Alchymie a kabala

Kapitola z djin mystiky

(Od Dr. Gerharda Scholema v Jeruzalm)

I.
Ji od t doby, co se evropsk svt s odchodem stedovku seznmil se idovskou mystikou,
kabalou, spojoval si v prbhu stalet s tmto komplexem kabaly ty nejrozmanitj
pedstavy. Pojmenovn tto tajupln nauky, kterou jej prvn kesant zprostedkovatel
vykldali a ctili jako strkyni t nejstar a nejvy mystick moudrosti lidstva, se stalo
oblbenm lgrem ve vech okultnch kruzch renesannho svta. Tvoila jakousi korouhev,
pod n se mohlo jeto se nebylo nutno obvat dn korekce ze strany tch nemnoha
kabalistickch znalc publiku nabzet tm cokoliv: od slab poidovtnch meditac
nruivch kesanskch mystik a po to nejposlednj jarmaren zbo geomantie a
kartstv.
Nzev kabala, budc posvtnou hrzu, stail zasteit vechno. I ty nejcizej prvky
zpadnho folklru, stejn jako okultn zamen dobov prodn vdy, jako je astrologie,
alchymie i prodn magie, to ve byla kabala. A tento tk balast, kter obas dokzal
zcela zakrt jej vlastn obsah, s sebou thne kabala podle opinio communis jet dnes: u laik
i u adept teosofie,1 ve vyjadovacch prostedcch evropskch spisovatel a uenc. Vtina
spis, na jejich titulnm listu se skv slovo kabala, s n nem co jsem pi sestavovn
bibliografie knih skuten se zabvajcch kabalou vnmal jako tkou pekku nic nebo
tm nic spolenho. V zjmu dlouhodob zanedbanho bdn ohledn vvoje mystiky
v judaismu je tedy dleit oddlovat takov prvky, kter do kabaly skuten historicky
nle, od tch, kter do n byly pouze pipleteny bhem jejho vvoje mimo judaismus.
Sem pat v prvn ad odpov na otzku: Co m kabala spolenho s alchymi? Ji po tyi
stolet jsou toti pro kesansk mystiky a alchymisty alchymie a kabala takka synonymy,
co svd k domnnce, e mezi nimi existuj vnitn siln oboustrann vztahy. Jak mlo tato
pedstava odpovd skutenosti a nakolik se nechal zpadn svt po stalet mystifikovat, kdy
svou dvru vnoval Paracelsovi2 a jinm, kte se alchymii dajn uili z kabalistickch
spis, to se uke z nsledujcho przkumu. Oprm se pi nm o studium vekerch mn
dostupnch kabalistickch text, kter jedin mohou odhalit skuten pozstatky a svdectv
alchymistickch vliv.

II.
Systematick vztahy alchymie, hnut zamenho zdnliv na ryze prodovdeck cl, jm je
transmutace kov ve zlato, k mystice jsou, nepotme-li velik dlo Lippmannovo,3 kter
ovem klade draz vce na vztahy historick, pedkldny pedevm Hitchcockem4 a
Silbererem.5 Zakldaj se eeno ve strunosti odhldneme-li od vech historickch vliv,
hlavn na obecn platn symbolick vypovdac schopnosti alchymistickch proces a na

jednn adept podle vnitnho duchovnho ivota. Filosofick zlato, kter m bt

vyrobeno, je tedy pslun dokonalost due, lovkem v mystickm stdiu znovuzrozen.
Na zklad nemal sti slavnch alchymistickch spis, zvlt z obdob po Paracelsovi, lze
dojt k pravdpodobnmu zvru, e u se vbec nesledovaly chemick cle, nbr e se
alchymie chpala veskrze jako nvody na mystick dlo lidstva.6 Rosenkrucinstv 17. a 18.
stolet, centrum kabalisticko-alchymistick mystiky, je svou podstatou bezpochyby
mystickm hnutm, jeho prodovdeck tendence vznikly jen jako vedlej produkt jeho
symboliky a symbolick praxe. A prv pod tmto velmi silnm rosenkrucinskm vlivem se
podle evropskho opinio communis navrac ono prorstn a ztotoovn kabaly s alchymi.
Nejprve s alchymi v tom smyslu, jak ji chpou rosenkrucini: prce na vrob zlata
v lovku; pozdji s alchymi skutenou.
Ani bychom nejprve dle sledovali promny, kter vedly od kabaly kesanskho stihu a
k alchymii, odpovzme nejdve na otzku: Jak vztah k alchymii m ve svch pvodnch
pramenech kabala, jakoto v jistch zkladnch rysech svho klasickho vvoje nejpozdji
od 12. stolet zhruba do roku 1600 jednotn systm mystick symboliky? Odpov, kterou
u historik alchymie marn hledme, je prost. stednm bodem kad jakkoli chpan
alchymie je transmutace kov na zlato lhostejno, zda doslovn i symbolick na to
nejvy a nejulechtilej, co na svt existuje Tak pro mysticky zamen alchymisty je
stednm prvkem dla zlato coby symbol nejvyho morlnho a duchovnho stavu. Bez
tohoto pedpokladu dn alchymie neexistuje.
Avak prv tento pedpoklad a pojet zlata je zcela nesluiteln s kabalistickou
symbolikou! Pro kabalu toti zlato vbec nen symbolem toho nejvyho stavu. Cel
kabalistick literatura tajc stovky a stovky text a symbolickch soustav a ty se
v rukopisech stokrt opakuj7 se a na nkolik mlo vjimek, kter si dle vslovn
uvedeme a probereme, shoduj na tom, e stbro je symbolem prav, musk strany,
Milosrdenstv a lsky (bl, mlko), kdeto zlato je naproti tomu symbolem ensk levice, sly
a psnho Soudu (erven, krev a vno).8
Vzhledem k tto symbolice nboensky nadmru npadn odpad a priori jakkoli
monost, e by autentick, obecn sdlen kabalistick zkladn schma svta, ba dokonce
svta vnitnho, duchovnho a teosofickho, mohlo povaovat vrobu zlata za nco
podstatnho. Jak by si tak mohl kabalista v rmci symboliky vnitn mystick cesty
pedstavovat zlato, tedy nejvyho pedstavitele toho, co na tto cest jet mus zdolat: ,
slu a psn Soud, jako vc, kterou by ml ze sebe nechat vykrystalizovat?9 Zde nm tedy
vyplv nesmiitelnost zkladnch motiv, co ovem ty prav alchymisty, kte stejn jako
vichni mystici harmonizuj hlava nehlava, ani nenapadne, protoe ve skutenosti nejv dva
nebo ti z nich etli njak prav kabalistick spisy nebo je vbec byli schopni st.
Kabalistick symbolika je ovem, jak u bylo zmnno, velmi svrzn. V symbolice
helnsko-zpadnho svta a v alchymii pedevm10 obecn plat, e musk je erven a
ensk je bl. Vvoj v rmci samotn idovsk agady, kter dospl k natolik paradoxnmu
konceptu, e ensk je koreltem psnho Soudu a sly, lze proto jen st pehldnout;
tento przkum se ns ale v tuto chvli netk.
Je tud snadno pochopitelnou skutenost, e v judaismu se v kabalistickch kruzch
praktick alchymie nikdy neprovozovala. Jednalo se o dv oblasti, kter se k sob nehodily.
V dn hebrejsk kabalistick knize ani rukopisu jsem nenael alchymistick nvody ani

praktiky, kter by mly njak vztah k Velkmu dlu. A zd se, e nen dnou nhodou,
kdy se nm zlomky jedinho alchymisticko-kabalistickho pokusu ze star hebrejsk
literatury dochovaly pouze v latinsk podob, jak jet uvidme.
Skutenost, e takzvan praktick kabala nem ani zde nic spolenho se systematickou
mystikou, na jej zkladn nzory a symboly zaala brt jaks taks ohled teprve pozdji,
nen poteba ani zdrazovat. Praktickou kabalou se v pozdjm jazykovm zu11 mn
pihrdka pro vechno to, co z mezinrodn magie a folklru proniklo do judaismu (a pot
velmi asto ve slab poidovtn form siln ovlivovalo sv okol). Proto se tak vyskytuj
v mnoha segulotickch rukopisech krtk (a alchymistickou symboliku naprosto postrdajc)
pedpisy na vrobu zlata, avak vechny tyto rukopisy jsou velmi pozdn a zmnn pedpisy,
stejn jako vtina ostatnho obsahu, jsou zcela neidovsk. V lidovch povrch a v praxi
jednotlivc, zejmna lka, mohly sehrt vcemn zvanou lohu, ale v nzorovch
kruzch mystik zstaly nepovimnuty.
Pravdou je, e zatmco obrazn vyjadovn alchymie u kabalist zcela propadlo, jej
experimentln chemick npl zaujala idovsk lkae a prodovdce. Ti jsou v rmci
judaismu jedinmi historickmi nositeli alchymie, kter se vak zejm po svm prniku mezi
idy nerozila ani v nejmenm. Lippmann ve svm na materil asn bohatm dle
neuvd o idovsk alchymii vbec nic a ji Steinschneider upozoruje na to, e hebrejsk
literatura skt pozoruhodn mlo materilu o magna ars.12 Na druh stran je pravdou, e
v neidovskch alchymistickch pseudepigrafech sehrly tak v pozdjch dobch, co
v naem ppad znamen od Paracelsa a rosenkrucin dl, sten vznamnou lohu
mnoh idovsk autority.13 Avak tmito autoritami nebyli dn kabalist!
Kdy tedy Nicolas Flamel jeden z mla, o nich se mystici a alchymist domnvaj, e se
jim podaila vroba kamene mudrc koupil v Pai roku 1357 za levn penz na
stromov ke (!) psan rukopis, jemu nerozuml, nebyl to zejm kabalista, nbr
(poktn) idovsk lka, kdo mu v roce 1378 ve sv. Jakubu de Compostella objasnil
vznam onoho spisu, jen byl dajn sepsn idem Abrahamem jako nvod pro jeho
soukmenovce, m mu odhalil tajemstv alchymie.14 A u se jedn o zprvu historickou
nebo mystickou, je nicmn typick pro pedstavu, kdo byl v och starch alchymist
nositelem jejich moudrosti mezi idy.
Stvalo se, e v hebrejsk literatue byla Maimonidovi kvli jeho lkaskm a prodovdnm
znalostem podsouvna innost v oboru alchymie.15 O nco dle tak poukeme na to, e
prodovdecky siln orientovan imon ben Cemach Duran (potek 15. stol.) se ve svm
rozshlm filosofickm dle o snahch alchymist v rmci siln polemiky proti nim.16
Tam, kde se v nkterch hebrejskch rukopisech ze star doby vyskytuje souvislost
s alchymi, nen dn souvislost s kabalou; jako napklad v Cod. Mon. 214 podle PseudoMaimonida nebo v Cod. Vatican. 375, f. 53-60.
Tot plat hlavn o rukopisu, o nm pe Gaster (loc. cit. I, str. 330-332), e se nachz
v jeho vlastn sbrce a kter je nejobshlejm dosud znmm alchymistickm kodexem
v hebrejtin; vznikl vak peloenm a zpracovnm arabskch a latinskch traktt.
Gasterv rukopis, kter pochz z Maroka, je z roku 1690, avak vznikl na zklad znan
starch pedloh asi z 15. stolet. Po kabale v nich nen ani stopy.
Podle Steinschneidera alchymie se dotkajc vraz se vyskytuje v Cod. Berlin
Or. Qu. 543 (St. katalog I, str. 46) v souvislosti s lkastvm. Velmi pozdn )(

 , nalzajc se v Gnzburgov rukopisnm kodexu 1086, je asi z roku 1700. O

kabalistick knize E mecaref pojednm ve tvrtm oddlu tto prce. Skutenost, e
pseudepigrafy z 18. stolet, kter uvdj idovsk autory, nemaj se idovskou alchymi co
dlat, je jasn. Sem pat pedevm Prastar chymick dlo Abrahama Eleazara, je bylo
svm autorem pvodn sepsno dlem latinsky a arabsky, dlem tak aramejsky a syrsky
(!) Tuto knihu, dajn pochzejc z potku 14. stolet, obrn popisuje Kopp (loc. cit.
II, str. 314-317), kter se domnv, e autorem je sm vydavatel vystupujc pod
pseudonymem. Jak vysvt z vodu knihy, kmotrem pi stvoen tohoto mystickho potomka
nebyl nikdo jin ne Flamelv Abraham id.
Nedvno uveejnn tvrzen Roberta Eislera,17 e latinsk sbrka Geberovch spis klasick
alchymie, zvlt Liber Geber de transmutatione metallorum, je obviously the translation of
Hebrew-Aramean, consequently Jewish book of mixer,18 je patn zdvodnn
aperu.19 Tvrzen, e obvykl idovsk vraz pro alchymii zn , je zcela neudriteln.
Slovo s takovm vznamem se nikde nevyskytuje. Alchymie se pece vbec nezabv
slvnm tavenin. Skuten hebrejsk termn pro alchymii, namsto obvykle pouvanch
cizch slov, se dozvme v nsledujcm przkumu.

