III.

Ploha . 1
Strategie rozvoje zemskho digitlnho televiznho vysln
Strategie rozvoje zemskho digitlnho televiznho vysln (dle jen Strategie) v dlouhodobm
asovm rmci 2025 2030 v. klovho procesu pechodu stvajc platformy zemskho
digitlnho televiznho vysln (dle jen DTT) na platformu druh generace s vyuitm DVBT2/HEVC v nejblim obdob do 2021.

ZKLADN INFORMACE O STRATEGII

Nzev strategie

Strategie rozvoje zemskho digitlnho televiznho vysln

Kategorie strategie
Zadavatel strategie

Vlda esk republiky

Gestor tvorby strategie

Ministerstvo prmyslu a obchodu

Koordintor tvorby
strategie

Nm. min. MPO K. Novotn

Rok zpracovn strategie

2016

Schvalovatel strategie

Vlda R

Datum schvlen
Forma schvlen

Usnesen vldy

Posledn aktualizace

6. ervna 2016 (10. verze)

Zkon o elektronickch komunikacch,

Souvisejc legislativa

Zkon o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln,

Zkon o esk televizi

Doba realizace strategie

2016 2026 (vyhodnocen kadoron)

Odpovdnost za
implementaci

MPO

Rozpoet implementace

Kontext vzniku strategie

Strun popis eenho

problmu a obsahu
strategie

kol je uloen usnesenm vldy . 421/2015 (bod 3) jako

jedno z klovch opaten realizace Strategie sprvy
spektra.

Materil obsahuje podrobn rozveden daj, princip

a opaten uvedench v sti III podkladu pro vldu
(Manaersk shrnut) k projednn Strategie rozvoje
zemskho digitlnho televiznho vysln. Materil je
zpracovn podle Metodiky tvorby veejnch strategi.

1. vod
Zpracovn dokumentu s obsahem nvrhu dalho rozvoje platformy DTT bylo uloeno usnesenm
vldy . 421/2015 (bod 3 usnesen Nvrh dalho rozvoje zemskho televiznho vysln, vetn
postupu pechodu na technologicky vy standard DVB-T2) v souvislosti s pijetm Strategie sprvy
rdiovho spektra jako jedno z klovch opaten, vyadujc politick rozhodnut.
1.1.Dvodem zpracovn Strategie jsou oekvan rozshl a vznamn zmny ve vyuvn
rdiovho spektra a dosud sloucho vhradn pro DTT. Kmitotov psmo UHF (470
790 MHz) (dle jen Psmo UHF), kter bylo dosud uvno vhradn pro ely DTT, je
aktuln souasn jedno z kmitotovch psem, kter je harmonizovno pro nov technologie
v rmci cel EU. Poteba implementace novch technologi pro rozvoj vysokorychlostnho
internetu je jednm z dvod tlaku na uvolnn sti i v extrmnm ppad celho Psma UHF,
a tedy k postupnmu omezovn vyuit tohoto psma pro DTT. V souasn dob tak probh
v rmci EU rozshl diskuse o plnm odejmut kmitotovho psma 694 790 MHz (dle jen
Psmo 700 MHz), kter je v R v souasn chvli vyuvno vhradn ve prospch DTT,
a jeho vhradnm pidlen ve prospch mobiln sluby, tzv. International Mobile Technology
(dle jen IMT). Politika rdiovho spektra (tzv. Radio Spectrum Policy Programme) (dle jen
RSPP) schvlen Evropskm parlamentem pedpokld, e v lenskch sttech EU dojde do
roku 2020 k harmonizovanmu vyhrazen dodatench 1200 MHz rdiovho spektra pro IMT.
Psmo 700 MHz je vzhledem ke sv globln harmonizaci pro IMT povaovno za jedno ze
stejnch psem pro naplnn uvedenho cle RSPP. S ohledem na dosavadn diskuze a vvoj
jak v R, tak na mezinrodnm poli (pedevm v rmci ITU) a na poli EU tak nen otzkou, zda
k uvolnn Psma 700 MHz ze strany DTT ve prospch IMT dojde, ale kdy k takovmu
uvolnn bude R muset pistoupit. Dle dosavadnch jednn v rmci EU lze v tuto chvli
s nejvy pravdpodobnost oekvat, e k uvolnn Psma 700 MHz ze strany DTT bude
muset dojt mezi lety 2020 a 2022. Na jednn The Wider Spectrum Group, kter se konalo
2

v Bruselu dne 22. 10. 2015, byl pitom ze strany zstupc Evropsk komise sdlen preferovan
termn uvolnn Psma 700 MHz do konce roku 2020. V zvrech svtov radiokomunikan
konference v roce 2015 (dle jen WRC 2015) se pot s uvolnnm psma 700 MHz pro
sluby IMT ale s dlouhodobou garanc zbvajcho psma UHF pro DTT nejmn do roku 2030.
V podmnkch R by vak samotn odejmut Psma 700 MHz z vyuit pro ely DTT bez
pijet dalch opaten znamenalo celkovou ztrtu cca 43 % spektra, kter DTT v souasnosti
vyuv i vyuvalo, co by pineslo zvanou destrukci tto v souasnosti nejsilnj a jedin
bezplatn vyslac TV platformy v R. Aby bylo mono v uvedench termnech uvolnit Psmo
700 MHz pro ely IMT a zrove zajistit zachovn platformy DTT, je nutno nejprve uskutenit
vasn pechod platformy DTT na technologick vy vyslac standard DVB-T2/HEVC (dle
jen Pechod na DVB-T2). Vyuvn Psma UHF pro poteby DTT nen ve vech zemch
stejn intenzivn, a tak jsou nkter zem EU (v. nkterch sousednch zem R) naklonny
urychlenmu uvolnn Psma 700 MHz pro vhradn ely IMT, a tedy jeho plnmu odejmut
DTT (Nmecko v roce 2019, Rakousko v roce 2020 atd.), a v souasnosti se ji pipravuj
projekty vstavby mobilnch st i v Psmu 700 MHz. Akoli teprve v roce 2012 bylo uvolnno
pro poteby IMT pvodn vhradn televizn psmo 800 MHz, stv se tedy dnes aktulnm
i uvolnn Psma 700 MHz. Situace v R je vak napklad v porovnn s Nmeckem
a Rakouskem zsadn odlin, kdy v R je Psmo UHF pro ely DTT vyuvno velmi
intenzivn platformu DTT vyuv pro pjem televiznho vysln vce ne 60 % obyvatel R
(Nmecko 10 %1, Rakousko 11 %). Strategie si neklade za cl stanovit budouc vyuit Psma
700 MHz v R, e vak vas budoucnost bezkonkurenn nejsilnj a jedin bezplatn
televizn platformy voln dostupnch televiznch program v R, kterou je DTT a kter
hroz zsadn destrukce v dsledku nutnosti uvolnit Psmo 700 MHz ve prospch IMT a tak
vlivem vzjemnho peshraninho ruen televiznho vysln v R a provozu datovch
mobilnch st v sousedcch zemch.
1.2.V souasn dob probh od nora 2016 projednvn Nvrhu rozhodnut Evropskho
parlamentu a Rady o vyuit kmitotovho psma 470 790 MHz (Dle jen Nvrhu, resp.
Nvrhu evropskho rozhodnut) jeho klovm tmatem je prv ve indikovan zvazn
uvolnn psma 700 MHz k uritmu terminu ve vech lenskch sttech. Uveden termn je
aktuln navrhovn k ervnu 2021. Navrhovan Strategie je ovem pln kompatibiln nejen
s uvaovanmi evropskmi zvaznmi termny, ale i s dalmi ustanovenmi a opatenmi
Nvrhu rozhodnut. Strategii navrhovan postup umon zabudovat vechna ustanoven
proponovanho evropsky zvaznho rozhodnut do nrodnch opaten v R a naplnit tak cle
evropsk harmonizace. Vzhledem k vznamu rozvoje slueb IMT je nutno povaovat proces
uvolnn psma 700 MHz za projekt spolenho evropskho zjmu, ktermu je nutno vnovat
odpovdajc pozornost.
Z publikovan aktuln verze Nvrhu vyplv pro opaten a termny navrhovan Strategie
nsledujc:
a)

Strategi navrhovan termn uvolnn psma 700 MHz na 1. tvrtlet 2021 je pln konformn
s aktulnch Nvrhem na uvolnn tohoto psma k ervnu 2020. Podle Nvrhu budou mt
lensk stty monost posunout z vnch dvod uveden termn a o 2 roky. I pi ppadnm
posunu termnu vzhledem k nutnosti respektovat sociln nosnost poadovan zmny

Report ITU-R BT.2387-0 (7/2015).

pijmacch zazen (odpovdajc vodnmu ustanoven (14) Nvrhu) na konec i erven roku
2021, je mon poadavek Nvrhu splnit a realizovat tak vas uvolnn kmitot psma
700 MHz.
b)

Pijet Strategie rozvoje DTT spluje v dostatenm pedstihu Nvrhem poadovan termn
zveejnn nrodnch pln (national roadmap) v ervnu 2018. Navc v ppad pijet
Strategie budou zveejnny k danmu datu i detaily postupu i dal nstroje realizace Strategie,
nap. Technick pln pechodu na DVB-T2 v souladu s l. 4, 5 Nvrhu. Strategie a nvazn
opaten pak odpovdaj konkretizaci l. 5a i l. 6 Nvrhu (Pravideln vyhodnocovn realizace
Strategie).

c)

Do nvrhu Usnesen vldy ke Strategii jsou zahrnuty koly vyplvajc z Nvrhu evropskho
rozhodnut pro T. Jde o zajitn potebn mezinrodn koordinace kmitot do konce roku
2017, zpracovat nejpozdji k datu 2020 Nvrh na vyuit psma 700 MHz pi respektovn
Nvrhu, v. zamezen opaten k zamezen interferenci mezi DTT a IMT, souvisejcch s novm
vyuitm psma 700 MHz.

d)

Ve Strategie jsou konkrtn upesnny koly, odpovdajc pedpokldanmu obsahu

Rozhodnut EP a R k vyhodnocen vyuit spektra. Jde o standardn postup plnovan
aktualizace Strategie, resp. z odvozenho postupu v reakci na toto oekvan rozhodnut.

e)

V Nvrhu je tak konstatovno (l. 5a), e lensk stty mohou kompenzovat oprvnn
pmch nklad na migraci a realokaci spektra pi dodren pravidel veejn podpory podle
nrodnho i unijnho prva.

1.3.Strategie m vzhledem k situaci vynucenho uvolnn rdiovho spektra v psmu 700 MHz
charakter nvrhu krizovho een, protoe nelze pedpokldat ani trn ani jednoznan
konsensuln proces Pechodu na DVB-T2, kter je nezbytnm pedpokladem pro uvolnn
Psma 700 MHz ze strany DTT. Vzhledem k tomu, e se v ppad proces uvolnn Psma
700 MHz a Pechodu na DVB-T2 bude jednat o procesy vynucen a zen sttem, kter budou
mt pm dopad na subjekty s platnmi pdly rdiovch kmitot, jejich platnost vypr a
v dob po uskutenn uvedench proces, mus Strategie pro zachovn stability cel
mediln oblasti zohlednit i potebnou mru kompenzace takto dotench subjekt.
V dsledku proces vynucench sttem nesm dojt ke zhoren pozice jednotlivch hr na
trhu en televiznho vysln, jinak lze z jejich strany oekvat mon zahjen spor na
ochranu investic proti R. Jakkoli finln opaten pijat na zklad tto Strategie a vztahujc
se k jakkoli kompenzaci poskytnut dotenm subjektm v pm souvislosti s uskutennm
Pechodu na DVB-T2 vak mus bt co do struktury, rozsahu a podmnek poskytnut
kompenzace v souladu s obecnmi pravidly hospodsk soute, zejmna s pravidly pro
poskytovn veejn podpory sluiteln s vnitnm trhem ve smyslu pslunch prvnch
pedpis, a v ppad nutnosti mus bt zaloeno na vsledcch konzultace a koordinace
s pslunmi dozorovmi orgny na vnitrosttn (ad pro ochranu hospodsk soute),
ppadn na evropsk rovni (Evropsk komise). Strategie dle mus zohlednit potebu
veejnch zdroj, bez kterch jsou uveden procesy nerealizovateln. Pro obany bude proces
Pechodu na DVB-T2 navc znamenat vynucen urychlen obmny bnho cyklu televiznch
pijma.
1.4.Platforma DTT zaujm v R klov postaven vzhledem k ostatnm zpsobm pjmu
televiznho vysln. Tuto platformu, jedinou bezplatnou a bezkonkurenn nejsilnj platformu
4

pro pjem televiznho vysln v R, uvaj vce jak dv tetiny domcnost a tm polovina
domcnost je na tto platform zvisl z hlediska jedin monosti pjmu televiznho vysln.
Dlouhodob zachovn tto vyslac platformy a zajitn monost jejho dalho rozvoje
prostednictvm pechodu na spektrln efektivnj technologie je tedy nepochybn ve
veejnm zjmu. Soust strategick vize budoucho rozvoje DTT je dsledn zajitn
udritelnho rozvoje platformy DTT, kter je trvalm procesem zlepovn kvality zvuku
i obrazu, technologick dokonalosti, prosazovn technologickch inovac a obsahov
rozmanitosti televiznho vysln.
1.5.

Dlouhodob udritelnost platformy DTT, kter zvis na dostatenm rozsahu disponibilnho

rdiovho spektra, je v souasn dob ohroena poadavky na uvolnn sti dosud
uvanho spektra konkrtn Psma 700 MHz z vyuit vyslacmi stmi DTT a jeho
nvazn vyuit slubami IMT. Je nutno jasn konstatovat, e proponovan sluby IMT
svmi vkonnostnmi i cenovmi parametry zdaleka neobstoj ped monostmi
penosu linernho penosu audiovizulnho obsahu, kter poskytuje DTT. V tto
souvislosti je tak nutn urychlen reflektovat zmny ve vyuvn Psma 700 MHz
v sousednch zemch a promtnout je do zpsobu vyuit kmitot v R. Druhou vzvu
pedstavuje pokrok televiznch technologi spovajc zejmna v pokraujcm rozvoji kvality
obrazu spojen nejen s inovacemi vyslacch a pijmacch technologi, ale tak s rostoucmi
nroky na disponibiln kmitotov spektrum.

1.6.

Nedlitelnou soust cl Strategie je i snadn dostupnost platformy DTT pro celou

populaci s clem zachovn vech monost uspokojovn komunikanch poteb
oban v oblasti televiznho vysln, zejmna bezplatnho celoplonho i regionlnho
vysln. Klov a omezen zdroje rozvoje DTT, zejmna limitovan kmitotov spektrum
v Psmu UHF, mohou bt pouity pro jin potenciln ely, resp. sluby, jen takovm
tempem a zpsoby, kter umon i pi oekvanm pechodu stvajcch st DTT na
spektrln efektivnj, technologicky inovovan st, vem socilnm skupinm populace
jejich dostupn pln vyuit se srovnatelnmi substitunmi platformami pjmu televiznho
vysln, tj. aktuln kabelovou, satelitn a IPTV platformou.

1.7.

V souladu s touto viz bude v procesu pechodu stvajcch st DTT na spektrln

efektivnj st DTT postupn naplovn zkladn dlouhodob cl (z globlnho
celospoleenskho a politickho hlediska), kterm je z hlediska veejnho zjmu
zajitn udritelnho rozvoje DTT jako klov neplacen televizn platformy voln
dostupnch program zajiujc celoplon pokryt obyvatel R v perspektiv
nejblich 15 let nejmn ve stejnm rozsahu jako v souasn dob a s vyuitm
novch televiznch standard a technologi.

1.8.

Strategie tak akcentuje roli esk televize jako jednoho z hlavnch garant procesu
Pechodu na DVB-T2 a rozvoje DTT. esk televize ze sv povahy veejnho vyslatele,
jeho innost je financovna z veejnch prostedk, a dky sv vrazn pozici na televiznm
trhu m vechny pedpoklady pro vznamnou podporu a zajitn spnosti implementace
procesu Pechodu na DVB-T2. Pro spn zvldnut procesu Pechodu na DVB-T2 bude
pedevm dleit, aby esk televize do Pechodovch st (jak jsou definovny ne v l.
2.6 Strategie) umstila jednak sv programy v kvalit SD, ale pedevm veker sv
programy dostupn v kvalit HD, co vraznm zpsobem pispje k nezbytn stimulaci
divk k pechodu na pjem TV vysln v novm standardu DVB-T2/HEVC.
5

1.9.

Navrhovan Pechod na DVB-T2 a s tm spojen refarming stvajcch pdl rdiovch

kmitot (dle jen Refarming) pro provoz st elektronickch komunikac urench pro
en DTT ve stvajcm technologickm standardu DVB-T/MPEG-2 (dle jen St DVB-T)
definuje budouc st elektronickch komunikac uren pro en DTT v technologicky
vym standardu DVB-T2/HEVC (dle jen St DVB-T2) tak, aby pro n ji nebylo
vyuvno Psmo 700 MHz. Po dokonen Pechodu na DVB-T2 se tak otevr monost
vyut toto psmo ppadn i pro jin sluby ne DTT. Odhadnout v souasnosti monosti
rozvoje jednotlivch technologi a jejich praktickho uplatnn na trhu po dokonen
Pechodu na DVB-T2 a uvolnn Psma 700 MHz, tj. v obdob po roce 2020, je obtn.
Pedkldan Strategie tedy proponuje potenciln uvolnn Psma 700 MHz i pro jin ely
ne je DTT, napklad pro poteby vysokorychlostnch mobilnch st i jinch technologi, ale
nestanovuje ani konkrtn technologii ani termn pro takov vyuit. Finln rozhodnut tak
me bt uinno a v prbhu Pechodu na DVB-T2 na zklad podrobn analzy
technologick situace a dopad zmn na ekonomick, sociln a mediln prosted v R.
Tento postup umon vld R v budoucnosti kvalifikovan rozhodnout o vyuit
Psma 700 MHz na zklad vech relevantnch skutenost, vetn informace za jakch
podmnek EU k reglementaci Psma 700 MHz pistoup. Uvolnn lukrativnch rdiovch
kmitot z Psma 700 MHz zrove pinese sttu monost pidlit tyto kmitoty ve prospch
IMT, i jin sluby, a realizovat dal finann zajmavou tzv. digitln dividendu
prostednictvm aukce tchto kmitot, a zajistit tak nezanedbateln pjem do sttnho
rozpotu. st z takto zskanch prostedk lze vyut i na financovn nezbytnch nklad
procesu Pechodu na DVB-T2, jak k tomu pistoupily nkter lensk stty EU. Pedkldan
Strategie tuto problematiku, vzhledem k zamen na udriteln rozvoj DTT bez vyuvn
Psma 700 MHz, v detailu nee, ale nvrh Usnesen vldy obsahuje pslun kol pro
T.

1.10. Strategie navazuje z hlediska sprvy rdiovho spektra na dokument Strategie sprvy
spektra z roku 2015. Z hlediska obecn strategie v oblasti elektronickch komunikac pak
navazuje na Digitln esko 2 (z roku 2012). Z hlediska dve vldou pijatch dokument
navazuje na Koncepci rozvoje digitlnho vysln v R z roku 2006, vnovan pechodu ze
zemskho analogovho televiznho vysln na DTT v obdob 2008 2011(2012) (dle jen
Pechod na DTT). Respektuje tak pijat zvry Svtov radiokomunikan konference
2015 (dle jen WRC 2015).
1.11.

Tento dokument se opr o detailn podklady, rozbory a analzy obsaen ve Vstupn

zprv ke zpracovn strategie udritelnho rozvoje DTT v souladu s Metodikou ppravy
pro tvorbu veejnch strategi (Usnesen vldy . 318/2013 K metodice tvorby veejnch
strategii ze dne 2. 5. 2013). Tto metodice odpovd i struktura tohoto dokumentu. Obsah je
podrobnjm rozvedenm tez, fakt a princip Strategie, uvedench v materilu III. (Shrnut
Strategie udritelnho rozvoje DTT) pro vldu R.

2.

Definice a analza eenho problmu

2.1.

DTT se rozvinulo v letech 2004 2012, nejprve v rmci experiment a pilotnho vysln,
poslze na zklad zenho procesu Pechodu na DTT. Analogov televizn vysln bylo
v R, v souladu s evropskmi trendy, definitivn vypnuto v roce 2012. Platforma DTT
aktuln el dvma zkladnm vzvm. Prvou z vzev je snaha o dal vyuit Psma UHF,
6

na jeho spektru jsou zaloeny vechny fungujc st DTT , pro jin typ slueb pro slubu
IMT. Mimo tzv. 1. digitln dividendy (psmo 800 MHz) (dle jen DD 1), kter byla nedvno
realizovna, se aktuln nejmn na rovni EU usiluje o realizaci 2. digitln dividendy
(Psmo 700 MHz) (dle jen DD 2) a dokonce je indikovn zjem o 3. digitln dividendu
(Psmo 500/600 MHz, jak je tento pojem definovn ne). Praktickm dopadem tchto snah
je ovem zvyujc se riziko faktick likvidace DTT, a tedy i bezplatnho pjmu TV. Druhou
z vzev je snaha o dal kvalitativn i kvantitativn rozvoj samotnho televiznho vysln
spojenho zejmna s vy kvalitou obrazu, souhrnn oznaovan jako HD a UHDTV,
zjednoduen marketingov oznaovan jako 2K a 4K. To s sebou samozejm pin dal
poadavky na spektrum pro DTT.
2.2.

V souasn dob je DTT nejrozenj platformou pjmu televiznho signlu

v eskch domcnostech. Tm 52 %2 domcnost je odkzno pouze na DTT, celkem
a 70 % domcnost uv DTT pro hlavn nebo dal zpsob pjmu signlu v domcnosti.
Na dominantnm postaven DTT v domcnostech nezmnilo nic ani ukonen zemskho
analogovho vysln a Pechod na DTT, tebae se sten zvil podl satelitn platformy.
Ostatn (satelitn, kabelov a IPTV) platformy pro pjem TV vysln ve srovnn s DTT jsou
v R zastoupeny menm podlem. Nen ani dvod oekvat, e by se na tomto stavu mlo
dobrovoln nco mnit. Pechod vznamnj sti divck populace na jinou technickou
platformu nen v dohledn dob pravdpodobn byl by pli nkladn na zdroje vetn
masivnho technickho pezbrojen ekonomicky i politicky tko nosnm zpsobem.
Libovoln reln strategie rozvoje televiznho vysln a plnovn vyuit spektra v Psmu
UHF mus toto postaven DTT vzt do vahy. V rmci DTT v souasn dob vysl
prostednictvm 4 celoplonch st (tzv. multiplex) vce jak 30 TV stanic, k dispozici
je i 16 regionlnch multiplex. Obyvatel R maj ovem k dispozici monost volit mezi
DTT, satelitn, kabelovou nebo IPTV platformou pjmu televiznho vysln. V podmnkch
R funguje sout televiznch platforem. Signl DTT pokrv v souasn dob ji 99,9 %
obyvatelstva R programy jednotlivch celoplonch st, tzv. multiplex, kter byly
vybudovny v procesu Pechodu na DTT v obdob let 2008 2012. hrnn kapacita
stvajcch celoplonch multiplex je v souasn dob ovem na maximlnm vyuit
a neumouje dal kvalitativn ani kvantitativn rozvoj. Doasn je dostupn i pokryt
regionlnm vyslnm s pslunmi programy.

2.3.

V R funguj i dal platformy en televiznho vysln jako je satelitn platforma, platforma

kabelov televize a en televiznch program prostednictvm IPTV. Podl tchto platforem
je ovem aktuln ve srovnn s DTT ni. Satelitn pjem TV vyuv 31 % domcnost,
jen 9 % je na tto platform zvislch. Kabelovou televizi vyuv tm 24 % domcnost,
zejmna v mstech. Zvislch na kabelov televizi je 8 % domcnost. V poslednch letech
roste i podl domcnost, kter sleduj TV prostednictvm platformy IPTV, v souasn dob
je to 7 % domcnost. Pro velkou st domcnost (v roce 2014 to bylo kolem 40 %) je
ovem typick, e kombinuj 2 i vce platforem en televiznho vysln. Lze odvodnn
pedpokldat, e klov pozice DTT z hlediska zpsobu pjmu TV vysln domcnostmi
bude i nadle, pes vliv novch mdi, nejmn dalch 15 20 let obdobn (viz dle 3.2).
Zajitn udritelnho rozvoje bezplatn platformy DTT je tak nepochybn veejnm

Report IHS ScreenDigest: Cross-platform Television Viewing Time a EBU Forecast 2012-2020

zjmem. Dlouhodob stabilizovan rmec rozvoje DTT zajiujc investice do

technologickch inovac je i zjmem celho televiznho medilnho trhu na nrodn
i regionln rovni. DTT v reimu FTA (bezplatnho pjmu) sehrv i odpovdajc socilnpolitickou roli. Nen mon ani pominout jej dleit nezastupiteln postaven, zejmna
televize veejn sluby, pi informovn veejnosti v ppad krizovch udlost i udlost
celospoleenskho vznamu.
2.4.

Pijet podmnek Pechodu na DTT opertory tehdejch analogovch st i provozovateli

vysln na bzi mezinrodnho plnu GE06 v roce 2006 garantovalo spektrum podle tohoto
kmitotovho plnu na del asov obdob 15 let. Na toto del obdob (2021 2024) byly
nastaveny celoplon pdly rdiovch kmitot, investin plny i odpovdajc komern
smluvn vztahy mezi opertory multiplex a provozovateli TV vysln. Pechod na DTT tak
umonil uvolnit kmitoty psma 800 MHz pro IMT v souladu s rozhodnutmi uinnmi
v rmci EU. Ji tato DD 1 (psmo 800 MHz) ovem zashla do plnu GE 06. MPO tak jako
jeden ze zkladnch princip nezbytnch pro dal rozvoj DTT ze strategickho hlediska
povauje podmnn jakhokoli uvolnn Psma 700 MHz ze strany DTT dlouhodobou
garanc vyuit zbytku Psma UHF, tedy kmitotovho psma 470 694 MHz (dle jen
Psmo 500/600 MHz), vhradn a exkluzivn pro ely DTT, a to na dobu do roku 2030,
piem je dle nutno peliv zvit budouc vyuit uvolovanho Psma 700 MHz
s pihldnutm ke vem monm rizikm a pnosm. Zvry WRC 2015 potvrdily garanci
psma 500/600 MHz nejmn do roku 2030 s tm, e na WRC 2023 bude zahjeno
vyhodnocen uit psma UHF.

2.5.

DTT je zcela zvisl na vyuit dostatenho objemu spektra v Psmu UHF (nyn
v rozmez 470 790 MHz, tedy Psma 700 MHz a Psma 500/600 MHz). Na rozdl od
slueb IMT, kter mohou pouvat vce kmitotovch psem (nap. 900 MHz, 1800 MHz
a ady dalch, a to vetn pvodnho TV psma 800 MHz), je DTT v souasn dob
provozovno pouze a vhradn v Psmu UHF. O toto psmo nyn dramaticky sout
televizn sektor s mobilnm broadbandem. Ve prospch IMT byla ji vnovna 1. digitln
dividenda (DD 1) v psmu 800 MHz. Nyn se vede diskuse o vyuit dalho psma Psma
700 MHz. hrnn DD 1 a DD 2 znamenaj ztrtu 43 % spektra, dosud vnovanho
televiznmu vysln. Existuj i snahy o stejn vyuit zbvajcho Psma UHF co by
v ppad odebrn zbvajcch kmitot DTT v Psmu UHF znamenalo likvidaci DTT jako
platformy pro en TV vysln. Prost vyjmut kanl psma 700 MHz ze stvajcch st
DTT a nsledn pidlen Psma 700 MHz IMT bez dalch opaten by evidentn vedlo
k okamitmu tlumu DTT a v blzk budoucnosti k praktickmu zniku platformy DTT se
vemi negativnmi dsledky nejen pro mediln oblast. Navc by dolo k zsahu sttu do
fungujc hospodsk soute ve prospch jednoho trhu. V rmci EU se vedla v kontextu
ppravy na WRC 2015 pomrn dramatick diskuse dvou sektor sektor DTT a IMT. Oba
sektory pitom vznej nov poadavky na pidlen vtho objemu spektra. Piem pouze
na DTT je vyadovno jeho efektivnj vyuit, zatmco sektor IMT dle daj zprvy P.
Lamyho nevyuv nejmn 30 % ji pidlenho spektra. Je nutno drazn pipomenout,
e v rmci EU zatm nedolo k politickmu rozhodnut, kter by zavazovalo lensk
stty k uvolnn Psma 700 MHz a vyuit pro uritou slubu. Lze vak odvodnn
oekvat, e takov rozhodnut bude uinno v kontextu opaten iniciativy Digital Single
Market v nejblich obdob plnovno je na prvn polovinu roku 2016. Obecn oekvn
a pijman opaten k zenmu procesu pechodu platformy DTT na spektrln efektivnj
technologie jsou aktuln pijmna v rmci jednotlivch zem EU, v. naich soused.
8

Uveden opaten indikuj, e Psmo 700 MHz bude v nejblich letech uvolnno,
a nebude tedy vyuvno jako dosud pro DTT.
2.6.

