Jetd

evidence hodnot povlen architektury

An Inventory of the Qualities of Post-War Architecture

Jetd / evidence hodnot povlen architektury

Jetd / An Inventory of the Qualities of Post-War Architecture
editoi / editors Petr Vorlk, Benjamin Fragner, Luk Beran spoluprce / contributing editorial work Vladislava Valchov, Jan Zikmund recenzenti / reviewers Vra Kuov, Petr Kratochvl peklad / translation Robin Cassling grafick prava / graphic design by Jan Forejt sazba atisk / typeset and printed by Studio Element, s. r. o., Schnirchova 29, 17000 Praha 7 oblka / cover schodit hotelu Jetd / stairwell of Jetd Hotel (foto / photo Luk Beran, 2009) podkovn / thanks to Radome Sedlkov, Karlu tverkovi, Zdeku Vrbovi, Petru Beitlovi aMatoui Krlkovi zvltn podkovn pat / special thanks to Otakaru Binarovi vydalo Vzkumn centrum prmyslovho ddictv aFakulta architektury VUT vPraze vespoluprci sNrodnm pamtkovm stavem / published by the Research Centre for Industrial Heritage and Faculty of Architecture of the Czech Technical University in Prague, in cooperation with the National Institute for the Protection and Conservation ofCultural Heritage podpoeno / supported by pspvkem z Fondu rektora VUT na podporu celokolskch aktivit Nrodnm pamtkovm stavem, zemnm odbornm pracovitm v Liberci vzkumnm zmrem MK R DB06P01OPP001 Odborn zhodnocen a komplexn dokumentace vybranch lokalit esk republiky a koordinace koncepnch prac pro jejich nominaci na Seznam svtovho ddictv autoi pspvk / contributing authors Ondej Bene, Luk Beran, Mat Dulla, Ondej Fischer, Benjamin Fragner, Ji Kek, Miroslav Mask, Jana Pauly, Milo Sola, Oldichevk, Pavel kranc, Rostislav vcha, Petr Vorlk

2010 esk vysok uen technick vPraze Praha 2010 ISBN 978-80-01-04475-9

Jetd

evidence hodnot povlen architektury

An Inventory of the Qualities of Post-War Architecture

OBSaH / CoNTENTS

VOD / INTRodUCTIoN Benjamin Fragner

TELEVIZN VYSLA AHORSK HOTEL JETD /

JETD TV TOWER AND MOUNTAIN HOTEL LUK BERAN
Strun ovi / About the Tower

12 17

PETR VORLK
Inventarizace interir televiznho vyslae ahorskho hotelu Jetd / An Inventory of the Interiors of Jetd TV Tower and Mountain Hotel

PAVEL KRANC
Kvtvarnm dlm vinterirech restaurace ahotelu Jetd / Art inside Jetd Hotel and Restaurant

27

ONDEJ FISCHER
Technick aspekty vstavby jetdskho vyslae / Technical Aspects of the Construction of Jetd Tower

32

ARCHITECTURE OF THE 1960s

ARCHITEKTURA EDESTCH LET /

ONDEJ BENE OLDICH EVK 40

Televizn v ahotel naJetdu: pspvek kinterpretaci apoznn msta tto realizace vesk aevropsk architektue / Jetd TV Tower and Hotel: Interpreting and Understanding the Place of this Work in Czech and European Architecture

MAT DULLA
Krsna kontrukcia vkrajine: Nov most (pvodne Most SNP) vBratislave / ABeautiful Structure in the Landscape: The New Bridge (originally the SNP Bridge) in Bratislava

46

ARCHITECTURE OF THE 1960s TODAY MIROSLAV MASK

ARCHITEKTURA EDESTCH LET DNES /

54

Ti realizace SIaL ajejich osudy / Three Projects by SIAL (Association of Engineers and Architects in Liberec) and Their Fate

ROSTISLAV VCHA
Jak chrnit pamtky povlen architektury? / How Should the Monuments of Post-War Architecture Be Protected?

60

TELEVIZN VYSLA AHORSK HOTEL JETD DNES /

JETD TV TOWER AND MOUNTAIN HOTEL TODAY JI KEK
Pamtkov retrospektivy aperspektivy Jetdu vetech djstvch / Heritage Retrospectives and Perspectives on Jetd in Three Acts

66

JANA PAULY

71

Chrnit pvodn interiry vznamnch architektonickch staveb druh poloviny 20. stolet? / Should the original Interiors of Important Architectural Structures from the Second Half of the 20th Century Be Protected?

MILO SOLA
Televizn vysla ahorsk hotel Jetd: eho chceme doshnout pamtkovou ochranou? / Jetd TV Tower and Mountain Hotel: What Are We Trying to Achieve with Heritage Conservation?

75

ZZNaM ZVREN DISKUSE / ARECoRd oF THE CLoSING dISCUSSIoN aNKETa / QUESTIoNNAIRE LITERaTURa / PUBLICATIoNS

80 86 94

Pohled naJetd odLiberce. Foto Karel tverek, 2006.

VOD / INTRodUCTIoN
Benjamin Fragner Pro dal vyuit avahy orozsahu ochrany i naopak promny stavby naJetdu paradoxn zstv limitujc, m se u krtce podokonen stala obdivovanou aveobecn pijmanou. Povtinou zdlky sledovan silueta vkrajin pln roli symbolu, znaku, pro obchodnky apolitiky pedevm reklamnho krajovho emblmu. Pestalo bt dleit vnmat ji jako komplexn architektonick dlo, svraznmi konstruknmi detaily, strukturou clen volench materil, designem uitnch pedmt, nladou interir sdobovmi vtvarnmi prvky. Zitek usazuj dokonkrtnch kulturnch ahistorickch souvislost. Prohlen televizn ve ahorskho hotelu naJetdu zakulturn pamtku, jednu znejmladch nejen uns, probhlo vroce 1998 vobecn shod amimodn rychle. Patrn tak proto, e nebylo zcela jist, co jej nov postaven pinese. Kdy ale byla vroce 2006 zaazena mezi skupinu nejvznamnjch nrodnch kulturnch pamtek azaalo se uvaovat ozpisu naseznam pamtek svtovho kulturnho ddictv UNESCO, zanalo bt zejm, e nadle nevystame sokouzlenm zprestinho ocenn. Je sice nadosah, ale kritria UNESCO dsledn vyaduj, aby pedkladatel pesvdiv formulovali jak to dokumenty pro nominaci nazvaj outstanding universal value, aby pojmenovali obecn platnou kulturn vznamnost stavby, ale tak nabdli vizi dalho nakldn spamtkou, jejho udren pi ivot, ani by hrozilo seten autentickch hodnot. ato, jak se zhy ukazuje, nen uJetdu jist; objevuj se zprvy odal mon zmn vlastnka objektu (konen tato st historie Jetdu, jak zaznamenme vpspvcch publikace, je urit nepehldnuteln) atak opedstavch zamlen rekonstrukce. Vlastn a nsledn, jakoby vzvsu veejnch apolitickch

It is aparadox that what will evidently remain aconstraining factor on the adapted new use of and reflections concerning the extent of protection or, conversely, change that the Jetd TV tower and hotel will be subject to is something that shortly after the sites completion was an admired and generally accepted feature: the structures silhouette against the landscape serves as asymbol, asign, and for people in the business and politicians the regions signature logo. As though it were no longer important to regard the structure as acomplex work of architecture with distinct structural details and special customised materials, with a unique interior reflecting the contemporary mood in art and style in the decorative arts. Experience rooted within aspecific cultural and historical context. In 1998 Jetd TV tower and hotel was declared a cultural monumentone of the youngest here or anywhere for that matterand this was done quickly and under ageneral consensus. This is likely also why it was not entirely clear what its new status would lead to. However, when in 2006 it was ranked among the most important national cultural monuments and thoughts turned to getting it inscribed on the UNESCo World Heritage List, it began to be clear it would no longer be possible just to coast on the shine of aprestigious award. That award is indeed within reach, but UNESCos criteria make rigorously demand that the submitters convincingly formulate what the documents for nomination call its outstanding universal value, but also that they propose avision for the future of the monument, what is to become of it, how is it to be kept alive, all without putting its authentic value at risk. And that, as will be seen, is not entirely certain in the case of Jetd, given what reports on apossible change in ownership in the future (finally this part of the history of Jetd, recorded in the texts in this publication, is impossible to overlook) and planned construction ideas suggest. It was actually only later, as though caught in the tide of public and political declarations, that the discussion between conservationists, architects, and in particular users (investors) on what ought to be the target of protection unfolded in ahighly polarised form. What are we expecting from conservation?

prohlen, se rozvinula znan polarizovan diskuse pamtk, architekt apedevm uivatel (investora) otom, co vlastn m bt pedmtem ochrany? Co si odn slibujeme, eho chceme doshnout? Co respektovat utak specifickho architektonickho dla povlen architektury, aco lze pominout? Vyznauje se zjevnm tpnm pi hledn odpovd, pestoe pibylo argument. Obsahuj je i podklady k nvrhu zpisu na seznam svtovho kulturnho ddictv, na kterch od roku 2007 spolupracuje s Nrodnm pamtkovm stavem Vzkumn centrum prmyslovho ddictv VUT. Pesn popisuj ahodnot stavbu vkontextu vvoje svtov architektury apoprv, prv sohledem nabudouc poteby pamtkov pe, zanaj s podrobnou pasportizac interir. Zaostuj pohled, od siluety karchitektonickmu detailu. Otom bylo setkn naJetdu, kter vednech 10. a11. bezna 2009 uspodalo Vzkumn centrum prmyslovho ddictv aFakulta architektury VUT vespoluprci sNrodnm pamtkovm stavem. Diskuse omezch pamtkov ochrany arehabilitaci ve, vdotyku shistori asintenzivnm zitkem zpobytu vjedinenm prosted, se logicky rozila oobecnj tmata hledn vztahu karchitektue druh poloviny dvactho stolet. Ve tyech blocch je shrnuje tato publikace. Od historickho pehledu, pes zmnku mn znmch okolnost provzejcch projektovn astavbu, pehodnocen naeho vztahu kdobovm vtvarnm dlm, posondu dovsledk uskutennho przkumu ainventarizace interir. Druhou kapitolou pechzme odpkladu televizn ve kir interpretaci architektury edestch let. Podstatn jsou pak pedevm

What are we trying to achieve with it? What has to be respected in such aspecific type of post-war work of architecture, and what can be disregarded? Adistinguishing feature of this discussion has been akind of ignorance of the facts in the search for answers, while the arguments have continued to grow. Such arguments are found in the materials prepared for nomination of the Jetd site for inclusion on the World Heritage List, materials on which the Research Centre for Industrial Heritage of the Czech Technical University (CTU) in Prague has been working together with the National Institute for the Protection and Conservation of Cultural Heritage since 2007. The documentation gives aprecise description and evaluation of the structure in the context of the development of world architecture, and most notably this is being done here for the very first time and moreover with aview to the future needs of heritage conservation, beginning with adetailed inventory of the interiors. The documents progressively sharpen in focus, proceeding from the silhouette of the structure to its architectural detail. This topic was the subject of ameeting at Jetd on 10 and 11 March 2009, organised by the Research Centre for Industrial Heritage and the Faculty of Architecture of CTU in Prague in cooperation with the National Institute for the Protection and Conservation of Cultural Heritage. The discussion about the limits to heritage conservation and the rehabilitation of the Jetd tower, taking place in direct contact with the history and the keen experience of staying in such asingular setting, logically expanded to cover more general themes about exploring the relationship to architecture of the second half of the 20th century. This publication summarises those themes in four blocks: a historical overview of the structure, information about the less-known circumstances surrounding its planning and construction, a reassessment of our relationship to contemporary art works, and findings from research conducted on the site and from the inventory of its interiors. The second chapter moves from the example of the television tower to awider interpretation of the architecture of the 1960s. The two closing blocks are particularly substantial. They open up the polemic over current at-risk architecture from the 1960s, and connected

dva zvren bloky. Otevraj polemick tma souasnho ohroen architektury edestch let dvactho stolet, snm souvis iobt, a neochota jasnji pojmenovvat kriteria, monosti aomezen jej ochrany. Vpublikaci jsou zaazeny pevn texty astnk setkn naJetdu. Rozvdj tmata, onich se mluvilo nakolokviu vsalonku horskho hotelu i bhem prohldky ve. Vnkolika ppadech jsme zaadili upraven pepisy zvukovho zznamu vystoupen, ppadn navazujc poznmky ptomnch. Pro zachycen autentick atmosfry texty doplujeme vbrem zprobhl diskuse. Zvrem jsou jet pipojeny vsledky ankety. Stroh text dotaznku shrnuje velmi konkrtn dotazy namonosti velmi konkrtnch zsah dovznamn pamtky. Odpovdi jsou nespornm indiktorem promny nzor odborn veejnosti ke stavebnm pamtkm. Prv tak ipspvky tto publikace.

with this is the difficulty and even unwillingness to clearly identify the criteria, possibilities, and limitations on their protection. This publication mainly contains texts written by speakers at the meeting at Jetd. They elaborate on the themes that were discussed at the colloquium in the lounge of the mountain hotel and during the tour of the tower. In several cases we included revised transcriptions of an audio recording of apresentation, sometimes along with the ensuing comments of the participants. To capture the authentic atmosphere, the texts are accompanied by selected extracts from the discussion. At the end of the publication we have added asurvey. The brief text of the questionnaire summarises very specific questions about the possibility of very specific forms of intervention in an important monument. The answers are aclear indicator of the shift that has occurred in the professional communitys opinions on structural monuments. And so too are the texts printed in this publication.

10

TELEVIZN VYSLA A HORSK HOTEL JETD /

JETD TV TOWER AND MOUNTAIN HOTEL

LUK BERAN PETR VORLK PAVEL KRANC ONDEJ FISCHER

LUK BERaN

Strun ovi
About the Tower
Jetd tower represents a typologically unique combination of a hotel and TV tower. It was designed by the architect Karel Hubek (*1924) in cooperation with the structural engineers Zdenk Patrman (19272001) and Zdenk Zacha (*1925) and the civil engineers Vclav Bek (*1947) and Vlastimil Kupka (*1927). The basic load-bearing element of the structure is a reinforced concrete core, consisting of two concentric tubes, embedded into the rock foundation through aone-metre thick foundation slab. From the core the first four floors are suspended on asteel structure, covered with the cladding sandwich panels. The next floors up, for the antennas, are covered with laminate in the shape of arotating hyperboloid. Set on top of the reinforced concrete trunk is the steel shell of the aerial mast with alaminate extension and aspecial pendulum. From its base the tower stretches to aheight of 99.86 metres. Free-standing transmitter towers began emerging in the 1950s, built either as tall structures dominating their urban setting (the Stuttgart TV tower from 19531956) or on moutain peaks (the tower and hotel built on Pradd Mountain in 19681983). In 1969 the International Union of Architects awarded Karel Hubek the August Perret Award for the tower in part for its use of technology in architecture. The towers creators themselves interpreted it more in relation to its setting ( extending the mountain) or to circumstances in civil engineering at the time ( home-made high-tech).

Popis stavby1
V na Jetdu v sob zcela jedinen kombinuje provoz horskho hotelu a televiznho vyslae. Zkladn nosn prvek stavby tvo dv rzn vysok soustedn elezobetonov trouby oprmru 5a13 m, 30 cm siln, kter nesou pedpjat elezobetonov podlahy snavazujc ocelovou konstrukc jednotlivch podla, ponaje 2.NP.Nametr siln zkladov desce o prmru 13,4 metru se v 2. PP nachzej strojovny vech energetickch zazen a skladit. Polovinu plochy 1. PP zabr televizn penosov sl a kancele, spojen s antnnmi systmy v 8. NP provoznm vtahem a nouzovm schoditm vestedn nosn troub, druhou polovinu provoz kuchyn. Na vnjm obvodu 1. NP se vevce 1014 m n. m. otevr vyhldkov terasa, navazujc pmo nadv plkruhov pstupov rampy.

(Krtce podokonen stavby byla terasa dodaten zasklena a pozdji k n pibyla schodiov v, umoujc kryt a pm vstup z rovn silnice.) Z terasy vede pln prosklenou obvodovou stnou hlavn vstup do budovy, sluebn vstup a vstup dobufetu. Vnitn mezikru 1.NP pak tvo jednak zmnn bufet a pvodn tak jdelna personlu, pedevm ale vstupn hala srecepc hotelu, j dominuje schodit, zaven na vnj nosn roue avedouc do2.NP. Zcela voln plocha restaurace (dnes 120 mst), na ni schodit st, pedstavuje polovinu podlanho mezikru ovnjm prmru 32 metry. Toalety jsou umstny ve stedn betonov troub, jejich vchod zakrv voln zrcadlov zstna. Druh polovina pdorysu je pak urena vlcovou stnou, oddlujc servisn prostory appravnu sti vnitn odprostor pojejm vnjm ob-

12

Pohled dorecepce hotelu vprvnm podla, pvodn stav, snmek zarchivu Otakara Binara.

13

vodu odkavrny (50 mst), baru (20 mst) arepresentanho salonku svlastnm zzemm azdvem (14 mst). Tyjsou odsebe oddleny pouze radiln umstnmi sklennmi stnami s bezrmovmi dvemi. Nsledujc dv podla slou ubytovn, ve 3. NP je radiln seskldno 12 dvoulkovch pokoj a jeden apartmn, celkem pro 56 host, pstupnch zhotelov chodby mezi nosnmi troubami stavby, dokter vede toit schoditmramorovm portlem zrecepce. Povnitnm schoditi je pstupn 4.NP, kter pvodn slouilo kubytovn zamstnanc vyslae i hotelu v deseti pokojch advou tpokojovch bytech, je dnes pouvno jako hotelov ubytovna. Pl 2. 4. podla, tedy restaurace ahotelu, m tvar kuelov rotan plochy a je tvoen na kadm podla vdy 64 knickmi sendviovmi panely spovrchem zanodizovanho hlinkovho plechu vdy tyi panely na jedno vnitn oddlen, pokoj. Vrovni restaurace jsou panely s nzkm parapetem proskleny po cel ce, vhotelovch podlach maj men okna se zaoblenmi rohy. Izolan dvojskla v hlinkovch rmech byla v devadestch letech vymnna, ta pvodn, znaky Stopray Gold, mla charakteristick zlat lesk. Vnj nosn roura kon stropem 5.NP avoln prostor a do7.NP slou parabolickm antnm mikrovlnnch radiorelovch spoj. Je kryt plastovm pltm tvaru rotanho hyperboloidu, pro prchod signlu sestavenm bez pouit kovovch prvk z trapezoidnch lamintovch panel nesench dvma soustavami pedpjatch sklolamintovch ty. V7. 8.NP se pvodn nachzely ndre napitnou vodu ankter zlon bateriov zdroje energie, 9. NP obsahuje ve vrcholu stedn nosn roury strojovnu vtahu. K jejmu stropu je ukotvena svaovan ocelov skoepina osmaticetimetrovho antnnho storu, napovrchu metalizovanho hlinkem, se nekovm schoditm uvnit. Jeho spodn o osm metr dol pesahujc st, kryjc i7. 9.NP, m tvar dan rotac kruhovho oblouku takovho polomru, e plynule navazuje na hyperbolick zakiven lamintov sti plt, del horn st je vlcov. Na storu je dle upevnn osmnctimetrov samonosn lamintov nstavec oprmru 1,90 m atlouce stny 1612 mm (pi rekonstrukci roku 1997 o ti metry prodlouen a ticet centimetr rozen), kryjc televizn vyslac antny. Zakonuje jej ocelov

vko, nanm vis prstencov kyvadlo 800kg tk, tlumc protipohybem pn kmitn ve. Tento vrchol se nachz vevce 99,86 metru odzkladu avnadmosk vce 1098,45metru. Projekt zadala ateliru Karla Hubka prask Sprva radiokomunikac na zklad vtzstv nvrhu ve vnitrostavn souti libereckho Stavoprojektu, uzaven 25.nora 1963. Zkladn kmen byl poloen 30. ervence 1966 astavba slavnostn otevena 21.ervence 1973.

Autoi
architektem ve je Karel Hubek (*1924), kter na jejm een spolupracoval se statiky Zdekem Patrmanem (19272001) a Zdekem Zachaem (*1925) a stavebnmi inenry Vclavem Bkem (*1947) a Vlastimilem Kupkou (*1927). Nkolik technologickch postup, uitch pi stavb ve, bylo ve sv dob chrnno eskoslovenskmi patenty lamintov konstrukce plt a antnnho nstavce azejmna kyvadlo, kter Zdenk Patrman vyvinul vespoluprci sstavem teoretick aaplikovan mechaniky akademie vd.2 Interiry stavby vetn vekerho mobilie navrhnul architekt Otakar Binar (*1931).

Typologick srovnn
Televizn v a horsk hotel Jetd je svm spojenm technickho a spoleenskho zazen typologicky uniktn stavbou, pro kterou je obtn nalzt srovnn. Horsk hotel pedstavuje pokraovn tradice podobnch zazen, vznikajcch od konce devatenctho stolet jako reakce na rozvoj turistiky anrst obliby zimnch sport. Jet mladm stavebnm druhem je potom vov televizn vysla. V padestch letech dvactho stolet zaal ukotven phradov antnn konstrukce nahrazovat typ vyslae jako voln stojc elezobetonov stavby, konstrukn odvozen z tovrnch komn. Byly vztyovny uvnit velkch aglomerac jako jejich vkov dominanty, asto coby symboly technick zdatnosti sttu, a na jejich vrcholcch bylo pamatovno na vyhldkov restaurace. Prvn v tohoto typu byl vysla ve Stuttgartu architekta Fritze Leonhardta z let 19531956. 3 Zvltn skupinou jsou potom ni ve, budovan nahorskch vrcholcch jejich nejstarm pedchdcem je patrn televizn vysla na hoe Feldberg v poho

14

Taunus, postaven ji vletech 19371939. Vnkterch ppadech se vyznauj ivazbou namsto, jako je tomu napklad udrobn vyhldkov atranslan ve na kopci avas nad maarskm mstem Miskolcz (Hofer Mikls 19591962) nebo vt televizn ve s restaurac v Bratislav na Kamzku (Stanislav Mjek, Jakub Tomak, Juraj Kozk, Milan Jurica, Jn Privitzer, 19651974). Celkem, srovnatelnm snad sJetdem, kter ale rekrean atechnickou funkci nespojuje pmo vjedin stavb, me bt postupn budovan zazen navcarsk hoe Sntis architekt Rudolfa a Esther Guyer, kter vak bylo dokoneno a v roce 1999. V eskch zemch se pak Jetdu typologicky pibliuje televizn v nanejvy moravsk hoe Pradd, vjejm podno se rovn nachz restaurace ahotel (Jan Lika, 19681983).

Vvoj interpretace
V osmdestch letech Udo Kultermann v knize Souasn architektura vchodn Evropy vcemn navazuje na hodnocen poroty U. I. a.7 Sleduje tak zkladn linii interpretace stavby jako technicistnho architektonickho poinu, kterou ostatn zapoal u jej autor, kdy svou realizaci obhajoval ped veejnost v mstnm libereckm tisku.8 Rostislav vcha pipomn, e co do architektonickho stylu nachzme k Jetdu pozoruhodn blzk, avak nerealizovan, paralely v technicistnch vizch Richarda Buckminstera Fullera nebo pozdji archigramu a ad Jetd k technicistnmu smru architektury Jeana Prouvho, Konrada Wachsmanna nebo Freie Otta.9 Specifick technick podmnky vzniku stavby, zpas inenrsk invence SIaLu se zaostalm stavebnictvm (high-tech nakolen), popisuje zejmna Miroslav Mask, kter zrove smuje k vkladu stavby z jejho prosted,10 opt zapoatm ji Karlem Hubkem (... prodlouit kopec11). Kontextualismus stavby je onou dal lini interpretace Jetdu, kterou recentn fenomenologicky rozvinuli Oldich J. evk a Ondej Bene.12 Populrn lini interpretace Jetdskho vyslae bylo hledn formlnch aluz chronicky se objevuje pedstava kosmickho korbu, nebo vznik stavby spad prv doheroickho obdob dobvn kosmu. S nm vak souvis tak dnes znovu aktualizovan vklad stavby na Jetdu v geopolitickm a ideologickm kontextu. Do esk literatury vnesl tento pohled roku 1995 Rostislav vcha,13 kter pozdji ilustroval celou eskoslovenskou architektonickou tvorbu heslem chruovovsk ry dohnat a pedehnat. V takovm kontextu se pvodn model ve ocitnul na vstav ve Victoria and albert Museum vLondn Cold War Modern: Design 1945197014 apodobnm zpsobem stavby televiznch vysla vetn Jetdu interpretovala vstava architektur und Politik vefrankfurtskm Deutsches architekturmuseum.15 Text vychz ze zprv, pipravench pro NP P v letech 2007 a 2008. Vynechv nkter tmata, kterm se zde podrobnji vnuj ostatn pspvky.

Ocenn stavby
Ji v roce 1964 Svaz architekt SSR udlil projektu vyslae naJetdu prvn cenu naPehldce architektonickch prac 196263.4 Vroce 1969 zskal Karel Hubek za jet nedokonenou stavbu Cenu augusta Perreta zauit technologie varchitektue, udlovanou U. I. a. (Union Internationale des architectes). leny poroty byli architekt Eugne Beaudoin, historik umn Guilio Carlo argan, architekt Theo Crosby, architekt a historik architektury Igor Fomin. Pedloen projekt vynik jasnost a astnou harmoni, s n se poj s okoln krajinou. Pmost jeho inku a vybranost siluety jsou hodnoty, kter vynikajcm zpsobem spojuj tyto rysy s danmi funknmi vlastnostmi. Statick problmy byly vyeeny konstruknmi prostedky, citliv avynalzav pouitmi. 5 Jetd byl uveden do provozu v dob tuh normalizace a bez asti svch ji proskribovanch tvrc. Dosti dlouho budovan atak diskutovan stavba se vak ji staila zapsat do povdom veejnosti spe jako pozitivn symbol aJetd je dnes nejspe nejpopulrnjm dlem esk architektury druh poloviny dvactho stolet. Vanket ty set sedmnctiarchitekt byl vroce 2000 zvolen Stavbou stolet. Pro vvoj esk architektury m v na Jetdu zsadn vznam pro jej proveden Karel Hubek zformoval libereck projekn atelir SIaL, jeho zpsob prce pak rozvinul ve stipendijnm programu pro mlad architekty, kolce.6

15

Poznmky
1 Vychz z: Jan Musil Jan Koloc, Horsk hotel atelevizn v Jetd, evidenn karta NP 11864/5-5828, nepublikovno, 1998. 2 Ondej Fischer, Jet kJetdu, asopis Stavebnictv II, 2008, . 6, s. 2023 a. 8, s. 1820. 3 Nsledovaly ve vDortmundu (Will Schwarz, 19581959), Dranech (Kurt Nowotny, 19631969), Moskv (Nikolai Nikitin, 19631967), Vdni (Hannes Lintl, 1964) atak vtehdejm vchodnm Berln (19651969). 4 Pehldka architektonickch prac 196263, eskoslovensk architekt X, 1964, . 16, s. 23. (Projekt Jetdu byl publikovn ji v. 13/14, s. 4.) 5 Protokol oschzce poroty, kter udlovala ceny U. I. a. zarok 1969, eskoslovensk architekt XV, 1969, . 15, s. 1. 6 Srov. Miroslav Mask (ed.), Architekti SIAL, Praha 2008. 7 Udo Kultermann, Zeitgenssische Architektur in osteuropa, Kln 1985, s. 139140. 8 Viz Ludmila Hjkov, Texty Karla Hubka aMiroslava Maska zpotk skupiny SIaL, Umn XLVII, 1999, . 1/2, s.113121. 9 Rostislav vcha, Televizn v ahorsk hotel Jetd (vyjden knvrhu nazapsn stavby naseznam nrodnch kulturnch pamtek), 2004, nepublikovno. 10 Miroslav Mask, Tak njak to bylo, Praha 2006, s.31. 11 Rostislav vcha, Karel Hubek (rozhovor), Praha 1996, s. 25. 12 Oldich J. evk Ondej Bene, Architektura 60. let, Praha 2008, s. 5455. 13 Rostislav vcha, esk architektura 19561970, in: Zdenk Hlzel (ed.), esk architektura/Czech architecture 19451995, katalog Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 1995, s. 48. 14 David Crowley Jane Pavitt (eds.), Cold War Modern. design 19451970, Exhibition Catalogue, Victoria and albert Museum, London 2008, s. 176177. 15 Friedrich von Borries Matthias Bttger Florian Heilmeyer, TV Towers8,559 Meters Politics and Architecture, Berlin 2009.

16

PETR VORLK

Inventarizace interir televiznho vyslae a horskho hotelu Jetd

An Inventory of the Interiors of the Jetd TV Tower and Hotel
In the spring of 2008 an inventory was carried out on the interior of the four stories of Jetd Hotel: the entrance hall, reception and buffet (1st floor); restaurant and bar, lounge, and caf (2nd floor); twelve hotel rooms and one suite (3rd floor) and hotel dormitory (4th floor). This was the first step in acomprehensive inventory that will be part of astructural-historical research on the whole structure. In connection with the proposal to have Jetd Tower inscribed on the UNESCo World Heritage List, the inventory will serve as a source material for the purpose of renovating and adding to the interior furnishings. otakar Binar, the architect of the original interiors, tried to fuse technicist elements (windows, acoustic ceilings, the heating and air conditioning casings) with original furniture custom made according to the latest industrial design (lamps, ashtrays, seats, etc.), but also with lower-quality type elements (metal fittings, handles, fixtures etc.). The atmosphere was determined by the colours of the surfaces (the plastering, wallpaper, carpets, acoustic ceilings) and furniture, including the textiles and dining tableware. The wear of service has left its mark on the current state of the interiors, the material connected with the structure has survived in an authentic state, and just individual pieces of the original furniture have survived most of it has been replaced. However, the authors drawings still exist, making it possible to produce replicas.

Vkvtnu aervnu 2008 byl nazklad zadn Nrodnho pamtkovho stavu vypracovn soupis prvk vinteriru hotelu avyslae Jetd. Odbornm garantem inventarizace bylo Vzkumn centrum prmyslovho ddictv VUT, autory soupisu jsou Petr Vorlk, Kateina Kroulkov aDavid Othal. Tento text je strunm shrnutm poznatk vyplvajcch zprzkumu 1.4. NP. Jet je teba dokonit inventarizaci vybaven astrojovho zazen zbvajcch podla, doplnit podrobnj popisy, data avrobce ujednotlivch poloek avypracovat velmi podrobn stavebn historick przkum cel ve. Inventarizace byla zpracovna na zklad przkumu in situ, studia dobovch tiskovin, archivu

fotografi a pln Otakara Binara a na zklad konzultac spamtnky Otakarem Binarem, Jim Suchomelem, Miroslavem Maskem a Zdekem Zavelem.

Krajina, stavba adoba

Horsk hotel a vysla Jetd patil k ojedinlm stavbm, kter si i v dob proteovanho zprmyslnn stavebnictv svm specifickm zadnm nebo drazem nareprezentativnost vydaly zcela samostatn, individuln projekt. (srov.: prefabrikace, typizace, specializovan projektov stavy versus vlunost mezinrodnch hotel, zastupitelskch ad, vysokch kol, nemocnic, vybranch obchodnch dom, kulturnch pamtek atd.)

17

Tkopdnost sttem zenho stavebnictv vak zpravidla poznamenala i tato z principu autorsk dla a jejich konen realizace byla nakonec spe obrazem omezench dobovch monost, obvykle s charakteristickm menm individuln a masov vyrbnch prvk nebo dlc. Pouze nkolik naprostch vjimek si vyslouilo vsadu specifickho autorskho pstupu i v prbhu realizace avdetailu. Jetdsk v knim bezesporu patila. Vlunost tto stavby nicmn nespovala pouze ve zcela atypickm projektu, v jedinenm krajinnm kontextu ze kterho vychzela (v jako lidsk dlo, ukonen prodnho tvaru, obrysu hory Jetd), vnezvykl politick podpoe (by obas ponkud liknav) aobtnm zadn (spojen provozu hotelu a vyslae), ale tak ve shod phodnch spoleenskch podmnek. Jetdsk v toti svm zpsobem odr i politick uvolnn, spoleensk a kulturn kvas zlatch edestch let. Zrove je inejvraznj realizac Karla Hubkaklov osobnosti skupiny architekt okruhu SIaL (Sdruen inenr a architekt v Liberci). V se stala postupn programovm symbolem osvobozen odokov rigidnho povlenho stavebnictv, symbolem siln vle vytvoit a dothnout do konce nco vraznho, co by se vymykalo zbn dobov produkce, osobit gesto i v dobch kolektivnho vlastnictv, prostedk acl. Pedevm se vak jedn o nesmrn psobivou stavbu, kongeniln nadasov vnuknut.