III.
Pestoe tedy zklady teoretick, systematicky vybudovan kabalistick mystiky odporuj
zkladnm tendencm mystiky alchymistick, pece jenom zde, co se jednotlivost symboliky
a terminologie kabalistickch spis te, dochz mezi nekonenou hojnost mystickch
motiv a symbol k msen mnohch alchymistickch prvk. Zde se d jist, tebae na
stedn prvky nedosahujc alchymistick vliv jet prokzat. Pirozen prv tyto prvky
kosmologicko-alchymistick symboliky kov a jinch vc, patrn nlec do repertoru
alchymist 16. a 19. stolet, kesanskou kabalu a rosenkruciny nikdy neovlivnily a
nehrly u nich dnou lohu. Pesto vak nepostrdaj jist vznam v souvislosti
s poznvnm kanl, jimi dokzal pozdn helnsk svt ovlivovat idovskou mystiku jet
ve stedovku.
Jeden star fragment, kter bhem systematickho budovn kabaly zcela zapadl pod stl a
kter pojm alchymistickou symboliku zlata jet jako muskou, se nalz v knize Bahir
36 (53 v originlu): Pro se zlato nazv ?Protoe v nm jsou obsaeny ti principy:
musk (), co je Zajin. Due, co je He (zjevn ensk princip, kter hlska He
v psmenkov mystice kabaly asto pedstavuje). () A Bet zaruuje jeho trvn.20 Zde tedy
zlato spluje ve, co alchymistick symbolika potebuje: pedstavuje mystick sjednocen
nejvych kosmickch princip se zdraznnm muskho prvku.
Jedn se zrove, nepotme-li ne rozebranou pas ze Zoharu (II,148a), o jedin msto
v cel kabalistick literatue, kter pln odpovd alchymistick orientaci. U Tikunej Zohar
(. 21), kde se toto msto z Bahiru pouv,21 nahrazuje toto z hlediska klasick kabaly
nepijateln pojet hlsky Zajin coby muskho principu systmov mn vyhovujcm, zato
nekonfliktnm pojetm (sedmikou, tedy Sedmi dny Stvoen), kter stailo proniknout do
nkterch variant Bahiru. Uveden pojet je sice naprosto nesmysln a nesourod, ale stle
jm prosvt alchymistick pozad zlato jako symbol nejvy dokonalosti Stvoen,
naplnn svtlem (zejm prvotnm svtlem, zde zasazenm pro dui).
Rozpor, kter vldne mezi mystickm a pirozenm hodnocenm zlata v kabale, se
projevuje dostaten siln v mystick literatue, kde se kabalist sna vysvtlit, pro je

hodnocen zlata a stbra v pirozenm, dolnm svt obrcen vzhledem k duchovnmu,

hornmu svtu. Takovto pokusy o vysvtlen se rozrstaj ji z klasick pase Zoharu
(II,197b) do mnoha kabalistickch dl. A pestoe tm bylo zachraovno postaven zlata
v doln merkav a na n zvisejcm smyslovm svt, take zde stle zbvalo msto pro
ist materiln alchymistick psoben, tm pevnj zvora uzavrala cestu k mystickmu,
vhradn na duchovnm uspodn vc zaloenmu pojet alchymistick praxe.
Zmnn pas Zoharu uvd: Poj a viz! Zde (viz Ex 35,5) se zan vyjmenovvat nejdve
zlato a potom stbro, protoe tak se pot zezdola (nebo snad: v dolnm svt?). Ale kdyby
chtl [Moj] vyjmenovvat podle potn horn merkavy, zaal by vyjmenovvat nejdve
pravici (co je stbro) a potom levici. Odkud to vme? Nebo je psno: M je stbro a m je
zlato [Ag 2,8], tedy nejdve stbro a potom zlato.22 Ale v doln merkav se zan nejdve
levic a potom pravic, nebo je psno: Zlato, stbro a m [Ex 35,5], tedy nejdve zlato a
potom stbro.
Tato pas je jasn a motiv vzjemn protikladnho uspodn hornho a dolnho svta
nebo mnoz kabalist vychzeli vstc pozdj teorii, kter vysvtlovala stvoen dolnho
svta nikoliv emanovnm, nbr zrcadlenm odrejcho se svtla svta sfr je ve star
kabale oblben a asto pouvan. Shledme se s n u [vzjemn opan] posloupnosti hlsek
abecedy v obou svtech, co je inspirovno talmudickm motivem, dle pak u teorie
mystickch Boch Jmen a , atd.; viz tak o nco ne v knize E mecaref
piazen Kamene mudrc t nejni sefie, ale piazen nejpodadnjho kovu, olova, t
druh nejvy sefie. Mon gnosticky antinomistick dsledky tto koncepce kabalistm
zejm nikdy nedochzely. Jinak by sotva kolovala dla, v nich se na zklad uvedenho
principu popisuj napklad zapovzen styky v hornch svtech mezi sefirami nejene jako
povolen, nbr dokonce douc.
Jet radiklnj neli ono msto ze Zoharu je podobn zamen pas z knihy Pelija,
citovan rovn v Midri talpijot (heslo ) : ta na jasnch pkladech ze ivota
vysvtluje, e zlato je v naem svt cenno vce kvli tomu, e ijeme v e zlata, zl moci
() . To sprvn, mystickm pomrm odpovdajc hodnocen zlata autor klade do
pedchoz, dobr ry () . Takov vvoj je ovem v naprostm rozporu
s alchymistickm uvaovnm. A pesto jm nezstal pln nepoznamenn ani Zohar, jak si
meme ukzat.
Podle pase Zoharu I,249b-250a vyrst zlato pod vlivem slunce () , co
odpovd alchymistick korelaci obou subjekt. Na druh stran meme v pravm protikladu
s alchymi na zklad tohoto pirozenho vztahu odvodit argument, e monost uml
pemny kov neexistuje! Velmi siln alchymisticky ovlivnn pas se nalz pedevm
v sti II,23b-24b,23 kde se sice nevyskytuje dn alchymistick tvrzen v um slova
smyslu, zato se tam nabz cel systm alchymistick symboliky. Doslovn paraleln pas
k tomuto mstu se nalz v ekel ha-kode Moeho z Leonu (London 1911, str. 118-122),
dal pak existuje v Cod. Mon. 47, f. 366 a 386, v jistm doposud nerozpoznanm zlomku,
kter je pipisovn Moemu z Leonu.
Prvenstv mezi vemi tmito pasemi, kter pro n przkum ostatn nejsou nijak dleit,
nle podle mho nzoru pasi ze Zoharu, emu nasvduje porovnn jistch detail. Na
zklad aristotelskho schmatu vztah ty ivl ke tyem tlnm tekutinm24 se vytvoilo
nsledujc piazen ivl ke kovm a svtovm stranm, pro kter ve star ani novj

alchymistick literatue, oveme pi svch mizivch znalostech, nenalzm dnou

paralelu:25

Horn merkava Primrn kovy

Doln merkava Sekundrn kovy

Ohe
Sever
Zlato
Mosaz26

Voda
Jih
Stbro
Olovo

Vtr
Vchod
M
Cn26

Zem
Zpad
elezo
elezo (Ocel?)

Sekundrn kovy dajn vznikaj z tch primrnch spojenm jejich ivlu se zem. Promny a
vzjemn vztahy nap celou touto skupinou jsou v obou paralelnch textech prezentovny
vesms npadn formalistickm zpsobem a s pklonem k biblick symbolice ty rajskch
ek a dvancti bk pod chrmovm kovovm moem. V textu Moeho z Leonu, kter je
v titn verzi na pslunm mst nanetst trochu zpehzen, ale co do obsahu ho lze
s jistotou opravit, je zachovna nebo vsunuta, pestoe velmi vzdlen, vslovn zmnka
o alchymistech:27 M je erven a plod pirozenost jich obou (tj. dve uvedenho zlata a
stbra), nebo ti, kdo znaj Dlo, z n vyrbj pirozenost zlata a stbra Toto oznaen
alchymist, poihtai, je do hebrejtiny penesen ustlen formulace. Skutenost, e m je
mnoha alchymisty chpna jako pedstupe stbra a zlata, je dobe znm. Viz napklad
Zosimova ti stdia mdnch lidiek, stbrnch lid a zlatch lid v jeho
alchymisticko-mystickch vizch (Lippmann, str. 80f).
Astrologicko-alchymistick vliv je zeteln tak v pasi Zoharu II,171, kde se hovo o vlivu
hvzd na rst kov v dalm bezpochyby pevzatm zlomku. Krtce pedtm je zmiovna
alomounova kniha o drahokamech, z n je citovno nco podobnho. Akoliv ani tyto citty
nelze pli brt za platnou minci, co vyluuje u stylov jednota se zbytkem Zoharu, pece
jen se zde a v onch vybjench kninch titulech asto jedn o vzpomnky na vpjky
z cizch pramen, kter se mohly jmenovat jinak a sten mn bombasticky. Stejn jako ve
ve zmiovan pasi Moeho z Leonu, tak zde plat lut ( )jako symbolick barva
zlata, zatmco v mystick symbolice kabaly hraje tuto lohu asto barva erven.
Symbolika zlata se vyskytuje asto, obzvl na zklad pase Jma 44b, kde se za pomoci
Bible vyjmenovv sedm druh zlata. S nepochybnm pklonem k alchymistickm zpsobu
mylen bylo tchto sedm druh zlata mnohmi kabalisty vykldno mysticky: napklad jako
soustava dolnch sedmi sefir duchovnho pratdne Stvoen.28 Dva zcela protichdn
vklady tohoto druhu, z nich jeden se pizpsobuje klasickmu schmatu a onch sedm
druh zlata podizuje stbru, zatmco ten druh ve skutenosti tvo mystick meditace
s alchymistickmi termny, se nalzaj v tsnm sousedstv pas II,147a a 148a, jako kdyby
se chtly vysmvat vem teorim o jedinm autorovi Zoharu. Uvdm zde doslovn
nmeck peklad toho druhho msta,29 kter lze paradoxn chpat jako pokraovn toho
prvnho,30 akoliv je s nm v rozporu:
Bylo pece eeno, e existuje sedm druh zlata? A ekne-li, e zlato je Soud a stbro je
Milosrdenstv, tak me snad zlato vystoupit nad nj [tj. nad stbro]?31 Tak tomu nen! Zlato
toti nepochybn stoup ve ne vechno, ale [nen to obyejn, prodn zlato, nbr] je to
zlato na mystick zpsob,32 co je vy, mystick zlato, kter je sedm ze vech tch
[sedmi] druh zlata. A to je to zlato, kter z a osluje oi. A je to [takov zlato], kter, kdy
pijde na svt, tak komu se poda33 ukrt ho ve svm nitru (!!), tak odtamtud [tzn. z toho
mystickho zlata] vychzej a vyzauj vechny [ostatn] druhy zlata.

Kdy se nazv [oprvnn] zlatem to, co se nazv zlatem?34 Kdy z a stoup v ndhee
[mystick oblasti] obavy [z Boha]35 a potom je ve [stavu] mystick radosti36 [?]37 A kdy je
ve [stavu] Soudu, kdy se mn z on barvy38 na barvu modrou, ernou a ervenou, tehdy je to
[zlato v oblasti] tvrdho Soudu. Ale to [prav] zlato pat radosti a m sv msto39 tam, kde
stoup radostn obava [z Boha] a kde se rozncuje radost.40
Ale stbro je dole, [odpovd] tajemstv prav pae,41 nebo ta nejvy mystick hlava je
pece zlat, nebo je psno: Ty jsi ta hlava zlat [Da 2,38]. A jej hru a jej pae stbrn
[Da 2,32], [to je] doln [oblast]. Ale kdy se stbro zdokonal, tehdy je ve zlat obsaeno.42 A
to je tajemstv [vere:] Jablka zlat ve slupkch stbrnch [P 25,11]. Stane se tedy, e [ve
svm pravm zdokonalen] se stbro stv43 zlatem a tehdy se zdokonaluje jeho msto. A
proto existuje sedm druh zlata.44
A [tak] m vychz ze zlata, kdy se mn k hormu, co je lev pae. Mod je lev stehno,
karmn je prav stehno a je obsaeno v tom levm. () Horn, mystick zlato je vak ve
skrytm tajemstv a nazv se uzaven zlato,45 uzaven a skryt pede vemi. A proto se
nazv uzaven, jeto je uzaven ped okem, kter nad nm nevldne [tj. nevnm ho]. To
doln zlato je vak odhalenj.46
Nzornji, neli v tomto vznamnm ryvku z kabalistick teosofie, nedokzali lohu zlata
v lidsk dui vylit dokonce ani kesant a gnostit mystici a alchymist. Kdyby dolo ve
ve citovan pasi z Bahiru i zde k prlomu projevujcch se tendenc ryze alchymisticky
zamen symboliky v kabale, ani by z n byla vcemn eliminovna, bylo by samozejm
mon prvem potvrdit podstatnou pbuznost obou tchto proud. e je pravdou prav
opak, tedy e se v Zoharu a v jinch dlech klasick kabaly vyskytuje pouze ojedinle tu a
tam njak msto odpovdajc ve uveden pasi II,197b a jejmu pojet, nen teba vce
zdrazovat. Srovnateln vylen filosofickho zlata jak nazvaj alchymistit mystici
to, emu se v Zoharu k lze najt jen ve dvou pasch, kter uvd Silberer (str.
100-103). Sedm stup alchymistickho itn, odpovdajcch sedmi stupm mystick
kontemplace, kter prolnaj tm vemi mystickmi systmy, zn u Zosimos.47
Nelze vylouit, e alchymistick rtorika a symbolika mohla eventuln peshnout do
nkter jin, j bytostn ciz oblasti kabalistick symboliky. Sm jsem narazil na dv takov,
s velkou pravdpodobnost alchymistickou terminologi ovlivnn msta, kter ovem
v Zoharu potkal zcela jin vvoj. Jednm druhem jsou dobe znm a odedvna notn
zavdjc strun mystick pouky, kter patrn obsahuj jaksi druh arodjn nsobilky:
pedevm I,77a, ale tak I,72b, II,95a a III,162a.
Jeden vystupuje po jedn stran, jeden sestupuje po druh stran. Jeden vychz mezi dva,
dva se podncuj do t, ti vchzej do jednoho, atd. Nebo: Dva jsou jednm a jeden je
temi. Pouky, jejich smysl je z kontextu obtn stanovit a jsou mnohem mn vzruujc,
neli dv tuit jejich patetick formulace. Ns zde ovem zajm jejich vnj forma. Tyto
pouky znj jako star formule, kterm je zde podsunovn vhodn vznam. Nov pouvn
starch, v t dob ji nesrozumitelnch mystickch formul lze v kabale prokzat v mnoha
ppadech.48 A vskutku prv v alchymii hrly takov pouky, kterm se ty ze Zoharu
nepochybn podobaj, dleitou lohu.49
Alchymist, jak u bylo zmnno, s oblibou uvdli idovsk autority vtinou
pseudepigrafickho charakteru. Jedna z nejranjch takto vystupujcch autorit je Marie
idovka,50 kter je pipisovna nsledujc, stedovkm alchymistm sice ji

nesrozumiteln, ale jako alchymistick prpovdka51 ve vce i mn podobn form po stalet

