedcch, milosti.

1. Z vlastn sly sv nememe ani viti, ani pikzn plniti; k tomu potebujeme m i 1o s t i b o . (Viz I. dl, str. 1 4 3 a d.) 2. Milosti bo dosahujeme hlavn p r o s t e d k y m i l o s t i , toti: m sv., s v t o s t m i a svtostinami; dle m o d l i t b o u a jinmi dobrmi skutky. (Viz II. dl, str. 1 6 9 .)
Ne v prostedcch k dosaen m ilosti je m al rozdl. N k ter je n

vyprouj m ilost, jako m e sv., m odlitba a jin dobr skutky, kdeto jin, toti svtosti, m ilost udluj. A to vecky svtosti udluj m ilost p o m h a jc ;
m ilost posvcujc pak je n dv svtosti, toti kest a pokn.

I. O obti me sv. 1. O obti vbec.

Slovo o b t o v a t i (latinsky offerre = o b tovati) zn am e n p edn, nkom u z lsky nebo p tulnosti nco cen n h o dti, neho cen n h o k vli nkom u se zci. O btuje-li o t e c v echen svj m ajetek pro sv dti, je d studovati, sm pak ve str d n ije, k se : p in velik ob ti p ro sv dti. T h n e li v o j k do boje n a o b ra n u vlasti a svj ivot i zdrav n a stavuje, p rav m e: obtuje se pro vlast. O byejn vak n azvme obt to, eho se z k m e k vli Bo hu. C h u d v d o v a z lsky k B ohu obtovala posledn dva hale, je m la ; p in esla tedy velkou obt. (Mar. 1 2 . 4 3 .) Tobi rozdal v zajet z lsky k B ohu svj m ajetek chudm idm a s nebezpem ivota p o h b val sv zem el a u sm rcen krajan y . T obi tedy rovn pinesl velikou obt k vli B ohu. (T ob. 1.) O bt pinesli id, k te obdreve zkon n a h o e Sinaj snesli Mojovi zlato, stb ro , drahokam y, n a c h a p. n a zb u dovn s v a t o s t n k u . (2. Moj. 3 5 .) O bt pin tak kad, jen za chovv pikzn bo a kon skutky m ilosrdenstv. (Sir. 3 5 . 2 . 4 .) P o d statnou vc pi obti tedy je st z e k n o u t i nebo v z d t i s e n jak cenn vci k vli B ohu. T m to zeknutm se vyjaduje, e B h je st nae nejvy dobro, n ae blaenost, a e tedy i m y k vli nm u jsm e hotovi zci se toho, co m m e nejdraho. - C htl-li lovk toto zeknut se n p ad n ji n a znait], zniil obyejn onu viditelnou vc; znienm tto vci stalo se n e m onm , on vci opt uvati. Z nienm on vci m lo se rovn vyjditi, e ped Bohem nim nejsm e. O btn d ar toti zastupoval sam h o lovka. P roto ten, kdo obtoval, kladl m n o h d y n a obtn zve ru k u a bval pokropen teplou, kouc se krv obtn. T akov obti jso u tedy vrazem klann s e a tedy v l a s t n m i obtm i. T akovou ob t p in e s l: K a i n , A b e l , N o e . Abel zabil a splil prvotiny svho st d a ; je h o b ra tr Kain splil plodiny zem sk. (1 . Moj. 4 .) Noe zabil a splil zvata, kdy vystoupil z arch y . ( l . Moj. 8. 20.)

1. Obt jest dobrovoln darovn a zni eni viditeln vci, bychom Boha jakoto nej vyho pna uctili.
Shledvm e i mezi lidm i, e tm , je ch tj vyznam enati a jim chtj sv u z n n p r o j e v i t i , dvaj m nohdy d r a h o c e n n d a r . asto slyme, e poddan pinej csai d arem p rvn n ejk rsn j plodiny zem sk nebo a jin vzcn dary. Podobn si ponm e o proti B o h u. A jako ve stt se csai prokazuj rozlin pocty, k ter j e n o m je m u se dj, tak je st i vi B oh u ; obt jest hold, kter se p in je n B o h u .

2. Jsou obti k r v a v a n e k r v a v .
Jak vidti ji n a obti belov a K ainov, volil kad d l e t o h o , c o m l , rozlin dary k obti. B ud volil obt ze z v a t : skot, ovci, kozu, holuby a p. (krvav obti, ponvad se pi n ich prolvala k r e v ) ; nebo volil obt z r o s t l i n s t v a (nekrvav obti, ponvad se pi n ich krev neprolvala). O bti z rostlinstva byly b u d p o k r m y (m ouka, kole, klasy a p.). nebo n p o j e (vno). Z v a t a byla zabita, krev p ed oltem vylita a maso spleno, m nohdy i od kn a obtujcho z s ti poito. P o k r m y b u d byly spleny nebo poity, vno obyejn ped oltem vylito.

3. Obti se mohou pineti s m y s l e m , by Bh byl c h v l e n , by se mu d k o v a l o , bychom jej p r o s i l i nebo jej u s m i l i .

O bt je s t toti vrazem v n i t n h o s m l e n lovka. lovk, je n B oha sprvn zn a v, e B h je st vem ohouc tvrce, dobrotiv a m oudr zachovavatel a sprvce svta, zajist jest m ocn p ro n ik n u t citem c h v l y , dk, d v r y a ltosti. Ponvad pak lovk p irozen n a j e v o d v , m jest u v n it p ro n ik n u t, tedy i tento svj vnitn cit chvly, dk, dvry a ltosti projev tm , e se v z d (o d ek n e se, zni) njak d ra h o cenn vci. Ponvad tohoto v n i t n h o s m l e n jest pi obti p o ds t a t n t e b a obt bez p im en h o v n itn h o sm len b yla by p o k rytectvm proto m nohdy ji ono p o u h kajicn sm len se nazv obt. ( . 5 0 . 1 9 .) O bti c h v l y se konaly d enn ve ch rm Jeru salm sk m ; obt d k byla n a p. o b t N oemova po vystoupen z a r c h y ; obti p r o s e b n se pinvaly na p. ped b itv o u ; obt s m r n o u byla obt, kterou d al konati Ju d a M akabejsk za padl vojny. (2. Mach. 1 0 . 4 3 .)

4. Obti konali v d y c k y v i c h n i n r o d o v na svt.

O bti se konaly vdycky. Ji dti^ p rv n ch rodi, K ain a A bel, obtovali, ( l . Moj. 4 .) Obti konali id i pohan. id obtovali k a d d e n ; nebo kad rn o a kad veer pinel veleknz ve ch rm jm n em lidu o b t: ob t zpalnou (3 2 . Moj. 30 , 7.), pak obt n e k r v a v o u z bl m ouky, oleje a kadidla pozstvajc (3 . Moj. 6. 14.) a k r v a v o u obt, to ti ronho, neposk v rn n h o b ern k a s pslunm i pokrm y a npoji. (2. Moj. 29 . 38.) V s o b o t u pak m im o to se obtovali jet dva ron b ern ci a chlb a vno. (4. Moj. 2 8 . 9.) R ovn o zvltnch s l a v n o s t e c h se k on aly zvltn obti. I pohan pineli obti, j en e se octli n a sc e st; nebo obtovali i l i d i a neobtovali p ravm u B ohu, nbr

 3
m o d l m . P roto prav sv. Pavel : Co o b tu j p o h a n , o btuj d b 1 u a ne B ohu. (1. K or. 10. 2 0 .) P sm o sv. vypr avuje, e krl m o a b s k , jsa ob leen od k r le isralskho, zabil v lastn h o sy n a n a h ra d b c h , by takto vyprosil pom oci. (4. K rl. 3. 2 7 .) F o e n i a n a jin nrodov asijt obtovali k ado ron, zvlt vak v tsni njak bo h u M olochovi d t k y ; kovov soch a Molo chova byla r ozhavena a n a jej pae se kladli dtky. Lid byli obtovni nejvce u A m e r i k n , zvlt u M e x ik n ; knm m exiknskm se m usilo dodvati ro n na 2 0 .0 0 0 lidskch obt zpalnch. K adm u byla ro zzn u ta prsa a srdce tlukouc vyrvno a n a rte c h m odly vytlaeno. Ba i vzdlan B ekov a m an, ba i Nm ci obtovali lidi. P o d n es p o h an o btuj lid i; tak p o h an t In d in i obtuj n a vinch pravideln m lad l i d i: piv je ku km enm stro m , a pak vechen lid k o lem n ich tan a kad si u zne kousek m a sa z tla tto obti. Hle, ja k neastn js o u lid bez kesanskho n b o e n stv !

5. Lidi p o b d a l o k obtovn nejvce vdom h n o s t i a snaha po s m e n s Bohem; dle i to, e Bh obti s c h v a l o v a l a jich p o a d o v a l .
Vdom hnosti bylo lidem m ocnou pobdkou k obtem . P ro to prav sv. P a v e l: O bt jsou n a p ip o m n n h c h kadho roku (id. 1 0 . 3 .) ; a o p t: Bez vylit k rve nebv od p u tn ." (2 . 9 . 2 3 .) B h asto obti s c h v l i l : tak ukzal zalben sv n ad obt belovou (1. Moj. 4. 4 .), nad obt Noem ovou (1 . Moj. 8. 2 1 .), n ad obt p ro ro k a Elie, n a kterou seslal ohe s nebe. (3. Krl. 1 8 . 3 0 .) M noh obti B h v slovn dal; tak dal, aby A b ra h am obtoval Iska. (1. Moj. 2 2 .) P r o stednictvm Moje dal idm pedpisy o obtech. (3 . Moj . 1 . 7 .; 16. 2 2 .) T ato okolnost, e B h asto obti schvlil, ba i jich poadoval, byla pro potom ky m ocnou pobdkou k obtem .

6. Obti idovsk, zvlt bernek velikonon a obt v den smen, mly za el hlavn to, by oznamovaly a pedobrazovaly budouc smrnou obt Vykupitelovu. (id. 10. i.9.)
O bti starho zkona byly s t n e m obti Kristovy n a ki. (Kol. 2. 1 7 .) Ve starm zkon jest vecko plno k r v e ; je s t to pedobrazem krve Kristovy, kterou jsm e m li bti oitni. (B ossuet.) Ve veleden smen dlo se m im o jin to to : Veleknz poloil ob ru ce n a h lav u k o z l a , jen m l bti obtovn za h ch y lid u , a zrove vyznval h c h y lidu (jakoby m li bti vecky h chy lidu peneseny n a toto z v e ); pak byl kozel vyhnn n a pou, by se n zo rn naznailo, e hchy lidu od tv e bo pry zanesl. ( 3. Moj. 1 6 .) (O bernku velikononm viz I. d., str. 1 0 5 .) Obti sta r h o zkona m ly svou p s o b n o s t je n vzhledem k obti Kristov n a ki, ji pedobrazovaly. T a k n a veejch n ate n krev b ern k a velikononho m la svj inek jen proto, e pedobrazovala k rev b er n k a boho, Jee K rista. S obtm i starozkonnm i se m tak, jak o se so ch am i panovnk svtskch. A koli tyto sochy neij a nem luv, pece ji m nohm , kdo se k n im utekli, zachrnily ivot. (Sv. C hrys.) Ponvad obti idovsk byly pedobrazem sm rn ob ti K ris tovy, p roto pestaly, jak m ile tato obt byla p in e s e n a ; tak to pedpovdli ji proroci. (D an. 9. 2 7 .; Os. 3. 4.) loha posl pestala, jakm ile svou vc vydili. (Sv. L eo Vel.) B h s obtm i starozkonnm i u inil jako um lec, je n form u, v n p ed m t ulil, rozlam uje. P rav d m us ustou-

piti znam en tak, ja k o s vtlu noc. (Sv. T om . A q.) I p o h an sk obti n e byly jinm , neli h l e d n m p r a v s m r n o b t i ; obtovali zvata bez poskvrny, m al dti, hledali tedy d o k o n a l o u i s t o u o b t ; m im o to obti nem ly tm k o n c e ; zd se, e byli pesvdeni, e n en m ono, aby krv bk a kozl h c h y byly shlazeny (id. 1 0 . 1 0 .), nebo jin m i obtm i bostv usm eno. Bylo po teba obti ceny nek o n en .

2. O obti Kristov na ki.

1. Obt Kristovou na ki bylo veker lidstvo vykoupeno.
Vlastn jest ce l ivot Kristv n ep etrito u obt. T ato obt zaala ji v t le n m ; nebo tu s e v z d a l jako Syn bo sv b o s k v e l e b n o s t i a pijal na sebe podobu sluebnka. (F ilipp. 2. 7.) Vzdal se i s v s v o b o d n v l e a byl posluen svho nebeskho Otce a ke sm rti a to ke sm rti ke. (Filipp. 2. 7.) T ato obt trvala po cel ivot Kristv. Nebo Vykupitel se zekl vech p o z e m s k c h s t a t k ; proto sm p ra v il: Liky m aj doupata a ptci n ebet h n zd a s v ; ale Syn lovka nem , kam by hlavy sv poloil. (M at. 8. 2 0 .) K ristus si odepe l m nohdy i t l e s n p o t r a v y , na p., kdy rozm louval se S a m a rit n k o u ; te n k rte pravil apotolm , kte m u chtli dti p o k rm u : Mj pokrm je st, abych konal vli toho, kter m ne poslal, bych dokonal dlo jeho. (Jan 4. 3 4 .) Akoliv byl prac unaven, odepel si m nohdy i n o n h o k l i d u ; nebo n ejednou odebral se n a horu a ztrvil noc n a m o d litb c h ". (L uk. 6. 1 2 .) T rpliv snel potupu a p ohrdn, zvlt kdy byl zajat a souzen. (L uk. 2 3 . 1 1 .) D o bro voln se zekl sv s l v y ; .sv slvy n e v y h led v al0. (Jan 8. 5 0 .) B a d o pustil, aby jej povaovali za horho, neli byl v rah B arabb. (Mat. 2 7 . 1 7 .) K onen n a ki obtoval, co m l nejlepho, toti svj iv o t; proto p ra v il: Vtho m ilovn n em dn n ad to , by kdo ivot svj poloil za pteli sv . (Jan 1 5 . 1 3 .) P ro to vm prvem m o h l K ristu s ped sam ou svou sm rt z v o la ti: Dokonno je s t. (Jan 1 9 . 3 0 ). Ne v l a s t n s m r n obt K ristova zan jeho u t r p e n m n a k i a kon jeh o s m r t . Zde K ristu s obtoval sv tlo. Nebylo sice tak jak o p i jin ch obtech, za bito, rozdleno a spleno, ale bylo h ro zn ztrznno a o ivot pipraveno. Spasitel n a ki m o h l c i: J pak erv jsem a ne lovk." (Z. 2 1 . 7.) Jako voda vylit jsem a rozptleny jso u v ecky kosti m . (Z. 21. 15.) Vzhledem ke sm rn obti V ykupitelov nazvaj p roroci Mesie bernkem veliko nonm. (Is. 2 3 . 7.) J a n K t i t e l , vida kdysi K rista k sob pichzeti, zvolal: Ejhle, B e r n e k b o , kter s n m h chy svta !1 (Jan 1. 2 9 .) Sv. Pavel 1 p rav : B e r n e k n v e l i k o n o n obtovn je st K ristus." (1. Kor. 5. 7.)

Obt ke li se ode vech jinch obtech tm, e pi n obtujc knz jest zrove obtnm darem ; dle tm, e jest to obt ceny nekonen.
Ponvad K ristu s s e b e sama obtoval, nazv se asto k n z e m , tak veleknzem . (id. 5. 5.) O n sm byl obtn m d arem , on sm byl o b tujcm knzem . (Sv. A ug .) V o j c i byli je n n s t r o j i , jich K ristus p o

5 -

uil. Kdyby K ristus nebyl chtl, nebyli by m li d n m o c i nad nim . To jim ukzal ji na hoe O livetsk; nebo slovo J js e m " porazilo je n a zemi. Vojci ji proto nem ohli bti obtujcm i knm i, protoe popravenm K rista nevykonali dnho bo hum ilho sk u tk u , nbr dopustili se n e j v t h o z l o i n u . K ristus byl obtovn, protoe sm chtl. (I s. 5 3 . 7 . ) Vechny obti, kter ped Kristem byly p in esen y B o h u , nebyly s to, aby sm ili lo vka s B o h e m ; nebo vecky d o h ro m ad y mly je n k o n e n o u cenu. P ro to prav sv. P a v e l: N em ono jest, aby k rev bkv a kozl sh lad ila h ch y ." (id. 10. 4 .) T yto obti m ly je n pip o m n ati h chy a vzbuzovati v lovku k a jcn o st; ale ode hch v oistiti sam y sebou nem ohly. D ocela jin a k se m se sm rnou obt K ristovou. Jeliko K ristu s jest Synem bom , m jeho obt cenu n e k o n e n o u .

2. Kristova obt na ki byla nmstnou obt za hchy vekerho lidstva, a byla pebyten dostiinnou.
K ristus trpl msto ns. Ji p ro ro k o nm ped p o v d l: Z ran n jest pro nepravosti nae, p o ten jest pro h chy nae." (Is. 5 3 . 5.) P roto sv. Jan Kt., vida Jee k sob p ic h zeti, zvolal: E jhle, B ernek bo, kter s n m h c h y s v t a. (Jan 1. 2 9 .) K ristus, d ru h A dam , hlava pokolen lidskho, trp l za sv dy. K ristus, dobr p a s t , dal ivot svj za ovce sv. (Jan 10. 5.) K ristus uin il jak o ten , jen za jin d l u h y z a p l a t . Nae hchy, jso u v pravd d lu h y u Boha. N m s t n dostiuinn jest m on. Vme z obecnho ivota, e n ejen m ajetek, n b r i h a n b a i z sluhy pechzej na potom ky. N ebo n ejen jednotliv ro d in y , n b r i cel nrodov js o u hrdm i n a slavn m ue, kte z n ich vyli, a naopak zase m nohdy nejen cel rodiny, ale i cel n rodov byli k ru t sth n i p ro jed in h o lovka. I h c h d d i n peel n a cel pokolen lid s k ; proto m ohou i nekonen zsluhy jed in h o lovka pejiti na cel pokolen lids k. Lid jsou jako d o v j e d n o h o v e l i k h o t l a . K ristus uinil dosti za hchy v e c h lid, jak za h c h ddin, tak i za vecky h ch y osobn. P ro to prav sv. apotol J a n : A on jest o b t slitovn za h ch y nae, a n e toliko za nae, ale i za veho sv ta . ( l . Ja n 2. 2 .) K ristus u m e l za vecky. (2. Kor. 5. 1 5 .) K ristus jest prav b e r n e k obtn, jeho obtovnm ne snad jedin nro d z otroctv F arao n o v a, n b r cel svt ze zajet blova jest vysvobozen. (P . Lev I.) Akoli K ristus um el za vecky, pece nedostv se vem dobrodin z jeh o sm rti, n b r je n tm , kte se stan o u astnm i zsluh jeho u trpen. (Sn. T rid . 6. hl. 3 .) K ristus uinil pebyten zad o st; trp l vce, neli bylo teb a. Jak ocen pevauje jed in o u k ap k u , tak dostiuinn K ristovo nai vinu. (Sv. C hrys.) Jedin kapka krve K ristovy byla by postaila n a usm en h ch vekerho lidstva. (Sv. eh . N az.) Nebo K ristus jest prav B h a nejm eni jeh o skutek m cenu nekon en o u . K ristus trpl m n o h e m v c e , n e l i l o v k v b e c t r p t i m e . P roto zvolal n a k i: Boe m j, Boe m j, pro jsi m n e o p u stil?

Kri stus proto t o l i k trpl, aby nm ukzal, jak velik jest jeho l s k a k nm a jak velice bv Bh h c h e m uren.
Ovem staila m odlitba n a nae v y k oupen; ale nestaila n a to, aby

ukzala lsku bo. Co stailo n a vykoupen, to nestailo lsce. (Sv. C hrys.)

 6
Ponvad Kristus ukazuje tak velikou lsku k n m , uctvm e nejsvtj

Srdce J e o v o . Srdce jest toti s t e d e m t l e s n h o i v o t a ; z n h o

se krev vylv do celho tla a udruje je n a ivu. Ponvad pak m ezi tlem a du jest zk spojen, proto srdce se povauje i za s t e d i v o t a d u e v n h o , za sdlo vech pn a cit lovka. (P ro to se k : srdce se raduje, jest dojato, p o h n u to a p.) P ro to se povauje srdce hlavn za s d l o l s k y . (P ro to se k asto m sto lska m a te sk 1 srdce m atesk " a p.) 1 U ctvm e-li tedy srdce Jeovo, p i p o m n m e s i v e l i k o u l s k u K r i s t o v u k nm a jsm e tm vce p o v z b u z o v n i k u v z j e m n l s c e ke Kristu. K rozen pobonosti k nejsv. S rdci P n a Jee vyvolil si B h francouzskou eholnici M a r k t u M a r i i A l a c o q u e v Paray-le-M onial, m st to b u rg u n d sk m , ( f 1 6 9 0 .) J se zjevil n k o lik r t Spasitel a ukzal j sv kopm proboden srdce, kter bylo obklopeno z paprsk, ovinuto trnovou k o runou (n a znam en potupy, kterou hn ci S p a siteli psob), a n a nm se stkvl zc k . Spasitel ji dal, aby takov o b r a z y nejsv. S rd ce byly k uctvn vystavovny a sliboval h o j n o s t poeh n n a m i 1 o s t vem, k te uctvaj nejsvtj Srdce. Rovn dal K ristus, aby se konvala s l a v n o s t n e j s v . S r d c e P n , a to v ptek po oktv Boho tla. Volba to hoto dne jest velmi p h o d n ; v p t e k toti podal K ristu s svou p eh o k ou s m r t nejvt dkaz sv l s k y ; jeh o srdce pestalo tlouci a bylo kopm probodeno. R ovn s v t o s t o l t n jest velikm dkazem lsky Vykupitelovy k n m ; jako se v oce so u sted u j paprsky slunen, ta k ve svtost o ltn jso u soustedny paprsky boskho slunce lsky. P ro to zvlt slavnost Boho tla pipom n n m lsku K ristovu k n m . T ak proto K ristus tolik trpl, ponvad chtl bti nam vz orem V utrpen; trp l pro ns a zstavil nm pklad. (1. P etr. 2 . 2 1 .) P ro to sm e k l: P k lad d al jsem v m . (Jan 13. 1 5 .)

3. Milosti na ki vydobyt udluji se jednotlivm lidem prostedky milosti, zvlt

m sv. a svtostmi.
P rostedky m ilosti jsou lky m ilo srd n h o S am aritn a, Jee K rista. Jsou to trubice, kterm i bosk Spasitel n echv k nm tci s v n a ki vydobyt m ilosti. (Sv. B onav.) B o k K r i s t v byl oteven, ponvad z nho crkevn prostedky m ilosti m aj svj pvod. (Sv. A ug.) Na kadm crkevnm p ro stedku m ilosti lp kapka krve Kristovy. (B. Ma rtin.) Ponvad crkevn prostedky milosti ud lu j nm milost p rtc se sv. ke, proto crkev, udlujc prostedky m ilosti, uv vdy z n a m e n sv. k e . K je st pram enem veho poehnn. (Sv. Leo Vel.) Milost K ristova je st je n n a k pibita a pevn n a nm lp. (B oudon) T o m u je st ro z u mti tak tak , e u tr pen a m ilost nerozlun spolu souvisej. Jako s l u n c e tm , e ji tisce let zemi osvcuje a zahv, svtla a tep la n e p o z b v , tak i poklad obti Kristovy na ki se nezm enuje, byt tisce a tisce let lid se stvali astnm i m ilosti a spsy. (W alter.)

Kdo prostedk milosti neuv, neme pes to, e Kristus za ns umel, bti spasen.
I tlesn l k uzdravuje jen tehdy, uv-li h o nem ocn. T e n , jen tebe stvoil bez tebe, nespas tebe bez tvho p iin n . (Sv. A ug.) b e l nasazuje vecky sv sly, by lidi p i p r a v i l o crkevn p ro stedky m ilosti.

 7
P o n si jako vojevdce H olofernes, jen pi o blhn B etulije dal zpetn ati roury, by se m sto zn donuceno m usilo jem u v z d ti; nebo i on odvrac lidi od ro u r m itost tm , e jim vtpuje n e c h u a nelibost k nim .

3. 0 ustanoven a podstat me sv.

N a p a m t k u v y s v o b o z e n z poroby E gyptsk n ad il B h idm , by kadho ro k u zabjeli b e r n k a v e l i k o n o n h o ; prv ta k chtl B h, aby na pam tku sm rti Kristovy n a ki a n a vykoupen lidstva z otroctv bla konala se zvltn obt. ( Sn. T rid . 2 2 . 1.) Ponvad n m tato obt m la pipom nati obt Kristovu n a ki, ustanovil ji K ristu s d e n ped svm hokm u trp e n m. Ponvad vc n e m o h l i b t , i p t o m n i o b t i K r i s t o v n a k i , postaral se K ristus o to, aby vc m ohli obcovati aspo jejm u opakovn a aby si m ohly zskati tch zslu h jako by byli bvali stli pod kem. (Coch.)

1. Aby obt ke stle se opakovala a zsluhy jej jednotlivm lidem se pivlast ovaly, ustanovil Vykupitel nekrvavou obt, a to pi posledn veei, pi kter promnil c h l b
ve sv tlo a vno ve svou krev a obojho dal p o v a t i svm apotolm.
Kdy toti um yl apotolm n o h y , posadil se K ristus za st l, vzal chlb do svch ru kou, pozvedl sv oi k nebi, poehnal jej, lm al a podval apotolm k a : Ve zm te a je zte ; toto jest tlo m." Kdy apotolov poili tla P n , vzal K ristus kalich s vnem , dky inil, poehnal a podval apotolm svm k a : V ezm te a pijte; totof jest krev m, krev nov a vn m luvy, tajem st v vry (tajem stv, n a nm bude zk u en a vra vae), kter z a v s a z a m n o h v y l i t a b u d e n a o d p u t n h c h v . T o i t e n a m o u p a m t k u . " (T ato slova se j m enuj slova k o nsekran.)

Ne i po promnn n e z m n i l y chleba a vna.

se

zpsoby

T lo Kristovo tedy nevypadalo jak o tlo lidsk, n b r vypadalo i po , tom , jako c h l b ; mlo vni, chu, vhu, b a rv u a t. d., t. j. z p s o b u chleba. R ovn krev K ristova nevypadala jak o erv en krev, nbr jak o v n o ; m la vni, chu, vhu, barvu a t. d., t. j. zpsobu vna. K ristus tedy prom nil jen podstatu, nikoliv zpsoby chleba a vina.

Slovy: To ite na mou pamtku" dal Kristus a p o tolm a jejich nstupcm rozkaz a moc, by tut obt konali, (S n. T rid . 22 . 1.)
T m , e K ristus dvancti ap o to l m dal jisti sv tlo a piti svou krev, poruil jim , aby msto obtnch zvat Jej sam ho obtovali. (Sv. R eh . N s.)

Tuto obt konali ji sv. apotolov a o d p r a d v n a jejich nstupcov, biskupov a kn.

 8 K esan se schzvali ji za dob a p o t o l s k c h k l m n c h l e b a (Sk. 2. 4 2 .), zvlt v n edli. (Sk. 2 0 . 7. a 1 1.) Sv. Pavel m luv astj i o eh n n a pit kalicha t o lm n a podzvihovn ch leba. (1 . Kor. 10 . 1 6 .; 11. 2 6 .) ; rovn p rav : Mme o l t , z n ho n em aj m oci jisti, kte stnku slou, toti id. (id. 13 . 10.) Sv. O n d e j ap. ekl pr p ro konaulovi, kter jej n u til obtovati m o d lm : O btuji kadodenn vem oho ucm u pravm u B ohu na olti ne m aso bk, n e krev b eran , nbr neposkvrnnho b ern k a b o h o ; a byt vechen lid vc je h o svtho tla poil, zstv onen b ernek, jen byl obtovn, vdy n ep oruenm a ivm . Sv. J u s t i n (kol 1 5 0 ) jm en u je ve svm prvnm o b ran n m spise, poslan m csai m skm u, o stech kesansk obti, o pedtn a vkladu sv. Psm a, o obtovn chleba a vna, o p rom nn obtnch d a r a rozdvn jich. (M eh. V. 1 86.) Kdy pape Sixtus byl veden na popravu, bel za n im j h e n sv. V a v i n e c a volal na nho : Svat Ote, beze m n e jde, kdeto jsi pece nikdy beze m ne n ekonval svat o b ti! (2 5 8 .) N ejstar sv . O t c o v se zm iuj o obti me sv. Sv. I r e n e u s , b. lyonsk ( 2 0 2 ) p ra v : O bt novho zkona je st sv. p o sledn veee; K ristus ji ustanovil jak o svtost a zrove jako obt. Crkev kon tuto obt n a celm sv t . Sv. C y p r i a n , b. kartaginsk ( 2 5 8 ) p ra v : K n konaj v kostele obt prv tak, jak o ji konal sm K ristus d le : K onm e kad den obt za dob pronsledov n i pokoje, m vc pipravujem e, aby se i jakoto m uednci ob to v ali. P ap. Leo Vel. p ra v : Jedin obt tla a k rv e K ristovy n ah razu je nyni vechny ony rozm anit o b ti. Rovn etn o b r a z y n s t n n v k a t a k o m b c h jso u znam enm on obti, rovn nejstar l i t u r g i e , t. j. knihy, kter obsahovaly m odlitby pi obti a pedpisy, kterak se m la k o n a ti; dle o l t e , k a l i c h y a m e n r o u c h a z nejprvnjch dob, z n ich m noh jso u posu d za chovny (tak d e v n o l t , na nm P etr a n sledujc papeov a po S ylvestra skoro po 3 0 0 let obt konali). N a by byly bvaly vecky ty p ed m ty, kdyby se nebyla konala o b t? ^ Ani vichni b l u d a i a d o 10. s t o l e t se n eodvili poprati obti.

Tato obt byla ji ve s t a r m z k o n p e d p o v d n a jak proroctvmi , tak pe dobrazy.

R ozlin obti starh o zkona byly p e d o b r a z y tto opravdov obti (sv. A u g .) ; tak obt b e l o v a , k ter byla B ohu pjem n (1 . Moj. 4 .), ponvad ji obtoval ve ve v budoucho V ykupitele a v jeh o obt (id. 1 1 . 4 .); dle obt A b r a h a m o v a , jen z poslunosti k B ohu obtoval svho syna Iska na hoe Moria, ani by byl krev jeh o prolil (1. Moj. 2 2 .); zvlt obt M elchisedecha ( = krle spravedlnosti), krle salem skho ( = krle pokoje), jen obtoval chlb a vno. (1. Moj. 14.) V echny tyto 3 obti s e j m e n u j pi mi sv. a to h n e d p o p r o m o v n . K nz toti pros B oha, aby nai obt prv tak m ilostiv pijal, jako obt belovu, A braham ovu a Melchisedechovu m ilostiv pijal. Rovn p e d p o v d n a byla m e sv. David prorokoval, e Vykupitel bude k n z e m n a vky d l e d u (zpsobu) Melchisedechova. (Z. 10 9 . 5 .) P ro ro k M alachi pedpovdl idm , k te po n v ratu ze' zajet obti patn vykonvali, obt me sv. slovy: N em m zalben u vs a d a r nepijm u z ruky va. N ebo o d v c h o d u s l u n c e a n a z p a d velik jest jm no m mezi n ro d y : a n a kadm m st obtovna bv jm n u m m u o b t i s t ! (Mal. 1. 10 . -11.)

2. Obt, kterou Kristus pi posledn veei ustanovil, nazvme m sv. nebo-li obt me sv.
V p rv n ch stoletch kesanskch byli katech u m en i a veejn kajicn c' pi potku m e poslni ven. P o s l n (jm en u je se latinsky m issio) dlo se slo v y : m issa est. Jak z p ram en djepisnch vysvt, uvalo se tch to slov, kdykoliv mlo bi rozputno njak sh ro m d n ; z n a m e n a la : S h r o m d n j e s t r o z p u t n o. A tak se stalo, e obt, k ter se konala po tom to rozputn, dostala jm no missa (m e). T ohoto vrazu uv ji pap. P iu s I. (kolem 1 4 1 .) ; ve spisech sv. A u gustina a sv. A m broe se vykyt ji velm i asto. Slovo m issa m e pochzeli tak odtud, e p i p ro m o v n p o s l se S y n b o s n e b e n a z e m. (Sv. T om . A q.) A vc pak opt jej poslaj prostednictvm knze a ten pak p ro sted n ictvm a n d l z e z e m k nebi. N ejprve posl B h svho Syna k n m n a olt, potom posl crkev tho S yn a k Otci, aby prosil za hnky: (Sv. B onav.)

Me sv. jest s t e d e m veker katolick bohosluby.

M noh svtosti a svtostiny se u d lu j je n v souvislosti se m sv. Me sv. se m k ostatn bohoslub jak o d r a h o k a m k e s v o b r u b . (H u rter.) Jest to m oe, do nho se shrom auji proudy m ilost z obti ke, odkud pak sv. svtostm i jako tru b icem i p ro u d n a lidi. Me sv. je s t d en n vychzejcm s l u n c e m m i l o s t i , jeh o ja sn paprsky svteln se ve sv to stech sedm eronsobn lm ou a takto zlatou d u h u pokoje vytvouj, k te rto d u h a spojuje bohatstv nebe s bdou pozem skou. (G ihr.) Me sv. svou d s t o j n o s t pevyuje s v t o s t i o m n o h o stu p ; nebo svtosti jsou jen ndobam i m ilosrdenstv pro iv, m e sv. jest vak nevyerpatelnm m oem bosk tdrosti pro iv i m rtv. (C ochem .) M sv. m aj lid tak k a ji nap ed n e b e n a z e m i , ponvad tou to obt m aj T v rce nebe a zem ped sebou a m ohou se ho i ru k am a dotkati. (Urb. VIII.) Kolik kapek obsahuje m oe, kolik p aprsk slunce, kolik hvzd nebe, kolik kvtin zem , tolik tajem stv obsahuje v sob m e sv. ( Sv. Bonav.)

Me sv, jest obt v pravd k a t o l i c k o u , nebo se bez ustn na celm svt obtuje, a to a do skonn svta.
D nes se kon d e n n n a celm svt n a 3 5 0 .0 0 0 sv. m V k a d o u d e n n h o d i n u se kon m e sv., u n s v E vrop od r n a a do 12 h. v p o le d n e ; kdy je u ns poledne, kon se m e sv. v A m e ric e; kdy jest u ns veer, kon se na ostrovech A tlan tskh o ocenu (5 mill. k a to lk ); kdy my spm e, kon se v A ustrlii a pak v Asii. T edy denn, dle pro ro ctv Malac h i o v a : O d vchodu slunce a po zpad m ezi vemi nro d y a n a vech m stech kon se obt ist. (Mal. 1. 1 0.) Me sv. bude se konati a do s o u d n h o d n e . (1. Kor. 1 1 . 2 6 .) Ji David p edpovdl, e V ykupitel bude knzem n a vky dle d u M elchisedechova. (Z. 1 0 9 . 5.) A proto ani vichni neptel crkve, ani sm an tik rist nedocl toho, aby se n ek o n ala m e sv. K ristu s m nil hlavn mi sv., kdy p rav il: B udu s vmi po vecky dny a do s k o n n s v t a . (Mat. 2 8 . 20.)

3. Me sv. jest obt proto, e se j smrt

10

Kristova na ki tajemnm zpsobem zn zoruje a opakuje.

Ji od d le n z p s o by chleba a vna z n z o r u j znien lovenstv K ri stova. (Sv. T om . A q .) ; nebo tlo a krev K ristova jso u zde prv tak oddleny od sebe jako n a ki, kde krev vytekla z ra n K ristovch. O ddlen zp soby tedy znzoruj popravu b ern k a velikononho, K rista. R ovn p pravy chleba a vna znzoruj u trpen a sm rt K ristovu. N eb o ch lb jest pipraven ze zrn peninch, kter m usej byti n ap ed rozem leta a pak n a ohni peena. Vno jest pipraveno z vytlaench h ro zn . Mlet a peen zrn peni nch pipom n iv bolesti K ristova tla, tlaen h ro z n vytkn krve K risto v y . Mimo to prom nnm jest K ristus ponen tak, e se to ro v n tm znien. P ro m n n m pijm toti K ristus n a sebe zpsob u p o k r m u . N en poznati jeho bosk velebnosti, ba an i jeh o lidsk ptom nosti. K ristu s, krl nebe a zem, pijm slovy prom ovacm i n a sebe stav ponenosti, k t e r s e rovn tm znien. Nen tu vidti an i jed in h o paprsku velebnosti, k ter pece i z je h o lidsk postavy vyzaovala a s vt c tou naplovala. P i svm narozen v B etlm byl jet roven lidem , ale zde se zd bti kouskem ch leba." (C ochem .) Na ki bylo skryto je n bostv K ristovo, zde vak nad to i jeho lovenstv. (Sv. T om . A q.) T en , jeho n eb esa nem ohou o bshnouti, spov v n ep atrn zpsob chleba jak o vze v ali, ten, jen v nebesch velebn tr n , le zde jak o spoutan bernek. V eker zstupy n ebesk asnou n ad tm , e v nebesch tak slavn lovenstv Kristovo n a olti se tak po kouje a poniuje. (C ochem .) T m to h lubokm s e b e p o n e n m u s m i u j e K ristus rozhnvanho na ns O tc e ; nebo nen lepho pro sted k u k u sm en u raenho, jako pokoiti se ped nm . T ak k rl A chab odvrtil od sebe psn tre st , jm m u B h sty Eliovmi hroz, tm , e se n esm rn ped B ohem pokoil (3 . K rl. 21 . 2 7 .); podobn je d n a li N inivett. (Jon. 3 .) Slova knzova pi prom o vn jsou tedy jako me, jm b ern ek velikonon, K ristus, tajem nm zpsobem je s t zabjen. R ovn povnm, tedy znienm zpsoby chleba a vna p i p i j m n knskm , znzoruje se sm rt K ri stova na ki. P ro to prav sv. Pavel, e povnm tla i kr ve Kristovy h ls se sm rt K risto va. (1. Kor. 11. 2 6 .) N e m e n e n snad p o u h m z n z o r o v n m K ristovy sm rti n a ki, nbr je st to s k u t e n o b n o vovn tto sm rti, jeliko toti K r i s t u s jest pod oboj tou to zpsobou pi mi sv. ptom en. Jest to jako s vrnm slovnm o p i s e m njak l i s t i n y , kterto opis jest sttn m adem poven. Jako ten to opis je s t tot jako on a pvodn listina, tak tak nekrvav obt K ristova n en n ik tera k rozdln od jeho krvav ji tm , e k tom uto svtm u k o n u volil prv o n en oka mik, ve kter se b e r n e k v e l i k o n o n , zabjel a jedl. R ovn uil podobnch slov jako Moj p i uzaven star m lu v y ; M o j toti pijav desky zkona na h o e Sinai, postavil olt, zabil o btn zvata, krv zvat postkal lid a p ra v il: T ato f jest krev m luvy, k terou B h uinil s v m i. (2 . Moj. 2 4 . 8 .) P odob n pravil i K rist u s p i posledn veei. M usila tedy i zde bti obt. R ovn jest velmi n padnm , e K ristus slavil p o s l e d n v e e i a h ned p o t o m t r p l a u m e l . T m dal n a sro zu m n n o u , e oboj jest jed n a a t obt. S nm T r i d e n t s k slavn vyslovil: N Vy ku p itel pi posledn veei ustanovil viditelnou obt , aby tm obt, k ter m la bti jed n o u na k i p in esen a, z n z o r n i l a p a m t k u n a ni a do sk o

11

n n svta zachoval." (H b. 22 . 1.) M-li bti nboenstv kesansk n b o enstvm n e j d o k o n a l e j m , m us b ti tak nejsilnj vraz pocty bo, toti ob t ; jinak by bylo m n dokonalm ne jin n boenstv. Kdyby v crkvi katol. nebylo dn obti, p ak by se nebyla v y p l n i l a m n o h p ro roctv a pedobrazy s tarh o z k o n a ; to h o vak nelze m ysliti.

4. Hlavni el me sv. jest usmen Boha.

T o plyne ze slov, kter ekl K ristus p i posledn v eei: T ato jest krev m . . ., kter b u d e vylita n a odputn hch." T a to n ek rv av obt jest tedy jako obt ke p rav o u o b t s m r n o u . (S n . T rid. 22 . 2.) N e b v m e sice m sv. z n o v a v y k u p o v n i , jako k rvavou obt ke, nbr o v o c e v y k o u p e n (ovoce obti ke) se n m to u to nekrvavou obt p i v l a s t u j e . (S n . T rid . 22 . 2 .) R ovn tato nekrvav obt sam a o sob nen s to, aby jednotliv lidi s B ohem sm ila ; ale psob, aby sv hchy p oznali, jich l i t o v a l i , z nich se zpovdali a jich se varovali.

5. Pi obti me sv. jest obtujcm kn zem i obtnm darem Kristus.

K ristus jest obtujcm knzem. K nz u olte jest je n n m s t k e m neboli n s t r o j e m , jeho K ristus uv. T o plyne ji ze slov, k ter k knz pi p ro m o v n ; prav to ti : Toto jest tlo m ; tato jest krev m , akoli neprom uje chlb ve sv tlo a vno ve svou krev. N e l o v k jest to, jen p s o b , aby obtn dary staly se tlem a krv K ristovou, nbr jest to K rist us sm . (Sv. C h ry s.) K ristu s, veleknz, jest svt, nevinn, neposk vrnn , oddlen od h n k v a vy n a d nebesa. (id. 7. 2 6 .) T ato obt je tedy svt, a jest knz jakm koliv, nebo ne lid in tu obt svtou, nbr K ristus. (Sv. C h ry s.) K ristus je s t rovn obtnm dare m. K ristus jest knzem , jen tu to obt kon, a o n sm je st tak onou obt." (Sv. A ug.) T obtuje a jest obtovn. (Sv. C h ry s.) Na olti le zabit K ristus. (Sv. C h ry s.) K ristus, n b e r n e k v e l i k o n o n , jen byl jed n o u na ki zabit, jest zabjen kad den n a n aich o lt ch. (Sv. A ug.)

Z toho tedy plyne: 1. Obt me sv. jest t obt, jako obt keMe sv. nen snad jen o b r a z e m obti ke, jak o asi k nebo obraz visc n a stn. Me sv. n en tak sn ad je n p a m t k o u n a obt ke. (Sn. T rid. 22. 3 .), nbr jest to t obt, kter byla pin esen a B ohu n a k i, a proto m tut cenu a t inek. (R o d r.) P i mi sv. o p a k u j e s e u t r p e n a s m r t jednorozenho S y n a boho tajem n m zpsobem . (Sv. R eh. Vel.) P i m i sv., jak ji p atrno ze slov prom ovacch, p r o l v s e k r e v K r i s t o v a . (Sv. A ug.) P i m i sv. ukazuje K ristu s Otci sv r n y , aby zachrnil lidi od vn zhuby. (Sv. V av. J.) K ristus m u ukazuje i hok bolesti, k ter pi sm rti vytrpl, a tak iv m u je p eds tavuje, jak o by se to n y n bylo stalo. (C ochem .) H lavn o b a d y p i m i sv. ta k zn zo r uj, e se n a olti o p a k u j e obt k e : pozdvihovn pi p ro m n n p i pom n pozdvien K rista pi u k i o v n ; m odlitba knze z rozpjatm a ru k am a, rovn k n a olti a m en m r o u c h u ; konen etn ke, kter knz ru k o u dl, pipom naj, e se tu opakuje obt ke. P i m i obnovuje K ristus jistou m rou c e l s v dlo vykoupen. P i m i sv. obtuje K ristus

 12
netoliko sv l o v e n s t v jako n a ki, n b r s nm obtuje vecko, c o z a 3 3 l e t svho pozem skho ivota inil a trp l, a stav to nejsv. T rojici m ocn a pokorn p ed o i. (C och.) V e c k y m o d l i t b y , kter Syn bo na zemi vykonal, opakuje v kad jednotliv mi sv., jako v krtk m p e h led u a stav je B ohu Otci tak ja sn p ed oi, jak o b y je jet je d n o u kal. (C och.) T oto vecko obtuje hlavn za spsu kadho jednotlivho lovka, jen jest ptom en pi mi sv. (Coch.) K ristus zjevil sv. M echtild: J jedin vm a rozum m dokonale, kterak se d en n n a o ltch o b tu ji; ani cheru b n i, ani serafni, ani vechny n ebesk moci n em o h o u to m u dokonale ro z u m ti.1 1

Mezi oboj obt jest pouze tento r o z d l ; na k i se obtoval Kr istus k r v a v (bolestn) jakoto l ovk, pi mi sv. obtuje se n e k r v a v (bez bolesti) pod z p s o b a m i chleba a vna. 2. O e n a me sv. nezvis na stavu milosti kn ze.
To proto, e obtujcm knzem je s t K ristus a ne knz u o lt e : O bt m e sv. pivlastuje se nm inek u trp e n a zsluh K ristovch z p s o b e m d o c e l a r o z d l n m o d j i n c h s k u t k . (Sn. T rid . 2 2 .) P i o statnch dobrch skutcch zvis toti cena onoho skutku n a stavu, ve kterm se onen lovk nachz. P ro to ten, za n h o n e h o d n knz kon m i sv., nepozbv n ikterak uitk m e sv. Me sv. psob sam a sebou a nem e bti poskvrnna dnou n ehodnost nebo patnost tch, kte j k o n a j. (S n. T rid. 2 2 . 1.) Obt, k terou kon patn knz, m prv tak velikou cenu, jako od knze hodnho, prv tak jak o inek s v t o s t n e zvis na hodnosti knze. (Sv. T om . Aq.) Jako posl-li s y n k r l o v s k zpln o m ocnnee s poselstvm k svm u otci. T u se b u de ptti k rl p ram lo po osob poslov. P ro n h o je st hlavnm osoba synova a jeh o vle. P rv ta k jest tom u pi obti m e sv.

4. 0 hlavnch dlech me sv.

Obt me sv. pozstv z pedeme a ze t hlavnch dl: obtovn, promo vn a pijmn.
T i hlavn dly oznam uje m in istran t zv o n k em ; ve m n o h ch kostelch se m im o to zvon i mezi obtovnm a pozdvihovnm , toti pi sanktus.

1. Nejdleitj st p e d e m e jest evangelium.

km e p e d e m e , ponvad tato st ped ch z vlastn obti me sv. Ji v nejprvnjch dobch tvala s e pede m sv. stka z n k terh o evangelia a hned potom bylo k z n . P edem e se jm en u je tak m e k a t e c h u m e n " , ponvad pi n sm li bti p to m n i katechum enov. P ed em e obsahuje vecko, co pedchz obtovn (o ffe rto riu ): s t u p o v m o d l i t b y (alm Judica a konfiteo r nebo-li obecnou zp o v ); in tro it ( v o d n m o d l i t b u ) , kter se m odl n a stran ep ito ln ; devateronsob n K yrie (m odlitbu za sm ilovn) a chvalozpv G loria u p ro ste d o lt e ; m o d l i t b y

 13
s e b r a n (koilekty) n a stran epitoln, pi em knz rozpn ru ce tak, jakoby chtl sh rn o u ti m odlitby vech v c c h ; e p i t o l u t. j. stku, kter se b e obyejn z list nk terh o a p o to la ; e v a n g e l i u m , kter se te n a d ru h stran olte (evangeln), a kter jest vyato z n k terh o ze ty evangeli. V n edli obyejn n sleduje po evangeliu k z n , nae se m odl u p ro sted o lte Krdo. ( V m ) . T m to kon pedem e.

2. Pi obtovn (o ffe rtoriu) obtuje Bohu a posvcuje se chlb a vno.

Vecko, eho se uv pi bohoslub, n ap e d se svt. T ak se dje i zde s chlebem a vnem . P ro to by se m l tento dl m e sv, nazvati vlastn p o s v c e n * nebo svcen". Vraz ob tovn jest m n vhodn, jeliko v l a s t n o b t o v n nedje se jet nyn, nbr a p i p r o m o v n a p i j m n . Nebo, kdyby knz o nem ocnl nebo kdyby se stalo njak netst, m ohl by knz ped pozdvihovnm m i sv. p e r u iti; po pozdvihovn vak nik oliv, nbr m usil by n ap ed pijm ati a pak ih n ed odejiti. K dyby snad knz po pozdvihovn u olte zem el, m usil by jin knz tu to m i sv. dokoniti, byt i byl ji neho p o il; zem el-li by ped pozdvihovnm , n en teb a obt dokonovati. Z to h o lze souditi, e vlastn obtovn nedje se pi offertoriu. Nzev o b to v n pochz odtud, e v prvo tn ch d o b ch vc pi tto sti m e sv. o b t o v a l i c h l b a v n o a j i n d a r y . (A posud bv nkdy ofra.) T m to obtovnm pispvali vc p o n k u d n a pijm n lidu, kter se dlo p m i sv., dle n a vydrovn kn a n a podporovn chudch. Ponvad pak vc zvlt v n e d l i a v e s v t e k pineli h o jn o st d ar , obtovval knz z vdnosti on u m i sv. za obec kesanskou. T a k povstala nynj p sn p o v i n n o s t fa r , e m usej v nedli a ve svtek obtovati m i sv. za iv a zem el farnky. C hlb jest p iprav en z p e n i n m o u k y ; je st n e k v a e n , ponvad i K ristus takovho ch leba uil a ponvad se tm n aznauje n eposkvrnnost tla K ri stova (v eck crkvi uvaj chleba kvae n h o ); chlb m podobu o k r o u h l o u , m se n azn au je neposk v rn n o st tla K ristova (jen n em zatku an i konce). P i m i sv. m u s se uvati je n v e l i k h o s t i e , pouze v n ed o statk u ve lik hostie sm se uiti m a l hostie. Vno m us bti vytlaeno ze h r o z n ; pilv se do nho n k o l i k k a p e k v o d y , ponvad to K ris tu s tak tak u inil. (Sv. Cypr.) Na vchod se msilo toti vno s vodou proto, aby se zm rnilo a zpjem nilo. Vno a voda pipom n nm tak krev a vodu, k ter vytekla z b o k u K ristova.

Pi prom ovn p r o m u j e se chlb v tlo Kristovo a vno v krev Kristovu slovy, kter ekl Kristus pi po sledn veei.
P rom o v n jest n ejvzneen j okamik pi m i sv. V zneenost tohoto dlu m e sv. vyjadovala se ode dvna tm , e b ezp ro sted n ped a po pozdvihovn se nekonaj h l a s i t m o d l i t b y , ani se nezpv. Vc pi pozdvihov n k l e . N a vchod docela jest knz pi pozdvihovn za h alen o p o n o u ped zrakem lidu. P i pozdvihovn dje se cosi p o dobnho jako pi o b t i E l i o v n a hoe K arm el, n a kterouto obt B h seslal o h e s nebe a splil ji (3. K rl. 1 8 .); kdeto tam psobil pi rozen ohe, zde psob nad p iro zen o h e D u c h a sv . Jako pirozen ohe p ro m u je devo ve hav uhl, ta k D uch sv. ohnivm slovem pi p ro

 14 m ovn p rom uje obtn dary. (C ochem .) P ro to za dvjch dob n a vch o d ped pozdvihov nm vzval se D uch sv , aby vstoupil a ob tn d ary p rom nil. V okam iku prom ovn ot vraj n m slova knzova n ebe, a K r i s t u s k r l sestupuje se s v m i d v o a n y a n d l y , kte svho krle provzej, s nebe n a zem. (Sv. eh . Vel.) V okam iku p rom ovn sestu p u je K ristus s nebe n a o lt prv tak rychle, jako oko, jakm ile se oteve, ihned sp atu je nejvzdlenj krajiny. (Sv- T om . Aq.) V okam iku prom ovn o p a k u j e s e t m vtlen Syna Boho a to prv tak , jako pi zv stovn andlskm zastnnm D ucha s v . (Sv. Jan D am .) J a k o M a r i a , tak i knz prav je n m lo slov a jim i svolv S yn a Boho s n ebe n a zemi. Ponvad pi m i sv. K ristu s stv se tm znova lovkem , proto se ku konci m e sv. kon m o d litb a: A Slovo tlem uinno jest a pebvalo mezi n m i, a pi slavn m i sv. v K rdu se zvltnm drazem se zp v: Vtlil se skrze D ucha sv. z M arie P a n n y . P i m i sv. se t m o p a k u j e naro zen Kristovo. T oto narozen l se od n aro zen K ristova v B etlm je n t m, e se K ristu s zde nerod tlesn, nbr duchovn a e ji n en odn tlem sm rtelnm , nbr oslavenm tlem je st ozdoben a 5 svtm i ran am i okrlen. (C ochem .) P ro to tak crkev pje pi m i sv. chvalozpv andlsk n a luzch betlem skch, toti Gloria. P ro to tak K ristus n ejed n o u po p ro m ovn se ukzal jak o m al dtko, jak o n a p. knzi P e tru z A lkantary. (S pirago, P kl. str. 1 7 0 .) N m kesanm m ohlo by se tedy d en n kati, jako ekl andl p ast m n a luzch b etle m sk c h : A j, zvstuji vm ra d ost v elikou; nebo dnes se nm narodil Spasitel svta.

Pi pijmn pov knz tlo a krev Kristovu a mnohdy podv i vcm tlo Pn.
Ne-li knz vcm podv tlo P n , k se obecn zpovd, nae knz eh n v c ; pak vezme n dobu s hostiem i do ruky, ukazuje lidu sv. hostii a k : E j h l e B e r n e k b o , kter snm h ch y s v ta , nae tik rte k : P a n e , n e j s e m h o d e n , abys veel pod stech u m ou, ale toliko rci slovem a uzdrav en a bude due m . K adho, jem u podv sv. hostii, eh n naped h o s ti v podob ke (n a znam en, e m u podv u k i ovanho) a zrove p rav : T lo P n a naeho Jee K rista osthej dui tvou k ivotu vnm u. A men. H ostie zbyl d knz do zlatho kalichu (ciboria) a uschov je j ve s v a t o s t n k u (ta b e rn a k lu ). V tch to hostich, kter byly p rom nny pi mi sv., zstv K ristus ptom nm . (T rid. 1 3 . 4 .) T yto hostie se p o d v a j lidu m n o h d y i m i m o m i s v .) P ijm ati se m e kadou dobu, ve kterou je dovoleno slouiti m i sv., nikoliv vak o pl noci na Bo narozen, n a Velk ptek a n a Blo u sobotu p ed pijm nm knze. V kadm m enm ro u ch u , i v e r n m , m e knz podvati T lo P n . (P iu s IX . 23. 7. 1 8 6 8 .) Kdyby se n ed o stvalo hostii, m e je knz r o z l m a t i (Sn. . 1 6 . 3 . 1 8 3 3 .) ; v n ejn u tn jm ppad by m ohl knz pi m i sv. i s t e k u z v e l i k h o s t i e ulom iti. (Sv. Alf.)

5. 0 obadech me svat.
1. Bhem asu pibyly ke tem hlavnm dlm me sv. jet mnoh vznamn obady.

 15 -

Maj za el, vzneenost obti me sv. znzorovati a takto pobonost rozmnoovati.

T akov obady jsou n a p . : k nz se m odl s rozepjatm a ru k am a, skln se, klek, pozvd oi k nebi, bije se v prsa, lb olt, um v si ruce, o brac se k lidu a pozdravuje jej, pozvd hostii do vky, lm e ji, ehn lid a p. C elkem kon knz asi 5 0 0 takovch obad, take tic h m e sv . trv asi 2 0 m in u t, a p l h o d i n y . T yto obady sm ly by se vynechati jen v n e j n u t n j m p p a d . N kter obady v j istch pp ad ech sam y o d padaj, n a p. Gloria a K rdo pi z d u n m i sv. T m ito obady pedstavuje se vcm vzneen veleb n ost tto obt i; rovn se povzbuzuj, by uvaovali o tajem stvch skrytch ve m i sv . (S n . T rid . 22 . 5 .) O b ady pi slavnostnm konu jsou tm , m jest k r s n o d v n a lovku ; oboje toti pispv ku zven vnosti. Kdyby se pi m i sv. ve rychle odbylo, nebyli by lid n ik terak pi n p o b o n m i . Ji ve 3. stolet shledvm e mimo vlastn obt tyto m odlitby a k o n y : nejprve zaal lid z p v a t i a l m ; podnes se m odl knz ped stupni olte obecnou zpov ili konfiteor. P ak pozdra vovali biskupa vstupujcho do ch rm u , ja k se po d n es dje, pim en o u stk ou a lm u ; podnes m odl se knz, jak m ile vystoupil po stu p n ch k olti, na stran epitoln tak zv. in tro it ili vchod. Potom biskup a lid vzvali stdav n ej sv. T rojici z a s m i l o v n ; podnes se m odl knz up ro sted olte stdav s m in istran tem 9 k rt Kyrie eleiso n ( P a n e sm iluj se nad n m i. ) ; pak ih n ed nsledovalo d k o v n za dosaen odputn h c h ; podnes nsleduje po Kyrie ih n ed Gloria (chvlozpv andlsk). P otom pozdravoval bisku p lid pozdravem D om inus vobiscum , t. j. P n s v m i , nae s rozepjatm a ru k am a jm n em veho lidu konal m o d l i t b u ili oraci (co oboj je st a podnes zac h o v n o ); n a to se etla stk a z l i s t sv. a p o t o l (podnes se te epitola), a pak stka z n k terho e v a n g e l i a (podnes s e te evan gelium , p i em povstvm e), nae biskup k z a l o on stce evangelia. E vangelium se etlo n a jin stra n ne epitola, ponvad stra n a epitoln m usila bti pipravena p ro kladen d ar obtnch. Na to dikon vyzval kate chum eny (t. j. idy a pohany, k te se teprve pipravovali n a pijeti k tu sv.), aby o d e li; nedvoval-li nkom u, m usil m u onen lovk u d ati h e s l o , t. j. m usil odkvati vyznn vry, jeho m im o kesany nikdo neum ). (A podnes se m odl K rdo.) T ato st jest zrove vodem ke m si sv. a nazv se p edem neboli m katechumen. T eprve ny n pon vlastn obt m e sv. N yn kladli vc n a o lt chlb a vno. (A podnes se kon pi n k ter ch m ech sv. o f r a k o l e m o l t e . ) Sluebnci olte oddlili pak p otebnou st obtnch d a r ke m i sv., nae je bisk u p obtoval B ohu a svtil. (P o d n es jest pi m i sv. o b t o v n . ) P otom si um val biskup konce p rst , jim i se dotkal chleba, a jim i se potom m dotkati sv. hostie (podnes se kon u m v n r u k o u ) ; potom vyzval nk ter slu h a olte p tom n k m odlitb za odel k atechum eny, za knze a vekerou crkev, za p tele i neptele. (P o d n es k knz obrcen k lid u : O rate fra tre s , t. j. M o d l e t e se, b r a t ! 8) N yn nsledovala, jeliko i K ristus, dve ne prom nil obtn dary, dky inil, veobecn m o d l i t b a d k o s l o v n (podnes se kon praeface, k ter kon slovy san k tu s t. j. velebenm nejsv. T rojice a V ykupitele, jsouc zrove ppravou n a prom ovn) a nyn vichni, byve k to m u vy b dnuti, modlili se za iv, zvlt za papee, b isk u p a a csae (podnes se kon m e m e n t o z a i v ) a vzvali M atku bo, sv. apotoly a

 16
jin m uednky za jejich pm luvu. Potom nsledovalo prom ovn. B iskup vykl n ad obtnm i d ary slova K ristova ( s l o v a k o n s e k r a n = prom ovac) a pozdvihoval zpsoby d o v k y ; lid poklekl a klanl se K ristu . (P odnes se kon tot.) P ak se konaly m odlitby za zem el ( m e m e n t o z a m r t v , kter se posud kon) a vzpom nka m nohch m uednk. P a k se hlasit kal O t e n (podnes se tak dje). Na to se lm ala h o stie na nkolik st, kter se podvaly v c m ; d le se kala p o tik rt slova : B ernku bo, kter snm h ch y svta, sm iluj se n a d n m i". (P o d n es se lm e h o stie a k se : B e r n k u . . . 0) P ak bylo sv. pijm n. B iskup poval tlo a krev Kristovu, nae p i j m a l i p to m n vc ; hostie se jim dvala do lev ruky. Mezi sv. pijm nm z p v a l y se p im e n a l m y . (P o pijm n m odl se knz posud n a stra n epitoln stku alm u .) H ostie, kter zbyly, byly uschovny vedle olte ve vce nebo v ndob podobn holubici. (D nes se uschovvaj ve sv ato stn k u .) P o p im e n m o d l i t b z v r e n (kollekt) ekl b is k u p : D om inus vobiscum " a p ro p u stil vc slovy: Ite, m issa e s t , t. j. Jdte, m e sv. je sk o n e n a 11; ne-li se rozeli, udlil jim biskup sv. poehnn. ' (T ot se dje podnes.) O byejn se tval jet z a t e k e v a n g e l i a sv. J a n a , kde tou se s lo v a : A Slovo T lem uinno je s t" a P iel mezi sv a svoj ho n e p ija li/ kterto slova n m pipom naj p to m n o st K ristovu pi obti m e sv. a bdu jid, kte lehkom ysln mi sv. se vyhbaj.

2. Obady menmi znzoruje se smysln cel d j vykoupen.

Modlitby stupov p edsta v u j: 4 0 0 0 l e t , ve kterto dob lidstvo bylo od B oha hodn vzdleno (jako i knz je st od olte vzdlen) a V ykupitele oekvalo. D evateronsobn Kyrie a pak G lo ria : n a r o z e n K r i s t o v o a chvalozpv 9 k r andlskch nad lu h y betlm skm i. O ra c e : m l d K r i s t o v o , kdy K ristus vzdlen svta ve skrytosti se m odlil. Epitola, penen knihy m en a ev an g eliu m : K r i s t u s z v s t u j e idm e v a n g e l i u m ; id ho nepijm aj, proto jest evangelium peneseno k p o h a n m a jim zvstovno. K rd o : m noz pijm aj vru. Offerto r iu m : K ristu s se pipravuje m odlitbou a postem n a sv u trp e n . P raeface (kter kon slovy: P oehnan, jen pichz ve jm n u P n . H ossana n a v so stec h "): v j e z d - K r i s t v d o J e r u s a l m a . Modlitba za iv: K r i s t u s s e m o d l p i p o s l e d n v e e i za celou c r k e v . 5 k, kter k nz dl ped pozdvihovnm nad obtnm i d a r y : 5 s v. r a n . 3 ke, kter knz dl nad obtnm i d a ry : 3 h o d i n y , po k te r K ristus pnl n a ki. - O ten se 7 p ro sb am i: 7 s l o v K r i s t o v c h n a ki. L m n h o stie: s m r t K r i s t o v u , pi n se due od tla oddlila. M odlitba: B er nku b o . . . , pi n se knz bije v p r s a : vojci a lid, kte vidouce h ro zn kazy prodn, b i l i s e v p r s a (L uk. 2 3 . 4 8 .), jak o i setnka volajcho: V pravd, tento jest Syn b o . (Mar. 15. 3 9 .) - P ijm a n : p o h e b K r i s t v . Dvoj D om inus vobiscum " : K ristus se zjevuje dvakrte shrom dnm apotolm a v o l : Pokoj vm . Ite m issa est a p oehnn knzovo : n a n e b e v s t o u p e n P n , ped nm sv apotoly rozesl do svta a naposled j e ehn. P o sledn ev an g eliu m : e n s e e v a n g e l i a po sesln D ucha s v . -M n o h d y se m en k n ih a pen jet je d n o u : id ped p chodem K rista p ijm ou evangelium . Me sv. jest tedy k rtk so u h rn ivota K risto v a ;, p i n se za pl hodiny pedstavu co K ristu s vykonal n a zemi za 3 3 let." (Coch em .)

17

6. O uitcch me sv.

1. Mi sv. pivlastuj se nm mrou nej bohat zsluhy obti k e; zvlt meme m sv. dojiti odputn hch, vyslyen modlitby, tst a poehnn a odplaty vn.

V k ad mi sv. m em e nalzti ono ovoce a ony uitky, kterch K ristus svou sm rt n a Velk ptek vydobyl. (Sv. T o m ..A q .) P onvad toti m e sv . jest t obt jako obt k e, m us m ti t inek a t u t s l u jako obt ke. (C ochem .) S m rt a h o k um uen Kristovo jest k le n o tn ic e ; m e sv. jest k l e m , kter ji otvr. (S eg n eri.) K jest stro m ivota pln nebeskho ovoce, m e je st z l a t o u m s o u , n a k ter se n m toto ov oce podv. (M eh.) Ve mi sv. se nm d a ru j zsluhy V ykupitelovy . (S an ch ez.) O sta tn mi p r o s t e d k y m i l o s t i d a ru je se nm sice tak ovoce obti ke, ale n i k o l i v t a k b o h a t o u m r o u , jak o m s v. .V as m e sv. rozdv B h daleko vt m rou ne jin d y . (Sv. C hrys.) N ikde n etek o u p ram eny m ilosti tak bohat, jako na obtnm olti. (Sv. D om in.) dn lidsk jazyk nen s to, aby vylil, jak b o h ath o ovoce se nm dostv ze m e svat. (Sv. Vav. J.) Ve m i sv. pichz S yn nebeskho O tce s n ebesk rajsk za h ra d y ; p in nm s sebou n esm r n bohatstv a p o k l a d y n e b e s k . (Coch.) P i mi sv. dv n m nebesk O tec svho S y n a ; kterak jest m ono, aby nm n edal s nm vecko? (R m . 8. 3 2 .) Kdyby kesan rozum n), kterak lze ze m e sv. zbohatnouti, zbohatl by z n vce, neli ze vech vc, kter B h stvoil. (S anchez.) Ku pijet vtiny svtost se d stav posvcujc m ilosti, sice nem m e dnho podlu n a zslu h ch K ristovch a m im o to jet se dopoutm e h ch u sm rteln h o , ale ke slyen m e sv. nevyaduje se s t a v m i l o s t i b o ; h n k se n ed op o u t tkho h c h u , nb r jet dochz m ilosti obrcen. (Coch.)

1. O d p u t n h c h zle v tom to: h n c i do chzej m sv. milosti k a j c n o s t i (S n. T rid . 2 2 . 2 .), spra vedliv pak odputn hch v e d n c h a asnch t r e s t z a h c h y.
Ze m e sv. psob odputn h c h , plyne ji ze slov K ristovch, kter ek l pi p r o m n n v n a . (Mat. 2 6 . 28.) Me jest h l a v n o b t s m en . (S n. T rid . 2 2 . 2 .) T m se li m e sv. od obt s t a r h o z k o n a . Tyto obti oiovaly pouze od neistoty zkonit, ale n e ode h c h u . (id. 9 . 9 . ) N a ki zvolal K r is tu s : O t e , o d p u s t j i m ; nebot nevd, co in . (Luk. 2 3 . 2 4 .) P rv tak vol p i m i sv. ke vem, kdo jsou j ptom ni. (C ochem .) Na ki odpustil K ristu s l o t r u jeh o h c h y ; podobn in i pi mi sv, Vol do nebe o m ilo srd e n stv ; toto voln m ilovanho Syna je s t m oc nj, ne voln belovo. (id. 12. 2 4 .) Kristus je st n am orodovnkem u Otce a u sm enm za nae h chy (1 . Jan . 2. 1.), a to hlavn pi mi sv. K ristus pravil sv. M athild: P ich zm ke mi sv. ^ takovou pokorou, e nen ptom en dn tak velik h n k , abych m u neodpustil, d-li jen to h o . (C och.) Jist vojsko m lo kdysi zahynouti b o u m oskou. T u vzal vojevdce n a sv rm dtko, pohldl k nebi a p rav il: P a n e , vzhledem

 .18 n a n ev innost tohoto d tte sm iluj se n ad n m i!" B oue se utiila. Nue, sm iluje-li se B h ji p r o n e v i n n d t , o m ilostivjm bude, b u dem e-li m u pi m i sv. jeho v l a s t n h o S y n a p ed stav o v ati? (Spirago, P k l. str. 17 1 .) Jako lid m nohdy d a r e m bvaj p o h n u ti, aby zapom nli n a bezprv jim uin n (vzpom e n a d ary Jakobovy, k ter podval pi sv m n v ratu b ra tru svm u E sauovi 1. Moj. 3 2 . 2 0 .), t ak i B h se nechv u m rn iti obtnm darem m e sv. (R o d r., sv. T o m . Aq.) B h pijm m i sv., k terou m u obtuje knz, prv tak rd , jak o m y 1 0 0 0 dolar , kter n m posl n e p t e l. (C ochem .) Obt m e sv. o ch ra u je h n k a ped vnou z h u bou. (Sv. le h . Vel.) Jako s l u n c e rozptyluje m raky a nebe vyjasuje, tak in m e sv., slunce to crkve. (Sv. L eon p. m .) inek m e sv. n eukazuje se u hnka ih n ed p a trn ; B h jej obrac t e p r v e v p h o d n c h v l i , a jeho srdce je zpsobil k u pijet m ilosti. Ve chvli, kdy se konala obt n a ki, bylo jen m lo lidi d o ja to ; teprve o letnicch obm kil B h srdce jejich kznm P e tro v m ; pak teprve obt ke pinesla ovoce. (C ochem .) Mnoz se obrac m ilost bo teprve po del dob a nevd ani, e se to stalo psobenm m e sv. (M arch.) O brcen se dje proto, e pi mi sv. psob Duch SV. n a lo vka. Jako D uch sv. psobil n a ty, kte stli poble ke K ristova (vzpom e, kterak pohansk setnk a jin bili se v p rsa a p ra v ili: V pravd, Syn bo byl te n t o ! Mat. 2 7 . 5 4 .), prv tak psob D uch sv. n a ty, kte jso u pi mi sv. S v t l a pi m i sv. n aznauj sm ysln m ilost, k ter pi m i sv. psob tak, jak o svtlo svt a zahv. M ilost D u c h a sv. udluje se nejplnj m rou tm , k te jso u m i sv. h o d n p to m n i." (Sv. Cyr. Jer.) N esluelo by se, by ten , jen p i k r l o v s k h o s t i n posluhoval, odchzel h la d o v ; prv tak m m e za to, e neodchz bez duchovn potravy t en , jen jest m i sv. pobon ptom en. (F o rn e ru s.) J-li sta, jso u d y tla nasyceny prv tak jako sta, akoliv tlesn nej. P rv tak je st p i m i s v . : ptom n lid d u c h o v n pijm aj, akoliv nepijm aj tlesn. (F o rn .) Spravedliv dochzej m sv. odputn hch vednch, ponvad se pi m i sv. podvaj Otci nebeskm u poklady nekonenho d ostiuinn K ri stova. H ch y vedn rozplvaj se pi mi sv. j ako vosk n a ohni. (C och.) Snm T rid. prav, e m sv. dochzm e o d putn o nch h ch , k ter ch se d e n n dopoutm e. (S n m T rid . 2 2 . 1 .) Sv. A ugustin prav, e jedinm O tenem odpykvm e si vecky h ch y j e d n o h o d n e , jestli e se jej z u pm nho srdce p o m o d lm e; o vce jich odpykvm e teprve jed n o u m sv. M sv. shlazuje vce vednch h c h , neli kolika jsi se za den dopustil." (C ochem .) Me jest tak obt sm rn o u za n e v d o m hch y . (M arch.) Dle toho tedy m sv. odvracm e od sebe m n o h o t r e s t boch. Kdy B h za panovn krle D a v i d a poslal n a lid idovsk za trest m or, jm zem elo 7 0 .0 0 0 lid, napom nal prorok tru c h lc h o krle, aby dal n a usm en Boha obtovati obt. Sotva byla obt obtovna, zm izel m or. Nue, jest-li ji obtovn skotu a brav u odvrac tresty bo, co teprve zm e m e s v .! P ro to se pirovnv m e sv. d u z e , znam en boho m ilosrdenstv. (W a lter.) Bv-li mi sv. asto ptom en , sm tak doufati ve krtk a m r n o i s t e c , jeliko jsi nbonm slyenm m e s v. sv tresty z vt sti ji odpykal. (Cochem .) V im nm e si, ja k rychle kajc lo tr, jen byl p tom en krvav obti K ristov, piel do rje.

2. Nae modlitba pi mi sv. bv proto tak rychle vyslyena, ponvad ji podporuje modlitba Krista a p t o m n c h an dl.

19 -

P i m i sv. nai m odlitbu podporuje m odlitba K ristova. (Sv. C h ry s.) M odlitba K ristova vak nikdy n ez stan e bez vsledku, nebo O tec ho vysly v d y . (Jan 11. 4 2 .) Jako h l a v a je s t dleitj ne vechny dy, tak i m odlitba, ji kon K ristu s, nae h lav a, m vt slu, neli m odlitba vech d . (C ochem .) Sv. andl oekvaj do b u m e sv., aby pak m ocnji a in nji se za ns pim louvali. (Sv. C h ry s.) Jako m e sv. je st lep ne vechny ostatn pobonosti, tak i m o d l i t b y p i m i sv. j s o u i n n j ne vechy jin modlitby. (C och.) M odlitba, konan ve spojen s boskou obt, m n e v y p s a t e l n o u s l u . (Sv. F r. S al.) eho lovk n ed o sh n e pi mi sv., toho sotva kdy jindy dosh n e. (Sv. C hrys.) Kdo si tedy stle stuje, e se nem e d o b e m o d l i t i, a jd e n a m i sv., aby se K ristus za nho a m sto n h o modlil a je h o n eplnou m odlitbu doplnil. (C och.) N em oude si ponaj, kdo vecky sv m odlitby vykonvaj dom a, akoli by je m ohli vykonvati pi mi sv. T ot plat o b revii knskm . (C ochem .)

3. M sv. dochzme tst a poehnn, zvlt ve svch pr acch a ponnch.

Docbz-li poehnn boho ji ten , jen svou d en n prci zan v e j m n u P n " , o vce ho dojde, kdo j zan se m sv. P ro to kesant v o j e v d c o v ped bitvou bvali pto m n i mi sv., jako p i obleen Vdn 1683. Kdo byl mi sv. pobon p tom en, bude m ti ten d en ve vem t s t , " (Sv. C hrys.) S lu h a sv. krlovny Albty p o rtu g alsk uel jist sm rti tm , e el na mi sv. B snk S ch iller napsal n a zklad tto udlosti bse D er G ang zur E ise n h a m m e r . (S p irag o , P klady, str. 1 2 6 .) Sv. Filipp N er. ped kadm dleitm dlem obtoval m i sv., ponvad b yl jis t, e pak ve ona dobe skon. N a cel den jest posilnn ten , jen rn o pi m i sv. tak blzko svho Spasitele stl. (Sv. F r. S.) T o m u , jen z r n a je ptom en n bon m i sv., pomh Bh pi prci. Sv. I s i d o r , selsk pacholek v M adrid ( f 1 2 7 0 .), denn asn v s t v a l , aby jet p e d p r a c b y l n a m i s v. Kdy to na nho sluebnci alovali a pn m u proto dom louval, pravil Isid o r: Pozorujete-li, e m n p rce vykonvm n e-li ostatn, strh n te m n to ze m zd y . P n se brzy pesvdil, e Isidor zzranm zpsobem d a l e k o v c e p r c e v y k o n v , ne-li ostatn sluebnci (vidl, ja k po jeho boku pracovali s n m a n d l ); od t doby m u dovolil ch o aiti denn na mi sv. I h n k y, k te se nelep, odm uje B h za to , jsou-li n a m i sv. Jeliko tito nejsou schopni odplaty vn, u d l jim B h , jen ve sv nekon en dobrot nenechv ani nejm en h o dobrho sk u tk u bez odm ny, t s t nebo j e u c h r n p e d n e t s t m . " (Coch.)

4. Rovn odplaty v n dochzme za nbon slyen me sv., jsme-li ve stavu milosti.

M-i ji kad m o d l i t b a spravedlivho za nsledek odp latu vnou, pak tm spe m e sv. (Viz uen o d o b r ch sk u tc ch !) K ad slyen m e sv. rozm no uje tedy p atrn tvou budouc blaenost." (C och.) Jako ten , jen vystupuje po schodech, za kadm stu p n m ve vystupuje, tak ten, kdo jest m i sv. ptom en, bl se pokad o s t u p e k nebi. Cm ve vystupuje, tm vce se bl B o h u ; tm ja sn ji jej poznv, tm srdenji jej m iluje, tm hojnji ho pov. (C o ch .) Zvlt bu de b o h a t v nebi o d m n n za n m a h u , k terou jsi k vli slyen m e sv. m usil podstoupiti, jako j s o u : bltiv cesta do kostela, zim a, asn vstvn a p. (C och.) Jist

20

m u, jen k vli dalek cest ji del as zanedbval m i sv., vidl jed n o u ve sn u kreti za sebou ke kostelu k rsn h o andla, jen tal jeho kroky, za kter m l bti jed n o u odm nn. Od tto doby chodil zase horliv do kostela. (S pirago, PkL , str. 1 7 2 .) ja k poetile tedy jed n , kdo n echod n a m i sv. K e s a n p r v n c h s t o l e t znali dobe uitek me sv. a proto byli hotovi, r a d j i s v j i v o t z t r a t i t i, neli zanedbali m i sv. (C och.) Jak to zodpovdnost pro ns, kdy dn es nvtva m e sv. jest ta k s n a d n o u a nic nestoj. id konali tak d rah obti, m usili obtovati hned celou ovci, kozu, chudobn dv h o lo u b tk a ; my vak m m e tak m ocnou obt beze veho vydn. (Goch.) P istu p u jm e t edy d v rn ke tr n u milosti. (id. 4 . 1 6 . )

2. Me sv. prospv pedn tomu, za koho se obtuje; potom knzi a tm, kdo jsou j ptomni; konen vem ivm a zemelm prvo vcm; ano i andlm a svtm psob me
sv. radost.
P ed n m ze m e sv. uitek ten , za nho s e m e sv. obtuje. Zvis na v l i k n z e , aby pivlastnil vlastn ovoce m e sv. tom u, kom u chce. (P iu s VI.) P ro to ode dvna bylo v crkv obyejem , e se knzi dval penn d ar ( s t i p e n d i u m ) , aby obtoval m i sv, n a jist m ysl. Penze vak se n ikterak nedvaly p roto, aby se m e sv. zaplatila (nebo m e sv. nelze zaplatiti penzi, nerci-li nkolika hali), nbr jak o a l m u n a n a v i v u k a a na. vydn pi b o h o slu b (pro kostelnka, m inistranta, na svce, hostie, vno a p.). Jenom e v p rvnch stoletch nedvaly se knzi penze, nbr chleb, vno, olej a p . ; teprve ve stedovku dvaly se m sto toho penze. Knz m vt uitek neli ptom n, ponvad je s t m nohem ble pram eni m ilost. Jako k rl vce ct p o slance svho lid u neli poddan, jejich jm n em tito pichzej, tak in i B h ; B h nepohl n a knze u olte jako n a bdnho hnka, nbr jak o n a splnom ocnnho p o s l a n c e sv mil crkve a z s t u p c e svho Syna. (C ochem .) Ptomn pi m i sv. jsou duchovn pokropeni k r v K r i s t o v o u . (M arch.) M odlil-li se K ristus na h o e Kalvarii i za okolostojc n e p t e l e , m odl se tm vce pi m i s v. za ptom n vc. I k n z se m odl za p to m n ; tak k po m em ento za iv: Pom ni, P an e, n a vecky ptom n, jejich vra a zbonost T o b znm a je s t. O statn je-li astenstv n a z l c h skutcch hnm , tedy i astenstv na dobrch skutcch m us bti zslunm . Cel crkev m uitek ze m e sv. pro obcovn svtch. Me sv. n en vlastn jinm , n e li poselstv ku nejsv. T rojici s n eocen itelnm d arem . (Marc h .) P inej-li v y s l a n c i j i s t h o m s t a krli d ar, m aj v i c h n i o b y v a t e l onoho m sta na onom d aru p o d l . T ak i na mi sv. m podl veker kesanstvo, teb as je zastoupeno pi konn me sv. je n nkolika jednotlivci ( R o d r.); proto k knz v m odlitbch m ench, e obt tuto k o n za celou crkev a za vecky pravovc vyznavae katol. a apot. vry. (M odlitba po sanktus.) Kad knz kon mi sv. i z a b l a h o c e l h o s v t a . (M odlitba p i o b tovn k alicha.) Jest to podobn jako s O t e n e m ' , kde se kad jednotlivec m odl za vecky ostatn. Kdy K ristus u m el n a ki za vecky lid, m us tot platili 0 obnovovn tt obti, o m i sv. ; i v n se obtuje K ristus za vecky. 1 zemel m aj uitek ze m e sv. K d y K r i s t u s n a k i s k o n a l p ro

21

spla jeh o sm rt ihned zem el m ; nebo K ristus sestoupil ih n ed d o p e d p e k l a osvobodil due v nm . P odobn se dje posud pi m i sv., kde knz bezp rostedn po m em ento za zem el in vzpom nku za vecky v K ristu odpovajc . K dy se slou m e sv., vychz m noho du z oistce." (Sv. Jero n .) V okam iku, kdy se slou m e sv., chvtaj andl nebet k vzen oistcovm u a otvraj je . (Sv. C hrys.) I andlm a svtm psob m e sv. radost. Ponvad svati e s t b o a s p s u d u n a d e v e m iluj a hledaj, proto m aj nevslovnou radost, vid-li, e m sv. se nejsv. T rojici vzdv nejvy est a spsa du tak m o cn se podporuje. (C och.) A ndl a svati jsou tak proto n ap ln n i radost, e se pi m sv. v ys l o v u j jejich jm n a ; raduj se z toho tak, j ako se raduj, kdo vedle krle bojovali, jest-li se pi slavnm vjezd krlov in zm nka i o nich. (Sv. Chrys.) Jest-li e ji z obt idovskch p jem n vn vystupovala k nebi (4. Moj. 2 8 .), o vce m us to p latiti o obti K risto v ; l i b v n , kter z prolit krve K ristovy k nebi vystupuje, oberstvuje a potuje vecky n eb e any. (C och.) P roto pichzej ke m i sv. i nebean, j s o u p i n a spolupsob p i n. Jako ve svat noci and l se svmi chvalozpvy se stoupili n a luhy b e t l m s k a klanli se dtku v jeslikch, tak in posud kadodenn p i kad m i sv., ponvad se pi n Syn bo stv opt lovkem . (C och.) P i m i.sv. jso u k o l e m o l t e ptom ny k ry andlsk k oslav toho, jen se obtuje. (Sv. C h ry s.) K dy B h svho je d n o ro zenho uvd na zemi, prav : A se m u klanj vichni andlov bo." (1. id. 1. 6.) Jsi-l-i p tom en mi sv., stoj u p ro sted sam ch d u c h nebeskch. (Sv. C hrys.)

7. Komu se obtuje me svt.

1. Me sv. se obtuje toliko B o h u a sice me se obtov&ti na tver m y s l : bychom Boha usmili, bychom jej prosili, chvlili, nebo jemu dkovali,
K onm e-li obt, tedy vyznvm e, e ten, jem u obtujem e, jest p v o dc e m v e c h b y t o s t a nejvym P n em a e jsm e m u tedy povinni p o d danost. (Sv. T om . A q.) Obtovn je s t tedy k lannn s , a proto se obt nem e pineti d n m u tvoru, an i svtci, ani an d lu . (C ochem .) Nikdy nikdo neobtoval, le p ravm u B o h u nebo tom u, jeho k lam n za B oha povaoval. (Sv. A ug.) Ve starm zkon byly rozlin o b ti: obt za hchy, obti zpaln, obti chvly a t. d . ; n y n vak m m e j e d i n o u o b t , kterou m em e d o s c i v e h o . (Sv. C hrys.) Usmen B oha je st vlastnm clem m e sv. (Viz str. 1 5 .) P ro to lze m i sv. obtovati zvlt n a tento m ysl. M e sv. m tak n ekonenou s l u , chcem e-li si neho v y p ro siti ; dn d ar a dn m ilost n en tak velik, aby j nebylo lze dojiti obtovnm t to obti. (M arch.) Vdy to, po em to u m e, nen ne-li nm stvoenm a p o zem sk m ; to vak, co o b tu jem e, jso u sam bosk vci. N en m ono, aby tdr B h, jen n en ech an i h ltu erstv vody bez odm ny, n e ch al ns bez odm ny, obtujem e-li m u zbon k alich pln krve jeh o boskho Syna.

22 ~

C ochem .) Sv. B o n av en tu ra p ra v : Je-li v zajet vojevdce, nebude p ro p u t n jin a k , ne-li kdy se vykoup velikou su m o u penz. P ro to m em e pi mi sv. k a ti: H le, Ote vn, ten to T v j jed n o ro zen Syn jest nyn n am zajatcem . N evydm e ho, le bychom skrze N ho doshli, eh o tak v roucn od T ebe dm e." Me sv. se m e tak obtovati, bychom B o h a chvlili. C h v l i t i m em e jen toho, kdo m n a sob n co chvlyhodnho. am vce dobrho kdo na sob m, tm vce m e bti chv len. B h vak m v sob n e k o n e n m n o h o d o b r h o . P ro to vichni tvorov dohrom ady n em o h ou ho dosti vynachvliti. (C och.) C hvalte P n a, vyvyujte jej, jak m ete; nebo vt jest n ade vecku chvlu. (Sir. 4 3 . 3 2 .) Ne jest p rostedek, jm bychom Boha n l e i t u c t i l i , a to je s m e sv . K ristus veleb bostv n a olti takovou chvlou, jak jest Boha dstojno, jak toho ani andl, ani svati, tm m n lid d o v e d o u .' (Coch.) Jednou je d ino u m sv. jest B h v c e c h v l e n , n e - l i o d e v e c h a n d l a svtch v nebi. (C och.) T ato chvla je s t tm vt, o je s t Syn Bo v z n e e n j m ne-li vichni tvorov. (C och.) Me sv. jest obt chvly." (Viz m en m odlitbu po m em ento za iv !) Me sv. se m e tak obtovati, bychom B ohu dkovali. Pijal-lis od nkoho velk dobrodin, jsi m u povinen velikou odplatou, nechce-li bti nevdnm . (C ochem .) Ne B ohu jsm e dluni za nessln d o b ro d in ; pom ni jen , ja k n d h ern zdil nai zemi, n ae t lo, jak stle peuje o zachovn naeh o t la ; vzpome zvlt n a dlo vykoupen a n a ustanoven sv. sv to st; snad jsi obdrel od B oha jet zvltn m ilosti. N ue, tu ekne jako T o b i : K terou m zdu dm e jem u, anebo c o h o d n h o m e bti za jeh o d o b ro d in ? ' (T ob. 12. 2.) H le, m mi s v . ; tou m e nleit splatiti dobrodin bo. Nebo jak o te n k rte pi posledn veei, tak i nyn pi m i sv. K ristus diky in B ohu O tc i; d k u i n e n , k t e r k o n o s o b a b o s k , jest n ekonen a p evyuje dkuinn vech an dl a lid. (Cochem .) K dyby vecky z s t u p y nebeskch d u ch a vichni zbon lid bez ustn! s tebou B ohu dkovali, jet nikterak bys B ohu nevzdal takovho dku, jak se m u vzdv jedinou m sv. od Jeho Syna. (C ochem .) , jak to lsk a bo k n m , kter n m nejen nesetn dobrodin prokzala, n br zrove i n ejlep p rostedek n m ukazuje, kterm bychom m ohli tak velik d o brodin n leit splatiti. (Segveri.)

2. Me sv. se me obtovati za vecky

iv, at jsou dy crkve katolick, i-li nic.
Me sv. se m e obtovati za iv. (S n . T rid . 22 . 2.) P i kad mi sv. kon se tak vzpom nka za iv. N em e se za sv p t e l e m odliti usilovnji, jako kdy za n m i sv. obcuje a ji za n obtuje. (C och.) M nohm h n k m m e obtovnm m e sv. zjednati odputn. (C o ch .) N em ocnm a um rajcm nejlpe pom e obcovnm m i sv. (C och.) I za iv n e v c m e se obtovati m e sv. (a b y je B h pivedl k poznn prav vry), ponvad i K ristus u m el za vecky lidi a ponvad crkev asto se m odlv za nevc, na p. n a Velk ptek. m vce jest o s o b , za n se m e sv. slou, tm m ench u i t k se dostane jednotlivm osobm . (C och.) P ro to crkev odedvna knm co nejpsnji zakzala, p ija ti nkolik stipendi za jed n u a tut m i sv. Crkev tak vdy - obtovala m i sv. jen za jed n o tliv ce; nebo zajist n en j e d n o , je-li m e sv. obtovna za jednoho lovka anebo za sto tisc lid. Crkev, ji d D uch sv., n e m e zajist ve vci tak dleit jed n a ti n ero zu m n .

 23 -

3. Me sv. me se obtovati za zemel jen tehdy, nleeli-li k crkvi k a t o l i c k a neze meli-li

ve stavu patrnho hchu tkho.
Me sv. m e se obtovati za z e m e l . (Sn. T rid . 2 2 . 2 .) N en p o chyby, e zem elm se m e pom oci obt m e s v .; m e sv. psob, e B h je k nim m ilosrdnjm , ne-li by za sv h ch y zasluhovali. (Sv. A ug.) Ode dvna se konvala m e sv. za zem el, a konala se za n vzpom nka pi m i sv. P o su d se kon pi kad m i sv. po prom ovn vzpom nka za zem el. T oto zavedli sam i apotolov. (T ert.) P ro to sv. M o n i k a , m atk a sv. A ugustina, skonvajc prosila, aby n a ni u olte pam atovali. N estarala se o drah o cen n ro u ch o um rl, ani o balsam ovn sv m rtvoly, ani o pom nk a hrobku, n b r jedin o p m luvu u olte. (Sv. A ug.) , jak to opak m nohch kesan n ynjch ! Za z e m e l jinovrce, jak o pohany, idy, p ro testan ty nem e crkev n i k t e r a k v e e j n konati m i sv. S tmi, s nim i jsm e za iva nem li dnho obcovn, n em em e an i po jejich sm rti obcovn m ti. (Innoc. III.) O btovn m e sv. za tyto lidi odporovalo by uen katolickm u o sam ospasitelnosti n a crkve. (R eh. XIV. 1 8 4 2 .) Bylo by to toti s c h v a l o v n b l u d u a odsouzenm sv vlastn crkve . R ovn by se tm podporovala n b o e n s k l h o s t e j n o s t a dvalo by se tm pohoren. O statn bylo by zrovna s m n m , obtovati mi sv. za ty, k te za iva pokldali mi sv. za m odlstv a blznovstv. N en tedy n ae crkev nesnelivou, neobtuje-li m e sv. za jinovrce, nbr nesnelivm i jso u ti, kdo ji k t to obti chtj n u titi. N eobtuje-li se m e sv. za takov lidi, kte cel ivot patn ili a konen jak o seb evrah o v zem eli, a za ty, kte padli v souboji, n en to n ik terak p rohlenm jich za zavren, nbr vrazem ohavnosti to h oto skutku.

4. Me sv. me se konati i ke cti an dl a s v t c h . (sn. T 2 2 . 3.) rid.

K onm e-li m i sv. ke cti svtch, inm e podobn, jak o kdy se k e c t i n k t e r h o v l a d a e k o n d i v a d e l n p e d s t a v e n ; akoliv se v onom pedstaven nedje o vladai zm nky, pece v lad a s rad o st to p i jm . T ak m aj i svati ze m e sv., akoliv se v n pedstav uje je n u trp en Kristovo a akoliv se m e sv. obtuje je n sam m u B ohu, obzvltn radost, kon-li se t oto svat pedstaven k jejich cti. (C ochem .) Me sv., kter se kon ku cti nkterho svtho, nen vlastn jinm , ne-li obt dk a prosby; nebo dkujem e pi n B o h u za vecky m ilosti on o m u svtm u prokzan a prosm e B oha, aby n a p m lu v u onoho svtce n m m ilosti udlil. S vtcm pak nem em e prokzati l e p s l u b y , ne-li kdy vem ohoucm u B ohu obtujem e m i sv. a pi n dkujem e B ohu za m ilosti svtcm p ro k z a n . (M olina.) T m r o z m n o u j e m e r a d o s t i svtch v nebi, byt i ne stupn jejich blaenosti. (C ochem .) I kdy konm e m i sv. k u c t i nkterho svtho, obtujem e ji pece je n B ohu sam m u, a uctn onoho svtce jest jen vedlejm elem .

5. Nejen knz, nbr i p t o m n v c mohou mi sv. obtovati na zmnn mysl.

24

I ti, kdo jsou mi sv. p t o m n i , jso u spluobtujcmi. Slyen m e sv. n e n vlastn dnou m odlitbou, nbr ko n n m bosk obti. (C och.) Knz kon obt sm , vc vak konaj obt zkrze knze. (B ened. XIV.) P roto nazv sv. P e tr vecky kesany krlovskm knstvem (1. P e tr 2. 9 .), jako ji i id ve S tarm zkon nazvni byli knskm krlovstvm . (2 ; Moj. 19. 6.) Knz u olte pi m odlitbch m ench (pi O rate f ratres, po vzpom nce za iv a t. d.) nazv okolostojc spo lu o b tu jcm i". Knz m us m t i s p o 1 u o b t u j c ; nebo n ik terak n esm konati m e sv. bez m in i stranta, jen zastupuje lid. (Jen v zem ch jin o vrc , kde nelze mti m ini stran ta, sm si knz vydati povolen, aby sm l slouiti mi sv. bez m in i stra n ta .) Ponvad ptom n vc jso u spoluobtujcm i, proto m jejich m odlitba p o d o b n o u m o c , j a k o m odlitba k n z o v a P ro to m aj i vc obtovati mi sv., j jso u ptom ni, na jist mysl. Od tohoto obtovn zvis ponejvce u i t e k me sv. T oto obtovn m em e uinili b u d h n e d n a p o t k u m e sv., nebo p i o b t o v n , nebo i bezprostedn po p o z d v i h o v n . V obojm poslednm ppad kon i knz m odlitby obtovac. (K terak m em e mi sv. obtovati n a jist m ysl, viz dle n a str. 2 6 .)

8. Jakou cenu m me sv.

1. Ponvad me sv. jest obt ceny ne konen, proto m jej obtovn nebo sly en nej vt cenu ze vech dobrch skutk.
O bt nen jinm , ne d a r e m , kter podvm e Bohu. . D ar m tm vt cenu, m v y m j e s t d r c e a m d r a h o c e n n j m j e s t d a r . P i obti jest to t ; m svtj je st obtujc a m cennj je st d ar, tm vt jest jej cena ped Bohem . P i m i sv. je s t obtujc i obtn d ar n e k o n e n d s t o j n ; jest to t, o nm ek l sm B h O tec: T ento je s t Syn m j m il, v nm jsem sob zalbil* (Mat. 3. 1 7 .); proto m m e sv. nekonenou cenu. M sv. se vzdv B ohu n e k o n e n c t a . Je dinou m sv. vzdv se B ohu vt est, neli vem i dobrm i skutky svtch ; nebo est, kterou vzdvaj B ohu svati, je st konen, est vak, k ter se B o h u vzdv pi m i sv., jest nekonen, ponvad zde je st sm S y n B o ob tujcm i obtnm darem . (Goffine.) est, ji B h zkrze m i sv. pijm , n e vzdv se m u od lovka nebo andla, nbr od K rista. K r i s t u s j e d i n z n v e l i k o s t v e l e b n o s t i B o a v, co B oh u p slu ; ve, co andl a lid ke cti bo konaj, jest oproti c ti, k tero u m u vzdv K ristus, tm , nim . (C och.) P i dn obti nen t a k o v h o p o n e n s e p e d B o h e m , jako pi m i sv., kde se slavn Syn bo, P n nekonen veleb nosti, n a olti ped nejsv. T rojic jak o bdn erv nejhloubji pokouje. (C och.) Me sv. m tut cenu, jako o b t . n a h o e K a l v a r i i (Sv. Chrys.),. ponvad se zde obtuje t, co tam . P e d obt m e sv. miz o b t i S t a r h o z k o n a jako hvzdy ped slu n c e m ; ostatn tyto obti byly B o h u pjem nm i jen proto, ponvad byly pedobrazy krvav obti Kristovy. (C och.) P roto obtovn a slyen me sv. m mezi v e mi dobrmi skutky nejvt cenu. Jako s l u n c e leskem pevyuje vecky hvzdy dohrom ady, tak

 25
pobon slyen m e sv. pevyuje vecky nae dobr skutky svou dstojnost a uitkem . (C och.) Slyen m e sv. pevyuje vecky nae dobr skutky svou cenou tak, ja k o o b t n a k i v e c k y o s t a t n s k u t k y S p a s i t e l o v y . Polote sv do b r skutky, jako m odlitby, posty, alm uny, zap rn n a jed n u m isku na vze a na d ru h o u je n jed in o u mi sv., a shledte, e n ik terak n ebude rovnovha, nbr m iska, n a n byla poloena me sv., klesne h lu boko. (Sv. Vav. J.) Nebo skutky kajcm i pinm e B ohu pouze l i d s k s k u t k y , nbonm slyenm m e sv. n ep in m e vak Bohu skutku lidskho, nbr sam d a r y b o s k , tlo Kristovo, krev K ristovu, rn y Kristovy, u trp en K ristovo, zsluhy Kristovy, cnosti Kristovy, ba sam ho jed norozenho Syna boho. (C och.) Vc n em ohou vykonati jin h o tak s v t h o a b o s k h o s k u t k u , jako jest m e sv. (S n . T rid . 2 2 .) Me sv. jest sluncem d u chovnch cvien. (Sv. F r. S ) Me sv. jakoto dobr skutek m vt cenu, neli pout n a nk ter poutn m sto. (C o ch .) Slyen m e sv. je st uitenjm , ne-li nejvbornj zpsob m odlitby, ro z jm n ; nebo pi rozjm n si K rista pedstavujem e, ale pi mi sv. jej m m e osobn ptom nho. (Sv. F r. S.)

2. Ne obtovn a slyen me sv. m jakoto dobr s k u t e k vt cenu, je-li h o d n o s t a z b o n o s t k n z e a v c c h vt.

Me sv. m d v o j i n e k . Jed en inek m sama seb ou , a ten n ikterak nezvis n a hodnosti knze. Ne m e sv. jakoto d o b r s k u t e k pravovcch kesan (Sn. T rid . 2 2 .) m jet j i n i n e k , a ten z vis na dokonalosti a zb on o sti knze a vcch." m svtj jest knz a m jest zbonj, tm jest obt jeh o B ohu pjem nj a tm vt uitek m ." (B ona.) Lpe jest obcovati m i sv. knze zbonho neli n e d b a lho. (Sv. B onav.) m jest vt s v a t o s t a z b o n o s t knze a spoluobtujcch vcch, tm hojnj jest ovoce, tm vt cena m e sv. jakoto dobrho sk u tk u . (S p o rer.) P odobn se m lo ji s o b t k e . T ato obt m la n ekonenou cenu a otevela nebe, pece vak m noz z p to m nch, zvlt lo tr na levici, pro svou n eh o d n o st nem l z n dnho uitku.

9. 0 pobonosti pi mi sv.
B avm e-li se s nkm , zam stnvm e se je n s nm a zapom nm e n a vecky ostatn lidi. T ak tak m m e pi m i sv., kde se n achzm e u p to m nosti bo, m y s l i t i j e n n a B oh a a zapom enouti n a vecko ostatn. Mme tak initi tm vce, ponvad nem em e vykonati skutku s v t j h o a b o t j h o , jako jest slyen m e sv. (Sn. T rid. 2 2 .), a ponvad bychom jin a k ze m e sv. nem li dnho u i t k u .

Mme bti pi mi sv. p o b o n m i , t. j. mme se pi n v a r o v a t i veho, co po bonost ru a mme se zrove s knzem m od li ti, zvlt pi hlavnch dlech me sv.
prci, Jako h o r n c i najdou skryt v zem i drah o k am y jen tehdy, daj-li si tak i dobudem e ve mi sv. skrytch poklad milosti je n tehdy, p i

 26
inme-li se, bychom byli pobonm i. Me sv. je st tak bohatm loiskem z lata. (F o rn eru s). K do vak nen pi mi sv. pobonm , m z n t uitek, jako zve, kter je mezi m sv. v kostele (A lb. Stolz). Srdce nepobonho lovka jest jako silnice, po n u stavin se je z d ; ovoce, kter p ad s e strom u m ilosti m e s v., jest ihned rozlapno.

1. V ar o v t i se tedy mme pi mi sv. eptni, smchu, ohlen a p.; tak jest velmi
nezpsobnm, objevovati se pi mi sv. v p y n m o d v u nebo ve velik n d h e e .

O ch rm u , v nm jest na olti B h, lze ci slova, kter B h p ro m luvil z hocho k e e : M s t o , n a n m s t o j , z e m s v t j e s t . (2. Moj. 3. 5.) Jak velice uraz S pasitele svm neslunm chovnm v ko stele, m e poznati z jeh o ro zh o rlen n a d k u p c i a p r o d a v a i v e c h r m . (Mat. 2 1 . 1 3 .) D m bo je s t d om em m o d litb y ; neite ho tedy h o v ornou! (Sv. Jan Al m .) U p tom nost c s a e bys sob nedovolil sm ti se nebo eptati, ba an i si se d n o u ti; o uctivji m se chovati teprve ped Pnem vech csa a krl, ped S yn em b o m ! V i d o v s k m c h r m slouilo d enn n a 7 0 0 kn a le v it ; zabjeli obtn zvata, kter pak spalovali; to se dlo tak mlky, jako kdyby byl bval v kostele je n jed in knz. (Jos. F lav.) P ohan sk krl A lex an d er V el. dal kdysi p o h an sk m odle obtovati b k a ; jist lechtick jin o ch , jen p i tto obti drel h o c p o c h o d e , netroufal si z velik cty ped tou to obt zahoditi pochode, kdy m u ji a po ru k u dohoela. (Sv. A m br.) O vce m li bychom se m y k e san varovati veho, co se nesrovnv se svatost obti tak nek o n en v zn e en ! P r v n k e s a n byli pi m i sv. tak tii, jako by an i nikoho v kostele nebylo. (Sv. C hrys.) O de dvna lid zbon klevali po celou m i sv., nebo alespo od pozdvihovn a do pijm n. Jist zbon csaovna, kter vdy po celou m i sv. klevala, byla upozo rovna, aby se vce e t ila ; Jake? dn z m ch sluebnk se neodv v m ptom nosti se posaditi, a j bych tak m la u initi ped m m P n em a B ohem ? Sv. A lbta u h e rsk pi m i sv. s a l a vdy svou k o r u n u k r l o v s k o u . Rovn se n e s l u objevovati se pi m i sv. v pynm odvu a velik n d h e e . M noh e n y chod neobyejn n a stro jen do kostela, aby n a sebe u p o zo r nily. T akovm prav sv. C h ry so sto m : Ty fin tid lo ! Jest-li pak to odv kajc hnice, k ter pichz do kostela, aby zde prosila za odputn ? Ty jsi asi pila, abys tancovala nebo abys se u k z ala ? " Sv. T om M oorus, anglick sk kancl ( f 1 5 3 5 ), pravil vyoen sle n : N ed-li ti B h spravedliv za odplatu za tvou pli pekla, pak se p ro ti tob dopust velikho b ezp rv . Sv. A m bro ekl o takovch e n c h : m jso u nastrojenj a m vce se jim lid div, tm vce jim i p o h rd a n en v id jic h B h. Mnoz sv. papeov (jako sv. L inus) a biskupov (ja k o sv. K a re l B o rr.) dali pm o, aby eny chodily do kostela p o d z v o j e m . Zd se, e i sv. Pavel toho poadoval, ( l . Kor. 1 1 . 5 .) ; poukazuje n a to, e ji p ro d a dala enm pirozen zvoj, toti dlouh vlas. (1. Kor. 11. 14.) R ovn jest velm i neslunm , v kostele plivati a tak zneistiti lavice nebo zemi (kam potom jin m aj kleknouti). Ve m nohch kostelch jso u ji n a stnch tabulky s tm to n pisem : d se, by n a zemi se n e p liv a lo ; nebo to psob oklivost a n e

 27
o d p o v d to d sto jnosti dom u boho. Uvejte k apesn k u ! Budi p ip o m en u to, e takov plivn (zvlt od so u ch o tin ) jest i nebezpenm pro jich okol.

2. Mo d l m e - l i se pi mi sv. zrove s knzem, nemusme kati prv tch mo dliteb, kter k knz.
Nejlep modlitbou pi mi sv. jest r o z j m n o utrpen Kristov, ponvad me sv. jest obnovovnm obti ke a.ustanove na jest na pamtku smrti Kristovy na ki.
Jest chybou, m odl-li se nkdo z m odlcch knek tak zv. m o d l i t b y m e n bez d u ch a a pobonosti. Kdo se m odl je n v d u ch u a nikoliv sty, nechybuje. Modl-li se vak sty, m d ti pozor, aby svm ep tnm jinch z pobonosti n e v y r u o v a l . Velmi p h o d n m jest, m odliti se p i m i sv. bolestn r enec, ponvad se pi n m rozjm o u trp e n K ris tov.

Rovn se doporuuje pi mi m r n zpvati, ponvad zpv nabd k pobonosti, ponvad jest, mocnou modlitbou a nejlpe slou k oslav bo.
Zpv crkevn m velik uitek, nebo nabd k p obo no sti. P roto pravil ji sv. A u g u stin : K olik slz jse m prolil pi Tvch h y m n ech a psnch, 6 B o e ! Jak jsem byl dojat, kdy T vj ch r m zaznval m ilm i zpvy. Ony tony kapaly balsm do m ho u c h a a jim i vlvala se T v p rav d a do m ho srdce, take r zbonosti ve m n v zp lan u l." Zpv dle jest velmi innou modlitbou, k ter na ns m ocn svol v rosu m ilosti; to pochz odtud, e zpv jest m odlitbou z e s r d c e v y c h z e j c a (jeliko kad cit, jakm ile se projev n a venek slovem nebo sk u tk em , se sesiluje) v r o u c . Sv. G ertru d a m la o inku zpvu toto v id n : K dy kdysi zpvala, zdlo se, jako by vecka slova, kter zpvala, jako ostr k o p z jejh o srdce do srd ce Jeova vnikala a je a do h lou b i p ro n ik ala; z dolnho k o nce kop splvaly kapky, kter znam enaly ob d r en m ilosti. Sv. O tcov nenachzej slov, jim i by zve lebili vznam crkevnho zp v u ; prav o tom to zpvu, e k r o t h n v b o , z a p u z u j e z l d u c h y , s v o l v sv. a n d l y , ba D ucha sv. s t a h u j e do srdce zpvajcho lovka, dle e zpv p ropjuje d u c h u kdla, aby se m ocn p o v z n e s l z e z e m k n e b i (Sv. A th., sv. Bas., sv. C hrys., sv. A m b r.); e mysl nap l u je t o u h o u p o v c e c h n e b e s k c h (B ened. XIV.) a odvrac od dosti po vcech, pozem s kch. (P iu s IX .) A si je srdce svtk sebe zatvrzelejm , pece pociuj, sly-li krsn zpv kosteln, aspo zatek lsky k boskm vcem. Ba s talo se, e tento zpv p o h n u l m noh k s l z m l t o s t i a o b r c e n . (Sv. B ern .) Zpv se tak ho d ke m i sv. Nebo kdo uv, co se p i mi sv. n a olti dje, je s t m o c n d o j a t a dv vraz svm citm , vychzejcm z hloubi srdce. A m ocn city (jak o n a p. pevelik radost, n e sm rn bolest duevn) nejev se nikdy slovy, nbr j e n z v u k y . Ponvad tedy zpv jest vrazem cit, vychzejcch z hloubi srdce, proto jest nejdokonalejm p ro sted k em ku uctn n ek o n e n v e lebnosti bo. Kdykoliv P sm o sv. m luv o tom , jak and l a s vati B oha ctili, vdy l toto uctn jako vzneen, naden chvalozpv. P ro to jest zpv m si p o d s t a t n m pi mi s v . ; crkev by se spe m in u la bez um leckch

28

staveb, barevnch obraz, d rah o cen n ch ro u ch a ndob, ne-li bez zpvu, tto slavn m odlit by. P ro to ji K ristus p i p o s l e d n v e e i zpval almy. P ravit se: A chvlu vzdave, vyli n a h o ru O livetskou." (M at. 2 6 . 3 0 .) I p r v n k e s a n dle svdectv vech starch spisovatel crkevnch zp vali pi b o h u slu b ; star spisovatel crkevn docela pm o prav m s to : mi sv. slaviti : K ristu zpvati pse c h v ly . A podnes zpv knz pi s l a v n m i sv . m n o h m odlitby, jako orace, epitolu, evangelium , praefaci, O ten. Ne pes to jest neustl zpvn pi m i sv. zcela zavritelno, jeliko r u velikou p o b o n o s t ve ch rm . T akov n e u stl zpv byl zaveden teprve za dob L u t h e r o v c h . L u th er toti vloil svou prote stantskou n au k u do crkevnch psn, n ech al lid stle jen z p v a ti; zpv m u byl tolik jako kzn. (Vce lid pivedl k p ro testan tism u zpvem neli kznm .) Katolci chtli tehdy podobn p sobiti n a zachovn u en katolickho a n a podobovali jej. P e d dobou L utherovou vak se pi mi sv. zpvalo velmi m lo ; proto j sou crkevn psn z tto doby velm i k rtk. N eustl zpvn nen tedy katolickm . Lid to ct a proto m n o h d y vbec nezpv, take ve m nohch kostelch je s t slyeti pouze v arhany. A potolsk stolice tak pi m n ohch liturgickch konech zpv zrovna zakzala, jako pi pozdvihovn nebo pi ehnn nej sv. svtost (R . k. 11. 7. 1 8 5 7 .) P i zpvu k o stelnm nem s e kiti nebo t o n y n a t a h o v a t i ; to dlaj h r u b a n e v z d l a n lid, aby takto n a sebe upozornili. P i zpvu jest sk rom nost prvnm p rav id lem ; ona m m rniti to n , aby pli siln zvuk ucho n eurel." (Sv. A m b r.) B ohu se zalb tm vce, m prostji zpv. (Sv. B onav.) Zpv-li je n proto, aby t jin chvlili, pak prodv svj hlas. (Sv. B ern.) K do d o b e zpv, m o d l se d v o j n s o b n .

