DJINY HUDBY

MATURITN OTZKY
1. a) L. van Beethoven
b) Hudba antickch kultur
2. a) J. S. Bach
b) Z.Fibich, J.Suk
3. a) Fryderik Chopin
b) esk hudebn barok
4. a) W.A.Mozart
b) Staroidovsk hudba
5. a) A.Dvok
b) Pask estka
6. a) Novoromantismus v dle H.Berlioze, F.Liszta, a A.Brucknera
b) Starovk a stedovk hudebn teorie
7. a) R.Wagner
b) Hudebn rokoko a jeho pedstavitel
8. a) J.Brahms
b) Barokn instrumentln hudba
9. a) B.Smetana
b) Potky vcehlasu, ars antiqua
10. a) G. F.Hndel
b) Pozdn romantismus v Nmecku- Strauss, Mahler, Reger
11. a) F.Mendelssohn- Bartholdy, R.Schumann
b) Franko-vlmsk koly
12. a) F.P.Schubert, C.M. von Weber
b) Ars nova ve Francii, Italsk trecento
1

13. a) I.Stravinskij
b) esk hudebn klasicismus a emigrace
14. a) P.Hindemith
b) Chrmov hudba v baroku a v klasicismu
15. a) C.Franck
b) Opera v prvn pol. 19. stolet ve Francii, Itlii a Nmecku
16. a) Francouzsk realismus (G.Bizet), italsk opern romant.
b) Potky esk modern hudby J.B.Foerster, V.Novk
17. a) Syntza renesann hudby v tvorb O.Lasa a msk koly
b) Druh vdesk kola
18. a) J.Haydn
b) Osobnosti seversk hudby Gade, Nielsen, Grieg, Sibelius
19. a) B.Bartk
b) Bentsk kola Willaert, Gabrielov
20. a) Ch.W.Gluck reforma opery v klasicismu
b) D.ostakovi a S.Prokofjev
21. a) L.Janek
b) Svtsk hudba ve stedovku
22. a) Impresionismus v tvorb C.Debussy a dalch skladatel
b) Monodiln zpv chorln
23. a) B.Martin
b) Florentsk camerata, msk, bentsk a neapolsk kola
24. a) P.I.ajkovskij
b) Hudba v eskch zemch do 16. stol
25. a) C.Monteverdi
b) Mocn hrstka

1A) LUDWIG VAN BEETHOVEN

ivot:
* v Bonnu, vlmskho pvodu, do hudebnick rodiny
mld tk a neradostn (otcova slabost opilstv - omezenost),
Velk talent nucen do stlho cvien - nejvce se nauil vlastnm soukromm
studiem.
Od 8-mi let veejn vystupoval jako klavrista, prvnho dnho vzdln
dostal teprve o rok pozdji u Ch. G. Neefeho seznmil ho s Bachovm
temperovanm klavrem, umonil vydn jeho skladeb tiskem a upozornil na
jeho talent v tisku.
Ve 13 se stal druhm varhankem a zastupoval Neefeho jako cembalista.
Cesty na studia do Vdn (setkal se s W. A. Mozartem), ale matina smrteln
choroba ho donutila k nvratu dom. Po matin smrti musel vychovvat a ivit
sv 2 bratry.
Odjel do Vdn, kde se usadil natrvalo - studoval u Haydna a Salieriho.
Nebyl zvisl na csaskm dvoru jako Mozart existenn podporu hledal v
lechtickch kruzch, vyuoval klavr a hrl koncerty i mimo Vde.
Zstal svobodn, a byl asto zamilovn. Ponajc sluchov pote a
nsledn pln hluchota z nj udlaly samote a podivna, kter se
vyhbal lidem - selhn jater smrt. Pohbu se zastnilo 20000 lid.
Dlo:
Velmi koncentrovan (poetn men): 9 symmfoni, 11 ouvertur, 1
houslov a 5 klavrnch koncert, 32 klavrnch sont, 21 klavrnch
variac.
Je dovritel Vdeskho klasicismu otevel brny romantismu.
Umleck vvoj se dl na 3 etapy:
do r. 1800 komponoval tradinm zpsobem
1800 1820 zcela osobit styl
po r. 1820 vrcholn dla
Symfonie (9):
C dur op. 21, 2. D dur op. 36, 3. Es dur EROICA op.55
B dur op. 60, 5. c moll OSUDOV op. 67, 6. F dur PASTORLN op. 68
7. A dur op. 92, 8. F dur op. 93, 9. d moll op. 125 slova dy na radost
Instrumentln koncerty: 5 klavrnch, 1 houslov D dur, Trojkoncert pro
violoncello, housle a klavr.
Klavrn sonty (32): NOV ZKON KLAVRN HRY, PATETICK
SONTA, SONTA As dur, PASTORLN SONTA D dur, WALDSTEINSK
SONTA C dur.
Kanttov skladby: Me C dur, D dur MISSA SOLEMNIS,
Opera - FIDELIO

1B) HUDBA ANTICKCH KULTUR

1.

eck hudba
je vyvrcholenm veker starovk kultury a umn
sta ekov patili k nejhudebnjm nrodm v Evrop
hudba pestala slouit jen bohoslub umnm v pravm slova smyslu

Dlme do 3 obdob:
1. Mticko-archaick obdob (do r. 600 p. Kr.)
vznik hudby pipisovn bohu Apollnovi nejslavnj hudebnk pvec Orfeus
a) Ran minojsk doba na Krt (4. 3. tiscilet p. Kr. 1700 p. Kr.)
b) Krtsko-myknsk obdob (1700 1200 p. Kr.)
c) Vznik vlastn eck kultury (kolem r. 100 p. Kr.) - nejvt bsnk Hmr
d) Olympsk obdob (1200 700 p. Kr.)
2. Klasick obdob (600 400 p. Kr.)
nejvt rozkvt eck kultury (literatura, vtvarn umn, hudba)
hudba jednohlas, doprovzena na njak nstroj
vokln i instrumentln hudba
rytmus urovn bsnickmi metrickmi stopami
vokln hudba slov i sborov pse
slov lyrika ALKAIOS, sborov lyrika PINDAROS Z THB
zhudebovna i epika (nap. Hmrv epos Ilias a Odyssea
Drama vrcholnm eckm projevem tragedie (EURIPIDS),
Komedie vznik z tzv. km prvod mladk, ode vsi ke vsi, bavili se,
zpvali (ARISTOFANS)
vechny typy her byly pedvdny na Dionsovcha kulturnch slavnostech
Instrumentln hudba drnkac nstroje (forminx, kithara, lyra,
harfa), dechov n. (fltna, aulos, panova pala, salpinx), bic nstroje,
Hydraulick (vodn) varhany zvltnost, vynlez pipisovn Ktsibilovi.
3. Helnistick obdob
a) obdob virtuozn (400 300 p. Kr.)
technick virtuozita
vzruen a vypjat vraz tzv. eck barok (upozadn hlubok obsah dla)
b) obdob alexandrijsk (300 150 p. Kr.)
centrem hudby Alexandrie
zjemnn vrazu hudby a umn tzv. eck rokok
hl. postavou helnismu Alexandr Velik
eck hudebn teorie
1. Knonikov (pythagorejci) vychzeli z matematickho zkladu, odvolvali se na
Pythagora ze Smu.
2. Harmonikov vychzeli z praktick zkuenosti, navazovali na uen Aristotela
3. Systematikov snaili se o syntzu obou kol, ARISTIDES QUINTILIANUS
eck notov psmo
4

 K zpisu hudby se vyuvala psmenn notace (znaky eck abecedy) 2

psmenn notan ady pro vokln a instrumentln hudbu zvl
Diatonika zkladem jsou tetrachordy drsk, frsk, ldsk (jejich
spojenm vznik stupnic drsk, frsk, ldsk) odvozen stupnice hypo (o
kvartu pod). hyper (o kvartu nad zkl. Tnem)
Chromatika v rmci tetrachordu dva pltny
Enharmonika star v tetrachordu - vynechn tet stupe
Enharmonika mlad v rmci jednoho tetrachordu pouito dvou tvrttn
Ladn vysok pro virtuzn hru vce napjat struna), nzk k bn he
Hudebn estetick pohledy: vychzely z filosof Aristotela a Platna,
rozeznvali hudbu uklidujc a rozilujc (Aristoteles uznval oba
druhy, Platn uznval pouze uklidujc hudbu)
msk hudba
Nedoshla eck rovn konec republiky a potek csastv
Zlat obdob msk epiky
hudebn diletantismus (csa Caligula, Nero)
po zniku zpadomsk e rozvoj kesansk hudby (zpadn
msk, vchodn byzantsk)
Z eck a msk hudby existuje mlo dochovanch notovch doklad
(cca 40): SEIKILOVA PSE z nhrobku v Trallesu

2A) JOHANN SEBASTIAN BACH

ivot:
Bach je dovritel hudebnho baroka a nejvznamj postavou svtovch
hudebnch djin, narozen 1685 v Eisenachu
ji v tlm vku hudebn nadn, byl houslistou, varhankem
v 15-ti letech sopranista gymnasilnho sboru
siln na nj psobil Georg Bohm, obdivoval Handela (nesetkal se s nm)
Ve slubch vmarskho vvody (9 let dvornm varhankem)
kantorem u sv. Tome v Lipsku
ast spory s crkv a mstskou vrchnost
posledn lta svho ivota ho postihla zrakov choroba nakonec slepota
+ 1750 v Lipsku
Styl:
rozshl dlo (obsahuje vechny obory krom dramatick tvorby)
vychz z hlubokho proit protestantsk vry
Dvvoj chrmov hudby (erp z protestantskho chorlu)
Varhann hudba v nejvy mon dokonalosti
Dlo:
Varhann tvorba ideln varhann sloh (dosud nepeten)
Mal chorln pedehry (cca 100) vychzej z protestantskho chorlu
Velk varhann skladby (neopraj se o protestansk chorl)
19 velkch a 8 malch preludi a fug, fantazie a fugy, toccaty a fugy

 Klavrn tvorba: dvoudln TEMPEROVAN KLAVR tzv. Star zkon

klavrn hry (obsahuje 2 ady po 24 prelud. a fugch ve vech tninch v
chromatickm postupu), Capriccio NA ODJEZD MILOVANHO BRATRA

Komorn tvorba 6 sont pro housle a klavr (techn. triov son.), 6

suit pro slov violoncello, 6 sont pro slov housle.

Orchestrln tvorba: 6 BRANIBORSKCH KONCERT

Vokln-instrumentln tvorba: (opr se o protestantsk chorl)
Kantty na kadou nedli a svtek v roce vdy jin kantta
VNON A VELIKONON ORATORIUM
JANOVY A MATOUOVY PAIJE, SLAVNOSTN ME h moll.

2B) JOSEF SUK

ivot:
Pochzel ze star esk uitelsk rodiny a ml od dtstv velk hudebn nadn
Studoval na prask konzervatoi: housle, klavr a hudebn teorii
Vstoupil do tdy Antonna Dvoka, stal se jeho nejvznamnjm
kem a oenil se s jeho dcerou Otli.
Byl hodn zaneprzdnn komponoval mlo
lenem ve slavnm eskm kvartetu (2. housle) tm 4000 koncert
Profesorem skladby na Prask konzervatoi stal se i jejm rektorem
Skladatelsky vi sob psn zveejoval jen skladby po vech
strnkch dokonal a vyzrl.
Styl:
iv smysl pro orchestrln barvitost (jako A. Dvok), tradicionalismus,
zbonost, siln ovlivnn francouzskm impresionismem
prudk dynamick a tempov zmny, ada novot v melodice, rytmice
Dlo:

absolventsk skladba DRAMATICK OUVERTURA

SMYCOV SERENDA Es dur, POHDKA ZIMNHO VEERA,
SYMFONIE E dur vliv Dvoka
Hudba k Zeyerov pohdce RADZ A MAHULENA umlecky vyzrl
FANTASTICK SCHERZO virtuozn orchestrln dlo, PSE LSKY

ZDENK FIBICH
Ryze romantick umlec v esk hudb
ivot:
Pochzel ze zmon rodiny a doshl vestrannho vzdln v Praze, na
Lipsk konzervatoi, v Pai a Mannheimu - po studich il celkem skromn a
nezastval dn vznamnj funkce.
Inspiroval se vlastnm ulechtilm ivotem romantick, bez smyslu
pro komiku
inspirace ze sn, z erotinosti, z prodnho idylismu

Dlo: rozshl, obshl tm vechny obory (krom instrumentlnch Koncert)

MELODRAMY: nejvt dlo - melodram HIPPODAMIE (slova Vrchlickho)

Opern tvorba: tragick opera NEVSTA MESSINSK, RKA
Orchestrln a komorn skladby: pedehra NOC NA KARLTEJN,
V PODVEER nejpopulrnj orchestrln skladba (jednu melodii upravil
Jan Kubelk a nazval ji POEM)

3A) FRYDERIK CHOPIN

ivot:
V Polsku u Varavy
otec Francouz, matka Polka
ji od dtstv ml velk nadn, kter bylo rozvjeno - skvl klavrn virtuoz
navtvil i Prahu, odeel do Francie pask polsk emigrace
sptelil se s Lisztem a Berliozem, Heinem, Balzakem,
na veejnosti moc nevystupoval, nejradji psobil v kruhu svch ptel
po rozchodu s George Sandovou umleck cesta do Anglie a Skotska
+ v Pai na plicn chorobu
Dlo:
ovlivnn polskm lidovm Umnm a komponoval vhradn pro klavr
pesimismus, ale i energie a vzdor, soustednost, stylov istota
Fantazie f moll, TARANTELA op. 43
valky, psn, 56 mazurek, 12 polonz3
sonty: h moll, 2. sonty b moll
2 koncerty pro klavr a orchestr: e moll a f moll
Etudy - 2 ady po 12-ti etudch skvle stylizovan
24 preludi op. 28
2 nladov skladby BERCEUSE op. 57, BARCAROLA Fis dur op. 60

3B) CESK HUDEBN BAROKO

Od 17. stol. do ech pronik ran barokn italsk hudba
Chrmov hudba: psobila na irok vrstvy obyvatelstva (internty
s fundatisty, chrmov kry nejvtmi nositeli hudebnho ivota)
lechtick kapely na eskch a moravskch zmcch Kapela Olomouckch
biskup v Kromi, Schvarcembersk v eskm Krumlov, Lobkowiczk
kapela.
Hudba doprovzela rzn dvorn slavnosti

Opera: poprv provedena u pleitosti korunovace csae Ferdinanda II.

Byla pravideln uskuteovna pi zjezdech csaskho dvora
Oratorium: v Praze, Brn, oblben - mal velikonon oratoria
jezuitsk d provozovn kolskch dramat

ADAM VCLAV MICHNA Z OTRADOVIC

7

 varhank v Jindichov Hradci, skladatel, bsnk

Dlo: LOUTNA ESK (soubor duchovnch skladeb) ESK MARINSK
MUZIKA, TE DEUM, MAGNIFICAT
PAVEL JOSEF VEJVANOVSK
kromsk poln a dvorn truba a editel kru v chrmu sv. Moice
v Kromi
Dlo: duchovn skladby (me, ofertoria, nepory, litanie, TE DEUM, 4
REQUIEM) svtsk skladby (sonty, balety, serendy)
JAN ZELENKA
nejvznamnj osobnost esk barokn hudby, skvl kontrapunktik
syn uitele a k Johanna Josepha Fuxe
vtina ivota v cizin - ve slubch saskho kurfita v Dranech
jmenovn dirigentem a oficilnm crkevnm skladatelem
Dlo: me, 3 REQUIEM, 3 ORATORIA, SINFONIA CONCERTANTE
BOHUSLAV ERNOHORSK
pochzel z uitelsk rodiny a psobil jako minorita v kostele sv. Jakuba v Praze
byl vznamn varhank, spn pedagog a organiztor hudebnho ivota
jeho skladby jsou mistrovsk dla kontrapunktickho umn
Dlo: LAUDETUR JESUS CHRISTUS, ofertorium QUARE DOMINE
IRRASCERIS.

