Masarykova Univerzita

Filozofick fakulta
stav jazykovdy a baltistiky
Obecn jazykovda

Synchronn srovnn nminy a anglitiny

(Seminrn prce do pedmtu OJ321 Germnsk jazyky)

Doman Kuera
OJ321 Germnsk jazyky
29. 2. 2015

Klov slova: nmina, anglitina, srovnn, gramatika, fonetika, slovn druh, gramatick
kategorie, synchronie, syntax, typologie

Obsah:
1. vod
2. Zkladn pehled
3. Fonetika a fonologie
3.1.

Abeceda a pravopis

3.2.

Intonace a pzvuk

4. Typologie
5. Slovn druhy
5.1.

Substantiva

5.2.

Adjektiva

5.3.

Zjmena

5.4.

slovky

5.5.

Slovesa

5.6.

Adverbia

5.7.

Pedloky

5.8.

Spojky

6. Zvr

1. vod
V tto prci budeme srovnvat anglitinu (English) a nminu (Deutsch) podle dlen
na slovn druhy, u nho se tradin evropsk jazykovda dopracovala k devti druhm (Erhart
2001, 74). U slovnch druh budeme porovnvat jednotliv gramatick kategorie a s pomoc
tabulek a pehled deklinanch a konjuganch paradigmat uinme srovnn. U neohebnch
slovnch druh uvedeme pehledy zkladnch typ danch slovnch druh. V tomto
srovnvn pihldneme okrajov tak k typologii a syntaxi.
Ve tet kapitole, po zkladnm pehledu o porovnvanch jazycch v kapitole druh,
zaneme srovnvnm se zamenm tak na fonetiku a fonologii. Strun srovnn typologie
bude ve tvrt kapitole. Pt kapitola se ji vnuje slovnm druhm a gramatickm
kategorim.
V tto prci budeme vychzet z monografie Adolfa Erharta vod do jazykovdy, kter
nm poslou pro strukturn ukotven jednotlivch kapitol na zklad obecn-jazykovdnm.
Dle budeme erpat materil pro anglick jazyk z uebnice Mluvnice souasn anglitiny na
pozad etiny od Libue Dukov a kol., vydan nakladatelstvm Academia. Pro nminu
jsme zvolili Mluvnici souasn Nminy od Jaromra Povejila a Velkou nmeckou gramatiku
od Franka Blowa a Michaela Schmidta. Pro prci s lexikem anglitiny jsme zvolili eetkv
Anglicko-esk, esko-anglick studijn slovnk a pro nminu si vystame s pklady z ji
zmnnch dvou mluvnic. K otzkm o typologii vyjdeme z 2. dlu Soubornho dla
Vladimra Skaliky. Pro pehledy slovesnch paradigmat a rznch typ zjmen, slovek,
adverbi, spojek a pedloek pouijeme tabulky z internetovch strnek.
2. Zkladn pehled
V tto prci chceme srovnvat anglitinu s nminou ze synchronnho hlediska, avak
myslme si, e je vhodn na vod zmnit genealogickou klasifikaci tchto jazyk, a vyhz
z diachronnho pstupu k jazykm.
Nmi porovnvan jazyky, anglitina a nmina, pat do rodiny indoevropskch
jazyk, konkrtn do zpadogermnsk jazykov skupiny germnsk jazykov vtve.
(Hjelmslev 1971, 67) Poet rodilch mluvch anglickho jazyka se pohybuje okolo 335 mil.,
co ad anglitinu na tet msto hned za ntinu a panltinu. Poet rodilch mluvch

nmeckho jazyka se odhaduje na 78 mil. (https://www.ethnologue.com/statistics/size)

panltina ped anglitinu, pokud se jedn o rodil mluv, ale jestlie pidme k potu
rodilch mluvch i znalost anglitiny jako cizho jazyka, potom anglitina hraje dominantn
roli mezi vemi indoevropskmi jazyky a dokonce i mezi vemi jazyky svta, nebo dnes
ped tak ntinu. Anglitina se pouv jako oficiln jazyk v 67 sttech svta a ve Velk
Britnii, Spojench Sttech, Kanad, Austrlii, Irsku a na Novm Zlandu jako bn
mluven jazyk.
Nmina je co do potu rodilch mluvch v Evrop na druhm mst hned za
rutinou. (Wikipedia)

3. Fonetika a fonologie
V tto kapitole uvedeme pehled fonologickho a fonetickho systmu nminy a
anglitiny. Poet fonm jazyka, jejich pomr a frekvence v zu jazyka je kvantitativn
typologick ukazatel. (Erhart 2001,115)
Nmeck fonologick systm obsahuje 24 konsonantickch (vetn cizojazynch //
a /d/), 15 vokalickch fonm v pzvunch slabikch a 7 vokalickch v nepzvunch. Ve
slabikch s vedlejm pzvukem probh redukce na krtk, nebo polodlouh, ale fonologicky
tyto redukovan vokly povaujeme za varianty dlouhch. (Povejil 1994, 19)
Zde uvdme fonmy spisovn nminy a jejich alofony (v hranatch zvorkch) a
alografy s pklady: (Povejil 1994, 11-37)
// - [] - i (nap: finden, ich, bitter)
/i:/ - [i:],[i],neslabin [i] - i,ie,ieh,ih (nap. Liebe, ihnen, wie, Gremium, ziehen, ihr)
// - [],[] - e, (nap. besser, gltten, elf, Matte, Seite, Boden, Bren)
/e:/ - [e:],[e] - e,ee,eh - (nap. gehen, Ehre, Beeren, leer)
/:/ - [:] - ,h - (nap. Trne, Mhren)
/a/ - [a] - a (nap. lassen, Bach)
/:/ - [:],[] - a,aa,ah (nap. Bahn, Saat, Schale)
// - [] - o (nap. offen)
/o:/ - [o:],[o], neslabin [o] - o,oo,oh (nap. Moder, Boot, Bohne)
// - [] - u (nap. Zucker)
/u:/ - [u:],[u], neslabin [u] - u,uh (nap. Luder, Nebenbuhler)
/Y/ - [Y] - ,y (nap. Kste, System)
/y:/ - [y:],[y], neslabin [y] - ,h,y (nap. Rbe, whlen, Lyrik)

// - [] - (nap. Lcher, Bschung)

