2

M. Jan Hus
antiklerikl a katolick muednk

o. Vclav S. Cignek
2016

ISBN 978-80-270-0003-6 (broovan)

ISBN 978-80-270-0004-3 (vzan)

Obsah:
vod ............................................................................................ 7
Zatky ..................................................................................... 14
Studia ............................................................................... 14
Knstv ........................................................................... 15
Betlm ............................................................................. 21
Vzorem kn ............................................................................ 27
Boje o Viklefa .................................................................. 28
Hus se zastv sthanch kn .......................................... 32
Pronsledovn knmi ............................................................ 34
Za reformu univerzity a papestv .......................................... 37
Neutralita vi dvma papem ......................................... 37
Reforma univerzity ........................................................... 37
Hus rektorem .................................................................... 43
Za reformu crkve svtskou moc ............................................. 56
Exkomunikovn papeem .............................................. 58
Svtsk rm zasahuje proti Zbykovi ............................ 59
Jan XXIII. antikrist......................................................... 63
Proti odpustkm bez krlovy ochrany ................................. 64
Uplen kace Jana XXIII. na Karlov nmst................... 68
Vvoj Husova procesu v m ................................................. 77
toky na Betlm, odvoln ke Kristu, exil................................. 82
Praha po Husov odchodu ................................................. 85
Kou stny Betlma......................................................... 87
Vclav IV. se znovu pokou spor urovnat .......................... 92
toky ze zahrani ............................................................ 96
Koncil ........................................................................................98
Zaten ........................................................................... 105
5

Husovo 1. slyen ped koncilem ...................................... 116

Husovo 2. slyen ped koncilem ...................................... 119
3. a posledn Husovo slyen ped koncilem ...................... 122
Pedmt sporu ................................................................. 127
Konen znn lnk ......................................................128
Rozsudek ........................................................................ 143
Posledn slova .................................................................148
Smrt ...............................................................................148
Husovy psemnosti.................................................................. 150
Husovo kzn na svatovtsk synod r. 1407 .................... 150
Husv dopis Janu XXIII. z 1. 9. 1411 ............................... 174
sti Husova trakttu proti esti bludm, kter byly latinsky
napsny na stnch Betlmsk kaple, po tom, co musel opustit
Prahu: ............................................................................. 176
Husv traktt Jdro kesanskho uen z jara 1414 ....... 192
Zvr .......................................................................................198
Doslov patriarchy .................................................................. 203
Plohy .................................................................................... 205
esk zprva Petra z Mladoovic o mistru Jeronmovi
Praskm ....................................................................... 205
Dopis Poggia Braccioliniho o Jeronmovi ........................ 214
Jeronm, Hus a objektivn pravda .................................... 220
Literatura ............................................................................... 222

vod
Pbh prask reformace
Za branami Kostnice na mst muednick smrti M. Jana Husa byl
30. 5. 1416 uplen Husv blzk ptel Jeronm Prask. Jeronm po
doasnm selhn ped celm koncilem vyznv, e Hus byl svatm
muem a jeho uplen crkevn justin vradou. Oba muednci se
stvaj prvnmi hrdiny autenticky eskho reformnho hnut.
Jejich ivoty jsou soust velkho pbhu vtlen Slova Boho do
due eskho nroda. Apotol k: Nech ve vs pebv slovo
Kristovo v celm svm bohatstv: se v moudrost se navzjem ute a
napomnejte. (Kol 3,16) Apotol Slovan volal: Slyte vichni lid
slovant, slyte Slovo, je od Boha pilo, slovo, je krm lidsk due.
Po smrti jeho bratra arcibiskupa Metodje vyhnali ti, kdo nechtli Slovo
Bo poslouchat, uednky Slova z Moravy. Nkte z nich nali toit
v echch. O jejich ivot a slub prameny psan vesms latinky
svorn ml. Staroslovnsk legenda o sv. Vclavu, uchovan na Rusi,
svd, e kne Vclav byl dkladn vzdln v slovanskch knihch a
e po jeho zavradn nastv tak rozshl vradn jeho pvrenc
vetn jistch duchovnch. 1
Jin indicie nasvduj, e cyrilometodjsk tradice pevala na
panstv Slavnkovc vyvradnch r. 995. Slavnkovec biskup Vojtch
chtl v m vstoupit do byzantskho kltera Grottaferrata. Sv. Prokop
se narodil asi r. 985 v Chotouni na panstv Slavnkovc. Ped vstupem
do kltera byl enatm knzem. Jeho szavsk klter byl ozou
cyrilometodjskho ddictv. Po jeho smrti ek Prokopovy ky stejn
osud jako ty Metodovy. 2 Historikov a hlavn crkevn ideologov se
dodnes hdaj, zda Prokopova slovansk liturgie byla msk nebo
1
2

FRB I, s. 128 a 132.

SVAT PROKOP DIVOTVRCE, s. 29.

byzantsk. Nejde vak o tu i onu formu, jde o prostor ke vtlen

evangelia.
Syn Pemyslovny a Lucemburka, poktn na jmno Vclav, jako
mlad markrab moravsk na vlastn oi vid zceniny starch
velkomoravskch chrm a sn o svtov kesansk i s centrem
v Praze. Hned po nstupu na esk trn, jet ped Novm Mstem a
univerzitou zakld v listopadu 1347 klter Na Slovanech. Krom
slovanskch mnich pivd do Prahy tak horlivho kazatele slova
Boho Konrda Waldhausera. Bh si ale povolv svho sluhu pmo
z ad Karlovch dvoan. Jan Mil z moravsk Krome nastupuje na
Waldhauserovo msto a svm kznm v moci Ducha Boho strhv
esk i nmeck obyvatelstvo Prahy k nezkrotnmu a vnivmu
naden pro Jee a Jeho svat zkon. Mil ke i v m pmo u
sv. Petra: Antikrist vldne v crkvi, a vy, ven kardinlov, jste jeho
dy. Dnes se nm to zd neslchan. Ale Milova souasnice,
vizionka sv. Brigita vdsk napsala o tehdejm papei Urbanovi V.
slova vnuknut j Kristem: Ty jsi hor ne Lucifer! zenm Bom je
Mil vyprotn z mskho ale a vrac se do Prahy, kde se
v dsledku jeho kzn obrac stovky padlch en. Zakld pro n
zvltn stav s kapl M Magdalny. Zrove vybuduje misijn kolu,
v n je na ti stovky mladch klerik a nazve ji Nov Jeruzalm. O
Milov psoben pe jeho poslucha Matj z Janova: Z Babylonu se
Praha v duchovnm smyslu ji stala Jeruzalmem, jen oplv vm
slovem Kristovm a spasitelnm uenm.
Tak Milovi ci jsou po smrti svho uitele (Avignon 1374)
ihned rozehnni a jeho staromstsk Jeruzalm srovnn se zem. Nov
Jeruzalm zstv v srdcch vrnch a zbonch ech, ale jaksi ne a
ne nalzt fyzick msto na zemi, kde by toto msto Bo mohlo bt
reln zptomnno. Zatkem 90. let 14. st. panuje v Praze velik
napt. Vclav IV. a arcibiskup Jan z Jentejna bojuj o sfry vlivu. Krl
se usiluje zmenit moc crkevn hierarchie panujc silou eleznch
me a zlatem svch mc. V tto dusn atmosfe, v listopadu 1391
8

zskv staromstsk oban K Kram povolen, aby v blzkosti

zboenho Milova Jeruzalma vybudoval svrzn duchovn centrum
uren k hlsn slova Boho v etin. Na Starm Mst, vedle
kiovatky evropskch cest, kde bydl tisce eskch i zahraninch
student univerzity tak znovu vznik prostor pro rst crkve Bo,
panujc silou slova pravdy. Kaple je zasvcena betlmskm nevitkm
povradnm Herodem. Jejich jedinou vinou bylo, e se narodila
v Bet-lechemu dom chleba, jen sestoupil z nebes. I esk nrod
byl oloupen o ivot Bo, tmi kdo nechtli dovolit, aby slovo Bo
pebvalo mezi nmi v celm svm bohatstv.
Po deseti letech nachzej zbon staromstt oban do Betlma
vhodnho kazatele: mladho obrcenho knze a univerzitnho mistra,
v nm hoelo Milovo naden pro slovo Bo. Bhem Husovy
kazatelsk sluby nastalo opt intenzivn napt a ten mezi duchem
Kristovm a duchem tohoto svta. Hus je osoovn a obviovn
z herez. Nen ale likvidovn hned. Podporovn eskm krlem,
lechtou i irokmi lidovmi vrstvami vede se svmi pedstavenmi
spor o zkon Kristv ped oima celho nroda i cel Evropy po dobu
sedmi let. Potom je monstrproces s Husem zavren jeho uplenm.
Protest proti uplen mistra Jana Husa podepsalo (2. z 1415) 452
eskch lechtic. Koncil je tak vechny oznail za bludae a vyzval
k odvoln jejich postoje a odsouzen Husa jako kace (24. nora 1416).
V opanm ppad mli bt napraveni ohnm a meem.
V srdci eskho nroda na pelomu 14. a 15. st. hoel ten ohe
Ducha svatho, kterho se zpadnmu kesanstv nedostvalo. mt
prelti, ale nepili a neekli: dejte nm olej, protoe nae lampy
dohasnaj. Oni dobe vdli, e tento olej se ned dlit s tm, kdo ho
ml a promrhal. Proto radji li a nutili ty moudr panny v echch,
kter znaly Psmo lpe ne oni sami: zhasnte sv lampy a vylijte svj
olej na zem, aby enich nedal pednost vm ped nmi! A jinak to ani
bt neme, protoe Bo ivot si zachov jen ten, kdo je ochoten pro
nj ztratit ten pozemsk.
9

Husovi nsledovnci, utrakvist, pokrauj pak v opozici vi

oficiln hierarchii po cel dv stalet. Po celou tu dobu si zachovali
vechny hlavn pravdy katolick vry i liturgick zvyklosti. Po Bl
hoe, v obdob rekatolizace, dvaj nkte z nich sv dti do jezuitskch
kol. Utrakvist pak splvaj s oficiln katolickou crkv. 3 echov u
ale navdy zstvaj poznamenni tou tolik bolestnou i drahocennou
zkuenost boje proti duchu crkevnho pokrytectv, na nm se tak
jedinenm zpsobem odhaluje zkaenost lidskho srdce. Jedin
zpsob, jak se od toho dmonskho v ns uchrnit, je udlat to, co Hus:
Vit, uit a hlsat Bo evangelium a bt pipraven dt za n ivot.
A tak ve, co bylo a bude o Husovi napsno, je v posledku
bezcenn brak, pokud v tom nen duch svdectv a muednictv, duch
lsky Kristovy, bez n lovku neprospje, ani to, kdyby sm sebe
vydal k uplen. (1 Kor 13,3) Jen ten, kdo zancen touto nadpirozenou
Bo lskou tou dt svj ivot pro Krista a jeho evangelium, m co ct
k tomu, zda byla Husova ob ped Bohem ohavnou anebo Bohu
nanejv pjemnou a milou!
Na Husv podrobn ivotopis
Jako konzervativn vychovanho katolka mn u v dtstv nauili,
e Hus byl bluda, neptel crkve a Krista. Dkazem jeho kacsk
nepravosti bylo, e pr vyvolal stran krveprolit a pronsledovn
kn a eholnk husitsk vlky. Kostnick koncil ho pr odsoudil za
ti jeho hlavn bludy:
- Remanence, tedy tvrzen, e v Nejsvtj svtosti je sice po
promnn ptomno Kristovo tlo, ale zstv tam zrove i chlb.
- Tvrzen, e knz ve stavu tkho hchu, neplatn slou mi sv.,
rozheuje atd.
- A tetm bludem je, e nikdo, kdo se nachz v tkm hchu,
nem ad, ani crkevn ani svtsk.
3

POLC, s. 16.

10

S tmito tzv. Husovmi bludy jsem jako katolk nesouhlasil a

dodnes nesouhlasm a odmtm je! Jako pravovrn katolk rovn
odmtm vechny omyly protestantizmu, vyznvm sedm svtost,
vetn knstv a z nho plynoucho hierarchickho uspodn crkve,
vyznvm samotnm Kristem Pnem ustanoven primt apotola
Petra a jeho nstupc i vechny dal pravdy katolick vry!
Za nejlep studii Husovy kauzy z katolickho pohledu je dodnes
povaovna kniha Dr. Jana Sedlka M. Jan Hus z r. 1915. Aspo to
tvrd vichni, kdo o Husovi p: katolci, protestanti i ateist. Tm ale
jako by vichni jednm dechem ekli, e onen katolick pohled
spov vlastn v systematickm zkreslovn skutenosti. Prv toho se
toti Sedlk dopout. Pes jeho vdeckou erudici a znalosti se mu
nepodailo vymanit se z pedpojatosti. Husa dosti asto oeroval. Jako
nejlep pklad me slouit Sedlkovo hodnocen kzn o Eucharistii,
kter Hus vyslovil v roce 1411. Tato kzn jsou dokonalm vyjdenm
katolick doktrny. Sedlk to rozpoznal. Napsal, e si jako takov
dnou hanu nezaslou. Kdyby byla vyslovena nkm jinm ne
Husem, neml by o jejich ortodoxii dn pochybnosti. Jeliko ale jsou
to kzn Husova, nemohou nebt kacsk 4
Pro toho, kdo miluje pravdu, je studium Husa neekan napnavm
dobrodrustvm. etba jeho spis a autentickch svdectv o nm ns
znovu a znovu pesvduje o Husov pravovrnosti. Ani jeden ze t
ve vzpomenutch blud Hus nikdy nezastval! Rozhodn nebyl
zatvrzelm kacem! Crkev je neomyln pouze ve vcech vry a mrav.
To zda Hus onm tezm, z nich ho obvinili a za n ho odsoudili,
skuten uil, to se oblasti uen o ve a mravech netk.
Jeden z kardinl v Kostnici Husovi ekl: I kdyby ti koncil nadil
prohlsit, e m jen jedno oko, a ty bys vdl, e m oi dv, jsi
povinen koncil poslechnout a zapsahat se, e m jedno oko. To je ale
stran omyl a zvrcenost: Pokud pape vyhls, e jedna a jedna jsou
4

VOOGHT (1), s. 1.

11

ti, nestv se to pravdou, pouze tm zveejn svou hloupost. Pokud

hls falen evangelium o alternativnch cestch spsy bez Jee
Krista a bez pravdivho pokn, pouze tm zveejuje, e sm nen
kesanem ani papeem.

Husinec
ivotopisn data
Jan Hus se narodil 6. ervence 1369 v Husinci v Jinch echch. 5
Pochzel z chudch pomr a ml nkolik sourozenc. U ve vku
dospvn odeel na studia do Prahy, kde si vydlval na ivobyt
zpvnm a pisluhovnm v kostele. V z 1393 se stv bakalem na
fakult svobodnch umn a v lednu 1396 mistrem na tto fakult.
Krtce nato bakalem teologie. Na pelomu 1397-8 je lenem poselstva
Vclava IV. do Frankfurtu a Remee, kde Vclav IV. jednal
s francouzskm krlem o odstrann dvojpapestv. V innosti na
univerzit ale pokrauje, je ustanovovn do rznch funkc. Roku 1400
pijm knsk svcen. V zimnm semestru 1401/1402 je dkanem
fakulty svobodnch umn a v dalm zimnm semestru 1402/1403

TOMEK s. 433.; Vtinou se uvd r. 1370 nebo 1371.

12

prorektorem univerzity. 6 Dne 14. bezna 1402 je jmenovn sprvcem

Betlmsk kaple. U tehdy je pokldn za vd osobnost eskho
reformnho hnut.
R. 1408 se aktivn astn odporu esk sti univerzity proti
odsouzen 45 Viklefovch lnk. V r. 1409 m hlavn zsluhu na
zmn univerzitnho du v prospch eskho nroda 7 a zrove
podporuje Vclava IV. v neutralit vi dvma soupecm papem
mskmu a avignonskmu co prask arcibiskup chpe, jako
vypovzen poslunosti. Dne 20. jna 1409 je zvolen rektorem, je tak
prvnm zvolenm rektorem reformovan univerzity. V t dob prv
dokonuje sv pednky o Sentencch Petra Lombardskho na
teologick fakult a tm dostv titul hotov bakal teologie, tedy
kandidt doktorstv. 8 Doktortu z teologie u ale, kvli zmatkm na
univerzit, nedoshne. V r. 1410 se odvolv k papei proti zkazu
kzn v kaplch a arcibiskupovu rozhodnut plit Viklefovy knihy a
prask arcibiskup jej za tento krok 18. ervence 1410 exkomunikuje.
Na jae 1411 je exkomunikovn i papeem, za to, e se nedostavil ped
jeho soud. V ervnu toho roku byl kvli tomu vyhlen interdikt nad
Prahou. Hus podporovn Vclavem IV. nadle ke. V kvtnu 1412
vystupuje proti prodeji odpustk pispvajcch na vlku papee
Jana XXIII. proti neapolskmu krli. Tm doasn ztrc podporu krle.
Je mu ukldno o ivot. V jnu 1412 odchz z Prahy. Pobv na
Kozm hrdku a potom na hrad Krakovec u Rakovnka. V jnu 1414
odjd s ujitnm o ochran krlem Zikmundem do Kostnice, aby se
obhjil ped ekumenickm koncilem. Zde je 28. 11. 1415 uvznn. el
obvinnm z viklefskho kacstv. Zatkem ervna 1415 jsou mu
poskytnuta ti veejn slyen ped koncilem. Dne 1. ervence
definitivn odmt odvolat pedloen lnky a 6. ervence je odsouzen
a za branami Kostnice uplen.
KEJ J., Jan Hus znm i neznm, s. 27.
Univerzita se dlila na 4 nrody esk, polsk, bavorsk a sask.
8
FLAJHANS III., s. 5.
6
7

13

Zatky
Studia
Na dobu svch prvnch studi, vzpomnal Hus slovy: Vyznvm
svou zlou dost, e kdy jsem byl kem, touil jsem, abych byl brzo
knzem, abych tak ml dobr ivobyt a odv, a aby si mn lid vili.
Ale tu zlou dost jsem poznal, kdy jsem porozuml Psmu. 9 Ta slova
se tkaj jeho nich studi, kter musel konat na nkter farn kole
v Praze nebo snad jet v Prachaticch. Na univerzit byli studenti
povinni bydlet u nkterho mistra. Husovm profesorem byl asi
M. Matj z Mta, od nho je dochovna st vkladu alm. Tak se
zachoval traktt Proti tyem artikulm praskm, jeho autor
Jan z Prahy v nm vzpomn na spolen studia s Husem. Odsud vme,
e Hus patil do skupiny pti student, kter vynikala horlivost
v zbonosti i studiu. Bydleli spolu. Byli to: Marek z Hradce star ne
Hus, ale pomalej v studich, Jakoubek ze stbra, mlad a ohniv
Jeronm z Prahy a Jan z Prahy, autor vzpomenutho trakttu. Ten se
pak stal premonstrtem na Strahov pod jmnem Jeronm, za
Husitskch vlek odeel do Polska, kde byl zpovdnkem krle a po
mnohch misionskch cestch zemel jako benediktnsk kajcnk
v povsti svatosti v Bentkch r. 1440. 10 Tato skupina student
artistick fakulty nleela k burze pi koleji krle Vclava, kter stla na
Ovocnm trhu. 11
V r. 1393 ve svch 24 letech je Hus v Praze svdkem udlost
kolem milostivho lta a zavradn Jana z Nepomuku. Tehdy
vyvrcholil spor arcibiskupa Jana z Jentejna s Vclavem IV. o
9

Knky o svatokupectv VI. F.

MJH, Flajhans, s. 64.
11
J. Bidlo, et emigranti v Praze, In: asopis Musea Krlovstv eskho, 1885, s.
246, pozn. 39.
10

14

kompetence v souzen duchovnch a uvalovn klateb na krlovsk

ednky. Spor skonil muenm a zavradnm arcibiskupova
generlnho vike Jana z Pomuku sv. Jana Nepomuckho. Tak
student Jan z Husince si vykonal pobonost pro zskn odpustk. Aby
doshl vzcnho odpustku, dal za nj jedin 4 groe, kter tehdy ml, a
musel potom njak as zstat o suchm chlebu
Jan Hus je v Praze ovlivnn kazateli z ad k Jana Mile
z Krome. Pravdpodobn znal Matje z Janova. 12 Jako pouh
bakal filozofie nesml prvn dva roky pednet sv mnn, ale pouze
spisy doktor praskch, paskch, oxfordskch atd. Hus si, jak
znmo, oblbil oxfordskho uitele Viklefa. 13 Byl to vbr z omezenho
sortimentu. Jednm z dvod jeho volby bylo, e byl, stejn jako Viklef,
kritick k aristotelsk filozofii, kter byla tehdy v md zvl v Pai a
na nmeckch univerzitch. U jako mistr svobodnch umn si udlal
opis Viklefovch filozofickch spis. Tento Husv rukopis se dochoval.
Jsou v nm rzn poznmky v etin, kter jeho antipatie
k Aristotelovi prozrazuj. Na konec knky pipsal: 30. 9. 1398 v den
Jeronma Slovana, rukou Husa z Husince. Amen, tak Bh daj! 14
rok 1400

Knstv
Dne 3. dubna 1400 je Hus vysvcen na jhna, v matrice jhn je
zapsn, jako Jan Michalv z Husince. Jet tho roku se stv knzem.
Pravdpodobn v prosinci, kdy se matrika ztratila. V prvnm obdob po
svm vysvcen kzval Hus v kostele sv. Michaela na Starm Mst.
Tento kostel stoj dodnes, je asi 100 m naproti staromstskmu orloji za
Matj z Janova napsal osobn svdectv o Janu Milovi, zemel r. 1394 v Praze.
Viklef (1324-1384) ml povst vysoce morlnho lovka. Jeho ostr kritika
papestv souvisela s finann politikou avignonskho papeskho dvora vi Anglii.
A papesk rozkol r. 1378 ho vedl k plnmu odmtnut papestv a kritice katolick
nauky o svtostech. V tom ho Hus nikdy nensledoval. FLAJHANS II., s. 269-270
14
MJH, Flajhans, s. 81.
12
13

15

zstavbou dom. Po r. 1990 ho Hlavn msto Praha prodalo do

soukromho vlastnictv a nyn je zde jaksi klub na zpsob nevstince.
Tehdy tu byl farem jaksi Bernard eholnk Zderazskho kltera. Hus
ho v jednom dopise z r. 1413 nazv nejvtm neptelem Boho
slova. V t dob mezi roky 1400 a 1402 zde ale far Bernard Husovi
umooval kzat. Pi setknch na fae vedli i s dalmi duchovnmi
ptelsk debaty. asto dochzelo k iv vmn nzor. Hus u tehdy
drazn kritizoval panujc crkevn podek. Far Bernard naopak
stvajc systm hjil.
Rozhovory o stavu duchovenstva
Jednou pozval svatomichalsk far na nedln obd i venho
staromstskho obana Ke Krame a nkolik dalch kn. Byl tu i
mlad mistr Hus. Pan K byl spoluzakladatelem Betlmsk kaple.
Far Bernard nadhodil tma, kter ho nejvc trpilo:
Hodn se te mluv o tom tpnovi z Kolna, pr na jeho kzn
do t va kaple chod tisce ech. Vude se mluv o tom jeho hmn
proti farm a zhralm duchovnm. J si myslm, e zlepit morlku
duchovenstva je mono jen zavedenm stav pro vchovu knskho
dorostu.
Pan K mu odpovdl: Vdy u kazatel Mil tu zaloil
Jeruzalm, kde vychovval na ti stovky student teologie a dobe vte,
jak to dopadlo, jeho Jeruzalm byl pro nenvist praskch far
srovnn se zem a ci rozehnni.
Far Bernard na to: No samozejm, takov stav pro vchovu
kn pece neme vst njak potuln kazatel, ale mus bt zzen
edn arcibiskupem.
Hus se ujal slova: Podvejte se, ivot duchovnho je pln
nespravedlnosti. Vy duchovn maj vlivn spoleensk postaven a
velmi nadbyten pjmy. Zstupy niho duchovenstva ij naopak na
hranici bdy. Fari si sami vol pomocn knze. Nov knze svt
biskup bez ohledu na to, jestli budou mt kde slouit a z eho t.
16

Kostely jsou materiln zvisl na svch patronech, kte dosazuj

knze, jakho chtj. Tito dontoi maj podac prvo, take oni
navrhuj, km m bt msto obsazeno. Podac prvo nen materiln vc,
ale je to duchovn moc. Patron je tedy povinen se postarat, aby almuna,
kterou dali jeho pedkov crkvi, slouila Bohu, tm, e ji bude
spravovat horliv knz. Vnos z obro nepat knzi jako jeho
soukrom vlastnictv. M si z nj vzt jen, co nutn potebuje na
ivobyt a z ostatnho podporovat chud. Je to peci almuna, kterou
zakladatel obro vnoval se zbonm myslem, aby se z jeho daru
slouilo Bohu. Ale patroni asto nechvaj pro kostel i kapli zaloenou
svmi pedky vysvtit nkoho ze svho sluebnictva nebo rodiny. Tm
se velmi rozmh simonie, to je blud, do kterho upadl imon mg. Ten
si myslel, e je mono zskat Bo dar za penze. Ale sv. Petr mu ekl:
tv penze a jsou zatraceny i s tebou. (Sk 8,2)
Far Bernard na to: A prv proto se biskupov u dvno usiluj
pevst podac prvo vech kostel na sebe. A aby se nevedly spory,
komu podac nle, bere je na sebe pape, ktermu se samozejm mus
platit za vystaven jmenovacch listin.
Hus se na nj podval a pokraoval ve svm vkladu: Provizn
systm papesk kurie je hlavn pinou nepodku v crkvi. Ta udluje
beneficia cizozemcm a na domc duchovn se nedostv far. Od
pesdlen do Avignonu hled kurie vdy nov zdroje pjm. Proto d
annaty, fructus medii temporis, prokurace a vyhrazuje si obsazovn
nejen vtch benefici, biskupstv a opatstv, nbr i far v celm
kesanskm svt. adatelm jsou ady pidlovny za penze asto i
dopedu, dv ne byly uprzdnny. Pestv snad svatokupeck
kacstv bt kacstvm, kdy se ho dopout pape? Vdy poplatky za
vystaven jmenovac listiny jsou u samy o sob svatokupectv, protoe
se ve skutenosti neplat jen za vydn dokumentu, ale za udlen adu.
Nkdy ten, kdo m na ad nrok podle pvodnho podku, nechce
ustoupit tomu, kdo ad zskal tzv. apotolskou proviz. Jindy pape
vyd listinu, kterou udl ad nkomu dalmu a zru pedel udlen,
17

tak, e ten, kdo si zaplatil, nestihne do adu ani nastoupit. Nejhor

vak je, e se tm domcm knm znemouje domoci se adu, a e
se obsazovn odnm biskupovi, jen pece me spe posoudit
schopnost kandidtovu ne vzdlen kurie. Pak nen co se divit, e
Apotolsk stolec je veobecn pokldn za sdlo lakoty, svatokupectv
a prodejnosti. Kdo m brt vn crkevn tresty, kdy si jimi kurie
vymh zajitn svch zisk, msto aby trestala hnky a skuten
kace?!
Jin z kn mu namtl: Ale n arcibiskup Arnot z Pardubic
vydal peci dkladn statuta, kter mus kad far mt. Tam je
upravena cel disciplna crkevnho ivota a duchovn prvo. Je tam
nazeno vyplenn starch zlod, kouzel a povr, hry v kostky na
tdr veer a jindy, lichvy, knskho soulonictv, svatokupectv a
vechno, o em tady mluvte. Nen tedy poteba kzat lidem o hch
kn a uvdt je do nepokoje a zmatku. Arcibiskupsk ad sm
dkladn db o obnovu knstva a cel crkve.
Hus se usml a poznamenal: Ale skutenost je trochu jin, ne to
co je v arcibiskupskch dokumentech. Ve skutenosti jsou krni a
trestn jen dob a horliv kn a obas, dvakrt tikrt do roka je
potrestn njak knz zlodj i smilnk. A jak je to trest? Zaplat
svatokupeckou pokutu a me si heit dl. A ti nejvt zhralci, na ty
nikdo nem, ty arcijhni (vizittoi) a oficilov nesthaj, a tm samm i
oni svatokup. Nesthat veejn hch knze pro zisk i ze strachu ped
jeho mstou, to je stran svatokupectv.
A ten knz na to: Ale i patn knz me pece dobe kzat a
svtosti jm udlen jsou tak platn. 15
A Hus na to: Ano, ale svm ivotem zase ni to dobr, co udlal.
Far Bernard nahnvan zvolal: Vichni jste tu, vidm, moud,
ale jak je z toho vchodisko, to nikdo nev!
Teorie o tom, e i nejhnj knz je lep ne nejlep laik atd. hlsala oteven
nap. pruka Hvzda kn. Po t vak inkvizitoi neptrali ani nebyla veejn
plena. Viz FLAJHANS I., s. 27.
15

18

Na to se ozval pan K: etl jsem nedvno jeden spis, kter, zd

se, rad, jak zastavit tuto zkzu crkve. Autor k, e je nejvy as
uhasit ohe, kter u crkev spaluje. To je na prvnm mst povinnost
Apotolskho stolce, jen jest zkladem a hlavou cel crkve, matkou a
uitelkou vech vcch. Ale tam jak tvrd autor spisku - jev se velik
nedbalost. Vci duchovn se zanedbvj, nekraj se zlody, nedb se o
npravu. Vichni se staraj jen o obsazovn ad. A pece to vyhrazen
obsazovn ad papei se nestalo po prvu, nbr lstn, ba podvodn,
a je na velikou kodu crkve. Apotolsk stolec neme znt okolnosti,
osoby a msto lpe ne biskupov. A trp tm ad i uchazei. Duchovn
usiluj, aby dostali provisn listy, roste v nich ctidost a lakota, vznikaj
svry a zpletky, a ady dostvaj lid neschopn pro Bo dlo. Vznik
z toho pohoren a necta k Apotolskmu stolci. Jak je een? A se
jmenovac listiny nedvaj ped uprzdnnm adu a jmenovn a se
ponech biskupm. Papesk kurie a se star, aby byli jmenovni dob
biskupov a nehodn a odstran.
Far Bernard ho peruil: Ale tm by kurie pozbyla cti a pjm.
K klidn pokraoval: est vekerou, jak ukazuje autor spisu,
nutno vzdvat apotolskmu stolci, ale z dvod vych, ne pro zisk
nebo ze strachu. Takto je u kurie ve nakaeno svatokupectvm, nebo
vichni oficilov a vichni, kte jakkoli spolupsob, dopoutj se
simonie a uchazei jsou nuceni svatokupit.
Far Bernard znovu namtal: Ale pape je pece nejsvtj otec a
neme se dopustit svatokupectv. To, co se mu plat, plat se mu za
prci. On je pnem nad celou crkv a nad celm svtem. Vechno je
jeho. Jak tedy me ct, e mu nkdo nco plat. Pape vdy bere jen
ze svho.
Pan K na to: To e je pnem nad celou crkv, to je sice pravda,
ale jeho panstv je pouze nmstn, a proto je vzn zkonem
Kristovm. Je povinen si ponat ku prospchu crkve a ne k jej kod.
Stejn neomluviteln je prodvn odpustk, i kdy jsou platn.
Duchovn jsou povinni v tom papei odporovat a zabrnit tomuto
19

jednn. To nen dnou neposlunost a vzdorem proti crkvi, naopak

takov oprvnn odpor je pravou poslunost Kristu, kter je
skutenou hlavou crkve a pape jen jeho nmstkem.
Far Bernard u neml po ruce dal nmitky, ale bylo vidt, e s
vysvtlenm nen spokojen. Dodal posmn: Vidm, e vy byste v t
va kapli mohl kzat sm. A dal najevo, e u obd skonil. 16
* * *
Jan Hus se astnil mnoha podobnch debat. Byl konfrontovn
s velmi protichdnmi pohledy na crkev, lidsk ivot a cel svt.
Porozuml smyslu evangelia a nael drahocennou perlu v nm ukrytou.
Setkal se s istou Bo lskou a psobenm Boho Ducha v ivot
mnoha upmnch ech, laik i kn. Vnmal nesmrnou slu Boho
slova hlsanho Milovmi ky a pokraovateli. Byl zanajcm
vysokokolskm uitelem a knzem a poznal, e tato moc Boho slova
me skrze upmn echy zmnit tv svta.
* * *
rok 1401
Vlasteneck kazatel
Protoe Vclav IV. odmtal uznat sv sesazen z skho trnu, 17
oblehla v ervnu a ervenci 1401 sk vojska Prahu. I v samotnm
mst se nmet misti netajili tm, e jsou s neptelem. V tto dob,
kdy z praskch v bylo vidt pory vesnic a strn ohn v tboe
Nmc, v tchto horoucch dnech vystoupil Hus na kazatelnu a burcoval
k boji ohnivmi slovy. Litoval ukrutnost pchanch nad ubohm
16

K obsahu rozhovoru viz SEDLK s. 27 a 34. Realita byla dost jin, ne vykresluje
Sedlk. Srov. nap. dokument z vizitace arcijhna Pavla z Janovic z r. 1379. Mluv o
nm MJH, Flajhans, s. 61.
17
Vclav IV. byl 20. 8. 1400 sesazen z mskho trnu. Na jeho msto byl zvolen
Ruprecht Falck (een Klem). V noru 1402 jmenoval Vclav IV. svho bratra,
uherskho krle Zikmunda, sprvcem eskho krlovstv za slbenou pomoc v sil o
dosaen csask koruny. V beznu 1402 zajal Zikmund Vclava IV. a pes rok ho
vznil ve Vdni.

20

selskm lidem, vyzval k obran a kal: V tomto jsou echov

bdnj neli psi a hadi, protoe pes hj lka, na nm le, a kdyby
jin pes ho chtl odehnat, bojoval by s nm a stejn tak i had. Ns vak
Nmci utiskuj a zabraj ady v echch a my mlme. echov
v Krlovstv eskm podle zkon, ano podle zkona Boho, a podle
pirozenho pudu maj bt prvn v adech, jako Francouzi v Krlovstv
francouzskm a Nmci v zemch svch. 18
rok 1402

Betlm
K Kram byl spoluzakladatelem Betlmsk kaple a mnl podac
prvo ke jmenovn jejho novho kazatele. Vybral si prv Husa. Hus byl
do Betlma jmenovn 14. bezna 1402, dekretem, kter podpisem stvrdil
Oj, vik arcibiskupa Olbrama. Je to v dob, kdy se Vclav IV. podruh
dostv do zajet svho bratra Zikmunda. as politickch zmatk se stal
vhodnou pleitost, aby se kaple, zaloen ped deseti lety za podobn
pohnutch okolnost, nyn stala opevnnou batou eskch reformist. Z
koleje krlovny Hedviky (zaloen r. 1397) se de facto stala studentsk
burza pivtlen k Betlmu. Nadn Betlmsk kaple postupn rostla. Kdy
tam r. 1402 Hus pichz, u jsou zde dva kazatel a oltnk, chud knz
Matj, kter byl velmi oblben u prostho praskho lidu. V tomt roce
byl Hus na pl roku zvolen prorektorem univerzity. Stv se hlavou
eskho reformnho hnut, kter povstalo psobenm Konrda Waldhausera,
Jana Mile z Krome, Matje z Janova a Tome ze ttnho. R. 1403
daruje pak bohat Bratrstvo obrue eskmu univerzitnmu nrodu kapli
Boho hrobu na Karlov nm., kter je spojena s bohatmi pjmy. To
jsou nkter z okolnost, kter umonili vznik silnho reformnho hnut
v adch eskho duchovenstva. To vak muselo vzbudit i siln odpor.

18

MJH, Flajhans, s. 88.

21

Betlmsk kaple
* * *
Betlmsk kaple stoj v bezprostedn blzkosti rozboenho
Milova Jeruzalma. Husovi posluchai nejsou pole neoran! zn po
Bom slovu jak vyprahl, zniv, bezvod zemn. Oni svou
upmnou vrou do velk mry kazatele Husa formuj. Jin rozsv a
jin ne. Dky tm, kdo rozsvali, bude moci Hus dothnout sv
misijn dlo a k vrcholu apotolskho psoben k muednictv. Svt je
pokld za blznovstv, za zmaen sil, pltvn materilem, ale
uednk nen nad Mistra. Ani sm Bo Syn nemohl pro ztracen
lidstvo vykonat vc. Pn Je po tletm kzn obtoval svj ivot na
dev ke. Na jeho pklad nenavnho kzn vdy a vude se
kazatel Hus asto odvolv.
Husova kzn vedla k praktick a velmi hlubok zbonosti.
Jednoduchm a poutavm zpsobem vysvtloval nejzkladnj pravdy
22

kesansk vry. Kral naopak rzn formy falen zbonosti a nezdrav

nzory, kter od prav evangelijn vry odvdly. Nkte kn v t
dob kzali: Moc knze je tak velik, e kdykoliv chce, me stvoit
Boha neboli Bo tlo. Jindy kali: Knz je dstojnj ne Matka
Bo, protoe ona Boha jen jedenkrt porodila, ale knz tvo Bo tlo
pi kad mi. Jin knz kzal: My kn odpoutme hchy, kdy
chceme, a kdy nechceme, neodpustme. Koho chceme, poslme do
nebe, a koho chceme do pekla. Hus proti tomu kzal: Hchy
neodpout knz, ale Bh skrze knze. Za uritch okolnost je mono
doshnout odputn i bez knskho rozheen. Praxe byla bohuel
takov, e kdo zaplatil, dostal rozheen. Hus ale vysvtloval:
Rozheen bez upmn ltosti, bez myslu polepit se a bez
zadostiuinn, je neplatn. K emu je lovku, e za sebe nech slouit i
tisc m? Bez lsky k Bohu nade ve a k blinmu jako sebe sammu,
nen spsa! 19 Na rozdl od Viklefa uznval Hus, krom nadeve
drahho psanho Boho slova, tak stn podn crkve. Ve svch
kznch a spisech asto cituje crkevn otce. Na svat crkevn uitele
se bude odvolvat dokonce i za branami msta Kostnice nkolik
okamik ped svou smrt.
* * *
rok 1403
45 Viklefovch lnk
Na jae r. 1403 se rektorem univerzity stal Walter Harraser
bavorsk nrodnosti. Za nho zaal v Praze veejn spor o Viklefovy
spisy. Jaksi prask mistr Jan Hbner proel znm Viklefovy spisy a
k 24 lnkm odsouzenm londnskou synodou pidal dalch 21, kter
rovn oznail za bludn. Tchto 45 tzv. Viklefovch lnk se od t
doby stalo nstrojem na obviovn a potrn eskch reformist. Dne
28. kvtna 1403 se kvli 45 lnkm konala schze univerzity. Zde
19

Viz Husv spis proti esti bludm zde v kap. Husovy psemnosti.

23

mnoz prohlaovali, e se jim lnky zdaj vytren z kontextu a e se

jim dv jin smysl, ne v knihch maj. Dobe toti vdli, e u
Viklefa, stejn jako u Mile, Janova a potom i Husa, byl prvoadm boj
proti svatokupectv. Viklef pozdji pikroil i ke kritice samotn
instituce papestv a tradin nauky o svtostech. Ale to byl jednak
dsledek nehorznho chovn papee vi anglick crkvi a zrove to
zejm bylo zpsobeno Viklefovm chytrctvm a neochotou trpt pro
Bo slovo. Hus ale Viklefa v tchto herezch nikdy nensledoval.
Mistr Mikul z Litomyle ekl Hbnerovi do o: Ty lnky jsi
z knih vytrhl kiv, nespravedliv a liv. Mistr Jan Hus k tomu dodal:
Takov knihokazi jsou hodnj uplen, ne kazii afrnu Berln a
Vlaka, kte byli tady v Praze nedvno upleni. Husv ptel tpn
Ple hodil na stl exempl jedn Viklefovy knihy a zvolal k celmu
shromdn mistr: Kdo chce, a vstane a mluv proti jednomu slovu
z t knihy, a j mu chci oponovat. Potom se ujal slova mistr Stanislav
ze Znojma. Odvodoval vech 45 lnk a svou e uzavel slovy:
Zd se, e dn ze 45 lnk nen kacsk ani bludn. Nkte star
misti tm byli tak rozhoeni, e vyli ze shromdn. Potom ale bylo
hlasovno a vtina odsouhlasila, aby pedloenm lnkm nikdo
neuil, nehlsal a netvrdil je veejn ani v soukrom.
rok 1404
Hus obrac zloince
Roku 1404 nastoupil v Praze nov arcibiskup Zbynk Zajc
z Hazmburka. Krtce na to se Vclavovi IV. podailo uniknout z Vdn,
kde ho nechal dret jeho bratr Zikmund, a znovu se ujal vldy v Praze.
V ase boj o trn se po echch rozmohli loupenci kodc
obyvatelstvu. Jednm z nich byl lechtic Jan Zoul z Ostedka. Ten se
zmocnil dvou zmk na ece Szav: Hrdku a Dub a odsud podnikal
loupen vpady. Kdy se krl vrtil do Prahy a pomry se uklidnily,
byla proti Zoulovi podniknuta vlen vprava, kterou osobn vedl
arcibiskup Zbynk, jakoto jeden ze zemskch hejtman. Zoula se
24

podailo zajmout okolo svtku sv. Prokopa. Arcibiskup Zbynk pivedl

Zoula s jeho padesti spolenky do Prahy a 9. ervence je dal vechny
povsit. K poprav je doprovzel Betlmsk kazatel mistr Jan Hus,
kter krvavho zlosyna pohnul k pokn. Zoul se na Husovu radu obrtil
k zstupu a zvolal: Svat obci, prosm vs, proste za mne Pna Boha.
Snad se odsouzenmu dostalo t milosti i na pmluvu sv. Prokopa
szavskho. 20
Proti falenm zzrakm
V t dob se Hus u arcibiskupa dobe zapsal tak spisem proti
Wilsnackmu eucharistickmu zzraku. Dodnes se pedpokld, e
zzrak byl falen. 21
rok 1405
Jaksi Petr z Cch ijc v Praze ml ochrnutou ruku a vydal se
z Prahy na pou do Wilsnaku, aby si zde vyprosil zzrak uzdraven.
Jako obtn dar s sebou pinesl stbrnou ruku a daroval ji tam knm.
Uzdraven ovem nebyl. Protoe byl zvdav, co budou kn o jeho
ruce kat, zstal tam jet ti dni. A co nevidl: Knz ukazuje jeho
stbrnou ruku z kazatelny a vyhlauje: Slyte, dti, zzrak! Hle! Jeden
mu z Prahy ml chromou ruku a ta ruka byla svatou krv uzdravena.
Na svdectv tohoto zzraku obtoval tuto ruku stbrnou. V tom se ale
pan Petr zvedl a zvolal: Co le knzi! Podvejte se, moje ruka je
chrom, jako dv. Prask arcibiskup potom na synod v lt r. 1405
pout do Wilsnaku zakzal.

Podobnch zzrak je zaznamenno vc. Viz SVAT PROKOP DIVOTVRCE,

nap. s. 50. Krom tto vlen vpravy vedl arcibiskup Zbynk i jinou do Bavorska.
Kvli dobrm vztahm s Vclavem IV. bylo pro novho arcibiskupa vhodn
podporovat reformn stranu duchovenstva. Krtce po nastoupen do svho adu vybdl
arcibiskup Zbynk Jana Husa, aby mu osobn nebo psemn oznmil, jakoukoliv vadu
v zen duchovnch vc, kter by si viml. Hus tto vzvy nkolikrt vyuil.
21
V braniborskm mst Wilsnak u Wittenbergu ukazovali kn naervenalou
tekutinu, kter se pr objevila pi mi sv. na tle Pn.
20

25

Madona Svatovtsk obraz vnovan Janem z Jentejna

Prvn aloba proti eskm viklefistm
Zatkem roku 1405 zaslali njac prat kn stnost papei, e se
v eskm krlovstv Viklefovy bludy. Protoe crkev tehdy mla dva
papee, jejich vzjemn soupeen jet zvyovalo horlivost papeskho
dvora v starosti o vymcen blud. U 24. ervna 1405 vydal pape
Inocenc VII. bulu adresovanou praskmu arcibiskupovi, ve kter ho
napomnal, aby nelenil a tyto bludy vymtil. Hus byl potn do tbora
viklefist, ale mezi nimi patil mezi nejumrnnj a proti Viklefovm
bludm se vslovn vymezoval. 22 Arcibiskup byl nucen konat, ale jeho
nklonnost k Husovi se tm neskonila. Nadle vyuval jeho slueb.
22

Viz CHADIMA, s. 178 a nsl.

26

Vzorem kn
Synodln kzn, jen 1405
V jnu 1405, tedy tyi msce po vydn papesk buly proti
viklefskm bludm v eskm krlovstv, byl Hus poven kznm na
dieczn synod. 23 Poven kzat na tto synod, bylo uritm
vyznamennm ped vemi knmi diecze. Kazatel byl dn
arcibiskupem za vzor. Za tma si Hus zvolil slova evangelia: Miluj
Pna Boha svho. V vodu kzn vroucnmi slovy vzval pomoc
Ducha svatho:
Utvr mne tedy, Boe, Duchem svm, bez nho hlasy na przdno
vyznvaj a srdce zstvaj such. Kdy vak je ptomen tvj sladk
Duch, svlaujc srdce, napluje je rozumem a oiuje od hchu. Nebo
kdo oiuje srdce pokornch, ne-li Duch sedmitvrn? Kdo pouuje
srdce prostch, ne-li ten, kterho poslal jednorozen Syn Bo od Otce,
aby nauil prost rybe veker pravd potebn crkvi?
Potom rozebral rzn vznamy slova crkev a mluvil podrobn o
povinnostech t kesanskch stav: poddanch, svtskch pn a
kn. Knsk stav je nejdstojnj a jeho hchy jsou proto
nejstranj. Na zvr kzn Hus zvolal:
Knstvo se ped oima lidu nestydat porauje hchem, rnu
nos veejn, ale oiujc lk na hch zavrhuje, jsouce jaksi smysl
zbaven a len. duchovn, nei tak, ale obmki srdce tvrd, strp
len sv rny, pijmi lk uzdravujcho slova; i bude ti nalito oleje
lsky a bude milovat Pna Boha svho z celho srdce svho a ze v
due sv a ze v mysli sv, s pomoc Jee Krista, Pna Boha vnho,
lovka narozenho z Panny, poehnanho na vky vk. Amen. 24
23

Synody diecznho duchovenstva se v Praze konaly dvakrt do roka: O sv. Vtu (15.
6.) a o sv. Luki (18. 10)
24
SEDLK s. 119. Cel text v etin: FLAJHANS I., s. 143-159.

27

rok 1406
Bludy Stanislava a Ple
Vyetovn viklefskch blud, kter arcibiskup zaal, se ale
protentokrt dotklo nkterch Husovch ptel, konkrtn Stanislava ze
Znojma a tpna Ple, kte byli v obhajovn Viklefovch nzor
daleko radiklnj ne Hus sm. Stanislav napsal traktt obhajujc
Viklefovo uen o Eucharistii. Zveejnil ho diktovnm ve sv komnat
v Karlov koleji dne 9. nora 1406. Husv spolukazatel v Betlmsk
kapli Jan tkna udal Stanislavv traktt u arcibiskupskho adu jako
bludn. Stanislav se nejdv vychloubal: tkna m jet bude muset
odprosit na kolenou. Kdy mu ale pilo pedvoln z arcibiskupstv,
se strachem se dostavil k vyetovn a pod psahou prohlsil: Ten
traktt, kter jsem psal, nen jet dokonen. Chyb mu druh st proti
remanenci. Nevm, jak se traktt dostal na veejnost. 25
Na ervnov synod v r. 1406 vydal arcibiskup rozkaz, aby kn
o Svtosti oltn vslovn uili, e po posvcen hostie v n nezstv
nic ne tlo Kristovo a po posvcen kalicha v nm nen nic ne Kristova
krev. Vyhledvn a vyetovn tzv. viklefist tak pokraovalo i
v letech 1406 a 1407. 26 Ani tehdy ale arcibiskupova nklonnost vi
Husovi neskonila.

Boje o Viklefa
Druh aloba proti eskm viklefistm
Dne 30. listopadu 1406 byl v m zvolen nov pape eho XII.
Na nj se jmnem nmeckch mistr prask univerzity obrtil Ludolf
Majsterman se stnost, e v echch jsou sekti, kte podle Viklefova
pkladu bludn smlej o Nejsvtj svtosti. Zvl byl obvinn
Stanislav ze Znojma, e svm trakttem o Eucharistii zavinil en
25
26

SEDLK s. 110-111.
Vyetovni kaplan Ke Krame, koenk Abrahm, njak Zikmund a dal.

28

remanentnho bludu a bylo vysloveno, e sm krl hj nkter sektsk

duchovn proti crkevnmu prvu. Pomlouvai, kte znali hrdost
Vclava IV. a historii jeho spor s Janem z Jentjna, pouili papee
k obnoven sporu mezi krlem a arcibiskupem. I eho XII. napomenul
arcibiskupa Zbyka, aby nelenil a vyplenil v eskm krlovstv
nebezpen bludy. Vclav IV. se skuten nechal popudit k velikmu
hnvu a prohlsil: Jde o naen m osoby a celho eskho krlovstv.
Arcibiskup mus provst nleit vyetovn, k oitn mho krlovstv.
J budu trestat, teba i uplenm, kadho, kdo bude skuten usvden
z kacstv.
rok 1407
Synodln kzn, jen 1407
Hus ale stle oficiln psobil a poval velk cty lidu i nkterch
duchovnch. Na synod konan 18. jna 1407 byl znovu poven
kznm. Kdo se setkal s proradnost a zludnost crkevnch farize,
nebude mu ciz pedpoklad, e Husovi nejvt neptel pli tomu, aby
prv on na synod kzal. Zbon knz Hus nebyl pirozen tak
vypotav jako jeho bezbon neptel. Hus jist vdl, e mnoho
kn je tak zatvrzelch v zboovn svta a sv osoby, e udlaj
vechno, aby odstranili prorock hlas. Jejich mylen mu ale bylo tak
odporn, e vnitn odmtal pemlet o jejich myslech a plnech.
Mohl tuit, e to bude jeho posledn synodln kzn. Kadopdn se
ale odmtl poddit duchu a atmosfe strachu, tvoen tmi
nejbohatmi, nejmocnjmi a nejzvrcenjmi z duchovenstva.
Tentokrt kzal na slova sv. Pavla: Stjte tedy opsni kolem
beder pravdou, obrnni pancem spravedlnosti, obuti k pohotov slub
evangeliu pokoje. (Ef 6,14-15) Husova kritika knskch nepravost
v tomto kzn pmo graduje. Tko si pedstavit jet tvrd slova. Jakoby
skuten potal, e to bude jeho posledn e ke knm diecze. 27 Hned
27

Text kzn zde na v kap. Husovy psemnosti.

29

jak domluvil, vystoupil na kazatelnu generln vik Adam z Neetic,

pronesen kzn pochvlil a napomenul duchovn v tomt smyslu.
Hus u ale v preltovu upmnost nevil. Slu k dalmu horlen mu
dodvali obyejn studenti a laici. Na jeho kzn v Betlm jich
pravideln pichzely tisce. Hrnuli se sem dychtiv po Bom slovu,
nikdo je nemusel na kzn nutit, jako fare na synodu. Praha znovu,
jako za as Milovch, oplvala vekerm duchovnm uenm a Bo
moudrost. Zskal si velkou nklonnost nejen prostho lidu, ale i velk
sti lechtic. Krlovna Sofie ho jmenovala svm osobnm kaplanem a
zpovdnkem. Jak pozdji vyzn ve svm osobnm dopisu papei, jeho
kzn v Betlm asto osobn navtvovala.
rok 1408
Vyetovn kac pokrauje
Na nalhn Vclava IV., kter byl rozhoen, e jej v m
oernili jako podporovatele kac, zaalo v Praze r. 1408 nov
vyetovn, veden novm generlnm vikem Janem Gbelem.
Nkolik osob bylo znovu obvinno z viklefskch blud a popotahovno
ped arcibiskupsk ad.
Mrana se zaala stahovat! Ji 16 let znlo z betlmsk kazatelny
slovo Bo burcujc k radikln reform crkve! Proti kapli sam ani
proti Husovi, kter tu kzal u est let, nedolo zatm k pmm tokm.
Ze stupujc se pomlouvan kampan bylo ale zejm, e kaple jako
hlavn centrum reformnch snah a jej kazatel Hus budou brzy elit
tkm zkoukm. K Kram, jedin z dosud ijcch zakladatel
Betlmsk kaple hledal zpsob, jak prodlouit as, v nm smlo nad
Prahou a eskm krlovstvm slovo Bo svobodn znt. Napsal dost
papei ehoi XII., v n k: Snan Vs, Vae svatosti, prosm, aby
bylo zaloen Betlmsk kaple, uren ke kzn slova Boho eskm
jazykem, potvrzeno tak z moci papesk; k vtmu povzbuzen
zbonho lidu, kter m k tto kapli obzvltn lsku a ve velkm
mnostv ji navtvuje. Tm mla bt kaple zabezpeena i proti
30

nepzni arcibiskupa. eho XII. vydal 14. kvtna 1408 bulu velmi
pochvalnho znn o zvltnm uren Betlmsk kaple ke kzn slova
Boho v eskm jazyce. Naizoval praskmu arcibiskupovi Zbykovi,
aby, je-li tomu tak, jak adatel uvd, stvrdil zaloen kaple z jeho
apotolsk moci.
Mezitm se ale v Praze sthn reformnch duchovnch rozjelo
v plnm proudu: V tent den, kdy byla na papeskm dvoe vydna
bula potvrzujc Betlmskou kapli, zrovna vrcholilo soudem mladho
mistra Matje z Knna, zvanho Pater. Ten byl, spolu s dalmi,
obalovn z viklefskch blud a uvren do arcibiskupskho vzen. Byl
to k Stanislava ze Znojma. Ml ped arcibiskupskm soudem
odvolat Viklefovo uen o Nejsvtj svtosti, i kdy nebylo pln
prokzno, e mu vil i hlsal. Prv 14. kvtna 1408 zasedl za tm
elem arcibiskup k soudu ve svm palci na Mal Stran. Bylo to
slavnostn shromdn, na nm byla svatovtsk (=prask)
kapitula, mnoho mistr a doktor a tak velk mnostv obecnho lidu.
Mistr Matj byl ped celm shromdnm tzn: Odvolv nyn
Viklefovy bludy o Nejsvtj svtosti? Matj hlasit odpovdl
protiotzkou: A co toto moje odvoln bude znamenat, kdy nebylo
soudem dokzno, e jsem tmto bludm uil? Moji nenvistnci, kte
m ze zti alovali, budou te roziovat, e jsem se ped soudem
piznal k bludm o Nejsvtj svtosti, a e jsem tedy kac. Generln
vik Jan Gbel mu odpovdl: Mus pod psahou odvolat kacstv, i
kdybys ho snad nikdy pedtm nezastval! Nsledovala dlouh a
vniv debata o tto otzce, kterou ukonil arcibiskup: Pesta se,
miste, hdat, buto odvol, nebo zstane uvznn v mm dvoe! Ze
strachu ped dalm vzenm a muenm sloil Matj psahu, kterou po
nm vyadovali.
Kdy papesk bula o potvrzen Betlmsk kaple do Prahy
dorazila, byl u arcibiskup proti Husovi a cel jeho stran natolik zaujat,
e ji nevyhlsil.

31

alamounsk odsouzen 45 lnk

Deset dn nato, 24. kvtna 1408, pijala esk st univerzity
rozhodnut, aby 45 Viklefovch lnk dn len eskho nroda
nepijmal ani nehjil v jejich kacskm, bludnm nebo pohorlivm
smyslu, a to pod trestem vylouen z nroda. 28 Odprci reformy
vykldali toto vyjden jako dkaz, e ei hj bludy. et misti byli
naopak pesvdeni, e cel ten protiviklefsk rozruch je jen zstrkou
k potrn jejich reformnch snah. Arcibiskupovi jejich vyjden
nestailo. Zstal u naklonn na stranu Husovch neptel. Ti alovali
na reformn kazatele dosud jen kvli dajnm herezm. Nyn se u ale
odvili alovat i na to, co jim ve skutenosti vadilo nejvce: e tito
kazatel na kznch pro laiky kraj nemorln ivot kn, toti jejich
veejn hchy. Tvrdili, e vc jsou tak pohorovni prv vinou
kazatel.
Nazen odevzdat Viklefovy knihy
Na svatovtsk synod 16. ervna 1408 u panovala pln jin
atmosfra ne ped rokem. Bylo znovu vyhleno dva roky star
nazen, jak maj kn uit o Nejsvtj svtosti a jako novota: bylo
zakzno mluvit na kznch pro obecn lid potupn o duchovnch
osobch. Zrove bylo nazeno, aby do svtku sv. Prokopa byly
vechny Viklefovy knihy odevzdny v arcibiskupsk kanceli. 29

Hus se zastv sthanch kn

Dva dni po synod bylo dvma knm: Mikulovi z Velenovic
s pjmenm Abrahm a Zikmundovi z Jistebnice zakzno kzat, protoe
28
Rozhodnut bylo pijato na shromdn eskho nroda v dom u ern re Na
Pkopech. Bylo zde 74 mistr, 150 bakal a asi 1000 eskch student, kte se na
tomto prohlen shodli jednohlasn. Tak bylo ustanoveno, aby studentm bylo
zakzno ten Viklefovch knih Dialogus a Trialogus a jeho trakttu o Svtosti oltn.
Hus byl na shromdn ptomen a sm radil k pijet tohoto rozhodnut.
29
Arcibiskup tvrdil, e v nich bude vyhledvat bludy. To asi nedlal, jen je splil.

32

k tomu nemli zvltn povolen, v prask arcidieczi vyadovan. Dne

30. ervna 1408 se konal vslech Abrahma ped inkvizic a Hus sem
byl zavoln jako svdek. Abrahm nechtl psahat na evangelium a Hus
se ho zastval odvolnm se na slova sv. Jana Zlatostho. Ale inkvizitor
Husa okikl. Po tto neblah zkuenosti psal Hus arcibiskupovi: m to
je, e kn oddan smilstvu a postien rozmanitmi nepravostmi si
svobodn vykrauj bez trestu i pokrn s jemi vypnutmi jako
nezkrocen bci a plemenn hebci. Ale kn pokorn, kte plevel hchu
vytrhvaj a pln povinnosti Va sprvy s lskou, jim nejde o zisk, ale
oddvaj se prci hlsn evangelia zdarma a kvli Bohu, jsou nyn
vznni jako kaci a prv te zakouej vyhnanstv
Odevzdvn Viklefovch knih
Dne 17. ervence 1408 se v Praze konala mimodn synoda
duchovenstva, na kter dal arcibiskup slavnostn ohlsit, e ptrn po
kacstv, konan na pn krle v Praze, cel dieczi i prask provincii
bylo vykonno a nebyl nalezen dn kac, kter by se zatvrzele drel
bludu ani dn bluda. Pesto ale arcibiskup znovu potvrdil nazen o
odevzdn Viklefovch knih a zkaz veejnho krn knskch hch.
Rovn poslal arcibiskup list papei ehoi XII., ve kterm mu
oznamoval vsledky vyetovn a dal ho o schvlen k zamlenmu
plen knih. Hus posbral vechny Viklefovy knihy, kter vlastnil a
odebral se s nimi k arcibiskupovi. Osobn je Zbykovi odevzdal a dal
ho: Prosm Vs, aby v mch knihch byla poznaena msta, kde se
najde jakkoliv blud, j to potom ped celou obc ohlsm, jako bludn
uen. 30 Pt student z Husova okruhu odmtlo sv knihy odevzdat.
Napsali odvoln k papei, v nm tak obvinili arcibiskupa
z kacskho uen o Nejsvtj svtosti, co nebylo zcela bez
dvodu. 31
Byla v tom dvka utpanosti, protoe Zbynk byl v studiu za Husem dost pozadu.
Byli to: Pibk z Hzn, Hroch z Podvek, Michal z Drnovic, Petr z Valencie a Jan
z Landtejna. Odvolvali se, e arcibiskup poruuje prva univerzity a e nadil
30
31

33

Pronsledovn knmi
Zkazem mluvit o stavu duchovenstva z kazatelny se Husem
potrefen husy osmlily k pmmu toku na nenvidnho kazatele.
Nkdy bhem r. 1408 podali arcibiskupovi anonymn alobu na mistra
Jana Husa ve jmnu vekerho duchovenstva msta Prahy a cel
diecze. 32 Obvinili ho z vtrnch kzn, kter pr zaviuj, e lid vc
ne kdy pedtm pohrd knmi. Tato prvn aloba nemla sama o sob
dn spch. Neptel v podstat nemli, eho se chytit. Husv
osobn ivot byl bezhonn. A do jeho smrti se jej ani nejvt
neptel neodvili obvinit z njakch morlnch poklesk. Byla
tak neobratn stylizovna a hlavn neobviovala Husa z dnch
skutench herez. Neptel, kte se dosud skrvali v anonymit, si j
ale pipravili pdu pro dal toky. Arcibiskup byl nucen zahjit
vyetovn, protoe dbt o istotu vry m takkajc v popisu prce.
Jakmile zaalo vyetovn, Husovi neptel vbec neekali na jeho
vsledek, ale hned toho vyuili jako dkazu, e Hus je nebezpen
proticrkevn ivel. Veejn se vdlo o knch zlodjch, loupencch,
podvodnch podnikatelch, veejnch smilncch a jinch zvrhlcch. Ti
vtinou nebyli nijak trestni a te u dokonce ani nesmli bt
kritizovni z kazatelen. O Husovi ale ili prat fari fmu, e je
velmi nebezpenm zloincem. Byl alovn jmnem duchovenstva
cel arcidiecze. Bn lid si ani nedokzali pedstavit, jak by to
knm uit e po posvcen nezstv v hostii nic ne tlo Kristovo a v kalichu nic
ne krev Kristova. Podle uen crkve je ale v jedn i druh zpsob jak tlo, tak krev
Kristova, (a ty zde nejsou mrtv ale iv a oslaven i s Kristovou lidskou du a jeho
Bostvm). Jako prvn zstupce tch pti student se k papeskmu dvoru odebral
Husv ptel mistr Marek z Hradce, kter byl od roku 1403 svatovtskm kanovnkem.
Arcibiskup jej exkomunikoval a zbavil ho beneficia (10. ledna 1409), m mistr Marek
piel o pjem. Nenechal se tm ale odradit od asti na snahch Husovy strany.
32
PAL. DOC. s. 153; FLAJHANS I. s. 32.

34

mohly bt ty Husovy zloiny, e je tak nebezpen pro celou

spolenost. Tak se systematickm enm vtch a vtch l postupn
vytvela atmosfra, v n bylo u daleko snadnj na oernnou a cti
zbavenou ob organizovat dal toky.
Ple a Stanislav ve vzen a na pisnskm snmu
V jnu 1408 byli Husovi ptel Stanislav ze Znojma a tpn
Ple na cest do ma 33 v Boloni zateni a uvznni kardinlem
Baltazarem Cossou, pozdjm papeem Janem XXIII., kter byl v t
dob legtem papee ehoe XII. Cossa, bval nmonk a pr i pirt 34
a loupenk esk mistry zajal, vzal jim kon a 207 zlatch, obvinil je
z kacstv a bez vslechu je uvrhl do vzesk kobky. Pravdpodobn
to bylo na popud jejich eskch neptel. Z vzen se dostali a v noru
1409 na nalhn rektora prask univerzity. 35 Stanislav a Ple se pak
astnili na jednnch eskho poselstva s pisnskm koncilem.
Pisnsk koncil
Pisnsk snm byl vlastn pokus o odstrann dvojpapestv, kter
ale vedl k tzv. trojpapestv. Dva papeov msk a avignonsk od
r. 1406 vyjednvali o vzjemnm odstoupen. 36 Jejich sliby byly vak
neupmn a ke skutkm nedochzelo. Proto oba kardinlsk sbory obely
sv papee, vypovdly jim poslunost a domluvily se na svoln koncilu
na 25. bezna 1409 do msta Pisy. Zde mlo bt papesk schizma
vyeeno. Vn se tak mluvilo o reform crkve v hlav i v dech,
konkrtn o potrn knskch neest. Sjednocen kardinlov kte
byli mimochodem vichni exkomunikovni obma papei dali
Pina cesty nen jist. Zejm byli soust poselstva Vclava IV. jednajcho o
pisnskm koncilu a zrove se chtli ped mskou papeskou kuri oistit
od podezen z hlsn viklefskch blud.
34
To pirtstv katolit historikov siln zpochybuj. Je ale otzka, jak jinak se mohl
nmonk stt papeem, ne skrze velk penze...
35
Dopis univerzity ze dne 5. prosince 1408.
36
Dne 10. prosince 1406 psal o tom eho XII. z ma i prask univerzit.
33

35

evropsk panovnky a zvl Vclava IV. o neutralitu vi obma

papem. Vclav IV. po porad s mskmi knaty na neutralitu
pistoupil. V tomto postoji ho podpoili i et misti prask univerzity
na ele s Husem. Arcibiskup Zbynk neutralitu nepijal. Husovi odprci
pobouen jeho krnm svatokupectv vyuili rozdlnosti Husova a
arcibiskupova postoje. Podle Tomka byli proti Pisnskmu snmu u
kvli obav, e jim snm zatrhne jejich svatokupeck dn. Ti, kte
Husovi zazlvaj, e podporoval zvolen tetho a tedy nelegitimnho
papee, by si mli tak uvdomit, e i pozdj kostnick koncil byl
svoln prv tm tetm papeem a el v tto linii sesazen vech
dosavadnch pape a zvolen jednoho novho.