tradovan mystick pouka: Dva jsou jeden, ti a tyi jsou jeden, jeden bude dvma, dva
budou temi.
Domnvm se, e tak v citovan pasi Zoharu pevzali kabalist kolujc alchymistick
mnemotechnick i mystick formule a potom si je pouili po svm. Stoj za zmnku, e
uveden mystick pouka se nalz jet v alchymistickm spisu Turba philosphorum, kter
podle Lippmanna pochz asi z 12. stolet. Prv v tomto spisu ovem nael Waite (loc. cit. ,
str. 460) jistou spznnost a mon vztah k Idrot Zoharu a tm i jeden z mla bod
alchymistickho vlivu na kabalu, piem Waite nejene povauje Turbu za dlo idovskho
pvodu, nbr podlh i starmu, zejm nevykoenitelnmu omylu, e slovo znamen
shromdn, synod (= turba!?). Tento vznam je vak pouze odhadovn nebo, eknme,
je a pozdnm vmyslem.
Rovn pouit oxymra ve form k oznaen mystickho procesu co se zcela
vymyk talmudickmu zpsobu vyjadovn mohlo bt zprostedkovno alchymistickmi
mystiky, ani bych to vak povaoval za nco vc ne slabou domnnku.52
Druhm typem symboliky, kter se v Zoharu vyskytuje na mnoha mstech53 a kterou povauji
za nepochybn alchymistickho pvodu, je ta, kter dmonizovanm, hypertrofickm
zpsobem oznauje levou stranu jako neistotu zlata, rozputn zlata i strusku
zlata. Zde se stetv klasick kabalistick symbolika, pro n je zlato symbolem lev strany,
Soudu, s tou alchymistickou, kter se sna vytavit filosofick zlato z neistoty a strusky
kov (=duevnch stav). Z hypertrofickho rozputn Soudu povstane dmonick strnka,
Samael.54
Podle podobn vahy se jedn o odpad ili neistotu, kter zstv po procesu itn. Zohar
m pro tuto bezpochyby alchymistickou symboliku tyi vrazy: , struska zlata;
, pna zlata; , rozputn (odpad) zlata; a pedevm tajupln
55 nebo tak podle znn mnichovskho rukopisu Zoharu, cod. 203:
(vcekrt), na mnoha mstech vslovn kladen jako synonymum k vrazu . Etymologie
tohoto slova, kter se nevyskytuje v dnm z rabnskch spis, ale hlavn v dnch starch
zdrojovch textech, nicmn je rozen po celm Zoharu, je zcela nejasn a v zjmu
nalezen odpovd na mnoh otzky souvisejc s kritikou Zoharu by bylo nejv uiten ji
odhalit. Latinsk suspiro m nkdy vznam odpaovat. e by tedy ve slov vzelo
latinsk suspatum, zkomolenina slova suspiratum, odpaenina? Pokud by byla tato
etymologie, kterou zde zkusmo navrhuji, sprvn, muselo by bt toto slovo pevzato ze
starch text a zkomoleno kabalisty, kte u latin nerozumli. panlsk urit nen.
To jsou tedy vechny stopy alchymistickho vlivu, kter jsem v Zoharu nael. V pozdjch
spisech se toho nalz jet mnohem mn. Abraham Abulafia (zemel asi 1291) vysvtluje
ve svm dle Imre efer (Cod. Mon. 285, f. 60b), e kovy nemaj dnou vitln dui, nefe56
co je ve zjevnm protikladu s alchymistickm nzorem, kter existenci nefe u kov
pedpokld. Due kov tam ostatn hraje dost vznamnou roli.
Symboliku kov, kter je bezesporu alchymistick, jsem nael uvedenou jet u dvou
kabalist ze 16. a 17. stolet. Abraham Halevi Star rozliuje ve svm dle Galje razaja
(Mohilev 1812, f. 28d-29a), sepsanm ped rokem 1552, est kov:57 zlato, stbro, elezo,
olovo ty druh dva popisuje jako tch prvnch dvou m a cn; co jsou kovy
uvdn rovn v Zoharu II,23b krom mosazi, kterou Abraham Halevi u sm zejm

neuznv, protoe jinak by tko uvdl elezo jako suspita zlata. Zlato ani stbro nikam
neumsuje (vchod??), elezo je na severu, m na zpad, cn a olovo na jihu. Dle
popisuje ohledn sprvn smsi tchto kov, kter se pi jeho vrob pouvaj, kouzeln
inky kovovho ptka zvanho Jadua, o nm se vyprv v Zoharu (III,184b). Skutenost, e
ze smsi kov povstvaj neist sly, kter se, jak meme vcelku dobe odvodit, pemhaj
jejich odlouenm, je pozoruhodn. Nalzme zde pklon, tebae ve skutenosti
neprojeven, k alchymisticko-mystickm tendencm.
Chajim Vital Calabrese (zemel 1622) uvd symboliku kov Abrahama Haleviho ve sv
pasi, kter se nachz na konci knihy Chesed le-Abraham vytitn Abrahamem
Azulajem.58 V tomto kabalistickm vkladu vystupuje i favorit stedovk a pozdj
alchymie: rtu. Ta tvo sedm kov k tm ve uvedenm esti. Vital (vyd. Slobuta 1794, f.
33b/c druhho dlu) dv tchto sedm kov (v azen: stbro, zlato, m, cn, olovo, rtu,
elezo) do symbolick souvislosti se sedmi sefirami od Chesed a po Malchut a se sedmi
planetami v obvyklm starm azen, co je alchymisticko-astrologick schma.59 Rtuti nle
sefira Jesod a s n i erotick symbolika. Z tohoto rozptlenho schmatu vak nelze odvozovat
dn zvry.
Nicmn Chajim Josef Azulaj ve svm dle ( Lemberg 1869, f. 19c) sdluje, e
spolehliv a s jistotou v, e Chajim Vital byl obeznmen s geomanti, magickou disciplnou
zvanou a alchymi. Rovn mezi jeruzalmskmi kabalisty existovala takov tradice,
kter byla mezitm ohledn t geomantie potvrzena dokonce i titnmi texty. Nen tedy
nepravdpodobn ani to, e prv Vital rozuml i nemu z alchymie. Jeho vlastn ivotopis
ho pece l jako slep oddanho adepta naprosto vech okultnch vd. Mon m s tmto
dajem nco spolenho dal Azulajv vklad (tamt, f. 42c). Pe se tam: Existuje bylina,
kter promuje ( )olovo i stbro na zlato, jak jsme se dozvdli od spolehlivch autor
() . A existuje vklad o nkterch vlastnostech tch bylin, kter slyel Vital od
Izka Lurji. Azulaj tedy zejm ohledn tohoto tmatu vidl nco pesvdivho ve
Vitalovch rukopisech.
Moe Botarel cituje ve svm komenti k Jecie (asi 1400) dajn saadjovskou knihu
Kmen filosof, ( k Jecie I,1). Samotn citt nem s alchymi nic spolenho.
Podvren knin titul vak pesto dokazuje, e tomuto na hranici kabaly a filosofie stojcmu
mystikovi byl z alchymistickch kruh nebo psemnch pramen znm termn Kmen
filosof ili Kmen mudrc.
Velmi vstcn k alchymii se stav kolem roku 1560 pc rabn ze severoafrickho Tripolisu
imon ibn Lavi, autor kabalistickmi vzkumnky dosud zcela nevytenho velkho
komente k Zoharu ( titn verze Livorno 1795 ke knize Genesis). Tento autor,
z jeho dla se lze pouit ohledn textov kritiky Zoharu, stejn jako ohledn znalosti
tehdejho stavu kabaly, dokud se v n jet nestailo projevit safedsk hnut, poznamenv na
f. 445a sv prce k ve zmiovan pasi Zoharu I,249b nsledujc:
Zde se dovdme, e moudrm Zoharu nezstala skryt dn vc z oboru prodovdy,
nebo u vc poznali jejich pinu a podstatu, stejn jako to, e v pirozenm svt neexistuje
nic, co by nemlo svj koen v tom hornm (). Mus vdt, e zlato a stbro jsou podle
svho pirozenho pvodu () , jakoto element a nerost ( )stejn. A proto
nedbej na ty, kdo kaj, e jsou to dv od sebe odlin vci, protoe vid, e existuje nerost,
z nho pochz stbro, a existuje [jin] nerost, z nho pochz zlato, a tak kaj, e je mezi
nimi rozdl. Tak tomu ovem nen, nebo mezi nimi nen dn jin rozdl ne v jejich barv.

Podstata zlata tkv toti pvodn ve stbe. A v zvislosti na mst, kde stbro vznik,
existuj nerosty, kter jsou vystaveny zi slunce a v dsledku svho silnho ozaovn po jist
dob zrudnou a stanou se zlatem. Nebo za vzrstajc teploty se mn bl barva na ervenou,
jak to pece me vidt dokonce i na ovoci, jeho povrch vystaven slunci erven, kdeto
od nj odvrcen plocha zstv bl i zelen. Slunce toti psob zrudnut, zernn i
zblen pirozenosti kad vci, to ve podle sloen jej materie.
A stejn je tomu u nerost. Takov nerosty, kter jsou vystaveny slunci a jsou uloeny
smrem k jihu, se zbarvuj erven, avak nerosty, na n slunen r pli nepsob,
zstvaj bl. A [proto] jsou na zemi nazvny [rznmi] jmny: zlato a stbro, kad z nich
podle rozdlnho stavu pohlcen erven barvy. Mus ale vdt, e jsou, vyjma tohoto stavu,
jedinou a nerozlienou vc.
A proto shled, e moud mezi alchymisty ( ) se nezabvaj tmi ostatnmi
kovy, aby s jejich pomoc konali svoje Dlo (, tak zde je to mnno ve svm pravm
smyslu!), nbr [pouvaj] pouze stbro, aby ho uinili ervenm, nebo ty dva kovy existuj
ve sv podstat ( )? a maj jedin pvod, jak nm ostatn sdlili i spolehliv lid
() , kte pili z Ofiru (zde snad Vchodn Indie?), e tam nali jist nerost, napl
zlato a napl stbro, kter v zemi za pispn slunenho tepla nedostaten dozrl, take ho
lze roztavit a nechat z nj vyjt samostatn zlato a stbro. A j toto pi kvli tomu, abych
oznmil moudrost tch [autor Zoharu], kterm nezstalo nic skryto.
imon ibn Lavi tedy o alchymii trochu pojednv, ba dokonce pizpsobuje kabalistickou
symboliku t alchymistick, kdy o nkolik dk ne tvrd, e tak u kabalist se zlato
nazv sluncem a stbro lunou. Ve skutenosti se jedn o symboliku alchymist a jeho
tvrzen o kabalistech je nepravdiv; tzn. tk se vhradn jedinho alegorickho pojet
v Zoharu I,249bff, kter tomu vak vznamov urit neodpovd. Jak jet uvidme dle,
alchymistickou lunrn symboliku se neodvil pevzt dokonce ani jinak stejn vstcn autor
E Mecaref. imon ibn Lavi s n tedy zstv docela sm. Stoj za zmnku, e i tento kabalista
pochzel z Maroka (jako Azulaj), kde byla patrn alchymie mezi idy pomrn rozen.

IV.
Samostatn problm pedstavuje Kniha Abrahama ida z Wormsu o opravdovch praktikch
dvn bosk magie jak byla sdlena prostednictvm svat kabaly a Elohim.60 Nen zde
msto k tomu, abychom obrn dokazovali, e idovsk pvod tohoto velmi vznamnho
textu zejm nen pln vybjen. Mme zde ped sebou pekvapiv pln nvod
k mystickmu ivotu, jeho autorem byl zejm idovsk okultista, jen pi svm
praktikovn kabaly pouv systm na vlastn kabale nezvisl. Tato kniha nabz ve svch
magickch stech dokonce i ve zmnnch nmeckch a anglickch verzch tak asn
detailn informace z hebrejskho prosted, e je jen tko mon uvit spolen se
Steinschneiderem v podvrh njakho kesanskho podvodnka. Jeliko kniha nemohla
vzniknout po 15. stolet dobov souvislosti jsou pli psobiv a poktnho ida
meme vylouit vzhledem k vslovnmu a zdrazovanmu neptelskmu postoji vi
odpadlkm, jen se v tto knize objevuje, musel by bt takov podvodnk zzrakem sv doby
a u Steinschneiderova kesanskho hebraisty by musel zastvat njak vznamn msto.
idovskmu charakteru knihy odpovd tak to, e alchymie zde nehraje tm dnou roli a
text uvd jen zcela okrajov (IV. kniha, 7. kapitola) ti magick destiky, aby se allerley
Alchymische Arbeiten durch die Geister verrichten zu lassen.61 Hesla jsou, jak je zde ast,

hebrejsk:62 vraz se vyskytuje rovn v ekel ha-kode Moeho z Leonu (str.

122) )?( a pro allerley alchymische Knste63 vraz , co je ve skutenosti
vzcn hebrejsk termn pro alchymistick Dlo. Podvodnk by se zde jist prozradil tm, e
by pouil bnj, pro magick operace obvykle pouvan slovo !Tmito malikostmi
jsou alchymistick zjmy autora zcela vyerpny64 a nakolik je nm ochoten prozradit nco o
svch ohromujcch vkonech, nikdy se to netk alchymistick produkce.
Odpov na otzku ohledn alchymistickch vliv na kabalu bude krajn obtn, dokud se
nebudeme moci vypodat s otzkou vlivu kabaly na alchymii, kter se v alchymistickch
knihch vynoila od t doby, co Knorr von Rosenroth uvedl na scnu pzrak zvan Sefer e
mecaref. Je tud nutn, abychom si tento literrn problm ble probrali.
Wolf ve svm dle Bibliotheca Hebraica II, str. 1265 zn jako jedin mezi bibliografy ani
Gaster ve svm lnku Alchemy v Jewish Encyclopedia o n nic neuvd alchymistickou
knihu , Ignis purgans (stejn jako u jinch autor chybn msto sprvnho purgantis,
jako ve veri Mal 3,2). Jako zdroj sv moudrosti uvd Dethleva Cluvera, z jeho pojednn
Abmerckungen ber der ntzlichsten Sachen der Welt z roku 1706, str. 172ff v jednom mst
cituje (loc. cit. II, str. 1228 o sefirch). Pochopil z nj, jak id vyuvali deseti sefir kabaly
k vrob zlata (chrysopoeia). Tent rovn dosvduje, e id si tto knihy cen natolik,
e dnho kesana nepovauj za hodna toho, aby tuto knihu etl. Cluver byl filosofujc
mystik a alchymista. Jeho pojednn, kter nen nim jinm ne upravenmi citacemi Knorra
von Rosenroth, se mi nepodailo sehnat. To, e by Cluver vlastnil originl, je rozhodn jen
troufalm mtem na zklad ve uvedench dk podle nich pece vechny Cluverovy
znalosti o nm pochzely od njakho kesana!
Knorr von Rosenroth toti pekvapil cel kesansk svt, kdy na titulnm listu prvnho dlu
sv knihy Kabbala denudata z roku 1677 oznmil co samozejm vyvolalo pozdvien
v alchymistickch kruzch e tento dl obsahuje mimo jin i Kompendium kabalistickoalchymistick knihy E mecaref o Kameni filosof, atd. (Compendium Libri CabbalisticChymici, Aesch Mezareph dicti, de Lapide Philosophico etc.) Kopp, kter byl jedinm
historikem alchymie, jemu tato kniha zpsobila mrn bolen hlavy, pe (loc. cit. II, str.
233), e po tto knize v prvnm dlu Kabbaly denudaty dlouho marn ptral. Uvidme, e
tento slavn vdec ptral patn a falenou tchu nalezl v chybn interpretaci zcela sprvn
poznmky v alchymistickm dle Kompass der Weisen,65 nsledkem eho se domnval, e
hledan kniha je vkomponovna do jednoho celku se Zoharem, a tud je nerozliiteln.
Ve skutenosti Knorr uvd 16 obshlch citac, kter jsou vtinou doslovn pevzaty
z kapitol 18 zmnnho spisu a docela zeteln odlieny a zvraznny, take Knorr mohl
oprvnn tvrdit, e uvd Compendium tohoto spisu, kter je zde zejm ptomen v
rozkouskovan form v podstat celm svm obsahem. Citty se nalzaj v prvnm dlu
prvn knihy na nsledujcch mstech:
str. 116-118
str. 151-152
str. 185
str. 206-208
str. 227
str. 241
str. 271-273

Obecn vciz 1. kapitoly

Zlato
Cn
elezo
Zlato
Sra
M

str. 301-305
str. 345-346
str. 359-360
str. 441-443
str. 456
str. 483-485
str. 570
str. 625-626
str. 683-684

Zlato
Olovo
Stbro
Rtu
Stbro
Stbro
M
Olovo
elezo

Zbv jet odpovdt na otzku povahy a autenticity tohoto fragmentrnho textu.