/:/ - [:],[] - ,h,oe (nap. Lsung, sthnen, Goethe)
/ae/ - [ae] nebo [a] - ei,eih,ai,ey,ay (nap. Zeit, leihen, Laib, Meyer, Bayern)
/ao/ - [ao] nebo [a] - au,auh (nap. laut, rauh)
// - [] nebo [Y] - eu,u (nap. scheu, Bru)
/p/ - [ph],[p] - p,pp - (nap. Pech, Lappen)
/b/ - [b], tm neznl [b] - b,bb (nap. Leben, Ebbe, Leib)
/t/ - [th],[t] - t,tt (nap. Tag, schtter)
/d/ - [d], tm neznl [d] - d,dd (nap. Ladung, Widder, bald)
/k/ - [kh],[k] - k,ck,ch (nap. Kern, Decke, washen)
/g/ - [g], tm neznl [g] - g,gg (nap. Roggen, Brigg, Begierde)
/m/ - [m] - m,mm (nap. Mutter, Ramme)
/n/ - [n],[] - n,nn (nap. nennen)
// - [] - ng,n (nap. singen, Bank)
/l/ - [l],[] - l,ll (nap. lallen)
/r/ - [r],[R],[] - r,rr (nap. Rad, harren)
/f/ - [f] - f,ff,v (nap. Farbe, vier, Auspuff)
/v/ - [v], tm neznl [v] - w,v (nap. Wasser, Vase)
/s/ - [s] - ss, (nap. Strae, lassen)
/z/ - [z], tm neznl [z] - s (nap. sagen, Lesung, Gras)
// - [] - sch,s (nap. Masche, spt)
// - [], tm neznl [] - g,j (nap. Regime, Journalist)
/x/ - [x],[] - ch,g (nap. Lachen, Knig)
/j/ - [j] - j,y (nap. bejahen, Yard)
/h/ - [h] - h (nap. Uhu)
/pf/ - [pf] - pf (nap. Pferd)
/ts/ - [ts] - z,tz,ts (nap. verzeihen, Putzfrau, Lotse)
/t/ - [t] - tsch,ch,cz (nap. deutsch, Champion, Czerny)
/d/ - [d], tm neznl [d] - g,j,dg,gg (nap. Gin, Jam, Budget, Arpeggio)
Co se te diftong, tak nmina m ti prav diftongy a anglitina jich m osm.
(Erhart 2001, 34)
Anglick fonologick systm obsahuje 24 konsonantickch a 9 vokalickch fonm.
(Erhart 2001, 115) V pzvunch slabikch vak anglitina disponuje 20-ti vokalickmi
fonmy. Zde uvdme pehled anglickch konsonantickch fonm:

/b/ - b,bb,bu (banana, bubbles, builder)

/p/ - p,pp (pumpkin, puppets)
/t/ - t,tt,ed,th,pt,bt,te (minute, debt, pterodactyl, Thomas, tapped, turtle, little)
/d/ - d,dd,ed (filled, dinosaur, puddle)
/k/ - c,ck,q,ch,k,que,cc (plague, car, duck, kit, chameleon, soccer, school)
/g/ - g,gg,gu,gue,gh (girl, junggle, guitar, ghost, catalogue)
/m/ - m,mm,mb,mn,me,lm (palm, autumn, summer, climb, monkey, welcome)
/n/ - n,nn,kn,gn,pn,ne (net, bonnet, knot, gnome, engine, pneumonia)
// - ng,ngue,nk,nc (tongue, gong, sink, uncle)
/l/ - l,ll,le (middle, little, bell)
/r/ - r,rr,wr,rh (rhyme, write, carrot, robot)
/f/ - f,ff,ph,gh,lf,ft (fan, cliff, phone, laugh, calf, often)
/v/ - v,ve,f,ph (van, of, stephen, five)
/s/ - s,ss,ce,se,c,sc,st,ps (sun, mess, rice, circus, horse, science, psychology, listen)
/z/ - z,zz,ze,s,se,ss,x (zip, buzz, cheese, has, scissors, xylophone, maze)
// - sh,ch,si,ti,ce,s,ci,ss (ocean, shine, machine, tension, special, station, sure,
admission)
/d/ - j,g,dge,ge,di,gg (jellyfish, fridge, giraffe, cage, soldier, exaggerate)
/j/ - y,j,i (yo-yo, hallelujah, opinion)
/h/ - h,wh (hat, who)
/w/ - w,wh,u,o (web,wheel,penguin, choir)
/t/ - ch,tch,tu,ti,te (cheese, watch, future, question, righteous)
// - s,si,z,g,ge (television, treasure, azure, courgette, collage)
// - th (bath)
// - th (bathe)

Nsledujc tabulka pedstavuje pehled anglickch vokalickch (i diftongickch) fonm:

Nsledujc tabulka uvd pehled hlsek britsk anglitiny podle IPA:

(dostupn na https://www.englishclub.com/pronunciation/phonemic-chart.htm)

3.1. Abeceda
Nmina i anglitina pouvaj k zpisu svho jazyka latinku. Anglick abeceda
obsahuje 26 psmen. Nmeck abeceda obsahuje vech 26 psmen, kter najdeme v anglitin,
ale oproti n m navc 3 speciln diakritick znamnka pro oznaen pehlskovanch
samohlsek (, , ) a tak navc psmeno , pln odpovdajc digrafu ss reprezentujc fonm
/s/. (Povejil 1994, 24) Proto nyn uvedeme tabulku pouze s nmeckou abecedou:

(Dostupn na http://i.stack.imgur.com/cTJBx.gif)
Zvltnost nminy je, e podstatn jmna se p vdy velkm psmenem. Psmeno h
se v nmin pouv jak pro samotn fonm, tak pro dlouen voklu.
Kdy srovnme anglick a nmeck pravopis, meme konstatovat, e se u obou
jazyk uplatuje historick princip. V anglitin je vak silnj ne v nmin, co je patrn
z toho, e v anglitin prmrn odpovd jednomu fonmu vt poet grafm, ne v
nmin. Extrmnm pkladem je anglick fonm /s/, ktermu odpovd 6 grafm (s, ss, ce,
se, c, sc). V nmin nejvce grafm (5) odpovd fonmu /ae/ a fonmy /d/ a /i:/ maj tyi
odpovdajc grafmy, jinak je bn poet odpovdajcch grafm jednomu fonmu 2-3.
Nmina m grafm tsch sestvajc ze ty graf a tyi trigrafy sch, auh, eih,ieh, pesto na
zklad tohoto nememe soudit o vt historinosti pravopisu.

3.2. Pzvuk a intonace

Pzvuk a intonace pedstavuj suprasegmentln fonmy. Intonaci rozliujeme na
vtnou, slovn a slabinou. Na rovni vtn intonace mluvme pedevm o rozliovn
oznamovac vty od tzac, co plat pro nminu stejn jako pro anglitinu. Zmna tnu a
pzvuku na rovni slova a slabiky nem ani v anglitin, ani v nmin distinktivn funkci, s
vjimkou sloenin, kde je mon, aby hlavn pzvuk ml distinktivn funkci. Nap. nm.
ber-setzen pepravit a ber-setzen peloit (Erhart 2001, 40) Odlinost nminy od
anglitiny na tomto mst nachzme v tom, e v anglitin se mohou liit alternac pzvuku
slovn druhy (nap. progress [prres] pokrok progress [prres] dlat pokrok)
(Dukov 2003), kdeto v nmin je mon alternac pzvuku odliit pouze vznam slova
v rmci stejnho slovnho druhu a pouze ve sloeninch, jak jsme ji uvedli. V ppad
anglitiny se takto odliuj dvojslabin slovesa a substantiva, deji slovesa a adjektiva,
kter typicky obsahuj latinsk prefix.
Anglitina se spolu s nminou ad mezi jazyky s pevnm pzvukem na prvn slabice
u nesloench slov domcho pvodu; slova cizho pvodu si v tchto jazycch zpravidla
uchovvaj pvodn msto pzvuku (zatmco v etin pejmaj domc zpsob akcentuace).
Drazov pzvuk anglitiny a nminy je silnj ne v etin a proto kvantita samohlsek
m distinktivn funkci pouze v pzvun slabice.