36

Za reformu univerzity a papestv

Neutralita vi dvma papem
Koncem prosince 1408 se na dost krle konala schze univerzity.
Jednalo se o podpoe neutrality. Krl chtl, aby univerzita vyvrtila
nmitky arcibiskupa. et misti byli za neutralitu, misti ostatnch t
nrod, kte mli vtinu, byli proti krlovu zmru. Shromdn se proto
rozelo bez konenho vyjden. Hus se potom zasazoval za pijet
neutrality. Nebyl ale pro pln vypovzen poslunosti legitimnmu
papei ehoi XII., nbr pouze pro neposlunost v tom, co se tkalo jeho
sporu se vzdoropapeem. Arcibiskup Zbynk to vak oznail za odpadnut
od poslunosti crkevn autorit a hned pistoupil ke kanonickm trestm.
Husa a vechny mistry, kte byli za neutralitu suspendoval z knskho
adu. Suspenze byla vyvena jako veejn vyhlka latinsky i esky.
Hus se proti trestu suspenze ohradil. Psal arcibiskupovi: A tedy
Vae Veledstojnost v, e jsem nikdy nezamlel, a doufm v Pna, e ani
nikdy zamlet nebudu, odstoupit od poslunosti svat matce crkvi. Podle
pikzn svatho Apotola Petra je toti mm pedsevzetm poslouchat
nejen mskho papee a Vai Veledstojnost, nbr bt tak podzen
kadmu lidskmu zzen, a u krli, jakoto nejvymu anebo jinm
vladam jm poslanm. ... J chci tedy pokorn poslouchat cokoliv, co
msk pape eho XII. nebo svat matka crkev nebo konen i Vae
Veledstojnost nad dovolen. Do sporu o prvenstv v crkvi se ale
nemohu poutt. Vdy to Spasitel svm uednkm u Lk 12 zakzal. Tak
nemohu s apotolskm nmstkem souhlasit v tom, e nedodruje psahu,
kterou uinil a v o n skoro cel kesansk svt.

Reforma univerzity
Kvli sporu o neutralitu vi dvma papem se oivily rozepe
mezi tymi univerzitnmi nrody: eskm, polskm, bavorskm a
37

saskm. ei mli na univerzit pouze jeden hlas. Nmci mli fakticky

pevahu, protoe i velkou st tzv. polskho nroda tvoili Nmci. Hus
se houevnat zasazoval za zmnu univerzitnho du v prospch eskho
nroda. Krlovi rdci vidli zmnu univerzitnho du, jako jednoduch
zpsob k dosaen souhlasu univerzity s neutralitou vi dvma papem.
et misti se tili, e te konen ovldnou univerzitu. Hus v tom
vidl nadji na vrazn poslen reformnho proudu v eskm krlovstv.
Podailo se mu pesvdit i esk mistry, kte byli proti jeho reformnm
snahm, aby zmnu volebnho du univerzity podpoili. Osobn o tom
jednal s profesorem teologie Ondejem Brodskm a dalmi.
rok 1409
Dekret kutnohorsk
Hned zatkem r. 1409 pijelo za Vclavem IV. do Kutn Hory,
kde se prv zdroval, poselstvo francouzskho krle jednat o
vypovzen poslunosti obma papem. Na toto jednn byl zavoln i
rektor univerzity s pedstaviteli jednotlivch univerzitnch nrod. Hus
zde nebyl (i kdy to o nm na koncilu tvrdil dr. Nz), leel toti doma
v tk nemoci. Zato zde byl Husv ptel mistr Jeronm prask.
Misti, kte pili z Francie, pednesli dvody k neutralit, et misti
s nimi souhlasili a pedstavitel ostatnch tech nrod prask
univerzity jim oponovali. et misti zde potom krli pedloili svou
dost o zmnu univerzitnho du v jejich prospch. 37 Dne 18. ledna
1409 pak vyel znm Dekret kutnohorsk, kter naizoval, aby ve
vech univerzitnch jednnch ml nrod esk ti hlasy a ostatn ti
nrody po jednom hlasu. V dekretu Vclav IV. pe: dvat v lsce
pednost cizinci ped domcm, je zvrcen dn lsky, protoe prav
lska vdy zan u sebe sama a postupn se podle pbuzenstv pen
na potomky 38 Hned jak dorazil krlovsk dekret do Prahy, dostal na
Podle dr. Nze ml pi t pleitosti Vclav IV. pohrozit Husovi a Jeronmovi
hranic. Pokud tam ale Hus vbec nebyl, asi tko to byla pravda.
38
Cel text: MLADOOVIC, v poznmkch, s. 206.
37

38

smrt nemocn Hus od jakhosi dvrnka jeho prvn opis. V tk

nemoci ho navtvili dva profesoi teologie Jan Eliv a Ondej
z Brodu. A on jim ekl: Hle, j ji tm umrm. Jestlie tedy zemu,
stjte prosm za spravedlnost a osvobozen nroda naeho! 39 Potom se
jich zeptal: Stle pokldte za sprvn, aby esk nrod ml ti
hlasy? Oni na to: Aby to Bh dal. Ale my toho nikdy nedoshneme.
Na to Hus vzthl ruku a podal jim listinu s opisem krlovskho dekretu.
Vclav IV. zakazuje poslouchat papee ehoe XII.
Krtce po vydn dekretu o univerzit diktovali v Kutn Hoe znn
dekretu zakazujcho poslunost mskmu papei ehoi XII.: Z
nazen krle Vclava IV. se zakazuje vem, a obzvlt osobm
duchovnm jakhokoliv adu neb hodnosti, pijmat nebo poslouchat
jakkoliv listy papee ehoe XII., a u by se tkaly prv nebo milost,
odvdt mu jakkoliv platy, a do t doby, dokud nebude obnovena
jednota crkve. Vem krlovskm ednkm a konelm mst, msteek
i vesnic se pikazuje, aby kadho, kdo by se tomu protivil, postavili
ped krle! Z nazen krle eskho Vclava IV., v Kutn Hoe dne
22. ledna 1409. Pape eho XII. byl prvoplatnm papeem a esk
zem ho dosud uznvaly. Vclav IV. nebyl vak sm, kdo ehoi XII.
odmtl poslunost, odmtli ji i ehoovi vlastn kardinlov. Kardinlov
shromdn v Pise poslali do Prahy svho zmocnnce kardinla
Landulfa. Vclav IV. s nm 16. nora podepsal smlouvu o vzjemn
podpoe. Arcibiskup Zbynk a s nm velk st duchovenstva odmtli
poslechnout krlv rozkaz k neposlunosti vi papei ehoi XII. To
vyvolalo zabrn crkevnch majetk a mnoh vtrnosti a toky na
knze. Zd se, e toto pronsledovn kn nebylo veobecn. Sp lo
o vyizovn t s neoblbenmi fari a knmi.
Otzka podzenosti konkrtnmu papei byla pedevm otzkou
finann. Pape pod hrozbou crkevnch trest vymhal rzn poplatky.
39

MJH, Flajhans, s. 158.

39

Proto kardinlov, kte chtli oba papee sesadit, potebovali podporu

svtsk moci. Jen ta byla schopna odznout papee od jeho pjm
plynoucch z jednotlivch zem. I kdy byl eho XII. prvoplatnm
papeem a jeho soupe Benedikt XIII. vzdoropapeem, zloinnho
zneuvn sv moci se dopoutli oba dva.
V polovin bezna 1409 vyhlsil Zbynk exkomunikaci na Husa i
vechny, kdo pedpokldaj jednoho spolenho mue a jednoho
spolenho osla. Byla to narka na filozofick realizmus, kterou ale
arcibiskup zesmnil sp sm sebe. Realist si asi ekli: ano, a tm
spolenm oslem jsi ty, mil Zbyku. Pesn okolnosti ani dvody
exkomunikace nejsou znmy. Hus ji samozejm neuznval a
neposlechl j. Kdy tehdy v Betlm kzal o uzdraven slepho od
narozen, zvolal: Hle, Kristus je exkomunikovn od crkve zlch, tak
jako vichni jeho uednci jsou exkomunikovni, ba On sm se vemi
apotoly. 40 Kdy pak i arcibiskup pestoupil pod novho papee, vc
se promlela.
Odchod Nmc z univerzity
Uskuteovn novho du na univerzit Nmci bojkotovali. 41
V dubnu 1409 (o sv. Ji) ml bt volen rektor. Prolo 14 dn a rektor
nebyl zvolen. Dne 9. kvtna 1409 dosadil krlv zstupce za pomoci
staromstskch konel a ozbrojenho doprovodu za novho rektora
svatovtskho kanovnka Zdeka z Laboun a za dkana artistick
fakulty jednoho z mladch Husovch nsledovnk imona z Tinova.
Nmci splnili sv sliby. V dohodnut den 16. kvtna, odeli z Prahy
v potu nkolika tisc: misti, bakali i studenti. 42 Tzv. vyhnn Nmc
pobouilo evropsk intelektuly, kte se na nov naden ech pro
40

SEDLK, s. 153.
Dne 6. nora dali univerzitn misti t nrod krli dost, aby zachoval jejich
dosavadn prva s vyjdenm, e v opanm ppad to bude znamenat zkzu
univerzity.
42
Nejvc jich lo do Lipska, kde byla jet tho roku zaloena nov univerzita.
41

40

evangelium dvali s odporem. Kutnohorsk dekret je vykldn jako

velk vlasteneck poin Vclava IV. a Husa. Jinm vad, e se tm
univerzita stala sice vce eskou, ale mn svtovou 43. Husovi lo ale
na prvnm mst o prostor pro svobodn hlsn slova Boho.
Akademick rove pro nho byla druhoad. I ve svm osobnm ivot
vnoval vt sil betlmskm kznm, ne akademickmu postupu na
teologick fakult. Zde od r. 1408 vykldal knihu sentenc Petra
Lombardskho. Koncem r. 1409 dokonil vklad 4. knihy sentenc,
m nabyl titul hotov bakal teologie. Tm se stal kandidtem na
doktort z teologie, kterho ale, v dsledku zmn na univerzit
a vzniklch spor, nikdy nedoshl. 44
Alexandr V. tet pape
Pisnsk koncil prohlsil oba papee za sesazen a 16. ervna 1409
zvolil novho vzdoropapee Alexandra V. eho XII. ani jeho
konkurent Benedikt XIII. vak sv sesazen neuznali, protoe pape je
podle vry crkve nadzen i koncilu. Ani prask arcibiskup Zbynk
proto sesazen ehoe XII. neuznal a nadle odmtal podrobit se pkazu
Vclava IV. Krl na to reagoval jet rozshlejm zatknm kn a
zabavovnm crkevnch majetk. Arcibiskup se zaal brnit vrhnm
crkevnch trest. V ervenci uvalil interdikt na Prahu a okol do dvou
ml. st kn poslechla a zastavila bohosluby. Hus (kter byl
suspendovn hned na zatku sporu) a s nm duchovn naklonn na
jeho stranu pokraovali v bohoslubch i po vyhlen interdiktu.
Po jednom Husov kzn se lid vyhrnul z Betlmsk kaple a thli
k domu arcibiskupa, kde vykikovali rzn pohrky. Krtce po tomto
43

POLC, s. 62.
FLAJHANS III., s. 5. Teprve po vysthovn nmeckch mistr se do Prahy vrtili
Stanislav ze Znojma a tpn Ple vznn pedtm kardinlem Cossou v Boloni. O
jejich proputn se zasadil i Vclav IV. Ped svm proputnm musel Stanislav ze
Znojma v Boloni svj dajn nedokonen traktt o Eucharistii dokonit, ili opravit
tak, aby byl jeho vzniteli uznn za pravovrn.
44

41

incidentu opustil arcibiskup Prahu a odebral se na sv venkovsk sdlo

v Roudnici. Vzal s sebou poklady chovan v hrob sv. Vclava. To jet
vce rozhnvalo krle, kter pikzal zatknout vechny duchovn, kte
budou dodrovat arcibiskupv interdikt. Na to opustila Prahu vtina
prelt a kanovnk i mnoz fari. Krl dal nsledn zabavit jejich
statky a dchody. Zbyl kn byli pokutovni krlovskmi ednky.
Zrove se uvolnila ve obecnho lidu, kter je nenvidl pro jejich
star neesti. Jedni byli oloupeni, jin rozlinm zpsobem potupeni.
Veejn na n pokikovali: Ty kubni!, Ty dvkai! Nkte byli
polonaz vyvedeni z dom i se svmi soulonicemi a postaveni na
pran. Hzeli po nich bltem nebo je hodili do vody, nkter s hanbou
vyhnli z mst. Tak, mnoz laici, kte se jich ujmali, utrpli kody a
byli vypovzeni z obc.
Dnen papolatristi na to eknou: Vclav IV. nutil duchovn k
odpadu od pravho papee k falenmu. Tehdy ale nemohl nikdo vdt,
e se pisnskmu koncilu nepoda pimt oba papee k odstoupen a e
nebude uznn za ekumenick. Nsledujc kostnick koncil udlal
prakticky tot co pisnsk, jen s tm rozdlem, e byl politicky
spnj. Vdy ani kostnick koncil nebyl svoln pravm papeem. I
kostnick snm, stejn jako pisnsk, propadl herezi konciliarizmu. Jak
mohl Hus v Kostnici vdt, e tenhle koncil nedopadne stejn jako ten
pisnsk? U kvli tehdejm zmatkm bylo zcela oprvnn, e Hus
v Kostnici dal pouen v em a pro se ml, a kdy koncil odmtl mu
toto pouen dt, on odmtl se jejich mnn poddit a radji el na smrt.
Arcibiskup Zbynk ale takovou odvahu neml.
Arcibiskup ustupuje krli
Dne 2. z 1409 vyhlsil Zbynk sv pistoupen k novmu papei
Alexandru V., kterho sm pokldal za nepravho. Pro knze, kte se
pedtm nechali potupovat a zatkat za vrnost ehoi XII., to byla pst
na oko. Nicmn v Praze se konaly oslavy obnoven crkevn jednoty.
Tresty vyhlen proti tm, kte se ji dve zastvali vci vtzn, samo
42

sebou pominuly. Tkalo se to na prvnm mst Husa. Zbyka a jeho

okol to jet vce popuzovalo k hnvu a pedsevzet Betlm vyplit,
jak vos hnzdo. Reformn strana duchovenstva byla u tak siln a Hus
v n mnl tak vznamn postaven, e jeho likvidace byla v jistm
smyslu nutnost.

Hus rektorem
Dne 13. jna 1409 se konala volba novho rektora univerzity.
Poprv se volilo podle novho du zvhodujcho echy ped cizinci.
Na obdob od jna 1409 do dubna 1410 byl rektorem univerzity zvolen
mistr Jan Hus. Povenm do nejvy hodnosti na univerzit se pro Jana
Husa zaalo obdob trap, kter skonilo a muednickou smrt
v Kostnici, j veel do nebesk slvy a blaenosti. Utrpen a
pronsledovn, kter okouel, byla dsledkem jeho sil o obnovu
crkve, ktermu vnoval tm vechnu svou slu. Pkladem mu v tom
byli nejulechtilej mui poslednch desetilet, Jan Mil a Konrd
Waldhauser.
Nov aloba proti Husovi
Hned jak se arcibiskup poddil Alexandrovi V., pikzal Husovi, aby
se znovu ospravedlnil z vc alovanch na nj ped rokem. Krom toho
byla proti Husovi vznesena i dal obvinn. Hlavnm pvodcem nov
aloby byl Jan Protiva, Husv pedchdce v betlmskm kazatelstv.
Protiva se stal Husovm zarytm neptelem, navtvoval jeho kzn a
dlal si poznmky. Jednou Hus zrovna kzal o zkonu Bom a
ustanovench lidskch. V tom si viml Protivy, jak horliv zapisuje a obliej
si pitom zakrv kapuc. Peruil kzn a zavolal na nj: Tohle si zapi,
kuklku, a zanes to na Malou Stranu arcibiskupovi, a si to pozorn pete.
Na obvinn musel pak Hus odpovdt ped inkvizitorem Mauriciem
Rvakou, a to pouze ano i ne, zastvm i nezastvm. Hjit se a
vysvtlovat tehdy nemohl. Proto odpovdl i veejnou vyhlkou. Zachoval
se jej lomek se slovy: ...pomlouva i poslucha ochotn, oba bla
43

nos na jazyku se pomluvy, e Hus kacstv hls, Hus Nmce

vyhnal Nmci vak sami uinili psahu, e uen prask opust... 45
Pozdji tak podrobn odpovdl na vechny body tto aloby a tento
dokument je zachovn. Jedn se zde o vechna hlavn obvinn, o nich
se pak mluvilo i v Kostnici. Z toho dvodu bude uiten si uvst text
celho dokumentu. 46 Nsledujc text psan kurzivou jsou Husovy
vlastn poznmky:
Lta Pn 1409 byly proti mn sestaveny tyto lnky, na kter jsem
odpovdl panu. Zbykovi, arcibiskupovi praskmu, bez psahy.
Nejdstojnj v Kristu otec a pn, pan Zbynk, z milosti Boha a
apotolsk stolice arcibiskup svat obce prask, legt apotolsk stolice,
se zetelem k slovm z Genesis 18: Sestoupm a pohldnu, zda dovrili
nepravost, podle kiku, kter ke mn stoup (toti podle povsti), ze svho
adu dv, sestavuje a vyhlauje lnky proti M. Janu Husovi, kazateli
v Betlmsk kapli a pikazuje, aby na n bylo odpovzeno ped dstojnm
muem M. Mauriciem, profesorem sv. Psma a nam inkvizitorem,
slovem vm nebo nevm i jednodue poprm nebo nepoprm.
Tento nsledujc lnek upravil pan Protiva, nkdej betlmsk
kazatel a nyn far kostela sv. Klimenta na Po. V jeho svdectv
napsal not, e k, e jsem to ekl ped patncti lety.
Nejprve se klade a lnkuje, e een M. Jan Hus na fae sv. Michala
na Starm Mst praskm, ped dvryhodnmi uiteli a knmi, proti
tomu, co je stanoveno svatou matkou mskou crkv a crkv obecnou,
ekl a ci se nestydl, e knz, kter je ve smrtelnm hchu, neme
pepodstatnit vzneenou Svtost tla Kristova ani udlit jin crkevn
svtosti.
Vechen lid, kter navtvil m kzn, v, e jsem kzal opak. kal
jsem, e patn knz pepodstatuje tak jako dobr, a e dobr nepsob
Text je zachovn jen sten na poruenm lstku nalezenm v 18. st. Jak udv
Tomek, jde zejm o vlastn rukopis mistra Jana Husa.
46
PAL. DOC., s. 164, FLAJHANS I, s. 42
45

44

vce posvtn ne zl, nebo Bosk moc psob skrze dobrho i zlho
knze.
Dle se klade, e kdy si autority doktor v nkterch argumentech
odporovaly, a zvl co se te sv. ehoe, ekl a ci se nestydl: Co je
eho? On je rtor. Kdo chce, a se podv na jeho slova a uvid, e ve
vem stle rtorizuje.
To je pravda, asto jsem ho chvlil a ekl, e sv. pape eho je
nejlep bsnk, velk uenec, jeho e mi je mezi vroky jinch svatch
velmi oblbena, a to pro jeho rozumnou argumentaci, kterou pedkld
s krsnou dikc.
Dle se klade, e po mnohch hdkch ekl a ci se nestydl:
Chcete znt mj nzor? Knz kdy slou, pokud je v milosti, tak
psob, e chlb posvcuje, a v tomto chlebu je tlo Kristovo; pokud je
ale mimo milost, nein nic, tlo Kristovo tam nen, ani neposvcuje
chlb, ale zstv i po proneen slov chlebem, jakm byl pedtm.
Tato slova pan Protiva zcela liv nadiktoval. Ve svm svdectv
odpovdl noti, kter se ho zeptal, kdy jsem to ekl, e mysl, e lta Pn
1399 nebo asi toho lta. Kdy se ho pak zeptal, na kterm mst, odpovdl,
e na fae sv. Michala. A ekl, e tehdy kzal tento Jan v kostele sv. Michala.
I v tom ale le, nebo j jsem v tom roce jet nebyl knzem.
Dle se klade, e v dom Vclava ee po sndani, ped njakm
mistrem a knzem a nkolika laiky, kdy bylo zmnno utopen pana
Jana, zbon pamti a spoutn Puchnka a praskho dkana, o em
bylo pr zakzno mluvit, een M. Jan Hus nestydl se ci a
pohorliv ekl: Velik to vc, e oni kn spoutni jsou! eknte
dvod, pro by musela bt zastavena chvla Bo.
Tato slova si Protiva zachoval dlouhou dobu, ale pipojil k nim le.
J jsem ekl, e v Psmu Kristovu nen dvod, aby kvli mn, knzi, nebo
kvli jinmu, kdybych byl uvznn nebo zabit, mli po celm krlovstv
zastavit chvlu Bo a pobonosti; eknte mi psmo nebo dvod, ekl
jsem Protivovi. Myslm, e dodnes v zkon Kristov nenael dvod, aby
se pro zajet knze musely zastavit pobonosti.
45

Dle se klade, e kdy mu bylo eeno, e to ustanovili kanonist a

knony a e se toho dr msk crkev, tehdy ve jmenovan M. Jan
Hus drze ekl a ci se nestydl: Co msk crkev? Tam pevn zapustil
svou nohu Antikrist, a nen mono s n tak lehce hnout. Pitom
odvn udeil rukou na stl.
mskou crkev jsem nikdy nezavrhl, nebo mskou crkv nazvm,
jako sv. Jeronm, Augustn a jin, vechny kesany, kte zachovvaj
Kristovu vru, kterou v m vyuovali sv. Apotolov Petr a Pavel. A je
jasn, jak kaj svat, e, nejen Antikrist, to jest zl lovk, ale tak vdce
zlch lid, zapustil pevn svou nohu, tedy snahu, aby mohl vyvracet vru
Jee Krista, a to zvl v msk kurii.
Dle se klade, e n pan arcibiskup, jak svmi otevenmi listy,
tak vyhlenm na synod, nadil, aby nebyly kzny vci pohorliv,
ale evangelium, epitoly a Svat psmo, protoe tyto vci povznej
sven ovce ke spse, a to je pravdiv, znm a zejm.
M se lb, e to pan arcibiskup udlal, protoe to zakzal i Bh.
Dle se v tomto lnku klade, e ji zmnn M. Jan Hus po zkazu
nepestal, nepestv a neupout od pohorlivch kzn, vstedn a
bludn popuzuje lid proti knstvu, pokozuje jeho povst a povst jeho
svenc, kter odvrac od poslunosti, take pebhaj k nmu, zatmco
by mli zstvat ve svch farnostech a tam bt vyuovni o Kristovu
zkonu a o poslunosti k pedstavenm.
K tomu km, e doufm v milost Bo, e jsem nikdy pohorliv
nekzal. Proti zloinm knstva jsem kzal (a jak doufm jet budu kzat
na koncilu), ne ale vstedn ani bludn, ani jsem nepokozoval jejich
dobrou povst, ale dobrou povst jsem opravoval a ruil patnou. Nebo
kdo se s dobrm myslem sna napravit zloiny blinch, ten se usiluje
o npravu jejich nejchvalitebnj povsti. jak slvy se dostane tomu,
kdo proto, e slyel kzn o svch zloinech, zloin zanech a bude t
dobe. Ten si zaslou chvlu Bo i vech svatch. Povst jejich svenc
ani jich samch jsem s Bo milost nepokozoval. Tak jsem je neodvracel

46

od svat poslunosti, nbr od nedovolen, aby neposlouchali prelty

nebo fare ve zlm.
Dle se klade a lnkuje nsledujc: e ji zmnn M. Jan Hus se
nestydl kzat a ct, e kdokoliv vymh plat za vyslouen svtost, je
heretik, piem nerozlioval, zda je to po i ped obadem. Takto
zlomysln mluvil ve svm bludnm kzn k pohan, kivd a potup
far. Vysvtloval toti, to co bylo uvedeno, ale zatajil to, co se prav
v kapitole K apotolsk o svatokupectv: Z druh strany se vak nkdo
zlobou kacsk niemnosti pod zminkou kanonick zbonosti usiluje
zruit chvalitebn zvyk, zaveden vi svat crkvi zbonm zaslbenm.
A dle: Proto zakazujeme niemn vymhn a naizujeme zbon zvyky
zachovvat. Ustanovujeme, aby ti, kdo se zlomysln usiluj zmnit
chvalitebn zvyk, byly, po poznn skutenosti, kroceni mstnm biskupem.
jak starostliv pijmaj a prohlauj tato slova sv. Inocence! Ale
Inocenc tak k v I., kvestii 3.: Kdo by obro, nebo hodnost, dkant
nebo jin crkevn ad, nebo jakoukoli crkevn svtost, nap. bimovn,
kimo, svcen olte nebo chrmu zskal penzi skrze zloeenou neest
lakoty, ten a tuto est nem, nebo ji zskal patn. Kupec, prodvajc i
zprostedkovatel, a jsou postieni znmkou neestnosti. A se nic
nevymh ani pro uitek, ani pod zminkou njakho zvyku ped ani po,
ani sm a nikdo nedv, nebo je to svatokupectv, ale a uv udlen
hodnosti i beneficia svobodn a bez jakkoliv jmy. Tolik Inocenc.
Dle se klade a je znmo, e ji zmnn blud o vysluhovn svtost
a o vymhn se bez rozeznvn ale prost neostchal prohlsit na
konan synod. Hlsal pitom a tvrdil, e jsou bludai vichni ti, kdo za
vysluhovn svtost nco vymhaj. I kdyby o tom snad nkdo chtl
nadle diskutovat, i tak maj bt pece laici soudnm adem usmrovni
k zachovvn zvyk v takovch vcech, jak se to k v kapitole
K apotolsk.
Pokud jsem na synod prohlsil nco bludnho, pro se tehdej
generln vik, uen Adam, hned po m ei postavil, aby uinil napomenut
a chvlil pi tom celou mou e? A tuto e jsem pednel tehdejmu
47

arcibiskupovi panu Zbykovi, kter tam sedl a kzn poslouchal a nikdy

mi slova neekl ani on ani jeho ednci ani nikdo z prelt.
Dle se klade, e se nestydl veejn kzat, e Viklef je katolick
doktor, a chtl bych, aby m due byla tam, kde je jeho due. Vdy
univerzitn misti eskho nroda peci zavrhli jeho 45 lnk, ba jeho
lnky zavrhla i Apotolsk stolice.
Slovo katolick nedovedu v etin dost dobe vyjdit, jen tak,
e km obecn. Pokud by se ale eklo kesansk, tak km a
kal jsem, e doufm, e Viklef, byl dobrm kesanem a doufm, e je
v nebeskm krlovstv. A ve sv ei jsem ekl toto: V nadji bych chtl,
aby byla m due tam, kde je due mistra Jana Viklefa. A tak dnes
doufm, i kdy to netvrdm, e je jednou ze spasench du. Nechci ale
nikoho odsuzovat, pokud o nm nemm psmo nebo zjeven nebo smyslov
poznn, e je odsouzen. Vdy Spasitel k: Nesute a nebudete souzeni.
Dle se klade, e kdy kzal na slova epitoly sv. Petra: Bute
poddni, pr ekl: Toto je exkomunikace, to je pravda! Jak ale
exkomunikace? Pedstaven neme nikoho exkomunikovat, pokud ho
nejprve neexkomunikuje Bh.
ekl jsem a km, e pedstaven neme nikoho spravedliv
exkomunikovat, tak e by tato exkomunikace byla spravedliv, pokud ho
nejdv neexkomunikoval Bh. Jinak by nekal prorok: Oni budou
proklnat, ale ty ehnat. A Bh by nekal: Prokleji vae poehnn.
Dle se klade, e v kzn dle ekl: Toho ctyhodnho mue Jana
Viklefa prohlauj za kace. On ekl pravdu, e nkterm hlavu zvikle.
Nemyslm, e jsem ekl ctyhodnho, nebo v etin to nezn
pkn. asto jsem ale ekl, e mnoz prohlauj Viklefa za kace
z nenvisti, nebo ukazuje pravdiv, jak m knstvo t podle zkona
Kristova. A ekl jsem a tak napsal: Viklef, Viklef, nejednomu ty
hlavu zvikle A u tak mnohmi vikl, zvl lakommi knmi.
Dle se klade, e svm kznm rozncuje zpas mezi Nmci a echy.
To poprm. Nmet a et neptel si neberou pleitost
z nespravedliv piny. Potom je to snad pravda. I Kristus byl skalou
48

pohoren a kamenem razu pro nevc. Kristus v, e vce miluji dobrho

Nmce, ne patnho echa, i kdyby Nmec byl mm bratrem atd.
Dle se klade, e svm kznm popuzuje lid proti panu arcibiskupovi
a knstvu, take z jeho kzn pili s velkm hlukem ped dm
arcibiskupa s buiskmi slovy. Pokud by je pan arcibiskup moude
neodvrtil, byl by se snad onen postaral, aby se nco zlho stalo.
Toto obvinn je podobn obvinn Krista: Pobouil celou Judeu,
zaal od Galileje a piel a sem.
Z jmenovanch dvod a z pemnohch jinch zde nejmenovanch
dvod pan arcibiskup naizuje a rozkazuje, aby ji jmenovan M. Jan
Hus vysvtlil, jak vznikla kaple zvan Betlm, ve kter ke ne
vlastnmu, ale cizmu lidu.
O vzniku Betlma pouuje potvrzen panem arcibiskupem Janem,
kter vlastnma rukama poloil jej zkladn kmen, osvobozen krle a
privilegium papee ehoe. J jsem byl povoln moc Bo a arcibiskupa
a byl jsem ustanoven ke kzn slova Boho. V tto kapli jsem kzal slovo
Bo, nebo nikomu nen zakzno poslouchat kzn mimo svou farnost.
Potom by nesmli kzat ani brati a mnii a dn far ani jeho kaplan
by nesml pipustit k poslouchn slova Boho osadnky jin farnosti.
Dle a pou, z moci kon on a jin kn i klerici a pomocnci
ve jmenovan kapli slavn sluby Bo i se zpvem.
Odpovd se, e z moci Bo a z moci zzen a potvrzen tto kaple.
Bula Alexandra V.
Arcibiskup Zbynk se svmi rdci nijak nedbali na Husovy
argumenty a dle systematicky pracovali na jeho odstrann. Vypravili
poselstvo k papei Alexandrovi, pr opaten hojnmi dary. Hned toti,
jak Alexandr V. nastoupil do adu, odevzdal mu mistr Marek z Hradce
odvoln pti praskch student proti nazen arcibiskupa Zbyka
odevzdat Viklefovy knihy. Tehdy jet Zbynk Alexandrovi V. odporoval
a tak ho nov pape obslkou z 8. prosince 1409 pedvolal k vslechu.
Mezitm ale dorazilo Zbykovo poselstvo, kter u papeskho dvora
49

odevzdalo dary a hlsilo: V Praze a v eskm krlovstv i v markrabstv

moravskm i nkterch jinch zemch jsou srdce mnohch nakaena
bludnm uenm Jana Viklefa, zvl jeho uenm o Svtosti oltn. Je
teba proti tomu urychlen zakroit. M-li se zamezit en tchto blud,
je potebn ustanovit, aby bez ohledu na jakkoliv pedel povolen,
nesmlo bt kzno nikde jinde ne v kostelch katedrlnch, kolegitnch,
farnch a klternch. 47 Pokud by Hus skuten hlsal bludy,
nemuseli se jeho kzn zbavovat takovou oklikou. Bylo by pece
daleko snaz odsoudit pmo heretika, ne taxativn stanovovat,
kde se sm a nesm kzat.
Alexandr V. Zbykovi pln vyhovl. Vzhledem k jeho postaven
tetho papee to bylo zcela pochopiteln. Ji 20. prosince 1409 novou
bulou odvolal Zbykovo pedvoln a nadil mu vykonat a z apotolsk
moci vyhlsit pesn to, o co arcibiskup dal. Navc jet pidal, e na
ty, kdo se tomu budou protivit, maj bt uvaleny crkevn tresty, bez
monosti dalho odvoln.
rok 1410
Bula Alexandra V. k Zbykovi dorazila do Prahy, zejm pro tuhou
zimu a nepohodu na cestch, a 9. bezna 1410. Arcibiskup jmenoval do
nazen komise mistra Ondeje z Brodu a Jana Eliova a z doktor
prv Adama z Neetic a Jiho Bora.
Jakmile se Hus dozvdl o obsahu buly, sepsal odvoln
k Alexandrovi V. Nehledl na to, e bula odvoln nepipoutla, a
vysvtloval lidem, e papeovi byly podny nepravdiv informace.
Dosud toti nebylo v echch nikomu soudn dokzno, e by se
zatvrzele drel Viklefova uen. Naopak, na synod r. 1408 dal peci
arcibiskup veejn ohlsit, e v Praze a v celch echch dnho
bludae nenalezl. Hus jist chpal, e arcibiskup toto ohlen uinil na
ntlak krle. To vak neznamen, e krl nebyl v prvu a e v echch
47

To byl obsah Zbykova listu.

50

skuten bylo rozeno njak nebezpen kacstv, kter by bylo teba

potrat.
Vzdoropape Alexandr V. byl ale 3. kvtna 1410 v Boloni otrven
a zemel. kalo se, e ho otrvil prv kardinl Cossa, kter byl
17. kvtna 1410 zvolen jeho nstupcem a dal si jmno Jan XXIII. Hus
se znovu odvolal i k tomuto vzdoropapei Janu XXIII. Na odpov ale
neekal a v kzn pokraoval. Byl pesvden, e papesk bula
omezujc kzn za danch okolnost odporuje Bomu zkonu a je
proto pkazem nedovolenm. Pipomeme, e bula byla vymoena se
zmrem, zbavit se Husovch kzn, kter neptel, jim Husova slova
lezla pod ki, oznaovali za bludn, ale nebyli schopni to dokzat.
Na ervnov svatovtsk synod mly bt rozkazy plynouc z buly
Alexandra V. ohleny. Den ped synodou, 15. ervna, byla rektorem
Janem indelem, kter byl v rektorstv bezprostednm nstupcem Husa,
svolna univerzita. Schze mla velkou ast. Bylo zde oznmeno, co
se arcibiskup na druh den chyst vyhlsit. Univerzita pak vydala
prohlen, e s plenm knih nesouhlas a obrtila se na krle, aby
znien knih zabrnil, protoe by to byla hanba pro celou zemi i
univerzitu. S rozhodnutm souhlasili vichni misti, krom tch nkolika,
kter arcibiskup ustanovil do komise k posouzen knih. Krl Vclav
poslal k arcibiskupovi s dotazem, jak se vci maj. Z toho dvodu
arcibiskup plen knih odloil. Pvodn je chtl plit hned po synod.
Na samotn synod, 16. ervna 1410, dal arcibiskup po domluv
s ustanovenou komis i se svmi sufragny a s praskou kapitulou ohlsit
svj rozsudek nad Viklefovmi knihami. Vecky mly bt spleny, aby
dle slov buly byly om vcch vzdleny. 48 Zrove byl vyhlen
48
Pibk z Hzn, Hroch z Podvek, Michal z Drnovic, Petr z Valencie a Jan
z Landtejna a jejich prvn zstupce mistr Marek z Hradce, kte se proti odevzdn
Viklefovch knih odvolali k papei, a vichni, kdo by jet njak Viklefovy knihy
dreli a skrvali, byli vyhlkou upozornni, e je mus odevzdat do esti dn. Dne 21.
ervna vydala univerzita veejn ohlen, e arcibiskupv rozsudek nad knihami
neschvaluje a nechce se mlenm stt spoluvinnou na tto nepravosti.

51

zkaz hjen a en Viklefovch blud, zvl jeho uen o Svtosti

oltn pod hrozbou zbaven crkevnch plat a dalch trest. K jejich
vykonn hrozil arcibiskup ut tak ramene svtskho, tedy pomoci
krle Vclava IV., kter byl o pomoc v tto vci podn i papeem.
Rovn byl vyhlen zkaz kzn v jakchkoliv soukromch
mstech, krom kostel katedrlnch, kolegitnch, farnch a klternch
po esti dnech od tohoto vyhlen pod trestem exkomunikace. Velk
st kn ptomnch na synod pi vyhlaovn tohoto nazen byli
pznivci reformnch snah. Lze si pedstavit, jakou nechu v nich tento
neestn postup smujc pmo k zastaven Husovch kzn vzbudil.
Vzva k odboji
Prvn nedli po vyhlen zkazu, 22. ervna 1410, pilo do
Betlmsk kaple v ase, kdy Hus obyejn kzal, mnohem vc lid ne
jindy. Hus vystoupil na kazatelnu a zaal mluvit: Hlete, pape, kter
vydal nedovolen pkaz zakazujc kzn, je ji mrtev! Nadil svou
bulou vykoenn blud v echch. Nen to ale tak dvno, co arcibiskup
Zbynk slavnostn vyhlsil, e v celch echch nenalezl ani jednoho
kace. J sm jsem, dky Bohu, dosud nevidl dnho echa, kter by
se zatvrzele pidroval blud protivcch se Psmu svatmu. Ale et
prelti o tom papee kiv a nepravdiv spravili.Lou!, zvolal
rozjaen lid. Dle Hus odsoudil nazen split Viklefovy knihy a
oznmil, e se proti tomu hodl odvolat. Zvolal: Chcete m v tom
podporovat? A lid volal: Chceme, a podporujeme! Na to Hus
zvolal: J tedy kzat nepestanu, i kdybych ml bt vyhnn ze zem
nebo zemt ve vzen. Bute mun a stl, ji nm nastv poteba
opsat se meem a jako ve starm zkon hjit Bo zkon dle nazen
Mojova. Husova slova nalezla ohlas ve vech tdch obyvatelstva
Prahy a celho eskho krlovstv. 49 Ti dny na to, 25. ervna 1410,
49
Na koncilu pak Hus prohlsil, e tehdy nemluvil o mei hmotnm, ale o mei Boho
slova. Viz MLADOOVIC, s. 132.

52

bylo v Betlmsk kapli ped veejnm psaem a pizvanmi svdky

teno odvoln proti zkazu kzn, kter poslali papei Janu XXIII. 50
Zbynk aluje Husa u papee
Podobn jako Hus a jeho pznivci ani arcibiskup neekal na papeovu
reakci. Poslal vzdoropapei Janu XXIII. alobu ne u veobecnou, ale
pmo na Husa. V alob Zbynk najednou zjistil, e Hus je hlavnm
pvodcem a obhjcem viklefskch blud v echch. Pitom si ztoval,
e i po vyhlen zkazu kzn, nadle ke v Betlmsk kapli a
oznamoval nebezpen obsah jeho kzn z 22. ervna. dal, aby pape
potvrdil rozhodnut svho pedchdce Alexandra a nevyhovl dnm
Husovm odvolnm, ale aby jej osobn pedvolal k papeskmu dvoru,
kde by se zodpovdal a byl potrestn za sv pestupky. Dalo se ekat, e
Jan XXIII. mu vyhov a na odstrann Husa zapracuje. Byl peci jen
jednm ze t pape. Prask arcibiskup ml za sebou duchovenstvo
eskho krlovstv a mohl si tedy diktovat podmnky. Tak si Zbynk za
zradu svho svdom koupil schvlen likvidace proroka.
Splen knih a exkomunikace neposlunch
Msc po synod, 16. ervence 1410, pistoupil arcibiskup
k vykonn svho rozsudku nad knihami. Krl, kter byl proti splen
knih, nebyl tehdy v Praze. Arcibiskup svolal do svho domu na Mal
Stran prelty a mnoho jinch duchovnch, dal dm odevad zavt a
hldat svmi ozbrojenci a exemple Viklefovch knih, kter mu byly
odevzdny poloit na hranici na ndvo svho domu. Potom hranici
vlastnorun zaplil. Kdy byly knihy v plamenech, nechal ptomn
duchovenstvo zpvat hlun Te Deum laudamus a zvonit pitom na
zvony jako za mrtv. Jak prav souvk letopisec: Mysleli, e maj konec
svzel, ale on to zatm byl jen zatek. Hned potom odjel arcibiskup na
Odvoln podepsali dva misti, ti bakali, ti studenti a bylo poslno jmnem vech,
kdo by se jich v tom chtli pidret. Ve skutenosti za nm stla asi polovina Prahy a
celho eskho krlovstv, jak se mlo brzy ukzat.
50

53

sv panstv do Roudnice, aby utekl ped pomstou krle. Odtamtud

18. ervence 1410 vyhlsil exkomunikaci na Husa a na vechny astnky
odvoln k papei: jak ty jmenovan, tak vechny, kte by se jich pidreli.
U samotn odvoln vykldal jako protiven se jeho nazenm. 51
Tato nesmysln exkomunikace vyvolala velk rozbroje mezi
praskm lidem, jeho velik st byla u pedtm zaujata proti
arcibiskupovi a jeho duchovenstvu, a zvl proti kanovnkm a
farm. Exkomunikace mla bt opakovan vyhlaovna kadou nedli
a svtek. Hned prvn nedli ale v mnoha praskch kostelch lid
knm nsilm zabrnili exkomunikaci vyhlsit. V katedrle sv. Vta se
22. ervence na svtek sv. M Magdaleny strhl takov povyk, e knz
s mitrou, kter slouil velkou mi sv. a 40 jinch kn, kte mli me u
bonch olt, museli utct. Tent den mluvil kazatel u sv. tpna na
Novm Mst potupn o Husovi a tu se na nj oboilo est mu
s tasenmi mei a hrozilo mu smrt. V jinch kostelch na knze, kte
vyhlaovali exkomunikaci Jana Husa, lid vykikovali, aby na kzn
nelhali. Vtrnosti jedn strany byly pak oplceny vtrnostmi strany
druh. Nepovolan napomnatel byli v katedrle knmi a zpvky
pmo na svatm mst chytni, polkovni a biti. Potom je odvlekli do
refekte, kde je nemilosrdn zmrskali metlami. Kosteln zpvci si
zvtovali zsluhy tm, e tak mimo kostela na Praskm hrad chytali
lidi drc s Husem, odvlkali je do refekte a zde je horliv mrskali.
Podobn si ponali mnii u Matky Bo na Novm Mst a v jinch
klterech. Strana zastvajc se Husa byla ale silnj, do jejho ela se
stavli sami krlovt dvoan. Proto vichni prat fari
s vyhlaovnm exkomunikace ze strachu pestali. Obecn lid
projevoval svou nechu proti preltm skldnm potupnch psn a
jejich zpvnm po ulicch. Crkevnci na to odpovdali skldnm
psniek vysmvajcch se z Husa. O arcibiskupovi se zpvalo: Zajc
51
Pokud bula stanovovala, e nepipout odvoln, znamenalo pouze to, e odvoln
nebude mt odkladn inek.

54

biskup abeceda, splil knihy, nic nevda, co je v nich napsno. Vclav

IV. proti nepodkm rzn zakroil a obma stranm zakzal jakkoliv
vtrnosti vetn zpvn psniek pod trestem smrti. 52 Arcibiskupovi
pitom nadil, aby tm, jejich knihy splil, nahradil zpsobenou kodu.
Ve dnech 27. a 31. ervence 1410 vykonal Hus se svmi druhy
univerzitn disputaci, v n obhajovali Viklefovy knihy: O Nejsvtj
Trojici, O Desateru Boch pikzn, O zkoumn premis (De
probationibus propossitionum), O univerzlich, O idech. Hus sm vedl
prvn disputaci o Viklefovu spisu O Nejsvtj Trojici. Svou e zahjil
slovy: Abych se tedy mlenm takto neprovinil, kdybych pro skvu
chleba nebo pro bze lid pravdu opustil, chci pravdu, kterou mi Bh
dal poznat, a zvlt pravdu sv. Psma, a do smrti hjit. Vdy vm, e
pravda potrv, silna jest a vtzstv podr navky; pi n nen rozdlu
osob. A kdyby mne mla bze smrti lekat, doufm v Hospodina svho a
v pomoc Ducha svatho, e Pn sm d mi stlost. A naleznu-li milost
v jeho och, muednictvm mne korunuje. A kter jest lep vtzstv?
Druh strana v t dob na opltku konala tzv. viklefskou mi, jej text se
zachoval a je pln rouhn. 53

52

(Mon na podobn zkazy nar filmov pohdka Pyn princezna, kde krl
zakzal zpvat.)
53
MJH, Flajhans, s. 186-8. Dal disputace o Viklefovch spisech pak probhla v lt
1412 bhem odpustkovch bou.

55

Za reformu crkve svtskou moc

Krl s dvoany d zruen zkazu kzn
Vclav IV. sdlel stanovisko svch dvoan, e zkaz kzn v kaplch
je poruenm svobody slova Boho. 54 Nedlouho potom pijel do Prahy
posel Jana XXIII. Antonio de Monte Catino, aby vykonal obvykl
slavnostn ohlen o nastoupen novho papee. Dne 12. z 1410
poslal po nm Vclav IV. Janu XXIII. blahopn, aby jeho poven
slouilo k blahu crkve a zrove vyslovil podiven nad bulou jeho
pedchdce Alexandra, omezujc kzn Boho slova a dal zruen
tohoto nazen. Psal: Jak jinak bude moci crkev prospvat ve ve,
nadji a lsce, ne kznm slova Boho? Svmi dopisy se k dosti
pidala tak krlovna Sofie, nejvy hofmistr pan Lacek z Krava a
konel Starho i Novho Msta Praskho.
Protoe krlovna Husova kzn osobn navtvovala, je zejm, e
lo pedevm o jej iniciativu. Do svho dopisu nadiktovala:
...omezen kzn slova Pn na farn kostely je proti pkazu Pna
Jee Krista. Proto, ote vpravd nejblaenj, pokorn prosm, aby
Vae svatost dotenou Betlmskou kapli, jej uitenost dosvduji,
milostiv rila na vn asy ustanovit za msto k poslouchn slova
Boho pro m a pro vechny obyvatele naeho krlovstv. Tuto snanou
prosbu pi Va svatosti a peji si, aby byla urit vyslyena. Vdy pi
na est vemohoucho Pna, pro spsu lidu a pro zachovn cti naeho
kesanskho krlovstv. A tedy Vae svatost bere ohled na ostatn
dajc, k nim se pidvm, a neodmt je vyslyet. Dno v Praze dne
12. z 1410. Sofie, z milosti Bo krlovna esk.
U papeskho dvora vzdoropapee Jana XXIII. v Boloni, byly
zleitosti ech sveny kardinlovi Odonovi de Colonna, 55 a to
54

srov. 2 Tim 2,9 a zakldac listina Betlmsk kaple.

Colonna byl pozdj pape Martin V., kterho zvolil 11. 11. 1417 kostnick koncil.
Ani on ale nebyl jedinm vystupujcm papeem. Tehdej papesk schisma se
podailo nadobro zaehnat a r. 1449.
55

56

s instrukc, aby bylo vyhovno arcibiskupovi Zbykovi. Kardinl

Colonna vydal 25. srpna 1410 nazen, kterm se potvrzovala Bula
Alexandra V. a naizovalo se, aby se Hus dne 1. jna 1410 osobn
dostavil k papeskmu dvoru. Do Prahy tyto rozkazy dorazily krtce po
odesln stnost Vclava IV. a jeho dvoan.
Arcibiskup Zbynk ale na nic neekal. Dne 24. z vydal zten
klatby na Husa a jeho druhy. To krle Vclava znovu velmi rozhnvalo
a u 30. z psal Janu XXIII. dal list tohoto obsahu: dm Vai
svatost, aby tyto nov nlezy byly zrueny a stranm, kter se pou o
Viklefovy knihy, bylo nazeno mlen! Nemnm ve svm krlovstv trpt
tyto rznice, protoe kvli tmto knihm nebyl dosud nikdo z mho
krlovstv usvden z bludu ani z kacstv. Zvlt dm, aby
Betlmsk kaple byla zachovna a stvrzena a aby Hus pi n dle
pokojn hlsal slovo Bo a byl zprotn osobnho pedvoln. Nehod se
pece pro nae krlovstv, aby mu tak uiten svm kznm byl vydn
v nebezpeenstv na cestch od jeho neptel. Tm je popouzen vechen
lid. Kdo vak by chtl Jana Husa z neho obvinit, me to uinit
dnm zpsobem zde v zemi ped univerzitou nebo jinm pslunm
soudem. 56
Dne 1. jna psala papei znovu krlovna Sofie list, ve kterm
vslovn pipomnala, e tak ona asto slyela slovo Bo z st Jana
Husa v Betlmsk kapli. Dopisy zastvajc se Husa poslala papei tak
vechny ti msta prask.
Krom list a dost dalch osobnost psal vzdoropapei
Janu XXIII. ve sv zleitosti tak sm Hus. Odvodoval, e se
neme osobn dostavit k papeskmu dvoru pro nebezpeenstv na
cestch od svch mnohch neptel. Ustanovil ale svho zmocnnce
Jana z Jesenice, kter studoval prva v Boloni. Prv tam doasn sdlil

56
Z odstupu asu vidme, e zakzat hdky o Viklefovy knihy by tehdy bylo to
nejmoudej.

57

Jan XXIII., dokud se mu nepodailo vyhnat papee ehoe XII. z ma.

Po pesdlen Jana XXIII. do ma se tam odebral i mistr Jesenic. 57
Dopis z Anglie
V t dob obdrel Hus dopis z Anglie od Richarda Fitze nkdejho
spolupracovnka mistra Viklefa. Dopis, kter je datovn 8. z 1410,
pedstavil Hus pi kzn v Betlmsk kapli v ptomnosti asi 10 000
poslucha. V odpovdi mistru Richardovi pe: Vz, nejmilej brate,
e lid nechce slyet nic ne psmo svat, pedevm evangelium a listy, a
kdekoli v mst nebo ve vsi nebo ve dvoe nebo na hrad se objev kazatel
svat pravdy, lid se houfn sbhaj a opovrhuj knstvem nepodnm.
A nsledkem toho zvedl se satan, ponvad hnuto ji ocasem samho
Behemota a zbv, aby mu Pn Je Kristus potel hlavu. Pan krl
n, vecek dvr jeho, krlovna a obecn lid jsou zaujati pro slovo Jee
Krista. Pozdravuje crkev Kristova z ech crkev Kristovu v Anglii
dajc si mt ast na vyznvn svat vry v milosti Pna Jee Krista.
Bh peslavn bu odplatou Va, e s tak velkou prac nm chudm
pklad jste dal. Pokoj Vm, kter velik rozum pevyuje. Amen.
Velikm potenm muselo bt pro Husa i to, e teologick fakulta
v Boloni odmtla vykonat splen Viklefovch knih. 58
rok 1411

Exkomunikovn papeem
V noru 1411 vyprela lhta, ve kter se ml Hus dostavit
k papeskmu dvoru, a kardinl Colonna na nj vzpt vyhlsil
exkomunikaci pro nedostaven se k soudu. Arcibiskup Zbynk nadil,
aby bylo ve vech praskch farnch kostelch vyhleno, e Hus byl
57
Dopisy krle Vclava papeskmu dvoru v Husov zleitosti nemly dn inek.
Jan XXIII. byl vzdoropape velmi nehodnho ivota. Hus byl naopak veejn znm,
coby horliv bojovnk proti svatokupeckmu crkevn fisklnmu systmu sv doby,
kter Janu XXIII. pln vyhovoval.
58
V Boloni se o to snaili poslov praskho arcibiskupa. Fakulta to odmtla a mistr
Jan z Jesenice si o tom dne 25. listopadu 1410 nechal od dkana vystavit potvrzen.

58

exkomunikovn i papeem. Vyhlen se konalo 15. bezna 1411.

Vjimkou byly jen dva farn kostely: sv. Michala a sv. Benedikta na
Starm Mst. U sv. Michala byl farem Husv vrn ptel mistr
Kian z Prachatic. U sv. Benedikta jaksi Mikul neboli Mka z du
nmeckch ryt.

Svtsk rm zasahuje proti Zbykovi

Vyhlen exkomunikace znovu velice popudilo krle Vclava.
Rozhodl se sm nastolit podek. Za dvod k dalmu omezen crkevn
moci si vzal fakt, e arcibiskup neposlechl krlv rozkaz, aby majitelm
Viklefovch knih nahradil kodu vzniklou jejich splenm. Nadil tedy
proti arcibiskupovi a preltm z jeho okol exekuci za elem uhrazen
vzniklch kod. Zbynk na opltku vydal 2. kvtna 1411 z Roudnice
exkomunikaci na ednky, kte zabavovn crkevnch majetk vykonali.
Mli majetky do t dn navrtit, eho samozejm neuposlechli. Proto
arcibiskup vzpt vydal znovu interdikt na celou Prahu. Krl zaal
pronsledovat vechno duchovenstvo, kter interdikt uposlechlo a
zastavilo bohosluby. Nkterm byly zabaveny pjmy, dal byli i
fyzicky vyhnni ze svch far a jinch ad. To se stalo nap. farm u
sv. Jilj a sv. Mikule na Starm Mst. Mnoz duchovn proto ze
strachu arcibiskupa neposlechli a konali bohosluby dle. 59
Kn Husovy strany povaovali interdikt za nezkonn a nedovolen
a konali bohosluby jako obvykle. Krl se obval, aby arcibiskup
neodvezl svatovclavsk poklad, jako r. 1409. Proto 6. kvtna 1411
pijel na Hradany, v doprovodu kanovnk 60 vjel na koni do katedrly,
nechal si poklad otevt a pesvdil se, e je ve na svm mst. V noci
pak nechal prohledat tajn vklenky kostela zakopan pod zem a na
druh den nechal poklady i s ostatky sv. Vclava pevzt na Karltejn.
Byli jimi nap. mansioni v katedrle, kte potom listem z 21. kvtna dali od
tohoto pestupku rozheen od papeskho stolce.
60
Byli to kanovnci Jan z Krlovic, scholastik Jan z Maleic, kustod Velislav z Boru,
Vclav Knobloch a dal.
59

59

Dne 30. kvtna 1411, v sobotu ped nedl svatodun, bylo v Praze
a okol znan zemtesen, kter trvalo asi tak dlouho, co by odkal
Oten a Zdrvas.
Dne 5. ervna zasedal Vclav IV. na zemskm soud a spolu se
zemskmi pny vynesl rozhodnut smujc k omezen moci crkevnch
soud. 61
Krl jedn o dohod mezi Husem a arcibiskupem
Dne 3. ervence 1411 vydal Vclav IV. rozhodnut, kterm
pikazoval zruen exkomunikace Jana Husa, staen aloby na nj u
papeskho soudu a interdiktu nad Prahou. Arcibiskup tehdy na krlovo
pn projevil souhlas, e spor s Husem zastav a alobu u papesk
kurie vezme zpt. Tent den byla podepsna domluva mezi Husem a
arcibiskupem. Arcibiskup se zavazoval poddit se ve vci Husov
vroku krle a jeho rady. 62
Po tech dnech, 6. ervence 1411, vydali lenov ustanoven rady
rozhodnut, podle nho se ml arcibiskup poddit krli, jako svmu
pnu a usmit se s nm; ml napsat papei, e o dnch bludech v zemi
esk nev, ale e se jedn pouze o neshody mezi nm a mistry Husovy
strany, e vak ustupuje z ohledu na krle. Ob strany mly upustit od
soud u papeskho dvora a odvolat odtamtud sv prokurtory. 63
Kad, kdo by nkoho aloval u crkevnho soudu ve vci, kter se tkala zleitost
sttu, tomu se mli krlovi ednci a prask purkrab uvzat do obroku a do jeho
zbo na tak dlouho, dokud by se alovanmu nenahradily vznikl kody.
62
Osobnosti, kter podepsaly dohodu z obou stran, rada jmenovan krlem k rozsoudn
sporu a pizvan svdkov pedstavuj kolem tyiceti nejvznamnjch mu t doby.
Tomek vechny jmenuje, vetn jejich ad, pdomk atd.
63
Arcibiskup ml tak od papee vydat rozheen tm, kte byli pod papeskou
exkomunikac, rozheit ty, kter exkomunikoval on sm a sthnout interdikt. Krl se
ml poradit s biskupy, doktory, prelty i svtskmi knaty, pny a zemany ohledn
ppadnch blud a neest, kter by se snad nali mezi duchovnmi nebo svtskmi
osobami a podle rady duchovnch i svtskch pedstavitel je vyplenit a potrestat.
Zrove mly bt knm navrceny odebran dchody a uvznn mli bt proputni.
Jak duchovenstvu, tak univerzit i pnm a zemanm mla zstat dosavadn prva
s vslovnm podotenm, aby duchovn nesahali na svtsk stavy svmi nov
61

60

Pokud zvme tehdej postaven crkve a jeho dsledky pro celou

spolenost, zd se postup krle v podstat oprvnn. Crkevnci
skuten zneuvali sv postaven k ist politickm clm. Pokud je
v zemi struktura, kter svm majetkem a mezinrodnm vlivem
ohrouje bezpenost sttu, je omezen jej autonomie a majetkovch
prv pochopiteln a oprvnn.
Tato dohoda mohla snad dt vci zase do podku. Arcibiskup ji ale
nedodrel. Zruil sice interdikt, ale odmtl rozheit knze, kte
interdikt neposlechli. Tak nesthl alobu na Husa od papeskho
soudu. Proto ani krl nepropustil vznn knze a nevrtil odebran
crkevn dchody. Arcibiskup a jeho duchovenstvo trpli dal tisk a
jmy. Zbynk chtl sv stnosti pednst krli, ten u se s nm ale
zejm nechtl setkat. Arcibiskup se tedy v Praze nectil bezpen a
zatkem srpna 1411 odjel na venkov.
Hus vidl, e arcibiskup dohodu nedodr, ale pesto se pokusil ji
jet vyut ve svj prospch. Dne 1. z 1411 psal Janu XXIII. dopis,
v nm vysvtloval, e bludy, z nich ho obviovali, nikdy neuil,
oznamoval, e mezi nm a arcibiskupem dolo k dohod a dal, aby
proto byl osvobozen od povinnosti dostavit se osobn k papesk kurii. 64
Zbynk vyhrouje krli a umr
Arcibiskup Zbynk se odebral do Litomyle k tamjmu biskupovi
Janovi eleznmu, kter byl s krlem v neptelstv. Odsud psal 5. z
vymylenmi prvy. Zvl toto rozhodnut tak prohlaovalo, e arcibiskup uvalil
crkevn tresty na Praany po zabaven plat kn v domnn, e toto zabaven uinili
z vlastn vle, kdy se ale dozvdl, e to bylo z nazen krle, stahuje tyto tresty, a nic
proti Praanm ji nem. Text dopisu papei, kter vak nikdy nebyl odesln, je
v FLAJHANS I., s. 71.
64
Svj list Janu XXIII. pedloil Hus univerzit na shromdn vech mistr svolanm
za tm elem rektorem imonem z Tinova. Se souhlasem celho shromdn byl list
opaten peet univerzity a tak odesln Janu XXIII. Text dopisu zde v kap. Husovy
psemnosti. Jin list psal Hus sboru kardinl, ktermu pipomnal, e hnv
arcibiskupa na nj zaal, kdy se pidrel jejich postoje v otzce vypovzen
poslunosti ehoi XII.

61

1411 Vclavovi IV. list, ve kterm mu vytal, e nepustil vznn

knze a nevrtil zabaven crkevn dchody. Zrove oznamoval, e je
nucen odebrat se k jeho bratru Zikmundovi do Uher a dat jej, aby se u
eskho krle za nj pimluvil. Zikmund, kter svho bratra eskho
krle u dvakrt vznil, usiloval stle o jeho dva trny msk i esk.
Arcibiskupv dopis Vclavu IV. byl vlastn vhrkou vojenskou
intervenc za pomoci zahranin armdy. Zbynk Zajc z Hazmburka se
skuten vydal na cestu do Uher, ale dojel jen do Bratislavy. Tam se
roznemohl a dne 28. z 1411, na svtek sv. Vclava, zde umr. Jeho
tlo bylo pevezeno do Prahy a pohbeno v katedrle pod hlavn v
v kapli, kter se dodnes nazv Hazmbursk.
Anglian o Viklefovi
V prvn polovin z 1411 se v Praze zastavilo anglick poselstvo
k uherskmu krli, v nm byli nkte anglit univerzitn misti. Jednm
z nich byl Jan Stokes. et misti je podali o rozpravu na tma
Viklefovch spis. Anglian nvrh odmtli a proslchalo se, e echy
pohrdaj. et misti pili ke Stokesovi s veejnm psaem a poloili mu
otzku, zda chce vst disputaci ohledn Viklefa. Stokes jim odpovdl,
e kad, kdo studuje Viklefovy knihy, mus dv nebo pozdji upadnout
do kacstv. Hus nato zveejnil ohlen, e bude 13. z 1411 vst
disputaci o tchto Stokesovch slovech a zve ho na tuto disputaci, aby mu
oponoval. Stokes se nedostavil a dne 13. z pibil na dvee katedrly
oznmen, e jakoto len krlovskho poselstva si nepokld za povinnost
astnit se zde univerzitn disputace. Ale pokud Hus nebo kdokoliv jin
chce pijt do Pae nebo k mskmu dvoru nebo na kteroukoliv
schvlenou univerzitu, e tam chce sv mnn hjit. K tomu hrd dodal,
e pokud by nemli na cestu, pispje jim, a co se te otzky mu poloen,
odpovd na ni, e Viklefa v Anglii pokldaj za kace a jeho uen, e je
odsouzeno jako kacsk. Hus se tm nedal odradit a vedl disputaci i bez
Stokese. Hus zde ekl, e nev, e by byl Viklef kac, ale tak to nepopr,
nbr douf, e jm nen, a e je jednm z pedurench ke spasen.
62

Nov arcibiskup, exkomunikace papee

Dne 29. jna 1411 byl novm praskm arcibiskupem zvolen mistr
Albik, osobn lka Vclava IV. Dne 2. prosince 1411 prohlsil
vzdoropape Jan XXIII. svho odprce papee ehoe XII. a krle
Ladislava neapolskho, kter ho podporoval, za kace. Zrove proti
Ladislavovi vyhlsil kovou vpravu a oznmil udlen plnomocnch
odpustk vem, kdo by se tto vlen vpravy astnili osobn nebo
finann podporou. 65 Listina, nad jejm textem zstv rozum stt a
kterou tyto dv skutenosti dval na vdom celmu kesanstvu, je
pmo prototypem hanebnho nespravedlivho zpsobu jednn. 66
rok 1412

Jan XXIII. antikrist

Zatkem roku 1412 se na prask univerzit konala tradin
kvodlibetn disputace (na libovoln tma), kterou tehdy vedl mistr
Michal z Malenic pjmenm ek vhlasn stoupenec Husv. Pi tto
disputaci bylo tvrzeno, zejm mistrem Jakoubkem ze Stbra, e
Antikrist, kterho pedpovdlo Psmo svat, zastv v ty dny v crkvi
nejvy hodnost nad vekerm duchovenstvem a kesanskm lidem.
Byl tm mnn Jan XXIII., kter byl i v dalch staletch pokldn za
nepravho papee. Pro jeho zlou povst si dlouho dn pape nedal
jmno Jan. 67
Krl Ladislav nechtl s Janem XXIII. bojovat a po vyhlen kov vpravy se
pidal k nmu. eho XII. musel z ma odejt. Na lodi objdl celou Itlii, a po
mnoha nespch nael ochranu u jakhosi pana Karla Malatesti z Rimini. Jan XXIII.
obsadil m, (POLC, s. 73) ale po ase musel i on z ma odejt, vrtil se pak zas do
Boloni.
66
VOOGHT (13,14), s. 71.
67
Odvil se toho a kardinl Roncalli, kter tak svolal druh vatiknsk koncil.
Tento druh Jan XXIII. nebyl pirtem, ale byl lenem dvou zednskch lo. Jm
zahjen koncil odstartoval proces apostaze Vatiknu, kter pak zavril Jan Pavel II.
svmi spolenmi modlitbami s pohany. Oba tyto pseudopapee v r. 2014 spolen
tzv. svatoeil falen prorok Frantiek Bergoglio sdlc ve Vatiknu. I kdy se tedy
65

63

Proti odpustkm bez krlovy ochrany

V kvtnu 1412 dorazili prodavai vlench odpustk do Prahy.
Byli to legti Jana XXIII. Hlavnm z nich byl pasovsk dkan, Vclav
Tiem. Zaali vybrat penze na kovou vpravu a udlovat odpustky se
svolenm krle i arcibiskupa. Arcibiskupsk konsisto vydala ale
nazen, kter mlo zamezit nkterm zvl kiklavm a pohorlivm
praktikm pi prodeji odpustk. Dvodem zejm byly patn
zkuenosti s prodvnm odpustk v milostivm lt 1393. Konkrtn
arcibiskup zakzal odhadovat pi zpovdi kajcnky. Odhadovnm se
mnila praxe, kdy knz pi zpovdi zjioval, jak je kajcnk majetn a
ukldal mu stku, kterou mus na odpustek odevzdat.
Teba podotknout, e odpustek je udlen prominut trestu za
hchy, kter byly u odputny. Tyto tresty by jinak ml kajc hnk
odpykat utrpenm v oistci nebo odinit dobrmi skutky na zemi. Crkev
m moc toto prominut trestu udlit a stanovit jako podmnku urit
skutky pokn. Oficiln crkev tedy odpustky nikdy neprodvala. Vdy
existovalo promylen odvodnn, e nejde o svatokupeck prodej, ale
o dobrovoln pspvek kajcnka. Ve skutenosti mli kajcnci
monost zskat od Boha milost prominut trest i jinm zpsobem.
Knsk elity vak tily z lidsk nevdomosti, kter jim vyhovuje pro
zachovn jejich vldy nad lidmi. Proto lidem nekaly a nezdrazovaly,
e zkladn a nevyhnutnou podmnkou odputn hch a prominut
trest je vit v Pna Jee Krista a init opravdov pokn. Prv to
zdrazoval Hus a tm lidem otvral oi.