3. Pi hlavnch tech dlech mme v mo dlitb nebo zpv ponkud ustati a svou pozornost obrtiti na to, co se na olti kon.
A bychom pi tech hlavnch dlech od m odlitby a zpvu ustali, d crk ev; nebo dv zvonkem upozornili p to m n n a ony ti h lavn dly. Proto tak knz k n a p. pi o b to v n : O b t u j e m e T ob, P an e, kalich spasen." Vc m aj tedy v tom to okam iku rovn obtovati, aby slova knzova zakldala se n a pravd.

Bhem me sv. mme si vmati tohoto: Kdy knz z a n m i sv., mme udlati k a vzbuditi m y s l , na kter chceme mi sv. bti ptomni.
I knz m u s ped slouenm m e sv. tot initi. N a k ter m ysl m eme m i sv. obtovati? (Viz str. 19 a d.) Ve m n o h ch kostelch s t o j lid, kdy knz jd e k olti, z cty ped nm , jakoto zstupcem Krista. T ento obyej jest velm i slun, a jest jej jen schvalovati.

Pi e v a n g e l i u mme p o v s t a t i a sice z cty ped slovem bom; zr ove mme u d l a t i k e k na ele, na stech a na prsou, na znamen, e v uen Ukiovanho chceme viti, je vyznvati a je plniti.

- 29 -

Pi obtovn mme Bohu obtovati obt n dary na olti, sebe samy a ve, co mme.
Mli bychom ja k o prvn kesan obtovati njak o b t n d a r . Sbr-li tedy kostelnk drky, m m e tak nco dti. Kdo jde n a k o n cert nebo do divadla, rd zaplat v stu p n ; proto by bylo h an b o u pro kesana, kdyby pi nvtv bohosluby nechtl dti dobrovoln ani nep atrn d rek n a kosteln poteby. P i obtovn m em e se m o d l i t i : P ijm i, P an e, ob tn dary, ns i ve, co m m e. O dpust n m m ilostiv nae h ch y a popej nm sv m ilo sti.1 1

Pi s a n k t u s mme Boha chvliti a pozdraviti Vykupitele, je n m ji ji na olt sestoupiti.

Knz s e m odl tik r t: S v at Kristov do Jerusalm a. (Mai. 2 1 . 9.) a slova, kter kal lid p i vjezdu'

Pi promovn mme pokleknouti a klanti se Spasiteli, sestupujcmu na olt.

P i podzvihovn dlej to, co vid knze d la ti; knz poklek a k l a n se P n u a B ohu, jej dr ve svch ru k o u . Dlej jako 3 krlov u Jeka, jako apotolov na hoe T bor. (C och.) Kdy knz p o z d v i h u j e h o s t i i , m em e se m odliti: K lanm e se T ob, P an e Jei K riste, je n jsi ptom en pod zpsobou chleba. Sm iluj se nad nm i, velk Boe, ach pom oz n m a ch ra ns v kad poteb.* P i p o d z v i h o v n k a l i c h a se m odlm e : K lanm e se Tob, P an e Jei Kriste, jen jsi ptom em pod zpsobou vna. Sm iluj se nad nm i, velk Boe, ach pom oz n m a ch ra ns v kad p o t e b / Jako knz, tak i ty m n a sv. h o s t i i nbon pohleti. P n Je ekl ke sv. G ertrud, e ten, kdo tak in, b u d e povati vt radosti v budoucm paten n a B oha. Byl-li ji pohled n a m d n h o h a d a n a pouti ta k spasitel nm (4. Moj. 2 1 . 9 .), ja k uitenm m us bti teprve vry pln p a te n n a sv. hostii! N en dobe, s v u j e m e - l i h l a v u a zrovna se skrvm e, m sto abychom n a sv. hostii hledli. P ro co jin h o vlastn knz zved hostii, ne proto, abychom n a ni p a tili! Ve m nohch kostelch lze slyeti, kterak lid pi podzvihovn n a sebe volaj: P ochvlen b u d Je K ristu s. To nen sprvno. Kad lovk m tu m leti a h r zo u tm se tsti, ponvad pichz krl krl, aby byl obtovn a vcm podn za pokrm . P e d nm sestupuj se k ry andlsk, zakrvajce tv e sv a zpvajce s plesnm c h v alo zpvy. (L iturgie sv. Jak.) P n jest ve svm svtm c h r m ; a ml ped nm veker zem. (H ab. 2. 2 0 .) M noz zase pi pozdvihovn z stvaj z c e l a c h l a d n m i , jako by K ristus ani nebyl ptom en ; podobaj se lovku, je n svho ptele, jen k nm u z dalek ciziny piel n a nvtvu, ani nepivt, nbr zkrtka jej n ec h stti, jako by ho an i n eznal. (C och ) V eker n eb e se chyst na prom ovn a my bdn lid jsm e m u pto m n i beze v cty, i bez pom ylen, co se vlastn n a olti kon. O kdyby B h otevel oi naeho d u ch a, jak to divy bychom vidli! (Coch .) Ponvad n e v i d m e ponen S y n a boho svm a oim a, proto si toho nevm m e, kdeto andl, kte n a n pat, se chvj. (C och.)

Doporuuje se, bychom hned po promovn nebeskmu Otci obtovali na jist mysl Spasitele na olti a jeho utrpen a smrt.

 30 I knz u olte m odl se ih n ed po p rom ovn modlitbu obtovaci. Me ci asi ta k to : N ejm ilej O te nebesk, obtuji T ob T vho d raze m ilovanho Syna n a olti i jeh o u trp en a sm rt, abys se sm iloval nade m n o u (nad duem i v oistci, nad m m nem ocnm otcem a t. d.) N e b o : abych T ob dky vzdal za uzdraven a p. ja k n e k o n e n o u r a d o s t psob nebeskm u Otci, kdy k Jeho cti obtuje ten to d rah o cen n dar. jak b o h a t o d m n y s t i dostane za ten to d a r. (C och.) Kdyby nkdo m l cel svt a daroval by jej nebeskm u Otci, nedal by m u tolik, jako kdy m u pi m i sv. obtuje nbon Jeho m ilho S yna. (C och.) O btuje-li nkdo B ohu Otci krev K ristovu, j est te n to d a r ta k velik, e by O tec nebesk n em l tm ani dosti poklad, by tento d ar zaplatil. (Sv. Majd. P z.) O btovn sv. krve Kristovy m velikou m oc n a sm en B o h a ; takto m em e m noho h n k o b r t i t i a m noho du z o i s t c e v y s v o b o d i t i. (Sv. Magd. Pz.) P n Je ekl sv. G e rtr u d : By nkdo byl h ch y sebe vce obten, m e pece doufati jejich o d p u tn , obtuje-li m m u n ebeskm u Otci m oje u trp e n a sm rt. (Sv. G ertr.) T oto obtovn m e se ovem stti i m im o mi sv., ale pak m m en inek. (C och .)

Pi pijmn mme skuten nebo aspo duchovn pijimati.

P rv n kesan pijm ali k a d o d e n n ; n yn vak sotva kter kesan ije tak dokonale, aby m o h l d enn pijim ati. D u c h o v n p i j m n je st iv to u h a po sv. pijm n. T uto to u h u vyjadujem e, kdy km e s knzem slova: P a n e , n e j s e m h o d e n , abys veel pod ste ch u m ou, ale rci toliko slovem a uzd ravena bude due m . (Viz pojednn o duchovnm pijm n pi pojednn o svtosti o lt n !)

Pi p o e h n n k n s k m mme udlati k a proiti zrove Boha o poehnn. Pi p o s l e d n m e v a n g e l i u mme initi prv tot, jako pi prvnm evangeliu.

4 Slou-li se souasn nkolik m sv,, mme dvati pozor jen na j e d nu .

M me pokud lze dvati pozor je n n a je d n u m i sv., n a k terou n e j l p e vidme. Ve m nohch kostelch vak, kde se slou souasn nkolik m sv., lze vidti, k terak lid n eustle vstvaj, k dlaj, v prsa se bij a t. d. T akov lid n em ohou nik terak bti v k o stele pobonm i. P ro to ve m nohch dioecesch (jako v cel esk provincii) je st crkevn pedpis, aby, slou-l i se souasn nkolik m sv., zvonilo se p o u z e p i j e d n z n i c h , k ter toti jest slavnj nebo v znam nj. Ne nic m n m ten, jen obcuje souasn nkolika m em sv., z kad jist uitek, ponvad v kad z tchto m sv. modl se knz za okolostojc.

10. 0 povinnosti slyeti mi sv.

Kad katolick kesan dle pikzn

 31

crkev, jest psn zavzn, kadou nedli a za svcen svtek celou mi sv. pobon slyeti.
(Viz 2. pik. crkevn.) P rv n kesan, kte s nebezpem ivota chodili n a mi sv. do k a t a k o m b , bud o u j edn o u alobci tch, k te ve sv nezm rn nedbalosti za tak klidnch dob a v nedli n a mi sv. nejdou. Kdyby se m e sv. sl ouila jen na j e d i n m m st n a celm svt a j e n od j e d i n h o knze, s jak o u to u h o u by lid spchali n a toto m sto. Ne K ristus se obtuje n a n esetn ch m stech a od nesetn ch k n ; jak velice jest si tedy stovati na nai vlanost a lenost, kter prv tm povstala, e m m e kadodenn pleitost ke mi sv. (T om . Kp.)

1. Ve vedn dny n e j s m e povin ni slyeti mi sv. Dosahujeme vak hojnch milost a p o e h n n , obcujeme-li i ve vedn den mi sv.
Mnoz a ne prci. pokldaj za ztracenu p lhodinku, k terou by vnovali m i sv. A pece n en tom u tak. N ieho neztrcm e, n ebo prce s e mnohem lpe da, jest-li e js m e byli n aped n a m i sv. Vdy K ristus e k l: H ledejte nejprve krlovstv boho a spravedlnosti jeh o a vecko ostatn bude vm p i d n o . " (Mat. 6. 3 3 .) K dyby z m raen p r e l o z l a t o , jist bys n echal v sv prce a bel bys sb rat zlato. Byl bys blzen, kdybys nechtl od sv prce odejiti. A takovm blznem jsi, jest-li lehkom ysln zanedbv m i sv., pi n pr p ro u d y nebeskho zlata. (C och.) blhovosti a zaslepenosti lidsk! R adji se zkaj n e j d r a h o c e n n j c h p o k l a d , ne-li by pozbyli nkolik h al . (C och.) Z ai si tedy, m ono-li, svou p rc i tak, abys m ohl bti d enn n a m i sv. A nen-li to m ono, pak dej chuasovi alm unu, aby on b y l z a t e b e n a mi sv. C hudas to rd uin a ty i takto obdr h o jn m ilosti. (C och.) Ba knz u olte prv pedpokld, e okolostojc tuto obt chvly obtu j za sebe a z a s v . (M odlitba po san k tu s.) N enech se lidskm i em i odvrtiti od sluby bo! nebo styd-li se za N ho, bude se O n jed n o u stydti za T eb e. (L u k . 9. 2 6 .) Kdy francouzsk krl Ludvk Svat, jen denn bval n a jed n , ba i n a nkolika m ch sv., se dovdl , e id to posuzuj, pravil: Jak se lid sta ra j; kdy b ych dvakrt tolik asu zabil h ro u nebo hon b o u , jist by nikdo nieho n ek a l." Kdy angl. skm u kancli T om i M orus-ovi ( f 1 5 3 5 ) pravili, e k adodenn slyen me sv. se nesrovnv s tak vysokm postavenm , p rav il: J zase si to pokldm za nejvt est, e P n u vech P n m o h u p ro kazovati tak n ep atrn o u slubu."

2. Od slyen me sv. v n edli a v zasvcen svtek jest o sv o b o zen , kdo j n e m e bti ptomen; komu by nvtvou kostela vzela v e lk k o d a ; nebo kdo jinmu v njak tsni nezbytn mus bti npomocen.
Slyeti m i sv. je s t nemonm tom u, kdo jest t c e n e m o c e n ; nebo tom u, kdo bydl m e z i j i n o v r c i , kde nen dn m e s v. O m luven jest tak, kom u by z nvtvy kostela vzela velik koda, na p . n a zdrav, n a m ajetku n a cti a p. K ristus p ra v ! Jho m jest sladk a bm m jest lehk. (Mat. 11. 3 0 .) Dle m nn sv. A lfonsa (Mravov. 4. 3 2 6 . . .) a j. jsou om luveni, kdo by n sledkem sv c h u r a v o s t i nvtvou kostela jist nebo pravdpodobn si na zdrav u k o d il; kdo m velmi p a t n o d v , take

32 -

by byl lidem n a posm ch (u trp l by n a sv cti) ; kdo by cestou do kostela m usil m noho s n e t i od surovch lid ; kdo m daleko ( p e s h o d i n u ) do kostela, m e bti m nohdy om luven, jak o n a p. je-li velm i kared p o as. Jist prusk csa nalezl v jist bouliv den prosincov kostel p ln przdn, naproti tom u vak veer za vt jet vnice divadlo p ln ; tu z v o la l: Ano, k vli zbav pinej lid obti, ale k vli B ohu nikoliv." (Spirago, Pkl. str. 1 7 2 .) O m luveni jsou p o c e s t n , k te by jin a k ih n e d velmi m n o h o prom ekali; dlnci, kte od svch p rced rc jso u nuceni k n ed ln a sv ten prci a kte by jin ak ihned byli z prce proputni (tito vak m aj hledti, najiti si jin o u p rci, ve k ter by m ohli konati sv nboensk p o v in n o sti); rovn, kdo by pro slyeni m e sv. od svch dom cch m u sil sneti m no h o strk, sm l by nkdy zstati dom a (ale m usil by hledti je pouiti a o lepm p esv d iti); rovn sm jed en z dom cch zstati d om a hldati dom u. O m luveni jso u dle ti, kte nezbytn jso u zam stnn k o n nm skutk milosrdenstv. S kutky m ilosrdestv jsou toti vbornou b o h o slubou (Jak. 1. 2 7 .) a za jist ch okolnost jso u Bohu p jem n jm i ne-li obt. (Mat. 9. 1 3 .) Jsou tedy o m lu v en i: kdo o b s l u h u j n e m o c n h o ; m atka, kter m n a s t a r o s t i m alik d t i ; kdo p i p r a v u j e pokrm p ro dom c. K dyby v as slueb boch vypukl o h e , nesluelo by se, aby lid, kte m ohou pom hati, spchali do kostela.

3- C elou mi sv. sly jen ten, kdo jest ptomen tem hlavnm dlm jedn a t e me sv. ve c h r m a mimo to nezanedbv znanj sti me sv.
M usme tedy bti ptom ni vem 3 hlavnm dlm m e sv. Kdo jen jedin hlavn dl lehkom ysln zanedb, ji nevyplnil pikzn c rk e v n h o ; kdo tedy teprve po obtovn do kostela pijde, nebo ji p ed pijm nm z kostela odejde. T ak se veobecn m n i o tom , kdo zan edb vecko, co je st ped evangelium a z r o v e i to, co n sleduje po pijm n. I ten, kdo piel a po evangeliu, zanedbal ji znanou st m e sv. T akov lovk je s t povinen slyeli jet jin o u m i sv. M usme bti p tom ni 3 h lavnm d lm t e m e SV. Nesta, sly-li nkdo j e d n u mi sv. od pozdvihovn do konce a h n ed potom d r u h o u mi sv. od zatku do pozdvihovn. (Innoc. XI.) K esan nem rozluovati, co K ristus spojil. Kdo tedy pijde a po o b to vn, jest povinen slyeti j e t d r u h o u ce lou m i sv . Z a m e sv . m usm e bti v kostele. N esta stti nebo sedti m im o k o stel; leda, je-li v kostele tolik lid, e nele d o k o s t e l a s e d o s t a t i. jak o u m oc m m odlitba shrom dnh o li d u ; nebo kde jso u dva nebo ti sh rom dni ve jm n u K ristovu, tam jest Kristus u p ro sted n ich. (Mat. 1 8 . 2 0 .) N a m n ohch m stech panuje zlod, e lid za m e sv. stoj nebo sed veiiku p ed kostelem, teba n a h b i t o v. T ento zlod od stran il sv. Jan A lm ., p atria rc h a alex an drijsk ( f 6 1 9 ) m oudrm zp sobem . Msto aby slouil v kostele m i sv., vyel ven a postavil se k onm lidem . K dy se tom u divili, p ra v il: K de jsou ovce, tam m us bti i past. stanete-li z d e, zstan u zde tak. P jd ete-li do kostela, pjdu tam ta k . T a slova p om ohla. Od t doby nebylo ~vidti nikoho stti ped kostelem . (Spirago, P klady str. 1 7 3 .)

4. Pobonm pi mi sv. jest ten, kdo se varuje v e h o , co pobonost ru a kdo se tak m o d l s knzem, zvlt pi hlavnch 3 dle ch me sv.

33

(O pobonosti pi mi sv. viz str. 2 2 . T am jso u i m odlitby, k te r m em e konati pi hlavnch 3 dlech .)

5. Mi sv. meme slyeti v nedli a v zasvcen svtek v k a d m c h r m u P n ; n e pece jest sluno, abychom ji slyeli ve farnm chrmu svho b y d l i t .
S nm . T rid. si peje, aby vc asto navtvovali farn c h r m P n , zvlt v nedli a ve vt svtky. (S n . T rid. 2 2.) V tyto dny toti obtuje far m i sv . z a i v a z e m e l f a r n k y a v k z n o b rac zetel hlavn ke svm fa rn k m ; ve farn m c h r m u o h l a u j s e tak nov satky m anelsk, posty, crkevn slavnosti a rozlin nazen. F arn ci m aj ve svm farnm c h r m u P n uiti se znti svho f a r e , jen j est jejich pastem a d u chovnm otcem . N e n vak p i k z n o , e bychom m usili slyeti m i sv. ve farnm k o ste le ; nebo by to odporovalo obyeji, pan u jcm u nyn n a celm svt. M em e mi sv. slyeti tak ve veejn kapli (Bened. X IV .); v n em o c nicch, kolch, vychov vacch stavech a p.

II. 0 dob slouen me sv.

(V k o l i k h o d i n ? V e k t e r d n y ? K o l i k r t z a d e n ? )

1. Me sv. se slou obyejn v dob od v c h o d u s l u n c e a do 12 hodin v p o l e d n e , a na hod bo vnon o p l n o c i .

Ze zvltn piny (k vli odcestovn, nebo ab y pracujc lid m ohl bti na m i sv ) sm sc me sv. slouiti j i p ed vchodem s lu n c e ; svt-li se kostei, nebo udluje-li se sv. b im ovn, m e se stti, e m e sv. zan i p o 1 2. h o d . , i pozdji. P r v n k e s a n slavili m i sv. obyejn v n o c i , ponvad v tu dobu byli nejjistjm i ped pronsledovnm po h an . I v po zdjch dobch jet slouvala se m e sv. nkolikrte do ro k a v noci, jako o V nocch, na Blou sobotu, n a sv tek sv. Jan a K t. a n a q uatem bry.

2. Me sv. se slou ve vech farnch kostelch kadou n e d l i a z a s v c e n s v t e k po cel rok v phodn ou hodinu, mimo to pak, tm kad v e d n den.
K a d k a t o l . k n z je st povinen kadou nedli a zasvcen svtek slouiti m i sv. (Sn. T rid. 23 . 14.) D u c h o v n s p r v c o v jso u svm a d e m vzni, kadou nedli a zasvcen svtek slouiti m i sv. a obtovati ji za iv a zem el farnky. (Sn. T rid . 2 3 . 1.) Me sv., kter jso u povinni duchovn sprvcov slouiti, nazvaj se f a r n m e s v .; k o n aj se vdy v hodinu, ve ktero u farnci m ohou po h o d ln do kostela pijti.

3. dn knz nesm slouiti mi sv. vcekrte ne j e d-n o u z a d e n . Jen o h o d b o m V n o n m sm kad knz slouiti 3 me sv. Rovn duchovn sprvcov vtch farnost smj s biskupskm svolenm v nedle a zasvcen svtky b i n o v t i , t. j. slouiti 2 me sv.

~ 34
N a potku stedovku bylo obyejem , e k n slouvali nkolik m sv. po so b ; tm vznikly m n o h zlody. P ro to pape Innoc. III. z ak zal slouiti m i sv. vckrte ne jed n o u za den, a dovolil jen v hodu V nonm slouiti 3 m e sv. P ape B ened. XIV. m im o to dovolil knm p a n l s k m a p o r t u g a l s k m slouiti 3 m e sv. v d e n d u i e k . (1 7 4 8 .) Ne knz n e n p o v i n e n slouiti o h o d u V n o n m 3 me sv. R ovn katolit kesan nejsou povinni, slyeti v ten den 3 me sv. F a r i velikch farnost dostvaj od biskupa povolen b i n o v a t i tehdy, je-li kostel mal, take by vichni farn ci n e m ohli se n ajed n o u vejiti do kostela.

Naopak nesm zase dn knz slouiti mi sv. na Vel k p te k . Na Zel en t v r t e k a B lou s o b o t u pak sm se slouiti v kadm farnm kostele j e d i n slavn me sv.
Padne-li svtek Z v s t o v n P a n n y M a r i e n a Zelen tvrtek, sm vce kn slouiti mi s v .; n ik terak vak, padne-li tento svtek n a Velk p tek n ebo B lou sobotu. V tom to ppad p ek ld se ten to svtek n a pondl po Bl nedli. (Sn. ft. 10. 12. 1 7 3 3 .)

12. 0 mst, kde se slou me sv.

1. Svat apotolov slouili mi sv. v p b y t c c h na s to le c h .
Viz Sk. 2. 4 6 .; Kol. 4. 15. Stolu se uvalo, ponvad i S p a s i t e l n a Zelen tvrtek nejsv. obt konal n a stole (tento cedrov stl se podnes ukazuje ve c h rm latern sk m ), a aby kesan za pronsledovn st l m ohli rychle schovati nebo n a jin m sto p ensti. P odnes se u kazuje v L atern stl, n a nm konal m i sv. sv. P e tr. Jet snm nicejsk r. 3 2 5 . m luv o s t o l u , n a nm knz zabj b e r n k a boho nekrvavm zpsobem , jeho tla a k rve pak vc povaj.

2. Za dob velikho pronsledovn kesan konala se me sv. v p o d z e m n c h c h o d b c h (v katakombch) nad h r o b y m u e d n k .

P ro to m o lt podnes p o d o b u r a k v e ; proto tak jso u v oltch o s t a t k y svtch. (T m se tak naznauje, e m m e obcovn se svtm i v n e b i; k vli onm o statkm lb knz to lik rt o lt.) P ro to v pozdjch dobch stavli kesan k o s t e l y nejrad ji n a h r o b e c h svtc (chrm sv. P e tra v m ) a pochovvali m uednky (vzpom e n a h rob sv. Ja n a Nep. ve ch rm sv. Vta v P raze) nebo tak zaslouil m ue (zpom e n a h r o b k y ) v kostelch. P ro to tak ode dvna pi p o h b u slouvala se z d u n m e s v . u p t o m n o s t i m r t v o ly . Ponvad pak kesan za dob pronsledovn m usily rozhati v podzem n ch chodbch svtlo, proto h o podnes n a naich oltch pi m i sv. svce. Svtlo je st odznak b o s k m i l o s t i , k te r tak jako svtlo osvcuje a za h v ; pi m i sv. pak se rovn rozdv hojn milost. Svtlo n a olti tak znam en, e je st tam p tom no s v t l o s v t a * , t. j. B h a lovk, je n ns svm evangeliem osvtil. Svtlo jest tak vrazem r a d o s t i , ponvad svtlo (slunce) oproti tm ns n ap l u je radost. P ro to

 35
ode d v n a bylo obyejem u vech n ro d , e o velikch slavnostech a pi ad o stn ch udlostech rozhali svtla. (P ro to se zapaluj h ra n ice, konaj se p ochodov prvody, osvtlen, svtla n a strom eku.) A proto tak v kostele bv tm vce svtel, m vt je st slavnost. P ro to se tak ro zhaj svtla, kdy se zpv envangelium , m se tm vyjditi rad o st n ad slovem bom, kter je s t svtlem pro n ro zu m . Uv se v kostete voskovic, ponvad vosk jest nejistm vrobkem ze svta zvecho, jako olej jest nejistm vrobkem z e rostlin. (Ze svce voskov zn a m e n K rista, vysvtluje se pi prvodu n a H rom nice n a konci dlu III.)

3. Kdy pestalo pronsledovn kesan, kon ala se me sv. ve c h r m e c h na kam ennch oltch, kter mly bud podobu stolu nebo rakve.
Z k am en se udlal stl nebo-li p a h rbek, k er byl n a h o e rovn a byl ozdoben. Ji Noe vystavl olt, kdy vystoupil z a rc h y ; rovn A b rah a m , Isak, Jakob, Moj stavli olte. Ve ch r m jeru sale m sk m stly dva olte, jeden pro obti zpaln v pedsni, a d ru h pro zapalovn v onnch vc ve svatyni. O lte m usej bti pln z kam ene, nebo aspo m u sej m ti n ah o e kamennou plotnu, od b isk u p a pos vcenou a sv. ostatky obsahujc (n a ni se stav kalich a patena), ponvad K ristus, jen m n a o lti dlti, jest zkladnm a helnm kam enem crkve sv. (Z. 1 1 7 , 2 2 .); rovn m u s bti olt p ik ry t troj lnnou plachtou, je d n a k aby se do nich m o h la vpiti sv. krev, kdyby se s n ad rozlila, jed n ak aby zde Spasitel odpoval prv tak, jak o kdysi v jeslikch a ve h ro b . P ltn o m u s bti b l k vli istot a svtosti tto obti. N a kadm olti m u s bti n e zbytn k, ponvad se n a o lti ob novuje obt k e; rovn tam m aj bti dva svcny s voskovm i svcemi. (P ro h o svtla pi m i sv., bylo een o ve.) O lt je s t obyejn zzen tak, e obtujc knz je s t o b rcen tv k v c h o d u s l u n c e ; to proto, e pi obti jest srdce a ru ce pozvedaj se k tom u , od n ho vechno duchovn svtlo pichz. O lt jest p o v e n p e d n pro svou d sto jn o st a v zneenost; pak i z poteby, aby toti vichni p to m n vidli kon o b tn ; konen i proto, e K ristovo velik dlo vykupitelsk dokonno bylo na h o e zdaleka viditeln. S t u p n o ltn n m pipom naj, e ke K ristu m m e vystupovati po cnostech.

4. Kostely se stav obyejn na vinch nebo uprosted obc, hlavn ve slohu gotickm nebo romn skm.
Kostely se stavly na vinch nebo kopcch, ponvad se viny povaovaly za m s t a p o s v t n ; n ebo n a h o rch se B h ve S tarm z kon m n ohdy zjevoval, n a h o rch se K ristu s asto m odlval, ' n a h o e stl ch rm jerusalem sk, pedobraz to c h r m u kesanskho. Viny tak nejvce l k a j lovka k m o d l i t b ; tam je s t lovk dalek h lu k u svtskho a B ohu jaksi m nohem ble. Dle slov K ristovch m kostel stti tak n a s k l e ; K ristus sm pinesl krvavou obt n a h o e Kalvarii, tedy n a vin. Jsou-li vak kostely uprosted m st a ddin, naznauje se tm , e dobr past ve svtosti o ltn bydl u p ro sted svch oveek. R ovn jest kostel se svou v okrasou m s t . -----Od kostel je s t rozeznvati kaple. K deto v kostelch se kon b ohosluba a uchovv se stle sv. oltn, jso u kaple pouze m stem k u konni pobonost. Kaple jso u b u d m al budovy u veejnch cest ( v e e j n k a p le ) , nebo jso u to svtnice v p bytku ( d o m c k a p i e v obydlch

30

krl, knat bisk u p a t. d., nebo ve veejnch stavech, jak o v n em o c nicch nebo kolch se nachzejc.) Me sv. se sm slouiti je n v nk ter ch kaplch. Slovo kostel pochz z latin sk h o slova castellum = tv rz ; ru sk slovo c r k e v * pochz z eck ho kyrios = p n , tedy d m Bo. Kostely jsou hlavn f a r n nebo e h o l n . B iskupsk kostely se jm e n u j d m (dom u s = d m ), asi proto, e pvodn velk kostely mvaly n p is : D. O. M. ( = Deo Optim o Maximo = N ejdobrotivjm u a N ejvym u B o h u .) Velik kostely se nazvaj tak b a s i l i k y ( = d m nejvyho krle, z eck ho basileus = krl) nebo m o n a s t r ( = k ltern kostel, z lat. m o n asteriu m = klter.) T e m p l (z lat. co n tem plari r r rozjm ati, m odliti se) se n em kati, pon vad tm nzvem oznaujem e obyejn ch rm y m odlsk. Nej v t kostely n a svt jsou : C h rm sv. P e tra v m (pojm e 1 0 0 .0 0 0 lid), ch rm sv. P av la v m pojm e ( 4 0 .0 0 0 ) , m ilnsk dm (3 7 .0 0 0 ) , kolnsk a strassbursk dm (3 0 .0 0 0 ), svtotpnsk dm ve Vdni (1 2 .0 0 0 ) . Nejvy z nich jest kolnsk dm , vysok 1 5 6 m., (m o n ast r tulnsk na D unaji 161 m. vysok j est p ro testan tsk ); dm trassb u rsk 1 4 2 m ., t pnsk ve Vdni 1 3 7 m., svatopetrsk v m 1 3 6 m. M noh ch rm y jsou ve slohu romnskm v y stav n y ; je v n ich vecko zaokrouhleno a ozdobeno. (O byvatel jih u m aj zvltn zlibu pro ozdobu a p ardu. V kostelch rom nskch sp atu jem e oblouky, vtinou je n zdi bez sloup a pil, m lo a m alch oken a n ad m ru m lo ozdob. V ro m n sk m slohu je stavn dm m ilnsk, trsk, vorm sk, bam bersk. V tina velikch kostel je vak stavna ve slohu gotickm . Maj lom en oblouky, m noho sloup, etn a vysok okna, kter jsou zpravidla m alo v an ; m im o to nejen vnitek ale i zevnitek jest um lecky v y zd o b en ; v tchto kostelch sm uje vecko do ve, kde se v zvratn vi ve souladn poj. T ento sm r do ve sp a tu jem e nejen na stn ch a sloupech, n b r i n a oknech, vch a t. d. T m se uvd vcm n a pam, e zde n a zemi jso u je n p o c e s t n m i , k te se m aj u p m n snaiti o svou neb esk o u vlast, kde bude v lsce spojen se vemi svtmi.

V n i t e k i v n j e k chrmu jest tak upraven, e ns nabd k pobonosti.

Zevnj p rav a c h r m u : C hrm jest vt a v y , neli vecky ostatn dom y, ponvad je st pbytkem nejvyho B o h a ; jest obrcen ob y ejn k v c h o d u , nebo se v nm m m e k lanti slunci spravedlnosti t. j. K ris tu ; pdorys m podobu k e , ponvad se zde obnovuje obt ke a hls uen U kio v an h o ; jest u n h o v , k ter jako p rst ukazuje k n ebi, k n a vlasti, volajc n m : S n ate se o to, co jest s h ry . (Kol. 3. 1.) N a vi jsou z v o n y , kter volaj ke slubm bom nebo k m odlitb, a kter svm velebnm zvukem dodvaj slvy slavnostem crk ev n m ; jso u j a koby hlasem z vyho svta. N a pici ve kosteln jest k , ponvad se v kostele hls uen U kiovanho, a ponvad K ristus ukiovan sm il nebe se zem. asto bvaj n a vi i hodiny, k ter n s n apom naj, bychom hodin ivota dobe vynkladali. Vnitek c h rm u se dl n a t i od d len : n a p ed s , lod a presbyt. T m se podob ch rm are Noemov, k ter tak m la troj oddlen. P e d s , ve kter se za starch as sh ro m d ovali katechum eni a kajcnci, nap o m n ns ku pprav, dve neli do c h rm u vstoupm e. L o d je s t msto pro v c ; zde m aj jakoby n a lodi plouti ku pstavu vnosti, nebo jako v are N oem ov zachrniti se p ed zhubou

 37 vnou. M im o hlavn lo bvaj jet vedlej lodi. P r e s b y t (knit) jest oddlen od lodi zbradlm , u nho pistu p u j vc ke stolu P n , a jest uren pro knze. U vnit kostela je st obyejn: zrovna u vchodu v e l i k k , kter n m ih n ed p ip o m n , kdo jest P nem do m u to hoto (ro vn n a pbytcch bvaj n p isy ); potom k r o p e n k a u dve, bychom se, vstupujce do chrm u, poehnali svce nou vodou a si p ipom nli, e m m e ped B oha pedstupovati s istm srd c e m ; jeden nebo nkolik o l t ; na hlavnm olti s v a t o s t n e k (kde se uchovv velebn svtost oltn ) a ped nm v n s v t l o (lam pa, k te r m ve dne v noci h o eli n a z n a m en, e n a olti se n achz svtlo sv ta ), obrazy a sochy a n d l a s v t c h , ponvad jsou zde neviditeln ptom ni pi svtch konech a ponvad m m e s nim i o b c o v n ; ktitelnice, zpovdnice, lavice pro lidi, korouhve (kter nm zn zo r u j vtzstv k e sanstv a ns napom naj, e m m e bojovati proti zlm u d u ch u a svm zlm d o stem ); n a k e jsou varhany (vynalezeny ve 13. sto le t); konen obrazy, kov cesta a m alo van okna, kter zpsobuj v kostele znan tem no (ponvad i my v tom to ivot B oha je n tem n poznvm e.)

Kad kostel mus bti zvlt p o s v c e n , v nm kon me sv.; tot plat o olti.

ne-li se

Ji s t n e k na pouti byl z rozkazu boho od Moje posvcen ( 2. Moj. 4 0 . 9 .) ; rovn c h r m S a l o m o n v byl posvcen. (3 . Krl. 8 .) Kdy idovsk ch rm byl znesvcen tm , e k rl A ntioch v n m dal postaviti m odlu, byl opt vysvcen, a proto id kadoron slavili slavnost P o s v c e n c h r m u " . Jen b i s k u p m prvo svtiti k o stel; pouze s jeh o vslovnm povolenm sm i obyejn knz ch rm posvtiti. H lavn obady jso u : B iskup ped hlavnm vchodem se vrhne n a t v a m odl se litanie ke vem svtm . P ak o b c h z 3 k r t k o s t e l a krop stny svcenou vodou. (T ro je obchzen pipom n tro jjed in h o B oha, jem u se m v tom to chrm lid klanti.) Kdykoliv jd e m im o hlavn vchod, tlue berlou n a b r n u , pak uin berlou n a p r a h u k (ab y naznail, e moci ke nic nem e odporovati a vejde do ch rm u , kde p ad n a kolena a vzv D u cha sv. Zde pe na podlaze, p o s y p a n p o p e l e m v p o d o b k e , (jeliko jen po kn a u trp e n vede k nebi) e c k o u a l a t i n s k o u ab ecedu (ponvad vichni nrodov svta m aj pstu p do crkve) a 3 k rt o b chzeje s t n y k o s t e l n , krop je svcenou vodou, nae k e m jde kostelem a krop podlahu (n a znam en nejsv. T rojice a ke K risto v a ); potom m a e stny n a 12 m stech, kde jsou rozaty svce n a pam tku 12 apotol, kte n m pinesli svtlo vry), nae s v t j e t o l t . Od p rad v n ch as slavvala se v kad farnosti ve vron den posvcen c h rm u n a podkovn za nesetn m ilosti ve ch rm o b d ren slavnost P o s v c e n c h r m u " ; pro m n o h zlody bylo n azen o slaviti tuto slavnost vude v 3. nedli v jnu. Byl-li spchn v kostele t k z l o i n , n a p. vrada, sebe vrada, sm ilstvo a p., a jest-li to ve ejn znm o, m us bti kostel ih n ed zaven a znova bti posvcen. R ovn kdyby se zdi kostela z n o v a musily s t a v t i , nebo byl-li kostel t m zcela znova o m tn, m us bti znova svcen. M im odn se sm m e sv. slouiti tak m i m o k o s t e l , jak o za vlky, nebo shoel-li kostel, stav-li se nov kostel, nebo p i velikch lavnostech, kdy se slouv m e sv. pod i r m n e b e m (tak zv. poln m e s v . ) ; k tom u vak jest teba vslovnho povolen biskupova. Na l o d i se sm slouiti m e

- 38
sv. jen s povolenm papee. V takovm ppad se uv od biskupa posv cenho p e n o s n h o o l t e, t. j. ty h ra n n h o kam ene, na nm by m la m sta h o stie a kalich.

13. 0 odvu a nad pi mi sv.

K do jde k a u d i e n c i k pozem skm u krli, o blk s i z cty slavnostn o d v ; takt knz, m -li se objeviti u olte p ed nejvym krlem . Zvltn odv knze u olte jest tak znam enm , e tu n e j e d n z m o c i v l a s t n , nbr jakoto nm stek K ristv. Ji ve S tarm zkon pedepsal B h zvltn odv pro knze k bohoslub. (2. Moj. 2 8 . 4 .) O dv knsk pi mi sv. zavedli apotolov. (Sn. T rid . 3 2 . 5 .)

1. Pi mi sv. m knz tchto 6 kus odvu: h u m e r a l , albu, c i n g u l u m , manipl, tol u a me n roucho.

T en to odv je s t vtinou pvodu vchodnho. Nramnk (humeral) nosvali lid na vchod n a o c h ran u hlavy p ro ti v elikm u vedru nebo c h la d u ; m l slouiti k tom u, jak o kapuce, k terou n a p. m noz eholnci podnes m us nositi. Kn nosili toto ro u ch o dve, aby si jim z a h a l o v a l i h l a v u , by nebyli tak snadno roztritm i. Kn m n o h ch eh o l zahaluj si jm podnes hlavu. Obyejn vak nyn slou k u zahalen k rk u a ram en . Alba jest bl lnn a k zem i splvajc rou ch o . N a vchod bylo obyejem nositi bl at u pleitost, k dy se m u sil lo vk objeviti v nejvt istot. T ak ro u ch o dostval na p. pozvan n a s v a t b u , jak m ile vkroil do svatebn sn ; o tom to svatebnm ro u c h u " zm iuje se K ristus v podobenstv o hostin svatebn. (Mat. 22. 1 2 .) Cingulum je st ra, j se p o d k asan alba zavazuje, aby knzi nevadila v chzi. Bylo rovn obyejem vcho an pepasovati si dlouh odv v c h z i n e b o p i p r c i . T ak nalezl m lad T obi, kdy hledal prvodce n a cestu, m ladka podkasanho a n a cestu pip rav en h o (T ob. 5. 5 .) P roto pravil S p a site l: M jte opsna b ed ra sv ! (L u k . 1 2 . 3 5 .) Manipl (n runk) bylo pvodn lnn bl ro u ch o , kter se nosilo pes levou ru k u , a jm se u tral p o t . tola jso u dva irok psy, kter splvaj od k rk p es prsa a kter za krkem jsou spojeny. tola je s t odznakem k n s k m o c i ; p r oto ji nos knz pi vech knskch k onech. M en roucho jest roucho, zakrvajc prsa a zda a t m po kolena s a h a jc ; n a h o e m otvor pro hlavu. Dve bylo m en ro u ch o dlo u h p l t , jen byl ze vech stran zaven a m l toliko otvor pro h la v u ; o d tu d jm n o k asu la t. j. ch a loupka. Mimo mi sv. nos knz pi svch knskch k o n ech obyejn k rtkou albu ( r o c h e t u ) a p i slav n o stn ch k o n ech jet plt ( p l u v i a l ) . Jest-li e o slavnostech velkch jet jin kn knzi p islu h u j (assistuj), m aj jet zvltn ro u c h a (tu n icellu a d a l m a t i k u . )

Roucha pi mi sv. pipomnaj jednak u t r p e n P n , jednak pipomnaj kn zi jeho p o v i n n o s t i .

H um eral pipom n ono roucho, kterm vojci ve vzen z a h a l o v a i t v a K r i s t o v u , alba pipom n p o t u p n b l r o u c h o , do nho d a l Spasitele oblci H e ro d e s; cingulum pipom n p r o v a z y , jim i byl Spasitel spout n ; m an ipl pipom n p o t n r o u c h o sv. V e r o n i k y ; tola pipom n

 39
e t z , jej K ritu s po svm odsouzen m u sil nsti na k rk u ; m en ro u ch o , n a jeho zadn stran jest velik k, p ip o m n k K r i s t v . H u m eral napom n knze k p o b o n o s t i (o sth ati oi), alba k i s t o t srdce, cin g u lu m k o c h o t n o s t i (k pprav n a sm rt), m anipl k v y t r v a l o s t i (V potu tvi sv . . ), tola pipom n m u jeh o velikou d s t o j n o s t , m en roucho jeh o tk b m (tk povinnosti je h o stavu).

2. Nej dleitj nad, jeho se uv pi mi sv., jest: k a l i c h , p a t e n a , m e n kni ha , c i b o r i u m a m o n s t r a n c e .

H o rn st kalichu m us bti b u d ze zlata, nebo ze s t b r a a u v n it pozlacen. (V chudch kostelch by msto stb ra m ohl bti i cn.) V p rvnch stoletch byly kalichy k am en n , sklenn, devn, kov ov i hlinn. Patena jest m al m seka, k ter m us bti b u d pln ze zlata, nebo aspo ze stbra a po zlacen ; n a ni se klade sv. hostie. Kalich a p aten a m u s b ti posvcena od biskupa. Men kniha (m issl) obsahuje vecky m en m odlitby n a je d n otliv dny crkevnho ro k u . Ciborium je st velik k a lic h s v nm se uschovvaj hostie ku p ijm n vcch. M onstrance je st ozdobn, zlat, paprskovit sch rn k a, ve k ter se vystavuje (m o n strare = ukazovati) sv. hostie. M noz svtci kaj jak o kdysi Jid, kdy M agdalena pom azala K rista : N a t o t o p l t v n ? " A pov, e k rsa ch rm u a je h o p e d m t nai z b o n o s t ve ch rm oivuje. K rsn zazen naich katol. c h r m psob na ns, ba i na jinovrce, m o c n m d o j m e m. Jest sluno, bychom pro B oha a jeh o slubu vyhledvali je n n e j k r s n j v c i . Z da-li by se hodilo, aby ch rm P n byl daleko bdnji zazen ne-li sou krom dom y b oh ?

14. 0 barv rouch posvtnch.

U i d se uvalo z rozkazu boho ro u c h knskch tver barvy. (2. Moj. 28. 3 9 .), zvlt barva bl, erven a fialov m la v idovskm chrm dleit vznam . I p o h a n t kn oblkali se k boho slu b ve bloskvouc roucho. P ro to ani p rv n kesan, kte ped tm byli je d n a k idy, je d n a k pohany, p li si m ti pi bohoslub podobnch barev. R ovn vdla crkev ze zjeven boho, e ti, kdo v n e b e s c h B ohu s l o u , jso u n d h e rn odni, a e tr n bo je s t obklen sed m erobarevnou d u h o u . (Zjev. 4.) N e crkev bojujc n a zemi je ve vem obrazem crkve vtzn. P ro to byly zavedeny rozlin barvy. Mimo to je s t i ta okolnost, e i z e m b h e m r o k u ve svm pohybu kolem slunce barvy sv m n. Crkev, k te r tak rd a se zce poj ku p ro d (vim nm e si jen, k terak h la v n svtky ro k u crkevnho shoduj se s pro d o u ), ctila se p o h n u to u , aby p i s vch bohoslubch, pi tom to pohybu kolem slunce spravedlnosti, uvati rovn rozlinch barev. K onen lid odedvna rd i dvaj n a j evo sv sm len pim enou barvou. P ro to crkev, k te r tak rd a pichz vstc nev in n m pnm l i d s k p i r o z e n o s t , m la pinu, by zavedla rozlin b a rv y _

1. Roucha knsk pi mi sv. maj tyto barvy: jsou bl, erven, zelen, fialov nebo ern.

 40 Jm no f i a l o v " pochz od latinsk. viola = fialka. B arvy crkevn vyskytuj se ji pi s t v o e n s v t a . N ejprve toti stvoil B h svtlo ( b l ) a oddlil je od tm y ( e r n ) . D ru h h o dne stvoil B h m o d r o u oblohu a oddl sin v o d y ; tet den stvoil z e l e n ro s tlin stv o ; tvrtho d n e o h n i v svtla nebesk. B arva bl, barva to s v t l a a o s v c n , jest obrazem vn radosti (osvcen v nebi), nevinnosti a istoty (s k tero u je vdy spojeno velik osvcen). erven barva je st b arv a o h n a k r v e , tedy od znakem lsky a m uednictv. Zelen jest o dznakem j a r a , tedy znm kou nadje. Fialov je s t barva n e b e s k o b l o h y a v o d y , tedy odznakem vjry a kajcnosti (oisovn); barva tato jest tak odznakem p o k o r y . ern j est barvou n o c i, t edy od zn akem s m u t k u , ponvad tem n o la in lovka zasm uilm , kdeto svtlo (jasn slunce) nap l u je radost jeh o m ysl.

1. Bl barvy uv se obyejn o svtcch Pn, Panny Marie, andl a vyznava.

K ristus jest toti . s v t l o s v t a " a p ro st velik poskvrny a h c h u . Matka bo porodila svtlo s v ta a n em la ani ddinho h ch u . A ndl jsou ve vnm svtle a jsou plni svatosti; objevovali se tak obyejn v blm rou ch u . Sv. vyznavai vynikali ji n a zemi velikm osvcenm a svtlo jejich dobrch skutk svtilo p ed lidmi. V d en n a r o z e n s v. J a n a K t . (jen byl pece um u en ) uv se barvy bl, ponvad ji ped svm narozenm byl posvcen.

2. erven barvy se uv o Sv. Duchu a o svtcch muednk.

0 L etnicch toti sestoupil D uch sv., je n zapaluje v naem srdci ohe lsky k B ohu a blinm u, v podob o h n i v c h n a apotoly. Sv. m u ed nici p r o l i l i pr o Kri st a svou k r e v , m projevili nejvy lsk u k B o h u ; nebo nen vt lsky, jako kdy kdo d ivot pro svho P n a . Rovn o s l a v n o s t e c h sv. K e uv se barvy erven, ponvad K ristu s n a dev ke prolil svou krev.

3. Z elen barvy se uv na nedle po Zjeven Pn a po Sv. Duchu (tedy ped postem a ped adve ntem).
V nedle po Zjeven P n slav crkev jaro , t. j. m l d a v eejn vy stoupen K r i s t o v o , jen n aplnil svt n ad j n a spsu. V nedle po Sv. D uchu slav c r k e v sv sk uten j a r o , toti vzklen ho in h o zrn a crkve bo.

4. Fialov barvy se uv v advent, post a v postn dny.

A dvent jest dobou d v r n h o o e k v n Spasitele, p st je st dobou k a j c n o s t i a u t r p e n K ristova. P i z p o v d i, poslednm p o m a z n a k t u (a k lt vody) uv se rovn fialov barvy, podobn pi prosebnch prvodech.

5. ern barvy se uv na Velk ptek a pi zdunch slubch boch.

N a ernch vyjditi, e due p ohbech d t e k stavu nevinnosti a rouch vidvme asto i b l s o u s t k y ; tm se m v oistci brzy b u d o u povati rad o st nebeskch. P i vak se uv je n b l barvy, ponvad dti u m raj ve ih n ed pichzej do e svtla.

 41 -

2. Barvy tyto slou k tomu, by vyjadovaly vznam svtk a ns povzbuzovaly k bohumilmu ivotu.
B arvam i jest nm tak o k a vym alovn vznam sla vn o st ro k u crkev nho. Barvy d o b y v n o n n m p ra v : (fialov barva ad v en tn ) Spasitele svta oekvalo lidstvo d v r n a kajicn 4 0 0 0 let, (bl o V nocch) n aro d il se k r a d o s t i lidstva, (zelen o nedlch po Zjev. P .) svm m ldm a svm veejnm vystoupenm naplnil n a d j n a spsu vekeren svt. B arvy d o b y v e l i k o n o n n m p ra v : (fialov v post) Spasitel m usil pro n s m noho t r p t i , (e rn n a Velk ptek) n a ki u m t i , (bl o V elikonocch a n anebevstoupen P n ) a tak vejiti do s l v y n eb esk . Barvy d o b y s v a t o d u n nm p ra v : (erven o Sv. D u ch u ) Vykupitel seslal D ucha lsk y ; (zelen o n ed lch po Sv. D uchu) pak zaalo jaro e vykoupen, a ta byla n a d j vekerho lidstva. B arvy crkevn jsou tak ivm kznm. Kdykoliv spat b arvu blou, nap o m n t crkev, abys peoval o s v a t o s t ; vid-li barv u ervenou, napom n t k m i l o v n B o h a ; vid-li zelenou, napom n t, abys nikdy n ehledal nebe zde na zem i, nbr abys skldal nadji svou v i v o t p o s m r t n ; vid-li barvu fialovou, je s t to pro tebe napom en u tm k p o k n ; vid-li ernou, pip o m n ti sm rt a n apom n t k m odlitb za tv zem el. Zda nem usm e asnouti nad tak vzneenm zazenm crkevnm ?
v V

15. 0 reci pri msi sv.

Crkev uv pi slouen me sv. jazyka latinskho. 1. Latinsk e se hod k na bohoslub, ponvad jest to c t i h o d n , t a j e m n a n e m n c se e.
L atin sk e jest ctihodn svm p v o d e m a svm s t m ; nebo jest to e, kterou ji v prvnm stolet kesan chvlili B oha. Jest p o v z n e j c m , e slou se m e sv. tout e ba i tm it slovy, jak o ji ob tovali prv n kesan v tem n h lo u b ce podzem nch k atak o m b ." (G ih r.) e latinsk jest tajemn e ; nebo jakoto m rtv ei lid j n e r o z u m . U vnm tto ei dv se lidu n a s ro z u m n o u : zde n a olti k o n se nco, eho n e l z e p o c h o p i t i ; kon se zde nco tajem nho. V prv n ch stoletch kesanskch bval olt od san k tu s a do pijm n zasten . N yn to vce nen obyejem , ale pece jest posud p ed oltem z v o j a tm je st lidu nesrozum iteln e latinsk, kter n s nap l u je ctou ped sv tajem stvmi. Ponvad e latinsk s e nemn, tedy naznauje tak, e nae nboenstv katolick, jakoto jedin prav, svho u en nikdy nem n. Jest n padnm , e jak i d t ak p o h a n pi bohoslu b uvali ei, kterou lid nem luvil. Na p. u id byla sluebnou e s t a r o h e b r e j t i n a , bval to e p atriarch . Jet i K ristu s a apotolov obcovali bohoslub, v tto staroheb rejtin konan. Nevme, e by K ristus nebo apotolov byli zavrhovali toto uvn zastaral ei pi bohoslub. Rovn sjednocen i n esjednocen e k o v uvaj pi bohoslub s t a r o e t i n y , nikoliv novoetiny, kterou se nyn m luv. B a i v r u s k crkvi uv se s t a r o e t i n y , kdeto lid m luv slovansky. Crkev a n g l i k n s k uv s t a r o a n g l i -

- 42
i n y pi bo h o slub. (Jen s j e d n o c e n slub sv m atetiny, co lim trp .) R um uni uvaj pi bo h o

2. Latina pi mi sv. m pro crkev velik u i t e k ; nebot n apomh k udren j e d n o t y a brn mnohm nevarm.
L atina n ap o m h k udren jednoty v c rk v i; o n a p o j vecky po celm svt rozptlen crkve vespolek a s m sk o u m atkou crkv a v y p l u j e takto m ezeru m ezi rznm i nro d y svta. L atin a tvo ze vech lid a plem en svta j e d n u r o d i n u b o , i K ristovu. O lt jest o b r a z e m n e b e s k h o J e r u z a l m a , kde andl a svati je d n m hlasem pj chvlu bo. (G ihr.) Kdyby nebyla latin a ed n ei crkevn, nem o h li by se biskupov tak snad n o n a s n m e c h raditi, n hledy a m ylenky si sdlovati, ja k koda by z toho vzela c rk v i! (D eh .) L atin a, pochzejc z m a, pipom n nm tak nai p s l u n o s t k m s k c r k v i ; m im ovoln se nm uvd n a pam t, e z m sk m atesk crkve byli kdysi poslni m isisioni do naich zem a vru kestan sk o u u ns rozili. I to ns n abd k jednot. L atina brn mnohm nevarm. Jest to e m rtv a proto n epodlh dnm zm nm . Sm ysl jednotlivch slov po vecka stolet jest t. T ak tom u nen v ei iv ; v ei iv m n s l o v a m n o h d y b h em k r tk doby svj smysl. K dyby se tedy uvalo p i bohoslub ei iv, pak by se bhem asu v e l m i s n a d n o v p l i l y i d o v r y b l u d y . Jednak zase lid sprost m im o bohoslubu uvali by svtch slov a m odliteb ke s p r o s t m e r t m , ba i n a p o t u p u vc posvtnch. L a tina jim v tom pek. Ne crkev jest daleka toho, aby lid s n a d c h t l a u d r o v a t ! v n e v d o m o s t i , co se te vznam u k o n bohosluebnch ; vdy n aizu je knm , aby jak dtem ve kole, tak dosplm s kazatelny vysvtlovali mi sv. se vemi jejm i obady. (N az. snm u T rid . 22 . 8 .) O statn n en ani teba, aby lid znal obady m en a do jednotlivost. T eb as jso u mezi posluchai nk te, k te n erozum j tom u, co se m odl nebo zpv, vd pece, e se zpv nebo m odl k u cti bo, a to sta k povzneen zb o n o sti. (Sv. A u g .; sv. T o m . A q.) A proto tak, ja k zkuenost dokazuje, latin a n e n n i k t e r a k n a j m u z b o n o s t i . N ebot vzdor uvn latiny jso u n ae katolick ch rm y zpravidla peplnny, e ani nesta. Rovn jest crkev daleka toho, aby snad chtla sniovati njak m a t e s k o u e . Vdy crkev m atetin o u n ep o h rd , nbr velm i asto j uv, jako pi kzn, udlovn svtosti, zpovdi, odpolednch p obonostech, m odlitbch pi mi sv. a. t. d. e pak p i mi sv. se uv latiny vce, ne pi jin ch konech bohoslu eb n ch , m svou pin u v tom , e m e sv . j e s t o b t a n i k o l i v k z n m neboli pouovnm lidu. P ro to tak vtinu m odliteb pi m i sv. m us knz k o n ati p o tic h u ; lid by jic h vbec neslyel, by by byly k o n n y i v m atetin . Mimo to obtovn m e sv. zle vce v k o n e c h , neli ve slovech. kony, pohyby a obady m en m luv ji sam y sebou h lasitou a sro zu m iteln o u e. (B ellarm in .) Kdyby se uvalo, jak m noz si pej, pi bohoslub v l u n e i m a t e s k , pak pslunci j i n n r o d n o s t i , k te v tm m st bydl, s n a d n o by se o d c i z i l i s v m u n b o e nst v . Uvn m atetiny z m e n i l o by docela ctu pede m sv. a horlivost v nvtv slueb boch. T oho se zakusilo v dob reform ace, kdy toti n a m n o h ch m stech, po zp sobu p ro testan t , vecky m en m odlitby slovn do nm iny se pekldaly

 43 a p i m i sv. uvaly. Lid, kte by r d i chtli, aby se uvalo pi m i sv. v h rad n m atetiny, pili by po jejm zaveden n a nejv j e d n o u z e z v d a v o s t i do kostela a pak by vcek rt nepili, ponvad nenvid ne latin u , nbr pravdy nboensk, k ter je n apom naj k polepen ivota. T ito lid t edy m aj hledti, ne aby se n a p ravila e, nbr spe v n itn c i t y jejich srd c e . ( B isk. Sailer.)

16. 0 zpvu pi mi sv.

Pi mi sv, uv se tchto druh zpvu: 1. G - r e g o r i a n s k h o ili chorlnho zpvu. Tohoto zpvu uv na p. knz pi slavn mi sv.
C h o rln zpv slym e na p. p i zpvan m i sv., k d y k n z zpv praefaci nebo O ten (P a te r n o ste r), nebo kdy zazpv G loria n e b K rdo. Ve m nohch kostelch, zvlt n a dm ech, zpv se c h o rln i n a k r u . T en to zpv se jm en u je g r e g o r i n s k, ponvad j ej zvlt pape sv. eh o Vel. zdokonalil a rozil. Svtec ten to se zaujal zpvu tohoto p a trn ze zvltnho v n u k n u t b o h o ; proto se vyobrazuje vdy s holubic, k te r jest u jeh o u ch a. T ento zpv se nazv ta k chorlnm, ponvad se m zp vali n a k e (ch o ru ). C h orln zpv je s t n a d p o z e m s k y v n z p v , jm vane svt klid a v e l e b n v z n e e n o s t (jest p ro st vech vnivch a divokch pohyb a nevyhledv effektu); proto s e l i od kadho zpvu poulinho, koncertnho, divadelnho a zbavnho. T en to zpv jest jakoby e z j i n h o , v y h o s v t a , j est to p ra v m odlitba zpvan. P i ch o rlu se hled pedevm na s l o v a t e x t u (kterm je st z c e l a r o z u m t i), teprve n a d ru h m m st jest pozorovati k rsn o u , skrom nou melodii. Zpv ten to vak se n ik terak neve n a zkoprsou slabikom ru a ta k t; a prv tato v o l n o s t tohoto zpvu psob chv atn n a lovka, prv jako p roud vm luvnosti na srdce lidsk. C horln zpv je st zpvem nezm nitelnm , jeliko ta k jak o latin a n i k d y a n i k d e s e n e m n . P ro to nejlpe odpovd podstat a znm km na crkve, zvlt jej jed n o t a veobecnosti, Zbon kesan tak radji sly tento zpv ne kad jin , ponvad povzbuzuje mysl ke z b o n o s t i . * (B ened. XIV.) Nelb-li se lidem sm yslnm , pochz odtud, ponvad lovk sm ysln n ech p e toho, co je st D uch a boho." (1. Kor. 2. 1 4 .) Takov lovk se podob p atn reso n an n pd.

2. Katolickho zpvu kevnch psn lidem.

lidovho, to jest zpvn cr

Kosteln zpv lidov povstal ta k to : V prvnch stoletch, kdy crkevn e byla zrove e lidu, astnil se lid ponkud v l a s t n h o l i t u r g i c k h o zpvu. K dy v 5. stolet vnikli g erm n t nrodov do e m sk, povstaly tu nov ei, n a p. italsk, fran co u zsk . T u ji se n em ohl lid astniti vlastnho t. j. liturgickho zpvu v kostele; a proto povstaly k o s t e l n p s n v e i n r o d n . Nejvce se pstovala kosteln pse lidov v N m ecku, zvlt za dob vlek kickch. Povstaly ja d rn p sn poutn, pi p rvodech, M arinsk a j. s je d n o d u c hm ale p ek rsn m npvem . Vlivem Luterovm byl kosteln zpv lidov zcela p o k a e n . L u te r uval psn kostelnch ku en svch b lu d ; n ec h al lid je n stle zpvati a do psn

44

vkldal sv bludy. T yto psn byly tak vzdorovit a bouliv, e m noh zpvk za zpvu byl by nejradji pstm i m ltil do v e h o . (D ollinger.) T ehdej katolci bojovali proti L uterovi podobnou z b r a n ; i oni zpvali n e u s t l e pi mi sv. a h j i l i staten ve svch psnch nap ad en nau k y katolick. T ak to povstalo m noho patnch psn (pse m vyjadovati ro z ncen cit, n ikterak vak nem vyboovati v kzn) a tak sv. z p v a n m e , kter se a po dnes n a k o r zbonosti zachovaly. (P i m i sv. m lid toti jen m rn zpvu uvati, by se toti m ohl kad zah lo u b ati do d u ch a tajem stv, a aby to nebylo n a k o r tich pobonosti srdce jed n o tliv c .) V nevreck dob j o s e f n s k , t. j. n a konci 18 . stolet povstaly m n o h m en psn o bsahu t m p l n s v t s k h o a s bdnm npisem . Takov psn jsou podnes ve m n o h ch k o steln ch zpvncch.

3. Instrumentln hudby, t. j. doprovodu zpvu nstroji hudebnmi, na p. varhanami, houslemi, fltnou a p.

Instrumentln hudba v kostele je s t p o m o c n m p r o s t e d k e m ! by se due snze povznesla k B ohu. Z libou n a to n ech toti povznej se slab due spe ke zbonosti (Sv. A ug.), snze se odvracej od sm ysl * nosti k n adsm yslnm u. Ne in stru m en t ln h u d b a nesm v kostele vystupovali s a m o s t a t n ; ona jest slukou zpvu a m za el toliko s e s i l o v t i s l o v a z p v u . (B ened. XIV.) P i bohoslub jest toti h l a v n v c prost slovo, m odlitba, nebo velebn slovo, z p v , ponvad to jest vlastn m vlevem c it ; ton nstrojov jest je n vedlej vc a n e n ho teb a nezbytn. Nikdy tedy n em ton nstroje, na p. v arh an , z p v p e h i u o v a t i nebo peket), by bylo slovm zpvu rozum ti. Jet m n se sm stti, aby i n stru m en tln h u d b a byla spe pouze k r a t o c h v l p r o u i , neli n a vzbu zen zbonch c i t ; sice jin a k by nebyla podp o ro u , n b r prv ruitelkou modlitby. Za prvnch dob kesanstv nebylo p i bohoslub h u d b y in s tru m e n tln ; kesan nechtli, aby pi jejich bohoslub zaznvaly n stro je h u d eb n , jim i p ohan pi svch tancch a obtech rozdm ychovali n ejh an e b n j vn. T eprve v 8. stol. se shledvm e s uvnm v a r h a n v k o stele; ve stolet 16., kdy hudbym ilovn lechticov na svch zm cch si zaizovali h u d eb n kaple, nachzm e v kostele i h o u s l e , f l t n y , k d l o v k y a p . V pozdjch dobch kapelnci svtskch kapell bvali obyejn tak editeli k r kostelnch. Ti bohuel m nohdy v kostele provozovali tut h u d b u , jak o m im o kostel. T ak se stalo, e po d ra h n o u dobu bylo slyeti ve ch rm ech sv to v hudebn kusy, a e pi provozovn hu d b y in stru m e n t ln nikdo se o s v t s l o v a n e s t a r a l . O zlep en Crkevnho zpvu velm i se zaslouili tito m uov: Palestrina, papesk h u d eb n skladatel ve V atikn ( f 1 5 9 4 .), kter sloil d stojn skladby, v nich bylo ja sn ro zu m ti svtm slovm . N esm rteln slvy si dobyl svou Missa P apae M arcelli. P odobn psobil je h o vrstevnk, pochzejc z Nizozem ska, Orlandus L assus, kapelnk v la te r n skm ch rm v m . Nazvaj jej m istrem h u d e b n m 1 ; m im o 8 0 0 svtskch 1 dl, sloil 1 5 0 0 crkevnch dl h u d eb n ch . N ejzdailejm dlem je s t 5 h lasn S e d m e r o a l m D a v i d o v c h " , v nm n ep ek o n ateln vyjaduje city ltosti a zkorm oucenosti. Na zklad tohoto dla byl povoln za dvornho kapellnka do M nichova, kde r. 1 5 9 4 . zem el. Z nam enitm jest tak G a b r i e l i , varhan k ve chrm sv. M arka v B entkch, a A l l e g r i , jeho 9tihlas a dvojsborov M iserere (pro Velk tden) jest znam enitm . T ito sta m isti povznesli n e h u d b u in stru m en tln , nbr ist v o k l n z p v

 45
bez prvodu nstroj . Na p o v zn esen instrumentln hudby zase p ra covali: skladatel h u d eb n Bach v E isen ach u ( f 1 7 5 0 .) ; skldal h u d e b n kusy, kter se vyznauj m r a v n o u v n o s t . Ku konci 18. stol. zdokonalili neobyejn in stru m en t ln h u d b u ti m u o v : Haydn z Dol. R akous (sloil 1 5 m , f ve Vdni 1 8 0 9 .), Mozart ze S o ln o h rad u , jen ji jak o h o ch budil svm h u d eb n m nadnm podiv lid u ; do svho 18. roku sloil 8 m a f- 1 7 9 1 . v 35. roce vku ve V dni. B eeth o ven z B onnu n a R n u (sloil 2 nesm rn dlouh me, t 1 8 2 7 . ve V dni). N e h u d eb n dla crkevn tchto 3 m u n e m o h o u nik terak slouiti za v z o r , ponvad se v nich n a d u c h a c r k e v n h o n e m p r a d n h o o h l e d u . V yjaduj se jim i sice city zbon, ale jinak se nim n eli od h u d eb n ch dl svtskch. Vecka dla t c h to 3 m u m aj rz sv nevreck do by. V novj dob zvlt v N m ecku byla velmi povzneena crkevn h u d b a. V N m ecku povstal p i innm D r. F r. W itta, inspektora kr. stud. sem ine sv. E m m eran a v ezn, S p o l e k C e c i l i n s k % jeho elem jest pstovati ch o rl, ulechovati lidov zpv a hledti zavsti liturgickou in stru m en tln h u d b u ; stanovy spolku onoho schvlil pape Pius IX, (16.- 2. 1 8 7 0 .)

17- 0 povinnosti slyeti mi sv.

P i zzranm rozm noen ch leb Spasitel kzal u ednkm svm , by rozdvali chlb. (Mat. 15. 3 6 .) T ak podnes rozdv Spasitel chlb duevn, slovo bo, skrze sv uednky. L id dostv ten to chlb duev n docela zadarm o. (2. Kor. 11. 7.)

1. Slovo bo jest pokrmem na dne,

ponvad na dui prospv tak, jako chlb t lu ; nebo chrn dui ped s m r t , p o s i l u j e ji a n a s y c u j e ji.
e slovo bo je st pokrmem, plyne ze slov K ristovch: Ne sam m chlebem iv jest lovk, ale kadm slove m , kter v ychz z st boch.* (M at. 4. 4 .) Slovo bo chrn dui ped smrt, jeto n ro zu m o s v cuje a ukazuje nm c e s t u k n e b i . Svce nohm m m je s t slovo tv, a svtlo stezkm m m . (Z. 1 1 8 . 1 0 5 .) Slovo bo nm ukazuje v tem not tohoto ivota pravou cestou k n ebi, jak o hoc svtilna ukazuje nonm u chodci cestu. Slovo bo n m u k azu je tak s k v r n y n a d u i , jak o zrcadlo n m u kazuje pnu n a tvi. (Sv. B ern a rd in .) Sv. A ugustin pravil o sv. A m broovi, jeho kzn asto v Miln p o slo u ch v al: T en to m u m n otevel o i. Ponvad slovo bo o svcuje rozum , proto se ro zhaj svce, kdy ze zpv evangelium . Slovo bo n s p o s i l u j e , ponvad pobd nai vli k dobrmu. ekov vypravovali ve svch bjch, e O r f e u s um l tak k rsn h rti, e svou h u d b o u i surov lidi p o h n u l k polepen ivota, b a i zvata pr skrotil a m rtv vzksil. Nue, co se bjilo o Orfeovi, to plat skuten o slovu b o m ; n e b o t jm byli p ohant nrodov, k te stli n a stupni nim ne zvata, o brceni k lepm u ivotu a zach rn n i od vn sm rti. T ak i jednotliv ci; vzpom e n a sv. A ugustina. R ovn sv. A ntonn poust., kdy uslyel v kostele slova, kter ekl kdysi K ristu s b o h atm u m l denci (Jdi, prodej vecko . . .), byl jim i p o h n u t ke sv. ivotu. Slovo bo jest jako k l a d i v o , kter rozbj skly. (Jer. 2 3 . 2 8 .) Jest ostej, ne kad

 46 dvojsen m e . (id. 4. 12.) Jako b l e s k a h r o m , tak o ts slovo bo srdcem sm rteln k . (Sv. Jero n .) K zn h ro m e m boskch hrozeb vyburcovv lovka ze spnku bezstarostnosti o vnou spsu. (W e n .) Slovo bo jest p l u h , jen p d u due obrac a hlo n epravosti ni. (Sv. Jero n .) K zn jest o h e , jen ni rez h chu a rozncuje k lsce bo. (Sv. Je ro n .) Slovo bo podporuje v z r s t v e c n o s t i ; podob se d e t i , jen s nebe p ad, zem i napj a z roduje, by vydvala chlb a ivobyt. (Is. 5 5 . 1 0 .) Slovo bo syt; nebo odnm h lad duevn, dodvajc j opravdov sp ok o jen osti. P ro to prav K ristus: Kdo ke m n pichz, n eb u d e la n ti. (Jan 6. 3 5 .) Slovo bo m jet m noho ped n o st ped po k rm em t le sn m : tlesn p o k rm syt jen n a k r t k o u d o b u , slovo bo vak n a vdy; pokrm tlesn, poije-li se h o h o dn, zoklivuje se, slovo bo nikoli.

Kdo se o slovo bo n e s t a r , bezpe, e ztrat ivot duevn.

nachz se tedy v ne

Jako m us u m ti ten, jen nepov d n h o p o k r m u t l e s n h o , tak i ten ztrc ivot duevn, kdo n ep o slo u ch slova boho, je jest p o k r m em due. (Sv. D ion. C ar.) Jako p o c e s t n , jen v e t m j d e b e z e s v t la , octne se n a scest, tak i m y na sv pouti k nebesk blaenosti n e dospjem e bez svtla slova boho, kter n ro zu m osvcuje a ukazuje n m na posledn cl a cestu k nm u. (Sv. A ug.) Jako by vecko vym elo, kdyby s l u n c e pestalo svtiti, jeto svtlo a te p lo jso u zkladnm i podm n k am i ivota, tak bez slova boho zem ely by d uchovn i vecky due, jeliko slovo bo jest sluncem due. (Sv. B ern ard in .)

2. Proto m kad kesan bud k z n astji poslouchati nebo nbon knihy isti
a co slyel nebo etl na sebe obraceti a dle toho se diti.
V kadm farn m kostele m us bti v nedli a ve svtek kzn. (S n . T rid . 2 3 . 1 .; 5. 2.) Ponvad od p rad v n a kzn bylo spojeno se m sv. (bvalo obyejn po evangeliu), proto, kdo byl v nedli a ve svtek v kostele, poslouchal z ro ve k z n ; P ro to nikdy nebylo n jak h o z v l t n h o p i k z n o poslouchn k z n ; n e b y l o ho zk rtk a p o t e b a . K zn bylo hlavnm zam stnnm K ristovm (L u k . 4. 4 3.) a apotol. (M ar. 16. 2 0 .) Ode dvna vichn i sv. biskupov a kn byli tak nejhorlivjm i a nejlepm i kazateli. P o slo u ch n slova boho m v t s l u a inek, ne-li ten nbonch k n ih , jako vlan d ze m raen jest m nohem innj, ne-li studen voda stu d n in , j se zalv. Velm i se d o p racuje isti biblickou djepravu, ivotopisy svtch, rozjm av knihy, popis m issi. N bon kn ih y jsou jako k a z a t e l , jeho lze poslouchati kadou chvli. N bon kn ih y jso u jako z r c a d l o , vidm e sv chyby a poznvm e, k terch cnosti je s t n m je t poteba. (S car.) Z kuenost dokazuje, ja k velice uitenm je st ten n bonch knih. V zpom em e n a p. n a o b rcen sv. Ignce Loyol. r. 1 5 2 1 . (S pirago, P kl. str. 1 7 4 .) P o d o b n se m lo se sv. Jan em K olum binem , lechticem a m anostou sienskm . P iel v poledne dom z m stsk rad y a ponvad jdlo jet nebylo pipraveno, podala m u p an je h o n a ten ivotopisy svtch ; on vak hodil kn ih u n a zem, ale pozdji ji zase zvedl a etl ivotopis sv. Marie Egyptsk. T oto ten jej dojalo tak , e se obrtil a vedl pozdji svaty iv o t; byl zakladatelem d u Jesu at ( f 1 3 6 7 .) N e nemme pli rychle

 47

isti, a ani pli mnoho p eisti, sice nem m e dnho u itk u z to h o ; jest to jako s jd le m ; hltm e-li n ero zk o u san jdlo n ebo jm e-li vc, ne m em e zaiti, n ep r ospv nm pokrm . (Sv. H u g o .) Co jsm e etli n ebo slyeli, m u s me na s e b e o braceti. T lesn p o k rm prospv je n tehdy, poijem e-li ho a ztrvm e-li jej dn ; tak i slovo bo pospv je n tehdy, kdy je o ch o tn pijm m e a o n m d kladn p e m l m e . N ech-li holubice n asezen vejce vychladnouti, nevylhnou se z nich m la d ; tak ani ten n em dnho uitku ze slova boho, kdo ho ve svm srdci n eo sth . (Sv. A ug.) K do se prochz v k rsn zah rad a ko ch se v n k v t i n , obyejn n a o dchodu si u trh n e kvtinu n a v o n n ; tak z duchovn etby m usm e si vybrati nkolik m ylenek a astji za den si je pipom nati. B ohuel vak m noz nem y sl n a to, co slyeli nebo etli; podobaj se lovku, jen v z r c a d l e shldl svou tv, odeel a ih n ed zase zapom nl, ja k vypad. (Jak. 1. 2 3 .) ; nebo se podobaj v o d , k ter vychladne, ja k m ile se vzdl od ohn. (L udv. G ran ad .) P ina toho jest, e jsou pozem skm i staro stm i pli zabrni a r o z p t l e n i (se m eno pad tedy n a ujetou cestu), n eb o e jso u p e d p o j a t p roti sl ovu bom u (sem eno pad n a sklu), n ebo e v srdci m aj m noho zlch dost (sem eno pad do trn ). (L u k . 8 .) Mnoz kaj, e pr z kzn nieho nem aj, jeliko m aj p a t n o u p a m t a nieho si n ep a m a tu j z kzn. Ne to m u tak nen. N abrm e-li zam azanm koem vodu, ted y voda sice ovem protee, ale ko se vymyje. T a k se m s tm i, kdo m aj p atn o u p a m t; zapom enem e sice pem noho z kzn, ale ponenh lu se vytrc pna h ch u .

Jest c h y b o u , jest-li e nkdo slovo bo o j i n c h vy k l d , msto aby je na sebe obracel; jest-li e po zbsobu farise poslouch nkdo kazatele jen proto, by jej p o s u z o v a l ; j e st-li e nkdo nechce se slovem bom diti, jeliko pr k a z a t e l sm se jm n e d .
K zn m m e na s e b e o braceti. Mnoz vak podl kznm , je slyeli, m noho lid a sob n ep o n ech aj nieho. (M eh.) Kdy jed n o u sv. Jan K apistrn kzal o k arb an u a pard n o sti, tu mnoz m uov doneli karty, kostky a pod., eny pak ozdoby, a p e d oim a svtcovm a je u v rh li do o h n ; podobn se pihodilo po kzn sv. A n to n n a P ad . a jin ch . V pravd, zde vidme, co znam en kzn n a s e b e obraceti. Mnoz po zpsobu farise p o s l o u c h a j k a z a t e l e j e n p r o t o, a b y j e j posuzovali. A si vim nou to h o to : K ristus, apotolov a nejvt svtcov na crkve m luvili docela p r o s t a to proto, aby i kad n e vzdlan lovk slovm o n m r o z u m l ; nechtli se snad poslucham zalbiti a je p o b av iti, n b r p r o s p t ! jm pro as i vnost. P ravdiv slova m aj vt cenu ne-li slova v m lu v n . (Sv. A ug.) Kdo se lechetnm m yslem chod n a kzn je d n o d u ch h o knze, bude m ti vdy uitek p ro svou d u . B iskup m ohusk K etteer p ra v il: N eslyel jsem jet kzn, z n h o bych se byl piuil n em u n ovm u." Jin zase se nechtj diti slovem bom , ponvad pr kazatel se jm tak ned. Lid, kte n ech tj konati dobrho, dokud je n eb u d e konati kazatel, podobaj se poetilc m, k te piede n a cestch k devnm u k a z o v a t e l m cesty, n echtj jiti dle, nbr ekaj, a o n en ukazovatel cesty pjde s nim i. (Sv. A ug.) K azatel n en jinm , ne-li k o e m , jeh o uv nebesk rozsva, rozsvaje nebesk sem eno. Nevmej si c h a trn h o koe, nbr vbornho sem en e a vzneenosti rozsvae. (Sv. A ug.) Mlo zle na

 48 postav l i s t o n o e , jen kdy psan, P odobn se m s kznm . kter p in je s t rad o stn . (Meh.)

3. Kdo horliv poslouch kzn nebo te nbon knihy, snze dojde vn blaenosti.
Spasitel p rav : Kdo z B o h a jest, slovo bo sly 0 (Jan 8. 4 7 .) a o p t: B lahoslaven, k te sly slovo bo a osth aj h o . (Luk. 11 . 2 8 .) Kdo rd sly o B ohu m luviti, m jist lsku b o ; nebot co m ilujem e, o tom rdi slym e m luviti. Kdo vak m l s k u b o , je st ve stavu m ilosti p o svcujc. C hu svd o tlesnm z d ra v ; tak i to u h a po n e b eskm pokrm u je st nejjistj znmkou, e due j e s t z drva (Sv. C hrys.), t. j. ve stavu m ilosti. Oskliv-li se jdlo, jest to znm kou tlesn c h o ro b y ; tak i n ech u t ke slovu bom u jest znm kou choroby duevn . (Sv. A n tonn.) P ro to patn lid nechod nikdy na kzn. Jako svtlo se protiv n em ocnm u oku, tak se protiv slovo bo patnm lidem.

U i t e k z kzn d se dle o s v c e n D u c h a s v., jeho se dostv knzi a poslucham.

P roto ped kznm vzv se D uch sv. o pomoc. B h jest to, nikoliv kazatel, j en lidi n ap rav u je. (Dyd. N ss.) Kazatel je n szej a zalvaj, ale B h dv vzrst. (1 . K or. 3. 6.) A si je p lachetn lo d sebe lpe zazena, nevane-li v t r , nem e p lo u ti. P odobn se m s kzn m; a si kyp ue n o st a vm luvnost, chyb-li D uch sv., vecko jest m arno. (Sv. C hrys.) K nz, naplnn D uchem sv., vystupuje jako andl a obm k nejzatvrzelej srdce. (Bl. Jan z Avily.) Jist vysok dstojnk, jen se zvltn zlibou vyhledval a poslouchal nejvm luvnji kazatele francouzsk, piel tak n a kzn p ro sth o , ale B ohem osvcenho farae Vianneye v A rsu ( f 1 8 5 9 ). N a otzku, ja k se m u kzn lb ilo, o d p o v d l: Jindy se m n lbil vdy enk, ale dnes se nelbm sm sob." Sv. biskup F r. Sal. obrtil svm i kznm i 7 0 .0 0 0 b lu d a ; podobn psobil sv. D om inik, sv. A ntonn P ad . v Itlii, sv. Jan N epom . v P raze. O dkud tento vsledek? Za k rsn psm o nechvlm e p ra, nbr p sae; t ak i za k rsn kzn nem m e chvliti kazatele, nbr D u ch a s v . (Sv. T om . A q.) Slovo bo vak n e m v d y s t e j n h o i n k u ; podob se sem enu, kter t e p r v e z a d e l d o b u v z c h z a pin ovoce. M nohdy vak nem dnho inku. (S pasitel prav, e ti tvrtiny sem en e pichz n a z m a r); a kdy pin uitek, tedy ne vude stejn. (Mat. 13 . 8.)

0 sv. svtostech.
O L e t n i c c h oznm il D uch sv. svj pchod v i d i t e l n m a s l y i t e l n m z n a m e n m ; ohniv jazyky znam enaly toti osvcen a dar. jazyk, huen vtru pak slu, kterou apotolov obdreli. P odobn, toti viditelnm a slyitelnm znam enm , chtl Spasitel i n m m ilost udliti. U stanovil toti n a udlen m ilosti uvati takovch slov a v c , kter ja sn oznauj onu milost. Na p. n a oistn od h c h u ddin ho ustanovil lit v o d y (voda oisuje) a zrove slova, kter oznauj m oc nejsv. T rojice. A bychom m ohli dostvali 7 d ar (osvcen a slu) D u ch a sv., ustanovil m im o m odlitbu k D uchu sv., skldn rukou (ru k o u se rozdv) a m azn olejem. (O lej svt a zahv.)

- 49 N a zachovn ivota duevnho a vno udru je ivot) a t. d. ustanovil zpsobu chleba a vn a. (C hlb

1. Svtosti jsou od K r i s t a ustanoven viditeln a slyiteln z n a m e n , kter nm udluj m i l o s t Ducha sv.

P i kad svtosti jest tedy n jak v c a n jak k o n s touto vc, dle slova, k ter doprovzej kon s on o u v c; konen inek milosti. Z nam en pi svtostech m ilost netoliko n aznauj, nbr ji i p s o b ; jsou to tedy p s o b i v znam en. Jsou tak znam en, kter nco sice n aznauj, ale n e p s o b to h o ; tak jest k ou zn am en m ohn. S lu n ce vak jest p sobivm znam enm dne, jeliko den netoliko znam en, n b r jest i jeh o p i n o u . Kdo se pozastavuje n a d tm , e skrze vodu, olej atd. udl se dui milost, e o k e m , u c h e m atd. zprostedkovv se d u ch o v n poznn. Vdy i tlesn pvod po rodich m m nohdy za nsledek zkaenou vli. ( k se : Jablko nepadne daleko od s tro m u .) P ro by nem o h la due bti osvcena p rostednictvm sm ysln vci ? Z nam en pi svtostech podobaj se lovenstvu K ristovu, udlen pak jim i m ilosti podobaj se skrytm u bostv pod tm to lovenstvm . - Jm n o svtost (sacram en tu m ) znam en nco s v t h o nebo-li t a j e m n h o , ponvad v prvnch d obch crkev ukrvala ped pohany svt tajem stv.

Kristus zvlt proto ustanovil znamen smyslm p stupn, aby milosti, je se jimi udluj, nleit byly z n z o r n n y , a aby je lovk tm lpe p o z n a l .
Jeliko v o d a oisuje od pny a u h ohe, proto pi k tu p padn

znzoruje, e se nae due oisuje a ohe pekeln jest pro n s u h aen

Jeliko olej svt a tlo sl, proto zn zo r u je pi bim ovn, e se nae due D uchem sv. osvcuje a posiluje. P oznvm e t e d y s n a d n o z viditelnch znam en, co kter svtost psob. O statn K ristu s, kdy udloval m ilosti a d o b ro din, uval vdy z v l t n c h znam en, akoli by bylo stailo j eho pouh slovo nebo vle. M lom ocn uzdravoval d otknutm (M at. 8. 3 .), dva slepce dotknutm se jejich o (Mat. 9. 2 9 .) ; dechl n a apotoly, kdy jim po svm vzken p rav il: P ijm te D ucha sv . (Ja n 20 . 2 2 .) Ji v e S t a r m z k o n udloval B h sv milosti prostednictvm rozlinch znam en. V zpom em e n a Mojovu h l, na m dnho h ada, n a u zd rav en T obie pom oc lui, na uzdraven m lom ocnho N m an a u m ytm se v Jordn. K ristus ustanovil sm yslm pstu p n z n a m e n tak proto, aby pynho lovka pokoil. lovk, jen kdysi chtl bti B o h u r o v n m , z v i s pi optnm vydobyt spsy n a n e j n i m , je vbec je st , toti n a m rtv h m ot. Lid se zekli sp sy k vli sm yslnm vcem ; proto je st sluno, aby nyn pomoc vc sm ysl nch povznesli se k vcem nadsm yslnm . (Sv. R eh. Vel.) Z tho dvodu B h chce, bychom ctili obrazy a sv. ostatky. Ba sm yslm pstu p n ch znam en jest l o v k u zrovna poteba. K dybychom byli p o u h m i d u c h y , pak bychom nepotebovali k dosaen milosti dnch sm yslnch z n a m e n ; a le p o n vad s e s k l d m e z tla a z due, proto jich potebujem e. (Sv. C hrys.) P o nvad h ch u se dopout tlo i due dohro m ad y , proto i tlo i d u e m us bt.i oitny od h c h u . (Sv. A m br.) K dyby se m ilost neudlovala zevnjm i

50

znam enm i, n b r v n itn m zpsobem , byli bychom v ustavin nejistot, zda-li jsm e m ilost obdreli. T akto vak m m e j i s t o t u , e jsm e svtost skuten pijali.

Mimo znamen Kr istem ustanoven zavedla crkev jet jist obyeje nebo-li obady, aby jet lpe z n z o r n i l a milost, kter se m udliti , a aby rozmnoila z b o n o s t i ty pjemce i rozdavae svtost.
R ozm anit vznam n obady jsou tak k a z r c a d l e m , v nm lze vidti, co se dje v dui v jed n o m okam iku. D obrodin bosk, je se udluj lidem skrze svtosti, v t i s k u j s e h l o u b j i d o m y s l i s v t m i obady. (R . k .) O bady rozmnouj z b o n o s t pjem ce i rozdavae svtost. Objev-li se k r l ve sv krlovsk n d h e e a v prvodu velmo sv e, m m e ped nm vt clu, ne-li kdybychom jej vidli v jeh o soukrom m ivot. P odobn plat o svtostech. (D eh.) P ro to se nikdy n eudluj svtosti p r o s t (pouh viditeln znam en sam o o sob), nbr vdy zrove Se sv. obady. (B ell.) O bady jsou tak jakousi p p r a v o u n a pijet vlastn svtosti; jim i's e tm pole naeho srdce tep rv e pipravuje, by pak dobr sem eno svtosti pineslo hojn ovoce. O bady od crkve ustanoven m ohou se V ppad nutnosti vynechati; vzpom em e n a kest z n ouze. Crkevn kniha, v n jso u obsaeny obady pi u dlovn svtost, nazv se ritu l (agenda). Ponvad asem v jednotlivch dioecesch povstaly rozlin vznam n obady, jich nelze bez velikho pohoren odstraniti, proto ritu ly vech doeces spolu n esouhlas pln. Vecky r ituly jso u spracovny d le vzoru ritu lu m s k h o ( k te r pochz z r. 16L 4, o d pap. Pavla V.)

2, Kristus ustanovil 7 svtost, toti kest, bimovn, nejsv. svtost oltn, pokn, po sledn pomazn, svcen knstva a stav manelsk.
Uen o 7 svtostech jest tak star jak o crkev. Nebo i vecky s e k t y , kter v prvnch- stoletch od crkve odpadly, podrely 7 sv to st; rovn Rekov a R usov. P roto rozkolnick biskup Jerem i konstantinopolsk tak oste odpovdl p rotestan t m r. 1 5 7 5 . (M eh. V. 9.) V p s m s v . se sice n e m l u v o ustanoven 7 svto st; ale tak se tam neprav, e jich bylo ustanoveno vce nebo m n. V tto vci je st sm rodatnm stn p o dn. Z asluhuje zm n k y ,, e prv 7 svtost dokonale odpovd n a i m p o t e b m d u c h o v n m , je jsou podobny naim potebm tlesnm . N ivot duevn zan toti k tem , posiluje se bim ovnm , zdokonaluje se sv to st o lt n ; ztratm e-li ivot duevn, nabvm e ho znova poknm a poslednm pom aznm ; svtost stavu m anelskho pak se p en s pokolen n a pokolen.

Zkrze 7 svtost dostvme milost bo prv v tch o k a m i c c h s v h o i vot a, kdy j nejv ce potebujeme.
Tedy po narozen, kdy vstupujem e do vku jinoskho, kdy p o te bujem e pokrm u, kdy jsm e ztratili ptelstv bo, pi skonvn, kdy v stu p u jem e do novho stavu. Svtosti se podobaj s o u k m n a o b i l n m s t b l u . Jako na m oi jsou tu a tam o s t r o v y a p s t a v y , kde se m ohou plavci

 51
zotaviti, jako u silnice tu a tam je s t h o s t i n e c , kde se m o h ou pocestn zastaviti, tak i na pouti tohoto ivota jso u svtosti, abychom se jim i as po ase posilovali a oberstvovali. (Sv. C hrys.)

3. Ti svtosti lze pijmouti toliko j e d n o u za cel ivot, toti kest, bimovn a sv cen knstva, ponvad tyto svtosti vtiskuj dui
n e z r u i t e l n z n amen .
(S n . T rid. 7.

9.)

N ezruiteln znam en zle v z v l t n m p o s v c e n a s p o j e n s B o h e m . Kdo m toto znam en, nle o b z v l t n m zpsobem k r o d i n bo. K tem se stv lovk b ra tre m K ristovm, bim ovnm vojnem K ristovm , svcenm knstva zstupcem Kristovm. K tem vchz ve zvltn p om r k B ohu Stvoiteli (jakoto dtko bo), bim ovnm k B ohu D u ch u sv. (jakoto b o jovnk vyzbrojen dary D u c h a sv.) a svcenm knstva k B ohu Synu (jakoto zstupce K ristv). T oto znam en zstv v dui, i kdy lovk s mrteln zhe. Jak m astn sk v rn a s papru ji nezm iz, tak se m i s touto t roj svtost. Jest to jak o s p o k r e v n m p b u z e n s t v m ; nelze ho nim shladiti. Syn zstv vdy synem , byt se stal i neptelem svho otce. P roto se tyto 3 svtosti n i k d y n e o p a k u j , ani tehdy ne, kdyby nkdo o d v r y o d p a d l a pozdji se zase vrtil do crkve katolick. Rovn vojkm , kte svj p rap o r z rd n opustili a pak se zase k nm u navrtili, nedval se nov odznak vo jen sk ; postail star. (Sv. A ug.) Tyto 3 svtosti budou vtisknuty v dui i n a o n o m s v t ; spravedlivm budou vnm znam enm slvy a cti, zavre nm pak budou n a vnou h a n b u ; k vli tm to znam enm budou vyvolen od ostatnch svtch vn b la h o sla veni, zavrenci pak od bl vn posm vni a tce m ueni.

4 . D v svtosti, kest a pokn, maj hlavn ten el, aby u d l o v a l y milost po svcujc; ostatnch pt svtost pak maj milost ji obdrenou r o z m n o i t i.
Sv. svtosti j sou lky evangelickho S am aritn a k u d r e n n e b o o p t n m u n aby t zdrav na due. (Sv. Chrys.) K est a pokn nazvaj se svtosti mrtvch ( pro duevn m rtv ), ponvad jsou ustanoveny pro ony, kte nsledkem h c h u sm rtelnho jsou duevn m rtvi. O statnch pt se jm enuj s v to s ti ivch ( = pro duevn iv), ponvad jsou ustanoveny pro ty, kte ji jsou ve stavu milosti, tedy duevn iv. Jako z r n a p r v n p a p r s k y s l u n e n zapuzuj tem n o tu a probouzej tvorstvo ze s p n k u ; dal pak paprsky svtlo a teplo jet rozm nouj, tak se m se sv. svtostm i. K est a pokn zaplauj z due sm rtonosnou noc a pinej do srdce svtlo vry a nadje, jako i teplo lsky k B o h u ; ostatn svtosti pak rozm nouj toto svtlo m ilosti. T ak m e se stti, e i k e s t a p o k n m i l o s t p o s v c u j c r o z m n o u j . Nkdo toti opravdovm p o lepenm ivota a velikou ltost dobyl si ji pede ktem D ucha sv. a s nm tedy m ilosti posvcujc; tak byl pohan sk setnk K ornelius s dom em svm n aplnn D uchem sv. ji ped svm poktnm , mezi kznm sv. P e tra (Sk. 10. 4 4 .) ; nebo se na p. zpovd nkdo, jen n em h ch u sm rteln h o .

 52

K a d jednotliv svtost mimo to m jet z v l t n el a proto udluje tak jet z v l t n mi l o s t .

T ak kest udluje m ilost k i v o t u d l e p e d p i s e v a n g e l i a ; bim ovn m ilost k e s t a t e n m u v y z n v n v r y ; sv. o ltn m ilost k e v z r s t u v i v o t d u c h o v n m ; p okn c h r n p e d o p t n m p d e m d o h c h u ; posledn pom azn m nohdy u z d r a v u j e i tlesn a posiluje vdy na d u i; svcen knstva a stav m anelsk udluje m i l o s t i k t m t o d v m a s t a v m zvl p otebn. T olik tedy psob svtosti pro nai dui, a pece m noz lid si jich n e v . eho veho n ein lovk, aby tlesn zdrav uchoval nebo ztracen h o n a b y l; chod piln n a p ro chzku, uv nejdrach lk, jezd do nej vzdlenjch lzn a t. d. Z d rav duevnho, kter jest m no h em dleitj, lze n abti tak snadnm i prostedky! a pece jic h lovk m noh neuv. Jak to lehkom yslnost a zodpovdnost!

5, Abychom milost, ji svtosti psob, skuten obdreli, musme se na jejich pi jet dobe pipraviti, a to na kest a pokn pimnm
o b r c e n m a na ostatn svtosti oistnm se od jakho koliv h c h u . Kdo pijm kest nebo pokn b ez pimnho obrce n, nebo kdo pijm ostatn svtosti ve stavu t k h o h c h u , dopout se d snho h c h u s v a to k r d e e a tak dlouho nedosahuje milosti Ducha sv., dokud neodstran pekky, je milosti brn.
P roto v p rv n ch dobch pede k tem p edchzela d v o u l e t p p r a v a , k ter m la za el, pohany nejprve dokonale o b r titi; proto sv. P e tr ve svch kznch d vdy n a prvm m st pokn a obrcen a pak teprve k tu . (Sk. 2. 3 8 .; 3. 1 9 .) P o d n es poaduje crkev ped p ijetm svtost ivch sv . z p o v d i . jak lehkom ysln si ponaj, kdo pouze z jak h o si zvyku (po nvad jest na p . odpustkov den a p.) se zpovdaj, ale n a obrcen nepo mlej. T m , kdo svtosti hodn pijm aj, slou svtosti ke sp se ; tm vak, kdo jich z n e u v a j , k z a t r a c e n . (Sv. A ug.) Poije-li nem ocn v i v n h o p o k r m u , nep in ese m u uzdraven, nbr sm rt. Kdo si pinese k z z r a n m u p r a m e n u . o t r v e n o u n d o b u, pozbude ivota, bude-li onou ndobou n ab rati a piti, Jen pi k tu dtek jest vjimka. K dyby byl nkdo tak neastnm , e by byl n k tero u svtost pijal svatokrden, m e pece jet s t t i s e astnm milosti o n svtosti, o d stran ili pe kku, kter stoj m ilosti v cest. Se svtostm i se m jako- se slunenm i paprsky. Z a v e m e - l i o k e n i c e , n em o h o u paprsky do pokoje vniknouti a pokoje osvtiti a zahti, pak ovem, odstranm e-li tuto pekku, t. j. otevem e-li okenice. Svtost nehodn pijatch nen tedy teb a po u p im n m obrcen znova p ijim ati; obivnout s a m y s e b o u o p t . V j i m k u in s v t o s t o l t n . B yla-li toti pijata ve stavu tkho h c h u , neudluje pjem ci dn m ilosti, ani potom ne, a jest prost tkho h ch u . m d e v o s u , tm lpe ho. m i s t n d o b a , kterou p in m e k zzranm u p ram enu, tm zzranj bude npoj z n. Se svtm i vcm i m m e zachzeti svat.

 53 -

Crkev poaduje od pijmae svtost tchto nezbytnch po adavk : mus bti s c h o p n m a o c h o t n m svtosti pijati.
Povn potravy tlesn zvis n a jistch dech tla lid s k h o ; prv tak jest m ono jen tehdy pijm ati d u ch o vn potravu, sv. svtosti, m -li p i jm a jejich jist vlastnosti. Kdo n em nohy, nem e obouti boty. T ak se m i zde. T ak na p. n ek tn lovk nem e pijati dn svtosti m im o k e s t; lovk jeho aludek n e sn ese dnho p okrm u, nem e pijm o u ti svtost o lt n ; dt nem e pijm outi svtost p o k n ; zdrav lovk poslednho po m a z n ; ena svcen knstva. Je-li n kom u udlena svtost proti jeho vli, nepijm tto svtosti. P ro to crkev nikdy neschvalovala, kdy svtt panovnci vslovn n u t sv poddan (jak o K arel Vel. Sasy) ku pijet ktu. Crkev vdy psob je n pouovnm a n ap o m n n m . P ro to posud pi ktu se klade o tzk a : C hce-li bti p oktn ? Ovem svtosti u m rajcch u dluj se i lidem v b e z v d o m jsoucm , tedy u m r a j c m ; p ed p o k ld se toti, e by byli chtli tyto svtosti zavas pijati, kdyby byli vdli, do jakho stavu upad n o u . P odobn se pedpokld p i k tu dtek.

6. By by i byl rozdava nehodnm, nic mn se svtostmi udluji milosti Ducha svtho. (S n. T rid. 7. 12 .)
Svtosti toti m aj svou m oc ze z s l u h K r i s t o v c h , nikoliv ze zsluh toho, kdo je udluje. Ne v m oci lovka jest, udlovati vci b o sk . (Sv. A m br.) Svtosti jsou ji sam y sebou svtmi a nestvaj se svtm i teprve proto, e je udluje nk ter zbon lovk. (Sv. A ug.) patnm ivotem knzovm se n eseslabuje m ilost sv. svtost. (Sv. C hrys.) B h psob i ru k am a nehodnch. (Sv. A m br.) R ozdava svtost jest je n pou h m n s t r o j e m K r i s t o v m . (7 . Kor. 4. 1.) M l o m o c n v r t n , m -li kl, m e tak do b e odem knouti, jak o z d ra v ; podobn se m s ro zh een m a s jednotlivm i svtostm i. (Sv. B rig .) Byt by byl s o u d c e jak o to lovk m nohem pat nj ne jin, pece to hoto jin h o m e pro zloin odsouditi. D o b r s e m e n o kl a nese ovoce, a jej rozsva zasel istm a nebo pinavm a rukam a. (Sv. A ug.) D u k t z ruky niem y m tu t cen u , ja ko z ruky lovka zbonho. D obr vno jest vdy dobrm , a je st po d n o ve sklenici nebo ve stb rn m p o h ru . P r v tak je st i s udlovnm svtost. B lu d ai zvan D onatist, tvrdili opak. K dyby svtosti m ohly bti udlovny je n od hodnch lid, pak bychom je m usili s t l e o p a k o v a t i, ponvad bychom n ik d y nem li jistoty, e onen rozdava byl hodnm . P a k bychom n em li dn jistoty ve sv spse. (S v. B onav.)

Crkev klade r o z d a v a i sv. svtost tyto nezbytn poadavky: mus vykonati viditeln a slyiteln z n a m e n s o u a s n a to be z p o d s t a t n z m n y a mus mti m y s l initi to, co in crkev.
K dyby na p. nkdo pi k tu uil m sto vody v n a , pak by poruil podstatn viditeln znam en (nebo vn o je s t nco docela jin h o n e voda ) a tedy kest nebyl by udlen. Kdyby nkdo uil vody t e p l nebo n e s v c e n , n ebyla by to p od statn zm na, a kest je st platn. K dyby nkdo pi

 54
k tu e k l: K tm t v e j m n u K r i s t a , pak by poruil podstatn sly iteln znam en (nebo s m y s l tchto slov je s t docela jin), a kest by byl neplatn. K dyby nkdo k tn ce nejprve polil vodou a p a k teprve ekl pedepsan slova, nebyl by to kest. Oboje se m us k onati s o u a s n . A ni h o d i n y neukazuj hodin, nem aj-li zva a nejsou-li zrove nataeny. T ak lit vody jest teprve tehdy ktem , jsou-li pi tom to lit souasn vyslovena pedepsan slova. (D eh.) Vjimka jest je n p i svtosti pokn a stavu m a n elskm . I p rotestant pi k tu jist m aj mysl initi to, CO in (prav) crkev. J ejich kest jest tedy platn, zachovali-li pi k tu i ostatn pedpisy.

I. 0 ktu.
Ji p o h a n t nrodov, jako Egypan, ekov, m an uvali vody, aby sv due oistili a bohm svm se zalbili. Ve starm m bvali hoi 8. den, dvky 9. den po narozen um vni v tak zv. oistn vod. I i d m bylo pedepsno um vn, by se oistili od rozlin neistoty. (3: Moj. 1 2 . a 1 5.) Ne-li bylo idm dno desatero boch pikzn, m usili se vodou oistiti. (2. Moj. 1 9 . 20.) J a n K t i t e l ktil n a pouti ony, kte slibovali polepen, aby takto zn zo rn il odputn h c h , jeho mli dojiti za sv po kn. Zcela jin ak se m se ktem K r i s t o v m ; tento m o h r o u j c slu, ponvad h ch y s nm a D uchem sv. nap l u je. (Mat. 3. 11.)

Kristus u s t a n o v i l kest pi svm nanebevstoupen.

P i svm nanebevstoupen ustanovil K ristus kest, jeto ekl ap o to l m : Jdouce do celho svta ute vecky n ro d y a ktte je ve jm n u Otce i Syna i D ucha sv . (Mat. 28 1 9 .) Za s v t o s t byl kest poven ,o d K rista p a trn pi Jeho k t u v J o r d n , (ft k.) K ristus se dal v J o r d n poktili, aby vodu posvtil a j udlil slu posvcujc. (Sv. eh. Naz ) e K ristus ustanovil kest j e t za ivota Jana Ktitele, plyne z toho, e uenci P n ji zhy ktili (Jan 4. 2.), na si uenci Ja n a K tit. u svho m istra stovali. (Jan 3. 2 6 .) A je-li kest branou k o statnm svtostem , tedy nem ohla asi bti ustanovena a po jin svtosti. T m , e se pi k tu Jeov ukzaly v e c k y 3 b o s k o s o b y , bylo naznaeno, e se k est bude udlovat) ve jm n u vech t osob. A zjevenm se D ucha sv., slovy: T ento jest Syn m j mil . . . a otev en m se nebe bylo n azn aen o , jak nesm rn inek bude m ti kest pro lovka.

1. Pi ktu se dje toto: na lovka se leje voda a souasn se kaj slova Kristem ustanoven; tm jest lovk oitn od hchu ddinho a ode vech jinch hch a trest, dostv milost posvcujc a stv se dtkem bom, ddicem krlovstv nebeskho a dem crkve .

55 -

P i n aem k tu se dje cosi podobnho, jako p i k t u J e o v . Nebo i n a ns se leje voda a kaj se n ad nm i jist slova, t oti slova : J t ktm ve jm n u Otce i Syna i D ucha s v . P i tom v stupuje na ns Duch s v . ; stvm e u ch rm u D u ch a sv. a dostvm e m ilost posvcujc. B h Otec pi tom tak k a v o l : T ento jest s y n m j m i l , v n m jsem sob zalb il. (S tvm e se dtkami b omi.) N e b e s e n m o t v r . (Stvm e se ddici krlovstv nebe skho.) e pi k tu dostvm e m ilost posvcujc, plyne ji z toho, e se ktem shlazuj v eck y hchy. P i naem k tu stv se toti cosi p o dobnho, jako p i u z d r a v e n N m a n a s y r s k h o (4. Krl. 5. 1 4 .) ; bvm e obm yti vodou a ztrcm e m lom ocenstv, toti duevn (t. j. h c h ddin a vecky h chy osobn). P i k tu dje se cosi podobnho, jako p i p echodu Israelskch J o r d n e m ( 1. Kor. 1 0 . 2 .) ; prochzm e vodou k estn a tak pichzm e do zem Z a slben, do crkve, stvm e se dy crkv e. T eprve poktn lovk m e ci plnm prvem : O t e n . (P ro to O teni nebyl za dvjch dob uen dn nek tn .) Ludvk IX., krl f rancouzsk, k v al: Vm si zm eck kaple, kde jsem byl poktn, vce ne dm u rem eskho, kde jse m byl n a krle k o ru n o v n ; nebo dstojnost d tk a boho, kterou j sem obdrel n a ktu, jest v t n e d s t o j n o s t k r l o v s k . K rlovskou dsto jn o st s m rt ztratm , ale jakoto d tko bo dojdu vn slv y . (Meh. V., 3 6 .) Ponvad lovk ktem s e o i s u j e o d e h c h , prav sv. P a v e l: P ro to n en t j i d n h o z a t r a c e n tm , kte jso u v K ristu Jei. ( m 8. 1.) Ze slov sv. P e tra o L etn icch : i te p okn a poktn b u d jed en kad z vs ve jm n u Jee K rista n a o d p u t n h c h svch" (S k. 2. 3 8 .) jest patrno, co kest psob. Sv. Pavel nazv kest obm ytm d ru h h o n a rozen a obnovenm D ucha s v . , jm bvm e o sp ravedlnni m ilost jeh o a stvm e se ddici podle nad je ivota v n h o . ( Tit. 3. 5 . 7.) Dle p rav : S krze jed n o h o D ucha my vichni v j e d n o t l o poktni jsm e . (1. K or. 12. 1 3 .)

2. Kest psob podobn jako v o d a ;

oisuje ns toti ode v n e i s t o t y hch, u h nm plameny pekelnho a oistcovho ohn, udluje nm nov i v o t ; utiuje z e na due, dodv nm s l y k plnn pikzn, psob, e meme nsti o v o c e pro ivot vn a spojuje ns ve velikm obcovn crkve.
Voda toti oisuje tlo od pny, u h ohe, stu d en vod a ks opt lovka om dlelho, u h ze, posiluje tlo (vzpom em e n a star G erm ny a na K neippovo len v o d o u ); z ro d u je pole, konen pom oc vody se p i pravuje z obil chlb. Prv tak p sob k est v ohledu duevnm . K ad novorozen dt m na dui d d i n h c h , dospl lovk p ak m im o to jet h ch y o s o b n . Vechny tyto h c h y z m i z u k titelnice, jako jisk ra v m oi. (Sv. fteh. Vel.) P roto prav sv. P e t r : P o k t n b u d jed en kad z vs ve jm n u Jee K rista n a odputn h c h . (S k . 2.) P oktn to plyne ze slov K ristovch: Kdo uv a poktn lovk u n i k p e k l u ; bude, spasen bude." (Mar. 16. 16.) P o k tn unik i o i s t c i , t. j. n em u s trpti d n c h t r e s t z a h c h y . T ch , kdo se k tem znovu zro d ili, n ezdruje nic, by nevstoupili do krlovstv nebesk h o ." (S n . T rid . 5. k. 5 .) P roto tak crkev k tn c m nikdy n eu k ld a la pokn. Kdo tedy zem e hned

 56
po k tu, pichz ihned do nebe. (S n. F lo r.) P ro to n a potku kesanstv dvali se m noz k tti a n a sm rtelnm loi, jako csa K o nstantin Vel. P rospl tm to lidem onen kest, jest-li e se ji nepolepili ve svm srd ci? Ponvad poktn dostv D u c h a sv . a s n m m ilost posvcujc, zan jeho due n o v i v o t , toti ivot V Bohu. K e st jest tedy n a r o z e n m d u e , kdeto ostatn svtosti jso u pokrm em nebo lkem due. (D eh .) K est se tak nazv n o v m n a r o z e n m , ponvad ktem zanm e nov ivot. (Sv. Jan D am .) Kdeto lovk zevn se obm v, v n itn se m n a stv se novm tvorem , z bezbonho zbon. (Sv. Leo Vel.) Vodou p o t o p y byli usm rceni iv, vodou kestn m rtv obivuj. (Sv. P rokl.) P onvad kesan ve k tu se rod k novm u ivotu, proto v p rvnch stoletch bvala n a hrobech vyobrazena r y b a , n a znam en, e j sou t o hroby kesansk; ry b a toti tak se rod ve vod. - P oktn dochz tm , e do nho zavt D uch sv., prav sp o k ojen ost duevn (Viz uen o m ilosti posvcujc.) P rv jako nyn ctm e pokoj, kdy jsm e se dobe, vyzpovdali, tak spokojenm i se ctili prvn kesan, kdy byli poktni. Lze tedy p rvem c i: K e s t u t i u j e z e d u e v n . 1 Mimo to dochz poktn tm , e D uch sv. do nho 1 zavt, o sv cen rozumu a posilnn vle. Jakm ile byl pronsledovatel kesan, avel, poktn, spadly ih n ed upiny s o jeh o . (S k. 9. 1 8 .) T m se naznaovalo, e zm izela jeh o duevn zaslepenost. P o d o bn se dje s kadm poktnm . K est rovn posiluje ns, bychom snadnji o d p o r o v a l i p o k u e n m zlho d u ch a. (T ro j dostivost a nsled k em j i pokuen trv ovem i po k t u ; ani id, akoliv pechodem m oem R u d m unikli otroctv svch neptel, vzdor tom u nebyli zbaveni n a pouti vech to k n ep telskch.) Jako h ad v e vod, tak bel ve lovku p o k tn m pozbv sv velik moci. (Sv. Cypr.) P onvad lovk poktn n achz se ve stavu posvcujc milosti, proto zan konati dobr skutky. S u c h zem by nedvala rody, kdyby nebyla sv lao v n a; tak ani m y, devo su ch , nenesli bychom ovoce dobrch skutk bez spasitelnho det s h r y . (Sv. Ir.) Kdo m D ucha sv,, m i l s k u k B o h u . (S n. T rid . 6, 7.) L ska k B ohu ns nejeji s p o j u j e s B o h e m . (Jan 14 . 2 3 .; 1. Jan 4 . 1 6 .) P ro to kest (pi nm dostvm e D ucha sv. a s nm i lsku k B ohu) ns sjedn ocu je S Kristem. (Gal. 3. 2 7 . 2 8 .) V oda m n obil v pokrm , kest n s sjednocuje s K ristem . (T ert.) K tem bvm e spojeni s K ristem jak o d o v t l a s h l a v o u . (1. Kor. 12. 13.) Stvm e se dy je d n o h o velikho tla, je oivuje jeden K ristus. (Sv. Je ro n .) Vecky milosti, jich dov crkve dostvaj, prt z K rista. (Sv. A ug.) K ristus jest tedy prvem oivujc h l a v o u t l a c r k v e , a my jsm e dy tohoto tla. ( l . Kor. 6. 1 5 .) K tem stvm e se dy tohoto tla. P o k tn jest jakoby odezn od km ene starh o h n h o A dam a a jako nov lovk zatpovn n a K rista. Ji n en potomkem, sm yslnho A dam a, nbr po tom kem Spasitelovm . (Sv. Leo Vel.) K est se podob b rn do arch y Noemovy, ponvad ktem vchzm e do crkve. H le, tak psob k est! Milost ktu sv. jest nejlepm ze vech d ar b och, nejvzneenjm a nejd rah o cen n jm . (Sv. R eh. N z.) Zda-li bys si nepl bti poktnu, kdybys jet poktn nebyl ?

i n k y ktu sv. se znzoruj jet rozlinmi vznam nmi o b a d y .

