Go East

str. 1/50

Organizovan divok odsuny? loha stednch sttnch orgn pi

provdn evakuace" nmeckho obyvatelstva (kvten a z 1945)
1
Tom Stank - Adrian von Arburg
Pedpoklady a vvoj do konce kvtna 1945
vodem
Na konci roku 1946, kdy byla v zsad ukonena hlavn etapa hromadnho transferu, inil v
eskch zemch poet osob, je ady nadle povaovaly za Nmce, mn ne deset procent
pedvlenho stavu. V dsledku dalch vysidlovacch akc, kter mly nyn u pevn
dobrovoln charakter, avak uskuteovaly se pod silnm tlakem tehdej situace, jako i v
dsledku etnch ileglnch tk za hranice, poklesl jejich poet okolo roku 1950 na piblin
pt procent pvodnho stavu, aby ji nikdy pozdji tto hranice nedoshl. Rozshl poetn
redukce nejvznamnjho jinonrodnho spoleenstv v eskch zemch zapoala pomrn
vysokmi vlenmi ztrtami musk sloky nmeck populace. Jeliko se zpadn st
eskoslovenskho zem stala djitm vlench operac pomrn pozd (a v polovin dubna
1945) a zstala jm jen po nkolik tydn, dolo k dlm evakuacm nmeckho obyvatelstva
ped frontou, je nadily okupan orgny, nejdve pouze ve Slezsku a na severn Morav.
Uritou lohu v bytku potu Nmc sehrly na sklonku vlky i tky, je vak nedoshly t
mry jako ve vchodnji lecch oblastech dosavadnho nmeckho osdlen stedn a vchodn
Evropy. Pesto se takto podailo urit sti starousedlho obyvatelstva (sudetskch Nmc,
vetn osob vce i mn exponovanch pro nacistick reim) i vtmu potu skonmeckch
pslunka a nmeckch uprchlku z Vchodu, kte se tehdy v protektortu a v pohraninch
oblastech zdrovali, opustit teritorium republiky (v jejch pedmnichovskch hranicch). Tm
ti miliony dvjch eskoslovenskch oban nmeck nrodnosti a s nimi tak skupiny
skch Nmc a nmeckch benc vak odely ze svch pvodnch bydli nebo mst
pobytu a po znovuobnoven eskoslovenska, a to v naprost vtin v rmci nucench
migrac, je iniciovaly, organizovaly, nebo pinejmenm trply eskoslovensk sttn orgny.
Z hlediska podmnek, zpsobu proveden i vvoje postoj Spojenc lze masov odliv Nmc z
eskch zem v povlenm obdob rozdlit do dvou hlavnch fz. Prvn zaala v druh
polovin kvtna 1945 a trvala do z tho roku. 0 tto etap se v nmeckm djepisectv a
ve vzpomnkch nmeckch pamtnk nejastji hovo jako o divokm", respektive
ivelnm vyhnn" (wilde Vertreibung/Austreibung), v eskch pracch obvykle jako o
divokm", ivelnm" nebo neorganizovanm odsunu"; nkdy t s pihldnutm k
vlastnmu vznamu tohoto pojmu jako o vyhnn", ppadn vyhnn". Udlosti spojen s
nucenmi migracemi znamenaly pro ty, kte jimi byli postieni, mnohdy dlouhodob psobc
traumatick zitky, je dodnes vrazn ovlivuj jejich reflexi tehdejho dn. Pes znan
asov odstup je stle dosti obtn nalzt takov pojmenovn, je by jak adekvtn vyjdila
vlastn podstatu tehdejch skutenost, tak umonila jejich vyven hodnotov zaazen ve
vztahu k minulosti a k souasnmu historickmu povdom na nmeck i esk stran. Pro
ely tohoto pspvku budeme pouvat (rovn v uvozovkch) zejmna ty pojmy, je se
objevuj v dobovch pramenech. Nezvolili jsme takov pstup proto, e bychom tento slovnk
povaovali za zcela pimen. V ednm jazyce se toti vyskytovala i eufemistick oznaen,
jejich obsah a vyznn byly evidentn v rozporu s tvrdou realitou jara a lta 1945. Podle
naeho soudu to plat zejmna o pojmu evakuace", kter se uval v dokumentech.
Frekventovan byly rovn termny vyhoovn", sthovn", vysthovn", vypovzen"
nebo odsun", obas se hovoilo i pmo o vyhnn". Vzhledem k tomu, e se v na studii
zabvme pedevm postoji charakteristickmi pro sttn exekutivu, dvme v textu pednost
pouvn takovch pojm, je umouj lpe pochopit zpsob vnmn a hodnocen dan
problematiky v tomto prosted.

www.go-east-mission.net

Go East

str. 2/50

Druh fze exodu nmeckho obyvatelstva z eskoslovenska, v historiografii nejastji

oznaovan rovn nikoli zcela bezproblmovmi vrazy jako organizovan", respektive
soustavn" i systematick vysdlen (transfer, odsun)", byla zahjena koncem ledna 1946,
kdy transporty s vysdlenci zamily nejdve do americk okupan zny a pot do sovtskho
okupanho psma v Nmecku, a ukonena v listopadu tho roku, kdy byly tyto migrace v
jejich dosavadn podob nejprve oficiln prozatmn" perueny a poslze fakticky definitivn
zastaveny. S ohledem na skutenost, e se tato etapa nucenho odchodu Nmc z
eskoslovenskho zem odvjela od rozhodnut pedstavitel velk trojky" z pelomu
ervence a srpna 1945 v Postupimi (formulovanho ve dvanct kapitole Protokolu" a
tinctm lnku Zvren zprvy" z jednn konference, s datem 2. srpna 1945) o
spodanm a humnnm" transferu, uznali jsme za vhodn oznait pracovn tuto vysidlovac
vinu (v ppad SR se tkala zhruba dvou milion lid) jako postupimsk vysdlen", ppadn
postupimsk transfer" i odsun".
Pokud jde o terminologick otzky, jsme toho nzoru, e pro pesnj analzu bude plodnj i
praktitj (zvlt s ohledem na ptatyict rok) pouvat spe dobov termny ne
obecnj pojmy, s jejich formulac a interpretac jsou z rznch pin (lingvistickch, ale t
prvnch, politickch, emocionln psychologickch a jinch) spojeny nikoli zanedbateln
pote. Kritickmu teni se tm me i po tto strnce otevt vt prostor k vytvoen
vlastnho obrazu popisovanch udlost. 0 jejich pravdiv zachycen jde v prvn ad.
Pojmoslov, je v kontextu dan ltky vdy bylo a leckdy stle je nezdka na kor
systematickho rozboru fakt pedmtem rozmanitch spor, se nm v tomto smru nejev
jako prvoad. Ponechvme tedy na vli tene, jak termny (a pro skutenosti jakho
druhu) bude po obeznmen s problematikou sm povaovat za nejvhodnj.
Pedloen studie se opr o studium znanho mnostv pramen, z velk sti dosud
badatelsky dostaten nevyuitch anebo odborn veejnosti dokonce neznmch, a jejm
clem je pokusit se zodpovdt otzku, jakou lohu ve ve zmnn prvn fzi nucenho
vysdlen Nmc z eskch zem sehrvaly nejvy stavn orgny a dal vznamn sttn
instituce. Jdrem problmu se z naeho pohledu jevila zjitn, do jak mry a v jakch
proporcch se na iniciovn a provdn vysidlovacch operac v roce 1945 podlely lokln
vymezen, spontnn", z centra pmo nezen a nekoordinovan aktivity (respektive mimo
centrum psobc faktory) na jedn stran a pokyny i nazen stednch orgn sttn
moci na stran druh. Kter vlivy byly v konkrtnch ppadech i v celkov bilanci sledovanch
proces v konenm dsledku rozhodujc? U aktr na vlivnch mstech pitom v souvislosti s
jejich pravomocemi lze rozliit rozdln stupn a formy odpovdnosti, je se mimo jin
projevovaly v zvaznch smrnicch, slovnch podntech, ve vce i mn (cle)vdomm,
celou klou tehdy pedkldanch argument zdvodovanm jednn, ve formulovn,
prosazovn, i alespo akceptovn nebo tolerovn rznch stanovisek a praktickch
opaten. V na prci jsme se pokusili podat v chronologickm sledu a v obsahov seven
podob zkladn pehled dleitch vsledk diskus na centrln rovni a z nich vyplvajcch
rozhodnut, kter se pak i v normativn fixovan podob dotkaly rozmanitch strnek
ppravy a uskutenn evakuace" nmeckho obyvatelstva z republiky do podzimu 1945.
Souasn jsme si kladli otzky, je maj z hlediska zevrubnjho a hlubho objasnn dan
problematiky nepochybn zvan dosah. Lze u jednotlivch, tak i onak ve vci angaovanch
subjekt a grmi vysledovat urit nzorov vvoj? K jakm interakcm dochzelo mezi
zastnnmi aktry a jak byl jejich vznam v rmci pijatho zpsobu een nmeck
otzky"?
stednmi rozhodovacmi orgny rozumme v na analze pedevm eskoslovenskou vldu,
respektive jednotliv ministerstva s jejich aparty, dle prezidenta republiky a jeho kancel,
ale t Zemsk nrodn vbory (ZNV) v Praze a Brn, ve druhm ppad vetn expozitury se
sdlem v Moravsk Ostrav. innost ministerstva nrodn obrany (MNO) je hodnocena v
tsnm propojen s aktivitami jednotlivch organizanch soust eskoslovensk armdy. Jak
se ukazuje, sehrvala prv armda pi vysidlovn Nmc v roce 1945 klovou roli. Vzhledem
k tomu, e velitelsk stupn v armd jsou vybudovny hierarchicky a pmo provzny,
zaleujeme tak ponn podzench vojenskch formac do sfry vlivu centrlnch faktor".
Vyplv to pirozen z charakteru odvozovn dlch rozkaz na nich rovnch od rozkaz
www.go-east-mission.net

Go East

str. 3/50

stednch lnk velen v tto struktue. V ppad jednostrannch, leckdy k pokynm

nadzench mst nepihlejcch opaten mstnch velitel regulrn armdy jde ovem z
naeho pohledu spe o decentralizovan" fenomny. Kad konkrtn jednn nebo udlost,
jak je zachycuj prameny, vak pochopiteln nelze takto jednoznan (podle kritria
centrln"decentralizovan", respektive lokln") klasifikovat, nebol mohou bt vsledkem
souhry rznch faktor. ada dleitch fond Vojenskho stednho archivu v Praze byla sice
v roce 2002 zasaena povodn, co komplikuje pstup k relevantn dokumentaci, ale i tak je
vcelku mon lohu armdy ve fzi takzvanch ivelnch odsun v roce 1945 na zklad
dostupnch materil alespo v zkladnch rysech, ppadn i zvanjch detailech,
rekonstruovat. Pesto nen tato tematika v naem pspvku zdaleka vyerpna a zaslou si v
budoucnu speciln vzkum. V dalm vkladu se zmnme alespo o stejnch opatench a
krocch armdnho velen. (1) Zvltn pozornost v naem textu vnujeme pedevm
rozhodovn v centrech politick moci, a to v celosttnm i zemskm mtku. Zde se
odehrvalo plnovn, zen a monitorovn vysidlovacch
----1 Viz 2. st studie. Vtina nmi pouitch pramen z Vojenskho stednho archivu
Vojenskho historickho archivu (VA-VHA) byla ji ve druh polovin 80. let zpstupnna
Stanislavu Bimanovi a Romanu Clkovi, kte je tak poprv zevrubnji zhodnotili. Interpretace
zskanch poznatk v jejich prkopnick prci Posledn mrtv, prvn iv (st nad Labem,
Severoesk nakladatelstv 1989), kter vyla krtce ped zhroucenm komunistickho reimu,
byla ovem jet ponkud sevena tehdejm ideologickm korzetem. Nkter dokumenty
proto autoi v tto publikaci, je postrdala poznmkov apart, vbec nevyuili, z jinch
erpali vbrov". Uritou st tto dokumentace citoval poprv Zdenk Radvanovsk v
regionln zamen studii Konec esko-nmeckho souit v steck oblasti 1945-4948". In:
Acta Universitatis Purkynianae, sv. 25. (Studia historica, sv. 3.) st n/L., Univerzita Jana
Evangelisty Purkyn 1997. Prce Bimana a Clka se zabvala pedevm udlostmi v
pohraninch oblastech spadajcch do obvodu tehdej 1. vojensk oblasti (VO 1), tedy na
zem nynjho steckho a Libereckho kraje. Vklad se vak dotkl tak nkterch dalch
region a mst. Autoi vychzeli pedevm ze studia archivnho materilu armdn
provenience, zatmco psoben centrlnch politickch orgn se vnovali (resp. mohli
vnovat) spe jen okrajov. Na tomto mst bychom rdi podkovali panu Stanislavu
Bimanovi za laskav svolen nahldnout do jeho na dleit informace bohatch poznmek
pozench pi reerch ve VIA-VHA. Zejmna v ppad tch fond, je byly zasaeny pi
povodni v roce 2002, nm byla jeho excerpta dleitm vodtkem. Materily, s nimi jsme
sami nemohli pracovat, budou v nsledujcm textu citovny podle Bimanem uvdnch
signatur, s doplkem (B) na konci.
----akc v rozsahu kompetenc, je psluely t kter rovni. N pspvek si ovem nekladl za
kol pedestt plastick obraz celho komplexu jev souvisejcch s divokm odsunem"
vetn jeho organizan-technickho zvldnut, mstnch podmnek a specifik. Rzn
diskriminan a restrikn zsahy do ivotnch podmnek takzvanho sttn nespolehlivho
obyvatelstva, akty odplaty a povlen excesy", pomry panujc v t dob v tborovch
zazench a vzeskch objektech nestoj v pedloen studii bezprostedn v poped zjmu.
Zpracovn tto problematiky z rznch hledisek obsahuje ji pomrn bohat odborn i
popularizan literatura. (2)
Obecn eeno, nelze v dnm ppad ani dnes, a to i s pihldnutm k ctyhodnm vkonm
zejmna z poslednch let, povaovat historick bdn o povlenm een nmeck otzky"
v eskoslovensku za uzaven, co se tyk i osvtlen nkterch docela zsadnch vc. Pokud
jde o vzpomnky nmeckch pamtnk zasaench tehdejmi udlostmi, je jsou k dispozici v
pomrn hojnm potu (vdeck vzkum je obas neprvem ponkud opomj), mohou k
dkladnjmu poznn dn v mocenskch centrech sttu pispt pochopiteln jen velmi mlo.
Jinak je tomu u memor z pera eskoslovenskch politik, kte ve sv dob zastvali dleit
funkce, v tomto ppad je vak nutno tak zohlednit specifika danho nru, zejmna roli
www.go-east-mission.net

Go East

str. 4/50

subjektivnho initele pi vkladu historickch skutenost. Nmeckojazyn a vbec mimo

kontext eskho (a slovenskho) prosted vznikl produkce k tmatu po vcn i faktografick
strnce pli nepokroila za limity, je byly ji v roce 1957 nartnuty v vodu k edici
Dokumentace vyhnn. (3)
V esk (eskoslovensk) historiografii panoval s vjimkou druh poloviny edestch let
na tomto vzkumnm poli dlouhodob tlum". Zatmco jet ke konci osmdestch let
blokovaly monosti objektivnho zpracovn tak citliv problematiky ideologick bariry a
omezen pstupu k vznamn sti archivnch materil, nastal po roce 1989 v bdn o n
doslova boom. Z odbornho historickho hlediska je podstatn, e krom poetnch
publicistickch pspvk vznikly a byly vydny rovn prvn pehledn, faktograficky solidn
podloen studie sledujc povlen een nmeck otzky" v celosttnm mtku,
respektive v irm stedoevropskm kontextu. Za velmi pnosn lze povaovat tak vsledky
kvalitnch regionlnch vzkum. (4) Dky tomu vme o charakteru prvn fze nucenho
vysidlovn Nmc v roce 1945 v rznch stech eskch zem mnohem vce ne dve. Tk
se to napklad jihlavskho jazykovho ostrvku", Svitavska (Schnhengstgau), Brna a
Brnnska, pohraninch zem jinch ech a jin Moravy, lokalit dnenho steckho kraje,
Liberecka, jednotlivch sprvnch obvod eskoslovensk sti Slezska atd. Pedkldan
poznatky roziuj a obohacuj znalosti dobovch reli, hlavn pokud jde o psoben
decentralizovanch faktor". Nepochybn vznamn (a z valn sti tak zdail) analzy
udlost na mst" vak dosud nebyly v douc me propojeny s popisem dn na centrln
rovni sttn moci a sprvy, co je mimo jin dno stale jet nikoli dostaten vyuitmi
monostmi studia ady dleitch archivnch fond. Jejich nleit vyten me bezesporu v
lecem upesnit nebo korigovat nzory, s nimi se opakovan setkvme ve veejnm
diskurzu. Bhem ppravnch prac autor tohoto textu, od roku 2004 t v souvislosti s e
zamenmi reeremi v rmci zpracovn obshl edice dokument, (5) mohly bt sice
nkter zetelnj mezery v dosavadnch znalostech tematiky zaplnny, nicmn pomry v
archivech neumoovaly vdy v douc me objasnit nebo dle sledovat pedpokldan
logick souvislosti a vazby jednotlivch soust historick ltky. (6)
Konen je teba zmnit jet jeden nikoli nepodstatn aspekt vzkumu dan materie, jen po
odchodu generace pamtnk povlench udlost vraznji ovlivn jeho monosti. Jde toti o
to, e zejmna v prvnch povlench tdnech a mscch byly etn pokyny a direktivy vydan
stednmi sttnmi orgny, ale tak vedenm politickch stran a dalch organizac a instituc s
celosttn psobnost, zprostedkovvny smrem dol" (a vice versa) nikoli v psemn form,
ale pouze stn, a to v pmm osobnm styku nebo penosem pslunch informac pes vce
lid. Pitom lo nejednou o dosti dleit sdlen, je se mimo jin tykala situace v pohraninch
oblastech. V dob, kdy jet zcela nefungovalo technick zajitn spojovac st, nelo o nijak
vjimen ppady, co pirozen ovlivovalo mru spolehlivosti tlumoen zprv pedvanch
od st k uchu". Vyskytovaly se ovem rovn situace, kdy byl tento druh komunikace t
vzhledem k charakteru (a asto i brizanci) obsahu pedvanch zprv - pouit zcela vdom a
zmrn. Jako jeden pklad za vechny meme uvst usnesen pedsednictva stednho
vboru Komunistick strany eskoslovenska ze 4. ervna 1945, v nm mimo jin stlo:
sted nebude vydvati dn psemn pokyny o otzce sudetskch Nmc. Pokyny budou
dvny jen stn." (7) Je proto docela mon, e autorm unikly v dsledku tto skutenosti
informace o nkterch, snad i dosti dleitch rozhodnutch, je v souvislosti se zpsobem
een nmeck otzky" padla v etap bezprostedn po osvobozen zem.
----2 Srv. k tomu v posledn dob monografii Tome Staka Povlen excesy" v eskch
zemch v roce 1945 a jejich vyetovn. (Seity stavu pro soudob djiny AV R, sv. 41.)
Praha, SD AV R 2005 (bibliografie na s. 334-343).
3 SCHIEDER, Theodor (ed.): Dokumentation der Vertreibung der Deutschen aus OstMitteleuropa, d14: Die Vertreibung der deutschen Bevlkerung aus der Tschechoslowakei, sv.
1. Bonn, Bundesministerium fr Vertriebene, Flchtlinge und Kriegsgeschdigte 1957.
www.go-east-mission.net

Go East

str. 5/50

4 Srv. STANEK, T.: Povlen excesy"..., vodn st (s. 5-12), a novj bibliografick
soupisy: ROHLKOV, Slavna (ed.): Vysdlen Nmc z eskoslovenska: Vbrov bibliografie
literatury z let 1945-2001. In: Soudob djiny, ro. 9, . 1 (2002), s. 168-193; BEOV,
Vra (ed.): Vysdlen Nmc a jeho reflexe v souasnch esko-nmeckch vztazch: Vbrov
bibliografie lnk z asopis a sbornk vydanch v letech 1990-2001. In: Tamt, ro. 9, . 2
(2002), s. 348-376. Na nmeck stran vede permanentn doplovanou speciln
Arbeitsbibliographie zur Geschichte von Vertreibung und Aussiedlung der Deutschen aus den
bhmischen Lndern, bzw. der Tschechoslowakei (in Auswahl) Robert Luft z mnichovskho
Collegia Carolina (http://www. collegium-carolinum. de/doku/lit/bibl-vertreibung. htm)
5 Jde o projekt s pracovnm nzvem Migrace a transformace: Dokumenty k realizaci dopadu
sttn sdeln politiky v eskch zemch, 1945-1950", kter bude do roku 2007 een s
podporou Volkswagen Stiftung a esko-nmeckho fondu budoucnosti. Pot se s vydnm
originln esk verze edice ve tyech svazcch, s uritm asovm odstupem by mlo
nsledovat
vydn
v
nmeckm
pekladu.
Bli
informace
srv.
http://www.phil.muni.cz/hist/migrace/. Znan st pro ely tto studie pouitch a v n
citovanch pramen bude otitna v 1. svazku chystan edice.
6 Tak napklad Nrodn archiv v Praze nedisponuje kompletnm pehledem vech tajnch
zasedn eskoslovensk vldy a jejho pedsednictva. Plohy (mnohdy velmi dleit) k
protokolm ze schz pedstavuj jen urit torzo. Zejm za ztracenou lze povaovat znanou
st dokumentace vzel z psobnosti bezpenostnho refertu praskho ZNV z roku 1945
(vetn zpis z pravidelnch schz a materil Komise pro vnitn nrodn bezpenost
KVNB; po tchto materilech bylo ptrno t v Nrodnm archivu, v Archivu Ministerstva
vnitra R v Praze (AMV-P) a v Archivu hlavnho msta Prahy). Na komplikace technickho a
jinho charakteru v pstupu k archivnm pramenm, je jsou z hlediska nmi sledovan ltky
vznamn, lze narazit astji. V praskm Archivu ministerstva vnitra je badatelm umonno
samostatn vyhledvn v inventrnch pomckch a od jara 2005, co pochopiteln ovlivnilo
zbr heuristiky. Nyn mj. probh nov inventarizace materil odboru pro politick
zpravodajstv povlenho ministerstva vnitra. 0 kodch zpsobench povodn ve VA-VHA
jsme se ji zmnili. Nepstupn zstv hlavn fond ministerstva nrodn obrany (MNO) pro rok
1945 a nsledujc, tot plat o sti subfondu Skupina pro odsun Nmc" (SPON) a celm
fondu Styn dstojnci". Dky vstcnosti zdejch archiv jsme vak zskali adu zajmavch
poznatk z dosud oficiln nezpstupnnch fond t vojenskch oblast, je vznikly v eskch
zemch po skonen vlky (VO 1, VO 2, VO 3), a mohli jsme erpat tak z dalch relevantnch
pramen. Pravdpodobn zvan ztrta z hlediska detailnjho objasnn role nejvyho
armdnho velen v kontextu pedmtn problematiky byla zpsobena tm, e spisov materil
kabinetu ministra nrodn obrany z let 1945-1949 byl spolu s protokoly MNO v roce 1954 bez
odbornho archivnho posouzen skartovn.
7 Nrodn archiv (NA), fond (f.) 02/1 (Pedsednictvo (IV KS 1945-1954), archivn jednotka
(arch. j.) 4, svazek (sv.) 4, folio 2 n. Srv. t HRABOVEC, Emilia: Vertreibung und Abschub:
Deutsche in Mhren 1945-1947. (Wiener Osteuropa-Studien, sv. 2.) Frankfurt/M., Peter Lang
1995, s. 83 n. Dokladem svdcm o tom, e komunistick veden vydalo poslze odpovdajc
smrnice (v tomto ppad spe o pstupu k nmeckm antifaistm ne o vlastnm provdn
vysidlovacch akc), me bt zprva tzv. pohraninho referenta (TV KS Bedicha Steinera o
prbhu pracovn cesty do Dna, st nad Labem, Mostu a Karlovch Var ve dnech
19.-22.6.1945. Steiner si v n mj. postoval, e soudruzi" v mstech nemaj v tto otzce
pli jasno a e byl proto nucen zakroit: Zvltnho zetele zaslou si otzka nm[eckch]
soudruh antifaist, kde linie strany v tto vci jest jet dnes patn chpna. Ve vech
krajch (Dn, st, Most, Karlovy Vary) jsem v tto vci autoritativn podle smrnic
soudruha] Slnskho zashl..." (NA, f. 100/1 (Generln sekretarit V KS), sv. 49, arch. j.
373.) 0 tom, e stn tlumoen pokyn rznm delegacm z mst, je pijdly do Prahy, Brna
nebo Moravsk Ostravy, resp. vysln zstupc stednch sttnch orgn (ministr, vysoce
postavench ednk, len dcch grmi ZNV) i stranickch funkcion k podzenm
instancm, kde pak byly pslun informace pedvny stejnou cestou, patilo k bn praxi,
svd prameny, na n upozorujeme v poznmkch v dalch stech textu.

www.go-east-mission.net

Go East

str. 6/50

----Pi koncipovn pedloen studie nm nelo o formulaci a vynen njakch obecnch,

hodnotov podbarvench soud o jednn tch i onch aktr dobovch udlost, a ji vbec
ne o njakou zptnou politizaci" historickch skutenost. Stejnm clem bylo pispt k
hlubmu a vestrannjmu objasnn i z dnenho pohledu nikoli druhoadch otzek, k nim
se leckdy autoi historickch pojednn, ale tak dal mluv, kte si z rznch dvod berou v
debatch na dan tma slovo, vyjaduj i z krajn vyhrannch pozic. porn obrana
stanovisek je pak mnohdy leitmotivem dialogu". Pokud jde o uren povahy odpovdnosti
oficilnch eskoslovenskch orgn za takzvan divok (iveln) odsun v roce 1945 jako
takov, respektive za udlosti, je jej provzely, existuje mezi nmeckou a eskou stranou, ale
nkdy tak uvnit obou nrodnch prosted, dlouhodob zsadn spor. Mnoz nmet
(pedevm sudetonmet), ale i nkte et, autoi rznch publikac o tomto tmatu se
domnvaj podle naeho nzoru zjednoduen a nikoli nestrann e vechno to, co na
nmeck obyvatelstvo eskch zem po vlce dopadlo, bylo jaksi kontinuln (ppadn
potajmu") plnovno a pipravovno. V extrmech jde v tomto smyslu o hledn koen a do
19. stolet, v lepch ppadech do ry prvn republiky. Co se tk variac takovho konceptu ve
vztahu k ozejmn pin dramatickho vystn esko-nmeckch vztah v asov mn
vzdlen perspektiv, pipomn a zdrazuje se obvykle znan podl osobn odpovdnosti
Edvarda Benee, ppadn t (pevn paraleln) piek KS. Polemiky o leckdy zaujat z
dobovho kontextu abstrahovanch personlnch aspektech a argumentech ve prospch, i
naopak k jm, toho i onoho initele angaovanho v een povlen situace Nmc
nehodlme na tomto mst stopovat. Nicmn je teba alespo na okraj takovch stet i
zpsobu konstruovn a prezentace rznch obalob poznamenat, e alespo pokud jde o
historick prce a st publicistiky jsou v nich konkrtn, hodnovrn doklady (pokud v tto
souvislosti odhldneme od vzpomnek pamtnk), zejmna udlost z roku 1945, zastoupeny
mnohdy jen sporadicky. (8)
V esk historiografii, a to i v nkterch titulech exilovch autor, se pinejmenm a do
zatku devadestch let otzka mry odpovdnosti toho i onoho subjektu za rozhodnut, je
mla v rozbouenm povlenm ase pro poetn skupiny lid povaovanch za sttn
nespolehliv" velmi zvan nsledky, asto ani explicitn nepokldala a zevrubnji
nerozebrala. Ve vtin tehdejch publikac byly okolnosti a prbh nucench migrac ve fzi
ped konferenc v Postupimi zmiovny spe jen povechn (vce prostoru bylo zpravidla
vnovno organizovanmu vysidlovn" v roce 1946). Draz se pochopiteln kladl na
negativn zkuenosti z minulosti (role henleinovc ve tictch letech, nacistick tlak a teror
bhem okupace, ohroen nrodn existence jako takov, rozsah a brutalita vlench zloin,
utrpen obt pronsledovn a podobn, nejastji s poukazem na angam sudetskch
Nmc) nebo projevy neptelskho chovn nmeckho obyvatelstva (innost werwolf a
jinch zkodnk) bezprostedn po osvobozen, je mly zdvodnit radikln postupy vetn
oistnch opaten". Jejich razance byla obvykle spojovna s hektickou atmosfrou
pimenou dob, s prudkm vzplanutm lidovho hnvu", jen ml, jak se obas pipomnalo,
tak urit politovnhodn dsledky, s neuspodanou situac v oblastech osdlench Nmci, z
n tak rezultovaly obte v jejm zvldn loklnmi autoritami. To se tykalo rovn vskytu
pehmat", je byly zpravidla pipisovny na konto ponn neregulrnch ozbrojench
formac (jejich lohu, pedevm na zklad relac pamtnk, tak vdy patin exponovala
nmeck literatura). V ad starch eskch prac byly mnoh (i znan zarejc)
skutenosti, je provzely postup vi sttn nespolehlivm" osobm v prvn povlen etap,
zamlovny, a pokud o nich pece jen padla zmnka, lo pevn prv jen o obecn
konstatovn poukazujc na nevyhnuteln objektivn" tendence i na aktivity anonymnch sil a
initel vyvjejcch v tomto smru iniciativu a tlak zdola". (9)
Dlouhou tradici jak na nmeck (sudetonmeck), tak na esk stran maj prvn-historick
rozbory vvoje vedoucho a k povlenm masovm nucenm migracm. V tchto vce i
mn fundovanch pojednnch, je se dotkaj rovn povahy prvnch norem a pedpis
regulujcch rzn strnky tehdejch ivotnch podmnek takzvan sttn nespolehlivho
obyvatelstva (pedevm Nmc) v eskoslovensku, byla a nadle je evidentn zsadn
protikladnost stanovisek, kter v konenm dwww.go-east-mission.net