Interir mezi prodou, prmyslem, designem aumnm

Vzhledem k nezvyklmu tvaru ve nutn, ale i tce vydobyt osobn pstup a snaha o jedinenost se pochopiteln podepsaly nejenom na stavb samotn, ale i na koncepci interiru, kter byl navren z pevn sti jako autorsk, namruodprostorovho een celku, pes drobnj stavebn sti, nbytek, a po vybaven uitnmi pedmty aumleckmi dly. Celkov vraz interiru proto vychz ze spolupsoben nkolika princip, tvrch pstup a fz projektu: d Vnitn obrysy ve, konstrukce a povrchy definuj zejmna typick modern stavebn technologie, vychzejc ze specifickho tvaru a programu

(betonov tubus, pedpjat elezobetonov a ocelov phradov stropy, zdn pky, sendviov pl atd.), kter se vak vinteriru uplatuj spe po strnce pocitov (nerovnosti stn, akustika, tepeln pohoda atd.), protoe prakticky nikde nepronikaj na povrch. Primrn nosn a vplov konstrukce byly toti ve finln fzi realizace dsledn kapotovny stny potaeny tapetami, stropy opateny podhledy, podlahy koberci, kamennmi dlabami nebo PVC krytinami, kovov nosn prvky obloeny hlinkovmi profily, sendviovm pltm apod. d Dal rovinu, kter vrazn ovlivuje celkovou estetiku, tvo technicistn prvky piznan a pirozen vychzejc ze skladebnosti stavby nebo ze snahy promtnout i do interiru celkov strojov vraz (zejmna okna, lamely podhledu, kryty vzduchotechniky a topnch tles, pozoruhodn bohat sady svtidel apod.). d Pro povlenou eskoslovenskou architekturu je nezvykle velk podl prvk navren a vyroben namru, zkvalitnch materil asneekan vysokou rovn emesla (pochopiteln za cenu obrovskho osobnho nasazen autor ivrobc, znich mnoz vzali zadn jako vzvu) uplatuj se zejmna v lepch prostorch hotelu a u esteticky nronch nebo vraznch st (nap. dvee, prosklen stny, kamenn obklady a dlaby, devn obkladov panely, textiln apaprov tapety ad.). d Minoritn, nasvou dobu a neekan nenpadnou skupinu, tvo materilov iesteticky mn kvalitn typov prvky, uren nejenom pro ni kategorii hotelovch pokoj, podrunj prostory achodby, ale ipro nutn, standardn technick vybaven cel stavby (nap. typov dvee, kovn, kliky, zaizovac pedmty koupelen aWC, elektrick zsuvky avypnae ad.). d Nvrh vybaven interiru nbytkem vychz sten zcelkov koncepce stavby avpodmnkch socialistick vroby se ponkud ad hoc proln svm pestrm charakterem s pedchozmi rovinami, respektive stupni projektu. Hubkv mlad kolega Otakar Binar zde usiluje osklouben technicistnho vrazu ve s logickou jednotou a skladebnost racionln nbytkov sady (H-systm), s ozvnou kvalitnho mezivlenho emesla, i o uplatnn nejnovjch tvarovch a materilovch tendenc voblasti designu (svtidla, popelnky, sedaky aj).

18

Schodit dorestaurace, pvodn stav, snmek zarchivu Otakara Binara.

19

d Pro edest lta je typick draz nazalenn umn dostavby ani ujetdsk ve nesm vnejexponovanjch mstech chybt vybran, namru vyroben vtvarn dla (Spad meteorit od Jaroslavy Brychtov aStanislava Libenskho, zrcadlov stna Karla Wnsche, kovan m vhotelov hale od Jaroslava Klptho, gobeln Vladimra Keana vsalonku, tepan obklad zarecepc avstupn dvee odMiloe Koky, keramick obklady Dvany Mrov). d Hravost, lehkost, autorsk pstup knavrhovn i mimodn tolerance a podpora ze strany odpovdnch osob se odrely i v tom nejdrobnjm detailu interir byl pvodn (by velice krtce) vybaven, autorskmi uitnmi pedmty dle nvrhu Karla Wnsche (servis, textil aj.), kter vnely docel kompozice svrzn zemit iziv tny. d Specifickm rysem vsledn kole socialistickho luxusu namru anakolen bylo pvodn i celkov barevn a materilov ladn (dnes znan pozmnn). atmosfru druhho podla urovaly zejmna krmov bl stny a strop (koenkov tapety, smaltovan podhled, svtidla), mechov edozelen hrub koberce, v kombinaci sdetaily vkovu (hlinkov lamely podhledu, kryty topnch tles, rmy oken a kovn dve, zrcadla, pochromovan nebo nerezov sti nbytku azbradl) a barevnmi akcenty mobilie (cihlov erven kesla vkavrn, bl koenkov sedaky v salnku, ohniv oranov ubrusy a tapisrie, hnd, krmov bl amodr vitralov keramika). Na toaletch se uplatnily keramick obkladaky vyroben na mru (modr na pnskch, rov na dmskch). Odlin prosted nabzela vstupn hala a bufet s pevahou odstn v zemit hnd (tepan kovov obklady stn, kamenn dlaba) vkontrastu kekrmov blm keramickm obkladm a syrov sklenn a betonov plastice Spad meteorit. Pro hotelov patra byla charakteristick spe stzlivj barevnost v odstnech bl (stropy, koupelny, chodby ahotelov hala) aern (nbytek) s edmi hlinkovmi prvky abarevnmi akcenty textili (nafialovl pruhy tapet aexotick vzory tapety vapartmnu, potahy kesel, koberce, bled modr povleen s blmi hvzdami) nebo deva (zbradl, dvee). Jednotliv mylenkov roviny interiru v sob nezapou rozdln osobnosti autor, ale ani snahu

ojednotnou atmosfru, vzjemn porozumn, nasazen a entuziasmus s jakm byly navreny, optimismus a radost nhlho vyboen z ed rutiny socialistickho stavebnictv. Celkov vyznn vibruje vyvenm naptm mezi jednotlivmi vrstvami a postupy mezi modernistickm opojenm volnm, plynoucm prostorem (nekonen kruhov pdorysy a prhledy sklennmi stnami), hravost a dekorativnost pozdn bruselskho stylu (srov. barevnost, kivky, kontrasty, textury), technicistnmi a strojovmi detaily (hlinkov kryty), popkulturou, respektive mdnmi designovmi pedmty (popelnky, barov idle a stolky, svtidla), brutalistn stzlivost (erno-edo-bl nebo zemit barevn ladn, hol plochy, syrov povrchy, beton, kov) ahrou sarchetypy, psychologi, podvdomm a poetikou (barevnost, vtvarn dla, uitn pedmty). Realizace interiru odvn osciluje mezi kvalitnm emeslem namru atypovmi prvky, mezi vnjm strohm, jednoznanm vrazem stavby abohatm vnitnm svtem. Vsledn mnohovrstevnat, nejednoznan, ale harmonick atmosfra pedstavuje vzruujc smsici toho nejlepho zedestch let ainterir horskho hotelu Jetd lze proto vnmat jako autentick doklad kulturnho bohatstv a urit vyvrcholen zlat ry povlen esk architektury. Je zejm, e vlunost horskho hotelu a vyslae Jetd nespov pouze vnvrhu stavby ajejm krajinnm zasazen, ale tak v tom, jakm zpsobem se podailo silnou mylenku a vli vthnout i do interiru, vytvoit komplexn dlo, kde jsou vechny jeho sti krajina/v/interir vrovnovze, vzjemn komunikuj a tvo nerozlun celek. Horsk hotel avysla Jetd vnman ztohoto pohledu proto pedstavuje nejenom vjimenou stavbu, kter se vymykala tehdej stavebn mizrii, ale ukazuje idobov sny otom, jak by mla architektura vypadat.

Souasn stav interir

Interir horskho hotelu a vyslae Jetd je dnes pochopiteln nepzniv poznamenn ticeti pti lety nronho provozu. Pesto minimln investice azsahy vdobch normalizace, spolu snepli citlivou atypicky nedbalou drbou natst uchovaly vtinu prvk v uniktn autentickm stavu,

20

by srznmi ntry, zmnou barevnosti, drobnmi pokozenmi apod. Tto situaci napomohl tak prozrav vbr kvalitnch trvanlivch materil adraz nadobr emeslo (solidn, robustn asnadno udrovateln) u autorsky navrench prvk. Vjimku tvo nkter tehdy populrn materily avrobky (plasty, koenka, umakart, koberce, tapety, zclony aj.), u kterch dolo k mnoha pokozenm a asto i zmn barevnosti. Nevhodn dodaten zsahy v minulosti rovn vyluovala pevn montn, skladebn koncepce tvorby interiru auplatnn pohledovch materil bez dodaten povrchov pravy (kvalitn kamenn, devn nebo keramick obklady, sklenn stny a dvee, kov aprodn devo apod.). Nicmn podobn jako u jinch historickch staveb byla i zde znan st mn pedurench povrch a vtch ploch v prbhu dlouholetho provozu pro pokozen azastarn nepli vhodn a bez ohledu na pvodn nvrh opatena novmi ntry (srov. omtky, paprov tapety, koenkov potahy, me uvtahu) nebo nahrazena (srov. PVC krytiny, koberce, tapety, textilie, zclony). Zkladnm problmem dodatench zsah vinteriru horskho hotelu avyslae Jetd je skutenost, e ve vsledn kompozici m kad pvodn soust sv msto a jakkoliv necitliv, nevhodn vyboen, doplnk nebo novotvar zde proto psob velmi nepatin avrazn sniuje celkov pozitivn dojem.

autentickm stavu, by obvykle samozejm s dodatenmi zsahy spe charakteru drby (ntry, vmny zmk uskn, nov potahy postel akesel apod.). Prakticky nedoten se asto dochoval mobili avybaven vpomocnch prostorch. Nejradiklnji byly podle oekvn pozmnny prvky, kter souvis s technickm zabezpeenm a provozem stavby uvst lze zejmna vmnu vpln oken, vtahu, zaizovacch pedmt vkoupelnch aWC, elektrickch zsuvek avypna atd., zpravidla vpodrunjch prostorch nebo naopak vluxusnm apartmnu. Nov prvky, novotvary apravy jsou zpevn sti velmi nekvalitn, jak po strnce emesln, tak i po strnce zalenn do historickho interiru. Zmnami povrch (koberce, tapety, povleen, potahy kesel) a nkterch detail (zsuvky a vypnae) dolo k zsadnmu poruen pvodn harmonick barevnosti. Stejn nevhodn a nevkusn psob bez vjimky tak vechny nov adoplujc kusy mobilie.

Spoleensk prostory 1. a2. NP:

Pro vybaven 1. a 2. podla (recepce, bufet, restaurace, kavrna, ppravny, zzem) plat jet vce ne pro hotelov pokoje, e napvodnm mst avautentickm stavu se dochovala pedevm materie pevn spojen se stavbou, zatmco mobili byl zvelk sti pemstn nebo nahrazen. Monosti dodatench razantnch prav povrch byly natst v tchto podlach pedem omezeny prostorovou koncepc (kruhov pdorys, minimum dlcch stn) a pouitmi technologiemi (psov okna vymezujc obvodov stny, skladebn podhledy strop, vnitn dlc stny obloen devnmi panely skoenkovm potahem, keramickmi obklady, podlahy pevn zkamennch nebo keramickch dlaeb). Vborn dochovan jsou zde pedevm pevn prvky kryty konstrukc, raditor avzduchotechniky, podhledy, obkladov panely atapety, svtidla, bar, stl vsalonku, schodit, bufet, recepce, centrln atna asamozejm vtvarn dla. Kompletn renovac proly povrchy (nov koberce, ntry koench tapet) a toalety u restaurace. V relativn pvodnm stavu se dochovaly pomocn mstnosti (ppravny, kancele, atny a zzem personlu), vetn drobnch technickch detail avybaven.

Hotelov pokoje 3. a4. NP:

Pro vybaven 3. a4. podla obecn plat, e prakticky nedoten se dochovala zejmna materie pevn spojen se stavbou, zatmco voln mobili byl v ad ppad renovovn, pemstn nebo nahrazen. Prakticky v celm rozsahu a stylov istot se dochovaly napklad kovov kryty konstrukc, vzduchotechniky a raditor, osvtlovac lity, sklenn nebo devn pky a dvee, na svou dobu nadprmrn keramick obklady a dlaby (svm obdlnm formtem pizpsoben oblm stnm; vetn tvarovek rohovch, s hky, miskami namdlo nebo zsobnky natoaletn papr), vky vchodbch pokoj, poliky azrcadla vkoupelnch nebo lampiky v pokojch 3. podla atd. Mobili hotelovch pokoj se dochoval rovn vpekvapiv

21

Bazn pod schoditm do restaurace a vstup do bufetu, pvodn stav, snmek z archivu Otakara Binara.

22

U volnch prvk mobilie veejnch prostor 1.a2. podla naopak bohuel plat, e pvodn nbytkov kusy se dochovaly pouze vnkolika exemplch nebo vbec (sedaky, stolky aidle vbaru, idle vrestauraci aj.) azvelk sti byly naprosto nevhodn vymnny nebo doplnny (stoly a idle v restauraci, baru, kavrn, salonku, servrovac stoly, recepce atd.). Ktomuto pouze orientanmu vtu je teba dodat, e nkter prvky vobjektu se dochovaly pouze vjednom nebo nkolika kusech azaslou si proto mimodnou pozornost napklad stoly zrestaurace (3ks), stolek zkavrny (upraven 1ks), servrovac stolek (1ks), keslka (4ks + 1ks deponovan vNTM), popelnk (3ks + 1ks NTM), drk naetzek (1 ks) a ada detail technickho zabezpeen objektu (el. zsuvky, vypnae, pojistkov skn, porn hlsi atd.). Podobn nenahraditeln jsou tak individuln navren prvky, kter byly u pvodn pouze v jednom exempli vtvarn dla nebo vybaven (stl vsalonku, bar, bufet, recepce, centrln atna, persk koberec, znan zdevastovan baznek ve vstupn hale atd.). Tyto prvky vyaduj neodkladnou pi, zchranu, ppadn deponovn. Nkter se rovn mohou stt vzorem pro pozdj vrobu sady replik do obnovovanho interiru. Na souasnm neplnm stavu se podepsaly i nkter koncepn nedostatky projektu napklad vpodmnkch tehdej zk obchodn nabdky nemohla uspt pedstava interiru navrenho doposlednho detailu textilie auitn pedmty (servis) byly proto v provozu pouze velmi krtce apodlhaly rychl zkze azcizen. Dluno dodat, e nkolik kus se dochovalo (nap. misky pouvan dnes jako stoln popelnky nebo jet nerozbalen krabice smocca lky vppravn). pln zkladn sada byla natst tak deponovna v Muzeu skla abiuterie vJablonci nad Nisou.

Doporuen, vize optimln strategie

Ovenm klem kvestrann spokojenosti vuvn kulturn pamtky je propojen pamtkovch hodnot srelnm aekonomickm provozem. Vppad horskho hotelu avyslae Jetd je nasnad, e stavba tohoto typu m nejvt ance na konkurenceschopnost zejmna tehdy, kdy bude tit z vlunch podmnek, za kterch vznikla tedy

ze sv uniktn polohy v rmci rekreanho horskho arelu, z pvodn podvojn funkce hotelu avyslae, apochopiteln ize svch mimodnch architektonickch kvalit. Pokud vak bude vblzk nebo vzdlenj budoucnosti zsadn pozmnna jedna ze t zkladnch, nedlitelnch sloek, krajina/stavba/interir, ztrat jetdsk v sv kouzlo a jedinenost hodnoty, kter jsou pro stavby zamen naturistick ruch nepostradateln. Zkladn teze opravy by mla spovat vprostm konstatovn, e proslul nrodn kulturn pamtka vyaduje i pes sv relativn mld stejnou pi jako stavby starch obdob. Jako nejschdnj, nejvhodnj, ale tak dlouhodob nejefektivnj se nazklad poznatk zinventarizace proto jev citliv oprava, kter zachov vobjektu stvajc funkce vysla ahotel. Piem hotel, videlnm ppad asohledem nasouasn trendy a nostalgii po dobch nedvno minulch, by mohl bt koncipovn jako stylov design hotel, s drazem na autentickou atmosfru edestch asedmdestch let. Pochopiteln, e zapodmnky naplnn souasnch poadavk klient, ale ilegislativnch nazen vymezujcch provoz podobnho zazen a kulturn pamtky. Proces revitalizace ansledn provoz by mly bt pod neustlou kontrolou mstn samosprvy, Nrodnho pamtkovho stavu apednch odbornk voboru historie a pe okulturn pamtky dvactho stolet. Vraznou npomoc pi revitalizaci by mohly bt souasn trendy aprognzy vgastronomii aradiokomunikanm provozu (zmenen poadovanch ploch pro ppravu jdel askladovho zzem, pechod nadigitln vysln), dky nim by se vobjektu vytvoila potebn prostorov rezerva, kterou by bylo mono pout nejenom pro muzeln a chybjc doplkov prostory hotelu (sauna, fitness, mal konferenn, respektive zasedac sl, spoleensk mstnosti aj.), ale i pro novou koncepci dnes nevhodnho, provizornho hlavnho vstupu abezbarirovho pstupu. Stavba by mla bt pedevm oitna od nevhodnch novotvar vexteriru (kamenn schodiov tubus, zasklen pavlae), kter mus bt sohledem naprovoz abezpen vstup doobjektu vzimnm obdob pochopiteln nahrazeny jinm, citlivjm eenm napklad novm, mn ruivm a pitom kompaktnjm zasklenm pavlae a novm

23

vstupem v rovni ternu respektive v 1. podla, zahrnutm dohlavn hmoty objektu akomunikan propojenm se souasnou vstupn halou. Rozshlejm pravm se s ohledem na st stavby, poruchy a souasn tepeln technick poadavky nevyhne patrn ani pl cel ve, okenn vpln astny zpohledovho betonu, unich bude zejm nutn volit kompromisn metody sten repase kombinovan se zateplenm u prostor nronch na tepeln komfort, prost repase unezateplench interir, citliv zakryt odhalen vztue bez naruen vrazu pohledovho betonu. Zvltn pozornost si zejm vyslou tak renovace lamintovho plt. Nedlnou soust een by mlo bt ale ibezprostedn okol stavby zejmna pstup, parkovit a vyhldkov terasy, kter dle pamtnk (Zdenk Zavel) nebylo Hubkem zcela doeeno anese dodnes rysy pouhho provizoria. Vedle nutnho oven statickch pomr vysoce namhanch primrnch isekundrnch st nosn konstrukce ve, ajejich ppadnho zajitn, se zd bt klov tak nprava dnes nedostaten cirkulace vzduchu vinteriru (asto nefunkn vtrac ventily vedle pevnch oken avzduchotechnika) a patrn nevyhovujcho technickho zabezpeen stavby (srov. souasn vy nroky na elektrick rozvody, porn bezpenost apod.). Rozsah nutnch stavebnch prav vak bude bezesporu mnohonsobn ir, ne zde vezkratce vyjmenovan. Vybaven interiru by mlo vychzet z celkov plnovan koncepce a strategie vyuvn v podobnch ppadech je vhodn stanoven nkolika stup autentinosti pro rzn prostory nap.: muzeln / pvodn / kombinovan / nov.

Hotelov pokoje 3. a4. NP:

Nejvy stupe autenticity by ml bt prezentovn napkladu vybranho vzorovho muzelnho pokoje, kter by byl pro veejnost zpstupnn pouze omezen (s prvodcem) a kter by doploval vstavn mstnosti sexpozic ohistorii jetdsk ve vnich podlach. Tento pokoj by ml bt restaurovn snejvy monou pozornost podle teorie poslednho dne, tedy pevn spvodnmi prvky oetenmi pouze konzervanmi metodami, vetn stop uvn a bez pedpokladu dalho uplatnn pro hotelov ely, ale pochopiteln ise soustednm ojedinle dochovanch azde chybjcch prvk

zjinch prostor adoplnnm opesn repliky nezachovanch (tapety, zclony atd.). Ve stavu odpovdajcm pvodnmu nvrhu by mly bt koncipovny a udrovny tak vybran stylov pokoje uren pro nron hotelov hosty. Tento stupe vyaduje nejenom odstrann novotvar, spe emesln restaurovn a oitn souasnho autentickho vybaven, ale i nutn soustedn chybjcch prvk zachovanch v jinch mstnostech (poliky v koupelnch, plastov zsuvky ve sknch, kliky atd.), doplnn o repliky pvodnch povrch (koberce, textilie, tapety atd.) a ppadn i o repliky chybjcch prvk (WC msy, umyvadla atd.). Tento stupe vak zrove mus reflektovat potebu dalho vyuvn anutn komfort budoucch hotelovch host, co v dsledku povede ke kompromisnmu een (pokud mono jen u pohledov skrytch st) nap. obnoven asjednocen ntr, nov matrace upostel, vbr esteticky dobovch, ale sloenm trvanlivch textili atd. Takto vymezen pokoje, zejmna sohledem naspecifika drby aprovozu, by mly bt soustedny dologickch blok doporuuji proto vybrat nkolik standardnch pokoj spsluenstvm aluxusn apartmn ve 3. podla, nkolik vybranch pokoj v 4. podla. Nezbytn je rovn navrcen spolench prostor do pvodnho stavu a vzhledu (hotelov hala, chodby, schodit svtahem). Tet a nejpoetnj kategorii mohou tvoit kombinovan pokoje s nim stupnm autenticity s pevahou zachovanch nebo doplnnch pvodnch prvk (povrchy, vpln otvor, osvtlen, vzduchotechnika, renovovan skn, H-stolky, textilie), pro souasn podmnky ergonomicky upravenmi volnjmi replikami (postele, kesla, vybaven skn) azcela soudobm technickm vybavenm (el. vypnae a zsuvky, umyvadla atd.). Zvltn pozornost api vtomto duchu si zaslou rovn uniktn dochovan klidov komory. Posledn anaobnovu nejmn nronou kategorii mohou tvoit prostory zsadn pemnn se zachovnm autentickch funknch prvk (kryty ventilace, keramick obklady, dvee atd.), ale napklad snovmi povrchy avybavenm.

Spoleensk prostory 1. a2. NP:

Pro spch cel revitalizace jetdsk ve je naprosto klov navrcen pvodn atmosfry dospo-

24

leenskch prostor, kter nejvce uruj celkov vraz interiru a kde nejlpe vyniknou vzjemn vazby, estetika a koncepce. V tchto podlach by ml vysok stupe autenticity vychzet zejmna ze spoleensk apohledov exponovanosti. Donaprosto pvodnho stavu by proto mly bt uvedeny pedevm prostory restaurace, kavrny, baru, salonku, recepce abufetu! Velmi specifickou pozornost si vak vtchto podlach vyslou tak prostory zzem, kde je poteba citliv hledat rovnovhu mezi vypovdac schopnost, tedy zachovnm autentickch prvk najejich pvodnm mst, amezi poadavky nabudouc provoz typickm pkladem me bt centrln ppravna, kde lze pro nov vyuit ponechat anavrtit do pvodnho stavu horn i doln skky, kryty klimatizace, keramick povrchy atd., ale technick vybaven bude patrn poteba zpevn sti vymnit. Nicmn i pvodn prvky technickho vybaven ppraven apomocnch mstnost je mono v mnoha ppadech sten ponechat zkladn korpusy osadit novmi zaizovacmi pedmty apouze nkter sousti deponovat, ppadn pohledov exponovan vybaven (nap. sti bufetovho pultu) ponechat jen pro dokreslen dobov atmosfry, izacenu, e nebude funkn. Podobn selektivn a dle konkrtn situace je nutno pistupovat tak k socilnmu zazen v souasn dob nenvratn inovovan toalety urestaurace apohledov nejmn nron toalety personlu mohou bt zcela obnoveny; naopak vjimen dobe dochovan toalety u bufetu sp navrceny dorelativn pvodnho stavu. Konen een pomocnch mstnost a zzem personlu by mlo vychzet zcelkov provozn koncepce, kterou nelze vtomto stupni pprav pedpovdat. Nicmn je teba mt stle napamti, e prv tyto podrun prostory asto ukrvaj nejlpe dochovan pvodn prvky srov. napklad klidov komory, atny personlu spsluenstvm atd. Pi formovn celkovho provoznho uspodn objektu je nutn rovn potat s potebnm mstem pro vstavu historie jetdsk ve, uniktn autentick materie a prvk pi revitalizaci demontovanch a nahrazench. Pro tyto ely se nabz napklad skromn prostory dnenho skladu urecepce, vppad zmny provozu bufetu nov lenn pilehl ppravny, nebo nejlpe vbu-

doucnu patrn uvolnn pomocn telekomunikan mstnosti v bezprostedn vazb na nutn nov bezbarirov vstup vsuternu.

Obecn:
Povrchy v interiru je teba obnovit podle pvodnho nvrhu abarevnosti zejmna ntry omtek, kovovch soust, tapety (dle vzork vosobnm archivu Otakara Binara), podlahov krytiny, koberce, textilie atd. Konstrukce, pevn prvky a povrchy by mly bt pouze oitny aponechny namst (pohledov betony, dlaby, kryty apod.); individuln pro stavbu vyroben demontovateln sousti interiru, vybaven amobilie demontovny, oitny a vrceny na pvodn msto (bar, dvee, zasklen stny, podhledy, svtidla, kryty, zrcadla, police atd.); chybjc doplnny. Zvltn pi si jist zaslou uchovn kvalitnch dobovch keramickch obklad pi patrn nutn vmn technick infrastruktury pevnou st obklad a tvarovek je vak mon ponechat napvodnm mst apokozen nebo odstrann kusy nahradit repasemi areplikami (srov. podobn zkuenosti vrobce RaKO srekonstrukcemi modern architektury). Drobn spe vlun zachovan dobov prvky (zsuvky a vypnae, drk na etzek aj.) by mly bt osazeny vucelench sadch dovybranch autentickch prostor a zrove mohou slouit jako pedlohy pro nov vyroben repliky. Skuten ojedinl prvky, u kterch hroz pokozen pi dalm provozu, mohou bt restaurovny a deponovny vexpozici historie ve. Pro vrobu replik dobovho nbytku avybaven je mon pout tak plnovou dokumentaci, fotografie, ale i vzpomnky autora Otakara Binara. Ipi pedpokldanm vysokm stupni autenticity je vak zejm, e nkter kusy mobilie, respektive jejich repliky, budou muset bt upraveny pro komfortnj vyuit (napklad zvtena nedostaten plocha kavrenskch stolk nebo vymnny matrace postel) apizpsobeny budoucmu nronmu hotelovmu provozu (trvanlivost povrch atextili). Skuten citliv pstup odpovdajc pamtce tohoto vznamu samozejm vyaduje co nejucelenj atmosfru, dokreslenou technickmi drobnostmi (by nefunknmi) v podob zachovanch a repasovanch skn v komorch a chodbch, vlevek, trezor, rozvodnch skn, pornch hl-

25

si, vypna, zsuvek, mek, vpust, svtidel, sknk v atnch personlu, sknk v ppravn atd. (jedn se zejmna o pohledov exponovan prvky, sti celho systmu). Podobn systematicky je nutno pistupovat i k dochovanmu centrlnmu technickmu vybaven stavby a vyslae (kotelna, vzduchotechnika, strojovny apod.), kter by u takto vznamn pamtky mlo bt povaovno za rovnocenn k vybaven reprezentativnch prostor (isohledem nacelkovou strojovou estetiku ve). Drobn prvky, rozvody astrojn zazen, kter bude patrn nutno sohledem nasouasn pedpisy nebo nov provoz zpevn sti vymnit, je teba po konzultacch s odbornky a historiky techniky deponovat (v ppad rozvod alespo podstatn fragmenty) nebo vystavit vexpozici ve, ppadn vNrodnm technickm muzeu. Osobn vtah kpokojm lze nov realizovat jako stenou repliku snovm korpusem klece apojezdovmi i bezpenostnmi mechanismy, ale zrove s dobovmi povrchy a tvary. V souvislosti s provozem vtah a pilehlch prostor bude bezpochyby nutn zvit poadavky na bezbarirov pstupy. Dopvodnho stavu by ml bt vrcen tak okoln prostor schodit um vtahu obnovena barevnost anevhodn dodaten bezpenostn plechov vpln nahrazeny irm sklem. Unkladnch vtah lze bezesporu obdobn vyut stvajc venkovn obloen a prostory achet, doplnn pouze onov strojov vybaven, klec advee. Odborn restaurovn umleckch dl a optovn navrcen do interiru by mlo bt u nrodn kulturn pamtky samozejmost. Pro obraz skuten stylovho design hotelu s nostalgickou atmosfrou edestch let by bylo

vhodn rovn optovn vybavit interir replikami uitnch pedmt textilie, servis; zatmco dochovan prvky je nutn alespo vystavit v chrnn expozici avzorovm pokoji.

Dovtek
Pi vekerch vahch nad budoucnost horskho hotelu a vyslae Jetd je teba mt stle na pamti, e se jedn onaprosto vjimenou, nadasovou stavbu, kter byla vysoce hodnocena u vdob svho vzniku aani dnes sodstupem ticeti pti let neztratila nic ze svch kvalit asly vrazu. Stala se symbolem celho regionu. Ideln pedstava navrcen exteriru a interir do pvodnho stavu proto nen pouhm krasosmutnnm, sentimentem po starch asech, ale pirozenou odpovd navztah veejnosti ktto jedinen stavb aznan zjem ojej dal osud. Virch kulturnch aekonomickch souvislostech je proto citliv rovnovha mezi historickm potencilem ve a souasnmi poadavky imonostmi jedinou zrukou konkurenceschopnho, efektivnho vyuit. Pokud bude naruena citliv rovnovha trojnoky krajina/stavba/interir, pokud nebudou pehledn vyeeny majetkoprvn vztahy apokud nebude stanovena jasn dlouhodob strategie dalho vyuit vedouc k efektivn a ekonomicky pijateln ochran historickch hodnot, bude rovn ohroen prestin (a bezesporu tak ekonomicky pnosn) zpis naseznam pamtek svtovho kulturnho ddictv UNESCO, kter by ml bt vnmn nejenom jako nejvy stupe mezinrodn ochrany, znmka kvality, ale ijako urit zruka budoucho turistickho zjmu aprosperity.

26

PaVEL KRaNC

Kvtvarnm dlm vinterirech restaurace ahotelu Jetd

Art in the Interiors of Jetd Hotel and Restaurant
The designs for the interiors of the restaurant and the hotel were created by individuals close to the circle of the authors of the tower. According to the architect of the interiors, otakar Binar (*1931), no steadfast aesthetic programme existed and the authors of the art work drew their inspiration from both the image of a spaceship and the principle of Jungs teachings on archetypes. The artists included Jaroslava Brychtov (*1924) and Stanislav Libensk (19212002), who created a monumental relief out of glass and cement called Falling Meteorites. The biomorphous metal reliefs in the hotel reception were created by the sculptor Milo Koka (19321986). The glass artist Karel Wnsch (*1932) designed aglassware collection for the hotel, the tableware, and the colourful tablecloths and covers, and even the wavy mirror wall, covering the entrances to the restaurants servery and toilets. Atapestry in fiery colours by the textile artist Vladimr Kean (19311985) decorates the lounge, an imaginative tiling of the electroceramics in the hotel stairwell and halls was designed by dvana Mrov (19222003). The wall facing and the metal grating by Jaroslav Klpt (19231999) and Binars wall lamps and suspended egg chairs create ahall space with an almost surrealistic poetic quality.