K e s t n j m n o a u v d n z ped sn znam en pijet do crkve, do obcovn svtch. V z k l d n r u k o u a d c h n zn am en u d len D u ch a sv. Mazn sv. o l e j e m n a h 1 a v zn am e n krlovskou d stojnost p o k t n h o ;

 57
b l r o u c h o znam en m ilost posvcujc ; h o c s v c e zn am e n svtlo vn, jeho se m k tnec stti. astn m . (O brnji o tom n a str. 5 2 . 5 4 .)

3. Kest jest nej dleitj svtost, po nvad j est ho ke spasen nevyhnuteln t e b a .

Proto dtky, kter umely b e z e ktu, nemohou b t i spaseny.
P ro to prav K ristu s: N e n a r o d - l i s e k d o z n o v u z v o d y a z D u c h a sv ., n e m e v e j i t i d o k r l o v s t v b o h o . " (Jan 3. 5.) K ristus nevyjm nikoho, ani dtte. (Sv, A m br.) K est jest vozem k nebi. (S n . B as.) Jako jest vody nezbytn te b a k ivotu, tak k tu k ivotu vnm u. Ponvad k tu jest tak poteba, zdil to B h tak, e pijet k tu je st n e s m r n snadnm . K e k tu je st te b a je n vody, kterou lze vude n al z ti; ji d tky se m ohou k t t i; v as poteby m e kad lovk k tti; ba sta i jen to u h a po k tu, nen-li m ono pijati k est vody. T edy dtky, k t e r u m r a j b e z e k t u , n e d o c h z e j v n b l a e n o s t i . Kad d t toti, kter pichz na svt, m n a sob h c h d d i n ; schz m u tedy posvcujc m ilost, bez n n i k d o n em e d o n e b e pijti. N em luvata pede ktem um rajc nedochzej a n i vn slvy, ani jich bosk soudce n ezavrhuje do pekla, ponvad se n eprovinila dnm osobnm h c h e m .1 1 (Sv. R eh. N z.) Takov dti povaj jak si p i r o z e n b l a e n o s t i bez bolest tlesnch a bez z rm u tk u d u evnho (Sv. T om . A q .; sv. B o n av ,); rad u j se prv tak, jako lid, kter m se n a svt dobe vede. T a to rad o st vak m se k radosti svtch tak, jako m atn svtlo lam py k jasn m u svtlu slunenm u. Nic m n tedy m aj d sn o u z o d p o v d n o s t rodiov, kte svou lehkom yslnost zavinili, e jejich dt zem elo beze k tu . B laenost dt tedy zvis n a svobodn vli lid, zvlt rodi jejich.

4. Proto maj rodiov d t i sv dti poktit ihned jak Se narodily, ponvad novorozetka
jsou v ustavinm nebezpe smrti.
(Sv. T om . A q.) K est dtek jest v obyeji ji od dob apotolskch. Ji id m usili dti obezati sv hochy 8 . den po n a ro z e n ; ponvad pak ve S tar m zkon m vecko vznam pedobrazn, lze z to h o uzavrati, co jest initi o h led n svtosti k tu. (Sv. A ug.) O dkldaj-li rodiov bez dleit piny se ktem dtte pes 10 dn, dopoutj se tkho h ch u . (Sv. Alf.) P onvad tolik m alch dt um r, m ohl K ristus p rvem c i: N echte m alikch ke m n pijti, nebo j ejich je st krlovstv n eb esk ." (Mat. 1 0 . 14.)

5. V as p o t e b y me kad lovk ktti (S n . Lat. IV.) a sice na kadm mst a beze vech
slavnch obad.
K est z nouze u dluje obyejn p o r o d n b b a . I i d m e p latn k tti. (P ap. Mik. I.) I kest udlen od k a c e je st platn, je n kdy sprvn k til. (Sn. T rid. 7. 4 .) Jen rodiov n em aj ktti v as poteby, je -li po ru ce nkdo jin. K e s t z n o u z e se udluje ta k to : Lije se pokud lze na hlavu dtte (nebo n a kteroukoliv st tla) voda (n en te b a liti ji 3 k rt nebo liti ji v podob ke) a p i to m se kaj slova K ristem u sta n o v e n :

 58
J t k t m v e j m n u O t c e i S y n a i D u c h a s v . ije-li dt pak dle, m ohou se o statn obady doplnili v kostele. Je-li odvodnn pochybnost o tom , zda-li je ono dt platn poktno, (nebo kest z nouze se obyejn udluje ve velkm zm atku a proto snadno m e bti patn vykonn) pokt knz dt jet jed n o u p o d p o d m n k o u .

Obyejn vak kt jen k n s l a v n m i obady.

a to v k o s t e l e

se

V p rvnch d obch crkve ml pouze b i s k u p prvo ktti, kn pak jen s jeh o splnom ocnnm . (T ert.) Kdy pak se dioecese zvtily, a biskup n em ohl vude pijti a ktti, dostali k n e d n m o c ktti. Ovem tuto m oc m ve farnosti je n f a r o n f a r n o s t i nebo jeh o z s tu p c e ; sam ozejm na prvm m st biskup on dioecese. P vodn se ktilo v tak zvanch b a b t i s t e r i c h (kaple k estn ); byly t o mal kam en budovy s n drkou na vodu, a byly vedle biskupskch c h r m , m nohdy i u v n it kostela. Kdy pak kol. r. 6 0 0 . kest dt stval se m dle veobecnjm a kest dosplch dm , byly zizovny v kostelch k t i t e l n i c e , t. j. kam en sch rn k y s kestn vodou. Jsou podnes. K e s t v s o u k r o m c h d o m e c h byl vdy velm i psn z a k z n ; jen u knat a k r l konval se kest v dom c kapli. (Klem. V. 1 3 1 1 .) Veker obady kestn n em aj tak v dom soukrom m dnho sm yslu. kon tak svt, jako je st kest, m bti je n na m st svtm. T ak dnes bez vslovnho povolen biskupova nesm se ktti v soukrom m dom .

6. Nen-li mono pijmouti kest vody, me bti n a h r a z e n ktem touhy a muenickou smrt pro Krista,
Snm T ridentsk p ra v : P o ohlen evangelia nem e se ospravedlnn stti jin ak neli obm ytm znovuzrozen anebo t o u h o u po n m . (6. hl. 5 .) C sa V alentin II. putoval do Mil n u , kde m l bti p oktn, ale cestou byl z a b it; sv. A m bro biskup m ilnsk prav o n m : Jeho to u h a jej o bm yla." (Meh. V. 4 6 .) Vichni patriarchov, p roroci a s v a t i S t a r h o z k o n a poktni byli ktem touhy; nebo oni mli velikou lsku k B ohu a s n tedy i to u h u , initi ve, co B h nadil (tedy i to u h u po k tu ). U Boha plat vle za sk u te k ; v to m se jev velik m ilosrdenstv bo. Ne ktem touhy se neodpoutj vechny asn tre sty . (Sv. T om . A q.) M uednick sm rt pro K rista nazv se ktem krve. T ak byla p oktna n e m l u v t k a b etlm sk ; crkev je ct jako svat, konajc jejich p am tk u tet den po n a rozen P n. K tem krve byli p oktni vichni n ektn, kte pro vru kesanskou nebo pro n kterou cnost kesanskou nebo pro pln n n k ter povinnosti kesansk byli um ueni, jako n a p. s v. J a n K t i t e l ; rovn sv. E m e r e n c i a n a , kter, a jet n epoktna, m odlc se n a h ro b svat Aneky, byla od p o h an zavradna. Za p rv n ch dob kesanskch vnikali m nohdy p ohan do k a t a k o m b a pobjeli ja k kesany, tak katechum eny. K atech u m en i byli tedy poktni ktem krve. ekl K ristus : K do ivot svj z trat pro m ne, nalezne jej. (Mat. 1 0 . 3 9 .) T akov je st tedy poktn svou krv.

7. Za prvnch dob crkve udloval se kest slavn v tyto ti dny: na Blou sobotu,

 69

na sobotu svatodun a na vchod tak na svtek sv. T krl.

A sice za onch dob p ro n sl edovn kesan udloval se sv. kest v n o c i ze soboty n a nedli velikonon a svatodun, O V e l i k o n o c c h se udloval kest, ponvad kest jest duchovnm vzkenm , proto se p r v hod v tto dob (fim . 6. 4 .) ; o s v t m D u c h u , ponvad v tu dobu bylo poktno 3 0 0 0 prvnch kesan, a ponvad ktem dostvm e D ucha s v .; a n a s v. T i k r l e , ponvad v te n den se konala pam tka povoln p o h an do crkve a ktu Jeova v Jo rd n . I mimo tyto dny bvali k tni jednotlivci, n a p. tce nem ocn nebo lid, kte uen kesansk velm i dobe znali. P roto podnes s e Sv t kestn v oda na Blou sobotu a n a sobotu svatodun, a v L atern v m se u d lu je slavn k e s t; v n k ter ch k rajinch (jako v C echch, kde sv. Cyrill a M ethod, kte z vchodu pili a patrn v pedveer svtku sv. T krl k e st udlovali) svtv se tak slavn voda v pedveer sv. T krl. Svcen k e stn vody kon se v e l m i s l a v n ; vzpom em e na m nostv krsnch m odliteb a zpvy pi tom , n a pim ovn oleje, na ponoovn paklu do n, n a dchn do vody a p.

V dvjch dobch crkve pedchzelo ktu nkolikalet vyuovn v nboenstv, t. zv. katechum ent.
Kdo se chtl stti kesanem , m usil se ohlsit! u biskupa. B iskup se ho vytazoval a uznal-li jej za hodna, pijal jej do k ate c h u m en tu za tchto o b a d : v z k l d a l n a n h o r u c e (n a znam en, e brzy obdr D ucha sv.), uinil m u n a e l e a p r s o u k (e m uen U kiovanho v mysli chovati, t. j. viti a v srdci chovati, t. j. dle nho iti), a d al m u s v c e n s o l i n a j a z y k (aby zstal istm od h niloby h ch u ). T m se stal katechumenem I. tdy; v tto td byl vyuovn d v l t a a sice biblick djeprav S tarh o a Novho zkona, dle desateru boch pikzn a dvm a pikznm lsky, K atechum eni m li v kostele z v l t n m s t o (asi jako nyn peds chrm ov) a sm li bti n a z a t k u m e sv. a na celm k z n , ale p ed obtovnm musili odejiti z kostela. P to m n toti m usili skldati vyznn vry, a kdo ho n eum l, m usil ihned odejiti. Ku konci d ru h h o ro k u stal se katechumenem 2. tdy (zaznam enan, t. j. zapsan do knihy zaznam enanch) ; tm to katech u m en m se konalo kad den t y i c e t i d e n n h o p o s t u vn k z n ; rovn se m usili p o s t i t i a b iskupovi se z p o v d a t i ze svch h ch . (Ne to j et nebyla svtost pokn, nbr jen pouh pokoen.) V tto dob byli posvcovni rozlinm i c r k e v n m i m o d l i t b a m i , e h n n m a s v c e n m ; konali se v t dob n a p. tyto obady s n im i: dchalo se na n (zn am en nastvajc u dlen D ucha sv.), kal se n ad nim i exorcism us (aby je zl d u ch opustil) ui a eh p se potralo slinam i (n a znam en, e jejich d u chovn sm ysl bude o teven boskm pravdm , Mar. 7. 3 3 .), byli m azni n a prsou a m e zi lo patkam i olejem (n a znam en, e D uch sv. jim u snad n snen jh a K ristova). P osledn tden ped pijetm k tu , tedy p o K v t n n e d l i , sdlila se jim uen o tajem stv n e j s v . Trojice, a p o t o l sk vyznn vry a m o d l i t b a P n . Vecky tyto obady (i m odlen se vyznn vry apotol skho a O tene b ezprostedn p ed u dlenm k tu ) zachovaly se podnes. Ne nboensk vyuovn u dluje se poktnm dtem ny n teprve ve kole, a doly uvn rozum u.

 60

Bezprostedn pe d pijetm ktu musil ktnec sloiti s l i b, e v uen Kristovo bude viti a je plniti. Tento slib se nazv kestn slib nebo ke stn mluva.
O brcen tv k z p a d u odkal se satan e a vech sk u tk jeh o i v pchy jeho, t. j. m odlstv a v pohansk n em ravnosti (n a p . divadla) a m arnosti svtsk (na p. strojivosti.) P ak obrcen tv k v c h o d u slibo val, e v uen Kristovo bu d e viti a je plniti. T ento slib se j m en u je obyejn kestn slib, tak se jm en u je k e s t n m l u v o u , ponvad zrove i B h za plnn tohoto slibu nco slibuje, toti zde svou m ilost a po sm rti vnou blaenost. K e s t n s l i b jest jako p s a h a vojka n a p r a p o r ; nebo ktem se pijm lovk pod p rapor K ristv a slibuje, e bude bojovati p roti nep telm bom . K estn slib jest jak o s m l o u v a , k terou uzavraj m a n e l ped oltem , slibujce si pi n v rnost a l s k u ; nebo i pi ktu uzavr due podobnou sm louvu se svm nebeskm enichem . K tem tedy pijm lovk n a sebe p o v i n n o s t i a p r v a . Sluno jest, aby ti, kdo byli poktni jako dti, obnovovali k estn slib, jakm ile doshli uvn ro zum u, zvlt v den n a r o z e n i n a j m e n o v i n a ped pijetm sv. s v t o s t . (Viz nvod k to m u mezi m o d litb am i!) Za dob pronsledovni kesan obnovovali kesan k estn slib slavn k a d o r o n v u r i t d e n (sv. fteh. Nz. nazv ten den zcm d n em sv tla'1), by se takto posilovali ve ve. T akov slavnost by za naich d n tm m n kodila. K esan, kte se tom uto kestnm u slibu zpronev, usly v den soudu z st K ristovch slova evangelia: Sluebnice zl, z tvch vlastnch st tebe soudm , toti ze slibu, kter jsi m n kdysi slavn uinil. (Sv. E fr.)

Pi ktu samm byl lovk obyejn pod vodu p o n o en, mnohdy pak jen vodou p o s t k n nebo p o l i t ,
O b m v n pi k tu dlo se tedy rozlinm zpsobem . P vodn byl tento obyej: Knz a km otr (nebo u enskch k t n c k m o tra) podali k t n c i. ru k u , vedli jej dol po schodech a ponoili jej t i k r t do vody, pi em knz zrove kal slova Kristova. T ro j pon o en pipom n nejsv. T r o j i c i ; p onoen a vystupovn z vody pipom n p o h eb a v z k e n K r i s t o v o tetho d n n a to, zrove vak znam en, e v to m okam iku s t a r h n l o v k p o c h o v n (vykou pen) a n ov lovk povstal. ( m . 6. 3 . 1 1 .) Ktilo-li se velk m nostv lidu, byli je n p o k r o p e n i vodou, jako asi n a p. kdy se o L etnicch dalo poktti 3 0 0 0 lid. V pozdjch stoletch uvalo se v hradn pi ktu trojho l i t vody; tak se to dlalo v p rn ch s toletch je n v as poteby.

Pi ktu obdrel kad ktnec jmno nkterho svtce, tak zvan kestn jmno,
K tnec byl postaven pod zvltn o c h r a n u nkterho svtce, nebo andla, jen m u m l bti v z o r e m . Cm m u byl k m o tr n a zemi, tm m u ml bti onen svt v nebi. Ji S okrates p ra v : R odiov m aj dvati svm dtem jm n a cnostnch lid, by je povzbudili k nsledovn tch, jejich jm n a n o s. K rl A lex an d er pravil k zbablm u vojnu svho jm n a : B ud se zekni toho jm n a, nebo dlej jm n u m m u e s t!" (Meh. V. 5 7 .) T ak by m ohli ci m n ohdy i svati patronov k estn. D vnm jm n a svtce se

61

naznaovalo, e poktn je s t od t chvle dtkem bom, e nle do o b c o v n s v t c h a ke svatosti je st p o v o l n . Kdy B h n kom u p r o k a z o v a l z v l t n m i l o s t , m nil m n o h d y i jeh o jm n o , jak o n a p . A bram v A braham , im on v P etr, avel v Pavel. C rkev si peje, aby rodiov, pokud lze, dvali svm dtem n a k tu jen jmna svtc (m . r i t . ) ; nebo jm n a tato pohdaj kadho m ocn k ivotu kesanskm u. B ohuel rodiov vyhledvaj m nohdy jm n a s m n , b a i ohavn, jako na p. -jm n a pohanskch b o h nebo vykiench n eptel kesanstv a crkve. Na takov jm n a knz nem e k tti, byt je i zapsal do m atriky. Budi je t pipom enuto, e nevad nic dtem dti jm n a os ob, kter zem ely v p o v s t i s v a t o s t i . N e nen v podku, dvati d v a t m jm n a, k te r jsou odvo zena od j m n m u, n a p. Josefa, V ilem na a p., nebo m u, teb as jest svtcem , n eh o d se pece vhodn za vzor en. T ak se n e m dtti dvati m n o h o jm en s v t c h ; veho m oc k o d !

Pi kadm slavnm ktu stl u ktnce jeden, nejve dva kmoti.

K m otrov k estn zaruuj se, e k tnec bude vru zachovvat! a po k estansku iti. U stanovenm k m o tr pon si crkev ja ko o patrn m u , jen p j u j e p e n z e ; tento m u d, aby se nkdo za dlu n ka zaruil. (T ert.) Dt potebuje k o j n , k ter by je vychovvala; tak i k t n e c potebuje nkoho; aby prospval v kesansk spravedlnosti. (Sv. T om . A q.) Kmotrov ledy m aj p e o v a t i o k e s a n s k v y c h o v n k t n c o v o , zvlt zem eli-li j eho rodie, nebo nestaraj-li se o jeh o vychovn. Za dnench dn, kdy se kad d t u nboenstv ve kole, n em km otrovstv takovho vznam u. Ne pece vdy m aj km otrov n a ktnce dohld n o u ti, kdykoli jest toho poteba. Klame se, kdo se dom nv, e se tu jed n je n o k estn dar, a kdo snad jd e za km o tra kadm u. Km otrov vchzej se k tncem a jeh o rodii v duchovn pbuzenstv. K est jest toti n aro zen m . (1. P etr. 2. 2.) Crkev pak tm , e u dluje kest, stv se duchovn m atk o u p okt nho ; k m o tr, jen pi k tu stoj crkvi po ru ce, je st d uchovnm otcem p o ktnho. T oto d u ch ovn p buzenstv je st m a n e l s k o u z v a d o u . P roto nesm bti vce ne dva km oti, by se m anelsk zvady nem noily, (Sn. T rid; 24. 2.) Ne j e d e n aspo k m o tr m us bti nezbytn. Je-li m uskho pohlav, m bti st r n e j m n 14 , je -li i n sk h o rodu, n ejm n 12 le t; m bti stejnho p o h l a v se k tncem a k a t o l i c k kesan. (N ekatolci sm j bi trp n i pouze jakoto svdkov k estn h o ko n u . Dle m ji bti b i m o v n a bti b e z h o n n h o i v o t a . (M ohou bti km otry pi ktu neptel crkve, lid ijc v civilnm m anelstv?) R odiov n ik terak nesm j bti km otry svm u d t ti; eholnci rovn ne, ponvad se se k tn cem bu vbec nikdy nebo je n zdka kdy v ivot budou stkati. Chovn kmotr p i k tu : k m o tr dr k t n c e n a p r a v r u c e a ek s dttem v p e d s n i (dt toti jet n ep at do crkve). P ichz knz, tae se km otra, jak se m to dt j m e n o v a t i a eho d od crkve. (V ru a skrze ni ivot vn.) K nz kon nyn obady, kter se konvaly p pijm n k atech u m en , pak klade konec toly na dt a uvd je s km otry d o k o s t e l a (m oc crkevn jest pijato do crk v e ); cestou se m odl v y z n n v r y a O t e n . Potom skld k m o tr jm n em k tnce k e s t n s l i b . (Odpovd n a p rv n ti o t z k y : O d k m , a na ti dal V m .' N a konec peje knz ktn ci pokoje, n a co k m o tr odpov: A m en . K m oti se pak jet m usej podepsati v m a t r i c e .

62 -

T i krsn o b a d y po ktu pedstavuj velikou d s t o j n o s t a p o v i n n o s t i poktnho.

K tnec jest m azn na temeni hlavy o le jem (kim em ) v podob ke. T oto m azn pipom n, e je st ny n k r i s t e m t. j, pom azanm . Toto m azn pipom n tak k r l o v s k o u d s t o j n o s t kesana (jest synem nebeskho k r le ; m panovati dostem svho tla, 1. Moj. 4. 7 .) ; nebo krlov jsou m azni pi sv korunovaci n a tem en i olejem . M azn napom n dle kesana k m r n o s t i (olej m rn) a ke k o n n sk u tk m ilosrdenstv. Rovn znam en m azn toto o s v c e n a p o s i l n n , kter obdrel o d D u c h a sv . (Olej svt a sl.) K tn ci se dv bl vnek. B l at nosili prvn kesan 8 dn po k tu do kostela, tedy a do prvn nedle po Velidonoci (odtud nzev B l n e d l e " ) ; tento bl at pipom n prv obdrenou i s t o t u o d e v e c h h c h (k estn n evinnost), tedy svatebn roucho m ilosti posvcujc, je si m k tnec a do sm rti n eporuen za c h o v a ti. K tnec (pi k tu dtek km otr) obdr do ruky hoc svci. Svce tato p i pom n o s v c e n D u c h e m sv . obdren (E fes. 5. 1 .) ; ktnec nyn na sv cest k nebi se podob lovku, jen si v tem no t svt. Z rove je st to n apom enutm pro ktnce, aby byl lidem svtlem , to jest vzorem . P ro to ekl K ristus: T ak svt svtlo vae ped lidm i, aby vidli s k u t k y v a e d o b r a velebili Otce vaeho, jen jest v n eb e sc h . (M at. 5 . 1 6 .) Vecky tyto obady zrove lovka p o s v c u j a in jej d stojnm ch rm em D u ch a sv.

Ktnec bval obyejn ihned po ktu b i m o v n a pistoupil pak ke sv. p i j m n .

Mimo to po k tu sv. dostalo se m u jet zvltnho pouen o obti m e sv., 0 svtostech a m odlitb. (T ak zv. U e n t a j e m s t v m " . ) T om uto uen nebyli by katechum eni p ed k te m jet rozum li, ponvad jim k tom u chybilo osvcen D ucha sv. Pova, jak o u v h u kladla crkev n a vyuovn nboenstv.

II. 0 bimovn.
B im ovn znam en tolik jako p o s i l n n " (firm are = p o silo v ati); a posilnn tak jest prv inkem sv. bim ovn. Nazv se tato svtost tak d o p l n n m ' 1, ponvad jest jakm si doplkem k tu s v .; nebo tak v z k l d n m r u k o u " (Sk. 8. 17.) a p. K ristus udlil svm apotolm D ucha sv. ji ped svm nanebevstoupenm . Ne pes to byli apotolov jet velmi slabmi. (U tekli s h ory Olivetsk, zavrali se ped idy.) T ato slabost s nich spadla, jakm ile o letncch obdreli p l n o s t D u c h a sv . P rv tak 1 my jsm e obdreli n a k tu D ucha sv., ale plnost D u cha sv. dostvm e t eprve pi bim ovn. O letnicch sestoupil D uch sv. pod jistm i v i d i t e l n m i a s l y i t e l n m i z n a m e n m i , toti v podob ohnivch jazykv a v h u en vtru na apotoly; podobn se dje pi sv. bim ovn. V iditelnm znam enm jest vzkldn ru k o u a m azn kim em , slyitelnm pak jest m odlitba b i skupova. O le tnicch ob dreli apotolov 7 d a r D u c h a sv ., zvlt d ar s l y , jako i jin m i m o d n milosti (d ar ja z y k ) ; podobn se dje pi bim ovn, toliko se zd, e pestaly on y m im o d n dary milosti. m tedy byly letnice apotolm , tm jest den bim ovn n m kesanm .

63

1. Pi bimovn se dje toto: Biskup vztahuje ruce nad bimovance a vyprouje jim Ducha sv.; potom kadho bimovance zvlt mae kimem na ele, v z k l d a j e m u p r a v i c i na hlavu a modle se nad nm; tm dostv bimovanec d a r y Ducha sv., zvlt dar s l y ve ve.
O b a d y bim o v n : B iskup vztahuje r u c e nejprve n a d e v e c k y bim ovance. T o znam en, e obdr n y n jakousi vy slu ; n eb o t ru k o u roz dvm e. P otom pistupuje ke kadm u zvlt (nebo kad zvl pistoup k biskupovi) a klade m u 4 ' p r s t y p r a v i c e n a hlavu a souasn mae jej kim em na ele v podob ke. T m se dv bim ovanci n a srozum nou, e se nikdy nem stydti vru v U kiovanho veejn vyznvati (jako n a ele napsanou n o siti). P i tom se biskup m o d l : Z nam enm t znam enm ke a posiluji t kim em spasen ve jm n u Otce i Syna i D u ch a sv. A m en." Na to dv biskup bim ovanci m rn p o l e k (n a znam en, e pro vru m i potupu a pronsledovn sneti). P i tom biskup k : P o k o j s tebou.* (U trpen pro K rista napln bim ovance velikm klidem d u e v n m ; bim ovanec m v pronsledovn z a c h o v a t i k lid duevn a jen v Boha dvovati.) Na konec dv biskup vem poehnn. Kimo je s t sm en in a oleje olivovho a balsam u, a sm je svtiti pouze b is k u p ; svt se n a Zelen tvrtek v biskupskm chrm .

Ji apotolov bimovali, na p. v S a m a r i i a Ef e s u .
Sv. apotolov P e t r a J a n vzkldali n a kesany v S am arii r uce, a D uch sv. na n sestoupil. (Sk. 8. 1 1 . 1 7 .) Zrovna tak uinil P a v e l v Efesu. (Sk. 19. 5.) T en k rte se udlely pi bim o v n tak m i m o d n d a r y m i l o s t i , jako d ar e, d a r prorock. (Sk. 19. 6 .) O byejn tak j i p i v z k l d n r u k o u zjevoval se D uch sv. viditelnm zpsobem , take nebylo ani poeba, aby apotolov uvali kim a. (Sv. T om . A q.) P vodn vak se uvalo je n o l e j e ; teprve v 6. stol. nachzm e, e se k oleji pim oval i balsam. (B ened. XIV.) Ji n e j s t a r p a p e o v a sv. O t c o v m luv o svtosti bim ovn. Pape U rb an (kolem r. 2 3 0 .) p rav : V ichni vc m aj po k tu p ijati zkrze vzkldn ru kou D ucha sv., aby byli d o k o n a l m i k e s a n y . " Sv. C yprin ( f 2 5 8 .) p ra v : Svtost kim a jest prv tak svt jako k est." Sv. A u g u stin : Z toho, e p estal d ar jazyk, nelze uzavrati, e vzkldnm ru k o u D uch sv. se ji n eudluje. To se dlo je n v prvnch dobch crkve, aby se crkev rychleji ro zila. N e j s t a r s e k t y (N estorini, Jakobit) podrely tu to sv to st; rovn ji podrela c r k e v e c k , k ter pipravuje kim o z o leje, troky vna a 3 5 vonnch ltek. (Olej vak jest vdy hlavn vc.) S nm T ridentinsk prav vslovn, e bim ovn j est p rav svtost (S n. T rid . 7. 1.), nikoliv pouh ob ad , kter hy byl pouze dve souvisel se ktem , nebo kter by byl bval pouze veejnm vyznnm vry ped crkv.

 64

2. Bimovn m podobn inek jako olej a balsam; nebot ns in m r n m i (t. j. roz

mno uje nai lsku k Bohu a k blinmu), o s v c u j e n rozum, p o s i l u j e nai vli, chrn dui ped h n i l o b o u hchu a napluje ns v n mnohch cnosti.
O l e j uhlazuje vci (tem e-li d rsn vci olejem ), svt (odkud je svtlo lam p y ?) sl (proto se natrali et zpasnci ped bojem olejem ). B a l s a m ch rn ped hnilobou (pro se zachovaly tak dlouho egyptsk m u m ie?) a vydv lbeznou vni. Mohlo by se je t zm niti, e olej zanechv po sob m astn skvrny, je lze tko o d straniti. (N ezruiteln znam en pi b im o v n !) Bim ovn rozm nouje lsku k Bohu a blinmu, nebo jinm i slovy : bim ovn rozm nouje m i l o s t p o s v c u j c ; nebo jet jin m i slovy: bim ovnm dostvm e plnost D ucha sv. P ro to je s t bim ovn d o p l n n m svtosti k t u ; pi k tu se ovem stal lovk ch rm em D ucha sv. a obdrel D ucha sv., ale pi bim ovn dostv plnost D u ch a sv. N ebim ovan kesan podobaj se tedy k o s t e l u slavnostn v y s v c e n m u , v nm vak dosud nen n a olti uchovvna nejsv. svtost oltn. (Massl.) P oktn, ale nebim ovan kesan podob se t r p a s l k u , kter jet nevyrostl. (Sv. Clem .) K est a bim ovn m se tedy k sob asi tak, jako svcen knstva a svcen na biskupstv. K tem stvm e se v o j n y K ristov mi, p i bim ovn vak do stvm e vzbroj k boji. (Sv. M elchiades.) P r oto tak bim ovan budou povati v y h o s t u p n s l v y v nebesch, neli ti, kdo jso u pouze po ktni. (Sv. T om . A q.) Z toho si lze vysvtliti, pro za prvnch dob bvaly bim ovny ji m alik dti. O s v cen rozumu zle v tom , e lovk poznv pravou cenu statk a poitk pozem skch. B im ovn povzn vecky nae m ylenky a dosti k n e b i; lovk se stv ze tvora p o z e m s k h o t v o r e m n e b e s k m , ze s m y s l n h o d u c h o v n m , tedy dokonalm kesanem . (Sv. M elch.) B im ovnm pozbv lovk bzlivosti a dosahuje zvltn sly ve ve. Apotolov ped L etnicem i podobali se bojcnm dtem , ale po L etnicch byli srd n a t jako lvi. H le, p rv tak psob D uch sv. p o d n es v bim ovancch. Bim ovan lovk m e c i: Vecko m o h u v tom , kter m ne posiluje. (Filip. 4. 1 3 .) Sv. V incenc F e rr. m n, e a n tik rist n a konci svta nasad vecko, aby zabrnil kesanm pijim ati svtost bim ovn, po nvad potom tm snadnji odpadnou od vry. Ponvad bim ovn posiluje vli, proto bim ovan m e tm snze o d p o r o v a t i p o k u e n m , ne upadne tedy tak snadno do hchu. U padne-Ii vak pece do sm rteln h o h chu, pak jej oekv velik trest, prv jak o vojka, jen p sah al vrnost svm u krli a pak pejde do tb o ra neptelsk h o . m silnj jest vle, tm snadnji dospvme ke cnostem . B im ovn n ap o m h zvlt ku pokoe a m rnosti, n a co poukazuje prv olej a b a ls m ; balsm , kter v kad tekutin pad ke dn u , pedstavuje n m p o k o ru ; olej, kter plove vdy n a povrchu, pedstavuje m rnost, kter povzn lovka n a d velik protivenstv. (Sv. F r. S.) Psm o sv. nazv cnosti vdy libou vn (2 . Kor. 2. 1 5 .), ponvad lid cnostn jsou B ohu tak milmi, jak o nm jest lib vn. N e poruen, libou vni vydvajc m rtvoly m n o h ch s vtc, nejsou bez v z n a m u !

3. Kesan m pijati svtost bimovn, kdy vstupuje do vku jinoskho nebo

65 -

panenskho,
tedy

ponvad v tto dob pokuen pibv, take jest posilnn vle teba.
pijm ati b im ovn ped dosaenm uvn ro zu m u , v k u . (R. k .) N ejphodnjm jest, pijm ati je po dokonanm 12. ro c e, a n em se bez piny odkldati a p o 1 4 . r o c e . (N azen m nohch sn m provincilnch.) Ne as tento nelze tak snadno vdy dodreti, jeliko pi nynj velikosti dioeces biskupov na m n o h m sta pichzej teprve po m nohch letech, a ponvad vzdlenost od sdla biskupskho jest velik. Kdo bim ovn l e h k o m y s l n z a n e d b , podob se p o c e s t n m u , jen se m u b rati nebezpenm i cestam i a pece o dm t nabzen m u z b ra n ; takov lovk m e jed n o u tce pykati svho n e ro z u m u ! (M eh.) T eb a n e n bim ovn ke spasen n ev y hn u teln teb a, pece B h bu de p s n t r e s t a t i p ohrdn touto svtost. Sv. Otcov vypravuj o jist m Novatovi, jen bim ovn zanedbal, e pozdji se stal velikm b ludaem a bdn s k o n a l; cel toto netst pipisuj tom u, e zanedbal sv. bim ovn. V p rvnch dobch crkve ukldalo se rodim , kte zanedbali dti sv dti bim ovati, 3 1 e t p o k n , kter se ukldvalo je n za tk hchy. Sta, vme-li, e K r i s t u s c h c e , a b y vichni byli n ap ln n i D u ch em sv. (Jan 7. 3 7.) N e n phodno, p e d 7. r o k e m

4. Kesan m ped sv. bimovnm jiti ke SV. z p o v d i a dle monosti i ke sv. p i j m n ; nebo bimovn smme pijati jen ve stavu milosti posvcujc.
Kdo by pijal bim ovn ve stavu tkho h ch u , podobal by se lovku jen nalv do neist ndoby d ra h o cen n o u tekutinu. Kdo by nepochyboval, je-li ve stavu milosti, sm l by pijati b im ovn i bez pedchzejc zpovdi. P roto tak v p r v n c h s t o l e t c h se nikdo nepozastavoval n ad tm , e n em l u v a t a hned po k tu byla bim ovna, co se a podnes zachovalo u R ek a ve panlch. Ve m n o h ch dioecesch sm j jiti ke sv. bim ovn dti j i p e d p r v n m s v. p i j m n m , jsou-li ve ve dobe vycvieny a zpovdaly-li se ji aspo jed n o u a jsou-li star ne 8 let, aby toti pak snad vbec nebyly pipraveny o m ilosti sv. bim ovn, kdy jich b u d o u nejvce potebovati. Odpovd to docela i b v a l m u o b y e j i crkevnm u, p ijm ati toti po k tu h n ed i bim ovn a sv. pijm n. P roto sv. K arel B orr. nadil, aby dti jeh o dioecese byly bim ovny ji p ed s vm prvnm sv. pijm nm . (T en to obyej schvlil tak pape Leo XIII. ve svm list k b iskupu m arseillskm u 2 2 . 7. 1 8 9 7 .)

Bimovanec m bti tak d o b e v y u e n v pravdch vry a m se s a m o t o u , m o d l i t b o u a p o s t e m pipravovati na pijet Ducha sv.

M napodobovali sv. apotoly, k te tot inili po 10 dn p ed L etnicem i. (S k. 1. 1 4 .) P roto m noh synody nadily, aby bim ovanci ped b im ovnm byli zvlt ve s v . n boenstv v yuovni, aspo po 7 dn 7krt O ten a Z drvas se modlili a veer ped sv. bim ovnm se po s tili; rovn m us m ti kad bim ovanec od svho fare lstek, jm se potvrzuje, e bim ovanec jest na pijet sv. b im o v n dobe pipraven. Kdo tohoto lstku k bim ovn nedonese, n en bim ovn.

 66

5, Bimovn udluje biskup obyejn kolem S v a t h o D u c h a tak, e vdy za nkolik

let projde celou svou dioecesi.
V prvnch stoletch udlovalo se b im ovn obyejn o V e l i k o n o c c h a S v a t m D u c h u , ponvad se udlovalo h n e d po k tu . Sv. Jeronm (kol. r. 4 0 0 .) vypravuje, e za jeh o doby b i s k u p o v p i c h z e l i n a v e n k o v , aby bim ovali ony, kte byli p oktn i od kn nebo j h n . N yn bv bim ovn spojeno obyejn s biskupskou visitac. B iskupov m ohou bim ovati i m n s l a v n , n a kadm m st a v kadou hodinu, n a p. n e m ocnho. O b y e j n k n z sm bim ovati je n s povolenm pap ee; tak se dje v z e m c h m i s s i o n s k c h , ponvad tam biskupov n em ohou veho zaslati, a ponvad pohan by zase brzy odpadli, kdyby co nejdve ve ve nebyli posilnni. N a stavb vecku prci vykonvaj dlnci, ale stavitel d l o d o k o n u j e ; tak tak pouze biskup m prvo bim ovati, n eb o t b i m ovn jest dokonenm duchovn bu dovy." (Sv. T om . A q.) c t a k tto svtosti se zvyuje, udluje-li ji biskup.

Bimovanec dostv pi bimovn jmno nkterho svtce, tak zv. j m n o b i mo v a c .

Kdy se k est a bim ovn udlelo jet h n e d za sebou, nechalo se pi bim ovn j m n o k e s t n . Kdy pak pozdji u poktnch p o h an zavldl zlod, e sv pohansk jm no i po k tu si ponechvali, byli pi bim ovn donuceni, pijati jm n o nk terh o svtce. Jako vojk m us stl p a titi n a vojevdce, tak m bim ovanec, jakoto bojovnk K ristv, patiti na svtce, jeho jm no na bim ovn o b d rel; m m u bti v z o r e m a p m l u v c e m v neb. Mimo nebeskho vdce, m bim ovan k estan jet vdce pozem skho.

Pi bimovn m bimovanec k m o t r a .
Chce-li se nkdo uiti e r m o v a t i, poteb u je n koho, kdo by jej svmi vdom ostm i a rad o u p o dporoval; prv tak je st p i bim ovn. (R . k.) K m otr m toti bim ovanci v n e b e z p e e n s t v d u c h o v n h o i v o t a b t i n p o m o c n m ; b im ovanec pak m vdti, e v pozdjm ivot nesm sm sob pli dvovat!, nbr dbti m n n jin h o lovka. K m otr se m piiniti se jest, aby bim ovanec krel c e s t o u c n o s t . K m otr vchz s b i m ovancem a jeho rodii v duchovn pbuzenstv; toto pbuzenstv je st m a n e l s k o u p e k k o u . K m otr pi bim ovn m bti sm ji bim ovn, vkem dosplej, cnostn kestan, tho pohlav s bim ovancem a pokud lze rozdln od k m otra k e s tn h o ; v prvnch dobch crkve, kdy se bim ovn udlovalo hned po k tu, byl k m otr k estn i km o trem pi bim ovn.

Pi bimovn mme se vysthati uplien n d h e r y v o d v u a strojivosti.

D uch sv. nesestupuje do pyn d u e ; n e b o t B h se pynm protiv. (1 . P etr. 5. 5 .) M noz pro sam starosti o aty a p ardu zapom naj n a hlavn vc. Pi bimovn chovm e s e takto: Ned se za naich d n, abychom li k bim ovn l a n i , nebot by to nebylo ani m ono, jeliko bim ovn trv obyejn dlouho. Odv m bti jednoduch, e l o n e p o k r y t o , ponvad se n a nm udluje m azn. Kad m m ti modlic knky a b i m o v a c l s t e k , jej m odevzdati biskupovi. Dospl k l e , dti

67

stoj pi bim ovn. (Kleen je st zde znm kou pokory.) Za bim ovancem stoj jeho k m o t r , jen polo s v o u p r a v i c i n a p r a v r m b im ovancovo. B im ovanci stoj b u d od stu p o ltn ch a ku dvem kostelnm , a sice na stran epitoln eny, n a stran evangeln m u i; nebo pistupuj bim ovanci po jednom ped h lav n o lt , kde biskup sed n a tr n . B im o vanci m usej bti v kostele ji tehdy, kdy biskup v z k l d r u c e n a d e v e c k y b i m o v a n c e ; proto se ve m n o h ch kostelch ih ned zavro u dve, aby nikdo nebyl bim ovn, kdo nebyl p i tom to veobecnm vzkldn ru k o u . Nikdo n em odejiti, dokud neobdrel od biskupa s l a v n h o p o e h n n . Ne pece toto poehnn nezle k podstat svtosti bim ovn. V jistm francouzskm kostele odeli bim ovanci p e d poehnnm biskupovm , ponvad v kostele nastal velk kik. Byl podn do m a dotaz, jsou li p latn bim ovni. O dpovd z n la : Ano. (K . J. 22 . 6. 1 8 9 2 .) Po bim ovn n em m e D ucha sv. pitm a poetilm i zbavam i vypuzovati ze sebe D ucha sv. N ezarm ucujte D ucha sv . (Efes. 4. 3 0 .) Z a n a ich d n jest vra m n o h ch kesan proto tak slabou, ponvad si dnes lid velm i m lo v svtosti bim ovn.

III. 0 nejsvtj svtosti oltn.

I. O u s t a n o v en a p o d s t a t s v t o s t i ol tn. Jako pi obtech S ta r h o z k o n a lid poval st obtnch tak K ristu s se postaral, aby lid poval i z jeh o obti. d ar , tak

Kristus slbil po zzranm rozmnoen chleb idm v synagoze v K a f a n a um, e jim d tlo sv jisti a krev S V O U pti. (Jan 6 . 2 6 . )
Po zzranm rom noen ch leb hledali lid K rista a nalezli jej v syna goze v K afarnaum . Chtli od n h o zase chleba. Ale on jim slbil c h l b , kter p s o b n e s m r t e l n . Na je jic h dost jim p ra v il: C hlb pak, kter j dm , t l o m j e s t . Kdy n echtli jeh o slovm viti, p ra v il: N ebudete-li jisti tla Syna lovka a pti jeh o krev, n ebudete m ti v sob i v o t a . K d o j m tlo a pije m ou krev, m i v o t v n ; a jej vzksm v den nejp o sled n j. D le: T lo m p r v j e s t p o k r m a krev m prv jest npoj. Nad tm id rep tali a odeli.

Tento slib svj vyplnil Kristus pi p o s l e d n v e e i ; promnil chlb ve sv tlo a vno ve svou krev a dal obojho povati svm apotolm. (Mat. 2 6 . 2 6 . )
Ne apotolov n e v i d l i zp sob y t l a , jeliko zpsoba (t. j. barva, chu, vha, vn, podoba) chleb a zstala. R ovn n e v i d l i z p s o b y krve, nebo zstala podoba vna. Jen p odstata se prom nila. T ak to, co jest ve skopce ptaho vejce, p ro m u je se v ivho ptka, kdeto skopka zstv beze zm ny. (Sv. T om . A q.)

1. Tlo a krev Kristova pod zpsobami chleba a vna nazv se nejsv. svtost oltn.

68 --

I zde jsou stky, kter nleej ke kad svtosti. Viditelnm znam enm je st z p s o b a c h l e b a a v n a ; slyitelnm znam enm jso u s l o v a K r i s t o v a ; neviditelnou m ilost jest pijm n tla a krve K risto vy ; ustanoven se stalo pi p o s l e d n v e e i . Viditeln znam en n m z n z o r u j e neviditelnou m ilo s t; chlb, jen se pipravuje z r o z e m l e t c h zrn peninch a vody, a je n se pee n a o h n i , p edstavuje tlo Kristovo, kter tolik tr p lo ; n e k v a e n chlb znzoruje istotu tla K risto v a; o k r o u h l podoba znzoruje, e pod zpsobam i chleba jest B h, jen (jako k ru h ) n em zatku, ani konce. (id. 7. 3.) Vno z h ro zn v y t l a e n pedstavuje krev K ristovu, k ter vytekla z jeh o tla. V o d a vnu p i m e n znzoruje, e v K ristu jest lovenstv s bostvm nerozlun spojeno. C hlb a vno, je s p o l u jsou h l a v n m i p o t r a v i n a m i , znzoruje, e tlo a krev K ristova jest hlavnm pokrm em due.

kme svtost ,,oltn, ponvad se na ol t i kon a na nm ve svatostnku uchovv.

V y s v t l e n n z v : k m e: n e j s v t j sv to st", ponvad netoliko, jako ostatn svtosti, m ilost udluje, nbr sam ho pvodce m ilo sti v sob o b sa h u je ; svtost lsk y ", ponvad j est nejvtm dkazem lsky Kristovy k lid e m : sv to st14, ponvad je s t nejvzneenj ze vech sv to st; c h l b n e b e s k " , ponvad o b sah u je jakoto pokrm Vykupitele s n eb e p ilh o ; c h l b a n d l s k " , ponvad ns in podobnm i a n d l m ; pokrm na cestu do vnosti , ponvad je s t posilou u m ra jc m ; ho stie, eucharistie, T lo P n.

Msto, kde se sv. oltn v kostele uchovv, nazv se sv ato stn ek (tabernacul.)
Svatostnek (tabern acu lu m = stan ) jest m al dom eek u p ro sted h lavnho o lt e ; je s t bucf okrouhl n ebo h ra n a t , ze deva, m ram o ru nebo vzcnho kovu, jest u v n i t krsn pozlacen nebo vyzdoben blm hedvbm , d o b e uzaven a z e v n ozdoben odznaky sv. o ltn (klasy, hrozny, kalich, bebernek). Za dvjch dob bvala m sto nynjho svatostnku n a olti, poble h lavnho olte sch rn k a pro velebnou svtost (sacram e n t ), vysok to vka. km e s v a t o s t n e k , ponvad svt stnek isralsk se svm tajem nm m rakem byl pedobrazem tto sch rn k y , v n mezi n m i pebv B h. (Zjev. 2 1 . 3 .) Ve svatostnku se n achz ciborium se sv. hostiem i, kter jest zahaleno blm pltkem. Pltk zn zoruje, e jest tu K ristus naim zrakm u k r y t pod zpsobou chleba. asto bv ve svatostnku m o n s t r a n c e , sc h rn k a to paprskovit, v jejm sted u je st vidti velkou hostii. M onstrance (m o n strare = ukazovat!) uv se je n o velkch slavnostech. Aby se vdlo, kde v kostele jest uschovna velebn svtost, h o (m im o Velk ptek) n eu stle ped svatostnkem v n s v t l o ; to n m zn zo r uje, e na olti jest ptom n ten, jen jest s v t l o svta" a v n . Svtlo vbec znzoruje p t o m n o s t b o - N ebot B h bydl v n e p stu p n m svtle (T im . 6. 1 6 .) a zjevoval se asto v podob svtla, jak o n a p. v h o cm kei, na hoe Sinai, n a hoe T b o r a o L etnicch. I pi n a ro z e n Kristov se ukzalo svtlo nad Betlem em . Vn svtlo odpovd 7 r a m e n n m u s v c n u ve chrm jeru salm sk m , n a nm tak m usily lam py stle hoeti. S vatostnek jest jako jesliky, v n ich leel Jeek ; svtlo vn jest jako hvzda, k ter vedla 3 krle k jeslikm . K ristus je tedy s t l e m e z i n m i lidm i. Prvem tedy p ra v : J jsem s vm i po vechny dny

69

a do skonn svta. (Mat. 28 . 2 0 .) Mezi n m i a svtmi jest pouze jeden s tu p e ; m ezi obojm i je K ristus p to m e n ; pouze jest ten rozdl, e n ebean se raduj z p aten na nho, kdeto n m je st z a h a l e n zpsobam i ch leb a a vna. M a n n a v are uchovvan byla p ed o b razem K rista ve svatostnku pto m n h o . (2 . Moj. 1 6 . 3 3 .) Kdysi navtvil jist pn n a svch cestch zn am enit kostel protestantsk. K dy vchzel sm ekl k lo b o u k ; pravil m u slu h a k o steln : P ane, je n nechte n a h la v ; z d e n e n n i k d o . T ak nelze ci v kostele katolickm ; nebo zde je s t u s t a v i n n k d o , toti B h v nejsv. svtosti.

2. Kristus nazv nejsv. svtost oltn t a j e m s t v vry, ponvad j svm slabm rozumem
n e m e m e p o c h o p i t i, nbr pouze v n musme viti.
K ristus se skryl pod zpsobou chleb a a vna, aby v y z k u s i l nai Vru (vm e-li toti vce jeho slovm neli svm om ). K dybychom vidli zpsobu tla a krve K ristovy a pak bychom teprve vili, nem li bychom dn zsluhy . P roto ekl jed n o u krl francouzsk sv. Ludvk I X .: Kdyby K ristus uinil pi prom ovn zzrak, abychom m ohli oim a vidti jeh o tlo a krev, j bych zavel oi, abych n epozbyl zslu h u v ry . T ak K ristus ns n e c h t l o h r o miti svou velebnost . Nebo kdybychom spatili tak oslavenho tla K ristova, stalo by se nm tak, jako nem ocnm u oku, n a n p ad n o u slu nen paprsky. T m to p ap rsk m m us spe zabraovati zclonou. A ni apo tolov nem ohli snsti ze oslavenho tla Kristova n a h o e T bor, nebo padli na svou tv n a zem. A Moj zastel svou tv, kdy se m u ukzal B h v hocm kei. T oto pirovnn slou k lepm u porozum n tom uto tajem stv ; Ji l i d s k t l o pro m u je chlb a vno v tlo a k re v ; r v a prom uje d ve v n o ; vely vu z kvtin v m e d ; tm vce tedy m e K ristus m oc svho tla pro m n iti chlb v podstatu svho tla a vno v podstatu sv krve. (Sv. A lb. Vel.) B h by snad nem ohl toho, co m e t l o ? T en , jen m ohl z nieho ud lati nco, m e tak zm niti nco, co ji zde jest. (Sv. A m br ) T en, jen ze zem tvo chlb, m e tak z chleba uiniti sv tlo. (Sv. G aud.) Jest jet te b a zm initi se, e B h bhem stolet uinil m noho velikch z z rak, aby potvrdil, e je st p tom en ve svtosti oltn. T a k n a p. zstaly sv. hostie v o hni neporueny, hostie u k rad en vy dvaly zi z m sta, kde se nalzaly, tek la krev ze sv. hosti, h ostie se v zn ely ve vzduchu, K ristu s v hostii vzal n a sebe postavu dtte, lovka nebo b e r n k a ; m noz svati udrovali se n a ivu pouze sv. pijm nm , jak o n a p. sv. K ateina S., sv. R osa z Lim y, sv. Lidvina, bl. A ndla z Foligno, M ikul ze Fle, K atein a Em m .

Kesan p o v d y v , e pod zpsobou chleba a vna jest ptomno tlo a krev Kristova.
Sv. A ugustin p ra v : K ristu s drel v r u k o u s e b e s a m a , kdy p o dval uednkm sv t lo . Sv. A m bro : Jakm ile byla vyslovena nad chlebem tajem n slova, stalo se z e c h l e b a t l o K ris to v o / Sv. Cyrill J e r . : K ristus prom nil kdysi v o d u v e v n o ; proto m e i vno prom niti ve svou k r e v ; ' a : Ujiuje-li K ristus, e jest to jeho tlo, kdo by se m ohl odviti, o tom pochybovati ? P roto p o h a n tak p o d e z v a l i kesany, e p r zabjej dtky, jejich tlo pr posypvaj m o u k o u a Je d je. Ne bez piny vyobrazo vali si prvn kesan, ja k posud jest v katakom bch vidti, obraz ryby, jm

oznaovali S pasitele; chtli tm chleba jest nam p o k r m e m .

70
naznaiti, e Spasitel pod zpsobou

3' Jak pod zpsobou chleba, tak pod zp sobou vna jest ptomen cel y Kristus jakoto Bh a lovk.
K de jest tlo a krev Kristova, tam m us bti cel K ristus ; nebo K ristus nyn j i n e m e u m t i , a proto nem e bti ani tlo od krve, ani tlo a krev od due bti oddleno. Rovn ze slov K ristovch: Toto je st tlo, kter za vs v y d n o b u d e (L uk. 2 2 . 1 9 .) a : Toto je s t krev m , kter bude za m n oh vy 1i t a , plyne, e pod zpsobou chleba a vna ptom no je st i v dosud tlo Kristovo a i v dosud krev K ristova. Jako v m al panence on n a chz se obraz cel krajiny, tak tak v m al hostii jest ptom en cel K ristus.

4. Rozdl-li se zpsoby v sti, jest Kristus ptomen pod kadou i nej men stkou promnnho chleba a vna.
Kdy tedy knz hostii r o z l o m , je st K ristus ptom en pod kadou stikou rozlom en hostie. R o z l o m m e - l i m a g n e t i c k o u t y n a nkolik kus, jest kad kus celm m agnetem se svm severnm a jin m polem . Rovn vidme se v kadm kousku r o z b i t h o z r c a d l a . Vzdor tom u nen nkolik tl K ristovch, nbr j e n j e d n o t l o ; toto pak nap lu je bostv, kter jest vude ptom no. (Sv. Alb. Vel.) T lo Kristovo prom nnm a n i s e n e z v t u j e , a n i povnm se n e z m e n u j e . Jako s v t l o s v c e se neseslabuje, byt bychom o ni tisc jin ch svc rozehli, tak ani tlo Kristovo se nezm enuje, byt ho povalo tisce, ba milliony lid. (Sv. T om . Aq.) P roto pravil sv. ap. O ndej prokonsulovi v A ch aji: J obtuji denn vem ohoucm u a pravm u B ohu n a olti n ep o ru en h o B ern k a boho. Kdy vekern vc lid jeho tla poil, pece zstv B ernek onen, jen obtovn byl, zcela n e p o ruenm a ivm.

5. Kristus jest ve svtosti oltn p tomen ta k dl ouho, dokud zpsoby chleba a vna trvaj.
K ristus tedy n en ptom en snad je n pi m i sv. od p o z d v i h o v n do pijm n, nbr i potom , kdy se hostie ve svatostnku ukld. K ristus tak nen ptom nm , jak m nil L u th er, pouze v e a p i pijm n svtosti oltn, nbr i ped a mimo pijmn. (S n. T rid . 13 . 4.) Sice jin ak by K ristus nebyl m ohl c i: Vezmte a jezte, nebo toto jest tlo m . (Jest to tedy tlo Kristovo ji ped p o v n m !) A v t l e l i d s k m zstv K ristus tak dlouho ptom en, pokud zpsoba chleba trv. T eprve kdy hostie v naem aludku je s t ztrven, nen ji K ristus v n p tom en. P ro to svati Otcov nazvaj kesany n o s i t e l i K r i s t a " , ponvad po sv. pijm n nos v sob K rista. Ponvad K ristus jest ve svtosti olt n ptom en, proto p o k l e k v m e ped svatostnkem .

 71

6. Ku nejsv. svtosti oltn mme tyto povinnosti: Mme ji astji navtvovati, j se klanti a j povati.
Nejsv. svto st o ltn mme navtvovati zvlt v t s ni .
M me vbec astji navtvovati svtost oltn. P a s t o v a sv. t i krlov, kte navtvili Jeka v jeslikch, pedchzej n m dobrm p kladem . V ichni svtcov modlvali se horliv p ed nejsv. svtost. Sv. A l o i s klekval ped n cel hodiny. K ardinl B e 11 a r m i n chodval jak o stu d e n t vdy do kostela jd a m im o a m odlval se nkolik O ten ped velebnou svtost. Na otzku, pro to in, odpovdl: Bylo by neslunm jiti m im o dm ptelv a nepozdraviti h o .u V yznam enval se ji zhy velikou m oud ro st. H o r l i v d u c h o v n sprvcov nezam ykaj nikdy c h rm u ped vcm i; nechvaj jej ve dne vdy oteven a sam i navtvovnm velebn svtosti dvaj vcm pklad. Vem, kdo se nachzej v tsni, vol Spasitel ze sv a to st n k u : Pojte ke m n vichni, kte pracujete a obteni jste, a j vs o b e rstv m . (M at. 11. 2 3 .) K ristus ve svtosti o lt n poskytuje nm vce tchy, ne-li cel svt svm i slavnostm i a zbavam i je n poskytnouti m e. (Sv. T eres.) Poblzku vele bn svtosti zarm oucen se rozveseluj, poetilci m o u d , slab se posiluj a ch u d bohatnou. (Sv. Alf.) O v e k y , kter jsou blzko svho p a ste, obdr m nohdy sousto z jeho vlastn potravy. (Sv. T eres ) Gt-li o r e l z daleka koist, ih n ed ji vyhledv. T ak i m y m m e spchati k velebn svtosti, tto potrav na due. Svat spchvali jako z n i v jeleni k tom uto rajskm u p ram en u . (Sv. Jero n .) Jako vzdlan lovk s p l c n v t v u tom u, kdo jej navtvil, tak ani na nvtvy n en ech K ristus bez odm ny. N erozum jednaj, k te v tsni radji se utkaj k lidem a jim svou bd u a lu j ; ale ke K ristu jen jim tak rd pom oci chce a pomoci m e, nespchaj do ch rm u. V me o israelskch, e zvtzili po kad, kdykoli vzali s sebou do boje a r c h u . T ak i ty se utec k are Novho zkona, chce-li v tsni dojiti ry c h l pomoci.

Ku klann s e nejsv. svtosti oltn vybz ns crkev: v n m svtlem ped svatostnkem, zvonnm u o l t e pi mi sv. a kdy se jde k nemocnmu, prvodem Boho Tla a vystavovnm velebn svtosti.
K lann jev se tm , e p ed velebnou svtost klekme. P okleknout! m m e zvlt, kdy do kostela v s t o u p m e nebo dve ne z kostela o d e j d e m e ; rovn pi p o z d v i h o v n , pi p o e h n n velebnou svtost a kdy knz nese velebnou svtost k n e m o c n m u . P istupujem e-li ke svm u p a n o v n k u nebo potkme-Ii jej n h o d o u , j sm e povinni, vzdti m u svou ctu ; ba ji i sv p e d s t a v e n m usm e pozdravovati n a potkni. T ak tedy m m e se chovati i k B ohu, pto m n m u pod zpsobam i chleba. K rsn p klad nm dv R u d o l f H a b s b u r s k . Byl n a hon a potkal knze, jd o u ch o k n e m ocnm u ; ihned poklekl, nabdl pak knzi svho kon a daroval jej ke sv. slub. (Spirago, Pkl., str. 1 8 0 .) Aby nai vru ve p to m n o st Kristovu ve velebn svtosti posilnil, zavedl pap. U rban IV. r. 1 2 6 4 . p r v o d B o h o T l a . P o d n t k tom u dalo vidn, kter m la eholnice bl. Ju lian a v L ttich u . (Meh. V. 1 1 9 .) Od tto doby se astji vystavovala nejsv. svtost oltn k u ctn od lidu. D ala se velik h o stie do tak zv. m o n stran ce a postavila se

72 -

n a olt. To se kon n a p. pi 40 h o d i n n p o b o n o s t i , kter se konv n a m nohch m stech zvlt ped P opelen stedou. Rovn jsou b r a t r s t v a ku klann se velebn svtosti; kad len tch to spolk ztrv m sn aspo hodinu na m odlitbch ped velebnou svtost. (T ak zv. vn k lann se.) lenov si rozdl hodinky k lann tak, e se d n e m i n o c klan nkdo z nich velebn svtosti. P o c h v l e n a a v e l e b e n a b u d i b e z u s t n , n e j s v . s v t o s t o l t n . " K ristus proto ustanovil tuto svtost bez prostedn p e d s v o u s m r t , abychom si j tm v c e v i l i ; nebo co nm dal ptel na rozlouenou, toho si vce vme. (Sv. B ern .) Jest-li ji id, nesm li se ani podvati, ani dotknouti a r c h y m l u v y , tohoto ped o b razu ve lebn svtosti, jakou ctu m m e mti teprve m y p ed velebnou svtost ! (H unolt.)

Ku povn vel. svtosti oltn pobz ns Kristus slovy: Nebudete-li jisti tla Syna lovka a piti jeho krve, nebudete mti v sob i vot a. * (Ja n 6. 5 4 .)
Povn svtosti oltn nazv se pijmn, t. j. spojen s K ristem . P i sv. pijm n pijm m e Spasitele jako Z ach aeu s do svho pbytku. P e d o b r a z y sv. pijm n byly: s t r o m i v o t a v rji, jeho ovoce zachovvalo tlo prvnch rodi n e sm rte ln m ; m a n n a ; b e r n e k v e l i k o n o n ; chlb, jen dodal Eliovi sly, e krel 4 0 dn a k h o e H oreb ; zzran r o z m n o e n c h l e b a p r o m n n v o d y ve vno n a svatb v Kn. Sv. pijm n sam o zase jest pedobrazem o n o h o pokrm u, kterm ns B h Otec bude v nebi krm iti.

7. V c povaj vel. svtost oltn jen pod zpsobou c h l e b a ; k n z vak pi mi sv. pov j p o d o b o j zpsobou.
K nz toti kon o b t , kterou se zn zo r u je a opakuje sm rt K ristova n a ki. K ristus pak na Kalvarii prolil t m vecku svou krev, take byla od tla K ristova oddlena. T o t o o d d l e n k r v e o d t l a Kristova m us bti znzornno pi mi sv. oddlenm zpsoby chleba od zpsoby vna Vc vak n e k o n a j o b t i , nbr j en povaj vel. svtost oltn. P i t i krev Kristovu z kalicha jest vcm z b y t e n o . Nebo kdo pov svtost oltn pod zpsobou chleba, pijm p r v t o l i k jako knz pi m i sv. Vdy K ristus jest pod kadou zpsobou ptom en cel. I K ristu s ji prav : Kdo j c h l b tento, iv bude na vky. (Jan 6. 5 9 .) P rv n kesan trvali ve spolenosti l m n i c h l e b a (S k. 2. 4 3 .): o pit z kalicha nedje se dn zmnky. P iti z kalicha nen vcm a n i r a d n o . Nebo snadno by se m ohla krev K ristova r o z l i t i ; m noz by s e t t i l i piti po jin m z k alich a. Mohly by se pensti i nem oci, zvlt nem oci jazykov a hrdeln. R ovn vno dlouho nevydr a nelze ho vude snadno obdreti. Mnoz lid ani vna n e s n e s o u . Pape L e o ( f 4 6 2 .) a G a l a s i u s ( t 4 9 6 .) sice nadili piti z kalicha, ale jen proto, aby tm poteli blud m a n i c h e j s k , kter tvrdil, e vno pochz od dbla a e se ho nesm povati. Dle bylo dovoleno h u s i t m (1 4 3 3 .) p i jm ati pod oboj, aby takto byli zpt pivedeni do l n a crkve. V crkv vchodn se nam hostie nejprve do vna a p ak se podv vcm .

8. Z ustanoven sv. pijmn poznvme velikou lsku bo k lidem.

 73
N ejvt lska, jak n a svt jest, jest lska m a t e s k k dtem . P roto B h, aby n m uinil pochopitelnm , ja k velice ns m iluje, piro v n v svou lsku k n m k lsce m atesk. Ne kdy kdo slyel, aby n k ter m atka dala sv vlastn tlo svm dtem za p ok rm , by je zach rnila n a iv u ? A kter p a s t kdy miloval sv stdo tak, aby je ivil svm vlastnm tlem a krv ? (Sv. C hrys.) Ponvad ns K ristus iv s v o u v l a s t n k r v , pirovnv se asto k peliknu. Ponvad tento vodn ptk (kter ije n a Jo rd n u , Nilu a pi st D unaje) se iv rybam i a m v m nohdy krv u sm rcen ch ryb z b ar ven krvav prsa, zvlt p i k rm en m ldat, proto se myslilo ve starovku, e si pelikn rozklobv prsa, by sv m l a t a k r m i l s v o u v l a s t n k r v . S ta tedy m nili, e pelikn podob se K ristu, j e h o k r v j s m e m y o b d r e l i i v o t a jen ns iv svou krv v nejsv. svtosti oltn. P ro to podnes n a m n o h m hlavnm olti vidme vyobrazenho pelikna s m laty. Svat K ateina S. vidvala m nohdy v ru k o u knze msto sv. hostie j a s n p l a n o u c s r d c e . T m j chtl dti B h na srozum nou, ja k velik je st lska bo k lidem v nejsv. svtosti o lt n .

9. Proti uen o nejsv. svtosti oltn brojili b l u d a i vce neli proti ktermukoliv jinmu uen kesanskmu.
Chce-li vrah rychle usm rtiti, m n a s r d c e . Srdcem kesanstv pak jest svtost oltn, nebo zkrze ni je s t B h mezi nm i. P ro to vichni, kte chtli zniiti pravou vru, n a jin m m st poprali pto m n o st K rist ovu v nejsv. svtosti o ltn a slova K ristova: Toto jest tlo m , Tato jest krev m rozlin vykldali. Vecky tyto porazil jist m al dm yslnm o b r a z e m . Vy m aloval toti K rista pi posledn veei a vedle K rista tak L u th e ra "a Zwingliho. P od obraz napsal tato slo v a: K ristus p rav : Toto jest tlo m ; L u th e r p ra v : T oto bude tlo m ; Z iw ngli p ra v : Toto z n a m e n tlo m. N u e k d o z t c h t o t m p r a v d u ? " T chto nkolik slov m alovch vyvauje m noho dkaz. (Spirago, P k l., str. 1 7 9 .) Svobodom yslnci opova uj se docela vytkati katolkm m o d l s t v a pohanstv, ponvad, dle jejich m nn, klan se po u h m u ch leb u . Jak p atrno, opi se lid vech sto let po idech, kte reptali v s y n a g o z e v K a f a r n a u m, kdy jim K ristus m luvil o tom to tajem stv, a p rav ili: K terak nm m e tento d ti tlo sv po v ati? (Jan 6. 5 3 .) Kdyby se sl ovm Kristovm a nejsv. svtosti nebylo m lo rozum ti d o s l o v a , byl by bval K ristus reptajcm idm jist e k l: .L id , slova ta nesm te brti d o slo v n ; jso u je n obrazn e e n a . Ne toho K ristus neuinil, nbr vyslovil toto tajem stv jet m nohem osteji. Jako za dob K ristovch k vli svtosti o ltn m noz opustili pravou vru (nebo od t doby opustili jej m noz uednci a ji s nim n ech o d ili1 Jan 6. 6 7 .), tak 1 se dje po vecka stolet. K do k : K terak m e bti pod zpsobou chleba skryt K ris tu s? " , a pov, e by pak tak m usil c i: K terak m e bti v lidskm tle skryt B h ! L i d n e j v c e t u p , e m u n e r o z u m j .

2. 0 poteb sv. pijmn.

1. Svtost oltn jest p o k r m e m n a due. Proto jest sv- pijmn p r o s t e d k e m , bychom

74

doli nyn duchovn dokonalosti ili s v a t o s t i a jednou ivota vnho.

Nejsv. svtost oltn jest pokrmem na d u e. Nebo ivot na due zvis na povn svtosti oltn. K ristus toti p ra v : Kdo pov m n e, iv bude zkrze m n e (Jan 6. 5 8 .), a : N e b u d e t e - l i j i s t i tlo Syna lovka a piti jeho krve, n e b u d e t e m t i v s o b i v o t a . " (Jan 6. 5 4 . ) Svat pijm n jest tedy nezbytnm p rostedkem k svatosti a k ivotu vnm u. Bez dobr vivy n e m em e dojiti trv alh o z d r a v ; zrovna tak bez s v. p i jm n nem em e se stti svtm i (d u ch o v n zdravm i a silnm i). (S e g u r.) Jsou dvoj lid, kte potebuj p ijm n ; dokonal, by se v dokonalosti udreli, a nedokonal, aby k dokonalosti p i li; silni, aby neseslbli, a slab, aby seslili. Pijm ejte tedy asto! (Sv. F r. S.) Bylo to k ad o d en n sv. pijm n, kter tolik pisplo k e svatosti p r v n c h k e s a n ; proto m m e z prvnch dob kesanskch tolik m uednk. R ovn vichni svtci zpravidla asto p i j m a l i. Ne ast pijm n sam o v sob n e n j e t z n m k o u s v a t o s t i nebo o d m n y za svatost. Ani pozemsk po krm nen nik terak znm kou tlesn sly, nbr jen p ro sted k em k dosaen j.

Kdo tedy z d k a pijm, bude initi m a l p o k r o k v dokonalosti.

P edsvden, e i po vykonanm pokn jsm e nehodnmi, n esm ns odstrait! od sv. pijm n . Crkev klade slova p o hanskho setn k a K ornelia i svtcm do st. (Sv. F r. Sal.) Jen K ristu s by byl hodnm pijm ati, n eb o t je n B h m e B oha hodn pijm ati. (Sv. A lf.) O statn K ristus neustanovil svtost o ltn pro andly, nbr p ro lidi. Kdo svou bdu lpe poznv a chce j odpomoci, tou po astjm pijm n. Ani nae kadodenn poklesky nesm j ns odstraiti od sv. p ijm n ; spe ns m aj k n m u pobdati, bychom se jich zp rostili. Vdy pijm n n s oisuje ode h c h vednch a seslabuje v ns zl nklonnosti. N epijm m e Krista, bychom posvtili jej. nbr bychom byli my od nho posvceni. (Sv. Bon.) T ak ns nesm o d straiti od pijm n to, e nectme pi n m sladkch cit. P oetilm by byl, kdo by n echtl chleba jisti a radji by h lad em u m ral, ponvad nedostal na chlb m edu. (Sv. Ig n . L . ) ; nebo kdo by teprve tehdy pistoupil k ohni, a by m u bylo teplo. (G erson.) Svtcov u, e lpe je st pijm ati s m en zbonost, neli vbec nepijm ati. K do h an ast pijm n, zastv ad d b la. (S eg u r.) A p o t o l s k s t o l i c e do p o ru ila asto ast, b a d e n n p i j m n . (C. R. 1 1 . 1 2 . 1 8 8 5 . P o m . 19. 12. 1 8 8 6 .) Vichni svtcov se vynasnaovali, by sv. pijm n co nejvce podporovali. (P eti si spisek Die h eil. C om m u n ion in ih rem o fteren w rd ig en E m p fan g " od S eg u ra, M ohu, K icbheim 2 0 fen., kterto spisek je st schvlen apot. S tolic!)

Kdo vak sv. pijmn dlouho l e h k o m y s l n z a n e d b v , z e m e duevn.

A ni tlo nem e iti bez p okrm u. Jako vak bylo m noho svtc, kte ili i bez pokrm u pozem skho , tak tak byli m n o z s v a t i , k te ili d lo u h lta bez sv. p ijm n ; jako n a p . M aria egyptsk, kter ila 47 let n a p o u ti; rovn m noz poustevnci, jako sv. P avel, a sv. A ntonn. D uch sv., kter je na pou pudil, n a h rad il jim ve, eho se jim nedostalo svtostm i. (B ened. XIV.) V tina z nich vak p ed sm rt pijala sv. pijm n Jest

75

vak kad, kdo nem e pijm ati, povinen, a s p o d u c h o v n pijm ati, t, j. m us m ti to u h u po p ije t T la P n a m us j e skuten pijati, jakm ile se m u n askytne ple itost. (Sv. T o m. A q.)

2. Jsme pod tkm hchem povinn aspo j e d n o u za rok, a to v as veliko non, vel. svtost oltn pijmati; mimo to pak tak V tk nemoci. Dle pak si crkev p ej e,
aby vc, pokud mono , kadou n e d l i a s v t e k pijmali.
P r v n k e s a n chodili d e n n ke sv. pijm n, teb a nebyli sami svtci. Pozdji dle nazen papee F a b i n a ( f 2 5 0 ) m usili choditi ke sv. p i jm n aspo o 3 vronch s l a v n o s t e c h . Ve stedovku kesan zvlanili a po cel lta nech o d ili ke sv. pijm n. P ro to nadila crkev n a snm u L a t e r n s k m (1 2 1 5 ) , e kad katol. kesan, jakm ile k uvn ro zu m u dospl, a s p o jed n ou z a rok, a to v a s v e l i k o n o n m jiti ke sv. p ijm n ; kdo by to hoto pikzn neplnil, tom u m bti po sm rti odepen kesansk poheb. D t k y m o h o u jiti ke sv. pijm n, jak m ile dovedou r o z e z n v a t i tento nebesk p o k rm od p okrm u pozem skho, a jakm ile lze prvem oekvati, e s nleitou p o b o n o s t svtost o ltn pijm ou. (. k.) Nikdy se nem se sv. pijm nm odkldati a za 14. rok vku. Zpravidla jsou pi nynjm vzdln kolnm hoi schopni po 10. roce, dvata v 10. roce pistoupiti ke stolu P n . Jest velm i nebezpeno, pli dlouho odkldati se sv. pijm nm . P ijm ati v nevinnost je st velm i dleito. Ve stedovku chodily dti ke sv. pijm n h n ed po 7. roce vku, v dob a po 12. stolet pijm ali docela i kojenci. Jsm e povinni, V t k n e m o c i jiti ke sv. p i jm n. T ce nem ocn m e ci jak o oni uednci z E m a u s : P a n e , zsta se m nou, nebo se pipozdv" (L uk. 2 4 .), a po sv. pijm n m e ci jako staec S im e o n : N yn pro p u st, P an e , sluebnka svho v pokoji, nebo vidly oi m spasen Tv. (L uk. 2. 2 9 .) P ro to se jm en u je tak s v. pijm n p o k r m n a c e s t u d o v n o s t i , t. j. posilou n a posledn cestu. Svat hostie se vak nepodv tm , kdo j n em ohou poiti, nebo k te by ji v y v r h l i . K do vak jest p o u ze bez vdom , nen proto jet vylouen od sv. p i jm n . T rv-li tk n e m o c d e l a s , m e nem ocn v t dob 2 3 k r t p ijm ati; duchovn sprvce m u m us poslouiti, d-li toho nem ocn. (B ened. XIV.) I t c e n e m o c n d t k y , kter ji doly uvn rozum u (tedy asi v 7. roce), m ohou pijm ati, teb as jet nebyli u sv. zpovdi a sv. pijm n. Knz je nejprve zcela k rtce pou o zkladnch p ravdch viry a o svtostech, kter m aj pijati. (B ened. X IV .) Mimo to si c r k e v peje, aby vc dle m onosti kadou n e d li a s v te k pijm ali. S n m T rid en tsk (1 5 6 3 ) toti si peje, aby pi kad m i sv. ptom n vc n ejen duchovn, nbr tak skuten pijm ali a uitk me sv. takto tm h ojnj m rou astnm i se stali. (2 2 . 6.) Jsou pak vc p o v i n n i , kadou nedli a svtek obcovati m i s v .; mli by tedy aspo v tyto dny pijm ati. V i c h n i u i t e l c r k e r v n (zvlt sv. A lfons) s c h v a l u j a s t , b a k a d o d e n n s v. p i j m n a vybzej k n m u . Sv. K arel B orr. p ra v : T lo k rm m e n koli k r t za den a dui bychom mli k rm iti pouze jed n o u za r o k ? D uchovn sprvcov jsou povinni, vybzeti vc k astjm u, ba k d en n m u sv. pijm n, ponvad jak tlo, tak due p oteb uje denn pokrm u. (. k.)

 76 -

Ne zpovdnci nemohou vem vcm be z rozdlu do volit! a s t j pijmn; musej mti zetel na d u e v n s t a v a i v o t vcch.
N en s nad nikoho, kom u by mohlo bti odepeno msnf sv. pijm n. (Ben. XIV.; sv. Alf.) Tdenn sv. pijm n vak se dovoluje jen o m tm , kdo se zdruj h c h t k c h a svm ivotem nedvaj d n h o p o h o r e n . (Kte toti nejsou rozkieni pro svou klevetivost, hdavost, po m louvan ei nebo pro jin o u pinu.) Velmi p otebnm jest tdenn sv. p i jm n tm , kdo jso u v nebezpe p ad n outi do tkho h c h u ; nebo jim nabvaj sly. Denn pijim ati dovol se je n tm , kdo s e p l n z e k l i vech sm yslnch radost, vn se o dokonalost piiuj, proti kadm u vednm u h c h u zm uile bojuj a pociuj velikou touhu po sv. pijm n. Takov lid m usej tak vsti b e z h o n n i v o t , m usej m ti dosti asu na ppravu a dkinn a m ti d u ch a probudilho. Kdo denn pijm nem us se denn z p o v d ati; nebo sv. pijm n oisuje od h c h vednch. Jen v tom ppad by se m usil zpovdati, kdyby tce heil (Sn. T rid . 13. 6. ) ; ne takov lovk zpravidla neupad ji do tkho h ch u . Kdo vak vede i v o t s v t s k a vbec nepom l n a potlaovn svch chyb (h n v u , klevetivosti, m arnivosti a p.), tom u by sv. pijm n kadodenn velmi kodilo ; nebo sv. pijm n je st ja k o ohe, kter tam , kde nieho neoistuje, vecko spaluje.

Mnohm lidem mus knz sv. pijmn docela o d e p t i, zvlt zednm, katolkm, kte vchzej v manelstv pouze civiln nebo smen bez poehnn crkevnho; konen vem, kte svm ivotem dvaj v e e j n pohoren.
Zedni jso u toti z crkve vyobcovni (P iu s IX . 12. X . 1 8 6 9 .), mimo to se tvrd, e zedni zneuvaj rd i sv. hostie ke zloinm h a n e b n m . Katolci, kte ij v manelstv is t ob a n sk m nebo uzaveli m a n e l s t v s m e n b e z p o e h n n c r k e v n h o , m usej nejprve tento po m r zam niti ve platn m a n e lstv ! Veejn p o h o r e n dvaj: l i c h v i , kte ji byli pro lichvu tr e s t n i; lid, k te vydvaj s p i s y ve a crkvi ne ptelsk, nebo m luv takov e i ; zvlt vichni, kte pro tk zloiny byli s o u d n t r e s t n i . Jakm ile vak tito lid sv veejn p ohoren tak v e e j n n a p r a v i l i , sm j bti opt p ip u tn i ke sv. pijm n ; r o vn byli-li u sv. zpovdi, nelze tak snadno odepti jim sv. pijm n. Sam o sebou se rozum , e se nepipu st ke sv. pijm n l o v k p o d n a p i l n e b o p i l . Mus-li knz nkom u odepti sv. pijm n, pak ovem onoho lovka, pokud lze, nejprve m e z t y m a o i m a u p o z o r n , aby ke sv. pijm n nechodil, by takto svou est zachrnil (Sv. Kar. B o rr.) ; pistoup-li pece, knz jednodue pi podvn jej m ine, aby n e vzbudil povyku. S h n ky, jejich tk h chy n e j s o u v e e j n z n m y, n e n a k l d s e t a k p s n ; vdy ani Spasitel neodepel Jidovi sv. pijm n. (Sv. T om . Aq.)

Mimo to knz nepod Tla Pn tak onm, kte ho n e d o v e d o u r o z e z n a t i od ob yejnho pokrmu, nebo by je mysln n e h o d n pijali.
Tedy nep ip u st se ke sv. pijm n dtky, kter jet nedoshly uvn rozum u. Podvalo-li se jim za dvjch dob pece T lo P n , mlo

 77 -
to svou pinu v tehdejch pom rech asovch. (Sn. T rid. 2 1 . 4 .) R ovn dtky se nejprve v y u u j nejdleitjm pravdm vry a m rav. (B ened. X IV .) Blbci a p m atenci zpravidla jso u rovn neschopnm i ku sv. p ijm n ; vjimka jest jen tehdy, jest-li obas m aj zdrav rozum , nebo v nebezpe sm rti. R ovn tm se nepodv, kdo se o p i l i a v opilstv tce se p o r a n i l i ; n eb o t Spasitel d, abychom perel nem etali mez vepe.

3. 0 incch sv. pijmn.

Sv. pijm n pin naem u d u c h u i tlu velik uitek. B osk velebnost platv dobe pohostinstv, byla-li d o b e u v t n a .' (Sv. Alf.)

Sv. pijmn psob podobn, jako chlb a vno. (Sv. T om . Aq.)

C hlb a vno (pozem sk p o k rm ) 1. spojuje se co n ejeji s tlem , 2. za chovv ivot, podporuje vzrst, 3. zapuzuje n av u a slabost a dodv tlu sly, 4. n ap l u je tlo rozko (lah o d h rd lu ) a 5. psob pro sted en i na ducha. (Zdrav duch ve zdravm tle.) P o d o b n psob sv. pijm n.

1. eji
a

S pije mou krev, ve mn pebv, a j v nm.

Sv. pijmn s p o j u j e ns co nej Kristem. Nebot Kristus prav: Kdo j m tlo

(Ja n 6. 5 7 .)

Sv. pijm n jest jak o b y s a t e k . P i satku povzn enich nevstu do onoho stavu, v nm se sm n a c h z ; je-li knetem , stv se nevsta k n n o u ; je-li krlem nebo csaem , stv se krlovnou nebo csaovnou. T ak pi sv. pijm n povzn se du e z jjho nzkho a p o tu p n h o stavu za nevstu K ristovu. Sv. p ijm n je s t tak k a pokraovn m ve v t l e n Syna boho. Vtlenm svm K ristus se spojil s lovenstvm vbec, ve sv. p i jm n spojuje se s kadm lovkem zvlt. Jako dva rozputn kousky vosku spolu splvaj, tak se K ristus spojuje s nm i ve sv. pijm n. Jest v ns, a m y v N m . (Sv. Cyr. Jer.) Z krze sv. pijm n p i j m m e n a s e b e p i r o z e n o s t K r i s t o v u . K do asto K rista pijm , jest tm p e m n n v K r i s t a . (Sv. A ug.) K ristu s zkrze sv. p ijm n pro m u je nai p irozenost ve svou pirozenost, jako n ep atrn kousek k v a s u p ipodobuje si v e l i k m n o s t v mouky. N ae tlo stv se jistou m rou jeh o tlem a nae krev jeho k rv . (Sv. C ypr.) T m se li sv. pijm n od p o k rm u t lesn h o ; tlesn pokrm jest slab ne nae pirozenost a proto jest od n p e m n n ; sv. pijm n jest silnj ne nae p iro zen o st a proto ji pro m u je. (Sv. A ug.) Nae pirozenost se pijm nm u l e c h u j e , jako plka ulechtilm roubem . (Sv. T om . A q.) Sv. pijm n tak ns sjednocuje v esp o lek . Zkrze n stvaj se vichni katolit kesan j e d n m t l e m . Sv. Pavel p ra v : Jedno tlo m noz jsm e, vichni, kte je d n o h o chleba astni js m e . (1. Kor. 10 . 17.) Proto sv. Otcov nazvaj sv. p ijm n veobecnm sjednocenm vech vcch s K ristem a v K ristu a mezi sebou. (C om m unis unio = c o m m u n io ). P ro to se tak nazv znam enm jednoty, poutem l sky, obrazem m ru a svornosti." (Sn. T rid . 1 3 . 7.)

 78 -

2, Sv. pijmn osvcuje rozum a po siluje vli.

K adm sv. pijm nm n abvam e milosti pomhajc, t. j. osvcen ro zum u a posilnn vle. Jako vychzejc s l u n c e zapuzuje tem n o tu a s v tlo pin, tak psob i sv. pijm n. P r o to vude, kde se udluje sv. pijm n, h o s v t l o . V im ni si, co jest psno o dvou uedncch z E m a u s: P o z n a l i jej dle lm n chleba. (Luk. 2 4 .) Sv. pijm n sl jak o chlb, kter pinesl andl n a pou Eliovi od krle p ro n sled o v an m u ; sla tohoto chleba jej udrovala 4 0 dn a noc, a doel h o ry H o reb . I ns n a tto pouti ivotem sl sv. pijm n, bychom pem ohli toky svdnho svta a astn doli k h o e bo. (3. K rl. 19.) Sv. pijm n tedy dodv s i l k p o t l a o v n pokuen a konn cn osti. P ijm n p ro m u je ty, kte n ap ed byli bojcni, v e l v y ; proto se chvje pekeln duch, vid-li rty zbarven krv K ristovu. (Sv. C hrys.) Ponvad sv. p ijm n dui posiluje, proto se dve uchovvala svtost o ltn ve v k o v i t m d o m e k u ; podnes mvaj m o n strance podobu vky. T m jakoby se chtlo c i: Sv. pijm n j est v sly. K do tedy m m noho u t r p e n a p k o , m asto pijm ati, aby se po silnil. Ponvad prvn kesan byli tak asto pronsledovni, proto se p o silovali tak asto sv. p ijm n m ; tm byli posilnni ke sm rti m uednick. (Sv. Cypr.) Nikdy se nevydali v njak nebezpe, aby nebyli dve pijali svtost o lt n ; nebo vdli, e jsou slab, neposiluje li je svtost oltn. (Sv. Cypr.) R ovn kdo se nachz v tkm p o k u e n , m l by astji p i jm ati : sv. pijm n zdruje and la sm rti, jet vce, neli pedobraz sv. pjm n, toti k r e v b e r n k a v e l i k o n o n h o poten n a veejch dom idovskch. P ijm n pout m oc sa tan o v u . (Sv. Ig n . A nt.)

3. Sv. pijmn udruje a rozmnouje ivot duevn.

Sv, pijm n udruje dui na ivu, ponvad chrn ped hchem P ro to k knz p o d v a j c lidu sv. hostii: T lo P n a naeho Jee K rista osthej dui tvou k ivotu vnm u. A m en . Sv. p ij m n udruje d u i nai n a ivu, jak o chlb a vino udruje tlo. Sv. pijm n tedy udruje v ns milost posvcujc, k ter je st ivotem due. K ristus p rav: Jako m ne poslal iv Otec, a j skrze O tce iv jsem ; tak i kdo m n e pov, iv b ude skrze m n e . T o z n a m e n : Vl svho O tce n eb esk ho stal jsem se lovkem. M j Otec vak m n jakoto lovku sdlil ivot svj, a proto, kdo pov m lidsk tlo, o b d r i v o t b o s k . D le prav K ristu s: K do j z ch leba tohoto, n e u m e (Jan 6. 2 0 .), t. j. n e u p a d n e d o s m r t e l n h o h c h u . Sv. p ijm n n s c h r n od optnho pdu do h ch u tkho (S n. T rid. 13. 2 .) ; je st protijedem h ch u . (Sv. Ign. A nt.) Kdo tedy zdka pijm , snad n o upad do h c h t k c h ; kdo asto pij m , snadnji setrv v m ilosti. C h o d te asto ke sv. pijm n, nebo kde asto B h se nachz, nem e se n eptel bo m n o h o zdrovati." (Sv. Jos. a K up.) P ro to prav K ris tu s: J jsem c h l b i v , kter s nebe se sto u p il' (Jan 6. 4 1 . a 5 1 .), n a rozdl od m an n y n a pouti, kter neudlovala ivota vnho. (Jan 6. 4 9 .) Sv. pijm n rozm nouje tak v ns milost p o s v c u j c, jako dobr pokrm rozm nouje zdrav tlesn. Ponvad nae budouc blaenost zvis na stu p n i milosti posvcujc, tedy sv. pijm n n a

smrtelnm.

79 -

po m h i k r o z m n o e n n a b l a e n o s t i vn. P ro to pravil K ristus sv. G e rtru d : Jako n a svt ten , kdo byl dv ak rt konsulem , vce je st ven ne-li ten, kdo tento ad pouze jed n o u zastval, tak i v n ebesch bude o d m nn vt slvou, kdo n a zem i astji sv. pijm n poval."

4. Sv. pijmn seslabuje nae zl d o s t i a oisuje ns od hch v edn ch.

L ka pedpisuje d o brou strav u tm , kdo jsou tlesn slab, aby seslili. A tak tak j est pokrm pro dui, kter je st s to, aby jej slabosti zapudil a ji p o siln il; tm to pokrm em je st sv. pijm n. Kdo asto pjm , nepociuje tak silnch pokuen k hnvu, zvisti, neistot a jinm zlm dostem . (Sv. B ern .) Sv. pijm n ochlazuje plam en dostivosti prv tak jak o chladn npoj m rn horkost. Ono jest penic vyvolench a vnem , z n ho panny ( = ist due) se rod. (Zach. 9. 12.) Kdo m iluje toto tlo, n e b u d e m ilovati svho tla. (Sv. R eh. N ss.) Sv. pijm n n s oisuje sice od hch v e d n ch, ale n i k o l i od h c h s m r t e l n c h . P odob se o h n i, kter stravuje sice slm u a devo, ale ne k m en a elezo. Jest p o k rm em a lkem d u e v n m ; pokrm a lk p o m h sice nem o cn m u , ale n e m rtvm u. Kdo vak denn pijm a je si vdom je n o m h c h vednch, n e m u s s e d e n n z p o v d a t i . R ovn kdo byl p e d e l d e n u sv. zpovdi a do pustil se v e d n h o h c h u , n e m u s jiti opt ke sv. zpovdi. N ebo sv. pijm n shlazuje hchy vedn a tedy i asn tresty za hchy.

5. Sv. pijmn posvcuje mno hdy velik r o zkoe.

T ato r ozko ze sv. p ijm n je s t o k o u e n m vn blaenosti. Ji m a n n a m la libou chu jako m ed. Ve sv. pijm n okoum e sladkosti u je jho vlastnho p ra m e n e /' (S v. T o m . A q.) V m odlitb, k ter se kon ped kadm sv. pijm nm , nazv se svtost oltn, chlb vecku sladkost o b s a h u jc / (M oudr. 16. 2 0 .) R ozko pi sv. pijm n je st tm vt, m vt jest h o d n o s t p ijm ajch o ; ne B h ji m nohdy odepel i svtcm .

6. Sv. pijmn posvcuje nae tlo a vkld do nho zrodek budoucho slavnho v z k e n .
Dle m n n sv. O tc udluje sv. p ijm n t l u lovka takovou d stojnost a vsost, e ten, kdo toto bosk T lo pouze je d in k r t p ijal, ji sam o sebou m us jedn o u vstti z m rtvch. P ro to slbil K ristu s: Kdo j m tlo a pije m ou krev, m ivot vn a j jej vzksm v den nejposlednj. (Jan 6. 5 5 .) K ristus svm tlem vkld do naeho sm n esm rte l nosti. (Klem . Alex.) P ijm n n m n ah razu je tedy stro m ivota, jen byl v rji a j en by byl p ropjoval tlu n e s m rteln o sti. Jestlie kad ne m o c zm izela u tch, kte se d o t k l i p o d o l k u r o u c h a K r i s t o v a , kterak by n ezm izely nem oci od ns, kte jsm e tak astni, e pijm m e K rista. (Sv. C hrys.) P ro to sv. Ludvk B e rtra n d ( | 1 5 8 0 ) doporuoval nem oc nm sv. pijm n, ponvad sv. p ijm n asto i tlesn uzdravovalo.

Milost sv. pijmn vak dochz ten, kdo se na sv. pijmn nleit pipravuje a astji je pijm.
Spasitele d n pijim ati um e se tm , e jej asto pijm m e, jako vbec vem u um e se jen c v i k e m , (Sv. F r. S.)

 80

4. 0 pprav ke sv. pijmn.

1. Ke sv. pijmn mme se nleit p i p r a v i t i.
V im nm e si, e B h povaoval za nutn o , l i d s t v o pipravovati n a pchod V ykupitele cel tisce let skrze p atriarch y , proroky a jin sv. m ue. T ak tak sv. pijm n, v nm ke k a d m u pichz B h, m pedchzeti p im en pprava. Mme se dle m onosti vynasnaiti, bychom se ped sv. pijm nm stali podobnmi Kristu ; nebo je n tehdy, jsm e-li s K ristem duchovn spznni, m em e se s n m ve sv. p ijm n s p o j i t i. I t e k u t i n y splvaj s polu je n tehdy, jsou-li si p b u z n ; tak splv voda a vno, nikoliv vak olej a vno. m lpe jsm e n a sv. pijm n pipraveni, t m v c e m i l o s t se n m dostv. m je d e v o su, tm lpe h o ; m lep jest nae pprava n a sv. pijm n, tm vce vzplane v ns lska bo. Kdo vak b u d vbec ne nebo je n patn se p ipravuje n a sv. pijm n, svolv na sebe k l e t b u b o . T akov lovk p o z b v c t y ped vel. svtost oltn, ba i vry v ptom nost K ristovu. Kdo pijm pouze ze zvyku, n ebude m ti n a td ro sti bo dnh o podlu. (Sv. G ertr .)

2. Zvlt mme se sv. zpovd ode vech tkch hch oistiti a dobr skutky ko nati, zvlt postiti a modliti se.
M-li pijti k rl do nk terh o m sta, m sto se n ejprve ist a pak se ozdobuje. M-li k nm zavtali krl nebesk, ponejm e si p o d o b n ; oisme dui svou sv. zpovd a ozdobm e ji dobrm i skutky. Sv. Pavel p rav : Z k u s pak lovk sm sebe a pak chleba to h o jez a z k alich a toho pij. (1. Kor. 11. 2 8 .) P ed sv. pijm nm m m e tedy sebe sam y zkoum ati. N apodobuj o p a tr nho h a d a , kter d ve neli pije, vechen svj jed vypout. (Sv. B e rn .) Vimni si, e Josef z A rim athie tlo Kristovo zavinul do i s t h o p ltna a poloil do h robu. (Mat. 27. 5 9 .) Zda-li bychom nevyistili dom u svho ode v neistoty, kdybychom mli uvtati n jak h o knete jako h o sta ? (Sv. Bonav.) A potolov neposadili svho M istra a P n a n a oslici dve, dokud ji n e p i s t r o j i l i a svch ro u c h n a ni nepoloili. P rv tak m m e se i my dve ozdobiti ctnostm i, ne-li K rista ve sv. pijm n pijm em e. (Sv. C hrys.)

Kdo pistupuje ke sv. pijmn, a si je vdo m tkho hchu, dopout se zloinu sv atok rdee.
Sv. Pavel prav, e takov vinen je s t tlem a krv P n (1. Kor. 11. 2 7 .), t. j. jest prv tak vinen, jak o kdyby byl K rista zabil. B a tento zloin jest jistou m rou jet vt, neli zloin id, kte K rista u k io v ali; nebot id vloili ru k u svou n a K rista pouze jed n o u , kdo vak n ehodn pijm , odvauje se toho a s t j i . (T e rt.) Takov lid jed n aj h ne J i d , kter K rista za 3 0 stb rn ch pro d al a polbenm zradil. H e ne H e r o d e s ; nebot se dlaj, jakoby se li klanti Jekovi, zatm vak jd o u jej usm rtit. (Sv. C hrys.) T en to zloin je st jet vt, neli zloin B a l t a s a r v ; nebo on se p roheil proti sv. ndobm , oni vak proti B ohu

81

sam m u. Kdo nehodn pijm , pon si jako ten, kdo ist at u k ld do skn pln n ed u (Sv. A u g .); jako F i l i t i n t , kte se zm ocnili archy m luvy a postavili ji vedle m odly D a g o n a ; nebo oni stav K rista vedle bla. (M. L ataste.) Sv. pijm n psob ja k o s v t l o ; jak o svtlo jest zdravm u 'oku pjem nm , ale n em ocnm u kodlivm , tak T lo P n pro ist due jest lkem ke spasen, nem ocnm vak n a zh u b u jejich due. Sv. pijm n se p odob o h n i v m u s l o u p u , kter n a stran u isralskch svtil, Egypany pak zastral tm ou. (2. Moj. 1 4 . 2 0 .) N e j l e p p o k r m y psob nem oci, poije-li j ich nem ocn aludek. (. k.) Kdo si bezprostedn p ed sv. pijm nm v z p o m e n e j e t n a n j a k t k h c nem us jiti jet jed n o u ke sv. h, zpovdi, sta, vyzn-li se z nho V p t S V . z p o v d ; i nebo jest ji odputn, s ostatnm i hchy rozheenm knze, jeliko byl zapom enut bez vlastn viny.

Svatokrden pijmn m za nsledek: z a s l e p e n ducha, z a t v r z e l o s t srdce, asn t r e s t y a v n o u smr t .

N ehodn pijm n psob p r a v o p a k h odnho pijm n. K do n e hodn pijm , prom uje se, akoliv p ijm tichho bernka, ve dravho vlka. (Sv. C hrys.) T akovho lovka bere d b e l pln do sv m o c i jak o Jide po jeh o neho d n m pijm n. (Jan 13. 2 7 .) Jest-li ji a rch a m luvy pivedla na Filitinsk tolik zla (1. K rl. 5.), m usil-li krl B ala sa r za zhanoben posvtnch ndob tak trpce pykati (D an . 5.), o vce bude teprve tre st n ten, kdo se p ro h eu je proti tlu K ristovu. N e m o c i a n h l s m r t jso u obyejn tresty za n eh o d n sv. pijm n. (1. K or. 11. 3 0 .) Vzpome n a bd n o u sm rt Jidovu. Kdo neho d n pijm , ct v n itru srdce svho b z e , z o u f a l o s t a n e n v i s t B o h a , potek to to h o veho, co jej bude n a vnosti zrati. (M. L ataste.) lovk pichzejc bez ro u ch a svatebnho (bez m ilosti posvcujc) na ho stin u svatebn (ke sv. p ijm n), bude vyvren do t e m n o s t z e v n i t n c h . (Mat. 2 2 .) Sv. Pavel varuje kesany (1 . Kor. 1 1 . 2 9 .) ped n e hodnm sv. pijm nm slovy: Kdo n eh o d n j a pije, o d s o u z e n sob j a p ije; ponvad n ero zsu zuje tla P n (toti od obyejnho p o k r m u ) /1

Akoliv ke sv. pijmn sta bti ve stavu posvcujc milosti, pece se velmi doporuuje, abychom se ped sv. pi jmnm pln zekli v e l i k n e z z e n p i l n u l o s t i k vcem pozemskm.
Jste-li ve stavu posvcujc m ilosti, pro nejdete ke sv. pijm n, kter jest ustanoveno k tom u, aby vs v n u d relo ? (Sv. C hrys.) Chcem e-li p i jm ati, jest toliko teba, abychom byli pro sti vech h ch tkch. (Sv. T om . Aq.) m m en jest nae pilnulost k vcem pozem skm , tm je st vt n ae lska k B ohu a tedy i m ilost posvcujc. m vt vak jest nae lsk a k B ohu, tm vce m ilosti dochzm e sv. pijm nm . R ozh-li nkolik lid sv svce o jin o u svci , vichni budou m ti svtlo a teplo, ale ten ho bude m ti vce, kdo m vt svci. (Sv. K ate. S.) Kdo je tedy lakom , ctidostiv, n e stdm n eb o jinm nruivostem oddn, tom u sv. pijm n prospje je n m lo. J e n s r d c e a n d l s k y i s t , m e b t i d s t o j n m p b y t k e m b o m .

3. Ped sv. pijmnm jest pedepsn tento pst: od 12. hodiny plnon nesmme nieho jisti ani piti.

 82
T ento pst m v ns vzbuzovati c t u ped nejsv. svtost oltn. P okrm u nebeskm u m usm e dti p e d n o s t ped pokrm em pozem skm ; nebo v z n e e n j m vdy pednost. V im ni si, e i tlo Kristovo bylo poloeno do h r o b u , v nm jet nikdo nebyl pochovn.

Kdo vak jest t c e n e m o c e n , sm jiti ke sv. pi jmn, byt byl ji nco jedl nebo pil.
V as nezbytn poteby pestvaj vecky zkony. (Sv. Tom . A q.) Rovn m em e v te tk nem oci astji pijim ati, te b as nejsm e lani. Kdo vak jest sice nem ocen, ale n e t c e nem ocen, m us bti pi sv. pijm n l a n .

Kdo nen tce nemocen, sm ped sv. pijmnm neho poiti jen tehdy, obdrel-li k tomu od p a p e e vslovn povolen.
T oto povolen dostv jen : csa a krl ped k o ru n o v a c ; sta n ebo churav kn, kte m i sv. slouiti m usej a nem o h o u bti lanm i bez velik kody na svm z d ra v ; churav kn, kte sice nem usej mi sv. slouili, ale tu jen asi 2 3 k r t za t d e n ; rovn ch u rav svtsk osoby, asi 5 6 k rt do msce. Sv. O tec vak obyejn povoluje t m to osobm ped sv. pijm nm pouze nco p t i . dost ke sv. Otci se posl prostednictvm biskupa. Kdyby nkdo z neopatrn o sti ped sv. pijm nm byl nco poil, nem e ji jiti toho dne ke sv. pjm n, n br z dovolen knze teprve d ru h den.

4. Ped sv. pijmnm mme konati tuto m o d l i t b u : mme vzbuditi 3 bosk cnosti a ltost.
Sv. A ugustin p rav : Nikdo n em povali tla K ristova, dokud se m u dve n eklanl. Crkev ped kadm sv. pijm nm vzbuzuje tyto 3 bosk cnosti v srdci vcch pomoc k n z e ; nebo kdy se m in istran t pom odlil obecnou zpov, m us se knz m odliti za o dputn h ch (a zrove ehnati lid) a kdy ukazuje lidu hostii, kati slova sv. Ja n a K. ( E j h l e B e r n e k b o , k t e r s n m h c h y s v t a . ), jako i slova p o hanskho setnka ( P a n e , n e j s e m h o d e n , abys veel pod s tec h u mou, ale toliko rci slovem , a uzdravena bude due m ). Proto tak koln dti ped p rv n m sv. p i jm n m o b n o v u j k e s t n s l i b . P ed sv. pijm nm m m e vzbuditi vru; nebo K ristus vdy poadoval iv vry, n e l i rozdval m ilost (inil zzraky). T ak ekl dvm a slepcm , ne-li je u zd rav il: V te-li, e vm to m ohu uiniti ? T eprve kdy pisvdili n a tuto otzku, uzdravil je. (M at. 9. 2 8 .) P ed sv. pijm nm m m e vzb uditi nadj i. Jet kdy K ristus il na zemi, nepropustil bez pom oci nikoho, kdo k n m u pichzel s dvrou. T ak byla uzdravena ena 12 let nem ocn pouze pro svou velikou dvru, kterou se dotekla podolka ro u ch a jeho. (Mat. 9. 2 0 .) P ed sv. pijm nm m m e vzbuditi lsku; nebo m vt jest nae lska k B ohu t m t d e j m jest B h k nm . Z lsky m us se pijim ati ten , je n se n m z lsky d a ro v a l.6 (Sv. F r. Sal.) Miluj toho, jen z lsky k tob do tchto zpsob vstupuje, aby svtlo sv vnosti spojil se zem tv kolsavosti. (Sv. A ug.) P e d sv. pijm nm m m e s e modlt aspo pl hodiny. (Sv. Al f ) R adno jest ped sv. pijm nm bti na m i sv.

5. I sv tlo mme nleit pipraviti tm, e je i s t a slun odjeme a u c t i v se chovme.

83

Ke >sv. pijm n m m e jiti V i s t c h a t e c h . Neli K ristus podal apotolm sv tlo, um val jim naped nohy. Ji id m useli prti sv ro u ch a, neli obdreli 10 boch pikzn. Z evnj istota m bti zn am en m i s t o t y v n i t n . (Sv. F r. S.) Na svatb sm l se objeviti lovk je n ve svatebnm ro u chu, a ty bys chtl jiti ke sv. posledn veei ve pinavm odvu? (Did. N iss.) Ne nesm m e zase n a odv klsti pli velikou vhu, sice zapom en eme n a ve hlavn a ztratm e pobonost. Kdo u sv. pijm n he pchou, n em z nho dnho nebo je n m al uitek. N e c h u d o b n odv nen dnou h an b o u . K ristu s sm byl ch u d m a miloval chud. N ehld na zevnjek, n b r spe na srdce lovka. P i sv. pijm n m m e se chovati u c t i v , t. j. m m e se veho n p ad n h o a veho, co ru pobonost chrniti. Mme se psn varovati sm chu, u tk n ke zbradl, kde se podv, n p ad n h o bit se v prsa, kroucen oim a, plin h o vyplazovn jazyka, lapn po hostii a p. Vojci pistupuj ke sv. p ijm n beze zbran. Mme se zvlt takto ch ovati: Kdy knz k slova: P ane, nejsem h o d e n ............ " m m e se biti v prsa, potom jiti zvolna ku zbradl, neohleti se cestou, kdy knz se k nm bl, m m e udlati k, dti si pod b ra d u modlic knky, jazyk d ti na doln ret, oim a se dvati na sv. hostii, pak ji poiti a za chvileku o debrati se n a sv msto. P rilep -li se hostie n a poneb, m m e ji jazykem , nikoli prstem , odloupnouti. '

5. Kterak se mme chovati po sv. pijmn.

Po s v. pijmn mme Bohu dky in i ti a SV pn mu pedneti, zvlt se mme mod liti za papee , panovnka, biskupa, dle za sv rodie, ptele a dobrodin ce, konen za uboh due v oistci.
Dkuinn m trvati aspo tv rt hodiny. (Sv. Alf.) I k n z se m us m odliti po sv. pijm n c h v a l o z p v 3 m l d e n c v peci ohniv. Kdo odchz od sv. pijm n bez dkuinn, dopout se h ru b o sti podobn, jako lovk, jen byl pozvn od vzneenho hosta, a odchz ani nepodkovav. (Sv. C hrys.) P on si jako J i d , k ter ih n ed po pijm n utekl z vee adla. (Sv. C hrys.) Za takovm lovkem poslal kdysi sv. Filip N eri dva m in istranty s h o cm i svcemi. (S pirago, Pklady str. 1 8 2 .) Rovn m m e po sv. pijm n B ohu pedneti sv pn. Zavt-li nkam p a n o v n k , pouv se tto jeh o ptom nosti a p ednvaj se m u prosby. P rv tak m m e pi sv. pijm n v y u i t k o v a t i p t o m n o s t i b o . K rlovna E sth er pednesla krli A ssvrovi svou p ro sb u za n ro d idovsk prv pi h ostin, ponvad vdla, e je s t to n e j p h o d n j d o b a k p r o s b m ; byla tak vyslyena. (E sth. 7.) N ejp h o d n j as k rozm luv s B ohem jso u ony okamiky, v nich m tohoto boskho h o sta v sob. (Sv. Magd. z P .) Modlitby, kter konm e po sv. pijm n, m aj proto m n o h em v t c e n u , ne-li jin, ponvad jso u posvceny p tom nost K ristovou. (Sv. A lf.) K rista nem m e vdy v sob. (M ar. 14. 7.) jak poklady ztrcej ti, kte po sv. pijm n zapom naj pro iti v milosti. (Sv. Alf.)

Jest nesluno po sv. pijmn p l i v a t i nebo i h n e d jis ti; dle v den sv. pijmn atsniti se svtskch r a d ov n e k .

84

Plivati jest proto neslunm , ponvad snadno m e bti s t e k a s v. h o s t i e v s t e c h a tedy bti vrena n a zemi. (S jdlem m m e pokati aspo tvrt hodiny, ponvad do t doby zpsoba chleba jet v ns trv .) V den sv. pijm n nem m e vyhledvati svtskch radovnek, sice snad n o zase ztratm e obdren milosti. Kdo dv drahokam y do r o z t r h a n h o s k u , vytrous je. Jest-li c h u d dvka, kterou pojal za m anelku vzneen pn, po jeho sm rti se vd za prostho m ue, pozbv opt sv vnosti. (S egn.) T ak se m i zde. Sluno je st po sv. pijm n j i t i d o k o s t e l a a takto oplatiti nvtvu, kterou nm K ristu s uinil.

6* 0 duchovnm pijmn.
D u c h o v n pijm, kdo v sob vzbuzuje mocnou touhu po.pijet sv . oltn.
Jist m u n a sm rt hladem odsouzen sm l se sice zpovdati, ale ne pijim ati. T u padl n a kolena ped veleb, svtost a p ra v il: P an e Jei, ty jsi zde ptom en pod zpsobou chleba. M due tou po T ob, ale n em o h u t skuten pijati. Pij tedy neviditeln ke m n. Vdy jsi vem ohouc a m e to u in iti. (Spirago, P klady str. 1 8 2 .) T ak ekni i ty a pak jsi duchovn pijm al. V a pijm al js i . (Sv. Aug.) D uchovn pijim ati nen n esn ad n m ; sta, sebrati na okam ik m ysl, v mysli pedstoupiti ped s v ato stnek a c i: P an e Jei, pij do srdce m h o ." (M aria L at.)

Duchovn pijimati mme pi m i sv., a to pi pij mn knskm, dle pi n v t v vel. svtosti oltn.
P rv n kesan pijm ali d e n n ; tak bychom mli i my, ale n en to dovoleno. P ro to m m e pijim ati aspo duchovn. D uchovn pijim ati m em e docela v k a d o u d e n n h o d i n u ; m astji, tm lpe. N em usm e se ped t m postiti a n en k tom u teb a an i dovolen zpovdnkova.

Duchovnm pijmnm dosahujeme od Boha p o d o b n c h m i l o s t , jako s k u t e n m p i j m n m .

Skuten pijm n se podob zlatm , duchovn stbrnm ndobm . Kdy K ristus byl n a zemi, uzdravoval n ejen ty, k nim sm osobn piel, nbr i n e p t o m n , kte po N m velice to u ili; vzpom em e n a slu eb nka setnkova. T a k in podnes. (C och.) Kdo tou po tom to nebeskm chleb, svou ivou vrou dojdou Jeho ovoce a uitku. (S n. T rid . 13. 8 .) D uchovn pijm n jest n e j l e p p p r a v o u n a s k u t e n p i j m n . K ristus nepisel n a svt dve, dokud nebyla n a svt velik to u h a po N m ; zrovna tak n erad vchz do due, k ter po n m m noho netou. (A vila.)

IV. 0 svtosti pokn.

I. O p o d s t a t a p o t e b p o k n . Jakm ile ryba chapne po udici, ih n ed ct bolest. P odobn se dje hnkovi. Ne m ns B h trest, tm n s i vede ke sp asen ; n a p otre

s t n h ch dal nm

85
se zase zbavit

bolest;

ale to u to bolest m em e

h ch u ." (Sv. C hrys.)