Go East

str. 7/50

----8 Srv. mj. vod k publikaci: TURNWALD, Wilhelm (ed.): Dokumente zur Austreibung der
Sudetendeutschen. Mnchen, Arbeitsgemeinschaft zur Wahrung sudetendeutscher Interessen
1951; HABEL, Fritz Peter (ed.): Die Sudetendeutschen. (Studienbuchreihe der Stiftung
Ostdeutscher Kulturrat, sv. 1.) Mnchen, Langen Mller 1998 (2. vydni); THEISINGER, Hugo:
Die Sudetendeutschen: Herkunft Die Zeit unter Konrad Henlein und Adolf Hitler
Vertreibung. Buchloe, Obermayer 1987; NAWRATIL, Heinz: Schwarzbuch der Vertreibung 1945
bis 1948: Das letzte Kapitel unbewltigter Vergangenheit. Mnchen, Universitas-Verlag 1999
(4., pepracovan vydn); FRANZEL, Emil: Sudetendeutsche Geschichte. Augsburg, Kraft
1958; NN [pseudonym]: Pozad odsunu. In: Stedn Evropa: Revue pro stedoevropskou
kulturu a politiku, ro. 6, . 17 (1990), s. 56-81. V literrn form: DDINOV, Sidonia: Edvard
Bene likvidtor: Dokumentrn romn. Praha, Annonce 2003. Alespo zsti diferencovanji
k jednotlivm faktorm ovlivujcm povlenou situaci nmeckho obyvatelstva v eskch
zemch pistupuj nap. Peter Glotz (Die Vertreibung: Bhmen als Lehrstck. Berlin, Ullstein
2003) nebo Norman M. Naimark (Plameny nenvisti: Etnick istky v Evrop 20. stolet.
Kninice Djin a souasnosti. Praha, Nakladatelstv Lidov noviny 2006; originln vydn: Fires
of Hatred: Ethnic Cleansing in Twentieth-Century Europe. Cambridge, Harvard University Press
2001).
9 Viz nap. LUA, Radomr: The Transfer of the Sudeten Germans: A Study of Czech-German
Relations, 1933-1962. New York, New York University Press 1964; SMUTN, Jaromr: Nmci v
eskoslovensku a jejich odsun z republiky. (Doklady a rozpravy stavu dr. E. Benee, . 26.)
Londn, stav E. Benee 1956; T: Svdectv prezidentova kancle. Praha, Mlad fronta
1996, s. 251-334; Nmeck otzka a eskoslovensko (1938-1961): Sbornk stat. Bratislava,
Slovensk akadmia ved 1962. Pznan zjednoduujc a ideologicky zabarven (se zetelnou
tendenc k alibizaci") byl interpretan rmec edice Die Deutschen in der Tschechoslowakei
1933-1947: Dokumentensanmlung. Acta occupationis Bohemiae et Moraviae. (Praha,
eskoslovensk akademie vd 1964), kterou sestavil dvorn historik komunistickho reimu
Vclav Krl.
----sledku osciluj zjednoduen eeno kolem antinomie tez o neoprvnnosti", i naopak
oprvnnosti", povlench nucench migrac (ve veejnm diskurzu je opt frekventovn
zejmna cel komplex otzek spojench s hodnocenm dekret prezidenta republiky). Takto
vyznaenou stopou se pak mnohdy vydvaj autoi rznch pleitostnch, popularizanch a
propaganch text, v dsledku eho se cel problematika vrazn politizuje. Pedevm na
sudetonmeck stran je pitom leckdy oividn patrn manko, jak pokud jde o stupe
objektivity prezentovanch pstup, tak o dkladnou obeznmenost s konkrtnmi fakty.
Argumentan pozice zastvan ve vtin publikac tohoto typu z pera eskch autor je z
logiky vci profilovna spe obrannmi" postoji, v souasnosti ji alespo v nezbytn me
zohledujcmi tak vsledky novjch historickch analz, v nich se ernobl" optika
uplatuje opravdu jen ojedinle. (10) Pesto se ovem jet tu a tam, mimo jin i v textech
urench irmu publiku, objevuj rezidua ponkud zjednoduenho hodnocen jednotlivch
soust ltky, co se tyk prv okolnost a prbhu takzvanho ivelnho vysidlovn Nmc
v roce 1945. Obas je mono v nkterch pojednnch zaznamenat setrvvajc vliv
pmoarch soudu nebo interpretanch a formulanch schmat nepihlejcch v dostaten
me ke konkrtn tvnosti dobov reality vjimkou nejsou ani rzn faktografick
nepesnosti. Urit disproporce v prostoru vnovanm jednotlivm historickm etapm a siln
draz kladen na prvn aspekty tmatu mohou pitom vyvolvat dojem, jako by udlosti, k
nim dolo po kvtnu 1945, nebyly prost nim jinm ne jedin monm vystnm
jednoduchho kauzlnho etzce pedchozho vvoje."
-----

www.go-east-mission.net

Go East

str. 8/50

10 Na nmeck (a rakousk) stran srv. nap. KIMMINICH, Otto: Vlkerrechtliche

berlegungen zu Kriegsende, Potsdam, Vertreibung: Ausgewhlte Beitrge. Bonn,
Kulturstiftung der deutschen Vertriebenen 1996; ERMACORA, Felix: Die sudetendeutschen
Fragen: Rechtsgutachten. Mnchen, Langen Mller 1992; ALLSTADT, Markus: Die offene
Vlkerrechtslage im deutsch-tschechischen Verhltnis und ihre Bedeutung fr die
Osterweiterung der Europischen Union: Zugleich berlegungen zu den Auswirkungen
zwingenden Vlkerrechts in der Vertriebenenfrage. (Schriften zum Staats- und Vlkerrecht, sv.
86.) Frankfurt/M., Lang 2000; BLUMENWITZ, Dieter: Beneovy dekrety z roku 1945 z hlediska
mezinrodnho prva. In: Stedn Evropa, ro. 8, . 26 (1992), s. 22-30; T:
Interessenausgleich zwischen Deutschland und den stlichen Nachbarstaaten. Kln/R., Verlag
Wissenschaft und Politik 1998 (a dal pspvky tohoto autora). Vcelku serizn charakter maj
rozbory Helmuta Slapnicky: Dokumente zur Diskussion ber die Bene-Dekrete. In:
Osteuropa-Recht, ro. 45. Berlin, Deutsche Gesellschaft fr Osteuropakunde 1999, s. 511-520;
Die rechtlichen Grundlagen fr die Behandlung der Deutschen und der Magyaren in der
Tschechoslowakei 1945-1948. Mnchen 1999; Die Vertreibung der Deutschen aus der Sicht
der innerstaatlichen Rechtsordnung. In: Bohemia, ro. 42, . 1 (2001), s. 13-26. Z eskch
prac k tmatu viz nap. MATJKA, Dobroslav (ed.): Prvn aspekty odsunu sudetskch Nmc:
Sbornk. Praha, stav mezinrodnch vztahu 1996 (2. vydn); PAVLEK, Vclav: 0 esk
sttnosti: vahy a polemiky, sv. 1: esk stt a Nmci. Praha, Karolinum 2002; T: 0
legalit a legitimit transferu nmeckho obyvatelstva z eskoslovenska. In: ESTK, Miroslav
VOREK, Emil (ed.): Evropa mezi Nmeckem a Ruskem: Sbornk prac k sedmdestinm
Jaroslava Valenty. Praha, Historick stav AV R 2000, s. 535-543; PAVLEK, Vclav
DEJMEK, Jindich WEIGL, Ji ad.: Beneovy dekrety: Sbornk text. (S pedmluvou Vclava
Klause.) Praha, Centrum pro ekonomiku a politiku 2001; DEJMEK, Jindich KUKLK, Jan
NMEEK, Jan: Kauza tzv. Beneovy dekrety: Historick koeny a souvislosti. Praha, Historick
stav AV R 1999 (zejmna 4. kapitola od J. Kuklka); KUKLK, Jan: Mty a realita tzv.
Beneovch dekret": Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Praha, Linde 2002. Srv. t
stat Jana Kuklka a Vladimra Mikuleho v publikaci: JECH, Karel (ed.): Nmci a Madi v
dekretech prezidenta republiky: Studie a dokumenty 1940-1945. / Die Deutschen und
Magvaren in den Dekreten des Prsidenten der Republik: Studien und Dokumente 1940-1945.
Brno, Dopink 2003 (s. 19-75 a 76-99, bibliografie na s. 657-663).
11 V publikaci vznikl z poven a s podporou Ministerstva kultury R, vydan v pomrn
vysokm nkladu a v pekladech rovn distribuovan do ciziny (PEEK, Ji BENE, Zdenk
(ed.): Rozumt djinm: Vvoj esko-nmeckch vztahu na naem zem v letech 1848-1948.
Praha, Gallery 2002), se nap. v kapitole o realizaci nucenho vysdlen nmeckho
obyvatelstva k otzce hnacch sil" tzv. divokho odsunu (na s. 204) uvd: Vtina
provdnch akc, vetn vysdlovn sudetskch Nmc i jejich zatkn, byla iveln. Akce
byly vyvolny mstnmi nladami a organizovaly je mstn ady" (Z tto formulace nen
dostaten jasn, zda se vztahuje jen na kvten 1945 nebo na celou etapu ivelnho
vysidlovn".) Hned vzpt se vak konstatuje, e od potku hrla ohromnou, ne-li klovou
roli armda". Pestoe si byli autoi nepochybn vdomi toho, e psoben rznch faktor na
dan proces mlo v asovch relacch tak i onak posunut soubh, vyznv srovnn
obou ve uvedench vrok, je se vztahuji k dosti podstatnm skutenostem, pinejmenm
rozporn. Otzka role prezidenta Benee, eskoslovensk vldy a dalch stednch orgnu
sttu pi utven situace v letnch mscch ptatyictho roku nen pes svou dleitost
pedmtem specilnho rozboru. Za zmnku tak stoj, e text publikace o 265 stranch (bez
ploh, ve vydn z roku 2002) je vzhledem k zvanosti problematiky povlenho obdob
rozvren ponkud disproporn. Vkladu o realizaci odsunu" je vyhrazeno jen 21 stran (tedy
necelch deset procent). Okolnost, e prostor pro vylen prbhu vysidlovacch akc nen
zrovna adekvtn, m za nsledek nkter zkratkovit formulace; pominout rovn nelze (ve
vydn z roku 2002) uritou faktografickou nepreciznost. Texty podobnho typu, i kdy jsou
zcela urit z hlediska svch mimovdeckch" funkc dleit, vznikaj mnohdy nikoli na
zklad vlastnho pelivho a systematickho zkladnho vzkumu, ale nezdka cestou
spojovn" a nslednho komprimovn" obecnjch mylenkovch obsahu a interpretanch
vzorc s faktografi pevzatou odjinud, co se nemus pokad pozitivn projevit v jejich
vsledn kvalit. Nkte autoi sice ve svch pracch k problematice nucenho vysdlen
Nmc v bezprostedn povlen fzi pipomnaj, e prvn vyhoovac akce a opaten proti
www.go-east-mission.net

Go East

str. 9/50

nmeckmu obyvatelstvu byly ... vtinou iveln a spontnn, vyplvajc z bezprostedn

povlen atmosfry rozbouench nacionlnch vn a emoc", piem stavj do poped
postup rznch nepravidelnch revolunch formac" (Revolunch gard, partyznu aj.), ovem
informace o tomto dn ne vdy patin dopluj dalmi poznatky o vznamnch zsazch
regulrn eskoslovensk armdy ponaje ervnem 1945 (cit. viz RADVANOVSK, Z.: Konec
esko-nmeckho souit, s. 29). 0 loze armdy pi iniciovn a provdn evakuac" pitom
podvaj zevrubn svdectv i mnoh prameny lokln provenience. Celistvj obraz angam
eskoslovensk vldy a dalch rozhodovacch center je ji zsti k dispozici (srv. nap.
HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 64 n., 141 ad.; KAPLAN, Karel: Pravda o
eskoslovensku 1945-1948. Praha, Panorama 1990; STANK, T: Povlen excesy"...).
Kaplan v pipomenut publikaci pe: Divok odsun byl dlem oficiln vldn politiky a
vybiovan protinmeck nlady eskho nroda. Vlda usilovala o urychlen vyhnn co
nejvtho potu Nmc, bez ohledu na to, nebo prv proto, e velmoci dosud odsun
neschvlily." (s. 142)
----Osm vstupnch reflex
Pi prci na pedloen studii vychzeli jej autoi z nkolika stejnch mylenek o dleitch
aspektech a celkov povaze lohy stednch sttnch orgn bhem hromadnho vysdlen
Nmc z eskoslovenska v etap od jeho osvobozen do podzimu 1945. Vzhledem k celkovmu
rozsahu textu a jeho technickmi dvody vynucenmu rozvren do t st, je vyjdou na
pokraovn ve tech po sob nsledujcch slech Soudobch djin, povaujeme za potebn
ji na tomto mst formulovat nkolik pracovnch hypotz (nikoli snad definitivnch tez), jejich
rozvinut a oven bude ten moci sledovat ve vlastnm vkladu. Jde nm na tomto mst o
pehledn nastnn uritch tematickch ohnisek", je se pochopiteln mohou stt jakmsi
odrazovm mstkem pro ppadnou diskusi.
1. Posuzovn stupn pimenosti termn divok", iveln" nebo neorganizovan odsun
(transfer)" pro identifikaci nucench migrac osob, je byly v dan dob povaovny za Nmce,
z eskch zem od konce vlky do podzimu ptatyictho roku nen pro ns z hlediska
zamen studie prvoadou otzkou. Pesto je teba s pihldnutm k tomu, jak vznamy
evokuj tyto pojmy v eskm prosted, poznamenat, e vlastn navozuj dojem, jako by se
jimi oznaovan procesy odvjely pevn nebo tm zcela mimo dosah kontroly
odpovdnch stednch sttnch orgn. Poznatky zskan studiem dosud ne zcela dostaten
vyuitch historickch pramen dokldaj, e takov pedpoklad odpovd skutenosti jen v
omezen me. Plnovn a zen tehdejch vysidlovacch akc shora" sehrvalo toti
dleitj roli, ne jak mu byla doposud v rznch pojednnch na toto tma pisuzovna.
2. Hromadn nucen pesuny stovek tisc lid z ad autochtonnho" nmeckho obyvatelstva
za hranice obnoven republiky nebyly explicitn pedvdny takzvanm Koickm vldnm
programem ze zatku dubna 1945. Ten jet potal s tm, e neutrln" Nmci z ad
starousedlk budou mt po osvobozen monost individuln optovat pro eskoslovensk sttn
obanstv. Intern rozpracovvan plny vldy, v nich se v souvislosti s vysthovnm vtiny
Nmc uvaovalo o pouit pedvlench norem tykajcch se pobytu cizinc nebo obrany
sttu, nebyly realizovny. Lze povaovat za vysoce pravdpodobn, e tomu tak bylo mimo
jin i proto, e ped nabytm innosti (k 10. srpnu 1945) stavnho dekretu prezidenta
republiky o sttnm obanstv Nmc a Maar (. 33/1945 Sb.) nebylo zcela jasn, na koho
se m pohlet jako na osoby zbaven eskoslovenskho obanstv. Dal komplikace by byly
navc spojeny s tm, e podle stvajcch pedpis by pslun ady musely postienm
osobm vydat o ztrt sttnho obanstv individuln vmry a poskytnout jim souasn
monost odvoln proti takovmu rozhodnut. Jako jedin nstroje realizace masovch
nucench migrac takzvan sttn nespolehlivho obyvatelstva mohly tedy po prvn" strnce
a do doby innosti sttoobanskho" dekretu (respektive do okamiku, kdy se poda
doshnout mezinrodnho schvlen tchto akt) slouit pouze podzkonn normy: vldn
usnesen, vnosy a smrnice vojensk a civiln sprvy. Pi zohlednn tchto skutenost
vystupuje do poped prv loha centrlnch rovn rozhodovn. Nucen evakuace"
www.go-east-mission.net

Go East

str. 10/50

znanho potu lid v roce 1945 v t form, jak probhaly, postrdaly pevn, ve vnitrosttnch
zkonnch normch (nikoli tedy pouze v aktech podzkonn povahy) vslovn a zeteln
artikulovan podklad. Jejich realizace pitom nemla ped Postupim" a jet i po n oporu ani
v njakch na mezinrodnm fru zvazn dohodnutch zsadch.
3. Vichni lenov eskoslovensk vldy byli o pprav, zahjen a prbhu vysidlovacch akc
alespo v hrubch rysech informovni a bu je vslovn schvalovali nebo (teba jen mlky)
akceptovali. To vak souasn neznamen, e nkte z ministr nebyli v tomto smru
aktivnj a jin zase spe zdrenlivj. Primt raison d'tat byl zcela evidentn. Krtce eeno:
o zpsobu een nmeck otzky" odsunem se v tomto prosted (ponechme-li stranou
soukromou sfru) nepochybovalo, co se vztahovalo i na evakuace" z jara a lta 1945. Pitom
se ve vld nkolikrt oteven hovoilo o tom, e alespo zpadn spojenci nesouhlas se
zahjenm hromadnho vysidlovn Nmc z eskoslovenska ped projednnm cel zleitosti
na nejvy rovni, tj. na schzce velk trojky". Vlda jako celek zaujmala vdom dvojak
stanovisko. Na jedn stran byl ve vnitropolitickm ohledu, s vdomm vstcnosti a
benevolence Sovt, transfer pod rukou" (tedy naerno") akceptovn a aktivn podporovn,
na druh stran pak zpadnm spojencm pedkldn jako hotov fakt, a to pi souasn
snaze umenit jeho vznam a dosah, respektive zamlet s nm spojen komplikace.
4. Ve vld zastvali radikln postoje v tomto smru pedevm komunist a nrodn
socialist, kte se doadovali rychlho a masovho odsunu Nmc za hranice. Pedstavitel
socilndemokratick, slovensk demokratick a lidov strany sice vystupovali vcelku
opatrnji, ale i oni se v inkriminovan dob podleli na stanoven modalit evakuace" a s
argumenty o nutnosti a prospnosti rznho postupu nepolemizovali, i kdy obas
poukazovali na potebu uklidnit situaci nebo neignorovat pln zahranin veejn mnn. Z
st nkterch komunist a socilnch demokrat zaznvala obas i slova pipomnajc
specifick postaven nmeckch antifaist. Vtinou to vak nebylo v situacch, kdy se prv
hovoilo o vlastnch vysidlovacch akcch. K nejrozhodnjm stoupencm a nejagilnjm
inicitorm pmoarho vyrovnvn t" s Nmci v tto dob bezpochyby patil ministr
nrodn obrany generl Ludvk Svoboda. Protokoly ze zasedn vldy i dal prameny to
pesvdiv dosvduj. Ponkud umrnnj linie se pidroval ministr vnitra Vclav Nosek,
kter ji vzhledem k charakteru svho resortu byl stejn jako dal pracovnci ministerstva
do tehdejho dn bezesporu dobe zasvcen a vrazn se v nm angaoval. Na nejvy
centrln rovni bylo ministerstvo vnitra vedle ministerstva nrodn obrany a armdnho velen
nejdleitjm hnacm motorem" vysidlovacch operac roku 1945. (12)
5. Nejvznamnjm initelem, jen se uplatoval v prvn etap vyhnn a nucenho
vysidlovn, se za danch podmnek logicky stala pravideln eskoslovensk armda. Ji od 15.
kvtna 1945 vydvalo jej velen podzenm tvarm adu jednoznanch rozkaz k proveden
evakuace" Nmc vetn starousedlk. Armda byla ke splnn tohoto kolu nasazena s
plnm vdomm hlavy sttu a vldy a na poven nejvych sttnch orgn se jej
pedstavitel tak odvolvali. Pes nemalou iniciativu a participaci jinch orgn a sloek
(nkterch centrlnch resort a jejich apart, loklnch a regionlnch sprvnch ad,
bezpenostnch formac, rznch revolunch" ozbrojench uskupen, sloench vtinou z
dobrovolnk, apod.) by se bez vd lohy armdy a prostedk, je mla k dispozici, jen st
podailo v prbhu zhruba ty msc dostat za hranice kolem sedmi set a osmi set dvaceti
tisc lid. Zhruba od zatku ervna ptatyictho roku mlo ponn pslunk ostatnch
zbranmi vybavench tvar vtinou ji jen podprn charakter. lo zejmna o dohled pi
evidenci a vbru osob a jejich shromaovn, doprovod vysdleneckch kolon a transport k
hranicm, stavn hldek, asistence pi pedvn Nmc do tbor, steen tchto zazen a
internanch oddlen soudnch vznic a podobn. Pi tchto pleitostech dochzelo mnohdy
ze strany revolucion" k excesm vetn pouit fyzickho nsil, co nepochybn pispvalo
k vyvinut psychologickho tlaku na mstn nmeck obyvatelstvo. Vzbuzen strachu se pitom
nejednou zdvodovalo potebou zvldnout bezpenostn situaci nebo pipravit" Nmce na akt
samotnho vysdlen.
6. Orgny civiln sprvy a exekutivy za postupem lpe operan pipravench, vybavench a
po vech strnkch flexibilnjch vojk zaostvaly a plnou kontrolu nad tehdejm dnm
www.go-east-mission.net

Go East

str. 11/50

zskvaly de facto a po ukonen hlavn fze nporu" na nmeck obyvatelstvo. V souvislosti

s tm je teba zdraznit, e mra vlivu nrodnch vbor (sprvnch komis) a bezpenostnch
sbor na dan pomry byla vzhledem k zvltnostem loklnch a regionlnch podmnek
rozdln a promnliv. Jejich angam spovalo v organizanch a administrativnch innostech
tkajcch se nakldn s lidmi i s jejich majetkem, v aplikaci bezpenostnch opaten rznho
druhu, ve zizovn a sprv internanch zazen, v zavdn pracovn povinnosti a v pprav
retribuce. Pokud lo o samotn evakuace" Nmc, po jejich zahjen v masovm mtku
spovalo tit spolupsoben mstnch ad pevn ve vbru osob urench k vysdlen.
Jejich jednn bylo pitom nejpozdji bhem ervna 1945 sankcionovno pslunmi normami
pichzejcmi z centra". Souasn je teba pipomenout, e podzen civiln sloky zpravidla
nebyly v realizaci radiklnch krok smujcch k vysdlen nmeckho obyvatelstva z ady
pin (obava ze ztrty potebnch pracovnch sil, ohledy na pbuzensk, sousedsk a
ptelsk vztahy apod.) tak konsekventn jako armdn jednotky, je na n asto vyvjely i
znan tlak.
7. eskoslovensk prezident Edvard Bene pochopiteln nestl zcela stranou dn. S udlostmi
souvisejcmi s plonm vyhoovnm" nmeckho obyvatelstva byl ji brzy obeznmen, o
situaci v pohrani i jinde dostval pravideln souhrnn hlen. Zstv vak otzkou, zda a
do jak mry vnoval pozornost nejen pedkldanm zprvm, ale t rznm sdlenm k
tmatu v osobnch rozhovorech nebo v korespondenci. Na prvnm mst u nj stlo
pesvden, e odsun vtiny Nmc z republiky je historickou nutnost a sttn nezbytnost,
prioritou v kadm ohledu. Jeho chovn, intern tlumoen nzory i veejn proklamace, je
mly znanou vhu a ohlas zejmna v dob bezprostedn po skonen vlky, o tom svdily
zcela vmluvn a bezesporu pisply k legitimizaci vysidlovacich akc v och pevn sti
eskch oban. Prezident se ani v tch ojedinlch projevech, je vce pihlely k poteb
zavst do ji zapoatho procesu vt spodanost a respektovat souasn zjmy Spojenc,
neodklonil od zkladn mylenky, e otzka dalho setrvn nmeckho obyvatelstva v
republice vyzen bt mus, a j jsem pesvden, e vyzena bude" (vystoupen v Plzni 15.
ervna 1945), a e zbv pouze jedin een: odchod Nmc od ns" (e v Mlnku 14. jna
1945). V kontextu tchto fakt neme pirozen pekvapovat, e s mrnmi, na veejnosti
vak opravdu jen opatrn formulovanmi, pipomnkami toleroval t vysidlovac akce z jara a
lta 1945. Nejpozdji 6. ervna dal najevo svj pln souhlas s ji uskutennmi opatenmi i s
pokraovnm rozshlch evakuac". Pokud jde o Beneova soukrom stanoviska ke zpsobu
jejich provdn a vbec o to, jak je hodnotil po lidsk strnce, tak vzhledem k povaze
pramen, v nich byla jeho pozice pi posuzovn cel vci jm samotnm nebo svdky
patin stylizovna, vme o tom jen velmi mlo, ba takka vbec nic. Je mon pipustit, e se
Bene ve srovnn s klovou rol, kterou sehrl v genezi a prosazen odsunovho plnu, nyn
zmrn sthl vce do pozad a nechal konkrtn jednat jin, piem oividn potal tak s
faktorem revolun" atmosfry a lidovho hnvu".
8. Konen se nm jev jako dleit poukzat na neadekvtnost nkterch nzor,
perstajcch nkdy a do rozmru legendy, e v ppad eskoslovenska znamenala
postupimsk konference velk trojky" njak bezprostedn pedl v prbhu takzvanho
divokho odsunu. Nebylo tomu tak posuzovno z vnitrosttnho hlediska ani po prvn
strnce (viz 2. bod), ani asov, ani v dnm jinm podstatnm ohledu. Spe je mono
hovoit o tom, e lo o jakousi czuru se zpodnm". eskoslovensk vlda a armda
zpotku nepomlely na to, aby prv v dob kulminujcch vysidlovacch akc na pn
vysloven Spojenci ve tinctm lnku Zvren zprvy" z Postupimi tento proces
pozastavily. Naopak v nm, spolhajce na blahovli mocnho vchodnho souseda, hodlaly de
facto pokraovat a zareagovaly a tehdy, kdy se i pro Sovty stal dal pliv pauperizovanch
lid do Nmecka nenosnm. Nucen vysidlovn po Postupimi" neskonilo. V mezidob do
zahjen organizovanho" transferu podle plnu pijatho Spojeneckou kontroln radou pro
Nmecko opustilo esk zem proti sv vli jet vce ne sto tisc osob. Zvr divokho"
odsunu se tak pesunul a do podzimu roku 1945.
Pedloen vklad je rozlenn podle chronologickch a vcnch (s psobenm jednotlivch zde
zmiovanch instituc spojench) kritri. Prvn st textu pojednv strun o nejdleitjch
aspektech geneze plnu na odsun vtiny nmeckho obyvatelstva z eskoslovenska od roku
www.go-east-mission.net

Go East

str. 12/50

1938 do vyveden" brnnskch Nmc za hranici koncem kvtna 1945. Ve druh sti
budeme vnovat zevrubnj pozornost loze eskoslovensk armdy pi provdn
vysidlovacch akc na jedn stran a zahraninpolitickm souvislostem tehdejch evakuac"
na stran druh. Ve tet, zvren sti pak budeme sledovat pokusy eskoslovensk vldy
ovlivnit podle vlastnch pedstav prbh ji zahjenho vysidlovacho procesu. V poped
naeho zjmu stoj rovn aktivity Zemskch nrodnch vbor v Praze a Brn. Po rozboru
otzky, jak vznam mly v kontextu dan tematiky zvry z jednn postupimsk konference
velk trojky", se nakonec pokusme v ucelenj podob nastnit kvantitativn (statistickou)
dimenzi divokho odsunu" v prvnch esti mscch po skonen vlky.
----12 Nkter z psemnch zprv, je byly Noskovi pravideln zaslny, se nachzej v dosud jet
nezpstupnnm fondu Styn dstojnci" ve VA-VHA.
-----

Vchodiska (od podzimu 1938 do dubna 1945)

Ke genezi mylenky odsunu
V polovin z 1938 Edvard Bene vyslal ministra Jaromra Nease na tajnou diplomatickou
misi do Pae, aby zde tlumoil jeho nmty na een vyhrocen eskoslovensko-nmeck
krize (obvykle jsou oznaovny jako prezidentv pt pln"). V jejich rmci zejm poprv (v
kritick situaci pravdpodobn s myslem elit menm zlem zlu vtmu) navrhl provst
sten pemstn Nmc (v potu zhruba jednoho a pl a dvou milion) za cenu
souasnho odstoupen pohraninho zem republiky o rozloze asi ty a esti tisc kilometr
tverench Nmecku. Nmet demokrat, socialist a id by smli v republice zstat, de
facto by se vak museli pesunout do vnitrozem. Pedpokldan poet nmeckch obyvatel,
kte by mli podle Beneovch vah a nzor nkterch osob z jeho okruhu eskoslovensko v
budoucnu tak i onak opustit, se postupem asu od roku 1939 mnil, co pochopiteln zce
souviselo s pizpsobovnm koncepce povlenho een nmeck otzky" reln situaci na
frontch, aktulnm preferencm spojeneck politiky a vvoji pomr v okupovan vlasti.
Prezident pi promlen rznch variant pt pravy nrodnostnch vztah ve vlasti (v obecn
rovin pihlel i k irmu stedoevropskmu kontextu) vdy potal s pesuny, respektive
vmnou" poetnch skupin obyvatelstva na zklad etnickch kritrii, kalkuloval vak tak s
rznmi kombinacemi dlch krok. Transfery (vnitn i vnj" migrace) spojoval se
soubnmi zemnmi stupky (a rekompenzanmi zisky), v letech 1940 a 1941 uvaoval
dokonce o monosti poskytnout Nmcm v eskch zemch za uritch podmnek (k nim
ovem pochopiteln patilo tak sthovn" lid ve vtm mtku) jistou mru samosprvy v
jimi pevn osdlench teritorich. Tady vak narazil na odpor domcho odboje, a proto
ustoupil. Kvli vzjemn nesmiitelnosti stanovisek a rovn s ohledem na kritick pipomnky
odboj ve vlasti ukonil Edvard Bene kontakty s pedstaviteli t sti sudetonmeck
sociln demokracie v exilu, kterou vedl Wenzel Jaksch. Tento bezesporu demokrat a
antinacista se snail pro sv rodky zskat z eskoslovensk strany zruky zajitn takovho
povlenho statutu, jen byl pro prezidenta mimo jin t s ohledem k uritm rezidum
tradin nmecky nrodoveck (vlkisch) meninov politiky v Jakschovch pedstavch
nepijateln.
Zhruba od druh poloviny roku 1942 lze hovoit o tom, e eskoslovensk politick
reprezentace v Londn a Bene osobn zaali na problm povlenho transferu pohlet vce
zaostenou optikou jako na jednu z nejvznamnjch otzek budoucho vvoje, piem se
podstatn snen podlu nmeck populace na obyvatelstvu obnovenho sttu stalo prioritou,
a u mlo bt provedeno tou i onou formou jejho pemstn". Strategickm zadnm se tak
napt stalo pi zohlednn mncch se okolnost doshnout maxima monho v tomto
smru. Klovou roli pitom po celou dobu samozejm sehrvaly faktick monosti realizace
prezidentovy stedn mylenky, tj. zskn mezinrodnch garanc pro rekonstrukci republiky v
www.go-east-mission.net

