Ceski Diplomski

ZPADOESK UNIVERZITA V PLZNI
FAKULTA ELEKTROTECHNICK
KATEDRA ELEKTROENERGETIKY A EKOLOGIE
DIPLOMOV PRCE
Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden
Martina Mukov
2015
Martina Mukov
2015
Abstrakt
Pedkldan diplomov prce je zamena na problematiku porovnn zatitelnost
vodi venkovnch veden. Nejprve jsou uvedeny metody pro zven penosov kapacity
veden. Dle se prce zabv porovnnm holch a izolovanch vodi z hlediska jejich
oteplen pi proudovm zaten. Jsou zde vypracovan teoretick vztahy pro vpoet
tepeln bilance holho a izolovanho vodie. Dalm bodem prce jsou vsledky ze
simulac holho a izolovanho vodie, kter jsou provedeny v programu Comsol
Multiphysics a nsledn porovnny se simulacemi v Matlab/Simulink.
Klov slova
Venkovn veden, ampacita, tepeln bilance, hol vodi, izolovan vodi
Martina Mukov
2015
Abstract
The Master Thesis is focused on issue of comparison of overhead line conductor
ampacity. At first there are described methods for increasing capacity overhead lines. The
Thesis deals with comparison of bare and insulated conductors of overhead lines in terms
of heating during their current load. There are described theoretical relations for
calculating ampacity of bare and isolation conductors. Next parts of the thesis are results
of simulations of bare an insulated conductors that are performed in the program Comsol
Multiphysics and this results are compared with simulations in Matlab/Simulink.
Key words
Overhead line, ampacity, heat balance, bare conductor, insulated conductor
Martina Mukov
2015
Prohlen
Prohlauji, e jsem tuto diplomovou prci vypracovala samostatn, s pouitm
odborn literatury a pramen uvedench v seznamu, kter je soust tto diplomov
prce.
Dle prohlauji, e veker software, pouit pi een tto diplomov prce, je
legln.
............................................................
podpis
V Plzni dne 7.5.2015
Martina Mukov
Martina Mukov
2015
Podkovn
Tmto bych rd podkovala vedoucmu diplomov prce Ing. Jaroslavu najdrovi za
cenn profesionln rady, pipomnky a metodick veden prce. Dle dkuji vem
rodinnm pslunkm za vytvoen pjemnch podmnek pi tvorb prce.
Martina Mukov
2015
Obsah
SEZNAM SYMBOL A ZKRATEK .......................................................................................................8
VOD ........................................................................................................................................................ 10
1
AKTULN STAV PROBLEMATIKY ......................................................................................... 11
ZVEN PENOSOV SCHOPNOSTI VENKOVNHO VEDEN ........................................ 13

2.1
2.1.1
2.1.2
2.2
2.3
2.3.1
2.3.2
2.4
METODY ZVYUJC DOVOLEN PROTKAJC PROUD ................................................................ 13

Metody zaloen na vodich ............................................................................................... 13
Operativn metody ................................................................................................................ 16
EEN ZALOEN NA ZVEN NAPT ..................................................................................... 21
ROZSHL EEN .................................................................................................................... 21
HSIL veden.......................................................................................................................... 21
Konverze AC DC ............................................................................................................... 23
ZHODNOCEN ............................................................................................................................ 24
TEORETICK VZTAHY PRO VPOET ZATITELNOSTI VODI ............................. 25

3.1
TEPELN BILANCE VODIE ........................................................................................................ 25
3.1.1 Ohev vodie zpsoben prchodem proudu ....................................................................... 26
3.1.2 Ohev slunenm zenm..................................................................................................... 26
3.1.3 Ochlazen vodie proudnm ................................................................................................ 27
3.1.4 Ochlazen vodie slnm .................................................................................................... 31
3.1.5 Chlazen odpaovnm vody................................................................................................. 32
3.1.6 Mrn tepeln kapacita vodie ............................................................................................ 32
3.2
TEPELN BILANCE IZOLOVANHO VODIE ................................................................................ 33
NVRH ZPSOB SIMULACE.................................................................................................... 35

4.1
4.1.1
4.1.2
4.2
4.2.1
4.3
4.4
4.5
POUIT VODIE ....................................................................................................................... 35

Hol vodie .......................................................................................................................... 35
Izolovan vodie................................................................................................................... 36
SIMULACE HOLHO VODIE V USTLENM STAVU .................................................................... 37
Vsledky simulace ................................................................................................................ 40
SIMULACE IZOLOVANHO VODIE V USTLENM STAVU .......................................................... 43
SIMULACE HOLHO A IZOLOVANHO VODIE V PECHODOVM STAVU .................................... 46
DYNAMICK OHEV.................................................................................................................. 48
ZVR ...................................................................................................................................................... 53
SEZNAM LITERATURY A INFORMANCH ZDROJ ................................................................. 54
Martina Mukov
Seznam symbol a zkratek

Gr ....................... Grashofovo slo [-]
g ......................... Gravitan zrychlen [m/s2]
cc ........................ Mrn tepeln kapacita [J/(kg.K]
P ......................... Vkon [W]
Pr ........................ Prandtlovo slo [-]
Nu....................... Nusseltovo slo [-]
mc ....................... Hmotnost vodie na 1 kilometr [kg/km]
D......................... Vnj prmr vodie [m]
Re ....................... Reynoldsovo slo [-]
I .......................... Proud [A]
U......................... Napt [V]
......................... Teplotn souinitel rezistivity [K-1]
.......................... Radian vlastnost povrchu [-]
RDC ..................... Stejnosmrn odpor lana []
RAC ..................... Stdav odpor []
Ta ........................ Okoln teplota [C]
Tav ...................... Teplota vodie [C]
kAC ...................... Koeficient zvyujc teplotu vlivem skinefektu[-]
Kangle ................... Faktor smru vtru [-]
kAC ...................... initel povrchovho jevu [-]
d ......................... Prmr vnj vrstvy drtu [m]
Rf ........................ Hrubost povrchu vodie [-]
S ......................... Velikost plochy [m2]
s ......................... Koeficient absorpce zen [-]
c .......................... Mrn teplo vzduchu pi konstantnm tlaku [J/kgK]
......................... Dynamick viskozita vzduchu [kg/ms]
f......................... Teplotn vodivost vzduchu [W/mK]
f......................... Kinematick viskozita vzduchu [-]
V......................... Rychlost vtru [m/s]
r ........................ Relativn hustota vzduchu [-]
......................... Hustota vzduchu v nadmosk vce [-]
2015
Martina Mukov
0 ........................ Hustota vzduchu na rovni moe [-]

k ........................ Koeficient pestupu tepla proudnm [W/m2.K]
B ....................... Stefan- Boltzmanova konstanta [W/m2.K4]

a .......................... Vzdlenost vodi ve svazku [m]
......................... Solrn absorpn koeficient [-]
Is ......................... Intenzita solrnho zen [W/m2]
Pprir ..................... Pirozen vkon [W]
L ......................... induknost [H]
Zvln...................... Vlnov impedance []
Lp ........................ Provozn induknost [H]
ds ........................ Vzdlenost mezi vodii[m]
re ......................... Ekvivalentn polomr [m]
r .......................... Skuten polomr [m]
2015
Martina Mukov
2015
vod
Pedkldan diplomov prce e problematiku petovn linek venkovnho
veden. K petovn linek v esk republice dochz z dvodu pipojovn
neregulovatelnch obnovitelnch zdroj do st. Jako pklad lze jmenovat Nmecko, kde
dochz k postupnmu odpojovn jadernch elektrren a energie z ji odpojench
elektrren bv nahrazovna obnovitelnmi zdroji (pedevm vtrnmi elektrrnami).
Dalm dvodem je rostouc poptvka po energii v jinch zemch (napklad Itlie).
Vznik tak problm s petitelnost veden a je nutn hledat zpsoby pro jej zven.
V prvn sti prce se zabvm metodami pro zvyovn kapacity veden. Metody
jsou rozdleny dle zven penenho vkonu na zven napt, zven dovolenho
prochzejcho proudu a na rozshl een. Metoda zven dovolenho prochzejcho
proudu zahrnuje operativn metody, kter pat mezi nejlevnj een zvyovn
penosov kapacity, protoe jsou v tomto ppad vyuity stvajc linky na maximum.
Tyto metody spovaj v zaznamenvn okolnch podmnek, kter ovlivuj oteplen
vodi, a tedy i proud prochzejc vodii. Sledovn teploty vodi lze doshnout
metodou real- time monitoring, kter je schopna zaznamenvat teplotu vodie a tak jeho
prvs.
V dal sti prce jsou vypracovny teoretick vztahy pro tepelnou bilanci holho a
izolovanho vodie. Nsleduje simulace metodou FEM v programu Comsol
Multiphysics, kter je na popsan bilanci zaloena. Vsledkem simulace je prbh
oteplen holho a izolovanho vodie, kter je nsledn porovnno se simulacemi
v Matlab/Simulink. Simulace jsou provedeny pro ustlen a pechodn stav. V posledn
sti prce je porovnn vsledek simulace s menmi hodnotami relnho vodie.
10
Martina Mukov
2015
1 Aktuln stav problematiky