Vnitn bolest nade hchem a spojen s n o pravdo v odvrcen se od tvora a obrcen se k Bohu nazvme poknm.
N c e l i v o t vlastn n em bti jin m ne u s t a v i n m p o k n m . K ristus prav : N ebudete-li p okn initi, vichni podobn zahynete" (L uk. 13. 5 .), d le : B da vm , k te se sm jete, nebo se budete rm outiti a plakati.* (L uk. 6. 2 5.) asto vyhrouje tm , k te chtj jen uvati ivota, byt je to stlo vn zavren. (Jan 12 . 2 5 .) dn lovk, byt si nebyl vdom ani jed in h o h chu , nem l by se odviti odejiti bez pokn z tohoto svta. (Sv. A ug.) B laenost si m usm e zaslouiti poknm prv tak, jak o jdro oechov m em e jisti, je n kdy jsm e rozbili skopku. (Sv. Jeron.) I velic svtcov, jako sv. Alois, inili za sv n epatrn poklesky velik pokn. (P lakali, postili se, lhali n a h o l zem i a p.)

Kristus uinil pokn svtost, kdy v den svho vzken udlil apotolm moc, odpoutti hchy.
Pravil toti k ap o to l m : K term odpustte hchy, odputny js o u ; a kterm zadrte hchy, zadrny b u d o u . (Jan 2 0 . 2 3 .) T m i slovy dal K ristus je d n a k apotolm m o c hchy o d p o u t ti; jed n ak zase vcm r o z k z a l , ze h c h svch knzi se zpovdati, by doli odputn. U stanoven svtosti pokn byl tedy p r v n d a r vzkenho Vykupitele, jej uinil lidstvu. V im nm e si tak, e oba ony dn y u stanoven nejsv. svtosti o ltn a pokn jak o zc svtla stoj po bocch sm rti K ristovy. Za kterch p o d m n e k lze odputn h ch dojiti, dal K ristus ji dve n a sro zu m n o u v tchto p p a d e c h : pi u z d r a v e n lovka d n ou sklenho (Mat. 9 .), hch jest tak duevn o c h ro m e n ; pi o d p u tn h ch u k ld se lovku njak pokn, jako dno u sklenm u bylo uloeno, aby nesl loe sv ; pi u z d r a v e n m l o m o c n h o (M at. 8.) h ch jest m lom ocenstv d u e ; lovk se m us u k zati k nzi, jen jej jm n em bom p ro hls za istho ; kdy p ijal n a m ilo st M a g d a l e n u , je plc padla k nohoum Jeovm a slyela od nho slo v a : O dpoutj se tob hchov tvoji. (L uk. 7 .) Jako M agdalena in h n ci p o d n e s; ltost p ro n ik n u ti v rhaj se k nohoum knze, zstupce Kristova a dobvaj si tu rozheen ode h c h svch#

1. Pi svtosti pokn dje se toto: kajc kesan zpovd se splnomocnnmn knzi ze svch hch, a knz na mst bom odpout mu hchy rozheenm.
O b a d y : H nk poklk u zpovdnice a pijm poeh n n od knze, pi em dl k, k nejprve prvn dl z p o v d n f o r m u l e , potom h c h y a uzavr zpov d ru h o u sti form ule zpovdn. P ak se ho snad knz v y t a z u j e , krtce jej pouuje, ulo m u jist pokn a k onen m u dv r o z h e e n , e h n a j e zrove kajcnka. P i tom dl kajcnk opt k. N kde se lb knzi to la ; potom jd e kajcnk do lavice nebo k n k term u olti, aby tam vykonal uloen pokn a snad tak h n ed se pipravoval na sv. pijm n. R o z h e e n knsk z n : R ozheuji t (v lastn ro z

8G

vauji t) od hch tvch v e j m n u O t c e i S y n a i D u c h a sv. A m e n . R ozheen je st kon soudcovsk. (Sn. T rid . 14. 9 .) R ozheen jest jako b l e s k zrajcm o hnm , jen spaluje hchy.. 1 ten, kdo nedostane rozheen, obdr n a konec knsk poehnn, aby okolostojc nepoznali, e nedostal rozheen. Z povdnice se skld obyejn ze d v o u d e v n c h s t n , ve k ter ch jest zam ovan oknko. T m to oknkem m luv kajcnk ke knzi a knz k nm u. M noh zpovdnice jsou um lecky pracovny a o z d o b e n y z venku odznaky neb o b r a z y kajcnk na p. obrazem m a rn o tratn h o syna, kajc Magdaleny, placho P etra. U zpovdnice bv tak obraz U kiovanho, dobrho paste a p., je m aj kajcnkovi dodvati dvry. Na starch zpovdnicch bvala vyobrazena r e s p t i l i s t y . R e m t r n y, ale lib von. P r v tak se m se z p o v d ; jest sice obtnou, ale pivd ns do stavu m ilosti a in n s B o h u opt m i l m i . R e tak znam en m l e l i v o s t , k n je s t zpovdnk zavzn. Ji sta m an pi h o stin ch zavovvali nad stl ri, m se napom nali host, aby o d v rn rozm luv pi h ostin venku n e mluvili. (P ro to slova sub ro s a m aj podnes vznam : svuji ti to jak o tajem stv.) 5 list n a ri pipom n 5 st svtosti pokn, n e b o tak 5 ra n K ristovch, jm jsm e povinni dky za m ilost odputn h ch .

2. Svtosti pokn jest ke spasen ne zbytn teba onm kesanm, kte po ktu upadli do tkho hchu ( s n . Trid. 14 . i . ) ; n e b o
b ez t t o s v t o s t i (S n. T rid. 6. 2 9 .) nem ohou opt n a b y ti m ilo s ti p o sv c u jc . T m , kte po k tu k lesli, je s t tto svtosti tak teb a, jako k tu nepoktnm . (S n. T rid. 1 4 2.) Sv. Otcov nazvaj svtost pokn d ruhm k tem nebo z c h r a n n m p r k n e m p o z t r o s k o t n l o d i . K tem jakobychom vstoupili na lo, kter ns m dovsti do pstavu vnosti. H eme-li tce, ztroskotv se tato lod. V tom to ppad m em e se zach rn iti pouze, tehdy, chopm e-li se honem n jakho p rk n a ze ztroskotan lodi. T m to prknem jest svtost pokn. (Sv. Jero n .) N ikdo, koho tajn utkl star h ad bel, nem e bti uzdraven, nevyjev-li svch ra n lk ai. (Sv. Jero n .) P c h o u se hnk od B oha vzdlil, proto se m e k B ohu n av r titije n p o k o r o u . (Sv. R eh .V .)

Kdo upadl do hchu, m co nejrychleji pijati svtost pokn.

Cm dle odkldm e s obrcenm , tm tm jest. Vymknuli-li jsm e si d, m us ihned bti n ap ra v en, sice otee a pak se tko hoj. P o d o b n se m zde. Vnik-li voda do drav l o d i , m u s se ih n ed vyerpati, sice se lod potop; vznikne-li v dom o h e , m us se ihned hasiti, sice d m sh o (Sv. J e r o n .) ; poil-li nkdo j e d u , m us ih n ed poiti protijedu, sice je ztracen. (Sv. A nast.) P o dobn jest se h chem sm rtelnm O k o n etrp ani n ejm en m rvy, sice hned slz a hled se j z b a v iti; p odobn m m e initi my se h c h em sm rtelnm . P ro to crkev tak neustanovuje k odpoutn h ch dn urit doby, nbr h n k m e se k B ohu vrtiti k a d d o b y . ( . k.) m dle s obrcenm odkldm e, tm v t trest bo n s oekv. N espolhej se n a shovvavost b o ! m dle n ech B oha ekati n a sv pokn, tm p sn ji t B h bude souditi. (Sv. A ug.) m dle h n k

 87
s poknm odkld, t m v t t r e s t y jej ekaj. (Sv. A nton.) T m , kdo s poknm odkldaj a n a sm rteln loe, o d n m B h obyejn m o n o s t , aby se sm ili. (Job 22. 16.) Jest spravedlivm trestem n a h n k a , e ten , jen nechtl dobe dlati, dokud m ohl, ji pak dobrho in iti nem e, kdy by chtl. (Sv. A ug.) K ristus p rav : B u dete m ne hledati, ale n en ajd ete m n e . (Jan 7. 3 4 .) as m ilosti ji toti m in u l. Jest sm utnm , chce-li jiti lovk nakupovati teprve tehdy, a je po trh u . (Sv. eh. Nz.) K ristus odpustil sice lotru na ki, abys nad svmi h c h y nezoufal ; ale odpustil je n jed n o m u lotru, abys na to nespolhal a s p oknm neodkldal. (Sv. A ug.) O brcen v hod in u s m rti n en tak p kladem , jak o spe zzrakem . (Sv. B e r n ) T m , kte s poknm odkldaj, vede se jak o fkovm u stro m u , n a n m K ristus nenael ovoce a kter tedy ih n ed proklel. (M at. 21. 1 9 .) Kdo s poknm odkld, je s t v n ebezpe, e ume nekajicn. N espolhej n a zejt, p o n vad n e v , zda-li bude h o d i n u iv. (Sv. A ug.) K ristus sice slbil kajcnkm odputn, ale neslbil jim ztejho dne. (Sv. A ug.) P o k n tak n e m c e n y v t dob, kdy lovk ji n em e heiti. P ak jsi neopustil ty h c h u , nbr h ch opustil tebe. (Sv. A m b r.) K onen h n k na sm rteln m loi p o z b v d u c h a p t o m n o s t i ; je st tak zm atenm a zkostlivm , jako pocestn, jen poznv, kdy se noc piblila, e se m inul s pravou cestou. Mimo to nsledkem dlouholetho h n h o zvyku hn k ji n e m s l y , aby inil opravdov pokni, jako lovk, kter dlouho spal, akoliv ji chce vstti, pece j et pod le. (Sv. A ug.) P o k n nem ocnho lovka je st jist tak nem ocn, pokn u m rajcho obyejn tak um r. (Sv. A ug.) Nikdo nechce spti v d o m , kter je n a sp ad n u t, ale ve svm k ehkm tle trouf, si iti v tkm h ch u cel t d n y , cel msce, ba cel lta. (Sv. Vine. F e rr.)

3. Nemusme se stydti ze hch se zpo vdati; nebo knz pod dnou podmnkou nesm ze zpovdi nco ci a kadho hnka l a s k a v pijm; ten pak, kdo se styd nyn knzi
se zpovdati, bude jednou ped celm svtem z a h a n b e n a na v k y n e a s t e n .
K nz nesm z e zpovdi nieho ci, byt se mu hrozilo i sm rt. Vzpome n a m uednickou sm rt sv. Ja n a Nepom. (Spirago, P k lad y str. 1 8 4 .) (O tajem stv zpovdnm viz ponkud d le!) K nz rovn laskav pi jm kadho hnka. Jist osoba zpovdala se sv. F ra n tik u Sal. velmi tk hchy. I tzala se h o : Co si asi n yn o m n m y slte?" Svtec odpo v d l: M yslm, e jste s v t ; nebo tak se zpovdali jen s v a ti.u P ro knze n en vt r a d o s t i , ne-li vid-li, e nkdo zcela u p m n se zpovd i ze svch nejtch h ch ; nebo knz je s t jako ryb, kter se tm vce raduje, m vt ry b u do st polap. (Sv. Vine. F e rr.) P roto tak B h nkdy ty, kdo byli dve v e l i k m i h n k y , provolv z a p a s t e d u , aby se tm spe milovali. N ebot kdo je st si vdom velikc h c h , snadnji tak odpout velik hchy. (Sv. B e rn .) P ro se styd zpovdati se ze h ch u svch tom u, jen sm t a k j e s t h n k e m a snad vtm n eli ty. (Sv. A ug.) Vdy K ristus nepenesl moci k nsk n a dnho a n dla a n i arch an d la, nbr n a lovka. (Sv. C hrys.) K do se nyn styd knzi se zpo vdati,

 88 bude jednou ped celm svtem zahanben a n a vky neasten. T akovm u plat h ro zb a b o : U ki n ro d m n a h o tu tvou a krlovstvm h an b u tv o u ; a u v rh n u na tebe h a n b u a vystavm t za p k la d . (Nah. 3. 5.) L p e j e s t se ze h ch svch s l u e b n k u bom u, jen m trp n o st se hnkem se zpovdati, n e - l i p o c e l o u v n o s t trpti. (Sv. A ug.) Kdo se styd nyn ze h ch svch se zpovdati, bude v den soudu zah an b en ne p ed jed n m nebo dvm a, nbr ped celm svtem . (Sv. C hrys.) Zatajuje-li lovk, odhaluje B h ; odkrv-li lovk, zakrv B h . (Sv. A ug.) L p e t e d y j e s t s e z p o v d a t i , n e - l i v n h o e t i ! asto to bv bel, jen ns ped zpovd napluje bzn a studem . H em e-li, odnm n m b ze ; kdy vak se m m e zpovdati, opt n m vrac bze a uvd ns do rozpak. (Sv. C hrys.) K terak bychom si mli vysvtliti, e m nohdy m uov, kte zmuile a s nebezpem ivota v boji bojovali, ped zpovdnci jsou bzlivmi zajci? P r v n k e s a n Se nestydli zpovdati se m nohdy i v e e j n ze h c h svch ped celou farnost. S v . A u g u s t i n sepsal k n ih u V y z n n " , v nm ped celm svtem odhalil sv hchy. Kdo je st hotov uiniti nco p o d o b n h o ? R ozum n nem ocn rd uv lku, od nho oekv u zd rav en : tak ani duevn nem ocn n em se ttiti trp k h o lku pokn, je jeh o dui uzdravuje. ( T ert.) N estydl-lis se sebe poraniti, pak se tak nestyd sebe liti.

4. Kdo pi sv. zpovdi ze studu zaml tk hch, dopout se svatokrdee a ne dochz odputn; rovn jsou jeho dal zpovdi neplatnmi, dokud se znova nevyzpovd ze
vech hch spchanch od posledn platn zpovdi. Takov lovk si tak ztrpuje ivot a jest nebezpe, e ume nekajicn.
b e l si pon jak o vlk, vlk lap ovci za hrdlo, aby n em o h la b e e ti; dbel pak zase zacpv hnkovi sta, aby pi zpovdi n eekl svch h ch . lovk, kter pi zpovdi zam lel tk h c h , dopout se dsnho zlo inu, svatokrdee. Svatokrde jest zn eu ctn a potupen boskch vc. (Viz o tom II. dl str. 6 4 .) K do pi zpovdi zam l j e n j e d i n t k h ch, n ed ochz dnho odputn. N eodem em e-li ze z m k n a d v e c h v i s c c h je n jedinho, neotevrou se d v e; prv tak jest, nepoddm e-li knsk moci kl vech tkch h c h , zm k to h c h ; dve sm en se neotevrou. Kdo se je d n o u n ep latn zpovdal, t o h o dal zpovd j s o u neplatn. T akov lovk, aby opt byl ve stavu m ilosti posvcujc, m us se zpovdati nejen o m ze z a m l e n h o h c h u , nbr i ze vech h ch z on p r v n n e p l a t n ' z p o v d i jako i ze vech, kter ch se o d o n z p o v d i dopustil, af se z nich zpovdal ili nic. S e zpovd se m jako s p o t n m ; zapom enem e-li pi potn n a jed in o u slici v prvnch slech, jest cel vsledek nesprvn a m usm e jet jed n o u znova potati. P odobn se m tak, z a p n m e-1 i k a b t . Z apnem e-li jed in knoflk patn, jsou vechny dal patn zapjaty. M usm e tedy vecky knoflky zase odpjati a znova zapnati. (Sv. Vine. F e rr.) T akov lovk si tak z tr puje ivot. Z am len h c h se podob n e z i v n m u jd lu , k ter zstv v aludku a psob bolesti." (O rig.) Z am len h c h se podob sm e t, je nedbal dveka do kouta s m e t , kde pak sm et plesniv a celou svtnici

89

o tra v u je ! nebot prv ta k in zam len h c h v srdci. (Sv. B din.) Zam len hch m rsk svdom hnkovo, ro zed r jeho srdce a dui jeh o n ap l u je zkost a h r zo u . (Sv. A m br.) Kdo pi sv. zpovdi zam l tk hch, je s t ve velikm netst, e nekaj icn z eme. Z am len h c h m za nsledek sm rt d u e v n ; podob se r n , k ter se nem o h la provaliti na venek a proto se provaluje do v nit a m za nsledek sm rt lovka. Lo, n a n se ucpalo nkolik dr, ale nejvt se nechala, za h y n e; podobn za hyne, kdo ve zpovdi zaml tk h c h . (Sv. B onav.) P ro to rad s v. B onav e n tu ra : Zpovdej se n a prvnm m st z onch hch , za n se nejvce styd. T akto ti bude vyznn o statn ch h ch sn ad n m ; n eb o t je-li zabit vojevdce, rozptl se snadno cel vojsko. Kdyby ti bylo velm i tkm , z jistho h c h u se vyzpovdati, ek n i asp o zpovdnkovi: Mm jet jeden hch, z nho si netroufm se zp o v d a ti;" knz pak ti ji pispje ku pomoci. K d o v e z p o v d i l e, k l a m e s e b e s a m a , n e B o h a .

2 . 0 zpovdnkovi.
1. Jen onen knz me odpnstiti hchy, kter jest od biskupa on dioecese ke zpo vdn splnomocnn.
K ristus dal moc, hchy odpoutti, jen apotolm a jejich n s tu p c m , biskupm . N ebot jenom jim ekl po svm vzken: P ijm te D u ch a s v .! Kterm odpustte hchy, tm jso u o d p u t n y ; a k term je zadrte, tm jsou zad ren y . (Ja n 20. 23.) K ristus n a d il apotolm , aby vzkenm u L a z a r o v i rozbalili plachty, n a znam en, e jim jest d na m oc rozvazovac. (Sv. A ug.) T a to m oc apotol se jm e n u je m o c kl, ponvad j tak k a opt otvr hnkovi zam en nebe. Z povdnk je s t v r t n m ra jsk m . (Sv. P ro sp er.) B iskupov m ohou moc odpoutti h chy p e n e t i n a k n z e , kter povauj za schopn ke zpovdn. Knz, kterho biskup ve sv dioecesi u s t a n o v i l v n jak m ad , m zpravidla moc, zpovdati v c e l o n d i o e c e s i . Pijde-li vak do ciz dioecese, n em v n dn m oci ke zp o v d n ; m usil by teprve o ni podati biskupa tto ciz dioecese. Tak svtsk soudce sm souditi pouze v onom okrese, v nm je st od vrchnosti zem sk ustanoven za soudce.

2. Ani ke zpovdn splnomocnn knz neme odpustiti onch hch, je si pape nebo biskup z a d r e l k rozheen, (sn .T rid . 14.
11 .) Od tchto hch me rozheiti pouze tehdy, kdy dostal k tomu od papee nebo biskupa p o v o l e n .
Z adre n h chy se jm en u j r ese rv ty 8. B i s k u p o v si vyhrauj (zadruj) k rozheen obyejn t k hchy, jako n a p. odpadlictv od vry, kivou p sa h u , vradu, otrvem', zaloen o h n ; to proto, aby se vc tchto h c h tm vce c h r n i l i . A ni svtt soudcov n em ohou ve vech ppadech

 90
rozsouditi, nbr m noh vci m usej zaslati k vym soudm . V n e b e z p e ivota vak m e k a d knz, i nesplnom ocnn, od k a d h o h ch u rozhesiti. (S n. T rid . 14 . 7.) Kn n a p o u t n c h m s t e c h m aj tak obyejn moc, rozheili od h ch zadrench b is k u p m ; ve m noh c h dioecesch tak v as missi, v dob velikonon, pi zpovdi ivotn a p.

3. Knz ve zpovdnici zastupuje misto bo.

Kdyby v jed n zpovdnici sedl K ristus a ve d ru h knz, dn z n ich by neodpustil vce h c h . (Sv. A lf.) P ro to ta k knz, jeliko zastu p u je m sto B oha O tce, jest ve zpovdnici velmi m r n m a shovvavm , jak o O t e c . Ponvad svati vdli, e zpovdnk zastupuje m sto bo, proto zcela zev ru b n s e dvali jeh o pokyny. K do poslouch s vho zpovdnka, je s t jjsi, e ze svho jed n n nem us B ohu skldati d n c h t . (Sv. F ilip p N eri.) A kdyby se zpovdnk i m l i l , n em kajcnk dn vinny, n b r m e bti zcela jist, poslechl-li zpovdnka. (A lvarez.) Kdo chce prospvati v d o konalosti, m u s svho zpovdnka poslouchati jako B oha. (Sv. Fil. N eri.)

Knz ve zpovdnici vykonv t r o j ad, toti uitelsk, lkask a soudcovsk.

Jakoto uitel m zpovdnk kajcnka po uiti, pozoruje-li, e kajcnk n e z n dleitch vc. U kazuje m u jako s trn an d l pravou cestu. (Sv. eh. Vel.) Jakoto lka dv si zpovdnk d kajcnka, jen nsledkem svch h ch duevn onem ocnl, popsati je h o duevn stav, jako i l k a tlesn se tzav nem ocnho, c o m u c h y b . Jakoto lka udv zpovdnk hnkovi p r o s t e d k y , jich m uvati, aby se na dui pozdravil, jak o i lka tlesn pedpisuje nem ocnm u jist .l k y . Jakoto s o u d c e m us knz posouditi, je-li kajcnk hoden ro zh een ili n i c ; v prvm ppad m u udl rozheen, ve d ru h m m u je odlo.

4. Knz pod dnou podmnkou nesm nkomu ci neho Ze zpovdi. Tento zvazek
se jmenuje t a j e m s t v zpovdn.
K nz nesm nieho ci, byt ho to stlo i ivot. Sv. Jan Nepom., generln vik praskho arcibiskupa a kazatel v krlovskm dvornm ch rm , ani sliby, ani hrozbam i a m ukam i od k rle Vclava se nen ech al p o h n o u ti, aby ekl, co se mu k r lovn a zpovda la ; byl pak hozen do Vltavy (1 3 9 3 ), kde se ihned nad jeho m rtvolou ukzalo 5 hvzd. Kdy byl jeh o h ro b ve ch rm sv. Vta oteven (1 7 1 9 ), byl nalezen jeh o jazyk pln neporuen. Vystavuje se kadoron n a svtek sv. Jan a (1 6 . kvtna) ve ch rm sv. Vta v P raze. K nz n esm nieho ci, ani kdyby tm h r o z n n e t s t m ohlo bti o d v r c e n o . Jist krl se tzal svho dvornho knze, m ohl-li by mu to ci, kdyby se m u nkdo zpovdal, e chce krle zavraditi. O nen knz e k l: P od dnou p o d m n k o u . T u pravil k r l: Nue, pak jest m j ivot o h ro e n .1 K nz m u odvtil: Byl by o hroen jet vce, kdyby nebylo 1 zpovdi a zpovdnho taje m stv ." P ro tak m ohl ci ?! I v z h l e d e m k e k a j c n k o v i m us knz zachovvati zpovdn tajem stv. P acholek se zpovdal fari, u nho slouil, e m u krade n a pd obil. F a r m usil n echati kle u pdy tak, jako p ed tm . P ro ? (Spirago, P klady str. 1 8 6 .) Knz nesm a n i p e d s o u d e m nieho p o v d ti; nebo n en rozkazu p roti

 91 zkazu bo m a. Ve m nohch sttech, jak o v R akousku, nesm j se u soudu knze n a tyto vci ani tzati. K nz, kter by zradil ta je m stv zpovdn, byl by n a v d y z b a v e n s v h o a d u a byl by psn p otrestn crkev nm i tresty. Ji m noho bylo kn tak patn ch, e i od vry odpadli, ale dn je t nebyl tak patnm , aby byl prozradil tajem stv zpovdn. T a jem stv zpovdn jest n a o c h r a n u k a j c n . k a a n a o c h ran u s v a t o s t i s v t o s t i pokn. Kajcnk by tedy m ohl dti zpovdnku dovolen, aby se zm n il o tom , co se m u zpovdal. Ale knz by toho pouil ovem je n v n e j i d c h p p a d e c h ; kdyby se toti jed n alo o njakou nad m ru dleitou vc a nebylo by zrove obavy, e by to bylo n a jm u zpovdi. Zda-li je knz vzn tajem stvm zpovdnm , kdy nkdo zane s nm m luviti o vcech ze zpovdi m i m o z p o v d ? T ak na p. pravil onen pacholek, o nm jsm e se zm nili, v opilosti on o m u f r a i: J jsem se vm pece zpovdal, e Vm kradu z pdy obil, a Vy nevezm ete kle p r y ! F a r jej vyhnal ihned z dom u. Sm l to u in iti?

5. Kadmu katolickmu kesanu jest pln ponechno voliti si zpovdnka.

P i zpovdi nesm bti proto an i nejm enho n tlaku, aby nikdo nebyl v n e b e z p e , z a m l e t i n kter h c h . Sv. T eresie p ra v : jak m noho zla m e zpsobiti pekeln duch, je-li p i zpovdi njak n tla k ." P roto n i k d o se nem us zpovdati, ani v dob velikonon, s v m u v l a s t n m u f a r i , nechce-li (Bened. X IV .); svtosti m em e pijati i na jin m m st; proto tak dn knz n en oprvnn, nkoho od sv zpovdnice o dm tnouti proto, e je z jin farnosti. Jen e h o 1 n c i se m usej zpovdati knm z tho d u . T ak e h o l n i c e m aj zvltnho od biskupa ustanoven ho zpovdnka, kterm u se m ohou kdykoli zpovdati. (Sn. T rid . 2 5 . 10.) Nikdo jim v tom nesm brniti. (Leo XI I . 17 . 12 . 1 8 9 0 .) R eho ln iee a sestry z kongregac, jsou-li m i m o k l t e r , m ohou se zpovdati kterm ukoli knzi. (B iskup, konf. 2 7 . srp n a 1 8 5 5 .)

Kdo chce v dokonalosti p r o s p v a t i, m si zvoliti s v h o zpovdnka. (Sv. F ilipp. N eri.)

C hce li se nkdo vyuiti v njakm u m n nebo e m e s l e , mus m ti m istra ; tm vce tehdy, chce-li se n auiti tkm u u m n , toti kesan sk d o k o n a l o s t i . (C assian.) Kdo ch c e v y l z t i n a v y s o k o u h o r u , m us m ti dobrho vdce, zrovna tak, kdo chce dostoupili v rcholu dokonalosti. Neli si zvolme zpovdnka, m m e zrale uvaovati a mo dliti s e . (Sv. Filipp N eri.) Sv. T eresie nem o h la najiti po 2 0 let zpovdnka, jen by byl poro zu m n l jejm u d uevnm u s ta v u ; m odlila se tedy s tle k B ohu, a k o nen nala onoho pravho vdce duevnho, toti sv. Jan a z Avily. Mme si zvoliti moudrho zpovdnka; nebo ani tlesnho n e d u h u bychom n e svili lehkom ysln kterm ukoli lkai. (Sv. Bas.) Mme-li vsti soudn pi, kde se je d n o tisce K orun, vyhledvm e n ejchytejho a d v o k ta ; a ve vci, kde se je d n o vnou blaenost, bychom m li bti m n o b ezetnm i? (H u n o lt.) Mme si zvoliti zpovdnka, k nm u m m e pln o u dvru (Sv. Filipp N eri) a tuto d v ru v n h o m m e tak zachovati. C hce-li dbel zniiti n kterou dui, pouv vem on lsti, aby zasel n e d v ru m ezi kajcnka a zpovdnka, z eho povstv nejvt zlo. (Sv. Filipp N eri.) B e z

92

p i n y n e m m e voliti j i n h o zpovdnka (S v . F r. S.), zrovna jako nevolm e jinho lkae, zn-li prvn lk a z vlastn zkuenosti nai celou povahu. Ne pece m m e o b a s jiti ke zpovdi k j i n m u k n z i , po nvad n e n dobe, vzati se otrocky n a jed n o h o lovka.

3. 0 incch pokn.
Ciniti prav pokn nen vc tak s n a d n o u ; zvlt v e l i k h o s e b e z a p e n vyaduje zpovd, u pm n to p iznn se k zah anbujcm h ch m . P roto B h velice odm uje opravdov pokn. O statn zpovd jest s k u t k e m velik p o k o r y ; pokornm vak B h dv svou m ilost. (1 . P e tr. 5. 5.)

Hodnm pijetm svtosti pokn doch zme tchto milost: 1. Dosahujeme odputn v e c h spcha nch hch a v n c h trest, nikoliv pak vdy odputn vech a s n c h trest. (sn.
T rid. 6. 3 0 .; 14. 1 2 .) B h p rav : P akli by bezbon inil pokn ze vech h ch svch, . . . iv bude a n e u m e ; vech n e p ra vost jeho, kter uinil, n e z a p o m e n u . " (Ez. 18. 2 1 . 2 2 .) P roto pravil K ristus k M agdalen : O dpoutj se tob hchov tvoji.* (L uk. 7. 4 8 .) Kdo sv provinn vyjevuje, tom u K ristus ji n en soudcem , nbr pm luvcem a ochrncem . (Sv. Cassiod ) Ani n a soudu nebude K ristus pipom nati h ch , kter poknm byly shlazeny. (Sv. B ern .) Nic n en sk ry th o ; jedin to, co bylo ve zpovdi vyjeveno. (Sv. A m br.) Ji m udec Seneka pravil : K do lituje toho, e zheil, jest tpln n e v in n m .1 R ozheenm pi zpovdi 1 m n se zaslouen trest vn v asn. (Sv. Bon.) B h in jako krl, jen trest sm rti zam uje v del al. Pklady, e B h trest hchy ji o d p u tn : A d a m o v i B h odpustil, ale nicm n jej vyhnal z rje a u loil tk pokn. M o j o v i , jen svou pochybnost B oha ucazil, bylo odputno, ale za trest nesm l vejt do zem zaslbe n. (4. Moj. 2 0 . 1 2 .) i d m n a p o u t i , kte proti B ohu reptali, bylo na pm luvu Mojovu odputno, ale za trest. .musily n a pouti zem ti. (4 . Moj. 1 4 .) T ak D a v i d o v i , kter se dopustil dvou tkch hch, Bh odpustil, ale u m el m u za trest syn. (2. Krl. 12. 1 4 .) P ro to vol sv. A u g u stin : N e n e c h v b e z t r e s t u a n i h c h o n c h , j i m j s i o d p u s t i l . 1 H ch nezstv nikdy bez t r es t u ; b u d trest se l o v k s m tm, e in pokn, nebo B h trest na nm h c h .1 1 (Sv. R eh. Vel.) Na kad h c h m us nsledovali b u d dostiuinn n ebo trest. (Sv. A ns.) I na lidskm tle zstv po zahojen rn y jet j i z v a . (Sv. B ern.) Jako se m us zaplatiti d l u h , tak m usej bti shlazeny hchy. (Sv. eh . Vel.)

a s n t r e s t y za hchy musme odpykati bud na zemi nebo v o i s t c i .

N a zem i je odpykvm e: I. k onnm pokn, je n m k n z pi sv, zpovdi uloil. 2 . K onm e-li d o b r o v o l n kajicn sk u tk y : m odlitbu, pst,

93

alm unu a j. 3 . P ijm m e-li trpliv u trpen, je B h n a n s s e s l , hlavn pak sm rt. (S n. T rid . 14 . 1 3 .) 4 . K onen zskn si odpustk. (Viz uen o d o s t i u i n n a o o dpustcch.)

Bh ve sv moudrosti proto nenechv hch zcela bez trestu, abychom nepokldali hchu za vc n e pa t r nou. (Sv. A u g .)
Na k tu se n m ovem o d p u stily vecky tresty za h ch y , pi svtosti pokn vak ji nikoliv. H ch sp ch an po ktu jest toti m nohem t, ne-li pede ktem s p c h a n ; h ch pede ktem spchan jest vce ze slabosti, po k tu vak ze p a t n o s t i , ponvad poktn lovk je s t o s v c e n D uchem sv., m tedy lep poznni. (S n. T rid . 14. 8 .) Rovn teb a hledti na to, e poktn lovk h ch em z n e s v c u j e c h r m b o (1. K or. 3. 1 7.) a r u d a n s l o v o ; nebo je d n a k vy h n ze sebe D ucha s v., kterho na k tu sv. pijal, jed n ak poruuje slavn kestn slib. H o d n o t e c p o p r v o d p o u t v dtti njak pestupek, slibuje-li, e se p o lep; dopust-li se vak dt opt onoho pestup k u , odpust m u sice otec na j e ho prosby, ale neprom ine m u docela trestu . T ak in i B h ; n a k tu o d p o u t lovku vecky hchy a vecky tresty za n, ale pozdji ji to nejde tak lehce.

Trest za hchy odpout se nm t m dokonalej jest nae l t o s t .

vce,

Nebo kdo m noho m iluje, tom u bv tak m noho od p u tn o ," prav K ristus k M agdalen. (Mat. 7. 47.) M nohdy p ohne Bh srdce lovka tak , e dochz ih n ed plnho o d p u tn v viny a tre s tu. (Sv. T om . Aq.)

Duch sv. opt vchz do naeho srdce a dv nm milost posvcujc; rovn obivuj
2.
opt zsluhy vech dobrch skutk, dve ve stavu milosti vykonanch.
D ue obrcenho h n ka je s t p ed Bohem zase k rsn o u . O brcen h nk dostv jako m arn o tra tn syn k r s n r o u c h o , t. j. posvcujc m ilost a p r s t e n , znam en to lsky b o. (L uk. 16. 22 .) Bl ro u ch o , k ter lovk n a k tu obdrel, bylo h c h e m p o p in n o ; poknm se opt obm v v krvi K ristov. T am , kde byly dve n a tom to ro u ch u pinav skvrny, budou jednou zlat o z d o b y . (Sv. G ertr.) Bylo by zzrakem , kdyby n kdo pouhm slovem ki e r n o c h a uinil docela blou. R ozheenm kajcho h n k a stv se m nohem v c e ; nebo due, k ter nsledkem h ch u zern ala jak sm uten at, stv se b l o u j a k o s n h . P okn jest ebem , po nm vystupujem e z a s e tam , odkud jsm e spadli. (Sv. Efr.) Je-li lovk opt v m ilosti bo, pak ovem zase jest dtkem bom, ddicem nebe a m e opt konati zlun skutky pro nebe. (Viz uen o milosti posvcujc n a str. 1 5 0 . I. d .) Pokn rovn psob, e zsluhy vech dobrch skutk dve v m ilos ti bo vykonanch obivuj. Nebo h ch em s m rtelnm zsluhy t c h to skutk byly ztraceny (Ez. 1 8 . 2 4 .) a to ne snad proto, e by B h byl tyto zsluhy za onen tk h c h odal, nbr p ro to, e lovk je uinil bezcennm i. N e zvis to n a s t u p n i kajcnosti lovka, pokud a tyto zsluhy obivuj. (Sv. T om . Aq.) Jest to tak, jak o by dlouhm suchem vyprhl lu h m rnm detm a pznivou p o vtrnost opt nabyl dvj svesti ; m jest poas pznivj, tm n d h e rn ji vzkvete onen lu h .

 94

Mli-li jsme vak milost posvcujc ji p e d zpovd, tedy se nm rozmouje.

Milost posvcujc m ped zpovd ten , kdo n em d n h o t k h o h c h u , nebo kdo vzbudil d o k o n a l o u l t o s t . m vy je s t stupe milosti posvcujc, tm vy bude jed n o u s t u p e n a s l v y v n e besch. P oetilm i tedy jsou, kdo p rav : N em u sm se zpovdati, nebo nem m dn ho tkho h c h u /

3. Duch sv. nm dv slu k boji proti hchm.

Kdo si zlomil n o h u , ji n em dvj sly ; jest slabm . Mus nosit i o b v a z a oprati se o h l. P rv tak se m se h n k em po jeh o o b rcen; potebuje pom oci bo. T dochz poknm . P o k n m jako by polm an dy jakm si obvazem znova v z r s t a l y , a n ab u d o u opt dvj sly. (Sv. A m b r.) P oknm dje se h n k u jako chorm u, jen dostv berlu. Jako m a rn o tra tn m u synu byla d na o b u v n a n o h y , aby snadnji m ohl kreti trn ito u cestou pikzn, tak ob rcen h n k dostv slu od D u ch a sv. k boji proti h chm . Zpovd tedy n e s l o u toliko k o dputn sp ch an ch h ch , nbr jest i ochrannm prostedkem p roti h ch u . (Sv. T om A q.) O b r c e n h n c i bvaj obyejn v r n m i a h o r l i v m i s l u e b n k y b o m i . Proto prav K ristus, e v n ebi je st vt radost n ad je d n m h n k em pokn incm , ne-li nad 99 spravedlivm i. (L uk. 1 5 . 7.) Kdo se ti lpe lb : vojk, kter jet nebyl v dn vlce a 'p r o to tak jet nikdy n e u t k a l , anebo vojk, k te r ped pesilou neptel utekl, ale potom tm s tatenji se n a neptele v rh l a d o nutil jej k t k u ? O nen p rv n jest obrazem vlanho, spravedlivho kesana, tento d ru h obrazem h orlivho kajcnka. (Sv. Vine. F e rr.)

Ne vech tchto milost dochzme j e n tehdy, pijmme-li h o d n svt. pokn; h o j n tchto milost dochzme, pijmme-li tuto svtost astji.
m astj i se dm ist, t m i s t m b u d e ; tak je st i s kesanem vzhledem na jeh o nitro, (Sv. Jeron.) m astji se zpovdm e, tm vce vyproujeme se o d d b l a . Vl a t o v k y , jim ji jed n o u bylo hnzdo n a dom shozeno, nebudou si tak snadno n a nm opt hnzdo s ta v ti; zrovna tak ani dbel n ebude snadno opt lovka pokoueti, byl-li zpovd m dle vce zapuzovn. (H unolt.) J e d i n z p o v d z a r o k ovem sta, aby lovk zstal j e t d e m katol. crkve, ale nesta n ik terak , aby bylo dostaten postarno o nai spsu. V dui lovka, kter jde je n jed n o u za rok ku sv. zpovdi, vypad to asi tak , jak o v dom , kde se ron j e n j e d n o u z a m e t . T akovm u lovku v as zkouky by se v edlo asi tak, jako v lese Absolonovi, jen si j en jed n o u za ro k dval stih ali vlasy. (2. K rl. 14 . 1 6 .) Jest lenstvm , n estarati se o svou dui ani tolik, jako o s v b o ty ; boty cidm e astji, kdeto dui nech v m e v jej pn. (Sv. Chrys.)

4. Duch sv. nm poskytuje velikho p ok o j e d u e v n h o , ba obrtili-li jsme se upmn,

poskytuje nm velik t c h y .

 95
P o k n m dochzme velikho klidu duevnho. D uch sv. jest utitel. (Jan 14. 2 6 .) Sprostm e-li se zpovd h c h , povstv v na dui ih n ed podobn klid, jako tehdy n a m oi, kdy plavci hodily h n h o proroka J o n i d o m o e . (C hrys.) Sv tost pokn kape balsm tchy do zran n due. (S v. V av. J.) Mnoz lid po zpovdi asto tvrd, e jest jim , jak o kdyby jim nkdo s al s h rd la n esm rn bem e n o ; nebo kaj, e jsou astnjm i neli kdyby m li nejvt poklady svta. T o pochz odtud, ponvad ct blzkost svho B oha! Dosaen klid duevn psob b l a h o d r n i n a t l o a velmi n ap o m h k optnm u nabyt ztracen h o z d ra v ; proto svtcov napom nvali n e m ocn asto velmi dtkliv ku pijet sv. svtost. O brcen hnk dochz m nohdy velik tchy duevn. K ristus p rav : B l a h o s l a v e n lkajc, nebot poteni budou (M at. 5. 5.) Kdy m a rn o tra tn syn piel dom , dal otec zabiti tele a za volat h u d eb n k y ; b y l a v e l i k h o s t i n a , h u d b a a tanec. (Luk 1 5 .) T ak in B h podnes, obrt-li se u p m n velik hnk ; zasypv jej tchou a radost. Jak to tcha pro velik h n k y ! Z d se, e jso u na tom lpe, ne li spravedliv. Vzpome tu n a slova, k ter ekl star syn otci, kdy m a rn o tra tn h o syna tak laskav pijal. (L uk. 1 5 .) T outo tch o u ns B h povzbuzuje, bychom pak obtnou cestou cnosti tm vytrvaleji kreli. (R od.) Vdy kadm u nov o brcenm u nastv k r u t b o j proti je h o vlastn zkaen pirozenosti. B h pltv s duch o v n tchou na ns, kdy nastupujem e cestu zbonosti; p o z d j i n m tchy duevn o d n m ponenhlu, ponvad by nm m ohly bti n a kodu. Jsou toti jako cukro v in k y ; jako cukrovinky, n em rn poit, plod ervy, tak i ony plod v srdci erva, toti m a r n i v o s t . Odejme-li tedy B h od n s opt tch y duevn, m m e m u a to dkovati. (Sv. F r. S.) B h pozdji o dnm tchy, by tak lovka z k o u e l a poskytl m u pleitosti k zsluze, lovk m ue pak zvolati jako K ristus n a k i: B oe.m j, Boe m j, pro jsi m ne o p u stil.1 (Sv. Al f ) *

4. 0 hodnm pijet svtosti pokn.

Zde nen pedepsno jak o u sv. p ijm n , jak dlouho se m m e pi pravovati na pijet tto svtosti. P okn se n e m dle dlky asu, n b r dle toho, jak u p m n jsm e je vykonali. (Sv. C hrys.) Ovsem nkolik okam ik na to nesta. N oe stavl korb 1 0 0 let, a ty bys n echtl ani k rtk as stavt; na are, kter t m zachrniti od zh u b y asn a v n? (Sv. T om . A q.)

Bychom svtost pokn hodn pijali, musme vykonati toto:

Ponvad h chy se pchaj s r d c e m , s t y a s k u t k e m , proto m usej bti o dstranny bolest, k terou s r d c e pociuje, sta vyjaduj a skutek dopluje. (Sv. Bonav.) M usme si p o n a tija k o m a r n o t r a t n s y n ; sotva D uch sv. se ho dotkl svou m ilost, ih n ed pem l o vech svch h c h a uznv je. (Zpytovn svdom.) P oznv nevdk ke svm u otci a ct nad n m hlubokou bolest v srdci. (L to st ) C hce se vrtili k otci a zati u n h o opt nov ivot. (Pedsevzet.) Vrac se k otci, pad ped nm n a kolena, vy znv sv chyby a pros za odputn. (Zpov.) N echci ji bti synem , nbr jen sluebnkem . (Dostiuinn.) Otec je j objm a lb. ( R o z h e

 96 e n . ) P o to m byla h o stin a . (S v . p i j m n .) P okn je st jako citera, jej vecky struny m usej bti nataeny az la d n y , ne-li vydv k rsn tony. (K. H u g o .)

1. Musme z p y t o v a t i s v d o m , t. j. musme vn pemleti, kterch hch jsme se dopustili a jet se z nich nezpovdali.
M usme si pi tom ponati tak bedliv, jak o kdybychom h n ed potom m li pedstoupiti ped soudnou stolici bo. Zpytovn tedy n e s m bti povrchn, sice by n m m ohla svtost p okn slouiti spe k zhub neli ke spse. Ne n e s m zase tato b e d l i v o s t pi tom bti u p l i e n a , ja k to obyejn bv u lid zk o stliv ch ; nebo B h ned nieho, co p esah u je nae sly. Z pytovn svdom jest nanejv dleito ; nebo jim p i c h z m e k p o z n n s e b e , co j est p o t k e m o b r c e n . Jako nelze liti nemoci, kter neznm e, tak tak nelze h c h u litovati, z nho se zpovdati, proti n m u bojovati, neznm e-li ho. (A. S tolz.) Sebepoznn chyb m n o h m lidem . Mnoz lid zpytuj vechna tajem stv prodn, vypotvaj d rh y hvzd a pohyby vech tles, ale o sob nikdy nepem l a nevd nieho o tom , co se dje v jejich n itru . P i v sv vdom osti a vn osti jsou neastnm i lidm i, ponvad svch h ru b ch chyb n ed b aj. (Sv. Vine. F e rr.) Byt bys prohldl vi nebes, ku zem a hlubiny m osk, jsi-li vak sm sob cizm, podob se lovku, kter stav dm bez zklad. (Sv. B ern.) Stvoitel dal kadm u lovku knihu, toti s v d o m ; v n m piln isti, ponvad z cel sv knihovny v ezm e sebou na vnost je n tuto knih u . (Sv. B ern .) Kdo zn sebe sam a, pozn i Boha. (Kl. AI.) Soudm e-li sam i sebe, n ebudem e souzeni. (1. Kor. 11. 31.)

Zpytovn svdom mme z a t i vzvnm Ducha sv.

M me-li svtlo, s nadnji najdem e ve tm jisto u v c : ta k jest tak, h ledme-li h chy. V niknou li p a p r s k y s l u n e n d o p o k o j e , vidme ihned tiscer prek, jeho dve nebylo v id ti; tak i due, jakm ile ji D uch sv. osvt, pozoruje na sob nejm en nedokonalosti. (Sv. Bonav.) S e b e p o z n n jest darem bom , jeh o dochzm e je n m o d l i t b ou. (Sv. T om . Aq.) N ae oko vid jin vci dobe, sebe vak n e v id ; prv tak je st s nam d u c h e m ; bystrm jest na chyby jinch, ale tupm na sv vlastn. (Sv. B as.) T ak jest dobe, uchliti se do s a m o t y , zpytujem e-li svdom , nebot v sam ot m luv D uch sv. k srdci lovka. (Os. 2. 1 4 .)

Pi zpytovn svdom musme o d l o i t i velikou s e b e l s k u a musme se vn v y n a s n a o v a t i , bychom sv hchy poznali.

Jako m noh nem ocn nechce u zn ati, e je h o stav jest povliv, tak tak in m noh hnk. P inou toho jest sebelska, t. j. zliba n a jeho d o m n l c h p e d n o s t e c h , jak o n a p. n a jeh o pvodu, n a jeh o postav, hlase, vdom ostech, cnosti a p. M noh povauje docela i sv chyby za pednosti, na p. p ostrach za chytrost, pchu za m un k a ra k te r a p . ; takov lovk se podob m atce, k ter n a svm m azlku nevid dn chyby, nbr vecko pokld za chvalitebn vlastnosti, jako na p. le za velik rozum , h ru b o st za neohroenost, n estd m o st za znm ku zdravosti a p. (A. Stolz.) P i zpytovn svdom m usm e si tedy ponati tak, j a k o b y c h o m b y l i s v m i v l a s t n m i n e p t e l y ; nebo neptel ptraj bedliv po chybch. (A. Stolz.)

97 -

Nejsnadnji se upamatujeme na sv hchy, probrme-li v duchu 10 b o c h p i k z n , p i k z n c r k e v n , h c h y h l a v n a povinnosti svho stavu. Meme pouiti i zrcadla zpovdnho; ne nebvaj v nm vdy vechny hchy obsaeny.
Z r c a d l o z p o v d n p r o d t i : P ikzni bo: 1. Zapom nl jsem se m odliti? Modlil jsem se nepobon? 2. Vyslovoval jsem jm n a sv. n eu ctiv ? Klel js e m ? 3. (pikzn crkevn). Z anedbal jsem v n edli a s vtek m i sv. ? Choval jsem se v kostele n e slu n ? Jedl jse m v ptek vlastn vinou m a s o ? 4. Byl js e m h ru b m k ro d i m ? N ep o slun m ? 5. H nval jsem se n a jin ? Bil jsem je, hzel po nich, svdl je ke zlm u ? T rp il jse m z v a ta ? 6. Myslil, m luvil, inil jsem nco n e m ra v n h o ? 7. U kradl jsem nco ? Vrtil jsem to ? U dlal jsem nkom u k o d u ? P odvedl jse m n k o h o ? 8 . aloval jsem kiv ? L h al jsem ? R oztruoval jse m chyby jin c h ? N adval jse m ? 9. a 10. T ouil jsem po cizm m ajetk u ? H lavn h c h y : Byl jsem p y n ?, zlobiv?, lakom ?, n estd m ?, leniv v u en a p rci?

U t k c h hch se musme rozpomnati, k o l i k r t jsme se jich dopustili.

P i zpovdi se toti m us udati poet tkch h ch . (S n . T rid. 11. hl. 5. a kan. 7.) N em em e-li se upam atovati, kolikrt jsm e se jistho tkho h ch u d o p u stili, m usm e aspo u r iti, j a k a s t o k r t a s i js m e se ho dopustili. (Sv. Alf.) N ebo m usm e p em let, jak dlouho ji se onoho h ch u dopoutm e a k o l i k r t z a m s c , za tden nebo za den asi jsm e ho dlali. (Sv. Alf.)

Nen sice poteba, zpytovati se i ze hch v e d n c h , ale. jest to velmi u i t e n o.

Z lehkch h ch toti nem usm e se zpo v d ati; ale jest do b r a ui ten z nich se zpovdati. (S n. T rid . hl; 5 .) Nejobyejnj chybou pi zpytovn svdom bv asi ta, e h n k tk zahanbujc h c h y rychle p ech z, n aproti to m u vak hled b ed liv vyzpytovati hchy vedn. Takov lid se podobaj farisem , kte velbloudy polykaj, ale kom ry ced. (Mat. 23. 2 4 .) T ak se stv, e m noz lid vzdor to m u , e se stle zpovdaj, p ece se nikdy nelep. kolik a to i zdnliv zbonch lid bere s sebou sv h chy n a v n o st! O ja k to alostn s m r t !

Tak musme pemleti, zda-li n j a k o k o l n o s t zvltn nkter hch nemn nebo nezvtuje.
Z okolnost, kter d ru h h c h u p ro m u j, m usm e se zpovdati. (Sn. T rid . 14. hl. 5. kan. 7.) Vzal-li tedy n a p. nkdo ciz m ajetek nsilm , nem l by zkrtka ci: K rad l js e m ; nebo loupe a krde jso u dva ro z dln d ruhy h c h . Kdo vzal nco v k ostele, m u sil by rovn ci tuto o k o ln o s t; nebo by to nebyla obyejn krde, nbr svatokrde. Kdo dal pohoren tm , e jedl v ptek m aso, nebo e znesvcoval nedli, m usil by tuto okolnost ro v n udati, ponvad se tm h ch znan zvtuje.

Zpytovn svdom ped zpovd si usnadnme, kdy k a d d e n v e e r svdom zpytujeme.

 98
N e o p r a v u j e m e - l i d o m u s t l e , zpustne a pak je s opravou velk p r c e ; podobn se m s du, nehledm e-li stle ji opravovali zpytovnm svdom. . (S car.) U t u j e - l i d o m c pn kad d e n se s v m s p r v c e m , zab rn nepodkm v to v n ; podobn se m s nam sv dom m , tujem e-li s nm kad den. (Sv. C hrys.) K adodenn zpytovn svdom jest velice uiten m ; chrn ns ped pdem d o hchu smrtelnho. V y e r p a j - l i l o d n c i i h n e d v o d u , kter vnikla do lodi a u c p o u - l i s k u l i n y , nem e se lod p o to p iti; tak i due se u ch rn ped tkm hchem , jest-li e vedn hchy, kter do n vnikly, opt a opt zpytovnm svdom vyhledvm e a povstal trh lin y dobrm i pedsevzetm i uzavem e. (Sv. A ug.) Jest to jako s o b c h o d n k y ; v e d o u - l i k n i h u o dennm zisku a ztrt, neoctnou se tak snadno ve velkch dluzch. (Sv. Efr.) K adodenn zpytovn svdom uchovv n ae svdom istm , jako kadodenn e s n uchovv at istm . Vede i k e m r a v n d o k o nalosti. c i , kte jsou asto psn zkoueni, in vt p o k ro k y ; tak i m y ve cnosti, jest-li e sebe asto p sn zkoum e. Kdy jsi veer se sebou s toval, b u d e k l i d n o d p o v a t i. (Sv. C hrys.) Zpytovn svdom jest dleitjm ne m odlitba. (Sv. Ign. L .) Kdyby k r l vdl, e v jist sti jeh o e skrvaj se j e h o n e p t e l , dal by je jist vyhledati a uinil by je nekodnm i. T a k i ty m neptele v sob, toti sv n ru iv o sti; vyhledvej je denn a zrauj je m eem ltosti. (Sv. B ern .) T edy p o u h vyhledvn naich chyb n esta; m usm e jich tak l i t o v a t i a potlaovati d o b r m i p e d s e v z e t m i . (L udv. G r.)

2. Hch svch musme opravdov litovat i , t j. musme nad nimi ctiti v dui b o l e s t , e jsme Boha urazili a musme kadou urku bo vn si okliviti, zrove
vak i dvovati v milosrdenstv bo.
L tost m la n a p. M a g d a l e n a , k ter se s plem v rh la k n o h o u m Jeovm. (L uk. 7 .) ; P e t r , kter po zapen K rista vyel ven a hoce p lak a l; (M at. 2 6 . 7 5 .) ; D a v i d , jen pro sv hchy, kter m u prorok N tan vytkal, n a zem se vrhl, nieho nejedl a nepil (2. K rl. 1 2 .), nbr v o la l: S m iluj se nade m nou, Boe, podle velikosti m ilosrdenstv Svho a podle velikosti slitovn svho shla nepravost m o u , a S rd cem zkorm oucenm a pokornm nepohrdne, P a n e . (Z. 5 0 .) O pravdov ltost jest tedy b o le st due. Pouze z e v n j k o n , n a p. o dkn jist kajcn m odlitby, pl po zpsobu idovskch placch en (jako v dom Jairov, Mat. 9. 2 3 .), trh n ro u ch a (Joel 2. 13.) nen jet ltost. Kdo ukazuje ltost zevn, ale v srdci j nem , jest p o k r y t e c . Ovem kdo m ltost v s r d c i , u toho se b u d e jeviti i z e v n ; nebot my lid nem em e toho, co se dje v srdci, zevn zatajiti. - O pravdov ltost se tk Boha. P roto ji jm en u jem e nadpi rozenou, ponvad vychz z vry v neviditeln, nadpirozen svt. Kdo lituje h ch u je n pro jeho z l n s l e d k y , n em dn opravdov ltos ti. T akov ltost se nazv p i r o z e n o u ; p ed B ohem nem dn zsluhy. T ak litoval sve zlom yslnosti u k ru tn k rl A ntioch E pifanes, kdy jej ervi rali, ale nelitoval j k vli B ohu. (2 . M ach. 9. 13.) T ak lituje karb an k , opilec, dopaden zloinec, vid-li nsledky sv patnosti. asn zlo ovem m

bti pinou, a le nikoli p o h n u tk o u

99
n a ltosti. O p rav d o v ltost jest

upmnou

nenvist hchu nebo p ln m odvrcenm se od h c h u ;

nespov tedy tak v citu, jako spe ve v l i . Jest-li e to, co t dve radost a rozko naplovalo, nyn t n a p l u je hokost, a co t d v e tilo, nyn t nevslovn mu, pak m pravou ltost. (Sv. A ug.) T en se obrac k B ohu z celho srdce, jen celm srd cem odvrac se od pch ylnosti k p o m jejcm vcem . (Sv. B ern .) Kdo tedy h c h u lituje a pak se ho o p t d o p o u t , n e m o p r a v d o v l t o s t i . K de n en polepen, tam je s t falen po k n . (T e rt.) lovk je st posm vaem a n e kajicnkem , pokrauje-li ve zlm , jeho litoval. (Sv. Isid.) K do m prav o u ltost, tt se kad urky bo. Kdo se nechce vzdti teba je n jed in zl n k lo n n o sti, nem prav ltosti, Co p ro spv, zpetrhal-lis vecky etzy, pout-li t vak pece jet jed en n a peklo. (Sv. A ug.) Bolest nad h chy b ez dvry v Bo m ilosrdenstv byla by z o u f a l s t v m ; takovou bolest m l Jid. Zcela jin ak si ponal P etr.

Prav ltost jev se mohdy k a j c m i s l z a mi .

T ak se jevila u M a g d a l e n y v d o m im onov (L uk. 7. 3 8 .), u P e t r a po zapen K rista. (M at. 2 6 . 7 5 .) P onvad P e tr po cel ivot svj pd oplakval, bylo pr vidti n a jeh o lcch dv vrsky od slz. Slzy ltosti jsou nm drahocennm a sm j se sch raovati jen p ro urku bo. (Sv. R osa z L ) Slz kajcch n e n t e b a , ale m aj v e l i k i n e k ; d o b v a j tm jistji od pu tn. Slzy k ajcn k jso u m ocnou jejich e ; n u t B oha, by odpustil. (Sv. Jero n .) Slza kajcn, d c era to ltosti, sm v skvrny h c h . (Sv. A ug.) Jest to j a k s i d r u h k tu , jene pi obyejnm k tu leje se voda zevn , zde vak zevnit. (Sv. B er.) P so b o s v c e n i r o z u m u . Jako vzduch po deti bv istm a jasnjm , tak i duch po prolit slz kajcch jest istm a jasnjm . (Sv. C hrys.) m vce h chy oplakvm e, tm lpe poznvm e jejich velikost; duevn oko se slzam i istji umv. (Sv. R eh . Vel.) Slzy kajcn vedou k d o k o n a l m u p o l e p e n . P od o b aj se livm p ra m e n m ; jako l nem oci tlesn, tak ony n em o ci duevn. (W e n .) P inej v n i t n tchu. O berstvuj n s tak, jak o rosa kvtiny. (C h ry s .) Jsou npojem , kterm jsou kajcnci p je m n opojeni. (Sv. B o n .) T akov slza t vce ne-li vechen sm ch. (Sv. C hrys.) Slzy kajcnk jso u slad ne-li zbava v divadle. (T ert.) Slzy kajcn n a p l u j r a d o s t a n d l y a z a h n j bly. Slza kajcnkova n apluje radost s v. an d ly tak, jako vno srdce lovka. (Sv. Bern.) V elm i slzam i kajicm i zapuzujem e bla tak, jako velou vodou psa. (Sv. B on.) Slzy kajic maj tedy po d obnou m oc, jako s v c e n v o d a . P la sm n ad sebou, pak t nem usej jin po sm rti o p lak v ati. (Sv. A m br.)

Ku prav ltosti dospvme, uvauj eme-li, e jsme hchem urazili nekonenou v e l e b n o s t bo, e jsme zarmoutili svho milho Ot c e a nejvtho d o b r o d i n c e .
Vimni si m illion hvzd n a nebi, n esm rn h o m nostv lid n a zemi, nesm rnho m nostv d u ch a t. d. a z to h o posud, jak velik je st v e le b n ost b o . T akovho P na jsi u razil! U vauj dle o nesm rn l s c e n eb esk h o o t c e k tob, jen k vli to b vydal, co m l nejm ilejho,

100 -

toti svho Syna. (Jan 3. 16.) Jak to u k ru tn o st, uraziti tak pem ilho O tc e ! u Pova tak, e Syn bo m sto te b e tolik tr p l! V zpome n a n esetn dobrodin, jich jsi po cel ivot od B oha poval; zdrav, pokrm , odv, obydl a t. d. Jsou sam d ary bo, je vak B h m n ohdy odnm n evdnm lidem. Nue, a m sto ab y s byl B ohu vdnm , tak asto j si jej zarm outil a dobrodin jsi m u splatil nevdkem . T t to ?

Ltost, kter vychz z lsky k Bohu, nazv se d o k o nalou ltost. Kdo m dokon alou ltost, dochz ihned, tedy ped zpovd, o d p u t n h c h . (T rid . 1 4 . hl. 4.)
O tec posl do m sta d v a s v s y n y nco koupiti. C estou si vm aj velijakch h loupost a o hodinu se o p o zd . Kdy se blili dom u otcovskm u, zaali se bti. Jeden plakal, ponvad vdl, e za svou nedbalost dostane b it; d ru h plakal proto, e svho oce zarm outil. T ento d ru h chlapec p ed stavuje lovka, kter m dokonalou ltost, p rv n chlapec lovka s ltost nedokonalou. D okonalou ltost tedy m ten , kdo svch h c h lituje proto, e jim i u r a z i l d o b r o t u b o . (Sv. A lf.) D okonalou ltost m l n a p. D avid, P e tr, M agdalena, publikn ve chrm . P o m n i, jak ry ch le tito vichni doshli odputn. D okonal ltost, ja k ze slov K ristovch k M agdalen p atrn o (Luk. 7. 4 7 .), n en vlastn jinm , neli v e l i k o u lskou k Bohu, tedy inkem D ucha sv., jen ji ve lovku bydl. lovk vak, jen m v sob D ucha sv., jest ve stavu m i l o s t i p o s v c u j c , tedy spro tn h ch . N ejni stupe dokonal ltosti sta n a o k a m i t s h l a z e n k a d viny hchu." (Sv. T om . Aq.) A kdyby nkdo nem l tkho h c h u a vzbudil by dokonalou ltost, rozm no se m u m ilost posvcujc a odpust se m u asn tresty za hchy. S dokonalou ltost jest spojena touha po SV . z p o v d i; dokonal ltost se tedy p odob k t u t o u h y . Ne n e n t eba, po vzbuzen dokonal ltosti i h n e d se zpovdati; sta vykonati sv. zpovd teb a tehdy, kdy ns k to m u zavazuje pikzn crkevn. Ba pi vzbuzen dokonal ltosti n e n a n i t e b a , v s l o v n zatou iti po zpovdi; sta, neodpr-li j lovk.

Dokonalou ltost mme vzbuditi astji v ivot, zvlt v hodinu smrti nebo v n eb ezp e ivota.
Byl bys na p. na eleznici nebo n a lodi stalo by se n e t s t; vzbu v tom ppad ih n ed dokonalou ltost a jsi s B ohem sm en. Kdy ve Vdni 8. prosince 1881 hoelo o k r u n d i v a d l o , pi em sta lid zahynulo, tu jist kole odrostl dve u p ro sted onoho m nostv lidu n a jed n chodb nahlas vzbuzovalo dokonalou ltost. Dve shlo p ak kolem sebe a nahm atalo kliku ode d v e ; dve se otevely, a pilo se do svtnice, odkud lid skkali do st dole napjatch. T oto byli jedin lid, k te se zachrnili. Jist o t e c r o d i n y dostal c h r l e n k r v e . Beli pro knze. Kdy nejm lad dve, kter bylo nedvno u p rv n h o sv. pijm n, zpozorovalo nebezpe sm rti u otce, chopilo se sv. ke n a stn, d rela ho otci ped oim a a k ala hlasit form uli vzbuzen dokonal ltosti. O tec byl tm dojat k s lz m ; u m el jet dve ne piel knz, ale byl p atrn pro vnost zach rn n . (S pirago, Pkl. str. 18 8 .) - Jest tak pravpodobno, e v as p o t o p y a zkzy S o d o m y , m noz lid dokonalou ltost byli z a ch rn n i od zhuby vn. (Kate. E m m .) Kdybys ml bti tak neastnm , e bys u r a z i l B o h a , vzbu ihned dokonalou ltost z lsky k B ohu. Nikdy pak se neodva v e e r

101 -

ulehnouti, a r n o se dti do njak prce, nebo se vydati n a c e s t u , abys si vzbuzenm dokonal ltost nezabezpeil svou vnou spsu ! T o m u , kdo m dobrou vli, nen pli nesnadnm, vzbudili dokonalou ltost. Vdy ve starm zkon byla dokonal lto st j e d i n m prostedkem k dosaen odputn h c h . A rovn kestan je s t pod sm rtelnm h c h e m povinen, vzbuditi dokonalou ltost v hod in u sm rti, je-li si vdom tkho h ch u a nem e se ji zpovdati. Jen tom u, kdo se n i k d y n e m o d l , k z n n e s l y , nikdy nete nbon knihy, je st ovem nesn ad n m , vzbuditi dokonalou ltost. Podob se zarezavlm h o d in m , kter nejdou, byt by je i Bh sm svou m ilost n ath l. Kdo pohrd k zn m a m odlitbou, tom u jest teba k dokonal ltosti zvltnho m ilosrdenstv, zzraku m ilo sti. (L erch.) Uen k ardinl F ran ceiin , m aje na zeteli velikou cenu m ilost, k v al: K dybych m o h l jako kazatel choditi svtem , o niem bych n e k zal tak asto, jako o dokonal ltost.

Ku prav ltosti dochzme tak tm, uvaujeme-li, e ns pro nae hchy oekv spravedliv t r e s t bo.
V zpom e na potrestn pynch an d l , prvnch lid, obyvatel Sodom y, vrste vnk N oem ovch a t. d. P o va, ja k h ro zn jsou tre s ty pekeln. A kdybys i do pekla nepiel, pece jist neujde t r e s t m oistcovm . N ejm en tresty oistcov pak jso u vt, neli kad b o lest pozem sk, (Sv. T om . A q.) neli vecky m uky m uednk. (Sv. A g.) T resty ekaj, vyjmajc nejvt svtce, d o c e l a j i s t kadho lovka. U rka bo je st tedy nm hroznm ! T t n y n ( F o r m u l u k e v z b u z o v n l t o s t i viz mezi m odlitbam i.)

Ltost, kter vychz z b z n ped Bohem, nazv se n e d o k onalou ltost. Kdo m ltost nedokonalou, dochz odputn hch teprve ro zh een m knzovm.
N edokonalou ltost mli na p. N i n i v e t t, k te byli ohro m en i kznm Jonovm . (S n. T rid. h l 4 .) V onom , kdo m ltost nedokonalou, z s t v v l e k e h e e n , tebas se zevn od h ch u zdruje . (Sv. A ug.) P ro to jest jeho ltost m n inn o u . N edokonal ltost jest jako j i s k r k a , kter se m us teprve zpovd a ro zh een m rozdm chati, aby zniila plevy h ch .

Kdo vak se zpovd bez prav ltosti, nedosahuje od Boha odputn hch.
Kdo se zpovd bez ltosti n ad svm i h ch y a bez pedsevzet polepen, tedy j e n j a k s i z e z v y k u a nikoliv z pesvden sv h n o sti, tom u zpovd nic neprospv. (Sv. Kar. B.) Jako m a rn pracuje r o l n k , jen sem eno zasv n a n e o b d l a n p o l e , prv tak bezuinnm i jso u knzova slova rozheovac, jso u -li vyslovena n ad du nepipravenou, kter se h c h zci n echce. (Ludv. G ran.) Z povd bez ltosti je st steln r n a bez koule, jeh la bez niti, klas bez zrn. Kdo se zpovd bez ltosti, m lt p rzdnou slm u. (A braham a S. Cl.) K ristu s zloeil f k o v m u s t r o m u , protoe ml jen list a vtve, ale. d n h o o v o c e ; rovn tak zav rh u je zpovd bez lto s ti; n eb o t na strom pokn slova obaloby jsou je n listm a vtvemi, ovocem vak jest ltost. (Sv, R eh. V.) K d o se zpovd bez ltosti, podob se

102

lovku, kter sice r n y o d h a l u j e , ale n e l j i c h . (Sv. R eh. V.) Podob se k o m e d i a n t o v i . (Sv. C hrys.) Ze zpovd sam a n e sta, vidm e ji z p bhu o m a r notratn m synu. Otec dbal jeh o slov je n m lo ; n e b o jakm ile z jeho slov seznal, e se obrtil, ji m u ani nedal dom luviti, nbr padl m u kolem k rk u .

3. Musme mti opravdov p e d s e v z e t , t. j. musme bti p e v n odhodlni, e s po moc m i l o s t i bo budeme se opravdov varovati k a d h o hchu a kad nebez pen p l e i t o s t i k nmu.
S pravou ltost tsn souvis pedsevzet. (T rid . 14. hl. 4 .) Jako z p r a m e n e plyne v o d a , tak z d n ltosti pedsevzet D okud vak vle lp na h chu, nem e bti odpuLn ani tk, ani lehk h c h .' (Sv. Tom . A q.) N e v i c h n i lid jso u pevn odhodlni ; nebo vtina neprovd svch dobrch pedsevzet. P onaj si jako e n a , k t e r u m e l m u ; dl hrozn nek, nem e dosti vynachvliti dobrch vlastnost svho m ue a zap isah se, e se nikdy n eb u d e v d v a ti; ale netrv dlouho, a ona zapom n ha vecko zap sah n a vdv se opt. (M eh. V. 2 4 1 .) Kdo v nem oci a netst dl nejvti pedsevzet, ale pak ho n e p l n , podob se v l k u , kter, zaslechue-li n a svm vpadu na ovce tkot ps a kik past, polekn vrac se do lesa, al e n icm n vlkem zstv (Sv. A ug.) Podob se lidem , kte svej stavivo, ale s e s t a v b o u n e p o n a j . (W en .) O pravdov pedsevzet se podob h e b k u p e v n z a r a e n m u , jeho nikdo bez velk n m ah y ze zdi n e v y t h n e ; ne pedsevzet m nohch lid podob se heb k u patn zatlue nm u, k ter se vikl, j ak m ile nco na nj povsme. (Sv. Vine. F e r.) C esta k peklu je dldna sam m i dobrm i pedsevzetm i, kter vak n eb y la p ro vedena. Ne vichni jsou odhodlni, varovati s e kadho hchu. Sv. ebestin chtl uzdraviti m stodritele m skho, zni-li vecky m odly. M stodritel to uinil. Jen je d n u zlatou m odlu, kter pochzela od jeh o rodi, ukryl. P ro to ho svtec nem ohl uzdraviti a tak m u ekl pro. (S pirago, P k l. str. 1 8 9 .) T ak dlaj m n o z h n ci; svho zam ilovanho h c h u n ech tj zanechati, a proto se nem ohou od bla vyprostiti a s tti ptely b o m i; nebo k vli Bohu m usm e se zci veho. Rovn se m us h n k opravdov varovati kad b lzk nebo n eb ezp e n pleitosti ke h c h u . Opilec se tedy m us p ln vyhbati hostinci, k arb an k spolenosti k arb an k . Jen ten se zekl pln h ch u , kdo se zekl pln h n p leito sti.8 (Sv. Isid.) Kdo se n a nkoho dosti mlo hnv, vyhb se jeho spolenosti a potkni. Kdo se n a nkoho v e l i c e z l o b , vyhb se vem u, co by m u jej je n p ip o m n lo ; vyhb se i jeh o pbuznm a p telm , o d stra u je je h o obraz, j eho dary atd. Kdo h c h opravdu n envid, m us si ponati p o d o b n ; m us o d stran iti vecko, co ke h ch u vede a s nm souvis. Kdo se chce polepiti, ale pleitosti se nechce zci, podob se lovku, kter pavuiny sice om et, ale p a v o u k a n e z a b i j e ; proto m zase h n ed plno p a v u in ; nebo se podob lovku, kter oezuje na s tro m sice n ep ohodln vtve, a l e k o e n n e c h v ; za krtko strom se jet vce zelen. (Scar.) T a k tak hnci, kte se sice

103 -

zpovdaj, ale pleitosti se nevyhbaj, pozdji h e j e t v c e ne dve. Chce-li m o u ch y se stolu z a h n ati, m us dti pry sladk vci, kter je tam lkaj. N euin-li tak, p ilet opt. T ak tak m u s vnadidlo h ch u , toti zlou pleitost, odstran iti, n echce-li h e iti. N ejopravdovj p ed se vzet n em dnho uitku, nepom h-li B h ; jako ani sem eno nevzejde, n epr-li a nesvt-li slunce. P ro to pi v ech svch dobrch pedsevzetch nesm m e se spolhati n a sv dom nl sly (jako P e tr pi posledn veei), nbr stavti mme jen na milosti b o.

Nae pedsevzet m se tkati pedevm u r i t h o h ch u a sice hlavnho naeho hchu.

M n o h o p e d s e v z e t n ajed n o u uinnch neprovedem e. Kdo dl m noho pedsevzet najednou, podob se lovku, kter chce n a j e d n o u vyvaliti n k o l i k v e l k c h k a m e n n a vysok kop ec; ani je d n o h o tam nevyval. Sta, odhodlm e-li se ku opravdovm u vykoenn jed in h o h c h u ; tm ji potlaujem e vecky ostatn hchy, jako trh n e m e-li rzn za op rat jednoho kon, nebo p obdnem e-li b i e m je d n o h o kon, u inkuje to zrove na d ru h k on ve speen. (R o d r.) K dybychom ron je n je d in o u chybu vykoenili, byli bychom brzy dokonalm i lidm i. (T om . K em p.)

4 Musme se ze hch svch z p o v d a t i , t. j. musme knzi vecky sv vdom hchy zevrubn, upmn a pokorn v soukrom ci, bychom od nho rozheen dostali;
rovn musme udati p o e t hch tkch, jako i okolnosti, kter druh hchu promuj. (T rid . 1 4 ., hl. 5 ., kn. 7.) Nejsme povinni zpovdati se ze hch v e d n ch, ale jest to velmi uiteno. ( T rid. 1 4 ., hl. 5.) Kdo pi zpovdi zapomnl ci nkter t k hch, mus se z nho v n ejbli zpovdi vyznati.
,,V s o u k r o m ". Pi zpovdi m m e m luviti t a k , aby m im o knze nikdo z okolostojcch nm nerozum l. R ovn knz m us m luviti p otichu. Zevrub n". M me s e c h r n i t i p i zpovdi v e o b e c n c h v r a z . patn tedy se zpovd, kdo n a p. pouze k : H eil jsem p ro ti 3 ., 5. a 7. pikzn b o m u 11; nebo kdo k : N em iloval jse m B o h a z celho srdce, m luvil jsem h n ei, myslil jsem h n , konal jsem h n a p . T m nen nic eeno. Ne vzdor v zevrubnosti m m e p ec m luviti jen z k r t k a , a velikch z b y t e n c h e s e v a r o v a t i. R ovn m usej bti vecky vrazy p o e s t n a s p o l u v i n n k a nikdy n em m e jm n em jm enovati. Upmn11. Mme se pi zpovdi varovati vech d v o j s m y s l n c h vraz a velikho v y m l o u v n se. Kdo uv vraz dvoj sm yslnch (n a p. ekl by : U kradl jsem m alik o st11 msto U kradl j sem , d u k t" ), obelhv Boha, ne knze. Kajicnk m bti tak u p m n m , jako jest kil istm a prhlednm . Kdo se ve zpovdi om louv, je d n poetile iako prvn rodiov v rji, kte se ze h c h svch vyteli a proto tm t

 104
pokn obdreli. O bviuje-li se ty, vym louv t B h ; om louv-li se ty, obviuje t B h . (Sv. A ug.) Pokorn". P o k o ra p i zpovdi jev se tm , e se zpovdm e klee. K ajicnk se tak nesm m rzeti, nap o m n -li jej knz, nedv-li m u t i t u l , nebo te-li se ho. Zpovdnk jakoto zstupce bo jest k tom u o p r v n n ; kajicnk pak p i zpovdi n en jinm , ne-li b d n m h n k e m . K r l L u d v k IX . pravil jistm u knzi, jen m u pi zpovdi pln pozornosti dval tituly k rlovsk: Zde n ejsem krlem a vy nejste poddanm , nbr j jsem dttem a vy o tc e m . C s a o v n a K o n s t a n c i a dala si zavolati zbonho opata Joachim a, aby ji v y zpovdal; csaovna chtla se zpovdati sedc n a tr n u . T u pravil o p a t: Chce-li zastupovati m sto M agdaleny a j m sto K ristovo, pak m us ny n s tr n u sestoupiti a zde po k lek n o u ti; ne-li, o d ejd u .'1 (Spirago, P k l. str. 1 9 0 .) Pozoruje-li knz, e zpovd jest n e pln , t e s e ; podob se c e l n m u , jen se nespokoj, prohleje vci podlhajc clu, pouhm a n o 1 , n e , co 1 ek nou pchoz do m sta, nbr d si p ad otevti vecka zavazadla a sm d kladn prohl. H ch y m m e kati". Kdo nem e m luviti, na p. h l u c h o n m nebo t c e n e m o c n , m e sv h chy dti n a jevo i z n m k a m i (kvnm h lav o u ). H luchonm , kter u m psti, m ohl by sv hchy tak napsati. N e p t o m n m u se n e m e dti ro zh een , byt by i za tm elem podal sv h chy ve psan n ap san nebo by p o slal za tm elem posla. (K lem . VIII. 2 0 . 6. 1 6 0 2 .) N ejm n aspo m usm e ci hchy tk. Sta pln, e k n em e-li h ch y t k ; n eb o t s h o -1 i p o l e n a , sho zrove i tsky, ale ne n ao p ak . Bohuel vak m noz lid zam luj h chy tk a zpovdaj se je n ze vednch. Zpovdati se m im o hchy tk i ze v e d n ch, je st dobrm . Zpovdm e-li se ze h c h vednch, s h l a z u j e m e tm jisto u st asnch t r e s t z a h c h y (Sv, B o n a v .); dochzm e tak v t h o k l i d u d u e v n h o , jeliko u m nohch h c h nevm e s jisto to u , jsou-li to h ch y vedn i tk. Kdo se nedopustil d n h o t k h o h c h u , m us se zpovdati a s p o z nkterho v e d n h o h c h u , nebo se zpovdati z n k terh o t k h o h ch u, ze k terho j i se v y z p o v d a l , ponvad by m u knz jin ak nem ohl dti rozheen. M usme ci veck y tk hchy. Nen-li to m ono, posta ci j e d e n riebo d ru h tk h c h , ja k jest to pi u m r a j c ch, u lid jsoucch v n e b e z p e i v o t a (na p. m-li se potopiti lo), u nem ocnch, jim m l u v e n psob n esm rn o b te; v n e m o c n i c c h , kde jest m noho jin ch nem ocnch, kte by tyto h ch y slyeli. I kdy by knz nechtl vyslechnouti vech ostatnch h ch , jako se m e stti v dob n a k a l i v n e m o c i , sta n e p ln vyznn se ze h c h . Mme se zpovdati ze v-ech vdomch h c h . Kdyby tedy nkdo pi zpovdi z a p o m n l n k ter t k hch , m us jej c i pi n e j b l i z p o v d i ; m e b t i k l i d n m , vzpom nl-li si na nj, a ji sv. svtosti p ija l; nebot jeho zpovd nebyla svatokrdenou. Mme dle udati p o e t tkch h ch . Kdo n em e udati potu tkch h ch , m e ci, j a k a s t o a s i se onoho h ch u dopoutval. Kdo z bzn ud m e n poet tkch h ch , z p o v d s e n e p l a t n a dopout se svatokrdee. M usme tak udati okolnosti, k t e r d r u h h ch u p r o m u j . Kdo u k r a d l nco v k o s t e l e , nesm l by ci p o u z e : K radl j se m ; nebot k rde v kostele jest svatokrde. R ovn kdo n s i l m n co jin m u vzal nebo h c h e m svm dal velik p o h o r e n , m usil by tuto okolnost udati. Udati i ony okolnosti, kter h c h pouze z t u j , n e j s m e t a k p s n p o v i n n i.

105 -

5. Musme d o s t i ci ni t i , t. j. musme vykonati ony kajcn skutky, kter nm ukld zpovdnk.

S vtost pokn se toti nik terak neodpoutj vdy ve ch n y a s n (Viz o incch svtosti pokn str. 8 0 .) ; nebo Bh nen tak m ilosrdnm , by pi tom pestal bti spravedlivm . (Sv. A ug.) Proto se ukldaj kajicnkovi kajcn sk u tk y ; jim i si odpykv asn tresty za hch y . Kajic skutky jsou tr e s te m ; jsou vak tak l k e m . H nk se podob ra n nm u v o jn u ; ran n m u vojnovi n etoliko se koule z tla vynm , nbr se m u i rn a l. T ak n knz se h n k e m ; netoliko jej zbavuje h ch u , nbr m u pedpisuje i kajic skutky, kter m aj b rn iti optnmu pdu do hchu. (D eh.) P ro to obyejn u k ld hnkovi takov kajic skutky, kter stoj na odpor jeh o z l m n k l o n o s t e m , tedy lakom ci alm unu, n estdm m u pst a t. d. N en tak n ic lepho, co by m ohlo h c h vykoeniti tak, jako m o d l i t b a , p s t , a l m u n a , ponvad jim i se potlauji hlavn zl dosti lovka, d o s t o , d o s t t l a a p c h a iv o t a , (T rid . 1 4 hl. 8.)

tresty za hchy.

Zpovdnk ukld za pokn obyejn m o d l i t b u , p s t a a l m u n u , a to proto, by takto a s n tresty za hchy sten byly
z h la z e n y a n ae z l n k l o n n o s t is e s l a b e n y . (T rid . 14. hl. 7.)
Za d v j c h dob ukldaly v e l m i p s n kajicn skutky, n a p. p st o chleb a vod, zdrovn se m a sa a vna, zdrovn se sv, pijm n, veejn vyznn h ch ped celou farnost a t. d. M noh kajicn skutky netrvaly pouze nkolik dn, nbr obyejn nkolik m sc, b a i r o k , ano m nohdy a do sm rti. Mnoz kajicnci odeli ih n ed n a p out a tam po lta konali kajicn skutky, jako n a p. M aria Eg. P sn kajicn skutky neukldaly se snad je n za tk hchy, n b r i z a m e n pestupky, jako za nesplnn pikzn postnho, za zanedbvn m e sv., za sm ch v kostele, za drz p o hledy a t. d. Za dnench d n ukldaj se obyejn d o c e l a l e h k kajicn skutky, kter nejsou v dnm po m ru ku trest m , jich vlastn jsm e za slouili. P ro to m m e m im o to d o b r o v o l n j e t konati kajicn skutky, nechcem e-li po sm rti sneti hroznch tre st oistcovch. (Viz o tom jet dle.)

Mnohdy tak naizuje zpovdnk, bychom nahradili ui nnou k o d u nebo napravili dan p o h o r e n .
T m , kdo odcizili c i z m a j e t e k , naizuje zpovdnk, by jej n a v r t i l i nebo uinnou kodu n a h ra d ili; tm , kdo jin m ukodili n a cti, naizuje, by urku odvolali nebo u raen h o p o p r o s i l i z a o d p u t n a p. K nz vak bv v tchto ppadech velmi m rnm a ned nieho nem onho nebo velm i tkho. Kdyby vak pece jem u nco takovho uloil, m e jiti kajicnk k jin m u zpovdnkovi. (Sv. Alf.)

Kajicn skutky kter nm ukld zpovdnk, mme vy konati vrn, br zy ave spojen s d o s tiu n n m K ristovm .

 106
Kajcmi skutky, kter ukld knz (tak zv. p o k n m ) odpykvm e si daleko vce asnch tr e st za hchy, ne jakm ikoliv dobrovoln konanm i kajicmi skutky. Ono pokn m tak velikou cenu proto, e zrove konnm je ho osvdujem e, c n ost p o s l u n o s t i k z stu p ci bom u. P ro to by toto svtostn pokn pozbylo sv cen y, kdybychom si je libovoln z a m n i l i. M usme je tedy vrn vykonati. Kdyby ho tedy nkdo n em ohl vykonati, m usil by to ihned pi zpovdi ci knzi. P o k n vykonati brzo jest proto teba, ponvad asn tresty za h ch y zhlazuje je n teh d y , je-li vykonno ve s t a v u p o s v c u j c m i l o s t i . Ve stavu milosti vak nejjistj jsm e bezprostedn po dobr sv. zpovdi. Ne n e n t e b a vykonati uloen p o kn jet p e d sv, p i j m n m nebo sn ad i p ed rozheenm . Kdo z a n e d b vykonati uloenho pokn, p ipravuje se o m n o h milosti a h e p r o t i p o s l u n o s t i , j jest knzi jakoto zstupci bom u p o v in e n ; zpovd vak nic m n jest platnou. Takov lovk by vak tm dokazoval, e se nem n po lep iti; podobal by se nem ocnm u, kter kdy lk a od n h o odeel, pedepsanho lku neuv. Vecky nae kajic skutky sam y o sob jsou bez ceny; sv ceny nabvaj jen s k r z e d o s t i u i n n K r i s t o v o . (T rid. 14. hl. 8.) P ro to kon tak crkev vecky sv m odlitby sio v y : P e r D om inm nostrum Jesum C hristum ( = Zkrze P n a naeho Jee K rista.) V zdor tom u, e K ristus dosti uinil, m u s m e i my dosti in iti; nebo K ristu s svm dostiuinnm nm zaslouil pouze toho, eho my sam y jsm e n em ohli dosci. On nm jen opt otevel n e b e ; na ns pak je st, bychom si svm dostiuinnm pivlastnili to, eho n m K ristus zaslouil. Jen teh d y m em e bti s K ristem oslaveni, budem e-li s K ristem trpti. (R m . 8. 1 7 .)

Mme si tak ukldati d o b r o v o l n skutky kajic a sneti trpliv k e tohoto ivota, bychom si tm vce asnch trest za hchy od
kli.
(T rid . 14. hl. 9.) Mme konati tak dobrovoln kajc skutky. Kdo jest dluen 1 0 0 0 K, nem ysl, e ji n em dlu h , spatii-li 3 0 0 nebo 4 0 0 K ; neustv, dokud celho dlu h u nezaplatil. T ak i my m usm e stle se piiovati o zhlazovn naich trest . (Sv. R eh. Vel.) Velkou rn u je teb a dlouhou dobu liti, za velk zloin teb a je s t velikho dostiuinn. (Sv. A m b r.) Boha m usm e sm iti dlouhm a trvalm dostiuinnm . (Sv. A u g .) Z hlazujem e tedy m alou nm ahou velik m uka. (Sv. C h rys.) N c e l i v o t n a zemi n e m bti vlastn jinm , ne-li u s t a v i n m p o k n m . N ev tom u, kdo han kajic skutky, byt by ml i d ar zzrak. (Sv. Ja n K .) Jen potud ns m ilost podporuje, pokud se cvime v pokn. (Sv. A ug.) Ne nesm m e kajic skutky u p i l i o vati. bel svd m n o h, by se co nejpsnji um rtvovaly, aby je tm to uplienm uinil pro celou budoucnost nezpsobilm i ku kadm u pokn. (Sv. Alf.) asov tresty si odpykvm e tak t r p l i v m s n e n m utrpen. M-li nem ocn hnijc rn u , r d si ji d od l k a e e z a t i ; tak tak m si hnk n ech ati od b oskho lkae liti rn y na dui havm elezem utrpen. (Sv. eh . Vel.) Z sluha u trpen nezle v tkosti, nbr v tom , kterak je snm e. (Sv. R eh . Vel.) T rplivm sn e nm n ejm enho u trp en m em e si v c e o d k t i, ne-li d a leko vtm i d o b ro volnm i kajicm i skutky. Ba m em e m luviti o t s t , m em e-li j i z d e

 107
n a z e m i odkti si sv asn tr e s ty ; nebo tre sty oistn jsou daleko vt a ji nepispvaj ku rozm noen vn blaenosti, jeliko ji nejsou dostiuinnm , n b r pouze trestem . (Sv. T om . A q.) ; Zvlt si m em e m noho asnch tre st odkti, pijm m e-l o ch o tn smrt z ru k o u boch. K do u m r s odevzdanost do vle bo, zanechv ostatn m jisto tu , e jest spase n ." (Sv. A lf.) Od t doby, co K ristus za ns um el, nejev se sm rt ji jako t r e s t ; proto ochotnm podrobenm se j m em e vce dosti uiniti, ne-li m nohm i jinm i sk u tky.

Vykonan kajicn skutky a trpliv sn en utrpen netoliko zhlazuj asn tresty za hchy, nbr i pispvaj ku rozmnoen na b l a e n o s t i vn.
D o stu in n m (Sv. Cy pr.) Vecka boho jsou stupni, velik dobrot dochzm e u B oha nejen odputn, nbr i Odmnyu trp en jso u trestem hch, ale zro ve z m ilosrdenstv po nich vystupujem e do nebe. (Sv. F r. S .) U vauj o tto a m ilo srd n osti bo.

5. 0 ivotn zpovdi.
1. ivotn zpovd jest vyznn vech hch, jich se lovk za d el as dopustil a z nich se zpravidla ji zpovdal.
O b y d l se zam et a ist n kolikrte za tden, po del dob vak se d o k o n a l e o p r a v u j e : stny se l, podlahy se opravuj a t. d. P odobn inm e se svou d u i; oisujeme ji sice astji v ivot sv. zpovd, ale po delch dobch ji dokonale vyisujeme zpovd ivotn. ivotn zpovd se nazv tak g e nerln zpovd.

2. ivotn zpovd m pro ns tento u i t e k : ve de ns k dokonalejmu s e b e p o z n n , rozmnouje nai p o k o r u a n d u e v n kl i d a zjednv nm mnoho m i l o s t od Boha.
ivotn zpov vede k dokonalejm u seb ep ozn n ; v n se objevuj n ejskrytj chyby. C hytm e-li ryby d o st nebo n a udici, chytm e m lo, ponvad se ryby ukrvaj ve b e z c h ; s p u s t - l i s e v a k p l n r y b n k , uk se vecky ryby. P rv tak se m s obyejnm i zpovmi a se zpovd ivotn. (H u n o lt.) ivotn zpov rozmnouje nai pokoru. N a ob jasn n t oto p o d o b en stv : Jednotliv ety vojska nem aj oproti n e p teli tolik zm uilosti jako cel v o jsk o ; prv tak jednotliv hch, z nho se zpovdm e pi obyejnch zpovdch, n em tolik sly, aby n s pokoil, ja k to in cel zstup h ch ve zpovdi ivotn. (S c a r.) Zpovd ivotn nabvm e velikho klidu duevnho. V prvnm tovn, kter m sprvce se svm pnem , obv se sprvce vdy jet njak m on ch y b y ; p r o h l d n e - l i s e v a k o n e n e t j e t j e d n o u , p e p o t - l i s e , shled-li se, e jest sprvnm , zmiz vecka obava. Tak jest i pi zpovdn. (H unolt.) Zpovd ivotn

 108
dochzm e velikch milost. Jako chuas vzbuzuje tm vt trp n o st a tm vce obdr, m vce n a svou bdu poukazuje, tak tak lovk dochz tm vtho m i l o s r d e n s t v boho a vtch m ilost, m vce se pokouje piznnm se ku sv bd a slab o sti. (R o d r.) Jest npadno, e m uov, kte vykonali ivotn zpovcE, dospli k obvzltn svatosti, jak o n a p. sv. Ig nc z L ov., sv. K arel B or., Sv. F r. Sal. a j. U m nohch pak byla ivotn zpov aspo zatkem svt ho ivota. (Leon. p. m .) Z toho lze poznati, e p i zpovdi ivotn dostv se nm velikch m ilost.

3- ivotn zpovdi jest t e b a vem, kdo se jedenkrte neplatn zpovdali a od t doby se jet platn nevyzpovdali; d o p o r u u j e se tm, kdo vstupuj do novho stavu nebo jsou v nebezpe smrti.
(O zam len h ch ve zpovdi viz str. 7 7 .) ivotn zpov m aj vy konati s n o u b e n c i , svcenci na k n z e , rovn u m r a j c a j. U m rajc si maj ponali jako plavci pi m osk b o u i; aby n ezahynuli, vyhazuj radji vecko zbo do m oe. , ja k to tch a pro u m r a j c h o , pom n-li. e spodal vecky sv zleitosti. (L eon. p. m .) K onati ivotn zpov m us zakzati zpovdnk pouze s k r u p u l a n t m T akov lid se toti nevyl ivotn zpovd, nbr j en n a p ro stou p o slu n ost.

6. 0 boskm ustanoven zpovdi.

1. Zpov ustanovil K r i s t u s v den svho vzken slovy, kter ekl apotolm: Kte rm odpustte hchy, odputny jsou: a kterm zadrte, zadrny jsou. (Jan 20. 23.)
Ovem K ristus tm ito slovy udl n a prvnm m st ap o tolm m o c soudn nad duem i vcch. Ne tm zrove uloil i vcm p o v i n n o s t , by svj duevn stav o d h a lo v a li; vdy by jin a k kn nem ohli s nim i po prvu nakldati. M se to jako se s v t s k m s o u d c e m . ad vrch n posl jej do n k terh o m sta, aby tam so u d il; jest tedy n a jinm m st oprvnn odsuzovati nebo osvobozovali. Ne jakoto soudce nesm si ponati libovoln, jak by m u prv napadlo, ani stranicky, aby na p. lidi slun odn, bohat, vzneen, osvobozoval, ostatn pak odsuzoval. Mus si ponati zcela spravedliv. P ro to se m us nejprve pesvditi o tom , ja k se vci m a j; proto si m us dti nejprve vypravovali, ja k se co stalo, m us se vytazovati, s vdky pedvolati a t. d. P odobn si m us ponati k n z . Aby m ohl sprvn rozsoudili, m us znti duevn stav hn k a. P ro to se m u m us hn k ze h ch zpovdati; nein-li toho, m us se ho knz vyptvati. P o zn al-li pak kn z, e hnk h c h lituje, d m u rozheen. Jenom e pi tom to d u e vnm soudu nen vyetovn tak psnm , jak o p i soudu svtskm . Sta, uke-li h nk svou ltost u pm nm vyznnm h ch . R ovn ze slov K ristovch: kterm z a d r t e h c h y plyne, e knz m us z n t i hchy.

109

2. Proto tak zpov se konvala v crkvi po vechna stolet. (T . 1 4 . e.) rid

Ji ve s t a r m z k o n byla zpov, ovem ne jako svtost, nbr jako jej p e d o b r a z . P rvn zpovd byla v r j i ; B h byl zpovdnkem , Adam a Eva kajicnky. I od K a i n a poadoval B h zp o v d i; K ain j odepel a byl proklt. D a v i d se zpovdal a doshl o d p u t n . Dle pedpisu Mojova uvalo se u id jistho zpsobu vyznn h ch . (3 . Moj. 5. 6 .; 4. 6.) R ovn sv. J a n u K t . se lid vyznvali ze h ch jsouce od nho poktni. (M ar. 1. 5.) K ristu s pak, jen piel n e zkon zruit, ale d o p l n i t , (M at. 5. 1 7 .) zpovd, kter ji tedy byla, potvrdil a zdokonalil; spojil se zpovd zvltn milosti.

1. Ji za d o b a p o t o l s k c h pichzeli kesan a vyznvali a kali eho se dopustili".

T ak n a p k Pavlovi v Efesu. (S k . 19 . 1 8 .) Rovn sv. Jan Ev. in zm nku, e za vyznn h c h lze dojiti odputn. (1. Jan. 1. 9.)

2. Sv. O t c o v a u i t e l c r k e v n prvnch stolet napomnali ve svch spisech velmi asto kesany ku zpovdi a uvali za tm elem velmi krsnch p o d o b e n s t v .
Krsn p od ob en stv : T e rtu llia n ( t 2 4 0 ) pirovnv kesana, jen se knzi n e chce vyznati ze svch h c h , n em ocnm u, e ze stu d u nechce l k a i r n y sv ukzati. - O rigenes ( f 2 5 4 ) pirovnv h ch k n e z t r av i t e l n m u p o k r m u ; jako tento po k rm tak dlouho in obte aludku, dokud ho lovk nezvrt, prv tak h c h m u nai dui, dokud se ho n e zbavm e zpovd. Sv. fasil prav, e nem ocn jd e k lkai, jen n e m o c n m u r o z u m ; tak pr m h n k jiti k tom u, je n m m oc hchy odpoutti, toti k rozdavai boskch tajem stv. Sv. R eh. Vel. pirovnv hch ku z a p l e n r n , k ter m u s bti ezna nebo k j e d u , j e n v n i k l d o k r v e ' a z n m us bti o d stra n n . Sv. A u g u stin prav p m o : N esta zpovdati se B ohu sam m u, jem u nic nen skrytm , nbr m usm e se z nich vyznvati jeho zstupci, k nzi." Pape Lev I. kzal ve svm psan ku b iskupm kam panskm kolem r. 4 5 0 psnost v eejn zpovdi a prav, e sta ze h c h svch se t a j n zpovdati. Zm niti se jet teb a , e sv. Otcov velm i asto varuj kesany, aby n e z a m l e l i n k terh o hch u . V zhledem n a tato djepisn svdectv prav p ro testan tsk djepisec G ilbons, e nelze upti a nezbytn teb a doznati, e zpovd se konala ji po cel prvn tyi stolet. Svdectv z p o z d j c h d o b , e zpov vdy se konala, jest m nostv n e s m r n . Lze i n a to poukzati, e m m e zpovdnky k esanskch vlada. Vme z 8. s to l.: K arel M artel m l za zpovdnka sv. M artin a; z 9. sto l.: csa K arel Vel. zpovdval se H ildbrandovi, arcibiskupu k o ln sk m u ; z 1 0 . s to l.: csa Otto m l za zpovdnka sv O ldicha, biskupa augsburskho a t. d.

3. Rovn nejstar sekty, kter od crkve odpadly, zpovd podrely.

To je s t patrnm dkazem , jak velice sta r jest zpov. Jen o m e s e k t y obyejn zpov z n e t v o i l y ; tak n a p. v ru sk crkvi jest p sn nazeno,

-1 1 0 e jejich kn m usej udati svtskm ad m ony, kdo se jim zpovdali ze zloin nihilistickch. K rsn to z p o v d ! Zcela jin ak se m v crkvi katolick.

4. Nelze dokzati, e by zpovd byla pvodu l i d s k h o .

U vynlez lidskch lze vdy udati tak jmno vynlezcovo. Vme na p. e A rchim edes vynalezl vypoukl zrcadla, Galilei b a ro m e tr a kyvadlo, G u ten b erk . tiskastv, B erthold S ch w arz steln p ra ch a t. d. Kdo vak vynalezl zpov? Kter svtec, crkevn Otec nebo pape? Ve kter z e m i , ve kter dob byla vynalezena? T oto ve vme n a p. o prvodu Boho T la ; ne na otzky tyto stran zpovdi m l vichni protivnci zpovdi; dkaz to, e j ejich nm itka je st lichou. O statn p i zaveden zpovdi bylo by se jist m usilo n a raziti n a o d p o r a v z b o u e n l i d u , j ako se stalo v n e j novj dob v A nglii, kdy tam puseyit chtli zavsti zpovd. Jen blzen m e ci, e kn zavedli zpovd. Kn pece nezavedou nieho, co jim psob n e j v t o b t e , co jim nenese ani n e jm en p o z e m s k o d p l a t y a co nejvce podkopv jejich z d r a v . Nebo n e n pro knze prce obtnj a zdrav jeh o nebezpenj jako prv zpovd. Nebylo tedy ani nejm en pohnutky ku zaveden zpovdi. N ezapom em e dle, e i k n jsou p r v t a k p o v i n n i se zpovdati jako vc. P r o t e s t a n t kaj, e zpov zavedl r. 1215. snm laternsk, ponvad pr tehdy bylo kesanm uloeno a l e s p o j e d n o u z a r o k se zpovdati. Ne kter blzen by ekl na zklad toho, e nkter otec pe s vmu synu, aby je j aspo jednou za rok navtvil, e onen syn vbec nikdy u otce nebyl ?

3. Z toho, e byla zpov ustanovena, meme poznati velik milosrdenstv a m o u dr os t bo.

ja k snadno dochzm e m ilosrdenstv boho my, kte nsledkem h chu jsm e se podobali zloinc m n a sm rt odsouzenm . B h n a ns ned dnho h o kho u trp en , ani pouti do Jeru salm a a p., nbr p o u h h o v y z n n h ch je h o sluhovi, jej m im o to si m em e zcela s v o b o d n v y b r a t i , a jen je s t zavzn k n e j p s n j m l e l i v o s t i . dn krl n a zemi nedv takov m ilosti zloincm ! (M eh. V. 2 4 7 .) e h o v e h o se nepokou z a j a t e c strdajc v podzem nm ali, aby opt se dostal n a svobodu; cel rok piluje n a elezn ti v okn a sna se uvolniti jedin km en. A duevn zajatec m e se do stati n a svobodu bez velikch obt. nevyerpateln plnosti sm ilovn boho! (V eith.) Nelze up ti, e ustanoven zpovdi jest jed in dlem b o s k m ou d rosti, (Filosof L eibnitz.) M oudrost zkuenho lkae jev se tm , e l i o p a n m i p r o s t e d k y , take se odstran nejen nem oc, nbr i je j pina. (Sv. B on.) V echny h chy pak, jak znm o, pochzej z pchy, k ter je s t potkem v nepravosti. (Sv. T om . A q .) ; zpovd pak jest pravm opakem p c h y , jest pokoenm hnka. Mo u d rost bo jev se tak v to m to : B h ustanovil nco, co lze s n a d n o vykonati, co vak nicm n jest lovku v e l i c e o b t n m ; nebo zpovd vyaduje velikho sebezapen. B h ustanovil nco, co jest velmi j e d n o d u c h m a pi tom pece nad m ru b l a h o d r n m . Kdo k : J nepotebuji zpovdi; j se ji sm vypodm s P n em B o h em ", m luv zrovna tak blhov, jako zloinec, jen p ra v : J nepotebuji so u d ce; j si to ji vydm se sam m csaem ."

111

7. O uitku ze zpovdi.
Sv. zpov nadmru prospv jak j e d n o t l i v c m , tak cel s p o l e n o s t i lidsk.
1. J e d n o t l i v e c m ze zpovdi tento uitek: pichz k vlastnmu poznn sebe, stv se svdomitm, dochz vnitn spokojenosti, stv se pevnou povahou a mravn dokonalm.
Kdo se toti zpovd, m us veker sv ponn s r o v n a t i s boskm i p ik zn m i; t m s e u poznvati s e b e sama. Sebepoznn vsak jest potkem velikho polepen. Z povd u lovka sv d o m ito sti, ast m zpovdnm se toti pikzn bo vtpuj h loubji do due lo v k a ; chce-li pak potom lovk zheili, vystupuje m u toto pikzn bo jasn ped dui. I p o u h v z p o m n k a , e s e m u s m e z p o v d a t i , m n o h d y odstrauje lovka ode h chu. Mnoz se ch rn h c h je n proto, e se jim zd bti n e snesitelnm , kdyby se mli z onoho h c h u zpovdnkovi vyznati. (A lb. S olz.) Z kuenost u, e lovk, jeho trp il tk h ch , ihned n abv vnitnho pokoje, jakm ile se z n h o v y z p o v d a l . Kadho lovka toti pud jaksi vnitn touha, aby se ze svch h c h vyzna l ; to m u to v n itn m u puzen piel B h vstc prv ustanovenm zpovdi. Rovn u j i t n , e j e s t n m h c h o d p u t n , n ap l u je lovka tchou. P ro K ristu s u jistil M agdalenu, e jsou j h chy o d p u t n y ? C htl ji upokojili. Zpovd s e utvrz uje n ae povaha. lovk toti zpovd u se s e b e s a m a p e m h a t i; sebepem hn vak jest prvn cnost doko nalho lovka. Ve sv. zpo vdi dle D uch sv. n rozum osvcuje a v l i p o s i l u j e , m vce vle k dobrm u sm uje, tm dokonalejm se lovk stv. Zpov, kter jest skutkem velik p o k o r y , nezbytn in lovka p o k o rn m ; po k o ra vak jest zkladem v mravn dokonalosti. P ro prv pyn lid se tak n esm rn zpovdi v y hbaj? Kdo se d n zpovd, vyprouje se ja k nle z p o u t b e l s k c h ; nebot kdo m luv p rav d u i tehdy, kdy lze tak sn ad n o selhati. a kdy i poku en ke li je st tak velikm , ten se u p m n o dvrac od o tce li, bla, a obrac k tom u, jen jest p ravda sam a. m m en m oc vak m bel nad nm i tm snadnji dospvm e m ravn dokonalosti a blm e se B ohu. Jest velmi vznam nm , e vichni lid, kte se z a n a j o d d v a l i s p u s t J m u i v o t u , nejprv p e s t v a j s e z p o v d a t i . N aproti tom u chce-li se kdo polepiti, bv prvnm krokem , jej in, sv. zpov. P otkem dobrch skutk jest vyznn patnch skutk. (Sv. A ug.) V yznvn se ze svch vin jest znm kou uzdraven.. (S eneca.)

2. L i d s k s p o le n o s t m ze zpovdi tento uitek: odstrauje se mnoh n e p t e l s t v , n avracuje se mnoho n e s p r a v e d l i v h o majetku, zabrauje se mnohm z l o i n m a inn se potlauj mnoh z l o d y .
Kdo nechce svm u blinm u o d p u s t i t i a n e s p r a v e d l i v h o m a j e t k u n a v r t i t i, n em e dostati ro z h een. P ro pak i m n o z jinovrci tak rdi bero u do sluby katolick sluebnky a pro je poslaj astji ke

 112

s v. zpovdi ? P ro jest p n , je n svch sluebnk ke zpovdi nepust, s m svm nejvtm n e p telem ? K nz se ve zpovdnici vem on piiuje, aby o d v r t i l lidi o d z l c h m y s l , od sebevrady, od pom sty a p .; sezn a muje je s prostedky, k ter ch se m us chpati, aby zvtzili nad svm i vnm i a nruivostm i. Knz ve zpovdnici k o n pro p o v z n e s e n m r a v n o s t i vce ne-li n a k azateln ; nebo dom luva mezi ty m a oim a j est m nohem innj. P roto kval sv. P iu s V .: D ejte m n dokonal zpovdnky, a j zreform uji cel sv t, K dybychom dnes shledali, e n kter star pohansk nrod konval zpovd, nem ohli bychom tohoto n a vsost m o u d rh o a vhod n ho zazen dosti vynachvliti; ale ponvad se k o n v crkvi katolick a jest dlem ivho B oha, povauj ji n ep tel crkevn za cosi tm skho, za tyranstv a znsilovn svdom.

8. 0 optnm pdu do hchu.

Kdy se blila a rc h a m luvy, zastavila se v toku voda Jo rd n u a n akupila se jako h o ra. Sotva vak byla a rc h a p enesena, spchala n ak u p en voda tm chvatnji ne dve k ervenm u m oi. (Jos. III. 1 6 IV. 1 8 ). Tak jest i u m nohch kesan. Pijm aj-li sv. svtosti, om ezuj ponkud sv nruivosti. Ne hned pot om zase povoluj p ln svm nruivosiem , ba he jet vce neli prve. M noz dobe zanaj, ale m lo jich v dobrm setrvv." (Sv. Jero n .) P ikldaj sice r u k u k e p l u h u , ale ohlej se opt za sebe. (Luk. 9. 6 2 .) P odobaj se v e p m , kte opt se vlej v blt, jakm ile se vybrodili. (2. P etr. 2. 2 2 .); nebo jako p e s , jen se vrac k vvratku svm u. (P sl. 26. 1 1 .)

1, Kdo po svm obrcen opt n p a d do tkho hchu, ztuje sob sv obrcen a uvaluje na sebe vt tresty.
N etstm je s t, upadne-li lovk po s vm o b rcen opt do tkho h c h u ; nebo pak jest obrcen ji tnn. N em on zajist je st tm , kte jed n o u osvceni byli a okusili d a ru nebeskho . . . a padli, zase obnoviti se ku pokn." (id. 6. 4 .) O ptn p d do h c h u podob se o p t n m u p d u d o t k n e m o c i . (Sv.- B e r n .) ; podob se tak o p t n m u z l o m e n n o h y , jeh o nelze ji do b e vyliti. (S v. E lig.) K ristus prav, e do takovho lovka vrac se zl duch se sedm i jinm i, jet horm i zlmi duchy. (Luk. 11. 2 4 .) bel si pon s takovou du jako opatrn alnk. alnk hld m nohem pelivji neli dve toh o , kdo m u jed n o u uprch l. Kdo opt padl do h ch u , zarm ucuje D ucha sv. (Efes. 4. 3 0 .), ba vypudil jej tm ze sebe a znesvtil c h r m bo. ( 1. K o r. 3. 1 7 .) P roto se stal n ehodnm pispn m ilosti D ucha sv. Kdo zahojenou r n u opt otevel, n en h oden vylen. (Sv. C hrys.) Jest-lie m ilek nk terh o panovnka vzdor svm u zapsahn opt se m u stane nevrnm , nedojde ji tak snadno dvj vnosti. Kdo h n ed n a Bohu lp, hned zase jej opout, ztrc B o h a , (Sv. A ug.) Kdo opt upadl do h ch u , uvaluje n a sebe v t t r e s t y b o . P roto prav K ristus u zd ra v e n m u : N eh e vcekrte, aby se ti nco horho n estalo." (Ja n 5. 14.)

 113

2. Kdo opt upadl do tkho hchu, xn ho ihned litovati a pokud lze hned se
Z nho VyzpOVdati; nebo m dle s poknm od kld, tm obtnjm a povlivjm jest jeho obrcen.
M si ponati jako P e t r , jen po svm zapen K rista ihned odeel z onoho m sta a hoce plakal. (Mat.' 2 6 . 7 5 .) Vypukne-li o h e v nk term dom , m e bti rychlm haenm jet u h a e n ; podobn se m p i optnm pdu do tkho hch u . (Sv. B ern a rd in .) Kon-li ten, kdo upadl do tkho h c h u , ih n ed pokn, m e bti jeh o pd i p inou, e se m u dostv r o z m n o e n m i l o s t i . Mnoz svtcov svm optnm pdem do h ch u byli povzbuzeni ku vt jet svatosti, ponvad jejich po k n bylo vtm jet ne-li onen h c h ; obdreli tedy vt stupe m ilosti. (B ened. X IV .) ; tak na p. David. m vce s p o k n m o d k l d m e , tm vce se m en m ilosrdenst v bo k n m . Mysl, e za to obdr m i l o s t i k v t z s t v , kdy ped svm o b rcen m je t vce ur d rce m ilosti ? S tan e se ti jako s d r a v o u l o d , do n, msto aby se z n voda ih n ed erpala, jet vce se n ech voda v n ik a ti. Jako B h kadm u lovku ji pedem uril poet hiven, tak tak u r i l p o e t h c h , je je d n o m u kadm u odpustiti ch ce ; napln-li se ten to poet, p e s t v h n k a e t ti . (Sv. Alf., sv. B as., sv. Jero n ., sv. A m br.) Shovvavost bo trp kadho h n k a j e n d o j i s t d o b y ; n a p ln -li se tato doba, n e n pro hnka dnho ji odputn. (Sv. A ug.) R o u h a V oltaire se v p rv n sv nem oci o b r til; potom vak zase upadl do h c h u zpt a ponal si h e neli ped t m ; konen h a n eb n skonal.