Go East

str. 13/50

jejch pedmnichovskch hranicch. Pes rzn peripetie a komplikovan jednn se v zsad

zdailo nejen naplnit tento poadavek, ale do konce roku 1943 tak zskat souhlas (tebae
nikoli zvazn, i dokonce njak smluvn potvrzen) Velk Britnie, Spojench stt a
Sovtskho svazu s principem vyeen sloitch nrodnostnch pomr ve stedovchodn
Evrop provedenm hromadnho transferu nmeckch menin do poraenho Nmecka. Na
genezi a zpesovn pslunch pln ml v eskoslovenskm ppad od potku nemal vliv
tlak, kter vykonvaly domc odbojov sly se zmrem prosadit radikln zsahy do ivotnch
podmnek Nmc v povlenm eskoslovensku (tak v tomto prosted ovem nemly rzn
alternativy navrhovanho postupu definitivn podobu a nabvaly na razanci v zvislosti na
vvoji vlenho konfliktu a represch nacistickho okupanho reimu).
V jednom z memorand vypracovanch v listopadu 1943, s nm prezident Bene picestoval na
jednn do Moskvy a s jeho obsahem seznmil pot i Brity, byl krom jinch krok
navrhovanch v souvislosti s povlenm velkm transferem" oznmen mysl pistoupit ihned
po osvobozen republiky k nucenmu vysdlen rmcov vymezench skupin tak i onak
provinilch Nmc. Bhem rozhovor se sovtskmi nejvymi initeli v prosinci tho roku
vyslovil Bene pn, aby se eskoslovensko pesdlenm zbavilo nejmn dvou milion Nmc,
piem se netajil pesvdenm, e m vce jich bude pry, tm lpe. Moskevskho pobytu
vyuil prezident tak k tomu, aby s exilovm vedenm KS projednal adu problm tykajcch
se povlen obnovy sttu vetn een meninovch otzek, zejmna ve vztahu k Nmcm.
Pes urit pipomnky ze strany komunist (hlavn pokud lo o uplatovn takzvanch
antifaistickch hledisek) se mu v zsad podailo zskat od nich pitakn ke koncepci, kterou
zastval. (13) Jejm jdrem bylo znovuobnoven eskoslovenska, a to v podob etnicky pokud
mono homogennho nrodnho st----13 BRANDES, Detlef: Der Weg zur Vertreibung 1938-1945: Plne und Entscheidungen zum
Transfer" der Deutschen aus der Tschechoslowakei und aus Polen. Mnchen, R. Oldenbourg
Verlag 2005 (2., rozen a pepracovan vydn), s. 14-17,33-38,84-91,150-171,215-230.
esk vydn (Cesta k vyhnn, 1938-1945: Plny a rozhodnut o transferu" Nmc z
eskoslovenska a z Polska. Praha, Prostor 2002) je pekladem 1. nmeckho vydn
Brandesovy knihy, proto zde odkazujeme na vydn aktualizovan.
----tu ech a Slovk (o osudu Podkarpatsk Rusi neboli Zakarpatsk Ukrajiny nebylo zatm
rozhodnuto). Prezident a jeho stejn smlejc stoupenci pak vyvinuli znan sil, aby se
tomuto zmru dostalo patin publicity a aby v jeho duchu pedkldan argumenty pijaly za
sv nejen rozhodujc sloky odboje doma a v zahrani, ale tak, na co se kladl obzvl siln
draz, spojeneck velmoci ve svch plnech pro povlenou dobu. Pomrn dlouhou dobu a z
vce pin zstvaly pi debatch mezi prezidentem a eskoslovenskou vldou na jedn a
Spojenci na druh stran v rzn me oteven prv problmy spojen s rozsahem a
podmnkami
transferu
nmeckho
obyvatelstva.
Jestlie
zpotku
zdrazovala
eskoslovensk strana mysl pednostn vysdlit ty Nmce, kte se njak provinili proti sttu a
eskmu i slovenskmu nrodu, pot co bhem roku 1943 doshla v tomto smru pznivch
vsledk v jednnch na rznch rovnch, zaala prosazovat (zsti pod vlivem stanoviska
Brit, e aplikace tto zsady je z hlediska pedpokldan masovosti povlench nucench
migrac ponkud nepraktick") poadavek, aby ze zem odeli rovn ti Nmci, kte sice
nezachovali vi republice plnou loajalitu, ale zrove nepatili ani do okruhu osob obtench
aktivnm podlem na zrad sttu, vkonu okupan moci a nacistickch represch. Mtko
viny" (m dl vraznji vnman v kolektivnm smyslu) se stle tsnji spojovalo s
nacionlnmi faktory, je souasn s astji akcentovanmi socilnmi aspekty povlen
nrodn revoluce" zskvaly pi promlen povlench kol rozhodujc vznam. Na podzim
1944 odrazoval britsk diplomatick zstupce u eskoslovensk exilov vldy Philip Nichols
prezidenta Benee od toho, aby ve svch plnech ohledn transferu pomlel na jeho rozvren
do dvou etap, kdy bezprostedn po skonen vlky mly bt nejprve vyhnny skupiny
provinilch" a pot ve druh fzi mlo dojt na organizovan vysdlen Nmc, kte se za
www.go-east-mission.net

Go East

str. 14/50

vlky a okupace nechovali zcela loajln. Msto toho se mlo podle Nicholse uvaovat a
jednotn hovoit o zhruba dvou milionech a dvou stech tiscch lid, s jejich vysdlenm se
pot. (14) Oficiln stanoviska k problematice nmeck minority, kter eskoslovensk vlda
pedala Evropsk poradn komisi (European Advisory Commission EAC) a v obshleji
koncipovan a detailnji rozpracovan podob na sklonku listopadu 1944 pedstavitelm t
velmoc (a tak Francie), se de facto pidrovala tto rady. Nyn vychzela z pedpokladu, e v
republice zstane po hlavn vin odlivu asi osm set tisc Nmc, kte by mli bt obansky
integrovni a etnicky asimilovni. (15) O revolunm vyhnn" se ji v tchto materilech
nehovoilo, byla zde vak nastnna pedstava, e piblin pl milionu Nmc z
eskoslovenskho sttnho zem po vlce v dsledku vznikl situace uprchne a e pot bude
nsledovat (po dobu dvou let) organizovan odsun dalho zhruba milionu esti set tisc osob.
(16)
Tyto predikce a zmr zbavit Nmce kolektivn eskoslovenskho sttnho obanstv (s
vjimkou skutench antifaist, kte mli prokzat stl zachovn vrnosti republice), jen
byl poprv v tak explicitn podob vyjden v memorandu eskoslovensk vldy z 23. listopadu
1944, zachzely konkrtn v tchto otzkch dle ne koncept, kter v pedchozm roce
zformuloval a Spojencm pedloil prezident Bene. Britsk a americk strana ve svch co do
obsahu tm identickch odpovdch na listopadov memorandum prezentovaly, strun
eeno, vykvac" pozici. Zpadn velmoci poukazovaly na skutenost, e konkrtnj a
zvaznj postoj k vysidlovacm plnm bude mon zaujmout a v okamiku, kdy mezi
Spojenci zavldne jednota v nzorech tak na dal aspekty povlench opaten vi
Nmecku. Zneklidnn eskoslovensk strany bylo patrn z nalhn Edvarda Benee na Philipa
Nicholse a dal britsk politiky zatkem roku 1945, aby se k pedloenm nvrhm vyslovili
zetelnji a jednoznanji. Prezident se na okraj zmnil i o tom, e pi svm nadchzejcm
pobytu v Moskv projedn eventuln otzku vysdlen Nmc pmo se Sovty a e to
provedeme sami". (17) V debatch s Brity na toto tma pomrn asto v souladu se
skutenm stavem vc argumentoval, e se protinmeck nlady ve vlasti piostuj a e za
tchto okolnost (t
----14 Tamt, s. 326. 0 dvou fzch transferu uvaoval v jednom nvrhu ze zatku z 1944
vedouc studijnho oddlen londnskho ministerstva zahraninch vc (MZV) Jaroslav Csa.
Vychzel z toho, e Nmci, kte se hrub provinili proti celistvosti SR a proti zjmm nebo
obanm jejm i Spojench nrod" (podle jeho odhadu spolen s rodinami piblin milion
lid), maj bt jako prvn vyhotni" v pokud mono nejkratm ase. (Viz VONDROV, Jitka
(ed.): ei a sudetonmeck otzka 1939-1945: Dokumenty. Praha, stav mezinrodnch
vztah 1994, dok. . 142, s. 279-293, zde 280.)
15 K rznm asimilanm koncepcm ve vztahu k Nmcm, kte zstali po proveden
transferu" v eskch zemch, a k pokusm o jejich realizaci viz nap. ARBURG, Adrian von:
Zwischen Vertreibung und Integration: Tschechische Deutschenpolitik 1947-1953 (disertace na
Fakult socilnch vd UK v Praze, pipravuje se jako samostatn publikace (113. svazek)
edin ady Verffentlichungen des Collegium Carolinum" v Mnichov).
16 BRANDES, D.: Der Weg zur Vertreibung, s. 330 n.
17 Tamt, s. 335-339; VONDROV, J. (ed.): ei a sudetonmeck otzka, dok. 148, s.
303-309.
Prehistorie odsunu se zaala pst u v dob mnichovsk krize. Edvard Bene ped odletem do
londnskho exilu (foto z publikace Dr. Edvard Bene ve fotografii: Historie velkho ivota.
Praha, Orbis 1947)
-----

www.go-east-mission.net

Go East

str. 15/50

vzhledem k udren jeho pozice a autority londnsk vldy) je oteven a jasn vysloven
souhlas se zsadami transferu nalhavou nutnost. Britov se ovem v tomto smru nehodlali
nechat dotlait k posunu stanoviska. Pi svm poslednm rozhovoru s Winstonem Churchillem
si Bene od britskho premira vyslechl dosti drazn doporuen, aby samostatn, bez
vdom a pitakn Spojenc, v otzce transferu nic podstatnho nepodnikal. (18) Zejm tak
z tohoto dvodu Bene prozatm nepodepsal ji v listopadu 1944 vldou akceptovanou osnovu
dekretu, je v radiklnj podob ne u variant pipravovanch od konce roku 1942
exilovm ministerstvem vnitra potala s tm, e eskoslovensk sttn obanstv bude a na
prokazateln antifaisty odebrno (oduznno) vem ostatnm Nmcm." Z postoje britskch
politik k jedn z nejvznamnjch priorit Beneova programu pro povlen obdob padla na
prezidenta bezpochyby urit tse, a tak opoutl ostrovy v obavch, zda se nakonec Britov
nesthnou" a jeho koncepci v podob, kter mu byla nejbli, nepodpo.
Tak vahy o revolunm vysdlen (vyhnn)" Nmc, je se mlo odehrt bezprostedn po
osvobozen vlasti, proly v londnskch exilovch kruzch delm vvojem. V diplomatickm
styku se sice na podzim 1944 pestaly vyskytovat, co ale neznamenalo, e v plnovn
povlench zmn ustoupily zcela do pozad. Pi sledovn skutench cl a stanovisek
eskoslovenskho politickho exilu navc v tak citliv zleitosti je podle naeho mnn
teba pisuzovat vt vhu obsahovmu zamen jeho internch koncept ne nzorm a
vrazm pouvanm v diplomatickm provozu". Je vysoce pravdpodobn, ne-li jist, e se
prezident a jeho spolupracovnci po del dobu pidrovali ve vztahu k tm hlasm domcho
odboje, kter ji zhy po Mnichovu (respektive beznu 1939) poadovaly nekompromisn
ztovn s naimi Nmci", taktiky mrnn" i tlumen" uplinnho radikalismu, je byla
pimen jejich postaven v zahrani. Souasn se vce i mn obratn snaili vyvarovat
takovch vyjden, jimi by riskovali njakou zsadnj roztrku s domc rezistenc. Tak
napklad Prokop Drtina, lovk Beneovi velmi blzk, sdloval v jedn depei z roku 1940
domovu zprostedkovan prezidentv nzor, e by se lidem po vlce nemlo brnit v tom, aby
shli k odplat na Nmcch: ...ti miliony Nmc ani nevyeneme, ani nepobijeme. Velk
vtina tu zstane, a s tmi se nco stt mus. Ns je jenom sedm milion proti sedmdesti
[milionm] Nmc a tak oni nejsou schopni ns vyhladit. To vak neznamen, e n lid si
nem vzt odplatu v danm okamiku. Je nm tu vem jasn, e mu v tom nesm bt brnno.
I Navrtil (Edvard Bene) to uznv." Vzpt by se mlo pistoupit k dalm opatenm:
,,...bude vak zleet na Vs doma, aby Nmci byli zatlaeni a vytlaeni co nejvce a co
nejdle. S tm se tu pot, e to hlavn bude doma nakonec a e to bude krvav, a ne
prochzka po Vclavskm nmst jako roku osmnst. Jde tedy o tu, aby se doclilo doma co
nejvce." (20) 0 nco pozdji (v lednu 1942) prezident po porad s leny exilovho kabinetu v
memorandu O otzce hranic SR" uvdl, e kdyby byl pijat princip, e vinci vlky mezi
eskmi Nmci maj odejt v kadm ppad a bez jakchkoli dohod a indemnit" (co
povaoval za zcela spravedliv"), inil by poet osob, je mly tkem a vypuzenm" opustit
eskoslovensk sttn zem, odhadem ti sta a tyi sta tisc. Pokud by se tento pln, v nm
se dle uvaovalo o proveden organizovanho transferu v kombinaci s uritmi zemnmi
stupky, nedal ve svm celku uskutenit, navrhoval Bene zajistit pedmnichovsk hranice a
nechat prost prbh udlostem revolunm, je po pdu Nmecka s jistotou pijdou". (21) S
provedenm domc revoluce" potala i zvltn Studijn skupina" ve struktue londnskho
ministerstva nrodn obrany, je byla povena plnovnm povlench vojenskch opaten
vetn zajitn sttn hranice a een s tm souvisejc otzky migrac vtch skupin lid. Prvn
ucelenj pln pevratu pedloila zejm v lednu 1942. eskoslovensk armda mla podle
nj rychlm derem zlomit odpor Sudek", obsadit pohrani, steit hranice a pipravovat
odsun Nmc. Vychzelo se pitom z pedstavy, e by se armda mohla na pechodn obdob
rozdlit do dvou st. Prvn, tvoen rychlmi dernmi oddly sloenmi z pslunk
zahraninch vojenskch jednotek, by potlaovala ppadn odpor nacistickch ivl. Druh
st by pak mla za kol obnovit a zajistit klid a podek, piem by v jejch adch psobili
pedevm zlonci, pslunci slovensk armdy a vldnho vojska."
V ervenci 1943 Studijn skupina" vypracovala dokument, o nm se v ptomnosti ministra
nrodn obrany Sergeje Ingra a prezidenta diskutovalo 2. srpna. Byly pedloeny tyi varianty
postupu, jen ml po vlce vst k poetn redukci nmeckho obyvatelstva. tvrt a
nejradiklnj varianta se mla podle veho uplatnit v ppad, pokud by se nedaly provst
www.go-east-mission.net

Go East

str. 16/50

prvn ti varianty (1. transfer asi dvou milion Nmc bez odkodnn za majetek, ovem se
souhlasem velmoc; 2. odstoupen mench st pohraninho zem v kombinaci s vysdlenm
maximln devadesti, pinejmenm vak zhruba ptasedmdesti, procent Nmc; 3. vmna
Nmc za echy ijc v zahrani a Luick Srby, s pedpokladem nsledn asimilace zhruba
milionu Nmc, kte by v republice zstali). Zcela jist nerealistick pedstava, je mla
pispt k dosaen tchto cl daleko tvrdmi prostedky (4. varianta), kalkulovala s monost,
e se eskoslovensk armd poda ve fzi takzvan zen revoluce obsadit co nejrychleji
pedmnichovsk hranice a e se bhem asi jednoho tdne (!) vysdl z zem historickch zem
nemn ne dva
----18 Tamt.
19 Ke genezi dekretu o sttnm obanstv Nmc a Maar srv. JECH, Karel (ed.): Nmci a
Maai v dekretech prezidenta republiky, dok. 8.1 a 8.4, s. 317-335.
20 VONDROV, J. (ed.): ei a sudetonmeck otzka, dok. . 42, s. 80, depee Prokopa
Drtiny Vladimru Krajinovi z 9. 12. 1940.
21 Tamt, dok. . 80, s. 142-146, citace ze s. 144.
22 LICHNOVSK, Milan: Otzky upevovn lidov demokratick moci v zpadnm pohrani v
letech 1945-1946 a loha s. armdy. In: Historie a vojenstv, ro. 9, . 2 (1960), s. 011-047,
zde S. 626
----miliony 846 tisc Nmc (a k tomu jet 649 tisc Maar ze Slovenska a Podkarpatsk Rusi a
78 tisc Polk ze Slezska), nae v dalm tdnu postihne stejn osud dalch 381 tisc Nmc
(nyn mimo jin i ze Slovenska a Podkarpatsk Rusi), vysthovanch z vnitrozem elezninmi
transporty. V nvrhu se pedpokldalo, e kad vysdlenec by si mohl vzt zavazadla v
mnostv a vze, je bude moci sm unst, piem by se transfer uskutenil z pohraninch
okres do vzdlenosti asi padesti kilometr vzdunou arou od hranic pky, co mlo
pedstavovat edest a ptasedmdest kilometr pochodu. Z ostatnch okres se mli Nmci
pepravovat pistavenmi vozidly (vlaky). (23) Tato koncepce se v nkterch ohledech
pibliovala obsahu a clm plnu, na nm (podle veho patrn a do detail) pracovala v
potcch odboje nejvznamnj organizace Obrana nroda (ON). (24) Prezidentv koment
k nvrhm vojk ze Studijn skupiny", o nich se debatovalo 2. srpna 1943, je zejm z
nsledujcho zznamu: Jde o to, abychom od samho potku mli pevn v rukch nkolik
vznanch bod v nmeckm zem. Ty musme obsaditi a bude doucno provdti teror,
aby co nejvce Nmc uteklo. Pi transferu chci, aby ppadn transfer byl tak een z hlediska
socilnho. Ponechali bychom si dlnky a rolnky, kdeto stednho stavu, buroazie a
kapitalist bychom se zbavili. Je teba spojit nrodn revoluci s revoluci sociln." Prezident ale
doporuil poskytnout urit zruky odkodnn formou mezinrodn finann", respektive dt
za zstaven majetek uritou nhradu". (25) Podle upesujc koncepce, zhotoven
----23 VA-VHA, f. tb pro vybudovn brann moci (VBM), karton (k.) 3, j. 93/taj.3.odd.
1943, folio 42-81, tajn elabort Pesdlovn menin studie zkladnch monost",
adresovan prezidentu Beneovi, Londn 30.7.1943 (vetn pti ploh). Viz rovn
MAJEWSKI, Piotr M.: Edvard Bene i kwestia niemiecka w Czechach. Warszawa, Wydawnictwo
DiG 2001, s. 275-277; BRANDES, D.: Der Weg zur Vertreibung, s. 221-223.
24 Jeden z vedoucch pedstavitel domcho odboje na Morav Josef Gra informoval po vlce
v tisku o tom, e se rezistence velmi brzy rozhodla otzku nmeckho obyvatelstva revolun
www.go-east-mission.net

Go East

str. 17/50

rozeiti". Obrana nroda mla nejen generln pln, podle nho mli Nmci bhem 24 hodin
nejkrat cestou opustiti hranice republiky, nbr mla vypracovny a pipraveny i vechny
potebn podrobnosti. Byly stanoveny pechody hranic pro jednotliv okresy a byl pipraven i
nezbytn personl pro proveden prohldky zavazadel odchzejcch Nmc. (...) Byly vak tak
pipraveny plny pro zajitn a pevzet majetku, vetn potebnch legislativnch osnov, tak
aby poadavek odsunu Nmc mohl bti okamit do vech dsledk uskutenn." (GRA,
Josef: Nerozumme si. In: Dneek, ro. 1, . 24, (5. 9. 1946), s. 369; autor lnku polemizoval
s novinem Michalem Mareem.)
25 VA-VHA, f. VBM, k. 3, folio 212, Poznmky z j. 212 Taj. 1943 (777 Taj. 1943 Voj
[ensk] kanc[ele] pres[identa] rep[ubliky]), vloeno do sloky j. 104/taj.3.odd. 1945, Zpis
o II. vojensk porad u presidenta republiky dne 2. srpna 1943; viz t MAJEWSKI, P. M.:
Edvard Bene i kwestia niemiecka w Czechach, s. 275-277; BRANDES, D.: Der Weg zur
Vertreibung, s. 221-223. Pokud jde o socilnreformn strnky a dsledky vysdlen nmeckho
obyvatelstva, vyjdil se Bene obdobn jako v uvedenm cittu rovn pi konzultacch s
eskoslovenskmi komunisty v Moskv v prosinci 1943 (k tornu KLIME, Milo LESJUK, Petr
MAL, Irena PREAN, Vilm (ed.): Cesta ke Kvtnu: Vznik lidov demokracie v
eskoslovensku, sv. 1. Praha, SAV 1965, dok. . 2, s. 40-59, citace s. 44.
--ji 3. srpna, by eskoslovensk vlda za takto proveden bleskurychl transfer menin
oficieln nenesla zodpovdnost, nbr by byla postavena ped ,hotovou' vc, kterou by pak
jen pijala za svoji a uznala de iure". 0 povaze tto revolun akce" bylo eeno, e nebude
znt ani vjimek, ani pardon". (26)
V beznu 1944 pedloila Studijn skupina" dal elabort tykajc se prbhu zen
revoluce", o n uvaoval prezident a j se vojci koncepn zabvali nejintenzivnji, a
definovala ji jakoto dob nsil, teroru a bez oficieln edn kontroly, a tud i zodpovdnosti
ze strany vldnch initel". Doslova se v materilu pravilo: Bude to domc revoluce proti
nmeckmu utlaiteli, za ni neme bti nikdo inn zodpovdnm." Vzhledem k pozdjmu
vvoji udlost jeho autor pedvdav konstatoval, e rozhodujc vznam bude mt fakt,
vojensk jednotky vstoup do eskoslovenska jako prvn. Kdyby na jeho zem dorazila
nejdve zpadn spojeneck vojska, pak by zejm podle tchto vah k revolunmu odsunu"
nedolo. Pitom plnovai vychzeli z ponkud zvltn teze, e pi zamlench nucench
migracch by mli ze zem nejdve odejt ti Nmci z ad starousedlk, kte se podporou
nacistickho reimu neprovinili. Potalo se toti s tm, e provst rozshlej vysdlen tchto
lid by bylo pozdji obtn. Teprve ve druh fzi akce mli v souladu s touto mylenkou
republiku opustit t Nmci, hlavn pedstavitel administrativnho apartu, kte sem pili
po roce 1938, dle nmet kolonist, vojci a ostatn pslunci ozbrojench formac, nyn ji v
rmci mezinrodn dohodnutch podmnek. Nakonec ml bt systematicky odsunut zbytek
nmeckho obyvatelstva. (27) Navrhovan poad vysidlovacch etap vak Bene do sv
koncepce nepevzal. (28)
Jedna z poznmek prezidentova spolupracovnka Jana Opoenskho z dubna 1944 vak pesto
svd o tom, e Bene i nadle uvaoval o mezinrodn nedohodnutm divokm" odsunu.
Opoensk uvd, e se ped nm Bene vyjdil v tom smyslu, e by si pl, abychom ihned
vyhnali vechny gestapky, ordnery, henleinovce, profesory uitele, tedy celkem asi 600.000
lid". Ostatn Nmci by pak byli vysthovni bhem pti let, piem Bene nevyluoval, e by
se to dalo provst v krat dob do dvou let. (29) 0 tden pozdji ekl prezident v rozhovoru
----26 VA-VHA, f. VBM, k. 3, j. 104/taj.3.odd. 1943, folio 155-208, 214 n., elabort datovan
3.8.1943 Transfer meninovho obyvatelstva za eventuel[n] zen revoluce" (vetn 11
ploh).

www.go-east-mission.net

Go East

str. 18/50

27 Tamt, j. 390/taj.3.odd. 1944, folio 237-310 (s plohami), zde 239, rukou psan studie
majora usty Transfer menin v revolunm dob" z bezna 1944; viz t MAJEWSKI, P. M:
Edvard Bene i kwestia niemiecka w Czechach, s. 293; BRANDES, D.: Der Weg zur
Vertreibung, s. 222 n.
28 VA-VHA, f. VBM, k. 3, j. 458/taj.3.odd. 1944, folio 315-319, Transfer obyvatelstva v
SR", psemn elabort vyjadujc Beneovy nzory, jen byl 14.4.1944 pedn ministrem
nrodn obrany Ingrem tbu pro vybudovn brann moci (3. oddlen).
29 ECHUROV, Jana KUKLK, Jan ECHURA, Jaroslav NMEEK, Jan (ed.): Vlen
denky Jana Opoenskho. Praha, Karolinum 2001, s. 342 n., zznam z 3.4.1944; BRANDES,
D.: Der Weg zur Vertreibung, s. 319.
----s exilovm ministrem financ Ladislavem K. Feierabendem, e souhlas i s nucenm
transferem, a brutlnm". (30) V poselstv adresovanm domcm odbojovm skupinm 16.
ervence 1944 referoval Prokop Drtina o tom, jak si prezident pedstavuje een celho
problmu a co by se mlo stt, pokud se nepoda vysdlit maximum Nmc na zklad
patinch mezinrodnch dohod a smluvench pravidel. Jeliko lo v dan dob o nejistou
vyhldku, nemlo se na takov een spolhat a jen neinn vykvat: Je teba, abychom si
mnoho vydili sami ihned v prvnch dnech osvobozen, aby vech vinnch nacist co nejvce od
ns uteklo ze strachu ped obanskou revoltou proti nim v prvnch dnech revoluce a aby co
nejvce tch, kte se budou jako nacisti brnit a klst odpor, bylo v revoluci pobito. Na to stle
myslete a na to mus bt pipraven cel nrod. Mezinrodnmu een nmeck otzky u ns
mus pedchzet tedy vedle osvobozovacho revolunho hnut a pozdji i vedle dnch
vojenskch operac, a bude osvobozena cel nae zem a cel zem sttu vojensky
zejmna tedy tak pohranin sti, kter od ns byly odtreny Mnichovem co nejrychlej
obsazen a vyitn tch vbk k hranicm, kde byl esk ivel vdy nejsilnj a kde pak
prakticky el a na pohranin hory (nap. umava, jihovchodn od Chodska,
Jindichohradecko, Znojemsko, dol Dyje a na severu pedevm uheln pnev duchcovsk,
kde prakticky esk ivel byl ve vtin ji ped vlkou, dle Jilemnicko a esk Podkrkono
vbec, nmeck ostrov libereck a konen Zbesko a okol Kralickho Snnku)." (31) Ve
zprv z 1. z 1944, kter reagovala na Drtinovy instrukce a vyjadovala mnn domcch
odbojovch kruh, stlo: ...rozumme a bude pipraveno ve, aby tmto smrem byly vedeny
davov instinkty, nahromadn k vbuchu pomsty, ostatn zcela pirozen." (32) Pot co se
eskoslovensk strana seznmila s vhavm a pinejmenm zdrenlivm postojem Velk
Britnie a USA k obsahu jejho memoranda z listopadu 1944, ml Edvard Bene nikoli mn,
ale naopak vce dvod nepoutt variantu povlen zen revoluce" pi een nmeck
otzky" ze zetele. V souvislosti s ppravou nvratu exilov reprezentace do vlasti dajn
mimo jin poznamenal, e by radji pijel a o dva tdny pozdji, a se lid dostaten
vybou". Pozdji komunistick ministr informac Vclav Kopeck pr ve vld prohlsil, e se
v exilu samozejm potalo s revolun spravedlnost" a e sm prezident republiky se pr
jet v Moskv zmnil o tom, e se prvnch trnct dn bude doma dit". (33)
V pedveer osvobozen
V tdnu od 22. do 29. bezna 1945, kdy prezident Bene vedl dleit rozhovory se
sovtskmi nejvymi initeli, paraleln jednali v Moskv zstupci politickch
----30 ECHUROV, J. ad. (ed.): Vlen denky Jana Opoenskho, s. 344 n., zznam z
11.4.1944; BRANDES, D.: Der Weg zur Vertreibung, s. 320.
31 Text Drtinova vzkazu z 16. 7. 1944 viz PREAN, Vilm (ed.): Slovensk nrodn povstanie:
Dokumenty. Bratislava, Vydavatelstvo politickej literatry 1965, dok. . 99, s. 242 n.; dle viz
www.go-east-mission.net

Go East

str. 19/50

OLC, Ji (ed.): Edvard Bene: Vzkazy do vlasti. Smrnice a pokyny eskoslovenskmu

domcmu odboji za druh svtov vlky. Praha, Historick stav AV R 1996, dok. . 83, s.
180-189; VONDROVA, J. (ed.): ei a sudetonmeck otzka, pozn. . 2 k dok. . 140 na s.
286; srv. t BRANDES, D.: Der Weg zur Vertreibung, s. 321.32 VONDROVA, J. (ed.): ei a
sudetonmeck otzka, dok. . 140, s. 285 n., citt ze s. 286, zprva z domova odeslan
docentem V. Tmou 1. 9. 1944.
33 HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 65 (oba citty jsou pevzaty z nminy).
Autorka datuje Kopeckho vrok k 27. 8. 1945, toho dne se vak dn (dn) schze vldy
nekonala. Svj zmr vrtit se dom a za nkolik tdn po skonen vlky sdlil Bene ji 1.
7. 1943 v dvrnm rozhovoru s londnskmi reprezentanty KS (NA, f. 100/24 (Klement
Gottwald), sv. 172, arch. j. 1523, folio 22 n., nedatovan zprva o rozmluv s Beneem). K
vahm exilu o monm vbuchu nsilnost po skonen vlky srv t KAPLAN, K.: Pravda o
eskoslovensku, s. 136-138 (autor datuje ve zmnn vyjden Kopeckho ve vld k 27. 8.
1946, tedy o rok pozdji ne Hrabovcov s. 228, pozn. . 28). Kdy se na zasedn vldy 20.
5. 1947 debatovalo o povlench excesech", prohlsil ministr vnitra Vclav Nosek, e v
kvtnu a ervnu 1945 lid prost vzal spravedlnost do svch rukou", a dodal, e i prezident
Bene potal ji v Londn s tm, e se tak stane". Proto mu pr jednou ekl, e se vrt do
vlasti a po 3 mscch, a si lid vyd ty s kolaboranty a Nmci". (NA, f. 100/24, sv. 144,
arch. j. 1494, protokol ze zasedn vldy 20. 5. 1947.)
---stran budouc Nrodn fronty o programu nov vldy a jejm sloen. Jako zklad debaty byl
akceptovn dkladn pipraven nvrh KS. O masovm transferu sudetskch Nmc, s jeho
provedenm v principu souhlasily vechny sloky eskoslovenskho politickho spektra, nebyla
ovem e ani v nvrhu programu, ani v jeho verzi schvlen v Koicch 5. dubna 1945. Tento
fakt zejm souvisel se stle nejednoznanm postojem Spojenc. V vodn pasi dosti
obecn formulovan osm kapitoly programu se pouze hovoilo o tom, e stran zkuenosti,
jich se ei a Slovci doili s nmeckou a maarskou meninou", povedou v obnoven
republice k hlubokmu a trvalmu zsahu" m bylo nepmo naznaeno, jakou cestou se
bude nov moc ubrat ve vztahu k neloajlnm minoritm. Zatmco tm Nmcm, jak bylo v
textu oznmeno, kte zstali jako antinacist a antifaist republice vrni (tato podmnka mla
bt naplnna, pokud ji ped Mnichovem aktivn vystupovali proti Henleinovi a na obhajobu
eskoslovenskho sttu a poslze, po 15. beznu 1939, byli za svj odpor proti okupanmu
reimu a za vrnost republice pronsledovni, respektive uprchli do ciziny, aby tam
pokraovali v aktivnm boji za obnovu SR), mlo bt jejich eskoslovensk sttn obanstv
potvrzeno, ostatnm (pokud je dve mli) se mlo odejmout. Pedpokldalo se vak, e pro n
budou moci optovat, piem konen slovo pi posuzovn kad individuln dosti mly mt
sttn ady. (34) Z prva opce byli vyati a republiku mli opustit Nmci (a Maai), u nich
se potalo s trestnm postihem za zloiny proti sttu a eskmu a slovenskmu nrodu, pokud
ovem nepichzel v vahu hrdeln trest. Ihned vykzat" se mli rovn Nmci (a Maai),
kte se do eskoslovenska pisthovali po roce 1938, s podmnkou, e vi nim nebude
zahjeno trestn sthn (v tto kategorii se mla uplatnit vjimka u osob, kter pracovaly ve
prospch republiky). (35) Oputn zem se tedy v programu pedpokldalo (a dalo) pouze u
osob pisthovanch po roce 1938, pevn skch Nmc (okupant"), a v ppad
starousedlku pak u tch, kte budou pedtm odsouzeni (ovem s vjimkou trestu smrti). V
programu chyblo posouzen kardinln otzky, co se konkrtn stane s poetnou masou lid,
kte pijdou o sttn obanstv a nepodaj opn dost, respektive jim bude zamtnuta. Pitom
bylo vce ne jasn, e to bude ppad rozhodujc sti nmeckho obyvatelstva, kterou pak
tak ek vysthovn za hranice.
Kdy byl 24. bezna navren text osm kapitoly po diskusi, je trvala sotva vce ne deset
minut, redakn komis beze zmny schvlen, prohlsil Vclav Kopeck, e otzka transferu je
tady vlastn vyeena. Klement Gottwald poznamenal, e tento problm pedstavuje v danm
kontextu nco jako Kolumbovo vejce". Sociln demokrat Vclav Majer podotkl, e v Londn
se sice o transferu asto hovoilo, zd se mu ale rozumn, e nyn tomu tak u nen. Kdy se
nrodn socialista Jaroslav Strnsk vyjdil v tom smyslu, e zpadn velmoci reagovaly na
www.go-east-mission.net