4A) WOLFGANG AMADEUS MOZART

ivot:
pochzel z hudebn rodiny ze Salcburku. Otec Leopold Mozart byl dvorn
kapelnk v Salcburku, vznamn skladatel a pedagog. Od mala byl otcem
soustavn hudebn vzdlvn (hrl na varhany, klavr a housle).
V 6-ti byl vbornm klavristou, improvizoval, doprovzel,
transponoval a se sestrou Mari Annou sklzel bouliv spchy na
koncertech v Mnichov a Vdni.
Tletou koncertn cestou po Nmecku, Francii a Anglii zskal mezinrodn
proslulost.
V 7-mi vyly poprv tiskem jeho skladby a ve 12-ti letech napsal prvn
operu buffu pro Vde (Bastien a Bastienka). V Itlii byl 3x a potkal se tam
s Myslivekem.
Ve 13 letech byl arcibiskupsk koncertn mistr. Nov cesta do
Mnichova, Mannheimu a Pae, bhem n mu zemela matka.
Pohdal se s arcibiskupem Colloredem a odeel do Vdn svobodn
umlec satek s Konstanci Weberovou
umleck zjezdy do Prahy(byl 5x), Dran, Berlna, Frankfurtu
Jmenovn csaskm dvornm skladatelem s nevelkm platem.
+ ve 35-ti letech, na konci ivota byl zadluen a pochovn do spolenho hrobu
chudiny.
Naprosto ojedinl zjev ve svtov hudb. Typick zstupce
jihonmeck a rakousk hudebn kultury a nejvznamnjm klasickm
syntetikem.
8

 tzv. mozartovsk sloh lbezn zpvnost, przran harmonie, smysl pro

orchestrln barvy, bohatost melodick invence.
Dlo: M nadasov charakter a obsahuje 626 opus, 45 symfoni, 30 serend, 45
koncert, 23 smycovch kvartet a 15 mench skladeb
Symfonie: C dur LINECK, D dur PRASK, vrchol: 3 posledn symfonie - Es
dur, g moll a C dur JUPITERSK pln ndhery a vzneenosti.
Serendy: HAFFERNOVY SERENDY, MAL NON HUDBA
Instrumentln koncerty: 2 KONCERTN SYMFONIE PRO VIOLU
S ORCHESTREM, DVOJKONCETR PRO FLTNU A HARFU,
Klavrn koncerty (28): d moll, A dur, D dur KORUNOVAN,
Koncerty pro dechov nstroje: PRO LESN ROH, FLTNU, KLARINET,
HOBOJ, FAGOT
Opery: FIGAROVA SVATBA, DON GIOVANNI, KOUZELN FLTNA,
COSI FAN TUTTE (TAKOV JSOU VECHNY)
Chrmov skladby: me C dur KORUNOVAN, AVE VERUM CORPUS,
smuten me REQUIEM

4B) STAROIDOVSK HUDBA

Ze vech hudebnch kultur m nejvt vznam a je zkladem kesanskho

hudebnho umn spolu s antickou, eckou a mskou hudbou.
Nejvt rozkvt mla za doby biblickch krl alamouna a Davida
id tvrci Bible jedna z nejvtch literrnch pamtek vech dob.
Bible m 2 sti: Star zkon zan stvoenm svta a Nov zkon zana
narozenm Jee Krista
Hudba: stle slouila pedevm nboenstv a byla provozovna v
Jeruzalmskm chrmech, synagogch, domcnostech, na svatbch, pohbech
apd.
Pedevm se provozovala vokln hudba, kter byla zejm
doprovzena hudebnmi nstroji ofarem (zvec roh), kinnorem (harfovit
nstroj), nebelem (pedchdce lyry)
zaloena na ptitnovch, nejastji bezpltnovch stupnicch
Hudebn formou byly almy (bsnick ryvky z Bible)
Byly recitovny na jednom tnu a pouze na konci vere se obvil jednoduch
melodick pohyb
pednes: responzoriln (stdn slisty a sboru) a antifonln (stdn
sbor)

V dalm vvoji idovsk synagogln hudby po vzniku kesanstv byly

pouvny babylnsk, helnistick, syrsk prvky.

5A) ANTONN DVOK

Antonn Dvok je za nejvtho skladatele sv doby a spolu se
Smetanou zakladatel esk hudby ovlivnili dal generace skladatel
esk hudby.
ivot:
Synem eznka - dtstv ml tk - chudobn pomry, obklopen venkovskmi
muzikanty. Vnji se zabv hudbou u Antonna Leihmanna ve Zlonicch.
v 16-ti letech varhanick kola v Praze
Violistou Komzkovy kapely (pozdji s n peel do Prozatmnho divadla)
vzdal se msta v orchestru varhankam v kostele sv. Vojtcha v Praze
Dostval sttn stipendium (vymohl mu ho J. Brahms)
Doshl svtovch spch (pevnj existenn postaven), jeho skladby
jsou hrny po cel Evrop i v Americe.
estn doktort Cambridgsk univerzity, doktort Prask univerzity
Jmenovn profesorem (pozdji editelem) prask konzervatoe, dil
konzervato v New Yorku
+ v Praze na mozkovou mrtvici
Styl:
neobyejn lehkost (blzk Haydnovi, Mozartovi, Schubertovi)
pestr instrumentace (oblben hoboj), nejsilnj strnkou Dvokova
umn je smysl pro zvuk orchestru
hudba prost, snadno zapamatovateln, pouv klasickch forem
zbonost, zliba v pohdkovch nmtech, lska k lidovmu umn
naprost originalita dvokovsk sloh ovlivnil eskou i americkou hudbu
Dlo: rozshl, obshl tm vechny obory
Symfonie (9) prvn 4 byly jet nevyzrl prce, 7. d moll je nejvt
symfonick skladba, 8. G dur op. 88 nejdvokovtj, 9. e moll op. 95
Z NOVHO SVTA nejslavnj ovlivnil ho pobyt v Americe, vlivy
ernosk a indinsk. Druh vta LARGO zlidovla.
Instrumentln koncerty: houslov a moll op. 53 jedna z nejslavnjch
skladeb svtovho houslovho repertoru, violoncellov h moll op. 104 stle
nejhranj skladbou svtovho violoncellovho repertoru

Komorn skladby: POETICK DUMKY korunou klavrnch tri

Oratoria: STABAT MATER, SVAT LUDMILA (pro Anglii)
Kantty: AMERICK PRAPOR (k 400 let. vro objeven Ameriky)
Chrmov hudba: me D dur, REQUIEM (vrcholn dlo), TE DEUM
Psov tvorba: MORAVSK DVOJZPVY, CIKNSK MELODIE psn
KDY MNE STAR MATKA, IROK RUKVY..., BIBLICK PSN.
10

 Orchestrln skladby: SLOVANSK TANCE 2 ady po 8 skladbch.

Opery (10): RUSALKA - smuje k impressionismu, ELMA A SEDLK,
JAKOBN, ERT A KA (Smetanv vzor)

5B) PASK ESTKA

u zrodu stla premira baletu PARADE Erica Satieho
(vidli v nm potek novho umn)
Nebyli nzorov soudrn (kad byl orientovn jinak) - ptel po cel ivot,
ale jako skupina se neudreli
hlavnm uitelem a vzorem byl Igor Stravinskij
Ideov vdce skupiny: Jean Cocteau - v umleckm manifestu Kohout a
Harlekn - propagoval klasickou pevnost, prostotu, optimismus a jasnost uml.
projevu: Hudba se mus vrtit na zem, hledejme hudbu vednho dne.
Program: Zbavit hudbu zbytench pedsudk a vyjadovat drsnou ivotn
skutenost povlench as a odmtnut impresionismu
Snaha zcela se odvrtit od romantickho a dn romantick niky do sn
ARTHUR HONEGGER
byl nejvznamnjm lenem Pask estky, ale nejvce se vzdlil idelm
tto skupiny, hrl na housle a dirigoval.
Za vlky zstal ve Francii a uil. Obdivoval Bacha a Beethovena,
Debussyho i Ravela a oproti ostatnm ml kladn vztah k Wagnerovi.
Dlo: JOHANKA Z ARKU, Pacifik 231, LITURGICK symfonie, RUGBY
FRANCIS POULENC
* v Pai v rodin velkoobchodnka, matka byla znamenitou klavristkou
stal se jednm z nejpopulrnjch francouzskch skladatel mezivlen
a povlen ry.
Dlo: BESTI, NEGRESK RAPSODIE
DARIUS MILHAUD
studoval na pask konzervatoi (housle, skladba, klavr) opustit Francii kvli
idovskmu pvodu a vlku peil v USA - pedagogick innost.
pedstavitel degenerovan hudby - jeho dlo zakzno
po vlce vyuoval kompozici na pask konzervatoi a pednel
v Kalifornii. Dlo: Balety: VL NA STEE, STVOEN SVTA (vliv jazzu)
GEORGES AURIC
konzervato v Pai, nkter skladby doshly takov popularity, e tm
zlidovly. Dlo: hudba k filmm MOULIN ROUGE, KRSKA A ZVE.
GERMAINE TAILLEFERROV
Dlo: opery, orchestrln, komorn, balety, PASTORALE pro mal orchestr
LOUIS (EDMONT) DUREY
11

 kritik v komunistickm denku LHumanit

Dlo: spn ve filmov hudb, opera LOCCASION

6A) NOVOROMANTISMUS
HECTOR BERLIOZ
ivot:
* ve Francii - syn lkae - chtl z nj mt lkae a sm ho uil
zskal vestrann vzdln, jeho hudebn talent nebyl soustavn rozvjen
Na Pask konzervatoi studoval i u Antonna Rejchy a zhy zaal komponovat
skladby jsou nedochovan)
zskal mskou cenu studia v Itlii
Zskal umleck spchy na cestch do ciziny, ale ve Francii se moc neprosadil
pracoval jako knihovnk pask konzervatoe
+ v Pai
Dlo: zakladatel novodob programn hudby, jedinen instrumentln
pedstavivost.
Programn symfonie: FANTASTICK SYMFONIE 5-ti vt
1. SNY A VN, 2. PLES, 3. VJEV NA VENKOV, 4. CESTA NA
POPRAVIT, 5. STABBAT ARODJNIC

Ide fix (stl 40-ti taktov hudebn mylenka)

Programn ouvertury: KRL LEAR
ROMEO A JULIE pechodn typ mezi symfoni a kanttou
REQUIEM obrovsk orchestrln obsazen, doplkem je TE DEUM
Oratoria: DTSTV JEOVO, FAUSTOVO PROKLET
Opera: TROJAN

FERENC LISZT
ivot:
* V Rakousku Uhersku, otec se amatrsky zabval hudbou a dal Ferencovi
klavrn zklady
Od dtstv zzran hudebn nadan a vystupoval jako klavrn virtuoz,
hudebn talent pln rozvinul po pesdlen do Pae, kde se stkal s pednmi
umlci.
Na uritou dobu peruil koncertovn a vnoval se studiu (u Karla ernho)
Ve 23 letech znova koncertoval jedinen spchy, povaovn za nejvtho
klavrnho virtuoze 19. stolet.
pesdlil do Vmaru konec koncert skladatelsk innost, spn dirigent
V Peti prezidentem hudebn akademie
Dlo: 3 tvr obory klavrn skladby, orchestrln dla, duchovn skladby
Klavrn skladby:
etudy 12 ETUD NEJVY VKONNOSTI, 6 ETUD PODLE
PAGANINIHO
12

cykly CONSOLATIONS, LTA PUTOVN

2 balady, 2 legendy, 4 MEFISTOVSK VALKY, TANEC MRTVCH
rapsodie 19 uherskch, 1 rumunsk, panlsk
Klavrn sonta h moll, klavrn koncerty Es dur . 1, A dur . 2
Varhann skladby: VARIACE NA DV BACHOVA TMATA
Orchestrln skladby: FAUSTOVSK A DANTOVSK SYMFONIE,
PROMETHEUS, HAMLET.
Skladby duchovn: me UHERSK KORUNOVAN, MISSA SOLEMNIS,
MISSA CHORALIS (8 slist) ME PRO TYHLAS MUSK SBOR A
VARHANY
ANTON BRUCKNER
rakousk skladatel novonmeck koly
snail se o uplatnn Wagnerovskch reformnch tendenc v symfonii
ivot:
pochzel z uitelsk rodiny a od 17-ti let se vnoval uitelskmu povoln
vzdlval se v hudb hrou na varhany a pozdji byl jmenovn dmskm
varhankem v Linci
ml vynikajc znalost kontrapunktu a znamenit improvizan
schopnosti
Varhankem dvorn kapely ve Vdni a profesorem varhan, nauky o
harmonii a kontrapunktu na Vdesk konzervatoi.
Univerzitnm lektorem pro hudebn teorii
Skladatelsky pronikl pomrn pozd (pocty a vyznamenn po proveden 4. a 7.
symfonie)
+ ve Vdni
Dlo:
symfonie mohutnch rozmr (asto ale nevyven), adagia, scherza (lidov a
tanen prvky)
Symfonie (9): 4. Symfonie Es dur ROMANTICK, 7. E dur (vnovan
Wagnerovi), 5. B dur, 8. c moll (vnovan milmu Pnu Bohu), 3. d moll
(vnov. Wagnerovi), 0. d moll, 9. d moll (k n se pipojuje mohutn orchestrln
TE DEUM C dur)
Me: d moll, e moll, f moll
Vokln moteta: AVE MARIA, LOCUS ISTE
Komorn hudba: smycov kvintet F dur

6B) STAROVK A STEDOVK HUD. TEORIE

STAROVK
eck hudebn teorie
1. Knonikov (pythagorejci): vychzeli z matematickho zkladu, odvolvali se na
Pythagora
2. Harmonikov: vychzeli z praktick zkuenosti, navazovali na uen Aristotela
13

3. Systematikov: snaili se o syntzu obou kol

eck notov psmo
prvn byla notace psmenn (znaky eck abecedy) 2 ady, vokln a
instrumentln huda zvl
Rozeznvme diatoniku, chromatiku, star a mlad enharmoniku
Diatonika zkladem tetrachordy drsk, frsk, ldsk (jejich spojenm
vznik stupnic drsk, frsk, ldsk) odvozen stupnice hypo (o kvartu pod).
hyper (o kvartu nad zkl. tnem)
Chromatika v rmci tetrachordu dva pltny
Enharmonika star v tetrachordu - vynechn tet stupe
Enharmonika mlad v rmci jednoho tetrachordu bylo pouito dvou
tvrttn
ladn vysok ( pro virtuozn hru vce napjat strune), nzk (k bn he)
Hudebn estetick pohledy: vychzely z filosof Aristotela a Platna, kte
rozeznvali hudbu uklidujc a rozilujc (Aristotels uznval oba druhy, Platn
uznval pouze uklidujc hudbu)
STEDOVK
oprala se o antickou teorii
Stupnice: kad stupnice mla finlu (zkladn tn) a dominantu (nejastji
opakovan tn)
4 zkladn stupnice = autentick: drsk, frygick, lydick, mixolydick
plagln stupnice: odvozen od zkladnch (zanaj o kvartu ne)
hypodrsk, hypofrygick,
solmizace: stedovk vynlez, do re mi fa sol la si do
Stedovk notace
v nejstarch dobch hudba se nezapisovala vbec (udrovala se stn)
nrst skladeb nutnost hudebnho zpisu
1. notace psmenn pouv psmena eck abecedy
2. notace znakov pouv zvltn znaky
a) neumov (9. 11. stol.)
systm teek a rek nad textem uruje pouze piblin pohyb melodie
nepesn
postupn pro zpesnn znaky psny na linky (pvodn barevn, pozdji vznik
kl F a C)
Quido z Arezza zavedl tylinkovou notovou osnovu
b) chorln (od 12. stol.)
znaky maj tyhrann tvar (pesn vyznaen v notov osnov)
c) mensurln (13. 16. stol.)
nejdleitj stedovk a renesann notace pro vcehlasou hudbu

14

7A) RICHARD WAGNER

ivot:
* v Lipsku, smrt otce na Tyfuschvli po narozen matka se provdala znovu
provdala - sthovn do Dran studie
Ml zjem o literaturu a divadlo, hlub hudebn dojem Weberv
arostelec
Psobil jako sbormistr ve Wurzburgu - 1. dokon. opera Die Feen (Vly)
Odchod do Magdeburgu opera Zkaz lsky aneb Novicka z Palerma
cesta (tk) pes Londn boliv cesta inspirace Bludnho Holanana
Trvale psobil v Nmecku umleckm fem dransk opery
1848 revoluce tk do vcarskho Curychu, amnestie nvrat do
Nmecka
Jeho obdivovatelem byl Ludvk II. poskytl mu neomezen finann
prostedky
Posledn lta ivota vstavba divadla dle vlastnch pedstav pro sv opery
s vbornou akustikou
zhoren zdrav smrt (zchvat mrtvice) v Bentkch
Dlo:
Opery: uvaoval o monm vvoji opery jako hudebn-dramatick
formy a pihlsil se ke Gluckov reform
VLY, ZKAZ LSKY ran opery, umlecky mlo vznamn
BLUDN HOLANAN uplatnn tzv. pznanch motiv leitmotive
TRISTAN A ISOLDA Wagner dovril idel hudebnho dramatu, nekonen
melodie, pouit chromatiky, sekvenc, alterovanch akord a melodickch
prtah
MISTI PVCI NORIMBERT komick opera z obdob meistersing
PRSTEN NIBELUNGV
PARSIFAL inspiroval se gregorianskm chorlem
Studie a publikace UMN A REVOLUCE, UMLECK DLO
BUDOUCNOSTI, OPERA A DRAMA, UMN A PODNEB, IDOVSTV V
HUDB
Vliv Wagnerovy hudby
Inspiroval vznamn opern tvrce (Verdi, Smetana, Dvok, Fibich,
Bizet, Bruckner)

