Karel apek

DEKA ili ivot tnte

Znn tohoto textu vychz z dla Deka ili ivot tnte tak, jak
bylo vydno v eskoslovenskm spisovateli v roce 1983 (APEK,
Karel. Zahradnkv rok ; Ml jsem psa a koku ; Kalend. 14. vyd.
Zahradnkva roku, 9. vyd. Ml jsem psa a koku, 4. vyd. Kalende
. Praha : eskoslovensk spisovatel, 1983. 392 s. Spisy, sv. 12.).
Dal dla Karla apka naleznete online na www strnkch Mstsk
knihovny v Praze: www.mlp.cz/karelcapek.
Elektronick publikovn dla Karla apka je spolenm projektem
Mstsk knihovny v Praze, Spolenosti brat apk, Pamtnku
Karla apka a eskho nrodnho korpusu.

1
Kdy se to narodilo, bylo to jenom takov bl nic, do hrsti se to
velo; ale anto to mlo pr ernch uisek a vzadu ocsek, uznali
jsme, e to je psisko, a protoe jsme si pli mt ps holiku, dali
jsme tomu jmno Deka.
Dokud to bylo bl nic, bylo to slep, bez o, a co se noiek te,
inu, mlo to dva pry ehosi, emu se pi dobr vli mohlo kat
noiky. Ale protoe tu ta dobr vle byla, byly tu i noiky, tebae
jet za mnoho nestly; kdepak, stt se na nich nedalo, takov byly
vratk a slabouk, a s chz to byla, holenku, teprve pot. Kdy se
do toho Deka podn obula (toti ona se neobula, ale vykasala
si na to rukvy) (pesnji eeno, ani rukvy si nevykasala, ale jenom
si, jak se k, plivla do dlan) (rozumjte mi, ona si ovem nemohla
plivnout do dlan, protoe jet plivat neumla a dlan mla tak
malik, e by si do nich netrefila), zkrtka kdy se do toho Deka
podn dala, dokutlela se za pl dne od mminy zadn nohy k
mmin noze pedn, piem se cestou tikrt nakrmila a dvakrt
vyspala. Spt a jst umla toti hned od narozen, tomu se uit
nemusela; proto to dlala horliv po cel bo den, a myslm, e i v
noci, kdy se na ni nikdo nedval, spala stejn svdomit jako ve dne
takov to bylo piln tn.
Krom toho umla pitt; ale jak tn pit, to nakreslit nedovedu
a ukzat bych vm to tak nemohl, protoe na to nemm dost tenk
hlas. I mlaskat umla Deka od narozen, kdy sla mmino
mlko, ale vc u nic; jak vidte, nebylo s n zprvu mnoho ei, ale
jej mamince (jmenuje se Iris a je hrubosrst foxterirka) to stailo:
cel den si mla se svm nuntkem Dekou co povdat a ukat,
oichvala ji, lbala a lzala, istila a jazejkem umvala, esala a
hladila, pstovala ji, krmila ji, laskala ji, hldala ji, sv vlastn huat
tlko j podestlala za polt, a to se to, paneku, Dece spalo!
Abyste vdli, tomu se k lska matesk a u lidskch maminek je
to taky tak, vak vy vte. Jene lidsk maminky dobe vd, co a pro
dlaj; ale takov ps maminka to nev, jenom ct, e j to proda
ke. Hal, ps paniky, ke hlas prody, pozor, pokud to vae
3

malik je slep a nanicovat, pokud se to neum samo brnit, ba ani

se schovat nebo volat o pomoc, nesmte se od toho ani hnout, to vm
povdm; muste hldat, svm tlem je krt, a kdyby se blil nkdo
podezely, tedy hrr na nj a zadavte ho!
Iris to ve brala stran doopravdy, a kdy se piblil jeden
podezel advokt, bela ho zadvit a roztrhla mu nohavici; a kdy
se blil jeden spisovatel (vak to byl Josef Kopta), chtla ho tak
zadvit a kousla ho do nohy, a jedn ensk osob roztrhala cel
aty, ba vrhala se ton i na edn osoby, jako je listono, popel,
elektrik a ten pn od plynu. Krom toho ohroovala mnostv
veejn innch osob, spala se na jednoho poslance, mla jaksi
nedorozumn i se strnkem, a dk sv ostraitosti a bojovnosti
uchrnila svho jedinka od vech klad, neptel a zloby svta.
Takov ps maminka, pnov, nem snadn ivot: lid je mnoho a
vechny pokousat neme.
Toho dne, kdy Deka slavila destidenn vro svho ivota,
potkala ji prvn velik udlost: kdy se rno probudila, shledala k
svmu asu, e vid zatm jen na jedno oko, ale ono i jedno oko je,
abych tak ekl, velik krok do svta. Byla tm tak pekvapena, e
vykvikla, a toto pamtn kviknut bylo potkem ps ei, kter se
jmenuje tkn. Dnes u Deka um nejenom mluvit, nbr i
nadvat a poutt hrzu; ale tehdy to jen tak vyjeklo, jak kdy n
sjede po tali.
Hlavn ovem bylo to nov oko; do t doby musela Deka
hledat jen umkem, kde m maminka ty dobr knoflky, co z nich
prt mlko; a kdy se pokouela lzt, musela ped sebou strkat
svj ern a leskl nos, aby nahmatala, co je ped n. Ba, lidi, takov
oko, i kdy je jen jedno, je znamenit vynlez: jen mrkne, a v,
ouha, tady je stna, tuto jaksi propast, a to bl je mma. A kdy
chce spt, oiko se zaklop, a dobrou noc, mjte m rdi. A co
abychom se zase probudili? Otvr se jedno oko, a vida, otvr se i
druh, mour trochu, a u se vykul cel; a Deka se od t chvle
dv na svt dvma oima a sp na dv oi, take u nemus
vyspvat tak dlouho a me vc asu vnovat tomu, aby se nauila
4