Go East

str. 20/50

eskoslovensk poadavky v tto vci (ml na mysli memorandum z listopadu 1944)

nemastnm prohlenm", dodal Gottwald ponkud ukvapen (ovem urit nikoli bez
uritho myslu), e Zpad vlastn ji transfer odmtl, a doloil to poukazem na negativn
postoj jeho pedstavitel k monosti zaadit tuto otzku do podmnek pm s Maarskem. K
tomu pipojil nsledujc vrok: Hodn nm pome Rud armda. Bude ovem zleet na
tom, jak pjde vojensk postup." Strnsk se jet zajmal o to, jak budeme provdt
konstrukci viny u nmeckch sedlk", nae ho Gottwald ujistil: To ve pjde bez dlouhch
okolk." A tm byla debata skonena. (36)
Chystanou retribuc se zabvala devt kapitola. V dest kapitole vldnho programu o
nrodn sprv a v jedenct kapitole o konfiskaci zemdlskho majetku a o pozemkov
reform se objevily formulace naznaujc, e by se tato opaten mla vztahovat jen na
provinil Nmce, kte svou innost pispli k rozbit republiky nebo aktivn podporovali
okupanty. Nezaujat a s obsahem pedchozch, pevn dvrnch internch jednn o dan
problematice neobeznmen ten by z pouhho textu vldnho programu mohl jen st
vyvodit zvr, e naprostou vtinu nmeckho obyvatelstva v eskoslovensku ek brzk
masov vysthovn a prakticky tm pln konfiskace majetku bez nhrady. Vzhledem k
tomu, e se akti nslednch udlost, pedevm pak nkte pedstavitel eskoslovensk
armdy, ji zhy odvolvali na znn vldnho programu z potku dubna 1945, mlo by bt na
tomto mst jasn a bez obalu eeno, e tato argumentace znan pokulhvala. Ze
samotnho textu programu toti nebylo mon, a to ani po obsahov, ani po formln-prvn
strnce, pmoae vyvodit zmr pipravit situaci pro realizaci plonch, hromadnch
vysidlovacch akc. (37)
----34 Opn akce v tomto smyslu, je se mla tykat znanho potu osob, se vak po vlce
neuskutenila. Jen dvma skupinm pslunk nrodnostn smench manelstv bylo
postupn a do roku 1949 umonno podvat dosti o znovuzskn eskoslovenskho
sttnho obanstv. (Touto otzkou se na vce mstech ble zabv disertace A. von Arburg
Zwischen Vertreibung und Integration.) Dokladem toho, e pinejmenm jet v prvn
polovin dubna ptatyictho roku vlda uvaovala o uplatnn opnho prva, me bt
dokument schvlen jejm pedsednictvem 12. 4. 1945. Nesl nzev Prozatmn vstavba
ministerstva vnitra a pln prce po dobu pobytu na Slovensku" a uvaovalo se v nm mj. o
zzen zvltnho oddlen resortu pro optaci ve smyslu vldnho programu, odst. VIII". V
tomto materilu byla ostatn zmnna jen ta chystan opaten, je se pmo odvjela od zsad
formulovanch ve vldnm programu (internace a dkladn oista" mezi provinilmi Nmci,
zzen pracovnch tbor, okamit vysdlen lid, kte se pisthovali na sttn zem po roce
1938). Viz Archiv Nrodnho muzea (ANM), Praha, f. Zdenk Fierlinger, k. 61.
35 Originly protokol z beznovho jednn o vldnm programu viz NA, f. 1 (Archiv dr.
Huberta Ripky), sign. 1-117-1. Schvlen text vldnho programu viz nap. Program prv
domc vldu republiky, vldy Nrodn fronty echii a Slovku: Sbrka dokument. Praha,
Ministerstvo informac 1945.36 KLIMH, M. ad. (ed.): Cesta ke Kvtnu, sv. I, dok. .. 130, s.
380-390, citace ze s. 384 n.
37 Podobn obecn, ne zcela urit, nznakov a k nemu konkrtnmu definitivn
nezavazujc formulace ve vztahu k povlenmu osudu Nmc obnovenm stt, jak,
obsahovaly pslun partie vldnho programu z dubna 1945, lze v rznch obmnch
(pochopiteln s pi hldnutm k tak i onak rozdln kladenm akcentm) vystopovat rovn v
programovch dokumentech socilnch demokrat (SSD), nrodnch socialist (SNS),
komunist nebo odborovch organizac. Tot je mono v podstat ci o projevech
eskoslovenskch politik z druh poloviny roku 1944 a prvnho tvrtlet roku nsledujcho, je
byly zsti ureny i pro veejnost. Objevovaly se v nich zmnky o poteb definitivn vyeit
nmeck problm", potrestat vlen zloince, provinil osoby, zrdce a kolaboranty, oistit"
veejn ivot, zbavit se vtiny Nmc (okupant i domcch pisluhova Henleina, Franka a
Hitlera) apod. Srv. k tomu nap. KLIME, M. ad. (ed.): Cesta ke Kvtnu, sv. 1, s. 333, 335,
338 (ilegln en programov dokument KS z ledna 1945), s. 341 (podkladov materily
www.go-east-mission.net

Go East

str. 21/50

SNS pro jednn v Moskv), s. 344 (Gottwaldova depee Noskovi a nvrh prohlen se
spolenm stanoviskem Nrodn fronty), s. 364 (Akn program sociln-demokratick skupiny
v Londn), s. 374-376 (programov dokument domcch ileglnch odbor).
----Nov eskoslovensk vlda vak byla v souladu s plny pipravenmi v exilu, s vdomm
rozsahu a dosahu vbuchu hnvu eskch lid proti okupantm a Nmcm vbec, jen byl
oprvnn pedvdn, i pedbnho, tebae jen stn a nikoli zcela jasn vyjdenho,
pslibu podpory ze strany Sovt (z prosince 1943 a bezna 1945) pevn odhodlna
provst odsun vtiny nmeckho obyvatelstva stj co stj. Hned po svm zformovn chpala
a prosazovala tento zmr jako jednu z elnch priorit pi naplovn vlastnch programovch
cl. (38) Spolhala pitom na to, e za pomoci Sovt bude mon v tto zleitosti
postupovat co nejrychleji a postavit pak zpadn velmoci ped faits accomplis. Pestoe bylo ve
zprvch a komentch rozhlasovho vysln nebo v textech doma ench letk a jinch
tiskovin, kter tlumoily stanoviska a zmry vldy, jet patrn zohledovn obecnch
formulac jejho programu, jejich tn se piostoval a nzory radikalizovaly. Hlavn problm
spoval v tom, e se sice prosazovala mylenka rychlho a nekompromisnho vypodn s
okupanty", nmeckmi tyrany" a nmeckmi vrahy", ale otzka, zda se rzn postup m
tkat jen osob pisthovanch do republiky po roce 1938 a Nmc, kte se skuten njak
provinili, nebo pauln vech osob, kter aktuln pobvaly v hranicch pedmnichovsk SR
a byly povaovny za pslunky nmeck nrodnosti, nebyla s konenou platnost
zodpovzena. V provoln Koick vldy ze 17. dubna 1945, kter odvyslal moskevsk i
londnsk rozhlas, se mimo jin uvdlo: Dejte vyvti ze svch srdc iveln nenvisti vi
nmeckm katanm. Vzpomete na vechna hrozn muka bhem esti let nmeck okupace a
uvdomte si, e nyn pila chvle odplaty za krvav popravy Heydrichovy, Daluegeovy a
Frankovy, za smrt popravench a umuench, za utrpen vznnch, za ponen zotroench,
za slzy a al tolika neastnch rodin naeho nroda. Jdte tovat s Nmci za vechna jejich
zvrstva a neznejte slitovn s nmeckmi vrahy. Ztujte nemilosrdn i se zrdci nroda a
republiky!" (39) Vznam takovch vzev mohl bt pirozen interpretovn velmi iroce, co si
vlda rozhodn musela uvdomovat. Ostatn, kad si mohl docela dobe pedstavit, e
emocemi doslova nabit atmosfra tdn na rozhran konce vlky a potku mru nebude
zrovna pispvat k diferencovanjmu pijmn pokyn z oficilnch mst. V vahu je teba vzt
i to, e jejich plamenn apely byly v etap ped kapitulac Nmecka nepochybn tak soust
psychologick vlky. Iniciovn partyznskch akc a celonrodnho povstn proti okupantm
bylo zcela pirozenm a logickm dsledkem stvajc situace a vlda sv zmry v tomto
smru deklarovala dostaten jasn. Krtce ped koncem vlky se z podntu nmstka
pedsedy vldy Josefa Davida v pedsednictvu vldy mimo jin debatovalo o monosti pout k
demoralizaci neptele i opaten, jejich proklamace by mla pznan vojensk, zn rz.
Ponvad Nmci vyhroovali, e budou brnit Prahu jako pevnost, mly bt nad hlavnm
mstem, ale t nad celm jet nacisty okupovanm zemm protektortu, rozhozeny
nmecky psan letky s textem varujcm, e kad jednotliv Nmec na zem ech a
Moravy bude osobn svm ivotem odpovdn za kody, kter by snad nmeckm bsnnm
mohly vzniknout v Praze nebo jinde v eskch zemch". Pedsednictvo se usneslo povit
adujcho ministra zahrani Jana Masaryka, aby takov krok dal sovtskm vojenskm
autoritm na uvenou". (40) Bylo jen dsledkem dosavadnho ponn nacist, jejich
brutality a celkovho rozbouen vn se sklonem k projevm krajnho radikalismu, e
pipravenost k boji s nenvidnmi Nmci byla na esk stran inspirovna vzvami, v nich
zaznvaly hlasy volajc po nekompromisnm ztovn. Neme proto pekvapovat, e se
zmobilizovan mui t pod vlivem takovch podnt, k nim se pochopiteln pipojily i jin,
mnohdy znan rznorod motivy, chopili tam, kde svho protivnka tak i onak dostihli a
pemohli, nstroj odplaty, k emu ovem dochzelo zhusta rovn po skonen bojovch
stet. V tto souvislosti se jev jako velmi dleit, e v cel ad veejnch vystoupen a
projev z tto doby (zhruba do poloviny kvtna 1945) chyblo konkrtn a drazn
pipomenut tch pas vldnho programu, v nich se mluvilo o vynt nkterch skupin
Nmc z dosahu represivnch opaten, a ve vtin ppad odkazy na tyto pokyny zcela
absentovaly. Loajln Nmci", individuln vyizovn opnch dost" to byly pojmy, kter
se tehdy neobjevovaly ani ve veejnch prohlench tch komunist, kte dve v exilu
www.go-east-mission.net

Go East

str. 22/50

potebu diferencovat, dit se antifaistickmi hledisky a podobn nejastji (i kdy nikoli

pokad zcela dsledn) zdrazovali. Provoln KS z dubna 1945 Co dlat, m zat?"
poadovalo sice okamit za jitn vech Nmc, kte do zem pili po Mnichovu jako
okupanti, a tak
----38 HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 65.
39 esk odboj a Kvtnov povstn: Sbornk dokument 1943-1945. Praha, Svoboda 1973, s.
347 n.; KLIME, M. ad. (ed.): Cesta ke Kvtnu, s. 614 n.; SOUKUP,, Jaroslav (ed.): Cestou
Kvtna: Dokumenty k potkm na nrodn a demokratick revoluce. Duben 1945 kvten
1946. Praha, Svoboda 1975, s. 60-63; HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 65.
Provoln vldy vzniklo na zklad nvrhu ministerstva informac pod vedenm V. Kopeckho.
Pvodn text viz NA, f. Ministerstvo vnitra Noskv archiv (MV-N), k. 234.
40 NA, f. PV (ad pedsednictva vldy) pedsednictvo vldy, k. 1, protokol ze zasedn
pedsednictva vldy 26.4.1945 (nezpracovan materil).
----tch osob, kter aktivn podporovaly Henleina a nacistick reim nebo se podlely na zloinech
proti eskmu a slovenskmu nrodu, ale z formulac tkajcch se uvalen nrodnch sprv na
majetkov hodnoty a konenho odinn Bl hory" ve smyslu navrcen esk pdy
eskmu lidu" bylo souasn zcela zejm, e se vztahuj na vechny, hlavn pak domc"
Nmce (pouit vrazy jako cizck nmeck lechta" nebo potomci poblohorskch lupi"
na celkovm vyznn vzvy nemohly nic podstatnho zmnit). (41)

Ped zatkem plonch evakuac" (kvten 1945)

Proklamace politik
Veejn prohlen uinn ve jmnu vldy zskala na nov kvalit od okamiku, kdy nkte
jej lenov, delegti nebo zamstnanci jejho apartu postupn dorazili do mst lecch na
osvobozenm zem eskch zem. Nyn se ji se skutenou (a douc) perspektivou een
nmeck otzky" a s rozsahem i nsledky tch opaten, je k nmu mla inn pispt,
nedlaly dn vt tajnosti. Ostatn udlosti se odehrvaly na oteven scn". V
rozjitench pomrech, navc za ptomnosti Rud armdy, jej mnoz pslunci nebyli zvykl
dit se na obsazenm zem njakmi tlocitnmi ohledy, se v adch Nmc diferencovalo
mlo nebo takka vbec. Zabrn majetku, hromadn zajiovn a internace, zavdn
pracovn povinnosti a koneckonc t nucen vysidlovn a pesidlovn mlo nyn jednm
rzem" postihnout tm vechno starousedl nmeck obyvatelstvo. Svd o tom i prvn
znm, sprvnm orgnm na osvobozenm zem Moravy pmo uren pokyny, je mly
souasn znan vznam i z celosttnho hlediska. Vlda la v tomto smru pod vlivem
aktuln situace za svj vlastn program jet pedtm, ne jej lenov vbec dorazili
odpoledne 10. kvtna 1945 do Prahy, a to s vdomm, e pro njak masov vysidlovn
nmeckho obyvatelstva jet neexistovaly dn zvazn mezinrodn garance. (42)
V souvislosti s pojednvanou problematikou je nutno mt na zeteli, e zdaleka ne vechny
pokyny zprostedkovan mezi centry politick moci a podzenmi instancemi (nebo mezi nimi
navzjem) se dochovaly v autentick psemn form. Mnoh bylo toti sdleno jen v
bezprostednm osobnm styku. Zasedn Nrodnho vboru pro Velk Brno, kter se konalo 3.
kvtna 1945, se jako zstupce eskoslovensk vldy a armdy zastnil rovn nadporuk
Bedich Steiner, jen se vrtil do vlasti s eskoslovenskmi vojenskmi jednotkami z vchodu.
(43) V uveden funkci stn nastnil svou pedstavu o tom, jak by se mlo postupovat vi
brnnskm Nmcm. Podle protokolu se o jejich nucenm odchodu nehovoilo. Padla vak
slova o koncentraci" Nmc, kterou Steiner povaoval za douc i u antifaist, ovem
www.go-east-mission.net

Go East

str. 23/50

oddlen od ostatnch. (44) K prvnmu kontaktu mezi leny vldy a zstupci brnnskho
nrodnho vboru dolo odpoledne 7. kvtna (NV tehdy plnil i koly krtce pot ustavenho
Zemskho nrodnho vboru v Brn). Ministi obrany, vnitra, prmyslu, spravedlnosti a pot
generl Ludvk Svoboda, Vclav Nosek, Bohumil Lauman, Jaroslav Strnsk a Frantiek Hla
jednali nejdve se zstupci nrodnho vboru na radnici. Ptomni byli tak nelnk
Hlavnho tbu (H) ministerstva nrodn obrany generl Bohumil Boek a na stran Bran"
kapitn Bedich Pokorn, 3. kvtna jmenovan velitelem Nrodn
----41 GOTTWALD, Klement: Deset let: Sbornk stat a projev 1936-1946. Praha, Svoboda 1946,
s. 265-268; KLIME, M. ad. (ed.): Cesta ke Kvtnu, s. 651 n.
42 Na to poukazuje tak E. Hrabovcov (Vertreibung und Abschub, s. 65 a 68).
43 lo zejm o Bedicha Steinera, kter jako pslunk 1. eskoslovenskho armdnho sboru
bojoval na vchodn front a v prvnch dvou povlench mscch psobil v Hlavnm tbu
MNO. Tento mu byl pak od lta 1945 do konce roku 1948 poven vkonem vlivn funkce
osidlovacho a pohraninho referenta LN KS. (Srv. zprvu v listu in, (9. 5. 1945), s. 2.
Steiner v n byl titulovn jako kapitn".)
44 Archiv msta Brna (AMB), f. Sbrka zpis o schzch Nrodnho vboru msta Brno a jeho
sloek (B1/1), k. 40, protokol ze schze Nrodnho vboru pro Velk Brno dne 3. 5. 1945.
----bezpenostn stre. Nmeck tma" bylo dleitm pedmtem debaty. Nosek vyjdil
uspokojen, e otzka Nmc je v Brn v opaku k jinm mstm eena dsledn", a
pokraoval: Nmci mus bti koncentrovni a pidreni k prci, ne bude vyeena otzka
jejich pouit v Sovtskm svazu, k emu m vlda pslib od Sovt. Aby republika byla
vnitn siln, nutno otzku Nmc dsledn rozeiti, a radji nech zstane njak pda neb
podnik leeti njak as ladem, ne aby na nich byla Nmcm povolena dal innost." Podle
Brana" Strnskho nastal nyn okamik, kdy nutno rozeiti v Brn pro budoucnost
nrodnostn otzku. Brno neml nikdo rd, ponvad echm bylo v Brn pli mnoho Nmc,
Nmcm zase pli mnoho ech. Nyn si Nmci ekli o een a toto mus bti provedeno. S
eenm neteba ekati na vldu, nbr naopak vlda oekv, e lid vyd tuto otzku sm, a
to plnm vyazenm Nmc ze vech obor a tak koncentrovnm do pracovnch tbor."
Generl Svoboda poznamenal, e vnitn bezpenost republiky vyaduje, abychom se zbavili
Nmc a Madr, a dosavadn postup nrodnho vboru jest sprvn". (45) Pak Svoboda s
Noskem promluvili z radninho balkonu k davu, kter se shromdil na Dominiknskm
nmst. O obsahu jejich proslov je znmo jen mlo (Nosek se dajn vyslovil mimo jin v
tom smyslu, e u nikdy nebude v na vlasti nmeck a maarsk iredenty, n stt zstane
na vn asy nrodnm sttem ech a Slovk"). (46) Za dva dny, 9. kvtna, se Nosek,
Strnsk, Lauman a Hla opt vrtili do Brna a z radninho balkonu promluvili kolem
sedmnct hodiny k nkolika tiscm oban. Smysl pronesench slov odpovdal vyznn
nedvnch projev. Podle dobovho tisku provzelo obecenstvo nejsilnjm potleskem
provolvn slvy Sovtskmu svazu, Rud armd a Stalinovi, jako i zmnky o oitn Brna
od Nmc a zrdc. (47) Citovny byly napklad Strnskho vty: Dvali jsme v bval
republice Nmcm vechna prva. Odmnili se nm za to neptelstvm a bojem. Vidme, e
vedle Nmc se ned t, nbr jen umrat. Tedy t vedle nich nen mono, a proto budeme t
bez nich a po svm. Vybudujeme si eskou Republiku, esk Brno a zalome zde budoucnost
nach dt."48 Jet pedtm ne ministi opustili msto, rozlouil se generl Ludvk Svoboda s
jeho obyvateli slovy: Blahopeji Vm k obnoven svobody a peji, aby msto Brno bylo brzy
prosto vech Nmc a zrdc." (49)
----45 Viz Nrodn obroda, (10. 5. 1945), s. 1 n.
www.go-east-mission.net

Go East

str. 24/50

46 Viz tamt, (9. 5. a 10. 5. 1945); Rovnost, (8. 5. 1945); in, (8. 5.1 945).
47 Rovnost, (11. 5. 1945), s. 1; Slovo nroda, (10. 5. 1945), s. 2.
48 Nrodn obroda, (11. 5. 1945). Podle zprvy uveejnn v inu z 10. 5. 1945 Strnsk ekl:
Nebudeme t vedle nich, nbr bez nich. Vybudujeme si Brno navky ryze esk."
49 in, (11. 5. 1945). Nkolik dn pedtm mluvil generl Svoboda tak na improvizovanm
shromdn v Tebi, kde mj. sdlil, e eskoslovensko bude zbaveno vrolomnho
nmeckho obyvatelstva v pohrani, kter bude vysdleno do Nmecka" (viz pamti
Svobodovy dcery: KLUSKOV-SVOBODOV, Zoe: O tom, co bylo. Praha, Mlad fronta 2004,
s. 86).
----Ministi Lauman a Svoboda navtvili ptho dne (10. kvtna) Jihlavu, centrum
stejnojmennho nmeckho jazykovho ostrvku". Jet ped vystoupenm na svolanm
shromdn lidu diskutovali na radnici se zstupci revolunho nrodnho vboru o monostech
vysdlen zdejch Nmc. Lauman radil, aby byli okamit zkoncentrovni a dopraveni na
bavorsk hranice. Nmeck otzka" se podle nj mla v budoucnu eit i s ohledem na
nrodnostn smen rodiny, ovem vc protektortnch Nmc je jasn". (50) Generl
Svoboda se rovn zajmal o problm jihlavskch Nmc a pislbil, e zajist k jeho zvldnut
vojenskou vpomoc. Pot, co byli prvn lid 13. kvtna vysthovni ze svch byt a
shromdni a pot co se nrodn vbor 15. kvtna rozhodl soustedit vechny Nmce z msta
a okol do tborovch zazen, dorazil sem 21. kvtna tet prapor samopalnk tvrt brigdy
prvnho eskoslovenskho armdnho sboru. Nsledujcho dne se v Jihlav opt objevil ministr
Svoboda a vyzval mstn initele (pravdpodobn po politickm projednn cel zleitosti v
Praze a s velitelstvm Rud armdy v Jihlav), aby vechny Nmce co nejdve dostali za
hranice". Tiadvactho kvtna byly ji na mst dal vojensk jednotky. Od 9. ervna pak byli
mstn Nmci, zadrovan doposud v tborech, v celkovm potu pes deset tisc osob donuceni
zprvu pky a poslze tak zsti po eleznici opustit sv domovy ve smru k
eskoslovensko - rakousk hranici. (51)
Co do obsahovho zamen a vyznn nelze ve uveden stn pokyny i rady", pedan
leny vldy v jejm jmnu v Brn a Jihlav, kvalifikovat jinak ne jako zeteln vzvy k
uplatnn diskriminanch opaten, a pedevm k zahjen vysidlovacch akc ve vtm
mtku. Kdy se v kabinetu 11. kvtna projednval Gottwaldv nvrh vldnho prohlen
(jeho text pak nmstek pedsedy vldy pednesl v rozhlase), zabrnily jedin pipomnky
dalho mstopedsedy vldy, Monsignora Jana rmka tomu, aby v textu zstala formulace,
podle n se mlo ihned zat s istkou od Nmc". Podle rmka lo o to, aby bylo jasn, e
tato vc m bt zena nrodnmi vbory, aby nevznikly jin operan tvary". Vlda ani nadle
nevydvala dn oficiln, zvazn pokyny s celosttn psobnost. Nepochybn vak
spolhala na innost siln sugestivnch slov nkterch svch len nebo formulace pouvan
v mdich, a vbec na iniciativy
----50 SCHALLNER, Dieter: Divok odsun Nmc z bvalho soudnho okresu Jihlava: Materilov
studie. In: Res historica, ro. 1 (1992), s. 31 14, citace ze s. 35; T: Konec souit: Vysdlen
Nmc z jihlavskho jazykovho ostrvku. (Diplomov prce na Filozofick fakult UK.) Praha
1993, s. 33-52.
51 JARO, Zdenk KESADLO, Karel: Jihlavsko v prvnch povlench tdnech. In: Pocta
svobod: Sbornk z pracovnho setkn historik a odboj k 50. vro osvobozen. Brno,
Masarykova univerzita 1995, s. 141-146, zde s. 143 n.; SCHALLNER, D.: Konec souit, s.
34-36; HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 106; SCHIEDER, T. (ed.): Dokumentation
der Vertreibung der Deutschen aus Ost-Mitteleuropa, sv. IV/2. Bonn, Bundesministerium fr
www.go-east-mission.net

Go East

str. 25/50

Vertriebene, Flchtlinge und Kriegsgeschdigte 1957, s. 433-435; Nmci do koncentrku. In:

Kladivo a srp, . 6, (29. 5. 1945,) s. 2.
----pichzejc zdola". (52) Ale nejen to. Kdy 12. kvtna Zdenk Fierlinger navrhoval, e by se
vlda mohla rozhlasem obrtit na obyvatelstvo a bezpenostn sloky a vyzvat je, aby se
upustilo od nsilnost a lyn" na Nmcch (premirovi bylo pedtm sdleno, e se obt tok
staly tak nevinn osoby), byli komunist Nosek a Kopeck i nrodn socialista Strnsk proti.
Podle protokolu svj nzor zdvodovali tm, e takov veejn vzva nen mon, e by
zjmy vldy a pokoj v zemi vn pokodila, nebo mohla alespo pokodit, e jde o celkem
ojedinl jevy revolun doby". Fierlingerv nvrh tak spadl pod stl". (53)
Tho dne (12. kvtna), pot co vlda rezignovala na snahu jasnmi slovy odsoudit a zastavit
nsilnosti pchan na veejnosti, pibyl z exilu pes SSSR a vchod republiky na zem
historickch eskch zem prezident Edvard Bene. Jeho nkolikadenn pobyt v Brn byl od
doby, kdy v roce 1938 opustil po sv abdikaci republiku jako soukrom osoba, i jakmsi
prvnm a bezprostednm testem popularity u eskho obyvatelstva. Po pijet na radnici
vystoupil prezident, vyzvan k tomu shromdnm davem, na balkon a pronesl nkolik
pleitostnch vt, v nich mimo jin zaznlo: Nyn se dme hned do prce. A budeme dlat
podek v mst Brn s Nmci a vemi ostatnmi. (Potlesk.) Mj program je j to netajm
e otzku nmeckou musme v republice vylikvidovat. (Potlesk, vborn!) V tto prci budeme
potebovat vech sil vech vs." Krtce pedtm, v projevu ped zstupci brnnskho
nrodnho vboru a zemskho nrodnho vboru, pouil mimo jin podobnch slov: ekli jsme
si, e nmeck problm v republice musme definitivn vylikvidovat." (54) Za dva dny
navtvila hlava sttu brnnsk Kounicovy koleje, bvalou vznici gestapa, kde bylo trno a
pilo o ivot mnoho eskch vlastenc (zazen bylo ji od konce dubna 1945 vyuvno jako
internan tbor pro Nmce, zrdce a kolaboranty). Pi odchodu Bene prohlsil: Je vm jasno
a nm vem, e likvidace Nmc bude pln." (55) Po pjezdu do hlavnho msta dne 16.
kvtna prezident ped shromdnm na Staromstskm nmst, opt v kontextu nalhavch
kol obnovy sttu, zdraznil, jak dleit je radikln postup v een nmeck otzky",
piem ve svch formulacch, pravdpodobn pedem pipravench, jet pitvrdil tn. Hovoil
toti o nutnosti vylikvidovat zejmna nekompromisn Nmce v zemch eskch a Maary na
Slovensku, jak se jen likvidace ta d v zjmu jednotnho nrodnho sttu ech a Slovku
vbec provst. Heslem nam budi: definitivn odgermanizovat nai vlast, kulturn,
hospodsky, politicky." (56) Po uritm ase, kdy toto tma na veejnosti nezmioval, se k
nmu vrtil 10. ervna pi slavnostn vzpomnkov akci na poest obt nacistickho masakru v
Lidicch. Tehdy ji bylo nucen vysidlovn destek tisc sudetskch Nmc v plnm proudu a
armdn velen usilovalo o rozen a zintenzivnn tchto evakuac". V lidickm projevu, na
mst, je se stalo symbolem nedvnho utrpen eskho nroda pod nacistickm tlakem,
Edvard Bene vyslovil tezi, je vyjadovala mylenku o kolektivn odpovdnosti Nmc (tedy i
onch vce ne t milion eskoslovenskch" Nmc, jejich prezidentem dve byl) za
rozpoutn vlky, vlen zloiny, teror a jeho krut nsledky: inm nmeck nrod jako
celek za nacism a vechny jeho zloiny, jimi se navdycky ped celou histori lidstva tak
smutn proslavil, odpovdnm, pokldm za nutn politicky z toho vyvodit dsledky vzhledem
k celmu sttu a dle toho postupovat do budoucnosti. (...) Ale jde o pmou vinu pevn
vtiny Nmc, a proto Nmci jako celek jsou odpovdni." (57)
----52 NA, f. PV - schze vldy, k. 2, protokol ze schze vldy 11. 5. 1945 (nezpracovan
materil). Zmnnou pas Gottwald pednesl tho dne veer v rozhlase v ponkud oslaben
form a takto ji publikoval i denn tisk: Nov republika bude sttem slovanskm, republikou
ech a Slovk. Nmce a Maary, kte se tak tce proheili proti naim nrodm a
republice, budeme povaovat za zbaven sttnho obanstv a psn je potrestme. Nrodn
vbory nech zanou s tm ihned." (Srv. Nrodn obroda, (13. 5. 1945), s. 1; in, (12. 5.
1945); Rovnost, (12. 5. 1945); t GOTTWALD, K.: Deset let, s. 271-273.) Na zasedn vldy
11. kvtna referoval Nosek rovn o nvtv vldn delegace v Brn a Jihlav, piem se mj.
www.go-east-mission.net