7B) HUDEBN ROKOKO A PREDSTAVITEL

FRANCOUZSK CLAVECINOV KOLA ZKLAD HUDEBNHO ROKOKA
Rokokov umn:
15

 nejvraznji se projevilo ve Francii a tvo poetick zvr baroka (vce

jemnosti, jednoduchosti)
Styl: lehkost, jemnost, melodick ozdoby, NE vcehlas
V tto dob byla populrn hra na varhany a clavecin a loutno hry.
Nejvznamnj pedstavitel:
JEAN PHILLIPE RAMEAU
nejvt postavou francouzsk barokn hudby 18. stol.
pochzel z hudebnick rodiny a psobil jako varhank v Avignonu, Lyonu
hrl na clavicembalo, vznamn teoretik, pozdji dramatick skladatel
vtina dramatickch prac na rozmez opery a baletu
objevil obraty kvintakord, septakordy
vytvoil pojem SUBDOMINANTA a DOMINANTA
Dlo: 21 jevitnch prac - vynikly CASTOR ET POLLUX a DARDANUS
PICES DE CLAVECIN
JEAN CHAMPION DE CHAMBONIRES
zakladatel francouzsk clavecinov koly
vborn pedagog, clavecinista
Dlo: PICES DE CLAVECIN cyklus skladeb pro clavecin

FRANCOIS COUPERIN LE GRAND

dvorn clavecinista, varhank Ludvka XIV. A Ludvka XV.
komponoval komorn a vokln skladby hlavn pro clavecin
Dlo: 4 knihy PICES DE CLAVECIN

8A) JOHANNES BRAHMS

pokldn za pmho pokraovatele Beethovena
ivot:
* V Hamburgu do chudobn prosted - syn divadelnho kontrabasisty,
matka byla o 17 let star ne otec.
Od mld ml znan hudebn nadn, od 14-ti let vystupoval jako
klavrista
Stkal se s vznamnmi osobnostmi sv doby, osobnm ptelem A.
Dvoka a seznmil se i s Lisztem.
Zpotku psobil v rznch nmeckch mstech a ve Vdni se trvale usadil po
smrti svho otce.
propagtor Brahmsova dla Hans von Bllow (slavn dirigent a klavrista)
+ ve Vdni
Dlo:
Velmi rozshl, psal vechny obory krom opery.

16

 Symfonie (4): 1. c moll nazvan 10 symfoni Beethovenova, 2. D dur

PASTORLN, 3. F dur nejstrunj, dokonal stavba, 4. e moll
nejkrsnj (ve 4. vt barokn ciacona)
Variace: VARIACE NA HAYDNOVO TMA
Instrumentln koncerty: houslov D dur tk, napsn jako
nehrateln (vrchol houslov literatury)
Tria s klavrem a dechovmi nstroji: 1. PRO KLAVR, HOUSLE A
LESN ROH, 2. PRO KLAVR, KLARINET a VIOLONCELLO.
Varhann tvorba: 11 pedeher (stylov navazuj na Bacha)
Klavrn tvorba: DVOJE KLAVRN VARIACE (technicky nron, na tma
Paganiniho a Hndelovo), KLAVRN SCHERZO es moll, TYRUN
UHERSK TANCE (prava uherskch lidovch tanc)
Psn: na vbr text ml vybran vkus: Psn vnho charakteru - na
biblick texty, Psn lidovho charakteru (cca 200)
Sborov tvorba: NMECK REQUIEM, RAPSODIE PRO SLOV ALT,
MUSK SBOR A ORCHESTR, PSE OSUDU

8B) BAROKN INSTRUMENTLN HUDBA

ORCHESTRLN A KOMORN FORMY
Vyvinuly se z bentskch sont a chanzon
pvodn Bentsk sonty splvaly s opernmi sinfoniemi
Barokn forma concerto grosso jsou slov a sborov nstrojov skupiny
postaven proti sob
Triov sonta koncertn forma pro 2 slov nstroje spojen generlbasem
vytvoen sonty a slovho koncertu pro jeden nstroj s doprovodem
orchestru.
Gambov nstroje (viola da gamba) nahrazeny houslovmi nstroji Amati, Stradivari, (podle housl altov typ viola, tenorov typ violoncello,
kontrabas si uchoval gambov tvar)
Dva typy sont
Sonata da chiesa (chrmov sonta)
Sonata da camera (svtsk typ)
ALESSANDRO STRADELLA pesn slohov rozlien 2 typ sont
ANTONIO VIVALDI
vysvcen na knze, ale kvli astmatu nevykonval
kem svho otce, houslisty v Bentkch
studoval u Legrenziho
ivot v Bentkch
17

 forma koncertu ti vty (rychle, pomalu, rychle)

Dlo: TVERO RONCH OBDOB cyklus 4 concerti grossi
GEORG PHILIP TELEMANN (sonta pro 5 trubek)

HUDBA PRO KLVESOV NSTROJE

Rozkvt instrumentln hudby pro klvesov nstroje varhany,
clavicembalo, clavichord
v 17. stol. neurovalo se, zda hrt skladbu na varhany nebo clavichord
vybral si hr
DOMENICO SCARLATTI
syn Alessandra Scarlattiho
psobil v m, Madridu, Londn, Neapoli
jeho dlo velmi efektn, zrodky sontov formy, virtuzn prvky
Dlo: cca 500 klavrnch skladeb
DIETRICH BUXTEHUDE
HENRY PURCELL

9A) BEDICH SMETANA

tvrce modern esk hudby
dokonal syntza klasickch a romantickch prvk
ivot:
Narodil se v Litomyli do pomrn bohat rodiny, uil se hrt na housle,
pozdji na klavr, a v 6 letech poprv veejn vystoupil.
Ne pli spn studoval gymnzium v rznch mstech v Praze ho
zaujal kulturn ivot a byl rozhodnut, e se bude vnovat jen hudb.
Siln na nj psobila bn produkce chrmov, lidov, uitelsk a umask
hudby.
Byl kem slepho profesora JOSEFA PROKSHE, kter jej seznamoval
s tehdej evropskou hudbou Beethoven, Chopin, Bach, Schubert, Schumann,
Berlioz, Liszt
Smetana se chtl uplatnit jako virtuos, ale jeho cesta skonila nezdarem a tak
zaloil vlastn hudebn stav v Praze (neschvlen pjka u Liszta).
Smrt dcery Bedika - jako upomnku napsal Klavrn trio g moll, kter vysoce
ocenil Liszt.
Smetana opustit Prahu a pijal nabdku uitelskho msta ve vdsku lep finann situace, men kulturn ivot ne v Praze, ale byl dirigentem.
Organiztorem UMLECK BESEDY (pednmi umlci Mnes, Neruda,
Hlek)
Psobil i jako kritik a referent Nrodnch list, kapelnkem opery
Prozatmnho divadla a obnovil v Praze abonentn koncerty.
18

 Jeho odprci nechtli uznat novost, eskost a zrove svtovost Smetanova

umn.
Nhl ohluchnut (ochrnut sluchovho nervu) - odchod k dcei - nejvt dla.
Potkala ho duevn choroba a zemel v stavu.
Na Smetanu psobili - Chopin, vlivy romantik - Schubert, Weber, Schumann,
Wagner a Liszt. Byl to ivotn optimista, klasicky vyrovnan typ, piem
skloubil klasick a romantick sloh.
Dlo:
Hlavn vznam mly opery, symfonick a komorn skladby
Opery (9): BRA-PRO-DA-LI-DV-HU-TA-E: BRANIBOI V ECHCH
(jet stylov nevyzrl), komick opery PRODAN NEVSTA, DV VDOVY
(nejoriginlnj libreto) hudebn zcela originln, HUBIKA, TAJEMSTV,
ERTOVA, DALIBOR (tragick opera), LIBUE (slavnostn opera) vliv
Wagnerovy hudby, nedokonen VIOLA.
Orchestrln skladby: SYMFONIE E dur TRIUMFLN,
Cyklus symfonickch bsn M VLAST ivotn dlo sti VYEHRAD,
VLTAVA, RKA, Z ESKCH LUH A HJ, TBOR, BLANK, RKA
a TBOR. PRASK KARNEVAL (ji stopy duevn choroby)
Komorn skladby: klavrn trio g moll (smutek nad mrtm dcery Bediky),
smycov kvartet e moll Z MHO IVOTA (vyjden ivota a do
ohluchnut)
Skladby pro klavr: 2 koncertn etudy NA BEHU MOSKM,
MACKBETH A ARODJNICE, cykly klavrnch skladeb SNY, ESK
TANCE.

9B) POCTKY VCEHLASU, ARS ANTIQUA

RAN STEDOVK VCEHLAS
Pedchdcem je heterofonie (nhodn souznn dvou nebo vce hlas, v eck a
msk hudb). Nejstar zmnky v 7 stol. po Kristu, 9. stol. ENCHIRIAS
prvn traktt.
Nejprimitivnj stdium vcehlasu jednotliv hlasy nemaj melodicko
- rytmickou samostatnost.
Organum suspensum (visc), organum purum: prodleva ve spodnm hlase na
jedninm tnu k dan melodii
Organum paraleln (soubn), diaphonia: dva hlasy vedeny v intervalech
kvarty nebo kvinty (konsonance)
Organum laterln (strann): dva hlasy vychzej z unisona, pes sekundu a
tercii do kvarty nebo kvinty
Pokrok: povoleno ken hlas, uvn rznch interval, pijet principu
protipohybu ve veden hlas.
Organum ze Saint Martial
19

 nov vvoj organa v dochovnch spisech z kltera Saint Marital v jin Francii
draz se pesouv z chorln melodie na diskant, bohatost veden hlas nad
tenorem
prvn krok na cest ke skuten polyfonii
Discantus
Discantus floridus: proti jedn not cantu firmu - uplatnno vce not
Gymel: dva hlasy postupovaly v soubnch tercich
Faux bourdon
ARS ANTIQUA
1. Star etapa skladatelsk kola Notre Dame v Pai (1150 1250)
Modln rytmika pevldaj rychl tdob rytmy, teoretikov je dl na 6
mod (kombinace longy a brevis)
zkladn repertor Notredamsk koly tzv. Velk organln kniha z
gradulu a antifone (90 organ pro svtky roku)
Hudebn formy:
Organum duplum: cantus firmus pevzat z chorlu (v dlouhch hodnotch), nad
nm druh hlas (melismatick)
Organum triplum, quadruplum, quintuplum: c. f. z chorlu (dlouh hodn.) nad
nm dal hlasy (pohybliv)
Motetus: ke cantu firmu jsou pipojovny 1 2 vrchn samostatn rytmizovan hlasy
tenor (cantus firmus) zhudeboval jen nkolik hlavnch slov textu
vy hlas (duplum) nazvn medius (stedn) nebo altus (vy)
nejvy hlas (triplum) nazvn cantus nebo discantus
Conduktus: hlavn melodie ve spodnm hlase (c. f.), nepevzata z chorlu vytvoena
skladatelem
hlasy se pohybovaly v rytmicky stejnch hodnotch a zhudebovaly stejn text
2. Novj etapa (1250 1320)
Hudba 13. stol. pli nedb na harmonickou krsu (hlasy ve t a tyhlasu se
pohybuj v rozmez oktvy ken)
Menzurln notace starho typu: upesnn notace po strnce metro-rytmick z
dvodu sloitjho vcehlasu) pesn intonan i rytmicky (spolehliv zapisovn
sloit vcehlas hudby) FRANKO KOLNSK vytvoil jasn a pehledn
systm pro asov hodnoty jednotlivch not, zavedl pesn pravidla pro jejich
vztahy
Tnov soustava (tzv. systmy maximum) ji nedostaovala, objevuje se snaha
zavdt nov citliv tny rozvoj tzv. musica ficta neboli falsa (hudba pedstran,
neprav) nzev pro odchylky od mod k diatonice
Metrum bu tdob (lich) nebo dvojdob (sud), zkladn dlen tdob
(perfektn), dvojdob (imperfektn) (dvod teologie ivot Nejsvtj trojice
slo 3 dokonal, slo 2 nedokonal)
JOHANNES DE GARLANDIA , FRANKO KOLNSK
Hudebn formy:
Organum: dle se provozuje, nov tvorba vak stagnuje
Konduktus: je stle v oblib, postupn vytlaovn motetem
20

 Moteto: je hlavnm komponovanm druhem na liturgick i svtsk texty ,

pejmn z gregorinskho chorlu s cantem firmem v tenoru.
Hoquetus skladebn technika nebo druh skladby, kdy je melodie roztrhvna
na jednotliv tny a dlena do vce hlas (souasn izolace tchto tn
pomlkami)
Rondo, virelais, balada svtsk tanen vcehlas skladby, melodie ve
vrchnm nebo stednm hlase, vechny hlasy stejn text, kompozin technika
konduktov
Knonick formy:
Rondellus: zpsob zpvn vce melodi souasn v nkolika hlasech
Rota: hlasy nastupovaly postupn se stejnou melodi (letn knon Sumer is
icumen in angl. pvodu)
Hudebn nstroje:
smycov viella (5 strun), rebec (3 nebo 5 strun)
drnkac diatonicky ladn harfy a rota, nstroje orientlnho pvodu loutna,
kytara
bic zvonkov hry, zvony, tamburny, bubny, mal kotly
dechov rovn fltny s ostrm zvukem, dlouh fltny jemnjho zvuku,
panovy fltny, pn fltny, trubka
klvesov varhany, penosn varhany

10A) GEORG FRIEDRICH HANDEL

ivot:
1685 - 1759
hudebn nadn ji v tlm mld - vestrann vzdln (studium prv)
kem Friedricha Wilhelma Zachova
4 roky psobil jako cembalista v Hambursk opee
studijn a umleck cesty po Itlii (Florencie, m, Bentky)
poznal A. Scarlattiho, A. Corelliho
v Bentkch uspl operou Agrippina
dokonale poznal neapolsk opern styl a francouzskou hudbu
Odjel do Londna v Anglii se usadil natrvalo - vznamn a venm
skladatel, opern editel a varhann virtuoz.
po ztroskotn opern kariry poadatelem oratornch koncert
nkolik poslednch let ivota byl slep
Dlo:
Opery: (44) vtina upadla v zapomnn AGRIPPINA, GIULIO CESARE
Oratoria: (17) MESI, IZRAEL V EGYPT, JUDA MAKABEJSK, SAUL,
SAMSON
2 TE DEUM
Orchestrln skladby: 12 concerti grossi, 5 orchestrlnch koncert
(nejznmj VODN HUDBA), slov koncerty (20 varhannch, 6
hobojovch, 1 harfov)

21

Styl:
V operch:
Vychz z bentsk koly, siln ovlivnn neapolskou kolou s Francouzskmi a
Anglickmi vlivy.
Mohutn barokn patos, zpvn melodika
komponoval bez zetele na celek nespch
V oratorich:
mohutn, polyfonn komponovan sbory