Skutenost, e Knorr von Rosenroth disponoval skuten hebrejskm rukopisem tohoto dla,
a ne teba latinskm nebo jinojazynm, vmluvn dokazuj pouvan obraty a samotn
obsah. Knorrovm doslovnm, tebae jist ne vdy sprvnm pekladem prosvt pvodn
hebrejtina na vech mstech nezabvajcch se chemi (u tch ostatnch bych si podobn
sudek nedovolil). Tak napklad na str. 303 je patrn floskule66 ; na str.
304:67 ; na str. 456 je latinskm vrazem materia
operis jist pekldno pvodn , kde meme pedpokldat dal doloen
pregnantnho pouit vrazu . Jak pvodn vraz mohl bt pouit pro ars
transmutatoria, to bohuel nevm. Slovn hky jako na str. 441, kde znamen rtu,
protoe ta je fundamentum totius artis transmutatoriae,68 poukazuj na hebrejsk text.
To, e talmudicky zbhl pisatel tohoto dla uml tak latinsky, vyplv z kuriznho
etymologickho pokusu se slovem , kter v trakttu Gitin 69b znamen rtu (tento
vznam se vyskytuje ji u Raiho loc. cit.), co m bt jako aqua sphaerica quia e sphaera
mundana profluit.69 Latinskmu sphaerica by pirozen odpovdal hebrejsk vraz za pouit
alef prosteticum, oveme po zmn hlsek a .
Jet jednoznanj je obsah tohoto spisu. Prvn kapitola zejm obsahuje vod, z nho je
nejsp citovna podstatn st, druh a osm kapitola nabz docela jasn pehled. Cel spis
zda ml jet vce kapitol, to nen zejm byl seazen podle kov v nsledujcm poad:
zlato, stbro, elezo (oba kovy ve 3. kapitole), cn, m, olovo, rtu a sra. Jeho obsah je troj:
prvn ryze kabalistick, kter se zabv mystickou symbolikou kov a jejich piazenm
k sefirm za vydatn podpory Zoharu; druh ryze chemick, kter v zsad bez jakkoli
nvaznosti na ostatn sti l jednotliv operace i procesy; a konen na zvr kad
kapitoly se vyskytuje astrologick st, popisujc planetrn amulety pslunch kov a pro
nae ptrn po pvodu dla nabzejc ten nejdleitj materil. Tato posledn st je
obvykle vce i ponkud mn astnm zpsobem provzna s st prvn prostednictvm
bujnch gematrickch hek.
Ela, Eliv k, je podle vodu sapientiae naturalis exemplar et divitiarum contemtor.70
To je na str. 117 a 151 pevzato z epizody s Naamnem ve 2K 5. Tomu, co je potom podrobn
vyleno v jednotlivch kapitolch, pedchz nejprve krtk shrnut:
Vz vak, e tajemstv tto [chemick] moudrosti nejsou nikterak ciz [nebo: vzdlen]
nejvym tajemstvm kabaly. Co je toti zkladem kategori (praedicamentorum) ve svatosti,
to je tak v neistot. A m jsou sefiry v [nejvym svt] Acilut, tm jsou tak v [nejnim

svt] Asija, ba dokonce v on i toho, co se obecn nazv minerln, jakkoli jejich

vzneenost (excellentia) me bt v tch hornch [oblastech] znan vt.
Msto [sefiry] Kter zde zaujm Radix metallica, jeho pirozenost je hluboce skryt a
zahalen mnohmi temnotami; a z n pochzej vechny kovy. Podobn je i Kter skryt a
emanuj z n vechny ostatn sefiry.
Msto Chochmy zaujm olovo, protoe stejn jako Chochma stoj nejble Kter vychz
bezprostedn z Radixu metallica; a v jinch podobnch alegorickch pedstavch
(aenigmatibus) se nazv [stejn jako Chochma] otcem nsledujcch ltek (Naturen).71
Msto Bny zaujm cn, kter svou bloedou, vlasm starc podobnou barvou a svm
skpnm72 poukazuje na tvrdost a psnost Soudu.
K Chesed vztahuj vichni misti kabaly stbro,73 pedevm kvli jeho barv a pouit (!).
A doposud se jednalo o bl ltky. Nyn nsleduj ty erven. A sice se pod Gevurou podle
nejobvyklejho nzoru kabalist nalz zlato, kter se [zrove] podle vere Jb 37,22
vztahuje i k severu, ani ne tak kvli sv barv, jako sp kvli sv barv a tak kvli sv se.74
[?! Na tomto mst asi Knorr nco nepochopil.]
K Tferet se vztahuje elezo ().
Necach a Hod jsou mstem androgynn mdi, stejn jako dvou sloup v alomounov
Chrmu, k nim se vztahuj oba stavy [mdi] a kter byly podle vere 1K 7,15 mdn.
Jesod je rtu; tto sfe [modus, mystick pouit slova ]toti pslu pvlastek iv75
( )zvltnm zpsobem.
K Malchut se konen vztahuje lkastv kov76 z velmi mnoha dvod; protoe ob
zbvajc pirozenosti pedstavuj v metamorfze zlata i stbra pravou i levou stranu, Soud
i Milosrdenstv.77 O tchto vech bude podrobn pojednno jinde. Penechal jsem ti tedy kl
k oteven mnohch zavench bran, otevel jsem dvee k vnitnm svatynm prody.
Kdy ale nkdo toto [uspodn] bude chtt rozdlit jinak, j se s nm nedostanu do dnho
rozporu, protoe vechno smuje k jednomu. Mohlo by toti bt eeno, e ti horn [sefiry]
jsou pramenitou vodou metalickch vc. Hust (!) voda je Kter, sl je Chochma, sra je Bna
a sedm dolnch je sedm kov () Vz vak, mj synu, e v tom jsou skryt takov tajemstv,
e je dn lidsk jazyk nedoke vylit. Ustanu vak nadle od heen svm jazykem,
steit budu sv sta nhubkem! [ 39,2]
Mm takov dojem, e zde z pvodnho vodu mnoho neschz. Posledn slova jsou zjevn i
zvren. Mystick sti v jednotlivch kapitolch se od tohoto pli neli. O pouvn
sefir k vrob zlata, jak tvrd Cluver, neme bt ani ei. Vysvtlujc pase pln setrvvaj
na rovni ist symbolickho piazovn a vah. Mezi nimi stoj za zmnku, nebo se dotk
stedn problematiky kabaly, zvlt bizarn vklad jmna ( viz
Gen 36,39) v souvislosti s itnm stbra. Vklad tohoto vere m v kabale, o em zde
nememe pojednat podrobn, dlouhou a zvltn tradici. Alchymisticky byl tento ver
vykldn u nejpozdji ve 12. stolet, jak vyplv z Ibn Ezrova komente k vrazu ,
kter velmi opovrliv poznamenv:78 . E

mecaref zde tedy zejm navazuje na star, nekabalistickou tradici. ist alchymistick, bez
kabalistickch ingredienc, je tak vklad na str. 683 o Pinchasov eleznm kop (viz Nu 25)
a jeho funkci.
Autor se obas odchyluje od klasickho schmatu, kter si sm stanovil, kdy se s touto
symbolikou dostv do zkch. Tm vce vynik naprost cizorodost a roubovanost celho
textu. Tak napklad cn musel piadit sefie Necach, zlato krom vech ostatnch sefir jet
zvl sefie Tferet, aby dokzal udret alchymistickou slunen symboliku a zlato mohl
prezentovat jako nejdokonalej po Kameni. Kabalistick slunen symbolika je spojovna
vhradn se sefirou Tferet. Lunrn symboliky stbra se musel vzdt pln. Luna je v kabale
asto prezentovna tou nejspodnj sefirou Malchut a nelze ji dnm zpsobem vztahovat
k sefie Chesed, kter se tk vlastn stbrn symbolika kabaly.
Kadopdn se ned ci, e by zlato v celm schmatu zaujmalo njak vrazn vznamn
msto, v em se tedy autor obecn podizuje symbolice kabaly. Nem tedy vlastn dn
dvod, aby ve svm schmatu zlato njak zvl vyzdvihoval, co vede k domnnce, e svmi
chemickmi praktikami vysvtluje a u jen jedin: kterak transmutac zskat stbro! Na str.
483-485 toti autor E mecaref cituje in re metallica de Argento rabiho Mordechaje, jen
popisuje asi tyi msce trvajc ist chemick proces vroby stbra. Jestli se analzou
tohoto delho cittu, kter se mi nepodailo identifikovat, ale kter vak rozhodn odpovd
ve zdrazovanmu ryze prodovdnmu pojet, d dospt k njakmu vodtku ohledn
datovn, to me ci pouze historik alchymie. Hebrejsk originl tohoto cittu pokud
ovem nebyl, tak jako asto v podobnch spisech, cizojazyn, mon italsk by byl
z hlediska terminologie nejv zajmav. Mn se ho rekonstruovat nepodailo.
Na zvr zmnnho cittu autor E mecaref dodv: Porovnej toto se spisy arabskho
filosofa, kter o arznu pojednv obrnji. Toto krtk oznaen se bezpochyby tk
slavnho pseudepigrafickho spisu De anima in arte alchymiae, spolen s menmi
alchymistickmi pracemi podvrenho Avicennovi, kter se (viz Lippmann, loc. cit. , str.
407) obrn zabv tymi duchy, k nim (loc. cit. , str. 368) nle tak arzn. N autor
zejm znal latinsk peklad tto knihy. Ze str. 185 vysvt, e znal tak latinsk pojmenovn
Jupitera, kter se jako nzev planety hebrejsky pojmenovan Cedek nesmlo pouvat, protoe
se jedn o jmno pohanskho kultu.
ist chemickho rzu je pedevm pas o olovu79 na str. 185,80 pas o eleze na str. 206,
kter zcela nevyhnuteln koliduje se symbolikou zlata,81 a pas o se na str. 242.82
Z chemick npln jsem nedokzal rozpoznat dn kl k odhalen st textu. Z hlediska
kabaly spad patrn jet do obdob ped rozenm lurjnsk kabaly a mohl vzniknout asi
v 16. stolet (v Itlii?), kdy se v jistch odvtvch kabaly zaalo teprve rozmhat nevzan
pouvn gematrie. Pipad mi, e na toto obdob ukazuje i star literrn forma knihy
pednky k kovi viz typick obrat , vz, mj synu, na konci vodu kter u
pozdjmi kabalisty tm nebyla pouvna; v italskch kabalistickch dlech 16. stolet se
vak vyskytuje jet asto, napklad u Elie z Genezzana, atd.
Zmnn datovn vyplv pedevm z t tet, astrologicky zamen sti tto pozoruhodn
knihy. U esti kov toti dochovan citace uvdj jejich kameu,83 tedy amulet s magickm
selnm tvercem jistho du, jen odpovd planet psluejc danmu kovu. Toto
posledn, planetrn piazen je uvdno pro vechny kovy krom stbra, kter systmov
nevyhovuje, a pln odpovd klasick tabulce astrologickch vztah. Dle uvdm tabulku

tchto piazen, kterou vak adm podle tradinho pojet planet, a nikoliv podle kabalistick
symboliky. V kulatch zvorkch jsou uvedeny logicky doplnn chybjc vztahy:
Planeta
Saturn
Jupiter
Mars
Slunce
Venue
Merkur
(Luna)

d mag.
tverce
3
(4)
5
6
7
8
9

Kov

Sefira

Olovo
Cn
elezo
Zlato
M
Rtu
Stbro

Chochma
Bna a Necach
Tferet
Gevura a Tferet
Hod
Jesod
Chesed

Sefira kovu
podle Vitala
Hod
Necach
Malchut
Malchut
Tferet
Jesod
Chesed

Z tto tabulky vyplv velice npadn nsledujc: Tato symbolika nevznikla v kabalistickch
kruzch, kde by bylo pro poad d magickch tverc bezpochyby rozhodujc poad sefir,
nbr v kruzch astrologickch, kde se pro seazen planet v zsad pouvala jejich
vzdlenost od Zem v obrcenm poad. A stalo se tak bezesporu s jistm systematickm
zmrem. Jak mlo lze toto azen spojovat se starou kabalistickou symbolikou, to vyplv u
jen z toho, e Saturn zde musel bt piazen sefie Chochm, zatmco v Tikunej Zohar (. 70)
je vslovn vztahovn k nejnim sefirm Jesod i Malchut.
Vm tedy, e tyto planetrn amulety vznikly a pot, co do nkterch idovskch kruh
proniklo dlo De occulta philosophia Agrippy z Nettesheimu. Agrippa uvedl celou tuto
symboliku, nakolik byla tehdy znma, do irho povdom Zpadu poprv v pesn stejn
form, jakou jsme nalezli v E mecaref. Vnoval j celou 22. kapitolu druh knihy De occulta
philosophia. Tam ji cituje nikoliv z pramen arabskch odkud, jak se mi zd bt jist,
planetrn tabulky pochzej84 ani kabalistickch, nbr prost z magickch spis. Pokud
by k tomu vyuval kabalistick prameny, autor jako byl Agrippa by jist neodolal tomu, aby
na n njakm zpsobem neodkzal. Jm uvdn planetrn charaktery jsou idm pln
ciz, zato jsou znm Arabm a pozdn stedovkm kesanskm mgm.
V 15. stolet nm dosvduje otec Raimunda de Moncada,85 rabi Nissim Abl Farad, e
provozoval magii a zhotovil slunen amulet ze zlata s typickm vyobrazenm lva, jeho
opan strana ovem nesla magick tverec, kter podle Agrippovy tabulky nle Saturnu.
Tento sicilsk, o magii se zajmajc id tedy systematizovn magickch tverc podle
poad planet zjevn jet neznal! Tomu, e by autor E mecaref uml arabsky a tvoil pmo
z arabskch pramen, nic nenasvduje. Tomu, e uml latinsky, vak nasvduje ve
zmiovan etymologie vrazu a jeho poznmka o Jupiteru.
Pseudo-Avicennv spis De anima byl v latin velmi rozen a tak titn. Pokud byl autor E
mecaref pod latinskm vlivem, pak to byl jist vliv Agrippv, ne-li jet njak pozdj. E
mecaref tak vypad na vskutku jedinou knihu, kter tyto mylenky pevzala. A jeliko se
vbec nerozila a v samotn idovsk literatue nezanechala dnou stopu, povauji za
velmi ukvapen, kdy tyto amulety Athanasius Kircher, Bischoff a jin povauj za
kabalistick. Samotn autor E mecaref se nejev kabalisticky ani v nejmenm. Agrippa a
autor E mecaref se vak ohledn zmnnch magickch tverc shoduj nejen obecn, nbr
i v uvedench vzorovch pkladech a na tverec slunen, jen odpovd zlatu. Zde toti
autor E mecaref nahradil dkov souet 111 jinm tvercem s dkovm soutem 216, aby
mohl poukzat na vztah ke lvu, symbolu sly (sefira Gevura). Vraz , lev, m