Jakoubek ze stbra mlil, v tom, e ji vystoupil onen velk Antikrist pedpovdn

Psmem (2 Sol 2,3-4), lze peci jeho varovn chpat jako proroctv. Husv nzor, e
pape me bt antikristem, a v takovm ppad nen pravm papeem, rozhodn
prorockm byl. (srov. Husv dopis Kianovi z r. 1413)

64

Prbh prodeje odpustk

V. V. Tomek popisuje prbh prodeje odpustk nsledovn:
Papesk legt Tiem na nazen arcibiskupa nedbal a provozoval obchod
s Bo milost zpsobem, od nho si sliboval nejvt a nejjistj zisk.
K usnadnn prce pronajmal cel arcijhenstv a dkanty nebo jednotliv
kostely knm podnikatelm, kte za nj odpustky vybrali a odvedli mu
pak ustanoven sumy. Za takov njemnky se ovem nehodili zbon
kn, nbr lakomci, hri, soulonci a jinak neestn. Ti na zpovdch
s lidmi nestoudn smlouvali a pchali rozlin hanebnosti. Legt Vclav
Tiem vydal psemnou instrukci pro kazatele, jak maj odpustky ohlaovat.
Tato instrukce dvala voln prostor ke kupen. Prahu si legt
pravdpodobn nechal pod svou vlastn sprvou. Zde byly ustanoveny
k slyen zpovd a udlovn odpustk ti kostely: metropolitn kostel na
Hrad, kostel vyehradsk a kostel Panny Marie ped Tnem. V kadm
z nich byla pikovan dobe okovan truhla, do kter lid kladli penze.
V katedrle se tato pokladnice vzdoropapee Jana XXIII. nachzela
pmo za hrobem sv. Vta, na mst, kde prochzelo nejvc lid.
Mezi duchovenstvem Husovy strany zpsobila odpustkov bula
Jana XXIII. a zpsob jejho proveden v Praze velk rozilen. V echch
horlila proti neesti prodvn odpustk u druh nebo tet generace
reformnch kn, a to jak na kznch, tak v rznch spisech. Te lo ale
navc o nco naprosto neslchanho: Jeden pape exkomunikoval
druhho, vyhlsil proti nmu vlku a tomu, kdo pjde do boje, tzv. udlel
odpustky. Ty odpustky byly jednoznan neplatn. Jednak byly vyhleny
falenm papeem a pak, jako podmnka k jejich zskn byl stanoven
hn skutek asti na zloineck vlen vprav. Hus a s nm mnoho
dalch kn i laik se rozhodli v tto vci Janu XXIII. odporovat, protoe
byli pesvdeni, e prodej tchto odpustk je v rozporu se zkonem
Krista Pna. 68 Na shromdn univerzity pedloili otzku, zda maj
68
Stejn neplatn jsou i odpustky vyhlen falenm papeem Bergogliem v souvislosti
s jeho tzv. rokem milosrdenstv. Tento lovk prohlauje, e m spolenho boha

65

jej lenov dvat pspvky na vlku proti Ladislavovi neapolskmu dle

papesk buly. Ptomn doktoi teologie odmtli na tuto otzku odpovdat
s tm, e pr nejsou kompetentn posuzovat papeskou bulu a protivit se
rozkazu krle, kter jej proveden schvlil. Krl, arcibiskup i vbr
mli toti z vybranch penz stanoveny sv podly.
Dkanem teologick fakulty byl tehdy mistr tpn Ple. S nm
Hus o psemn instrukci vydan pro kazatele odpustk legtem Tiemem
mluvil u pedtm na fae sv. Michala u mistra Kiana z Prachatic
v ptomnosti vce mistr, bakal a student. Tam Ple tvrdil, e
instrukce obsahuje zjevn bludy. Na veejnosti ped celou univerzitou
nechtl ale odporovat papeskm rozkazm a postavil se Husovi na
odpor. Stejn postoj zaujal dal Husv dosavadn ptel Stanislav ze
Znojma. Hus pital jejich strach postavit se odpustkov bule utrpen
v jejich Boloskm vzen, kde je drel prv kardinl Cossa, nynj
Jan XXIII. Univerzita se tedy k odpustkm oficiln nevyjdila.
Hus se tm ale nedal odradit. Zaal proti papesk odpustkov bule
kzat v Betlmsk kapli. Vydal tak spis, kde proti bule pedkldal sv
nmitky. Na 7. ervna 1412 vyhlsil disputaci o bule ve velk sni
Karlovy koleje. Toto oznmen vyvsili Husovi lid tm na vech
kostelch a jinch dleitch mstech po cel Praze. Vyhlenm
tmatem disputace bylo: Zdali podle zkona Kristova pro est Bo,
spsu kesanskho lidu a pro dobro zem je mon a uiten
Kristovm vcm schvlit papeskou bulu o vyhlen kov vpravy
proti Ladislavovi krli neapolskmu a jeho spojencm. Teologick
fakulta vyslala k arcibiskupovi dva mistry s dost, aby tuto disputaci
zakzal. Hus byl kvli tto vci pedvoln ped arcibiskupa a byli
k tomu pizvni i papet legti. Legti poloili Husovi otzku: Jsi
tedy ochoten uposlechnout apotolskch rozkaz? Odpovdl: Ano,
jsem ochoten z celho srdce! Oni se zaradovali a obrtili se na
s muslimy! Odpout snad Allh hchy?! M moc ns zbavit trest za hchy?! Jist, ti,
kdo tomuto falenmu bohu slou, se do oistce nedostanou

66

arcibiskupa: Nue, on ji chce uposlechnout rozkaz naeho pna. Tu

je ale Hus vytrhl z omylu: Rozumjte mi, pni! J nazvm rozkazy
apotolskmi uen apotol Kristovch! Nakolik se rozkazy mskho
papee shoduj s tm uenm a tmi rozkazy, natolik je chci ochotn
poslouchat. Kdy ale uvidm, e je tomu naopak, neposlechnu, i kdybyste
mi ped oi postavili ohe k uplen mho tla. Za normlnch okolnost
by Husa u tehdy zajali. Tm sp, kdy se te odporem proti prodeji
odpustk, aspo naas, zprotivil i krli. V dan situaci k tomu ale
nedolo, co nm dv tuit, jak zmaten a nejasn byly tehdej crkevn
pomry a jak siln byla v Praze Husova strana reformist.
Teologick fakulta se pokusila Husov disputaci zabrnit jet
jinm zpsobem. Vydala nazen vem svm bakalm, aby se nikdo
z nich neodvil pojednvat proti papesk bule. Bakalem teologie byl
i Hus. Z tohoto nazen si vak tropil posmch jak na pednkch, tak
z kazatelny. Disputace se navzdory snahm j zabrnit uskutenila. Hus
odvodnil sv tvrzen, e nen dobr dvat penze na prolvn
kesansk krve. Potom ptomn misti jeden po druhm podle st
vyslovovali svj nzor, jedni souhlasili, jin odporovali. Kdy pila
ada na mistra Jeronma praskho, obhajoval Husv postoj dlouhou a
plamennou e. Bhem svho proslovu impulzivn povstal ze svho
msta a prohlsil: Hned te pjdu na radnici a oznmm konelm, e
ty odpustky jsou neplatn. Na jeho slova se zdvihlo velk mnostv
student provolvajcch: Jdeme tam s tebou. Na to rektor, mistr
Marek z Hradce Krlov vstal, zdvihl ruku a vldnmi slovy utioval
shromdn. Jeronm mu odpovdl: Posly, miste Marku, ty za mne
pece svj krk ned, j sm za sebe dm svou ji. Nakonec se ale
Jeronm nechal uklidnit a disputace se zakonila dnm zpsobem. Po
skonen doprovodili naden studenti Jeronma a k jeho pbytku
v jet vtm mnostv ne Husa samotnho.
Po tto disputaci napomnal Hus lid na vech kznch, aby nevili
falenm odpustkm a nedvali za n penze. V tomto smyslu napsal
tak mnoho dopis do rznch mst v echch, na Morav, v Polsku i
67

v Uhrch. Dne 10. ervna psal tak polskmu krli Vladislavovi a

vybzel ho, aby se snail ze svho krlovstv svatokupectv vymtit.
V eskm nrod tak zpsobil velik odpor proti odpustkm a crkevn
moci vbec. Na odpustkovch trbch z toho vznikly velik kody.
V Praze se zaaly dt rzn vtrnosti, kter vykonavatelm
papesk buly ztovaly prci a pivdly je v posmch. Dne 20. ervna
nkdo do truhly na penze pikovan za oltem sv. Vta hodil spis proti
prodavam odpustk, kter je nazv asmodeity 69, belilisty a
mamonisty. Autor spisku jej uzavel slovy: Vce dvryhodn je
pravdomluvn Hus ne cel sbor podvodnch prelt.

Uplen kace Jana XXIII. na Karlov nmst

Dne 24. ervna 1412 vidla Praha zvltn divadlo. Pipravil ho pan
Voksa z Valdtejna, jeden z oblbench dvoan krle Vclava. Pomhal
mu mistr Jeronm. Z Mal Strany vyel posmn prvod. V prvodu
byl na specilnm voze upravenm na zpsob stedovkho papamobilu
vezen student pestrojen za veejnou nevstku. Na krku a na rukou ml
podle tehdejho zvyku zvoneky. Vezl listiny s pivenmi peetmi,
tak jak se to dlalo v papesk kanceli. Ped nm i za nm lo nkolik
set student ozbrojench mei a holemi. Nkolik z nich bylo pestrojeno
za vojky a provolvali: Vezeme jednoho kace s jeho bulami a listinami.
Jsou to buly kacsk. Budou veejn spleny. Prvod proel kolem
arcibiskupskho palce na Mal Stran, pes Karlv most na Star Msto,
vemi staromstskmi ulicemi na Staromstsk nmst, okolo krlova
dvora u sv. Benedikta, na Nov Msto a zakonil se na Karlov nmst,
kde byly za ptomnosti mnoha divk buly teatrln spleny.
V t dob tak chodili po vech praskch kostelch mlad mui
z okruhu Jeronma, a kdy kazatel zaal lidi vyzvat k zskn
odpustk, zaali mu hlasit odporovat a provolvat: Ty odpustky jsou
neplatn a ty ke li a podvod!
69

srov. dmon Asmodej v Tob 3,7.

68

Protiopaten
Jako reakce na tyto vstupy vylo veejn nazen jmnem krle a
praskch konel, aby se u nikdo neodvil odmlouvat kazatelm
nebo papeskm bulm. Vc byla tak velmi choulostiv, protoe
svatokupectv bylo stedovkmi teology pokldno za kacskou herezi.
Oznaen svatokupectv za kacstv potvrdil i sv. Tom Akvinsk.
Rovn se samozejmost byl pijmn fakt, e kad kac je vylouen
z crkve. Na druh stran lo o zaveden zpsob financovn crkve, kter
preltm zajioval exklusivn spoleensk postaven. Aby svatokupci
sv kacstv zamaskovali, vymleli rzn zstupn dvody, pod nimi
se platby za udlen svtost uskuteovaly. Jednou se platilo za svky,
jindy za vystaven potvrzen atd. Tato odvodnn reformn kazatel
odsuzovali. Svatokupci se proto brnili i tm, e na opltku obviovali z
kacstv kritiky svatokupectv. Tm mlo bt i samotn pesvden, e
crkev m a me t podle Kristova zkona, navdy oznaeno za
heretick a odsouzenhodn. Tohoto kolu se nyn zhostila teologick
fakulta veden tpnem Plem a Stanislavem ze Znojma, kte byli
pvodn Husovmi pteli a spolenky v boji za reformu crkve. Nyn
vak morln zlomen se stali jejmi nejfanatitjmi odprci.
Vyjden teologick fakulty k odpustkm
Od teologick fakulty se oekvalo vyjden, jak obnovit pokoj,
naruen teologickm sporem o odpustcch, kter citeln zashl
vechny vrstvy nroda. Zejm o toto vyjden fakultu podal pmo
Vclav IV. Doktoi teologie dali proto Husa, kter byl v teologii
pouze bakalem, aby jim odevzdal pepis svho spisu o odpustcch.
Chtli mu dt sv odborn ohodnocen. Hus ale odmtl spis odevzdat.
Doktoi si tedy vzali 45 lnk vytaench z Viklefovch knih,
kter v echch byly u dvakrt odsouzeny, a oznmkovali je podle
tystupovho hodnocen: kacsk, bludn, pohorliv, proti dobrm
mravm. K tomu sestavili est dalch lnk tkajcch se poslednch
69

udlost. 70 Tchto est lnk odevzdala teologick fakulta krli spolu

se svm ohodnocenm 45 lnk z Viklefa a navrhovala, aby arcibiskup
z rozkazu krle a se souhlasem prelt, kapitul, univerzity a jednotlivch
doktor znovu vyhlsil odsouzen tchto lnk s tm, e kdo se podle
toho nebude dit, bude exkomunikovn a potrestn dalmi tresty, kter
ml stanovit krl. Konkrtn navrhovali trest vyhnn ze zem. Dle
navrhovali, aby uritm kazatelm, od nich vzely nepokoje a rozepe
mezi lidem, bylo zabrnno kzat. Tm se samozejm myslel na prvnm
mst Hus, ale jeho jmno se zmrn neudvalo, aby se vytvoil dojem
objektivity. Vclav IV. zanedlouho postihl trestem vyhnanstv prv
autory esti lnk.
Jednn na ebrku
Zprvy o dalch jednnch mezi Husem, doktory teologie a krlem
jsou dost nepln. Mnoho vyjden a dokument bylo zejm zamlovno
a pekrucovno u tehdy a tm vce v pozdjch dobch.
Nkdy zatkem ervna 1412 pedvolal krl doktory teologie i Husa
a jemu naklonn mistry na ebrk. Ple zde pedtal spis Stanislava
ze Znojma proti Husovi, v nm ho oznauje za kace. Hus byl vyzvn,
aby odevzdal svj spis o odpustcch. Na to Hus prohlsil: Spis odevzdm,
pokud budou doktoi teologie souhlasit s touto podmnkou: Jestlie bude
mj spis shledn bludnm, budu j uplen. Pokud v nm blud nenaleznou,
a proke se, e mne neprvem obvinili z kacstv a neprvem mi usilovali
o ivot, pak budou upleni oni. Toho se doktoi zalekli a odeli, aby se
poradili. Kdy se vrtili, ekli: Proti Husovi bude stt jen jeden z ns.
Vichni se k tomu zavzat nememe. Hus jim odpovdl: Vy vichni
jste proti mn jednomu. Vichni spolen tvrdte, e jsem kac! Bu jm
jsem anebo nejsem! Musm tedy bt uplen bu j anebo vy vichni!
Ale krlovt rdci jim ekli: Pkn se spolu srovnejte! A poslali je pry.
Nkter lnky byly teoreticky pravovrn (o ct k ostatkm, o crkevn moci).
Neprvem ale obviovaly reformn stranu z blud. 2 l. nepmo schvaloval svatokupectv
a 6. schvaloval zloineckou vlenou vpravu Jana XXIII. proti papei ehoi XII.
70

70

Dal jednn o Viklefovch lncch se na ebrku konalo v nedli 10.

ervence 1412, vsledek nm ale nen znm.
Poprava t mldenc
V tent den zaaly v Praze nov nepokoje. Byli zateni ti mldenci,
kte peruovali kzn o odpustcch a hlasit kazatelm protieili.
Jeden byl zaten v Tn, druh v katedrle a tet v klternm kostele
sv. Jakuba. Jmenovali se Martin, Jan a Staek. Byli odvedeni na
staromstskou radnici, kde s nimi chtli konel podle nedvno vydanho
nazen psn naloit. V ten den bylo na Hrad kostelnmi zpvky
zbito i mnoho dalch odprc odpustk. Dalo se oekvat, e ti zajat
mldenci budou popraveni. Mezi Praany to zpsobilo velik rozruch.
Husa se to velmi dotklo, protoe si byl vdom, e pinou jejich odboje,
je jeho veejn odsouzen odpustk vyhlench Janem XXIII.
Hned druh den rno, 11. ervence 1412, vyvolvali po mst
vojci, aby se lid chud i bohat dostavili na Staromstsk rynek. Hus,
kter se asi prv vrtil z ebrku, piel s dalmi mistry a asi 2000
studenty ped staromstskou radnici. Krom nich se selo i mnoho jinch
lid. Hus chtl mluvit s konely. Pustili ho dovnit jen s nkolika mistry.
Konelm ekl: Propuste zajat mldence. Sm se nabzm k potrestn
msto nich, protoe jsem pvodcem protestu proti falenm odpustkm.
Konel mistrm odpovdli: Dvme vm svoje slovo, e se zajatm
nic nestane. Na to Hus i studenti odeli do svch pbytk.
Potom pikzali konel vyvolvat, aby se tak ostatn lid rozeli.
Kdy se dav na nmst znan zmenil, nechali ti zajat mldence
vyvst k poprav. Vedli je obklopen velkm zstupem ozbrojenc, ale
nedoli na popravit, kter bylo na severn stran nmst asi na mst
dnenho pomnku Jana Husa. Popravili je kousek od radnice. Pitom
vojk vyvolval: Kdo se dopust toho, co oni, bude stejn potrestn.
Na to mnoho lid stojcch okolo volali: Dje se jim kivda, i my
chceme zemt za to, za co oni umraj. Byli to lid svtt i duchovn,
mui i eny. Nkte z nich byli tak hned zajati a odvedeni do vzen.
71

Lid ale zpustili tm vt kik a povyk. Kdy odnci odstoupili, pibhla

njak ena, poloila na zem ti bl prostradla a pokryla jimi tla
popravench. Hned nato se seadil velk prvod mistr, bakal a
student a jinho lidu zen mladm mistrem Janem z Jina. Ped
oima konel vzali tla a zbon je nesli k pohbu. Mistr Jin zaal
velkm hlasem zpvat antifonu o muedncch: Tito jsou svat. Velik
zstup mu i en, vzneench i obyejnch lid, se ubral do Betlmsk
kaple a tam muednky pochovali. Hus sm se pohbu nezastnil.
Zejm byl okovn jednnm konel a vhal, jak se m zachovat.
Vtina staromstskch konel byli tehdy Nmci. To samozejm
zvyovalo rozilen eskho obyvatelstva. Konel se obvali, e me
vypuknout povstn, proto chtli vzn zajat pi poprav tech mldenc
potichu propustit. Zajat ale nechtli bez soudu odejt. Konel pouili
znovu lest. Hned druh den, v ter 12. ervence 1412, vyvedli vojci
vzn ped brnu radnice s tm, e je vedou k vslechu. Jakmile ale byli
na ulici, schovali se vojci do radnice, zaveli brnu a zevnit na n volali,
a se vrt dom. Nkte z proputnch to ale odmtli a stli dle ped
radnic. Ty potom vojci nsilm odehnali. Toto ponn jet vc
pobouilo lid. Po nkolik dalch dn pichzely ped radnici stovky lid
a volaly: Chceme tak zemt, jsme proti nepravm odpustkm! Vojci
z radnice vyvolvali, aby se lid rozeli, ale m vce volali, tm vc lid
pichzelo. Kdy je potom rozehnali, lid se zas brzy vraceli.
Tresty pro odprce odpustk
V sobotu 16. ervence bylo na rozkaz krle na staromstskou radnici
svolno zvltn shromdn univerzity a duchovenstva za elem
odsouzen 45 Viklefovch lnk a potvrzen 6 lnk sestavench
teologickou fakultou. Z duchovenstva zde byli svtc biskupov, generln
vik Ji z Bor, mnoho kanovnk a praskch far a dalch. Ovem
univerzita, od kter se odsouzen lnk zvl oekvalo, byla rozdlena
na dv strany. Na radnici se dostavili pouze doktoi teologie. Z nich jsou
znmi tpn Ple, Stanislav ze Znojma, Ondej z Brodu a Jan Eliv.
72

Radnice byla peliv steena odnci, aby se zabrnilo toku pobouench

Praan.
Vtina mistr a s nimi skoro vichni bakali a studenti se ale
shromdili v Karolinu. V jejich ele byl rektor univerzity mistr Marek
z Hradce Krlov. Ti se usnesli poslat na radnici poselstvo, kter mlo
tam ptomn leny univerzity vyzvat, aby pili k nim do Karolina, nebo
to je msto ustanoven k jednn univerzity. Tento tk kol na sebe
vzal sm rektor Marek s mistry Fridrichem Epinge (kterho Hus r. 1414
vzpomn v trakttu O crkvi coby ji zemelho zbonho kesana
svat pamtky) a Prokopem Plzeskm a dalmi prvodci. Ti skuten
pili na Staromstskou radnici a vyzvali ptomn doktory teologie, aby
se spolu s nimi odebrali do Karolina. Kdy to ptomn lenov univerzity
odmtli, pednesl mistr Marek ped celm shromdnm na Staromstsk
radnici protest proti odsouzen Viklefovch lnk, dokud by nebylo
dokzno z Psma svatho. Shromdn na protest nedbalo a vydalo
sv rozhodnut: kad kdo by hjil nkter ze 45 Viklefovch lnk
nebo odporoval 6 lnkm teologick fakulty, ml bt exkomunikovn,
zbaven majetku a vypovzen ze zem.
Hus vh, ale pokrauje v odboji
Druhho dne, v nedli 17. ervence 1412, pilo na Husovo kzn
do Betlmsk kaple velk mnostv lidu. Vichni oekvali, co ekne o
poslednch udlostech a o smrti tech mldenc. Hus se ale o muedncch
ani nezmnil. Lid tm byli pekvapeni a znepokojeni. Dal nedli,
24. ervence 1412, u ale na kzn o tchto tech muedncch mluvil.
Chvlil jejich nevinnou smrt a napomnal vc, aby se dnm
utrpenm nenechali odstrait od pravdy. Z tto Husovy reakce je vidt,
e nebyl tvrdohlavm fanatikem i exaltovanm mystikem, ale vn
rozhodnut peliv zvaoval.
tpn Ple kzal tehdy u sv. Havla na Starm Mst. Snail se te
draznou kritikou reformist zahladit sv star hchy. kal: Pohlete,
jak bojcn je jejich vra. Nikam s n nemohou vyjt. Vdy kdyby s n li
73

do ma nebo do Nmecka nebo kamkoli jinam a nechtli se j zct, byli

by tam upleni jako kaci. Ale my s na vrou meme bezpen vycestovat
kamkoliv!
Obhajoba Viklefovch lnk
Uprosted odpustkovch bou, na pelomu ervence a srpna 1412
vykonal Jan Hus na univerzit srii pednek obhajujcch nkter ze
45 odsouzench Viklefovch lnk. Upozornil, e nkter z nich se u
Viklefa ve skutenosti nenachzej. (l. 5.) est ze 45 lnk ve svch
pednkch hjil, a to jednak dkazy z Psma a pak tak tm, e jejich
smysl upesnil a omezil. lo o lnky 4, 14, 15, 16, 17 a 18. Viklefv
l. 16: Nikdo nen pnem, biskupem ani preltem, dokud je ve smrtelnm
hchu; a l. 4: Biskup nebo knz ve smrtelnm hchu nesvt,
nepepodstatuje ani nekt; Hus upesnil doplnnm slova hodn.
Hus toto slovo nevsunul do lnk a na koncilu, ale lo skuten o jeho
pesvden, kter obhajoval u v Praze. Stedovk bral vn Apotolovo
slovo, e kad moc je od Boha. Vztahovalo se to nejen na moc crkevn,
ale i svtskou. I krlov byli krli z milosti Bo. Jak crkevn prelt,
tak svtsk pn byli vnmni jako Bo sluebnci ustanoven a zmocnn
Bohem pro vkon Bo moci pro tu i onu oblast. Kdy tedy Hus ekl:
Nehodn prelt i pn kon svj ad nehodn, nedstojn a bez zsluh
ped Bohem, kal to proto, aby vysvtlil teologick rozpor, kter tm
vznikal. Kesan si kladl otzku: Je-li mj pn ustanoven Bohem a dopout
se pitom vi mn zloinu, nespravedliv mn vykoisuje atd., znamen
to tedy, e i Bh je takov, Bh si tedy peje zlo? Tento rozpor bylo
teba objasnit! Hus to vysvtloval tak, e ten zl pn, kon sice ad
sven mu Bohem, ale ne tak jak si to Bh peje, ne v souladu s Bom
plnem. Jinmi slovy: vldce vldne bu z Bo vle anebo z Boho
doputn. Podobn i ve vztahu k duchovn moci, pokldal Hus za zsadn
zdrazovat, e knz v tkm hchu sice kon svtosti platn, ale to
neznamen, e je to tm pdem v podku, e s tm nen teba nco dlat.
Poukazoval nap. na apotolsk knony, podle nich knz smilnk ml
74

bt sesazen a u nikdy nesml konat knskou slubu. Zdrazoval, e

knz petrvvajc v tkm hchu, kter nein pokn a vysluhuje pitom
svtosti, kon tak sob k zatracen. Zrove pitom ukazoval na lnek
vry spoleenstv svatch, podle nho jsou zsluhy jednoho lena
crkve spolenm vlastnictvm vech jejch len. Tak knz, kter slou
mi sv. sice platn, ale nehodn a sm sob nezslun a svatokrden,
psob tm vlastn i ke kod cel crkve. 71
Z Husovy obhajoby tohoto lnku vybrm nkolik citt: ...je
mnoho zpsob vlastnn, ale k doten vt posta vzpomenout ti:
vlastnictv pirozen, obansk a evangelick ... tetm zpsobem vlastnn,
vlastn vechno, co maj, pouze ti, kdo jsou v lsce neboli v milosti ...
(Flajhans II., s. 315) ... Adam ztratil pirozen panstv pestoupenm
pikzn Pn... (s. 321) ... Pravdiv je Psmo, kter u Oz 8 k: Oni
kralovali, toti zneuvajce, ale ne ze m, tj. ani bych j jejich
zneuvn kralovn schvaloval; byli knaty, toti podle jmna, ale
neznal jsem je, tj. neschvaloval jsem jejich uchvacovn vldy co do
zneuvn. A proto, Bh dal krli Piltovi moc a schvlil smrt
Kristovu a veker odtud pochzejc dobro, ale neschvlil a neschvaluje,
e krl Pilt zneuil krlovsk moci. Zde je tedy zejm, v jakm pravm
smyslu Psma, nen nikdo obanskm pnem, pokud je ve smrtelnm
hchu, nebo v tu chvli nikdo nepanuje spravedliv, nebo nem
spravedlnosti, protoe smrteln hch vypud od lovka vekerou
spravedlnost (s. 323-5) Zde Hus jasn k, e Bh neschvaluje zl
ponn panovnka, v tom co kon zlho a neschvaluje to, e ije
v hchu, ale to je ve! Ped lidmi takov zl panovnk ad nadle dr
a Bh schvaluje jeho vldnut i ve dobr, co z jeho skutk vyplyne, i
kdy ten lovk sm nekon nic skuten dobrho, dokud znovu nenabude
milosti posvcujc.
FLAJHANS II., s. 269. (17. ze 45 l. zn: Pnov svtt mohou dle sv vle odnmat
svtsk statky osobm crkevnm habituln se proviujcm. habituln znamen
trvale setrvvajcm v uritm stavu. Nsledujc l. zn: Destky jsou prost almuny.)
71

75

A tak jako svtt pni se schvlenm ped tv crkve, v dsledku

milosti opt nabvaj obanskho panstv, kdy ze smrtelnho hchu
povstvaj; tak i kn, papeov a biskupov, nabvaj opt z milosti
Bo prvotn hodnost, kdy povstvaj ze smrtelnho hchu. A cokoliv
inili v hchu, to jim nebylo zslun pro ivot vn, pece ale svtosti,
jimi pisluhuj, prospvaj mezitm dosti dn crkvi. Oni to toti
nein ze sv vlastn moci, ale z moci Bo. Nebo moc kl je s nimi
i se smrtelnm hchem, i kdy knstv, jak prav Remigius, vyprch.
Nebo ti, kdo byli ve smrtelnm hchu, nebyli pro ten as lid Bo
v milosti, ani synov Boha ivho. A proto, jak u bylo eeno: Stane
se, e na mst, kde jim bylo eeno, nejste mj lid, budou nazvni syny
Boha ivho. Moc Bo je zejm z toho, e skrze nehodnho a
neistho sluebnka, vykonv velmi dstojn a ist skutek, jako
kest, rozheen, posvcen a kzn slova Boho. (s. 330-1) A hned
potom Hus uvd citty sv. Augustina a ehoe, ktermi je platnost
svtost vysluhovanch nehodnm knzem potvrzena.

76

Vvoj Husova procesu v m

Soud mezi arcibiskupem Zbykem a Husem se u papeskho dvora
Jana XXIII., kter mezitm pesdlil do ma, protahoval a do Zbykovy
smrti. Dohoda mezi Husem a Zbykem uinn na ntlak Vclava IV.
nemla na soud dn vliv a dopisy krle Vclava IV. k papeskmu
dvoru jen minimln. Husova vzpoura proti odpustkm vzdoropapee
Jana XXIII. vrazn nabourvala cel systm, bez nho si tehdej mocn
nedokzali crkev pedstavit. Zato crkev bez Husa a jemu podobnch
oural se jim zamlouvala.
Jak jsme u ekli, v noru 1411 vyhlsil kardinl Colonna Husovu
exkomunikaci z dvodu, e se nedostavil k soudu ped papesk dvr.
Krtce nato pedal Jan XXIII. Husovu zleitost nkolika jinm
kardinlm. Ti zejm hned nepochopili, e v Husov procesu jde vlastn
o zsadn zpochybnn tehdejho zpsobu fungovn crkve, jako
politick velmoci, a zaali vi Husovi postupovat nestrann. Husovy
argumenty, e se neme k soudu osobn dostavit, uznali za opodstatnn.
Nato Jan XXIII. vc tmto kardinlm vzal a svil ji jen jednomu z nich
kardinlovi Ludvkovi de Brancatiis. Ten nechal vc leet a neinil
dn zvry. Veker nalhn Husovch prokurtor bylo marn.
Po smrti arcibiskupa Zbyka a zejm jet ped nastoupenm
arcibiskupa Albika, tedy nkdy v jnu 1411, podala metropolitn kapitula
u papeskho dvora na Husa novou alobu prostednictvm kanovnka
Jana Cifry a knze Michaela de Causis. 72 Obviovali ho ze vech blud,
kter Hus nejednou veejn odmtal, z neposlunosti crkevnm
pedstavenm a pobuovn lidu. aloba se domhala, aby byl Hus
Michael de Causis byl farem u sv. Vojtcha v Jirchch na Novm Mst Praskm,
ale zrove pobval u papeskho dvora a ivil se tu prvnickmi slubami. Z ech
utekl r. 1408 s penzi svenmi mu z krlovsk pokladny na zveleben Jlovskch
zlatch dol.
72

77

prohlen za kace, zbaven kazatelskho adu, pinucen pod psahou

bludy odvolat a trestn podle zkon pro kace.
Po tto nov alob se kardinl de Brancatiis jet vce zatvrdil proti
Husovm zmocnncm. Ti za nm toti asto chodili a dali ho, aby
Husv spor eil a vydal rozsudek. Kardinl se k nim choval velmi
podivn: Zakzal jim Husa nadle zastupovat a nadil jim, aby u
za nm nechodili a nenalhali na nj. Tvrdil jim, e m tento rozkaz
od papee. Oni vak nepestali o vyzen Husovy zleitosti usilovat.
Proto byli nkte z nich uvznni a byly jim zabaveny jejich vci.
Hlavnho Husova zstupce mistra Jana z Jesenice zaal Michael de
Causis osoovat coby kace. U koncem roku 1411 podal i na nho
samotnho alobu. Obvioval ho na prvnm mst z toho, e
podporuje Husa v jeho kacstv a tak kvli njakm vtm, kter ml
Jesenic zastvat dne 25. z 1407. Na dost Michaela de Causis vydali
u papeskho dvora rozkaz, aby Jesenic neodchzel z ma, dokud se
neproke nevinn ve vcech, ze kterch byl obalovn, a v beznu 1412
byl z rozkazu Jana XXIII. uvznn. Jet tent msc se mu ale podailo
z vzen utct a odeel do Bolon. Tam ho tak uvznili, ale z vzen ho
dostala univerzita. Ostatn Husovi zmocnnci opustili tak m
zesmnn, pokoen a oebraen. Zdrovali se toti u papeskho dvora
bez vsledku pl druhho roku. Husovy traty za pi u papeskho dvora
inily 1100 zlatch, ktermi ho opatili jeho mocnj ptel. Zd se, e
v m jet zstal Husv prokurtor Mikul ze Stojna, kter se pokusil
zabrnit rozsudku ale byl odkzn, aby se neujmal kace. 73 Takto
jednaj zrdci Kristovy pravdy dodnes. Kazatele Bo pravdy nejdv
ozna za bludae, blzny, sekte, extrmisty apod. Na kadho, kdo se
odv ptt na argumenty jejich tvrzen, vrhnou pak pomoc mimodn
intenzivnch l stn podezen, e je tak kac a extrmn fanatik. Po
nastolen jimi zavedenho axiomatu o nebezpench neptelch crkve
a lidstva (ktermi jsou podle nich ti, kdo v v evangelium), je u kad,
73

SEDLK s. 259.

78

kdo se bude tchto ernch ovc jakkoliv zastvat, automaticky neptel

hodn jakkoliv likvidace. Takov podle nich pozbv vech lidskch
prv, nikdy neme mt pravdu, a i kdyby se zdlo, e snad mimodn
pravdu m, je teba ho umlet v zjmu vyho dobra.
Dne 29. ervence 1412 byla vyhlena exkomunikace mistra Jana z
Jesenice. V t dob mli u u papeskho dvora zprvy o odporu Praan
proti prodvn papeovch odpustk, kter vyvolal Hus. Byla zde ji
tak nov aloba proti Husovi. Husv zmocnnec mistr Jesenic a dal
zde u nebyli.
Tehdy, v srpnu 1412, se Jan XXIII. rozhodl Husa odsoudit. Odevzdal
zleitost opt jinmu kardinlovi: Petrovi od sv. Andla. Ten bez dalho
jednn vyhlsil zten Husovy exkomunikace vydan pedelho roku
kardinlem Odonem de Colonnou. Exkomunikace mla bt veejn
vyhlena s napomenutm vcch, aby s nm nikdo nesdlel jdlo ani
pit, nemluvil s nm, nic od nho nekupoval a nic mu neprodval, neposkytl
mu pste, ohe, ani vodu a aby tak vichni, kdo by mu posluhovali,
mli zabrnn pstup na bohosluby. Pro ppad, e by Hus byl pod
tmto trestem dvacet dn a nevzdal se svch nzor, bylo u dopedu
vyhleno optovn zten exkomunikace, a to tak, e exkomunikovn
bude tak kad, kdo by se s nm jakkoliv stkal a vude, kde by se Hus
zdroval, mly bt zastaveny bohosluby jet jeden den po jeho odchodu.
Pokud by se potom Hus v dalch dvancti dnech nestal hoden rozheen
mly bt v mstech, na n by se uchlil zastaveny bohosluby a
obnoveny a ti dny po jeho odchodu. A jako jet dal zten pro ppad
del nekajcnosti byl stanoven trest znovu vyhlsit jeho exkomunikaci
ve vech kostelch, klterech i kaplch a na pbytek, kde by se zdroval
hodit temi kameny na znamen vnho proklet.
Tento rozsudek byl do Prahy doruen v srpnu nebo v z 1412. Hus
stl ped rozhodnutm, zda m opustit Prahu a uchrnit tak obyvatelstvo
velkho utrpen i duchovn kody skrze zastaven vysluhovn svtost
nebo nadle zstat a kzat v Betlmsk kapli. Dkazem, e se
nerozhodoval svvoln a tvrdohlav je jeho dopis, kter psal ostatnm
79

dvma kazatelm v Betlmsk kapli mistrm Martinovi z Volin a

Mikulovi z Milina. Po vyhlen exkomunikace se snad skrval
nebo na krtko odeel z Prahy a tehdy svm druhm napsal:
Pokoj Vm, ten pokoj, kter nebude mt ten, kdo se usiluje o pokoj
s tlem, svtem a blem. Spasitel k: ve svt mte souen, ale jste-li
horliv v dobrm, kdo Vm me ukodit? A protoe horlm pro hlsn
evangelia, jsem naplnn zkost, ponvad nevm, co mm init. 74
Husovi druzi v kazatelstv ho zejm podpoili a vyjdili sv pn,
aby v sv slub setrval. Hus tedy v betlmskch kznch pokraoval.
Po vyhlen exkomunikace na Husa dorazily do ma dal zvsti
o posmnm prvodu, pi nm byly v Praze (24. ervna 1412) symbolicky
upleny odpustkov buly Jana XXIII., a o dalch nepokojch vyvolanch
Husovou disputac. Na zklad tchto zprv sloil Michael de Causis 75
v m novou alobu, kter toila na samotnho Vclava IV. a jeho
dvoany. aloba se domhala, aby Hus, jakoto zejm obhjce Viklefova
uen, a dal, kte s nm v tom stli zajedno, byli bez dalho soudnho
jednn prohleni za kace, aby byli hned zajati a vydni svtsk moci,
aby je potrestala. Dle, aby Viklefovy knihy, kter by se naly v m a
kdekoliv jinde, byly spleny. Jako Husovi spolenci hodn potrestn
jsou pitom oznaeni Jan z Jesenice, Zdislav z Vartenberka, Jakub ze
Stbra, Prokop z Plzn a Marek z Hradce. Tento krok pesn zapad do
demagogick taktiky vech, kdo zneuvaj crkevn moc: Potom, co se
pomoc l, podvod a psychologickho ntlaku domohli nespravedlivho
rozsudku, neekaj, jestli se protivnk vzpamatuje a doke protiprvnost
jejich jednn, ale okamit zahajuj jet tvrd tok. Tu oficiln
schvlenou le te pouvaj, aby na n postavili le jet vt, kter
by na zatku nikdo neuvil, ale nyn se u stala pijatelnou.
Jan XXIII. nechtl vystoupit proti Vclavu IV. ani jeho dvoanm.
Poteboval jeho pomoc ve sporu s papeem ehoem XII. V ostatnch
74
75

Cel list v MARE, s. 70.

Asi v prosinci 1412. PAL. DOC., s. 457.

80

bodech ale alob vyhovl. Poslal do ech novou bulu pikazujc, aby
byl Hus zajat a odevzdn arcibiskupovi nebo biskupovi litomylskmu
nebo jinmu soudu k odsouzen a uplen. Betlmsk kaple mla bt,
jakoto sdlo kacstv srovnna se zem. Jmenovan pomocnci Husovi i
dal, kte by se ho pidrovali, mli bt exkomunikovni a pokud by
do ticeti dn neodvolali, mli se do dalch tyiceti dn dostavit do
ma a hjit se proti alob Michaela de Causis.
Kdy Hus po uplynut stanoven lhty svj postoj neodvolal a stle
se zdroval v Praze, byl nad Prahou znovu vyhlen interdikt. 76
Vjimkou byl vyehradsk kapituln kostel, kter ml zvltn papesk
privilegia. V dsledku interdiktu odmtali kn i ktt narozen dti a
pochovvat zesnul. To byla bolestn rna, kter Praany rozdlila na
dva vyhrann tbory. Nkte z tch, kdo se dosud pidrovali Husa, se
te proti nmu dali popudit. Na jeho stran ale zstala vtina ech, a
ti se te stali jet nepteltj vi vldnoucm crkevnm preltm.
Nkte krlovt dvoan se vzepeli duchovenstvu a zaali sami
pohbvat mrtv. Hus bez ohledu na interdikt nadle kzal kadou nedli
v Betlmsk kapli.

76

Podle Tomka jet v z 1412.

81

toky na Betlm, odvoln ke Kristu, exil

Na den praskho posvcen, 1. jna 1412, se nmet obyvatel Prahy
rozhodli, e papev rozsudek vykonaj sami. Shromdili se ozbrojeni
kuemi, mei a dal zbroj pod vedenm Bernarda Chotka, kter byl
patronem farnho kostela sv. Filipa a Jakuba, do jeho zem patila
Betlmsk kaple. Bhem Husova kzn na Betlmskou kapli zatoili.
Shromdn vc, kte si pili poslechnout kzn, se jim ale nebojcn
postavili, i kdy nemli zbroj, a pinutili ozbrojen Nmce k stupu.
Tento tok se podailo odrazit, ale Hus musel v Praze nadle elit
rznm tokm ohroujcm jeho ivot. Proto, a tak pro utrpen
zpsoben Praanm zastavenm bohoslueb a rozdmchvnm
nepokoj, rozhodl se Prahu opustit.
Koncem jna 1412 pednesl veejn sv odvoln ke Kristu
v Betlmsk kapli. Tehdy Jan Hus z kazatelny, na n stval u 10 let,
vyhlsil:
Odvoln ke Kristu
Bh vemohouc, jedin v podstat a troj v osobch je prvn a posledn
toit utlaovanch. On je Pn, jen vdycky brn pravdu, ukivdnm
zjednv prvo a je nablzku tm, kdo ho vzvaj v pravd. On rozvazuje
svzan a pomh tm, kdo se ho boj. Ty, kdo ho miluj, ochrauje a
nenapraviteln hnky uvrhuje do zhuby. Tak Je Kristus, prav Bh a
prav lovk, byl v zkosti a obklopen biskupy, zkonky a farizeji, knmi,
nespravedlivmi soudci a svdky a hrozila mu nejt a nejpotupnj
smrt. On, Bo Syn, chtl u ped zaloenm svta vykoupit vyvolen od
vnho zahynut, a proto svm nsledovnkm zanechal pamtku, aby
svou pi svili vemohoucmu, vevdoucmu a vemoudrmu Pnu.
Jak k: Pohldni, Hospodine na m souen, jak se neptel pozdvihuje.
Ty jsi mj pomocnk a vysvoboditel. Ty jsi mi, Hospodine, oznmil, a
82

dozvdl jsem se. Ty jsi mi ukzal, co si pedsevzali. Byl jsem jako tich
bernek, kter bv veden na zabit, a nevdl jsem, e se o mn radili
slovy: Znime strom i s jeho ovocem a vyhlame ho ze zem ivch, a
se jeho jmno u nevzpomn. Ty pak Hospodine zstup, kter soud
spravedliv a zkoum ledv i srdce, k vidm tvou pomstu na nich.
Vdy jsem svou pi pedloil tob. 77 Mnoho je tch, kdo mn utiskuj a
spolen se na mn rad. kaj: Bh ho opustil, pronsledujte a chopte
se ho, nen, kdo by ho vysvobodil. Pohldni tedy, Hospodine, ty jsi m
trplivost, vytrhni mne z rukou mch neptel. Ty jsi mj Bh, neodstupuj
ode mne, nebo souen je na blzku a nen, kdo by mi pomohl. 78 Boe
mj popat na mne, pro jsi mne opustil? Mnostv ps mne obstoupilo,
shromdn svvolnk mne obklopuje. Mluv proti mn jazykem livm
a nenvistnmi emi mne oblhaj. Vrhaj se na mne bez piny. Msto
lsky mne olupuj. Za dobro odplcej zlobou, nenvist za mou lsku.
Hle, oprm se o tento nejsvtj a nejpoehnanj pklad Spasitele.
Kvli tkmu tlaku nespravedlivm rozsudkem a kvli exkomunikaci
vyhlen biskupy, zkonky, knmi a farizeji, kte sed na stolci
Mojov, se odvolvm k Bohu a svj spor svuji jemu. Nsleduji tm
lpje Spasitele Jee Krista, jako svat a velik patriarcha caihradsk
Jan Zlatost, kter se takto odvolal proti dvma koncilm biskup a
kn. Tak v nadji blahoslaven biskupov Ondej prask a Robert
z Lincolnu, kte byli nespravedliv utlaovni, se proti papei pokorn
a s prospchem odvolali k nejvymu a nejspravedlivjmu soudci,
kter se ned zastrait ani uchlcholit ani ovlivnit platkem ani oklamat
falenmi svdky.
A proto toum, aby to vdli vichni Kristovi vc, zvl knata,
zemani, ryti, panoi a ostatn obyvatel Krlovstv eskho, a aby se
mnou mli soucit. Jsem toti tce utlaovn zmnnou exkomunikac,
kter bylo dosaeno jmenovit skrze mho protivnka a soka, kter mne
77
78

Viz Jer 11.

Viz 71.

83

u dvno pomlouval, Michaela de Causis, nkdejho fare u sv. Vojtcha

na Novm Mst Praskm. Dje se to se souhlasem svatovtskch
kanovnk. Exkomunikace byla vyhlena a ztena Petrem ze sv. Andla,
pomocnm kardinlem crkve msk, ustanovenm za soudce mskm
papeem Janem XXIII. Tento soudce nechtl mm obhjcm a zstupcm
skoro dva roky poskytnout slyen, kter nesm bt odepeno ani idovi,
pohanovi nebo kaci. Nechtl pijmout ani jakoukoliv rozumnou omluvu,
e jsem se nemohl osobn dostavit, ani svdectv prask univerzity
s pivenou peet a s notskm ovenm. Z toho je jasn, e nen
pravda, e bych byl zatvrzelm, jak mne oznaili. Nedostavil jsem se
k mskmu dvoru ne proto, e bych jm opovrhoval, ale z rozumnch
pin. Toti proto, e mi na cest byly ze vech stran inny klady a
tak proto, co se pihodilo druhm. Misti Stanislav a tpn Ple byli
toti pedvolni v Boloni a chtli poslechnout, byly jim tam ale
uloupeny penze a byli hanebn uvznni. Zachzeli tam s nimi jako se
zloinci, bez toho aby je vbec vyslechli. Tak moji zstupci u mskho
dvora se chtli zavzat k trestu ohnm spolu s kadm, kdo by se chtl
proti mn postavit a ujmout se sporu. Tak mho zkonnho zstupce u
tohoto dvora, jak se domnvm, bez piny uvznili.
Vechna nazen starho i novho zkona, jak Bo tak crkevn,
uruj, e soudci maj navtvit ta msta, kde ml bt zloin spchn a zde
maj zloin obalovanho i podezelho vyetovat. Maj vyslechnout
svdectv tch, kte ivot obalovanho znaj, a kte nejsou jeho neptel,
ale jsou to lid poestn, ne utrhai, nbr horouc milovnci zkona Jee
Krista. A pedvolan nebo obalovan m tak mt vhodn a bezpen
pstup k mstu soudu; soudce a svdkov nemaj bt jeho nepteli. Je
tedy zejm, e v mm ppad chybly podmnky k tomu, abych se mohl
k soudu osobn dostavit, e nejsem zatvrzel, a z toho dvodu jsem ped
Bohem od zmnn neplatn exkomunikace osvobozen.
J Jan Hus z Husince, mistr svobodnch umn a bakal svatho
bohoslov univerzity prask, knz a kazatel ustanoven pi kapli zvan
Betlm, podvm toto odvoln Pnu Jei Kristu, nejspravedlivjmu
84

soudci, kter zn spravedliv spor kadho lovka a vechny bez

chyby chrn, soud, najevo pivd a odmuje.
Krtce po zveejnn tohoto svho odvoln opustil Hus na dost
Vclava IV. Prahu.

Praha po Husov odchodu

Po Husov odchodu bylo na Staromstsk radnici mimodn jednn
o rozboen Betlmsk kaple podle rozkazu vzdoropapee Jana XXIII.
Pro zboen byli vtinou Nmci, z ech se zboen doadoval jaksi
Jan Holub, kter il v sousedstv kaple. Pjmen se vtinou odvozovala
od emesla, a tak se d pedpokldat, e Holubovi nevadila ani tak
kaple, ale sp ty tiscov zstupy lid v blzkosti jeho domu. Ostatn
et soused byli ale proti, a tak ke zboen nedolo. Betlmsk kaple
potom peila cel husitsk vlky, Blou horu a protireforman obdob,
ticetiletou vlku a s n spojen pustoen ech vdskmi a csaskmi
vojsky a byla zbourna teprve koncem 18. st. na pkaz rakousk vldy,
kter vadilo tehdej hnut praskch student spojen s nadenm pro
Husa. 79 Do dnen podoby ji obnovili komunist v 50. letech 20. st.
Vrame se ale do r. 1412. Obyvatel Prahy se tehdy nedlili na
sparany a slvisty, ani na prozpadn a prorusk i socialisty a liberly
nebo marxisty a kryptomarxisty. Dlili se na stranu pro Husa a proti
Husovi. Dvodem rozdlen pitom nebyly dn Husovy soukrom
zleitosti, ale spor o podstatu, charakter a pravidla zen crkve Kristovy.
Ani jedna ze stran pitom nepochybovala, e je jen jedna jedin veobecn
crkev zaloen Jeem Kristem a do n maj nleet vichni lid. Proto
v tomto sporu lo zrove o otzku spoleenskho a politickho zzen,
lo vlastn o vechno. Nejvt rozepe byly na univerzit. O sv. Havlu
1412 ml bt volen rektor, kter nahrad dosavadnho Marka z Hradce,
jen byl jednoznanm Husovm pznivcem. Husovi protivnci, zvl
79

POLC, s. 22.

85

misti teologie chtli prosadit svho lovka, mistra Mikule Hrnce

pezdvanho Kakabus. Pedloili svj nvrh, ale vtina univerzity byla
proti, doktoi teologie nato opustili shromdn. Po jejich odchodu byl
rektorem zvolen Husv nejdvrnj ptel mistr Kian z Prachatic,
far u sv. Michala na Starm Mst. Misti teologie njak as odporovali,
ale nakonec jim nezbilo ne se volb podrobit.
Krtce nato se do Prahy vrtil mistr Jan z Jesenice, kter byl na tku
ped Janem XXIII. V Boloni ho jeho pznivci z tamj univerzity po
vysvobozen z vzen jet stihli povit na doktora prv, i kdy zejm
bez vdom rektora. Dne 18. prosince 1412 vedl u na prask univerzit
pod sprvou rektora Kiana slavnou disputaci, pi n z crkevnho
prva dokazoval, e klatba vydan Janem XXIII. na Husa je prvn
neplatn a nicotn.
Nen zdokumentovno, jak tehdy na bulu Jana XXIII. proti Husovi
a na interdikt nad Prahou reagoval Vclav IV. Pozdji se ale zase zaal
ujmat Husa a jeho pznivc. Krlovi dvoan nikdy nepestali napomhat
Husovm snahm. Krlovna Sofie i po vyhlen exkomunikace a
interdiktu navtvovala Husova kzn v Betlm, dokud jej oblben
kazatel neopustil Prahu.
Na Kozm hrdku
V listopadu 1412 byl u Hus hostem na Kozm hrdku u st nad
Lunic, kter patil panu Janu z st. V t dob dokonil obrn
Vklad Desatera, Vyznn vry a Otene. Tento katechizmus napsal
v etin a je uren k vyuovn lidu. Zejm na nm zaal pracovat u
v Praze v dob omezen svch kzn.
Ze zatku msto svho pobytu tajil, hlavn ped svmi nepteli.
Jet ped vnocemi 1412 pe Praanm: Kn a ostatn ptraj a
vyptvaj se, kde jsem. Svm bvalm poslucham v Betlmsk kapli
a vem Praanm odsud poslal nejeden dopis s povzbuzenm ke stlosti
ve ve. Tyto dopisy byly pedtny v Betlmsk kapli, kde Hus na as
sv neptomnosti ustanovil knze Havlka.
86

Kou stny Betlma

V tto dob sepsal Hus tak krtk latinsk traktt O esti bludech.
Shrnul v nm falen uen tehdejch kn, proti kterm pedtm
vystupoval z kazatelny. Traktt poslal do Betlma, aby ho napsali na
stny kaple. Praan pichzeli do kaple, v n donedvna znl Husv
hlas, a nachzeli dvrn znm slova svho kazatele pmo na stnch
Betlma. Z citt crkevnch otc a svatch pape se zde dokazovalo,
e knz nen pi mi sv. stvoitelem Boha; e vit v Boha znamen
zrove ho milovat a t podle toho; e jedin Bh odpout hchy ze
sv vlastn moci; e prav poslunost znamen neposlouchat pkazy
pedstavench, kter se protiv Bomu zkonu; e crkev neme
nikoho exkomunikovat, pokud ho pedtm neexkomunikoval Bh a e
svatokupectv, kter bylo svatmi oznaeno za kacstv, je ze vech
kacstv to nejhor. Text na stnch Betlma konil slovy: Tyto ei
jsou napsny krtce, aby kn a ci, kter Bh od svatokupeckho
kacstv uchrnil, se ho i nadle velmi piln varovali. A ti, kter bel
tmto kacstvm zprznil, aby ve svm svdom pemtali a kli se.
Vichni pak, aby od vnho zatracen unikli. 80
Vyhlen synody duchovenstva eskho krlovstv
Jet ped vnocemi psal Hus na zemsk soud, kter se v tom ase
v Praze konal, 81 stnost na pronsledovn, kter zakou. dal zde
shromdn nejvy zemsk ednky a jin pny, aby se zastali
kzn slova Boho. Zemsk soud na zklad instrukce Vclava IV.
rozhodl, aby byla svolna mimodn synoda duchovenstva celho
krlovstv, kter mla najt zpsob, jak odstranit pinu rozdlen
v duchovenstvu, kter eskmu krlovstv psob tolik kod.

80

Text zde na v kap. Husovy psemnosti.

Zemsk soud se konal tyikrt do roka, vdy v postnch dnech ped hlavnmi svtky:
velikonocemi, vnocemi, letnicemi a ped sv. Vclavem.
81

87

Arcibiskup Konrd z Vechty

Sprvcem praskho arcibiskupstv ve vcech materilnch i
duchovnch se mezitm stal Konrd z Vechty. Albikovi bylo zatko
vst arcibiskupstv za tak pohnutch udlost a tak se zastnil jaksi
svatokupeck trojsmny, ve kter vymnil tunj pjem za men, ale
jistj a stal se vyehradskm probotem. 82 Konrd z Vechty vyhlsil
synodu na 2. nora 1413 do eskho Brodu. Nakonec se ale konala
v arcibiskupskm dom na prask Mal Stran.
Krtce po vnocch 1412 se Hus vrtil do Prahy a zaal znovu kzat.
Duchovn, kte byli proti nmu, hned pestali konat bohosluby. Ml
stle vitky svdom, zda dl sprvn, kdy odchz od kzn slova
Boho. Tak se chtl poradit s praskmi pteli ohledn synody. Ped
zahjenm synody vyzval Husa sm krl, aby opustil Prahu, aby se jeho
ptomnost nestala zminkou k jejmu zmaen. Hus otzku, zda krle
poslechnout, pedloil svm poslucham v Betlmsk kapli. Ptomn
se vyslovili pro odchod. Opustil tedy zas Prahu a zdroval se asi nkde
v jejm okol, aby mohl na jednn synody hned reagovat. Nadje, e
synoda uklidn spory duchovenstva, byla miziv. Chybla dobr vle na
obou stranch. Prelti obviujc Husa, nemli na njak smr ani
pomylen. Smen podle jejich chpn mohlo nastat jen tak, e se jim
jejich nenvidn protivnci ve vem podrob.
Tento smnn obchod prelt doprovzen rznmi finannmi transakcemi byl
velkm pohorenm pro cel nrod. Hus na to reaguje ve svm slavnm spise O
svatokupectv: M-li kdo bt dstojnm Bom biskupem, mus to nejdv bt lovk
svatho ivota, kter bude povoln Bohem skrze lidi, a to bez platk. A kdy bude
povoln, ml by se pokldat za nehodnho. A kdy bude donucen, m ad pokorn
pijmout na chvlu Bo a pro spsu lidu i sebe samho a za jmenovn nedvat dn
penze. A kdy bude t svat a pijme biskupstv tmto zpsobem a bude naplnn
poznnm k vyuovn lidu, vyvolen Bohem skrze lidi, svcen a jmenovn bez dar;
jen tehdy sprvn nastoup na biskupstv. Ale sp ne se nyn nkdo takov stane
biskupem, e by sm byl tak spravedliv, i by ho takovm zpsobem volili i pape by
ho tak potvrdil to se sp zhrout Prask most, ne takovmto svatm zpsobem
nkdo k praskmu biskupstv nastoup. (kapitola V. A) A jak vme, Prask most
(Karlv), i dnes, po 6 stoletch stle stoj
82

88

Krtce ped zahjenm synody dokonil Hus svj esk traktt

O svatokupectv, v nm shrnuje svou nejzvanj kritiku tehdejch
crkevnch pomr.
rok 1413
Prbh synody
Na synod dne 6. nora 1413 pednesl jaksi doktor teologie za
celou fakultu nvrh k urovnn spor: Pina nepokoj vzniklch
v eskm krlovstv a hanby, kter z toho na zemi v celm svt plyne,
je v tom, e cel obec student se dr toho, co v vichni kesan na
ele s mskou crkv. Je zde ale jist st duchovenstva, kter studenty i
obecn lid popouz k neposlunosti k crkevn vrchnosti a svd je k bludm.
Tyto bludy se tkaj hlavn sedmi svtost crkve svat, duchovn moci,
rozheen a zpovdi, exkomunikace, crkevnch ad, zvyk a prv,
prv a svobod kn, svcen, kostel, platnosti svtost, odpustk, ehol
a duchovenstva v crkvi svat. patnou povst eskho krlovstv, kter
z toho vude ve svt vznik, nen mono odstranit jinak ne potrestnm
tch, kdo nejsou v souladu s vrou veobecn crkve. Proto dme: aby
synoda znovu odsoudila 45 Viklefovch lnk a potvrdila 6 lnk
sestavench teologickou fakultou a znovu prohlsila trest pro ty, kdo se
jich budou dret; aby exkomunikace Jana Husa papeem byla vemi
uznna za platnou; aby byli vichni doktoi a misti prask univerzity
svolni do arcibiskupova domu a zde ped arcibiskupem a dalmi prelty
kad z nich psahal, e se nedr a nebude dret dnho ze 45 dvno
odsouzench Viklefovch lnk; aby zde tak kad z nich psahal, e
o svtostech, obadech a prvech crkve, o odpustcch, ctn ostatk
svatch 83 a dalch vcech v a chce vit tak jak msk crkev, jej
hlavou je pape a tlem sbor kardinl, a e crkevn pedstaven maj
bt poslouchni ve vem, pokud by nezakazovali nco, co jsme povinni
Hus nikdy neodmtal ctu k ostatkm a obrazm svatch. Kritizoval ale jejich
zneuvn k obchodnm clm. Nap. v synodlnm kzn z r. 1407 cituje sv.
Bernarda, kter tento ostatkov obchod tak tvrd odsuzoval.
83

89

konat nebo nepikazovali nco, co konat nesmme; dle dme, aby

diskuse o tchto vcech byla vem lenm univerzity zakzna pod trestem
exkomunikace a vypovzen ze zem; aby se tent zkaz tkal i vech
duchovnch i laik a byl vyhlen na synodch a na kznch; aby ten,
kdo tento zkaz poru, byl trestn svm diecznm biskupem, jemu by
v tom nikdo nesml odporovat; dle, aby bylo znovu zakzno zpvn
ji zakzanch psn na ulicch, v krmch a vude jinde; nakonec, aby
Hus nekzal a svou viditelnou nebo tajnou ptomnost nepekel
konn bohoslueb v Praze. 84
Nato pednesl jin knz nvrh Husovy strany: Pro est Bo a
svobodu hlsn jeho evangelia, pro spsu lidu a zahlazen nepravdivch
a livch fm o eskm krlovstv, Moravskm markrabstv, mstech
Praskch a o na reformovan univerzit a pro pokoj a jednotu mezi
duchovnmi i svtskmi osobami, pedkldme nsledujc: Pedevm
se drme spravedlivho a sprvnho vroku, kter byl, v zleitosti sporu
mezi panem Zbykem blah pamti arcibiskupem a panem rektorem
mistrem Janem Husem, vyhlen knaty a radou pana krle a potvrzen
peet a byl obma stranami zjevn pijat a schvlen v krlovsk kanceli.
Pan arcibiskup Zbynk tehdy ped krlovskou radou mistra Jana Husa
z dnho zloinu neobvinil. Proto a je nyn Hus na shromdn synody
piputn. Zde kad, kdo ho chce obvinit z njakho bludu nebo kacstv,
a to uin ped celou synodou se zvazkem, e pokud mu nedoke, z eho
ho obviuje, podstoup trest, o kter usiloval pro alovanho. Pokud by
zde Husa nikdo neobvinil, a je z rozkazu krle a z nazen biskup po
vech mstech vemi fari ohleno, e Hus je pipraven hjit svou vru;
kdo bude chtt proti nmu veejn vystoupit, a oznm sv jmno
v arcibiskupsk kanceli. A kdyby se ani tak nikdo nenael, a jsou
pedvolni ti, kte u papeskho dvora udali, e jsou pr srdce mnohch
v eskm krlovstv, v Praze a v Moravskm markrabstv nakaena
kacstvm nebo bludem. A tito alobci sv tvrzen dokou, a kdy
84

PAL. DOC. s. 480.

90

nedokou, a jsou potrestni. Dle a je vem doktorm teologie a

crkevnho prva i kanovnkm vech kapitul jednotliv pedloena otzka,
znaj-li njakho kace nebo bludae, a pokud znaj, a jej jmenuj, a
pokud neznaj, a to vyznaj ped veejnmi noti a dolo svou pee.
A toto ve probhne, a krl i arcibiskup pod trestem nad, aby u
nikdo nikoho neobvioval z kacstv, pokud nen pipraven sv
obvinn tak dokzat. Potom a krl po dohod s pny vyprav do ma
dn poselstvo na oitn krlovstv. Nklady a jsou hrazeny ze sbrky
duchovenstva. Ti kdo krlovstv nakli z kacstv, a jdou s poselstvem
na vlastn nklady. Interdikt pro Husovu ptomnost a kzn a je u
zastaven, jak to bylo nedvno navreno.
Krom toho upozorovali Hus a jeho ptel, e skutenou
pinou rozep v duchovenstvu nen en dnch herez, nbr
jejich evangelijn kzn, ve kterm pedevm pranuj svatokupce,
jakoto hlavn kace, kte nejvc buj u mskho papeskho dvora
a odsud rozepnaj sv ratolesti po celm svt. Dle jsou tmto
kznm krni zjevn cizolonci a smilnci, potom lakomci a
nafoukanci, kte nad duchovenstvem panuj na zpsob svtskch
pn, a to je skutenou pinou, pro jsou kazatel obviovni
z kacstv a vznikaj nepokoje.
Vsledek synody nen zdokumentovn. Je ale znm postoj
litomylskho biskupa Jana eleznho, dky tomu, e byl neptomen a
dne 10. nora poslal synod sv psemn vyjden. Nvrh strany Husovy
zcela zamtl a navrhoval proti n jet tvrd postup, konkrtn aby byl
zzen univerzitn mstokancl, kter bude vyhledvat a trestat bludy
mistr, aby Husovi i jeho spolenkm bylo znemonno kzat a byli
vyhnni z Betlma, a dokonce aby byly zakzny vechny esk knihy.
Mil tm na Husv Vklad Vyznn vry, Desatera a Otene. Synoda
se podle veho rozela bez njakho jasnho rozhodnut. 85
V tom ase, 2. nora 1413, konal Jan XXIII. v m snm duchovenstva, kter
oznail za ekumenick koncil. Tento synod nadil plen vekerch Viklefovch knih,
co se potom i stalo 6. nora ped Bazilikou sv. Petra. Bv tak nazvn sov synoda,
85

91

Po synod duchovenstva pijel mistr Jan Hus zas do Prahy a byl tu

pes velikonoce. Duchovn jemu odporujc zastavili ale konn
bohoslueb, a kdy se dozvdli, e zaal zas kzat v Betlm.

