UNIVERZITA PALACKHO V OLOMOUCI

FAKULTA ZDRAVOTNICKCH VD
stav fyzioterapie

Petra Pelnov

Efekt mobilizan a manipulan terapie u akutnch bolest

zad na podklad evidence based medicine
Bakalsk prce

Vedouc prce: MUDr. Petr Kol

Olomouc 2013

ANOTACE
BAKALSK PRCE
Nzev prce:
Efekt mobilizan a manipulan terapie u akutnch bolest zad na podklad evidence
based medicine
Nzev prce v AJ:
Effect of mobilisation and manipulation therapy in acute back pain on the basis
of evidence based medicine
Datum zadn: 20130131
Datum odevzdn: 20130503
Vysok kola, fakulta, stav: Univerzita Palackho v Olomouci
Fakulta zdravotnickch vd
stav fyzioterapie
Autor prce: Pelnov Petra
Vedouc prce: MUDr. Petr Kol
Oponent prce: MUDr. Alois Krobot, Ph.D.
Abstrakt v J:
Tato bakalsk prce pojednv o efektivit mobilizan a manipulan terapie
v lb akutnch bolest zad. Teoretick st se zabv funkn anatomi a kineziologi
axilnho systmu, akutnmi bolestmi zad a klami pro jejich hodnocen, funknmi
kloubnmi blokdami a manipulan a mobilizan terapi. Diskuze srovnv innost
a nkladovou efektivitu mobilizan a/nebo manipulan terapie u akutnch bolest zad
ve srovnn s jinou lbou a odhaluje etnost nedoucch ink tto lby.
Abstrakt v AJ:
This thesis deals with efectivity of mobilisation and manipulation therapy
in treatment of acute back pain. Teoretical part deals with functional anatomy
and kineziology of axial system, acute back pain and scales for its evaluation,

functional joint blockade and mobilisation and manipulation therapy. Discussion

compares efficiency and costeffectiveness of mobilisation and/or manipulation
therapy in acute back pain in comparison to other treatment and reveals frequency
of adverse effects of this treatment.
Klov slova v J: akutn bolest zad, akutn bolest krn ptee, akutn bolest hrudn
ptee, akutn bolest bedern ptee, funkn kloubn blokda, mobilizan terapie,
manipulan terapie
Klov slova v AJ: acute back pain, acute pain of cervical spine, acute pain
of thoracic spine, acute pain of lumbar spine, functional joint blockade, mobilisation
therapy, manipulation therapy
Rozsah: 62 stran

Prohlauji, e jsem bakalskou prci vypracovala samostatn pod vedenm

MUDr. Petra Kole a pouila jen uveden bibliografick a elektronick zdroje.

V Olomouci dne ..............................

.............................................
podpis

Rda bych touto cestou podkovala vedoucmu m bakalsk prce MUDr.

Petru Kolovi za ochotu, trplivost, cenn rady a as, kter mi vnoval pi een dan
problematiky. Tak bych chtla podkovat m rodin a ptelm za podporu bhem
studia.

OBSAH
VOD ............................................................................................................................. 8
1

PEHLED TEORETICKCH POZNATK ......................................................... 9

1.1

Funkn anatomie a kineziologie axilnho systmu ....................................... 9

1.1.1

Segment axilnho systmu ...................................................................... 9

1.1.2

Sektor axilnho systmu ........................................................................ 10

1.1.3

Zakiven ptee ...................................................................................... 11

1.1.4

Pohyblivost ptee................................................................................... 12

1.1.5

Stabilita axilnho systmu ..................................................................... 12

1.1.6

Vliv aferentace na axiln systm ........................................................... 13

1.2

Akutn bolesti zad .......................................................................................... 15

1.2.1

Bolest ...................................................................................................... 15

1.2.2

Ekonomick aspekty ............................................................................... 15

1.2.3

Dlen na strukturln a funkn poruchy ............................................... 15

1.2.4

Dlen na bolest pten a nepten etiologie ......................................... 16

1.2.5

Dlen podle tzv. diagnostick trias ........................................................ 17

1.2.6

Dlen podle anatomick oblasti ............................................................. 17

1.2.7

Vliv hlubokho stabilizanho systmu .................................................. 19

1.3

Funkn kloubn blokda ................................................................................ 21

1.3.1

Kloubn vle ........................................................................................... 21

1.3.2

Kloubn bariry ....................................................................................... 22

1.3.3

Teorie uskinut meniskoid ................................................................... 22

1.3.4

Reflexn zmny u blokd ........................................................................ 23

1.3.5

Vznik funknch blokd .......................................................................... 23

1.3.6

Klinick projevy ..................................................................................... 24

1.3.7

Klinick vznam ..................................................................................... 24

1.3.8
1.4

Mobilizan a manipulan terapie ................................................................. 26

1.4.1

Mobilizace .............................................................................................. 26

1.4.2

Manipulace.............................................................................................. 27

1.4.3

Indikace ................................................................................................... 27

1.4.4

Kontraindikace ........................................................................................ 28

1.4.5

Klinick nsledky nesprvn manipulace ............................................... 28

1.4.6

Obecn zsady ........................................................................................ 28

1.5

Evidence based medicine ............................................................................... 31

1.6

Hodnotc kly .............................................................................................. 33

1.6.1

Hodnocen bolesti ................................................................................... 33

1.6.2

Hodnocen funknch schopnost ............................................................ 33

1.6.3

Hodnocen celkovho zlepen a kvality ivota ...................................... 35

1.6.4

Hodnocen kvality dkaz ...................................................................... 35

1.7
2

Nsledky blokd ..................................................................................... 25

Popis vybranch EBM studi ......................................................................... 36

DISKUZE .............................................................................................................. 44

ZVR ......................................................................................................................... 53
LITERATURA A PRAMENY ..................................................................................... 54
SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 60

VOD
Bolesti zad jsou v souasnosti zvanm medicnskm, ale i sociln
ekonomickm problmem, protoe vdaje na jejich lbu dosahuj zejmna
v rozvinutch zemch astronomickch v (Vrba, 2008, s. 208). Proto je dleit
stanovit efektivn a bezpenou lbu bolest zad.
Teoretick st prce m za kol poskytnout strun pehled souasnch
poznatk o problematice funkn anatomie a kineziologie axilnho systmu, akutnch
bolest zad a jejich hodnocen, funknch kloubnch blokd a jejich terapie za uit
manipulan a mobilizan terapie.
Diskuze navazuje na informace sdlen v teoretick sti a m nsledujc cle:
1. Pedloit souasn poznatky o innosti manipulan a/nebo mobilizan terapie
u bolest krn, hrudn a bedern ptee ve srovnn s konvenn (klasickou) lbou
nebo placebo terapi. 2. Pedloit souasn poznatky o efektivit nklad manipulan
a/nebo mobilizan terapie v lb bolest zad. 3. Pedloit souasn poznatky
o etnosti vskytu nedoucch ink lby bolest zad manipulan a/nebo
mobilizan terapi.
Ped zpracovnm bakalsk prce jsem prostudovala nsledujc literaturu:

Manipulan lba, kniha Prof. MUDr. Karla Lewita, DrSc. publikovan v roce
2003.

Manuln medicna. Prvodce diagnostikou a lbou vertebrogennch poruch,

kniha Doc. MUDr. Evy Rychlkov, CSc. publikovan v roce 2009.
Studie, kter se zabvaly touto problematikou jsem vyhledvala v obdob 2. 3.

5. 4. 2013 v databzch a vyhledvach PubMed, Google Scholar a Science Direct

zadnm nsledujcch klovch slov:
acute neck pain / acute back pain / acute middle back pain / acute thoracic pain / acute
low back pain / adverse effect and neck pain / adverse effect and back pain / cost
effectiveness and neck pain / cost effectiveness and back pain
v kombinacch s nsledujcmi:
manipulation / mobilisation / spinal manipulative therapy.
Studie pouit v tto prci byly vhradn cizojazyn, ve fulltextov podob,
publikovan po roce 2003 vetn, na vysok rovni v pyramid dkaz (pouze
metaanalzy, systematick review a randomizovan kontrolovan studie) a hlavnm
poadavkem pirozen bylo, aby se studie opravdu tkaly danho tmatu.