3. Upadne-li vak lovk pouze ze slabosti opt do hchu, nem se tm znepokoj ovti, nbr se ped Bohem pokoiti.
K do se pli rm o u t nebo zlob, e upadl do h c h u vednho, jest p y n m ; nebo n em e snsti a n i okam iku sv nedokonalosti. Z lob se na to, e j est lovkem a ne andlem . (Sv. F r. S al.) T akto lovk ze h c h u t m a n i n e v y c h z . M noh se zlob proto, e se ro z h n v a l; tedy, m sto aby h n v potlail, jet j ej podporuje. (Sv. F r. S al.) H ch u vednho n e u c h rn se nikdo bez zvltnho pispn boho, jak h o se dostalo n a p. Matce bo. (T rid. 6. 2 3 .) B h proto dopout, bychom padali do h ch vednch, by ns u d r o v a l t a k t o v p o k o e . P o n si jako m a tk a ; n a m kk louce nech dt sam o bhati, protoe ho to nebol pli, sval-li s e ; n a nebezpen cest vak be dt do nru. Rovn B h ns zach ra u je ve velikch n eb ez pech svou v em ocnou pravic, ale v n ep a trn ch ph o d ch dopout, bychom klesali. (Sv. F r. S al.) P ro to v takovch ppadech m usm e si pon ati jako dt, kter u p a d lo ; zaple a i h n e d z a s e v s t a n e . Musme tedy svch chyb ihned litovati, svou bdnost poviti, znova dvru v B oha vzbuditi a dle s e neznepokojovati. T akto m em e m ti uitek ze svch chyb. (Sv. F r. Sal., sv. A lf.) Nae poklesky n s m aj pokoiti, nikoliv uiniti mlom yslnm i. (S v. F r. S al.) N en m ono, abychom nezapinili prdlo, k ter jsm e

114

oblekli; ale jest m ono, abychom je zase ih n ed vyprali, jakm ile jsm e je zapinili. P rv tak jest nem ono u c h r n iti se vech c h y b ; ale jest m ono oistiti se ih n ed od chyb, jich jsm e se dopustili. (Scar.) S ed m k rt za den kles spravedliv (P sl. 2 4 . 1 6 .), ale sed m k rt zase povstv (Sv. F r. S.)

4. Ponvad nen mono, abychom bez zvltnho pispn milosti Ducha sv. a do smrti setrval v milosti bo, mme Boha vroucn proiti o milost s e t r v n .
Spravedlivm u lovku m i m o m i l o s t p o s v c u j c jest teb a ta k

milosti pomahajc, by v dobrm setrval. Jako ani nejzdravj oko n em e

vidti bez svtla slunenho, tak an i nejspravedlivj lovk nem e iti spravedliv bez m ilosti pom ahajc. (Sv. A ug.) Spravedliv nem o h o u bez zvltnho pispn m ilosti bo setrvati ve stavu posvcujc milosti. (T rid. 6. 2 2 .) Bez pispn m ilosti bo upadli bychom ih n ed do pedelch, ba jet do vtch h c h , jako i veker tvorstvo by se ihned v nic rozpadlo, kdyby h o B h stle nezachovval. (R od r.) Milost setrvn jest v e l i k m d a r e m b o m . (Sv. F lo r .); nebo vecky o statn milosti b o lovku nic neprospvaj, nedostane-li tto m ilo s ti; nebo je n ten, kdo setrv a do konce, spasen bude(Mat. 2 4 . 1 3 .) Jest to jako pi s t a v b d o m u . K laden zklad n e m p radn ceny, nen-li stavba dokonena. U kesana se nete nikdo po zatku, nbr po konci. Pavel zaal se patnm ivotem a skonil s dobrm ivotem. Zatek Jidv byl chvalitebn, ale skonil zradou M i s t r a a vlast nm jeh o z a tra c e n m . (Sv. A ug.) Sv. A ugustin u jiuje: D aru setrvn a do konce lze dojiti p o k o r n o u p r o s b o u . "

Rovn si meme svou vnou blaenost zabezpeiti k on n m m n o h a d o b r c h s k u t k . ( 2 . P etr. i. 10 .) Tak v y t r v a l m o d l i t b a a v r o u c c t a Mat ky bo jest vbornm prostedkem ku setrvn v dobrm.
m vce dobrch skutk jsm e vykonali, tm m n ns B h za vrhne. P ro to pravil prorok idovskm u krli Jo sa fa to v : Z asluhuje vce h n v u boho; ne byly n a tob nalezeny do b r skutky." (2. K ron. 19. 3.) P ro B h P etrovi a Davidovi i po jejich pdu tolik m ilost udlil a tak laskavm k nim b y l? Jen k vli m nostv jejich dve vykonanch skutk. R ovn vytrval modlitba jest vbornm p ro sted k em ku setrvn v dobrm . P t c i aby n e p a d l i k z e m i , m vaj ustavin svmi kdly do v z d u c h u ; abychom my neupadli do sm rte ln ho h c h u , m m e se stle v m odlitb povzneti k B ohu. Spasitel tak dal, bychom se m odlili bez ustn. (L uk. 18. 1.) M odlme-li se neustle, setrv m e nejjistji a do sm rti v milosti bo. (Sv. T om . A q.) Jako h o r k v o d a s e n e o c h l a d , pibliujem e-li ji stle k ohni, tak tak n em e lska bo vymizeti ze srdce, pibliujem e-li se jm ustavin s t e l n m i m o d l i t b a m i k B ohu. (Sv. C hrys.) T ak vrouc ctou Rodiky bo m em e snadno dojiti m ilosti setrvn. Je-li ti M aria n ak lo n n a, dojde jist blaenosti. (Sv. B ern .) N a . d o b r m k o n c i z l e v e c h n o .

 115 -

O odpustcch.
H nkovi, jen inil pokn, odpoutj se sice tresty vn, n ik terak vak tak vdy vechny tresty asn. T yto tresty mus si vytrpti b u d n a zem i n emoc, nestm , pokuenm , pro nsledovnm , dobrovolnm i k ajcn m i skutky a p . ; nebo po sm rti v oistci si je odkti. T o vidme n a p. n a kajcnici Marii eg. ( f 4 3 1.) Vedla po 17 let nevzan iv o t; po svm o brcen rovn 17 let trpla na p outi. Jej u trp en zleelo v dsnch p okuench, ve h lad u a zni, ve snen zimy a h o rk a. P o d o b n bylo v ivot jin ch k ajcn k . Ne B h m n ohdy kajcnkm pro jejich velikou ltost nebo n a p m lu vu jinch asn tresty bu pln nebo aspo sten o d p u s til; vzpom em e si, kterak B h. reptajcm idm , je trestal jedovatm i hady, odpustil, p o h ld n o u -li na m dnho h ad a, jen byl pedobrazem V ykupitele. (4. Moj. 2 1 .) Sluebnkovi, jen byl dluen 1 0 .0 0 0 h iven a n a k olenou prosil o slitovn, odpustil pn (B h ) cel d lu h . (Mat. 18 . 2 6 .) K ajcho lo tra n a pravici K ristus p ija l jet tho d n e do r je . (Luk. 2 3 . 4 3 .) T u t m oc jak o K ristus m i crkev.

1. C r k e v m moc, aby a s n tresty, kter hnka po jeho smen s Bohem oekvaj, z a m n i l a v kajic skutky, nebo aby mu je pln odpustila. (Trid. 25 .)
Vdy K ristus dal jak Petrovi sam m u , tak vem apotolm doh ro m ad y m oc, odstraovati vecko, co b r n l o v k u v e j i ti d o n e b e . K Petrovi e k l : Co bys koli rozvzal n a zemi, bude rozvzno n a n e b i. (Mat. 16. 1 9 .); a ke vem ap o to l m : Cokoli rozvete n a zemi, b u d e rozvzno i n a n e b i. (Mat. 1 8 . 1H.) Ponvad h ch y sm rte ln n a vdy, asn tresty za h ch y pak na jistou dobu b r n vejiti do nebe, proto m e hlava crkve n eb o vichni biskupov dohrom ad y od obojho tohoto osvoboditi. T a k ji sv. P a v e l ve jm n u Jee odpustil K o r i n a n u , jen pro svj hn ivot byl z crkve vyobcovn, ostatek jeh o pokn, kdy onen K orinan ukzal svou velikou ltost. (2 . Kor. 2. 1 0 .) Me-li crkev odpoutti tresty v n , m e dojista o d poutti i m n o h em m en tresty a s n . M e-li panovnk zruiti ortel sm rti, m e zajist odpustiti tak tre st ve vzen. P o d o b n se m zde. O dpout-li crkev asn tresty za hchy, n e d a ru je tm vlastn nieho, jeliko n e d o s t v a j c s e d o s t i u i n n i nahrazuje z pokladu n ek o nench zslu h K ristovch a svtc. Mnoz dov crkve toti vykonali vce kajicnch skutk, neli byli za sv h ch y povinni. M nostv jejich zsluh k vli z s l u h m K r i s t o v m j e s t t a k v e l i k , e daleko pevyuj tresty vech ijcch lid. (Sv. T om . A q.) Tyto zsluhy prospvaj vem tm , kdo m aj obcovn se svtm i. (Viz uen o obcovn s v t c h !) P o k l a d tchto zsluh svil Syn Bo sv. P e t r u , v rtn k u n ebeskm u, aby z nho rozdval. (P ap. K lem . VI.)

1. Proto crkev za dob velikho p r o n s l e d o v n k e s a n ukldala kajcm hnkm na shlazen asnch trest za hchy veejn kajcn skutky (veejn pokn) a zamovala je ve s n a d n j pokn neb i docela o d

116 -

p o u t l a , jevil-li hnk opravdov polepen, nebo pimlouval-li se za nho nkter muednk.

T ehdej kesan byli vtinou nov o brcen pohan a proto tak m r a v h r u b c h , take bylo teb a nakldati s n im i p sn. Veejn pokn n e bylo zpravidla jinm , n eli v y l o u e n m z e s p o l e n o s t i k e s a n . Vyobcovan sm li stti jen v pedsni chrm ov a to je n do potku m e s v .; nesm li tak pistupovati ke sv. pijm n. V dob tohoto pokn m usili tak j i s t d n y postiti se o c h l e b a v o d . T oto veejn pokn trvalo obyejn 7 l e t a ukldalo se za tk provinn, jako za odpadlictv, za vydn P sm a sv. p o hanm a p . ; za zloiny zvlt tk, jak o za vradu, ukldalo se pokn 1 2 l e t a m nohdy jet del. Za m en pestupky u k ldal se kajcnkovi je n 4 0 d n p s t (quadrag en a) takov, ja k se teh d y zachovval p ed Velikonoc po 4 0 dn. Crkev vak vdla, e B h n eu kld asnch tre st ani tak proto, by hn k a pro ony h chy t r e s t a l , n b r spe by jej n a p r a v i l . D v-li tedy hn k svm ivotem a horlivost v konn pokn n a jevo, e se ne sn ad je n na oko, nbr o p r a v d o v p o l e p i l , pak jso u a s n t r e s t y pro n h o vlastn z b y t e n m i . P ro o crkev velikm kajcnkm odpoutla pokn b u d pln nebo aspo sten. Ponvad pak dle vich n i m esi sebou m m e o b c o v n s v t c h , m em e tak za sebe vz jem n dostiiniti. C o in za ns p tel, to inm e do jist m ry sa m i; nebo ptelstv in vzjem nou n k lonnost ze dvou je d n o . (S v . T o m . Aq.) P ro to crkev na stn nebo psem nou p m l u v u m uednk odpoutla pokn b u d pln nebo aspo sten.

2. V p o z d j c h s t o l e t c h , kdy veejn pokn pestalo, dovolila crkev aby kajc hnci kajicn skutky, na shlazen asnch trestpotebn, n a h r a z o v a l i almunou, t a e n m do k o v c h v p r a v nebo j i s t o u p o u t .
D ve m usil o to dati, kdo chtl dojiti odputn sk u tk kajicnch ; nyn crkev toto odputn vcm z r o v n a n a b z . Ve stedovku m la crkev dleit dvod k tom u, aby odpoutla kajicn skutky pod podm nko u almuny. L id v tto dob byli toti zabedl v l a k o t u a l o u p e i v o s t , kad pak zlozvyk vykoeuje se nejlpe opanou cnosti. Penze, kter se takto sel y, byly vynakldny n a stavbu k l t e r a b i s k u p s k c h c h r m ; takto tak vznikl c h r m sv. P e t r a v ftm , ba v Sasku i m ost pes L abe. R . 1 0 9 5 . na s nm u v K lerm ontu ve F ran cii slbil pape U rb an II. vem, kdo by th li do k o v vpravy do Svat Zem , p ln odputn vech kajicnch skutk, tedy plnom ocn odpustky. P onvad pak pro velik nezdar kovch vprav tm ji nikdo n a n o d e b ra ti se nechtl, bylo slbeno pln odpu tn vech kajicnch sk u tk ji i tm , kdo vyprav pouze je d in ho m ue do kovch vprav nebo pispje n a n penzi; ba nejen kikm , n br i jejich rodim , sourozencm , en m a d tem bylo slbeno p ln od putn asnch trest. Za tche podm nek hlsaly se kov vpravy i p ro t i neptelm crkve, jako proti M aurm ve p an lch , proti h u sit m v C echch a proti T u rk m . Ji v 10 stolet shledvm e se S poutmi konanm i do J e r u s a l e m a , R m a a K o m p o s t e l l y ve panlch za elem shlazen trest asnch. Kdy S vat Zem padla do m oci T u rk a pout do Jeru salm a stala se nem on ou, povolil pape Bonifc VIII. pln o d putn vech asnch trest vem tm , kdo r. 1 3 0 0 . po 15 d n z a s e b o u b u d o u n a v t v o v a t i

 117
v m k o s t e l y sv. P e t r a a P a v l a . (T a k zv. ju b ile jn odpustky, kter m ly bti kadch 1 0 0 let, jejich zskn vak papeov n eustle u sn ad o v ali.) Ji za 5 0 let (n a rok 1 3 5 0 .) byly opt vypsny tyto odpustky ju b ile jn ; je n e poutnci m u sili navtvovati jet te t kostel, toti laternsk. T e h d y pilo do m a 3 m illiony poutn k . T yto ju b ilejn odpustky pak pozdj papeov z cty ku 33 ro k m vku K ristova vypiso vali nejprve kadch 33 let, pozdji docela ji kadch 25 l e t ; jen bylo jet poadovno navtvili 4. kostel, toti ch rm P a n n y M arie Vt (M aria Maggior e). Pozdji povolili papeov (jako na p. B onifc IX.. kolem r. 1 4 0 0 .) rozlinm m s t m (M nichovu, K olnu, M agdeburku, M ni, P raze) zskvati si ju b ilejn ch odpustk i dom a, daruj-li vc onen o b n o s , k t e r b y s t l a p o u t d o m a , za tm elem vyslanm u kazateli o d p u stk . T eh d y povstalo h an eb n zneuvn o dpustk. K a z a t e l o d p u s t k ili quaestorov, k te nleeli hlavn d u F ra n tik n a D om inikn, byli od doby vlek kovch rozeslni do svta kzat, pod kterm i podm nkam i lze dojiti odputn tre st asnch. T ito kazatel vak m nohdy odpustky p e c e o v a l i , take m noz biskupov ano i snm y (n a p . L ateransk 1 2 1 5 .) proti nim co nejpsnji musili zakroiti. S nm T rid en tsk byl docela n u cen (2 1 . 9.) z tch to pin onen a d kazatel zruiti.

3. V n o v j dob dovolovala crkev jet astji, ne kdy ped tm bylo, potebn k a j i c n s k u t k y , zvlt za modlitbu a pijmn sv. svtost.
T m to c h ce crkev vc p o v z b u d iti: ku pijm n sv. sv to st (tedy vlastn k obrcen a polepen se), k horliv m odlitb, ku vstupovn do nbonch b ratrstev , k m o d len se r en ce, k ct sv. o braz a osta tk , k nvtv sv. missi a t. d. Crkev se podob m atce, k ter hok lk o slazuje, aby p o h n u la dt k poit on oho lk u . Na oznaen v e l i k o s t i o d p u t n c h t r e s t uv crkev m tk a, toti starho zpsobu vym ovn veejnho pokn. (U dluje-li tedy crkev n a jistou m odlitbu n a p. o d p u s t k y 3 l e t , tedy tm m n to to : Kdo tu to m odlitbu vykon, odpyk si prv tolik, jak o kdyby byl za prvo tn ch dob crkve konal po 3 lta teh d ej psn veejn pok n .) T m to vym ovnm ch ce crkev jed n ak dti n a jevo svou c t u k u svm starm zzenm , jed n ak p ipom enouti vcm dvj p s n o s t , by je tm vce povzbudila ku k onn t chto n ep atrn ch sk u tk kajcnch.

2. Odputn asnch trest, jeho do chzme, vykonme-li ve stavu milosti po svcujc jist od crkve ustanoven dobr skutky, nazv se o d p u s t k y ,
O dpustky (odputn, m ilost) je st tedy j a k m s i r o z h e e n m od asnch tre st za hchy (M artin V., R eh. VII.) po obdren ro zh een i h ch a vnch tre s t. S odpustky se m p odobn, ja k s a m n e s t i (m ilo st); udl-li panovnk am nestii, tedy mezi jinm i bv tak m noh zloinec, jem u panovnk ji dve p ro jeh o velikou ltost nad zloinem trest sm rti p ro m in u l a za doivotn al jej zam nil, proto, e se po dobu svho vzen dobe choval a piln pracoval, bu p ln n a svobodu p roputn, nebo aspo se m u vzen o nkolik ro k neb m sc zk rt. O dpustky nejsou nikte rak o d putnm t kch hch a vnch trest ; nebot tyto m u sej bti ji

118

odputn y, chcem e-li odpu stk zskati. O d p u stky n ejsou rozheenm ode h ch , nbr plnm neb stenm pro m in u tm dostiuinn.* (G erso n .) O dpustky nejsou tedy obchzenm svtosti pokn a tedy a ni dnm u s n a d nnm h e e n ; z a v a z u j ns spe jet k u o p r a v d o v m u o b r c e n se . (B ourdalone.) O dpustky nejsou tak s n a d j e n odputnm jistch c r k e v n c h t r e s t , nbr jso u o d putnm trest boch.

Odpustky vak ns zbavuj jen onoho zla, kter nm nenapomh ku vn b l a e n o s t i .

O dpustky tedy n ebv sn ad shlazeno vechno u t r p e n p o z e m sk ; nebo odpustky jso u p rom inutm takovho u trp en , kterm m l bti h n k za sv h chy potrestn, nejsou vak p ro m in u tm tch u trp e n , kter B h sesl, aby lovka napravil a u ch rn il jej p ed optnm p d em do h c h u . Na takov u trp en n en dnch dosti innch sk u tk , sice jin a k byly by odpustky na pekku dokonalosti. Ze tom u skuten tak jest, vidme v ivot krle D av id a; bylo m u oznm eno, e m u za tre st jeh o h c h u zem e s y n : i m odlil a postil se k vli onom u dtti* ; ne B h nep ijal tchto dostiinnch skutk, a syn zem el. (2. K rl. 1 2 .) O dpustky ns nesprouj tak o n oho souen, kter je pro spravedlivho z koukou k r o z m n o e n v n b l a e n o s t i . Bez u trp en nem e nikdo bti sp a se n ; i sam a M atka bo, kter byla p ro sta veho h ch u , trp la n esm rn m noho. Kdyby ns odp ustky sproovaly tchto souen, pak by n m p ek ely v dosaeni vn blaenosti. S odpustky se m tedy podobn, jako se s v t o s t i n a m i ; svtostiny ns c h r n pouze ped onm zlem , k ter n m neprospv ke sp asen .

Kdo nen ve s t a v u m i l o s t i bo , neme zskati dnch odpustk; nebo dobr skutky, kter kon, mohou napomhati pouze k jeho obrcen, nikoliv vak ku shlazen asnch trest.
Jako n a m r t v d ostatn iv dy nem aj dnho inku, tak tak n a lovka ve stavu tkho h c h u , jen je st tedy m rtvm d em n a tle crkve, nem ohou ostatn iv dov p ik n u tm jem u svch zsluh mti dnho inku. (Sv. T om . A q.) Sm rteln h c h se podob n epro n ik n u teln m u o c e 1 ov m u t t u , od nho se odrej vecky m ilosti, jich nm K ristus vy dobyl. (G rone.) (Viz o inku dobrch sk u tk II. d. str. 1 7 2 .)

Crkev povolila odpustky za konn jistch mo d l i t e b , za nvtvu jistch posvtnch m s t , za zbon uvn jistch posvtnch vc , konen tak odpustky o s o b n .
N ikdy se nesm odpustky povoliti za sloen jist s um m y penz. (T rid . 2 1 . 8.) O dpustkov modlitba je s t n a p. vzbuzen 3 boskch cnost, m odlitba A ndl P n pi zvonn, dle m odlitba, kter se nyn m odlv po mi sv. a j. M odlitby odpustkov se m us s l o v n vykati. N en te b a konati je klee, nen-li to vslovn pedepsno. (K. odp. 18, 9. 1 8 6 2 .) Mohou se konati v kad ei, jsou-li vrn p e lo e n y ; sta, schvl-li onen peklad biskup. (K. odp. 2 9 . 12 . 1 8 6 2 .) M odlitby tyto se m ohou konati tak stdav s jinm i. (K. odp. 29. 2. 1 8 2 9 .) M odlitba odpustkov, jako i dn jin dobr skutek, n e s m se z m n i t i ani v nejm enm , rovn se m aj zcela p esn zachovati vecky pedpisy ohledn doby, m sta a t. d. (K . odp. 1 8 .

119

2. 1 8 3 5 .) Zcela n ep a trn ned o p aten p i k onn m odlitby odpustkov n e pipravuje n s jet o odpustky. (Sv. Alf.) M noh m odlitby jso u spojeny s odpustky k o 1 i k r t k o 1 i v se je m odlm e (toties q u o tie s ); m n o h j e n j e d n o u z a d e n . Posvtn msta, za jejich nvtvu m em e zskali o dpustky, jso u n a p. k o v c e s t a K ristova v Jerusalm a kad jin kov cesta dle jejho vzoru zzen. S v a t s c h o d y (nyn v m ), po nich byl K ristu s v dom P iltov n k o lik rt n a h o ru dol s m k n ; pozstvaj z 28 m ram orovch schodk a byly ro k u 3 2 6 . od csaovny H eleny z J e r u salem a do m a dopraveny. Kdo po kolenou vystupuje po tch to schodech a pi tom rozjm o um uen P n , dostv odpustk 9 let za kad stu p e. (P iu s VII. 2. 9. 1 8 1 7 .) Svat schody n apodoben jso u n a m nohch p o u tn ch m stech a obyejn tak jso u n a n povoleny odpustky. Vt odpustky jso u povoleny tak za nvtvu h r o b u P e t r o v a v m , j i s t c h k o s t e l v m (v nich se nachzej p am tn ostatky), kostela P o r t i u n c u 1 a u m sta A ssisi, posvtnch m s t v J e r u s a l e m , h ro b u s v. Jak u b a v K o m p o s t e l l e ve panlsku a j. Posvtn pedmty, s nim i js o u spojeny o dpustky, jso u n a p. k e , r e n c e , m e d a j l k y , o b r a z y , s o c h y , m us vak bti svceny od papee nebo od knze (obyejn pouhm poehnnm ru k o u ) k tom u splnom ocnnho. N a pedm ty sn ad n o p o r u i t e l n , jako ze skla, sdry a p. n e u d l u j s e odpustky. Svcen p e stv platiti, jakm ile svcen pedm ty z vt sti jso u p o ru e n y ; tedy n a p. zratilo-li se n a renci pes polovici zrnek, byl-li k devn vce ne z polovice splen a p. P r o d v a j - l i se svcen pedm ty s odpustky, po zbvaj ih n ed odpustk (K ongr. odp. 5. 6. 1 7 2 1 .) ; rovn ony, kter se jin m z a p j , by jim i zskali od p u stk . (K ongr. odp. 1 3 . 2. 1 7 4 5 .) M ohou se vak dti svtiti a pak bti d a r o v n y ; tm nepozbvaj svcen. (K. odp. 15. 3. 1 8 5 5 .) P i kch j sou spojeny pouze se s o k o u K r i s t o v o u ; m e se tedy upevniti i n a jin k. (K. odp. 11 . 4. 1 8 4 0 .) T k m e bti spojen i s n k o l i k e r m i od p u s tky, n a p. s odpustky pro hodinu sm rti, s odpustky kov cesty. (K. odp. 2 9 . 2. 1 8 2 0 .) T ak jed en renec m e m ti nkoliker odpustky. (Leo XII. 1 8 2 3 .) N em em e vak m odlitbou zskati vech tchto rozlinch odpustk onoho p edm tu. Kdo m ve svm o b y d l nebo n o s u s e b e pedm t svcen s papeskm i odpustky a t d n aspo je d n o u se modl r e n e c o 5 d estcch nebo astji kon s k u t k y m i l o s r d e n s t v nebo jest p t o m e n m i s v . (nebo ji slou), dosahuje plnom ocnch odpustk o 7 slavnostech P n , o 5 svtcch P an n y Marie, na vecky svtky apotol, n a sv. Ja n a K t., sv. Josefa a Vech S v at ch ; rozum se sam o sebou, e m us v ony dn y pijati sv. svtost a pom odliti se na m ysl sv. Otce. (P iu s IX. 14 . 5. 1 8 5 3 .) Rovn kad den, kter konm e sk u tk y prv jm enovan, m em e d o sh n o u ti plnom ocnch odpustk. K onen lze dosh n o u ti plnom ocnch odpustk v h o d i n u s m r t i . (Leo XIII. 2 3 . 2. 1 8 7 8 .) Vecky ke a rence, kter pochzej ze Svat zem a byly dotknuty posvtnch m st tam jch, jso u spojeny s papeskm i odpustky. (Innoc. XI. 2 8 . 1. 1 6 8 8 .) O sob n odpustky m aj lenov b ratrstev a m noz kn.

3. Odpustky jsou bu plnom ocn, odpoutj-ii se vecky asn tresty, nebo neplnom ocn, odpout-li se jen st asnch trest.

 120
Velikost odpustk d se zpravidla v e l i k o s t d o b r h o s k u t k u ; za mal skutek se dvaj m al odpustky, za obtnj vt odpustky. Jest-li vak rozdavatel odpustk tm zcela za nic sprouje skutk kajicnch, he, vc vak odpustk onch zskaj." (Sv. T om . Aq.) Ne nem ysli nikdo, e jest tak pli snadnm , zskati plnom ocn o d p u stk y ; nebo kdo je n ponkud nedovolen l p n a v c e c h p o z e m s k c h , nen p ro st vi viny h c h u , tedy ani trest za tyto h c h y ; takov m u s bti o i t n u trpenm . Jen potud, pokud se nm u rka bo protiv, upout B h od tre st asnch. (B o u rd a lo n e.)

P l n o m o c n odpustky udluje crkev obyejn jen pod podmnkou, e mimo jin pedepsan dobr skutky pijmeme tak s v t o s t pokn a oltn a pomodlme se na mysl crkve; mimo to asto se poaduje i n v t v a nkter ho veejnho kostela.
P k la d : Kdo d e n n v z b u z u j e 3 b o s k c n o s t i , dosahuje pln om oench odpustk v libovoln den v msci, v nm pijm e sv. svtosti a pom odl se n a m ysl sv. Otce. (B ened. XIII. 15. 1. 1 7 2 8 .) Tot plat o m odlitb: P ochvlen a a velebena budi bez ustn, Nejsv. svtost olt n . (P iu s VI. 2 4 . 5. 1 7 7 6 .) Kdo se den n m o d l: S ladk srdce Jeovo, u i , a t m iluji vdy vc a vce," obdr plnom ocn odpustky v libovoln den v msci, v nm pijm e sv. svtosti, navtv nkter kostel a pom odl se na m ysl sv. O tce. (P iu s IX. 16. 11. 1 8 7 6 .) T ot plat o m o d litb : S lad k srdce Marie, budi m ou spsou." (P iu s IX. 3 0 . 9. 1 8 5 2 .) Zpov m usm e vykonali, byt bychom si nebyli vdom i dnho tkho h ch u . (K odp. 19. 5. 1 7 5 9 .) Zpov a sv. p ijm n m e se vykonali tak ji d e n p e d zsknm od p u stk . (P iu s IX. 6. 10 . 1 8 7 0 .) Vc, kte se je d n o u zpovdaj, m ohou b h em tdne zskati i bez zpovdi vecky odpustky ju b ilejn . (K odp. 9. 12 1 7 6 3 .) J e d n m a tm sv. pijm nm m em e zskati n k o l i k e r c h odpustk, vyplnm e-li tak ostatn pedepsan skutky. (K odp. 6. 12. 1 8 7 0 .) Je-li pedepsna ku zskn tch to nkolikerch odpustk nvtva kostela, m usm e vdy z kostela vyjiti a opt do kostela vejiti a ta m se pom odliti m odlitbu n a m ysl s v. Otce. (K odp. 29, 2. 1 8 6 4 .) Jednch a tche plnom ocnch odpustk lze zskati po u ze jed n o u za d e n ; jed in ou vjimku in odpustky portiunculov. U osob c h u r a v c h sta sv. zpov; n a msto sv. pijm n a jin ch dob r ch sk u tk m o h o u vykonati nco jin h o , co jim zpovdnk ulo. (P iu s IX. 18. 9. 1 8 6 2 .) dov vech b ratrstev , spolk a kongregac m ohou v nem oci nebo kdyby byli uvznni, take by nem ohli navtviti kostel, zskati vech odpustk, vykonaj-li aspo to, co jim jejich stav dovoluje. (P iu s IX. 25 . 2. 1 8 7 7 .) Modlitba na mysl sv. Crkve jest po n ech n a libovli kadho jednotlivce (K odp. 2 9 . 5. 1 8 4 1 .);. obyejn se m za to, e sta pom odliti se n a zm nn mysl 5 k r t O t e n a Z d r v a s nebo jin m odlitby, k te r by stejn dlouho trvaly. P okud lze, m aj se tyto m odlitby konati stn (Sv. A lf.) a m ohou se vy konati ped nebo po sv. pijm n. (K odp. 19 . 5. 1 7 5 9 .) Konvaj se ony m odlitby za s v o r n o s t k n a t k e s a n s k c h , za v y h l a z e n k a c s t v a a za p o v e n c r k v e sv . Msto nvtvy veejnho k ostela jest dovolen o tak navtviti v e e j n o u k a p l i ; ne tm nejsou m nny kaple kltern, sem inrn a j., k nim vc nem aj pstu p u . (K odp. 2 2. 8. 1 8 4 2 .) Pouze obyvatel zm nnch dom m ohou nvtvou tchto kapl zskati si od-

 121

pustky. K o stel m em e navtviti jet i p o d od plnoci do nsledujc plnoci (K odp. plat tato doba k zskn o d p u stk pouze do P i tto nvtv vak se m us konati ony

v e e r ; odpustky se m o h o u zskati 12. 1. 1 8 7 8 .), pouze o svtcch veera. (B ened. XIV. 5. 5. 1 7 4 9 .) m odlitby n a m ysl crkve.

Nejdleitj plnomocn odpustky jsou: odpustky j u b r l e j n , p o r t i u n c u l o v a odpustky spojen s a p o t o l s k m poehnnm.

Jubilejn odpustky jso u on y, k ter se vypisuj k a d c h 25 l e t , a kter ch lze zskati bhem c e l h o r o k u , tak zv. ro k u ju b ilejn h o . Ji u isralit byl kad 5 0. rok rokem ju b ilejn m nebo-li ro k em veobecn m ilosti. K terak odpustky jubilejn v crkvi vznikly, bylo ji dve eeno. Ku zskn tchto odpustk se zvlt vyaduje: pijet sv. svtost a nvtva, jistch kostel, m nohd y tak n ejm n jed en den psn p st a libovoln alm una. N em e-li nkdo posledn jm en o v an skutky vykonati, m e si vydati od zpovdnka jin do b r skutky. Zpovdnci maj moc v roce ju b ilejn m rozheiti od r e s e r v a t , od crkevnch tre st (c e n su r), ale nik o h o vcek rte ne jednou. P o cel ju b ilejn ro k pozbvaj platnosti vecky odpustky ivm propjen (jedin m aj p latn o st odpustky v h odin sm rti a n a m odlitbu A n d l P n ) ; lze vak i v tom to ro ce ony odpustky zskati ve prospch zem elch. Jubilejn odpustky lze zsk ati zpravidla jen j e d n o u a to j en p r o s e b e ; pi m noh ch ju bilech bylo tom u jinak. V roce, k ter n sleduje po roce ju b ilejn m , povoluj papeov n a jisto u krtk o u dobu ju b ilejn odpustky celm u s v tu ; tak v jistch dobch, n a p. p i n astoupen svho ad u , p i zahjen snm a ve velkch tsn ch crkve povoluj se m i m o d n jubilejn o d p u s t k y . Odpustk portiunculovch lze zskati 2. srp n a (n y n pipad ten den p a m tk a sv. A lfonsa) a tak ji veer ped t m t o l i k r t p o s o b , k o likrt po pijet sv. svtost navtv kostel zvan p ortiuncu la v Assisi n eb o n kter v e e j n c h r m F r a n t i k n n e b o K l a r i s e k a ta m se pom odl n a m ysl sv. O tce. T yto od pustky vznikly tak to : S v . F r a n t i e k z A s s i s i m l ve svm zam ilovanm kostelku, zvanm p o r t i u n c u l a , v Assisi zjeven, v n m s e m u u k z a l K r i s t u s , M atka bo a m n o z svati. (1 2 2 1 .) T u prosil sv. F ra n tiek K rista, by dovolil, aby vichni, kdo po pijet sv. svtost navtv tento kostel, obdreli plnom ocn odpustky. K ristus p oslal jej k p apei, kter pr ony odpust ky potvrd. Pape sk u ten je potvrdil a k zskn jich u stanovil 2. srp e n ; pozdj papeov povolili tyto odpustky vem kostelm t d sv. F ran tik em z Assisi zaloench a m nohm kostelm farn m , k ter jsou vzdleny p es hod in u cesty od kostela frantiknskho. Lze vak p r o s e b e zskati j e n j e d n c h plnom ocnch odpustk. (Innoc. XI. 7. 3. 1 6 7 8 .) ; zsk-li nkdo vce ne jed n c h odpustk, m us je p ik n o u ti n k o m u j i n m u . Kdo chod kad tden ke sv. zpovdi, nem us se prv v ten to den zpov dati. (K odp. 12. 3. 1 8 5 5 .) Ke sv. p ijm n m e se jiti ji d en ped tm to svtkem (K odp. 6. 10. 1 8 7 0 .) a n em u s to bti v kostele fra n tik n sk m . (P iu s IX. 12. 7. 1 8 4 7 .) Kdo obdr po pijet sv. svtost, p okn a ol tn , p ap e sk poehnn a pom odl se n a m ysl sv. crkve, obdr p ln o m ocn odpustky. A potolsk poehn n udl pape o nejvtch svtcch po pontifikln mi s v. z pavlae nejvtho ch rm u m skho. (Od r. 1 8 7 0 ji nikoliv.) S povolenm papee m ohou b i s k u p o v udleti apotolsk poehnn o h o d u b o m V e l i k o n o n m a n a nkter jin l i b o v o l n s v t e k

122 -

(ale nikoliv v dob ju b ile jn ); tak d u c h o v n s p r v c o v , jim to pape dovolil; dle m noh d u c h o v n d y m o h o u s povolenm b iskupa udlovati je v jist dny v roce nvtvnkm svho dovho c h r m u ; tak m issioni obyejn na konci m issi. lenov III. d u dostvaj je d vakrt do roka.

Plnomocnch odpustk v h o d i n u s m r t i me zskati, kdo po pijet svtost pokn a oltn obdr a p o t o l s k p o e h n n , nebo kdo m pi sob nkter pedmt sv cen s papeskmi odpustky (kek,renec); tak jich dosahuj l e n o v pemnohch bra trstev a ti, kdo d e n n vzbuzovali 3 b o s k c n o s t i nebo konali jist pedepsan modlitby.
N en-li m ono pijati sv. svtost, m usm e aspo s v c h h c h l i t o v a t i ; nem em e-li vzvati jm n a Je sty, m u sm e tak initi aspo s r d c e m . Ve vech ppadech vak se vyaduje pln odevzdn se do vle bo. (Bened. XIV. 5. 4. 1 7 4 7 .) Skoro vichni kn jso u oprvnni, udlovati um rajcm a p o to lsk poehnn, protoe skoro vichni jsou o prvnni udlovati svtosti um rajcch. (Bened. XIV. 5. 4 . 1 7 4 7 .) (Viz o tom pi poslednm p o m a z n !) Kn od papee k tom u splnom ocnn, n a p. m issioni sm j svtiti kky, r ence, medailky, a j . s odpustky pro hodinu sm rt. Jest je n teba, aby vc tyto pedm ty m li dom a, a zskaj v hodinu sm rti odpustky. (Leo XIII. 23 . 2. 1 7 7 8 .) T m to lenm bratrstev jso u povoleny odpustky v h o d in u s m r ti: lenm III. d u , lenm spolku pro en vry, b ratrstv a sv. M ichala a t. d. P lnom ocnch odpustk v hodinu sm rti dosahuje, kdo denn se m odl 3 b o s k cnosti, byt je n vlastnm i slovy. (B ened, XIII. 15. 5. 1 7 2 8 .) D le, kdo se d en n m o d l: S ta se, budi pochvlena a n a vky velebena nejspravedlivj, nejvy a nejlaskavj vle bo ve vem ! (P iu s VI. 1 9 . 1. 1 8 18 .) T ak kdo se d enn m o dl: A ndle bo, strce m j, jem u otcovsk lska nejvyho m ne svila, osvcuj, o chra u j, spravuj, a id m ne. A m en. (P iu s VI. 11. 6. 1 7 9 6 .) R ovn kdo astji v ivot p o zd rav u je: P ochvlen b u d Je K ristu s" , nebo astji zbon vzv sval jm n a Je a M aria. (Klem. XIII. 5 . 9. 1 7 5 9 ,) V hod in u sm rti lze ovem zskati j e n j e d n c h p ln o m ocnch odpustk. O dpustky v h o d in u sm rti jso u i s t o s o b n ; proto tak, kdo tchto odpustk zsk, nem e jich pik n ou ti duem v oistci nebo n kom u jin m u . U m rajc nem ohou konati d n ch kajicnch skutk, proto jim crkev tak sn ad n m zpsobem odpout asn tr e s ty ; pon si jako stt, kter svm poddanm b u d zcela, b u d sten d an odpout, nem ohou-li jich zaplatiti nsledkem krupobit, nerody nebo povodn.

Crkev povoluje obyejn tyto n e p l n o m o c n odpustky : odpustky jedn quadrageny, t. j. 40 dn, odpustky 100 dn, jednoho roku, 5 nebo 7 rok, zdka kdy odpustky a 30 rok, velmi zdka odpustky a 100 let.

 123
P k la d y . K dykoliv nkdo u d l k a k pi to m obvykl slova, dosahuje odpustk 50 dn (P iu s IX. 2 7 . 7. 1 8 6 3 .) ; kdo se pi tom ehn s v c e n o u v o d o u , dostv odpustk 1 0 0 dn. Kdykoliv se nkdo m odl 3 bosk cnosti, zskv odpustky 7 let a 7 q u ad rag en . (B ened. XIV. 2 8 . 1. 1 7 5 6 .) O dpustky n a t i s c e l e t crkev nikdy nepovolovala a proto jso u n e prav. (B ened. X IV.) T ak dlouho pece za prvotn doby crkve nikdo neil, aby byl m ohl k o n ati tak dlo u ho pokn. T m to o z n a o v n m a s u nem snad bti vysloveno, kolik d n oistcovch trest se odpykv, jeliko to v jedin B h ; pouze se tm prav, o kolik dn neb rok bylo by se onom u lovku zkrtilo veejn pokn za p rv o tn ch dob crkve.

4. Pouze p a p e udluje odpustky, kter

p l a t p r o C el s v t ; nebol jen on m duchovn soudn moc nad celou crkv a jest sprvcem spolench poklad crkevnch.
Ze slov K ristovch k ap o to l m : Cokoli rozvete n a zem i, bude rozvzno n a nebi" a Kterm odpustte hch y , odputny js o u , plyne, e i biskupov m aj m oc udlovati odpustky. T u to m oc m aj biskupov ovem je n ve sv dioecesi ponvad je n n ad svou dioeces m aj prvom oc. I svtt soudcov m ohou souditi je n ty, kte podlhaj jejich soudn moci. Dle n a zen snm u L aternskho ( 1 2 1 5 .) sm j biskupov udlovati je n nep ln o m o cn odpustky. A potolsk Stolice splnom ocnila biskupy udlovati o dpustky j e d n o h o r o k u v den posvcen ch rm u , pi jin ch pak pleitostech odpustky 4 0 d n .

5. Odpustky mohou i dum v oistci na zpsob pmluvy pieny bti a to jen ony,
o nich to crkev vslovn vyslovila; zvlt se mohou dum v oistci udliti odpustky plnomocn slouenm me sv. na olti privilegovanm.
N sledkem obcovn svtch m em e dum v oistci p om hati p i k n u t m j i m d o b r c h s k u t k s v c h , tedy i tch sk u tk , s nim i j est spojeno odputn asnch trest . O dpustky vak m ohou dum v oistci b ti p ik n u ty jen tehdy, jestlie j i c h v c n a p e d z s k a l i. (Sv. Alf.) Kdo tedy chce odpustky p ik n o u ti n k te r m u zem elm u, m us n ezbytn sm bti ve s t a v u m i l o s t i posvcujc, ted y p ro s t velikho h c h u tkho, prv tak jak o onen, jem u m aj bti tyto odpustky zskny. K do chce dum v oistci pom oci, m us sm hledti, aby byl pekla prost. (Sv. F r. X.) P i en odpustk zem elm nen vak jakm si rozheenm od trest asnch, nbr pouze pm luvou. (P asch al I., Jan VIII.) N en tedy n i k t e r a k zarueno, e zem el, jak m ile jem u plnom ocn odpustky p ik nem e, ih n ed j e st vysvobo zen z oistce; kolik tre st se m u odpust, zvis j edin n a B ohu. O dpustky privilegovanho o lt e . O nen o lt se nazv privilegovan, u nho slouenm m e sv. m ohou se zskati zem elm u plnom ocn odpustky. K a d b i s k u p s k c h r m m takov privilegovan o l t , kter biskup ustanov (B ened. XIII. 2 0 . 8. 1 7 2 4 .); rovn vechny e h o l n a f a r n k o s t e l y obdr zcela zadarm o privilegium toto pro kterkoliv olt, za kterto p riv i legium se m us kad 7. rok u biskupa dati. (Klem. XIII. 1 9 . 5. 1 7 5 9 .) M noh olte jsou ze zvltn piny od papee n a v d y privilegovny. T yto

124

privilegovan olte m aj obyejn n a d p is : A ltare priv ileg iatu m . dn knz. nesm dati vtho stipendia n a m i sv. za to, e bude slouiti o n u m i sv . u privilegovanho olt e. (Klem. III. 19. 5. 1 7 6 1 .) Me ona s e m u s s l o u i t i v e r n b a r v , je-li to m ono onen den dle pedpis crkevnch. (K odp. 11. 4. 1 8 4 0 .) T yto plnom ocn odpustky m o h o u vak pieny bti pouze j e d i n d u i 2 2 . 2. 1 8 6 4 .) a sice on, za k terou se slou m e sv. (3 1 . 8. 1 8 4 8 .) ; sm vak knz za jin zem el uiniti vzpom nku. Knz pi on mi sv. nem us ani m ti mysl, aby zskal ony odpustky. (K. odp. 5. 3. 1 8 5 5 .) Je-li vak due za slouen m e sv. u olte privilegovanho sprotna. vech trest oistcovch, zvis j e d i n n a m i l o s r d e n s t v b o m . (K. odp. 28. 7.) Ne pece jest jis to, e u olte privilegovanho plnom ocn o d pustky se zskvaj jistji, ne-li kterkoli jin odpustky, jeliko zvisej na slouen m e sv. a nikoliv n a tom , je-li onen knz ve s t a v u m i l o s t i bo. Privilegium olte m e obdreti od papee i k n z p r o s v o u o s o b u a to b u d n a vecky nebo jen n k ter dny v tdnu. T ak n a p. kn, kte vzbudili hrdin sk o u lsku ve prospch du v oistci (viz I . d. str. 2 1 1 .) m aj kad den privilegium olte. (P iu s IX. 3 0 . srp n a 1 8 5 2 .) Slou-li se u privilegovanho olte me sv. z a i v h o , n em o h o u se ony plnom ocn o dpustky p ik n o u ti dnm u zem elm u, n b r pouze i v m u , za nho, se ona m e sv. slou. (Leo. X III. 25. 8. 1 8 9 7 .)

Zskati odpustky jest u i t e n m

( s n. Trid.

25.), ponvad se jim i od n s odvracej m noh t r e s t y po zem sk a zkracuj se jimi m uky oistc o v.
O dpustky od sebe tedy odvracm e: n e m o c i , n e t s t , p o k u e n a p. Nezskvm e-li si vak odpustk, pak nezbytn m usej n a ns pijti asn tresty za h chy. Kdo se tedy n e sta r o zskn o dpustk, podob se p o c e s t n m u , kter, a by m ohl k r t k o u a p o h o d l n o u c e s t o u dojiti svho cle, vol si cestu obtnj. P o n si n e m oude a jest svm vlastn m neptelem . Velkolep inek o d p u stk ve m r a v n m a n b o e n s k m o h l e d u uznali i nejvt sv o b o d n ci; A le m b e rt prav o jub ileu r. 1 7 7 5 ., e zadrelo revoluci n a 2 0 ro k , a V oltaire p ra v : Jet jedno takov j u b i leum a po filosofii jest v e ta . Mnoz reptaj p ro ti odpustkm , ponvad j i m n e r o z u m j . Mnoz zase zam taj odpustky, ponvad sly nebo tou, e ve stedovku se s odpustky tropily z l o d y . Ne, zda-li pak byla kdy na svt vc tak svtou, aby j lid zl jet nebyli zneu ili? Z neuit njak vci nezm enuje jej ceny. K dyby odpustky nebyly tak dobrm i, nebylo by p roti nim povstalo tolik neptel. Vosy oraj obyejn nelep ovoce.

V. 0 poslednm pomazn.
K ristus jest m ilosrdn S a m a rit n ; n eb o t i on prostednictvm svho z stupce, knze, nalv oleje do ra n nem ocn ho, aby je j duevn a tlesn vylil.

1. Pi poslednm pomazn se dje toto: Knz modle se mae tce nemocnho ke-

 125 -

sana sv. olejem na 5 smyslech; toto prospv nemocnmu na dui, mnohdy tak i na tle.
O b a d y : f a r nebo jeh o zstupce mae n em ocnho sv. olejem v podob sv. ke n a 5 s m y s l e c h , jakoto nsrojch h c h (na och, uch, ch pch, stech, ru k o u a n o h o u (zdka tak n a bocch) a p i tom se m odl: Z krze toto sv. pom azn a sv pedobrotiv m ilo srd en stv odpusti to b P n , cokoliv j si zavinil z ra k e m 1 (sluchem a t. d.) Skonv-li ji nem ocn, 1 m ae knz je n na e l e , ale ih n ed potom jej mae n a 5 sm yslech, je-li nem ocn je t iv. P o sled n pom azn jm en u je se ta k s v t o s t u m r a j c c h ' , po nvad obyejn se pijm ped m rtm . Jm en u je se p o s l e d n m * pom aznm , ponvad obyejn to bv poslednm pom aznm , je lovk v ivot pijm .

Ji sv. Jakub in zmnku o poslednm pomazn.

P rav : S tn-Ii kdo z vs, uvedi k sob kn crkve, a a se nad n m m odl, m ace jej olejem ve jm n u P n : a m odlitba vry u zdrav n e m ocnho, a polehit jem u P n , a jestlie je st ve hch bu d o u m u odp u tn y ." (Jakub 5. 14. 15.) Pape I n n o c e n c I. (kolem r. 4 0 0 .) vslovn prav, e se slova tato vztahuj n a svtost a n a to posledn pom azn. Sv. C s a i u s, biskup arelatsk (ve stol. 6.) nap o m n kesany, aby v tk nem oci tlo P n pijm ali a dali se pak pom azati sv. olejem, aby opt n abyli zdrav i odputn h c h . I n e j s t a r b l u d a i podreli tuto svtost. P osledn pom azn jest svtost od K rista ustan o v en . (T rid. 14. 4.)

2. Posledn pomazn psob podobn jako

o l e j : p o s i l u j e , h o j a in lovka z p s o b i l e j m k dosaen vn blaenosti.
Olej s i 1 tlo (zpasnci se m azvali olejem ped rozhodnm zpasem ; p onvad se tm posilovali a neptel jich nem o h l tak sn ad n o uchopiti), m rn bolesti a h o j rn y (proto m ilosrdn S am aritn n alil oleje do ra n z ra n n h o id a ; proto se dv n a popleniny olej) a i n h l a d k m . (P ro h o snadno vyklouzne z ru k y ? )

1. Posledn pomazn p o s i l u j e lovka, dodvajc mu sly ke snen veho u trp e n a ku pemhn vech pokuen.
Z kuenost u, e m noz n em o cn po pijet poslednho pom azn jso u zcela z m n n i; kdeto dve byli velm i netrplivm i a velmi se bli sm rti, js o u pak zcela k l i d n m i a t r p l i v m i a odevzdanm i do vle bo. Zl d u ch pi sm rti lovka n a p n vecku svou lstivost, by m u odal dvru v B oha. (T rid .) Posledn pom azn jej z a p u z u j e . To ukazuje sm rt sv. Eleazara, kdy tento svtec ji ml u m ti, byli n ajed n o u tahy jeh o oblieje ztrhny, a on bdoval, e zl d u ch jej t r p ; sotva obdrel posledn pom azn, byl ihned veselej. (Meh. V. 3 0 4 .)

2. Posledn pomazn u z d r a v u j e dui a mnohdy i tlo. Psob toti odputn vech h c h t k c h , z nich se nemocn pro duevn nebo tlesnou slabost nemohl zpo vdati, jako i odputn mnohch t r e s t a s n c h . Mimo to psob i o p t n u z d r a v e n , prospv-li to ke spasen due.

126

P o sled n pom azn nahrazuje vecko, c o ne m ocn pi svtosti po k n beze sv vinny nemohl vykonati. P osledn pom azn je st tedy d o p l k e m s v t o s t i p o k n ; j es t to p o k n n e m o c n c h . N em ocn toti obyejn nsledkem tlesn nebo duevn slabosti nem e se ani dobe zpovdati, ani vykonati velikho p o k n ; proto crkev m s nm trp n o st a doporuuje je j poslednm pom aznm m ilosrdenstv bom u. (O vem nesm snad nem ocn zam leti h ch y v dom nn, e poslednm pom aznm m u budou o d p u t n y ; v tom ppad by m u posledn pom azn nic neprosplo.) Posledn pom azn psob m n ohdy i optn uzdraven. (Sn. T rid .) Pedvd-li B h, e nem ocn, uzdrav-li se, ostatnho svho ivota p o u i j e pro svou vnou spsu, udluje m u zdrav jakoto m ilostivho poshovn, k lep jet pprav n a sm rt. P edvd -li vak B h opak, dopout, aby n em ocn zem el. M nohdy jej bere proto se svta, e jest j i s t r a e bh pirozen to h o vyaduje, by zem el. Zpravidla vak kad nem ocn po hodnm pijet svtosti poslednho pom azn c t aspo levu; tento inek lze si vysvtlili i zcela p iro zen ; zpovd a sm enm s B ohem toti se upokojuje mysl a b la h o d rn psob na tlo. Ne nicm n uzdraven tlesn psob posledn pom azn je n m oc bo. (Sv. T om . A q.) Poetilcem tedy jest, kdo s e b o j poslednho pom azn proto, e pr ji pak m u s u m i t i . Co n ech v B h r sti pokrm tlesn n a polch proto, abychom m eli? Nikoliv, nbr abychom ili. T ak tak duevn pokrm a tedy i svtosti neustanovil n a to, abychom m eli, nbr abychom ili. Poetilcem jest, kdo tvrd, e poslednho pom azn n e n t e b a , vak e on se j u zd rav ; kdo je s t ta k hloupm , aby o d m tal od sebe jist prostedek uzdraveni

3. Posledn pomazn in ns z p s o b i l e j m i k do saen vn b l a e n o s t i , jeliko zhlazuje asn tresty za hchy a rozmnouje posvcujc milost.
Tre sty z a hchy se o dpoutj vce nebo m n dle toho, jak velik byla ltost a zbonost pi pijet poslednho pom azn. Kdo tedy pijal posledn pom azn hodn, bude po sm rti m n trpti. Jako h o , ponvad jest hladk, snadn se vym yk z naich ru k o u , tak m y nsledkem m ilosti pi poslednm pom azn unik m e rychle oistci a dve pichzm e do nebe. P o sledn pom azn m s ostatnm i svtostm i spolenm to, e rozm nouje m ilost posvcujc. P i sm rti pak m rozm noen m ilo sti posvcujc velik vznam , ponvad dle stupn milosti posvcujc d se s t u p e b l a e n o s t i v n .

3. Kdo nen tce nemocnm, neme pijati poslednho pomazn; kdo vak jest tce nemocen, m je i h n e d pijati,
by tlesn i duevn okl.
T kou nem oc je st je n ona, s n je s t spojeno n eb ezp e smrti. (R . k.) N em e tedy pijati poslednho pom azn ten , koho bol zuby, hlava a p. Me pijati posledn pom azn vojn ped bitvou, nebo zloinec n a sm rt odsouzen p ed popravou ? P ro n em e ? P o n v ad nen nem ocen. V jim ku in pouze l i d s t a . T ito m ohou kdykoliv posledn pom azn pijati, je-li jim n e v o ln o ; nebo st sam o o sob jest ji tkou chorobou. K do jest tce nem ocen, m ihned pijati posledn pom azn. Kdo svou vinnou p ijm

 127
posledn pomazn teprve tehdy, a je s t bez v dom, tom u n e p r o s p j e t o l i k , jako kdyby je byl pijal s ltost a zbonost. N ebot m ilost pi tto svtosti se u d luje hojnji, pijm -li ji nem ocn, pokud jet je st p i dobrm rozum u a tedy m e osvditi svou v ru, ctu a zbonost. ( . k atech.) A t l u sotva co m e prospti posledn pom azn, pijm -li se pli pozd. Kdo vol h a s ie teprve tehdy, a dm ji skoro jest splen, jest blzen. Zcela tak se m zde. P o sled n pom azn psob za naich d n proto t a k z d k a u z d r a v e n , ponvad m noz s jejm pijetm o d k l d a j , a a j skonvaj a a by pouze z z r a k e m m ohli bti u z d ra v e n /1 (B ell.) Takov lid svou n ed balost in sebe n e h o d n m i m ilos ti uzd raveni. Kdo z a m t tak velikou svtost, jest sm svm n ej vtm neptelem . Takov lovk se po d ob lidem v pevnosti uzavenm , kte ve sv p lin d v e se n ech tj opatiti poteb n o u potravou, akoliv pozoruj, e se n eptel bli. (D rex.) K do m p ed sebou cesiu na vnost a touto svtost p o h rd , podob se lovku, kter si n a cestu nebere dnch penz. (bl. Klem. H ofb.) P o h rd n tak velikou svtost nem e bti b e z. t k h o h c h u a je s t velikou u rk o u D ucha sv. (S n. T rid . 14 , hl. 3.)

Kdo jet nedospli uvn r o z u m u , nemohou rovn pijati poslednho pomazn.

P osledn pom azn jest dop ln n m svtosti pokn. Kdo tedy n em e pijati svtosti pokn, nem e ani pijati d o plnn tto svtosti. S em n leej tedy pede vm dti, kter jet nedoly uvn rozumu. T m vak nejsou m n n y toliko dti ped 7 rokem , n e b o zkuenost ukzala, e m n o h d y i let dti daly si n a sm rteln m lku knze, ponvad si byly vdomy, e se provinily proti svm rodim. R ovn lid, kte jso u na vdy zbaveni Uvn rozumu, nem ohou pijati posled n h o pom azn. K ter svtosti m e a m pijati k ,, kdyby tce o nem ocnl? eho m d a ti? (Viz o svtosti oltn II. d. str. 6 5 .)

V j e d n a t t n e m o c i lze je n jednou pijati po sledn pomazn. K do s e vak p o n kud p ozdravil, a le o p t upadl do t t n e m o c i, m e o p t pijati p o slend p om azn. (T ird ., . k .)

4. Nemocny se m p e d poslednm po maznm vyzpovdati a Tlo Pn pijmouti; po poslednm pomazn dostv obyejn apotolsk poehnn.
Zpovdati se m ped poslednm pom aznm proto, ponvad posledn* pom azn se m us pijm outi v e s t a v u p o s v c u j c m i l o s t i . Posledn pom azn je s t lkem ! jako lk jest je n pro iv a nikoliv pro m rtv, tak tak posledn pom azn jest pro lidi d u chovn iv. Apotolsk poehnn ili generln absouci m e udlovali kad od biskupa splnom oen n knz (B ened. XIV. 5. 4. 1-747.), ale m us pi tom uvati p e d e p s a n f o r m u l e . (K. odp. 1 8 , 3. 1 8 7 9 .) A potolskm poeh n nm se zskvaj p l n o m o c n o d p u s t k y . (Viz str. 1 0 2 .) N em ocn vak m us vzvati jm n o J e a to s t y (knz m u obyejn pedkv n k tero u stelnou m odlitbu, v n jest toto jm no Je obsaen o) nebo nem e-li ji m luviti, d u c h e m (knz m u

 128
podv polbiti k), jinak by o dpustk nezskal. (K . odp. 2 0 . 8. 1 7 7 5 .) A potolsk poeh n n m e se v j e d n a t e nem oci tak jako posledn pom azn udliti p o u z e j e d n o u . (K. odp. 2 0 . 8, 1 7 7 5 .) R ovn pom oc tak zv. kku umrajcch" lze zskati v h o d in u sm rti plnom ocnch o d p u stk. Z atm elem m m e si dti kek (n eb r en ec nebo m edajlku) od splnom ocnnho k tom u knze svtit s odpustky pro um rajc. N a t e n t kek lze tak obdreti odpustky kov cesty. (K. odp. 29 . 2. 1 8 2 0 .) U kku jsou ony odpustky pipojeny k podob K ristov, take tato podoba Kristova m e se dti i n a jin k, a odpustky se neztrat. (K. od. 11. 4. 1 8 4 0 .) Jest zbonm obyejem rozhati um rajcm hromniku", m prosm e Boha 0 pom oc pro um rajcho. P i svcen tto svce na H ro m n ice se toti knz modlil, ab y B h ril uvsti do vnho svtla ony, kdo tu to svcenou svci (kter z n zo ruje svtlo svta*, Spasitele) ro z h a j; ovem nem aj bti lid tak poetilm i a onou svci snad nem ocnho obtovati a d s iti! N eopatrnost s touto svc s talo se m nohdy i netst. (Spirago, P klady, str. 1 0 9 .)

P t e l nemocnho maj peovati o to, aby nemocn z a v a s pijal svtosti umrajcch,

Sam o sebou se rozum , e i lka je st povinen upozornili n a to, je-li nem oc nebezpena. P ro to m aj katolit kesan pokud lze, volati k sob je n l k a e k e s a n s k h o . M nohdy se dom c vymlouvaj, e by pr nem ocnho p o l e k a l i , kdyby jej upozornili, aby se dal zaopatiti. T akov etrn o st je st nejvt u k r u t n o s t k nem ocnm u. T m se sm rt n e z a d r ! T akov p buzn se podobaj lidem , kte slepce blcho se k propasti, n echtj varovati, aby ho nepolekali. (Jest pece lpe slepce polekati, neli aby padl do propasti a se zabil.) Domc m aj svtnici, v n nem ocn le, slun upraviti a ve p i p r a v i t i, eho je teb a k poslednm u pom azn. Maj p ikryti st l b l m p r o s t r a d l e m ; n a nj m aj postaviti k a vedle n h o dv h o c s v c e ; dle m bti n a stole sklenice se s v c e n o u v o d o u , jeliko knz m kropit nem ocnho 1 p b y tek ; rovn sklenice i s t v o d y , v n knz po sv. pijm n om v sv prsty a z n se dv napiti nem ocnm u po sv. pijm n. N a stole m bti dle tal a n a nm kus b a v l n y , aby j knz m ohl utti m sta, kter mae sv. olejem Kdy se nem ocn zpovd, musej vichni ze svtnice odejiti, ponvad knz obyejn m us s tce nem ocnm hlasitji m luviti. P ro pi chzi k nem ocnm u nese kostelnk neb m in istran t lucern u se svtlem a p ro zvon cestou ? Co m m e initi, potkm e-li knze, jdoucho k n em ocnm u s P n em B ohem ? V zpom e na hrab te R udolfa z H ab sb u rk u . (Spirago, P klady, str. 1 8 0 .)

VI. 0 svcen knstva.

1. Pi svcen knstva dje se toto: biskup klade nastvajcm knm ruce na hlavu a vzv Ducha SV., mimo to pak mae
jejich ruce a dv se jim dotknouti posvtneh ndob;

tm dostvaj, mimo pehojn milosti, knskou

m O C , zvlt pak moc m i sv. slouiti a h c h y odpoutti.

 129
O b a d y : Svcen knstva kon biskup mezi m sv. N astvajc k n kladou se nejprve na svou tv n a zem, potom biskup klade kadm u o b s v r u c e n a h l a v u , co in i 12 ptom nch kn, potom jim oblk k n s k r o u c h a , zanot P i j d , D u e s v. S t v o i t e l i " a zatm , co zpvci dle zpvaj tento chvalozpv, m ae r u c e nastvajcch kn v podob ke, m jim udluje m oc ehnati a svtiti a sv. hostie se dotkati. P ak se jim dv dotknou ti k a l i c h u a p a t e n y a o d ev zd v ,jim m oc slouiti mi sv. Na to jim prav slova K ristova: P ijm te D ucha s v .; k t e r m o d p u s t t e h c h y , ............ Na konec slibuj svcenci biskupovi svou ctu a po slunost. Mazn ru k o u a do t k n se posvtnch ndob, je st je n vedlejm o b a d e m ; ped stol. 9. se toho neinilo a podnes toho n en v crkvi eck. Svcenm knstva udluje se n ejen knsk m o c , nbr i m i l o s t . Svcenm knstva udluje se D uch s v . (T rid. 13 . 2.)

Ji a p o t o l o v udlovali svcen knstva vzkldnm rukou a modlitbou.

T ak vysvtili v A ntiochii Savla a B arn ab e m odlitbou a v zk ld nm rukou (Sk. 13. 3 .) ; zrovna tak vysvtil P avel T im othea. (2 . T im . 1. 6.) Ji sv. A ugustin nazv svcen knstva sv to st; potr D onatisty, k te uili, e k tu nelze pozbt), ale prva ktti lze pr pozbti. Sv. A ugustin p r a v : O boj jest svtost a dn se nesm o p ak o v ati. K ristus ustanovil svtost svcen knstva zejm pi posledn veei.

2. Svcenm knstva se nabv dstoj nho, ale tak obtnho a velmi z o d p o v d n h o adu.
Svcen m knstva nabv lovk vysok d sto jn o sti ; proto se k knzi velebn p a n e , dstojn p a n e . Knz m ve m n o h m oh led u vy m oc ne v l a d a i pozemt a a n d l nebet. Nebo vladai m o h o u sice dti m ilost n a sm rt odsouzenm , ale nem o h o u ani jed in h o lovka ode h c h rozheiti a rovn an i p rom niti chleb a v Tlo K ristovo. V ladai jsou sice zstupci bomi, ale nikoli prosted n k y mezi B ohem a lidm i, jak o je s t knz. K nzi jest dna moc, k ter n e b y l a d n a a n i a n d l m . (Sv. A ug.) dn andl toti nem e svm slovem p rom niti chlb v T lo K ristovo; vichni andl dohrom ady nem o h o u ro zheili an i od jed in h o h c h u . (Sv. Alf.) ad knsk obr se zleitostm i n eb esk m i; ti, kte v tle jso u , m aj konati s l u b u a n d l s k o u . (Sv. C hrys.) K nz stoj up ro sted mezi B o h e m a l i d m i ; p ed n nae prosby k B ohu a p in n m do b ro d in bo. (Sv. C hrys.) K nz jest p r o s t e d n k e m mezi Bohem a lidm i. (Sv. Vav. J.) Jest poslem , kter vyizuje zleitosti lidsk u Boha. (Sv. Jero n .) Jest a n d l e m P n (Mat. 2. 7.), t. j. p o s l e m b o m k lid e m , jim oznam uje vli bo. K n z j e s t o d B o h a p o s l n , a b y n s v e d l d o v l a s t i nebesk. Knz jest z s t u p c e m b o m neboli splnom ocnn jed n atel b o r1. (Sv. C hrys.) P ro to prav K ristu s: Kdo vs sly, m ne sly, a kdo vmi poh rd , m nou p o h rd ." (Luk. 16. 16.) Sv. F ran tiek z Assisi prav, e kdyby potkal souasn andla a knze, pozdravil by nejprv knze. Stv se m nohdy, e surov lid potupn nazvaj knze jm n e m pfaff. K atolit kn toti dve, pod sv jm no podepisovali p s m e n a : p. f. a. f. = pastor fidelis a n im aru m fidelium = vrn past vrnho stda. Jinovrci pak tupili katolick knze

 ISO -

tm to jm n em pfaff, take jm n o ono stalo se nadvkou. L id, kte tm to nzvem knze chtj tupiti, asto ji prom etli ale. ad knsk jest adem obtnm ; n e b o kn m aj tk povinnosti. Denn se m usej m odliti knsk hodinky (brev, co trv skoro 1 x/2 h od in y ) ; jso u zavzni k doivotnm u bezenstv ( c o e l i b t u ) ; m usej p islu h o vati s v. s v t o s t m i kadou chvli, i v noci, tce nem ocnm , i nakaliv n e m o c n m ; m usej zpovdali m nohdy kolik hodin, m nohdy se m usej dlouho p o s t i t i (m aj-li pozdn m i sv .); m usej si odepti v t i n u s v t s k c h r a d o s t ; m usej bti d o b r o i n n m i k chudm a t. d. M usej bti sol zem . (Mat. 15. 1 3 .) Mimo to se stv, e m horlivjm je st knz, tm vce bv p r o n s l e d o v n a p o d e z v n ; zvlt za naich dn . Svt obyejn se zle odplc hodnm knm. Svtci se chovaj asto ke svm u knzi jako onen pes v pohdce, jen na svho zachrnce, jen jej chce z vody vythnouti, zuby cen a do ru k y jej koue. ad knsk jest ad velmi zodpovdn. P ichz-li vlk a trh -li ovce, jest zodpovdnm past. P od o b n jest zde. Kni budou jed n o u s k l d a l i t y ze vech du, k ter jim byly sveny. (id. 13. 1 7 .) Proto sv. C hrsostom us ekl v den svho vysvcen na k z n : N yn potebuji m noha tisc pm l uv, abych v den soudu nebyl vyvren do tem nosti zevnitn.

Ponvad ad knsk jest adem velmi d s t o j n m , proto knzi nle k vli jeho vzneenmu adu c t a a to i tehdy, kdyby snad jeho ivot neodpovdal jeho dstojnosti.
ad knsk nem e se ztratiti nim , a n i bezbonm ivotem ; proto adu knskm u nle vdy cta. P ro to i p o h a n t k r l o v vzdvali knm pravho B oha velikou ctu. K dy A lexander Vel. blil se n a svm vt z nm taen k Jeru salm u , vyel m u vstc veleknz s ostatnm vm knstvem ve slavnostnm odvu prosit ho o m ilost. A lexan d e r padl ped m m na kolena a splnil vecky jeho prosby. Kdy se jist vojevdce to m u divil, pravil A le x a n d e r. N e veleknzi se klanm , nbr pravm u B ohu, jeho sluebnkem on je s t.'1 (Spirago, P klady, str. 7 1 .) I u k ru tn krl h u n n sk A ttila, jen chtl vydrancovati m , nech al se poh n o u ti papeem Lvem Vel. k o d th n u t ( 4 5 2 .) ; jako pozdji vandalsk k rl Geiserich (4 5 5 .) B h dopout, by i kn p o d r o b e n i b y l i s l a b o s t e m , by tm spe mli t r p n o s t s nevdom m i a bloudcm i. (id. 5. 2.) B h dopustil, aby prv P e tr a Pavel tak hluboce klesli, by pak prv oni mli trp n o st se hnky. (Sv. B ern.) Sv. F ran tiek z Ass. prav o k n c h : N echci n a nich vidti chyb, nbr vidti v nich toliko zstupce bo. Sv K ateina S. p rav : A kdyby kn byli vtlenm i dbli, pece bychom m usili m ti ctu ped jejich a d e m , n e c h tli-li bychom B oha u ra z iti.1 Velikho bezprv vak se d opout, kdo 1 chyby j e d n o t l i v h o knze pipisuje c e l m u stavu. Kdo by byl tak poetilm , aby pohrdal K ristem a vem i apotoly proto, e Jid patil k nim ? K terou lidskou spolenost na zemi m n m ete ukzati, aby nem la n a sob chybiky ? (Sv. A ug.)

Ponvad knsk ad jest tak obtnm a zodpovdnm, proto nem se stti knzem nikdo, jen nem dnho po voln k tomuto stavu. N em se tedy stti k n zem , kdo n em k l o n n o s t i k estavu k n sk m u ,n n eb o kdo n em m y slu a c h r a o v a t i d u e ; n ik d o, kdo by se c h t l ve z sta v u k n sk m o b o h acov a ti n eb o zbaviti se s t o iv o b y t; n eb o kdo v ed e staro

 131
l e h k o m y s l n i v o t . P ro h e u j se r o d i o v , k te z m arn iv o sti n u t s v syny ke stavu knskm u, akoliv k n m u nem aj povoln. K do se stal knzem , nem aje k tom u povoln, n ep ln svch knskch povinnost a dv tm velik p o h o ren , spje tedy jist do vn z h u b y . Stti se knzem bez povoln, jest znm kou ztrty due. (Sv. C ypr.) N epovolan kn dlaj jako velk ry b y ; chyt-li se velk ryby do st, p o trh aj ji a zpsob, e i m al z n utekou. (S egneri.) P roto m nohdy i v e l c s v t c o v nanejv ro zh o d n se z d r h a l i pijati dstojnost knskou nebo b iskupskou. Sv. F ran tiek z Assisi zstal jh n em a nedal se vysvtiti n a knze. Sv. Cyprin s e ukrval, kdy jej chtli uiniti biskupem v K a rta g u ; podobn uinili m noz jin. Povaovali se za n e h odn a teprve tehdy vzali n a sebe on u dstojnost, a poznali, e je s t to vslovn vle bo. B h sm povolv nkoho ke stavu kns km u, chce-li je j mti k n z e m ; proto pravil K ristus k a p o to l m : Ne vy jste m ne vyvolili, nbr j jsem vyvolil v s. (Jan 1 5 . 16.)

3. Svcenm knstva nabv se pouze tr val z p s o b i l o s t i , nikoli vak oprvnnosti ku vykonvn adu knskho. S v c e n t e d y
potebuj po vysvcen na knze mimo to jet c r k e v n h o posln ili ju risd i kce, by svou knskou moc smli na uritm mst vykonvati.
Z p sob ilost zle pedevm v p en een k n s k e d n m o c i , toti a d u uitelskho, knskho a pastskho. Ve starm zkon byla dstojnost knsk ddinou v pokolen ronov. (2. Moi. 2 8 .); v novm zkon vak se pen svcenm n a knstv. Mimo knskou m oc dostv svcenec jet m noho m i l o s t k u s v m u s t a v u potebnch. Svcenm n a knstv je tedy knz, akoliv se zevn jeh o postava n em n , vnitn prom nn. Sv. eh. N ss.) Svcen kn stva vstiskuje dui n e z r u i t e l n z n a m e n ; p roto jedno u nabyt m oci knsk nelze ztratiti ani nejvtm h chem . ( esk kac H us uil jin a k .) O dpadl katolick knz tedy po svm vrcen se do crkve se z n o v a n e s v t . V echny knsk kony, kter odpadl knz nebo biskup kon, jso u p l a t n (jenom h ch nem e odpoutti, leda um rajcm , nen-li p o r u e jin h o k n z e ); proto tak kn eck crkve ;r. 1 0 5 3 od K m a odtren pi svm n v ratu do crkve katol. nejsou znova svcen n a k n z e ; ovem protestantt kazatel pi svm pestoupen n a vru katolickou m usej bti svceni n a knze. Crkevn posln ili jurisdikci udluje biskupm p a p e , knm b i s k u p nebo p a p e . N ikterak vak nem e s v t s k v r c h n o s t nebo kesan sk o b e c dti nkom u crkevn posln, jeliko sam i dn crkevn moci nem aj. eho kdo nem , to h o dti nem e. Ji z a d o b a p o t o l s k c h volil d i k o n y sice lid, ale apotolov m odlce se vzkldali na n ruce a udleli jim crkevn posln (S k. 6. 3 . 6 .) ; zrovna tak obdrel T im o th eu s svcen n a b isk u p a a pokyny nikoliv od lid u , nbr od sv. Pavla. (1. T im . 4. 1 4 .) P ro to se jm enovali apotolov s l u e b n c i K r i s t o v i . ( l . Kor. 4. 1.) Kdo by chtl vykonvati knskou m oc bez posln biskupskho, byl by dle slov K ristovch z l o d j e m a v r a h e m , jeliko by nevchzel do ovince dvem i, nbr jinu d y . (Jan 10. 1.) K nz m ue obdreti j u r i s d k c i zpovdn (tuto m u s m ti kad knz od biskupa dioecese, v n chce zpovdati), nebo edn j u r i s d i k c i . (T a to souvis

132

s kadm pijatm ad em a opravuje ku vykonvn vech duchovnch k o n ; takovou jurisdikc m far .) K atecheta nebo uitel, jen chce v yu o v a t i n b o e n s t v , m us mti rovn od b isk u p a jurisd ik ci. K dyby nkdo se opovil bez svcen n a knstv neb bez crkevnho posln konati kony crkevn, byl by tre st n ve vtin st t p to r u e n n b o e n s t v tkm ale m ; rovn by neuel trestu bom u. K rl O z i se opovil vzdor varovn veleknzova pivsti ve ch r m obt z p a ln o u ; za tre st byl na m st ran n m lom ocenstvm , kter ho ji neopustilo. (2. P aral. 2 6 .) Za dob Mojovch bylo 2 5 0 v z b o u e n c , k te se opovili ve ch rm o b tovati obt zpalnou, o h n m zahubeno, a pod 3 vdci tchto vzbouenc otevela ve zem a pohltila je. (4 . Moj. 1 6 .)

Svcen knstva mohou obdreti jen m u ov, kte jsou sti nejmn 24 lta. (T rid. 23 . 12 .)
Pape m e p rom inouti ekatelm knstv 2 0 m sc do 2 4 . ro k u . Mimo pedepsan s t maj ti, kdo chtj pijati svcen knstva, m ti tyto vlastnosti: m aj m ti p im en v d o m o s t i ; m aj se vyznam envati i s t o t o u m r a v a m ti dobrou povst ; m usej bti m a n e l s k m i s y n y , prosti t l e s n c h v a d , k ter by psobili u lidu sm c h ; nesm j to bti m uov, kte byli ji d vakrt enat. (Kdo byl jed n o u enat, m e za jistch podm nek vdy jet bti k nzem .) N e kad m e bti knzem (Efes. 4. 1 1 .; 1. Kor. 1*2. 2 9 .), eny ji vbec ne, nebo ena m v kostele m leti. (1. Kor. 14. 3 4 .) Ne m n ohdy se nazvaj v i c h n i v c knm i. (1. P etr. 2. 9.), ponvad m aj konati ku cti bo d o b r s k u t k y , kter jsou tm duchovn obt ( . k.) ; jso u knm i, ponvad s e b e u m r t v o v n m sebe jakoto obt obtuj. (Sv. E fr.) V podobnm sm yslu se nazvaj vichni vc krli, ponvad m aj panovati n ad svmi zlmi dostm i.

5. Svcen na knstv pedchz 6 jinch svecem, toti 4 ni a 2 v y svcen.

v

Ni a vy svcen jsou jakoby stupn, po nich vystupuje ku knstv, (T rid. 23. kan. 4.) T m to m nohonsobnm svcenm m bti vyjdena d stojnos t knstv. Z t ho dvodu m uplyn o u ti mezi jednotlivm i vymi svcen m i jist d o b a . P pravou neboli d v e m i ku onm svcenm jest tonsura (postiiny), j se lovk ze stavu svtskho vyjm a pijm se do stavu duchovnho, mezi klrus. T o n su ro u se rozum u s t i e n v l a s n a h l a v ru k o u biskupovou, m se zn zo r u je odloen velik m arnivosti a pln odevzdn se slub Bo. (M noz n o s to n su ru do iv o tn ; zvlt u eholnk jest vidti, e m aj n a tem eni hlavy vystien koleko vlas.) Potom nsleduje tvero nich svcen , jim i se udluje m oc ku k onn slueb crkevnch na p. m inistrovati, zvoniti, otvrati b rn u kostela a t. d. P ak nsleduje prvn vy svcen, toti podjhenstv. T oto svcen (po dobu pap. U rbana II. kol. 1 1 0 0 povaovalo se za ni s vcen), povauje se za vy svcen od doby snm u T rid en tsk h o . P o d j h en dostv m oc, konati ve, eho jest teb a ke konn m e sv., jak o je st pipravovati ro u ch a m en, ndoby, hostie, jako i p i s l u h o v a t i k n z i u o l t e ; ji jest zavzn k m o d l e n s e b r e v i e a k b e z e n s t v . T o n su ru a ni svcen m e s povolenm papee udlovati i obyejn knz, dal svcen vak pouze biskup.

 133 -

6. Svtost svcen knstva m 3 s t u p n , toti svcen na podjhen stv, svcen na knstv a svcen na biskupa. Toto troje svcen tvo dohromady j e d i n o u svtost.
D ru h vy svcen je st jhenstv . Apotolov p en eli n a j h n y pedevm pi o chud. (Sk. 6 . 2.) J h e n m m oc kzati, ktti a s v. p i j m n u d l o v a t i. N ejznam enitj 3 jh n o v crkve j s o u : sv. tp n , jen byl od id ukam enovn ( f 3 5 .) ; sv. V avinec, jen byl v m n a roni uplen ( f 2 5 8 .) ; sv. F ran tiek z Assisi, nejvtenj kazatel a zakladatel t d , jem u byly zzran vtisknuty rn y Kristovy, ( f 1 2 2 6 .) P ak nsleduje vlastn svcen na knstv, jim se hlavn propjuje m oc konati o b t m e s v. a o d p o u t t i h c h y . Jet vy svcen ne svcen n a knstv, jest s v c e n na biskupa. Jm se udluje zvltn m oc s v t i t i n a k n z e , b i m o v a t i a c r k e v d i ti. Svcen n a biskupa konaj 3 biskupov. T oto troje svcen tv o i dohrom ady j e d i n o u s v t o s t . Svcen n a jhenstv nle ji p atrn k u svtosti svcen knstva, jeliko se jm ji udluje n e p a t r n s t k a k n s k m o c i a to vzkldnm ru kou a m odlitbou. (Sv. Pavel stav j h n y vdy po bok b iskupm a k n m ; sv. Otcov jim dvaj vdy vzneen tituly (sv. Polykarp je nazv sluebnky bom i) a snm T rid. pot je k crkevn hierarch ii. (T rid . 23 . 6 .) Svcen n a knstv nle ku svtosti svcen knstva, jeliko se jm u dluje v e l i k st moci knsk. Svcen n a b iskupa jest jen d o plnnm svtosti svcen k n stv a ; j se udluje p l n o s t m o c i k n s k . B i s k u p je st tedy v c e ne obyejn knz. H lavn ro zd l m ezi biskupy a knm i jest ten, e jenom biskup m e udlovati svcen k n stva. (Sv. Je ro n .) Kdy A rini n a synod alexandrijsk ( 3 19) obalo vali b isk u p a tohoto m sta, sv. A th a n e, e pr se provinil proti jistm u knzi jm n em Ischyovi, odm tla synoda tu to alobu s po d o tk n u tm, e Ischyas n en dnm knzem , ponvad nebyl vy svcen od dnho biskupa, nbr je n od p ouhho knze.

7. Vc se maj m o d l i t i dobr knze.

za to, aby Bh vzbudil

K ristu s p rav : P ro ste p na n, aby poslal dlnky n a vinici sv o u . (Mat. 9. 3 8 .) Ji cit v d n o s t i m pobdati vc, aby se m odlili za k n ze; nebot kn prokazuj vcm m n o h sluby ve prospch je jich asnho i vnho blaha. P o m n i, e kn jsou p oehnnm nebo zhubou l i d u ! N estaily-li ve starm zkon ji dn jin tresty n a odvrcen zatvrzelho lidu od cest b lu d n ch, pak poslal B h nejvt trest, toti p atn a zaslepen knze. M odlete se tedy neustle, aby B h vzbudil svat k n z e . (Bl. Klem. H ofb.) Kvatembrov posty jsou za t m elem , by vyproeni byli hodn kn. Zvlt se dopo ruuje m o d l i t b a k D u c h u s v . ; n eb o t chyb-li knzi osvcen D u ch a sv., pak plat o nm slova K ristova: Vede-li slep slepho, oba p ad n o u do p ro pasti." (M at. 15. 1 4 .) B r a t r s t v o D u c h a sv . (zzen ve Vdni u L azarist) m za el proiti D ucha sv. o osvcen B ohem knze. (Viz o b ra trstv ec h !)

VII. 0 stavu manelskm.

I. O u s t a n o v e n a p o d s t a t m a n elstv. m jest p o k r m pro jednotlivce, tm jest m anelstv pro veker pokolen (Sv. A ug.) Jako toti pokrm slou k z a c h o v n jednotlivce, tak lidsk.

134 -

slou m anelstv k zachovn pokolen lidskho. Jeliko h l a v n h o e l u m anelstv, d n h o t o t i v y c h o v n d t , je n tehdy lze doshnouti, je s tlie d v osoby m u a ena, jsou vzjem n spojeny n e z r u i t e l n m poutem , p ro to m oudr T vrce stvoil h n ed n a potku dva lidi a e k l: O pust lovk otce a m atku a pidr se m anelky sv, i bud o u dva v jed n o m tle. (Mat. 19. 5 .; 1. Moj. 2. 2 4 .)

1. Bh sm ustanovil manelstv ji v r j i
a to k z a c h o v n lidskho pokolen a ku vzjemn p o d p o e manel.
B h ustanovil m anelstv ku z a c h o v n p o k o le n lid sk h o ; nebo pravil prvnm lid em : Roste a m note se a n ap l te zem i." (1. Moj. 1. 2 8 .) M anelstv jest tpn ic kesanstv, kter n a p l u je zemi vcm i, by se naplnil poet vyvolench v nebi. (Sv. F r. S al.) M anelstv je st strom em v z ah rad b o ; ovocem tohoto strom u jso u hodn dti. B h ustanovil m anelstv tak ku v z je m n p o d p o e m a n e l; nebo pravil dve ne stvoil E v u : N en dobr lovku, bti sam o tn m u ; uim e m u p o m o c n i c i podobnou je m u . ( l . Moj. 2. 1 8 .) e n a jakoto slab potebuje v d c e a p o d p o r y , m u pak, je n s velikou n m ah o u m us peovati o ivobyt a m nohdy znaven a vyslen dom pichz, potebuje o e t o v n a o b v e s e l e n dru k o u svho ivota. Dvce jest teb a ochra u jch o ji m ue a m ui obveselujc jej eny, potk-li ho netst." (G oethe.) Mu se vyznauje vce r o z u m e m a i n n o s t a jeho psobnost sm uje ven d o s v t a ; ena zase m vyvinut c i t a jej sn ah a se odn k psoben v tich d o m c n o s t i . P ro to prav jist b sn k : D om em m ue je s t svt, svtem eny je s t d m . T akto tedy m anelstv n ap o m h k pozem skm u tst m anel. M anelstv m jet t e t e l: m z abrnit! o n m hchm , o nich m luv apotol v 1. Kor. 7. 2. M noz lid m aj nzk pont o elu m anelstv; povauj je je n za p rostedek, by se m ohli d o v o l e n m z p s o b e m oddvati svm s m y s l n m d o s t e m . Takov lid se stvaj v m anelstv nespokojenm i a zanedbvaj povinnosti svho stavu. Zle velice n a tom , aby m anel m li o elu m anelstv lechetn pont.

Manelstv jest tedy z z e n m

b

ne lidskm, nbr

s k m .

P on vad m anelstv jest pvodu boskho, nazv je crkev asto s t a v e m s v t m a b o h u m i l m " . N zor M anichejskch, e m anelstv jest zavrtelno, byl od crkve zavren. I n e j d i v o e j n r o d o v povaovali m anelstv za ustanoven bosk, nebol sv m anelstv u zavrali vdy o b a d y n b o e n s k m i : volili k uzaven m anelstv nkter posvtn den, p i neli obti, knz se n ad nim i m odlil a p. P ro to sm B h dal m nohdy psn zkony m anelsk, jako prostednictvm Moje a pozdji K rista. K ristus po svtil m anelstv, jeto svj ad uitelsk zapoal pi svatb v K n G a l i l e j s k .

2. K e s a n s k manelstv jest z v l t n ped sluhou crkve uzavenou s m l o u v o u , kterou se dva kesant snoubenci zavazuj,

 135

e a do smrti spolu iti budou, k emu zrove dostvaj od Boha potebn milosti.
M anelstv te dy nen snad je n pou h o u obyejnou s m l o u v o u , nbr jest zrove konem , kterm se u d l u j e m i 1 o s t. T ato sm louva se neuzavr p ed sluebnkem crkve snad je n p ro to, by snoubenci obdreli jakhosi p o e h n n crkevnho, nbr aby je B h jakoto skuten m anely v e s p o l e k s p o j i l . P ro to jest to ped sluebnkem crkve uzaven m a n e l s k s m lo u v a , kterou K ristus povil za s v t o s t . (Sv. A l f ) Sm louvu m anelskou a svtost nelze od sebe odlouiti. (P iu s IX. 22. 8. 1 8 5 2 .) K de n en je d n o h o , n e n ani d ru h h o . (P iu s IX , 2 7 . 9. 1 8 5 2 .) S m louva m anelsk v a k ,.k te r n e n u z a v e n a v e f o r m o d c r k v e p e d e p s a n , jest p ed B o h e m n e p l a t n o u . (T rid . 24 . 1.) S m louva m an elsk, k ter jest n ep latno u , n em e se stti svtost zrovna tak, jako vno, kter n en p ravm , n em e pi mi sv. stti se krv P n. (G alura.) K ter m anelstv k esansk n en svtost, nen vbec m anelstvm . (P iu s IX. 9. 9. 1 8 5 2 .) M anelstv jest ob r a z e m s p o j en Kristova S crkv. (Efes. 5. 5 2 .) Jen j e d i n crke v je s t nevstou Kristovou ; zrovna tak m m anel jen je d n u m anelku. K ristus a crkev jsou nerozlun spojeni, zrovna tak jest svazek m anel n e z r u i t e l n m . Spojen K rista s crkv jest m i l o s t i p l n m sp o je n m ; zrovna tak spojen m anel. K ristus jest h l a v o u crkve, m u jest hlavou eny. Crkev jest p o s l u n K rista, ena jest poslunou m ue. K rista a crkev o i v u j e j e d e n duch, tak tak m u a ena maj bti jedno. K ristus n e o p o u t crkve a crkev n en K ristu n e v rn o u ; ani m anel n em aj sob bti nevrnm i.

Ji sv. P a v e l a crkevn uite l nejstar ch dob nazvaj manelstv svto st.

Sv. Pavel n azv manelstv velikou s v t o s t , ponvad je s t o b r a z e m m i l o s t i p l n h o s p o j e n K rista s crkv. (Efes. 5. 3 2 .) O statn ponvad m anelstv jest obrazem m ilostiplnh o spojen, m us tedy s a m o t a k b t i m i l o s t i p l n m , t. j, m us bti svto st. Sv. A ugustin p ra v : P e d n o s t m anelstv u nroda boho zle ve svatost svtosti." Sv. C h ry so s to m : Kdeto p o h an povaovali za a s t n on o m anelstv, z nho pochzelo m no h o dt, kesanm zle zase m n o h em vce n a svatosti svtosti." Svat A u g u stin : Jako svtost ktu z s t v v tch, kdo od vry odpadli, tak svtost m anelstv zstv v onch m anelch, k te sebe opustili a znova vstoupili v m anelstv." Ji T ertu lian ( f 2 4 0 .) jm en uje m anelstv vedle svtosti k tu , bim ovn o svtosti o ltn . Mnoz sv. Otcov se dom nvaj, e K ristus u s t a n o v i l m anelstv p i s v a t b v K n . I vecky s e k t y , kter za starch as od crkve odpadly, povaovaly m anelstv za svtost. Z toho patrno, e m anelstv ode dvna bylo povaovno za svtost. Mimo t o crkev vslovn vy jdila, e m anelstv jest je dn o u ze 7 svtost, k ter K ristu s ustanovil. (T rid . 2 4 .1 .)

3. Od kesanskho manelstv li se tak zv. o b a n s k m a n e l s t v , je nen dnou svtost a proto katolickmu kesanu ped

136

Bohem nen dnm pravm a skutenm manelstvm.

V lastn pvodce obanskho m anelstv je s t L u t h e r ; nebot on pikl sttu prvom oc nad m an elstvm . Co L u th e r uinil jen n a polo, to dokonila francouzsk revoluce, k ter p rohlsila m anelstv za ob an skou smlouvu", kter se u z a v r p e d e d n k e m s t t n m . O bansk m an elstv je s t b u d zvazn nebo-li n u cen , jestlie snoubenci je m u s e j uzavit, m-li bti jejich m anelstv ped sttem u zn n o. T akov m anelstv jest v N m ecku, F ra n c ii, Itlii, Belgii, H ollandsku, vcarsku, ve knectvch podunajskch a v U hrch. D o b ro v o ln, n ebo-li fakultativn obansk m anelstv je st v tom ppad, je-li sno ubencm p o n e c h n o na vli, aby se dali sezdati bu crkevn n e b o sttn. O bansk manelstv z nezbytnost nazv se ono, kter m ohou snoubenci uzavit ped sttn m ednkem tehdy, odpr-li fa r je sezdati pro njakou pekku, j sft neuznv. Takov m anelstv jest v R akousku a panlsku. O bansk m anelstv n en dnou svtost, jeliko se neuzavr zpsobem od B oha a crkve pedepsanm . N ucen obansk m anelstv nen tedy jin m , neli pouh sttn obad, kter se kon, aby m anelstv bylo od sttu uznno. T om uto ob ad u s e s m j k a t o l c i ' p o d r o b t i v tom ppad, kdyby jejich m anelstv jin ak od sttu nebylo uznno. (P ap. B ened. XIV. 17. 2. 1 7 4 6 .) Ne co nejdve m po tom to obanskm vkonu n s l e d o v a l i u z a v e n m a n e l s t v v k o s t e l e a sn o u b e nci ped crkevnm uzavenm m anelstv m aj iti odloueni od sebe. (P o en 15 . 1. 1 8 6 6 .), jeliko teprve a po crkevnch oddavcch jso u ped B ohem m aneli.

Obansk manelstv m z h o u b n nsledky pro stt; nebot podrv vru, autoritu a mravnost.
O bansk m anelstv jest o s u d n " zzen. (Leo XIII. 18. 3. 1 8 9 5 .) Stt, kter zavd n u cen ob. m anelstv, pevrac zkon b o ; nebot Bohem pedepsan crkevn m anelstv povauje za n ep latn , za soulonctv. Co by ekli lid, kdyby nkdo vyhlsil za zkon krde, ji B h zakazuje? A m se jinak pi zavdn nucen h o ob. m anelstv ? Sam o sebou se rozum , e takovm stavnm se na odpor B ohu podrv s e vra a autorita bo. Ne podrvnm autority bo pozbv i au to rita lidsk sv ceny. A jak sk utenost dokazuje, skuten tom u za naich d n tak jest. Ob. m anelstv podkopv mravnost. Vdy lidem obansky sezdanm u s n a d u j e s e m a n e l s k r o z v o d (sta n a p. h ru b p o ran n , del neptom nost, n e vrnost a p. k rozvodu), a rozvedenm se dovoluje v s t o u p i t i d o n o v h o m a n e l s t v . N sledek toho jest, e se otvr do k o n b r n a bezuzdnosti, tak zvan voln lsce socialistick. To tak dosvduje m nostv rozvod takovch ob. manelstv. V sam Pai za 2 lta po zaveden ob. m anelstv bylo provedeno 5 0 0 0 rozvod m a n e lsk ch ; za 3 leta pozdji bylo ji 2 0 .0 0 0 rozvedench m anel. (W eihs. 17. 4 2 3 .) K div! Vzdy pi ob. uzavrn m anelstv n e s l i b u j e s e v r n o s t , a n i s e n e p s a h . 2. O v l a s tn o s t e c h m a n elstv.

Kesansk manelstv jest dle psnho

 137

nazen Kristova j e d n o t n m a n e r o z l u itelnym.

K ristus povil m anelstv n a s t a v e v a n g e l i c k d o k o n a l o s t i , kter m dleitj zvazky a vce obt neli v dob ped Kristem. P roto tak spojil se svtost m anelstv vce m ilost.

1. Kesansk manelstv jest jednotnm, t. j me se uzavti pouze mezi j e d n m muem a j e d n o u enou.

B h chtl, aby m anelstv bylo jed n o tn m , nebo stvoil pouze jed n o h o m a e a jed n u enu. K ristus r o yn poukzal n a to, e m anelstv bylo p v o d n j e d n o t n m . (Mat. 1 9. 4.) M anelstv, jem u chyb tato v la stnost, nem e n ikterak bti opravdovm spolenm iv o tem ; nebo v m anelstv takovm nezbytn jso u neustl d o m c r z n i c e . Ne B h trp l v prvnch dobch m n o h o e n s t v (tak n a p. sm Jakub m l dv m anelk y ); B h tm chtl zam eziti ho r zlo. K ristus vak zakzal m nohoenstv. (L uk. 16 . 1 8 .) P ro to i crkev velm i psn zakzala m nohoenstv. (T rid . 2 3 . 2.) Mn oho enstv panuje posud u M o h a m e d n a u i d n a v c h o d ; n a zpad vzdali se id z ohledu n a m rav n stav n ro d evropskch svho m nohoenstv. I m n o h o e n s t v panovalo u n k ter ch nro d , jako u Md (S trab o .) ; rovn u star ch B rit. (C aesar.)

2 . Kesansk manelstv jest nezruitelno, t. j. manel mohou vstoupiti v nov manelstv pouze tehdy, jestlie jeden z nich z e m e l .
N erozluitelnost sm uje pedevm k o c h r a n m a n e l k y . Bylo b y velikou nespravedlnost, zapuditi m anelku ten k rt, a m inulo jej m ld a zm izela je j krsa. Co si m pak p o ti? Rovn k o c h r a n d t e k sm uje nerozl uitelnost. H lavnm elem m anelstv toti jest dn vychovn dtek . Ne tohoto elu by naprosto nebylo lze dosci, kdyby se m anel dle libovle m ohli rozejiti. P ro to K ristu s velmi psn m anelm z a k z a l , vejiti v nov m anelstv, p o k u d d r u h z m a n e 1 j e s t i v. (Mat. 5. 3 2 ; Mar. 10. 11. a d .) M o j sice v y m n e n idm d o v o l i l propustiti svou m a n e lk u ; uinil to pro je jic h h ru b o u povahu, je by byla m la n ejh o r n sle dky. (M at. 19. 8.) K ristus vak toto dovolen opt z r u il; ekl : C o Bh spojil, toho lovk nerozluuj." (Mat. 9. 4 . - 9 . ) P roto p a p e o v n i k d y nedovolili dnm m anelm , aby za ivobyt d ru h h o m anela veli v nov m a n e lstv ; radji pipustili n ejhor zlo neli by to byli dovolili. T ak na p. Jin d ich Vlil., krl A nglick, chtl se dti rozvsti se svou zkonitou m anelkou K ateinou K astilskou a oeniti se znova s dvorn dm ou A nnou Boleynovou. dal o povolen k tom u papee K lem enta VII. Ne pape m u nedal tohoto povolen, akoliv si krl byl zskal m n o h o zsluh o crkev. A no i kdy krl zaal katolky n eju k ru tn ji pronsledovati (1 5 3 5 .) a zavdl v A nglii n au k u L uherovu, p a p e zstal nepo v o ln m ; n em ohl jin ak , jeliko n e b y l o p r v n n m z r u i t i p i k z n b o . M anelstv jest e l e z n m pou tem ." (Sv. A ug.) D m m em e opt prodati, nelb-li se nm ; ale nelze vrtiti eny, k terou kdo pojal za m anelku. (Sv. C hrysost.) Spe se m o d trh n o u ti due od tla, neli m anel od m an elky. (Sv. F r. Sal.) K dyby pece jeden z m anel za ivobyt d ru h h o vstoupil v nov m anelstv,

 138
dopustil by se s m r t e l n h o h c h u a ono d ru h m anelstv bylo by n e p l a t n m . Ne m ohou bti m anel z d leitch pin od sebe o d loueni. Ne vzdor tom u n em ohou vstoupiti v nov m anelstv pokud o n en d ru h ije. (1. K or. 7. 11.) T akov d o i v o t n odlouen jest m onm ve ppad, kdy jed en z m anel tce poruil m anelskou vrnost. (Mat. 5. 32 ) P o ru en m sm louvy pozbv lovk prva, jeh o to u to sm louvou nabyl. O d louen n a j i s t a s se m e stti, jestlie jed en z m anel vede p ro sto pn ivot, jestlie d ru h h o tr, sm rt m u vyhrouje a p. Ne toto odlouen m se provsti je n s o u d n . M anel tito -vak se m o h o u k sob zase navrtiti, kdykoli jim lib o ; nepotebuj se nik o h o tzati.
3. O m ilo stech , kter p so b sv to st sta v u m an elsk ho.

Kesanskm snoubencm dostv se uzavenm manelstv tchto milost: roz mnouje se jim milost p o s v c u j c a mimo to se jim udluj jet z v l t n milosti k plnn po vinnost j ejich stavu potebn. (T . u.) rid
zvltn m ilosti jso u ty t o : I . Jejich vzjemn lska je s t p o 2 . U dluje se jim sla, by v z j e m n o u v r n o s t n e poruen zachovali a m n o h o b t e stavu m anelskho trpliv sneli. Jakm ile nkdo 'vstoupil do stavu m anelskho, ji n en volnm a svobodnm 1 , tedy 1 pnem sv vle, svho asu, svho m ajetk u , sv osoby, nbr zvis a jest vzn vl svho m anela, jest jak o p o d e j h e m . Manelstv (coniugium ) jest jh em , v nm th n o u . (Sv. A m br.) Mimo to pichzej m noh o b t e : nem oci, chyby d ru h h o m anela, m n ohdy nezd rn dti a p. Bylo by chybou dom nvati se, e m anel m aj u stlno je n n a rch . P rv em nazv lid m anelstv bem enem nebo jh em . Jako jdem e-li m im o pkov ke, snadno se zachytnem e a popchm e, tak i v m anelstv se pihzej m n o h obte. (Sv. C hrys.) P ro to jest m anelm poteb m ilosti bo. M-li bti nkom u o data noha, bvaj m u p o d v z n y ly, aby n evykrvcel; zrovna tak m ilostipln m luva m anelsk dodv m an el m sly, aby nepodlehli v nesetnch obtch svho stavu. 3. K onen sno u b en ci dostvaj potebnou m i l o s t , by sv dti dobe vychovali a uinili z n ich zbon kesany. N eastn snoubenci, kte pi svch oddvkch pom lej jen n a sv s m ysln dosti a n a ne m ilosti a tajem stv, kter se svtost stavu m anelskho znzoruj a u d lu j., ( P ap. R eh . XVI.) O ny

svcen a.

4 . O p e k k ch m a n e l s k ch.

Manelstv sm bti uzaveno pouze tehdy, nestoj-li mu v cest dn pekka man elsk. Jso u tyto pekky manelsk:

1. Takov, kter in manelstv neplatnm, jak o : donu cen, nedostaten vk, pokrevn pbuzenstv, vakrovstv,

 139

manelsk svazek, vy svcen, slavn slib, rznost nbo enstv mezi kesanem a nekesanem.
Donucen. Kdyby n kom u bylo nespravedlivm zp sobem vyhroovno na p. sm rt nebo vyddnm za tm elem , aby vstoupil do m anelstv, bylo by toto m anelstv neplatnm . N e d osta ten v k : hoi p ed 1 4 ., dvata p ed 12. rokem nem o h o u vejiti v m anelstv; a p ece n a Sicilii a na jin c h m stech se stv m n o h d y , e jsou tam lid i p e d tm to vkem duevn i tlesn vyspl, take ji ped tm to vkem tam lze m an elstv uzavit. Pokrevn pbuzenstv je s t n a p. mezi b r a t r e m a s e s t r o u (tito nem o h o u na dn zpsob spolu vs toupiti v m an elstv), m ezi b r a t r a n c i a s e s t e n i c e m i (sm j spolu vstoupiti v m anelstv je n s papeskm p ro m inutm , dal pak p buzn s povolenm biskupa). Ji pirozen m ravn cit vzpr se proti m anelstv mezi p b u z n m i; takov m anelstv byla by tak n a velikou kodu m ravnosti. P b u z n by tak nem li ped sebou velik vnosti. K dyby satky m ezi pbuznm i byly dovoleny, pak by rodiov asto nutili sv dti ku satkm s p buznm i a ta k by pln zniili jejich b udouc tst. Dti z m anelstv mezi pbuznm i bvaj m nohdy duevn nebo tlesn n e duivm i, hluchonm m i, blbm i, s tlesnm i vadam i. v a k r o v stv povstv nsledkem d okonanho m a n e lstv ; m anelka nem e v sto u p iti v m a n elstv s p b u z n m i m a n e l o v m i , n a p. otcem , synem , b ra trem zem elho m anela a naopak. Ne p b u zn m anelini nejsou sevaken s pbuznm i m ane lo v m i; take n a p. b ra tr m anelv m e beze veho pojm outi za m anelku sestru m anelinu. Manelsk sva zek . Kdo vsto upil v p latn m anelstv, n e m e ji vstoupiti v nov m anelstv, dokud p rv n m anelstv nen sm rt d ru h h o m anela rozloueno. Kdyby na p. n k ter ena, po prohlen svho m anela za m rtvho, se znova vdala, m usila by se ih n ed vrtiti ke svm u prvnm u m aneli, kdyby se ukzalo, e j est iv. Vy sv c en a slavn slib. Kn, jh n o v a podjhni se n e m o h o u en iti; tak ne ti, kdo vstoupili do d a sloili v nm slavn slib istoty, jako F ran tik n i, D om inikni a j. R znost nboe nskho vyznn. K estan n em e pojm outi za m anelku n ek e sanku n a p. idovku, m o h am ed n k u bez dispense. Pape udluje dispen s je n v dkch ppadech a dovoluje crkevn sezdati takov lidi n a zpsob ta k zv. assistence p assiv n . Mimo tyto pekky jso u jet dv is t crkevn pekky m anelsk, toti d u chovn pbuzenstvo a v eejn p oestnost. Jeliko jich stt n eu zn v , proto crkev o ch otn od n ich dv dispens. Duchovn pbuzenstvo povstv km otrovstvm pi k tu a b im o v n ; Kdo k t nebo bim uje nebo je st pi tom km otrem , vchz v duchovn pbuzenstvo se ktncem nebo bim ovancem i s jeho r odii a nem e tedy s nim i vstoupiti v m anelstv. Veejn p o e s t n o s t povstv nsledkem p latn h o slben m anelstv (tak z n ed okonanho m a n e lstv ); enich nem e vstoupiti v m anelstv ani s m atkou, an i se sestrou, ani s dcerou sv nevsty, a nevsta zase s otcem , b ratrem , synem svho enicha.

2. Pekky, kter in satek manelsk pouze n e d o volenm, jsou: Zapovzen as, rznost kesanskho vyznn nbonskho, zasnouben, jednoduch slib, nevdomost n boensk.
Z apovdn a s jest doba od adventu a do svtku sv. T krl a od P opelen stedy a do nedle Bl. (Viz 5. pik. c rk e v .!) (T rid . 2 4 .

- 140
1 0 .) Rznost k est, vyznn n b o en sk ho. Satky mezi katolickm i a nekatolickm i k e sany (protestanty, staro k a to lky, nesjednocen m i R eky) povoluje crkev jen pod jistm i podm nkam i. (Viz o sm ench m a n e lstv c h !) Zasnouben. Kdo se zasnoubil s nk tero u osobou, nem e si vzti za m anelku jin o u osobu, dokud p rv n slben m anelstv nen zrueno. Jednoduch S l i b . Jednoduch slib istoty ustavin, slib neeniti se, slib vstoupen do du, slib stti se knzem jso u zvadou stavu m anelskho. N ev d o m ost nboensk. Snoubenci, kte neznaj z k l a d n c h p r a v d nboenskch, m usej se dti ped svm i oddavkam i o tchto vcech dostaten p o u iti; nebo jin ak by n em oh li svch d t vyuovati v zkladnch pravdch nboenskch. P roto ode dvna snoubenci ped oddavkam i chod n a k a t e c h i s m u s 0. Z a dn en ch dob, kdy nboensk vyuovn trv nkolik ro k , pouuj se snoubenci, ped oddavkami pouze o p o v i n n o s t e c h j e j i c h s t a v u .

3. ist sttn manelsk pekky: neplnoletost, vojen sk stav, doba vdovstv.

V R akousku n a p. m usej snoubenci p e d 24. r o k e m v k u svho m ti od otce povolen ku svm u s a tk u (je-li otec m rtev, tedy p o ruenskho a d u ;) kdo neinil zadost p o v i n n o s t i o d v o d n n e b o v o j e n s k , m usej m ti povolen sttn ch a d ; v d o v y se m o h o u vdvali a za 6 m sc, s povolenm a d u zem panskho ji za ti m sce po sm rti svho m anela. N a s t t n z k o n y v zleitostech m anelskch m us se mti zetel, ne snad se stra c h u ped trestem , nbr z o h l e d u n a B o h a . (P iu s VIII.) Vdy svtsk ad rozkazuje n a m st Boha. ( m , 13. 1.) Nco jin h o by ovem bylo, kdyby svtsk vrchnost porouela nco, co se p zkonm bom .

Crkevn vrchn ost z dleitch pin d v d i s p e n s od mnohch pekek manelskch; takt in i svtsk vrchnost.
Od m nohch pekek m anelskch m e dispensovati pouze p a p e , jako na p. od nejblich stu p p b u zen stv a v ak ro v stv ; od ostatnch dispensuje biskup, jed n ak z vlastn moci, jed n ak z plnom oci od papee o b d r en, Od pekek m anelskch, je s m B h stanovil, nem e dispen sovati ani pape, jako od pbuzenstv mezi b ra tre m a sestrou, od n ed ostatenho vku, od donucen. N i k d y n edv pape dispen s nevlastn m u otci a n e vlastn dcei, tak n e tchnovi a sn a e ; j e n v e l m i z d k a dv dispens od vych svcen, od slavnho slibu, od r z n o sti nbo. mezi k e sanem a nekesanem , od duchovnho pbuzenstv mezi km otrem k estnm a ktncem , od pbuzenstv mezi strcem a nete, mezi tetou a sesten cem neb b ratran cem . S n a d n j i se dv dispens od pekek i s t c r k e v n c h : nebo sh o d a mezi crkv a sttem ji sam a sebou je st zko nitm dvodem k takov d is p e n s i/ (R au sch er.) Za kadou dispens po aduj c rk evn ady jist p o p l a t e k , kter se d dle m ajetkovch pom r sn oubenc a vynakldaj se n a ely crkevn.

Kdyby bylo manelstv uzave no s nkterou takovou pe kkou m an elskou, kter in manelstv n e p l a t n m , pak mus bti ono manelstv bud r o z l o u e n o , nebo ona pe kka manelsk se mus dispens o d s t r a n i t i a souhlas manelsk se mus jet jednou o b n o v i t i.

141 -

Je-li neplatnost m anelstv veobecn znm a, m usil by se sou h la s m a n elsk jet jed n o u ob n oviti v kostele p ed f a r e m a d v m a s v d k y ; zstala-li tato neplatnost v tajnosti, obnovuje se tento so u h las pouze m e z i t y m a o i m a . V-li vak pouze jeden z m anel o neplatnosti a pouil-li by d ru h z m anel, kdyby vdl o tto pekce, to h oto k rozlouen m anelstv, nebo kdyby tm tst m anelsk mlo b ti podkop n o, m e pape d i s p e n s o v a t i o d o n o h o o b n o v e n m a n e l s k h o s o u h l a s u a m e m anelstv prohlsit! za p latn. (T a k zvan sanatio in rad ice.) Aby se pekky m anelsk zavas m ohly poznati, zakld fr se sn o u b en ci ped dvm a svdky tak zvan p r o t o k o l s n u b n . Snoubenci, k te by p i tom m ysln zam leli nkterou pekku, jen in m anelstv neplatnm , dopustili by se tkho h ch u . Aby pak se pekky m anelsk snadnji objevily, konaj se v k ostele troj o h 1 k y kadho satku m anelskho. 5. O b a d y s t a v u m a n e ls k h o .