Vclav IV. se znovu pokou spor urovnat

Po velikonocch, kter v tom roce byly 23. dubna, zdil krl komisi
povenou smenm neptelskch stran. 86 Ped zahjenm jednn komise
odjel Hus zase z Prahy. Komise pedvolala zstupce obou znesvench
stran. Na jedn stran byli tyi pednejc doktoi (=misti) teologie:
Petr ze Znojma, Jan Eliv, Stanislav ze Znojma a tpn Ple. Na
stran druh doktor Jan z Jesenice, kter byl Husovm prokurtorem a
misti Jakoubek ze Stbra a imon z Tinova.
Ob strany i s krlovskou komis se sely v jeden ptek na
svatomichalsk fae u Kiana z Prachatic. 87 Zdenk z Laboun pedloil
obma stranm otzku: Setrvvte v rozhodnutch msk crkve o
svtostech a jakchkoliv jinch vcech vztahujcch se na crkev a katolickou
vru? Doktoi teologie odpovdli: Ano setrvvme. Musme ale dodat,
e mskou crkv rozumme tu, jej hlavou je pape a tlem sbor
kardinl. Za druhou stranu odpovdl Jan z Jesenice: My pedevm
stle trvme na dohod uinn ped krlovskou radou minul rok. Za
druh: jsme proti prask kapitule, doktorm, preltm a jinm
duchovnm, kte souhlasili s lehkovnm splenm Viklefovch knih,
s pynm odsouzenm 45 vytrench lnk a s pomlouvanmi spisy
pedloenmi na nedvn synod, ve kterch se tvrdilo, e v echch je
protoe pi jeho zahjen, kdy pape zpval VeniSancte Spiritus, objevila se pod
vatiknskou klenbou sova, posadila se naproti papei a dvala se mu pmo do o, tot
se opakovalo i pi druhm zasedn, a i kardinlov sovu holemi zabili. (MJH,
Flajhans, s. 276.)
86
Do komise krl jmenoval arcibiskupa Albika, mistra Zdeka z Laboun, probota
Vech svatch, Jakuba, dkana Vyehradskho a mistra Kiana z Prachatic, rektora
univerzity. Zdenk z Laboun a dkan Jakub byli krlovskmi rady.
87
lo o vnivou disputaci, kter skonila drtivm vtzstvm Husovy strany.
CHADIMA, s. 31.

92

duchovenstvo smlejc zle o sedmi svtostech a o klch crkve. Za

tet: jsme a budeme poslun nlezm a rozhodnutm msk crkve
obecn, jej hlavou je Kristus a msk pape je jeho nmstkem, ve
vem, co maj vrn kesan zachovvat a v em poslouchat. Za tvrt:
ve vech osobnch pch a nedostatcch se poddvme rozhodnut
komise, pod tresty, kter by stanovila.
Kdy komisai vyslechli ob strany, vyhlsil Zdenk z Laboun
jmnem komise jej nlez: Shledali jsme, e v tom, co se tk poslunosti
crkvi obecn, ve vem, v em maj vrn kesan poslouchat, se ob
strany svorn shoduj. Proto a strana stranu neur a vyznaj svou shodu
ped krlem, arcibiskupem, pny a kadm, kdo by se jich tzal. Co se
pak te jejich osobnch p, a je ob strany ztra pedlo psemn. I
v tch vcech se komise bude snait o smen stran. Komise tm vlastn
prohlsila, e pinou spor a nepokoj nejsou hereze, ale osobn
dvody. Pravdou bylo, e ob strany se navzjem obviovaly z herez.
Reformist ale chtli svatokupeck kacstv vyplenit kzanm a psanm
slovem. Crkevnci naopak chtli sv protivnky likvidovat pomoc
crkevn i svtsk moci: ohnm a meem.
Doktoi teologie hned odporovali prvn sti nlezu a nechtli se
s nm spokojit. Co se vak tkalo osobnch p, museli, stejn jako druh
strana slbit, e se podrob nlezu komise, pod pokutou 1000 kop gro
a vypovzenm ze zem.
Druhho dne, tedy v sobotu, se komise a ob strany znovu sely.
Komisai se znovu tzali: Trvaj ob strany na tom, k emu se vera
zavzaly? Ozvali se doktoi teologie: Nememe souhlasit s tvrzenm,
e jsme s druhou stranou jednoho nzoru na otzku poslunosti msk
crkvi. Chceme, aby byla z nlezu vyputna slova: v em maj vrn
kesan poslouchat. Chceme, aby se podrobn jednalo o 45 Viklefovch
lncch a dalch vcech pednesench na synod. 88
Odmtali tedy Husv postoj, e dochz k tomu, e pape poruuje Bo zkon,
respektive, e kesan mu v tom maj odporovat.

88

93

To komisai slyeli neradi. lo jim peci o umlen sporu, jak si to

pl krl. Proto doktorm vytkali neposlunost a hrozili, e povd krli,
jak se Husova strana vemu poddila, ale oni nechtli nlez komise
pijmout a e uvid, jak bhem esti dn dopadne hnv na jejich hlavu.
Tm bylo jednn perueno. Petr ze Znojma, Jan Eliv, Stanislav ze
Znojma a tpn Ple hned utekli z Prahy, protoe se bli krlova hnvu.
Ostatnm mistrm sv strany psemn radili, aby se vysthali dalho
jednn, a kdyby byli pedvolni, a tak uteou nebo se skryj. V ervnu
1413 vydal potom Vclav IV. rozkaz, kterm tyto tyi doktory teologie
navdy vypovdl z eskho krlovstv i zem k nmu nleejcch,
jakoto podncovatele rozep. Univerzit nadil, aby je vylouila a na
jejich msto v univerzit i v kapitule Vech svatch dosadila jin podle
podku st a jejich pjmy, aby pipadly tmto nov dosazenm.
Tento krlovsk rozkaz ml bt veejn vyhlen na univerzit i jinde a
kad kdo by se protivil jednot, o n se maj starat krlovt komisai,
ml bt stejnm zpsobem vypovzen ze zem a zbaven pjm. 89
Husova innost v exilu
Hus v tom ase pobval opt na Kozm hrdku a zde bez pekek
i pes vechny crkevn cenzury kzal, co pokldal za svou svatou
povinnost. Na jeho kzn pichzelo mnoho lid z okol. Jezdil tak daleko
iroko po hradech, mstech a vesnicch. Kde nemohl kzat v kostele,
kzal v irm poli, v lese, na cestch i mezi ploty po pkladu Spasitele.
Vyhledval rzn svten pleitosti, pi nich se selo vce lid. Vude
ml zstupy poslucha. Jeho slovo mlo mimodnou innost a moc,
prv dky pronsledovn, kter okouel. Navc, jeho esk dlka,
oznaen nyn za nebezpen a kacsk se te rozletla dle a hloubji

Postup Vclava IV. byl tvrd, ale ne zcela nespravedliv. Oni skuten vyvolali spor,
kter zpsobil mnoho nepokoj, nespravedlivost a zloin. Nikdy pitom Husovi
nedokzali bludn uen o svtostech, z kterho jej neustle obviovali. Nemohli to
dokzat ani doma v echch ani potom v Kostnici.
89

94

ne, kdy dve proniklo jeho slovo mluven. 90 Pro crkevnky, kterm lo
o likvidaci nov misijn koly, vznikl v Betlm, to byl obrovsk ok.
Bhem dalho zakzanho pobytu v Praze sepsal tak eskou verzi
trakttu proti esti bludm. Zakonil ji v Betlm 21. ervna 1413 slovy:
Toto stoj o tom bludu psno v Betlm latinsky. esky se nazv
svatokupectv, jak jsem to napsal na zatku tto posledn kapitoly. A
v Betlm jsem skonil ve stedu po svat Trojici. A prat kn i
s arcibiskupem vdli, e jsem tu, nkte m sami vidli, a pesto
nezastavili bohosluby, jak to podle nich byli povinni udlat, podle
papeova pikzn, kter si na mne vymohli. A tak jsou sami, podle
svho mnn, neposlun, kdy slou, a proto jsou exkomunikovni a
degradovni z knstv. Amen.
Jak Hus tak jeho hlavn protivnci byli nyn ve vyhnanstv. V tomto
ase vzniklo nkolik polemickch spis, ve kterch ob strany toily na
nzory opanho tbora. Hus napsal kritiku spisu pedloenho doktory
teologie na synod konan v noru 1413. Stanislav ze Znojma a tpn
Ple na jeho spis odpovdli kad zvl svm spisem. Hus na to opt
reagoval obrnm trakttem O crkvi, v nm vysvtluje hlavn svj
postoj k papesk moci. Traktt o crkvi sepsal na Kozm hrdku a poslal
ho do Prahy, kde byl v Betlmsk kapli za elem rozen pedtn
nkolika opisovam. Opis byl dokonen a zveejnn 8. ervence 1413. 91
Zatmco uenci si vyizovali ty vdeckmi traktty, bn lid si
poradili po svm. Husovm stoupencm nadvali do Viklefist a Johanit.
Druh strana byla na opltku nazvna Mohamedanisty, protoe sv
pesvden stejn jako Mohamed a jeho nsledovnci ili meem.
Dne 28. jna 1413 dokonil Hus svou slavnou eskou Postilu. 92

90

FLAJHANS I., s. 29.

17. ervence 1413 byl uveden do adu arcibiskup Konrd z Vechty.
92
Celkem je znmo 14 sbrek Husovch kzn. Viz FLAJHANS VCLAV,
M. J. Hus, Sermones in Bethlehem, In: Vstnk krlovsk esk spolenosti nauk, tda
pro filosofii, historii a filologii, Praha 1938, s., V.
91

95

rok 1414
Odchod z Kozho hrdku
Na den svtost, to je 20 dubna, 1414 pijel Hus opt do Prahy a
pobval v Betlm, veejn ale nevystupoval. Kn i arcibiskup o jeho
ptomnosti vdli, ale konn bohoslueb u nezastavili, aby se vyhnuli
dalm nepokojm. Potom jel znovu na Koz hrdek. V tom ase ale
zemel jeho hostitel pan Jan star z st. Jeho bratr Oldich, kter byl
vi Husovi naladn neptelsky, se stal opatrovnkem jeho syn. Hus
nejdv z Kozho hrdku odeel do msta st. Tam 26. ervna 1414
dopsal dal svj mal spis: Jdro kesanskho uen. Je to kratink
katechizmus svdc o autorov ist lsce ke katolick ve. 93 Krtce
po dokonen spisku Jdro kesanskho uen, Hus odchz z Jinch
ech na hrad Krakovec za Rakovnkem, kam ho zval jeho pznivec pan
Jan Lefl z Laan, dvoan Vclava IV. Na cest se na nkolik dn zdrel
v Praze a znovu ji opustil 15. ervence.

toky ze zahrani
Povst o Husovi byla u rozhlena skoro po vech kesanskch
zemch. Krom jinch byl Husovmi nzory rozhoen vznamn
francouzsk teolog Jan Gerson, kancl pask univerzity. Gerson
uznval potebu reformy duchovenstva, byl ale pitom vnivm zastncem
nadazenosti duchovn moci nad svtskou. Na rozdl od Husa a Viklefa
byl Gerson zastncem novho filozofickho smru: nominalismu. Dne
27. kvtna 1414 psal praskmu arcibiskupovi Konrdovi a upozoroval
ho na nebezpenost Viklefova uen. Tvrdil, e viklefisty je nemon
napravit rozumnmi dkazy, ale je teba k vyhuben kacstv ut
svtskou moc a kace uplit. Pobdal ho, aby v tom dal pomoc od
krle. Pokud by na to krl nedbal, radil mu, a ho donut klatbou a
jinmi crkevnmi tresty.

93

Viz zde v kap. Husovy psemnosti.

96

Pozdji dostal Gerson do rukou nkter Husovy spisy a vythl z nich

vty, kter v nich, jak tvrdil, nalezl bu doslovn anebo implicitn. Zvl
k tomu pouil Husv traktt O crkvi. Vytaen vty poslal 24. z 1414
v dalm dopise arcibiskupovi Konrdovi jakoto bludn. Znovu ho
pesvdoval, e Husovy nzory jsou velmi nebezpen, protoe pr
podkopvaj autoritu jak svtsk tak duchovn moci. Proto by se jim
oboj moc svtsk i crkevn mla postavit a vykoenit je ohnm a
meem. 94 To byl podle Gersona spolehlivj zpsob ne peliv
dokazovn, proto Konrda znova pobdal, aby k tomuto problmu
obracel pozornost Vclava IV.
Arcibiskup Konrd odpovdl Gersonovi 2. srpna 1414 a ujioval
ho, e se o vykoenn blud zasad s vekerou silou. Zatm to jist
nemyslel upmn, protoe znal postoj krle a nechtl se mu protivit. 95
Ale i na Vclava IV. bylo u v t dob tlaeno, aby proti eskmu
reformnmu hnut tvrd zakroil. dal ho o to Jan XXIII. dopisem
z 11. ervna 1414 poslanm z Bolon, kam utekl ped krlem Ladislavem
Neapolskm, kter se proti nmu opt vzepel a dne 31. kvtna 1413
dobyl m. 96 Ve svm dopise kral Jan XXIII. Vclava IV., e se v jeho
zemch rozmh viklefsk kacstv, odsouzen u nyn pr veobecnm
mskm koncilem a e se hls neposlunost vi papeskmu stolci a
pohrdn crkevnmi tresty. Pitom psal, e se na eskho krle spolh,
e jakoto ochrnce crkve nasad vekerou svou moc k vyhlazen tto
nkazy a zchran cti svho krlovstv.

Nominalistick oddlen svta od Boha vede v praxi k zsad el svt prostedky.

Arcibiskup Konrd pozdji pestoupil k Husitm. Viz PAL. DJ. 288.
96
Viz VOOGHT (18), s. 41.
94
95

97

Koncil
Ppravy na kostnick koncil
tk z ma piml Jana XXIII., aby konen souhlasil se svolnm
skuten veobecnho koncilu, emu se pedtm brnil, i kdy ho k tomu
zavazoval pedtm konan pisnsk koncil. Na svoln novho koncilu
nalhal zvl Zikmund, kter nedvno pipravil svho bratra Vclava o
mskou korunu a te se usiloval o svou korunovaci za csae, k emu
vak poteboval papee, kterho budou uznvat vichni kesant
panovnci. Zikmund tak prosadil, aby se koncil konal v Kostnici.
Zatek kostnickho koncilu byl stanoven na 1. listopadu 1414.
Pi jednnch Zikmunda s Janem XXIII. o svoln koncilu pila jist
e i na nboensk spory v echch. Jeden i druh potebovali, aby
veobecn koncil potvrdil a upevnil jejich mocensk postaven. Zrove
ml koncil nastolit d, pi nm budou moci neruen vldnout, povat
svch dchod a rozmnoovat je. Jan XXIII. dobe chpal, e nboensk
hnut eskho nroda zsadn odporuje jeho koncepci upevovn
svtsk feudln finann moci crkve. Proto nabdal Zikmunda, kter
ml na echy velk vliv, aby se postaral o Husovu likvidaci. 97
Nkdy na jae 1414 podal Zikmund dva esk pny, Vclava z Dub
a Jana z Chlumu, aby Husovi, kter se nechtl dostavit ped papesk
dvr, navrhli monost hjit svou vru ped veobecnm koncilem
v Kostnici. Pozdji se v t vci Zikmund obrtil tak na pana Jindicha
Lefla z Laan, kter Husa hostil na svm hrad Krakovci, a na pana
Mike Divokho z Jemnit. Byli to vechno pni naklonn Husovi.
Hus na Krakovci dlouho nepobyl. Dne 6. srpna 1414 se opt objevil
v Praze vybaven poetnm prvodem, kterm ho asi zabezpeil pan
Jindich Lefl. Zejm se piel poradit s pteli ohledn cesty na koncil.
Zikmund Husovi odkazoval, e mu zajist nejen bezpenou cestu do
97

Zikmund byl o dost mladm bratrem Vclava IV. a nslednkem na eskm trnu.

98

Kostnice a svobodn slyen ped koncilem, ale tak bezpen nvrat do

vlasti, pro ppad, e by se nechtl podrobit soudu koncilu. Tak to pe
Hus v jednom svm dopise z ervna 1415 a tvrd to i Petr Mladoovic. 98
Ale sm pan Mike Divok, kter mu Zikmundovy sliby vyizoval, mu
pi soukromm rozhovoru v ptomnosti mistra Jana z Jesenice ekl, aby
s jistotou vil, e bude na koncilu odsouzen. Tak dal Husovi pznivci,
kte Zikmunda dobe znali, mu kali: On sm t vyd neptelm!
O tom, s jakm myslem a jakmi nadjemi el Hus do Kostnice,
se vedou rozporupln debaty. Ze samotnch Husovch slov v jeho osobnch
dopisech i veejnch vystoupench je ale zejm, e mu nebyla ciz ani
vra v zzran vtzstv mimodnm Bom zsahem ani ochota
k muednictv. Nkdy v srpnu 1414 krli Zikmundovi psemn odpovdl,
e m v myslu podrobit se jeho pn a odejt pod jeho ochranou na koncil.
Jan XXIII. nalhal i na Vclava IV., aby Husa uplil. Hus proto
krle ujistil, e vc vye sm svm odchodem na koncil.
Shromaovn dkaz
Dne 27. srpna se v Praze konala mimodn synoda duchovenstva,
na kter mly bt eeny jaksi krlovy zleitosti. Den pedtm 26. srpna
nechal Hus po Praze vyvsit vyhlky, ve kterch vyzval kadho, kdo
by ho chtl obvinit z njak zatvrzelosti v bludech, aby se zapsal pod
svm jmnem a dokzal to pod hrozbou stejnho trestu. 99 V den synody,
MLADOOVIC, s. 69.
Vyhlky byly vyveny latinsky, esky i nmecky na katedrle, na kapitulnch i
farnch kostelech po cel Praze, na univerzitnch kolejch, na vratech krlova dvoru na
Starm Mst i na dom arcibiskupa na Mal Stran a na domech mnohch pn a
knat ve mst. Hus je tak rozeslal po jinch mstech a dal je st na kznch. Na
Husovy vyhlky se nikdo nepihlsil. Uinil tedy dal vyhlen adresovan krli,
krlovn, nejvymu hofmistru a celmu krlovskmu dvoru, kter pibil na vrata
krlova domu. V ohlce prosil krle a jeho dvoany, aby mu dali svdectv, e se
nabzel k odpovdn se ze sv vry a nikdo se k tomu nepihlsil. Zrove znovu
oznamoval, e chce jet do Kostnice, aby se zodpovdal ped veobecnm koncilem, a
nebrn se trestu urenmu pro kace, pokud bude z kacstv usvden. Text vyhlek
viz: MLADOOVIC, s. 70n.
98
99

99

27. srpna, piel Husv zplnomocnnec mistr Jan z Jesenice s notem a

dalmi svdky k arcibiskupovu domu na Mal Stran, kde se synoda
konala. Zabouchal na brnu palce, a kdy mu oteveli, ekl: Oznamte
panu arcibiskupovi, e je zde Husv zmocnnec Jan z Jesenice a d,
aby byl Hus sm nebo on jako jeho zstupce vputn na synodu, aby se
mohl hjit ped arcibiskupem a vemi shromdnmi, jak to bylo vera
oznmeno ve vyhlce. Sluebn odeel do palce a za njakou chvli
vyel arcibiskupv marlek Oldich vb ze vbenic a oznmil: Nyn
nemete bt na synodu vputni, protoe se e zleitosti krle.
Pokejte! Jesenic tedy njak as ekal ped domem, a kdy nemohl
bt vputn ani potom, dal sepsat notsk zpis o tom, e on jako
Husv zmocnnec se na synodu dostavil a nebylo mu umonno mistra
Jana Husa a jeho vru hjit. Bylo ptomnch asi deset svdk. 100
Dne 30. srpna 1414 pedstoupil Husv zmocnnec Jan z Jesenice
v dom krlovskho mincmistra Petra Zmrzlka ze Svojena u kostela
sv. Jakuba ped inkvizitora prask arcidiecze Mikule biskupa
Nazaretskho a pivedl sebou nkolik svdk. Pede vemi poloil
inkvizitorovi otzku: Nejdstojnj ote biskupe, vte o njakm bludu
nebo kacstv mistra Jana Husa? Biskup Mikul odpovdl: Jsem
inkvizitorem prask arcidiecze a s mistrem Janem Husem jsem se
asto setkval pi jdle a pit, asto jsem bval na jeho kznch a mli
jsme spolu mnoh rozhovory o rozlinch vcech z Psma Svatho a
pi tom vem jsem u nho nikdy nenael nic, co by zavnlo kacstvm
nebo bludem, nbr ve vech jeho eech a skutcch jsem jej poznal
jako mue pravovrnho a katolickho. Mistr Jesenic se ho ptal dle:
Vy jste ustanoven za inkvizitora pmo od papeskho stolce, obvinil u
vs nkdy nkdo Husa z bludu nebo kacstv? A biskup znovu ped
svdky odpovdl: Dosud nikdo u m nealoval Husa z bludu ani
kacstv. Dokonce ani v tyto dni, kdy mistr Hus po cel Praze vyvsil
Misti imon z Tinova, imon z Rokycan, Prokop z Plzn, Mikul ze Stojna a
Jan z Pbrami een Knz a tyi studenti.

100

100

vyhlky, kter k tomu vyzvaj. 101 Toto inkvizitorovo svdectv bylo

vyhotoveno formou notskho zpisu.
Dne 1. z poslal Hus opisy svch vyhlek krli Zikmundovi
s dopisem, v nm ho dal, aby mu podle svch pslib dal bezpen
doprovod na cestu do Kostnice a tam mu zadil veejn slyen ped
koncilem. Oznamoval mu: Doufm, e tam budu moci beze strachu
vyznat Krista Pna, a bude-li to teba, vytrpt tam pro jeho
nejspravedlivj zkon i smrt.
Husovi protivnci nijak nereagovali na jeho vyhlky a vzvy, aby
jej usvdili z bludu, tm vce ale pracovali skryt. Kdy se dozvdli,
e se chyst do Kostnice, konali promylen ppravy, jak ho tam zniit.
Zaali shromaovat svdky, s jejich pomoc, by bylo mono doshnout
Husova odsouzen koncilem. Hlavnm svdkem byl opt (jako r. 1409)
Jan Protiva, far u sv. Klimenta Na Po, dalmi byli: profesor teologie
a prask kanovnk mistr Ondej z Brodu, kazatel od sv. Jilj Jan Peklo,
kazatel v katedrle Bene, kazatel od sv. Hatala Pavel, far ve Vetatech
Mikul, mistr Mikul z Podvin a not Vclav z Vodrad. Je zajmav,
e mezi svdky hrli hlavn roli profesionln kazatel, tedy Husovi
konkurenti. Hlavnm obsahem jejich tzv. svdectv bylo, e Hus uil
zstvn podstaty chleba v Oltn svtosti i po promnn a to, e knz
v hchu nerozheuje. Ve svdectvch se odvolvali sten na soukrom
rozhovory veden ped lety na fae u sv. Michala a v dom Vclava
ee. Tyto rozhovory se odehrly asi kolem r. 1400. Tak se odvolvali
na jeden rozhovor v pbytku Ondeje z Brodu na Karlov koleji. Tehdy
Hus Ondeje z Brodu ptelsky navtvil a byli pi tom i mistr Mikul
z Podvin a mistr eho Lvv z Prahy. sten se tak odvolvali na
Husova kzn, z nich vybrali slova a dvali jim takov smysl, jak
Ptomnmi svdky byli: pan Vilm z Vartenberka a ze Zvetic, jeho syn Petr, pan
Hlav z Ronova a znm panoi Vclav ze Ln, One z Mkovic, purkrab na
Lichtenberce, Ctibor z Bohdane a Vilm z Doupova. Inkvizitor Mikul byl potom za
sv pozitivn svdectv o Husovi na koncilu v Kostnici zaten a donucen, aby svou
vpov odvolal a zmnil. srov. MLADOOVIC, s. 189.
101

101

potebovali. Zrove ho tak obviovali z podncovn spor mezi echy

a Nmci, a to jednak jeho zasazenm se o zmnu univerzitnho du ve
prospch ech a pak tak kvli jeho kzn z r. 1401 v ase obleen
Prahy Menskmi. Ani sm Ondej z Brodu, kter se v letech 1408 a
1409 spolu s Husem a dalmi echy zasazoval za zmnu univerzitnho
du, se nyn nestydl alovat, e to prv Hus tuto zmnu prosadil.
Hus se mezitm zas vrtil na Krakovec. Dostaly se mu do rukou sepsan
vpovdi svdk i s jejich jmny a napsal k tm svdectvm sv poznmky,
ktermi dokazoval jejich nepravdivost. Znovu popral, e by kdy uil onm
bludm, z nich ho zde obviovali. Chtl, aby po jeho odjezdu byly tyto
vpovdi svdk s jeho komentem teny poslucham v Betlmsk kapli
a dne 10. jna 1414 jim k tomu napsal vysvtlujc dopis, kter potom
Ple a De Causis v Kostnici zfalovali. Do latinskho pekladu vsunuli
vtu: Kdyby se pihodilo, e jsem odvolal, vzte, e to uinm sty a srdcem
nebudu souhlasit. V eskm originle se ale tato vta nenachzela. 102
Koncem z 1414 se v Praze v kltee sv. Jakuba na Starm mst
konal obvykl zemsk soud. Zde se nkte et pni, na dost Husa,
otzali ptomnho arcibiskupa Konrda, je-li mu znm njak blud nebo
kacstv Jana Husa. Pokud ano, aby to oznmil, protoe Hus se z toho
chce zodpovdat zde ve sv vlasti a zde trpt trest. A pokud o dnm
jeho bludu nev, aby o tom vydal psemn svdectv. Arcibiskup jim
nechtl dt psemnou odpov, ale ekl jim: J na Husa dn blud
ani kacstv nevm. Z nieho ho neobviuji. Obviuje jej ale pape, a
se tedy zodpovd ped nm. 103
MLADOOVIC, s. 74.
O tchto slovech arcibiskupa Konrda svd dopis pn eka z Vartenberka, Boka
z Kunttu a Vilma z Vartenberka a ze Zvetic krli Zikmundovi ze dne 7. jna 1414.
V dopise zrove Zikmunda dali, aby se postaral o Husovu veejnou audienci ped
koncilem, aby nebyl pokoutn pohann k hanb eskho jazyka a zem. PAL. DOC.,
s. 531. Od univerzity si Hus vydal vpis privilegia udlenho univerzit Vclavem IV.
v tzv. Kutnohorskm dekretu, vpis rozhodnut univerzity o pijet novho du a
rozhodnut, kterm univerzita vyslovovala svj nesouhlas se splenm Viklefovch knih.
Tuto Husovu dost na univerzit vyizoval jeho zmocnnec mlad mistr Jan Pbram.

102
103

102

Svmu zstupci v Betlmsk kapli mistru Martinovi poslal Hus

ped odjezdem z ech zapeetn list, kter ml Martnek otevt a
po Husov smrti. To samo o sob i text testamentu vmluvn svd,
jak ml Hus od koncilu oekvn. 104
Cesta do Kostnice
Na cestu z Krakovce do Kostnice se vydali ve tvrtek ped sv. Havlem,
tedy 11. jna 1414. Prvodn list krle Zikmunda byl vyhotoven a
18. jna a Hus ho obdrel a v Kostnici 5. listopadu. O jeho bezpe na
cest i v Kostnici se zatm mli starat ti lechtici ustanoven k tomu
krlem Vclavem. Byli to Vclav z Dub a z Lena a Jan ryt z Chlumu,
kte u pedtm zprostedkovali jednn mezi Zikmundem a Husem. Jako
tet se k nim pidal Janv pbuzn Jindich z Chlumu na Lacemboku.
Zastavili se v Norimberku, odkud 20. jna psal do Prahy. Ml zde
tyhodinov rozhovor s njakmi mistry a norimberskmi radnmi. Pi
louen mu ekli: Zajist, miste, to, co jsme nyn slyeli, je katolick, a
my jsme tot od mnohch let uili a dreli, drme a vme; nen-li nic
jinho proti vm, jist vy se ct z koncilu vyjdete nebo se vrtte. A tak
se navzjem ptelsky rozeli. 105
Posledn dny svobody
Do Kostnice piel 3. listopadu a hned druh den, 4. listopadu 1414,
pe dopis ptelm, e dorazili a jsou v bezpe, i kdy Zikmundv
prvodn list dosud nedostal. Po cest i v Kostnici Hus slouil mi sv. 106
Vzdoropape Jan XXIII. dorazil do Kostnice nkolik dn ped
Husem, dne 28. jna 1414. Husovi prvodci se papei pedstavili a
104

Text dopisu zde v kap. Husovy psemnosti.

MLADOOVIC, s. 76. (Potom uvd text vyhlky, kterou vude vyvovali a
Husv dopis z Norimberku dom.)
106
Potom ho obvinili, e tak v Kostnici kzal a POLC (s. 70-71.) dodv, e pr stejn
oste jako doma v Betlm. Byla to ale pomluva. Mladoovic jasn svd, e od
pjezdu do Kostnice do svho zaten Hus nevythl paty z domu. Me tedy zejm
slouil soukrom ve svm pbytku. MLADOOVIC, s. 99.
105

103

oznmili mu, e Hus je pod ochranou Zikmunda. Jan XXIII. pak

9. listopadu sthl na as Husova pobytu na koncilu exkomunikaci a
interdikt, kter nad nm vyhlsil. S njakmi vhradami mu bylo
dovoleno navtvovat i kostely, eho ale Hus z opatrnosti nevyuil.
Dal dopis pe 16. listopadu vemu praskmu lidu a napomn je
k stlosti ve vem dobrm. Je naplnn nadj, e bude se Zikmundovou
pomoc moci pedstoupit ped cel koncil a hjit tu ped vemi svou
vru a snahu o reformu crkve, kter a dosud vnoval vechny sv sly.
Chmury nad Kostnic
Udlosti nabraly ale brzy zcela jin smr. Jeho zaryt neptel byli
v Kostnici tak anebo zde mli sv lidi. Ti pracovali na jeho odsouzen.
Nkte si od Husovy likvidace slibovali trvn crkevn-fiskln
svatokupeck soustavy. Jin hnala belsk zvist. Nejbohat prelti a
hlavn koordintoi vekerho svatokupen v eskm krlovstv sedli
ve svatovtsk a vyehradsk kapitule. Tito kanovnci zadili, e se ve
vech dkantech prask arcidiecze vybrala zvltn da na
pokryt nklad litomylskho biskupa Jana eleznho, vyhlenho
Husova neptele, kter byl vybrn, aby se odebral na koncil a dil
v Kostnici veker snahy smujc ke konenmu een Husovy
otzky. Tak jednatel svatovtsk kapituly v m Michael de Causis
byl te pevelen do Kostnice, aby tam pokraoval ve veden soudnho
procesu proti Husovi. Soudit se s Husem doma v Praze nemohli ze dvou
dvod: Jednak Husa chrnil Vclav IV. a zadruh nemli dn skuten
dkazy o jeho kacstv. Pokud by takov dkazy existovaly ani krl by je
nemohl ignorovat. Proto na Husa neustle toili vylhanmi obvinnmi
a k takovm svdectvm se ciz prosted v Kostnici vborn hodilo.
Na cestu do Kostnice se vydali i Husovi bval ptel Stanislav ze
Znojma a tpn Ple. Stanislav, kter ped odjezdem zejm navtvil
sv rodit, byl ale na zatku cesty do Kostnice nhle rann mrtvic a
kolem 10. jna 1414 umr v Jindichov Hradci. Ani tato zprva ale
Ple neodradila od myslu svdit ped koncilem proti Husovi, kterho
104

jet nedvno pevyoval horlivost v hjen Viklefova uen. Ple se

v Kostnici pipojil k Michaelovi de Causis, k pasovskmu probotu
Vclavovi Tiemovi 107 a k dalm horlitelm za nedotknutelnost crkevn
nadvldy nad svtskmi statky.
Hned na druh den po Husov pjezdu do Kostnice, 4. listopadu 1414,
lepil Michael de Causis po mst vyhlky o tom, e je zde ptomen
exkomunikovan knz Jan Hus, podezel z kacstv. Nebyla to vak
dnm zpsobem pravda. Exkomunikaci kter byla i tak neplatn
z nj v Kostnici Jan XXIII. sal! Causis ale vyhlky vylepoval skoro
kad den. Krtce na to sepsal tak obvinn na Husa, 108 kter pedloil
nejen Janu XXIII., ale spolu s Plem obhal tm kad den kardinly,
arcibiskupy, biskupy a jin prelty a vysvtloval jim: Hus vzbouil panstvo
a lid proti duchovenstvu! Pokud se z koncilu vrt svobodn dom, zpsob
nm, toti crkvi, jet daleko vt kody. Krom toho je samozejm tak
nebezpen, protoe roziuje Viklefovo kacsk uen. Pokud byl
doten prelt nmeck nrodnosti, nezapomnli Michael s Plem jet
drazn dodat: Ostatn u r. 1409 zapinil Hus na univerzit, e Nmci
byli zbaveni svch t hlas. Tm zpsobil jejich vysthovn z Prahy a
zbavil se tak uenc, kte u dvno odsuzovali to viklefsk kacstv.
inek tchto agitac se brzy dostavil, protoe vtina prelt mla
tho ducha, jako prolhan a podvodn Michael de Causis. Jan XXIII.
s kardinly, kte vedli koncil, se usnesli, aby byl Hus zbaven svobody a
obnoven proti nmu soudn proces, ktermu se pr vyhbal, kdy tvrdil,
e se neme dostavit k papeskmu dvoru.

Zaten
Ptadvact den Husova pobytu v Kostnici, 28. listopadu 1414, byl
naprosto rozhodujc! Okolo poledne obklili dm zbon vdovy Fidy
v ulici sv. Pavla, kde byl Jan Hus ubytovn, a rovn nkolik dalch
107
108

To jemu Hus r. 1412 kazil odpustkov obchod v Praze.

PAL. DOC., s. 196

105

sousednch dom, kostnit oldni. Aby neptel svj zloin

zamaskovali, rozili po kostnici zprvu, e Hus se pokusil o tk
z Kostnice. Do Husova bytu vstoupili dva biskupov, toti augsbursk a
tridentsk s purkmistrem msta Kostnice a rytem Hansem von Boden.
Ti ekli panu Janovi z Chlumu, e pichzej od kardinl z rozkazu
papee za mistrem Janem Husem. Pr proto, e Hus si u dv pl
s nimi mluvit a oni jsou u nyn ochotni ho vyslechnout. Jan z Chlumu
biskupm del chvli velmi drazn a rozhoen vysvtloval, e Hus je
pod ochranou krle Zikmunda a nem zat o niem jednat, dokud krl
nepijde. Biskupov mu odpovdli: Pane Jane, pili jsme pouze pro
lep pokoj, aby nevznikl rozruch.
V tom od stolu vstal mistr Jan, kterho nikdo z biskup dosud osobn
neznal a odpovdl jim: J jsem sem nepiel jen za kardinly a nikdy
jsem si nepl mluvit s nimi zvl. Piel jsem k celmu koncilu a tam
promluvm, co Bh d a na co budu dotzn; ale pece na dost pn
kardinl jsem ochoten k nim hned pijt, a budou-li se mne na nco
ptt, doufm, e spe chci volit smrt, ne bych zapel pravdu, kterou
jsem poznal z Psem nebo jinak.
Nato se Hus sebral a vyel z domu, aby el s biskupy, na jejich, jak
tvrdili ptelskou rozmluvu. Kdy sestupoval, vyla mu vstc domc
pan vdova Fida a on se s n rozlouil slovy: ehnej ti Bh. A ona
vdova mu odpovdla s plem. Kdy u byli na ulici, ekli mu ti
biskupov: U nikdy nebude slouit mi! Nastoupil na jakhosi konka
a jel s nimi do papeova palce. Pan Jan z Chlumu el s nm. Petr
Mladoovic udlost komentuje: Kdyby byl tehdy vyvzl, nikdy by nebyl
bval zaten a spoutn pouty, ani by nebyl nakonec od nich odsouzen. 109
Vtinou je jeho zaten a cel jeho ponn vykldno, jako by
Hus byl naivn hlupek,110 ktermu nedochzelo, kam to vechno smuje.
Jeho slova biskupm, kte ho pili odvst, i mnoh dal vyjden, zvl
109
110

MLADOOVIC, s. 84-85.
Viz nap. KEJ J., Jan Hus znm i neznm, s. 48.

106

ta v soukromch listech, svd o opaku! V zapeetnm listu Martnkovi

dokonce s jistotou pedpovdl, e pronsledovn se na nm velmi
rychle zavr. Mimochodem, v tomto dopisu-zvti, se Hus tak
piznv, e kdysi byl vnivm achistou. Hus vdl s jistotou, e jde
na smrt! Pokud mluvil o nadji na spch a vtzn nvrat dom, mluvil
tak jednak s ohledem na sv pznivce a podporovatele, pro kter byla
mylenka prohry nesnesiteln, protoe nebyli zakoenni v Kristu tak
jako on, a pak tak proto, e potal jet s Bo vemohoucnost, kter
me i na posledn chvli vechno zmnit. Krom toho vdl, e smrt
bude tm nejskvlejm vtzstvm. Chystal prost jet jednu partii, o
kter synov nevrnosti nemaj ani pont, protoe jejich vra je mrtv
nebo dn, a tak smlej pomlen a bludn nejen o svtostech a
klch ale hlavn o konenm cli lovka a smyslu jeho ivota.
V papeskm palci ho kardinlov po krtkm rozhovoru nechali
ekat pod dohledem ozbrojenc. Jakoby mimochodem se tam nachomtl
njak frantiknsk mnich v chudm hbitu. Pedstral, e se chce od
Husa pouit o njakch teologickch otzkch. Najednou nadhodil otzku
hypostatick unie. Hus nato poznamenal esky pro ptomnho Jana
z Chlumu: Tenhle mnich se nazv nevzdlanm proskem, ale moc
prost nen, kdy d rozeen nejhlub otzky. Tak tomu mnichovi
vytkl: Ty nejsi prost. U prostho lovka souhlas mysl se skutky, ty se
ale vydv za nevzdlanho, zatmco ve skutenosti jsi uen. Nemluv
tedy pravdu, a tak nejsi prost ale pokryteck! Potom se ukzalo, e to
byl Didakus, povaovan za nejbystejho teologa v Lombardii.
al
V noci na 29. listopadu byl pak z rozkazu kardinl uvznn v dom
kostnickho kantora. Dne 4. prosince povil Jan XXIII. zvltn vyetovac
komisi zahjenm procesu s Husem. V komisi byli Jan patriarcha
konstantinopolsk, Jan biskup lbeck a Bernard biskup kastellsk.
Tto komisi pedloili De Causis a Ple nov lnky proti Husovi.
Znovu v nich opakovali star li o Husovch bludech. Hned v prvnm
107

lnku tvrdili, e Hus uil pijmn pod oboj zpsobou, a jako dkaz
toho uvdli, e Husovi ci u takto v Praze Nejsvtj svtost podvaj.
Jan z Chlumu se u Jana XXIII. domhal Husova proputn a odvolval
se na Zikmundv list. Pape ani kardinlov ale na Zikmundv list
nedbali, piem pape Janovi z Chlumu tvrdil, e Husa neuvznil ze
sv vle, ale e ho k tomu donutili kardinlov.
Dne 6. prosince byl Hus pemstn z domu kostnickho kantora do
kltera Dominikn na behu Rna vedle Bodamskho jezera. Zde byl
uvren do temnho a smrdutho ale bezprostedn sousedcho se
stokou, v nm jen leel nebo sedl. Po nkolika tdnech v tomto vzen
dostal tkou horeku, take ji pochybovali o jeho ivot. Jan z Chlumu
informoval Zikmunda a ten vypravil do Kostnice zvltn posly, kte
jeho jmnem dali Husovo proputn. Nen se co divit, e Zikmundov
dosti nebylo vyhovno. Biskupov shromdn v Kostnici se nyn
pokldali za nejvy moc na celm svt. Ve svat noci ped Bom hodem
vnonm dorazil Zikmund do Kostnice. Jedna z prvnch zleitost, kter
eil, bylo nalhn na Husovo proputn. I nyn mu vak biskupov
odmtli vyhovt. Hrozili mu, e to se koncil radji rozejde, ne by se ml
ve vci souzen kac poddit krli. Krl pitom nechtl zasahovat do
vc vry, chtl naopak, aby bylo dodreno prvo obalovanho na zkonn
a spravedliv proces. Hus dosud nebyl za dn kacstv odsouzen.
Vechny dosavadn crkevn tresty na nj byly uvaleny vdy jen
z disciplinrnch dvod, tedy kvli dajn neposlunosti. Navc, po
pchodu do Kostnice z nj Jan XXIII. Exkomunikaci sal. Bylo to nakonec
zcela logick, protoe dvod trestu nedostaven se k soudu Husovm
pchodem do Kostnice pominul. Krom toho, i to, e se Hus ped soud
Jana XXIII. dostavil do Kostnice a ne do ma ani Boloni, mlo sv
zvan dvody. Byly jimi zprvy o zloinnm jednn Jana XXIII.
V Kostnici se tyto obavy ukzaly bt opodstatnnmi: Hus byl na zklad
neprokzanch a kivch obvinn bez soudu uvznn a objektivnho
postupu soudu se dnm zpsobem nemohl domoci! To ve dokazuje,
e jeho jednn bylo nejen zcela spravedliv a oprvnn, ale tak vrcholn
108

hrdinsk. Jet v prosinci musel Hus odpovdat na prvn alobn lnky.

Ve vzen ho krom jinch utrpn trpvali sny. Ml dopedu sen o
tku Jana XXIII. a pedpovdl ho. Jindy se mu zdlo, e v Betlmsk
kapli smazali vechny malby Krista, ale druhho dne pili mali a
namalovali je jet krsnji. 111
rok 1415
Dne 1. ledna 1415 pistoupil Zikmund na poadavek biskup, e m
mt koncil ve vci souzen kac plnou volnost. Jedin, eho se Zikmund
a et pni domohli bylo, e 8. ledna dal Jan XXIII. Husovi poskytnout
lkaskou pomoc 112 a nechal ho v dominiknskm kltee pemstit do
mrnj kobky pobl refekte. Tam byl a do 24. bezna 1415.
Vyetovn
Komise jmenovan Janem XXIII. k vyetovn Husa sbrala usilovn
ve, co by napomohlo jeho odsouzen a vyslchala za tm elem
svdky. Podle crkevnho prva mli svdkov psahat v ptomnosti
alovanho. Proto byli pivdni do cely, v n Hus leel a v nejhor
zimnici se zmtal mezi ivotem a smrt. Kdy sem pivedli tpna
Ple, halasn se zapsahal: S istm svdomm zde svdm, e od
narozen Kristova nepovstal hor a nebezpenj kac, ne tento, krom
Viklefa. Podobn pichzelo mnoho dalch svdk, nkte byli
k vypovdn pivedeni proti sv vli a ani nevdli, co maj kat. 113
V polovin ledna 1415 se Husv zdravotn stav zlepil. Dne 19. ledna
pe svj prvn dopis ze ale. Adresoval ho praskmu lidu a byl uren
111

MJH, Flajhans, s. 346.

Dali mu klystr.
113
Mezi svdky byli: Svatovtsk kanovnk a bval oficil praskho arcibiskupstv
Mikul Zeiselmeister, dominiknsk mnich, doktor teologie a kazatel u sv. Klimenta
na Starm Mst praskm Petr z Uniova, bval opat u sv. Ambroe na Novm
Mst praskm Petr a jin. Dostavili se tak dva nmet profesoi teologie Petr torch
a Jan z Minsterberka, kte dve psobili na prask univerzit, ale r. 1409 ji
s ostatnmi Nmci opustili a usadili se v Lipsku. srov. MLADOOVIC, s. 89.
112

109

k peten v Betlmsk kapli. Podv v nm zprvu o svm tkm

utrpen a pros o modlitby, aby a do smrti setrval v milosti Bo. Na
svou situaci se dval s Bo moudrost: Smrt je nutnost, dleitj ne
as a vnj okolnosti smrti je, abych a do konce vytrval v milosti Bo.
Pirozen strach ze smrti tla zahnl strachem z vn smrti due.
Poslat a pijmat dopisy mu ve vzen nebylo povoleno. Jeho ptel
ptomn v Kostnici museli za tm elem uplatit nkter strn. 114
Kdy se Husv zdravotn stav zlepil, hned ml psemn odpovdt,
jak je jeho mnn o znmch 45 lncch vytaench z Viklefa. Potom
ml napsat odpov na 44 lnk vytaench Plem z jeho spisu
O crkvi. 115 Pozdji musel odpovdat i na lnky vytaen z tho spisu
Janem Gersonem, kter si na koncilu zskal vznamn postaven. O vtin
lnk Hus dokzal, e byly z jeho spis vytaeny nesprvn a byl jim
dn jin vznam, ne mly v pvodnm textu. Zrove ale prohlaoval,

Ptel z prask univerzity dali dopisem konely msta Kostnice, aby ve svm mst
netrpli kivdu, kter se dje jejich druhu Husovi, znmmu svou morlnost i uenost.
Z ptel zde stle byl pan Jan z Chlumu, pipojil se k nmu Vclav z Dub, Jindich
Lacembok a dal, kte byli ve slubch krle Zikmunda a nyn pili do Kostnice
s jeho dvorem.
Hned s Husem piel do Kostnice vrn ptel knz a mistr Jan zvan Kardinl. Ten byl
spolu s Janem z Chlumu jmenovn za vyslance prask univerzity pi koncilu. Za
vyslanho praskou univerzitou se vak vydval i tpn Ple, ktermu tato loha byla
zejm svena jen teologickou fakultou. Jan z Chlumu ml s sebou mladho psae,
bakale svobodnch umn Petra z Mladoovic, kter potom sepsal pamti o Husov
pobytu v Kostnici. Byl zde i Husv ptel mistr Mikul ze Stojena.
Z neptel zde byli litomylsk biskup Jan a jemu pisluhujc mistr Pavel z Prahy;
svatovtsk kanovnk doktor Nz a zmocnnec arcibiskupa Konrda Kune ze Zvole, kter
byl tak svatovtskm kanovnkem a zaslal sv kapitule z Kostnice ast zprvy. Dalm
informtorem byl doktor Jan z Hradce Krlov, kter byl poslem bevnovskho opata.
Husovi pznivci se usilovali povzbudit ho k vytrvalosti. Pan Jindich kopek z Dub
mu vzkazoval, e je velikm vyznamennm smt trpt pro pravdu. Tak Jan z Chlumu
mu poslal dopisy, v nich ho nabdal, aby pro strach o tento bdn ivot neustupoval
od pravdy. I sm Hus smlel stejn jak to vidme ze zachovanch dopis. Byl
pipraven na spch i nespch a smrt pro Krista pokldal za svj nejvt zisk.
115
lnky s Husovmi odpovmi viz PAL. DOC., s. 204-224; VOOGHT (19),
s. 184n, pozn. 38.
114

110

e v emkoli by se zmlil, nemn na tom zatvrzele trvat, ale chce pijmout

pouen koncilu a poddit se mu.
Hned na zatku vyslchn se komise snaila Husa pimt, aby
souhlasil, e ho bude vyetovat 12 i 13 mistr stanovench koncilem,
kte pak mli jeho spor rozhodnout. To Hus rozhodn odmtl. Byl
ochoten se zodpovdat jen ped celm koncilem. Prvnk Jan Jesenic
pokldal za neppustn, e musel Hus odpovdat v ali a e mu nebylo
dovoleno mt svho prvnho zstupce. Hus se proti tomuto postupu
vak nemohl nijak brnit. Dbal jen na to, aby jeho psemn vyjden
k procesu byla doruena ptelm. Zrove nalhal prostednictvm
pn ptomnch v Kostnici na Zikmunda, aby se postaral o jeho
veejn vystoupen ped celm koncilem. 116 Z tto Husovy strategie je
zejm, e mu lo o jedin: aby se veejnost dozvdla pravdu, e byl
upmn vcm katolickm knzem, kter se odvil postavit do ela
reformnho hnut v eskm nrod a pojmenovat zvrcenost farizejsk
hierarchie, kter si z crkve Kristovy udlala nstroj k podroben nrod
a svtskmu vldnut. Pitom ukazoval i na jejich vroun omyly a
morln zvrcenost, co oboj bylo dsledkem jejich praktick nevry.
Kostnick spisy
Mezi 12. norem a 5. beznem napsal Hus ve vzen pro sv ti
strce: Jakuba, Jiho a Roberta sedm trakttk. O pokn, O pikzn
Pn, O hchu smrtelnm, O manelstv, O Nejsvtj svtosti oltn
(Opakuje zde sv uen o Eucharistii, kter u vyloil ve vkladu
Lombarda i jinde, i zde se ukazuje, e obvinn z herez o svtostech
jsou liv.), O poznn a milovn Boha, O tech neptelch lovka a
sedmi smrtelnch hch.

O tot Zikmunda dali i moravt pni shromdn zatkem nora 1415 na

sjezdu v Mezi. Hrozili mu, e takto se budou mnoz jeho bezpench list
oprvnn obvat. Zikmund se nakonec u koncilu domohl, aby mohl Hus ped celm
koncilem promluvit dv, ne proti nmu bude vynesen njak rozsudek.

116

111

Kian
Sv ptele Hus v dopisech varoval, aby do Kostnice nejezdili,
protoe jim tam hroz smrt. Ti nejbli vak toto nebezpe podstoupili.
Vypravil se sem mistr Kian z Prachatic, aby byl svmu mladmu
pteli nablzku v jeho tkm utrpen. Podailo se zadit i jeho nvtvu
ve vzen, kter se uskutenila 4. bezna 1415. Kdy jej Hus ve vzesk
kobce spatil, neudrel slzy. O Kianov ptomnosti se dozvdl
Michael de Causis a zadil, e ho zajali. Podal proti nmu alobu o 30
lncch, na kter musel Kian psemn odpovdt. Piinnm krle
Zikmunda a po jaksi psaze mistra Kiana ped patriarchou
konstantinopolskm byl vak proputn a odjd z Kostnice kolem
18. bezna. Pouen tmito zkuenostmi radil Hus tak mistru Janu
Kardinlovi, kter mu byl v Kostnici na blzku, aby si dval pozor a
drel se co nejble dvoan krle Zikmunda.
Pod oboj
V Praze zatm Husovu stranu duchovnch rozdloval spor o pijmn
pod oboj. Uvznnho Husa dopisem dali, aby spor rozhodl. Vyhovl
jim a sepsal ve vzen krtk traktt, v nm pijmn pod oboj
schvaloval na zklad Psma svatho, ale radil k umrnnmu postupu,
aby se ei usilovali doshnout dovolen crkevn vrchnost. Jsou zprvy
o tom, e u ped Husovou smrt se k tto novot klonila vtina
obyvatel esk zem. 117 Ve vchodn crkvi se sv. pijmn vdy
podvalo a dodnes podv pod oboj zpsobou.
tk Jana XXIII.
Na koncilu dolo mezitm k zsadnmu obratu, kter mohl zmnit
vvoj Husovy kauzy, ale nezmnil, aby se ukzalo, e jeho boj za reformu
crkve se bolestn dotk samch zklad farizejsk crkevn svtsk
struktury. Zatkem bezna 1415 vydal Jan XXIII. dekret, kterm vyhlsil
117

PAL. DOC., s. 259 a 263.

112

ochotu vzdt se papestv, pokud tak uin i ostatn dva papeov. Aby
vak svj slib nemusel splnit, v noci na 21. bezna 1415 uprchl tajn
z Kostnice. V tku ho pak nsledovala i vtina italskch kardinl a za
nimi odeli i Husovi italt strci. Ped odchodem odevzdali kle od
ale krli Zikmundovi. Zikmund mohl nyn Husa klidn propustit a
ptomn et pni na to nalhali. Zikmund to vak odmtl! Dne 24. bezna
odevzdal kle od ale kostnickmu biskupovi, kter hned jet tu noc
dal Husa z dominiknskho kltera pevzt lod dol po Rn na svou
tvrz Gottlieben. Tam Husa uvznili v horn sti ve. Byl pipoutn
okovy na nohou a na noc ho vdy pipoutali okovem na ruce ke stn.
Ml zde tak nedostatek pokrmu i vody a zaaly ho znovu trpit rzn
nemoci. Byl tu vznn 72 dn, nedostal a neposlal odsud ani lstek.

Tvrz Gottlieben
Jeronm
Dne 4. dubna se v Kostnici ped Husovmi pteli znenadn objevil
mistr Jeronm Prask. Splnil tak slib dan Husovi, e za nm na koncil
pijde, aby se hjili spolen. K Husovi do vzen se ale dostat nemohl. Bylo
to pli nebezpen. Nkolik dn pobyl v blzkm msteku berlingen
a dal se opt na tk. Koncil na nj vydal zatyka 17. dubna 1415. 118
118

Viz FRB VIII., s. 247.

113

Obnoven procesu
Dne 6. dubna uinili shromdn biskupov rozhodn krok. Na
svm ptm generlnm zasedn vyhlsili nadazenost koncilu nad
papeem. To je ovem hereze, jejm vyhlenm se, podle kanonickho
prva, vichni ptomn biskupov vylouili z crkve. Zrove zahjili
proces proti Janu XXIII. Obalovac spis proti nmu tal 72 hlavnch
bod. Dne 24. kvtna ho pak ve Freiburgu zadreli a dopravili zpt do
Kostnice. Koncil ho pak 29. kvtna slavnostn sesadil. 119
V otzce papestv byl rozdl mezi postojem Husa a postojem
koncilu velmi mal. Hus ale nehlsal herezi konciliarizmu, nbr tvrdil
piblin to, e pape, kter je nevc a nen kesan, nen pravm
papeem. Sv nzory na papestv vak Hus postavil jako hypotzu a
oekval lep pouen. Koncil naproti tomu svj blud vyhlsil, jako
zvazn uen. Na koncilu se pli neptali po dvodech z Psma a
Tradice. lo jim o politick spch v zjmu vyho dobra. Vdcov
koncilu usilovali o nastolen jedn crkevn vldy, kter byla de facto
nad csaem, v n pak, jako hrdinov, kte dokzali nastolit podek,
budou mt sv vznamn postaven.
Na tomt zasedn, 6. dubna 1415, ustanovil koncil novou komisi,
kter mla eit soud s Husem a zrove se zabvat Viklefovmi
knihami. 120 Komise za nkolik tdn navrhla znovu odsouzen
Viklefovch knih. Nvrh byl schvlen 4. kvtna. 121 V prbhu msce
kvtna pak komise nkolikrt vyslchala Husa. Krom len komise
119

VOOGHT (20), s. 297.

VOOGHT (20), s. 297 poznamenv: Z podntu Petra z Aliaku (dAilly) a Gersona
se koncil rozhodl rzn jednat: sesadit soupec papee, aby opt doshl jednoty crkve,
potrestat kace, aby zajistil integritu vry. Tak se situace obrtila pro Husa k hormu.
Koncilu, kter hodlal manifestovat svou doktrinln autoritu a pevnost svho pravov,
se nic nemohlo hodit lpe neli pleitost k exemplrnmu zkroku. Tuto pleitost
poskytoval Hus. Byl idelnm ppadem kace, na nm si mohli smlsnout.
Pipomeme jet, e Paan, na koncilu vemocn, thli za jeden provaz s echy.
121
O msk synod konan ti roky pedtm Janem XXIII., na n bylo nazeno plen
Viklefovch knih, mluvilo prohlen jakoto o ekumenickm koncilu, m tato
synoda nebyla.
120

114

nevdal Hus v t dob nikoho a dopisy poslat nemohl. Komise si

pibrala 50 teolog k posouzen Husovch spis. Jeden mnich teolog
byl 18. kvtna tak pekvapen smlost Husovch odpovd, e nikdy
pr takovho chlapa nevidl. Pracovalo se s lnky vytaenmi
z Husovch spis O crkvi, Proti Stanislavovi ze Znojma a Proti Plovi.
lnky byly rzn pepracovvny a k veejnm slyenm, kter pak
probhla zatkem ervna, jich komise pedloila 39. K tomu byly jet
pidny lnky sestaven z tzv. svdeckch vpovd. Bhem veejnch
slyen i po nich byly lnky velijak mnny. Vce mn definitivn
podobu dostaly a 18. ervna.
Protesty lechty
V echch a na Morav se mezi tm vzmhala nespokojenost lechty
s ponnm krle Zikmunda, npadnho uchazee o eskou korunu.
Dne 8. kvtna se konal sjezd moravsk lechty v Brn a 12. kvtna sjezd
esk lechty v Praze. Oba sjezdy zaslaly Zikmundovi drazn dopisy
dajc, aby splnil sv sliby o Husov ochran a zajistil mu vystoupen
ped celm koncilem. Husovo naen z kacstv pokldali et pni za
pohann celho nroda a koruny esk. Dopisy byly opateny mnohmi
peetmi podepsanch lechtic.
V tom samm ase sestavili et pni ptomn v Kostnici nezvisle
na Zikmundovi protest proti Husovu vznn, jm se poruuje bezpen
list mskho krle Zikmunda. dali, aby koncil konen vydal
spravedliv rozsudek v Husov vci. K protestu se pipojili i nkte
ptomn polt pni. Prohlen peetl na zasedn koncilu dne
13. kvtna Petr z Mladoovic v ptomnosti vech podepsanch.
Koncem kvtna dorazily do Kostnice dopisy sjezd moravskch a
eskch pn a lechtici ptomn v Kostnici se zrove znovu obrtili
na pedstavitele ty nrod, na kter se koncil dlil. Vysvtlovali jim,
e pe proti Husovi je vedena hlavn z osobn nenvisti jeho neptel a
dali je, aby Husa dkladn vyslechli a dali mu monost vyjasnit vechny
lnky, kter byly z jeho spis manipulativn vytreny. Za tm elem
115

tak dali, aby byl proputn z tvrdho vzen a byly mu tak poskytnuty
podmnky k plnohodnotn obhajob svch spis. et pni, nabzeli dt
rukojm, pokud bude Hus pemstn do mrnho vzen. Opis tto dosti
dali pni 1. ervna 1415 tak Zikmundovi. Pedstavitel koncilu na
dost odpovdli jet tent den. Ohledn proputn Husa sdlili, e na
to nepistoup, ani kdyby za nj bylo dno 1000 rukojmch. Odvodnili
to tak, e Husa pokldaj za lovka, ktermu nikterak nen mono
vit. 122 Ohledn jeho veejnho slyen ped koncilem oznmili, e tomu
vyhov, a to hned ve stedu 5. ervna 1415. K tomu dni pevezli Husa
z Gottliebsk tvrze a uvznili ho v kltee mench brat frantikn.
V refekti tohoto kltera se konala konciln zasedn.
Kousek odsud byl vznn i Jeronm, kterho mezi tm chytili
(25. dubna v Hirav) pr kilometr ped hranicemi eskho krlovstv. Do
Gottliebsk ve se Hus u nevrtil, vystdal ho tam svren Jan XXIII.,
nyn zas kardinl Cossa, kter byl po svm tku z Kostnice rovn chycen.

Husovo 1. slyen ped koncilem

5. erven 1415

Veejn vystoupen ped koncilem probhalo zcela jinak, ne si to

Hus pl. Zasedn koncilu k Husov kauze dne 5. ervna se zaalo
v jeho neptomnosti. Zaali tm, e byla slavnostn pednesena slova
almu 49,16-21: Ale svvolnkovi Bh prav: Na odkv m nazen,
pro si bere do st moji smlouvu? Ty pec nenvid kze, ty m slova
za sebe jen hz. Spat zlodje a b k nmu, s cizolonky m podl.
sta propjuje k zlmu, svj jazyk jsi sphl se lst. Usedne a mluv
proti bratru, kyd hanu na syna sv matky. To jsi dlval, a j jsem mlel.
Domnval ses, e jsem jako ty. Vznm proti tob obalobu. 123 Potom
MLADOOVIC, s., 107.
Ta slova se netkala Husa, ale koncilnch prelt. Kdyby peetli cel alm, vysvitlo by
to jet jasnji. V almu mluv Hospodin ke svmu vyvolenmu nrodu. To oni se
pokldali za crkev Bo, nov Izrael. To jejich obti byly Bohu ohavn, ne pro poruen
pedpis, ale protoe nepineli nejdv v srdci Bohu ob dk a nepoznali jeho cestu.
122
123

116

byla pedtna aloba. Obsahovala jednak lnky vytaen z Husovch

spis, ty byly vtinou uvedeny nepesn a u nkolika byl jejich pvodn
smysl pln zmnn. Dle byly v alob lnky sestaven z vpovd
svdk, a ty byly vtinou vylhan. Mladoovic k, e nkter lnky
byly skon vymyleny a v jeho spisech se nenachzely, 124 a tak to
potom podrobn rozebr a porovnv. Paul de Vooght upesuje:
Nkter Plovi lnky jsou prost a jednodue li. 125
Na stole byl u pipraven nvrh rozsudku, kter odsuzoval lnky
jako bludn a jejich autora jako kace. Osud odsouzenho kace byl u
stanoven. Pokud odvol, ml bt doivotn uvznn ve vdsku. Vchod
do kobky ml bt zazdn a jdlo a npoj mu podvny pouze ikmm
otvorem, aby nikdy nespatil denn svtlo. 126 Pokud neodvol, brutln
smrt uplenm.
Jaksi ech Oldich, kter stl blzko tene aloby, si viml
pipravenho rozsudku lecho na stole a rychle to oznmil pnm
Vclavovi z Dub a Janovi z Chlumu. Ti hned beli ke krli Zikmundovi
a stovali si. Zikmund vdl, e vtina esk lechty je na Husov
stran. Byl tak nucen zashnout.
Kdy byli Vclav z Dub a Jan z Chlumu u krle, etl se zatm na
koncilu Husv dopis echm na rozlouenou ped odjezdem do Kostnice.
Byl to ten dopis, do kterho byla podvodn vsunuta slova, e cokoliv by
na koncilu odvolal, uin to jen sty, ale v duchu s tm nebude souhlasit.
Tm si chtli alobci zajistit Husovu likvidaci i v ppad, e by odvolal.

MLADOOVIC, s. 126;
VOOGHT (19), s. 197, konkrtn to k o l. 41 (e ped cestou do Kostnice napsal,
e pokud nco odvol, nem se tomu vit) a o l. 42 (e tvrdil, e pape s csaem byli
v Kostnici vtni s poctami). Ve skutenosti, pokud se dvme na kontext tvrzen, je
cel svdeck st aloby od zatku do konce jedna velk le. Toti ty vci, kter
jsou jakoby pravdiv: e neposlechl arcibiskupa, e kzal i pes papesk zkaz,
e nedbal na exkomunikaci apod., jsou vlastn liv, protoe zkaz kzn byl
podloudn vymoen, aby se jeho kzn zbavili atd.
126
MJH, Flajhans, s. 355.
124
125

117

Zikmund poslal do shromdn koncilu falckrabho Ludvka a

Norimberskho purkrabho Fridricha. Mezitm byl Hus piveden, aby
nad nm byl vyhlen rozsudek. V tom ale knata vyslan krlem
tlumoili pedsedajcm kardinlm rozkaz: Hus mus bt dn
vyslechnut! Rozsudek nesm bt vynesen dnes, ale cokoliv by chtl koncil
rozhodnout, a je nejdv pedloeno krli k nahldnut!
Zrove et pni poslali koncilu po knatech vyslanch krlem
originly Husovch spis O crkvi, Proti Stanislavovi a Proti Plovi.
Knihy byly pedloeny na zasedn, aby z nich bylo mono dokzat, e
jsou lnky vytaeny pekroucen. Mistr Jan vzal ty traktty do ruky,
peliv je prohldl, vysoko je pozdvihl a veejn vyznal: Ano, tyto
knihy jsem napsal svou vlastn rukou. Budu-li pouen, e jsem v nich
napsal nco bludnho, jsem pipraven to pokorn opravit. 127
Protoe sbor biskup se neodvil protivit krli a po neekan
zmn scne nebylo nikomu jasn, co te maj s Husem dlat, nechali
v Husov ptomnosti znovu pedtat alobu. On ten aloby peruoval
poznmkami k jednotlivm lnkm. Opravoval jejich nesprvn znn
a poukazoval, e jejich smysl je pekroucen. Byl pi tom ale ze vech
stran okikovn: Nech vytek a odpovdej ano nebo ne! Kdy tedy
mlel, bylo to zas pro zmnu pokldno za souhlas. Petr Mladoovic,
kter se nedostal dovnit, ale stl ped refektem, kde se zasedn konalo,
slyel a ven, jak jeho uitel pokikujcm odpovd na vechny strany.
Zasedn koncilu se zmnilo na nekontrolovan vbuch vn. Ptomn
kieli jeden pes druhho a vichni spolen se Husovi posmvali.
Nakonec bylo zasedn odroeno na pozt.
Kdy byl Hus z refekte veden zas do vzen, uvidl sv a podal
jim ruku se slovy: Nebojte se o mne. Oni odpovdli: Nebojme se.
Nkte Husovi zazlvaj, e chtl pr tyto knihy ped koncilem utajit. Pi tom ale
zamluj, e jin dv knihy, kter si Hus sm osobn do Kostnice pinesl, toti Psmo
sv. a jeho vlastn vklad Lombarda, mu byly po zaten odcizeny a ztratily se. Jeho
vklad Lombarda by byl pro spor s koncilem jedinenm dkazem, co skuten
v Praze uil. Neml ale monost ho pout.