sedt a chodit a ledacos jinho dleitho pro ivot. Inu, je to

pokrok.
Nebo v tu chvli se ozval opt hlas prody a kzal: Ty,
Deko, kdy u m kukadla, dvej se ped sebe a zkus chodit.
Deka tedy pohnula oukem, e jako sly a rozum, a zkusila
chodit. Nejdv vysunula pravou pedn noiku dopedu, a co te?
Te dej dopedu levou zadn, napovdal j hlas prody. Slva,
povedlo se to. A te tu druhou zadn, radil hlas prody, zadn,
povdm, zadn, ne pedn! I ty hloup Deko, vdys nechala
jet jednu noiku vzadu! Pokej, neme jt dl, pokud si ji
nepithne; povdm, tu pravou zadn si zastr pod zadeek! Ne, to
nen noika, to je ocsek, ocskem se ned chodit. To si pamatuj,
Deko, o ocsek se nemus starat, ten jde sm za noikami. Tak
co, m vechny tlapky pohromad? No slva, a te znovu:
vysunout pravou pedn, hlavu trochu v, aby tam bylo msto pro
noiky, tak, dobe, te levou zadn, a te pravou zadn (ale ne tak
daleko od tla, Deko, pod sebe ji mus dt, pod sebe, aby se ti
bko po zemi neplouhalo), tak, a te levou pedn, vborn, tak
vid, jak to jde. Te si chvilku odpoi, a zase znovu: jedna dv
ti tyi, hlavu nahoru, jedna dv ti tyi.

2
Jak vidte, dti, d to hodn prce, a hlas prody, jemine, to je
vm psn uitel, nic takovmu tnti neslev. Jene nkdy nem
kdy napovdat, protoe mus uit ltat mladho vrabce nebo ukzat
housence, kter listy rt a kterch nechat. Tehdy ulo Dece
jenom domc kol (napklad pejt v hlopn celou ps boudu z
rohu do rohu) a nech ji, aby se s tm, chudera mal, dela sama.
Deka dv pozor, a jazejek samou pozornost vyplazuje: prav
pedn te lev zadn (jezusmankote, kter vlastn je lev, ta nebo
ta?) a druh zadn (kdepak j ji mm?) a co te? patn, vol
na ni hlas prody, cel udchan, jak u vrabce ltat, mus dlat

men kroky, Deko, a hlavu nahoru a tlapky pkn pod sebe

znovu! Copak hlas prody, tomu se to ke; ale kdy jsou ty
noiky mkk jako z nit a tesou se jako z rosolu, dlejte s nimi
nco! A kdy mme takov pln bek a takovou velikou hlavu,
myslte, e to je mal prce? Deka si sedne zdrcen uprosted
boudy a fuk. A tu je mma Iris, t ps holiku a d j napt; pak
ob usnou, ale Deka se hned probouz, vzpomnla si, e
nedodlala domc kol, a drpe se rovnou pes mmin hbet do
toho druhho rohu ps boudy. Dobe, Deko, chvl ji hlas
prody, bude-li se takhle piln uit, bude z tebe pejsek rychl jako
vtr.
To byste nevili, co m takov tn prce: kdy se neu chodit,
sp; kdy nesp, u se sedt (a to nen jen tak, pnov: to zase hlas
prody hartus: Se rovn, Deko, hlavu nahoru a neohbej tak
zda; pozor, sed si na hbet, te zase si sed na noikch, a kde
m ocsek? Na ocsku si tak nesm sedt, protoe bys jm
nemohla vrtt, a tak dle sam napomnn).
A i kdy tn sp nebo pije, m pitom za kol, e mus rst;
kad den maj bt nohy o nco del a silnj a krk o nco
vythlej a umek o nco zvdavj to vte, kdy maj rst
vechny tyi nohy najednou, d to hromadu prce. A na ocsek
nezapomenout, aby rostl a slil a nezstal takov my; foxterii
pec maj mt ohku silnou jako klack a vihat j, a to svit. A
mus se umt sthat uima, hbat ocskem, hlasit kviet a kdesi
cosi. Tomu vemu se mus Deka uit. U um chodit po
noikch; pravda, nkdy nkterou nohu ztrat, nev, kde ji m, a
mus si sednout, aby ji zase nala a dopotala se vech ty; pravda,
nkdy se sval, ale na to u je zazena cel jako vleek, jen se
kutlet. Ale ivot tnte je ukrutn sloit: te zase mu rostou
zuby.
Nejdv byly jako krupiky, ale nyko njak rostou do piek; m
jsou piatj, tm mocnji propuk v Dece poteba zamstnvat
se kousnm. Natst jsou na svt vci neobyejn vhodn ke
kousn, napklad mminy ui nebo lidsk prsty; vzcnji se
6

Dece naskytne pika lidskho nosu nebo boltec lovho ucha

dostane-li se k nim, hrye je s nruivm rozkonictvm. Nejh je
na tom matka Iris: m bicho do krve rozkousan Deinmi zuby
a rozdrsan jejmi drpky; koj vrn tu malou surovkyni
(suroveku, surovnici, surovici, surovinku safra, jak by se mlo
kat holice od surovce?), ale pitom bolest mrk. Nic platno,
Deko, s mateskou stravou u bude konec; mus se zat uit
jet jednomu umn: rt z misky.
Poj sem, mal, tady m misku s mlkem. Coe, ty nev, co se
s tm dl? Inu, str se k tomu umek, vyplzne se jazyk, namo
se v tom blm a honem se zasune zptky, aby na nm zstala kapka
toho blho; a to se dl znovu, bis, repete a da capo, a je miska
przdn. Nedvej se tak hloup, Deko, nic na tom nen; nu tak,
dej se do toho, alou!
Deka nic, jen poul oi a tese ocskem.
Ech, ty hloup, kdy to nejde jinak, musm ti do mlka strit tvj
nechpav nos, chtj nebo nechtj: tak! Deka je zdrcena
nsilm, kter se na n stalo; m umek a vousy smoen v mlce,
mus se olznout jazejkem, a namout kut, ono je to dobr. A te
u ji nic nezdr: leze sama za tm dobrm blm, hrne se hlavou a
tlapkami do misky, rozlv mlko po zemi a rous si v nm vechny
tyi, ba i ui a ocsek; mus pijt mma a olzat ji, ale zatek je
uinn; za pr dn bude u Deka vylizovat misku, jako kdy
biem mrsk, a pitom vihled poroste jako z vody, ba co dm,
jako z mlka. To si z n, dti, vemte pklad a piln jezte, abyste
rostly a slily na duchu i na tle, tak jako to znamenit tn, jemu
se dostalo jmna Deka.

