JOGOVE

NETI

tradin systm vplachu nosu

Narayan Chyin Darje

Techniky jgy
FONTNA

praxi

"Je-li jogn v provdn san jist a upevnn a ovld-li sv

smysly, pak by ml dle pokyn ... zat s prnajmou a dbt
na to, aby jedl jednoduchou a vivnou stravu. Je-li dech ne
rovnomrn, mylen ochabuje. Je-li dech pevn, pak je pevn
i mylen. Aby se doshlo pevnosti, mus jogn svj dech dit.
Dokud dech sdl v tle, je zde ivot. Zmiz-li dech, zmiz i ivot.
Proto i svj dech. "

HATHAJGA PRADIPIKA

DARAgAD cb6gtD t>ORt>E

jqOV ncf
CCb1)rK jq

FONTNA

PRAxr

Obsah
Pedmluva .........................................................................5
vod

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kapitola 1
Dech ivota

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Experiment 1: Pirozen dech

Experiment 2: Liv dech .

. . . . . . . .

..

.11
. . . 14
. .16

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

. . .

Kapitola 2
Sl v konvice nt a jin pomcky

. . . .

. . . . . . . . . .

.. . ...
.

. .

. . .

. 18
. .

Konvika nt ...................................................................18
Doporuen druhy soli

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

19

Uchovvn soli ................................................................21

Nklady na vplach nosu ...................................................21

Kapitola 3
Praxe nt - Zdrav a voln dky volnmu nosu

. . .

. . . . . .

23

Jak dlm vplach nosu? - Pehled ....................................24

Dala nt - krok za krokem ..............................................25
Osuen nosu ...................................................................28
Experiment 3: Bhastrika prnajma

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . 29
.

. .

Typick poten tkosti .................................................32

Jak asto si mm vyplachovat nos? ....................................36
Dala nt v thotenstv .....................................................37
Kontraindikace .................................................................38

Kapitola 4
Zpadn a vchodn anatomie vplachu nosu

. . . . . .

. . . .

. 39
. .

Jak vznikaj nejastj nemoci dchacch cest.. .................... 42

Jak se to d lit.

. . .

. . . . . .

. . . . . . .

. ..

Jemnohmotn anatomie jgy .

. . .

..
. . ..

. . . . .

. . . .

. .

. . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

43
.44

. . .

. . . . .

Kapitola 5
.47
59
velmi efektivn. Pehled mnoha ink ............52

Velmi inn - pozorovn, zkuenosti, zprvy .

.

Experiment 4: Slunen a msn dchn .. .

.

Dala nt

. . .

. .
.

. . .

..

. . .

. . . . . . . . . . . . .

Negativn nsledky zablokovanch nosnch cest

Dal pozorovn.
.
.
. ... . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. .

. . . . . .

. . . . . .

. . . .

.54
. 56

K etnosti vplach nosu ................................... ............ .... 57

Krtkodob a dlouhodob uitek ........... .............................58

59
59
Pozorovn z Nmecka a Skandinvie.................................60
Pilotn studie na univerzit Wisconsin, Madison, USA ...
51
Shrnut australskho vzkumu

. . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

inek pi specifickch pznacch a potch

. .
.

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. .. . .
.

. .

. . . .

. . . . . . . .

. .

. . . . .

Kapitola 6
Typick otzky k vplachu nosu .................................. 63

Kapitola 7
Sbohem modr koui - dala nt odvyk od kouen

Tlesn zvislost .

. . . .

..

. . . . . .

. . . . . . . . .

Psychick aspekty zvislosti .

.

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. .
. .

Experiment 5: Proces uvdomn.

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. .
. .

. . .

. . . . . .

..
.

. .

. . .

74

. 78

. . . 81
.

. .

. . . . . . .

83

Kapitola 8
Tlesn a duevn hygiena v jze................................. 86

Pokroil stupn vplachu nosu . .

. .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. .
. .

. . . . .

..
.

. . . . . .

. 88
. .

Vplach nosu s jinmi pomckami ..................................... 89

Experiment 6: Mrn veobjmajc zen. .......................... 91

Kapitola 9
Fannakologick brna k mozku:

93
94
Nasya karma
.
.
.
..
95
Vci, kter potebujete k nasya karm ......... ....... ................ 98
inek lk u nasya karmy . .............................. .... ............. 98
Obecn pokyny k vlastn lb nasya karmou ..................... . 99
Celkov pokyny pro sms innch ltek a on pipetu
101
Sprvn dvkovn
. .
..
.
. . .
103
Vhodn as vlastnho oeten
.. . .
104
Kontraindikace . ... . ..
. ..
....... ..... ..... .. ... .. . .104
Oeten nosu medicnskmi innmi ltkami.. .
.

Pana karma

. . .

. . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . .

. . .

. . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . .

. .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. .

. . . .

. .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . .

. . .

. . . . . . . . .

. .

Pedmluva
Toto je praktick vodtko k vplachu nosu teplou slanou
vodou (dala ntn, jak se odedvna u v jze. Dala nt
se dnes t rostouc popularit jako forma tlesn hygieny
a zdravotn prevence. Proto tento mal svazek shrnuje vech
ny nezbytn informace k tto praxi. Clem pi tom bylo udlat
tento postup co nejpehlednj, protoe v tradin jze se ta
to praxe zsadn neuila z knihy, ale uitel ji kovi ukazoval
a pi tom zrove vysvtloval. Pro doplnn je za tmto elem
pipojena ada vybranch informac k pozad a k inku spolu
s pehlednm vysvtlenm napklad k souvislostem s jemno
hmotnou fyziologi spirituln indick tradice. Nkter cvien
roztrouen po celm textu dvaj pleitost k experimento
vn, aby zatenk sm pmo na sob mohl provat energii
dechu a jemnohmotnho tla.
Praxe dala nt vplachu nosu a pouvn nt konviky
se zde t nejvt pozornosti. Praxi vnovan informace
a tipy jsou shrnuty v pehlednm znzornn.
Mnoho zbavy pi ten a hodn poten pi praxi nt.
Narayan Choyin Dorde

vod
Dokud dech sdl v tle, je tam ivot.
Kdy zmiz dech, zmiz i ivot.
Proto peuj o svj dech.

HATHAJGA PRADIPlKA
Jedna z mnoha vzev v naem ivot spov v tom, aby
chom vylouili kodliv vlivy a pouvali pozitivn sly. Nejvce
si pomeme tm, kdy najdeme nco, co zpsob oboj: od
strannm kodlivho se podpo to, co je pro ns uiten.
V tlesn a duevn hygien jgy a jurvdy je k tomuto elu

mnoho technik, kter pinej pesn to, napklad pro p

pad veobecnho vyerpn nebo citlivosti na sice mrn, ale
pesto obtn pote.
Dobe znme tyto momenty jen tehdy, kdy se ctme
ochabl a apatit - co vak piln skrvme ped sebou i ped
ostatnmi. Nesneseme na sob apatii a vyerpni, a proto je
potlaujeme. Pesto, nebo prv proto jsme pravdpodobn
vyerpan astji, ne je nm to mil. Pociujeme to jako po
rku, pedevm proto, e dnes u vbec nesmme bt vyer
pan, nebo kdo je na tom patn, je "totln out".
Pro vyerpn samotn jako i pro pznaky podmnn
vyerpnm me bt mnoho dvod. Mon mme ve
svm tle mal chronick infekn loisko nebo jsme asto
nachlazen. Nebo mme sennou rmu i jin alergie. Dvod
pro vechny tyto pznaky by vak mohl bt tak ten, e n
nos je chronicky ucpan a my u dvno nememe voln
a rovnomrn dchat obma nosnmi drkami. Dochz nm
v pravm smyslu slova vzduch a my si toho ani nevimneme,

protoe dle dchme sty, m svj stav dlme jet hor,

ne je.
ivotn prna

Prna je ivotn energie, kter aktivuje tlo i ducha

Prna je zodpovdn za vy cerebrln funkce a za motorick

a senzorick innosti. Prna, kter se nachz v hlav, je ivotn

prna, zatmco ta, kter se nachz ve vesmrnm vzduchu, je

"vyivujc" prna. Dky dchn dochz k neustl vmn mezi

ivotn prnou a vyivujc prnou. Pi ndechu vstoup "vyivujc"
prna do organismu a iv ivotn prnu. Pi vdechu jsou vyde

chovny subtiln vyluovan produkty.

stedn tma tto knihy je jedna z ve zmnnch technik

jgy a jurvdy, kter pinej mnoho dobrho tm, e vylu
uj to, co je kodliv. Toto tma je itn nosu a harmoni
zovn dechu skrze dala nt, vplach nosu, kter se v Indii
praktikuje u odedvna. Tam to byl a zstv integrln aspekt
jgov praxe. Nejen v jze, ale pro vechny lidi je voln nos
velmi dleit, nebo skrze nj dchme.
Dech je ale prna. Dech je ivotn sla a ivotn energie.
Dech d vechny ivotn procesy, pedevm motoriku
(i vnitn motoriku krevnho obhu a orgn). Krom toho d
smyslov a duevn vnmn.
To znamen, e kdy nememe voln a rovnomm d
chat, nevnmme tak, co se v ns a kolem ns vlastn ode
hrv. Logickm dsledkem je, e nememe t voln
a bez pot, protoe uritou situaci bu neprohldneme nebo
zapomeneme vidt lovka v jeho celosti. Chybn odhady ve
dou nevyhnuteln k chybnm rozhodnutm, jejich nsledky
pak dostvme poctit, co ns jet vce znejiuje. m nejis
tj jsme, tm mn spontnn meme jednat. A to vechno
jen proto, e jsme se nenauili sprvn dchat a v dsledku
toho vdom vnmat svj dech a sv okol. Len tohoto ko
lobhu me mon psobit ponkud pehnan, ale mnoh
vdeck przkumy i zprvy o zkuenostech lid cvicch jgu
stle znovu ukazuj stdav inek kvality dechu a kvality ivo
ta. m kvalitativn ve, pravidelnji a pln zakotven v tle
proud dech, tm vy kvalit ivota se smme tit.
Proto nejde u dala nt pouze o rzn mon druhy v
plachu nosu, od jednoduch a po komplexn variantu. Jde
o n ivotn pocit, o nae blaho a o nai spokojenost. Jde
o to, abychom se mohli ctit sami se sebou v souladu a aby
chom byli pevn astn nezvisle na udlostech kadoden
nho ivota - i kdy vechno neb tak dobe a den nebo
mon i cel tden ns zahrne nepjemnmi vzvami.

Abychom mohli zase voln dchat, pedstavm vm v dal

m textu nkolik velmi jednoduchch technik z jgy a jurv
dy. Samy o sob ns tyto techniky sice neuin astnmi, pro
toe to nedoke dn technika. My sami jsme vdy zdrojem
svho tst - nebo netst. Jak k jedno pslov: "Kad je
strjcem svho tst."
Se vzorci naeho ivota je tomu podobn. Meme je for
movat jako kov sv elezo. Kdy vzorce zahejeme v ohni
svho vdom s pomoc naeho dechu, pak budeme tak
schopni utvet nae chovn a nae vnmn a reakce - sice
ne absolutn podle na libosti, ale dost dalekoshle, abychom
se mohli ctit svobodn.
Protoe na dechu zvis tak mnoho, obsahuje kniha mnoho
dodatench informac, vce ne kolik je zapoteb pro nvod
k vplachu nosu dala nt. Protoe dala nt pedstavuje
tak dobr a inn vod do aktivn pe o zdrav, chci tuto
techniku pedstavit ve vech jejch aspektech a inspirovat tm
druh. Chtl bych praxi popsat tak, jak ji provdm j sm,
aby mohla vst k novm zkuenostem a k novmu pohledu
na ivot.
Za tmto elem jsou zde vedle podrobnch nvod na
cvien i mnoh odkazy na jejich mon inky. Jsou zde
pedstaveny a vysvtleny dal jednoduch techniky, s nimi
mete podle zjmu a poteby experimentovat. Mon vm
tyto experimenty udlaj dobe a skuten vm pomohou na
pklad tak, e u nebudete tak asto nachlazen. Nebo pokud
jet patte k vymrajcmu kmenu kuk, pomohou vm
kouen zanechat. Kdy zase mete voln dchat, nepote
bujete ani dnou nhraku za kouen, kter by byla mon
zdravj, ale v zsad by vs prv tak mlo uspokojovala.
Nhradn kony neudlaj nikoho skuten astnm. astn
jsme jen tehdy, kdy vnmme tst svho ivota '- a to se
dje tm, e pomalu a pozvolna odhalme a uskutenme sv
pirozen poteby.
9

Monosti a hlub intence mal techniky dala nt me

me pochopit jen z vlastn praxe a zkuenosti . "Vechna vy
svtlen, uen a moudr nzory jsou jen prstem, kter ukazuje
na msc - nikoli mscem samm" , k jeden buddhistick
zenov mistr. Msc je ivot, n ivot, kter se nm nab
z, abychom se jej vdom a suvernn chopili. Schopnost
jednat je jako sl v konvice nt, aktivn musk element.
Zastupuje jednu strnku, kter pat ke skutenmu ivotnmu
tst. Voda je symbol toho, e zapomeneme sami na sebe
a s velkou chut a lskou se oddme toku ivota - a tm si pln
a zcela uijeme i pijmajc enskou strnku.

10

Kapitola 1

Dech ivota
Kdy je dech neklidn, je vechno neklidn. Dchej proto
vdom. Nadech uj pomalu a pom a l u vydech uj. Ta k ne
zadruj dech dle, ne je pirozen. Sprvn ndech ti d
slu, kterou potebuje v kadm okami k u k ivotu, a od
vn tlo. Spr vn zadre n dec h u poskytuje duch u pev
nos t a tob d lo u h ivot. Spr vn vydech n u t t oiuje
a osvobozuje.

GORAKA ATAKAM
Ped vce ne 25 lety jsem na ptitdennm intenzivnm
kurzu uinil sv prvn zkuenosti s livou silou jemnohmot
nch aspekt dechu neboli s pr nou. Formovala mj ivot.
Uili jsme se a praktikovali jsme tlesn a dechov cvien,
kter mi ukzala cel bohatstv proitk mho vlastnho i
vota. Jak subtiln, jak diferencovan me bt tlo a smysly,
jen kdy je nechme ! U za dva, ti dny chutnalo jdlo lpe
a intenzivnji, ne kdykoli pedtm, vechny barvy jako by z
ily, zatmco tlo a dui pronikal stle se roziujc pocit ticha
a mru. Po vce ne osmi hodinch strvench v hale jgou
jsem veer sedl na schodech ped ubytovnou a dval jsem se
na nebe, kter se pomalu zbarvovalo od rov po fialovou.
Cesty pode mnou, blytiv moe svtel a k dlnici podl
behu, pak zliv a na obzoru San Francisco, Golden Gate
Bridge a Mount Tamalpais v Marin County - to vechno bylo
jako nehmotn, pulsujc a pece dokonale tich manifestace
svtla . Vnj reflexe svtla, kterou nachzme v sob samch,
kdy si dme na as a ctme sami sebe. Mohl jsem tehdy,
11

a od t doby mnohokrt, sm na sob zakusit zkladn pravdu

starch jgovch text jakkoli tradice, kter zn, jak napklad
vyjaduje Charaka Sam h i ta: Vechny jevy a formy projeven
jemnohmotnho dechu. "
Kdy jsem pro tuto pravdu oteven, meme provat, e
nae vlastn tlo i cel svt jsou sestaveny jako ze svtla nebo
z prny. Nebo prna m mnoho vrstev, z nich je n fyzick
dech nejvnjkovj a nejsnze pstupn. Meditativn zkue
nost tak neznamen odmtnut svta smysl a ivota. Msto to
ho m napad, jak si mnohem vce vm svta a svho ivota
a jak mohu bt mnohem kreativnj, kdy se nachzm ve
fzch intenzivn pravideln praxe, a tm udruji drhy prny
oteven a tm se z jej energie. Kvli tomu nen z lovka
nboensk fanatik nebo spoleensk outsider. Naopak, stle
znovu zjiuji, e ns to dl flexibilnj a odstrauje to ped
sudky.
Prv proto, e to bylo tak bezpochyby skuten, urilo
toto prvn setkn se silou jemnohmotn energie (a s jejm
blahodrnm inkem na tlo) cel mj ivot. Uruje tak, jak
provm a zprostedkovvm jgu, v tomto ppad nkter
aspekty tlesn a duevn hygieny, toti vplach nosu da la
nt. Chtl bych vs v tomto smyslu uvst do tmatu a do pra
xe, abyste vyzkoueli a zaili nejen zjevn, ale i hlub aspekty
tto jednoduch techniky - abyste v pravm smyslu tohoto
slova " mohli zase voln dchat" .
ivot je dech. N ivot rychle kon, kdy dech pestane
proudit. Mezi prvnm ndechem a poslednm je dech jedin
konstanta. Dech je draznj ne vechno ostatn. Dokonce
i poet let, kter smme na svt strvit ve svm tle, zvis
velmi siln na kvalit a rytmu naeho dechu.
Pravdu tto skutenosti meme snadno zjistit z prmrn
dlky ivota rznch ivoinch druh: My m jen krtk
ivot, elvy se naopak dovaj vysokho vku. Myi dchaj
rychle a tm utvan. elvy velmi pomalu a uvolnn. Podle
12

vpovd pruky jgy ze 14. stolet s nzvem Ghera nda Sa

m h i ta je vztah mezi dechem a dlkou ivota takto proporn:
"Zmeni s vou dechovou frekvenci a zv s vo u zsobu
ivotn energie. Zvy svou dechovou frekvenci a sn s vou
zsobu ivotn energie. "

A ke vztahu dechu a nevdom duevn innosti ve form

nekontrolovanch a odbhajcch mylenek stoj v zkladnm
textu k jgov praxi s nzvem Hathajga Pradipi ka:
" Kdy dch prudce a poh n u t, je duch u m le rozru
en. Ja km i le dech zase vchz a vychz v klidnm tok u,
uklidn se i duch. "

" Uklidn se" zde neznamen, e bude neinn, ale e zmiz

nepotebn a odbhajc mylenky, starosti a zkosti, pokud
nemaj dn vztah k tomu, co prv dlme nebo pro
vme. Takov mylenky toti zamezuj tomu, abychom ili
bdle a vdom v ptomnosti . A kdy nememe t "te",
tedy v ptomnosti, pak vlastn vbec neijeme, protoe tlo
a duch jsou automaticky rozpolcen. Tlo je te zde, ale my
lenky prodlvaj nkde jinde. Nejsme zcela pi sob, a proto
tak nejsme pln astn, protoe jsme zde maximln napl.
To vechno m toti mnoho spolenho s rytmem a tokem
a s hloubkou naeho dechu .
Vtina lid skuten dch zcela patn, co m dlouhodo
b negativn inky na zdrav - jde o pltvn ivotn energi.

13

EXPERIMENT 1

Pirozen dech
1. Sete na idli nebo na podlaze. Pte je rovn napme

n, dren tla je pitom prun a v dnm ppad ztuhl.

2. Polote pravou nebo levou ruku plochou na horn st
bicha pmo pod aludek nebo slunen plete.
3. Zjiujte, zda dech pi ndechu proud tak daleko, e se
bicho roziuje dopedu a ke stranm a e se vae ruka zve
d. Mon mte tak pocit, e proces dechu vychz z bicha
a z brnice.
Pokud ano, dchte sprvn; pokud ne, dchte patn,
protoe nedokonale.
Vtinou dchme pli ploe. Pi ndechu se nezved na
e hru ani se neroziuje bicho. Nenadechujeme dostatek
vzduchu, co m za nsledek, e jedy na hrotech plic nemo
hou bt odvdny v plnm rozsahu. Jet hor je tato chyba
pi dchn sty.
Kdo ze zvyku nebo kvli ucpanmu nosu dch pevn
sty, bude urit brzy trpt slabost koncentrace. Z dlouhodo
bch ink dochz navc pi dchn sty k srdenm pot
m a ke ztrt vitality. Dokonce i pi milostnm aktu se nedo
poruuje stnat a dchat sty. To toti zkraCUje trvn spojen
a i poitek z nj. Pomal dchn a citliv harmonizace dechu
partner naopak poitek a jeho dlku zvyuje.
Ale jak vlastn sprvn dchme a na co bychom pi tom
mli dbt? Vdeck zkuenost jgy na to zn jasnou odpov:
Mli bychom pesn rozliovat ti fze dechovho procesu
a co nejpreciznji je ctit v naem tle. Tyto ti fze jsou:

14

ndech
pauza mezi ndechem a vdechem, kdy ndech u
doznl, ale vdech jet nezaal
vdech

Zn to tak samozejm. Kdy se pak ovem vctme do sebe,

zjistme, e tm nikdy skuten nectme, kdy nadechujeme,
kdy tok vzduchu zcela naplnil plce a nasytil ns ivotn energi
- a kdy dech zase pirozen proud ven.
Vdom dechu neznamen, e bychom pak mli vnmat jen
dech a nic jinho. To je prost nemon, nebo pak bychom
nemohli nic dlat, nic podniknout, ani jednat, protoe bychom
vnmali stle jen svj dech. Pi vdomm dchn jde sp
o postupn rozvoj vdom proudn v pozad. Cokoli dlme,
souasn si vmme, ani bychom se na to pln soustedili,
n dech nkde v pozad. Dech neomezuje n ivot a nae
jednn. N ivot a nae konn je spe nepozorovateln
proniknuto dechem a vdomm, kter s sebou nese.
Njakou dobu to potrv, ne si zvykneme na to, e budeme
ctit dech jako naeho stlho ptele. Tento nov zskan
prvodce ns bohat obda vtm zdravm a vyrovnanost.
Cesta k tomuto cli vede skrze pozornost k dechu. Dchme
zcela pirozen a nadechujeme bez nmahy, ctme, jak se
dech shromdil v podbiku a jak se bicho a hru v dsledku
toho na okamik mrn roziuj, a nakonec ctme, jak zase
vydechujeme. I kdy je cel proces dchn dleit, chceme
si vmat pedevm fze mezi ndechem a vdechem, kterou
obvykle vbec nevnmme. Bicho v tto pauze zaujm for
mu obrcenho hrnce, co se v jgov terminologii oznauje
jako kumbhaka, tj. "hrnec" nebo " kotel" I kdy se tato fze
mysln neprodluuje jako napklad pi uritch formch
dechov meditace, je kumbhaka okamik nejvtho psunu
energie nebo prny do tla. Je to okamik, v nm plce ab
sorbuj nadechovan vzduch, a tm pln cel tlo ivotn silou.
.

15

Spisy vech jgovch tradic, nejen indickch, zdrazuj d

leitost pirozenho a vdomho dchn, kter je samozej
m o to snaz, kdy je nos voln a dech proto me proudit
neruen. Na zatku meme vdom dechu ctit jako nco
umlho, protoe se na nj musme s nmahou soustedit.
Pozdji bude probhat samo od sebe a nae vdom celkov
zesl. Vdom dechu nm pomh "bt tady a te" a m
mnoho pozitivnch ink na n celkov zdravotn stav.
V dalch kapitolch se budeme zabvat konkrtn aplikac
vplachu nosu stejn jako jeho bezprostednm inkem na
dobr zdrav. Nejdleitj inek vplachu nosu se tk na
eho zpsobu dchn. S volnm, kad den vyplchnutm
nosem spontnn ctme, jak musme dchat, abychom spo
vali vyrovnan sami v sob. Jakmile jsme zjemnili svj cit pro
tok naeho dechu, meme se odvit i experiment, jako je
nsledujc, kter se nazv "Liv dech", protoe tlo i duch
jsou stejnou mrou podncovny sytou energi dokonalho
uvolnn a naplovny mrem.