Nvrhy pro vybaven interir restauranch zazen ahotelu, umstnch vespodnch patrech televiznho vyslae Jetd, vzely znejbliho okruhu tvrc samotn ve Karla Hubka aZdeka Patrmana. Jetd bv asto oznaovn zapionrsk dlo architektury high-tech (i alespo eskho technicismu) acharakterizovn jako obraz kosmickho korbu.1 Meme bt proto zajist pekvapeni, kdy vsouvislosti sdesignem interiru teme vroky jednoho z jeho vznamnch spoluautor, Karla Wnsche, kter se dajn snail vesv prci svrzn uplatnit principy Jungova uen oarchetypech: Soubor Jetd jsem zaloil na podobnosti s tou stavbou: konstrukce zaven na betonovm dku. Takov klobouk, kter se d sejmout. Vychzel jsem z toho, e ten betonov dk je jako skaln pevis, pod kterm sedl pralovk, rozd-

lval si ohe a opkal si maso. Zjistil jsem, e oni nikdy nesedli zdy ven, ale vdycky zdy keskle pod tm pevisem a ohe mli ped sebou. Z rznch dvod: aby mli kryt zda, aby vidli ven, aby ohe dobe hoel ... Tak jsem interir restaurace koncipoval tak, aby nikdo nesedl zdy k obvodovmu sklennmu plti, ale k tomu betonovmu dku. Ubrusy nebyly bl, ale oranov jako ohe, ukterho se sedlo, atak dle. 2 Ktomu dodejme, e podle hlavnho designra interir architekta Otakara Binara (*1931) neexistoval dn explicitn rmcov ideov a estetick program pro koncepci vybaven i vbr vtvarnch dl. 3 Co si tedy zvolit kosmonauty i troglodyty? NaJetdu se meme setkat sobojm atato vceznanost je jeho specifikem. Zd se, e vcel stavb ani v interirech samotnch nelo o programov

27

Gesamtkunstwerk, ale mnohem spe o volnou improvizaci ad hoc, sclem uplatnit npady, ovit monosti adoshnout vevsledku co nejvt elegance, zajmavosti arozmanitosti. Nevznikla ovem vstedn kreace typu space age nebo googie4, jak se odpadestch let objevovaly pi podobnch pleitostech v zpadnm svt. autoi interir se patrn ctili vzni neobvyklm charakterem stavby pouze potud, e chtli rovn vytvoit nco zvltnho i nkte z vtvarnk zde realizovali dla, kter pro n nebyla typick. S vslovnm podtrenm nebo rozvjenm technicistn estetiky se setkvme spe v men me, astji je charakter plt a nkterch technickch prvk prost respektovn nebo zjemovn. Msty, zejmna v hotelov sti, se uplatuj principy kontrastu i dokonce jist humanizace odclonnm prodnmi materily a barevnost i pmo vnesenm estetiky jinho rodu. Vbr spolupracujcch vtvarnk byl obvykle dn osobnmi vztahy s architekty Karlem Hubkem a Otakarem Binarem; blili se obma architektm generan, vtina jich psobila pmo vLiberci nebo virm okol abyli pevn absolventy prask Vysok koly umleckoprmyslov. Nejrozmrnjm anepochybn tak nejznmjm vtvarnm dlem vinterirech Jetdu je relifn stna nad schoditm propojujcm prostory recepce a restaurace. Jejmi autory jsou ji v dob vzniku mezinrodn proslul prkopnci sklenn plastiky Jaroslava Brychtov (*1924) a Stanislav Libensk (19212002), kte byli vyzvni ke spoluprci Karlem Hubkem. Nese nzev Spad meteorit ajej vznik bv obvykle datovn mezi lta 19641973.5 V kontextu tvorby obou vtvarnk je pojet relifu dost vjimen, nebo v jinch jejich dlech pevauje vtinou sklo, a beton, pokud je pouit, slou spe jako fixace sklennch prvk. Zde se jedn opsy renho materilu, rhovanho v hustm rytmu vertikl (drhy meteorit), zaven navlastn vlcov betonov dk stavby. Meteority jsou znzornny polokoulemi rznch velikost ze silnch vertiklnch lamel irho skla, opt zavench na betonovm podkladu. Pi blim pohledu je patrn, e lit sklenn desky jsou uvnit tles individuln tvarovny. Studie krelifu6 ukazuj nkolik odlinch variant een, vnich se objevuj mimo jin tvary oblak, je by naznaovaly pedstavu meteorit putujcch oblohou. Konen

varianta je vak Milenou Klasovou vyloena spe jako pronikn kosmickch bolid do vrstven zem.7 Dlo je svm nmtem pirozen nejbli kosmick interpretaci stavby. Neobvykle masivn pouit betonu, je bv uns bn charakterizovno jako brutalistn, vychz zejm zpvodnho dojmu autor zobnaenho nosnho dku avzdaluje se svm geometrickm pojednnm vechch dosud uplatovan informeln estetice podobnch dl. Celek naznauje pklon autor ktematice zkladnch geometrickch tles, je pevld vnsledujcch letech. Princip rytmickho lamelovn nachz analogii vcharakteristickm zpsobu lenn stropnch podhled a snad i v kulovitch, ovem horizontln lennch svtidlech Otakara Binara, psobiv levitujcch nad stolky kavrny. Prostory hotelov recepce v pzem jsou doplnny rozmrnm souborem kovovch relif sochae Miloe Koky (19321986).8 Tento nkdej k Bedicha Stefana vytvoil jednak stnu, kter tvo pozad recepnho pultu, realizovanou technikou tepanch mdnch plech, pro autora charakteristickou. V pbuznm pojet pokryl tak vnitn stranu obou shodnch dve hlavnho vchodu ajejich venkovn plochy opatil relify zlitho bronzu. Vechny sti jsou vzsad nefigurativn, ale svmi mkce promnlivmi tvary odkazuj k relnm prodnm matrim a silm, a u organickm i vulkanickm, je koresponduj napklad s tehdejm postsurrealistickm biomorfismem nkterch mal, jako byli Frantiek Hudeek nebo Zbyek Sion. Jestlie relifn stna Libenskho aBrychtov se odnznak architekta Otakara Binara vjeho pvodnch nvrhovch kresbch interir dost odchlila, Kokovy prce znich jakoby pmo vychzej.9 Karel Wnsch (*1932), rodk zNovho Boru, absolvent VUP ak Josefa Kaplickho, vytvoil pro restauran a hotelov prostory Jetdu obshl soubor nvrh nejen npojovho skla, ale tak stoln keramiky, barevnho prostrn apovlak. U tato e zbru byla pro specializovanho sklskho vtvarnka neobvykl a v celku jeho tvorby ojedinl. Je obtn odhalit, jak s Wnschovou ve citovanou jungovskou koncepc souvis pozoruhodn tvar, jm doplnil zazen restaurace a jej nepochybn meme rovn zaadit mezi vtvarn artefakty. Je to zvlnn stna ze zrcadlovho skla, kter slou jako pevn paravn kryjc

28

Interir restaurace, pvodn stav, snmek zarchivu Otakara Binara.

29

vchody doppravny aktoaletm. Tvo ji dva intervaly krtk adlouh vlny, opakujc se naobou stranch v opanm sledu. Materil i een, je skrvalo znan technick problmy pi ohbn rozmrnch sklennch tabul, jsou u Wnsche nezvykl. Souvisej snad se soudobm uplatnnm konvexnch a konkvnch zrcadlcch ploch, je se vedruh polovin edestch let objevovaly vtvorb souasnk, jako byli Hugo Demartini, Vclav Cigler nebo Milan Dobe. Do interir Jetdu pin tento objekt ojedinl moment kinetick metamorfzy a ve svm zvlnn mon i vizuln odkaz kinnosti vyslae. Dodejme natomto mst, e pbuzn plujc zrcadlov koule, je podle pvodnch fotografi oivovaly vodn plochu fontny pod schoditm a dodnes se nedochovaly, byly invenc architekta Otakara Binara.10 Jedinm ryze movitm vtvarnm dlem vjetdskm souboru je tapiserie vznamnho libereckho textilnho vtvarnka Vladimra Keana (19311985),11 umstn v prostoru konferennho salonku. Keanovo jmno bv spojovno pedevm sprkopnickm uplatnnm techniky artprotis, zde vak pouil klasick run tkan tapiserie, vychzejc z pojet jeho uitele antonna Kybala a roziujc jej vrazov monosti a k mrn relifnmu inku texturlnmi variacemi, zejmna obnaenm osnovy a vytaenm smyek tku. Motivem je kruhov centrln tvarov skladba v podob jakhosi slunce-kvtu v tepl ervenooranov kle. V rmci pvodn barevnosti interiru (svtle bov stny a mechov zelen koberce) vytvel tento dodnes vborn zachovan artefakt nejen vznamn komplementrn doplnk, ale tak psobiv vtvarn protjek prodnmu divadlu, je mohli nvtvnci panoramatick restaurace zapznivho poas sledovat zoken. V prostoru hotelov haly se nachz asi nejoriginlnj ze zdejch vtvarnch dl, kovan m, jejm pekvapivm autorem je Jaroslav Klpt (19231999).12 V dle tohoto grafika a male, rodka ze eleznobrodska, se jedn o poin zcela ojedinl, kter na prvn pohled nekoresponduje ani sjeho znmmi suchmi jehlami, prozrazujcmi vel vztah knkdejmu uiteli Frantiku Tichmu, ani spevn expresvn ladnou figurativn malskou tvorbou. M byla sestavena z kovovch soust starch selskch voz a devnch ze-

mdlskch stroj, kter autor dajn vyhledval ve vyhaslch svatojanskch ohnitch. Z nich pak s pomoc svho syna na poln vhni sntoval vslednou fantazijn skladbu, vn se pozoruhodnm zpsobem prostupuj nznaky antropomorfnch tvar s transformovanmi troskami archaick techniky. Celek tak balancuje nkde mezi materilovou asambl z okruhu Zbyka Sekala, Jana Koblasy i alee Veselho, grotesknost Karla Neprae ajakmsi rustiklnm kutilstvm.13 Nemal podl nazvltnm inku prostoru hotelovho schodit a haly m relifn keramick obklad stn, kter proto meme rovn zaadit mezi jetdsk vtvarn artefakty, tm spe, e se jedn o autorsk dlo, s nm se do literatury oJetdu dostv jmno se stavbou spojen teprve zcela nedvno Dvana Mrov (19222003).14 Tato absolventka prask VUP, kde prola ateliery Josefa Strnadela, Josefa Kaplickho a Otto Eckerta, vznamn pispla k rozen vtvarn eench keramickch obklad v esk architektue edestch a sedmdestch let (mj. s. vstavn pavilon na EXPO 67 v Montrealu, s. velvyslanectv ve Stockholmu 1972 nebo aula Matematicko-fyzikln fakulty UK v Praze 1978). V prostorch hotelu Jetd uila vynalzavm zpsobem rznch monost, je nabzel pvodn prmyslov, ble polvan elektroizolan materil s relifem paralelnch cylindrickch prut,15 v jejm pojet msty vyvolvajc dojem jaksi bambusov stny. Spolu sKlptho m aBinarovmi nstnnmi lampami a zavenmi lutmi kesly v podob ochlupench vejitch kokon vytv z nevelk komunikan haly prostor s tm surrealistickou poezi, tematizujc a u zmrn nebo bezdky rozdlnmi materily, postupy i aspekty princip metamorfzy. akoliv bylo eeno, e vtvarn dla v interirech Jetdu nevznikala podle njakho apriornho ideovho programu, lze vnich rozeznat okruh pedstav, kter spolu pi v rozmanitosti svm zpsobem koresponduj a hypoteticky vytvej dokonce jakousi vznamovou sekvenci. Prvotn prodn matrie je jakoby usmrnna atransformovna energi vesmrnch tles a z tohoto procesu vystupuje lovk, reprezentovan antropologickmi konstantami svch archetyplnch zitk itechnickou innost, petvejc prodn zdroje tou, kter pi-

30

pomn jeho rurln minulost, itou, sn vstupuje dokosmickho vku. Vtvarn dla spolu sdesignovm souborem interir tak nakonec vytvej svbytn celek ajako takov reprezentuj nejen svj region, ale uplatnnm mimodn rozmanit kly een tak jist nzorov rozhran v eskm umn a designu

na pelomu edestch a sedmdestch let. Tvo tedy pirozenou jednotu svlastn stavbou apodlej se na jejm historickm vznamu i tosu. Z tchto dvod jim pslu nepochybn stejn pamtkov ochrana jako samotn vi a rovn stejn prvo na rekonstrukci, blc se co nejvce pvodnho stavu.

Poznmky
1 Srov. nap. Rostislav vcha, in: djiny eskho vtvarnho umn VI/1, Praha 2007, s.53. 2 Slunkov prazklad Karla Wnsche, Glassrevue 25/2004. sten petitno in: Ji Jiroutek (ed.), Fenomn Jetd, Liberec 2005, s. 9799. 3 Podle rozhovoru Otakara Binara sastnky kolokvia 10. 3. 2009. 4 Srov. nap. Sean Topham, Wheres My Space Age: The Rise and Fall of Futuristic design, London New York 2003. 5 Milena Klasov uvd vesv monografii rok dokonen 1975, ale pamtnci idobov fotografie potvrzuj, e dlo bylo namst u pi zahjen provozu 1973. Srov.: Milena Klasov, Jaroslava Brychtov aStanislav Libensk, Praha 2002, s.99. 6 Viz Jiroutek (pozn. 2) s. 105. 7 Viz Klasov (pozn. 5). 8 Umlec byl dosud myln uvdn jako Zdenk. Srov. Roenka libereck architektury IV, 2008, s. 71, 82, 89. Viz Slovnk eskch aslovenskch vtvarnch umlc VI, Ostrava 2001, s. 93. 9 Srov. Jiroutek (viz pozn. 2) s. 77. 10 Viz pozn. 3. 11 Slovnk eskch aslovenskch vtvarnch umlc VI, Ostrava 2001, s. 331. Pvodn autorsk nzev tapiserie se zatm nepodailo zjistit. 12 Slovnk eskch aslovenskch vtvarnch umlc V, Ostrava 2000, s. 192193. 13 Dlo vzniklo zosobnho kontaktu Otakara Binara sJaroslavem Klptm, anikoli nazklad u soute, jak uvd Ivo Kon vesbornku Jaroslav Klpt, mal agrafik, Boskovice 1999, s. 32. Podle rozhovoru Otakara Binara sastnky kolokvia 10. 3. 2009 asKarlem tverkem in: Roenka libereck architektury 04/2008, s. 89. 14 Roenka libereck architektury IV, 2008, s. 71, 89. Viz t Slovnk eskch a slovenskch vtvarnch umlc VIII, Ostrava 2002, s. 332. Zde uvedeno rovn pjmen Mataovsk; vanlech VUP tak jako Meissnerov-eplav. Srov.: Martina Pachmanov Markta Praanov (eds.), Vysok kola umleckoprmyslov vPraze 18852005, Praha 2005, s. 317. 15 Otakar Binar vrozhovoru sKarlem tverkem, Roenka libereck architektury IV, 2008, s. 89.

31

ONDEJ FISCHER

Technick aspekty vstavby jetdskho vyslae

Technical Aspects of the Construction of Jetd Tower
The shape of the tower was partly derived from the suitability and quality of the load-bearing structure, safety, and economic feasibility. The steel, shell-shaped (hyperbolic paraboloid) central part of the structure, very resistant and economical, was connected to the load-bearing reinforced concrete structure of the hotel, adesign that Vlastimil Kupka had already used in his proposal for the tower on Bukov Mountain and on Cukrk. A number of technical problems emerged in the design and during construction of Jetd tower, such as how to cover the space for the teletransmission antennas without preventing the transmission of the signal broadcast. Experts at the Faculty of Civil Engineering at the Czech Technical University and the Klokner Institute designed it as arotating hyperboloid with asingle-layer shell, the manufacturers of the laminate (Rudn doly Ejpovice) managed to find suitable material, and the laminate suspension bar was supplied by Rybsk svaz in r nad Szavou. This technological approach, like the production of the laminate antenna extension and especially the pendulum, developed by Zdenk Patrman in cooperation with the Institute of Theoretical and Applied Mechanics of the Academy of Sciences, were protected Czechoslovak patents. The unique pendulum absorber of cross vibrations caused by the wind forms an annulus weighing 800 kg, suspended on asteel cover against which lean four shock-absorbers.

Tento text chce doplnit nkter daje otechnickch problmech, kter se v nvrhu vyslae vyskytly akter bylo nutno vprojektu ipi vstavb vyeit. erp pitom jak zautorova vlastnho podlu prce naprojektu, tak ze svdectv astnk, znich bohuel u mnoz neij.

Tvar
Vnj vzhled kadho dla je to, co upout pozornost kadho divka a ovlivn jeho nzor. Bohuel, pro nejvt st veejnosti, vetn publicist, zstv toto hledisko jedinm kritriem. To brn posouzen aspravedlivmu ocenn pnosu ostatnch, kte se na vzniku dla podleli. Jist nejde o to, podceovat zdail tvar stavby, jej zasazen

do prodnho prosted, navzn na dopravn a energetick komunikace, ale nelze zanedbat ani problematiku bezpenosti a ekonomick proveditelnosti dla, tedy vhodnost a kvalitu nosn konstrukce. V idelnm ppad jsou vechna tato hlediska splovna souasn, dn z nich nevyaduje nsiln omezen jinho. Tvar jetdskho vyslae tomuto poadavku nesporn odpovd: navazuje nasiluetu kopce, souasn svm rozenm vpat vytv prostor pro hotel, jeho pika je vhodn pro umstn antn. Roziovn ve smrem kzkladu, ikdy je vespodnch partich opticky dotvoeno kapotou ploin specilnch antn apltm hotelu, odpovd zvtovn napt od vlastn thy stavby aodvtru. Podobn je lidsk oko zvykl

32

reagovat nakonstrukce tohoto typu, odBabylonsk a Eiffelovy ve, pes siluety tovrnch komn a pomodern televizn ve. Tomu odpovd igeneze tohoto tvaru, na nm se krom architekta Karla Hubka podleli i statici Ing. Zdenk Patrman a Ing. Zdenk Zacha, kter emigroval roku 1968 doUSa, take jeho pnos projektu budovy naJetdu pestal bt odt doby zmiovn. Vsouvislosti sestedn (ocelovou) st ve se slu zmnit tak prof.Ing.Vlastimila Kupku, DrSc., zVojensk akademie Brno. Tato st je vytvoena jako skoepina ve tvaru hyperbolickho paraboloidu pechzejc narovni cca +50,0 m dotvaru vlce. Celkov vka ocelov skoepiny, navazujc na elezobetonovou konstrukci hotelu a ploiny pro antny, je 44,5 m. Skoepina oprmru 10,5 m vzkladn (+26,96 m) a ve vrcholu 1,62 m (+70,96 m) je vyztuena ebry, nejmen tlouka plechu je 6 mm. Skoepinu vyrobily Vtkovick elezrny. Tento konstrukn systm, kter je velmi nosn aekonomick, se Vlastimilu Kupkovi ji potkem edestch let osvdil pi een stavby 180 m vysokch televiznch v naBukov hoe uDna (19611965) anaCukrku u Prahy (1961, slouc dosud), a byl proto pouit i na Jetdu. Na ocelov sti je umstn lamintov nstavec s prmrem o 30 cm vtm, ne je prmr ocelovho hrotu pod nm, podle poadavk na instalaci televiznch antn vetn manipulanho prostoru kolem nich.

Antny pro dlkov penos

antny pro dlkov penos (radiorelov spoje) jsou tvarem zpravidla paraboly o prmru jeden ivce metr avyznauj se velkou hmotnost. Umsuj se proto nepli vysoko, jejich podklad mus bt dostaten tuh a nepohybliv, pro svj nosi pitom nejsou dnou ozdobou. Pevn umstn jetdsk vysla svou elezobetonovou konstrukc v prostoru nad hotelem zajioval, elegantn linie stavby vak nesmly bt neforemnmi antnami narueny. Bylo teba je schovat, ovem tak, aby jejich kryt nebrnil en vyslanho elektrickho signlu. Vvahu pichzela jedin kapota zplastu. U eenho vyslae na Jetdu vak lo o velkou a zakivenou plochu, bez monosti pout jakoukoli kovovou vztuhu i spojovac prostedek. kol, pi bnch socialistickch pracovnch postupech vpolovin minulho stolet, byl neeiteln. Odpo-

vdi vrobc byly tehdy jednoznan: nevyrb se, nejsou zkuenosti, nemme kapacitu atd. Projektant ZdenkPatrman vak dokzal objdt eskoslovensko anadchnout uvrobce lamint (Rudn doly Ejpovice) nkoho, kdo byl ochoten se zamlet nad monostmi pravy zabhnutch vrobnch postup, kdo dokzal najt zpsob, jak vyzkouet avyrobit ve, co bylo pro Jetd teba. Podobn dokzal kontaktovat na Stavebn fakult VUT v Praze doc.Ing.dr.Ladislava Novka, DrSc., kter propotal tvar kapoty zplastovch sendviovch prvk jako jednoplov rotan hyperboloid a uril jej napjatost. (Pipomeme, e jde o plochu pmkovou, je mono ji vytvoit zdvojic protnajcch se pmek.) Mlad kolegov nate fakult, doc.Ing.Jaroslav Novk,CSc., adoc.Ing.Zdenk Tobolka, CSc., eili konstrukn problmy pedpnn a kotven plastovch ty vytvejcch nosn systm kapoty. V Kloknerov (tehdejm Stavebnm) stavu VUT Ing. Lumr Skupin, DrSc., zase eil technologick problmy vroby aspojovn prvk a kezdrnmu vsledku, kdy bylo mon vhodn pl pro ti podla s antnami realizovat. Jako podprn systm plt se uplatnily lamintov coulov (prmr 2,54 cm) nosn tye dlky 11 m, zskan od vrobce rybskch prut Rybsk svaz ve ru nad Szavou, adle epoxidov trubky. Byl to velk spch jak pro celkov estetick dojem, tak i pro vyslan signl. nosnost plt byla vcekrt ovena vpraxi, kdy tk kusy nmrazy (ohmotnosti dajn a pl tuny) odpadvaly z antn u vrcholu ve. Mnoh, zde poprv pouit prvky se uplatnily i na jinch stavbch, kde se navc ji mohla projevit irzn zdokonalen, vzel ztakto zskvanch zkuenost.

Druh televizn program

Koncem edestch let minulho stolet byla vlda socialistickho eskoslovenska postavena ped nalhav kol piblit se Zpadu ipotem televiznch program. Konkrtn to znamenalo zavst vysln vedruhm programu apokrt zem celho sttu jeho signlem. To pineslo nutnost eit instalace dalch antn, vstavbu novch vysla a rekonstrukci tch existujcch. Uveden situace pinela problmy. Vzhledem ktomu, e vysln mlo probhat vevych frekvennch psmech, kdy signl se pmoaeji ne signly dosud pouvan,

33

Schma kyvadla, archiv Ondeje Fischera.

Kyvadlov pohlcova kmit zva z litinovch segment, seroubovanch v rmu tvaru mezikru, vc 800 kg, zaven na ocelovm vku ve tymi kloubovmi zvsy dlky 58 cm, tyi hydraulick tlumie se opraj ikmo do vka. Pohled zdola z vnitku lamintovho nstavce ped instalac antn pro televizn vysln. Foto zroku 1971, archiv Ondeje Fischera.

byly sice antny rozmrov men, musely bt vak instalovny co nejve. Vzjmu vesmrnho vyzaovacho diagramu musely bt tak antnn prvky tsn (zdy) u sebe, take mezi nimi bylo mlo msta na nosnou kovovou konstrukci, kter nesmla zasahovat dovyzaovanho signlu. Konen, cel antnn systm pro druh program se nesml vlivem vtru pli naklnt i dokonce kmitat, aby vyslan signl byl stabiln i u okraj pokrytho zem. Problmem tedy bylo zajistit dostatenou tuhost patncti- a dvacetimetrov konzoly nosie tchto antn pi jejm malm pnm rozmru a tuto konzolu umstit dovnit mezi antnnmi prvky. Jetdsk vysla, vznikajc v tto dob, u samozejm byl pro vysln druhho programu uren, byl tedy prvn vad, kde projektanti museli vechny uveden problmy vyeit. Byl to opt Zdenk Patrman, kter pesvdil zmnn ejpovick podnik, e podobn jako vyrbj jin velk lamintov ndoby, mohou vyrbt i vlce prmru 1,9 m vysok 3 m adokonce je inavjet vcelku s prubami, umoujcmi seroubovn tako-

vchto vlcovch prvk dopotebn dlky antnn konzoly, ovem plastovmi rouby. Kdy se pak prosadilo i pouit skeln tkaniny patin hust navjen a epoxidu, dovenho z tehdejho zpadnhoNmecka, byl zskn materil atm ivlcov konstrukn prvek, kter antny chrnil ped povtrnost, byl dostaten pevn a tuh v ohybu (modul prunosti a 30 GPa) a kterm vyslan vlny prochzely bez obt. Tento postup byl pak aplikovn mnohokrt, pro mal ivelk, nov irekonstruovan vyslae, nap. vPolsku. Vzorky pouitho lamintu podrobil pevnostnm inavovm zkoukm Vlastimil Kupka adal odbornci. Uveden technologie se dle vyvjela, napklad nepjemn holavost lamintu si vynutila pidvn psad zpomalujcch hoen, kter vak zhorovaly prchod elektromagnetickch vln. Vdalch letech se zaaly pouvat dokonalej a men antnn jednotky, nkde se pelo na men prmr vlc (1,6 m) anajejich vt dlku (5 m). Bylo normln, e vvoj pokraoval, jeho potek byl ale uinn navi vyslae Jetd.

34

Kmitn vevtru
Brzy podokonen ocelov konstrukce ve aosazen lamintovho nstavce dolo k nkolika ppadm, kdy se jej thl st za nepli silnho ustlenho vtru rozkmitala v amplitudch, kter vzbuzovaly nemal obavy. Jev rozkmitn vlcovch tles v proudu plynu (vzduchu) i tekutiny (vody) souvis s mechanizmem jejich obtkn. Za jistch podmnek se zavlcem odtrhvaj stdav naobou jeho stranch vry, kter vyvozuj pravidelnou budic slu, kter u poddajnch a mlo tlumench soustav, rezonannm inkem tleso rozkmit. Tento jev je znm vce ne sto let. Vpolovin minulho stolet, pomasovjm rozen svaovn, se zaal projevovat inatrubkovch avlcovch konstrukcch, jako jsou nap. plechov komny, mostn stojky a story.1 Projeven kmitn ve jetdskho vyslae nebylo exaktn zmeno, byla jen odpotna frekvence 50kmit zaminutu aamplituda odhadnuta na 20 cm. Uveden jev z hlediska vyvolanch napt neml bt pro konstrukci ve nebezpen, nicmn nepzniv psychologick inek napozorovatele, nejistota voekvan etnosti opakovn tohoto jevu, riziko naruen vyslanho signlu iobava znavy materilu pinutily projektanty takov rozkmitn napt vylouit. Krtce po uveden zvad se u autora tohoto textu objevil Ing.Zdenk Patrman ainicioval dal kapitolku technick historie jetdskho vyslae. Kmitn stejnho typu jako na stavb jetdskho vyslae se objevilo ji dve na vyslacch storech a vch prvn generace stavnch nakonci padestch let (Bukov hora, Such hora u Kremnice), a s jejich odstraovnm byly proto ji jist zkuenosti (Ing.Dr.Ji Kozk, CSc., Vtkovick elezrny Bratislava, a prof. Ing. Milo Novk, Ph.D., Kloknerv stav VUT, od roku 1967 Univerzita London, Kanada). Tehdy se kmitn odstranilo pomoc krtkch svislch eber oce cca desetiny prmru vlce, pivaench kedku podl spirly. Tm byla zmnna aerodynamika jevu a naruena tvorba pravidelnch vr budcch kmitn. Uveden zpsob een, pi uit spojit spirly, se pouv uplechovch komn dosud. Naruen vzhledu, kektermu dochz po uvedench pravch, nevad napklad ustor stojcch daleko odcivilizace. Utak exponovan stavby, jakou byl jetdsk vysla, toto een nepichzelo vvahu. Zbvala monost mnit

samo dynamick psoben konstrukce vyrobit pro vysla dynamick tlumi (lpe eeno pohlcova) kmitn. Princip tohoto zazen je znm minimln odprvn poloviny minulho stolet aspov v pipojen dal hmoty ke konstrukci tak, aby se tato pipojen hmota pi uritm buzen rozkmitala apvodn hmota, tedy vlastn konstrukce ve, zstala pokud mono vklidu. Ve bylo mon propotat aoptimalizovat, problmem vak bylo zazen navrhnout tak, aby ho lo vyrobit ainstalovat. Veskoslovensku sprovozem takovho zazen zatm nebyly zkuenosti. Nicmn nankterch vch vNmecku (Drany, Berln) se oinstalaci tohoto zazen tak uvaovalo, nebo tam ji fungovalo. Dleit bylo zazen co nejvhodnji zkonstruovat tak, aby je bylo mon umstit vprostoru, kter byl pro n k dispozici, aby bylo smontovateln z penosnch dl na mst, aby se dala pokud mono pesn dodret a ppadn upravit jeho hmotnost, doba kyvu a tlumen, protoe na tchto veliinch zleel jeho pohlcovac inek. Z vah projektant vychzejcch zkonkrtnho ppadu umstn vevlcovm nstavci ve vyslae vyplynul pedpoklad tlumie, pedstavujcho rm ve tvaru prstence (s monm prlezem ve vku vlce na vrek ve) aspatinm potem vmontovanch zva. Tento prstenec by byl zaven natyech zvsech o dlce odpovdajc poadovan dob kyvu, s automobilovmi hydraulickmi tlumii oprajcmi se ikmo vzhru pod hlem cca 30 stup od svisl osy do ocelovho vka, na kterm vis. Potebn automobilov tlumie byly u vrobce (autobrzdy Jablonec) upravovny tak, aby vyvozovaly tlumic slu podle vpotu. Zajitn specialist pro zpracovn detailnho nvrhu, vrobu adodn tlumi vrozumnm termnu byl opt kol vtehdejch pomrech nadlidsk, nicmn Zdenk Patrman to dokzal. Pojetdskm pohlcovai, kter se osvdil, pak nsledovaly dal jak rostl poet malch ivelkch vysla pro druh televizn program, vybavench antnami vlamintovm vlci. Pohlcovae kmit zachrnily i v vyslae na stedoeskm Cukrku, kdy se v roce 1972 zcela vn uvaovalo (podesetilet funkci) ojej demonti vobav znavovch defekt pi jejm oekvanm kmitn. Msto demonte star a stavby konstrukce nov ve staila jen rekonstrukce pro nov antny podle projektu Ing. Frantika imka ze Spojprojektu

35

Praha (19741975). Tent princip pohlcovae kmit v jednodum konstruknm uspodn mnohokrt pouil pro ocelov komny doc.Ing.Viktor Kanick, CSc., zVojensk akademie Brno. Je tak pouit nathlch lvkch avcizin inavysokch budovch. Obas se na zazen objevily rzn pote i monosti konstruknch vylepen azjednoduen, nicmn tlumic kyvadla se vesvt uplatuj dodnes idky jejich prvnmu pouit naJetdu. K dynamickmu pohlcovai, kter brn pohybu konstrukce setrvanmi silami vyvozovanmi kvnm sv hmoty, existuje alternativa, a to rzov pohlcova. Jeho hmota (ppadn nkolik hmot) se pi kmitn konstrukce rozkmitv tak, e do konstrukce nar, atmito rzy tlum pohyb. Opraktickm pouit tohoto systmu existuje mlo zprv, jeho realizace naJetdu by zejm byla nronj adel, abyla proto dna pednost klasickmu kyvadlu. Nicmn kdy otomto systmu slyel architekt Karel Hubek, byl naden, spoukazem, e by bylo zajmav, kdyby v vevtru zvonila.

Dynamick zkouky v
Kyvadlov pohlcova kmitn je zazen, kter je citliv na sprvn naladn, tedy na pomr sv vlastn frekvence kmit k vlastn frekvenci kmit konstrukce, a na jejich sprvn tlumen. Ob tyto veliiny byly vypoteny a uvedeny v projektov dokumentaci. Z hlediska dlouhodob oekvan innosti tlumie vak bylo nutn se pesvdit, jak odpovdaj pedpoklady skutenostem, zjitnm na hotovm dle. Proto se ovovalo chovn konstrukce. Konkrtn to znamenalo zjistit skutenou vlastn frekvenci a tlumen ve bez kyvadla, ppadn se zablokovanm kyvadlem (nap. klny znemoujcmi pohyb jeho hmoty) apotom stlumiem vefunkci. Pro tato men se tvrcm Jetdu podailo zskat jedno z tehdejch pstrojov ipersonln nejlpe vybavench pracovi v eskoslovensku, veden doc. Ing. Vlastimilem Kupkou pi Vojensk akademii v Brn. Experimentln oven kmit na hotovm dle nebylo jednoduch ani pro specializovan stav. Oproti bnm menm, konanm vezkuebn nebo nadostupnch objektech vternu, kde men deformace apohyby lze vzthnout k blzkmu pevnmu bodu, lo v ppad jetdskho vyslae ovysokou konstrukci, kter pevn bod k dispozici nem. Pohyb konstrukce se mus

mit vzhledem kjin hmot, spovajc namen konstrukci. Hmota mus bt natto konstrukci uloena velmi mkce, s vlastn frekvenc men, ne je frekvence pohybu sledovan konstrukce (tzv. seismick hmota princip seismograf). Zkladn vlastn frekvence, spotan pro jetdskou v, byla 0,613 Hz. Kdyby seismick hmota mla mt polovin frekvenci (0,306 Hz) a byla provedena jako kyvadlo, musela by bt zavena na zvsu dlky 2,65 m, co by pro mic pstroj nebylo dobe provediteln. Jin monost men amplitud je oklikou pes napt odporovmi tenzometry nebo pes zrychlen advoj integraci. To je mon, ale pi malch frekvencch pichzejcch vvahu to vyaduje citliv akcelerometry a pesnou integraci. Druhm problmem bylo vybuzen kmit, kter maj bt meny. U pohybu vyvolanho samotnm vtrem nebyly pesn znmy budic sly. Mechanick budie s rotujcmi excentry jsou dobr, ale pro mal frekvence, jak se na vch vyskytuj, jsou budic sly (odstediv sly rotujcch nevyvench hmot) velmi mal. Je tak mon pout buzen lidskou silou pohybem jedn i vce osob ve sprvnm rytmu; to ale vppad ve sfungujcm pohlcovaem kvli velkmu tlumen selhv. Svdomm tchto obt byla pipravena ti men, kter se uskutenila vprbhu podzimu 1970 a zimy 1971, a to na vi nejprve bez namontovanho pohlcovae a pot i po jeho osazen. Pohyb byl registrovn tenzometry na ocelov konstrukci inalamintu apemstnm proti seismick hmot v rovni konce ocelov sti. K rozkmitn bylo pouito lana upevnnho v rovni konce ocelov sti anapjatho ikmo dol pod hlem 30 stup odsvislice krunmu napnacmu zazen nazemi. Lano bylo po napt silou 54,8 kN uvolnno peplenm, take v pak dokmitvala volnm tlumenm kmitnm, umoujcm stanovit vlastn frekvenci itlum ve. Pi napnut lana touto silou se vrchol ve vychlil o 11,7 cm, meno teodolitem ze zem. Rozkmitn napjatm lanem je sice inn a odpovd poukm mechaniky, nicmn je pracn a zdlouhav. Pro posledn z uvedench t men na jetdsk vi byl ve spoluprci s dalm pracovitm Vojensk akademie vyuit raketov motor. Pro tento kol se pmo nadchl plk.Ing.Bedich Rika apravou nkterch jemu dostupnch konstruknch prvk vojenskch raket

36

natuh palivo sestrojil snadno penosn, pohotov, bezpen a opakovan pouiteln raketov motor, kter poelektrickm odplen vyvodil tm pesn obdlnkov silov puls ovelikosti (vpopisovanm ppad) 11 kN a trvn 0,9 s. To se ukzalo jako velmi vhodn prostedek pro rozkmitn pi dynamickch zkoukch. Motor byl pak mnohokrt pouit nejen navch, ale inamostech, vysokch budovch, na chladic vi a v rmovm zkladu turbogenertoru vhaleelektrrny.