3
Mnoho vody uteklo a zejmna mnoho louiek bylo vycedno.
Deka u nen bezmocn uzlek s tesoucm se ocskem, nbr
nramn samostatn, chlupat a veten, zubat a neposedn,

rav a niiv tvor. Prodopisn eeno, vyvinul se z n obratlovec

(nebo se vrt jako na obrtlku) z eldky elem elmovskch a
psovitch, podele neposed, rod mejdil, rodina tatrman,
odrda tajtrlk ernouchch. Jde si, kam se j zlb; cel dm, cel
zahrada, cel vesmr, a kam plot sah, jsou jejm majetkem. V
tomto vesmru je plno vc, kter je nutno vyzkouet co do jejich
kousatelnosti a ppadn seratelnosti; je tu plno tajemnch
mstnost, ve kterch lze provdt zajmav pokusy, kde se nejlp
dlaj louiky. (Deka se rozhodla pro mou pracovnu a jej okol,
ale nkdy dv pednost jdeln.) Dle je teba zjiovat, na em se
nejlp sp (zvlt na utrkch, v lov nrui, uprosted
kvetoucho zhonu, na smetku, na erstv vyehlenm prdle, v
koi, v nkupn tace, na koz ki, na stevcch, v paeniti, na
lopatce se smetm, na rohoi, ba i na zemi). Jsou pedmty, kter
slou zbav, napklad schody, z nich se lze spn stemhlav
skutlet (to je vm psina, mysl si Deka, padajc po hub ze
schod); jsou pedmty nebezpen a nevypoitateln, jako teba
dvee, kter ducnou do hlavy nebo skpnou tlapku i ocsek, kdy
se toho nejm nadte. V takovm ppad Deka zakvl, jako by
ji na noe bral, a jet chvli tk v konejiv lidsk nrui; pak
dostane pro tchu slupnout nco dobrho a jde si zase spadnout ze
schod.
Pes nkter patn zkuenosti je Deka pesvdena, e se j
neme nic stt a e se nad jej ps hlavou nevzn dn nebezpe.
Neuhne smetku a s dvrou ek, e smetk uhne j; obyejn to
smetk udl. Vbec Deka m pbuzenskou nklonnost ke
vemu chlupatmu, a je to smetk, nebo n (kter rve z pohovek),
nebo vlasy lid, s ktermi pichz do bliho styku. Nevyhne se
dn lidsk bot; to je vc lovka, aby se vyhnul tnti, no ne?
Vichni, kdo ij v dom, jsou nuceni dlem se vznet, dlem
klst nohy opatrn jako na tenkm ledu; lovk nikdy nev, kdy mu
to zoufale zakvi pod botou. To byste, pnov, nevili, jak je
takovho tnte vude plno. V niem Deka nepot se zlou vl
a rznmi klady a nstrahami tohoto svta; tikrt skoila po hlav
8

do vodn ndre v zahrdce, protoe j prost nelo na rozum, e by

ve vesmru bylo nco, po em se ned bjen bhat. Nae byla
teple zabalena a dostala pro tchu piku lovho nosu, aby se z
toho leku zotavila kousnm toho nejlepho, co vbec je.

4
Ale abychom to brali po podku, tedy 1. hlavn, co m Deka
na prci, je bhat. Te u to, paneku, nejsou ty namhav a
potciv prvn kroky, nbr sportovn vkony vyho stupn, jako
bh, cval, trysk, skok dalek, skok vysok, let, hon, kalup, pelen,
sprint, spurt na deset yard, dle rzn pdy, jako pd nosmo,
hbetmo, pd na hlavu, kotrmelec v bhu s jednm nebo vce
pemety, rozbhy s pekkami, bh s handicapem (napklad s
utrkou v hub), rzn zpsoby kutlen, pekocen, svalen,
pemet, veleto a dopad, tok, tk, odskok a prk, zkrtka
vechno, co lehk ps atletika obn. V tom oboru j dv lekce jej
obtav mma; ene se po zahrad pes zhony a jin pekky, let
jako chlupat p a Deka spurtuje za n; mma zaklikuje, a
protoe tohle je nco, co mal jet nedovede, udl pardn
kotrmelec, nebo jinak se neum zastavit. Nebo mma obh v kruhu
a Deka za n; ale protoe jet nev, co je to odstediv sla (fyzika
se u pejsk u a pozdji), vyhod ji odstediv sla do vzduchu
skvlm pemetem. Po kadm takovm fyziklnm kazu si
Deka sedne na zadeek a velmi se div.
A pak, abych ekl pravdu, ono takov tn nem ve svch
pohybech jet tu pravou mru. Chce udlat krek, a zatm ji to
vymrt jako z praku; chce skoit, a msto toho sebou mrskne, jako
by ji vystelil. Vte, mld rdo tak trochu pepn. Deka vlastn
neb: ono to b samo; a neske: ono j to hz. Jej rychlost je
rekordn: za ti vteiny sta porazit hromadu kvtin, spadnout
po hlav do paenit na semenky kaktus a pitom jet
tiaedestkrt zavrtt ocskem. A to nkdo zkus po n!

2. Hryzat, to je tak to hlavn, co m Deka na prci. Rozkoue

jednodue vechno, na pijde, zejmna proutn nbytek, smetky,
koberce, antnu, stevce, ttku na holen, fotografick poteby,
katulky sirek, provzky, kvtiny, mdlo, aty a zejmna knoflky;
nem-li nic z toho po ruce, koue v nek. M nesmrnou vytrvalost
v hryzn: serala roh koberce a lem bhounu; rate uznat, e to je
na takov zvtko slun vkon. Za krtkou dobu svho psoben
se zdarem rozvkala:
1 garnituru proutnho nbytku....K 360,
1 povlak na pohovce........ K 536,
1 koberec star......... K 700,
1 bhoun znovn......... K 940,
1 hadici zahradn.......... K 136,
1 kart............... K 16,
1 pr sandl............K 19,
1 pr stevc domcch...... K 29,
rzn..........K 263,