V poslednch letech dolo k vstavbm a pipojovnm alternativnch zdroj, pibylo
obnovitelnch zdroj elektrick energie (OZE), fotovoltaickch a vtrnch elektrren.
Nejvt nrst byl zaznamenn u fotovoltaickch elektrren, kdy finann investoi
vyuili podpory ve form garantovan vkupn ceny elektrick energie. Distribun
soustava na to vak nebyla pipravena. Tato soustava byla stavna na jednosmrn tok
elektrick energie a v mal me pijmala pouze vrobu energie z malch vodnch
elektrren a dalch podobn malch zdroj. Tento boom v pipojovn obnovitelnch
zdroj musel bt zastaven spolenost EPS a.s. Dne 3. nora 2010 byly distribun
spolenosti (EZ, E. ON, PRE) podny spolenost EPS a.s. o pozastaven pipojen
novch vtrnch a fotovoltaickch elektrren. Dvodem bylo pekroen bezpenho
limitu vkonu instalovanch a ji odsouhlasench obnovitelnch zdroj k pipojen do
elektrizan soustavy esk republiky. Pokud by bylo pipojeno jet vce vrobnch
zdroj, mohl by bt ohroen bezpen a spolehliv provoz ES. Pekroenm bezpenho
limitu by mohlo bt vydno odstaven vtrnch a fotovoltaickch elektrren, kter byly
v provozu. [12][2]
V sousednch zemch, pevn v Nmecku, je vt poet vtrnch elektrren, kter
dodvaj elektrickou energii nerovnomrn v zvislosti na povtrnostnch podmnkch.
Vznik pak problm s petoky elektrick energie do elektrizan soustavy R. To m za
nsledek peten veden penosov soustavy. Dalm dvodem peten linek je penos
elektrick energie pes zem R do Itlie, kter nen schopna zabezpeit dodvku
elektrick energie vlastnmi zdroji. [2]
Vlivem pipojen OZE a zrove neprobhajc vstavbou novch linek dochz
k petovn venkovnch veden. Ji se investovalo do rekonstrukce rozvoden penosov
soustavy a modernizace st 220 kV. Rekonstrukce st 220 kV by mla bt v blzk dob
postupn dokonena. Spolenost EPS a.s. plnuje tak rekonstrukci a obnovu st 400
kV. Konkrtn 4 novch rozvoden a tedy 600 km novch veden. Cena vstavby
zahrnuje cenu zazen a cenu montnch prac. Cena kilometru veden se pohybuje u
linek 400 kV v rozmez 10 a 20 milion korun v zvislosti na tom, o jak typ veden se
jedn a na lenitosti ternu. [13]
11
Martina Mukov
2015
Dochz-li k obnov zazen, mus se prbn sledovat, kontrolovat a monitorovat

jeho stav. Clem je maximln vyuit stvajcch zazen a zrove zachovn
bezpenosti provozu penosov soustavy. Samozejm se vychz z technick ivotnosti
zazen. Stav se dle posuzuje dle rznch kontrol, studi a men. V poslednch
destkch let nastal vrazn technologick pokrok.
Zvlt v zazen rozvoden
penosov soustavy (pstroje, systmy chrnn zazen, men, monitoring a

komunikace). [2]
Dalm dvodem obnovy ES je zvyujc se spoteba elektrick energie. V dsledku
problm spojench s vstavbou venkovnch veden, je teba zkoumat monosti zven
penosov kapacity na souasnch stch a je tak dleit maximln vyut stvajc
systmy pro jej zven.
12
Martina Mukov
2015
2 Zven penosov schopnosti venkovnho veden

Penosov schopnost veden, jinak nazvna tak ampacita, je dovolen zaten
vodie, dan maximlnm proudem, kter me vodi penst, ani by dolo k jeho
poruen. Ampacita je ovlivnna pedevm tepelnm stavem vodi. Poruen vodie je
dno maximln dovolenou teplotou. Penosov schopnost je zvisl na elektrickch a
mechanickch vlastnostech materilu vodi, tepelnch vlastnostech izolac (u kabel) a
schopnosti rozptlen tepla uvnit vodie zvisejc na geometrii vodie a jeho okol.
V zvislosti na teplot se mn prhyb vodie a teplota je ovlivnna klimatickmi
podmnkami (teplota vzduchu, vlhkost atd.). [3]
Metody pro zven penenho vkonu jsou nsledujc:
Zven napt
Zven dovolenho protkajcho proudu
Rozshl een (HSIL veden, konverze AC-DC)
2.1 Metody zvyujc dovolen protkajc proud

2.1.1 Metody zaloen na vodich
Metody hledaj zpsob penosu proudu pekraujc souasn limit penosov
kapacity veden. Stvajc vodie se nahrazuj novmi vodii, kter maj vy penosovou
kapacitu nebo zkou posunout hranice tepelnho limitu vodie. Existuje mnoho druh
vodi, jejich vlastnosti mohou mt velk vliv na penosovou schopnost veden. Volba
vodie pro venkovn veden je zvisl jak na cen, tak na provozn bezpenosti, nebo
petren vodie me zpsobit problmy s dodvkou elektrick energie. Pi vbru je
zohlednna tak ztrtov energie a bytky napt vodi. Na vodie jsou kladeny
poadavky, mezi kter pat pevnost, odolnost proti chemickm vlivm, odolnost proti
povtrnostnm podmnkm a chvn, odolnost proti pokozen pi monti a mal ztrty
pevnosti pi oteplen. Existuje nkolik monost zven penosov kapacity: nov
veden, zachovn vodi a zmna vodie.[1]
13
Martina Mukov
2015
Nov veden
Nahrazen vodie za nov je velice drah zleitost. Jedn-li se o nov veden, mezi
monosti pat pipojen dal linky nebo vytvoen nov konstrukce. Nevhodou tto
metody je vak nedostatek msta pro vstavbu novch linek a doba vstavby.[1]
Zachovn vodi
V ppad nedostatku financ na vmnu veden i vodie, se vol metoda pro zven
zatitelnosti - zachovn vodi. Tato metoda spov ve zven provozn teploty na
svoji horn hranici. Nutn podmnka pro zven ampacity pi zachovn vodi, je
zven teploty k novmu hornmu limitu. To m za nsledek zven proven a snen
vky vodie vi zemi. Poaduje se pln vyuit tepeln kapacity vodie. Dalm
poadavkem je, aby tepeln kapacita vodie urovala penosovou kapacitu veden vce,
ne impedance veden. To je dvodem, pro je tato metoda uiten pouze na krat linky
a linky s nim naptm obvykle pod 300 kV. Nklady na uchovn vodie jsou
minimalizovny velmi malou zmnou konstrukce veden. Konstrukce veden se mus
zvit kvli vtmu proven vodie, kterho se doshne zvenm teploty. Nklady na
zven konstrukce jsou rozdln dle typu danho zazen. Devn nebo betonov sloupy
jsou pomrn levn a snadno vymniteln za vy konstrukce. [1]
Zmna vodie
Zmna vodie je vhodn, pokud m linka rezervy ve svch konstrukcch. To
znamen, zda je schopna unst vt a t vodi. Metoda je vhodn, pokud je poteba
zven zatitelnosti za nzkou cenu. V ppad, e vodi nabz vrazn zven
tepelnho limitu a zven proudov zatitelnosti bhem zachovn poten
konstrukce, jsou vodie podstatn dra ne standardn. Z tohoto dvodu je mon
nahradit stvajc vodi standardnm vodiem o vtm prezu za pedpokladu, e
existuj vodie, kter jsou schopny znateln vtho tepelnho zaten. Pokud je zmna
vodie stvajc linky mon, jsou vodie nahrazovny nsledujcmi specilnmi vodii:
[1]
Celohlinkov - AAC (All Aluminum Conductor) a AAAC (All Aluminum

Alloy Conductor). Slitinou vodie je tepeln oeten hok kemk
14
Martina Mukov
2015
hlink. Teplota celohlinkovch lan me dosahovat a 100 C.

Celohlinkov vodie maj dobrou antikorozn ochranu, neptomnost
ocelovho jdra odstrauje galvanickou korozi, kter vznik u lan AlFe. [4]
Vodie se zeslenou hlinkovou slitinou - ACAR (Aluminum Conductor

Alloy Reinforced). Tento vodi kombinuje prvky z vodie AAAC a
elektrovodnho hlinku. Zvm-li mnostv elektrovodnho hlinku, zv se
tm vodivost vodie, ale sn se pevnost a naopak. Vodi me bt tvoen
tzv. mozaikou ve tvaru Z, vodie pak maj vt hlinkovou st a zvenou
hustotu lana. Tm je ve vodii men odpor ne u vodie kruhovho prezu
a tak je zde dosaena o 11-16 % vy penosov schopnost vodie. [4]
Vysokoteplotn vodie - TACSR (Thermal Resistant Aluminum Alloy

Conductors Steel Reinforced), GTACSR (Gap Type Thermal-resistant
Aluminum Alloy Conductor Steel Reinforced)) a ACSS (Aluminum
Conductor Steel Supported). Vysokoteplotn vodie umon svmi
materilovmi a konstruknmi schopnostmi provoz i pi vysokch teplotch.
Vodie TACSR jsou stejn slaovan jako vodie ACSR. ACSS vodie jsou
klasickho kruhovho prezu vyroben z hlinkovch vodi. GTACSR se
konstrukc velice podob klasickmu vodii ACSR. Vodie maj jdro
sloen z galvanizovan oceli, pl sloen ze speciln odoln slitiny zvan
TAL. Tato slitina m vt vodivost ne obyejn hlink. Tyto vysokoteplotn
vodie se pouvaj pro msta, kde je poteba zven ampacity. Nejvt
vhodou TAL slitiny je, e se neh do 150 C. Povolen teplota pro ACSR
lana je do 80 C. [4]
15
Martina Mukov
2015
2.1.2 Operativn metody