4. Typologie
Typologicky, z hlediska syntaktickho, lze adit anglitinu k jazykm analytickm,
nebo syntaktick vztahy se v n oznauj (pln, nebo alespo pevn) pomocnmi slovy a
slovosledem. (Erhart 2001, 116-117) Z hlediska morfonologickho adme anglitinu
k izolujcmu typu.
Nmina m mnohem volnj slovosled ne anglitina a m rozvinutou flexi na tyi
pdy, proto se z hlediska typologickho ad mezi flektivn typ jazyka. V nmin je slovosled
volnj (co se tk sloves, uvedeme ne), protoe pdy umouj vyjdit vztah k ostatnm
jednotkm ve vt. Anglitina je naopak vhradn tzv. SVO-jazyk (Subject-Verb-Object),
protoe vyjaduje tyto vztahy slovosledem.
Na tomto mst je dobr zmnit tak hojn vskyt kompozit v nmin oproti
anglitin. V nmin se toti ze vech evropskch jazyk nejvce projevuje typ
polysynthetick. (Skalika 2004, 506)

5. Slovn druhy
Anglitina i nmina rozliuje stejn slovn druhy jako etina a navc bv k jejm
slovnm druhm azen tak len jako samostatn tda. V tto prci vak pojednme o lenu
v rmci substantiv.
Na tomto mst je teba tak upozornit na to, e rozlien druh se zakld na
pznacch morfologickch, syntaktickch a smantickch, avak mra uplatnn jednotlivch
hledisek se v anglitin a nmin v dsledku rznho stupn jejich flektivnosti li. (Dukov
2003, 23-24)
Pro anglitinu je typick, e mnoho slov m z hlediska slovndruhov pslunosti
neutrln tvar (down, back, like, atd.) Syntaktick funkce, kter pln rozvinut esk flexe, se
vymykaj psobnosti pomrn chud flexe anglick, z eho vznik poteba uplatnn jinch
prostedk vyjadovn syntaktickch vztah, pedevm pomocnch (funknch) slov a
slovosledu.

5.1. Substantiva
V nmin mluvme o podstatnch jmnech jako o td slov, kter lze skloovat, tj.
e se ve vt vyskytuj v uritm rod, sle a pd. O anglickm substantivu to plat pouze
pro gramatickou kategorii sla (nap. girl - girls, boy boys) nebo anglitina nen flektivn
jazyk a kategorii rodu m velmi redukovanou, ba nkdy se existence gramatick kategorie
rodu u anglickho substantiva zcela popr. (Dukov 2003, kap. 3.4)
Substantivum v nmin d uit pslunch tvar adjektiv, v anglitin naopak maj
adjektiva pouze jedin tvar, shodn pro ob sla. Neexistuje tam tedy dn shoda s dcm
substantivem. Rod anglickch substantiv se projevuje pouze v prostedcch odkazovn (viz
kapitola o zjmenech) a v pechylovn pomoc rznch sufix, kter vak nen nijak zvl
produktivn. (nap. pomoc sufixu -ess nkdy se zmnou ve kmeni: actor - actress; master
mistress; duke duchess; god goddess atd.) Rozlien rodu v anglitin je tedy vtinou
pouze lexikln, nikoliv gramatick.
Anglick a nmeck substantivum rozliuje gramatickou kategorii urenosti. To
znamen, e substantivum je doprovzeno lenem uritm, nebo neuritm, kter stoj ped
substantivem (vjimen je v nkterch ppadech znm postpozice lenu). Nmeck len se
vak od anglickho li tm, e se podl na rozliovn morfologickch tvar substantiva,
kdeto anglick len nikoliv. (Povejil 1994, 140-141) len se tedy v nmin do znan

mry stv nositelem gramatickch vlastnost substantiva. V nmin

anglitin

je

substantivum charakterizovno jako urit, nebo neurit, jako ji zmnn, znm, nebo
naopak nov do kontextu zavdnm nov, neznm; zrove udv, zda pojmenovv
jednotlivinu, tj. jeden pedmt z tdy pedmt, nebo celou tdu pedmt.

Anglick urit len m tvar the, kter je shodn pro ob sla. Neurit anglick len
a, an se pouv pouze v jednotnm sle. Tvar an se pouv, pokud nsledujc slovo zan
na samohlsku.
Pomocn slovo (len) je nkdy pouhm vrazem urenosti (angl. the), astji je
vak (v nmin, nikoliv v anglitin) kombinovanm vrazem nkolika gramm: rodu, sla
a pdu (nm. dem urenost + mask./ntr. + sg. + dativ). Nezdka funguje len jako
substantiviztor: angl. the love lska (to love milovat), nm. das Leben ivot (leben
t) apod. (Erhart 2001, 68)
Kategorie rodu je v anglitin zredukovan, co je typick jev pro izolan typ jazyka.
V nkterch izolanch jazycch dokonce chyb. V anglitin, kde se rod projevuje jen u
zjmena 3. osoby, je existence gramatickho rodu pochybn (Erhart 2001, 61) asto se uvd,
e anglitina nem gramatickou kategorii jmennho rodu. Nmina m naopak trojlenn
systm jmennho rodu jak ho znme napklad v etin (s vjimkou rozlien na ivotn a
neivotn) a je jednoznan charakterizovn lenem, nejzetelnji v jednotnm sle lenu

uritho (nap. der Stern, die Sonne, das Wasser), mn zeteln u lenu neuritho, kde je
shoda maskulina a neutra v singulru. V plurlu je rodov protiklad v nmin zruen, jak je
vidt ve ve uvedench tabulkch s pehledem lenu uritho a neuritho.
Co se tk gramatick kategorie sla, nenachzme v nmi porovnvanch jazycch
vtch odlinost od stavu v etin. Rozliuje se slo jednotn a slo mnon. Jedin
produktivn prostedek tvoen plurlu v anglitin je koncovka s temi vslovnostnmi
variantami [z], [s], [z] psan formy -(e)s. V nmin se plurl tvo pomoc koncovky (vetn
nulov), nebo pomoc pehlsky (ablaut), ppadn kombinac tchto dvou prostedk.
(Povejil 1994, 124)
Anglitina nem gramatickou kategorii pdu (s vjimkou adnominlnho pdu), na
rozdl od nminy, kter pomoc pd vyjaduje vztah jmna k jinm slovm ve vt.
V nmin, tak jako v etin existuj pdy prost a pedlokov. Nmina m tyi pdy:
Nominativ, Genitiv, Dativ, Akkusativ. Anglick adnominln pd (nap. Bill's responsibility)
byl pvodn genitiv, ale uchoval si jen nkter z genitivnch funkc. Funkci naich pd
anglitina vyjaduje postavenm substantiva vzhledem k jinm vtnm lenm, nebo
pedlokami.
Substantiva v nmin, kter jsou svm tvarem schopna vyjdit gramatick tvar,
nazval Jacob Grimm siln; ta, kter tuto schopnost nemaj, jsou slab jde o substantiva,
kter maj ve vech pdech krom nominativu koncovku (e)n. Viz tabulky:
Siln skloovn:

Slab skloovn:

Tabulka tvoen mnonho sla substantiv:

Gramatick kategorie anglickho substantiva zahrnuj tak poitatelnost. Nmina tak

zn poitatelnost, ale nem ji natolik gramatikalizovanou, e bychom mohli mluvit o
samostatn gramatick kategorii. Kategorie poitatelnosti se v anglitin u rznch substantiv
uplatuje v rzn me. Zhruba lze rozliit ti zkladn skupiny: (a) substantiva, kter se poj
se vemi selnmi vrazy bez gramatickch omezen (poitateln substantiva), nap. three
pounds ti libry, several proposals nkolik nvrh, many/a (large) number of errors
mnoho chyb, (b) substantiva, kter se s uritmi slovkami nespojuj vbec (nepoitateln
substantiva) a kter ve spojen s neuritmi slovkami maj v ppad mnoho a mlo zvltn
vraz., a (c) substantiva, kter jsou v nkterch vznamech poitateln a v jinch
nepoitateln. (Dukov 2003, kap. 3.2)

5.2. Adjektiva
Adjektivum vyjaduje vlastnost, kvalitu nebo vztah (k pedmtu, od jeho nzvu je
odvozeno). Morfologicky se v anglitin i v nmin vyznauje ast ve stupovn.
Anglick adjektivum je nesklonn a nerozliuje rod, ani slo. (Dukov 2003, kap. 6.1) Nap.
the slender boy a many slender girls. Nmeck adjektivum m zkladn tvar, kter nen
gramaticky charakterizovn. Zkladn tvar adjektiva v nmin zrove pln funkci adverbia.
Rozlien adjektiva a adverbia se i v anglitin asto zakld na jejich syntaktickch funkcch.
Adverbium m ale funkci pslovenho uren, v kterto funkci se adjektivum nikdy
nevyskytuje.

Morfologickm prostedkem pro stupovn adjektiv v nmin jsou ppony, nkdy

ve spojen s pehlskou (ablaut). Nap. 1. st. klein (mal); 2. st. kleiner (men) tvoeno
pomoc koncovky -er; 3. st. der/die/das kleinste (nejmen) tvoeno pomoc koncovky (e)ste. Anglick adjektiva se stupuj dvojm zpsobem (a) flektivn pomoc sufix -er, -est u
dvojslabinch adjektiv a (b) analyticky pomoc more, most vce, nejvce u t a
vceslabinch adjektiv. Superlativ se poj s uritm lenem. Samozejmost je v obou
jazycch tak nepravideln stupovn, kde probh tzv. supletivismus. Pro nzornost
uvedeme nkter nepravideln stupovn anglick:
pozitiv
bad

komparativ
worse

superlativ
worst

far

father (pro
vzdlenost)
farthest
further (vzdlenost+ furthest
as)

good

better

best

little (mal)
little (mlo)

smaller (mal velikost)

less / lesser (little
money)

smallest
least

much, many,
some

more

most

a nkter nepravideln stupovn nmeck:

V nmin existuje dvoj druh skloovn adjektiv. Slab (n-ov) skloovn maj
adjektiva po uritm lenu a po zjmenech derjenige, derselbe, dieser, jener, jader, jeglicher,
mancher,

welcher.

V plurlu

se

slab

sklouj

adjektiva

rovn

po zjmenech

pivlastovacch a po alle, beide, keine, smtliche. Koncovka -(e)n nen pouze v nom. sg. a
v nom. ak. sg. feminin a neuter:
musk rod

ensk rod

stedn rod

mnon slo

1.
pd

der neue
Mantel

die neue
Bluse

das neue
Kleid

die neuen
Schuhe

2.
pd

des neuen
Mantels

der neuen
Bluse

des neuen
Kleides

der neuen
Schuhe

3.
pd

dem neuen
Mantel

der neuen
Bluse

dem neuen
Kleid

den neuen
Schuhen

4.
pd

den neuen
Mantel

die neue
Bluse

das neue
Kleid

die neuen
Schuhe

(Dostupn na: http://www.nemecky.net/gramatika/pridavna-jmena/)

Siln skloovan adjektiva maj koncovky uritho lenu s vjimkou gen. sg. mask. a
neutra, kde se prosadil tvar s -en. Nsleduje tabulka, kter ukazuje zpsob skloovn
adjektiva bez lenu, ktermu se nkdy k skloovn zjmenn:
musk rod

ensk rod

stedn rod

1. pd

frischer Schinken

frische Butter

frisches Gebck

3. pd

frischem Schinken

frischer Butter

frischem Gebck

4. pd

frischen Schinken

frische Butter

frisches Gebck

(Dostupn na: http://www.nemecky.net/gramatika/pridavna-jmena/)

Po nkterch neuritch zjmenech adjektiva pi skloovn kolsaj a vznik tak
paradigma, kter je kombinac dvou uvedench tabulek. (Povejil 1994, 196-197)
5.3. Zjmena
Zjmena vytvej uzaven systm, tj. kad podskupina zjmen m pomrn mal,
nemnn poet len. Vyznauj se nktermi odlinostmi v kategorii pdu, rodu a sla.
V anglitin nkter zjmena rozliuj pd podmtov a pedmtov (srov. specifick
deklinan typ zjmen v etin) a rod musk, ensk a stedn. Protiklad sla se neuplatuje
u vech podskupin a m nkter zvltnosti. Specificky zjmenn kategorie je kategorie

osoby, kterou zjmena sdlej se slovesy. (Dukov 2003, kap. 4) Ve 3. os. sg. m nmina i
anglitina jen jeden tvar osobnho zjmena (they, sie) pro vechny ti rody.
Stejn jako v etin se v obou jazycch vyleuj tyto skupiny zjmen:
1. Osobn a reflexivn (zvratn) zjmena - (nm. ich, du, er, sie, es, wir, ihr, sie /
Sie, sich atd.; angl. I, you, he, she, it, we, they / myself, yourself, ourselves atd.)