hrnem........... K 2999,
(Rate laskav pepotat.) Z toho plyne, e takov istokrevn
tn hrubosrstho foxterira m pro bratra cenu 2999 K. Rd bych
vdl, na podle toho pijde istokrevn tn eknme lva
berberskho.
Nkdy se udlalo v dom takov zvltn ticho, Deka byla
nkde v kout tich jako pna; chvlabohu, oddychl si lovk, to
psisko mizern tam nejsp usnulo, d aspo na chvli pokoj. Za
njak sek je to ticho u drobet podezel; lovku to ned a jde se
podvat, coe je Deka tak dlouho klidn. Deka se vtzn
zved a vrt ocskem: pod n jsou cucky a tsky neho, na em se
u ned poznat, co to vlastn bylo. Myslm, e to byl kart.
3. Nemn dleit jsou jin sporty, napklad petahovn. V
tom j obyejn mus pomhat maminka Iris; a protoe pejskov
nemvaj k pouit lano, slou jim k petahovn, co tak najdou:
klobouk, punocha, tkaniky stevc a jin uiten pedmty. To
10

se rozum, mma Deku pethne a vlee ji po cel zahrad; ale

Deka nepovol, zuby stisknuty, jen oi poul a nech se smkat
tak dlouho, a se dotyn lano petrhne. Nen-li po ruce mma, lze
pstovat petahovn i bez n, napklad s prdlem povenm k
suen, s fotografickm apartem, s kvtinami, se sluchtkem
telefonu, se zclonami nebo s antnou; ledacos se najde v lov
boud, na em lze vyzkouet slu zub i sval, vytrvalost a
sportovnho ducha.
4. eckomsko-ps zpas je dal, a pokud se Deky te, tak
nejoblbenj cvik tk atletiky. To se obyejn Deka vrhne s
ndhernou bojovnost na mmu a zakousne se j do nosu, do ucha
nebo do ocsku; mma setese odprce a popadne ho za krk;
nastv takzvan infighting, to jest, oba borci se kutlej v ringu
(zpravidla na trvnku) a nen vidt nic ne neobyejn mnostv
pednch i zadnch nohou zmtajcch se v chumlu chlup, nkdy to
zakvikne, nkdy z toho vtzn mvne ocsek, oba zpasnci divoce
vr a dorej na sebe vemi tymi, nae Iris vysko a obhne
tikrt celou zahradu, pronsledovna bojovnou Dekou; pak to
zane znovu. To se rozum, mma pedvd exhibin zpas,
nekoue doopravdy; ale Deka v zpalu boje rve, trh a koue
maminku, co jen sly m. Chudk Iris nech v kadm zpase
nejeden chlup; m vc roste, sl a jeat Deka, tm je mma
rozedranj a vypelichanj. Inu, s dtmi je k, to vm dosvd
vae maminka.
Nkdy u chce mt mma pokoj a uklid se nkam ped svou
nadjnou dcerou; tu tedy se Deka potk se smetkem, svd
rozhoen boj s njakm hadrem nebo podnik neohroen
vpady na lidsk nohy. Pijde nvtva, a Deka se j bleskurychle
vrhne na kalhoty a rve je. Nvtva se nucen usmv, mysl si
Jde, nede, ale ujiuje, e m moc rda pejsky, hlavn kdy se j
povs na nohavice. Nebo se Deka takovmu hostu vrhne na
stevce a tah z nich tkanice; um je rozvzat nebo utrhnout, ne ten
pn ekne pt (napklad Pro pt ran), a m z toho ukrutnou psinu
(ne ten pn, ale Deka).
11

5. Vedle toho Deka se zlibou provozuje rytmiku a cvien

prostn (napklad drbn zadn nohou za uchem nebo pod bradou
nebo zakusovn domnl blechy ve vlastnm koie, kterto cvik
slou k pstn grcie, ohebnosti a vbec pzemn akrobacie).
Nebo nkde v zhonku kvtin pstuje trnink v zkopnictv;
jeliko je z rodu terir ili mya, u se vyhrabvat ze zem
myiku. Musel jsem ji obas vythnout za ocsek z dry, kterou
vyhrabala; ji to zejm bav, ale mne ne prosm vs, ouh-li
lovku ze zhonku msto kvetouc lilie jenom ps ocsek, je to
trochu, abych tak ekl, pro zlost. Mn se, Deko, zd, e to u s
tebou nepjde; nic platno, bude muset jt z domu. Ba, povd
maminka Iris moudrma oima, ono to u s tou holkou nepjde.
Koukej, love, jak od n vypadm cel okuban a umolousan;
nejvy as, aby mi narostly nov atiky. A pak, hele: j u tu
sloum pt let jednomu je pece jen lto, kdy se kad mazl jen s
tou nezbedou a mne si skoro nevimne. Abys vdl, ani se nenaeru
ona si seere sv, a jet jde do m misky. dny vdk, pane. U je
naase, aby to dve lo nkam do sluby.
A tak nadeel den, kdy si pro Deku pili ciz lid a odnesli si
ji v aktovce za naeho horlivho a blahovolnho ujiovn, jak je to
znamenit a hodn ttko (toho dne rozbila jet okna v paeniti
a vyrvala ze zem cel zhonek mek), jak je zpsobn a mrn a
vbec, takovho druhho tnte u nen. Tak spnembohem,
Deko, a dlej dobrotu.
V dom je blahodrn ticho; chvlabohu, te u se nemus lovk
pod dsit, jakou kodu i neplechu to zatrpen psisko kde ztrop.
Zapla pnbh, e je pry. Ale ono je najednou a mrtvo v dom.
Nu, co to? Lid se sob vyhbaj, aby se nemuseli dvat navzjem do
o; lovk se ohl po vech koutech, a ono nikde nic, nikde
louiky
V ps boud mlky, jen mrknm, ple okuban a utahan
maminka Iris.