127

118

A on pipojil: Vm dobe, vm dobe. Potom vystupoval na schody a

pitom ehnal rukou lidu a usmval se. Po vem tom vysmvn byl
vesel a el s radost.
Zikmund, kter si svmi diplomatickmi schopnostmi vyslouil
pezdvku lika ryav, nepotal s tm, e crkevnci piprav natolik
zmanipulovan a vylhan proces. Kdyby vdl, e jsou kn a
biskupov neho takovho schopni, asi by se nepostaral o Husovo
veejn vystoupen ped koncilem, pi nm byla dna monost, aby
pravda vyla najevo.

Husovo 2. slyen ped koncilem

7. erven 1415

V den dalho zasedn 7. ervna 1415 bylo prv zatmn slunce;

bylo tak siln, e museli zaplit svce. Na toto zasedn se dostavil i krl
Zikmund s pny Vclavem z Dub a Janem z Chlumu, kter ml
s sebou svho psae Petra z Mladoovic. Pokraovalo se v pedtn
aloby a Hus ml monost dvat vysvtlen k jejm jednotlivm
lnkm. Zvl obrn se mohl vyjdit k uen o Nejsvtj svtosti.
Viklefovo uen o petrvvn podstaty chleba i po promnn zde
znovu, jako vdy pedtm, rozhodn odmtal! Prohlsil ale, e ponvad
arcibiskup v Praze zakzal pouvat ve vztahu k Eucharistii vraz
chlb, protivil se tomu, protoe Kristus v 6. kapitole Janova evangelia
sm sebe jedenctkrt nazv andlskm chlebem, kter sestoupil
z nebe a dv ivot svtu. A dodal: Proto jsem mluvil o Nejsvtj
svtosti, jako o chlebu, ale nikdy ne o chlebu hmotnm.
Nato se ho kardinl kambrajsk otzal, zdali je realista. 128 A Hus
odpovdl: Ano. A kardinl na to: Pokud tedy pipustme, e obecn
pojem chleba i, jak se k, chlebovitost existuje nezvisle na tom
konkrtnm chlebu, potom pi posvcen hostie, kdy je ta hostie
promnna v tlo Kristovo, zstv tam nejobecnj podstata hmotnho
128

Zda obecn pojmy pokld za skuten.

119

chleba. Hus mu pohotov odpovdl: Ano podstata hmotnho chleba

ili chlebovitost trv, avak ne v tom promnnm chlebu, nbr
v ostatnch chlebech, kter nejsou promnny! V tom chlebu, kter se
promuje, pestv podstata hmotnho chleba bt prv ve chvli
pepodstatnn v tlo Kristovo. Na to se zvedl njak Anglian a ekl:
Ptm se vs, miste Jane, zdali je tam tlo Kristovo vcelku, skuten a
mnohonsobn. A Hus odpovdl: Ve Svtosti oltn je opravdu,
skuten a vcelku tot tlo Kristovo, kter se narodilo z Marie Panny,
trplo, z mrtvch vstalo a kter sed na pravici Otcov. 129 Ten
Anglian ale pokraoval a pletl do toho mnoho z ltky o obecnch
pojmech. Jin Anglian ho ale peruil a prohlsil: A co se do toho
pletou vci nevhodn, kter jsou bezvznamn pro skutenou vru? On
dobe sml o Svtosti oltn, jak zde vyznv. 130
Pi tom byl ale v zasedac sni velk hluk a zmatek. Kde kdo na nj
nenvistn pokikoval. Husa to tak rozhnvalo, e si dovolil prohlsit:
Myslel jsem, e je v tomto shromdn vce slunosti, dobroty a
kzn. Hluk utichl a napomenutm krle Zikmunda.
Nato ekl Husovi florentsk kardinl Zabarela: Miste Jane, vte,
e je psno, e v stech dvou nebo t svdk stoj kad slovo (Mt
18,16). A hle tu jest proti vm dvacet svdk, prelt, doktor a jinch
velikch a znamenitch mu, z nich nkte z doslechu a obecn
povsti, jin vak z vdn, vs udvaj. 131 A on odpovdl: A jsou-li
Pn Bh a m svdom mmi svdky, e jsem to, co ji proti mn
uvdj, ani nekzal, ani neuil, ani na srdce m nevstoupilo, i kdyby
Toto uen o Kristov podstatn ptomnosti v NSO dnes popr nap. profesor
dogmatiky na RKCMBFUK v Bratislav J. Krupa. srov. Bludy v Bratislavskm
semini Krupa.... Bludy proti viere v Bratislavskom seminri II. na:
http://www.spolocnostsbm.com/clanky/archiv-2009-2012/apologia/.
130
MLADOOVIC, s. 129.
131
Ze zprv vyplv, e ti svdkov, kte Husa znali osobn a zblzka se odvolvali na
osobn rozhovory, kter mly probhnout kolem r. 1400. Kdyto ta obecn povst o
jeho bludnm uen o svtostech, o n vypovdali ti svdkov, kte svdili z
doslechu, se tkala poslednch let jeho psoben. U v tom je ve svdectvch rozpor.
129

120

vichni moji protivnci proti mn vypovdali, co j mohu? A ani mn to

konen nekod.
Potom mu vytkali, e se stavl na odpor, kdy v Praze arcibiskup
odsoudil Viklefovy knihy a on se brnil, e to nen pravda, e sm
pinesl knihu a dal ji arcibiskupovi, ale potom se proti splen knih
odvolal k Alexandru V. a po jeho smrti znovu k Janu XXIII. A ponvad
mu nebylo skrze jeho zstupce dno slyen dobr dv lta, proto se
nakonec odvolal ke Kristu. A oni mu namtli, zda ml rozheen od
papee Jana a on odpovdl, e neml.
Nato mu namtali, zda je dovoleno odvolvat se ke Kristu. Odpovdl:
J zde veejn vyznvm, e nen spravedlivjho a innjho
odvoln, ne ke Kristu.Nato shromdn biskupov Evropy propukli
v nevzan smch! On, jako by je neslyel, dodal:Protoe odvolat se,
jak k prvo, znamen, v stnosti od niho soudce dat nebo
dovolvat se pomoci soudce vyho, a kdo jest innj soudce a
spravedlivj, kter by mohl obten a utlaen lpe pozdvihnout a
pomoci jim, ne Kristus, kter ani neklame, ani neme bt oklamn?
Nato se ozval kambrajsk kardinl Petr z Aliaka a obrtil se na
Husa slovy: Pi svm zajet jsi prohlsil, e jsi do Kostnice piel ze
sv vle, a e kdybys pijt nechtl, nedonutil by t k tomu ani krl esk
ani msk. Hus mu odpovdl: Ano to jsem skuten ekl. Je toti
mnoho eskch pn, kte mne miluj a poskytli by mi toit na svch
hradech. Kardinl kambrajsk nato potsal hlavou, zmnil vraz tve
a jaksi v rozhoen pravil: Hle, jak to opovlivost. A tak mnoz
dal nad jeho odpovd, pronesenou v ptomnosti mskho krle
Zikmunda, nespokojen kroutili hlavou. Ale pan Jan z Chlumu Husovi
pisvdil: J sm jsem v na zemi chud ryt, ale brnil bych ho, tak
e by ho nikdo nemohl zajmout i rok, a by se to komukoliv lbilo i
nelbilo. Jsou vak u ns daleko mocnj pni, kte by jej hjili tak
dlouho, jak by chtli, teba i proti obma tmto krlm. Posmvajc se
prelty zejm nenapadlo, e co nevidt budou muset ozbrojen moci
eskch pn skuten elit.
121

Kardinl kambrajsk zahrl pro zmnu na jinou strunu: Miste

Huse, ped nedvnem jsi mi v soukromm rozhovoru v Gottliebsk vi
ekl, e se chce pokorn podrobit rozsudku koncilu? Chce tedy nyn
poslechnout pouen a pokrn od koncilu? Hus mu odpovdl: Ano,
to ochotn chci, s tmi vhradami, kter jsem zde ped shromdnmi
pednesl.Sly tedy pouen koncilu: ekl mu kardinl, lnky
vytaen z tvch knih pokldaj doktoi za bludn a m je tedy odvolat
a to, co proti tob vypovdali svdkov, m odpishnout!
Potom se slova ujal krl Zikmund: Posly, Jane Huse, j jsem ti
dal svj prvodn list, aby se proti tob v Kostnici nkdo nedopustil
bezprv i nsil a aby ses mohl veejn hjit ped koncilem. Nkte
kaj, e jsem neml prvo dt prvodn list kaci nebo podezelmu
z kacstv. Nyn ti ale bylo umonno zde promluvit a j za to koncilu
dkuji. Nue, bude pro tebe lep, aby ses poddil koncilu v tom, co
proti tob bylo dokzno, a to radi dv ne pozdji. Vm, e
v takovm ppad bude koncil u kvli mn a kvli mmu bratru
eskmu krli k tob milostiv. Jak jsem u koncilu slbil, dnho
kace brnit nebudu a kdyby nkdo chtl v kacstv zatvrzele setrvvat,
j sm mu chci podplit hranici. Pi tchto Zikmundovch slovech
znla Husovi v uch varovn eskch pn: On sm t vyd na
uplen.
8. erven 1415

3. a posledn Husovo slyen ped koncilem

Na druh den, 8. ervna, zasedn pokraovalo. Znovu tu byl
Zikmund. Na pedelm zasedn (7. ervna) byly probrny lnky
sestaven z vpovd svdk, kter byly vtinou nepravdiv. Te
(8. ervna) se etlo vech 39 lnk vytaench ze t Husovch spis:
O crkvi, Proti Stanislavovi a Proti Plovi. Hus u dopedu upozornil,
e vtina jeho vrok citovanch alobou se neshoduje s pesnm
znnm v jeho spisech. Proto bylo ke kadmu lnku teno i jeho
122

originln znn v danm spisu. 132 Hus ml tak monost k pedtanmu

init stn poznmky. Pro nedostatek asu, bylo ale nemon, aby se ke
vemu podrobn vyjdil. Mladoovic uvd vechny probran lnky a
porovnv je s originlnm znnm v Husovch trakttech. 133
Kdy byly lnky doteny, promluvil znovu k Husovi kardinl
kambrajsk: Miste Jane, hle, dv cesty jsou vm poloeny, z nich jednu
si vyberte. Bu abyste se dal pln a zcela na milost a do rukou koncilu,
cokoli koncil vm nad, 134 e jste spokojen; a koncil z cty zde k panu
mskmu krli a pro vae dobro, nalo s vmi laskav a lidumiln. Anebo
jestlie jet chcete nkter lnky ze svrchu eench dret a hjit a
pejete-li si jet jin slyen, bude vm dno: 135 ale vzte, e jsou zde tak
velic a osvcen muov, doktoi a misti, kte maj proti vaim lnkm
tak siln dvody, e je teba se obvat, abyste se nezapletl do vtch blud,
budete-li chtt ony lnky hjit a dret. A j radm, nemluvm jako soudce.
Tak jin mu radili: Nebu zatvrzel, uznej, e tv mnn nen ve
vem sprvn.
Hus k nim znovu promluvil: J nemnm bt zatvrzel. Skuten se
chci podrobit pouen i rozhodnut koncilu a jeho napraven mch nzor.
Prosm vak pro Boha, aby mi bylo dno slyen, abych vysvtlil svj
mysl o lncch m vytkanch a psma svatch doktor. A jestlie m
dvody a psma nebudou inn, chci se pokorn podrobit pouen koncilu.
K tomu kardinl Kambrajsk, kter zasedn dil, nkolikrt poznamenal, e
v originlnm znn jsou texty jet hor, ne jak byly uvedeny v lncch. To Husovi
kritici vtinou nezapomnaj pipomenout. Mladoovic vysvtluje, e hor byly z toho
dvodu, e v kontextu spisu se vce tkaly konkrtnch kardinl a nejvy crkevn
hierarchie. Kdeto kdy byly teze z textu vytaeny, byly vtinou upraveny do formy
veobecn platnch tvrzen, aby se dalo ct, e jsou to bludy. Ve skutenosti jimi ale
Hus v knihch reagoval na konkrtn udlosti, mluvil o konkrtnch crkevnch
preltech, o nich byl pesvden, e vlastn nejsou kesan a z toho pak vyvozoval
sv teze, o tom, jak je jejich vztah k crkvi Tajemnmu Tlu Kristovu.
133
MLADOOVIC, s. 137-158.
134
Znamenalo to, e obalovan ani dopedu nevdl, co vechno po nm budou chtt, aby
napsal a prohlsil a nevdli to ani soudci. Ml se stt takovm vstavnm zvetem, kter
bude do smrti v zajet a bude pst a prohlaovat, cokoli mu podle aktuln poteby nad.
135
Hus si ho pl a veejn o nj dal, ale dno mu nebylo.
132

123

Na to znovu odpovdl kardinl: Ve jmnu celho koncilu ti

km: Koncil vyslechl nejmn 60 doktor a ti vichni se shoduj, e se
m vyznat ze svch blud, kter jsi dosud zastval, psahat, e je ji
nikdy zastvat nebude, veejn odvolat lnky, kter proti tob byly
pedneseny a odedneka vyznvat a uit jejich opak!
Rozhovor pokraoval a Hus mimo jin ekl: Veledstojn ote! J
jsem hotov pokorn poslechnout koncil a dt se pouit. Ale prosm, pro
Boha, abyste mi nerili klst osidlo zatracen, abych nebyl nucen lht a
odpishnout ony lnky, o nich mi, Bh jest svdek a svdom, nen
nic znmo, a svdkov proti mn udvaj, co ani na m srdce nikdy
nevstoupilo, a zvl o tom, e po posvcen v Svtosti oltn zstv
chlb hmotn. Ale ty lnky, o kterch vm, a kter jsem ve svch knihch
napsal, chci, budu-li pouen o opaku, pokorn odvolat. Ale abych vechny
lnky mn pipisovan odpishl, z nich mi mnoh byly pipsny
falen, to bych si l pipravoval osidlo zatracen. Odpishnout,
toti, jak jsem etl, pokud se pamatuji, v Katholiku, znamen odct se
bludu dve drenho. Ale ponvad m byly pipsny mnoh lnky,
kter jsem nikdy nedrel a je na m srdce nevstoupily, proto se mi zd
proti svdom je odpishnout a lht.
A oni mu oponovali: Ne, ne, to nen sprvn vznam slova
odpishnout. Ale Hus opakoval: Tak jsem to etl, e to znamen
odpishnout.
A florentsk kardinl Zabarela pravil: Miste Jane, d se vm
formule hodn omezen pi zpisu onch lnk, pod kterou budete
povinen je odpishnout, a tehdy uvte, co mte nebo chcete init.
Z tohoto Zabarelova vstupu je vidt, e Husovi ve skutenosti ivot
zachrnit nechtli, chtli, aby koncil vypadal mrumilovn a lidumiln,
aby se pokud mono vyhnuli povstn eskch pn. Husa se ale
jednoznan chtli zbavit, a to proto, e ho vichni vnmali jako
reprezentanta eskho reformnho hnut, kter nejvy crkevn kruhy
prost v crkvi nechtly. Idelnm zpsobem likvidace pro n bylo ho
nejdv morln zlomit a pak njakm zpsobem i fyzicky umlet. Pokud
124

by jim prv o to nelo, u nyn, na veejn Husov audienci, by klidn

oteveli een tohoto rozporu, e Hus ml odvolat bludy, z kterch nebyl
usvden, a tak se k nim piznat a vlastn lht. Tm by toti zdiskreditoval
a pohbil sv celoivotn dlo i cel esk reformn hnut, protoe by
ho sm ped koncilem prohlsil za heretick. Prv k tomu ho chtli
donutit, a tak se vech tch pot s tmi rebelskmi echy zbavit. Pokud
by tomu tak nebylo, mli po ruce jednoduch een: Odloit kauzu,
vyeit otzku papestv a definice crkve. Mezitm by se i Husovy
postoje vyjasnily a lpe by se vyetilo, co se skuten v Praze stalo a co
skuten Hus napsal a uil. Liv svdky bylo teba pokrat! Potom teprve
mohli od obalovanho dat, aby se oficilnmu stanovisku crkve
poddil. Pokud by ho zskali, zskali by tm i cel esk nrod. Oni ale
na takovou hru pistoupit nemohli, protoe v tom ppad by jim Hus
velmi dkladn vyistil aludky, tedy nemilosrdn ukzal na vechny
jejich zloiny, nejen morln, ale i zloiny proti katolick ve a Kristov
crkvi. A tak Husa soudili za jeho definici crkve a pojet papestv ani
by nkdo ekl, co se o tchto otzkch m vit.
Diskuze ale pokraovaly. Nkolikrt se na Husa znovu obrtil krl
Zikmund a pesvdoval ho, aby odpishl, i kdy snad ty bludy neuil.
On mu odpovdl: Nejjasnj kne! J nechci dn blud dret a
tak prosm, aby mi bylo pouze dno slyen do t mry, abych v uritch
bodech a lncch m vytkanch mohl objasnit svj mysl, zvlt o
papei, hlavch a dech crkve, v nich se se mnou rozchzej, aby
pochopili mj mysl, ponvad j pipoutm a tvrdm, e pape,
biskupov, prelti atd., jestlie by byli zavreni a v smrtelnch hch,
nejsou v pravd takov vzhledem k zsluhm, ani hodn ped Bohem,
tehdy jsou vak vzhledem k adu takov, toti papeov, biskupov,
prelti atd., protoe, jak jsem ekl, jsou nehodn sluebnci svtost.
Pak ho nutili, aby se vyjdil k njakmu trakttu, kter pr napsal
mistr Jesenic. A z tak velikho trznn byl u velmi bled, protoe pedtm
celou noc nespal, byl toti trpen bolest zub a hlavy a tsla jm horeka.
Oni ale zas zavedli e na udlosti, kter se staly v Praze r. 1412 a na
125

Husovo chovn v souvislosti s popravou tech mldenc, kte se

protivili odpustkm Jana XXIII. Potom jet povstal Ple a zapsahal
se, e proti Husovi nesvdil z nenvisti, ale jen a jen z nejulechtilejch
pohnutek. Nco podobnho prohlsil i Michael de Causis.
Potom biskup risk vzal mistra Jana Husa, aby el do vzen. A
jako vdy, kdy byl mistr Hus pivdn nebo odvdn, obkliovalo ten
refekt, v nm se zasedn konala, velk mnostv oldn s mei,
luky a dlouhmi sekerami. Kdy Hus prochzel kolem pana Jana
z Chlumu, ten ho pozdravil, podal mu ruku a utoval ho. Hus byl velmi
rd, e se za nj, tm vemi zavrenho, opovrenho a kacovanho
nestydl a neostchal se ho pozdravit a veejn mu podat ruku.
Vtina biskup ze slu odelo, ale krl Zikmund s nktermi prelty
tu zstal a ekl jim: To co tu bylo proti Husovi pedneseno, sta pln
k jeho odsouzen. Pokud to neodvol, upalte ho nebo s nm nalote jinak
podle crkevnho prva. Kdy ale odvol, nevte mu. Pokud se vrt do
ech, roz tam jet vt bludy. Proto ho zptky do ech v dnm
ppad nepoutjte a zabrate mu v kzn. Tak polete odsouzen
lnky do ech mmu bratru Vclavovi. Polete je i do Polska a do
jinch zem, kde u m Hus sv tajn uednky. Vichni, kdo se tch lnk
budou pidrovat, a jsou trestni od biskup. Tak udlejte rychl
proces s tm druhm, protoe j musm u brzy z Kostnice odjet.
Prelti mu odpovdli: S tm Jeronmem se vypodme za jeden
den, to je jenom k, kdeto Hus je uitel.
A krl opt: Zajist, j jsem byl jet mladk, kdy tahle sekta
vznikla a zaala v echch, hle, jak velice vzrostla a rozmnoila se. 136
Krl nevdl, e jeho slova sly pni Vclav z Dub a Jan
z Chlumu s Petrem z Mladoovic, kte stli kousek opodl u okna. Hus
se potom od nich o Zikmundovch slovech dovdl a dozvdli se o
nich i ostatn lechtici v echch.
Zikmund se narodil 14. 2. 1368. Za obdob jeho mladictv lze tedy potat roky
1380-1390. Je to as psoben Matje z Janova.

136

126

Pedmt sporu
Husa v podstat obviovali, e tvrd toto: Kdo nepat mezi
peduren k vn spse a kdo se nachz v tkm hchu, ten nen
skutenm lenem crkve, a proto nen ani prvoplatnm knzem,
biskupem, ani papeem, ani svtskm pnem; ve, co ze svho adu
kon, je neplatn a nikdo nen povinen ho poslouchat.
Tento postoj Hus nikdy nezastval a vdy ho vslovn odmtal!
Husovo poselstv koncilu, kter se jim navzdory vsmchu a poniovn
snail pedat, lze shrnout takto: Crkev to je spoleenstv spasench, do
kterho se vchz vrou v Krista a poknm. Pokud jste, ven pni
kardinlov a biskupov, skuten pokn nikdy neinili a nikdy jste
skuten neuvili v Pna Jee Krista, pak nejste v crkvi a nemete
v n tedy zastvat dn ady, ani ty nejmen ani ty nejvy. V crkvi
toti plat zkon Kristv. Vechno je zde podzeno Kristu a jeho vli,
tedy spse du! Pokud jednte proti Kristovm zkonm, pak nejednte
jmnem Krista a Jeho crkve, ale daleko sp jmnem antikrista. J vs
vyzvm k pokn, a pokud vy msto, abyste poslechli Bo hlas a inili
pokn, m uplte, pak tm jen dokazujete, e nejste v Kristu ani
v Jeho crkvi.
Z tohoto postoje Hus nijak nevyvozoval popen nebo zruen
viditeln hierarchick crkve. Tento nesprvn a nelogick zvr mu
podsouvali ti, kdo zsadn odmtali pokn, a pak tento zvr pijali
protestanti. Jedni i druz udlali tento mylenkov zkrat zmrn ze
zitnch politickch dvod. Katolit prelti proto, aby si bez vry a
pokn mohli i nadle udret politickou moc a nmet protestanti i
jejich nsledovnci proto, aby nemuseli bt poddanmi ma
Doly protesty z ech
Od veejnch slyen mohl zase Hus komunikovat s pteli. Z ervna
1415 je proto dochovno 33 jeho dopis. 137 Ptele v Kostnici prosil, a
137

MARE.

127

nalhaj na Zikmunda, aby se zasadil o dal veejn slyen. Svou

skutenou vli u ale Zikmund vdcm koncilu sdlil. Kardinlov dobe
chpali, e dal intervence jsou jen formalita smujc k uspokojen
ech a sami Husa slyet nechtli vbec. ei se nicmn domohli, e
12. ervna byl na veejnm zasedn koncilu ten list eskch pn csai
Zikmundovi na podporu Husa sestaven na snmu v Praze 12. kvtna.
Tento protest esk lechty proti ponn koncilu a Zikmundov
poplatnosti crkevnm elitm byl podepsn vce ne 250 eskmi pny a
kolem dokola oven jejich ednmi peetmi. Nebyla to mal vc! Protest
meme pirovnat k situaci, kdyby dnes velk st eskch poslanc,
sentor a ministr vydala prohlen, e jsou zsadn proti politice
Bruselu. Jednodue to znamenalo, e se nco bude dt. tpn Ple
uklidoval konciln shromdn slovy: Pamatujte, e aspo esk krl
Vclav se tto stnosti neastnil. Na koncilu se toti proslchalo, e krl
Vclav dr s Husovou stranou. Zd se, e do znan mry tomu tak bylo.
Faktem je, e na rozdl od ostatnch evropskch panovnk a do Husovy
smrti neposlal ke koncilu svm jmnem dn posly. 138 Do Kostnice
dorazil i list univerzity na podporu Husa i Jeronma. Dne 15. ervna
odsoudil koncil na svm 13. generlnm zasedn pijmn pod oboj.

Konen znn lnk

Dne 17. ervna vydal koncil (zejm na ntlak eskch pn skrze
Zikmunda) rozhodnut seznmit Husa s konenm znnm lnk, kter
ml odvolat. Ve svm dopise Mladoovicovi ze 17. ervna vyjaduje
Hus nadji, e jeho nvrat do Prahy nen nemon. Snad doufal, e
proces pokrauje a bude jet moci sv nzory vysvtlit.
Pt den, 18. ervna 139, byl ale bolestnou ranou. Msto veejnho
slyen byl pedveden ped osmilennou komisi, kter mu odevzdala
konen znn podmnek, za nich si me zachrnit ivot.
138
139

List litomylskho biskupa Vclavu IV. psan po uplen Husa. Viz FRB VIII., s. 10.
r. 1415

128

Hus ml te v ruce dokument obsahujc 29 citt vytaench ze t

jeho knih (O crkvi, Proti Plovi a Proti Stanislavovi) a 16 odstavc
obvinn falench svdk. 140 Komise se pli nezabvala tm, co Hus
svmi knihami skuten myslel. Na prvnm mst plnila zadan kol:
najt v knihch bludy. U pojm, kter Hus v knihch pouv, asto
sm rozeznv a peliv rozliuje nkolik odlinch vznam a rovin.
Komisam stailo vytrhnout njakou vtu z kontextu a chpat ji v jinm
vznamu, ne byla napsna v knize. A pesn tak tak postupovali!
Vytrenm cittm dvali vznam a smysl, kter vyplval z falench
obvinn svdk.
Otzka lenstv v crkvi
Co se te tch 29 lnk, kter byly zmrn nesprvn a zkreslen
vytaeny z Husovch knih: Komisi se nelbila Husova definice crkve,
jako shromdn vech pedurench k vn spse (l. 1 a 6).
Vyvozovali z toho, e podle Husa zejm ti, kdo budou nakonec zavreni,
nejsou leny crkve. Tomu podle komise nasvdovalo i Husovo tvrzen,
e ti, kdo budou spaseni, nebyli nikdy dy blovmi a ti, kdo budou
nakonec zavreni, nikdy nebyli dy Krista. (l. 2, 3, 5). To sice Hus tvrdil,
ale ne tak, jak to chpali komisai. Podle Husa jsou v crkvi jinak ti, kdo
vytrvaj v milosti a budou spaseni a jinak ti, kdo od milosti nakonec
odpadnou a pijdou do pekla. Oboj druh lid je podle Husa v crkvi,
ale jen ti peduren k spse jsou skutenmi dy crkve svat v plnm
smyslu slova. Ti druz jsou tak dy crkve a Krista, ale ne tak, jako ti,
kdo budou nakonec spaseni; tzn. ne stejnm zpsobem a ne ve stejnm
smyslu. Jedni jsou dy Kristovmi jen zdnliv, jin skuten, ale pouze
podle ptomn spravedlnosti a dal podle ptomn spravedlnosti i podle
peduren k ivotu vnmu. Zavren jsou v crkvi podobn, jako i
v lidskm tle jsou nap. hnis i vkal jako nco, co mus bt nakonec
140
Viz PAL. DOC. s. 225n; FLAJHANS I., s. 95-98; VOOHGT (20); DENZINGER
627-656 (buly Inter cunctas a In eminentibus z r. 1418); SEDLK, Plohy, s. 331.

129

z tla vyvreno. Takov vyjden prelty jist velmi hnvalo. Ve

skutenosti na nm ale nen nic bludnho! Na obhajobu tohoto pojet
uvd Hus citty svatch, hlavn Augustna, kter tak rozliuje mezi
spasenm podle ptomn spravedlnosti a podle peduren. Tot k i
sv. Jan evangelista: Vyli z ns, ale nebyli z ns. Kdyby byli z ns, byli
by s nmi zstali. Ale nezstali s nmi, aby vylo najevo, e nepat vichni
k nm, kdo jsou s nmi. (1 J 2,19) Tento citt Hus nkolikrt uvd.
Otzka peduren a pedzvdn
Tato otzka je bytostn spjata s Bo lskou. Bh dal za ns svho
Syna, aby dn, kdo v nho v, nezahynul, ale ml ivot vn.
(srov. J 3,16) Zrove je tato otzka spojena s tm, e Bohu nen nic
skryto, ani v minulosti ani v ptomnosti ani v budoucnosti (atribut Bo
vevdoucnosti). Bh v, kdo nakonec bude spasen a kdo zavren,
protoe v, kdy se lovk rozhodne proti Jeho vli a kdy ne. Jeho vdn
ale nikoho neomezuje ani nenut jednat proti sv svobodn vli.
Bo vle je, aby vichni byli spaseni. (2 Pt 3,9) Je ale bolestnou
realitou, e vichni spaseni nebudou. Kdy se z peduren a pedzvdn
udl teologick problm, pak je snadn nkoho ocejchovat jako kace,
jak to bylo v ppad Jana Husa. On ale v tto souvislosti vychzel z reality,
kterou bylo prodvn odpustk a rozmail, pohorliv ivot prelt.
V Krdu vyznvme: Vm v jednu svatou apotolskou crkev. Jene tu
byla nesvat, zhral, pokryteck hierarchie, kter tvrdila, e ona je crkev
a e je svat. Hus proto odlioval zevnj crkevn strukturu od Tajemnho
Tla Kristova crkve. I sm Je v podobenstv mluv o tom, e s
zahrne vechno mon, zl i dobr, kdy je pln, tak ji vythnou na beh,
a co je patn, to vyhazuj ven (Mt 13,47-50). Crkev je st, kde jsou spolu
dob i zl, ale zl spaseni nebudou jen proto, e jsou v zevnj crkevn
organizaci, nebo e maj vysok crkevn postaven. Dle Kristovch slov
mnoz crkevn farizeov a velekn budou zavreni (Mt 23,13-15).
Kdyby si Hus teologizoval o pedzvdn a peduren, ale netoil
pitom na podstatu, tedy na morln rozvrat zpsoben prelty, tak by ho
130

nikdo neupaloval. Otzka peduren a pedzvdn byla v t dob

aktuln pi teologickch disputacch. Hus ji jen pouil.
Bh, kter chce, aby vichni byli spaseni, dal k tomu milost i apotolu
(biskupu) Jidovi. Pavel pronsledoval crkev, ale byl spasen! On dostal
milost, jako kad lovk ke spse. Tehdy, kdy ji dostal, tak ji pijal a
neodmtl. Jid naproti tomu obdrenou milost ke spse vlastn vinou
odmtl. Je vdl, kdo Ho zrad a mluvil o tom, ale zatvrzel Jid od
svho myslu neustoupil. Bh Jide neuril pro peklo, jak by si ze slova
pedzvdn mohlo nepravdiv mnoho lid vydedukovat. Jid prodal
Jee za penze. Tak to inili v minulosti a in i dodnes mnoz prelti,
a nejen oni. Krom lsky k penzm (viz 1 Tim 6,10) je rovn bezpenou
cestou do pekla i touha po lidsk slv. Uvili v Nho i mnoz z pednch
mu, ale kvli farizem se k nmu nepiznvali, aby nebyli vyloueni ze
synagogy. Zamilovali si lidskou slvu vc ne slvu Bo. (J 12,42-43)
Ve skutenosti Hus eil otzku peduren a pedzvdn, aby
vyjdil bolestnou realitu, e v crkvi jsou zhral prelti, kte u
vnitn od crkve odpadli, ale zastvaj nejvy ady. Na rozdl od nich
skutenmi leny crkve (Tajemnho Tla Kristova) jsou ti kesan,
kte ij z vry a Krista upmn nsleduj, neprodvaj Ho ani za penze
ani za lidskou slvu. Tito jsou odpadlou hierarchi, tak jako Jan Hus,
tvrd pronsledovni.
Otzka primtu Petra
Podle toho, jak si Hus zadefinoval crkev, je teba rozumt i jeho
tvrzen, e Petr nebyl a nen hlavou crkve katolick (l. 7). To je sprvn
vyjden, protoe crkev katolickou tvo vichni spasen od bela a
po poslednho spravedlivho na konci svta, a hlavou tohoto Tajemnho
Tla Kristova cel crkve, bojujc, spc i vtzn je jedin Kristus
sm. Vdy vichni, kdo budou spaseni, budou spaseni jedin v Kristu.
Teba si znovu uvdomit to velk pohoren, kter tehdy bylo: Byli ti
papeov a jeden byl vt darebk ne druh. Nevdlo se, jestli aspo
jeden z nich je skuten pravm papeem. Bylo jen pochopiteln, e
131

katolit teologov se snaili najt kriteria pro uren pravho nstupce

sv. apotola Petra. Hus k tomu dodv, e mme pedpokldat, e ten a
ten, kdo vystupuje jako pape, je skuten pedstavenm vech
partikulrnch (mstnch) crkv a nmstkem Kristovm, ale nemme
v to vit jako v pravdu vry, protoe o nm nevme s jistotou ani to,
jestli je vbec kesanem. (l. 10 a 11). Vme pravdu vry, e Kristus
dal Petrovi primt mezi apotoly, a e tent ad maj i Petrovi nstupci,
ale nevme v konkrtnho papee! To by se nm potom mohlo stt,
e se ve ve zklameme nebo dokonce budeme vit v Antikrista, kter
se bude vydvat za papee. (viz Hus, Proti Stanislavovi 2. kap.) Pokud
se pape navenek chov jako pohan a neptel Krista, mme o nm
(stejn jako o kadm jinm lovku) pedpokldat, e nen lenem
crkve ani papeem. Tento postoj Hus ve svch knihch vyjdil, ale
konciln komise v tto vci mon Husa vbec nepochopila. Obvinili ho
z bludnch tvrzen, e hn pape nen nstupcem sv. Petra (l. 12, 13,
20, 21) a e zvolen zlho lovka papeem je neplatn (l. 23 a 25).
Z Husovch knih, odkud lnky vythli, je ale jasn, e Husovi se nejedn
o jakkoli hnho papee, ale o heretika a odpadlka takov podle
Husa neme bt zvolen papeem a nen nstupcem sv. Petra. (To pak
r. 1559 potvrdil i Pape Pavel IV. svou bulou Cum ex Apostolatus officio.)
Ten rozdl mezi prostm hnkem a heretikem odpadlkem vak
prelti na kostnickm koncilu nechtli pochopit, protoe tent princip
se vztahoval i na mnoh z nich (viz l. 8). I svatokupectv, kter pstovali
tm vichni vy prelti, bylo u crkevnmi otci oznaeno za kacskou
herezi. To by pak znamenalo, e vichni svatokupci, tedy de facto asi
vichni kardinlov i biskupov, jsou vyloueni z crkve. Tmto zpsobem
kardinlov nemohli ani uvaovat! Jinak tomu nen ani dnes: Apostati
nechtj chpat a nepipust, e je mon, aby nkdo navenek vystupoval
jako katolick biskup a kad den recitoval Vyznn vry, a pitom byl
veejn znmm apostatou. Ono to ale mon je a bohuel dnes je to
smutn realita! Toti, vichni, kdo tvo jednotu s falenm prorokem
Bergogliem, dvaj tm veejn najevo, e nev v jedinenost spsy
132

v Jei Kristu a e u nejsou kesany. V Husov dob nebyla v crkvi

hereze jet natolik institucionalizovan. Dret s nesprvnm papeem
tehdy znamenalo mlit se v osob papee, ale lovk se tm nestval
heretikem a odpadlkem od kesansk vry, jak je tomu dnes. Hus vak
upozoruje, e i takov situace me nastat.
Z tohoto pohledu se dal tzv. Husova hereze, e knz m povinnost
kzat i bez dovolen crkevn vrchnosti (l. 17 a 18) zd malikost. I tento
Husv postoj byl ale pekroucen. Hus nepopral crkevn autoritu a
povinnost poslunosti (co mu vytkali i v l. 15). On ve svch spisech
mluvil o specifickm ppad, kdy prelti zakazuj kzat z nenvisti a
zloby, protoe sami nepijmaj evangelium a kdy naizuj vci, kter jsou
proti Bomu zkonu. (Viz nap. finann pspvky na vlku papee
Cossy proti ehoi XII. a jeho poddanm a dnes pspvky na tzv.
uprchlky, kte pichzej podrobit Evropu svmu falenmu bohu.)
Nullus dominus
Tak Husovi vytkali, e pr zastv Viklefv lnek: nikdo nen
svtskm ani crkevnm pnem dokud je ve smrtelnm hchu (l. 29).
Nebyla to pravda! Meme se o tom pesvdit nap. z Husovy obhajoby
nkterch Viklefovch lnk, kterou pednesl v Praze v lt 1412. Hus
jednoznan tvrdil, e hn kn jsou nehodnmi sluebnky svtost a
tent princip analogicky vztahoval i na svtsk panovn hnch pn.
Pvod papestv
Zvl zvanm je obvinn Husa z tvrzen, e papestv bylo
ustanoveno a csaem (l. 9, 26, 27, 28) Ze vech ostatnch obvinn
Husa historikov 20. st. oistili, ale v tto vci na nm nechvaj stn
kacstv.141 Ve skutenosti k tomu ale nen dvod! Zd se, e tento postup
vol zmrn, aby nemuseli udlat zvr, kter dnes nechtj slyet ani
katolci ani protestanti ani ateist e Hus byl pravovrnm katolkem
141

VOOGHT (20), s. 329.

133

vrnm katolick Tradici ve vem. Na koncilu Hus jasn prohlsil, e

jeho vyjden o vyplynut papesk moci z moci csask se tk pouze
papeovy svtsk politick moci. Pape tehdy byl skuten svtovou
politickou velmoc a prv v tom vidl Hus pinu duchovnho padku
crkve a o tom mluvil. Z mnoha Husovch vyjden jasn plyne, e vil
v biblick ustanoven papeskho primtu pmo Kristem. V 9. kap.
O crkvi k: Pedpokldejme tedy to, co jsme ekli shora v 1., 2., 3. a 4.
kapitole, e svat crkev obecn, kterou tvo vichni peduren k spasen,
jest jedin, a e jedin Kristus je hlavou tto crkve, prv tak jako je
sm nejdstojnj osobou v t crkvi, kter j a jejm dm dv pohyb
a vnmn v ivot milosti. Tu je naprosto zejm, e Petr ani nebyl ani
nen hlavou svat crkve obecn. (viz l. 7) A pravdiv je vrok blaenho
Dionysia, e Petr byl mezi apotoly hlavnm vdcem a zkladem crkv,
jak jsme o mlo ve povdli o apotolech. A pravdiv je tak Augustinv
vrok, e byl prvn mezi apotoly podle jist vsady. Pravdiv je tak
Marcelv vrok, e Petr byl hlavou cel crkve, kterou spravoval uenm
a pkladem. Avak nebyl osobou dstojnj ne Kristova matka, ani
nebyl rovn Kristu. Toto napsal M. Jan Hus o papei a podle toho i
jednal ve svm ivot. K papei se odvolval, s papeem potal ve
svch vizch obnovy crkve a k papeovu soudu v Kostnici se tak
nakonec dostavil.
Na listin byla i dal falen obvinn, kterm ale chybl jakkoli
kontakt s realitou. Tk se to jak l. 4 tak tak skoro vech lnk
svdeckch. Podrobn rozbor alobnho spisu a rozsudku je uveden
zvl mimo rmec tto knihy. 142
Vyjden k alob
Pi pedn listiny Husovi oznmili, e m nkolik dn na rozmylenou.
Na spodnm okraji listiny bylo trochu volnho msta, kam ml Hus pipsat
sv odvoln. Odvolnm by se zrove piznal, e vem tm bludm,
142

Rozbor aloby proti M. Janu Husovi na: uprkccr.com/clanky/m.-jan-hus.html.

134

v tom smyslu, jak je chpali komisai, vil a uil, a podrobil by se

trestu, kter mu ulo koncil. Hus velmi dobe vdl, e tm trestem je
doivotn vzen, a koncil se na tom tak vslovn usnesl. Po nvratu do
cely, namsto aby napsal odvoln, vepsal mezi dky jednotlivch
lnk vybranch z jeho knih doplujc upesnn, aby svm vrokm,
asto vytrenm z kontextu, dal sprvn smysl. K lnkm sestavenm
ze svdeckch vpovd ve vtin ppad pipsal, e jsou nepravdiv.
Spodn okraj listiny nechal zatm przdn. Potom se pustil do pepisovn
listiny na jin papr, kter pak poslal ptelm, jako jasn svdectv o
zloinu, kterho se proti nmu koncil dopustil. Pod pepsan text
dokumentu napsal pro ptele: A j, Jan Hus, vdy v nadji sluha Jee
Krista, napsal jsem odpovdi k lnkm do jejich spisu, stejn jako do
tohoto, a to podle svho svdom, z nho musm sloit ty Bohu
vemohoucmu. K lnkm vybranm z mch spis jsem nemohl pipsat
sv mnn, pro krtkost asu i pro nedostatek papru a pro nebezpe
atd. A myslm, e v opisu prvnch lnk 143 jsou k jejich vyvrcen a
dokzn napsny argumenty svatch. A nyn mi u zbv bu odvolat
a odpishnout a podrobit se podivnmu pokn anebo bt splen. Otec
i Syn i Duch svat, jeden Bh, v nj vm a dvuji, d mi, na pmluvu
vech svatch a lid spravedlivch, ducha rady a sly, abych mohl uniknout
satanovu ostnu a a do konce vytrvat v jeho milosti. Amen. Svou odpov
Hus datuje 20. ervna a koncilu ji odevzdal asi na druh den nebo napozt.
V prbhu asi dvou tdn po 18. ervnu navtvovaly Husa rzn
koncilov autority a snaily se ho pemluvit k odvoln. Jeden
z pedsedajcch kardinl, kter byl pr na Husa ponkud laskavj,
sloil jakousi mrnj formu odvoln. Hus ale nepistoupil ani na ni.
Prakticky v n ml prohlsit, e i kdy mu koncil pipisuje mnoh bludy,
kter neuil, on pece souhlas s tm, e je odvol (tedy se k nim
piznv) a podrob se pokn uloenmu jako trest za tyto bludy. 144
Kter mu komise pedloila ped veejnmi slyenmi v dubnu 1415.
Text nvrhu byl tento: Navc k prohlenm, je jsem ji dve uinil a je tmto
stvrzuji, prohlauji jet jednou, co nsleduje. I kdy se mi mnoh vytk, na co jsem
143
144

135

aloba byla sestavena alamounsky. Nkter obvinn byla prost

vylhan, jin sice vybran z jeho spis ale dn jim jin smysl a
v nkterch vcech lo jen o Husova provokativn vyjden. Hus se
touto vceznanost nenechal zmst. Pesn rozliil svj postoj k tem
skupinm lnk aloby. Vyjdil ho v dopise svm ptelm v Kostnici
z 21. ervna 1415. Zde k: Toto je ve jmnu Jee Krista m konen
rozhodnut, e nechci lnky, kter jsou sprvn vytaeny, piznat za
bludn a nechci odvolat lnky, pipisovan mi kivmi svdky, ponvad
odvolat znamen piznat se, e jsem bludy nebo blud zastval, a
ustoupit od nich a zastvat opak. Nebo Bh v, e jsem nikdy nekzal
ty bludy, kter si vymysleli, piem z mch slov odali mnoh pravdy
a pipojili li. Velmi rd vak, kdybych vdl o nkterm svm tvrzen,
e odporuje pravd, bych jej opravil, odvolal a uil a kzal opak. Myslm
ale, e dn neodporuje zkonu Kristovu a vrokm svatch mistr,
akoliv ti, jim se nelb, ho nazvaj pohorivm nebo bludnm. Proto
se odkm jakhokoliv nesprvnho vznamu vech mch tvrzen,
pokud by snad takov vznam v tom smyslu, jak jsem je mnil mla.
Poddvm se nprav vemohoucho a nejlepho Mistra a spolhm
na jeho nekonen milosrdenstv, e mne od mch skrytch hch
sm pemilostiv oist.
Vce Husovi zleelo na vrnosti Kristu a sil o reformu crkve,
ktermu vnoval vechny sv sly, ne na zchran pozemskho ivota.
Proto tak nechtl uinit nejasn a mnohoznan odvoln, kter by
mezi jeho pteli a nsledovnky v echch zpsobilo zmatek. Nepiel
na koncil kvli sob, ale v zjmu celho reformnho hnut zancenho
v eskm nrod nesmrnou lskou Jee Krista.
ani nepomyslel, podrobuji se pokorn slitovn, rozhodnut, vmru a opravm
pesvatho generlnho koncilu, ve vem, co je mi pitno, co je proti mn
pozdvieno, co je vyato z mch knih, nebo co vypovdli svdkov. Souhlasm, e to
odpishnu, odvolm, opravm, e se podrobm milosrdnmu pokn, e udlm ve to
(vcelku a kad zvl), co pesvat koncil bude milostiv povaovat za nutn k m
spse a ke svmu odputn a co mi zbon doporu. VOOGHT (21), s. 4.

136

Mnoz lenov koncilu ho navtvovali a snaili se ho pesvdit,

e odvoln nebude nutn znamenat piznn se, e dotynm bludm
uil. Hus jim na jejich rady odpovdal: Rd odvolm takovm zpsobem,
e jsem ty a ty bludy nikdy nezastval a nikdy jim neuil a nikdy je
zastvat ani uit nebudu. Na to nemli rdci dnou odpov, protoe
vdli, e vtin koncilu by to nestailo.
Hus dal leny komise, kter mla jeho proces na starosti, aby mu
byl pidlen zpovdnk a ekl, e si peje tpna Ple, prv proto, e
je jeho nejvtm neptelem. V dosti mu vyhovli, ale dali mu jinho
zpovdnka: jakhosi mnicha, kter byl doktorem. Choval se k nmu
laskav a dal mu rozheen. Dne 22. ervna ho ale potom navtvil i
Ple. Hus ho ve vzen odprooval za vechno, m mu snad ublil.
tpnovi pitom vyhrkly slzy a Husovi tak. Na to se ho Hus zeptal:
ekni mi, tpne, co bys udlal ty, kdybys ml odpishnout nco, co
jsi nikdy nezastval. Ple na to s plem: Je to tk. K Husovu
vzen pichzel v ty dny tak Michael de Causis, dovnit se ale
neodhodlal. Bavil se venku se strnky a jednou jim ekl: Z milosti Bo
u toho kace brzo uplme. Kolik jsem j na nj jenom vynaloil zlatch!
Odpov koncilu
Dne 1. ervence 1415 pila do Husova vzen osmilenn komise
veden riskm arcibiskupem Janem Vallenrodem. dali jeho konenou
odpov. Odevzdal jim ji psemn a zn takto:
J Jan Hus v nadji knz Jee Krista. Pro bze, e bych urazil
Boha a kiv psahal, nemohu lnky, z kterch mne kiv svdkov
obviuj, odvolat, nebo jsem je nekzal, netvrdil, nehjil. Co se tk
vc, kter byly z mch spis sebrny pravdiv, zamtm jejich neprav
smysl, jestli by snad njak mly. Vechny lnky ale odvolat nesmm,
protoe by to bylo urkou Boha a svatch uitel. A kdyby mj hlas
mohl znt po vem svt, jakoe v soudn den bude zjevena kad le a
kad mj hch, rd a ochotn bych chtl ve kiv a bludn, co jsem
137

kdy myslil neb mluvil, odvolat ped celm svtem. Tak prohlauji a pi
ze sv vle a bez ntlaku. Psno vlastn rukou 1. ervence.
Od t chvle nebylo pochyb o jeho uplen, byly perueny vechny
Husovy kontakty s okolnm svtem. Ptel u od nho nedostali ani dek.
ivot Husovi jet o pt dn prodlouila Zikmundova neptomnost
v Kostnici.
Dne 4. ervence 1415 probhlo shromdn koncilu, kde vyslanec
mskho papee ehoe XII. pan Karel z Malatesty formln koncil
svolal a pak do rukou koncilu sloil ehoovu abdikaci. Hned na to,
jet na tomt zasedn, pijal koncil rozhodnut o odsouzen Husa. 145
Den ped smrt
V ptek, 5. ervence 1415, dorazil Zikmund do Kostnice. Veden
koncilu hned pikroilo k vykonn poslednch formalit Husova procesu.
Osmilenn komise veden kardinly dAillym a Zabarelou si 5. ervence
ped polednem nechala Husa vyvst do velkho slu bosckho kltera a
nabdla mu stupek. Ml odvolat pouze vty vybran z jeho spis a o
lncch sestavench z vpovd svdk, o nich tvrdil, e jsou nepravdiv,
jen psahat, e je nikdy nebude hlsat.146 Hus odmtl i tuto monost a
setrval ve svm rozhodnut a do okamiku smrti. Pokldal sv spisy za
pravovrn a dosud ho nikdo nepesvdil o opaku. Mohl si snadno
domyslet, e po prvnm stupku budou kardinlov na svm vzni dat
dal a dal. Pesn to se pak stalo mistru Jeronmovi. Nebt Husovy
stlosti, neml by pak Jeronm koho nsledovat ve svm pokn.
Nestupnho Husa odvedli zptky do vzen. Za nkolik hodin byl
podniknut dal pokus pesvdit ho k odvoln. O tom u vyprv oit
svdek Petr z Mladoovic. 147
145

FRB VIII., s. 9-11.

Sm tento krok koncilu dokazuje, e pravdivost svdectv nebyla prokzna. Proti
obalovanmu stly destky svdk, a pesto se jim nepodailo podat skuten dkazy
jeho viny. To samo o sob svd, e vypovdali liv.
147
Nsledujc text z velk sti pevzat z MLADOOVIC, krom nkolika doplk
viz nsledujc poznmky.
146

138

Potom tho lta Pn 1415, pt den msce ervence, v ptek po

Prokopovi, urozen Pni Vclav z Dub a Jan z Chlumu byli mskm a
uherskm krlem Zikmundem poslni do ale Mench brat v Kostnici
spolu se tymi biskupy. Mli zde slyet konen mysl mistra Jana Husa,
chce-li svrchu een lnky vybran z jeho knih, z podanch alob a
z vpovd svdk dret, aneb zda je chce podle vyzvn koncilu
odpishnout a odvolat. Kdy ho vyvedli ven ze ale, ekl mu pan Jan
z Chlumu: Hle, miste Jane, my jsme laikov a neumme ti poradit. Ctli, e jsi v nkterch vcech, kter se ti vytkaj, vinen, nesty se dt se
o nich pouit a odvolat je. Pakli vak se nect vinen tm, co se ti vytk,
podle pkazu svho svdom dnm zpsobem nejednej proti svmu
svdom a neli ped tv Bo, ale radji stj a do smrti v t pravd,
kterou jsi poznal. A on, mistr Jan Hus, s plem pokorn odpovdl:
Pane Jane! Vz, e kdybych vdl, e jsem nco proti zkonu Bomu a
proti svat matce crkvi psal nebo kzal, chtl bych to pokorn odvolat,
Bh je mi svdkem. Ale stle si peji, aby mi ukzali psma 148 lep a
hodnovrnj, ne jest to, co jsem psal a uil, a budou-li mi ukzna,
chci velmi ochotn odvolat. Na ta slova odpovdl jeden pi tom stojc
biskup mistru Janovi: Chce snad bt moudej ne cel koncil? Ale
mistr mu pravil: J nechci bt moudej ne cel koncil, ale prosm,
dejte mi nejmenho ze sboru, kter by mn lepmi a hodnovrnjmi
psmy pouil, a jsem ochoten ihned odvolat. Na ta slova biskupov
odpovdli: Hle, jak je zatvrzel ve svm kacstv. Kdy to ekli,
rozkzali odvst ho do ale a odeli. M. Jan Hus setrval na modlitb
a do rna novho dne.

148
Uit tohoto vrazu psma bylo v djinch asto pedstavovno, jako by Hus
neuznval jinou autoritu ne Bibli. To je ale omyl. Viz ve. Slovem psma se myslelo
veobecn jakkoliv vn argumenty, jak z Psma sv., tak z crkevnch otc i teolog.
Hus a jeho ptel sprvn a katolicky tvrdili, e ve, co crkev u, mus mt njakou
oporu v Psmu sv., tedy v Bibli, ale protestantsk zsada pouze Psmo byla Husovi
naprosto ciz.

139

6. ervence 1415

Ped koncilem v den smrti

Dne pak nsledujcho, kter byl est den ervence, jinak v sobotu
po Prokopovi, v oktv svatch apotol Petra a Pavla, byl asi okolo est
hodiny rann mistr Jan Hus vyveden ze ale. Jeho lko bylo hned
spleno a popel hozen do Rna. Na sob ml Hus pl a ern mistrovsk
roucho, na prav noze ml pouto. 149 Arcibiskupem riskm byl piveden
k vtmu chrmu msta Kostnice; kde se konalo obecn zasedn prelt
za pedsednictv mskho a uherskho krle. Pivedli ho ke dvem
kostela a ekali s nm v pedsni, dokud v kostele neskonila me. Nechtli
ho vst do kostela pi mi, snad aby se jm neposkvrnili.

Kostnick katedrla msto Husova odsouzen

Uhersk krl sedl ve shromdn ve svm majesttu ze vech
nejve. Nad hlavou ml zlatou korunu s obloukem. Vedle nho stli
Klemv syn s skm jablkem a z druh strany jin kne s tasenm
meem. Uprosted toho zasedn a chrmu byl jaksi zvl upraven
stolec ponkud vyven a na nm byla na jakmsi palku poloena
149

MJH, Flajhans, s. 373.

140

roucha, men ornt a knsk obleen k odsvcen mistra Husa. Kdy

pak byl pedveden do kostela, piel ped ten pipraven stl, poklekl a
velmi dlouho se modlil. Podle tamnho podn je to msto u estho sloupu
hlavn chrmov lodi. Zatm biskup z Lodi vystoupil na kazatelnu, ml
kzn o kacstvech a mezi jinm objasoval, jak velmi kacstva kod
v crkvi Bo a podvracej ji, a e ke krlovskmu adu pat takov
kacstva a zvlt svatokupeck z crkve Bo vykoenit. 150
Zatm povstal Jindich de Piro, prokurtor koncilu a pedloil nvrh,
aby koncil ril proces s mistrem Janem Husem dokonit a do konenho
odsouzen. Tehdy jeden uren biskup vystoupil na kazatelnu a dlouho
etl prbh Husova procesu vedenho v Praze, v m i jinde. Potom
tak etl lnky proti mistru Husovi. Prvn z nich byl: Jedin jest svat
crkev obecn, kter jest sbor vyvolench atd. Mistr Jan na nj i na
dal lnky odpovdal vysokm hlasem stejnmi poznmkami, kter
napsal do textu lnk svou vlastn rukou. 151 Ale kardinl kambrajsk
mu tehdy ekl: Mlte te, dobe potom najednou na vechny odpovte.
A mistr Jan odpovdl: A jak mm na vechny najednou odpovdat,
kdy si je nemohu vechny najednou pamatovat? Kdy se za chvli
znovu pokouel odpovdat na dal lnek, povstal kardinl florentsk a
pravil mu: Ml te! Vdy jsme t ji dostaten slyeli. A po chvli
znovu povstal a ekl sluhm: Naite mu, aby mlel. A mistr Hus sepjal
ruce a vysokm hlasem prosil: Prosm pro Boha, slyte mne, aby se
tito, kte stoj okolo, nedomnvali, e jsem drel bludy, vdy potom se
mnou udlte, co se vm zachce. Kdy vak mu brnili, aby nic nemluvil
a aby neodpovdal na to, co mu bylo vytkno, poklekl, sepjal ruce,
Viz FRB VIII., s. 489. Prv tento nzor, e svtsk vlda m trestat veejn hchy
kn a zvl svatokupeck vydrn lidu, byl jednou z hlavnch vc, kter koncil
Husovi vytal. Zejm prelti chpali trestn kn svtskou moc v tom smyslu, e je
krl takovm dozorcem, kter m pouze vykonat rozsudek, vynesen crkv.
151
Viz PAL. DOC. s. 225n; FLAJHANS I., s. 95-98; MLADOOVIC, s. 137n;
VOOHGT (20); DENZINGER 627-656 (buly Inter cunctas a In eminentibus z r.
1418); SEDLK, Plohy, s. 331. Viz mj lnek Rozbor aloby proti M. Janu Husovi
na: uprkccr.com/clanky/m.-jan-hus.html.
150

141

pozdvihl oi k nebi a velmi zbon se modlil a porouel svou pi Bohu,

soudci nejspravedlivjmu. A to optovn tehdy inil.
Kdy skonili lnky vybran z jeho knih, etli lnky vybran
z alob a vpovd svdk, kter byly pr dokzny. Pslun svdky
jmenovali tak, e je neuvdli vlastnmi jmny, nbr jen jmny ad a
mst. A mezi nimi byl tak ten lnek, e po posvcen hostie na olti
zstv chlb hmotn nebo podstata chleba. 152 Dle jin, e knz, kter
je ve smrtelnm hchu, nepromuje, neposvcuje, nekt atd. Tehdy,
kdy mistr opt povstal a chtl odpovdt, kardinl ho opt zakikl a
nenechal ho mluvit. Ale on pesto volal: Prosm pro Boha, slyte mj
mysl a pro tyto, kte stoj okolo, aby se nedomnvali, e jsem drel
tyhle bludy. Proto tvrdm, e jsem nikdy nedrel ani neuil, ani nekzal,
e v Svtosti oltn zstv po posvcen chlb hmotn. A nsledovn
na jin lnky odpovdl podle toho, jak je to jeho rukou poznamenno.
Mezitm tak vytkli mu lnky, e on, jak tvrdili, ekl, e jest tvrt
osoba v Trojici. 153 A onen lnek dokazovali skrze jednoho doktora.
A mistr ekl: A je jmenovn ten doktor, kter toto proti mn svdil.
A pedtajc biskup pravil: Nen zde nyn poteb, aby byl jmenovn.
A odpovdal a krom jinho ekl: Odstup to ode mne bdnho, e bych
j chtl v bostv jmenovat tvrtou osobu, ponvad to na m srdce
nikdy nevstoupilo, ale stle tvrdm, e Otec a Syn a Duch svat jeden
Bh a jedno byt a trojice jest osob.
Dle pedtajc etl, jak se mistr Jan Hus odvolal k Bohu a odsuzoval
toto odvoln jako blud. A na to mistr Jan vysokm hlasem odpovdl:
Pane Boe, pohle, jak tento koncil zatracuje tvoje skutky a tvj
zkon jako blud! Ty, kdy jsi byl od svch neptel v tkosti utlaovn,
svil jsi svj spor Bohu, svmu Otci a nejspravedlivjmu soudci. Tak
Svdkov tohoto artikulu jsou dva kanovnci prat, dva fari, ti oltnci a jeden
doktor.
153
O tom se bhem procesu nikdo nezmnil. Zd se, e tato le byla zmrn
formulovna nejasn a vtu bylo mono chpat tak, e Hus sm sebe pokldal za
tvrtou boskou osobu, i tak, e prost tvrdil, e v Bohu jsou tyi osoby.
152

142

jsi nm ubohm dal pklad, abychom se ve vech tkostech utkali

k tob, nejspravedlivjmu soudci a od tebe pokorn dali pomoc. A
dodal: A ustavin tvrdm, e nen bezpenjho odvoln, ne k Pnu
Jei Kristu, kter se ned pohnout kivm darem nebo oklamat falenm
svdectvm, ale kadmu odplat tak, jak si zaslouil.
Mezi jinm tam tak zaznlo, e mistr Jan Hus, kdy byl
exkomunikovn, vzpurn tm pohrdal. On odpovdl: Nepohrdal jsem
exkomunikac vzpurn, nbr kzal jsem a slouil mi pod odvolnm.
Poslal jsem k msk kurii dva zstupce a uvedl dvodn piny, pro
jsem se osobn nedostavil, a pece jsem nikdy nemohl dostat slyen, ale
z mch zstupc jedni byli uvznni, s druhmi pak bylo patn
zachzeno. A v tom vem se odvolvm na soudn spis, ve kterm je to
ve zevrubn obsaeno. A nakonec jsem tak pijel sem k tomuto sboru
svobodn s ochrannm prvodnm listem pana krle zde ptomnho,
abych zde svou nevinu ukzal a zodpovdal se ze sv vry. A kdy to
kal, obrtil se na krle a krl se velmi zapil a zaervenal.

Rozsudek
Kdy byly tedy vechny lnky proti nmu podan skoneny a
doteny, peetl jeden lys a star auditor, prelt ustanoven z nroda
143

vlaskho, 154 konen rozsudek, proti mistru Janu Husovi. 155 Mistr Jan
na urit body toho rozsudku odpovdal a inil proti nmu nmitky, akoli
mu v tom zabraovali. Kdy byl prohlen za zatvrzelho v bludu a
kacstv, vysokm hlasem odpovdl: Nikdy jsem nebyl, ale ani nejsem
zatvrzel, nbr vdy jsem si pl i dnenho dne si peji innj pouen
z psem. A dnes tvrdm, e i kdybych mohl jedinm slovem vechny bludy
zniit a vyvrtit, e bych to s nejvt radost vykonal. A kdy vechny
jeho knihy, jak latinsk, tak i do kterkoli jin ei peloen, byly
v rozsudku jako podezel zatracovny a ureny na splen, jakoto
zatracen hodn, mistr Hus odpovdl: A kterak mi zatracujete m
knihy, kdy jsem si vdy pl a dal, lep psma proti tomu co je v nich
eeno a napsno!? Tak dnes si to peji, ale dosud jste proti tomu
neuvedli dn innj argumenty a neukzali jste z mch knih jedin
bludn slovo. A knihy do etiny nebo do jin ei peloen, jak jste
zatratili, kdy jste je nikdy nevidli? Jin sti rozsudku poslouchal klee
na kolenou, dval se vzhru k nebi a modlil se. A kdy byl rozsudek
ukonen, modlil se vysokm hlasem za vechny sv neptele: Pane
Jezu Kriste, tebe prosm pro tv velik milosrdenstv, odpus vem mm
neptelm. Ty v, e mn kiv obalovali, kiv svdky proti mn
postavili a kiv lnky proti mn vymyslili! Odpus jim pro nesmrn
milosrdenstv tv. A kdy toto ekl, mnoz a zvlt pedn z kn,
s rozhoenm na pohlejce, posmvali se mu.
Odsvcen
A potom se z nazen sedmi biskup, kte stli kolem nj, oblkl
v men roucha, jako by mnl slouit mi. A kdy oblkl albu, pravil:
Pn mj Je Kristus, kdy byl od Heroda veden k Piltovi, v blm
rouchu byl posmvn. Kdy u byl tak obleen, byl od tch biskup
vyzvn, aby odvolal a odpishl. On vstal a vystoupil na ten stl, ped
154
155

Tzn. Ital.
Text rozsudku: FRB VIII., s. 280. Vit t: uprkccr.com/clanky/m.-jan-hus.html.

144

kterm se oblkal, alostiv se obrtil k lidu a s plem nmecky 156

pravil: Hle, tito biskupov mn vybzej k tomu, abych odvolal a odpishl;
bojm se to uinit, abych nebyl lhem ped tv Pn a tak abych
neurazil sv svdom a Bo pravdu, protoe jsem nikdy nedrel tyto
lnky, kter proti mn kiv svd, ale spe jejich opak jsem psal, uil
a kzal, a tak proto, abych nepohoril tak velik mnostv, ktermu
jsem kzal; i tak ostatn, kte vrn kou slovo Bo. 157A kdy to
doekl, okolo sedc biskupov a jin z eenho koncilu pravili: Ji
vidme, e jest zatvrzel ve sv patnosti a tvrdojn v kacstv.
Kdy pak z toho stolu sestupoval, ihned jej ti biskupov zanali
odsvcovat. Nejdv mu z rukou vzali kalich a kali pitom toto zloeen:
Jidi zloeen, protoe jsi opustil radu pokoje a s idy ses radil,
odnmme od tebe tento kalich vykoupen. A on vysokm hlasem ekl:
Spolhm na Pna Boha vemohoucho, pro jeho jmno toto rouhn
trpliv snm, e on ode mne kalich svho vykoupen neodejme. Pevn
doufm, e ho jet dnes v jeho krlovstv budu pt. A potom z nho
svlkali dal sti roucha: tolu, ornt atd. a ke kadmu proneli pedepsan
zloeen. A on odpovdl, e ta rouhn pokorn a rd pijm pro jmno
Pna naeho Jee Krista. Kdy mu byly odaty vechny sti menho
roucha, pistoupili een biskupov k poruen tonzury. Ale zaali se mezi
sebou hdat. Nkte ho chtli holit bitvou, druz vak tvrdili, e sta
156

MJH, Flajhans, s. 375.