Go East

str. 26/50

zmnil o tom, e pvodn oznaovalo obyvatelstvo, resp. nrodn vbor, Nmce cedulkami,
ale vldn initel jim doporuili, aby je radji poslali do pracovnch tbor... Obyvatelstvo si
peje hlavn, aby Nmci a Mai odeli."
53 ANM, f. Zdenk Fierlinger, inv. . 1250, k. 44; tak NA, f. 100/24, arch. j. 1494, sv. 137,
protokol z jednn vldy 12.5.1945 v hotelu Alcron (dv verze protokolu se mrn odliuj).
Podle Noska, Strnskho a Kopeckho mly k zabrnn dalm nsilnostem pispt intern
cestou vydan pokyny pro bezpenostn orgny a nrodn vbory. Nepochybn rozhodnji ne
vlda se proti brutalitm postavila ji 10. kvtna esk nrodn rada (NR), z jej iniciativy
rozhlas v tento den v 19 a znovu ve 22 hodin odvyslal veejnou vzvu s nsledujcm
varovnm: Jakkoliv svvoln iny proti ivotu a tlu nmeckch pslunk budou co
nejpsnji potrestny." (NA, f. MV-N, k. 238, inv. . 151, chronologie udlost a hlen v
Praze v prvnch dvou dnech po skonen vlky.) Fierlingerova iniciativa v tto zleitosti mohla
vzniknout v souvislosti s telefontem lena NR Kuffnera na ministerstvo vnitra z 12. kvtna,
jen obsahoval prosbu jejho pedsednictva na ministra Noska, aby rozhlas zveejnil vzvu k
okamitmu uputn od veejnch inzultac a dalch podobnch zkrok proti nmeckmu
obyvatelstvu, vetn tok na jejich ivot, tlesn zdrav nebo osobn svobodu. Kuffner pedal
text navrenho provoln, v nm byly zmnny i proklamace NR z 10. kvtna. O zleitosti
bylo jet 12. kvtna referovno Frantikovi Vyhnanovskmu, v t dob povenmu vedenm
ministerstva, ten se vak bez Noskovch pokyn rozhodl dle nic nepodnikat. Vc byla 22.
kvtna uloena ad acta. (Tamt, f. Ministerstvo vnitra - nov registratura (MV-NR), k. 12037,
sign. 2516, zznam pro domo sua z 12. 5. 1945.)
54 Citovno podle denku in, (13. 5. 1945), s. 1 n. K Beneovu vystoupen v Brn tamt,
(12. 5. 1945), s. 1; Nrodn obroda, (13. 5. 1945), s. 1; Rovnost, (12. 5. 1945), s. 1; tamt,
(13. 5. 1945), s. 1.
55 an, (15. 5. 1945), s. 1. Uveden prezidentv vrok smoval k pedsedovi komise poven
vyetovnm provinilch brnnskch Nmc. Beneem pronesen formulace mly na
strnkch brnnskho tisku nemalou odezvu a byly pouity rovn v titulcch zveejnnch
koment (srv. in, (16. 5. 1945), s. 1; Rovnost, (15. 5. 1945), s. 1; Nrodn obroda, (15. 5.
1945), s. 1; Slovo nroda, (15. 5. 1945), s. 1).
56 Viz Mlad fronta, (17. 5. 1945), s. 2; Nov slovo, (18. 5. 1945), s. 1; Projev presidenta
republiky dr. Edvarda Benee na Staromstskm nmst 16. kvtna 1945. Praha, Ministerstvo
informac 1945, s. 16 n.
57 Viz Svobodn slovo, (12. 6. 1945), s. 1; E. B. nrodu: Z projev presidenta republiky dr.
Edvarda Benee v letech 1945-1946. Praha, Zemsk rada osvtov 1946, s. 59-61.
----Toho asu ji muselo bt pedstavitelm zpadnch mocnost jasn, e eskoslovensk
prezident a vlda nastoupili v tto oblasti samostatnou cestu a e narozdl od teoretickch
vah o transferu v exilu dospli nyn k jeho praktick realizaci. Zejm rovn pod vlivem
diplomatickch demar (56) upozoroval Bene ve svm vystoupen 15. ervna v Ameriany
osvobozen Plzni na potebu mrnit rozpoutan vn a vyzval k rozumnmu a opatrnmu
postupu do t doby, neli se se Spojenci o vech otzkch v tto vci dohodneme". (59)
Zstv ovem otzkou, zda tato slova nebyla urena v prvn ad pro cizinu a ptomn
zstupce ptho sboru americk armdy a teprve v druh ad domc veejnosti. Nen pli
jasn, pro takto prezident hovoil prv nyn a jak to sm vlastn myslel. (60) Zeteln stop"
evakuacm", probhajcm mnohdy za velmi neutench podmnek, kadopdn ani tato
Beneova promluva neobsahovala. Nsledujcho dne v husitskm" Tboe pednesl prezident
opt nekompromisn stanovisko, kter se mlo stt jakmsi pkazem dne: Rozhodnme se,
e musme republiku odgermanizovat, vude a ve vem. Pemlejte, jak to uinme. Pjde o
odgermanizovn jmen, kraj, zvyk pjde o vechno, co se vbec odgermanizovat d. Dnes

www.go-east-mission.net

Go East

str. 27/50

pichz pro to doba. Vzpomnejte, co germanizac se nm za ta stalet od dob husitskch stalo.

To heslem nam bude: Vude a ve vem odgermanizovat republiku." (61)
Prezidentovy nzory byly tm veobecn akceptovny. Edvard Bene byl povaovn za
naplovatele a dovritele Masarykova odkazu a vtina eskho nroda jej hodnotila jako
zkuenho politika, jeho postup vi Nmcm neme bt v rozporu nejen se sttnmi a
nrodnmi zjmy, ale ani s obecnmi demokratickmi a humanitnmi zsadami. Pi zvaovn
tchto okolnost nelze vylouit, e jeho tehdej postoje mohly u sti obyvatelstva vyvolvat
dojem, e extrmn tvrd zsahy proti nmeckm civilistm je mon uvst do souladu s tm,
co ekl nebo naznail, a e nrodn revoluce" pipout tak iny, kter by se jinak neobely
bez postihu a trestu.
Nkte prezidentovi nzorov blzc politikov nezstvali pi formulaci radiklnch vzev a
hesel nijak pozadu. Prokop Drtina, jen si svmi projevy pod pseudonymem Pavel Svat" v
eskoslovenskm vysln na vinch BBC z Londna zskal v okupovan vlasti znan sympatie,
uchopil aktuln problm v ei ke shromdn, kter uspodala nrodn socialistick strana
17. kvtna 1945 v sle prask Lucerny, s patinou razanc: Soudm, e v na nov
republice by nemlo bt
----58 Dne 16. 6. 1945 nap. londnsk korespondent The New York Times informoval, e britsk
vlda (dky svm diplomatickm kanlm) a americk vlda (prostednictvm velitelstv tet
armdy) dajn zabrnily pokusu eskoslovenskho sttnho veden vysdlit ze zem vtinu
sudetskch Nmc. Dvodem k tomuto zsahu byly pr krom nedoucho blokovn
transportnch cest tak obte se zsobovnm obyvatelstva v Nmecku. Zpravodaj poukazoval
rovn na nutnost, aby akce tohoto druhu eskoslovensko neprovdlo z vlastnho rozhodnut
a samostatn, bez souhlasu velmoc. Ve zprv se dle uvdlo, e umrnn e prezidenta
Benee v Plzni byla ohlasem na britskou demari. (Viz MacCORMAC, John: U.S., Britain Block
Sudeten's Exodus: Order Czechoslovakia Not to Carry Out Plan to Deport 2,000,000 in German
Area. In: The New York Times, (17. 6. 1945).) Co se tyk on demare", lo s velkou
pravdpodobnost o rozhovor britskho velvyslance Philipa Nicholse se sttnm tajemnkem
eskoslovenskho ministerstva zahrani Vladimrem Clementisem z 12. 6. 1945, v nm Brit
vyjdil rozpaky sv vldy nad vvozem" Nmc z republiky bez kooperace s pslunmi
spojeneckmi kontrolnmi orgny. (Viz KUERA, Jaroslav: ralok nebude nikdy tak siln":
eskoslovensk zahranin politika vi Nmecku 1945-1948. Praha, Argo 2005, s. 60 a pozn.
. 54 na s. 76; pvodn vylo nmecky: Der Hai wird nie wieder so stark sein":
Tschechoslowakische Deutschlandpolitik 1945-1948. (Berichte und Studien, . 34.) Dresden,
Hannah-Arendt-Institut 2002.)
59 Viz Lidov demokracie, (16. 6. 1945), s. 1; Mlad fronta, (16. 6. 1945), s. 1; Svobodn
slovo, (16. 6. 1945), s. 1 n.
60 HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 106. V interview pro The Sunday Times z 15.
6. 1945 Bene uvedl, e vtina Nmc bude muset republiku opustit a e ped jistm asem
Spojence o tomto zmru informoval (viz BIMAN, S. CLEK, R.: Posledn mrtv, s. 96).
Nsledujcho dne byl 5. sbor US-Army vystdn 22. sborem z Porn pod velenm generla
Ernesta N. Harmona.
61 Viz Mlad fronta, (17. 6. 1945), s. 2; Svobodn slovo, (17. 6. 1945), s. 1 n.
---z nminy dovoleno mluvit vce ne jen prv tato ti slovka: Heim ins Reich! Ale abychom
toho cle doshli, musme zat s vyhnnm Nmc z naich zem ihned, okamit, vemi
zpsoby, ped nim se nesmme zarazit a zavhat. A kadmu jednotlivmu lenu nroda zde
pipad djinn odpovdnost. Kad z ns mus pomoci v itn vlasti. Tak armda mus
www.go-east-mission.net

Go East

str. 28/50

pomoci." (62) A k tomu rezolutn doplnil: Jeden z ns mus z tto zem pry bud' Nmci,
nebo my ale protoe je to zem esk a protoe my jsme zvtzili, mus pry oni!" (63) Dal
zcela nedvojznan slova pispvajc ke haven emoc, a to pevn nikoli bez pihldnut k
jejich inku, padala tehdy ped veejnost pi rznch pleitostech z st premira Fierlingera
a dalch len vldy Nejedlho, Majera, Davida, Strnskho, Laumana i Gottwalda. Ve
vztahu k meninov a speciln nmeck otzce" tak bylo nkdy s vt a jindy zase s men
dvkou pmoarosti zjevn demonstrovno odhodln politickho veden sttu postupovat
rozhodn a bez vtch skrupul." (64)
Je dosti obtn ble urit, jak pm (a konkrtn) vliv mla sdlovacmi prostedky en
vystoupen sttnch pedstavitel a politik na formovn tehdejho veejnho mnn. V
kadm ppad se s tvrzenmi, je se v nich objevovala, veejn v principu nepolemizovalo. V
ppad posuzovn otzky vysdlen vtiny Nmc se tak v tto dob projevil nrodn
konsenzus v me, je nebyla v eskch djinch zrovna obvykl". (65) Manifestoval se ovem
pirozen v rznch podobch a s rznou intenzitou, nejmarkantnji v prosted elit a mezi
obyvateli velkch mst, mn vrazn pak zejm ve venkovskch oblastech vnitrozem.
Dkladnj prozkoumn tto tematiky (napklad na zklad spis komunlnch sprv,
soukrom korespondence, mstnho tisku a podobn) by bylo nesporn velmi douc. Znan
poet ednch pramen a tak pamtnci vcelku shodn potvrzuj obecnj trend, e et
starousedlci ijc v lokalitch (v pohrani a jazykovch ostrovech") spolen s Nmci del
dobu, nejednou po cel generace, se zpravidla v prvn vln revolunho nporu" chovali vi
nim zdrenlivji a e se dokonce za mnoh z nich, pedevm za osoby, je znali nebo je jim
byly tak i onak blzk, pimlouvali a snaili se jim njak pomoci. Proto se tak nejednou jako
kdci nroda" stvali terem kritiky ze strany ostatnch obyvatel, tisku i ady veejnch
initel." Zd se velmi pravdpodobn, e v tehdej atmosfe by se ani pi umrnnjm
pstupu elit ke zpsobu een nmeck otzky" nedalo zabrnit oekvanmu (a zcela
pochopitelnmu) prudkmu vzestupu nacionlnho, pauln protinmecky zamenho
radikalismu u velk sti esk spolenosti. V mnoha lokalitch vlastn ani nebylo zapoteb
njak z oficilnch mst pichzejc stimulace ke spontnn uplatovanm opatenm v tomto
smru. (67) Po zkuenostech a zitcch ze sklonku tictch let a z doby okupace bylo
pochopiteln, e se dosud pevn skryt akumulovan emoce zaaly uvolovat. Rozhoen
eskch lid proti Nmcm a jejich domcm pomaham bylo podmnno veobecn sdlenou
nenvist k okupanmu reimu a umocovaly je na sklonku vlky mimo jin t dojmy, je
vyvolaly nacisty organizovan pochody (transporty) smrti, (68) brutln represe a exekuce,
vykonan doslova v poslednch okamicch vlky, nvraty vz, kte podvali svdectv o
hrzch koncentranch tbor, i stle jet erstv zitky z prbhu zvren fze
ozbrojench stetnut, po nich na rznch mstech, pedevm v centrech partyznskch a
povstaleckch vystoupen, nsledovaly odvetn teroristick akce nmeckch jednotek,
zejmna tvar SS. Tehdej nlady se odrely rovn v rznch vzvch a provolnch
odbojovch organizac. lnek v ileglnm asopise Pst se napklad obracel k mldei:
dme vyhnn vech Nmc z zem nov eskoslovensk republiky." Letk Nae
desatero" z jara 1945, roziovan ilegln organizac Rada 3, poadoval zcela jednoznan:
Stt bez Nmc a Maar". Objevily se vak i urit nznaky diferencovanjho pstupu k
Nmcm. Tak napklad v letku Nrodnho vboru v Hodonn se uvdlo, e kdcem nen
ovem kad Nmec a zaast se neptel skrv v osob, kter mluv nam mateskm
jazykem a vystupuje jako ech". (69) Ve uveden ukzky, z nich je evidentn patrn
charakter spoleenskho klimatu bezprostedn povlen doby, vak neopravuj k vysloven
jednoznanho zvru, e rozhodujc faktory, je toto klima utvely, psobily hlavn a
pedevm zdola".
Ozbrojen sly nastupuj
Z hlediska realizace vysidlovac akce sehrvala za dan situace klovou lohu vznikajc
eskoslovensk armda, k jejm stejnm kolm patilo obsazen pohrani a zajitn
sttnch hranic. Jdrem ozbrojench sil byly jednotky ze zahrani: Prvn eskoslovensk
armdn sbor ze Sovtskho svazu (vetn prvn eskoslovensk samostatn tankov brigdy),
v polovin kvtna 1945 pejmenovan na Prvn eskoslovenskou armdu, a eskoslovensk
samostatn obrnn
www.go-east-mission.net

Go East

str. 29/50

----62 Nememe t s Nmci v jednom stt. In: Svobodn slovo, (19. 5. 1945), s. 1; DRTINA,
Prokop: eskoslovensko, mj osud: Kniha ivota eskho demokrata 20. stolet, sv. 2/1.
Praha, Melantrich 1992, s. 63 n.
63 Viz Svobodn slovo, (25. 5. 1945).
64 Srv. ble STANK, Tom: Odsun Nmc z eskoslovenska 1945-1947. Praha, Academia
1991,
s. 59 n.; t nap. Str severu, 5.6.1945 (projev Zdeka Nejedlho v Turnov) a 27. 7. 1945
(e Vclava Kopeckho v Liberci).
65 HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 65.
66 Viz nap. Nestydte se? In: Mlad fronta, (30. 5. 1945); Nejhodnj Nmec je mrtv
Nmec. In: Svobodn slovo, (29.5.1945).
67 HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 65.
68 V dob od ervna 1945 do ervence 1947 bylo jen v echch oteveno celkem 124
hromadnch hrob a exhumovno 4636 obt nacistick zvle (viz ANDL Josef BAUTZ.
Rudolf FILIP, Ota KNOBLOCH, Edward (ed.): Hromadn hroby v echch: Svdectv a
dokumenty, sv. 3. Praha, Ministerstvo informac 1947). Piblin stejn poet (kolem 4500
exhumovanch tl) uvd tak materil praskho Zemskho nrodnho vboru ..Obti
pochodu hladu a smrti"
(NA, f. MV-NR /Vlen hroby/ k. 5251. dokumentace k. j. 6763-11/3-47-III/b).
69 Viz esk odboj a Kvtnov povstn, s 203, 214 a 178
----brigda ze Zpadu. Domc" armdu tvoily zpotku strn, asistenn a dal oddly
mobilizovan vyhlkami obnovench nebo nov zzench posdkovch velitelstv (pokyny k
mobilizaci vydvaly v poten fzi rovn nkter nrodn vbory a revolun" formace). Do
tchto tvar se zaleovaly a zsti vojenskmu velen podizovaly rzn dobrovolnick
jednotky, jako ji existujc nebo prv vznikajc partyznsk skupiny. Od zatku ervna 1945
byly tyto sly na zklad vldn vyhlky z 27. kvtna doplovny nejmladmi odvodnmi
ronky s vojenskm vcvikem a zlonmi dstojnky povolanmi k vkonu vjimen inn
sluby podle paragrafu 27 brannho zkona (na celm zem republiky trvala takzvan brann
pohotovost sttu). (70) Organizanm centrem domc" armdy se stalo v echch ji za
kvtnovho povstn v Praze ustaven revolun vojensk velitelstv Alex" (kryc jmno
generla Frantika Sluneka), v jeho ele pak stanul generl Zdenk Novk, nelnkem tbu
byl podplukovnk Raimund Mrzek. Podlhaly mu mobilizovan jednotky a posdkov
velitelstv, do jejich ela se mnohde postavili star dstojnci, kte po roce 1939 zstali ve
vlasti a v nkterch ppadech (nikoli vak ve vech) se zde zapojili do odboje. Velitelstv
Alex" z poven ministerstva nrodn obrany pipravovalo nstup do pohrani
(severozpadnch, severnch a severovchodnch ech), kam ovem souasn pronikaly nebo
kde ji od sklonku vlky psobily rzn ozbrojen oddly: partyzni, lenov mstnch
bezpenostnch sloek z ad tamnch ech a mnohde i nmeckch antifaist, pslunci
Nrodnch steleckch gard a po eleznici, na improvizovanch obrnnch vlacch pedsunut
strn a bojov skupiny z vnitrozem. Tyto formace jednaly na zklad pokyn i poven
vydanch posdkovmi veliteli, mstnmi a okresnmi nrodnmi vbory (sprvnmi komisemi),
respektive pmo vymi velitelstvmi, ministerstvem nrodn obrany, ministerstvem vnitra a
www.go-east-mission.net

Go East

str. 30/50

Komis pro vnitn nrodn bezpenost (KVNB) v Praze, jej funkci jakoto koordinan
bezpenostn centrly pro echy potvrdil 22. kvtna Zemsk nrodn vbor v Praze. Nkter
oddly vak postupovaly samostatn a ponaly si pitom nkdy znan svvoln. Do urench
lokalit (Chomutov, Liberec, Svitavsko) byly jet ped polovinou kvtna 1945 vyslny od
Prvnho eskoslovenskho armdnho sboru rovn speciln motorizovan asistenn oddly,
kter ji v dubnu, kdy byl jet sbor zalenn do sestavy tvrtho ukrajinskho frontu,
obdrely rozkaz pekroit slovensko-eskou hranici a spolupsobit pi uskuteovn odsunu
Nmc v historickch zemch. (71)
To, co bylo doposud eeno o smlen civilnho obyvatelstva, platilo v jistch specifickch
obmnch tak pro pslunky armdy. Vznamn st jejch piek chtla v krizovch dnech
podzimu 1938 bojovat. 0 to vt muselo bt zklamn z kapitulace politickho veden sttu a z
toho, co po n nsledovalo. m vce se pak blila konen porka Nmecka, tm zetelnji se
tak v vahch vojk zejmna tch, kte proili okupaci ve vlasti dostvala (i z
psychologickch dvod) do poped reln monost nekompromisn, s pouitm vojenskch
prostedk, zakroit proti nepteli a jeho skutenm nebo jen domnlm podporovatelm
pmo na eskoslovenskm zem. U pslunk armdnch jednotek bojujcch na frontch a
vracejcch se nyn dom sehrvala v tomto ohledu nesporn vznamnou roli jejich
bezprostedn, traumatizujc zkuenost s vlenmi hrzami. Na vojky, kte pili s Prvnm
eskoslovenskm armdnm sborem z vchodu, psobilo nejen to, co doposud proili a vidli
za hranicemi eskoslovenska, ale zvlt emotivn tak to, s m se setkali pi osvobozovn
vlasti. Nelnk tbu Prvnho eskoslovenskho armdnho sboru plukovnk Bohumr Lomsk k
tomu s odstupem asu ekl: Je pirozen, e vojska byla vychovvna v nenvisti k
Nmcm ... a nmeck zvrstva je v jejich bojovm odhodln posilovala. A nen tajn, e nae
jednotky v SSSR vedly boj pod heslem: nikoho neivte, oko za oko, zub za zub... Ponvad
bylo veobecn jasn, e mus dojti k odsunu Nmc z naich historickch zem, byla
pirozen snaha velitel vech stup zbavit se jich pi kad vhodn pleitosti. (72) Jeden z
dstojnk, jen byl pozdji vyetovn v souvislosti s hromadnmi popravami Nmc v
Postoloprtech, uvedl, e ped odchodem na toto msto koncem kvtna 1945 dostal spolu s
ostatnmi v Praze instrukce k vyitn rayonu", piem tehdej velitel prvn divize generl
Oldich paniel pr prohlsil, e zastnnm tento kol zvid", a dodal: Mate zde velkou
monost a pamatujte, e dobr Nmec je mrtv Nmec. m mn jich zstane, tm mn
budeme mt neptel. m mn jich pejde pes hranice, tm mn budeme mt neptel. (73)
----70 Stav brann pohotovosti sttu trval a do 31. 12. 1945. Podle 57, odst. 2 a 3 zkona .
131/1936 Sb. o obran sttu byl vyhlen vldn vyhlkou . 183/1938 Sb. a ukonen vldn
vyhlkou . 162/1945 Sb.
71 HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 85 n.; LEGAR, Ivan: Oddl zvltnho uren.
Praha, Nae vojsko 1987, s. 102; STANK, Tom: Perzekuce 1945: Perzekuce tzv. sttn
nespolehlivho obyvatelstva v eskch zemch (mimo tbory a vznice) v kvtnusrpnu 1945.
Praha, Institut pro stedoevropskou kulturu a politiku 1996, s. 20 n.
72 Archiv Ministerstva vnitra R pracovit Kanice u Brna (AMV-Ka), f. A 2/1 (Sekretarit
ministra vnitra), k. 57, inv. j. 1765 (dle u vech dokument z tohoto archivu za slem
kartonu a lomtkem nsleduje pouze slo), materily k vyetovn ppadu Postoloprtyatec", protokol sepsan s plukovnkem B. Lomskm 13. 8. 1947, s. 1-3.
73 AMV-P, f. 300 (Zemsk odbor bezpenosti), k. 27, inv. j. 3 (dle cit. ve tvaru 300-27-3,
folio 68), stenografick zpis vpovd osob pedvolanch ped vyetovac komisi
bezpenostnho vboru stavodrnho nrodnho shromdn (UNS) v atci 31. 7. 1945,
vpov nadporuka J. ubky. Srv. rovn krat verzi protokolu v AMV-Ka, f. A 2/1, k.
57/1765, folio 29. Generl paniel pozdji pi vslechu 13. 8. 1947 uvedl, e koncem kvtna
1945 ped dstojnky pouze ekl, e se za vlky v Americe kalo, e dobr Nmec je jen ten,

www.go-east-mission.net

Go East

str. 31/50

kter je mrtev". (Tamt, vslechov protokol s generlem O. panielem z 13. 8. 1947; viz t
lnek ve Svobodnm slovu z 29. 5. 1945 s titulkem Nejhodnj Nmec je mrtv Nmec".)
----V danm kontextu povaujeme za dleitou okolnost, e tvary pravideln armdy vyslan
zpotku do jazykovch ostrov" a pot pohraninch oblast, aby tam provedly oistu od
neptelskch ivl", byly ze znan sti sloeny prv z frontovch bojovnk, zejmna z ad
Prvnho eskoslovenskho armdnho sboru, kte mli za sebou rzn krun zkuenosti a
mnohdy sami ztratili sv nejbli pbuzn, ptele a znm v dsledku nacistickho teroru.
Navc byli v tchto jednotkch poetn siln zastoupeni mui pochzejc z Volyn,
Podkarpatsk Rusi a Slovenska, z nich mnoz se na jae 1945 vlastn poprv ocitli v
historickch zemch (napklad v jednotkch, je dorazily v kvtnu do Jihlavy, byli pevn
Slovci). Rovn schzejc tsnj vztah tchto vojk, kte proli pmm bojovm
nasazenm, ke zdejmu obyvatelstvu a kultue se leckdy podepsal na tom, e se v novm
prosted sloitji orientovali a obtnji adaptovali na mrov pomry. Pokud lo o nov
formovan tvary, panovalo napklad podle generla Julia Fiery mezi mustvem velitelstv
Alex" v Kladn sice bojov naden velik, avak bojov kze chab. Beme-li vak v
vahu nesourodost bojovch skupin, vytrench z rznho prosted a narychlo danch
dohromady, nutno konstatovat, e vichni musili bt prodchnuti velkou nenvist k nepteli a
odhodlnm vyhnat ho z naich domov. (74) Generl Karel Klaplek, velitel Prvnho
eskoslovenskho armdnho sboru, kter krtce po pjezdu do Prahy pevzal velen prvn
vojensk oblasti, vypovdl v roce 1947, e pro vojky v zahrani bylo samozejm, e SR
bude nrodnm sttem ech a Slovk, a vedouc na devizou bylo, e Nmci mus opustit
zem republiky". (75) V provoln k vojkm a dstojnkm prvn eskoslovensk samostatn
tankov brigdy, kter se zapojila do vyhoovn" a dalch zkrok proti Nmcm ve
Slezsku, mimo jin stlo: Zaprv, budete pomhat pi oiovn naeho krsnho pohrani
od Nmc. Je to zslun prce pro cel nrod, pro cel stt." (76)
0 smrnicch a pokynech klovch resort vnitra a nrodn obrany, je se tkaly postupu vi
takzvan sttn nespolehlivmu obyvatelstvu v prvnch povlench tdnech, toho stale
nevme pli mnoho, co pirozen podmiuje uritou neplnost a neucelenost obrazu tto
etapy. Obzvl se to tk kompetenc a aktivit ministerstva vnitra. (77) Ministr Nosek ekl
pozdji (na podzim 1946) na parlamentn pd, e po pevzet adu v Praze jednal s
nejvymi initeli ve stt" o svch nejnalhavjch kolech. Shodli se pr v tom, e bude
nejdve nutn provst rychl odsun Nmc", protoe se zatm nevdlo, jak se bude
mezinrodn situace vytvet". Masov vysidlovac akce se mla tud provst pokud mono
nejrychleji. (78) Ministr nrodn obrany Svoboda se krtce po svm nvratu do Prahy setkal s
generlem Novkem, velitelem Alexu", a povil jej, aby s jednotkami, jimi velitelstv
disponovalo, urychlen obsadil pohrani, vyistil tyto oblasti od rozprench zbytk nmeck
brann moci a zajistil tam klid a podek. Pitom ml spolupracovat s tvary Rud armdy a
okresnmi, respektive mstnmi nrodnmi vbory. Podle ptomnho nelnka tbu Alexu"
podplukovnka Mrzka se Svoboda na zvr rozhovoru obrtil na Novka s vslovnm
urenm" vyjdenm tmito slovy: Cokoli podnikne pro zajitn ech, k tomu ti dvm
absolutn plnou moc, za kterou stojm do vech dsledk." (79)
To ovem jet neznamenalo zahjen okamitho nstupu eskoslovensk armdy do
pohrani. Alexu" doposud podlhaly oddly v prostoru vymezenm msty Kladno, Unho a
Beroun (velel jim generl Julius Fiera), skupina podplukovnka Vilma Konvalinky v Mlnku a
formace Sluneko" (velitelstv Sever) v oblasti Mlad Boleslavi a Turnova, kter velel major
Karel Cerman. Operan prostor Alexu" se zvtil podzenm posdky v Hradci Krlov pod
velenm generla Josefa Janka. (80) Rozkazy velitelstv Sever" a tak plukonka Vladimra
Hob zy, kter stl v
-----

www.go-east-mission.net

Go East

str. 32/50

74 Vtah ze zvren zprvy generla J. Fiery o innosti velitelstv Alex" v Kladn, cit. podle
BIMAN, S. CLEK R.: Posledn mrtv, s. 79.
75 AMV-Ka, f. A 2/1, k. 57/1765, vpov generla K. Klaplka z 9. 8. 1947, s. 3.
76 STANK, T.: Perzekuce 1945, s. 25.
77 K vznamu stnch sdlen z tto doby lze na okraj nap. uvst, e na 30. kvten byl k
audienci u ministra vnitra Noska pihlen vedouc evakuanho oddlen Nrodnho vboru pro
Teplice-anov a okol, jen chtl zskat konkrtnj instrukce k pokraovn ji od poloviny
kvtna probhajcch vysidlovacch akc, je se dosud tykaly pedevm skch Nmc (NA, f.
MV-N, k. 254, pihlka k audienci na 30. 5. 1945 pro Hanue F. Handla, dva dopisy tohoto
referenta Noskovi z 28. 5. 1945 a dal materil z kvtna o jeho innosti). V dalch dnech
evakuace" v tomto okrese nabrala na obrtkch.
78 Viz KAPLAN, K.: Pravda o eskoslovensku, s. 146 (vystoupen V. Noska v bezpenostnm
vboru NS 16. 10. 1946).
79 BIMAN, S. CLEK, R.: Posledn mrtv, s. 43. Svoboda se ujal svho adu v Praze 13. 5.
1945 a hned vydal prvn rozkazy (1/(1A-VHA, f. Revolun gardy (RG), sign. 3/A/1/1, k. 1 (B).)
80 VA-VHA, f. 1. vojensk oblast (VO 1), k. 1, j. 01404, zprva o postupu velitelstv Alex"
pi obsazovn Sudet z 21.5.1945; BIMAN, S. CLEK, R.: Posledn mrtv, s. 43.
----ele takzvanho krajskho vojenskho velitelstv v Tboe, doloen k 12. a 13. kvtnu
sdlovaly, e do rozhodnut MNO nesm bt podnikny dn bojov akce do bvalho
sudetskho zem". (81) Velitelstv zen majorem Cermanem vydalo v tchto dnech nazen,
e se nmet civilist nemaj stlet, ale pouze zatkat (zajiovat). Mottem se mlo stt:
Jednat psn, ale krajn spravedliv." (82) Jak dleit byly v tto fzi mnoh stn
pedvan pokyny, ukazuje nsledujc pklad. Velitel partyznsk divize" Vclavk" (kryc
jmno Jana Ptnka z Kuklen u Hradce Krlov) odjel 14. kvtna do Prahy za ministry
Svobodou a Noskem, od nich se mu dostalo stnch informac o dalm postupu. Podle svho
vlastnho tvrzen zskal Ptnk tak poven obsadit a oistit" svmi mui rozshlou oblast od
Novho Msta pod Smrkem (okres Frdlant v echch) pes Liberec a k Lankrounu a
Moravskmu Karlovu. Tento pokyn pak pr osobn pedal podzenm velitelm, mezi nimi
zaujmal pedn msto poruk Josef Hbl-Brodeck v Jablonnm v Orlickch horch (podlhaly
mu oddly partyznsk brigdy nesouc nzev Brodeck"). (83)
Takto lze stejn jako u jihoeskch partyzn pod velenm plukovnka Hobzy nebo mu
podzench Rudolfu Rokosovi v takzvan policejn (zpravodajsk) skupin v Liberci (psobila
zde paraleln s ozbrojenci Revolun gardy pod velenm podplukovnka" Pavla Hloka (84)
doloit pm kontakty mezi vldnmi initeli, respektive stednmi lnky sttn exekutivy, a
revolunmi formacemi", je tehdy rozvjely v Nmci osdlench oblastech svou innost. Je
vyloueno, aby napklad akce Hobzovch et, kter v obdob od 22. kvtna vysdlily jen z
Vitorazska do Rakouska kolem ty a pti tisc pevn nrodnostn nevyhrannch
autochtonnch obyvatel (celkem lo do 9. ervna dajn o asi 28 500 vysdlenc z jihoeskho
a jihomoravskho pohrani), se udly bez vdom a alespo rmcov kontroly stednch
orgn v Praze. (85) Pesuny starousedlk provdn Hobzovmi jednotkami patily v
eskch zemch k prvnm svho druhu a svm rozsahem byly urit vbec nejvznamnjm
poinem dobrovolnickch revolunch formac" z obdob tsn po skonen vlky. (86)
Podobn tomu bylo i se zsahy partyzn ze soust divize" Vclavk", operujcch v prostoru
Orlickch hor a Lankrouna, kte ve vcero lokalitch tohoto regionu (mimo jin rovn v
samotnm Lankroun ve dnech 17. a 18. kvtna) zizovali takzvan revolun soudy, je v
nejednom ppad skonily popravami odsouzench" osob. (87) Vyitn" zem od Liberce
po
www.go-east-mission.net