S ohledem na zejm urychlen posun ve vci zmny vyuvn Psma 700 MHz nejen
v sousednch zemch, ale i v dalch zemch EU, je obecn shoda sektoru zemskho
televiznho vysln i orgn sttn sprvy na nutnosti odstartovat v nejbli dob
zen proces Pechodu na DVB-T2 prostednictvm soubnho vysln s vyuitm
dvou celoplonch pechodovch st DVB-T2 a jedn regionln pechodov st
(dle jen Pechodov st), jeho vsledkem bude i to, e Psmo 700 MHz nebude
Stmi DVB-T2 vyuvno. Clem soubnho vysln St DVB-T a Pechodovch st
(dle jen Soubn vysln) je mj. stimulace dostatenho vybaven domcnost
pijmacmi zazenmi pro pjem vysln ve zvolenm standardu DVB-T2/HEVC.
Strategie pedpokld, e proces Pechodu na DVB-T2 bude zahjen v roce 2016
sputnm provozu nejmn dvou Pechodovch st (ppadn i jedn pechodov st pro
regionln vysln, pokud bude umonno mezinrodn koordinac) a bude ukonen
synchronnm vypnutm en televiznho signlu v celoplonch St ve standardu DVB-T na
zatku roku 2021.

2.7.

S clem efektivnho a vasnho uvolnn kmitot psma 700 MHz bez negativnch dopad
na provozovn televiznho vysln na platform DTT je nutno zajistit kompletn substituci,
nhradu stvajcch celoplonch st platformy DTT. S clem dlouhodobho udritelnho
rozvoje zemskho digitlnho vysln je nutno zajistit i efektivn vyuit vech dostupnch
kmitot z psma 470 694 MHz nejlpe v podob novch celoplonch st DTT. Platforma
DTT by mla bt, v souladu s veejnm zjmem, po spnm Pechodu na DVB-T2 clov
tvoena 6 celoplonmi stmi (4 st bez regionlnho lenn) v zvislosti na
mezinrodnch koordinanch jednnch v rmci mezinrodnho kmitotovho plnu,
odvozenho z plnu GE06. Nov pln reprezentuje 4 vrstvy plnu zpravidla v allotmentech
GE06 s optimlnm monm zachovnm kmitot v tchto allotmentech plus 1 vrstva
s maximln rozshlou/rozshlmi stmi typu Single Frequency Network (SFN).) Tm bude
efektivn zajitna pln nhrada kapacit stvajcch st v. monosti vyslat v HD
rozlien pro vechny hlavn televizn stanice s vjimkou regionalizace vtiny st.
Nedojde tedy k negativnm dopadm v tomto smyslu celoplonho en televiznho
signlu stvajcch celoplonch provozovatel televiznho vysln na mediln televizn
trh. Navc rozen kapacit platformy DTT umouje dal kvantitativn rozvoj televiznho
vysln. Potencil inovovan platformy pak poskytuje v uritch mezch i dal rozvoj a
technologick inovace platformy po roce 2021. Vzhledem k vynucenmu procesu zmny
celoplonch pdl rdiovch kmitot a navazujcch dlouhodobch smluv je v souladu se
Zkonem o elektronickch komunikacch (dle jen ZEK) navrena kompenzace formou
prodlouen stvajcch celoplonch pdl rdiovch kmitot nejmn do roku 2030, a to
za podmnky souhlasu se a souvisejc zmnou pslunch pdl rdiovch kmitot. Ze
zdroj mimo sektor pozemnho televiznho vysln by mly bt hrazeny i nutn vyvolan
nklady Soubnho vysln.

2.8.

Politika rdiovho spektra (tzv. Radio Spectrum Policy Programme) (dle jen RSPP)
schvlen Evropskm parlamentem pedpokld, e v lenskch sttech dojde do roku 2020
k harmonizovanmu vyhrazen 1200 MHz rdiovho spektra pro IMT (vysokorychlostn st).
Psmo 700 MHz je vzhledem ke sv globln harmonizaci pro IMT povaovno za jedno ze
stejnch psem pro naplnn uvedenho cle RSPP. Souasn se vak rozvjej i dal
9

technologie ne je v souasnosti znm a implementovan LTE. Odhadnout v souasnosti

monosti rozvoje jednotlivch technologi a jejich praktickho uplatnn na trhu v dob po
dokonen Pechodu na DVB-T2 a uvolnn Psma 700 MHz ze strany DTT, tj. v obdob po
roce 2020, je vce jak obtn. Pedkldan Strategie tedy proponuje potenciln uvolnn
Psma 700 MHz i pro jin ely ne je DTT, napklad pro poteby vysokorychlostnch
mobilnch st i jinch technologi, ale nestanovuje ani konkrtn technologii ani termn pro
takov vyuit. Finln rozhodnut tak me bt uinno a v prbhu Pechodu na DVB-T2
na zklad podrobn analzy technologick situace a dopad zmn na ekonomick, sociln
a mediln prosted v R. Tento postup umon vld R v budoucnosti kvalifikovan
rozhodnout o optimlnm vyuit Psma 700 MHz na zklad vech relevantnch
skutenost, vetn informace za jakch podmnek pistoup k reglementaci Psma 700 MHz
EU. Strategie tedy pedpokld, e o budoucm vyuit Psma 700 MHz, tj. rdiovch
kmitot uvolnnch v dsledku uskutenn Pechodu na DVB-T2, bude rozhodnuto
a nsledn v nvaznosti na rozhodnut Evropsk komise. Kvalifikovan rozhodnut
o budoucm vyuit Psma 700 MHz pak bude zaloeno na vsledcch procesu Pechodu na
DVB-T2 i respektovn vsledk auditu vyuit rdiovch kmitot, pidlench opertorm
mobilnch st v nvaznosti na aktualizaci Strategie sprvy spektra. Zvaznost a podmnky
rozhodnut EK, v. ppadn stanovench termn, ovlivn monost dalho vyuit Psma
700 MHz podle nrodnch poteb. Rozhodnut na rovni EU se oekv v obdob roku
2016/2017.

3.

Vize a zkladn strategick smovn

3.1.

DTT je v souasn dob nepochybn zcela klov a bezkonkurenn nejsilnj

platforma pro pjem televiznho vysln v R (vce ne 60 % eskch domcnost
pijm DTT, tm 52 %3 je na n z hlediska pjmu televiznho vysln zvislch) a je
tak jedinou bezplatnou televizn platformou pro domcnosti. V roce 2012 byl v R
spn dokonen Pechod na DTT. V letech 2008 2012 zmnila vtina domcnost
vybaven televizory ve prospch pijma pro DVB-T/MPEG-2 a zaala vyuvat platformu
DTT. V rmci DTT v souasn dob vysl prostednictvm 4 celoplonch st, multiplex
(s platnmi celoplonmi pdly do 2021 2024) vce jak 23 TV stanic. Obyvatel R maj
ovem k dispozici monost volit mezi DTT, satelitn, kabelovou nebo IPTV platformou.
V podmnkch R funguje efektivn sout televiznch platforem. DTT pokrv v souasn
dob 95,1 99,9 % obyvatelstva R programy jednotlivch celoplonch st, tzv. multiplex,
kter byly vybudovny v procesu Pechodu na DTT v obdob let 2008 2012. Doasn (do
konce roku 2017) je dostupn i pokryt regionlnm vyslnm s pslunmi programy.
K dispozici je i 16 regionlnch multiplex (s platnm individulnm oprvnnm do roku
2017) s vce jak 10 televiznmi stanicemi. Na zklad analzy IHS ScreenDigest a EBU lze
odvodnn pedpokldat, e klov pozice DTT z hlediska zpsobu pjmu TV vysln
domcnostmi bude i nadle, pes vliv novch mdi, nejmn dalch 15 20 let obdobn.
Zajitn udritelnho rozvoje bezplatn platformy DTT je tak nepochybn veejnm zjmem.
Dlouhodob stabilizovan rmec rozvoje DTT zajiujc investice do technologickch inovac
je i zjmem celho televiznho medilnho trhu na nrodn i regionln rovni. DTT sehrv

Report IHS ScreenDigest: Cross-platform Television Viewing Time a EBU Forecast 2012 2020

10

i odpovdajc sociln-politickou roli. Nen mon ani pominout jej dleit nezastupiteln
postaven, zejmna televize veejn sluby, pi informovn veejnosti v ppad krizovch
udlost i udlost celospoleenskho vznamu.
3.2. Z hlediska budoucho vvoje DTT a jejho vztahu k ostatnm platformm se podle rznch studi
oekvaj v dohledn budoucnosti (tj. cca 10 15 let) nsledujc, zatm identifikovateln trendy
v oblasti televiznho vysln:

3.3.

Linern sledovn televiznch poad zstane i pes rst nelinernch forem sledovn
televize, dominantnm zpsobem sledovn televize. Nelinern sledovn TV nebude
v dohledn dob substitutem linernho sledovn, ale bude jeho komplementrn formou.
Nap. Studie EK z potku roku 2016 uvd, e podl linernho sledovn TV na celkovm
asu sledovn video obsahu, bude k roku 2020 na rovni 82 85 %.
V televiznm vysln se prosad trend kvalitativnho vylepovn obrazu i zvuku vym
podlem stanci v HD vysln a tak trnm uplatnnm kvalitativn vych formt jako je
UHDTV, co bude umonno technologickm rozvojem celho produknho etzce
televiznho vysln.
V rmci rozvoje slueb DTT se ve vt me budou prosazovat sluby a een propojujc
DTT se zptnm kanlem prostednictvm st IP, nap. s vyuitm platformy HbbTV
(aktuln ve verzi 2.0). Obecn jde o trend propojen televiznho vysln na nov mdia.
Nadle se bude zlepovat spektrln efektivnost en televiznho signlu. Aktuln jde
v rmci EU o trn nasazen standardu DVB-T2 a kompresn technologie HEVC.
Pedpokld se, e i tyto technologie se budou postupn rozvjet. V del asov
perspektiv se pak oekv konvergence ke globlnm standardm.
DTT platforma bude nepochybn i integrovna do domcch st a na zklad technickch
een dojde k pestavb loklnch slueb tto platformy (nap. zahrnut slueb typu on
demand, file broadcasting apod.).
Nov technologie en signlu na bzi DVB-T2 umon v urit me, v zvislosti na
konfiguraci a technickch parametrech vyslacch st, i mobiln pjem (nap. na tuto
monost je pipravovna transpozice st DTT v sousednm Nmecku).
V del asov perspektiv lze oekvat ir a trn uplatnitelnou integraci stvajcch
platforem. Mezi takov kandidty pat integrace mobilnch a DTT slueb i integraci DTT
a IPTV slueb.

Na zklad poteby vasnho uvolnn Psma 700 MHz a zvr evropskch

i nrodnch politickch a expertnch diskus je zeteln shoda dotench subjekt
platformy DTT (televizn stanice, opertoi st) na uvolnn Psma 700 MHz
prostednictvm sttem zenho Pechodu na DVB-T2, kter umon efektivnj
vyuit kmitot DTT. Jinak eeno je sdlenm stanoviskem, e uvolnn Psma 700 MHz
mus pedchzet zen pechod stvajc platformy DTT (DVB-T) na spektrln efektivnj
standard DVB-T2/HEVC. Z podrobnjch rozbor pak plyne, e tento proces je
nerealizovateln bez negativnch dopad na divky i provozovatele televiznho vysln bez
toho, aby po uritou dobu probhal soubn provoz stvajcch St DVB-T a Pechodovch
st i uit Psma 700 MHz pro DTT. Obecn sdlenou shodou je tedy pedpoklad, e nejprve
mus probhnout Pechod na DVB-T2, a teprve pak lze ppadn Psmo 700 MHz ze strany
DTT uvolnit. Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by dojt k dramatickmu skokovmu propadu
dostupnosti (pokryt obyvatel signlem) i kvality DTT a tedy i televiznho vysln veejn
11

sluby, co by nakonec vystilo v znik platformy DTT jako takov. Vznamn

a nezpochybniteln shoda existuje i v nutnosti zachovat dlouhodob zbvajc st
Psma UHF, tj. Psmo 500/600 MHz, exkluzivn pro en DTT na del obdob, a to
nejmn do roku 2030. Uveden shoda je vyjdena ve spolench stanoviscch evropskch
zem pi pprav na WRC 2015. V zvrech WRC je pak psmo 500/600 MHz garantovno
pro DTT nejmn do roku 2030. Obecn je i shoda na nutnosti kompenzovat ztrty
rdiovch kmitot vznikl v dsledku Pechodu na DVB-T2, a to v ppad dritel
pslunch pdl rdiovch kmitot udlench pro provozovn St DVB-T, jejich
platnost pesahuje datum uskutenn Pechodu na DVB-T2, i nklady souvisejc
s uskutennm Pechodu na DVB-T2 vhodnmi opatenmi (prodlouen stvajcch
pdl rdiovch kmitot). Pidlen dalch novch, rozvojovch pdl rdiovch
kmitot pak, mimo efektivnho vyuit disponibilnho rdiovho spektra v psmu 470 694
MHz prostednictvm 2 novch celoplonch st, souvis i se zajitnm stabilnho rmce pro
investice do budoucch inovanch cykl televiznho vysln (nap. zaveden formt
UHDTV), kter se tak vrazn zjednodu. Dalm okruhem kompenzovanch nklad jsou
nklady souvisejc s peladnm vyslacch st, kter budou vyvolny zmnami pdl
rdiovch kmitot a zmnou vyslacho standardu. Soust nutnho financovn ze zdroj
mimo televizn sektor je i hrada nklad Soubnho vysln, konkrtn pak vysln
v Pechodovch stch po nezbytn nutnou dobu. Monost kompenzac oprvnnch
nklad v souladu s pravidly ppadn veejn podpory je tak obsahem nvrhu pslunho
rozhodnut EK o uvolnn Psma 700 MHz, kter bude pijato do konce roku 2016, piem
navren Strategie umouje jejich zapracovn do opaten Strategie a nsledn i vyuit.
3.4.

Rozvoj DTT je podmnn i potebou dalho technologickho rozvoje, umoujcho

poskytovat kvalitnj i nov sluby efektivnji. Logicky jsou takov nov sluby televize ve
vym rozlien a kvalit obrazu mnohem nronj na datov objemy ne souasn
vysln. Jde nejen o existujc vysln v HD rozlien, pro kter v existujcch DTT stch
nen prostor, ale zejmna o nov standardy typu Ultra HD rozlien (oznaovan
marketingov jako 4K/8K i UHD), kter jsou spojeny s vraznmi kapacitnmi poadavky na
distribun st, tedy i na disponibiln kmitoty. V blzk budoucnosti vak me bt DTT
vznamn negativn ovlivnno potenciln ztrtou pouitelnch kmitot ve prospch slueb
mobilnho broadbandu. Vzhledem k tmto dvma skutenostem je nutno pejt na
spektrln efektivnj zpsob vyuit kmitot tj. na vyuit standardu DVB-T2
a vyut i nov kompresn technologie HEVC. I tyto dvody vedou k tomu, e je nutno
komplexn pipravit a realizovat proces Pechodu na DVB-T2 v rmci dlouhodobho
odpovdnho zajitn kmitotovho prostoru pro DTT nejmn v Psmu 500/600 MHz
nejmn do roku 2030. Efektivn vyuit dostupnho rdiovho spektra v tomto psmu je pak
spojeno se sestavenm a realizac dalch celoplonch st DTT nad rmec zajitn
nhrady stvajcch st. Takov garance vyuit psma 500/600 MHz do roku 2030 je dna
i zvry WRC 2015. Strategie obsahuje i nmty na efektivn vyuit tto sti rdiovho
spektra s clem reln umonit dal inovace DTT a zajistit udriteln rozvoj.

3.5.

V podmnkch omezenho medilnho trhu R je potebn v souvislosti s Pechodem na

DVB-T2 vytvoit ekonomicky a i provozn stabiln prosted pro rozvoj regionlnch,
municiplnch i oborovch vyslatel. Mus se ovem vychzet z faktu, e standard DVB-T2
je z hlediska efektivnho vyuit rdiovho spektra zamen na rozshl jednofrekvenn st
(dle jen SFN), co nen v souladu s potebami regionlnho vysln. Optimln eenm se
jev poslen servisn role veejnoprvn televize.
12

3.6.

Nastaven celkovho asovho rmce na dohledn obdob do roku 2030.

Jak plyne ze Vstupn zprvy, mon scne rozvoje je teba z hlediska asu lokalizovat
do obdob zhruba nsledujcch 10 15 let. V tomto obdob (orientan tedy nejmn do
roku 2030) lze pedpokldat, e bude mon naplnit podmnky pro efektivn fungovn DTT,
V souasn dob je ale nutn pipravit a provst navrhovan opaten tak, aby DTT nadle
plnilo roli, kterou podle vyhodnocen vech analytickch podklad dat o TV vysln plnit m,
alespo pro nejbli budoucnost tj. uvedench 10 15 let. Takov proces je nutno odborn
dit, nebo jak vzhledem k faktu, e se zde nakld s rdiovm spektrem jako jedinenm
nenahraditelnm zdrojem, tak vzhledem k masovmu charakteru vyuvn DTT se neme
dospt k rozumnmu vsledku bez strategick role sttu a pslunho politickho
rozhodnut. Tato role pak vyaduje disponovat uritou komplexn strategi Strategi rozvoje
zemskho digitlnho televiznho vysln, piem potme s jejm zamenm tj.
konkrtnmi opatenmi na obdob nsledujcch zhruba 10 let tj. v letech 2016 2025
s vhledem a na obdob do roku 2030.
Strategie je mj. zaloena na analze monch scn vvoje tmatu. Hranice 10 15 let
pro ivotnost jednotlivch uvaovanch scn vvoje je pak dna pravdpodobn
oekvatelnou dobou realizace nejpomalejho ze vech zkoumanch scn. I na
zklad tchto charakteristik se uveden asov rozpt uvd jako klov ve vtin analz
a doporuen, kter byla pro ely tto prce zkouman. Pochopiteln samy jednotliv
scne pedpokldaj v urit dob periodickou aktualizaci a ppadn i korekci na zklad
vyhodnocen vsledk implementace dcho dokumentu Strategie. Scne vvoje pak
resp. jejich vyhodnocen vychzej z pedpoklad, e primrnm clem jejich schvlen
a implementace je z hlediska naasovn zen procesu Pechodu na DVB-T2 jakoto cl,
kter nejlpe spluje poadavky aktulnho politickho zadn a odpovd efektivnmu
vyuit spektra. V takto definovanm, a tedy pomrn dlouhm obdob nastanou reln
urit dje pro realizaci scn a rovn bude brn zetel na potebu kontroly spnosti
nastaven parametr celho procesu, a tedy monost urit zptn vazby / vyhodnocen
prbhu a formulace ppadnch prav procesu. Proto je vhodn potat s uritmi milnky
v celm asovm rozpt do roku 2030, konkrtn v letech 2020 a 2025, pp. k roku 2023
k WRC 2023, kter zahj vyhodnocen uit UHF psma.
asov rmec vah ke strategii rozvoje DTT je mono rozdlit na nsledujc obdob
a strun charakterizovat hlavn trendy a oekvan skutenosti lokalizovateln do
nsledujcch obdob:

3.7.

Obdob 2016 2019

Ped tmto obdobm probhla v roce 2015 klov akce na globln rovni, a sice Svtov
radiokomunikan konference (WRC-15). Na rovni EU i lenskch stt by nsledn mla
bt, pravdpodobn v obdob 2016 2017, pijata rozhodnut o podmnkch, pravidlech
podpory a prbhu uvolnn Psma 700 MHz pro IMT a harmonizaci pslunch
technickch podmnek.
Proces Pechodu na DVB-T2 a s nm spojen uvolnn kmitot v Psmu 700 MHz bude
vyadovat sputn provozu nejmn dvou Pechodovch st ve vym standardu DVBT2/H.265 (HEVC) optimln 2 celoplonch a 1 st pro regionln televize. Z hlediska

13

divk se pot s tm, e na trhu budou dostupn i pslun vybaven televizn pijmae
(systmy DVB-T2/H.265) a set-top-boxy postupn i v adekvtn cenov hladin.
Z hlediska sprvy kmitot je nutno realizovat Refarming existujcch st DTT tak, aby byl
na zklad koordinace se sousednmi stty pipraven k realizaci nejpozdji do konce
roku 2020, a zrove byla zajitna odpovdajc kompenzace za takto vynucenou zmnu
stvajcch pdl rdiovch kmitot k provozovn St DVB-T, a to vzhledem k omezenm
vyplvajcm pro cel proces ze stvajcch dlouhodob pidlench prv dritel tchto
pdl rdiovch kmitot, jejich platnost pesahuje datum uvolnn Psma 700 MHz ze
strany DTT, a dle kompenzaci nezbytnch nklad vynucench v dsledku Pechodu na
DVB-T2 v souladu s Nvrhem evropskho rozhodnut.
V tomto obdob by rovn mla probhnout pprava a vlastn start projektu Pechodu na
DVB-T2 zahjenm vysln nejmn ve dvou celoplonch Pechodovch stch ve
standardu DVB-T2/HEVC a v ppad monosti koordinace kmitot i jedn regionln
orientovan Pechodov st, kter budou postupn roziovat pokryt obyvatel televiznm
signlem v novm standardu. Projekt by ml bt zahjen v zvislosti na zdrojch financovn
a dalch (nap. legislativnch) podmnkch. Soust projektu bude zahjen Soubnho
vysln (simultnnho provozu St DVB-T a DVB-T2/HEVC). Mimo program ve formtu SD
se zejm uplatn na platform DTT i vt poet program HD. Na trhu spotebn elektroniky
bude postupn dominovat nabdka pijmacch zazen 4K, peven pak s podporou
DVB-T2 (i S2,C2) a HEVC, bude tak zajitna dostupnost adekvtnch TV pijma.
Vhodou je i urit nvaznost na obdobn postup v sousednm Nmecku.
Do roku 2019 by mly bt realizovny zvazky mobilnch opertor z aukce kmitot
800 MHz, tkajc se rozvoje st LTE z hlediska pokryt obyvatel signlem, a bude mono
vyhodnotit interferenci mezi stmi DTT a LTE v psmu 800 MHz. V danm obdob by ml
probhnout i komplexn audit kmitot uvanch IMT i identifikace relnch poteb kmitot
pro tyto sluby v rmci analzy trh telekomunikanch slueb. Analzy tohoto typu mus bt
provedeny i k aktualizaci Strategie sprvy spektra. Tak budou znmy vsledky i prbn
vstupy a podmnky projekt budovn projekt komunikan infrastruktury, zaloen na
uplatnn FTTx technologie (optick vlkna, NGA st). Lze pedpokldat, e tyto skutenosti
povedou k dalmu zjmu o ppadn mobiln pjem i o vyuit st na bzi FTTx technologi
pro pjem televiznho vysln, nebo bude mono pesnji odhadnout potencil vzhledem
k pjmu televiznho vysln.
3.8. Obdob 2020 2024
V obdob 2021 2024 budou postupn expirovat lhty pro celoplon pdly rdiovch
kmitot souasnch St DVB-T, a nejpozdji v obdob roku 2020 tak bude nutno provst
jejich Refarming s clem vytvoen plnohodnotn nhrady stvajcch St DVB-T (substituty)
a zajistit souvisejc kompenzace. Bude tak vytvoena monost postupnho praktickho
uvolnn kmitot Psma 700 MHz v zvislosti na podmnkch, postupu a vsledcch
procesu Pechodu na DVB-T2. To plat za pedpokladu, e proces Pechodu na DVB-T2,
zahrnujc i ve zmnn kompenzace, bude zahjen v roce 2016.
Obdob roku 2020 je tak obdobm, kter je na rovni EU proponovno jako obdob, ve
kterm by mly bt ze strany DTT uvolnny kmitoty Psma 700 MHz, samozejm

14

v zvislosti na nrodnch podmnkch zejmna pozici DTT a vasnm startu procesu

Pechodu na DVB-T2.
V rmci EU by se mohlo objevit prvn vysln ve standardu UHD1 i uplatnn jednotlivch
koncept tohoto systmu HDR, HFR v rmci HDTV vysln. Lze pedpokldat, e v tomto
obdob bude dochzet k dlm zmnm podl jednotlivch televiznch platforem (nap. rst
platformy IPTV na zklad rozvoje st NGA), dojde i k ujasnn potencilnch monost
trnho uplatnn integrovanch platforem pjmu televiznho vysln.
Nelze ovem reln pedpokldat, e by v tto dob pestal bt dominantnm zpsobem
pjmu televiznho vysln linern pjem v domcnosti4. Nelinern sledovn televize se
dle vznamn roz, nikoli jako adekvtn substitut linernho pjmu, ale z podstatn vt
sti jako specifick a k linernmu vysln komplementrn sluba. To ovem nemus platit
stejn pro vechny vkov resp. sociln skupiny.
Na konci roku 2020, nejpozdji v 1. tvrtlet 2021, by mlo bt dokoneno Soubn vysln
a vysln stvajcch celoplonch St DVB-T bude pepnuto na nov standard DVBT2/HEVC. Pi adekvtn financovanm a zenm projektu Pechodu na DVB-T2 tak bude
spn dokonen proces pechodu na st DVB-T2.
3.9. Obdob 2025 2030
Obdob 2025 2030 bude pravdpodobn obdobm startu uritho irho uplatnn televiznho
vysln nejmn ve standardu UHD1 i dokonce UHD2 (a rozshlm vyuitm technologi 4K)
a soutenm televiznch platforem o divky. Nepedpokld se, e objem linernho pjmu
televiznch poad se vznamn sn a ani e se zsadn zmn preferovan msto sledovn
TV (doma) ve prospch mobilnho i jinho typu pjmu.
Bude provedeno dal vyhodnocen efektivnosti uvanch kmitot vech slueb DTT i IMT. Lze
oekvat dosaen mezinrodn shody na nejnovjch, zatm jet diskutovanch
a vyvjench celosvtovch televiznch standardech.
V celm uvaovanm obdob 2016 2030 se nepedpokld dramatick, revolun zmna
pomru platforem pjmu televiznho signlu v domcnostech. Pravdpodobn se vak
sten prosad, v zvislosti na rozvoji st FTTx, integrovan platforma DTT/LTE-A resp.
DTT/IPTV ppadn se vznamn trn roz i platforma DTT/HbbTV.
Uvaovan obdob 2016 2030 dle pedpokld zajitn nezpochybniteln garance zachovn
zbvajc sti Psma UHF, tj. Psma 500/600 MHz, exkluzivn pro en DTT na del obdob, a to
na dobu nejmn do roku 2030 v souladu se zvry WRC 2015. Nejvhodnjm zpsobem
efektivnho vyuit disponibilnho rdiovho spektra pak je sestaven a realizace dalch, novch
rozvojovch celoplonch st DTT.
3.10. Scne rozvoje DTT zkladn charakteristika

Nap. Aktuln studie EK predikuje podl linernho sledovn na celkovm asu vnovanm sledovn video
poad v hladin 80 85 %.

