Janalik Obtekani

VYSOK KOLA BSK TECHNICK UNIVERZITA
OSTRAVA
OBTKN A ODPOR TLES
Jaroslav Janalk
Ostrava 2008
Janalk, J.: Obtkn a odpor tles
VB TU Ostrava, Fakulta strojn
Obsah
stran
Pedmluva....................................................................................................................................... 2
1. vod ........................................................................................................................................... 3
2. Mezn vrstva .............................................................................................................................. 4
2.1. Tlouka mezn vrstvy .......................................................................................................... 4
2.2. Prandtlova rovnice pro mezn vrstvu ..................................................................................... 7
2.3. Odtren proudu .................................................................................................................... 9
2.4. plav .................................................................................................................................... 9
3. Odpor tles .............................................................................................................................. 12
4. Uit vty o zmn hybnosti ke stanoven odporu desku..................................................... 15
5. Obtkn desky ....................................................................................................................... 17
5.1. Laminrn obtkn desky ................................................................................................... 17
5.2. Turbulentn obtkn desky ................................................................................................. 19
5.3. Obtkn desky kolm na vektor rychlosti .......................................................................... 22
5.4. Obtkn desky ikm k vektoru rychlosti ......................................................................... 23
6. Obtkn koule ........................................................................................................................ 26
6.1. Obtkn hladk koule ........................................................................................................ 26
6.2. Sedimentan rychlost......................................................................................................... 31
6.3. Obtkn me ................................................................................................................... 39
7. Obtkn vlce a vybran aplikace ........................................................................................ 44
7.1. Obtkn vlce .................................................................................................................... 44
7.2. Krmnova vrov cesta ..................................................................................................... 48
7.3. Potenciln obtkn vlce .................................................................................................. 54
7.4. Magnusova sla................................................................................................................... 57
8. Obtkn profil ...................................................................................................................... 60
8.1. Sly a momenty psobc na profil ....................................................................................... 61
8.2. Polra profilu....................................................................................................................... 66
8.3. Kdlo .................................................................................................................................. 69
8.4. Obtkn profil pi nadzvukovch rychlostech ................................................................... 73
9. Obtkn automobil .............................................................................................................. 80
9.1. Velikost odporov a vztlakov sly ...................................................................................... 80
9.2. Obtkn karoserie automobilu ........................................................................................... 83
9.3. Obtkn automobil v aerodynamickm tunelu .................................................................. 85
9.4. Spoilery a ptlan kdla.................................................................................................... 88
10. Odpor vybranch tles ......................................................................................................... 92
11. Aerodynamick tunely ........................................................................................................ 100
Pouit oznaen ........................................................................................................................ 106
Literatura .................................................................................................................................... 108
Pedmluva
Obtkn tles se zabv problmem, jak proudc tekutina psob v dsledku tohoto
pohybu na pevn tleso vystaven dynamickmu psoben tekutiny. Pokud je proudc tekutina
plyn, potom hovome o aerodynamice. Chovn tekutiny kapaliny nebo plyn se podstatn
odliuje od pevnch tles. lenn ltek (hmoty) na pevn ltky a tekutiny vyplv z jejich rozdln
odezvy na inek sly, snac se zmnit pvodn objem a tvar hmotnho elementu. Pevn ltky
vytvej znan odpor proti zmnm objemu i tvaru vznikem vnitnch napt, kter s pihldnutm
na Hookv zkon jsou mrn zpsobenm deformacm. Tekutiny naopak podlhaj deformacm
bez ohledu na velikost psobc sly, vnitn napt vyvolan v tekutin jsou podle Newtonovy
rovnice mrn gradientu rychlosti. Kapaliny kladou mal odpor pomalm zmnm tvaru a naopak,
jejich odpor vi zmnm objemu je velk, protoe kapaliny jsou tm nestlaiteln. Plyn
v porovnn s kapalinami podlh snadno jak zmnm objemu tak i tvaru. Vysvtlen rozdlnch
vlastnost pevnch ltek, kapalin a plyn vyplv z rozdln velikosti pitalivch mezimolekulrnch
sil, kter jsou u pevnch ltek nejvt u plyn jsou naopak tyto sly velmi slab.
Tekutiny pi een loh z proudn povaujeme za spojit kontinuum. Toto plat i pro plyny,
protoe v jednotce objemu plynu je velk poet molekul, nebo jinak eeno Avogadrovo slo je
slo velk. Pro spojit kontinuum pedpokldme, e je homogenn i isotropn, kapalina i plyn jsou
charakterizovny svoji hustotou, kter udv hmotnost vech molekul v jednotce objemu.
V technickch i praktickch aplikacch je obtkn i odpor tles je loha velmi ast a
dleit. Jedn se zejmna o obtkn samostatnch profil v letectv, raket, projektil, profilovch
m u hydrodynamickch stroj, obtkn automobil, budov, thlch staveb nebo m a pod.
Obtkn tles je mon eit pro proudn ideln nestlaiteln tekutiny, nebo nestlaiteln, ale
vazk tekutiny, dle pro proudn ideln, ale stlaiteln tekutiny a pro proudn stlaiteln a
souasn i vazk tekutiny.
Recenzent: Doc.RNDr. Milada Kozubkov, CSc.
1. vod
Pi obtkn tles i pohybu tlesa v tekutin vznikaj sly a momenty. Vslednou slu a
moment lze rozloit obecn na ti sloky, odpor Fx, vztlak Fy a bon slu Fz a moment klopiv Mz,
kloniv Mx a zativ My - obr. 1.1. Pi symetrickm obtkn tles pak budou nkter z tchto
sloek rovny nule, obvykle bon sla, kloniv a zativ moment.
Obr. 1.1 Sly a momenty psobc na obtkan tleso

Nachz-li se tleso v rozlehlm proudu tekutiny, nelze ji tak snadno urit rychlostn a
tlakov pole kolem tlesa a teoretick stanoven nap. odporu a vztlaku je velmi obtn loha.
Jestlie provdme vpoet s modelem nevazk tekutiny, dostvme nulov odpor, co je v
rozporu s na zkuenost (D'Alembertv paradox), nebo i pi obtkn tles vzduchem, kter m
velmi malou viskozitu, vznik vdy odpor, tj. sloka paraleln s vektorem rychlosti. Experimentln
bylo zjitno, e pi velkch Reynoldsovch slech sah vliv viskozity jen do mal vzdlenosti od
povrchu tlesa a tato st proudu se nazv mezn vrstva; plav je odplavovan mezn vrstva.
Pi obtkn tles se setkvme s rzn velkou rychlost obtkn, nebo s rzn velkou
velikosti Machova sla Ma. Z praktickho hlediska i nzvoslov, je vhodn rozdlit proudn
podle velikosti Machova sla. Mon rozdlen uvd tabulka 1.1 .
Tabulka 1.1 Rozdlen proudn podle velikosti Machova sla
Machovo slo
Druh proudn
nestlaiteln tekutina
Ma 0,3
0,3 Ma 0,8
0,8 Ma 1,4
1,4 Ma 5
Ma 5
subsonick proudn
transsonick proudn
supersonick proudn
hypersonick proudn
2. Mezn vrstva
Pojem mezn vrstva byl zaveden Prandtlem a m velk vznam v aerodynamice i pi
obtkn tles, protoe metody vpotu techo odporu jsou zaloeny na teorii mezn vrstvy.
Pojem mezn vrstva se d nzorn vysvtlit na pkladu obtkn rovinn desky umstn
v rovnobnm proudu tekutiny, p em deska m stejn smr jako proudnice.
stice tekutiny ped deskou maj vechny stejnou rychlost v i smr. stice, kter ulp na
desce maj rychlost nulovou, v blzkosti desky jsou stice tekutiny brzdny pomalejmi sticemi
u obtkanho povrchu. st jejich kinetick energie se pemuje tenm na teplo. Oblast v tsn
blzkosti stny desky, kde se mn rychlost nebo jinak eeno, kde existuje gradient rychlosti a tedy
plat nerovnost
v
0 se nazv mezn vrstva.
y
Ten na desce stle zbrzuje stice tekutiny, pinej se stice vzdlenj od povrchu
do mezn vrstvy. Protoe do mezn vrstvy vstupuj dal stice tekutiny, mezn vrstva smrem po
proudu stle narst. Rychlostn profily maj spojit pechod od nulov rychlosti na stn do pln
rychlosti ve vnjm proudu. loha je nzorn uvedena na obr. 2.1
Obr. 2.1 Mezn vrstva na desce

Pro dal posouzen proudn v mezn vrstv je vhodn zavst Reynoldsovo slo Rex
definovan vztahem, oznaen veliin je zejm z obr. 2.1
Re x =
v x
.
n
( 2.1)
V dostaten vzdlenosti od nbn hrany jsou si rychlostn profily podobn a nezvisl

na vzdlenosti x. M-li nabhajc proud nulovou turbulenci, vznikne na zatku desky laminrn
mezn vrstva, kter pro Rex = 100 000 pechz v mezn vrstvu turbulentn s laminrn podvrstvou.
Mezi laminrn a turbulentn mezn vrstvou existuje jist pechodn oblast. M-li nabhajc proud
uritou turbulenci, potom na potku desky laminrn mezn vrstva nevznikne a turbulentn mezn
vrstva se me nastavit ji od nbnho bodu.
2.1. Tlouka mezn vrstvy
Na obr. 2.2 A je znzornn vvoj mezn vrstvy pi obtkn desky. Jsou znzornny
rychlostn profily pro laminrn a turbulentn mezn vrstvu obr.2.2 B, turbulentn rychlostn profil je
plnj, toto je zpsobeno turbulenc v mezn vrstv. Gradient rychlosti na stn je pro laminrn
mezn vrstvu men ne pro vrstvu turbulentn obr 2.2 C. Tlouka mezn vrstvy je obvykle mal
ve srovnn s charakteristickm rozmrem obtkanho tlesa, dosahuje setiny nebo tisciny
charakteristick dlky tlesa.
Tlouka mezn vrstvy obr. 2.3 je kolm vzdlenost od desky, kde rychlost doshne
smluvn velikosti, obvykle 99% rychlosti v , proto plat v = 0,99.v . Tlouka mezn vrstvy nen
4
pojem pesn definovan, protoe rychlost v mezn vrstv se od stny bl k rychlosti vnjho
proudu asymptoticky. Vedle konvenn tlouky mezn vrstvy existuj jet dal definice
Obr. 2.2 Rychlostn profil u laminrn a turbulentn mezn vrstvy

Posunovac (odtlaovac) tlouka mezn vrstvy - * udv posunut obtkanho profilu
do proudu tekutiny tak, aby prtok skuten tekutiny mezn vrstvou a prtok dokonal
Obr. 2.3 Schma mezn vrstvy pro uren posunovac tlouky

tekutiny kolem posunutho obrysu byl stejn. Je tedy mtkem relativnho bytku prtoku v mezn
vrstv obr. 2.3
5
Definujme objemov prtok, kter protk mezn vrstvou a tento porovnme s prtokem,
kter protk rychlost v posunovac tloukou
d
Q = vdy = (d - d * ).1.v ,
0
pro tlouku plat

d
d = dy ,
0
pravou tchto dvou rovnic stanovme posunovac tlouku

d
d =d -
*
v
v
dy .
dy = 1 v
v
0
( 2.2)
Obr. 2.4 Schma mezn vrstvy pro uren impulsn tlouky

Impulsov tlouka - ** je urena obdobn tak, aby se bytek hybnosti stic skuten
tekutiny v mezn vrstv vyrovnal hybnosti stic dokonal tekutiny protkajc mezi posunutm
obrysem o ** a skutenm obrysem. Udv tedy relativn bytek hybnosti tekutiny. Pi odvozen
vyjdeme z definice prtokov hybnosti - obr 2.4.
2
H = Qm .v = r .d * * .v .1.v = r .d * * .v .
Hybnost v impulsov tlouce a v cel mezn vrstv mus bt stejn, proto plat
d
r.d * * .v .1.v = r.d * * .v = r.1 (v - v )v .dy ,

2
z tto rovnice pro impulsovou tlouku dostaneme
**
v v
.dy .
= 1 v v
0
( 2.3)
Energetick tlouka mezn vrstvy - J , kter udv relativn bytek energie se odvod
obdobnm zpsobem a je urena rovnic
v2 v
J = 1 - 2 dy .
v v
0
( 2.4)
2.2. Prandtlova rovnice pro mezn vrstvu

Proudn ideln (nevazk) tekutiny je popsno Eulerovou rovnic. Tato rovnice vak
nerespektuje vliv ten tekutiny na obtkanm povrchu tlesa, kde rychlost tekutiny je nulov.
Prandtl pedpokldal, e v tenk vrstv tekutiny na povrchu tlesa roste rychle s rostouc
vzdlenost y od stny tangenciln sloka rychlosti z nulov hodnoty rychlosti na povrchu tlesa
a k hodnot rychlosti v nerozruenm proudu na vnjm okraji tto vrstvy. V proudovm poli vn
tto tzv. mezn vrstvy pevauje vliv setrvanch sil nad silami vazkmi a zde k popisu proudn
meme pout Eulerovu rovnici.
Obr. 2.5 Schma mezn vrstvy na obtkanm tlese

Proudn uvnit mezn vrstvy je charakterizovno tm, e sly setrvan a tec jsou piblin
stejnho du a proudn je proto popsno Navierovou-Stokesovou rovnic. Pedpokldejme
obtkan tleso, jeho ez je na obr. 2.5. Protoe mezn vrstva je velmi tenk, meme zanedbat
jej kivost a pracovat v kartzskch souadnicch. Uvnit mezn vrstvy uvaujeme ustlen
dvourozmrn proudn nestlaiteln tekutiny, charakterizovan slokami rychlosti vx a vy.
Pedpokldejme, e se dle zanedb vliv vnjch objemovch sil, Navierova-Stokesova rovnice
se pak zjednodu a ve vektorovm tvaru se zape
vgradv = -
1
gradp + u Dv
r
,
a rovnice kontinuity
divv = 0 .
7
Pro dvojrozmrn ppad obtkn tlesa, meme vektorov rovnice v kartzskm

souadnm systmu pst
v x
v x
2v x 2v x
1 p
vx +
+n ( 2 +
vy = ),
x
y
r x
y 2
x
( 2.5)
2v y 2v y
1 p
+n( 2 +
),
r y
x
y 2
( 2.6)
v y
x
vx +
v y
y
vy = -
v x v y
+
=0
x
y
( 2.7)
Analytick een tto soustavy nelinernch parcilnch diferencilnch rovnic nm
souasn matematick prostedky neposkytuj. V nkterch specilnch ppadech lze rovnice
redukovat na obyejn diferenciln rovnice. Mon je vak numerick een, prakticky pro
libovoln okrajov a poten podmnky. Jsou vak tak mon asymptotick een v limitnch
ppadech, a to pro tekutinu velmi vazkou nebo pro tekutinu mlo vazkou, tedy pro proudn
s vysokm Reynoldsovm slem. Toto provedl Prandtl v roce 1904, zskan rovnice nesou jeho
jmno.
Prandtl pedpokldal, jak ji bylo eeno, e v mezn vrstv proud vazk tekutina a vn
mezn vrstvy je mon zanedbat viskozitu tekutiny a proudn je zde popsno rovnic pro ideln
tekutinu, tedy rovnic Eulerovou. Pi odvozen rovnic Prandtl vychz z vahy srovnat d funkc,
jejich argument nabv uritch hodnot v uvaovanm oboru, pi em zanedbv leny vych
d.
Dle pedpokld, e :
- tlak podl desky (ve smru x) je konstantn a plat
p
= 0,
x
- tlak v mezn vrstv na kolmici k obtkanmu povrchu je stejn (tlak je konstantn)
p
=0
y
Z toho vyplv, e se tlak z vnjho proudu pen pes mezn vrstvu k povrchu tlesa beze
zmny.
Prandtl v rovnicch ( 2.5), ( 2.6) a ( 2.7) definoval velikosti jednotlivch len a leny mal
du zanedbal a pro mezn vrstvu dostal zjednoduenou rovnici mezn vrstvy, kter nese jeho
jmno.
v x
v x
2v x
vx +
vy = n
,
x
y
y 2
v x v y
+
= 0.
x
y
( 2.8)
( 2.9)
Pouijeme-li proudovou funkci jako novou promnnou, kter je definovna vztahy

znmmi z potencilovho proudn
vx =
Y
,
y
vy =
Y
,
x
transformuj se ob Prandtlovy rovnice a dal pravou se daj pevst na rovnici jedinou
Y 2 Y Y 2 Y 2Y
= 2 .
x xy x 2 y
y
( 2.10)
Tato rovnice se d upravit na obyejnou diferenciln tetho du a je zkladem pro

stanoven souinitele ten pi obtkn desky a pro vpoet tlouky mezn vrstvy na desce.
een se d provst rozvojem v adu, nebo numericky.
8
2.3. Odtren proudu
Obr. 2.6 Odtren mezn vrstvy na zakivenm povrchu

Pi obtkn rovinn desky se statick tlak podl desky nemn, protoe
p
= 0 . Jin
x
situace nastv pi obtkn tles zaoblench (nap. vlec, koule, leteck profil apod.), kde dochz
ke zmn rychlosti na povrchu tlesa a protoe plat Bernoulliho rovnice, mn se i tlak. Sledujme
proudn na zakivenm povrchu podle obr. 2.6.
Pedpokldejme, e se tlak vnjho proudu podl povrchu na zatku zmenuje a v bod
M doshne minima, pak se tlak zan zvtovat. V prvnm seku je tlakov gradient zporn -
p
= 0 , rychlost uvnit mezn vrstvy se zvtuje. Ve druhm seku je tlakov gradient kladn
x
p
= 0 a rychlost uvnit mezn vrstvy se zmenuje.
x
V oblasti rostoucho tlaku jsou stice tekutiny ubrzovny, a to vnitnm tenm, ale t
kladnm tlakovm gradientem. Rychlost v mezn vrstv kles, rychlostn profil mezn vrstvy se tm
deformuje, na rychlostnm profilu se objev inflexn bod, a dojde k tomu, e rychlostn profil svr
se stnou prav hel (m smr normly). V tomto okamiku se stice tekutiny zastavily.
V dalm prbhu nastv inkem kladnho tlakovho gradientu, smujcho proti smyslu
proudu u stny. Pi styku se zkladnm proudem vzdaluj se pohybujc stice od stny, co vede
k odtren mezn vrstvy.
O tom, zda se mezn vrstva odtrhne a ve kterm mst, rozhoduje tlakov gradient podl
povrchu tlesa a rovn skutenost, zda je v mezn vrstv proudn laminrn i turbulentn.
V dnm ppad vak neme nastat odtren mezn vrstvy pi obtkn zakiven stny v jej
prvn sti. D se dokzat, e poloha bodu odtren S nezvis u laminrn mezn vrstvy na Resle.
Je-li mezn vrstva turbulentn, vznik intenzivn vmna hybnosti mezi sticemi tekutiny a
proto i pi zvenm ten stice tekutiny ztrcej kinetickou energii pomaleji. V dsledku tohoto se
turbulentn mezn vrstva odtrhne pozdji ne laminrn.
2.4. plav
Mezn vrstva, kter se na povrchu obtkanho tlesa profilu vytvo se d velmi
zjednoduen tak pedstavit tak, e na horn i spodn stran vznikaj vrov vlkna (vrov
provazce), pi em smysl rotace vrovch vlken na hornm povrchu je opan ne na povrchu
spodnm. Vrov vlkna jsou proudc tekutinou unena za tleso, kde zpomalen stice v mezn
9
vrstv a stice z odtrenho proudu vytvej za tlesem plav. Na obr. 2.7 jsou znzornny
rychlostn profily v plavu, z obrzku je patrn, e s rostouc vzdlenost od tlesa se penosem
impulz mezi sticemi plav roziuje a vypluje.
Obr. 2.7 plav za obtkanm tlesem