EXPERIMENT 2

Liv dech
1. Sete uvolnn a vzpmen na idli nebo na podlaze.
Kdy si vyberete idli, ujistte se, e vae chodidla se dotkaj
zem a bicho je voln a uvolnn. Kdy sedte na podlaze, je
vhodn pln nebo polovin lotosov sed.
2. Zante uvolnn, ale ne pli pomalu nadechovat, pi

em si vmejte, e bicho a hru se zvedaj.

16

3. Na konci ndechu zadrte dech tyikrt tak dlouho, ne

kolik jste potebovali k ndechu.

4. Pak vydechnte, piem vdech m trvat dvakrt tak
dlouho ne ndech.

5. Zante bez pestvky ihned zase nadechovat.

Tento zpsob dchn by se vm zpotku mohl zdt velmi

nezvykl a mon dokonce i trochu ciz. Provdjte jej tedy
obezetn a s velkou pozornost a lskou. Nesmte se dostat
pod njak tlak, kdy to hned nepjde. Nic nevynucujte.
Vechno se dje zcela bez tlesn nmahy . Vede vs jen v
dom, ne si na tento proces zvyknete. Kdy budete "Liv
dech" cviit v uritch odstupech po njakou dobu pravidel
n a kad den, pi souasnm prohlouben dechu se vae
dechov tempo zeteln zpomal. Jste pi vem, co dlte,
uvolnn a spokojen .

14

RDAJCA
krok k vymu vdom
Donald J. Walters

Vysoce informativn a komplexn uebnice jgy, kter neopomj

dn z dleitch aspekt ivota - od tlesnch cvien pes z
sady stravovn a ivotosprvy, recept pro zdrav a k esoterick
psychologii, filozofii a citlivmu umn meditace. Kniha znmho
populariztora jgy pat ke .zlatmu fondu" tto literatury nejen
pro svou instruktn bohatost a praktinost, ale i pro svj jedinen styl a laskav humor.

objednvky:
FONTNA
Horn nm. 5, 77200 Olomouc
tel: 585 221 400
www.fontana.ws

www.fontana-esotera.cz

17

www.fontana-esotera.com

Kapitola 2

Sl v konvice nt

jin pomcky

Tlu vlas t n obra nyschopnost je z k ladem zdra v. M li by

chom ji proto posi lova t vem i prostedky.

ARAKA SAMHITA

K praxi vplachu nosu pat nkolik pomcek, kter si

musme obstarat dve, ne meme zat. Kvalita pomcek
ovem rozhoduje o spchu jen do uritho stupn, nebo
da la nt zstv uiten v kadm ppad. Nezbytn jsou
pro ni ovem dv pomcky: konvika nt a psady nezbytn
pro vyplachovac roztok, pedevm vhodn sl. Jako u vech
otzek i zde se nzory expert ohledn vhodnosti uritch
psad rozchzej. Pedstavme proto vechny monosti.
Protoe tato kniha byla pedn napsna z pohledu jgy,
doporuuj se spe co neprodnj ltky.

Konvika nt
Nejprve potebujete konviku nt, kter me soln roztok
optimln vst nosnmi drkami a pak je oistit od neistot,
pyl, pebytenho hlenu a jinch drdivch ltek. Vyzkou
eli jsme rzn modely a jsme celkem spokojeni s konvikou
z keramiky. Mla by bt zhotovena ze stabiln bezolovnat ke
ramiky a potaen glazurou vhodnou pro potraviny. Konviky
takovho typu vypadaj hezky a pojmou dostatek tekutiny pro
vplach nosu.

18

Konviky z uml hmoty maj tu vhodu, e jsou nerozbit

n a snadno penosn. Ovem o mon ostr okraje uml
hmoty si lze snadno poranit vnitn stnu nosu. Dle se n
kter uml hmoty asem pokozuj v dsledku pravidelnho
kontaktu se solnm roztokem. Vjimku tvo novodob pevn
plastikov konviky vhodn do myky ndob. Jsou zhotove
ny z uml hmoty, kter vydr teplotu a 135 stup Celsia.
Vedle konviek z keramiky jsou zvl trvanliv i konviky
z mdi a z nerezov oceli, kter jsou svou formou tak er
gonomicky vhodn pro da la nt. Prv jurvda pisuzuje
mdi zvltn vlastnosti, kter z n dlaj vhodn materil pro
konviku nt. Na druh stran m asem zachz s stv se
pak nehygienickou. O konviky z nerezavjc oceli se mus
dkladn peovat. Kdy je po kadm pouit dkladn ne
vymyjeme a nevysume, mohou na zklad solnho roztoku
zat korodovat .

Doporuen druhy soli

Uitel jgy doporuuj obecn istou moskou sl a na ku
chyskou sl se dvaj spe skepticky. Nsleduje zde seznam
monost s jejich pednostmi a nevhodami .
1. Kuchysk sl: Ne vechny kuchysk soli jsou z mosk
soli. O sloen se doteme na ttku . Zrnitost je rovn dle
it. m jemnj je sl, tm lep, tedy tm rychleji a rovno
mrnji se bude rozpoutt ve vod - za pedpokladu, e je
uchovvna v suchu.

2. Stoln sl: Jedn se v podstat o dodaten obohacenou

kuchyskou sl, ke kter jsou pidny stopy silikonu, jdu,
fluoridu nebo hlinku, aby se v solnice neslepovala. Ale kdo
19

by si chtl takov ltky dvat do nosu? Proto nen stoln sl

s psadami vhodn pro konviku nt.
3. Bylinkov sl nebude dlat dobe nosu a ichu, nebo se
jedn o sms ze soli, bylinek a koen. V kadm ppad se
j vyhnte.

4. Kamenn sl: Podle pvodu obsahuj kamenn soli

mon vysok podl jinch minerl a nemohou bt proto
doporueny pro da la nt.
5. Makrobiotick sl: Vtinou je ed zbarven. Obvykle

se zde jedn o moskou sl z Japonska, kter je pouze dra

ne mosk sl mstnho pvodu. Samozejm se d pouvat
pro vplach nosu.
Podle prof. Thomase Schmidta je vhodn tak sms ku
chysk soli a natriumhydrokarbontu ve sprvn namcha
nm pomru. K tomu ovem potebujeme vhodnou mic
lci, abychom pesn nadvkovali nezbytnch 7, 14 gram
kuchysk soli a 2,69 gram natriumhydrokarbontu na
jeden litr pramenit vody. Tuto sms pociujeme jako velmi
pjemnou, protoe roztok se pak nachz v alkalick oblasti
s hodnotou pH 8.
Vsledky vzkum dle prokzaly, e hyperto n ick roztok
(tedy slanj roztok ne obsah soli v krvi) jet vce urychl
odvdn hlenu z nosu. Typickm hypertonickm solnm
roztokem je mosk voda, kter v prmru obsahuje tikrt
tolik soli jako krev, toti 35 gram soli na litr. Lehce hyper
tonick roztok vytvo z hlenu v nose rychleji tekutinu, a tm
se ppadn postar o splasknut zduelch nosnch sliznic.
Krom toho me snit pocit tlaku na bubnek, kter je vy
voln napklad typickm otokem sliznic z nachlazen. Tak

20

u pylovch alergi a u sinusitidy se doporuuje podle okolnost

pouit hypertonickho roztoku pod odbornm dohledem.
Lkai i uitel jgy se shoduj v tom, e takov hypertonic
k roztoky se sm pouvat jen pechodn a nikoli ke kado
dennmu pravidelnmu vplachu nosu. Zpsobuj toti citliv
plen v nose a asem by mon napadly sliznice.

Uchovvn soli
Nejlpe uchovte svou sl na itn nosu ve speciln n
dob. K tomuto elu jsou zvl vhodn zabrouen lhve,
kter se daj koupit ve vtin lkren. Daj se hygienicky
vyistit a me se do nich dvat vdy nov sl. Kdybyste se
rozhodli, e pro svj roztok budete pouvat natriumhydrokar
bont nebo - chlorit, pak potebujete dv tyto lhve. Mon
si zalote hned dv sady v rznch velikostech, vt na doma
a men na cesty.

Nklady na vplach nosu

Pesn nklady na cent a euro zvisej na psadch. Kon
vika nt by mohla stt mezi 12 a 20 euro, podle vrobce
a materilu. Trvale nejvy nkladov faktor je sl. Kdy se
spokojme s prostou kuchyskou sol a s vodou z vodovodu,
pak vyjde jeden vplach nosu piblin na 0,12 cent. Kdy si
vybereme vzcnj sl, pak stoupnou nklady nanejv asi na
0,7 centu na vplach. Nejdra varianta je, kdy - jak dopo
ruuje mnoho uitel jgy - vyplachUjeme istou pramenitou
vodou.
Samozejm i zde je na mst zvit nklady vzhledem
k uitku. Pomyslete, jak velk jsou nklady na lky proti na21

chlazen nebo na pylov alergie a srovnejte je s ronmi nkla

dy na vplach nosu.
Uitenost vplach nosu me shrnout nsledujcm zp
sobem:
Vplach nosu je vynikajc pklad toho, jakm zpsobem
se mohou pouvat star tradin a po stalet i po tiscilet
vyzkouen jgov techniky k zachovn zdrav tla i ducha.
Vplach nosu praktikuje mnoho lid po celm svt s tmi
nejlepmi vsledky. Zejmna ve Spojench sttech, v zemi,
kde se jga dnes nejastji cvi, se stal vplach nosu jakousi
kadodenn p o tlo, kter je srovnateln s itnm zub.
Vplach nosu s izotonickm roztokem kuchysk soli, kte
r byl zhotoven z ist potravinsk soli, je vysoce inn
k prevenci a bez vedlejch ink. Mlad i sta lid mohou
vplach nosu provdt kad den. Je to prv tak efektivn
jako cenov vhodn zcela pirozen metoda, kter je p
stupn pro kadho. Prv v dob, kdy je lba nemoc stle
dra, meme vplachem nosu provdt tu nejlep prevenci
a zstat zdrav.

22

Kapitola 3

Praxe nt Zdrav a voln

dky volnmu nosu
-

Jako dt jsem asto m va la pote s prduka m i k v l i

astmatu a o d t doby jsem sotva moh la spr vn dchat
nosem . Teprve kdy jsem se n a ui la tech n i k u da la n t,
piel den, kdy jsem konen zase moh la vo ln dchat
nosem.

JEDNA NADEN PRAKTIKUJC DALA NT

Kdo byl prvn lovk, kter si svj nos vyistil teplou slanou
vodou, to nevme. Vme jen, e dala nt se v jze pouv
u tiscilet kvli sv uitenosti pro tlesn i duevn blaho .
Zd se nejlpe vhodn tak pro nai dnen dobu. Jak pozdji
jet uvidme na nkolika obrzcch, me dala nt pomo
ci mnoha lidem, kte trp akutnmi a chronickmi potemi
dchacch cest, jako je astma, alergie, senn rma, znty
vedlejch nosnch dutin, nachlazen a virov chipky.
Znamenm na doby je rapidn nrst nemoc a to, e li
d jsou stle nemocnj, akoli se sna bt zdrav vce ne
v jakkoli jin historick dob. Krom toho tou mnoz po
vtm vdom spiritulnch hodnot, zkladu pro ivot v klidu,
vyrovnanosti a vnitnm mru. Znmkou toho je vzrstajc
popularita rznch jgovch cest. Dle je to poteba vtho
bezpe a lsky v rodin, v prci i ve spole nosti
V pi o zdrav se nabz praxe dala nt pedevm k pre
venci nemoc. Dle zprostedkovv dala nt pstup k vt
.

vyrovnanosti a k pocitu vnitn i vnj istoty. Je snadno pou

iteln a nem dn vedlej inky. Vpl a c h nosu da l a nt
23

znamen mnohem Vc ne jen vyitn ucpanho nosu a ois

tu nosnch sliznic. Nepmo osvobozuje i od kodlivch ltek
a funknch poruch v och, uch, krku a plcch. Ale ani tm
jet nejsou jej monosti vyerpny, nebo da la nt me
vnst dokonce vt jasnost do naich mylenkovch proces
a pomoci nm harmonitji zpracovat nae emoce. Zkrtka
ns dl souasn zdravjmi a vyrovnanjmi - a v dsledku
toho pravdpodobn i astnjmi.

Jak dlm vplach nosu?

Pehled
Technika je v zsad velmi jednoduch, i kdy existuje n
kolik dleitch bod, na kter musme bezpodmnen dbt.
V krtkm souhrnu postupujeme nsledujcm zpsobem:
Naplnme speciln konviku k vplachu nosu teplou, mrn
slanou vodou a zavedeme zobek konviky do jedn nosn
drky. Hlavu pitom drme mrn naklonnou na stranu, tak
e voda me neruen vytkat z druh nosn drky. Zatmco
voda protk nosn drkou, dchme sty. Jakmile je konvi
ka napl przdn, obrtme smr toku vody. Nakonec si nos
osume jemnm kapesnkem, kdy je konvika zcela przdn
a kdy je vyplchnut i druh nosn drka.
Vplach nosu je jednoduch a snadn, kdy si jej poprv
s spchem vyzkoume. Vtina zatenk je pekvapena,
e u pi prvnm pokusu jde vechno sprvn. Sotva mohou
uvit, jak jednoduch a inn je tato prost metoda k pre
venci zdraV. Vplach nosu se me provdt celkem tak ti
minuty. Jako sprchovn a itn zub se rychle stane pevnou
soust kadodenn pe o tlo .
Existuj u nejrznj konviky na vplach nosu, kter se
prodvaj i zsilkovou slubou. Li se formou, barvou a materi24

lem. Pitom je dleit vybrat konviku, kter je dobe vyzkou

en a jej design je dobe pizpsoben potebm vplachu
nosu. Nejlpe se hod keramika. Pevn vyzkouen porcel
nov keramika vhodn i do myky nezpsobuje dn alergie
a usnaduje souasn pleitostn dkladn vyitn.

Dala nt

krok za krokem

V nsledujcm textu pedstavme pesn nvody na cvien

pro praxi, jak se tradin vyuovaly . Krom toho zprosted
kovvali uitel jgy dve souasn i jin dleit podnty
k ivotosprv, kter jsou v tto knize, jak jste si mon u
vimli, rozdleny do rznch kapitol. Abyste pi svm vpla
chu nosu postupovali korektn, pette si tuto kapitolu nko
likrt peliv od zatku do konce, dve ne zanete s prax.
Tmto zpsobem si zapamatujete vechny dleit odkazy
a odpovdajcm zpsobem na n budete brt zetel.
1. Nejlpe provdjte vplach nosu ve spre, nad umyva
dlem, nad msou na stole nebo venku. Pokud je to mon, je
nejlpe vhodn ist pramenit voda, v kadm ppad lep
ne voda z vodovodu, kter bv asto chlorovan.

Naplovn vodou
25

Nejprve naplte konviku nt teplou vodou o teplot p

jemn pro tlo. Pi zkouen teploty vody postupujte podobn
jako napklad pi zkouen lhve s dtskou potravou. Dotkn
te se konvikou pae nebo vyzkouejte jeden lok a vyplivnte
jej . Voda trochu teplej, ne je teplota tla, nekod. Je to
lep ne voda s nzkou teplotou.
2. Pak pidejte do konviky sl, a sice jednu ajovou liku

soli (nejlpe jemn, ist mosk soli) na pl litru vody. Tm

obdrte 0,9 procentn roztok, kter se oznauje tak jako
izoto n ick roztok, protoe odpovd mnostv soli v na krvi.
Vodu a sl dobe promchejte. Pak jet jednou vyzkouejte
mal lok smsi a vyplivnte jej, abyste nakonec vyzkoueli ob
sah soli a teplotu vody. Roztok nechutn tak pln slan jako
mosk voda. Opravte jej, pokud jste jej neshledali v podku.
Po nkoliktm pokusu budete moci neomyln vychutnat
sprvnou sms.

Pidvn soli

3. Zavete zobek konviky nt do prav nosn drky a

uzavete otvor tak, e zobkem nkolikrt otote sem a tam

a pevn jej pitisknete, samozejm zcela opatrn, ani byste
se zranili. Pitom muste dbt na to , abyste otvor konviky
26

nhodou neuzaveli tm, jak jej budete tlait proti stn no

su. Proto smujte konviku tak, jako by to bylo prodlouen
nosu. Otevete rty a dchejte jemn sty. A jet jedno: Ne
pokouejte se pokud mono polykat, smt se nebo mluvit i
thnout vzduch nosem, zatmco do nj proud voda.
4. Naklote nyn sv tlo od pasu dol tak, a bude pika
nosu odpovdat nejne poloenmu bodu hlavy . Pak vytote
hlavu doprava, take lev nosn drka je dole a le tm hloubji
ne prav.

Sprvn dren hlavy pi vplachu nosu

Naklnjte hlavu spolu s konvikou velmi opatrn, abyste

zabrnili tomu, e by voda vytekla pod vkem a natekla by
vm do oblieje. Dbejte krom toho na pesn pizpsobenou
polohu otvoru konviky v nose, kter dovoluje voln tok vody.
Zatmco voda tee do nosu, dchejte klidn a rovnomrn
sty . Po nkolika sekundch by pak voda mla vytct z va
lev nosn drky, piem nadle dchte sty. Bude to trvat
asi 30 sekund, ne polovina slanho roztoku z konviky vy27

tee z prav nosn drky pes levou. Pak vythnte konviku

z nosu a napimte se.
5. Dve ne zmnte stranu, vydechnte opatrn obma
nosnmi drkami, take voda a hlen vyjdou ven.
6. Zopakujte kroky 3 a 4 v obrcenm smru toku. To
znamen, e nechte vodu vtkat levou nosn drkou a pravou
vytkat. Jakmile je konvika tmto zpsobem vyprzdnn,
narovnejte trup a vydechnte opatrn obma nosnmi drkami
souasn. Nakonec si osute nos.

Pokud je nos po ukonen prvnho vplachu stle jet

ucpan hlenem, mete cel postup jet jednou - v ppad
nutnosti dokonce nkolikrt - zopakovat, a bude nos pln
voln. Kdy nos zstane pes tyto pokusy tak po nkolika
dnech jet ucpan, je nutn konzultace s lkaem, aby se
zjistilo, zda v nm nen njak strukturln zablokovn.

Osuen nosu
Sprvn osuen je dal dleit aspekt vplachu nosu. Po
starejte se o n vdy velmi peliv, pedevm kdy trpte vy
sokm krevnm tlakem. Nkomu se pi osuovn nosu udl
mrn mdlo. Dlejte to v tomto ppad zsadn jen v nap
menm postoji.
1. Ohnte se v pase dopedu, take pika nosu ukazuje
k podlaze a nechejte z nosu vykapat pebytenou vodu, kter
v nm zstala. Pitom se desetkrt nadechnte sty a deset
krt vydechnte nosem. Pak pedklote trup jet vce dol ,
a bude nos ukazovat ke kolenm a opt desetkrt nadechn28

te sty a vydechnte nosem. Pitom se me stt, e ven vyjde

pr dalch kapek.
2. Nyn se napimte a dchejte ve stoje nkolikrt rychle a

jemn funiv nosem. Pitom nadechujte vzduch nejprve ob

ma nosnmi drkami dovnit a vydechujte pak trochu silnji,
ne jste nadechovali. Na zvr uzavete ukazovkem nebo
palcem pravou nosn drku a zopakujte proceduru tak, e ny
n nadechujete a vydechujete jen levou nosn drkou. Potom
strany vymte, uzavete levou nosn drku a nadechujte a vy
dechujte pravou drkou. Na zvr jet jednou vdom nade
chujte a vydechujte obma nosnmi drkami rovn desetkrt.
3. Nos by ml bt nyn such a voln. Pokud mte pocit, ja

ko by v nm zbytek vody zstal, zopakujte vechny kroky jet

jednou od zatku a do konce, nejprve tedy dchejte obma
nosnmi drkami, pak pravou a levou a potom zase obma.
Pokud zapomenete nos po vplachu sprvn osuit, budete
mon nkolik hodin ctit v nose pznaky nachlazen. Krom
toho mohou zbytky pinav vody psobit infekn ve vedlej
ch dutinch a v bubnku ucha.

EXPERIMENT 3

Bhastrika prnajma
1. Sete uvolnn a rovn na podlaze nebo na idli . Pokud
sedte na podlaze, mete cviit snze a uvolnnji, pokud sed
zvte poltkem nebo meditan lavikou. Pokud se roz
hodnete pro idli, mus bt sedtko dost vysok, aby stehna

29

a ltka tvoila hel 90 stup a bicho a kyeln klouby byly

rovn a bez napt .
2. Drte zda a pte rovn a ohebn, prun.

3. Sklote hlavu k trupu a zvednte hru trochu vstc kle

sajc brad. Drte hlavu tak hluboko, jak mete, ale nenam
hejte se pi tom .
4. Ruce le bu dlanmi dol nebo hbety dlan na kole
nou. Pokud to chcete dlat pln sprvn a zaujmout tradin
jgov postoj, pak polote hbety dlan na kolena a piky
palc a ukazovk obou rukou a se dotkaj, zatmco ostatn
prsty zstvaj nataen.
5. Uvolnte oi a dvejte se jemn a s lskou dovnit.

6. Vcite se na krtk okamik vdom dovnit vaich u

a udrujte je taky bdl.
7. Dchejte v tomto postoji nkolik okamik jemn a
klidn.
8. Nyn neekan najednou krtce a siln nadechnte a

dech na konci ndechu hned prudce a funiv vydechnte .

Opakujte stejn postup. Pi dalm kole zjistte, e podru
h nadechujete prudeji a rychleji ne poprv, co spov
v prudkosti pedelho vdechu, kter tlo automaticky nut
k rychlmu ndechu.
9 . Udlejte pi prvnch pokusech s tmto cvienm tyi
a pozdji osm takovch ndech a vdech .

30

10. Po ukonen poslednho vdechu nechejte dech, a se

zklidn, a dchejte pak nkolik minut klidn a pravideln, pi
em dech dte z bicha, mn z hlavy .
11. Zopakujte cviebn krok 8 ve tyech a pozdji v osmi
cyklech.
12. Vrate se pozvolna k obvyklmu dechovmu rytmu
a nakonec se polote na nkolik minut uvolnn na podlahu
na zda, abyste na sebe nechali psobit efekt cvien a zakot
vili se v tle.
Bhastri ka znamen "mch" a znzoruje tm velmi vsti

n, co se v prbhu tohoto cvien pr najmy dje. B. K. S.

Iyengar k tomu k:
"Pi vech ostatnch formch prnajmy uruje ndech
rychlost, modus a rytmus vdechu . V bhastrice je tento po
dek prv opan, nebo vdech uruje tlak a tempo nde
chu. Zde je siln vdech i ndech. Zvuk pi nm pipomn
kovsk mchy .
Kvli zdraznnmu silnmu vdechu je bhastri ka pr naj
ma velmi vhodn na zvr vplachu nosu da la nt a uitel

jgy ji asto doporuuj k tomuto elu.