15

V rmci Vstupn zprvy ke Strategii byly na zklad shromdnch informac a jejich analzy pro
budouc rozvoj DTT identifikovny a vyhodnoceny ti scne monho vvoje zemskho
digitlnho vysln.
Z pohledu asovho rmce a charakteru politickho rozhodnut o uvolnn kmitot Psma 700
MHz bylo mono identifikovat ti zkladn, typov vyhrann scne Konzervativn scn
(odpovdajc tzv. nulov variant tj. bez zsahu sttu, beze zmny), Pasivn scn (akomodan
scn obsahujc jen uvolnn kmitot Psma 700 MHz) a Adaptabiln scn (s aktivn rol sttu
a pijetm Strategie, v. klovho procesu Pechodu na DVB-T2).
Zkladn premisa pro vyhodnocen ve uvedench scn z hlediska politickch a sociln
ekonomickch cl R je velmi jednoduch Pechod na DVB-T2 a uvolnn Psma 700 MHz nen
trnm procesem v klasickm slova smyslu, ale vynucenm procesem, kter bude zen ze strany
sttu. Dvodem je skutenost, e se tk dvou sektor, v nich hraj podstatnou roli zjmy sttu
vzhledem k funkcm, je tyto dva sektory pln, a sice se pmo tk televiznho vysln (s jeho
informanmi a kulturn-socilnmi funkcemi) a nepmo se vztahuje na mobiln sluby (IMT), jej
nroky a monosti v podob irokopsmovho pstupu pln primrn funkce komunikan a rovn
informan.
Analza resp. vyhodnocen jednotlivch scn spovalo v posouzen dsledk realizace scn
v rovin politick, ekonomick, sociln, v. dopad do medilnho trhu.
Vsledkem vyhodnocen politickch, ekonomickch i socilnch dsledk scn je jednoznan
rozhodnut vybrat jako nejvhodnj z uvedench scn scn adaptabiln, kter se stal
zkladem sestaven Strategie.
Ten mj. zajiuje dlouhodob rmec nejen pro kvantitativn, ale i pro kvalitativn rozvoj televiznho
vysln. Dlouhodob rmec vytvo pedpoklady pro zajitn dostupnosti pijmacch zazen na
trhu a nvazn i vybavenosti domcnost. Ponechn vech kmitot pro vyuit DTT po uritou
dobu Soubnho vysln a proveden Refarmingu vytvo prostor pro vt poet TV stanic
i nejlep pedpoklady pro jejich vysln ve standardu HD a poslze i UHD.
Zrove tento adaptabiln scn pevzetm teze o pragmatickm odkladu rozhodnut o vyuit
Psma 700 MHz na dobu, kdy bude zejm zda, ppadn jak celoevropsk politick
rozhodnut bude v tto vci pijato, dv dostaten prostor pro ppadn doasn vyuit tto
sti Psma UHF pro dal rozvoj DTT a potenciln i pro budouc ovovn i implementaci
integrovan platformy DTT/LTE.
V tomto scni by nemlo dojt ani k doasnmu omezen kapacity vyslacch st. Budouc
omezen disponibilnch kmitot vak i v tomto ppad bude limitovat potenciln rozvoj kvality i
regionln dostupnosti DTT.
Adaptabiln scn pi spn implementaci pslun sti Strategie umon zodpovdn,
zejmna vi obanm, a s dostatenm asovm pedstihem, pipravit uvolnn Psma 700 MHz
flexibiln na obdob tsn po roce 2020. Dv tak vld monost rozhodnout o budoucm vyuit
Psma 700 MHz ped rokem 2020, nap. pi aktualizaci Strategie sprvy spektra.

16

Adaptabiln scn a na nm zaloen Strategie tak dv monost vyuit a zabudovat potenciln

zdroje financovn v souladu s pravidly veejn podpory, odpovdajc oekvanmu evropskho
rozhodnut k uvolnn psma 700 MHz.
Vsledkem je uvolnn Psma 700 MHz ze strany DTT, a tedy i monost realizace tzv. digitln
dividendy na zklad aukce uvolovanch rdiovch kmitot a vyuit odpovdajcch vnos za
elem financovn sti nklad na Pechod na DVB-T2.
Tento scn, realizovan prostednictvm Strategie dv samozejm vld monost
operativn rozhodnout o pidlen Psma 700 MHz slub IMT v souladu s evropskm
harmonizanm rozhodnutm5 i dalmi skutenostmi bez rizika vznamnch negativnch dopad
na televizn trh a domcnosti. A tak bez rizik alob na ochranu investic a hrady sttem vyvolanch
finannch ztrt z potenciln destrukce zemskho digitlnho televiznho vysln trhu.
3.11.

Zkladn vsledky analzy stanovisek, vyhodnocen fakt a doporuen

Na zklad poteby vasnho uvolnn Psma 700 MHz ze strany DTT a zvr evropskch
politickch i expertnch diskus (podrobnji viz Vstupn zprva) lze ale ji nyn nalzt nejmn
nsledujc shody v doporuen:
1) Zkladn, dotenmi subjekty platformy DTT podporovanou tez, je poadavek na uvolnn
Psma 700 MHz ze strany DTT prostednictvm sttem zenho Pechodu na DVB-T2, kter
umon efektivnj vyuit kmitot DTT. Jinak eeno je sdlenm stanoviskem, e uvolnn
Psma 700 MHz mus pedchzet zen pechod stvajc platformy DTT (DVB-T) na
spektrln efektivnj standard DVB-T2/HEVC. Z podrobnjch rozbor pak plyne, e tento
pechod je nerealizovateln bez urit doby soubnho provozu stvajcch St DVB-T
a Pechodovch DVB-T2 st i uit Psma 700 MHz pro DTT. Obecn sdlenou shodou je tedy
pedpoklad, e nejprve mus probhnout Pechod na DVB-T2, tedy na spektrln
efektivnj technologii DVB-T2/HEVC, a pak lze teprve ppadn uvolnit Psmo 700 MHz.
Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by dojt k dramatickmu skokovmu propadu dostupnosti
(pokryt obyvatel signlem) i kvality DTT, a tedy i televiznho vysln veejn sluby, co by
s nejvt pravdpodobnost nakonec vedlo k zniku DTT jako takov. Zsah sttu (a
evropskho rozhodnut) ovem neme bez nsledk mnit pomry na trhu en zemskho
digitlnho vysln ani na irm obecnjm trhu en televiznho vysln obecn.
2) Vznamn a nezpochybniteln shoda dotench subjekt existuje i v nutnosti zachovat
dlouhodob zbvajc st Psma UHF, tj. Psmo 500/600 MHz (470 694 MHz), exkluzivn
pro en DTT na del obdob, a to na dobu nejmn do roku 2030. Tato teze je i obsahem
spolenho stanoviska lenskch zem na WRC 2015 a stala se i jednm ze zvr WRC 2015
s tm, e dal vyhodnocen vyuit radiovho spektra bude provedeno pi WRC 2023. Zbvajc
psmo mus bt tedy efektivn vyuvno, nejlpe prostednictvm sestaven dalch
celoplonch rozvojovch st DTT s vyuitm vyslacch stanovi stvajcch st. Vechny
nevyuit kmitoty by pak mly pidleny do finlnch st tak, aby bylo zajitno efektivn
vyuvn spektra a jeho ochrana pro DTT. Rozdlen tchto kmitot mezi jednotliv st bude
5

Provdc rozhodnut Komise ze dne 28. 4. 2016 o harmonizaci kmitotovho psma 694 790 MHz pro
zemsk systmy k poskytovn bezdrtovch irokopsmovch slueb elektronickch komunikac a flexibiln vnitrosttn
vyuvn v Unii (C(2016)2268)

17

provedeno podle jejich relnch poteb, odpovdajcch parametrm pokryt obyvatel signlem
dle zadn Strategie rozvoje DTT a s pihldnutm k zachovn stvajcch pomr ve vyuit
spektra v jednotlivch stch DVB-T. Zajitn garantovanho vyuit psma 470 694 MHz
vhradn pro DTT je obsaeno i v Nvrhu evropskho rozhodnut k uvolnn psma 700 MHz
(l. 4 Nvrhu).
3) Obecn je i shoda pmo dotench subjekt (mj. vyjden i v Nvrhu evropskho rozhodnut
o vyuit psma 470 690 MHz) na nutnosti kompenzovat ztrty rdiovch kmitot vznikl
v dsledku Pechodu na DVB-T2, a to v ppad dritel pslunch pdl rdiovch kmitot
udlench pro provozovn St DVB-T, jejich platnost pesahuje datum uvolnn Psma 700
MHz ze strany DTT, i nklady souvisejc s uskutennm Pechodu na DVB-T2 vhodnmi
opatenmi (nov rozvojov pdly rdiovch kmitot a prodlouen stvajcch pdl
rdiovch kmitot). Pidlen rozvojovch pdl rdiovch kmitot pak souvis i se zajitnm
stabilnho rmce pro investice do budoucch inovanch cykl televiznho vysln (nap.
zaveden formt UHDTV), kter se tak vrazn zjednodu. Dalm okruhem kompenzovanch
nklad jsou nklady souvisejc s peladnm St DVB-T a jejich upgradem, kter budou
vyvolny Refarmingem a zmnou vyslacho standardu. Soust nutnho financovn ze zdroj
mimo televizn sektor je i hrada nklad Soubnho vysln, konkrtn pak vysln
v Pechodovch stch po nezbytn nutnou dobu Pechodu na DVB-T2. Monost kompenzovat
nklady uvolnn kmitot psma 700 MHz je i obsahem l. 5a Nvrhu evropskho rozhodnut.
4) Z pohledu poteby respektovat a zajistit dlouhodob rozvoj DTT je nutno v procesu Pechodu
na DVB-T2 vytvoit zkladn podmnky pro monost budoucho rozvoje DTT. Ten mus bt
realizovn jak z hlediska technologickho rozvoje (spektrln efektivnj technologie en
televiznho signlu), tak z hlediska poteby zvyovn kvality televiznho obrazu a zvuku
(televizn formty HDTV, UHDTV). Oba trendy souvis s efektivnm vyuitm disponibilnho
spektra. Nov kvalita televize (UHDTV, resp. 4K TV) vyaduje ovem vt objem spektra
pro distribuci signlu. To umon nap. sestaven novch celoplonch st na zklad
disponibilnho rdiovho spektra.
5) Je tedy nesporn, e k vytvoen pedpoklad pro dal rozvoj DTT, naplnn poadavk EU na
uvolnn Psma 700 MHz ze strany DTT do konce roku 20202 roky a zajitn TV vysln pro
obany R je nutno ji v nejblim obdob zajistit zahjen zenho Pechodu na DVB-T2.
Dlm clem pak je i pprava uvolnn kmitot Psma 700 MHz ze strany DTT v souladu
s oekvanm termnem v polovin roku 2020 podle aktulnho Nvrhu evropskho rozhodnut.
Pod uvolnnm kmitot Psma 700 MHz se rozum, e dan kmitoty nebudou od uvedenho
obdob uity pro st DTT. Lze odhadnout, e proces Pechodu na DVB-T2 bude trvat, obdobn
jako Pechod na DTT, nkolik let, cca v obdob 2017 2021. Jednm z dvod vasnho startu
komplexnho a nronho procesu Pechodu na DVB-T2 bez odkladu je, vedle poteby
efektivnjho vyuit spektra a nutnho dlouhodobho charakteru tohoto procesu, i snaha
o eliminaci monch budoucch rizik. Rizika mohou bt spojena s nutnost implementovat
v kriticky krtkm asovm seku potenciln zvazn evropsk rozhodnut o uit Psma
700 MHz v obdob roku 2020 bez kompenzac. Takov postup by ml bez realizace Pechodu
na DVB-T2 negativn dopady nejen na domcnosti (s ohledem na dostupnost bezplatnho
televiznho vysln), ale i na televizn trh jako celek, kde by uveden negativn dopady
znamenaly riziko vzniku alob na ochranu investic.

18

6) Proces Pechodu na DVB-T2 mus zajistit technologickou transpozici (pechod) cel platformy
DTT s clem zajistit bezztrtovou substituci stvajcho celoplonho vysln (4 celoplon
St DVB-T), a dle vytvoit dostaten prostor pro dodaten celoplon (2 nov rozvojov St
DVB-T2) vysln na obdob do roku 2030, zajiujc rozvoj DTT i efektivn vyuit disponibilnch
rdiovch kmitot ve zbvajcm psmu 470 694 MHz. Zrove mus bt tento proces
transpozic stvajcch celoplonch pdl rdiovch kmitot a nvaznch smluv na zklad
adekvtn kompenzace prv, vyvolanch nklad i oekvanch pnos a potencionlnch
ztrt pro televizn sektor s minimalizac zsahu do pomr na trhu en zemskho televiznho
vysln a bez negativnch dopad na zmnu pozice DTT na obecnm trhu en televiznho
vysln. Strategie obsahuje nvrh efektivnho postupu, a to osvdenho Soubnho vysln
program v existujcch Stch DVB-T a v nov budovanch Pechodovch stch. Proces
Pechodu na DVB-T2 s minimalizac negativnch mediln-politickch i sociln-ekonomickch
dopad a rizik je nutno zaloit na dostaten dlouhm provozu nejmn dvou novch
Pechodovch st. Tyto st ji budou provozovny na clovch technologich a standardech
(DVB-T2/HEVC) urench pro Soubn vysln vybranch televiznch program (nap. hlavn
v HD rozlien), kter by stimulovalo nkup odpovdajcch pijmacch zazen ze strany
domcnost. Sestaven tchto Pechodovch st je zleitost mezinrodnch koordinanch
jednn T s administracemi spektra sousednch stt, piem zkoordinovan rdiov
kmitoty pro Pechodov st budou k dispozici ped zahjenm vysln Pechodovch st
v roce 2016.
7) Doba trvn soubnho provozu St DVB-T a Pechodovch st mus primrn
respektovat potebu dosaen dostaujc vybavenosti domcnost novmi televiznmi
pijmai i set-top-boxy (STB), kompatibilnmi s vyslnm ve standardu DVB-T2/HEVC na
zklad jejich dostupnosti na trhu. Dobu trvn Pechodu na DVB-T2 lze odhadnout na
zklad doby oekvanho cyklu obmny televiznch pijma v domcnostech, tj. nejmn 5
6 let. Bn cyklus obmny TV v domcnostech se bn pohyboval v intervalu 8 10 let,
v dob Pechodu na DTT se zkrtil na uvedench 5 6 let. Ve ovem zvis na reln trn
dostupnosti odpovdajcch pijmacch zazen nejen televizor ale i STB, kter by
umonily domcnostem vyut ji zakoupench televizor pro pjem signlu novch st. Pi
dostupnosti odpovdajcch STB a TV na trhu lze oekvat, e se domcnosti budou chovat
obdobn jako v ppad pechodu na digitln vysln. Z pohledu doby postaujc na vybaven
vtiny domcnost odpovdajcmi pijmai hrnn TV nebo STB je mono odhadnout tuto
dobu na zhruba polovinu bnho cyklu obmny TV tedy na dobu 4 5 let 6. Strategie
pedpokld, e se poda zapojit do procesu i pslun subjekty trhu spotebn elektroniky a e
procesu vybaven domcnost pijmacmi zazenmi napome prakticky paraleln shodn
proces v sousednm Nmecku, kde bude vysln DVB-T2/HEVC zahjeno v ervnu 2016
s termnem vypnut stvajcch St DVB-T ji v polovin roku 2019. K tomu bude proces
Pechodu na DVB-T2 zahrnovat i odpovdajc opaten pro zajitn kompatibility TV a STB
pijma, v. nrodn certifikace pijmacch zazen. Strategie tedy pedpokld, e bude
stanoven fixn termn ukonen vysln v celoplonch stch DVB-T nejpozdji v 1.
tvrtlet roku 2021. Stanoven fixnho termnu je dleit pro naplnovn i realizaci vech
aktivit, kter povedou k dosaen dostaten vybavenosti domcnost pijmacmi zazenmi.
6

Z dat o prbhu Pechodu na DTT vyplv, e je mono zapotat ke kadmu TV i jeden STB, take z doby 8
10letho cyklu vmny hlavn TV je mono odhadnout dobu vybaven domcnost adekvtnm pijmaem na polovinu
uvedenho cyklu.

19

Podpora domcnost pi poizovn pijmacch zazen bude obsahovat i certifikaci tchto

zazen z hlediska kompatibility s novmi vyslacmi stmi DVB-T2/HEVC a jejich iteln
oznaovn odpovdajcm logem k orientaci pi poizovn novch zazen.
8) Proces uvolovn kmitot psma 700 MHz a Pechod na DVB-T2 je spojen s nsledujcmi
trhy, resp. rovnmi trhu:
i.

ii.

iii.

Bezprostedn doten trh (platforma DTT) trh en zemskho digitlnho vysln

prostednictvm st vysla dritel pdl, opertoi st, provozovatel vysln
platforma DTT (bezplatn).
Obecn trh en televiznho vysln (platformy en televiznho vysln). Mimo
DTT jde satelitn, kabelov a IPTV vysln s pslunmi subjekty opertory
poskytujcmi specifickou slubu en televiznho vysln. Ostatn platformy mimo
DTT nejsou zpravidla bezplatn.
Telekomunikan trh mobilnho broadbandu mobiln opertoi, zskvaj dal
spektrum, mohou poskytovat sluby v. nelinernho en video obsahu, zskaj vce
reklamnch zdroj apod. Vrazn je zvhoduje dostupnost kritickho zdroje pro trh
mobilnho broadbandu.

Vynucen proces uvolovn rdiovho spektra v psmu 700 MHz a tedy i vyvolan Pechod na
spektrln efektivnj technologie en televiznho signlu neme vst k zmnm stvajcch
proporc, podlu jednotlivch soutcch platforem na trhu en televiznho signlu i v rmci
platformy DTT na pomry mezi driteli pdl. Nejde v dnm ppad o bnou trn
konformn situaci, ale o proces vynucen rozhodnutmi na evropsk a nrodn rovni.
Bez realizace navrhovanho postupu zenho Pechodu, resp. opaten vetn kompenzac by
naopak dolo k vraznm zmnm na trhu en televiznho vysln ve prospch
konkurennch subjekt k platform DTT.
Ze zkuenost z pechodu z analogovho na digitln vysln vyplv, e i jen samotnou
realizac Pechodu na DVB-T2 dojde pravdpodobn k snen podlu tto platformy na trhu a ke
zvhodnn ostatnch platforem satelitn, kabelov a IPTV. Pokud by vak k zenmu
pechodu s vyuitm kompenzac nedolo, lze odvodnn oekvat plnou destrukci jedin
bezplatn platformy.
Jednoznanou vhodu zsk trh mobilnho broadbandu pesunem kritickho zdroje rdiovho
spektra v psmu 700 MHz z jednoho trhu na jin. Uritou trn vhodu zskvaj i konkurenn
platformy (satelit, kabel, IPTV) kter pi vynucen a urychlen vmn pijmacch zazen maj
vt anci na zskn novch zkaznk.
9) Pravidla pro veejnou podporu, jej pojmov znaky vyplvaj z lnku 107 odst. 1 Smlouvy
o fungovn Evropsk unie, nebudou dotena, pokud nebude subjektm, kter vykonvaj
ekonomickou innosti, tj. podnikm, poskytnuta vhoda. Vhoda me bt poskytnuta nap. ve
form pm dotace, hrady nklad, kter by podnik za bnch trnch podmnek musel nst
sm, pp. poskytnut neodvodnn ve kompenzace. Poadavek na uvolnn kmitot
psma 700 MHz je v rozporu z dobou platnosti celoplonch pdl (2021 2024) a
uzavenmi obchodnmi smlouvami mezi opertory a provozovateli vysln. Pedbh i
pedpokldan i bn inovan cykly vyslacch i pijmacch technologi. Nklady, kter jsou
s vynucenm Pechodem na DVB-T2 vyvolny (resp. rozdl mezi standardnmi a vyvolanmi
nklady) a pro n se navrhuje ve Strategii kompenzace, by za bnch trnch podmnek
nebylo nutno v danm ase 2016 2020 realizovat. Bn by se realizovaly odloen
v mnohem delm asovm rmci, pravdpodobn a kolem obdob 2024 2025, kdy by
pozen novch technologi v pijmacch a vyslacch zazen nereprezentovalo ji vznamn
20

zaten pro domcnosti a opertory st. Investice do novch technologi nebo investice do
vmny vyslacho standardu by se tak bn uskutenily a v obdob kolem roku 2024 2025.
Navc proponovan zsah EU a nrodnch stt k uvolnn kmitot psma 700 MHz nen
technologicky neutrln. Zsah je zamen vhradn na jednu st trhu digitln terestrick
vysln a bez pijet opaten Strategie vn naru pomry i sout na pslunm trhu
en televiznho vysln, v. monost budoucho vvoje ve prospch alternativnch
platforem a zv nklady vt sti obyvatel na zajitn pjmu televiznho vysln.
V ppad, e dopadem bude i snen podlu DTT, pak se zv i nklady obyvatelstva na pjem
televiznho vysln. Vzhledem k vynucenmu procesu zmny stvajcch celoplonch pdl
rdiovch kmitot a navazujcch dlouhodobch smluv navrena ve prospch dotench
subjekt kompenzace vyvolanch nklad v souladu s l. 5a Nvrhu evropskho rozhodnut.
Strategie, zejmna pak kompenzace vyvolanch nklad ve prospch dotench subjekt, bude
prostednictvm adu pro ochranu hospodsk soute oznmena Evropsk komisi za elem
posouzen jejho souladu s prvem Evropsk unie. Realizace Strategie bude probhat
v nvaznosti na zen veden u Evropsk komise, piem k poskytnut veejn podpory me
dojt nejdve po schvlen opaten Evropskou komis. Po konzultaci s adem pro ochranu
hospodsk soute me zen (notifikaci) u Evropsk komise pedchzet neformln
konzultace / prenotifikace u Evropsk komise.

4. Popis cl v jednotlivch strategickch oblastech

4.1.

Z hlediska veejnho zjmu je zkladnm dlouhodobm clem procesu rozvoje DTT v.

Pechodu na DVB-T2 zajitn udritelnho rozvoje DTT jako klov bezplatn televizn
platformy voln dostupnch televiznch program nejmn do roku 2030 a nejmn
ve stejnm rozsahu jako v souasn dob, ovem ve vy kvalit, odpovdajc inovacm
v televiznch technologich a obsahovm rozvoji televiznho vysln. Na zklad aktivn
podpory budoucho kvalitativnho i kvantitativnho rozvoje DTT je nutno zajistit a stimulovat
podmnky pro rozshlej uplatnn program ve vysokm rozlien (HDTV vysln) a tak
rychl osvojen a uplatnn budoucho televiznho standardu UHDTV (pravdpodobn UHD1) a podpoit tak cel osvden systm linernho vysln.
Z tohoto pohledu je dleitm principem pojet udritelnho rozvoje DTT jakoto procesu
zlepovn kvality a rozmanitosti televiznho vysln i jeho celoplon dostupnosti pro
populaci R s clem zachovn plnch monost uspokojovn komunikanch poteb oban
v oblasti televiznho vysln. Klovm kritriem udritelnho rozvoje DTT jsou sociln
provediteln zmny v klovch parametrech platformy DTT.

4.2.

Jednotlivmi konkrtnmi cli Strategie pak jsou:

4.2.1. Udren trval dostupnosti irok volby nezpoplatnnch voln dostupnch televiznch
program v zemsk platform pro vechny skupiny obyvatel ve vech regionech R. Zajistit
v budoucnosti celoplon pokryt televiznm signlem nejmn pro 6 St DVB-T2, vetn
zajitn shodnho pokryt v ppad substitut 4 stvajcch celoplonch St DVB-T
a alespo 95 % pokryt oban R signlem 2 novch St DVB-T2.

21

4.2.2. Zajitn celoplon ekonomicky dosaiteln dostupnosti (alespo 98 % pokryt

obyvatel) bezplatnho vysln TV veejn sluby a jejho systematickho zkvalitovn
a roziovn.
4.2.3. Trval podpora rozvoje relnch monost svobodn volby oban v rozhodnut o volb
vyuvanch televiznch platforem a s nimi souvisejcch mdi.
4.2.4. Zajitn efektivnch podmnek pro uplatnn dulnho systmu televiznho vysln, tj.
zajitn srovnatelnch podmnek pro veejnoprvn i komern provozovatele vysln
z hlediska pokryt, technologie a dostupnosti pro vechny domcnosti.
4.2.5. Uplatnn plurality televiznch mdi, kter je podmnna i odpovdajc konkurenc
platforem a subjekt, kter tyto platformy provozuj. Podpora konkurence na trhu en
televiznho vysln z hlediska jedin provozovan a obany iroce vyuvan bezplatn
televizn platformy.
4.2.6. Vytvoen podmnek pro rozvoj regionlnch mdi na bzi sdlen vyslacho asu ve
vybranch multiplexech. V ppad vhodn spektrln situace umonit, alespo doasn,
regionalizaci alespo jedn st DVB-T2/HEVC.
4.2.7.

Vasn Pechod na DVB-T2 (s vyuitm DVB-T2/HEVC), jeho dsledkem bude

zachovn prostoru pro budouc rozvoj DTT i z hlediska obsahu.

4.2.8. Zajitn Pechodu na DVB-T2 s vyuitm vyho technologickho standardu DVBT2/HEVC ve lhtch, umoujcch do konce roku 2020 vynucen uvolnn Psma 700
MHz ze strany DTT. Ppadn vyuit tchto kmitot vhradn pro LTE mus odpovdat
evropsk harmonizaci, mus bt trn provediteln a zaloen na obligatornm auditu
efektivnosti vyuit kmitot ji pidlench IMT.
4.2.9. Z pohledu udren efektivn struktury DTT je minimlnm clem vasn realizace nejmn 4
celoplonch St DVB-T2 ped ppadnm uvolnnm kmitot Psma 700 MHz ze strany
DTT v souladu s plnem GE 067. Nvazn je pak clem sestaven a realizace 2 novch
rozvojovch celoplonch st s tm, e tohoto cle bude dosaeno v ppad spnch
mezinrodnch koordinanch jednn. Po roce 2021 by pak platforma DTT byla v ppad
pznivch vsledk mezinrodnch koordinanch jednn finln tvoena 6
celoplonmi stmi (z toho 4 bez monosti regionlnho lenn).
4.2.10.
Zajitn udritelnch infrastrukturnch podmnek pro dal kvalitativn rozvoj
DTT, v. monost pro efektivn a ekonomicky dosaitelnou inovaci celho televiznho
ekosystmu zahrnujc uplatnn novch formt (UHDTV, resp. 4K HDTV) a dalch novch
slueb v oblasti televiznho vysln na zklad dlouhodob exkluzivn garance Psma
500/600 MHz nejmn do roku 2030 (nap. sestaven a provozovn novch celoplonch
st DTT). Dle pak i technologick inovace DTT na zklad pechodu na DVB-T2/HEVC st
a na zklad rozvoje integrovanch platforem s DTT.
7

V souasn dob se mezinrodn koordinace e v rmci plnu 4+1 (vrstvy plnu), kter je odvozen z plnu GE
06. Pln GE 06 byl ovem schvlen na rovni mezinrodn smlouvy, co neplat v ppad plnu 4+1.

22

4.2.11.
Zven hodnoty televiznho vysln pro obany. Mezi takov pidan hodnoty
pat nap. podstatn vy poet program v HDTV a v budoucnosti i dostupnost program
UHDTV, multimediln sluby, mobiln TV pjem, podpora rozvoje platformy HbbTV i sluby
spojen s integrac platformy DTT a IPTV, resp. DTT a IMT.
4.2.12.
Zajitn dlouhodob konkurenceschopnosti bezplatn platformy voln
dostupnch program DTT ve srovnn s ostatnmi platformami8 en televiznho signlu
tak, aby byla pro obany zajitna sociln akceptovateln svoboda volby televizn
platformy.
4.2.13.
Zajistit podmnky pro ekonomicky dostupnou a spektrln efektivn regionalizaci
alespo jedn z celoplonch St DVB-T2 v souladu s monostmi mezinrodn koordinace
kmitot a na zklad dlouhodob relnch/proveditelnch a udritelnch poadavk
provozovatel televiznho vysln.
4.2.14.
Zajistit podmnky pro udriteln rozvoj regionlnho televiznho vysln
v kombinaci celoplonho vysln v sti vyuvan ze strany esk televize a na zklad
efektivnho a koordinovanho vyuit zbvajcch kmitot Psma UHF i dostupnch
regionln lennch st platformy DTT.
4.2.15.
Zajistit neruen pjem televiznho signlu. Ppadn a oekvan ruen DTT
stmi IMT mus bt eeno postupy obdobnmi tm, kter jsou praktikovny pi rozvoji st
LTE v psmu 800 MHz, avak s vy informovanost obyvatelstva a innjmi opatenmi
ve prospch domcnost vyuvajcch pro TV pjem DTT. Doposud nen zcela jasn, jak
bude rozsah ppadnho ruen po plnm dobudovn st LTE v psmu 800 MHz plnovan
k roku 2019 a podstatnm rozenm vyuvn tto sluby. S postupem rozvoje st
v psmu 800 MHz se zatm poet ppad ruen zvyuje a lze odvodnn oekvat, e
tomu bude i v ppad pidlen ze strany DTT uvolnnho Psma 700 MHz pro sluby IMT.
4.3.