12

JAK SE FOTOGRAFUJE TN
eknu to rovnou: patn; a vyaduje to krajn trplivosti od
tnte i od fotografa.
Dejme tomu, slunce zasvt na dojemnou scnu tnte eroucho
z misky. lovk se tryskem t pro fotografick apart, aby zvnil
tento psobiv vjev ze ivota tnte. Neli se vrt s apartem, je
miska ovem przdn. Honem, nalejte Dece jet jednu misku
mlka, ke fotograf a s nleitou odbornou rychlost nad
expozici a zaost objektiv, zatmco se Deka hrdinn dv do
druh misky. Tak, te je to pkn, vydechne fotograf, a v tu chvli
zjist, e zapomnl dt do apartu film. Ne jej tam vlo, seere
Deka druhou misku mlka. Dejte j jet jednou, ke
fotografujc lovk a honem zaostuje. Jene Deka si vezme
dohlavy, e u nebude a nebude rt. A e pr ne. Marn j
domlouvat. Marn j strkat nosnek do mlka. Nechce, a basta. S
povzdechem odn fotograf svj apart dom; a Deka, vdoma
si svho vtzstv, jde nyn spodat tet porci mlka.
Dobr, podruh u je lovk lpe pipraven a m nabit apart
po ruce. Slva, te si Deka ve svm rejdn na chvilku sedla; te
honem zaostit, a v ten okamik, kdy stiskne spou, tn sebou
mrskne a je totam. Pokad sebou mrskne, kdy cvakne spou, a
odlet rychlost jednoho metru za setinu vteiny.
Tak takhle to nejde, mus se na to jinak. Zatmco fotograf
zaostuje, postav se dva blin k Dece a povdaj j pohdky, aby
vydrela haat. Ale Deka nem zrovna chu na pohdky, nbr
chce honit mmu. Nebo j je horko na slunku a zane fukat. Nebo
v rozhodnm okamiku hod hlavou s takovou rychlost, e se na
desce msto blho tnte uke bl mouha. Kdy takto zkazila
desku, uklidn se Deka a sed jako pecka.
Zkusili jsme ji pinutit mrnm vpraskem, aby pt vtein
posedla: vzpouzela se jako posedl. Podplceli jsme ji kouskem
masa: slupla je a hrnula se za dalm soustem s takovou ilost, e to
zas nelo. Ono to vbec nelo. Pnov, sp se d fotografovat pd

13

do propasti nebo blesk na nebi ne ivot tnte. km vm to

proto, abyste dovedli ocenit tch nkolik obrzk, kter se
podivuhodnou nhodou nepokazily. Bylo k tomu teba takovho
tstka jako k tomu, aby lovk nael v uhlku diamant jako pst. J
jsem takov diamant sic nenael, ale mus to bt pjemn
pekvapen.
Na t fotografick prace je nejzajmavj, kdy se takov tn
vyvj (myslm v ern komoe ve vvojce). To nejdve vyleze ern
umek, pak se zalesknou ern oi, nae se ukou ern slechy;
ale nos, jak se na pejska slu, vykoukne z obrzku prvn.
Zkrtka, mte-li fotografick apart, poite si k nmu tn;
mte-li tn, poite si k nmu fotografick apart, a pak zkuste
sv tst. Je to napnav, napnavj ne lov na plachou zebru nebo
tygra benglskho. A vce vm u o tom neeknu: pesvdte se
sami.

POHDKY PRO DEKU, ABY TIE SEDLA

Pohdka o psm ocsku
Tak poslouchej, Do, kdy bude chvilinku pkn sedt, povm
ti pohdku. O em pohdku? No, teba pohdku o psm ocsku.
Tak jednou byl jeden pejsek, Foxlk se jmenoval. V, jak vypadal?
Cel bl byl a ml jenom ern uiska, a oi ern jako gagt, a
umek ern jako antracit; a jako znak, e je prav a istokrevn
terir, ml v puse na pate ernou skvrnu, jako ty ji m. Vid, ty o
n ani nev; jednou ti ji uku v zrcadle, a bude na cel kolo zvat.
A ocsek ti ml takhle dlouh, skoro tak dlouh, jako byl jeho
vlastn rodokmen, a tm ocskem dovedl vihat, e jm mohl
tulipny stnat. To neml dlat, Deko, ale takovou ml slu v
ocsku.
Ten pejsek Foxlk byl velik hrdina a nikoho se nebl. Hodn lidi
nekousal a nvtvy taky ne, to se toti nem dlat, ale kdy slyel o

14

nkom nedobrm, teba o loupenkovi, tak na nho el a zadvil

ho: chytil ho jednodue za krk a zatepal jm, a bylo po nm.
Jednou slyel, e v horch ije v takov skaln boudice ili jeskyni
peukrutn drak. V, co je to drak? To je takov zl a nepkn
sedmihlav pes, kter por zvata i lidi, ba i pejsky, jen si to
pova; pedstav si, co toho takov drak seere, kdy m sedm hlav.
A na toho stranho draka se Foxlk vypravil, e ho jako zadv. A
co mysl, zadvil ho? To se rozum, e zadvil; skoil mu na ucho,
jako ty to dl mamince, a drak nakal a utekl. Takov byl ten
Foxlk hrdina.
Podruh se vypravil, aby zadvil obvanho obra, kter bydlel a
tamhle nkde na Pankrci. Ten obr byl povstn lidojed a
pejskorout a slyel na hrozn jmno Antouek. Foxlk se ho nebl,
protoe ml na krku ps znmku (to je takov arovn amulet, co
dodv pejskm ohromnou slu, proto kad dn pes nos ps
znmku). A co bys ekla, zadvil ho? Zadvil. Skoil mu na nohy a
roztrhl mu nohavici; a kdy ten obr Antouek vidl, e Foxlk m na
krku arovnou ps znmku, zaklel tak hrozn, e to a srou
zasmrdlo, a utekl. To m radost, vi?
A do tetice veho dobrho se ten udatn Foxlk vypravil proti
samotnmu peukrutnmu tatarskmu chnovi, kter se jmenoval
Pelichn a bydlel tamhle ve Stranicch. Nejdv na toho Tatara
staten zatkal. Chn Pelichn se lekl, a mu srdce spadlo do
kalhot, a tsl se tak, e nemohl ani sv brejle najt. A protoe neml
brejle, vidl patn, a jak ten Foxlk neohroen mval ocskem,
myslel si, e to mv njakou avl i palaem. I popadl svj
vraedn me a poal jm ermovat proti Foxlkovu ocsku, a tak
mu ho, nelechetnk jeden, piku usekl. Foxlk, to se rozum, se
doral, nechal ocsek ocskem, najeil srst a zakousl se Tatarovi do
kalhot. Ale protoe tomu Tatanovi spadlo srdce do kalhot,
prokousl hrdina Foxlk srdce chna Pelichna, a ten na mst padl
mrtev a vckrt se v kraji neukzal.
Na vnou pam toho slavnho vtzstv nad krveznivm
Tatarem si vichni pm a istokrevn potomci rekovnho Foxlka,
15

takzvan hrubosrst foxterii, dvaj useknout piku ocsku. Tak

ty, Deko, si ji d useknout, a pijde as. Pravdae to trochu
bol, ale mus se to provst ikovn.
Tak, a u to je. Dkuju za posezen.