SEDLK na s. 351 v pozn. 1 tvrd, e prvn st tto omluvy se pi posledn
nabzen formuli stala bezpedmtnou. Je to nehorzn demagogie. Ty tzv. svdeck
lnky, v nich se Husovi pipisovaly bludy o svtostech, kter mu nikdy nikdo
nedokzal, byly i v tomto shromdn 6. 7. vyhlaovny. Hus zde vyuil monosti
upozornit veejnost, ke kter jinak neml pstup, e jde o liv svdectv. Faktem bylo,
e nebt tchto livch svdectv jeho neptel, Hus by nikdy nestl ped soudem a nebyl
alovn z kacstv. To e koncil mu den ped smrt na posledn chvli nabdl monost
odvolat pouze lnky vybran z jeho knih a o tch vylhanch lncch jen slbit, e jim do
budoucna nebude uit, to byl zaprv vychytral manvr, jak ho dostat tam, kde ho chtli
mt, a zadruh to samo o sob svd, e kardinlov se bhem procesu pesvdili, e ta
svdectv jsou skuten nepravdiv. Pokud by tm svdectvm stoprocentn vili, jak by
mohli Husovi ono odpishnut blud o svtostech odpustit? Nebylo dnch pochyb,
e kdyby Hus na tuto posledn nabdku pistoupil, zanedlouho by po nm chtli vc.
157

145

poruit jeho tonzuru nkami. On se obrtil ke krli, sedcmu na trn a

ekl: Hle, jet tito biskupov neumj se v tomto rouhn shodnout!
A kdy mu poruili tonzuru nkami tak, e ji prostihli na tyi strany,
toti napravo a nalevo, naped a vzadu, ekli doslovn tato slova: Ji od
nho crkev odala vechna crkevn prva a nem vce s nm co init, tedy
ho odevzdvme moci svtsk. Potom tak pravili: Svujeme tvou dui
blu. A on sepjal ruce a pozdvihnul oi k nebi a ekl: A j ji svuji
nejlaskavjmu Pnu Jei Kristu. A kdy uvidl tu rouhavou korunu,
kterou se mu chystali nasadit na hlavu, ekl: Mj Pn Je Kristus ril
pro mne bdnho nst mnohem tvrd a t trnovou korunu, kdy el
nevinen na nejpotupnj smrt. Proto j bdn a hn chci tuto mnohem
leh, tebas rouhavou, pro jeho jmno a pravdu pokorn nst. Ta koruna
byla z papru, okrouhl, vysok skoro pl metru a na n byli namalovni
ti stran blov, kte svmi drpy chtj mezi sebou trhat a dret dui.
Tehdy pravil krl vvodovi Ludvkovi synu Klemovu z Bavorska, kter
drel v rukou zlat jablko s kem: Jdi, vezmi ho! A Klemv syn vzal
mistra, pedal ho strnm a dovedl na smrt. Z chrmu vyrazili kolem
10. hodiny dopoledne. V prvodu bylo na 3000 ozbrojenc. Zikmund
dal potom uzavt msto, take mnoz ei se k poprav nedostali. 158
Cesta na popravit
Kdy ho s tou korunou vyvdli z chrmu, byly na hbitov toho
chrmu spalovny, jak se kalo, jeho knihy. Kdy to vidl, usmval se
jejich skutku. el dl, modlil se k Matce Bo a zpval: Kristova Panno
nejmilej, mocn pomocnice, pispj svou pomoc ubohm. Pomoz, pan,
nm, k tob neustle volajcm! Nebo jsme hchy velmi zateni, k tob
se modlme, nejsvtj. Pomoz, pan, nm, k tob neustle volajcm!
Slva Otci, i Synu i Duchu svatmu. Pomoz, pan, nm, k tob neustle
volajcm! 159 Kdy el okolo zstupu lid, kte li za nm, vyzval je,
158
159

MJH, Flajhans, s. 376.

Hymnus Christi Virgodilectissima. Viz PAL. DOC., s 557.

146

aby nevili, e on zeme pro bludy; nbr proto, e mu ty bludy podvodn

pipsali falen svdkov, kte jsou jeho hlavnmi nepteli. Skoro
vechno obyvatelstvo onoho msta ho provzelo na smrt se zbran v ruce.
Na popraviti
Kdy pak doel na popravit, poklekl, rozepjal ruce, 160 pozdvihnul
oi k nebi a velmi zbon se modlil almy. Zvlt: Smiluj se nade
mnou, Boe; V tebe, Pane, jsem doufal, a V ruce tv, Pane, poroum
svho ducha. Ten ver opakoval. Okolostojc ho slyeli modlit se
vesele a s radostnou tv. Popravit bylo mezi zahradami na louce, kde
se vychz z msta Kostnice k tvrzi Gottlieben, mezi branami a pkopy
pedmst. Nkte laici tam stojc kali: My nevme, kter a jak vci
dve inil nebo mluvil, te vak vidme a slyme, e se modl a mluv
svat slova. A jin pravili: Jist by bylo dobr, aby ml zpovdnka,
aby byl slyen. Avak jaksi knz, sedc na koni, v zelenm at,
poditm ervenm hedvbm, ekl: Nem bt slyen, ani mu nem bt
dn zpovdnk, protoe je to kac. Kdy se tak mistr Jan Hus modlil,
spadla mu z hlavy ta rouhav koruna, omalovan temi bly. Podval
se na ni a pousml se. A nkte oldni okolo stojc ekli: Postavte
mu ji znova na hlavu, aby byl uplen spolu s bly, svmi pny, kterm
slouil.
Potom na pkaz vojka vstal z msta modlitby a vysokm a
srozumitelnm hlasem, e ho i jeho mohli dobe slyet, pravil: Pane
Jei Kriste, tuto stranou, potupnou a ukrutnou smrt chci velmi pokorn
a trpliv vytrpt pro tv evangelium a kzn tvho slova. Hned ho
chtli vodit vkol k okolostojcm. On je povzbuzoval a prosil, aby
nevili, e on lnky, pitan mu falenmi svdky, jakmkoli zpsobem
drel, kzal nebo uil. Pak prosil, aby mohl jet mluvit se svmi alnky.
A kdy pistoupili, dkoval jim slovy: Dkuji vm, mil brat za vechno
dobr, co jste mi prokzali. Nebo jste byli nejen mmi strci, ale i
160

manibus expansis oculisque erectis ad celum

147

mmi milmi bratry. A vzte, e pevn doufm ve svho Spasitele, pro

jeho svat zkon tu smrt chci mile trpt, e s nm dnes budu kralovat.
Potom ho svlkli z jeho atu a provazy ho uvzali k jakmusi sloupu,
s rukama nazad obrcenma. Byl obrcen tv k vchodu a nkte z okolo
stojcch ekli: A nen obrcen k vchodu, protoe je to kac, ale
obrate ho k zpadu. A tak se i stalo. Kdy ho pak jakmsi zernalm
etzem pivazovali za krk, pohldnul na nj, pousml se a ekl vojkm:
Pn Je Kristus, mj Vykupitel a Spasitel byl spoutn tvrdm a tm
etzem; a j bdn nestydm se bt pivzn a nst tento pro jeho jmno.
Sloup byl udlan z trmu tlustho asi pl kroku. Na jednom konci byl
zaosten a pikou vraen do zem. Pod nohy pak mistra podloili dva
svazky a otpky dv. Ten jet, pivzn k sloupu, ml na nohou sv
botky a jedno pouto. Svazky dv promen slmou mu tak, jak stl,
obloili kolem tla a po bradu. Toho dv byly dva vozky neboli kry.

Posledn slova
Dve vak, ne by ho podplili, pijeli k nmu sk marlek
Hoppe z Pappenhiemu a syn Klemv a vybzeli ho, aby jet zachoval
ivot bez razu a aby to, co kdysi kzal a kal, odpishl a odvolal. A
on pohldnuv k nebi, vysokm hlasem odpovdl: Bh je mi svdkem,
e jsem to, co se mi falen pipisuje a skrze falen svdky pit,
nikdy neuil, ani nekzal, ale pednm myslem mho kzn a vech
jinch mch skutk nebo psem bylo, abych jen mohl lidi vythnout z
hch. A v tto pravd evangelia, kterou jsem psal, uil a kzal ze slov
a vklad svatch doktor, dnes vesele chci umt. Kdy to marlek se
synem Klemovm uslyeli, hned tleskli rukama a odjeli.

Smrt
Vojci ho hned zaplili a mistr v tu chvli vysokm hlasem
zazpval: Kriste, Synu Boha ivho, smiluj se nad nmi; a podruh:
Kriste, Synu Boha ivho, smiluj se nade mnou; po tet: Jen jsi se
148

narodil z Marie Panny. A kdy potet zaal zpvat, hned mu vtr

vehnal plamen do tve. A tak se modlil sm v sob a pohybuje rty a
hlavou, vypustil dui v Pnu. Ve chvli pak mlen, jet ne vydechl,
bylo vidt, e se hbe, asi tak dlouho, co bys mohl rychle odkat dva
neb nanejv ti otene.
Kdy pak byly otepi dv a provazy spleny, ale trup tla jet stl
a visel za krk na tom etzu, vojci tlo i se sloupem srazili na zem.
Zvtili ohe jet tetm vozkem dv a plili je. Obchzeli kolem a
kyji roztloukali kosti, aby se tm dve obrtily v popel. Kdy nalezli
hlavu, kyjem ji rozbili na kousky a opt hodili do ohn. Pak nali mezi
vnitnostmi jeho srdce, nabodli je na zaosten kyj jako na roe a
opkali a spalovali ho a rozbjeli kyji. A konen celou onu masu
obrtili v popel. Suknici z pkazu eenho Klema a marlka hodili
vojci spolu s obuv do ohn se slovy: Aby to snad echov nemli na
relikvii, a my ti za to dme tvou nhradu. A to i uinili. A tak spolu se
vemi eenmi popely ohark na jednu kru naloili a do eky Rna,
kter tam blzko tee, do hlubiny vhodili.

149

Husovy psemnosti
Husovo kzn na svatovtsk synod r. 1407 161
Stjte tedy opsni kolem beder pravdou, obrnni pancem
spravedlnosti, obuti k pohotov slub evangeliu pokoje.
Tak je psno v 6. kapitole listu Efezanm a v oficiu dnen nedle.
Kesansk vojsko m nsledovat pklad svho vojevdce Pna
Jee Krista a vst duchovn boj proti blu. Toto vojsko se skld ze
t ik: z knstva, svtskch pn a poddanho lidu. Knstvo m dit
ik duchovnho boje a proto je jasn a zejm, e m bt v boji
statenj a m bt duchovnmi zbranmi ozbrojeno ze vech nejlpe.
Pokud knstvo, kter je v prvn bojov linii, bude nezpsobil k boji,
tko bude dosaeno vtzstv. Jestlie se d na tk nebo pemoeno
padne, zpsob ve vojsku za sebou len zmatek nebo zkzu. Kdy
bude poraeno nebo pobito, bude tak zbvajcmu vojsku peket
v toku na neptele. Jestlie ale docela zrdn souhlas s neptelem,
poskytne mu prostedky, ktermi bude moci snze a skonji zvtzit
nad vojskem Pna Jee Krista. A to je ten dvod, pro je kesansk
vojsko dnes do takov mry pemoeno tlem, svtem, blem a
pohany. Vojevdce Kristv chtl od kesanskho vojska tuto alostnou
porku odvrtit a doshnout chvalitebnho vtzstv, a proto vem
kesanm povolanm k duchovnmu boji pikazuje oblct Kristovu
zbroj slovy: Stjte tedy opsni kolem beder. atd.
Knstvo m svho vdce Krista nsledovat vc z blzka, m bt
v boji vytrvalej a m se do boje dkladnji vyzbrojit, aby nepodlehlo
zrannm. A proto Apotol k zvl duchovnm: Stjte tedy opsni
kolem beder. atd. Vdy pedevm duchovn se nazvaj Kristy neboli
pomazanmi, a tm i kesany, jak sami tvrd. A tak se tak pedevm
161

FLAJHANS I. s. 161-179.

150

oni maj oblci do zbroje ctnost a bezprostednji napodobovat Krista

Pna. Jinak by toti brali nadarmo jmno svho Boha Krista a
nenazvali by se sprvn Kristy ani kesany, ale byli by sp nejhormi
Antikristy. Dle svdectv sv. muednka Cyprina a vyznavae
Augustna je nadarmo nazvn kesanem ten, kdo Krista pramlo
napodobuje. Nebo, co ti prospv k Augustn, nazvat se tm,
m nejsi a pivlastovat si ciz jmno? Kdy t ale t bt kesanem,
konej to, co ke kesanstv pat, a osobuj si jmno kesan zslun.
Nebo pravm kesanem je ten, kdo vem prokazuje milosrdenstv,
kdo se nedopout vbec dnho bezprv, kdo pociuje ciz bolest jako
vlastn, jeho stl zn kad chudk, kdo je lidmi pokldn za neslavnho,
aby byl oslaven ped Bohem a andly, kdo se nezn k vcem pozemskm,
aby doshl nebeskch, kdo nestrp, aby byl za jeho ptomnosti utlaovn
chud, kdo pomh ubohm, koho pl jinho pohne k pli, tak jako to
inil Pavel, kter v 2 Kor 14 k: Kdo ple, abych s nm j neplakal?
A tak ten je pravm kesanem, jak k Zlatost ve 20. kzn: kdo
chce, aby nejen nezabjel, ale ani se bez piny nehnval, nejen kiv
nepsahal, ale nepsahal vbec, nejen nesmilnil, ale ani okem nepodal,
nejen druhho nebil, ale tak, kdy je sm udeen, nevrtil rnu, nejen
neniil ciz majetek, ale tak odpoutl proscmu, miloval upmn
nejen ptele, ale i neptele, dval almuny, ale ne ped lidmi, vchzel
do svho pokojku a zde se oddval modlitbm, konal posty bez smutku.
Tolik sv. Jan Zlatost.
Z uvedench vrok svatch plyne, e jen ten je pravm
kesanem, kdo pln Bo pikzn a napodobuje Krista ve svch
mravech. A takov lovk je posilovn ctnost a moc Kristovou, aby
mohl stt proti blovm kladm, proti tlu a krvi, proti knatm a
mocnostem, proti vldcm tohoto svta, kte jsou vldci tmy, proti
zlm duchm, aby odrel ohniv stely a mohl v den zl odporovat
dokonalm odporem. Prv pro tento odpor rozkazuje Apotol vzt na
sebe Kristovu zbroj, kdy k: Stjte tedy opsni kolem beder atd.
151

Falen kesan vak toto Apotolovo pikzn zavrhuje a nosc

Kristovo jmno oblk se do zbroje blovy a vede boj Antikristv.
Vyznv, e zn Boha, ale svmi skutky ho zapr, a tak je falenm
Kristem a pravm Antikristem, a takov nen jeden, ale je jich mnoho.
Vdy Kristus v 24. kapitole Matouova evangelia k: Povstanou
falen Kristov. A Jan, milek Pn, to dosvduje v 1 J 2: ...a nyn
povstali mnoz Antikristov. A kdo to jsou? Zajist zvl ti, kdo pod
Kristovm jmnem odporuj Kristu svmi mravy. Ti rozptyluj to, co
Kristus shromdil. Sly Krista, jak u Luke 11 k: Kdo nen se mnou,
je proti mn a kdo se mnou neshromauje, rozptyluje. Kdo nen se
mnou, toti konnm ctnost, je proti mn, toti zloiny. A kdo se
mnou neshromauje, toti v pravd lsky, rozptyluje nesvornost.
Takov lovk je jist mm protivnkem a nsledovn Antikristem.
Takov je peci vznam slova Antikrist odprce nebo protivnk Kristv.
V em ale, ne-li v mravech a ve zlch skutcch? Skutky se lovk mn
v bla a oblk v Antikrista, podle Apotolovch slov v 13: oblete
se v Pna Jee Krista. Jeho toti nutn nsleduje jeho mravn roucho:
tichost a pokora, chudoba a spravedlnost, pravda a zdrenlivost. On sm
byl peci nejvce tich a pokorn, nejve chud a spravedliv, nejve
pravdiv a ist. A sv uednky chtl mt obleen do tchto ctnost.
Jinak by je zbyten uil, jak to k (Mt 11): Ute se ode mne, nebo
jsem tich a pokorn srdcem. Hle, tichost a pokora! A v Lk 14 k: A
tak tak kad z vs, kdo se neodekne veho, co m, neme bt mm
uednkem. To je ta chudoba, kterou chtl ukzat na sob, ne okzale,
ale skuten. Proto k u Mt 8 a Lk 9: Liky maj sv doupata a nebesk
ptactvo hnzda, ale Syn lovka nem, kde by hlavu sklonil. A u Mt 5:
Nebude-li vae spravedlnost hojnj ne spravedlnost zkonk a
farize, jist nevejdete do nebeskho krlovstv. Hle, spravedlnost! A
tamt: Vae e, a je: Jist, jist, nikoli, nikoli. Hle, pravda! A v Lk 12:
A jsou vae bedra pepsna. Hle, istota! A to jsou ozdoby rouch
kn Kristovch. Tak k na slova almu: Tv kn, a obleou
spravedlnost. sv. Augustn: Jako ve Starm zkon uvali kn rozlin
152

ozdoby at, tak evangelijn kn se zdob rozlinmi ctnostmi. To jsou

ozdoby, kter Bh vyaduje. Nebo to, co nosvali kn zkonci na svch
rouch, to maj evangelijn kn mt ve svch srdcch. Tolik Augustn.
Do tchto rouch ns chce oblci Apotol Kristv, a proto k: Stjte
tedy opsni kolem beder atd. Jako by tm kal: Zstvejte ti a
pokorn, spravedliv a chud, ist a pravdiv podle ppravy a ustanoven
evangelia pokoje. Tak se stanete podobni Kristu a posleni v Pnu a v sle
jeho moci, budete moci v den zl odporovat a dokonale elit kladm
bla, tlu a krvi, knatm a mocnostem, vldcm temnoty, proti zlm
duchm. A nejen to. Budete moci ve vem obstt a hasit ohniv stely
Antikrista. Prv proto dal uitel boje Kristovm bojovnkm rozkaz:
Stjte tedy opsni kolem beder atd.
Kesansk vojsko a zvl knstvo by bylo pipraveno a stlo by
s opsanmi bedry a rzn by oblklo duchovn zbran a bylo by hotovo
k statenmu a usilovnmu hlsn evangelia pokoje, pokud by piln
hledlo na svho vdce a na jeho nejlep pklad a pevn skldalo nadji
v jeho pomoc. Tak kdyby poznalo velik mnostv neptel, jejich
statenost, zludnost, nesmrnou krutost a nalhavost boje. Kdyby se blo
vn zhuby a zrove uvaovalo o odmn za slavn vtzstv. Tak by
vojsko potlaovalo hnou bze a pokouelo by se vykonat to, co u
pednm pkladn vykonal Kristus. K tak velkmu boji Kristovu se toti
nehod bzlivci. Podobn k Pn Gedeonovi v 7. kapitole Knihy soudc:
Provolej, a lid sly: Kdo je bzliv a lekav, a se vrt dom.
A n vdce Je ekl svm bojovnkm: Kdy potom uslyte o
vlkch a bojch, nestrachujte se, nebo to mus pijt. A jet vce je
posiluje v Mt 10: Nebojte se tch, kdo zabjej tlo. A jako Gedeon ekl
lidu: Jak uvidte na mn, tak uinte, tak i n vdce Je, k svm
bojovnkm: Dal jsem vm pklad, abyste tak, jak jsem j uinil vm, i
vy inili. (J 13) A Pn nm poskytl nadji, slovy v J 17: Ale doufejte,
j jsem pemohl svt. Tm chtl ci: i vy ho pemete. A u Lk 21: J
vm dm sta i moudrost, kter nebudou moct odolat vichni vai
protivnci. Pro mnostv neptel mlo by tak knstvo bt v boji
153

opatrnj. O tomto mnostv se obrazn mluv v 7. kapitole Knihy

soudc: Midjn a Amlek i vechen lid vchodu leeli v dol, bylo
jich tolik jako kobylek, i jejich velbloud bylo bezpotu; jako psku na
behu moe. Hle, jak velik je poet Midjnskch a Amalekitskch.
Midjnt se pekldaj jako nespravedliv nebo odporn, a znamenaj
knstvo, kter odporuje Kristu svmi nepravostmi. Amalekitt se
pekldaj jako lid zvec nebo nrod mlsn a znamenaj nevdom
lid, kter jako zve bez pestn s mlasknm mls maso a svt. A hle,
tyto dva nrody le v dol neesti. Jsou nestl jako kobylky a kiv
svmi zloiny, jako velbloudi. Ti se stav proti vojsku Gedeonovu, to je
pokornmu, Gedeon byl toti zkouen v pokoe, a tm se stav proti
vojsku Kristovu. Neschz ani Gog a Magog. Ti, dle Glossy, znamenaj
ty, kdo zjevn a oteven pronsleduj vrn Pn. A jsou zde tak
pokrevn pbuzn. O nich mluv vojevdce: Budete zrazovn i od
rodi i od brat, od pbuznch i od ptel, nkter z vs zabij a budete
ode vech nenvidni pro m jmno. (Lk 21) Ale ani tm mnostv
odprc nekon. Zbv zstup zlch duch, a kdo z ns zn jejich poet?
U Marka 5 toti vysvobozuje z posedlosti zlm duchem lovka, kter
podlehl v boji. Zeptal se toho, kdo ho posedl: Jak je tv jmno? A on
mu odpovdl: legie, nebo je ns mnoho. Jestlie tedy jen jednoho
lovka posedlo mnostv, kter t est tisc est set edest est, meme
z toho tuit, kolik je naich protivnk. Proti Jei, naemu Pnu a Krli
jsou vichni blov, vechny hchy i kad zlovoln lovk. Z toho je
zejm, e i proti kadmu jeho bojovnku stoj svt, tlo, vichni blov,
vechny hchy a kad zl lovk.
Tmto neptelm neschz statenost, obezetnost a ukrutnost.
Ti se, tedy, jak se lovk me odvit postavit se do Boho boje a
nebt pitom ozbrojen a jet dmat? Vdy tak by upadl do pokuen,
ped nm ns varuje n Krl, protoe se dobrovoln vzdv neptelm.
Spasitel vech a vdce lidu vybz spc k bdn, aby se vichni usilovn
chrnili pokuen. Proto k spcm: Nemohli jste se mnou alespo
jedinou hodinu bdt? Bdte a modlete se, abyste neupadli do pokuen.
154

(Mt 26) A u Mk 13: ...vem km: Bdte! A v Lk 21 uruje pesnji

pinu i as bdn: Proto bdte v kadm ase a modlete se, abyste
byli hodni uniknout vem tm vcem, kter se budou dt a postavili se
ped Synem lovka. Hle, Pn k: Bdte v kadm ase a modlete se,
nebo v kadm ase dorej neptel a dolhaj na ns i t nebezpe.
A dodv pinu: abyste byli hodni uniknout vem tm vcem, kter
se budou dt. Jde tu o nebezpe zatracen. A tmi nebezpemi jsou
udatnost, ostraitost a ukrutnost neptel, kte ns pronsleduj, a nhl
den zhuby. A aby se j bojovnci vyhnuli, maj unikat oberstv a
nedovolen pi o tento ivot. Tak to Pn k v Lk 21: Mjte se na
pozoru, aby vae srdce nebyla obtena oberstvm, opilstvm a peovnm
o tento ivot, aby vs ten den nepekvapil. Nebo pijde jako osidlo na
vechny, kdo pobvaj na tvi zem. Proto bdte a stjte opsni
kolem beder. atd.
Kdo o tchto vcech pokorn uvauj, vid vzneenost i obtnost
Kristova boje a slavnou uitenost vtzstv. Ten uitek je, e Kristovi
bojovnci uniknou kadmu zlu, neztrat ze sv hlavy ani vlas, bez kod
obdr stonsobn uitek, budou hodni stt ped Synem lovka a budou
sv due zachovvat v trplivosti. Ve vnm ivot obdr s Kristem
Pnem vechno dobr a navc s nm budou jako vtzov sedt na trnu.
Tak to dosvduje, ten, jen sed na trn ve Zj 3: Kdo zvtz, dm mu
sedt se mnou na mm trnu. podivuhodn laskavost Kristovy dobroty,
nevslovn lsko, douc zaslben odmny, pepodivn sedn a
spoleenstv s krlem slvy. Hle, ten Pravdiv, sedc na trn k: Dm
mu sedt se mnou na mm trnu. Dm mu, ti se, kdo komu? Prav
Bh, nejvy dobro, bdnmu lovku. Kdo komu? Stvoitel stvoen.
Kdo komu? Krl slvy poruen pirozenosti. Kdo komu? Nejvy Pn
nejbdnjmu sluebnku. Kdo komu? Vykupitel lovku, jen byl
zatracen. Kdo komu? Vdce svmu bojovnku. Kdo komu? Nejvy
knz sluebnku sv sluby. Kdo zvtz, o tom k: dm mu sedt
se mnou na mm trnu. k sedt, to znamen odpovat od prce,
aby jedl ze stromu ivota svho Boha a ml korunu ivota ped tv
155

mho Otce a ped jeho andly, aby nesl jmno Bo a sedl se mnou na
trnu mm (Zj 2. a 3. kapitola).
kdo by nemyslel na tyto tak velik odmny? Jen syn zatracen,
len na mysli, pln hchu a poddan blu. Kdo by zanedbval radost
z tolika a tak velikch dar pro chvilkovou chlpnost tla a svta? Kdo by
mnil ivot slvy za zahynut? Ach bda, pebda mnoz tak in. Trp
je marn slva! , ne tak vy, bojovnci Kristovi! Poslouchejme rozkazy
vojevdce a stjme vytrvale v boji Pna Jee Krista! Nebo on prav:
...kdo vytrv a do konce, ten bude spasen. (Mt 10) A v 2. a 3. kap.
Zjeven: Kdo zvtz, dm mu sedt na svm trnu. Modleme se tedy
s bedry pepsanmi vytrvalost, jako sluebnci Kristovi. Modleme se
obleeni do pance spravedlnosti, to je plni spravedlnosti, jako bojovnci
Kristovi. Modleme se obuti v pohotovost k hlsn evangelia pokoje,
jako Kristovi sprvcov. Aby tak o ns lid smleli jako o sluebncch
Boch a sprvcch Boch tajemstv. Vdy od sprvce se vyaduje,
aby byl kad vrn (1 Kor 4). A kdo bude shledn vrnm, ten bude
v pravd andlem Pn, knzem Boha nejvyho, biskup velik, veleknz
obzvltn, uitel vborn, sluebnk velekn, ddic apotol, uitel
nrod, stej nadje, druba nevsty Kristovy, ndoba Trojice, pbytek
Kristv, sluha svatch, ddic krlovstv, spoluddic Kristv, prvenstvm
bel, spravovnm Noe, arciotcovstvm Abrahm, rdcem Melchizedech,
dstojnost ron, vnost Moj, soudcovstvm Samuel, moc Petr,
pomaznm Kristus. Kdo je to a budeme jej chvlit? Nebo uinil ve svm
ivot podivuhodn vci. Kdo je osvden a bude shledn dokonalm,
tomu pat vn slva. Ten kdo mohl zheit a nezheil, mohl init zle
a neuinil. (Sir 31) Takov lovk je vpravd hlasatelem Pn, polnic
evangelia, ptelem enicha, zrcadlem knstva, okem slepch a nohou
chromch, sol zem a svtlem svta, sluebnkem Nejvyho, nmstkem
Krista a pomazanm Pn. Jemu jsou odevzdny kle krlovstv, sveny
Kristovy ovce, on je to, kdo m moc ivit poddan slovem, tlem a krv
Pna Jee Krista. On je to, kdo pijal moc povznst crkev v mravech a
v uen. A on to je, koho Pn vyvolil, aby byl uitelem nroda, zrcadlem
156

ivota, vzorem v pokn a pkladem ve svatosti; na nho Pn vylil ducha

moudrosti a rozumu, aby byl mezi uenmi uenj, mezi spravedlivmi
spravedlivj, mezi istmi ist, mezi pokornmi pokornj a
v pohotovosti k hlsn evangelia pokoje mezi uitenmi uitenj;
aby stl a ml bedra pepsna a byl obleen v panc spravedlnosti a
obut v pohotovost k evangeliu pokoje. Kdo je ten knz Pn, a budeme
jej chvlit, nebo ve svm ivot uinil podivuhodn vci. A abyste se
jemu stali podobnmi: stjte a mjte bedra pepsan. atd. Nebo,
kdo by s prvnm odpadlkem nestl v pravd, neml pepsan bedra a
nestl by obut do spravedlnosti a pohotovosti k hlsn evangelia pokoje,
ten bude, podle Kristova svdectv jako Jid Ikariotsk. Stane se
blem, nebo odpadne od milosti a bude zlm duchem, bude zkrvaven
skvrnou hchu; bude Belilem, protoe bude pro svou neposlunost bez
jha Pn; bude Satanem, toti odprcem Kristovm; Behemot, toti
drav zve; Leviatan, protoe nahromad hchy; Mamon svou lakomost;
Bl svm oberstvm; Asmodej svou prostopnost; bude andlem
satana svm svdnm; svou modlitbou knzem Dagona; Blem svm
zloeenm; uitelem li, stejem nevrnosti, hlasatelem niemnosti,
vdcem zloinc, ndobou puchu, pbytkem bla, sluebnkem hchu,
ddicem pekla, spoluddicem Antikrista, sprvcem Luciferovm, vladaem
temnoty, poslem zlho, polnic li, ptelem Lucifera, zmatenm knstva,
oslepenm lidu, sl zem bez slanosti, kter se nehod ani na hnj,
temnotou pekla, nmstkem Antikrista, kterho on ustanovil, aby se stal
vdcem lidu, vzorem pro ivot, pravidlem niemnosti, pkladem
patnosti, na nho bel vylil ducha zloby, aby byl mezi syny tohoto
svta vychytralej v niemnosti, oplzlej v hen, ndhernj v pe,
aby potlaoval spravedlnost, pohrdal pravdou a tm, kdo jsou v Kristovu
evangeliu stl nejvc na odpor, mezi neuitenmi neuitenj a
v zatracen hlub.
Hle, zhubn klesn kn! Hle, stupnice hch, po n od ctnosti
klesaj do neesti, od svtla do tmy, od radosti v al, od ivota ke smrti,
od ivota vn slvy v ivot nekonen bdy. Tchto vc se, kn,
157

hrozte a mte-li rozum, stjte s bedry pepsanmi atd. Hleme, my,

kte zastvme svat knstv: Slyeli jsme o dstojnosti a zsluhch
dobrho knze, slyeli jsme i o nehodnosti a zhub knze patnho!
Slyeli jsme o vystoupen k slv, slyeli jsme tak o klesnut do bdy.
Nevb-li ns dstojnost a uitek vzestupu, a ns alespo odstra
pd do bdy. Odstoupit od dstojnosti a uitku nen toti tak smutn, jako
je bolestn pd, kter nsleduje po ztrt poct a slvy do vnj temnoty
a v pl a skpn zub a v neuhasiteln ohe, kter vn mu.
Pl a skpn zub jsou tresty, kter n Spasitel v evangeliu
opakoval sedmkrt proti sedmi hchm knstva. - 1. Nakaeni sprostotou
mrav vstupuj v dstojnost knstv pro uitek nebo pro zskn dobrho
jmna. Ti nemaj svatebn roucho a krl svatby jim u Mt 22 k: Pteli,
jak ses sem dostal bez svatebnho roucha? A nsleduje trest skpn
zub: Svate mu nohy i ruce a uvrhnte ho ven do temnot. Tam bude
pl a skpn zub. - 2. Za druh pro jejich patn ivot prav Pravda
pravd u Mt 13: ...ti, kdo in nepravost, a uvrhnou je do ohniv pece.
A nsleduje: Tam bude pl a skpn zub. - 3. Potet, protoe pohoruj
druh, k Syn lovka v ryvku, kter zan slovy: Syn lovka pole
sv andly, a ti odstran z jeho krlovstv vechna pohoren. A nsleduje:
I ty, kdo in nepravost a uvrhnou je do ohniv pece. Tam bude pl a
skpn zub. - 4. Zatvrt, protoe jsou neuiten v uen, k Pn
v Mt 25: A toho neuitenho sluebnka uvrhnte ven do temnot! A
nsleduje: Tam bude pl a skpn zub. - 5. Zapt, ponvad utlauj
poddan. Proto Spasitel u Mt 24 k: Jestlie by si zl sluebnk ekl:
Mj pn nejde a zaal by bt spolusluebnky, jst a pt s opilci: Pn toho
sluebnka pijde v den, kter se nenadje a v hodinu, v kter ho neek.
Oddl ho a ur mu podl s pokrytci. A nsleduje: Tam bude pl a
skpn zub. - 6. Za est, protoe provozuj plinou ndheru. Proto na
otzku poloenou Pnu u Lk 13: Pane, je mlo tch, kdo budou spaseni?
odpovdl: Usilujte se vejt tsnou branou, nebo mnoz se budou snait
vejt, ale nebudou moci Tehdy eknete: Jedli jsme s tebou a pili A on
ekne, neznm vs odkud jste. Jdte ode mne vichni initel nepravosti.
158

A nsleduje: Tam bude pl a skpn zub. - 7. Za sedm, protoe

nekonaj pokn. Proto na tomt mst k Pn dvakrt: Nebudete-li
init pokn, vichni podobn zahynete. A duchovn jsou syny krlovstv,
kte zdka konaj pokn, proto Spasitel, kdy chvl vru laika setnka,
k: synov krlovstv budou vyvreni ven do temnot. Tam bude pl
a skpn zub. (Mt 8)
Podle Zlatostho duchovn kon prav pokn zdka nebo nikdy.
Proto, bda mu, nebo ho ekaj svzn, vnj temnoty, pl a skpn
zub, neuhasiteln ohe a nekonen trpen. Proto bda duchovnmu,
jestlie patn pijm hodnost, bda mu, in-li nepravost, bda mu,
pohoruje-li jin, bda mu, nen-li uiten v uen, bda mu, utlauje-li
poddan, bda mu, provozuje-li ndheru, a konen: bda a pebda mu,
nekon-li pokn. Lpe by mu bylo, aby se vbec nebyl narodil. Hle, je
vm pedloeno sedmero hch knstva a stejn poet jim
odpovdajcch muen. Chcete-li uniknout muen, chrate se hch,
stjte s bedry pepsanmi atd.
V naem cittu Apotol napomn ke stlosti v inech, k istot
v jednn a k sprvnosti snaen, aby bylo dlo jist, pohnutka ist a
snaha sprvn. To je nutn, protoe jsme ve vratkm tle, v kalu svta a
na rozcest slvy a pekla. K prvnmu k: Stjte s bedry pepsanmi
pravdou. K druhmu k: Stjte obleeni v panc spravedlnosti.
K tetmu: Stjte obuti v pohotovost ke hlsn evangelia pokoje. Je
patrn, e Apotol pipomn troj zbroj. Prvn je ps svatosti, kterm si
m nejdv kad opsat sv tlo proti vratkosti. Proto Apotol k:
Stjte tedy s bedry opsanmi pravdou. Stoj ten, kdo zachovv lsku,
nepodlh blovm tokm a bedra m podpsan psem istoty; ten,
kdo si, dle ctnosti zdrenlivosti, povinn stahuje bedra mysli. A je zejm,
e kad lovk, ale zvl duchovn, m dret na uzd pedevm svho
domcho neptele, nebo skrze nj bel nejsilnji to a vyhrv. Proto
u Lk 12 ekl Kristus vem kesanm, ale zvl knm: Vae bedra
a jsou pepsna. Nejde vak o pepsn tla, kter nen nic platn,
pokud nepochz z mysli. Proto Petr ve svm 1. list 1. kap. k: Pepate
159

bedra sv mysli a ve stzlivosti dokonale doufejte v milost, kter vm

bude dna. Od t milosti ale odpadaj, kdo nevrn slou en nebo
tlu. Nebo ti odstoupili od pravdy spolu s prvnm odpadlkem, jsou to
modli, protoe uctvaj tlo a bicho jako Boha. Proto Apotol k, e
bohem obra je jejich bicho. (Flp 3)
Z toho plyne, e vichni obrai a vichni smilnci jsou modli a
e duchovn, kte smiln, jsou modli a svatokrdenci slibu a
pestupovatel dan psahy. Tak jsou syny Belilovmi, neznaj Pna
Jee ani knskou povinnost. Tak se to k o synech Eliho v 1 Sam 2.
A kad sodomita, to je ten, kdo prostopn he proti prod a kad
krvesmilnk, to je ten, kdo nedovolen obcuje s pbuznou a kad
cizolonk, to je ten, kdo poskvruje loe jinho a kad svatokrden
prznitel, to je ten, kdo znsiluje osobu, kter se zasvtila Bohu ke
zdrenlivosti nebo nemrn znsilovatel duchovn dcery a kad smilnk,
to je prznitel panny s jejm souhlasem ale bez pedchoz zkonit
manelsk smlouvy a kad nosce, to je prznitel panny nebo vdovy
nebo manelky bez jejho souhlasu tito vichni si z tlesnch skutk
vybraj ty, kter jsou hor a z toho je patrn, e kad takov me
bt nazvn kacem. Tak to k i sv. Jeronm v listu ke Galatskm a je
to napsno v XXIV kvestii 3.
Kad, kdo takto he, zapr Boha, nebo je ohavn a nepoddan
a nezpsobil k vekermu dobrmu skutku. M bt pokldn za kace.
To dokazuje Apotol v Tit 1: istm je vechno ist, poskvrnnm a
nevcm nen ale nic ist, ale poskvrnna je i jejich mysl a svdom.
Vypravuj o tom, e znaj Boha, ale svmi skutky to zapraj; jsou ohavn,
nepoddajn a nezpsobil k vekermu dobrmu skutku. Hle, jak zejm
Apotol k, e skutky zapraj Boha a e jsou nevc a tak nevrn
a ke vemu dobrmu skutku nezpsobil. Dobr in se Bohu lb vce
ne pouh slova, teba pravdiv. Tak tak patn skutek, protivn Psmu
svatmu, se Bohu nelb vce ne pouh slova protivn Psmu svatmu.
A je zejm, e ti kdo dokazuj, e smilstvo nen smrteln hch a
hj sv smilstv, nechtj od nho upustit a nedbaj rozkazu Boha ani
160

pedstavench, nechtj pijmout bratrsk napomenut, ani se neboj

veobecn zl povsti u lid a takto v zatvrzelosti stoj, jsou zatvrzel
kaci. Proto Apotol v 1 Kor 5 pikazuje, aby smilnk byl vydn k zhub
tla a aby s nm ani nesdleli pokrm a vyhbali se mu jako kaci. A
sv. eho k: Kdo by po pijet posvtnho stavu upadl do hchu tla,
a je posvtnho stavu zbaven tak, aby u vce nepistoupil k slub
olte. A ustanoven crkve v 81. distinkci prav: Jestlie by njak
biskup, knz nebo jhen po pijet hodnosti jhenstv byl smilnk nebo
cizolonk, a je sesazen a laicizovn a a kon pokn. A prask
arcibiskup Arnot, svat pamti, ustanovil v Provincilnch statutech, e
obronci, kte jsou kubni, maj bt zbaveni obro. Jestlie vak
obro nemaj, maj bt sesazeni z adu, a pokud by nepestali, maj bt
vyhnni z diecze. Jejich arcidkanov a fari, kte svm soudruhm
tento zloin vdom trp, maj za to bt odsouzeni, jako za vlastn
kubnstv. A Pn vemohouc rozkzal povsit na slunci vechna
knata pro smilnn lidu. Tak se to pe v Num 25: Lid zaal smilnit
s dcerami Mobskmi, a nsleduje: ...popudila se prchlivost Hospodinova
a ekl Mojovi: Vezmi vechna knata lidu a zvej ty nelechetnky
Hospodinu ped sluncem. A o tom mluv Origenes v 29. kzn: Hle,
lid he, a knata jsou vystavena na slunci, to znamen, jsou pedvdna
ke zkouen, aby byla usvdena od svtla. Vid, jakou povinnost maj
knata lidu: Jsou souzeni nejen za sv vlastn peiny, ale musej se
zodpovdat i za hchy lidu, zda nejsou oni vinni tm, e lid zheil, zda
snad nezanedbali pouen nebo nenapomnali nebo nebyli nedbal
odsoudit ty, kdo s hchem zapoali, aby se patn pklad nerozil na
vc lid. Nebo toto vechno je povinnost knat a uitel. Jestlie tedy
knata zanedbala svou povinnost a lid tak zheil, jsou sami ukazovni
a pedvedeni ped soud. Usvduje je Moj, to znamen Bo zkon,
jako nedbal, ln a neschopn. A hnv Bo se obrtil na n a odstoupil
od lidu. Kdyby toto lid zvili, nikdy by se neusilovali vldnout lidu.
Sta mi pece, jsem-li obviovn ze svch vlastnch hch a pestupk.
Sta mi zodpovdat se za sebe a za sv hchy. Na je mi teba bt
161

ukazovn ped sluncem, ped nm se nic neukryje, za hchy lidu. A

dle: Jsou-li tedy ukazovna knata, a jsou-li vinnmi, hnv Bo se
u nevztahuje na lid. Tolik Origenes.
k by o tom uvaovali papeov, kardinlov, patriarchov,
primasov, arcibiskupov, biskupov, opati, proboti, arcijhni, pevoi,
dkani, fari, kn, kvardini, eholnci a mnii. Oni ale nejen e nebrn
smilstvu, ale nkte z nich i kryj smilstvo svch podzench nebo je
dovoluj, a to ze strachu nebo, aby je mli lid rdi nebo dokonce, co je
jet hor, pro dary. Anebo sami co je nejhor upadaj do smilstva
a jsou v nm pevelice zatvrzel. Hle, prav hlas ne mj, ale Pn u Jer
5: Jejich tve jsou tvrd ne skla, nechtj se vrtit. ekl jsem: Snad
jsou lid nechpav, a proto si ponaj nerozumn. Cesta Hospodinova
je jim neznma. Pjdu aspo k vdcm a budu mluvit k nim. Jim je
cesta Hospodinova znma ale i ti rozlmali jho, roztrhali svazky
jejich pestoupen jsou mnoh, jejich nepravosti se rozmohly. Jen co je
nasytm, hned cizolo a do domu nevstky se hrnou. Rno vstvaj a
hned jsou jako bujn hebci, kad eht k en svho blinho. Zdali
pro takov vci nemm je navtvit? prav Hospodin. Prorok zkoum
vechny stavy lidu a k, e vdcov se zatvrdili tvrdojnou zlobou,
aby se neodvrtili od hchu a e jho pikzn Pn polmali vce ne
jejich poddan, dopustili se vce pestupk. Jsou vce posleni v zlob, vce
cizoloili a hili, protoe byli vce nasyceni. Jejich nepravost povstala
jakoby z tuku. Jsou to telata a tun bci. To o nich prorok v osob Krista
a crkve k: Obklila mne mnoh telata, obstoupili m tun bci.
K tomu k Glossa: Je to lid hc, bez jha, splaen tele a bk, kter
lme jamo. A nejsou to jen bci a telata, ale i tun krvy, kter tvrd
kr ne knz, ale rolnk a past, prorok mos, a to nejen ped knstvem,
ale ped lidem celho svta (Am 4): Poslyte toto slovo, vy tun krvy
na samaskch horch, denn utlaujete chudho a potrte nuzka. kte
jejich pnm: pines, a pijeme. K tomu k Glossa: Toto se tk
zvlt pedstavench, kte sdl na samaskch horch, to znamen, jsou
ustanoveni k hldn, ale nejsou to mui, ale svou zentilost, neistotou
162

a prostopnost jsou to sp tun krvy. Jsou tun, protoe oplvaj

nadbytkem pozemskch statk. O tomto nadbytku a tunosti mluv
Habakuk v 1. kapitole, kde se mluv o blu: Nebo skrze n ztunl
jeho podl a jeho strava byla zlepena. Zl pedstaven a kn jsou toti
zvl pokrmem bla. A nen to bez dvodu. Past mos na u svrchu
citovanm mst k: Tun krvy, kter utiskujete chud. To se dje,
kdy jim falen pipisuj zloiny. Vy tun krvy na samaskch horch,
kter utlaujete nuzn. Loupte jim jejich statky. Tun krvy, kter
kte jejich pnm, to je vym pedstavenm: Pineste, tedy: pikate
pinst, a pijeme, toti do opilosti. Ale co nsleduje? Slyte vy tun
krvy. k rolnk a past mos: Bh psahal skrze svou svatost, e
na vs pijdou dni, kdy vs vyzdvihnou na bidlech a vae zbytky uvrhnou
do roztavenho hrnce. Bh psahal, znamen, e se pevn rozhodl.
Pn, znamen Bh Otec, skrze svou svatost, toti Krista. Na bidlech vs
vyzdvihnou zl duchov. Bidlo je vlastn rybsk prut, kterm se pla
slizc hoi, kte le v bahn. Bh zde tedy k, e ti, kdo jako hoi
le v bahn rozkoe, budou vyplaeni a bude na n udeeno. Zbytky,
kter budou uvrhnuty do roztavenho hrnce, to jsou jejich neist
mylenky, kter si po tlesnch skutcch ponechvaj. Ten roztaven
hrnec jsou ohniv tresty. To je hlas Boha a paste a rolnka mose
k tunm kravm, kter pro nadbytek pozemskch statk rozlmaly pouta
zdrenlivosti. Chcete-li tomu uniknout, spjte k hrobu huben, tak huben,
jak jste se narodili, neste jho Pn. Stjte s bedry opsanmi. atd.
Druhou zbran je panc spravedlnosti, kter chrn vt st vnitnho
lovka, aby nebyl poskvrnn kalem svta. A proto Apotol podruh k:
...obleeni v panc spravedlnosti. Podle svatch i filozof spravedlnost
je schopnost dvat kadmu to, co mu pat. Proto spravedlnost spov
ve tech vcech: v dvn Bohu toho, co mu pat; v dvn jeho dobrmu
sluebnku toho, co mu pat a v dvn jeho neestnmu a niemnmu
sluhovi toho, co mu pat. Co se Boha te, tomu na prvnm mst nle
vzdvn pocty a pat mu veker lidsk zsluhy, protoe je prvnm
Pnem. A tehdy lovk Bohu dv to, co mu nle, kdy na prvnm
163

mst db pedevm o bohopoctu a, nakolik me, kon zslun. A

svm dobrm sluebnkm dv Bh to, co jim pat, tak e je hj,
podporuje je ve ctnostech a bere jim vci, kter brn v slub Pnu, a
u jsou to svtsk pocty nebo pozemsk statky, a tak o n peuje, aby
viditeln vci uvali, natolik nakolik to prospv ctnostem. A neestnm
a niemnm sluebnkm dv, co jim pat, kdy je odvrac od zlho,
zpupn kr a pokud je to spravedliv, sprovod je ze svta.
Pohldni, prosm, bedliv, ty kdo nejsi slep, i kdybys snad vidl
patn, podvej se, zda jednaj duchovn podle spravedlnosti. Hned
pochop, e neudl Bohu pocty, kter mu nleej. Jsou poven jako
Lucifer a pohrdaj Kristem. Mluv o tom Pn v Iz 1: Syny jsem vychoval
a peoval o n, ale oni mnou pohrdli. Jak pohrdli? Tm nejhorm
zpsobem. Stali se vdce vojska krle pchy. Posly velikho svdka
sv. papee ehoe, kter k v 3. knize Registru: Jak to Pravda
pedpovdla, po svt zu me a mor, nrody zem povstvaj a zem
se svmi obyvateli se ots, ve hyne. Zem se bo, dje se to co bylo
pedpovzeno. Krl pchy je nablzku, ba hanba mluvit, knsk vojsko
se pipravuje na jeho pchod. Ti kdo byli ustanoveni, aby byli vzory
pokory, se podrobuj pe. Hle, tento svtec k, e vojsko kn se
pipravuje na pchod Antikrista. Je jich ale mnoho? Jeremi v 1. kap.
Ple oplakv crkev a vol: Nikdo z jejch milovnk ji nepot,
vichni jej ptel jsou nevrn, zmnili se na neptele. A pro asi, svat
knzi Jeremii? Protoe vichni od nejmenho a do nejvtho podlehli
lakomstv; od proroka a po knze vichni neustle pchaj nepravost.
Hoj rnu dcery mho lidu przdnmi slovy: pokoj, pokoj. Ale dn pokoj
nen. Zahanbili se snad za svou ohavnost, ne ti se nestyd. (Jer 6 a 8)
Jeremi k: Vichni pchaj ohavnost a kaj: pokoj. To znamen:
budete mt pokoj tla, pokoj tohoto svta i pokoj budouc. Ale dn
pokoj nepiel, protoe pchali ohavnost.
Toto jasn vidl sv. Bernard, kter zkoumal crkev. V 33. kzn na
Pse psn k: Vichni ptel a vichni neptel; vichni jsou pbuzn,
ale vichni protivnky. Vichni sluhov, ale nikdo z nich nepsob pokoj;
164

vichni jsou blin, ale vichni hledaj sv vlastn zjmy. Jsou sluhy
Kristovmi, ale slou Antikristu. Pijmaj pocty za skutky Pna, jemu
ale poctu nevzdvaj. Odtud ten velik pvab, kter vid kad den,
odtud ten kejklsk odv, krlovsk ndhera, odtud zlato na uzdch,
sedadlech a ostruhch, ostruhy z vce ne olte, odtud stoly ozdoben
pokrmy a emi, odtud pitky a opilstv, odtud kytara, lyra a fltna, odtud
petkajc vinn lisy a pln pekypujc pze, odtud sudy tuku, odtud
pln mce. Pro takov vci chtj bt a jsou proboty kostel, dkany,
arcijhny, biskupy, arcibiskupy. A neposkytuj tyto vci, tomu, kdo si to
zaslou, ale vynakldaj je na ono temn zamstnn, toti pokrytectv.
Kdysi to bylo pedpovzeno a nyn nadeel as naplnn. Hle, m nejho
hokost. Hok v zabjen muednk, ho potom v zpasu s kaci a
nejho nyn v chovn sluebnk. Nen mono ped nimi utci ani je
na tk obrtit. Tolik se rozmohli, tolik se rozmnoili. Rna crkve je
vnitn a nezhojiteln. A tak, kdy m crkev pokoj, je jej hokost nejho!
Ale jak pokoj? Je pokoj a nen pokoj! Je pokoj od pohan, je pokoj od
kac, ale nen pokoj od syn. Hlas placho v tomto ase vol: Syny
jsem vychoval a peoval o n, ale oni mnou pohrdli. Pohrdli a
poskvrnili mne hanebnm ivotem, hanebnm ziskem, hanebnm
zamstnnm a zamstnnm temnot, to je pokrytectvm. Tolik Bernard.
Jestlie tedy duchovn ve sv pe pohrdli Pnem a poskvrnili ho
hanebnm ziskem a crkev poskvrnili pokrytectvm, jak potom dali
svmu Bohu, co mu pat podle prvn spravedlnosti? Bohu, kter prav:
Syny jsem vychoval a peoval o n, ale oni mnou pohrdli.
Uvauj ale nyn nad druhm poadavkem spravedlnosti, zda ho
duchovn zachovvaj. Dvaj dobrm Bom sluebnkm to, co jim
pat? Vtmu pat poslunost, rovnmu prav svornost a menmu
ochrana, zbon pomoc a povinn pouen pokud pochybil. kdo o
tomto uvauje, jsi-li slep, rukama nahmat, e tento poadavek
spravedlnosti nen splnn, ba dje se jeho opak. Od duchovenstva se
toti vtm dostv neposlunosti, rovnm nesvornosti a menm
odrn, utlaovn a nesprvnho pouovn. Neposlunosti se dopoutj
165

nestydat kaplani. eholnci jsou zpupn vyjmni z klter. Kaplani ani

fari neposlouchaj. Nehlsaj lidu Bomu Desatero, neu ho Vyznn
vry a Oten. Neplen, neni a nerozptyluj neesti. Ale kadmu z nich
k Pn u Jer 1: Hle, vloil jsem sv slova do tvch st a nsleduje:
...abys plenil a kazil, hubil a boil, abys stavl a szel. Jak ale plen ti,
kdo lidu nepedn slova Pn? Jak bo hch ti, kdo ho sami stav. Oni
plen dobr a szej zl. A proto u Jer 2 Pn k: Kn neekli: Kde je
Hospodin? a ti, kdo se obraj zkonem, mne nepoznali; pasti
odstoupili ode mne. Odstoupili toti od poslunosti Bohu a tak
neposlouchaj ani sv pedstaven. eholnci jsou vyjmuti z poslunosti
biskupovi a provozuj tak zpupnou neposlunost. Je ji jen mlo klter,
kde by pokorn poslouchali biskupa sv diecze. Mnoz mnii a eholnci
jsou vyati z poslunosti svch pedstavench proti pravidlm svch
otc. Koho tedy poslouchaj. Vdy jsou bez jha poslunosti jako
synov Belilovi? Jak je uitek z jejich vyjmut z poslunosti? - k
sv. mnich Bernard v 3. knize K Eugeniovi. Nen z toho dn uitek.
Biskupov jsou tm zpupnj a mnii tm rozpustilej. Copak lid, kdy
bloud, je nesprvn svobodn a nem, kdo by ho napomenul, nebude
tm vce heit? Bojm se, aby uitek z tto vci nebyl, jm hrozil Bh
v proroctv slovy: Zeme ve sv nepravosti. Tohoto uitku z vyjmut
z poslunosti se bl i sm sv. Bernard a proto pe ve svm Apologetiku:
J jsem mnich a jaksi opat mnich, jestlie se ale nkdy pokusm
setst ze sebe jho svho biskupa, pak se tm zrove podrobuji vld
satana. Hle, dal hrozn uitenost vyjmutch z poslunosti.
Dle dvaj duchovn sob rovnm a blinm nesvornost. To je proti
slovm Spasitele u Mt 5 a Lk 6: Tomu, kdo se s tebou chce soudit o
suknici, nech i pl. Tak proti slovm Apotola v 1 Kor 11: Jestlie
se ale nkdo chce pt, my to nemme ve zvyku, ani crkev Bo. , Pavle,
co to k? My e to nemme ve zvyku? My dnen duchovn to jist
ve zvyku mme! Vdy co vce pokozuje crkev ne nae spory? Co
jinho zpsobuje schizmata ne nae spory? Jak je, Pavle, hlavn zvyk
duchovnch, jsi-li v m? ekni nm, ptm se, co in duchovn v m?
166

Le tam ale mrtv a nemluv tam nyn tlesn. O tob a za tebe ale
mluv Bernard v 1. knize k papei Eugeniovi: ekni mi, prosm, kde a
kdy jsi svobodn, kde jsi v bezpe, kde svj? Vude je jen hluk, vude
zmatek, vude t tla jho tv sluby. A nenamtej mi nyn slova Apotola:
Jsem ode vech svobodn, ale uinil jsem se sluebnkem vech.
K tomu m daleko! Zda on takto slouil lidem v jejich hledn mrzkho
zisku? Zbhali se snad k nmu z celho svta ctidostivci, lakomci,
svatokupci, svatokrdenci, kubni, krvesmilnci a vechny takov
lidsk obludy, aby skrze jeho apotolskou dstojnost obdreli crkevn
ady a aby si je zachovali? A dle k uvedenmu cittu o sporech
duchovnch k: A co je vce poniujc a mn dstojn zvl pro
nejvyho knze, ne, ne kad den, ale tm kadou hodinu, se
zabvat takovmi vcmi?! A pro zaneprzdnn takovmi vcmi, kdy se
modlme? Kdy ume nrody? Kdy zvelebujeme crkev? Kdy rozjmme
o zkon? Ano ovem, v palci denn zaznvaj zkony, ale Justininovy
a ne Pn. Ty tak toto prvo zachovvej. Neposkvrnn zkon Pn
jist obrac due. Toto vak nejsou zkony, nbr spe soudn aloby a
obhajoby. Jak tedy, Ty, pasti a biskupe du, me, prosm T, snst,
aby ped Tebou onen zkon stle zamlovali, a tyto vstali? Snad se
mlm, snad t tato zvrcenost znepokojuje. Zatm vak mne to nut zvolat
k Pnu s prorokem: Povdali mi neprav bajky, ale ne zkon tvj.
Hleme, co zpsobuj niemn svry, pe, hdky a bajky pochzejc
z lakomstv a ctidostiv nesvornosti duchovnch. Pekej i modlitb.
A proto Bernard k: Kdy se modlme? Jakoby ekl: Nikdy! Pekej
i uen nrod. Proto k: Kdy ume nrody? Jakoby ekl: Nikdy!
Zabrauj ve zvelebovn crkve, a proto k: Kdy zvelebujeme crkev?
Jakoby ekl: Nikdy! Ma rozjmn o Bom zkon, a proto k: Kdy
pemtme o zkon? Jakoby ekl: Nikdy! Potlauj hlas zkona Pn,
a proto k: Jak me snst, aby jej ped Tebou zamlovali? vstn
zkon Justininovch vak rozmnouj, a proto k: Jak me snst,
aby tyhle vstali? A protoe tedy spory duchovnch hromad na crkev
tolik a tak velikch zel, a jsou zloeeny od Pna.
167

Zatet a nakonec: duchovn i laici odraj menho, msto aby mu

pomhali. Utlauj ho, msto aby ho brnili. Nepatin ho kraj za
pestupky. Odrn se dje vymhnm odmrt. Odraj zkonit ddice,
vydvaj zl zkony a popraj zkon Pn. Pn jim v Iz 10 k: Bda tm,
kdo ustanovuj neprav prva a spisuj pestupky jinch, aby odstrkovali
nuzn od soudu a nespravedliv vydrali chudky z mho lidu. Vdovy jsou
jejich koist a olupuj sirotky. A co uinte v den navtven a zpustoen,
kter na vs pijde z daleka? Ke komu se uteete o pomoc? Jakoby ekl:
K nikomu! A kde zanechte svou slvu? Jako by ekl: Nikde, nebo
nebudete mt dnou a budete zatraceni! Vy, jen jste pro zl zkony
ustanoven k vymhn zavrhli zkon Pn. On ale v Num 27 prav: Tehdy
pistoupily dcery Salfda a postavily se ped Mojem, ped knzem
Eleazarem, ped knaty a ped vm lidem a ekly: N otec umel na
pouti a nezplodil syny dej nm ddictv mezi bratmi naeho otce.
A Moj, spravedliv soudce a vdce lidu, nenapadl lakom na sirotky,
ani je nesoudil nedbale, ale pednesl jejich zleitost ped soudem Pn
a on odpovdl Mojovi: Dobe mluv dcery Salfdovy; dej jim
ddictv mezi bratmi jejich otce a penes ddictv jejich otce na n. A
aby byl tento zkon zachovvn navdy, nsleduje: Synm Izraelskm
ekni toto: Kdy nkdo ume bez syna, penesete jeho ddictv na dceru,
pokud by neml ani dceru, dte jeho ddictv jeho bratm. Kdyby neml
ani bratry, dte jeho ddictv bratm jeho otce. Kdyby neml ani strce,
dte ddictv jeho nejblim pbuznm. A bude to synm Izraelskm
ustanoveno za zkon vn. Hle, zkon Pn, ne Justininv, zkon
svat ne zl, zkon zjevn ne zatemnn, zkon vn ne promnn.
Tomuto zkonu rozuml sv. pape eho, a proto k, jak je to
v 2. knize Registru: Vimli jsme si, e pbuzn nkterch poddanch
lid nebo poddanch crkve nebvaj piputni k ddictv, ale jejich
vci bvaj vzaty na crkevn poitek. A o tto vci jsme ustanovili, aby
ptel zemelch, kte se nachzej na tom crkevnm panstv, obdreli
jejich statky jako ddicov, ani by se ze statk mrtvch nco odjmalo.
A pokud nkdo zeme a zanech nezletil dti, do doby ne budou moci
168

svj statek spravovat, a jsou ustanoveny opatrn osoby, kterm maj bt

sveny vci jejich ptel do pe. Tak mluv sv. eho. Sv. Augustn
v obecnm kzn na slovo z Lk 3: Nic vce nevybrejte nad to, co je
ustanoveno. k: Stv se nepijateln vc, e exekutoi rozmnouj
sv hchy svou lst a ziskem z loupee. Nazvaj to poitky, protoe
uloupen statek ukldaj do sv komory. A jet to pidvaj k svm
hchm, e pronsleduj nejradji ty, kte jsou bez obrany, vce pokozeni
a bdn. Mysl, e by okradli obec, kdyby neokradli domy sirotk. A
kaj: Nen to m, ale crkve, konventu, obce, idil bych pna, idil bych
crkev, konvent, obec nebo kolej, kdybych to nezabavil. A sv. Augustn
dodv: Take kdy jsou tu sirotkov, jejich otec byl snad ped dvma
dny ptelem, druhem i bratrem, ale kdy zemel, maj jeho dti za
neznm, bdn, psotn. A zanechal-li po sob vdovu, ta bude
nespravedliv nucena, aby se vdala anebo, bude-li chtt zstat v istot,
po zaplacen dan, sotva j nco zstane. Tmito lstmi naplnili sv
mchy, proto je vidte vesel, obklopeny zsobami. Crkvi nedvaj a
Bohu dkuj, jako by jim ty penze On dal. A tak tm he, e chtj,
aby se jejich loupe astnil Bh.
Takto mluv sv. Augustn proti veejnm vymaham a v dsledku
proti samotnm arcibiskupm, probotm, opatm, kanovnkm a vem
statkm, knm a mnichm, kte odmrtm nebo loupenm nebo
jinm utlaovnm tzv. pomhnm olupuj poddan krutji ne
svtt pni. V tomt kzn se zmiuje o arinskch kacch, e ztratili
milost Ducha svatho. Mluv pitom o lakomm duchovnm, ktermu
nesta milost Ducha svatho a k: A katolick duchovn je tmto
vrokem zdrovn. Jestlie by mu toti nestaila mzda, kter se mu
dostv z olte z rozkazu Boho a provozoval by kupen, lichvail a
zabavoval majetek vdov, me bt nazvn sp obchodnkem ne
duchovnm. Tolik Augustn.
Vezmte tedy na vdom tyto nejspravedlivj vroky svatch, vy,
kte jste duchovnmi Pn a stjte obleeni v panc spravedlnosti.
Prokazujte vtm pslunou poslunost, sob rovnm pravou svornost
169

a menm ochranu, zbonou pomoc a povinn pouovn, kdy pochyb.