Vize Strategie je z hlediska realizace podmnna nsledujcmi

rozhodnutmi zkladnmi oblastmi strategie rozvoje DTT:

principy

4.3.1. Poskytnut dlouhodob garance ohledn exkluzivnho zachovn Psma 500/600 MHz
pro vhradn ely DTT nejmn do roku 2030.
Nemal nklady spojen s pechodem na nov vyslac standard, opakovan
v relativn krtk dob (po Pechodu na DTT), jsou akceptovateln prmyslem
a domcnostmi pouze za pedpokladu transparentn legislativn dlouhodob pevn
zakotven garance zachovn zbvajc sti Psma UHF, tedy Psma 500/600 MHz,
exkluzivn pro DTT. To je jeden ze stejnch princip Strategie. Z asovho
a kontextulnho hlediska jde o garantovan obdob nejmn do roku 2030. Tato podmnka
mus zrove zamezit, resp. vylouit alespo v podmnkch R, tzv. koprimrn i jakkoli
obdobn (v. tzv. flexibilnho uit) uit Psma 500/600 MHz ze strany IMT po stejn
8

Jde zejmna o satelitn a kabelovou televizn platformou ob tyto platformy ji vyslaj ve standardu 2.
generace
DVB-S2 a DVB-C2, co mimo jin vytv uritou nerovnovhu na trhu en TV signlu.

23

dlouhou dobu, a to vetn tzv. Supplemental downlink.9 Toto vcn stanovisko a jeho
nsledn aktivn prosazovn bylo tak soust pozice esk republiky pro WRC-15
konan v listopadu 2015 v enev, a pro nvazn jednn na mezinrodn rovni ITU i EU.
Odpovdajcm strategickm opatenm pro dlouhodob zajitn Psma 500/600
MHz pro DTT je aktualizace pslunho ustanoven Nrodn kmitotov tabulky, kter
takovou exkluzivitu Psmu 500/600 MHz v souladu se zvry WRC 2015 zajist, a promtnut
i do pslunho PVRS a vslovn zakotven tto podmnky do pslunch pdl rdiovch
kmitot vydanch pro ely St DVB-T2 i v souvislosti s Refarmingem stvajcch pdl
rdiovch kmitot. To mus bt doprovzeno i efektivnm vyuitm vech disponibilnch
kmitot v psmu 470 694 MHz nap. i pro sestaven novch, nejlpe celoplonch,
rozvojovch st DTT s dobou platnosti nejmn do roku 2030.
4.3.2. Druhm klovm principem a podstatnou soust Strategie je uskutenn procesu
Pechodu na DVB-T2 na zklad soubnho en televiznho signlu v stch DVB-T
a DVB-T2 , jeho jednotliv kroky lze rozloit do obdob 2016 2021.
V souasn dob provozovan platforma DTT je vsledkem procesu Pechodu na DTT
v urit situaci na zklad plnu GE06, kter potal s vtm objemem disponibilnho
spektra (v Psmu UHF kalkuloval s 392 MHz spektra a 6 vrstvami). Zmenen objemu
disponibilnho spektra na zklad uvolnn psma 800 MHz (celkem 72 MHz) a identifikace
Psma 700 MHz (celkem 96 MHz) pro potenciln budouc vyuit mobilnm broadbandem
(IMT) vede k nutnosti provst Refarming souasnch St DVB-T spolu s pechodem na
spektrln efektivnj standardy en televiznho signlu.
Odpovdajcm strategickm opatenm je vasn realizace procesu Pechodu na DVB-T2,
kter bude zaloen na ovenm postupu s vyuitm novch doasnch Pechodovch st,
vyslajcch po uritou dobu soubn shodn programy v novm standardu DVB-T2/HEVC.
Proces Pechodu na DVB-T2 mus bt z hlediska obyvatel sociln etrn a ppadn
sociln-politick rizika vas odstranna i minimalizovna.
4.3.3. Tetm dleitm principem Strategie je (vzhledem k tomu, e se v ppad proces uvolnn
Psma 700 MHz a Pechodu na DVB-T2 bude jednat o procesy vynucen ze strany sttu)
kompenzace pedasnho uvolnn rdiovch kmitot Psma 700 MHz ze strany DTT
ped uplynutm doby platnosti pslunch pdl rdiovch kmitot pro provoz St
DVB-T a na n navzanch prvnch ujednn (2021 2024) a zajitn prodlouen
pdl rdiovch kmitot pro provozovn St DVB-T2.
To nen samozejm mon bez jasn dohody mezi sttem a driteli celoplonch pdl
rdiovch kmitot pro provoz St DVB-T2 i provozovatel televiznho vysln, kte maj
s opertory St DVB-T uzaveny platn smlouvy na celou dobu platnosti pslunch
celoplonch pdl rdiovch kmitot.

Supplemental downlink znamen vylenn sti spektra pro doplkov stahovn dat, co nen
klasickm vyuitm spektra pro IMT.

24

Dritelm celoplonch pdl rdiovch kmitot pro provozovn St DVB-T, jejich

platnost vypr a po pedpokldanm uskutenn plnho uvolnn Psma 700 MHz ze
strany DTT, je nutno ji ped zahjenm procesu Pechodu na DVB-T2 zajistit a legislativn
zakotvit nleitou a odpovdajc kompenzaci ve form pdl rdiovch kmitot pro
provozovn St DVB-T2. Soust legislativnch opaten k podpoe procesu Pechodu na
DVB-T2 mus bt i zjednoduen pslunch sprvnch proces odpovdajcch vyvolanmu
Refarmingu St DVB-T a souvisejcm kompenzacm.
V souvislosti s kompenzacemi je nutno pipomenout, e sttem vyvolan proces zmn by
ml minimalizovat zsahy do pomr na relevantnch a fungujcch trzch jak v rmci
samotn platformy DTT, tak v rmci obecnho trhu en televiznho signlu.
Jakkoli finln opaten pijat na zklad tto Strategie a vztahujc se k jakkoli
kompenzaci poskytnut dotenm subjektm v pm souvislosti s uskutennm Pechodu
na DVB-T2 vak mus bt co do struktury, rozsahu a podmnek poskytnut kompenzace
v souladu s obecnmi pravidly hospodsk soute, zejmna s pravidly pro poskytovn
veejn podpory sluiteln s vnitnm trhem ve smyslu pslunch prvnch pedpis,
a v ppad nutnosti mus bt zaloeno na vsledcch konzultace a koordinace s pslunmi
dozorovmi orgny na vnitrosttn (ad pro ochranu hospodsk soute), ppadn na
evropsk rovni (Evropsk komise).
Pechod na DVB-T2 je procesem vynucenm na zklad pipravovanho evropskho
rozhodnut na rovni rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady. Vynucen Pechod na
DVB-T2 s clem uvolnn kmitot psma 700 MHz z platformy DTT tedy nen
standardn, bnou trn situac.
Pravidla pro veejnou podporu, jej pojmov znaky vyplvaj z lnku 107 odst. 1 Smlouvy
o fungovn Evropsk unie, nebudou dotena, pokud nebude subjektm, kter vykonvaj
ekonomickou innost, tj. podnikm, poskytnuta vhoda. Vhoda me bt poskytnuta nap.
ve form pm dotace, hrady nklad, kter by podnik za bnch trnch podmnek
musel nst sm, pp. poskytnut neodvodnn ve kompenzace.
Vzhledem k vynucenmu procesu zmny stvajcch celoplonch pdl rdiovch
kmitot a navazujcch dlouhodobch smluv je v souladu s pipravovanm evropskm
rozhodnutm o uvolnn rdiovho spektra v psmu 700 MHz navrena ve prospch
dotench subjekt kompenzace vyvolanch nklad (v souladu s l. 5a Nvrhu evropskho
rozhodnut). Navrhovan kompenzace v rmci Strategie, zejmna pak kompenzace
vyvolanch nklad ve prospch dotench subjekt, budou prostednictvm adu pro
ochranu hospodsk soute oznmeny Evropsk komisi za elem posouzen jejich
souladu s prvem Evropsk unie. Realizace Strategie bude probhat v nvaznosti na zen
veden u Evropsk komise, piem k poskytnut veejn podpory me dojt nejdve po
schvlen opaten Evropskou komis. Po konzultaci s adem pro ochranu hospodsk
soute me zen (notifikaci) u Evropsk komise pedchzet neformln konzultace /
prenotifikace u Evropsk komise.
Jakkoli finln opaten pijat na zklad tto Strategie a vztahujc se k jakkoli
kompenzaci, resp. kompenzaci vyvolanch nklad poskytnut dotenm subjektm v pm
souvislosti s uskutennm Pechodu na DVB-T2, tak mus bt co do struktury, rozsahu a

25

podmnek poskytnut kompenzace v souladu s obecnmi pravidly hospodsk soute,

zejmna s pravidly pro poskytovn veejn podpory.
4.3.4. Konen je dleitm principem pojet udritelnho rozvoje DTT jakoto trvalho
procesu zlepovn kvality a rozmanitosti televiznho vysln i jeho dostupnosti pro
celou populaci s clem zachovn plnch monost uspokojovn informanch,
kulturnch a socilnch poteb oban v oblasti televiznho vysln.
Kritriem udritelnho rozvoje jsou sociln provediteln zmny v klovch parametrech
platformy DTT, kter mohou bt bez rizika dosaeny pouze na zklad dlouhodobho rmce
Soubnho vysln alespo TV stanic s vysokou sledovanost. Od Soubnho vysln se
oekv, e bude stimulovat nabdku odpovdajcch pijmacch zazen na trhu i poptvku
po nich.
Udriteln rozvoj DTT je aktuln kriticky spojen se zajitnm plnohodnotn nhrady
stvajcch st DTT v procesu Pechodu na DVB-T2.
Dalm dleitm nezastupitelnm prvkem je i udriteln rozvoj tto platformy na zklad
efektivnho vyuit rdiovho spektra v zbvajcm psmu 470 694 MHz pro sestaven
a realizaci dalch novch st DTT. Vechny nevyuit kmitoty zbvajc v psmu UHF
budou pidleny do finlnch st tak, aby bylo zajitno efektivn vyuvn spektra a jeho
ochrana pro zajitn slueb DTT a jejich dal rozvoj. Rozdlen tchto kmitot mezi
jednotliv st bude provedeno podle jejich relnch poteb, odpovdajcch parametrm
pokryt obyvatel signlem v jednotlivch stch dle zadn Strategie rozvoje DTT a s
pihldnutm k zachovn stvajcch pomr ve vyuit spektra v jednotlivch stvajcch
stch DVB-T.
4.4.

Vybavenost domcnost dostupnost pijmacch zazen

Vybavenost domcnost pijmacmi zazenmi, umoujcmi sledovat DTT v konfiguraci

DVB-T2/HEVC, bude jednm z rozhodujcch faktor spchu Pechodu na DVB-T2. Lze
dokonce ci, e bude faktorem limitujcm. Zrove ovem plat princip vzjemnho ovlivovn,
tzn. na stupe vybaven bude mt vliv samo rozhodnut o zahjen procesu Pechodu na DVB-T2
a stanoven pevnho data vypnut St DVB-T a dle postup pi realizaci Strategie a samozejm
tak ekonomick souvislosti celho procesu (ceny spotebn elektroniky, HD televizn programy
apod.).
Souasn rove vybavenosti domcnost pijmacmi zazenmi je vsledkem Pechodu na DTT,
kter byl zakonen teprve ped 3 lety a kvli nmu vtina domcnost inovovala televizn pijmac
zazen. Tm 70 % dotazovanch v reprezentativnm vzkumu uskutennm na konci roku 2014
(viz t Vstupn zprva) uvedlo st hlavnho TV pijmae v domcnosti ni ne 5 let, jedn se
tedy vesms o pstroje pozen v letech 2010 2014. Zbvajc domcnosti eili vybavenost
prostednictvm set-top-box.
Takto nedvno dokonen obmna TV pijma v eskch domcnostech me bt ovem pro
dal rozvoj vybavenosti novmi a inovovanmi zazenmi omezujc, nebo ochota v tak krtk
dob provst dal vmnu bude nzk. Prakticky to me znamenat, e domcnosti budou,
zejmna v potench obdobch, dvat pednost nkupu STB ped nkupem novch televizor,
zejmna z dvodu cenov hladiny a snahy o prodlouen ivotnosti pomrn novch televizor.

26

Vzkum reprezentativnho souboru obyvatel v zvru roku 2014 se otzkou zmr domcnost
ohledn pozen pjmu DVB-T2 zabval a poskytl cenn vstupn daje pro dal posuzovn. Nov
televizor po zahjen vysln v DVB-T2 s programy ve vysokm rozlien by si podilo v dob
nejpozdji do 2 3 let 26 % respondent, podobn mnostv domcnost (25 %) by se (nejprve)
spokojilo s pozenm set-top-boxu. Prakticky podobn podl dotazovanch, 21 % a 24 %, ale
uvedlo, e si nov pijmac zazen zakoup, a k tomu budou pinuceni. Nicmn nejvt skupina
respondent se pmmu vyjden vyhnula, cca 31 40 % respondent odpovdlo, e si jej pod
pozdji, ppadn a nastane nutn as atd. Plat rovn, e tm 70 % domcnost vymuje TV
z dvodu ukonen jeho fyzick ivotnosti, zvanch poruch apod.
Vstupn pedpov vvoje vybavenosti domcnost by se mla orientovat pouze na koncov
zazen s monost pjmu televize ve standardu DVB-T2 a s kompresn technologi HEVC. Reln
souasn vybaven domcnost tmito zazenmi jet nen v zsad miteln, nebo na eskm
trhu budou ve vtm rozsahu typ k dispozici a v druh polovin roku 201610, kdy je v cenovch
pehledech uvdno kolem 30 typ dostupnch pijma. V polovin roku 2015 nebylo jet dn
funkn zazen (odpovdajc pln proponovan platform, kodifikovan v D-Book 201411) bn
dostupn a oven. V plnech dodavatel spotebn elektroniky bude esk trh zejm vnmn jako
propojen s trhem Nmecka, kde bude v prakticky shodnm obdob realizovn tak pechod DVBT/MPEG-2 na DVB-T2/HEVC a tedy i zahjen vysln v systmu DVB-T2/HEVC. S objemem
dodvek na trh a objemem prodej by se mla pochopiteln sniovat i cena vrobku. Jedno
z monch opaten projektu Pechodu na DVB-T2 je sladn D-Booku R s obdobnm D-Bookem
v Nmecku tak, aby TV pijmae i STB nakoupen v Nmecku byly kompatibiln s vyslnm
platformy DVB-T2/HEVC v R.
Pokud jde o vazbu chovn spotebitel pmo na situaci zaveden DVB-T2, sociologick eten
(zdrojem jsou daje z Digimonitoru) ukazuj zatm spe rozmanitou reakci. Na jedn stran vcelku
rychle reagujc cca domcnost (od nkupu set-top-boxu i TV ihned do max. 3 let) a po
pasivnj reakce a nastane as i a budu pinucen viz nsledujc obr. . 1. Na zklad
zkuenost s obdobnm procesem Pechodu na DTT je vak tak nutno konstatovat, e vybavenost
domcnost zazenmi urenmi pro pjem DTT ve vym technologickm standardu (v naem
ppad DVB-T2/HEVC) je ovlivnna stanovenm pevnho harmonogramu resp. data pro pln
a synchronizovan ukonen provozu vech stvajcch St DVB-T.

Obr. .1:

Reakce TV divk na Pechod na DVB-T2 z hlediska pozen novch zazen

10

V lt 2015 bylo k dispozici nkolik typ TV pijma, nap. leton ady firmy Samsung, kter podle daj vrobc
umouj pjem signlu v DVB-T2/HEVC.
11

D-Book 2014 je aktualizovan technologick manul, obsahujc minimln poadavky na pijmac zazen pro
poskytovn slueb v stch DVB-T a DVB-T2 a dky tomu umoujc nap. vrobcm i dovozcm zazen plnovat,
v jak dob a objemu lze oekvat prodejnost uritch zazen.

27

Zdroj: Digimonitor 2014

Z modelovn vybavenosti je pomrn evidentn, e rozhodujc vliv na celkovou vybavenost
domcnost bude mt dostupnost a charakter nabdky TV pijmacch zazen na trhu tj. poet
dostupnch typ TV pijma, jejich cena a doba, kdy budou dostupn na trhu a jejich marketing.
Jak je uvedeno ve, bezpochyby vrazn efekt by mlo (administrativn) omezen nabdky pouze
na zazen, odpovdajc poadovanmu standardu DVB-T2/HEVC. Vznamn vliv na vybavenost
domcnost bude mt i nabdka STB pro DVB-T2/HEVC, kter me do urit mry a doby
substituovat nabdku odpovdajcch televizor.
Ve ovem zvis na reln trn dostupnosti odpovdajcch pijmacch zazen nejen televizor
ale i STB, kter by umonily domcnostem vyut ji zakoupench televizor pro pjem signlu
novch st. Pi dostupnosti odpovdajcch STB a TV na trhu lze oekvat, e se domcnosti budou
chovat obdobn jako v ppad Pechodu na DTT a budou se vybavovat i STB, nejen TV. Z pohledu
doby postaujc na vybaven vtiny domcnost odpovdajcmi pijmai TV nebo STB je
mono odhadnout tuto dobu na zhruba polovinu bnho cyklu obmny TV tedy na dobu kolem 4
let12. Strategie pedpokld, e se poda zapojit do procesu i pslun subjekty trhu spotebn
elektroniky a e procesu vybaven domcnost pijmacmi zazenmi napome prakticky paraleln
shodn proces v sousednm Nmecku, kde je vypnut (uvolnn) plnovno ji na polovinu roku
2019. K tomu bude proces Pechodu na DVB-T2 zahrnovat i odpovdajc opaten, v. nrodn
certifikace pijmacch zazen.

12

Z dat o prbhu Pechodu na DTT vyplv, e je mono zapotat ke kadmu TV i jeden STB, take z doby 8 10letho
cyklu vmny hlavn TV je mono odhadnout dobu vybaven domcnost adekvtnm pijmaem na polovinu uvedenho
cyklu.

28

Soust pipravovanch opaten je i zaveden certifikace pijmacch zazen. Certifikace na

zklad testovn zazen nezvislou laborato prostednictvm itelnho loga uleh vbr
vhodnho zazen k nkupu do domcnosti.
Pi nastaven aktuln nejpravdpodobnjch variant vvoje vybavenosti domcnost je
mono oekvat vybavenost domcnost na zatku roku 2020 mezi 35 50 % a dosaen 70
80 % (tj. kritick masy) vybavenosti pak na konci roku 2020.
Je evidentn, e i stanoven zatku roku 2021 jako roku pepnut na novou platformu u stvajcch
st se neobejde bez zorganizovn a promylen odpovdajc pomrn rozshl informan
kampan, spoluprce s prodejci spotebn elektroniky, zajitn pijmacch zazen pro ubytovac
zazen v oblasti sociln pe, monitoringu vybavenosti domcnost apod. a tedy bez dalch
nklad a organizanch aktivit.
Doba trvn Soubnho vysln mus primrn respektovat potebu dosaen dostaujc
vybavenosti domcnost novmi pijmai, kompatibilnmi s vyslnm ve standardu DVB-T2/HEVC
na zklad jejich dostupnosti na trhu.
Bn cyklus obmny TV v domcnostech se bn pohybuje v intervalu 8 10 let, v dob
Pechodu na DTT se zkrtil doasn na uvedench 5 6 let. Ve ovem zvis na reln trn
dostupnosti odpovdajcch pijmacch zazen nejen televizor ale i STB, kter by umonily
domcnostem vyut ji zakoupench televizor pro pjem signlu novch st. Pi dostupnosti
odpovdajcch STB a TV na trhu lze oekvat, e se domcnosti budou chovat obdobn jako
v ppad Pechodu na DTT. Z pohledu doby postaujc na vybaven vtiny domcnost
odpovdajcmi pijmai hrnn TV nebo STB je mono odhadnout tuto dobu na zhruba polovinu
bnho cyklu obmny TV tedy na dobu 4 5 let 13, minimln pak 3 let celoplonho
soubnho vysln. Na zklad zkuenost s obdobnm procesem Pechodu na DTT je vak
tak nutno konstatovat, e vybavenost domcnost zazenmi urenmi pro pjem DTT ve vym
technologickm standardu (v naem ppad DVB-T2/HEVC) lze inn motivovat na zklad
stanoven pevnho data pro pln a synchronizovan ukonen provozu vech stvajcch St
DVB-T.
Strategie pedpokld, e se poda zapojit do procesu i pslun subjekty trhu spotebn
elektroniky a e procesu vybaven domcnost pijmacmi zazenmi napome prakticky paraleln
shodn proces v sousednm Nmecku, kde bude vysln DVB-T2/HEVC zahjeno v ervnu 2016
s termnem vypnut stvajcch St DVB-T ji v polovin roku 2019.
K tomu bude proces Pechodu na DVB-T2 zahrnovat i odpovdajc opaten pro zajitn
kompatibility TV a STB pijma, v. nrodn certifikace pijmacch zazen. K zajitn
certifikace vhodnch pijmacch zazen bude vyuito certifikan laboratoe, kter bude ovovat
kompatibilitu pijmacch zazen (pln zahjen innosti laboratoe pot se zm 2016). Takov
proces certifikace umon i zeteln oznaovn vhodnch pijmacch zazen odpovdajcm logem
pro orientaci spotebitel pi nkupu zazen.
13

Z dat o prbhu pechodu z analogovho na digitln vysln vyplv, e je mono zapotat ke kadmu TV i jeden
STB, take z doby 8 10letho cyklu vmny hlavn TV je mono odhadnout dobu vybaven domcnost adekvtnm
pijmaem na polovinu uvedenho cyklu.

29

5.

Implementace Strategie

Z ve uvedench a stle pomrn otevench podmnek je zejm, e zejmna implementace

Strategie mus mt pizpsobiv, adaptabiln charakter, kter bude systematicky sledovat vyten
strategick cle, ale zrove bude ve svch opatench adaptabiln na dostupn finann zdroje
a monosti aktualizace legislativnho a regulatornho prosted.
To tak znamen, e samotn proces Pechodu na DVB-T2 mus obsahovat dostaten kvalitn
pravidla adaptace na konkrtn situaci, tj. pravidla zmnovho zen v uritm rmci, danm
strategickmi cli. Pizpsoben se situaci vak mus bt zaloeno na systematickm monitoringu
vsledk Pechodu na DVB-T2 z hlediska rozhodujcch indiktor. Je tak pochopiteln, e mus
obsahovat i termny uritho pravidelnho komplexnho vyhodnocen implementace nap. obdob
po 5 letech, i po uritch vznamnch milncch realizace Strategie i postupu samotnho procesu
Pechodu na DVB-T2 (nap. po pepnut St DVB-T na standard DVB-T2/HEVC).
5.1.

Implementace klovch rozhodnut zkladn oblasti implementace.

Strategie je zaloena na vasn, dsledn a dkladn implementaci, interpretaci a dsledcch

dosud uinnch rozhodnut resp. ji v tto diskusi vyjasnnch tmat budoucho udritelnho
rozvoje DTT.
5.1.1.

Poskytnut dlouhodob garance ohledn exkluzivnho zachovn Psma

500/600 MHz pro vhradn ely DTT
Odpovdajcm opatenm pro dlouhodob zajitn Psma 500/600 MHz pro DTT
je aktualizace Nrodn kmitotov tabulky a nvazn pslunho Plnu vyuit
rdiovho spektra. Vzhledem k tomu, e toto opaten je de facto obsahem ji
vldou schvlen Strategie sprvy spektra, ml by bt pslun text ji soust
legislativnch nvrh uplatnnch co nejdve pi nejbli novele pslunch
zkon, zejmna zkona . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch, ve
znn pozdjch pedpis (dle je ZEK). Dlouhodob garance exkluzivnho
zachovn Psma 500/600 MHz pro ely DTT by mla bt tak zakotvena
v pslunch rozhodnutch o prodlouen stvajcch pdl rdiovch kmitot,
a dle v rozhodnutch o udlen kompenzanch pdl rdiovch kmitot.
Nvrhy legislativnch prav by mly souasn respektovat zvry WRC-15 v tto
oblasti i ustanoven pipravovanho evropsk rozhodnut. Garance exkluzvnho
zachovn rdiovch kmitot v psmu 470 694 MHz pro DTT mus bt po
dokonen Pechodu na DVB-T2 vyjdena v sestaven a zprovoznn dalch
rozvojovch st DTT, co zrove reprezentuje efektivn vyuit tchto kmitot
v souladu s veejnm zjmem.

5.1.2.

Zajitn pdl rdiovch kmitot pro provozovn St DVB-T2

Dritelm celoplonch pdl rdiovch kmitot pro provozovn existujcch
St DVB-T, jejich platnost vypr v obdob 2021 2024, resp. po zamlenm
uskutenn plnho uvolnn Psma 700 MHz ze strany DTT, je nutno ji ped
zahjenm procesu Pechodu na DVB-T2 zajistit a legislativn zakotvit nleitou
a odpovdajc kompenzaci ve form pdl rdiovch kmitot pro provozovn
St DVB-T2, a to jednak prodlouenm platnosti stvajcch pdl rdiovch
30

kmitot pro St DVB-T nejmn do roku 2030 (na zklad souhlasu

s pslunou zmnou pdl), a jednak udlenm dodatench kompenzanch
pdl rdiovch kmitot pro St DVB-T2. Soust legislativnch opaten
k podpoe procesu Pechodu na DVB-T2 mus bt i zjednoduen pslunch
sprvnch proces odpovdajcch vyvolanmu Refarmingu St DVB-T
a souvisejcch kompenzac.
V nejbli dob je tak nutno zajistit sestaven a zprovoznn nejmn dvou
celoplonch Pechodovch st pro zajitn Soubnho vysln a jedn (i kdy
ne zcela celoplon) st pro regionln vysln.
Soubn vysln bude zajitno s vyuitm t Pechodovch postupn
budovanch vyslacch st. Dv Pechodov vyslac st budou na zklad
vsledk mezinrodn koordinace vyuvat stvajc stanovit a vyslae velkho
vkonu (HP/HT) a rozsah pokryt obyvatel R televiznm signlem s piblin
shodnmi technickmi parametry, kter zajist v maximln me stejn rozsah
pokryt jako stvajc DVB-T st 1 3 a nejmen negativn dopady na divky.
Tet vyslac s bude na zklad vsledk mezinrodn koordinace vyuvat
pedevm vyslae na stanovitch (s 4) v hust osdlench oblastech primrn
pro jejich pokryt. Rozsah pokryt obyvatel R televiznm signlem tet
Pechodov vyslac st bude zviset na spn koordinaci technickch
parametr jednotlivch vysla.
5.1.3.

Specifikace podmnek implementace Strategie

Rozpracovn Strategie v podob Komplexnho programu rozvoje DTT
(zahrnujcho projekt Pechodu na DVB-T2) ve smyslu pslunch opaten
a rozhodnut souvis i s dal konkretizac a upesnnm z pohledu
implementace Strategie nkterch dosud otevench otzek, resp.
neuritch i ble nespecifikovanch pedpoklad a tmat v rmci
Strategie.
Jejich upesnn se nepochybn promtne do finln verze implementace
Strategie, tj. bude jist modifikovat i vahy a opaten Strategie. Lze tak
oekvat, e bude soust ppadnch variant implementanho projektu, resp.
jeho dleitch rozhodnut a opaten. Jde o nsledujc relativn oteven
tmata, kter vyaduj trval sledovn a upesovn i konkretizaci:
a)

Stanoven realistickch a proveditelnch termn pro pln

uvolnn Psma 700 MHz ze strany DTT

Ve Vstupn zprv byl kritizovn asov rmec pro pln uvolnn Psma 700
MHz ze strany DTT navrhovan RSPG a/nebo v tzv. Lamyho zprv (ble viz
Vstupn zprva). Jde o horizont let 2018/2020, kter je vzhledem k ad dosud
nevyjasnnch a nespecifikovanch okolnost nepli realistick a nebere
v vahu adu podstatnch podmnek, v. zdroj financovn Pechodu na DVBT2 a socilnch dopad. Nvrhy na uvolnn rdiovch kmitot Psma 700 MHz
ze strany DTT bez zajitn uritch podmnek a zdroj nejsou podle naeho
nzoru provediteln. Datum pro pln uvolnn Psma 700 MHz ze strany
31

DTT pitom mus odpovdat vjimenmu postaven DTT platformy v esk

republice a rizikm komplexnho dopadu potencilnho plnho uvolnn
Psma 700 MHz ze strany DTT na domcnosti v esk republice a samozejm
tak monm finannm zdrojm i pravidlm veejn podpory.
b)

Rozhodnut o uvolnn rdiovch kmitot v rmci EU

Pijet pslunho rozhodnut v rmci EU tkajcho se uvolnn rdiovch

kmitot Psma 700 MHz se oekv v druh polovin roku 2016 i zatkem
roku 2017. Aktuln Nvrh tohoto rozhodnut pot s uvolnnm psma 700 MHz
v polovin roku 2020 s monost pro lensk stty posunout tento termn a o
2 roky. Strategie ovem pedpokld, e v R budou tyto kmitoty uvolnny
nejpozdji v prvm tvrtlet roku 2021 (1. 2. 2021). Nvrh rozhodnut zrove
pedpokld, e lensk stty zajist do konce roku 2017 nutn mezinrodn
koordinace na bzi plnu GE 06, do ervna 2018 pak i uveejnn nrodnho
plnu uvolnn kmitot 700 MHz (national roadmap). Zrove uvd monost
kompenzace vyvolanch nklad Pechodu.
Navrhovan opaten Strategie umouj efektivn realizaci Nvrhu evropskho
rozhodnut v specifickch podmnkch R.
c)

Financovn a kompenzace nklad

Procesy Pechodu na DVB-T2 a nvaznho plnho uvolnn Psma 700 MHz

ze strany DTT budou procesy sttem vynucenmi, tedy procesy nazenmi na
zklad cl politik a pravidel EU a/nebo nvazn nrodn legislativy. Samy
o sob by tyto procesy probhly i bez rozhodnut sttnch orgn a zakotven
v legislativ, ale k tomu by dolo podstatn pozdji a ve zcela odlinch lhtch.
Z tohoto pohledu je tedy zejm, e een financovn tchto proces a hrady
souvisejcch nklad nen mon ponechat pouze na samotnm trhu, ale bude
vyadovat zsadn ingerenci sttu a dodren pravidel veejn podpory EU ve
vhodn form, obsahu i zdrojch tak, aby nebyla naruen stav trhu platforem
pjmu televiznho vysln. V ppad Pechodu na DVB-T2 se pedpokld
vyuit zdroj radiokomunikanho tu, sttnho rozpotu (kapitola MPO) a
rozpotu T (v rozsahu, kter T dovoluj provozn, ekonomick, programov a
legislativn podmnky a kter je akceptovn Radou T jeho schvlenm).