Zvr
Zmnn prce probhaly piblin ped tyiceti lety, tedy zazcela jinch technickch, ekonomickch i politickch pomr ne dnes. Rovn vda od t doby znan pokroila. Mnoh z uvedench problm, tehdy pracn eench, dnes problm nepedstavuj. Plasty se bn pouvaj snad vevech oblastech stavebnho istrojnho inenrstv, experimentln stanoven vlastnch kmit stavby lze doclit pomoc mnohem dokonalejch snma avyhodnocovacch aparatur, kter asto ani nevyaduj buzen. Citliv snmae zachyt odezvu konstrukce na bn seismick neklid zpsoben dopravou i jinm provozem vokol, aanalyztory nakonci mic linky vykresl, vyp i pmo dopotae pedaj

spektrln sloen vstupu, ili vlastn frekvence itlumen konstrukce. Specializovan firmy navrhuj i montuj dynamick pohlcovae kmit i do most avysokch budov jako ochranu ped kmitnm psobenm vtrem nebo zemtesenm, asto jsou to i pohlcovae aktivn, kter samy reaguj na vznikajc pohyb a uprav sv parametry i svj pohyb tak, aby chrnnou konstrukci uklidnily. asamotn antny? Je otzka, jak dlouho budou jet pro modern systmy penosu elektromagnetickch vln potebn ve typu horskho hotelu Jetd. Komunikan satelity, kabelov veden nebo mal antny nastechch dom i nanevysokch vch, tvoc propojenou s apenejc nesetn mnostv telefonnch hovor ateleviznch i rozhlasovch kanl to je vize nedalek budoucnosti, aje otzkou, bude-li nkdo jet potebovat tistametrov story ave, hrd vztyovan vdruh polovin dvactho stolet. a pjde vvoj jakmkoliv smrem, skutenost zstv, e ped tm plstoletm odvedli tvrci hotelu a vyslae Jetd dobrou prci, jejm vsledkem bylo i dobr a krsn dlo, kter svmu elu slouilo aslou. (Se svolenm autora pevzato z: asopis Stavebnictv II, 2008, . 6, s. 2023 a. 8, s. 1820, krceno.)

Poznmky
1 Ondej Fischer Milo Pirner, Zaten staveb vtrem, Praha 2003.

37

Interir kavrny, pvodn stav, snmek zarchivu Otakara Binara.

38

ARCHITEKTURA EDESTCH LET /

ARCHITECTURE OF THE 1960s

ONDEJ BENE OLDICH EVK MAT DULLA

ONDEJ BENE OLDICH EVK

Televizn v ahotel naJetdu:

Jetd TV Tower and Hotel:

pspvek kinterpretaci apoznn msta tto realizace vesk aevropsk architektue

Interpreting and Understanding the Place of this Work in Czech and European Architecture

Jetd TV tower and hotel (the foundation stone was laid on 30 June 1966 and it was officially opened on 21 September 1973) occupies aspecial place in Czechoslovak architecture of the 1960s. The structure is remarkable for its architectural qualities and its technological methods, and its shape has become asymbol of the region. In an international context we can find parallels to the Jetd tower in the technicist visions of Richard Buckminster Fuller, the engineering of Konrad Wachsmann, or the bionic structures of Frei otto. Statements by members of SIAL are of significance for interpreting the structure; for example, that Jetd tower was shaped out of qualified reflections on location, function, and form, and the corresponding technology, and the result is an encounter between order and poetry, mathematics and the ruggedness of the mountain. What needs to be preserved for the future, or if necessary restored, is: the context with nature and the optimism of the 1960s.

IST, JEdNodUE, PRAVdIV. Karel Hubek vod

Zvltn msto veskoslovensk architektue edestch let zaujm televizn v ahotel naJetdu (19631969, zkladn kmen byl poloen 30. ervence 1966, oficiln oteven vceelovho objektu 21. z 1973; architekt Karel Hubek, statici Zdenk Patrman aZdenk Zacha, stavebn inenr Vclav Bek, nvrhy interir Otakar Binar, Karel Wnsch ad.). Jedna krsn metafora (Radomry Sedlkov) k, e objekt na Jetdu znamenal vesk architektue tot, co skok Boba Beamona do dlky, skok do budoucnosti. Pokusme se ukzat, e tato realizace zaujm zvltn msto ivevropsk architektue uvedenho desetilet.

Vobecn rovin lze uvst:

d vznam tohoto objektu byl uznvn d vznam byl jednoznan potvrzen titulem nejlep esk stavba 20. stolet vanket vroce 2000 d v zahrani ocennm Mezinrodn cenou augusta Perreta Le Prix auguste Perret zaprojekt arealizaci, udlenm vroce 1969 d akuznn vneposledn ad pat recepce stavby veejnost; tedy jej pivlastnn veejnost, dostala se opakovan i do televiznch znlek zahajujcch zprvy; za zmnku stoj i symbolick ztvrnn stavby dopodoby ttek, klenek atd. d od roku 2007 msto Liberec usiluje o zaazen rekonstruovanho objektu (rekonstrukce vroce 1997; nemovit kulturn pamtka odroku 1998, od roku 2005 nrodn kulturn pamtka) do Seznamu svtovho ddictv UNESCO (od 29.kvtna 2007 je natzv. indikativnm seznamu)

40

Azejm jsou idvody toho uznn respektu. Strun je shrneme:

A. Stavba je mimodn svmi architektonickmi kvalitami, stala se neodmyslitelnou dominantou Libereckho kraje multifunkn objekt je kontextuln stavba v plnm smyslu slova. Msto stavby bylo inspirativn, nabzelo panoramata a kontexty geografick, fyzick, kulturn, historick. Kontext je svm zpsobem fatln, nelze jej vytvoit zkonstruovat. Kontext obsahuje hodnoty, kter je teba odhalit anechat spolupsobit: Kontext je surovina, kter m bt zulechtna. V kadm ppad je to surovina, kterou nevyut by byl hch.1 Dodejme: byl-li charakter lokality pociovn architekty jako vzva, pak to ukazuje, e mli vyvinut, vytben smysl pro prodou nabdnut kontext ato ji samozejmost nen.2 B. Stavba je mimodn itechnologickmi postupy, poprv zde uplatnnmi apro tuto stavbu vynalezenmi patenty: uniktn kyvadlo (Ondej Fischer, Zdenk Patrman), umlohmotn radom a dal.

Kinterpretaci stavby Pedbn vyjdme ztoho, co se zpravidla uvd:

d tato realizace je nejpsobivj adosti ojedinl reprezentant technologickho optimismu veskch zemch d je vrazem dvry v monosti prmyslov vroby a ve funkcionalistick postupy propojen s drazem na estetino: funkn istota, een se stv vysoce estetickou zleitost (v tom se pak spatuje trval signum Hubkovy tvorby) Na prvn pohled se nabz srovnvn s technicistn lini v architektue. Co je teba mt zvl napamti, je skutenost, jej vznam sodstupem asu narst: Richard Buckminster Fuller, Frei Otto, Konrad Wachsmann, Michael Webb vesvch vahch otechnice pekrauj obvykl determinace technicistnch pstup. Vznam Fullera (je srovnvn sRichardem Neutrou, alvarem aalto, Oscarem Niemeyerem) je definovn jeho schopnost jt proti pevldajcmu duchu techniky a podizovat ho znovu aznovu dnes bychom ekli ekologickm kritrim. Fuller dokzal uvnit techniky nalzat alternativn een, dokzal ve svch eench

cel ten proud stavebnictv aarchitektury, vnm se stav, jak se oekv, cel proud anonymn tvorby na jednom plu a na druhm plu propojen s exhibic architekta, navracet k pvodnmu smyslu techniky. Frei Otto je veden mylenkou, e na zchranu svta a lidstva zbv pli mlo asu, proda v dsledku zsah lovka ztratila schopnost samoregulace. Proto se mus oivot peovat, mus bt zachraovn, podporovn, a tuto roli m sehrt technika. ale jde o techniku, kter vsob u zahrnuje nov zpsob mylen ajednn. Lehk stavebn konstrukce navrhoval Frei Otto na zklad proces odpozorovanch v prod dm pestane bt nsilm proti prod a naopak se stane intenzivn oivovanm prostorem. Clem je architektura fyzick apsychick integrace lovka dojeho ivotnho prosted. Jde tedy omnohem vc ne ogeodetick konstrukn een uR. B. Fullera i stanovou konstrukci uFreie Otta. 3 To, co je ve he, je sm vztah, hledn cest k zsadnmu promlen sounleitosti architektury atechniky. Pedchz realizace na Jetdu high-technology sedmdestch let ateka, anebo zn meme rovn vyst jin, dal zvan aspirace srovnateln s vyrovnvnm se s technikou, kter identifikujeme uR. B. Fullera i Freie Otta? Domnvme se, e ano, apokusme se naznait, pro plat ta druh monost. Pro interpretaci stavby a aspirac, do n vloench, jsou dleit vroky aktr SIaLu, architekt Karla Hubka aMiroslava Maska: Za prv nelo a nejde o prvn esk high-tech; technologie zde nepedpisuje, nediktuje architekturu, ale objekt naJetdu je odzatku dokonce utven a provzen kvalifikovanou rozvahou o mst, funkci, form a tomu odpovdajc technice. Byly to prv a extrmn podmnky stavby, kter umonily vydat se novm smrem, opustit vyerpan modernistick vchodiska a ve vsledku se setkal d spoezi, matematika snepravidelnost akrsou hory.4 Zapozornost stoj vtto souvislosti i pznan detail: sm pechod, tvo jej jednoduch kamenn zdivo abetonov prvky ramp, zbradl aschodit, tedy onen mezilnek mezi vrcholkem hory avlastnm technicistnm tm sci-fi tlesem architektonickho objektu (a snad jet vce sm zpsob proveden napojen). V onom napt mezi kamennm zdivem a technicistnm tlesem opl-

41

Interir salonku, pvodn stav, snmek z archivu Otakara Binara.

42

tn se obnauje ptomnost architektoniky jej strukturujc asjednocujc sla. Zadruh, stavba je spjata sHubkovmi architektonickmi nzory, kter meme oznait za radikln: Jde mi osoulad inenrstv aarchitektury. Architekt ... mus vnmat konstrukn amaterilov vazby, mus ovem tak najt hlavn nosnou mylenku. Znalost inenrskch problm nen pro m na prvnm, ale rozhodn ne na poslednm mst a m, podle mho mnn na architekturu pozitivn vliv. Potlaovat viz provoz nebo konstrukci je chyba. 5 dleit je, aby vraz nemnil konstrukci, provoz, hmotu aslu msta, ale abyste doshli harmonie vech sloek, z nich tvote architekturu; Jetd vznikl dm, kter jasn k, e slou modern televizn technice, ale kter zrove neur krajinu, soulad iprotiklad m stejnou anci.6 Stavba m nkolik vrstev. Tou vizuln nejpsobivj a doslovnou je pl budovy. Termnm fasda i stecha se objekt vzpr. Nejvstinjm pojmenovnm by bylo: velice kultivovan a elegantn utven pl, kter ve spodn sti jak napojenm na tern, tak pesahujcm krytem (kiltem) nad pvodn nezasklenou vyhldkovou rampou artikuluje spojen smasivem hory. Hlavn vnitn osou je mohutn dvouvrstv elezobetonov dk. Tento klov konstrukn prvek hraje dleitou roli pi koncipovn interir. Jeden z tvrc interir, Karel Wnsch, se odvolv na inspiraci archetypy psychoanalytika C. G. Junga: poteba bezpe vedla pralovka k tomu, e sedl zdy keskle aml oteven pohled nakrajinu, zdroj potravin imonho ohroen; odtud vyplval pvodn koncept uspodn interir i zvolen spektrum barev zelen koberce odkazovaly na barvu mechu, oranov stolky naohe. Dotakto vrazn definovanho prosted intervenuj technicistn prvky, napklad rznch typ osvtlovacch tles (estetickm inkem odkazuj na pl objektu); pl byl zjevn siln inspirativn atyto intervence nevnmme jako ruiv. Jestlie ono vyrovnvn napt mezi pozemskm svtem a kosmickm svtem je zvenku obsaeno velegantn kivce, tak tento kontrast nabv vinterirech sofistikovanj podobu. To, co by mlo bt do budoucna v tto jedinen stavb zachovno aobnoveno (tam, kde dolo vprbhu asu knaruen), lze formulovat jednoznan a Miroslav Mask to uinil: kontext s prodou

aoptimismus edestch let. Dosouasnosti si exterir zachoval slu jednotcho konceptu, interirov prostory by mly pi naplovn uvedench dvou princip smovat pes odstrann stvajcho efektu mozaiky (aktuln nepvodnost mobilie atd.) knemn silnmu pvodnmu konceptu interiru. Ve uveden Hubkovy a Maskovy vroky ifakticitu samu je mon dle interpretovat. Je zde hlubok respekt kdanmu pirozenmu svtu (vsledek uchovv souvislost spodmnkami, zanich vznikl 7), aproto je nazklad ji uvedench citac zejm, e pravdy stavby se nedobereme pes pojmy jako funkcionalismus, asto frekventovanou estetizaci a zejmna technicismus apod. Vyjdme proto nejprve zuritho rmce, ze t tez teoretika architektury Christiana Norberga-Schulze; jeho slovy architektonick objekt: d podtrhuje svmi architektonickmi kvalitami charakter msta d vizualizuje lidsk pochopen prodn kvality lokality d in ji symbolicky kulturnm objektem in to a napluje tyto aspirace stavba na hoe Jetd? Nae teze zn: architekt Hubek se svmi vznamnmi spolupracovnky tmto projektem smoval v tto realizaci k takovmuto obohacen krajiny. inil tedy spn to, co architektura vdy inila vesvch nejlepch dlech. ale inil to vkontextu edestch let dvactho stolet, aproto ktto tezi musme dodat nco, co se odstupem asu jev jako nemn zsadn: architektura televizn ve ahotelu naJetdu, zde pozoruhodnm zpsobem vkonenm nezamnitelnm individulnm vrazu inkuje ve sv sjednocujc sle. (a nepehldnme: to ji modern architekturu vdy neprovz, necharakterizuje!) Zakonen nejvyho jetdskokozkovskho hbetu touto realizac vnmme nyn jako jeho zcela pirozenou soust. Nen zde sklon stavby k autoreferativnosti, tak asto vlastn modern architektue. Nae vchodisko pro interpretaci tto stavby zn takto: Abstraktn jazyk pojmovch konstrukc jako by zde, v multifunknm objektu vyrostlm na hoe Jetd byl usmen s metaforickm jazykem viditelnho svta (Dalibor Vesel). Zde se musme zastavit ufenomnu modern techniky: to, co je proto pedevm hodno pozornosti, je

43

prv zpsob, jakm SIaL v tomto projektu technice naslouch, a co z n a jak vyuv. (Diskusn podnt: pro bohuel nerealizovan kvalitn projekt retranslan ve naBukov Hoe uDna opedpokldan celkov vce 210 m z let 19661967 to, co jsme uvedli k Jetdu, neplat v takovmto rozsahu!) Modern technika, to je pedevm urit porozumn svtu, m svj pathos a ethos (bt pnem amajitelem prody Descartes), je jednou zcest zakotven lovka vesvt, ale je vn jist ambivalence (kdo prohlauje techniku zanstroj pro sv cle, je slep ped jej podstatou Heidegger). Prv jej spnost ns mnohdy thne sama jen uritm smrem; pipomnme v tto souvislosti slova C. F. von Weizsckera zGarten des Menschlichen: Technika jako kulturn faktor ji nen mon bez schopnosti technick askeze omezuje apedepisuje monosti volby, redukuje je jen na urit een bez alternativ. Prv tomuto nebezpe se nejproslulej objekt SIaLu dokzal vyhnout napomohly tomu imimodn okolnosti: d situace na vrcholu hory pedkldala vjimen nron prodn podmnky (zklady stavby jsou ve vce 1004 m n. m., televizn antna sah dove 1094 m n. m.) d msto samo mlo zminulosti pedvan kontextuln vazby d spoluinkoval i radostn optimismus edestch let d technologie pro vjimen kol chybly, musely bt vynalzny, nediktovaly d ono napt mezi projektem arealizac bylo vedestch ltech nahony vzdlen dneku, kdy je architektura pojednvna jako spotebn zbo, kdy architekt se stv postavou, kter surfuje vocenu banalit, exces, byrokracie aobchodu, dob, kdy zdroje inspirace se rozptyluj vinstitucionalizovanch zpsobech mylen ajednn O tu lo? Co se zdailo aco je dotto stavby petrifikovno? Nikoli podzen se aktuln dostupnm technologim, ili tma, kter je dnes nesrovnateln nalhavj, ne tomu bylo v 60. letech. Pi realizaci ideje objektu na Jetdu se technika musela krok zakrokem dotahovat vynlezy apatenty karchitektonick vizi; nikoli potlaen nebo dokonce oputn architektonick aspirace, ani odevzdn

se do nadvldy v technologii zakdovan estetice; a stejn tak nikoli podzen technologie architektonick exhibici, nikoli sledovn architektovy vidiny, ale trval hledn rovnovhy mezi tmito dvma ivly a vkonen instanci postoj kesvtu, hledn souladu smstem (Karel Hubek: Kdy se architektura uskuten, je pak dlouhou dobu vidt. Architekt proto mus ctt ducha prosted. Neznamen to, e se vdycky mus pizpsobit njakm limitm ml by mt kdispozici kompromis iprotiklad. Vevem ale mus bt njak mra avazba.8). Rozhodujcm parametrem architektonickho inu obsaenho vobjektu naJetdu je inek architektury vjej sjednocujc sle (Dalibor Vesel): Realizace vesvm tvaroslov dovruje horu Jetd, podtrhuje svmi architektonickmi kvalitami dominujc roli hory v krajinnm kontextu; sla estetickho vrazu stavby je dosahovna zhodnocenm z originality msta! Je vsledkem dialogu architekta s jevovou skutenost. Jde se daleko za rmec kunsthistorickch recept, za rmec hlednho uhnten formy. Tato budova m vevsledku stylaze stylu, jak znmo, vyteme pstup k problmu. Hubek konfesijn, tedy jako architekt, deklaruje cl: nenaruit, ale akcentovat slu msta (zde je na mst podkovat kolegovi Rostislavu vchovi za jeho koncepn rozhovor s architektem Karlem Hubkem, z nho opakovan citujeme). architekt Miroslav Mask se stejnm zaujetm hovo o setkn du (ve smyslu ordo du svta; v ontologickm chpn je d implicitnm aharmonickm vztahem st acelku9) spoezi vtomto objektu je to dokonce hlavn tma, kter se vrealizaci odehrv.10 Je zviditelnnm lidskho pochopen tto lokality jej dominantn role v kontextu krajiny Jizerskch hor, zviditelnnm msta, kterho je teba doshnout, ztci, a kter nm pak nabdne nov horizonty. objekt na hoe Jetd svmi architektonickmi kvalitami je pklad symbolick artikulace, kter in toto msto kulturnm objektem. Symbolizace i zde zce sleduje strukturu fenomenln reality (Dalibor Vesel) dokuelovitho tlesa stavby (rotan hyperboloid) smujcho k nebi je vloena pevn sounleitost sdanou horou Jetd ivzept. Co je zde charakteristitj pevn sept se Zem, nebo smovn vzhru? Vztah sm jedinen zprostedkovv zvolen forma rotanho hyperboloidu: znovu se zde

44

ustavuje a v architektue objektu petrifikuje nco velice podstatnhojeden ze zkladnch rys esk kotliny vztah Zem kNebi.

Zvr
V em je spch tto stavby, spch, kter k nm tak psobiv promlouv dodnes? Nahoe Jetd se napluje existenciln kol architektury, kterm je podle Christiana Norberga-Schulze promna njak polohy v msto, odkrvaj se vznamy skryt v prosted. Vzdlenost mezi projektem a vsledkem nebyla pekonvna ani exhibic architekta, ani dikttem skrytm v modernch technologich, ani pevlcovnm msta. Postavit na Jetdu multifunkn objekt, televizn v a hotel, je, eknme, lokln, regionln problm sjistm pesahem. Promyslet a uchopit tento kol jako velice specifick vztah technologie a architektury a ppadn realizovat toto zadn bez ohledu naoriginln slu msta, to by bylo nepochybn jet pod vznamnm tmatem evropsk architektury edestch let, provzench zivm optimismem a asto neomezenou dvrou v techniku. ale uchopit relaci architektura technika msto radikln arealizovat een, vekterm je dosaeno

rovnovhy a o tom vslovn architekt Hubek hovo aje tohoto cle idosahovno, tedy harmonie t element: architektonick aspirace vyspl technologie aoriginality msta, to byl in, kter zashl lokalitu, peshl region apeshl ieskoslovensko apeshl edest lta 20. stolet. Peetli jsme si vperiodiku Architekt, e stavba naJetdu je tak zcela mimodn, e to snad ani stavba nen dovolme si tomu oponovat: realizace je mimodn prv proto, e je to stavba, v n architektura nalz aobnovuje svoji poisis vztahovn se keskutenosti jako celku. eeno a pli znmm, ale vzcn naplovanm aforismem: objekt naJetdu ukazuje, e nen malch architektonickch tmat, jsou jen mal avelk een, ktermi pslun tma otevrme, uchopujeme azvldme. NaJetdu vyrostla stavba 20. stolet nejen esk architektury. aje to astn stavba: mluv siln nejen kegeneraci doby svho vzniku (bjen edest lta), to lze utak signifikantn realizace oekvat, ale nemn siln promlouv ke generacm nsledujcm, rozum si smstem isasem.

Poznmky
1 Miroslav Mask; in: Petr Kratochvl (ed.), Rozhovory sarchitekty 01, Praha 2005, s. 7. 2 Srovnn nabz obdobn stavby vzahrani, viz zde Luk Beran, Strun ovi 3 Srv. Oldich evk, Programy aprohlen architekt XX. stolet. Paraleln texty kestudiu djin ateorie architektury, Praha 1999, zejm. s. 310318 (mj. operating manual for Spaceship Earth), s. 357363 (mj. Natrlich Bauen). 4 Miroslav Mask, Tak njak to bylo, Praha 2006, s. 31. 5 Rostislav vcha, Karel Hubek, Praha 1996, s. 36. 6 Rostislav vcha, tamt, s. 30, 33 a 38. 7 Dalibor Vesel, Architektura vevku rozdlen reprezentace. Problm tvoivosti vestnu produkce, Praha 2008, s.260. 8 Rostislav vcha, tamt, s. 52. 9 Dalibor Vesel, tamt, s. 69. 10 Poetika vesvm pvodnm slova smyslu poukazuje kezpsobu vytven (poisis), vnm vsledek uchovv souvislost spodmnkami, zanich vznikl zpsob vytven m poetickou povahu, jestlie jsou jeho vsledky situovny vkomunikativnm prostoru kultury. Situovanost je vjasnm protikladu kinstrumentlnmu mylen asubjektivn estetick zkuenosti. Pedstavuje hlubok respekt kdan skutenosti pirozenho svta, kter se projevuje bohatou artikulac typickch situac. Dalibor Vesel, tamt, s. 260.

45

MaT DULLa

Krsna kontrukcia vkrajine

Nov most (pvodne Most SNP) vBratislave
ABeautiful Structure in the Landscape:
The New Bridge (originally the Slovak National Antifascist Uprising Bridge) in Bratislava

There is aSlovak parallel to the confident and harmonious introduction of awork of technology into the landscape like Jetd TV tower and hotel. That parallel is the second Bratislava bridge across the danube, awork by Jozef Lacko, Ladislav Kunr, Ivan Slame and the structural engineer Arpd Tesr, built in 19661973. The bridge spans the river at the point where the Carpathians transition into the danubian Lowland. Its asymmetrical pylon forms acounterpoint to the castles peak. It became ajunction connecting the centre of town and the right-bank neighbourhood Petralka, formerly the German settlement Engerau, but on the left bank the historical neighbourhood was sacrificed to the bridges visionary architecture. The bridge is asteel colossus that weighs 11.000 tonnes and is 303 metres long, but it nonetheless gives an impression of lightness. The bridge floor is suspended by asystem of cables onto the oblique structure of the support pylon, which looks like the letter A, and there is adisc-shaped caf at the very top of the structure. The architect Jozef Lacko (19171978), agraduate of the German technical school in Prague, and ateacher at SVT (Slovak University of Technology) inBratislava, collaborated on the construction of the bridge with the Vtkovice Ironworks and Steelworks Assemblies in ostrava. This functional bridge is still regarded as new, not at all as amonument. The discussions about according it conservation status since it was nominated in 2008 resemble the discussions surrounding Jetd.

esdesiate roky, ktor viacer oznauj ako zlat (naposledy napr. evk sBeneom1) priniesli vcelom eskoslovensku rad odvnych architektonickch koncepci. Niektor sa smelo konfrontovali skrajinou apoksili sa nau nadviaza spsobom, ktor bol zbaven akejkovek pokory pred jej dominanciou asasne ju sebavedomo integroval doarchitektonickej koncepcie. Tak to urobil nielen najvraznej reprezentant vtedajej eskoslovenskej architektry, vysiela shotelom naJetde, ale aj viacer in diela. Hubkov Jetd bol impozantnm kontrastom voi tradicionlnej pvodnej chate navrchole libereckej hory, Kramrove aprlkove kovov skokansk mostky natrbskom Plese boli

zasa neslchanm kontrastom voi hrazdenej i zrubovej architektre tatranskch osd. Mimoriadne odvnym bol vak aj projekt druhho bratislavskho mosta cez Dunaj (Jozef Lacko, Ladislav Kunr, Ivan Slame, arpd Tesr, 19661973); ten nielene reagoval nageomorfolgiu krajiny, ale sasne priamo zasahoval do centra vekho mesta aprinal do in hierarchiu hodnt.

Magick miesto
Dunaj sa kedysi niekoko desiatok kilometrov pod dnenou Bratislavou (vlokalite Sp) vlieval dopravekho mora a vytvral deltu, ktorej stopou dodnes zostali zvyky ramien a tok Malho Dunaja.2

46

Tto, dnes tzv. vntrozemsk delta zana priamo nazem mesta, tesne pod Hradom. Je to magick hranica medzi vekou ninou, ktor sa tu zana napravom brehu Dunaja asiaha hlboko doMaarska azanajcimi Karpatmi, ktorch prv zrzy s napravom brehu astoj nanich bratislavsk Hrad. Prve tu bval brod, lokov kyvadlov kompa aneskr pontnov most (hoci prv pevn most postavili opr sto metrov niie). Odvna kontrukcia druhho bratislavskho mosta u odra tto vnimon krajinn konfigurciu. Jeho kompozcia zmerne reagovala nastretnutie niny ahr aarchitekti kontrapunkticky umiestnili asymetrick pyln ako nprotivok hradnho vrchu. Toto dopovedanie prrody prostrednctvom nekonvennej kontrukcie je prbuzn spsobu, akm sa zrodil vysiela naJetde. Most je vrcholnm poinom architekta Jozefa Lacka, podobne ako je jetdsk vysiela korunnm dielom architekta Karla Hubka. aj tu spolupracoval architekt (nielen s mladmi kolegami Ladislavom Kunrom a Ivanom Slameom) s invennm statikom arpdom Tesrom. Most vytvoril viacero rekordov, dodnes si jeden z nich podral 3 azskal dokonca vo vekej slovenskej architektonicko-stavebnej ankete oznaenie Stavba 20. storoia.

zan delegcia na ele s dr. Gustvom Huskom aJosefom Lenrtom, ktor architektov naotvorenie ani nepozvala.

Vzie aich tiene

Parametre architektry vak urovali nielen najirie geografick hadisk (kde stava mosty), urbanistick svislosti (ako ich napoji namesto) apoliticko-ideologick pomery (ako politicky rozhodova ofinancich aformova i deformova nzory). Jej podobu (a v tomto prpade vemi charakteristicky) vak urovali predovetkm vlastn architektonick prdenia. Uvonenie, ktor priniesli esdesiate roky, umonilo rozvin princpy predvojnovej moderny. Siln prv domca genercia architektov sa s ou vntorne stotonila. Pritom typicky slovensk uvonenos anezviazanos tradciami sa podobala socialistickej ideolgii prinajmenom svojou prospektvnosou. Moderna, vo svojej podstate vrazne avicov fenomn, sa spojila s reimom, sjeho budovatesky rozvojovmi programami avyuila relatvne politick uvonenie. K dobovmu presvedeniu patrila predstava o radiklnych inovcich, opojenie z vekch stavebnch diel, ktorm u tentoraz konene mono da nie t podobu, ktor nanucuj ideolgovia, ale t, ktor im prislcha poda najdokonalejch sasnch architektonickch predstv. Vizionrstvo moderny ete nemalo sptn vzby. Vtedy si ete dobre neuvedomovali dvojakos vekch vzi ani ich tienist strnky. ak sa u objavovala kritika, stle ete dominovala predstava, e prina chb nie je systmov, ale v nedokonalom aplikovan moderny. silie smerovalo k plniemu aistejiemu presadeniu pvodnch ide. Ochranrske a pamiatkarske hlasy boli z tbora konzervatvno-pravicovho, ktor sa sce vaka politickmu uvoneniu dostal kslovu,6 ale len obmedzene adosiahol iba mlo. Vina architektov stla nainovatvnych pozcich. Boli medzi nimi vak aj niektor, ktor sa orientovali naochranu pamiatok7 azachovanie nrodnch historickch danost. Emil Bellu napsal, e sa u viackrt jednoznane osvedil, e do priestoru Rybnho nmestia a veslrskych klubov je nesprvne predvda nov dunajsk most, ktor by v tejto polohe nevhodne a predovetkm vzkladoch naruil iv organizmus mesta.8

Most apolitika
Most viedol napredpolie, jedin zemia napravom brehu Dunaja, ktor zskal nov eskoslovensk tt pre seba. Tieto geopolitick momenty u dos upadli do zabudnutia, podobne ako vtedajia idea slovanskej Bratislavy.4 Slovansk etnikum, ktor si po prevrate osvojovalo mesto ako dominantn, prinalo do revolunejie, modernejie koncepty ako konzervatvne star nemeck obyvatestvo.5 Podobn paralela sa ponka pri porovnan architektonickej podoby jetdskho vysielaa apvodnej nemeckej chaty navrchole. Most sa stal spojnicou centra snovovznikajcim mestskm sektorom na pravom brehu to bol tie in, ktorm si nov hlavn mesto osvojilo nprotivn breh rieky, kde dovtedy stla iba mal, prevane nemeck osada Petralka Engerau. Preto bol aj cel proces vstavby novho mosta vcentre pozornosti najvych politikov. Zkladn kame (6. 12. 1967) kldol ete vtedaj primtor mesta, architekt Milan Hladk, ale potom (26. 8. 1972) u psku strihala normali-

47

c Celkov pohad naNov most vBratislave, vpozad nov mestsk sektor Petralka. Foto Rajmund Mller. d Pvodn interir kaviarne Bystrica. Foto Rajmund Mller.