1 PEHLED TEORETICKCH POZNATK

1.1 Funkn anatomie a kineziologie axilnho systmu
Axiln systm, dl st posturlnho systmu, je tvoen adou stavebnch
komponent kolem ptee, kter maj funkci nosnou, protektivn a hybnou. Tento
systm tvo pte, spoje na ptei, svaly, kter stabilizuj osov skelet a pohybuj jm,
kostra hrudnku a jeho spoje, dchac svaly a svaly pnevnho dna. V irm kontextu
adme k axilnmu systmu i st nervov soustavy, kter zabezpeuje jeho funkci
(Dylevsk, 2009b, s. 69).
Zvlt u lovka jsou na axiln systm kladeny znan nroky, vzhledem
k jeho vzpmenmu dren tla pi stoji a lokomoci. Pro tuto nronost je osov
systm asto zdrojem funknch pohybovch poruch, kter souhrnn oznaujeme jako
"vertebrogenn syndrom". Zven vskyt poruch v oblasti ptee nen dn jenom
nepimenou zt posturlnho apartu, ale vznamn se na nm podlej tak
poruchy respiran mechaniky a vegetativnch regulac pi instabilit vnitnho
prosted (Vel, 1995, s. 16).
1.1.1 Segment axilnho systmu
Segmenty axilnho systmu se z vvojovho hlediska skldaj ze sklerotomu
(kostn st), myotomu (svalov st), neurotomu (nervov st), enterotomu
(pslun vnitn orgn), dermatomu (pslun kon area) a tyto segmenty odpovdaj
somitm lenovc. Toto lenn poukazuje na souvislosti mezi axiln motorikou,
pte, vnitnmi orgny a pokokou, o em svd projekn Headovy zny (Vel,
1995, s. 16).
Zkladn funkn jednotkou ptee je pohybov segment, kter se skld
ze sousednch obratl, provch meziobratlovch kloub, meziobratlov destiky,
fixanho vaziva a sval. Pohybov segment m ti zkladn komponenty. Prvn
je nosn a pasivn fixan komponenta tvoen obratli a meziobratlovmi vazy, druh
je hydrodynamick komponenta reprezentovan meziobratlovmi destikami a cvnm
systmem ptee a posledn je kinetick a aktivn fixan komponenta kloub ptee
a sval (Dylevsk, 2009a, ss. 125126).

1.1.2 Sektor axilnho systmu

Skupina segment tvo vy funkn jednotku, tzv. sektor ptee. Anatomicky
dlme pte na krn, hrudn a bedern. Z funknho hlediska ji dlme na funkn
sektory (viz tabulka 1). Urit sektory jsou vce mechanicky namhan ne jin.
Jde zejmna o msta, kde se stkaj mlo pohybliv segmenty s pohyblivjmi a kde
zrove astji vznikaj funkn vertebrogenn poruchy (Vel, 1995, ss. 17, 23).

Funkn sektory, kter nejsou zcela striktn oddleny, maj nejen funkn ale
i klinick vznam.
Horn krn sektor (kraniocervikln) zahrnuje occiput, atlas, axis a obratle C34,
ale i temporomandibulrn klouby a vkac svaly. Je dominantnm a dcm lnkem
celho axilnho systmu tla. Aktivace axilnho systmu probh na zklad
zrakovch podnt a drdn proprioreceptor tto oblasti. Horn krn sektor
m nepm, ale vznamn vztah k nkterm strukturm centrln nervov soustavy
(CNS), kter zasahuj do zen motoriky, pedevm k vestibulrnm jdrm,
prodlouen me a mozeku. Tento vztah je sten zprostedkovn cvnm
zsobenm tvar zadn jmy lebn z arteria vertebralis probhajcm pnmi vbky
krnch obratl.
Doln krn sektor (cervikobrachiln) tvoen segmenty C34 a Th45
m bezprostedn vztah k funkci ramennch pletenc a hornch konetin.
Nejporuchovjmi msty tohoto sektoru jsou lokality C3 a C5/C6, tedy pechodov
segmenty rzn pohyblivch oblast. Cervikobrachiln sektor m vztah k inervaci
hornch konetin, dchacch sval, k cvnmu zsoben mchy a prostednictvm
mnch nerv i k autonomn inervaci nkterch orgn.
Horn hrudn sektor (cervikotorakln), zahrnujc obratle C7 a Th67, se me
astnit tzv. syndromu horn hrudn apertury, co je cirkulan omezen v oblasti vtv

10

arteria subclavia a inervan porucha plexus brachialis. Do cervikotoraklnho sektoru

se mohou promtat i poruchy nkterch hrudnch a binch orgn srdce, plic,
aludku, lunku a jater.
Doln hrudn sektor, kter zahrnuje obratle od Th67 k L12 a doln hrudn
aperturu, m bezprostedn vztah k brnici. Do tohoto sektoru se mohou promtat
procesy z nkterch orgn retroperitonea, pedevm ledvin a pankreatu.
Horn bedern sektor (torakolumbln) je pechod hrudn a bedern ptee
(Th12L3) a souvis i s hornm hrudnm sektorem, kter realizuje tzv. bin dchn.
Mohou se do nj promtat poruchy dolnch binch orgn a orgn z horn ete
pnve. Pechodn segment L3 pedstavuje funkn pedl mezi inkem sval
upnajcch se na hrudnk a sval jdoucch k pnvi.
Doln bedern sektor, pechod mezi L4S1, realizuje penos sil z axilnho skeletu
do struktur pnevnho kruhu. Souvis s aktivitou svalstva pnve a dolnch konetin.
Horn i doln bedern sektory maj vrazn vztah k dolnm konetinm, co se inervace
a cirkulace te. V mechanismu cirkulanch poruch se uplatuj pedevm iln
pleten pod zadnm podlnm vazem. Flexe bedernch sektor vede k siln kompresi
tchto pleten a nsledn uvolnn k optovnmu naplnn, kter zpsobuje jejich
vyklenovn do ptenho kanlu provzen drdnm mnch koen (Dylevsk,
2009b, ss. 8890).
1.1.3 Zakiven ptee
Pte dosplho lovka je zakivena v sagitln rovin (lordza, kyfza) a mrn
i ve frontln rovin (tzv. fyziologick skoliza).
Lordza, tj. obloukovit vyklenut vped, m v oblasti krn ptee vrchol
u C4C5, v oblasti bedern u L3L4. Kyfza, obloukovit vyklenut vzad, m v hrudn
oblasti vrchol u Th6Th7. Sacrum je tak kyfoticky zakiven. Zakiven ptee zvyuje
jej prunost, ale tak pevnost. Podle vpot je pte tvoen dvma lordzami
a dvma kyfzami sedmnctkrt pevnj, ne kdyby byla tvoena pouze jednm
obloukem.
Tzv. fyziologick skoliza je mrn vyboen ptee, avak bez rotace obratl
(proto je oznaen skoliza nevhodn). V 85 % ppad smuje doprava, v 15 %
doleva a je vdy nejnpadnj v hrudn ptei v rozsahu obratl Th3Th5. Zejm jde

11

o zakiven kompenzujc tzv. zkenou asymetrii konetin (del lev doln a prav
horn konetina u pravk) zpsobujc ikm sklon pnve (Dylevsk, 2009b, s. 90).
1.1.4 Pohyblivost ptee
Pte jako celek od lebky po sacrum se podob kloubu se temi stupni volnosti.
Umouje flexi, extenzi, lateroflexi a rotaci. Rozsah tchto pohyb v jednotlivch
segmentech je velmi mal, avak pi seten tchto pohyb z vce segment jde
o pohyb velkho rozsahu.
Flexe a extenze jsou pohyby probhajc v sagitln rovin. Rozsah flexe
v bedern oblasti odpovd 60, extenze 35. Rozsah thorakolumbln ptee jako
celku je 105 pi flexi, 60 pi extenzi. V krn ptei je fyziologick flexe 40, extenze
75.
Lateroflexe je pohyb ve frontln rovin, bhem kterho zrove dochz
k automatick rotaci obratlovch tl kontralaterln. Lateroflexe bedern ptee
a stejn tak i hrudn ptee je kolem 20, lateroflexe krn ptee odpovd rozsahu
3545.
Rotace, pohyb v transverzln rovin, je v oblasti bedern ptee omezen na 5,
v oblasti hrudn ptee je rotace 35 a v krn ptei je mon pohyb 4550.
Tyto hodnoty jsou pouze piblin a nzory rznch autor na rozsahy pohyb
ptee jsou velmi odlin. Navc se tyto hodnoty znan li s vkem (Kapandji, 1974,
pp. 4248).
1.1.5 Stabilita axilnho systmu
Rozliujeme stabilitu statickou a dynamickou. Statick stabilita je schopnost
udret stabiln konfiguraci obratl v zaujat poloze. Naproti tomu dynamick stabilita
znamen umonn pohybu ptee jako celku, pi zachovn hrub konfigurace obratl
v prbhu zmny polohy ptee (Vel, 1995, s. 18).
Statick stabilita
Statick stabilita je podmnna temi stabilizanmi pili. Pedn pil tvo tla
obratl s meziobratlovmi destikami a podln vazy. Dva postrann pile tvo
kloubn vbky, pouzdra intervertebrlnch kloub a vazy mezi sousednmi obratli.
K systmu statick stabilizace pat tak kostra hrudnku a pnevn a ramenn pletence.
Systm statick stabilizace chrn mn struktury a tlum nrazy vznikajc pi chzi,
skocch atd. na struktury CNS.