1. Dle pedpisu crkevnho m uzaven satku p e d c h z e t i : zasnouben, ohky a pijet svtost pokn a oltn.
1. Z asn ou ben zle v tom to: dv svobodn osoby, mu a ena, slb si vzjemn po zralm uven, e v urit as se za sebe vezmou.
Z asnoubenm m se p edejiti neastnm m anelstvm . m jest pi vstoupen do d u n o v i c i t , tm jest pi m anelstv doba od zasn o u b en a do oddavek. V tto dob m aj sno u b en ci z rale uvaovati o onom kroku, kter m aj ped sebou. T to zral vah y je st proto teb a, jeliko m anelstv jed en k rte uzaven jest n erozluitelnm . V t to dob m aj se tak sno u b en ci v z j e m n o t e v e n bez li a p e t v k y s e z n m i t i se v e m i o k o l n o s t m i , jich znalosti jest jim poteba nebo je zhodno je s t vdti, by k n astv ajcm u satku vzjem n m ohli svoliti. Kdo le nebo se petv au je, pipravuje si m noho m rzutost, trpkost a neastn m anelstv. - Z asn o u b en konv se n e j p r v e obyejn s o u k r o m (jeden uini n v rh , d ru h s vol), pozdji pak p e d s v d k y . M noh takov zasnouben d j e s e p o d p o d m n k o u , n a p . svol-li otec a p. Poznaj-li vak snoubenci b h em dal doby, e by jejich m anelstv bylo asi neastnm , m ohou toto zasnouben vzjem n z r u t i ; i v tom pp ad je st jeden z nich k tom u oprvn n , jest-lie d ru h z nich se h ru b provinil, n a p. zruil-li d an slovo, byl-li n e vrnm , provinil-li se krde, nebo stala-li se s nm neoekvan zm na, n a p. schudl-li pln, upadl-li do tk n e m o ci a p. Akoliv zasnoubenm nikdo jet nen zkonit zavzn k uzaven m anelstv, pece se n em nikdo lehkomy sln zasnubovati, ponvad ta k o v lehkom ysln slben m anelstv m v sm u tn nsledky. Mlad lid m aj dve takov krok d o b e u v i t i. K onec m anelstv, kter bylo uzaveno v rozpustilosti a zvli je st vdy b d n m /1 (M eh.) Rovn m aj m lad lid t z a t i s e n e j p r v e o r a d u svch rodi nebo ptel dobe sm lejcch. Psm o sv. n ap o m n : S y n u m j! N ei nieho bez rady, pak nebude m ti po inku eho litovati. (S ir. 3 2 . 2 4 .) T ak se m aj v tom to ppad lid n ap ed p o m o d 1 i t i k B o h u , nebo

142

rozum n ena pich z je n od Boha. (P sl. 19 . 1 4 .) M odlitba m u s b ti pi zleitosti tak dleit, jako jest nerozluiteln zvazek m anelsk. (Sv. A m b r.) P i t to volb n em se hledti jedin n a penze, vzneen rod a t . d ., nbr v p r v n a d n a c n o s t a z b o n o s t . N boenstv a cnost je s t n ejle pm vnem kesan skch s n o u b e n c ; nebo m u , kter nem iluje B oha, nebude milovati ani d ruky svho ivota. (M eh.) A kdo n e m nboenstv, nebude sdleti al osti, nbr jen radosti, v n etst n en n a nho spoleh. Kdo h led v m anelstv spokojenost, ten se neu ch z o nev stu k vli zlatu, nbr proto, e ji zdob cnosti (Sv. A ug.) ; h led n a ch r m due a n a lechtictv m rav, (Sv. C hrys.) H ledaj-li sn oubenci vci bosk, dostane se jim i po zem skch. (Sv. C hrys.) K rsn tlo, nen-l v n m k rsn due, snad n a as upout, ale ne na dlouho K de lska n em jin p o h n u tk y neli krsu tlesnou, vyhasne. (Sv. C hrys.) Jakm ile pom ine k rsa tlesn, zchladne takov lska. Ne n ezasluhuj h an y ti, kdo pi volb m anelky h led i na vci pozemsk, jako na krsu, m a jetek, vzneen rod a t . d., jeliko vecko toto n esto j v cest svatosti m anelstv. (R. k.) Konen m si voliti m u za m anelku osobu, kter se m u rovn v e o b e c n m v z d l n m a nzory ivotnm i, nebo aspo n e stoj daleko za n m ; n eb o t jen takov ena b u d e m ti sm ysl a ast p ro snahy a povoln svho m anela. Kdo vede c n o s t n i v o t , najde jist dobrou m a n elku. D obr ena za podl d na b u d e bojcm se B oha p ro iny do b r. (S ir. 2 6 . 3 .)

2. Ohlky se dj takto: Snouben ci jsou ohlaovni ve farnm chrm svho bydlit po 3 po sob nsledujc nedle neb svtky pi veejnch slubch boch. (S n .L a t. i 2 i 5 ; T r id .2 4 . i . )
P i ohlkch jm en u je se j m n o , s t a v , r o d i t , b y d l i t sn o u b enc. O hlky m aj za el, by se p oznaly s t v a j c s n a d p e k k y m a n e l s k a aby se farn o st dovdla o nastvajcm m anelstv, by tak to nikdo se snad n e p o h o r o v a l n ad tm , e oni lid spolu ij. V d e n p o s l e d n o h l k y nesm m anelstv n ik terak jet bti uzaveno. Jest-lie snoubenci b h e m 6 m s c po posledn ohlce m anelstv neuzavrou, m usej se ohlky konati znovu. Ze zvltnch dvod, n a p. bli-li se doba adventn neb postn, m o h o u m ti sn o u b enci s povolenm biskupa a zem panskho adu n a j e d n o u v e c k y t i o h l k y . Jen ve velm i dkm ppad, jako pi oddavkch n a sm rtelnm loi, pi m anelstvch osob z ro d in panovnickch a p. n e n v b e c d n c h o h l e k .

3. Pijet svtost pokn a oltn ped uzavenm manelstv jest proto nazeno, ponvad snoubenci pi od d vkch maj bti ve stavu m i l o s t i posvcujc, by se stali astnmi milost svtosti stavu manelskho.
Snoubenci m aj pijati svtost pokn a o lt n a to aspo 3 dny ped svatbou. (T rid . 2 4 . 1 ) Zpov m aj konati i v o t n , jeliko n ap lu je vt ltost a zjednv pokojnj svdom . Je K ristu s, jen ril pijti n a s v a t b u d o K n , m nyn pijti tak do srdce sn o u b en c , by je posvtil a s a tek jejich nap ln il m ilost a poehnnm . astn sn o u b en ci, k te n ebeskm u hostu ve svm srdci pipravuj dstojn pbytek. M ohou doufati, e v nich zstane, dokud budou iti v m anelstv a e jim bude udleti statk svch m ilost m rou hojnou. Kdo vak sv. svtost pijm aj n ehodn a vstupuj v m anelstv v e s t a v u s m r t e l n h o h c h u , nedostvaj od Boha d n c h

 143
m i l o s t , nbr jet spe svolvaj n a sebe kletbu bo; takov sn o u b en ci se podobaj vojkm , k te th n o u do b o je beze zbran.

2. Souhlas manelsk mus se dle psnho nazen crkve dti ped farem b y d l i t snoubenc a ped dvma svdky; m e se tak
dti ped jinm knzem, jen jest s p l n o m o c n n od fare bydlit snoubenc.
T oto n ad il snm T ridentsk. (2 4 . 1.) Uzaven m anelstv m us se tedy d ti v e e j n (2 svdci jsou toti zstupci farnosti) a zrove c r k e v n . Ji v prvotn crkvi uzavralo se m anelstv ped biskupem . Sv. I g n t, bisk. a n tio chejsk ( j - 1 0 7 .) p rav : S luno je st, aby snoubenci jen se s volenm a schvlenm biskupa m anelstv uzavrali, by m anelstv bylo uzaveno dle vle bo. B h to byl, jen pivedl Evu k A dam ovi; B h to rovn m us bti, jen zavazuje svat pouto m anelstv. (Sv. F r . S .) M anelstv se p osvcuje poehnnm knzovm. (Sv. A m b r.) Kad souhlas m anelsk, k ter s e ne dje dle tridentsk formy uzavrn manelstv, tedy p ed farem bydlit snoubenc a svdky, ped B ohem nen dnm manelstvm. (T rid . 2 4 . 1.) Co jest tedy souditi o tak zv. obanskch m anelstv ch ? P o u ze tam, kde toto zkonit ustan o v en snm u T rid en tsk h o nen posud prohleno, n ebo kde posud se dle n h o n e d i l o , nebo kde se teb a dve zachov valo, ale od dvnch dob s e h o n e u v , m e bti m a n elstv platn uzaveno i bez tto trid en tsk form y m anelstv. T ak jest n a p. v U h r c h ; tato zem za dob sn m u tridentskho nachzela se z vt sti v m oci tureck nebo (n a p. S ed m ih rad sk o ) bylo pod vldou p ro testan tsk o u .

3. Oddavky se konvaj vtinou dopo l e d n e ve chrm se slavnmi obady a ve

spojen se m sv,
Oddavky jsou konem d leitm a p r o c e l i v o t r o z h o d u j c m , je st to velik sv to st". P ro to je st sluno, aby snoubenci s n e j v t p o b o n o s t tento tak dleit kol vykonali a aby neutkali ihned z kostela, ale jet njakou chvli setrvali v dk in n ped svatostnkem . T ak inili ji prvn k e s a n ; oni svou m lu v u m anelskou m o d l i t b o u z p e e o v a l i a sv. o b t u t v r z o v a l i " . (T e rt.) A toho si peje crkev podnes, nebo vloila do m en knihy zvltn m i s v. za snoubence. M us-li se konati satek z jist ch dvod t a j n ped d vrnm i svdky, m u s k tom u bti povolen biskupa. (Bened. XIV. 17. 11. 1 7 4 1 .) T ot plat ve vtin dioeces o o d p o l e d n c h o d d a v k c h . V jim en se tak konaj oddavky nkdy n a s m r t e l n m l o i , aby se napravilo d an pohoren a ta k zv. p a s s i v n a s s i s t e n c e v obydl faro v ; to to se stv pi uzavrn m anelstv sm ench, n ech t j-li snoubenci zajistiti katolick vychovn vech s vch dt.

O b a d y pi oddavkch znzoruj p o v i n n o s t i man el, jako i m i l o s t i , jich se stvaj astnmi.

S noubenci pichzej k o l t i (kde se nachz K ristus, od nho vecky m ilosti pochzej); nevsta m obyejn v n e e k n a hlav, enich

 144
n a pravm ram eni. (V nec znam en v t z s t v , kterho dobyli tm , e n e vinnost zachovali a k to m uto okam iku.) S no ubenci kleknou u sv. olte, e n i c h n a p r v o , nevsta n a levo. ( enich je s t toti hlavou rodiny.) Za nim i stoj svdci. S n o u benci nyn prav zeteln p ed knzem , e d o b r o v o l n a b e z e v e h o p i n u c e n vstupuj do stavu m anelskho (odpovdaj n a p im en otzky knzovy slovem an o * ) a pak s i s l i b u j vzjem n lsku, v rnost, pomoc, a nevsta mimo to poslunost. (O dkvaj za knzem , co jim pedkv.) Mezi t m , co toto slibuj, podaj si p ravice (na znam en, e t ento slib jakoby psahou potvrzuj), kter pak knz t o l o u o v i n e (n a znam en n e r o z 1 u i t. e l n o s t i s atk u m anelskho) a e h n , potvrzuje zrove tm to jm n em crkve toto m anelstv. Potom svtv obyejn knz Snubn p rsten y, je si pak snoubenci vzjem n daj n a pedposledn p rst lev ruky. P rsteny, na nich pro jejch o k rouhlou podobu nelze ud ati, kde jest zatek a kde konec, pipom naj n e r o z l u i t e l n o s t m anelstv a jeho jednotu. P rsten toti, jen jest na jed n o m prst, nem e bti souasn n a d ru h m prst. T yto prsteny pipom naj tak m an el m vrnost, kterou si u olte slbili. Po oddavkch nsled u je obyn k r t k m o d l i t b a z a s n o u b e n c e a pak m e sv . za snoubence. P i n dostvaj oba, jsou-li katolci a j et svobodn, s l a v n p o e h n n . Knz toti vyprouje jim pokoj, tst a dlouh ivot a t. d. T oto p oehnn udluje crkev dle pkazu B oha, jen rovn A dam ovi a Ev v r ji poehnal. ( 1 . Moj. 1. 2 8 .) V eck crkvi jest obyejem , po ukonen vech svtch k o n dti okusiti sn oubencm p o e h n a n h o vna. (Vno, kter rozpaluje, jest znam enm l sk y ; vno je tm lepm a ohnivjm , m je s t a r m ; rovn vzjem n lsk a m a n el m bti m dle, tm nnj a svtj. N en-li vno d o b e u z a v e n o , pozbv ch u ti a vn, je s t jako v o d a ; tak by i lska m anel ochladla, kdyby poply sluchu zlm ponouknm , a veta by bylo po jejich m anelskm tst.) N d o b a pak, ze kter se pilo, se r o z b i j e a zahod. (Tak tak m anel, kter poru vrnost m anelskou, bude zahuben.) V eck crkvi nesou sn o u benci SVce. enich rozehne svou svci o vnou lam p u a nevsta pak zapl od enichovy svce. T o znam en, e vzjem n l ska jejich m m ti s vat pohnutky. D om a pak bv obyejn s v a t e b n h o s t i n a . N en to sam o o sob nim zlm, jeto i Syn bo byl n a hostin svatebn. Vyrej-li se vak pi tom snoubenci r ozpustilm i a drzm i prm y, pak vyhazuj ok n em m ilost i, jich se jim ve ch rm dostalo. P roto by tisckrt lpe udlali, kdyby tento dleit d en ztrvili radji v bzni bo a m odlitb, neli ve svtskch radovnkch.

6. O pov in n o s t e c h

m an el.

Manel maj tyto povinnosti: 1. en a jest povinna mui ctou a poslunost, po nvad mu je st zstupcem bom v rodin.
P rvem se nazv mu p n e m 1 , ponvad jest v z n e e n j ne 1 ena. e m u jest vzneenjm ne ena, plyne ji z toho, e m u byl od Boh a n a p e d s t v o e n , a e teprve z n h o uinna byla e n a ; dle z toho, e e n a byta dn a m ui za p o m o c n i c i . (1. Kor. 11. 9.) I tlesn u z p s o b e n m ue poukazuje na p ednost m uovu ped enou. V im nm e si, e m u ji od pirozenosti m t l o s i l n j , silnj a m ocnj hlas,

145

jen jest stvoen k porouen, odm en a pevn krok, klidn p o h le d ; i vous dodv jeho oblieji vnosti. (I ve svt zvat m sam eek m noho p e d n o s t; vzpom em e je n n a hvu lva, n a parohy jelena, n a hlas a k rsn p sa m ek zpvavch ptk, na k rsn o u postavu k o h o u ta!) Pipisuje-li se k rsa i en, jest pece j en p jem n a spanil je j k r s a ; vzneenou k rsu m m u. Mu jest hlavou rodiny, ena vak zrovna tlem . Jako tlo poslouch hlavy, tak m ena poslouchali mue. (Sv. A ug.) Mu jest h lavo u eny, jak o K ristus hlavou crkve. Jako pak crkev p o d d n a je st K ristu, tak tak eny maj bti ve vem poddny svm m u m . (Efes. 5. 2 4 .) P ro to tak ena m se v kostele objevovati s hlavou p o k r y t o u ; to m znam enati, e jest pod m oc m ue. Mu nap ro ti tom u s n m pokrvku hlavy, ponvad m im o Boha nem n ad sebou nikoho. (1 . K or. 15. 10.) ena se m bti m u e (Efes. 5. 3 3 .), t. j. m m u prokazovati n leitou ctu. (Z toho dvodu jest sm nm a m ue nedstojnm , oslovuje-Ii se shrom dn slovy: V electn dm y a p n i! ) Ze ena m m ue poslouchati, nadil B h t edy po p d u p r v n c h l i d . (1. Moj. 3. 1 6 .) Ponvad toti E va naped jedla se stro m u rajskho a m la laskom iny po panstv, za to m us bti mui podrobena. (Sv. E fr.) Mu tedy sm en poroueti, ale je n p v t i v , m rn a uznale. M povili, e ena je st m ui pln rovnocennou. B h n e stvoil enu ze hlavy m uovy, ponvad n en vldkyn m u o v o u ; ani z no h o u , ponvad nen jeho dvkou nebo o tro k y n ; nbr vzal ji z p ro sted tla m uova, pon vad je m u r o v n o c e n n . P ro to vol sv. A m bro m anelovi: Nejsi pnem , nbr m an elem ; nem dveku, n b r m anelku. B h chce, abys j nedval pociovati sv pevahy.* ena rovn pro svou s l a b p i r o z e n o s t m n rok na etrn zachzen s n. (1. P etr. 3. 7.) Jako p roda dy, kter j ou nejslabm i, nejvce o ch rn ila, tak tak ena jakoto slab v m anelstv m vecko prvo n a e trn zachzen s n. (L udv. L eon.) Velikou h an b o u vak jest ne pro enu, ale pro m ue, jest-li m u se utk k bit a ranm. T akov m u se podob divokm u zveti. (Sv. C hrys.) Ale zrovna tak hanebnm jest pro enu, je-li p a n o v a n o u a u m n n o u , chce-li, aby j m u poslouchal, nebo m us-Ii m ti vdy posledn slovo. V to m to ppad je d n proti vli T vrce, jen m ue uinil pnem eny. Bylo by proti pirozenosti, kdyby m u poslouchal en y ; proto tak m u, k ter jest pod stev ce m 1 jest u lid v posm chu. Jeliko ena n em co poroueti, *, m sv poadavky na jevo dvati ve zpsob p r o s b y n e b o p n . Proto tak m u jakoto zstupce bo m v rodin diti d o m cn ost. A ndl se n eukzal M arii, nbr Josefovi a napom enul j ej, aby utekl do E gypta, jeliko starati se o d om cnost nle m u i . (Sv. Vine. F er.)

2. Zena m peovati o to, aby mui ivot zpjemnila.

ena jest od Boha stvoen k to m u , by m ui pomhala. Jest jeh o pom ocnic; to dokazuj slova, kter ekl B h , neli stvoil e n u : N en lovku dobr, bti sa m o tn m u : uim e jem u pom ocnici rovnou jem u. ( l . Moj. 2. 1 8 .) k o l e m eny tedy jest, m ui po m h ati. Pijde-li tedy m u d e n n prac znaven a snad i m rzu t dom , m jej ena ne nevrle, ale p v t i v u v ta ti; rovn m peovati o to, by se zotavil a o b v e s e l i l . M bti tm , m jest b a l s a m ha rny. Zle jest, je-li ena m sto pom ocnic k e m m u o v m . (G alura.) ena nem bti skalou, o ni by m u se rozbjel, nbr p s t a v e m , kde m u nachz klid po tkm zam stn n ivotnm . j ak politovn h odnm jest tedy osud m ue, jen h an eb n m us za h y n o u ti ve p stavu svho vlastnho

146

dom u, ponvad ta, kt er m la zm enovati b m jeho starost, jet je inila tm . (Ludv. L eon.) Ve m nohch ppadech bv vinna ena, e m u dom a n em stn a neradji sed v hostinci, kde pije a karban. astnm vak je m u, k nm u se m anelka jeh o chov l s k y p ln ; nebo takovm u m ui jest tich do m cn ost m ilej ne hostinec a proto t a k s n a d n o s e n e s p u s t ; rovn psob v i v o t m n o h e m p o e h n a n j i . B h pikld dokonal en vt cenu neli d r a h o k a m m . (P sl. 3 1 . 1 0 .) D rahokam y jso u n a o z d o b u ; kdo je m , m v as b lahobytu d rah o cen n o u ozdobu, v nouzi pak jsou m u pom oc. Z rovna tak dobr ena ji sam a sebou je st pram enem b o h a ts tv ; jest drah o cen n m klenotem , kter ve v ech sm n rn c h ivota m velkou cenu. (Ludv. L eon.) Zena vak, k ter svho m ue neoblauje, podob se c h r o m m r u k m a rozbitm kolen m . ( P sl. 2 5 . 32.)

3. Mu a ena jsou si vzjemn povinni: l s k u , v r n o s t a p o m o c ve vech okolnostech ivota.

Mui maj m anelky sv milovati, j ako K r i s t u s m i l u j e c r k e v (Efes. 5. 2 5 .), jako sv tlo (Efes. 5. 2 8 .), ja k o sebe sam y. (Efes 5. 3 3 .) Manel nem aj sebe milovati- snad je n pirozen ou lskou, n e bo to in i zvata. Nemaj se milovati tak snad jen lidskou lskou, nebo to in i pohan. Muov m aj sv m anelky milovati spe tak, jako K ristus cvkev, a eny m aj m ilovati m ue jako crkev K rista. (Sv. F r. Sal.) T ato lska m tedy bti s v t o u Ne n em zase m u m ilovati a zboovati svou m anelku j a k o m o d l u , jeto ena pece je st jako kad jin lovk jen bdnm tvorem . Zbouje-li m u svou enu, pak podporuje enskou dom livost a plete na sebe bi. Ponvad m u a ena se m aj m ilovati, proto m aj sv slabosti t r p l i v a s h o v v a v s n e t i a velkom ysln si jich nevm ati. P k lad em pro vecky m anele jest eck m u dec S okrates, jen ml velmi zlou enu, jm nem X antippu. Jest-lie se n a nho oboila zlou h u b o u , dlal pr si z toho, jak kal, tak mlo, jako z h ren vozu. Kdy kdysi sv ky v pedsni svho dom u vyuoval, nadvala jeh o ena s okna n a dvoe a konen vylila dol dbn vody. T u pravil S o k rate s: J jsem vdl, e po h rom obit pijde p r k a , usm l se a odeel. (Spirago, P kl., sir. 1 5 9 .) Zvlt pak m e n a hledti n a p r a v i t i svho m ue spe dobrotou, m 1 e 1 i v o s t , t r p l i v o s t a m o d l i t b o u , neli p edhzkam i a h d k o u T m to zpsobem obrtila svt Monika, m atk a sv. A ugustina, svho m anela P a tric ia ; m luvila k n m u vce svm svtm ivotem, neli slovy. (Sv. A ug.) Jist svtec p ra v : D obrota m anelina n aprav u je m nohdy patn ho m u e . (Sv. A ntonn.) A pslov prav : N e j c h y t e j e n a h l e d z v t z i l i m 1 e n m. Jakm ile vak m anel zanou s e h d a t i, ni veker svoje tst a m aj p e k l o j i n a z e m i ; nebo kde n en pokoje, tam n e c h u tn an i pokrm , ani npoj, ani sp n e k ; tam nen tchy, ani radosti, byt byli m anel s ebe bohatm i. Manel si m usej bti vrnmi (id. 13. 4 .), t. j. n e s m j d r e t i s j i n m i , m aj se tak c h r n i t i kadho s t n u n e v r y , tedy nem aj s jinm i an i pli dvrn obcovati. Z toho toti vznik r l i v o s t , k te r ru vecko m anelsk tst I nejvt bda, n ezhojiteln nem oc, ohe a m e nen ta k zlm, jako toto zlo." (Sv. C hrys.) M anel, k te se proheili proti vrnosti, byli u id k a m e n o v n i , jeliko se tento zloin povaoval jak o za vradu. (3 . Moj. 2 0 . 1 0 .) Sv. Pavel pedpovd takovm m anelm vn zavren. (Efes. 5. 5 ) S n oubenci si dvaj pi oddavkch vzjem n p r s t e n y , na nich jsou vyryta obyejn jm n a , tm se znzoruje, e jejich srdce jest jako za

147

peetno a uzaveno ku velik n chylnosti ku kterkoliv osob. (Sv. F r. S .) S o b n a v z j e m vak nesm j m anel n i e h o o d e p t i (1. Kor. 7. 1. 5.), ne maj se varovati velik ro z p u stilosti (T ob. 6. 17.) a je n to mti n a zeteli, co pravil arch an d l R afael (T ob. 6. 2 2 ,), sice opanuje je zl duch. (T o b . 6. 1 6 .) Mnoz m anel budou vn zavreni, e se vyhbaj zvaznm povinnostem m anelskm zpsobem , jeho n em o h o u zodpovdti, nebo e p ekrouj meze, kter urila sm yslnosti p ro d a, poestnost a stdm ost. (Svat Je ro n .) V zjem n podpo ra m anel zle v to m to : M anel m usej s p o l e n b y d l e t i a dn nesm d ru h h o v m rzutosti nebo v netst o pustiti (om louv cestovn, prce n a jin m m st a p.) ; m usej se vzjem n p o d p o r o v a t i p i v c h o v d t , p o m h ati si v nem oci, titi se v n e tst, um oovati si vzjem n pln n n boenskch povinnost a p. P rv k u podpoe p e d e vm jinm stvoil B h E vu. (Viz s. 2.)

4. Mn a e na maj rovn s p o l e n s e s t a r a t i o s v dti a maj je po kesansk v y c h o v v a t i.

D t i zrovna tak jak o m ajetek n ejso u vlastnictvm rodi, jso u darem bom (. 1 2 6 . 3 .) ; jsou tvory bytosti Nejvy, uren m i k vy b la e n o s ti; j sou d t k a m i n e b e s k h o o t c e , k ter B oha v nebi nazvaj svm otcem . Dti jsou od B oha pouze s v e n y r o d i m n a v y c h o v n . R odiov jsou tedy vlastn jen sluebnky bom i, kte se ve vychovn dt m usej diti vl bo.

Mu a ena maj o sv d ti p e o v a t i takto: maj se chrniti veho, co by mohlo koditi z d r a v jejich dt; maj poskytovati dtem denn v i v y ; maj konen peovati o jejch dal z a o p a t e n ,
Rodiov tedy pedn maj se chrniti v eh o, c o by mohlo koditi zdrav j ejich dt. Rodio v se m usej c h r n iti n r u i v o s t a v s t e d n o s t , j e liko dti snadno dd jejich chyby a nem oci. Jablko n ep ad n e daleko od stro m u . R odiov n esm j n e c h v a t i m a l c h d t s a m c h a sn ad se zatm honiti po vyraen. Vzpom e, ja k o u staro st mli M aria a Josef, kdy nem ohli najiti Jeka pi n v ratu z Jeru salem a ; ti dny s bolest jej hledali. (L uk. 2. 4 8 .) Jak peliv o etuj p t c i sv m l ata; tak slab o u n k p te t m neslet s hnzda, aby se vajka n ezach lad ila, a jakm ile se m l ata vy lhla, sn jim v zobku potravu se vech stran . U te se, rodiov, od tohoto ptka, kterak m te peovati o sv dti. (Ludv. L eo n .) R odie jso u po vinni, p r a c zjednvati svm d tem vez d e jh o chleba a veho, eho je st poteba k ivobyt. I d i v z v iv sv mlata. Ne m noz rodiov jsou ta k u k ru tn , jak p t r o s n a pouti (N . Jerem . 4. 3 .), jen toti sn vejce do h o rk h o psku a pak se ji o n n estar. Rodiov zcela jist chy b u j, p i d r u j - l i sv s l a b dt i ji z h y k t k prci . N em aj dti rodim , nbr rodiov dtem poklady shrom a ovat!. (2 . Kor. 12. 14.) K onen m aj rodiov postarati s e o zaopaten svch dt. Vimni si, ja k ji ptactvo n e b esk peuje o zao p aten svch m lat. K olik p rce si d v p t k , aby nauil sv m l d l i t a t i, aby budoucn sam o ji se um lo vzneti do vzduchu. T m vce m aj rodiov peovati o zaopaten svch dt a to ta k to : m aji dtem n a shrom diti jist m ajetek, t. zv. d d i n p o d l (m a rn o tratn o st rodi jest tedy zloinem i proti d te m ); maj peovati o to , aby dti c h o d i l y d o k o l y a aby se vnovaly jistm u s t a v u n e b o - l i

 148
p o v o l n , ku k term u cl zlibu (nejsou vak rodiov nik terak oprv nni nutiti dti k j istm u savu nebo povol n ; pouze raditi jim sm j); m aj dti sv navdti k b z n i b o , m se nejlpe pos taraj o jejich asn a vn blaho. Prvem d D avid: M ld jsem byl a sestaral jsem se, ale nevidl jsem spravedlivho, aby byl oputn, ani dt jeho, aby hle daly ch leb a . (. 3 6 . 2 5 .) Konen m aj rodiov z a s v d t i s e m o d l i t i . T m jim vyprouj poehnn boho. T ak se m odlval Job kad den za sv dti, kdyby se snad byly njak proti B ohu proheily (Job. 1. 5 .) ; tak inila sv. Monika, a to s vsledkem velikm, Rodiov m aj se svm i dtm i ast rozm louvati o B ohu, jet astji vak s B ohem o svch d tech." (Sv. F r. S.) K onen rodiov na sm rtelnm loi n em aj dnho dtte vydditi, byf by (snad ve m nohch sttech) n a to prvo mli. By tak bylo n kter dt nezdrnm , a pov rodiov, e vyddnm ho nenaprav. A zda onen um rajc nebyl snad sm m nohdy nezdrnm synem svho nebeskho O tce , a pece nechce ztratiti svho ddictv, nebe. (E ug. F isch er.)

Mu hned po prvnm pklad

a ena maj mti pi vchov dt na zeteli toto: narozen maj dti sv dti p o k t ti, vyuovati je p r a v d m n b o e n s k m , jim ve vem dobr dvati a vce l a s k a v ne psn s nimi nakldatL

Dti vychovvati znam en vsti je ke K ristu ." (Sv. Kar. B orr.) R odiov m aj dti sv dti hned po narozen poktti. Rodiov, k te bez dleit piny se ktem svch dt pes 10 dn o tlej, he tce. (Sv. A ug.) (Viz. o tom pi k tu !) Kn jsou povinni, lid v kostele p ouovati; tut po vinnost m aj rodiov ve svm dom . (Sv. A u g .) Rodiov, bu d te apotoly svch d t ; v d m je st jejich kostele m . (Sv. C h ry s .) R o dio v, kte svch dt nevyuuj v zkladnch pravdch nboenskch, kr vstc zhub vn. (B eu ed. XIV.) Rodiov m aj dti v nboenstv vyuovati ta k to : pi vhodnch pleitostech maj sv dti n en u cen seznam ovati s n b o . p o j m y a z k l a d n m i p r a v d a m i . (Jest je d e n B h n a n e b i; jest ve vdouc; vezme n s jed n o u do nebe, budem e-li H o poslouchati a p.) N i k d y vak nem aj r odiov svch dt stra iti p e k l e m a e r t e m , ponvad tm vtpuj dtem nenvist k B ohu. N e m a j tak dt v ohledu nboenskm k l a m a t i (na p. k a ti: Jeek donesl drky a p.) ; nebot poznaj-li pak dti pozdji, e je rodiov takto klam ali, nev pak vbec niem u v o hledu nboenskm . R odiov m aj dle dti seznam ovati s v l b o . T ak uil T obi svho syna ji od m alika, kterak se m h ch u chrniti. (T ob. 1. 1 0 .), a jet n a sm rteln m loi m u dval k r sn nauen. (T ob. 4 .) R odiov m aj tak p o t l a o v a l i z l n k l o n n o s t i ve svch d tec h ; m aj sv dti vy chovvati v kzni a uen bom . (Efes. 6. 4 .j Rodiov maj sv dti p i d r o v a t ! k m o d l i t b , nejprve, aby dlaly k a vyslovovaly jm n o Je, pozdji aby se uily m odliti O ten, Z drvas M aria a Vm v B oha. D enn m odlitby dt vak m aj bti krtk, aby se dtem m odlitba n ezn ech u tila. Proto snoubenci po vecky doby musili se podrobovati jaksi zkouce z n b o enstv, t. zv. k a t e c h i s m u " ; tm se mlo n abti pesvden, e sam i znaj poten pravdy nboensk. Rodiov m aj dle svm dtem dvati dobr pklad. D obr pklad p r o s p v v c e , n e - l i n ej 1 e p s l o v a ; nebo oi ns rychleji pesvduj ne ui. Co jsm e slyeli, z a p o m n m e ; co jsm e vak mli p ed oim a, to vidme vdy. (Sv. A m br.) Dti si bu d o u

 149
' - y vce toho, co rodiov dlaj, neli toho, co k a j; nebo i skutky m aj svj jazyk a jsou vm luvnjm i neli sta. (Sv. C ypr.) S k ut ky rodi jsou kniham i, z nich se dti u. (Sv. C hrys ) P roto nem aj rodiov p e d s v m i d t m i d l a t i n i e h o z 1 h o. Sv. A m bro rad jist m atce : Bdi se v p nad tm , aby dt t v a n i n a tob, ani n a tvm otci n e vidlo neho, co by m ohlo bti h ch em , kdyby i ono to d lalo ." R ovn l i d v d o m c n o s t i nem aj ped dtm i nieho zlho m luviti n eb dlati. H ospodi n ap o m n aj sluebnky a dveky, aby dali pozor na svtlo, by nepovstal o h e ; zrovna tak je m aj n apom nati, aby dali pozor, by nevnikla do srdce nivinnch dt jisk ra a nezaplila d m b o . (Sv. C hrys.) D ti toti p o v a u j z a d o v o l e n o t o, co dom a vid. Ano dti m aj velmi vyvinut pud napodobovac a n a p o d o b u j t m v e c k o , co v id ; jejich m ysl se podob zrcadlu, v nm se zrcadl ve, co se ped n postav. R odiov si m aj pipom nati slova Spasitelova: K do by pohoril jed n o z m alikch tchto, je n ve m ne v, lpe by jem u bylo, ab y zaven byi ernov osli n a hrdlo jeho, a on pohen byl do hlubokosti m o sk . (Mat. 1 8 . 6.) Z ahyne-li due dt nedbalost rodi, pak plat rodim hrozba bo: llrve jejich poadovati budu z ru k o u jejich ." (E zech. 3 3 . 6 .) Rodiov pi vchov svch dt m usej spojovati lsku S p s n o s t . Jako r n y v n e m v y m v m e a olejem hojm e, tak se m us pi vychovn spojovati m rn o st s psnost. (S v. R . V.) P l i n p s n o s t j est c h y b o u . Lev, tento divok a u k ru tn dravec, ve a n a h n h r zu vem tv o r m ; pijde-l i vak do sluje, kde m sv m ldata, pozbv u k ru tn o sti a jest zcela krotkm . A rodiov by se m li n ech ati. zahanbiti tm to d ravcem ? (Sv. A ug.) R odiov tedy m aj trestati je n z d k a a t o m r n ; nebo trest jest lke m. Uv-li se lku pli asto nebo p li m noho, kod a h u b lovka. (H u n olt.) Chcete sv dti u initi zpsobnm i lidm i atnm i nadvkam i a svdnm ? T o nejde. Ani zlatnk n etlu e pod kladivem , nbr hled dti p ed m t m k r sn tv ar i m rnm stlaenm nebo jem nm ohbnm . (Sv. A ns.) Rodiov, k te sv dti s t l e j e n o k i k u j a o p r a v u j , ponaj si zrovna tak nezkuen, jako z a h r a d n k , jen jist strom stle je n se vech stran uzavr, take nem e svch vtv rozepjati. (Sv. A ns.) Lpe jest, vm ati si do b r ch vlastnost n a svch dtech a je pstovati, ne-li jen ptrati po zlch vlastnostech a je trestati. N esm vak zase lska rodi k dtem v y b o o v a t i d o m a z l e n s e s d t m i . Nen tedy dobrm , jest-li r odiov z n ezzen lsky ku svm dtem p r o m j e j d t e m b e z t r e s t u vecky jejich chyby. Takov rodiov se podobaj o p i c m , k ter z plin n k lo n n osti sv m ld ata tak siln p i objm n tisknou na prsa, e je u m a k v a j; vdy p lin lska rodi k d tem vede k u vn zhub. Kdo et hlky, n en v id svho sy n a." (P sl. 1 3 . 3 4 .) Kdo syna svho rozm azluje, m us se pozdji ped nm bti. (S ir. 3 0 . 9.) Rodiov tak nesm j v e v e m p o v o l o v a t i vli svch d t; m aj sice laskav, ale m nohdy zcela rozhodn odepti, eho usilovn daj. (F enelo n .)

Kesansk v y c h o v n d t jest n e j p s n j po vinnost rodi; nebo na vykonvn tto povinnosti zvis asn i vn blaho dt i rodi.
V ychovn dt m aj rodie povaovati za tak d leito, e je nic n em zarm ucovati tak, jako n eh o d n dti, ale tak nic je nem titi tak, jako zvdn dti. (2. Jan 3. 4 .) K esansk vychovn dt je st sice h l a v n p o v i n n o s t m a t k y , n a jejm klnu strvilo tm v h rad n prvn lta

 150
svho ivota. O tec m pi svm zam stnn m n kdy n a to a tak m n nklonnosti a dovednosti. (Alb. Stolz.) P i vychovn dt o t e c a m a t k a se vzjem n d o p l u j . O tec k vli sv m ocn vli a psnosti jest vce pedstavitelem b o s k m o c i a s p r a v e d l n o s t i , m atk a zase k vli sv m rnosti a nn lsce vce obrazem b o s k d o b r o t i v o s t i a m i l o s r d n o s t i. O tec tedy m us svou otcovskou vnost doplovati to, em u m atka dti n auila, a m us dti p i d r o v a t i k to m u , by plnily, co jim m atk a nadila, Na vychovn zle budouc blaho dt. Jak toti byly dti v m ld vychovny, takovm i obyejn z s t v a j p o c e l i v o t . Jest to jako s polem , kter p in dobr nebo patn plodiny, dle toho, jak bylo obdlno. (H u n o lt.) Z m k k h o v o s k u lze dle libosti udlati podobu andla nebo d b la ; tot plat o m alm dtti. T o m svou pinu v tom , e d o j m y , k t e r c h se d t t i v m l d d o s t v , n i k d y j i n e v y m i z z j e h o d u e . Jest to jako s m ladm stro m k em ; znam en, k ter do nho vyznem e, ji se nevytrat, nbr stle se a roste, m vtm jest pe. (Sv. Cyr. Jer.) Jako n o v n d o b a dlouho zapch tm , co js m e do n nalili, tak m lad mysl podruje dlouho, co se v m ld do n vtpilo. (B l. Kan is.) V p o z d j m v k u nelze lovka t a k s n a d n o z m n i t i. Mlad strom ek lze snad n o ohnouti, star vak nikoliv. P o k u d jest eleza hav, lze je kouti, nikoli vak, vychladne-li. P o l e z j a r a o b d l a n nese rodu, nikoliv vak, obdl-li se a v lt. D ue dtsk podob se i s t m u p o t k u , do nho a n a dno m ohou pronikati paprsky slu n e n ; dospl h nk vak se podob b a i s k u . (Alb. S tolz.) S n ad n o lze ovldati m ladistvou mysl, ale tko jest vykoeniti nepravost, k te r s nm i vyrostla. (S en eca.) V tina zloinc v k z n i c c h jso u lid, jejich vychovn v m ld bylo zanedbvno. A je-li kdo po sm rti zavren, jist jso u m nohdy rodiov vinni jeho netstm . Povate tedy, rodiov, ja k zodpovdnost n a vs le! B ohuel vak m noz rodiov povauj dti z a m n n e s v j d o b y t e k ; o osla a kon se staraj vce ne o sv dti.''1 (H unolt.) R odiov, kte zanedbvaj vychovn svch dt, jsou h o r ne rodiov, kte s v d t i v r a d ; nebo tito u sm reu j jen tlo, oni vak i d u i; v prvnm ppad je st sm r okam it a tak jako tak by jed n o u n astala, ve d ru h m ppad vak je st sm rt vn, a t bylo lze snadno ujiti. (Sv. C hrys.) Mnoz rodiov se sna, aby dtem zanechali p e n z e a s t a t k y , ale vychovn jejich nedbaj. T akov rodiov se podobaj lovku, jen kolem dom u n a sp ad n u t zakld n d h e rn o u zahradu. (Sv. Chrys.) Rovn asn a v n blaho rodi zvis na vychovn dt. Rodiov, kte sv dti p a t n v y c h o v a l i , bvaj obyejn ji n a zemi od B oha psn trestn i. O byejn bvaj t r e s t n i s v m i v l a s t n m i d t m i . m heili, tm bvaj trestn i. Krl D a v i d z plin lsky n etresta l svho syna A b s o l o n a vzdor jeh o c h y b m ; toho vak trpce pykal, jeto prv tento syn se pozdji proti n m u vzbouil. (2. Krl. 1 7 .) V e l e k n z H e l i byl velm i shovvavm ku svm dvm a nezdrnm synm ; proto m u B h sty S am uelovm i oznm il psn trest, kter bizy piel. O ba synov jeden den zahynuli v bitv, otec pak, kdy to uslyel, klesl se idle n a zem a byl m rtev. (1. K rl. 4. 18.) R odie, kte sv dti patn vychovvaj, neek a n i p o s m r t i n i c d o b r h o ; jso u jak o lid b e z b o n . Jest-lie pak kdo o sv a obzvlt o dom c pi nem , zapel vru a je s t h o r ne n evc." (1. T m . 5 . 8 .) N aproti tom u rodiov, kte d ti d o b e v y c h o v a l i , obdr od Boha v e l i k o u o d m n u , zvlt n a o n o m s v t . N a vychovn dt zvis spsa m atky. (1. T im . 2 .1 5 .) Otec ho d n h o sy n a

 151

nebude zarm oucen pi sm ri sv a n ebude zah an b en od neptele svho. (S ir. 3 0 . 5.) Dob rodiov, a se je dn ou postav ped Pna, b u d ou moci c i: H le, kter jsi nm dal, zachovali jsm e, a dn z n ich n e z a h y n u l. (Jan 1 7 . 1 2 .) R olnka neom rzuje prce v nadji n a sk liz e ; tak tak rodiov v nadji n a odplatu vnou m aj ne n av n a vesele peovati o do b r vychovn svch dt.

7. 0 smench manelstvch.
1. Crkev nikdy neschvalovala manelstv s m e n c h , t. j. manelstv mezi katoli ckmi a nekatolickmi kesany, a to z tchto dvod : 1. dn v y c h o v n d t jest v takovch
manelstvch tm nemonm; 2 . neme v nich bti o prav dov s p o k o j e n o s t i a opravdovho tst; 3. katolick strana jest u velikm nebezpe, e pozbude svou v r u ; 4. mimo to jet jest i ta okolnost, e nekatolick strana me dle svho nboenstv katolickou stranu kdykoliv opus t i t i a vstoupiti do novho manelstv.
Nebezpe satk sm ench zle v to m to : nekatolick stra n a (p ro testant, starokatolk, n esjednocen fte k ) n eb u d e p o d p o r o v a t i katolickou stran u pi vychovn dtek, ba bude j v tom pekeli, sn ad i tu p enm a posm chem ciz vry a jejch obyej. A by t tom u i tak nebylo, pece j i p k l a d stran y nekatolick psob zh o u b n n a dti. V m anelstv sm enm nen opravdovho tst. Kde m bti dokonal m anelstv, tam m us bti j e d n o t a " (Sv. A m b r.), zvlt ve vci n ejd leitj, v n b o enstv. Nelze si mysliti vrouc lsky a upm n o sti mezi m aneli, nejsou-li v nejdleitj vci ivotn, ve ve, zajedno. K terak to lze nazvati m a n elstvm , kde nen s h o d y an i ve v e ? (Sv. A m br.) Jak trap n asi m us psobiti na m aneli, m usej-li se rozejiti, jd o u ce d o k o s t e l a . P i v stu povn v m anelstv teb a jest se tzati nejprve po nb o en stv 1 . (Sv. A m b ro .) 1 V m anelstv sm enm jsou p r v a o b o u m a n e l z c e l a n e r o v n . Nekatolick strana toti m e se dti rozvsti a opt vstoupiti v man e lstv ; k atolick s tran a v ppad rozvodu nesm znova vstoupiti v m a n elstv, dokud d ru h stran a ije. Ciz k rsa u p o u t srd c e stran y nekatolick a h n ed jest rozvod. V P ru sk u bylo takovch rozvod za jeden rok (1 8 4 0 .) 3 0 0 . Jak to potupa pro takovho rozvedenho k a to lk a ; jest m an elem a nem m a n e lk y ; svou m anelku vid choditi po boku jin h o ; v odlouenosti, snad i v opovren s vta m us trviti svj ivot. N em tchy, le je n vitky za svou dvj lehkom yslnost a neposlunost. A kterak teprve m u s krvceti jeho srdce, m us-li se n a vdy od sti svch dt odlouiti. P a trn o tedy, jak velice m crk e v prvo, sna-li se s v dtky od takovch m anelstev zdreti. C hra se vstoupiti v m anelstv s nkm , jen jest tv ve cizm . (Sv. A m b r.)

2, Crkev t r p smen manelstv jen pod temi podmnkami: l. o b a snoubenci musej

152

slbiti, e budou vecky dti vychovvati v katolickm nbo enstv.; 2. k a t o l i c k strana mus slbiti, e se piin, aby stranu nekatolickou pivedla k poznn pravdy; 3. n e k a t ol i c k s t r a n a mus slbiti, e nebude stran katolick nikterak peketi, aby ila dle svho nboenstv. (P ius Vlil. 1 8 3 0 . eh. XVI. 1 8 3 2 .)
T oto trp n nebo dovolen sm ench m anelstv n en dnm sch v a lovnm jic h ; nebo vzdor to m u crkev jic h nikdy n e s c h v a l u j e . C rkev proto tak psn poaduje k a to lic k h o vychovn dt, jeliko dobr vychovn d t je st hlavnm elem m anelstv, elem m a n e l s t v j e s t v y c h o v v a t i d t i a to p r o B o h a . elem nen tak, zanechati ddice, jako spe ctitele prav vry a pravho nboenstv vychovati. (R . k.) P roto jest stran a katol. povinna, postarali se p e d e vm o zabezpeen spsy dt. N etastn m atka, kter spchala vradu n a dui svho dtte tm , e je n e ch ala vychovati v bludu. O p rvn plam en poetil m atky brzy u h asn e, sv dom se dom e opt svho prva a tm zan bdn ivot, jen nedovol vzniknouti tst rodinnm u. U trpen zan s prvnm dttem , je m lo bti m anelce pinou sladkch radost m ateskch. D t jest vyrvno prav ve a vychovno v d u ch u ve n ep telskm . Jak hryzen svdom rozrv tu srdce m atesk. A kad d t, je m bti pro m atku p oehnnm bom, zveliuje jej vinu, jest novm obalobcem jej zp ro n e v ry . (Bisk K o ru m .) S tra n a nekt, m e snadno svoliti v katol. vychovn s v c h 'd t, nebo die ue n jej crkve m e bti lovk spasen v k a d m n b o en stv; a to tm vce v katolickm , jeliko toto dle m nn nekatolk, obsahuje v e c k y p o d s t a t n nauky Kristovy. N ekatolick stran a, kter svoluje v katol. vychovn svch dt, nedopout se tedy d n n e s p r a v e d l n o s t i proti svm d te m ; ale dopustila by se j ovem stra n a katolick, kdyby svolila v nekatol. vychovn svch dt. Katol. stran a m se snait pOvznsti stranu n e k a to lic k o u k po zn n pravdy a to ne snad n u cen m a p em louvnm ; nebo proselytstv, k ter rozm nouje sice poet katolk dle jm na, ale nikoliv poet opravdovch dtek crkve, zavrhuje crkev k atolic k ; ona si peje jen obrcen se ze svobodn vle a z pesvden. K atolick stra n a m p so b iti je n m o d l i t b o u a d o b r m p k l a d e m . M spe svm ivotem ne-li svm slovem pouovati. (1 . P etr. 3. 1.) Je-li stra n a katol. etrn, sk ro m n , povoln, trp liv, vrna atd., zane stran a nekatol. pem leti a dle tohoto ovoce bude souditi o strom u. Ovem m e tak pi vhodn pleitosti klidn a rozvn vyvraceti p e d s u d k y s trany nekatol. p ro ti naem u sv. nboenstv. Ne nem se vnucovati se svm pouovnm a bedliv se m ch rn iti kadho slova, je by m ohlo stra n u nekatol. v jej n boenskch citech uraziti. Vdy nekatolk n em e za to, e m u nebylo p o pno milosti, naroditi se a bti vychovnu v prav ve. Konen m katolk povinnosti sv sv. vry (m odlitbu, nvtvu slueb boch, pijm n sv. svtost a td .) n e o h r o e n plniti. T m si dobude jen vnosti v och jinch lid. D obe sm lejc jino vrec jist nem e nieho nam tati proti tm to vcem , nebo tm nieho nepozbv, ale nabv. O byejn se dlvaj tyto n m i t k y : jak katolci, tak protestant jso u pece kesany a v h l a v n c h v c e c h z a j e d n o ; pouze ve vedlejch vcech jest rozdl. Ne to n en sprvnm ; Co katolk ct jakoto pravdu n ebeskou, povauje p ro testan t za m arn zzen lid sk ; n a p. m i sv. povauje katolk za obnovovn obti K ristovy n a ki, protestant ji povauj za m odlstv. V prvnjch stotetch dovolovala se sm en

 153
m anelstv z dvodu h o r l i v o s t i pro vru katolick o u ; nebo katolick m anelky obyejn pohnuly sv m anele ku pijet vry katol., jak o n a p. sv. Cecilia V alerina, sv. K lotilda G hlodvika, k r le franckho. D nes vak jest tom u jinak, nebo na d n en k e s a n y nelze spolhati.

Ne j s o u - l i s p l n n y tyto ti hlavn podmnky, odpr crkev poehnn satku smenmu; jedin, co tu crkev do voluje, jest tak zvan p a s s i v n a s s i s t e n c e katolickho fare pi uzaven manelstv.
Passivn assiste nce zle v to m to : far pouze v odvu, kter ob y ejn dom a nos, tedy bez jakhokoli zvltnho odznaku knskho, vy slechne ve svm soukrom m obydl ped 2 svdky m anelsk so u h las sn o u b enc, ale zdr se pi tom velikho ehnn a slavnosti, jako n a p. p ro m luvy ku snoubencm , b lah o p n , obyejnho se vytazovn snoubenc ne a pod. T m to se stvaj snoubenci sice s k u t e n m i m a n e l i , stra n a katolick n en p ro sta tkho h ch u .

3. Katolit kesan, kte vstupuj smen manelstv bez poehnn crkev nho, dopoutj se s m r t e l n h o h c h u
a nemohou bti piputni ku pijmn sv. svtost.
T akov katolci he sm rteln ( eh. XIV. 23. 5. 1 8 4 6 .) ; nebo he n e p o s l u n o s t , jeliko n echtj zachovati p ed p is c rk e v n c h ; dvaj ve lik p o h o r e n a dopoutj se z a p r n v r y ; odvracej se od crkve. T akov katolci propadaj vyo b cov n z crkve. Takov katolk tedy n e m e dostati r o z h e e n , tm m n sm bti pip utn ke sv. pijm n. Jen tehdy sm bti pip u tn ku sv. svtostem , uke-li op rav d o vou ltost a je-li odh o d ln v y p l n i t i p o a d a v k y k a t o l i c k c r k v e . (P iu s VI. 13. 7. 1 7 8 2 .) N a s m r t e l n m l o i m n o h m u takovm u kato lk u otevrou se oi. Jako s o p k a po d lo u h lta klidn odpov a pak n a jednou zane h ro zn dm ati a soptiti, tak se dje s takovm lo v k e m ; d lo u h lta je svdom klidnm , ale n a sm rteln m lku se ukazuje v cel sv moci. Zvlt se dostav m ylen k a: Je-li katol. nboenstv pravm a sam o sp a sitelnm , pak jsem sv dti pipravil o vnou spsu. Jak se m n povede p ed soudnou stolic bo ? (A lb. Stolz).

8. 0 stavu bezmanelskm.

1. Dobrovoln bezmanelsk stav jest d konalejm ne-li stav manelsk ; nebo kdo
zstane neenatm, me mnohem lpe peovati o svou s p s u a dojiti v t h o s t u p n blaenosti.
P ouze dobrovoln volen stav neenat jest ped B ohem z slu n m ; nebo je s t tak nedobrovoln takov stav, n a p. u dvky, k te r se n em e

 154
vdti, protoe n em p e n z ; nebo n a p. u uitelek nebo vojk, k te dle zkona po jistou dobu se nesm j eniti a vdvati. Lepm a bohum ilejm jest, zstati v panictv ili bezenstv, ne-li oenili se. (T rid . 24 . 1 0 .) Stav panick pevyuje stav m anelsk o tolik, o kolik a n d l l i d i . (Sv. C hrys.) P anictv vynik tolik nad m anelstv, kolik n e b e nad z e m , due nad tlem . (Sv. Isid.) C tihodnm je s t m anelstv, a le ctihodnjm je s t panictv. (Sv. A m br.) P an n y jso u m istrovskm dlem milosti bo. (Sv. C ypr.) P roto j i pohan mli velikou ctu ped osobam i, kter ily ve stavu svo b odnm a istot, jako n a p. m an p e d v e s t l k a m i . (Spirago, P k l. str. 1 6 6 .) N evsta se pokld za tm astnj, m bohatho a vzneenj ho enicha m . P ro to m usm e tm vce za astnou povaovati onu, kter svou istotou si zvolila za e n i c h a K r i s t a . P ro to tak pravila sv. A neka k synu m skho m sto d ritele: Ji jsem se zasnoubila a m m m n o h em l epho enicha. Jdi, ty potravo e rv !1 Kdo j est svobodnm , m e lpe 1 peovati o blaho s v due. Kdo jest svobodnm , sta r se v c e o t o, c o j e s t b o h o ; kdo vak jest enat, peuje vce o to, kterak by se za lbil d ru h m u a jest rozdlen. (1. Kor. 7. 3 2 . 34.) K d o jest svobodn, d osahuje v y ho stupn blaenosti. Sv. Jan vidl ve svm zjeven 1 4 0 ,0 0 0 du ped tr n e m bom, kte zpvali p s e n o v o u , j ostatn zpvati n e m o h li; byly to due panick. (Zjev. 14. 1 . -5.) Kdo zachovv ra d u P n, dojde vt slvy. (Sv. Aug.) Panicov nleej jaksi ke lecht nebesk. (L erch.) V im n m e si tak slov K ristovch: A kad, kdo opust dm , neb b ratry , neb sestry, neb otce, neb m atk u , neb m a n e l k u neb syna, aneb pole pro jm n o m, s t o k r t v c e vezme a ivotem vnm vldnouti bude.* (Mat. li). 2 9 .) K ristu s tu m n ony, kte k vli B ohu se zekli m an e lstv ; obdr tedy je d n ou radosti, kter jso u sto k rt vtmi neli radosti, jich by byli nalezli v m anelstv. P ro to se m l p ro testan t v dom nn, e stav m anelsk pr m vt cenu a je s t dokonalejm neli stav svobodn.

2. Proto tak S p a s i t e l slovem a pkladem d o p o r u o v a l stav svobodn.

K ristus prav, e jsou lid, k te k v l i k r l o v s t v n e b e s k m u z s t v a j s v o b o d n m i , a d o k ld : Kdo m e pochopiti, pochop." (Mat. 1 9 , 1 2 .) T ak sv. Pavel p rav : Kdo vdv svou d ceru, dobe in ; kdo vak j nevdv, l p e i n . (1. Kor. 7. 3 8 .) ; dle: Vdova b l a h o s l a v e n j bude, z sta n e -Ii ta k . (1. Kor. 7. 4 0 .) S p a s i t e l il v p a n i c t v , rovn apotolov. Mnoz svtcov uinili s l i b ustavin istoty, jako n a p. M atka Bo, jak p atrno ze slov jejch k andlovi (L uk. 1. 3 4 .) ; rovn sv. Josef, jak dosvduj uitel c rk e v n ; tak sv. T erezie ji ve svm m ld, sv. Magd. P acc., sv. R osa z Lim y. Mnoz svtcov se nechali radji m u i t i a p o p r a v i t i, neli by byli poruili slib istoty. Sv. A neka n a dn zpsob n ech tla pojm outi za m ue syna m stodritele m skho. Proto ji dal tento u k ru tn m uiti a popravili ( f 3 0 4 .) Sv. H i l a r i u s , b i s k u p v P o i t i e r s u a uitel crkevn ( f 3 6 7 .) byl p ed tm , neli se stal knzem , en at a m l d c e r u . Kdy pro vru il ve vyhnanstv, dospla jeh o d cera a m la pojm outi za m anela jin o ch a. P sala tedy svm u otci; ten j vak o dpo v d l: P ijd u brzy dom a donesu ti podobiznu jin h o e n ic h a ; m e je srovaati a rozhodnouti se pro toho n eb o n o h o . K dy piel dom , ukzal j sv. k a radil j, aby sv panenstv vn zaslbila K ristu. D cera po slechla rady otcovy a brzy n a to blaen zem ela. P i jej sm rti pravil b is k u p :

 155
H le, tvj enich Pkl. str. 19 8 .) i s t o t n , jak o sv. K unigun da a nyn pichz a zve t ku vn hostin svatebn." (Spirago Ba byli i m anel, k te v m a n e l s t v v e d l i i v o t na p. Matka B o a sv. Josef, sv. Cecilia a V alerian, csa Jin d ich sv.

0 svtostinch.
Kristus nm oznmil tak prostedky, kter maj hlavn el, zjednvati nm p o e h n n bo .
Svtostm i dostvm e pedevm m ilost bo pro svou dui. Mimo to nm B h dal tak prostedky, b y nm p edevm zjednval p oehnn boho. P o e h n n b o zle v o s v o b o z e n od p o zem sk h o zla: od n e moci, bdy, h an b y , n etst, pokuen a t. d. a v propjen asn ch d obe r: zdrav, dlou h h o ivota, jm n , cti, tst a t. d. O pakem poehnn boho je st k l e t b a b o . Zle v tom , e B h do p o u t n a lovka n etst v ivot nebo pi sm rti. P oehnn boho si vydobvm e 1. zanm e-li vecko ve jm n u b o m (ve jm n u Jee). 2. Svtm e-li nedli. 3. Ctme-li rodie. 4. D vm e-li alm unu. 5. C hodm e-li astji na mi sv. 6. H lavn pak tak uvnm svtostin.

1. Svtostinami nazvme crkevn e hnn a svcen, jako i poehnan a po svcen pedmty samy.
N a tv o rstvu ( m . 8. 2 0 .) a n a cel prod (1. Moj. 3. 1 7 .) spov od h c h u ddinho kletba b o . Bh zanechal na zemi stopy svho h n v u . Takov stopy boho hnvu jso u n a p. : n em o c a sm rt lid a n ich tv o r ; boue, p o v o d n ; vichice, krupobit a m r z ; dsn vedra a s tu d e n ; d rav a jedovat z v a ta ; obtn hm yz n a lidech i zvatech ; hm yz nic lesy, pole, v in ic e ; ervy a housenky, kter ohlodvaj strom y a k v t; bolesti porodn a neastn porody a t. d. Zem je st sku ten slzavm d o lm ". Aby tato kletba bo byla sata, proto to likrt K ristus ehnal a dal i apotolm moc, vym tati z l d u c h y a hojiti n e m o c i. (Mat. 10. 1 .; L uk. 9. 1 .) T to moci crkev asto uv; ehn nebo svt prosednictvm svch slu h jist pedm ty a pros B oha, aby p ro sted n ic tvm tchto ehnanch nebo svcench p edm t zl duchy zapuzoval a nem oci hojil. P i tom to ehnn a svcen uv crkev v i d i t e l n c h z n a m e n , zvlt znam en ke, svcen vody, a pi svcen asto i oleje. T ak se rozh svtlo, kter zn am e n svtlo svta, Spasitele. M nohdy se pedm ty ehnan n ebo svcen o k u u j n a znam en, e jich m m e zbon uvati. Nzev svtostiny pochz odtud, e tyto bohosluebn obyeje jsou p o d o b n y s v t o s t e m . Jak pi svtostech, tak pi nich se uv s l o v a z n a m e n , kter m aj n a d p i r o z e n o u s l u a znzoruj neviditelnou m ilost. (Voda znam en oitn, olej uzdraven a p.) Ne s v t o s ti m aj daleko v t m oc neli svto stin y ; svtost je s t ke spasen j e b a , svtostin nikoliv. Svtostiny jso u m ilostn prostedky d ru h tdy.

e h n n m svolv sluebnk crkve na osobu nebo vc p o e h n n bo.

 156
e h n n vc vztahuje se vlastn kter tchto eh n an ch vc uv. je n na osobu a sice n a onu,

V obyeji jsou tato ehnn o s o b : ehnn lidu pi mi sv., ehnn kajicnki pi zpovdi, ehnn pijmajcch Tlo Pn, snoubenc, matky pi vod; poehnn sv. Blaeje (3 . nora), ehnn umrajcch, ehnn mr tvoly pi pohbu.
e s t i n e d l k y pinej d t do ch r m u , by je knz ehnal. T oto ehnn estinedlek pochz ze starho z k o n a ; kad m atka idovsk m usila po porodu chlapeka 40 . den, po porodu dvete 10. den pijti se svm dttem do ch rm u . I Matka bo se podrobila to m uto pedpisu ; vzpom em e n a slavnost H ro m n ic! P o e h n n sv. B l a e j e zavedla crkev na pam tku sv. Blaeje, bisk. v Sebaste v A rm nii ( f 3 1 6 .), kter jistho chlapce, jem u uvzla v krku kostka ryb, uzdravil tm , e m u dv svcen svce, kter jeho m atka darovala kostelu, drel kem pod krkem a nad nm se modlil. (Spirago, P kl., s tr. 1 9 8 .) Rovn crkev se m odl, udlujc poehnn sv. Blaeje, by B h n a pm luvu sv. Blaeje ch rn il kesany od n ed u h krnch. P o e h n n n a d u m r a j c m i k se obyejn jen latinsky a to p roto, aby um rajc nebyl znepokojen.

ehnn pedm t jsou tato v obyeji: ehnn vajec, chleba a masa (0 Velikonocch), ehnn vna (na sv. Ja n a Ev.), e hnn rody zemsk (n a k ov dny a n a sv. M arka), konen ehnn dom (k ol), lod a jinch pedmt, je maj lovku slouiti.
Co se tk ehnn prody za elem p h o d n pohody, budi p i pom enuto : K ristus se osvdil n a zemi nejen jako pem aha zlch duch, nbr i jako p n c e l p r o d y a vech je jch sil. Ji pi jeh o n aro zen objevila se zzran hvzda n a nebi, pi jeh o sk onan zatm lo se slunce proti vem zkonm p iro z e n m ; na jeho rozkaz utiily se vlny ro zbouenho m oe ; kre! po vod; n a jeho rozkaz ih n ed uschl n e ro d n fk ; n a jeh o pokyn rozm noily se chleby v ru k ou uednk, kte chleby rozdvali. Vecky d ru h y nem oc, ba i sm rt a hnilo b a podrobovaly se jeh o vem ohouc vli. Nue, crkev jest zst upkyn K risto v o u ; je s t tedy o prvnna, svolvati poehnn bo na sly prodn. Jej voln nebude jist m arnm .

K ehnnm nle tak e x o r c i s m u s nebo-li zaklnn zlch duch, kter zle v tom, e se zlmu duchu ve jmnu Jeov pikazuje, aby opustil jist osoby nebo vci.
K ristus dal apotolm moc, vym ytati neist duchy. (Mat. 10 . 1 .; Mar. 16. 1 7 .; L uk. 9. 1.) E xcorcism u se uv pi k t u a s v c e n v o d y . Vymytn zlch du ch z p o s e d l c h neb o b s e d l c h (jim dbel b rn uvati jistch d) kon se dnes velm i z d k a ; m je konati pouze knz a to jen s povolenm biskupa.

Svcenm sluebnk crkve netoliko vy prouje jistm osobm a vcem poehnn boho, nbr je i zasvcuje k bohoslueb nmu uvn.

157 -

Tato svcen o s o b jsou v obyeji: svcen papee, csa a krl, opat a abaty.
Svcen kn jest n ap ro ti tom u svtost.

Tato svcen vc jsou v obyeji : svcen vody na krope n Svcen i kestn Vody (n a sobotu B lou a ped sv. D u ch em ), svceni SVCI (n a H rom nice a p a klu n a B lou sobotu ), svceni popela (n a P opelen ste d u ), palem
(obyejn v nedli ped hlavn mi slubam i bom i), (koiek, na K vtnou nedli), c h r m e c h );

SV. olejU

(n a Zelen tv rtek v biskupsk ch

k, obr az, renc, medailek, korouhv, konen svcen m s t , toti kostel, kapl, olt a hbitov.
Crkev svt vecko, co n le k bohoslub.

2. Kristus doporuil svtostin uvati, crkev pak jednotliv svtostiny ustanovila.

K ristus poehnal chleby a rybiky (Mat. 14 . 19.), ehnal dti (M ar. 10. 1 6 .), sv apotoly, kdy vstupoval n a nebesa. (L uk. 2 4 . 5 0 .) Ji ped K ristem se. ehnval o : B h sm poehnal prvnm lidem (1 . Moj. 1. 2 8 .), N oe poehnal svm dvm a synm (1 . Moj. 9. 2 6 .), Isk Jakobovi (1 . Moj. 27. 2 7 .), Jakob ped svou sm rt svm 1 2 synm (1. Moj. 4 9 . 2 8 .), Moj ped svou sm rt lidu israelskm u (5 . Moj. 3 3 .), A ron a po n m idovt kn m usili rn o a n a veer ehnati lid v pedsni c h r m o v ; vztahovali ruce nad lid a tik rte vzvali jm n o Jehovovo. (3. Moj. 9. 2 2 . ; 4. Moj. 6. 2 3 .)

ehnn a svcen kon zpravidla kn z.

M noh ehnn a svcen sm k o n ati pouze biskup nebo knz od biskupa vslovn k to m u splnom ocnn, jako n a p. svcen kostela, olte, h bitova, kalicha, zvon, m ench rouch a p. I laici m ohou ehnati, ale nikoli jm n e m crkve. Jejich ehnn m tm vt m oc, m eji jsou spojeni s B ohem . asto ehnvaj rodiov sv dti, n a p. ubraj-li se n a cestu, p ed oddavkam i a na sm rtelnm lku. Jest obyejem, dlati n a p ecn u chleba, neli se nane, k ; tento obyej n en jinm , neli m odlitbou, by nm tento pokrm prospl.

3. Uvn vc ehnanch n svcench oisuje ns ode hch v e d n c h a chrn ns ped mnohm p o k u e n m a z l e m t l e s n m . Pouze od takovch pokuen a utrpen tles
nch nebvme osvobozeni, kter nm prospvaj k s p a s e n .
Hch vedn m v zpt a s n t r e s t y , kter obyejn ji zde n a zemi se do stav u j; tak n a p. tlesn u trp en , pokuen a p. Sv tostiny pak n s oisuj od h c h vednch, a tedy i od jejich zlch n sled k . Ze svtostiny ch rn ped pokuenm, dosvduj svtcov ze zkuenosti ; tak na p. sv. T eresie nem e dosti vynachvliti moci sv. svcen vody v p o k u ench. Ze svtostiny ch rn p ed tlesnmi zly, vidti n a poehn n

 158 sv. B l a e j e . Ji sv. apotolov uzdravili m noho nem ocnch tm , e je m azali sv. olejem. (M ar. 6. 13.) Svtostiny jso u tedy jakoby l k e m . C hybuje vojn, kter jd a do vlky vezme si svcen k ek nebo obrzek a v d ve v B oha douf, e bude o ch rn n m nohho zla ? Zajist nechybuje. N ebo ch y b u je , kdo se v nem oci asto krop svceno u vodou a nem ocn dy sv zn am en znam enm ke doufaje takto v rychlej u zd rav en ? , kolika lidem ji to pom oh lo ! Jen v tom ppad, kdyby nem oc p r o s p v a l a k u s p a s e n d u e , n i e h o by proti n n e z m o h l y vecky svto stin y ; nebo jin ak by byly na pekku spsy. Zda by byly svtostiny odstranily u trp en m a rn o t ratn h o sy n a ? Zda by byly uzdravily nem oc Ig n ce z L. ped jeho o b r ce n m ? Zajist n ik o liv ! N esm m e tak od svtostin oekvati vtho inku, neli na pm luvu crkve m aj, sice bycho m se proheili p o v rou. N a p. nkdo by se dom nval, bude-li nositi pi sob svcenou vc, e v dnm poru n esh o a nikdy se neutop a p. Svtostiny nem aj n ik terak takov m oci ja k o svtosti. S v t o s t i nm udluj m ilost D u c h a sv . ; svtostiny toliko dui oisuj, by snadnji pijm ala tyto m ilosti D u ch a sv. Svtosti hoj vnitn , svtostiny zevn. Svtostiny m aj vekeren svj in e k jen na pmluvu crkve. Knz toti eh n a svt vdy je n v e j m n u c r k v e . M odlitba crkve m vak v e l i k o u s l u , n ebo s n jest spojen a m odlitba Kristova a vech svtc.

4. Svtostiny prospvaj nejvce, jsme li prost h c h u s m r t e l n h o a uvrne-li jich s d v r o u v Bo h a .

inek svtostin zvis velice n a h o d n o s t i a z b o n o s t i toho, kdo jic h uv. Kdo ije V t k c h hch, tom u m lo prospv n ositi svcen vci, kropiti se svcenou vodou nebo pijim ati p o e h n n k n sk ; prospv m u to asi tak m lo, jako arch a m luvy p o m oh la idm padlm ve vlce v tkm h ch u . (1. K rl. 4.) Rovn kdo nem vry nebo d v r y , tom u pom ohou svtostiny ta k mlo, jak o m odlitba lovku, jen pochybuje. (Jak . 1. 6 .) S vtostiny psob prv tak, jako m odlitba. Ji K ristu s dlal m n zzrak tam , kde bylo m lo vry, jako v N azaret. (M at. 13. 5 8 .) Vimni si tak slov K ristovch: V r a tv t uzdravila. (M ar. 5. 34.) Zboni kesan si svtostin v a h o r l i v j i c h u v a j . K rop se na p. asto svcenou vodou, nos pi sob svcen vci, m aj svcen obrazy ve svm obydl, rd i se modlvaj n a svcench m stech, nebo' m o d litba v kostele jest innj. Ji nvtva kostela sam a o sob m e ns osvoboditi od leh k ch h ch a od pokuen belskch." (Sv. T om . A q .) S v tostin m m e uvati zvlt v tk m p o k u e n a v n e m o c e c h . P ro hled v nem oci toliko pom oci lkask a ne Kristovy, jakoby On nebyl tak lk aem tvho t la ? (Sv. E fr.)

VI. 0 modlitb.
1. O p o d s t a t m o d lit b y .

1. Modlitba jest pozdvien mysli k Bohu.

B a v m e - l i se s nkm , zapom nm e n a vecko ostatn. T akt m u sm e initi, m luvm e-li s B ohem , t. j. m odlm e-li se. P i m odlitb m usm e vecky sly duevn obrtiti n a B o h a : r o z u m , nebo m usm e mysliti n a B oha ve m ohoucho ; p a m t, nebo m usm e zapom enouti n a vecky vci pozem sk ;

 159
c i t , nebo m usm e m ti souasn zlibu n a B o hu . T edy p o u h vzpom nka na B oha nen jet m o d litb o u ; i pekeln duchov mysl n a B oha a pece se n em odl. O brazy m o dlitby: nan eb ev sto u p en K ristovo; k o u k a d i d l o v vznejc se k obloze; s k i v a n vznejc se za zpvu k nebi. Jest nejvt c t a d s t o j n o s t lovka, e sm se svm T vrcem m luviti a d v rn s nm ohcovati." (Sv. C hrys.) M usme se diviti l a s k a v b l a h o v l i B o h a , je n n m netoliko dovoluje, nbr zrovna porou, bychom s nm mluvili. (Sv. C hrys )

Pi modlitb uvme obyejn jistch zevnjch znmek, jako na p. klekme, sepnme ruce, bijeme se v prsa a p.
K l e k n m pi m odlitb vyznvm e, e jsm e ped Bohem n e p atrn m i; s e p n n m r u k o u , e jsm e p ed B ohem bezm ocni, jak o b y sp o u t n i; b i t m s e v p r s a , e zasluhujem e ra n (trestu ), tedy e jsm e hn m i. T ak se stv, e se nkdo pi m odlitb v r h n a z e m i , n a znam en, e lovk je s t ped B ohem prach a popel; tak u inila Judit, n eli se o d ebrala do t bora neptelskho. (Jud. 10. 1 .); K ristus n a h o e Olivetsk (M at. 2 6 . 3 9 .) ; tak in kn n a Velk ptek. P i vrouc m odlitb m odl se m noz s p oz d v i e n m i a r o z e p j a t m i p a e m i n a znam en ho ro u c lsky k B ohu a na vraz, e se modl ve jm n u Spasitele na ki ro zep jath o . T ak se m o d lil Moj, kdy id bojovali s A m alekity (2. Moj. 17 . 1 2 .)), alom oun pi posvcen ch rm u (2 . K ron. 6. 1 2 .), knz p i mi sv. I K ristus pr se takto modlval v noci n a h o r ch . (K ate. E n u n .) M eme se tak m odliti t v o b r c e n o u k e c h r m u . T ak se m odlil David (Z. 5. 8 .), Daniel (D an. 6. 1 0 .) B h n e p o t e b u j e tch to znm ek, aby se m u due lidsk ukzala, jak o u je s t; pouze l o v k t m p o v z b u z u j e s a m a s e b e i jin k vt zbonosti. T ch to znm ek n e n pi m odlitb n a p r o s t o t e b a ; m ohou se z dleit piny vynechali, jako na p. pi velik nav v nem oci, m odlm e-li se p i svm zam stnn, m em e tedy m o d l i t i tak c h o d , tak se m odl na p. poutnci, n ebo kdo jd e ulic, kdy zvon poledne nebo um rkem .

2. Meme se modliti toliko v d u c h u , nebo v duchu a z r o v e i sty.

K ristus ped jdlem pozvedl oi sv k nebi a sklonil s vou hlavu ; tm chtl c i: O te dkuji to b . To byla m odlitba v d u ch u . T ak se m em e m odliti i my pi prci, pi chzi, ani by. toho kdo zpozoroval. Mod litba stn je s t p o t e b n a u i t e n . lovk se skld z t l a a z d u e ; m tedy oslavovati du i tlem . (Os. 14. 3 .) Jest dle lovku v r o z e n o , by sv v n itn city zevn p roje voval. (Mat. 12. 3 4 .) Bez m odlitby stn nem lo by kesansk nboenstv dnho pojtka a m usilo by se rozpadnouti. stn m odlitbou se nae srdce v c e p o v z b u z u j e a tedy zbonost nae se v t ; rovn se tm vzbuzuje zbonost jinch lid. stn, zvlt spolen m odlitba in B o h a o c h o t n j m , by v y s l y e l nae prosby. (Mat. 1 8 .1 9 .)

Modlitba konan pouze sty a ne tak duchem, nazv se m o d l i t b o u r e t n o u a nem dn ceny.

P ro to si stuje K ristus n a fa rise je : Lid tento ct m n e sty, ale srdce jejich daleko jest ode m ne. M noz volaj k B ohu je n h lasem tla, ale ne tak hlasem d u c h a . (Sv. A ug.) Z rovna tak zevnj z n m k y pi m o d

160

litb jsou bez ceny, n e m li zrove vn itn sm len jim odpovdati. K do bezm ylenkovit kle, v prsa se bije a p., jest pokrytec. B ohu se m u sm e klanti v d u ch u . (Jan 3. 2 4 .) Kdo se m odl bezm ylenkovit, podob se indinskm m lnkm m odlcm . (Spirago, P ik l. str. 2 0 2 )

Nejmocnjm vrazem stn modlitby jest n b o n zpv.

N bon zpv k B ohu. Sv. Pavel zpv nb o n : krl ( f 3 9 7 .) a sv. e h o je st vtenou m o d litb o u ; povzn naeho d u ch a m ocn ns k nm u napom n (Kol. 3. 1 6 .) Zvlt pstovali David (f 1 0 1 5 . p. K r.), sv. A m bro, biskup m ilnsk Vel., pape ( f 6 0 4 .) (O zpvu kostelnm vz III. d., s tr. 3 7 .)

Pi stn modlitb meme uvati bud obvyklch f or mu l m o d l i t e b n c h nebo se meme modliti s v m i s l o v y .

T akov fo r m u le m odlitebn js o u : O ten, Z drvas M aria a p. V m odlcch knkch bvaj form ule m odlic za rozlinm elem . K upujem e-li vak knky m odlic, m m e dbti toho, jsou-li schvleny od biskupa. N ebot v obchod se nabzej i m odlitby, sloen od neptel crkevnch, kter nboenstv zrovna podrvaj. O patrnosti je st teb a zvlt, kupujem e-li je od knihkupc nebo agent nebo n a p o u tn ch m stech. N en vak dobrm , veme-Ii se stle otrocky n a form ule modlic. Mme se modliti t a k s a m o s t a t n n k d y k B ohu. B h m velm i rd, m luvm e-li s nm zcela dvrn jako dt se svm otcem . V lastnm i slovy se m odlili ti m l denci v ohniv p e c i; rovn K ristus n a h oe Olivetsk. (Mat. 26 3 9 .) P i tom nen teb a uvati um lch slov; m em e, ba m m e zcela prost a je d n o due s B ohem m luviti. P r o s t m l u v a je st vdy m luva srdce. B h nehled n a slova, nbr na srdce. Lid v srdce dle slov, ale B h v slova dle srd ce.1 (Sv. eh. Vel.) T ak n en teb a n a d l a t i 1 m n o h o e. (Mat. 6. 7.) B h nehled n a dlku, nbr n a v roucnost m odlitby. Jak velice byla odm nna kratik m odlitba lotra n a pravici.

Modliti se meme bud s a m i nebo spolen s j i n mi .

O boj tento zpsob m odlitby K ristus doporuil, krom ou (Mat. 6. 5 .), tak spolenou (Mat. 1 8 . 1 9 .) jak m odlitbu so u

3. Modliti se meme na mysl, bychom Boha c h v l i l i , nebo jej p r o s i l i , nebo sm ili, nebo jemu d k o v a l i .
B oha c h v lm e pro jeh o n e k o n e n o u d o k o n a l o s t . Cestuje-li nkdo do cizch zem, asto s e d i v a veleb krsu prody. Ne, co je st k rsa viditelnho svta oproti velebnosti b o ! K terak bychom teprve jsali a bo velebnost chvlili, kdybychom m ohli p atiti na nekonenou krsu bo. Ponvad pak andl nebet vid v nebesch velebnost bo n ezasten u , proto B oha c h v l a v eleb ; zpvaj: Svat, s v t . . . (Is. 6. 3.) R ovn n a luzch betlem skch zpvali chvalozpv naro zen m u V ykupiteli. (L uk. 2. 1 4 .) Chvliti B oha je s t tedy hlavnm zam stn n m nebean (Zjev. 4 .) Ponvad andl vid B oha tv v tv 1 a proto nanejv uneeni j sou, proto jejich 1 m odlitba chvly jev se n b o n m z p v e m . Ponvad pak my lid n a zemi poznvm e velebnost bo ze tvorstva a ze zjeven, proto i m y jsm e asto puzeni ke chvle bo. C r k e v sam a bez u stn chvl Boha. (G loria

161

a S an k tu s ve m i sv., A m brosinsk chvalozpv pi vtch slavnostech, znm zvrka m odliteb ku cti nejsv. T rojice, kesansk pozdraven obsahuje chvlu bo.) M odlitbou chvly zanm e n a zem i ji konati to, co k o n aj n e bean, kte B oha vn chvl. (T ert.) M odlitbou chvly byla m odlitba t m ldenc v peci ohniv (D an. 3 .), tu to m odlitbu chvly kon knz po mi sv. R ovn M agnificat, kter zapla M aria u sv. Albty, jest m odlitba chvly. (L uk. 1.) B h chce, bychom jej prosili za vecko, eho p o te b u je m e ; nebo bez m odlitby n e d v n m B h n i e h o . (Jak. 4, 2.) Kdo nepros, neobdr. (Sv. T er.) Ba B h docela chce, bychom jej n u t i l i. (Sv. R eh . Vel.) B h in podobn jako L acedom ont, k te svm hladovm d tem dvali chlb na vysokou ty, by si jej odtud sestelily a tak zrove zaslouily. (H u n o lt.) B h ovem zn nae poteby (Mat. 6 . 32.) a m ohl by n m i bez m odlitby p o m o ci; ale On pece chce, b ychom jej prosili, bychom j eho dary nepovaovali za povinnost, nbr za d o b r o d i n a takto svou z v i s l o s t na B ohu tm lpe poznali; B h ns tedy takto chce uiniti v d n m i a pokornmi. M odlitbou prosebnou byla m odlitba K r i s t o v a n a h o e O l i v e t s k a n a ki, m odlitba um rajcho tpna, m odlitba apotol na lodice, m odlitba kesan za uvznnho P e tra , m odlitba sv. Moniky. M od litba pro seb n se nazv modlitbou kajicnou, p r o s m e - l i B o h a z a odputn hch. Kajicnou m odlitbu k onal David a N inivett. Vzpo m em e n a kajc alm D avidv M iserere (2. 50.). Zan slovy: Sm iluj se nade m nou, Boe, podle velikosti m ilosrdenstv svho", zpv se pi pohbech. B h c h c e , bychom m u dkovali za kad o b d ren do brodin .(1. T e ss . 5. 1 8 .) V zpom em e n a slova K ristova k u zd rav en m u m alom ocnm u. (L uk. 1 7 .) V dnost jest nejlepm prostedkem k dosaen n o v c h d o b r o d i n od B oha. M odlitbou dk byla obt N oem ova. (1. Moj. 8 .) M noh dary n m B h o d n m proto, ponvad si jic h n e um m e viti a B ohu za n n e d k u je m e ; B h dopout n a nevdn lidi m nohdy hlad, nerodu, krupobit a p. (Viz v II. d. o vdnosti!)

2. 0 uitku a poteb modlitby.

1. Modlitbou meme od Boha doshnouti v e h o ; ne Bh nevysly vdy ihned nai modlitbu.
Kristus slbil: Vecko, zakoliv proiti budete ve jm n u m m , o b d r te (Mat. 21. 2 2 .); d le : P ro ste a o b d rte .8 (Mat. 7. 7.) M odlitbou stv se tedy lovk zrovna v e m o h o u c m . (Sv. C hrys.) M odlitba jest klem ku vem pokladm bosk dobroty. (Sv. A ug.) Jako od lid lze do sh n o u ti veho penzi, tak od B oha veho m odlitbou. K do je tedy v bd, m volati k Bohu o pom oc. Nein-li toho, nesm n ak ati n a svou bdu, n b r spe n a svou nedbalost a poetilost. Na takovh o lovka m usm e s e ho riti zrovna tak, jako n a ebrka, kter se zim ou tese a hladem hyne a pece nejde k bohatm u pnu, kter m u pislbil pomoc. M o d l i s e v n e t s t k B o h u , a B h ti p o m e ! T ak inili apotolov n a lodice za b o u e m osk, a nalezli pomoc. B h nevysly vdy ihned nai m odlitbu.

 162
M usme a s t j i k l e p a t i n a dve tohoto m o cn h o P n a, a se nm otevrou. (Sv. A ug.) Sv. M onika m usila se m odliti 1 8 let za obrcen svho syna A ugustina. B h ns proto nechv dlouho proiti, aby vidl, j s o u - l i nae prosby u p m n a abychom si obdrench m ilost t m v c e v i l i . (Sv. A ug.) Kdo ih n ed ustv od m odlitby, nebyla-li jeh o m odlitba ihned vy slyena, ukazuje, e to n em nil opravdov. Mn-li to vak opravdov, zane se m odliti jet h o r l i v j i , m dle B h vyslyen jeho proseb odkld. T ak inil slepec u cesty u Je ric h a ; m m n se zdlo, e si K ristus je h o slov vm, tm m ocnji volal: Jei, S ynu Davidv, sm iluj se nade m n o u . (Luk. 18. 3 5 .) Jist svtec mluv k Bohu : T y Pane, odkld s vyslyenm , T ak proto ns B h abys n s n a u i l m o d l i t i s e . (Sv. A n s ) m nohdy ihned nevysly, ponvad v, e by nm to, po em toum e, v tom okam iku neprosplo, nbr ukodilo.

Bh r y c h l e j i vysly nai modlitbu, jestlie souasn se p o s t m e , dvme a l m u n u , uinme s l i b nebo s v a t vzvme za jejich pmluvu; rovn ona modlitba bv rych leji vyslyena, kterou kon s o u a s n v c e l i d ; i ta, kterou kon s p r a v e d l i v lovk.
Pst a almuna jsou k d l a m o d l i t b y . (Sv. A ug.) V zpom em e na m odlitbu pohanskho setnka K ornelia. (Sk. 1 0 .) Ze bvm e rychleji vyslyeni, uinm e-li slib, vidti n a obyvatelch H o rn -A m e rg a v y ; vzpom em e n a tam n paijov hry. (Spirago, P klady, str. 6 8 .). Modlme-li se p e d z z r a n m i o b r a z y nebo vzvme li svat n a jejich h r o b e c h o p m luvu, bvm e rychleji vyslyeni. Bh jest sice vudy, ale ne vude stejnm spsobem vyslch nae prosby (Sv. A ug ) B h tak onu m odlitbu ry c h leji vysly, kterou kon s o u a s n vce lid; nebo K ristus s lb il: Jestlie by d v a z v s s h o d l i se na zemi o jakoukoli vc, za k tero u by prosili, stane se jim od Otce m ho, kter v n ebesch je s t. (M at. 19. 1 8.) S h ro m ad uj-li se kesan u velikm m nostv a m odl se, podobaj se m ocnm u v o j s k u v l e n m u , kter nu t vem ohoucho, by je vyslyel. (T e rt.) I devo lpe ho, je-li nkolik h ran ic vedle se b e ; lze n a n piloiti i sy rov devo i vtve. P lam eny se sesiluj. Za dob m sk h o csae M arka A urela (kol r. 1 7 0 .) byla ve vlce zajata k e s a n s k l e g i e od n e p te l; octla se ve velik nouzi, nebo nem li vody. T u prosili vichni kesant vojni vroucn B oha o d. Netrvalo dlouho, a strh la se m ocn bo u e. H le, co zm e spolen m odlitba! (Spirago, P kl. str. 2 0 0 .) Vzpom em e tak n a spolenou m odlitbu prvnch kesan z a u v z n n h o P e t r a . P ro s e konvaly ve velikch pohrom ch p r v o d y p ro s e b n ? T ak ona m o d litba bv rychleji vyslyena, kterou kon spravedliv lovk. M noho m e ustavin m odlitba spravedlivho. (Jak. 5 . 16.) M odlitba E l i o v a z a d byla rychle vyslyena. (3 . K rl. 1 7 .)

Mnohdy vak Bh v b e c n e v y s l y nai modlitbu; to pochz vtinou odtud, e nm nechce dti toho, co by nm mohlo kodi t i , nebo e n e j s m e h o d n i vyslyen.
B h se podob l k a i , jen z lsky n ed o v ol nem o cn m u toho, co by m u m ohlo koditi. (Sv. A ug.) Kdo by zle naloil s tm , eho by m o d litbou doshl, tom u toho B h ned, ponvad m s nm trp n o st. (Sv. A ug.)

 163
Sv. M o n i k a prosila vroucn B oha, by pekazil nm on cestu jejh o syna A ugustina do Itlie. Ne nebyla vyslyena. P ro ? Ponvad pobyt v Itlii byl prv dobrm pro A ugustina, jeliko kzn sv. biskupa A m broe v Miln m la jej pivsti n a lep cestu. P ro to pravil sm sv. A ugustin pozdji: P ane, Ty jsi tedy nevyplnil p n m m atky, bys j m ohl vyplniti, za T vdy prosvala." (Spirago, P k l. 201 ) Kdyby se byl n a p. m arn o tra tn syn m odlil za odvrcen sv bdy, byl by m u B h sotva pom ohl, ponvad zlepen jeh o pom r bylo by m u v cizin je n ukodilo. Bh ns m nohdy tak proto nevysly, ponvad nejsme hodni vyslyen. Vyslye n nehodni jsou ti, kdo se modl b e z z b o n o s t i a b e z d v r y (Jak. 1. 7.), n ebo kdo jso u ve stavu t k h o h c h u a nechtj odloili svch h n ch nklonnost. (Jan 9. 3 1 .) Mnoz n ejsou vyslyeni, ponvad se n e m o d l v y t r v a l e , ponvad nem n to vn s v , za k terou se m odl. N e p ec e nikdo s e nemodl nadarmo; by i B h n edal toho, eho jsm e dali, d jist nco jin h o a jet lepho. (Sv. C hrys.) B h in jako otec, jen d tti, kter ustavin chce n , d krsn j a b l k o , aby se u p o kojilo. A ni h n k se nem odl n a d a rm o ; m odlitbou dochz m ilost, jich j est teb a k je h o obrcen. Modl-li se a nejsi vyslyen, nepipisuj odepen svch proseb nikdy B ohu, nbr b u d sv patn m odlitb nebo n e p atrn m u uitku, kter bys m l z vyslyen svch proseb. V tom to ppad udl ti B h j i n o u m i l o s t a sice l e p , neli za k terou jsi prosil.* (M. L at.) B h m e n ad m ru vce uinli, neli za p ro sm e nebo rozum m e. (Efes. 3. 2 0 .)

Ve vech ppadech mus se ten, kdo se modl, vynasnaiti, by svmi p i r o z e n m i silami doel toho, za Boha pros.
B h pom h jen tom u, kdo si tak hled pomoci. B h n epodporuje zbablc, nbr lidi zmuil. Blhovm by byl v o j e v d c e a jeh o vojska, kdyby m sto bojem m odlitbou chtli dobti vtzstv. Nae jed n n m us doprovzeti zrovna tak odvaha a innost, ja k o d vra v B oha a m odlitba. Bylo by p o k o u e n m B oha, dati n a B ohu z z r a k u , aby lovk m o h l se klidn oddati neinnosti. Kdo by nepovaoval za nevnost, kdyby lovk, kter u p a d l a sm snad n o povstati m e, ns prosil, abychom m u opt pom ohli na nohy. Zrovna tak je st tom u zde.

2. Modlitba in ze hnk spravedliv a spravedliv uchovv ve stavu milosti.

M odlitbo u dochz hnk odputn. L o t r n a p r a v i c i K r i s t o v pouze e k l: P an e, rozpom e se n a m ne, a pijde do krlovstv s v h o ,' a ji m u Krist.us odpustil. (Luk. 2-3. 42.) e l n v e c h r m pouze ekl d o ja t: Boe, b u d m ilostiv m n hnm u* a ji odeel o sp ra vedlnn ze ch rm u dom . (L uk. 18 . 1 3 .) Kdy D a v i d uslyel p o krn od proroka N tana, p rav il: H eil jsem proti H o sp o d in u ! Ih n e d m u oznam oval N tan, e m u B h odpustil ( z . K rl. 1 2 . J 3 .) Kdo se zan m odliti, pestv heiti, a kdo zan heiti, pestv se modliti. (Sv A ug.) S m rteln h ch a m odlitba n em ohou spolu obstti. (Sv. T eres.) M odlitba prom uje lidi, n eb o t ze zasle pench in osvcen, ze slabch siln, z hn k svtce. (Sv. Vav. J.)

Modlitb a in ze h n k spravedliv, jeliko zjed nv hnkovi milost l t o s t i a obrcen.

 164
M odlitbou svolvme na s e b e Ducha sv. (Sv. E fr.), t. j. n ab vme milosti pom hajc. Cim vce se bl nae zem slunci, tm vce svtla a tepla od nho d o stv ; tak tak n d u ch dostv svtlo a slu od K rista, slunce to spravedlnosti, m vce se mu v m odlitb blm e. (O rig.) Modlitbou tedy dochzm e o s v c e n ; poznvm e vdy vce velebnost bo, svj posledn cl, vli bo, pravou cenu pozem skch vc, svou vlastn b du atd. M odlitba jest tedy velikou knih o u kazatelskou. (Sv. Vine. P .) U m nohch svtc bylo toto vnitn o s v c e n p a t r n m i z e v n . T ak se skvla tv Mojova, kdy po rozm luv s Bohem se vracel s h ory. I Je byl oslaven, kdy se m odlil. (L uk. 9. 2 9 .) M odlitbou tedy nabvm e nov Sly .a j sme p o silnni, bychom m ohli sneti strasti. (Sv. B ern .) Modlitba jest pro dui n e beskou r o s o u ; jako rostliny osvej non r o s o u a opt se k s, tak se oberstvuje due m odlitbou. (Sv. C hrys.) M odlitba je st pro dui tm , m je st spnek pro t lo ; ve spnku tlo okv a nabv novch sil, v m odlitb zase due. P roto m m e p o d e l p r c i nebo p e d d l e i t m i k o n y uchylovati se k m odlitb. I K ristu s se obas uchyloval k m odlitb a m odlil se bezp ro stedn ped svm u trp en m n a h o e Olivetsk. lovk, kter se m noho m odl, n ebud e n ikterak zbablm .

Modlitba udruje s p r a v e d l i v ve stavu milosti, po nvad ochrauje ped pokuenm a hchem.

M odlitba zapuzuje p o k u en dbelsk. P o k u en zatem uje n rozum a seslabuje nai v li; m odlitba vak psob zrovna o p a n : osvcuje rozum a posiluje vli. M odlitba psob tak, jako v o d a n a o h e . (Sv. C hrys.) M odlitba jest t t e m , jm odrm e ohniv stely belsk. (Sv. A m b r.) Jest o ch ran n o u k o t v o u pro toho, kdo je s t v nebezpe, e duevn u to n e. (Sv. C hrys.) S pat-li bli ns m odliti se, rychle u stupuj jako zlodji, vid-li proti sob napaen m e vojn. (Sv. C h ry s.) S p ra v edliv dospv m odlitbou ku mnohm cn o stem . Kdo se um dobe modliti, um i dobe iti. (Sv. A ug.) Kdo je s t velmi oddn m odlitb, z m nohm i cnostm i. (B onav.) S t v m e s e t a k o v m i , j a k m j e s t t e n , s n m o b c u j e m e ; kdo se s Bohem stle obr, stv se boskm . S t r o m , kter stoj n a v s l u n n , poroste dobe a ponese hojn ovoce; tot plat o lovku, kdo v m odlitb asto pedstupuje ped slunce m ilosti. Pijd-li k r l o v n a do nk terh o m sta, nikdy nepichz s a m a , nbr m sebou d ru in u dam a dvoan ; zrovna tak s m odlitbou, jakm ile vnik do due, pichz m n o h o jinch cnosti. (Sv. C hrys.)

3. Modlitbou dochzej spravedliv odpu tn asnch trest za hchy a odplaty vn.

M odlitba zjednv spravedlivm u odputn asnch trest. M odlitba vystupuje k nebi a i hned sestu p u je s n ebe m ilo srdenstv b o . (Sv. A u g .) Modlitba b rn vypuknut boho hnvu. (Sv. A ug.) Jedinm O tenem , jen vychz z hloubi srdce, m em e si odpykati vecky v e d n h c h y jed n o h o dne. (Sv. A ug.) M nohm i m odlitbam i lze zskati o d p u s t k , t. j. odpout se jim i vce asnch trest , neli ony m odlitby sam y o sob zasluhuj. M odlitba zjednv spravedlivm u tak Odplatu vnou. K ristus p ra v : Kdy se bude m odliti, vejdi do pokojku svho, zavi dve a m odli se Otci svm u ve sk ry t ; a Otec tvj, kter vid ve skryt, o d p l a t tob." (Mat. 6. 6.). Sv. T eresie zjevila se po sv sm rti jed n spoluseste a p ra v ila :

- 165 C hla bych trp ti vecka m u k a n a zemi, kdybych m ohla rozm noit! svou blaenost jen o tolik, o kolik ji lze rozm noiti jedinm Zdrvas. M odlitba j est d l e m p r c e a b o j e , tedy spojena s j istou obt. Zl duchov tak asto hled m odlcho se vyruovati vnu knm rozlinch m ylenek. P onaj si jako lovk, proti nm u se vede so u d n p e ; takov toti pouv ped soudcem v ch y tro sti a vm luvnosti, aby nebyl odsouzen. (Sv. Jilj.) Jako vtr hled shasiti svtlo ve svtiln, tak ta k hled satan, vid-li n s modliti se, nai horlivost v m odlitb rozlinm i staro stm i zniiti. (Sv. C h ry s.) Kdo tedy vzdor tm to pekkm se dobe m odl, odpykv si tm m n o h o trest a m nro k na o d m n u . Kdo se m odl, okou ji jaksi vn blae n o sti; nebo m odlitba obveseluje lovka. D u ch sv. jest utitel (Jan 14. 2 6 .) ; zapuzuje zrm u tek due. K ristus slibuje tm , kdo pracuj a obteni jsou, oberstven, p jd o u -li k nm u. (Mat. 11 . 2 8 .) Sv. Jakub p rav : Je-li nkdo z vs zarm oucen, a se m odl." (Jak. 5. 13.) V m odlitb ji n ap ed p o c i u j e m e r a d o s t n e b e s k c h . N en nic, co by v tom to ivot srd ce lovka m ohlo naplniti vt radost, jak o horliv m odlitba. (Sv. B ern.) V m odlitb nachzm e podobn tchy, jak o dt, je m e otci sv sklen srdce otevit a s nm d v rn m luviti. O kuste a vizte, jak sladkm j est P n . (Z. 33. 9 .) D en v m odlitb ztrven je st lepm , neli m n o h lt v poitcch a zbavch ivota proiti.

4. Kdo se nemodl, neme b ti spasen;

nebot takov lovk upad do tkch hch.
Co b y uinil pn se sluebnkem , je n ho ani nepozdravuje, ani n e oslov ? K dybychom m ohli peklo otevti, vidli bychom , e jso u ta m sam i lid, kte se nem odlili. Modlil-li se ji K r i s t u s c e l n o c i , co teprve m u sme initi my, abychom byli sp a se n i!" (Sv. A m br.) Kdo se n e m odl, n e m s l y , by odporoval pokuenm . P o d o b se vojku beze zbran, ptku bez kdel, lodi bez plachet a vesla. lovk bez m odlitby jest ttin a , k terou vtr klt sem a tam . Kdo s e nemodl, ji zemel. (Sv. C hrys.) T om u, kdo se nem odl, vede se jako ryb n a su c h u (Sv. C hrys.), jako stro m u ze zem vytrenm u (Ludv. G r.), jak o lovku, jem u jest odata p otrava (Sv. A ug.), nebo kter nem e dchati. (B ell.) Obil nesm m e nechati leeti n a nzkm vlhkm m st, sice sp les iv ; m u sm e je uloiti n a vy such m sto. Z rovna tak nesm m e n echati srdce stle n a zem i leeti (obrajce se je n vcm i po zem skm i), nbr m usm e je piln k B ohu obraceti, sice jin ak tak shnije. (Sv. A ug.) P ro to n s K ristus n eu stle n ap o m n k m odlitb. (M ar. 1 3 . 3 3 . ; Mat. 2 6 . 4 1 .) Vichni nrodov zem se m odl ke svm b o h m ; povinnost m odliti se vtpil tedy B h kadm u lovku do srdce.

3. Kterak se mme modliti?

J e d i n z r a l jablko jest n m m ilej ne s t o j a b l e k s h n i l c h . Z rovna tak je s t B ohu kratik d o b r m odlitba m ilej, neli d lo u h a p atn m odlitba. P ro to ns napo m n K ris tu s : Modlce se pak, nem luvte m n o ho ja k o p o h a n ; nebot se dom nvaj, e by pro m n o h m luven sv byli vy slyeni." (M at. 6. 7.) e B h neposuzuje m odlitbu dle d l k y , vidm e z toho, jak inek mlo nkolik u p m n ch slov Davidovch, lo tra n a ki,

 166 celnho ve ch rm . .M noz ikaj d louh m odlitby a n ejsou v yslyeni; jin zase ani se stn nem odl a pece dosahuj veho, za pros. (M. L ataste.) P in o u toho jest, e se modl d o b e .

M-li nm modlitba byti uitenou, mu sme se modliti: 1. Ve j m n u J e e , t. j. musme pro iti za to, co chce tak Kristus Pn.
K ristus slibuje : Budete-li z a proiti O tc e ve j mnu mm, df vm." (Jan 16. 2 3 .) K ter k rl by odepel prosb pnliv p roscho lovka, kdyby piel a e k l: T vj vlastn syn m ne sem posl s touto p ro sb o u ? K ristus chce vecko, c o s l o u ke cti b o a k naemu spasen. Sv. M onika tedy, kter se m odlila 18 let za obrcen svho syna, m odlila se ve jm n u Jee. Ponvad pak v O t e n i se m odlm e o to, co K ris tus chce, a ponvad tato m odlitba od K risla pochz, tedy kdo se m odl O ten, m odl se v p ra v d ve jm n u Jee. N em odlm e se ve jm n u Jee, prosm e-li za nco, co jest n a k o d u na sp se. (Sv. A ug.) N e modlil by se ve jm n u Jee, kdo by se modlil za znien svho n e p te le, za vhru v lotterii, za vyznam en n nebo za jin zbyten vci. Modl se vak ve jm n u Jee, kdo pros B oha o prci, o pom oc v nouzi, za obrcen h n k a a p. Msto m odliti se ve jm n u Jee " m e se tak ci v d u ch u K ristov," nebo dle m yslu K ristova" se m odliti. Nejlpe se m odl, kdo s e m o d l s c r k v (Sv. A ug.) ; nebot crkev se m odl ve jm n u Je e ; proto kon vecky m odlitby slovy: Z krze K rista P n a n a e h o .

2. N b o n , t. j. pi modlitb musme my sliti jen na Boha.

P ozorujm e je n jed n o u h r e v k a r t y , jak jest do h ry zahloubn. T m vce m , kdo se modl, obrtili sv m ylnky n a Boha. M odlitba je st r o z m l u v a s B o h e m . M luvme-li s nkm , obrm e se jen s nm . T ak tak pi m odlitb m usm e mysl svou o b rtiti je n n a B oha. ( N a B o h a m ysliti, proto n b o n 1 .) Kdykoliv se m odl, pozvedni s ru kou i srd ce 1 k nebi! Mnoz ct B oha j e n r t y , ale srdce jejich jest daleko od n lio. (Mat. 15. 8 .) P i m odlitb m ysl n a sv asn vci, nebo se m odl tak , jako by mluvili se stnam i nebo podlahou. Kdo se m odl roztrit a vlan, tedy nepobon, neobdr nieho od B oha. K terak m e dati, aby B h dval pozor n a tebe, kdy ani ty sm n a sebe pozor nedv." (Sv. C ypr.) K do se patn m odl a pece mysl, e bude vyslye n, podob se lo vku, kter sype na m ln patn obil a pece m ysl, e bude m ti k rsnou m ouku. (Sv. B ern .) Ne nen poteba, abychom pi m odlitb p o c i o v a l i o b z v l t n t c h u a neobyejnou radost. T akov zbonost je st m im odnou milost, obyejn odm na to bo a nedodv m odlitb vt ceny. Zrovna tak jaksi n e c h u a s u c h o p r n o s t , k terou nkdy pi m odlitb ctm e, n e in m odlitbu sam u sebou patnj. Ba takov m odlitba m e bti i z slunj, ponvad lovk pi tom trp. (Sv. T erez.) O na zbonost jest B o h u nejm ilej, k n se m us lovk nutiti. (bl. A ug. Fol.) P ro to nem m e p e s t t m odliti se, ctm e-li nechu k m odlitb a p rzd n o tu d u evn. Zl d u ch

- 167
n s chce jen odvrtiti tm to zpsobem od m odlitby, a Bh to dopout, bychom svou slabost poznali a stali se p o k o r n j m i . K dybychom pi m odlitb neinili nic vce, neli zapuzovali roztritost a pokuen, pece jsm e m odlitbu dobe v y k o n ali; nebo P n m zalben na na d o b r v l i . (Sv. F r. S .)

Abychom se modlili pobon, mme se k modlitb p i p r a v i t i , za modlitby sv s m y s l y o s t h a t i a dle t l a uctiv se chovati.

P ed m o d litbou piprav dui svou a nebu j ako lovk, k te r po kou B o h a . (Sir. 18. 2 3 .) I kdo h r n a c i t e r u n ap ed lad svj nstroj, aby n eh rl falen. K terak se lovk chyst, m -li jiti k a u d i e n c i k pozem skm u k r l i ! M me se tedy ped m odlitbou v m y s l i t i v p t o m n o s t b o , t. j. iv sob pedstavit), e stojm e ped obliejem bom . (B eda.) P roto d l v m e ped m odlitbou k . Mme tak z a p o m e n o u t i n a vecky pozemsk starosti a mylenky. M usm e napodobovat! p a t r i a r c h u A b r a h a m a . Kdy chtl obtovati syna svho n a hoe Moria, nech al svho osla, sluebnky a vecko, eho nebylo k obti p o teba, dole pod h o ro u a pravil: A se poklonm e, navrtm e se k v m . (S v. Luitgardis.) Jako K ristus vyhnal z e c h r m u kupce a prodavae, tak m usm e m y ped m odlitbou ze srdce o d straniti vecky starosti P o nech nebeskm u otci n a tvrt hodinky sv starosti, snad je s tebe pln sejm e, nebo ti je vrt lehm i zpt! Ne r o z t r i t o s t , kter nm napad p r o t i n a v l i , nen h n o u ; jen m usm e ji zapuzovati a b rniti se j. P i m odlitb m m e dve zavit, t. j. oi osthati a uchliti se do k o m rky svho srdce. (Mat. 6. 6.) Pouit m odlcch k n e k zab ra u je o h len se. Rovn m odlitba ped sv . o b r a z e m nebo n a p o s v t n m m s t , kde ve vce p ipom n B oha, kon se obyejn s vt pobonost. P i m odlitb m m e tlo dreti slun, tedy nem m e leeti nebo sedti, n e n -ti toho teba. N e m o c n lovk, nebo kdo je velmi u n a v e n , m ohl by se ovem m odliti tak lee nebo klee. T ak lpe by bylo m odliti se c h o d nbon, neli kleeti a pi tom usnouti. D re n tla m prv pobonosti n apom hali a ne ji init nem onou.

3. V y t r v a l e , t. j. nesmme pestt se modliti, by bychom nebyli hned vyslyeni.

Mme initi jako d t i , k t e r n e p e s t a n o u d v e k i e t i, dokud nedostanou, co chtj. (Sv. C yrill.) Lid se hor, obtuje-li je nkdo stle prosbam i, ale B h nikoliv; jem u je tato d o t r n o s t z r o v n a p j e m n o u (Sv. Jero n .) V zpom e n a podobenstv o neodbytnm pteli, kter n eustval k lepati. (Luk. 11. 5.) B h m n o h d y zrovna t c e zk o u vy trv alost toho, jen se m odl. V zpom e n a e n u k a n a n e j s k o u . (M at. 1 5 .) K ristus se k n ukzal zprvu tvrdm , n e to j nezm tlo a dosh la vysly en. Nco podobnho se stalo se s l e p m o d n a r o z e n u J e r i c h a ; lid ho okikovali, aby m lel, ale on volal tm vce a byl uzdraven od K rista. (L u k . 18. 3 5 .) id v B e t h u l i i utekli se k m odlitb, kdy se blil H o lofern es k jejich m stu ; m vce se m odlili, tm zoufalej bylo jejich posta ven. Ne oni vytrvali, a B h je zach rn il pomoc Judithy. (Jud. 6 . 7.) P odobn bylo r. 1 6 8 3 , kdy T u r c i o b l h a l i V d e ; teprve v nejvy nouzi pila pom oc, ale zzran. (S pirago, P kl. str. 49.) Sv. M o n i k a m odlila se 1 8 let se slzam i za obrcen svho syna A u g u stin a ; ja k velice

 168
byla odm nna jej vytrval m o d litb a ! B h pom hv a tehdy, kdy jest n o u z e n e j v t . Mnoz vak, n ejso u -li h n ed vyslyeni, k l e s a j n a m y s l i a pestvaj se modliti. Mme se radji tm horlivji modliti, m dle B h odkld s vyslyenm ; nebot m dle ns nech v ekati, tm vzneenj pak bv jeh o pom oc; pak dv n ad m ru vce, ne-li jsm e dali a oekvali. (Efes. 3. 2 0 .) Rok m usm e ekat i, ne-li sm do zem vlo en pin ro d u , a ovoce m odlitby chtli bychom ihned povati? (Sv. F r. S.)

4. S istm srd cem , t. j. pi modlitb musme bti prosti hch smrtelnch nebo aspo mti ducha kajcho.
P ro to u dve kostelnch jest s v c e n v o d a , aby n m pipom nla, e se m m e ped m odlitbou v kostele oistiti ltost o de h c h . U M oham edn jest obyej, e vchzejce do kostela, zouvaj zaprenou obuv a nohy si umvaj. Kdo m n e i s t s r d c e , n e m d o s t i s l y , by pozvedl d u ch a svho k B o h u ; nebot jakm ile se zane modliti, vstoup m u n a m ysl h n obrazy a zadruj n a zemi z n eistnou jeh o m ysl. (Sv. fteh . Vel.) Kdo se m odl k B ohu se srdcem hnm , podob se m ui, jen v e p i n a v c h a t e c h p e d s t u p u j e p e d k r l e , by si vyprosil njakou m ilost. P o dob se lovku, jen chce n kom u darovati k v t i n o v v n e c a vol sice na vnec ist kvtiny (svt slova), ale plete jej ru k am a z a m a z a n m a . (Sv. C h ry s ) B h nevysly hnka. (Jan 9. 3 1 .) Jest spravedlivo, by z d o brodin boch byl vylouen ten, jen se nech ce podrobiti rozkazm bom . (Sv. V av. J.) P o slo u c h ej B oha v jeh o pikznch, aby i on t vyslyel ve tvch prosbch. (Sv. C hrys.) Jakm ile vak h n k svch h c h u p m n l i t u j e , sm ji doufati, e bude vyslyen. B h jej pijm tak, jko by nebyl nikdy zheil." (Sv. Alf.) B h nein jako lid, k te proscm u ihned vytaj urku, kter se proti nim dopustil. B h n eh l ed n a to, co lovk uinil, nbr n a to, co initi ch ce." (Sv. B ern.) Vzpome n a m odlitbu kajcho celnka ve ch rm . (Luk. 1 8 . 1 3 .)