Tak sa zbranie historickej zstavby avobrenho predpolia (Rybnho nmestia a idovskej ulice), vrtane tej, ktor sa opierala o zpadn hradby mesta, stalo sasou vstavby mosta a tto detrukcia zostala s nm dodnes spojen, je stle predmetom ivej kritiky avznikaj pokusy napravi jej dsledky.

Modern architektra
Most je zo svojej samej podstaty vylenen zakejkovek zstavby, dvha sa vysoko nad rieku aikm pyln zdrazuje jeho svojbytnos. Zodpoved vraznmu antigravitanmu trendu, ktor sa vtedy prejavoval v neskorej modernej architektre: zdrazovalo sa odahenie, uvonenie od nadmernej hmotnosti, ba priamo jej skrytie tektonickm vzhadom. Most je mohutn, 11 tisc ton viaci oceov kolos, ktor vak architektonickmi i kontruknmi prostriedkami ukazuje in tvr: ahk, subtlnu so vzoptmi prvkami, ktor spjaj zdiaky sotva viditen zvzky ln.

Vase jeho vzniku bolo naSlovensku mon vidie podnetn spojenie kontruknch inovci aarchitektry naviacerch dielach: objavuj sa lanov strechy (Jozef Chovanec: portov hala naPasienkoch v Bratislave),9 alebo zavesen budovy (Ivan Meli Severn uri: administratvna budova vPovaskej Bystrici),10 kontrukne pozoruhodn bola oceobetnov aula VP v Nitre (Vladimr Dedeek Rudolf Miovsk),11 sbene vznikali spomnan skokansk mostky natrbskom Plese (Eugen Kramr Jn prlk-Ulin).12

Architekt Jozef Lacko

Jozef Lacko, ako hlavn architektonick osobnos skupiny tvorcov mosta, absolvoval architektru vPrahe nanemeckej technike roku 1941 abez preruenia psobil na SVT ako vemi obben pedagg a profesor architektonickej tvorby.13 Jeho stavby vychdzali z hutnho a serizneho poatia neskorofunkcionalistickej a neskr socialistickorealistickej architektry. Lacko bol jeden z tch,

48

o navtvili Sovietsky zvz (na konci roka 1952) v delegcii, ktor si mala osvoji princpy socialistickho realizmu. Jeho tvorba bola skr uvlivo funkcionalistick a ozdobn tendencie poplatn dobe sa vnej prejavili len mlo. Vrodnom Zvolene postavil eleznin stanicu (19501959),14 kde sa len okrajovo vyskytuj socialisticko-realistick ozdoby. SMilanom korupom zskali ttnu cenu Klementa Gottwalda zalekrsku fakultu naSasinkovej ulici vBratislave svysunutou polkruhovou hmotou, vktorej je hlavn aula (19551960).15 Lacko mal v ase sae na most u 49 rokov. Nafakulte sa mu podarilo psobi natudentov vo svinom neskoromodernom duchu. Odral nzory mladej genercii okolo Teamu X, ktor nastpila po pionieroch moderny a formovala vtedajiu eurpsku architektru. Fakulta mala vtedy zrejme najhomognnejiu a sasne najliberlnejiu tvr z celej svojej histrie. Most sa zretene vymykal z doterajch Lackovch diel. Bol to odraz novej doby, ktor sksen architekt vedel reflektova, po-

chopil jej podstatu, stotonil sa sou adokzal ju majstrovsky vteli do jedinenej prleitosti, ktor sa mu scelm kolektvom naskytla.

Sa arozhodovanie omoste
V sai na rieenie mosta 16 a pri vbere projektu na realizciu sa dlho rozhodovalo o tom, i zvoli oceobetnov alebo oceov kontrukciu. San nvrh autorskho Lackovho kolektvu zskal v sai iba tvrt cenu a najvyie skonil nvrh oceobetnovho mosta odininiera Rberta Lamprechta. tefan lachta, autor doteraz najrozsiahlejej architektovej monografie pe, e porota, ia, (tieto) architektonick prednosti Lackovho nvrhu nepochopila a dala prednos elovm, technickm rieeniam, bez vraznejch architektonickch kvalt.17 Napokon vak na realizciu vybrali nvrh oceov. Z dochovanch textov u len ako hodnoverne poveda, o hralo pri tomto vbere hlavn lohu. Pravdepodobne to boli aj zujmy domcich

49

eskoslovenskch vrobcov; ideu premostenia projekne do realizanch vkresov doviedli v bratislavskej poboke vtedajch Vtkovickch eleziarn Klementa Gottwalda, oceov trm mosta a pyln vyrobili azvarili vo VKG vOstrave avlastn mont mosta uskutonili Hutn monte z Ostravy, nosn lan mosta vyrobili v dnes u neexistujcej rakskej drtovni v Sankt Egide a projekt elezobetnovch estakd spracoval Dopravoprojekt vBratislave. Dnes je zrejm, e sa nakoniec podarilo z architektonickho i kontruknho aspektu rozhodn pozoruhodne prezieravo.

Vznik tvaru
architekti mosta u viackrt opsali genzu jeho tvaru.18 Dobre si uvedomovali ambivalentnos polohy, vktorej sa objekt bude nachdza aznej odvodili jeho asymetrick podobu. Zavrhli rieenie, ktor by vychdzalo iba zvlastnej uzavretej logiky premostenia. Historicky bohat av breh rieky svysokmi dominantami Hradom aveou dmu povaovali autori za tak dleit, e na strane mesta nevztyovali nijak konkurenn kontrukciu. Zato naopanej strane postavili nosn dvojit pyln, ktor zdraznili vkou a vyklonenm. Tak Nov most sprevdza od jeho samch poiatkov dvojakos: napriek tomu, e v jeho vlastnom tvare je stelesnen reakcia a repekt voi historickmu nprotivku, vznaj sa voi nemu obvinenia, e spsobil nienie nenahraditench starch hodnt. V pvodnom nvrhu mala kaviare na vrchole pylna trojuholnkov tvar. V definitvnom rieen autori zvolili preruen disk. sudky o hlbinnch poryvoch, ktor ved k takmto zmenm bvaj asto neist, niekedy naivn. Podnety mu by mnohorak. Mono boli podobn, ako u Duana Kuzmu, ktor viac-menej vrovnakom obdob zmenil stroho hranat pamtnk SNP na organick dvojtvar.19 Bolo to napokon vase, ke sa vyskytli aj na inch vznamnch dielach vo svete podobn rieenia. Naprklad na Niemeyerovom centre Braslie, Nerviho hale v Rme, Revelovej radnici v Toronte, alebo u ns na Dedeekovej a Miovskho aule vNitre.

zbradl m 22 m. Rozptie mosta nad riekou je 303 metrov, s alm sedemdesiatpmetrovm poom nad pobrenou komunikciou naavej strane asedemdesiatmetrovm poom napravej strane rieky. Naobidvoch stranch sa oceov as mosta napja nasstavu elezobetnovch estakdnych mostov. Trm mosta tvor dvojkomorov tenkostenn zvran prierez s kontantnou kontruknou vkou 4,5 m. Hrbka plechu je od 12 do 14 mm. Na dvoch konzolch vyloench 3,5 m s chodnkov rampy. Vntri trmu s obslun lvky, potrubia aelektrick vedenia. Most je v pozdnej osi symetrie zavesen sstavou ln na prieli ikmho pylna v tvare psmena a. Lan s veden jednak do kotevnch komr v trme mosta a jednak do centrlnej kotevnej komory na konci mosta na pravom brehu rieky. Komora aj so zkladmi, doktorch je lanami zvedench 11 000 ton hmotnosti kontrukcie, tvor protivhu. Lan s v komore zakotven na oceovch prienikoch, ktor umouj ich rektifikciu. Komora je uloen naelezobetnovch zkladoch hlbokch 33 m, ktor most vyvauj astabilizuj. Pyln je vysok 90 m a na vrchole m vyhliadkov ploinu. Vo vke 84 m je na om objekt retaurcie pre asi 120 nvtevnkov. Doretaurcie vedie vah vo vchodnej nohe pylnu, vzpadnej nohe je schodisko.

drba azmeny
Fungujci most takho druhu, akm je Nov most, sa neme zaobs bez trvalej drby. To, o je mon pri starch pamiatkach, z ktorch sa mu postupne stva ruiny, a niekedy to ete zvyuje ich starobyl renom, je tu celkom vylen. Most patr mestu a bratislavsk magistrt venuje vek pozornos drbe, kontrolnm prehliadkam, geodetickm meraniam, pravidelnm statickm a dynamickm zaakvacm skkam ako aj sananm opatreniam. Nedvno rekontruovali kotevn komoru a zvili zvodidl a ochrann zbradlia na moste. Priebene sa obnovuj antikorzne ntery vo vntornom priestore hlavnho mostnho trmu ako aj nanosnch lanch. Rekontruoval sa pyln, vyhliadkov ploina anosn systmy chodnkov. Niektor ztchto zsahov vyvolali diskusiu.20 Predovetkm vmena svietidiel a nedvna pln vmena interiru kaviarne.

Parametre
Hlavn trm mosta rovnako ako pyln s celozvarovan. rka mosta bola pvodne 21 m, po prave

50

Ako pamiatka
tos, ktor sa objavila pri komentovan zmien starch prvkov novmi, sved o tom, e sa u aj most zana chpa ako pamiatka. Zujmy ochrany dobovho svedectva (star socialistick interir, efektn, hoci trochu ruiv osvetlenie vo zvodidlch) sa dostvaj dopopredia, podobne, ako je to pri typickch pamiatkach zdvnejej histrie. Most aj tu zana i dvojak ivot ako plne funkn objekt iako dokument histrie.21 Most vak stle stelesuje typick znaky, pre ktor sa o zaraovan medzi pamiatky diskutuje. Vnma sa ako nov (aj sa tak vol), aktulny,

bezvhradne funkn, o je v rozpore s benm staroitnm statusom pamiatky. Most nie je dnes zapsan v zozname kultrnych ani technickch pamiatok. Podnet nazpis sme podali roku 2008.22 Diskusia, ktor sa vedie okolo spsobu, ako vlastne pamiatkovo chrni tento fungujci objekt je podobn tej, ktor sa vedie okolo ochrany vysielaa shotelom naJetde. Prspevok vychdza z vskumu, ktor podporila grantov agentra APVV (projekt . 0204-07).

Poznmky
1 Oldich evk Ondej Bene, Architektura 60. let. Zlat edest lta vesk architektue 20. stolet, Praha 2009. 2 Otejto pozoruhodnej krajine, zktorej sa ete as zachovala napriek vstavbe kanla vodnho diela Gabkovo, psal kedysi aj Ladislav k vo svojej obytnej krajine. 3 M svetov prvenstvo vrozpt (celkovo 448 m) mostov, ktor maj jednu rovinu zavesenia ajeden pyln. 4 Emil Bellu, Obudcnos vekej slovanskej Bratislavy, Architektura SR IV, 1945, . 2, s.49; resp. aj: Nrodn obrodaI, 11. 10. 1945, . 157, s. 3. 5 Sved o tom naprklad spor o vstavbu obchodnho domu Baa (od Vladimr Karfka), ako sme o om psali. Viz: Mat Dulla Henrietta Moravkov, architektra Slovenska v20. storo, Bratislava 2002, resp. Henrietta Moravkov Mat Dulla, Modernos akonzervatvnos vnemeckch vplyvoch naarchitektru Slovenska vprvej polovici 20. storoia, Architektra & Urbanizmus XXXI, 1997, . 4, s. 143161. 6 analzu jeho postojov sme urobili v prspevku Mat Dulla, architektra esdesiatych rokov, in: esdesiate roky vslovenskom vtvarnom umen, Katalg vstavy SNG, Bratislava 1995, s. 304319. 7 Naprklad andrej Fiala Tatiana tefanoviov, Nov bratislavsk most aproblmy starej Bratislavy, Svet vedy IV, 1968, s. 210215. 8 Vodpovedi navzvu Odboru pre vstavbu NV Bratislavy z29. 11. 1957 (SNG, Fond Emil Bellu, kr. 8, psomnosti). Podobn vhrady uvdza Katarna andriov (Petr Urlich Petr Vorlk Katarina andriov ai., edest lta varchitektue oima pamtnik, Praha 2006, s. 303.) 9 Jozef erve, portov hala vBratislave, Projekt IV, 1962, . 11/12. s. 235238. 10 Mat Dulla, administratvna budova Povask Bystrica. Ten dom vis!, Arch XIII, 2008, . 9, s. 4851. 11 Peter Szalay, Vysok kola ponohospodrska vNitre, Architektra & Urbanizmus LI, 2007, . 3/4, s. 147161. 12 Mat Dulla, architektra esdesiatych rokov, in: esdesiate roky vslovenskom vtvarnom umen, Katalg vstavy SNG, Bratislava 1995, s. 304319. 13 Bliie oom pe Peter Vodrka vmedailne Jozef Lacko, in: Mat Dulla akol., Majstri architektry, Bratislava 2005. 14 Architektura SR XIIX, 1959, s. 440. 15 tefan Imrich, Teoretick stavy Lekrskej fakulty UK, Projekt II, 1960, . 11/12, s. 166169. 16 Most apredmostie, Projekt VII, 1966, . 7/8, s. 154155; Kamil Gross, Donaubrcke Bratislava, Architektur aktuellIII, 1967, . 11, s. 89. 17 tefan lachta, architekt Jozef Lacko, Architektra & Urbanizmus XXV, 1991, . 1, s. 1928, tu s. 24. 18 anonymn zmienka otom je natretej strane oblky asopisu Projekt XIV, 1972, . 8, s. 117. Neskr psal ozrode kompozcie Milan Kodo, Most SNP vBratislave. Kompozin princpy, Projekt XVI, 1975, . 1/2, s. 3435. Naposledy to urobil Ladislav Kunr vdiskusii vobnovenej kaviarni apotom systematicky aj vnajnovom filme ubomra Hornka dvaja omoste (Bratislava, Fa STU, 2006).

51

19 Podrobnejie: Mat Dulla Henrietta Moravkov, Architektra Slovenska v20. storo, Bratislava 2002; Henrietta Moravkov (ed.), Architektra naSlovensku strun dejiny, Bratislava 2005, s. 181. 20 Pritom aj samotn most postihli zmeny, ktor pokodzuj jeho pvodn podobu, naprklad kompaktn podstavanie asti njazdovch estakd. 21 Pamiatkov dimenziu m naprklad umiestnenie charakteristickej perspektvy-kole naoblku katalgu vstavy adolf Stiller tefan lachta (eds.), Architektra Slovenska. Impulzy a reflexia, Wien 2003. Bliie o moste tamtie Mat Dulla, ahk mimobenos moderny a tradcie. Zvltne /i/ obyajn polstoroie architektry na Slovensku: 19391989, s. 123157. 22 Mat Dulla, Nov most vBratislave jeho architektonick apamiatkov hodnoty, Architektra & Urbanizmus XLI, 2008, . 3/4, s. 199208.

52

ARCHITEKTURA EDESTCH LET DNES /

ARCHITECTURE OF THE 1960s TODAY

MIROSLAV MASK ROSTISLAV VCHA

MIROSLaV MaSK

Ti realizace SIAL ajejich osudy

Three Projects by SIAL (Association of Engineers and Architects in Liberec) and Their Fate
Three structures from the 1960s and 1970s have stories that illustrate the attitude of the professional and the lay public to post-war architecture and its values. Pavilion F of the Liberec Exhibition Grounds, which was named the best building of 19641965, ceased to be used for exhibition purposes, and it was insensitively renovated by its current owner, destroying its value. Jetd Commercial Centre in Liberec, astructure remarkable not just for its use of new materials and structures, but above all for its concept of an open labyrinth of interconnected cells and passages, was not declared acultural monument in time and in the spring of 2009 it was demolished. Mj department store in Prague, an example of machinism and high-tech inspiration in this country, was more fortunate. Following some tough battles, the building was ultimately given heritage status, and the owner (Tesco retail chain) adopted an acceptable renovation design. The fates of two of the three examples here turned out badly, and there are several reasons for this: they were let down by the municipal authorities; the interests of public representatives are in conflict with the concept of urban development; and their existence depends on the viewpoints of public officials. Conflicts break out between conservationists and architects the creators of these structures over the immeasurable value of the buildings. These conflicts weaken the arguments they share. What is important is to agree on criteria and qualities, to find common ground.

estho prosince 1989 rozhodlo Koordinan centrum Obanskho fra oustaven sv Programov komise. fem byl Josef Vavrouek amla asi est pracovnch skupin, j jsem byl poven vedenm skupiny pro vzdln a kulturu. Jednou z mnoha priorit t na skupiny bylo hledn spolen ei architekt a pamtk a definice novch pamtkovch a autorskch zkon. Schzeli jsme se vepalku apozdji inaHrad vreprezentativnm sloen, nkdy izaasti pana prezidenta. Zoboustrann poten chuti kespoluprci se vstcnost postupn vytrcela, apodobn nlada se penesla idopozdji ustavench kolegi ministr Lukee, Uhdeho aKabta, dl u jsem se neastnil. Vsledek nicotn. Rozeli jsme se pedevm natom, zda maj

mt pamtki sv stediska vmstech koncentrace pamtek, ale hlavn vrozdlnch nzorech nanezbytnost zruen podvojnosti stav pamtkov pe a jejch mstskch odbor, nesoucch odpovdnost v rozhodovn. S dsledky tto duality se potkme dodnes. Kdy se knim pidaj nezral vsledky legislativy, myslm napamtkov aautorsk zkon, amal architektonick kultura spolenosti, jsou pravidla hry uvolnn. Uvedu ti pklady prac ateliru SIaL, kter se snedokonalmi pravidly hry potkaly.

Pavilon LVT
Prvnm pkladem je pavilon F Libereckch vstavnch trh. Stavba mla poskytnout seznn vstavn

54

prostor pedevm pro krtkodob komern vstavy. Monosti jejho vyuit vak mly bt ir, pavilon ml slouit i vmnnm vstavm Severoeskho muzea, pedevm prac sklskch vtvarnk. Stavba mla bt jednoduch, mla umonit svoji ppadnou demont anemla bt drah. Dostala mimodn atraktivn pozemek v dol Masarykovy tdy, v zahrad se vzcnmi stromy aprotkajcm potokem. Navrhli jsme dvoupodlan pavilon tvercovho pdorysu. Jeho pzem bylo voln, patro bylo vstavn. Ocelov prostorov roty obou strop uvolnily 600 m2 ist vstavn plochy odvnitnch podpor. Poobvod pavilonu obhal komunikan ochoz se dvma ocelovmi schoditi, oddlen odvstavn plochy sklennmi stnami. Prvky plt i pevn apohybliv aluzie byly duralov ahlinkov, podlahy dubov. Neodpustil jsem si tuto informaci o konstrukci a materilech, protoe ty byly dleitm prvkem architektonick koncepce. Ta se tvarem a lehkost inspirovala v nmeckm pavilonu bruselskho Expa architekt Eiermanna, Rossova a Ruta. ale rozhodnut o kehkosti stavby, jej optick transparenci apiznn konstrukce u bylo nae. Chtli jsme doshnout harmonickho vztahu stavby a atraktivnho prodnho rmce, chtli jsme, aby sprostedm splynula. Stalo se tak vase realizac Doebertovy tdy Lidovch milic v Mlad Boleslavi, Pragerovy stavby Makromolekulrnho stavu v Praze a Dedekovy Vysok koly zemdlsk v Nite. Nvrat estetickho psoben konstrukce, krom inenrskch staveb, nebyl vt dob bn. Pavilon byl ocenn jako nejlep stavba let 19641965 a v celosttn Pehldce architektonickch prac nkdej Grand Prix zskal 1.cenu. Jeho pvodn el dlouho nevydrel. Veden Libereckch vstavnch trh se zdl nevyuit, uvaovali ojeho celoronm provozu aomonm temperovn vstavnho prostoru, co byl nesmysl. Jak u to bv, nesmysl se stal skutkem, stavba byla pro ely prodejny koberc firmy Bytex sten renovovna, jej charakter vak zstal jak tak zachovn. Po Listopadu se o ni uchzelo nkolik potencilnch uivatel, pedevm spolk vtvarnch umlc. Zrodily se skicy monch avhodnch prav, ale msto, nakter peel majetek Libereckch vstavnch trh, rozhodlo jinak. Stavbu ist

pozemku prodalo vroce 2004 eckmu podnikateli, kter je pivedl dosouasnho jinho stavu. Nae intervence napadajc zmr novho majitele nedopadaly na rodnou pdu. Jednali jsme s podnikatelem, s odborem zemnho rozvoje, s panem Veselkou, nmstkem primtora povenm starost oinvestice. Bez vsledku. Tak nabdka spoluprce naeen problmu, kter pila na magistrt od esk komory architekt, nebyla nic platn. Vedouc tvaru zemnho rozvoje se obrtila na svoji znmou z libereckho stediska stavu pamtkov pe, zstalo u slovn vyjden podpory. Veejnost zjem neprojevila. Vichni zastnn vak souhlasili smm nvrhem, aby se pavilon zboil a aby si developer postavil na jeho mst novou stavbu lpe vyhovujc zamlenmu elu. Dokonce to islbili, sliby chyby. Shrnuji: magistrt zklamal, pamtki se pli neangaovali, veejnost zstala lhostejn.

Obchodn stedisko Jetd

O stavb obchodnho domu uvaovalo msto od konce padestch let. Byla vypsna regionln sout, vtzn nvrh se nerealizoval. V polovin edestch let se iniciativy ujalo obchodn sdruen Textil Liberec aonovou studii podalo Karla Hubka. Navrhl postupn dv verse, ale po formlnm vzniku SIaLu pedal kol mn. Bylo to dva roky ponaem sympoziu,1 rok pom zemn studii doln sti centra, v ase, kdy jsme se zabvali sociologickmi a psychologickmi otzkami architektury ajejm vlivem naivotn prosted. Lokalitu znte, le uprosted trasy intenzivnho pho provozu mezi elezninm a autobusovm ndram a rencem t libereckch nmst. Vprseku sdalmi dvma smry tradinch pch cest. To byl kl k volb strukturlnho du a konstrukn st stavby, sloen ze tvercovho rastru ocelovch sloup azdoplujcch ptihelnk aestihelnk, umoujcch mk linie obvodu t pavilon, jejich vnitnch pas i pek. Stavba mla poskytnout stechu nad hlavou aspolen sluby deseti obchodnm organizacm. Klasick obchodn dm se tedy promnil vkryt trit. Veformu clusteru, skupiny vzjemn propojench prostorovch bunk apas. Vytvel kontinuln mstsk prostor, kryt ped nepzn poas. Tak jsme si tehdy pedstavovali eku, ivou mst-

55

Obchodn stedisko Jetd v sedmdestch letech, snmek z archivu Miroslava Maska.

skou pas na cest od ndra a po hlavn nmst. architektonick koncepce stavby byla reakc nazjednoduovan pojet modernistickch solitr, vytvela nov polyvalentn prostory, to je vraz Hermana Hertzbergera, nebo pehledn labyrint, jak otom mluvil apsal aldo van Eyck. Realizace, kterou vedl Karel Hubek, spadla do doby normalizace, vechno bylo najednou obtnj ne v dob koncipovn stavby. Zkladn ocelovou konstrukci doplovaly monolitick stropy, pote socel imonolity. Vnitn tepeln izolan stny mly dva druhy vnjho plt: jasn barevn keramick obklad, barvu bylo nutn dovzt, avlcovan plechy ulechtil oceli atmofix (vzahrani znm Corten), kter byla pro tento el nmi vyvinuta vespoluprci se Sttnm vzkumnm stavem hutnictv aeleza aVtkovickmi elezrnami. Novinek bylo vc, napklad vnitn linern nosie

technick infrastruktury nebo polyuretanov plovouc dlaba vnjch elektricky vyhvanch teras. Nezaznamenali jsme vhrady k technickmu nebo provoznmu een, i kdy se pozdji stdali jej uivatel aani poListopadu, kdy stavbu odkoupil K-Mart. Tesco, dal zuivatel, je ovem zvykl prodvat v jednoduchch monoprostorech, dm pravdpodobn kupovalo se spekulativn perspektivou zskn drahho pozemku uprosted msta. Vyuilo pleitosti podlet se na realizaci novho komernho centra Forum a souhlasilo s demolic obchodnho stediska. Libereck veejnost se proti bourn stavby postavila, odborn veejnost, svjimkou t osob, tak. Profesor Suchomel podal na zatku roku 2005 Ministerstvo kultury o pamtkovou ochranu stavby. Jeho dost podpoili i regionln pamtki. V dubnu dostala vedouc oddlen ochrany pamtek MK magistra Ulbri-

56

chov petici tyiceti profesor, doktor a architekt zcel republiky, podporujc zachovn mn obvyklho pkladu esk architektury 60. let. Nazatku srpna vydalo MK Rozhodnut oneprohlen vci za kulturn pamtku. V odvodnn byly pouity cel pase nesouhlasnho stanoviska Tesca ispravopisnmi chybami. Koncem srpna podal profesor Suchomel Rozklad k ministerskmu rozhodnut i ke stanovisku msta, kter zbourn podporovalo, a j jsem oslovil pana ministra Jandka. Pan ministr odpovdl, e probh zen tak zvan rozkladov komise MK, to vyznlo ve prospch zachovn domu. Vlistopadu zahjil stavebn ad magistrtu demolin zen, vzpt Jirka Suchomel protestoval. Druhho bezna 2006 MK zamtlo podan Rozklad, nebo, jak bylo vrozhodnut uvedeno, byl neppustn. akce, kter nsledovaly abyly etn, byly shodn shzenm hrachu naze. Vetn nesouhlasu ombudsmana. Shrnuji: veden msta zbourn jednoznan podpoilo, experti pamtkov pe se postavili proti, tak veejnost udlala dost pro to, aby stedisko zstalo zachovno. NaRozhodnut ministerskho odboru, kter bylo vrozporu se stanovisky odbornch komis, meme pohlet velijak.

Obchodn dm Mj
Koncept obchodnho domu Mj vznikal, jak vte, ze soutnho nvrhu vyzvan soute deseti atelir. Pedmtem soute byl nvrh dvojice dom obchodnho domu Prior a Domu techniky. Obchodn dm prezentovan v souti byl podle naeho nzoru domem na rohu. To jsme zdraznili, na rozdl od bnho akcentu pidvnm hmoty, jejm vybrnm. Zkladn nosnou konstrukc urychlujc mont byl ocelov skelet. Pl ml izolujc vrstvu krytou nerezovmi plechy a byl oiven vepsnm dynamickch prvk eskaltor i nkladnch aosobnch vtah doplochy fasd. Zrznch dvod dolo pi kontraktanch jednnch v roce 1973 kezmn zkladn formy, u ne dm narohu, ale dm v ad, u ne ocel, ale pedpnan strunobeton, atak vtahy se musely schovat zapl zbetonovch sendvi. Dm ztratil pvodn lehkost a ndech high-tech romantiky, ale snad zmunl. Promna soutnho nvrhu, pouenho Stirlingovmi stavbami, k svbytnmu naemu vtvarnmu vrazu je asi jednou z originlnch kvalit

stavby. Zdrenliv inspiraci high-tech odpovdalo i pojet designu stavebnch detail, informanho kdu ivnj reklamy. Dm se stal zsluhou svho msta zlatm dolem Prioru. Po Listopadu byl zakoupen K-Martem apozdji anglickm Tescem. Jeho provozn d, jednoduchost apehlednost podla ijejich variabilita vyhovovaly vem tem uivatelm. Proto jsme byli, nejen my, pekvapeni informac Mlad fronty dnes zpotku roku 2006 ochystanm zbourn domu. Ve zvednut vln reakc pevaovaly hlasy proti bourn, ale dost bylo itch lhostejnch (napklad pan Knnek) nebo isouhlasnch, mezi nimi ijeden z kritik libereckho obchodnho stediska Jetd Zdenk Luke. ale pece jen odpor proti bourn byl pli siln, a tak Tesco, sty pana Neila Huntera korigovalo svj zmr: msto bourn jen podstatn renovace. My jsme tehdy tak trochu Tesco podezrali ztoho, e chce prodat pozemek sdemolinm rozhodnutm a vydlat miliardu. Pravda to nebyla, ale nejistota podntila nkter kroky, mezi nimi i dost pana profesora vchy o prohlen Mje za kulturn pamtku. a zvedla se nov vlna reakc. Magistrt msta (pan Knnek) uvedl, e prohlen za kulturn pamtku nen nezbytn, e dm neslou pln svmu elu ae je dostaten chrnn tm, e le v Prask pamtkov rezervaci. Nrodn pamtkov stav vchovu dost jednoznan podpoil amimo jin zdraznil cituji e stavba je velmi citliv vlenna do prosted rezervace ani by ztrcela svoji originalitu, co je pro stavby druh poloviny 20. stolet vjimen. a srovnal Mj s Kotvou. Tak stanovisko Fakulty architektury praskho VUT dost podporovalo. Tesco protestovalo. Podle nj stavba obsahovala celou adu technickch, architektonickch i urbanistickch nedostatk anevar. Ostr protest ml est hust popsanch stran. Ministerstvo kultury (pod rozhodnutm podepsna, tak jako v ppad libereckho obchodnho stediska, magistra Ulbrichov) rozhodlo v jnu 2006 o prohlen Mje kulturn pamtkou kladn. Tesco podalo Rozklad, aMinisterstvo kultury ho vprosinci 2006 zamtlo. Reakce znovu vzruen, slogany pamtki vMji, penze vhji, stdaly u zasvcenj projevy podpory stavb. Oekvali jsme, podle zkona .121/2000 Sb., informaci majitele o zamlench zmnch. dnou jsme nedostali. ale veden Tesca

57

Obchodn dm 02 (pozdji Mj) vPraze bhem vstavby. Snmek z roku 1973 z archivu Miroslava Maska.

se nechtlo dostat do konfliktu s mstskmi autoritami i pamtki a zadalo panu profesorovi vchovi vypracovn stavebn-historickho przkumu. To byl pro ns vtan krok. Zaprv proto, e Tesco vidlo avid vRosovi skutenou autoritu, azadruh proto, e velabortu przkumu byla zdraznna nezbytnost konzultac sijcmi autory dla. abych to zkrtil, poroce jsme se najednnch sanglickmi pedstaviteli Tesca shodli na tom, e pijateln jsou dv ist varianty renovace: tak zvan pietn, vracejc dm vcemn dopvodn podoby, samozejm se vemi opravami a pravami, kter domu a jeho provozu prospj. a druh varianta suritm mnostvm vraznjch intervenc, kter by reagovala na zmnu podmnek ivota spole-

nosti inachystanou promnu msta. Chapman Taylor pipravil sna oponenturou projekt prvn varianty, renovace letos, pomrn spn, probhla. Shrnuji: Pedevm zsluhou nkolika osobnost a rozhodnm postojem pamtk zskala stavba ochranu jako kulturn pamtka. Veejnost nezstala lhostejn, projevila o osud domu zeteln zjem, msto vak, jako v pedelch ppadech, i kdy tentokrt nelo o Liberec ale o Prahu, opt zklamalo. Dva ze t pklad nedopadly dobe. Pro? Odpovdi vichni znme: architektonick kultura spolenosti je nzk. Nejen polistopadov okouzlen konzumem, ale ipekotn stdn tendenc atedy nedostatek asu kpochopen apijet souasn ar-

58

chitektury natom m svj dl. Snad se media probouz, zd se, e jejich zjem o architekturu roste, meme ho podpoit. Ve vech ppadech zklamaly magistrty. Zjmy zastupitel jsou urovny jejich krtkodobm mandtem a asto jsou v rozporu s dlouhodobou koncepc rozvoje msta. Stanoviska jejich odbornch pracovi jsou ovlivnna existenn zvislost naveden radnic. Pm zasahovn politik do stavu krajiny a sdel by mlo bt cezeno sty odbornch kolegi, tak jak to probhalo v Liberci koncem edestchlet.

Hlas pamtk i architekt slbne vzjemnmi spory. Problm vztahu le v pijatch kriterich pro hodnocen architektury. Spory se vedou abudou vst vtinou o to, co je nov, co pekrauje normu veobecnho pijet a emu schz asov odstup usnadujc hodnocen. Nemiteln hodnoty, kterch je i souasn architektura pln, si urujeme sami, jejich univerzln platn stupnice neexistuje, meme se dobrat jen shody nzor. To je jist mon. Pokud najdeme spolenou e. Meme se pokusit o to, co se nm ped dvaceti lety nepodailo.

Poznmky
1 Prvn mezinrodn workshop mladch architekt se konal vLiberci vkvtnu 1966.