12

Dynamick stabilita
Dynamick stabilita je zajiovna prunost vazivovch struktur a svaly. Vazivo
tvo prunou "kostru" sval, jejich obaly i lachy. Vazivo svou prunost psob jako
tlumi nraz vznikajcch pi nhlch pohybech, ale je tak schopno akumulovat st
energie, kterou vytv svaly pi sv aktivit. Dle zajiuje penos svalovho stahu
na vzdlen struktury (tzv. svalov smyky). Vazivo je i vznamnm zdrojem
aferentnch informac, kter po zpracovn CNS zajiuj dynamickou stabilitu
pslunch oblast osovho apartu. Vznikneli vak svalov dysfunkce, nap.
na zklad bolestiv aferentace, me zpsobit chybn postaven pohybovho
segmentu a nslednou poruchu pohybov blok (Dylevsk, 2009b, s. 91).
1.1.6 Vliv aferentace na axiln systm
Senzorick

aferentace

vznamn

vliv

na

posturln

motoriku

(tzv. senzomotorika). Proprioceptivn aferentace d pmo zptnovazebnm

mechanismem prbh pohybu a astn se nastaven hranice rozsahu pohybu.
Nociceptivn a interoceptivn aference se uplatuj zejmna v patologickch procesech,
kdy omezuj motoriku (nap. pi lumbalgich).
Pohybov omezen vznikl patologickou aferenc oznaujeme jako funkn
pohybov blok na rozdl od organickho bloku, kter vznikl z mechanickch
pin, nap. pi raze. Funkn pohybov blok, asto spojen s bolestivost, me
vznikat i pi nkterch internch onemocnnch, s monou projekc do rznch oblast
ptee. Nap. blok Th ptee s bolestivost Th5 me signalizovat poruchu funkce
koronrnch cv, nebo hypertonus binch sval me bt vyvolan peritonitidou.
Dojdeli z loklnch pin k dysbalanci axilnho systmu, vznikne statick
nerovnovha. Dochz k ustrnut v urit poloze, pohybovmu omezen, kter nemus
mt dnou mechanickou pinu.
Pi zvanjch segmentovch dysbalancch se mohou tahy penet fascilnmi
smykami do vzdlench pon tchto smyek na konetinch. Tento fakt me vst
k chybn diagnostice, kdy je msto vskytu penesench bolest (reffered pain)
nesprvn oznaeno a leno jako msto vzniku pot.
Vertebrogenn syndromy mohou vznikat z poruch statick stability a/nebo
poruch dynamick stability. Tyto poruchy mohou bt jak strukturlnho, tak funknho
charakteru. Avak dletrvajc funkn porucha me tak vst k rozvoji strukturlnch

13

zmn, kter jsou ireverzibiln. Funkn poruchy, kter odstranme vas, jsou
reverzibiln, avak jejich nevhodou je tendence k recidivm, kterou je nutno potlait
pebudovnm pohybovho reimu (Vel, 1995, ss. 2122).

14

1.2

Akutn bolesti zad

1.2.1 Bolest
Bolest je subjektivn, nepjemn smyslov a emon zitek spojen
se skutenm nebo potencilnm pokozenm tkn. Bolest m mnohostrannou
etiologii. Me bt zpsobena chemickmi, biologickmi nebo fyziklnmi noxami,
ale i psychickmi poruchami vnmn bolesti. Akutn bolest m signln vznam,
oznamuje, e v organismu nen nco v podku, zna pokozen nebo varuje ped
hrozcm pokozenm. Chrn ns a upozoruje na nebezpe (Rokyta, 2009, ss. 12,15).
Akutn bolest trv hodiny, dny, nejdle vak 3 msce, zatmco chronick bolest
trv msce a roky, nejmn vak 36 msc. M obecn tendenci se rychle
zlepovat, na rozdl od chronick, kter se spe progresivn zhoruje (Fricov
in Rokyta, 2009, s. 32).
Ve vysplch zemch je od 50. let 20. stolet pozorovn stle se zvyujc poet
nemocnch s bolestmi zad. Jedna z teori prosazuje nzor, e bolesti zad jsou dan
za vzpmenou polohu tla. Tomu vak zcela neodpovdaj epidemiologick zjitn,
e mnohem men vskyt bolest zad je v oblastech s minimlnm ovlivnnm zpsobu
ivota souasnou technickou civilizac (Kozk in Rokyta, 2009, ss. 4950).
1.2.2 Ekonomick aspekty
Bolesti zad maj negativn vliv nejen na jedince samotnho, ale tak
na ekonomiku cel spolenosti. Jsou jednou z nejastjch pin pracovn
neschopnosti i dlouhodob invalidizace spojen s pobrnm socilnch dvek, jsou
tedy ekonomickou zt pro celou spolenost. Zejmna v ekonomicky rozvinutch
sttech dosahuj pm i nepm vdaje na lbu bolest zad astronomick ve.
To souvis i s faktem, e v dnen vyspl spolenosti jsou bolesti vce vnmny jako
choroba a i mrn bolesti jsou chpny jako dvod pracovn neschopnosti (Kozk
in Rokyta, 2009, s. 51).
1.2.3 Dlen na strukturln a funkn poruchy
Jedno z mnoha dlen bolest zad je podle pin na funkn a strukturln
(Mloch, 2008, s. 437).

15

Strukturln poruchy
Mezi strukturln poruchy pat degenerativn zmny, razy, vrozen vady,
ndory, osteoporza, revmatoidn onemocnn a zskan deformity jako jsou
Scheurmanova choroba i skoliza (Mloch, 2008, s. 437). Dletrvajc funkn
porucha me vst ke vzniku strukturlnch zmn (Vel, 1995, s. 22). Na druhou
stranu morfologick zmny mohou vst ke zmnm funkce.
Jako degenerativn zmny jsou na jedn stran oznaovny destruktivn zmny
jako u koxartrzy a gonartrzy, na stran druh jsou takto oznaovny i zmny
odpovdajc pirozenmu opoteben. Tak me jt o kompenzan i adaptan
reakce pi skolize nebo hypermobilit, kde osteofyty zvyuj stabilitu. Dleit je, e
pouh existence nedestruktivnch degenerativnch zmn nemus mt klinick vznam
(Lewit, 2003, ss. 2528).
Funkn poruchy
Mezi funkn poruchy adme funkn kloubn blokdy doprovzen reflexnmi
svalovmi zmnami, peten svalstva a vaz, ke ktermu dochz pi patnm dren
tla, vadnch pohybovch stereotypech, hypermobilit nebo pi nadmrn tk prci.
Bolesti zad mohou vznikat i na podklad vertebroviscerlnch a viscerovertebrlnch
vztah (Mloch, 2008, s. 437).
V mnoha medicnskch oborech je dleitost funknch zmn pln uznvan,
avak u pohybovho systmu, u kterho je funkce tak oividn, se funkn hledisko
uplatuje nejmn. Problmem funkce pohybovho systmu je jej sloitost
a diagnostick obtnost. Funkce pohybovho systmu me bt vyetovna pevn
klinickmi metodami, kter jsou pokldny za pli subjektivn, naopak laboratorn
vyetovac metody vzbuzuj dvru svoj objektivitou. Dalm problmem je to,
e nepat do dnho z uznvanch obor medicny a je proto vc vech a nikoho
(Lewit, 2003, s. 28).
1.2.4 Dlen na bolest pten a nepten etiologie
Bolest nepten etiologie, penesen bolest, je vnmna v jin oblasti, ne je jej
zdroj. Bolest nepten etiologie, na rozdl od bolesti pten etiologie, nen zvisl
na postaven a pohybech ptee, palpace ptee je nebolestiv, chyb paravertebrln
spasmy. Po sprvn lb nepten etiologie bolesti dochz ke zmrnn bolesti.
Penesenou bolest dlme dle na viscerln penesenou bolest, kter je penesena

16

z vnitnch orgn, a somatickou penesenou bolest, pseudoradikulrn bolest, nap.