Kdy je tleso obtkno bez odtren mezn vrstvy, je plav tvoen sticemi, kter proly
mezi vrstvou tlesa a jejich rychlost je zmenena. V plavu nen zptnch proudn, je v nm jen
pokraovn spojench meznch vrstev. V tomto ppad je tvar plavu prakticky stejn jak pro
laminrn tak i turbulentn mezn vrstvu. V turbulentn mezn vrstv lze oekvat rychlej
roziovn a vyrovnn plavu.
Je-li rychlost nenaruenho proudu v, rychlost v libovolnm mst plavu v, protk vrstvou
tlouky dy o jednotkov ce elementrn hmotnostn prtok
dQm = r.v .dy ,

elementrn bytek hybnostnho toku je
dH = r.v (v - v ) .
Odpor (sla zpsobujc bytek hybnostnho toku) je roven celkovmu bytku hybnostnho toku
+
F = r v (v - v )dy .
-
Souinitel odporu c , vyjdme-li charakteristickou plochu tlesa souinem dlky profilu L a

jednotkov ky b = 1 pak je
+
F
F
=
=
c=
ppS pd L
r v (v - v )dy
-
1 2
rv L
2
2
v
v
=
(1 )dy .
L - v
v
( 2.11)
Na zklad promen rychlosti v plavu, je tedy mon urit profilov odpor tlesa, ani by
bylo nutno urit menm rozloen tlak na povrchu obtkanho tlesa a potat ten mezn
vrstvy. Pedpokladem je, e rychlostn profil je men ve vzdlenosti za tlesem, kde je statick
tlak vyrovn a m pvodn hodnotu jako ped tlesem. Jestlie tato podmnka nen splnna, je
nutn provst korekci.
plav za tlesy obtkanmi s odtrenm m jin charakter. Na zadn stran tlesa je
podtlak, kter se v plavu za tlesem zvolna vyrovnv na hodnotu tlaku ve vnjm proudu. Cel
plav je prostoupen vry, tvocmi se za tlesem a odnenmi proudem tekutiny.
10
Pi podkritickm obtkn tupch tles s laminrnm odtrenm proudu se setkvme

s pravidelnm uspodnm vr. Vry, kter se vytvej u stny obtkanho tlesa za bodem
odtren, se odtrhnou od stny, jakmile dostaten narostou a to stdav na obou stranch
obtkanho tlesa. Za tlesem v plavu se pak seazuj v pravidelnou dvojitou adu, je to tak
zvan Krmnov vrov cesta.
Pi nadkritickm obtkn pechz mezn vrstva z laminrn do turbulentn, ustv
pravidelnost vr v plavu a proudn v plavu je nepravideln. Podmnky stability tchto vr
zkoumal Krmn. Z prbhu rychlost v plavu je patrno, e hybnost proudc tekutiny se sniuje.
Tuto hybnost, kter je pedna obtkanmu tlesu a projevuje se jako tvarov (profilov) odpor
tlesa, meme urit vpotem z namenho prbhu rychlosti za tlesem.
11
3. Odpor tles
Je-li tleso obtkno ideln tekutinou (viskozita je nulov), proudnice sleduj povrch
obtkanho tlesa obr. 3.1, proudov pole je symetrick okolo svisl i vodorovn osy a proto je
odpor nulov.
Obr. 3.1 Obtkn tlesa ideln tekutinou

Pi obtkn tlesa skutenou tekutinou si celkov odpor rozkldme na odpor tec (vliv
viskozity), dan integrlem tench sil na povrchu a odpor tlakov, kter je zpsoben
nesymetrickm rozloenm tlaku na povrchu tlesa) se mn velikost i smr vektoru rychlosti
tekutiny. V dsledku viskozity vznikaj silov inky dan integrlem tench sil na povrchu
obtkanho tlesa. Vznik tak nerovnomrn rozdlen tlaku na povrchu obtkanho tlesa, co
rovn pispv ke vzniku odporov sly.
Odpor tles je uren rovnic, kterou definoval Newton
Fx = c x S
kde
cx
S
v 2
r,
2
( 3.1)
- souinitel odporu
- charakteristick plocha, u tles obvykle pn prez, u leteckch profil pak
nosn plocha kdla
v
- rychlost nenaruenho proudu ped obtkanm tlesem
Jak ji bylo uvedeno, odpor tles se skld z techo odporu, tvarovho odporu a indukovanho
odporu. Protoe stanoven jednotlivch sloek odporu je sloit, pi vpotech nebo pi men se
stanovuje obvykle pouze odpor celkov.
Pi obtkn desky, kter m smr rychlosti - obr. 3.2, se uplatuje v odporov sle
pedevm vliv techo odporu. Souinitel odporu zvis na tvaru desky, Reynoldsov sle, drsnosti
povrchu a na turbulenci nabhajcho proudu.
Obr. 3.2 Obtkn desky rovnobn s vektorem rychlosti

12
Pro desku postavenou kolmo na vektor rychlosti - obr. 3.3 dojde k odtren mezn vrstvy na
hranch, bod odtren nemn v tomto ppad svoji polohu. Ped deskou je vt tlak ne za
deskou, vznikl plav je velk. V tomto ppad je odporov sla tvoena pedevm tvarovm
odporem. Souinitel odporu zvis hlavn na tvaru obtkanho tlesa, mn na Reynoldsov sle.
Obr. 3.3 Obtkn desky kolm k vektoru rychlosti

Pi obtkn zakivench tles je typick, e proudc tekutina v dsledku odstediv sly
nemus sledovat povrch obtkanho tlesa, dochz odtren mezn vrstvy a vznik plav.
Rychlostn pole je v tomto ppad nesymetrick, protoe rychlost a tlak jsou vzny Bernoulliho
rovnic, je rozloen tlaku rovn nesymetrick. Toto je pinou tvarovho odporu. V tomto ppad
se tak uplatuje vliv viskozity a vznik proto i odpor tec. Je obtn stanovit podl odporu
tvarovho a techo, tec souinitel je zvisl na tvaru obtkanho tlesa a velikosti Reynoldsova
sla obr. 3.4.
Obr. 3.4 Schma obtkn zakivenho tlesa

Na zakivenm povrchu dochz jak ji bylo uvedeno k odtren mezn vrstvy, zpravidla
tehdy, kdy tekutina proud do mst s vym tlakem na zadn sti tlesa. Tlakov a tec sly
psobc proti pohybu stice jsou pekonvny setrvanost stice tekutiny, jej rychlost proto
kles, a v uritm mst na povrchu tlesa m rychlost nulovou obr. 3.5.
Rychlostn profil v tomto mst m inflexn bod. Za tmto bodem maj rychlosti opan smysl, ne je
tomu u hlavnho proudu. U stny vznik zptn proudn.
Pi velmi malch Reynoldsovch slech (nap. u koule kdy Re < 1) pevld vliv vazkch
sil nad tlakovmi, proto nedochz k odtren mezn vrstvy. Odporov souinitel zvis pouze na
Reynoldsov sle. Pi takovm obtkn, asto nazvanm pliv proudn
13
Obr. 3.5 Schma vvoje mezn vrstvy na zakivenm tlese

nelze hovoit o mezn vrstv, nebo vliv viskozity sah daleko od stny tlesa. Tyto lohy se daj
eit integrac Navierovy - Stokesovy rovnice.
U tles osov symetrickch postavench vzhledem k proudu pod hlem vtm ne nula,
dochz ke vzniku vztlakov sly obr. 3.6 A. Vztlakov sla vznikne i u nesymetrickch tles
obtkanch rovnobnm proudem obr. 3.6 B a rovn pi obtkn ikm desky obr 3.6 C.
Silov inky obvykle dlme na slu vztlakovou, kter psob kolmo na vektor rychlosti
nenaruenho proudu a odpor tles, co je sla, kter psob ve smru proudn, ale m opan
smysl.
Obr. 3.6 Obtkn tlesa se vztlakem

a) symetrick tleso b) nesymetrick tleso c) ikm deska
Podle teorie potencilnho proudn je vztlakov sla urena ukovskho rovnic
Fy = r .v .G ,
kde
G = v.ds
( 3.2)
je cirkulace rychlosti
Rovnice ( 3.2) plat pro tekutinu ideln tak i skutenou. Pro vztlakovou slu plat tak rovnice
(Newtonova)
v 2
Fy = c y S
r,
2
( 3.3)
2.G
.
v .S
( 3.4)
kde
cy
je souinitel vztlaku
Porovnnm poslednch dvou rovnic je souinitel vztlaku uren vrazem
cy =
14
4. Uit vty o zmn hybnosti ke stanoven odporu desku

Vzduch nabh na desku sklonnou pod hlem a rychlost v . Pedpokldejme, e vzduch
je tvoen diskrtnmi sticemi (hmotnmi body), kter se navzjem neovlivuj a pi nrazu na
desku se chovaj jako plastick koule. Sla F, psobc na desku o ploe S sklonnou vzhledem
k vektoru v nabhajcho homogennho proudu pod hlem nbhu a - obr. 4.1, je za pedpokladu,
e hmotnostn tok
Qm = r S v sin a ,
ped pi plastickm nrazu na stnu desce svou kolmou sloku hybnostnho toku
2
F = r S v
sin 2 a , F S ,
protoe sla je rovna prtokov hybnosti H = Qm . v .

Slu meme rozloit na sloku svislou - F y (vztlak) a sloku vodorovnou Fx (odpor).
Ozname pomr c y / c x jako tzv. jemnost.
Obr. 4.1 Newtonv model vzniku vsledn sly pi obtkn ikm desky
Pro vslednou slu, kter m smr normly plat
v 2
F = cn . S .
r sin2 a
2
,
odkud pro souinitel odporu c n plat
cn =
( 4.1)
F
p-p
= 2 = 2 sin2 a .
2
v
v
S . r
r
2
2
( 4.2)
Obdobn meme definovat slu svislou (vztlak)
Fy = F . cos a = c y .S
v 2
r sin2 a . cos a ,
2
(4.3)
odkud pro souinitel vztlaku
cy =
F . cos a
= 2 sin2 a . cos a .
2
v
S. r
2
( 4.4)
15
Podobn plat i pro slu vodorovnou (odpor)
v 2
Fx = F . sin a = c x . S
r. sin3 a ,
2
(4.5)
odkud pro souinitel odporu
cx =
F . sin a
= 2 sin3 a .
2
v
S. r
2
(4.6)
Nsledujc obr. 4.2 uvd zvislosti cn , c x , c y , c y / c x na hlu nbhu a,vypoten podle

pedchzejcch rovnic. Z obr. 4.2 je zejm, e max. souinitele vztlaku nastv pi a = 54,70.
Obr. 4.2 Zvislost cn , c x , c y , c y / c x na hlu nbhu desky a
Obr. 4.3 lrov snmek hypersonickho obtkn modelu nvratovho modulu systmu Apolo
Zhruba pod stejnm hlem nbhu vstupuj nvratov tlesa z kosmu do atmosfry. Toto ukazuje
lrov snmek kosmick lodi APOLO pozen v hypersonickm aerodynamickm tunelu obr. 4.3
16
5. Obtkn desky
5.1. Laminrn obtkn desky
Pi een tohoto problmu vyjdeme z Prandtlovch rovnic mezn vrstvy ( 5.1) a ( 5.2),
pedpokldme ustlen proudn podl rovinn desky rovnobn s proudc tekutinou se stlm
tlakem podl desky obr. 5.1.
2v x
v
v x
,
vx + x vy =n
y
x
y 2
v x v y
+
= 0.
x
y
( 5.1)
( 5.2)
Obr. 5.1 Schma mezn vrstvy na desce

Pouijeme-li proudovou funkci jako novou promnnou, kter je definovna vztahy
znmmi z potencilovho proudn
vx =
Y
,
y
vy =
Y
,
x
transformuj se ob Prandtlovy rovnice a dal pravou se daj pevst na rovnici jedinou
Y 2 Y Y 2 Y 2 Y
= 2 .
x xy x 2 y
y
( 5.3)
Tato rovnice se d upravit na obyejnou diferenciln rovnici tetho du a je zkladem pro

stanoven souinitele ten pi obtkn desky a pro vpoet tlouky mezn vrstvy na desce.
een se d provst rozvojem v adu, nebo numericky. Toto een provedl Blasius a pro
laminrn obtkn desky nalezl exaktn een.
Pi een tto lohy je mon tak vyjt z integrln rovnice mezn vrstvy, odvozen
Krmnem.
ts = r
kde
*
**
d 2 **
dv
(v .d ) + r .d * .v
,
dx
dx
( 5.4)
- posunovac tlouka mezn vrstvy

- impulsn tlouka mezn vrstvy
17
Pro rychlostn profil pi obtkn desky se daj aplikovat vechny poznatky Krmna, kter
uinil pro proudn tekutiny kruhovm potrubm. Rychlost je funkc tangencilnho napt na stn
trubky - 0 ,hustoty a kinematick viskozity n tekutiny. Pro drsnou desku je vliv viskozity mal,
pistupuje vak vliv absolutn drsnosti stny k. eenm Krmn zjistil, e rychlostn profil je
mon aproximovat logaritmickou funkc, jej experimentln uren prbh je na obr. 5.2. Funkce
na tomto obrzku siln pipomn podobnou funkci experimentln stanoveno pro potrub
kruhovho prezu.
v *.y
v
Obr. 5.2 Zvislost * = f

n pro obtkanou desku
v
V obrzku je v * =
0
y
t0
- tec rychlost
r
- smykov napt na stn

- vzdlenost od stny
- kinematick viskozita proudc tekutiny
Na hranici mezn vrstvy a potencilnho proudn pro rychlosti plat v = v Rychlostn profil
v mezn vrstv je aproximovn polynomem 3 stupn
v = c1 + c2 .y + c3 .y 2 + c 4 .y 3 .
( 5.5)
Pi een plat nsledujc okrajov podmnky:

Pro
y=0
v=0,
y=
v = v ,
18
y=
v
=0 ,
y
y=0
2v
= 0 ,
y 2
dp
=0 ,
dx
dp
=0 .
dy
Pro dal een zavedeme pro obtkanou desku obr. 5.1 dv definice Reynoldsova sla a to:
v .x
n
v .L
ReL =
n
Re x =
Reynoldsovo slo vztaen k obecn souadnici x

Reynoldsovo slo vztaen k cel dlce desky L
eenm Prandtlovch rovnic, nebo integrln rovnice Krmnovy pro obtkn desky
dojdeme k nsledujcm exaktnm vsledkm.
Relativn tlouku mezn vrstvy
d
4,64
.
=
x
Re x
( 5.6)
Vztah mezi tloukou mezn vrstvy a impulsn tloukou
d* =
39
d.
280
( 5.7)
Rychlostn gradient na stn desky
v
v
.

= 0,332.v
n .x
y y = 0
( 5.8)
Ten napt na stn desky
t s = 0,332.h.v
v
1
= 0,332.r.v 2
.
n .x
Re x
( 5.9)
Lokln souinitel techo odporu
cfx =
2.t s
0,664
=
.
2
r .v
Re x
( 5.10)
Stedn hodnota souinitele odporu

L
c x = cD = cf =
1
1,328
F
.
=
cfx .dx =
1
L0
2
ReL
r .v b.L
2
( 5.11)
Sla psobc na desku po jej jedn stran (jinak je dvojnsobn)

L
F = t s .b.dx = 0,664.b.r .v 2
0
n .L
.
v
( 5.12)
Poznmka: konstanta v rovnici ( 5.11) je (1,328) odvozen Blasiusem a m podle novjch

men velikost 1,292 - chyba je cca 3%.
5.2. Turbulentn obtkn desky
Exaktn een tohoto problmu nen mon, vychz se z experimentlnch vsledk a
metod zaloench na vt o zmn hybnosti (impulsov vt), je pochopiteln mon i numerick
een. Pi een je dleit znalost rychlostnho profilu na desce, pedpokldejme, e rychlostn
profil je uren mocninovou rovnic
19
v x y n
= .
v d
( 5.13)
S vyuitm impulsov vty a rovnice rychlostnho profilu pro relativn tlouku turbulentn mezn
vrstvy, pro hladkou desku se odvod rovnice
1
d
= 0,381.Re x 5 .
x
( 5.14)
Smykov napt na stn desky

-
1
5
t s = 0,0297.v .Re x .
( 5.15)
Lokln souinitel techo odporu

-
1
5
cfx = 0,0593.Re x .
( 5.16)
Stedn hodnota souinitele odporu

1
cx =
1
cfx .dx = 0,074.Re 5 .
L0
( 5.17)
V okrajov podmnce ve uveden rovnice se pi odvozen rovnice pedpokldalo, e

turbulentn mezn vrstva se zane vytvet hned od nbn hrany. Ve skutenosti je vak na
urit poten dlce mezn vrstva laminrn a teprve po dosaen kritick hodnoty Reynoldsova
sla - Rekrit pechz na turbulentn. Tuto skutenost je mon respektovat korekc rovnice ( 2.17)
ve tvaru
c x = 0,074.Re
1
5-
A
,
ReL
( 5.18)
kde
A
- je korekn parametr, kter je funkc kritickho Reynoldsova sla, hodnoty
parametru A jsou uvedeny v tabulce 5.1
Tabulka 5.1 Hodnoty koreknho parametru A
A
300
600
1050
1700
3300
8700
v.L
Re=
n
105
1,9.105
3.105
5,3.105
106
3.106
Porovnn ve uvedench vztah s experimentlnmi daji pro hladkou desku je na obr. 5.3
Lep shody s experimentem lze doshnout tm, e mocninov rychlostn profil nahradme
logaritmickm rychlostnm profilem. V tomto ppad obdrme zvislost, kter je na
pedchzejcm obrzku vyznaena plnou arou. Protoe se jedn o vztah matematicky
komplikovan, nahradil jej Schlichting empirickou rovnic
cx =
0,455
.
(logReL )2,58
( 5.19)
Pouitm logaritmickho rychlostnho profilu byla tedy zskna zvislost, kter plat i pro vysok
ReL. Pi respektovn vlivu laminrnho proudn v nbn sti desky je vhodn ve ve
uveden rovnici zavst korekn len A uveden v tabulce 5.1, take dostaneme vztah
20
cx =
A
0,455
.
2,58
ReL
(logReL )
( 5.20)
Obr. 5.3 Odporov souinitel hladk desky pro laminrn a turbulentn proudn
Pro desku hydraulicky drsnou a turbulentn proudn uvd Schlichting pro c x graf, kter je uveden
na obr. 5.4
Obr. 5.4 Odporov souinitel drsn desky pro turbulentn proudn

V obrzku je Reynoldsovo slo definovno vztahem
ReL =
v .L
,
n
( 5.21)
21
relativn drsnost je definovna zlomkem
e=
kde
k
,
L
- je absolutn drsnost stny desky.
5.3. Obtkn desky kolm na vektor rychlosti

Pi obtkn desky kolmo postaven na vektor nabhajc rychlosti dojde ji pi malch
rychlostech (mal Re) k odtren mezn vrstvy na horn a spodn hran desky obr. 5.5A.
Rychlostn pole nen symetrick okolo svisl osy, kter je toton s deskou. Proto podle
Bernoulliho rovnice je na pedn stran desky petlak a naopak na zadn stran desky v plavu je
podtlak. Vlivem nesymetrie tlakovho pole vznik vsledn sla (tlakov odpor), jeho velikost je
dna rovnic
F = c x .S
v 2
r,
2
( 5.22)
kde plocha S pro obdlnk podle obrzku v tabulce 5.2 S = a . b
Obr. 5.5 Obtkn kolm desky

Velikost souinitel odporu cx pro kolmou desku kdy nabhajc proud m nulovou intenzitu
turbulence uvd tabulka 5.2. Vliv intenzity turbulence nabhajcho proudu je na obr. 5.5B.
Tabulka 5.2 Souinitel odporu pro obdlnkovou desku kolmou na vektor rychlosti Re = 103 a 105
a/b
cx
1
1,1
2
1,15
4
1,19
5
1,2
10
1,29
18
1,4
20
1,5
oo
1,9
Souinitel odporu cx je zvisl na pomru stran desky tabulka 5.2. Se zmenujcm se

pomrem a/b odpor kles a dosahuje nejnich hodnot pro desku tvercovou. Toto je zpsobeno
pitknm tekutiny ze stran do plavu, m se tento zmenuje.
Obr. 5.6 uvd numericky vypotan odtren mezn vrstvy na hranch desky. Je pkn
vidt, e za deskou se tvo soustava vr pipomnajc Krmnovu vrovou cestu.
22
Obr. 5.6 Obtkn kolm desky odtren mezn vrstvy

5.4. Obtkn desky ikm k vektoru rychlosti
Rychlostn pole pi obtkn desky ikmo postaven k vektoru nabhajc rychlosti ukazuje
obr. 5.7, prav st tohoto obrzku byla zskna numerickm modelovnm.
Obr. 5.7 Obtkn ikm desky

U ikm desky vedle odporu vznik i vztlakov sla, velikosti tchto sil jsou dny rovnicemi
Obr. 5.8 Polra pm a dvou prohnutch desek Re = 4.105

23
Fx = c x .S
v 2
r ,
2
Fy = c y .S
v 2
r ,
2
F = cn .S
v 2
r
2
( 5.23)
kde souinitel cx nebo cy je mon stanovit z polry ikm desky obr. 5.8. Tento obrzek uvd i
polry pro dv geometrie desek prohnutch.
Pro ikmou desku podle obr. 5.9 s hlem nbhu = 0 a 8o velikost celkovho odporovho
souinitele meme vypotat z empirick rovnice
cn = 2.p . tan a .
( 5.24)
Pro ikmou desku s hlem nbhu = 8 a 90 velikost celkovho odporovho souinitele je
urena rovn empirickou rovnic
cn =
1
0,222 +
0,283
sin a
( 5.25)
Obr. 5.9 ikm deska Re > 104

Mezi oporovmi souiniteli plat znm vztahy
c x = cn . sina ,
c y = cn . cos a
( 5.26)
Slu odporovou Fx nebo slu vztlakovou Fy vypotme podle rovnice ( 5.23)

Je-li deska (nap. stecha) podle obr. 5.10 sklonna pod hlem > 90o, potom vpoet sil
provedeme s vyuitm vty o zmn hybnosti, stejn jako v kap. 4. Pro reakci R plat
R = r.Q.v1 - r.Q.v 2 = r.Q(v1 - v 2 )

Rovnici spojitosti podle obr. 5.10 zapeme ve tvaru
r1.Q1 = r2.Q2 = r.Q = r.S.v . sin a