Go East

str. 33/50

----81 VA-VHA, sign. 308-61-12, ploha . 34 (B), rozkaz . 8 majora Cermana v Turnov
podzenm slokm; BIMAN, S. CLEK, R.: Posledn mrtv, s. 44. Ji den pedtm Cerman
okresnm vojenskm velitelstvm Jin, Nov Paka, Semily, elezn Brod, Turnov, Mnichovo
Hradit a Mlad Boleslav sdloval: Ponvad jest nazeno vojenskch akc do Sudet zatm
nepodnikat, zaite pozorovac a hldkovou slubu na bvalch protektortnch hranicch anebo
i hloubji za nimi, pokud to situace vyaduje." (Tamt, s. 44; VA-VHA, sign. 308-61-12,
ploha 33 (B); f. 2. vojensk oblast (VO 2), k. 39, j. 36, rozkaz velitele eskoslovenskho
krajskho vojenskho velitelstv v Tboe plukovnka Hobzy veliteli posdky Jindichv Hradec
z 13.5.1945. Hobza uvdl, e je ve stlm kontaktu s ministerstvy obrany a vnitra, od nich
pr jet tho dne obdr pslun smrnice.
82 Tamt, sign. 308-61-12 (B), nazen, kter pinesl destnk Halama, zpravodajsk
dstojnk praporu, od zpravodajskho dstojnka velitelstv Sever" 14. 5. 1945.
83 Tamt, sign. 308-8-4 (B), nedatovan prohlen velitele partyznsk divize" Vclavk".
Viz rovn TROJAN, Emil: Tak psahali... Partyznsk odboj v Orlickch horch v letech
1939-1945. st nad Orlic, Oftis 2002, dok. . 23, s. 325 n.
84 Srv. STANK, T.: Povlen excesy"..., s. 159 n.
85 Celkem vrohodn psob dva telegramy, je nalezl jeden nmeck amatrsk badatel ve
Sttnm okresnm archivu Jindichv Hradec a ve volnm pekladu do nminy v plnm znn
otiskl v publikaci: HANSLOVSKY, Richard: Drfer an der sdbhmischen Sprachgrenze: Zum
Beispiel Wenkerschlag. Ulm, Eigenverlag 2001, s. 260. Prvn telegram byl 27. kvtna 1945
odesln na ministerstvo nrodn obrany a obsahuje oznmen o pipravenosti partizn (!) k
vyitn Sudet" podepsan jejich velitelem plukovnkem Hobzou. Ten se v nm odvolv na
pijat rozkaz Okresnho a Mstnho nrodnho vboru v Jindichov Hradci k vyitn"
jindichohradeckho pohrani ve tech etapch, piem potal s vysdlenm prvn tetiny
ptomnch Nmc ji nsledujcho dne. Odpov z Prahy na sebe nenechala dlouho ekat.
Nikdo jin ne nelnk Hlavnho tbu ministerstva nrodn obrany generl Bohumil Boek
telegrafoval Hobzovi ji ptho dne souhlas svho resortu s navrenmi kroky. Boek si od
Hobzy jen vydal, aby postupoval v souladu s nrodnmi vbory a ponechal na mst potebn
poet nmeckch pracovnch sil. Vysidlovac akce Hobzovch partizn" pot v okrese
Jindichv Hradec 28. kvtna skuten zaaly. Autoi dkuj kolegovi Davidu Kovakovi za
upozornn na citovan materil.
86 VA-VHA, f. Ministerstvo nrodn obrany, hlavn tb (MNO, H), 1. oddlen, j. 915
dvrn, k. 21 (B), hlen 3. vojensk oblasti (VO 3) z 21.8.1945; HAVLK, B.: Perzekuce a
odsun Nmc na jihozpadn Morav v letech 1945-1946. In: Vlastivdn sbornk Vysoiny:
Oddlen vd spoleenskch, . 12. Jihlava, Muzeum Vysoiny 2000, s. 145-170. K aktivitm
Hobzovch jednotek na Vitorazsku viz MLYNRIK, Jn: Tragdie Vitorazska 1945-1953:
Poprava v Tuti. Tebo, Carpio 2005, s. 148-183 (na s. 175-179 o osob plukovnka Hobzy);
T: Fortgesetzte Vertreibung: Vorgnge im tschechischen Grenzgebiet 1945-1953. Mnchen,
Herbig 2003, s. 128-166.
87 Vi chovn pslunk partyznsk divize" Vclavk" (jedn jej brigd velel poruk
Josef Hbl-Brodeck a druh nadporuk Josef Msa, posdky mly nap. v Tchonn,
Lankroun, Karlov a Jablonnm v Orlickch horch) byly od potku vhrady. Sousti tto
formace operovaly v irokm prostoru vchodnch a severovchodnch ech vetn st
bvalch soudnch okres Zbeh na Morav, umperk a Moravsk Tebov. Krom
vyhoovn" Nmc provdli tito partyzni istky" a iniciovali tzv. revolun soudy, je mly
za nsledek vt poet obt. Povlen nadsazovn dajnch zsluh divize" me slouit
jako urit ilustrace tehdejch pomr. Podle hlen dstojnka operan skupiny velitelstv 3.
divize z 25. 5. 1945 byl J. Ptnk podezelou osobou, nepodizoval se rozkazm, jeho oddly
plenily a dopoutly se dalch nepstojnost". Sla partyznskch vojsk" Vclavk" byla
www.go-east-mission.net

Go East

str. 34/50

odhadovna bez rozptlench skupin na zhruba 2300 mu, k dispozici mly i

improvizovan obrnn vlak Jiskra svobody". Politick komisa J. Bok pozdji uvdl, e
jednotky divize" mly kolem 5000 mu, v boji e ztratily 26 pslunk a pobily" pr nkolik
stovek neptel. Zabaven majetek v hodnot nkolika milion korun byl dajn odevzdn
nrodnm vborm na zlaty" poklad". (VA-VHA, f. VO 1, k. 1, korespondence velitelstv 3.
divize s velitelstvm 1. s. armdy, j. 0352/45 z 25. 5. 1945, a psemnost velitelstv 1. s.
armdy z 29. 5. 1945, .j. 0507/taj. 45; edn list Republiky eskoslovensk, ro. 1, . 52,
19. 7. 1945; k divizi" Vclavk" podrobnji viz TROJAN, E.: Tak psahali, s. 259-287;
SKIVNEK, Milan: K tzv. lidovmu soudu v Lankroun v kvtnu 1945 a jeho dozvuku
potkem padestch let. In: Pomez ech a Moravy: Sbornk prac ze spoleenskch a
prodnch vd pro okres Svitavy, sv. 2. Litomyl, Sttn okresn archiv Svitavy 1998, s.
133-154.
----Svitavy, jeho se ujaly oddly svazku Vclavk", bylo pedem dohodnuto s generlem Josefem
Jankem v Hradci Krlov: brigda Brodeck" se mla tohoto kolu zhostit v seku od Svitav
po Broumov, brigda Kapitn" (respektive Hejtman") zase v prostoru od Broumova po Nov
Msto pod Smrkem (velel j nadporuk Josef Msa).88 Vysidlovn poetnjch skupin
nmeckch starousedlk tady ovem podle svdectv pramen zapoalo a 30. kvtna, po
pchodu jednotek druhho armdnho sboru, pomrn zhy vak bylo zkomplikovno
nmitkami mstnch sovtskch a polskch vojenskch velitel na druh stran sttn hranice.
(89)
Teprve 15. kvtna 1945, po jednn velitele Alexu" generla Novka s veliteli nov
vytvoench vojenskch oblast v jeho rmci s centry v Kladn (generl Fiera) a v Hradci
Krlov (generl Janek), byly vydny stedn pokyny k dalmu postupu vetn dodatku,
jeho obsah musel jet generl Novk patrn upesnit v konzultaci s ministrem Svobodou
(eventuln i s jinmi vldnmi msty) a v nm stlo: Vechny Nmce vykate z zem
historickch hranic. Pro udren chodu zemdlstv a prmyslu (papr, sklo, textilie atd.)
ponechte dostaten poet dlnk a zamstnanc, kte se podruj na mst jako ciz dlnci
bez obanskch prv"90 Podle dnenho stavu poznn lo vlastn o prvn psemn zachycen
vysidlovac pokyn z sted. Krlovhradeck vojensk oblast zahrnovala prostor zhruba od
Hrdku nad Nisou po Krlky a byla rozdlena na jednotliv seky (LiberecTurnov, Jin,
NchodHradec Krlov, Vamberk a Svitavy), jejich rozsah vak nebyl stabiln a mnil se.
Kladensk oblast byla vymezena od Hrdku nad Nisou k demarkan linii s americkou armdou
a tvoily ji nejdleitj seky rakovnick, mlnick a lounsk. Podzen velitelstv v Lounech
(91) a v Mlnku (92) obdrela 16. kvtna zvltn rozkaz slo 3 z Kladna, podle nj ml
plukovnk Prochzka od 15. kvtna plnit stanoven koly s drazem na prostor kolem Mostu,
Duchcova a Ervnic, zatmco podplukovnk Konvalinka ml rozvinout innost ve smru na
Mlnk, Varnsdorf a eskou Lpu. tvary jednotlivch sek byly vyzvny, aby zahjily akci
ihned, jakmile budou mt dostatek sil na zdoln ppadnch ohnisek odporu podle zskanch
zprv. (93) Nvrh vyhlky velitelstv Sever" v Turnov (major Cerman) z tho dne
pedpokldal, e vichni Nmci, kte k 14. beznu 1939 nemli eskoslovensk sttn
obanstv, budou muset se zavazadly o hmotnosti do ticeti kilogram bhem tyiadvaceti
hodin opustit republiku. (94) Vt skupiny skch Nmc, rannch i nemocnch osob a
vlench zajatc byly z Liberecka evakuovny" ji mezi 16. a 20. kvtnem (95) (do konce
msce se mlo jen z Liberce vysthovat osm tisc skch Nmc), (96) od 17. kvtna
probhalo jejich vykzn" z okresu Trutnov (97) a do 23. kvtna odtransportovn z Teplicanova (est lazaretnch vlak s 2600 nmeckmi zajatci a dvanct vlak s uprchlky, celkem
asi dvanct tisc osob). (98) Velitelstv v Hradci Krlov bylo 18. kvtna Alexem" poveno,
aby bylo urychlen obsazeno zem Liberecka, Frdlantska, Broumovska a luknovskho
vbku. (99) Velitel lounskho seku dostal tho dne rozkaz, aby eleznin sprva
pokraovala v zajiovn dalch trat z Mostu do Hrobu, Bliny a Chomutova, ppadn a ke
Karlovm Varm, a z Vejprt do Milostna (s podporou revolun formace" praporu elezo" ).
(100) Od poloviny kvtna se k oddlm ji v pohrani psobcm (mimo jin partyznm z
pevn komunisty ovldanho uskupen Pst", jednotkm takzvan Zpravodajsk brigdy,
po eleznici pepravovanm tykadlm" Revolunch gard z vnitrozem) piadily dal tvary.
www.go-east-mission.net

Go East

str. 35/50

Ministerstvo vnitra vydalo tak 18. kvtna stn pokyn k organizaci takzvanho prvnho
Pohotovostnho pluku Nrodn bezpenosti (PP 1 NB), jeho jednotliv sousti
----88 VA-VHA, sign. 308-8-4 (B).
89 Srv. nap. tamt, f. VO 1, k. 48 , zprvy 19. pho pluku z 6. 6. 1945 a 2. sboru z 11. 6.
1945, zprva z 1. oblasti na Hlavn tb MNO z 12. 6. 1945, .j. 202/taj. 1.odd./45; k. 2,
pehledn zprva z oblasti 2. sboru, ploha . 3 z 31. 5. 1945; SCHIEDER, T. (ed.):
Dokumentation der Vertreibung aus Ost-Mitteleuropa, sv. IV/2, s. 570 n. Velitel operan
skupiny 27. pho pluku 4. 6. 1945 hlsil, e vydal nsledujc rozkaz: Zajitn hranic,
vyitn seku praporu od nmeckch tlup a vysthovn nmeckho obyvatelstva z obc v
seku". (VA-VHA, f. VO 1, k. 2, hlen 3. s. divize na velitelstv VO 1 z 6. 6. 1945, .j.
0405/taj.l.odd./1945.)
90 Tamt, k. 1, rozkaz velitelstv Alex" z 15. 5. 1945, .j. 45/45 a dodatek z tho dne.
Podle rozkazu Alexu" z 18. 5. 1945, .j. 95/45 pro velitele hradeck a kladensk oblasti mlo
bt pi obsazovn pohrani pouito v prvn ad pravidelnho vojska", partyznsk oddly se
mly vhradn soustedit na itn zem" (BIMAN, S. CLEK, R.: Posledn mrtv, s. 45;
HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 86).
91 Pod velenm plukovnka Vladimra Prochzky a s operanm zemm ohranienm
demarkan arou, msty Bad Schandau a Dn-Podmokly a tokem Labe.
92 Pod velenm podplukovnka Vilma Konvalinky, s operanm zemm zahrnujcm vchodn
st Lounska a po Hrdek nad Nisou a dle se rozprostrajcm na jih ve smru na Nmeck
Jablonn, Mimo, Ku Vody a Mladou Boleslav. Vymezen operanch zem obou velitelstv viz
VA-VIA, f. RG, k. 200, ploha .1.
93 Tamt, ploha . 3, zvltn rozkaz . 3 oblastnho velitelstv Kladno.
94 Tamt, sign. 308-61-12, ploha 38 (B).
95 NA, f. ad pedsednictva vldy tajn (PV--T), k. 308, inv. . 1635, ad nrodn
bezpenosti (NB) Liberec z 16. 6. 1945.
96 KARPA, Roman ad.: Kniha o Liberci. Liberec, Dialog 1996, s. 390; VA-VHA, f. VO 1, k. 2,
pehledn zprva z oblasti 2. sboru, ploha . 3 z 31. 5. 1945.
97 SCHIEDER, T. (ed.): Dokumentation der Vertreibung aus Ost-Mitteleuropa, sv. IV/2, s. 264.
98 RADVANOVSK, Z.: Konec esko-nmeckho souit, s. 65. Okresn sprvn komise v
Teplicch-anov vydala ji 16. 5. smrnice, podle nich mli do 28.5. vichni t Nmci
opustit eskoslovensk sttn zem (tamt, s. 63). Zejm podle stnch informac vedoucho
evakuanho oddlen Nrodnho vboru pro Teplice-anov a okol pedanch 30. 5. 1945
tajemnkovi ministra Noska Grovi Spurnmu pobvalo na Teplicku po skonen vlky na 40
tisc skch Nmc, z toho ve mst asi polovina. Do 29. 5. byly vypovzeny" po eleznici
zhruba 4000 a pky kolem 8000 osob, v nemocnicch jich zstvaly jet asi 2000 a na
transport ekalo piblin 2000 dalch. (NA, f. MV-N, k. 254, rukopisn poznmka G.
Spurnho.)
99 VA-VHA, f. VO 1, k. 1, j. 95/1945, pokyn velitelstv Alex" pro velitelstv Hradec Krlov.
100 Tamt, j. 112/1945, pokyn velitelstv Alex" pro velitelstv seku Louny (plukovnku
Prochzkovi).
www.go-east-mission.net

Go East

str. 36/50

----byly od 12. ervna postupn vyslny do vtch mst severoeskho a zpadoeskho

pohrani, aby vedle dalch kol rovn asistovaly pi evakuacch" nmeckho obyvatelstva.
(101) Alex" nadil 20. kvtna velitelm oblast v Kladn a Hradci Krlov uzavt a do
pchodu finann stre hranice a dovolit vstup na zem eskoslovenska jen osobm
nrodnosti eskoslovensk, kter se vracej bud' z koncentranch nebo pracovnch tbor".
(102) Ve stejn den (tj. 15. kvtna 1945), kdy velitel oblast v Kladn a Hradci Krlov
obdreli naprosto jasn a nedvojznan rozkaz k vysidlovacm akcm, jednala o ad dleitch
otzek Vojensk rada pi pedsednictvu vldy. Na poad se dostaly i nejbli koly, vstavba a
rozmstn brann moci. Nelnk Hlavnho tbu ministerstva nrodn obrany generl Bohumil
Boek astnkm porady sdlil, e byl vydn rozkaz o vysln domcch jednotek k zajitn
klidu a podku v severnch echch. Jsou tam ti skupiny, jejich kolem je: Obsadit severn
echy a vyistit je od zbytk nmeck brann moci, zajistit podek a bezpenost,
spolupracovat s velitelstvm Rud armdy, okresnmi a mstnmi nrodnmi vbory, zajistit
veker materil zanechan Nmci a vytlait Nmce za hranice. Onmi ji vyslanmi
skupinami" zejm mnil asistenn tvary, o nich ji byla ve e (ppadn vak mohlo jt
tak o ozbrojence z sek Louny, Mlnk a Turnov). Vojensk rada vzala toto sdlen na
vdom. Z protokolu nen zejm, zda se o nm rovn diskutovalo, a nen tak znmo, zda se
jednalo t o ve citovanm dleitm rozkaze velitelstv Alex" z tho dne. Vld Vojensk
rada doporuila, aby se co nejdve eila otzka podzen dobrovolnickch ozbrojench
formac jednotnmu vojenskmu velen. Souasn schvlila rmcov rozloen jednotek (tehdy
ji pod oznaenm Prvn eskoslovensk armda) podl hranic a jejich zalenn do ty
vojenskch oblast: 1. Praha, 2. Tbor, 3. Brno a 4. Bratislava. V jejich obvodech se mla
zizovat vy velitelstv a tvary (sbory, divize). V souvislosti s poslnm jednotek Prvn
eskoslovensk armdy rada konstatovala, e maj vyistiti pohranin zem od Nmc a
Maar a zabrniti jim pekroiti pak hranice". (103) Akoliv velitel eskoslo----101 NA, f. MV-N, k. 129, zprva o dosavadn innosti PP 1 NB. Z pevn praskch
revolunch dobrovolnk" sloen tzv. Zpravodajsk brigda (ZB) v sile dvou prapor byla
pokynem nelnka Hlavnho tbu MNO generla Bohumila Boka z 13. 5. 1945 podzena
jako vojensk formace ministerstvu nrodn obrany. Prvn rozkaz 1. praporu byl datovn 17. 5.
a prvn (plukovn) rozkaz cel formace (vydan tbnm kapitnem Jikovskm) o den pozdji.
(AMV-Ka, f. Bezpenostn sloky ministerstva vnitra (A 12), k. 1/8, rozkazy pluku ZB . 1 z
kvtna a ervna 1945.) Sestaven pohotovostnch oddl" Nrodn bezpenosti (NB) bylo
vedeno snahou zajistit plnou kontrolu pohrani. Jejich jdro zprvu tvoili pslunci 1. pluku
Zpravodajsk brigdy pod velenm tbnho kapitna Jikovskho, pot nadporuka Emila
Maiwalda. Nbor do jejich ad se dil zadnm, e pednost maj mt lenov Revolunch gard,
partyznskch oddl apod. Po pesunu tvar PP 1 NB v ervnu na stecko (jako prvn
dorazila do Trmic 1. rota s velitelstvm 1. praporu) nsledovalo v ervenci rozmstn jednotek
v dalch pohraninch lokalitch (Varnsdorf, Liberec, Karlovy Vary, Cheb). Uvd se, e z
nkolika tisc zjemc o slubu u PP 1 NB, jemu po reorganizaci velel major Oldich Krytof,
pozdj hlavn velitel Sboru nrodn bezpenosti, bylo odvedeno kolem 1600 mu (koncem
ervence jich v pohrani bylo nco pes tisc). Poslze vzniklo nkolik operanch oblast tchto
formac. Soust 2. oblasti ve vchodnch echch se staly rovn peskupen jednotky
elezo" a Toledo". Vojensky organizovan (kasernovan) oddly PP 1 NB, ze znan sti
motorizovan a dobe vyzbrojen, pedstavovaly ji tehdy z hlediska komunist dvryhodnou
slu, kter i v nsledujc etap vnovali mimodnou pozornost (v roce 1946 se tento pluk stal
zkladem pro tzv. pohranin tvary SNB). (Srv. k tomu nap. STANK, T.: Povlen
excesy"..., s. 61.)
102 VA-VHA, f. VO 1, k. 1, fonogram velitelstv Alex" na oblastn velitelstv Kladno a Hradec
Krlov z 20.5.1945; BIMAN, S. CLEK, R.: Posledn mrtv, s. 46. Oblastn velitelstv Kladno
vydalo 22. kvtna opt rozkaz, podle nj se mohly na zem republiky pijmat pouze osoby
s. nrodnosti" a naopak propoutt za hranice ty, kter se chtj vysthovati nebo byly
odeslny po dn kontrole". Zabrnit se mlo vvozu vech cennost a penz. Na odebran
www.go-east-mission.net

Go East

str. 37/50

vci mly bt vystavovny stvrzenky a na kadm hraninm pechodu pslun konsignace".

K tmto pokynm se ovem zpravidla nepihlelo (srv. tamt, k. 4, velitelstv 1. oblasti , j.
32336 dv./1.odd. 45/evak., hlen velitelstv 13. divize z 6. 11. 1945 o povlen situaci v
prostoru bvalho 36. pho pluku.
103 Tamt, f. Vojensk rada (VR), k. 1, . 5/45, protokol z 5. schze Vojensk rady z 15. 5.
1945, j. 5/taj. P-1945 a ploha (bod 1 a 2). Schzi byli ptomni nmstkov pedsedy vldy
J. David a K. Gottwald, ministr nrodn obrany generl L. Svoboda, ministr vnitra V. Nosek,
sttn tajemnk na MNO generl Mikul Ferjenk a nelnk hlavnho tbu generl B. Boek.
Gottwald se dostavil a ke konci schze. (Viz tamt, f. VO 1, k. 1, velitelstv 1. s. armdy z
18. 5. 1945, j. 2311/taj. org. 45.)
----vensk samostatn obrnn brigdy ze Zpadu generl Alois Lika vld 22. kvtna 1945
sdlil, e jsme pipraveni, abychom v duchu vldnho programu vyistili s. vlast od Nmc a
zrdnch ivl", nebyly jemu podzen jednotky alespo podle zhodnocench archivnch
pramen v roce 1945 do nucenho vysidlovn Nmc z republiky zapojeny. (104)
Za kvtnovho povstn a pak po osvobozen se v Praze utvely oddly Revolunch gard, z
nich poslze v souinnosti vojenskho tbu stedn rady odbor (RO) a Vojenskho
velitelstv Velk Prahy (VVVP) (105) Barto" vznikly vojensky organizovan formace. Jeden ze
t pluk (pvodn 10. strn prapor) pod velenm plukovnka Emila Borise Boka byl pod
oznaenm pluk RG . 1 (skupina Albatros") vysln do pohrani 23. kvtna na zklad dohody
mezi vojenskmi orgny, Zemskm nrodnm vborem v Praze a resortem dopravy,
reprezentovanm praskm editelstvm eskoslovenskch sttnch drah. Pluk ml v prvn ad
zajistit eleznin trat a objekty v severnch a severozpadnch echch veobecn v prostoru
na zpad od toku Labe k demarkan linii s Ameriany, tj. po ru LoketFalknov (Sokolov)
Kraslice, souasn vak vrazn ovlivoval celkovou situaci na tomto zem, co se tykalo i
postupu vi takzvan sttn nespolehlivmu obyvatelstvu. Bokova formace v sle t prapor
zpotku operan podlhala Alexu" (kladensk oblasti), pot se v mstech svho psoben
dila pokyny vojenskch velitelstv, ale t ministerstva vnitra a loklnch mocenskch autorit.
Jednotky Albatrosu" navazovaly na innost skupin vyslanch do pohrani v pedchozm
obdob (Zpravodajsk brigda, prapor elezo" pod velenm poruka Nohy, rota Toledo"
nadporuka Ke, pedsunut oddl Revolunch gard z Prahy aj.), kter tak postupn
stdaly. Krom t vlastnch prapor, eleza" a Toleda" ml mt plukovnk Bok k dispozici
rovn partyznsk oddl Vped" (velitel imek) a tyi obrnn vlaky. Nepodailo se mu
ovem zskat kontrolu nad partyzny z formace Pst", kter nemla jednotn veden
(formln j velel Josef Martnek, tb sdlil v Praze) a byla roztrouena po cel dlce hranic a
do vchodnch ech. Jedna ze skupin Psti" dajn pronikla v sle zhruba sto tyiceti mu a
do Saska. (106) Chovn partyzn a pslunk Revolunch gard bylo asto znan
neukznn, vyznaovalo se tak krdeemi a nkdy i nsilnmi akty. Mnoily se stnosti ze
strany ad a ech z ad starousedlk i novoosdlenc (nmeck obyvatelstvo bylo natolik
zastraeno, e nmitky vznelo jen velmi sporadicky) . V situanm hlen kladenskho
oblastnho velitelstv z konce kvtna bylo napklad jednn Revolunch gard v st nad Labem
charakterizovno v tom smyslu, e hrani ... se zloiny". (107) Pestoe se v nkterch
hlench z tto doby objevovaly rovn informace o relativn umrnnm (a vcelku
prospnm) ponn pslunk Revolunch gard, je teba chpat je v celkovm kontextu, o
nm se zmiovala souhrnn zprva pro ministra Vclava Noska z 12. ervna. Psalo se v n, e
revolun vojensk jednotky odeslan do pohrani se vesms neosvdily, vzhledem k
nedostatenmu vojenskmu vcviku, chybjc vnitn sebekzni a naprostmu nedostatku
smyslu pro hospodaen s nrodnm majetkem". (108)
Rzn kroky se zmrem dostat z republiky co nejvt poet Nmc, a to nejen
skonmeckch pslunk, ale ve stle irm rozsahu t starousedlk, inila nadle
armda. Hlavn tb ministerstva nrodn obrany vydal veliteli Prvn eskoslovensk armdy
generlu Karlu Klaplkovi 22. kvtna 1945 rozkaz, aby se podzen jednotky pesunuly do
pohrani s clem zajistit sttn hranice, zjednat tam klid a podek, chrnit sttn, obecn i
www.go-east-mission.net