5. S odevzdanost do vle bo, t. j. musme zcela ponechati vli bo, kdy a jak ns vysly.
T a k se m odlil K ristus na h o e O livetsk : ,.Ne m , ale T v vle se sta." (Luk. 2 2 . 4 3 .) B h toti v nejlpe, co n m prospv; nesm m e tedy B ohu pedpisovati, jako nem ocn nesm lkai poroueti, kter lk m u m pedepsati (Sv. F r. S .) Jist m atka se kdysi nsiln m odlila, aby j Bh F a r j radil, aby se radji m odlila, aby se stala vle u z d r a v i l dt. bo. T u zvolala ona m atka ro z h o e n : Ne, to se nesm st ti; m vle se m us s t ti," a m odlila se dle. Dt skuten oklo, vedlo pozdji velmi patn ivot a skonalo jak o zloinec n a ibenici. Jak tst by bylo bvalo pro onoho lovka, kdyby byl ve sv m ladosti zem el. Hle, jak dobe tedy jest, ponechati zcela B ohu, chce-li ns vyslyeli; nebot B h vid do budoucna. (Spirago, P k l. str. 2 0 3 .)

6. Pokorn, t. j. vdomi sob jsouce sv s l a b o s t i a nehodnosti.

N esm m e snad m ysliti, e svou m odlitbou prokazujem e B ohu velikou njakou slubu. M odlitba celnka ve ch rm a m odlitba p o hanskho setnka byla pokornou. P o k o rn se modlil D an iel: Ne pro spravedlnosti nae p ro strm e prosby sv p ed tv tvou, ale pro m ilosrdenstv tv m n o h .

 169
(Dan. 9. 1 8 .) M odlitba pokornho p ro n ik oblaka. (Sir. 35 . 2 1 .) Jak pokorn se ji klanm e, pednm e-li svou p ro sb u m ocnm tohoto svta ! M odlitba ji s a m a s e b o u j e s t k o n e m p o k o r y , n eb o t j osvdujem e svou zvislost n a P n u neb e a zem. Kdy se m odlm e, j s m e jako ebrci, kte stoj pede dvem i m ocnho hospode. (Sv. A ug.) A pece jsou lid, kte se p i m od litb tv tak, jako by tm B ohu prokazovali velikou slubu. Jak to n e ro z u m !

7. D vrn, t. j. s pevnm pesvdenm, e ns Bh ve sv nekonen dobrot jist v y s l y , jestlie to, za prosme, slou k jeho cti a k naemu spasen.
M odlitba Eliova pi obtovn n a hoe K arm el jest vzorem d v rn m odlitby. (3 . Krl. 18.) K ristus slib u je : Vecko, zakoi byste prosili na m odtitb, vce, vezm ete. (Mat. 2 1 . 2 2 .) Dvra bv velice odm nna. (id. 10. 35.) Kdo vak pochybuje, neo b d ru je nieho. (Jak. 1. 6.)

D o b e modliti se naume c v i k e m.
M odlenm se um e m odliti. I zde plat p slo v : Cvien dv um n. Cm a s t j i se kdo modl, tm milej m u bude m o d litb a ; m ideji se kdo m odli, tm odpornj a poetilej se m u zd bii m odlitba. (Sv. B o n a v .)

4. Kdy mme se modliti?

1. Modliti se mme vlastn bez u stn ,
nebof Kristus d, bychom se ustvali." (L uk. 18. i . ) vdycky modlili a ne
Nae srdce m se podobati v n m u s v t l u v kostele. Jako u s ta vin d c h m e , tak tak m m e mti m ysl stle o b r c enou k B o h u ; proto napom n ap o to l: Modlete se bez u stn ." ( l . Sol. 5. 1 7 .) S Bohem m em e m luviti k a d o u chvli. U b ran n e b eskch nestoj d n v o j k , k ter by n m b rnil vstoupiti. Jen teb a jest zavolati O te , a ji se otvraj b rn y je h o palce. (Sv. C hrys.) Kdo B oha h led , nalezne jej vude a vdy. (Sv. A lf.) M me si ponati jako m l a d v l a t o v k y , kter neustlm kik em po aduj potravy od starch. (Sv. A lf .) U stavin m odlitba ns p i p o d o b u j e a n d l m , kte n e u stle pat n a tv bo. (Sv. F r. S.) Kdo se n e u st le m odl, m e od B oha s n a d n o d o s h n o u t i v e h o , jako ten , kdo je neustle ve spolenosti krle, snadno od n h o veho doshne. (Sv. C hrys.) U stavinou m odlitbou odvracme od s e b e mnoho p o k u en . Proto pravil K ristus na hoe O livetsk: B dte a m odlete se, abyste neveli v po k u e n / (M at. 2 6. 4 1 .) U stavin m odlitba ns ch r n jako p e v n h r a d b a proti nepteli zlm u ; jest silnm ttem p roti pm naich n ep tel (T o m . K em p.), bezpenm pstavem , kde vlny m osk nem ohou koditi. (Sv. C h ry s.) bel ns m e napadn o u ti kad okam ik. P roto m m e m ti m od litbu vdy pohotov, jak o lid, jejich d m se n ach z ve stlm nebezpe o h n , stle m aj vodu po ruce pipravenu. (Sv. C h ry s.) Jako vojk nikdy nejde do vlky beze zbran, tak tak k estan nikam se nesm odebrati bez modlitby. (Sv. E ligius.) M odlm e-li se ustavin, setrvm e nejjistji a d o s m r t i v m i l o s t i b o .

170

(Sv. T om . A q.) K do se stle pid ru je m odlitby, podob se elezninm u vlaku, jen n eustle j ede v kolejch a takto jist a ry ch le dospv ke svm u cli.

Ne nikterak se nevyaduje a ani nen mono, bychom neustle jen kleeli; toliko se vyaduje, s p o j o v a t i p r c i s modlitbou.
Z sad ou na b u d i : R uku pi prci a srdce u B o h a. ivot M a r t y (prce ke slub blinho) m bti spojen s ivotem M a r i e (rozjm n a m odlitba). (L u k. 1 8 . 4 0 .) ivot M arty byl dobr, ivot M arie byl lep, ivot obou spojen v jed n o je s t nejlepm . (Sv. B ern.) I K r i s t u s , jen jest nm vem vzorem , spojoval m od litbu s prac. (Sv. eh. Vel.) N a tom to svt m m e se m odliti skutky a kony (Sv. F r. S . ) ; t e p r v e s m r t pestv nae konn a rozjm n o bosk velebnosti bude jedinm nam zam stnnm . (Sv. R eh. Vel.) Kdo by z lsky k m odlitb nechtl pracovati, ten dle vroku sv. P avla (2. Sol. 3. 19.) n em a n i j i s t i .

Mme tedy pi svm zamstnn konati modlitby steln a kadou prci zanati s dobrm myslem, bychom j Boha ctili.
B ychom astji za den zrak svj k B o h u obraceli, jso u postaveny u c e s t a s i l n i c k e a so ch y ; m aj p ipom nati B oha tom u, kdo tudy kr. Vichni svtcov konvali modlitby steln. Sv. T eresie m la ve svm obydl obraz, kter pedstavoval Jee u studnice Ja k o b o v y ; obas vdy pohlela n a tento obraz a k v ala: P a n e , dej m i vody iv. S teln m odlitba sv. Ignce z L. byla-. Vecko ku vt cti b o . B e z m odliteb stelnch jest n odpoinek zahlkou a n ae k onn n en jinm ne r oz tritost a z m a t k e m . (Sv. F r. S .) K do vak n ap ro ti to m u m odlitbam i stel nm i obas k B ohu m ysl obrac, s p a m a t u j e s e i h n e d v kadm zm atku ivotnm , jako lodnk, kter n eustle hled n a m agnetickou stelku. Modlitby steln m aj v e l i k o u m o c ; c h rn n s od r o z t r i t o s t i , take je tak kon m e s vt pobonost. S te ln m odlitbika, kterou stokrt vroucn opakujem e, m m nohdy vt cenu, neli sto rozlinch m odliteb, k te r jen jednou k o n m e .8 ,(Sv. F r. S.) I K ristus n a h oe Olivetsk opakoval t slova nkolikrte. P odobn inil sv. F ran tiek z Ass., jen m n o h o u noc n eustle volal: Boe a m vecko." Sv. Pavel n m p ik azu je: B udto e jte, nebo pijete, nebo cokoli jin h o inte, vecko k slv bo ite, (l. Kor. 10. 31.) Velmi se doporuuje, h n ed rno vzbuditi dobr mysl a obn ovovati jej ped kadou dleitou prac.

Jet lpe jest, jestlie kad v o l n vme k modlitb.

chvle

pou

Bl. K lem ent H ofb au er trefn odpovdl jistm u mui, kter si m u stoval, e nev, co m dlouhou chvl in i t i : T ak se tedy pece m odlete." Svtcov se modlili, kdy jen m ohli. Sv. Jakub apotol, biskup jerusalm sk, m odlval se tak asto, e m l n a kolenou ki tvrdou jak o velbloud. (Jos. H av.) O pravdov kesan se m odl stle a to ne tak, aby to kad v d l; m odl se toti v srdci a to i p i o b c o v n s jinm i lidm i, n a svch p r o c h z k c h , pi p r c i a o d p o i n k u. (Sv. Klem. A lex.) Svtco v po pkladu Kristov (L uk. 6. 1 2 .) trv vali st noci n a m odlitbch.

Rovn se velice doporuuje, bychom, pozorujce vci v i d i t e l n , ducha svho povzneli k vcem n e v id iteln m .

 171
Jest to velm i snad n o , jeliko viditeln tvorstvo a nae nboenstv jakoto dla tho T v rce jso u si ve m n o h em p odobna. Sv. e h o Naz. pozoroval n a b e h u m o s k m vyplaven vlnam i m oskm i m ule a n ap ro ti tom u nezdoln skaln st n y ; i pirovnval k prvnm lovka, jen se nedovede opanovati, a ke d ruh m lovka, jen se n e n ech svsti dnm pokuenm . Na to prosil B oha o slu. dv. F u lg en c pozoroval v m v t z n p r v o d krle T h eo d o r ic h a ; z toho poznal, jak k rsn m teprve b u d e vchod vtzn due do nebe. Sv. F ran tik u z Ass. pi pohledu na o v c i pip ad la n a mysl m rnost K ristov a; sv. Basilovi pi po h ledu na r i pipadly n a mysl hokosti, k ter jsou pim eny kad rad o sti pozemsk. Sv. F ra n tie k Sal. pi p ohledu n a k o s t e l pravil sm k so b : I my jsm e c h r m em b o m " ; p i pohledu na p o l e : I my jsm e rol, k tero u vzdlv B h a n apj K ristu s krv s v o u " ; pi pohledu n a k r s n o b r a z : N a obrazech boch, andlech a lidech, z velebnost bosk." K r sn pravil kdosi, jen s K ristem byl u stolu, pi pohledu n a chlb : Blahoslaven, kdo jisti bude chlb v krlovstv nebeskm ." (L uk. 14. 1 5 .) T akto lze snad n o rozvaovati, jeliko vecko viditeln pipom n n m vem ohoucnost a d o b ro tu bo a vybz n s zrovna, bychom se B ohu klanli. C e l n i v o t m bti n e p e t r i t o u m o d l i t b o u . " (Sv. H ilar.) Mme d u ch a sv. od vc pozemskch o dtrhovati a ji ny n jakoby v nebi iti. (Filip. 3 .2 0 .)

2. Zvlt se mme modliti: rno a veer, p e d j d l e m a po j d l e a kdy ns hlas zvonu kostelnho k modlitb pobz.
1. R no mme Bohu d k o v a t i, e ns v noci chrnil, a mme jej p r o s i t i, by ns i po cel den ochraoval od netst a hchu a dval nm veho, eho jest nm k ivobyt poteba.
R ann m odlitbu m m e k onati pokud lze k l e e ; tak nem m e d v e s n d ti, pokud jsm e se nepom odlili. (Sv. Jero n .) K do se rno nem odl, podob se n erozum nm zvatm . Ba i ptci oslavuj svm sladkm zpvem potek dne. (Sv. A m b r.) Skivan, jakm ile procitn e, povzn se k oblakm a ples v rann p sn ; potom teprve si h led p o k rm u n a zemi. N a m o d l i t b r a n n spo v zvltn poehnn. (S ir. 3 2 . 1 8 .) P slov: R a n n pte dl do ske" lze plnm prvem ci i o m odlitb. Jako Israelt m ohli n a sb rati m any pouze ped vchodem slunce, tak i my m em e poehn boho dojiti jen tm , kdy se na potku dne B o h u klanm e. (M oudr. 16 . 2 8 .) Proije-li nkdo dobe sv m l d , m to ro zh o d n vliv n a cel jeh o pozdj ivot. Co plat o m ld, plat o r n u kadho dne, (O berberg.) A zda n ebvaj p r v n d o j m y , kter n a ns n k ter lovk uin, r ozhodujcm i pro nae chovn se k nm u ? I B h si vm naeh o ponn z rn a . R no lze Boha nejlpe nalzti. (P sl. 8. 1 7 .) P ro to prvn kesan se schzvali k m odlitb asn z rn a. D nes jest pouze jet obyejem , e se kesan hlasem z v o n u ped vchodem slunce upozoruj, by se modlili. Kdo se rn o nem odl a h n ed se dv do svtskho zam stn n , podob se lovku, kter vstoupil do n e p r a v h o v l a k u e l e z n i n h o a jede potom docela jinm sm rem. Jest-lie nkdo pi t o v n chyb h n ed v prvnch slicch, je s t pak i dal prce m arn o u . Jest-lie nkter s t u d u j c h n ed prvn rok patn s e u, chyb m u zklad, a dle toho nepivede. Zcela tak se m s tm i, kdo se r n o n em o d l;

172

n a jejich d en n prcn e n p oeh n n . N ejso u -li zk lad y d om u p evn m i, sbo s e d m . A d en n p rce n esto j za n ic, je st-li e se lov k rno n ep o m od l

2. V eer mme Bohu d k o v a t i za dobrodin po cel den obdren a p r o i t i jej, by nm odpustil hchy za onen den spchan a ochraoval ns v noci.
D ebrkovi kousek chleba, a on neodchz od tvch dve, aby ti nevyslovil tiscerho dku. A B h t po cel den ivil, a ty bys chtl ulehnouti bez podkovn? (Sv. B ern .) P om ni, e V ykupitel m nohdy veern m odlitbu kon val po celou n oc. Jeliko v tinu lid prv za noci vol sm rt ped soudnou stolici bo, proto m m e pi veern m odlitb tak Sv dom z pyto v ati a dokonalou ltost vzbuditi. Kad h r nebo o b c h o d n k pot veer svj zisk nebo ztrtu, akoliv se tu je d n je n o asn p ro s p c h ; tak tedy m i lovk veer zpytovat i, kterak vykonal t o, co se tk jeh o due. (Sv. E fr.) 8 B ohem poni kad dlo, poda se ti a m ilo!

B. Ped jdlem a po jdle mme Bohu za pokrm d k o v a t i a jeho p r o s i t i, by ns chrnil onch hch, jich se obyejn dopoutme ped jdlem ne bo po jdle.
K ristus vdycky p ed jdlem d k y i n v a l svm u n eb eskm u Otci. (Mar. 8 . 6 .) ; obyejn pohldl k nebi a sklon il svou. hlavu, jak o n a p. pi posledn v eei; tm chtl c i: O te, dkuji T o b . Kdy bys jed l a n a sytil bys se, varuj se piln, abys nezap o m n l n a H ospodina. (5. Moj. 6. 1 2 .) D a n i e l v jm lvov ih n ed dkoval za obd, kter m u poslal B h. (D an. 14. 3 7 .) Kdo se nem odl ped jd lem a po jdle, podob se z v e t i . K rl Alfons aragonsk pouil jed n o u sv dvo any, k te se an i ped jdlem ani po jdle nem odlili, o poteb m odlitby. Pozval n a dvorn h o stinu ebrka a co nejpsnji m u zakzal, aby pi vstoupen do jd eln y pozdravil a po h ostin podkoval. ebrk uinil zcela, jak m u bylo po ru eno. N ad jeh o ponnm byli dvoan nad m ru rozhoeni. T u vak ekl k r l: Nue, an i vy se nechovte lpe ke svm u nebeskm u krli. N ezdravte ho a n edkujete jem u . A m yslte, e On se n a vs h o r m n, ne-li vy n a tohoto eb rk a?" D voan se zastydli a od t doby neopom enuli u stolu se pom odliti. (Spirago, Pkl. str. 2 0 4 .) Kdy kdysi h rozn krupobit zniilo vekerou rodu, pravilo jist dt svm u otci zcela oteven : T en to trest nepiel n a n s p ro dnou jinou pinu, ne-li proto, e jsm e k B ohu nevdnm i a u stolu se n em o dlm e." (Spirago, P kl. str. 2 0 5 .) P i jdle bvaj pchny obyejn tyto h c h y : nestdm ost, h n v (e n en jdlo d o b r), pom luva. Je-li tlo nasyceno, snadno pichz pokuen, zvlt k lenosti, hnvu, n e m ravnosti. David a m noz jin v tom to pokuen klesli. P i j d l e a p i t n e z a p o m n e j m e n a B o h a .

4. K modlitb se zvon: tikrt denn, rno, v poledne a veer k modlitb A n d l P n . * ; ve tvrtek veer ke s m r t e l n z k o s t i K r i s t o v " : v ptek o 3 hodi nch ke s k o n n K r i s t o v u " ; konen kdy nkdo u m e l a pi p o h b u . N a m n o h ch m ste ch p osu d se zv o n k m o d litb , kdy je v k ostel p o z d v i h o v n a kdy se dvp o e h n n v eleb n o u svtost. N e o p o m e m e p om od liti se, k d y crk ev vol k m o d litb . Zde p la t slo v a sv. A u g u s t in

173

Kdo se m odl s crkv, m odl se nejlpe." Zvon kosteln vak n a p o m n netoliko k m odlitb, nbr vol n s i n a sluby bo; tak n m p i pom n c r n sla v n o s ti (kdeto pi sm u tn ch udlostech, jako n a p. n a Velk ptek, u m lk) ; vjim en u pozoruje n s tak na nastvajc nebezpe, na p. na por, povode, vlku,' b o u k u . V tom to ppad n ap o m n ns k m odlitb. (Z vonn pi boui vtinou bylo o dstranno, je liko prv pi tom to zvonn uhodilo a sto do kosteln ve.) Zvon m tedy ast n a r adosti a alosti lidsk a jest tedy jakoby p r v o d c e m lovka celm jeh o ivotem. Ponvad tedy zvony, tito s volavatel k m o d l i t b a slubm b om , konaj s l u b y j a k o l o v k , proto dostvaj pi svm svcen k e s t n j m n o . A ponvad zvon kon s v t o u s l u b u , proto dve mli prvo zvoniti pouze m uov, kte mli k tom u nleit svcen. P vodn nebylo zvon. U id svolvali kn lid zvukem t r u b . Po pronsledovn k esan bvali kesan s volvni n a sluby bo h lasem r o h u nebo d e v n c h k l a p a e k . T eprve ve stedovku zaalo se svolvati n a sluby bo tlu en m k l a d i v y n a k o v a pozdji hlasem z v o n . N e j v t zvon je st n a ch rm Kolnskm n a R n ; v 2 7 .0 0 0 kg. (S k o ro zrovna tak velik je st zvon na kostele S acr G oeur v Pai). Zvon n a ch rm sv. tpna ve Vdni v asi 1 8 .0 0 0 kg. (S koro zrovna tak velik zvon jest n a ch rm v E rfu rt .) Zvon v Moskv v 5 0 .0 0 0 kg., jest vysok 7 m. a v p r m ru m 6 m .

3. Mme se jet modliti'. v nouzi, v po kuen, ped dleitou prac a kdykoliv jsme dojati a k modlitb pohnutmi se ctme.
Pslov p rav : N ouze u lovka m o d litb . J in : V nouzi leze lovk ke ki. Mme se v tsni a potebch modliti, ponvad B h toho d. B h p rav : Vzvej m n e v den s o u e n , a j v y trh n u tebe, a ty m ne bude oslavovati." (Z. 49. 15.) O ctnem e-li se v hlou bi souen, m m e si ponati jako plavec; m m e ru ce sepjati a vecko pozem sk od sebe no h am a o d s tr iti; takto n ezah y ne me. (W e n .) Co inili apotolov n a lodice? Kesan, kdy byl P e tr v al i? Lid v ak v nouzi hledvaj pom oci pouze u lid I v pok u en m m e se u tk ati k m odlitb. K ristus p ra v : Bdte a m odlete se , abyste neveli v p o k u e n , (Mat. 26 . 41.) V pokuen si m usm e ponati jako m al d ti; vid-li pichzeti dravce, utkaj ih n ed ku sv m atce nebo otci. (Sv. F r. Sal.) Co m la Eva uiniti v p o k u en ? Aby lid, kte jsou blzc z o u f a l s t v , nalezli n kde toit, nechvaj m noz d u chovn sprvcov lidem kostel oteven po cel den. T m se zabra u je m nohm sebevradm . P ro ? R ovn i ped dleitou prac m m e se m odliti. T obi n ap o m n : P ro s B oha, aby spravoval kroky tv . (T ob. 4. 2 0 .) I K ristus se m odlil, dve n e vyvolil apotoly (L uk. 6. 1 2 .); neli vzksil L azara (Jan 11. 4 ! .) a n a Zelen tv rtek, ne-li zaal trp ti. (L uk. 22. 4 1 .) Apotolov se modlili p ed volbou apotola M atje (Sk. 1. 2 3 .) P etr, neli vzksil T ab ith u . (Sk. 9. 3 6 .) Sv. -Jeronm docela d al: V y c h z m e - l i , m m e se , ozbrojiti m odlitbou, a kdy se v r t m e , m m e dve neli se posadm e, pom odliti s e . R ovn m m e pouiti k m odlitb onch okam ik, v nich jsm e zvlt dojati a k m odlitb nchylni. M m e initi jako p l a v c i . Pozoruj-li, e je st pzniv vtr, rychle pokrauj v jzd. T ak my, ctm e-l, e D uch sv. n a n s psob, m m e ih n ed nsledovati jeh o po p u d u . (L udv. G r.) Zda nevyuitkujem e pznivho poas, kon m e-li njakou

174

.c e s t u ? B ohuel m noz lid prv ve vnch okam icch ivota r o z p t y l u j s e svtskmi zbavam i. P itky po pijet m nohch svtost, po dleitch crkevnch slavnostech, po pohbech, vyhledvn hospod v tchto ppadech jest toho dkazem . ja k to b u de jed n o u zodpovdnost? Ve vnch okam icch m odlvm e se s v t p o b o n o s t . M odlitba vychz z hloubi srdce a nem e bti nim p o ru e n a ; podob se stro m u pevn zakoennm u, jen vzdoruje nejsilnjm boum . (Sv. C hrys.)

4. I pi s k o n v n mme se modliti.
P roto crkev naizu je, bychom v tk nem oci pijali s v t o s t u m r a j c c h ; rovn si peje, bychom nejm n aspo vzvali j m n o J e . Kdo se pi skonvn modl, pon si jako s k i v a n , Vypravuje se toti o skivanu, e i te hdy, j e-li porann stelou, je t dle zpv, a konen m rtev prudce k zemi padne. Kdo se pi skonn m odl, pon si jako s l a v k , kter zane zpvati, kdy m skonati.

5. Kde mme modliti se?

1. Meme a mme modliti se na k a d m mst, ponvad Bh jest v u d y ptomen.
K ristus sm m odlil se nejen ve c h r m jeru sal m sk m a v synagogch, nbr i n a p o u t i , n a h o rc h , ve v e e a d l e , v zahrad, n a k i . Jakob se modlil v rm poli, Jon v bie ryby, Job n a hnoji, D aniel v jm lvov, ti m ldenci v o h n i v peci, M anasses ve vzen. Pavel se modlil v ali, v eleznch poutech, a pece po h n u l zklady vzen. (Sv. C hrys.) Mluviti s Bohem m em e je n tam , kde B h je s t; B h vak jest vudy ptom en. (Sk. 17. 2 4 .) V zpom em e na slova Kristova k' S am aritn ce (Jan 4 . 2 3 .) M eme choditi po hti, sedti v soudn sni, pracovati v dln a pece se m odliti. B h neopovrhuje dnm m stem , jed in vyaduje n bonho srdce. (Sv. C hrys.)

2. Vlastnm mstem modlitby jest d m bo .

Dm bo jest dom em m odlitby. (Mat. 2 1. 13.) Mnoz kaj, e nen teba choditi do kostela, ponvad cel svt je chrm em bom. N en to sprvn m n n ; nebo B h d od n s jm e n em crkve, bychom chodili do kostela v nedli a ve svtek a v jin doby. K ristus nm tak dal p k l a d , n ebo sm chodil asto do c h rm u je ru sa le m sk h o ; prvn k e san spchvali do katakom b s nebezpem ivota. M odlitba v kostele m v t c e n u , p o n vad se tu m odlm e n a m st posvcenm . V kostele se m em e m odliti n b o n j i , ponvad ns tu vecko k pobonosti pobd a ponvad jsm e tam volnjm i od starost dennch. V kostele bvaj nae prosby s p e v y s l y e n y , nebo je st tu ptom en K ristus pod zpsobou chleba. K ristus tak pispv m odlcm s e, nebo slb il: Kde jso u dva nebo ti sh rom dni ve jm n u m m , tam jsem j uprosted n ich.* (Mat. 18. 2 0 .) Kdo se n e c h c e

 175 m odliti v k o s t e l e , je n a se m odl h o d n pijde brzy i do kostela. mimo k o ste l; pak zajist

3. Phodnm mstem k modlitb jest i samota.

K ristus sm m odlil se asto n a m st o sa m l m ; n a pouti (L uk. 5. 1 6 .), n a h o rch , zvlt n a hoe Olivetsk. (L uk. 22 . 3 9 .) K ristu s doporuuje, bychom se m odlili osam ot a abychom zaveli dve. (Mat. 6. 6.) Osam ot nen lovk snadno roztritm a m odl se m nohem nbonji. C hce-li ryba u jiti n strah m ryb , m u s se uchliti do nejzazch koutk m o sk c h ; zrovna tak lovk, chce-li ujiti pokuenm belskm , m us se uchliti do sam oty. (Sv. E fr.)

6. Za co se mme modliti?
Boha mme proiti za hodn m n o h o a hodn v e l i k ; tedy ne tak za pomjejc statky, jako
spe za vn.
Za jak velik vci bys prosil, kdyby n kter k r l ti e k l: P ro s, za co ch ce ; nue, B h ti ta k prav. (Sv. A ug.) Mme proiti za h o d n velik vci, nebot prosm e P n a, jen jest n e k o n e n m o c n a b o h a t . (Sv. Aug.) Nikdy n ebu spokojen s tm , co jsi obdrel, nbr p ro s vdy znova. B h r a d j i d v , n e - l i m y p i j m m e . B h n e p o z b v n i e h o , dv-li nm . (Sv. Jero n .) N em m e proiti tolik o pomjejc, jak o o v n s t a t k y . (Sv. A m b r.) N ikdo zajist neodv se proiti c s a e 0 r o z t r h a n a t y n ebo o nkolik h a l ; zrovna tak ani m y se n e m m e opoviti P n a nebe a zem proiti o vci pomjejc. (Sv. C hrys.) P ro s za slvu n e b e s k o u a za to, co k n dopom h. K do d neho jin h o , ned vlastn nieh o. (Sv, A ug.)

2. Zvlt mme Boha proiti za vci, kter slou kjeho c ti a k naemu s p a s e n .

T m , kdo se modl, plat slova K risto v a: H l e d e j t e n e j p r v e k r l o v s t v b o h o a spravedlnosti jeh o , a v e c k o o s t a t n b u d e Vm pidno." (Mat. 6. 33.) Kdo tedy pros za statky vn, dostv m im o n 1 statky pozem sk. alom oun prosil za m o u d ro st, by m ohl dobe vldnouti svm u n ro d u ; B h m u dal m o u d ro st a m im o ni i nadbytek statk pozem skch. (3. Krl. 3 .) Nikdy n esm m e B oha proiti za vci, kter slou pouze k ukojen naich p o z e m s k c h d o s t , n eb ot takovch proseb B h nevysly. (Jak. 4. 3.) Mnoz pros B o h a za bohatstv (vhru v lo tterii), est a p. N ehledaj slvy bo, n b r sv pozem sk rad o sti; sniuj B oha n a sluebnka, na sluebnka sv dostivosti, sv pchy, sv lakoty a svho rozm ailho ivota. K terak tu m B h je vyslyet!? (Sv. A ug.) K rli Je-, roboam ovi uschla ruk a, ponvad se j provinil proti proroku. I m odlil se, by ru k a jeh o opt obivla, ale ne aby m u byl h ch onen odputn. (3. K rl.

 176
13. 6.) T ak si ponaj m noz lid ; pi m odlitb mysl pouze n a poteby tlesn, nikoliv n a duevn. N ikdy nem m e B oha p r o i t i za to, co my chcem e, nbr za to, co chce B h . (Sv. N ilus.) Jinm i slovy : Nikdy nem m e proiti, by se vyplnilo to, po em tou nae tlo, nbr to, co vychz od D ucha sv. (Sv. Lev Vel.)

7. 0 rozjmn.
1. R o z j m n (= modlitba rozjmav) zle v tom, e o pravdch nboenskch pemlme, bychom vzbudili v sob dobr pedsevzet.
D rahocenn k o e n ukazuje svou vni obyejn a tehdy, a jest v m odi roztlueno; zrovna tak nboensk pravdy psob nejvce teprve tehdy, a o nich d u ch n uvauje. (L udv. G ran.) Kdo r o z j m o pravdch nboenskch, podob se M o j i, jen ta k dlouho hol na sklu bil, a z n voda vytekla. Podob se lovku, jen ocel tlue n a k m e n , a z nho jisk ra vylet; nebo tm , e rozum em uvauje, bu zrovna na zk am e n l srdce, a se vle poh n e k dobrm pedsevzetm . (Sv. Cyr. A lex.) P i rozjm n nam h m e se jen potud, dokud na ns nepsob Duch sv. Kdo rozjm, podob se lodi opaten veslem a plachtou. Je-li bezvtrno, uv se v esla; piel-li pzniv vtr, odkld se veslo a n ap n se p la c h ta ; pak to jde vesele a rychle ku pedu. Z rovna tak je s t pi ro z jm n : lovk pem l a pem l, a poct, e D uch sv. jej p o u t a povzn. P ak ji si nem us lm ati hlavy, nbr jen oteve s r d ce, aby do n h o m ilost vnikla a je zantila. K dybychom chtli stle jen h ro m ad iti k rsn m ylnky a prpovdi a je n ro zum zam stnvati, pak by to bylo studovn a ne m odlitba, (Sv. Vine. P.) Kdy jsm e z ocele ji o h n dobyli a chytil-li d outnk, zapalujem e ih n ed svci; bylo by poetilm , kdybychom chtli pod jet dle kesati. Z rovna tak j est zde.

2. Rozjmn jest v b o r n o u m o d l i t b o u , se stdati s modlitbou stn.

ale mus

Rozjm ajce napodobujem e n a zem i ivot a n d l , kte v nebi stle na B oha pat nebo o nm rozjm aj. Mnoz svtci s epsali sv rozjm n, jako na p. sv. A ugustin, sv. T e re sie, sv. A lfons, T o m Kemp. a j. P ozorn teni tchto knih jest tedy m odlitbou. stn m odlitba a rozjm n m us se zrovna tak s t d a t i , jak o chze a sedn v ivot. stn m odlitba a rozjm n jsou nohy, jim i krm e k nebi. (Sv. B ern .) R ozjm n toti jest n e z b y t n o u p p r a v o u na m odlitbu. N epedchz-li rozjm n, n en m ono, aby m odlitba byla d o k o n alo u ; kon se bez nleit zbonosti, nebo se vbec ani n ek o n . (Sv. B onav.)

3. Rozjmnm dochzme m i l o s t i p o m h a j c a do spvme brzy k d o k o n a l o s t i .

R ozjm nm nabvm e milosti pomhajc. P iblm e-li se k ohni, jsm e o z e n i a z a h t i. A zrovna tak pi rozjm n pravd nboenskch se rozum osvcuje (lovk lpe poznv m arn o st vc pozem skch, vl bo, cl svho ivota, p sn o st boho soudu a td .) a srd ce se rozncuje pro dobro. R ozjm n jest pec, v n se rozdlv o h e bosk l sk y . (Sv. A lf.) R o z jm n jest b r a n o u , kterou vchz do lovka m ilost bo. (Sv. T e res.) Due,

 177 -kter se cvi v rozjm n, podob se poli dobe obdlanm u, k ter p in stonsobn u itek ; n ebo dobe zavlaen zah rad , v n kvtiny k rsn ro sto u . (Sv. A lf.) m je s t s p n e k pro tlo, tm je s t rozjm n pro d u i; jm n a bv du e novch sil. Kdo se vak p ravdam i nb o enskmi n eo b r, n e pociuje nikterak tto sly, zstv slepm a svtsky sm lejcm . P ro to je st n a svt tak zle, ponvad n e n nikoho, je n by pem lel. (Jer. 12. 11.) N edostatek rozjm n jest pinou, e se d en n pln svt h ch y a peklo zavrenci. (Sv. Alf.) K rozjm m m m e si voliti takovou ltku, k te r se nm v c e l b a ns vce p o v z b u z u j e , a o t m m e opt a opt rozj m ati. I vely sedaj jen n a on y kvtiny, je o bsahuj vy, kterch p o teb u j na stavbu bunk. A m y vonme asto k takovm kvtinm , kter lib von. R ozjm nm dospv lovk k dokonalosti. D enn rozjm n zbavuje lovka v la n o s ti/ (Sv. A m br.) R ozjm n bylo p inou o b r c e n sv. Ignce z L. a m nohch svtc. M odlitba vnitn, t. j. rozjm n a h ch sm rteln nem o h o u spolu obstti." (Sv. Jero n .) S jinm i pobonostm i m e h ch o bstti: ale rozjm n a h ch jsou dv vci, je se vyluuj. lovk nezbytn m us zanechati b u d h c h u nebo rozjm n. (Sv. Alf.) Vichni svati stali se svtm i rozjm nm . (Sv. Alf.)

Nej dleitj modlitby. 0te n.

Oten" se nazv tak modlitbou P n 1, ponvad 1 mu ns nauil Kristus P n . (L uk. u .)
B h jedin vdl, On jedin ns tedy m ohl nauiti, ja k chce, b ychom je j p ro sili. (T ert.) O ten m tak vecky z n m k y , e je st od Boha sloen. Nen krsnj a svtj m odlitby, neli O ten. (T om . K m p.) P e d n dn lovk, a si jest jakhokoliv nboenstv, nem e p roti O teni n ieho nam tati. Hod s e pro k ad h o , a pro ida, p o h an a nebo k a to lk a ; a pro uence nebo nevzdlance. P o d o b se p ro u d u , jm m e nejen b e r n ek, ale i slon p e b sti.1 (Sv. fle h . Vel.) Mimo to m O ten m n o h p e d n o s t i . 1

I. Oten jest nej vb o r n j ze vech m odliteb ; nebo pede vm jinm se vyznauje svou
silou, p r o s t o t o u a b o h a t o s t my l nek.
O ten m ze vech m odliteb nej vt Slu, ponvad m odlce se O ten, m odlm e se nejen ve j m ' n u J e e , nbr zro v n a v l a s t n m i j e h o s l o v y . (Sv. Cypr.) Tto m odlitby se tedy zvlt tkaj slova K risto v a: Zakoliv proiti budete Otce ve jm n u m m , d v m . (Jan 16. 2 3 .) B h r d s ly m o t l i t b u O t e n", n e b o t j e s t to m o d l i t b a Pn. P ro jeho slu nazvaj jej sv. O tcov m o c n m z v o n e m p o p l a n m , kter svolv rnoci nebesk k o c h ra n p roti naim neptelm , a k l e m k b rn nebesk*. O ten jest nejprost ze vech m odliteb. P rost m luva jest prv m luva srdce ; kdo silovn pros, nedl m o c e. Vzpo m em e na K rista n a hoe Olivetsk. O ten n em sice m n o h o slov, ale bohat o b sa h . (T e rt.) Dt se m odl tm ito slovy s pobonost a m u d ec

 178 se p onouje v jejich h lo u b k u a nevyzpytuje jich . (S tolberg.) V O teni p rosm e za v e c k o , e h o p o t e b u j e m e pro dui i pro tlo, tedy o vecky po zem sk a nebesk statky. Vecko, za vbec m em e proiti, jest obsaeno v O teni. (Sv. C ypr.) P rozkoum -li nejvtenj m odlitby, nenajde, aby ve nebylo obsaeno v Oteni. (Sv. A ug.) O ten jest zrovna krtkm v t a h e m sv. e v a n g e l i a . (T e rt.) P ro to lze O ten piro v n ati ku d r a h o k a m u , jen jest sice m alikm , ale velmi cennm . V Oteni m odlm e se netoliko za vecko, po e m . se m m e snaiti, nbr m odlm e se i v pravm podku. ( Sv. Tom . Aq.)

II. Oten skld se z osloven, 7 proseb a slova A me n .

O bnen a rch y m luvy 7 k rt kolem Jerich a a stn se zd m sta Jericha znzoruje m odlitbu P n a jej inek,

1. O sloven vzbuzuje v ns nleit roz poloen mysli k modlitb; nebot povzn naeho
ducha k B o h u a probouz v ns d v r u v Boha.
Slovo ,, O t e probouz v ns d v ru v B o h a ; slova jen j s i n a n e b e s c h " povznej nai mysl k nebi. N a potku O tene vzbuzujem e zi'ovna vru, nadji a lsku. (K. H u g o .) K terak to ?

nazvme Q tc e m , ponvad ns stvoil, (5. Moj. 3 2 . 6.), ponvad Syn bo svm v t l e n m stal se nam bratr em (Efes. i . 5 .) a ponvad p i k t u sv. D u c h s v t v ns sestoupil a ns syny bomi uinil. (Rm . 8. 15.)
Bvm e v rozpacch, ja k tituly bychom dali pozem skm vladam , m m e-li je o slo v iti; u B oha tom u nen tak. km e pouze O te , a ten to d v rn 1 nzev j est m u nejm ilejm . dn sm rteln k b y se neodvil ve 1 m ocnho vladae nazvati o tcem 1 kdyby to h o nedovolil jeh o vlastn syn. *, (Ludv. G ran.) B h se nedv nazvati T v r c e m 1-, P n e m " , V e l i e n s t v e m 11, ponvad v tchto nzvech jest obsaena p s n o s t , take v ns vzbuzuj jakousi h r z u . (Sv. F r. S.) B h nechce, bychom se ho bli, nbr bychom jej milovali. B h se dv n azvati O tce m , ponvad jest to j m n o p l n l s k y a lsku bud. (Sv A ug.) Ponvad lska jest m nohem ulechtilej ne bze, proto t B o h a m nohem vce, nazvm e-li je j O tcem a ne P nem . (Sv. R. Vel.) Jako dt nazv Otcem toho, kdo m u d a l i v o t , tak tak B h jakoto stvoitel nazv se nam otcem .

Boha

Pipojujeme slovo n , ponvad jakoto brati a sestry za sebe vespolek se modlme.

V O teni se m odl kad jednotlivec za vecky a vickni za kadho jednotlivce. (Sv. A m br.) P roto tak je st O ten veejnou a v e o b e c n o u m o d l i t b o u kesan. (Sv. Cypr.) Za sebe se m o dliti n u t ns p o te b a ; l s k a b r a t r s k vak ns pud, bychom se m odlili tak za jin . (Sv. C hrys.) K ristus nm prav, e jsm e vichni b rati vespolek (Mat. 23. 8.) a apotoly asto nazv svm i bratry . (Mat. 2 8 . 10.) T ak sv. apotolov nazvaj k e sany b ra try ". (R m . 1. 13. ; 12. 1.) Veobecn se nazvaj b ra try ti, kdo

179
n ap o m n ns

m aj s p o l e n h o otce v nebi. (T ert.) Jm no O te c k l s c e k B o h u , slovo n k l s c e k b l i n m u .

km e: J e n jsi na n e b e s c h ponvad Bh, a koli jest vude ptomen, pece obzvlt na nebesch se zje vuje a poiva ti dv.
T ato slova jsou pipojena, by byl p atrn rozdl mezi p r a v m B ohem , jen obzvlt n a nebesch bydl, od boh p o h a n s k c h , kte dle n zo ru p ohan bydl v obrazch a sochch.

2. V p r v n prosb Otene prosme, by Bh byl v e l e b e n .

Prvn prosba m tento sm ysl: Boe, dej, bychom velebnost Tvou vdy lpe poznvali a ctili!
O s l a v a B oha jest clem vekerho stvoen a tedy nejvym clem kadho tvora. P rvn prosba m e m ti tak sm y sl: P o m o z , B o e , k r o z e n prav vry. Vzbud mue dokonal, k te by n apom hali k en i sv. nboenstv, tedy pedevm d okonal papee, biskupy a knze, dokonal m issione a kazatele, pak i dokonal spisovatele a redaktory, konen dokonal vladae a zstupce lidu (poslance). P o d p o ru j je tak svou m ilost a pom oc.

3. V dalch t e c h prosbch prosme za tato d o b r a : za vnou blaenost, za milost bo k plnn bosk vle a za to, eho je teba k zachovn naeho ivota.
D ruh prosba m tento sm ysl: Popej nm po sm rti blaenosti v n .
D ru h prosba s o u v i s s prvn pro sb o u . Mezi ob lze toti vloiti tuto m y len k u : N ejdokonaleji p oznati a ctti T ebe lze v n e b i . Z toh o pak plyne p ro sb a: P opej nm tedy n eb esk blaenosti. Slova k r l o v s t v t v m ohou vak m im o k rlo vstv bo n a d n m i (nebe, b la enost) znam enati ta k : k rlo vstv bo k o l e m n s (katolick crkev) a krlovstv bo v n s (m ilost posvcujc). Jest tedy sm ysl d ru h p ro sb y : R ozi crkev katolickou". I tato prosba m e souviseti s prosbou prvn. Lze toti mezi n vloiti m ylenku : T v oslava n a zemi dje se nejlpe v crkvi katolic k 1 Z toho plyne p ro sb a : R ozi tedy crkev katolickou. T e t sm ysl 1 je s t Daruj nm milosti posvcujc. P ak by souvisela tato prosba s prosbou prvn ta k to : Nejvce oslavujem e tebe ivotem svtm. Dej n m t e d y ............

Tet prosba m tento sm y sl: Dej nm svou milos bychom vli tvou prv tak dokonale plnili, jako ji pln andl v nebi.
sm e Souvis s d ru h o u prosbou takto : B ychom m ohli do nebe' prijti, m u plniti tvou vli. Dej nm tedy m ilost, bychom vli tvou plnili/*

 180

R ovn m tato pro sb a tento sm y sl: Dej, by se vle tv na ns plnila, t. j. a na zem i panuj pom ry nebesk, by zm izela vecka bda a nespravedlnost.

Smysl prosby tv rt jest: Dej nm veho, e h o jest te b a k zachovn naeho ivota, jako pokrmu, odvu, obydl, penz, zdrav a t. d.
S tet prosbou souvis ta k to : Vle tv p lniti a vn blaenosti dojiti nem em e, nezachov-li n m ivot. P ro to t prosm e za vecko, eho jest n m poteba k zachovn ivota. Zajist je st n p ad n m , e prosm e jen za c h l b " . Jest to proto, e chlb jest n e j p o t e b n j m ze vech p o k rm ; prosm e li tedy o chlb, prosm e tm zrove o velik pokrm a npoj a o vecko, eho je k ivobyt poteb. P ro to tak se k v oby ejnm ivot zkrtka chlb* msto ivobyt, n a p. vydl si svj c h l b ; m tk chlb, lehk chlb, jest bez ch le b a ; vim nm e si tak slov boch k A dam ovi: V potu tve sv jisti bude chlb sv j, t. j. s velikou n m ahou bude si dobvati svho ivobyt. T ak proto uil ns K ristu s m odliti se za c h l b J a to za v e z d e j " , e se m m e spokojiti jen s p o t e b n m i v c m i a nem m e dati nieho zbytenho ; proe prav i sv. Pavel : M m e-li pokrm a npoj, bum e s tm spokojeni.* (1. T im . 6. 8.) S lovy: C hlb n vezdej d e j n m d n e s se klade n a srdce tom u, j e n se modl, e m peovati i o chlb blinho, tedy e m u m m e v n o u z i p o m h a t i. R ovn slovo n nen bezvznam no. Mme toti louiti jen po onom chleb, jeho jsm e si p o c t i v d o b y l i a p r a c z a s l o u i l i . D o tvrt prosby lze tedy vloiti i m y lenku: Ui, Boe, by poctiv dlnk dostal zaslouenou m zdu a od stra sociln zl pom ry. Ne lovku nesta jen tlesn pokrm , jeliko m tak dui B ohu p o d o b n o u ; i o n a potebuje pokrm u. P roto zcela jist v tto prosb je st obsaen i tento s m y s l: Dej nm i chlb duevn, toti jednak slovo bo (znm ost a poroz um n evangelia), jed n ak nejsvtj svtost oltn.

4. V dalch t e c h prosbch prosme za odvrcen tohoto z l a : hchu, pokuen a veho, co naemu ivotu kod.
Smysl pt prosby jest: Odpus nm nae hchy, jako i my odpoutme tm, kdo ns urazili."
T ato prosba souvis s pedelm i. Kdy jsm e si toti pi prosb o chlb pipom nli d r c e , pipom nm e si ih n ed n e v d k , jeho jsm e se proti nm u hchem dopustili. P ro to prosm e za o d p u tn h chv.

Smysl e s t prosby j e s t : O dvrat od ns ona poku en, v nich bychom poklesli."

Siln m u zvedne c e n t , dt h o n ezv ed n e; tak tak jed en lovk s pom oc bo pokuen zdol, kdeto d ru h v tm pokuen podlh. N e p rosm e tedy, aby B h od ns vbec odal vecko p o k u e n ; n eb ot bez po k uen (bez vtzstv v pokuen) nem e bti nikdo spasen. Jest tedy jako se k e m ; nen-li zkouen, nem e dostati dobr znm ky. R ovn i tato 6. prosba souvis s pedelm i. Kdy jsm e poprosili za o d putn h ch , prosm e i za odputn veho toho, co ns d o h c h u v r h . Sm ysl 6. prosby

 181
n e n : O dvrat od ns velik pokuen" ; nebot jeliko bez pokuen nen spasen, znam enalo by t o : Nedej m n pleitosti k b o j i a k vtzstv.1 N en m ono, aby tato ' prosba m la tento sm ysl. Me tedy m ti pouze ten to sm y s l: N eodnm ej n m sly v p o k u en ,1 n e b o : N edopoutj n a ns pokuen, jeho bychom n ep e m o h li.1 1 *

Smysl s e d m prosby jest: Odvrat vecko, c o kod naem u ivotu, jako neroda, hlad, nemoc, zemtesen, povode, vlka a jin pozemsk zla,

Posledn troj zlo stoj proti trojmu dve jmenovanmu dobru.

Oproti vn b l a e n o s t i stoj h c h , jen ns in na vky neastnmi. Oproti m i l o s t i bo stoj p o k u e n ; nebo milost osvcuje rozum a posiluje vli; pokuen vak naproti tomu zatemuje rozum a seslabuje vli. Tomu, eho jest teba k z a c h o v n naeho ivo ta, stoj oproti to, co naemu ivotu k o d .
Sedm ero proseb se tedy rozpad ve 3 d l y ; dva ostatn se tkaj ns. prvn dl se tk B oha,

5. Slovo Amen jest odpov, kterou dv Bh tomu, jen se modl; m zde tento
smysl: V pravd, modlitba tv jest vyslyena." (. k.) Pi ostatnch modlitbch znamen slovo Amen" tolik, jako: S t a s e , nebo: Prosme vemon, k se s ta n e ..
Ponvad slovo A m e n v O teni je s t odpovd bo, proto p i m i s v. k n z vyslovuje toto slovo sm jm n em b o m ; p i jinch crkevnch m odlitbch vyslovuje toto slovo m inistran t. K ristus uval asto slova A m e n 1 , zvlt kdy 1 d o t v r z o v a l njakou pravdu. U val ho ve sm y slu : T a k j e s t . 1 1

Otene uv crkev ji ode dvna pi m i sv. a skoro pi vech v e e j n c h p o b o n o s t e c h .

P rvn kesan, kte d en n O te ne na sv. pijm n. P i k n z prvn t i prosby, v c m odl za statky vn, lid pak za pijm ali Tlo P n , vztahovali 4 . prosbu veejnch pobonostech v kostele m odl se pak o statn t y i prosby. Knz se toti statky asn.

II. Modlitby k Pann Marii.

Nejobyejnj modlitby k Pann Marii jsou: 1. Zdrvas, Maria il pozdraven andlsk. 2. Modlitba Andl Pn".

 182

3. Modlitba sv. rence. 4. Lauretnsk litanie a Zdrvas, krlovno.

1. Zdrvas, Maria.
Katolit kesan pipojuj k Oteni vdy tak Zdrvas, Maria.
K e san povdy napodobovali a rc h a n d la G abriela a pozdravovali Marii jeh o slovy. U cia P an n y M arie nebyla zavedena ani u sneenm nk terh o snm u, ani rozkazem nkterho papee, ani nijak jin ak , n b r vc povdy byli zvykl, tto krlovn nebesk prokazovati tak velikou ctu. (K. Bona.) Ji M aria pedvdala, e ji b lah o slaviti budou vichni nro d o v zem. (L uk. 1. 48 .)

Zdrvas, Maria* nazv se tak p o z d r a v e n m a n d l s km, ponvad zan slovy andlovmi.

1. Zdrvas, Maria skld se ze t dl: Z pozdraven archandla G a b r i e l a , z po zdraven sv. A l b t y a ze slov c r k v e .

Pozdraven a n d l o v o z n : Z drvas, m ilosti pln, P n s tebou, po ehnan ty mezi e n a m i! (Luk. 1. 2 8 .) P ozdraven sv. A l b t y z n : P o eh n an ty mezi enam i a poehnan plod ivota tv h o ! (L uk. 1. 42.) Od slova Je a po slovo A m en jso u slova c r k v e . P rv n a d ru h dl je s t modlitba chvly, tet dl jest modlitba prosebn. Souvislost m ylnek jest ta to : Slova Zdrvas, M aria tvo o s l o v e n . Slova m ilosti p ln " vztahuj se k Marii s a m , slova P n s teb o u " oznauj jej p o m r k B o h u ; slova poehn an ty . . . jej p o m r k l i d e m . Vecka tato chvla vzdv se j jen proto, ponvad j e j p l o d (dt) j est synem b o m ; proto ona dal chvla. P rv n a d ru h dl tto m odlitby m odlval s ji v p r v n c h s t o l e t c h k e s a n s k c h . T eh d y kesan k tm to dvm a dlm pipojovali rozlin p davky. Sv. A th an p ip o ju je : p r o s z a n s . p a n a p a n n o , k r l o v n o a m a t k o b o . P ap . U rban IV . (kol. r. 1 2 6 0 ) pipojil slova: J e , K r i s t u s . A m e n , Od 15. stolet veobecn se shledvm e s p d av k em : S vat M aria, m a t k o b o , p r o s z a n s . " Nynj zakonen pochz od pap. P ia V., jen je pijal do vech crkevnch knih m odlitebnch. (Kol. r. 1 5 7 0 .) V prvnch dobch kesanskch n e m odlvalo se pozdraven an d lsk j e t t a k a s t o , jako nyn. T ep rv e kdy vystoupil b lu d a N estorius a upral P a n n Marii nzev b o h o ro d ik a , za alo se pozdraven andlsk astji m odliti. K dy kol r. 1 2 0 0 nov kaci, V aldent a A lbigent, zavrhovali ctu svtch, m noila se cta P an n y M arie stle vce. Od t doby spojovalo se p i v e c h p o b o n o s t e c h c r k e v n c h s O tenem i pozdraven andlsk.

2. Zdrvas Maria' jest velmi m o c n o u a v z n a m n o u modlitbou. Sla tto modlitby jev

se hlavn v pokuen.

183

Mnoz svtcov doporuuj m odliti se ihned Z drvas M aria", jakm ile v ns vzniknou zl mylenky. Z drvas M a ria * jest pru tem , kter bije pekelnho h ad a po hlav. (M arch.)

Slova: Z d rv as M a r i a " jsou oslovenm, jm vy jadujem e svou velikou c t u ped Mari.

P ozdravujem e jen osoby v e p o s t a v e n . M aria vak je s t m atkou nejvyho krle, krlovnou andl a svtch a tak na m atkou. J tedy nle nejvt cta pede vemi andli a lidm i, a proto ji m usm e pozdrvovati. V ichni tvorov nebet a pozem t jso u povinni tebe ctti, ponvad jsi tr n e m bosk velebnosti. (Sv. eh. Nz.) Slovy Z d r v a s M a r i a se n aznauje, e M aria jest d ru h o u , astnou E v o u , tedy m atkou vech lid. L atinsk A ve ( = zdrvas, h eb re jsk y : chave) jest narkou n a jm n o Eva, jeh o psm ena jd o u obrcen v tom to slov za sebou. (Sv. A ug.) A rch an d l inil n arku n a jm no Eva a chtl c i: Eva byla plna h ch , ty vak jsi plna m ilo s ti; s Evou byl bel, s tebou vak jest B h ; Eva byla prokletou m ezi enam i, ty vak jsi poehnanou mezi e n a m i; synem Evy byl proklat Kain, synem tvm vak je st poeh n a n Je. (P ap. nnoc. III.)

Slova : milosti pln" maj tento smysl: Bh t zasypal milostmi."

Nelze li do dbnu ji nieho naliti, k m e : jest p l n . Ponvad pak M aria jest m ilosti p ln , tedy m tolik m ilost, kolik jich jen pijati m ohla. N a Marii byla m ilost ve v s v plnosti v y l i t a , kdeto vich n i o sta tn svati obdreli j jen dd. (Sv. Jeron.) M aria obdrela takovou plnost milosti, e se stala n e j b l i p v o d c i m i l o s t i . (S v. T om . A q.) T ro u fm si tvrdili, e M aria a n i n em ohla p ln p o j m o u t i veho, eho se stala astnou. (Sv. A ug.) Bh m o h l stvoiti jet vt svt, i vt n e b e , ale vt m atky, ne-li jest m atka bo, stvoiti n em o h l. (Sv. B onav.) M aria n em j m n o M aria (m aria se jm en u je latinsky m o e ) n a d a rm o ; nebot jest vpravd m oem m ilosti. (Sv. Alb. Vel.) V ei h ebrejsk zn am e n jm n o M a r i a dle nkterch vyklada tolik, jak o p e d n o s t m i p e p l n n , dle jin ch m ocn, siln (od m arah = bti silnm , panovati). A Maria vpravd plnost m ilosti" obdrela. M aria tedy jist obdrela od B o h a vce milost, ne kad jin sv tec. B a jest i m nn, e M aria o b drela vce milost, ne-li v i c h n i s v a t i d o h r o m a d y . Maria tedy by se podobala v tomto pirovnn m s c i , je n n m svt vce ne-li vecky hvzdy d o h ro m ady. P roto tak ek l andl Marii: N a l e z l a j s i m i l o s t u B o h a . ( Luk. 1. 3 0 .) N alzti lze pouze to, co bylo ztraceno. M aria vak n eztratila dn milosti ; nalezla tedy onu m ilost, k terou ztratili lid. (Sv. B ern .) P ro to ti, kdo svmi h ch y m ilost ztratili, a spchaj k nejblahoslavenj P an n , aby j opt od n obdreli. (Sv. Alf.)

Slova: Pn S teb ou " maj tento smysl: Tv due a tv tlo jest s B o h e m co nejeji s p o j e n o . "
P n jest s Mari, s l u n c e s m s c e m , jej toto svmi p aprsky o za uje. (Sv. B ern.) V c h r m j e r u s a l m s k m , jen z venku byl bloskvoucm a u v n it pln zlatm obloen, byl B h ustavin p tom en v oblace. T en to chrm byl pedobrazem Matky bo. Maria, B h si t posvtil za pbytek, ponvad K ristus, B h a lovk, v tob d lel." (Sv. O nd.) P n jest

184

s tebou, M aria, ponvad jest v t v m s r d c i a v t v m t l e , ponvad n ap l u je tvou dui i tv tlo.* (Sv. A ug.) P i mi sv. pozdravuje knz vc 7 krt slovy: P n s vm i (D om inus v o b isc u m ); peje jim nejuho spojen s B ohem . T akto se vdy pozdravovalo; tak pozdravil S au l D avida, jen chtl bojovali s G oliem (1. Krl. 17. 3 7 .) ; David n a sm rtelnm loi S alo m ona (1 . K ron. 2 2 . 1 1 .), Tobi svho syna, kdy el n a cestu. (T ob. 5. 2 1 .)

Slova: Poehnan ty m e z i e n a m i a p o e h n a n p l o d i v o t a t v h o , J e " , maj tento sm ysl: Ty jsi blahoslaven mezi enami, p o n v a d peblaenm jest tv dt Je."
Jako s t r o m chvlm e pro jeh o p l o d y , tak se Maria veleb k vli svm u dtku. M aria jest rajskm stro m em ivota, K ristus jest plodem na tom to strom . (Sv. B e rn a rd in .) T ento plod jest pokrm em vech an d l a svtch (sv. B onav.), a oni se m u i docela klan. (id. 1. 6.) Od jakiva se vele b m a t k y k v l h o d n m d t e m ; tak i je d n a ena velebila Marii, kdy jed n o u slyela K rista kzati. (L uk. 11. 2 7 .) T o ne proto, e M aria je s t blahoslavenou, jest jej dtko blahoslavenm , n b r proto, e jej bosk syn, pvodce a pram en veho poehnn, j p oehnnm naplnil. Ty jsi poehnan, ponvad poehnn j est plod ivota tvho. (K orn. a L ap.) K ristus se nenazv poehnanm m ezi lid m i , jako M aria, ponvad On jest T vrce sm a proto ho nelze k lidem pirovnvali. Kdy J u d i t h , usm rtiv H oloferna, objevila se ped knetem O ziem , nazval ji ten to poeh n an o u mezi vemi enam i zem . (Jud. 13. 2 3 .) O vce zasluhuje M aria tto chvly, jeliko m zslu h u n a zachrnn celho pokolen lidskho. A n d l i A l b t a b lahoslav Marii t m i s l o v y , by se objevila jakoto poeh n an u andl nebeskch i u lid na zem i. (B eda.)

Ku konci Zdrvas M aria prosme Matku bo za jej p i s p n v h o d i n smrti, ponvad v hodin smrti jej pomoci nejvce potebujeme.

V hodinu sm rti b u d e nm snad m im o tlesn b o l e s t i sneti i velik p o k u e n belsk. jak m ocn dor bel na lovka v h o d in u sm rti a to proto tak m ocn, ponvad je st ji krtk as, je n m u jet k p o k u en zbv." (Sv. B onav.) Rovn b u dem e pi sk o n n velm i z n e p o k o j e n i , ponvad nevm e, ja k to dopadne s na spsou. Ve vem tom to souen m e nejjistji pom oci M aria, k ter je s t uzdravenm n em o cn c h ", potenm zarm o u cen ch 1 a toitm h n k " . V ichni neptel prch aj od sm rte l 1 n h o lka, jakm ile se objev krlovna nebes, (Sv. A nto n n.) M aria posl svm um rajcm ctitelm n a pom oc a rch an d la M ichala a jin andly. (Sv. B on.) M aria stoj v hodin sm rti pi svch vrnch ctitelch, jde jim n ap ro ti n a cest k nebi a vyprouje jim m ilostivho ro zsu d k u ped soudnou stolic bo. (Sv. Jeron.) Kesan, jen Marii d tinn ct, zem e jist blaen. (Sv. A n s.)

Nazvme sebe hnmi", bychom vyznnm sv hnosti sebe pokoili a tm snadnji milosti si vyprosili.
Maria se ujm obzvlt h n k . Kdyby n k ter m atk a vdla, e by 201et bolestn zajet jejho syna bylo dopom ohlo n k term u sluebnkov i n a svobodu, jak by toto vdom rozm noilo je j n k lonnost k to m uto slueb

 185
nkovi. A M aria v, kolik obt pinesl jej bosk syn, by h n kovi vydobyl opt ztracenou blaenost, M aria by te dy p o d c e o v a l a s m r t s v h o s y n a , kdyby zvltn lskou n eln u la ku svm u synu. (Sv. Alf.) N en tak ohavnho hnka, aby se ho M aria n ejochotnji n e u jm ala, pro s-li ji o pom oc (Sv. B ern.) a chce-li se opravdu polepiti, S oud odevzdal B h svm u synu, m ilost a m ilosrdenstv vak jeh o m atce.* (G erson.)

2. Andl Pn.
I T u re k se obrac denn n kolikrte tv k Mekce a vzpom n svho proroka M o h a m e d a ; o vce teprve m y kesan m m e p in u astji za den vzhleti k nebi ku svm u Vykupiteli a jeh o blahoslaven m atce! K tom u ns napom n crkev hlasem zvon.

Andl Pn jest modlitba, kterou mme konati rno, v poledne a veer, kdy se k modlen zvon, bychom matku bo uct vali a zrove tajemstv vtlen syna Bo ho se klanli.
e se zvon ped vchodem a po zpadu slun ce a e v pole dne, kdy je slunce nejve, m svou pinu v tom , e K ristus jest s l u n c e m s p r a v e d l n o s t i 1 a s v t l e m s v t a . O bjeven se slunce na n eb i pipom n 1 n m tedy objeven se K rista n a zemi, tedy n a vtlen syna Boho. To, co se pidv k tto m odlitb, ji se m odlm e pi zvonn, pipom n n m zv stovn n ar ozen Kristova. km e to ti : 1. A n d l P n ( arch an d l G abriel) z v s t o v a l M a r i i (v N azaret p o s e l s t v , e se n aro d K ristus). A o n a p o a l a z D u c h a s v t h o . (S tala se psobenm D ucha sv. m atkou K ristovou). 2. A j, d v k a P n , s t a n i m i s e p o d l e s l o v a t v h o . (N a tato slova sestoupil syn Bo v M arii P a n n u ) 3. A s l o v o ( = Syn bo) t l e m u i n n o j e s t ( = stal se lovkem ) a p e b v a l o m e z i n m i ( = il pes 3 3 roky n a zemi).

Troje denn zvonn jest teprve od kickch vlek ( 0d r.

1 0 9 5 .)

Ovem ji za dvjch dob pipom nalo se lidem r n o zvonnm , aby se modlili. Rovn bylo obyeje m ve m nohch obcch zvoniti n a veer, aby ti, kte z a b l o u d i l i v l e s e , snad n ji nali cestu dom . P ro to se tom uto zvonn kalo b l u d n z v o n n * . (Z te piny n a R usi za velikch vnic snhovch se zvon ve dne i v noci, by pocestn sn ad n ji nalezli tu lk u .) Od dob vlek kovch vak se zvonvalo pravideln r n o a v e e r (pl hodiny ped vchodem a pl hod in y po zpadu slunce) k m odlitb za vyproen n a B ohu dobyt Svat zem (P ape U rb an II. 1 0 9 5 .) Zvonn v p o l e d n e bylo zavedeno teprve pozdji. (Pap. K alixt III. 1 4 5 6 ) Z po tku se m odlvalo je n O t e n , pozdji Z d r v a s M a r i a . Pozdji na rozkaz p ape zvonilo se s t e m i p e s t v k a m i (jakoby ku cti nejsv. T ro jice) a po kad pestvce se modlilo Z drvas M aria", by se n a m atce

186 -

Bo vyprosilo v y h l a z e n k a c s t v a . M odlitba A ndl P n pochz te prve z novj doby. (P a p . Bened. XIII. 1724 povolil n a ni o dpustky.)

Po v e e r n m z v o n n dv se obyejn jet zna men jinm zvonem k modlitb za d u e v o i s t c i .

. Kdo se pi tom to zvonn m odl klee O t e n 1 a Z drvas M aria" 1 s pdavkem : O dpoinut vn dej jim , P a n e, a svtlo vn a jim svt, a odpovaj v pokoji. A m en 11, dosh n e odpustk 1 0 0 dn (Pape Klem. XII. 11. 8. 1 7 3 6 ) Sv. A lfons zan ech v al ih n ed kadho zam st n n , zvonilo-li se n a klekn. Ve m nohch obcch je s t krsn obyej, e lid p i zvonn na klekn m odl se klece i na veejn ulici (v dob teplej ovem).

3. Bnenee.
Kdo se m odl v r o u c n , o p a k u j e a s t j i slova, kter vychzej z hloubi srdce. T ak inil K ristus na hoe O livetsk; krl David, je n v je dinm alm u (135.) 2 7 k r t v o l: Jeho m ilosrdentstv jest n a vky , svt F ra n t. z Assisi, jen po cel noci opakovval slova: M j B h a m vecko". Z rovna tak velic ctitel m atky Bo pozdravovali ji asto po sob slovy andlovm i. L id pipojovali k sob Z drvas M aria" zrovna tak, jak o kdy se plete r o v v n e c ; odtud jm n o r e n e c 1 Ponvad M aria, cnosti '. pln krlovna nebes, asto se pirovnv libovonn r i , krlovn to. kvtin, (Jako na p. Is. 11. 1.) a p ro svou n ap ro sto u bezh n ost se pipodobuje r i b e z t r n , ovnovali lid obrazy m atk y bo r o v m i v n c i a tak to vznam n je zdobili. Kdo pak ku cti M arie P a n n y asto po sob se m odlil Z drvas M aria", ponal si podobn, jako onen, kdo z d o b o b r a z matky bo r e m i. Jakoby byl k jej cti obtoval r enec.

1. Renec jest modlitba, pi kter se k Oten s nsledujcmi 10 Zdrvas 5krt nebo 15krt po sob a pi tom z rove se rozjm o ivot, utrpen a oslaven Vykupitelov.
v o d e m k renci jest apotol, vyznn vry a 3 Zdrvas, pi nich se m odlm e za rozm noen 3 boskch ctn o st. O ivot, utrpen a o s l a v e n Kristov r o z j m m e tm zpsobem , e pi kadm Zdrvas po slov Je nebo tak jen ped O tenem v k l d m e jedno t a j e m s t v r e n c o v , t. j. kratik rozjm n o nkter udlosti ze ivota Kristova. Mohli bychom toto tajem stv rencov vloiti tak je n v m ylenkch. (K. odp. 31. 1. 18.57.) P i m odlitb m usm e dreti v r u k o u s v j v l a s t n r e n e c (K. odp. 31. 1. 1837.) a souasn se m usm e d o t k a t i tak z r n e k ; jen tehdy, m odl-li se renec vce l id, sta, dr-Ii jej v ru ce pouze jeden lovk, by dil m odlitbu. (K. odp. 14. 12. 1857.) R enec se tedy dl v ra dostn, alostn a slavn. V prvnm oslavujem nebeskho O tce jen posl al V ykupitele ; ve d ru h m Syna, jen n s vykoupil; ve tetm D ucha sv., jen ns posvtil.

 187
2 . Modlitbu rence z a v e d l sv. P iu s v ., Lev XIII. 1. 9. 1 8 8 3 .)

sv. D o m i n i k .

(Lev X.,

Poustevnci prvnch stolet, kte n eu m li isti alm , m odlili se m sto kadho alm u jed en O ten a Z drvas a k vli tn tchto m o d liteb m li jist poet kam nk nebo kuliek navleench n a rce. T eprve od sv. D o m inika panuje obyej m s t o 1 5 0 a l m m o d l i t i s e 1 5 0 Z d r v a s . (P ro to renec nazv se tak altem M a rie '). Kdy toti kol r. 1 2 0 0. v sev. Itlii a v ji. F rancii blud albigensk v crkvi tropil m noho zla, s v. Dominik z rozkazu papee kzal tm to k acm . ( 1 2 0 6 . ) Jeliko jeh o kzn n emlo inku, utekl se k Marii P an n . P a n n a M aria pr se m u zjevila a pouila jej o tto nov m odlitb, k te r m bti lkem proti kacstv. Sv. D om inik nyn neohroen zavdl r en e c n a vech m stech a tak brzy doclil, e se obrtilo pes 1 0 0 .0 0 0 kac. Brzy se r en ec rozil po vem k e sans tvu a til se vude velik oblib. R enec t oti jest m odlitba v e l m i snadn a n a d m r u v z n e e n . T ato m odlitba je st tak sn ad n , e dt m e se ji snadno m odliti, ale zrove tak pln ta k hlubokch tajem stv, e nejvt bohoslovec m e pi n konati nejvzneen j rozjm n. (E b erh ard , biskup v T rier.) R enec jest modlitba rozj mav, jeliko se n m v n stav ped oi v 55 obrazech nejdleitj pravdy n a vry. R enec je s t k r t k m e v a n g e l i e m . " (P iu s IX .) Jesi to siln a praktick lidov katechism us, ponvad se v nm pedvdj nejdleitj nauky crkevn a to ve form m odlitby. (Bisk. M artin.) Jako kad m odlitba rozjm av, ta k i tato m velik uitek. Zvlt rozjm n djepisnch udlost ze ivota Kristova ns pohd, bychom n a p o d o b o v a l i to, co je st v tajem stvch r e n c e obsaeno, a toho doshli, co se v nich pislibuje. (M odlitba n a slavnost R encovou.) Mimo to ta okolnost, e p i r enci std se m o d l i t b a s t n s r o z j m n m , in renec pjemnm a snadnm . Mimo to pi m odlitb rence m m e stle p a m a t o v a t i n a s v o u s m r t ; i tato vzpom nka je s t uitenou. R en ec tedy je s t m i s t r o v s k o u m odlitbou, m dle a pozornji o tto m odlitb uvauji, tm vce se j m usm podivovati a ctm , e je st pvodu vyho." (Biskup M artin.) R enec jest ozdobou m sk crkve. (P ap e P ius III.)

3. Modlitba rence jest B o h u v e l m i m i l o u , po nvad jest to modlitba velmi pokorn a napodobovnm chvalozpvu andlskho.
R enec j est m odlitba pokorn, n eb o t se pi nm veobecn znm pravdy p r o s t i n k m z p s o b e m n eu stle opakuj. P roto pyn lid touto m odlitbou pohrdaj. B ohu vak je s t m ilou, nebot Bh vzhl n a p o nen. (. 1 1 2 . 6.) R enec je st napodobovnm chvalozpvu an d l skho. Nejvy andl v nebi toti zpvaj std av : S vat, svt, svt je s t H ospodin, Bh zstu p ; p ln a je s t zem velebnosti je h o . (Is. 6. 3.) Zda i lid nect podobn krlovnu n e bes, m odl-li se r e n e c ? Ze tato m o d litba jest M a t c e B o d o j i s t a v e l m i m i l , ukzala tm , e kdy se zjevila v L ourdech, m la renec na prav ruce. (1 8 5 8 .) Pape P iu s IX. p ra v : D oporuuji vm zcela zvlt r en ec ; nebo tto m odlitb n a u i l a n s s a m a M a t k a B o . (11. 11. 1 8 7 7 .)

4. Modliba rence jest v e l m i

uiten;

nebof j

- 188 -

meme dosci velikch milost pro svou spsu, jist pomo ci v nouzi a hojnch o dpustk.
R enec jest opravdovou pokladnou milost. (Bl. A lan u s.) , kolik h nk dkuje sv o b r c e n r enci. R enec j est zzranm p rostedkem n a shlazen h ch a n a optn vydo byt m ilosti." (P ap . fteh . X I V.) T outo m odlitbou i s p r a v e d l i v r o s t o u ve cn o sti. (L eo XIII.) Divno je st, e v i c h n i s v t c o v , kte od doby zaveden rence ili, velmi horliv pstovali tuto m o d litb u ; patrn nejvce p isp la k jejich svatosti. B iskupov sv. F rantiek Sal. a sv. Alfons se zavzali slibem , e se budou kad den m odliti r e n e c ; pap. P iu s V. a arcib. sv. K arel Bor. m odlvali se jej vzdor svm nesetnm povinnostem kadodenn a to zpravidla se svmi d o m c m i; posledn pidroval k tom u i chovance sem ine knskho. Bl. K lem ent H o f b a u e r m odlval se renec v kadou volnou hodinu, zvlt, kdy krel ulicem i vdeskm i, obzvlt, el-li z a o p a to v at; pipisoval tto m odlitb obrcen m nohch h n k ; k v al: Kdykoliv jsem se pom odlil renec za nkterho hnka, vdy se m n podailo jej obrtiti. P oln m arlek R a d e c k vdy ped bitvou se m odlval renec a tak vdy zvtzil. T ak O n d e j H o f e r , obhjce T irol proti N apoleonovi, byl ctitelem r e n c e ; modlval se jej kad veer se svm i lidm i. k v a l: Kdy jste se m nou jedli, m ete se se m n o u tak m odliti " ; rovn n a bojiti drel v ru ce pevn renec. Dle jeho p kladu uinili j eho staten b o jo v n ici; m nohdy se zdlo, e jso u na njakm proces a ne n a polnm taen. Kdosi nazval renec t e p l o m r e m k e s a n s t v 1 a p rv em ; nebo kde se kon tato m odlitba, tam ', p anuje vra a kesansk ivot; kde si ho vak nev, tam obyejn to sm u tn vypad v ohledu nboenskm . H orliv m odlitba rence byla tak pinou, e m n o h zem nepozbyla pokladu prav vry. K e s a n povdy v e v e o b e c n b d dochzeli m odlitbou rence zzran p o moci, jako na p. za vlek tureckch. Vtzstv u L epanta 157 1, osvobozen Vdn r. 1 6 8 3 a vt zstv u B lehradu 1 7 1 6 pipisuj se m odlitb rence. P rvem se tvrdilo, e neptel byli pem oeni n e tak koulem i neptelskm i, jako spe kulikam i rence. Na podkovn za vyproen dobrodin a vtzstv nadil tehdy pape, aby se konvala 1. nedl v jn u slavnost R encov. M odlitbou r en ce se o d v r a c e j z l a , k t e r s v t u h r o z (S ix tu s IV.) a usm iuje se rozhnvan B h. ( eh. XIII.) Jako za dob sv. D om inika byla m odlitba rence jistm prostedkem proti teh d ejm u zlu, tak podnes m e velmi pispti na zm rnn d n e n c h s o u e n . (Leo XIII. 1. 9. 1 8 8 3 .) P roto pravil pap. P ius IX .: Dtky, pom hejte m n zlo crkve a spolenosti p em hati, ale n e m eem , nbr r e n c e m !" N a d p i r o z e n o u m o c rence p o c i u j e j i k a d , kdo se jej m o d l ; nen m odlitby, kter by v souen tak t i l a a vecek nepokoj zapuzovala, jak o m odlitba rence. P se upokojuje lovka a uspv je j; rovn je renec u p o k o j u j c m p r o s t e d k e m pro toho, koho trp souen." (A . Stolz.) R enec, jen jest m alm evangeliem , vede ty, kdo se jej horliv m odl, k pokoji, jen se pislibuje v evan geliu. (P iu s IX.) e renec j est jis t m odlitbou vbornou, lze souditi ji z toho, e s v o b o d o m y s l n c i jso u n ap ln n i dsnou nenvist proti n m u a neobyejn jm pohrdaj a jej tup. Mnoz p ap eov povolili n a m odlitbu r ence velik odpustky a velm i jej doporuovali. K do se m odl 5 destk (bez pestvky) n a renci svcenm od knze k tom u splnom ocnnho (R edem ptoristy, D om inikna atd,), zsk v si o dpustk 1 0 0 d n

189 -

za kad O ten a Z drvas. (B ened. XIII. 13 . 4. 1 7 2 6 .) Leo XIII. nadil, aby se kad rok v r e n c o v m m s c i j n u b u d pi fa rn m i s v. nebo odpoledne p ed vystavenou velebnou svtost m odlil renec s litani loretnskou. N a kadou takovou pobonost povolil odpustky 7 let a 7 q u a d ra g en , (2 0 . 8. 1 8 8 5 .) Pape P iu s IX . zanechal, jakoto svou posledn p am tku, lidu kesansk m u n ap o m en ut k m odlitb r e n c e ; p ravil: M odlete se vichni spolen ve svch rodinch k a d v e e r renec, tuto je d n o d u c h o u , k rsnou a o d p u stky tak bohat o b d aen o u m odlitbu. T o to jest m posledn slovo k vm , pam tka, kterou vm zan ech v m ," (1 1 . 4. 1 8 7 7 .) Kdysi t pravil poukazuje n a r e n e c : T oto je s t n e j vt poklad ve V atikne." k by kad z n s m ohl ci: T oto jest nejvt poklad v naem d o m .

4. Litanie loretnsk;Zdrvas krlovno.

1. Litanie lo retnsk jest modlitba, v n matce Bo dvme nejkrsnj nzvy a stle ji prosme za pmluvu.
L itanie loretnsk se konvaa nejp rv e v poutnm m st L o r e t o v I t l i i , kde se nachz n azaretsk d o m ek P an n y M arie. V litanii loretnsk se vzv nejprve B h, jako pi K y r i e e i e i s o n ve m i sv. (P an e, sm iluj se n ad nm i! K riste, sm iluj se n ad nm i, P a n e , .......... ) P o to m se vzv nejsv. T r o j i c e . (Ote, s nebes Boe, sm iluj se n ad n m i! Synu, Vykupiteli . . .) P ak vzvme m a t k u B o za jej pm luvu. T ato vzvn lze rozdliti v estero a d : 1. P rv n tro je vzvn obsahuje v e c k y ped nosti Marie .zkrtka. (Svat Maria, o roduj za n s! Svat bo r o diko, o. z. n . ! Svat p an n o panen, o. z. n . !) 2. P ak nsleduj pednosti, kter m M aria jakoto matka. (M atko K ristova, m atko Bosk m ilosti, m. n e j ist, m . nejistotnj, m. n ep o ru en , m . neposkvrnn, m. p em il, m . p e divn, m . S tvoitele, m. Spasitele.) 3. P ak pozdravujem e Marii jakoto pannu. (P a n n o nejm oudej, p. ctih o d n , p. chvalitebn, p. m ocn, p. dobro.tiv, p. vrn .) 4. Vyslovuj se p ed n o sti M arie v obrazch a p od ob en stvch. (Z rcadlo spravedlnosti, stolice m oudrosti, pino na radosti, ndobo duchovn, n. ctihodn, n. vzneen pobonosti, re duchovn, ve D avidova, v. ze slonovch kost, dom e zlat, arch o m luvy, b rn o nebesk, hvzdo jitn .) 5 . P edstavuje se M aria ve svm pomru k crkvi bojujc. (U zdraven nem ocnch, toit h n k , poten zarm oucench, p o m ocnice k esan.) 6. K onen ve svm pomru k crkvi vtzn. (K rlovno andl, k. p atriarch , k, pro ro k , k. apotol, k. m uednk, k. vyznva, k. panen, k. vech svtch, k . bez poskvrny h ch u poat, k. sv. r e n c e .) Ku konci litan ie obracm e se v dve, e se nm dostalo pm luvy P an n y Marie, k jejm u B o s k m u S y n u a p ro sme za s m i l o v n , v y s l y e n a m i l o s r d e n s t v . (B ernku B. . . .) T m kon litanie. Bhem asu byla teprve od pape pidna rozlin vzvn, jako n a p. po vtzstv n ad T u r k y : Pom ocnice kesan, o. z. n . : po p ro h len lnk vry o neposkvrnnm poet P an n y M arie: K rlovno bez h c h u prvotnho poat, o. z. n . ; po za veden pobonosti rencov v msci jn u : K rlovno sv. rence, o. z. n . Kdy koliv se tuto litanii m odlm e, zskvm e od p u stk 3 0 0 dn. (P iu s VIL 3 0 . 9 .1 8 1 7 .)

2. Modlitba Z drvas krlovno* modl se pi m no hch

 190

crkevnch pobonostech, jako pi pohbech, a pi modlitbch po mi sv.

P ochz od zbon ho B enedikta z 11 . stolet. Posledn ti slova: dobro tiv, milostiv, pesladk P an n o M aria pochzej od sv. B ern ard a, ( t 1 1 5 3 .) Z drvas k rlo v n o bylo oblbenou m odlitbou m n oh ch svtc.

0 nej dleitjch pobonostech.

1. Rozeznvme dn a mimodn po bonosti J prvnj se konaj p r a v i d e l n v jistch
dobch, poslednj pouze n k d y .
v

2. Rdn (pravideln) pobonosti jsou dopoledn a odpoledn pobonosti, kter se

konvaj v kadm farnm kostele kadou nedli a svtek a ve mnohch farnch kostelch i ve vedn dny.
Ve farnch ch rm ech slou se v nedli a ve svtek, dle toho, kolik j e kn a dle toho, ja k velik jest farn o st, je d n a nebo vce ne jed n a m e sv ., a s jed n o u z tchto m sv. bv spojeno k z n . Slou-li se v kostele slavn m e sv. (velk, h ru b ), bv kzn ped n. O dpoledne se modl bu l i t a n i e (L itanie ke vem svtm , k nejsladm u jm n u Je, loretnsk a k nejsv. Srdci P n a Jee jso u schvleny od ap o t. Stolice, ale sm se uvati i litani od biskupa schvlench, K. R . 2 9 . 10. 1 8 8 7 .), nebo se zpvaj n e p o r y (alm y), nebo se m odl r e n e c a n a konci se d v p o e h n n v e l e b n o u s v t o s t . I ve v e d n dny se konvaj jist pobonosti. Skoro ve vech farn ch ch r m e ch slou se rno v uritou hodinu m e s v . ; ve m n o h ch bv i odpoledne podobn pobo nost jako v n e d li; ve m nohch se kon tato pobonost v sobotu, v pedveer svtk (nepory nebo zpvan litanie) a v d ob postn (M iserere), asto i v kvtnu (m jov pobonost k Matce bo). Vypotej, v kterou hod in u se konaj ve vai farnosti pobonosti v nedli a ve svtek a ve vedn d n y ! Bylo by patnm znam enm , kdybys toho n e v d l!

3. K mimodnm pobonostem nle prvody (poheb), pouti (kov cesta),

vystaven nejsv. svtosti a missie
C rkevn poheb n e n vlast n jinm neli p r v o d e m ; pobonost kov cesty nen jinm , neli nvtva kov cesty Kristovy v Jerusalm , k o n an doma.

1. 0 prvodech.
I. Prvody (proces) jsou slavnostn po chody, pi nich se spolen a veejn modlme.

 191
S p o l e n m odlitba m velikou cenu. Pros-li v e c k y d t i otce za nco, nelze m u tak snadno odepti. R ovn Boha d o nucujem e, by ns vyslyel, m odl-li se n s, jeh o dtek, m n o h o za nco.

O b y e j e pi crkevnch p r v o dech znz or u j pravdu, e jsm e n a zemi p o u t n k y k nebesk vlasti, (id. 13. 14.)
Vychz se z k o s t e l a (procedere = vychzeti, odtud jm n o p ro ces) a opt se vrac do koste l a ; tm se zn zo r u je, e m usm e n a zemi vstoupiti do crkve, chcem e-li dospti crkve vtzn. N a p e d s e n e s e k , ponvad se m odlm e ve jm n u Jee; tak se tm vyjaduje, e v tom to ivot nikdy nem em e bti pln sprotni k a u trp en , chcem e-li se dili nau k o u K ristovou, K o r o u h v e m aj svj pvod od csae K onstantina V el.; p ip o m naj nm , e cel n ivot je s t ustavinm bojem , a e se tedy podobm e vojkm . H l a s z v o n ns vybz ke vrouc m odlitb, by tak vstupovala k nebi, jako h las zvon vstupuje k oblakm . Lid m aj j iti vlastn p o d v o u , by takto se znzorovalo dvoj pikzn lsky, zvlt pikzn lsky k bli nm u. V p e d u m aj j i t i dti, naped chlapci a za nim i dvata, ponvad dti pro svou nevinnost jso u B ohu nejm ilejm i; pak k r dospl m lde, naped m ladci, potom d vky; potom knz a zpvci; za nim i m ui a n a konec eny. K n z j d e u p r o s t e d pr v o d u , ponvad m vem bez rozdlu slouiti. Vychz se ven do prody, kde jejm vlivm podlhm e, tak jako v ivot jsm e podrobeni rozlinm ra n m osudu. U s t a v i n s e m o d l nebo zpv, ponvad v tom to ivot m m e se m odliti b ez u st n . M odlitba se d dle elu p r v o d u ; p i p rvodech prosebnch (kiovch) se m odl litanie ke vem s vtm. Vichni m aj k reti vlastn s o b n a e n o u h l a v o u , je n kni a osoby edn, kter m aj e d n oblek, m aj n a hlav, m se znzoruje, e lid m poslouchati d u chovn a svtsk v rchnosti. P i prvodu Boho T la nesm nikdo mti pokrytou h lavu. P ro ?

II. Crkev kon prvody p r o t o , by nm iv znzorovala jist u d l o s t i ivota Kristova nebo jist p r a v d y v ry, nebo by nm na Bohu r y c h l e j i pomoci vyprosila;
rovn n m tm crkev poskytuj e pleitosti, bychom svou vru a svou p slunost k crkvi v e e j n ukzali.
ivm znzorovnm jistch udlost ze ivota K ristova nebo jistch pravd vry chce crkev nai v r u p o s i l n i t i. P rvody dochzm e proto r y c h l e j p o m o c i , ponvad s p o l e n o u m odlitbu B h rychleji vysly a v e e j n v y z n n na vry jest B o h u velmi m ilm . A sk u ten tak prvody prosebn mly tak vdy velik inek. P i 2 prvodech zn zoruj se nm p e d evm udlosti z e ivo ta Kristova, toti pi p r vodu n a H r o m n i c e a na K v t n o u n e d l i . P i 2 se nm iv znzouj jist pravdy vry, toti pi p r v odu V z k e n a B o h o T l a . Dva prvody m aj za el, bychom vyprosili n a B o h u pom oci; jso u to prvody n a sv. M a r k a a na k i o v d n y , V k rajin ch m issionskch konvaj se tyto prvody obyejn je n ve ch rm .

 192

III. V cel crkvi jsou pedepsny tyto prvody: 1. Prvod na Hromnice, pi nm se nesou ve
chrm h o c s v c e , ponvad na tento den Simeon nazval Jeka S v t l e m s v t a k osvcen nrod". (Luk. 2 . 3 2 .)
T ento prvod byl zaveden, byl dn kesansk vznam pohanskm p o c h o d o v m p r v o d m , kter se konvaly v n o ru (kdy u ns dne a svtla opt pibv) ku poct p o hanskch boh. K ristu s je s t v pravd Svtlem svta, ponvad svm uenm zapudil tem n o tu p o hanskch blud . V o sk o vice znam en K rista, jen je st svtlem svta. Vosk zn am e n lidskou pirozenost v K ristu, plam en znam en b o stv ; jak o plam en z vosku, tak vyzauje bostv z lidsk pirozenosti Kristovy v je h o nauce a zzracch ; jako svce, jinm slouc sam a se trv, tak tak K ristus obtoval svou lidskou pirozenost, by jinm pom ohl k osvcen a k vnm u svtlu. Kdo rozh svcen hrom niky za b o u e a v h o d i n u s m r t i , n en povrivm, nbr in zcela dobe, neb o t knz pi svcen tchto svc (je se kon ped prvodem ) pros B oha za osvcen a o c h ra n u pro vecky, kdo budou tyto svce nbon chovati.

2. Prvod na kvtnou nedli, pi nm se nesou kolem kostela svcen p a l m o v r a t o l e s t i (koiky), ponvad Kristus na tento den slavil svj slavn vjezd do Jerusalma.
P a l m y v rukou id znam enaly v t z s t v , jeho K r i s t u s svou sm rt dobyl n ad knetem sm rti. (Sv. A ug.) N prvod znam en s l a v n j e d n o u p c h o d do nebe. P ro to tak knz tik r te tlue k em n a dve kosteln, nae se tyto otevrou. T m se znzoruje, e je n kem a u trpenm m e se dojiti do nebe.

3. Prvod Vzken o Velikonocch, pi

em se bere n e j s v . s v t o s t z Boho Hrobu a vychz se ze chrmu, ponvad Vykupitel vstal v nedli velikonon rno z mrtvch.
T m to prvodem vyznvm e vru ve vzken K ristovo a ve sv b udouc vzken. N a m nohch m stech kon se ten to p r v o d ji v sobotu veer, ponvad se m e sastniti vce lid neli v nedli rno.

P r V O d Boho Tla, pi nm se nese v e l e b n s v t o s t ke tyem oltm venku postavenm, bychom tm vyznali veejn svou vru v ptomnost Kristovu v nejsv. svtosti oltn.
Slavnost Boho T la slav se ve tvrtek po Nejsv. T rojici, tedy v d r u h m t d n u p o sv. D u c h u , ponvad apotolov brzy po sesln D ucha sv. zaali Tlo P n rozdvati. R ovn crkev chce tou to slavnost c i: K ristus sice vstoupil na nebesa, ne pes to nem m e piny k zrm u tk u ,

4.

193 -

ponvad v nejsv. svtosti o ltn jest jet stle s nm i. S l a v n o s t tato se kon ji asi 6 0 0 l e t . N ejprve ji zavedl v Belgii biskup v L tieh u n sled k e m boskho zjeven, kter m la bl. Ju lian a, eh o ln ice v L ttich u (kol. 1 2 5 0 ), a brzy potom ( 1 2 6 4 ) zavedl ji pape U rban IV. v cel crkvi. T ep rv e pap. Ja n XXII. n ad il r. 1317 k onati p r v o d B o h o T la V N m ecku je s t tento obyej (v m nikoliv): V elebn svtost v m o n stran ci se nese pod nebesy, neustle se okuuje a n a cestu se sype hojn k v tin ; dom y a olte jso u ozdobeny, lid m aj obnaenou hlavu. T o ve se dje z c t y p ed vel. svtost. tyi olte zn am en aj, e v i c h n i n r o d o v t y s t r a n svtovch jsou pozvni ke stolu P n . U tyech olt s e to u s t k y z e t y e v a n g e l i , je jed n aj o ustan ov en nes v. svtosti oltn. P ro a s i? Kdo toti pozoruje tento slavn prvod, m im ovoln se t e : P ro asi tto zpsob chleba vzdv se tolik c ta ? A prv n a tuto otzku m d ti od pov vypravovn onch 4 evangelist. P o p eten kad stky evangelia k on se m odlitba z a o c h r a n u p e d b l e s k e m a b o u i (a fulg u re et tem pestate) a za r o d u z e m s k o u . T o u to m odlitbou vyznvm e, e Vy kupitele skrytho pod touto zpsobou ch leb a uznvm e rovn za v e m o h o u c h o e d i t e l e v e h o m r a. P r v o d se zakonuje ve c h r m am brosinskm chvalozpvem (B oe, chvlm e T eb e* .) Vel. svtost se nese pod tak zv, nebesy (baldachnem), jak o b y pod velikm slunenkem . S lu n en k je st u m nohch n ro d (zvlt v Asii) odznakem d s t o j n o s t i k r l o v s k . N ebesa tedy znzoruji velebnost B o h a skrytho pod zpsobou chleba.

SV. Marka, pi nm se vychz do pol, bychom Boha prosili za r o d u z e m s k o u .

P am tk a sv. M arka se kon 2 5 . d u b n a. T en to prvod zavedl pape e h o Ve l . kol. r. 6 0 0 . V m toti vypukl m o r ; vzduch byl tak o trv en , e hd kcbajfce padali k zemi a um rali. (O d tu d dnen obyej pi k c h n : P ozdrav P n B h J .) Pape eh o pokusil se vyprositi n a B ohu pom oci p r v o d em ; m or pestal. P ro to se ta k kalo prvodu to m u m o r o v p r v o d " . P i tom to prvod vychzel lid ze 7 kostel, pak se spojil v jeden prvod a s obrazem P an n y M arie, m alovanm od sv. L uke, vchzeli do c h r m u P an n y M arie Vt (M aria m ajor).

5. Prvod na

pi nm se rovn vychz do pol, bychom vyprosili na Bohu r o d y .

P rosebn dny jsou t i d n y p e d s l a v n o s t N a n e b e v s t o u p e n P n . T yto prvody zavedl biskup M am ert ve Vienn ve F rancii k o l.r . 4 7 0 . P o h n u la jej k to m u ne ro d a a zem tesen. T en to prvod nm pipom n cestu Kristovu a jeho prvodc na h o ru O livetskou, odk u d K ristus vstoupil n a nebesa.

6. Prvod na prosebn dny,

Mimo to na mnohch mstech konvaj se k a d r o k jet j i n p r vody.

N a p. prvod na podkovn za astn skonenou e, n a n ed li nejsv. T rojice k soe nejsv. Trojice, n a svtek p a tro n a zem skho k jeh o soe n eb o do jeh o kostela a t. d.

M n o h d y n a i z u j e pape nebo biskup zvltn prvod.

 194
Na p., kdy jest ju b ileu m , v as velikho souen. Rovn slav nostn uvtn biskupa a prvody p o h eb n n ejsou jinm , neli procesm . H lavn vc pi vech prvodech jest m o d l i t b a . Kdo se nechce m odliti, nbr jen m luviti a zvdav zevlovati, a rad ji z stane dom a ; nebo je h o astenstv n em uitku, ale spe kod.

2. 0 kesanskm pohbu.
1. Kesansk poheb jest ehnn mrtvoly zemelho k a t o l k a , spojen se slavnm prvodem.
Mrtv pochovvati jest s k u t e k m i l o s r d e n s t v ; proto B uh T o b i e tolik za to odm nil. My kesan m m e ctu p ed m rtvolou, ponvad vme, e jed n o u v s t a n e z m r t v c h . P ro to crkev pochovv m rtvolu se s l a v n m i o b a d y . P i prvodu p o h e b n m n e s e s e v e l e k (ponvad se m odlm e ve jm n u ukiovanho V ykupitele), z v o n s e (po nvad nae vrouc m odlitba m k neb es m tak vys tupovati, jak o h la s zvon) a zpvaj se a l m y a s m u t e n z p v y (zvlt kajc alm D avidv M iserere.) C estou n a h bitov se m kad m odliti a ne vyk l d a ti; nebo pi prvodu vbec se m m e m odliti.

2. O b a d y , je se konaj pi kesanskm pohbu, vy jaduj p r o s b u , aby Bh byl zemelmu milostiv.

Nesou se na p . hoc s v c e , bychom B oha prosili, aby zem elm u popl svtla vnho (aby ho pipustil k p a te n n a B o h a ) ; rakev se krop s v c e n o u v o d o u , bychom B oha prosili, aby zem elho oistil ode h c h v ; o k u u j e se rakev, bychom B oha prosili, aby nae pm luva byla B o h u tak m ilou, jako j est libou vn kadidla, a aby vystupovala p ed tr n bo. S p ohbem bv spojena obyejn z d u n m e sv ., a m nohdy knz i m p ohebn p r o m l u v u , by ptom n dojal a ke vroucm m o dlitbm p o h n u l. V dvjch dobch nosvaly se docela m rtvoly v pedveer pohbu do kostela a l i d s e p o c e l o u n o c u n i c h m o d l i l , jako i nsledujcho dne se slouvala v j e j i c h p t o m n o s t i m e sv. Z oh led zdravotnch prvnj obyej tm ji vude pestal. Kde se za dnench d n neslou m e sv. u ptom nosti m rtvoly, stav se pak pi n tak zv. tu m b a v kostele. P ouze pi p o h b u d t e k, t. j. onch, kdo jet nedospli uvn ro zu m u (jim jet nebylo 8 let) jso u o b a d y r a d o s t n . Knz m pi nich ro u ch o barvy b l .

3. K v t i n y a v n ce pi pohbu znzoruj jednak p o m i j i t e l n o s t pozemskho ivota, jednak n e s m r te ln o s t d u e a l s k u i po smrti t r v a j c .

K vtiny r y c h l e v a d n o u c pip o m n aj n m n estlost pozem skch vc. Psm o sv. tak p ra v : lovk jako kvt poln odkvete." (2. 102. 15.) e r s t v kvtiny a vnce n a rakvi tak zn am enaj, e due i j e d l e , byt i tlo bylo zem elo. A kvtiny vsazen n a h ro b jso u vrazem l s k y p o z s t a l c h . K vtiny tlum o slova P sm a s v .: L ska neu m r. (1. Kor. 13. 8 .)

195

Ne vzdor tom u, e kvtiny n a h ro b a rakvi m aj vznam k rsn a se stanoviska n b o enskho proti nim nieho nam tati nelze, pece nelze sc h v a lovati p l i n h o kupovn kvtin, jeliko r o z h a z o v n p e n z a p c h a h ch em jest. L pe by se uinilo, kdyby se varovalo plin ndhery a penze tm u eten rad ji se d a r o v a l y c h u d m . Jak m noho bychom pom ohli tm to m ilosrdnm skutkem ubohm z e m e l m ! P ro to m noz lech etn m uov si p ed svou sm rt vydali, by se jim nedvaly vnce n a rakev. P oln m arl arcivvoda A lb rech t rak o u sk (vtz u Kustozzi 1 8 6 6 a syn vtze aspernskho), jen zem el r. 1 8 9 5 , zakzal si vslovn vecky vnce, p oznam enav, aby se penze za n vnovaly radji chudm nebo n a m e sv. T en to in zaslu h u je nsledovn. Zcela do b e tedy in, kdo n a sm rte ln m loi ekne svm p b u zn m : D ejte n a m m rtn oznm en vytisknouti s lo v a : vnce se dle vle zem elho o d m ta j/ D le jest nezpsobno, dvati vnce, k ter dve byly n a rakvi zem elho, d o k o s t e l a n a p a m t k u ; vdy vnce tyto m n ohdy m ohou bti i n a k a l i v m i , zvlt zem el-li nem ocn nakaliv ou nem oc. T yto vnce pat d o hrobu. O statn divn vypad, strhv-li se zem elm u s rakve vnec, jen m l zdobiti jeh o rakev.

4. Kesansk poheb kon se proto obyejn slavn, po nvad Bohu jest velmi milm, vzdvme-li c t u m r t v m u t l u tch, kdo v milosti bo zemeli.
Sluno je s t viti si lidskch tl i po jejich sm rti. N a p rvnm m st jsou nm p o s v t n m i ovem je n nae iv t l a, ponvad jsou pbytkem a nstrojem due k obrazu bom u stvoen. Ne vm e si i o statk po onch vcech, k ter n m byly v ivot posvtnm i. P ro o vzdvm e est o statk m tl lidskch. A sice tm vt ctu k nim m m e, ponvad byla c h r m e m D u c h a s v. C tm e je tedy v z h l e d e m k B o h u , a proto jest tato cta Bohu mil. (Viz v ct ostatk II. dl 5 2 .) Mimo to pohl B h n a po chovvn m rtvch jako na skutek milosrdenstv (jeliko tla zem elch chrn m e p ed zhanobenm ) a n e n echv h o bez odm ny. V zpom em e n a Tobie. P ro to v prvnch dobch kesanskch nestydly se an i n e j v z n e e n j o s o b y (ani papeov) k e s a n y pro vru p o p r a v e n n a vlastnch ra m e nou ke h ro b u nositi, ano i vlastnm a ru k a m a pochovvati. T ehdy byly h roby v podzem nc h chod b ch , v tak zv. k a t a k o m b c h , kde se i m e sv. slouvala O dtud pochz, e i pozdji se m rtv pochovvali ve h r o b k c h v kostele a k o l e m k o s t e l a , zvyk to, jen dnes z p em rtn ch ohled zdravotnch jest odstrann, H bitovy toti nyn jso u vtinou za obc. Ml se, kdo se dom nv, e hbitovy kaz vzduch, nebo e zneisuj pitnou vodu a e tedy jsou pinou, e vznikaj nakaliv nem oci. K apacity v o b oru m edicnskm dokzaly, e hbitovy nikterak neohrouj naeho zdrav. M rtvola patn u k ry t ovem psob z h o u b n n a nae zdrav, jeliko n a vzduchu se rozklad nsledkem m nostv kyslku velmi urychluje. Ne jin a k tom u jest, je-li m rtvola v nleit h loubce (6 stevc) pod zem, tam se rozkld m rtvola nsledkem n edostatku kyslku velm i povoln. A jak o h o u b a pije vodu, tak zem pohlcuje p chnouc p l y n y . Zem je st nejlepm d esin feknm p rostedkem proti hnijcm tl m . B a zem pem u je docela kodliv p lyny v jin ltky a podporuje vzrst. V im ni si, jak b u j rostlin stvo n a hbitov. Jak m lo zdrav kodlivm jest vzduch hbitov, dokazuje ta k asto zvidn ho d n zdrav a dlouh vk h ro b a a hlda hb ito v n ch. B a sh le dalo se, e a n i pitn voda, kter prosakuje hbitovy, n en zneistn. M nohdy

196

ji znalci zkoum ali vodu, k ter se prt u sam ch hbitov, a shledali, e je st zcela nekodnou. Zem toti je st vbornm istcm p ro s te d k e m ; ona vodu zrovna destilluje a prom uje ltky kodliv v ltky dobr a slouc k zachovn tvorstva. N em m e tedy piny, povaovati pochovvn n a hbitov za nebezpen zdrav a zastvati se sn ad n siln h o a n e p i r o z e n h o nien tl lidskch na p. spalovnm . Jsem pevn pesvden, e h bitovm se stala kivda. 5 0 pro cen t fan atickch krem atist ( = zastanc spalovn m r tvol) veleb hran ici je n proto, aby byli povaovni za s v o b o d o m y s l n k y ; zanajce kreti ceslou novou, chtj vzbuditi do m n n k u , e kr ku p e d u . (M antegazza.) V N m ecku se spaluje ron 6 a 7 set m r tv o l; asi 2 0 0 v Got a H am b u rk u , a asi po jed n o m stu v H eidelberce, Jen, O ffenbachu n. R ., konen i v M annheim u. O byejn se dvaj spalovati jen bohi, k te se boj, aby nebyli pochovm snad z a i v a .

5. Crkev zavrhuje spalovn mrtvol, jeliko se to p naemu lidskmu a kestanskmu citu.

P v o d n vichni nrodov na svt m rtvoly pochovvali do zem ; toho dkazem jso u kosti lidsk, kter od n ejstarc h dob odpovaj v ln zem, take t edy nem ohly bti spleny. N achzej se zvlt hroby, kter jsou pikryty kam eny. I i d pochovvaj m rtvoly do zem ; o to m svd n a 3 0 0 svdectv P sm a sv. Vzpomem e zvlt n a h roby krl a prorok. O depen pochovn m rtvoly bylo u id trestem . (5. Moj. 28 . 2 6 .) I m a n pvodn pochovvali m rtvoly. H roby jim byly posvtnm i. (C icero.) Z neuctn h robu se psn trestalo , obyejn u seknutm ru k y nebo splenm . Mrtvoly se ukldaly m nohdy do kam en, kter mly tu vlastnost, e za 4 0 dn p ro m nily m rtvolu v p ra c h ; takov kam eny se nazvaj sarkofag ( = travii tla). m an dvali spalovati m rtv o ly pouze v t ch ppadech, kdy se bylo obvati, e by m rtvola m ohla bti od n ep tel p otupena (P linius.) Pozdji, kdy nem ravnost se mezi nim i stle ila, stalo se spalovn m rtvol m odou. Budi tak pipom enuto, e sta Egypan a rovn nrodov A m eriky m rtvoly b a l s a m o v a l i ; vzpom em e n a m um ie. U starch pohan, kte se m rtv spalovali, ustoupila h ran ice h ro b u , jakm ile se k nim dostala c i v i l i s a c e . Zvlt k e s a n s t v vymtilo spalovn m rtvol. Za dnench dn vak, kdy vra miz a m ravy h ru b n o u , opt se zan se spalovnm m rtvol. S palo vn ur n kesansk cit. Vdy m y kesan povaujem e s m r t z a s p n e k . Z em el sp. (1. Kor. 15 . 1 8 .), ponvad jed n o u v s t a n o u z m r t v c h . H bitov jest m stem spnku, m stem odpoinku a pokoje, proto se k m sto pokoje*. T ento spnek pak znzo r u je pochovvn, nikoli spalovn m rtvoly. S poutnm m rtvoly do zem ukazujem e, e nae tlo se podob s e m e n u (1. K o r. 15. 4 2 .), je se zasv do zem , kl a roste. Jakoto kesan v m e s i sv B ohu p odobn due a tedy i jejho n s t r o j e , tla. (O rig.) R dn kesan nikdy n eb u d e schvalovati spalovn m rtvol, pi nm tlo se kva, kosti praskaj a se k rout a cel tlo jest dsn zohaveno. Jen lid, kte pozbyli vdom sv lidsk dstojnosti a svou kesanskou vru, chtj bti spleni. Mimo to m y kesan m m e z a v z o r K r i s t a , jen se nedal spliti, nbr do h ro b u vloiti a z nho vstal. P o h an ovem neznali vech tchto ohled. Ano, p o h an si nepli ji proto dnch n h ro b k a pom nk, ponvad jim pli p ipom nali k o n e c jejich pozemsk blaenosti.. A zcela t dvod pud i dnen svobodom yslnky, by hjili spalo vn m rtvol. Jim tak po h eb pli pipom n, e d u e i j e d l e i po

 197
s m r ti; splen m rtvoly je st jim m ilej, ponvad velmi dobe znzoruje pln znien lovka po sm rti, jak by si toho oni pli. Ne nikdo nem ysli, e bychom se my kesan obvali spalovn m rtvol p ro to, jako by snad vadilo naem u budoucm u vzken ; vdy B h m e vzksiti i tlo v p rach obrcen." (O ktavius.) Ne tu nevhodu m spalovn m rtvol zcela jist e vzduch, ko u e m tovren bez toho ji dosti zneistn, jet vce otravuj e a kodlivm i vpary nasycuje, co by zvlt tehdy nastalo, kdyby se m rtvoly vbec spalovaly. T u by se m usilo ve vtch m stech postaviti m n o h o p ec ; nebo splen je d n m rtvoly vyaduje dvou ho d in . A n m zastanci spalo v n m rtvol vysvtl, odkud pochz to, e prv I n d i e , kde jest spalovn m rtv o l v obyeji, jest h l a v n m p e l e c h e m a k o l b k o u v e l i k n k a z y a m o r u . Spalovn m rtvol jest rovn ve lm i nkladnm. K onen uvdm e jet pdn dvod, jen m us vecky zastance s palovn m rtvol pivsti v ro z paky. Se strany ad soudnch nesm se jist spalovn m rtvol schvalovati. Je-li m rtvola v zem i pochovna, lze jet po letech zjistiti, nestala-li se vrada, otrven, zakrcen a p. T ak to vyly n a jevo ji m noh zloiny, a m noz nevinn byli zach rn n i. K dyby se m rtvoly spalovaly, bylo by toto vecko nem onm . Kdo tedy p es toto vecko spalovn m rtvol schvaluje, in se spoluvinnm zloin, jeliko chce jejich stopy zahladiti.

6. Kesanskho pohbu n e m e crkev povoliti: n e k t n m , j i n o v r c m a onm katolkm, kte zemeli patrn ve h c h u t k m .

K nektnm nle i n e p o k t n d t i . N ad n ek tnm i nem crkev dn moci. Crkev odpr kesansk poheb jinovrcm proto, ponvad se d z sa d o u : S km jsm e nem li obcovn za iva, s tm nem em e m ti obcovn ani kdy z e m e l.1 (P ap . Innoc. II I) Kdyby katolick 1 knz pochovval i jinovrce, m ohli by katolci snadno mysliti, e js o u vecka nboenstv st ejn. T akto by se podporovala n b o e n s k l h o s t e j n o s t , a prav crkev by pozbvala v n o sti; to by vak bylo n a kodu spse lid. Ne crkev trp, by dle pedpis zkonitch, byli n a k a t o l i c k c h h b i t o v e c h pochovvni i j i n o v r c i ; toliko jim vykazuje v z l t n m s t o , kter nen posvceno. T ak trp, aby se pochovvali nekatolit p b u z n v rod in n ch h robkch. (K ongr. Ing. 30 . 3. 1 8 5 9 .) Jinak vak dr se pevn z sa d y : S v a t p o l e j e s t v e l i k o u r o d i n n o u h r o b k o u pro leny crkve k a to lic k ; nikdo n em n ro k , bti v n pochovn, kdo v ivot n e nleel k crkvi katolick. P o h eb se odepr tm to katolkm: s e b e v r a h m , k te um eli ve stavu p e tn m ; d u e l l a n t m ; dle tm , kdo tvrdojn odepeli sv. svtosti nebo ji po lta nepijm ali o V elikonoci sv . s v t o s t i . V poslednjm ppad se skoro vdy tato vc pedkld biskupovi k rozhodnut. O depen p o h b u tm to lidem nen n ik terak o r t e l e m z a v r e n , nbr jen veejnm v r a z e m o d p o r u p ed tm ito h chy a prostedkem , jm m aj bti jin od tohoto h ch u o d s t r a e n i . Jist lenm nkterho spolku nenap ad n e, doprovzeti ke h ro b u lena, je n zjm y spolku pokozoval; nebo tm by spolek pozbyl u lidu vnosti. R ovn by bylo pro crkev i knze n e c t n m , kdyby pochovvali patnho k a to lk a . S a m o v r a h o v bvaj pochovni n a o d l o u e n m , neposvcenm m st n a h b ito v ; ale jest to jin m sto, neli kde jsou jinovrci pochovni.

 198

3. Pouti.
Psobenm b om povstaly n a m n o h ch m stech liv pram eny, kter hoj jist choroby tlesn. T ak tak vyvolil si B h jist m sta, kde m nohem rychleji n ai m odlitbu vyslch.