Anglick zvratn a zdrazovac zjmena se skldaj ze sloky -self (v singulru),

-selves (v plurlu), kter se pipojuje k zjmenu pivlastovacmu (v 1. a 2. os), nebo k
zjmenu osobnmu (v 3. osob). Na rozdl od zjmena osobnho a pivlastovacho,
reflexivum 2. osoby rozliuje slo, srov. Did you enjoy yourself? Did you enjoy yourselves?
Zvratn zjmena v nmin pro singulr:

pro plurl:

2. Ukazovac zjmena v anglitin na rozdl od adjektiv rozliuj slo:

this(sg.) - these(pl.); that(sg.) - those(pl.)
Nsleduje tabulka s pehledem nmeckho skloovn ukazovacch zjmen: der (ten) die (ta) - das (to):

Nmeck ukazovac zjmena, kter se sklouj se jako len urit (viz tabulka uritho
lenu ve): dieser - tento; diese - tato; dieses - toto; jener - onen; jene - ona; jenes
- ono.
Nmeck skloovn ukazovacch zjmen: derjenige - ten, kter; diejenige - ta,
kter; dasjenige - to, kter; derselbe - t, tent; dieselbe - tat; dasselbe - tot

3. Tzac zjmena:
nmina

peklad

anglitina

wer

kdo

who

wassen

koho, eho

Whose (posesivn tvar)

wem

komu, co

Whom (pedmtov tvar)

wen

koho, co

who

was

co

what

was fr ein

jak, jak

what, which

was fr eine

jak

what, which

welcher

kter

which, who

welche

kter

which, who

welches

kter

which, who

4. Zkladem pro vylenn vztanch zjmen jako samostatn skupiny je jejich

syntaktick funkce: uvozuj vedlej vtu a odkazuj bu k nktermu vtnmu lenu vty
dc, nebo k nadazen vt jako celku. Nmina, ani anglitina nem samostatn lexikln
jednotky pro vztan zjmena. Jsou formln toton s ukazovacm der a s tzacm welcher,
wer, was. (Povejil 1994, 175) V anglitin je stejn situace, protoe ukazovac that a tzac

who a which vystupuj tak v roli vztanch zjmen. V roli vztanch zjmen v anglitin
tak vystupuj tvary shodn s nktermi adverbii: when, where, why. Tak spojky as, but,
tzac zjmena whose, whom. Avak ty se vyskytuj v mal me, vzhledem k archainosti
(whose a whom se v hovorovm jazyce nahrazuje zjmenem who) a vzhledem k pouit
v danch podmnkch, kter nejsou v jazyce ast (nap. As se uv po such a the same).
(Dukov 2004, kap. 4.61.1) Existuj tak knin zjmena whereat, whereby a dal jako what,
whatever, whichever, whoever, whosever, whomever.
Vztan zjmeno who (stejn jako tzac who) se vztahuje na osoby, which se
vztahuje pouze na neosoby a vztan that je z hlediska ivotnosti neutrln. Nmeck vztan
wer, was se v deklinaci neli od tzacho. Wer se vztahuje k osobm, was k neosobm.
Nmina oproti anglitin nem ekvivalent anglickho vztanho zjmena that, kter by bylo
z hlediska ivotnosti neutrln.
Skloovn nmeckch vztanch zjmen der - kter; die - kter; das kter;
die kte:

Skloovn nmeckch vztanch zjmen dieser - tento; welcher - kter, jak:

5. Pomoc pivlastovacch zjmen vyjadujeme skutenost piazen k mluvmu,

nebo k tomu o kom, nebo o em se mluv. Anglick i nmeck pivlastovac zjmena dlme
na samostatn a nesamostatn. Anglitina i nmina postrd zvratn (reflexivn)
pivlastovac zjmeno. To, co etina vyjd zjmenem svj/sv/sv vyjaduj porovnvan

jazyky pomoc pivlastovacch zjmen pslun osoby, ke kter se ve (nap. Sie erfllt
ihren Plan - Pln svj pln; Take your bag. - Vezmi svj batoh).
nesamostatn

samostatn

nesamostatn

samostatn

peklad

anglitina

anglitina

nmina

nmina

etina

my

mine

ich

mein

mj

your

yours

du

dein

tvj

his

his

er

sein

jeho

her

her

sie

ihr

jej

its

its

es

sein

jeho

our

ours

wir

unser

your

yours

ihr

euer

their

theirs

sie

ihr

jejich

V nmin se samostatn pivlastovac zjmeno sklouje obdobn jako len urit

(viz tabulka neuritho lenu v kapitole o substantivech), nesamostatn jako len neurit
v jednotnm sle a jako urit len v sle mnonm. Viz tabulka:

6. Neuritmi zjmeny odkazuje mluv na osoby, vci, vcn obsahy, nebo na jejich
vlastnosti (na jejich celistvost, stenost, rozdlnost apod.), kter nechce, nebo neme
pojmenovat, a zvol proto oznaen neurit. V nsledujc tabulce uvdme pehled
nmeckch neuritch zjmen a jim odpovdajcch ekvivalent v anglitin.
nmecky

peklad

all, alle

vechen,

anglicky
veker,

all

vechna
allesamt

vichni vespolek

all

ander (andere)

druh, jin

other

beide

oba

both, either

einer

njak

one

einige, etliche

nkte, nkolik

some, several

ein bisschen, ein wenig,

trochu

a bit, a little, a few

etwas, irgendetwas

nco

something, anything

irgendein

njak, jakkoliv

any

irgendwelche

nkter

any

irgendwas, irgendwer

nco, nkdo

something, someone

jeder, -e, -es, jeglicher

kad, kdejak, kdokoli

every, each, any

jedermann

kad, kdekdo

anyone, everyone

jemand, irgendjemand

nkdo, kdosi

someone, anyone

kein, -e, kein

dn

no, non, any

man

nkdo

somebody

mancher, -e, -es

mnoh, nkter

many

mehrere

vce, nkolik

several

meinesgleichen

jako j, mn rovn

like myself

nichts

nic

nothing

niemand

nikdo

Nobody, neither

smtlich

vichni

all

wenige

mlokte, mlo

few, a few

ein paar

V nmin se neurit zjmena jemand a jederman sklouj takto:

5.4. slovky
Systm slovek je v anglitin i v nmin destkov. slovky vyleujeme jako
samostatn slovn druh jen na zklad jejich selnho vznamu, nikoliv spolench
morfologickch znak. slovky dlme na zkladn, adov, druhov, nsobn a neurit.
Nsledujc tabulky podvaj pehled zkladnch slovek v obou jazycch:

Z tabulek meme vidt, e anglick slovky 1319 maj sufix -teen a destky 2090
-ty. (Dukov 2004, kap. 5.1) Nmeck slovky 13-19 jsou tvoeny sufixem -zehn a destky
20-90 sufixem -zig. (Povejil 1994, 209) slovky 13-19 oba porovnvan jazyky vyjaduj
zpsobem jednotka + sufix. V slovkch 21-39 se vak nmina s anglitinou rozchz,
nebo klade jednotky ped destky. Od slovky 41 do 99 je v obou jazycch shoda v kladen
jednotek za destky.
Pro nulu existuje v anglitin nkolik oznaen: nought, naught, nil, room, nothing, o.
Mezi anglickmi destkami a jednotkami se pe spojovac rka, v nmin je vdy sloen
tvar v jedinm slov. Stovky a destky, pop. stovky a jednotky se spojuj spojkou and,
v nmin se dn spojka v slovkch nepouv.
Nmeck slovky se tak sklouj. Ti rody a vechny tyi pdy m v nmin pouze
slovka ein, eine, ein. Sklouje se jako neurit len.
Syntakticky se vechny zkladn slovky v obou jazycch na rozdl od etiny (kde to
plat pouze pro slovky 1-4) chovaj jako adjektiva, tj. modifiktor dcho substantiva (nap.
angl. two exceptions, twelve pieces).