59

ROSTISLaV VCHa

Jak chrnit pamtky povlen architektury?1

How Should the Monuments of Post-War Architecture Be Protected?
In the effort to conserve the valuable structures of post-war architecture, abig role is played by the media usually, though not always, apositive one. For example, the weekly Euro claimed that declaring Mj department store acultural monument is financially damaging to the owner (Tesco). Astrange situation is when the architects themselves, the creators of the buildings, ask the author of this text for help in an attempt to nominate asite for heritage status this was done by Karel Prager, the architect of the building of the Macromolecular Institute, out of concern about its unique courtain wall being demolished. In 2000 the so-called Makrokoule was successfully granted heritage status (in part in memory of the work of Professor otto Wichterle), as was the former Federal Parliament building, another work by Prager. The hotel building at Invalidovna, by the architects Josef Polk and Vojtch alda, was also declared amonument for the uniqueness of its metal facade, but also as the backdrop star in Kinoautomat shown at Expo in Montreal. Architects (like Vra Machoninov, for instance, after losing acourt case over authorship of Hotel Thermal) feel that the copyright act does not adequately protect their buildings. The status of cultural monument does not in itself constitute protection against inappropriate renovations as demonstrated by the threat to demolish the ground floor of Hotel Jalta, which has had heritage status since 1991.

Vrtm se nachvli kvystoupen profesora Maska, kter mimo jin ekl, e ns v naem sil nco z povlen architektury zachrnit podporuje tisk amdia vbec, co je imoje zkuenost ale ta podpora nen pln stoprocentn. Kdy vypukla debata o Mji, neboli Tescu, tak vtina novin o n referovala celkem neutrln, anebo se stavla nastranu obrnc, ale naly se ivjimky. Myslm, e nepli astn otom psala prask ploha Mlad Fronty dnes, akonkrtn redaktor Robert Oppelt, kter vymlel titulky, kter ly jednoznan proti Mji. Vbec nejhor reakce se ale vyskytla nastrnkch tdenku Euro. Vnovali tomu tyi strany, co je dost, ale ty strnky se jednoznan stavly na stranu Tesca a tvrdily, e prohlen Mje za pamtku

Tesco ekonomicky pokod. Zastali se tak tch ministerskch ednk, kte se proti prohlen Mje za pamtku stavli a kte maj na svdom demolici obchodnho centra Jetd takovch bych se j nezastal nikdy. Mluvme-li toti odvojkolejnosti pamtkov pe, tak veskutenosti existuje trojkolejnost protoe Ministerstvo kultury dosporu vstupuje jako tet strana, avnaem ppad skoro nikdy astn. lnek v tdenku Euro si vzal na pakl i m samotnho a tvrdil o mn, e nedlm nic jinho, ne e sbrm zezy napab. Mj toti nen jedinou pamtkou povlen architektury, kterou jsem se snail zachrnit. Uku vm tedy ty zezy napab. Budu je komentovat ashrnu je vsouvislosti spipravovanm pamtkovm zkonem.

60

Karel Prager Ji albrecht Ji Kadebek, rekonstrukce a dostavba budovy bval burzy pro poteby Nrodnho (pozdji Federlnho) shromdn, 19651974. Snmek usazovn Vierendeelova nosnku nstavby.

Prvn zez. asi vroce 1987 i 1988 zamnou piel autor hotelu Jalta na praskm Vclavskm nmst antonn Tenzer stm, e se pipravuje rekonstrukce, e si nen jist, zda na ni bude mt dostaten vliv ae by tedy bylo dobr, kdyby se Jalta prohlsila za pamtku. Napsal jsem tedy nvrh na prohlen, kter pot podal tehdej editel stavu djin umn Ji Dvorsk. J jsem to jet posichroval lnkem o architektue Jalty v tehdejm Rudm prvu. Podailo se hotel pamtkou prohlsit, ale rekonstrukce jej ohrouje pod. V parteru je napklad sklenn stna s ndhernm hlinkovm rmem, kterou chtj vybourat a sjednotit tak prostor pedzahrdky s vnitnm prostorem restaurace.

Druh zez. Zde u ve na Jetdu se nepodaila privatizace vranch devadestch letech, prvn vlastnk hotel tuneloval adevastoval. ale pak onj projevila zjem jin firma a jej prvnk se na m obrtil, zdali bych nenapsal nvrh na prohlen za pamtku, co jsem udlal a docela hladce to prolo. Pak pila dal fze, prohlen zanrodn kulturn pamtku, pro n jsem jet psal podklady pro Krajsk ad, ale u to pomn dokonovali jin. Tet zez, Makromolekulrn stav neboli Makrokoule. asi ped deseti lety jsem se doslechl, e akademie vd chce budovu pestavt, asice tak, e by sundala jej sklenn pl aPragerv elezobetonov skelet vyzdila. Napsal jsem tehdy profesoru Rudolfu Zahradnkovi, kter mi hezky odpo-

61

Karel Prager, stav makromolekulrn chemie SaV v Praze, 19611964.

vdl auznal, e ijemu osud budovy le nasrdci. Vdy je to ipamtka naPragerova klienta, tehdejho editele stavu Otto Wichterleho! Ve chvli, kdy se rekonstrukce u rozbhala, se na m Karel Prager obrtil, zda bych nezashl. a na posledn chvli se podailo budovu za pamtku prohlsit. Projekt rekonstrukce tak vypracoval pod Pragerovm dohledem jeho bval statik Miloslav Pavlk, amyslm, e to nen rekonstrukce nepodaen. Je to prakticky jedin zachrnn zvsov stna oskoro vechny ostatn zvsovky jsme u bhem dvaceti minulch let pili, obrovsk segment architektonickho ddictv zaniknul. Tady se zvsovku podailo obnovit. Nen to sice obnova dovech detail korektn (byl napklad vynechn jeden vodorovn kovov psek), ale pvodn vzhled zachovn zstal. Kdy u jsme napsali nvrh naprohlen Makrokoule, tak m Karel Prager poprosil, zda bychom to nezkusili i s Parlamentem. Na jeho vzvu, a to zdrazuji, jsem tedy napsal nvrh, a ministerstvo jej akceptovalo. Tady tak musm pochvlit jeho hodnotitelskou komisi, kter pracovala dobe. I na Parlamentu se tak zvsovky zachrnily, dokonce ti druhy zvsovch stn.

Dotetice veho dobrho stejn komise (apatrn i ve stejn den) prohlsila na mj podnt za pamtku hotelov dm naInvalidovn odarchitekt Josefa Polka a Vojtcha aldy. Kladl jsem draz naojedinlost jeho plechov fasdy, ale inato, e hotelov dm je dleit z kulturn-historickho hlediska stal se hrdinou slavnho Kinoautomatu Radze inery, kter se promtal naExpu vMontrealu. Pipravuje se rekonstrukce, ale pl by se ml ponechat. Dal zez mlo bt obchodn stedisko Jetd v Liberci, ale tentokrt mi to nevylo. Co k tomu jet ci? Kdy podal profesor Suchomel nvrh na prohlen za pamtku, j jsem ho podal takkal jsem si, e to naministerstvo zapsob vc, kdy nvrhy budou dva, co asi nebyl sprvn kalkul. Nvrh jsem dn podal, ale ministerstvo mi ani slun neodpovdlo. Kdy ale Mgr. Ji Vajner psal zamtav stanovisko, tak tam kupodivu pouil i moji argumentaci opsal nvrh profesora Suchomela imj, jakoby tak akceptoval nae vvody apece pidal posledn vtu otom, e se Jetd za pamtku neprohlauje. Mon tak vte, e vc pot proetoval ombudsman Otakar Motejl a e doel k zvru, e ministerstvo vc vyadovalo patn. Taky to patn dopadlo.

62

Obchodn dm Mj. Onm se vmdich mluvilo nejvc a profesor Mask vm ve ji vysvtlil. J snad jen dodm, e rekonstrukce u v pzem zaala, adoufm, e to dobe dopadne. Tesco se chovalo stran, ale jen dochvle, kdy si uvdomilo, e boj prohrlo, kdy Mj zapamtku prohlsil ministr tpnek. (Tlaila na nj editelka odboru Vladimra Koubov asehrla tak vppadu klovou roli, zaco bych ji rd natomto mst pochvlil.) Tehdy tedy Tesco svj pstup zmnilo azaalo se chovat velice korektn akonstruktivn. pln posledn kauza, kter je v bhu Kotva. Tentokrt zamnou pila architektka Machoninov, e slyela, e se pipravuje pestavba Kotvy a zda bych nepodal nvrh na prohlen za pamtku co jet nen vyzen, akoliv jsou to skoro dva roky, co jsem to udlal. asi ped pl rokem mi piel dopis zministerstva, kde se omlouvaj, e to jet nevydili. Pro to ale tak protahuj? Protoe ekaj, a bude schvlen nov pamtkov zkon, a ve chvli, kdy zane platit, tak Kotva nebude mt

naprohlen zapamtku nrok, protoe je to dlo dosud ijcho autora. Shrnut: ve tyech i v pti ppadech, kter jsem vm promtal, za mnou pili architekti, autoi ohroench budov. Ten nvrh novho zkona chce vyeit objektivn existujc kolizi mezi autorskm apamtkovm zkonem, avye ji tak, e co jet chrn autorsk zkon (kde jet ije autor), to nem nrok nastatut kulturn pamtky. Jak je ale realita? autoi staveb se nect bt autorskm zkonem chrnni. Nejotesnj incident je ppad hotelu Thermal v Karlovch Varech, kde pan architektka Machoninov dokonce prohrla soudn proces oautorstv. Jak se to mohlo stt, kdy je jej autorstv evidentn? Firmy, kter hotel chtj zniit, jsou bohat amaj penze nadobr advokty. Osmdestilet autorka, kter nem energii ani penze naobranu svho dla, proti nim nem dnou anci. architekti sami chtj, aby jejich stavby byly prohleny zakulturn pamtku! Pry snvrhem novho pamtkovho zkona!

Poznmky
1 Text je pepisem zznamu pednesenho pspvku, kter vzbudil okamitou diskusi Miroslav Mask: Mohu ktomu jen dv vci? My jsme se stm toti setkali nkolikrt. Autorsk zkon nechrn stavbu, stavba podle nj nen autorsk dlo, je jen rozmnoeninou autorskho dla. Nem dnou ochranu, pouze takovou, e ten, kdo chce stouto rozmnoeninou nco dlat, je povinen informovat ijc autory osvm zmru. ili kdy nkdo, jako vppad Mje Knnek, tvrd, e je to dostaten chrnno autorskm zkonem, tak je to blbol, nezn autorsk zkon avan. Autorsk zkon chrn projekty, studie, ne stavby. Kdy se objevila informace otom, e stavby ijcch autor nemohou bt prohleny zakulturn pamtky, tak se vlibereckch novinch objevil lnek Je teba zabt Hubka Ji Suchomel: Mohu? J mm trochu jinou zkuenost ped asem jsem otom mluvil sdoktorem Plosem, ajeho nzor byl takov, e autorsky chrnn je nvrh arealizace, nikoliv rozestavn stavba, co byl kdysi mj problm. Ale tm nechci oponovat tomu, co tady kal kolega Mask. Vkadm ppad by bylo zvltn, aby architekti byli nuceni nrokovat pamtkovou ochranu ktomu, aby mohli mluvit dosvch dl. Ji Kek: Mohu jet? Zposlednho nvrhu znn pamtkovho zkona u to natst vypadlo (Potlesk) Vppad libereckho Tesca byla dky nlezm ombudsmana ance, e kdyby nkdo napadl neprohlen Ministerstva kultury, tak by jej soud musel zruit, protoe tam dolo kesprvnm pochybenm, nicmn by se demolice jen oddlilajin instituce ne Ministerstvo kultury vc zapamtkou prohlsit neme Benjamin Fragner: on je to asi zsadnj etick problm, pro mus bt objekt prohlen zakulturn pamtku, aby s nm uivatel patn nezachzel, nebo jej nezboural. Kde je cta k pedchozmu autorstv, ta pece nemus konit utoho, e je nco prohleno zapamtku. Ten nsledujc architekt by ml vdycky zvit to, co bylo ped nm. To je problm pesahujc hranice pamtkov pe, problm architektonickho vzdln. Rostislav vcha: Znepokojuj m t dnen npady Ministerstva kultury, respektive nmstka Mikee, chrnit tady uve naJetdu jenom slupku, pr jen siluetu, avnitek nechat svmu osudu. Mm skoro dojem, e takov npady me mt jen njak Kocour Mike ane pan serizn nmstek. To si pan nmstek mysl, e mu to UNESCo seere? Aznovu provolvm: Pry stakovmi hloupmi npady!

63

Zrcadlov paravn v restauraci, pvodn stav, snmek z archvu Otakara Binara.

64

TELEVIZN VYSLA AHORSK HOTEL JETD DNES /

JETD TV TOWER AND MOUNTAIN HOTEL TODAY

JI KEK JANA PAULY MILO SOLA

JI KEK

Pamtkov retrospektivy aperspektivy Jetdu vetech djstvch

Heritage Retrospectives and Perspectives on Jetd in Three Acts
In 1998 Jetd TV tower and mountain hotel was declared acultural monument by the Ministry of Culture within just eight days. The lightning speed of the process had to dowith the change in ownership. For the first time, an official evaluation of the structure was heard: The structure ranks with the best period examples of architecture in the vein of humanised technology. Its shape and the cultivated technicism of its details evokes poetic associations with the world of sci-fi, but the tower also responds uniquely to the context of the landscape, to the tapering form of Jetd Mountain, giving it an elegant, aerodynamic peak. Eleven years ago the building on Jetd Mountain was one of the youngest monuments in Europe; for example, in their mappings of post-war architecture even England and the Netherlands set an age limit so that only structures built before 1958 can be given heritage status. Heritage officials later worked with the new owner, esk radiokomunikace, to attend to the cladding and other reconstructive work on the exterior. Since January 2006 the structure at Jetd has been included among the Czech Republics 207 national cultural monuments and in 2007 it was successfully entered on the Tentative List of UNESCo World Heritage sites.

Vesvm pspvku penechm umleck, technick i historick hodnocen horskho hotelu a vyslae naJetdu ostatnm kolegm azamm se nastatus kulturn pamtky, okolnosti jeho vzniku amonosti budoucho vvoje.

Djstv prvn kulturn pamtka (19982005)

Dne 18. bezna 1998 podal Okresn ad v Liberci podnt na prohlen horskho hotelu a vyslae naJetdu zakulturn pamtku, chrnnou sttem podle zkona . 20/1987 o sttn pamtkov pi. Poshromdn vech podklad odMsta Liberce ipracovit Pamtkovho stavu vst nad Labem Ministerstvo kultury ji 26. bezna 1998, tj. za8dn od podn nvrhu, oficiln prohlsilo Jetd zakulturn pamtku. Vprohlen poprv zaznlo

odnejvy sttn instituce pro kulturu zhodnocen tohoto objektu: Stavba pat knejlepm dobovm ukzkm architektury sledujc smr humanizovan techniky. Jej tvar i kultivovan technicismus detail navozuj poetick asociace se svtem sci-fi, zrove vak v jedinen reaguje na krajinn kontext, nakuelov tvar hory Jetd, jemu dv elegantn aerodynamickou piku. Vtomto spojen technicismu se smyslem pro prodn prosted zaujm v jedinen msto vesk istedoevropsk architektue sv doby.1 Bleskurychl prohlen za kulturn pamtku mlo zejmou, by nevyslovenou souvislost se zmnami vlastnk. V rmci privatizace koupila Jetd v roce 1993 od eskho sttu zaastronomickou stku 320 milin K akciov spolenost Jizera (Ladislav Ja, Karel Jiravsk aPetr Faistauer) anklady nakoupi kryla vrem

66

Interir baru, pvodn stav, snmek zarchivu Otakara Binara.

67

uKreditn banky Plze. Mezi lety 1995 a 1996 pevedla Jizera prva nanakldn sobjektem naspolenost FJJ. Shoda mezi nzvem spolenosti apotenmi psmeny pjmen ve jmenovanch nen nhodn. Zadluen spolenost Jizera nsledn skonila z rozhodnut Krajskho soudu v st nad Labem v jnu 1996 v konkurzu a na jej majetek vetn Jetdu byl ustaven konkurzn sprvce. Objekt Jetdu koupila vnoru 2000 za85 milion K a. s. esk radiokomunikace aJetd konen zskal stabilnho vlastnka. Pi krachu spolenosti Jizera si zodpovdn instituce uvdomily mru ohroen, poppad po(s)tupnho zniku architektury Jetdu, kter byla ji za dvacet pt let po svm dokonen vnmna jako samozejm symbol msta i kraje, tedy jako pamtka. Nejvhodnjm nstrojem pro zachovn stavby se proto ukzal zkon o sttn pamtkov pi. V eskm pamtkovm fondu se pitom jednalo o nevedn mladou vjimku, napklad nejprogresivnj stty vochran pamtek modern architektury, Nizozem a anglie, kter systematicky mapuj architekturu po 2. svtov vlce, limitovaly v roce 2008 horn hranici vzniku stavby pro prohlen za kulturn pamtku kroku 1958.2 Jetd byl ped jedencti lety jednou z nejmladch staveb v Evrop, kter se stala sttem chrnnou pamtkou pro sv architektonick kvality. 3 Od roku 1998 zaali pamtki zastoupen Okresnm adem aPamtkovm stavem zasahovat doprav aoprav Jetdu. Odroku 1999 byly instalovny elektronick protiporn systm a vnj chladc jednotky pro vysla. Po koupi Jetdu eskmi radiokomunikacemi probhlo oeten vnjho plt ntrem (kovov st plt vodstnu RaL 9006 alamintov st vodstnu 9002). V roce 2000 vlastnk vymnil nkter osvtlovac tlesa a doil okenn vpln s tm, e deklaroval zachovn totonho typu osvtlen i okennch vpln (Stopray Silver 43/25 od firmy Glavunion). Ochrann folie proti UV zen byla z vnj tabule pemstna do prostoru mezi okenn tabule. V roce 2001 probhla vstavba nosi a servisn lvky pro antny. V roce 2004 byla odsouhlasena rekonstrukce stednho vytpn, kter vrazn zashlo do originlnch prvk. Pvodn een stropnho vytpn bylo upraveno na topn registry s kryty, s tm, e zstupci Nrodnho pamt-

kovho stavu vnmali tuto pravu jako doasn een s vhledem na mon budouc navrcen vytpn dopodhled. Zazmnku jist stoj to, e si pamtki vevech ppadech vydali stanovisko ing. arch. Karla Hubka. Zsahy na pvodnm mobilii oproti stavebnm pracm nelze od roku 1998 zmapovat, protoe na rozdl od stavby nen mobili zhlediska sttn pamtkov pe chrnn. Dokumentace, kterou zpracovalo VCPD VUT, tak bude vhodnm podkladem pro zpracovn nvrhu naprohlen pvodnho vybaven Jetdu zamovitou kulturn pamtku.

Djstv druh nrodn kulturn pamtka NKP (2006 dosud)

Kategorie nrodnch kulturnch pamtek (NKP) vznikla vSSR roku 1962 amla ztlesovat vjimen kulturn hodnoty, kter si vyaduj zhlediska sttn pamtkov pe nadprmrnou pozornost a ochranu. V jnu 2001 zaal Magistrt msta Liberce oficiln usilovat ozpis Jetdu naSeznam svtovho ddictv UNESCO. Vznamnm pedpokladem bylo zskn nejvyho kulturnho statusu R, tedy prohlen Jetdu zanrodn kulturn pamtku. Vtto souvislosti byl Ministerstvem kultury zpracovn nvrh, kter pijala vlda esk republiky, a 29. z 2005 s platnost od 1. 1. 2006 prohlsila Jetd za nrodn kulturn pamtku, m se zaadil doskupiny dvou set sedmi nejcennjch eskch pamtek.4

Djstv tet pamtka naindikativnm seznamu Svtovho ddictv UNESCO (2007)

Ji nsledujc rok po prohlen za NKP se Libereckmu kraji podailo iniciovat zaazen Jetdu natzv. Indikativn seznam kulturnch statk esk republiky pro nominace kzpisu naSeznam svtovho ddictv (World Heritage List WHL). Indikativn seznam je soupisem objekt, u kterch lensk stty UNESCO (Organizace Spolenosti nrod pro vzdlvn, vdu a kulturu) zaml v ptch letech nominaci na Seznam svtovho ddictv. Ze 182 lenskch stt UNESCO vytvoilo kekonci roku 2008 ji 151 svj indikativn seznam, nakterm je celkem 1365 poloek prodnch akulturnch pamtek. Utchto objekt se zvauj jejich vjimen kulturn aprodn hodnoty, kter by je opravovaly k zpisu na WHL. lensk stty asto pipravuj

68

indikativn seznamy zairok spoluprce investor (majitel pamtek), mstn a zemsk vldy a ady dalch subjekt. Indikativn seznam by neml bt pozmovn astji ne jednou zadeset let. Stty (nap. Turecko, na), kter usiluj ozskn anrst sv mezinrodn kulturn prestie, zaazuj dosvch indikativnch seznam objekty, ukterch zdrazuj jejich hodnotu pro zpadn svt. Dal skupinu tvo pamtky, u kterch je zdrazovna hodnota regionln vjimenosti (nap. venkovsk architektura), kter vak sama o sob nenapluje smysl WHL. Do poped se proto klade ekologick vnmn objektu jako symbizy lidskho dla sprodou a djinami, co Jetd bezesporu napluje. U lenskch stt UNESCO lze t vysledovat uuvaovanch nominac draz nakulturn krajinu a propojovn kulturnho a prodnho bohatstv zem. Evropsk aamerick stty zaazuj dosvch seznam adu technickch pamtek (nap. USa, Velk Britnie), co je dal argument pro nominaci Jetdu. Patrnou snahou pro zaazen na WHL je asto komern aturistick zatraktivnn navren lokality. V ppad Jetdu je od potku prvoadou motivac kzpisu naSeznam svtovho ddictv oprvnn snaha krajsk aobecn municipality o zskn prestinho titulu Pamtka UNESCO, kter bude reprezentovat msto akraj. Od roku 1991 v souvislosti s pistoupenm R k mluv o ochran svtovho ddictv si organizace UNESCO zskala vesk spolenosti vevztahu ke kulturnm pamtkm nebvalou presti a respekt, kter kupodivu jen zsti odpovdaj relnm monostem afungovn tto organizace. Oekvn anadje esk spolenosti polistopadu 1989 nazaazen esk kultury doevropskho icelosvtovho kulturnho kontextu se v ppad Seznamu svtovho ddictv UNESCO zpotku skvle naplnily. eskoslovensko bylo v roce 1989 jednou z poslednch zem sovtskho bloku, kter znepli pochopitelnch dvod nepistoupila kmluv oochran svtovho kulturnho ddictv. Tento fakt svdil o kulturn izolaci a diplomatick neschopnosti SSR signati mluvy ji byly nap. SSSR (1988), Maarsko (1985) aPolsko (1976). Potek pro mezinrodn ochranu pamtek najdeme u Generln konference UNESCO vroce 1972 vPai, nakter byla pijata zmnn mluva oochran svtovho ddictv. Nazklad tto mluvy byl zaloen Vbor

svtovho ddictv aFond svtovho ddictv, kter zahjily odroku 1976 svou innost. Pamtky, kter jsou odpotku zaazovny naSeznam svtovho ddictv, maj splovat nejvy nroky nakulturn jedinenost, autenticitu aucelenost. Smyslem WHL nen, aby v nm byly obsaeny vechny mezinrodn hodnotn pamtky, ale pedevm reprezentace danho sttu apomoc vjeho kulturn integraci mezi ostatn stty svta. eskoslovensko od potku roku 1990 zahjilo ppravu a16. srpna tho roku pijalo mluvu apovilo Sttn stav pamtkov pe zpracovnm nvrhu vhodnch objekt kzpisu naWHL.5 Mimodnou mezinrodn vstcnost aotevenost Vboru pro svtov ddictv vi SFR dokld spch prvnch nominac, kdy byla v roce 1992 zapsna hned ti historick mstsk jdra Prahy, Tele a eskho Krumlova. Posledn spn zpis probhl v roce 2003 a poet zapsanch pamtek se vesk republice zastavil poesti letech nasle 12. Tato stagnace nen dna tm, e by R nemla co nabdnout svtovmu kulturnmu ddictv, ale m spe diplomatick dvody. Kulturn politika UNESCO se napelomu 20.a21. stolet vrazn promnila odkvantity kekvalit, co se vppad esk republiky projevilo adou odloench i peruench nominac. Svou roli sehrlo i pozdn pistoupen esk republiky, resp. SFR, kmluv naochranu svtovho kulturnho ddictv arostouc konkurence mezi stty. Ve zmiovan presti WHL vedla k tomu, e kad rok Ministerstvo kultury R podv jeden nvrh k zpisu na WHL. Vbor svtovho ddictv, kter nvrhy posuzuje, vak v souasnosti klade pro spolen region Evropy aSevern ameriky spe draz nadsledn monitorovn ji zapsanch pamtek ne na nov zpisy. V poslednch letech se navc ped Vborem svtovho ddictv eily kauzy plnovan vkov vstavby v Praze na Pankrci aotivho hledit vzahrad zmku esk Krumlov, kter vsouasnosti zejm neprospvaj jak novm nominacm, tak celkovmu renom R. Nominace Jetdu se neobejde bez detailn a precizn formulovan nominan dokumentace, kter bude mt anci uspt pi peliv expertze pizvanch specialist ICOMOS (Mezinrodn vbor naochranu pamtek asdel), kte pro UNESCO provdj prvotn zhodnocen nominovanho objektu. V roce 2007 byl ji stednm pracovitm

69

NP vespoluprci sVCPD VUT (ing.arch. Vrou Kuovou aMgr.Lukem Beranem) vsouvislosti se zaazenm Jetdu na indikativn seznam zpracovn tzv. mal pasport, kter strun charakterizuje navrenou pamtku aje pstupn nawhc.unesco. org. Dalm nutnm krokem, kter je zatm napotku, je zadn a nsledn zpracovn nominan dokumentace. Krom odbornho popisu pamtky a jej historie je dleitou st dokumentace tak tzv. managment plan. Tento klov dokument sleduje pedevm koncepci uchovn kvalit pamtky, plnovan akce jejho restaurovn aoprav, prvn a vcn stav pamtky a popis zruk jejho zachovn v budoucnosti, tj. popis dcch a kontrolnch mechanism budouc pe. anci na zpis m pouze pamtka bez rizik, kter by ji vbudoucnu mohla ohrozit. Podoba management planu nen pro vechny druhy nominovanch statk jednotn a na eskou republiku, jako na vysplou zemi s dlouholetou pamtkskou tradic, jsou a jist i nadle budou kladeny velmi vysok poadavky narove zpracovn dokumentace.5

Volba Jetdu mezi pamtky, kter maj reprezentovat eskou republiku a jej architektonick ddictv, byla v mnoha ohledech sprvn a velmi prozrav. Jednotliv stty svta si v rmci svch nvrh na WHL konkuruj, protoe mra svtov jedinenosti a vjimenosti pamtky me bt postupem asu relativn. Zpisem novch pamtek se Seznam svtovho ddictv pehlcuje nap. historickmi centry mst, m nov aspirujc lokality ztrc sv ance. UNESCO a jeho lensk stty Evropy aSevern ameriky pitom typ mlad a vestrann zajmav architektury, kterou pedstavuje Jetd, zatm pli nereflektuj. Jetd tak pi pohledu na indikativn seznamy jinch stt nem ve sv kategorii vraznou konkurenci. Pi nronch diplomatickch aodbornch jednnch, kter nominaci Jetdu jet ekaj, ale bude pamtkov hodnota posuzovna jen jako jeden zady rozhodujcch faktor. Nezbv ne doufat, e bude pt ekonomick, politick a kulturn dn v eskm stt i na mezinrodn scn pro Jetd nadle pzniv.

Poznmky
1 Prohlen MK R j. 4330/98 z26. 3. 1998. Jetd byl zaazen dostednho seznamu kulturnch pamtek R abylo mu pidleno rejstkov slo 11864/5-5828. 2 Henrieta Moravkov, Modern architektra ako kultrn dedistvo: predpoklady a paradoxy ochrany, in: Monumentorum tutela / ochrana pamiatok . 20, Bratislava 2009, s. 117123, zde s. 117. 3 Z jinch, nap. ideologickch, dvod se ji dve mohla i mlad stavba stt kulturn pamtkou (nap. Betlmsk kaple nebo Muzeum apamtnk SNP vBnsk Bystrici). 4 Od roku 2003 pokrauje ve zpracovn podklad pro nominaci na Seznam svtovho kulturnho ddictv stedn pracovit Nrodnho pamtkovho stavu vPraze. 5 Strukturu vzorovho management planu podrobn popsala ing.arch. Vra Kuov, Pamtky svtovho ddictv ajejich management plan, Zprvy pamtkov pe LXIV, 2004, s. 422425.

70

JaNa PaULY

Chrnit pvodn interiry vznamnch architektonickch staveb druh poloviny 20. stolet?
Should the Original Interiors of Important Architectural Structures from the Second Half of the 20th Century Be Protected?
originally designed interiors need to be included as part of a sites heritage conservation; the given architectural work needs to be considered in its entirety. It is inconceivable to protect the shell, but forget about the content. Models of agood approach taken to the reconstruction of an original interior are found in the Tugendhat Villa in Brno and in the excellent reconstruction of the Mller Villa in Prague but both are examples of the ideal state of these buildings, which have become museum spaces offering services for researchers. Currently being practised are so-called living interior renovations, which restore the original appearance of asite and revive its public function; for example, the Grand Caf orient in Prague, located in Gors cubist House of the Black Madonna, or the restaurants and other public areas in the Municipal Building in Prague. What part of the interior of Jetd Hotel will be returned to its original state is up to the specialists, the future owners, and heritage institute staff. The interior of the TV tower has its own operating regime and over the course of time the broadcasting technology will be modernised. In this regard it would be preferable to protect at least aselected part of the TV towers original technological equipment. Unused space in the structure could then be used to house an exhibition on the history of structures built on Jetd Mountain and the architects behind them.

ano. Pvodn interir vjimen budovy vypovd oautorech, dob apodmnkch jejho vzniku prv tak siln jako jej exterir. a bezesporu dokld dobu vzniku budovy tm vce, pokud tento interir navrhl jej autor anebo spolupracujc tvrce. Kad architektonick objekt, jeho nedlnou soust je originln vytvoen interir, dokumentuje pro budoucnost architekturu v mnoha kategorich/ kritrich. Jsou jimi nejen idea projektu samotnho ajeho originln autorsk zpracovn, ale tak uit vrobn technologie, vbr materil akvalita jeho zpracovn, provozn poadavky, rozmstn mobi-

lie vinteriru, zpsob adruh osvtlen, ppadn jeho doplnn vtvarnmi dly. Je nezbytn pojmout autorsky navren interir jako nedlnou soust pamtkov ochrany stavby auvaovat otakovm dle jako ocelku. (Obnoven i zachovan pvodn zmeck, hradn a palcov interiry jsou dnes samozejmost.) Nelze chrnit pouze vnj pl stavby azapomenout najej obsah! Vpovdn hodnota exteriru vybran stavby me bt famzn, ale pokud byl realizovan interir soust projektu, tuto vpov vrazn zv.

71

Interir hotelov haly, pvodn stav, snmek zarchivu Otakara Binara.