numerick souet 216. Zde tedy byla sefirotick symbolika v jednom detailu pozmnna
v zjmu celho schmatu.
To, e autor E mecaref magick knihy pouval a citoval z nich, jasn vyplv ze str. 304.
Zde toti na zvr cituje pas Zoharu III,299a/b, pojednvajc o magicko-lkask zzran
knize86 , piem uvd, e tato pas ho pimla vydat se hledat podobn
dobr a tajn knihy a to, co zde u, tam s Bom pispnm ( ) nael. Zda byly
tyto knihy hebrejsk, o tom nic neprav.
V tomto spisu je nm tedy pekldna ukzka synkretismu, kterou m na svdom nejsp
njak uen italsk id z obdob renesance v 16. stolet. O vrob zlata se tu, ve shod
s pevldajc kabalistickou symbolikou, mluv mn ne o promnch kov a zvlt o
vrob stbra. Mysticko-kabalistick, chemick a astrologick prvky jsou spjaty jen velmi
slab a tento ojedinl pokus o propojen uvedench t okruh ukazuje zetelnji ne vechno
ostatn, jak mlo maj vlastn spolenho a nakolik chab lze vbec pospojovat kabalistickou
symboliku s tou alchymisticko-astrologickou, kdy m bt jejich vzjemn sladn provedeno
nikoliv na rovni veobecnch frz jak se asto a s oblibou dlo pozdji nbr na rovni
jednotlivch prvk. Tento neuml a nespn pokus o vytvoen kabalisticko-alchymistick
tradice a orientace vypovd o jej neexistenci stejn drazn jako o sle neidovskho vlivu
na jednotliv kabalisty.87
Jet chci jen tak na okraj poznamenat, e podobnm ojedinlm zjevem, sjednocujcm
kabalu s alchymi, je tak v souasnm Jeruzalm jeden star, z Maroka pochzejc
idovsk adept, kter (bez hebrejskch zdroj) tvo alchymistick nvody spolen
s mystickmi pojednnmi.
Krom Knorra von Rosenroth nezn E mecaref dn uenec. Jestli ml Knorr rukopis ve
svm vlastnictv a ppadnm ptrnm po jeho pvodu se o nm jet daly zjistit njak
stopy, to nemohu ci. Skutenost, e alchymistit autoi, kte o n po Knorrovi psali, znali
tuto knihu jen z Kabbaly denudaty, je nezvratn. Jeto samotn text u v pln form
neexistoval, alchymistick pseudepigrafie se pirozen ihned snaila o to, aby pod tmto
titulem napsala hned celou knihu. e tyto spisy nejsou prav, vyplv na zklad toho, co
bylo uvedeno ve o skuten povaze tto knihy, u jen z nemonch tvrzen v titulu.
Tak napklad Kopp (loc. cit. II, str. 233) uvd z Grafferova katalogu z roku 178688 rukopis:
Popis, jak zhotovit Kmen filosof, kabalisticky vypsan z fyziko-kabalistick knihy E
mecaref, kde ovem vbec nestoj: Compendium Libri Cabbalistico-Chemici, Aesch
Mezareph dicti, de Lapide Philosophorum89 pertractantis cum praefatione at commentario
Leandri de Meere. Tato kniha stla 500 dukt (!) Stejn pseudepigrafick pvod m tak
Zlat kabala id, jako i sefirotick nvod, jak je nutno provdt promovn kov.
Ignorance tohoto titulu vak zkonit bledne ve srovnn s mysteriznm textem, kter
s posvtnou ctou zmiuje jet slavn satanistick romanopisec J. K. Huysmans. V jeho
knize La bas (kap. 6) toti nkdo vytahuje z police jeho knihovny jeden rukopis, jen nen
nim menm neli rukopisem E mecaref, knihy Abrahama ida a Nikolase Flamela, znovu
vydanm, peloenm a komentovanm Eliphasem Lvim!! Mystick neotesitelnost, s n
jsou vechny tyto ve ve uvedenm przkumu zmiovan vci ztotonny, je obdivuhodn a
pro syntetick uvaovn Eliphase Lviho, jen je pvodcem tohoto ztotonn,
charakteristick. Nebo tento velk mystagog si skuten, tebae nikoliv v takto tajuplnm
rukopisu, nbr ve sv knize Clef des grands mystres (str. 405ff), prvn vytitn roku 1860,

vyfantazroval jeden takov dajn rekonstruovan i snad dokonce znovunalezen text E

mecaref, m se tak zde prezentuje jako dstojn ddic star alchymisticko-mystick
pseudepigrafie.90

V.
V rmci pochopen pechodu od kabaly k alchymii, kter se datuje ji asi od roku 1500, mi
pipadaj bt dleit dva prvky, kter mohly, jak u jsme vidli, v hlavnch bodech vyvolat
vskutku pozoruhodn zmny. Pitom pokldm za vhodn, ani bych jeho vliv sebemn
podceoval, ponechat stranou jet tet prvek, kter psobil spolen s nimi a je nasnad:
jarmaren reklama. O n plat Koppova slova, kter pouv ohledn mnohch kategori
alchymisticko-kabalistickch dl:91 Pro n () byla kabala jen ehtakou, kter byla
roztena u hned na titulnch stranch, aby upoutala pozornost etbymilovn () veejnosti
na knihy, jejich tvrce se v tomto druhu tajn vdy nevyznal ani do t mry, aby vdl, co a
jak by ml vykonvat. Zda ml Kopp dojem, e nkter jin prvky interpretovaly skuten
vztah mezi kabalou a alchymi, zvlt od vydn Kabbaly denudaty, to jsem z jeho ponkud
ironicky zbarvench vyjden (loc. cit.) s jistotou nevyetl. Nicmn to tak vypad. A v tto
souvislosti jsou nsledujc vvody mnny tak jako doplnn a upesnn tch Koppovch.
Onmi zmiovanmi dvma prvky jsou prodn magie 16. stolet, kterou zaloilo pedevm
dlo De occulta philosophia Agrippy z Nettesheimu, a dle hnut kesansk kabaly, oboj
pvodn (a do konce 16. stolet a sten jet i pozdji, viz teba Henry More) coby siln
exponent renesannho novoplatonismu. Agrippa, ovlivnn etnmi Reuchlinovmi
pojednnmi a nepochybn pmou zkuenost s nktermi stmi praktick kabaly, ve svm
velikm harmonizanm dle ztotonil vechny okultn obory praktick kabaly s magi tak, jak
ji pochopil; to jest pevzal jist ist vnj prvky teoretick kabaly, aby je s velkou
povrchnost vloil do veobecnho okultnho systmu.
Tak se stalo, e jeho knihou pronik v obecnm a neuritm pojet deset sefir. Hlubch
znalost kabalistick nauky Agrippa jist nedoshl, ale co se te ken stedovk idovsk
dmonologie s tou kesanskou, tam byl muem na svm mst. Prodn symbolika
novopytagorejskho stylu byla kadm dvivm stoupencem agrippovsk nauky s klidnm
svdomm nazvna kabalistickou, take se nelze divit tomu, e se zde zhy po Agrippovi
vyinul irok proud cizch, vtinou z uench spekulac vychzejcch kosmologickch
a kosmogonickch mylenek, kter si po svm vyuval ji existujcho rmce prodn magie.
Ze znmjch dl z oboru alchymie se tento vliv agrippovskho smru zrcadl pedevm
v knize Cabala, Spiegel der Kunst und Natur in Alchymia, od roku 1615 nkolikrt
opakovan vydan, jej alchymisticko-kabalistick tabule nemaj se idovskou kabalou
zhola nic spolenho. Z tto vvojov ady nijak nevynv ani dlo J. Ch. Steebse Coelum
Sephiroticum Hebraeorum (Mainz 1679). Kabalistick obsah a na zcela nepatrn pozstatky
zmizel, pesto se vak Coelum Sephiroticum zabv prvn a tet knihou Agrippova dla De
occulta philosophia lkastvm a prodovdou, pedevm vak alchymi. Kopp se mlil,
kdy knihy jako je tahle (nebo jejich tituly) adil mezi jarmaren reklamu zejm se s n ani
neseznmil protoe je pro dviv tene pedstavitelem kabalisticky pojmanho ducha
prodn symboliky. Stoj tak za zmnku, e teprve od Agrippova psoben se do lidovho
povdom kabala zapsala jako pojem pro arodjnictv toho nejniho stupn
Pot, co uen magie Agrippova v uenm svt dosti rychle ztratila svj kredit, pronikla
do nich lidovch vrstev, samozejm v maximln zjednoduen, nsiln form, aby

v zpadoevropskch arodjnickch knihch sehrla velmi asto pod honosnou nlepkou

kabaly svou dodnes jet pln nevyerpanou roli. Zbn pohled na adu tchto
donucovacch kl a jinch elabort lidov nemoudrosti lovku asto posta k tomu,
aby u kolbky jejich zrodu rozpoznal Agrippovu occulta philosophia co je souvislost, kter
vystupuje nejivji pi bdn po faustovsk legend a po faustovskch arodjnch knihch.
Kdyby bvali alchymist u jen na zklad rovnoststv prodn, takzvan experimentln
magie s kabalou v agrippovsk kole doli eventueln k zvru, e pod souhrnn pojem
kabaly spadaj tak prodn, experimentln a dokonce okultn procesy alchymie, mohli by
vyuvat vtch i mench mystickch a teologickch shod mezi nimi92 a kesanskou
kabalou ke ztotonn obou tchto heterogennch sil. Kesanskou kabalou zde nazvm
ono hnut, kter podle sv vry objevilo objektivn smysl teoretick kabaly v tom, e nm
pedkld esoterickou filosofii a odvodnn kesansk dogmatiky.
Historick vznam tohoto hnut je znm: od Pica de Mirandoly a Reuchlina pes Pietra
Galatina a dlouhou adu Nmc, Ital a idovskch odpadlk 16. stolet vystila jej hlavn
sla ve stolet sedmnctm do mocnho hnut, kter proslulo jako rosenkrucinsk. Zde ns
nemus zajmat otzka, zda skuten organizace bratr rovho ke vbec vznikla jet
ped 18. stoletm. Dva mui, kte jsou pro rosenkrucinstv tmi nejvznamnjmi, dmysln
anglit mystici Robert Fludd a Henry More byli poslednmi vynikajcmi stoupenci
kesansk kabaly, kter se do rosenkrucinstv prosadila pedevm pod jejich mocnm
vlivem.
Krtce pedtm, ne vstoupili na scnu oni, sehrl v kesansk kabale dleitou lohu slavn
alchymista a mystik Heinrich Khunrath (zemel v roce 1605), jeho roku 1609 zveejnn
dlo Amphitheatrum () christiano-cabbalisticum, divino-magicum nec non physicochymicum pedstavuje vznamn stdium zde lenho procesu pechodu kabaly v alchymii.
Velk mystick mdirytiny tto knihy plat v irch kruzch za klasick pklad toho, co je
chpno pod pojmem kabala.93
Jeto a do roku 1677, kdy se objevila Kabbala denudata, bylo v kruzch kesanskch
kabalist znmo a vyuvno jen zcela miziv mnostv kabalistickch text, zstv vvoj
vlastn kabalistick npln velmi pehledn. Krom Sefer jeciry a spisu aarej Ora Josefa
Gikatilly, jeho vt st peloil roku 1516 Paul Riccius, nebylo v tchto kruzch rozeno
dn skuten kabalistick dlo! Ostatn, co nebylo citovno u Reuchlina, v Ricciovch
vlastnch pracch, dle u Galatina, Postela a pozdji u Mora,94 to u nemohlo
v mimoidovskm vvoji kabaly sehrt dnou roli.
Pro vklady kabalistickch pojednn v kesanskm duchu byly ovem krom pravch text
kter se pro poteby divok exegeze ukzaly bt nadmru vnosnmi95 vznamn
pedevm oba falzifikty hebrejskch (nebo latinskch) kabalistickch text, kter na konci
15. stolet vzely patrn od svho vydavatele, jm byl idovsk odpadlk Paulus de Heredia.96
Tyto pseudepigrafy nezakryt hlsajc kesanstv, toti Igeret ha-sodot a Galje razaja,
pipisovan rabimu Nechunjovi ben Ha-Kana a redaktorovi Miny, rabimu Jehudovi Ha-Nasi,
byly nekritickmi kesanskmi obrbi kabaly povaovny za prav, a tud pirozen
vesele citovny na vech nroch, co sehrlo v nmi sledovanm vvojovm procesu
vznamnou roli. Nebo ve chvli, kdy bylo mono povaovat znovuzrozen v kesanskm
smyslu, probuzen Krista v lovku a ono tajemstv, jeho pedtuchu odhaluje, za vlastn
obsah kabaly na em se podleli pedevm Galatin97 a Pistorius98 byl tm sklenut most,
po nm se dalo pejt ke stejn zaclenmu mystickmu pojet alchymie.