adov slovky v nmin se od slovek 2-19 zkladnch tvo pidnm ppony -te
(der zweite, siebente), od sla 20 ve pponou -ste (der zwanzigste, hundertstem
tausendste). Nkter slovky se tvo nepravideln (nap. der erste - prvn, der dritte, der
achte). V anglitin krom slovek first prvn, second druh a third tet se adov
slovky tvo od zkladnch sufixem [], psanm -th. slovky zakonen na -ty pibraj
sufix [], psan -eth, se zmnou pedchzejcho y v i: twentieth dvact, thirtieth tict
atd.
Pe-li se v anglitin adov slovka slic, na rozdl od nmeck teky se pidvaj
posledn dv psmena pslun slovky: 1. 1st, 2. 2nd, 3. 3rd, 4. 4th, 100. 100th atd.
slovky nsobn v anglitin se tvo od zkladnch slovek sufixem -fold, kterm se
odvozuj adjektiva a adverbia, nap. twofold dvojnsobn, dvojnsobn, tenfold
desetinsobn, desetinsobn, a pomoc times, jm se tvo adverbia: four times tyikrt,
a hundred times stokrt. Pro jednou, dvakrt existuj tvary tvoen synteticky: once, twice
(v americk anglitin t thrice tikrt, kter je v britsk anglitin zastaral). V nmin
se nsobn slovky tvo od zkladnch pponou -mal, nebo pponou -fach.

5.5. Slovesa
Sloveso je jako slovn druh jednoznan ureno svmi morfologickmi kategoriemi a
syntaktickou funkc. U sloves mluvme o gramatickch kategorich osoby, sla, asu,
zpsobu a rodu. Co se tk vidu, ten nen v nmin, ani v anglitin v takovm stupni
gramatikalizace, aby se mohlo mluvit o samostatn gramatick kategorii.
Urit slovesn tvary, kter vdy pln funkci psudku, se v nmin vyznauj tm, e
vyjaduj troj osobu a dvoj slo. V plurlu je v nmin ve vech osobch rodov protiklad
zruen, sie odkazuje ke vem rodm. (Povejil, 1994, 73) V anglitin se formln prostedky
gramatickch kategori osoby a sla omezuj na protiklad 3. os. singulru przentu, kter m
u lexiklnch a pomocnch sloves koncovku -(e)s proti vem ostatnm osobm singulru a
plurlu, kter jsou bez koncovky (maj formu slovesnho zkladu). (Dukov 2003, kap. 8.81)
Vjimkou z tchto pravidel je modln sloveso to be v przentu, u kterho se li navc 1. os.
sg. (I am, you are, he/she/it is) a v prteritu rozliuje singulr a plurl (was, were).
Co se tk gramatick kategorie asu, tak anglick sloveso se li od nmeckho (i
eskho) tm, e m ptomn prbhov as a ptomn prost, kdeto nmina m pouze
jeden ptomn as. Minul asy m nmina ti: prteritum, perfektum a plusquamperfektum.
V anglitin najdeme tak tyto ti minul asy, u kterch se uplatuje navc rozlien, kter

znme z przentu (i z futura), tj. prbhovost a neprbhovost, ale bn gramatiky uvd

minul asy dva (minul a pedminul) a nepotaj tzv. present perfect a present continuous
(tzv. pedptomn asy) mezi minul asy, jak vyplv ze samotnho nzvu, protoe u tchto
as je dleitj vztah k ptomnosti. Perfektum a plusquamperfektum v nmin i
v anglitin umouj vyjadovat pedasnost. V nmin jsou dva budouc asy (futurum 1 a
futurum 2), v anglitin jsou tak dva: budouc a pedbudouc as.
Gramatick kategorie zpsobu sdl v nmin i anglitin indikativ, imperativ a
konjunktiv (v anglitin ji okrajov). Anglitina m navc kondicionl, kter nmina
vyjaduje pomoc konjunktivu, nebo opisnm tvarem s wrde.
Slovesa je mon asovat. Vtinou se ve vtch setkvme s uritmi tvary sloves,
mn s neuritmi tvary (infinitiv), kter dj jen pojmenovvaj a mohou bt ve funkci
podmtu, pedmtu, doplku, nebo neshodnho pvlastku. Participia nabvaj nkterch
vlastnost adjektiv, mohou bt pvlastkem, doplkem atd.
Na tomto mst uvedeme tabulky s pehledem nmeckch a anglickch slovesnch
paradigmat. Kdy je srovnme, potvrd se nm, co jsme ji o slovesech napsali.
V nmin se rozliuj slovesa pravideln (slab), slovesa nepravideln (siln), v nich
se uplatuje stdn kmenov samohlsky (pehlska, ablaut, zven voklu) a slovesa se
zvltnmi paradigmaty. Nkter slovesa kolsaj mezi pravidelnm a silnm asovnm.
Jako prvn uvedeme pehled przentnho systmu. Prost prbhov as v anglitin
m tyto tvary:

V nmin maj slovesa pravideln (slab) nsledujc paradigma:

Nepravideln (siln) slovesa maj v ptomnm ase stejn koncovky jako slovesa
slab. U silnch vak dochz v nkterch osobch ke zmn kmenov samohlsky. (nap. ich
halte, ale du hltst)
Nmeck pomocn slovesa haben, sein a werden maj v przentu tyto tvary:

Anglick pomocn slovesa be, have a do maj v przentu tyto tvary:

be

be

have

have

do

do

1.

I am

We are

I have

We have

I do

We do

2.

You are

You are

You have

You have

You does

You do

3.

He,she,it is

They are

He,she,it has

They have

He,she,it does

They do

Vedle systmu prostch temporlnch tvar slovesnch m anglitina paraleln systm

prbhovch tvar slovesnch. Prbhov tvary se skldaj z pomocnho slovesa be
v pslun temporln form a ptomnho pest lexiklnho slovesa. (Dukov 2003, kap.
8.82.1) Nmina prbhov as nezn. Pro anglick ptomn prbhov as vypad
paradigma takto:

Nyn budeme srovnvat systm minulho asu. V nmin se termnem prteritum

oznauje jednoduch minul as, jako opozice k minulmu asu sloenmu - perfektu.
Pvodn funkc nmeckho prterita bylo oznaen prostho minulho dje bez jakhokoliv
zetele k souasnosti nebo vidovho rozlien.
V anglickm past simple je pouze jeden tvar pro vechny osoby a ob sla. Pravideln
slovesa maj preteritln sufix ed, nepravideln slovesa maj v prteritu zvltn tvar, proto na
tomto mst msto tabulky asovn uvedeme pehled nkolika anglickch nepravidelnch
sloves:
anglick

past simple

infinitiv

nmeck

prteritum

esk

infinitiv

(3.os.sg.)

infinitiv

begin

began

beginnen

er begann

zat

blow

blew

blasen

er blies

foukat

brake

broke

brechen

er brach

lmat

eat

ate

essen

er a

jst

fall

fell

fallen

er fiel

padat

find

found

finden

er fand

najt

have

had

haben

er hatte

mt

come

came

kommen

er kam

pijt

run

ran

rennen

er rannte

bet

swim

swam

schwimmen

er schwamm

plavat

sing

sang

singen

er sang

zpvat

drink

drank

trinken

er trank

pt

V tabulce jsme tak vedle anglickch nepravidelnch sloves uvedli paraleln

nepravideln slovesa nmeck, na kter se odkeme pi vkladu o nmeckm prteritu.
Stejn jako v przentu existuje tak paraleln minul as prbhov (past continuous),
pro kter vak nen teba uvdt cel pehled paradigmatu, protoe se od ptomnho
prbhovho asu li pouze tm, e pomocn sloveso be je ve form minulho asu prostho,
jak tak uvidme v nsledujcch tabulkch.
Nmeck pravideln slovesa maj v prteritu tyto tvary:

Pomocn slovesa haben, sein a werden maj v perfektu nepravideln tvary:

Anglick pomocn slovesa maj v prteritu tyto tvary:

be

be

have

have

do

do

1.