Tak se na vs napln spravedlnost. Proto stjte odni v panc spravedlnosti
a nohy mjte obut do pohotovosti pro hlsn evangelia pokoje.
Tet zbroj je zbroj nohou. Znamen to obout si mysl vnitnho
lovka. To lovku zde na zemi pomh, aby kdy b, neuklouznul
na rozcest do pekla. Proto Apotol k: stjte a nohy mjte obuty
v pohotovost k hlsn evangelia pokoje. Svou mysl pipravuje lid spolu
s knstvem k evangeliu pokoje, tehdy kdy poslouchaj kzn s tm
clem, aby poznali pravdu a varovali se zlho, konali dobr a pokud
zheili, aby se pokorn nechali napomenout a ili v pokoji s blinm a
Bohem. Knstvo stoj v pohotovosti k hlsn evangelia pokoje tehdy,
kdy ivotem napodobuje Krista. Ne z donucen ale samostatn, ne
z touhy po majetku nebo pro pomjejc chvlu, ale pro est Bo, pro
spsu svou i blinch; a takto hls pravdu Psma nebo zbon a pokorn
slou lidu svtostmi. Tak sets z nohou mysli prach tohoto svta a
podle Apotolova pkladu stoj obuto v pohotovost k hlsn evangelia
pokoje. A proto Apotol k: Stjte a mjte nohy obuty v pohotovost
k hlsn evangelia pokoje, jako by tmito slovy Duch svat vylval
slova Pn ze sv ndoby. Mnoz se toti od evangelia pokoje vzdlili a
nechtj evangelium slyet a uit se mu. Tak k J 6: A proto mnoz
z jeho uednk od nho odeli. a ekli: Tvrd je to e, kdo to me
poslouchat? Ale vy nebute takov, ale pokorn stjte a slyte. Nebo
Spasitel v J 5 k: A ti kte usly, budou t.
A u Lk 11: Blahoslaven, kte sly Bo slovo a zachovvaj ho.
A u Joba 36 se prav: Pokud neposlechnou, zajdou meem a poumraj
v zapomnn. Nebo mnoz le a nekou, protoe jsou ln. Jako nm
psi, nemohou tkat. (Iz 56) Vy ale stjte a vytrvale zvstujte lidu
evangelium. Nmm psm je pipravena zhuba a tm kdo kou patn,
pat tresty. Mnoz b, ale nejsou posln Pnem, jak to k Jer 23: J
jsem ty proroky neposlal, ale oni b Kdybych je byl poslal j, jist
by lidu ohlaovali m slova a odvraceli by je od jejich zl cesty a od
jejich patnch mysl. B, ale nejsou poslni ti kdo se bez Boho
170

vnuknut a bez jeho rady nerozvn vtraj ke kzn slova Boho a

nestoj pitom v pikznch Pn. - Ne tak vy, stjte odni ctnost z vsosti.
Mnoz toti stoj a kou, aby zde pijmali chvlu a dary, ale nohy nemaj
obuty. Plat na n slova z Mt 23: Vechny sv skutky in, aby je lid
chvlili. A podle slov Apotolovch ve Flp 2: Vichni hledaj sv zjmy
a ne ty, kter jsou Krista Jee. A jim s psahou svd sm Kristus,
e u dostali svou odmnu. (Mt 6) A o tto odmn mluv sv. eho
v 17. kzn: Kdo ke proto, aby zde dostal odmnu chvly nebo daru,
ten se beze v pochyby zbavuje vn odmny. A proto vy, ne tak, ale
stjte obuti, odmtejte pomjejc odplatu. Mnoz toti stoj v pohotovosti
ke li, hlsaj liv, kratochviln, rouhav a klamn zzraky. Nekou lidu
jeho viny, ale hledaj jeho dary. A o nich k Pn v Jer 23: I v prorocch
Jeruzalmskch jsem vidl podobu cizolocch a cestu li svedli mj lid
svou l a svmi divy, nebo jsem je neposlal j, ani jsem jim nepikzal.
Ti nic neprospvaj tomuto lidu. Vy ne tak, ale v pohotovosti k evangeliu.
Mnoz tak hledaj dary pomoc vsad mnistv, vyhledanch
odpustk, padlanch ostatk a malovanch obraz. A co to zpsobuje?
Sv. Bernard o tom mluv ve sv Obran: Abych to ekl oteven, to ve
je zpsobeno lakotou, kter je modloslubou. Nen vyhledvn uitek du,
ale dary. Pt-li se, jak, odpovdm, obdivuhodnm zpsobem. Jakmsi
umnm se rozhazuj penze, aby byly zmnohonsobeny. Vydvaj se,
aby byly rozmnoeny, a vdajem se zskv jejich hojnost. Pohledem na
tak nkladn, ale pepodivn marnosti jsou lid vce ne k modlitb
rozpalovn k dvn dar. Tak se erp bohatstv, tak penze thnou
penze, nebo nevm pro, ale kde lid vid vce bohatstv, tam vce dvaj.
Ostatky jsou chovny ve zlat, oi se zavraj, otevraj se mce. Ukazuje
se pekrsn obraz nkterho svtce nebo svtice a ten je pokldn za
tm svtjho, m je obraz barevnj. Lid bhaj obrazy lbat a pitom
jsou vybzeni k dvn dar a vce obdivuj krsn, ne ct posvtn.
Mysl, e se tmto vm sleduje zkrouenost kajcch nebo podiv pi
pohledu na ty vci. marnost nad marnost, ale ne marnivj ne
blznivj. Kostel z na stnch a m nouzi mezi chudmi. Kameny
171

kostela jsou obloeny zlatem a synov crkve oputni a naz. Z majetku

chudch se slou om bohatch, zvdav maj m se bavit, ale uboz
nemaj nic na sv ivobyt. A kousek dl pe: A k emu je ta smn
titrnost, podivuhodn ohavn spanilost a krsn ohavnost? Na co neist
opice? Na co divoc lvi? Na co zrdn kentaui? Na co pololid? Na co
skvrnit tygi? Na co bojujc vojci? Na co troubc lovci? Pohle na
mnostv tl pod jednou hlavou. A vypotv jet mnoh obludy a
dodv: Bda jim, kdy se nestyd za nesmysly, pro aspo nelituj
penz? Toto k Bernard, ani ne tak z Klervo, jako spe mu prozrav
a jasn mysli. Odhaluje nadbytek a marnost kostel a jinch budov a
pokryteck lakomstv duchovnch. Abyste s nimi nemli ast na tch
marnostech, stjte obuti a odmtejte takov zbytenosti. Tak budete
s Apotolem moci pravdiv ct jeho slova z 1 Sol 2: ...ani lakomstv
jsme neprovozovali, Bh je nm svdek!
Mnoz tak stoj ne k pohotovosti k hlsn evangelia pokoje, ale
v pohotovosti k bezbonmu a svatokupeckmu vymhn. Za svtosti
vymhaj dary nebo penze. Svat synoda Tribursk, a tm i crkev,
v I. kvestii I. ale k: Nkde se plat za pomazn kimem, za kest a
za pijmn. Toto svat synoda proklela a stanovila za to exkomunikaci,
nebo je to svatokupeck kacstv. Za vykonvn adu, za kimo ani
za kest, poheb nebo pijmn, a nen nic dno. Kristovy dary a jsou
udleny zadarmo bezplatnou zprvou. A vymahatel nen omluven ani tm,
e by snad penze vymhal po udlen. Crkev toti pod autoritou papee
Inocence v I. kvestii 3. kapitole 3. k: Kdo by obro, nebo hodnost,
dkant nebo jin crkevn ad, nebo jakoukoli crkevn svtost, nap.
bimovn, kimo, svcen olte nebo chrmu zskal penzi skrze
zloeenou neest lakoty, ten a tuto est nem, nebo ji zskal patn.
Kupec, prodvajc i zprostedkovatel, a jsou postieni znmkou
neestnosti. A se nic nevymh ani pro uitek, ani pod zminkou njakho
zvyku ped ani po, nebo je to svatokupectv. Hle, jak jasn crkev k,
aby se nic nevymhalo ped ani po. Je to svatokupectv! Ani pod zminkou
njakho zvyku. Vtina si toti mysl, e je to dovoleno proto, e se
172

domnvaj, e zkon smrti pro dlouh zvyk veel v platnost. Nedbaj

pitom toho, e zloiny jsou tm t, m dle neastnou dui dr
v poutech. A o svatokupectv se mluv zvl v kapitole Kdy v tle
crkve. k by duchovn poznali vnost svatokupeckho kacstv,
kter je zapinna dlouhm zvykem. Mluv se o n tak v I. kvestii pod
autoritou papee Paschala: Spasitelnj je bezbon blud Makedonia,
kter len tvrd, e Duch svat je stvoen a sluha Boha Otce a Syna.
Oni, ale, toti svatokupci, in Ducha svatho svm sluebnkem. Hle,
jak je velik zloba svatokupc. Oni in Ducha svatho svm
sluebnkem, tm e prodvaj duchovn dary. Prodvaj dary, ztrcej
ivot a zskvaj si zatracen. Bojte se tedy Jeroboamovci, kte jako
Jeroboam prodvte knstv. Kadho, kdo chtl, ustanovil za platek
knzem. Co ale nsledovalo? Psmo k: Tato vc byla domu
Jerobomovu pleitost k hch, aby byl nakonec vyplenn a vyhlazen
z povrchu zem. (1 Krl 13) Bojte se Gchazovci, kte jako Gchaz
vyadujete dary po udlen duchovn milosti. Tch toti, kte jsou potomky
Gchazho, se bude dret jeho malomocenstv navky. (2 Krl 5) Bojte
se Jidovci, kte jako Jid Ikariotsk smlouvte o posvtn vci a
kte: Co mi chcete dt? Nebo o nm je eeno: Pro toho lovka
by bylo lep, aby se nebyl vbec narodil. (Mt 26) Bojte se vy svatokupci
neboli imonit, kte jako imon mg nabzte dary nebo penze, abyste
obdreli duchovn vci. Kadmu takovmu je eeno: Tv penze a
jsou zatraceny i s tebou, protoe sis myslel, e me dar Bo koupit za
penze. (Sk 8) Ale i vy vichni se bojte a stjte v pohotovosti k hlsn
evangelia pokoje. Evangelium toti k: zadarmo jste dostali, zadarmo
dvejte. (Mt 10) Bojte se vy duchovn, kterm nesta ivotn poteby,
a pachtte se po vce obroch. O vs mluv Glossa v kapitole Dudum
na slovo Podret: Kdo m vce pjm z nkolika crkevnch statk,
z nich jeden by mu stail, neme dal dret bez smrtelnho hchu.
A Pask cituje sv. Augustna: Kdo m pravou vru v Boha, nechce
se obohacovat tmito niemnostmi. Zd se tedy, e nem pravou vru,
kter je prvn milost, ten, kdo se usiluje o vce obro.
173

A co ekneme o tch, kdo maj vce obro? Bonaventura k:

Kdo m vt poet obro, ten m i vce muk. A protoe nechceme bt
mueni, spokojujeme se s pokrmem a odvem, jak k 1 Tim 6. A tak
neobteni budeme stt v pohotovosti k hlsn evangelia pokoje, obuti
proti prachu tohoto svta. A prv to chtl Apotol, kdy v Duchu
Bom ekl: Stjte a mjte nohy obuty v pohotovost k hlsn evangelia
pokoje. Touto pohotovost, k zapud vemohouc Bh nai temnotu,
oist nai mysl, vede n ivot svou milost a nakonec nm d msto ve
vlasti skrze Jee Krista, naeho Pna, pravho Boha a lovka, Syna
Marie Panny, Spasitele svta, jen je poehnn navky. Amen.

Husv dopis Janu XXIII. z 1. 9. 1411

Povinnou poslunost, je osvdovat se m crkvi Jee Krista a
nejvymu jejmu knzi, vyznvm.
Jsem ochoten vdy a na pn kadho vydat poet ze sv vry a
s upmnm srdcem vyznvm, e Pn Je Kristus je prav Bh a
prav lovk a e vechen jeho zkon obsahuje tak pevnou pravdu, e
ani jeho jedin rka ani jedin puntk neme klamat; dle e jeho
svat crkev je tak pevn zaloena na skle, e ji brny pekeln nijak
nemohou pemoci. S dvrou v jej hlavu Pna Jee Krista jsem
pipraven podstoupit radji trest hrozn smrti, ne bych ml kat nebo
tvrdit nco jinho, co by odporovalo vli Krista a jeho crkve.
Na tomto zklad vrn, pravdiv a pevn dosvduji, e jsem u
Apotolskho stolce nepravdiv obvinn protivnky pravdy. Kiv na
mn aluj, e jsem uil lid, e v Oltn svtosti zstv podstata
hmotnho chleba. Kiv aluj, e jsem uil, e kdy se hostie
pozdvihuje, je tlem Kristovm a kdy se polo, u jm nen. Kiv
aluj, e jsem uil, e knz v smrtelnm hchu nevysluhuje platn.
Kiv aluj, e jsem uil, aby pni vzali knm asn statky a aby
neplatili destky; e jsem uil, e odpustky neexistuj; e jsem radil knze
odstranit hmotnm meem a kiv na m aluj, e jsem kzal njak blud
174

nebo se njakch blud i kacstv drel nebo, e jsem jakkoliv svdl

lidi z cesty pravdy. Kiv na m aluj, e j jsem zapinil, e byli
nkte nmet misti vyhnni z Prahy. Oni se vak nechtli dret
zkladnho privilegia vysokho uen praskho a nechtli poslouchat
dovolen rozkazy nejjasnjho vladae a pna, pana Vclava, mskho
krle, stlho rozmnoitele e a krle eskho. Mysleli si, e bez jejich
ptomnosti nebude moci prask univerzita obstt, a tak odeli do svch
zem, nebo kam se jim zlbilo, pesto e je nikdo nevyhnl.
Vyznvm dle, e jsem se odvolal k Apotolskmu stolci proti
rozhodnut v Kristu nejdstojnjho otce pana Zbyka a tak v zleitosti
spor, kter nastaly na zklad nesprvnho zjitn Apotolskho
stolce. Protivnci pravdy, kte nepamatuj na svou est a spsu, toti
nesprvn Apotolskmu stolci udali, e v eskm krlovstv, v mst
Praze a markrabstv moravskm se vylhly bludy a kacstv a e srdce
mnohch lid jsou tak nakaena, e pro mnostv tch, kdo jsou takto
nakaeni, je nutno ut npravnho prostedku. Kiv tak udali, e je
Betlmsk kaple soukromm mstem. Je to toti msto potvrzen
biskupskm adem za crkevn plat. Jej zruen by zpsobilo jmu
ct Bo v lidu, ukodilo by dum, zavinilo pohoren a lid by to
nemlo popudilo proti jejm boitelm. Kdy jsem byl osobn pedvoln
k msk kurii, chtl jsem se pokorn dostavit. Bylo mi ale ukldno o
ivot jak v krlovstv, tak mimo nj, pedevm od Nmc. Proto jsem
na radu mnohch usoudil, e by bylo pokouenm Boha vydvat se
v nebezpe smrti, kdy si to nevyaduje prospch crkve. A proto jsem
neposlechl ve vci osobnho dostaven se, chtl jsem ale Apotolsk
stolec poslouchat, a proto jsem za sebe ustanovil obhjce a zstupce.
Z toho dvodu, nejvy nmstku Kristv, pokorn vzvm milost
Va svatosti, abyste mne skrze milosrdenstv vemohoucho Boha
milostiv ril osvobodit od povinnosti osobnho ospravedlnn se a od
dalch nsledk z toho plynoucch. Vdy jsem u s ve zmnnm
nejdstojnjm v Kristu otcem Zbykem vyrovnn prostednictvm
nejjasnjho vladae a pna, pana Vclava, krle mskho a eskho a
175

prostednictvm nejdstojnjch otc a vzneench knat Vclava,

patriarchy antiochijskho, pana Konrda, biskupa olomouckho, vzneenho
knete pana Rudolfa, vvody saskho, kurfita, prostednictvm ostatnch
knat, baron a pn a prostednictvm vysokorodho pana Stibora,
vyslance nejjasnjho vladae, pana Zikmunda, krle Uherskho. Nabzel
jsem se toti, e odpovm na vechny i jednotliv nmitky a tak jsem se
odvolval na vechny sv posluchae a prohlaoval jsem, e se chci dt
napravit teba ohnm hranice, pokud by proti mn nco bylo dokzno a
j bych neustoupil. A tak dnes jsem pipraven se zodpovdat ze vech
nmitek, kter by proti mn nkdo vznesl, ped univerzitou praskou a
ped vemi prelty. A dodnes se ale nikdo nechce sporu se mnou ujmout
tak, e by se zavzal ke stejnmu trestu dle kanonickch ustanoven.
Psno v Praze mou vlastn rukou na den sv. Jilj:
Mistr Jan Hus, Svatosti Va knz nejmen.

sti Husova trakttu proti esti bludm, kter byly

latinsky napsny na stnch Betlmsk kaple, po tom, co
musel opustit Prahu:
STVOIT
Svat Augustn k: Nen sprvn vit v jinho stvoitele, jedin
v Boha ani nkoho jinho nazvat stvoitelem. A zase Augustn: Ani
dob ani zl andl nemohou nic stvoit. Sv. Jan Damask: Ti, kdo
kaj, e andl nco stvoili, jsou sty bla, svho otce, kter je lh a
otec li. Anselm: Jedin Bh je Stvoitelem. Bernard v kzn papei
Petrovi: Tlo Kristovo se v rukou knze nerod, ani neplod, ani netvo,
ale spoluin (conficitur). Bh toti svou moc a svmi slovy, kter
vyslovuje knz, in, e je v rukou knze zrove tlo Kristovo i zpsoba
chleba. Tlo Kristovo se tu ale nerod ani netvo ani se znova nepon,
i kdy zde zan bt svtostnm zpsobem. A tak, knzi, spokoj se
s tm, e kdy slou mi a jsi bez smrtelnho hchu, obtuje tlo
Kristovo k chvle Bo a za sv hchy. Ty vak neme toto tlo
176

stvoit. Pn Je skrze tebe k ta slova: Toto je m tlo a in, e se

chlb stv jeho tlem. A pi slovech: Tento kalich, to znamen vno,
kter je v tom kalichu, je m krev in, e se vno stv jeho krv. A
ty, knzi, sta ti, e tu drahou a dstojnou ob obtuje svmu Spasiteli
dstojn jako vrn sluha. m pokornji a s vt radost ji obtuje,
tm je to dstojnj. A m vce se chlub, tm vc sm sebe tup a
nejsi hoden tuto ob obtovat.
VIT
Augustn k: Ne kad, kdo v Kristu, v v Nho. I blov
v Jemu, ale nev v Nho. A o jeho Apotolech meme ci: Vme
Pavlovi, ale nevme v Pavla, vme Petrovi, ale nevme v Petra. Vdy
tomu, kdo v v Nho, toti v Krista, kter ospravedluje hnho, kdy
mu odpout hchy, bv jeho vra potna za spravedlnost. Takto vit
znamen, a do smrti se ho dret lskou a prospvnm v lsce se stt
jednm z jeho d. To je vra, jakou od ns Bh d. Sv. Beda k tm
slovm Apotola: V v Toho, jen ospravedluje hnky k: Je
nco jinho vit v Boha a vit Bohu. Vit v Boha znamen vce
i milovat, svou vl se ho dret, ve ve prospvat, s lskou se ho a do
smrti dret a stt se jednm z jeho d, toti svatm. Vit Bohu znamen,
vit, e to, co k je pravda. A takto v i zl. Vme ledajakmu
lovku, ale ne v lovka. Vit v Boha znamen vit, e on je Bh.
Augustn ve vkladu na Vm v Boha u lnku Vm v Ducha
svatho, svatou crkev obecnou, k: Je teba si vimnout, e nemme
vit v Crkev, protoe Crkev nen Bh, ale Bo dm. Hle, takto
mluv svat, e mme vit jedin v Boha.
ODPUTN HCH
Sv. Augustn vysvtluje, e pouh lovk, kter nen Bohem,
neme odpoutt hchy. Mluv o tom v obecnm kzn na ryvek
evangelia zanajc slovy: Prosil Jee jeden zkonk, na ono slovo:
odpoutj se ti mnoh hchy. k, e zkonk, kter vil v Krista
177

jako pouhho lovka, kter neme odpustit hchy, byl lep ne kac,
kter tvrd, e on me lidem odpoutt hchy. Sv. Augustn tam k:
Zkonk byl lep, protoe kdy ml Krista za pouhho lovka, nevil,
e by lovk mohl odpustit hchy. id se proto zdaj rozumnj ne
kaci. id ekli: Kdo je to, e i hchy odpout? Copak me lovk
o sob nco takovho tvrdit? Ale kac k: J odpoutm, j oiuji,
j posvcuji! Odpovd mu sm Kristus: love, ani id, kte
mne pokldali za lovka, si nemysleli, e bych mohl odpoutt hchy.
Neodpovdm j ale Kristus: kaci, ty jsi pouhm lovkem a k:
Poj, eno, j t spasm. Ale j, kdy mne pokldali za pouhho lovka,
jsem ekl: Jdi, eno, vra tv t spasila. Oni ale namtaj, piem vak,
jak k Apotol, nevd ani, o em mluv ani, co kaj: Copak lid
neodpoutj hchy, vdy Kristus ekl: Co rozvete na zemi, bude
rozvzno i na nebi. Vy ale nechpete, pro to ekl: Kristus Pn ml
lidem dt Ducha svatho a skrze nho svm vrnm odpustit hchy.
Pochop ale, e hchy nejsou odpoutny lidskou zsluhou. Vdy ty sm,
love, jsi nemocn a potebuje zdrav, a chce m uzdravovat? Hledej
se mnou! Aby Kristus Pn zetelnji ukzal, e hchy odpout Duch
svat a nejsou odpoutny lidskou zsluhou, k: Pijmte Ducha svatho
a hned dodv: komu hchy odpustte, tomu jsou odputny. To znamen:
odpout Duch svat, a ne vy. A jinde k Augustn: Nikdo nesnm
hchy, jedin sm Kristus, kter je Bom Bernkem, jen snm hchy
svta. A Jeronm k slovm z Mt 16: Dm ti kle od nebeskho
krlovstv, k: Zde biskupov a kn nechpou smysl a bvaj
zachvceni pchou zkonk. Buto pohrdaj nevzdlanmi nebo mysl,
e oni rozvazuj vinky. Ale Bh nehled na soud knze, nbr na ivot
hnka. Pokud hnk lituje, odpust mu, pokud nelituje, neodpust.
A v Levitiku teme o malomocnch, e jim bylo pikzno ukzat sv
malomocenstv knm, aby je kn prohlsili za neist. Ne proto, e
by je kn inili malomocnmi a neistmi, ale proto, e mli vdomost
a mohli rozeznat, kdo je a kdo nen neist. Proto, jako ve Starm zkon
knz in malomocnho neistm, tak v Novm zkon biskup i knz
178

svazuje nebo rozvazuje. Ne e by svazoval nevinn a rozvazoval vinn,

ale ze svho adu, kdy sly rzn hchy, v, kdo m bt rozvzn
a kdo svzn. To k sv. Jeronm. A z tchto slov mistr hlubokch
sentenc vyvozuje: A je zjevn, e Bh nensleduje soud crkve, kter
nkdy soud bez poznn a chybn. Bh ale soud vdy podle pravdy, a
to i ve vci odputn vin a zavren. A Ambro k: Kristus, Slovo
Bo, odpout hchy, ale knz pouze uv svho adu. Nein tak ale
svou vlastn moc, protoe on nem moc odpoutt viny ani ukldat vn
tresty, ale m slubu neboli ad ohlaovn, aby ohlaoval. A tamt
je psno: Hchy odpout sm ten, jen za hchy zemel. Cel tato e
se zakld na Bom slovu v Lk 5,21 podle 43. kvestie. J sm snmm
nepravosti a hchy lid. K tomu mistr hlubokch smysl k: Z Psma
svatho rozumn vyvozujeme, e hchy odpout jedin Bh, ale crkvi
(tedy sboru kesan v knch) dal moc svazovat a rozvazovat. Jinak
ale svazuje a rozvazuje Bh a jinak Crkev. Jen On to in svou vlastn
moc, piem On dui uvnit oiuje od poskvrny a rozvazuje ji od
dluhu vn smrti. A mistr hlubokch sentenc k tomu dodv: Komu
hchy odpustte, toti: komu odputn ohlste, tomu jsou odputny,
toti od Boha. Komu je zadrte, toti ohlste jim, e jsou jim zadreny,
tm jsou zadreny, pokud se v tom nemlte. 162
POSLUNOST
Augustn prav: Ne vdy je zl neposlechnout pikzn
pedstavenho, nebo pokud pn pike nco, co se protiv Bohu,
v takovm ppad ho nemme poslouchat. Jeronm k: Pokud pn
pike nco, co neodporuje Psmu svatmu, a sluha pna poslechne.
162
Hus se tu o svtosti pokn nevyjaduje zcela pesn. Avak bylo to pojet, kter
pevzal ze Sentenc Petra Lombardskho, kter tehdy slouili jako zkladn uebnice
teologie. Nauka o povaze knskho rozheen byla jasn definovna a na tridentskm
koncilu, tedy 150 let po Husovi. Hus tmto vkladem vyvracel bludnou pedstavu, e
knz m moc kohokoliv chce poslat do nebe nebo do pekla a e odpout hchy
nezvisle na dispozici hnka.

179

Pokud ale pikazuje nco, co Psmu odporuje, a lovk poslouch vce

Pna svho ducha, ne pna svho tla. A kousek ne k: Pokud to,
co csa pikazuje, je dobr, spl jeho vli. Pokud je to zl, odpovz: Vce je
teba poslouchat Boha ne lidi. A tot plat o vztahu sluh k pnm, en
k svm mum, dt k otcm. Jsou povinni poslouchat pny, otce a matky
jen v tch vcech, kter nejsou proti Bom pikznm. A sv. eho:
Pokorn maj bt napomenuti, aby nebyli starm poddni vce, ne se
pat. Aby nebyli pinuceni ctt jejich hchy, kdyby chtli poslouchat
lidi vce, ne se slu. Tent eho k: Je ale teba vdt, e nikdy
nesmme z poslunosti init zl. Sv. Jan Chrysostomos se pt: A co
ekneme, pokud je prelt zl? Mme poslouchat i nelechetnho? Co
ekne? jist vz, e ve vcech vry se mu m vyhbat, a nejen lidem,
ale i kdyby andl z nebe sestoupil. Tolik sv. Jan. A sv. Izidor k:
Pokud by ten, kdo vldne, inil cokoliv, co je Pnem Bohem zakzno
nebo by to pikazoval init nebo by opomenul nco, co je psno, nebo
by to pikazoval opomjet, na takovho se vztahuje odsouzen vynesen
sv. Pavlem: I kdybychom my (tedy Apotolov) nebo sm andl z nebe
sestoupil a kzal vm jinak, budi proklet! A dle k: Pokud vm
nkdo zakazuje nco, co je pikzno od Pna Boha nebo pikazuje nco,
co Pn Bh zakazuje, a je pro vechny, kte miluj Pna, zloeen
a ohavn. A dle k: Pokud ten, kdo vldne, k nebo pikazuje nco,
mimo vli Bo nebo mimo to, co je v Psmu svatm zjevn pikzno, a
je pokldn jako za kivho svdka a svatokrdce. Sv. Bernard k: Je
zjevn, e uinit nco zlho, kdy to pikazuje vlada, to nen poslunost
ale naopak, neposlunost. Tolik Bernard. A v duchovnch ustanovench
je psno: Nikdo nen povinen poslouchat proti du a v neslunch
vcech. A tak je psno: V nespravedlivm nazen prelta nem bt
dodrovna poslunost. A tak je psno: Ze spravedliv piny je
sprvn neposlouchat nazen papee.
Tato ve napsan slova se zakldaj na Bom zkon. Nejdv na
Ex 23: Nepiklon se k vtin v nespravedliv vci a nebude soudit
proti pravd pro mnostv lid. A v Dt 4: K slovu, kter k vm mluvm,
180

nic nepidte a nic od nj neuberete. Dbejte na pikzn Pna svho

Boha, kter vm pikazuji. A v Dt 24: Bude konat vechno, emu t
nau kn z pokolen Levi, podle toho, co jsem jim pikzal j, a bude
to plnit. A v Ez 20 k Pn Bh: Nechtjte chodit v zlch nazench
svch otc a nezachovvejte jejich ustanoven a neposkvrujte se jejich
modlami, nebo j jsem Pn v Bh! Chote v mch pikznch a dbejte
na m ustanoven a konejte je! A v evangeliu sv. Matoue v 15. kapitole
ekl Pn Je uitelm a zkonkm: A pro vy pestupujete pikzn
Bo pro sv ustanoven uce uen a pikzn lidsk? A opt v evangeliu
sv. Matoue v 23. kapitole k Kristus: Na stolci Mojov zasedli
uitel a zkonci. Vechno, co vm kaj, zachovvejte a konejte, ale
podle jejich skutk konat nechtjte. A k tomuto slovu je vklad: k:
Poslouchejte sv pedstaven, mme tedy poslouchat pedstaven
a kazatele, protoe jejich uen a mravy jsou svat a vrn (tedy nleej
k ve). Pokud ale pobloud od cesty upmnosti, neite to, co in oni.
ite ale to, co rozkazuj, pokud nepobloudili i v uen. A proto k
Pn Je: To, co vm kaj, dlejte, ale co dlaj, dlat nechtjte.
A sv. Augustn v kzn na slova evangelia sv. Jana: J jsem dobr
past, k: Kdy sed na stolci Mojov, u Bomu zkonu, a tak
skrze n u Bh. Pokud ale budou chtt vyuovat svm npadm,
nechtjte podle toho konat. Nebo takov hledaj jist svj zisk, a ne to,
co je Krista Jee. A v Sk 4 se pe, e knata a star lidu a uitel
i veleknz Ann a Kaif, Jan a Alexandr a vichni kn pikzali
Apotolm, e ji nesm mluvit ani uit ve Jmnu Jeov. Tehdy jim
Petr a Jan ekli: Je to snad sprvn ped Bohem, poslouchat vce vs
ne Boha. Posute sami. My nememe nemluvit to, co jsme vidli
a slyeli. A opt v Sk 5 ekli Petr s ostatnmi Apotoly tmt: Vce
teba poslouchat Boha ne lidi. Hle, tak stoj psno v Betlm na
pouen v dobrm, e lid nemaj sv prelty a panstvo poslouchat
v niem, jedin v dobrch nazench.

181

KLETBA NEBOLI EXKOMUNIKACE

Sv. Augustn k: Mysli si o Augustnovi, co chce, jen samo
svdom ped oima Boma a na mn nealuje. A jinde k: Shledal
jsi svho bratra zjevnm hnkem a svazuje ho kletbou zde na zemi.
Dej ale pozor, abys ho svazoval spravedliv, nebo nespravedliv svazky
ru spravedlnost. A Iponenskm studentm k: lovku nekod, e
ho lidsk hloupost smae z tto tabulky, pokud ho zl svdom nevymae
z knihy ivota. A zase jinde k: Pokud, ty lovk, potup Cyprina
a jako vlada nad nm naas vykne odsouzen, uva, e jin je stolec
lidsk (tedy moc, kterou soud lid) a jin je stolec nebesk (tedy moc,
kterou soud Bh). Od niho bude odsouzen a od vyho dostane
korunu. A zas jinde k: Nespravedliv kletba nekod nikomu, krom
toho, kdo prokln. Pape Gelazius k: Pokud je na nkoho vydna
kletba, a se zekne bludu (pokud ho m) a kletba je niemn. Pokud je
nespravedliv, tm sp j nen teba dbt; proto e kiv kletba neme
nikoho obtit ped Bohem ani jeho (svatou) crkv. Proto nedej, abys
byl rozvzn od kletby, o n v, e j nejsi svzn. Nespravedliv kletba
kod vc tomu, kdo prokln, ne prokletmu. A jinde je psno, e
mme vce poslouchat sv svdom, ne kletby prelt. Jinde je psno:
Kiv kletba neve ani ped Bohem ani ped crkv. Sv. Augustn ve
shod s obecnou vrou: Bohu nikdo neme kodit a tak Bh neme
nikomu nespravedliv kodit ani netrp, aby bylo nkomu nespravedliv
kozeno. A jinde je psno: Ten kdo je spravedliv, a je nespravedliv
proklet, dostv se mu odmny od Boha. A jinde je psno: Poddan,
kte jsou nespravedliv proklnni, nemaj kletbu poslouchat ani ped
Bohem ani ped jeho crkv. A sv. Augustn k: Nememe nikoho
exkomunikovat, pokud nen usvden z viny nebo se dobrovoln nepiznal
(k zlmu). Sv. Jeronm mluv takto: Ty, jejich hchy jsou zjevn,
vylute z crkve, pokud ale nen hch zjevn, z dn crkve je vylouit
nememe, abychom snad pi vytrhvn koukolu nevytrhli s nm
i penici. A zase jinde je psno: dn biskup a nikoho nevyluuje
z crkve bez jist a zjevn piny hchu. Exkomunikace je toti jako
182

trest smrti (tedy smrtelnho hchu), a proto nem bt uloena z jinho

dvodu ne pro smrteln hch, a to na ty, kte se jinm zpsobem
nemohou polepit. Jinde je psno: Soud Bo je vdy pravdiv, neme
klamat ani bt oklamn. Soud crkve se ale nkdy d nejistm mnnm
a tak se nkdy stv, e crkev klame nebo je oklamna. Proto se nkdy
stv, e ten, kdo je vylouen Bohem nen vylouen crkv (rozumj
zdnliv, a tak nen) a ten, kdo je ped Bohem svobodn, je nkdy
(domnle) 163 svzn crkevn (lidskou) kletbou. Svat eho mluv takto:
Mezi emi tch, kdo ns chvl a tch, kdo ns tup, se mme utct ke
svmu svdom. Pokud ve svdom neshledme to dobr, co o ns kaj,
mme z toho mt velik zrmutek a pokud zde nenalezneme to zl, co
o ns mluv, mme poskoit velikou radost. Vdy, co je na tom, kdy
ns sice vichni nechvl, ale svdom ukazuje, e jsme nevinn? Mme
Pavla, kter nm k: Na chvlou je svdectv naeho svdom. A tak
Job k: Hle, mj svdek je na nebesch! A proto, kdy mme svdka
v nebi a svdka v srdci, nechme blzny venku, a si mluv, co chtj.
Tent sv. eho k: Ve vech protivnch vcech, kter se nm
v ivot pihod, m bt, jak vte, hledno jen na soud vemohoucho
Boha. Vdy se mme utkat ke svmu srdci, aby nikoho nevinil jazyk
tam, kde na nho nealuje svdom. Ten koho svdom hj, je svobodn
mezi alobnky. A na koho aluje samo vnitn svdom, ten neme bt
svobodn ani bez aloby. Tolik sv. eho. A k tmu k Katun:
Kdy ije dobe, nedbej zlch e, vdy nememe ovlivnit to, co
lid mluv.
Tyto citty dokazuj, kter kletba je platn a kter je nezvazn:
Nespravedliv je nezvazn a nevyluuje ze spoleenstv svatch. Tento
sudek se zakld na Num 23, kde se k: Jak bych mohl zloeit
tomu, komu Bh nezloe? Pro bych proklnal toho, jeho Pn Bh
neprokln? A ne stoj: Bh nen takov, aby lhal, ani nen jako
163
Hus zde vlastn tvrd, e ve skutenosti nen rozdl mezi crkv Bo a crkv, kter
je zde na zemi. Ty rozdly jsou jen zdnliv.

183

lovk, aby se mnil. Copak nco ekne a neuin to? Mluv a nevypln?
K ehnn jsem piveden (Bo vl), ehnn (Bomu) nebudu brnit!
A prorok tak stanovuje pinu, pro nem lidu zloeit: Nen modly
v Jakubovi, nen nalezena modla v Izraeli. Pn jeho Bh je s nm. A David
v 108 k: A si proklnaj, ale ty ehnej! Mt 5: Blaze vm, kdy
vs budou tupit a pronsledovat a liv mluvit proti vm vecko zl kvli
mne. A v Lk 6: Blahoslaven jste, kdy vs budou lid nenvidt,
kdy vs vylou (z obce) a budou vm zloeit a proklej vae jmno
pro Syna lovka. Radujte se v ten den a jsejte, nebo mte hojnou
odplatu v nebi. A v Mt 19: Co Bh spojil, lovk a nerozluuje.
A sv. Pavel k manm: Je-li Bh s nmi, kdo proti nm? Kdo bude
alovat na vyvolen Bo? Bh, kter ospravedluje? A kdo je odsoud?
A sv. Luk v Sk 10 k, e Bh ekl Petrovi: Co nazval Bh istm,
nenazvej neistm. A v 1 Petr 3: A kdo vm bude kodit, budete-li
milovnci dobra? A pokud trpte pro spravedlnost, jste blahoslaven.
Podle kzn sv. ehoe se m podzen bt kletby paste. A tato
bze m bt takov, e m zkoumat sv svdom podle zkona Kristova
a pokud na sob nenalezne vinu, pro ni ho proklnaj, m se bt
netrplivosti, do n by v takov situaci mohl upadnout. Za druh se m
bt, aby neztratil vytrvalost, za tet kiv exkomunikace, kter psob
zhynut na dui, za tvrt kody zpsoben exkomunikac blinm, jako
nap. zastaven uitenho kzn a vysluhovn svtost. Vdy ten,
kdo nerozumn prokln, je nkdy pinou zatracen mnohch, kdy
exkomunikovanho zdruje od kzn, kterm by blin uiten vyuoval
Bomu zkonu. Za pt se m bt, aby blin nebyli odvrceni od pravdy,
k n je exkomunikovan vede. Za est, aby blin neheili tm, e se
budou exkomunikovanmu vyhbat, zloeit mu a odmtat mu skutky
milosrdenstv; za sedm se m bt, aby tato neprav exkomunikace
nebyla potvrzena dalmi kesany, nebo neprav exkomunikace bv
vyhlena velmi asto a prav zdka. Ale (spravedliv) se nem bt, e
by mu neprav exkomunikace ukodila na dui. M se radovat a veselit,
e je mu skrze ni pipravena odplata blahoslavenstv. Vdy
184

nejspravedlivj biskup a soudce k v Mt 5: Blaze vm, kdy vm

budou lid zloeit a vecko zl na vs nepravdiv hovoit kvli mn.
Radujte se a jsejte, nebo mte hojnou odmnu v nebi. Blahoslaven
jste, kdy vs budou lid nenvidt, kdy vs vylou (z obce) a budou
vm zloeit a proklej vae jmno pro Syna lovka. Radujte se v ten
den a jsejte, nebo mte hojnou odplatu v nebi!
SVATOKUPECTV
Svatokupectv je pevn vle koupit nebo prodat duchovn vc nebo
nco, co k duchovn vci pat. Ale krtce a lpe: Svatokupectv je
nezzen vle vymnit duchovn vc za asnou. Pape Lev k: Pokud
se Dar (Ducha svatho) nedv zadarmo (bez penz), nen to dar.
Svatokupci tedy nadarmo pijmaj, nebo nedostvaj ten dar, o nj
v crkevnch adech na prvnm mst jde. Kdy nepijmaj zadarmo,
nepijmaj vbec. A komu mohou dt, co takto dvaj? Jiste dvaj to,
co maj? A co to je? Duch li! Jak to dokeme? Duch pravdy, jak svd
Pravda (Kristus), z n pochz, se pijm zdarma. A tm se dokazuje,
e duch, kter je pijmn svatokupecky, je duchem li. To k pape
Lev. Dle sv. pape eho: Knz, kter obdrel kostel za penze, a je
zbaven nejen kostela, ale a je tak zbaven knskho stavu. Tak k:
Ti kdo svcen prodvaj nebo kupuj, nemohou bt knmi, nebo je
psno: Proklet dar, proklet pijet. Anathema dando, anathema
capiendo! Je to svatokupeck kacstv. A proto, jak mohou svatokupci
nkoho svtit, kdy jsou proklet a ne svat? (Jako by ekl: nemohou,
toti ne dstojn). A protoe nejsou v tle Kristov (tedy nejsou milost
ve sboru svatch), jak mohou tlo Kristovo dvat nebo pijmat? Vdy,
jak me dobroeit ten, kdo je zloeen? Tolik eho. A v kzn
zase k: Vm knm s plem km: zjistili jsme, e nkte z vs
udluj (ni) svcen pro dary; prodvaj duchovn dar a hromad tak
hmotn zisky z cizho zla za cenu hchu. A pro nepamatujete na Bo
slovo: Zadarmo jste dostali, zadarmo dvejte? Pro si nestavte ped
oi svho rozumu, e n Pn veel do chrmu a zpevracel stoly
185

prodava holubic a rozsypal penze penzomnc? A kdo jsou to, kdo

dnes v Bom chrm prodvaj holubice? Jedin ti, kdo v crkvi svat
pijmaj penze za vkldn rukou. Vdy skrze toto vkldn rukou bv
z nebe dn Duch svat. A tak, kdy nkdo prodv dar Ducha svatho
za penze, prodv holubici. Ale n Vykupitel stoly prodava holubic
pevrac, nebo knstv takovch obchodnk ru. A proto svat knony
svatokupeck kacstv kraj a pikazuj svatokupce zbavit knstv.
Tolik eho. A jinde k: Pokud nkdo biskupskou nebo knskou
hodnost Kristova knstv pijme nestydat a nez pitom svatmi
mravy, nen povoln duchovnmi ani lidem ani nen pinucen prosbou,
ale je u poskvrnn (smrtelnm) hchem, nespravedlivou dost srdce
nebo neistmi prosbami st nebo prostopnost i slouenm tlu nebo
livm platkem (kterm obelhv sebe i drce i dui) a nejde mu o
prospch du, ale o marnou chvlu a za svho ivota se tto hodnosti
dobrovoln nevzd a smrt ho nenalezne v ukrutnm pokn, bez
pochybnosti na vky zahyne. To k sv. eho. Tak k: Pila k nm
zl povst, e nkte biskupov nedvaj knm sv diecze destky a
obti kesan, ale radi je dvaj laickm osobm, toti svm sluhm
nebo, co je jet hor, svm ptelm. Bude-li tedy v budoucnu zjitno,
e nkter biskup toto bosk pikzn pestupuje (sv. Pavel toti
pikazuje, aby biskup ivil chud, a zvl knze, kte kou) a je pojat
mezi nejvt kace a mezi nejhor antikristy. A jak to o svatokupcch
stanovil Nicejsk koncil, ten biskup, kter dv i ti laici, kte od nho
pijmaj i kdyby to bylo formou pslibu nebo protisluby a jsou
vydni na vn plen ohnm. A sv. eho tak k: Stejn jako nem
bt prodvno vloen biskupovch rukou, tak nem ani jeho sluha nebo
psa pi svcen prodvat svj hlas nebo psmo. Tak k: Kostel,
kter bude posvcen za penze, a se radji nazv znesvcenm a ne
posvcenm! Pape Alexandr k: Tito obchodnci toti svatokupci
nemaj bt krni jako jin hnci, ale maj bt odvreni od chrmu
Boho, tedy od svat crkve dle (ne jin hnci). Vdy ti, kdo za
vkldn rukou daj penze, jsou jako prodavai holubic a ti, kdo chtj
186

prodvat crkevn obro, jsou jako penzomnci, kte z Boho chrmu

uinili pele lotrovskou. Tolik Alexandr. A tent tak k: Podle
pkladu svatch Apotol a poctivch otc s vekerou nadj volm
(kim), e ten kdo je svcen na knze nebo jhna skrze svatokupectv, je
nehoden knstv. Kaifovo ustanoven a imonovo mylen je svatmu
knstv vzdleno. (Veleknz Kaif je jako biskup, kter se stal biskupem
za penze, a imon mg chtl dt penze, aby pijal duchovn moc.)
Svat Remigius pe v kzn: Kn maj bedliv dbt a dvat
pozor sami na sebe, aby z domu Boho neuinili pele lotrovskou. Nebo
ten, kdo v zkon (toti v kesanstv) hled materiln zisk, je lotr. Pod
roukou svatosti db o obchod. Proto se maj kn bt, aby nebyli
vyloueni z duchovnho chrmu, tak jako byli id vyhnni z chrmu
hmotnho. Vdy Pn vstupuje kad den do domu svho Otce, toti do
svat crkve a vyhn ty, kdo jsou zaneprzdnni ziskem. Prodavae i
kupce vin z tho hchu (i kdy me jeden heit he ne druh).
Prodavai jsou ti, kdo dvaj svat svcen za penze a kupci jsou ti, kdo
plat za to, co maj dostat zadarmo. A kdy daj penze tomu, kdo m
prvo navrhovat ke jmenovn do adu, kupuj si tm hch. Vimnme
si, e v evangeliu se k: Pozpevracel stoly penzomncm a
prodavam holubic. Co jsou dnes stoly penzomnc? Jsou to olte,
z nich lakom kn in stoly penzomnc. Co jsou to stoly prodava
holubic? Jsou to ady crkevnch prelt, kter kdy se uchl
k materilnmu zisku, jsou obrceny v nic. A co jsou to holubice? To
me bt jedin Duch svat, kter se nad Pnem Jeem pi ktu vznel
v podob holubice. A kdo jsou to, jen holubice prodvaj? Jedin ti,
kdo dvaj Ducha svatho skrze vloen rukou za penze (kest, zpov,
svcen). Ale Pn stoly prodava holubic pevrac. I penze takovch
kn zma. Kad biskup, kter Ducha svatho prodv, i kdy se ped
zraky lid stkv svm biskupskm rouchem, ped Boma oima je u
knstv zbaven. A proto svat knony proklnaj svatokupeck kacstv
a pikazuj zbavit knstv toho, kdo dv duchovn dar za elem
zisku. To ve pe sv. Remigius, horliv vyklada Psma svatho.
187

Sv. Ambro mluv takto: Jsou velice mnoz, kte chtj koupit dar
Ducha svatho a obdret poven na biskupa za penze. Zapomnaj na
slova sv. Petra, kter ekl imonovi: Tv penze a jsou zatraceny i
s tebou, nebo, ses domnval, e me dar Bo dostat za penze. A
protoe se tato velik zloba (svatokupectv) stala obyejem a velc ji
asto krali a odsekvali meem slova, tak my k rn, kter jet zstv,
pikldme rozplen elezo a pln ustanovujeme, aby kad, kdo by za
hodnost Boho daru dal jakkoliv dar a bylo by to zjitno, vdl, e je na
nj uvalena exkomunikace a je odlouen od asti na tle a krvi Kristov,
nebo Kristus v, e ses dopustil prokletho hchu. A sv. Ambro tak
k: Bol m to, e arcibiskup uinil biskupa tlesn (tedy z tlesn
dosti) a pro penze ho do adu postavil duevn malomocnho
(svatokupectvm). Tv penze, ekl (Petr), a jsou s tebou zatraceny,
protoe sis koupil dar Ducha svatho za penze, a zskal jsi divnou odmnu
k zatracen du. Tolik Ambro. A tak k: Jiste, tlesnma oima
se zd, e je velik biskup, ale Bh ho vid, e je velik malomocn.
Biskupstv nabyl nehodn, za penze a ped Bohem ztratil vnitnho
lovka. Tlo pijalo hodnost a due ztratila poctivost. A tak k: Kdy
byl svcen na biskupa, dal zlato a ztratil dui; kdy jinho svtil, pijal
zlato a daroval malomocenstv (tedy svatokupectv).
Pape Inocenc pe: Kdo by obro, nebo hodnost, dkant nebo
jin crkevn ad, nebo jakoukoli crkevn svtost, nap. bimovn,
kimo, svcen olte nebo chrmu zskal penzi skrze zloeenou
neest lakoty, ten a tuto est nem, nebo ji zskal patn. Kupec,
prodvajc i zprostedkovatel, a jsou postieni znmkou neestnosti.
A se nic nevymh ani pro uitek, ani pod zminkou njakho zvyku
ped (svcenm) ani po (svcen), nebo je to svatokupectv. A ale
uv dan hodnosti a daru svobodn, bez jakhokoli umenen. Tolik
Inocenc. A v ustanovench se pe tak takto: Ustanovujeme, aby za
svcen kostel a za svcen jhn nebylo nic pijmno. Ani za balzm
(kter se svt spolu s olejem), ani za svce, kter by kn kupovali, a
kn pi pijmn kima biskupm nic nedvaj. Biskupov a kupuj
188

balzm za crkevn penze a svce a kupuje kad do svho kostela.

Tribursk koncil k: Bylo eeno, e na nkterch mstech je zvyk
dvat za kimo penze, tak za kest a za pijmn tla Boho. Tyto
obyeje proklel svat koncil jako svatokupeck kacstv a ustanovil,
aby napt nebylo nic vyadovno ani za svcen ani za kimo ani za
balzm ani za poheb ani za pijmn Boho tla, ale aby tyto Bo
dary byly nezitn rozdvny. A protoe svatokupci se vymlouvaj, e
nemaj hch, protoe je to zvyk, ustanovil Inocenc vborn, aby ani na
zklad dnho obyeje nebylo nic vyadovno ani pedtm ani potom,
nebo je to svatokupectv. A Inocenc tak k: Mysl si, e se to slu
z toho dvodu, e by se zkon smrti (toti hchu) skrze star zvyk stal
pijatelnm. Nechpou, e hchy jsou tm t, m dle dr neastnou
dui svzanou. Svat Augustn k: Nkte zle namtaj, e je nco
zvykem, ale jsou pemoeni rozumnmi dvody. Vdy obyej nen
vt ne pravda. Nem snad bt v duchovnch vcech nsledovno to,
co je lep a je to zjeveno Duchem svatm? Tak k: Vce se mme
dit pravdou ne obyejem, protoe obyej je vdy pemhn rozumem
a pravdou. Slavn muednk Cyprin k: Obyej bez pravdy je star
blud. Proto opusme blud a nsledujme pravdu. Tak k: Nemusme
zachovvat obyej lovka, ale Bo pravdu. Sv. Ambro k: Kadou
novotu, kter Kristus neuil, spravedliv tupme, nebo cestou vcch
(kesan) je Kristus. Sv. eho k: Protoe Pavel k: Nikdo
neme poloit jin zklad, ne ten, kter u je poloen, a jm je Je
Kristus. Z toho plyne, e kde nen zkladem Kristus, neme bt
ustanoveno nic dobrho. Sv. Izidor k: Obyej a ustoup dvodu.
Zl obyej a je pemoen zkonem a rozumem. To prav Izidor.
Zvate, co je zde psno, kn a ci! Odlote dvj obyej
starho lovka, kter hyne klamnmi dostmi a obnovte se duchem
sv mysli, jak to k sv. Pavel v Ef 4. Pokud jste nkte upadli do
svatokupectv, ite pokn. Kdo jste od svatokupeckho malomocenstv,
kter zabj dui, isti, snan se ho varujte. eredn hnis leze po knstvu
i po svtskm lidu, otravuje papee, kardinly i biskupy. Proto se maj
189

varovat, aby nedvali obro za dary, za sluby a z tlesn pzn i

svtskch dvod. Aby nesvtili studenty, kostely, olte, kosteln
nin a kalichy a nevkldali ruce za penze. Varujte se studenti, a
nepijmte svcen a obro za dary a sluby! Varujte se kn, kte
zpovdte, rozheujete, sloute me, kete a dvte jin posvtn
vci! Varujte se psai a biskupt sluebnci, abyste nebyli jako Gchaz.
Varujte se vy, kdo vstupujete do ehole, i vy kdo do ehole pijmte!
Varujte se vichni kn i ci nezzen chtt smnit jakkoli duchovn
ad za asn zisk! Nevyadujte za poheb, za pijmn tla Boho, za
oddvn, za olej a bimovn, za kest a za ty vci, o nich je jasn
eeno v prvech. Varujte se enci, psai a vladai, kte jste nadzenmi
svatokupc! Varujte se vichni ostatn, abyste se neastnili skrze
pmluvu nebo jakkoliv souhlas! Vzte, e svatokupci jsou nejvt
kaci. Maj bt potlaeni tak od vnjch lid (tedy od laik, jak k
vklad na toto slovo). Svatokupci jsou ped Bohem proklet a sesazen a
slou nedstojn a sob potupn (k potupen vnmu)! Pokud se
neobrt a nebudou se kt, vbhnou do vnho zatracen!
A proto v ustanoven svat ukazuj: Dkazem sv. papee Lva,
svatokupci nepijmaj nic, jedin ducha li. Podle sv. ehoe svatokupci
nezstvaj knmi. Jejich ehnn se obrac v zloeen. Jejich kletba je
s nimi, proklet je jejich dvn a pijmn. Nejsou svat a nejsou v tle
Kristov (milost). Protoe jsou zloeen, nemohou nikoho svtit ani
dvat tlo Bo ani ho pijmat. Nemohou ani ehnat. Podle sv. Ambroe
jsou potupeni kletbou a zbaveni asti na tle a krvi Kristov. Zlato
pijmaj a malomocenstv dvaj. Nevyistiteln (protoe neme bt
lehce vyitna) je vina prodvn duchovn sluby. Podle Chalcedonskho
koncilu z takovho (svatokupeckho) svcen nic dobrho neplyne. Jsou
souzeni! Podle papee Gelazia je na n uvaleno imonovo zatracen.
Podle ehoe Nazinskho nemohou zstat v svatm du knstv ani se
k nmu nemohou vrtit. Prorokem Elou jsou potrestni malomocenstvm,
apotolem Petrem jsou odsouzeni na zatracen, Kristem jsou vyhnni
z chrmu. Co jinho me svatokupec, svatokupci svm svcenm dt
190

ne to, co k Inocenc o nkterch kacch: Ti kdo ztratili dar Ducha

svatho, kterho dostali, nemohou dt jeho plnost. A tato (plnost Ducha
svatho, kdy je) velmi prospv v knskm svcen. Oni ale tuto
plnost Ducha svatho svm kacstvm ztratili. A toto vechno je psno
v ustanovench.
A je tak znmo, e Balmovci se nazvaj ti, kte kou z lakomstv,
a to podle Balma (Bilema), o nm se pe v Num 22n a v 2 Petr 2:
Maj srdce zvykl na lakomstv, synov zloeen, opustili cestu pravdy
a zbloudili, nsleduj Balma z Bosoru, kter miloval mzdu zla.
Gchazovci jsou ti, kte pijmaj dary napomnnm po danm daru,
jako Gchaz, o nm se pe v 2 Krl 5. Petr Damini o nich k: Jsou
nkte, kdo nein dnou mluvu pedtm, ne daj slubu knskho
svcen nebo soud, ale potom vyaduj jako od dlunk a jsou v tomto
vydrn dar velmi horliv. Ti a jsou si jisti hchem Gchazho, kter
po uzdraven Nmana z malomocenstv, kdy se u vracel dom, dal
penze za dar Ducha svatho. A jako Gchaz byl rann malomocenstvm,
kter vyluovalo lidi z mst, tak i tento svatokupec nen rann lehkm
hchem, ale bv zprznn hnisem tkho hchu, kter odluuje od
crkve svat a od asti na posvtnch vcech (od tla Boho a asti
na duchovnch milostech). Tak pe Petr Damiani.
Ikariott neboli Jidovci se nazvaj ti, kte oteven nabzej
prodej Boho daru. kaj: Co mi chcete dt, a j vm posvtm, mi
odsloum, udlm moc, pobimuji, potvrdm, budu kzat nebo dvat
posvtn vci (kest, zpov). Proto je psno, e tito prodavai prodvaj
Ducha svatho jako sluhu a jsou zcela podobn zrdci Jidovi, kter
prodal Krista idm.
Simonit v um slova smyslu se nazvaj ti, kdo za duchovn moc
i dar Ducha svatho chtj dt nebo nedn dvaj materiln zisk,
nap. penze nebo dar nebo slubu, tak jako nabzel jejich otec arodjnk
imon penze Apotolm. V Sk 8 k sv. Luk: Kdy imon vidl, e
vkldnm rukou Apotol bv dn Duch svat, a sv. Augustn k tomu
k: Bh dval, ne Apotolov. podal jim penze a ekl: Dejte i mn
191

tu moc, a na koho vlom ruce, dostane Ducha svatho. Hle, takto se

rozdluj: Balmovci, Gchazovci, Ikariott neboli Jidovci a Simonit.
Ve veobecnosti se ale vichni nazvaj Simonit, podle imona, kter
je v Psmu jmenovn jako posledn a byl zjevnm kupcem Ducha svatho.
Proto mistr hlubokch smysl k: Simonit se nazvaj zvl ti, kte
chtj jako arodjnk imon koupit za penze nekoupitelnou milost,
podobn jako ti, kdo za svatou slubu penze pijmaj, se podle Gchazho
nazvaj Gchazovci. Avak vichni ti, kdo dvaj i kdo berou, se
nazvaj Simonit a vichni jsou odsouzeni tm soudem. Tak d mistr.
Tyto ei jsou napsny krtce, aby kn a ci, kter Bh od
svatokupeckho kacstv uchrnil, se ho i nadle velmi piln varovali.
A ti, kter bel tmto kacstvm zprznil, aby ve svm svdom pemtali
a kli se. Vichni pak, aby od vnho zatracen unikli.

Husv traktt Jdro kesanskho uen z jara 1414

Bh je dobro, nad kter nelze nic lepho pomyslet. Milovat Boha
znamen plnit Bo pikzn. Vit v Boha tedy znamen nejvce ho
milovat. Bh je vn duch, rozumj: je bez potku a bez konce. Bh
je vemohouc, a proto vechno, co chce uinit, to ihned in. Bh je
vevdouc, protoe v a zn vechny vci, i ty, kter jsou pro ns
minulmi, i ty, kter pro ns jsou budouc. Bh miluje kadou dobrou
vc, a proto miluje vechno, co stvoil. Bh je tak dobr, e se nikdy
neme stt zlm a neme zheit ani lht, nebo je nekonen dobr a
nekonen miluje dobro. Bh je vude svou podstatou, moc, dobrotou i
moudrost. Bh je v nebi se svatmi radost, s dobrmi na zemi milost a
se zlmi v pekle trestem. Bh je jedin v podstat a troj v osobch.
Bohu neme nikdo ukodit. Bh nic nepotebuje. Bohu mus kad
slouit, buto tak, e kon to, co se Bohu lb, anebo tak, e trp to, co
se Bohu lb. Bohu nikdo neme dostaten odplatit to, co mu pat.
Bh soud vdy podle skutk. Bh ve svm bostv netrp dnou
bolest.
192

Svat Trojice je Otec, Syn, Duch svat, avak jedin je Bh, jedin
Stvoitel, jedin Pn, jedin Vykupitel.
Kristus Je je prav Bh a prav lovk, rovn Otci i Duchu
svatmu bostvm, moc, dobrotou i moudrost, ale men svm lidstvm.
Kristus Je je vn svm bostvm, ale nevn svm lidstvm.
Kristus Je je Stvoitel i stvoen: Stvoitel podle bostv, kter nikdy
nezaalo bt, a stvoen podle svho lidstv, kter se poalo moc Ducha
svatho v ivot Panny Marie. Kristus Je m v sob tyto ti vci:
bostv, dui a tlo, avak je jedin prav Bh a prav lovk.
Svat crkev obecn je sbor vech vyvolench ke spasen, a ta se na
vky neodlou od Boha. Crkev svat se dl na ti sti: Jedna se nazv
crkev svat vtzn, co je sbor vech svatch, kte jsou s Kristem
v nebesk radosti, protoe ji zvtzili nad blem, nad svtem i nad
tlem. Druh se nazv crkev svat odpovajc neboli spc. Je to sbor
vech blahoslavench v oistci. Nazvme je odpovajcmi nebo spcmi,
protoe si blahoslavenstv ve skutenosti nezaslou, ale ekaj, a budou
vysvobozeni pomoc svatch, kte jsou jet naivu. Tet st se nazv
crkev svat rytujc neboli bojujc, a je to sbor vyvolench, kte ij
na svt a bojuj proti blu, proti svtu a proti tlu, a tm i proti hchu.
Kad bojovnk tto crkve se proto nazv rytem Krle velikho Jezu
Krista. Crkev svat dosud nebyla a nen dokonal, ale stane se dokonalou
v soudn den, kdy vstanou z mrtvch vichni svat a budou oslaveni na
tle i na dui. Budou bez poskvrny a bez smrtelnho i vednho hchu.
Tehdy bude u veker cho Kristova vtzn a bude s nm na vky
veeet, to znamen povat vnou radost, po n u nebude nsledovat
dn dal radost. Hlavou crkve svat je Kristus, a to proto, e On je
jej nejdstojnj st, a proto, e ji d a iv. Vdy On kad jej d
duchovn pobd k dobru, tak jako tlesn hlava d dy tla v tom, co
maj dlat a tak je vyivuje, tak e za normlnho podku vc bez
hlavy nemohou t. I kdy moc Bo by se mohlo stt, e by nkter d
il oddlen od hlavy. V crkvi svat je nejdstojnj ne ten, kdo m
nejvce zlata, ani ten, kdo m nejvce stbra, ale ten, kdo m nejvce
193

ctnost. A tak, ten kdo je nejpokornj a nejvce miluje Boha, toho Pn

Bh nejvce povyuje. Vdy mil Spasitel k: Kdo se pon, to
znamen, uin se pokornm, ten bude poven. A Panna Maria rodika
Bo k: Mocn sesadil z trn a ponen povil.
V crkvi svat je jeden pokrm, toti tlo Bo, jeden npoj, a jm je
krev Kristova, jedno spolen roucho, to je lska, jedna koupel, tedy
kest neboli pokn, jeden Pn, Otec a Bh. Proto jsou vichni svat syny
Bomi a crkve svat a jsou si vichni duchovnmi bratry a sestrami a
veker duchovn dobra uvaj vichni spolen, i kdy rzn. V crkvi
svat jsou ti stavy: manelsk, vdovsk, panensk a tvrt stav pedstavuj
zbloudil a zbloudil, kte vak ji in pokn.
Je pt tlesnch smysl: zrak, sluch, chu, ich a hmat; a tak lovk
ponoen do tchto smysl me heit zrakem, sluchem, chut, ichem
a dotknm.
Je sedm dar Ducha svatho: moudrost, rozum, rada, sla, umn,
dobrotivost a bze.
Je sedm duchovnch milosrdenstv, kter se vztahuj zvl na dui:
nauit hloupho, napravit pochybujcho, pokrat hecho, tit
zarmoucenho, odpustit vinnmu, trpliv snet protivenstv a modlit
se za ptele i neptele.
Osmero je blahoslavenstv: prvn chudoba v duchu, druh tichost,
tet pl, tvrt lanost po spravedlnosti, pt milosrdenstv, est istota
srdce, sedm pokoj v dui, osm snen protivenstv pro spravedlnost.
Sedm je milosrdenstv, kter se vztahuj zvl na tlo: nakrmit
lanho, napojit znivho, pijmout pocestnho, odt nahho, navtvit
nemocnho, pijt k vzni a pochovat mrtvho.
Sedm je smrtelnch hch, kter se nazvaj hlavn, protoe v sob
vechny ostatn hchy zahrnuj: pcha, lakomstv, smilstvo, zvist,
nestdmost, hnv, lenost.
Je sedm posvtnch vc: prvn je kest, druh bimovn, tet
manelstv, tvrt knstv, pt pokn, est svtost tla Boho,
sedm posledn svat pomazn.
194

est je hch ze souhlasu s cizm hchem: prvn obhajovn cizho

hchu, druh pomoc pi cizm hchu, tet radit k hchu, tvrt
schvalovn cizho hchu, pt nenapomhat druhmu pestat heit,
est netrestat ciz hch. A kdo jednm z tchto esti zpsob pivoluje
k jakmukoliv smrtelnmu hchu, he smrteln. Napklad: ten kdo
nkomu vdom napomh k smilstvu, nebo ho v jeho smilstu obhajuje,
nebo mu k smilstvu rad, nebo mu je schvaluje, nebo mu v nm me
zabrnit a nezabrn a nebo ho me a m potrestat a netrest, takov
lovk je vinen smilstvem. Nebo sv. Pavel k manm, e nejen ti,
kte se dopout smrtelnch hch, ale i ti, kte jim to schvaluj, jsou
hodni smrti. ( 1)
Ti jsou sti svtosti pokn: zkrouenost, to znamen srden ltost
nad hchy, druh zpov, to je pokorn vyznn hch ped Bohem a
ped knzem, pokud je knz dostupn, tet zadostiuinn za hchy,
kter spov v modlitb, postu, almun a jinch dobrch skutcch.
Modlitba je zvl proti pe, pst proti smilstvu, almuna proti lakomstv
a vechny ti dohromady proti vem hchm. Opravdovm kajcnkem
je ten, kdo srden lituje minulch hch a m pevn mysl u neheit
a douf v Boha, e mu hchy odpustil a pln ji vechna Bo pikzn.
Ten vak, kdo se vrac do smrtelnho hchu, nen prav kajcnk, ale
vysmv se z pokn. A protoe kajc lovk mus nejdv mt velkou ltost
nad hchy a nechtt u heit, proto milostiv Spasitel ekl cizolonici,
kterou chtli ukamenovat, a On znal jej srdenou ltost: Jdi a u
nehe!
Dej Ten milostiv Spasitel tomu, kdo bude tento krtk spis st,
aby si ho zapamatoval a dobr skutkem naplnil; nebo kdy by tak
uinil, pebval by zde do smrti v milosti Bo a po smrti ve vn
radosti. Amen. 164

164

Upraveno do souasn etiny podle ERBEN III, s. 255-258.

195

Husv zapeetn dopis spolukazateli Martnkovi na

zpsob zvti z jna 1414
V zapeetnm dopise stlo:
Miste Martine, nejmilej brate v Kristu!
Vyzvm t v Pnu, aby ses bl Boha, zachovval jeho pikzn,
vyhbal se stykm se enami a byl opatrn, kdy poslouch zpovdi
en, aby t satan enskm pokrytectvm neolil; protoe prav Augustn:
Nev zbonosti, protoe m zbonj, tm chlpnj a pod roukou
zbonosti se uvnit skrv lep chlpnosti. Proto se stez, abys neztratil
nenahraditeln panictv, kter, doufm, udruje. Pamatuj, e jsem t od
tv mladosti uil slouit Jei Kristu a jak bych t byl rd v jednom dni
nauil, co jsem vdl, kdybych byl bval mohl. Vz tak, e jsem
zatracoval lakotu a nezzen ivot kn, zae z milosti Bo trpm
pronsledovn, je bude na mn rychle dokonno; a nebojm se bt
tupen pro jmno Jee Krista. Prosm t tak srden, abys netouil po
obroch, bude-li pak pece povoln na farstv, a t podncuje est
Bo, spsa du a prce, ne dren svi a statk. A stane-li se plebnem,
stez se, abys neml mladou kuchaku, abys nebudoval vce dm ne
dui; hle, abys byl budovatelem duchovn budovy, laskav k chudm a
pokorn, a abys neutrcel majetek na hostiny. Bojm se tak, nepolep-li
svj ivot, nechaje krsnch a zbytench at, e bude tce potrestn
od Pna, tak jako i j uboh budu potrestn, protoe byv zaveden patnm
zvykem i pochvalou lid, nosil jsem takov, v nich jsem byl zrann proti
Bohu duchem pchy. A protoe jsi od sv mladosti znamenit poznal
m kzn i veejn chovn, nepokldm za potebn vce ti o tom pst.
Ale prosm pro milosrdenstv Jee Krista, abys mne nensledoval
v dn lehkomyslnosti, kterou jsi na mn vidl. V, e jsem, bohuel,
ped svm vysvcenm rd a asto hrl v achy, mrhal jsem as a asto
jsem jin i sebe onou hrou neastn popouzel k hnvu. Proto i pro jin
nesetn sv spchan viny na odputn nejlaskavjmu Pnu poroum
sebe tvm modlitbm, abys ji nevhal vzvat jeho milosrdenstv, aby
196

ril dit mj ivot a po pekonn nepravost nynjho vku, tla svta

a bla postavit mn aspo v soudn den do nebesk vlasti. Bu s Bohem
v Jei Kristu se vemi, kdo osthaj jeho zkon. edou sukni, kdyby sis
chtl nechat pro sebe na pamtku; ale Ty m, tum, v oklivosti edou
barvu; dej ji tedy, komu se Ti uzd nejlpe. Blou sukni dej Plebnovi,
mmu kovi Jimu, neboli Jikovi dej jet kopu gro, protoe mn
vrn slouil.
Na okraji listu, kter byl sloen, je napsno:
Prosm T, abys tento list neotvral, nebude-li jist tm, e jsem
mrtev.