31

Typick poten tkosti

"dn uen jet z nebe nespadl" - ani pi vplachu nosu
da la nt ne. Kadmu zatenkovi se me pihodit cel
ada nepozornost . Proto je dobr si potenciln zdroje chyb
dopedu identifikovat, aby se daly bez problm vylouit.
Jako v jinch ivotnch oblastech je i u da la nt dvodem
mnoha chyb nejistota, kter u zkuen praktici nepodlhaj.
Zatenci se dvaj na svj prvn pokus s da la nt tm bez
vjimky s obavami, i kdy se nkte z nich velmi sna, aby to
na sob nedali znt. Nejistota ns dl nutn nepozornmi.
Jsme prost pli nervzn, abychom pesn naslouchali vy
svtlenm, nato abychom se jimi v klidu a soustedn dili.
Jedin lk proti tomu je: zachovat klid a dvat pozor.
Pokud jako uitel jgy uvdte ky do techniky dala nt,
doporuuje se ped zatkem vysvtlovn vytvoit atmosfru
uvolnn ochoty pijmat. Na to nejsou dn pevn pravidla .
Odstrate keovitou nladu nkolika milmi vodnmi slovy,
ale dejte tak jasn najevo, e po dobu vlastnho pedvdn
cvien se zakazuje jakkoli mluven a komente mezi le
ny skupiny . Kdy nakonec dojde na prvn praktick pokusy
astnk, pomote kadmu, kdo to potebuje a nezapome
te na slova povzbuzen. Tmto zpsobem vtinou rychle zmiz
veker nejistota .
D leit pravidlo zn : Nepedpok ldejte hned nejhor
mon ppad, toti e je nos s tru kturln zablokova n ,
kdy voda h ned po prvnch pokusech nem e bez probl
m proudit obma nos n m i drka m i . Dve ne zanete
u vaova t o tom to zvru, mli byste nejprve vylouit vech
ny os tatn mon zdroje chyb. Zjis tte napk lad, zda kon
viku nedrte ve pa tnm h lu proti vnitn stn nosu,
take voda nem e vytka t. Mon drte ko n viku tak

32

v pli tupm h l u . Pak chyb n ezbytn tlak, kter don u t

vodu tct. D le by moh la bt nesprvn i teplo ta vody.

U studen vody se nae ke s t h n e, a to i k e u vn i t

nosu, a zt tak vod protkn . Nkdy tee voda, a n i
bychom si toho vim li, do h lta n u nebo drme konviku
pli ochable. Pa k m usme vodu vyplivnout nebo odkap
v z nos n drky, do n by v lastn m la vtka t.

U nkterch lid netee voda ani po nkolika dnech, td

nech nebo dokonce mscch jet stejn siln obma smry.
To nen tak zl za pedpokladu, e vbec trochu vody vytk
z druh nosn drky. Tento problm je ast, protoe u vt
iny lid nejsou nosn pase stejn prchodn. Me trvat
dokonce nkolik msc, ne dky pravideln da la nt voda
rovnomrn potee obma smry. Kdy zjistte, e voda u vs
tee jednm smrem snze ne druhm, zstate u pedem
dan rutiny: Nechte pl konviky vtkat do lev nosn drky
a vytkat z prav a pak opan druhou polovinu konviky
vtkat do prav nosn drky a vytkat z lev.
Jedin kdy po nkolika pokusech zstane nos pln za
blokovan a voda neme bez problm tct ani jednm, ani
druhm smrem, neznamen ani tato skutenost, e je zde
srst nebo jin strukturln blokda. Ve vtin ppad to
znamen pouze to, e hlen v obou nosnch drkch je tak za
tvrdl a tvo krustu, e tepl soln roztok jej doke rozpustit
a po nkolika pokusech. K tomu dochz zejmna v ppad
tkch chronickch a akutnch nachlazen. Nenechejte si
tm vzt odvahu. Zstate vytrval. Naklnjte hlavu dle ne
dvacet sekund se zavedenou konvikou nt na jednu stranu
a ekejte na inek. .. Pak hlavu opt narovnejte a vysmrkejte
obsah obou nosnch drek do umyvadla. Nyn obrate smr
toku. Tak by to mlo jt nkolikrt za sebou. Proto potebujete
trochu trplivosti. Po dvou nebo tech nlevech budou nosn
pase pravdpodobn prchodnj a tm vytee nkolik
kapek solnho roztoku ve smru toku. V poslednm ppad
33

udlejte jet dal pokus a vyprzdnte v obou smrech vdy

pl konviky. Toto pozvoln zmkovn ucpanho hlenu je
nejlep zruka pro spch tto metody .
Teprve kdy tyto pokusy i po nkolika dnech a novch
nlevech vdy ztroskotaj, mohlo by jt o strukturln blokdu
v dsledku kosti nebo chrupavky. To se ovem stv jen velmi
zdka a pravdpodobn byste o tom u vdli, kdyby to ml
bt v ppad.
Dve ne zanete s da la nt, pokuste se vzpomenout si,
zda jste nkdy ve svm ivot asto trpli krvcenm z nosu .
I kdy vy jako uitel jgy zasvcujete jin do techniky da la
nt, mli byste bezpodmnen poloit tuto otzku . Ke krv
cen z nosu dochz zvl asto u lid s chronickmi potemi
ve vedlejch nosnch dutinch, pedevm kdy byli kvli tomu
leni preparty s kortizonem. Pinou krvcen z nosu me
bt tak prach nebo pracovit zaten jinmi druhy znei
tn. Hypertonie (vysok krevn tlak) stejn jako trval stres
a permanentn starosti jsou rovn typick spoute krvcen
z nosu. Tk-li se vs nkter z tchto pin, mete samo
zejm i pesto cviit da la nt.
Mli byste ovem zajistit,
abyste pouvali vdy jen absolutn istou vodu a sl;
aby roztok nebyl pli hork ani pli slan;
abyste pi osuovn nosu nevydechovali pli prudce
funiv;
abyste pi osuovn nosu nenechvali hlavu pli
dlouho viset dol;
abyste vplach nosu neprovdli v dnm ppad
nkolikrt denn, ale prv jen jednou;
abyste v ppad krvcen z nosu zredukovali etnost
vplach, tedy napklad jen kad dva dny msto den
n.

34

Zejmna pi prvnm tuctu pokus se vm me stt, e

voda z konviky natee do hltanu, msto aby vytekla z druh
nosn drky. To nen tak zl. Je to dokonce jedna varianta cvi
en, kter se pouv u 2. stupn da la nt (srov. kapito l u
8), piem soln roztok pi ndechu vdom tee nosem do
hltanu, abychom jej pak pi vdechu vyplivli sty. Pi 1. stupni
to ovem nen clem cvien a mli bychom se toho proto vy
varovat, i kdy to nezpsobuje dnou kodu. Jedinou pomoc
proti takovm chybm je, e budete dbt na dren hlavy a na
hel nalvn vody.
Jen ze dvou dvod vm voda z konviky me stknout
do oblieje: Bu pouvte pokozenou nebo na zklad
svho designu nevhodnou konviku, nebo prost nedvte
pozor. V prvnm ppad potebujete vhodnou konviku nt,
ve druhm vce pozornosti, trplivosti a klidu.
Kdy vs pi vplachu nosu bol hlava, pak vtinou proto ,
e mte strach, e nco dlte nesprvn a jste kvli tomu
pod tlakem. Mohlo by to vak spovat i ve zbyl slan vod ve
vedlejch dutinch. Nkdy peeneme i funn pi vdechu,
kdy mnme stranu nebo kdy chceme po ukonen vplachu
pli rychle osuit nos.
Pi vplachu nosu se me stt, e se s neekanm zvu
kem vyvol petlak v uch. Toho se nemuste lekat. Nen zde
dvod k obavm. Pi protkn vody nosnmi drkami dojde
pleitostn k vyrovnn tlaku v unm bubnku, co meme
slyet jako typick zvuk.
Kdyby se u vs ve vedlejch dutinch a v uch usazoval
hlen nebo hnis, me se pi prvnch vplach nosu dostavit
pocit tlaku. Tak tomu je, jakmile tepl soln roztok rozpust

35

pebyten hlen a ten je odplaven pry. Obvykle sta jedna

nebo dv pln konviky, aby se problm odstranil.
Kdy roztok v nose pl, dali jste do nj bu pli mlo vo
dy, nebo jste sms dostaten nezamchali. Pipravujte roztok
vdy s velkou pelivost a odmte sprvn mnostv soli. Nej
lpe, kdy trochu roztoku ochutnte a vyplivnete, ne pilote
konviku k nosu. Mon je i voda pli hork. I to vas zjistte,
kdy si trochu naberete do st. V mlo astch ppadech to
me spovat i ve zneitn ve vod. Nkdy pl voda v nose
proto, e konvika nebyla dn vyitn. Skladujte ji dobe
a v suchu. I pi itn muste dvat pozor a nesmte pouvat
dn zatujc nebo siln vonc istic prostedky.
Da la nt ovlivuje podprahov, ale vnmateln epifzu
a podvsek mozkov. Na zatku praxe se proto nkdy do
stav podivn pocity, kter si neumte vysvtlit, vtinou jako
mrn pocit tlaku. inek na tyto endokrinn lzy se krom
toho me projevit ve form bolest hlavy, svdn, huen
v hlav, pocit mdloby nebo jako nezvykl pocit odpoutn
od vlastnho tla. dn z tchto pocit vak nen znmkou
njak komplikace.

Jak asto si mm vyplachovat nos?

Pro celkovou hygienu nosu posta jeden nebo dva vpla
chy za den. Ideln denn doba pro prvn da la nt je asn
rno po probuzen, abychom osvobodili nos od nonch n
nos neistoty a naladili svho ducha na nov den volnm d
chnm. Druh vplach se doporuuje, kdy je vae pracovit
pli pran nebo kdy se v nm objevuj jin kodliv ltky.
V tomto ppad mus nos pefiltrovat mnostv neistot,
a proto radme provdt druh vplach nosu po pchodu
36

z prce. Prosm, dbejte na to, abyste dala nt zsadn ne

provdli bezprostedn ped jdlem a po nm.
Kdy je to nutn, mete si nos k terapeutickm elm
proplachovat a tyikrt denn. To byste vak mli dlat jen
na radu svho lkae, lebnho praktika nebo uitele jgy.
Ideln denn doby na rigorzn oistnou kru da la nt
jsou:
1. asn rno pmo po probuzen, ppadn ped sndan;
2. pozd dopoledne ped obdem;
3. brzy zveera ped vee;
4. pozd veer ped ulehnutm do postele.
Pi rm nebo nachlazen vm ti a tyi vplachy nosu
denn pinesou velmi rychle velkou levu. Dbejte pitom
ovem zvlt na to, abyste nos po kadm vplachu peliv
osuili. Pestate s vplachem okamit, jakmile by se dosta
vilo krvcen z nosu.

Dala nt

thotenstv

U mnoha thotenstv existuj obvykl a nikterak pjemn

prvodn jevy jako zcpa, nevolnost, znty vedlejch dutin
a zeslen alergick reakce. Pravdpodobn jsou podmnny
dramatickmi zmnami, kter se v thotenstv v tle odehr
vaj a ovlivuj vitalitu eny i obdob, kter je pro kadou enu
proitkem promny a vnitnho znovuzrozen.
Bhem thotenstv omezuje tm kad ena instinktivn
svou konzumaci voln prodejnch lk. Vdy je zde otzka,
zda tyto lky snad nemohou ovlivnit rst a zdrav novho ivo
ta v bie. Da la nt se nabz jako plnohodnotn a dokonce
pjemn nhrada lk, kter by eny jinak kupovaly a bez pe
mlen polykaly. Odstrauje pi krvcen z nosu, nevolnosti
a jinch malch nepjemnost vechny pznaky bez vedlej37

ch ink. Jeden vedlej inek zde je, a sice potiteln:

Pin toti istou hlavu, kdy se u nevyskytuje migrna ani
jin bolesti hlavy. Dle usnaduje pedevm pravidelnou ka
dodenn praxi pijmn kyslku tlem. Tento vt psun kys
lku poslou dobe jak zdravotnmu stavu thotn eny, tak
i rstu plodu. Pokud matka bhem thotenstv praktikuje
da [a nt, me dt vyrstat za pirozench a zdravch
podmnek.

Kontraindikace
1. Kdo trp krvcenm z nosu, ml by da [a nt praktiko
vat jen pod kompetentnm vedenm a dozorem lkae, leb
nho praktika nebo uitele jgy.
2. Neexistuj v zsad dn kontraindikace, kter by da [a

absolutn vyluovaly. Pi chronick migrn a chronic

km krvcen z nosu lze ovem doporuit veden a dohled
zkuenho lkae nebo terapeuta.
nt

3. Dti pod sedm let by mly vplach nosu provdt jen

pod dohledem zkuenho dosplho. V dnm ppad by

nemly dlat dti mlad dvou let . Nejdve se do
poruuje od ty let.

da [a nt

4. Nedoporuujte da [a nt druhm, pokud se v nm sami

nevyznte, a nesnate se bt pi tom sami uitelem, pokud
nemte pslun vykolen.
Zatenci, kte se prv teprve seznmili s tradinm
vplachem nosu, by mli pouvat jen teplou slanou vodu
a dn jin prostedek.

38

Kapitola 4

Zpadn a vchodn anatomie

vplachu nosu
Doporuujeme vplach nos u pi suchch s l izn icch, pro
osoby s a lergiem i a pi prci v pranm prosted.

DR. CLAUDE LAURENT

Nejprve pohled na anatomii dchacho apartu, tak jak ji
popisuje zpadn medicna. Kdo se v n a pedevm ve stavb
a psoben vedlejch dutin nevyzn, bude mon povaovat
mylenku na vplach nosu teplou slanou vodou za hloupost
a podle okolnost tak za nebezpenou, protoe nos nakonec
nen konstruovn pro pijmn vody! Kdy vak pozorujeme
pslunou fyziologii, daj se vechna nedorozumn ihned vy
louit. Oba nsledujc obrzky znzoruj partie, kterch se
vplach nosu hlavn tk, i kdy inek se dokonce rozpro
str jet podstatn dle, napklad na sliznice aludku a do
elistnch a elnch dutin.

vedlej dutiny

ichov
nervy

Anatomie vplachu nosu

39

sluchov trubice

nosn dutina
hltan
nosn otvor
dutina stn

st
kapilr

Anatomie dchacch cest

40

oblast

funkce

nos

vede vzduch k dchacmu

systmu; nosn chlupy filtruj vt ciz tlska

nosn dutina

klimatick zazen dchacho systmu: zahv a

zvlhuje vzduch; nosn hlen
filtruje men ciz tlska

vedlej dutiny

rezonann tlska k zeslen

hlasu

hltan (farynx)

vede stravu k aludku a

vzduch k plicm; pispv
k modulaci hlasu

hrtan (larynx)

ukrv hlasivky a vede

vzduch k plicm; sliznice
hrtanu psob jako dal
vzduchov filtr dchacho
systmu

prdunice (trachea)

vede vzduch dle a psob

jako dal vzduchov filtr

prduky a plce

pslun pro pijmn

kyslku a vyluovn oxidu
uhliitho a jinch spotebovanch plyn

Jak vidme z obrzk i z tabulky, jsou chloupky v nose prvn

obrannou lini proti cizm tlskm v nose. Pohybuj se sem
a tam a pi odpovdajcm zvten pod mikroskopem pipo
mnaj trochu klasy, kter se pohupuj ve vtru. Krom toho
jsou obaleny chrnc vrstvou hlenu. Ta sah od nosnch drek
a do hltanu a je tvoena sliznicemi. Spolen zachycuj hlen

41

a chloupky vnj vetelce - napklad stice prachu, bakterie

a pyly.
Kdy jsme zdrav, ist se chloupky samoinn, napklad
dchnm a pleitostnm itnm nosu. Nebo polykme
nevdommi pohyby hlen s neistotami smrem dol. Pi
dlouho trvajc zti jsou vak nosn pase ucpan. Pak je
musme vymt. Vedlej nosn dutiny pedstavuj jet jem
nj filtran systm, kter pi infekcch vyluuje dal hlen.
To se pak oznauje jako rozen s i n us i tida neboli infekce
vedlejch dutin. Ta se projevuje bu jako akutn krtkodob
symptom nebo asto tak s chronickm prbhem.
Such vzduch v uzavench mstnostech je dal proble
matick faktor, protoe v dsledku vysuen me hlen na
chloupcch tvoit krustu. V tomto ppad je rychlou a nezbyt
nou pomoc vplach nosu, protoe zvlh sliznice.

Jak vznikaj nejastj nemoci

dchacch cest
Viry se zdruj a mno s oblibou v pekyselenm proste
d. Protoe vplach nosu obrac hodnotu pH nosnch sliznic
na zsaditou, a tm odnm virm ivnou pdu, d se tmto
zpsobem spn pedchzet nemocem z nachlazen. Kde
viry nenajdou vhodn prosted, tam tak nevznikne dn
infekce.
Pi nachlazen a chipce nejsou zancen pouze nosn slizni
ce. Krom toho jsou velmi nepjemn i jin pznaky, nap
klad kael a kchn, bolesti v krku a polykac pote, znty
mandl a sinusitida, zven teplota nebo dokonce horeka,
bolesti hlavy a konetin. To vechno je zpsobeno viry, pro
kter pedstavuj zvl dobrou ivnou pdu vysuen nosn
sliznice.
42

Jak

se

to d lit

Oficiln medicna doporuuje k prevenci proti tkm

virovm chipkm kadoron ochrann okovn, kter se
opakuje vdy na podzim. Dnes u tak existuj takzvan ne
ura m i nidy, kter prokazateln zabrauj en chipkovch
vir. m dve jsou po prvnm vypuknut pznak infekce
pedepsny a uvny, tm rozshleji se d podchytit pln
vypuknut chipkovho onemocnn. Ovem jejich uvn je
zpravidla neeln, kdy u symptomy chipky pln vypukly,
protoe tyto lky psob jen tehdy, kdy jsou uity 24 a 48
hodin po zatku infekce.
Prodn lka bude klst tit na prevenci a odpovd
tm i pstupu jgy. Sla da la nt spov pedevm v jejm
preventivnm inku, nebo pi pravideln praxi prokazatel
n podporuje obrann sly tla. Tlo s intaktnm imunitnm
systmem je proti virm vce rezistentn ne tlo s oslabenm
imunitnm systmem.
Krom toho bychom si mli uvdomit, e kad z ns den
n pijde do kontaktu s bezpotem vir, ani by se nakazil.
Kdyby byly viry nebo jin vnj zrodky nemoc jedinmi
spouti nemoci, museli by bt vichni lid neustle nemoc
n. Protoe tomu tak nen, musme z toho logicky usoudit, e
prosted nemoci, tedy lidsk organismus jako hostitel je pro
nemoc prv tak dleit, ne-li dokonce dleitj faktor ne
pvodce nemoci. To tak velmi dobe potvrzuje nae vlastn
zkuenost, protoe jsme mohli pozorovat, e v oslabenm sta
vu jsme mnohem rychleji nemocn ne v asech, kdy se ctme
celkov dobe a zdraV.
Kdy se ptme, jakm zpsobem tedy vplach nosu pesn
posiluje imunitn systm, existuj pro to dv jednoduch vysvt
len: Nejprve osvobozuje da la nt tlo od zrodk nemoc
a zabrauje, aby se shromaovaly nov zrodky nemoc. Tm
pmo ulevuje imunitnmu systmu a nepmo jej tak posiluje.
43

Zadruh ns podncuje k tomu, abychom dchali hloubji

a vyvenji. Rovnomrn dchn zase pispv k hlubokmu
uvolnn vech psychickch i tlesnch funkc.

Jemnohmotn anatomie jgy

Dosavadn vklady nm u osvtlily, e pro zpadn me
dicnu je pm inek vplachu nosu na dchac systm,
jeho orgny a jeho patologie souasn jeho hlavn uitek.
Jako vechny zpadn pstupy jde tak zpadn medicna
stle pmou cestou od pm piny k pmmu inku . Jga
a jurvda hledaj tit jinde. Tak ony samozejm pozn
vaj, e da la nt ns chrn ped nachlazenm, astmatem
nebo alergiemi. Ale vysvtluj si tento inek jinak, piem
vysvtlen vrh svtlo na zcela jin a otevenj pedstavy
o skutenosti tchto vchodnch tradic.
Pro zpadn pstup maj vechny tlesn procesy vhradn
tlesn piny (tak psychika je nahlena jen jako pokrao
vn toho, co je fyzick). Vechny tlesn fenomny se v d
sledku toho daj podle zpadn pedstavy vysvtlit z anatomie,
fyziologie a patologie lidskho tla a na tomto zklad tak
regulovat a ovlivnit. Pro svtov obraz jgy je to, co je fyzick,
ovem jen jedno z mnoha tl (vedle rznch jemnohmotnch
rovin a po ist vdom) . Pro zdrav nebo patologick vvoj
nen fyzick tlo to nejdleitj, protoe veker vvoj se
pes to fyzick d jen tko ovlivnit, zatmco pes jemnohmot
n roviny a pedevm pes vdom to jde mnohem lpe - za
pedpokladu, e jsme dostaten citlivi. Prv takov zcitlivn
by mly zpsobit jgov techniky jako da la nt.
Z pohledu jgy je nae cel zamen jen na ve fyzick
s vylouenm vech jinch aspekt prost nesprvn . Z pohle
du jgy (a v tom se dokonce shoduje se zpadnm pstupem)
44

nen fyzick tlo vbec dn jemnohmotn energetick sys

tm - je to sp nsledn jev jemnohmotnho energetickho
systmu. Jinmi slovy, jemnohmotn energetick systm
vbec teprve v uritm ohledu vytv fyzick tlo. Nemoc
v dsledku toho tak primrn nevznik ve fyzickm tle, ale
manifestuje se nejprve jako porucha pirozen rovnovhy na
rovin jemnohmotnch energi, co se pak ve fyzickm tle
projev jako nemoc. Opan pak tak obnova jemnohmotn
rovnovhy vyl i fyzick tlo, protoe vezme ivnou pdu
nemoci. To je vlastn cl technik jako da la nt.
Nsldujc citt velmi vstin objasn tento obraz tla
a ivota a uke nm tak, jak asto intence a mysly jgov
praxe interpretujeme v protikladu k jejich pvodnmu chp
n. Cha raka Sa m h i ta, jeden ze zkladnch text jurvdy,
vysvtluje pomr jemnohmotnho a fyzickho tla takto:
" Mudrc nevid v daru ei dnou osamocenou schop
nost. Pozn v s luch vlastn ne jako s luch a ich v lastn
ne jako ic h . Nepoznv ani o sob existujc schopnost
k meditaci. Spe v, e vech n y schopnosti v ivo t jso u
schopnosti prny nebo jem n o h m o tn energie dech u . Je to
prna, kter vechno zpsobuje a vykonv. Cokoli existu
je, vechno bez vjim ky je forma projevu prny a tm tak
dech u . "

Kdy to chpeme takto, jak to bylo eeno a mnno, zna

men to, jak je uvedeno ve, absolutn obrcen naeho nor
mlnho chpn tla - a tm tak naeho porozumn dala
nt. Tm nen samozejm eeno, e nae obvykl chpn
tla je naprosto nesprvn, ale eeno je prv jen tolik, e
z pohledu jgy je nedokonal, jednostrann a pedevm
zbyten omezen. Okrd ns o mnoho monost vnmn
a ochuzuje ns. Pispv k ustrnut tla a vytv strach ze smr
ti, protoe ta je pak vnmna nikoli jako pechod z jedn do
45

jin roviny skutenosti, ale jako absolutn konec, kter nen

nim jinm.
Kdy vak sv tlo naopak vidme a pedevm provme
z perspektivy, jakou ve ve uvedenm cittu doporuuje
Charaka Sam h i ta, o kolik bohat a mnohovrstevnatj jsme !
A tak o kolik ivj a vitlnj!
Z pohledu jgy pispv cvien da la nt pedevm k i
tn energetickch drah neboli nd jemnohmotnho ener
getickho tla a podporuje tm pirozen dchn. Pirozen
dchn zase udruje zdravm nejen tlo, ale i nd. To zp
sobuje zmnu ivotnho postoje. Dvod zde spov v tom,
e pirozen dchn zan u doln sti brnice na obou
stranch bicha a jak pe B. K. S. Iyengar ve svm zkladnm
dle Svtlo na pr najm u:
" tm se u vo l n horn br n ice a pomocn dchac s va
ly v ji . To zase pispje k u volnn obliejovho sva l
stva . Jso u-Ii obliejov s va ly uvolnn, pak uvo l n sv
o k letn smys lovch o rg n , toti o, u, nosu, jazyka
a ke, a zmen se tm napt v mozku. Kdy ta m napt
povo l, dospje cvic ke koncen traci, vyrovnanosti a uvolnen l .
v

,,

Samozejm se navzjem nevyluuje spe celostn na cel

byt orientovan pstup jgy u dala nt a pstup orientova
n na boj s pznaky nemoc, kter je tak oblben u ns na
Zpad a u zpadnch lid praktikujcch jgu. Kdy chceme
mt z na praxe da la nt skuten hlubok uitek, budeme
brt ohled na oba pstupy a vzjemn je spojme. Dky pravi
deln praxi se budeme ctit zdrav a fit, prosti zrodk nemo
c, a dky harmonizaci naeho dechu budeme vyrovnanj,
uvolnnj a soustednj, co pak bude nepmo rovn
pozitivn psobit na tlo, protoe imunitn systm se posl .