Pro terii hrabou

Pkn se, Deko, a nehzej sebou; j jen zaostm a stisknu
spou, hned to bude. Zatm se dov njakou pohdku, teba pro
pejskov terii hrabou v zemi. Lid kaj, e tam hledaj myiky.
Kdepak myiky! Tys jet nikdy myiku nevidla, a pece, ty
nede, hrabe v mch zhonech. A v ty, pro to dl? Nev; tak
j ti to povm.
U jsem ti vypravoval pohdku, kterak bohat Foxlk, praotec
vech pravch foxterir, v boji s Tatarem o ocsek piel. Kdy
porazil toho sveepho chna, nael na zemi uatou piku sv
slavn a rekovn ohky; a protoe nechtl, aby si s jeho bvalm
ocskem nakonec koky hrly, zahrabal jej hluboko do zem. A se
hezky, ty neposedo.
Od t doby se vichni sprvn foxterii honosili hrdinnmi iny
svho velikho pedka a na pamtku po nm nosili ocsky uat.
Ale pejsci jezevci, kte nos ocsky dlouh, jim zvidli jejich
slavn djiny, a poali zlomysln tvrdit a tkat, e to nen pravda,
e podle modernho djepisnho badn nebylo dnho boje s
Tatanem a e pr vbec dn praotec Foxlk ani chn Pelichn
nebyl; pr je to jen, jak se k, pouh povst, nemajc historickho
podkladu.
To se rozum, to si hrubosrst foxterii nedali lbit a tkali, e
pohdka o Foxlkovi je pravda pravdouc a e dkazem toho jsou
jejich useknut ocsky. Ale jezevci jsou potmil a tvrdohlav;
namtali, e si ocsek me dt useknout, kdo chce, e na Mal
Stran je dokonce jeden kocour s useknutm ohonem, a e zkrtka
neuv, dokud neuvid prav uat ocsek bohatra Foxlka

16

Velikho. A pr foxterii najdou ten posvtn pozstatek svho

vzneenho pedka a dokou svj slavn pvod.
Tak od t doby, Deko, hledaj foxterii ocsek svho praotce,
zahraban kdesi hluboko v zemi. Vdycky kdy si vzpomenou, jak
se jim jezevci posmvaj, zanou horliv hrabat a rt umkem do
zem, aby vyuchali, nen-li tam pochovn ocsek jejich praotce.
Dosud jej nenali, ale jednou se ho jist dohrabou; pak pr postav
pro nj velik mauzoleum z mramoru se zlatm npisem: Cauda
Foxlii, co znamen ocsek Foxlkv.
A vid, Deko, od vs foxterir jsme to odkoukali my lid a
tak se pod hrabeme v zemi; hledme tam popelnice a kostry
pradvnch lid a ukldme je do muze. Ne, Do, ty kosti tam
nejsou ke kousn, jenom k dvn.
Hotovo.

O Foxovi
Kdy bude moment dret, Deko, povm ti pohdku o Foxovi.
Foxlk byl sice nejvtm foxterirem v djinch, ale nebyl prvnm
foxterirem na svt. Prvn foxterir, kterho Stvoitel stvoil, se
jmenoval Fox, a ten Fox byl ist bl, bez jedin poskvrnky. Jakpak
by nebyl bl jako druika, vdy byl stvoen pro rj, aby si hovl
na kln andl. Co tam v tom rji dostval rt? No, smetanu a
syreky; maso ne, protoe andl jsou vegetarini. A ten Fox byl
hrav a neposedn jako vichni foxterii; a kdy se el ped rj
vyvenit fuj, co si mysl, v rji pece nemohl dlat louiky, to se
neslu, vdy v byt se to tak nem dlat, pamatuj si to a vem si
pklad z Foxe, kter vdycky zakrbal na vrata rje, e se mu jako
chce jt ven pokej, kde jsem to pestal? Aha, jak Fox nkolikrt
denn el z rje ven. A tam si z neposednosti hrl s erty. Nejsp si
myslel, e to jsou njac pejsci, protoe maj ohony, kdeto andl
maj jenom kdla. Jak si s nimi hrl? Honil se s nimi po louce, do
chvost je kousal, po zemi se s nimi kutlel a podobn. A kdy zase

17

zatkal u vrat rje, aby ho pustili dovnit, ml na sob hnd

skvrny od zem a ern skvrny, jak se otel o erty. Od t doby maj
foxterii ern a hnd skvrny, v?
A jednou ekl Foxovi jeho kamard ert, takov ertk mrav,
rarek, diblk, tn od erta: Ty, Foxi, j bych se chtl jen na
moment podvat, jak to v rji vypad. Vem mne tam s sebou! To
nejde, ekl Fox, oni t tam nepust. Tak v co, ekl ert, vem
mne do tlamiky a prones mne dovnit. Do huby se ti nikdo dvat
nebude.
Fox si dal z dobroty srdce ci, vzal toho erta do tlamiky a
proklouzl s nm do rje; a aby to na nm nebylo vidt, vrtl vesele
ocskem. Ale Stvoiteli, to se rozum, nen nic utajeno. Dti, dti,
ekl, mn se zd, e tu m nkdo erta v tle.
J ne, j ne, kieli vichni andl, jen Fox nic neekl, aby mu
ert z huby nevyletl. Vyhrkl jen Haf a honem zase zavel hubu.
Nic naplat, Foxi, pravil Stvoitel, kdy m v sob erta,
neme slouit andlm. Jdi na zem a provzej lovka.
Od t doby, Deko, maj vichni foxterii rarka v tle a v
tlamice na pate ern flek od erta. Tak je to.
A u me bet.