ze sakroiliaklnho sklouben nebo kyelnho kloubu (Vrba, 2008, ss. 208209).
1.2.5 Dlen podle tzv. diagnostick trias
Bolesti zad dlme podle tzv. diagnostick trias na prost (nespecifick bolesti
vtinou bez jasnho organickho podkladu), bolesti vyvolan zvanm organickm
onemocnnm ptee (tumor, trauma, infekce) a bolesti koenov a mn. Faktory
zvyujc riziko zvanho onemocnn axilnho systmu, vnitnch orgn
i postien nervovho systmu uruje koncepce varovnch pznak, tzv. red flags
(ttkov, 2009, s. 346). Tato prce se zabv spe prostmi bolestmi zad.
Hlavnm pznakem pacient s prostmi bolestmi zad je nhle vznikl bolest
lokalizovan v pslun oblasti ptee bez vyzaovn do konetin nebo trupu, spojen
s blokdou v ptenm segmentu a nkdy i s antalgickm drenm (vynucen poloha).
Obas je doprovzen vegetativnmi pznaky, nap. nauzeou, zvenm pocenm
a zvratmi zvislmi na poloze hlavy. Dleit je diferenciln diagnostika s drazem
na anamnzu a klinick vyeten vedouc k odhalen jinch pin. Nejastjmi
obtemi jsou akutn krn blokda, hrudn blokda a akutn lumbago (ttkov,
2009, s. 346).
1.2.6 Dlen podle anatomick oblasti
Krn pte
Akutn krn blokda vznik po prudkm nekontrolovanm pohybu hlavou,
po peten krn ptee (nap. opakovan jednostrann peten noenm bemene),
po celkovm prochladnut nebo pi nevhodn poloze hlavy a krku bhem spnku.
Pinou je funkn postien struktur krn ptee (ttkov, 2009, s. 346).
V klinickm obraze pozorujeme strnul dren, klon a rotaci hlavy. Bv
omezena rotace na jednu stranu a inklinace na druhou stranu, ale tak pedklon
a zklon (Lewit, 2003, s. 292). V dsledku drdn a komprese arteriae vertebrales
a nsledn cvn nedostatenosti struktur jimi zsobench se me objevit i vertigo,
nauzea, zvracen, zven pocen (ttkov, 2009, s. 346).
Nejastj pinou bolest je blokda segmentu C2/3 a asto i dalch segment
zrove C5/6, atlantooccipitln sklouben, nebo cervikotorakln pechod. I tyto
segmenty mus bt leny, avak vtinou je lze diagnostikovat a po odstrann
blokdy C2/3 (Lewit, 2003, s. 292).

17

Hrudn pte
Hrudn pte je nejmn pohybliv sek ptee a je proto nejstabilnj. Z tohoto
dvodu je nejmn asto postiena jako prvn. Na druhou stranu se vak do hrudn
ptee promtaj bolesti viscerln a mohou bt pinou funknch poruch tto oblasti.
Blokdy

hrudn

oblasti

nepostihuj

jen

intervertebrln

klouby,

ale

tak

kostovertebrln sklouben. V obou ppadech me prohlouben dchn zhorovat

bolest. Bolest v hrudn oblasti vak mohou zpsobit i spasmy vzpimovae trupu bez
blokd ptee nebo eber. Dal pinou me bt dysfunkce hlubokho stabilizanho
systmu (Lewit, 2003, s. 291).
Hrudn blokda vznik astji v cervikotoraklnm a torakolumblnm pechodu
a jej pinou je asto nevhodn dren tla pi prci, mechanick peten, prudk
rotan pohyb, nevhodn poloha pi spnku. Predisponujcmi faktory jsou razy ptee
v minulosti, hyperkyfza nebo naopak vyhlazen kyfzy (ttkov, 2009, s. 346).
Akutn hrudn stel je v porovnn s lumbagem a krnm stelem mnohem
vzcnj, avak mv nejdramatitj prbh, protoe nemocn krom bolesti
v zdech neme dchat. Jde o akutn bolesti v dsledku blokd, zejmna eber.
Pi velmi akutnch bolestech bv manipulan i mobilizan terapie tko provediteln
a nejschdnjm eenm bv obstik (Lewit, 2003, s. 291).
Bedern pte
Lumbago, akutn blokda bedern ptee, vznik asto po nhlm pedklonu
s rotac nebo po prudkm zvednut tkho bemene z pedklonu do zklonu. Typick
je tk blokda bedern ptee s antalgickm drenm, omezen pohyblivost, zejmna
do rotace spojen s bolestivost a ptomnost reflexnch svalovch zmn. Nkdy me
blokda vzniknout opodn po pedchozm dlouhodobm dren ve vynucen poloze
(nap. jzda v aut), z nadmrn fyzick prce, prochladnut i podklouznut
(ttkov, 2009, s. 346).
Pi blokdch intervertebrlnch kloub bedernch a sakroiliaklnho kloubu
pouvme pedevm manipulan lbu. Pacient m pi blokdch v ki nsledujc
obte. V akutnm stavu je vrazn omezen pohyb, piem extenze ptee bv
obtnj ne flexe. Bolesti me vyvolat i kael nebo kchnut. Bolest je vtinou
asymetrick a me vyzaovat i do bok, hd, slabin, podbiku, dolnch konetin
nebo i do hrudn ptee. Pi klinickm vyeten nalezneme typick pznaky blokd

18

v postiench kloubech, odpor, bolest pi zapruen a svalov spasmy charakteristick

pro jednotliv pohybov segmenty (Lewit, 2003, ss. 282283).
1.2.7 Vliv hlubokho stabilizanho systmu
Hlubok stabilizan systm ptee (HSSP) je jednm z nejvznamnjch
funknch faktor, kter vyetujeme a terapeuticky ovlivujeme. HSSP pedstavuje
svalovou souhru zabezpeujc statickou a dynamickou stabilizaci ptee pi
jakmkoliv statickm zaten (sed, stoj) a doprovz i kad clen pohyb konetin.
Zapojen tchto sval do stabilizace ptee je automatick. Poruchy v zapojen HSSP
jsou vznamnm etiopatogenetickm faktorem pro vznik vertebrogennch poruch,
a proto clen ovlivujeme aktivitu tohoto systmu, jak v terapii, tak i v prevenci.
Hlavn pinou diagnostickho selhn je nedostaten znalost velmi sloitch
funknch zmn. V klinickm vyeten zjiujeme zkladn funkn zmny ve svalech,
kloubech, mkkch tknch a dc funkci CNS.
Ve svalech pozorujeme zmny svalovho napt a svalov spouov body, kter
jsou zdrojem bolesti a bvaj hlavn pinou zmny kloubnho vzoru, specifickho
funknho omezen hybnosti kloubu. V mkkch tknch vnmme odpor pi
protahovn a asen ke a podko a posouvn tkn proti sob. Pohybov soustava
toti neme fungovat, nepohybujli se vechny mkk tkn vetn vnitnch orgn
v harmonii s pohybem. Dleitou roli hraje CNS dc svalovou souhru centrlnmi
programy, kter jsou zodpovdn za dren tla a pohyb. Nejastji bv porueno
zapojovn sval do stabilizanch funkc. Dalm faktorem jsou poruchy relaxace
nebo diferenciace pohybu. Tyto piny vedou k zapojen vtho potu sval, ne
je poteba, a dochz tak k petovn pohybovch segment.
Na stabilizaci ptee m zsadn vliv souhra mezi hlubokmi svaly a dlouhmi
povrchovmi svaly. Konkrtn jde o kokontrakci monosegmentlnch sval, v prv
ad musculus multifidus a s nm zetzenou brnic, pnevn dno a bin svalstvo,
kter pedstavuje pedn oporu bin dutiny. Tyto svaly se podlej na regulaci
nitrobinho tlaku. V oblasti krn a horn hrudn ptee jde o souhru hlubokch
flexor a extenzor ptee. Insuficience HSSP, a u zskan nebo zaloen pi
poruchch posturln ontogeneze, vede k nadmrnmu a jednostrannmu petovn
sval kompenzujcch nedostatenou stabilizaci ptee. Pi insuficienci HSSP nejsou
jednotliv segmenty pi pohybu dostaten fixovny, nebo jsou fixovny

19

v nevhodnm postaven, co vede k chronickmu petovn (Kol, Lewit, 2008,

ss. 270275).