10B) POZDN ROMANTISMUS V NMECKU

RICHARD STRAUSS
ivot:
v Mnichov - jeho otec byl virtuoz na lesn roh
Vestrann hudebnk i dirigent, kter dil meiningenskou kapelu, psobil
v mnichovsk a berlnsk opee, byl dirigentem Berlnsk filharmonie a fem
Vdesk sttn opery.
Po nstupu nacist k moci zaujal msto vedoucho sk hudebn komory.
Konec vlky proil ve vile ve vcarsku (zde zemel)
Dlo:
Opery: SALOME (starobiblick nmt), ELEKTRA (a zrdn vniv, na
antick tma) ob opery maj bohat orchestrln doprovod, ROV KAVALR
(hudebn komedie)
Balety: LEGENDA O JOSEFOVI, LEHAKA
Symfonick hudba: programn symfonie a symfonick bsn DON JUAN,
SMRT A VYKOUPEN (hlubok), ENPGLOVA IBALSTV, DON
QUIJOTE, ALPSK SYMFONIE - inspirace svm ivotem
Psn asi 150
GUSTAV MAHLER
ivot:
Pvodem rakousk id od Jihlavy a jednm z nejvtch dirigent sv
doby (ml vynikajc sluch), ale prosazoval se velmi tce.
Psobil jeko dirigent v Olomouci, v praskm Nmeckm divadle,
v Hamburku.
Vrcholem jeho kariry je innost ve Vdesk dvorn opee a
v NewYorsk Metropolitn opee.
+ ve Vdni
Dlo:
Symfonie (9): 1. symf. D dur TITN, nejcennj - 2. symf. c moll
VSKEN, nejmohutnj 8. symf. SYMFONIE TISC (obrovsk
obsazen)
Psn: PSE O ZEMI na slova nsk poezie - nejhlub Mahlerovou
skladbou, PSN POTULNHO TOVARYE (na lidov texty), cyklus O
MRTVCH DTECH
22

 Kantta: ELEGIE - pro slov soprn, alt a tenor, sbor a orchestr, podle brat
Grimm.
MAX REGER
ivot:
v Bavorsku - syn hudebn vzdlanho uitele, kter ho i vzdlval, jeho
jedinm zamstnnm vyuovn (konzervato v Lipsku)
Protipl Straussse a Mahlera, odklon od novonmeckch idel a
piklonil se k absolutn klasick a barokn hudb inspirovan Bachem a
Brahmsem.
Dlo:
Varhann tvorba: FANTAZIE A FUGA NA B-A-C-H, VARIACE A FUGA
NA VLASTN TMA fis moll
Orchestrln skladby: VARIACE A FUGA NA TMA HILLEROVO A
MOZARTOVO

11A) FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY

ivot:
* v Hamburku, syn bohatho idovskho kupce obklopen vekerm pohodlm
pesthoval se do Berlna jeho uitelem Carl Friedrich Zelter
kolem 10 roku veejn hrl, zkomponoval kanttu, psn, musk sbory
v 17-ti jedna z nejslavnjch skladeb ouvertura k Shakespearovu
Snu noci svatojnsk.
stkal se s Goethem, byl skvl dirigent
hodn cestoval Itlie, Francie, Anglie, v Lipsku proslavil konzervato
Dal podnt k novodob bachovsk renesanci (provedenm Matouovch paij)
Dlo: velmi rozshl, s dojmem klidu, nha, smvnost
Ouvertura ke Snu noci svatojnsk nejznmj dlo
Symfonie (5) SKOTSK, ITALSK, 5. d moll REFORMAN
Ouvertury: KRSN MELUZNA, KLID MOE a ASTN PLAVBA
Vokln tvorba: oratoria PAULUS a ELI, sborov moteta a almy

ROBERT SCHUMANN
ivot:
* v Sasku, nejvzdlanj z ranch nmeckch romantik (literrn vzdln)
Studoval prva v Lipsku a soustavn se zabv hudbou
Usilovnm studiem si ochromil prst zaal se zabvat hudebn skladbou
Schopnost odhalovat nov talenty (Chopin, Berlioz, Brahms)
oenil se s Clarou Wieckovou (nejslavnj nmeck pianistka 19. Stol)
stle rostouc mozkov choroba zpsobila lenstv
+ v Bonnu
23

Dlo: velmi rozshl, ale hodnotami nevyrovnan

Psn: nejvt umleck vznam, ve vbru text peliv, cyklus BSNKOVA
LSKA, LSKA A IVOT, ENY, KRUH PSN, MYRTHY
Vokln tvorba: opera GENOVEVA a oratorium RJ A PERI
Symfonie (4): JARN, pedehra MANFRED
Instrumentln koncerty: (vznamnj) Klavrn koncert a moll
Klavrn tvorba: ojedinl vznam cel cykly PAPILLONS

11B) FRANKO VLMSK KOLY

Notace polyfonn hudby
Stle se zjednoduovala - je kombinac vokln menzurln notace s
psmeny a sly
V pol 15. stol. se promnily dosavadn ern menzurln notace v blou
menzurln notaci.
Rozvinulo se nkolik typu specifick instrumentln notace
tzv. Tabulatur (pro loutnu, kytaru, varhany)
Franko-vlmsk kola
Je vrcholn fze vcehlasu na zem Nizozem v 15. a 16. stol.
Postupn se vytvoili tyi generace Vlm, Valon, Francouz, Holanan a
Dolnonmc.
1. PRVN GENERACE
navzala na francouzskou ars novu s anglickmi a italskmi prvky
skladatel pouvali vt poet hlas (skladby t, ty a ptihlas)
vtina skladeb byla ve tdobm metru
Hudebn formy
Moteto:
m duchovn charakter, je zruena vcetextovost
cantus firmus obsaen v tenoru, postupuje voln v dlouhch hodnotch
postupn ruen cantu firmu a zavdn imitan techniky pizpsoben
tenoru ostatnm hlasm
Me:
Je cyklus 6 motet zhudebujcch text menho ordinria a
nejrozshlej forma, pevzat z francouzk ars novy.
Cantus firmus je v diskantu nebo v tenoru, mohl vychzet z chorlu
nebo svtsk psn
Nzev byl podle toho, na jak npv byla vytvoena Missa super (Missa
super Ave Maria,)
Missa parodia: kdy skladatel pouili cel tmatick a skladebn plochy ze me
jinho autora
Chanson: polyfonn zpracovn francouzsk psn, polyfonie je jednodu, pevaha
vrchnho soprnovho hlasu
Pedstavitel: GUILLAUME DUFAY, ANTOIN BUSNOIS
24

2. DRUH GENERACE
vrchol vvoje kontrapunktu zlat vk kontrapunktu
komponovny byly skladby 4 i vcehlas
veden hlas v technice knonu - ml rzn formy (ra knon,
hdankov, zrcadlov)
vytvoen voln imitace jednotliv hlasy nemus zachovvat pln pesnou
podobu tmatu
Hudebn formy:
Me:
tenorov c.f. asto pebrn z chansonu
diskantov c.f. v tenoru, u se tm nevyskytuje
voln bez pedlohy s vlastnm cantem firmem
Moteto: duchovn skladba, vtinou dvoudln s c.f. v tenoru nebo diskantu
Chanson: thlas skladba vychzejc z francouzsk hudby (postupn tyhlas)
Pedstavitel:
JEAN OCKEGHEM: psobil na francouzskm krlovskm dvoe. Psal me,
motety, chansony, knony
JACOB OBRECHT: kapelnk v Bruggch a Antverpch, technika rozkldn
cantu firmu na seky. Dlo: MATOUOVY PAIJE
HEINRICH ISAAC
3. TRET GENERACE
Proimitovn: se uplatuje v motetech, mch, motivick materil je rozdlen
do vech hlas imitac.
Stavby bicini: dva hlasy spojeny (bicinium) a postaveny proti dvma nebo
ostatnm
Prov imitace: hlasov pry se vzjemn imituj
Hudebn formy:
Me: c.f. se asto putuje po secch v rznch hlasech
Moteto: (tzv. proimitovan) kad frze textu m svj vlastn hudebn motiv
Pedstavitel:
JOSQUIN DESPRZ:
psobil na dvoe Ludvka XII., vysok crkevn hodnost, znm po cel Evrop,
jeho dla byla vydvna a provdna, uval 4 a 6 hlas, dleit krok k idelu
hudby a capella.
Dlo: me, duchovn motety, Magnificat, hymny, almy, chansony
4. TVRT GENERACE
5 a 6 tihlas, hlasy jsou vyrovnan, vedouc role ve vrchnho hlasu
skladby a capella
Hudebn formy:
Moteto: na latinsk text, po secch proimitovan

25

Me: polyfonn skladba, rozdluje se na jednotliv seky, ty se v prbhu me rzn

uvd a zpracovvaj
Laudi spirituali: vcehlas psn laickch nboenskch bratrstev
svtsk oblast frottola, chanson, vilanella, pse, madrigal
Centra a pedstavitel:
m: vedle Florencie hlavnm centrem renesance, sdlem papesk kapely, pokraujc
tradice Scholy cantorum. JACOB ARCADELT: napsal madrigal o umrajc labuti
Bentky: reprezentace hudby kapela pi chrmu sv. Marka (ADRIAN WILLAERT)

12a) FRANZ SCHUBERT

ivot:
* na Vdeskm pedmst v Lichtentalu - jeho otec byl uitel
Pozdji pijat do konviktu pro vokalisty dvorn kapely (5 let ivota)
Vzdlval se vcemn sm, ale znan vliv na nj ml Vclav Rika
(editel kovskho orchestru)
Chvli se ivil jako uitelsk pomocnk
il zcela bohmsky organizoval Schubertidy a bez pevnho
zamstnn - zemel mld
Dlo:
velmi rozshl, hlavn psn (604)
nejvt pednost je jeho melodick vynalzavost
Psn: KRL DUCH, MARKTKA U PESLICE, cykly SPANIL
MLYNKA a ZIMN CESTA
Symfonie: 4. symf. c moll TRAGICK, 8. h moll NEDOKONEN, 9. C
dur VELK,
Komorn tvorba: klavrn kvintet PSTRUH, 15 smycovch kvartet
Klavrn sonty: 10 dokonil, 11 nedokonil

CARL MARIA VON WEBER

ivot:
*v severnm Nmecku (pbuznm W. A. Mozarta)
jeho otec povahov velmi nestl lovk
studoval u Michaela Haydna a velk vliv na nj ml Abb Vogler
psobil v Praze jako editel Prask Nmeck opery
odeel do Dran - vrcholn dramatick dla
+ v Londn
Dlo:
Zakladatel nmeck romantick opery a instrumentace
Opery: singspiel AROSTELEC (nmt z lid. pohdek), EURYANTE
(stedovk rytsk tmatika), OBERON (pohdkov singspiel), KRAKONO

26

12B) ARS NOVA VE FRANCII

nzev podle trakttu ARS NOVA od Philippa de Vitry
pozdj obdob ars subtilior (jemnj umn)
Nov notan systm
zrovnoprvnn dvojdobho a tdobho dlen
krat notov hodnoty tzv. minimy a semiminimy
color erven barva not (vedle bn ern notace)
Izorytmie: melodick ada color, rytmick ada - talea
HUDEBN FORMY
hudba je v relativn oddlench frzch a secch a kon kadenc
s rznmi melodickmi a rytmickmi obmnami
nov typ kadence Landinovsk kadence
Izorytmick moteto
Tenor je utven izorytmicky - protivhou jsou dva pohybliv hlasy
Kantilnov pse: nejvy hlas (cantus) uren zpvu, dal hlasy (tenor,
kontratenor) obvykle instrumentln doprovod
ballade (balata), rondeau (kruhov zpv), virelais, chansa
PHILIPPE DE VITRY
studoval na Sorbon v Pai irok vzdln - filosof, hudebn teoretik
Dlo: 13 motet (vtinou thlasch na vlastn latinsk texty)
GUILLAUME DE MACHAUT
sekret ve slubch krle Jana Lucemburskho
pohyboval se na dvorech krl (normandskho, francouzskho)
Dlo: chansony, rondelu, MESSE DE NOTRE DAME tyhlas me

ARS NOVA V ITLII - ITALSK TRECENTO

vvoj polyfonie nezvisle na francouzsk hudb
hudba m vrazn svtsk charakter a vchodiskem je dvojhlas
Nositelem umn je aristokracie Florencie, Milano
HUDEBN FORMY
Caccia: podobn fr. chace, nmt loveck vjevy, nejastji thlas
Madrigal: pvodn bsnick forma (pastsk idyly, milostn nmty),
zpotku dvouhlas, pozdji thlas skladba s hlavn melodi ve
vrchnm hlase.
Knonick madrigal: vznikla vzjemnm prolnutm madrigalu a caccii
Ballata: jednohlas tanen pse ke spoleensk zbav, pozdji
nejpouvanj forma, zpravidla dvojhlas, pozdji thlas.

27

13A) IGOR FJODOROVI STRAVINSKIJ

ivot:
Narodil se v Rusku do rodiny petrohradskho opernho pvce, kde se mu
dostalo veobecnho i skladatelskho vzdln (kem Rimskho-Korsakova).
Jeho skladby pronikly brzy na veejnost (v Pai se proslavil baletem Ptk
Ohnivk), take odjel do Pae (francouzsk sttn obanstv) - sblil se
s pednmi umlci (Picasso, Debussy, Ravel) a jeho dlo bylo stle v poped
zjmu
Za 2. svtov vlky - odjezd do Ameriky (americk sttn obanstv) psobil
jako skladatel, pianista a dirigent svch skladeb.
Cestoval po celm svt (navtvil i svou rodnou zemi - pijat s velkmi
poctami)
Posledn lta ivota - strvil v Evrop a zemel v New Yorku, ale pochovn
v Bentkch (podle vlastnho pn)
Dlo:
Na prvn pohled je jeho vvoj pli rznorod (folklorn obdob, neoklasicismus,
serialita), nicmn je logick a souvisl.
Stravinskho dlo dlme do 3 obdob:
1. obdob: Rusk (slovansk) - radikln neofolklorismus
Orchestrln skladby: vliv Rimskho-Korsakova SYMFONIE Es dur,
OHOSTROJ, FANTASTICK SCHERZO (velk orchestr)
Balety: PTK OHNIVK (prvky francouzskho impresionismu), PETRUKA
(vliv ruskho folkloru, SVCEN JARA.
Opery: LIK, PBH VOJKA - vlivy modern tanen hudby a jazzu
RAG-TIME pro jedenct nstroj s cimblem, PIANO RAG-MUSIC
2. obdob: Neoklasick (francouzsk) - draz na istotu a dokonalost skladeb,
usiloval o ryz hudebn strukturu - nic ne hudba, inspirace ranm klasicismem
(Pergolesim)
Balety: PULCINELLA, POLIBEK VLY, groteskn HRA V KARTY,
Opery: OEDIPUS REX (KRL OIDIPUS), IVOT PROSTOPNKA
ERN KONCERT
3. obdob: Seriln (americk) - snaha o nalhavou sdlnost, dodekafonie
Balet: AGON, Opera: POTOPA
Kantty: NEK JEREMIV, ABRAHAM A IZK, BABYLON

13.b) esk hudebn klasicismus a emigrace

28

Spoleensk podmnky
Na trn Habsburkov, hudebn ivot zaostv za Evropou, nevolnictv, robota,
germanizace, vliv mskokatolick crkve. 1781 zruen nevolnictv
Provozovatelem hudby byla crkev a lechta.
Centra: velk msta Olomouc, Brno, Praha a Krom. Schwarzenbersk
kapela v eskm Krumlov, Lobkovick kapely v Roudnici nad Labem, kapely
olomouckch biskup.
Divadla s ivm opernm provozem (Praha), Collegium musicum (Olomouc)
Druhy a formy tvorby:
Chrmov hudba: me, men sti, oratoria, gratulan kantty, varhann
preludia a fugy.
Svtsk hudba: omezena na pevn komorn a je mn vyspl - dua, tria a
kvartety.
Opera: ve velkch mstech (Mstsk div. v Praze v Kotcch, Mstsk opera
v Olomouci)
Instrumentln hudba: (pro rozvoj chybly pedpoklady velk orchestr)
Hudebn e:
vvoj nebyl opodn, prvky novho slohu pily velmi brzy - mnoh prvky
z folkloru.
jednoduchost, prostota, periodicita i u fugovch tmat, kles vznam
generlbasu.
Nstroje:
smycov - pevn housle, prnik violoncella a kontrabasu
dechov - pevn hoboj, lesn rohy, pozdji klarinet
klvesov - cembalo, klavichord, kladvkov klavr, varhany
Domc skladatel:
FRANTIEK XAVER BRIXI
kapelnk u sv. Vta
umleck vhlas s ohlasem rozen i do Rakouska, Jihonmecka a Polska.
ovlivnil domc hudebn produkci po cel 18. stolet
od 80. let byl konkurenc jen Mozart
chrmov skladby, oratoria, kolsk hry, instrumentln skladby
Dlo: Varhann toccaty a fugy, preludia, symfonie, koncert pro varhany
a orchestr.
FRANTIEK XAVER DUEK
studoval v Praze u Habermanna a propaguje modern klavrn hru
Dlo: Klavrn koncert s orchestrem
40 Symfoni ve stylu vdeskch pedklasickch a mannheimskch skladatel
JAN KOELUH
chrmov zpvk, pozdji kapelnk u sv. Vta v Praze
Dlo: opery: Demofoonte, symfonie: 5, tyvt s menuetem
nstrojov koncerty (uil virtuznch technik): fagotov C dur a hobojov F
dur
slavnostn me: vrchol tvorby, Missa solemnis in D ke korunovaci Leopolda
II.
29