Tyto metody hledaj zpsob astjho vyuit rezervnho vkonu existujcho veden
bez fyzick zmny veden. Dynamick rating veden se neustle mn. To je zpsobeno
mnoha faktory, mezi kter pat mnc se poas a proud protkajc vodiem. Do
operativnch metod pro zven zatitelnosti vodi venkovnch veden se ad:
Pravdpodobnostn metody
Real-time monitoring
Statick rating
K uren statick ampacity se nevyaduje meteorologick monitorovn ani instalace
senzor na venkovn veden. Men vyuvajc statick ampacity je provdno na
zklad historickch statistik o poas v danm regionu. Jsou stanovena rzn zaten
pro dan ron obdob (letn, zimn). [4]
Dynamick rating
Dynamick rating je men, kter zvyuje vyuitelnost ampacity venkovnho
veden v zvislosti na aktulnch podmnkch poas a zaten vodie. Dynamick rating
umouje obdren relnch informac o tepelnch stavech linek venkovnch veden a
opertoi pot mohou korigovat dodvku elektrick energie. Vsledkem rovnomrn
dodvky elektiny me bt monost penosu vtho vkonu za men nklady. [14]
Dynamick rating je vyhodnocovn na zklad prbnch dat o poas a tak
metodami een real-time monitoringu (viz obr. 2.1). Pokud jde o poas danho regionu,
je povaovno jako pedpov ampacity veden na nkolik hodin dopedu. [9]
16
Martina Mukov
2015
Obr. 2.1: Venkovn veden s eenmi real-time monitoringu [14]
Pro dynamick rating veden mohou bt pouity teploty vodi. Mezi zkladn
otzky pat zpsoby, jakmi lze zskat teplotu, jej pesnost je nezbytn, a kter
monitorovac systm je nejvhodnj z ekonomickho hlediska. Instalace monitorovacch
systm byla zaloena na Nmeckch TSO (Transmission System Operator). Prvn
systm je zaloen pmo na men teploty vodie pomoc dvou pasivnch idel (SAW
senzor) mcch akustickou vlnu na povrchu. Druh systm je zaloen na nepm
metod, vyuvajc tepeln model pro vpoet teploty vodie pi zohlednn podmnek
poas. V tomto ppad je meteorologick stanice umstna v blzkosti vodie.[9]
Nklady na monitorovac systmy a technick sil byly pomrn vysok. Vezmemeli v vahu aktuln nklady na mc zazen, sil o jejich instalaci a nezbytn vpadky
linky bhem instalace tchto systm v rmci cel st je toto sil velmi neekonomick.
Aplikace meteorologickch stanic na loklnch stanicch nevyaduje odpojen veden a
nklady na instalaci jsou vrazn men. Nicmn stle zstv nutnost vybavit vechny
linky meteorologickmi stanicemi. Nejjednodum eenm je vyut ji dostupnch
stanic, kter jsou umstny v blzkosti sledovan linky a zde promtat namen
meteorologick podmnky na lince. Tento pilotn projekt byl rozen o dal nepmou
metodu (vzdlen stanice), kter pot s teplotou vodie uitm komern dostupnch
meteorologickch dat. Clem projektu je stanovit pimenou teplotu vodie
17
Martina Mukov
2015
z meteorologickch daj, zajistit mstn a vzdlen meteorologick stanice a najt

nejvhodnj systm z ekonomickho hlediska. [9]
Pravdpodobnostn metody a real-time monitoring jsou metody, kter se pouvaj
ke zven zatitelnosti veden za rozumn nklady. Pokud tedy nastane ppad, e je
rezerva vkonu k dispozici, tyto metody umon rychle zvit vkon.[1]
2.1.2.1 Pravdpodobnostn metody

Metoda je zaloena na pravdpodobnostnch modelech, kter vychz z proudovho
zaten linky v jednotlivch asovch obdobch bhem roku. Jsou znmy aktuln data
veden (rychlost a smr vtru, slunen zen a okoln teplota) pro urit den v roce.
V dalm obdob se pak pedpokld stejn nebo alespo podobn zaten vodie.[1]
2.1.2.2 Real-time monitoring

Monitoring v relnm ase me bt zaloen na mechanickm napt, prvsu nebo
teplot jdra vodi. elem monitorovacho zazen je optimalizace zatitelnosti
souasnch veden. Systm mus brt v vahu, e penos vkonu linkou me bt
omezovn stabilitou st, tepelnmi a napovmi omezenmi. Jedn-li se o tepeln
omezen, je proudov rating omezen prvsem nebo teplotou hn vodi.[1]
Pro lep innost vyuit daj, kter jsou zaznamenny monitorovacm zazenm,
mus bt daje odeslny vas do dcho centra, vhodn analyzovny a bt srozumiteln
pedloeny opertorovi.
Monost zven penosov kapacity v real-time monitoring systmech
Prmrn zisk ampacity me bt odhadovn z rozdlu mezi okoln teplotou a
teplotou konstrukce veden (nap.35C) a prmrnou teplotou okol v regionu (nap.
10C). Prmrn zven termlnho ratingu na veden s vyuitm real-time systmu je
asi 10 -15%. Pokud se zvyuje ampacita veden, je dleit zkontrolovat vechny sousti
obvodu, kter jsou dimenzovan pro vy ampacitu, a pokud je to nutn, vymnit
potebn sousti jako jsou nap. jistie, proudov transformtory, ppojnice a svorky.
Dle me bt kontrolovno magnetick pole, kter se zvyuje s nrstem ampacity.[1]
18
Martina Mukov
2015
Piblin nklady
Cena monitorovacho vybaven zahrnuje zazen, jejich instalaci a integraci do
vyhodnocovacho procesu a bezpen penos dat. V nkterch ppadech mus bt
zahrnuty i nklady na zmnu ochrannch prostedk linky. Nklady na samotn
monitorovac zazen jsou rozumn, ale vznamnou polokou v celkovm rozpotu je
telekomunikace: informace mus bt zaslny do vyslacho centra ve skutenm ase a
v pouiteln form. V porovnn s rekonstrukc nebo pravou linky jsou nklady na toto
een nzk.[1]
Klasifikace dle zazen:
Stvajc een pro real-time monitoring jsou klasifikovny podle principu, na nm
jsou zaloeny:
men teploty vodie,
men mechanickho napt,
sledovn umstn bod na vodii,
vibran analza
men vodie v zvislosti na aktulnm stavu poas.
Men teploty vodie

Tento systm je zaloen na men teploty lokln, tedy pmo na vodii senzorem
(viz obr. 2.2) nebo optickmi vlkny. een pomoc optickch vlken zaznamen
hodnotu teploty vodie po cel dlce veden.
Obr. 2.2: Monitoring teploty [1]
19
Martina Mukov
2015
Men mechanickho napt

Existuje nkolik een, na kterch je monitoring zaloen. Jednou z metod je een
zaloen na men mechanickho napt, kdy se silomr nachz na uzemnnm konci
izoltoru a kotevnm bodu storu. Pobl umstn silomru je nainstalovna
meteorologick stanice za elem zhodnocen mstnho slunenho zen a rychlosti
vtru, jakoto i teploty vzduchu. Clem systmu je odvozen proven vodie a jeho
zvislost na okolnch podmnkch.[1]
Sledovn umstn bod na vodii
Dalm eenm je sledovn polohy bod na vodii. Systmy zde pouvaj
diferenciln GPS, lasery, kamery, radary nebo men sonarem. Clem tchto zazen je
sledovat bod na vodii v ppad, e je nzk viditelnost nebo vodi vibruje, tm se zjist
proven vodie.[1]
Vibran analza
Tento typ zazen me bt nainstalovn kdekoliv na venkovnm veden, spolh na
fakt, e frekvence kmitn je spojena s provenm. Ve sv podstat zahrnuje inek na
prvsu vliv vech mstnch podmnek, jakou jsou rychlost vtru, slunen zen, teplota,
zaten vodie, dotvarovn v ppad ptomnosti ledu nebo snhu, kter maj vliv na
prvs bez pmho men. Senzor je napjen indukc a ke sv funkci nepotebuje dn
informace o veden. Vsledn hodnota proven je urena z frekvence vibrac.[1]
Men vodie v zvislosti na aktulnm stavu poas
Online monitoringem je sledovna ampacita veden. Monitoring je zaloen na
tepeln bilanci vodie a me bt vyhodnocovn na zklad meteorologickch podmnek
(rychlost vtru, hel dopadajcho vtru na veden, teplota okol) uvaujcch vliv na
teplotu vodie. Dky tto metod a vpoetnm prostedkm je monost on-line (realtime) mit maximln bezpen proud, kterm je mon veden zatit. Tm se me
vyut linka na maximum. Vzhledem k tomu, e je linka dimenzovna vkonovou
rezervou je mon asto zvyovat dovolen prochzejc proud vodiem na zklad
aktulnch podmnek poas. [1]
20
Martina Mukov
2015
2.2 een zaloen na zven napt

Velmi inn zpsob zven penosov kapacity je provoz venkovnho veden na
vy napov hladin. Akoli zven proudu zv ampacitu v prmru mlo,
pechodem na vy hladinu napt se zv ampacita pmm pomrem zmny napt.
Vtinou bvaj zmny napt dvakrt nkdy i vcekrt vt, tm dochz k velkmu
zven penosov kapacity. Prmr vodie me omezovat zvyovn napt. To me
mt za nsledek nutn nahrazen stvajcch vodi za nov a zrove zven napt
z dvodu kornovho vboje. Nevhodou zven napt je fakt, e dojde k zaniknut
obvodu niho napt. Tm mohou vzniknout problmy v sti, kter mus bt vyeeny
jinmi zpsoby. Nap. na hladin vn se provd regulace napt pepnnm odboek
transformtoru na stran vvn. Dal nevhodou je dlouh doba realizace, kter nen vdy
akceptovateln.[1]
Akoli v nkterch ppadech je levnj vstavba nov linky ne zvyovn napt,
pod jsou zde vhody rekonstrukce stvajcho venkovnho veden. Mezi tyto vhody
pat rychlej een a mn asov nron postupy. Zvyovn napt vak poaduje
urit striktn podmnky. Mezi podmnky pat bezpen vzdlenost k zemi a
k pekkm, vzdlenost mezi fzemi a k uzemnn, ka bezpenostnho psu zem,
izolan poadavky, elektrick intenzita pole vodie, dopady na transformtory se
zvyovnm napt. [1]
2.3 Rozshl een

2.3.1 HSIL veden
HSIL (High Surge Impedance Loading) je nov pojem penosovch linek, kter je
zaloen na zven ztn vlnov impedance pirozenho vkonu
2
=
(2.1)
(2.2)
Vzorec zobrazuje, e vyho pirozenho vkonu me bt dosaeno zvenm

kapacity C a snenm induknosti L. HSIL pouv kombinace vlastnost, jako jsou
21
Martina Mukov
2015
pidn dlch vodi na fzi, zven velikosti svazku pro kadou fzi, pouit
asymetrickch svazk, snen vzdlenost mezi fzemi.[1]
Pokud se jedn o vpoet provozn induknosti pro jednoduch veden s rznmi
druhy svazkovch vodi je definovna nsledujc rovnice:
= 0,46
(2.3)
kde ds je vzdlenost mezi vodii, kter je popsna v rovnici (2.4) a re popisuje

ekvivalentn polomr, kter zahrnuje vnitn induknost zvislou na permeabilit
materilu vodie. [6]
3
(2.4)
kde dab,dac,dbc jsou vzdlenosti mezi fzemi a,b,c