46

Kapitola 5

Velmi inn pozorovn, zkuenosti, zprvy

Slunen dech vede k transcendenci.
Msn dech je form ujc s u bs tance.
Spojen zpsobuj
zkuenost vnosti v ptom nosti.

PRNA UPANIADA

Pot, co jsme si v kapitole 4 objasnili fyziologick zklady,

meme nyn snadno pochopit zjevnou uitenost tohoto
typu systematickho vplachu nosu: Da la nt vyplachuje
sliznice potaen neistotou a bakteriemi, protoe voda roz
pout samozejm vechny krusty a vyluuje je ven. Krom
toho je zde jet jeden mn zjevn uitek a ten spov ve
vakuu vytvenm vodou. Za normlnch okolnost se k jem
nm koncm nosnch dutin ned dostat, ale sacm inkem
vytvenm vplachem nosu jsou itny i tyto pase.
Je lhostejn, zda jsou vedlej nosn dutiny ucpan nebo zda
trpme mrnou chronickou rmou, po vplachu nosu u po
nkolika sekundch ctme, jak pocit tlaku povoluje. Sluchov
trubice (kter se rovn zuuj, a se nakonec zakon) zsk
vaj tent terapeutick uitek jako nos a jeho vedlej dutiny:
Vytvoenm vakuem se vysaje neistota a hlen. Z tohoto d
vodu pomh da la nt pi blokdch a zntech stednho
ucha. Osvobozuje od pocit tlaku a odvd zrodky znt. Pi
blim pozorovn zjiujeme, e osmza a kapilry podncuj
cvy nosu, aby se rovn istily .
47

Krom toho m jgov vplach nosu pozitivn vliv na oi.

Slzn kanlky vytvej spojen mezi oima a nosnmi pase
mi. Podlhaj tedy stejnmu efektu vakua jako vedlej dutiny
a v dsledku toho se rovn osvobozuj, co velmi asto pisp
v k mrnmu vzestupu schopnosti vidt a k jasnmu zraku.
Nos pln krom ostatnho i funkci "klimatickho zazen"
tla. Jedna z jeho hlavnch funkc spov v regulaci teploty
a vlhkosti nadechovanho vzduchu. To je nezbytn nutnost,
pokud se m zabrnit tomu, aby dech pichzel k prdukm
a plicm pli tepl nebo pli studen i zase pli vlhk nebo
naopak such. Pi vdechu nos krom toho ochlazuje pedn
mozek, v nm se odehrv velk st naich mylenkovch
proces. To je o to dleitj, protoe kad nadmrn stres
trochu zv teplotu v elnch lalocch.
Kdo trp chronicky ucpanm nosem, a proto hlavn nade
chuje a vydechuje sty, si tm snadno podchlad hltan a hrdlo,
co m zase vliv na funkci ttn lzy. Krom toho zstvaj
plce chronicky podchlazen, s nsledkem zven vlhkosti
a vyluovn hlenu. Dchn sty rovn zamezuje ochlazovn
elnch lalok nosem. Jinou typickou pot je chronicky vy
suen nos pln krust. Kdo je takto postien, trp asto tak
krvcenm z nosu. Opakem jsou nosy s permanentn rmou,
z nosu to tee a tee. Tito lid mus mt neustle po ruce kapes
nk. Da /a nt doke rzn zatoit s takovmi i jinmi akut
nmi i chronickmi pznaky. Reguluje teplotu a vlhkost v nose
a vytv v tomto ohledu ideln pomry. Jak rychle a trvale
se to dje, zvis samozejm i na jinch faktorech, napklad
na ivotnch a jdelnch zvyklostech, na struktue osobnosti
a tak dle. V kadm ppad odstran pravideln vplachy
nosu mnoho rozench symptom tm, e se postaraj, aby
v nose a ve vedlejch dutinch byla ideln teplota a vlhkost.
Nakonec ovlivuje da /a nt i vztah mezi ichem a ner
vovm systmem. Jak ns u medicna, existuj dv formy
autonomnho nervovho systmu, toti sympatick a para48

sympatick nervov systm. Jejich bezchybn funkce a jejich

spolupsoben ns udruj funkn. Reguluj vdy rzn orgny
a tlesn funkce. Veobecn bychom mohli ct, e jeden sys
tm stimuluje nebo podncuje, zatmco druh m blokujc nebo
brzdc inek. Toto bipolrn stdav psoben podporovn
a brdn odpovd v jze solrnm a lunrnm silm nd ida
a pinga la stejn jako mantrm nebo zrodenm slabikm ha
a tha, z nich se tak skld prvek hatha v pojmu hathajga .
Podle vpovd starch jgovch text mnme pi dchn
asi kad dv hodiny nosn drku. Kdy jsem dv hodiny na
dechovali a vydechovali pevn pravou nosn drkou, nade
chujeme a vydechujeme pak bhem dalch dvou hodin levou
nosn drkou a tak dle. Pe se dokonce, e cel zkuenost
a vdn jgy se odvozuje od prnajmy a tto samoregu
lace dechu, a prv proto se nazv hathajga. Stejn jako
pojem hathajga v sob sjednocuje slabiku HA a THA, tak
sjednocuje praxe jgy slunen a msn energie v tle. Nebo
vyjdeno jinak: musk a ensk sly, jimi disponuje kad
lovk nezvisle na svm pohlav. Mnoho starch text za
chz ve svm hodnocen vznamu tohoto spojen muskch
a enskch nebo solrnch a lunrnch energi tak daleko, e
mu pipisuj schopnost ruit peduren a osud. Jinmi slovy:
Kdy jsme prax jgy dech v sob hluboce zharmonizovali,
nepodlhme u osudu, ale jsme sami mistry svho osudu.
Dr. Pratap z institutu Ka iva lyadhama k vzkumu jgy se
zabval tmto problmem stdav dominance prav a lev
nosn drky pi dchn. Podle tchto vzkum " ... jsem doel
k zvru, e dech svm prochzenm nosn drkou nejprve
pohlad vlkno ichovho nervu a pak naraz na ichov
val. Tam nkter podnty kon, zatmco jin jsou vedeny
k protilehl polovin mozku. Podle toho by to tedy moh
lo znamenat, e njak centrln dc mechanismus pes
stdavou dominanci pispv vdy jednm nosnm otvorem
k homeostze tla. Proto musme stdav dchat pevn
49

pravou a levou nosn drkou. Smme vychzet z toho, e d

chn pravou nosn drkou m spe stimulujc vliv a dchn
levou spe blokujc vliv . Podle vpovd velmi preciznch
text k vd o prnajm me cvien jogn na zklad mo
ment l n dom inance nosn drky dlat i diagnzy, prognzy
a nvrhy na lbu v ppad nemoci. "
iva Sam h i ta

podv velmi pkn a snadno napodobiteln

nvod na cvien pro harmonizovn slunench a msnch
nebo muskch a enskch energi pi dechu. Dal text, Ghe
ran da Sam h i ta, spojuje dechov cvien s meditac mantry
a s vizualizac, co jet zesiluje vyjasujc a istc inek d
chn na hlubok vdom. Zde je jednoduch varianta cvien,
kter je vhodn k vyzkouen i pro zatenky.

EXPERIMENT 4

Slunen

msn dchn

1. Sete opt podle libosti v uvolnnm postoji s ohebn

napmenou pte bu na idli nebo na podlaze. Nalate se
na vnitn ticho tm, e po nkolik okamik budete prost
prociovat svj dech, sledovat je, vdom jej ctit, ovem ani
byste jej zvl kontrolovali nebo vedli.
2. Uzavete pravm palcem pravou nosn drku a dchejte,
dech ite ze slunen pleten a bicha, pomalu pes levou
nosn drku.
3. Zadrte dech na nkolik okamik a prociujte jakousi

vnitn expanzi. Zadren dechu neznamen, e se dusme.

Kdy si dte pozor, vimnete si, e vm to me zprostedko-

50

vat pocit vnitn e a sly. Zadrujte vzduch jen tak dlouho,

jak je vm to pjemn.
4 . Pak uzavete levm palcem levou nosn drku a dchejte
pravou.
5. Zopakujte proces: Nadechnte nosn drkou, kterou jste
prv vydechli a po zadren dechu zase druhou. Tm jste uza
veli prvn pln cyklus slunenho/msnho dchn.
6. Pokraujte ve cvien podle libosti a nechejte se vst
svou intuic.

Shrme si jet jednou: Podle nzoru vdeck zkuenosti

jgy zaruuje vyven dchn obma nosnmi drkami dob
e sezenou rovnovhu sympatickho a parasympatickho
nervovho systmu - a v dsledku toho harmonickou funkci
celho nervovho systmu. Efekt itn a energetickho vy
ven tchto sil navzjem se doplujcch svm protikladnm
inkem konsoliduje a zvtuje zdrav tla i due a tm na
fyzick i mentln vkonnosti stejn jako na duevn vyve
nosti. To se projevuje v tom, e se prost a jednodue ctme
ve sv ki lpe a e inme emocionln moudr a inteligent
n rozhodnut. Nejsme u mkem, s nm si pohrv ivot
a svvoln jm hz sem a tam, ale jsme mistry ve fascinujc he
naeho ivota. Tm, e da la nt uvoluje mentln pepja
tost, uvoluje nebo zmruje samozejm i bolesti hlavy z na
pt a rzn poruchy nervovho systmu, jako jsou epilepsie
a nekontrolovan vbuchy vzteku.

51

Dala nt - mnohostrann efektivn

Pehled mnoha ink
Da la nt odvd z nosu hlen zamoen sticemi neisto
ty a bakteriemi.

ist vedlej dutiny. Tm probouz pirozen obrann me

chanismy tla proti vem druhm infekc nosnch cest, jako je
rma, senn rma, alergie a znty vedlejch nosnch dutin,
a pote v dchacch cestch, jako jsou znty krku, kael
a polypy. V dsledku pravidelnch vplach nosu mohou tlu
vlastn obrann sly pomhat efektivnji a rychleji pekonvat
takov a podobn pote. Dokou inn pedchzet one
mocnn nebo novmu onemocnn .
Da la nt pomh proti nemocem jako astma nebo bron
chitida. Dl zbytenm dchn sty a osvobozuje nosn duti
ny od hlenu. Tak nem astma ani bronchitida dnou anci.

Nos je klimatizan zazen mozku . Da la nt je podporu

je v plnn tto dleit funkce. Ochlazuje a ukliduje mozek
tm, e sniuje tlesnou teplotu v hlav. Proto psob tak
konejiv a zmrujcm zpsobem pi bolestech hlavy, mi
grn, epileptickch zchvatech, nekontrolovanch vbuch
hnvu, hysterickch stavech, depresch a obecnch duevnch
stavech napt.
Da la nt pomh obecn u vech druh onch pot.
Vyplachuje slzn kanlky. V dsledku toho vidme jasnji
a osteji; krom toho mohou oi zase zit jako diamant.

Me pispvat ke zmrnn nebo dokonce odstrann u

nch pot, jako jsou znty stednho ucha a huen v uch.
52

Da !a nt podporuje citlivost ichovch nerv a navrac

zpt ztracenou citlivost ichu, take ich, chu a proces trve
n mohou zase harmonicky spolupsobit.

Ovlivuje subtilnm zpsobem epifzu a podvsek moz

kov, kter pispvaj k zen celho endokrinnho systmu.
Ten vyvauje emocionalitu a star se o celkov efekt dobrho
zdrav.
Podle vpovd indickch lkaskch a jgovch spis sti
muluje da !a nt takzvanou da akru neboli "tet oko"
a umouje tmto zpsobem pstup k oblastem subtilnch
stav pohrouen. Podporuje uvolnn meditativn a tm vy
rovnan pstup ke vem ivotnm okolnostem.
Posiluje schopnost koncentrace a pedstavivost. To se uka
zuje pro jgovou praxi jako velk plus, protoe v dsledku to
ho meme neruenji meditovat a vizualizovat. Duch zskv
pocit lehkosti a jasnosti a je souasn stabilizovn .
Nakonec pomh da !a nt tak vem, kdo chtj pestat
s kouenm. Zmruje potebu dchat sty, zcitliwje nos pro
zneitn inhalovanm kouem a osvobozuje touto cestou
mozek od tlesn a psychologicky podmnn zvislosti.

Negativn nsledky
zablokovanch nosovch cest
Nsledujc vyprvn australskho uitele jgy znzoruje
velmi jasn a plasticky negativn dsledky zablokovn nosn
drky. Ukazuje na negativnm pkladu, jak dleit me bt

53

dchn obma nosnmi drkami, protoe toti psob pesn

proti takovm negativnm pznakm.
Tento uitel jgy ml novou kyni, kter byla sice skuten
snaiv a s nadenm spolupracovala, ale nemohla se dostat
dl a tit se z plod svho praktikovn jgy. Pedevm s de
chovmi cvienmi prnajmy mla pote. Nepinela j nic,
a sice zcela prost proto, e jedna z jejch nosnch drek byla
v dsledku nehody v dtstv jet stle pln zablokovan. To
se dalo dokonce snadno pozorovat i zven na npadnm za
kiven nosn kosti.
Po nkolika frustrujcch bezspnch pokusech s prnaj
mou vyhledala radu uitele. Vylila sv pote a trpen, kter
ji motivovaly k praxi jgy, protoe si od jgy konen slibova
la pomoc a ulehen. Seznam jejch fyzickch pot byl dlou
h . Mla astma, sennou rmu a trpla chronickou sinusitidou.
K tomu se druila cel ada psychicky podmnnch pot
a zvislho chovn: Byla siln kuaka, zvisl na kofeinu
a jedla pli mnoho okoldy. Krom toho trpla poruchami
usnn a dokzala usnout jen po spolknut tabletky na span.
Aby toho jet nebylo dost, chtla mt se svm muem dt,
ale nemohla othotnt.
en bylo ticet let, byla velmi huben a pehnan nervz
n. Ped vukou a po n obvykle mluvila jako vodopd, mla
tedy siln nutkn mluvit. Tak pichzela asto pli pozd
a pak dosedla do jgov mstnosti cel utvan, piem pocit
trapnosti jej nervozitu jet zvyoval. Zkrtka, ta ena byla
uzlek nerv pa r excel lence . V jze je pro to jin vraz, ho
vo se spe o dominanci levho nosu - o "syndromu levho
nosu" nebo o "osobnosti levho nosu". Kdo je pod dominanc
lev nosn drky, tedy pevn nadechuje i vydechuje levou
nosn drkou, tomu chyb vyvaujc solrn energie. ije jen
v hlav a zdkakdy m pevnou pdu pod nohama, protoe je
neustle hnn nervzn zamstnanost. Ovem tato nervzn

54

zaneprzdnnost nen nic jinho ne pokus kompenzovat

silnou zbranu nebo blokdu.
Toto pozorovn spov na ve popsan jemnohmotn
fyziologii, na vstavb energetickho tla podle nauk jgy.
Podle tohoto uen podporuje dchn levou nosn drkou
spe nestabiln lunrn energii, zatmco dchn pravou nosn
drkou zakotvuje v tle spe stabiln solrn energii. Lid jako
ena z naeho pkladu, kte jsou pod vlivem pli vysok
lunrn energie, potebuj asto stdav jak uklidujc pro
stedky, tak i prostedky na povzbuzen. Z tohoto zaarova
nho kruhu se d jen tko dostat pomoc medikament. Jde
to stle dokola: Nejprve si lovk vezme nco na uklidnn.
Me konen spt, jen tko se vak dostv zase do chodu,
protoe mu chyb vlastn energie. Tedy si vezme chemick sti
mulans. Kruh se uzavr. Rovnomrn dchn obma nosn
mi drkami odejme tomuto kolobhu konen zkladnu, kter
spov v jednostrannm dchn hlavn levou nosn drkou.
Tm byla pedem dna nezbytn rada. kyni jgy by po
mohlo jen jedno: Protoe jej prav nosn drka byla v dsled
ku nehody permanentn zablokovan, pomohlo by zde jen
operativn oteven. Pkn na tomto pkladu je to, e pedpo
vdn zlepen se tak skuten dostavilo. kyn se nkolik
msc neastnila jgov vuky, pak se ale vrtila a chtla
bt zaazena do tdy pro thotn. Stalo se toto: Po operaci
mohla konen zase nadechovat i vydechovat obma nosnmi
drkami a ihned zaala s pravidelnm cvienm da la nt,
aby tomu tak tak nadle zstalo . Jej ivot se dramatickm
zpsobem obrtil k lepmu a nalezla zase pevnou pdu pod
nohama, kterou si vdy pla. Bez nmahy pestala kouit,
nepila u dnou kvu a siln omezila konzumaci okoldy.
Usnout nyn dokzala i bez tabletek a dokonce trochu pibrala
na vze, m se ctila lpe uzemnn. Zkrtka, byla tak uvol
nn, astn a vcelku spokojen jako jet nikdy.

55

Tento pklad ukazuje velmi nzorn souvislosti mezi rovno

mrnm dchnm, duevn vyrovnanost, tlesnm pocitem
dobrho zdrav a ivotnm tstm.

Dal pozorovn
Ke stedndobmu a dlouhodobmu psoben da la nt
existuje. ada zajmavch daj. Pochzej z Austrlie, Nmec
ka, Skandinvie a ze Spojench stt. V Austrlii se napklad
dala dohromady skupina uitel jgy a sesbrala vechna re
levantn data. Kdykoli se prodala nt konvika nebo kdykoli
vyuovali na vodnm kurzu o vplachu nosu, rozdvali dotaz
nk. Dotaznkem byl k jgy podn, aby zdokumentoval
sv pozorovn k vlastn praxi nt v asovm obdob 1 8 m
sc a vyplnn dotaznk pak vrtil. Krom toho zskali uitel
jgy v prbhu let velmi mnoho stn zptn vazby k praxi,
kter stav vsledky tchto dotaznk na jet ir bzi.
Prvn otzka znla, s jakm oekvnm nebo postojem pi
stupuje k jgy nebo ten, kdo si koupil konviku nt, k v
plachu nosu . Zjistilo se, e ped prvnm vlastnm praktickm
pokusem tm polovina vech zastnnch na dotaznku
mla s mylenkou na vplach nosu spojena spe negativn
oekvn. To ns neme pekvapovat, protoe da la nt
neodpovd estetickm pedstavm bnm v na kultue,
kter vechny tlu vlastn tekutiny hodnot negativn, pokud
je rovnou netabuizuje. asto byly slyet komente jako:
"Odporn, to v ivot nezkusm. " Nebo: "Nevm, e bych
z toho mohl mt poten. " Nebo : "Pouh mylenka na to je
odporn a nepijateln. " Mn emocionln vniv astn
ci pokusu vyjadovali sv pochybnosti o uitenosti metody
nebo taky sv obavy, e nco udlaj nesprvn. Zkrtka
a dobe: S pozitivnm oekvnm pistupovala k vplachu
56

nosu mn ne tetina dotzanch; dv tetiny se k nmu

stavly skepticky, s vhradami nebo dokonce se silnm emo
cionlnm odporem.
Po pokusu byl pomr prv opan . Vce ne dv tetiny
zastnnch spojovaly s vplachem nosu pozitivn vzpomn
ky a mylenky. Typick komente, kter se stle opakuj,
jsou: " Nebol to a je to ta ky docela snadn. " - " Mnohem
mn nepjem n, n e jsem se zprvu obva l. " - " Vlastn to
n e n n ic ji nho ne s la n voda v nose pi pla v n . " - " Poci t

Tak k lebnmu inku byla u po prv

nm pokusu pevn pozitivn mnn . Zde nkolik typickch
pklad: " Dodv poc i t erstvosti a istoty. " - " Moh l jsem
tepla a u volnn. "

pot m nohem vo lnji dcha t. " - " Poci t blaen leh kosti
v h la v. " - " Mo h l jsem konen zase jednou zce la vo ln
dchat. " - "Moh l jsem pozorova t, e m j ich se velm i
zjem n i l . " - " Konen u dn ucpan nos. " - " Cti l jsem
se jako po osvujc ko upeli v moskm pboji . "

K etnosti vplach nosu

Po fzi zvykn si vtina astnk dotaznku (toti 60 %)
vyplachovala svj nos jednou denn. Jak se nedalo ani jinak
oekvat, mohli rovn popisovat postupn zlepen svch
nosnch a dchacch pot. Meme vychzet z toho, e tak
v budoucnu budou k prevenci nemoc z nachlazen a jinch
pot praktikovat da la nt. asem pejde kadodenn v
plach nosu do masa a krve stejn jako itn zub. Prost
jej jednodue provdme, ani bychom o tom njak zvl
pemleli. 14 % astnk pokusu, kte si svj nos vypla
chovali vce ne jednou denn, to dlalo z terapeutickch
dvod na radu svho uitele jgy. Vtinou pedtm trpli
chronickmi potemi v nosnch pasch. Na zatku sv
57

nov rutiny shodn zjiovali dramatick zlepen svho stavu,

a zbyl pznaky zcela pozvolna a pirozen odeznly. 15 %
astnk praktikovalo jen asi kad dva dny. Vtinou vlastn
chtli cviit denn, ovem piznvali, e byli trochu nedbal.
Jak se dalo oekvat, tch 1 1 % , kte praktikovali da la nt
mn asto ne kad dva dny, muselo konstatovat i nejmen
uitek a velk pochybnosti. Oznaovali sami sebe za stran
zapomntliv nebo museli piznat, e o praxi vlastn nemli
velk zjem. Vtinou si vyplachovali nos jen tehdy, kdy byl
zvl ucpan.

Krtkodob

dlouhodob uitek

Devadest tyi procent vech astnk dotaznku konsta

tovalo u po nkolika dnech praxe da la nt uitek a zlepen
svch pot nebo svho stavu. Jen 6 % nepozorovalo dn
pozitivn zmny. Pitom musme konstatovat, e za elem
dotaznku byl jako "krtkodob" definovn asov sek dvou
tdn. Dlouhodob pak bylo vechno, co pesahovalo tyto
dva tdny. Pesto konstatovalo jet 92 % astnk dlou
hodob uitek. Mal rozdl mezi 94 % krtkodobho a 92
% dlouhodobho uitku je snadno vysvtliteln stejn jako
skutenost, e pozorovateln uitek je vdy men, m dle a
pravideln se praktikuje da la nt. Jakmile jsou jednou od
stranny hrub pote a citeln znmky nemoci nosnch cest
a dchacch orgn, zstv inek kadodennho vplachu
nosu u jen tko pmo zejm. Spe se pemsuje na subtil
n rovinu, vtinou ve form, e obrann sly tla jsou celkov
posleny proti nemocem z nachlazen a infekcm. Bohuel
pak je velk pokuen, e ztratme zjem o praktikovn, ne
bo vtinou dlme u jen nco pro nae zdrav, kdy mme
akutn pote, kterch bychom se rdi zbavili. To je trochu
58

krtkozrak, protoe nejvt, toti preventivn uitek, spov

v dlouhodobm praktikovn.