20

1.3 Funkn kloubn blokda

Funkn kloubn blokda je jednou z nejastjch funknch poruch
v pohybovm apartu a m zcela jin vznam ne termn kloubn blokda uvan
v ortopedii a traumatologii. Kloubn blokda je bolestiv kloubn zarka, kter vznik
v dsledku patologickch strukturlnch intraartikulrnch zmn. Naproti tomu funkn
kloubn blokda je omezen pohybu kloubu bez ptomnosti patologicko
morfologickch zmn, piem odstrannm tto blokdy se pohyb znovu obnov
(Rychlkov, 2009, s. 46).
Snen rozsah pohybu se lehce pozn a m na kloubech konetin, mnohem
obtnji vak v jednotlivch segmentech ptee. Bhem pohybu zjiujeme zven
odpor. Nejnpadnj zmnou je chybn pruen v krajnm postaven segmentu ptee.
U normlnho kloubu nikdy nedosahujeme krajnho postaven nhle a lehkm
zvenm tlaku zvtme rozsah pohybu. Naproti tomu u kloubu s omezenou
pohyblivost narme nhle na nepoddajnou bariru a mluvme pak o kloubn blokd
(Lewit, 2003, s. 28).
1.3.1 Kloubn vle
Pohyb v kloubu, kter bv omezen pi blokd, je dvoj. Za prv rozeznvme
funkn pohyb, kter me bt vykonvn aktivn. Za druh existuje tzv. joint play
neboli vle v kloubu. Jedn se o pasivn pohyb, kter neme bt vykonvn aktivn
(Lewit, 2003, s. 29).
Kloubn vli meme vyetit prakticky v ktermkoliv kloubu. Vzjemn posuny
jsou sice velmi malho rozsahu, ale jsou zkladnm pedpokladem pohybu v kloubu.
Rozsah kloubn vle je dn fyziologickmi hranicemi napt periartikulrnch struktur.
Jednotliv smry kloubn vle jsou distrakce, anteroposteriorn posun, laterolaterln
posun, rotan pohyby a zahlen do obou stran (Rychlkov, 2009, s. 48).
Kloubn vle m zejm vznam v ochran kloubu ped nadmrnm odrnm
kloubnch chrupavek bhem pohybu a ped tvrdmi nrazy na anatomickou bariru
(Tich, Jelnek, Mackov, 2010, s. 473).
Diagnostick vznam kloubn vle tkv v tom, e odhaluje blokdu u tehdy,
kdy je funkn pohyb jet normln. Joint play vyuvme terapeuticky pro
obnoven normln pohyblivosti, protoe je etrnj a innj ne pasivn funkn
pohyb (Lewit, 2003, ss. 2930).

21

1.3.2 Kloubn bariry

Kloubn bariry dlme na fyziologick, anatomick a patologick. Anatomick
barira je dna kostnmi a vazivovmi strukturami. Fyziologick barira je dna
naptm sval, kter kloub pekrauj, a je prvnm minimlnm mkkm odporem,
na kter narazme pi vyetovn pasivn hybnosti. Fyziologick barira se lehce
poddv, pru a m ochrannou funkci. Od tto bariry se vrazn li patologick
nebo restriktivn barira, kter omezuje pohyb, je mlo poddajn a nepru. asto mn
neutrln bod kloubu (Lewit, 2003, s. 28).
1.3.3 Teorie uskinut meniskoid
Nen dosud zejm, co se pi blokd odehrv
a co je jej prvotn pinou. Existuje ada teori, kter
se

sna

tuto

problematiku

objasnit.

Souasn

uznvanou teori je tzv. teorie uskinut meniskoid.

Vtina kloub m nekongruentn kloubn ploky
a pro hladk vzjemn pohyb je nutn, aby byl
zbvajc
vyplovn

prostor,
velmi

utvejc
pohyblivou

se

bhem
strukturou,

pohybu,
voln

se pohybujc mezi kloubnmi plokami, co spluje

prv meniskoid.
Meniskoid m mkkou bazi spojenou s kloubnm
pouzdrem a voln mlo stlaiteln okraj tuh
konzistence. Kloubn chrupavka je tvrd a elastick, jen
pokud je psobc sla krtkho trvn. Trvli tlak
na chrupavku del dobu, chrupavka se tlesu
pizpsob. Uskineli se meniskoid mezi kloubnmi
plochami, tvrd okraj meniskoidu vytvo v chrupavce
dlek, ve kterm zstane jako v pasti. Z obrzku 1 je patrn, e uskinut
meniskoidy lze uvolnit oddlenm kloubnch ploek nrazovou manipulac nebo
repetitivn mobilizac (Lewit, 2003, ss. 3132).

22

1.3.4 Reflexn zmny u blokd

Blokda v pohybovm segmentu ptee jde ruku v ruce s reflexnmi zmnami
ve stejnm segmentu. Tyto zmny se tkaj ke, svalstva etc. Pi omezenm pohybu
je nejvznamnj zmnou hypertonie sval, co me samo o sob omezovat pohyb.
Zven svalov napt tedy me bt pekkou pi zdnliv kloubn porue a projev
se odporem v jednom smru a nhlm povolenm odporu ve smru druhm (Lewit,
2003, s. 30).
1.3.5 Vznik funknch blokd
Peten a hybn zaten
Leh formy blokd vznikaj denn a pekonat je lze prostm protaenm,
pohybem. Zstaneli blokda fixovna, zle nejen na zaten samotnm, ale tak
na nervosvalovm apartu, kter se mus vyrovnat se zatenm a udrovat sprvn
postaven ptee. Prvnm faktorem, kter zpsobuje blokdy, je zaten pekraujc
hranici individuln odolnosti jedince, nebo jet astj chybn pohybov stereotyp.
Modern civilizace mnoha pracujcm vnucuje velmi jednostrann pohyb, m
vznikaj svalov dysbalance a nesprvn dren tla. Pro souasnou civilizaci
je charakteristick nedostatek pohybu a zrove statick petovn. Tyto faktory jsou
nejastjmi pinami funknch poruch a blokd a zrove i astch recidiv.
Trauma
Trauma je dalm vznamnm initelem pro vznik blokd. Trauma je definovno
jako zevn sla psobc na tlo schopn pokodit jeho strukturu i funkci. Dojdeli
nsledkem nhlho, nevyvenho pohybu k prudkmu vzestupu sil psobcch
na pte, meme jen tko rozliovat mezi petenm a traumatem.
Reflexn pochody
Blokda me mt pravdpodobn tak reflexn pvod ve zmnch v segmentu.
Viscerln onemocnn psob nociceptivn podrdn, jeho nsledkem vznik
svalov spasmus (dfense musculaire) v odpovdajcm segmentu, a to pedevm
v hlubokch vrstvch zdovch sval. Tmto mechanismem dochz k fixaci
pohybovho segmentu ptee, naruen normln pohyblivosti trupu, a pokud tento stav
petrvv, vznik blokda. Pro tyto blokdy je typick, e recidivuj, kdy se zhoruje
intern onemocnn (Lewit, 2003, ss. 3334).

23

1.3.6 Klinick projevy

Funkn blokda kloubu m ti charakteristick pznaky. Tmito pznaky jsou
omezen rozsahu pohybu v kloubu, ztrta kloubn vle a reaktivn zmny napt
kosternch sval, kter pekrauj zablokovan kloub a vykonvaj v nm aktivn
pohyby. Funkn zablokovan kloub mrn mn neutrln postaven. Dleit je,
e celkov rozsah pohybu se u funkn blokdy nemn, avak dochz k relativn
zmn velikosti dlch pohyb, ze kterch se celkov rozsah kolem jedn osy pohybu
skld. Na jedn stran dochz ke splynut fyziologick a anatomick bariry,
na opan stran se fyziologick barira od anatomick vzdaluje. Rozloen svalovho
napt kolem zablokovanho kloubu m typick obraz. Svaly psobc ve smru
funkn blokdy jsou hypertonick, a naopak antagonistick svaly jsou cestou
recipron inervace hypotonick (Tich, Jelnek, Mackov, 2010, ss. 472474).
Co se subjektivnch pznak te, pacient me pociovat omezen pohybu
a/nebo bolest. Nhle vznikl omezen pohybu, kter je zrove asto spojeno s bolest,
si nemocn vtinou uvdomuje. Avak omezen hybnosti me vznikat i pozvolna,
ani by si to nemocn uvdomoval, organismus si pak kompenzanmi schopnostmi
vytv nhradn pohybov stereotypy. V tomto ppad si nemocn zane omezen
hybnosti uvdomovat vtinou a v moment, kdy dochz k dekompenzaci
nhradnch mechanism. Vnmn bolesti zpsoben funkn kloubn blokdou
je velmi individuln a rozmanit co do jej intenzity i kvality (Rychlkov, 2009,
s. 55).
1.3.7 Klinick vznam
Funkn kloubn blokda me vyvolvat poruchy i v dalch secch ptee,
nkdy od pvodn poruchy znan vzdlench. V tomto procesu ovem nejsou
jednotliv segmenty stejn relevantn. Blokdy v klovch oblastech, jako
je cervikokraniln spojen, CTH, THL pechod, lumbosakrln oblast a oblast pnve,
jsou velmi ast, vznamn a zpsobuj vdy dal zmny.
Podle klinickch projev meme dlit kloubn blokdy na klinicky nm
a klinicky manifestn. Klinicky manifestn blokdy psob pacientovi bolest
v zablokovanm segmentu. Klinicky nm funkn blokdy nezpsobuj nemocnmu
obte ani bolest, avak reflexn zmny vznikajc v jejich dsledku mohou obas
vyvolat pote. K tmto reflexnm zmnm pat hyperalgick kon zny a svalov