Podle typu svazku dosadme za re:
pro dvojsvazek: =
3
pro trojsvazek: = 2
kde r pedstavuje skuten polomr a a je vzdlenost vodi ve svazku.
Penosov schopnost veden je limitovna z nkolika dvod. K omezen z dvodu
poklesu napt dochz u delch linek z dvodu zvyujc se reaktance XL. Pokud
k omezen dojde, HSIL napome k omezen poklesu napt a zv se tedy schopnost
penet vt vkon. [1]
22
Martina Mukov
2015
Obr. 2.3: Maximln zaten oproti dlce veden [1]
HSIL linky jsou nejinnj v ppad vysok elektrick energie a penosu energie
na dlouh vzdlenosti (vce ne 250 km), proto se pouvaj hlavn v Rusku, Brazlii a
n. Pro krtk a siln namhan veden jsou HSIL linky zbyten moc drah. HSIL
veden mohou zvit innost v koridorech, kter jsou vybaveny paralelnmi vedenmi
rznch elektrickch charakteristik, dle vyvaovn energie toku podle zpsobu zmny
vnitn impedance jedn nebo vech paralelnch vtvch.[1]
2.3.2 Konverze AC DC
Tfzov systmy AC jsou normou pro celosvtov penosov systm, zatmco DC
systmy se pouvaj vtinou pouze pro penosy na velkou vzdlenost a propojen
rozdlnch rozvodnch systm. Na prvn pohled nen zsadn fyzick rozdl mezi AC a
DC vedenmi. Krom potu vodi, provoz stdavho a stejnosmrnho venkovnho
veden je podobn. Oba systmy pouvaj vzduch jako izolaci, dle je poteba, aby mezi
jednotlivmi vodii a mezi vodiem a zem byla dostaten vzdlenost. V obou
systmech samozejm nesm chybt ochrana proti blesku. Detailnj jsou rozdly
v druhu a dlce izoltoru, v rovni korny a magnetickho pole. Tyto rozdly ovlivuj
zvyovn kapacity linek AC na DC. Vhoda stejnosmrnho penosu je absence jalovho
vkonu (cca 15%) a tak nedochz ke ztrtm skinefektem (piblin 10%). Naopak
vhoda AC je penos energie na vt vzdlenosti.[1]
23
Martina Mukov
2
= 1,8
0,85
2015
(2.5)
V nkterch ppadech a za uritch podmnek mohou bt stvajc AC linky

pevedeny na DC linky pidnm AC-DC mnie ve prospch systmu. Pokud se pouije
mni na obou koncch, me se jednat o velice drahou zleitost. Za elem snen
nklad, by mohl bt vhodn unipolrn systm, kdy se proud vrac pes zem. Tento
systm se bohuel nepouv, protoe by mohlo dojt k monosti pokozen podzemnch
systmu, jako jsou potrub a telekomunikan kabely. Vyuv se tedy systmu
dvojplovho a trojplovho. [1]
2.4 Zhodnocen
Na obrzku 2.4 je zobrazeno porovnn een zven kapacity veden. Je zde
zobrazena zvislost pomrnch nklad za uritou metodu na zven penosov
kapacity. Nejvt naven penosov kapacity je u metody konverze AC-DC, bohuel
za cenu vysokch nklad. Nejmen nklady vychz u real-time monitoring systmu,
zde ale mus bt potno s malm navenm kapacity.[1]
Obr. 2.4: Porovnn jednotlivch metod pro zven ampacity [1]
24
Martina Mukov
2015
3 Teoretick vztahy pro vpoet zatitelnosti vodi

Vpoet proudov zatitelnosti vodi vyaduje een rovnice penosu tepla, kter
definuje funkn vztah mezi protkajcm proudem vodie, jeho teplotou a okolm. Mezi
dv nejdleitj lohy pro vpoet ampacity pat uren teploty vodie pi danm
proudovm zaten a stanoven zatovacho proudu pro dan materil vodie vzhledem
k teplot jdra vodie. Za elem splnn tchto podmnek se mus vypotat teplo
generovan uvnit vodie a mra jeho rozptylu od vodie pro dan materil vodie.
Schopnost okolnho prosted pro rozptlen tepla hraje velmi dleitou roli v urovn
zatitelnosti a znan se li nkolika faktory, jako je teplota okol a povtrnostn
podmnky. Teplo penen prostednictvm vodie se pen nkolika zpsoby.
Zpsoby penosu teplat tedy jsou veden, proudn a sln. [3][10]
3.1 Tepeln bilance vodie

Veden je hlavnm penosovm mechanismem uvnit vodi. Pedpokld se, e
teplo nahromadn uvnit vodie je oznaeno PJ. Dal zdroje tepla mohou bt zskvny
ze slunce, je-li vodi vystaven slunenmu zen. Proudc energie je zpsoben vedenm,
slnm a radiac z povrchu vodie. Tepeln bilann rovnice je pak definovna
nsledovn:
+ + + =
T
+ + +
(3.1)
PM [W/m] magnetick zahvn od zmny magnetickho pole stdavho proudu, PS

[W/m] tepeln zisk na jednotku dlky zpsoben solrnm zenm, PI [W/m]
zahvn od korny, PC [W/m] tepeln ztrty zpsoben proudnm, PR [W/m]
tepeln ztrty zpsoben slnm, PW [W/m] ochlazovn odpaovnm vody, tepeln kapacita, mC [kg/km] hmotnost vodie na kilometr
Pi hodnocen ampacity je zanedbn vliv magnetickho ohevu, ohevu koronou a
ochlazovn odpaovnm vody z dvodu jejich velmi malho vlivu.[8]
+ = +
25
(3.2)
Martina Mukov
2015
Obr. 3.1: Zobrazen pvodu a odvodu tepla vodie [7]
3.1.1 Ohev vodie zpsoben prchodem proudu

= 2 [1 + ( 20)]
(3.3)
RDC [] stejnosmrn odpor lana pi 20 C na jednotku dlky, [K-1] teplotn

souinitel rezistivity, Tav[C] teplota vodie, I [A] efektivn proud, kAC initel
povrchovho jevu (doporuuje se kAC=1,0123)
Ohev vodie je zpsoben prchodem elektrickho proudu vodiem a zahrnuje
Joulovy ztrty, elektromagnetick ztrty a skinefekt. Elektromagnetick ztrty jsou
zpsobeny ohtm vodie opakovanm pemagnetovnm, kter zpsobuje ohev
vivmi proudy. U stdavho proudu se odpor zv vlivem skinefetku. Skinefekt se
projev vytlaenm proudu k povrchu vlivem magnetickho pole uvnit danho vodie.
Odpor vodie u stdavho proudu je kAC -krt vt ne u stejnosmrnho. [5]
Vpoet stdavho odporu je pot vyjden nsledovn:
=
(3.4)
3.1.2 Ohev slunenm zenm

Teplo vodie zskan slunenm zenm zvis na absorpci povrchu, prmru
vodie, hlu dopadu a odrazivosti povrchu pod vodiem a jeho intenzit. Zohleduj se
tak elementy jako solrn deklinace, hodinov hel od slunce a zempisn ka. Celkov
zen je sloen z pmho, rozptlenho a odraenho zen. Pi jasn obloze dopad
26
Martina Mukov
2015
na zemsk povrch nejvt st slunenho zen bez zmny smru dopadu, jedn se tedy
o zen pm. Pokud se pm zen rozptl v mracch, jedn se o rozptlen zen.
Odraen zen pak vznik odraenm od okolnch pedmt. Mit jednotliv sloky
slunenho zen je velice nron z finannho i technickho hlediska, proto se m
pouze celkov slunen zen dle rovnice (3.5). Celkov vkon dodan se slunce lze
dit koeficientem, kter nabv hodnot od nuly (noc) do jedn (jasno) dle pokryt oblohy
mraky, kter sn celkov vkon dodan ze slunenho zen. Pokud by vodiem
neprochzel proud, teplota vodie by se rovnala soutu teplot zskanch ze slunenho
zen a z okol. Intenzita slunenho zen dosahuje bhem dne hodnot od 0 a do 1200
W/m2. [5] [8] [11] [15]
=
(3.5)
s [-] koeficient absorpce zen, Is [W/m2] intenzita slunenho zen, D [m]

vnj prmr vodie
3.1.3 Ochlazen vodie proudnm

S tepelnou vmnou proudnm je mon se setkat pouze u plynnch nebo kapalnch
ltek. Pohybem ltek dochz k vzjemnmu pohybu jednotlivch st s odlinou
teplotou a hustotou vnitn energie, tm dochz k penosu tepla proudnm. Tento zpsob
penosu tepla je rychlej, ne en tepla vedenm. Proudn tekutin se dl na laminrn
a turbulentn. Laminrn proudn je jev, kdy nedochz k promchn jednotlivch stic
ltky. Pi turbulentnm proudnm se naopak stice ltek pohybuj neuspodan a
dochz k jejich promchvn. Tento typ proudn vznikne, pokud je pekroen kritick
pomr mezi setrvanmi a tecmi silami. [16]
Penos tepla proudnm je tak uren dle vlastnost toku. Mluv se tedy o nucen
konvekci, pokud je tok zpsoben vnjmi vlivy jako ventiltorem, vtrem a erpadlem.
Naopak pi pirozen konvekci je tok vyvoln vztlakem sil, kter vznikaj z rozdl
hustoty zpsoben zmnami teploty ve vzduchu. Pedpokldme, e pirozen konvekce
probh na vnjm povrchu vodie.[10]
Proudn je z matematickho hlediska komplikovan proces. Pro teoretick vpoty
tedy slou podobnostn sla neboli kritria podobnosti.
Podobnostn sla jsou
bezrozmrn sla, kter se pouvaj tam, kde jsou si nezvisl veliiny v souvislosti
27
Martina Mukov
2015
s nktermi jevy podobn. Kritria podobnosti se pouvaj vtinou v mechanice tekutin.