O Alkovi
Pokej, Deko, dnes t budu fotografovat, jak sed moude a
zpsobn na zpra.
Tak jednou ti byl jeden foxterir, Alk se jmenoval; byl pkn bl,
ui ml krsn hnd a na zdech ndhernou ernou skvrnu jako
deku. A ten Alk il v krsn zahrad, pln kvtin, motl a
myiek, a byla tam ndrka s blmi a rovmi leknny, ale ten
Alk do n nikdy nespadl, protoe nebyl takov blzen a tetidlo
jako nkdo.
Jednou byl hork den a schylovalo se k boui a deti; a protoe,
vme, vichni psi ped detm erou trvu, ral trvu i Alk. A co se

18

nestalo: v t trv bylo jedno stblko trvy arovn, kter se

latinsky jmenuje Miraculosa magica, a ten Alk, nevda o tom, to
stblko rozkousal a seral. V ten okamik se Alk zmnil v
pekrsnho blho prince s hndmi loknkami a ndhernou
ernou skvrnou na zdech. V prvn chvli neml Alk tuen, e u
nen pejsek, ale e je zaklet do prince, a chtl se jet podrbat zadn
nohou za uchem; teprve pi tom shledal, e m na nohou zlat
stevce Ale tak pokej, Do!
(Zde, na nejnapnavjm mst, Deka pestala poslouchat a
rozbhla se za vrabcem. Nsledkem toho pohdka o Alkovi
nemohla bt dopovdna a nem konec.)

O dobrmanech
Pravda, nkte jin psi maj tak useknut ocsky, napklad
dobrmani vak v, jak vypad dobrman, ne? Je to takov ern
nebo hnd halama, sam nohy, a ocsek m ufiknut u samho
zadeku. Ale to nen na pamtku po Foxlkovi, kdepak! Se tie, a j
ti povm, pro se dobrmanm utnaj ocsky.
Byl jednou jeden dobrman a ml takov hloup jmno, Astor
nebo Felix, tak njak. A ten Astor nebo Felix byl tak hloup, e si
neuml jinak hrt, ne e si honil dokoleka svou vlastn ohku.
Pokej chvilku, vrel na ni, j si do tebe jen tak drobtko
kousnu. Nepokm, ekl ocsek. Pokej, nebo se budu zlobit,
zatkal dobrman. Nepokm, sml se jeho ocsek.
Kdy nepok, hrozil dobrman, tak t seeru!
A e neseere! vszel se ocsek.
Tu se ten dobrman doplil, skoil po svm ocsku, chapl po
nm a seral jej; a byl by mon seral sebe celho, kdyby nepibhli
lidi a nerozehnali ho kottem.
Od t doby lid usekvaj dobrmanm ocsky u samho zadeku,
aby si je ti dobrmani nemohli serat.
Hotovo. To nm to dnes rychle lo, co?

19

O chrtech a jinch psech

Kdepak, chrty nestvoil Stvoitel, to by byla mejlka; chrty stvoil
zajc. Nejprve stvoil Stvoitel vechna zvata, a psy, jakoto ty
nejlep, si nechal na konec. Aby mu to lo rychleji od ruky,
nachystal si ti hromady: hromadu kost, hromadu masa a hromadu
chlup, a z tch t hromad dlal psy. Nejdv udlal foxteriry a
stjov pine, proto jsou tak chyt; a kdy se chtl pustit do
dalch, zvonilo poledne. Nu dobr, ekl Stvoitel, kdy padla,
nechm. toho; vak v jednu hodinu zase zanu tvoit. A el si
odpoinout.
A vtom podle t hromady kost pebhl zajc. V tch kostech to
zaharailo, vyletly a zaaly tkat a honit zajce. Tm se z nich
udlal chrt. Proto je chrt nic ne sam kostika, ani lotu masa na
sob nem.
Ta hromada masa, ta z toho dostala hlad; poala se vrtt a funt,
a udlal se z n buldog neboli boxr a el se narat. Proto jsou boxi
sam maso.
A kdy to vidla ta hromada chlup, podrbala se a la se taky
narat. Tak vznikl bernardn, kter je sam chlupy, a ze zbytku tch
chlup vznikl pudlk, kter je tak sam chlupy, a zbyl tam jet
jeden chumek chlup, a z toho se udlal takzvan japonk ili
pejsnek pekinsk.
Kdy se Stvoitel vrtil o jedn hodin ke svm tem hromadm
materilu, nebylo tam u skoro nic. Zbyl tam jen jeden dlouh
ocsek, pr u od ohae, tyi mal noiky a jeden hrozitnsk
trup. Ja, co s tm? Tak z toho Stvoitel udlal jezevka neboli dakla.
Pamatuj si to, Do, a nevmej si chrt, ani buldog, ani
bernardn, ani pudl, protoe to nejsou ti prav psi pro tebe. A
konec.

20

O psch zvycch
Co ti dnes, Deko, povm, nen dn pohdka, ale pravda
pravdouc. Doufm, e chce, aby z tebe byl vzdlan pejsek, a e
bude dvat pozor.
Ped mnoha sty a tisci lety neil jet pes s lovkem. Tehdy toti
byl lovk jet divok a nedalo se s nm t. A proto psi ili ve psch
smekch, ale ne v lesch jako srnky, nbr na veliknskch loukch,
kter se jmenuj prrie ili stepi. Proto m kad pes podnes tak rd
louky a bh po nich, a se mu ui tepou.
V-li pak, Deko, pro vlastn se kad pes tikrt oto
dokoleka, ne si lehne ke span? To je proto, e dokud ili psi ve
stepi, museli si pod sebou udupat vysokou trvu, aby si v n
vylapali pelek a pkn se jim leelo. To dlaj podnes, i kdy sp v
lenoce, jako to dl ty.
A v, pro si psi v noci odpovdaj tknm? To je proto, e si ve
stepi museli dvat znamen, aby v noci nali svou smeku.
A v, pro zvedaj noiku na kad kmen a paez a pokrop
jej? To dlali v prrii, aby kad len jejich smeky uchnul a poznal,
aha, tady byl n kolega, nebo tuto na kameni nechal svj podpis.
A v, pro vy pejskov zahrabvte do zem kosti a krky
chleba? To jste dlvali ped tisci lety, abyste mli njak sousto
schovno pro dobu hladu. Tak vid, jak jste byli odjakiva moud.
A v, pro pes zaal t s lovkem? To bylo tak. Kdy lovk
vidl, e psi ij ve smekch, zaal tak t ve smekch. A protoe
takov lidsk smeka ulovila spoustu zve, bylo kolem jejho tbora
nahzeno mnoho kost. A kdy to psi vidli, ekli si: Co j se budu
honit za zv, kdy u lid je kost habadj? Od t doby zaali psi
doprovzet lidsk tbory, a tak to pilo, e lidi a psi pat
dohromady.
Te u nepat pes do ps smeky, ale do smeky lidsk. Ti lid,
se ktermi ije, jsou jeho smeka; proto je m rd jako sv blin.
Tak, a te b a ho se po louce; to je tv prrie.