197

Zvr
Spisovn mnoha knih nebere konce a mnoh hloubn unav

tlo. Zvr veho: Boha se boj a jeho pikzn zachovvej. (Kaz

12,12) Pesn o to lo mistru Janu Husovi. Nikdy nechtl jt proti
Pnu Bohu ani bt nevrn Pnu Jei Kristu. Kristus, Pravda a
katolick vra byli u nj tot.
V dopise univerzit z 27. 6. 1415 pe: Zstate, nejlaskavj
v Jezu Kristu, stjte v poznan pravd, kter vtz nade vm a
mocna jest a navky. Vzte tak, e jsem neodvolal a neodpishl
dn lnek. Snm chtl, abych o vech a kadm lnku vytaenm
z knih ekl, e je nepravdiv. Ale j nechtl, pokud by jeho nepravdivost
nedokzalo psmo. Zkm se jakhokoliv nesprvnho smyslu
kterhokoli z lnk, pokud by snad takov mly, a svuji je nprav
Pna Jee Krista, kter zn upmnost mho smlen a nepipisuje
mi kiv mysly, kter j nemm. A vs tak napomnm v Pnu,
abyste se zekli jakhokoli nepravdivho smyslu kterhokoli z lnk,
kdybyste njak takov nali, avak vdy bez poruen pravdy, kter
se zaml. Proste Boha za mne a pozdravte se vespolek ve svatm
pokoji. Mistr Jan Hus v okovech a v ali, ji stoje na kraji tohoto
ivota...
Hus se vdy pokldal za pravovrnho katolka, a skuten jm
byl. Vechny Husovy spisy ty knihy, o nich jsme se ve kole
uili jakoto o skvostu esk literatury i jeho knihy latinsk jsou
pln a zcela katolick! Hus byl horlivm ctitelem Bohorodiky, ml
katolickou ctu k svatm, pijmal katolickou nauku o oistci,
odpustcch, zslunosti skutk konanch v milosti Bo, sedmi
svtostech atd. K Spasiteli v Nejsvtj svtosti oltn ml velmi
osobn vztah, il z Boho slova v Psmu svatm i v Tradici. Vdy,
dokonce i v posledn chvli ped zaplenm hranice, se odvolval na
198

crkevn otce a svat uitele. Nebyl protestantem ani pedchdcem

Lutherovy reformace.
Kdyby se kostnick koncil dil jeho radami a radami otce
duchovnho hnut, kter Hus reprezentoval Jana Mile z Krome
a s jejich pomoc reformoval crkev v duchu misijn a apotolsk
horlivosti, mohlo by potom pijt i sto Luther, ale nikdo by za
nimi neel. 165 Katolick tradice, svtosti, hierarchie a respektovn
papesk autority by toti pro tuto kajc, reformujc se a misionskou
crkev byli zcela pirozenou soust jejich ivota podle evangelia.
Hus nebyl ani pravoslavnm ve smyslu schismatu. Neodmtal
katolickou nauku o papeskm primtu. K papei se odvolval,
podporoval eskho krle ve snaze odstranit dvojpapestv. S papeem
potal i ve svch vizch obnovy crkve. Vrcholnm dkazem
Husovy oddanosti crkvi a papei je jeho pchod na kostnick koncil
svolan papeem Janem XXIII. za elem odstrann trojpapestv.
Husova kritika papeovy moci se tkala pouze jeho moci politick.
Ped koncilem mu to nepolehilo! Ale pro dnen kesany se tm
Hus stv jet sympatitjm.
Ped nkolika lety vyjdil ukrajinsk kardinl Lubomr Huzar
svj heretick postoj k papestv takto: s Petrem ano, pod Petrem ne.
Na blou sobotu r. 2009 ekl nmeck arcibiskup Zollitsch v televiznm
vysln, e Je Kristus nezemel za nae hchy. Pseudo pape
Bergoglio zcela ru pojem hchu osobnho i ddinho, hls evangelium
bez pokn a bez poteby odputn hch. Oproti tmto superarcikacm
je Hus vzorem katolick pravovrnosti, a nejen oproti nim. On je
skuten vzorem ist katolick vry, a se to nkomu lb i ne!
Jan Mil navrhoval koncil, na nm budou vichni biskupov poueni o poteb
misi. Misioni mli spe umrat pro Krista ne zabjet a Mil vidl, e jejich
trapy a muednick krev prolit pro Krista sotva sta smt hchy, do nich je lid
kesansk tak petce zapleten. Bylo to skuten prorock slovo pro tu dobu. Viz
Jan Mil z Krome, Knky o Antikristu, Krom 1929.

165

199

Dvody svho odsouzen shrnuje sm Hus v posledn kapitole

knihy O crkvi: Nebo duchovenstvo je ji do t mry zkaeno, e
nenvid ty, kdo asto k a jmenuj Pna Jee Krista. ... Protoe
jsem kzal Krista a jeho evangelium a odhalil antikrista, a e jsem
chtl, aby duchovenstvo ilo podle zkona Kristova, vymohli prelti
zprvu s panem Zbykem, arcibiskupem praskm, na papei
Alexandrovi bulu, aby v kaplch nebylo lidu kzno slovo Bo.
Od tto buly jsem se odvolal a nikdy jsem nemohl doshnout slyen.
Kdy mne pak pohnali na soud, z rozumnch dvod jsem
se nedostavil, a za to dohodnuve se prelti vymohli prostednictvm
Michala de Causis klatbu. A te nakonec prosadili interdikt, kterm
suuj nevinn Kristv lid...
Husovo krn hch kn z kazatelny ped laiky, kterm cel
ten spor zaal, bylo naprosto sprvn a pimen okolnostem!
Nebyla to ledajak kazatelna a ledajak posluchastvo. Velk st
poslucha bvali klerici studujc na univerzit. Betlmsk kazatelna
byla sdlovacm prostedkem zasahujcm cel nrod, a to daleko
rychleji a innji, ne by se vzhledem k jeho technick jednoduchosti
mohlo zdt! lo o veejn hchy kn, kte byli zrove i veejnmi
a politickmi initeli. Prat prelti sv kritiky pravideln odstraovali
a dn prostedky npravy byly dvno vyerpny. Tot plat o jeho
odvoln se k Jei Kristu! Hus upozoroval, e pape, kter se
povyuje nad zkon Kristv, se stv antikristem. To nen dn
blud, i kdy to v m sly velmi neradi.
Na ekumenickm husovskm sympoziu v Laternu v prosinci
1999, jak k C. V. Pospil, se pr astnci shodli, e Hus nepat
pln dn z dnench crkv. Podle Pospila by Hus sice mohl bt
rehabilitovn, zrove m ale bt pedem oznaen nlepkou
nedvryhodnosti kad, kdo by Husovu osobu chtl vidt ist
pozitivn. K tomuto duchovnmu pesahu zejm jet nedospl
200

P. de Vooght, a proto, aby se vyhnul Husov rehabilitaci, ponechal

otzku jeho vztahu k papestv nedoeenou. Ji Kej a mnoz dal
tvrd, e Jan Hus rehabilitaci nepotebuje. Takov rozpolcen nzory
jsou projevem souasnho relativizmu a modernismu, kter vbec
nepot s nemnnou a vdy platnou pravdou, aspo ne ve vcech
vry a ivota vnho. Jde o kacskou herezi, kter, bohuel ovld i
dnen Vatikn a vtinu zpadn spolenosti. Modernismus
zpochybuje a rozmluje cel Psmo svat a katolickou vrouku i
morlku. Podle modernist, jako je C. V. Pospil, je vlastn jedno,
zda byl Hus svtcem nebo kacem, je jedno, jsme-li protestanty,
pravoslavnmi nebo buddhisty; vme-li Bibli, Kornu nebo kanu.
Je jedno, jestli se modlme ke Kristu, k Allhu nebo k Buddhovi, jak
to pedvedl Jan Pavel II. v Assisi. Hlavn, e vme v lsku a
hledme pravdu. Bda ale, kdybychom Pravdu nali! To nm dnen
vatiknt modernistit kaci v dnm ppad nedovoluj.
Pravovrn katolk sml zcela jinak: Bu Hus kacem byl
anebo nebyl! A on kacem nebyl! dn bludy nehlsal,
z dnch nebyl usvden! Usiloval se vythnout lidi z hch.
Hjil pravou spasitelnou vru proti zvrcenmu zesvttlmu
pojet crkve. Proto bylo jeho odmtnut odvolat sv teze sprvn
a vysoce hrdinsk! Z toho jednoznan plyne, e byl nespravedliv
zavradn a je katolickm muednkem a svtcem!!!
Nyn se mistr Jan Hus v nebeskm jasu nestvoen Trojice
piiuje, aby jeho milovan echov v poslednch dnech znovu
vstoupili do lna svat crkve obecn. Do t crkve Kristovy, kterou
neznaj vichni ti, kdo se v Laternu shodli, e Jan Hus nepat do
dn crkve. V dn ho toti nechtj, nebo v dn z tch
zastoupench v Laternu nev tak, jak vil on, tak jak vili
vichni svat muednci a apotolov Pna Jee Krista. Tato crkev
je skuten a viditeln ptomna u zde na zemi ve vech svch
201

pravch dech vyznvajcch pravou katolickou apotolskou a

spasitelnou vru; protoe i samotn Slovo Bo se stalo tlem a
pebvalo mezi nmi. Tm pak, kte Ho pijali, dal moc, stti se
dtmi Bomi, bt jeho Tajemnm Tlem crkv. Tto svat crkvi
katolick, kter vude vni poznn pravho Boha (2 Kor 2,14n),
je neznm, a pece o n vichni vd (2 Kor 6,4n), podizuji
vechno, co jsem zde napsal, nebo veker dlo postav Bh ped
soud. (Kaz 12,14)

202

Doslov patriarchy
Draz teni, doetli jste knihu o Janu Husovi. Osobnost Jana
Husa je pro souasnou dobu mimodn aktuln. V djepisu jste u
jako dti slyeli jeho heslo: Hledej pravdu, miluj pravdu, bra
pravdu. Jan Hus za pravdu obtoval i svj ivot. Jako knz se na
potku 15. stolet postavil do boje proti koenu li, kter se tehdy u
crkevnch prelt rozvinul ve svatokupectv prodvn odpustk,
vydrn destk i nemorln ivot. Kdy tato infekce zane
progresovat, vede k paralyzovn pravdivho kesanstv, ale i
pravdivosti v obyejnm lidskm ivot.
ech Jan Hus i Moravan Jan Mil byli pro tehdej centrum
Evropy, kterm do urit mry byla Praha, prorockm hlasem. Na
oba, jako na proroky, se vztahuj Kristova slova: Poslm k vm
proroky, mnoh z nich ukamenujete, zabijete. Oba Janov umraj
mimo svou vlast. Jana Mile ped muednictvm zachrnila jen
nhl smrt. Vyerpn umr v Avignonu. Jan Hus je po monstrprocesu
uplen v Kostnici a necel rok po nm na tm mst je uplen jeho
k, rodk z Prahy, Mistr Jeronm.
Kristovm pedchdcem byl Jan Ktitel. Nejvrnjm uednkem
Krista byl Jan evangelista. Oba jsou proroci. Kdyby Jan Mil a Jan
Hus ili v dob Kristov, byli by ochotni dt za Krista ivot. Kdyby
ili v souasn dob, rovn by oba byli ochotni bojovat za pravdu
Kristova evangelia proti souasnm herezm a nemorlnm crkevnm
preltm i za cenu psychickho utrpen i fyzick smrti. K Duch
prorock spoine na mnohch upmnch synech eskho a moravskho
nroda, aby i za cenu ivota hjili Bo i morln zkony, prv dnes,
kdy jsou tyto zkony polapvny zrdnou hierarchi, kter je v jednot
s odpadlm Vatiknem.
203

Dnes bt pravdivm katolkem a bt zrove v Tajemnm Tle

Kristov crkvi, je spojeno s podmnkou, e kad katolk, ale i
kesan se mus vnitn oddlit od panherez, kter prosazuje odpadl
hierarchie i se souasnm papeem a souasnmi falenmi proroky
heretickmi teology. Bez tohoto oddlen lovk v hodin smrti
spasen nebude. Toto prorock slovo by potvrdil nejen novozkonn
prorok Jan evangelista, ale potvrdil by ho i knz, prorok a muednk
Jan Hus.

+ Eli
Patriarcha Byzantskho katolickho patriarchtu
Dne 30. kvtna 2016 v jubilejn den
uplen Jeronma Praskho

204

Plohy
esk zprva Petra z Mladoovic o mistru Jeronmovi
Praskm 166
Tuto se vypisuje o Mistru Jeronmovi svat pamti.
Podle knihy Boho zkona vypravuj o moudrosti spravedlivch
nrody a jejich chvlu vyznv sbor vyvolench. (Sir 44,15) Tak tak
o Mistru Jeronmovi, jeho uplili v Kostnici bez viny, jak byl dovedn, a
kterak byl spravedliv a stl ve ve a do smrti, jako vrn ryt Bo, bude
vhodn a nleit, uinit sepsn v pravd pro jeho budouc pamtku i pro
poten vrnm milovnkm jazyka eskho. O jeho phodch i odsouzen
na smrt bylo u dve s dobrm myslem napsno. Bylo to vak sestaveno
znan obrn, a st to vecko neb slyet bv tesklivo. A proto, aby to,
co je o tm Mistru Jeronmovi s jistotou znmo, mohlo bt tm ochotnji
pijato a snze v krtkosti pamatovno, bu o nm znmo nsledujc:
Tento Mistr Jeronm byl rodem z Prahy, z Novho Msta, byl velmi
uen a pokroil v rozlinm umn mudrc i v zkon Bom a v uitelch
crkve. Navc ml pekrsnou vmluvnost, take doshl mistrovstv na
tyech univerzitch, toti na Prask, Pask, Kolnsk a Heidelbersk.
Byl tak vrn svmu rodnmu eskmu jazyku. Za Krle Vclava, kdy na
Prask univerzit Nmci rozlin a kiv utiskovali echy, tu on s jinmi
mistry echy staten se proti nim postavil, tak e krl Vclav, vida uenost i
mnostv eskch mistr, svil jim sprvu a vladastv nad Praskou
univerzitou. Ale Nmci toho echm nepli. Ve velikm mnostv se z
Prahy odebrali a rozeli se do Nmec.
Potom kdy se Mistr Jan Hus chystal do Kostnice, Mistr Jeronm, jeho
velmi mil a nerozdln druh, mluvil jemu k poten a k posilnn takto:
Mil Miste, bu stl a staten v tom, cos podle zkona Boho psal,
kzal a uil; zvlt to proti pe, lakomstv i jinm knskm nepravostem.
166

Fontes rerum bohemicarum VIII, s. 351-367.

205

A j kdy se dozvm, e je ti tko a e je toho zapoteb, pijedu svobodn

za tebou tob na pomoc.
Rok 1415
A tak tak uinil. Lta pn 1415 byl Mistr Jeronm srden zarmoucen
nad tkou a kivou potupou zpsobenou eskmu krlovstv zbhlmi
krajany i okolnmi nepteli a dozvdl se i o hrubm a zjevnm bezprv,
kterho se na Mistru Janu Husovi dopustil kostnick sbor. Proto na den
sv. Ambroe (4. dubna) pijel do Kostnice. Zde pochopil, e jsou proti nmu
strojeny lstiv a zlostn klady. Proto, aby nebyl sm sob pinou smrti,
odjel odtud do jednoho msta vzdlenho tak asi mli a odsud psal do Kostnice
listy krli Zikmundovi i eskm pnm, kte tu byli. dal od krle i od
sboru glejt k pijet i svobodnmu odchodu a tak svobodn slyen, s tm
e se chce hjit, z ehokoliv by byl vinn. Krl Zikmund nechtl to uinit a
kal: Aj, j mm u dost starost s glejty Mistra Husi. A od sboru preltskho
tak bylo povdno: My mu dme glejt pijet, ale ne odjet. Kdy toto Mistr
Jeronm uslyel, sepsal mnoho list esky, latinsky i nmecky a zadil, aby
byly pibity po kltech, po kostelch i na domech kardinl. Oznamoval
v nich vem vbec, e kvli lstivm utrham eskho krlovstv i svm,
je pipraven pijet dobrovoln do Kostnice a uinit vyznn ze sv ist
vry, a to ne skryt, ale zjevn pede celm koncilem. A budou-li takov,
kte by ho obviovali z blud nebo kacstv, a jsou ped tmto koncilem
veejn ohleni pod svmi jmny. I jim e zde chce odpovdat a vypodat
se s nimi ve vem. A kdyby i pes to byl usvden z njakho bludu (jako
e se to u nho nikdy nestalo), e by se poddal oprav, jak se to slu na
bludnho. Pitom opt dal, aby mu za tm elem byl vydn bezpen
glejt. A kdyby pak pijel do Kostnice a byl i pes to zadren nebo zajat, aby
bylo znmo vemu svtu, e s nm ten sbor nakld ne podle spravedlnosti,
ale svvoln a bezprvn mimo vecka prva svtsk i duchovn.
Duben 1415
A kdy nemohl Mistr Jeronm ani skrze ty listy, doshnout eho dal,
vydal si od eskch pn, ptomnch tehdy v Kostnici listy, v nich se
odvolval na sv svdom. Potom se obrtil do ech a na cest byl zajat
skrze neptelskou zradu od sluebnk knete Hanue, syna Klemova.
206

Pivedli ho k nmu do Salzburgu, kde byl vznn a do vyrozumn

uherskho krle a koncilu, co by se s nm na jeho rozkaz mlo udlat.
Kvten 1415
Jakmile syn Klemv obdrel listy od krle a od koncilu, poslal ihned
Mistra Jeronma ukovanho za ruce do Kostnice. Tam ho k sob pijal druh
syn Klemv, jmnem Ludvk, a rozkzal ho, tak jak byl, spoutn tmi
etzy, k jeho vtmu zesmnn, vst za sebou pes celou Kostnici a do
kltera Bosk, kde se sela knsk knata, prelti a jin zkonick rota.
23. kvten 1415
Zde kdy byl postaven ped biskupy, ukovn v etzech, etli pedvoln,
kter proti jeho listm pibili na rozlinch mstech. A ihned jeden z biskup
Mistru Jeronmovi ekl: Jeronme, pro jsi utkal, a pro ses nedostavil, kdy
jsi byl pedvoln? A on odpovdl: Ponvad jsem glejty ani od vs ani
od krle nemohl obdret, jak je to zejm z tchto panskch list, kter tu
mte. A ani skrze listy, kter jsem zjevn rozeslal po mstech, jsem se nemohl
toho glejtu domoci. Zjistil jsem tak, e mi neptel in klady, a proto jsem
odeel, abych nebyl sm sob pinou smrti. Kdybych ale byl nco vdl o
vaem pedvoln, bez pochyby bych se z ech zase do Kostnice vrtil.
Tu ihned proti Mistru Jeronmovi povstali velmi mnoz, kte proti nmu
s velikm kikem vydvali svdectv a aloby. A kdy se utiili, ekl jeden
star doktor, pask kancl: Jeronme, kdy jsi byl v Pai, myslel sis, e
jsi andl svou vmluvnost a pobouil jsi celou univerzitu. Pitom jsi ekl
mnoho bludnch a pohorlivch e. A Mistr Jeronm, stoje velmi tie, mu
odpovdl takto: Poctiv Miste, vecky ty ei a teze, kter jsem podle
mistrovskho du pedloil pi disputacch v Pai na univerzit na nmitky
mistr, pedloil jsem dvodn v odpovdch podle svho mistrovstv.
Tehdy m z toho nevinili, ale byl jsem pijat za mistra Pask univerzity.
A co jsem tehdy pednesl, dovolte-li mi, chci zde t ped vm sborem
pednst. A bude-li dokzno, e je v tom nco bludnho, chci to rd
opravit a pokorn pijmout lep pouen.
Jin mistr z univerzity v Koln nad Rnem, kter tam sedl, povstal a
ekl: Jeronme, vak i u ns v Koln, jsi ve sv disputaci pednesl mnoho
blud, a dodnes si to pamatujeme. K tomu ekl Mistr Jeronm: Povz mi,
prosm, zde veejn jeden z tch blud. A on se jaksi zastydl a ekl:
207

Nyn si nepamatuji, ale potom se z nich bude zodpovdat. A ihned

povstal tet z Heidelbergu a ekl: Kdy jsi byl u ns, pednesl jsi rozlin
bludy a zvlt o Svat Trojici, a namaloval jsi k tomu i tt. Svatou Trojici
jsi pirovnval k vod, k snhu a k ledu. K t ei Mistr Jeronm povdl:
To, co jsem tam ekl, psal a maloval, chci t i zde pednst, pst i
malovat; a bude-li dokzno, e je v tom nco bludnho, chci to rd a mile i
pokorn odvolat a dt msto lepmu uen.
Po tchto jeho slovech volali dal zde stojc: Upalte ho, upalte ho!
A on odpovdl: Je-li vm mil m bezivot a smrt, sta se Bo vle!
Tehdy ekl anglick arcibiskup: Ne, Jeronme, nebo je psno: Nechci
smrt hnka, ale radi, aby se obrtil a il.
V tom, kdy se ty strky a hmoty proti Mistru Jeronmovi dokonaly,
pedali ho biicm msta Kostnice, kte jej vzali a odvedli do jednoho
domu. O tom dom se dozvdl jeden ech. Pistoupil k oknu a ekl k
Mistru Jeronmovi: Miste mil, mj se dobe a bu stl a neboj se pro
pravdu podstoupit smrt. Vak jsi o smrti mnoho rozprvl, kdy jsi byl na
svobod. Jeronm mu odpovdl: Mil brate, dkuji za navtven a vz,
e se smrti nebojm. Kdysi jsme o n mnoho mluvili; je u na ase tak
skuten zakusit, co ona dovede. Strn uslyeli jejich rozhovor a odehnali
toho echa od okna. A ihned vzali Mistra Jeronma, pikovali ho za nohy a
vsadili do vysok kldy v jedn mstsk vi. Nemohl doshnout zem,
jedin tak, e visel hlavou dol. Tak leel mnoho dn a ml k pokrmu jen
chlb a k npoji vodu. A kdy se roznemohl, dal zpovdnka. I toho k
nmu sotva pustili, po nkolika dnech, kdy vidli, e je tce nemocn.
Potom mu i polehili vzen, v nm byl bez sedmi dn cel rok.
A mezitm Mistra Jana Husa v oktvu sv. Petra a Pavla kiv odsoudili
a bez velikho slitovn ho pikzali uplit. Potom tho roku okolo
narozen Matky Bo (8. z) Mistra Jeronma velmi utrpenho vzenm
mnohokrt pokoutn pedvdli a ponoukali ho, aby projevil souhlas se
smrt a potupenm Mistra Jana Husa, e to ve sprvn uinili. Hrozili mu,
e pokud tak neuin, bude, tak jako Mistr Jan Hus, uplen pro sv bludy, z
nich je naen skrze svdky. A on ze strachu ped smrt a v nadji, e tak
snad unikne z jejich rukou, odvolal, tak jak mu rozkzali, a jim k libosti
208

pipojil i to, e byl Mistr Hus spravedliv uplen. (23. z) Kdy to uinil,
oni mu stejn nevili a znovu ho vsadili to te ve, ne ale tak tce.
Zbavili ho pout na nohch a nechali hldat strnmi.
Rok 1416
Na druh rok, toti 1416, podali Michal far ze Smrada (pezdvan
De Causis), doktor Ple s Mnichy od Matky Bo Snn v Praze a s nimi
i jin nevrn a zbhl hlavn neptel z ech, novou alobu a doadovali
se u kardinl, soudc toho sboru, aby na ni musel odpovdt. Dovtpili se
toti, e Mistr Jeronm to odvoln neuinil ze srdce, ale pouze proto, aby
jim mohl uniknout z rukou. Ale kardinlov, kterm neunikla zlost tchto
nabada, i ech i Nmc, vidli, e se Mistru Jeronmovi dje kivda.
Proto na koncilu piln pracovali na jeho vysvobozen. Neptel tomu ale
odprali a kieli, aby nebyl proputn. kali: Nepat se, abyste se
pimlouvali za takovho kace, od nho jsme my i s vekerm duchovenstvem
v echch trpli mnoho zlho. Bojm se ale, e i vae poctivost toto zlo
potom okus. Jestlie se ho ale i nadle budete zastvat, je to znamen, e
jste podplaceni. Kdy to kardinlov slyeli, pestali se Mistra Jeronma
zastvat a zekli se soudcovstv v jeho vci. Na jejich msta byli z nabdn
neptel ustanoveni ti, kte u odsoudili na smrt i Mistra Jana Husa. Mistr
Jeronm nechtl k tm novm soudcm svolit, ani jim na cokoliv pokoutn
odpovdat. Stle dal veejn slyen ped celm koncilem. kal, e tam
chce oznmit a ohlsit svj konen mysl. Star a vladai toho sboru se
domnvali, e Mistr Jeronm chce obnovit a potvrdit sv prvn odvoln, a
tak k jeho veejnmu slyen svolili.
Tehdy v sobotu ped Bom nanebevstoupenm, tho roku, byl Mistr
Jeronm vyveden k veejnmu slyen do hlavnho kostela. Zde proti nmu
bylo vzneseno sto sedm lnk alovanch jeho nepteli a vyhleno, e je
z nich skrze svdky usvden a odsouzen. Ponvad ale Mistr Jeronm dal
veejn slyen, a protoe mu bylo piznno, odpovdal pak a do poledn
hodiny na nkter lnky. Mluvil s dobrou mysl a velmi vtipn, jako by
ani nikdy ve vzen nebyl. K nkterm lnkm proti sob smylenm
dokazoval, e jimi nen vinen, odmtal vechna svdectv a tvrdil, e proti
nmu svdili a vypovdali zlostn a kiv, jakoto neptel.
209

26. kvten 1416

Takt potom v ter mluvil k ostatnm lnkm, take uvedl lnky
na pravou mru. Svm alobcm vytkl, e se vi nmu dopoutj kivdy.
Kadmu z nich, kdy proti nmu svdili, odpovdal mrn. Nkter svmi
odpovmi pivedl k zahanben a jin k mlen. Kdy byl jednm otzn,
co mn o Svtosti oltn, odpovdl takto: Ped posvcenm je to chlb a
vno, po posvcen je to prav tlo Kristovo a krev svat, a pidal k tomu i
vce, jak se to pat podle prav vry. Tehdy vstal jin a k: Jeronme, vak
o tob je povst pli velk, e ty tak tvrd, e na olti zstv chlb.
Odpovdl mu: J tvrdm, e chlb zstv toliko u pekae, ale ne v Svtosti
oltn. Proti tomu povdl jeden mnich v celm blm rouchu velmi vzpurn
takto: Pro to popr, vdy je to veejn znm vc. Okikl jej: Ml
ty, mnichu pokryte. A kdy ten umlkl, hned s velikm kikem zvolal
jin: Psahm na sv svdom, e to co zapr, je tak. A on odpovdl:
Takto psahat na sv svdom, to je nejsnadnj cesta k oklamn.
Vem odpovdal mrn a tak je pivedl k mlen. Tak z nho, ani v tomto
ani v jinm, nemohli nic dostat ani na nm nemohli nalzt dnou vinu. A
tehdy se doprosil pokojnho slyen. Mluvil o rozlinm vdn a spisech
mudrc i psma zkona Boho i doktor, a to velmi hluboce a mistrn, e se
vichni velmi divili. Hovoil ped nimi a pes poledne. Uvdl jmenovit
rozlin mudrce, proroky, apotoly i muednky a vyprvl, kterak byli pro
pravdu nevinn hanni, tupeni, pokldni za buie a za rouhae Boha, a
proto byli odsuzovni na smrt a rozlin zmordovni. A zajist, je-li nepravost
u to, kdy se toho dopoutj ciz anebo domc ale pslunci prostho lidu,
je daleko vt nepravost kdy trp knz od knze. A nejvt zvrcenost
je, kdy bv knz z nenvisti vydn na smrt knskm shromdnm. V
tom ve vem mluvil Mistr Jeronm velmi stle a zmuile, tak e neekl nic
nevhodnho, co by se na dobrho mue nesluelo.
Potom pistoupil Mistr Jeronm sm k sob, vyprvl o svm ivot i
o svch hch a o tom jak se toulal po rozlinch zemch. Konen se dotkl
i toho, kterak se s jinmi eskmi mistry u krle Vclava zastval toho, aby
na Prask univerzit mli echov ve vem vy prvo a vladastv nad
jinmi nrody, zvlt nad Nmci, jak u to bylo ve zmnno.
210

Potom se jal hovoit o Mistru Janu Husovi, kterho znal od sv mladosti,

e nebyl smilnk, ani lakomec, ani opilec, ani nebyl zkaen jinmi
zjevnmi hchy, ale e byl pokorn, poctiv, stzliv, piln v uen a
pednen, spravedliv, vrn a svat kazatel. A cokoli kzali Mistr Jan
Hus a Mistr Jan Viklef proti knsk ohavnosti, pe, zlostem, smilstvu a
lakomstv, to vecko e zastv a chce zastvat a do smrti. Co se pak te
jinch lnk kesansk vry, e zastv a v vechno podle obecn svat
crkve kesansk a nesouhlas s dnm bludem ani kacstvm.
Nakonec povdl i to, e akoli se proti milmu Pnu Bohu v mnohm
provinil, nem na svdom t hch, ne ten, jak ekl: jeho jsem se
dopustil na tto zrdn a zloeen kazateln, na n jsem pi svm odvoln
ze strachu ped smrt schvlil liv odsouzen Mistra Jana Husa, lovka
svatho. A pokraoval v tom smyslu, e proti nmu mluvil nepravdu, jim
po vli. A ponvad mu Pn Bh zase pomohl vystoupit na tut kazatelnu,
e to odvoln ru, kaz a odvolv a prohlauje, e se vi Mistru Janu
Husovi od tohoto koncilu stalo bezprv a e to, co, jim po vli, mluvil
proti Mistru Janu Husovi, mluvil nepravdiv, a toho e srden lituje.
Pi tch eech Mistra Jeronma, kter vypravoval na zatku, se
mnoz nechali pohnout k jeho vysvobozen. Ale v zvru ei se na nj
pevelice rozltili a volali: Sm se u odsoudil. Proto byl hned zase veden
do vzen, kde byl petce ukovn za nohy, za ruce i pod paemi.
30. kvten 1416
V sobotu po Bom nanebevstoupen byl pak Mistr Jeronm piveden
do hlavnho kostela, kde se k jeho konenmu odsouzen selo mnostv
prelt, mnich i jinho knstva. Bylo tam ptomno mnoho odnc.
Znovu ho zde napomnali, aby se jet vrtil k tomu, co uinil pi svm
prvnm odvoln, a ustoupil od uen a chvly Mistra Viklefa a Mistra Husi.
Nato jim Mistr Jeronm velmi siln a staten bez jakhokoli strachu
domlouval za jejich nezzenost a ekl: Beru si za svdka Pna Boha svho
a ped vmi osvduji, e nezastvm nic kacskho a nic bludnho, ale
zastvm a vm vechny lnky kesansk vry, tak jak u a v svat
crkev obecn. Ale s odsouzenm vzpomnanch dobrch mistr, kter jste
vy kiv a zlostn odsoudili, a to proto, e uili o vaem nezzenm ivot
a psali k vaemu napomenut a nprav, nechci souhlasit, a to i pesto, e
211

mm nyn od vs bt za to odsouzen na smrt. Sta se vle Bo. J proti

svmu svdom nepjdu, nebo vm, e to, co napsali proti knsk
nezzenosti a nepravostem, napsali pravdiv.
Mezitm vystoupil na kazatelnu biskup z Lodi a popouzel cel sbor
k odsouzen Mistra Jeronma. Sv kzn zaloil na slovech sv. Marka, kde
k: Kral Kristus Pn jejich nevru toti uednk, a tvrdost srdce.
Vyzval, aby tak jako koncil pokral a odsoudil nevru nevrnch kac
Jana Husa a Jana Viklefa a jejich uen odsoudil jako bludn, kacsk a crkvi
kodliv, aby tak potrestal i Mistra Jeronma, jejich zatvrzelho nsledovnka
a pomstil se na nm. Nebo je pr svvoln, veten a nestupn ve sv
zlosti. Tak jin, kte by chtli jt stejnou cestou, uvid, e se jim neodpust a e
nemaj niku. A kdyby se peci znovu objevili takov, kte by poskvrovali
crkev svatou, maj proti nim bt pijmni jakkoliv svdkov, tedy i takov,
kte maj zlou povst, jako nap. pasci (rufini), loti i nevstky. A kdyby
to nestailo, maj bt rozlinm zpsobem mueni, aby se tak piznali ke
svm bludm, a potom maj bt vyplenni a zahubeni, le by chtli ustoupit
a odvolat, tak aby jim mohla bt prokzna milost. Ale tob, Jeronme,
odputno nebude, protoe jsi znovu bral v hrdlo, co jsi u jednou odvolal.
Toho ses dopustil k velikmu pohoren a hanb tohoto svatho sboru. Jako
pes ses zase navrtil k svmu kacskmu vvratku. A proto, cokoli uin
tento svat sbor pi tvm odsouzen, uin to oprvnn a spravedliv.
Po skonen tchto a mnohch jinch e mluvil k nim Mistr Jeronm
pevelice rozumn a vtipn, s dobrou pamt a smlost, vysokm hlasem.
Dokazoval, e to, co se mu dje, dje se bezprvn a kiv, a e nic bludnho
nebo kacskho proti kesansk ve nezastv ani neu. Ani jsem nic
nevymyslel ani nepodnikal proti stavu a du svat crkve obecn
kesansk, krom toho, co je proti zlmu, pynmu a nednmu knstvu.
astokrt jsem jim domlouval a ml bolest nad tm, e se tak povznej
proti svmu svcen a adu. Znovu pipomenul, e v tomto ani v niem
jinm nemaj dnou pinu, aby ho odsoudili na smrt. Jestlie pak pes
toto jeho pravdiv a vrn doznn spolhaj na svdky, on u znamenit
dokzal, e jsou falen a nem se jim vit, nebo vecko, co proti nmu
vypovdali, nevypovdali podle pravdy, ale z hnvu, zloby a nenvisti.
212

Tehdy nkte z nich, kdy ho tak slyeli mluvit, domlouvali mu, aby
uinil odvoln podobn tomu prvnmu, jak mu to jet bude nabdnuto,
jinak, neuin-li tak, povede se mu tko. A tehdy on, vida, e se pibliuje
jeho smrt, ekl: Vy mn chcete kiv a zlostn odsoudit, akoli jste mi
nedokzali dnou vinu. J vm po sv smrti zanechm osten a hryzn ve
vaem svdom a pedvolvm vs ped nejvyho a nejspravedlivjho
soudce Pna Boha vemohoucho, abyste mi ped nm za sto let dali odpov.
A oni to obrtili v posmch. Hned rozkzali st odsouzen, kter proti
nmu mli obrn sepsno. Znn rozsudku bylo v tom smyslu, e ten
svat kostnick koncil ji odtn Jeronma z Prahy od koene, jakoto
shnilou a uvadlou ratolest a jakoto prokletho a zloeenho kace, a to
pro jeho bludy, vetenosti a nestupnosti a proto, e proti cti svatho
koncilu zavrhl sv prvn odvoln, a porou jej konen svtsk moci, aby
ho pevzali a uinili nad nm nleitou pomstu, pro jeho tak velik zlosti.
Tehdy po tom odsouzen pinesli ped Mistra Jeronma velikou a
vysokou korunu zmalovanou vkol ervenmi erty, aby v n el na smrt.
Kdy ji uvidl, vzal svou kuklu, povrhl ji mezi prelty, vzal si korunu,
vloil si ji na svou hlavu a ekl: Mj Pn, Je Kristus, kdy za mne
bdnho umral, ml na sv hlav korunu trnovou a t. I j pro jeho
milost a lsku chci tuto rouhavou korunu rd na sob k smrti nst.
A ihned se jej chopili biici a vyvedli ho z kostela. A on, jak el tou
cestou, radostn zpval cel Vyznn vry, tak jak se zpv v kostele. Pitom
mnl oi pozdvihnut k nebi. Kdy skonil, zaal jin zpv o Matce Bo a
o jinch svatch a tak piel na to msto, kde pedtm uplili Mistra Jana
Husa. Zde, u toho sloupu, kter byl pipraven k jeho uplen, poklekl na
kolena a sm v sob se dost dlouho velmi pokorn modlil. Potom ho kati
zdvihli, svlkli z jeho roucha a okolo beder mu dali karedou plachtu. A
hned ho vestoje ukrutn pivzali provazy a etzy k tomu sloupu, kter byl
zabit do zem. Kdy okolo nho zaali skldat dv, kter prokldali
slmou, on zpval jasnm hlasem velikonon pse: Zdrv bu dni
peslavn, v poctivosti nad jin hodn, v nm Pn Bh nad peklem a
blem zvtzil, nebesy vldne. A zpval tu pse a do konce. A kdy ji
dokonil i s Vyznnm vry, pozdvihl hlas k lidu tam stojcmu a mluvil
nmecky: Mil lid! Vzte, e j tak vm, jak jsem to nyn zpval. T i o
213

jinch lncch vry, vm, jak m vit kad kesan. Ale proto nyn te
umrm, e jsem s tmto knskm sborem nechtl souhlasit ve vci
odsouzen a potupen Mistra Jana Husi. Byl toti pravdiv a spravedliv. J
jsem mistra znal od mladosti, byl to ctnostn a lechetn lovk a kazatel
vry zkona Boho a evangelia Pna Jee Krista. V tom kati, kte u ho
dvm obloili a k vrchu hlavy a vloili na ta deva i jeho roucho, zaplili
hranici pochodn. A on tehdy vysokm hlasem zpval: V ruce tvoje, Pane
Boe, poroum dui svou. To dokonil, a kdy jej zachvtila prudkost
ohn, volal eskm jazykem: Pane Boe vemohc, smiluj se nade mn.
Ra mi odpustiti m hiechy! Neb ty vie, e sem tv svat pravdu
miloval. Kdy ho plamen zarazil, dost dlouho se modlil sm v sob, a v
tom i umel. Mezitm pinesli jeho lon aty a jin vci a splili to vecko
na prach, vloili na vz a vmetli do Rna.
Tak byl zabit vrn a prav ech nevrnm knstvem. A na jeho
stlost a vrnost vrn echov v budoucnu pamatuj! Je peci velik
nadje, e on se dostal k Pnu Bohu vemohoucmu, kterto tm, jen trp
pro spravedlnost, dv krlovstv nebesk. Amen.

Dopis Poggia Braccioliniho o Jeronmovi 167

Na kostnickm koncilu byl mezi jinmi osobn ptomen i Florenan
Poggio Bracciolini, nkdej sekret vzdoropapee Jana XXIII. Cossi.
Napsal o Jeronmov vystoupen a smrti svmu pteli Leonardovi
Arentinskmu tento dopis:
Znm se k tomu, e jsem jakiv nevidl nikoho, jen by se na soudu,
zvl hrdelnm, vce vyrovnal enkm klasickch vk, je tolik
obdivujeme. Ku podivu zajist bylo, jakmi slovy, jakou vmluvnost,
jakmi dvody, jakm obliejem a hlasem a s jakou srdnatost odpovdal
svm neptelm a dovedl svj soud a do konce. Je vpravd eho litovat,
e se tak ulechtil a vten duch odvrtil ke kacskm mnnm, pokud
167
Viz: Fontesrerumboemicarum VIII, s. 351-367 A; Palackho, Djiny nroda
eskho III.

214

je vak pravda, co se mu pipisuje, nebo mn nepat posuzovat tak velik

soudy, a proto se spokojuji s sudkem tch, kte jsou pokldni za
moudej. Nedomnvej se ale, e bych tu vc podrobn vykldal na zpsob
prokurtora. To by bylo pli dlouh a prce na nkolik dn. Dotknu se jen
vc vtench, z nich bude moci soudit o uenosti toho mue.
Kdy byla proti tomu Jeronmovi pedloena mnoh obvinn z
kacstv a to ve bylo potvrzovno svdky, zdlo se nakonec vhodnm,
aby odpovdal zvl na kad lnek aloby. Byl tedy piveden ped
koncil a pikzali mu na ty vci odpovdat. On se tomu dlouho vzpral a
kal, e by bylo sprvn, aby se nejprve sm hjil, neli by dval odpov
na aloby svch neptel. Kdy mu to ale nebylo dovoleno, tehdy stoje
uprosted shromdn ekl: Jak je to nespravedlnost, e zatmco jsem j
byl ti sta tyicet dn dren v nejkrutjm ali, ve smradu a neistot, v
lejnech, v okovech a v nedostatku veho, vy jste vdycky dopvali sluchu
mm protivnkm a utrham, a mne nyn nechcete slyet jedinou hodinu!
Z toho samozejm plyne, e kdy jste jim propjovali svho ucha, a oni
mne po tak dlouh as ped vmi osoovali coby kace, neptele vry a
protivnka duchovenstva, zatmco jsem se j nemohl brnit; odsoudili jste
mn ve svch myslch jako nelechetnka, dv ne jste vbec mohli poznat,
jakm jsem. Avak i vy jste lid a ne bohov, ne vn ijc, ale smrtelnci.
Mete klesnout, bloudit, mlit se, bt oklamni a svedeni, tak jako jin
lid. Zde, jak se k, jsou pohromad svtla svta, nejmoudej muov
okrsku zem. Proto mte tm vce dbt, abyste si nic vetenho, nic
nerozvnho, nic nespravedlivho nepedsevzali a neinili. Vdy j jsem
chatrn lovek, o jeho ivot nyn b, a nemluvm kvli sob, vda, e
mm zemt. Ale zd se my nedstojn, aby mi moudrost tolika mu
ukldala o ivot proti prvu. To by pece bylo ke kod budoucm asm,
ne ani tak skutkem, jako pkladem. Tyto a jin vci vyprvl krsn a
ozdobn, akoli mu mnoz petrhovali e hmotem a reptnm.
Nakonec dospli k zvru, aby nejdve odpovdal na bludy, kter mu
byly pipisovny, a potom, aby mohl voln mluvit, cokoli by chtl. Byly
tedy z kazatelny teny lnky aloby a kad zvl byl potvrzovn
svdectvm a pak byl vdy tzn, m-li proti tomu nco. Je a neuviteln,
215

jak moudr a chytr odpovdi dval, jak mocnmi dvody se hjil, nikdy
neekl nic takovho, co by se na dobrho mue nesluelo. Pokud skuten
ve ve smlel tak, jak slovy vyznval, nemohla na nm bt nalezena
nejen dn vhodn pina smrti, ale ani jen nejmen provinn. Vechny
aloby a ve, co proti nmu vznesli, oznaoval za nepravdiv, kiv a
smylen jeho nenvistnky. Mezi jinm, kdy na nj etli obvinn, e byl
utrhaem apotolskho stolce, odbojnkem mskho biskupa, protivnk
kardinl, vrah prelt a knstva a neptel kesanskho nboenstv:
tehdy povstal, sepjal ruce vzhru a zvolal alostnm hlasem: Kam se mm
nyn obrtit, velebn otcov? pomoci dat budu? Koho prosit o milost?
Ke komu se uteu? Zdali k vm? Vdy tito moji protivnci odvrtili vae
srdce i mysl od mylenky na m zachovn, kdy tvrd, e jsem hlavnm
neptelem vech tch, kte mn maj soudit. Domnvali se peci, e se i to,
co si proti mn vymysleli, bude zdt nim, kdy vy svm rozsudkem peci
odstrante obecnho vraha a odbojnka vech, za nho mne oni liv a
nepravdiv oznaili. Tak tedy, uvte-li jejich slovm, veta bude s mm
ivotem. Mnoh odbyl ertem. Jinch se utpan dotkl. Mnoh asto
v smutn vci pivedl k smchu, prmuje na jejich aloby a dtky.
Kdy se ho tzali, co by smlel o velebn Svtosti, ekl: pedtm
chlb, pi posvcen i potom prav tlo Kristovo, a ostatn podle obecn
vry. Tu ozval se kdosi: vak kaj, e tys ekl, e i po posvcen zstv
chlb. Ano, u pekae, tak mu odpovdl. Kohosi z du kazatel, kdy
na tuze dotral, okikl: Ml, ty pokryte! Jinmu psahajcmu na sv
svdom ekl: To je nejjistj cesta k oklamn. A zase jednoho, svho
hlavnho neptele, nikdy nejmenoval jinak ne pes nebo osel. Protoe se
ten soud pro mnostv alob a dleitost vci nemohl ten den dovst do
konce, byl odloen do tetho dne.
Kdy pak toho dne (26. kvtna) byly teny dkazy vech jeho vin a
potvrzovny svdectvmi, on povstal a k: Ponvad jste tak bedliv
poslouchali m neptele, hod se, abyste u tak mne nechali mluvit a
dobromysln mn slyeli. Kdy mu to pak bylo dovoleno, akoli mu v tom
mnoz hlun odporovali, tu on poal od Boha a prosil, aby mu byla shry
dna ta milost a ta vmluvnost, kter by slouila k prospchu a spasen jeho
216

due. Potom takto mluvil: Vm, osvcen muov, e bylo mnoho vbornch
lid, kte museli trpt to, co si svmi ctnostmi nikdy nezasluhovali, ale byli
pronsledovni livmi svdky a odsouzeni nespravedlivmi soudci. Pak
zaal od Sokrata a vypravoval, jak byl svmi vlastnmi nespravedliv
odsouzen, a e nechtl utci, i kdy to mohl dost dobe udlat, ale chtl jen
to, aby jin zbavil strachu ze dvou vc, kter se lidem zdaj bt nejkrutj,
toti ale a smrti. Potom se zmnil o Platonov vznn, Anaxagorovu
utkn, Zenovu muen a o nespravedlivm odsouzen mnohch jinch
pohan. Pipomnl Rutiliovo vyhnanstv a nespravedlivou smrt Boetia i
jinch, kter sm Boetius vypotv. Odsud se obrtil k pkladm z lidu
idovskho. Pedn jmenoval Moje, vysvoboditele a zkonodrce svho
nroda, jak musel od svch vlastnch trpt ast poniovn, jako by byl
svdcem a hanbou lidu. Vzpomnl Josefa, jeho ze zvisti prodali brati a
pn ho pro podezen z cizolostv uvrhl do ale; Izaie, Daniela a tm
vechny svat proroky, kte bvali kiv osoeni a odsouzeni jakoto
rouhai Boha a buii; takt soud nad Zuzanou a nad jinmi, kte byli
nejlechetnjmi mui, a pesto zahynuli skrze nespravedliv rozsudky.
Potom pistoupil k pkladm samotnho sv. Jana Ktitele i samotnho
Krista, Spasitele naeho, o nich je dobe znmo, e byli na smrt vydni
skrze kiv svdky a soudce. Tak byl i sv. tpn zavradn sborem kn,
a tak vichni apotolov byli odsouzeni na smrt, ne jako dob, ale jako
buii lidu, tupitel boh a pachatel nelechetnost. Neslu se vak, aby
byl knz nespravedliv odsouzen, a peci se to stv. Jet hor vak je,
kdy se toho dopust sbor kn, ale i takov pklady uvedl. Nejzvrcenj
vc ale je, aby to uinil cel koncil, avak dokzal, e se i to u stalo.
Vechno to vypravoval ozdobn a s velikm naptm vech. A protoe cel
soud s nm byl postaven na svdcch, ukazoval mnohmi dkazy, e se
dnmu z tch svdk nemlo vit, protoe proti nmu nesvdili podle
pravdy, ale z nepzn, zlosti a zvisti. Oznmil i pinu tto jejich zti,
take chyblo jen mlo k plnmu pesvden vech. Jeho slova byla tak
pravdpodobn, e kdyby se nejednalo o vc vry, byly by vpovdi svdk
veny jen lehce. Vichni byli ve svch srdcch pohnuti a nachlili se k
milosti. Dokzal toti i to, e sm dobrovoln piel k tomu sboru, aby se tu
217

oistil a ukzal, e je jeho ivot pln lechetnosti a ctnosti. Pedestel, e i

mezi starmi se i tm nejuenjm mum stvalo, e ve vcech vry smleli
rozdln. Nebylo to vak k podvrcen vry, ale k vyzkoumn pravdy. Tak i
Augustn a Jeronm se v lecems neshodovali a smleli nejen rozdln,
ale dokonce opan, avak bez veho podezen z kacstv.
Vichni oekvali, e se bu oist a odvol bludy anebo pizn vinu a
bude dat o milost. On se vak ani nechtl piznat k bludm ani neprojevil
chu k odproovn, a nadto se nakonec dal do vychvalovn Jana Husa,
kter byl pedtm odsouzen na uplen. Tvrdil o nm, e to byl mu dobr,
spravedliv, svat a e si tu smrt nezaslouil. Tak o sob prohlsil, e je
pipraven se zmuilou a stlou mysl podstoupit jakoukoli smrt a ustoupit
tak svm neptelm, kte nyn tak nestydat lou, ale jednou se ze svch
kivch svdectv budou zodpovdat ped Bohem, jeho nelze oklamat.
Vichni okolostojc nad nm ctili velikou ltost a pli si tak vtenho mue
zachovat pi ivot. Jen aby sm chtl dobe smlet. On ale stle trval na
svm a zdlo se, jako by po smrti mysln touil. Neustle chvlil Jana Husa
a tvrdil, e on nesmlel nic scestnho proti crkvi Bo, ale e kzal proti
nezzenosti knstva, proti jejich pe, ndhernosti a skvostnosti. Nebo
nadn a crkevn statky patili nejdve chudm a bezdomovcm a potom
se jich mlo ut na stavbu a opravu chrm; a ten dobr mu (Mistr Jan
Hus) pokldal za nepatin, e se rozptylovaly na nevstky a soulonice, na
pitky a hody, na chovn ps a kon, na drah a stkvostn roucha a jin vci
nesluiteln s nboenstvm Krista Pna. A nejvt dvtip dokzal tm, e
kdy byla jeho e rozlinmi kiky petrhvna a mnoz mu odmlouvali, on
na jejich slova pohotov odpovdal. Nikomu neodpustil, ale veho se dotkl
a kadmu odplatil tak, e ho donutil bu se zastydt anebo umlknout.
Kdy se ve sboru hluk rozmhal, sm se odmlel, a nkdy to tak zstupm
vytal, a potom ve sv ei pece pokraoval a dal a prosil pro Boha, aby
ho nechali mluvit, ponvad u ho potom vce slyet nebudou. Nikdy se
nedal zastrait hlukem, ale byl pevn a neohroen mysli.
Pedivn bylo i to, e pesto, e ti sta tyicet dn sedl v hloubi
smrdut a tmav ve, ml stle svou vbornou pam. Na tvrdost toho
vzen sm nakal. Pravil vak, e, tak jak se to pat na statenho mue,
218

stuje si ne proto, e trpl nezaslouen, ale proto, e se div takov

nelidskosti proti sob. Na tom mst nemohl peci nic st, ba vbec nic
vidt. A to nemluvm o sklenosti ducha, kter ho musela kadodenn
trpit, a mohla ho pln zbavit pamti. Ale on na svou obhajobu pedstavil
tolik vysoce uench a moudrch mu a pipomnl na potvrzen svch
postoj tolik svatch crkevnch uitel, e by to bylo obdivuhodn, i
kdyby se po celou tu dobu v nejvt volnosti a pokoji vnoval jenom
uenm studim. Jeho e byla lib, prostrann a zvun, s jakousi
dstojnost enickho pohnut, jak v projeven hnvu, tak i v pohnut k
ltosti, eho vak nevyhledval a nesledoval. Stl neohroen a smle.
Smrt nejen pohrdal, ale zdlo se, e po n tou. Tak bych ekl, e byl
druh Kato. , mue vn lidsk pamti hodnho! Neschvaluji, jestlie
smyslil cokoliv proti crkevnm dm, obdivuji se jeho uen, znmosti
mnohch vc, vmluvnosti, lbeznosti v ei a pohotovosti v odpovdch.
Bojm se ale, e mu to ve bylo od prody propjeno jemu k zhub.
Potom mu byly dny dva dni k rozmylen a pokn. Mezitm ho
navtvovali mnoz uen mui, aby ho odvrtili od jeho myslu. el k nmu
tak florentsk kardinl, aby ho pivedl na pravou cestu. Kdy ale nestupn
zastval sv bludy, byl (30. kvtna 1416 v 21. generlnm shromdn
koncilu) odsouzen z kacstv a uplen. S jasnm elem a s veselou tv el
na smrt, nelekaje se ani ohn, ani muk, ani zahynut. Nikdy dn ze stoik
nepodstoupil smrt s mysl tak stlou a se srdcem tak zmuilm, jak tento po
n, jak se zdlo, touil. Kdy piel na popravit, sm se svlkl z at, padl
na kolena a modlil se ped klem, k nmu byl pak nah pivzn mokrmi
provazy a etzy. Potom ho obloili dvm, ne dobrm, ale syrovm. Mezi
n prokldali slmu. Jak zaalo dv hoet, on zaal zpvat pse, kterou mu
pak ohe a dm perval. A nejvtm znamenm stlosti jeho mysli bylo, e
kdy chtl kat zaplit ohe jemu za zdy, aby ho on nevidl, ekl: Pistup
sem a zapal pede mnou, nebo kdybych se byl bl tvho ohn, nebyl bych
se sem dostal. Tmto zpsobem zahynul mu nadmru znamenit. Dval
jsem se na jeho skonn, spatil jsem ve, co se dlo. Snad to zapinila
nevra nebo nestupnost, vru mu ten zemel, jako prav filozof!
***************
219

Poznmka: Bracciolini byl vysoce postavenm crkevnm preltem.

Aby mohl o Jeronmovi podat pozitivn svdectv, a nebylo znieno, musel
pst tak, aby zrove zachovval vyjadovn oficilnho postoje vldnouc
elity. Musel Jeronma nakonec ocejchovat, jako by byl kac, akoliv na
nho v celm listu ukazuje jako na hrdinu a dn konkrtn blud mu
nepit. Svdectv tohoto italskho prelta m tm vt cenu, e je psno
z tbora tch, kte Jeronma odsoudili na smrt. Diametrln se li od
svdectv falench svdk z ad eskho knstva, kte z nenvisti pouili
podl metody, aby doshli Jeronmovy smrti.

Jeronm, Hus a objektivn pravda

Klovm momentem Jeronmova osudu v Kostnici je jeho definitivn
odmtnut zct se Husa. Husova i Jeronmova vrnost objektivn pravd
je osou jejich osobnch pbh a podstatou jejich odkazu. Po svren
monarchie vznikla u ns Crkev eskoslovensk husitsk. Jej zkladnu
tvoili modernistit kn, kte se oddlili od ma. Podle modernist
je pravda dynamick a ned se zachytit v dnch pevnch
dogmatickch formulacch jinmi slovy pravda, dle nich, neexistuje!
V Jeronmov dob spojoval teology s modernistickm smlenm
nominalismus. V nominalismu se zaalo rozdlen vdy a vry a taky vry
a morlky. Ji zde, ve stedovkm nominalismu, se skrv pozdj
osvceneck deismus, kter nepot s ivm Bohem. Deist kaj, e
v v Boha, ale de facto ho neuznvaj za Boha a Pna nad svm ivotem.
Tento postoj vid Hus u vtiny prelt sv doby. kaj, e v v Boha,
ale svmi skutky to popraj Jde o jedovat koen farizejskho crkevnho
ateismu. Tento koen nevry a vzpoury proti ivmu Bohu nebyl jen
v srdcch modernist, kte r. 1920 zaloili husitskou crkev. V katolick
struktue bujel, i navzdory represm, snad jet hojnji. Na druhm
vatiknskm koncilu spn kvetl a dnes u sklzme jeho ovoce.
S Husovou rehabilitac m Vatikn dodnes problm. Na tom zvis
i vztah k Jeronmovi, protoe on zemel v posledku pro sv prohlen, e
uplen Husa bylo crkevn justin vradou. Pekkou jejich katolick
220

rehabilitace u nen lpn na tridentskch definicch svtost a crkve.

Prv naopak! Vatikn se sm otevel modernismu! Jeronma i s Husem
nechv jejich osudu. Podobn jako humanista Bracciolini: Jeronm byl
nevinn, moc pkn mluvil a byl uplen. Zajmav pbh, ale to je ve.
Jak je pravda, to je pro mne nepodstatn, vdt to je sp na obt.
Takto smlejc kesan, kte neznaj pojem objektivn a nemnn
pravdy dnes jako prvn otvraj dvee nejvtm neptelm Krista a jeho
crkve pvrencm falenho proroka Mohameda. Vatikn zabedl v
relativizovn pravdy a do mezinboensk rozplizlosti. V prbhu 20.
st. se proto od ma oddlily dal skupiny kesan. I nae pravovrn
katolick crkev jde touto cestou.
Katolick rehabilitace Husa by znamenala pronikavou manifestaci
zbytenosti a przdnoty protestantismu a to Vatikn nechce, protoe to
protie pluralismu a relativismu hlsanmu poslednmi papei. A prv
v tto neupmnosti a pokivenosti katolicizmu, m protestantismus
sv relativn opodstatnn.
Kesan vech tradic dnes hled na zpustoen na mst svatm. Ti,
kte rozum, tomu, co tou, si kladou tut palivou otzku jako Hus a
jeho ptel: Me bt Kristova crkev viditeln a hmatateln ptomna
zde na zemi?
V naem tzv. nejateistitjm nrod Evropy rezonuj srdce velmi
mnohch na ty nejpalivj otzky kesansk vry. N vztah k M.
Janu Husovi to demonstruje nejvstinji. Mnoz si dnes v dosplosti
vybraj nkterou z kesanskch tradic. esk nrod dnes stoj na
kiovatce: Jedna cesta m nzev modernismus. Ta cesta vede zpt do
Vatiknu a odsud pod maety zahnut do tvaru plmsce. U druh
cesty stoj dva kostnit svdkov a zvou ns k nsledovn sv vry.
Obsah, hloubku, upmnost a pevnou stlost jejich hrdinsk vry a do
konce se tato knka sna popsat. 168

168

Dal texty na: uprkccr.com/clanky/m.-jan-hus.html.

221

Literatura
(Kniha nen vdeckou publikac, sp apologi. Literatura je azena
od nejvyuvanj k mn vyuit. Vyprvn Husova ivotopisu je
z nejvt sti sestaveno podle Tomka a Mladoovice.)
TOMEK - Tomek Vclav Vladivoj, Djepis msta Prahy, kniha III.
oddl III., vydn digitalizovan Mstskou knihovnou v Praze.
MLADOOVIC - Petra z Mladoovic Zprva o mistru Janu
Husovi v Kostnici, Univerzita Karlova, Praha 1965
FLAJHANS I V:
Svoboda M., Flajhans V. Dr., Mistra Jana Husi sebran spisy,
svazek I. ada prvn., spisy latinsk, dl I., nkladem Jaroslava Burska,
Praha 1904.
Svoboda M., Flajhans V. Dr., Mistra Jana Husi sebran spisy,
svazek II. ada prvn., spisy latinsk, dl II., nkladem Jaroslava Burska,
Praha 1904.
Svoboda M., Flajhans V. Dr., Mistra Jana Husi sebran spisy,
svazek III., spisy latinsk, dl III., nkladem Jos. R. Vilmka, v Praze.
(Vklad sentenc Petra Lombardskho)
Svoboda M., Flajhans V. Dr., Mistra Jana Husi sebran spisy,
svazek IV., spisy esk, dl I., nkladem Jos. R. Vilmka, v Praze.
Svoboda M., Flajhans V. Dr., Mistra Jana Husi sebran spisy,
svazek V., spisy esk, dl II., nkladem Jos. R. Vilmka, v Praze.
SEDLK - Sedlk Jan, Dr., M. Jan Hus, Ddictv sv. Prokopa,
Praha 1915.
M. Jan Hus, dle svch pednek napsal Vclav Flajhans,
F. imek, Praha 1915
PAL. DOC. - Palack Franciscus, Documenta Mag. Joannis Hus,
vitam, doctrinam, causam, in constantiensi concilio actam et
222

controversias de religione in Bohemia annis 1403 1408 ilustrantia,

nkladem Bedicha Tempskho, Praha 1869.
PAL. DJ. Palack Frantiek, Djiny nrodu eskho v echch
a na Morav, dl tet, od r. 1403 a do r. 1439, nakladatelstv L. Maz,
Praha 1939.
FRB VIII - Prameny djin eskch VIII., historick spisy Petra
z Mladoovic a jin zprvy a pamti o M. Janovi Husovi a
M. Jeronmovi z Prahy, vydal Vclav Novotn, z nadn F. Palackho,
Praha 1932.
FRB VII - Prameny djin eskch vydvan z nadn Palackho,
dl VII., Drobnj kroniky a zprvy k djinm eskm, napsan hlavn
v prvn polovici XV. stolet, Kronika esk Enee Sylvia Piccolomini,
v Praze bez data.
ERBEN I. III.:
Erben K. J., Mistra Jana Husy sebran spisy esk, dl I., nkladem
Bedicha Tempskho, Praha 1865.
Erben K. J., Mistra Jana Husy sebran spisy esk, dl II., nkladem
Bedicha Tempskho, Praha 1866.
Erben K. J., Mistra Jana Husy sebran spisy esk, dl III.,
nkladem Bedicha Tempskho, Praha 1868.
VOOGHT - De Vooght Paul, Kacstv Jana Husa, dly 1-32 in:
Teologick revue Husitsk teologick fakulty univerzity Karlovy v Praze,
peloila L. Havlkov, od . 1/1997. (elektronizovan pracovn vydn)
CHADIMA - Chadima Martin, Mistr Jan Hus, lovk, teolog,
muednk, esk biblick spolenost 2014.
MARE - Mare Bohumil, Listy Husovy, vydnm a nkladem
Comenia, Evanjelick matice Komenskho, tiskem F. imka, Praha
1911.
DENZINGER - Henricus Denzinger, Enchiridion symbolorum,
definitium et declarationum de rebus fidei et morum
POLC - Polc Jaroslav V., Jan Hus v pedstavch esti stolet a ve
skutenosti, Matice cyrilometodjsk, Olomouc 2015
223

KNKY O SVATOKUPECTV - Hus Jan M., O svatokupectv,

vodem a poznmkami opatil Vclav Novotn, nkladem J. Otty,
Praha 1907.
O CRKVI, M. Jan Hus, Frantiek M. Dobi, Amadeo Molnr,
1965 (elektronizovan pepis knihy).
MATJ Z JANOVA - Vyprvn o Milovi od Matje z Janova,
in: Vbor z esk literatury II/1 (st digitalizovan publikace)
SVAT PROKOP DIVOTVRCE - Svat Prokop divotvrce,
sestavili otcov OSBM, d sv. Basila Velikho, Matice
cyrilometodjsk, Szava, Olomouc, 2003.
LOBKOVIC PRINC Z. V., mt papeov, Praha 1906.
NEUNER, ROOS - Neuner Josef, Roos Henrich, Viera Cirkvi
v radnch dokumentoch jej magistria, Dobr kniha, Trnava 1995.
KEJ JI, Jan Hus znm i neznm (Resum knihy, kter
nebude napsna), Karolinum 2009.
KEJ JI, Kvodlibetn disputace na prask univerzit, UK 1971
POSPIL C. V., Husovsk dilemata audio zznam estidlnho
poadu rdia Proglas.
Concilio di Costanza Dal 5 novembre 1414 al 22 aprile 1418:
dokument z webu documenta catholica omnia.
Bludy v bratislavskm semini Krupa.... bludy proti viere
v bratislavskom seminri II. na:
http://www.spolocnostsbm.com/clanky/archiv-2009-2012/apologia/
MJH, Flajhans - M. Jan Hus, dle svch pednek napsal Vclav
Flajhans, F. imek, Praha 1915

224

M. Jan Hus antiklerikl a katolick muednk

o. Vclav S. Cignek
Olomouc 2016

Tuto knihu lze objednat na adrese:

o. Vclav S. Cignek, Pkazy 8, 783 33
Kontakt:
stanislav.ciganek@seznam.cz;
tel: 0420/728 305 531
Elektronick forma knihy ke staen zdarma na webu:
uprkccr.com
vkpatriarhat.org.ua

225