JAN KTITEL KUCHA

strahovsk varhank, kter podil vtahy nkterch Mozartovch oper
psal chrmov skladby, varhann tvorba
et kantoi: ve sv dob mli jen regionln vznam.
JAN JAKUB RYBA
venkovsk kantor a osvcenec majc neustl konflikt s crkv.
sympatizoval s venkovskm lidem, snail se o znovuzrozen eskho jazyka.
Dlo: vce ne 550 skladeb, spe chrmovch, symfonie, koncerty, sonty,
smycov kvartety, kvartety pro fltnu a smyce, skladby pro varhany.
esk me vnon Hej miste

et hudebnci v cizin:
Nmecko:
JAN VCLAV STAMIC
studia na Prask univerzit, psobil v Mannheimu
prudk kontrasty, propracovan tmata, dleitost dynamiky
symfonie: tm 60, tvt i tyvt. Jeho vzorem (mannheimsk manry vzdech a vlec)
JI ANTONN BENDA
kapelnk Durynskho vvody Friedricha III.
Dlo: symfonie: slohov pokroil.
hudebn dramatick dla: Vesnick trh (singspiel) Ariadna na Naxu.
Itlie
JOSEF MYSLIVEEK
vyuen tovary, studoval u Segera
drel se tradinho neapolskho typu opera seria
melodicky bohat a sv dlo
opery: pes 20, Pozdvien na Parnasu, Il Bellerofonte, Montezuma, Ezio.
oratoria: Abraham a Izk, Il Tobia,
symfonie, koncerty, komorn hudba
Pa
ANTONN REJCHA
studoval u Haydna ve Vdni
profesor kontrapunktu a fugy na prask konzervatoi a teoretik
k jeho km pat Berlioz, Liszt, Franck,
koncerty, symfonie, pedehry, 8 oper
chrmov hudba: Requiem, Te Deum, 25 kvintet pro fltnu, hoboj
klarinet, fagot a lesn roh vznik dechovho kvintetu, 36 fug pro klavr
Rakousko
JAN KTITEL VAHAL
vdesk klavrn pedagog
symfonie: vce ne 100
smycov kvartety, klavrn sonty a sonatiny, koncerty, fugy,
30

14A) PAUL HINDEMITH

ivot:
* v Nmeckm mst Hanau.
Studoval na konzervatoi ve Frankfurtu nad Mohanem a byl nejmlad
ze zakladatel modern hudby.
Byl znamenit dirigent a hrl virtuzn na violu a housle.
asto hrval v tanench orchestrech, byl koncertnm mistrem frankfurtsk
opery.
Pedagogick innost profesor Berlnsk vysok hudebn koly.
Po nstupu nacismu opout Nmecko jako pedn pedstavitel tzv.: Ertertete
Kunst (zvrhlho tedy modernho umn).
Krtce pobval v Ankae v Turecku, pot v USA a po vlce se vrtil do
Evropy (vcarska), koncertn cesty po Evrop i zmo.
+ ve Frankfurtu nad Mohanem
Styl:
Naprost negace romantismu
Neovlivnil ho ani francouzsk impresionismus, ml zporn vztah
k Schnbergovu expresionismu a atonalit.
Cel dlo je vrn dur-moll tonalit
Skladatelskmi vzory, na kter se snail navzat, byli Brahms a Reger
Krtce jej ovlivnil i jazz
Dlo:
Komorn skladby: 8 SMYCOVCH KVARTET - f moll a C dur
Klavrn tvorba: KLAVRN SUITA 1922
Symfonie: SYMFONIE Es dur, SYMFONICK METAMORFZY
(nejbrilantnj Hindemithovo orchestrln dlo)
Balety (3): NEJVZNEENJ VIDINA - zskal svtovou proslulost
Opery: jednoaktovky - VRAH, NADJE EN (brutln, disonance), MAL
MATHIS vlastn Hindemithovo libreto, nejprve byla vytvoena tvt
symfonie stejnho nzvu s jednotlivmi vtami. M ti vty - ANDLSK
KONCERT, KLADEN DO HROBU, POKUEN SVATHO ANTONNA.
HARMONIE SVTA, MUSICA INSTRUMENTALIS, MUSICA HUMANA
DLOUH VNON VEEE posledn opera, vznik za pobytu v USA

31

14B) CHRMOV HUDBA V BAROKU A

KLASICISMU
BAROKO
Vedle duchovnho koncertu vznikla slov Cantata da chieza
(protipl Cantata da camera) a petrvvalo renesann moteto, monodie
velmi mlo. Nejastj formou je Varian kantta
ALESSANDRO STRADELLA
Existovaly 2 styly:
Stile antico: star, z renesance petrvvajc styl, Palestrinv odkaz
Stile moderno: nov a modern
spojen mskho stylu s bentskou technikou monumentln baroko
Formy:
Moteto s orchestrlnm doprovodem a vstupn sinfoni, Me, Duchovn psn
Oratorium
pevaha lyrickho a hlavn epickho prvku nad dramatickm
velk vznam sbor (zastiovaly slistick partie)
Oratorium latino na latinsk texty
Oratorium volgare v nrodnm jazyce
pozdji mal velikonon oratoria
ALESSANDRO STRADELLA vznamn autor oratori volgare
GEORG PHILLIP TELEMAN kantty, instrumentln hudba, koncerty
MARC ANTOINE CHARPENTIE MAGNIFICAT, TE DEUM, VNON ME
Chrmov tvorba velikn
JOHANN SEBASTAIN BACH VNON ORATORIUM, VELIKONON
ORATORIUM, 5 PAIJ (Janovy a Matouovy)
GEORG FRIEDRICH HNDEL oratoria MESI, IZRAEL V EGYPT, SAUL,
SAMSON, JUDA MAKABEJSK
KLASICISMUS
Formy: Moteto, chrmov sonta, nepory, litanie
Me: 3 druhy missa brevis, missa pastovalis, missa solemnis
Chrmov tvorba velikn:
JOSEPH HAYDN
Me: CECILSK ME, TEREZINSK ME
Oratoria: NVRAT TOBIV, SEDM SLOV VYKUPITELOVCH
WOLFGANG AMADEUS MOZART
me C dur KORUNOVAN, AVE VERUM CORPUS, REQUIEM
LUDVIG VAN BEETHOVEN
ME C dur, MISSA SOLEMNIS, oratorium KRISTUS NA HOE OLIVETSK
32

Chrmov tvorba eskch autor

Chrmov hudba nejsilnji zastoupenou oblast, velk rozkvt
me velk slavnostn i mal, oratoria
lidov duchovn zpv rorty
FRANTIEK XAVER BRIXI - oratoria, kolsk hry, varhann toccaty, preludia, fugy
JAKUB JAN RYBA ESK ME VNON HEJ MISTE
ANTONN REJCHA TE DEUM, REQUIEM

15A) CSAR AUGUST FRANCK

ivot:
v Lutychu (belgickho pvodu)
vzdlval se v Pai soukromm studiem u Antonna Rejchy
studoval na konzervatoi klavr, varhany a kompozici
psobil na nho Francois Benoist, pozdji se stal jeho nstupcem na konzervatoi
V Pai pracoval jako soukrom profesor hudby a varhank
Zamil se na vlastn zdokonalovn a komponoval v stran (dlouho
neznn veejnost, ale obdivovn svmi ky)
Frankovo dlo pronik na veejnost a po jeho smrti
ve 2. pol. 19. stol. nejspnj symfonick a kanttov skladatel
Dlo: hodn rozshl
Varhann tvorba: nejvtm zjevem 19. stol. ti velk chorly E dur, h
moll, a moll, 6 skladeb pro velk varhany.
Klavrn tvorba: ovlivnna varhann technikou, PRELUDIUM, CHORL A
FUGA, PRELUDIUM, AIR A FINLE
Orchestrln tvorba: KZN NA HOE, PROKLET LOVEC, DINOV,
PSYCH
SYMFONIE d moll (o tech vtch)
Oratoria: VYKOUPEN, BLAHOSLAVENSTV
Opery: HILDA, GHISELA (tradin pojat)

15b) OPERA V 1.pol. 19.stol.

VE FRANCII, ITALII, NEMECKU
Itlie
opera brzy propadla ablonovitosti
virtuzn a slov rie, na vrcholnch mstech sbory
GIOACCHINO ANTONIO ROSSINI
ivot:
uil se kovem, zpval v kostele
spchy ve he na klavr, housle, lesn roh
ve 37mi letech pestal skldat, hodn cestoval
il v blahobytu (byl kuchaem)
33

 + v Passy u Pae
Dlo: spousta oper
LAZEBNK SEVILSK opera buffa, TUREK V ITLII, vn opery
OTHELLO, ARMIDA, MOJ V EGYPT, VILM TELL
VINCENZO BELLINI
nn, a nasldl melodika, ada oper NMSN, NORMA
GAETANO DONIZETTI
70 oper - NPOJ LSKY, DON PACQUALE, DCERA PLUKU
Francie:
v 1. pol. 19. stol. hudba reaguje na francouzskou revoluci a napoleonsk
vlky hudba prost, nenron
3 druhy oper:
velk francouzsk (4-5 djstv, historick nmty, orchestr + ansmbl)
komick pevldala (vyhovovala spolenosti touc po lehk zbav)
lyrick
CHARLES GOUNOD Dlo: FAUST, ROMEO A JULIE
Nmecko:
GIACOMO MEYERBEER Dlo: ROBERT BEL

16A) ITALSK OPERN ROMANTISMUS A

FRANCOUZSK REALISMUS
GIUSEPPE VERDI
Je jeden z nejvtch zjev opernch djin, jeho melodie v ad ppad
zlidovly.
Italsk hudebn skladatel 19. stolet pochzel z prostch pomr, hudebn
nadn nadchlo amatrskho hudebnka, s jeho pomoc zskal zkladn i
veobecn hudebn vzdln.
Zskal stipendium na milnsk konzervatoi - kvli vysokmu vku nebyl pijat.
Byl mstskm hudebnkem a uitelem.
Chtl proniknout jako opern skladatel a odeel do Milna (prvn opera Oberto)
Krtce po sob umraj ob Verdiho dti i jeho manelka
Byl bez sebevdom, lhostejn, nechal si vnutit libreto opery Nabucco a
ekal ho triumfln spch - nrodnm skladatelem
v Miln zaloil a finann zabezpeil domov pro pestrl hudebnky
Dlo:

34

 Opery (28): OBERTO, NABUCCO, MACBETH, RIGOLETTO, AIDA,

OTELLO TRUBADR, LA TRAVIATA, PANNA ORLENSK, MAKARN
PLES, SICILSK NEPORY, DON CARLOS, SLA OSUDU, FALSTAFF.
GIACOMO PUCCINI
Pochzel z hudebnick rodiny a studoval na milnsk konzervatoi
svj ivot zasvtil kompozici oper
posledn zjev na italskm opernm nebi
Nejvt opern skladatel na rozhran stolet a pedstavitel Verismu
(umleck proud reagujc na nedostatky romantismu)
Dlo:
Opery (10): TURANDOT tenorov rie Nessun dorma, MANON LESCAUT,
TOSCA, MADAME BUTTERFLY, DVE ZE ZLATHO ZPADU
Francouzsk opern realismus
GEORGES BIZET
ivot:
v Pai jako zzran dt - v 9 letech pijat na konzervato do klavrn
tdy a studoval kompozici.
Zskal mskou cenu a po nvratu z Itlie se vnoval pedevm kompozici
oper
Opery: CARMEN, LOVCI PEREL, DAMIL, DVKA Z PERTHU,
Dal znm skladatel francouzskho realismu: Gustave Charpentier

16B)POCTKY ESK MODERN HUDBY

FOERSTER, NOVK
JOSEF BOHUSLAV FOERSTER
je mezilnkem mezi zakladateli esk novodob hudby a nastupujc modernou
ivot:
V Praze jako syn Josefa Foerstera (vznamn hudebn teoretik, varhank)
Dlouho il v cizin (Hamburk, Vde), styky s rodnou zem - nvrat do Prahy
Do 70-ti let vyuoval skladbu na Mistrovsk kole prask konzervatoe
Prezidentem eskoslovensk akademie vd a umn
Po abdikaci prezidenta Benee jednm z vnch kandidt na
prezidentsk ad.
byl inn i pedagogicky vytvoil rozshlou skladatelskou kolu
zemel ve vysokm vku (nedoitch 92 let)
Byl kultivovan, noblesn, irokho rozhledu (mal, spisovatel, kritik)
Dlo: rozshl, zasahuje do ady obor
35

 Opery: DEBORA (libreto Jaroslava Kvapila), EVA (stle se hraje)

Sborov tvorba: vtinou pro musk sbor ESK PSE, OR, VELK
IR RODN LNY, PSE LIDU.
Psov tvorba: LSKA, NON VIOLY, MILOSTN PSN
5 symfoni: 3. D dur IVOT, 4. c moll VELIK NOC
Instrumentln koncerty: LEGENDA O TST

VTEZSLAV NOVK
ivot:
Pvodn se nevnoval hudb (za prvnickch studi pestoupil na konzervato
v Praze), studoval klavr, teorii a skladbu u Antonna Dvoka.
Zpotku nevzbuzoval mimodn nadje, umlecky se prosadil a pozdji
Zaal vyuovat, postupn vytvoil rozshlou skladatelskou kolu
Styl: tzv. folklorn obdob poznal Slovcko a Slovensko psobila na nho
lidov pse (vedle Janka folklorem nejvce ovlivnn)
Dlo:
Komorn tvorba: PAN pro piano, BALADICK TRIO
Opery: ZVKOVSK RAREK, KARLTEJN nehraj se
MJOV SYMFONIE, mosk fantazie BOUE,
symfonick bse V TATRCH, SLOVCK SUITA, BALADICK TRIO

17A) SYNTZA RENESANCN HUDBY

MSK (A PANLSKO-MSK) KOLA
skupina skladatel, kte psobili v 16. stol. v papesk kapele
zakladatel: JACOB ARCADELT (Nizozemec)
Pevaha duchovnch skladeb me, moteta, styl a capella, vn vraz a
poklidn plynouc rytmus.
Pouvn gregorianskho chorlu jako cantu firmu a srozumiteln text
Palestrinovsk manra (v m se udrela a do 19. stol.)
GIOVANI PIERLUIGI DA PALESTRINA
* v Palestrin (jihovchodn od ma)
jeho uitel byl Jacob Arcadelt
pijat do Sixtinsk kapely
Styl:
jeho kontrapunkt tzv. palestrinovsk kontrapunkt nejastji 5ti 6-ti
hlas, cantus firmus vychz z gregorinskho chorlu
36

 stdn polyfonnch a homofonnch sek, chromatika velmi mlo

Dlo:
105 m MISSA PAPAE MARCELLI, 8 hlas HODIE CHRISTUS NATUS
EST, ty a ptihlas JEREMIOVY LAMENTACE
330 motet, duchovn texty, dvojsborov STABAT MATER
Dals skladatel: MARCANTONIO INGEGNERI (motet O bone Jesu),
GREGORIO ALLEGRI
panlsko-msk kola:
THOMAS LUIS DE VICTORIA
varhankem a kapelnkem chrmu Santa Maria de Monserrato v m
ve slubch panlskho dvora a do smrti
Dlo:
dvojsborov AVE MARIA, me, motety, skladby vcesborov, s doprovodem
varhan,
ORLANDO DI LASSO
kapelnk v Laternskm chrmu v m
cesty - Francie, Anglie, Antverpy
usadil se v Mnichov kapelnkem
za jeho psoben mla mnichovsk kapela 56 vokalist a 30 instrumentalist vzorem pro dal kapely
Styl:
dlen sbor s ozvnovmi (echovmi) efekty
vlivy nizozemsk, italsk, francouzsk, nmeck
texty latinsk, francouzsk, nmeck
Dlo:
velmi rozshl 2000 skladeb rznch forem
LAMENTACE JOBOVY