Reakci R podle obr. 5.10 meme definovat vztahem s vyuitm rovnice spojitosti
Fn = r1..Q1.v1. sin a = r .S.v 2 . sin 2 a = cn .S

kde
v1 = v
v 2
r,
2
- plocha stechy
- rychlost pitkajcho vzduchu
24
( 5.27)
Z rovnice ( 5.27) pro cn jednoduchou pravou dostaneme vztah
cn = 2. sin2 a .
( 5.28)
Obr. 5.10 Obtkn ikm desky - stechy domu

Vodorovn sloka reakce je dna rovnic
Fx = r.S.v 2 . sin3 a = c x S
v 2
r,
2
( 5.29)
odkud pro cx s pihldnutm k rovnici ( 5.28) plat vztah
c x = cn . sin a = 2. sin3 a .
( 5.30)
Nkter dal vybran geometrie desek a velikost cx nebo cy jsou uvedeny v kap. 10.
Vvoj plavu pi obtkn ikm desky zskan numerickou simulac uvd obr. 5.11
Obr. 5.11 Obtkn ikm desky vvoj plavu zskan numerickou simulac
25
6. Obtkn koule
6.1. Obtkn hladk koule
Koule jako jednoduch geometrick tleso je z hlediska obtkn relativn velmi podrobn
prozkoumno, a to jak pro mal Re-sla (plouiv proudn), tak i pro vysok Re sla, kdy
Machovo slo Ma 1. Analytick een je mon pouze pro mal Re-sla Re < 1, pro vt Resla je mon poznatky zskat pouze experimentlnm menm, nap. v aerodynamickm tunelu.
Plouiv obtkn koule (Re < 1) eil jako prvn Stokes. Pi een vyel z NavierovyStokesovy rovnice, ve kter zanedbal setrvanou slu - v.gradv = 0 a obdrel rovnici, kter nese
jeho jmno a ve vektorovm zpise m tvar
v
= a0
t
1
gradp + uDv .
r
( 6.1)
Tato rovnice je parciln diferenciln rovnice druhho du, je vak linern, jej een je proto
snadnj ne een rovnice Navierovy-Stokesovy.
Stokes integroval tuto rovnici ve sfrickch souadnicch pro ustlen proudn a zanedbal
jet vnj objemovou slu. S pihldnutm k rovnici spojitosti pro tec odpor odvodil rovnici
Ft = 4p .h.r .v = 2p .h.d .v ,
a podobn pro tlakov odpor
Fp = 2p .h .r .v = p .h.d .v .
Celkov odpor je souet odporu techo a tlakovho
F = Ft + Fp = 6p .h.r .v = 3p .h.d .v .
( 6.2)
Tato rovnice je v literatue uvdna jako Stokesv zkon. Reynoldsovo slo je ueno znmm
vztahem
Re =
v.d
,
n
Porovnme li Stokesovu rovnici s klasickou rovnic pro celkov odpor
F = 3p .h .d.v = c x
p 2 v2
d
r,
4
2
( 6.3)
odkud pro souinitel odporu dostaneme
c = cx =
24
.
Re
( 6.4)
Tato rovnice plat pesn pro Re < 0,5, prakticky se pouv pro Re < 1.
Oseenova linearizace: pln zanedbn setrvanch sil v Navierov-Stokesov rovnici je
mon pouze pi malch Re-slech a v tsn blzkosti povrchu koule. Nen vak oprvnn
v mstech od povrchu koule dosti vzdlench, kde velikost vazkch a setrvanch sil je dov
stejn. Oseen linearizoval Navierovu-Stokesovu rovnici trochu jinm zpsobem a sice tak, e
setrvan len aproximoval vrazem
kde
v ,
v.gradv = v
,
x
( 6.5)
x
- je smr toton se smrem rychlost
v
- jsou fluktuace rychlosti ve smru osy x
eenm takto zjednoduen Navierovy-Stokesovy rovnice pro souinitel odporu obdrel
c = cx =
24
3
Re ,
1 +
Re 16
( 6.6)
26
tato rovnice plat pro Re < 2.

Zvislost souinitele odporu pro kouli uvd obr. 6.1, zvislost pro Re > 1 byla stanovena
menm v aerodynamickm tunelu. Pro Re > 1 je mon souinitel odporu vypotat z empirickch
rovnic uvedench v tab. 6.1.
Obr. 6.1 Zvislost c x = f (Re) pro kouli

Tabulka 6.1 Rovnice pro vpoet souinitele odporu pro hladkou kouli
slo
Autor
Stokes
Allen
Goldstein
Schiler
Fair a Geyer
Bird
Kasatkin
Mika
Brauer
10
Newton
Rovnice
cx =
Rozsah Rew
24
Re
Rew < 0,5
k
Re
12
3
19
cx =
1+
ReRe 2 + .....
Re 16
1280
12
cx =
1 + 0,15 Re0,687
Re
24
3
cx =
+
+ 0,34
Re
Re
cx =
3
5
c x = 18,5. Re
18,5
cx =
Re0,6
24
cx =
1 + 0,125 Re0,7
Re
24
4
cx =
+
+ 0,4
Re
Re
c x = 0,44
27
Re = 10 a 1000
Re < 2
Re < 800
Re = 0,5 a 104
Re = 2 a 500
Re = 2 a 500
Re < 3.103
5
Re < 3.10
Re = 550 a 2.105
Obr. 6.2 Tlakov profil na kouli

Rozloen tlaku na kouli pi obtkn ideln i skutenou tekutinou je na obr. 6.2.
Na zvislosti c x = f (Re) je mon pozorovat nkolik vraznch oblast, kter jsou v dalm textu
podrobn popsny a jsou podle obr. 6.1 oznaeny psmeny 0 a F. Jejich popis je nsledujc:
Oblast 0 pro Re < 1 plat Stokesv zkon, jedn se o plouiv proudn, proudov pole
je prakticky identick s obtkn koule ideln tekutinou obr. 3.1.
Oblast A pro 1 < Re < 100 jedn se o pechodnou oblast, odporov souinitel
s rostoucm Re rychle kles, pevld tec odpor, pro Re = (5 - 25) se za koul vytvej vry, tyto
se vak od koule neodtrhavaj, stle pevld tec odpor nad tlakovm.
Obr. 6.3 Zvislost hlu = f (Re) a dlky plavu Lw = f (Re) pro kouli
Oblast B pro 100 < Re < 4.103 - je mon pro Re = (25 - 350) pozorovat odtrhvn vr
za koul, tyto pechzej pro Re > 350 v pravideln a nepetrit odtrhvn vr, vznik
Krmnova vrov cesta. Odtrhvn vr v zadn sti koule m za nsledek pokles souinitele
28
odporu cx. Postupn zan pevaovat odpor tlakov nad odporem tecm. V pedn sti koule je
stle laminrn mezn vrstva. Bod odtren mezn vrstvy S s rostoucm Re-slem se posouv
proti proudu - obr. 6.3. Dlka plavu se s rostoucm Re-slem rovn prodluuje obr. 6.3,
velikost (objem) plavu se zvtuje.
Vvoj plavu za koul stanoven numerickm modelovnm pro Re = 1000 uvd obr. 6.4.
Obr. 6.4 Vvoj plavu za koul pro Re = 1000

Oblast C pro 4.103 < Re < 4.104 - je charakteristick mrn nrst souinitele odporu cx,
co je mon vysvtlit zvenm ven v zadn sti za koul. Stle se vytv Krmnova vrov
cesta. Pevauje vliv tlakovho odporu.V pedn sti koule je laminrn mezn vrstva a do bodu
odtren mezn vrstvy S obr. 6.5
Obr. 6.5 plav za koul a vyznaen bodu odtren mezn vrstvy S

Oblast D pro 4.104 < Re < 3.105 - v tto oblasti je cx = 0,44 a je prakticky konstantn, tuto
velikost cx ji znal Newton. V tto oblasti dochz k vrazn zmn ve zpsobu obtkn koule.
Laminrn mezn vrstva v bod T pechz v turbulentn mezn vrstvu, pi em s rostoucm Reslem se bod pechodu T pemsuje k bodu odtren mezn vrstvy S, nebo se zvyuje
turbulence v zadn vrov oblasti obr. 6.6
Obr. 6.6 plav za koul a vyznaen bodu odtren mezn vrstvy S

a bodu pechodu mezn vrstvy z laminrn na turbulentn T
29
Oblast E pro 3.105 < Re < 4.105 - po dosaen kritick hodnoty Re-sla
Rekr = 3.105 a 4.105 splyne bod pechodu mezn vrstvy T s bodem odtren S - obr. 6.7
Obr. 6.7 plav za koul splynut bodu T a S

Turbulentn mezn vrstva m vt odolnost proti odtren, protoe turbulenc se pivd do
mezn vrstvy vce energie, proto se bod odtren S pemsuje ve smru proudu a souasn se
zmenuje velikost plavu. Souinitel odporu se z hodnoty cx = 0,5 prakticky skokem sn na
cx = 0,06, cx doshne minima pro Rekr = 4,5.105 oblast F. S dalm zvyovnm Re-sla se
zvyuje i souinitel odporu cx. Za kritick Reynoldsovo slo se povauje takov jeho velikost, pi
kter doshne souinitel odporu velikost cx = 0,3. Na obr. 6.8 je schmaticky uveden plav za koul
pro Re podkritick a pro Re kritick, rozdl ve velikosti plavu je vrazn.
Obr. 6.8 plavu za koul pro Re podkritick a Re kritick

Velikost kritickho Reynoldsova sla ovlivuj i dal veliiny, hlavn drsnost stny
obtkan koule, turbulence nabhajcho proudu a stlaitelnost proudc tekutiny. Drsnost povrchu
koule vrazn ovlivuje velikost Rekr, s rostouc relativn drsnost povrchu obtkan koule kles
velikost kritickho Reynoldsova sla, obr. 6.9 uvd namen vsledky.
Obr. 6.9 Vliv relativn drsnosti povrchu koule na snen kritick hodnoty Reynoldsova sla
30
M-li nabhajc proud vt turbulenci, kivka c x = f (Re) si svj rz podr, posune se vak
vlevo, loha se velmi podob vlivu drsnosti. Pokles kritickho Reynoldsova sla jako funkce
intenzity turbulence je na obr. 6.10.
Obr. 6.10 Vliv intenzity turbulence na velikost kritickho Reynoldsova sla

Tohoto jevu se prakticky vyuv pi testovn turbulence v aerodynamickho tunelu. V tunelu se
umstn koule, kter je provedena podle obr. 6.11. Koule m v pedn sti otvor, kter m
celkov tlak, v zadn sti koule pod hlem 22 jsou otvory pro odbr statickho tlaku.
Obr. 6.11 prava koule pro men intenzity turbulence v aerodynamickm tunelu
Pi men se vychz z pedpokladu, e pi kritickm Reynoldsov sle m souinitel odporu
koule velikost cx = 0,3. Tto velikosti odpovd pomr namenho celkovho tlakovho rozdlu a
dynamickho tlaku
Dp
1 2
vr
2
= 1,22 .
Rozdl tlaku se m mezi otvorem na pedn stran koule a mezi otvory v zadn sti koule, jak je
patrn z obr. 6.11.
6.2. Sedimentan rychlost
Pohybuje-li se kulov stice prmru d vlivem thovho zrychlen ve stojc tekutin
charakterizovan hodnotami hustoty rv, a viskozity , potom rychlost padn stice se tak
nazv sedimentan (usazovac) rychlost. Tekutina zaujm nekonen velk poloprostor a na
stici psob vedle thov sly G jet vztlakov sla Fv a sla odporov Fo, tj. odpor stice proti
pohybu - obr. 6.12.
31
Obr. 6.12 Rovnovha sil pi pohybu stice

Pedpokldejme, e pevn stice se pohybuje rovnomrnou rychlost w, tzn. setrvan
sla Fs = 0, potom pro rovnovhu sil plat
G =Fv + Fo ,
a po dosazen za jednotliv sly
2
pd 3
pd3
pd2 w
g rp =
g rv + c x
rv ,
6
6
4 2
kde
- sedimentan rychlost koule
- hustota stice
- hustota vody nebo vzduchu
(6.8)
Odpor proti pohybu je vyjden znmou rovnic
Fo =c x S
w2
2
rv =c x
pd 2 w
rv .
4 2
Z rovnice ( 6.5) pro sedimentan rychlost dostaneme
w=
4.d ( r p - rv ).g
3.c x .rv
( 6.9)
Rozbh stice psobenm vlastn thy. stice materilu se nachz v tekutin, jej
absolutn rychlost je rovna nule. Vlivem vlastn thy G se pone stice pohybovat ve svislm
smru rychlost vp., tato se mn od nulov hodnoty v ase t = 0, a po sedimentan rychlost w,
kter doshne teoreticky v ase nekonen dlouhm. Relativn rychlost obtkn se rovn
absolutn rychlosti pohybu stice. Z rovnovhy sil, kter na stici psob
Fs = Fv + F0 - G ,
kde
Fs = m.a =
dv
v .dv
pd 3
pd 3
rv p =
rv p p - setrvan sla
6
6
dt
dx
32
pd 3
g.rv - vztlakov (Archimedova) sla
6
2
pd 2 v p
F0 = c x
rv - odporov sla
4 2
pd 3
G = m.g =
gr p - thov sla (tha)
6
Fv =
pro drhu stice odvodme rovnici

2
v
w2
x =- ln1 - p ,
2g
w
kde
vp
w
( 6.10)
rychlost stice ve smru x

sedimentan rychlost
Rychlost stice vp z nulov hodnoty doshne sedimentan rychlosti w teoreticky na

nekonen dlouh drze, prakticky se uvauje drha konen dlky, me se volit podmnka, e
vp = 0,99 . w. Po dosaen tto drhy se ji stice nezrychluje a pohybuje se konstantn
rychlost w.
Vpoet sedimentan rychlosti. Sedimentan (usazovac) rychlost jedn kulov stice
zvis na prmru stice, souiniteli odporu, hustot stice, dle zvis na hustot a viskozit
kapaliny a na reimu obtkn. Vpoet sedimentan rychlosti podle rov. ( 6.6) vyaduje znalost
souinitele odporu cx a provd se iterac, cx se me urit z obr. 6.1 nebo vypotat z rovnic
uvedench v tabulce 6.1. Aby se odstranila pi vpotu sedimentan rychlosti iterace, je vhodn
zavst bezrozmrn Archimedovo slo, kter je zvisl pouze na fyziklnch veliinch tekutiny a
stice a nezvis tedy na sedimentan rychlosti
p d 3 g r p - rv
Ar =
rv
6n 2
( 6.11)
Obr. 6.13 Zvislost Re = f (Ar)

33
Zvislost cx = f (Re) nap. podle obr. 6.1 se pepot do novch souadnic Re = f (Ar), tato
zvislost je uvedena na obr. 6.13. Praktick vpoet se provede tak, e se stanov velikost
Archimedova sla Ar, z obr. 6.13 se odete velikost Reynoldsova sla sedimentace Rew a z nj
se vypot sedimentan rychlost
Rew =
w .d
,
n
w=
n . Rew
.
d
Sedimentace nekulov stice. Sedimentan rychlost stice, kter nem kulov tvar, je
dna v podstat stejnmi zkony, pouze s tm rozdlem, e jej odpor v kapalin bude s ohledem
na lenitost povrchu vt ne kulov stice a tedy sedimentan rychlost bude men. Pro een
rznch materilovch skupin nelze dt veobecn nvod. Dosavadn experimentln vsledky
umonily sestavit pouze piblin hodnoty koeficient cx, zahrnujcch vliv tvaru stice. Obvykle se
obecn stice pevede na ekvivalentn prmr kulov stice, pi em se pedpokld, e
ekvivalentn koule m stejnou hmotnost jako obecn stice.
Pro Re < 1 je podle literatury stice orientovna bhem usazovn tak, jak byla do
kapaliny vloena. Pro vt Reynoldsova sla je u neizometrickch stic naopak pozorovna
tendence doclit urit stabiln orientace. Nap. ploch stice m tendenci se orientovat v prostoru
pi sedimentaci tak, aby jej nejvt prez byl kolm na smr vektoru usazovac rychlosti. stice
me v tto oblasti kmitat kolem stedn rovnovn polohy.
Jist zobecnn sedimentace je mon pro tzv. izometrick tvar stic u kterch jsou
dlkov rozmry ve tech na sob kolmch smrech zhruba stejn. Definujme souinitel sfricity
jako pomr
s =
povrch ekvivalent n koule Se

=
,
povrch obecn stice
S
kde prmr ekvivalentn koule je definovn vzorcem
kde
de = 3
6.V
p
- je objem obecn stice.
( 6.12)
Obr 6. 14 Zvislost c x = f (Re, s ) pro obecnou stici
34
Pro Re < 1 pak odporov souinitel lze vyjdit empirickm vztahem
cx =
24
0,843. log
s
Re
0,065
Tato rovnice pro = 1 pejde v rovnici Stokesovu
cx =
24
.
Re
Pro Re > 1000 je odporov souinitel mon aproximovat empirickou rovnic
c x = 5,31 - 4,88.s .
Podle tto rovnice je pro kulovou stici pro = 1 souinitel odporu cx = 0,43. Tato rovnice je
omezena pro = 0,67 a 1. Na obr. 6.14 je zvislost c x = f (Re, s ) .
Pro vyjden vlivu orientace stice v prostoru pi sedimentaci na hodnotu cx je vhodn zavst
pomr de / dN ,
kde
de
- ekvivalentn prmr stice podle objemu rov.( 6.9)
dN
- ekvivalentn prmr stice podle prmtu, definovan jako prmr kruhu, kter
m stejnou plochu jako prmr stice promtnut do roviny kolm na smr pohybu.
Pro Re < 1 je souinitel odporu uren rovnic
24
,
K . Re
d
kde faktor K = f s , e
dN
cx =
log K =
( 6.13)
. Korelac namench dat byla stanovena zvislost
- 0,27
d
s e
dN
0,435
d
de
- 1 + log e s .
dN
dN
Tato rovnice plat pro stice, u kterch je prmtem do roviny kolm na smr rychlosti pohybu
kruh nebo rovnostrann obrazec.
Kdy nejsou splnny ve uveden podmnky, potom se doporuuje nsledujc korelace
d
log K = -0,25 e - 1 s e + log e s .
dN
dN
dN
L
Pi usazovn vleku s rozmry 0,1
10
D
200 Re 6.104
dochz pi
sedimentaci k vznamnmu sekundrnmu pohybu kmitn a rotaci. Souinitel odporu je dn

empirickou rovnic
r
c x = 0,99 p
rv
-0,12
L

D
- 0,08
kde
p, v - hustota stice a vody

L
- dlka vleku
D
- prmr vleku
Pro pomr L/D > 1 pi usazovn vleku byla jeho podln osa vodorovn, pro pomr L/D <1 byla
osa vleku vertikln a pro pomr L/D = 1 je poloha vleku nestabiln, usazovac drha se
odchyluje od svisl pmky, vleek rotuje kolem osy kolm k ose vleku.
35
Obr. 6. 15 Schma omezenho usazovn ve vertikln trubce

a) neomezen prosted b) omezen prosted
Omezen usazovn - kdy se stice usazuje v ohranienm prostoru, nap. v potrub, jeho
charakteristick rozmr je srovnateln s rozmrem stice obr 6.15, potom sedimentan rychlost
pro jednu stici vypotenou pro nekonen velk prostor je nutn nsobit koreknm faktorem k.
Pro mal hodnoty pomru d/D plat piblin empirick rovnice
k = 1- 2,104
d
,
D
pro vt pomr d/D pak rovnice
d
k = 1-
D
2,35
nebo
d 2
k = 1 - ,
D
pro Re > 1000 pak rovnice

1,5
d
k = 1- .
D
Vliv koncentrace
Obr. 6. 16 Rychlostn profil pi sedimentaci dvou stic v potrub

Pi sedimentan rychlosti vce stic se neme pln vyvinout rychlostn profil, jak je
patrn z obr. 6.16 pi padn dvou stic.
36
Dalm dvodem zmenen rychlosti je koagulace stic, sedimentan rychlost pak

nezvis na prmru samotn stice, ale na prmru shluku stic obr 6.17.
Obr 6. 17 Sedimentace shluku stic a rychlostn profil v potrub