24

spasmy. Dalm pkladem klinicky nm funkn blokdy me bt blokda

v atlantooccipitlnch kloubech, kter u pacient s hypertenzn chorobou me
ovlivovat vi krevnho tlaku, na co se ovem v takovchto ppadech nepoml.
Funkn kloubn blokda tedy nen pouze mechanick porucha v kloubu, ale me
reflexnm mechanismem vznamn ovlivnit funkce ostatnch st pohybovho
systmu a ostatnch orgn (Rychlkov, 2009, ss. 5657).
1.3.8 Nsledky blokd
Pte je velmi lenit, a proto se vyazen jednoho pohybovho segmentu lehce
kompenzuje a unik tak pozornosti. Tm dochz nejen ke kvantitativnmu, ale tak
ke kvalitativnmu petovn, pedevm pi blokdch v klovch oblastech.
Kupkladu rotace hlavy probh mnohem ekonomitji v atlantoaxilnm sklouben
ne v ostatnch segmentech krn ptee, a proto blokda v tomto sklouben vede
k pokozovn kaudlnho seku krn ptee. Obecn meme ci, e omezen
pohyblivost v jednom segmentu vyvol hypermobilitu v segmentu jinm a e celkov
nsledky bvaj nejhor pi lzch v klovch oblastech.
Nejtypitjm nsledkem chronickho petovn je tvorba osteofyt, kter
maj stabilizujc funkci, v hypermobilnch oblastech. Znehybovn hypermobilnch
segment pomoc osteofyt pak postupuje z jednoho segmentu na dal. V mst
blokdy jsou chrupavky a destiky bradytrofick, protoe jejich viva je zvisl
na pohybu, a postupn vznikaj regresivn zmny ve smyslu snen destiky.
Degenerativn zmny se nemus klinicky projevovat, ale pte je mn odoln
a nchylnj k funkn dekompenzaci (Lewit, 2003, s. 40).

25

1.4 Mobilizan a manipulan terapie

Manipulace a mobilizace je specifick lba pouvan k odstrann funknch
kloubnch blokd. Pi tomto zpsobu pouvme nejrznj mobilizan techniky
a manipulace podle konkrtn sti ptee a podle cle, kterho chceme doshnout.
Jedn se o specifick lebn zkroky, kter jsou technicky velmi nron
(Rychlkov, 2009, s. 200).
Manipulace nen jako hra golfu, ve kterm pouv hr techniku, kterou
provede der ve smru, v jakm chce, aby mek smoval. Manipulace se podob
spe achm, ve kterch hr posunuje rznmi figurkami do mnoha rznch smr
a kde jsou plny uskuteovny, maeny a mnny, ne je dosaeno cle (Maitland,
2005, p.1).
1.4.1 Mobilizace
Kloubn mobilizace znamen postupn zvtovn pohybu v kloubu. Mobilizaci
provdme jemnmi opakovanmi pohyby na hranici monho pohybu, tedy tsn
ped dosaenm pedpt v kloubu. Pi opakovn pohybu se nevracme zpt
do vchozho nebo stednho postaven, ale pokraujeme v dosaen hranici pohybu.
V prbhu mobilizace ctme pod prsty, jak se pohyb uvoluje a blokda se zmenuje,
nebo pi lehk blokd zcela miz. Podle proveden a zpsobu mobilizace rozliujeme
techniky do dvou kategori: 1. neclen technika nespecifick mobilizace, 2. clen
technika segmentov mobilizace.
Nespecifick neclen mobilizace je technika, pomoc kter mobilizujeme
nkolik pohybovch segment nebo cel sek ptee. Neclenou mobilizaci asto
kombinujeme i s trakn technikou. Jednotlivch druh neclen mobilizace je mnoho
a v podstat je jejich mon poet neomezen. Jedna vc je vak zsadn, a sice
zachovn principu a technickch pravidel mobilizace.
Segmentovou clenou mobilizac provdme pouze v jednom pohybovm
segmentu do omezenho smru joint play. Pouvme techniky s nebo bez fixace
spodnho obratle pohybovho segmentu. Technick pravidla jsou stejn jako
u nespecifick mobilizace, ale pruiv pohyby mus bt maximln omezeny pouze
na jeden pohybov segment. Mnoh polohy pi segmentov mobilizaci jsou identick
s polohami pro manipulaci, avak u manipulace musme doshnout maximlnho
pedpt v kloubu.

26

Mobilizan techniky jsou velmi inn, uvoluj pohyb v kloubu, ale pouze
za pedpokladu, e nen velk intraartikulrn reakce a nejsou velk bolestiv spasmy.
Mobilizace zsadn neme pekonat kloubn blokdu, protoe k jejmu odstrann
musme pout takov sly, abychom pekonali slu psobc uskinut meniskoidu.
Z toho dvodu nikdy neme nahradit manipulaci (Rychlkov, 2009, s. 212).
1.4.2 Manipulace
Na rozdl od mobilizace je manipulace jednorzov pohyb v kloubu. Manipulaci
provdme po dosaen pedpt jemnm rychlm nrazem, kterm se kloubn ploky
oddaluj (distrakce) nebo posunuj proti sob, ppadn se kombinuj. Jeli pohyb
omezen ve vce smrech kloubn vle, zanme v relativn nejvolnjm smru.
Manipulace odstrauje nejen funkn poruchu kloubu, ale souasn ovlivuje tak
reflexn zmny, kter vznikly v jejm dsledku. Po spn manipulaci se tedy
obnovuje pohyb v kloubu, miz nebo se zmenuj svalov spasmy a hyperalgick kon
zny, normalizuje se kon teplota. Manipulace je velmi inn reflexn lba
(Rychlkov, 2009, s. 214).
1.4.3 Indikace
Indikace pro manipulaci nen jen zjitn funkn kloubn blokdy, ale i vsledek
patogenetickho rozboru, pi kterm jsme doli k zvru, e funkn kloubn blokda
je centrlnm lnkem celho reflexnho dje. V ppad mnohoetnch funknch
kloubnch blokd neprovdme mobilizaci vech pohybovch segment. Segment,
ve kterm budeme provdt manipulaci jako prvn lebn zkrok, zvaujeme podle
klinickho vznamu a reflexnho vlivu jednotlivch blokd. Po kad manipulaci
pacienta vyetujeme, abychom se pesvdili o spnosti manipulace.
Jestlie funkn kloubn blokda po prvn manipulaci recidivuje, pouili jsme
bu nesprvn druh manipulace, nebo byla manipulace patn provedena. V tomto
ppad lze manipulaci opakovat na stejnm segmentu v pomrn krtkm asovm
seku, nejlpe po tdnu. Pokud i pak kloubn blokda recidivuje, manipulace je bu
nevhodn lebn zkrok, nebo jsme stanovili patnou diagnzu centrlnho lnku
celho reflexnho dje a recidivujc blokda m jinou pinu (Rychlkov, 2009,
s. 214).

27

1.4.4 Kontraindikace
Absolutn kontraindikac jsou erstv fraktury, zhmodniny, tumory, metastzy,
spondylitidy, os odontoides a vymizen kloubn trbiny. Dle tak akutn stavy, pro
kter nelze pacienta polohovat, jak je zapoteb, a nelze tedy dodret technick
podmnky nutn pro sprvn proveden manipulace. Je myln domnvat se, e nkter
anomlie a malformace jsou kontraindikac. V tchto ppadech vyuvme
mobilizan i manipulan techniky, kter odpovdaj danmu stavu.
Mezi relativn kontraindikace pat segmentov nebo celkov hypermobilita,
osteoporza vyho stupn, vertebrobazilrn insuficience tho stupn, rozshl
svalov spasmy a reflexn zmny. Thotenstv ani vk nejsou kontraindikac
manipulace (Rychlkov, 2009, s. 215).
1.4.5 Klinick nsledky nesprvn manipulace
Klinick nsledky me mt manipulace nevhodn indikovan nebo nesprvn
proveden. V literatue jsou jako varovn ped manipulacemi uvdny kazuistiky
konc exitem. Avak pi podrobnjm sledovn tchto citac zjistme, e u tchto
manipulac chyb daj o pedchozm funknm vyeten ptee, dalch doplujcch
vyetench pohybovho apartu a zejmna daje o druhu pouit manipulace a jejm
nasmrovn. Zato jsou uvdny velmi podrobn patologickoanatomick nlezy.
Lze vak konstatovat, e bylo pouito velk sly s velkou rychlost a vbec nebyla
dodrena zsadn pravidla nutn pro bezpen proveden manipulace.
Naopak je v literatue vnovno mlo pozornosti ppadm manipulac, u nich
dochz ke zhoren stavu nemocnho, prodlouen doby len nebo dokonce
invalidizaci. Mezi nejastj dvody zhoren stavu po manipulacch pat
nedostaten vyeten, nesprvn diagnza, nesprvn indikace manipulace a patn
technicky proveden manipulace (Rychlkov, 2009, ss. 216217).
1.4.6 Obecn zsady
Poloha pacienta mus bt takov, aby byl pacient uvolnn a len st tla
pstupn.
Terapeut mus stt tak, aby byl uvolnn a stabiln. Pohyb m vychzet z celho
tla terapeuta a hmaty mus bt provedeny ve sprvnm smru.