Jakmile Paulus de Heredia a Reuchlin jeden jako pseudograf, druh jako vc nasadili
idovsk kabale kesanskou korunu, kdy v n nalezli Jeovo jmno coby mesinsk
naplnn Tetragramu hlskou , symbolem trojjedinosti, narsovali tm smr dalho vvoje.
Vzjemn si protiec jednotlivosti mohly bt snadno eliminovny, take ani by byla
pedpokldna sebemen nepoctivost i nesvdomitost ohledn terminologie, mohla se
kabala bhem 150 let tohoto vvoje stt prostednictvm kesansk mystiky mystickou
alchymi. Skutenost, e na tto cest byla tak ztracena pvodn kabalistick npl, kter
byla dodaten nahrazena starmi nzvy s pozmnnm obsahem, je nabledni.
Ryze mysticko-alchymistick ladn prvnch rosenkrucinskch mystri Valentina Andreae99
bylo ve styku s obma uvedenmi vlivy postieno nevylitelnou kabalistickou infekc.
Tento vtzn proces asimilace byl doprovzen rozbujenm hebrejskch symbol, kter vak
postrdaly sebemen koen v idovsk mystice. Jmna mnoha jednotlivch svazk
lhostejno, zda ty svazky skuten existovaly, nebo i fiktivn nzvy dokazuj mnoh byla
hebraizovna, stejn jako tituly spis (Jehi or, apod.)
A sotva bych nael lep ukzku tohoto vlivu, ne je legendrn jmno jistho kabalistickho
du, tzn. rosenkrucinsk skupiny ze 17. i 18. stolet, kter jsem nalezl v pokozenm tvaru
v jednom anglickm lexikonu teosofickch hesel a kter se vynouje na konci jedn kapitoly
Meyrinkova Golema coby kabalistick klov a mysterizn slovo jistho vizionskho
bratrstva:100 . Tento tajupln kabalistick symbol, zajist nesrozumiteln
tenm stejn jako autorovi nejtenj kabalistick knihy souasnosti, neznamen nic
jinho ne Bratrstvo semene svtn. Semeno i setba svtn zejm v souvislosti
s verem 97,11 vak nen dnm kabalistickm symbolem, protoe svtn nikdy nebylo
mystickm termnem. Vcemn jist se jedn o kesansk symbol vnitnho procitnut
svtn je mystick Kristus penesen do hebrejtiny, aby tm bylo dosaeno jaksi
kontinuity s kabalou.
K dlm, jejich pojet kabaly bylo rozhodujcm zpsobem ovlivnno ve uvedenmi dvma
prvky, pat rovn Goethem proslaven Opus mago-cabbalisticum et Theosophicum Georga
von Welling, vyslovenho mystika alchymistickho smru.101 Ani on nem se idovskou
kabalou pranic spolenho a Goethe z tto knihy, ani by byl vystaven idovskmu
ovlivnn, pijal onen vyprzdnn a neurit pojem kabalistiky, aby svmi vrazovmi
prostedky dle pedval to, o em si zde vykldme. Kopp se ml, kdy o Wellingovi pe:
Pesto se zd, e jako vzor pro jeho pslun vahy mu obecn poslouila tato [idovsk]
kabala. Nic z celho obsahu knihy se stejnomrn zastoupenou prodn-magickou
i alchymistickou npln neukazuje na dn existujc vzory ze idovsk mystiky; a vklad
vrazu , nebesa, jako e-majim, ohniv voda, kter u Wellinga i u jinch autor
hraje velkou roli, nepat do kabaly, nbr do talmudick kosmologie, z n erpalo ji ped
Wellingem bezpotu kesanskch autor.
Jak mlo me tato kniha poslouit jako zdroj poznn idovsk kabalistiky, to drazn
ukazuje nsledujc pas z Wellingova dla, str. 208 (in: Kopp, loc. cit. II, str. 245): Ani to,
e jsme vechna ta jejich [idovsk] tajemstv a podivuhodn sdlen nikdy nemohli sladit
s pravdou svatho Psma, nen ve skutenosti nijak vznamn, protoe oni nikdy nepoznali
zjeven Boho majesttu; m se my tak ani v nejmenm nehodlme zaobrat. Jejich kabala
je tedy uzpsoben tak, e se z n me nsilm vynutit nevm co; ale ten, kdo um veskrze a
sprvn sjednotit Nov a Star zkon, tomu se poda dokonale se pouit o prav kabale
() idovsk kabala nen nic, ne zneuit Boch Jmen, tm ve vech jejch stech.
Touto pravou kabalou se vak vzkum kabaly pirozen nepotebuje dle zabvat, stejn

jako vvojem kabaly v jej jak k Kopp (loc. cit. II, str. 237) vpravd nuzn existenci
v podob jaksi lotynky, kter se objevuje od 18. stolet v rakouskch a italskch zemch.

Hranice lidskch monost pi veobecnm zmaten vekerch okultnch obor se sante

kabbale doshli jet v 19. stolet zvlt francouzt teosofov martinistick koly (Eliphas
Lvi, Papus a mnoz jin).
2

Viz De tinctura physicorum, cit. Hermann Kopp: Die Alchemie in lterer und neuerer Zeit,
Heidelberg 1886, II, str. 229. Kopp je jedinm badatelem, jen ve svm dle (loc. cit. II, str.
228-246) pojednv o vztahu mezi alchymi a kabalou, ovem jen z hlediska bibliografie
alchymistickch titul a bez znalosti skutenho obsahu, pi em mu musela bt na pekku
u jen jeho neznalost hebrejtiny. Pesto vak je jeho materil, k nmu se jet vrtm ve
tvrtm a ptm oddlu, pro n przkum mimodn cenn.
3

Entstehung und Ausbreitung der Alchemie, Berlin 1919. Srv. ostatn jeho vlastn poznmky
na str. 495.

Remarks upon Alchemy and the Alchemists, Boston 1857. V tomto smru je cenn takt
Harless: Jakob Bhme und die Alchymisten, Berlin 1870; A. E. Waite: Lives of Alchemystical
Philosophers, London 1888. Srv. tak Kopp, loc. cit. I, 252-254; II, 181.
5

Probleme der Mystik und ihrer Symbolik, Wien 1914. Vnuje se vlun tomuto problmu
v alchymii. Jakkoli nejsou psychoanalytick metody, s nimi pracuje, v rmci duchovnch
djin serizn pouiteln, tato kniha je v podrobnostech pozoruhodn a pro historika
nboenstv velmi cenn.
6

Skutenost, e stejn dla alchymistick literatury ve skutenosti sleduj a odhaluj

chemick cle, tm nen nijak zpochybovna. U mnoha autor se lze domnvat, e si byli
vdomi koincidence chemickch a mystickch proces, co pedpokldm pedevm
u rosenkrucinskch chemik.
7

Ve form sefirotickho nzvoslov, jak to ve svch spisech nazv Steinschneider.

Viz napklad kniha Bahir, 35 a 93 v mm pekladu (1923); podle tohoto lenn budu
citovat tak ne. [V originlnm textu Bahiru pojednvaj o tto symbolice 52 a 136-137.
pozn. pekl.]
9

Zosimos, jeho alchymie siln koketuje s mystikou, uvd stbrn lidi ()

jako pedchdce zlatch lid () (Lippmann, str. 81). Kabalistick symbolika by
musela pout pesn opan poad.
10

Viz napklad symboly bl eny i ervenho mue, slouc v alchymii

k pojmenovn jistch ltek (Silberer, str. 79-88).

11

Vraz je nejasn u svm pvodem. Jeho nejstar doloen, kter je mi znmo,

pochz ze koly Abulafiovy (kolem roku 1300), nebo tam vzniknuv pseudo-

maimonidovsk dl kabalu na prorockou (), rabnskou ( )a praktickou

(( )viz Chemda genusa, str. 45). Autor Sefer Ha-em (nikoli Moe z Leonu; viz Kirjat
sefer I, Jeruzalm 1924, str. 45-52) zn kolem roku 1350 dlen na teoretickou a praktickou
kabalu. Tu druhou nazv s pomoc starho ganskho termnu pro magickou praxi jako
. A tak vysvtluje (Venedig 1601, f. 3a), e s n nem nic spolenho a niemu
z n nerozum. Sefer ha-pelija, Meir ben Gabaj, David ibn Zimra, Moe Kordovero a jin se
proti n takt rzn oste vymezuj (viz Juden VI, str. 60), o em svd i nezakryt
probhajc boj proti jistmu, autorem tohoto lnku dobe popsanmu druhu idovsk
vulgrn gnze. Je pozoruhodn, e pod vrazem se nikdy nemn pouvn
kabaly v praxi mystickho zpsobu meditace, pokud by tato mla bt vslovn zdrazovna.
Tu toti vichni mystici ad do , kde hraje svou roli i dvoj vznam slova pro
spekulaci a meditaci (jako eck ). Abraham Abulafia, klasik ist meditanextatick a tak prakticky orientovan kabaly, nazv praktick kabalisty, tedy dmonology,
proti nim oste vystupuje, termnem ( Jellinek: Philosophie und Kabbala, str. 22).
Rovn tento vraz m svou zvltn historii, k n se zamlm jet vrtit pi zkoumn
hebrejskch synonym pro mystiku a mystika.
12

Hebrische Uebersetzungen, str. 273. Podobn i Gaster ve sv stati Alchemy v Jewish

Encyclopedia I, str. 328. Viz tak vtinou efemrn vvody Waiteovy v jeho knize Doctrine
and Literature of the Kabalah, London 1902, str. 449-460, kde je vak nkolik zajmavch
detail.

13

Citace idovskch autor v alchymistickch spisech slibuje uvst na vhodnm mst

Steinschneider, loc. cit. , str. 963. Bohuel mi nen znmo, zda tento svj mysl tak
uskutenil. Nco lze najt u Gastera, loc. cit. , str. 328ff a nco u Waitea, loc. cit.
14

Viz Kopp, loc. cit. I, str. 206.

15

v Cod. Mon. 214. Srv. Steinschneider: Zur pseudepigraphischer Literatur

(1862), str. 26-27; Hebrische Uebersetzungen, str. 765 a 922.
16

Viz Magen avot, Livorno 1785, f. 10a. Klasit idovt filosofov se zmiuj o alchymii jen
velmi letmo, ba dokonce odmtav. Viz nap. Kuzari III, str. 53. Viz tak Bachja v
, na zatku .
17

Viz The Quest XIV (1923), str. 548 v recenzi (nadmru cennho) dla o Geberov
alchymii Ernsta Darmstdtera, Berlin 1922.

18

Je evidentn pekladem hebrejsko-aramejsk, a tud idovsk Knihy Msie. pozn.

pekl.
19

Zmna Gebal na Geber, kterou uvd Eisler, by byla foneticky mon; z Gabbl na
Gebal vak jen st. A samotn Gabbl ve smyslu (kovo)msi co nen nikde
doloeno jet vbec neznamen (kovo)mnec (transmutatio!) Schzej nm tedy dva
nezbytn mezilnky, kter Eisler ignoruje, aby se vbec objevila pravdpodobn hypotza,
e se tato peslavn sbrka odvolv na idovskou alchymii a literaturu. Jin, obsahov
dvody Eisler pro sv tvrzen neuvd.
20

Viz loc. cit. , str. 39. Tento fragment, kter kabalistm u minimln od roku 1250 nen
vbec k niemu, je umstn mezi dva zcela opan orientovan, s klasickou kabalou se

shodujc fragmenty 35 a 38 (52 a 55 v originlu)! Hlska Bet je, jak tam vyplv
z kontextu, hlskou Bet slova , tedy hlskou stvoitelskho a udrujcho prvnho
Vroku (). Z pln jinho zdroje pochz druh pojet hlsky Zajin, kter se v Bahiru
objevuje v 54-55 (80-81 v originlu).
21

Viz loc. cit. , str. 40.

22

Tzn. ve sfe Boho svta, co je horn svt, plat toto poad. Ver Ag 2,8 slou k vkladu
pslunch mylenkovch pochod kolem mystick symboliky zlata a stbra rovn
v Bahiru (52). V hamburskm hebrejskm rukopisu . 252 (Steinschneider . 248) f. 23b
uzavr tento ver jeden panlsko-idovsk alchymistick recept.
23

Tato pas je rozpoznna jako alchymistick ji v jinak bezcenn kompilaci Karppeho:

Etude sur les origines et la nature du Zohar, 1901, str. 515; viz tak str. 503-504. Dle viz
Jellinek: Beitrge zur Geschichte der Kabbala I, str. 38 a Eisler: Weltenmantel und
Himmelszeit II, 1910, str. 452.
24

Viz De generatione et corruptione II, 1ff. Autor Zoharu nemusel nutn pout peklad,
dokonen roku 1250 Moem ibn Tibonem, nbr mohl stejn tak dobe erpat z jinch
nepmch, Aristotelem inspirovanch zdroj, kterch se s ohledem na diskutovan nzor
nabzelo bezpoet.
25

Ani Lippmann nem ve svm zkladnm dle nic podobnho. Kabalistick piazen zlata
severu (podle vere Ze severu zlato pichz ([ ) Jb 37,22]) je alchymistick
symbolice ovem ciz.
26

Terminologie je zde pozoruhodn. Pro cn pouv Zohar star talmudicko-eck vraz

( ), jen bv v Talmudu vtinou pepisovn chybn a v tomto sprvnm
pepisu se vyskytuje pouze zde. Nae pas v Zoharu dodv k tomuto v pozdjch dobch
nepli frekventovanmu slovu na vysvtlenou: ( co je mal m) a tak
Moe z Leonu pe v ekel ha-kode (str. 122) jen ( doln m), ani by tento
zastaral termn uvdl.
Pro mosaz pouv Moe z Leonu (loc. cit.) vraz ( )!( lut m,
kov zem). Prvn z tchto synonym pochz z vere Ezd 8,27. Tento nzev mosazi je
mezinrodn a jet ve stedovku iroce rozen (viz Lippmann, loc. cit., str. 571ff o
latinskm termnu orichalcum, atd.) Naproti tomu Zohar, co je nepochybnm dkazem jeho
starho pvodu, pouv nemn jasn popisn oznaen
(lut struska (? o vrazu viz ne), kter je pesn takov jako zlato).
Peklad de Paulyho (III, str. 121) selhv, jak u to bv na dleitch mstech obvykl.
Mosaz a cn nejsou sprvn rozeznny. Co m znamenat slovo la gangue, jm pekld
vraz , to nikdo nev; zatmco vraz je pekldn, to jest odhadovn, jako
mosaz, co m za nsledek pln chybn piazen. De Paulyho poznmka k tto pasi (VI,
str. 279), kter v uveden alchymistick kosmologii nalz Svatou trojici, poskytuje o
pekladateli dostaujc pedstavu. Podobn hd i Karppe (str. 504) msto mosazi na olovo
a nechv bronz plodit m, msto aby m plodila cn. Za takovho stavu kabalistickch
peklad me bt chabou tchou, e se dosud nenael dn badatel, jen by tuto pas
vyloil a patin zatemnil z hlediska alchymistickho a prodovdeckho.