Tabulka 6. 2 Vliv koncentrace suspenze na sedimentan rychlost
slo
1
Autor
Oliver
w c =w (1 - k1cv ) 1 - k2cv
Meikl
w c =0,149w
Richardson
w c = w (1 - c v )
Zaki
Robinson
(1 - cv )3
konstanta
cv 0,4
k1,k2 - exp.
konstanta
cv 0,3
kd2 rp - rv
m
m = 4,8
Re 0,2
)g
m - viskozita
suspenze
k - konstanta
c v 0,4
Rouse
Steinour
w c = 0,123
Thomas
w c = w . exp(- 5,9cv )
Mande
w c = (1 - cv )
k - exp.
cv
m
wc =
cv 0,35
Poznmka
cv 0,4
w cv 3
wc =
1-
b a
-1
1
2kcv
+
w c =w
3
1 - cv (1 - cv )
Platnost
Loefler
Ruth
Vzorec
a,b - exp.
konstanty
w (1 - cw )
cv
0,3 cv 0,7
cv 0,43
b = f (Rew )
37
Pro dal aplikace m pochopiteln nejvt vznam sedimentan rychlost mraku wc. Znamen to,
e sedimentan rychlost, vypotenou ji dve podle rovnice ( 6.6), musme jet dle upravovat o
vliv koncentrace c. Vzorce, kter uruj hledanou opravu jsou rovn pevn empirick a jejich
platnost je omezena na linern zkon odporu. Pehled tchto vztah udv tabulka 6.2 spolu s
rozmezm platnosti.
Elektrick sly mezi sticemi - pro stice s prmrem d < 100 m se me vrazn projevit vliv
elektrickch sil. U stic s prmrem d < 1 m zpravidla pevldaj elektrick odpudiv sly natolik,
e znemouj sedimentaci, jedn se o tzv. koloidn suspenze. Eliminace odpudivch sil zmnou
elektrickho nboje stic se prakticky provd pdavkem vhodnho elektrolytu, nebo roztoku
polymeru. Pak mezi sticemi pevldnou van der Waalsovy pitaliv sly, zane dochzet
k tvorb shluk, tzv. koagulaci nebo flotaci.
Ke koagulaci suspenze dochz pidnm ltky, kter naruuj obalovou sfru kolem
stice, vznikaj pitaliv sly, m se vytvej shluky stic. Tyto shluky maj pochopiteln vt
charakteristick rozmr a proto se usazuj rychleji. Obvyklmi koagulanty jsou elektrolyty, nejastji
roztoky sol, nap. hlinku. Pi flotaci dochz ke slepovn stic, vytvej se tzv. vloky, tyto
rychleji sedimentuj. Jako flokulanty se pouvaj polyakrylamid a aktivovan kyselina kemiit.
Oba tyto zpsoby se vyuvaj pi istn vody.
Vliv nespojitosti prosted pro sedimentaci stic jsme pedpokldali spojit prosted, tato
podmnka hlavn u plynu nen splnna. U plyn je voln drha molekul za atmosfrickho tlaku a
pokojov teploty 10-4 a 10-5 mm, u kapalin pak 10-7 mm. Pro vzduch za uvedench podmnek je
voln drha molekul = 0.8.10-4 mm, potom hranice pouitelnosti Stokesova zkona plat pro
stice s prmrem d > 10 m. Pro tuto oblast lze v literatue vyhledat korekn faktory. U stic
s prmrem d < 0,1 m se zane projevovat vliv Brownova pohybu, stice se pohybuj vemi
smry a prakticky se neusazuj.
Rychlost vznosu - podle obr. 6.18 je to takov rychlost kapaliny vv, kdy pevn stice
nachzejc se v tto kapalin se nepohybuje, tedy plat vv = wv. Pi vpotu sedimentan rychlosti
jsme pedpokldali, e kapalina stoj a pevn stice se vlivem thov sly pohybuje. Odlin
pomry budou v opanm ppad, kdy kapalina bude proudit a pevn stice se bude pohybovat
v tomto proudu kapaliny. Je-li proudn laminrn, potom sedimentace probh jako by kapalina se
nepohybovala. Sloitj je situace u proudn turbulentnho.
Obr. 6.18 Rychlost vznosu

Sedimentaci podstatn ovlivuj vertikln fluktuace rychlosti. Nejvt vliv turbulence je na mal
stice, jejich rozmr je srovnateln s velikost turbulentnch vr. V tomto ppad mohou stice
sledovat fluktuace tekutiny a sedimentace se nemus uskutenit. Protoe ve vtin ppad je
proudn vody i plyn turbulentn, nemus bt hodnota sedimentan rychlosti a rychlosti vznosu
stejn. Pouze v oblasti laminrnho obtkn jsou tyto dv rychlosti tekutiny toton.
38
6.3. Obtkn me
U sport jako je fotbal, tenis, americk fotbal, ragby, ping pong a pod. je snaha, aby se m
pohyboval po zakiven drze, co se prakticky provst tak, e se m uvede vhodnm zpsobem
do rotace (spin). Kdy uvedeme do rotace kouli - m, kter se souasn pohybuje pmm
smrem rychlost v, potom se pi rotaci uplatn Magnusova sla, uren ukovskho rovnic
F = r.v .G ,
( 6.14)
kde cirkulace se doshne rotac koule - me.
w.d
, pomoc
2.v
Obr. 6.19 uvd pro rotujc kouli experimentln zjitnou zvislost c x , c y = f
kter se d urit velikost souinitele vztlaku i odporu a tedy i velikost sly Fx a Fy pi pohybu koule
rychlost v, kter souasn rotuje hlovou rychlost .
w.d
pro rotujc kouli
2.v
Obr. 6.19 Zvislost c x , c y = f
Obtkn golfovho mku u golfovho mku je snaha doshnout snen odporu, aby mek
ml del let, uplatuje se i zmna smru letu, tato je vak mn vznamn. Samotn golfov
mek v prbhu let prodlal vznamn zmny, hlavn z hlediska pouitch materil. Prvn mky
byly devn, pozdji koen, kter byly plnny husm pem. Dalm pouvanm materilem
v minulosti byla prodn a pozdji i syntetick pry. Mky mly hladk povrch. Na zatku 20
stolet se zaaly vyrbt mky s drsnm povrchem, k vrob se pouvaj nejrznj plasty obr. 6.20. Tato revolun zmna mla na let mku zsadn vliv. U mku je aplikovn poznatek, e
snen souinitele odporu pro drsn povrch obtkan koule nastv pi nich Re-slech. Povrch
golfovho mku je proveden jako drsn, obvykle pomoc dlk.
39
Obr. 6.20 Golfov mek proveden s rznch materil a s dlky na jeho povrchu
Podle provedench men zvislost cx = f (Re) pro drsnou kouli vykazuje snen cx, pi nich Reslech ne pi obtkn hladk koule obr. 6.21 .
Obr. 6.21 Zvislost cx = f (Re) pro golfov mek

Aby se vyuilo poklesu cx pro hladk golfov mek pi Re = 450 000, musela by bt
rychlost golfovho mku pi odpalu hol v = 576 km/hod. Takov rychlosti se odplenm golfovho
mku hol ned prakticky doshnout. Je-li vak golfov mek drsn, lze jeho odplenm hol
doshnout rychlosti v = 274 km/hod, tomu odpovd Re = 214 000 a jak je patrn na obr. 6.21 pi
tomto Re-sle se ji uplatuje vrazn snen cx. Proto drsn golfov mek let dle ne mek
hladk a souasn jeho let je stabilnj.
Obr. 6.22 Let golfovho mku pi jeho rotaci okolo svisl osy
40
Parametry golfovch mk jsou pesn stanoveny, tak nap. prmr 42,67 mm, hmotnost
46,93 g, max. rychlost odpalu 274 km/hod., tomu odpovd Reynoldsovo slo 214 000, max. dolet
je 254,6 m.
Let golfovho mku vrazn ovlivuje jeho rotace pi odpalu obr. 6.22. M-li mek rotac
okol svisl osy, pak na mek psob vodorovn sla, kter mek vychl z vodorovnho smru.
Kdy je rotace proti smru hodinovch ruiek (pi pohledu na mek shora), potom se golfov
mek odchyluje od pmho smru doleva a naopak.
Je-li golfovmu mku udlena pi odpalu rotace okolo vodorovn osy obr. 6.23, potom na
mek psob svisl sla vztlakov sla, kter psob proti gravitaci, mek je touto silou
nadzvedvn a proto drha letu mku je del. Kdy je vak rotace mku nemrn velk, tento
vystoup do vt vky, drha letu vak nemus bt maximln (obr. 6.23 modr drha). Je-li
rotace mal, drha letu mku se mnoho neprodlou (obr.6.23 zelen drha). Optimln rotace
mku znamen i jeho max. dolet (obr.6.23 drha erven).
Obr. 6. 23 Let golfovho mku pi jeho rotaci okolo vodorovn osy

Fotbalov m - ktermu pi kopu byla udlena rotace okolo svisl osy, je jeho let uveden na
obrzku - obr. 6.24 . Kop nebyl veden do stedu me, ale mimo jeho sted, tm se m rozto
okolo svisl osy. Je li rotace me proti smru hodinovch ruiek, pi pohledu na m z hora potom
se m od pmky odchyluje doleva a naopak. Rotac me okolo svisl osy vznikne cirkulace
rychlosti a podle rovnice ( 6.14) tato cirkulace m za nsledek vznik Magnusovy sly, kter let me
vychl z pmho smru a takovm zpsobem je mon nap. z rohovho kopu doshnout glu.
Obr. 6.24 Schma pohybu fotbalovho me pi jeho souasn rotaci proti hodinovm ruikm
Tenisov m - je mon derem rakety uvst do rotace okolo vodorovn osy. Vznikl Magnusova
sla F ovlivn drhu tenisovho mku tak, e tento pad k zemi rychleji ne pi pohybu bez rotace
obr. 6.25.
41
Obr. 6.25 Tenisov m

Baseballov m obdobn jako fotbalovho me je situace i u baseballovho mku obr 6.26.
Obr. 6.26 Let baseballovho me

M pro americk fotbal obr. 6.27, podobn jako m pro ragby me bt pi kopu uveden do
rotace, vznikla Magnusova sle jej z pmho letu vychl podobn jako u fotbalovho me.
42
Obr. 6.27 Let me pro americk fotbal (footbal) nebo ragby

prava drhy letu me jeho rotac se asi v nejvt me uplatuje u stolnho tenisu (pingpong), kde vhodnm pohybem a postavenm plky se d let mku v prostoru rzn dle poteby
korigovat obr. 6.28. Mek pro stoln tenis je vyroben z celuloidu, jeho prmr in 37,2 a 38,2
mm a m hmotnost 2,40 a 2,53 gram
Obr. 6.28 Let mku u stolnho tenisu
43
7. Obtkn vlce a vybran aplikace

7.1. Obtkn vlce
Vlec, stejn jako koule je tleso z jednoduchou geometri a z hlediska obtkn je relativn
velmi podrobn prozkoumno stejn jako u koule, a to jak pro mal Re-sla (plouiv proudn),
tak i pro vysok Re-sla. Analytick een je mon pouze pro mal Re-sla Re < 2, pro vt
Re-sla je mon poznatky zskat pouze experimentlnm menm, nap. v aerodynamickm
tunelu.
Pro plouiv obtkn nekonen dlouhho vlce, v nekonen velkm prostoru a za
pedpokladu, e vektor rychlosti tekutiny je kolm na osu vlce, pro souinitel odporu odvodil
Lamb rovnici
c = cx =
8p
.
Re(2,002 - ln Re )
( 7.1)
Reynoldsovo slo je ueno znmm vztahem
Re =
kde
v.d
n
d = 2.r - je prmr koule

v = v - rychlost obtkn koule
n
Tato rovnice plat pesn pro Re < 0,5, prakticky se pouv pro Re < 2. Obrzek 7.1 uvd
zvislost c x = f (Re) , kter pro Re > 1 byla stanovena menm v aerodynamickm tunelu.
Obr. 7.1 Zvislost c x = f (Re) pro vlec

Obtkn vlce ideln tekutinou je mon eit analyticky s vyuitm teorie potencilnho proudn
(jedn se o proudn, kter vznikne superpozic rovnobnho proudu a diplu), zvislost prbhu
tlaku na povrchu vlce je na obr. 7.2. Vsledky na tomto obrzku jsou vak v rozporu
s namenmi hodnotami pro skutenou tedy vazkou tekutinu. Viskozita tekutiny hraje dominantn
lohu pi obtkn vlce vazkou tekutinou, vvoj proudn je charakterizovn velikost
bezrozmrnho podobnostnho Reynoldsova sla Re.
44
Obr. 7.2 Tlakov profil pi obtkn vlce

Tlakov profil za vlcem uvd obr. 7.2, ra pro obtkn vlce ideln tekutinou
potenciln proudn je symetrick, nevznik dn odpor, co odporuje skutenosti.
Na zvislosti cx = f(Re) obr. 7.1, stejn jako pi obtkn koule je mon pozorovat
nkolik vraznch oblast, popis proveden pro kouli v pedchzejc kapitole je prakticky mon
pout i pro vlec. Pro popis tchto vraznch oblast je uinn pedpoklad, e nabhajc proud m
nulovou turbulenci, potom v pedn sti vlce se vytv laminrn mezn vrstva.
Obr. 7.3 Zvislost hlu j = f (Re) a dlky plav lw = f (Re) pro vlec
Oblast 0 pro Re < 1 - jedn se o plouiv proudn, obtkn vlce je symetrick, je to tzv.
Stokesovo proudn u kterho byla zanedbna setrvan sla. Rovn Osenovo proudn
zachovv symetrii proudn v blzkosti vlce, ve vt vzdlenosti od vlce je symetrie ji
naruena.
45
Oblast A pro 1 < Re < 100 jedn se o pechodnou oblast, odporov souinitel s rostoucm Re
rychle kles, pevld tec odpor nad tlakovm.
Re > 1 proudn se s rostoucm Re stv postupn asymetrickm, podle obr. 7.3 se pro
Re = 6,23 zanou za vlcem symetricky k podln ose vytvet dv oblasti s uzavenmi
proudnicemi, tyto se projevuj jako vry, jejich velikost s rostoucm Re podle obr. 7.3 roste
a rovn se zvtuje hel q , kter charakterizuje bod odtren mezn vrstvy.
Re = 40 zan se projevovat mal asymetrie vr za vlcem.
Re > 60 v plavu za vlcem vznikaj pravideln oscilace spojen se stdavm zvtovnm vr,
tyto odplouvaj, vytv se Krmnova vrov cesta loha je podrobn popsna v dalm
textu tto kapitoly.
Re < 100 proudn je laminrn, vrov ada se udr cca 100 a 150 D za vlcem, v dsledku
vazk difuse se vry zanou rozpadat. Od Re > 200 vrov ada pejde na urit
vzdlenosti do turbulentnho plavu.
Oblast B pro 100 < Re < 4.103 - odtrhvn vr v zadn sti koule m za nsledek pokles
souinitele odporu cx. Postupn zan pevaovat odpor tlakov nad odporem tecm. V pedn
sti vlce je stle laminrn mezn vrstva. Bod odtren mezn vrstvy S obr. 7.4 s rostoucm
Re-slem se posouv proti proudu, dlka plavu se s rostoucm Re-slem rovn prodluuje,
velikost (objem) plavu se zvtuje. obr. 7.3.
100 < Re < 500 vrov ada a plav si nesou v sob prvn projevy turbulence. Kad
z odplouvajcch vr m v sob zrodek nestability, co postupn vede ke vzniku
turbulence, Pi Re = 500 se vry stvaj turbulentn, jejich vzdlenost se zane zmenovat,
zeteln tvar vrov ady se zane ztrcet, vrov struktura plavu vak nezmiz.
Re > 1000 za vlcem se zanou vytvet pvodn dva vry, k odtrhvn tchto vr vak zan
ji na povrchu vlce. Pro Re < 100 byl pvodn mechanismus plavu difuse vivosti,
potom pro Re > 100 se jedn o nestabilitu proudn. V tomto ppad tekutina nen
schopna utlumit mal poruch, kter se v proudovm poli zesiluj a vytvej periodickou
vrovou adu. Na vlci se vytv mezn vrstva.
Oblast C pro 4.103 < Re < 4.104 - je charakteristick mrn nrst souinitele odporu cx,, co je
mon vysvtlit zvenm ven v zadn sti za vlcem. Stle se vytv Krmnova vrov cesta.
Pevauje vliv tlakovho odporu. V pedn sti vlce je laminrn mezn vrstva a do bodu
odtren mezn vrstvy S obr.7.4 A.
Oblast D pro 4.104 < Re < 3.105 - pro tuto oblast je cx = 1,3 a je prakticky konstantn. V tto
oblasti dochz k vrazn zmn ve zpsobu obtkn vlce. Laminrn mezn vrstva v bod T
pechz v turbulentn mezn vrstvu, pi em s rostoucm Re-slem se bod pechodu T
pemsuje k bodu odtren mezn vrstvy S, nebo se zvyuje turbulence v zadn vrov oblasti
obr.7.4 B.
Pro Re < 3.105 na celm povrchu vlce je mezn vrstva laminrn a do svho odtren, hel
odtren q m velikost cca 110o.
Oblast E pro 3.105 < Re < 5.105 - po dosaen kritick hodnoty Re-sla - Rekr = 5.105 splyne bod
pechodu mezn vrstvy T s bodem odtren S obr.7.4 C. Turbulentn mezn vrstva m vt
odolnost proti odtren, protoe turbulenc se pivd do mezn vrstvy vce energie, proto se bod
odtren S pemsuje ve smru proudu a souasn se zmenuje velikost plavu. Souinitel
odporu se z hodnoty cx = 1,3 prakticky skokem sn na cx = 0,3, cx doshne minima pro
Rekr = 5.105.
Obr. 7.4 Vvoj bodu odtren mezn vrstvy pi obtkn vlce

46
Oblast F pro Re > 5.106 - s dalm zvyovnm Re-sla se zvyuje i souinitel odporu cx .
Pro 5.105 < Re < 3.106 dochz k nestacionrnmu pechodu laminrn mezn vrstvy na
turbulentn, hel odtren q = 80 a 50 , z plavu se vytrc periodicita obr. 7.9.
Pro Re > 3.106 mezn vrstva je ji zpravidla turbulentn, hel odtren q je cca 70, znovu se
obnov periodick struktura plavu obr. 7.8. S dalm zvtovn Re hel q se zvtuje, odtren
mezn vrstvy se posouv proti proudu.
Z hlediska velikosti Machova sla nabhajcho proudu Ma < 0,3 se popsan struktura
obtkn vlce nemn, avak pi Ma > 0,3 zanou na vlci vznikat lokln supersonick oblasti
uzaven rzovou vlnou. Pro Ma 1 se uzavrac rzov vlna pesune a za vlec, plav se
stabilizuje a roz a stabilizuje se souasn i bod odtren. Pro Ma > 1 vznikne ped vlcem
odlehl eln rzov vlna, tzv. vstupn rzov vlny se posunou po proudu a z plav. Periodick
struktura plavu se vyvine a ve vt vzdlenosti za vlcem obr. 7.5.
Obr. 7.5 Proudov pole pi obtkn vlce - Ma > 1

Numerickm eenm Navierovy-Stokesovy rovnice pi obtkn vlce byl stanoven bod
odtren mezn vrstvy a jej vvoj za vlcem ve smru proudn obr. 7.6.
Obr. 7.6 Vvoj mezn vrstvy pi obtkn vlce pro Re = 100 000
Obr. 7.7 uvd zvislost c x = f (Re) pro kouli i pro vlec, podobnost kivek pro ob tlesa je
zeteln.
47
Obr. 7.7 Zvislost c x = f (Re) pro kouli a vlec

7.2. Krmnova vrov cesta
Za obtkanm tlesem dochz k odtren mezn vrstvy a za tlesem se vytv plav, tento
je pi malch Re stabiln a neodtrhv se od tlesa. Od jist velikosti Re-sla se vak zan plav
odtrhvat a je proudc tekutinou unen ve smru proudn. Odtrhvn vr je stdav obr.7.8,
toto je dno tm, e je mlo pravdpodobn, e oba vry se budou vyvjet v ase naprosto stejn,
obrzek uvd nkolik zajmavch pklad, jak jsou publikovny v odborn literatue.
Obr. 7.8 Krmnova vrov cesta za vlcem
48
ad vr unench proudc tekutinou za tlesem se k Krmnova vrov cesta, Krmn

tuto lohu studoval a podrobn popsal. Obrzek 7.9 uvd vvoj Krmnovy vrov cesty s rostouc
velikost Reynolssova sla.
Obr. 7.9 Krmnova vrov cesta za vlcem a jej vvoj s rostoucm Reynolsovm slem
Krmnova vrov cesta je asi nejpodrobnji popsna pi obtkn vlce, prvn
experimentln prce publikoval Roshko. Obr. 7.10 uvd zvislost Strouhalova sla jako funkci
Reynoldsova sla Sh = f (Re) podle pvodnho men Roshka a tak stejnou zvislost, ale
vyhlazenou.
Obr. 7.10 Zvislost Sh = f (Re) podle men Roshka

V obrzcch je Strouhalovo Sh a Reynoldsova slo definovno zlomkem
Sh =
kde
f
d
f .d
,
n
Re =
v.d
,
n
( 7.2)
- frekvence odtrhvanch vr
- prmr vlce
49
- rychlost proudn
Podle experimentlnch men pro Reynoldsova sla v oblasti 5.105 < Re < 3.106 v dsledku
nestacionrnho pechodu laminrn mezn vrstvy na turbulentn se z plavu vytrc periodicita,tato
se znovu obnov pro Re < 3.106, zvislost Sh = f (Re) ji nen konstantn, ale funkce zan rychle
stoupat obr. 7.11.
Obr. 7.11 Zvislost Sh = f (Re)