32

d)

Investice do technickho vybaven

Proces Pechodu na DVB-T2 si nepochybn vyd rozshl investice do

technickho vybaven pslunch St DVB-T2 a hradu dalch nklad, nap.
na pelaovn vysla v rmci jednotlivch St DVB-T, nklad inovace
produknho etzce provozovatel televiznho vysln, nklad souvisejcch
s pravou vztah mezi poskytovateli slueb elektronickch komunikac a jejich
zkaznky, vstavbu Pechodovch st a nklady na Soubn vysln, jako
i nklad na uskutenn pslun informan kampan smrem k televiznm
divkm.
Existujc ekosystmy DTT, v. St DVB-T (prvn generace), byly dobudovny
kolem roku 2012. Nepochybn jsou na zatku investinho cyklu, a to nejenom
v R, ale ve vtin lenskch stt EU. Vzhledem k obecn deklarovan
poteb i vzhledem k oekvanmu rozhodnut v rmci EU je zejm nutn
uvolnit rdiov kmitoty Psma 700 MHz ze strany DTT ped vyprenm platnosti
nkterch pdl rdiovch kmitot, a bude tak nutno potat jak s kompenzac
vyvolanch nklad, nklad ztracench vnos i nutnosti urit dohody mezi
opertory st, provozovateli vysln a sttem.
Zmny v platform DTT jsou tsn spojeny a podmnny vybavenost
domcnost pslunmi televiznmi pijmai (pp. STB) a samozejm
i odpovdajcm antnnm systmem. To bude vyadovat nejen realizaci
informan kampan, ale i een sociln citlivch ppad, obdobn jako tomu
bylo pi pechodu z analogovho na digitln vysln.
e)

Identifikace a transparentn
inovovan platformy DTT

specifikace

pidan

hodnoty

Na rozdl od pidan hodnoty Pechodu na DTT (z analogovho na digitln

vysln) pro vechny zastnn subjekty (a pedevm pro televizn divky) je
situace v ppad Pechodu na DVB-T2 dosud ponkud nejasn a neurit. Co
tedy bude hlavn argument ve prospch Pechodu na DVB-T2, nutc divky
k dal vmn televiznch pijma? Bude stait vt poet program v HD?
Nebo dokonce vysln v UHD/4K? Pijde si konen na sv potencil interaktivity
prostednictvm novch pijma a celch televiznch ekosystm typu HbbTV?
V souasn dob je stle jedinm oteven vyslovenm argumentem pro
uskutenn Pechodu na DVB-T2 (chpan jakoto pechod na vy standard
v uritm relativn blzkm asovm horizontu) de facto pouze jedin nutnost
uvolnn rdiovch kmitot Psma 700 MHz pro slubu IMT.
f)

Vybavenost domcnost odpovdajcmi televiznmi pijmai

Domcnosti mus bt v ase pepnut ze standardu DVB-T na standard DVB-T2

vybaveny televiznmi pijmai (pp. STB) vhodnmi pro pjem televiznho
signlu ve standardu DVB-T2/HEVC. Vybavenost domcnost je podstatnm
zpsobem zvisl na dostupnosti odpovdajcch zazen na trhu spotebn
elektroniky. Velk st domcnost si v letech 2008 2012 vymnila televizn
pijmae za pomrn nov zazen, kter vak nejsou schopna pijmat
33

proponovan standard DVB-T2/HEVC. Pirozen obmna televiznch pijma

v domcnostech se pohybovala a kolem 8 let, v dob Pechodu na DTT se
zkrtila na 5 6 let, v souasn dob se pohybuje mezi 5 6 roky.
Pedpokldan Pechod na DVB-T2 tedy mus zahrnout i pslun opaten
k stimulaci vmny zazen domcnostmi i opaten k zajitn odpovdajc
nabdky certifikovanch televiznch pijma i STB na trhu v dostupn cenov
hladin. Na druh stran vak poptvka po novch pijmacch zazen mus
bt
stimulovna
Soubnm
vyslnm
a stanovenm
pevnho
harmonogramu pro pln a synchronizovan ukonen provozu vech
stvajcch celoplonch St DVB-T.
xxx
Z ve uvedench a stle otevench otzek implementace s adou rznch monch
dopad je zejm, e vlastn implementace Strategie mus mt do urit mry
pizpsobiv charakter, kter bude systematicky sledovat vyten strategick cle, ale
zrove bude ve svch opatench adaptabiln na dostupn finann zdroje a vsledky
aktualizace legislativnho a regulatornho prosted.
Za tmto elem se pedpokld zpracovn realizanho dcho dokumentu Komplexnho
programu rozvoje DTT, kter bude zajiovat projektov zen celho procesu
a implementaci Strategie a bude jako klov prvek zahrnovat projekt Pechodu na
DVB-T2.
To tak znamen, e samotn proces Pechodu na DVB-T2 mus obsahovat dostaten
kvalitn pravidla adaptace na konkrtn situaci, tj. pravidla zmnovho zen v uritm
rmci. Pizpsoben se situaci vak mus bt zaloeno na systematickm monitoringu
vsledk Pechodu na DVB-T2 z hlediska rozhodujcch indiktor. Je tak
pochopiteln, e mus obsahovat i termny uritho komplexnho vyhodnocen implementace
nap. obdob po 5 letech, i po uritch vznamnch milncch realizace vlastn Strategie
i strategie samotnho procesu Pechodu na DVB-T2 (nap. po pepnut St DVB-T na
standard DVB-T2/HEVC).
5.2.

Proces Pechodu na DVB-T2

5.2.1.

Prvky a etapizace procesu Pechodu na DVB-T2

Proces Pechodu na DVB-T2 lze rozdlit na nsledujc dleit, kritick
komponenty resp. tmata, jimi bude teba se zabvat (poad a charakter tchto
komponent ne vdy nutn odpovd sledu, v jakm budou souvisejc koly
eeny, resp. nkter se mohou prolnat, i ppadn nkdy se tak jedn o popis
clovho stavu, nkdy o popis uritho dje apod.):

1)

Vyuit Pechodovch st na bzi DVB-T2/HEVC.

2)

Soubn vysln televiznch stanic, resp. st v obou standardech.

3)

Zajitn vybavenosti domcnost odpovdajcmi pijmacmi zazenmi.

4)

Clov struktura St DVB-T2.

34

5)

Refarming stvajcch St DVB-T.

6)

Pepnn St DVB-T na platformu DVB-T2/HEVC.

7)

Men, kontrola a minimalizace interference DTT a LTE.

8)

Komunikace procesu Pechodu na DVB-T2.

9)

Koordinace, monitoring a zen procesu Pechodu na DVB-T2.

10)

Ekonomika procesu Pechodu na DVB-T2 (nklady, zdroje financovn, atd.).

11) Nutn legislativn pravy tzv. digitln novela (dle jen Diginovela).
Nstrojem zen procesu Pechodu na DVB-T2 bude ve finln fzi v obdob
2020 2021 Technick pln pechodu (dle jen TPP), kter bude vydn jako
vldn nazen a bude upravovat vechny dleit kroky ve sprv spektra.
Pokud jde o posloupnost krok, lze proces Pechodu na DVB-T2 pracovn
rozdlit na nsledujc hlavn etapy:
1)

Ppravn etapa
Prv st ppravn etapy probhla pi pprav materilu do vldy. Byly
realizovny diskuse nvrh scn a tmat, shromaovn
podrobnjch technickch, ekonomickch a sociologickch informac,
stanoven konkrtn implementace Pechodu na DVB-T2 ve form
zenho projektu, pprava zajitn nutnch prav legislativnho rmce,
specifikace dostupnch rdiovch kmitot a finannch zdroj. Zrove
byla identifikovna pslun opaten podle vvoje situace. V obdob
ppravn etapy byly realizovny technick experimenty a pilotn vysln.
Oekvanm klovm vstupem tto etapy je politick rozhodnut
o schvlen tto Strategie, v. pijet pslunch implementanch
krok.

2)

Etapa Soubnho vysln

Komplexn program rozvoje DTT (zahrnujc projekt Pechodu na DVBT2) je zpracovn na zklad pijat Strategie a zahrnuje vechna
relevantn opaten ve form jednotlivch projekt. Pijet Programu
rozvoje DTT je vstupnm milnkem dalch etap. V tto etap by ml zat
provoz Pechodovch st, pprava jejich transformace na finln St
DVB-T2, v. dokonen mezinrodn koordinace rdiovch kmitot
v rmci plnu 4+1. Dle pak bude realizovn monitoring vybavenosti
domcnost, dostupnost zazen na trhu a souvisejc informan kampa.
Hlavn obdob Soubnho vysln lze odhadnout na lta 2018/20.
Etapa Soubnho vysln je dle diferencovna nap. na pilotn fzi do
dosaen alespo (60 %14) pokryt televiznm signlem Pechodovch st,

14

35

i podle dalch rznch hledisek nap. pokryt obyvatel signlem,

zpsob financovn apod. Konkrtn obsah bude specifikovn v projektu
Pechodu na DVB-T2. Pjde o pomrn dlouh obdob 2016
2020/2021. Klovm milnkem etapy je zahjen vstavby alespo
jedn Pechodov st nejpozdji v druh polovin roku 2016 a
dalm milnkem je dosaen celoplonho pokryt signlem dvou
celoplonch st do konce roku 2017.
3)

Etapa transformace (pepnut) St DVB-T

Ve tet, finln koncentrovan etap budou postupn pevedeny
(pepnuty) souasn celoplon St DVB-T na St DVB-T2, tj. bude
zajitna plnohodnotn substituce stvajcch st. Pjde zejm o velmi
krtk obdob druh poloviny roku 2020 a zatku roku 2021 s klovm
milnkem vypnut St DVB-T k 1. 2. 2021. Tato fze projektu Pechodu
bude pro toto obdob a pro oblast sprvy kmitot zena Technickm
plnem pechodu (TPP).

4)

Etapa optimalizace platformy DTT

Ve tvrt a v tomto lenn posledn etap budou dobudovny standardn
St DVB-T215, zajitno i pokryt zem novmi, rozvojovmi
celoplonmi Stmi DVB-T2 s clem efektivnho vyuit disponibilnch
kmitot a pp. i regionlnm vyslnm podle nvrhu tto Strategie.

5.3.

Konkrtn nvrh asovho rmce procesu Pechodu na DVB-T2

Expertn skupinou je navren asov pln Pechodu na DVB-T2, kter pepokld
zahjen provozu Pechodovch st s inicializanm pokrytm se startem nejpozdji v roce
2016 po dobu nejmn 3 4 let jako zkladnho, minimlnho obdob Soubnho vysln
po dosaen vcemn celoplonho pokryt obyvatel televiznm signlem. Celoplon
pokryt Pechodovch st by mlo bt dosaeno do konce roku 2017. Komplexn program
rozvoje DTT stanov podle poteby podrobnj pln pokryt zem signlem Pechodovch
st.
Ke konci roku 2017 se pedpokld dokonen potebn mezinrodn kmitotov koordinace
finlnch st, co umon sestavit a do poloviny roku 2018 pijmout Technickch pln
pechodu.
Do roku 2020 lze potat s provozem dvou Pechodovch celoplonch st. Pedpokld se,
e bude zajitna koordinace kmitot pro dv celoplon Pechodov st DVB-T2 na
stvajcch vyslacch stanovitch celoplonch st pro zajitn soubnho vysln DVB-T
a DVB-T2 ze stanovit vyslae s technickmi parametry, kter zajist v maximln mon
Procento pokryt by mlo bt specifikovno ve shod zejm v rozmez 50 % 80 %.

15

Dobudovn St DVB-T2, tj. doplnn dokrvacmi vyslai k dosaen poadovanho pokryt.

36

me stejn rozsah pokryt a nejmen dopady na televizn divky. Dle bude zajitna
v rmci disponibilnch kmitot jedna dal Pechodov regionln s. Soubn celoplon
vysln tchto st se stvajcmi Stmi DVB-T by mlo probhat v dostaten dob,
minimln od zatku roku 2018 do zatku roku 2021.
Cel proces bude ukonen synchronnm pepnutm stvajcch St DVB-T na standard
DVB-T2/HEVC, a tedy vypnutm vech celoplonch St DVB-T k zapamatovatelnmu
datu 1. 2. 2021 podle ustanoven Technickho plnu pechodu.
V dalm obdob pak bude zahjeno vysln novch rozvojovch St DVB-T2 tak, aby bylo,
v zvislosti na monostech mezinrodn koordinace, clov dosaeno 6 celoplonch St
DVB-T2 s plnm pokrytm obyvatel signlem. Monost sestaven 6 celoplonch St DVBT2 bude podmnna spnm dokonenm mezinrodn koordinace se sousednmi stty.
Konkrtn postup ve sprv kmitot ve finln fzi (pepnn st z jednoho standardu na
druh apod.) bude zen Technickm plnem pechodu, kter by ml bt pijat vldou jako
vldn nazen nejpozdji do poloviny roku 2018.
Navrhovan asov rmec16 je v souladu s postupem sousednch stt
a pipravovanmi zvaznmi rozhodnutmi EU v oblasti strategie vyuit Psma UHF.
Nmecko zahajuje Pechod na DVB-T2 pilotem v roce 2016 s termnem dokonenm
procesu a uvolnn Psma 700 MHz pro IMT v polovin roku 2019. Rakousko oznmilo
zvazn uvolnn Psma 700 MHz pro IMT v roce 2020. Nmeck administrace ji rozhodla
o vyuit Psma 700 MHz pro IMT a v rmci aukce realizovan v prbhu roku 2015 toto
psmo mobilnm opertorm pidlila. V nvaznosti na Pechod na DVB-T2 v jednotlivch
oblastech lze oekvat siln tlak Nmecka na sousedn stty, aby svm souasnm DTT
vyslnm neomezovaly monost vyuit Psma 700 MHz pro IMT na zem Nmecka.
V ppad esk republiky lze oekvat siln tlak na peladn televiznch vysla lecch
na ose A Liberec, kter vzhledem ke svmu vkonu ovlivuj vyuit na zem Nmecka
do vzdlenosti cca 150-200 km. Nvaznost procesu Pechodu na DVB-T2 v R na proces
v Nmecku me eliminovat negativn dsledky, resp. dopady na veejnost, kter
pelaovn vyslacch St DVB-T m.
5.4.

Zkladn principy procesu Pechodu na DVB-T2

Zkladn vize Strategie vychz z formulace ady klovch rozhodnut a princip clovho
een platformy DTT druh generace k uvolnn rdiovch kmitot Psma 700 MHz. Jde
zejmna o nsledujc technologicko-ekonomick rozhodnut:
1) Specifikace standardu en televiznho signlu.
2) Specifikace kompresn technologie, resp. volba kodeku.

16

Dlm rizikem, kter bude postupn oeteno, je v tomto asovm plnu 1 kalendn msc, kter reprezentuje rozdl
mezi termn ukonen platnosti mezinrodn koordinace (konec roku 2020) a plnovanm datem ukonen Pechodu,
tj. 1. 2. 2021.

37

3) Struktura platformy DTT z hlediska potu St DVB-T2 a jejich klovch uitnch

parametr.
4) Vyuit Pechodovch st k zahjen vysln DTT ve standardu DVB-T2/HEVC s clem
stimulovat domcnosti k nkupu pslunch pijmacch zazen (STB i vlastn televizn
pijmae).
5) Refarming pouvanch rdiovch kmitot St DVB-T.
6) Specifikace etap vyuit Pechodovch st v rmci obdob do uvolnn rdiovch
kmitot Psma 700 MHz, resp. do doby relativn stabilizace inovovan platformy DTT
jako celku.
7) Stimulace a monitoring vybavenosti domcnost odpovdajcmi zazenmi pro pjem
televiznho signlu ve standardu DVB-T2/HEVC.
Specifikace standardu en DTT je z hlediska potu variant relativn jednoduch
nepochybn lze jako modern, spektrln efektivnj zvolit standard DVB-T2. Je zejm, e
jde fakticky o budouc v Evrop rozhodujc standard druh generace platformy DTT
a nejsou znmy dvody, pro kter by se tato situace mla v dohledn budoucnosti zmnit.
Pokud jde o kompresn technologie, je navreno pro vyuit v budouc platform DTT 2.
generace pouit kompresnho kodeku HEVC (H.265) vzhledem k jeho kapacit i vzhledem
k oekvan a douc kompatibilit se sousednm Nmeckem.
Pedpokldan clov een struktury st platformy DTT 2. generace je spojeno
s vyhodnocenm dle uvdnmi variantami een. Z hlediska mezinrodn sprvy
rdiovch kmitot je nutno potat s principem equity access stejnho pstupu pro
vechny evropsk stty, zaloen na 4 vrstvch17 plnu GE06 pro kad stt. Garantovan 4
vrstvy GE06 kmitot umouj, v zvislosti na mezinrodn koordinaci, nkolik rznch
technickch een sestavy st.
V procesu Pechodu na DVB-T2 budou, obdobn jako tomu bylo v ppad Pechodu na
DTT, pouity Pechodov st, dky nim bude moci probhat Soubn vysln. Na rozdl
od ji realizovanho Pechodu na DTT budou tyto celoplon Pechodov st koncipovny
tak, aby byla v maximln mon me umonna jejich nsledn transformace do finlnch
St
DVB-T2, tj. budou nap. provozovny na stejnch stanovitch tak, aby domcnosti musely
co nejmn mnit nastaven antn a snily se jejich vyvolan nklady apod. V procesu
Pechodu na DVB-T2 budou vyuity pro zahjen vysln v novm standardu DVBT2/HEVC. Po proveden Refarmingu St DVB-T a jejich pepnut na nov standard se
rdiov kmitoty celoplonch Pechodovch st stanou ve velk me soust platformy
DTT 2. generace. Dleitm aspektem fungovn Pechodovch st je i jejich stimulan role
17

Vrstvou se rozum sestava rdiovch kmitot pokrvajc zem sttu, na jejich zklad lze konstruovat
vlastn s/st a kter by mly splovat poadavek neruen vi jinm vrstvm vetn tch za hranicemi sttu.

38

vi domcnostem pi podpoe nkupu pslunch televiznch pijma, ppadn STB. Pro

podporu regionlnch televiz v rmci Pechodu na DVB-T2 a provozovatel vysln,
uvajcch st 4, Strategie zahrnuje, v zvislosti na monostech mezinrodn koordinaci,
i sestaven regionln Pechodov st bez plnho celoplonho pokryt.
Z hlediska uitnch parametr je podstatnm rysem monch een v R na bzi GE06
poadavek na regionalizaci st. Podle charakteru tohoto poadavku je mono sestavit
nkolik variant clovch St DVB-T2 na platform DVB-T2. Z hlediska mezinrodn
nosnho potu st je mono uvaovat o teoretickm maximu 6 st. Diskuse clovho een
byla jednm z klovch kol v rmci ppravy projektu Pechodu na DVB-T2. Vstupy
z takov diskuse souvisej s Refarmingem stvajcch St DVB-T, prbhem a vsledky
koordinanch jednn k novm Stm DVB-T2 a samozejm i s otzkou dosaiteln
kapacity platformy DTT na bzi DVB-T2/HEVC.
Strategie sestaven budoucch st DTT je z pohledu model en signlu (v podob, v jak
lze en reln zkoordinovat na mezinrodn bzi) zaloena na variant, kter kombinuje
velk celoplon st SFN se stmi s uritou rovn regionalizace. To znamen, e pln
regionalizovan zstane pouze stvajc s 4 (dle jen S 4), a to na rovni pln
regionalizace na zklad VSC. Ostatn St DVB-T2 budou plnovny jako celoplon
SFN st. Navren een ostatnch St DVB-T2 sleduje dosaen spektrln efektivnho
een.
Regionalizace St DVB-T2 je zejm vhodnj vzhledem k vznamn vy spektrln
efektivit st SFN koncipovat jako asov sdlen (nap. s uplatnnm karuselu obmny
regionlnch program) regionlnch stanic. Pro rozhodnut o charakteru clovho
uspodn tak bude zkladem efektivita vyuit rdiovch kmitot v jednotlivch variantch
a realistick poadavky provozovatel vysln na poet stanic v rznch pouvanch
formtech (SD/HD/fullHD/UHD1) i poadovanou kvalitu jejich en.
Jako celoplon st budou uvaovny St DVB-T2 s pokrytm pslunm signlem
alespo na rovni 95 % obyvatel, ppadn nejmn na rovni stvajcho pokryt St DVB-T.
V ppad St DVB-T2 pro televizi veejn sluby pak 99 %. Vpoet bude provdn podle
standardnho modelu T, uvanho v rmci St DVB-T, v ppad poteby i podle nov
vyvinutho inovovanho modelu pro st DVB-T2.
V souasn dob je platforma DTT tvoena i adou regionlnch St DVB-T, kter jsou
zaloeny na bzi doasnch (do konce roku 2017) individulnch oprvnn. S pslunmi
rdiovmi kmitoty je pak ji od pijet platnho PVRS uvaovno v rmci Refarmingu jako
s nhradou za uvolovan rdiov kmitoty Psma 700 MHz. Cel sestava vyuvanch St
DVB-T dozn tedy uritch zmn.
Z hlediska domcnost bude dleit, jak bude cel rekonstrukce St DVB-T2 koncipovna.
V ppad, e pjde o zcela nov, i dramaticky zmnn kanlov sestavy, bude zejm
nutno vce pelaovat i upravovat antnn systmy. Zkuenosti z Pechodu na DTT ukazuj,
e nejvce zdrazuj domcnosti prv nutnost opakovanho pelaovn, a tak
nedostupnost nkterho obsahu, kter je jinak dostupn v jinch regionech (DTT) nebo na
jinch distribunch platformch. Je vak zejm, e rozhodujc pro proponovan Pechod
na DVB-T2 je efektivita vyuit rdiovch kmitot.
39

Clov struktura st DTT

Koncept clov struktury DTT platformy 2. generace na bzi DVB-T2/HEVC na bzi
stvajcch vyslacch stanovi pak me bt zkladem zadn pro sestaven TPP.

40

Zkladn parametry stvajcch celoplonch St DVB-T

Pokryt
obyvatel

Poet
region

Poet
uniktnch
rdiovch
kmitot

Pokryt obyvatel
signlem v Psmu
700 MHz
(ztrta pokryt pi
uvolnn psma 700
MHZ)

Zbvajc
pokryt obyvatel po
uvolnn Psma
700 MHz

99.9 %

13

11

43.1 %

56,8 %

99.9 %

13

13

52.3 %

47,6 %

98.1 %

13

11

76.4 %

21,7 %

98.1 %

13

11

5.7 %

92,4 %

Je zejm, e ztrta pokryt se koncentruje do sestavy St DVB-T 1 3, je tedy nutn zajistit

nhradu zejmna tchto St DVB-T, prakticky je nutno na bzi Refarmingu sestavit nov
St DVB-T2.
Pechodov st
Dv celoplon Pechodov st (oznaovan dle jako A a B) jsou sestaveny a
koordinovny jako celoplon St DVB-T2 na bzi asov omezench rdiovch kmitot
(do konce roku 2020). Pokud to mezinrodn koordinan jednn umon, bude vyuita i
Pechodov s (oznaovna dle jako R) pro umstn regionlnch televiznch vysln i pro
vyuit provozovateli celoplonho vysln ze st 4.
Soubn vysln m zajistit divkm monost po urit obdob pijmat DTT soubn ve
standardu DVB-T a DVB-T2. Jedn se tedy o zajitn en signl ze stvajcch stanovi
vysla stvajcch st DTT 1 4 piblin se shodnmi technickmi parametry, kter zajist
v maximln me stejn rozsah pokryt a nejmen negativn dopady na divky.
Zajitn Soubnho vysln program esk televize a celoplonch program
provozovatel vysln s licenc je mon realizovat dvma celoplonmi Pechodovmi
stmi (jedn pro en program esk televize, kter me divkm poskytnout programy
ve vysokm rozlien v HD kvalit, ppadn ve 4K), jejich zemn rozsah a vyslac
stanovit se me piblit stvajcmu zemnmu rozsahu vyslac St DVB-T 1 (dle jen
S 1), resp. 2 (dle jen S 2).
Vlastn postup a harmonogram ve finln fzi Pechodu, tj. zajitn pepnn vyslacch
standard, vypnn vysln DVB-T st a start vysln finlnch st DVB-T2/HEVC bude
een v TPP, kter tak bude koncipovn na obdob roku 2020 a zatek roku 2021.
Pro spn zvldnut procesu Pechodu na DVB-T2 bude pedevm dleit, aby esk
televize do pslun Pechodov st umstila jednak sv programy v kvalit SD, ale
pedevm veker sv programy dostupn v kvalit HD, co vraznm zpsobem pispje

41

k nezbytn stimulaci divk k pechodu na pjem TV vysln v novm standardu DVBT2/HEVC.

Nov St DVB-T2
Navrhovan clov struktura vyslacch st DTT platformy ve standardu DVB-T2/HEVC
se skld ze 4 transponovanch celoplonch st plnohodnotnch substitut stvajcch
St DVB-T s pdly rdiovch kmitot a dalch 2 novch rozvojovch celoplonch St
DVB-T2. Proces Pechodu na DVB-T2 mus zahrnovat sestaven finlnch St DVB-T2 bez
vyuit Psma 700 MHz jako plnohodnotn nhrady souasnch celoplonch St DVB-T
s dlouhodobou perspektivou, zajiujc nvratnost infrastrukturnch investic do novch
vyslacch technologi. Nov kmitotov pln reprezentuje 4 vrstvy plnu zpravidla v
allotmentech GE06 s optimlnm monm zachovnm rdiovch kmitot v tchto
allotmentech plus 1 vrstva s maximln rozshlou/rozshlmi stmi typu Single Frequency
Network (dle jen SFN).
Zklad platformy DTT bude po spnm Pechodu na DVB-T2 z hlediska nhrady
stvajcch st clov tvoena 4 substitunmi celoplonmi Stmi DVB-T2 (z toho 3 st bez
detailnho regionlnho lenn). Dal zamlen rozvoj platformy DTT po dokonen
Pechodu na DVB-T2 je spojen i s efektivnm vyuit rdiovho spektra s clem sestavenm a
realizac alespo 1 nov celoplon st a v zvislosti na mezinrodnch koordinanch
jednnch v rmci kmitotovho plnu, odvozenho z plnu GE06 a jet jedn dal nov
vyslac st. Po roce 2021 by pak platforma DTT byla v ppad pznivch vsledk
mezinrodnch koordinanch jednn finln tvoena 6 celoplonmi stmi (z toho 4 bez
monosti regionlnho lenn).
V rmci technickch monost budoucho plnu vyuit rdiovho spektra a v souladu
s elnm vyuitm rdiovch kmitot a s clem efektivnho a vasnho uvolnn
kmitot psma 700 MHz bez negativnch dopad na provozovn televiznho vysln na
platform DTT je nutno zajistit kompletn substituci, nhradu stvajcch celoplonch st
platformy DTT (22a ZEK):

1)

Ti celoplon substitun St DVB-T2 (s 21, 22, 23) budou sestaveny s vyuitm

minimlnho potu disponibilnch rdiovch kmitot bez monosti regionlnho
vysln jako nhrada stvajcch tech St DVB-T, tj. S 1, S 2 a S DVB-T 3 (dle
jen St DVB-T), zaloench na pdlech rdiovch kmitot s vyuitm stvajcch
stanovi. Minimalizaci negativnch zmn v pokryt signlem lze dle doshnout
prostednictvm vysln ze stanovi vysla s technickmi parametry, kter zajist
v maximln me stejn rozsah pokryt a nejmen dopady na televizn divky.
Stvajc S 1, S 2 a S 3 budou kriticky zasaeny nutnm Refarmingem z dvodu
masivnho vyuvn rdiovch kmitot v Psmu 700 MHz v tchto stch.