Pkladem me bt Reynoldsovo slo dle rovnice (3.6), kter dv do
souvislosti setrvan sly a viskozitu (tzn. odpor prosted v dsledku vnitnho ten).
Pot se pomoc Reynoldsova sla me urit, zda se jedn o turbulentn nebo laminrn
proudn.
Podobnostn sla:
Reynoldsovo slo
(3.6)
V[m/s] rychlost vtru, - relativn hustota vzduchu - ( = , kde je hustota

0
vzduchu v nadmosk vce, 0 - hustota vzduchu a rovni moe, vf kinematick

viskozita vzduchu
Grashofovo slo
3 ( )
( + 273) 2
(3.7)
g =9,81 m/s2 normln thov zrychlen, Ta teplota okol, Tav teplota vodie, D [m]
vnj prmr vodie
Prandtlovo slo
(3.8)
c [J/kgK] mrn teplo vzduchu pi konstantnm tlaku, [kg/ms] dynamick viskozita

vzduchu, f [W/mK] teplotn vodivost vzduchu
Empirick rovnice pro vpoet ve uvedench promnnch:

= 1,32 105 + 9,5 108
28
(3.9)
Martina Mukov
2015
= 2,42 102 + 7,2 105
(3.10)
= 0,715 2,5 104
(3.11)
= 0,5( + )
(3.12)
Ztrty ve vodii zpsoben proudnm se vypotaj nsledovn:

= ( )
(3.13)
Nusselotovo slo je podobnostn slo, kter se ur z pedpokladu nucen nebo

pirozen konvekce.[5]
Nucen konvekce
V bnm provoznm rozsahu teplot Tf
me bt Nusseltovo slo vyjdeno
nsledovn:
= 1 ()
(3.14)
kde B1 a n jsou konstanty zvisl na Reynoldsov sle a hrubosti povrchu vodie Rf

(3.15), dle tabulky 3. 1.[5]
[2( )]
29
(3.15)
Martina Mukov
2015
Tabulka 3.1 Konstanty pro vpoet nucenho chlazen proudnm
povrch
Re
od
B1
do
102
2,65 103
0,641
0,471
Lana 0,05
> 2,65 103
5 104
0,178
0,633
Lana > 0,05
> 2,65 103
5 104
0,048
0,800
Vechny
povrchy lan
Jako prmr drtu d je povaovn prmr vnj vrstvy drtu (obvykle u neeleznch
lan). Prmr vodie D by ml bt celkov prmr i navzdory tomu, e lankov vodi
me mt povrchovou plochu o 40 a 45% vt, ne by ml pouze hladk vodi o stejnm
prmru. To je proto, e mezn vrstva kadho drtu se znovu nave na dal a tm se
vytvo mrtv prostory v mezerch mezi jednotlivmi drty a ke konvekci dochz a
v oblasti vnjho prmru lana.[5]
Pirozen konvekce
Nusseltovo slo pro pirozenou konvekci zvis na Grashofov a Prandtlov sle.
= ( Pr)0,25
(3.16)
Hodnoty pro konstanty cv se pohybuj v rozsahu od 0,436 a 0,54. Vtinou se

uvauje
cv = 0,5.
Pro spojit pechod voln konvekce na nucenou se uije tato rovnice:
4
= 4 +
30
(3.17)
Martina Mukov
2015
Pro pechod pi voln konvekci na = plat a pro pechod pi

nucen konvekci na = plat . [4]
Pokud by byl brn v vahu i smr vtru, bude Nusseltovo slo zen jet dcm
faktorem Kangle. [4]
= 1,194 + 0.1942 + 0.3682
(3.18)
Faktor udvajc smr vtru je zaloen na hlu mezi smrem vtru a jeho kolmosti
na osu vodie.
Souinitel pestupu tepla je vyjden:
k =
Nu
D
(3.19)
Proporcionln konstanta k (W/m2.K) vyjaduje koeficient pestupu tepla. Stanoven

souinitele pestupu tepla je nejdleitjm kolem pi vpotu hodnocen vodi ve
vzduchu. Hodnota koeficientu se pohybuje mezi 2 a 25 W/m2.K pro volnou konvekci a
mezi 25 a 250 W/m2.K pro nucenou konvekci v plynech. [4]
Vsledn vztah tepelnho vkonu, kter je odveden z lana tepelnm proudnm, je
vyjden:
= D ( )
(3.20)
3.1.4 Ochlazen vodie slnm

Pi pestupu tepla z povrchu vodie do okolnho prosted dochz k sln. Vyzen
energie tlesem se pen do okol elektromagnetickm vlnnm. Ztrty zpsoben
slnm jsou obvykle malou st z celkovch tepelnch ztrt, obzvlt v porovnn se
ztrtami vzniklmi nucenou konvekc. V ppad, e tleso s vt teplotou vyzauje
energii do svho okol o ni teplot, co je v ppad vodi holch i izolovanch,
rovnice je pot vyjdena nsledovn.[8]
31
Martina Mukov
= [ 4 4 ]
2015
(3.21)
B -Stefan Boltzmannova konstanta B=5,6710-8W/m2K4 ,Ta [C]- venkovn teplota,

Tav[C] teplota vodie, [-]- radian vlastnost povrchu zvna emisivita, S[m2]velikost plochy
Hodnota se pohybuje v rozsahu 0 1 (hodnota 1 odpovd ernmu tlesu) a
zvis na teplot, vlnov dlce a materilu povrchu vodie. V zvislosti na povrchu se
mn od 0,27 odpovdajc svtlmu zapletenmu vodii hlinku do 0,95, kter je platn
pro zvtral vodie v prmyslovch oblastech. Ve vtin ppad se pouv hodnota
0,5.[5]
3.1.5 Chlazen odpaovnm vody

Chlazen vypaovnm vody nen vdy zaznamenno. Pokud dojde k jeho
detekovn, jedn se o vodn pru, kdy je proces vidt ve vzduchu. Dal monost
odpaen vody je vodnmi kapkami, ty jsou uneny tokem kolem vodie. Chlazen
odpaovnm vody je zaznamenno hned, jak je vodi namoen. Ve vtin ppad se
odpaovn vody zanedbv.[8]
3.1.6 Mrn tepeln kapacita vodie

Tepeln kapacita vyjaduje schopnost vodie akumulovat teplo. Tato vlastnost je
zvisl na hmotnosti a materilu danho vodie. Mrn tepeln kapacita je definovna
pro kad materil. Pokud by byl vodi sloen ze dvou materil, nap. AlFe lana,
celkov kapacita by pak byla soutem tepeln kapacity jdra a tepeln kapacity plt dle
vztahu (3.22). [5]
c =
+
+
= +
(3.22)
(3.23)
cc[J/kg.K] mrn tepeln kapacita vodie, Fe[kg/m3] hustota hlinku, Fe[kg/m3]

hustota oceli, SAl[m2] prez plt vodie, SFe[m2] prez jdra, mc[kg] hmotnost
vodie
32
Martina Mukov
2015
3.2 Tepeln bilance izolovanho vodie

Izolovan vodie jsou na rozdl od holch vodi pokryty ochrannou vrstvou
plastick nebo kovov izolace a tm zachovvaj teplo lpe ne hol vodie. Tepeln
bilance na povrchu vodie je stejn jako u holho vodie. Vznikaj ve vodii stejn tepeln
zisky a ztrty, ale rozdl je dn izolac, kde jsou odlinosti od holho vodie.
V izolovanm vodii vznikaj navc ztrty v izolaci, tedy ztrty dielektrick. [10]
Dielektrick ztrty
Izolovan vodie jsou v principu jako kondenztory. V idelnm ppad pedstavuje
vodi izolan odpor a kapacitu viz obr. 3.2. m je del vodi, tm je vt kapacita. [18]
Obr. 3.2: Nhradn schma izolovanho vodie[18]
Pokud je tedy dielektrick izolace vodie vystavena stdavmu napt, vznikaj velk
kapacity a nabjec proudy Ic (proudy naprzdno). Pi kad zmn smru napt (50 nebo
60 krt za sekundu) dochz k peskupen elektron, tm vznik teplo a sniuje se inn
vkon, to je nazvno ztrtami dielektrickmi. Velikost nabjecho proudu je funkc
dielektrick konstanty izolace, rozmr kabelu a provoznho napt. U nkterch
kabelovch konstrukc, zejmna u kabel vysokho napt, mou mt tyty ztrty velk
vliv pi hodnocen kabel.[17]
33
Martina Mukov
2015
Dielektrick ztrty se vypotaj dle vzorce:

= = 2
(3.24)
kde je ztrtov hel a tg ztrtov initel izolace kabelu. Ztrtov initel je

dleit ukazatel kvality dielektrika a zvis na teplot, kmitotu, na intenzit
elektrickho pole a tak na tom, zda vznikaj sten vboje.
34
Martina Mukov
2015
4 Nvrh zpsob simulace

Clem m diplomov prce bylo porovnn zatitelnosti holho a izolovanho
vodie. Pro oven teoretickch pedpoklad jsou provedeny simulace ve dvou rznch
simulanch prosted, jednalo se o Comsol Multiphysics a Matlab/Simulink Simscape.
Simulace jsou ukzny pro 2 rzn stavy. V prvn sti jsou zobrazeny vsledky simulace
v ustlenm a stavu pro oba typy vodi. Pro simulace jsou pouity parametry dan
normou SN EN 50341-3-19, efektivn hodnoty proud jsou ureny dle parametr
udvanch vrobcem vodi. Vsledky ze simulac z obou simulanch prosted jsou
dle porovnny. V druh sti jsou vykresleny vsledky simulac opt pro oba typy
vodie v tomto ppad ve stavu pechodovm. V posledn sti prce jsou porovnny
vsledky ze simulac s hodnotami relnho holho vodie. V tomto ppad se jedn o
dynamick ohev. Pro simulace v druh sti jsou tedy pouity hodnoty odpovdajc
menm datm. K porovnn jsou pouity celohlinkov vodi o prmru 16 mm a
izolovan vodi o stejnm prmru doplnn o izolaci z polyethylenu.
4.1 Pouit vodie