Podle experimentlnch men obr. 7.3 je mon tvrdit, e vry za vlcem se zanaj
vytvet od velikosti Re > 6,23. Podle men Roshka se odtrhvn vr zaalo objevovat od
Re > 40, men probhala za vlcem prmru 2,23 a 6,35 mm, rychlost proudn byla mena
rovm anemometrem, frekvence odtrhvanch vr byla urena z namen spektrln vkonov
hustoty.
Obr. 7.12 Krmnova vrov cesta sejmut rychlokamerou
50
Obr. 7.12 uvd srii snmk Krmnovy vrov cesty sejmut rychlokamerou s frekvenc snmn
30 000 snmk/s, horn ada snmk je pro Ma = 0,45 a Re = 110 000, pro druhou adu je
Ma = 0,64 a Re = 1,35.106.
Obr. 7.13 Vvoj plavu za obtkanm vlce v zvislosti na velikosti Machova sla
Nsledujc obrzek uvd vvoj plavu a Krmnovy vrov cesty za vlcem pro Machovo
slo Ma 1. Pro Ma = 0,98 se z plavu vytrc periodicita, co rovn potvrzuje obr. 7.11.
Vvoj plavu a vznik Krmnovy vrov cesty za obtkanm vlcem zskan numerickm
eenm Navierovy-Stokesovy rovnice uvd obr. 7.14.
Obr. 7.14 Vvoj Krmnovy vrov cesty stanoven numerickm vpotem

Obr 7.15 pak uvd 3D obtkn jednoho nebo dvou vlc rzn vky pi stejnm Reynoldsov
sle a vznik Krmnovy vrov cesty, obrzky byly zskny numerickm vpotem.
Obr. 7.15 Obtkn jednoho nebo dvou vlc d prmr vlce, L dlka vlce
51
Krmnova vrov cesta nevznik pouze pi obtkn koule nebo vlce, ale vyskytuje se i
pi obtkn jinch tles i tvar. Obr. 7.16 uvd obtkn ostrova Guadalupe, za kterm se
vytv Krmnova vrov cesta, kter je dky oblanosti dobe viditeln. Snmky byly pozeny
z meteorologick druice.
Obr. 7.16 Krmnova vrov cesta pi obtkn ostrova Guadalupe

Odtrhvn vr za obtkanm tlesem vlcem zpsob periodick zmny rychlostnho i
tlakovho pole, proto odporov sla nen konstantn, ale m amplitudov namodulovanou
periodickou sloku s frekvenc f - obr. 7.17, velikost tto frekvence odpovd Strouhalovu slu.
Obr. 7.17 Zvislost odporov sly na ase

Je li vlastn frekvence obtkanho tlesa fv urena vztahem
fv =
1
2p
k
,
m
( 7.3)
kde
k
- tuhost tlesa
m
- hmotnost tlesa
potom pi een praktickch loh je nutn zajistit, aby nebyla stejn vlastn frekvence a frekvence
odtrhvanch vr fv f. Tuto podmnku je nutn respektovat pi nvrhu thlch staveb jako jsou
nap. story, ve, tovrn komny, chladc ve, mrakodrapy apod.
V technick praxi jsou znm ppady, kdy tato podmnka nebyla dodrena a vznikly
problmy nebo i havrie. Asi nejznmj ppadem je zcen kabelovho mostu pes Taconskou
inu v USA ve stt Washington. Most byl dlouh 1,6 mle a ke zcen dolo 1. 6. 1940
obr. 7.17. Udlost byla dobe zdokumentovna jak formou fotografi, tak byla i zaznamenna
filmovou kamerou.
52
Obr. 7.18 Foto mostu pes Tacomskou inu

V R byl postaven v souvislosti se stavbou pehrad na Vltav v Jinch echch obloukov
most u kova obr 7.19. Most m celkovou dlku 542,91 m, rozpt oblouku je 379,6 m, most
se stavl v letech 1957 a 1965. Po jeho postaven pi rychlosti vtru cca 40 km/hod dolo ke
kmitn svislch pil - podpr, tyto byly zhotoveny z ocelov trubky prmru 900 mm. Tato
nepedpokldan udlost se vyeila tm, e do dutch pil byl nasypn trk. Podle rov. ( 7.3) se
zvila trkem hmotnost, tm se snila vlastn frekvence pile a bylo vyhovno podmnce fv f.
Obr. 7.19 Foto mostu u kova

Aby se eliminoval vliv periodick sly na komny, ppadn jin svisl a thl stavby ve
a pod., opatuj se tyto stavby lmcem ve tvaru roubovice, kter byla zvolena proto, aby se
eliminoval smr vtru. Na hran tto roubovice dojde k odtren mezn vrstvy, co sn vliv
periodick sly. Nzory v odborn veejnosti se na tento problm vak rozchzej, aplikace lmce
na radarovou v, nebo tovrn komn je na obr. 7.20.
53
Obr. 7.20 Foto radarov ve a komnu se spirlovm lmcem

Krmnova vrov cesta se tak uplatuje pi obtkn vrtnch v a ploin pro tbu nafty
z moskho dna. Stojiny tchto ploin, pokud jsou tyto postaveny na moskm dn a maj tvar
vlce (trubky), se opatuj rovn lmcem ve tvaru roubovice obr. 7.21. Touto pravou se
eliminuje vliv periodick sly, kter vznik v dsledku obtkn stojin moskmi proudy, efekt je
stejn jako u komnu.
Obr. 7.21 Ploina pro tbu nafty z moskho dna

Kdy hloubka moe je velk, ned se ploina postavit na moskm dn, potom je ploina pouze
ukotvena a potrubm je spojena s vrtem na moskm dn. V dsledku obtkn tohoto potrub
moskou vodou vznik Krmnova vrov cesta, potrub me kmitat, protoe me bt vybuzeno
periodickou silo od Krmnovy vrov cesty obr. 7.20
7.3. Potenciln obtkn vlce

Je li vlec obtkn ideln tekutinou a proudn je neviv, hovome o potencilnm
proudn, nebo t potenciln obtkn vlce. Toto obtkn me bt bu bez cirkulace nebo
s cirkulac.
Obtkn vlce bez cirkulace toto obtkn vznikne superpozic rovnobnho proudu a diplu,
tvar proudnic je uveden na obr. 7.22.
54
Obr. 7.22 Potenciln obtkn vlce bez cirkulace tvar proudnic

Sloky rychlosti ve smru osy x nebo y stanovme z proudov funkce
F
x2 - y 2
= v 1 - ro2
vx =
2
y
x2 + y 2
Y
2.x.y
v y=
= -v ro2
2
x
x + y2
r 2
= v 1 - o cos 2j
r
= -v o sin 2j .
r
( 7.4)
Maximln rychlost bude na povrchu vlce v bod K a L, tyto body maj souadnice
x = 0;
y = ro ,
dosazenm pro sloky rychlosti rov. ( 7.4) dostaneme
v y = 0; v x = 2.v .
V nbhovm bod N a odtokovm bod M jsou rychlosti vx = 0 a vy = 0, jsou to tzv. singulrn
body.
Rozloen rychlosti na povrchu vlce se ur z rovnice (7.4), kdy se dosad r = ro, potom
dostaneme
v xo = 2.v sin2 j;
v yo = -v sin 2j ,
( 7.5)
vsledn rychlost na povrchu vlce je urena rovnic

2
2
v o = v xo
- v yo
= 2.v sin j .
( 7.6)
Tlak na povrchu vlce se bude mnit v dsledku zmny rychlosti a jeho velikost stanovme
z Bernoulliho rovnice napsan pro nultou proudnici obr. 7.22
p v 2 po v o2
.
+
=
+
r
2
r
2
Tlak na plti vlce po se vypote po dosazen vrazu pro rychlost vo tekutiny na povrchu vlce
55
po = p +
r.v 2
1 - 4. sin2 j ,
2
( 7.7)
jeho prbh uvd obr.7.2. Nejvt tlak je v nbhovm bod N a teoreticky i v odtokovm dob
M, a jeho velikost in
po max = p +
v 2
r.
2
( 7.8)
Je-li nejvt tlak v nbhovm bod N a nejmen tlak je v bod K nebo L, potom mezi tmito
body mus existovat bod S, ve kterm je tlak stejn jako je tlak ped vlcem, plat tedy podmnka e
po = ps = p. Poloha bodu S je urena podmnkou
1 - 4. sin2 js = 0 ,
odkud = 30. Otvorem v bod S by se dal zmit statick tlak proudu.
Ze symetrie proudovho pole a platnosti Bernoulliho rovnice lze usuzovat, e rozloen tlak bude
rovn symetrick vi obma osm, proto vslednice tlakovch sil na obtkan vlec je nulov.
Obtkn vlce s cirkulac - sloenm t zkladnch druh potencilnho proudn a to
rovnobnho proudu, diplu a cirkulace, zskme obtkn vlce, proudov pole je na obr. 7.17,
pi em cirkulace rychlosti je definovna vztahem
G = v.ds .
( 7.9)
Superponovan krouiv pohyb stic tekutiny o potencilnho vru poru symetrii v rozloen
rychlosti na povrchu vlce, a tm i rozloen tlaku. inkem cirkulace vznikne tlakov - vztlakov
sla. U skuten tekutiny lze cirkulaci rychlosti prakticky realizovat tak, e obtkan vlec
rovnobnm proudem bude rotovat. Pro = 0 proudov funkce o (nult proudnice) opisuje
krunici a tvo obrys vlce obr. 7.22a. Je-li cirkulace > 0, potom je rychlostn pole podl
vodorovn osy x nesymetrick, proto vznik vztlakov sla, vztah pro jej vpoet odvodil ukovsk
a rovnice nese jeho jmno
Fy = r .v .G .
( 7.10)
Tato rovnice byla odvozena pro proudn ideln tekutiny, plat vak i pro proudn skutench
tekutin.
Obr. 7.23 Potenciln obtkn vlce s cirkulac
56
Sloky rychlosti vx nebo vy v libovolnm bod proudovho pole zskme derivac proudov funkce
vx =
F
x2 - y 2
= v 1 - ro2
2
y
x2 + y 2
G
y
+
=
2p x 2 + y 2
,
r 2
G
= v 1 - o cos 2j +
sinj
r
2.p .r
Y
G
x
2.y
v r 2
=- 2
+
v y=
2 o
2
2
x
2.p
x +y
x +y
r2
G
cos j
=2.v o sinj +
r
2.p
r
( 7.11)
Obdobnm zpsobem se daj odvodit rovnice pro sloky rychlosti v radilnm vr nebo tenm
smru vs
r 2
v r = v 1 - o cos j ;
r
r 2
G
v s = -v 1 - o sinj +
2.p .r
r
( 7.12)
Z vrazu pro vs do kter dosadme r = ro urme rychlost na povrchu vlce
v o = v so = -2.v sin j -
G
.
2.p .ro
( 7.13)
Velikost cirkulace uruje tvar proudovho pole. Stagnan body s rostouc velikost
cirkulace se posouvaj po povrchu vlce k ose y - obr. 7.23b. Pro nbhov bod plat vN = vso = 0
a po prav
sinjN = -
G
.
4.p .ro .v
( 7.14)
Souadnice nbhovho a odtokovho bodu (singulrn body) jsou ureny vztahy

2
xN = ro . cos jN = ro 1 - sin jN
y N = ro . sin jN = -
= 1 -
4.p .ro .v
G
.
4.p .v
( 7.15)
Cirkulace ovlivuje polohu nbhovho a odtokovho bodu, a tm rozloen rychlost i tlak

na povrchu obtkanho vlce. Dal zvten cirkulace vede ke splynut stagnanch bod
obr. 7.23c. Kdy cirkulace dle roste, potom stagnan bod se odtrhne od povrchu vlce a zane
se vzdalovat ve smru osy y obr. 7.23d. Nult proudnice v tomto ppad nen toton
s povrchem vlce, tento vak obepn v jist vzdlenosti od jeho povrchu.
Jak ukazuje obr.7.23 proudov a rovn i tlakov pole je symetrick okolo osy y, nen vak
symetrick okolo osy x, toto je pinou vzniku vztlakov sly, jej velikost je dna rov. ( 7.10),
rovnici odvodil ukovsk, proto rovnice nese jeho jmno.
7.4. Magnusova sla
Podle rovnice ( 7.10) pi obtkn tlesa s cirkulac vznikne vztlakov sla, tato se tak
asto nazv Magnusova. Vznik cirkulace pi obtkn vlce se d prakticky realizovat jeho
oten, mus vak souasn tekutina proudit (nap. foukat vtr), Magnusova sla je potom kolm
na rychlost tekutiny (vtru). V 19 stolet, ped praktickm vyuit lodnho roubu, bylo pro pohon
lod vyuvno rotujcch vlc. Lo byla opatena jednm nebo vce vlci, tyto byly oteny okolo
57
svisl osy nap. parnm strojem. Pi rotaci vlc u skuten tekutiny vzduchu se vytvo cirkulace
rychlosti , v dsledku tto cirkulace psob na vlec sla, v literatue nazvan Magnusova sla
uren rov. ( 7.10).
Obr. 7.24 Velikost souinitele odporu a vztlaku pro rotujc vlec

Zvislost odporovho souinitele cx a souinitele vztlaku cy podle provedench men pro
obtkan rotujc vlec je na obr. 7.24. Nkolik praktickch pklad vyuit Magnusovy sly
k pohonu lod uvd obr. 7.25.
Obr. 7.25 Pouit rotujcho vlce k pohonu lod
58
Vyuit Magnusovy sly bylo tak podle literatury aplikovno u letadel, kde klasick kdlo bylo
nahrazeno rotujcm vlcem, obr. 7.26 uvd dv aplikace.
Obr. 7.26 Magnusova sla a jej vyuit u letadel
59
8. Obtkn profil
V technickch aplikacch je vyuit profil velmi rozshl a rozmanit, jejich obtkn byla a
dosud je vnovna velk pozornost a to jak v oblasti teoretick, tak i experimentln vetn
matematickho modelovn. Samostatn obtkan profily se uplatuj v letectv, pi konstrukci
kdel a ocasnch ploch. Je-li obtkan ada nkolika profil, vznik profilov m obr. 8.1, jejch
rozshl uplatnn je u lopatkovch (odstedivch) stroj, jako jsou nap. axiln erpadla a turbny,
parn a spalovac turbny, turbokompresory apod.
Obr. 8.1 Profilov m

V prod je mon pozorovat uplatnn profil u semen rozlinch rostlin nebo strom, ale
pedevm u kdel ptk obr. 8.2. Samotn let ptk je loha velmi sloit a technickmi
prostedky prakticky nerealizovateln. Profil kdla ptk inspiroval na konci 19. stolet i tvary profil
pouitch v letectv. Bylo vyvinuto velk mnostv profil zaloench pevn na experimentech,
profil vce i mn spnch.
Obr. 8.2 Profil kdla nkterch vybranch ptk

V technickch aplikacch podle jejich tvaru je mon profily rozdlit nsledujcm zpsobem:
- podle prbhu stedn kivky na profily soumrn a nesoumrn
- podle spodn hrany profilu na rovn, vydut, vypukl a S profily
- podle geometrickch charakteristik na profily klasick, laminrn, rychlostn, nadzvukov a
dal
S rostouc rychlost, nebo velikost Machova sla se tvar profilu mn, pro vt rychlosti se profil
stv thlej, nkter vybran tvary profil a jejich aplikace jsou v tabulce 8.1.
60
Tabulka 8.1 Ukzka vybranch tvar leteckch profil
8.1. Sly a momenty psobc na profil

Profil existuje velk mnostv, jejich geometrick nebo aerodynamick parametry jsou
uvdny v katalogu, znm jsou nap. profily NACA, Clark Y, Gttingen apod. Geometrick
charakteristiky spolu s hlem nbhu a velikosti Re-sla nejpodstatnji ovlivuj sly, kter na
profilu vznikaj pi jeho obtkn. Geometrick tvar profil je obvykle udvn relativnmi
souadnicemi, vyjdenmi v procentech hloubky ttivy, tyto daje jsou nejastji zpracovanmi do
tabulky nebo jsou aproximovny polynomem. Zkladn geometrick charakteristiky profilu uvd
obr. 8.3.
Obr. 8.3 Geometrick charakteristiky profil

61
Mezi zkladn charakteristiky pat, polomr nbn hrany, stedn kivka, dlka ttivy, maximln
prohnut fmax, maximln tlouka profilu tmax, hel odtokov hrany , tlouka odtokov hrany.
Pi obtkn profilu obr. 8.4 sledujme stici tekutiny v nult proudnici, tekutina doshne
stagnan bod A, kde se jako rozdl na dv poloviny, jedna polovina proud po horn ploe,
druh pak po spodn ploe profilu. Ob poloviny tekutiny se ve stejnm ase musej setkat na
konci profilu v bod E. Z tto podmnky vyplv, e stice tekutiny na horn ploe profilu se mus
pohybovat vt rychlost ne stice tekutiny na spodn ploe profilu. Protoe plat Bernoulliho
rovnice, vt rychlosti tekutiny na horn ploe profilu odpovd men tlak ne na spodn ploe
profilu. Nbn bod nen na profilu pevn, s rostoucm hlem nbhu se po spodn ploe
nepatrn posouv ve smru proudn. Protoe nesymetrick profil vyvol vznik cirkulace rychlosti
a tedy vztlakovou slu, z tohoto dvodu jsou proudnice ped i za profilem tlaeny dol, vznik tzv.
sren proudu, jeho velikost se zvtuje s rostoucm hlem nbhu - obr. 8.4.
Charakter proudn, rozloen tlak, sil a moment na profilu je velmi podobn obtkn
koule i vlce, lohu meme sledovat na obr. 8.4. V nbnm bod A poklesne rychlost
prakticky na nulu, podle Bernoulliho rovnice stoupne v nbnm bod tlak, tento doshne
velikosti celkovho tlaku. V bod B na horn i spodn stran profilu je dosaeno max. rychlosti a
tak nejmenho tlaku. Pak zan rychlost klesat a tlak stoupat, v bod C je dosaeno kritickho
Reynoldsova sla, laminrn mezn vrstva se zan mnit na turbulentn. Mezi body C a D je
turbulentn mezn vrstva, jej tlouka rychle narst. Je-li hel nbhu mal nebo nulov, potom
bod D se me pesunout a k odtokov hran do bodu E. Podstatn jin proudn vznikne, je-li
hel nbhu velk. V tomto ppad v bod D m rychlost nulovou hodnotu, dojde k odtren mezn
vrstvy, dle m rychlost opan smysl (zporn hodnoty), m vznik zptn proudn. Odtren
proud a zptn proudn vytvej vry, kter pechzej do plavu, ve kterm je ni tlak ne ped
obtkanm profilem. S rostoucm hlem nbhu se body B, C, D posouvaj smrem k nbnmu
bodu A. Tento stav nen z hlediska obtkn profilu pzniv, proto je vhodn volit takov hly
nbhu, pi kterch je bod odtren D toton s odtokovou hranou E.
Obr. 8.4 Schma obtkn profilu

Obtkn leteckho profilu pro rzn hly nbhu stanoven numerickm modelovnm je
na obr. 8.5. Obrzek nzorn ukazuje vvoj rychlostnho pole a mezn vrstvy na horn (podtlakov)
stran profilu v zvislosti na hlu nbhu, kter se na jednotlivch obrzcch mn s krokem po 2
stupnch. Je velmi dobe vidt msto odtren mezn vrstvy, kter pro mal hly zan u odtokov
62
hrany a s rostoucm hlem nbhu se pesouv k nbn hran. Je tak pkn vidt vznik vr a
jejich pechod do plavu za kdlem.
Obr. 8.5 Numerick simulace vvoje mezn vrstvy pi obtkn profilu v zvislosti na hlu
nbhu
Rozloen tlak na povrch profilu schmaticky uvd obr. 8.6. Z Bernoulliho rovnice jak ji
bylo eeno vyplv, e na spodn stran profilu je petlak, naopak na horn stran je podtlak.
Integrac po cel ploe profilu zskme vslednou slu, kter psob na profil pi jeho obtkn
F = p.dS = c.S
S
kde
v 2
pd =
r
2
v 2
r = c.S.pd ,
2
( 8.1)
je dynamick tlak.
Vslednou slu obvykle rozkldme na sloku vodorovnou Fx,kter pedstavuje odporovou slu a
sloku svislou Fy, kter pedstavuje slu vztlakovou. Ob sloky meme vyjdit vztahem
v 2
r = c x .S.pd ,
Fx = c x .S
2
v2
Fy = c y .S r = c y .S.pd .
2
( 8.2)
( 8.3)
Protoe tyto dv sly jsou na sebe kolm , pro vslednou slu plat
F = c .S
v 2
r = Fx2 + Fy2
2
( 8.4)
kde
S
pdorysn plocha kdla (na rozdl od ostatnch tles, kde plocha je prmt tlesa
do roviny kolm na smr rychlosti)
63
Obr. 8.6 Rozloen tlak na povrchu profilu a velikost psobcch sil na profilu
Vslednou slu F je mon tak rozloit na sloku normlovou Fn, tato je kolm na ttivu profilu a
na sloku tenou - Ft, kter je s ttivou rovnobn - obr. 8.7. Tyto sloky jsou ureny rovnicemi
Fn = Fy .sosa + Fx . sina
Ft = Fx .sosa - Fy . sin a
Vznik vztlaku je mon vysvtlit pomoc cirkulace rychlosti okolo profilu. Odvozen
provedl ukovk
Fy = r.v .G = c y .S
v 2
r .
2
( 8.5)
Z tto rovnice pro cirkulaci plat vztah
G=
1
c y .S.v .
2
( 8.6)
Cirkulace rychlosti je vyvolna tm, e profil je nesymetrick, u symetrickho profilu nebo desky
pak tm, e je profil proti rychlosti postaven s jistm hlem nbhu. Podle posledn rovnice
cirkulace roste mrn s velikost plochy a rychlosti a je zvisl na souiniteli vztlaku (tj. tvaru
profilu, jakosti povrchu a hlu nbhu).
Dobe obtkan profily maj pi malch rychlostech mal odpor tvarov a pevauje odpor tec.
hel nbhu m vrazn vliv na velikost odporu. S rostoucm hlem nbhu mohou kladn
gradienty tlaku dosahovat vtch hodnot a tm me nastat odtren mezn vrstvy (odtren
proudu), co vede ke zvten odporu. Nejmen odpor je pi hlu nbhu, pi nm je obtkn
plynul, tedy bez odtren.
Vztlakov sla obr. 8.7 dv na rameni klopn moment, pro jeho velikost a smysl je
dleit, ke ktermu bodu bude moment uren. Obvykle se uv nbn hrana, 25% hloubky
profilu, nebo aerodynamick sted, co je bod na profilu, ke ktermu zstv moment pro vechny
hly nbhu stl pi nezmnnm charakteru obtkn profilu.
64
Obr. 8.7 Definice momentu na profilu