72

To plat pouze vppad, e nebyla uivateli interiru stavby provedena vprbhu asu nevratn pokozen azmny. Je nutn chrnit pvodn interir navren architektem, designrem v dob vzniku budovy, vetn mobilie. Uritm vzorem kvalitnho pstupu k rekonstrukci pvodnch interir jsou architektonick skvosty, jako vila Tugendhat (odhldneme-li odnekvalitnch pokus navrtit jej interir do pvodnho stavu) anebo velmi dobe zrekonstruovan prask vila Mller. Vobou ppadech se vak jedn o ideln stav vznanch architektonickch objekt, ze kterch se staly muzejn expozice sbadatelskm provozem. Vsouasnosti se renovuj nebo zcela obnovuj tzv. iv interiry, kterm se vrac pvodn podoba, by maj pln veejn provoz. Dochz knvratu dopvodn podoby ato nejen vizuln, ale pedevm uivatelsk kvality. Zcela jist dojde kezmn technickho vybaven zzem tchto restaurac akavren, dokterch veejnost nevstupuje. Zamnoh uvdm praskou kavrnu Grand Caf Orient v Gorov kubistickm dom U ern Matky Bo, restauraci avechny veejn prostory Obecnho domu vPraze, kavrnu v hotelu Imperial anebo nedvno otevenou letenskou Erhartovu cukrrnu. Kultivovanmu avzdlanmu majiteli nebo njemci historicky zajmavch a cennch prostor nenapadne je mnit amodernizovat, naopak vyuv jejich historick renom. Otom svd tak vtina interir bvalho dejvickho hotelu International, kter souasn majitel naopak zrenovoval do pvodn podoby. I mimo Prahu se nachz mnoho architektonicky tvoench interir s pvodnm, dnes ji renovovanm zazenm, nap. Hotel Bernek v Nchod, kter bn slou veejnmu provozu. Nvtvnost tchto pozoruhodnch prostor bezesporu zvila jejich kvalitn rekonstrukce, kter podstatn ovlivuje hodnotu celho objektu atak cenu zde poskytovanch slueb. Objekt Jetdu je zcela specifickou avjimenou stavbou z mnoha aspekt. Pi projektovn stavby vyslae ahorskho hotelu nevyuil jeho autor Karel Hubek monost navrhnout sm interir tohoto provozn kombinovanho objektu. Naopak zadal vytvoen interiru svmu kolegovi Otakaru Binarovi. Rozdlnost tvrho pojet exteriru ainteriru svd nejen o dvou vraznch osobnostech, ale

zrove ovelkorysosti hlavnho projektanta, kter poskytl kolegovi tvr svobodu vesv stavb. Specifick vraz autorskho pojet exteriru ainteriru je patrn, akoliv pvodn zmr byl uobou autor takka identick: reflexe neobvyklho prodnho prosted, ve kterm tato mimodn stavba vznikala. Technicistn stavba m netechnicistn interir. Navzdory tomu jsou oba dva autorsk pohledy neoddliteln, jakkoliv se sjejich vzjemnm propojenm nemusme zcela ztotonit. Vrazn tvaroslov a urit nesoulad uitch materil ns oslov ji pi vstupu dohorskho hotelu. Tepan mdn plechy tvo vpl vstupnch dve aspolu soriginln tvarovanm madlem jsou vsazen dostandardnch hlinkovch dvench profil. Tento vodn kontrast s high-tech vzhledem celho objektu dobe dokumentuje vzjemnou spoluprci dvou autor stavby. Zrove nm tento jedin pklad naprosto dokonale pedeste technologick a estetick monosti doby vzniku stavby. Oba dva autoi objektu Jetdu, jak slavn ing. arch. Hubek, tak mn znm akad. arch. Otakar Binar zce spolupracovali. Je tedy zcela bezpodmnen nutn pamtkov chrnit jak exterir, tak interir stavby v maximln monm rozsahu. Doporuuji navrcen interiru horskho hotelu arestaurace dopvodn podoby, podle projektu vytvoenho Otakarem Binarem. Existuje dochovan soubor jeho originlnch skic interiru a v archvu SIaLu by mohly bt uloeny provdc vkresy. Pan architekt Otakar Binar ije vLiberci aje schopen bt npomocen osobn konzultac pi renovaci interiru ajeho vybaven. Podstatn pro zmnu patn modernizovanho interiru je zachovn urujcch a vrazov nosnch interirovch prvk: podhled, svtidel, dlcch stn, schodit, vkovch stn, pult atny arecepce, keramickch obklad, kovn. Pokozen nebo chybjc stavebn prvky je mon nahradit vyhovujcmi replikami. Doplnn pvodnho pohyblivho originlnho nbytku, navrenho Otakarem Binarem, stol, idl, keslek, stojanovch popelnk, originlnho skladebnho H systmu pro vybaven hotelovch pokoj, by nebylo nemon. Zrove je nutn zvit doplnn vybaven restaurace drobnm uitnm inventem, kter navrhl navzvu Karla Hubka

73

sklsk vtvarnk Karel Wnsch z Novho Boru, tak dosud ijc. Obnova interiru restaurace, kavrny, salnku ahorskho hotelu je vrazn podpoena dobe zachovanmi vtvarnmi dly, kter byla vytvena na objednvku autora interiru a schvlena autorem stavby Jetdu. Jsou to: d dominantn plastika-relif zpohledovho betonu vkombinaci stavenm sklem Spad meteorit Stanislava Libenskho aJaroslavy Brychtov d dlc zrcadlov stna Karla Wnsche d prostorov kovan a svaovan m Jaroslava Klpt d vplov aobkladov tepan mdn dly Miloe Koky d keramick obklady schodit hotelu odDvany Mrov d tkan gobeln Vladimra Keana Jak st interiru restauranho zazen ahorskho hotelu bude uvedena dopvodnho stavu, je navaze odbornk, budoucch majitel apracovnk pamtkov pe. Doporuuji komplexn pstup, nebo kad kompromis je vtinou nevyhovujc. Prostory vyslae maj vlastn provozn reim avprbhu asu se budou modernizovat technologie vysln. Ztohoto pohledu by bylo douc chrnit alespo vybranou st pvodnho technickho vybaven vyslae.

Doporuuji zdit v nevyuvanm prostoru objektu expozici o historii staveb na Jetdu a jejich autorech. Souasn stav budou moci (snad) nvtvnci vychutnvat vemi smysly a o samotn stavb objektu ajeho autorech by se mohli dozvdt prv zde. Expozice by mla bt svena odbornkm, kte maj zpracovan podklady. Jsou to PhDr.Jan Mohr ze Severoeskho muzea vLiberci (k historii staveb na Jetdu) a libereck fotograf Ji Jiroutek, kter zorganizoval zajmavou vstavu Fenomn Jetd. Ta dosud velmi spn putuje Evropou posv premie vGalerii Jaroslava Fragnera vPraze. M doporuen vychzej z obdivu k realizovan stavb na Jetdu a tto generaci autor a jejich spolupracovnk, kter ho navzdory stvajcm podmnkm pelomu edestch a sedmdestch let dokzala prosadit aspn dokonit. V nov vznikajc expozici architektury, stavitelstv a designu v praskm Nrodnm technickm muzeu bude tato stavba dokumentovna nejen modelem, ale vybranmi interirovmi prvky, kter se nm podailo pro expozici zskat jako dar odsprvce objektu Jetdu. Mimoto mi Jetd kad rno mv svou v napozdrav pes dv kotliny adva hebeny pedh Jizerskch hor.

74

MILO SOLa

Televizn vysla ahorsk hotel Jetd

eho chceme doshnout pamtkovou ochranou?
Jetd TV Tower and Mountain Hotel: What Are We Trying to Achieve with Heritage Conservation?
The fact that Jetd has been declared anational cultural monument and is acandidate for inclusion on the UNESCo World Heritage List is not just prestigious recognition of its quality but also away of guaranteeing its conservation for the future. But what is being conserved? What specifically is to be protected? What specifically can be left to change? In the case of Jetd, the search for adequate answers is all the more complicated in that, from the perspective of the established criteria of heritage conservation, the structure is atypical and in many ways specific (the materials used in the structure have ashorter life span, the mountain conditions are extremely windy, and so on). It is not only necessary to know what we want but how to achieve it. The following two theories arose out of the expert colloquiums closing discussion: A) The interior of the publicly accessible area of astructure, including its furnishings, is an important part of its cultural-historical value. Therefore, the same attention should be devoted to its conservation as to the conservation of the exterior. B) The concept of heritage conservation of cultural-historical qualities should be put down in writing and should be considered binding. It would also be desirable to reflect on the concept in the context of the intended property transfer and the possible subsequent tenants.

O mimodn kulturn hodnot televiznho vyslae a horskho hotelu na Jetdu nen pochyb. Neobyejn hodnot odpovd prohlen nrodn kulturn pamtkou. Toto prohlen a avizovan kandidatura Jetdu kzpisu naSeznam pamtek svtovho ddictv ovem nejsou pouze prestinm ocennm kvality, ale tak prostedkem, jak garantovat jeho zachovn do budoucna. Zachovn eho? Co konkrtn se m zachovat? Co konkrtn se me mnit? Co zaniklho by se konkrtn mlo vrtit? V ppad Jetdu je hledn adekvtnch odpovd oto sloitj, e se jedn ostavbu zhlediska zaitch kritri pamtkov pe atypickou avmnoha ohledech specifickou. Specifikem je kon-

strukce, kterou nelze udrovat stejnmi prostedky jako tradin zdn stavby astm souvisejc krat ivotnost autentick hmoty pamtky. Specifikem je extrmn zaten povtrnost, kter si mimo jin vynutilo pravy pvodnho een (zasklen rampy). Specifikem je symbiza architektonickch forem stechnickmi prvky. Specifikem je i spe byla celistvost vtvarnho een zahrnujcho ve, odumstn vkrajin popopelnky vrestauraci. Vznamn je skutenost, e fungovn restaurace a hotelu je vnmno jako svbytn kulturn hodnota. Provoz restaurace a hotelu je tak do urit mry hodnotov nadazovn pvodn form.

75

Ineterir hotelovho pokoje, pvodn stav, snmek zarchivu Otakara Binara.

76

Nalezen ir shody vtom, co konkrtn by pamtkov ochrana mla garantovat, je dleit jet zjednoho dvodu. Pes prohlen zanrodn kulturn pamtku, nen prvn ochrana Jetdu komplexn. Jmenovit pvodn mobili nen chrnn vbec. Navc se objevuj nzory, kter relativizuj hodnotu interir. kaj, e vznamn je silueta stavby v dlkovch pohledech, a na vnitku nezle. Takov nzor by mohl vdsledku vst kzniku pvodnch interir, ikdy stavba je formln chrnna iuvnit.

Jako podnt kdiskusi pedkldm nsledujc tmata:

1) O hodnot vnjho vzhledu nen sporu. Shoda je zatm ivnzoru, e je vhodn zdvodu vtvarn nesourodosti odstranit dodatenou pstavbu toitho schodit. 2) Technick problm pedstavuj venkovn prvky z pohledovho betonu. Vlivem povtrnosti je pokozena povrchov kryc vrstva akoroduje vztu. Standardn postup pedpokld oeten vztue a jej pekryt novou kryc vrstvou. Problm je v tom, e takov zsah znehodnot vzhled dotenho prvku, protoe zplaty nejsou barevnost, strukturou ani texturou kompatibiln s pvodnm zpatinovanm povrchem nesoucm otisky alovn. Pizpsoben zplat by zejm vyadovalo restaurtorsk experiment. alternativami je pokozen nesanovat, rezignovat na vzhled nebo prvek odstranit aznovu provst shodnm zpsobem. Problm je obecn abude teba se snm vypodat iujinch staveb povlen architektury. 3) Nrodn pamtkov stav m za to, e pvodn een by mlo bt chrnno jako celek, to znamen vetn detail interir a mobilie. Pokud bude shoda otom, e mobili je neoddlitelnou soust kulturn hodnoty Jetdu aje proto vhodn jej chrnit, mus bt tato ochrana iniciovna adostaten podpoena. 4) Ochrana pvodn vtvarn podoby interiru je pedmtn veveejn sti stavby, tj. vnstupnch prostorech, bufetu, restauraci, kavrn ahotelu. 5) Ochrana pvodn vtvarn podoby interiru otvr otzku rekonstrukce nedochovanho mobi-

lie. M se rekonstruovat nedochovan mobili veveejn pstupnch interirech? 6) Otzka rekonstrukce je legitimn ivppad hotelovch pokoj. Je poteba jasn deklarovat, zda je douc zachovat dochovan kusy pvodnho mobilie, zda je douc rekonstruovat pvodn mobili vpokojch, kde se nedochoval, azda je takov rekonstrukce douc ve vech pokojch, i pouze vevybranch stm, e zbytek je mon zadit soudobm mobiliem. 7) Vdnm hotelovm pokoji se nedochovala sociln zazen vpvodnm stavu. Je vhodn napvodn podobu tohoto zazen rezignovat nebo je dvod se snait o jejich rekonstrukci? Vude nebo pouze uvybranch pokoj? 8) Do jak mry jsou technick zazen soust chrnn kulturn hodnoty? Mimo diskusi jsou telekomunikan zazen, kter jsou ji dvno obmnna a prbn vmna je v jejich ppad pedpokladem provozu. Jde okuchy, zazen kuchyn, vzduchotechniku, vtahy adal technick prvky. Je vhodn na zachovn takovch prvk rezignovat? Pokud ne, oco je vhodn se snait? 9) Sohledem nauit materily avysok zaten, je ivotnost vech prvk omezen. Nap. okenn rmy vnjho plt ji nejsou pvodn. Jak se utto stavby postavit kautenticit hmoty? Rezignovat naautenticitu hmoty asnait se dret formu, tj. doil prvky nahradit kopiemi? Dret nikoliv formu, ale pouze vraz, tj. doil prvky nahrazovat soudobmi formami v pvodnm duchu. Nechat vci voln prbh? Uchovvat demontovan pvodn prvky vdepoziti ktomu elu zzenm? Je Jetd srovnateln v nrocch na zachovn pvodnosti nap. s vilou Tugendhat nebo s vilou dr. Mllera odadolfa Loose? Nebo je douc nechat stavbu pirozenmu vvoji vetn vtvarnch transformac? a pokud se nech pirozenmu architektonickmu vvoji, co bude pedmtem nvrhu nazapsn mezi svtov pamtky? Silueta? Ve uveden tmata se mohou zdt marginln, ale pro uchovn kulturnch hodnot Jetdu budou mt zsadn vznam. I kdy se jedn o relativn mladou stavbu, mnoho zpvodn vbavy ji zaniklo a dal je znikem bezprostedn ohroeno. Jako

77

memento si meme pipomenout osud restaurace EXPO 58 vPraze, kter byla charakterem sv kulturn hodnoty Jetdu blzk. Stejnou pozornost, jako otzce co chceme, je proto poteba vnovat tak tomu, jak toho doshnout. Doporuuji, aby odborn kolokvium skonilo uchopitelnm zvrem, ve kterm by ve vztahu kJetdu mly bt uvedeny pinejmenm tyto dv teze:

A) Interir veejn pstupn sti vetn mobilie je vznamnou soust kulturn historickch hodnot stavby. Pi o jeho zachovn je proto douc vnovat stejnou pozornost jako ochran exteriru. B) Koncepce pe o zachovn kulturn historickch hodnot by mla dostat psemnou formu amla by bt zvazn. Koncepci je douc promtnout idopodmnek zamlenho majetkoprvnho pevodu appadnch nslednch pronjm.

78

ZZNAM ZVREN DISKUSE / ARECORD OF THE CLOSING DISCUSSION ANKETA / QUESTIONNAIRE LITERATURA / PUBLICATIONS

ZZNaM ZVREN DISKUSE / ARECoRd oF THE CLoSING dISCUSSIoN

Zznam diskuse zkolokvia Horsk hotel atelevizn vysla Jetd

ARecord of the Closing Discussion
Zvrenou diskusi moderovali Petr Urlich a Petr Vorlk; pepis zvukovho zznamu zpracoval aeditoval Petr Vorlk. Petr Urlich: Prvn otzka diskuse smuje napana magistra Kka tk se uveden Jetdu naindikativnm seznamu UNESCo. Vjak fzi rozpracovanosti je management plan? Ji Kek: Nominace Jetdu byla v tto chvli pozastavena, protoe jsou upednostnny jin, u podrobnji rozpracovan nvrhy jako teba archeologick lokality vKopanech aMikulicch nebo arel vKladrubech. Vppad Jetdu byla dokonena pevn st inventarizace interiru vypracovan VCPd VUT nazklad zadn Libereckho kraje aNrodnho pamtkovho stavu. dn se pesunulo spe dopolitick roviny. Kraj amsto deklarovaly, e usiluj ozpis naseznam UNESCo, aprobh tak deliktn jednn seskmi radiokomunikacemi oppadnm prodeji, ale iopsobnosti vrmci objektu, co je pro nominaci rovn klov. Management plan se zan teprve zpracovvat aprv proto je kolokvium vborn naasovno. Pokud prodej probhne spn, bude novm majitelem Libereck kraj, ateprve pot budou nastoleny relevantn otzky ohledn opravy objektu. domnvm se, e pokud prodej neprobhne, bude nominace naseznam UNESCo ze strany samosprvy kraje amsta pozastavena. Iniciativa pak bude pedevm naMinisterstvu kultury, kter ur asov horizont, dokdy maj bt zpracovny vechny podklady knominaci apodna dost kzpisu naSeznam svtovho ddictv. Ji Suchomel: Jsem pesvden, e je nutn zhodnotit tuto budovu zpohledu dnen doby. Pokusit se najt odpov napodobu pipravovanch prav ito, jakm zpsobem m bt do budoucna provozovna a vyuvna vtomto kontextu. Napklad by bylo jist mon adouc odstranit vlcovou viku spstupovmi schody adruhotn zasklen terasy. Ato by lo vyeit, kdyby budova mla zimn vstup narovni ternu, eho by se dalo doshnout reorganizac provozu vpzem, kter dnes obsahuje adu technologickch prostor azazenvyslac, ale iprovozn technologii, vzduchotechniku, vytpn, mimodn velkou kuchyni spedimenzovanm skladovm hospodstvm atd. Mon to zn trochu barbarsky, ale myslm si, e tyto souvislosti si zaslou bli pozornost aprozkoumn, dv ne podobn een odmtneme, nebo ne se vzdme monosti vbec se onich bavit. Milo Sola: Kdy esk radiokomunikace usilovaly vnedvn dob odotaci zEvropskch fond, byla zpracovna architektem molkem studie, kter potala sodstrannm schodiov ve, nstupem pmo zternu abezbarirovm provozem. dokonce vsti kuchyn mlo vzniknout jaksi muzeum Jetdu. I pesto, e nvrh vznikal bez stedn koncepce a ve stsnnch stvajcch prostorch, ve vychzelo na hran, Nrodn pamtkov stav se k podobnmu een pedbn vyjdil souhlasn, vnmal ho jako velmi kultivovan zpsob rehabilitace, ato izacenu, e zmiz existujc vtah abudou nutn zsahy dokuchyn. Nicmn otzka vtomto plnu zn, zda vppad takto vznamn pamtky jsou podobn stupky mon, zda jsme ochotn kuchyni avtahy obtovat? Jak lze tyto hodnoty mit? Jak se postavit kpodobnmu konfliktu mezi autenticitou asouasnmi provoznmi poadavky? Petr Vorlk: Rd bych poznamenal kotzce, zda m bt vybaven interiru nahrazeno novotvary, e u dnes meme vidt jak psob dodaten vsazen nbytek, kter nerespektuje pvodn kontext. I kdy uznme, e sm osob nen pli kvalitn, naprvn pohled je zejm, e bude velmi obtn vyrovnat se ssilnou historickou atmosfrou. Pozkuenosti sinventarizac, podrobnm przkumem in situ, musm konstatovat, e by podle mho nzoru bylo velmi obtn ade facto inevhodn msit autentick prvky, asto pevn spojen se stavbou, anov vybaven. Nedovedu si pedstavit dvod, pro by nemohla bt ponechna podstatn st nbytku, by teba mrn ergonomicky upravenho atrvanlivjho pro lep souasn vyuit. obzvl kdy zstal dodnes nasvm mst. Milo Sola: Rd bych mluvil i o jinch alternativch, kter meme ppadn vylouit, pokud se ukou irelevantn. Asi pro nikoho z ns nen pijateln ponechat dalm zmnm zcela voln prbh, tak jako tomu bylo dodnes. Ale alternativou me bt inov dlo. Lze oslovit soudobho kvalitnho projektanta, kter by dovedl uchopit toto prosted anavrhl jeho pravy. Mm otom rovn pochyby, nevm jestli je to reln, ale riziko patnho vsledku existuje i v ppad nepoveden rekonstrukce, kter me tak psobit nevrohodn ajako smn na-

80

podobenina. I rehabilitace me mt jist rzn podoby. Rd bych proto vtomto plnu slyel rzn nzory, zda se m napklad restaurace, kde se mobili pli nedochoval, vrtit dopvodn podoby vetn rekonstrukce zaniklho nbytku, ndob, ubrus atd. Natuto otzku neznm odpov. Samozejm trochu pehnm aprovokuji, abych podntil diskusi. Ale nejedn se jen oakademick diskurs, protoe kdy nebudeme mt natuto problematiku jasn nzor, tak vsledek neme bt dobr. Aten nzor mus bt jasn formulovan apodloen, mus mt podporu. Stal by se morlnm zvazkem, stanoviskem lid, jejich mylenky maj vhu. Naobecn shod apodpoe pak bude zviset dal prbh. Petr Vorlk: Podle mho nzoru je klem k zodpovdnmu rozhodovn skuten otzka provozu, kemu bude tato budova slouit. Pokud bude inadle plnit funkci hotelu, pak nevidm dvod krazantnm zmnm. Vhotelovch pokojch budou stle poteba postele, non stolky, vrestauraci stoly aidle Atmosfru sedmdestch let navc nelze odstavby oddlit. Vnmm proto jako absurdn, aby vznikaly nov nbytkov sady navren souasnm architektem vduchu sedmdestch let, kdy je mono zde osadit nbytek, kter byl tehdy pro tuto stavbu, msto aely navren namru. Vme pesn jak vypadal, mme sten dochovan plny, dokonce ipr originlnch kus, autor dosud ije aleccos je mono snm konzultovat Ji Kek: Vppad novho nvrhu bych se velmi obval, abychom nedlali Jetd jet jetdovitj. Autor novho vybaven by mohl zdrazovat to, co tady vlastn ani vt dob nebylo. Zejm by zmizely typizovan prvky, kliky, vypnae ajin, kter sice najdeme vkadm panelku, ale ktto stavb adob neoddliteln pat. Hroz riziko, e by zde byly navreny njak nepatin hightech detaily Ji Suchomel: Podobn pokusy vidme i u novch idl, nakterch dnes sedme. Adluno dodat, e psob velmi nevhodn. Josef tulc: Myslm, e je sprvn, kdy vtto chvli probh inventarizace hodnot pamtky. Arozhodn prosa zuji nzor, e imovit sloka stavby, pokud se uchovala, m znanou hodnotu, protoe byla soust prvotnho nvrhu. Urit st nepeila amon ani pet nemohla. Nicmn inventarizace je pouze prvn krok a pro budoucnost bude skuten nesmrn dleit uchovat autentick prvky, napklad alespo veform uritho setu prototyp, kter by se prozrav vybral a byl podn nvrh najeho prohlen zamovitou kulturn pamtku. Tm by byla doplnna stvajc pamtkov ochrana. Bez tto pojistky nen vbec jist, e movit vybaven dobudoucna

peije. Vasn zajitn prototyp ctm tak jako velmi dleit pro dal diskusi, zda volit kreativnj nebo konzervativnj pstup kobnov. U ptkrt jsem byl lenem mise UNESCo, kde je odexperta dno, aby se vyjdil, jestli posuzovan objekt obsahuje tzv. outstanding universal value, jestli projde testem autenticity a zda m zajitno do budoucnosti uchovn svch hodnot; tedy promylen a reln ma-

nagement plan. Vtzv. testu autenticity nen posuzovna pouze autenticita materilov. V vahu se berou dokonce tyi mdy autenticity: materiln substance, design, craftsmanship (tzn. jestli jsou pedpoklady dodret ve isctou kproveden) aautenticita prosted. Bentsk charta toti pipout optovnou rekonstrukci zaniklch st pamtky, ovem zapedpokladu hodnovrnch podklad znich vychz. Anejhodnotnj zdroj poznn pedstavuje pochopiteln dochovan prototyp. Proto ctm prohlen setu za movitou kulturn pamtku jako zpsob, jak do budoucna umonit nvrat k autenticit designu jeho hodnovrnou replikou. Vnmm jako skuten velmi nevhodn nahrazovat pvodn vybaven. Pro hledat nov kreativn een, kdy tento vysoce kvalitn adobe zdokumentovan architektonick design sedmdestch let je dosud jet schopen pln funkce. do budoucna bych radji volil cestu vytvoen replik s tm, e pokud by bylo dodreno emesln proveden, tak bude splnna ipodmnka designov autenticity. A se bude jednou pedkldat nominan dokumentace, je dleit jednak doloit, e vybaven zstalo zpodstatn sti dochovno, dokonce vetn detail, a e jsou zde garantovan prototypy. Zrove je teba vyjdit ijasn budouc cl astrategii: vsledn een jako nvrat revokovn stavby vjej tvarov adesignov autenticit, pi uchovn jej pln funknosti, take nebude v rozporu svvojem ivota ajeho poteb. Ji Suchomel: Zapedpokladu, e ve probhne spn atento dm bude zapsn naseznam kulturnho ddictv UNESCo, stane se tm souasn stav nemnn?

81

Ji Kek: Jetd u dnes jako nrodn kulturn pamtka pov nejvy stupe ochrany. Zpis naseznam UNESCo pedstavuje sp mezinrodn znmku kvality, obraz kulturn diplomacie areprezentace. Josef tulc: Pamtkov ochrana samozejm neme aani nechce brnit ivotu. Posuzujc expert mus ovit, jak jsou definovny hodnoty stavby, ale tak nakolik jsou vsouladu i monm kompromisu svvojem ivota. outstanding universal value vymezen pi nominaci najedn stran, i strategie a pravidla obsaen v management planu nastran druh, budou dobudoucna urovat mru ppadnch zmn. Vdy je teba zvaovat, zda tyto zmny jsou jet vtoleranci, aby nemohlo dojt kzniku hodnot pamtky ajejho vykrtnut ze seznamu. Vclav Lika: V praxi obvykle uspj spe strukturovan a logick een. Proto je podle mho nzoru ideln, e byla na potku zpracovna pasportizace, dky kter vme, co je pvodn, mon pvodn aco je nov. Bez tchto podklad je kad diskuse bezpedmtn. Souhlasm sdr.tulcem, e vechny pvodn artefakty je nutn v ucelench setech nkde zachovat, bez ohledu na to, jestli se jedn oatypick stl nebo standardn elektrickou zsuvku. Jedin tak meme bez jakchkoliv obav zvaovat rzn een. dky deponovanm prvkm bude toti mon pokrt cel spektrum odpouhho jednoho vzorovho, autentickho pokoje a po ucelen vybaven interiru replikami. Martin Strako: Jist se vichni shodneme, e autentick prvky interiru, uloen v muzeu, budou vytren zkontextu, amohly by se dostat dobizarnch souvislost. Na druhou stranu je musme uchrnit ped potenciln hrozbou necitlivho uivatele, kterou neme dn pamtk pedjmat aovlivnit. Kolik mme podobnch cennch interir, kter zanikly, protoe byly patn zprivatizovny vdevadestch letech? Takov ppady se mohou klidn opakovat. Ji Kek: Nikdo samozejm nev, co ns ek, ale vsouasn chvli mme interiry zdokumentovny, mme iprojektovou dokumentaci autora, take riziko, e by zde pi zodpovdnm pstupu a kvalitnm projektu mohla vzniknout patn imitace, je velmi mal. Martin Strako: Pokud vak budou prohleny prvky, respektive sety zamovit pamtky, vznikne dojem, e se stavbou nesouvis. Mus bt vytipovno, kter to budou, aztoho vyplynou imetody ppadnho restaurovn atd. Tko ct, zda nkdo investora bezbolestn pesvd, e se bude originlnm prvkm nleit vnovat. Tak jednoduch to nebude.

Milo Sola: Vminulosti zde dochzelo krazantnm pravm interiru. Vsouasn dob je vak ze strany vlastnka aprovozovatele dobr vle, take by kpodobnm kodm nemlo vevt me dochzet. Ale jist by bylo vhodn, kdyby uchovn interiru bylo njakm zpsobem garantovan. Nicmn pokud bude hodnota objektu deklarovna pro UNESCo vetn interiru, vznik zvazek, kter sice nebrn pravm, ale peci jen provozovatele limituje, protoe hodnota, kter bude pedmtem zpisu mus bt zachovan. Proto bychom mli o hodnot interiru mluvit paraleln shodnotami stavby ausazen vkrajin. Je teba vytipovat nejenom movit prvky vybaven, ale iprostory, aurit vem spov jejich hodnota, ze kter vychz pstup kjejich obnov anslednmu vyuvn. U zde tak zaznlo, e sm provoz je hodnotou. Ale pokud bychom autentick nbytek nadle pouvali, asem bude zdevastovan, nepouiteln abude sniovat uitnost celho interiru. Itento problm budeme muset eit. Ji Suchomel: Co zde tvo interir? Strop, stna, okna Nedovedu si pedstavit jak by mohla bt pi obnov oddlena stavba a interir. J osobn bych konzervoval vechno. Ale otzky nastanou i u exteriru, kter nen tvoen pouze siluetou, ale teba izkladnm materilovm eenm. Napklad lamintov pl u m nasob ochranu proti UV zen, take ani ten u nen zcela autentick Miroslav Mask: Myslm, e n problm je v ase. Krtk asov odstup ptaticeti let nm pin otzky o kterch zde mluvme. dovedu si pedstavit, e n pohled na renesann palc v sob neobsahuje otzku zachovn vnitnho zazen, protoe ho vnmme jako organickou soust cel stavby. Ale nadruhou stranu nm krtk asov odstup pinesl icelou adu zmn, kter nememe pehlet. Spolenost se vyvj apin sebou nov nroky ateba itechnick normy, napklad nanikov cesty, klimatizaci, kvalitn vnitn prosted atd. dm, kter nem slouit pouze jako muzeum, mus tyto nov podmnky respektovat. Poadavky na nov zsahy tu jist budou a skuten pietn pstup je proto podle mho nzoru mlo reln. Zd se mi, e nen mon se vracet zcela dosedmdestch let. Lehce se klonm knzoru, aby se kdomu pistupovalo jako k ivmu organismu. Zavazujc je pro mne pedevm skutenost, e Jetd vznikl jako odraz krajinnho kontextu a optimismu. dv dleit vci, kter nesm bt narueny emu odpovd tvarov pojet apouit technologie. Tom enberger: asov odstup avnmn budovy jako ivho organismu povauji rovn zanaprosto zsadn. Pi definovn lnk, kter se maj chrnit, by se skuten mlo pihlet ktomu, e ochrana nesm zabrnit ivotu. Budova byla vyprojektovna v dob, kdy mla

82

ada prvk velmi nzkou kvalitu. Tak radiokomunikan technologie byla jist nkolikrt obmnna. Kdy byla e oautenticit fasd, naskoila mi hus ke pi pedstav, e by nely obmnit. Protoe tyto sti nelze sohledem na funkci zachovvat. Nejlep co meme udlat je, e Jetd doivota podepeme Petr Urlich: Vsouvislosti srovn stavebn kultury bych rd uvedl pklad ze zahrani. Miroslav Mask pekrsn nazval nai architekturu tchto let high-tech na kolen. Kdy jsem vidl stavby Jeana Prouvho ve Francii, zjistil jsem, e vdetailu vykazuj stejnou rove jako uns. Emotivn estetika promtan dotto architektury vt dob uns ivzahrani nemla potebnou technologickou zkladnu, kter teprve vznikala. Jedn se tedy ostavby, kter vznikly vestejnch letech anapln stejn rovni ico se tk kvality. Ale napklad kProuvho vile vNancy pistupuj dnes pesto velmi pietn. Martin Strako: Frei otto realizoval asn olympijsk arel vMnichov. Zkuste si vzt plavky ajete si tam zaplavat. Akoliv plaveck stadion pedstavuje mon jet vce uitnou atechnicky komplikovanou stavbu ne Jetd, byl pietn opraven vetn detail Rostislav vcha: Myslm, e by skuten stlo za to se porozhldnout poEvrop, jak jsou rehabilitovny pamtkov chrnn stavby zdoby Jetdu nebo teba imlad. Abychom zbyten nevymleli nco u vynalezenho. Rd bych se vrtil jet kjedn vci, kter se vdebat oprohlaovn povlench staveb zapamtky asto vynouje. Zaslechl jsem ostatn nco takovho odpana architekta enbergera. Kdy se snate prohlsit takovou stavbu, napklad Makrokouli nebo Mj, zapamtku, tak mnoz zanou kiet, e ji tak umrtvte, e ji u jej majitel nebude moci voln pouvat a pijde o vechny sv penze. Myslm, e nco takovho prohlauj neptel pamtek. Veskutenosti neexistuje dn dkaz, e pamtkov statut stavbu umrtvuje, ale k dispozici mme naopak mnoho dkaz o opaku. stav makromolekulrn chemie odPragera nepestal bhem rekonstrukce pracovat ani minutu, atak rekonstrukce Mje probh zapochodu, stle se vnm prodv. ada mobilnch soust Jetdu byla bezesporu znien nikoliv kvli tomu, e by nefungovala, ale kvli necitlivosti aneuvenmu pstupu uivatel. Vtto chvli je proto nutn zabrnit dalm kodm. Pokusm se proto vestrunosti navrhnout opaten, kter stavbu neumrtv apitom uchovaj dleit hodnoty. Rozhodn se klonm knzoru, e je nutn Jetd chrnit vetn interiru, nejenom slupku. Navrhuji, aby byly chrnny zejmna vechny veejn pstupn prostory, ili restaurace ahotel, vetn pokoj. Vybaven lze obnovit vcelm rozsahu, podklady jsou dostaten a navren pvodn prvky jsou dosud funkn. Nejsem si ale jist napklad zchody, kter se do-

chovaly pouze vomezen me. Problm pedstavuj tak prostory azazen vyslae. Jakub Potek: Rd bych nabdl paralelu nejedn se sice otak pikov dlo, ale ozajmav pstup. Vosmdestch letech byla v Curychu zrekonstruovna funkcionalistick kolonie obytnch dom Neubhl, kter byla pedtm vdezoltnm stavu, prakticky znien. obec nabdla obnoven minimln byty zanajcm prm arodinm, ale pouze spodmnkou, e mus pistoupit nanastaven pravidla, respektovat historick hodnoty. Msto m zrove prvo pi poruen podmnek automaticky zskat byty zpt dosvho vlastnictv. Valn vtiny mstnost se rekonstrukn nebo restaurtorsk zsah netkal. Stli ale tak ped otzkou, jakm zpsobem pistupovat k pomocnm mstnostem, napklad k integrovanm frankfurtskm kuchynm, koupelnm, atnm nebo klidovm komorm. Kuchysk spotebie, baterie atd. nevyhovovaly souasnm poadavkm, take pistoupili k zajmavmu a logickmu kompromisu. Nbytek integrovan dostn zrekonstruovali vpvodnch objemech ibarevnosti anefunkn spotebie nahradili kopiemi, kter odpovdaj dnenm normm, ale tvarov vychz zpvodnho kontextu. Smuji ktomu, e funkce je skuten nesmrn dleit. Nelze proto vdy lpt nankterch technickch detailech, z nich ada je v podstat standardn produkt, tehdy bn nabdka zbo, narozdl teba odkonstrukce plt jetdsk ve, kter je uniktn sm osob anavren speciln pro tuto budovu. Milo Sola: Nicmn teba vMllerov vile je vsuternu standardn dobov kotel, prost technick vybaven vily, kter byl pesto pi oprav restaurovan, akoliv samozejm nen Loosovm nvrhem. Jedn se sice ovjimen ppad, ale vdy je nutn hledat sprvnou mru uchovn pvodn materie. Jakub Potek: Nicmn Mllerova vila je muzeum, kdeto Jetd mus slou njemci asouasnmu provozu. Aztoho prv vychz vhodn mra autenticity. Petr Urlich: VMllerov vile byl sice kotel restaurovan, ale pouze jako artefakt, kter u nen soust dnenho technickho vybaven. Milo Sola: Proto jsem se ptal, zda by napklad vzduchotechnika naJetdu mla bt zcela nahrazena, nebo jestli ponechat pouze nkter sti Ji Suchomel: Vzduchotechnika m nkolik st strojn zazen, rozvody akoncov kusy, kter jsou viditeln. Nejsem si jist, nakolik jsou zde hlavn strojov zazen jet pvodn. Pokud ano, tak by byla hodna restaurovn, alespo jako muzeln kusy, i kdy u nebudou v provozu.