Shrnut australskho vzkumu

97 % vech astnk pokusu hodnotilo svou zkuenost

jako pozitivn;
o %, tedy ani jedin astnk, nehodnotil svou zkuenost
jako negativn;

Jen 3 % hovoily o sv zkuenosti se smenmi pocity.

Pevaovaly naden komente jako:
" P la bych si, abych o da la nt vdla u ped 20 le
ty. " - " S ta lo se to pro m mezitm podsta tnou soust m
kadoden n pe o tlo . " - "Jet m nohem bla hod rnj,
ne bych si byla mohla pedtm peds tavit. " - " Prost ne
chpu, pro to n ezn dn lka. " - " Lep ne ja kko li
lk proti typickm potm vedlejch d u ti n " a tak d le.

inek pi specifickch pznacch

a potch
Da la nt psob pi mnoha rznch pznacch a potch.
Jak vyplv z mnoha pozorovn uitel jgy vude na svt ,
lze ji oznait prvem jako metodu s velmi irokm spektrem
inku. Vtinou s n zanme proto, e to doporu uitel j
gy nebo proto, e nm byla pedstavena na kurzu jgy. Mnoz
to chtli vlastn jen jednou vyzkouet, ale zstali pi tom na
zklad sv pozitivn zkuenosti.

59

Jak asto jsme to u sami ekli nebo slyeli od druhch: "Mj

nos je pln a j u cel dny nemm jasno v hlav." - "Ctm se
celou dobu mdl a bez nlady ." - "Vlm v sob u cel lta
lehk chronick znt krku." - "Rno po probuzen musm
vdy nkolikrt zakalat. Takov pozorovn a vpovdi se
daj jen tko exaktn zaadit . Nejsou ani vhodnm zkladem
pro jasn statistiky .
Vtinou nepovaujeme takov pznaky ani za nemoc, ale
prv za nevtan, ale nevyhnuteln pdavek ivota. Tak pro
da la nt nejsou asto motivac, ale pesto poslze zjiuje
me, e tyto pznaky jako nsledek vplachu nosu odeznvaj,
aby nakonec zcela zmizely . To znamen, e jsme se povao
vali za zdrav a dky odeznn symptom povaovanch za
nevyhnuteln zjiujeme, e jsme celou dobu nemoc pouze
ignorovali .
Ve vsledcch vzkumu se objevuj jen dva kuci, kte se
dky da la nt stali nekuky. To spov zejm v tom, e
dotaznk se nevyptval na to, zda je lovk kuk i nekuk.
Z 200 osob, kter obdrely dotaznk, byli s jistotou vce ne
dva kuci! Kouen ni terapeutick uitek vplachu nosu
a v tto souvislosti je zajmav pozorovat, e to jsou vtinou
kuci, kte pi pedstaven da la nt v rmci jgovho kur
zu vyjaduj ty nejvt pochybnosti proti praxi, tedy maj k n
nejvt odpor .
"

Pozorovn z Nmecka a Skandinvie

Jet relativn mal mnostv informanho materilu

z Nmecka se v podstatnch bodech shoduje s daty z Aus
trlie . Chyb pouze vechny odkazy na inky da la nt na
psychick faktory, schopnost koncentrace nebo na spirituln
praxi, protoe dotaznk se na n neptal . V jinch oblastech se
vsledky vzkumu pomrn pesn kryj .
60

Napklad se provdl pokus s uritm potem rekrut

Bundeswehru. Mli si po urit asov obdob pravideln vy
plachovat nos, a sice podle postupu vyvinutho profesorem
Thomasem Schmidtem. Proti tmto rekrutm byla postavena
kontroln skupina, tedy stejn poet vojk, kte si ale po
dobu pokusu nevyplachovali nos slanou vodou. Vsledek:
"Rekruti Bundesweh ru, kte si prmrn jednou den n
prop lachova li nos, byli ve srovn n se svm i kolegy nepro
plach ujcm i si nos 3 a pl kr t mn nemoc n choroba m i
dchacch cest - och rann efekt vplach u nos u . " Tato
vdeck studie se konala pod ztitou Lkask vysok koly
Hannover. Byla nastavena na dobu 6 tdn, piem podle
zdravotn vzkumn sluby spolkovho ministerstva pro zdra
votnictv bylo mon konstatovat, " e v prvn ch 3 tdnech
nemoh l bt zjitn dn rozdl mezi obma pokusnm i
skupinami. Teprve ve druh polovin studie se u kza l po
zitivn efekt vplach nosu: Poet nemocenskch dn se
zmeni l tm o estinsobek. "
Krom toho se konal spolen modelov projekt Gmund
sk zdravotn pojiovny rovn za spolupsoben a veden
profesora Thomase Schmidta. Tak pi nm se dalo bezpo
chyby dokzat, " e dchac pote se krtkodob i sted
ndob zmeni ly tm si lnji, m p ravidelnji se pro vdl
vplach nos u . "

Pilotn studie na univerzit

Wisconsin, Madison, USA

Nakonec existuje studie proveden pod dohledem lkask

fakulty Un iversity of Wisconsin v Madisonu ve Spojench
sttech k psoben vplach nosu na pacienty s chronickou
sinusitidou. adu pokus vedli Dr. Diana Heatley, MO a Glen
Leverson, PhD. Studie se astnilo celkem 127 pokusnch
61

osob (49 mu a 78 en). Prmrn vk byl 49 let, piem

nejmladmu astnkovi bylo 19 a nejstarmu 86 let.
Pokusn osoby byly rozdleny do t skupin:
Skupina 1 si mla nos proplachovat balnkovou injekc
(bulb syri nge) s hypertonickm slanm roztokem;
Skupina 2 si mla nos proplachovat konvikou nt rovn
hypertonickm slanm roztokem;
Skupina 3 byla kontroln skupina; neprovdla vplachy
nosu. Jej astnci ovem denn dostvali mas reflexnch
zn na chodidlech.
Ped zatkem pokusu byli astnci vybrni podle dvou
kritri: Museli bt minimln plnolet, tedy sta 1 8 let;
a museli vykazovat nejmn dva pznaky chronickho z
ntu vedlejch dutin (ucpan nos, rma, bolesti hlavy, kael,
zpach z st a tak dle). Na zatku pokusu nebyl dn
astnk v lkaskm oetovn, akoli vichni u proti sv
sinusititd vyzkoueli vechny mon prostedky. Pro prbh
pokusu nebyly pedepsny dn dal lky, ale astnkm
bylo dovoleno, aby dle brali sv obvykl lky.
Na konci konstatovalo 84 % muskch a 68 % enskch
astnk vrazn zlepen svho stavu. Tak konzumace pe
depisovanch lk a lk bez receptu se snila o 36 %. Ne
kuci byli s vsledkem celkov spokojenj ne kuci, kte
mli men kvtu zlepen.
Studie lkask fakulty v Madisonu tedy dospla k jedno
znanmu zvru: Pravideln vplach nosu hypertonickm
slanm roztokem zmruje nebo odstrauje vechny sympto
my spojen se zntem vedlejch dutin a pispv ke zeteln
mu zlepen celkovho stavu pacient.

62

Kapitola 6
Typick otzky k vplachu nosu
Jen budo ucm u u trpen se lze vyhnou t .
PATANOALI
Pedsudek: Zd se m i nepirozen u jen m ylenka, e
si vyplach uji nos vodou nebo e si mm vymvat aludek
i steva.
Odpov: Nezvykl to sice me bt, ale nepirozen
v dnm ppad . Krom toho, zda je nco nepirozen
nebo ne, to zvis pouze a jedin na stanovisku pozorovate
le. Z pohledu jgy je kouen cigaret absolutn nepirozen
a tot plat pro poitek z fastfoodu. Nechat si vymvat mozek
kad veer hloupm televiznm programem je nesmysln mr
hn asem a je to stejn nepirozen jako spt na pli mk
kch a pli tlustch povch matracch. Nebo snad odpov
d pirozenmu zaloen a potebm lidskho tla, kdy kad
den sed na idli ped obrazovkou potae nebo mus trvit
as v chemick tovrn i v aut v nekonen zcp? Nejsou
to z pohledu tla vechno nepirozen, ba dokonce vysloven
nezdrav innosti? Proti tomu psob vplach nosu slanou vo
dou spe pirozen, i kdy nkomu by mohl bt nepjemn.
Ale co to znamen nepjemn? Vichni znme slovn obrat
o "hok pilulce". k, e to, co se na zatku jev jako nep
jemn, je na konci nezbytnost pro nae zdrav. Zdrav je stav
pirozen rovnovhy vech ivotnch funkc. Nemoc naopak
vykazuje poruchu pirozen rovnovhy. Z tohoto pohledu je
nemoc "nepirozen" . Proto me bt pleitostn nezbytn
i pouit metod, kter se zdaj nepirozen, pokud pomhaj

63

obnovit pirozenou rovnovhu tla a ducha. Jako ve znmm

symbolu: Pouij trn, abys odstranil trn zapchnut do ke.
Techniky tlesn hygieny hathajgy reprezentuj bez v
jimky nelkask pstupy k pi o zdrav a samozejm tak
k pekonn a k prevenci nemoc. Jakkoli nezvykle nebo do
konce "nepirozen" se mohou z modernho pohledu jevit,
ukazuj se v praxi brzy jako dokonale pirozen cesty k samo
len rznch tlesnch orgn, funkc a systm. V ppad
dala nt k tomu nepotebujeme vc ne istou pramenitou
vodu a trochu soli! Ty u samy o sob sta k vyitn tles
nch otvor a k vystupovn funknosti naich esti smysl.
Ano, esti smysl, protoe v jze istme a zjemujeme nejen
tlo, ale prv i ducha, n "est smysl" .
Co jen me bt nepirozenho na itn nejen vnjku
tla, ale i jeho vnitku? Sv auto pece tak istme zvenku
i zevnit a ani v nejmenm nepochybujeme o smyslu naeho
konn. Myjeme a letme lak, abychom ho chrnili a aby dob
e vypadal. Ale istme samozejm tak vfuk a dbme na to,
aby se v chladii netvoila rez. Pro bychom nemli se svm
tlem postupovat podobn? Samozejm, myjeme se kad
den kvli hygien a istme se snad dokonce i proto, abychom
dobe vypadali. Pro potom tedy neistit i vnitek tla? Jak
samozejm mnme v aut v pravidelnch intervalech vzdu
chov filtr! Nemli bychom tedy i vzduchov filtr naeho tla,
nos, podrobit pravideln pi a itn? Jako vyitn motoru
od zbytk spalin zv jeho vkonnost, nejinak usnadn vnitn
vyitn (vplach steva) vstebvn a zpracovvn ivin.
Lskyplnou a dkladnou p zven i zevnit ukazujeme, jak
dleit je pro ns nae auto. Ale nemlo by pro ns bt nae
tlo minimln stejn tak dleit? Nen to snad "vozidlo" ,
s nm jezdme svm ivotem? Kad den, rok za rokem?
Zeptejme se sami sebe, jak pjemn a potiteln me bt
cesta, kdy je vozidlo pimen .

64

Pro vbec nm dnes pipadaj nejjednodu jgov meto

dy pirozen vnitn hygieny tla podivn, nepjemn nebo
dokonce "nepirozen"? Spov to v zpadnm pohledu,
kter ns nauil dvat se na vechno tlesn a pedevm na
tlesn nitro jako na nco "pinavho". asto se nm protiv
nae tlesn tekutiny a v pevn vtin modern lovk
svmu tlu ani v nejmenm nerozum. Nem k nmu dn
vztah, skuten je nect a nevyzn se ani v jeho mnohostran
nch funkcch. Litelstv a len, to pro vtinu z ns nen
nic jinho ne klempsk prce lkae, kter je po letech za
nedbvn jednou nezbytn, kdy se nkde v systmu objev
"dra v roue" nebo "ucpan veden". Pak si nechme dt
narkzu a nechme druh, aby za ns odvedli pinavou pr
ci. Je to znmka pokroku - nebo to ukazuje sp nai vlastn
bezmocnost?
Bezpochyby spov funkce naich sliznic v tom, e se ist
jakoby samy od sebe, kdy jejich nadprodukci prost polyk
me. Ale odstran se tm skuten kodliv ltky v n obsae
n? Jak jedy a ciz tlska se hltan a aludek nauily zvldat
v prbhu evoluce? Tak jedovat koktejl ptomnosti? Dnes
existuje velmi mnoho zrodk nemoc i kodlivch ltek, kter
bychom lpe nemli ani nadechovat, ani shromaovat uvnit
tla. Velkomstsk lovk nadechuje spolu se smogem den za
dnem a noc za noc jedovat ltky vyvolvajc rakovinu, kter
mohou bt smrteln u v malch mnostvch. Nae ivotn
prosted zde a nyn m mlo spolenho s podmnkami, za
nich se vyvjel n dchac apart. Proto to nen dnm zlo
inem na prod a ani ne "nepirozen", kdy samoistcm
mechanismm tla pispchme na pomoc se starmi osvd
enmi technikami jgy.
Krom toho bychom se mli ptt, jak se meme pime
n chovat ke svmu apartu vnmn, ctn a mylen. Jinmi
slovy, co dlat, aby duch fungoval bezchybn a podle reality?
"Jak si umt mozek?" - a sice v dobrm smyslu slova a ne
65

ve zlm a penesenm smyslu indoktrinace a manipulace.

Odpov by mohla znt: "Rznmi formami a druhy medi
tace". Meditace je vlastn siln strnka a specialita tradice
jgy. U tiscilet vyvjeli praktikujc tto cesty svpomocn
metody k udren zdrav a k poslen vlastnho tla i ducha.
Dlouho ped vynlezem rentgenovho pstroje mli u de
tailn znalosti anatomie a vnitnch tlesnch funkc, pouze
na bzi intenzivnho vnitnho zen. Protoe tyto znalosti po
tiscilet uchovvali a jet dle roziovali, mme je k dispozici
i dnes.
Otzka: Pro mou pedstavu psob dala nt odpudi v.
Pesto bych ji rd praktikoval, protoe jsem pesvden
o jejm uitku pro m zdrav. Co m o h u udla t pro pekon
n svch vnitn ch zbran a odporu?
Odpov: Prv s tmto konfliktem mezi kulturn pod
mnnmi pedstavami a touhou po zdrav se mus mnoz
konfrontovat. Rozum k, e je to pro m dobr, ale zskan
pedstavy vyvolvaj negativn reakci. Jako dsledek toho se
vzp emoce a my nameme dlat to, co z lepho nhledu
vlastn chceme. Jsme zablokovan a to ne jen pi praxi nt.
Proti tomu meme udlat dv vci: Zaprv, zaujmeme d
sledn vcn stanovisko a nechme se pesvdit odbornou
literaturou a jejmi argumenty, take si svou vc budeme sku
ten jisti. Zadruh, najdeme kvalifikovanho uitele, kter
bude z vlastn praxe znt vechny aspekty vplachu nosu.
Takov uitel v, jak zachzet s obavami a nervozitou a za
pouh ti minuty korektnm nvodem doke, jak jednoduch
a bezpen je procedura nt. Na konci se rozpust vechny
iracionln pedstavy a emoce v na vlastn pozitivn zkue
nosti, kterou udlme .
Otzka: S jednod uchou formo u vplach u nosu tep
lm solnm roztokem nemm dn problmy, dlm ji

66

dokonce velmi rd. Ale nemu si njak rozvinou t smysl

pro dokonalej varianty. itn nosu bavlnnm vl knem
nebo dokonce vplach vlastn mo, pro bychom se mli
poutt do takovch vc?
Odpov: U tchto spe vzcnch variant praxe nt se
jedn o velmi specifick terapeutick pstupy a o pokroil
metody kolen vdom. Pitom jde pedevm o probuzen
zjemnlch schopnost duchovnho a smyslovho vnmn
v dokonalejm vdom. Jsou techniky, kter se po tiscilet
dostvaly od jedn generace ke druh v osobnm vztahu ui
tele a ka. Tyto techniky zstvaly mnoho stalet tajn. Jejich
dal pedvn se nedlo na veejnosti. My na Zpad mme
o tchto vcech znalosti teprve mn ne sto let a jsou to zna
losti omezen, protoe nespovaj na vlastn zkuenosti.
elem tchto vzcnch druh praxe je, e zcitlivuj ved
lej dutiny a pispvaj k netuenmu zjemnn duchovnho
a smyslovho vnmn . A to je vlastn smysl vech jgovch
cvien: vystupovn umleck kreativity a disciplny v medi
taci. Osvobozen od znt vedlejch dutin, od senn rmy,
alergi nebo astmatu nen jejich skutenm elem, ale spe
pozitivnm a nezamlenm vedlejm inkem! Umme si
pedstavit jogna, kter sedl ped 2 000 lety u jezera v dun
gli nebo v horsk jeskyni v Himlajch a trpl sennou rmou
nebo alergi? To st! Star spisy jsou ve sv interpretaci ko
l jgy srozumiteln. Podle jejich vpovd m jga:
1. istit ducha;
2. dkladn zbavit tlo jed;
3. poslit nervov systm a udlat jej pstupnm pro vy
a intenzivnj energie;
4. naladit na hlubokou meditaci a na konen zjemnn
vdom.

Vhody pro zdrav naeho bnho tla z masa a kost pi

tom nejsou nic vc ne vtan vedlej inky.
67

Me se stt, e se v souasnm okamiku nedokeme

identifikovat s vlastnmi cli jgy. Mon chceme prost jen
normln, zdrav a astn t. dn problm. Je vdycky
dobr vdt, co chceme - a uskuteovat to s tmi prosted
ky, kter odpovdaj naemu ivotnmu pocitu . V jze bychom
se nemli do nieho nutit, kdy nm k tomu chyb zklady
a motivace.
J sm jsem ml uitele, kter vdy odkazoval na moudrost
omezen. Zastval nzor, e modern svt a subtiln vysoce
vyvinut jgov techniky se navzjem vyluuj a uil proto jen
souasn nejjednodu i nejt ze vech jg - ctit a z pm
zkuenosti chpat, e vdom ptomnho okamiku zahrnuje
vdom vekerho byt.
Otzka: Nen nebezpen nechat nosem protka t vodu?
To pece nen jem u u ren kol.
Odpov: Dala nt nen v dnm ppad nebezpe
n. Skuten si j nememe ukodit. Kdo dostane sprvn
tradic pedvan nvod a pot cvi, zakus jen dobro . Kdo
dl nco patn nebo praktikuje podle vlastnch pedstav,
nebude mt v lepm ppad vbec dn uitek nebo si v nej
horm ppad pivod mrn vedlej inky, jako bolesti hla
vy, nachlazen, znty v nose nebo bolesti u. Pi sprvnm
cvien se podle mch znalost ovem jet nikdy neobjevily
ani ty nejmen vedlej inky. Nememe dost zdraznit,
e kl k spchu je ve sprvnm nvodu a v jeho korektnm
provdn. O tkostech slyme jen pi nesprvnm nvodu
nebo pi nedodren sprvnho nvodu. Proto se dala nt
nejlpe u v osobnm setkn s kvalifikovanm a zkuenm
uitelem jgy.
Ostatn nen neobvykl mt vodu v nose. Musme si jen pi
pomenout mon zkuenosti s koupnm ve vysokch vlnch.
J sm to mm velmi rd za plivu krtce ped monzunem
dovdt ve vlnch. Nkdy sice zmek ten sprvn okamik

68

a vlna t podn namo. Pak dostane gratis poitek prudk

ho vplachu nosu slanou vodou, a to je dokonce velmi zdrav.
Dala nt nen v podstat nic jinho - s jedinm rozdlem, e
voda je tepl a tyikrt mn slan. Krom toho m prbh
procesu pevn ve vlastnch rukch. Vlny tebou nehod, kam
chtj, a ty nemus vyplivovat a vysmrkat slanou vodu, kdy
se ti konen poda vynoit se z pny. Samozejm u dala
nt by urit pase nosu nemly pijt do kontaktu se slanou
vodou. Bude t to stt mon nkolik pokus, ne zane
dret hlavu ve sprvnm hlu. Ale v dnm ppad nemaj
nepoveden pstupy njak zl nsledky.
Otzka: Jak vlastn dochz k inku dala nt? Jak
je mon, e trocha nosem veden tepl slan vody me
u volnit tolik a tak rznch pot a problm?
Odpov: Tajemstv tto lebn sly spov v teplot
a obsahu soli pouit vody. Obsah soli odpovd obsahu soli
v krvi, teplota vody odpovd teplot tla. Pesn pomr mezi
sol a vodou je tedy rozhodujc faktor. Jsou lid, kte povauj
sl za zdroj monch problm, napklad proto, e dajn
ucpv tepny. Take se ptaj, jestli by se dal vplach nosu pro
vdt bez soli. Odpov zn ne, je to nemon. Slan voda je
jeden z nejlepch isticch prostedk v tle a pro tlo. Dobe
se j d vymt star hlen, v nm se v prbhu asu uhnzdily
stice neistoty a zrodky nemoc. To je vlastn kol sliznic
ve vnj sti dchacho apartu: zachycovat neistotu a z
rodky nemoc. Tch se pak meme zbavit smrknm, kalem
nebo polyknm. Ve srovnn s tm je vplach nosu podstatn
dkladnj a dokonalej formou itn. Krom toho zame
zuje, aby se neistoty nedostaly a do tla a nemohly se tam
usadit. Za normlnch a pirozench okolnost, to znamen,
kdy se stravujeme zdrav, dchme ist vzduch a ijeme
v nezneitnm prosted, by samozejm mla pln stait
samoistc sla sliznic. Ale kdo dnes ije v takovch idelnch