I was

We were

I had

We had

I did

We did

2.

You were

You were

You had

You had

You did

You did

3.

He,she,it was

They were

He,she,it had

They had

He,she,it did

They did

Pklady nkterch nepravidelnch sloves jsme ji uvedli ve v tabulce spolen

s nepravidelnmi slovesy anglickmi. Kdy srovnme tato nepravideln slovesa, vidme, e
tato nepravidelnost nen dna supletivismem, jak je tomu napklad u nepravidelnho
stupovn adjektiv, ale psob zde pehlsky (ablaut) a jin pravideln hlskov zmny.

Proti nmeckmu nesloenmu minulmu asu, tzv. prteritu, stoj dva sloen
minul as, tzv. perfektum a plusquamperfektum. Perfektum vyjaduje minul dj ve
vztahu k ptomnosti, na rozdl od prterita, kter pouze sdluje, e dj probhl a pro okamik
promluvy z nho neplynou dn dsledky. Perfektum udv, e vsledek dje m platnost
v ptomnosti. Tento vztah k ptomnosti je tak siln, e anglick as present perfect,
odpovdajc nmeckmu perfektu dostal nzev present.
Nmeck perfektum se tvo spojenm przentnho tvaru pomocnho slovesa a
minulho pest. Pomocnm slovesem me bt sloveso haben (mt) nebo sein (bt). Ve
vtin ppad se pouv sloveso haben. Pomocn sloveso sein se pouv u sloves, kter
vyjaduj pohyb nebo zmnu stavu. Nsledujc tabulka uvd pehled dvou rozdln slab
(pravideln) asovanch sloves:

Pest minul se v nmin tvo pomoc pedpony ge- a ppony -t nebo -et (u sloves
koncch na -t nebo -d). Nap. machen dlat - gemacht. Slovesa, kter maj odluitelnou
pedponu, vkldaj ge- mezi pedponu a kmen slovesa: aufpassen dvat pozor - aufgepasst.
Pokud m sloveso neodluitelnou pedponu, dv pedpony, nebo kon na -ieren, potom se
pedpona ge- nepidv k slovesm vbec, tedy tvoen je stejn povahy, jako u anglickho
pest minulho. Nap. studieren studovat - studiert a na druh stran anglick study studied.
Odluiteln pedpony nmeckch sloves jsou tyto: ab-, an-, auf-, aus-, bei-, ein-, los-,
mit-, nach-, vor-, wieder-, zu-. Neodluiteln pedpony: be-, ge-, emp-, ent-, er-, fehl-, miss-,
ver-, zer-. Nkdy odluiteln: durch-, ber-, um-, unter-, wieder-, wider-.
Anglick perfektum se tvo pln stejnm zpsobem, jako nmeck, s rozdlem
tvoen minulho pest suffixem -ed. (nap. I have worked). Od anglickho prterita (past
simple) se li pouze ptomnost pomocnho slovesa mt v przentu (has/have).
Nsleduje tabulka nkterch sloves anglickch a jim smanticky i etymologicky
odpovdajcch sloves nmeckch, kter tvo pest minul nepravidelnm zpsobem:

anglick pest

nmeck

nmeck

esk

infinitiv

minul

infinitiv

perfektum

infinitiv

begin

begun

beginnen

er hat begonnen

zat

blow

blown

blasen

er hat geblasen

foukat

brake

broken

brechen

er hat gebrochen

lmat

eat

eaten

essen

er hat gegessen

jst

fall

fallen

fallen

er ist gefallen

padat

find

found

finden

er hat gefunden

najt

have

had

haben

er hat gehabt

mt

come

come

kommen

er ist gekommen

pijt

run

run

rennen

er ist gerannt

bet

swim

swum

schwimmen

er ist geschwommen

plavat

sing

sung

singen

er hat gesungen

zpvat

drink

drunk

trinken

er hat getrunken

pt

Ani v perfektnm systmu nen anglick opozice prbhovosti vjimkou. Prbhov

minul perfektum se tvo spojenm pomocnho slovesa mt (has/have) v przentu + been
(pomocn sloveso) + present participle (ptomn pest). (nap. I have been working)
Pest ptomn se tvo pravideln pipojenm suffixu -ing ke slovesnmu kmeni.
Futurum je v nmin dvoj. Prvn typ futura se uv pedevm tehdy, m-li se
vyjdit objektivnost dje, jeho vnitn nutnost nebo zvislost na subjektu a okolnostech.
Tvo se spojenm ptomnho asu pomocnho slovesa werden a infinitivu. Anglitina tvo
prost futurum spojenm zpsobovho slovesa will/shall a infinitivu. Vedle budoucho asu
m anglitina pedbudouc as, kter se li tm, e za pomocnm slovesem shall/will
nsleduje msto ptomnho infinitivu infinitiv minul.
V nsledujcch tabulkch uvedeme pehled dalch slovesnch tvar nmeckch.

K vyjden podmiovacho zpsobu se tak v nmin pouv konjunktivu.

Konjunktiv prterita v nmin odpovd eskmu podmiovacmu zpsobu v ptomnm
ase.
V nmin existuj tato zpsobov slovesa: drfen - smt; knnen - umt, moct;
mgen - chtt, mt rd; mssen - muset; wollen - chtt, pt si; sollen - mt
(povinnost); wissen - vdt, znt. Jejich skloovn ukazuj nsledujc tabulky:

Anglick modln slovesa jsou tato: can, could, may, might, must, should, will, would.

V nmin i anglitin jsou dva infinitivy. Infinitiv ptomn je v nmin tvoen

pponou -en, s vjimkou slovesa sein. Infinitiv minul je tvoen pestm minulm a
infinitivem pomocnho slovesa haben, nebo sein.