2)

Jedna celoplon substitun S DVB-T2 (s 24) bude moci vyuvat vyho

potu rdiovch kmitot s monost regionlnho vysln jako nhrada stvajc St
4 zaloen na pdlu rdiovch kmitot.

42

S clem dlouhodobho udritelnho rozvoje zemskho digitlnho vysln je nutno

zajistit i efektivn vyuit vech dostupnch kmitot z psma 470 694 MHz nejlpe
v podob novch celoplonch st DTT:

3)

Jedna nov celoplon S DVB-T2 (s 25) bude sestavena s vyuitm

minimlnho potu rdiovch kmitot bez monosti regionlnho vysln jako
kompenzan s za celkovou ztrtu rdiovch kmitot v Sti 2 a Sti 3 a vynucenho
Refarmingu vznamn sti St 2 a St 3.

4)

Jedna nov celoplon S DVB-T2 (s 26) bude sestavena s vyuitm

vyho potu rdiovch kmitot s monost regionlnho vysln jako kompenzan
s za celkovou ztrtu rdiovch kmitot pro vysln T s vyuitm stvajcch
vyslacch stanovi jako kompenzace za celkovou ztrtu kmitot st 1, zajiujc
poskytovn veejn sluby. Zsti je urena k podpoe a rozvoji regionlnho
vysln, vzhledem k tomu, e tomuto elu odpovd i svou pedpokldanou
sestavou kmitot, z sti by mla pokrt poteby rozvoje esk televize, za elem
plnohodnotnho naplovn jej veejn sluby. V podmnkch omezenho
medilnho trhu R je potebn v souvislosti s Pechodem na DVB-T2 vytvoit
ekonomicky i provozn stabiln prosted pro rozvoj malch regionlnch vyslatel.
Mus se ovem respektovat fakt, e standard DVB-T2 je zamen na rozshl
jednofrekvenn st, co nen v souladu s potebami regionlnho vysln.
Optimlnm eenm se jev prava povinnost esk televize jako dritele
kmitotovho pdlu. V ppad, e by nebylo mono tuto s pidlit (nap. z dvodu
oddalovn legislativnho een i absence dostatench zdroj) T, bude tato s
provozovna na zklad jinho een se stanovenou povinnost pednostn
uspokojit vechny poadavky esk televize (vyhrazen kapacity multiplexu).

Substitun St DVB-T2 rekapitulace (nhrada stvajcch St DVB-T, 22a ZEK)

S 1 bude na zklad Refarmingu zmnna na celoplonou S DVB-T2 (dle

jen S 21) bez monosti regionalizace s vyuitm minimlnho potu rdiovch
kmitot (co nejni kanl) a s maximln kompatibilitou s Pechodovou st A
a s vyuitm stvajcch vyslacch stanovi. Pokryt by mlo bt nejmn shodn
s pokrytm souasn St 1.

S 2 bude na zklad Refarmingu zmnna na celoplonou S DVB-T2 (dle

jen S 22) bez monosti regionalizace. S 22 bude sestavovna jako celoplon
S DVB-T2 s vyuitm minimlnho potu rdiovch kmitot a nvaznost (nejlpe
ve velkch regionech) na Pechodovou s B. Pokryt signlem by mlo bt nejmn
shodn s pokrytm souasn St 2 a bude vyuvat stvajcch vyslacch stanovi.

S 3 bude na zklad Refarmingu zmnna na celoplonou S DVB-T2 (dle jen

S 23) bez monosti regionalizace. S 23 bude sestavovna jako celoplon S
DVB-T2 s vyuitm minimlnho potu rdiovch kmitot a nvaznost (nejlpe ve
velkch regionech) na Pechodovou s B. Pokryt signlem by mlo bt nejmn
shodn s pokrytm souasn St 3 s vyuitm stvajcch stanovi.
43

S 4 bude na zklad Refarmingu zmnna na S DVB-T2 s VSC

regionalizac (dle jen S 24), tj. bude sestavena jako regionln lenn S DVBT2 na rove VSC na zklad kompatibility se St 4.

Nov rozvojov St DVB-T2 (rozvoj DTT)

Realizace rozvojovch st se pedpokld bez zbytenho odkladu v nvaznosti na

dokonen Pechodu na DVB-T2: S 25 Nov rozvojov celoplon S DVB-T2
bez monost regionalizace (dle jen S 25) bude sestavena s vyuitm
minimlnho potu rdiovch kmitot bez monosti regionlnho vysln S DVB-T2
na stanovitch st 2 a 3 a s pihldnutm k celkov ztrt kmitot v Sti 2 a Sti 3
a vynucenho Refarmingu vznamn sti St 2 a St 3.

S 26 Nov rozvojov celoplon S DVB-T2 (dle jen S 26) bude

koncipovna jako rozvojov celoplon a regionln lenn S DVB-T2 s tm, e
regiony (spojen vce alotment) budou vcemn odpovdat pirozenmu lenn R
severn/jin Morava, severovchodn, jihozpadn a stedn echy, tedy celkem 5
region. S 26 bude koncipovna pro podporu regionlnho vysln esk televize
a role esk televize v krizovm zen i podporu regionlnho vysln s clem
zachovn bilance dostupnch kapacit pro komern sektor a veejnoprvn vysln.
V ppad, e by nebylo mono tuto s pidlit (nap. z dvodu oddalovn
legislativnho een i absence dostatench zdroj) T, bude tuto s provozovna
na zklad jinho een se stanovenou povinnost pednostn uspokojit vechny
poadavky esk televize (vyhrazen kapacity multiplexu).

Regionln televizn vysln

V souvislosti s finln strukturou je nutno tak pipravit podmnky pro een regionlnch
mdi. Poet een z hlediska struktury platformy DTT a jednotlivch parametr je konen,
limitem obsahovho een bude vdy dostupnost rdiovch kmitot a jejich efektivnho
vyuit.
Regionln vysln je nyn eeno 16 Stmi DVB-T s pokrytm signlu mezi 0,1 % 84 %,
vtinou na bzi malho potu vysla. Vysln je zaloeno na individulnch oprvnnch,
mezinrodn zkoordinovanch do roku 2017, jejich platnost kon 31. 12. 2017. Volba
varianty een regionlnho vysln pak bude zvisl na podnikatelskm rozhodnut
provozovatele vysln a situaci na trhu en zemskho televiznho vysln. Regionln
vysln bude umonno ve veejnoprvn i komern regionalizovateln sti.

Strategie v inovovan platform DTT dle pedpokld nsledujc een otzky

regionlnho vysln:

monost umstit regionln program v budouc Sti 24 (regiony= VSC);

44

monosti umstit v kompenzan Sti 26 (5 velkch pirozench region).

Limity sestaven St DVB-T2

Pvodn nvrh byl zpracovn jako optimalizovan een vyuit novho kmitotovho plnu
na bzi plnu GE06 s ponechnm urit kmitotov reservy pro monost nhrady rdiovch
kmitot v ppad nespn mezinrodn koordinace pro zvolen stanovit nebo
technick parametry vysla, pop. pro dal rozvoj DTT, vetn een regionlnho DTT
vysln. V souladu s podmnkami a cli Strategie byly do pvodnho nvrhu zaazeny dal
tyi alotmenty (kraje). Dvodem jsou poadavky na regionalizaci St 26. Dsledkem je, e
pro pevnou st zem esk republiky tak nejsou ji z aktulnho plnu k dispozici
dn reservn rdiov kmitoty pro een ppadnch problematickch situac. Je nutno
upozornit na to, e monost vyuit rdiovch kmitot mimo alotmenty podle novho plnu
na stanovitch souasnch HP/HT vysla, kter je nezbytn pro realizaci uvedenho
nvrhu, je zvisl na souhlasu sousednch administrac.
Zkladem platformy DTT budou substitun st nahrazujc stvajc 4 st clov tvoen
4 celoplonmi Stmi DVB-T2 (z toho 3 st bez detailnho regionlnho lenn,
1 s regionlnm lennm). Rozvoj platformy DTT po dokonen Pechodu na DVB-T2 je
spojen i s efektivnm vyuit rdiovho spektra s clem sestavenm a realizac alespo 1
nov celoplon st a v zvislosti na mezinrodnch koordinanch jednnch v rmci
kmitotovho plnu, odvozenho z plnu GE06 jet jedn dal nov vyslac st
(regionln lenn). Tento nov pln (shodn pro vechny stty EU) reprezentuje 4 vrstvy
plnu zpravidla v alotmentech GE06 s optimlnm monm zachovnm kmitot v tchto
alotmentech plus 1 vrstva s maximln rozshlou st (i rozshlmi stmi) typu Single
Frequency Network (SFN). Po roce 2021 by pak platforma DTT byla v ppad pznivch
vsledk mezinrodnch koordinanch jednn finln tvoena 6 celoplonmi stmi (z toho
4 bez monosti regionlnho lenn). Vlastn pechod z Pechodovch st A a B do finlnch
St 21 a 24 je realizovateln pouze za pedpokladu, e probhne v rmci celoplonch St
DVB-T vech dritel pdl rdiovch kmitot a vcemn ve stejnm obdob. To je
nezbytn z dvodu sestaven a zajitn neruenho provozu SFN st, na jejich principu
Pechod na DVB-T2 probhne.
Zajitn minimln shodnho rozsahu pokryt novch vyslacch St DVB-T2 s pokrytm St
DVB-T je zvisl na opertorech vyslacch st, resp. na tom, jak budou schopni realizovat
potebn nebo poadovan dokrvae v rmci jednotlivch SFN. Pedpoklady pro dosaen
tohoto stupn pokryt signlem DVB-T2 vak mus bt zajitny na zklad Strategie
a projektu Pechodu na DVB-T2.
Kapacitu takto koncipovan struktury st je mono odhadnout na zklad analogie
s orientanmi daji uvdnmi britskm regulanm orgnem (Ofcom18). Orientan daje
o kapacit st dle Ofcom jsou pro St DVB-T2 (samozejm existuj odlinosti i podle
dalch technickch parametr st) nsledujc:
18

Nap. v: Decision to make the 700 MHz band available for mobile data statement, Ofcom, November
19, 2014.

45

46

Tab. . 1: Kapacita st podle rozlien a potu kanl

SD kanly

18 25 SD

HD/1080i

7 10 HD

UHD-1 (4K)

2 3 UHD

Horn dek tabulky udv typ rozlien, doln pak poet program (kanl), kter lze umstit
do pslun St DVB-T2.
Prakticky tak lze odhadnout, e kapacita platformy DTT (zkladnch 6 St DVB-T2, resp. 4
substitun St DVB-T2) bude vce ne dostaten i pro zven poet televiznch stanic
a umon realizovat dostaten poet program v HD. Nap. lze odvodnn oekvat, e
vtinu dnench televiznch program by bylo mono pevst na HD programy.
asov rmec pro sestaven novch rozvojovch St DVB-T2 vak bude podstatn ovlivnn
mezinrodn koordinac, tj. souhlasnm stanoviskem administrac sousednch stt. Tyto
stty odsouhlas takov vyuit pouze za pedpokladu, e bude na spolen hranici dodren
princip tzv. rovnho pstupu k rdiovmu spektru, co me proces koordinace v nkterch
oblastech komplikovat. Nov rozvojov st jsou i dleit pro efektivn vyuit disponibilnho
rdiovho spektra v psmu 470 694 MHz. Vytvoen dvou novch celoplonch St DVBT2 (S 25 a S 26) je nutn i z dvodu kompenzace vznamn ztrty disponibilnch
rdiovch kmitot v Sti 1, Sti 2 a Sti 3 a nutnho Refarmingu a zajitn podmnek pro
dal rozvoj (technologick inovace, nov standardy obrazu apod.) platformy DTT a udren
konkurenceschopnosti ve vztahu k ostatnm platformm en televiznho signlu.
Clov poet esti celoplonch St DVB-T2 je zsadnm pedpokladem jak pro vlastn
kvantitativn a kvalitativn rozvoj DTT, tak v budoucnu pro dal technologick rozvoj nap.
souvisejc s vyuitm novch formt UHDTV apod. Kapacita takto koncipovan platformy
DTT reprezentuje nap. monost vysln vtiny stvajcch stanic v HD formtu podle volby
provozovatel vysln. Dlouhodob perspektiva v ppad budovn inovovanch St DVBT2 reprezentuje asov rmec nejmn do roku 2030.
Pedbn koncept finln struktury St DVB-T2 me samozejm doznat zmn na
zklad vvoje koordinanch jednn a dalch skutenosti. Konkrtn dostupn
kapacita platformy DTT pak bude zviset na nastaven technickch parametr St
DVB-T2.

Soubn vysln
Princip Soubnho vysln zajist divkm monost po urit obdob pijmat DTT v obou
standardech DVB-T a DVB-T2. Jedn se tedy o zajitn en signl ze stvajcch
stanovi vysla piblin se shodnmi parametry.
47

Soubn vysln by mlo bt zajitno zejmna pro nejvce sledovan celoplon

programy tak, aby byla zajitna monost pjmu vysln enho v rmci celoplonch
Pechodovch st pi minimalizaci nezbytnch prav na stran veejnosti. Toho lze
doshnout prostednictvm vysln ze stanovi vysla s technickmi parametry, kter
zajist v maximln me stejn rozsah pokryt a nejmen dopady na televizn divky.
Zajitn Soubnho vysln program esk televize a celoplonch program
provozovatel vysln s licenc je nutn realizovat nejmn dvma celoplonmi
Pechodovmi stmi (jedn pro en program esk televize, kter me divkm
poskytnout programy ve vysokm rozlien v HD kvalit, ppadn ve 4K), jejich zemn
rozsah me bt shodn se stvajcm zemnm rozsahem vyslac St 1 respektive St 2.
Vlastn postup a harmonogram zajitn Soubnho vysln v tchto Pechodovch stch
ve finln fzi pepnn na DVB-T2, tedy pro obdob 2020 2021 bude een v pslun
zkonn prav a prostednictvm TPP.
Zajitn Soubnho vysln program provozovatel vysln s regionln licenc na
stvajcch stanovitch vysla je mon v ppad spn koordinace rdiovch kmitot.
Jednalo by se o monost zajitn soubnho vysln ve specializovan Pechodov st
pro regionln vysln (s pihldnutm k stanovitm a rozsahu vysln st 4).
Cle uplatnn Pechodovch st, a fakticky i fze jejich vyuvn meme pracovn
klasifikovat takto:

I.

Zahjen vysln v DVB-T2/HEVC a oven variantnch technickch parametr

a vyhodnocen optimlnho nastaven. Tento cl de facto nevyaduje Soubn
vysln a nen nutno jej vzat jakkoli na fungovn i programovou skladbu
souasnch St DVB-T. Tato inician, pilotn fze fungovn Pechodovch st nen
dokonce ani tolik zvisl na irok dostupnosti pijmacch zazen, posta
dostupnost typovch zazen na trhu. Nen tak podmnn rozshlm pokrytm
obyvatel televiznm signlem (s vjimkou testovn rznch geografickch lokalit
apod.). Zahjen pravidelnho vysln nejmn dvou celoplonch
Pechodovch st nen nutno odkldat. Jakkoliv odklad vak je zrove
odkladem uvolnn Psma 700 MHz ze strany DTT a zvyuje rizika procesu.

II.

Zskn zkladnho okruhu divk (early adopters) a identifikace klov pidan

hodnoty Pechodu na DVB-T2. Tuto fzi je mono nazvat rozhodujc pro nastaven
celho dalho procesu Pechodu na DVB-T2. V tto fzi fungovn Pechodovch
st je nutno ovit monosti SD/HD, resp. Full HD vysln, a vnmn pidan
hodnoty divky. Soubn vysln Pechodovch st a souasnch St DVB-T me
bt vbrov, podle pipravenosti jednotlivch provozovatel vysln. Tato etapa je
ji podmnna ir dostupnost a nabdkou pijmacch zazen a samozejm tak
uritm zkladnm pokrytm obyvatel televiznm signlem.

III.

V dal fzi se pedpokld postupn iniciace, nbh Soubnho vysln na

zklad pipravenosti provozovatel televiznho vysln i dosaen rovn pokryt
obyvatel televiznm signlem. Zde ji pjde o postupn soubn provoz
Pechodovch st a souasnch St DVB-T. Z hlediska tchto dvou typ st
nepjde o simultnn provoz 1:1; proces bude vypadat tak, e obsah vce St DVB-T
48

bude simultnn provozovn zpravidla jednou Pechodovou st. Pro tuto fzi se
ovem ji pedpokld postupn pokryt celho zem signlem celoplonch
Pechodovch st ke konci roku 2017. Tak dostupnost pijmacch zazen by
mla bt vznamn vy ne v pedchozm obdob.

IV.

Vlastn Soubn vysln celoplonch Pechodovch st a St DVB-T bude

probhat po dobu potebnou podle odhad na dosaen rozumn, resp. sociln
nosn tj. zjednoduen vtinov vybavenosti domcnost pijmacmi zazenmi.
Z ekonomickho pohledu by mlo zejm jt o co nejkrat dobu, na druh stran
vak nen mono zmnit technologie bez toho, e by domcnosti nebyly dostaten
vybaveny. Vzhledem ke zkuenostem z minulosti je vak nutno ji nyn, pi
zahajovn procesu Pechodu na DVB-T2, stanovit finln, clov datum vypnut St
DVB-T. Expertn skupina po diskusi navrhuje stanoven tohoto fixnho data na
1. 2. 2021. Nvrh vychz z toho, e lze oekvat konec roku 2020 jako klov
datum uvolnn kmitot psma 700 MHz a s kalkulem zapoten Vnonch nkup
v roce 2020 k dosaen vy rovn vybavenosti domcnost.

V.

Pechod na DVB-T2 je zaloen na souasnm ukonen provozu vech souasnch

St DVB-T a jejich pepnutm k datu 1. 2. 2021 na standard DVB-T2/HEVC za
pedpokladu jejich Refarmingu. Vsledkem tto etapy pak bude kompletn pepnut
vech stvajcch celoplonch St DVB-T na standard DVB-T2/HEVC a pln
ukonen vysln ve standardu DVB-T v R. Tato finln fze Pechodu na DVB-T2
bude kodifikovna v Technickm plnu pechodu.

VI.

Obdob optimalizace a stabilizace platformy DTT 2. generace bude obsahovat

jednak sputn novch St DVB-T2 (rozvojov St 25 a 26) a dovybaven St
DVB-T2 vyslai k dosaen plnovan rovn pokryt. Pedpokladem je ukonen
optimalizace a stabilizace platformy DTT ke konci roku 2021.

49

Pehledn je mono vyjdit ve uveden teze v nsledujc tabulce . 2.

Tab. . 2:

Zkladn etapy Pechodu na DVB-T2

Vybavenost

Etapa

Pokryt TV signlem

Obsah vysln
domcnost

I.

Zahajovac etapa

II.

Pilotn

Lokln

Nen kritrium

Ad hoc, smyky atp.

Early adopters
Aglomerace

Vybran programy
(3 5 %)

III.

IV.

V.

Postupn naplovn

Early adopters plus

% na clovou rove

(15 16 %)

Tm kompletn

Vznamn rst

clov pokryt

vybavenosti

signlem

domcnost

Inician

Soubn
vysln

Pepnut St DVBT

Clov pokryt
signlem

Podmnka dosaen
dostaten
vybavenosti
domcnost na zklad
dostaten a cenov
dostupn nabdky
v obchodn sti
zazenmi pro pjem
DVB-T2/HEVC

Dle rozhodnut
provozovatel
vysln

Dtto

Dtto

Dal zven
VI.

Optimalizace
a stabilizace

Zajitn pokryt
vybavenosti

Dle licenc vyslatel

signlem novch st
domcnost

Aktuln navren postup asovho a vcnho uspodn je podmnn spnm

dokonenm mezinrodnch koordinanch jednn. Je navren na zklad dosavadnch
informac z koordinanch jednn.
V zsad se pepokld sestaven nejmn dvou celoplonch Pechodovch st (A, B
st), kter by mly slouit k odstartovn provozu DTT platformy 2. generace, zaloen na
DVB-T2/HEVC a jedn Pechodov st (s R) pro regionln televize, resp. programy,
umstn v sti 4.
50

Tyto dv Pechodov st, oznaovan jako Pechodov st A a B, by mly bt budovny ji

jako st SFN na zklad HPHT konceptu (tj. uvaovno 26 zkladnch vysla na
vznamnch stanovitch).
Zkladnm clem Pechodu na DVB-T2 je zajitn substituce stvajcch 4
celoplonch St DVB-T za nov St DVB-T2.
Clem rozvoje DTT je zajitn novch st, tj. zajitn rozvojovch pdl novch St
DVB-T2.
Pechodov s A je urena jako zklad budouc substituce stvajc St 1 na stejnch
stanovitch pro programy esk televize a pro Soubn provoz program esk televize.
Druh Pechodov s B na vyslacch stanovitch St 2 je urena pro Soubn provoz
program komernch televiz a bude poslze vyuita pro sestaven novch St 22 a 23.
Navren rozvren, rozdlen procesu Pechodu na DVB-T2 na jednotliv fze by mlo
umonit vhodnj a efektivnj sestaven i naplnovn opaten z hlediska harmonogramu
a cl dlouhodobho rozvoje DTT.
5.5.

Nstroje organizace a zen procesu Pechodu na DVB-T2

Proces Pechodu na DVB-T2 jako klov inician etapa nezbytnho rozvoje DTT mus bt
zenm procesem.
Nutn je tedy poteba identifikovat a specifikovat nstroje zen tohoto procesu.
Doporuujeme, aby zkladnmi dcmi prvky procesu Pechodu na DVB-T2 byly nsledujc
zkladn dokumenty/typy dokument a zrove ustaven koordinanho orgnu,
osvdenho ji pi Pechodu na DTT.
Jedn se o nsledujc uvaovan dokumenty:

1)

Strategie dokument, kter je schvlen vldou R a obsahuje specifikaci cl

celho procesu, roli jednotlivch nstroj, zpsob financovn a zen, principy,
pedpoklady a doporuen realizaci Strategie. Jedenkrt ron by do vldy mla bt
pedkldna informace o realizaci Strategie za pedchzejc obdob.

2)

Diginovela zkladn zkonn rmec pro uskutenn Pechodu na DVB-T2

obsahujc nezbytn zkonn zmocnn pro vldu k vydn TPP a dal stedn
orgny a orgny sttn sprvy v souvislosti s dalmi podzkonnmi pedpisy, jako
i souvisejc novelizaci dotench zkon, zejmna ZEK a zkona . 483/1991 Sb.,
o esk televizi, ve znn pozdjch pedpis (dle jen Zkon o T), a vymezujc
nutn prvn rmec Pechodu na DVB-T2.

3)

TPP dokument, kter by ml bt schvlen ve form nazen vldy (obdobn jako

v minulosti pvodn Technick pln pechodu v ppad Pechodu na DTT),
obsahovat by ml nutn a postaujc kroky z hlediska prvnho rmce sprvy
spektra. TPP mus bt reflektovn aktualizac dalch podzkonnch pedpis
aktualizovan Nrodn kmitotov tabulka, PVRS, v. pslun aktualizovan plohy
apod.
51

4)

Komplexn Program rozvoje DTT (zahrnujc projekt Pechodu na DVB-T2)

dokument specifikujc vechny podstatn nleitosti v. termn, lht i opaten
a zen procesu Pechodu na DVB-T2 jako sttem zenho projektu. Zahrne
jednotliv dl projekty a plny komunikace, koordinace, zen rizik, monitoring,
pln zen rizik, informan kampa apod. Pedpokld se jeho schvalovn
pslunm ministerstvem MPO. Komplexn program v. projektu Pechodu na
DVB-T2 zpracovv, vyhodnocuje, upravuje a aktualizuje Koordinan expertn
skupina MPO.

5)

Jako pslun koordinan orgn pro zen, vyhodnocovn a adaptaci programu

Pechodu na DVB-T2, analzy situace a stavu projektu je navreno ustavit na MPO
Koordinan expertn skupinu, disponujc patinm zzemm a pimenou
kompetenc. V tto roli se pedpokld pokraovn fungovn expertn skupiny
MPO (zahrnujc i doten orgny sttn sprvy MK, T a RRTV) doplnn
o zstupce subjekt, podlejcch se aktivn na realizaci Pechodu (opertoi
celoplonch st, T, zstupci komernch TV, zstupci regionlnch TV a sektoru
spotebn elektroniky).

V souvislosti s nvrhy organizace a zen procesu Pechodu na DVB-T2 jsou dle

rekapitulovny souvisejc nvrhy prav legislativnho rmce (viz materily do vldy ploha
. 2 dokumentu III. Souhrn Strategie).
5.6. Ekonomick pedpoklady
5.6.1.

Nklady na Pechod na DVB-T2

Nklady na proces Pechodu na DVB-T2 pedstavuj kritick aspekt jeho spnosti. Z ady
dvod je nutn vyjasnit jejich rozmr, strukturu i nositele v rmci asovho sledu procesu
dostaten vas tak, aby nedochzelo v prbhu k vpadkm ve schopnosti pokraovat.
Nsledujc st prce pedstavuje zkladn parametry nklad Pechodu na DVB-T2, v tto
prvn fzi jako systmov pehled, kter bude muset bt v nsledujcch obdobch dle
postupu prac na vlastn Strategii dle upesovn.
Vypovdac schopnost takov prvn aproximace nklad procesu Pechodu na DVB-T2 je
ovlivnna dosud nevyjasnnmi parametry procesu Pechodu na DVB-T2 nap. sestava
Pechodovch st a doba jejich provozovn, dlka a rozsah Soubnho vysln a dal
parametry, kter jsou zvisl na dalch krocch.
Nklady na proces Pechodu na DVB-T2 lze rozdlit na nsledujc oblasti (v prvm
piblen bez asov lokalizace vzniku nklad):
1.

Nklady na stran opertor St DVB-T:

1.1. Nklady na pestavbu St DVB-T na DVB-T2 a pelaovn vysla na zklad
nov pidlench kmitot, tzv. Refarming.
1.2. Nklady na vstavbu Pechodovch st.
1.3. Nklady na Soubn vysln a pepnn St DVB-T.
52

1.4. Ostatn vyvolan nklady.

2.

3.

Nklady na stran provozovatel vysln v rmci procesu Pechodu na DVBT2:

2.1.

Nklady na Soubn vysln.

2.2.

Nklady na transpozici stanice z SD na HD.

2.3.

Nklady na nov programov obsah.

Nklady sttu:
3.1.

Informan a propagan kampa.

3.2.

Vybaven socilnch zazen odpovdajcmi pijmacmi zazenmi.

3.3.

zen a monitoring projektu Pechodu na DVB-T2.

3.4.

Sprva spektra a een interference DTT a LTE.

Z dvodu zejmna absence znalosti nkterch parametr technickho een (nap. pokud
jde o vyslac st), kter budou znmy a pi vlastn rekonstrukci St DVB-T, lze zatm
nklady vyslit velmi piblin, resp. spe modelov.
Mimo pm nklady Pechodu na DVB-T2 na stran zastnnch subjekt je nutno
tak explicitn uvst nklady, vyvolan tmto procesem:
4.

Nklady domcnost:
4.1.

Nkup novch televizor i pslunch STB.

4.2.

prava individulnch a spolench antnnch systm.

4.3.

Nklady domcnost v ppad volby jin televizn platformy.

Podrobnji k jednotlivm skupinm nklad Pechodu na DVB-T2:

1.

Nklady na stran opertor St DVB-T

1.1.

Nklady na pestavbu St DVB-T ze standardu DVB-T/MPEG-2 na DVBT2/HEVC a pelaovn vysla na zklad nov pidlench kmitot
Pi posuzovn investinch (a na n navzanch provoznch) nklad pro
pechod souasnch St DVB-T na standard DVB-T2 se uvauje aktuln
stav jednotlivch St DVB-T a jejich peveden na standard druh generace
v pomru 1:1. V dalch krocch bude mono nklady upesnit podle konkrtn
konfigurace St DVB-T2, finln pak na zklad stanovisek a podklad
opertor St DVB-T2.