17B) DRUH VDESK KOLA

je skupina skladatel, kte psobili ve Vdni
ARNOLD SCHNBERG
ivot:
Zastval ednick povoln (musel se ivit) a hudbu studoval pi tom
dil pveck spolky a kabaretn orchestry a upravoval dobov lgry
Na Straussovu pmluvu dostal stipendium mohl se zabvat hudebn
teori, vyuovat a komponovat
Uil ve Vdni a v Berln jako hudebn teoretik
Po nstupu nacismu kvli idovskmu pvodu proputn z uitelskho
msta, jeho hudba byla prohlena za zvrhlou
37

 Odchod z Nmecka do Ameriky psobil zde jako skladatel a profesor

hudby na univerzit.
Pesto, e kdy chtl, nikdy se ji do Nmecka nevrtil
DLO:
Schnbergovo dlo lze rozlenit do t obdob:
1) Ran obdob: PELLES A MLISANDA, PRVN KOMORN SYMFONIE
(skladba pi premie vyvolala skandl)
2) Stedn obdob expresionistick NMSN PIEROT
3) Zvren obdob dodekafonick
KLAVRN SKLADBY, 3. smycov kvartet op. 30
Dodekafonie:
je 12-ti tnov ada, z nich se dn neopakuje, dokud nezazn
ostatnch 11 tn.
Tato zkladn ada me bt obohacena o dal 3 formy:
Ra pohyb, Inverzi a Inverzi raho pohybu
souhrn tchto 4 forem = QUATERNION
ZAKZNO: opakovn, chromatika a rozklad doklnch akord
zrovnoprvnn vech 12-ti tn v oktv (dn nesm bt zdraznn)
ALBAN BERG
ivot:
Pochzel ze zmonch pomr - mohl se vnovat tm vhradn hudb
kem Schnberga - umleck vvoj je tm paraleln se Schnbergovm
Pozdji se vnoval kompozici, organizaci hudebnho ivota a
soukrommu vyuovn.
Svtov spch ml s operou VOJCEK.
siln jm otst Schnbergv nucen odchod a nov pomry v Rakousku.
Navazoval na pedchoz vvoj nmeck hudby - u publika ml vt spch.
DLO:
5 ORCHESTRLNCH PSN premira vyvolala skandl, dlouho nebyly
provdny, dnes se ad k Bergovm nejcennjm dlm.
OPERA VOJCEK - navazuje na hudebn naturalismus, LULU druh opera
ANTON WEBERN
ivot:
Bhem studi se stal kem Schnberga

38

 Psobil jako symfonick a opern dirigent v rznch rakouskch mstech,

jako dirigent Vdeskho dlnickho spolku a dirigent Sdruen pro
soukrom provdn hudby
Jako znalec nov hudby byl povoln do rakouskho rozhlasu
Po nstupu faismu - il v nuznch pomrech (vylouen z veejnho ivota)
Zemel na zsah nhodn kulky americkho vojka
vychz ze Schnberga, ale m svj osobit styl
DLO:
Ran skladby: 5ORCHESTRLNCH KUS, 4 KUSY pro housle a klavr
Vrcholn skladby: SYMFONIE pro klarinet, basklarinet, dva lesn rohy, harfu
a smyce, Variace pro klavr, VARIACE PRO ORCHESTR

18A) JOSEPH HAYDN

ivot:
Byl synem kole z dolnorakousk obce Rohrau. Otec hrval na harfu a maminka
zpvala. Jeho dtstv bylo pln lidov hudby, kter se pozdji objevovala
v tmatech jeho hudby.
Zklady hudebnho vzdln zskal u pbuznho, kter byl uitel. V 8-mi letech
zpval v chrmovm sboru u sv. tpna ve Vdni, ale po mutaci musel odejt.
ivil se jako praktick hudebnk, uitel klavru a korepetitor uitele zpvu
Nicoly Porpory, kde se seznmil a s Gluckem a Dittersdorfem, s nm
spolen s Mozartem a nam skladatelem Janem ktitelem Vahalem
hrval v kvartetu.
Vzdlval se vlastn pl velik zdatn hudebnk
Kapelnkem u hrabte Morzina, kde napsal prvn symfonii - Lukavickou.
Pot kapelnkem sboru u maarskho knete Esterhzyho, po jeho smrti
pesdlil do Vdn.
Byl 40 let ne moc astn enat, 30 let proil v zmeckm stran.
Umleck cesty do Londna, v Oxfordu prohlen estnm doktorem. Toto
obdob se vrazn promtlo do tvorby jeho symfoni a vzniku oratori na zklad
osobnho poznn Handlovch oratori.
+ ve Vdni, jako znm a uznvan skladatel.
Umleck vvoj - 3 zkladn etapy:
1. do po. r. 1761 kdy vstoupil k Esterhzym
2. 1761 1790 obdob esterhzyovsk
3. 1791 1809 obdob vrcholn zralosti
Umleck rst byl pozvoln, navzal na Italsk mistry (Pergolesi) a na star
kolu Vdeskou a ovlivnila ho mannheimsk kola.
Dlo:
Chrmov hudba: VARHANN ME Es dur, STABAT MATER, CECILSK
ME, NVRAT TOBIV, SEDM SLOV VYKUPITELOVCH (pro
chrmov obady Na Velk ptek)

39

 Oratoria: STVOEN, RON DOBY, TEREZINSK ME B dur

Symfonie: psal na obdnvku (cca 104) prvn LUKAVICK, Trojice
symfoni (RNO, POLEDNE, VEER), SMUTEN SYMFONIE, NA
ODCHODNOU fis moll, PASK A LONDNSK SYMFONIE.
Smycov kvartety: 6 smycovch SLUNENCH kvartet, srie
RUSKCH SMYCOVCH KVARTET, PRUSK KVART. op. 50

18B) OSOBNOSTI SEVERSK HUDBY

SEVERSK HUDBA oblast dnenho Dnska, Norska a vdska ve starch
dobch tvoila jeden etnick cele kulturn si byly tyto zem blzk.
Vliv nizozemsk polyfonie, italskho a nmeckho baroka
DNSKO Hudebn nejvysplej oblast jeden z nejvznamnjch pedchdc
Bacha byl Dietrich Buxtehude.
Hudebn romantismus trojice skladatel Hartmann, Gade a Heise
(vychzeli z nmeckho romantismu)
NIELS WILHELM GADE
hlavnmi vzory Schumann a Mendelssohn (ptelstv s Mendelssohnem)
dirigentem Lipskho orchestru po nvratu do Kodan spolu s Hartmannem
zaloili konzervato v Kodani.
Dlo: 8 symfoni
CARL AUGUST NIELSEN
vrchol dnskho romantismu, povaovn za nejvtho dnskho skladatele
studoval a pozdji vyuoval na kodask konzervatoe
Dlo: pipomnajc Bartka, 6 symfoni
NORSKO
EDVARD HAGERUP GRIEG
Oblben svtov skladatel, v Evrop pozdji jeho popularita pohasla
hodn cestoval, navtvil i m (setkal se s Lisztem) slavn po cel Evrop
(oblben i v Praze ovlivnil modern eskou generaci)
Dlo: romantick, trochu impresionismu, 10 SEIT LYRICKCH SKL.
CHRISTIAN SINDING RAEN JARA
VDSKO ekonomicky nejzdatnj stt, ale v hudb dlouho v pozad
FRANZ BERWALD 5 symfoni
FINSKO - zdej skladatel hledali uplatnn spe ve vdsku
40

JEAN SIBELIUS
povaovn za zakladatele finsk nrodn hudby
studoval prva, pot konzervato pozdji tam byl profesorem skladby
finsk sent mu udlil trval stipendium (byl oprotn od hmotnch starost)
nechal si postavit vilu il zde sm a trvale komponoval
Styl: vlivy pozdnho romantismu, impresionismu, expresionismu i
neoklasicismu a vychz z finsk lidov hudby.
Dlo: 7 symfoni - C Dur KARAJAN, FINLANDIA symfonick bse,
oslava vlasti (na zpsob Smetanovy M vlasti), Houslov koncert d moll
nejslavnj Sibeliova skladba, pat k nejhranjm a nejoblbenjm
koncertm, symfonick bse TAPIOLA (konec Sibeliovy symfonick tvorby),
klavrn cykly ZE ZEM TISCE JEZER.

19A) BLA BARTK

ivot:
Narodil se v bvalm Rakousku Uhersku a vyrstal ve venkovskm
prosted na zem dnenho Maarska ml velk zjem o folklr. Stal
se mimodn znalec folklru podnikal cesty po monarchii a sbral
lidov psn (maarsk, slovensk, valask, rumunsk, bulharsk, ciknsk,
cestami se dostal a na sever Afriky).
Jeho hudebn talent rozvjela jeho vzdlan matka uitelka - asto se sthovali.
V 18-ti letech byl pijat na Budapeskou akademii - studoval klavr
(vynikajc, s a lisztovskou technikou).
Pijal nvrh Maarsk akademie, aby sebran psn vydal tiskem.
asto koncertoval (obdivovn v USA, Velk Britnii i SSSR)
Tsn ped 2. sv. vlkou odchz z Maarska do emigrace (pes
vcarsko do USA) nebyl spokojen, prosted mu nevyhovovalo
(pomohli mu nkte umlci, kte si u nho objednvali skladby).
Til se na nvrat dom, ale umr na leukemii v New Yorku.
Styl:
Kompozin vychzel z pozdnho romantismu (z Wagnera, Liszta,
Strausse), obdivoval ale i Debussyho.
Jeho nejoblbenj skladatel byli Bach a Listz.
Velmi uplatoval lidovou hudbu nejvce ovlivnn vchodoevropskm a
maarskm folklorem jeho osobn styl je nazvn neofolklorismus.
Dlo:
Symfonie: KOSSUH - prvn dlo, vznik krtce po ukonen studi
Klavrn skladby: SCHERZO A RAPSODIE PRO KLAVR A ORCHESTR,
cyklus MIKROKOSMOS (153 drobnch skladeb), RUMUSNK TANCE
(neofolklorn orientovny),
Opera: HRAD VVODY MODROVOUSE jedin Bartkova opera,
povaovan za nejvznamnj maarsk dramatick dlo 20. stol.
41

 Balety: PODIVUHODN MANDARN kompozin nejsmlej dlo.

Komorn tvorba: Rumunsk lidov tance, SMYCOV KVARTETY (pat
mezi nejvznamnj v poeethovenovsk dob), HUDBA PRO NSTROJE
STRUNN, BIC A CELESTU vrchol Bartkova dla.
psov cykly
Bartk byl bhem ivota ve stnu Stravinskho a Schnberga, po smrti se vak
stal slavnm hudebnm skladatelem.

19B) BENTSK KOLA

Vychz z odkazu ADRIANA WILLAERTA
Postupn opoutn strnouc renesance a ppravuje nstupu baroka.
Je soustedna kolem chrmu sv. Marka v Bentkch
Technika cori spezzati
stdajc se sbory (dva a vce)
oddlenm rozmstnm sbor byl akusticky objeven prostor
odlin obsazen sbor mnoho novch zvukovch barev pedchdcem
baroknho koncertovn
Hudebn teoretik GIUSEPPE ZARLINA
rozpoznn logiky harmonie, zaloena na dur a moll kvintakordu,
obratech a konec vldy crkevnch mod
bas jako zklad souzvuk m se hrt zdvojen a vrchn hlas m k nmu
vytvet protihlas smoval k monodii doprovz generlbasem
ANDREA GABRIELI
varhankem chrmu sv. Marka v Bentkch
Dlo: 5ti 6ti hlas motetov cykly
GIOVANNI GABRIELI
synovcem a kem Andrea Gabrieliho
varhank u sv. Marka v Bentkch
osvojil si nov barokn styl s basem continuem (ale ve vtin skladeb star
renesann tradice)
Dlo: VCESBOROV MOTETY
instrumentln hudba rozvj se (vedle vokln-instrumentln) samostatn

20A) CHRISTOPH WILLIBALD GLUCK

ivot:
42

 Pochzel z lesnick rodiny z Hornho Falcka, ale dtstv strvil v severnch

echch. Studoval v Praze, krom hudebnch zjm i filosofii.
Byl ve slubch knete Lobkowicze v Jeze u Mostu
Odeel do Itlie v Milnu kem G. B. Sammaritiniho, poznal tvorbu
neapolsk koly a pracoval pro italsk jevit. Po nvratu do Vdn
sloil 17 oper na libreta Pietra Matastasia. Byl kapelnk pednch italskch
spolenost, ml koncerty v Nmecku, Dnsku, navtvil i Prahu. 10 let psobil
jako dvorn kapelnk na dvoe Marie Terezie.
Pozvn do Londna (setkn s G. F. Handelem) kde zskal nov podnty
pro svou tvorbu. Nemal umleck spchy zskal v Pai jako diplomat zde
vznikla opera Ifigenie v Aulid
od r. 1752 trvale ve Vdni pozdji jmenovn vdeskm dvornm skladatelem.
+ 1787 Ve Vdni na zchvat mrtvice.
Styl:
V souvislosti s Gluckovm opernm dle, se mluv o opern reform. Podstatou
jeho sil byl poadavek dramatick pravdivosti. Sv umleck zsady uvedl
v pedmluv k opee Alceste a Paris a Helena.
Gluck se znail postavit proti baroknmu patosu vraznou pirozenost.
Odstraoval seco recitativy a koloraturn rii. Dleitou roli v dji svil sboru i
baletu, m podporovali dramatinost. Zreformoval dosavadn opern sloh - s
podporou libretisty Raniera de Calsabrigiho ve spoluprci s nm vznikly
opery ORFEUS A EURYDIKA, ALCESTE, PARIDE ED ELENA reformn
snahy se ale neujaly byly nepochopeny
Hlavn zsada: HUDBA MUS SLOUIT nem bt vce ne doprovod
k dokreslen textu!
Dlo:
Opery: Nevznamnj reformn opery: ORFEUS A EURYDIKA,
ALCESTE, IFIGNIE V AULID, IFIGNIE NA TAURID, ARMIDA
v nich vrtil opee dramatickou pravdivost s n soutil.
Gluckovi odprci povolali do Pae italskho skladatele Niccola
Picciniho (obecenstvo se rozdlilo do dvou tbor GLUCK vs. PICCINI)
zvtzil Gluck s operami ARMIDA, IPHIGENIE EN TAURINE, rozlouil se s
operou ECH ET NARCISSE

20B) SERGEJ SERGEJEVI PROKOFJEV

ivot:
Od dtstv byl zzran nadan - studoval skladbu, byl brilantn klavrista a
dirigent.
v 10-ti letech zkomponoval prvn operu Velikn.
Studoval na petrohradsk konzervatoi (u Rimskho-Korsakova) a klavr u
jedn z nejprestinjch ruskch pianistek Annetty Jesipovov.
Zskal cenu Antona Rubinsteina za proveden vlastnho koncertu pro
klavr a orchestr . 1 Des dur.
Stal se mimodnm klavrnm virtuozem - koncertoval po celm svt
43

 Po vlce opustil vlast a odjel do Japonska, pot do USA, trvale se usadil

v Pai a podnikal turn po Evrop (navtvil i eskoslovensko)
Dlo:
velmi rozshl - celkem 138 opusovch sel
Symfonie (7): 1. KLASICK, Symfonie pro dti
Balety (7): UT, OCELOV SKOK, MARNOTRATN SYN, NA DNPRU,
POPELKA, ROMEO A JULIE - jedna z nejhranjch Prokofjevovch skladeb.
Opery (7): VELIKN, HR, komick opera LSKA KE TEM
POMERANM, OHNIV ANDL, PBH OPRAVDOVHO
LOVKA, VOJNA A MR

DMITRIJ DMITRIJEVI OSTAKOVI

ivot:
Ji za studi na Leningradsk konzervatoi byl velk skladatelsk talent.
v 19-ti letech vytvoil 1. symfonii f moll jako absolventskou prci na konzervatoi
Vnoval se he na klavr a stal se lauretem Chopinovy soute
asto vystupoval jako klavrn virtuz a komorn hr
Po kritice jeho opery Lady Mackbet Mcenskho jezdu - protoe slil tlak
na modern umn (Stalin ji oste zkritizoval a nazval ji Chaos msto hudby)
byl nucen se poddit a na as se sthl z hudebnho ivota
Ml neustl stresy a tkou srden chorobu.
Dlo:
Opery: NOS, LADY MACKBETH MCENSKHO JEZDU
Symfonie (15): PRVOMJOV, 5. Symfonie je vrcholn dlo,
LENINGRADSK, STALINGRADSK, 12. zvan LENIN.
Balety: ROUB, JASN POTOK, PD BERLNA hudba k filmu
24 PRELUDI A FUG (inspirace Bachovm Temperovanm klavrem)