69

podmnkch! Vtina z ns bydl ve mstech, pracuje na pi

nejmenm mrn zneitnm pracoviti, patn se stravuje
a nadto jet dch sty. Nsledky jsou pote v nose, ve
vedlejch dutinch, v och, uch, v hrdle a hrudnku. Ano,
dokonce aluden pote se mohou dostavit, kdy polykme
pli mnoho zneitnho a zrodky zatenho hlenu. A tam
negativn vvoj jet nikterak nepestv, nbr zasaeny jsou
vechny vnitn orgny.
"Dchat sty je tak pirozen jako jst nosem" zn znm
vrok z jgy. Vtina z ns nedovede vbec ocenit, jak dle
it je ve skutenosti sprvn dchn nosem pro nae zdrav.
Ale neznalost ped nemoc nechrn. Vtinou trp potemi
jako nachlazen a mal infekce ti, kdo nejmn rozum svmu
tlu a jeho vnitn logice, protoe u nedokou ctit sami sebe
ani inek svho dchn na tlo a ducha. Jakmile se funkce
spojen s nosem dostaly dky pravideln dala nt zase do
rovnovhy, zmiz mal pote jet rychleji, ne se dostavily.
Z pohledu jgy smme oznait dchn sty za nejhor a na
emu zdrav nejvce kodliv faktor dnench dn.
Uvdomme si: Nadechujeme a vydechujeme v prmru 1 2
a 16krt za minutu. To je (pi stedn hodnot 1 4) 2 0 160
ndech a vdech za den, a tm 604 800 za msc nebo
7 358 400 za rok. Dech je zklad vech ostatnch ivotnch
funkc. Bez vody vydrme nkolik dn a jet dle bez po
travy, ale dech nesm na dlouho vysadit. Kdy je vak dech
tak dleit, mus jeho kvalita nutn ovlivovat kvalitu naeho
ivota. Opan se musme ptt, jak dsledek se dostav, kdy
tato zkladn ivotn funkce ztrat svj pirozen rytmus a nad
to je chybn vedena sty. Z toho plyne jen jeden zvr: Ne
sprvn dchn velmi rychle zruinuje nae zdrav a n dobr
ivotn pocit. I kdy nejsme dostaten senzibiln, abychom si
toho hned vimli, nsledky na sebe nenechaj dlouho ekat ponaje celkovou nechut a veobecnm pocitem ochablosti
a po mrn a na konci tk pznaky nemoc. Kdy vplach
70

nosu zpsob, e dchme lpe a volnji, pispv u pouze

tm bezprostedn i nepmo ke zlepen naeho ivotnho
pocitu a na kvality ivota .
Co se te fyziologickch aspekt, inek pravideln praxe
dala nt na duevn svest a duevn zdrav lze vyvodit ze
subtilnho a harmonickho zen mozku, kter se dostav, jak
mile pravideln nadechujeme a vydechujeme obma nosnmi
drkami. Jakmile budou nae nosn pase osvobozeny od
vech blokd, dostav se do jist mry zcela pirozen vyrovna
n dchn obma nosnmi drkami. V ichovch nervech jsou
jemn receptory, kter zjiuj obsah kladnch nebo zpornch
iont ve vzduchu, kter nadechujeme a vydechujeme. Obsah
iont zase ovlivuje nae prnick neboli jemnohmotn ener
getick tlo, a tm dc mechanismy sympatickho a para
sympatickho nervovho systmu. Dala nt simuluje dky
solnmu roztoku zvenou hodnotu zpornch iont, kter
maj uklidujc a vyrovnvajc inek. Proto ns pravideln
vplach nosu tak pjemnm zpsobem oivuje, jeliko ns
toti souasn i uvoluje. Such a tepl vzduch m naopak
prv opan efekt. Jako tepl vtr fn v Alpch nebo mistrl
ve Stedomo vykazuje vysok obsah kladnch iont. Kladn
ionty drd n nervov systm a nabourvaj jej. Vyvdj
ns z rovnovhy, co zn mnoho lid z oblasti Alp z vlastn
zkuenosti, protoe jsou citliv na fn. Proto se takto citlivm
lidem doporuuje, aby si pi silnm fnu dvakrt a tikrt
denn vyplachovali nos teplou slanou vodou.
Otzka: D se nos vyplachovat vcekrt za den?
Odpov: Ano. Vhodn etnost se ppad od ppadu
rzn, podmnn individulnmi potebami nebo potemi
jednotlivce. Ve vtin ppad sta vyplachovat nos jednou
nebo dvakrt denn, rno bezprostedn po probuzen a ve
er po prci. V ppad poteby jsou mon ti a tyi vpla
chy nosu za den, ale jen na omezenou dobu, ne jako indikace

71

natrvalo. Proto je bezpodmnen dleit, abychom si ped

zatkem na praxe dala nt obstarali odbornou radu a pak
svho uitele jgy pleitostn nechali pezkoumat, jak asto
bychom si mli nos vyplachovat. Jak u bylo eeno, obecn
rada zn: Kdy ijeme a pracujeme v relativn nezneitnm
prosted, sta to jednou za den. Kdy se pedevm na pra
coviti dostvme do kontaktu s mnoha kodlivmi ltkami,
doporuuje se po prci druh vplach nosu.
Otzka: U lta dlm nco podobnho, naberu si toti
rukou vodu z umyvadla a prothnu ji nosem. Je to tot
jako dala nt?
Odpov: Vbec a naprosto ne. Existuje spousta zprv
o podobnch praktikch, domcch prostedcch a metodch
napklad, kter byly znm v mnoha zemch Evropy a pou
valy se u stalet. Pitom se pouvala nkdy studen a nkdy
tepl voda, se sol nebo bez n. Pesto vechny tyto metody
nedosahuj innosti korektn dala nt. asto chyb nvody
k osuen nosnch pas po praxi. V zsad je to jako v me
dicn: Kdy chceme mt skuten spch, musme se dit
pimenm protokolem lby. Ze vech druh itn nosu
m dala nt nejsystematitj a nejjasnji strukturovan
protokol lby.
Otzka: Mm experimentova t s obsahem soli v rozto
ku, napklad pi nach lazen jej jet zvi t?
Odpov: Veobecn ne. Pomr soli ve smsi doporuo
van jgovmi spisy u tisce let nevznikl jen tak zniehonic,
ale proto, e odpovd obsahu soli v lidsk krvi. Je zcela
lhostejn, zda pimchme pli mlo nebo pli mnoho soli,
vodu budeme v nose pociovat jako nepjemnou a pravd
podobn to vyvol mrn pliv pocit, kdy se odchlme od
sprvnho pomru ve smsi. Krn-nosn-un lka pouv
ve zvltnch ppadech nkdy takzvan hypertonick prko-

72

v roztok, kter obsahuje mnohem vce soli. Ale s nm by ml

v pimenm ppad pracovat pouze odbornk. Pro dala
nt plat: Vezmeme zarovnanou ajovou liku soli na pl
litru vody, co vytvo 0,9 procentn soln roztok. Ne vce
a ne mn .
Otzka: Mu dala nt praktikovat s njakou jinou
ndobou ne s tradin kon vikou nt?
Odpov: To se nedoporuuje. Tradin design konviky
nt odpovd optimln kolu, kter m konvika v tomto
ppad splovat. dn jin ndoba, dn ajov konvika,
dtsk lhev nebo modifikovan lhev od keupu neme
bezchybn podat stejn vkon . Take ruce pry od toho.
Krom toho jsou konviky nt cenov dostupn. Kdy u
chceme nco udlat pro svj dobr ivotn pocit a pro sv
zdrav, pro na nesprvnm mst etit nkolik euro? Tm sa
botujeme pece jen nae vlastn snahy dve, ne jsme s touto
prax vbec zaali.

73

Kapitola 7
Sbohem modr koui dala nt odvyk od kouen
Duevn a tlesn utrpen m ti piny, toti po u ritou
dobu trvajc chybn, niiv nebo pehnan mysln poi
tek nebo pouvn smyslovch objekt. Podle okolnost
jsou tlo a duch zdrojem rozkoe nebo u trpen. Jen d ui se
vyhbaj vechny poruchy.
ARAKA SAMHITA

Kdy si chceme pomoc dala nt odvyknout od kouen,

co veskrze jde, pome nm, kdy pedtm svj problm
s cigaretami nov zhodnotme a pistoupme k nmu z nov
perspektivy . Jinmi slovy: Chceme rozpoznat, kde problm
vlastn spov. Kdo nebo co je problm? Tabk? Jeho obsah
nikotinu? Chemick psady? Kdy si klademe takov otzky,
pouze pesouvme vinu na vnj okolnosti a pesouvme
i zodpovdnost, kterou obvykle hledme ve vnjch fakto
rech, a tm na nesprvnm mst.
Vechny obvykl pstupy k len zvislosti na cigaretch
takto postupuj. Hlavn pozornost se v podstat sousted na
to "kouen zanechat", bu velkm volnm silm nebo po
moc chemickch pomcek a tablet, napklad specilnmi
vkakami obsahujcmi nikotin. Nebo dotyn hled psycho
logickou radu a u se, jak by mohl zvislost pelstt napklad
povrchn zmnou chovn. Pitom problmem vbec nen
cigareta a ltky v n obsaen. Ani kouen samo o sob nen

74

problm . To vechno jsou jen vnj znaky problmu. Skute

n problm jsme my sami - pokud jsme kuci.
Kdo skuten plnuje pestat navdy s kouenm, ml by
nejlpe poznat, e problmem je on sm, problmem, kte
r by chtl odstranit - jeho osobnost, jeho ivotn styl, jeho
potlaen a neproit pn, jeho duevn zrann uloen
v nevdomch vzpomnkch. V ppad, e j bych byl kuk
a chtl bych se sv zvislosti zbavit, pak se chci ptt a pede
vm zjistit: Co m vlastn vede k sebevrad, kdy se pomalu
a postupn den za dnem trvm? Chci vdt, jak to vechno
souvis: touha tla po pravidelnm psunu osvdenho jedo
vatho koktejlu nazvanho cigareta; touha psychiky ustrnul
do absolutn zajetho vzorce chovn, kter m nutkav ne
chv shnout po cigaret; a duevn a duchovn przdnota
v mm nitru, kter m neustle uvrhv do takto hlubokho
zoufalstv, e nevdom toum po sv smrti, kterou si koue
nm pravdpodobn tak pivodm.
Tyto ti aspekty tlesn zvislosti, neurotickho nutkavho
chovn a duevn a spirituln przdnoty spolen podmiuj
zvislost a krom toho se spolen staraj o to, e i v budouc
nu zstanu zvislm. Proto chci jako zvisl na cest k ukon
en zvislosti spolen pistupovat ke vem tem aspektm,
abych mohl konen ctit sm sebe i svj ivot ve vech jeho
aspektech.
Mlo expert na zvislosti se dosud vnovalo celmu kom
plexu kouen. Vtinou se lkai, psychiati, psychologov
a sami duchovn rdci spokoj jen se zvldnutm vnjch
problm. Vdy se sna jt pmou cestou, kter odstrauje
zdnliv vnj problmy. Dala nt a jin vhodn jgov
techniky k samolen sleduj jin pstup. Napklad si nebu
dou chtt silou vynutit dn een, tedy nebudou ani nalhat
na okamit stop kouen. Jga chce proniknout do podstaty
kadho problmu. Jga chce zachytit koeny, kter jsou pev
n vrostl do ns a do naeho ivotnho stylu.

75

Kdy pak kad na sv cest a ve svm ase skuten cit

liv rozezn, co ns dr u cigarety, pak se zvislost rozplyne
jakoby sama sebou. Bude pak navdy pas. Kdy se rozpust
u koen, neme se ani vplit v novm rouchu ve form jin
zvislosti.
Ze strachu ped velkou przdnotou udl zrann due
zvislost ze veho, dokonce i z toho nejlepho, nejkrsnj
ho a nejzdravjho - tak z sil po wellness a po tlesn
dokonalosti, tak ze samotn jgov praxe. Ale clem dala
nt a jinch jgovch technik neme bt, e se stanou na
novou zvislost, kter pouze nahrad tu starou. Clem jgy
je spe, abychom se ve sv vlastn ki ctili dobe a v nej
hlubm smyslu svobodn. Proto dv pednost pomalmu
a dkladnmu postupu. Nechce bt efektivn v njak pedem
dan lht . Kdy chci pestat s kouenm pomoc dala nt
a jgy, zle mi na definitivnm rozputn vnitnho nesoula
du, kter m pmo nut ke kouen. Nen tedy nic patnho
na tom, kdy proces trv tdny, msce nebo dokonce roky,
ne je odhalena vlastn pina zvislosti, bezprostedn proc
tna a ne se v tomto proitku me rozpustit. Dleit je jen
to, e se to dje - a e u nen mon pd zpt.
Jze vlastn dkladnost mon nen vc kadho lovka.
Smme vychzet z toho, e mnoz skuten piny svho
kouen vbec neobjev, nemluv o tom, e by chtli v pm
zkuenosti jet jednou ctit trauma, kter se znovu probud
a kterm musme projt, jako by se to dnes stalo poprv. To
nen prv pijemn. Ke kad hlubok zkuenosti sebe sama
pat, e se setkme sami se sebou a mon se budeme tak
konfrontovat. Je proto velmi dobe mon, e uhbn ped
konfrontac s vlastnmi vzory je tak dvod pro to, pro se
tolik kuk ani nepokus s kouenm pestat. Konfrontace je
vdy nepohodln. asto jsme ji tak zaili v minulosti jako
nco, co ns bolelo a co nm pipravilo nepjemn proit
ky. Nemus vak bt vdy bolestn, zejmna kdy pouijeme

76

metody jgy. Jga jedn a psob vdy nensiln. Nensil

(ah insa) je dokonce jej zkladn pil, jeden z osmi pil jgy.
Nensil znamen, e nemusme proti niemu bojovat nsilm .
Kouen nen neptel, kterho musme porazit, nbr jen nii
v aspekt, kter se v okamiku nevdomosti vplil do naeho
ivota . Chceme jej zanechat za sebou cestou porozumn .
Jga, tak vplach nosu jako st jej cesty, je tedy stezkou
vdom a uvdomn. Aplikovno na problm kouen zname
n vdom, e vnmme n sklon k sebeniivmu chovn tk
jasn a zeteln, e se touha po sebeznien v tomto bezpro
stednm vnmn rozpust. Rozpoznat, proctit, opustit - vc
nen teba.
Abychom si to zopakovali jet jednou: U nekouit je kom
plexnj proces ne si pouze u nekupovat dn cigarety.
Kdy se bez dalho vyjasnn vdom omezme na ist me
chanick vysazen konzumace tabku, pravdpodobn sv
zvisl chovn pouze pemstme jinam. N sklon k sebezni
en zstane a my budeme zase hledat ventil pro jeho vyjde
n. Ve vtin ppad je to ten ventil, e za pr msc nebo
dokonce let zase znovu zaneme s kouenm. To, co skuten
potebujeme, je nov ivotn pocit, zbaven destruktivnho
jednn. A ten se v ns me vytvoit jen pozvolna, a sice tm,
e jej budeme kultivovat; e budeme vnmat jinak a vdom
a pedevm se naume rovnomrn dchat obma nosn
mi drkami; e pezkoumme n zpsob mylen, vzorce
a pedstavy o hodnotch, kter jsme dosud prost jen mli,
ani bychom o nich pochybovali; a e sv pocity budeme sku
ten ctit, i ty, kter jsou spojeny s minulmi a mon zasut
mi vzpomnkami. K pekonn naeho destruktivnho chovn
se od ns tedy vyaduje mnohem vc, ne e si jen nalepme
nikotinovou nplast nebo zamnme cigarety za vkaku
s obsahem nikotinu.

77

Tlesn zvislost
Tlo kuka potebuje svou denn dvku nikotinu, jako tlo
lovka zvislho na heroinu potebuje v obvyklm rytmu dal
dvku. To spov v tom, e se tlesn chemie nastavila na
konzumaci tabku a integrovala jej. Tlu nco chyb, kdy se
mu del dobu nedodv tabk a jeho pdavn dal obsaen
chemiklie. Kad zredukovn konzumace cigaret tedy vya
duje, e se tlo mus naladit na novou situaci. Protoe je pro
nj to, co bylo obvykl, zrove i normln, mus bt obezet
n zase pivedeno k vlastn zdrav normlnosti bez nikotinu
a tabku . To se neme stt pes noc. Krev se mus umt de
toxikovat od nikotinu, aby nedolo k prudk reakci z odnt.
Tento proces lze podpoit jinmi opatenmi. Mentor je
v tto situaci uiten, ale s trochou jemnocitu pro vlastn
tlo a vlastn psychiku mon i sami od sebe najdeme sprv
nou rovnovhu mezi pomalu mizejc potebou zvislosti na
jedn stran a vytouenou detoxikac na druh stran. Kdy
se odnt dje nsilm, me se zase snadno upadnout zpt.
Kdy ale na druh stran neprovdme nutnou zmnu dost
vytrvale, neme se tlo zbavit jed a tlesn zvislost tm
zstv. Pak zstv vdy petka zbytkovho nikotinu v krvi,
ve svalov tkni a v mozku a v dsledku toho nelze definitivn
zlomit zvislost tla. Musme tedy najt sprvnou stedn cestu
mezi obvyklou potebou a novm naprogramovnm tlesn
a bunn pamti, kter nakonec povede k cli, jm je pln
odvyknut.
Samozejm je detoxikace krve spojena tak s detoxikac
trvicho traktu. Mnoho jedovatch ltek, kter pijmme
vzduchem, prost spolu s nosnm hlenem polykme, pede
vm kdy koume a dchme pevn sty. Krom toho
ni obvykl kouen asem tm pln i ich a chu . Ne
ctme svmi chuovmi bukami, co jme, o vnmn jem
nch aroma nosem ani nemluv . Nikotin sniuje chu k jdlu

78

a celkov i zjem o smyslovou zkuenost pi pijmn potravy.

Proto se tak zmn nae jdlen zvyklosti, kdy pestaneme
s kouenm. To je navc velk ance k pemn na zdravj
stravu, kter ns me pi detoxikaci vrazn podpoit.
Dala nt je mon nejdleitj pspvek, do jist mry
prvn velk popostren, kter ns pivede dl, kdy chceme
pestat s kouenm. Jej inek daleko pesahuje itn nosu,
nosnch sliznic a hltanu. Jak u jsem nkolikrt zdraznil, dala
nt podporuje rovnomrn dchn obma nosnmi drkami,
a tm i stabilnj rovnovhu v jemnohmotnm energetickm
systmu tla, kter pak nepmo ovlivuje sympatick a pa
rasympatick nervov systm tak, e jej vyrovnv a posiluje.
Kdy se na dala nt dvme vhradn z jejho nejpovrch
njho aspektu vnj pe o tlo, zapomnme na jemnocit
a komplexnost vech technik uvanch v jze, kter nikdy
nesleduj jen jeden cl nebo el, nbr vdy psob celostn
a mnohovrstevnat, napklad v ppad vplachu nosu tak
na subtiln spojen mezi ichovmi nervy a elektrickmi im
pulsy v mozku. Dky psoben na nervov systm ovlivuje
dala nt samozejm nepmo i hormonln systm, a tm
psychologick vzorce, kter se zase manifestuj jako obvykl
postoje a jednn. Stojme u umyvadla a myslme si, e si
pouze vyplachujeme sv nosn sliznice. To je chybn mnn,
protoe si tm pes nkolik mezistanic subtiln masrujeme
i nai milou psychiku a pipravujeme zklady pro vt du
chovn - duevn harmonii.
V nose samm kon vplach tak podstatn vc ne jen
to zejm, toti znovuoiven naeho ichu a vyitn nosu
a jeho nosnch sliznic od krust a hlenu zatenho zrodky
nemoc. Krom toho se toti ist i jemn kapilry. Ty vedou
plyny v krvi dle k mozku, kter je pak s kadm ndechem
analyzuje. ist kapilry v nose, to znamen tot co zdrav
ich, kter doke na uritou vzdlenost vnmat vechny vn
a pachy a vst je dle do mozku k analze. Pmo uvnit nosu

79

pijman ichov poselstv jsou samozejm zakouena jet

podstatn intenzivnji a v dsledku toho tak zpsobuj mno
hem prud reakce v mozku. To je dleit hledisko, protoe
tento bezpenostn mechanismus tla pi kouen obchzme
tm, e jedovat cigaretov dm inhalujeme sty.
Pedstavme si proto jednou, co by se stalo, kdybychom
udlali pokus, kdy bychom si cigaretov filtr pmo vsunuli do
nosn drky a pak kouili nosem. Prudce by se brnil mozek
a s nm cel tlo. S jistotou by nm bylo siln nevolno. Prav
dpodobn bychom se museli navc vyzvracet. Je mon
i to, e bychom omdleli, to je zcela mon pirozen obrann
reakce tla, kter by se vehementn brnilo proti pmmu
kontaktu s jedovatm koktejlem z cigarety pes nos k moz
ku. Tyto obrann mechanismy ovem obchzme tm, e si
cigaretu dvme do st a jedovat koktejl v dsledku toho
inhalujeme sty.
Da la nt posiluje obrann mechanismy. Kuk zstv
tak dlouho tlesn zvisl na nikotinu, jak dlouho bude jeho
mozek povaovat ltky obsaen v cigaret za normln sou
st ltkov vmny. ist nos vysl ovem k mozku zcela
jin poselstv. Podstatn vce si cen istho vzduchu . U ta
bkovho koue mozku hls: " To smrd a je to odporn. "
Kuk ztrc zjem, protoe jeho mozek mu jasn sdluje, e
tlo pociuje dm jako odpudiv. Tak se tak vysvtluje, e
lid, kte dve sami siln kouili, reaguj na cigaretov kou
zvl alergicky. Po novm naprogramovn mozku odpovd
odpudiv reakce ve sv prudkosti asto intenzit dvj zvis
losti. Jak siln jsme touili po cigaret, tak nyn pociujeme jej
pach za siln odpudiv, co jsme dve ani nevnmali.
Dobe vyvinut ich je tedy dleit obrann mechanismus
tla. Kdo jm disponuje, um se mnohem lpe brnit proti
inhalaci kodlivch ltek, a sice jednodue proto, e tlo je
nechce a tak nm to hlasit a jednoznan k . Tlo je tedy
zaloeno tak, e mme pevn ltky a tekutiny pijmat sty

80

a plyny nosem. Urit tibetsk a taoistick tlesn cvien sice

nkdy tuto pirozenou zkonitost ru, ale prv jen na dobu
trvn cvien a ne celkov. Dlba prce mezi sty a nosem
se star o to, e pirozen obrana tla proti kodlivm cizm
ltkm optimln funguje. Tm, e pi kouen obchzme pi
rozen podek v dsledku inhalace sty, rume tlu vlastn
ochranu sama sebe. To je tak jeden z dvod, pro je pro
vtinu kuk tak tk vzdt se kouen, protoe tlu vlastn
obrann reakce se neme automaticky spustit. Mozek nem
e nic dlat, neme zpsobit dnou reakci, protoe k tomu
chyb pedpoklad, nebo nedostal dn hlen o kodlivosti.
Kdy ovem dky pravideln dala nt zase mme vyosten
ich, tento ich nm ekne, e tlo modr kou odmt jako
kad jin jed.