Go East

str. 38/50

soukrom majetek eskoslovenskch oban, pomhat sprvnm orgnm, eliminovat

zbylho neptele" a oblasti v operanch prostorech diviz zbaviti od ivl neptelskch
SR". (109) Konkretizaci tohoto nazen pinesly dal operan pokyny. tyiadvactho
kvtna vydala prvn a nazt pak tet eskoslovensk divize rozkazy k uskutenn obecnho
rozkazu hlavnho tbu z 22. kvtna. Prvn divize se mla pesunout v dohledn dob do
pohraninho psma severozpadnch ech, tet divize mla obsadit zem od Liberce
----104 NA, f. PV pedsednictvo vldy, k. 1, ppis generla Liky z 22. 5. 1945 (nezpracovan
materil).
105 Velitelem byl jmenovn generl Karel Kutlvar, nelnkem tbu podplukovnk Frantiek
Brger, denn rozkaz . 1 byl vydn 13. 5. 1945.
106 Srv. VA-VHA, f. RG, k. 132, ppravn rozkaz k odchodu pluku RG . 1 do pohraninho
zem z 22. 5. 1945, operan rozkaz . 2 pluku RG . 1 z 23. 5. 1945 a pokyny zstupce
velitele pluku podzenm jednotkm z tho dne; k. 133, pokyn velitelstv Alex" veliteli 10.
strnho praporu plukovnku Bokovi z 22. 5. 1945, j. 197/45 a sdlen veliteli oblasti Kladno
z tho dne, rozkaz . 1 velitele pluku RG . 1 z 23. 5. 1945, zprva velitele pluku RG . 1 z
24. 5. 1945, j. 271-45/vel., hlen zpravodajskho dstojnka pluku poruka J. Blahnka z
30. 5. 1945 aj. Viz t BIMAN, S. CLEK, R.: Posledn mrtv, s. 43 n.; STANK, T.: Perzekuce
1945, s. 20 n.
107 VA-VHA, f. VO 1, k. 1, situan hlen oblastnho velitelstv Kladno z 28. 5. 1945, j.
9/45. Uvd se tak, e na nmeck zem se dostali pslunci jednotky RG vyslan z Prahy v
polovin kvtna 1945. Gardist psobili v prostoru Podmokel a obsadili mj. tak tra a stanice
od st nad Labem a po Hensko vetn Schny. Podle nkterch zprv tady dolo k masakru
nmeckch vojenskch rekonvalescent, tla obt byla dajn vhozena do Labe (KAISER,
Vladimr: Konec vlky a vyhnn Nmc z stecka. In: BRANDES, Detlef IVANIKOV, Edita
PEEK, Ji (ed.): Vynten rozchod: Vyhnanie a vysdlence z eskoslovenska 1938-1947 v
porovnan s Polkom, Maarskom a Juhoslviou. Bratislava, Veda 1999, s. 169, pozn. . 45;
rovn VA-VHA, f. RG, k. 133, hlen pluku RG . 1, j. 11/zprav. 45 z 22. 6. 1945).
Podrobnji k ponn revolunch formac" mj. STANK, T.: Povlen excesy"... (na vce
mstech).
108 VA-VHA, f. Styn dstojnci, k. 79, Informace pro ministra vnitra", 12. 6. 1945 (B). Srv.
tak vt poet zmnek o svvolnch akcch revolunch formac" v pehledu zprv z pohrani
v etap do 17.6.1945 od 2. oddlen hlavnho tbu (tamt, f. MNO, H, 2.odd., j. 302 a
313/taj. 1945, k. 28 (B)).
109 Tamt, f. VO 1, k. 1, rozkaz H MNO z 22. 5. 1945, .j. 6/taj.l.odd.45 veliteli 1. s.
armdy. Ploha vymezovala seky, kde se mla rozmstit 1. eskoslovensk armda. Jejmu
velen mly bt s platnost od 25. kvtna podzeny vechny vojensk jednotky a dobrovolnick
oddly vetn tvar podlhajcch dosud velitelstv Alex". Z podzen byly vyjmuty pouze
formace podlhajc pmo ministerstvu vnitra. (Srv. tamt, denn hlen velitelstv 1. s.
armdy . 1-7 z 23. 29. 5. 1945.)
----a k Frvaldovu, zejmna z hospodskho hlediska dleit Liberecko a Jablonecko.
Uvaovalo se rovn o jejm vstupu do Kladska. (110) K 25. kvtnu bylo velitelstv Alex"
likvidovno a oblastn velitelstv Kladno a Hradec Krlov byla podzena velen 1.
eskoslovensk armdy. (111) Jet krtce pedtm vydalo kladensk velitelstv Smrnice pro
evakuaci Nmc v SR", kde byl stanoven kol usmrnit" jejich vysdlen v cel oblasti tak,
aby ji opustili nejkratm smrem, tj. na sever". Podna byla rovn informace o tom, e si
americk armda nepeje, aby Nmci pechzeli na zpad od 59. polednku (myleno zejm u
Boho Daru). Pro proveden evakuace" z Karlovarska tak pichzela v vahu jen trasa pes
www.go-east-mission.net

Go East

str. 39/50

Ostrov nad Oh a Jchymov na Bo Dar a k hranici. (112) Ptadvactm kvtnem je datovna

Smrnice pro sthovn Nmc" vydan Okresnm nrodnm vborem v Mlnku a velitelstvm
Skupiny Konvalinka", kter pat asov k nejranjm pokynm, v nich se rozliovalo mezi
rznmi skupinami Nmc, hlavn s ohledem na jejich pedpokldan setrvn na
eskoslovenskm zem, i naopak vysdlen za hranice. V potebnm potu se mli v zemi
ponechat pedevm lid schopn pracovnho vyuit: eny ve st od tincti do tyiceti rok,
zdrav eny s dtmi ve vku do dvancti let, pokud se samy nebudou hlsit k vysthovn s
hlavou rodiny, a mui ve st od tyiceti do padesti rok. Dti ve vkov kategorii od esti
do dvancti let se mly umstit do zvltnch dtskch tulk pod vedenm eskch kolskch
orgn se zmrem jejich pevchovy". Vechny ostatn osoby nmeck nrodnosti mly bt
zkoncentrovny a vdy po padesti v nkladnch elezninch vozech, ppadn i na nch
lunech nebo koskch povozech, dopraveny za hranice ve smru pes Dn na Drany,
podle monost a do Pirny (navrtilcm hrozily za pekroen hranice sankce). Osobn
zavazadla nesmla vit vce ne ticet kilogram na hlavu, z toho nejve pt kilogram
mohlo pipadat na potraviny (s vylouenm tuku a msla). Ped vyvezenm Nmc bylo teba
projednat s mstnmi veliteli Rud armdy, zda o n jako o pracovn sly nemaj zjem. Pokud
jej projevili, bylo teba zjistit, kam se m (mimo eskoslovensk zem) jejich transport
dirigovat. Sporn ppady, pokud lo o uren nrodnosti, se mly eit jednotliv, pslunci
etnicky smench rodin se za hranici zatm vypovdat nemli. Rozdl mezi skmi a
sudetskmi Nmci se nedlal. Vysdlen tedy podlhali i starousedlci, pokud nepatili do skupin
definovanch z hlediska aktulnch nrodohospodskch zjm nebo zamlen
reechizace". Za zmnku nepochybn stoj fakt, e o antifaistech se ve smrnici nehovoilo.
(113) K poteb poskytnout jim v rznm rozsahu ochranu se vak v nkterch jinch
normch lokln nebo regionln provenience z kvtna 1945 pece jen pihlelo, jak tomu bylo
mimo jin v pokynech Okresnho nrodnho vboru ve Znojm na jin Morav z 28. kvtna.
(114)
Antifaist a ti ostatn
V psemnch materilech armdn provenience nebyl dosud, alespo pokud jde o prvn fzi
evakuace" Nmc, nalezen dn jednoznan doklad o podntech smujcch k vynt
uritch skupin osob z vysidlovacch akc na zklad posouzen jejich loajality vi
eskoslovenskmu sttu. (115) Pomrn dlouhou dobu takovto pokyny vydvaly pouze civiln
orgny. Zejm prvn z nich, jen vyel
---110 Tamt, k. 2, operan rozkaz . 124 od 1. divize z 24. 5. a operan rozkaz (bez sla) od
3. divize z 25. 5. 1945.
111 Tamt, operan rozkaz . 128 1. s. armdy. Ob velitelstv obdrela tmto rozkazem
rovn kol zajistit hranice SR a oistit od ivl neptelskch" oblasti oznaen pro
jednotliv divize pohraninmi seky.
112 Tamt, f. RG, k. 200.
113 NA, f. Zemsk ad Praha Referty dopravn, prmyslov, pro pozemkovou reformu,
pro vnitn osdlen a sprvu neptelskho majetku (ZO-R), k. 877.
114 MARKEL, Martin: Vysdlen Nmc z Jin Moravy 1945-1949. Brno, Vojensk akademie
2002, s. 32. Znojemsk ONV toho dne rozhodl, kter osoby maj bt prozatm z vysidlovac
akce z msta vyaty (pslunci nrodnostn smench manelstv, antifaist a nezbytn
potebn pracovn sly).
115 V jedn publikaci se pe o tom, e v poslednch kvtnovch dnech roku 1945 vydal Hlavn
tb MNO smrnice pro innost armdy v zpadnm pohrani, je mj. striktn ukldaly vem
velitelstvm respektovat prva a svobodu tch nmeckch oban, kte zstali vrni SR
www.go-east-mission.net

Go East

str. 40/50

(KLUINA, Petr a kol.: Vojensk djiny eskoslovenska, sv. 5. Praha, Nae vojsko 1989).
Dokument obsahujc takov formulace se vak zatm v archivech nepodailo nalzt.
----z centra", obsahoval vnos ministerstva vnitra z 16. kvtna, podle nho se mly poskytnout
jist levy tm osobm, kter jednoznan prok, e nezradily republiku a e vedly boj na
jej obranu ped Mnichovem i za okupace. (116) Klement Gottwald nartl nazt v nvrhu
vldnho nazen v podstat shodn podmnky, za nich mohli nmet antifaist obdret
potravinov Lstky jako eskoslovent oban. (117) V dekretu prezidenta republiky . 5/1945
Sb. z 19. kvtna 1945 (s innost od 23. kvtna) se pedpokldala monost, e tak Nmci a
Maai, jejich majetek ml bt pauln pi uplatnn nrodnostnch kritrii postaven pod
nrodn sprvu, mohou dat o vjimku z tohoto postupu, ovem jen v tch ppadech, pokud
hodnovrn mohli prokzat, e byli obt politick nebo rasov perzekuce a zstali vrni
demokraticko-republiknsk sttn mylence SR" a pokud lo o adatele z ad dlnk,
rolnk, ivnostnk, drobnch a stednch podnikatel, ednk, pslunk vojenskch
povoln a osob v podobnm socilnm postaven, ppadn jejich ddice. (118) Pozdji v
dekretech o sttnm obanstv a konfiskaci nezemdlskho majetku (. 33 a 108/1945 Sb.)
pouit antifaistick definice vychzela ze zsady, e se vztahuje na osoby, je zstaly
republice vrny a bu vedly aktivn zpas za jej osvobozen nebo byly nacisty pronsledovny
z politickch i rasovch dvod. Za prvn variantu takovho pstupu lze povaovat pslun
ustanoven ve vnosu ministerstva vnitra z 8. ervna 1945. (119) Pot se poadavek, aby
uznan antifaist nebyli zaazovn do evakuac" a aby se na n nevztahovala restrikn
opaten uplatovan vi ostatnm Nmcm, prosazoval ji zetelnji.
Tak ve vld zaznvaly astji hlasy (Gottwalda, Noska a nkdy i Fierlingera) poukazujc na
nutnost respektovat v tomto duchu vydan pedpisy. Ministr Vclav Nosek se napklad v
kabinetu vyslovil 29. ervna proti znn vyhlky ministerstva vivy, podle n mli bt vichni
Nmci vyloueni z pdlu tabku, i proti pokynm ministerstva nrodn obrany o jejich
vyazen z dopravy na eleznici, v tramvajch a podobn. Jeho nzor se prosadil, vlda se
usnesla tyto smrnice zruit a podobn omezen upravit jen ve vhodn form cestou
administrativn. (120) Z Gottwaldovy iniciativy upozorovalo pedsednictvo vldy 13. ervence
resortn ministry, e tam, kde dochz k normativnm pravm namenm proti Nmcm a
Maarm, zejmna tak v oboru finannch a hospodskch opaten, nutno rozliovat mezi
Nmci veobecn a mezi nmeckmi antifaisty". Pirozen platila dle zsada, e muselo jt o
osoby, je zstaly vrny republice a aktivn se podlely na boji za jej osvobozen (v jej
celistvosti ). (121) Na Nmce, kte ,jen" trpli pod nacistickm terorem, ale aktivn
nebojovali co tak asto v dsledku svho zdravotnho stavu nebo vku ani nemohli tedy
nebylo zvl pamatovno. Svdil o tom rovn prezidentem Beneem (s uritmi
pedchozmi vhradami) 21. ervna podepsan dekret . 12/1945 Sb. o konfiskaci
neptelskho zemdlskho majetku (nabyl innosti od 23. ervna), i kdy Zdenk Fierlinger
pi redaknch pracch nad jeho osnovou dal provst definitivn pravu normy tak, aby
loajln a sttn spolehliv oban nepili ke kod". (122) Ministerstvo vnitra zase o nco
pozdji (20. ervence) upozorovalo nrodn vbory (respektive sprvn komise) na potebu
upustit od ,jakchkoliv opaten sttn bezpenostn povahy, kter nejsou v souladu s vldnm
prohlenm z 5. 4. a kter svm obsahem jsou v rozporu s provdnm programu vldy".
(123) Od 31. ervence se mly na zklad dekretu prezidenta . 38/1945 Sb. psn sthat
vechny ppady drancovn neptelskho" majetku, v prvn ad toho, jen byl v dan dob
oputn. Armdn velen, je bylo ji 15. ervna 1945 vldou mimo jin poveno
respektovat" pi realizaci opaten vi nmeckmu obyvatelstvu antifaisty, se pot pi
setkn ministra Ludvka Svobody s veliteli vojenskch oblast 17. ervence shodlo na principu,
e pi provdn plnho vysthovn" Nmc lze pardonovat pouze antifaisty". (124)
Odsunov smrnice vydan se Svobodovm podpisem 2. srpna uvdly v souvislosti s
prozatmnm vyazenm vyjmenovanch skupin nmeckho obyvatelstva z vysidlovac akce a
na poslednm mst osoby, kter daly o zachovn i vrcen eskoslovenskho sttnho
obanstv (tchto otzek se zsadn dotkal prv podepsan stavn dekret prezidenta o
prav sttnho

www.go-east-mission.net

Go East

str. 41/50

----116 STANK, T.: Odsun Nmc z eskoslovenska 1945-1947, s. 143; T: Perzekuce 1945, s.
60; RADVANOVSK, Zdenk: Odsun Nmc v letech 1945-1948. In: KAISEROV, Kristina
KAISER, Vladimr (ed.): Djiny msta st nad Labem. st n/L., Msto st nad Labem 1995,
s. 229-234, zde s. 233; Sttn okresn archiv Jablonec nad Nisou (SOkAJablonec n/N.), f.
Mstsk nrodn vbor (MNV), k. 3, inv. . 3, protokol ze zasedn MNV v Jablonci n/N. z 19.
5. 1945 (potvrzen, e Noskv vnos byl v provincii" znm).
117 NA, f. 100/24, sv. 137, arch. j. 1494, protokol ze zasedn vldy 17. 5. 1945; BIMAN, S.
CLEK, R.: Posledn mrtv, s. 104; STANK, T.: Odsun Nmc z eskoslovenska 1945-1947, s.
143. lo o vldn nazen . 6/1945 Sb. o opatench v zsobovn obyvatelstva potravinami, s
innost od 23. 5. 1945.
118 Srv. 24 dekretu . 5/1945 Sb.
119 BIMAN, S. CLEK, R.: Posledn mrtv, s. 112; RADVANOVSK, Z.: Odsun Nmc v letech
1945-1948, s. 232; STANK, T.: Odsun Nmc z eskoslovenska v letech 1945-1947, s. 143;
HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 108; VA-VIIA, f. VO 1, k. 48, j. 292/taj.l.odd.
(vnos MV z 8.6.1945); Mlad fronta, (10. 6. 1945).
120 NA, f. 100/24, sv. 137, arch. j. 1494, protokol ze zasedn vldy 29. 6. 1945.
121 Tamt, f. PV pedsednictvo vldy, k. 1, protokol ze zasedn pedsednictva vldy 13.
7. 1945 (nezpracovan materil).
122 Tamt, f. 100/24, sv. 137, arch. j. 1494, protokol ze zasedn vldy 25. 5. 1945.
Prezidenta znn dekretu neuspokojovalo a 12. ervna navrhl vld zvit, zda by se do jeho
textu nemla promtnout monost poskytnout transferovanm" Nmcm uritou nhradu za
majetek zanechan v republice, je by se pipsala na konto nmeckch reparac. Vlda k
tomuto nmtu nepihldla. (Srv. nap. JECH, K. (ed.): Nmci a Maai v dekretech prezidenta
republiky, dok. . 5.4 a 5.6, s. 286-295.)
123 Zemsk archiv Opava (ZA Opava), f. Expozitura Moravskoslezskho ZNV v Moravsk
Ostrav (EZNV) 1945-1949, odb.II/B, k. 310, obnk ministerstva vnitra j. Z/II-1799/45 z
20.7.1945.
124 VA-VI-IA, f. VO 1, k. 49, protokol z 20. 7. 1945, bod VI.
----obanstv Nmc a Maar z 2. srpna 1945, . 33 Sb.).125 V cel etap takzvanho divokho
odsunu a do pozdnho podzimu ptatyictho roku nebylo nikterak vjimenm jevem, e
se mu museli podrobit i nesporn antifaist, co ovem pochopiteln zviselo na konkrtnch
mstnch pomrech. (126) Pestoe ze strany ministerstva vnitra bylo ji zhy (s rznm
drazem a tak s rznmi vsledky) patrn sil o alespo elementrn ochranu nmeckch
antifaist (zdaleka to vak neplatilo pro vechny jeho podzen sloky), spovalo v prvnch
povlench mscch tit rozhodovn o tchto zleitostech pedevm v rukou vojenskch
initel. V jejich pokynech a rozkazech se o antifaistech hovoilo spe zdka nebo jen velmi
strun. Co bylo tehdy mnohdy v rozporu s platnmi smrnicemi podniknuto vi vtin

www.go-east-mission.net

Go East

str. 42/50

ostatnch Nmc, vztahovalo se souasn i na antifaisty: pokud lo o vlastn akt vysdlen,

byla monost jejich pozdj repatriace eskoslovenskmi orgny vtinou striktn odmtna.
innost Zemskho nrodnho vboru v Brn a Praze
Brnnsk Zemsk nrodn vbor ml v produkci vlastnch norem zasahujcch podstatn do
ivotnch podmnek nmeckho obyvatelstva ve srovnn s vldou a svm praskm
protjkem urit pedstih. Jeho pedsednictvo se 16. kvtna na nvrh bezpenostnho
referenta Karla Smtala jednohlasn usneslo povit vechny nrodn vbory (sprvn komise)
na Morav, aby ihned zajistily vechny osoby nmeck nrodnosti a nrodn zrdce" a aby pro
n zdily koncentran tbory a pouily jich pro nutn prce, jako k oprav komunikac a
odstraovn kod zpsobench vlkou" (127) Ji 11. kvtna byla v rmci bleskov akce, v n
lze spatovat jaksi pedobraz ppravy vysdlen z 30. kvtna, znan st brnnskch Nmc
vysthovna ze svch bydli a nouzov soustedna ve kolch, barcch a dalch uvolnnch
budovch. Stalo se tak zejm v souvislosti s nvtvou Edvarda Benee ve mst.
Prceschopn mui ve st od trncti do edesti let se mli koncentrovat v pracovnch
tborech. Pro adu lid z prvn skupiny se pobyt v tchto zazench zmnil v asov vce i
mn omezenou, pro osoby z druh skupiny pak i v dlouhodobj internaci. (128)
Pedseda vldy Zdenk Fierlinger a jeho nmstek Gottwald instruovali osobn 22. kvtna
dc grmium Zemskho nrodnho vboru v Brn o dalch zmrech pi een nmeck
otzky". Stalo se tak pot, co jist len ZNV pipomnl, e zsada odstranit ze sttu vechny
Nmce byla jasn eena panem prezidentem Beneem pi jeho projevu v Brn. Je nutn init
ppravy k vysthovn za hranice." Jako nznak toho, e ve vld tehdy jet nepevaovala
vle zapot s vysidlovnm ve vtm rozsahu ihned, se jev Fierlingerova poznmka, e
vysthovn Nmc nar na pote, ponvad vechny okoln stty Polsko, Rakousko a
Maarsko nechtj Nmc pijmout. Bude nutno vykati mrovch rozhodnut o sprv zem
Nmecka." Gottwald pak ptomn seznmil s pesnj kategorizac Nmc a poskytl jim
nvod, jak s nimi dle naloit. Jeho nmty lze povaovat za prvn znm detailnj
stanovisko, je bylo tlumoeno jmnem vldy, k diferencovanm formm zachzen s
nmeckm obyvatelstvem. Bez majetku mli bt vysthovni pouze Nmci, kte do eskch
zem pili po roce 1938, pokud se ovem neprovinili proti zjmm sttu nebo nezavinili svm
jednnm smrt pslunk eskho nroda. V takovm ppad mli bt sthni, souzeni a
uloen trest ml bt vykonn, co platilo i pro domc" provinil Nmce. Osoby, je nebyly
obteny zvanj vinou, mly bt zajitny a nasazeny na rzn prce, a to bez vech
vhod, jich do osvobozen jako pslunci nmeck nrodnosti povali (jejich postaven mlo
de facto odpovdat situaci id za okupace). Nmeck majetek se ml zajistit a svit do
nrodn sprvy Nmet antifaist, kte nesouhlasili s Hitlerovm reimem, vyvjeli proti
nmu innost a pispli k jeho svren nebo trpli v nacistickch koncentranch tborech a
vznicch, mli bt postaveni narove ostatnm eskoslovenskm obanm, pokud ovem
mohli tyto skutenosti hodnovrn prokzat. Jak Gottwald v souladu se znnm dekretu .
5/1945 Sb. uvedl, pi pevdn nmeckch majetkovch hodnot pod nrodn sprvu bylo
mon u antifaist uinit urit vjimky. Osoby eskho pvodu, je se za okupace pihlsily
k Nmcm (nrodn renegti"), mly bt nadle povaovny za Nmce a podle povahy jejich
in se s nimi mlo nakldat obdobn jako s ostatnmi nmeckmi starousedlky. U osob ze
smench manelstv" se mla respektovat zsada individulnho pstupu. id, pokud se
hlsili k estv a jednali jako ei", mli bt povaovni za pslunky eskho nroda. id
hlsc se k nmeck nrodnosti mli bt roztdni podle svch minulch postoj stejn jako
ostatn Nmci. (129)
----125 Tamt, k. 4, dvrn smrnice MNO z 2. 8. 1945 podepsan L. Svobodou.
126 Viz nap. vnos ministerstva vnitra ze 14. 7. 1945 uren ZNV v Praze a Brn s vtkou, e
se nedodruj vldn smrnice z 15. 6. 1945 (SOkA Jablonec n/N., f. ONV Jablonec n/N., k.
23), a nvrh Noskova obnku s draznm upozornnm na potebu dbt ochrany nmeckch
www.go-east-mission.net

Go East

str. 43/50

antifaist a doshnout v tto oblasti zlepen. Nvrh z ervence 1945, pedloen Rudolfu
Slnskmu, nebyl zejm schvlen. (NA, f. 100/1, sv. 49, arch. j. 374, folio 42.)
127 Moravsk zemsk archiv (MZA), Brno, f. Zemsk nrodn vbor Volen orgny a
sekretarit (ZNV VOS), k. 58, protokol ze zasedn pedsednictva ZNV z 16. 5. 1945.
128 AMV-P, 300-28-4, folio 141, pokyn Velitelstv Nrodn bezpenostn stre (NBS) v Brn
pro velitele policejnch revr . 1-13 a Le, Veobecn smrnice pro odsun Nmc na 3 dny
dne 11. 5. 1945" a dodatek z 13. 5. 1945 (folio 142); SCHIEDER, T. (ed.): Dokumentation der
Vertreibung aus Ost-Mitteleuropa, sv. IV/2, s. 438 n.; HERTL, Hanns PILLWEIN, Erich
SCHNEIDER, Helmut ZIEGLER, Karl W. (ed.): Nmci ven! Die Deutschen raus! Brnnsk
pochod smrti 1945. Praha, Dauphin 2001, s. 74-77 (esk verze nmeckho originlu Der
Brnner Todesmarsch 1945: Die Vertreibung und Mihandlung der Deutschen aus Brnn. Eine
Dokumentation. Schwbisch Gmnd 1999, 2. vydn). V polovin kvtna bylo tak zsti
zkoncentrovno nmeck obyvatelstvo blzkho vykovskho jazykovho ostrvku (SCHIEDER,
T. (ed.): Dokumentation der Vertreibung aus Ost-Mitteleuropa, sv. IV/2, s. 197 n.;
HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 116; WITTEK, Matthus: Z Kuerova do
Westhausenu / Von Kutscherau nach Westhausen. Vykov-Wischau, J. Pechov 2004, s. 19
n.).
129 MZA, f. ZNV-VOS, k. 58, protokol ze zasedn rady ZNV v Brn 22. 5. 1945; HRABOVEC,
E.: Vertreibung und Abschub, s. 93 n. Gottwaldovm pokynm byla vnovna pozornost tak v
brnnskm tisku (Slovo nroda, 24. 5. 1945).
----Nsledujcho dne schvlila rada Zemskho nrodnho vboru v Brn Prozatmn veobecn
smrnice o Nmcch", jejich text ji 20. kvtna zpracoval a pedloil bezpenostn referent
vboru Smtal spolu s velitelem Nrodn bezpenostn stre pro Moravu, novopeenm lenem
KS kapitnem Bedichem Pokornm. Vysdlen urench skupin Nmc se v tto verzi
smrnic, je nemly v principu nic mnit na mezitm podniknutch krocch loklnch autorit,
nenaizovalo, ale ani nevyluovalo. Tm lidem, kte se v minulosti nijak zvl neprovinili, se
nemlo brnit v jejich rozhodnut vycestovat dobrovoln, na vlastn pst" do Rakouska nebo
Nmecka. Potvrzena byla rovn na mnoha mstech ji dve uplatovan pracovn povinnost a
koncentrace nmeckch mu ve vku od trncti do edesti let, v ppad en pak pouze
pracovn povinnost. Vslovn se z dosahu tchto opaten vyjmaly pestrl a tce nemocn
osoby, thotn eny, rodiky a eny s dtmi ve vku do esti let. Tot mlo platit pro
nmeck eny a jejich nezletil dti, pokud byl jejich manelskm partnerem ech, a tak pro
eky, jejich manel byl Nmec nebo id, a to s podmnkou, e se v dob okupace nijak
neprovinily. Na nmeck manely eek se to vak vztahovat nemlo. U antifaist tomu mlo
bt opan, splnit se ale musela podmnka, e disponovali potvrzenm nkter z eskch
politickch stran a e o jejich dostech o zskn takovho statutu kladn rozhodla pslun
vyetovac komise. (130) Nen zcela jasn, zda text datovan 20. kvtna byl jet njak
pizpsoben pokynm zprostedkovanm dva dny pot stn Gottwaldem. Pozdj Smtalova
zmnka pi spolenm zasedn len rad eskho a moravskoslezskho zemskho nrodnho
vboru v Praze by tomu mohla nasvdovat. (131)
Jak byl podl praskho Zemskho nrodnho vboru pro echy, jen v nkterch smrech
navzal na aktivity esk nrodn rady, na een nmeck otzky" v prvnch povlench
tdnech, nen pli jasn. Prvn znm, v psemn podob dochovan normativn stanoviska
tohoto orgnu pochzej narozdl od Brna a z druh dekdy ervna 1945. Pot co se rada
Zemskho nrodnho vboru pro echy na svm zasedn 17. kvtna zabvala osidlovnm
pohrani a urychlenm organizace nrodnch vbor, (132) s uritm asovm odstupem (25.
kvtna) se mezi jejmi leny rozproudila diskuse, z jejho zamen bylo zejm, e postup
vi nmeckmu obyvatelstvu byl v dan chvli v jednotlivch stech zem znan
neuspodan. Veobecn se konstatovalo, e na vce mstech (jako pklad byl uveden Tbor)
jsou bez opory v zkon instalovny revolun lidov tribunly", kter vynej i rozsudky
www.go-east-mission.net

Go East

str. 44/50

smrti, a e mstnm adm schzej patin informace a jasn direktivy Pedseda Zemskho
nrodnho vboru pro echy Josef Smrkovsk vak oponoval tvrzenm, e smrnice jsou ji
venku". Nelze s jistotou ci, zda ml na mysli pouze pokyny tkajc se retribuce nebo njak
jin, zevrubnji koncipovan dokument obdobnho druhu, jak ped dvma dny schvlil
brnnsk Zemsk nrodn vbor. Takov norma vak zatm nebyla objevena.(133)
Vyveden" Nmc z Brna koncem kvtna 1945
Sotva lze povaovat za nhodu, e k prvn skuten velk a svmi nsledky vjimen
vysidlovac akci v bezprostedn povlenm obdob dolo prv v moravskm zemskm
hlavnm mst Brn, kde pedstavitel nejvych orgn sttn exekutivy sdlili ji v prvn
polovin kvtna funkcionm zdej i zemsk samosprvy nedvojznan instrukce k zachzen
s Nmci. I kdy o povaze tchto kontakt nemme stale dostatek vrohodnch informac,
neznamen to, e bychom mohli jejich vliv z hlediska nsledujcho vvoje njak podceovat.
Vzhledem k tomu, e se odbvaly pevn stn formou, musme se vak souasn smit s
tm, e jejich skuten vznam ji pravdpodobn nebude mon v plnosti osvtlit. Pestoe
brnnsk akci byla doposud vnovna z rznch pohled nemal pozornost, lze dosud zskan
poznatky rozit i doplnit o nkolik novch aspekt, mimo jin t s ohledem na jej politick
pozad nebo mru odpovdnosti za jej proveden. Ji v tto dob ady a osoby s pslunmi
kompetencemi vnmaly a hodnotily udlosti v Brn i to, co po nich nsledovalo, jako urit
precedens nejen v mtku Moravskoslezsk zem, ale historickch zem vbec. Pinejmenm
tato okolnost ns vedla k tomu, abychom se u nkterch moment znovu pozastavili. (134)
----130 MZA, f. ZNV VOS, k. 65, ploha k protokolu ze zasedn rady ZNV v Brn 23. 5. 1945;
HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 94 n.
131 NA, f. Zemsk nrodn vbor Praha (ZNV-P), inv. . 265, k. 217, protokol ze spolenho
zasedn len rad brnnskho a praskho ZNV 21. 6. 1945.
132 BIMAN, S. - CLEK, R.: Posledn mrtv, s. 28.
133 NA, f. ZNV-P inv. . 265, k. 217, protokol ze zasedn rady ZNV 25. 5. 1945. Dne 26.
kvtna byla prostednictvm eskoslovensk tiskov kancele (TK) publikovna vzva ZNV
pro echy, aby si nrodn vbory (sprvn komise) neosobovaly prvo soudit zajitn osoby a
vynet rozsudky o vin, je mnohdy konily popravami, ale aby v prvn ad vnovaly
pozornost jejich izolaci a zboru jejich majetku. Psoben lidovch tribunl", je mly v
dob, ne veel v platnost tzv. velk retribun dekret . 16 Sb. z 19. 6. 1945, de facto povahu
stannch (nhlch) soud, nadilo zastavit tak ministerstvo vnitra (viz STANK, T.:
Povlen excesy"..., s. 68; MLYNRIK, J.: Fortgesetzte Vertreibung, s. 157).
134 Na tomto mst je teba poznamenat, e mnoh prce obsahujc len odsunu brnnskch
Nmc koncem kvtna a zatkem ervna 1945 nejsou vcn zcela vyven a e v nich lze
vystopovat (na esk i nmeck, resp. rakousk stran) tak vce i mn zeteln ideologicky
podbarven akcenty. Seriznj pojednn zase obas trp tm, e dostaten nevyuvaj
relevantn pramenn materil. (Srv. nap. HERTL, H. ad. (ed.): Nmci ven! Die Deutschen
raus! (textov st); HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 96 n.; NOVEK, Silvestr:
Vysthovn Nmc z Brna a odsun z jihomoravskho pohrani. Praha, Orego 1996;
AMPACH, Vojtch: Vysdlen nmeckho obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. kvtna 1945
a nouzov ubytovac tbor v Pohoelicch 1. 6.-7. 7. 1945. In: Jin Morava: Vlastivdn
sbornk, ro. 32, sv. 35. Brno, Muzejn a vlastivdn spolenost v Brn 1996, s. 173-239;
SOBOTKA, Petr: Odsun Nmc z Brna 1945-1947. (Diplomov prce na Filozofick fakult
Masarykovy univerzity v Brn.) Brno 1997; KOVAK, David: Brnnsk pochod smrti 1945":
Mty a skutenost. In: FAJMON, Hynek - HLOUKOV, Kateina (ed.): Konec souit ech a
Nmc v eskoslovensku: Sbornk k 60. vro ukonen II. svtov vlky. Brno, Centrum pro
studium demokracie a kultury 2005, s. 63-79. Strun, nikoli vak vyerpvajc shrnut viz t
www.go-east-mission.net