4.1.1 Hol vodie
Lana mohou bt bu jednoduch (Al, Cu, Fe) nebo kombinovan, kter maj nosnou
st (jdro) a elektrovodnou st (pl). Nejastji se pouvaj kombinovan lana AlFe,
z nich tvo nosnou st elezo a proudovodnou st tvo hlink. AlFe je slann vodi
s ocelovm jdrem a hlinkovm obalem. Velk prmr lan AlFe pro vvn zabrauje
korn. Vodi je mezinrodn oznaovn jako ACSR (Aluminium Conductor Steel
Reinforced). Pednost tohoto typu vodie je, e zmnou pomru prezu hlinku a oceli
dosahuje vy pevnosti na kor vodivosti, co je velk vhoda pro oblasti s vysokou
nmrazou. Podle normy se vyrbj se stejnm prezem jako izolovan vodie
s nejmenm prezem 16 mm2. Nejrozenjm lanem pi vstavb veden vn je AlFe
6, kde slo 6 zna pomr prezu hlinku a ocelov due lana. Tento zpsob znaen je
zastaral, byl nahrazen novm znaenm vodie. Nap. AlFe 42/7, kde sla oznauj
prez hlinku / prezem oceli ve vodii v mm2.
V simulacch jsem pouila jako hol vodi celohlinkov vodi. Celohlinkov lana
mohou bt nastavena oproti AlFe lanm na vy teplotu ne je 80C. Celohlinkov
35
Martina Mukov
2015
vodie maj dobrou antikorozn ochranu, neptomnost ocelovho jdra odstrauje

galvanickou korozi, kter vznik u lan AlFe.
4.1.2 Izolovan vodie

Izolovan vodie mou bt bu s jednoduchou, nebo vcevrstvou izolac. U
jednoduch izolace jde o hol slann vodi ze slitiny hlinku potaen izolan vrstvou.
Izolan vrstva je sloena z PE (polyethylenu) nebo PVC (polyvinylchloridu). Tlouka
izolace je volena dle provoznho napt. Nejvy dovolen provozn teplota u vodi
s PE a PVC izolac je 70C. Pokud by byla poteba pout vy dovolenou provozn
teplotu, pouv se vodi ze zestnho polyetylnu XLPE. Tento vodi je odolnj proti
klimatickm vlivm a UV zen.
U vcevrstvho, tedy u vodie s tvrstvou izolac, se bere v vahu opt hol vodi,
kter je potaen temi vrstvami izolace. Tato tvrstv izolace je sloena ze stnn z
polovodiv psky, z hlavn izolace tvoen z vododoln XLPE sloueniny a z plt,
kter tvo XLPE izolace. Pklad vodie s XLPE izolac je na obr. 4.1 Tato izolace na
rozdl od PE a PVC odolv teplot a 90C.
hlinkov vodi
2X XLPE izolace
S
F
L
clona
z mdnho
plku
vodotsn
proveden
radiln vodn
barira
2Y polyethylenov
stnn
Obr. 4.1: Jednoilov vodi s XLPE izolac
36
Martina Mukov
2015
4.2 Simulace holho vodie v ustlenm stavu

V tto sti jsou zobrazen vsledky simulac z programu Comsol a z programu
Simulink pro hol vodi. Nejprve jsem vytvela 2D model holho vodie v programu
Comsol Multiphysics. Program je uren pro adu fyziklnch obor, jako jsou dynamika
tekutin, pestup tepla, prunost a pevnost, akustika, elektromagnetick jevy a chemick
procesy. Comsol e vpoet fyziklnch pol metodou (FEM Finite Elements
Methods) konench prvk. Tato metoda rozdl geometricky simulovan model na
konen poet jednotlivch element (st), kter jsou spolu vzjemn propojeny
v uzlech. Kad element je popsn matematicky pomoc jednoduchch funkc nebo
diferencilnmi rovnicemi. een diferencilnch rovnice je pevedeno na een
soustavy algebraickch rovnic
Hlavn pednost Comsolu je monost een multifyzikln lohy. Tento program
se skld z preprocesoru, solveru a postprocesoru.
Preprocesor definuje problm,
konkrtn geometrii modelu, vlastnosti materil, okrajov podmnky danho modelu.

Solver slou k vpotu eenho problmu. Postprocesor slou k zobrazen vsledk
(graf).
Jako prvn jsem eila simulaci oteplen holho vodie v ustlenm stavu. V tepeln
bilann rovnici (3.1) plat
= 0, bhem ustlenho stavu se tedy neakumuluje
teplo ve vodii. Vechny vlivy, kter psob na vodi - teplota okol, elektrick proud,
slunen zen, rychlost a smr vtru jsou uvaovny konstantn.
Pro simulace byly vybrny hodnoty, kter jsou ureny normou SN EN 50341-3-19.
Tato norma udv hodnoty:
teplota okol 35 C
rychlost vtru 0,5 m/s pod hlem nbhu 45 na vodi
globln intenzita slunenho zen 1000 W/m2
souinitel emisivity 0,5

37
Martina Mukov
2015
Tyto hodnoty slou ke stanoven nejvy nvrhov teploty. Jedn se tedy o nejhor
mon ppad oteplen vodie (nejvy intenzita slunenho zen, nejvy prmrn
teplota okol, nejni rychlost vtru).
Pro simulaci v Comsolu jsem si nejprve zvolila een modelu ve 2D, kter jsem
vybrala v Model Wizard. Pot jsem pi vbru fyziky een v Select Physics zvolila
sdruen dvou fyzik pkazem Induction Heating. V tomto ppad Comsol e fyziku
magnetickho pole (Magnetic Field) a tepelnho pole (Heat Transfer in Solids)
vodie.
Pi tvorb modelu jsem nejprve definovala globln parametry, jakmi jsou proud
461 A a teplota okolnho prosted 35C. Pot jsem vytvoila geometrii vodie, kter je
vidt na obr. 4.2 pro hol vodi o prmru 16 mm (modr oblast). Jedn se o
celohlinkov vodi sloen ze 7 lan. Parametry pro hlink, kter jsou zobrazeny v tabulce
4.1, byly vybrny pmo z knihovny materil Comsolu. Jako okoln prosted byl
nadefinovn vzduch (ed oblast).
Tabulka 4.1: Parametry hlinkovho vodie
Relativn permeabilita r [-]
Tepeln kapacita Cp[J/kg.K]
900
Tepeln vodivost [W/m.K]
238
Elektrick vodivost [S/m]
3,774.104
Relativn permitivita r [-]
Hustota [kg/m3]
2700
38
Martina Mukov
2015
Obr. 4.2 : Geometrie vodie
Ve fyzice magnetickho pole jsem nastavila podmnku Single-Turn Coil. V tto

podmnce je magnetick pole generovno elektrickm proudy, kter teou vodivmi
materily (zde hlinkov vodi). Funkc coil lze snadno transformovat proudy (napt)
na formu proudov hustoty. Zde se tedy nastavuje vodiv oblast nebo domna, kde se vol
proud 461 A (modr oblast hlinku viz obr. 4.2).
Ve fyzice tepelnho pole jsem zvolila podmnku pro ochlazovn vodie slnm
Surface-to-Ambient-Radiation, kter vychz z rovnice (3.21), hodnota emisivity zde
byla nastavena podle normy na 0,5. V tomto ppad je nutn tak vymezit oblasti okraje
vodie, protoe radiace se do okol z povrchu vodie. Dal okrajovou podmnkou
nastavenou v tepelnm poli byla Convective Heat Flux, co je podmnka ochlazovn
vodie proudnm, kter je definovna dle rovnice (3.20). Zde se zadv koeficient
pestupu tepla , kter jsem urila dle empirickch formul a podobnostnch kritri na
hodnotu = 12 W/(m2. K). Vodi je ochlazovn z povrchu, proto jsem opt nastavila tuto
podmnku na jeho okraj. K doplnn kompletn rovnice tepeln bilance jsem zvolila
podmnku pro psoben slunenho zen ( Heat Flux) pod hlem 45. Intenzita
slunenho zen byla zadna 1000W/m2 opt z normy.
39
Martina Mukov
2015
Dalm krokem simulace v Comsolu bylo vytvoen st, tzv. Meshe. Mesh
uruje pesnost celho vpotu a pmo uruje poet bod nebo oblast pro vpoet
modelu. Velikost vnitnch oblast st je mon zvolit podle poadovan pesnosti
vpotu, zde je zvolen typ Meshe - extra fine viz obr. 4.3.
Obr. 4.3: S holho vodie
Po vykreslen Meshe jsem zvolila dal poloku Study. Zde se jedn o st

Comsolu zvan Solver a je zde mon volba systmu ve statickm (Stationary),
harmonickm (Frequency) anebo pechodovm stavu (Time dependent). V tomto
ppad je zvolen model pro statick a harmonick dj Frequency - Stationary. Po
zvolen Compute zskm vsledky pro vytvoen model.
4.2.1 Vsledky simulace

V nsledujc kapitole jsou uvedeny vsledky simulace holho vodie v programu
Comsol. Geometrie a Mesh holho vodie jsou vykresleny na obr. 4.2. a 4.3. Nejprve
je zobrazena proudov hustota vodie, nsleduje vsledn oteplen vodie. Vsledek
z programu Comsol je oven simulac v Matlab/Simulink. Vsledky jsou vykresleny
v Excelu, kde je asov konstanta odetena z vsledk simulace v Matlab/Simulink.
40
Martina Mukov
2015
Proudov hustota
Jak jsem ji zmnila v kapitole 4.2, pro hol vodi o prmru 16 mm byl nastaven
stdav proud o frekvenci 50 Hz a o amplitud 461 A. V tomto ppad se skinefekt
neprojev, protoe je prmr vodie men ne hloubka vniku. Rozloen proudov
hustoty je vidt na obr. 4.4. Z obrzku je patrn, e nejvt proudov hustota je v lanech
vodie a nulov hustota se objevuje v okol vodie.
Obr. 4.4: Zobrazen proudov hustoty
Vsledn oteplen vodie

Vsledn ohev vodie je znzornn na obr. 4.5, kde jsou vykresleny oblasti
nejvtho a nejmenho oteplen vodie. V ustlenm stavu se nejvt a nejmen teplota
li pouze o 0,1C. V grafu je i pesto patrn rozdl teplot. Nejvy oteplen vodie je
zpsobeno slunenm zenm, kter dopad pod hlem 45. Intenzita slunenho zen
je Is= 1000 W/m2. Stdav proud prochzejc vodiem m velikost 461 A. Teplota
v ustlenm stavu dosahuje hodnoty 68,1 C.
41
Martina Mukov
2015
Obr. 4.5: Zobrazen rozloen teploty vodie
Pro oven sprvnosti vsledku simulace z programu Comsol jsem provedla

simulace vslednho oteplen vodie v ustlenm stavu v programu Simulink. Simulik je
soust Matlabu a vytv prosted pro simulaci sloen z blokovch schmat,
modelovn, analzu a implementaci dynamickch systm. Pro simulaci jsem pouila
ji vytvoen model programu Simcape, to je tzv. blockset Simulinku. Simscape slou
pro tvorbu elektrickch, magnetickch, hydraulickch, mechanickch a tepelnch
model. Model na obr. 4.6 je uren pro simulaci rovnice tepeln bilance. Vstupnmi
hodnotami simulace byly konstantn hodnoty proudu, intenzity slunenho zen, okoln
teploty a rychlosti vtru (zelen oznaen bloky). Vstupn konstanty jsou dle pevedeny
do blok, kter jsou napsny v skriptovacm jazyce Matlabu, kde je vypotn koeficient
a Joulovy ztrty. Bloky SPS (oznaeny oranov) pot pevdj signl ze Simulinku
na signl Simscapu. V dal sti modelu je signl zpracovvn idelnmi zdroji tepeln
energie (erven bloky). Je zde zahrnut blok pro simulaci tepla proudnm a tak blok pro
simulaci tepla slnm. Model je doplnn o blok pro mrnou tepelnou kapacitu vodie
(Bundle Conductor heat capacity), kter byla v ustlenm stavu nulov.
42
Martina Mukov
2015
Obr. 4.6: Zapojen modelu
Vsledn teplota v ustlenm stavu v programu Comsol byla stanovena na 68,1C,

teplota v ustlenm stavu v tto simulaci (v programu Simscape) je 70,55C. Je tedy
patrn, e tyto teploty se li o 2,45C.
4.3 Simulace izolovanho vodie v ustlenm stavu