Pro moment sly k nbnmu bodu meme pst
M = Fn .a = F 1.L ,
kde
F1
- je fiktivn sla, tato psob na konci profilu a dv stejn moment k nbn hran
jako sla normlov Fn obr. 8.7. Me bt definovan rovnic
F1 = cm .S
v 2
r,
2
kde
cm
- je momentov souinitel (souinitel klopivho momentu), stanovuje se stejn jako
cx nebo cy menm. Moment tto sly vzhledem k nbn hran je
v 2
M = cm .S
r.L .
2
( 8.7)
Pro mal hly nbhu

Fn Fy ,
pak moment k nbn hran je
M Fy .a = c y .S
v 2
r.a .
2
( 8.8)
Porovnnm poslednch dvou rovnic
c y .S
v 2
v2
r.a c m .S r.L ,
2
2
odkud pro vzdlenost (rameno) a dostaneme
cm
.L .
cy
Je-li dlka kdla b a plocha kdla S = b.L, potom pomr L/b je uren rovnic
l=
L S
=
.
b b2
65
8.2. Polra profilu

Souinitel odporu i vztlaku je zvisl na geometrii profilu, hlu nbhu a Reynoldsov sle
a obvykle se stanovuje menm v aerodynamickm tunelu. Pro uritou geometrii profilu se
namen hodnoty znzoruj v zvislosti na hlu nbhu. Tto zvislosti se k rozloen polra,
schmaticky je uvedena pro jeden nesymetrick profil na obr. 8.8. Prbh souinitele vztlaku cy pro
mal hly nbhu je mon povaovat za prakticky linern, souinitel doshne svho maxima a
od okamiku kdy je naruena plynulost obtkn zane rychle klesat. Protoe se jedn o profil
nesymetrick, neprochz pmka potkem souadnic (u symetrickho profilu by pmka
prochzela potkem souadnho systmu). Nesoumrn profily vykazuj i pi zpornm hlu
nbhu jist vztlak. Souinitel odporu cx s rostoucm hlem nbhu rovn roste, ne vak linern,
ale strmji.
Obr. 8.8 Rozloen polra nesymetrickho profilu

Jin, ale velmi ast zpsob znzornn souinitel cx, cy a hlu nbhu je polra profilu,
schmaticky uveden na obr. 8.9. Na svislou osu je vynen souinitel vztlaku cy, na vodorovnou
osu pak souinitel odporu cx, na vznikl kivce se pak znzoruj jako parametr hly nbhu .
Na pole profilu je mon pozorovat nkolik vznamnch bod:
1maximln souinitel vztlaku cymax - pi maximlnm monm hlu nbhu, tomu
odpovd minimln rychlost letounu. S hlem nepatrn menm letoun startuje i pistv.
Rychlost odvodme z rovnice pro vztlak
Fy = c y .S
v 2
r = c y .S.pd = G = m.g ,
2
odkud pro min. rychlost po jednoduch prav dostvme rovnici
v min =
2.m.g
r.c y max .S
66
Obr. 8.9 Polra nesymetrickho profilu

2-
Pomr
cx
c y3
= min , optimln rychlost pi n je dosaena nejmen spoteba paliva,
reim letu s min. vkonem motoru. Bod 2 se na pole stanov vpotem.

Definujme vkon motoru
P = Fx .v = c x .q.S.v
a vztlakovou slu
Fy = c y .S
v 2
r = c y .S.pd = G = m.g .
2
eenm tchto dvou rovnic upravme rovnici pro vkon a dostaneme
P=
cx
2.m.g
c
c
.m.g.v = x .m.g.
= 3x/ 2
cy
cy
r.c y .S c y
2.m.g
.
r.S
Protoe m, g, , S jsou konstanty, potom minimln vkon bude v bod, kde
cx
= min im ln
c y3 / 2
3-
nebo
c y3 / 2
cx
= max im ln .
cy
cx
hel nbhu, pi kterm je pomr
maximln, tento bod na pole vymezuje

max
tena veden z potku souadnho systmu. Letadlo m v tomto bod minimln odpor a proto
nejvt klouzavost, pi n je dosaen max. dolet.
Definujme odporovou slu
Fx = c x .S
v 2
r = c x .S.pd
2
a slu vztlakovou, kter se rovn tze letounu
Fy = c y .S
v 2
r = c y .S.pd = G = m.g .
2
67
Definujme z tto rovnice souin dynamickho tlaku a plochy
S.pd = m.g =
m.g
.
cy
Dosazenm tohoto vrazu do rovnice pro odpor a mal prav dostaneme
Fx =
cx
m.g ,
cy
protoe souin m.g je konstantn, potom pomr
cx
= min .
cy
nebo
cy
cx
= max .
4souinitel odporu pi nulovm vztlaku, tento reim m omezen pouit, nap. pi

stemhlavm letu.
5minimln souinitel odporu cxmin a tomu odpovdajc souinitel vztlaku, body 4 a 5 u
letoun nkdy bvaj toton.
Obr. 8.10 Vliv velikosti Re-sla a drsnosti povrchu profilu na prbh polry
Obr. 8.11 Vliv velikosti Re- sla na prbh polry pro leteck profil a prohnutou desku
68
Tvar polry nejvce ovlivuje geometrie profilu, velikost Reynoldsova sla, Machova sla a
drsnost povrchu profilu. Velikost Reynoldsova sla pro dobe obtkan profily jen nepatrn
zvyuje tlakov odpor a souasn se s jeho zvenm mrn sniuje odpor tec. S rostouc
Reynoldsovm slem se zvyuje turbulence v mezn vrstv, co pispv k posunut odtren
mezn vrstvy ble k odtokov hran. Nsledujc obr. 8.10 uvd schmaticky vliv Reynoldsova
sla na prbh polry pro jednu danou geometrii profilu. S rostoucm Re je vidt, e velikost
nejvtho vztlaku a jemu odpovdajc velikost odporu se zvtuje. Z obrzku je rovn patrn vliv
drsnosti povrchu profilu. Dal obr. 8.11 ukazuje vliv velikosti Re na leteck profil a prohnutou
desku, u kter je vliv Re men ne u profilu.
8.3. Kdlo
Pi obtkn kdla na jeho horn ploe je podtlak a na spodn pak petlak. Je pochopiteln,
e vzduch ze spodn sti kdla m tendenci proudit na jeho horn st, nejvce je tento efekt
zeteln na koncch kdel obr. 8.12A. Toto petkn vzduchu ze spodn na horn plochu kdla
se jev jako dal pdavn odpor, asto nazvan indukovan odpor. Indukovan rychlost je
nejvt na konci kdla, nejmen pak u trupu, kde je kdlo pipojeno. Pi vizualizaci proudn se
tento efekt projevuj na konci kdla jako tzv. koncov vr obr. 8.12B. Snen indukovanho
odporu se provd rznou pravou konce kdla. Snit indukovan odpor znamen omezit
pefukovn vzduchu ze spodn sti kdla na horn st kdla. Toto se d praktick provst tak,
e na konci kdla se pidaj mal kdlka (winglety) obr. 8.12C - umstn tm kolmo nahoru
ke koncm kdla. Touto pravou se zabrn pefukovn, m se sn velikost pefukovn.
Stoupne sice pdavn odpor kdla, ale celkov pnos tto pravy je vak pozitivn.
Obr. 8.12 Vznik indukovan rychlosti na kdle

Kdlo m konenou dlku, je pipojeno k trupu letadla, proto polra samotnho profilu, kdla
konen dlky nebo celho letounu se od sebe mohou znan liit, co ukazuje obr. 8.13.
69
Obr. 8.13 Polra profilu, kdla a celho letounu

U letadla je obvykle cestovn rychlost znan vt ne je rychlost pi startu nebo pistn.
Ob posledn rychlosti je vhodn volit co nejmen. Aby startovac nebo pistvac rychlost byla co
nejmen, pouv se tzv. vztlakov mechanizace, pomoc kter se pi startu nebo pistn tvar
kdla zmn, toto se provd pomoc vztlakovch klapek nejrznjch konstrukc - obr. 8.14.
Obr. 8.14 Proveden kdla se vztlakovou klapkou

Tmito pravami se zvt plocha kdla, nebo i jeho prohnut, vechny tyto pravy zvtuj
souinitel vztlaku, co je pi startu a pistn douc - obr. 8.15
Zven vztlakov sly se d doshnout tak klapkou na nbn hran kdla (sloty) obr. 8.14.
Dky vznikl trbin a stoen proudu na slotu se doshne na kdle vtho hlu nbhu a tm i
zvten vztlakov sly.
70
Obr. 8.15 inek vztlakov klapky na aerodynamick vlastnosti kdla

Pi pistvn letadla vznik i poteba zven odporu, aby se doshlo snen
rychlosti. K tomuto elu se pouvaj brzdc klapky umstn pmo na kdle, nap. podle
obr. 8.16, mohou bt v proveden vsuvn nebo odklpc.
Obr. 8.16 Brzdc klapky na kdle letadla

Pro snen rychlosti letadla pi pistn se vedle brzdcch klapek pouv padk (nap. vojensk
letadla, raketopln), u vrtulovch letadel se pestav vrtule na zporn hel, u letadel proudovch
se pouv tzv. obrace proudu, kter pomoc klapek zmn smr vfukovch plyn o 180 stup.
asto se ve uveden systmy i rzn kombinuj.
Obr. 8.17 Tvary vybranch profil
71
Na obr. 8 17 jsou uvedeny nkter vybran profily, obr. 8.18 pak uvd polry nkterch vybranch
profil.
Obr. 8.18 Polry vybranch profil NACA

Nsledujc tabulka 8.2 uvd pro nkolik vybranch letadel souinitel odporu cx. Je
pirozen, e letadlo, nap. F4 pi Ma > 1 m asi 2 krt vt souinitel odporu ne pi
podzvukovch rychlostech Ma < 1.
Tabulka 8. 2 Souinitel odporu nkterch vybranch letadel
72
8.4. Obtkn profil pi nadzvukovch rychlostech

Obtkn profil se v technickch aplikacch realizuje pi rzn velikch rychlostech
proudcho mdia, jinak eeno pi rznch velikostech Machova sla, pomoc kterho meme
rozhodnout, zde se jedn o proudn stlaiteln tekutiny. Akoliv hranice stlaitelnosti nen pesn
definovan, od velikosti Machova sla Ma < 0,25 (v = 80 m/s) je mon tekutinu pi proudn
povaovat za nestlaitelnou. V letectv nebo pi proudn plyn (pry) v odstedivch strojch se
vak vyskytuj rychlosti vrazn vt Ma > 0,25, v tchto ppadech se pak proudc tekutina
povauje za staitelnou.
Zvyovn rychlosti tekutina na velikost, kdy Machovo slo Ma 1 a vy pin sebou
problm vraznho zven aerodynamickho odporu. S tmto problmem se v obdob 2. svtov
vlky (po r. 1945) setkvali piloti letedel, kte se snaili doshnout rychlosti zvuku, ppadn tuto
hranici pekonat. V cest ji stal problm, kter uvd obr. 8.19, kde je uvedeno zven souinitele
odporu vrtulov sthaky Spitffire, kter m max. rychlost 531 km/hod (147 m/s), podle uvedenho
obrzku je zven souinitele odporu velmi strm.
Obr. 8.19 Zven souinitele odporu sthaky Spitffire v zvislosti na zvyovn Ma-sla
Obr. 8.20 Zvislosti souinitele odporu obtkanch tles na Machov sle nabhajcho proudu
73
Obr. 8.20 uvd mon rozdlen proudn podle velikosti Machova sla. Z praktickho
hlediska je velmi zajmav tzv. transsonick proudn, jeho nkter vlastnosti jsou dle podrobnji
popsny. Pod pojmem transsonick proudn se rozum pohyb stlaitelnch tekutin v oblasti,
v jej sti je rychlostn pole subsonick Ma < 1 a ve zbvajc sti supersonick Ma > 1. Pi
obtkn tles vazkou tekutinou je odpor tles mrn druh mocnin rychlosti nabhajcho
proudu, tzv. Newtonv kvadratick zkon. Tento zkon spolehliv plat pro Ma < 0,7 a znovu pi
nadzvukovch rychlostech pi Ma > 1,5. V oboru 0,7 < Ma > 1,5 se objevuje anomlie nazvan
tak transsonick divergence, v letectv se tak uvd pojem tzv. zvukov barira
Zkladn vlastnost transsonickho proudn je vrazn zvten souinitele odporu pi
zmn Machova sla v relativn zkm intervalu - 0,7 < Ma < 1,5. Obr. 8.20 uvd zvislost
cx = f(Ma). Tak nap. koule m v podzvukov oblasti velikost souinitele odporu cx = 0,44, pro
Ma = 1 se odporov souinitel zv asi na dvojnsobek - cx = 0,82, s dalm zvtovnm
Machova sle cx dle roste, max. cx = 1,02 doshne pi Ma = 1,5. Pak se zane cx zmenovat a
pro Ma > 5 je souinitel odporu ji konstantn - cx = 0,9. Obdobn jako koule se chovaj i jin
tlesa. Transsonick proudn vzhledem k ve uvedenm vlastnostem je pedmtem podrobnho
sledovn a jeho nkter vlastnosti jsou dle popsny.
Obr. 8.21 Transsonick proudn vznik rzov vlny na profilu

Na obr. 8.21A je leteck profil obtkan vysokou podzvukovou rychlost s Ma < 1. Na sac stran
profilu dochz k nrstu rychlosti, pi em byla pekroena lokln rychlost zvuku Ma = 1.
V mst zmny vektoru lokln rychlosti do zpornch hl vznikne tzv. uzavrac zhruba kolm
rzov vlna, kter zanik v proudovm poli v mst zvukov rychlosti. Kdyby tekutina byla
nevazk, vnikala by rzov vlna na stn, vazk mezn vrstva vak zpsob, e ve skutenosti vlna
vznikla a v mal vzdlenosti od stny.
Rzov vlna jako kompresn jev vak vrazn ovlivuj vazkou mezn vrstvu, me zpsobit
jej odtren. Tm vznikne vzjemn interakce, kter vede k vytvoen charakteristickho tvaru
rzov vlny u stny, kter ji dal nzev vlna tvaru - obr. 8.21B.
Na obr. 8.21C je rzov vlna na profilu s laminrn mezn vrstvou, je vidt odtren mezn
vrstvy ped vlnou a jej pechod do turbulence. na obr. 8.21D je rzov vlna na profilu
s turbulentn mezn vrstvou.
Podrobnji je vznik rzov vlny a jej vvoj s rostouc velikost Machova sla uveden na obr. 8.22.
Pi promovn rozloen tlaku podl leteckho profilu se zjistilo, e pi hodnotch Ma 1
dochz na profilu k neekanmu odtren mezn vrstvy, situace je znzornna na obr. 8.22.
Je-li Ma 0,8 obr. 8.22A, potom v cel oblasti je podzvukov (subsonick) proudn. Je-li
Ma = 0,8, obr. 8.22B, na sac stran profilu dochz v proudovm poli k nrstu rychlosti, pi em
byla pekroena lokln rychlost zvuku, v jednom bod se objev v nkterm mst lokln hodnota
Ma = 1. V takovm ppad Machovo slo nabhajcho proudu se nazv Machovo slo kritick Makrit Jestlie dle zvyujeme rychlost nabhajcho proudu, potom se lokln hodnota Ma = 1
z jednoho bodu roziuje na jistou oblast obr. 8.22C. S dalm zvtovnm nabhajc rychlosti
se tato oblast zvtuje obr. 8.22D a stejn efekt se zan objevovat i spodn petlakov stran
profilu. Pro Ma = 0,95 je prakticky nad celm profilem oblast nadzvukovho proudn Ma = 1
obr. 8.22E.
74
U nevazk tekutiny jak ji bylo uvedeno by rzov vlna vznikala na stn profilu. Pro vazkou
tekutinu v dsledku interakce s mezn vrstvou rzov vlna vznikne v mal vzdlenosti od stny.
Rzov vlna jako kompresn jev vrazn ovlivuje vazkou mezn vrstvu a me zpsobit jej
odtren. Vzjemn interakce mezn vrstvy a rzov vlny vede k charakteristickmu tvaru tto
rzov vlny, kter ji dal nzev vlna tvaru .
Obr. 8.22 Vznik rzov vlna typu l a jej vvoj s rostoucm Machovm slem
Pi dalm zven rychlosti nabhajcho proudu - Ma 1, - obr. 8.22F vznikne ped pd
profilu odlehl obl rzov vlna, kter v oblasti osy profilu (ela profilu) m vlastnosti kolm rzov
vlny. Za touto rzovou vlnou je oblast podzvukovho proudn, vn tto oblasti je proudn
nadzvukov, co svd o tom, e zde m rzov vlna vlastnosti vlny ikm.
Subsonick proudn se v souasn dob velmi asto e numericky, ukzka taktu
vypotenho proudovho pole je na obr. 8.23.
Obr.8.23 Proudov pole na profilu pi subsonickm proudn

75
Obr. 8.24 ukazuje rzovou vlnu u letadla F18 a raketoplnu. V rzov vln dojde ke snen
teploty a nsledn kondensaci vodn pry ve vzduchu, m se stane rzov vlna viditeln.
Obr. 8.24 Rzov vlna u letedla a raketoplnu

ikm kdlo umouje zmrnit vliv Ma na velikost odporu obr. 8.25 a sice tak, e pro velikost
Machova sla je rozhodujc sloka rychlosti kolm na kdlo - v.cos.
Obr. 8.25 Zjednoduen pedstava o vlivu povho kdla na posunut vlivu transsonick
divergence
Obr. 8.26 Zvislost cD = f(Ma) - vliv pu nbn hrany kdla
76
Letadlo s promnnou geometri kdla spojila vlastnosti pmho kdla (m dobr letov
vlastnosti Ma < 1 a povho kdla, kter m dobr letov vlastnosti pi Ma > 1 - obr. 8.26.
Ukzka nadzvukovho letounu TU 22 s nastavitelnou geometri kdel je na obr. 8.27.
Obr. 8.27 Letadlo TU-22 M s promnnou geometri kdla

Rzov vlna byla poprv pozorovna a fotografovna E. Machem pi letu stely. Vvoj rzov vlny
u stely s rostoucm Machovm slem je na obr. 8.28.
Obr. 8.28 Vvoj rzov vlny u stely s rostoucm Machovm slem

Vizualizaci proudovho pole pi nadzvukovm obtkn koule uvd obr.8.29. Na obr.8.29A
je obtkn koule pi Ma = 1,53, je pkn vidt ped koul odlehlou oblou rzovou vlnu, mezi koul
a vlnou pod hlem asi 45 stup je podzvukov proudn. Z koule se odtrhv pod hlem
90 stup laminrn mezn vrstva, kter rychle pechz ve vrstvu turbulentn. V mst odtren
mezn vrstvy vznik ikm rzov vlna. Oscilujc plav generuje druhou ikmou rzovou vlnu.
Na obr. 8.29B je obtkn koule pi Ma = 4,01, v mst odtren mezn vrstvy jsou
generovny slab rzov vlny.
77
Obr. 8.29 Obtkn koule pi vych Machovch slech