Go East

str. 45/50

STANK, Tom: Verfolgung 1945: Die Stellung der Deutschen in Bhmen, Mhren und
Schlesien (auerhalb der Lager und Gefngnisse). (Buchreihe des Instituts fr den Donauraum
und Mitteleuropa, sv. 8.) Wien, Bhlau Verlag 2002, s. 115-122; T: Povlen excesy"..., s.
235 n.)
----V souvislosti se znienm vznamn sti bytovho fondu, patnmi podmnkami v zsobovn
obyvatelstva, peruenm dopravnho spojen, pobytem Rud armdy, ptomnost tisc
nmeckch vlench zajatc a uprchlk z rznch mst, navrtilc z pracovnho nasazen a
nacistickch vznic, kznic a koncentranch tbor zavldly v Brn po skonen boj
neuspodan a dosti napjat pomry. Reakc na tuto situaci byla tak hesla poadujc
urychlen a rzn vyeen nmeck otzky", je nachzela v adch eskch obyvatel znan
ohlas. Nlady, je se tehdy manifestovaly po cel zemi, nabvaly v Brn mimodn vraznch
forem. Nezanedbatelnou roli pitom hrla i politick konkurence mezi komunisty na jedn a ve
mst tradin silnmi nrodnmi socialisty na druh stran. Ob strany se nyn navzjem
trumfovaly i na poli nacionln, protinmecky zahrocen mobilizace. (135)
Ji od konce dubna dochzelo ve mst k zatkn a zajiovn Nmc, zejmna osob
povaovanch za tak i onak provinil, a stejn se vedlo i echm podezelm ze zrady a
kolaborace. Doasn, respektive trvalej soustedn velk sti nmeckho obyvatelstva v
improvizovanch ubytovacch zazench probhlo ji po 11. kvtnu. Toho dne vydal velitel
Nrodn bezpenostn stre kapitn Bedich Pokorn brnnskm policejnm revrm rozkaz,
aby se jet veer vichni Nmci ve st od dvancti let (de facto vak tak dti se svmi
rodii) shromdili ped svmi bydliti s tm, e budou dajn na ti nsledujc dny poslni
mimo msto. Vjimky se mly vztahovat pouze na osoby, je disponovaly potvrzenm
vyetovacch komis o sv loajalit. Tak tito Nmci ale museli veer nastoupit za elem
kontroly". (136) Zatm nen zcela jasn, co se tmito kroky konkrtn zamlelo. Nabz se
monost, e lo pedevm o proveden evidence soustednch osob s clem vyhledat mezi
nimi provinilce, ppadn vhodn pracovn sly. Vysvtlen lze hledat i v dvodech
bezpenostnch, ppadn prestinch", v souvislosti s pjezdem Edvarda Benee do Brna 12.
kvtna. Pravdpodobn vak tato opaten byla vsledkem kombinace rznch motiv. (137)
Na zklad studia pslun dokumentace je mono alespo konstatovat, e mylenka
shromdit v rychlm tempu za souinnosti eskch obyvatel a bezpenostnch sloek poetn
skupiny Nmc a pesunout je v noci z jejich bydli (v danm ppad doasn") se objevila
ji 11. kvtna a byla tak tho dne realizovna (podle vpovd pamtnk byly eny s dtmi
a star osoby soustedny v rznch veejnch budovch pmo ve mst). Inicitorem
zmru byl zejm kapitn Bedich Pokorn, snac se vyut situace k naplnn vlastnch
karirnch ambic. Zatmco z neptelskch aktivit podezel (zatm jet ani dn nevyeten)
a vbec prceschopn mui mli zstat v tborovch zazench, u ostatnch Nmc se potalo
s tm, e budou ptho dne, tj. 16. kvtna, opt uvolnni. Mnoz z nich pak pi nvratu nalezli
sv byty a domy ji obsazen novmi obyvateli, a zstali tak doslova bezradn stt ped
zavenmi dvemi. (138) Svj u brnnsk domov tak ztratili tito Nmci ji v polovin
kvtna.
V pomrn krtkm ase po prvn sousteovac" akci se dal do pohybu mechanismus
opaten (o pemstn neproduktivnho" nmeckho obyvatelstva na venkov padla zmnka na
plenrnm zasedn Nrodnho vboru pro Velk Brno 24. kvtna), kter vystila v noci z 30.
na 31. kvten vysdlenm vce ne dvaceti tisc brnnskch Nmc (rzn prameny uvdj i
vy sla, napklad od ptadvaceti do ticeti tisc), k nim se piadily tak poetn men
skupiny z obc lecch jin od Brna. Masa vysdlenc toti smovala v nkolikakilometrov
kolon na jih. Na potku vlastn realizace brnnskho pochodu" stl vnos . 78/1945, kter
na nvrh svho bezpenostnho referenta Karla Smtala schvlilo 29. kvtna pedsednictvo
Zemskho nrodnho vboru v Brn. Na zklad jeho znn mlo zemsk a mstn velitelstv
Nrodn bezpenostn stre neprodlen zadit vyveden" Nmc z msta, je se mlo tkat
en a dt, chlapc mladch trncti let, mu starch edesti let a prce neschopnch osob.
Dotyn si mohli s sebou vzt jen tolik vc, kolik sami unesli, nikoli vak cennosti a vkladn
knky. Ostatn Nmci, tj. hlavn prceschopn mui, mli bt prozatm s oznaenm N" na
www.go-east-mission.net

Go East

str. 46/50

odvu soustedni a nasazeni na prci, pozdji se rovn potalo s jejich vysthovnm z

Brna. Z dosahu tchto opaten byli vyati pouze ti pslunci nmeck nrodnosti, o jejich
ochran se zmiovaly Prozatmn veobecn smrnice", schvlen Zemskm nrodnm
vborem v Brn 20. kvtna. (139) Tato podmnka vak byla paraleln pijatm usnesenm a
pot tiskovou zprvou de facto suspen----135 Srv nap. autenticky psobc zprvu lena vyetovac komise msta Brna dr. Jirska pro
ministerstvo vnitra z kvtna 1945 (NA, f. MV-T, k. 436, sign. Varia", inv. . 5178).
136 AMV-P, sign. 300-28-4, folio 141, Veobecn smrnice pro odsun Nmc na 3 dny dne
11. 5. 1945" (podepsn 11. 5. kapitn B. Pokorn).
137 Srv. k tomu ukzky z vpovd pamtnk v publikaci Nmci ven!, s. 74-77.
138 AMV-P, 300-28-4, folio 142, dodatek k Veobecnm smrnicm pro odsun Nmc"
(podepsn kapitn B. Pokorn 13. 5. 1945). Podle tohoto dokumentu se mli soustedn
Nmci pesn evidovat.
139 MZA, f. ZNV-VOS, k. 58, protokol ze zasedn pedsednictva ZNV v Brn 29. 5. 1945. Na
tomto zasedn referoval pedseda ZNV Frantiek Loubal o oist" od Nmc na Jihlavsku a v
okrese Moravsk Tebov (svitavsk jazykov ostrov). V druhm ppad se zmnil o pokynech
ZNV pro pedstavitele okresu, aby oista" byla provedena rychle a v plnosti. Na zasedn
byla tak ustavena tzv. Zemsk bezpenostn komise, jejm lenem se krom jinch stal i
Bedich Pokorn. Usnesen pedsednictva ZNV bylo jet tho dne oznmeno Mstnmu
velitelstv NBS v Brn. (AMV-Ka, f. A 2/1, k. 58/1765 (opis opisu); t STANK, T.: Povlen
excesy"..., s. 236.)
----dovna. (140) Devtadvactho kvtna tak klub nrodn socialistickch zstupc v Nrodnm
vboru pro Velk Brno pijal z pkazu svho politickho veden" (nen jasn, zda lo o
brnnskou nebo praskou centrlu strany) rezoluci, kter poadovala v principu stejn
radikln postup jako veden ZNV. Rezoluce byla odpoledne 30. kvtna na schzi nrodnho
vboru, veden jeho nrodn socialistickm mstopedsedou Josefem Podsednkem, schvlena.
Nekompromisn zsah podle pokyn zemskho nrodnho vboru dala tho dne delegace
zvodn rady brnnsk Zbrojovky na policejnm editelstv a se stejnm poadavkem navtvila
tak komunistickho primtora msta Vladimra Matulu. Dolo i na pohrku, e si dlnci v
ppad otlen mohou s vysdlenm Nmc poradit sami. Po jednn s policejnm editelem
Josefem Babkem bylo dohodnuto, e akce zapone jet tho veera. Po nsledn debat o
organizanch otzkch ednci policejnho editelstv zpracovali zvltn vyhlku, kterou
podepsal Matula a jej text byl schvlen na ve zmnnm mimodnm zasedn nrodnho
vboru. Vychzelo se z toho, e vyveden" nmeckho obyvatelstva probhne ve spoluprci
policie, Nrodn bezpenostn stre, asi t tisc dlnk Zbrojovky a vojk Rud armdy, s
jejmi veliteli se mla vc rovn konzultovat. Zatmco v rezoluci nrodnch socialist se
hovoilo o tom, e eny s dtmi a mui neschopn prce budou dirigovni do mst, kde je
nedostatek zemdlskch pracovnch sil, objevila se v protokolu ze zasedn nrodnho vboru
30. kvtna vlastn poprv formulace, e pjde o jejich pesun smrem k rakouskm
hranicm", co vak jet nemuselo automaticky znamenat, e maj pln opustit
eskoslovensk zem. Zvltn provovac komise mly rozhodnout o tom, co se m stt s
thotnmi enami, estinedlkami, nemocnmi a dalmi lidmi vyadujcmi zvltn pi.
Osoby neschopn pochodu se mly naloit na vozidla. Koncentrace se mla vztahovat tak na
Nmce, kte ji podali dost o vynt z dosahu restriknch opaten; jejich jmna mla bt
veejn ohlena a v ppad, e se za n zaru nkdo z ech, mli bt uvolnni. (141)

www.go-east-mission.net

Go East

str. 47/50

Tho dne informoval pedseda Zemskho nrodnho vboru v Brn Frantiek Loubal sprvn
orgny v Pohoelicch, Modicich, Moravsk Vsi, Muov a Mikulov o tom, e na rozkaz
Nrodnho vboru pro Velk Brno" maj bt brnnt Nmci vyvedeni za hranice msta,
respektive sttu", a e se pitom pedpokld souinnost Krajsk odborov rady (tajemnk
Josef Kapoun), Nrodn bezpenostn stre a eskoslovenskho vojska. (142) Tento dokument
svd o tom, e odchod Nmc za hranice sttu do Rakouska byl jednm z hlavnch aktr
povaovn za reln, a to jet ped vlastnm zahjenm pochodu". Rovn 30. kvtna odjela
z Brna do Prahy skupina sloen z pedstavitel bezpenostnch orgn zem i msta, aby tam
s ministrem Noskem a vedoucmi funkcioni jeho resortu v hoteu Alcron projednala velmi
dleit otzky bezpenosti". Na zklad informac ptomnho kapitna Pokornho Nosek
delegaci sice navrhl provst odsun Nmc z Brna", souasn vak vyslovil pesvden, e by
mli bt internovni na vhodnch mstech v pracovnch a koncentranch tborech", a dodal,
e a do rozhodnut vldy" by se mlo s jejich odsunem do Rakouska posekat. Teprve pot
se ml brnnsk Zemsk nrodn vbor definitivn rozhodnout o proveden akce ve smyslu
Noskova doporuen a povit Pokornho jej koordinac. (143) Kapitn, kter se z Prahy vrtil
do Brna s uritm zpodnm, pr vyvinul 31. kvtna veer snahu zastavit kolonu vysdlenc
putujcch ve smru na Mikulov a rozptlit" ji do tbor a po vesnicch. Dopoledne 1. ervna
hlsili Pokorn a Smtal pedsedovi ZNV Loubalovi, o em hovoili s ministrem Noskem. Odsun
do Rakouska se bez dosaen dohody s veliteli spojeneckch jednotek zdl nyn obtn
provediteln, protoe by mohl naruit jejich plny s ubytovnm mustva, ale i repatriant a
zajatc, a se zajitnm dopravnch komunikac a zsobovn. Podle Pokornho a Smtala
pichzelo v vahu uskutenit odsun pouze do Nmecka, ale i tak jen za pedpokladu, e bude
uzavena zvazn dohoda eskoslovensk vldy se Spojenci o vysdlen Nmc po etapch.
Skutenost, e eskoslovensk armda nebyla v brnnsk kauze" jen jakmsi pozorovatelem,
ale naopak inorodm aktrem, potvrzuje mimo jin zprva kapitna Pokornho, e bhem
jeho rozmluvy s Loubalem navtvili ad pedsedy ZNV nov jmenovan velitel tet vojensk
oblasti generl Zdenk Novk a velitel ptho sboru, zodpovdn za jihomoravsk prostor,
kte pr narozdl od zmnnho vykvacho" stanoviska obdreli od generla Ludvka
Svobody zcela opan rozkazy, toti aby pod ztitou s. armdy provedli odsun Nmc ihned
a rzn". Tento nzor dajn sdlel i ministr spravedlnosti Jaroslav Strnsk. Kdy Pokorn
toho dne a veer dorazil do Mikulova, pekroila ji valn st brnnsk vysdleneck kolony
rakousk hranice. Kapitnovi se podle jeho vlastnch slov podailo zastavit asi tetinu
odsunovanch osob, je byly nouzov ubytovny v Pohoelicch, Vstonicch a Dunajovicch.
(144) Velitelem pochodovho proudu byl major Vilm Pistorius, evakuan referent velitelstv
tet vojensk oblasti, a steili jej vedle pslunk regulrn armdy dlnci ze Zbrojovky a
lenov bezpenostnch revolunch formac".
Ukazuje se, e pokyny z centrlnch mst si dosti vznamnou mrou protieily. Rozjiten
atmosfra v Brn spolu s ambicemi mstnch politik a postoji velitelskch struktur
eskoslovensk armdy, v dan situaci ji stabilizovanch, pisply velmi pravdpodobn k
tomu, e se v posledn kvtnov den roku 1945, vlastn navzdory postoji ministerstva vnitra,
prosadila mylenka vysdlit Nmce nejen na moravsk venkov, ale v masovm mtku t
pes sttn hranici do Rakouska. Za dan situace nebylo divu, e se promptn projevily i
mezinrodn politick komplikace. Jet 31. kvtna veer protestoval v Mikulov proti
vysidlovac akci u majora Pistoria zmocnnec rakousk vldy V. Figdor, (145) kter oprvnn
vyslovil pochybnosti o tom, e vysdlenci jsou pouze rakouskmi sttnmi pslunky. (O
repatriaci tchto osob se mlo ostatn jednat v Praze a ve dnech 5.-7. ervna 1945.)
Rakousk diplomat dokonce avizoval protest u Amerian a pohrozil odvetnmi opatenmi
spovajcmi v tom, e by mohli bt z rakouskho zem vypovzeni do SR vichni ei, kte
tam ili, co dajn nebylo v rozporu s mnnm nkterch velitel zpadnch okupanch
jednotek v Rakousku. Dal projevy nesouhlasu s odsunem brnnskch Nmc pak pily i
pmo z Vdn. Bedich Pokorn se v telegramu zaslanm na ministerstvo vnitra 2. ervna
mimo jin zmnil, e jeden z len Okresn sprvn komise v Mikulov prohlsil, e ped tymi
dny, kdy pobval v Praze, byl na rozhodujcch mstech" (podle Pokornho domnnky u
Svobody a Strnskho) ujitn, e evakuace Nmc do Rakouska bude schvlena, jenom a
se to provede energicky, a hlavn rychle". Po odchodu Nmc pr v Brn do jist mry povolilo
dosavadn napt, je podle Pokornho slov bylo umle vyvolvno". Kapitn dal
ministerstvo vnitra o okamit uvdomn, zda se m do Rakouska pesunout tak zbytek
www.go-east-mission.net

Go East

str. 48/50

brnnskch Nmc (asi deset tisc osob). Nvrat vysdlenc zpt do msta oznail z
politickch a prestinch dvod" za nemon. (146)
----140 Dolo k tomu patrn proto, e se pedsednictvo ZNV 29. kvtna usneslo, aby lenov
brnnskho nrodnho vboru ji nadle nepodepisovali Nmcm potvrzen o jejich loajlnm
chovn i antifaistick innosti. List brnnskch nrodnch socialist 30. kvtna oznmil, e
a na dal je zakzno vystavovat potvrzen o vynt z dosahu protinmeckch opaten a e
do t doby vydan osvden ztrcej platnost (Slovo nroda, 30. 5. 1945).
141 AMB, f. B1/1, k. 40, protokol s plohou ze zasedn Nrodnho vboru pro Velk Brno z
30. 5. 1945; t nap. STANK, T.: Povlen excesy"..., s. 236 n.
142 Sttn okresn archiv Beclav, f. ONV Mikulov, k. 1, oznmen F. Loubala z 30. 5. 1945.
143 NA, f. MV-N, k. 1, j. 87/1945, telegram bezpenostnho referenta K. Smtala na
ministerstvo vnitra z 29. 5. 1945. V delegaci krom Smtala a jinch byl tak B. Pokorn, jejmi
partnery na jednn v Praze byli zejm mj. velitel Generlnho velitelstv etnictva a policie
(poslze transformovanho na Hlavn velitelstv SNB) podplukovnk Antonn Same, zemsk
velitel SNB pro echy podplukovnk Karel Vesel-tainer a vedouc policejnho sektoru
ministerstva vnitra Frantiek Vyhnanovsk.
144 Tamt, k. 254, inv. . 160, telegram B. Pokornho na ministerstvo vnitra z 2. ervna ve
13.00; tamt, k. 227, informace pro pana ministra od Generlnho velitelstv etnictva a
policie z 2. 6. 1945, s uvedenm dalch sdlen Pokornho z 2. ervna 8.30. Vedouc odboru
pro politick zpravodajstv ministerstva vnitra (Z") plukovnk Josef Bartk referoval obratem
psemn Noskovi, e pijal Pokornho odpoledn telegram, a nepmo potvrdil obsah
ministrovch pokyn pro brnnskou delegaci z 30. kvtna, o nich snad i jako oit svdek
jednn psal pesn tak, jak hlsil Pokorn. Bartk Noskovi navrhoval vyjasnit, zda stanovisko
Svobody a Strnskho skuten odpovd tomu, v jakm smyslu o nm psal Pokorn. Pokud
ano, mla se s prezentovanmi, v uritm rozporu stojcmi nzory seznmit vlda, a teprve
pot by byly brnnsk orgny informovny o tom, jak se m naloit se zbvajcmi Nmci.
(Tamt, zprva plukovnka Bartka pro ministra vnitra z 2. 6. 1945.) O tom, e jeho
ministerstvo koncem kvtna vyslovilo v principu" souhlas s neprodlenm odsunem Nmc z
Brna, se zmnil Nosek 2. ervna ped leny vldy a Slovensk nrodn rady (tamt, f. 100/24,
arch. j. 1494, sv. 137, protokol ze spolenho zasedn vldy a SNR 2. 6. 1945).
145 Pokorn uvdl dr. Friedera". Zkomolil tak zejm jmno dr. V. Figdora, tehdy
prozatmnho rakouskho konzula v Brn (srv. k tomu HRABOVEC, E.: Vertreibung und
Abschub, s. 102).
146 Srv. prameny v poznmce 145.
----Frantiek Loubal informoval 5. ervna pedsednictvo brnnskho Zemskho nrodnho vboru
o tom, e od 29. kvtna opustilo msto piblin estadvacet tisc Nmc. Zhruba osmnct tisc
z nich dajn dobrovoln" pekroilo sttn hranici u Mikulova, kolem esti tisc Nmc bylo
zadreno prozatmn v Pohoelicch a do Brna se podle tohoto sdlen vrtilo dva a pl tisce
osob, na n se nazen o odsunu nevztahovala. Nejasnosti panuj kolem Loubalovy zmnky, e
ministerstvo vnitra zpotku dalo, aby evakuace" brnnskch Nmc nebyla vbec
provedena. Podle n teprve pot, kdy bylo resortu oznmeno, e vtina Nmc je ji mimo
msto, piel z Prahy pkaz, aby se vysthovan lid soustedili ve venkovskch lokalitch
(tento pokyn pipomnal Pokorn ve ve citovanm telegramu). Tehdy se ji ovem podle
Loubalovch slov velk vtina vysdlenc nachzela na druh stran hranice. Vlda byla pak
vyrozumna o tom, e k evakuaci" dolo pod tlakem pracujcch, piem vhn v tto vci by
www.go-east-mission.net

Go East

str. 49/50

hrozilo zahjenm demonstrac nebo i vypuknutm nsilnost. Z obsahu slov jednoho z

vznamnch aktr brnnsk kauzy" jako by vyplvalo, e udlosti ve mst z konce kvtna
1945 probhaly koneckonc improvizovan a ve vlastn reii zdejch initel, piem prask
ministerstvo vnitra bylo postaveno ped hotovou vc. Krom komplikac vyvolanch negativnm
ohlasem v Rakousku a reakcemi jeho diplomacie zaznly kritick pipomnky tak ze strany
Rud armdy. Major Kovtun z jejho brnnskho velitelstv inil Loubala osobn zodpovdnm
za nkter kodliv nsledky odsunu brnnskch Nmc pro sovtsk jednotky. Za
zaznamenn bezesporu stoj fakt, e Loubal v odpovdi na jeden z dotaz v pedsednictvu
ZNV uvedl, e usnesen Zemskho nrodnho vboru v Brn z 29. kvtna vzelo z popudu NV
pro Velk Brno". Na zasedn 5. ervna se dostavil i kapitn Pokorn a oznmil, e dostal od
ministra Noska telegram s novmi pokyny. Podle nich se nvrat vysdlench Nmc neml
povolit ani v tom ppad, kdy by rakousk vlda trvala na pohrce, e ped" vechny v
Rakousku usazen a pobvajc echy do eskoslovenska. Tm se ministerstvo vnitra jaksi
dodaten de facto ztotonilo s provedenm evakuace" nejmn dvaceti tisc brnnskch
Nmc. (147)
Vzhledem k nkdy rozporuplnm informacm o brnnskm pochodu", je obsahuj relevantn
prameny, nen v dnm ppad snadn stanovit mru politick odpovdnosti subjekt, je se
pi jeho pprav a realizaci angaovaly, za udlosti majc za nsledek rovn etn tragdie,
zejmna pak mrt pinejmenm sedmncti set lid (s pihldnutm k del asov perspektiv
mohlo jt o vce ppad), a to jak jet na moravsk pd, tak hlavn pot na rakouskm
zem. I kdy lokln brnnsk faktory" sehrvaly v kontextu vysidlovac akce velkou a
pravdpodobn t rozhodujc lohu, nelze popt, e rzn podnty a zsahy (rozkazy, stn
pedvan pokyny a rady, jiten nlad vzletnmi projevy a podobn) mocenskch center v
Praze vetn piek armdnho velen (148) mly na tehdejm dn nezanedbateln podl.
Stle jet nen jednoznan zejm, kter z brnnskch orgn byl vlastn hlavnm motorem
cel akce (dochovan prameny poukazuj spe k mstskmu nrodnmu vboru). Za
prokzanou lze ovem mt skutenost, e Vclav Nosek a jeho ministerstvo k n v t podob,
jak se nakonec uskutenila, pmo nevyzvali, nbr spe naopak se zpotku snaili
evakuaci" alespo pozdret, respektive omezit ji na jihomoravsk zem. Je rovn jist, e
vyveden" Nmc z Brna nebylo projednno na mezinrodn rovni a e se o jeho pprav
zevrubnji a dkladnji nediskutovalo ani s pedstaviteli Rud armdy. Jej brnnsk velitelstv
tak bylo nakonec rovn konfrontovno s hotovmi skutenostmi".
Za zmnku stoj i to, e osobn role kapitna Bedicha Pokornho ve spdu dobovch udlost
nen zase a tak jasn a jednoznan, jak ji vid autoi nkterch domcch, zejmna vak
nmecky psanch publikac, i s ohledem na jeho strmou kariru po osvobozen. Pokorn se stal
koncem dubna 1945, nepochybn s podporou komunist (a Sovt), velitelem bezpenostnch
sloek v Brn, od poloviny kvtna do zatku ervence zastval dleitou funkci zemskho
velitele Nrodn bezpenostn stre (respektive SNB) a pot, co byl (zejm i na pmluvu
probeneovskho" plukovnka Josefa Bartka) povoln na ministerstvo vnitra, psobil nejdve
v ele Obrannho zpravodajstv v rmci odboru Z" ministerstva vnitra a po odchodu Bartka
jako pednosta tto nejdleitj civiln zpravodajsk centrly, kde se mimo jin plnovaly
akce souvisejc s dobovm eenm nmeck otzky". Tyto skutenosti vak jet nemus
bezpodmnen znamenat, e jeho nesporn znan angam pi evakuaci" brnnskch
Nmc mlo njakou vlunou povahu nebo e pi nm byl zcela stedn postavou. Tebae
vzhledem k jeho ivotn drze a skutkm meme Pokornho vnmat jako mimodn
odpudivou osobnost, jeho ast na pprav a realizaci brnnskho pochodu" nen teba
(alespo na zklad souasnch poznatk) njak peceovat i dmonizovat. To, e se
Pokorn podle dochovanch zznam zejm pokouel ponkud korigovat prbh udlost ve
smyslu pokyn ministerstva vnitra, jej ovem odpovdnosti nikterak nezbavuje. Zstv
otzkou, do jak mry souvisel kapitnv rychl vzestup s brnnskm pochodem". Pokud tady
urit vazba byla, nelze zase odhadnout, zda Pokornho povoln do Prahy pedstavovalo
jakousi odmnu" za iniciativu nebo spe ocenn jeho ochoty pispt k zvldnut turbulentn
situace podle pokyn ministerstva vnitra. (149)
Chaotick pomry, patn organizace evakuace" brnnskch Nmc a s n souvisejc
dramatick momenty mohly poslouit brnnskm i odpovdnm praskm centrlnm adm
www.go-east-mission.net

Go East

str. 50/50

jako zdroj pouen pro dal ponn. Krtce po brnnskch udlostech tak byly napklad
sprvn orgny v relativn velkm jazykovm ostrovu" Svitavska varovny Zemskm
nrodnm vborem v Brn i ministerstvem vnitra (prezidilnm fem Holdkem a Noskovm
tajemnkem Grou Spurnm), aby se nedopustily stejnch chyb jako v Brn a vykaly s
vysdlenm Nmc a do vydn pslunch vldnch smrnic. Svitavt a moravskotebovt
funkcioni (soudn okres Svitavy byl tehdy soust sprvnho okresu Moravsk Tebov),
kte sledovali (spe z hospodskch, ale i humnnch ohled) linii postupnho a vce
organizovanho odsunu, se vak ocitli pod velkm tlakem obyvatelstva, a pedevm mstnch
vojenskch velitelstv. Tak napklad velitel seku z esk Tebov podplukovnk Navara
svitavsk sprvn komisi nadil provst bezodkladnou evakuaci Nmc z naeho zem, v
dob co nejkrat, bez ohledu na vecky nznaky v tisku z prohlen ministra (!) Gottwalda"
(na mysli ml pravdpodobn Gottwaldovy smrnice pro brnnsk ZNV). Jak dosvduje
zprva ze Svitav z 3. ervna, poadovala armdn msta, aby se v cel vci postupovalo
bezohledn a rychle". Tmto zpsobem byla krtce pedtm vysthovna vtina nmeck
populace ze sousednch okres Litomyl a Polika. Ovem i tak, pes spory civilnch a
vojenskch orgn, bylo od konce kvtna tak ze Svitavska evakuovno", respektive v
ppad skch Nmc (pravdpodobn bez zapoten vlench zajatc) a pslunk
nmeck nrodnosti z jinch region, kte se na konci vlky ocitli prv zde repatriovno",
piblin deset tisc osob. (150)
---147 MZA, f. ZNVVOS, k. 58, protokol ze zasedn pedsednictva ZNV v Brn 5. 6. 1945.
148 Dokumentace VO 3 uloen ve VA-VHA poskytuje o genezi a proveden brnnskho
pochodu" z pelomu kvtna a ervna 1945 jen okrajov informace. Nkter nov zjitn by
snad mohlo pinst vyten potenciln dleitch materil 5. armdnho sboru v tomto
archivu.
149 Srv. mj. hodnocen E. Hrabovcov, podle n byl za ppravu a proveden vysidlovac akce
nejvce odpovdn prv B. Pokorn (HRABOVEC, E.: Vertreibung und Abschub, s. 98). V
podobnm duchu a v jet vyhrannj form se s nm meme setkat na ad mst v
personifikujcch interpretacch z publikace Nmci ven! V jednom dosud neznmm internm
memorandu z 11. 7. 1945 se Pokorn vyslovil v tom smyslu, e by se republika nemla
zbavovat prceschopnch nmeckch civilist (nacistickch a faistickch element"), ale
mla by je na dobu jednoho a deseti let vyut jako k pracovn povinnosti zavzanch
vlench zajatc". V souvislosti s tm uvdl, e takov postup byl v zsad na Morav
sledovn od potku, ale e armda zasahovala v tomto smru ruiv, kdy tlaila tak na
evakuaci nezbytnch pracovnch sil. Protoe vak nucen prce podle jeho slov pece jen
zavn antickm otrokstvm", mly se podniknout kroky, aby domc i svtov veejnost byla
na takov opaten pedem nleit pipravena. (NA, f. MV-NR, sign. B-300, k. 7446, Pro
domo: K een nmeckch pracovnch sil", 11. 7. 1945.); o profilu kapitna B. Pokornho v
posledn dob zevrubnji viz DVOKOV, Jiina: Bedich Pokorn vzestup a pd. In:
Sbornk Archivu Ministerstva vnitra, . 2. Praha, Ministerstvo vnitra R 2004, s. 233-279.
150 NA, f. MV-NR, sign. B-300, k. 7446, j. 596/1945, zprva ONV Moravsk Tebov expozitury pro
oblast Svitavy z 24. 8. 1945 (Pehledn zprva: een otzky nmc (!) na Svitavsku od 12. 5. 1945
do 23. 8. 1945"); tamt, sign. A 1321, inv. C. 708, k. 296, psemn nvrh sprvn komise ve Svitavch
pro ministerstvo vnitra z 3. 6. 1945 (Nvrh o bezprostedn organizaci osdlovn a evakuovn es.
pohrani"); srv. t SKIVNEK, Milan: Odsun Nmc ze Svitavska 1945-1947. Hradec Krlov,
Historick klub 1995, s. 35-42.
(Soudob djiny, Praha 3-4/2005)
____________________________________________________________________________________
Na www.go-east-mission.net vychz v prosinci 2011. Pevzato z cs-magazinu z ledna 2011
(www.cs-magazin.com) s povolenm.
st 2 viz zde
st 3 viz zde
www.go-east-mission.net