5.6. Adverbia
Pslovce tvo velmi rznorodou slovn tdu. Zahrnuj etn podtypy, kter se li jak
formou, tak smanticky. Pslovce realizujc psloven uren zalenn do vtn stavby
dopluje nebo rozvj sloveso. Nebo rozvj adjektivum i adverbium (jako vedlej rozvjejc
vtn len), nap. a dimly visible object matn (nezeten, nejasn) viditeln pedmt, too
soon pli brzo.
Mnoho pslovc se tvo z adjektiv. V anglitin nejastji pomoc suffixu -ly.
Rozliujeme mstn pslovce (nm. wohin, dort, hier, unten, atd.; angl. around,
nearby, everywhere, here, there atd.), pslovce asov (nm. wann, dann, morgen atd.; angl.
today, later, now, often, still, tomorrow atd.), pinn pslovce (nm. warum, deshalb atd.;
angl. why, hence, thereforei atd.) a pslovce modln (nm. wie, so, derart, gern atd.; angl.
well, quickly, gently).
V anglitin i v nmin lze adverbia stupovat, podobn jako u adjektiv.
5.7. Pedloky
Pedloky maj za kol vyjadovat vzjemn vztahy mezi substantivem a jinm
slovem (tj. vztahy mezi dvma substantivy, slovesem a substantivem, adjektivem a
substantivem). Pedloka svj tvar nemn, uruje vak pd nsledujcho substantiva, nebo
zjmena. V anglitin vak pdy neexistuj, funkci naich pdovch afix tam namnoze
zastvaj pedloky, jejich uit vak nen zvazn (substantivum nemus bt doprovzeno
pedlokou). V etin lze tedy mluvit o gramatick kategorii (pdu), v anglitin nikoli.
(Erhart 2001, 59) e uit pedloek u substantiva v anglitin nen zvazn, je dno tm, e
anglitina je jazyk typu S-V-O, co znamen, e syntax uruje, co je objekt a co je pedmt.
V nmin je rozvinut flexe, proto meme mluvit o rekci pedloek. Existuj
nmeck pedloky pojc se s genitivem:

pedloka

peklad

pklad

peklad

anstatt, statt

msto, za

statt einer Antwort

msto odpovdi

dank

dky

dank deines Rates

dky tv rad

inmitten

uprosted

inmitten des Spiels

uprosted hry

trotz

navzdory

trotz des Krieges

navzdory vlce

wegen

pro, kvli

Wegen des Verdachtes

kvli podezen

whrend

bhem

whrend des Essens

pi jdle

Pedloky pojc se s dativem:

pedloka

peklad

pklad

peklad

bei

u, pi

beim Angeln

pi loven ryb

aus

aus allen Bereichen

ze vech obor

mit

s (7.p.)

mit dem Zug

s vlakem

nach

po, podle, do

nach 20 Minuten

po dvaceti minutch

von

o, od

von 1 bis 20

od jedn do dvaceti

zu

k, ke, na, pro

zum Geburtstag

k narozeninm

binnen

do, za, ve lht

binnen einer Woche

za jeden tden

Pedloky pojc se s akuzativem:

Existuj tak mstn pedloky uvozujc jak dativ, tak tak akuzativ v zvislosti na
smantice pohybu, nebo umstn. (Blow 2007, 36-37):

Tak lze v nmin nalzt takov pedloky, kter se poj s genitivem, nebo dativem
(binnen, statt) dle pedloky pojc se s genitivem, dativem, nebo akuzativem (nap. entlang).
(Povejil 1994, 221)
Pedloka sama o sob nem platnost vtnho lenu, avak podl se na syntaktick i
smantick stavb rznch vtnch len. (Dukov 2003, 277)
Pedloek se v pedlokovch pdech fungujcch ve vt jako psloven uren,
zsti i jako neshodn pvlastek, vyuv v nmin k vyjadovn rznch vznamovch
vztah: mstnch, asovch, pinnch a elovch, modlnch. (Povejil 1994, 226) Vidme,
e v nmin existuj pedlokov pdy, ale i bezpedlokov, kdeto v anglitin jsou pouze
pedlokov, co je typick pro analytick jazyky.
V ppad pedloek se anglitina i nmina li od etiny tm, e za uritch
podmnek poru jejich pemstitelnost. V etin m pedloka nemnn postaven ped
lenem, kter d, kdeto v anglitin a nmin me bt postponovna do postaven za
slovesem. (Dukov 2003, 17) (Povejil 1994, 224) Nap. Where are you from?; Die Nacht
ber hat es geregnet.

5.8. Spojky
Spojky jsou vrazy, jimi se spojuj slova a vty ve vt celky. Spojky nejsou vtnm
lenem, ale charakterizuj svm lexiklnm vznamem vztah mezi spojenmi slovy, i vtami.
Podle druhu vztahu mezi slovy, i vtami, kter pedstavuj, se spojky dl na souadc a
podadic.
Souadc spojky se dl na sluovac, odporovac, vyluovac a pinn:
sluovac

odporovac

vyluovac

und

and

aber

but

oder

nicht nur -

not only -

doch

however entweder either

sondern

but yet

- oder

or

pinn (dvodov)
denn

for

- or

(auch)
weder -

neither -

jedoch

noch

nor

ja

(and)even allein(nur)

yet

only

Podadic spojky se dl podle toho, zda uvozuj vty psloven, nebo obsahov.
Ty, kter uvozuj vty psloven:
asov

pinn

podmnkov

als

as

weil

because (as)

wenn

if

wie

as

da

because (as)

falls

if

sowie

as well as

zumal

since

sofern

provided

wenn

when

denn

for

sooft

whenever

kaum

hardly

nachdem

after (once)

whrend

while

solange

as long as

seitdem

since

sobald

as soon as

bis

until (till)

bevor

before

ehe

(ere)
Podadic spojky, kter uvozuj vty obsahov:

ppustkov

elov

dsledkov

so

so da

that

modln

obwohl

althought damit

obgleich

though

obchon

albeit

obzwar

althought

als wenn

wenn auch

even

whrend

da

so that

wie

as

als da

als

than

ohne da

wie wenn

though
wennschon

even if

derweil

meanwhile

wiewohl

though

indes (sen)

while
however

trotzdem

yet

wohingegen whereas
(an)statt

instead of

da
indem

while

dadurch
da
ohne da
so/derart -

so

da
soviel

so much

(in)soweit

insofar as

(in) sofern

provided

je - desto

the - the

je - je

Pouit literatura:
POVEJIL, Jaromr. Mluvnice souasn nminy. 3.vyd. Praha: Academia, 1994, 313 s. ISBN
80-200-0076-3.
BLOW, Frank a Michael SCHMIDT. Velk nmeck gramatika: [Grosses Handbuch
Deutsch Grammatik]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, viii, 368 s. Jazykov
uebnice pro samouky (Computer Press). ISBN 978-80-251-1852-8.
EETKA, Miroslav. Anglicko-esk, esko-anglick studijn slovnk. 3. dopl. vyd. Olomouc:
Fin Publishing, 2003, 1181, 64 s. Slovnky (Fin). ISBN 8086002624.
DUKOV, Libue. Mluvnice souasn anglitiny na pozad etiny. 3. vyd. Praha:
Academia, 2003, 673 s. ISBN 80-200-1073-4.
Statistical Summaries: Summary by language size. Ethnologue [online]. [cit. 2015-12-08].
Dostupn z: https://www.ethnologue.com/statistics/size
SKALIKA, Vladimr, ERMK, Frantiek (ed.). Vladimr Skalika: souborn dlo. Vyd. 1.
Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0601-1.
ERHART, Adolf. vod do jazykovdy [online]. 1. Brno: Masarykova univerzita:
Stedisko pro pomoc studentm se specifickmi nroky, 2003 [cit. 2016-02-10].
Dostupn z: http://ulozto.cz/xH18E2z/erhart-uvod-do-lingvistiky-pdf