Obr. 8.29C pro Ma = 3 uvd proudov pole pi letu koule nad perforovanou deskou.
Vznikl obl pilhajc rzov vlna se na tto podloce odraz, ale v dsledku otvor v desce se
kadho otvoru v desce vytvej vc krunice (Haygensv princip), tyto se zvtuj s unenm
po proudu.
Obr. 8.29D uvd proudov pole pi obtkn koule s Machovm slem Ma = 7,6. Obl
pilehl rzov vlna se pimyk ke kouli, na zadn hranici dozvukov oblasti vznikaj Machovy
rzov vlny, kter jsou uneny proudem tekutiny za koul.
Obr. 8.30 Hranice mezi supersonickm a hypertonickm proudnm
78
Je-li rychlost nabhajcho proudu Ma 5, potom mluvme o hypertonickm proudn. Pro

hranici mezi supersonickm a hypertonickm proudnm se uvd rovnice
B
Ma2 - 1 = 1
2L
kde
B, L - jsou rozmry rozpt a dlka kdla. Tato rovnice pro letadla je uvedena na
obr. 8.30.
Toto proudn je typick pro kosmonautiku pi nvratu kosmickch sond zpt na Zemi. Pro
let vysokou nadzvukovou rychlost je charakteristick jev, nazvan dynamick ohev obtkan
stny. Odhad teploty dostaneme, budeme-li kompresn dj na pdi tlesa povaovat za
isoentropick, probhajc v idelnm plynu. Teplotu meme vypotat z rovnice pro adiabatickou
zmnu (Poissonv zkon).
k
po To k -1
=
p T
kde index zna stav nabhajcho proudu, index o zna stav v mst nulov rychlosti.
Zavedenm Machova sla do pedchzejc rovnice a po prav dostaneme
;
To Ma(k - 1) + 2
=
T
2
Tak nap. pro letadlo Concorde jeho rychlost je Ma = 2,1 dosahuje teplota v mst nulov
rychlosti (stagnanm bod) asi 150C. Pi nvratu raketoplnu z obn drhy do atmosfry Zem
dosahuje teplota a 1350 oC. Kosmick lod vracejc se do zemsk atmosfry maj rychlost asi
Ma = 25, nvratov st kosmick lod Apolo se vracela od Msce do zemsk atmosfry pi
Ma = 3.
79
9. Obtkn automobil
een optimln aerodynamiky automobil pat u vrobc hlavn osobnch automobil
k velmi sledovanm problmm, protoe velikost odporovho souinitele cx pat ke kritrim, kter
pispvaj ke sniovn spoteby paliv a mohou tak ovlivovat prodejnost automobil.
9.1. Velikost odporov a vztlakov sly
Stanoven souinitele odporu u automobil se provd nsledujcm zpsobem:
- menm zmenench model automobil v aerodynamickm tunelu
- menm skutench automobil v aerodynamickm tunelu
- numerickmi vpoty
Osobn automobil se svm tvarem podob tlustmu leteckmu profilu kdla. Vzhledem ke spodn
hran se jedn o profil rovn, vzhledem k prbhu stedn kivky jde o profil nesoumrn.
Automobil v porovnn s kdlem je vak zk (jedn se o krtk kdlo), ka automobilu je
srovnateln dov s polovinou dlky ttivy profilu.
Obr. 9.1 Schma vzniku vru u krtkho kdla a automobilu

Pi obtkn krtkho kdla profilu podle obr. 9.1A na jeho spodn sti vznik petlak a
naopak na horn sti podtlak. Vzhledem ke vzniklmu tlakovmu rozdlu na bocch profilu (na
bocch automobilu) pefukuje vzduch z oblasti petlaku (spodn sti profilu) do oblasti podtlaku
(horn sti profilu). V aerodynamice se tato rychlost nazv indukovan rychlost (podrobnji je
tento problm popsn v kap.8). Dsledkem indukovan rychlosti je vznik dvou vr na bocch
automobilu, co ukazuje obr. 9.1B.
Obr. 9.2 Rozloen statickho tlaku na povrchu karoserie osobnho automobilu

Pi obtkn automobilu vznik vzhledem ke geometrickmu tvaru karoserie rychlostn pole,
podle Bernoulliho rovnice se na povrchu karoserie ustav odpovdajc rozloen statickho tlaku,
kter je schmaticky uvedeno na obr. 9.2. Porovnn rozloen tlaku v rovin prochzejc
podlnou osou automobilu pro osobn a nkladn automobil pak uvd obr. 9.3, rozdl mezi obma
druhy automobil je z obrzku zeteln.
80
Rozloen statickho tlaku pak uruje velikost celkov sly F, kter psob na automobil.
Vslednou slu zskme integrac pes celou plochu karoserie
F = ps .dS = c.S
S
v2
r.
2
( 9.1)
Obr. 9.3 Porovnn rozloen statickho tlaku na povrchu karoserie

pro osobn a nkladn automobil
Jak je v aerodynamice obvykl, rozlome tuto vslednou slu na sloku vodorovnou Fx, kter
pedstavuje odporovou slu a na sloku svislou Fy, co je sla vztlakov. Ob tyto sloky sly
vyjdme znmmi rovnicemi
v2
r,
2
v2
Fy = c y .S
r,
2
Fx = c x .S
( 9.2)
( 9.3)
kde
S
- je plocha, kterou zskme promtnutm automobilu do roviny kolm na vektor
rychlosti (silueta automobilu vznikl prmtem do roviny kolm na jeho podlnou osu).
Obr. 9.3A Zmna souinitele odporu a vztlaku pi jzd dvou automobil za sebou
Obr. 9.3A uvd zmnu souinitele odporu a vztlaku pi jzd dvou automobil za sebou.
Jak se dalo pedpokldat, souinitel odporu cx pi mal vzdlenosti mezi auty se vrazn sniuje,
81
souinitel vztlaku uvdn pro pedn a zadn npravu samostatn, je rovn zvisl na
vzdlenosti mezi auty.
Vkon, kter mus dodat automobilu motor, aby se tento pohyboval zvolenou rychlost a
pekonal pouze aerodynamick odpor je
P1 = Fx .v = c x .S
v3
r.
2
( 9.4)
Obr. 9.4 Vliv rychlosti vtru na velikost souinitele odporu automobilu

Pi jzd proti vtru, jeho rychlost je w , do rovnice pro odporovou slu se mus dosadit relativn
rychlost vrel, jak je patrn z obr. 9. 4. Na zklad provedench experiment se pi jzd automobilu
proti vtru, kter vzhledem k ose automobilu fouk pod hlem mn i velikost souinitele odporu
obr. 9.4.
V obrzku je cx,o - souinitel odporu, kdy vtr fouk stejnm smrem jako je rychlost
automobilu, cx, je souinitel odporu, kdy vtr fouk pod hlem . Funkce na ve uvedenm
obrzku m maximum pro osobn automobil = 35 40 , pro nkladn automobil pak = 15 - 20o,
zven souinitele odporu v tto oblasti je a 60%. Pro odporovou slu pi jzd proti vtru plat
tedy rovnice
2
v rel
Fx = c x,a .S
r.
2
Rychlost vtru m tak nezanedbateln vliv na slu vztlakovou Fy a slu bon Fz obr. 9.4B
Celkov vkon motoru potebn pro jzdu automobilu je vak vt, je nutn jet uvit vkon
potebn na pekonn vlivho odporu pneumatik, tento meme v nejjednodum ppad
vyjdit rovnic
Fr = f .G ,
kde
f
G
- souinitel vlivho ten pneumatik

- tha automobilu
Pro celkov vkon motoru plat rovnice
P=
(Fx + Fr )v ,
h p .h n
82
kde
p
n
- innost pevodovky
- innost pohonu nprav
Takto definovan vkon motoru je nutn jet zvit o ppadn vkon potebn na pekonn
thov sly pi jzd do kopce. Pi rozjezdu, pedjdn a zrychlovn automobilu se mus jet
uvit i vliv setrvan sly, jej velikost vrazn ovlivuje potebn vkon motoru automobilu.
Z uvedenho vkladu vyplv dleit poznatek, e pi jzd automobilu vznik vedle
odporov sly i sla vztlakov. V obr. 9.2 je zakreslena thov sla automobilu a ob sloky
aerodynamick sly. Psobit tto sly P nemus bt toton s titm automobilu T, vznikajc
momenty mohou ovlivovat jzdn vlastnosti automobilu. Vztlakov sla sniuje velikost thy, tm
dochz ke snen adhese.
9.2. Obtkn karoserie automobilu
Obr. 9.5 Vznik plavu pi obtkn automobilu

Za obtkanm automobilem se vytv plav, kter podstatnm zpsobem ovlivuje velikost
odporovho souinitele cx. Nejlep aerodynamick vlastnosti vykazuje automobil, kter m tvar
leteckho profilu podle obr. 9.5. V tomto ppad je plav mal, odtren mezn vrstvy se posouv
do zadn sti karoserie, dlka automobilu je vak nemrn dlouh. Z praktickch dvod nen
mon zhotovit takovou hladkou a dlouhou karoserii. Je nutn vytvoit pedn a zadn okno se
sklem obr. 9.5, odtren mezn vrstvy se u takovho tvaru posune do pedn sti karoserie a
velikost plavu se vrazn zvt, co pochopiteln vede ke zvten odporovho souinitele. Tvar
karoserie se ned navrhnout pouze podle kritria minimlnho odporu, ale mus se pihldnout i
k jinm konstruknm i praktickm monostem.
Pi obtkn karoserie automobilu se vytv mezn vrstva mezi vozovkou a podlahou
automobilu, jej tvar je schmaticky uveden na obr. 9.6. Nzk mezera vede ke zmenen vztlakov
sly, rovn mezera ve tvaru klnu, pi em mezera vt v zadn sti auta vede rovn ke
snen vztlakov sly, kdy s rostouc mezerou se podle rovnice spojitosti sniuje rychlost a podle
Bernoulliho rovnice se podl mezery sniuje tlak na podlahu.
83
Obr. 9.6 Vznik mezn vrstvy mezi podlahou auta a vozovkou

Podle tvaru karoserie se na pechodu mezi karoseri a pednm sklem vytv vrov oblast, rovn
na pechodu stechy karoserie a zadnho skla se vytv vrov oblast, tato je vrazn vt a
obvykle pechz do plavu za automobilem obr. 9.7.
Obr. 9. 7 Vizualizace proudovho pole pi obtkn automobilu

Matematickm modelovnm a to pro lohy 2D nebo 3D je mon zskat zajmav vsledky a to jak
pro rozloen rychlosti tak i tlaku pi obtkn karoserie automobilu.
Obr. 9.8 Vvoj plavu za automobilem
84
Pkladem me bt nap. vvoj plavu za obtkanm automobilem, zskan numerickm

modelovnm - obr. 9.8, nebo tvar rychlostnho pole pi obtkn kamionu obr. 9.9.
Obr. 9.9 Rychlostn pole pi obtkn tahae

9.3. Obtkn automobil v aerodynamickm tunelu
Vizualizace rychlostnho pole za obtkanm automobilem rznch typ, zskan
modelovnm v aerodynamickm tunelu je na obr. 9.10.
Obr 7.10 Vizualizace rychlostnho pole pi obtkn osobnho automobilu

Na obr. 9.11 je uvedena vizualizace rychlostnho pole osobnho automobilu, kter jede ped
kamionem.
Obr. 9.11 Vizualizace rychlostnho pole osobnho automobilu, kter jede ped kamionem
Stanoven souinitele odporu cx, souinitele vztlaku cy, tvaru rychlostnho pole pi obtkn
automobilu nebo prbh statickho tlaku na povrchu karoserie se nejastji provd
v aerodynamickm tunelu. Na modelech asto v mtku 1:1, tzn., e se men provd na
skutench automobilech.
85
Automobil pedstavuje v aerodynamickm tunelu zvltn problm, kter spov ve

vytvoen mezn vrstvy mezi vozovkou a podlahou auta. Relnmu piblen ke skutenosti se bl
umstn automobilu na psov dopravnk, kter simuluje v tunelu jeho jzdu po vozovce
obr. 9.12 C. Dal monost je ovlivnn mezn vrstvy pod autem odsvnm vzduchu obr. 9.12 D
nebo tangencilnm fouknm vzduchu podle obr. 9.12 B
Obr. 9.12 Monosti eliminace vlivu vozovky

Tunely maj rozmr mcho prostoru cca 5 m, rychlost proudn vzduchu a 90 m/s,
pkon ventiltoru 2,5 MW. K men stednch rychlost nebo turbulentnch fluktuac se pouvaj
jedno, dvou i tbarevn systmy LDA ( Laser Dopler Anemometr), nebo rov anemometr s 3D
suportem. Pro pm men rychlostnho pole se vyuv optick metoda PIV (Particle Image
Velocitymetry). K vizualizaci proudn se pouvaj nejrznj metody vizualizace, nap. metoda
vyuvajc koue a pod. Na obr. 9.13 je nkolik pklad men automobil v aerodynamickm
tunelu.
Obr. 9.13 Men obtkn automobilu v aerodynamickm tunelu

K men sil, kter psob na auto pi jeho obtkn se pouije zazen podle obr. 9.14.
Auto je v tunelu postaveno tak, e pod kadm kolem je snma sly, kterm se m reakce na
kadm kole.
86
Obr. 9.14 Zazen pro men sly v aerodynamickm tunelu

Pro sniovn spoteby paliva a tm nepmo i sniovn emis nap. CO2 je pi konstrukci
automobilu poteba eit celou adu nronch problm, z nich jedna st se tak dotk
obtkn karoserie. Karoserie automobilu nen nikdy hladk, pes plochu karoserie pesahuj
nejrznj detaily, jako nap. zrctka, strae, nraznky, zazen pro otevrn dve, vtok
vzduchu k chladii motoru a pod. Vechna tato zazen pispvaj ke zvten odporovho
souinitele cx, proto pi obtkn karoserie je velk pozornost vnovna i tmto detailm.
Bylo prokzno, e pi jzd po dlnici je mon snit spotebu paliva pouitm aktivn
aerodynamick klapky umstn v masce chladie, kter vol optimln pomr mezi mnostvm
pivdnho chladcho vzduchu a nzkm aerodynamickm odporem dle zaten motoru. I takov
mal pravy mohou velmi pozitivn pispt ke snen spoteby paliva a nkter automobilky
takov pravy ji zahrnuj do konstrukc automobil.
Pes obrys karoserie z praktickch dvod mus pesahovat zptn zrctka, jejich
optimlnmu umstn i tvaru se vnuje velk pozornost, loha se e v aerodynamickm tunelu,
mon je i een numerickm vpotem - obr. 9.15.
Obr. 9. 15 Obtkn zptnho zrctka een numerickm vpotem

Na obr. 9.16 je tlakov a proudov pole pi obtkn rotujcho kola. Rotac kola se vytvo
cirkulace rychlosti, co m za nsledek, e podle ukovskho rovnic ( 7.4) vznikne vztlakov sla,
tato psob vzhru. Rotujc kola u bnho osobnho automobilu pispvaj ke zvten velikosti
odporovho souinitele asi hodnotou 0,02, u automobil s otevenm kolem, jako nap. u formule
F1 je tento pspvek vt.
Obr. 9.16 Rozdlen statickho tlaku a obraz obtkn rotujcho kola

Vizualizace proudovho pole pi obtkn automobilu se v aerodynamickm tunelu asto
provd tak, e se pomoc trubky nebo soustavy trubek zavede kou ped automobil. Tmto
87
kouem, kter sleduje proudnice je pak zviditelnno proudov pole obr. 9.17. Vizulnm
pozorovnm se d usoudit na kvalitu obtkn, d se urit zda nedochz k odtren proudu, nebo
se d usoudit na vrovou oblast apod.
Obr 9.17 Vizualizace obtkn automobilu kouem

Testovn automobil v extrmnch teplotch provuje vkon chladc soustavy, schopnosti
klimatizan jednotky i prost fakt zda je automobil, napklad pi nzkch teplotch, schopen vbec
nastartovat. Vtina automobilek k takovm testm pouv vybran msta na Zemi, oblasti severu
Evropy za polrnm kruhem jsou hojn vyuvny pro testy v extrmn nzkch teplotch, blzk
vchod nebo znm dol smrti v USA slou k testm v teplotch vysoko nad nulou.
V aerodynamickm tunelu se vedle obtkn automobilu provd cel ada dalch men, kter
simuluj celou adu typickch povtrnostnch podmnek, kter mohou uivatele vozu potkat.
V aerodynamickm tunelu, kter pat vdesk firm RTA Rail Tec Arsenal GmbH, lze
simulovat rznou teplou okol od -30C do 40C, piem za hodinu lze teplotu snit asi o 10C,
take promna ze zimy do parnho lta trv pouze nkolik hodin. Rychlost proudn vzduchu
me dosahovat a 300 km/h, me pret jako v tropech (a 80 litr vody na m2), me bt
nastaveno uml slunce s vkonem a 1000 W na m2 plochy vozu nebo me padat snh pi
teplotch -5C a -25C. Tunel je vyuiteln jak pro auta, tak i pro vlaky, lokomotivy, autobusy
nebo kamiony. Zazen dlouh 140 m, irok 50 m a vysok 20 m obsahuje dva samostatn
ovldan tunely.
Obr. 9.18 Testovn automobilu Mercedes v tunelu za zimnch podmnkch

V tom vtm 100 metr dlouhm tunelu je dynamometr o vkonu 850 kW. Testovat lze teba vlaky
jezdc a 300 km/h pi teplotch -50C a 60C. Men tunel m na dlku 31 m a je vybaven
dynamometrem o vkonu 250 kW, na nm jsou testovny silnin vozidla do rychlosti 120 km/h.
Testovac stedisko m pi plnm provozu spotebu elektrick energie piblin 15 MW. Testovn
automobilu zn. Mercedes v uvedenm tunelu je na obr. 9.18.
9.4. Spoilery a ptlan kdla
Pro rychl nap. zvodn auta protoe podle rov. ( 9.3) roste vztlakov sla s kvadrtem
rychlosti, potom by mohlo dojt k vraznmu snen adheze, co by na druh stran ohroovalo
bezpenost jzdy. Aby se tento problm kompenzoval, tvar karoserie se provede tak, e v rovin
prochzejc podlnou osou auta m karoserie tvar klnu. Tato prava z hlediska proudn se jev
88
jako ikmo obtkan deska, vsledn sla psob do vozovky, loha je podrobn popsna v kap. 5.
Dal variantou omezen vztlakov sly jsou spoilery nebo ptlan kdla montovan v pedn i
zadn sti automobilu. Kdla jsou postavena tak, aby vztlakov sla mla smr do vozovky
obr. 9.19C. Velikost hlu nbhu se d volit rzn velikost tto sly. Takov pravy se provdj
nejastji u zvodnch automobil, nap. u formule F1, kde v pedn i zadn sti je dvojice kdel
obr. 9.19A, jejich pspvek k ptlan sle je na obr. 9.19B. Obtkn ptlanch kdel je
zkoumno v aerodynamickm tunelu, je rovn eeno matematickm modelovnm obr. 9.19D.
Obr. 9.19 Ptlan kdlo

Pro formuli F1 dosahuje ptlan sla pi max. rychlosti a 15 kN, co je cca 150% thy automobilu.
Aplikace spoiler ptlanch kdel u automobil prochz nronm vvojem a kad rok se
objevuj stle nov originln een. Obr. 9.20 uvd nkter aplikace, kter byly realizovny u
formule F1.
Obr. 9.20 Ukzka zvodnch automobil s ptlanm kdlem v pedn i zadn sti
Prakticky kad vyroben typ automobilu m obvykle menm v aerodynamickm tunelu
stanovenou velikost souinitele odporu cx, jeho velikost pro nkolik vybranch model automobil
uvd obr. 9.21. Na tomto obrzku je tak uveden automobil TATRA 77, jeho souinitel odporu
in pouze cx = 0,212. Vzhledem k tomu, e automobil byl postaven v roce 1935, ve sv dob se
jednalo o karoserii avantgardn, ale tak velmi elegantn, kter pispla k vvoji karoseri v dalch
letech.
89
Obr. 9.21 Souinitel odporu u vybranch model automobil

Nsledujc tabulka 9.1 uvd rmcov velikosti souinitele odporu pro vybran skupiny
automobil, tabulka 9.2 pak ukazuje vvoj velikosti souinitele odporu u osobnch automobil
vyrobench v rznch asovch obdob.
Tabulka 9.1 Souinitel odporu pro jednotliv skupiny automobil
90
Tabulka 9.2 Vvoj souinitel odporu v ase pro osobn automobily
91
10. Odpor vybranch tles

Pi obtkn tles nejrznjch tvar lze tvrdit, e odporov sla je tvoena jak odporem
tecm, tak i tlakovm (tvarovm, profilovm, elnm apod.). M-li obtkan tleso takov tvar, e je
pesn definovn bod odtren mezn vrstvy, potom pevld odpor tlakov a vliv Reynoldsova
sla je obvykle mal. V ostatnch ppadech je teba potat s tm, e odporov souinitel bude
funkc Reynoldsova sla. V ne uvedench tabulkch je uvedena velikost souinitele odporu pro
rzn vybran 2D nebo 3D tlesa a velikost Reynoldsova sla.
Tabulka 10.1 Odporov souinitel vybranch 3D tles
92
Pokraovn tabulky 10. 1
93
Tabulka10.2 Odporov souinitel vybranch 2D tles
94
Pokraovn tabulky 10.2
95
Tabulka 10.3 Odporov souinitel vybranch tles pro mal Re
Tabulka 10.4 Souinitel odporu vybranch tles:

Obtkan tleso
Cyklista
lovk svisl
Lya
Empire State Bulding
Eiffelova v
Parautista
Odporov
souinitel
cx = 0,90
cx = 1,0 - 1,3
cx = 1,0 - 1,1
cx = 1,3 - 1,5
cx = 1,8 - 2,0
cx = 1,4
Tabulka 10.5 Souinitel odporu vybranch 3D tles pro Re > 104
96
Tabulka 10.6 Souinitel odporu cx = f (Re) pro desku, vlec, elipsoid a profil
Tabulka 10.7 Souinitel odporu cx = f () pro kuel a trojhelnkov lab
97
Tabulka 10.8 Souinitel odporu cx = f () pro tvercov vlec s rznou intenzitou

turbulence nabhajcho proudu (Vickerg 1966)
Tabulka 10.9 Souinitel odporu cx = f (D/W,H/W) pro svislou stnu (Bedi 1971)
H vka stny, W ka, D - hloubka
98
Tabulka 10.10 Souinitel odporu cx pro vybran 3D a 2D tlesa Re = 104 a 105
Tabulka 10.11 Souinitel odporu vybranch druh automobil
99
11. Aerodynamick tunely

Aerodynamick tunel je zazen ve kterm pomoc ventiltoru nebo kompresoru proud
vzduch zvolenou rychlost, pi em vektory rychlost jsou rovnobn a velikost turbulence je
velmi nzk, nebo pesn definovan. Aerodynamick tunely se podle rychlosti proudn daj
rozdlit na subsonick, ve kterch je rychlost men ne je rychlost zvuku Ma < 1 a na tunely
nadzvukov kde Ma > 1.
Obr. 11.1 Aerodynamick tunel oteven

Tunely umouj menm stanovit sly a momenty, kter psob pi obtkn tles. Dle
umouj pomoc vhodn mc techniky (rov anemometr, LDA, PIV a pod) stanovit rychlostn
pole v mezn vrstv i vn obtkanho tlesa. Umouj tak men tlakovho pole na povrchu
obtkanho tlesa. Aerodynamick tunel je charakterizovn velikost rychlosti, parametry
turbulence a rozmrem mcho prostoru, ktermu potom odpovd velikost celho tunelu. Tunely
se nejastji pouvaj pro stanoven parametr leteckch profil, m, automobil, budov,
pouvaj se tak pro een loh ze sportu jako je sjezdov lyovn, skoky na lych, jzda na
bobech apod.
Obr. 11.2 Aerodynamick tunel uzaven

Aerodynamick tunely se stav ve dvou provedench:
- s otevenm okruhem v nm proud vzduchu po prchodu tunelem nen veden zpt do jeho
okruhu, - obr. 11.1 tzv. tunel Eiffelv. Tyto tunely maj vt energetickou nronost, jsou vak
ekonomicky mn nkladn, mus se zajistit tsnost mcho prostoru a pi men je zapoteb
se vyrovnat s vlhkost nasvanho vzduchu z okol.
- s uzavenm okruhem tzv. aerodynamick tunel cirkulan (uzaven ), nazvan tak Prandtlv
nebo Gttingensk, v nm vzduina proud v uzavenm okruhu bez velkch ztrt tlaku a
100
kinetick energie obr. 11.2. Tyto tunely maj vlastn mc prostor uzaven obr. 11.2A, nebo
mc prostor oteven obr. 11.2B. Uzaven tunel m men energetickou nronost, m
obvykle vt turbulenci v mcm prostoru, pi men stoup teplota v ase a je nchyln na
zvtovn potu prachovch sti po dobu men.
Podle rychlosti protkajc vzduiny je aerodynamick tunel:
a) nzkorychlostn, v nm rychlost proudu vzduiny v micm prostoru aerodynamickho tunelu
je tak nzk, e se jet neprojevuj vznanji vlivy stlaitelnosti - Ma < 0,25
b) vysokorychlostn, v nm rychlost proudu vzduiny v micm prostoru je dostaten vysok,
aby bylo mono pozorovat vlivy stlaitelnosti - 0,25 < Ma < 0,8
c) podzvukov (subsonick), v nm rychlost neruenho proudu vzduiny v micm prostoru je
dostaten vysok, aby se mohl projevit vliv stlaitelnosti, ale je vdy ni ne rychlost zvuku 0,8 < Ma < 1. U tohoto tunelu vznikaj problmy s odrazem rzovch vln od stny tunelu.
d) nadzvukov (supersonick), v nm rychlost neruenho proudu vzduiny v micm prostoru
pesahuje rychlost zvuku Ma > 1
Hlavnmi stmi aerodynamickho tunelu jsou:
- mic prostor , st do kter se umisuj men tlesa, proud v tto sti m obvykle
maximln rychlost a je homogenn, rychlostn profil se velmi bl obdlnku. U uzavench
aerodynamickch tunel tento prostor me bt uzaven obr. 11.2A, nebo voln- obr 11.2B.
- dza - u nzkorychlostnho a podzvukovho aerodynamickho tunelu st tunelu ped micm
prostorem, u vysokorychlostnho aerodynamickho tunelu roziujc se st tunelu ped micm
prostorem. Dza me bt pevn, nebo staviteln. Dza m tu vlastnost, e vrazn sniuje
turbulenci vzduchu, kter pes n protk.
- kolektor - konvergentn nlevkovit st ped dzou nebo difuzorem tunelu.
- ohybov lopatky a usmrovae k usmrnn proudu vzduiny v obloucch.
- tepeln a vzduchov vmnk.
- aerodynamick vhy nebo elektronick silomry pomoc kterch se m aerodynamick sly a
momenty. Aerodynamick vhy mohou mit ti sly pro ti smry, pi em rozli smysl sly,
nazvaj se tak 6-ti komponentn vhy. Jedno z monch proveden vah pro tunel uvd obr. 11.3.
Obr. 11.3 Schma vah pro aerodynamick tunel

Pro men na modelech v aerodynamickch tunelech a penesen kvantitativnch vsledk
z modelu na dlo pi respektovni stlaitelnosti tekutiny je nutn dodret stejnou velikost Machova
a Poisonova sla na modelu a na dle, mus tedy platit
Ma mod el = Ma dlo ; k mod el = k dlo
( 11.1)
Obvykle se poaduje, aby byl respektovn i vliv viskozity, potom mus platit i stejn velikost
Reynoldsovch sel
Remod el = Redlo ,
( 11.2)
101
kde Reynoldsovo slo je definovno znmm vztahem
Re =
v .L
.
n
( 11.3)
Aby se splnila ve definovan podobnostn sla, postupuje se obvykle tak, e se mn

velikost modelu, tato je vak omezena velikost mcho prostoru tunelu. Dal monost je mnit
hustotu proudcho vzduchu a tm mnit i jeho kinematickou viskozitu a nepmo i velikost
Reynoldsova sla. een se provede tak, e uzaven cirkulan tunel se d do tlakov ndoby,
v n je mon vytvoit podtlak nebo petlak a tm mnit hustotu proudcho vzduch nebo i jinho
plynu s vyhovujc hodnotou . V tunelech tohoto proveden, jejich mc prostor byl 4,8 x 3,6 m,
pkon pak dosahoval velikosti 3 MW. Tlak u tchto tunel se mnil v intervalu 10 kPa a 0,4 MPa
a bylo dosaeno pi nejvtm tlaku Reynoldsova sla Re = 3.106, nebo pi nejmenm tlaku pak
bylo Machovo slo Ma = 0,8. Pomoc tchto tunel bylo za druh svtov vlky dosaeno
pozoruhodnch vsledk pi vvoji profil rychlch podzvukovch letadel.
Supersonick tunel - obr. 11.4 se pouv pro nadzvukov rychlosti. Pro dosaen vysokch
rychlost se pouita Lavalova tryska. Je li poadovna rychlost Ma > 3, potom tunel obvykle mv
peruovan provoz, v nm akumulovan zsoba energie ve vzduncch vysta jen pro relativn
krtkou dobu provozu. Pkon u tchto tunel dosahuje velikosti 50 MW na metr tveren mcho
prostoru, dochz tak k ochlazovn proudcho plynu, asto se mus tunel vybavit ohevem. Pro
speciln ely se stav napklad aerodynamick tunely nzkoturbulentn nebo s pesn
definovanou turbulenc a tunely s dalmi pesn definovanmi vlastnostmi.
Obr. 11.4 Supersonick aerodynamick tunel

Aerodynamick tunely okolo Ma = 1 selhvaj, co zpsobuje skutenost, e v oblasti
vysokch podzvukovch rychlost porucha vyvolan konenou tloukou tlesa zasahuje mnohem
hloubji do proudu, ne v tekutin nestlaiteln. Podle obr. 11.5 se objevuje na odtokov stran
supersonick oblasti zhruba kolm rzov vlna, kter me doshnout a ke stn mcho
prostoru a mc prostor ucpala. Pro vyznaenou oblast 1 a 2 plat, e Ma1 < Ma2. Navc
odraen vlna od stny me zashnout model a tm znehodnotit vsledky men. Jednou
z monost jak tento problm odstranit je proveden perforovn stny tunelu, inek se d zvit
odstvnm vzduchu z perforovan stny.
102
Obr. 11.5 Ucpn mcho prostoru aerodynamickho tunelu zvrnou rzovou vlnou lokln
nadzvukov oblasti
Aerodynamick tunely se zaaly pouvat s rozvojem letectv. Tak nap. ji v roce 1901 tedy
4 roky ped svm prvnm letem motorovho letadla brati Wrightov si postavili oteven tunel
obr. 11.6A, na obr. 11.6B je mal oteven tunel na VB TU Ostrava, obr. 11.6C pak uvd pkn
vypracovan devn uzaven tunel.
Obr. 11.6 Pklady malch aerodynamickch tunel

Nsledujc obr. 11.7 uvd nkolik starch aerodynamickch tunel NACA, pouvan pi
modelovn letadel a leteckch profil.
Obr. 11.7 Ukzky model letadel mench v aerodynamickm tunelu NACA

Aerodynamick tunely novjho proveden pak uvd obr. 11.8. Aerodynamick tunely jsou
z hlediska rozmru velk stavby, jejich rozmry dosahuj stovek metr, mc prostor dosahuje pt
i vce metr, pkon ventiltoru nebo kompresoru me bt i nkolik destek MW. V zemch jako
nap. USA, Rusko, Francie, Anglie, Nmecko a dal bylo postaveno nkolik stovek
aerodynamickch tunel rznch vlastnost a velikost. Nsledujc obr. 11.9 uvd nkolik
aerodynamickch tunel vtch rozmr.
103
Obr. 11.8 Ukzky model mench v aerodynamickm tunelu
Obr. 11.9 Ukzky aerodynamickm tunel vtch rozmr

Aerodynamick tunely se ve sv historii nejvce uplatnily v letectv a ve vnitn
aerodynamice nejrznjch odstedivch stroj, jako jsou turbokompresory, spalovac i parn
turbny, odstediv erpadla a vodn turbny. V posledn dob se rovn pouvaj pro men
aerodynamiky automobil vech typ, lokomotiv, vlak a pod. Samozejm sehrly
nenahraditelnou lohu pi een aerodynamickch loh v raketov technice a kosmonautice.
Klasickm a nesmrn nronm problmem se stal vzkum raketopln, kter v souasnosti
dle pokrauje, protoe se vyvjej nov progresivnj a spolehlivj kosmick dopravn systmy.
Aerodynamick tunely jsou asto vyuvny i pro een loh ve sportu obr. 15.10. Jedn
se zejmna o cyklistiku, sjezdov lyovn, jzda na bobech i sanch a een obtkn m pro
nejrznj sporty. Asi nejvt zjem je o obtkn golfovho mku, ktermu bylo pravdpodobn
vnovno nejvt sil. Rozshl vyuit aerodynamickch tunel je tak pi obtkn most, v,
stor, budov, ulic, kiovatek, mstskch st,strom, pi een rozptylu emis a pod. Tunely
pro tyto ely maj obvykle del mc sek, jsou upraveny tak, e se d simulovat rychlostn
profil u pzemn mezn vrstvy, lze nastavit poadovanou intenzitu turbulence a d se rovn
v tunelu realizovat stratifikovan proudn nap. z hlediska teploty. Pklad takovho tunelu je na
obr. 11.11, aplikace pi obtkn staveb nebo strom a pak je na obr. 11.12.
104
Obr. 11.10 Ukzky aplikac aerodynamickch tunel ve sportu
Obr. 11.11 Aerodynamick tunel pro men obtkn staveb
Obr. 11.12 Ukzka een obtkn dom nebo strom

Proudcm mediem v aerodynamickch tunelech je obvykle vzduch, pro nkter speciln
lohy vak byly pouity i vodn tunely. Vedle fyziklnch experiment v aerodynamickch tunelech
kter jsou finann velmi nron se v poslednch letech zaalo uvat i matematick modelovn.
Do budoucna se d oekvat stle etnj uplatnn matematickch model, tyto vak budou
jet dlouho doplovny menm v aerodynamickm tunelu .
105
Pouit oznaen
Oznaen
D
F
F0
Fp
Fs
Ft
G
H
L
M
Qm
Qv
S
T
V
a
b
c
c
c
c
cv
d
dh
f
g
h
i,j,k
k
l
m
p
pd
ps
r
r
t
t
u
v
v*
vp
w
wc
x
y
z
*
**
Jednotka - rozmr
m
2
N = kg . m . s
N
N
N
N
N
kg . m . s 2
m
N.m
kg . s 1
m3 . s 1
m2
K
3
m
1
m.s
m
m . s 1
1
1
1
1
m
m
s-1
2
m.s
m
1
m
m
kg
Pa = N . m 2
Pa
Pa
1
1
J . kg . K
m
o
C
s
1
m.s
m . s 1
m . s 1
1
m.s
m . s 1
m . s 1
m
m
m
m 2 . s 1
2
1
m .s
2
m . s 1
rad
rad
m
m
m
1
Pa . s
1
Vznam
prmr
sla
odporov sla
tlakov sla plon sla
setrvan sla
ten sla, tec sla
tha ( = Fg )
prtokov hybnost
dlka
moment sly
hmotnostn prtok
objemov prtok
plocha
absolutn teplota
objem
rychlost zvuku
ka
rychlost
souinitel odporu
koncentrace
tlakov slo
objemov koncentrace
prmr, prmr stice
hydraulick prmr
frekvence
thov zrychlen
vka, svisl vzdlenost, hloubka
jednotkov vektory
absolutn drsnost stny
dlka, vzdlenost
hmotnost
tlak, celkov tlak
dynamick tlak
statick tlak
mrn plynov konstanta
polomr
teplota
as
rychlost v bod
rychlost
tec rychlost
rychlost pevn stice
sedimentan rychlost, rychlost vznosu
sedimentan rychlost mraku
souadnice
souadnice
souadnice
cirkulace rychlosti
rychlostn potencil
proudov funkce
hel
hel, smrov hel
tlouka mezn vrstvy
posunovac tlouka
impulzn tlouka
ztrtov souinitel
dynamick viskozita
izoentropick exponent
106
t
Doln index
n
x
y
z
o
t
p
max
min
0,1,2....
m 2 . s 1
kg . m 3
Pa, N . m 2
kinematick viskozita
hustota
ten - smykov napt
smr normly
smr x
smr y
smr z
stagnan bod
tec
tlakov
maximln
minimln
msto na proudnici, stav v bod
bod ped obtkanm tlesem v nerozruenm proudu
Bezrozmrn sla
Fr
Froudovo slo
Ma
Machovo slo
Re
Reynoldsovo slo
Sh
Strouhalovo slo
Ar
Archimedovo slo
107
Literatura
Bauer,F.a kol.: Leteck prvodce 2Zklady proudn, Vd technick nakladatelstv Praha 1950,
231 s.
Bro, B. Dank,V. Filakovsk,K.: Zklady aerodynamiky, Cerm Brno 2003, ISBN 80-7204-316-1,
163 s.
Bro,V.: Aerodynamika nzkch rychlost, skripta VUT Praha 2001, ISBN 80-01-02347-8, 182 s.
Bro,V.: Aerodynamika vysokch rychlost, skripta VUT Praha 2001, ISBN 80-01-02348-6, 290 s.
Bohl ,V. : Technische Stromungslehre, VEB Fachbuchverlag Lipsko 1971, s
Douglas,J.F.,Gasiorek,J.M.,Swaffield,J..A.,Jack,L.B. : Fluid Mechaniics
Dvok,R.: Vnitn aerodynamika, skripta VUT Praha 1987, 166s.
Dvok,R, Kozel,K.: Matematick metody v aerodynamice, skripta VUT Praha 1992,153s. ISBN
80-01-00851-7
Dyke,M. : An Album of Fluid Motion, The Parabolic Press, Stanford California1982, 181 s.
Fox,R.W.,Mc Donald,A.T.: Introduction to Fluid Mechanics, J. Wiley & sons, New York, 1994
Grybos, R.: Postavy mechaniky plynow. Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 1998 ISBN 8301-12554-3
Harata,I., a kol. : Uebnice pilota, nakladatelstv Svt kdel, Cheb 2003, ISBN-80-8-85280-89-2
Janalk,J.,tva,P.: Mechanika tekutin, skripta VB TU Ostrava 2001
Katz, J.: Race Car Aerodynamics, Robert Bentley Publishers 1995
Noskievi,J. a kol.: Mechanika tekutin. SNTL/ALFA Praha 1990, 354s.
Noika,J.: Ttermodynamika. VUT, Praha 2001,179 s, ISBN 80-01-01836-9
Noika,J.: Historick pohled na dynamiku plyn, Gradient Praha ,1998, 147s.
Prandtl,L.,Oswatitsch,K, Wieghardt,K.: Fuhrer durch die Strmungslehre Vieweg.
Braunschweig, 1969
Shauphnossy.E.J.,Katz,I.M.,Schaffer,J.P. : Fluid Mechanics
Schlichting,H.: Grenzschittheorie, Krlsruhe, Verlag A. Braun 1965
Spurk,J.H.: Strmungslehre, Springer, Berlin 1989
Streeter, V.L.: Fluid Mechanics, Mc Graw-Hill, New York, 1971
estk,J.,Eiegel,F. : Penos hybnosti, tepla a hmoty, Skripta VUT Praha , 1993, 299 s.,, ISBN
80-01-00957-2
White, F.M.: Fluid Mechanics, Mc Graw-Hill, New York, 1986
www.nasa.gov
www.thomasnet.com
www.flowserve.com
www.gaso.com
www.princeten.edu
www.iihr.uiowa.edu
www.efluid.com
www.uni-karlsruhe.de
108
slo skladov:
2304
Ureno pro posluchae:
2. r. bc. FS
Autor:
300
Jaroslav Janalk, prof., Ing., CSc.
Katedra, institut:
hydromechaniky a hydraulickch zazen
Nzev:
Obtkn a odpor tles
Msto, rok, vydn:
Ostrava, 2008, 1. vydn
Poet stran:
108
Vydala:
VB TECHNICK UNIVERZITA OSTRAVA

17. listopadu 15/2172
708 33 Ostrava-Poruba
Tisk:
Edin stedisko VB - TU Ostrava
Nklad:
20 CD
Tmatick skupina:
17
ISBN 978-80-248-1911-2
109
338

Janalik Obtekani

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Janalik Obtekani

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

VYSOK KOLA BSK TECHNICK UNIVERZITA

OBTKN A ODPOR TLES

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

Recenzent: Doc.RNDr. Milada Kozubkov, CSc.

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

Obr. 1.1 Sly a momenty psobc na obtkan tleso

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

Obr. 2.1 Mezn vrstva na desce

V dostaten vzdlenosti od nbn hrany jsou si rychlostn profily podobn a nezvisl

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

Obr. 2.2 Rychlostn profil u laminrn a turbulentn mezn vrstvy

Obr. 2.3 Schma mezn vrstvy pro uren posunovac tlouky

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

pro tlouku plat

pravou tchto dvou rovnic stanovme posunovac tlouku

Obr. 2.4 Schma mezn vrstvy pro uren impulsn tlouky

r.d * * .v .1.v = r.d * * .v = r.1 (v - v )v .dy ,

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

z tto rovnice pro impulsovou tlouku dostaneme

2.2. Prandtlova rovnice pro mezn vrstvu

Obr. 2.5 Schma mezn vrstvy na obtkanm tlese

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

Pro dvojrozmrn ppad obtkn tlesa, meme vektorov rovnice v kartzskm

- tlak v mezn vrstv na kolmici k obtkanmu povrchu je stejn (tlak je konstantn)

Pouijeme-li proudovou funkci jako novou promnnou, kter je definovna vztahy

transformuj se ob Prandtlovy rovnice a dal pravou se daj pevst na rovnici jedinou

Tato rovnice se d upravit na obyejnou diferenciln tetho du a je zkladem pro

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

2.3. Odtren proudu

Obr. 2.6 Odtren mezn vrstvy na zakivenm povrchu

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

Obr. 2.7 plav za obtkanm tlesem

dQm = r.v .dy ,

Souinitel odporu c , vyjdme-li charakteristickou plochu tlesa souinem dlky profilu L a

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

Pi podkritickm obtkn tupch tles s laminrnm odtrenm proudu se setkvme

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

Obr. 3.1 Obtkn tlesa ideln tekutinou

Obr. 3.2 Obtkn desky rovnobn s vektorem rychlosti

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

Obr. 3.3 Obtkn desky kolm k vektoru rychlosti

Obr. 3.4 Schma obtkn zakivenho tlesa

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

Obr. 3.5 Schma vvoje mezn vrstvy na zakivenm tlese

Obr. 3.6 Obtkn tlesa se vztlakem

Janalk, J.: Obtkn a odpor tles

VB TU Ostrava, Fakulta strojn

4. Uit vty o zmn hybnosti ke stanoven odporu desku