21A) LEO JANEK

nejvznamnj eskou skladatelskou osobnost konce 20. stol.
nejhranjm eskm skladatelem ve svt (vedle A. Dvoka)
ivot:
Narodil se jako devt dt v Hukvaldech do chud rodiny, ale velmi nadan
chlapec.
V Brn, kde vstoupil do augustininskho kltera - kem Pavla
Kkovskho.
Pijat do chrmovho sboru, kde dostal prvn solidn hudebn zklady
V 18-ti letech byl vpomocn uitel na brnnskm uitelskm stavu.
V Praze studoval hudbu na varhann kole, dal studia v Lipsku a ve
Vdni
44

 Na obou konzervatoch zklamn konzervativnm zpsobem vuky

organizoval a pozdji vedl varhanickou kolu moravskch varhank a
skladatel a soustedil kolem sebe adu autor.
Sbormistr, dirigent Filharmonickho spolku Beseda brnnsk
(doplnil pvodn musk sbor o enskou sekci)
Provdl soustavn vzkum lidov psn
Po smrti dcery Olgy vytvoil sv prvn mistrovsk dlo (opera Jej
pastorkya)
Po 1. svt. vlce se prosadil v zahrani (jeho dlo se stvalo svtovou
senzac)
jmenovn profesorem skladby na Mistrovsk kole prask konzervatoe
v 74-ech letech vrchol umleckch sil vytvel jedno mistrovsk dlo za
druhm
zemel neekan na zpal plic v Moravsk Ostrav
Byl prudk, vzntliv povahy, nhl zmny nlad, ale zsadov, estn
mil a velmi pozorn lovk.
Jeho manelstv nebylo ideln inspirace u jinch en
Styl:
Typick novorealista, dlouho ve stnu praskch skladatel
Miloval folklor studoval jej a vytvoil si vysoce originln sloh
Dlo:
Opery (9): RKA, PHODY LIKY BYSTROUKY, JEJ
PASTORKYA, KA KABANOV, VC MAKROPULOS, VLET PANA
BROUKA DO MSCE, VLET PANA BROUKA DO 15. STOLET,
GAZDINA ROBA (nedokonen)
HUKVALSK PSN pro smen sbor, MARYKA MAGDONOVA,
GLAGOLSK ME vrchol celho Jankova dla, suita TARAS BULBA
Orchestrln tvorba: pat k nejreprezentativnjm dlm esk
modern hudby estidln SUITA PRO SMYCOV NSTROJE, LASK
TANCE (6 tanc) HANCK TANCE.
PO ZAROSTLM CHODNKU (pro klavr), POHDKA PRO
VIOLONCELLO A KLAVR, HOUSLOV SONTA, KADLA
Vrcholn dla: SMYCOV KVARTET . 1 a SMYCOV KVARTET . 2
LISTY DVRN posledn autorovo dokonen dlo
Chrmov skladby: HOSPODINE, POMILUJ NY, OTE N
Janek neml pokraovatele, snad jen nkter napodobitele se svm radiklnm
novorealismem zstal osamocen, ale vedle Dvoka a Martin je nejhranjm
eskm skladatelem.

21B) SVETSK HUDBA VE STREDOVEKU

1. Hudba v prosted lechty
45

INSTRUMENTLN HUDBA

Slouila k tanci, k zbav pi hostinch a slavnostech (potuln hudebnci)

Od 14. stol. panovnci si vydruj stl soubory instrumentalist
vznikala zsadn improvizac na njak tma (oblben popvek)
od 14. stol. vytveny dvojice tanc pomal, rychl
pi ceremonich, lovech, turnajch, ve vlkch

signln charakter fanfry trubek, roh, bubn

VOKLN HUDBA
Stedovk svtsk pse se objevuje v 11. stol. u trubadr (jin Francie),
ve 12. stol. ji pebraj truvi (severn Francie), v Nmecku Minnesngi
Hudebn formy typ litanie, typ hymnu, typ rondelu
Melodika trubadi a truvi pouvali crkevn tniny, asto tak dur a
moll tonalita a u minnesnger vce zvisl na gregorinsk tmatice
Francie: Trubadi (jin Fr., Truvi (severn Fr.) RICHARD LV SRDCE
Nmecko: Meistersingi man, zejmna emeslnci sdruovali se do
pveckch kol s pevnmi pravidly, texty - nejastji z Bible,
2.

Psn kovsk
tvoili je studenti a klerikov, asto neusazen a potuln (vaganti)
latinsk, s pestrmi nmty (mravoun, politick, milostn, pijck)
nejrozshlej sbrka Carmina Burana

3. Hudba potulnch hudebnk

Potuln profesionln hudebnci:
opovren a bezprvn vrstva stedovk spolenosti
oznaovni: plman
hudebnci, zpvci, herci, artist v jedn osob
zamstnvni pi slavnostech lechty, najmni trubadry a truvry
4. Hudba ve mstech
v kadm vtm mst vn hudebnci (strn sluba, signalizace
nebezpe, v uritou denn dobu k poslechu)
vytrubovali zprvy a nazen obce
msto hudebnky zaznamenvalo a vyuvalo jich pi mstskch
slavnostech a ceremonich.

22A) IMPRESSIONISMUS
Francie
46

CLAUDE DEBUSSY
ivot:
Pochzel z prostho prosted venkovskho msteka, hrl na klavr jeho
uitelka byla aka Chopinova, kter rozpoznala jeho hudebn talent.
Studoval konzervato zpotku nevynikal (v harmonii nesouhlasil se
zkazem nkterch postup) a uitel v nm zhy rozpoznali osobnost.
Na dost rusk lechtiny Naddy von Meckov byl posln na przdninovou
cestu po Evrop a zamiloval se do hostiteliny dcery Soni a byl posln zpt do
Pae.
Dostudoval konzervato, po absolutoriu se zastnil soute o mskou cenu
(uspl a podruh) vtzstvm zskal studijn pobyt v Itlii (setkn s Verdim
a Lisztem) nebyl zde spokojen a vrtil se do Pae.
Na vere pednch Francouzskch litert komponoval psov cykly.
Dlo:
Kantty: GLADITOR, VYVOLEN, DA NA FRANCII
Orchestrln skladby: JARO - podle Botticelliho obrazu (jet romantick
sloh), FANTAZIE PRO KLAVR A ORCHESTR.
Klavrn tvorba:, suita POUR LE PIANO
SUITE BERGAMASQUE: Tet a nejslavnj pohyb Suite Bergamasque je
"Clair de Lune", co znamen "msn svit"
Komorn skladby: smycov kvartet g moll
Ouvertury: FAUNOVO ODPOLEDNE
Opery: PELLAS A MLISANDA
Tdln symfonick freska MOE vrcholn symfonick dlo
Debussyho novtorsk dlo brzy nalo pzniv ohlas obecenstva a bylo
nsledovno dalmi skladateli.
MAURICE RAVEL
byl nejtalentovanj z bezprostednch nsledovnk Debussyho, velmi
brzy si osvojil kompozin techniku a studoval na pask konzervatoi
(skladbu)
Koncertoval v Evrop i Americe (dirigent a klavrista) a il samotsky
Od autonehody poznamenn mozkovou chorobou
Dlo:
Klavrn skladby: LA VALSE, HABANERA
Opery: DT A KOUZLA,
Psov cykly: EHEREZDA, Hebrejsk melodie a Madagaskarsk
psn
MANUEL DE FALLA
Byl panlsk skladatel, klavrista a osobnm ptelem C. Debussyho.
Studoval panlsk folklr, co vrazn ovlivnilo jeho tvorbu.
Usadil se v Pai, koncertoval po Evrop, pozdji emigroval do Argentiny, kde
zemel.
47

Dlo:
Balety: ARODJN LSKA, TROH KLOBOUK (mezinrodn spch)
Opera: DIVADLKO LOUTKAE PEDRA,
ATLNTIDA (zstalo rozpracovno)
OTTORINO RESPIGHI
byl italsk skladatel a muzikolog, hrl na housle a klavr, kter prostdal
nkolik hudebnch styl, proslavil ho prv impresionismus.
Dlo:
Nejznmj dlo je cyklus symfonickch bsn nazvan msk trilogie:
MSK FONTNY, MSK PINIE, MSK SLAVNOSTI a ti
orchestrln suity nazvan Star zpvy a tance.
Impresionismus pln ovldl francouzsk umn v sedmdestch letech 19. stolet. Byl
pojmenovn podle slavnho Monetovaobrazu Imprese, vystavenho v roce 1872.
Barevn skvrna se stala nejdleitjm vyjadovacm prostedkem, mal
sousteoval svou plnou pozornost na zachycen nlady okamiku svtla a
ziv ivotnosti prody. Nedokonal lidsk oko tak vnmalo barevn skvrny jako
chvjc se plochu barevnho svtla. Impresionismus byl povaovn
za realismus doveden do dokonalosti, avak paradoxn rozkldal pevnou hmotu
v potlaen kontur lini.
vznikl v malstv (v Pai roku 1874 otevelo nkolik mladch mal expozici svch
dl)
obraz Moneta nazvan Impression: Soleil levant (Nlada: Vchod slunce).
obrazy nvtvnky nadchly
Manet, Monet, Renoir, Pissaro, Degas a Sisley
mali usiluj o zachycen nlady okamiku
v literatue bsnick symbolismus
Paul Verlaine a Arthur Rimbaud
zvukov podoba slova
v hudb jedin autora Clauda Debussyho
prvky v romantismu, nap. Chopina, Schumanna, Liszta
prodlvn na jednom akordu, rozen nuanc dynamiky a artikulace, mn
rozmrn skladby
dleitm inspiranm zdrojem byla dla Musorgskho
nznaky i v hudb vchodoasijsk
pm pedchdce Debussyho je Eric Satie

22B) MONODILN ZPV CHORLN

Vvoj m 5 obdob:
1. Ilegln obdob do 313 po Kr.
pevaoval zpvn pednes alm (psalmodie) responsoriln, antifonicky
48

2. Obdob loklnch liturgickch typ a postupnho rozkvtu

a) 4. 6. stolet: Zpadn liturgie: milnsk, msk, panlsk, francouzsk.
Vchodn liturgie: tzv. Byzantsk
Podnt k sebrn a utdn vech liturgickch zpv dal pape eho velik tzv.
ehov antifon (platn po cel Evrop). Zaloil tzv. Scholu cantorum = kola
pvc, kte dbaj o sprvn pednes bohosluebnho zpvu.
b) 7. 9. stol.: Nejvt rozkvt kesanskho bohosluebnho zpvu
doba karolinsk a otonsk, potky romnskho slohu
bohosluebn zpv pojmenovn jako gregorinsk chorl (podle papee
ehoe Velikho)
3. Obdob postupnho padku gregor. chorlu 10. 16. stol.
Nastupuje vcehlas vokln - polyfonn hudba
4. Obdob nejhlubho padku gregor. chorlu 16. 19. stol.
chorl se rozplynul ve vcehlas hudb a byl pizpsobovn hudb barokn,
klasick a romantick.
5. Obdob novho rozkvtu gregorinskho chorlu potek 20. stol.
Na pn papee Pia X. Dolo k obnoven gregorinskho chorlu, chorl byl
znovu studovn francouzskmi benediktiny a oznaen jako nejstarobylej forma
katolick liturgie.
1. KESANSK BOHOSLUEBN ZPV (ZPADN)
koeny m v staroidovsk a helnistick hudb
Gregorinsk chorl: je jednohlas (bohosluebn) zpv mskokatolick crkve
bez instrumentlnho doprovodu v crkevnch tninch, plynouc piblin ve
stejnch rytmickch hodnotch. (doprovzel vechny bohoslueby)
Officium: (sluba, povinnost) je denn modlitba crkve tzv. hodinky
Velk vigilia (v noci za svitu), laudes (rann chvly), (nepory veern
chvly)
Mal prima (v 6 hodin), tercie, sexta, nona, completorium
jejich soust je nap. zpv alm, antifon a hymn
Men proprium: jsou textov promnliv sti me - introitus, graduale, aleluja,
offertorium, communio
Men ordinrium: textov pevn sti me
Kyrie eleison, Gloria in excelsis Deo, Credo in unum Deum, Sanctus, Benedictus,
Agnus Dei
Greg. chorl dlme z hlediska formy na: almy a Zpvy nealmovho
pvodu: Hymnus, Tropus, Sekvence
KESANSK BOHOSLUEBN ZPV (VCHODN) BYZANTSK
49

 Byzantsk hudba podobn gregorinskmu chorlu, jednohlas, vokln ve

volnm rytmu, v tninch zvanch echos (podobn crkevnm modm)
DUCHOVN PSN VE STEDOVKU
Omezovna ast lidu na bohosluebnm zpvu (enm ast zakzna)
Zpvalo se v latin zleitost pouze profesionlnch kolench pvc.
Latina nesrozumiteln vznik lid. duchovnch psn v nrodnch jazycch (v
echch Hospodine, pomiluj ny.

23A) BOHUSLAV MARTINU

ivot:
V Police na vi tamnho kostela jako 5. dt
Od dtstv se vnoval hudb - vstoupil na Praskou konzervato, studium
housl pedasn ukonil, pestup na varhany neuspl a konzervato
opustil.
Krtce si vydlval uitelovnm v rodn Police.
Vpomocn houslista v esk filharmonii, pozdji sekundistou orchestru.
kem Josefa Suka (umlecky si s nm rozuml)
Odjel do Pae (17 let ivota), po vypuknut 2. svtov vlky - emigrace do
USA
Jmenovn profesorem skladby na nov zzen Akademii mzickch
umn v Praze - tk raz - nenastoupil
Komunistick diktatura - nemon nvrat dom (pobval v Itlii a vcarsku)
+ ve vcarsku, jeho ostatky byly po 20 letech pevezeny do rodn Poliky
Styl:
v potcch vychzel z romantick hudby a obdivoval hudbu Cl. Debussyho
pozdji zaal holdovat modernmu stylu (vliv jazzovch prvk)
vytvoil si svj vlastn neoklasicismus.
Dlo: obrovsk, zasahujc do vech hudebnch nr
Ran obdob: vliv romantismu
ANDL SMRTI, klavrn cyklus LOUTKY, ESK RAPSODIE
Balety: KDO JE NA SVT NEJMOCNJ (vliv J. Suka, jazzov inspirace)
Pask obdob: ovlivnn jazzem JAZZOV SUITA, LE JAZZ
Vrcholn dla: vliv neoklasicismu a neobaroka
CONCERTO GROSSO, DVOJKONCERT PRO DVA SMYCOV
ORCHESTRY, KLAVR A TYMPNY
50

 Symfonie (6): 3. Sinfonie je zakonena tmatem Dvokova Requiem

a 6. SYMFONICK FANTAZIE
POLN ME (vnovna eskoslov. vojkm ve Francii), PAMTNK LIDICM,
RHAPSODY-CONCERTO
Psn: PSNIKY NA JEDNU STRNKU, PSNIKY NA DV STR.
Opery: psal ve 4 jazycch (franc., italt., angl., etina) - VESELOHRA NA
MOST, ENITBA
Balet: PALEK - zpvan, esk pohdka
Spojen baletu a opery: VOJK A TANENICE, ECK PAIJE

23B) FLORENTSK CAMERATA, RMSK,

BENTSK, NEAPOLSK OPERN KOLA
FLORENTSK CAMERATA: skupina vzdlanch lid bsnk, hudebnk, vdc
Pedstavitel: CACCINI, PERI, CAVALIERI, ideov vdce byl VINCENZO
GALILEI
Spojoval je odpor vi kontrapunktu (nesrozumitelnost textu) na prvm
mst slovo, na druhm rytmus a na tetm a tn.
nov styl: stile recitativo smoval k rii, stile narrativo smoval
k recitativu
zakladatel opery hran drama, mezi textem byly hudebn vsuvky
drama in musica zpvan text
EMILIO DE CAVALIERI: dramatick nmty, pastorln hry
Dlo: duchovn hudba, opera (zatek formy oratoria)
JACOPO PERI: opera DAFN (nedochovan), EURIDICE
GIULIO CACCINI: zhudebnil text Dafn, LA NUOVE MUSICHE
v m v polovin 16. stol. oratoria (nhraka za duchovn hry)
nov notan zpsob GENERL BAS zaznamenval nejhlub basov hlas
VZNIK A VVOJ OPERY: od potku 17. stol. rozen provozovn oper (vstavba
divadel)
ITLIE: mla 3 hlavn centra m, Bentky, Neapol
M
pevaha sborovch st nad slistickmi, dleitost baletnch scn
v slech odlien rie od recitativu
51