21

O lidech
Nic platno, Do, u brzo bude muset jt mezi jin lidi a bude
patit do jin smeky. Tak j ti nco povm o lidech.
Podle tvrzen nkterch zvat je lovk zl, i mnoz lid to kaj;
ale nev tomu. Kdyby byl lovk zl a neciteln, vy pejskov byste
se k nmu nepidali a podnes byste ili divoce ve stepch. Ale z
toho, e s nm kamardte, je vidt, e vs u ped tisci lety hladil a
krabal za uchem a krmil.
Lid je nkolikero druh. Jedni jsou velc, tkaj hlubokm
hlasem jako ohai a mvaj fousy. k se jim tatnkov. Tch se dr,
protoe ti vedou lidskou smeku, a proto tak trochu poutj hrzu.
Kdy bude dlat dobrotu, neubl ti ani za mk, naopak t
podrbou za uchem. To ty m rda, vi?
Druh druh lid je o nco men, tk tenkm hlasem a m
umek hladk a hol. To jsou maminky, a tch se, Deko, dr,
protoe ty t nakrm a nkdy ti vyeou koek a vbec se budou o
tebe starat a hladit t a nedaj ti ublit. Jejich pedn tlapky, to ti je
sam dobrota.
Tet druh lid je malik, trochu vt ne ty, a pit a kvi jako
tata. To jsou dti, a tch se dr. Dti slou k tomu, aby si s tebou
hrly a tahaly t za ocsek a honily se s tebou po prrii a vbec aby
byla njak psina. Jak vid, je to v lidsk smece sprvn zazeno.
Nkdy si bude hrt na ulici s pejsky a bude ti s nimi dobe a
veselo, protoe je to tv krev a tvj rod; ale doma, Do, doma se
bude ctit jen mezi lidmi. S tmi t poj nco divnjho a jemnjho
neli krev. To nco je dvra a lska.
Tak b.

22

ivot a doba spisovatele Karla apka v datech

1890
Narozen 9. 1. v Malch Svatoovicch. Otec MuDr. Antonn apek
(1855-1929), matka Boena, rozen Novotn (1866-1924). Sourozenci:
Helena (1886-1961), provdan Koeluhov, ovdovla, od roku 1930
provdan Palivcov; Josef (1887-1945) enat od roku 1919.
1895-1901
V pici, kde rodina bydl, navtvuje obecnou kolu a jednu tdu
mansk koly.
1901-1909
Stedokolsk studia zan v Hradci Krlov, poslze pokrauje
v Brn, kon maturitou
v Praze.
1907
Rodina se sthuje z pice do Prahy.
1909-1915
Studuje na Filozofick fakult Univerzity Karlovy filozofii, estetiku,
djiny vtvarnho umn, anglistiku, germanistiku a bohemistiku.
(V letech 1910-1911 studuje v Berln a v Pai.) V listopadu 1915 je
promovn na doktora filozofie.
1917
Psob jako domc uitel Prokopa Laanskho na zmku v Chych
u lutic. V jnu nastupuje do redakce Nrodnch list.
1921-1938
Je lenem prask redakce Lidovch novin, v letech 1921-1923
pracuje v Mstskm divadle na Krlovskch Vinohradech jako
dramaturg a reisr.

23

1922
Poprv pedstaven presidentu T.G. Masarykovi.
1925
Je zvolen pedsedou eskoslovensk odboky Penklubu, kterou
pomh zaloit. Sthuje se s bratrem Josefem do novho domu na
Vinohradech.
1931
Jmenovn lenem mezinrodnho vboru pro duevn spoluprci
Spolenosti nrod (stl vbor pro literaturu a umn).
1933
Pracuje ve Vboru pro pomoc nmeckm uprchlkm, je
mstopedsedou Penklubu.
1934
Organizuje pomocnou sociln akci Demokracie dtem.
1935
en se s Olgou Scheinpflugovou, potky stavebnch prav domu
ve Stri, kter novomanel dostali od Vclava Palivce do
doivotnho uvn.
1937
astn se svtovho kongresu Penklub v Pai.
1938
Podl se na organizaci svtovho kongresu Penklub v Praze.
Opakovan je navrhovn na Nobelovu cenu za literaturu. Po
mnichovsk konferenci (29. - 30.9. 1938) el nenvistn kampani,
bojuje s eskm faismem a prov nejt obdob svho ivota.
Umr 25.12. na zpal plic. Poheb na Vyehrad se kon 29.12.

24

Prvn vydn knih Karla apka

1917 - Bo muka
1918 - Pragmatismus ili Filozofie praktickho ivota
- Krakonoova zahrada
- Ne pohdek
1920 - Loupenk
- Kritika slov
- RUR
1921 - Trapn povdky
- Ze ivota hmyzu (spolen s Josefem apkem)
1922 - Lsky hra osudn (spolen s Josefem apkem)
- Ziv hlubiny a jin przy
- Tovrna na absolutno
- Vc Makropolus
1923 - Italsk listy
1924 - Krakatit
- Anglick listy
1925 - Jak vznik divadeln hra a prvodce po zkulis
- O nejblich vcech
1927 - Adam stvoitel
- Skandln afra Josefa Holouka
1928 - Hovory s T.G.M. (1. dl)
1929 - Povdky z jedn kapsy
- Povdky z druh kapsy
- Zahradnkv rok
1930 - Vlet do patnl
1931 Hovory s T.G.M. (2. dl)
- Marsyas ili na okraji literatury
1932 - Devatero pohdek a jet jedna od Josefa apka jako pvaek
- Obrzky z Holandska
- Apokryfy
- O vcech obecnch ili zoon politikon

25

1933 - Denka ili ivot tnte

- Hordubal
1934 - Povtro
- Obyejn ivot
1935 - Hovory s T.G.M. (3. dl)
- Mlen s T. G. Masarykem
1936 - Vlka s mloky
- Cesta na sever
1937 - Bl nemoc
- Jak se dlaj noviny
- Prvn parta
1938 - Matka
- Jak se co dl
1939 - posmrtn - ivot a dlo skladatele Foltna (torzo romnu)

26