Tato st navazuje na pedchoz simulace holho vodie. Je zde ukzn ustlen stav
pro ppad izolovanho vodie. V ppad simulace izolovanho vodie jsem postupovala
stejnm zpsobem jako u holho vodie. Geometrie a s vodie jsou na obr. 4.7 a 4.8,
proudov hustota je vykreslena na obr. 4.9. Nejprve jsem provdla simulaci v Comsolu
43
Martina Mukov
2015
stejnm postupem, kde jsem si nadefinovala geometrii vodie, vykreslila jsem si mesh a
dle jsem si nadefinovala okoln teplotu a intenzitu slunenho zen odpovdajc norm.
U geometrie jsem pidala vrstvu izolace z polyethylenu o tloutce 2,3 mm. Celkov
prmr vodie je stanoven na 20,6 mm. Hodnoty pro polyethylen jsou zobrazeny
v tabulce 4.2.
Tabulka 4.2 : Parametry polyethylenu
Tepeln kapacita Cp [J/kg.K]
1470
Relativn permitivita [-]
2.4
Hustota [kg/m3]
930
Tepeln vodivost [W/m.K]
0.35
Relativn permeabilita [-]
Obr. 4.7: Geometrie vodie
Obr. 4.8: S vodie
44
Martina Mukov
2015
Obr. 4.9: Rozloen proudov hustoty
Okrajov podmnky izolovanho vodie byly nadefinovny stejn jako v pedchozm

ppad. Proud byl zvolen dle parametr vrobce 445 A a okoln teplota byla dle normy
stanovena na 35C. U izolovanho vodie se mn podmnky pro uren hodnoty
emisivity. Jedn se o nekovov materily, v tomto ppad o polyethylen, hodnota
emisivity nabv hodnot od 0,8 do 0,95. V tto simulaci byla zvolena emisivita s vy
hodnotou 0,93, nebo se jedn o izolaci matn ern barvy.
Na obrzku 4.10 je vidt, e u izolovanho vodie jsou velk nesrovnalosti tkajc
se teploty. Nejvt teplota je 69,7 C a tato teplota je opt v mst psoben slunenho
zen.
Vsledky jsem opt porovnala s vsledky ze Simulinku. Do Simulinku bylo u
izolovanho vodie nutn zahrnout blok simulujc izolaci. Vsledn teplota byla
stanovena na 74 stup. Je zejm, e vodi s touto izolac nespluje podmnku pro
maximln teplotu pro izolaci s polyethylenu o 4 stupn. Podmnky pro vpoet jsou
stanoveny normou SN EN 50341-3-19, jedn se o nejhor mon ppad. Monm
eenm je zmna izolace na zestn polyethylen (XLPE). Tuto izolaci je mon
provozovat na 90 stupnch (oproti 70 stup izolace PE), jak jsem ji zmnila v kapitole
4.1.
45
Martina Mukov
2015
Obr. 4.10: Rozloen teploty izolovanho vodie
4.4 Simulace holho a izolovanho vodie v pechodovm stavu

V tto sti je v simulaci uvaovn cel pechodov dj. Postupuji stejn jako v prvn
simulaci. V Comsolu zmnm podmnku een z ustlenho stavu na stav pechodov
(Frequency - Transient) a v Simulinku zmnm hodnotu tepeln kapacity, kter je
v ustlenm stavu uvaovna nulov. Tepeln kapacita nenabv v pechodovm dji
nulovch hodnot, musm zadat hodnoty mrn tepeln kapacity materilu vodie a tak
hmotnost. Pro porovnn jsem zvolila stejn proud 480 A pro hol a izolovan vodi.
Odeetla jsem asov konstanty z vslednch graf. Tyto konstanty jsou pro oba typy
vodi odlin. V ppad holho vodie je asov konstanta stanovena na 450 s a
izolovanho vodie nabv hodnoty 900 s. Pechodov charakteristiky prbhu oteplen
vodie pi prchodu proudu v zvislosti na ase se nazv oteplovac charakteristika
vodie.
Porovnn holho a izolovanho vodie v pechodovm dji vypotan pomoc
programu Comsol je vidt na obrzku 4.11. Z grafu je patrn, e teplota izolovanho
vodie dosahuje vych hodnot, po ustlen je 71,7C a nejvy teplota holho vodie je
stanovena na 68,8C.
46
Martina Mukov
2015
Pechodn stav - COMSOL

75
70
Teplota [C]
65
60
55
50
45
40
35
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
as [s]
izolovan vodi
Hol vodi
Obr. 4.11:Porovnn holho a izolovanho vodie v Comsolu
Na obr. 4.12 jsou vykresleny vsledky simulace v programu Simulink. V tomto

ppad dosahuje oteplen vodie hodnoty 69,8C v ppad holho vodie a u
izolovanho vodie 74C. Je zejm, e vodi s touto izolac nespluje podmnku pro
maximln teplotu pro izolaci s polyethylenu o 4 stupn. Podmnky pro vpoet jsou
stanoveny normou SN EN 50341-3-19, jedn se o nejhor mon ppad. Monm
eenm je zmna izolace na zestn polyethylen (XLPE). Tuto izolaci je mon
provozovat na 90 stupnch (oproti 70 stup izolace PE).
47
Martina Mukov
2015
Pechodn stav - Matlab

80
75
Teplota [C]
70
65
60
55
50
45
40
35
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
as [s]
Izolovan vodi
Hol vodi
Obr. 4.12 Porovnn holho a izolovanho vodie v Simulinku
V obou grafech je nzorn vidt, e u izolovanho vodie je podstatn del doba

ustlen pechodnho dje, to je zpsoben izolac. Zpotku, kdy proud zane protkat
vodiem, se vodi otepluje, jakmile doshne nejvy teploty, zan teplo pedvat do
okol. V ppad izolovanho vodie trv ustlen teploty vzhledem k izolaci dle, vodi
m vt plochu na oteplen celho vodie, he se tedy ochlazuje, protoe teplo mus
pekonvat vrstvu izolace. K oteplen dochz tak vlivem slunenho zen, kter
prodluuje dobu ustlen teploty.
4.5 Dynamick ohev