53

Zkladn technologick nklady se skldaj nap. z novch DVB-T2 tzv.

Headends (obecn msto, ve kterm opertor nabr vstupy = televizn
programy, a pipravuje je pro en ve sv sti), vysla, zkladnho
monitoringu atd.
Do tohoto odhadu nejsou zatm zahrnuty dal mon nklady spojen
s pravou vyslacch stanovi, jejich pipojen na odbavovac msta, pravy
antnnch systm, mc a dohledov systm, ppadn i dal zatm
zanedban komponenty.
1.2.

Nklady na vstavbu Pechodovch st

Prvn odhad technologickch nklad na vstavbu Pechodovch st
pedpokld vyuit stvajc infrastruktury souasnch vyslacch mst
a nezahrnuje investin nklady spojen s ppadnm pronjmem nebo
nkupem pozemk a budov, se stavebn pipravenost technologickch
mstnost. Odhad investinch nklad neobsahuje nklady na provoz, drbu
a servis systm.

1.3.

Nklady na Soubn vysln a pepnn St DVB-T

Tyto nklady podstatn zvis na dlce Soubnho vysln. Ron nklady
zahrnuj pouze odpisy inkrementlnho majetku souvisejcho s vybudovnm
Pechodovch st.

1.4.

Nklady utopen
Za takov nklady lze povaovat ty, kter ji byly vynaloeny v minulosti,
u kterch vak dojde vlivem zkrcen investinch horizont (nvratnosti)
k jejich pedasnmu odpisu. Tyto nklady nelze prozatm ani odhadnout,
nebo bude zleet na konkrtnch technickch parametrech zvolench
een pro nov investice, kter teprve uke, kter zazen a technologie
spadnou do tto kategorie. V systmov poloze je vak teba s takovmi
nklady potat.

1.5.

Ekonomick studie nklad souvisejcch s uvolnnm kmitot Psma

700 MHz prostednictvm Pechodu na DVB-T2 je obsaena v Ploze . 1
(bod 6).

Celkov nklady Pechodu na DVB-T2 stvajcch celoplonch St DVB-T

s pdlem kmitot jsou odhadnuty na stku 441 627 mil. K.
2.

Nklady na stran provozovatel televiznho vysln v rmci procesu

Pechodu na DVB-T2

Odhady tchto nklad se prozatm nepodailo zskat, vyslatel by je mli dodat v rmci
nslednch diskus k implementaci Strategie. Lze vak urit nkladov oblasti, na kter bude
mt proces Pechodu na DVB-T2 vliv.
54

2.1. Nklady na Soubn vysln

S ohledem na vynucen proces Pechodu na DVB-T2 nelze pedpokldat hradu

Soubnho vysln ze strany provozovatel televiznho vysln. Tento postoj
byl provozovateli televiznho vysln nkolikrt prezentovn.

2.2.

Nklady na transpozici stanice z SD na HD

Nklady na nov technologie souvisejc s produkc a vyslnm v HD je nutn

sice pro plnost uvst, ale nelze je povaovat za nklady pmo souvisejc
s Pechodem na DVB-T2. Akoli je logick pedpokldat, e hlavnm standardem
pro vysln v DVB-T2 bude HD, nen to podmnka nutn pro Pechod na DVB-T2.
Navc vtina vyslatel ji v HD vysl v rmci satelitn distribuce a T dokonce
i v zemsk distribuci DVB-T/MPEG-4AVC. Rovn nen jist, zda vichni
vyslatel zvol pro zemskou distribuci DVB-T2/HEVC vysln svch program
v HD anebo pjdou cestou minimalizace nklad a zvol nzkorozpotovou
variantu vysln v SD. I pes uveden skutenosti me Pechod na DVB-T2
vyvolat tlak na pechod vech program na vysln v HD a to me pedstavovat
nklady spojen s odbavenm signlu odhadem na rovni 5 8 mil. K na jeden
odbavovan program.

2.3.

Nklady na nov programov obsah

Strategie jednotlivch vyslatel nen z dostupnch zdroj oviteln, ale lze

oekvat, e krom vysln v HD me dky dostupnosti vyslacch kapacit dojt
i k rozvoji dalch tematickch program vyslanch v SD. Ppadn me jt i o
kombinaci vysln v HD a novch tematickch program v SD. Kadopdn
budou muset, pro zachovn i poslen svho postaven, vyslatel investovat do
novch program, poad i vvoje novch programovch formt. Nklady
nejsou lehce odhadnuteln, ale rozhodn se bude jednat o destky a stovky
milin K v zvislosti na zvolen strategii.

Krom pmch nklad existuj i nklady druhotn. Kad zmna distribun platformy
znamen oslaben divck zklady, a tedy zven nklady na jej udren.

55

3.

Nklady sttu
Pi zvaovn nklad na stran sttu je mono v nkterch polokch analogicky
vyjt ze skutench nklad procesu Pechodu na DTT. Odhady tak zhruba
odpovdaj nkladm, uskutennm v prbhu 4 5 let Pechodu na DTT (v letech
2008 2012).
3.1.

Informan a propagan kampa

Nklady na komplexn informan a propagan kampa realizovan Nrodn
koordinan skupinou inily 157 mil. K za obdob 2009 2012. Odhad
nklad pro kampa podporujc Pechod na DVB-T2 by je neml dov
vraznji pevit, zle ovem na rozhodnut sttu, jak rychle bude dle
finln schvlenho harmonogramu poteba pesvdit domcnosti k pijet
nov zmny. Rozhodn by tyto nklady nemly peshnout objem 300 350
mil. K za obdob 2016 2020.

3.2.

een sociln kritickch situac

Nklady na speciln sluby obyvatelstvu a een specifickch socilnch
situac byly v minulosti ve vi 43 mil. K. Jde zejmna o vybaven socilnch
zazen pijmai v. pslunho servisu. Lze tedy orientan potat s cca
50 mil. K.

3.3.

zen projektu Pechodu na DVB-T2

Tyto nklady v. prvnch a technickch expertz lze pedbn odhadnout ve
vi 30 35 mil. K.

3.4.

Monitoring procesu
Vdaje pi Pechodu na DTT inily kolem 12 mil. K za cel obdob 2008
2012 (celkem 10 celosttnch reprezentativnch eten, mc systmy). Pro
proces Pechodu na DVB-T2 lze odhadnout nklady ve vi 10 mil. K
v zvislosti na komplexnosti (a periodicit) zskvanch informac.

3.5.

Sprva spektra a een interference DTT a LTE

Nklady souvisejc se sprvou spektra a een interferenc lze odhadnout ve
vi 50 mil. K. Je nutno si uvdomit, e v nkladech pomrn velkou st
inily nklady mc techniky vyuvan pro men, kter bude nutno
vzhledem k novm technologim en signlu prakticky opakovat.
Celkov nklady sttu by podle ve uveden struktury mohly init cca 430
485 mil. K.

56

Rekapitulace nklad19 v mil. K:

Nklady opertor st:

441 627 mil. K

Nklady sttu:

430 485 mil. K

Celkem

871 1 057 mil. K

Mimo ve uveden nklady je mono tak pro komplexn informaci uvst:

4.

Nklady domcnost
4.1.

Nkup novch televizor, resp. pslunch STB

Odhad nklad domcnost na Pechod na DVB-T2 je podstatn ovlivnn
cenou pijmacch zazen novch televizor nebo/a STB a jejich pomru.
Pi prmrn cen 12 tis. K za 1 TV pijma a 600 K za 1 STB lze
oekvat celkov nklady cca 4,950 mld. K (z eho stt zsk v podob
DPH cca 1 mld. K).

4.2.

Nklady domcnost v ppad pechodu na jinou televizn platformu

Tento odhad zatm nebyl uinn, bude zleet na pedpokldan cen
pozen a sledovn alternativnch platforem v dob, kdy by k transferu mohlo
i mlo dochzet.

Souhrnn odhad nklad tedy nejen nklady subjekt Pechodu na DVB-T2 a domcnost
je cca 6 mld. K. Nen pitom pekvapenm, e dominantn sloku tchto nklad tvo
pedpokldan investice domcnost. Je ovem teba vzt do vahy, e st z tchto nklad
by byla pozdji stejn vynaloena pi pirozen obmn technickho vybaven domcnost.
Tak je zejm, e zven objem nkupu pijmacch zazen bude mt za dsledek vy
vbr dan z pidan hodnoty. Odhady vyho vbru DPH (zven vbru DPH na
zklad Pechodu na DVB-T2) se pohybuj kolem 1 mld. K.
5.6.2.

Monosti financovn nklad Pechodu na DVB-T2

I v ppad hledn monch zdroj pro financovn Pechodu na DVB-T2 lze vyjt z analogie
s procesem Pechodu na DTT. V rmci tohoto procesu byly vyuity nsledujc hlavn
specifick zdroje, mimo standardnch nklad, krytch jednotlivmi zainteresovanmi

19

Do tchto nklad vzhledem k nemonosti uinit za souasnch znalost kvalifikovan odhad nebyly
zapoteny tzv. utopen nklady v ppad opertor st, dle nklady samotnch provozovatel televiznho
vysln a tak nklady domcnost na ppadn pechod na alternativn platformu (v tomto druhm ppad je
ovem metodickou otzkou, zda je sprvn je zapotvat).

57

stednmi sprvnmi orgny (sttn rozpoet) radiokomunikan et, et T pro rozvoj

digitlnho vysln a st z vnos reklamy na stanicch T20.
Pro financovn procesu Pechodu na DVB-T2 jsou v rmci Strategie uvaovny nsledujc
zdroje:
1.

Radiokomunikan et spravovan T (dle jen Radiokomunikan et)

s vymezenm druh nklad, kter mohou uplatnit opertoi st a na kter nklady
me prostedky erpat i T. Tento zdroj daj je mon vyut i pro proces
Pechodu na DVB-T2, je vak nutno provst pslun pravy ZEK, jako
i pslunho vldnho nazen (viz t oddl 2.1.). Stav Radiokomunikanho tu
inil ke konci roku 2015 304 mil. K. Ron se na tento et pevd standardn 6 %
z celkovch pjm za uvn spektra. Vzhledem k tomu, e jde o nucen postup, je
nutn potat s monost pravy fungovn Radiokomunikanho tu z hlediska
pevodu prostedk na tento et z celkovho objemu vybranch poplatk za vyuit
kmitot. Tento postup byl ji pouit pi Pechodu z analogovho na digitln
vysln a je v souladu se zamenm Radiokomunikanho tu a vbru
poplatk za uit spektra.

2.

Sttn rozpoet kapitola MPO financovn nklad na informan kampa

a podporu vmny pijmacch zazen v domcnostech v. zajitn certifikanho
procesu vhodnch zazen. Prostedky z tto kapitoly by tak byly vyuity pro
financovn nklad koordinace a zen procesu, prvn posudky a expertzn
stanoviska Podle odhad uvaovanch vdaj jde ron o naven pslun
kapitoly o 70 90 mil. K.

3.

Rozpoet esk televize kryt nklad T, souvisejcch s realizac procesu

Pechodu na DVB-T2 podle provoznch, legislativnch a programovch monost
rozpotu T, kter bude akceptovn Radou T jeho schvlenm. Nklady T
spojen pmo se sprvou spektra budou hrazeny z radiokomunikanho tu.

V zvislosti na pprav Strategie a procesu Pechodu na DVB-T2 je nutno v rmci ppravy

Komplexnho programu rozvoje DTT ekonomick pedpoklady dle upesnit, resp.
vypracovat podrobnj rozpoet (v. asovho rozloen nklad), co bez znalosti
nvaznch kritickch rozhodnut o podob a asovm rmci Pechodu na DVB-T2 nen
prozatm mon. Celkov rozsah vyvolanch nklad je z vah uinnch v tto sti
patrn, znan st z nich ovem jde na vrub vdaj domcnost. Struktura nklad
a vnos by mla bt pro v procesu Pechodu kadoron aktualizovna a uvedena
v monitorovac zprv pro vldu.
20

et T pro rozvoj digitlnho vysln, kter byl tvoen na zklad vnos z reklam na esk televizi, slouil
k financovn expertz a monitorovn procesu pechodu z analogovho na digitln vysln. Tento et je
uzaven a nelze s tmto zdrojem nadle potat. st vnos z reklamy na stanicch esk televize - tento zdroj
byl vyuit Nrodn koordinan skupinou pro financovn reklamy, informan kampan a een socilnch situac
(TV v domovech dchodc apod.). Vzhledem k omezen reklamy na esk televizi nepichz tento zdroj pro
proces Pechodu na DVB-T2 v vahu.

58

5.6.3.

Zkladn skupiny opaten procesu Pechodu na DVB-T2 shrnut

Tato st nvrhu pedstavuje v uritm smyslu syntetick pehled doucch opaten, kter
by mla bt pijata s clem pokud mono co nejhladho pechodu mezi standardy DVB-T
a DVB-T2. Zrove pehledn integruje dl doporuen a zvry z pedchozch kapitol, na
zklad zjitn z technologickho vstupu (monosti vyuit jednotlivch rdiovch kmitot
atd.), rozvj hlavn body etapizace Pechodu na DVB-T2 a jeho prvodn kroky. Nkter
bloky opaten (nap. pehled a nrt obsahu legislativnch zmn) ji byly v samostatnch
stech popsny, nicmn zde jsou zasazeny do kontextu celkovho projektu Pechodu
na
DVB-T2.
Uveden poad a charakter jednotlivch opaten ne vdy nutn odpovd sledu, v jakm
budou souvisejc koly eeny, ppadn jejich nvaznosti a podmnnosti. Je vak podle
naeho nzoru dleit, aby byly diskutovny samy o sob a v pslun fzi procesu
rozhodnuto o jejich proveden.

5.6.4.

Hlavn kategorie opaten procesu Pechodu na DVB-T2

Opaten procesu Pechodu na DVB-T2 lze rozdlit na nsledujc hlavn kategorie:

I.

Opaten v oblasti prvnho rmce rozvoje DTT21

Zajitn a implementace procesu Pechodu na DVB-T2 si vyd vytvoen pevnho
legislativnho rmce a s tm souvisejc novelizaci dotench prvnch pedpis.
Z hlediska zajitn prvn jistoty pro subjekty, kter se budou procesu Pechodu na
DVB-T2 astnit i kter budou tmto procesem zasaeny, je doporueno zakotvit
zkladn prvn rmec Pechodu na DVB-T2 do novely dotench zkon (dle jen
Diginovely), kter vymez zkladn podmnky a principy procesu Pechodu na
DVB-T2 a udl potebn zkonn zmocnn pro vydn i pravu nezbytnch
podzkonnch pedpis. Jde o novelizaci pslunch souvisejcch zkon, a to
zejmna ZEK.
Diginovela by mla pokrt nsledujc legislativn okruhy:
1.

2.

3.

Poskytnut zkonnho zmocnn vld k vydn TPP, a to obdobn, jak

bylo takov zkonn zmocnn vymezeno v l. II zk. . 304/2007 Sb.
Stanoven data plnho vypnut DVB-T.
Zakotven zkladnch podmnek pro pln vypnut DVB-T, ktermi jsou
dosaen pokryt zem esk republiky signlem DTT ve standardu DVB-T2
jednotlivmi Stmi DVB-T2 minimln na rovni stvajcho pokryt zem

21

Podrobnji k nvrhm prav legislativnho rmce viz st 2. Zde jsou uvedena jen hlavn tmata.

59

esk republiky signlem DTT ve standardu DVB-T jednotlivmi Stmi

DVB-T, uskutenn dostaten informan kampan ohledn plnho
vypnut DVB-T nejmn po dobu 3 msc ped datem plnho vypnut DVBT a dostaten vybavenost obchodn st zazenmi pro pjem DTT ve
standardu DVB-T2/HEVC.
4.

Zakotven zkladnch princip procesu Pechodu na DVB-T2, ktermi

jsou rovn, transparentn a nediskriminan pstup ke vem stvajcm
provozovatelm St DVB-T.

5.

Poskytnut dlouhodob garance vyuit Psma UHF pro vhradn ely

en DTT, a to nejmn na dobu 15 let po uvolnn Psma 700 MHz ze
strany DTT, a to ve veejnm zjmu.

6.

Zmna ZEK, kter umon:

(i)

Zajitn prvn jistoty pro subjekty, kter se budou procesu

Pechodu na DVB-T2 astnit i kter budou tmto procesem
zasaeny, a kter vymez zkladn podmnky a principy procesu
Pechodu na DVB-T2 a udl potebn zkonn zmocnn pro vydn
i pravu nezbytnch podzkonnch pedpis;

(ii)

Uskutenn Refarmingu, a to formou zmny pslunch

pdl rdiovch kmitot na zklad dosti jednotlivch dritel
tchto pdl v souladu se Strategii;

(iii)

Udlen kompenzace provozovatelm St DVB-T za souhlas

s Refarmingem, a to formou prodlouen platnosti pslunho pdlu
rdiovch kmitot do roku 2030;

(iv)

Udlen dodaten kompenzace ve form novch pdl

rdiovch kmitot pro provozovn celoplon st elektronickch
komunikac pro en DTT ve standardu DVB-T2/HEVC;

(v)

hradu nklad pmo spojench s uskutennm Pechodu na

DVB-T2; a

7. Zmna Zkona o T, kter umon:

8.

(i)

Refarming prv k rdiovm kmitotm vyhrazenm a udlenm

esk televizi pro ely provozovn multiplexu veejn sluby; a

(ii)

Pidlen dalch prv k rdiovm kmitotm, a to bez nutnosti

uskutenn vbrovho zen podle ZEK.

Zakotven povinnosti T uvst pln vyuit rdiovho spektra do

souladu s TPP, a to bez zbytenho odkladu po jeho vydn.

60

II.

koly a opaten v oblasti sprvy rdiovch kmitot

1.
2.

Mezinrodn koordinace Pechodovch st (doasn st).

Mezinrodn koordinace Refarmingu St DVB-T a St DVB-T2
(sestaven novho plnu DTT).

3.

III.

Pidlen Pechodovch st dle Strategie.

4.

Monitoring a kontrola interference DTT a LTE a ukldan npravnch

opaten.

5.

Pidlen finlnch st (zmna pdl na zklad 22a ZEK)

a zbvajcch rdiovch kmitot.

koly a opaten v oblasti infrastruktury DTT

1.

Sestaven TPP.

2.

Vstavba a vyuit Pechodovch st A, B a R.

3.

Zajitn Soubnho vysln St DVB-T a Pechodovch st A a

B i R, v. dohody s komernmi provozovateli vysln.

4.

Pestavba St DVB-T realizace Refarmingu St DVB-T na St 21

24.

IV.

5.

Pepnut St DVB-T na platformu DVB-T2/HEVC.

6.

Monitoring a kontrola parametr inovovan platformy DTT.

7.

een krizovch situac Pechodu na DVB-T2.

8.

Opaten k efektivnmu vyuit rdiovch kmitot pro regiony.

koly a opaten v oblasti vybavenosti domcnost

1.

Aktualizace D-Booku.

2.

Koordinace postupu s dodavateli spotebn elektroniky.

3.

Koordinace postupu se servisem TV.

4.

Testovac laborato certifikace DVB-T2 ready 22 a nvazn opaten (nap.

logo, promo certifikace, atd.).

22

Zazen, kter budou odpovdat parametrm poadovanm v D-Booku, budou laboratorn testovna
z hlediska kompatibility s tmito poadavky (tj. oven deklarovan shody se skutenost) a pokud se potvrd
jejich splnn, bude mon je oznait zvolenm logem umoujcm zkaznkm rychlou orientaci pi nkupu na
trhu.

61

V.

5.

Koordinace s OI.

6.

een sociln citlivch ppad (zazen sociln pe apod. vybran

zazen).

7.

Monitoring vybavenosti domcnost.

Komunikan a informan kampa

1.

VI.

Pln komunikace a propagace.

2.

Informan kampan k jednotlivm etapm a fzm celho procesu

Pechodu na DVB-T2 (v. dedikovan webov strnky, vnovan informac
o prbhu Pechodu apod.).

3.

Kampa k pepnut St DVB-T (logo, b pepnut) dle jednotlivch fz

Pechodu na DVB-T2.

4.

Informan podpora vybavovn domcnost certifikovanmi pijmacmi

zazenmi.

Koordinan a dc aktivity
1.

Sestaven Programu rozvoje DTT v. projektu Pechodu na DVB-T2.

2.

Koordinace s orgny veejn sprvy.

3.

Koordinace komunikan kampan s mdii.

4.

Realizace/koordinace opaten ad I. V.

5.

Podpora standardizace a certifikace.

6.

zen projektu.

7.

Ekonomika projektu.

8.

Monitoring postupu, vsledk procesu Pechodu a zveejovn vsledk.

9.

Zmnov zen projektu.

10.

Sestaven a realizace Plnu rizik.

11.

Zpracovn informac a podklad pro MPO a vldu.

12.

Pprava podklad pro notifikan jednn ve spoluprci s OHS.

***
62

5.7.

Rizika procesu Pechodu na DVB-T2 a jejich zen

Rizika spojen s rozvojem DTT a specificky s procesem Pechodu na DVB-T2 v nejblich
letech, lze identifikovat v zkladnm pehledu nsledovn:
5.7.1.

Rizika spojen s vyuitelnost spektra

Jedn se o rizika spojen s absenc pouitelnch rdiovch kmitot pro
sestaven celoplonch st platformy DTT.

Vyuit Psma UHF pro jin sluby

Z dlouhodobho hlediska je zkladnm kritickm rizikem a de facto zkladn

podmnkou zajitn trvalho rozvoje vyuit rdiovch kmitot Psma UHF
pro jin sluby, ne je DTT. Je nutno si uvdomit, e pvodn bylo cel Psmo
UHF primrn ureno pouze pro terestrick televizn vysln. Po Pechodu na
DTT byla iniciovna DD 1, kter uvolnila rdiov kmitoty psma 800 MHz pro
IMT. V souasn dob je iniciovna snaha o dal rozen vyuit rdiovch
kmitot Psma UHF pro IMT v Psmu 700 MHz. Pro platformu DTT tak po
implementaci DD 2 zbv pouze Psmo 500/600 MHz, tedy podstatn mn, ne
inil rozsah pvodn. Kritickou podmnkou pro DTT a zen rizika spojenho
s nedostatkem rdiovch kmitot tak zstv jednoznan garance
zachovn tohoto zbvajcho Psma 500/600 MHz pouze a vhradn pro
DTT do roku 2030, a zkladnm rizikem pro DTT je jeho ppadn koprimrn
uit ze strany IMT, ppadn jeho pln uvolnn ze strany DTT. Na rozdl od st
IMT toti nem DTT praktickou a rychle vyuitelnou alternativu, na rozdl od st
LTE, kter maj k dispozici vce kmitotovch psem. Uveden riziko m
v zsad dva stupn. Koprimrn vyuit Psma 500/600 MHz me vst k riziku
interferenc DTT s jinmi radiovmi slubami, co me vst k omezen
dostupnosti vysln, ruen apod. Odstrann interferenc v takovm ppad je
nkladn. V ppad dal digitln dividendy, tj. uvolnn zbvajcho psma,
pak dojde k faktick likvidaci platformy DTT.

Nedostatek pouitelnch rdiovch kmitot v uritm obdob

a v uritm ase, resp. riziko vsledk koordinanch jednn

Rozvoj DTT pedpokld zatm vyuit Pechodovch st pro realizaci

Soubnho vysln v rznch vyslacch standardech. Dal rozvoj DTT je tak
zvisl na dostupnch rdiovch kmitotech pro sestaven Pechodovch st.
Dostatek vhodnch rdiovch kmitot je pak zvisl na mezinrodn koordinaci
rdiovch kmitot s clem sestaven Pechodovch a samozejm i finlnch St
DVB-T2. Rizikem je ppadn nespn vsledek tchto koordinanch
jednn se sousednmi stty. Toto potenciln riziko se vztahuje jak na aktuln
ppravu Pechodu na DVB-T2, tak na jakkoli budouc rozvoj DTT.
Riziko nedostatku rdiovch kmitot v nvaznosti na mezinrodn jednn lze
dit pouze vasnou a dkladnou ppravou na tato jednn, pedloenm
realistickch poadavk a pipravenost k pijet pouze takovch kompromis,
kter nenaru zkladn podmnky pro proveden procesu Pechodu na DVB-T2
63

(zvlt je z tchto dvod dleit odolat tlaku na tzv. flexibiln vyuit Psma
500/600 MHz).

Interference mezi existujcmi i ji budovanmi Stmi DVB-T

a Stmi DVB-T2

Toto riziko je relativn znm, identifikovateln i dokonce miteln a je iditeln

regulanmi nstroji (podmnky pdl st LTE) a technickmi prostedky (filtry
vysla apod.).
5.7.2.

Rizika regulatorn
Touto druhou skupinou rizik se mn nevhodn prvn a regulatorn i smluvn
podmnky, kter jsou zase podmnny politickm rozhodnutm o vyuit spektra.
Jde o celou hierarchii politickch rozhodnut na nrodn i mezinrodn rovni
i adu nslednch regulanch opaten a rozhodnut.

Hlavnm rizikem tto povahy je pedevm absence odpovdajcho

prvnho rmce

Jde nap. o innou garanci exkluzivnho a dlouhodobho pidlen Psma

500/600 MHz vhradn pro DTT) nebo oddalovn pijet novely prvnho rmce
ZEK nebo zkona o T a jejich implementace. zen tohoto rizika spov
zejmna ve vasnm politickm rozhodnut podmnit vlastn uvolnn Psma 700
MHz pro IMT vasnou ppravou a pijetm klovch politickch rozhodnut
minimalizujc zsah sttu do fungujcho trhu (zruka dlouhodobho vyuit
Psma 500/600 MHz vhradn pro DTT, dohoda s opertory st a provozovateli
televiznho vysln atd.) a z nich plynoucch prav prvnch pedpis, formulace
politickch rozhodnut a postup vetn jejich adekvtn podpory u rozhodujcch
initel.

Negativn dopady do fungujcho trhu DTT spojen se zmnou pomr

na tomto trhu nebo pomr na obecnm trhu en televiznho vysln.

Proces uvolovn kmitot psma 700 MHz a Pechod na DVB-T2 je spojen

s pmo dotenm trhem, tj. platformou DTT trhem bezplatnho en
zemskho digitlnho vysln prostednictvm st vysla. Nepmo je pak
doten potencionlnmi dopady i obecn trh en televiznho vysln, tj. vechny
vyuvan platformy en televiznho vysln. Mimo DTT jde o satelitn,
kabelov a IPTV vysln s pslunmi subjekty opertory poskytujcmi
specifickou slubu en televiznho vysln. Ostatn platformy mimo DTT
ovem zpravidla nejsou bezplatn. Vhoda ostatnch platforem je spojena
zejmna s nejistotou divk, spojenou s nutnost vmny pijmacch zazen
v domcnostech, a tedy monost vyvolat nad rmec bnho pohybu na trhu
pesuny zkaznk na platformy mimo DTT. Jednoznanou trn vhodu na
zklad uvolnn rdiovho spektra v psmu 700 MHz pak ovem zskv
telekomunikan trh mobilnho broadbandu. Mobiln opertoi, kte zskaj
spektrum, tak mohou rozit podnikn a poskytovat sluby v. nelinernho
en televiznho obsahu (video obsahu) a zskat dal trn vhody, nap. vce
64

reklamnch zdroj apod. Vrazn se zvhoduje dostupnost kritickho zdroje pro

trh mobilnho broadbandu.
Uveden riziko me bez dosaen konsensu s pmo dotenm trhem vyvolat
arbitre a aloby na ochranu investic. Strategie mus minimalizovat ppadn
negativn dopady na vech rovnch a trzch.

5.7.3.

Rizika technologick
Tet skupinou rizik jsou zmny technologickch standard, resp. rychlost
a spnost jejich implementace na trhu. Televizn vysln je podmnn
rozvojem technologi. V souasn dob se zvyuje tempo technologickch zmn
a s nimi souvisejcch standard. Ne vechny standardy se ovem uplatuj se
stejnm spchem a tempem na trhu a nen snadn pedvdat, kter z nich se
v jak fzi a v jak me prosad. Tato skupina rizik pat mezi nejhe iditeln,
nebo technologick zmny obvykle nepichzej podle pedem znmch,
pipravench i snadno ovlivnitelnch pln a schmat. Lze vychzet pouze
z dnes znmch a pedpokldanch skutenost a trend.