Psychick aspekty zvislosti

Nejen tlo se navyknutm na urit ltky me stt zvislm.
Zvisl me bt i due navyknutm na urit zpsoby chov
n, kter nakonec ustrnou ve vzorec, kter se tvrdojn brn
proti kad zmn. Stal se z toho prost "normln ppad",
i kdy s normalitou ve smyslu duevnho zdrav to nem nic
spolenho. Kuck chovn se rozvj za specifickch pod
mnek uritho okolnho prosted. lovk kou, protoe je
jet hodn mlad a chtl by bt bezpodmnen "cool" nebo
by chtl odpovdat uritmu image. lovk kou, protoe to
dlaj i druz. lovk kou z nervozity, ze strachu, ze stresu,
z pocitu vnitn slabosti, o kterch si mysl, e je mus njak
pelstt. lovk kou z uritho ivotnho pocitu a proto, e
se ct bt tlaen do uritho socilnho vzorce. Proto obecn
mlo pomh jen pestat najednou kouit bez podprnch

81

opaten s ohledem na ivotn pocit, ivotn zvyklosti, okruh

ptel a koleg.
Nem smysl kouen zakazovat sob sammu nebo nko
mu druhmu autoritativnm stylem. Zkazy nepinesou nic.
Nejlep dkaz pro to je neplodnost vyhroovn trestem pes
zkon, v nkterch zemch napklad trest smrti za vradu
- s vsledkem, e se tam stalo podstatn vce vrad ne v ze
mch bez trestu smrti. Jen pomoc a podpora pi sebevchov
mohou pomoci.
Proto nechceme ani sob samm, ani druhm kouen
zakazovat. Vce nm pome, kdy msto toho odhalme svou
na mnn druhch nezvislou sebehodnotu. Jgov cesta a dala nt jako aspekt tto cesty - pi tom tak pomh,
nebo smuje k vlastn zodpovdnosti a posiluje zdravou
individualitu. Pravidelnou prax se naume po urit dob
jednat sami pod velkm tlakem a pi vysok zti tak, e si
to budeme moci ped sebou i ostatnmi s dobrm svdomm
zodpovdt. Uvolnme se a pak se budeme setkvat sami se
sebou a s lidmi i udlostmi v naem ivot spe s uritou
meditativn toleranc a jasnost, m nensiln rozpustme
nejistotu a neurotick chovn. Postavme se naim vzvm
a u nebudeme strkat hlavu do psku tm, e budeme vdom
vnmat a ctit sv svtl i stnov strnky. To sta. Nebudeme
u muset nenvidt nebo bojovat proti sv neurze a svmu
stnu. Splynou spolu ve svtle jemnho vdom.
Jednoduch i pokroil formy praxe nt pozitivn ovliv
uj epifzu a podvsek mozkov. V jze se u odedvna
v, e bezchybn fungovn tchto obou endokrinnch lz
je pedpokladem pro jasnho ducha a harmonick duevn
ivot. Duchovn a duevn zatvrdl usazeniny jsou odplave
ny pry jako hlen v chodbch a vedlejch dutinch nosu.
Psychick inek se samozejm d popsat jen tko. asto
slchme vtu: "Ctm se celkov lpe. " Nebo: "Te konen
vm, kde jsem byl dve zablokovan." Tyto vpovdi jsou pro

82

jednotlivce spojeny s jednoznanmi zkuenostmi, kter ctil

a integroval. Krom toho poukazuj na bdlou intuici. lovk
zskal lep cit pro vlastn ivot, a proto me jasnji rozlio
vat, rozumnji rozhodovat, uritji vystupovat a v ptomnosti
i budoucnosti lpe pedem vyctit, co je realizovateln a mon.
To vechno jsou znaky zdrav, v sob upevnn osobnosti.
Tam u zvisl chovn nenajde msto. patn zvyky se nemo
hou vbec rozit. A fanatickm se tm lovk nestv. Kdy
druz mus bezpodmnen kouit, prosm. J si u nemusm
zaplit, abych jim dlal spolenost. Prv tak mlo musm
moralizovat a oste vystupovat proti kouen. Kdy mi kou
vad, odejdu. Kdy se mi lb, zstanu. Ale kouit tak jen pro
to, e to dlaj ostatn, to u v dnm ppad nepotebuji.

EXPERIMENT 5

Proces uvdomn
1 . krok: prvn vhled
Mm problm: Jsem kuk. Krom toho vm, e problm
nen kouen, nbr pouze skutenost, e j jsem kuk a e
tm nim sm sebe. V dsledku toho chci een hledat v sob
samm a nikde jinde. Mm kolem nen zanechat kouen.
Mm kolem je osvobodit v sob piny, kter m den za
dnem dlaj kukem.
2 . krok: motivace
Poznvm, co pro m kouen znamen, a vidm jasn
a zeteln nsledky pro svj ivot. Jestlie nepestanu kouit,
s velkou pravdpodobnost se ukoum k smrti. Poznn stra
livch nsledk m posiluje v hledn een v sob samm.

83

Vm, e sm sebe nim, a proto chci jednou skuten ctit, ja

k aspekty skryt ve m mne enou k takovmu sebenien.
3 . krok: trpliv ekn

Jsem pipraven ctit piny svho kouen. Vyzvu tyto pi

ny, aby se mi projevily tak, e je mohu neruen ctit. K tomu
si nechm veker as, kter je zapoteb. Nehonm se, ne
chci si nic vynucovat, ale ekm pipraven je pijmout. Pin
mho kouen me bt mnoho, v ivotnm stylu a v blzk
i vzdlen minulosti, v malch a velkch traumatickch proit
cch. Tyto piny se mi ukou a j je proctm.
4. krok: ctn
Kdy ctm, e se mi ukazuje jedna z pin, vctm se do
sebe a zjistm, jak pocity to ve m vyvolv. Ctm tyto pocity
jasn a zeteln, ve vech detailech. Je to jako jaksi vnitn
veden, nebo tyto pocity na sebe nechvm voln psobit,
nekladu dn odpor, i kdy pocity teba bol. Krom toho
nedlm nic. Nechvm pijt, co pijt chce, a umle proces
nedm.
5 . krok: oputn

Tm, e se zcela odevzdm ctn, bez vnj kontroly svm

j, si spontnn uvdomm, e vechny pocity maj zatek,
sted a konec. Vyno se, doshnou svho vrcholu a doznvaj.
Zatmco jsou ptomn, ctm je a penechm se jim. Kdy
zeslbnou, nechm i to, a se to dje. Nechm je doznvat.
Opoutm je.
6. krok: integrace

K tto integraci nemusm pispvat vdomou nmahou.

Kdy cel proces od kroku 1 po krok 5 vdom a spontn
n probhne, jsou jm do vdom vyzvednuty zapomenut
a potlaen sloky osobnosti. K tomuto elu se u nich nepo-

84

tebuji zastavovat. Nemusm si jich vmat. Mnohem dleitj

je, e procesem stle znovu prochzm, e se upevuji ve
svm vhledu, e zesiluji svou motivaci a pak nechm pocity,
aby probhly, nechm je pijt a odejt, jak chtj - a pi tom
je ctm.
Tento proces nen dn cvien nebo systematick vzkum
pin v tom smyslu, e se v uritm okamiku posadme
a formln jej mme provdt. Lep je nkolikrt si pest
kroky a pak si na n vzpomenout. Pleitostn ve dne nebo
v noci se pak vyno njak mylenka nebo kousek vzpomn
ky, kter bude vrhat nov svtlo na potebu kouit. Obraz,
pocit, emoce. Vnmejte ji a nechejte ji probhat. Jak u jsem
nkolikrt zdraznil, nejde zde o to pinu jasn rozpoznat,
abyste jej nsledky mohli odezat jako skalpelem. To by
bylo velmi mechanistick. V tomto ppad ale nechcete
sv poznn dit vl. Msto toho se chcete svmu poznatku
odevzdat. Poznatek nen prostedek k vaem u cli uinmi
slovy: k cli ega}; spe zde dovolte sob sammu stt se pro
stedkem poznn, osvobodit se od niivch aspekt - nechat
je prost spadnout jako zral ovoce, kter bez nmahy pad
ze stromu. Umonte svmu poznn, aby vs jemn a po
krcch mnilo, ne podle uritho plnu a u vbec ne podle
pedem danho asovho plnu.

85

Kapitola 8
Tlesn a duevn hygiena v jze
Voda iv a obsah uje jak tlo, tak i ducha. Proto se k, e
je prvn mezi i vly, nebo vyzvedv lovka ze s vtskho
pros ted do transcendentn ho. Mudrc to moude vyuije.
Cen si horsk vody, pramen it vody a deov vody jako
nejulech tilej ze vech tekuti n .
GARUDA PURANA

V prvnch sedmi kapitolch tto knihy jsme se omezili v

hradn na prvn a vodn stupe vplachu nosu, a tm jsme
zprostedkovali pohled na velmi mal vsek tradice. Toto
omezen se zdlo smyslupln, protoe se z praktickch d
vod doporuuje dkladn pochopit a aplikovat jednu vc,
ne patn chpat mnoho vc, a v dsledku toho je dlat
nesprvn. Mezitm jste zskali jasnou pedstavu o praxi
a u jste dala nt pravdpodobn tak vyzkoueli, take
dal informace jsou vtny .
Vedle dala nt existuj nejen dv pokroil formy vpla
chu nosu; nadto pat varianty nt i ke skupin takzvanch
shatkarem , ,,6 oitnm" (shat 6) . Ty jsou pro jgu tot
jako pro jurvdu pana karmy (neboli ,,5 metod detoxikace";
pana
5) . Jako vechna jgov cvien, tak i shatkarmy
sleduj mnostv el. Zjednoduen meme zjistit, e zba
vuj tlo jed, a tm ho dlaj odolnjm a zdravjm. Nadto
pipravuj zklad pro dal duchovn vvoj tm, e tlo i ducha
pipravuj pro jemnj energie, a tmto zjemovnm ho na
konec promuj.
=

86

est oitn je:

1. Nt ti stupn praxe k vplachu nosu.
2 . Dha u ti detoxikace steva ivlem ohn a vody.
3 . Na u l i ada technik k masi orgn dutiny bin.
4. Basti oitn tlustho steva.
5 . Kap labhti doslova peloeno jako "politura lebky",
tedy techniky k vyrovnn a aktivizaci obou polovin pednho
mozku, kter jsou vak nensiln.
6 . Trtaka meditace k poslen intuice a koncentrace.
-

Vechny tyto disciplny vm pi odpovdajcm veden od

zkuenho uitele jgy pinesou mnohem vc ne pouh
peten knky, mon s vjimkou jednoduchch meditac
trataka . U dhau ti, nau li, basti a kaplabhti je nutno dbt
na pli mnoho detail, kter se naume jen prostednictvm
vlastn zkuenosti.
Pokroilch stup vplachu nosu bychom se mli odv
it, teprve a zvldneme stupe 1 a dokeme ho bez pot
bezchybn provdt. U technik stupn 2 a 3 proud voda sku
ten vemi vedlejmi dutinami a do prostoru hltanu a od
tamtud sty zase ven. Na sv del cest se star o dkladnj
vyitn cel oblasti nosu i hltanu. Pi sprvnm provdn je
tak tato dal forma da la nt prosta vech negativnch ved
lejch ink. Nevyvolv nevolnost a v nijak form nekod
nosu nebo jeho rozvtvenm vedlejm dutinm.
V idelnm ppad netee vbec dn voda do pas ved
lejch dutin nebo dokonce do sluchov trubice. To se me
stt jen tehdy, kdy pi vplachu nosu nesprvn koordinuje
me dech nebo kdy pi osuovn pli prudce pothneme.
Netrv to ovem dlouho. Osuovn nosu odstran obecn
velmi rychle kadou zbylou kapku. V nejhorm ppad to na
chvli pociujeme jako nco ruivho. Nebezpe pro zdrav
zde nehroz, jedin e by kapky vody obsahovaly zrodky

87

infekc. To je ovem sotva pravdpodobn, kdy se dme

jasnmi pokyny k jgov metod da la nt.

Pokroil stupn vplachu nosu

Pro druh stupe dala nt existuje odborn termn. V jze
se nazv vyu tkrama kap labhti . Pi n thneme vodu mr
n dozadu, zatmco prochz nosem. Voda natee do hltanu
a my ji vyplivneme. Nen to v dnm ppad nebezpen,
ale mli bychom bezpodmnen dbt na to, abychom vodu
nespolkli. Ped technikou vyutkrama kap labhti vyprzd
nme jako ppravu nejprve jednu konviku a provedeme ob
vykl vplach nosu da la nt prvnho stupn. Pak pejdeme
s druhou konvikou k druhmu stupni vplachu nosu. V tom
to ppad ani nen nutn, abychom mezi provedenm prv
nho a druhho stupn peliv osuili nos. Po skonen dru
hho stupn je pak ovem bezpodmnen nutn nos osuit,
protoe nosnmi drkami proteklo dvojnsobn mnosM vody
a jej zbytky by mohly vst k podrdn. Vyutkrama kapl
bhati nt pispv pedevm k vyitn a oteven zadnch
vedlejch dutin, kterch se prvn stupe netkal. Je to proto
zvl inn prostedek proti vem druhm znt vedlejch
dutin, proti chronickmu chrpn, chronickmu kataru, pot
m se ttnou lzou, kali a jinm potm krku.
Tet stupe je jet trochu obtnj zvldnout. Tradin j
gov texty jej oznauj jako itakrama kap labhti nt. Zde
se slan voda nabr do st a vysmrkv se nosem. To nen na
zatku vbec snadn a nen to ani nikterak pjemn. inek
a uitek se rovnaj jinm druhm vplachu nosu, jsou vak
potencovan. Tak u i takrama kap la bhti nt se postu
puje nejlpe po krocch. To znamen, e nejpeve provedeme
vplach nosu prvnho stupn, pak dal druhho stupn, ne

88

se nakonec odvme vlastnho tetho stupn. Je zase teba

psn dbt pelivho osuen nosu. Tak itakrama kap lab
hti nt bychom mli zpotku cviit jen v ptomnosti a pod
dohledem svho uitele jgy.

stu pe 1

stu pe 3

Rzn stupn vplachu nosu

Vplach nosu s jinmi pomckami

Slan voda je sice nejpouvanj a vlastn ideln proste

dek k vplachu nosu; star texty vak znaj jet jin metody,
kter se mohou pouvat ve zvltnch ppadech .
1. Dudgha nt je vplach nosu mlkem. Je na mst
tradin pi astm krvcen z nosu a me se krom toho
ukzat jako velmi uiten, kdy slan voda v individulnm
ppad pli drd nosn sliznice. Tak v jinch situacch m
e dobe psobit. Napklad je mon, e se po letn nebo
smirkovn sdry nebo ploch se sklennmi vlkny do nosu
dostane zvl mnoho stic prachu a chemikli, kter nyn
musme odstranit. V tomto a v podobnch ppadech mohou
bt nosn sliznice zvl citliv a podrdn a vplach nosu
mlkem pinese levu a pomoc . Nejlpe je provdt dudgha
nt v nvaznosti na obvykl vplach nosu slanou vodou. Kro
m toho nen nutn, aby se mlko dostvalo jednou nosn dr-

89

kou dovnit a druhou ven . Sta, kdy mlko vthnete dovnit

nosn drkou a pak hned vysmrkte . Jednou na kad stran
sta. Dve ne to udlte, mli byste se o svch specifickch
potch poradit s kvalifikovanm odbornkem. Tak byste v
plach nosu mlkem nemli v dnm ppad provdt pli
asto .

2 . Sutra nt je itn nosu bavlnnm vlknem. Otevr

nosn chodby jako dn jin metoda. Meme ji provdt
s bavlnnou rkou nebo s gumovou hadikou, kterou vth
neme nosn drkou dovnit a vythneme sty. Pak pohybujeme
rkou nkolik okamik opatrn dopedu a dozadu a nako
nec ji sty pln vythneme ven. Pak tent postup opakuje
me druhou nosn drkou. S trochou cviku dokete rku
dokonce jednou nosn drkou vthnout dovnit a druhou vy
thnout ven . Sutra nt je vysoce inn technika a doporu
uje se pedevm tehdy, kdy po njak dob pravidelnch
vplach nosu zjistte, e jedna nosn drka zstv v podstat
ucpanj ne druh . To me napklad spovat ve tvaru
chrupavky, kter zuuje nosn pas. V tomto ppad se m
e sutra nt nabzet jako alternativa k malmu operanmu
zsahu. Doporuuje se ovem, abyste pedtm po del dobu
zkoueli ti stupn vplachu nosu slanou vodou, pot se ne
chali prohldnout krnm-nosnm-unm lkaem, aby se zjistil
exaktn dvod blokdy, a teprve potom se pustili do itn
nosu bavlnnm vlknem. V kadm ppad je nezbytn pro
vdt tuto techniku pod dohledem zkuenho uitele jgy.
Sutra nt byste nemli provdt lehkomysln a bez dozoru.
3 . Svam u tra nt je vplach nosu vlastn mo. Zprvu to
zn pro nae ui mon odporn, ovem i zde to m sv dob
r dvody, kter chceme vysvtlit ovem jen krtce . Len
vlastn mo je v jze komplexn aspekt pe o tlo a pre
vence nemoc . Je to do jist mry vda sama o sob, kterou
90

se mnoho starch text zabv velmi podrobn a s mnoha

detaily. V zsad funguje svam utra nt podle stejnho prin
cipu jako homeopatie, kter tak vychz z toho, "e stejn
se l stejnm". Vechny odpadn produkty ltkov vmny,
jako napklad mo, obsahuj stopy ltek, kter nm mohou
zprostedkovat dobr odkaz na vnitn zdrav tla. U techniky
svam utra nt psob pach a chu moi na mozek jako me
chanismus biofeedbacku. Zskan smyslov dojmy povzbuzuj
mozek k tomu, aby postupn nov naprogramoval ltkovou
vmnu a zredukoval vytven jedovatch odpadnch produk
t. Tmto postupem se pozitivn smrem k vylen ovlivuje
prbh mnoha nemoc. Kdo se nau provdt techniku sva
mutra nt, bude chtt tak zmnit svou stravu. Tak se po
stupn odbour odpor vi vlastn moi. Zanme jednodue
s roztoky zednmi vodou, dve ne budeme mo pouvat
v nezedn form.

EXPERIMENT 6

Mrn veobjmajc zen

1. Sete uvolnn a zpma, pln relaxovan v prod,
nejlpe na mst, kde je irok zorn pole a inspirujc pano
rama.
2 . Zamte nyn svou pozornost na nejvzdlenj objekt ve
vaem zornm poli.

3 . Nechejte sv oi, aby se pekily, take vae zorn pole

se rozplyne a vy budete vidt vechno dvakrt.

91

4 . Otevete se dokonalmu vdom panoramatu. Vnmte

vechny jevy ve svm zornm poli, ani byste se soustedili na
urit jev.
5. Nechejte sv oi, aby si vytvoily mrn smv. Ano,
vae oi se skuten smj, ani by se vae sta zkivila do
falen grimasy. Smch je jen v och.
6 . Dovolte svm om, aby se pln uvolnily, a pokuste se
neovlivovat, co vae oi vnmaj. Nechejte k sob zcela spon
tnn pichzet vechny vjemy.

7. Oddejte se na chvli zcela bezvhradn tomuto zpsobu

vnmn.

8 . Kdy uctte, e pichz ten prav okamik, vrate se

prost k normlnmu zpsobu vnmn, piem se mon
i nadle budete dvat na svt a na lidi zjemnlm pohledem.
S plnm uvolnnm vaich o se uvoluje i duch. Smch
uvoluje vae obliejov svaly a vai kadodenn masku
a pzu. Tm, e nechcete nic uritho, se vm oteve vechno.
Nesoustedte se na nic a vechno k vm jen tak pichz.

92

Kapitola 9
Farmakologick brna k mozku :
Oeten nosu medicnskmi
innmi ltkami
Ze zem vzely byliny.
Z bylin vzelo sem n ko,
Kter dalo lidem ivot.

TAITTIRIYA UPANIADA
Nos tedy nepedstavuje pouze brnu k mozku, ale je na
fyzick rovin tak brnou k vdom, protoe dech, prna
a duch jsou spolu nerozlun spjaty. Proto se d pes nos
ovlivnit prna a v dsledku toho i vy funkce mozku, smys
lov vnmn a motorika. jurvda u dvno tyto souvislosti
prakticky zuitkovv a odpovdajc vhled do terapeutickch
monost skrze nos vstin shrnuje v aforismu: " Nos je pro
vechny vhodn lky pmou cestou k hlav. "
K pana karm jurvdy pat dle nasya karma, zavdn
medicnskch innch ltek do nosu. Nasya karma se po
uv pedevm tehdy, kdy se maj vyrovnat di v oblasti
hlavy nebo je nutno prv tam kontaminovan di neutrali
zovat . Je zvlt vhodn pro nemoci orgn nebo v oblastech
nad klnmi kostmi (tedy v krku, na hlav, na och, na uch
a v uch, v nose a na zubech), ale tak pro celkov stavy
vyerpn a pro nervov choroby stejn jako prevence k po
slen vech vitlnch funkc. Stejn jako jednodu dala nt
se t tento posledn druh preventivn nasya karmy velk
popularit.

93

Pana karma
V komplexnm systmu zdravotn prevence jurvdy pat
pana karma k istcm a detoxikanm terapeutickm pstu
pm, nazvanm tak odhana ikitsa. To je obecn stedn
lebn pstup, kter zachycuje problm nerovnovhy tles
nch energi u koen a obnovuje harmonii t d. Tm je
pana karma srdcem kad jurvdick terapie.
Nejoblbenj oblast pouit pana karmy spov ovem
v prevenci nemoc . Pedevm pravideln kry v uritch od
stupech psob konstruktivn, omlazuj a tonizuj. Probouzej
duchy ivota a posiluj ivotn sly.
Pojem pana karma poukazuje na pt rznch pstup
nebo metod itn , protoe pana znamen "pt" a pana
karma tolik co "pt aktivit" . Tchto pt aktivit jsou:
1 . Vamana karma terapie prostednictvm zvracen
2. Virechana karma terapie projmadly
3. Basti karma terapie vtokem
4. Nasya karma detoxikace tla nosem
5. Rakta moka karma detoxikace krve
-

V Suru ta Sam h i t , jedn ze dvou zkladnch uebnic

jurvdy (druh je araka sam h i ta) , je pstup pti istcch
aktivit pana karmy shrnut krtce a vstin na jednom ms
t: " Pana karma sleduje tyi cle. To je 1 . harmon ick
so u h ra a rovnovha d; 2. zm rn n nadmrn aktivnch
a dom inan tnch d; 3. u k lidnn pato logickch d; a 4.
vylouen spotebovan ch d.
"

94

Nasya karma
Tradin jurvdick lka sah po tto metod pedevm
pi len sinusitidy, znt krku a znt mandl, unch cho
rob, poruch spnku a dokonce pi lb tch forem duevn
nemoci, piem samozejm pouv vdy jin medicnsk
inn ltky. Tradin sanskrtsk oznaen pro terapeutickou
nasya karm u je iro uirechana, "detoxikace nebo itn d
na hlav" . Pitom se pouvaj nejen lebn oleje, ale i urit
ivoin tuky, prek, kaovit masti, odvary a medicnskmi
innmi ltkami opaten alkoholov roztoky. K nejastji
indikovanm rostlinnm innm ltkm pat zzvor, pippa
li , ern pep, pukvorec a amla .
Klasick spisy rozliuj mezi temi zvltnmi formami nasya
ka rmy, toti uirechana nasya karmou, brm hana nasya kar
mou a amana nasya karmou . U uirechana nasya karmy se
pouvaj erstv vylisovan extrakty z rostlin, napklad nko
lik kapek esnekov vy nebo vy ze zzvoru, smchan
s medem a sol. Nkdy se pouvaj i prky, kter jsou malm
trychtkem foukny do nosnch drek. Tato forma lby je
zvl intenzivn, protoe prek me absorbovat podstatn
vce pokozench doshas . Vi rechana nasya karma se pede
vm indikuje u bolest hlavy, u znt spojivek, u krnch
chorob, u otok ve tvi, u nabhlch lz, u lepry, u celko
vch stav vyerpn a jinch horenatch onemocnn.
U brm hana nasya karmy se pouvaj chladiv ltky, tedy
extrakty a nlevy z kry a list rznch strom, ale ve zvlt
nch ppadech tak va z masa nkterch zvat z dungle
a nkterch druh ptk. Pomoc brm hana nasya karmy
se l hlavn ztrta hlasu nebo ztrta schopnosti mluvit, ale
i pli such sliznice nosu a hltanu, ochrnut oblieje a celkov
stavy slabosti. Pitom jsou dva druhy dvkovn, siln k vlastn
lb nemoc (nazvan tak mara) nebo nich dvkovn
k prevenci.

95

amana nasya karma je tet forma istc lby nosem.

Obvykle se k n pouv mlko nebo voda, kter byly oboha
ceny o medicnsk inn ltky. Nejvhodnj asov oka
mik pro lbu zvis na dosha, jeho nerovnovha vyvolala
nemoc. Obecn pravidla zn:

Vyvol-Ii se v dsledku nerovnovhy energie kapha, bude

se nemoc lit pomoc amana nasya karmy v prbhu r
na.
Kdy se v dsledku nerovnovhy vyvol energie pitta , bude
se nemoc lit pomoc amana nasya karmy v poledne.
Kdy se v dseldku nerovnovhy vyvol energie vta , bu
de se nemoc lit pomoc amana nasya karmy v prbhu
pozdnho odpoledne a brzy zveera.