1. Pont jest p u t o v n na posvtn msta, na nich Bh zzranm zpsobem nkomu pomohl.

P o u ti byli v obyeji ji u i d ; o h lavnch te c h slavnostech, noci, L etnicch a slavnosti S tn k u , m usil kad israelita putovati do jerusalm skho. (Luk. 2. 4 1 .) Jest ji v p i r o z e n o s t i l i d s k , as po ase n kam cestovali. B ohi jezd h lav n pravideln do chudci pak chod na pou tn msta. Veliko c h r m u bychom lzn,

2. Jsou poutn msta ve Svat zemi, u sv. apotol a u Matky bo.

Nej dleitj poutn msta ve S v a t zemi jso u : Msto ukiovn a sv. Hrobu na h o e K a l v a r i i v Jerusalm msto sm rt eln zkosti a nanebevstoupen Kristova n a h o e O l i v e t s k , msto narozen Kristo va v B e t l m a msto Zvstovn Pann Marii v N a z a r e t .
N a h o e Kalvarii jest kostel B oho h ro b u ; jso u to vlastn ti kostely, toti kostel ukiovn K ristova, vzken K ristova a nalezen sv. Ke, je vecky jsou pod jed n o u stechou. P rv n kesan se m putovvali velmi etn ; proto m sk csa H a d r i a n (asi 1 0 0 let po sm rti Kristov) dal postaviti n a tato m sta m odly, by kesany od tchto pout odvrtil. K dy pak sv. H e l e n a , m atka K onstan tin a V el, nalezla tam sv. K (3 2 5 ) , pouti do sv. Zem opt se vzm ohly. C sa K a r e l V e l. d al postaviti vedle Boho H robu pohostinsk d m pro nm eck poutnky. Ve stol. 10 . zm ocnili se sv. Zem nevrci. T u nsledovalo 7 k i c k c h v p r a v k osvobozen svtch m st ( 1 0 9 6 1 2 7 0 ) ; nebylo t o n ic jin h o , neli h rd in sk p o u ti; trvaly a po vystoupen L utherovo. Vpravy tyto obyejn vychzely z B e n te k ; a do Jaffy bylo teb a obyejn 8 a 11 td n . D nes jsm e tam za 8 dn.

Nejdleitj poutn msta sv. apotol jsou: hrob knat apotolskch sv. Petra a Pavla v m a hrob sv. apotola Jakuba v K o m p o s t e l l e ve panlsku.
Kosti sv. P e tra odpovaj v e c h r m sv. P e t r a u p ah o rk u vatikn skho, v nejvtm to kostele n a s vt, jen jest znm svou kopul do nebe se vypnajc; byl dokonen za 1 1 0 rok r. 1 6 2 6 . Kosti sv. P avla od povaj v k o s t e l e sv. P a v l a za h ra d b a m i m skm i. T en to kostel shoel r. 1 8 2 3 , ale byl opt zbudovn a vysvcen v dob, kdy pape P iu s IX. prohlsil lnek vry o N eposkvrnnm poet P . M arie, (1 8 5 4 .)

 199

Nejdleitj poutn m sta Matky bo js o u : Pam tn m sta v Lourdech (vyslovuje se Lrdy) ve Francii, L o r e t o v Itlii, M a r i a Ce l l ve trsku, E in s ie d e ln ve vcarsku, A lto ttin g v Bavorsku, K e v e la e r (te se Kevelr) v Pornsku.
L u r d y le v jin F ran cii n a pat P y ren ej. Zde se zjevila r. 1 8 5 8 M atka bo ve skaln rozsed lin 1 8 k r t ch u d pasace B ernadett a dala, aby tam byl vystavn k jej cti kostel a aby se tam ch odilo n a pout. M aria se nazvala N e p o s k v r n n p o e t * . O d t doby t ee tam p ram en , jeho vodou bylo posu d uzdraveno n a tisce lid (m ezi nim i i slep advokt pask L asserre, djepisec lurdsk). R on se o d tu d rozesl do svta n a 1 2 0 .0 0 0 lhv vody. R on putu je do L u rd nkolik m illion lid z nejvzdlenjch zem . (S pirago, P klady, str. 8 .) V L o ret u A nkony v Itlii se n a c h z ve vavnovm hji ( = la u retu m ) od r. 1 2 9 5 , d o m e e k M a t k y b o z N a z a r e t a ; r. 1 2 9 1 stl n ajed n o u v m st T ersato u F ium e v D alm acii, konen odtud zmizel r. 1 2 9 4 a n ach zel se u A nkon y, odkud jet jed n o u r. 1 2 9 5 sv m sto zm nil. D om ek byl tedy p atrn penen andly. O lt, kter zrove s tm to zzran p en een m dom kem byl pinesen, je st pr t olt, n a nm ji sv. P etr slouil mi sv. O braz n a tom to olti, 3 stopy vysok a z cedrovho deva zhotoven, pedstavujc Marii s boskm dtkem , byl pr vyezn od sv. L uke. N ad tm to dom kem P. M arie byl r. 1 4 6 4 vystavn d m . K aplika lo retn sk se napodobovala n a m n o h ch m s te c h ; nejprve v T ersato , r. 1 6 2 7 i u sv. A u g u stin a ve Vdni. V L oret m svj pvod l i t a n i e l o r e t n s k . Do L oreta p u tu je ro n asi 5 0 0 .0 0 0 p o u tn k . P o u tn m sto Maria Cell trv ji asi od r. 1 2 0 0 ; zaloili je b enediktini. Jist knz tohoto d u ve sv. L a m b re c h tu , byv posln do tto k rajin y , p o stavil si v devn celle devnou soku M atky bo n a paez. ( 1 1 5 6 .) B rzy pichzeli poutnci, kte za p kladem on oho m n ich a m odlili se p ed onou sochou v on celle (ped M ari v celle = M ari celskou). Msto toto stalo se proslavenm nsledkem m n o h ch u zd rav en nem ocnch. K rl L u d v k I. U hersk, kter r. 1 6 8 3 vzvav M arii P a n n u celskou, pouze s 2 0 .0 0 0 vojk dobyl vtzstv nad 8 0 .0 0 0 T u rk , dal vystavti v M aria Cell velik ch rm , k nm u pak putovali m noz rak o u t panovnci a d u chovn knata. Einsiedeln ve vcarsku dkuje sv zaloen jistm u knzi b enediktinu, pochzejcm u z r o d u H ohenzollern, jm en em M e i n r a d o v i , jen n a tchto m stech po 26 let p o u s t e v n i c k i v o t vedl a r. 8 6 1 dvm a loupenky ve sv celle zavradn byl. R . 9 3 0 dal zde jist d kan S trassb u rsk v ystavti poutn kostel, v nm se n achzel obraz M arie P an n y , jej M einrad uctval. K dy r. 9 4 8 zavtal sem sv. K onrd, b isk. kostnick, aby vysvtil tento kostel, vidl v noci ped tm , kterak K ristus v prvod m n o h ch andl a svtch kostel tento svt, take ja k on, tak tak z rozkazu papee ani dn jin biskup se neodvil kostel onen v y s v t i t i. T ato okoln ost, dle pro h len M einrada za svtho a pen esen jeh o o s t a t k do E insiedeln (1 0 3 9 ) , jako i m noh zzraky n a tom to m st uinily onen ch r m tak slavnm , e sem putovvali csaov a krlov. T ik r t byla zzran kaple zzran u c h r n n a ped porem , ale za revoluce francouzsk byla ztrosko t n a ; pouze m ilostiv obraz byl za c h r n n . R . 1 8 1 7 zbudovn byl nov ch rm . R on sem pichz n a 1 5 0 .0 0 0 poutn k , m nohdy i vce. Milostiv kaplika v Alttingen (O ttingen) n a In n u v B avoch byla vystavna a po svcena kolem r. 7 0 0 od sv. R u p erta, je n p rv n kzal evangelium obyvatelm

 200 Bavor. Pozdji povstal vedle n k lter b en ed ik tin sk, jej M adai pi svm loupenm vpdu r. 9 0 7 i s kostelem splili. P ouze milostiv kaple zstala u c h r n n a nejen tehdy, ale i za vech pozdjch vlek. P u to v ati se zaalo sem v 1 6. stolet. Jak etn se putovalo n a toto m sto, dosvduje ona okolnost, e zde n a p. asi v 5 0 letech (1 6 6 6 1 7 1 9 ) pistoupilo ke sv. pijm n n a 2 2 m illion lid. V Kevelaer v P o r n sk u (okr. D tisseldorf) byl r. 1 6 4 2 vystavn jistm obanem geldernskm m al k o ste lk ; oban tento toti, m odle se ped obrazem U kiovanho byl vybdnut, aby ten to kostelk vystavl. M nohdy pichz do K evelaer ro n n a 2 0 0 .0 0 0 p o u tn k z P o r n ska, W estflska a Nizo zem ska. Mn o h p outnick m sta m la zcela nep atrn a prostink p v o d ; tento pvod n m pipom n zrno hoin, o nm se m luv ve sv. evangeliu.

3. Kesan putuj na poutn msta oby ejn proto, by si ve velk t s n i na Bohu pomoci vyprosili, nebo by vyplnili njak s l i b.
Sv. Jan Nep. ve sv velik Usni putoval do S ta r Boleslavi u P ra h y . Rovn Don Bosko ( f 1 8 8 8 .), jen pi vyuovn spustl m ldee v T u rn velmi byl pronsledovn a rady si ji n e v d l; kdy se z pouti vrtil, do shl skuten zzran pomoci, o ni prosil. B h vyslch nae pnliv prosby r y c h l e j i na m stech poutnch. Krlov pijm aj prosebnky je n v jistm pokoji svho palce a jen tam udluj s v m ilo s ti; podobn si pon B h. Ani zem n en vude stejn rodnou. P o u tn m sta prvem se nazvaj milostiv m sta1. 1 Mnoz lid v nem oci in slib, e pjdou n a pou, jest-li e je B h uzdrav. V im nm e si m n ohch zslibnch tabulek a p ed m t n a pou tn ch m ste c h !

4. Nvtva poutnch mst napomh mnoho ku po lepen ivota mnohch kesan.

lovk cestou zapom n na sv staro sti a m odl se m n o h em n b o n j i ; n a poutnm m st z p o v d s e cizm u knzi m nohem o t e v e n j i ze svch h ch a snad tm n aprav m no h o u dvj patnou zpovd; n a poutnm m st psob n a n h o D u c h sv . m n o h em innji. P o u t jest i s k u t k e m k a j c m , nebot m n o h d y jest spojena s velikmi obtemi a s velikmi v loham i. P ak jest i v e e j n m v y z n n m v r y a je st vdy dkazem n boenskho pesvden. P ro to lid bez vry n a po u t ovem nechod. P o u t tedy zjednv lovku m nohch m ilost. P ro to se dve asto ukldvala z a p o k n . O vem tak m noz lid jdou n a pout, by mli l e p v o l n o s t k e h c h m ; proto se k v : Kdo m noho putu je, zdka bv sp a se n .1 * Ne proto nesm m e pouti zcela zavrhovati. K do by chtl n a p. prodvn vna h ned ji proto zavrhovati, e se jm nkdy nkdo p o d n ap il?

4. 0 kov cest.
Kov cesta dkuje pr svj vznik M a t c e bo.
M a t k a b o pr asto navtvovala cestu u trp en K ristova v Jerusalm a na tch m stech, kde se s K ristem nco zvltnho pihodilo, dlvala pr del chvli v rozjm n. (K ate. E m m .) P r v n k e s a n navt

201

vovali sv. m sta v zstupech a krvali p i to m tak cestou u trp en K ristova. Kdy vak ve s t e d o v k u sv. m sta u p ad la do ru k o u nevcch a jen s nebezpem ivota bylo lze je navtvovati, byly zzeny po svt o b r a z y k o v c e s t y , a papeov je obdarovali velikmi odpustky. Sv. F ra n tie k z Assisi pr velm i m noho pispl k rozen pobonosti .kov cest y.

1. Kovou cestou nazvme 14 o b r a z , kter pedstavuj cestu, kterou Spasitel s k em na ramenou konal od palce Piltova a na horu Kalvarii.
trn c tero obraz jest o pateno 14 devnmi k ky, n a nich n en dn podoby K ristovy; pod tm ito kky bv obyejn obraz nebo n adpis. Kov cesta bv zzena obyejn n a p a h o r c c h a v k o s t e l c h , m n o h d y i n a h bito vech a jen vjimkou tak v n em ocnicch a soukrom ch dom ech.

2. Kdo chce konati kovou cestu, mus se pohybovati o d o b r a z u k o b r a z u a pi tom r o z j m a t i o utr pen Kristov.
Sta ji, jestlie pouze zam n me m sto od obrazu k obrazu. R ovn sta, rozjmme-li o utrpen Kristov vbec; n en teb a, bychom u kadho obrazu zvlt rozjm ali o tom , co jest n a n m vy obrazeno. Vc se m odlvaj obyejn u kadho zastaven O t e n a Z dravas M aria a vzbuzuj l t o s t .

3. Konnm pobonosti ko v cesty dosahujeme velikch o d p u s t k , 1 t o s t i nad svmi hchy a povzbuzen ku mnohm c n o s t e m.
D enn rozjm ati o u trp en K ristov je st uitenjm , neli po vecky ptky celho roku o chleb a vod se postiti a d o k o n c e s e b i o v a t i. (Sv. Alb. Vel.) Jedin slza n ad u trp en m. K risto vm m vt cenu , |n e li p o u t do Svat zem. (Sv. A ug.) K terak rozjm n o u trp en K ristov j est S pasiteli nad m ru m ilm , p atrn o z to h o to : Kdy kdysi sv. B r i g i t t a spa tila, kterak Spasitel ze vech ra n krvc, tzala se ho, kdo m u tyto rn y zp so b il; tu slyela odpov: T i, kdo nerozjm aj o velik lsce, kterou jsem dokzal svm utrpen m n a ki za n . Vdy Vykupitel, aby v na d ui zachoval vdy ivou pam tku n a sv u trpen, ustanovil i obt m e sv. K onnm k ov cesty dosahujem e tche odpustk, jich bychom doshli, kdybychom navtvili ona sv . m s t a v e S v a t z e m i . Nevm e zcela u rit, jak velik jsou tyto o d p u stk y ; ne sta, vme-li, e jso u velik a etn ". (L eon. p. m .) N e tchto odpustk k o v c e s ty lz e pouze jednou za den zskati. R ovn m us bti kov cesta (vlastn 1 4 d e vnch kk) bti s v c e n a od n k terh o F ra n tik n a nebo od jin h o k to m u splnom ocnnho knze, a pobonost tato se nesm p e r u i l i dnm jin m sem nespadajcm zam stn n m . P obonost kov cesty do chz h n k m ilosti ltosti. Jako ti, kdo byli hadem u tk n u ti, byli u z d ra veni, jakm ile pohldli n a m dnho h a d a (4 . Moj. 21.), tak b vaj, kdo tce zheili (kdo byli blem sm rteln p o ran n i), uzdraveni n a dui, rozjm aj-li astji o u trp e n K ristov. P o b o n ost kov cesty jest z nejv b o r

 202
njch pobonost, kter n ap o m h aj k o b r c e n h n k a ke zdo konalen spravedlivch. (B ened. XIV.) P o bonost kov cesty pobd ku m nohm cnostem . R ozjm nm o u trp e n K ristov nabvm e poteb n e sly, bychom nejen t r p l i v , ale i rad o stn trp li." ( Sv. B on.) N ae pcha, nae lakota, n hnv l se p o k o r o u , c h u d o b o u a t r p l i v o s t Syna boho. (Sv. A ug.) C hce-li, love, od cnosti ke cnosti kreti, pak m us s nejvt pobonost rozjm ati o u trp en K risto v ; nebo toto ro z jm n n apom h velice ke svatosti due. (Sv. B on.)

4. Kdo n e m e konati kovo u cestu, me zskati odpustk kov cesty, dr-li v rukou kek za tm elem svcen a modl se zrove 20krt Oten, Zdrvas Maria a obvykl chvaloenn.
P e k k o u jest na p. velk vzdlenost od kostela, kde jest kov cesta, churavost a p. Ne tyto pekky m usej bti z n a n . Ony kky j sou k k y m o sa z n nbo z jin h o pevnho kovu, n a nich je st o b r a z U k i o v a n h o ; m usej (vlastn onen o b r a z U k i o v a n h o ) bti s v c en y od knze k tom u splnom ocnnho (F ra n tik n a, R edem ptoristy). T en to kek m us bti v l a s t n i c t v m toho, kdo ho u v; n a ciz kek neobdrm e odpustk. Modl-li se v c e l i d s p o l e n , sta, jestli pouze je d en z nich dr onen kek v ru ce. (Lev XIII. 19. 1. 1 8 8 4 .) Tce nemocnm sta, dr-li pouze onen kek v ru ce a vzbud-li ltost. (P iu s IX. 18. 12. 1 8 7 7 .) O ten, Z drvas M aria a chvaloenn (Slva O tci . . .) modl se I 4 k r t dle 14 z a s t a v e n , potom mimo to 5 k rt ku cti 5 r a n K ristovch a jed n o u za S v. O t c e . Kdo m kek svcen od R edem ptorist, m e se modliti je n 1 4 k r t O ten, 1 4 k r t Z drvas Maria a 1 4 k r t Slva Otci . . . a rozjm n o u trp e n K ristov, jako kdy se k o n kov cesta. (P iu s IX. 1. 5. 1 8 5 7 .)

5. 0 vystavovn velebn svtosti oltn.

1. Slavn vystavovn veleb n svtosti oltn kon se takto : Tlo Pn se stav na p o v e n m mst na olti, nezahaleno, v m o n s t r a n c i , by se mu vc klanli.
V d v j c h d o b c h se velebn svtost, pokud bylo m ono, s k r v a l a ped zrakem vcch, by n epoktnm nebylo zavdno dn piny ku zneuctn kesanskch tajem stv. T eprve od u stan o v en slavnosti Boho T la zaalo se velebnou svtost veejn vystavovati. P i tom to vystaven m us h o eti nejm n 6 s v c . (K. b. 9. 12. 1 6 0 2 .) N a konec se u dluje p o ehnn velebnou svtost. V eejnm vystavenm velebn svtosti vak n ik terak nen pouh oteven tab ern k lu , co far m e uiniti kteroukoli chvli.

2. Velebn svtost se vystavuje obyejn pi tchto p l e i t o s t e c h : po farn mi sv., pi nedlnch a sv tench odpolednch pobonostech, na Velk ptek a Blou sobotu v Bom hrob, na Bo Tlo a v masopust. Mnohdy

 203

b i s k u p z dleit piny n a i z u j e , svtost vystavena.

by byla velebn

M a s o p u s t jsou 3 dny ped P opelen stedou. V tchto d n ech tro p se m n o h o h c h a blznovstv. Crkev naizu je, by po cel tyto 3 dny od r n a a do veera byla vystavena velebn svtost. T m chce lidi od jejich blznovstv a rozpustilost odvrtiti a tak B oha, jen v tchto bv velice uren, usm iti. P on si jako h o d n dt,- kter chce svm u otci uiniti radost, vid-li, e jej jin lid zarm ucuj. Kdo v jeden z tchto t d n pijm e sv. svtosti, zsk plnom ocn odpustky. (K lem . XIII. 23. 6. 1 7 6 5 .) B iskup naizuje vystaven svtosti obyejn v as nouze, onem ocn-li panovnk, pape a p .

6. 0 missich a duchovnch cviench.

1. Missie jsou kzn a jin d uchovn cvien, kter konaj vborn kn, by o i v i l y v obci d u c h a k e s a n s k h o .
Sv. m issie konan p r o l i d n esm j se zam ovat! s m issiem i v p o h a n s k c h z e m c h ; konaj je obyejn k n e h o l n , zvlt Redemptorist. (Zalo. kol. r. 1 7 3 0 sv. A lfonsem v jin Itlii), J e su it (zalo, r. 1 5 4 0 sv. Ig ncem z Loyoly) nebo Lazarist (zalo. kol. r. 1 6 3 0 od sv. Vine. z P a u la v Pai), kte stanovam i svho d u jso u zavzni ke konn missi a za tm elem se tak v d u pipravuj. V m n o h ch k rajinch konaj missii v jednotlivch farn o stn ch i s v t t d u c h o v n . Missie psob n esm rn m n o h o d o b r h o . Ponvad jso u msi n e o b y e j n m , psob m nohem vce na farnky. etn p o s o b j d o u c k z n psob m nohem m ocnji a podobaj se b lah o d rn m u deti. Ponvad m issioni zpravidla jsou m uov zbon, m luv j e j i c h s t y D u c h s v ., a proto jejich slova otsaj n ejzatvrzelej srd ce. P o n v ad tito kn jso u ve farn o sti zcela neznm i, m aj vc nejlep pleitost, aby se jim u p m n v y z p o v d a l i . V dob sv. m issi zd se, e m i l o s t b o neobyejnou m ro u se vylv n a lidi. Kolik neptelstv tu bv odklizeno, kolik spor usm en o , kolik nespravedlivho m ajetku navrceno, kolik zlch zvyk vykoenno a kolik patnch zpovd n a p ra v e n o ! O, kolik du se tu obrac up m n k B ohu ! (Sv. Al f ) P ro to A p o t o l s k S t o l i c e v l o i l a d r a z n n a s r d c e b iskupm , by peovali o konn m issi, jeliko se jim i vra v obci opt probouz a vc se uvdj zpt n a ces tu spsy. (P iu s IX, 17. 3. 1 8 5 6 .) Papeov tak povolili o d p u s t k y n a missie. S v o b o d o m y s l n c i nejsou ptely m issi, jeliko m issie jejich svdom znepokojuj a jejich zbav p e k ej.' (T ak prav Fenelon, jen jakoto biskup sm konval m issie.)

2. Jako missie, tak psob i d u c h o v n

cvien.

Duchovn cvien ( = exercicie) zle v tom , e n a jistch m stech, n a p. v kltee, po nkolik dn za sebou se konaj pro jist s t a v y (knze, uitele, otce, m atky) pim en p e d n k y a duchovn cvien. P o bonost kon pijetm sv. s v t o s t . D uchovn cvien, pi nich lovk s vt horlivost pracu je o sv spse, pispvaj velice k oiven vry a polepen ivota. Jako h o d i n y sice denn n atah u jem e, ale nicm n za del as je dm e d kladn vyistiti nebo spraviti, tak initi m m e i se svou d u ; m m e ji

204 -

znova oiviti zvltnm duchovnm cvienm . T ak invali svtcov; skoro rich n i po del dob uchylovali se do s a m o t y . A zdali i Vykupitel tak n einil? V zpom em e n a jeh o 4 0 d en n pst. Sv. A potolsk S tolice astji sv. exercicie d razn doporuila. R ozum se sam o sebou, e lovk m e exercicie k onati i s m p r o s e b e a spojiti je s pout.

7. 0 sjezdech katolickch; o paijovch hrch.

K oiven vry pispvaj i katolick sje zdy a paijov hry. 1. Katolick sjezdy jsou schze katolk za elem, by na zklad vzjemnch porad se usnesli na asovch a pro crkev vydatnch zmrech a je tak provedli.
K atolick sjezdy m aj pvod v N m ecku za asu p ro n sledovn crkve tam nj. Na konci 18. stolet toti vznikl v N m ecku b o j n a v y h u b e n crkve katolick. Ji r. 1 8 0 3 bylo crkvi nsiln o dato j m n na 4 2 0 m llion zlatch a m im o to kostel za kostelem p o n en h lu byl dvn p ro testan t m . S tt dle strh l n a sebe s p r v u crk v e; stoval styk m ezi biskupy a papeem , biskupm odal prvo vychovvati k n ze; biskupsk sdla a crkevn obro zadval dle svho dobrozdni, vydval nazen i o h led n vc ist crkevnch (na p. ohledn konn slueb boch, ba naizoval i, pod kterm i podm nkam i sm d ti knz ro z h e e n !); pokud je n bylo m ono vyluoval katolky z veej nch a d ; odepral jim prva na vydvn novin atd. K onen piel i\crkvi n eptelsk vnos o m a n e l s t v e c h s m e n c h . A rcibiskup K l e m e n t A u g u s t K o l n s k odepel provdti tento vnos. Za to byl nsiln po lapen a odveden na pevnost Minden. (1837.) T ento in vyburcoval katolick N m e cko ze sp nku. H ned zakldny s p o l k y , je si uinily clem dobyt svobody crkevn. P rv n takov spolek povstal v M ohui n a p o d n t m o h u skho kanovnka L e n n i n g a . (1 8 4 1 .) Brzy n a to dali i b i s k u p o v s h r o m d n v e W r z b u r k u ( 2 0 ) slavnostn n a sttu , by crkvi v rtil o dat prva. (1 8 4 8 .) Aby se tom uto poadavku biskup dodalo d razu, sely se vecky katolick spolky nm eck r. 1 8 4 8 k p rvnm u s j e z d u k a t o l i c k m u v Mohui. Zde se vecky sjedn otily v jeden velik svaz a daly si jm n o K a t o l i c k s p o l e k N m e c k a . 1 Z rove se usnesly, ' e se budou takov sjezdy konati pravideln.

Katolick sjezdy jsou bud v e o b e c n nebo p ro v in c i ln , jestlie bud katolci cel e nebo jen jedn zem se jich astn,
V e o b e c n sjezdy konaj katolci n m e t od r. 1 8 4 8 kadoron, tak n a p. v m s t : M ohui, Vratislav, Koln, M nichov, W rzb u rk u , Cchch, T revru, P r b u rk u a j. Dle vzoru katolk nm eckch konali i katolci jinch veobecn sjezdy; tak katolci r a k o u t (1 8 7 7 ve Vdni, 1 8 8 9 ve Vdni, 1 8 9 2 v Linci), dle katolci ve v c a r s k u , F r a n c i i , I t l i i , p a n l s k u , S e v . A m e r i c e a nejnovji v U h r c h . M imo veobecn sjezdy katolk, konaj se v N m ecku a R ak o u sk u i provinciln sjezdy katolick, kter se k onaj v jednotlivch zem ch (n a p. v C echch, n a M orav, v Dol. R akousch a j.).

20 5 -

Sjezdy katolick se nikterak neobraj sprvou crkve , nbr toliko jsou na o p o r u s p r v c crkevnch.
P ouze b i s k u p o v jsou povolni k tom u, by dili crkev. P ro to poadatel katol. sjezd dili se vdy zsadou sv. Iguce A n tio c h .: N i c a se n e d j e b e z b i s k u p a . * P ro to pedevm se staraj o schvlen a poehnn papeovo a biskupovo. T ak nikdy se tyto sjezdy n em chaly do sprvy crkevnch zleitost. Byly prost n s t r o j e m k provdn crkevnch z sad ; byly to v o j e , kter podporovaly biskupy. P roto tak biskupov vdy byli pzniv katolickm sjezdm a sam i se jic h astnili.

Sjezdy katolick pinesly crkvi velik u i t e k ; za kldaly se na nich asov s pol ky, podporovaly s v o r n o s t , o d v a h u a nboensk p e s v d e n katolk, povznely v n o s t c r k v e a zbavovaly ji m dle vce jejch p o u t
P i katolickch sjezdech byly zaloeny n a p. tyto spolky: Spolek sv. C e c i l i e n a povznesen crkevn hudby, spolek sv. R a f a e l a na o c h ra n u vysthovalc, spolek sv. B o n i f c e pro blaho katolk v zem ch p o h a n skch a j. v. Kdo byl nkdy na n k te r m sjezdu katolickm , v, jak n a d e n b u d iv slovo enk, kterak se tam v r a bud a veejn vy z n v ! A vezm em e-li do ru k o u n ep telsk noviny, poznm e h n ed , ja k i m p o n u j na venek sjezdy katolick svm i usneenm i a protesty. K atolick sjezdy v N m ecku m im o jin m aj zslu h u , e povstal tak zv. sted " n a skm snm u. N a katol. sjezdech se o d robuje kam nek za k am n k em ze c h r m u m odernho pohanstva, b y se c h r m feuto stil a n a jeh o mst byla postavena n d h ern basilika." ( l . s. r. sj. kat.)

2. Paijovmi hrami nazvme pedstavovn utrpen Kristova a dleitch biblickch udlost ivmi obrazy.
Ve stedovku znzorovaly se dleit udlosti ze ivota K ristova krsnmi obrazovmi pedstavenmi. T akov pedstaven n a h ra zovala lidu ped vynalezenm tisku bibli. T ak n a p, s v. F r a n t i e k z A s s i s i ( f 1 2 2 6 j s povole nm papee postavil v jedlovm (jedle j est je din zelen strom v zim a m pek rsn vzrst, proto se ho uv z i v non strom ek) skutenou stj, vyzdobil ji m echem a vtvemi, postavil v n jesliky s boskm dtkem a sochou sv. Josefa a Marie. P ed stj byl iv vl a osel uvzn u jesl. Zde se konala za n e sm rn h o astenstv lidu z dale ka pilho o Vnocch plnon m e sv., pi n sv. F ra n tiek jakoto j h en etl evangelium . Od t doby se zaaly brzy ve vech kostelch stavti jesliky. A no v stedovk snaze, vecko p o k u d j e n l z e d l e p r o d y pedstavovati, lo se jet dle, a udlosti ze ivota Kristova, biblickch osob nebo svtch, ano i podobenstv Kristova pedstavovala se divkm v i v c h o b r a z c h . T m to pedstavenm se kalo nboensk hry. N ejprve byly pizpsobeny slavnostem r o k u c r k e v n h o; b y ly tedy h ry vnon, paijov, velikonon, m arinsk a p., i konec svta se takto pedstavoval. N ejprve se h rlo v kostelch a sice v ei latin sk ; pozdji pod rm nebem a ji i v m atetin. Ve 14. stol. se dvaly takov hry n a vech vesnicch. Jeliko vak ve F ra n cii se zahnzdily v tchto h r c h zlody, byly tyto h ry od pa pe vbec zakzny. T eprve r. 1 6 3 3 . zase byly obnoveny v Horn Amergav v B avoch, nsledkem slibu ta m n h o obyvatelstva za asu m o ru . Tyto

206 -

h ry se tam konaj posud k a d c h 1 0 l e t . Z n m jsou tak paijov h ry v T yrolsku v m st B r i x l e g g a ve V o r d e r t h i e r s e e u Kufteinu. (P o slednj trvaj od r. 1 7 6 2 . a od r. 1 8 5 5 . se provozuj k adch 10 let vzornm zpsobem . O d r. 1 8 9 3 h r ly se paijov hry kadoron v H o icch v eskm lese (ji. Cechy), kter se staly proslavenm i. (T yto h ry se zde konvaly ji od r. 1 8 1 6 . -1 8 4 0 .; ny n zase p e staly.) Mnoz lid, zvlt svobodom yslnci, nejsou ptely paijovch h e r ; nazvaj je p r o f a n a c , jeliko je h raj l i d . Ne takov svobodom yslnk m usil by vidti profanaci i v k a m e n n soe Kristov nebo v nbo. obrazch. O statn zkuenost u, e paijov h ry n apluj divky takovou z b o n o s t i , e pi tom zcela zapo m naj na lidi, kte tyto h ry provozuj. O statn z z r a n v y s l y e n obyvatel H orn A m ergavy v as m o ru jest nejlepm dkazem , e hry tyto nejsou profanac. Nebo co B h tak npadnm zpsobem schvl, nem e bti patnm .

Nbon spolky.
Crkev pispv ke spse lidstva tak nbonmi s p o l k y .
Za d n en ch dn, kdy poet neptel crkve je s t n ad m ru velik, je s t teba, by lid dobe sm lejc sem kli se jako bitevn ik a s p o j e n m i s i l a m i " pracovali. Jen tm to zpsobem lze dosci jisth o vsledku. P o n k u d jest u plienou, ale nicm n m noho p avdy obsahuje v ta : D eset tisc lid, kte jsou spojeni, me n a h n ati stra c h u stu tscm , kte jso u od sebe oddleni." (M rabeau .) V j e d n o t j e s t s l a . T u to prav d u chtl vtpiti jis t krl svm 7 synm , by byli po jeh o sm rti svorni. Dal kadm u h l a vybdl jej, aby ji zlom il. Potom vzal zrovna takovch 7 hol a p r a v il: Svate tyto hlky d o hrom ad y ." P ak podal kadm u z n ich ten to svazek, aby jej zlom il, ale dn z nich ho nem o h l zlom iti. I pravil jim : Zde vi dte, e sjednocenost dodv sly. P ro to bu d te mezi sebou s v o r n i; pak vs nikdo tak snadno nepem e. Jakm ile vak se rozr zn te, jste ztra c e n i!" (Spirago P kl. str. 2 0 6 .) Jedin kapka vody neene m lnu, n a jedin niti nezvednem e tkho b e m e n e ; ale m nostv kapek vody po h ro m ad pivede do pohybu nejsilnj kola a m noho nit v jednom svazku nelze p etrh n o u ti. Z tto snahy po sjednocen v z n i k l y tak crkevn d y . N apodobenm jic h jso u nboensk sp o lky.

1. Nboensk spolky jsou dobrovoln sdruen vcch, majc za el podporovati svou vlastn nebo blinch spsu.
N bon spolky m aj podobn cl jako s v t s k s p o l k y . T yto (tlo cvin, zbavn, hasisk a j.) podporuj tak b u d v l a s t n nebo b l i n h o asn b l a h o . N bon spolky podporuj v p rvn ad b u d vlastn nebo blinho blaho duevn, m n o h vak mimo to zcela zvltn i c i z blaho p ozem sk .

2. Nbon spolky se dl v bratrstva a v kesansk spolky pomocn.

207

B ratrstv a maj ponejvce za el, konati skutky p ob o n o s t i ; p o m o cn spolky pak maj za el, pomhati blinmu v p o t e b c h tlesnch i duevnch.
B ratrstv a tedy p racuj n a prvm m st o vlastnm z d o k o n a l e n u pom ocn spolky pak n ap ro ti to m u n ap o m h a j b l a h u b l i n h o . Ne d n nbon spolek nesm se zabvati p o l i t i k o u . P ipout se vak v kesanskch spolcch pom ocnch i z b a v a a vyraen pokud lz e ; tm to zpsobem se toti snadnji dochz vnho cle onoho spolku, a dov jeho se odvracuj od hnch vyraen.

3. Nboensk spolky, pokud jsou rzu nboenskho, stoj pod z e n m b i s k u p a , sten i pod s t t n m spolkovm zkonem.
P o k u d jso u nboensk spolky r z u nboenskho, m je d in crkev vhradn prvo jim i vldnouti (Lev XIII. 1 8 9 1 .) P ro to m biskup n a b ra trstva tato p r v a : pouze b i s k u p nebo pedstaven dov (p. Pavel V.) m e bratrstv a z i z o v a t i ; on s c h v a l u j e s t a n o v y jejich (K lem . VIII. 7. 12. 1 6 0 4 .), nejsou-li jet schvleny z m a. Biskup b d nad b ratrstv y co se tk vykonvn pobonosti a sprvy jm n (S n . T rid. 2 2 . 8 .); m e zakzati neobyejn pobonosti (K g. bisk. 9. 7. 1 6 0 2 .). Me jim pedpisovati, jakm zpsobem m aj konati penit sbrky a ku kterm el m m aj penze sebran vynaloiti. (Klem. VIII. 7. 12. 1 6 0 4 .) Me bti p t o m e n j e j i c h s c h z m , nebo k nim m e poslati svho zstupce. (K ongres Konc. 1 6 , 4. 1 6 9 2 .) B isk u p m e jm e n o yati m s t n h o f a r e p e d s t a v e n m a sprvcem b ratrstev . (K ongs. odp. 8. 1. 1 8 6 1 .) Zakld-li s e katol. spolek, jest nejprve teba p o v o l e n c r k e v n h o a potom se m us dati o p o v o l e n s t t n c h a d . V R ak o u sk u se d o povolen sttn p ro stednictvm hejtm anstv. V N m ecku jest p ln svoboda sp o lk o v ; toliko spolky politick m usej se oznm iti ad m .

4. S t o l i c e a p o t o l s k vdy v e l mi d o p o r u o v a l a a mnohmi o d p u s t k y obdarovvala nboensk spolky, ponvad tyto spolky pinej velik uitek jak jednotlivm lenm, tak i cel farnosti.
Pape Lev XIII. ve dvou o k ru n ch listech (1 8 8 4 , 1 8 9 1 .) velice d o poruoval nboensk spolky, zvlt spolky sv. V incence, tovarysk a dlnick. Spolky jsou v o j e n s k i k y , kter bojuj proti d b lu . (P iu s IX .); elit ve neptelskm spolkm , n ikoli h lu n m i zbranm i, nbr tie, hlavn m odlitbou. B ratrstv a jso u jako a r c h a N o e m o v a , ponvad lid svtt n a chzej v n ich toit- ped potopou po k uen a h ch , je svt zaplavuj. (Sv. Alf.) lenov spolk modlitebnch a b ratrstev bvaj povzbuzovni k m odlitb. N ezanedbavaj tak snadno svch m o d l i t e b , protoe jso u jim pedepsny jist denn m o d litb y ; pijm aj astji sv . s v t o s t i , je d n a k p ro toe to m aj ji v jist dny nazeno, jed n ak , ponvad tm v jist dny m ohou zskati plnom ocn odpu stsk y ; u se p o s l u n o s t i , jeliko se stle m usej diti dle toho, co jim zpovdnk nad. M n se hon za z b a v a m i svt skmi, j eliko se obraj vce vcmi nboenskm i, zvlt v n ed li m odlenm hodinek ve ch rm , a j eliko tak pedpisy spolkov je zavazuj k u m rtv o vn sebe. len o v pobon ch spolk p isp vaj i m noho k p o v z n e s e n

 208
v r y a m r a v n o s t i v e f a r n o s t i . P ijm ajce astji sv. svtosti, dvaj o statnm dobr piklad a p o v z b u z u j je, by rovn sv . s v t o s t i p i j m a l i . V c, kte upadli do tkho h c h u , nebo kte ji dlouho nebyli u sv. zpovdi, snadnji se odhodlvaj ke zpovdi, ponvad vd, e mezi velikm potem kajicnk nebude tak npadnm , pjdou-li ke zpovdi, l e nov nbonch spolk, ja k zkuenost u, n esta n o u se nikdy leny s p o l k c r k v i n e p t e l s k c h a peuj o en d o b r c h s p i s , zvlt svch spolkovch a so p is ; oni tak nejvce pispvaj svou h ivnou n a cr kevn ely a sto zrovna jsou p r a v o u r u k o u svho d u chovnho sprvce v konn jeho ad u . H led vsti i v o t k e s a n s k a plniti svdom it p o v i n n o s t i s v h o s t a v u . A nk te lenov jso u spe n a h a n b u neli k u cti spolku, nen tm vinen spolek, nbr n ep ln n pedpis spolkovch; ostatn nen penice bez koukolu. R ovn kesansk d obroinn spolky jso u velmi uiten. lenov jejich se vzjem n p o d p o r u j , u se l p e z n t i sv p o v i n n o s t i a n au k u K ristovu v p rak tick m ivot p ro v d ti; podporuj dobr tisk a nikdy nevol n eptele svho nboenstv. T yto spolky n apom haj tak k tom u, e se zakldaj nov do b r kesansk ro d in y ; proto jich s v o b o d o m y s l n c i t a k n e n v i d . Z kuenost u, e ve fa rnostech, kde nen dnch nbonch spolk, jso u pom ry s m u t n , jako i, e farnost lze napraviti v nboenskm a m rav n m o h le d u pouze spolky nbonm i.

5. Vecky nboensk spolky maj onu v h o d u , j ejich lenov nejsou p o d d-n m h c h e m z a v z n i ke konn pedepsanch dobrch skutk.
Sv. F ra n tiek Sal. biskup byl lenem m nohch b ra trste v ; n a otzku, pro tak in, odpovdl: V b ra trs tv u m e lovk m noho zskati, ale nieho pozbyti." O vem o d p u s t k a m i l o s t n e d o s a h u j e , kdo pedpis spolkovch n ezac h o v v . T ak se m e stti, dv-li se nkdo zapsati do m nohch bratrstev . Ne nikdo a nem ysl, e ji t m se stane S v a t m , je-li lenem m no h ch b ra trste v ; ne to ; e nlem e ke spolkm , nbr zbon ivot n s in svtm i.

6. Vecky nboensk spolky dstojnosti pevyuje tak z v. III. d.

N en to toti bratrstv o , nbr opravdov c rk evn d (Mikul. IV. 1 2 8 9 ), ivot dov vak pevyuje vecky d sto jn o sti a statky pozemsk. (Sv. Alf.)

1. 0 III. du.
Tet d zaloil sv. F r a n ti e k z A ssisi pro lidi ijc ve svt, by tito, akoli ij ve svt, pece plnnm jistch pravidel snadno a rychle doli svatosti ivota.
Jist b o h a t k u p e c dal sv. byl ji zaloil d F rantik n sk a d je m us zachovati, by vzdor tom u, e spasen. Svtec m u je oznm il, a brzy F ra n tik a z A ssisi (kdy tento s vtec K larisek ), aby mu povdl p r a v i d l a , ije ve svt, pece m ohl snadno dojiti i m noz jin lid svtt se jim i zaali

209

diti. T ak vznikl kol. r. 1 2 2 0 tak zv. R d k a j c * . (Nyn zvan I II. d , jeliko jest to tet d zaloen sv. F ran tik em .) lenov je h o ili mezi ostatnm i lidm i svtskm i a nosili h n d r o u c h o , p e p s a n p r o v a z e m . Pape M ikul IV. potvrdil ten to d s n kterm i zm nam i. ( 1 2 8 9 .) d kajc* rozioval se rychle v kesanskch zem ch a kvetl h lav n ve pan lch. III. d jest pro lidi, k te sice ij ve svt, ale n e se svtem . lenov d a kongregac n em ohou do n ho vstoupiti (Kongr. odp. 16. 7. 1 8 8 7 .)

2. III. d li se o d b r a t r s t e v tm, e jeho dov nos d o v odv a jsou pod vedenm d o v h o p e d s ta v e n h o .

lenov, zvan tercii, nos p o d s v r c h n m r o u c h e m m al kapulf ( = zbytek to vlastn dvjho dovho ro u c h a , pipom najc sladk jh o Kristovo) a ps (pipom najc provazy K ristovy a povzbuzujc k pokn). T oto oboje obdr pi o b l c e . (O blee n m e bti pouze te n , kdo jest st r pes 14 r ok a vede podn ivot.) P o oblce m us kad setrvati j e d e n r o k v d o b z k u e b n , nae n sled u je p r o f e s ( = sloen slibu, e bude v rn plniti pikzn bo a pedpisy eholn). Visitatorem du (vrchnm pedstavenm ) m bti pouze l e n n k t e r h o k l t e r a f r a n t i k n s k h o , jeho jm en u je ped stav en tohoto du. T en to d leny III. d u celho obvodu v okol to h o kltera. (P ijm dy, bd n a d nim i, udluje dispense, navtvuje m sta, kde jso u tyto dy, vyluuje leny a td .) V isitatorem bv asto i s v t s k k n z , jeh o jm en u je provincil d o v . V kad farnosti, kde jest III. d , stoj v ele len jeh o pedstaven, jen dozr n a to, by lenov ili dle d u ch a dovho. Nejsou-li tito p e d staven velm i horlivm i, n eb u d e III. d p ln iti svho kolu.

3. III. d li se od ostatnch d tm, e se v nm pedpisuje n e z a c h o v v n r a d e v a n g e l i c k c h , nbr jen p i k z n k e s a n s k c h , a e n i k d o n e n p o d e h c h e m vzn plniti pedpisy dov.
Pedpisy III. d u lze s n a d n o p lniti. P ape Lev XIII. r. 1 8 8 3 tyto pedpisy znan z m r n i l a pizpsobil n aim p om rm asovm. P edpisy dov v y a d u j: jednodu ch o sti v o d v u ; zdrovn se tance, divadla, pitek a h o d o v n ; m rnosti v jdle a pit a postu v pedveer svtku sv.. F ra n tik a a N eposkvrnnho poet P . M arie; m snho pijm n sv. s v to s t; den n ho m odlen se 1 2 O ten, Z drvas a S lva Otci . . . (dve 5 4 O ten) ; vasn sepsn posledn v le ; varovn se vech h d e k ; kadodennho zpyto vn svdom v e e r; varovn se ten neb podporovn patnch novin a k n ih ; m ono-li den n h o slyen m e s v . ; pto m n o sti p i m snm shro m d n le n ; podpory nem ocnch a ch udch s p o lu d ; m odlitby za zem el spoludy a astenstv n a jejich p o hbu. Kn m aj jet zvltn levy a vsady. Kdo n e m e v y p l n i t i jednotlivch pedpis, m e dati pedstavenho za d i s p e n s nebo za uloen jin h o n bonho sk u tk u . P esto up en pedpis dovch jest h c h e m jen tehdy, je-li zrove p esto u p en m p i k z n boho nebo crkevnho; ovem pozbv odpustk a m ilosti, kdo pedpis dovch nezachovv.

4. lenov III. du mohou se stti astnmi vtch milost, neli dov vech stvajcch bratrstev.
M ohou m sn zskati plnom ocnch odpustk v libovoln den, dle v den shrom dn, m im o to ve m n o h jin dny (m usej vak p ijati

 210
sv. svtosti, jiti do kostela a na m ysl sv. crkve pom odliti se nejm n 5 O ten), konen v hodinu sm rti (kdy pijali sv. svtosti a vzvali jm no Je). Jednou za msc m ohou zskati odpustky sv. mst v m , P o rciu n k u le, K om postelle a Jerusalm , pom odliti se 6 O ten, Z drvas a Slva Otci . . . D evtkrt dostvaj od splnom ocnnho knze tak zv. generln absoluci, s n jsou spojeny plnom ocn odpustky a jin m ilosti; je-li njak pekka, m e se udliti tato g ener. absoluce bhem 8 dn i v nedli nebo svtek (K g. odp. 1 6 . 1. 1 8 8 6 ) nebo ve zpovdnici hned po rozheen od kadho knze. D vakrt za ro k dostvaj dov p a p e sk poehnn. T yto a vechny ostatn odpustky m ohou bti pivlastnny i d u e m v o i s t c i . Kdo chod k e z p o v d i k a d t d e n , m e odpustk zskati bhem tdne i bez pedchoz zpovdi. (K g. odp. 9. 12. 1 7 6 3 .) Kdo nsledkem n e m o c i nem e vykonati k zskn o d p u s t k pedepsan n v t v y k o s t e l a a sv. p i j m n , zsk pece odpustk, vykon-li ony skutky, je m u zpovdnk za to ulo. (P iu s IX. 1 8 0 2 .) K ad m e sv. za da III. d u m privilegium olte. K n lenov III. d u m aj osobn privilegium olte 3 dny v tdnu. III. d t se p m l u v m n o h c h a v e l i k c h s v t c z toho d u , zvlt sv. otce F r a n t i k a ; rovn svtcov z d u F r a n t i k n s k h o a z d u K l a r i s e k podporuj svou pm luvou u tr n u boho dy III. d u sob blzkho.

5. III. du.

Mnoh vysok osobnosti a velc svtcov byli leny

il se 1 3 0 k o r u n o v a n c h h l a v , k ter byly leny III. d u ; m ezi nim i vynik: csa R u d o lf H absbursk (a po n m 2 0 len z panujc rodiny h ab sb u rsk ); sv. L udvk IX., krl fra n c o u z sk ; sv. F e rd in an d II., k r l p an l sk ; csa Leopold I. R a k .; v nejnovj dob dva papeov:. P iu s X. a Lev XIII. Mezi s v t c i ze III. d u v y n ik : sv. B rigitta, sv. F ran tik a R m ., sv. M arkta K ort., sv. A lbta D u r., sv. A lbta, krlovna portugal., sv. K lra M ontfer. j. (Viz F ra n z isc i-G lo c k le in , m snk pro leny III. d u , ro. 1 K 2 0 h u R au ch a v Innom ost). Kdyby III. d opt ro z kvetl, pozbyli by lid sv snahy po pozem skch statcch, uili by se pem hati sv hn nklonnosti, bti poddanm i svm p ed stavenm a viti si svch vzjem nch prv, bohi a chudci by se vzjem n sm ili. (Leo XIII. 1 8 9 2 .) III. d jest s to, aby o b c e o p t m r a v n p o v z n e s l . (V ianney.) III. d jest s to, aby doclil triu m fu e bo nad satanovou. Doposud 39 pape, mezi nim i Leo X III. doporuovalo III. d.

2. 0 bratrstvech nejvce rozench.

M-li bti z a l o e n o ve farnosti bratrstv o , je st vdy poteba p o v o l e n b i s k u p s k h o a pipojen se k a rcib ratrstv u . B iskup tak oznm svtskm ad m , je-li toho teba, e bratrstvo ono bylo zaloeno.

1. Bratrstvo ku en vry m za el, podporovati almunou a penzi m i s s i o n e , pracujc mezi pohany.

B ratrstvo toto jest takto z a z e n o : dov se modl d en n O ten a Z drvas s pd av k em : Sv. F ran tik u X av., oro d u j za n s ! a plat tdn 4 h (tedy ron asi 2 kor.). C hud plat kolik m ohou. N ejvznanj o d -

211

p u s t k y lenm povolen js o u : ve 2 libovolnch dnech v msci plnom ocn odpustky, rovn v hod in u sm rti. K ad m e za zem elho d a m privilegium olte. Vdy 1 0 d doh ro m ad y o b d r v r o n z p r v u O en vry, obsahujc zajm av zprvy ze zem m issionskch. (N yn se tiskne 3 0 0 .0 0 0 e x e m p l.; lze je obdreti u editelstv v S o ln o h rad .) Z a l o e n o bylo toto b ratrstv o r. 1 8 2 2 v Lyon od 1 2 laik. sted tohoto spolku jest proto podnes v Lyon. R on dostv toto bratrstvo d ar n a 7 mill. K, z eho polovice jest z F ran cie. Nejvce dvaj chud a dln ci! T om uto b ra trstvu se pit za z s l u h u : b h em asi 4 0 rok bylo v r zn ch dlech svta zaloeno na 1 5 0 biskupstv a pes 1 0 m ill. lid zskno prav ve. Mnoz kaj, e pr m m e d o s t i c h u d c h d o m a . lidskosti p ln la k o to ! P om ni pece, e nem e konati nic zslunjho, neli pispv-li ku z ch ran du. T m svolv n a sebe p o eh n n nebes, take netoliko m e m n o h d u e vyrvati dblu, nbr i v n ejbli vzdlenosti tak m n o h bd odpom oci. Kdybys si tdn je n nkolik h al odepel z pepychu na odv, slav nosti a m arnivou m odu, m ohl bys obojm u ncm iti zadost. (B onald, bisk. lyonsk.) N s katolky zah an b u j v tto vci p ro te s ta n t ; nebo akoli jest jich n a poet m nohem m n, pece ron d a ru j 1 5 k r t vce neli m y! N ezapom e ted y dn rok n a tu to alm u n u ! N a svtek sv. T k r l bvaj sbrky n a poh an sk missije.

2. Spo lek dtstv J e o v a m za el, podporovati missione, kte sbraj dt od p o h a n s k c h r o d i p o h o z e n a kesansky je vychovvaj.
Z a z e n jest ta k to : dov plat m sn 4 h (ch u d , co m ohou) a m odl se d en n Zdrvas M aria s p d av k em : P an n o Maria, pros za ns a uboh dtky p o h a n sk . V kad farn o sti m bti nejm n 12 d (vzhledem k IS le t m u Jekovi) a n em aj bti sta r ne 21 let. M noh m atky dvaj sv dti zapsati do tohoto spolku a vykonvaj za n pedepsan skutky. T m si vyprouj n a B ohu tm jistji zdrav pro sv dtko, jeliko po m h aj ciz dt zachrniti od zhuby asn a vn. dm jso u povoleny 5 7 k r t za rok plnom ocn o d p u stk y ; jet vtch o d p u stk dostv se pedstavenm tohoto spolku. O byvatel C n y m aj u k ru tn obyej, e, m aj-li dtky churav nebo m noho dt, jednodue je odhazuj v lesch nebo n a m stech, kde je divok zv m e n a jiti a s e r a ti; takto ron n a 3 0 .0 0 0 d t bv u traceno. P ro to jist f r a n c o u z s k b i s k u p kol. r. 1 8 4 1 zaloil tento spolek a postavil j ej p o d o c h r a n u J e k o v u . Nyn dostv se m u ron d ar 1 2 mill. K , z eho polovice jest z F ra n c ie ; za tyto penze se ron na 4 0 0 .0 0 0 d t pokt a n a 4 0 .0 0 0 se jich kesansky vychovv, z nich pak m noz se vracej jako m issioni ke svm krajan m .

3. Bratrstvo sv. Michala m za el, podporovati n e jv y h l a v u crkve, modlitbou a almunou.

Z z e n b ra trstv a : dov se m odl d enn Z drvas M aria a Vm v B oha za nejvy hlavu crkve (podobaj se prvnm kesanm , k te se m odlili za uvznnho P etra ) a ron plat nejm n 2 4 h . T ato alm una pro sv. Otce nazv se p e t r s k m h a l e m a uv se j n a podporu m ission a onch biskup, jim nep telsk crkvi vldy jm n odaly, n a vydrovn papeskch a d a papeskch zstupc u vld, n a udrovn um leckch poklad (na p. ch r m u sv. P etra ) a p. Spolek ten to z a l o i l o nkolik vysoce postavench m u v e V d n i za as, kdy byla

212

papei odata vt st papeskho sttu. (1 8 6 0 .) B ratrstvo toto s toj pod o chran o u sv. M chala a sprvci jeh o bvaj obyejn laici. dm jsou povoleny odpustky zvlt v h o d in u sm rti.

4. Bratrstva ku c t i ne j sv. svtosti oltn maj za el, klani se nejsv. svtosti oltn.
Z a naich d n je s t velice rozen spolek v n h o klann se nejsv. svtosti olt n. Kad d jeh o pijm m s n j e d n u h o d i n u , k terou ztrv v m odlitb p e d nejsv. svtost. Udov k lan se nejsv. svtosti s t d a v a to v nedli a ve svtek od r n a do veera. D leitj odpustky j s o u : P ln o m o cn o d p u stky v libovoln den v msci a prvn tvrtek v msci, n a Bo T lo nebo v jeh o oktv, n a 5 hlav n ch svtk Matky bo a n a m noh jin svtky, v den, kdy n a koho p ipad h o d in a k lann se a v hodinu sm rti. Sluno jest, bychom Spasiteli v n ejs v. svtosti s t l e p tom nm u s t l e se klanli. Jako nen hodiny, v n by se n a svt nikde neslouila me sv. a jako v nebesch zstupy an d l a svtch bez p e stn prozpvuj t r oj n sobn Svat, tak tak sluno, aby bez u stn zaznvala c h v la : P och v len a a velebena budi bez ustn nejsv. svtost oltn. (B isk. ezensk 1 8 9 4 .) Z a tlem je st T en to spolek podporuje zvlt a s t j s v. p i j m n . stn, tak za vnm klannm se nsleduje sv. p ijm n . (E uch.) Kdo chce vstoupiti do tohoto spolku, a se o b rt n a katol. farn ad ve sv. H avle ve vcarsku a pilo znm ku 20halovou. Spolek ten to zaloil zbon P . E y m a r d v Pai ( f 1 8 6 8 ), jen zaloil tak d E u c h a r i s t i n ku vnm u se k lann nejsv. svtosti oltn. (Kad d se k lan kadou 8 . ho d in u.) Kad k n z m tdn ztrviti jed n u hodinu v k lan n se nejsv. svtosti. Spolek tento pot na 4 0 .0 0 0 kn. Mimo spolek vnho se klan n jsou jet jin b ratrstv a k uctvn nejsv. svtosti, tak zv. spolky paramentnf. Jejich dov k lan se za m s c je d n u l i b o v o l n v o l e n o u h o d i n u (dle m onosti v kostele) nejsv. svtosti oltn a dvaj ron n jakou alm unu n a zizovn potebnch pedm t p r o c h u d k o s t e l y . O dpustky jso u tyt jako n ahoe.

5. Bratrstvo Srdce Jeova m za el uctvati sv. Srdce Jeovo k vli onm velikm milostem, je Kristus za toto uctvn zaslbil.
Z z e n b ra trs tv a : dov se modl d en n O ten, Z drvas M aria a Vm v B oha s p dav k em : Sladk Srdce m ho Jee, ui, a t miluji vdy vc a vce" ; m sn pijm aj sv. svtosti, pokud lze prvn nedli (nebo p tek) v msci. Svtek nejsv. S rdce Jeova (v ptek nebo v nedli po Bom T le) slav se obzvltn pobonost a obcuj dle m onosti slavnostem k u ctn nejsv. srdce Jeova ve ch rm . dem spolku je st kad, jen se k nm u p i h l s ; nem us bti zapsn. (P ijm se tedy bezplatn.) B ratrstvu tom uto jsou povoleny v e l m i e t n o d p u s t k y , zvlt ty to : plnom ocn odpustky v libovoln den v m sci a m im o to prvn nedli nebo ptek v msci, v den nejsv. Srdce Jeova a v nedli jootom (n en p ed e p sna nvtva kostela) a v hodinu s m r ti; m im o to v etn svtky v roce. T u se vyaduje nvtvy kostela. (Msto nvtvy kostela m e zpovdnk nem ocnm nebo zam stnanm d m uloiti jin dobr sk u tek .) Na kad dobr skutek bhem dne vykonan jsou povoleny odpustky 6 0 d n . K do bydl v m st, kde toto bratrstvo n en zzeno, m e vech tchto odpustk zskati, tebas n e n l e n e m b r a t r s t v a , vypln-li je n to, co by jakoto

 213
d jeho m usil plniti. B ratrstvo toto bylo zaloeno r. 1 8 0 1 od sv. L eo n ard a de P orto M aur . v m , kde podnes se nachz arcibratrstvo. K ristus zjevil sv. M a r k t A l a c o q u e ( f 1 6 9 0 ), kolikerch m ilost se dostv ctitelm jeh o boskho srdce. Ve farn ch ch r m e c h , kde je st b ratrstvo toto zzen o, n achz se obyejn olt se sochou B oskho Srdce P n a Jee.

6. Bratrstva rencov maj za el, pstovati modlitbu rence.

Z z e n tak zv. ivho r e n c e : 15 osob se sjednot a r o z d l si kad m sc 15 destk rence mezi sebou (zpravidla losem , n eb o p o stupnm podkem ). Kad d pak se m odl destek jem u pipadl po cel msc. T akto vichni tito dov d o h ro m ad y m odl se denn cel renec. (O dtud nzev i v r e n e c " .) B ratrstvo podlh d u dom iniknskm u, kter jm en u je editele spolk. O d p ustky: p lnom ocn kadou 3. nedli v msci, o 7 slavnostech P n, na Nejv. T rojici a n a vecky svtky M arie P an n y . Rovn ped ep san m odlitba je spojena s odpustky. Kdyby vak jed en d tto m odlitby nevykonal, nepozbvaj ostatn od p u stk . (R eh. XIV. 1. 1 1 . 1 8 3 5 .) Zaloeno bylo toto bratrstv o r. 1 8 3 3 od jist zbon pan v L yon ve F ra n c ii. Ji za as sv. D om inika bylo tak zv. bratrstvo r e n c o v , je pape Alex. IV. potvrdil r. 1 2 6 1 . Kad d se m odl t d n jed n o u c e l 15destkov r e n e c ; m e si tch to 15 destk rozdliti n a jednotliv dny v t d n u ; n e n teb a m odliti se je v jed n o m dn u . (P iu s IX. 22 . 1. 1 8 5 8 .) Modliti se je m e klee nebo chod. dov tvo s dem dom iniknskm velikou ro d in u . Vecko, co tento d dosud dobrho vykonal, je s t spolenm pokladem d . (Leo X. 6. j. 1 5 2 0 .) Jsou pod o ch ran o u M arie P a n n y . O dpustky: pln om ocn 1. nedli v m sci, n a svtky M arie P an n y , n a slavnost rencovou, n a 3 hlavn slavnosti ro k u crkevnho, v hod in u sm rti. (P iu s IX . 18 . 9. 1 8 6 2 .) Mimo to je s t tak zv. vn renec. Kad d pijm m sn (n eb o ron) jed n u h o d i n u m o d l i t b y , v n se pom odl 15destkov r en ec a litanii lo retn sk o u . H odiny jsou tak zazeny, e dov ve dne i v noci bez u stn se m odl renec.

7. Bratrstva kapulov maj za el, vyproovati ochrany a pmluvy M a t k y b o ve vech nebezpech, v hodinu smrti a v oistci.
B ratrstvo toto bylo zaloeno 1 2 5 0 sv. i m o n e m t o k e m ( S to c k , ponvad ve svm m ld bydlil sm v d u t m km enu), generl du K arm elit ( f v 1 0 0 . roce vku r. 1 2 6 5 v B ordeaux). Jem u pr se zjevila M atka bo a odevzdala m u k ap u l se slovy, e kad zbon k estan , je n j ej bude nositi, dojde do o c h r a n y v n e b e z p e c h a b rzkho vysvobozen z m uk oistcovch. (P a p . P av el V. 2 0 . 1. 1 6 1 3 . a Jan XXII. p ro h lau j to za prav .) B ratrstvo je st takto z z e n o : K nz splnom ocnn od provinciala K a r m e l i t pijm leny tm , e jim z a v s kapul a je z a p e do seznam u b ratrstv a. kapul pozstv ze dvou kousk vlnnho su k n a, je jsou ro u spojeny a zavuj se kolem k rk u tak, e jeden kousek le n a prsou, d ru h pak na zdech. T en to k ap u l, jej po prv sm zavsiti jen knz, m usej dov nositi s t l e (i v noci, v nem oci, zvlt v h o d in u sm rti). Pouze v p pad nutnosti n a p. p i k oupn, pevlkn a p. sm se sdlati. dov se m aj d enn m odliti m a l h o d i n k y k Marii P a n n . T ak jim m e zpovdnk msto toho u loiti jin dobr skutky, n a p. 7 O ten

 214
a Z drvas Maria. O d p u stk y : plnom ocn odpustky kadou sted u , n a vecky svtky P an n y Marie (p o d m n k a : zpovd, pijm n, m odlitba n a m ysl s v. Otce, nvtva kostela, mono-li b ratrsk h o ), konen dokonal odpustky v hodinu sm rti. Za kad dobr skutek 1 0 0 d n odpustk. Me sv. za ze m el dy m aj privilegium olte. Jsou jet jin 4 b ratrstv a kapulov (k. karm elitsk, nejsv. Trojice, 7bolestn a n eposkvrn. P oet). K ad p o skytuje zvltnch m ilost a odpustk. (Na p. plnom . odp. v 1. a 3. nedli kadho m sce a v ptky.) Lze souasn p istoupiti za d a do vech tchto 5 bratrstev. P i tom se obdr pateronsobn kapul. (T chto 5 kapul jest spolen seito.) Mimo m al hodinky nejsou pedepsny dn jin m odlitby. (Kn se m odl pouze svj brevi.) P ro dy b ratrstv a kapulovho je st Matka bo d ru h o u R ebekkou. Jako R ebekka svm u m ilkovi Jakobovi aty Esauovy p i nesla, by m ohl obdreti poehnn otcovsk, tak in M a ria ; nabz n m m ilostipln at svho boskho Syna, toti kapul, bychom byli poehnni od Otce nebeskho.

8. Ingoltadtsk spolek men m za el, vyproovati svm dm a s t n s m r t i a po smrti r y c h l h o vysvobozen.

Z z e n b ra trstv a : Kad d m d t i ro n aspo j e d n u m i s v . s l o u i t i v u r it den (nebo brzy po to m ); tato m e se slou hlavn n a m ysl za astnou sm rt pro da, jen m nejprve zem ti, a je-li ji m rtev, za zm rnn m uk oistcovch. dov m aj astji pijim ati sv . s v t o s t i , ctti N eposkvrnn P oet a p a t r o n a v h o d i n s m r t i (sv. Michala, sv. Josefa, sv. B arb o ru ), astji vzbuzovati 3 b o s k c n o s t i a l t o s t a nikdy nezapom enout), pomodliti se pi zvonn u m r k e m . Odvdj m al pspvek n a vlohy tiskov. dov m ohou zskati velikch od p u stk ; plnom ocn v 1. nedl kadho m sce, o te c h hlavnch slavnostech vronch, o 5 svtcch M atky bo a ve m n o h svtky svtch, konen v hodinu sm rti. V kadou chvli a na kadm m st m ohou zskati o d p u s t k y sv. m s t v m (tam njch 7 h lav n ch kostel), P o rciu n k u le, Jerusalm a K om postelle, pomodl-li se 6 O ten, Z drvas a Slva O t c i . . . Velikch odpustk zskvaj za kadou n v t v u n e m o c n c h (2 0 let), za kadou plhodinu rozjm n (6 0 let), za kadou n v t v u k o s t e l a (pes 7 let) a j. Vecky tyto odpustky m ohou bti pivlastnny i dum v oistci Me sv. za zem el dy m privilegium o lte . Spolek tento byl zaloen r. 1 7 2 6 ped m ilostnm obrazem Matky bo v kostele fra n tiknskm v I n g o l t a d t v B a v o r s k u . Nyn t n a 4 0 0 .0 0 0 len, take se denn slou n a 1 0 0 0 m sv. Za pijet do spolku lze dati i psem n, nebo prostednictvm jin o s o b y ; ale m us bti zapsn v Ingoltadt do tam njh o seznam u b ratrstva.

9. Bratrstvo sv. D ucha m za el, proiti Ducha sv, za mnoh Duchem sv. osvcen knze.
Z z e n b ra trs tv a : dov m odl se den n 7 k r t S lva O tci a td . a jed n o u Z drvas na zm nn m ysl, ped svtky svatodunm i konaj 9 d en n pobonost a pijm aj astji sv. sv to sti; dle se jim doporuuje, by kadou 2. nedli v msci obcovali v kostele b ra trsk m pobonosti k D uchu sv. Za to dosahuj m im o jin za kad dobr skutek odpustk 1 0 0 d n ; pln o m ocn odpustky o Sv. D u ch u a o svtku Zvstovn P an n y Marie (nebo v jeho oktv) a v h o d in u sm rti. Zaloen byl te n to spolek r. 1 8 7 2 V de

215

skm bisk upem G a n g e l b a u e r e m . Za pijet lze dati psem n u L azarist ve Vdnk (VII . K aiserstrasse 5.) V nuje se obyejn m al obnos n a vdaje tiskov.

3 .0 nej rozenjch pomocnch spolcch.

1. S p o le k sv. V incence m za el, vyhledvali lidi veho druhu v n o u z i se nachzejc a napomhati k jejich duevnmu i tlesnmu blahu.
Z z e n sp o lk u : i n n l e n o v spolku, kte jso u katolky a dl* se v k o nference" ( = oddlen) n a v t v u j c h u d v j e j i c h p i b y t c c h, podporuj je penzi nebo n a tu ra liem i a hled jim prospti i v n b o enskm a m rav n m ohledu. S braj dobrovoln ron pspvky od astn k spolku a kdykoliv dary od dobro d in c a zakldaj i s p o l k o v o u k n i h o v n u . inn lenov s e zpravidla s c h z e j k a d t d e n , kde s e a d o p o teb nch skutcch lsky k blinm u. N a kadou nvtvu ch udch a n a vecku prci ve slub chudch jsou povoleny h o jn o d p u s t k y . V ichni dov spolku zskvaj plnom ocnch odpustk v libovoln den v msci a v h o d in u sm rti, jako i velikch odpustk za d a ro vanou alm unu. ( eh o X VI. 1 8 4 5 , P ius IX. 1 8 5 9 .) Spolek tento byl z a l o e n r. 1 8 3 0 od 8 s t u d e n t v P a i, k te nejprve vroucn vzvali o pom oc sv. V incence z P au la, jeho kosti odpovaj v kostele sv. L azara v Pai. Sv sh ro m d n nazvali k o n feren cem i". Ji za 10 ro k tal spolek tento n a 1 0 0 0 d v Pai, kte tdn navtvovali a podporovali n a 2 0 0 0 chudch rodin. Spolek tento rozil se brzy po cel E vrop. D nes je s t n a 5 0 0 0 spolk sv. Vincence. Kolk slz spolek tento str, lze poznati nejlpe z toho, povme-li, e za j e d i n r o k n a p. 1 8 8 8 vecky spolky vincensk vydaly n a podporu 1 0 m i l l i o n K.

2. S p o lek sv. Bonifce m za el, u d r o v a t i v r u k a t o l i c k o u mezi katolky nmeckmi, ijcmi mezi protestanty, a to zizovnm far a kol.
Spolek m jm n o dle sv. B onifce, apotola N m c. Spolek sta r se o vecky zem, kde bydl katolci nro d n o sti nm eck, zvlt o N m ecko, R akousko, vcarsko, U h ry ; zakld k ostely a koly a u stan o v u je knze a uitele. Jest dokzanou vc, e ve k rajin ch nboensky sm ench, asto sotva tetina vech katolickch dtek bv po katoliku p o k tn a a e k ato lick dti po vtin b u d jso u dvny do kol protestantskch, anebo ij zcela bez vyuovn nboenskho ; a to se dje i v krajinch, kde katolci m aj pevahu, jako v zp. P ru sk u . (Koln 1 8 9 4 .) T akto ron tisce katolk ztrc svou vru. dov tohoto spolku se m odl d en n O t e n , Z d r v a s M a r i a s p d a v k em : Sv. Bonifci, oroduj za ns. Mimo to dvaj m sn nebo ro n m a l d a r . Sebran penze se poslaj dioecesnm u kom ittu, a vy nakldaj se je n p r o o n u d i o e c e s i . Dioecesn kom it jest podzeno ge n erln m u pedstavenm u v P a d e r b o r n u. T ento spolek byl zaloen r. 1 8 4 9 na te tm sjezdu katolickm v ezn. N ejhorlivj iitel tohoto spolku byl h rab Josef Stolberg, syn znam en ith o konvertity. P ro ch o d il cel N m ecko, m luvil osobn s biskupy a zskal je pro spolek. (1 8 4 9 /5 0 .) Byl prvnm generlnm pedsedou tohoto spolku a sdlil v P a d erb o rn u . (N padno jest, e v dioecesi P a d e rb o rn sk m l svj vznik i lu th eran ism u s, neb o t

 216
W itten b erg a E isleben le v tto d io ece si!) P a d e rb o rn zstal n a vdy sdlem g enerlnho pedstavenho. Kdy Stolberg r. 1 8 5 9 zem el, byl generlnm pedstavenm spolku biskup Martin z P a d e rb o rn u , jen pivedl spolek k ve likm u rozkvtu. Zavedl pro dy spolku veejn pobonosti a prosil veker katolky v N m ecku o podporu. ( ] 8 6 8 , 1 8 7 2 .) N yn dostv spolek ron n a 2 m ill. kor. (Z R akouska n a 3 0 .0 0 0 K .) Spolek podporoval n a p. r. 1 8 9 2 v N m ecku pes 6 0 0 farnost, 3 0 0 z n ich bez tto podpory bylo by zaniklo. Kdo ch ce znti obrn p so b en tohoto spolku a pom ry katolk ve sm ench krajch, a te paderbornsk B o n ifa c iu sb latt". (Stoj ron 75 fenik.) Pape P iu s IX. spolek ten to velmi doporuoval a povolil dm je h o m noho odpustk. (K g. bisk. 21 . 4. 1 8 5 2 .)

3. S polek sv. Rafaela pro vysthovalce m za el, by poskytoval dle monosti ochrany na cest tm, kdo se ji odhodlali v y s t h o v t i s e do A m e r i ky.
Spolek tento vak nikterak nem za el podporovati s t h o vn se do A m eriky, ba naopak spe je zrazuje. Spolek roziuje s p i s y poun pro vysthovalce a m v jednotlivch pstavnch m stech evro pskch (n a p. v B rm ch, H am b u rk u ) a am erickch sv ustanoven d v r n k y , kte nos n a prsou k a kotev a vysthovalcm zadarm o udl rady a po kyny. (V takovch pstavnch m stech upadaj vysthovalci snadno do drp p ro h nanch agent a lichv, kte je pipravuj o vecko). Rovn posky tu je se vysthovalcm , jakm ile cestu nastoupili, pleitost, by m ohli s v a t s v t o s t i p i j m a t i a s l u b m b o m obcovati, pi nich se jim dv pouen o nebezpech, k ter by je m ohla potkati. Vlohy spolkov, kryj se ronm i pspvky dobroinnch d sp o lk o v ch ; ron pspvek jest asi 1 K. R on se schz n a 3 0 .0 0 0 K . Spolek tento byl zaloen r. 1 8 6 8 a to na 19. katol. sjezd N m ecka v B am berce. Spolek ten to posud trv v N m ecku a R akousku a m sv dvrnky u m n o h ch biskupskch k onsisto, jak o v M nichov, V ratislav, Koln, T rev ru , P ad erb o rn , Vdni, L itom icch a j. Spolek tento ujal se pouze v pstavnch m stech B rm c h a H am b u rk u asi v 10 letech n a 2 5 0 .0 0 0 o so b ; rovn peoval o to, by i n a v y s t h o v a l e c k c h l o d c h , bvalch to m stech zvle, eteno bylo oproti vysthovalcm zkon slunosti a m ravnosti. B ohuel spolek tento jest zvlt v R akousku velm i mlo znm , akoli prv z R akouska sthuje se do A m eriky ron n a 5 0 .0 0 0 i vce lid ; nebo po d lo u h lta se nikdo neobracel n a spolek sv. Rafaela. (V ysthovalci b u d te tak upozornni na D v r L v v " v N e w - Y o r k u , jej spravuj katol. biskupov, kde se vysthovalcm poskytuje lacinho zaopaten, prce, elezninch lstk a td .)

4. Katol. to v ary sk spolky maj za el, pidrovati mlad e m e s l n k y k nboenskmu a cnostnmu ivotu, zvlt pak k pracovitosti a bratrstv.
Z z e n sp o lk u : V ele stoj k a t o l i c k d u c h o v n , jem u k ru ce ustanoveno jest katolick pedstavenstvo z m istr a tovary. dov sm j bti pouze u vku od 1 7 26 let a konaj p r a v i d e l n s c h z e , pi pi nich hlavn lo h u h ra j poun pednky o b sah u socilnho a n boen skho ; vyloueny js o u otzky politick a ten ice nboensk. N ezapom n se n a pstovn zpvu, ten pim ench spis, slu n zbavy, p lnn nboen skch a obanskch povinnost. P ed ep san spolkov pozdrav je s t: B h

 217 ehnej poestnm u e m e slu . P o c e s t n katol. tovaryi, kte jso u leny jin ch katol. tovaryskch spolk, dostvaj od spolku zpravidla stravu a n ocleh. dov se v n e m o c i a n o u z i vzjem n podporuj. T ovarysk spolky v jedn dioecesi m aj svho dioecesnho pedsedu, spolky cel e pak ste d n h o p edsedu a vecky katol. spolky n a svst m aj g e n e r l n h o p e d s e d u v K o l n . P atro n em vech tchto spolk je st s v. J o s e f , pstoun K ristv. Z akladatelem tohoto spolku jest knz A d olf Kolping. N arodil se r. 1 8 1 3 u Kolna, byl tovaryem obuvnickm a takto poznal m ravn zkaenost d l nk. Jeliko m oc se chtl stti knzem , zaal jakoto tovary obuvnick uiti se latin , teba se m u spoludlnci vysm vali. Kdy byl pijat ih n ed do 3. tdy gym nasialn, vydlval si privtnm vyuovnm p racn svho ivo byt a byl konen r. 1 8 4 5 v Koln n a knze vysvcen. Jako kaplan p sobil v lidnatm m st dlnickm E l b e r f e l d a pozdji v K o ln ; zde se ujal bdy lidu dlnickho a zaloil p rvn tovarysk spolek. Kolping a p o t o l e m e s l n k " , zem el roku 1 8 6 5 . Nyn jest asi 1 0 0 0 tova ryskch sp o lk ; v N m ecku asi 7 0 0 , ostatn hlavn v R a k o u sk u ; taj na 200.000 len, Asi 2 8 0 spolk m sv vlastn domy.

5. Katolick spolky pro slu eb n dvky ve velkch mstech maj za el, ujmati se dvek a opatovati jim slubu.
Dvky, kter pichzej z venkova do velkch m st h led at slubu, jsou vydny rozlinm nebezpem . (Viz o to m II. dl, str. 1 4 8 .) P ro to hlavn popudem katol. sjezd povstaly o c h ran n spolky pro tyto dvky, kter mly za nsledek, e povstaly ve velkch m stech katol. stavy pro s lu eb n a tak zv. ndran missie. V stavech pro sluebn obdr diVky po as, kdy json beze sluby, b u d lacino nebo zcela zadarm o z a o p a te n ; stav se jim star o pim enou slubu. A gentky tch to stav nos n a n d rach jist barevn odznak a ch rn dvky, aby neupadly do ru k o u d areb . Kolik dobra m e takov spolek spsobiti, je s t p atrn o z toho, e n a p. do je d i nho B erlna pichz ron n a 5 0 .0 0 0 dvek h led at sluby. Velmi obrn a praktick seznam vech tulk p ro katol. dvky sluebn" ve vtch m stech zasl zdarm a Jan S c h u th , k n ih k u p ec v K oblenci n a R n.

6. Katolick spolky tiskov maj za el, iti mezi lidem dobr a uiten knihy za ceny znan s n e n . Takov spolky jsou v B o n n u (na Rn), v S o l n o h r a d , Gel o v c i v (Korutansku), W a r n s d o r f (v sev. Cechch).
Spolek sv. Karla Borr. v Bonnu slavil ji r. 1 8 9 5 sv 501et jubileum . S estv ze z a k 1 a d a j c c h l e n , kte plat ro n 6 Marek a kte jso u vlastnm i udrovateli a d o brodinci to hoto spolku, a z p o d l n k , kte plat ron je n 1 5 0 M. Kad len jest oprvnn, odeb rati si knihy uveden ve spolkovm seznam u (pes 1 0 .0 0 0 ) za d v t e t i n y k rm sk ceny. Za splacen spolkov pspvek obdr knihy, je si m e vybrati, a kter pevyuj cenu onoho pspvku. N a jednotlivch m stech m a j bti m s t n s p o l k y , k em u sta 5 len. (M stn spolek sbr penze, o bjednv 4 k r t do roka kn ih y z B onnu, sta r se o n ov leny spolku, dv n v rh n a tisk dobrch k n ih v B onnu a p.) Spolek ten to m asi 6 1 .0 0 0 len, z n ich je s t 2 0 .0 0 0 zakladajcch a 4 1 .0 0 0 podlnk. Jednotlivch spolk jest p es 1 7 0 0 . Z ronho pebytku se zakldaj spolkov knihovny n a prvnm m st ku poteb le n ; za 5 0 let spolek tento vynaloil n a zakldn

218

spolkovch

knihoven

asi

1 ,7 0 0 .0 0 0

Mar.

Podobn

jest

zzen

i,Katol. s p o le k tiskov v Solnohrade," jen byl zalo. r. 1 8 7 5 a ron

vydv n a 5 0 .0 0 0 uitench knih. Kdo zaplat ro n aspo 1 K or., m e si vybrati k n ih u ze seznam u d ar a knihy uveden v seznam u spolkovm (asi 1 0 .0 0 0 ) odebrati za d v t e t i n y ceny k rm sk . P ap . Leo XIII. nazval tento spolek bohum ilm d le m 11. (1 4 . 5. 1 8 7 8 .) Bratrstvo sv. J o s e fa V C elovci bylo zaloeno r. 1 8 9 4 knetem bisk u p em K ahnem a ji za 8 let mlo 8 0 .0 0 0 d. K do zaplat ron 2 K = 1 M. 70 fen., obdr za to 5 uitench knih, je jso u nepom rn dra. Kdo slo jed n o u pro vdy 2 0 kor., jest doivotnm dem . R. 1 8 9 6 povstal ve Warnsdorf v sev. echch podobn spolek, zvan Knihov s p o le k sv. Pavla". d plat ron 2 K. Za to obdr rozlin knihy, hodc se k zaloen katol. dom c knihovny, zvlt kalend, nbonou knih u , zbavnou knih u a jin spisky. Za zem el dy se slou m e sv. Vecky tyto spolky m aj za el, by potlaovaly patn spisy a povznely zbonost v lidu. P istu p k n k term u z tchto spolk a doporuuj jej svm znm m .

7. K a t o l i c k dlnic k spolky maj za el, podporovati mezi dlnictvem nbonost a mravnost, zvlt pracovitost a bratrstv.
Z z e n s p o lk u : lenov pijm aj pravideln a spolen sv. svtosti a astn se crkevnch sla v n o st; konaj pravideln s c h z e s p e d n k a m i o b sahu nboenskho a vzdlvacho, pi nich se jim dostv i pouen o h lavn ch vadch n au k socialistickch. (P o litik a j e vylouena.) Maj t r n u a knihovnu. lenov m aj kon ati skutky lsky b l e n sk ; jak o n a p. navtvovati a p o d p o r o v a t i n e m o c n l e n y , o p a t o v a t i prci n e zam stnanm lenm , peovati o v d o v y a s i r o t k y Maj tak s p o l k o v z b a v y , vlety, slavnosti. Dleitm kolem jejich pak vdy jest, udrovati shodu mezi dlnky a prcedrci vzhledem k prvu a povinnosti. (Leo XIII. 1 8 9 1 .) V N m ecku od r. 1 8 8 8 poet katol. dlnickch spolk se n esm rn rozm ohl,

8. Mimo to jsou jet katol. nrodn spolky, katol. mistr, u, emeslnk, panen, studujcch, uitel, jurist a p.
Skoro vecky m aj za el, prospvati lenm v jejich p o v o l n n e b o s t a v u p o u o v n m (pednkam i, dobrm i spisy) a p o d p o r o u (v nem oci, netst, opatovati slun poheb a p.), pouovnm o n b o e n s k c h o t z k c h n y n j d o b y (s vylouenm politiky), n b o n o s t i a m r a v n o s t i ; poskytuj pleitosti k e s l u n m z b a v m (p tel skm schzm , deklam acm , zpvu a p.) T yto spolky tedy nevychovvaj dnch pobonstk, jak tvrd svobodom yslnci. Mezi tm ito lidovm i spolky zasluhuje zvlt zm nky Lidov sp o le k pro katol. N m eck o" , jen byl zaloen r. 1 8 9 1 od n ezapom enutelnho v N m ecku skho poslance a vdce cen tra W i n d h o r s t a . ( f 1 8 9 1 .) Ji za 4 roky m l spolek tento 1 8 0 . 0 0 0 len. H lavnm elem tohoto spolku jest, potrati podvratn snahy sociln pednkam i a tiskem . Z a 4 lta bylo rozdno n a 7 m illion spis. dov plat 1 M. do spolkov pokladny. Sdlem spolku je st M ohu. Spolkov list der V olksverein" vychz v M. G ladbach.

219

9. V Nmecku jest tak Africk spolek nmeckch katolk; m za el, napomhati k odstrann o t r o c t v v Africe a ku pokesfann tohoto dlu svta.
S taik kardinl Lavigerie z K artga ( f 1 8 9 2 ) podnikl r. 1 8 8 8 cestu do Evropy a lil hlavn ve velk om stech (Pai, Londn, m ) o h av n o st otroctv v Africe. Vsledkem jeh o n ad en ch e bylo zaloen m n o h a p r o t i o t r o c k c h spolk, m ezi nim i i spolku africkho n m eckch katolk ( 1 8 8 8 ) , jen ron vynakld n a 2 0 0 .0 0 0 M. n a rozkvt k esansk vzdla nosti v Africe. dov plat ron 1 M. Velmi zajm av psan spolkov list jest m snk G ott w ill e s ( = B h to c h c e ) (M. G ladbach v P o r n sk u , ro. 2 M.) Podobn vborn asopis K r e u z u n d S c h w e r t (== K a Me) vychz v M nsteru a stoj ro n 1 '5 0 M.) O byvatel N m ecka m aj n a pokesann Afriky proto ta k velik zjem , jeliko n sledkem k o lonisan politiky nm eck e ernoi afrit stali se tm N m ci. Z a d n en ch dn jest nalhav poteba, s j e d n o c o v a t i a sb ratovati se k velkm p o d n ik m v politice, v obchodu a pennictv. N ue, utvom e i m y v e l i k s p o l e k , bychom kesanstv v rodin uchovali a u c h r n ili.0 (Bisk. Alois z K alab ian y .) Mocn pud pro spolovn, jen za d n en ch d n tak dleit kol h r ve vech odvtvch ivota, m us bti vtpen i n a pole ivota crkevn h o ." (G rres.)

T mto kon nauka o milosti.

 220

Modlitby.
1,

Znamen svtho ke.

Ve jm n u Ot f ce i Sy f n a i D ucha f svtho. A m en.

2. Modlitba Pn ili Ote n.

Ote n, jen jsi n a n e b e s c h ! 1. Posv se jm n o tv. 2. Pij krlovstv tv. 3. B u d vle tv, jako v nebi, tak i n a zemi. 4. C hlb n vezdej dej nm dnes. 5. A odpust n m nae vinny, jako i my odpoutm e n aim vinnk m. 6 . A n euvod n s v pokuen, 7. ale zbav ns od zlho. A m en.

3. Pozdraven andlsk ili Zdrvas, Maria.

1. Zdrvas, M a r i a , milosti p ln ; P n s tebou. 2. P o eh n an ty mezi enam i, a poehnan plod ivota tvho, J e . 3. S vat M aria, m atko bo, pros za n s h n , n yn i v h o d in u sm rti na. Amen.

4. Apotolsk vyznn vry.

1. V m v B oha, 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. O tc e v e m o h o u c h o , Stvoitele nebe i zem . I v J e z u K r i s t a , Syna jeh o jed in h o , P n a n a e h o ; jen se poal z D u ch a svtho, naro d il se z M arie P a n n y ; trp l pod pontskm P iltem , ukiovn, u m el i p o h b e n j e s t ; sstoupil do pekel, tetho dne vstal z m r tv c h ; vstoupil na nebesa, sed n a pravici B oha, O tce v e m o h o u c h o ; odtud pijde soudit ivch i m rtvch. V m v D u c h a s v t h o ; svtou crkev obecnou, svtch obcovn; h ch v o d p u tn ; tla vzken; ivot vn. A m en.

5. Dv pikzn lsky.
1. Milovati bude P n a B o h a s v h o z celho srdce svho a z cel due sv a ze v mysli sv. 2. Milovati bude b l i n h o svho jak o sebe sam ho. (Mat. 22 . 3 7 . 39.)

 221

6.
1. 2. 3. 4. bylo na 5. fi. 7. 8. 9. 10.

Desatero boch pikzn.

V j e d n o h o B oha viti bude. N evezm e j m n a b o h o n ad arm o . P o m n i, abys d e n s v t e n svtil. C ti otce s v h o i m a t k u s v o u , abys dlouho iv byl a dobe ti zemi. Nezabije. Nesesmiln. Nepokrade. N eprom luv k i v h o svdectv p r o t i b l i n m u s v m u . N e p o d m anelky blinho svho. Ani pod statku jeho.

7. Patero pikzn crkevnch.

1. Z a s v c e n s v t k y svtit. 2. V nedli a zasvcen svtky celou m i s v . pobon slyeti. 3. U stanoven p o s t y zachovvati. 4. A lespo jedn o u za rok zzenm u knzi se zpovdati a v as veliko non velebnou svtost oltn pijm ati. 5. V zapovzen as svatebnho vesel nedreti.

8.

Modlitby k Pann Marii.

Ma ri a , . Ma r i a,
. .)

1. M o d lit ba pi r a n n m, p o l e d n m a v e e r nm z v o n n na k le kn. 1. A ndl P n zvstoval Marii, a ona poala z D ucha svtho.

(Z d rv as, (Z d rv as,

2. I ekla M aria: Aj, dvka P n , stani mi se podle slova tvho.

. . .)

3. A slovo tlem uinno je st a pebvalo m ezi nm i.

(Z d rv as, M aria, . . ,)

4. O roduj za ns, svt bo rodiko, abychom h o d n i u inni byli zaslben K ristovch. 5. M odleme se. Milost svou, p rosm e, P an e, ra v mysli nae vliti, bychom , an dlskm zvstovnm vtlen K rista, Syna tvho, poznave, skrze um u en a k jeho ke slv vzken pivedeni byli. S k rze tho K rista, P n a naeh o . A m en.
K do se m od l A n d l P n p i zv o n n klee (v sobota veer a v n e d li stoje), zsk o d p u st k 100 d n , kdo se j i m o d l po c el rnse, zsk je d a o u za m se v lib o voln den p ln o in o en o d p u stk y , p ijm e -li sv. sv to sti pom od l se n a m y sl sv. O tce. (B ened. X I I I . 14. z 1724.) K do je s t d n zan ep rzd n n , m odl se j n e k lee nebo n e p i zv o n n , zsk v rovn tch to o d p u stk , je n k d y se ji m odl. (Leo X III. 15. b e z n a 1 884.)

V d o b v e li k o n o n (od B l sobo ty a do veera v sobotu T ro jici) m o d l se m sto A n d l P n n s le d u jc m odli t ba a sice sto je: 1. R aduj se n eb es Krlovno, alleluja, jeho nositi h o d n a jsi byla, alleluja, povstal z h ro b u , jako pravil, alleluja, P ro s za ns H ospodina, alleluja !

p e d

Nejsv.

 222
2. R aduj se a vesel se, P an n o Maria, alleluja. V stalt jest zajist P n prv, alleluja. 3. M odleme se. Boe, jen jsi z m rtv ch vstnm Syna svho, P n a naeho, Jee K rista, svt oblaiti ril, u d l n m , prosm e, bychom skrze R odiku Jeho P a n n u Marii z rad o sti ivota vnho se tili. Skrze tho K rista P n a naeho. A m en. 2. Z d r v a s , k r lo v no".

Zdrvas, krlovno, m atko m ilosrdenstv! ivote sladkosti a nadje nae, b u d z d r v a ! K tob volm e vy h n an synov E v y ; k tob vzdychm e, lkajce a place v t om to slzavm d o l. I proto, orodovnice nae, o b rat k nm sv m ilosrdn oi, a Jee, kter je st poehnan plod ivota tvho, n m n a tom to putovn uka, m ilostiv, pvtiv, p esladk P an n o M a ria !
3. S v a t r e n e c .
N ejp rv e se m o d lm e ap o to l v y z i a vry, potom M ar ia , p i n ich za slovo -Je v k l d m e :

O t e n "

a 3 k r t Z d rv as,

1 . K ter vru nai rozm noiti rai. 2. K ter nadji nai posilniti rai. 3. K ter lsku n ai zapliti rai.
P otom k m e : S lav a Bohu O u i i S y n u , a t d. P a k n sle d u je 1 5 d estk . K ad destek se sk l d z O tene a 1 0 Z drvas, p i n ic h z a slovo Je v k ld m e v dy j edno z tajem stv d le u v e d e n c h ; n a konei k ad h o d e s tk u m o d lm e se je t : S lv a O tci . . .

Tajemstv sv. rence.

1. T a j e m s t v r e n c e r a d o s t n h o ,
k te r se m od lv m e

hlav n

od a d v en tu a do posta, nebo

t ak v

p o n d l a ve tv rtek .

1 . K terho jsi, P an n o , z D ucha sv. poala.

2. 3. 4. 5.

Se kterm jsi, P a n n o , K terho jsi, P an n o , v K terho jsi, P anno, v K terho jsi, P an n o , v

A lbtu Betlm ch r m ch rm

navtvila. porodila. obtovala. nalezla.

2. T a j emstv r e n c e b o l e s t n h o,
k ter se m od v m e h lavn v dob p o stn, nebo ta k v ter a v p tek .

1. 2. 3. 4. 5.

K ter K ter Kter K ter K ter

se pro n s krv potiti ril. pro ns biovn bti ril. pro n s trn m korunovn bti ril. pro ns tk k nsti ril. pro n s ukiovn bti ril. 3. T a j e m s t v r e n c e s l a v n h o,

k ter se m odlvm e

hlav n

od ve likonoce do ad v en tu , nebo ta k ve sted u , sobotu a n ed li.

1. 2. 3. 4. 5.

Kter K ter K ter K ter K ter

z m rtvch vstti ril. na nebe vstoupiti ril. n m D ucha . sv. seslati ril. t, P a n n o , n a nebe vzti ril. t, P a n n o , n a nebi korunovati ril-

R en ec se rozdluje obyejn n a 3 d ly ; k ad d l jeho s e st v : z apot. v y z n n v ry , 6 O ten, 6 S l va Otci . . . a 53 Z d r v a s .

- 223
M n o h d y p id v a j k ato lit kesaa je t 6. d estek za due v o istci, v k l d a jc e za slovo J e v d e s tk u : K t e r d u m v o i s t c i m i l o s t i v b t i r a i " . Te nto d estek v a k nen le ku v la s tn m u r e nci. R en ec uim e od knze s p l n o m o e n n b o si d ti p o s v t i t i a o p a titi j ej o d p u s t k y sv. B rig iity . Tm zsk m e o d p u s tk 100 d u z a ka d Ote n, za kad Z d rv as a V m v B oha n a onom r e nci pom odlen. Lev X. 10. ce 1515.)

9. Zpovdn formule.
Kdo
sa zpovd, poklekne ve zp o v d n ic i , u d l k a k :

J bdn hn k zpovdm a vyznvm se vm, ote duchovn, n a m st bom , e jsem od posledn zpovdi, kter se s t a l a ................, tchto h ch se d o p u stil."
P .to m k sv h c h y po p o d k u dle 10 p ik z n k ev n ch a, 7 h c h h la v n c n . Potom k : boch, 5 p ik z n cr

T ch to a vech svch h c h celho svho ivota srden lituji, e jsem jim i urazil svho m ilho O tce nebeskho a jeh o trestu zaslouil. Chci se opravdov polepiti a proto prosm za knsk rozheen a spasiteln pokn.

10. Vzbuzen t boskch cnosti.

Vm vecko, em u Je K ristu s uil. V m to proto, e K ristus jest Syn bo a proto ani se mliti, a n i klam ati nem e. Vm ta k vecko, em u crkev katolick z rozkazu K ristova u ; vm to proto, ponvad K ristus crkev katolickou D uchem sv. d a od bludu chrn. Boe, rozm no vru m o u ! m j Boe, doufm, e m n po sm rti vn blaenosti a ny n ji veho dobra udl, jeho je m i ku b la h u tla a due teba. D oufm to od T ebe, ponvad j si m i to slbil a svj slib pln. Boe, posilni n adji m ou. m j Boe, miluji T vce neli vecko n a svt, ponvad jsi n ej dokonalej bytost, ponvad jsi Syna svho vydal pro nae spasen a m n nesetn dobrodin n a dui i n a tle prokzal. Chci milovati i svho blinho jako sebe, ponvad jest tvm dtkem a tvm obrazem . boe, zapal lsk u m ou.
K do v z b u d t i bosk cnosti, by je n v lastn m i slovy, zsk pok-d o d p u stk y 7 le t a 7 q u a d r a g e ti; kdo je d e a n v/.buzuje, zsk plnom ocn o d p u stk y , p ijm e -li sv. svto t i a p o m o il-li se n a m y sl sv. O e ; konen p ln o m o cn ch o d p u stk v h o te d in u sm rti. (B en ed . X I I I . 15. le d n a 1728.)

11. Vzbuzen ltosti.

v e l k Boe, P an e nekonen v e le b n o sti! J bdn h n k j sem T ebe urazil. d o b r o t i v Ote, T y jsi v y d a l S y n a svho pro m n e a p ro kzal jsi m n nesetn dobrodin. A pece jsem T zarm o u til! s p r a v e d l i v B oe! Ty trest kad h ch , a j jsem byl pece tak leh k o m yslnm , e' jsem T urazil. L ituji t oho, e jse m zh eil; od n y n jk a s e opravdov polepm . odpust m n a pijm i m n e opt za sv dtko. (Viz III. dl str. 87.^
Konec.

 224

Nejdleitj zkratky.
A lb . V . A lf. A m b r. A n g . F ol. A ns. A n tin A n t. p. A nt. P . A tb. B a s. -Bened. X IV B d in . B ell. B ern . B on . B rig . C yp . C yr. J . Oyr. A. D eb. Dion. Ar. F r . Ass. F r. S. F r. X . F o lg . G er. Gem. C h ry s. Ig . A. Ig . L. In n . lid . I r. Jsid. J a n D am . Ja n K l. J a n A lm .

_ _ _ _ = _ = __ _
=

=
= =

=
-----= -----=

=
=

sv. A lb e rt V elik . s v. A lfons. sv. A m bro. b l. A n g ela z F oligno. sv. A n se lm. sv. A n to n n . sv. A n to n p o u stev n k . sv. A n to n P a d u n s k . sv. A th a n . sv. B a sil. p ap e B e n e d ik t X IV . sv. B e rn a r d in . k a r d in a l B e lla rm in sv. B e rn a rd . sv. B o n a v en tu ra. sv. B r ig itta . sv. OypriaD. sv. C y rill Je ru sa le m sk . sv. C y r ill A lexa ndrijsk . D eh arb e, sk la d atel kateo hism u. sv. D io n y siu s A reo p ag ita. sv. F ra n ti e k z Assisi, z a k la d a te l d u . sv. F r a n t iek S alessk, a re ib . enevsk. sv. F ra n ti e k X av ersk , apotol In d . sv. F u lg e n t ius. sv. G e rtru d a . G em in g er. sv. C hrysostom . sv. I g n t A n tio eh ijsk . sv. Ig n t z L oyoly. In n o c e n e . sv. Ild efo n s. sv. I re n e j. sv. Isid o r. sv. J a n D am aseensk. sv. J a n K lim ax. sv. J a n A lm unk, p a tr i a r ch a A lex a nd r.

Jer. Jo s. F la v .
J u s t. K a r . B. K a te . E m . K lem . Alex. K lem . Hof. KI. B. K ooh.

1. 1 .
L u d . Gr. M a g d . Pz. M a ria L at.

M eh.

sv. J e ronm . Jo se f F la v i us, djepise c idovsk. sv. J u s tin . sv. K arel B orrom ejsk. K a te in a E m m erieh o v . K lem en t A lex an d rijsk . bl. K lem en t H o f bauer. sv. K lem ent K m sk, pape. P. M a rtin K o chem , m iss io n p o r n sk ( f 1712.) lita n ie la u re n t n s k . o tit. L u d v k z G ra n a d y . sv. M a ria M a g d a le n a z P a z z is. Ma r ia L a ta s te , se stra lov ik a z d u S rd e e J e ova ( f 1847). M e h leo v y p k la d y , 6 svazk (1871 M ohu,
R 97.n o ).

O rig . P e t r Chr. . K.

Stav.
S egn. S. r. S n. T r id . Sn. Vat. T e rt. Ter. Tom . Aq. Tom. K p. V a v . J . V in o . F . V ine. L. W en.

= = =

O r igin es. sv. P e tr C hryolog, areb. v K avenn ( f 450). m s k K a tech ism u s. S earam elli S eg n eri, ita ls k kazatel. S alv reg in a. snm T rid e n ts k snm V a tik n s k . T e rtu llia n . sv. T eresie. sv. T om A q u in sk . bl. T o m K em p en sk . sv. V av in ec J u s tin ia n v , p a tr ia r c h a b en tsk . sv. V in c e n c F e rre rsk . sv, V ine. L e rin sk . W eu in g er, z n am en it k a zatel.

Abecedn seznam vech, t dl.

P o z n m k a : m s k slice (I., II., III.) o zn au j je d n o tliv d l y , a r a b s k slice o zn au j s t r a n y .

A. A dvent I. 1 lfi. A lko h o lism u s II. 92. A lm u n a II. 155. A ndl I. 79. A ndl P n III. 159. A n d l s tr n I. 83. A potolsk v y zn n vry I. 39. A th eist I. 43. Ave M a ria III. 156. bel I. 81. D ivadlo I '. 209.

I ).

E. E v a n g e lia I. 17. E v an g elick ro d y II. 248. E van g elisto v , v y o b razen jich II. 17. E x ercicie 111. 174.

B.
B arv a ro u ch k n sk ch I II. 34. B ze bo I. 59. B im o v n I II . 54. B iskupov I. 165. B lu d a s tv I. 33. B o n i f ce sv. spolek I II. 185. B r atrstv a I II. 181. B u d d hism us I. 175. C. Cl lovka I. 1. C rk ev n p ik z n II. 81. C rk ev n ro k IJ. 84-. C rk ev n st t III. 189. C iv iln m an elstv 111. 117. Cnost II. 174. Cnosti bosk II. 177. Cnos t i h la vn II. 211. F a r I. 1G7.
H.

H d n II. 40. H ie a re h ie c rk e v n I. 188. H la v a crk v e nej vy I. 162. H n v II. 224. H o rliv o st v dobrm IT. 2 3 7 . H vch IT. 183. H c h d d i n I. 93. H c h do nebe volajc II. 191. H c h ja z y k e m II. 141. H c h p ro ti D u ch u sv. I. 192. II. 164 C h. C h u d o b a d obrovoln II. 249. C h u d o b a d uchovni II. 2 5 2 . C h u d o b a k esa nsk II. 153.

istota

jak o to slib d o v II. 249. isto ta jak o to cno st II. 232. aro d jn ic k p ro cesy II. 39.

J
J m n a boho b ra n n ad arm o II. 62. Jm no Je I I. 61. Josef, pstoun P n I. 131. Jso u c n o st bo I. 4 i . K. K a rd in a ln cnosti II. 179. K z n III. 39. K la n n se B ohu II. 33. Kle n II. 62. K n I. 166 K n sk d stojnost III. 111. K nsk svcen I II. 110, K ostel, jeh o z a z e n I. 159.

D.
D ar y D u c h a sv. I . 155. D arv in ism u s I. 86. D jiny idovsk . 106. D o b ro ta bo I. 53. D obr sk u tk y II. 1 69. D ogm a I. 15. D o k o n alo st k e sl. I I . 2 39. D o stiu in n III. 91. D u e lla n ti I I . 113. D u c h I. 45. D uc h sv. I. 142. D ue lid sk I. 88.

K ouzla II. 40. K r de JI. 125. K ristu ?, S yn bo I II . 74. K e s t III. 47. K esan k ato l. I. 168. K ov cesta I II . 172.

N ep rav o st II. 199. N e p e m o ite ln o st crkve I. 181. N estd m o st v jd le a p iti II. 23<'_ N ev c I. 32. N ezm n iteln o st b o I. 48. N o v in y II. 210.

L.
L a k o ta I I . 227. L sk a bo I I . 7. L sk a k b li n m u I I. 15. L sk a k n e p te l m I I . 22. L sk a k p tel m I I . 19. L sk a sv tsk II. 13 . L e nost II. 238. L etopoet k es ansk. I. 110. L e II. 137. L ho stejn o st u v e I. 34. L id 1. 85. L ic h v a I I . 126. L ic h o tn ie tv I I. 137. L ita n ie lo re t n sk III. 1 6 2 . L to st l i l . 85. L ou p e II. 126.

O.
O bliej K rist v II. 66. O bcovn sv t ch I. 192. Obt I II . 1. Obt k e I I I . 3. Obchod s dv aty II. 122. O brazy sv a t II. 50. O b rnce II. 44. O bady m en III. 13. O b ad y sv to st I II . 43. O is tec I. 208. O d p u sik y I II. 99. O d p u t n h c h I. 196, O h lk y I II . 122. O lte 111. 30. O lt n sv to st II. 58. O ptn p d do h c h u I I I. 9 7 . O povliv sp o l h n I. 226. O statky, je jic h c ta I f. 52. Osvta e n crk v I. 191. O ten I II. 152.

M.
M ajetk u sm m e n a b v a ti I I . 123. M anelstv I II. 115. M an elstv sm en III. 129. M anel, jejich p o v in n o sti JIT. 124. M ari n s k c ta I I. 45. M atk y Bo sv tk y II. 83. M a tk y Bo c ta II. 45. M ilosrdenstv k b li n m u I I. 155. M ilo srd en stv bo I. 56. M ilost p o m h ajc 7. 145. M ilcst p o sv cu jc I. 1 49. M rum ilovnost II. 2 21. M issie III. 174. M odlstv II. 37. M o d litb a I II . 136. M oudrost bo I. 50. Me sv. obt III. 6. M uenei I. 36.

P.
I. 110. P ap e I. 162. P a p e n eo m y ln I II. 176. P te k V elk I. 123. P eklo I. 20 5 . P smo sv. I. 15. P le m e n a lid s k I. 87. P obonosti IJI. 163. P o d e z v n I I. 132. P o d s ta ta bo I. 43. P odvod I I. 126. P o h o ren I I. 115. P oheb I II . 166. P o c h le b n ic tv II. 137. P o c h y b o v n u ve I. 33. P o k n sv to st I II. 74. P o k o ra II. 211. P o k u en II. 102. P o k o u en B o h a I. 22 6 . P o m lu v a I I. 133. P o se d n u t blem I. 82. P o sle d n p o m a z n I II. 107. P o slu n o st cn o st I I. 21 7 ., 248. P o stn p ik z n II. 86. P o to v n c h zn m ek s b r n II. 162_ P o v a h a Kristo v a I. 140. P o u ti III. 170. P o v ra II. 39. P s t 4 0 d e n n II. 88. P c h a I I . 21 5 .

P a le stin a

X.
N boenstv I. 4 . N boensk v y z n n I. 174. N a e tiu tr h n II. 132. N ad je I. 219. N ad p iro z en d ary p rv n c h lid I. 91. N h ra d a cizh o s ta tk u II. 127. N ro d n o st II. 26. N arozen K ristovo I. 114. N ebe I. 202. N eistota II. 122., 235. N e n v ist b lin h o II. 112. N eom ylnost c rk v e I. 186'. N eposlunost I I . 219.

P ra v d o m l uvn o st bo I. 59. P r ce II. 72. P ro cess I II . 163. P ro n sle d o v n pro Bo ha II. 252. P ro ro c i I. 100. P ro ro ctv I. 31. P ro ro ctv K ris to v a I . ICO. P ro ro ctv p ro ro k I. 100. P ro ste d k y k d o k o n alo sti II. 242. P ro z e teln o st . 70. P e d o b ra z y I. 104. P e d p e k l I. 125 P e d sev ze t III. 88. P e tv k a I I, 137. P ijm n I II. 64. P ik z n v b ec l i . 1. P ik z n lsk y II. 5. P le ito s t k e h ch u II. 206. P p ra v a n a V y k u p ite le I. 106. P s a ha II. 54. P sa h a k iv II. 56. P to m n o s t bo I. 47.

Q
Q u atem b ry II. 8 9 .

R.
R o d i m jsm e p o v in n i c tu I I. 98. R o m n y II. 211. R en ec I II . 159. R o u h n II. 64. R o u c h a k n sk II I. 33. R o z jm n jak o to m o d litb a 111. 151.

Snm y I. 185. Sobota B l I. 125. Socialism us II. 149. Souboj II. 113. S oud obecn I. 2 1 5 . S oud posledn I. 215. Soud z v l tn I. 200. S o u v eren ita papee III. 188. S palov n m rtv o l I I I . 168. S p l n II. 134. S p iritism u s 1. 83. II. 40. S polky k n ih o v n (lskov ) III. 187. S p olky n b o en sk I II . 177. S p ra v ed ln o st bo I. 57. S rd c e Jeovo I II. 5. S t t c rk e v n I. 180. S tav , jeh o v o lb a I. 77. S td m o st v jd le a p it II. 229. S tv o e n lovka I. 85. S tv o e n sv ta I. 64. S v d n I I. 115. S v atb a z a k z n a II. 76. S v tk y II. 82. S v ato k rd e II. 64. I II, 46. Sv ato st = k e s t dokonalost I I. 2 3 9 . S vatost bo I. 57. S vtosti I I I . 42. S v to stin y III. 133. Svcen III. 134. S vcen kostela I I I . 32, S vcen nedle II. 67. Svce, je jic h v zn am III. 1 6 4 . S vobodn stav III. 132.

.
e n crk v e I. 169. td ro st II. 226. T. T<mee 11. 209. T ich o st II. 220. T rad ice I. 19. T rojice nejsv. I. 60. T rp liv o st cn o st II. 221. T e t d I II . 179. U. c ta b o h ' I I. 33., 5 9 . c ta obraz II. 50. cta sv t ch II. 41. U tr h n n a cti I I. 132. U trp e n K ristovo I. 123. U trp e n pozem sk , p iny je jic h . 74. V. V n o ce I. 115. V d n o st k d o b ro d in c m 1. 52. V elik o n o ce I. 126.

B.
d II. 244. e p i m i sv. III. 36. e h o ln ci II. 2 51. e h o ln slib y II. 57. S. S alv R e g in a III. 162. S am o ta II. 246. S im o s p a s ite ln crk ev I. 179. S eb elsk a n . 29. S eb eo b ran a I I. 116. S eb ev rad a II. 111. S ebez ap r n I I . 242. S hovvavost b o I. 155. S im onie II. 66. S jezd y k a to lic k I II. 175. S k ru p u la n t I I. 3. S k u tk v m ilo srd en stv II. 155. S lib I I . 57. S lb en V y k u p ite le I . 99. S lu n o st I I . 247. S m rt lovk a I. 197. S neliv o st n b o en sk I I. 24.

d o b a II. 04. V igilie II. 89. V r a I. 20. V o d a svcen I. 39. V rchn o st d u ch o v n , sv tsk I I . 100. V rc h n o st m p o v in n o sti I I. 108. V em ohouenost bo I. 49. V ev d o u cn o st bo I. 212. V t le n S y n a bo ho I. 130. V y zn av a I. 36. V y z n n i v ry I. 34. V y c h o v n d tik I II, 127. V z k e n m rtv c h I. 212. Z. Z k o n p iro zen Z a p r n v ry I. Z apovd n as Z rm u tek o b rac Z a s no u b jn I II , Z v ist II. 17. Z zrak I. 28. Z d n liv svatost I I . 1. 36. II. 96. se v rad o st I I. 523. 121.

V eliko no n

Z d r v as M a ria I I I . 156. Z elen tv rte k I. 122. Z jeven bo I. 11. Z n am en k e I. 37. Z nam en p o sle d n . soudu I. 18. 2 Z n m k y p ra v crkve I. 176. Z otave n I. 18. Z o u falstv I. 225. Z pv m e n I I 37. Zpov III. 89. Z p o v d n k I II. 77. Z povdn tajem stv l i l . 78. Z vony I l . 148. Z p y to v n svdom I I I . 83. Z v a ta nesm m e t r p iti I I . 119.

.
e h n n I II . 133. ensk o tzk a II. 142. id, jejich d jin y I. 106. id, je jic h n b o en stv I. 174. ivot lid s k v el k dobro II. 108. ivotopis K rist v I. 113.

II. 36.