V tto sti diplomov prce je simulovn model AlFe lana, jeho parametry jsou
zskny z relnho modelu vodie, kter je vytvoen v programu Matlab/Simulink. AlFe
je slann vodi s ocelovm jdrem a hlinkovm obalem, nosnou st zde tvo elezo a
proudovodnou st tvo hlink. Tmto lanem prochz proud 700 A, okoln teplota je
35C, vnj prmr vodie je 23,4 mm a intenzita slunenho zen je stanovena na
1000W/m2. Tyto hodnoty vychz ze stejn normy jako v ppad pedchozch simulac.
Z grafu (obr. 4.13) zobrazujc pechodov stav je zejm, e teplota vodie v ustlenm
stavu m hodnotu 83,5C, asov konstanta odeten z grafu je stanovena na 500 s. Je
zejm, e se jedn o nejhor mon ppad oteplen vodie.
48
Martina Mukov
2015
Obr. 4.13: Oteplovac charakteristika AlFe lana
Model men
Model AlFe lana jsem porovnala s namenmi hodnotami zskanmi z EPSu.
Namen hodnoty nebyly konstanty, ale hodnoty asov promnn. Do kadho bloku
jsem vloila hodnoty proudu, rychlosti vtru, teploty okol, intenzity slunenho zen
zvisl na ase.
Nejprve jsem provedla simulace s prmrnmi hodnotami men a simulace pro
nejhor mon ppad vychzejc z mench hodnot. Na obr. 4.14 jsou zobrazeny
prbhy namench hodnot teploty okol a rychlosti vtru a na obr. 4.15 intenzity
slunenho zen. Na nsledujcm obrzku 4.16 je zobrazen prbh proudu protkajc
vodiem. Tyto hodnoty jsou pouity pro ely simulace.
49
Martina Mukov
Obr. 4.14: Prbh teploty okol a rychlosti vtru
Obr. 4.15 : Prbh intenzity slunenho zen
Obr. 4.16: Prbh proudu
50
2015
Martina Mukov
2015
Na obr. 4.17 je simulace pro nejhor mon ppad namench dat, tedy pro
maximln proud (722,34A), maximln teplotu (7C), nejvy intenzitu slunenho
zen (265,5W/m2) a nejmen rychlost vtru (0,907m/s). Hodnota teploty dosahuje a
39,1 C.
Obr. 4.17: Prbh oteplen pro nejhor ppad
Na obr. 4.18 jsou zobrazeny vsledky pro prmrn hodnoty z namench dat, tedy
pro proud (513,2 A), teplotu (2,95 C), intenzitu slunenho zen (22,6 W/m2) a rychlost
vtru (3, 19 m/s). Teplota dosahuje maximln hodnoty pouze 10,16C.
Obr. 4.18: Prbh oteplen vodie pro prmrn hodnoty
Vodi byl men v lednu, hodnoty okoln teploty se tedy pohybuj kolem 0C.
Rychlost vtru, kter dosahuje dokonce a 7,12 m/s ochlazuje vodi podstatn vce, ne
rychlost vtru zadvna v pedelch simulacch (0,5 m/s).
Na obrzku 4.19 je porovnn prbh namen (modr kivka) a nasimulovan
(zelen kivka) teploty v prbhu jednoho dne. Hodnoty se v nkterch bodech mrn li,
nicmn je vidt, e prbhy teplot sleduj shodn trendy. Oba prbhy dosahuj
maximln hodnoty ve stejnm ase a to piblin 12,5 stupn. Pinu odchylek nen
mon jednodue analyzovat, mohou bt zpsobeny napklad rychlost vtru.
51
Martina Mukov
Obr. 4.19 : Prbh teploty bhem dne
52
2015
Martina Mukov
2015
Zvr
Tato diplomov prce se zabv problematikou zatovn vodi venkovnch
veden. Dvodem petovn linek venkovnho veden je pipojovn neregulovatelnch
obnovitelnch zdroj do st, proto vznik nutnost zvyovn penenho vkonu linek.
Je nutn, aby zvyovn zatitelnosti linek bylo co nejinnj a nejspornj z hlediska
financ. Proto je v prci provedena analza zatovn holho a izolovanho vodie.
V prvn kapitole se zabvm monmi metodami pro zven penosov kapacity veden.
Mezi tyto monosti pat vmna cel linky venkovnho veden nebo jednotlivch vodi.
Z dvodu vysokch nklad je nutn ve vtin ppad eit problm nedostaten
kapacity stvajcch linek. Zde jsou pedstaveny jednotliv metody naven kapacity
stvajcch linek. Dle vslednho grafu na obr. 2.4 je zejm, e nejlevnj metodu
pedstavuje real-time monitoring, kter vyuv stvajcch linek a sleduje prvs a
teplotu veden. V dal sti prce byly vytvoeny simulace pro ohev holch a
izolovanch vodi v programu Comsol Multiphysics, kter je zaloen na principu een
metodou konench prvk. Byl zvolen hol a izolovan vodi za okolnch podmnek
intenzita slunenho zen, rychlost vtru, okoln teplota danch normami. Vsledky
simulace byly nsledn porovnny s vsledky simulanho modelu vytvoenho
v programu Matlab/Simulink. Simulace byly provedeny pro ustlen a pechodov stav.
Ze simulac je patrn del doba ustlen teploty izolovanho vodie, kter za nejhorch
monch podmnek pekroila limitn normu o 1,7C. Je ukzno, e pes vy chladic
povrch, kter je dn vtm prmrem izolac, pevld tepeln izolan schopnost PE a
vsledn teplota je pro stejn jdro vy. Pi zmn holho vodie za izolovan je nutn
volit vy prez vodie.
V posledn sti diplomov prce jsem vychzela z relnho modelu veden. Mla
jsem k dispozici namen data okolnch podmnek promnnch v ase bhem jednoho
dne, jednalo se tedy o dynamick model veden. Provedla jsem simulaci z tchto hodnot,
kterou jsem pot porovnala s hodnotami namenmi. Vsledkem byly dva tm toton
prbhy. Odchylky mezi obma prbhy mohou bt zpsobeny rychlost vtru nebo
smrem psoben vtru na vodi. Je tedy mon konstatovat, e tento druh simulac je
mon pout na dan vodie. Dynamick model pro srovnn s menmi hodnotami je
mon oznait za vrohodn.
53
Martina Mukov
2015
Seznam literatury a informanch zdroj

[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
[15]
[16]
CIGRE J.W.G. B2.C1, Increasing Capacity of Overhead Transmission Lines:

Needs and Solutions. CIGRE, 2010.
EPS,
a.s.
[online].
[cit.
2015-1-20].
Dostupn
z:
http://pandatron.cz/?1254&ceps_
zada_o_pozastaveni_pripojovani_novych_zdroju_oze&mobile=1
Konference EG,Ampacita veden a monost jejho on-line vyhodnocovn,
[online].
[cit.
2015-01-01].
Dostupn
z:
http://www.aisbrno.cz/clanky/Ampacita.pdf?lang=cz
TLUST, Josef, Jan KYNCL, Ladislav MUSIL, Jan PETLK, Jan VEC, Petr
HAMOUZ, Zdenk MLLER a Miroslav MLLER. Monitorovn, zen a
chrnn elektrizanch soustav. Vyd. 1. Praha: esk vysok uen technick,
2011, 255 s. ISBN 978-80-01-04940-2.
CIGRE W.G. 22.12, Thermal Behaviour of Overhead Conductors. CIGRE, 2002.
MERTLOV, Jiina, Pavla HEJTMNKOV a Tom TAJTL. Teorie penosu
a rozvodu elektrick energie.Vyd.1.Plze: Vydavatelstv Zpadoesk univerzity,
2008, 190s. ISBN 978-80-7043-307-2
Thermal Rate: Technical Information. Pike: Energy solution [online]. [cit. 201502-15].
Dostupn
z:
http://www.pike.com/EnergySolutions/ThermalRate/TechnicalInforma
tion.aspx
IEEE.ORG. The Differences between IEEE and CIGRE Heat Balance Concepts
for Line Ampacity Considerations [online]. Wroclaw, Poland: Modern Electric
Power Systems [cit. 2014-12-26]
CIGR. Area-wide dynamic line ratings based on weather measurements [online].
[cit. 2014-12-26].
Review of Power cable standard rating Methods [online]. [cit. 2014-12-22].
Dostupn
z:http://media.johnwiley.com.au/product_data/excerpt/97/04716790/047167909
7.pdf
CIGRE W.G. B2.12 and I.C. on Large Electric Systems, Guide for Selection of
Weather Parameters or Bare Overhead Conductor Ratings. CIGRE, 2006.
E.ON. Tiskov zprvy: Boom rozvoje fotovoltaickch elektrren a stabilita
penosov a distribun st mus bt vyven. [online]. 16. 2. 2010 [cit. 2015-0328].
Dostupn
z:
https://www.eon.cz/cs/o-spolecnosti/media/tiskovezpravy/boom-rozvoje-fotovoltaickych-elektraren-a-stabilita-prenosove-adistribucni-site-musi-byt-vyvazene-34.shtml
All for power: Informan portl a asopis: Plnujeme rozshl program obnovy
a modernizace veden 400 kV. [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupn
z:
http://www.allforpower.cz/clanek/planujeme-rozsahly-program-obnovy-amodern izace-vedeni-400-kv/
D.A. DOUGLASS, A. PHILLIPS,Daniel C.LAWRY,Abdel-Aty EDRIS, Earle
C.BASCOM. Dynamic thermal ratings: monitors realize circuit load limit.IEEE
Computer Application in Power 2000
KATEDRA
GEOGRAFIE,
Pedagogick
fakulta,
Masarykova
univerzita. Slunen zen: Intenzita slunenho zen [online]. [cit. 2015-0428].
Dostupn
z:
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pages/03-prvky.html
ZCHA, Pavel. FLUENT Pednky: Turbulentn proudn [online]. [cit. 201554
[17]
[18]
[19]
Martina Mukov
2015
04-28].
Dostupn
z:
http://energetika.cvut.cz/files/FLUENT%20%20prednaska%203%20 Zacha%20%28LS%202014%29.pdf
MAYER, Daniel. Vybran partie ze silnoproud elektrotechnikcy. Plze:
Zpadoesk univerzita v Plzni, 2002, 250 s. ISBN 80-7082-925-7.
Vinter, P.: Men ztrtovho initele silovch kabel. Elektro, 2001, . 4. ISSN
1210- 0889 elektronick verze, www. Odbornecasopisy [online].[cit.2015-3-23]
http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/58-hodnoty-fyzikalnich-velicinvybranych-stavebnich-materialu.
55

Ceski Diplomski

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Ceski Diplomski

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

ZPADOESK UNIVERZITA V PLZNI

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

V Plzni dne 7.5.2015

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

AKTULN STAV PROBLEMATIKY ......................................................................................... 11

ZVEN PENOSOV SCHOPNOSTI VENKOVNHO VEDEN ........................................ 13

METODY ZVYUJC DOVOLEN PROTKAJC PROUD ................................................................ 13

TEORETICK VZTAHY PRO VPOET ZATITELNOSTI VODI ............................. 25

NVRH ZPSOB SIMULACE.................................................................................................... 35

POUIT VODIE ....................................................................................................................... 35

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

Seznam symbol a zkratek

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

0 ........................ Hustota vzduchu na rovni moe [-]

B ....................... Stefan- Boltzmanova konstanta [W/m2.K4]

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

1 Aktuln stav problematiky

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

Dochz-li k obnov zazen, mus se prbn sledovat, kontrolovat a monitorovat

Zvlt v zazen rozvoden

penosov soustavy (pstroje, systmy chrnn zazen, men, monitoring a

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

2 Zven penosov schopnosti venkovnho veden

Zven dovolenho protkajcho proudu

Rozshl een (HSIL veden, konverze AC-DC)

2.1 Metody zvyujc dovolen protkajc proud

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

Celohlinkov - AAC (All Aluminum Conductor) a AAAC (All Aluminum

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

hlink. Teplota celohlinkovch lan me dosahovat a 100 C.

Vodie se zeslenou hlinkovou slitinou - ACAR (Aluminum Conductor

Vysokoteplotn vodie - TACSR (Thermal Resistant Aluminum Alloy

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

2.1.2 Operativn metody

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

Obr. 2.1: Venkovn veden s eenmi real-time monitoringu [14]

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

z meteorologickch daj, zajistit mstn a vzdlen meteorologick stanice a najt

2.1.2.1 Pravdpodobnostn metody

2.1.2.2 Real-time monitoring

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

men teploty vodie,

men mechanickho napt,

sledovn umstn bod na vodii,

men vodie v zvislosti na aktulnm stavu poas.

Men teploty vodie

Obr. 2.2: Monitoring teploty [1]

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

Men mechanickho napt

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

2.2 een zaloen na zven napt

2.3 Rozshl een

Vzorec zobrazuje, e vyho pirozenho vkonu me bt dosaeno zvenm

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

kde ds je vzdlenost mezi vodii, kter je popsna v rovnici (2.4) a re popisuje

kde dab,dac,dbc jsou vzdlenosti mezi fzemi a,b,c

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden

Obr. 2.3: Maximln zaten oproti dlce veden [1]

Porovnn zatitelnost vodi venkovnch veden