Nos je brna k mozku a k vdom

96

Tato forma nasya karmy psob pedevm uklidujcm

a zmrujcm zpsobem. Normalizuje spolupsoben doshas
uklidnnm pokozench d.
Znmkou spn lby nejrznjmi formami nasya

karmy jsou nsledujc reakce v pacientovi : Zmizely vlastn

pznaky , kter daly podnt k lb . Krom toho se pacient
ct vyrovnan a tlesn poslen. Hlava je jasn a krevn obh
stabiln.
Mal chyby v lb u nasya ka rmy vedou obvykle k na
ruen energie v ta , co pokozuje hladk chod smyslovch
orgn . Kad nadmrn lba nebo pli vysok dvkovn
innch ltek zpsob, e hlava bude tk a tup a vyvol
pocit mrnho zmatku nebo dezorientace .
Tolik pehled o pouit nasya karmy k terapeutick inter
venci v ppad nemoci. Rozum se samo sebou, e jen zkue
n jurvdick lka me podniknout takovou lbu . Indick
medicna nen ustrnul systm . Spe existuje nespoet mo
nch variant len, kter pichzej v vahu v jednotlivm
ppad . Jen zkuen litel je me po potenm studiu
posoudit a pout tam , kde je to pimen .
Ale v Indii existuje tak velmi populrn forma nasya kar

my, kter pat do jist mry k obecn hygien tla i ducha

a u mnoha lid se stala kadodenn rutinou. Nasya karma v pra
videlnch intervalech , podle poteby tak denn , oiv tlo
i ducha erstvou energi . Pome zachovat zrak a oslaben
zrak asem zregeneruje a do uritho stupn . Postar se
o to , aby nos zstal bez pot a ich a chu mohly nadle
vechno pln diferencovan ctit a chutnat . Udruje zdrav
mi ui , bubnek i kanl stednho ucha , zachovv optimln
sluch. To plat dokonce i v penesenm smyslu, nebo v sil
nj me ne jednoduch zpsob da la nt posiluje nasya

karma intuici . Klasick texty a nespoet osobnch zkuenost

shodn konstatuj, e nasya karma s uritmi innmi ltkami

97

chrn ped pedasnm edivnm vlas a i v pokroilm

vku se jet star o zdrav, siln vlasov porost . inek
pravideln nasya ka rmy tedy spov v tom , e se zpomal
vechny procesy strnut. A do vysokho vku dv nasya
karma zdrav napt, vitalitu a radost ze ivota .
K celkov regeneraci a poslen se pouvaj asto medicnsk
oleje, kter se podvaj ve form nosnch kapek. Jejich hlavn
soust jsou inn ltky z j va n t i , himlajskho cedru , va ly,

vdamu, kama lu, slava n u, pith va n u, nagkesharu a jinch by

lin . Tento bylinn olej se v Indii pouv u tiscilet . Probouz
a posiluje duchy ivota a posiluje pedevm funkci smyslo
vch orgn, a tm i smyslovho vnmn .

Vci, kter potebujete k nasya karm

1.
2.
3.
4.

malou keramickou misku na olej nebo odvar

malou keramickou misku na masn olej

on pipetu , abyste nakapali kapky do nosnch drek

ist mokr , tepl runk
5 . bavlnn tek

inek lk

nasya karmy

inn ltky se absorbuj skrze sliznice a pak vstupuj do

krevnho obhu

skrze doln on ly v ilnch dutinch mozku

skrze pm absorbovn do mozkov a mn tekutiny

98

Obecn pokyny k vlastn lb

nasya karmou
K vlastn lb pat, e mte vechny nezbytn pomcky
pohromad a postup je vm pesn jasn, aby v nesprv
nm okamiku nedolo k ruivmu peruen, kter by nadto
mon ohrozilo spch vaeho postupu. Proto zde nsleduje
pesn pehled o prbhu va vlastn lby . Protte si jej
nkolikrt pomalu a dkladn , a si budete moci bt jisti svm
dalm postupem .

1 . Ujistte se , e mte pipraveny vechny nezbytn po

mcky , pedevm u naplnnou pipetu , masn olej , ist
bavlnn tek a mokr runk.

2 . Zaposlouchejte se na nkolik okamik do sebe , nechej

te odejt veker spch , nechejte proudit svj dech dovnit
a ven a prociujte mrn pohyb hrudnku a bicha , kter je
pirozen spojen s dechem.

3. Kdy mte pocit, e jste se uklidnili a e jste nyn skute

n zde , umyjte si obliej a ruce a polote se pak na matraci
nebo na lehtko .

4. Vsute si pod ji srolovan polt o pimen vce

a pevnosti (tak srolovan runk se pro tento el vborn
hod) . Tmto zpsobem mete hlavu podeprat tak, jak je
vm to prv jet pjemn . Hlava by pitom mla bt na
klonn tak daleko dozadu, a budou nosn drky mit rovn
ke stropu .
5 . Nalijte opatrn mal mnostv masnho oleje na sv

dlan a rozetete jej po celm oblieji.

99

6 . Masrujte si peliv a siln oblast okolo nosu a o .

7 . Vytvejte palcem pevn tlak podl stran nosu a nad
vedlejmi dutinami , jako pi masi reflexnxh zn .

8 . Ohnte prsty a masrujte si opatrn akupunkturn body

pod a nad okrajem o . Dbejte tak na sprvnou rovnovhu
sly a jemnocitu .

9 . Polote zaat psti na zaven oi a mrn na n tla

te .

1 0. Nkolikrt uvolnn a hluboce nadechnte a vydech

nte nosem. Dbejte na to , aby byly vae ruce pi tom pln
uvolnn .

1 1. Vezmte do ruky pipetu a nakapejte si osm kapek te

kutiny do prav nosn drky .

Sebelen nasya kannou

100

1 2 . Uctte innou ltku prudce pln nahoe v hlav , jako

byste sndli plnou lci kenu . Pravdpodobn vm vstoup do
o slzy a z nosu zane trochu tct . Tmito reakcemi vm tlo
uke , e uvoluje potlaen emoce . Pokud chcete , mete
si hned istm bavlnnm runkem osuit oi a nos tak, jako
byste pedtm sndli plnou lci kenu .

1 3 . ekejte nkolik minut s klidnm dechem a vdom p

tomn v danm okamiku . Pak si nakapejte osm kapek inn
ltky do lev nosn drky.

1 4 . Dejte si po ukonen sv nasya karmy klidn trochu na

as . Zstate uvolnn a lete chvli s vdomm ptomnho
okamiku .

1 5 . Na zvr si umyjte ruce. Pak nakapejte trochu seza

movho oleje na malek, zavete jej do kad nosn drky
a prstem tam otote . Tm namaete a zapeette nosn st
ny .

Celkov pokyny pro sms innch ltek

a

on pipetu

Pipravujte si sms oleje na kad den erstvou . Pouvejte

vechny inn ltky nasya jen v den jejich ppravy . Nikdy
sms v dnm ppad nezmrazujte , abyste ji na druh den
pouili jet jednou . Naplte on pipetu pimenm mno
stvm oleje . Polote se na zda a zavete otvor pipety postup
n do obou nosnch drek, piem do nosu vyprzdnte vdy
asi polovin mnostv tekutiny .

101

Sezamov/ zzvorov olej

Tento olej je vynikajc a vhodn pro kadodenn nasya
karm u . Psob posilujcm a vitalizujcm zpsobem a star se
o duevn rovnovhu a mentln jasnost . Krom toho psob
proti zkostnm stavm, ochablosti , ztrt pamti , bolestem
hlavy, nervozit , huen v uch, bolestem v uch , kataru el
nch dutin a ztrt ichu .

1 polvkov lce sezamovho oleje

1/2 kousku erstvho plodu zzvoru
Oloupejte zzvor a nastrouhejte jej na malm struhadle .
Potom rozehejte olej v mal pnvice z nerezov oceli. Na
konec jej nalijte do pipraven misky . Zaatou pst vytlate do
oleje vechnu vu z nastrouhanho zzvoru . Misku pikryjte
a nechejte sms oleje a zzvoru asi pl hodiny vyluhovat .
Dbejte na to , aby v oleji nezstaly dn zbytky rostlinnch
vlken nebo drobky . Naplte on pipetu . Polote se na zda
a zavete si olej postupn do obou nosnch drek.

Zzvorov odvar
Tento odvar je vynikajc a vhodn pro kadodenn nasya

karm u . Psob posilujcm a vitalizujcm zpsobem a star

se o duevn rovnovhu a mentln jasnost . Krom toho po
mh pi zkostnch stavech, obavch, nachlazen, chipce,
bolestech hlavy, nervozit , neklidu , patnm zraku a kataru
elnch dutin .
1 ajov lika naseka nho ers tvho zzvo ru
nebo
1 ajov lika naseka nho koene ke n u
4 polvkov lce vody

102

Polote nasekan zzvor nebo ken doprosted malho

kapesnku z ist bavlny. Kapesnk uchopte za konce . Pak
vymakejte vu z nasekanho koene pes kapesnk do
pipraven keramick misky . Pidejte k n vodu. Podvejte se
podn , zda v odvaru nezstala vlkna nebo drobky z koe
ne . Pokud ne , mete jm naplnit pipetu a zat s vlastnm
oetenm .

Sprvn dvkovn
Zde pedstaven vlastn oeten se za uritou dobu stane
kadodenn rutinou. Vyzkouejte jej po dobu jednoho tdne .
Pak se mete rozhodnout , zda chcete pokraovat dl nebo
ne . Pokud byste se rozhodli pro nkolikatdenn nebo do
konce nkolikamsn rutinu , pak zante prvn den prvnho
tdne s osmi kapkami z pipety na jednu nosn drku podle
pokyn popsanch ve . Potom od prvnho do sedmho dne
zvyujte dvku vdy o jednu kapku, take budete postupovat
podle nsledujcho schmatu:
den

1
2
3
4
5
6
7

poet kapek

8
9
10
11
12
13
14

103

Prvn den druhho tdne pak zante zase s osmi kapka

mi . Pak mnostv stupujte , abyste tet tden znovu zaali
s mnostvm osmi kapek a tak dl .

Vhodn okamik vlastnho oeten

Pro zde pedstaven experimenty s nasya karmou je mon
nejlep , kdy vci nekomlikujeme , ale dvme se na n uvol
nn , a sice v tu denn dobu , kter se vm v prbhu dne hod
a kter pro vs neznamen dal zt. Samozejm je v jur
vd as oeten vdy uren individuln . asto je uren na
zklad konstitunho typu podle typu kapha , pitta nebo vata .
Ale jsou i jin monosti k uren asovho okamiku vhodn
ho pro oeten, napklad pes trida-puls . Podle pevauj
cho pulsu kapha , pitta nebo vata se napklad pi masi po
uv odpovdajc olej . Takov vahy nejsou bezpodmnen
nutn pro prvn pokusy a zkuenosti . Pokud ovem znte svj
konstitun typ , mete si svou nasya ka rm u naladit podle nj
a provdt ji v pro vs vhodnou denn dobu .

Typy kapha:

Typy pitta:

Typy vta:

8 . 00
1 2 .00
1 5 . 00

a
a
a

1 0 . 00 hodin
1 2 . 30 hodin
1 6 . 00 hodin

Kontraindikace:
Akoli se d bez nmahy a snadno praktikovat a neob
sahuje specificky medicnsk inn ltky , existuj pro tuto
jednoduchou formu nasya karmy pece jen nkter kontrain
dikace . Nemla by se provdt :

1 04

dt, kter jsou mlad 7 let a u starch lid , kte maj

vce ne 80 let

bhem thotenstv a v prvnch mscch po porodu

bezprostedn po sexu

pi horece
bezprostedn po koupn nebo sprchovn

bezprostedn po jdle

dokonce i po minimlnm poit alkoholu

pi vnitnm krvcen

bhem menstruace

pi chronickch poruchch spnku

pi chronickm {a

ne

pechodn akutnm} kataru

elnch dutin

David Frawley

JGA A JU RVDA
Kn i h a se zamuje na komplexn l i d s ko u pirozenost, n a i r
pojet ivota ve smys l u l ov ka j a ko d u chovn a kos mick
bytosti . Zahrnuje nejen pi o t lesn a d u evn zdrav, a l e
i ppravu n a d u chovn ivot.

objed n v ky :

FONTNA

Horn n m . 5 , 772 00

Olomouc
tel: 585 221 400
www.fontana.ws
www.fontana-esote ra.cz
www.fonlana-esolera.com

105

ERN BEZ
P raktick pomcka pro vechny, kdo vyuvaj l iv rostliny pro zlepen svho zdrav, ale
i jako velkou pochoutku v kuchy n i . ern bez je jednou ze zklad n ch byl i n pouvanch ve
fytote rapii i homeopat i i . Kdo jednou ochutnal ampask nebo smaen kvty v tstku, u
nezapomene . . .

GUARANA - ELIXR DLOUHOVKOSTI

Guarana komplexn psob na cel organisrnus, p rod l uuje ivot, zlepuje krevn obh , de
toxikuje a ist cel tlo, sti rn u l uje rnozkov f u n kce, psob kladn na pote nci, spal uje zsob
n tuk, odstra uje stres a n avu orga n i s m u . To je jen st ink tto zzran rostl iny z a
mazonsk dungle.

VELK KNIHA TIBETSK MEDiCNY

Tradin ti betsk medicna pedstavuje velmi rozshl a dokonale objasnn diagnostick a
u n i ktn systm rznch forem te rapie. Kniha si klade za kol uvst tene pstu pnou for
mou do oblasti ti betsk medicny. Kniha obsahuje testy pro stanoven konstitunho typu a ty
pu tlesn energie.

JGA - KROK ZA KROKEM

Tato kniha j e svtovm bestsellerem. Je to zklad n ebnice p ro vechny, kdo se zabvaj
cvienm jgy. Krok za krokem vede tene jednotlivmi cviky, kter pispvaj k harmoniza
ci a zd rav organ i s m u .

MANDALY
Pedkldme vm prvn trojici , z cel ady mandal , kter vm pomohou zklidnit vai dui
i tlo v tomto zmatenm svt . Mandala se dky svm u jedinenmu koncentrickmu tva
ru nabz jako ideln pedloha pro med itaci i nezkuenm, nervznm a stresovanm lidem.
Malovn pitom proces meditace i vlastn ho poznn posi luje. Jak pouijete barvy, j e j en
na v s . D leit j e , abyste mli irokou paletu barev, kter d v dostatek prostoru v a fan
taz i i . Kryc a vodov barvy lze velmi dobe m chat do novch barevnch odstn a vykouz
lit tak velmi jemn barevn odstny. Voskovky mete pes sebe rozmazvat, stej n tak
i p echody rznch pastelek. Olejov barvy maj silnou a sytou kryc schopnost. Bhem vy
barvovn mandal budete postupn pociovat, jak se vm zkliduje dech . Nakonec b udete
zcel a uvolnni a spovte sami v sob. A udlte posledn tah, budete se ctit jako zno
vuzrozen. ..

H. R. CLARK: REVOLUCE V LEN NEMOc

Kniha v USA zpsobila velkou nevo l i farmaceutickch gigant, protoe odhaluje skuten p
iny nemoc, vetn RAKOV I N Y. Nabz nemocnmu teni monost se vylit. Metoda se
d spn vyut i v prevenc i .

Objednvky: FONTNA, Horn nmst 5, 772 1 1 Olomouc, P. O . Box 1 1 0

www.fontana.ws

'8'

585 22 1 4 00

U j ste s i vyzko u eli pohodl n kupu

pe s Internet?
Vte , e Va i obj ednvku pij meme
i pro stednictvm zprvy S M S z a s l an
z Va eho mob ilnho telefonu ?
Vte , e . . .

FONTANA WEB S HOP

je spec i alizovan nov zzen elektronick
centrum obchodu
a slueb na internetov adrese

WWW. FONTANA . WS
Prv pro Vs zde j e nej vt a nej s p n j esk s p e c i a l i zovan
o n - l i ne databze knih z oblast
-

duchovn roz v oj

e s o terika

arodj n ic t v

psychologie

boj ov u m n
astrologie

zdrav i v o t

alternat i v n m e d i c n a

a m an i s m u s

vaen

jga

cvien

b u dh i s m u s

l i t e l s t v . . . atd .

nej v t o n - l i n e nabdka spec i l n c h b y l i nnch aj ov c h

drah kameny, taro tov karty, pro stedky aromaterap i e . . .

b y l i n sk a astro l o g i c k poradna

dal vrobky a pomcky zamen na zdrav ivotn sty l , nezvadn

s m s n ej vy kval i ty s p o p i s e m s l o e n i nvodem k pouit

stravovn a optimln p i tn reim, duchovn i fy zi ck rozvoj lovka . . .

o

special i zovan kurzy a vzdlvac programy v e ve uvedench oblastech

informace z i nnosti eskoslovenskho svazu litelskch umn

Zaregi struj te se a
. . . pohodln si obj ednvej te knihy z klvesnice Vaeho mobilu !

Na adrese fontana @ fontana.ws se tme

na Vae nmty, tipy a poadavky.

: r}J J =-2 1.1;] IJ [}J l8 OD [;-\

..

Jana KOMBERCOV, Marie SVOBODOV: Autorehabilitan sestava

- rozen a upraven vydn
Kniha naich ped n c h autorek n a b z te n i n a p rosto kompletn a vyerpvajc i nformace
o relaxanch a re h a b i l ita n ch cvienc h , p r i n c i p e c h s p rvn f u n kce lidskho o rg a n i z m u
a zdravm zpsobu ivota.

24 8,Odi ch RAJSIGl: SAMI SOB KARTEM II. dl

aneb UEBNICE VTN Z KARET
Pomoc tto ojedinl publ ikace se naute nazrat do sv budoucnosti a tm preventivn odstrao
vat problmy, kter by Vm komplikovaly ivot, kdyby jste je neodhalili. K tomu potebujete znt
hlavn vznam karet a karetnch kombi nac. Tato nejobshlej kniha o kartch Vm nabz vce jak

2260

kombinac a

5500

vznam.

238,-

Petr Ondej MATHIOll: HERB neboli BYLIN - I., II. a III. dl

E x k l u z i v n vydn z k l a d n h o d la v oboru FYTOTERAPIE v p rav naeho nejl epho b y l i
ne Jos. A. ZENTRICHA. Toto d l o , kter m sv m sto v k a d k n i hovn, V m n a b z u c e l e
n pehled o v e c h rost l i n ch pouvanch ve FYTOTE RAPII od doby z n m h o dr. PARA
CELSA a d o d n e n c h d n . N e n echte s i uj t vj i m en skvost, kter b u d e ozdobou kad k n i
h o v n y . V y j d e v o m e z e n m n k l ad u , p roto s i ho objednejte u DNES.
690,Oldich RAJSIGl: Sm sob vykladaem sn
Tato p r a c o v n k n i h a z n m h o karte a v y k l a d a e s n Vm u m o n p ra v d i v v y k l dat sv
s n y. J e d n o d u c h vklady n ej s o u vymyleny, a l e peliv sestav e n y za t i c e t l e t p r a x e .
U m o n Vm p e d v dat k r i t i c k o k a m i ky V a e h o i v o t a .

2 38 , -

REt' B":REV

I,-G. SCHILLI NG: e barev

Kniha ukazuje vznam barev v typologii a astrolog i i . Seznamuje ns s barevnou symbolikou. Nov
odkrv clen pouit barev jako lku, odhaluje n charakter a povahu podle zliby v barvch. Na
zvr ukazuje rozlien znak zvrokruhu podle barev a vztah barev ke tyem element m .
1 78,-

\I(-li .<t

;WMi:{tf.\I!Or;lJ:

Robert G R I ESBECK: N u merologie

sla um mluvit! Mte rdi sla? Asi ne, vdy kdo by j e ml rd. Tato kniha Vs seznm s moud
rost a magi sel, kter ns denn obklopuj. Tento esoterick rdce vm poskytuje fundovan
a jednoduch pstup k prastar vd o vznamu sel. S pomoc vkladu svch sel m ete lpe
poznat sami sebe. Krom toho najdete v tto knize i rzn kombinace sel, d leit pro vklad par
tnerstv. Velmi zajmav je i souvislost mezi nu merologi a astrologi.

1 78,-

Dr. A. E, BREHM: ivot zvat Idl prvn - SAVCV

Exkluzivn vydn zklad n ho dla znmho prodovdce. I m itace ke, z lat raba, s l epotisk,
rep rod u kce pvodnch d evoryt . I v souasn dob nejpl nj pehled o ij cch i neij cch d ru
zch ivoin e. Krsn a hodnotn drek pro kadho.

690,-

Objednvky:

FONTNA,

Horn nmst 5, 772 1 1 Olomouc, P. O. Box 1 1 O 585 221 400

www.fontana.ws

ASTROLOGIE A ZDRAV
Dal kniha z pera znmho astrologa Ericha Bauera. Zamuje se zde na diagnostiku ne
moc podle jednotl ivch znamen zvrokru h u . U jednotlivch znamen popisuje nejzranitelnj
msta a orgny, kterm by ml lovk tohoto znamen, vnovat velkou pozornost a oeto
vat je.

ASTRO TAROT
Set obsahuje k n i h u a ori g i n l n soubor karet, jeho princip vychz z klasickho TA ROTU .
Odliuje se vak podnm a ztvrnnm symbo l i ky. Tato symbolika vychz z kom u n i kace s
jemnjmi rovn m i vdom. Pochopen vznamu sym bol se stv prostednkem mezi n
mi a skrytm svtem.

ZKLADN KNIHA PARTNERSKCH HOROSKOP

Kniha znm astroloky, zabvajc se kompozitn astrologi, podv teni zkladn principy
synastrie, tzn. srovnvacch horoskop . . . Touto metodou mete vypracovat dobrou analzu
odl inch povahovch rys a zpsob chovn partner . Mete pout p ro manele, pte
le, m i lence, obchod n partnery atp.

r' CESK -

ESK BIOKUCHAKA

1lIOKUCf!AKA
!

1,

Prkopnick dlo z oblasti ekologickho zemdlstv, kter pehledn informuje o pprav j

del z netradinch surovi n , jako je pohanka, proso, penice palda, bezpluch oves apod.
Publikace je pehledn sestavena a doplnna adou barevnch fotografi.

ZEN A UMN JDLA

Kniha vysvtluje duchovn podstatu stravy, objas uje energetick psoben potrav i n . Varuje
ped nemocemi z j dla a porovnv J I N a JANG principy stravovn. Uvd pklady teplch
potrav i n , kter oh vaj tlo, stej n tak studench , kter ho ochlazuj.

OKUJc PRAVDA O VROB POTRAVIN

Cte n se dovd, pro mohou mt g u mov medvdci nemoc le nch krav, jak se dostanou
ervi do rybch produkt, e celozrnn chlb je nestraviteln. Tato kniha je vam pomocn
kem v dungli pochybnch doporuench pro vivu a odhaluj e fgle a praktiky vrobc po
travin

NUMEROLOGIE A OSUD
Autorka se sna zprostedkovat teni umn porozu mt sl m . To umon pracovat s s
ly intuitivn a usnadn jejich vklad. Naute se, e sla maj rzn charakteristi ky, stej n ja
ko lid. Kniha vs nau pochopit vlastnosti deseti zkl adnch sel a ctit jejich bi polrn e
n e rg i i .

Objednvky: FONTNA, Horn nmst 5, 772 1 1 Olomouc , P. O . Box 1 1 0

www.fontana.ws

'Ir

585 22 1 4 00