27

ekel ha-kode, str. 120. J tu:

, piem dolo jen k jinmu
peskupen v titn verzi zmatench slov. O nkolik dk pedtm by mohli bt pod pojmem
, kter zde jinak oznauje mystiky, mnni rovn alchymist, nebo tam
nepochybn chyb minimln jedno slovo; a kdy budeme msto nemonho:
st teba: , tak u se nebude jednat o mystiky,
nbr o mue tto (tj. kov se tkajc) moudrosti, kter meme povaovat za tvrce
Kamene a alchymisty.
28

Moe z Leonu: ekel ha-kode, str. 46f. Moe Kordovero v Pardes rimonim (1592, f. 72c/d)
velmi pochvaln cituje dlouhou pas z anonymnho pojednn o mystickm vznamu sedmi
druh zlata.
29

S vkladem tohoto neuspodanho msta v souladu s obecn pijmanou kabalou si dali

kabalist a komenttoi Zoharu velkou prci. Jeliko se alchymist, nakolik se jim nco
z kabaly vbec doneslo (nap. Fludd, More, Helmont), dvali brlemi safedsk harmonistiky,
takovto pas jim pipadala velmi obtn. Knorr von Rosenroth ji cituje v knize Kabbala
denudata I, str. 298, ani by poukazoval na njak jej vztah k alchymii. Ale po nm u ji
necituje dn autor. Knorrv peklad je toti, nehled na absenci jakchkoli vysvtlivek,
nesrozumiteln a sten nesprvn. Krtk pevyprvn tohoto msta de Paulym (IV, str.
65) je pln bezcenn. Vechny vrazy v hranatch zvorkch jsou pirozen mmi doplky.
30

Pod vrazem , ale vrame se k pedchozm slovm, kter zejm slou

jako pojtko, me bt mnn pouze nvrat k tmatu na f. 147a.
31

Text zde tm jist nen v podku. Vraz chpu jako otzku, jako kdyby tam stlo:
. Mon by ale stailo jednodue st msto : take pece mus stt stbro
nad zlatem?
32

je v Zoharu velmi oblben vraz slouc ke zvnitnn danho pojmu.

33

je arameismus pro , v Zoharu pouvno tak v duchovnm smyslu (

= ). Var. lec.: , kdo se k nmu pimkne, je hor.

34

Nsledujc mysticky zabarven meditace, kter zejm popisuje rzn stavy nikoli
prodnho, nbr mystickho zlata v dui, zpsobila kabalistm etn bolen hlavy (viz
nap. Kordovero, loc. cit. a koment k tto pasi), co je nepm dkaz toho, e tmto
pozdjm kabalistm byl mystick vklad a aplikace, kter se zde tak jednoznan vynouje,
bytostn ciz.
35

ti msto nesmyslnho . Tento stav alchymistickho Kamene je jednm ze dvou

nejvych, kter mystick teologie zn: a .

36

. Pouit vrazu v tomto smyslu je v Zoharu obvykl.

37

, nesmysln text. Snad je mono st: , aby psobilo radost dolnm

[oblastem].

38

. Ovem je mon, e tak zde, stejn jako na mnoha jinch mstech v Zoharu, znamen
jednodue zpsob existence, stav, kvalita. Smysl je nsledujc: Zlato, jemu je

piazena kvalita Soudu co je v souladu s klasickou symbolikou kabaly vbec nen tm

nejvym, pravm mystickm zlatem, jemu odpovd vcemn nejvy dosaiteln stupe
na mystick cest, obava z Boha. Jeliko v mystick teologii je nejvy stupe kladen
do sfry Bny (nad n, k Chochm a Kter, neme meditace ( )vbec proniknout);
se vyskytuje a za Chesed, co je sfra pedchzejc Bn: tm se proto lehce vysvtluje
vstup (pravho) zlata nad stbro (nlec sfe Chesed).
39

40

. Byla snad tato vaha ovlivnna , radost z plnn pikzn?

41

Tj. Makroantropa.

42

, rovn s vznamovm odstnem: vejt do neho.

43

. Pouit vrazu s vznamem stt se (jako v modern hebrejtin )

je v Zoharu velmi bn. Viz nap. pas I,12b: , stt se jakoby andly. Ve
uveden msto je jedin v celm Zoharu, kde se k mystickmu vkladu pouv vslovn
promna stbra na zlato, co zejm pedpokld, e tot se dje i ve svt prodnm.
44

Toto a proto bude vak teprve dle vysvtlovno! Smysl je nsledujc: lovk sestv ze
sedmi hlavnch d (viz Bahir, 55, 114, 116 a Zohar na mnoha mstech), kter odpovdaj
sedmi sefirm od Bny a k Jesodu co se objevuje tak zde, v dcch vynechanch z mho
pekladu, je uvdn ervec jakoto barevn symbol sefiry Jesod nebo tak sedmi stdim,
jimi m lovk projt pi svch meditacch. Ve svm harmonickm stavu v tle
Makroantropa jsou vechny zlatem vce i mn vznamnho stupn. A kdo v sob
systematicky vytvo Makroantropa, duchovn prapodstatu lovka, ten promn svou dui,
kter je v pslunch oblastech tla pedstavovna md, stbrem, atd. , ve zlato; pot, co
pronikne a k tomu nejvymu stupni, hlav, co je horn oblast zvan obava [z Boha]
(Bna), odkud teprve vechny jednotliv sti tla podle tohoto mystickho nzoru obdr sv
prav msto. [V originlnm textu Bahiru pojednvaj o sedmi hlavnch dech 82 a 168.
pozn. pekl.]
45

je pojmenovn jednoho ze sedmi druh zlata, kter uvd Bible (viz nap.
1K 6,20). Toto pojmenovn je pirozen pro mystick vklad symboliky zlata jako stvoen.
46

Z tohoto zvru jasn vyplv, e uveden pas nepojednv o prodnch kovech. Cel
toto vskutku vbec ne jednoduch msto rovn poskytuje pedstavu, s jakmi potemi se
potk peklad a zkladn vysvtlen pravch mystickch pas Zoharu, zstaneme-li pouze
na rovni slov, respektive ptrme-li po smyslu bez harmonistickch pedsudk.

47

Silberer, loc. cit., str. 190. Viz tak Lippmann, loc. cit. , str. 79-81.

48

Historii jedn takov znan rozen formule jsem prozkoumal ve svm

vodu ke knize Bahir.

49

[Nemus se ovem nutn jednat pouze o pouky z oboru alchymie. V Talmudu (abat 152a)
se nalz nsledujc hdanka: Lep jsou dva ne ti. Bda kvli jednomu, kter pichz, ale
neodchz! Sprvn odpov je st, ale kabalist by tuto pouku nepochybn dokzali
vyloit i v souvislosti se sefirami. pozn. pekl.]

50

Lippmann, loc. cit., str. 46-48. Viz tak Gaster v Jewish Encyclopedia I, str. 329.

51

Takovch formul existuje mnoho. K tm nejslavnjm pat pouka: Proda se t

prodou; proda pekonv produ; proda vldne prod, kterou jsem ovem a do doby
stedovkch spis neshledal pouitou.
52

Viz Lippmann, loc. cit., str. 345. Bli informace o tomto svrznm stylovm prvku
v Zoharu doufm jet pleitostn sdlit.

53

Zohar I,48a, 52a, 62b, 73a, 109b, 118b, (161b), 193a, 228a; II,24b, 104a, 148b, 149b, 203a,
224b, 236a/b, 275a; III,51a, 84b; Zohar chada k Psni psn (vyd. Varava 1885) 58b, 66b a
zejm tak Tikunej Zohar 132b.
54

Zohar I,161b (Tosefta) doslova: , Samael, kter vyjde

z neistoty Izkovy sly.
55

Pase II,224b a 236b vysvtluj vraz vrazem ( suspita) a naopak. Sternv

peklad (Ben Chananja II, str. 451) obal je vycucan z prstu. Pozoruhodn je, e krom
dvou nesrozumitelnch pas, v nich se zejm jedn o mystick formule (I,30a a Tikunej
132b) se toto slovo asto nalz ve spojen s vrazem . Suspita stbra ani mdi se
v Zoharu nevyskytuje. Prv to posiluje mou domnnku, e se jedn o pevzat ustlen
alchymistick vraz pro neistou pms ve zlat. Neistota kov hraje pirozen
vznamnou lohu ve vech alchymistickch praktikch. Pas II,24b popisuje mosaz, jak u
bylo ve uvedeno, jako lutou suspita zlata. Pas I,118b uvd v podob pslov:
, Na mst, kde sdl zlato, se nepipomn suspita,
v souvislosti s Izkem (= Soud, zlato) a Izmaelem. Pas I,62b k o Hadovi:
, pochz ze strany rozputn zlata. Ostatn vraz nesmme na vech
tchto mstech chpat doslovn jako rozputn, nbr jako terminus technicus pro odpad,
neistotu. Pouvn slov , , a se na vech mstech proln natolik, e
maj vechna nepochybn tent vznam.
56

, A kov nem dui, nbr sms a kombinaci ty

ivl.

57

est kov uznvali podle Lippmanna (loc. cit. , str. 442) tak indit alchymist.

58

Rovn v krtkm pojednn v Likutej tehilim k almu 84 (Lemberg 1854, f. 22b).

59

V knize ( Livorno 1879, f. 48a) je uvedeno jin piazen planet a kov z dla
, kter odpovd klasick astrologii, se zmnou cnu a eleza.
60

Des Juden Abraham von Worms Buch der wahren Praktik in der uralten gttlichen
Magie wie sie durch die heilige Kabbala und durch Elohym mitgeteilt worden, Kln 1725 a
dv novj vydn, podle jednoho z nich cituji. Anglicky podle francouzskho rukopisu
s dlouhm vodem vydal Mathers (ani by znal nmeckou verzi): The book of the Sacred
Magic of Abra-Melin (!) as delivered by Abraham the Jew, London 1898. Pedtm o tto
knize krtce pojednal Kopp (loc. cit. II, str. 236) a Steinschneider (Hebrische
Uebersetzungen, 543). Kniha existuje pinejmenm v esti jazycch, nalz se v soukromch
knihovnch teosof a jej rukopisy nejsou dnou vzcnost. Rukopis, o nm se zmiuje
Kopp (loc. cit.), byl tak, jak sm piznv, zkoprovn prmyslov. Nejstar rukopisy

pochzejc ze 16. stolet jsou pirozen, tak jako vechno v souvislosti s touto knihou, dosud
neprozkoumny (Wien, Oxford, kde je hebrejsk exempl). Kesansk vsuvky v nmeckch
vtiscch, kter snad ovlivnily Steinschneidera v jeho sudku, vtinou schzej ve vydn
anglickm, kter m msto nich zase jin, take ob verze se obecn dobe dopluj; zvlt
magick slova jsou v anglickm vydn lpe zachovna a sprvnji zapsna na kouzelnch
destikch. Vraz svat kabala ( ) se u kabalist vyskytuje ji kolem roku
1300.
61

[aby se veker alchymistick prce daly zadit pomoc duch. pozn. pekl.]

62

Stejn tvar se objevuje tak ve 14. stolet u Gerona b. alomoun (viz Steinschneider,
Hebrische Uebersetzungen, str. 236, pozn. 916).

63

[Veker alchymick umn. pozn. pekl.]

64

Ve druh kapitole druh knihy se vyskytuje msen sedmi kov k magickm elm.
V anglicko-francouzsk verzi ovem cel druh kniha schz.

65

Stoj v nm (Berlin 1782, str. 319), e E Mecaref se vedle jinch traktt v prvnm dlu
knihy Caballa (!) denudata vbec nevyskytuje v postupnm poad, nbr je tam vechno,
vetn kompendia E mecaref, rozloeno podle Alphabetho Hebraico. Koppova
melancholicky ironick poznmka: s m jsem musel nesouhlasit dovedla jist nejednoho
tene k mylnmu zvru, e tato kniha vbec neexistuje a cel je to jen Knorrv
rosenkrucinsk podvod.
66

[Toto pi j, nepatrn lovk (esk peklad podle sbornku Kabala a kabalist,

Praha 1995; rovn i dle). pozn. pekl.]
67

[A pod laskavm vedenm mho Boha jsem objevil to, o em t nyn pouuji. pozn.
pekl.]

68

[Zklad celho umn transmutace. pozn. pekl.]

69

[Jako by se eklo Aqua Sphaerica, nebo vytk ze sfry svtsk. pozn. pekl.]

70

[Vzor pirozen moudrosti, pohrdajc bohatstvm. pozn. pekl.]

71

Zde je tedy jakoto alchymistick prima materia oznaovno olovo.

72

e je skpn symbolem Soudu () , to je uvedeno ji v Bahiru 28 (42 v originlu)

u vokln symboliky samohlsky chirek. Zde je tedy pouito tot ohledn skpn cnu.

73

[Sbornk Kabala a kabalist: Lunu. pozn. pekl.]

74

[Sbornk Kabala a kabalist: A to nejen pro svou barvu, ale t pro svou horkost a svoji
slu. pozn. pekl.]

75

V cel kabale plat , stejn jako , za Bo Jmno, kter pslu sefie Jesod.
Rovn Vital odvoduje piazen termnu ( iv stbro) rtuti stejnm zpsobem. Do
tto sefiry kladla vtina mystik svtovou dui.