28

Pi sprvn proveden technice vtinou fixujeme jednoho a mobilizujeme

druhho kloubnho partnera jednoho kloubnho spojen. Pte nejastji fixujeme
polohou a souasn tak pmo rukama, jeli to mon.
Pi mobilizaci kloubu nesm bt kloubn pouzdro napjat. Smr terapeutova
hmatu odpovd bu omezen pohyblivosti, kloubn vli nebo distrakci. Pitom
rozliujeme techniky pm, kter pekonvaj pekku ve smru omezen pohybu,
a nepm, kter se provdj ve volnm smru. Podle Kalteborna (1973) zvis smr
kloubn vle, a proto t kloubn mobilizace, na tom, jestli je proximln kloubn
jamka (konkavita) a proto distln hlavice (konvexita), nebo naopak. Jeli konkavita
proximln, distln konvexn partner kloue v opanm smru, ne je funkn pohyb.
A proto i mobilizaci v tomto ppad provdme do opanho smru, ne je funkn
pohyb.
Pedpt pedstavuje prvn fzi manipulace a m zkou souvislost s mobilizac.
Pedpt (bariry) doshneme v moment, kdy ctme prvn lehk odpor. Terapeut
postupuje velmi jemn a pacient mus bt opravdu relaxovan. Na ptei nelze pesn
rozliovat mezi funknm pohybem a kloubn vl (jako je tomu u perifernch kloub),
protoe aktivn pohyb v jedinm segmentu nen mon. Proto pasivn proveden
pohybu v jednom pohybovm segmentu do jist mry odpovd kloubn vli.
Po dosaen pedpt mme dv monosti, jak obnovit pohyblivost. Za prv prujcm
pohybem nebo vykvnm pi barie doshneme za velmi mrnho tlaku uvolnn
mobilizace. Za druh meme provst z dosaenho pedpt nraz nrazov
manipulace.
Mobilizaci dlme na prostou a mobilizaci s vyuitm metod svalov facilitace
a inhibice. Prost mobilizace nen pli inn v oblasti ptee, ale me bt pouita
jako pprava na nrazovou manipulaci nebo pro dolovn. Pro podstatn zven
innosti mobilizace vyuvme metod svalov facilitace a inhibice. Mezi tyto
facilitan a inhibin metody pat postizometrick relaxace, antigravitan relaxace,
aktivn repetitivn pohyb provdn ve smru omezen pohyblivosti proti odporu
terapeuta, inhibice stimulac antagonist. Dle vyuvme pro svalovou inhibici nebo
facilitaci inku dchn na kostern svalstvo nebo pohybu o. Samozejm lze
uveden techniky kombinovat.

29

Nrazov manipulace je rychl, ale nensiln nraz o velmi malm rozsahu

z pedpt. Pi pekonn urit meze dojde zpravidla k lupnut. Po inn manipulaci
zjistme hypotonii a zvten rozsahu pohybu (Lewit, 2003, ss. 171174).

30

1.5 Evidence based medicine

Evidence based medicine (EBM) je do etiny pekldna nejastji jako
medicna zaloen na dkazech. EBM je oznaovna jako trend, smr, hnut ale
i filosofie (http://knihovna.nkp.cz).
EBM je svdomit, zeteln a soudn vyuvn nejlepch souasnch poznatk
pro rozhodovn o lb jednotlivch pacient. EBM v praxi znamen integraci
individulnch klinickch zkuenost s nejlepmi dostupnmi externmi klinickmi
dkazy ze systematickch vzkum. Individulnmi klinickmi zkuenostmi jsou
mnny odbornost a sudek, kter jednotliv lkai zskvaj klinickou prax.
Nejlepmi dostupnmi externmi klinickmi dkazy je mylen klinicky relevantn
vzkum asto z oblasti zkladnch medicnskch vd, ale pedevm z klinickch
vzkum zamench na pacienty. Tyto vzkumy jsou zameny na sprvnost
a pesnost diagnostickch test, vliv prognostickch ukazatel, efektivitu a bezpenost
lebnch, rehabilitanch a preventivnch opaten. Extern klinick dkazy vyvrac
dve pijat diagnostick testy a lbu a nahrazuj je novmi, kter jsou vkonnj,
pesnj, innj a bezpenj (Sackett, 1996, pp. 7172).
Klinick studie meme hierarchizovat podle klinick relevance do pyramidy
dkaz od nejvznamnjch po nejmn vznamn (viz obrzek 2). Systematick
review a metaanalzy kriticky shrnuj vsledky randomizovanch kontrolovanch
studi. Vychz se z pedpokladu, e slouli se vt poet jednotlivch soubor
do jednoho, vzroste pesnost statistickho zpracovn. Systematick review (pehled)
a metaanalzy pesn definuj jejich cle, el, pouit zdroje a metody a jejich
metodologie mus bt srozumiteln a reprodukovateln. Randomizovan dvojit slep
kontrolovan studie nhodn rozdl pacienty do dvou skupin, piem jedn skupin
je podvn testovan lk, druh placebo. U obou skupin jsou pak sledovny pedem
uren faktory. S rozdlenm pacient do skupin nejsou obeznmeni ani pacienti, ani
lkai. Zaslepen studie maj vt vypovdajc hodnotu ne nezaslepen.
Randomizovan kontrolovan studie (RKS) jsou pokldny za zlat standard
lkaskho vzkumu. Jejich nevhodou jsou celkov nklady a asov nronost
vzkumnho procesu. Prospektivn (kohortov) studie sleduj zdrav jedince. Skupiny
sledovanch osob jsou vybrny podle rozdl ve vystaven uritmu faktoru. Studie
ppad a kontrol se zabvaj vnitnmi a zevnmi pinami nemoc. Pacienti s uritou
chorobou jsou sledovni zrove s pacienty, kte zastupuj veobecnou populaci,

31

i pacienty s jinou chorobou. Prezov studie sleduj pedem definovan populace,

kdy jsou onemocnn i rizikov faktory vymezeny k uritmu asovmu seku.
Kazuistiky popisuj historii vzniku onemocnn u jednotlivce (http://www.moje
medicina.cz).

32

1.6 Hodnotc kly

1.6.1 Hodnocen bolesti
Vizuln analogov kla (Visual analogue scale VAS) je horizontln ra
o dlce 10 cm, piem na jednom jejm konci je slovn popisek "dn bolest",
na druhm "nejhor mon bolest". Pacient na seku nakresl znaku, kter indikuje
intenzitu jeho souasn bolesti. Hodnota intenzity bolesti pacienta se pak udv
v milimetrech od zatku ke znace. Tato kla me mt i vertikln podobu (Kolektiv
autor, 2006, s. 45). Jako dn bolest se oznauje vsledek 04 mm, mrn bolest
544 mm, stedn tk bolest 4574 mm a jako vn bolest 75100 mm (Hawker
et al., 2011, pp. 240241).
BS11 (11point Box Score) je modifikace VAS, kter je pro pacienty
srozumitelnj. Jej nevhodou je pouze 11 monch odpovd a nic mezi nimi
(Iskedjian, Jaszewski, Desjardins, 2011, p. 260).
seln hodnotc kla (Numerical rating score NRS) je zejm nejastj
klou pouvanou k hodnocen bolesti. Pacient hodnot svou bolest na stupnici
od 0 do 10, piem 0 znamen " dn bolest " a 10 znamen "nejhor pedstaviteln
bolest" (Kolektiv autor, 2006, s. 45).
McGillv

dotaznk

bolesti

(McGill

pain

questionnaire

MPQ)

je multidimensionln dotaznk navren k men senzitivnch, citovch a hodnotcch

aspekt bolesti a jej intenzity u dosplch s chronickou bolest. kla obsahuje
78 poloek popisujcch bolest rozdlench do 20 podkl a stupnici hodnotc
intenzitu souasn bolesti. Jeho vyplnn trv asi 20 minut. Existuje tak zkrcen
verze tohoto dotaznku, jej vyplnn trv 25 minut (Hawker et al., 2011,
pp. 242243).
Prh bolesti pi tlaku (Presure pain treshold PPT) je men pomoc algometru,
kter se pikld na svaly a m prh bolesti pi tlaku v kg/cm2. Spolehlivost tohoto
men je pomrn vysok (Giburm et al., 2011, p. 413).
1.6.2 Hodnocen funknch schopnost
Index pro disabilitu u krn ptee (Neck disability index NDI) hodnot
disabilitu (omezen bnch dennch aktivit) pacienta 10 polokami (intenzita bolesti,
schopnost sebepe, zvedn vc, zen auta, zbava, spnek, bolesti hlavy,
koncentrace, ten a prce), na kadou z nich je 6 monch odpovd, kter jsou