Nevhodn volba dleitch technologickch standard

Toto riziko hroz, pokud by pro vlastn pechod byla zvolena nevhodn
konfigurace samotn platformy DTT. V souasn dob je obsahem pechodu
zmna platformy zaloen na DVB-T (standard vysln) a MPEG-2 (standard
komprese) s clem pechodu na spektrln efektivnj standardy DVB-T2
a HEVC. Aktuln rozhodnut peskakuje vyuit standardu MPEG-4 (H.264).
Podstatn pro volbu standard je pak jejich promtnut do spotebn elektroniky
pijmacch zazen, kter si poizuj domcnosti (viz dle). Je to tedy riziko, kter
svm zpsobem podmiuje vznik problm v dal oblasti. Ze souasn znmch
a pedpokldanch trend lze soudit, e prv zmnn peskoen kompresnho
standardu MPEG-4 by mlo uveden riziko eliminovat.

Nedostaten vybaven domcnost

Vybaven domcnost odpovdajcmi televiznmi pijmai nebo STB je alfou

i omegou spnosti celho procesu a riziko plynouc z nedostatenho zajitn
je tak pro osud spchu cel operace kritick. Vybavenost domcnost je pak
zvisl na nabdce na trhu faktick i cenov dostupnosti pslunch zazen
efektivit odpovdajc informan / marketingov kampan i ochot domcnost
podit si nov zazen. Souhrnn lze ovem podmnit vasn zajitn
vybavenosti domcnostmi, resp. veejnost vnmanou pidanou hodnotou DTT.
Jinmi slovy, nejrazantnjm nstrojem pro zen tohoto rizika je spn
zvldnut propagace vznamu Pechodu na DVB-T2 jakoto zpsobu, jakm lze
zajistit dostupnj vysln vyho potu kvalitnjch program. Nebylo by
pitom vhodn pokouet se toto riziko eliminovat pouze pasivnm poukazovnm
na to, e R mus pijmout jaksi dal diktt zvnjku v podob uvolnn
rdiovch kmitot pro IMT. Vybavenost domcnost zazenmi urenmi pro
65

pjem DTT ve vym technologickm standardu DVB-T2/HEVC lze pozitivn

ovlivnit na zklad stanoven pevnho harmonogramu pro synchronizovan
ukonen provozu vech stvajcch St DVB-T.

Nedostaten koordinace postupu s trhem spotebn elektroniky

Rizikem je v tomto ppad asynchronn i jinak deformovan uvdn

pouitelnch zazen na trh spotebn elektroniky. Politick rozhodnut o procesu
Pechodu na DVB-T2 mus bt uinno tak, aby dalo vrobcm a prodejcm
jasn signl, jak poadavky maj dodvan zazen splovat, resp. jak funkce
maj umoovat. V souasn dob vrobci propaguj spe izolovanm zpsobem
funkcionality zlepujc kvalitu pjmu (4K TV, UHDTV), je nejsou v marketingu
spojeny s Pechodem na DVB-T2 samotnm. Tomuto riziku je teba elit
propojenm marketingov a informan podpory ji od ran fzi celho procesu.
5.7.4.

Rizika nezvldnut zmn v infrastruktue DTT

Tato rizika hroz, pokud by se nepodailo sprvn naplnovat a provst potebn
zmny v infrastruktue DTT, tedy zejmna vlastn Refarming, pestavbu St DVBT a splnn dalch podmnek.

Riziko nevhodnho asovho naplnovn procesu Pechodu na

DVB-T2

Je nutno vzt v vahu celou adu dalch rizik a skutenost v. monost

financovn celho procesu. Harmonogram mus respektovat ppadn evropsk
rozhodnut, nrodn podmnky a monost realizace kritickch podmnek
vybavenosti domcnost, restrukturalizace st a ekonomick podmnky. Zrove
je teba plnovat jednotliv kroky procesu Pechodu na DVB-T2 tak, aby s jejich
realizac v zsad souhlasily i je alespo nebojkotovaly hlavn zainteresovan
subjekty.

Riziko nevhodn specifikace a stanoven podmnek Soubnho

vysln

Toto riziko hroz ve fzi Soubnho vysln prostednictvm Pechodovch st.

Nevhodn volba soubn vyslanch program bez pidan hodnoty nebude mt
zejm pozitivn vliv na vsledky Soubnho vysln, a tm pdem podlom
atraktivitu celho procesu Pechodu na DVB-T2. zen tohoto rizika tak spov
zejmna v dsledn volb takovho postupu, ze kterho pidan hodnota bude
zcela zejm.

Riziko ohroen proveditelnosti samotn restrukturalizace, resp.

Pechodu na DVB-T2, v. vasn pestavby St DVB-T

Pepnut jednoho modu vyslan na druh mus bt bezchybn provedeno, a to ve

stejnou chvli a na celm zem a pi schopnosti eit krizov situace. Pi zen
tohoto rizika lze jist vyut zkuenost nabytch pi Pechodu na DTT, je ovem
nutno zohlednit specifika plynouc z monch diferenc v postupu a ase.
66

5.7.5.

Rizika nedostatku finannch zdroj

Na vce mstech tto prce jsme zdraznili, jak jsou jednotliv aspekty spnosti
vzjemn provzan a jak spn proveden jednoho ovlivn spch druhho,
co recipron plat i o zen/eliminaci rizik. Tot plat v ppad specifickch
rizik spojench se zdrojem financovn procesu Pechodu na DVB-T2, resp.
oblast ekonomickch podmnek Pechodu na DVB-T2 a dalho rozvoje DTT
a toho, jakm zpsobem a v jakm rozsahu se promtnou do smluvnch vazeb
v celm systmu.

Riziko nedostaten ve finannch zdroj pro investin

nklady procesu Pechodu na DVB-T2

V celm procesu jsou ekonomicky zainteresovny subjekty na rznm stupni

produknho a obslunho etzce vetn spotebitel. Vichni maj oprvnn
oekvan nvratnosti investinch prostedk (v ppad opertor st
a poskytovatel slueb v zsad ekonomicky vyjditeln, v ppad spotebitel
oceniteln spokojenost s dodvanou slubou za uinn investice). Konkrtn
pak lze zjem investovat nklady u samotnch opertor spojit s dalmi
podmnkami rozvoje DTT (exkluzivn dlouhodob garance Psma 500/600 MHz
pro ely vhradnho vyuit DTT, podl veejnch prostedk na financovn
apod.).

Riziko nedostatku, i dokonce absence veejnch zdroj i

odpovdajcch pravidel

Nelze dost dobe oekvat, e vechny zainteresovan subjekty budou ve svch

podnikatelskch zmrech i jinch rolch (opertor veejn sluby) schopny i
ochotny investovat pouze sv vlastn i exkluzivn sven prostedky do
financovn sv role v procesu Pechodu na DVB-T2. Veejn zdroje mus riziko
takov neochoty i ekonomick neracionality eliminovat. Cestou k tomu me
bt nap. snen poplatk za rdiov kmitoty, stanoven kompenzanch pdl
apod.

Riziko nedovolen veejn podpory

Vylouen monosti hrady kompenzovanch nklad opertor st i jinch

hrad nklad na zklad stanoviska EK. V ppad vylouen hrady vyvolanch
nklad povede takov skutenost nejmn k prodlouen celho procesu na
hranu asovho rmce Nvrhu evropskho rozhodnut, vzhledem k stvajc
dob platnosti kmitot. Tento posun je ovem kvalifikovanm dvodem pro
odklad uvolnn kmitot psma 700 MHz (viz Nvrh evropskho rozhodnut,
vodn ustanoven (9a)).
5.7.6.

Rizika
aktivitami

spojen

s organizanmi,

komunikanmi

a koordinanmi

estou skupinou rizik jsou faktory spojen s organizanmi, komunikanmi

a koordinanmi aktivitami. Jedn se o nsledujc:
67

Riziko nedostaten koordinace

Jde nap. o absenci i nedostatenou funknost koordinanho orgnu procesu

Pechodu na DVB-T2. Proto je dleit vnovat koordinaci systmovou
pozornost (nap. v podob zzen specializovanho koordinanho orgnu, viz
st 2).

Riziko
neefektivnch
a informanch aktivit

nedostatench

komunikanch

K zajitn podpory procesu Pechodu na DVB-T2, vybavenosti domcnost mus

fungovat efektivn, intenzivn a stupovan komunikan a informan aktivity
zen veejnmi orgny a podporovan vemi zainteresovanmi subjekty.
Riziko reakce obyvatelstva pro u zase musme nco mnit je vznamn
a kampa tomuto riziku elc mus bt vrazn pozitivn ladn.
5.7.7.

Rizika obecn politick a ostatn

Tuto zvltn kategorii uvdme pro ppady v podstat systmovho a jen tko
napravitelnho selhn celho procesu ppravy a realizace Pechodu na DVBT2. Obecn mme na mysli:

Riziko nesouhlasu se samotnm sputnm procesu Pechodu na

DVB-T2, resp. s jeho podmnkami

Tmto rizikem je mnna situace, kdy by nedolo na politick rovni k jasn

shod, e zajitn dlouhodob garance pro vyuit Psma 500/600 MHz
vhradn pro DTT a zrove pprava a realizace Pechodu na DVB-T2 jsou
podmnkami sine qua non pro uvolnn Psma 700 MHz pro IMT. Resp. situace,
kdy by se toto uvolnn direktivn prosadilo pi absenci shody o budoucm
prosted pro vysln DTT. Takov riziko ovem nesm bt piputno, jinak by
cel sloit systmov zmna nebyla provediteln a jej politick nezvldnut by
zapinilo nekontrolovateln proces zniku souasnho modelu sledovn
televiznho vysln se vemi dsledky. Pokud by se jednalo o nesouhlas
s uritmi podmnkami ze strany komernch subjekt, cestou k eliminaci tohoto
rizika je samozejm takov prava tchto podmnek, kter nenaru ostatn
parametry proveditelnosti procesu.

Riziko odkladu politickch rozhodnut

Toto riziko me bt spojeno s neochotou politick reprezentace pijmout vas

potebn rozhodnut s poukazy na nedostatek informac, zkuenost z jinch
prosted apod. Svoji roli tak me sehrt obava ze socilnch dsledk,
ppadn komplikovanosti a plin technicit procesu samotnho. elit
takovmu riziku me bt jednm z nejobtnjch kol. Pro zdrn prbh
procesu je nezbytn pedloit politick reprezentaci perfektn pipraven
a argumentovan podklady k rozhodnut.

Riziko arbitr
68

Do urit mry vychz, resp. navazuje, na riziko ve zmnn. Jedn se

o ppad, kdy by souasn opertoi st museli odevzdat pdly rdiovch
kmitot dve (nap. v roce 2020), ne vypr jejich platnost (nap. v roce 2024),
ani by mli jistotu zajitn dlouhodobch pdl rdiovch kmitot pro St
DVB-T2 s minimln stejnm potencilem pro poskytovn slueb. V takovm
ppad hroz riziko poadavku kompenzace v arbitrnm zen; elit mu
znamen dsledn zajistit ve vech relevantnch ppadech dostaten vyven
podmnky pro vechny, a ji z hlediska pimen parity pvodnch a novch
pdl rdiovch kmitot, tak i z hlediska rovnch podmnek pro vyuvn
celoplonch a regionlnch st.
5.8.

Koncepce monitoringu, ukazatele

V procesu koordinace a zen je nutno vyuvat standardn sadu soustavu indiktor,
popisujc prbh a vsledky procesu Pechodu na DVB-T2. V nsledujc sti je uveden
seznam zkladnch minimlnch indiktor:
I.

II.

III.

Infrastruktura DTT
1)

Poet St DVB-T a St DVB-T2.

2)

Pokryt obyvatel (v %) v jednotlivch stch (vpoetn model T).

3)

Kapacita datovho toku jednotlivch st.

4)

Poet vysla v jednotlivch stch dle vkonu.

5)

Poet program SD/HD v jednotlivch stch.

6)

Stnosti na kvalitu signlu (etnost za urit obdob) dle st.

7)

Stnosti na interferenci DTT/LTE dle st a jejich een (T).

Trh spotebn elektroniky

1)

Nabdka televiznch pijma, splujcch DVB-T2/HEVC23.

2)

Nabdka STB splujcch DVB-T2/HEVC.

3)

Prodej televiznch pijma celkov a DVB-T2/HEVC zvlt.

4)

Prodej STB celkov a DVB-T2/HEVC zvlt.

Vybavenost domcnost
1)

Uit platforem pjmu TV v domcnosti (DTT a ostatn platformy).

23

Pokud mono i daje o typech, znakch a cen.

69

IV.

2)

TV/STB dle jednotlivch typ v. DVB-T2/HEVC.

3)

St TV/STB (lifecycle of TV set).

4)

Ostatn zazen pro pjem DVB-T2/HEVC.

Postoje a informovanost obyvatel

1)

Informovanost o procesu Pechodu na DVB-T2.

2)

Nkupn mysly domcnost ad TV/STB s DVB-T2/HEVC.

3)

Parametry linernho pjmu TV.

4)

Parametry nelinernho pjmu TV.

5)

Hodnocen procesu Pechodu na DVB-T2.

Uveden zkladn indiktory budou shromaovny v urench obdobch a vyuity pi

koordinaci komunikanch aktivit a vyhodnocen prbhu Pechodu na DVB-T2. Jednou
ron bude zpracovvna analytick zprva pro opertory st, provozovatele vysln
a orgny veejn sprvy.
Shromaovan daje budou uveejovny na specializovan webov strnce, vnovan
informacm o prbhu Pechodu na DVB-T2.
daje v 1. kategorii budou shromaovny na zklad daj opertor st a T. daje
o trhu spotebn elektroniky budou zskvny z daj prodejc spotebn elektroniky. daje
3. a 4. skupiny budou zskvny na zklad pravideln shromaovanch daj
z reprezentativnch vzkum obyvatel. Vybran daje budou kontroln porovnvny i na
zklad zjiovn ATO24.
K zahjen procesu Pechodu na DVB-T2 by ml bt k dispozici ucelen pln monitoringu
procesu Pechodu na DVB-T2 (jako soust Komplexnho programu rozvoje DTT), kter by
byl poslze doplovn a aktualizovn.
5.9.

Implementan struktura opaten Strategie

Vzhledem ke komplexnosti celho procesu Pechodu na DVB-T2 je nutno mezi opaten zahrnout
i odpovdajc koordinan a dc aktivity i opaten. Jde zvlt o sestaven Programu rozvoje DTT
(Pechodu na DVB-T2), zahrnujcho koordinaci aktivit, projekt zastnnch subjekt s orgny
veejn sprvy i koordinaci komunikan kampan a monitoring celho procesu, jeho parametr
a vsledk Dle pak je nutno pipravit a koordinovat implementaci opaten ve uvedench
opaten ad A. E., opaten k podpoe standardizace postup, zen projektu Pechodu na DVB24

ATO Asociace televiznch organizac.

70

T2, monitoring nklad projekt, monitoring postupu a zveejovn vsledk. Dleit je i zajitn
zmnovho zen Programu a sestaven a realizace Plnu rizik Pechodu na DVB-T2 v jednotlivch
obdobch realizace. V rmci koordinanch a dcch aktivit je nutno i zajistit prbn zpracovn
hodnotcch informac a podklad pro MPO a vldu:

1) Komplexn Program rozvoje DTT dokument specifikujc vechny podstatn nleitosti

v. termn, lht i opaten a zen procesu Pechodu na DVB-T2 jako sttem zenho
programu, kter zahrne jednotliv dl projekty a plny komunikace, koordinace, zen rizik,
monitoring, pln zen rizik, informan kampa apod. Pedpokld se jeho schvalovn
pslunm ministerstvem MPO.
a) Komplexn program Pechodu rozvoje DTT zpracovv, vyhodnocuje, upravuje a aktualizuje
Koordinan expertn skupina MPO.

b) Zkladn verze Programu bude zpracovna Koordinan expertn skupinou do 3

msc po schvlen Strategie vldou.
c) Po vydn evropskho rozhodnut uprav do 3 msc Koordinan expertn skupina Program
podle kol a intenc national roadmap, kter se pedpokld k vydn nejpozdji do
30. 6. 2018, resp. v termnu podle Nvrhu rozhodnut. Takto upraven Program vydat
nejpozdji k tomuto termnu.
d) Po dokonen mezinrodnch koordinanch jednnch bude Komplexn program doplnn
o Technick pln pechodu, kter upesn finln vypnn st DVB-T a pepnn na DVBT2/HEVC.

2) Koordinan

expertn skupina. Jako pslun koordinan orgn pro zen,

vyhodnocovn a adaptaci programu Pechodu rozvoje DTT, analzy situace, monitorovn
stavu projektu je navreno ustavit na MPO Koordinan expertn skupinu, disponujc patinm
zzemm a pimenou kompetenc. V tto roli se pedpokld pokraovn fungovn expertn
skupiny MPO (zahrnujc i doten orgny sttn sprvy MK, T a RRTV) doplnn o
zstupce subjekt, podlejcch se aktivn na realizaci Pechodu (opertoi celoplonch st, T,
zstupci komernch TV, zstupci regionlnch TV a sektoru spotebn elektroniky). Koordinan
expertn skupina zajiuje nsledujc hlavn koly a innosti:
a) Pprava, monitorovn, vyhodnocen, aktualizace a koordinace Komplexnho programu
rozvoje DTT,
b) Zajiuje koordinaci kol, spojench s realizac evropskho rozhodnut k uvolnn kmitot
psma 700 MHz,
c) Pipravuje podklady pro informan a komunikan kampan, tkajc se Pechodu na
DVB-T2,
d) Spoluprce s vcn pslunmi orgny pi novelizaci prvnho rmce zemskho digitlnho
vysln a realizaci projekt Programu rozvoje DTT,

71

e) Zpracovn prbnch i ad hoc hodnotcch informac pro vldu, orgny veejn sprvy
a PSP R,
f)

Zizuje pracovn tmy k jednotlivm projektm, navrhuje zpracovn ppadnch expertnch

stanovisek k specifickm tmatm,

g) Shromauje a zpracovv informace, souvisejc s prenotifikanmi a notifikanmi

jednnmi ve vztahu k pedpokldanm kompenzacm,
h) Shromaovn a zveejovn informac o innosti skupiny a prbhu Pechodu na DVBT2.
Navrhovan implementan struktura pijmanch opaten vychz z ve uvedenho
portfolia monch opaten a oekvanch klovch realizanch krok, milnk
implementace:

1) Opaten navrhovan pijmout pi projednvn Strategie ve vld (leden 2016).

2) Opaten navrhovan k obdob po pijet Diginovely a vyhodnocen zahjen
(oekvan termn 10/2016).
3) Opaten odpovdajc obsahu finlnho rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady
k uvolnn psma 700 MHz (oekvan termn 1. tvrtlet 2017)

4) Opaten navrhovan k obdob po dokonen mezinrodn koordinace kmitot

(oekvan termn 12/2017).
Uveden struktura odpovd posloupnosti konkretizace monch krok v zvislosti na
klovm politickm rozhodnut vldy o zahjen Pechodu na DVB-T2, na kterm zvis
zahjen a realizace legislativnho procesu. Aktualizace legislativnho rmce je pak zkladem
pro identifikaci dostupnch finannch zdroj a garant opaten, a tedy i monosti
specifikace dalch implementanch krok z portfolia potebnch opaten.
Ve uveden adaptabiln schma pijmn relevantnch opaten umouje navc
zabudovat koly i opaten, odpovdajc potencilnmu zvaznmu rozhodnut na evropsk
rovni i zvry z prbnho hodnocen procesu Pechodu na DVB-T2 (nap. pokryt
signlem pro Pechodov st, dostupnost pijmacch zazen na trhu).
Opaten budou po schvlen Strategie upesnna v rmci Komplexnho programu
rozvoje DTT, v. Projektu Pechodu na DVB-T2, a vydna MPO do 3 msc po
schvlen Strategie vldou.
Pehled hlavnch navrhovanch opaten:

1) Opaten navrhovan k pijet pi projednvn Strategie ve vld (1. tvrtlet 2016).

a) Zpracovn a pedloen nvrhu Diginovely dotench zkon na jednn vldy
a zajitn dalho postupu. Pijet Diginovely vyjasn i monosti financovn procesu
Pechodu na DVB-T2 a mon dal kroky.
72

Garant: MPO, Termn: 2. tvrtlet 2016

b) Zpracovn a implementace potebnch krok ve sprv spektra. Jedn se zejmna
o pidlen kmitot pro Pechodov st, garanci Psma 500/600 MHz a mezinrodn
kmitotovou koordinaci.
Garant: T, Termny dle nvrhu Usnesen vldy
c) Obecn ostatn dostupn opaten, kter je mono realizovat bez novely legislativnho
rmce. Takovmi opaten je nap. deklarace aktualizovanho D-Booku, koordinace se
spotebnm trhem, informan kampa k zahjen vysln v DVB-T2 apod., kter
nebudou vyadovat zmocnn i mimodn finann zdroje nad rmec bnho
rozpotu MPO pp. dalch spolupracujcch orgn.
Garant: MPO, Kontroln Termn: 31. 10. 2016

2) Opaten navrhovan k obdob po pijet Diginovely a vyhodnocen zahjen

(oekvan termn 10 12/2016).
Navren Usnesen pedpokld, e k jnu 2016 bude ji se znalost aktualizovanho
prvnho rmce a finannch zdroj, mono specifikovat dal opaten z navrhovanho
portfolia opaten. Do t doby bude mono i vyhodnotit dostupnost pijmacch zazen
na trhu, upesnit bli harmonogram pokryt a specifikovat dal kroky v oblasti
informanch kampan apod.

3) Po vydn finlnho evropskho rozhodnut uprav do 3 msc Koordinan expertn

skupina Program podle kol a intenc national roadmap, pedpokldanho k vydn
nejpozdji do 30. 6. 2018, resp. v termnu podle evropskho rozhodnut. Takto upraven
Program vydat nejpozdji k tomuto termnu.

4) Opaten navrhovan k obdob po dokonen mezinrodn koordinace kmitot

(oekvan termn 12/2017).
Mezi opatenmi, pijmanmi po dokonen mezinrodn koordinace kmitot dle plnu
4+1 je klovm opatenm zpracovn a pijet TPP, kter je zkladem pro dal opaten.

73

6. Vsledky ekonomick studie vnos a nklad pro Vldu R souvisejc

s uvolnnm kmitot Psma 700 MHz prostednictvm Pechodu na DVB-T2.
Celkov bilance vnos a nklad procesu Pechodu na DVB-T2 s clem uvolnn kmitot
psma 700 MHz pro bezdrtov irokopsmov sluby (IMT) se pohybuje za obdob 2016 2021
v stce kolem 109 295 mil. K bez zapoten vnosu aukce uvolnnch kmitot.
V ppad zahrnut vnosu aukce uvolnnch kmitot jde o celkovou stku ve vi 4 739
4 915 mil. K.
Pedpokldan vnosy celho procesu Pechodu na DVB-T2 v obdob 2017 2021 se skldaj
z nsledujcch poloek:
stka
(miliony K)

Zdroje vnos a koment k pedpokladm vnos

1.

4 630

Jednorzov vnos z proponovan aukce uvolovanch kmitot psma

700 MHz.

2.

1 082

Pedpokldan dodaten vnos z vbru DPH, vyplvajc z vyvolanho

urychlen obmny pijmacch zazen v domcnostech, tj. televizor a settop-box, po dobu realizace pechodu oproti standardn obmn. Uveden
stka odpovd potu navc prodanch televizor a STB.

3.

84

Inkrementln ron vnos z poplatk za vyuvn 60MHz rdiovho

spektra mobilnmi opertory. Pro vpoet je pouit jen jeden rok, pestoe
pjde o kadoron opakovan vnos i v dalch letech.

5 796

CELKEM VNOSY v. aukce

1 166

Celkem vnosy bez aukce kmitot

74

Vznamnm nefinannm aktivem na stran sttu je zachovn monosti televiznho pjmu

prostednictvm platformy DTT, kterou kadodenn uv cca 60 % domcnost.
Dle uveden odhad nklad je prezentovn v intervalovm odhadu nklad, jejich vsledn
ve toti bude vznamn zviset na celkov dob realizace pechodu i na rozsahu
realizovanho pokryt Pechodovch st.
stka
(miliony
K)
A

Pedpokldan nklady procesu Pechodu na DVB-T2 a uvolnn

rdiovho spektra v psma 700 MHz
Provozovatel celoplonch st (1 4)
Kompenzace vyvolanch nklad

1.

298 418

Vybudovn a simultnn provoz dvou celoplonch Pechodovch st DVBT2 v zvislosti na dob simultnnho celoplonho provozu st (2,5 3,5
roku). Jen odpisy inkrementlnch investinch nklad a standardnch
provoznch nklad po uvaovanou dobu.

2.

41 67

Kmitotov peladn stvajcch a Pechodovch st vyslacch st

(jednorzov nklad) pi uvolovn psma 700 MHz.

3.

102 142

Pepnut stvajcch vyslacch st na nov standard DVB-T2 (jednorzov

dle termn TPP)

441 627

CELKEM ODHAD NKLADY PROVOZOVATELU

Nklady sttu

1.

30 35

zen Programu rozvoje DTT podle Strategie v obdob 2016 2021

2.

300 350

Informan a komunikan kampa, v. nklad certifikace pijmacch

zazen v obdob 2016 2021. stky vychz z realizovanho procesu
v minulosti.

3.

50

Vybaven socilnch zazen odpovdajcmi televizoru, resp. set-top-boxy

4.

50

Nklady sprvy spektra, een ruen DTT ze strany LTE

430

CELKEM ODHAD NKLADY STTU

871 1057

CELKEM ODHAD NKLADY za obdob 2016 2021

75

Nklady uveden v sti A 1. 3. a B. 4. jsou vyvolan nklady, kter by mly bt

kompenzovny prostednictvm radiokomunikanho tu. Strategi navrhovan prava tvorby
a vyuit radiokomunikanho tu umon krt uveden nklady.
Nklady uveden v sti B 1. 3. jsou nklady, kter by mly bt kryty z kapitoly MPO
Sttnho rozpotu. Jejich ve odpovd zkuenosti z nklad pechodu z analogovho na
digitln vysln. Uveden nklady budou rozepsny na obdob realizace Pechodu na DVBT2 v obdob 2017 2021 s tm, s tm e s vymi vdaji se mus potat v dob pepnn st
(2020 2021). elov zven ron ve rozpotu kapitoly MPO na kryt nklad ad B.
1. 3. se pohybuje v stce 80 90 mil. K.
Nklady T nejsou v tomto pehledu zahrnuty mly by bt spojeny zejmna s ast na
informan a komunikan kampani. V souladu se stanoviskem OHS v rmci pipomnkovho
zen se pedpokld, e hradou nklad vyvolanch ve vynucenm procesu Pechodu na
DVB-T2 nen poskytnuta vhoda a nedochz tedy k nedovolen veejn podpoe. Po
zpracovn konkrtnch kalkulac budoucch nklad na zklad schvlen Strategie bude
postupovno podle doporuen OHS (prenotifikan a notifikan jednn).
7. Postup tvorby Strategie
MPO postupovalo pi tvorb Strategie v souladu s usnesenm vldy k tvorb veejnch strategi .
318/2013.
MPO ustavilo pro zpracovn materil expertn skupinu, sloenou z nominovanch zstupc
dotench orgn veejn sprvy. leny tto pracovn skupiny byli zstupci MPO, Ministerstva
kultury, eskho telekomunikanho adu, Rady pro rozhlasov a televizn vysln a eskho
metrologickho institutu. Do expertn skupiny byli zapojeni i zstupci eskch Radiokomunikac,
kterch se nejvce dotkaj ztrty, vyvolan poadovanm uvolnnm kmitot Psma 700 MHz
a kte budou realizovat navrhovanou Strategii. Dle byla zapojena i esk Televize, jako dritel
celoplonho pdlu ze zkona a vznamn doten uvolnnm kmitot Psma 700 MHz.
Expertn skupina zpracovala a prodiskutovala v souladu s metodikou tvorby veejnch financ
rozshlou Vstupn zprvu, kter obsahovala vyhodnocen zkladnch skutenost, shrnula
a vyhodnotila dostupn materily, vztahujc se k tmatu. Dle je obsahem Vstupn zprvy
vyhodnocen a diskuse monch scn rozvoje DTT a nvrh zkladn vize Strategie. Vstupn
zprva je dostupnou plohou tohoto materilu.
Na zklad Vstupn zprvy byly pipraveny nsledujc materily
-

vlastn text Strategie v souladu s metodikou tvorby veejnch strategi (tato ploha . 1
materilu III)

Souhrnn text Strategie (vyjadujc zkladn principy a teze) pro jednn vldy (st III.
pedkldanch materil)

Legislativn nvrhy (III., ploha . 2)

Pedkldac zprva pro jednn vldy (st II. pedkldanch materil)

76

Nvrh Usnesen vldy (st I. Pedkldanch materil).

77