76

Termn lkastv kov ( ) je v hebrejsk literatue doloen s vznamem

Kmen mudrc u imona ben Cemach Durana (viz Magen avot, f. 10a). Toto v alchymii
jinak velmi asto pouvan pojmenovn znamen, e tento Kmen m slu lit nemocn
(neulechtil) kovy a mnit je na zdrav (ulechtil) (Silberer, loc. cit. , str. 75). Toto
lkastv se zde nazv nsledkem sefirotick symboliky a patn maskovanho rozporu
s alchymistickou tradic Luna mudrc (str. 118), kdeto o eleze (str. 206) je nutno mluvit
jako o Slunci mudrc kvli korelaci k sefie Tferet. Podle str. 456 je tato Luna mudrc
materia operis, tzn. opt Kmen mudrc. Podle est kapitoly (u Knorra str. 346) je Malchut
Rudm moem, z nho je zskvna filosofick sl (sal sapientiae) a po nm
alomounovy lodi pivej zlato. Rovn tato symbolika je zejm. Samotn vraz Kmen
mudrc se v Knorrovch vpiscch nikde nevyskytuje. Skutenost, e lkastv kov, tedy
prv Kmen, zastupuje tu nejspodnj sefiru, zatmco ten nejmn ulechtil kov, olovo,
zastupuje Chochmu, tu nejvy sefiru po Kter, je na str. 346 oznaovno za tajemstv.
K tomu viz tak v minulm oddlu zmiovan princip vzjemn pevrcen hodnotov
stupnice v naem a hornm svt. Obecn vak nen dodrovno dn uspodn kov podle
poad sefir, nbr se vechno znan iveln proplt.
77

To, e je Kmen mudrc konenm clem jejich promovn, zcela pslun podtrhuj
vichni alchymist (viz nap. Silberer, loc. cit. , str. 119).
78

[Jin kaj, e to naznauje vrobu zlata z mdi. To jsou vak przdn slova. pozn.
pekl.]

79

[Snad se jedn o Scholemovo pehldnut, protoe zmnn pas pojednv o cnu. pozn.
pekl.]

80

In transmutationibus particularibus natura ejus sulphurea sola non protest, sed cum
sulphuribus reliquis praesertim rubentium metallorum, aquas crassas debite terrificatas in
aurum reducit, sicut et argentum, si introducitur per argentum vivum in aquae tenuis naturam
subtiliatum, quod inter alia sat commode et per stannum fit. Natura ejus viscossa autem et
aquea in aurum meliorari potest, si cum calce auri per decendium omnibus ignis gradibus
pulverisetur et in aurum sub pilulae forma sensim immittatur. Quod et cum argento fieri
edictus sum. [V stench transmutacch vak nevysta jeho sirn pirozenost sama o sob,
avak ve spojen se srami ostatnch a zvlt ervench kov pemuje hust a nleit
terrifikovan vody ve zlato, jako i ve stbro, je-li uvedeno skrze iv stbro ve vodu
subtilnou, jemn pirozenosti, k emu lze mimo jinho dosti vhodn pout cnu. Jeho
viskzn a vodnatou pirozenost lze zdokonalit ve zlato, jestlie bude deset dn pulverizovna
vemi stupni ohn s vpnem zlata; a pechz postupn ve zlato ve form plovouc kapky, co
jak jsem byl pouen lze vykonat i stbrem. pozn. pekl.] Podle str. 345 je olovo sal
primordialis.
81

Hoc metallum est linea media pertingens ab uno extremo ad alterum [

] . Hic est masculus ille et sponsus, sine quo non impraegnatur virgo. Hic est sol
sapientum, sino quo luna perpetuo erit in Tenebris. Qui novit radios eos in die operatur,
ceteri noctu palpitant. [Tento kov je linea media, kterou se jde od jednoho konce ke
druhmu. To je onen musk a enich, bez nho panna nepone. To je Slunce mudrc, bez
nho by Luna byla neustle v temnotch. Kdo zn jeho paprsky, ten pracuje za dne, ostatn
se chvj v noci. pozn. pekl.]

82

Nam sulphura auri et feri, quorum extractio a multis docetur et facilis est; item auri, ferri
et aeris, item auri, ferri, cupri, stibii, quae post fulmina per acetum colliguntur ex lixivio,
mutata in oleum rubrum cum hydragyro (!) madido, argentum tingunt. [Vdy sry zlata a
eleza, jejich extrakci u mnoz a je to snadn, rovn zlata, eleza a bronzu, rovn zlata,
eleza, mdi, stibia, se sbraj po fulminaci skrze ocet z louhu a zmnny vlhkou rtut (!)
v erven olej, barv stbro. pozn. pekl.] Tato posledn citace mi nen jasn.
83

Str. 271, 304, 359, 443, 625 a 684 prvnho dlu Kabbaly denudaty. Zmnn pase
zstvaj ve velmi zslun prci W. Ahrense Hebrische Amulette mit magischen
Zahlenquadraten, Berlin 1916, nepovimnuty. U vtiny Ahrensem uvdnch amulet
nevidm v dnm ppad idovsk pvod, a to nikoliv navzdory, nbr prv kvli tomu, e
vtina jich m npadn neohraban a kolcky proveden hebrejsk slice. Takt lze na
zklad mytologickch, u idovskch amulet nemyslitelnch vyobrazen na rubov stran
usoudit, e vechny tyto amulety byly zhotoveny bez idovsk pedlohy v okruhu
prodovdecky zamench agrippovc, kte pece vichni chatrnou znalost hebrejsk
abecedy disponovali. Nepochybn idovsk amulety, kter odpovdaj poadavkm E
mecaref nebo tm Agrippovm, a doposud nebyly doloeny. Tak v cel ad sdlen
Gesselschaft fr jdische Volkskunde se, pokud vm, nenalz ani jedin doloen amulet
tohoto druhu. Amulety prozkouman E. B. Pilcherem v jeho (Ahrensovi neznmm)
pojednn Two Kabbalistic planetary Charms (Proceedings of the Society of Biblical
Archaeology, London 1906, str. 110-118) jsou stejn mlo idovsk. Vichni zmiovan
autoi podcenili judaizujc tendence v arabsk a kesansk magii a obzvl v zpadn magii
16. stolet. Tyto tendence vbec nemus odpovdat skutenmu judaismu. Bischoffovy
postehy (Elemente der Kabbalah II, str. 145-158) o na problematice, kter zjevn erpaj
z Knorra a z Agrippy, jsou vdecky bezcenn.
84

Magie jakoto systematizovan vda byla nejvce propracovan Araby, znmmi

excelentn vypstovanm smyslem pro systematinost. Ti v tto oblasti vytvoili nedohlednou
adu rukopisn literatury. Prv v oboru amulet plat za jedin autory pc obrn a
systematicky, piem oblbenm tmatem mnoha arabskch rukopis je astrologick amulet.
Ten byl pipisovn pedevm ebovcm. Viz tak hodn podobn ebovsk motivy
ohledn piazovn planet a kov v More nevuchim III, kap. 29.
85

Viz Ahrens, loc. cit. , str. 7 a 15, kde se cituje z mn nedostupnho Steinschneiderova
pojednn (o matematice mezi idy?). O Raimundovi de Moncada viz Hebrische
Uebersetzungen, str. 986.
86

Toto pozoruhodn msto m mimochodem svou paralelu v Zohar chada, odd. Balak (vyd.
1885, f. 55a), kde je za autora on knihy oznaovn Judan z Caesareje. Tato pas v Zoharu
je vynikajcm popisem typicky magickho stedovkho textu.
87

K titulu knihy bych jet rd poznamenal svou domnnku, e se na jednom mst v Tikunej
Zohar i v Zohar chada v souvislosti s vtem druh ohn tak vyskytuje pojem .
Tehdy jsem si vak onu pas bohuel nepoznail a doposud se mi ji nepodailo znovu najt.
88

Catalogus manuscriptorum chemico-alchemico-magico-cabalistico-medico-physicocuriosorum, pozoruhodn kneka, kter skt neobyejn jednoznan a tak nejv
odstraujc materil pro pedstavu, co vechno se v okultnch kruzch 18. stolet oznaovalo
za kabalu. Viz Kopp, loc. cit. II, str. 223 a 236ff. Viz tak Caillet: Manuel Bibliographique

des Sciences Psychiques (1913), . 2080, kde se vyskytuje velmi obshl jin vydn tohoto
katalogu.
89

A sem je titul doslovn opsn z titulnho listu Kabbaly denudaty. V nejlepm ppad
tento rukopis obsahoval tak Knorrovy citace a ta horentn suma byla zaplacena pedevm za
koment.
90

Teprve po dokonen tto prce se mi podailo obstarat si Waiteho knihu Doctrine and
Literature of the Kabalah z toku 1902, v n se nalz na str. 308-314 kapitola o knize E
mecaref. Tato kapitola l spe djiny E mecaref po Rosenrothov dob, tzn. jej vliv na
alchymisty a okultisty, ne e by se zabvala analzou samotn knihy. Waite tvrd, e je
citovna ji v Kordoverov dle Pardes rimonim, co by sice odpovdalo chronologickmu
rmci, kter jsem navrhl ve, jene to neodpovd skutenosti. Pozoruhodn je, e podle
Waitova sdlen byly Knorrovy citace v roce 1714 samostatn vydny v Londn (pod titulem
Aesch Metzareph or Purifying Fire (!)) a v roce 1894 je v Collectanea Hermetica IV znovu
vytiskl Wynn Westcott. Waite vidl pouze toto druh vydn, kter zejm k pasm z E
mecaref nepidv z Knorra ani z prvnho vydn nic, co by tam nepatilo. To prvn vydn je
patrn velmi vzcn. Waite klade vznik tto knihy na zatek 17. stolet, co mi pipad bt
u trochu pozd.
91

Loc. cit. II,str. 232.

92

Kopp, loc. cit. II, str. 206: Teologov se odjakiva velmi rdi zabvali alchymi.
Odvodnn bylo uvedeno ji na zatku.

93

K tomu viz tak Papus: Die Kabbala (1921), str. 110-126. Existuje rovn Zprva jistho
kabalisty o figurch velikho Amphitheatri Khunradi, viz J. Halle: Alchemie (katalog),
Mnchen 1924, odst. 22, . 115. Podobn obrazov znzornn kesansk kabaly se nalz
tak na mlo znm kabalistick vukov tabuli princezny Antonie von Wrtemberg; tato
tabule vis u zhruba od roku 1660 v kostele wrtemberskho Bad Deinach a lzeskm
hostm pedvd, nikoli bez souvislosti s alchymi, Bo odlesky v metalickch vodch.
Podrobn vklad tto tabule podal ve svm vlastnm spisu vbsk alchymistick teosof
Friedrich Christoph Oetinger, pozdn stoupenec kesansk kabaly (rovn v Sebranch
spisech I, odd. 2, 1858).
94

Uveden autoi jako takka jedin disponovali ve vt i men me znalost originlnch

text, kter vbec stoj za e. Pico necituje pli doslovn a Leone Hebreo, kter v tchto
kruzch sehrl dleitou lohu jakoto dajn kesan, necituje vbec nic. K pedpokladu
tajnch i stnch pramen nezavdvaj dla ostatnch autor dn dvod. Nevdomost
tchto autor je vtinou dokonce neuviteln. Napklad Robert Fludd povauje Zohar za
jmno njakho rabna (viz Vulliaud: La Kabbale Juive II, 1923, str. 236). Je nutno patin
zdraznit, e nebyli obeznmeni dokonce ani se Zoharem v jeho skutenm rozsahu. Naopak
je poet citt ze Zoharu, kter opisoval jeden od druhho, mimodn nzk, take s vtm
potem pas Zoharu seznmil sv okol a teprve Voysin, idovsk odpadlk Rittangel a
Knorr von Rosenroth.
95

To, e se na zklad mystick exegeze odehrvaly konverze ke kesanstv, dokazuje ji

v roce 1400 sepsan Sefer ha-pelija (vyd. Korcez, 1784, f. 52b), kter takov konvertity velmi
prokln. Vykld toti hebrejsk vraz , ve stnu [Ps 2,3] za pomoci permutace jako
, Ukiovan s vznamem: ve stnu Ukiovanho s potenm sedvm, co autor

komentuje slovy: a kvli tomu se tito pomlenci nechvaj ktt. Bylo by zajmav zjistit,
zda se tento vklad vyskytuje i v odpadlick literatue starho data. Zmnnou pas ze Sefer
ha-pelija uvd i nevydan koment k Sefer jecie Abrahama Abulafii Gan naul, nap. Cod.
Mon. 58, f. 328a.
96

Viz A. Freimann in Guttmann: Festschrift, 1915, str. 206ff. Tyto spisy vznikly nedlouho
ped rokem 1480. V obdob 1483 a 1490 byla ji Epistola de secretis vytitna v m.

97

Ve svm dle De arcanis catholicae veritatis libri XII, kter bylo v letech 1518 a 1672
asto vydvno a mlo znan vliv.
98

Ten vydal v Basileji roku 1587 velk soubor spis kesansk kabaly Artis cabbalisticae
scriptores, kter shrnoval nkter z nejdleitjch spis tohoto hnut a byl hojn studovn i
citovn. To, e zahrnoval Leoneho Dialogi de amore Dei, je vzhledem k uznvn tohoto dla
v kruzch kesansk kabaly jen logick. Vydn podobnho sbornku, jen by se zabval
idovskou kabalou, se nikdy neuskutenilo. Rukopisn peklady mnoha kabalistickch
spis do latiny z konce 15. stolet, kter vtinou jet le ve Vatiknu, nemly na znalosti
v 16. a 17. stolet sebemen vliv. dn alchymista ani mystik jejich znalost neprozrazuje.
99

Je znmo, e dlo Chymische Hochzeit, atd. horliv vystupuje proti doslovnmu,

naturalistickmu pojet alchymie. To, e se ve vvoji, jen byl spojen s vydvnm zkladnch
rosenkrucinskch spis, naturalistick alchymie ihned znovu zahnzdila, take kesansk
kabala pi svm taen na Fludda u zase disponovala obma tmito prvky, nenasvduje ani
tak tomu, e by spisy Valentina Andreae prost nebyly sprvn pochopeny; spe to vypovd
o tom, e sla alchymistickho hnut vech tbor, kter se tmito spisy ctily bt nitern
osloveny, byla tak velik, e mohla tento polemick postoj ryzch mystik oslabit otevenm
druh fronty, kter pracovala se symbolickmi rituly.
100

Der Golem, 1916, str. 271. Ortografie, kter prozrazuje anglick pvod transkripce, je
dsn: Chabrat zereh aur bocher, piem posledn deformovan slovo nem pochzet
z , nbr z . Meyrinkv zdroj je dokonce onen teosofick lexikon, kter m laskav
nechal prohldnout ve sv knihovn: Blavatsky: The Theosophical Glossary, London 1892.
[Korekturn dodatek: Podle novho dla A. E. Waitea: Die Brotherhood of the Rosy Cross,
London 1924, str. 581, kter se mi dostalo do ruky a po uzvrce, byl tento d jet
mladho pvodu. Waite uvd jeho nzev jako Chabrat lerech (!) aur boqr, piem alespo
to posledn slovo je sprvnm opisem hebrejskho .]
101

O tomto dle, kter se poprv objevilo v roce 1735, podrobn pojednv Kopp, loc. cit. II,
str. 239-246. Viz Dichtung und Wahrheit II, 8. kniha ke konci.

Z nmeckho originlu peloil Karel.