 STEFANO LANDI, LUIGI ROSSI, DOMENICO MAZZOCCHI

BENTKY
16 opernch scn (hrvalo se a v 8 najednou)
opera slouila pvodn pro lechtu a bohat manstvo, pozdji pro vechen lid
mnostv libret komplikovan zpletky (nmty ze starovkch bj a djin, ze
stedovku)
draz na slov zpvy rie (tdln forma a-B-A)
CLAUDIO MONTEVERDI, FRANCESCO CAVALLI
NEAPOL
barokn manra, rozen po cel Evrop
v opee bohat melodika, koloraturn rie, nespoutan temperament
zakladatel FRANCESCO PROVENZALE
ALESSANDRO SCARLATTI
2 druhy recitativ accompagnato (doprov. hud. nstroji) a secco (doprovod
continuem)
Dlo: rozshl, opern, oratorn, orchestrln dla
opery GRISELDA, vce ne 200 m, 700 kantt, komorn skladby
GIOVANNI BATTISTA PERGOLESI: komick opery LA SERVA PADONA
(Sluka pan)
V dob rozkvtu Neapolskho opernho stylu se nkte skladatel snaili o
zachovn star tradice bentsk koly (ANTONIO VIVALDI).
ANGLIE: ustupovala z vedoucch pozic renesance
HENRY PURCELL
Vestrann vzdlan varhank a autor anthem (dy, kter se u nho stvaly
svtskmi kanttami). Jeho skladby jsou technicky dokonal, zvukov ndhera,
sklon k melancholii
Psal hudebn vloky k Shakespearovm dramatm - Sen noci svatojnsk,
Boue, Richard III
FRANCIE
pronik sem Italsk msk a bentsk opern kola
pevaha baletnch st (nejoblbenj forma dvorn balet BALLETS DE OUR)
JEAN BAPTISTE DE LULLY
zakladatel francouzsk opery (pvodem Ital, pchod do Francie ve 13-ti letech)
mimodn postaven u francouzskho dvora krlv oblbenec a dvorn
skladatel
dil krlovsk orchestr Grande bande des violons, zemel na zrann pi
dirigovn
Dlo: 12 COMEDIES BELLETS E PASTORALE (vtinou na Molirovy texty),
14 hrdinskch oper a spousta balet
52

 Styl: zvanost recitativ, odstrann italskch koloratur, velk vznam ml

tanec, poetn orchestr, definitivn podoba francouzsk opern pedehry
OUVERTURY
JEAN PHILLIPE RAMEAU:

je nejvt postavou francouzsk barokn

hudby 18. stol., patil k pednm mistrm sv doby, pochzel z hudebn rodiny
varhank, vznamn teoretik, pozdji vznamn dramatick skladatel - vtina
dramat. prac psny na rozmez opery a baletu.

Odklon od baroknch forem k jemnjmu

rokoku (a nznaky klasicismu), objevil obraty kvintakord,
septakordy, vytvoil pojem SUBDOMINANTA a DOMINANTA
Dlo: 21 jevitnch prac - vynikly CASTOR ET POLLUX a DARDANUS

NMECKO
siln italsk vliv centrem ivota je VDE
HEINRICH SCHUTZ potky nmeck opery
Dlo: opera DAFN prvn nmeck opera, hudba se nedochovala)

24A) PETR ILJIC CAJKOVSKIJ

jeden z nejoblbenjch skladatel rusk i evropsk romantick hudby
Pat k nejhranjm skladatelm vbec
pokusil se o syntzu mezi Rubinsteinovm smrem a leny Mocn hrstky
ivot:
Hudbu studoval na Petrohradsk konzervatoi a psobil jako profesor na
Moskevsk konzervatoi a je zakladatel Moskevsk skladatelsk koly.
Byl skutenm prvnm profesionlem v rusk hudb
Neruen se vnoval skladatelsk innosti a pobval velmi asto v cizin.
Byl existenn zajitn podporou bohat mecenky Naddy von
Mekkov (podporovala i Debussyho)
Je nejoslavovanjm slovanskm skladatelem sv doby a byl mu udlen
estn doktort cambridgsk univerzity.
Zemel devt dn po premie sv 6. symfonie
Styl:
Byl typickm reprezentantem rusk inteligence z konce 19. stol.
Ml siln sklon k pesimismu a neobyejn melodick nadn
(vychzel z rusk psn)
Dlo:
53

 Symfonie (6): 4. f moll nkdy zvan OSUDOV, 6. h moll PATETICK

vrchol symfonick tvorby.
Ouvertury: BOUE (podle Ostrovskho), SLAVNOSTN OUVERTURA 1812
Symfonick fantazie (2): BOUE (podle Shakespeara), ITALSK
CAPRICCIO, ROKOKOV VARIACE pro violoncello s doprovodem orchestru.
Opery (10): (ustupuj do pozad) na repertoru se udrely pouze 2: EVEN
ONGIN, PIKOV DMA na nmt Pukinv, ostatn se vyskytuj zdka:
PANNA ORLENSK, MAZEPA, ARODJKA NEBOLI STEVKY
Balety (3): LABUT JEZERO, PKOV RENKA, LOUSKEK
Psn: vce ne 70 romans vynikajc melodick nadn

24B) HUDBA V ESKCH ZEMCH (9. 16. stol.)

1. DUCHOVN HUDBA
vvoj nastal po nstupu kesanstv (863 Konstantin a Metodj zavedli
slovanskou liturgii, kter byla postupn vytlaena zpadn latinskou)
zakldn kol, kter se vnovaly gregorinskmu chorlu
Pamtky:
latinsk liturgie proprium (11. stol.), misl vyebrodskho kltera,
Prask misl a gradul, antifon kltera ve Zlat korun.
Dv nejstar esk duchovn psn:
HOSPODINE POMILUJ NY - doloena u kronike Kosmy, vznik z litanie
zpvan ve staroslovntin, starobyl melodika v rozsahu kvarty
SVAT VCLAVE umlecky vysplej, v rozsahu oktvy, reprezentuje
eskou hudebnost sv doby, po husitskch vlkch symbolem a hymnou
katolk
Konec vldy Pemyslovc a zatek vldy Lucemburk kulturn,
politick a hospodsk vvoj, v hudb ale zaostvn za evropskm vvojem
(husitsk vlky)
esk hudba: pevauje cit a npadit melodika
za Vclava II. vliv Minnesngru
za csae Karla IV. rozen gregorinsk chorl
vznik dalch lidovch duchovnch psn Buoh vemohc, Jezu Kriste
edr kne
HUSITSTV
v esk hudb znamenalo hlubok pedl zaostn za Evropou, tvorba
duchovnch psn, vznik eskho pekladu gregorinskho chorlu

54

 Husitsk psn: 1. Tborsk (stroh, psn), 2. Prask (textov umrnnj,

melo. bohat), Kto s bo bojovnci nejslavnj husitsk chorl
ddictvm husitstv utrakvismus (v 15. a 16. stol. pevaoval nad
katolicismem)
Hudba 15. stol. pozdn gotick charakter, potek 16. stol. prvky renesance
(kter v echch nezdomcnla)
Duchovn psn
navzaly na husitskou pse a byly sbrny do kancionl
utrakvistick pse se nerozvjela pouvala toti tzv. obecnch not
psn gruntovn Vclava Minskho literrn hodnotn texty a originlnj
melodie
PROTESTANTISMUS
lutersk smr JAN SILVN kancionl Psn nov
eskobratrsk smr poetn a umlecky zdail kancionly kancionl
Lukv (nejstar), Psn chval boskch, amotulsk kancionl, Ivanick
kancionl.
Litertsk bratrstva
jsou typickm projevem mansk kultury - spolenosti hudebnch zjemc,
kter zajiovaly zpv pi bohoslubch
dlili se na esk a latinsk, a na chorln (jednohlas) a figurln (vcehlas)
na potku 16. stol. litertsk bratrstva v Praze, Hradci Krlov, Koln,
Chrudimi
pouvny skvle zdoben kancionly (pamtky eskho vcehlasu) Fransv
kancionl krlovhradeck, Krlovhradeck specilnk Kutnohorsk gradul
2. SVTSK HUDBA
pstovna v prosted eskho panovnickho dvora - reprezentan,
signln, zbavn
na dvoe poslednch Pemyslovc a Lucemburk mnoz znm nmet
minesengi
esk svtsk psn znaky dvorsk lyriky ze 14. stol. nap. Dvo s listem
odiev
klerici a studenti maj vrazn podl na tto tvorb
esk kontrapunktick kola
skladatel ijc mimo Prahu, v blzkm styku s lidovou kulturou
(nedosahovali rovn velkch evropskch mistr)
Pedstavitel:
KRYTOF HARANT Z POLIC
lechtic, vynikajc skladatel, vlenk, jeho polyfonie ovlivnna pozdnm
nzozemskm umnm
Dlo estihlas motet Oui confidunt in Domino, ptihlas me Missa quinis
vocibus nejlep ukzka esk vokln polyfonie
JAN CAMPANUS VODANSK
svtsk psn, zhudebnil homofonn almov peklady Vavince Benediktiho
55

Zahranin skladatel v eskch zemch:

JACOBUS GALLUS PETELIN HANDL
Slovinec, psobil v sdle Olomouckch biskup, poven reformou chrmovho
zpvu a uval chromatiky
vliv bentsk koly, pevaha harmonickho mylen nad kontrapunktem
Dlo Opus musicum soubor motet, me
Dvorsk kapela
vznamn umleck tleso zaloeno Ferdinandem I.
Nejvt rozkvt za Rudolfa II. (45 zpvk, chlapeck sbor, slov trubai,
dvacetilenn trubask soubor)
35 let ji vedl PHILLIPE DE MONTE, vicekapelnk JACOB REGNART

25A) CLAUDIO MONTEVERDI

italsk skladatel, zakladatel bentsk opern koly - reformtor
ivot:
* 1567 v Cremon
zpvk, houslista, kapelnk a skldal ji v 15-ti letech
byl kem Marca Antonie Ingegneriho
Skladatel mantovskho vvody Vincenza z Gonzagy
odchod do Bentek
kapelnk v dmu sv. Marka
+ 1643
Dlo:
Claudio Monteverdi vynikl ve 3 oborech: opera, madrigal a duchovn
hudba
Opery: ORFEO, KORUNOVACE POPPEINA (typ slistick
opery), NVRAT ODYSSEV DO VLASTI, ARIADNA (dochoval se pouze
Ariadnin nek)
Madrigaly: OSM KNIH MADRIGAL prvn 4 komponoval tradin
technikou, od 5. knihy krystalizace Monteverdiho hudebn mluvy, 7. kniha
Concerto doprovzen monodie, duety, tria, kvartety, 8. kniha
Madrigaly vlen a milostn nejvyzrlej
Duchovn hudba: MARINSK NEPORY
Styl:
Hudbou vystihoval citov hnut (afekty)
Ml bohat melodick mylen a pouval smlou harmonie,
chromatick postupy a disonance.
Logick harmonie a pehledn lenn jednotlivch st.
V opee :
Prvn skuten opern zakladatel a reformtor
Do arie vnikla tdln forma - da capo a-b-A
Ml bohat propracovan orchestrln doprovod a odliil od sebe
oba styly arie a recitativ.

56

25B) MOCN HRSTKA

1) MODEST PETROVI MUSORGSKIJ
Jeden z nejvtch ruskch i evropskch skladatel, syn menho lechtickho
statke - nejvt postavou mocn hrstky.
Vzdln v Petrohrad, gardov kadetn kola, 3 roky v Preobraenskm pluku.
Mlo placen msta naprost nechu - rozhodnut vnovat se vhradn hudb.
Ble se poznal s Borodinem, vstoupil do Balakrievova krouku kde zskal
teoretick znalosti.
kem RimskhoKorsakova (nejvce se u nho nauil)
Siln duevn rozervanost, mnoho kriz, propadl pijctv pedasn smrt
Styl: Nrodn smr - studia rusk lidov psn vyhrann hudebn realismus
Zamen do budoucnosti jak kal k novm behm
(pedchdcem Debussyho a Janka)
Dlo: nen pli rozshl, nejvt vznam psn a opery
Opery: tvrcem realistickho opernho dramatu (nezvisl na Wagnerovi a
Weberovi), BORIS GODUNOV (nrodn tradice, realistick historick drama,
strhujc dramatinost), CHOVANTINA (historick nmt)
Psn (60): cyklus BEZ SOLNCA, PSN TANCE A SMRTI velmi zvan
klavrn doprovod, PSE O BLEE psn satirickho charakteru
Instrumentln skladby: symfonick fantazie NOC NA LYS HOE, klavrn
cyklus OBRZKY Z VSTAVY.
2)

ALEXEJEVI BALAKIREV
lechtickho pvodu, vborn organizan schopnosti
v hudb takka samouk, pianista a dirigent (jako skladatel m men vznam)
pro sv ky a kolegy v Mocn hrstce byl velkou autoritou (pozdji vak jeho
vliv otesen jeho nepknmi povahovmi rysy povrivost, jeitnost)
zaloil bezplatnou hudebn kolu (byla konkurennm stavem konzervatoi)
Dlo: symf. bse TAMARA, klavrn fantazie ISLAMEY virtuozn, orientln
prvky
Orchestrln hudba: 2 symfonie C dur a d moll, symfonick bse na esk
tmata V ECHIJI
3) ALEXANDER PORFIRJEVI BORODIN
nemanelsk syn ruskho lechtice
v hudb dokonalm amatrem, (pvodn byl toti lkaem, pozdji
vysokokolskm profesorem chemie)
nesmrn ulechtil lovk, velmi irokho rozhledu, znamenit hudebnk
hudb se vnoval jen okrajov ve volnch chvlch
Dlo:
Opera KNE IGOR celoivotn dlo, nedokonen (pozdji ji dokonili
Riminskij-Korsakov a Glazunov) POLOVECK TANCE
Symfonie h moll BOHATRSK pat k nejpopulrnjm romantickm
symfonim

57

4) ANTONOVI KJUJ
zjem o hudebn kritiku (dopisoval do rznch francouzskch asopis)
skladatelsky vychzel pedevm ze Schumanna a Chopina
Dlo:
Psn: - asi 200 romans
klavrn skladby, orchestrln miniatury
Opery: WILLIAM RATCLIFF
5) ALEXANDER KONSTANTINOVI GLAZUNOV
k Mocn hrstce pistoupil pozdji, charakterem svho dla u zde vak nepatil
byl kem a osobnm ptelem Riminskho - Korsakova
profesorem a editelem petrohradsk konzervatoe
dlouho il ve Francii (a do sv smrti)
Dlo:
Symfonie (8): vynikaj symfonie 4. a 5.
Symfonick bsn a obrazy LES a MOE
Dvojkoncert pro violu a saxofon s orchestrem
Komorn tvorba: 7 smycovch kvartet nejznmj 4. a 5.
balet RAIMONDA
6) NIKOLAJ RIMSKIJ KORSAKOV
v Mocn hrstce vynikl nejvce
ivot:
Pochzel ze star lechtick idovsk rodiny a stal se nmonm dstojnkem
Od md se intenzivn zabval hudbou (hudebn nejvzdlanjm lenem Mocn
hrstky) - oznaovn za jednoho z nejvznamnjch instrumenttor sv doby
Jmenovn profesorem skladby a instrumentace na konzervatoi
v Petrohrad (zradil idel amaterismu Mocn hrstky)
Styl:
v operch spojil realismus s pohdkovou fantastikou, orientln a starorusk
nmty, t z lidov psn, v harmonii znanm novtorem, pouval crkevn
tniny
Dlo:
Opery (15): SNHURKA (nejpoetitj skladatelova opera, pohdkov
lyrinost, pipomn Rusalku), MOZART A SALIERI, CARSK NEVSTA,
POHDKA O CARU SALTNU, ZLAT KOHOUTEK (hudebn prbojn,
sociln satira kritizujc carsk samodrav dlouho zakzna)
Orchestrln skladby: EHEREZDA (inspirovan - Tisc a jedna noc,
exotick) PANLSK CAPRICCIO, ouvertura VELIKONOCE (nesmrn
pompa pravoslavnch Velikonoc), Jednovt koncert pro klavr a orchestr cis
moll, HOUSLOV FANTAZIE

58