83

Ale rozvody si konzervaci nezaslou jedn se oprost roury obalen sovinou, ze kterch sice meme ponechat kus jako upomnku, ale zachovat je jako celek povauji za skuten nesmysln. Nejdleitj jsou vak koncov, viditeln kusy jako soust interiru asvdectv doby. Proto by mly bt uchovny, ikdy je samozejm otzka nakolik vyhov novm poadavkm. Jist by se vak daly pinejmenm pizpsobit Petr Vorlk: Vtina kryt vzduchotechniky je rektifikovateln, take lze mnit jejich kapacitu Jakub Potek: Soud podle zbn prohldky, pevauje nepvodn strojn zazen zosmdestch let. Ji Suchomel: Tak uvzduchotechniky plat to, oem zde u byla e to jest, e dnen strojn zazen je podstatn men a v ppad nhrady pvodnho novm se uvoln dal prostory, kter lze efektivn vyut pro pizpsoben provozu souasnm poadavkm.

en uplatovalo pi posuzovn konkrtnch zsah. Pamtkov ochrana navc nen jedinm prostedkem jak doshnout citliv rehabilitace, pedstavuje pouze tvrdou formu ochrany, kter k, co se nesm. Vtomto ppad je podle mho nzoru ance doshnout imkkch regulativ. Teba tm, e budeme natolik jednotn vnzoru, e pesvdme kraj jako budoucho vlastnka, aby sm nastavil pesn podmnky, mimo jin i pro ppadnho njemce. Martin Strako: Myslm, e vymezen hodnot by nemlo bt jen nabedrech pamtkov pe. To je jen zpsob jak penst st pravomoc na nkoho jinho, unikat ped zodpovdnm rozhodovnm. Tak historici by mli hovoit konkrtnji, nikoliv jenom obecn. Petr Vorlk: Je otzkou, zda lze podobnou ideln vizi vtto chvli pesn formulovat. Meme sice pevn stanovit limity co zachovat, ale zrove bude teba dlat ikompromisy ve prospch pln funknosti. Typickou ukzkou jsou prv ve zmnn zchody. Komplikovan problm ade facto technologie, ale u dnes vidme, e zde vminulosti probhly pravy azchody jsou zsti zmnny, ani by vak byly zsadn pokozeny cenn pvodn, atypick obklady. Podobn kompromisy patrn nastanou ipi budoucm rozshlejm a jist jednotnjm liftingu. st zaniklho vybaven bude bezesporu mon vrtit, ani by to bylo nakor funknosti. ada pvodnch prvk je zde navc kvli nezvyklmu tvaru stavby atypickch (obklady, dlaby), take bude relativn obtn je nahradit. Ainteriry je samozejm mon doplnit inutnm souasnm technickm komfortem bez podstatnho deformovn autentick atmosfry. Mimochodem, inventarizace interiru byla dosud provedena pouze pro veejn pstupn hotelov patra, take podrobn soupis vybaven technickch podla je nutn teprve vyhotovit, pochopiteln za podmnky spoluprce sodbornky nadl technick zazen. Vzhledem kdramatickmu vvoji technologi lze oekvat, e tam bude nalezena ada uniktnch prvk, kter maj u dnes vysokou historickou hodnotu. Ji Kek: Rd bych rozil diskusi odal tma, kter jet naplno nezaznlo. Jedn se ootzku zaveden irho ochrannho psma, kter by zpevnilo krajinn kontext Jetdu, zejmna v souvislosti s adou rekreanch asportovnch aktivit vokol. Sice existuje prodn park Jetd aochrann psmo nrodn kulturn pamtky, ale zstv samozejm otzkou, jestli je takov opaten vtomto vjimenm ppad dostaten. Nejenom sohledem navztah stavby akrajiny, ale ispedpokladem zvenho turistickho ruchu vppad zapsn naseznam UNESCo. dal potenciln riziko pedstavuj iexpandujc zimn sporty, kter okupuj svahy hory.

Vclav Lika: Myslm, e je nutn aby se ktechnickmu vybaven vyjdili i odbornci pro danou oblast. Co se tk nejenom strojoven akuchyskho provozu, ale ivyslae. Jedin experti mohou posoudit skutenou historickou hodnotu dochovanho technickho vybaven appadn navrhnout formu zchrany. Vzhledem kvelkmu rozsahu technickch provoz bude mt podobn posouzen jist zsadn vliv nadal rozvoj tto stavby. Milo Sola: Rozhodovn oprocesu oprav bude probhat tak, e krok zakrokem budou pedkldny aposuzovny nvrhy, kter se mus pohybovat vdopedu nastavench mantinelech. Systm pamtkov pe je toti zaloen natom, e posuzuje nvrhy vlastnka, aosvcen vlastnk si pizve kespoluprci kvalitnho architekta. Pokud bude ale nvrh sven neschopnmu projektantovi, pamtkov pee mnoho nezme. Z tohoto dvodu je myslm dleit, aby bylo eeno, vem spovaj nejvt hodnoty aco konkrtn chceme uchovat, ppadn navrtit dopvodnho stavu. Takov zadn a vymezen by se pot pim-

84

Ji Suchomel: Jetd nikdy neslouil jako vchoz bod pro lyovn, odtohoto domu je problematick se dostat nalyask trat. Miroslav Mask: Ve tyictch a padestch letech se startovalo izde, shora. U dlouho se tak ale nejezd, pouze jaksi neoficiln. Ji Suchomel: Vrmci podpoen provozu tto stavby by mon bylo zajmav zkoumat ituto monost. Milo Sola: Je poteba si uvdomit, e nadnesen eeno to tady me bt pronajmuto napklad njakmu etzci rychlho oberstven. Apolitick zadn veejn dostupn restaurace tm bude naplnno. Skuten je nutn definovat pravidla, kter vak zrove nesm jt do plinch detail. Tato vize by mla bt nkde pevn zakotvena. Investor, ale ipamtkov stav, pak bude mt jasn mantinely, vekterch se mus pohybovat. Zrove je poteba si uvdomit, e v tomto ppad mme k dispozici tak pvodn autory. Ti nm mohou ct naem jim zle, emu pikldaj mimodnou hodnotu, aco naopak nepovauj zadleit. Jejich poznatky se mohou dosti liit odnaeho, zce pamtkskho pohledu. Tuto anci bychom nemli propst, adiskuse by se tm rozila. Petr Vorlk: Podobn konfrontace pinej mnoh skal autoi mohou napklad odepsat nco, co pro n nen dleit, ale zrove podstatnm zpsobem dokresluje dobovou atmosfru. Skutenost, e autor nemu vnoval znan sil, ne nael sprvn een, dodavatele atd., jet neznamen, e je tento prvek cenn jako doklad doby azpohledu kulturnho ddictv. Jedn se sp oosobn, autorsk mtka hodnot. Zejmna upovlen architektury toti plat, e jej charakter je doznan mry

peduren prvky spe standardnmi, typovmi a banlnmi, atedy pro autora nebo zpohledu rovn emesla naopak mn hodnotnmi. Nehled ke znm skutenosti, e autoi, kte jsou pizvni k obnov vlastnho dla, bvaj velmi radikln a ke svmu hchu mld velmi kritit. obzvl kdy uvme, e se jedn otvrce vyrostl zradiklnho avantgardnho dvactho stolet, kter bez vitek nahrazovalo star novm. Jist je teba vzt pvodn autory vpotaz, ale svdomm jistho subjektivnho ladn Martin Strako: Vtto souvislosti je mon pipomenout oscara Niemeyera ajeho pozdn projekty knihovny anrodnho muzea do Brasilie, kter zpochybuj pvodn Costv koncept ken stednch os a rozvolnnho zastavn. Podobn paralely najdeme ivliteratue. Napklad Petr Bezru napsal Slezsk psn, ale pot vnich vedvactch atictch letech udlal takov redaktorsk zsahy, e je de facto zprznil. Nsledn je museli jin redaktoi vracet dopvodnho stavu. Milo Sola: Nzor lovka zgenerace, kter stavbu vytvoila, je pesto dleit. obzvl, kdy mme monost se zeptat napvodn mylenku nvrhu. Vymezen hodnoty pak nemus bt pouze zleitost diskuse na rovni pamtkov pe, ale me mt ir zbr. Petr Urlich: N as vyprel akolokvium spje kekonci. debata byla plodn, apokud bychom mli definovat alespo jeden zvr, tak ipomrn jednoznan vtom, e interir veejn pstupnch prostor vnmme jako integrln ahodnotnou soust cel stavby. Benjamin Fragner: Ven ptel, nesmrn vm dkujeme, e jste se zastnili tohoto podntnho setkn.

85

aNKETa / QUESTIoNNAIRE
Anketa natma Oprava arevitalizace nrodn kulturn pamtky Horsk hotel atelevizn vysla Jetd
anketu pipravili Petr Vorlk aLuk Beran; vyhodnotil Petr Vorlk
d naanketu odpovdlo 19 respondent: Ondej Bene, Luk Beran, Mat Dulla, Benjamin Fragner, Ji Kek, Miroslav Mask, Martin Nechvle, Jana Pauly, Lenka Popelov, Radomra Sedlkov, Lubomr Sochor, Ji Suchomel, Tom enberger, Markta erbkov, Pavel kranc, Lidie Vajnerov, Vladislava Valchov, Petr Vorlk, Jan Zikmund d zadn znlo: Oznate, prosm, odpovdi, kter nejvce konvenuj Vaemu pesvden; najednu anketn otzku lze oznait vce odpovd; pokud naotzku nechcete odpovdat, ponechte neoznaen; ppadn poznmky akomente doplte vsamostatnm dokumentu d vyhodnocen: slo astupnice ukad odpovdi popisuje poet kladnch odpovd (z19 monch)

1) IR SOUVISLOSTI a) Rozit ochrann psmo tak nakrajinn kontext okolo nrodn kulturn pamtky Jetd? 18 IIIIIIIIIIIIIIIIII ano 1I ne b) Parter stavby, pjezdov komunikace 2 II ponechat souasn stav beze zmn 12 IIIIIIIIIIII doplnit onovotvary dle souasnch poadavk 6 IIIIII doplnit dle pvodn, nerealizovan pedstavy Karla Hubka 1I zmnit bez ohledu nasouasn stav 2) PL STAVBY a) Plechov LOP 2 II konzervovat, ponechat 18 IIIIIIIIIIIIIIIIII kombinovan repase zpvodnch anovch prvk 0 nahradit novm b) Lamintov LOP 3 III konzervovat, ponechat 15 IIIIIIIIIIIIIII kombinovan repase zpvodnch anovch prvk 2 II nahradit novm c) Okna hotelov arestauran sti 1I konzervovat, ponechat souasn nepvodn stav 16 IIIIIIIIIIIIIIII ponechat pvodn prvky adoplnit novm zasklenm alitovnm 0 zcela nov

86

d) Zasklen pavlae 6 IIIIII konzervovat, ponechat 2 II pouze odstranit 10 IIIIIIIIII nahradit novm zasklenm e) Okna advee podla vstupnho vestibulu hotelu 1I konzervovat, ponechat 6 IIIIII ponechat souasn prvky adoplnit novm zasklenm alitovnm 11 IIIIIIIIIII ponechat souasn prvky adoplnit novm zasklenm alitovnm, nahradit nepvodn replikami 1I zcela nov f) Okna spodnch dvou technickch podla 2 II konzervovat, ponechat 15 IIIIIIIIIIIIIII ponechat pvodn prvky adoplnit novm zasklenm alitovnm 1I zcela nov g) Pohledov betony 6 IIIIII konzervovat, zakrt odhalenou vztu aponechat vetn stop zubu asu azplat 10 IIIIIIIIII vyspravit aimitovat pvodn vzhled 3 III vyspravit bez ambic oimitaci pvodnho vzhledu i) V dodatenho schodit 0 konzervovat, ponechat 5 IIIII doplnit pro souasn poadavky akomfort, ponechat 2 II nahradit vhodnm novotvarem 11 IIIIIIIIIII odstranit anahradit alternativnm vstupem zakomponovanm dopvodn hmoty ve j) Technick prvky naprel 6 IIIIII ponechat areagovat pouze naaktuln poadavky uren zmnou technologie 11 IIIIIIIIIII postupn dle monost soustedit napohledov mn exponovanch mstech auvnit ve k) Antnn nstavec, dodaten zven 6 IIIIII snit napvodn vku, pokud to umouje technologie 13 IIIIIIIIIIIII ponechat vsouasn podob 3) DISPOZICE, PROSTOROV USPODN a) Vstup doobjektu 14 IIIIIIIIIIIIII nov, bezbarirov vrmci hmoty stavby snapojenm nastvajc vertikln komunikace 4 IIII ponechat vdnen samostatn schodiov vi adoplnit bezbarirovmi komunikacemi uvnit b) 1. a2. PP (technick suterny) 0 nelze pipustit dn zmny dispozic nebo provozu 3 III lze pipustit pouze drobn zmny dispozic nebo provozu 11 IIIIIIIIIII lze pipustit rozshlej zmny dispozic nebo provozu 5 IIIII lze pipustit zsadn zmny dispozic nebo provozu c) 1. NP (dnen vstup, bufet atd.) 2 II nelze pipustit dn zmny dispozic nebo provozu 9 IIIIIIIII lze pipustit pouze drobn zmny dispozic nebo provozu 6 IIIIII lze pipustit rozshlej zmny dispozic nebo provozu 1I lze pipustit zsadn zmny dispozic nebo provozu

87

d) 2. NP (restaurace atd.) 5 IIIII nelze pipustit dn zmny dispozic nebo provozu 10 IIIIIIIIII lze pipustit pouze drobn zmny dispozic nebo provozu 3 III lze pipustit rozshlej zmny dispozic nebo provozu 0 lze pipustit zsadn zmny dispozic nebo provozu e) 3. NP (hotelov pokoje) 4 IIII nelze pipustit dn zmny dispozic nebo provozu 12 IIIIIIIIIIII lze pipustit pouze drobn zmny dispozic nebo provozu 2 II lze pipustit rozshlej zmny dispozic nebo provozu 0 lze pipustit zsadn zmny dispozic nebo provozu f) 4. NP (hotelov pokoje) 3 III nelze pipustit dn zmny dispozic nebo provozu 10 IIIIIIIIII lze pipustit pouze drobn zmny dispozic nebo provozu 4 IIII lze pipustit rozshlej zmny dispozic nebo provozu 3 III lze pipustit zsadn zmny dispozic nebo provozu g) Vy podla ve (technick zzem vyslae) 0 nelze pipustit dn zmny dispozic nebo provozu 5 IIIII lze pipustit pouze drobn zmny dispozic nebo provozu 13 IIIIIIIIIIIII lze pipustit rozshlej zmny dispozic nebo provozu 0 lze pipustit zsadn zmny dispozic nebo provozu 4) STAVBA * Hlavn adl nosn konstrukce nebyly vanket hodnoceny a) Podrun avplov bn, neautorsk konstrukce (pky, omtan podhledy, betonov strky apod.) 0 ponechat beze zmn, pouze snpravou pokozench mst 8 IIIIIIII pouze drobn zmny dle poadavk provozu, sponechnm pvodnho vzhledu atechnologie 12 IIIIIIIIIIII lze pipustit zsadn zmny vevybranch prostorch 0 lze pipustit zsadn zmny kdekoliv b) Koncov, pohledov exponovan prvky TZB (kryty, topn tlesa apod.) 2 II vevech prostorch ponechat pvodn adoplnit replikami 12 IIIIIIIIIIII vevybranch prostorch ponechat pvodn adoplnit replikami 4 IIII ponechat pvodn achybjc doplnit novotvary 3 III selektivn dle typu (elektro, vzduchotechnika ) ponechat pvodn nebo doplnit novotvary 0 celoplon doplnit novotvary 7 IIIIIII vybran pvodn prvky deponovat vesbrce c) Rozvody TZB 11 IIIIIIIIIII kombinovan pouit pvodn anov materie (dle provozuschopnosti) 7 IIIIIII nov 7 IIIIIII vybran pvodn sti deponovat vesbrce d) Strojn vybaven TZB 9 IIIIIIIII kombinovan pouit pvodn anov materie (dle provozuschopnosti) 9 IIIIIIIII nov 8 IIIIIIII vybran pvodn sti deponovat vesbrce e) Osobn vtah (dnes sten nov) 2 II repasovat stvajc 5 IIIII sten replika pvodnho 6 IIIIII nov klec, ale exterir dle pvodnho 3 III novotvar vinteriru iexteriru

88

f) Technick vtah (autentick) 6 IIIIII repasovat 7 IIIIIII nov klec, ale exterir dle pvodnho 3 III novotvar vinteriru iexteriru g) Kuchysk, nkladn vtahy (autentick) 4 IIII repasovat 8 IIIIIIII nov klec, ale exterir dle pvodnho 4 IIII novotvar vinteriru iexteriru 5) INTERIR VRAZ, POVRCHY a) 1. a2. PP (technick suterny) 0 ponechat beze zmn, vetn stop st 7 IIIIIII konzervovat, drobn zmny jsou ppustn 10 IIIIIIIIII lze zsadn pozmnit b) 1. NP (dnen vstup, bufet atd.) 2 II veejn prostory ponechat vdnenm stavu 14 IIIIIIIIIIIIII veejn prostory navrtit dopvodnho stavu 3 III veejn prostory lze zsadn pozmnit 0 dochovan pomocn prostory ponechat 4 IIII dochovan pomocn prostory pevn ponechat 4 IIII dochovan pomocn prostory sten ponechat 7 IIIIIII dochovan pomocn prostory lze pozmnit 1I nedochovan pomocn prostory navrtit dopvodnho stavu 10 IIIIIIIIII nedochovan pomocn prostory lze zcela pozmnit c) 2. NP (restaurace atd.) 0 veejn prostory ponechat vdnenm stavu 15 IIIIIIIIIIIIIII veejn prostory navrtit dopvodnho stavu 6 IIIIII veejn prostory lze sten pozmnit 0 veejn prostory lze zsadn pozmnit 0 dochovan pomocn prostory ponechat 4 IIII dochovan pomocn prostory pevn ponechat 4 IIII dochovan pomocn prostory sten ponechat 6 IIIIII dochovan pomocn prostory lze pozmnit 0 nedochovan pomocn prostory navrtit dopvodnho stavu 8 IIIIIIII nedochovan pomocn prostory lze zcela pozmnit d) 3. NP (hotelov pokoje atd.) 0 hotelov pokoje ponechat vdnenm stavu 8 IIIIIIII hotelov pokoje navrtit dopvodnho stavu 12 IIIIIIIIIIII hotelov pokoje selektivn navrtit dopvodnho stavu nebo vrznm stupni pozmnit 0 hotelov pokoje lze pozmnit 0 zzem pokoj ponechat vdnenm stavu 9 IIIIIIIII zzem pokoj navrtit dopvodnho stavu 6 IIIIII zzem pokoj lze pozmnit 2 II hotelovou halu aschodit ponechat vdnenm stavu 13 IIIIIIIIIIIII hotelovou halu aschodit navrtit dopvodnho stavu 2 II hotelovou halu aschodit lze pozmnit

89

e) 4. NP (hotelov pokoje atd.) 0 hotelov pokoje ponechat vdnenm stavu 4 IIII hotelov pokoje navrtit dopvodnho stavu 11 IIIIIIIIIII hotelov pokoje selektivn navrtit dopvodnho stavu nebo vrznm stupni pozmnit 4 IIII hotelov pokoje lze pozmnit 1I hotelovou chodbu aschodit ponechat vdnenm stavu 9 IIIIIIIII hotelovou chodbu aschodit navrtit dopvodnho stavu 3 III hotelovou chodbu aschodit lze pozmnit 1I spolen zzem pokoj ponechat vdnenm stavu 5 IIIII spolen zzem pokoj navrtit dopvodnho stavu 10 IIIIIIIIII spolen zzem pokoj lze pozmnit 3 III pomocn mstnosti ponechat 9 IIIIIIIII pomocn mstnosti lze pozmnit f) Vy podla (technick zzem vyslae) 1I ponechat beze zmn, vetn stop st 9 IIIIIIIII konzervovat, drobn zmny jsou ppustn 7 IIIIIII lze zsadn pozmnit 6) INTERIR PRVKY a) Dobov prvky autorsk (svtidla, dvee, prosklen pky ) 12 IIIIIIIIIIII konzervovat achybjc kusy doplnit replikami 4 IIII konzervovat asoustedit vevybranch prostorech, jinde vybavit replikami 3 III konzervovat asoustedit vevybranch prostorech, jinde vybavit novmi 0 nahradit novmi adeponovat 3 III nkter mono funkn pizpsobit b) Dobov prvky typov (vypnae, toalety, umyvadla, topn tlesa ) 7 IIIIIII konzervovat achybjc kusy doplnit sbrem 8 IIIIIIII konzervovat asoustedit vevybranch prostorech, jinde vybavit novmi 2 II nahradit novmi adeponovat 5 IIIII nkter mono funkn pizpsobit 7) INTERIR MOBILI aVYBAVEN a) Mobili avybaven vstupnch aveejnch prostor hotelu 0 ponechat souasn 14 IIIIIIIIIIIIII repasovat autentick adoplnit replikami pvodnho vybaven 4 IIII repasovat autentick adoplnit novm 2 II nahradit novm b) Mobili avybaven prostor stravovn 0 ponechat souasn 13 IIIIIIIIIIIII repasovat autentick adoplnit replikami pvodnho vybaven 4 IIII repasovat autentick adoplnit novm 3 III nahradit novm c) Mobili avybaven toalet veejnch prostor hotelu 0 ponechat souasn 9 IIIIIIIII repasovat autentick adoplnit replikami pvodnho vybaven 10 IIIIIIIIII repasovat autentick adoplnit novm 0 nahradit novm

90

d) Mobili avybaven hotelovch pokoj 0 ponechat souasn 13 IIIIIIIIIIIII repasovat autentick adoplnit replikami pvodnho vybaven 7 IIIIIII repasovat autentick adoplnit novm 0 nahradit novm e) Mobili avybaven zzem hotelovch pokoj 0 ponechat souasn 9 IIIIIIIII repasovat autentick adoplnit replikami pvodnho vybaven 11 IIIIIIIIIII repasovat autentick adoplnit novm 1 I nahradit novm f) Mobili avybaven pomocnch prostor stravovn 1I ponechat souasn 0 repasovat autentick adoplnit replikami pvodnho vybaven 12 IIIIIIIIIIII repasovat autentick adoplnit novm 7 IIIIIII nahradit novm g) Mobili avybaven pomocnch prostor hotelu 1 I ponechat souasn 0 repasovat autentick adoplnit replikami pvodnho vybaven 12 IIIIIIIIIIII repasovat autentick adoplnit novm 7 IIIIIII nahradit novm h) Mobili avybaven technickch prostor vyslae 2 II ponechat souasn 0 repasovat autentick adoplnit replikami pvodnho vybaven 12 IIIIIIIIIIII repasovat autentick adoplnit novm 5 IIIII nahradit novm 8) UIT aVTVARN UMN a) Zachovan vtvarn dla 18 IIIIIIIIIIIIIIIIII restaurovat aponechat napvodnm mst 0 restaurovat, deponovat anahradit replikami 2 II voln interpretovat, doplnit novmi apod. b) Uit umn (pevn ztracen servis, textilie atd.) 8 IIIIIIII vytvoit repliky auplatnit vinteriru 10 IIIIIIIIII vytvoit repliky aselektivn dle prostor apleitosti kombinovat snovodobmi 2 II interir vybavit novmi, reminiscenc napvodn nvrh 2 II interir vybavit novmi 9) OBECN a) Provst podrobn SHP? 16 IIIIIIIIIIIIIIII ano 2 II ne b) Dokonit inventarizaci interiru? 19 IIIIIIIIIIIIIIIIIII ano 0 ne c) Zapsat pvodn kusy nbytku naseznam movitch pamtek? 13 IIIIIIIIIIIII ano 5 IIIII ne

91

Pdorys 3. NP interiru hotelu rozmstn nbytku. archiv Otakara Binara.

92

Vrobn pln stolu v salonku. archiv Otakara Binara.

Detail ventilace vnitn pohled a ez. archiv Otakara Binara.

93

LITERaTURa / PUBLICATIoNS Pehled literatury oJetdu ajehoautorech

Pehldka architektonickch prac 196263, eskoslovensk architekt X, 1964, . 16, s. 23. (Projekt Jetdu byl publikovn ji v. 13/14, s. 4.) Lubo Hlavek, Pehldka architektury 19621963, Vtvarn prce XII, 1964, . 18, s. 1, 6; .19, s.67. Marta Uhrinov, Libereck linie?, eskoslovensk architekt XIII, 1967, . 14, s. 45. Marta Uhrinov, Libereck projekty pod lupou, eskoslovensk architekt XIII, 1967, . 15, s.23. Jan Vale, Ostrach mn, dialog II, 1967, . 12, s.89. Vtzslav Prochzka, sil libereckch architekt ozlidtn architektury, Architektura SSR XXVII, 1968, s. 483499. Protokol oschzce poroty, kter udlovala ceny U.I.a. zarok 1969, eskoslovensk architekt XV, 1969, . 15, s. 1. Friedrich Czagan, Prix Perret 1969, Werk LVII, 1970, . 6, s. 363364. Oldich Dostl Josef Pechar Vtzslav Prochzka, Modern architektura veskoslovensku, Praha 1970, s. 203, 236. alena Janiov, Mlad generace architekt, domov XIII, 1972, . 1, s. 4448. Heiko Keune, Eine architekturkomune in der SSR, Baumeister LXX, 1973, . 6, s. 784789. Jan Michl, Realizace aprojekty vsouasn architektue, Praha 1978, s. 48. Josef Pechar, eskoslovensk architektura 19451977, Praha 1979, obr. s. 204206. Jaroslav Vebr Otakar Nov, Soudob architektura SSR, Praha 1980, obr. s. 180181. Jn Stempel (ed.), Atelier SIAL, BME Kisz, Budapest 1982. Ji Suchomel, aliberci SlaL / Stavoprojekt kolka mesteriskolja, Magyar ptmvszet 1983, . 5, s.3843. Vladimr lapeta (ed.), Stavoprojekt Liberec: Atelier 2, Praha [1983]. Boris Podrecca, Un elemento collectivo di una continuita, Casabella 512, 1985, s. 1417. Udo Kultermann, Zeitgenssische Architektur in osteuropa, Kln 1985, s. 139140. Karel Hubek, Otvorb architekta, Umn aemesla XXVII, 1985, . 2, s. 1011. Rostislav vcha, Karel Hubek, Architektura SR XVX, 1990, . 1, s. 7275. Vladimr lapeta Miroslav Mask, Cecoslovacchia: architettura al bivio, Casabella 577, Marzo 1991, s.4258. Marie Judlov (ed.), ohniska znovuzrozen. esk umn 19561963, Praha 1994, s. 252253. Miroslav Mask, m pispl SIaL?, Zlat ez . 9, 1995, s. 1821. Rostislav vcha, esk architektura 19561970, in: Zdenk Hlzel (ed.), esk architektura / Czech architecture 19451995, katalog Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 1995, s. 48.

94

Gustav Peichl Hans Busso von Busse Vladimr lapeta, Baustelle: Tschechische Republik, Berlin 1996, s. 2122. Miroslav Mask Soa Ryndov (eds.), Mainisti/ Machinists, katalog Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 1996, s. 7071, 133136. Rostislav vcha, Karel Hubek (Rozhovor), Praha 1996. Rostislav vcha, heslo Karel Hubek, in: JeanPaul Midant (ed.), dictionnaire de Architecture duXXe sicle, Paris 1996. Ji Horsk, Vestnu v. Hovome sKarlem Hubkem, Architekt XLII, 1996, . 24/25, s.2125. Jan Musil Jan Koloc, Horsk hotel atelevizn v Jetd, evidenn karta NP 11864/5-5828, 1998. (nepublikovno) Ludmila Hjkov, Texty Karla Hubka aMiroslava Maska zpotk skupiny SIaL, Umn XLVII, 1999, . 1/2, s. 113121. Vt Havrnek (ed.), Akce, slovo, pohyb, prostor. Experimenty vumn 60. let / Action, Word, Movement, Space. Experimental Art of the Sixties, katalog Galerie hlavnho msta Prahy, Praha 1999, s.117119, 391. Stavba stolet anejvznamnj architekti stolet vesk republice, in: Michael Tetk (ed.), Kdo je kdo. Architektura, Praha 2000, s. 305316. Deset dom 19552005, Architekt L, 2004, . 1112, s. 62. Petr Kratochvl, Karel Hubek Pocta esk komory architekt, katalog vstavy Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 2005. Ji Jiroutek (ed.), Fenomn Jetd / Phenomenon Jetd / Phnomen Jetd, Liberec 2005. Karel Hubek, Co je pro mne architektura, Roenka libereck architektury I, 2005, s. 5657.

Petr Kratochvl, Karel Hubek ajeho tvorba, Vesmr LXXXV, 2006, . 6, s. 374375. Miroslav Mask, Tak njak to bylo, Praha 2006, zejm. s. 31. Rostislav vcha, architektura 19581970, in: Rostislav vcha Marie Platovsk (eds.), djiny eskho vtvarnho umn VI/1, Praha 2007, s.5354. Jan Mohr, architektonick sout nastavbu horskho hotelu avyslae Jetd, in: Roenka libereck architektury IV, 2008, s. 5460. Karel tverek, Rozhovor sOtakarem Binarem, in: Roenka libereck architektury IV, 2008, s.8490. Ondej Fischer, Jet kJetdu, asopis Stavebnictv II, 2008, . 6, s. 47 a. 8, s. 46. Oldich J. evk Ondej Bene, Architektura 60.let, Praha 2009, s. 5455. Ondej Bene Oldich J. evk, Kvznamu televizn ve ahotelu naJetdu vesk aevropsk architektue, ERA 21 IX, . 3, s. 5356. David Crowley Jane Pavitt (eds.), Cold War Modern. design 19451970, Exhibition Catalogue, Victoria nad albert Museum, London 2008, s.176177. Friedrich von Borries Matthias Bttger Florian Heilmeyer, TV Towers8,559 Meters Politics and Architecture, Berlin 2009.

95

http://vcpd.cvut.cz/