33

ohodnoceny 05 body. Body jsou nakonec seteny. 0 bod znamen, e aktivity nejsou
limitovny, 50 bod vyjaduje velk omezen aktivit (Ackelman, Lindgren, 2002,
pp. 284285).
Oswestry dotaznk (Oswestry Disability Index ODI) hodnot disabilitu pacienta
spojenou s onemocnnm ptee. Existuje mnoho modifikovanch verz ODI.
Originln verze hodnot 10 poloek (intenzita bolesti, sebepe, zvedn vc, chze,
sed, stoj, spnek, sexuln ivot, sociln ivot a cestovn). Na kadou z poloek
je 6 monch odpovd, kter jsou bodovny od 0 do 5. Nejvy mon skre
je 50 bod a znamen to maximln disabilitu (Fairbank, Pynsent, 2000, pp. 2940
2944).
RolandvMorrisv

dotaznk

pro

disabilitu

(RolandMorris

disability

questionnaire RDQ) hodnot fyzickou disabilitu pacienta zpsobenou bolestmi doln

sti zad pomoc 24 otzek. Zskli pacient 0 bod, znamen to dnou disabilitu,
24 bod znamen maximln disabilitu. RDQ je krtk, jednoduch na vyplnn
a srozumiteln pro pacienty. Tento pstup byl navren pro rozeznvn krtkodobch
zmn a je vhodn jak pro vzkum, tak i pro klinickou praxi. Existuje mnoho
modifikac tohoto dotaznku (Roland, Fairbank, 2000, p. 3115).
Funkn kla konkrtnho pacienta (Patient Specific Functional Scale PSFS)
umouje pacientovi jmenovat jakoukoliv aktivitu, kter je limitovna jeho zdravotnm
stavem. Tato kla byla navrena tak, aby zachytila zmny v individuln vnmanm
funknm stavu. Protoe jmenovan aktivity se mezi jednotlivci li, je tk srovnvat
vsledky mezi jednotlivmi pacienty. Take srovnv vsledky jednotlivce v rznch
asovch obdobch (Horn et al., 2012, p. 36).
Celkov funkn stav (generic functional status) je nejastji hodnocen pomoc
SF36 nebo SF12. Slou k men vsledk u rznch skupin pacient a k socilnm
przkumm. SF36 (Short Form Health Survey krtk forma zdravotnho przkumu)
sestv z 36 otzek, kter zahrnuj 8 dimenz zdravotnho stavu (fyzick funkce,
sociln funkce, funkce limitovan fyzickmi problmy, funkce limitovan
psychickmi problmy, duevn zdrav, energie/vitalita, bolest, celkov vnmn
zdrav). SF12 je zkrcen verze SF36 a tvoena je 12 otzkami (Jenkinson
et al., 1997, pp. 179180).

34

1.6.3 Hodnocen celkovho zlepen a kvality ivota

Kvalitu ivota (Quality of life QoL) meme posoudit napklad pomoc
EuroQol (EQ5D), podle autor Brooks et al. EQ5D je jednoduch, krtk dotaznk
hodnotc fyzick, mentln a sociln funkce. Oznaen 5D znamen, e hodnot
5 dimenz mobilitu, sebepi, bn aktivity, bolest/diskomfort, zkost/deprese.
Pravdpodobn pro svou jednoduchost je EQ5D asto vyuvn pro men vsledk
klinickch studi (Fayers, Machin, 2007, p. 22).
Celkov vnman efekt (Global perceived effect) slou ke zhodnocen pacientem
vnmanho zotaven. Pacient hodnot na numerick kle zlepen nebo zhoren stavu
od uritho bodu v ase (Kamper et al., 2010, p. 760).
Rok ivota o standardizovan kvalit (QALY gains cost per qualityadjusted
life year) a nklady s nm spojen slou k ekonomickm analzm elovosti
nklad. Vsledky tchto ekonomickch analz jsou pak vyuvny ve zdravotnickm
sektoru k rozhodovn o zdravotnch zsazch prv s ohledem na efektivitu nklad
(Bobinac et al., 2012, p. neuvedeno).
1.6.4 Hodnocen kvality dkaz
GRADE

(Grades

of

Recommendation,

Assessment,

Development

and

Evaluation) slou ke stanoven stupn sly doporuen a rovn kvality dkaz.

GRADE rozdluje dkazy na vysokou, stedn, nzkou a velmi nzkou kvalitu.
U vysoce kvalitnch dkaz dal vzkum velmi nepravdpodobn zmn nae
pesvden o inku, v 75 % RKS s nzkm rizikem systematickch chyb existuje
shoda ve vsledcch, daje jsou dostaujc a nejsou znmy systematick chyby.
U stedn kvalitnch dkaz me mt dal vzkum vznamn dopad na nai dvru
v inek. U dkaz nzk kvality me mt dal vzkum velmi pravdpodobn
vznamn dopad na nai dvru v inek. U dkaz velmi nzk kvality jsme si velmi
nejist ohledn odhadovanho inku (Gross et al., 2010, pp. 323324).

35

1.7 Popis vybranch EBM studi

Tato st poskytuje podrobnj informace ke studim v diskuzi.
Systematick review manuln terapie u nespecifick bolesti krn ptee
(z angl. orig. Systematic review of manual therapies for nonspecific neck pain)
Autoi: Vincent et al.
Zdroj: Joint Bone Spine, 2012, pp. 18
elem tto review bylo posoudit efektivitu manuln terapie v lb
nespecifick bolesti krn ptee. V tto review byla pouita kritria Cochrane Back
Review Group pro zhodnocen kvality studi a rovn dkaz (nejasn, omezen,
mrn, vysok) pro krtkodob, stedndob a dlouhodob efekt. Autoi vyhledvali
RKS publikovan do roku 2012 hodnotc efekt manuln terapie na bolest a funkci
u dosplch s akutn nebo chronickou bolest krn ptee. Byly vyazeny studie
zkoumajc efektivitu manuln terapie u cervikobrachiln neuralgie, bolesti krn
ptee spojen s traumatem nebo bolest hlavy. Manuln terapie byla definovna jako
technick postup vhradn proveden rukama za elem dosaen terapeutickho
inku (manipulace, mobilizace, myofasciln techniky). Mase a mechanick trakce
byly vyloueny. Kritria splnilo 27 studi, z nich 18 bylo vysok kvality.
Tato review ukzala, e manuln terapie pispv ke zlepen funkce a zmrnn
bolesti u dosplch s nespecifickou bolest krn ptee.
Manipulace ptee, farmakoterapie nebo domc cvien s pouenm u akutn
a subakutn bolesti krn ptee: Randomizovan studie
(z angl. orig. Spinal Manipulation, Medication, or Home Exercise With Advice for
Acute and Subacute Neck Pain: A Randomized Trial)
Autoi: Bronfort et al.
Zdroj: Annals of Internal Medicine, 2012, Vol. 156, no. 1, pp. 110
Tato RKS mla za cl stanovit efektivitu manipulace ptee, farmakoterapie nebo
domcho cvien s pouenm u akutn a subakutn bolesti krn ptee z krtkodobho
a dlouhodobho hlediska. 272 pacient ve vku 1865 let s nespecifickou bolest krn
ptee trvajc 212 tdn byli po dobu 12 tdn leni manipulan terapi
(manipulace i mobilizace), farmakoterapi (nesteroidn protizntliv lky a/nebo
acetaminophen, svalov relaxancia) nebo domcm cvienm s pouenm (jednoduch
automobilizan cviky). Primrnm sledovanm vsledkem byla bolest men 2, 4, 8,

36

12, 26 a 52 tdn po randomizaci. Sekundrnmi vsledky byly disabilita, celkov

zlepen, uvn lk, spokojenost, celkov zdravotn stav (SF36) a nedouc
inky. Zaslepen hodnocen pohyblivosti krn ptee bylo provedeno ve 4. a 12.
tdnu.
Vsledky tto studie naznauj, e manipulan terapie i domc cvien
pedstavuj vhodnou monost lby pacient s akutn a subakutn mechanickou bolest
krn ptee.
Efektivita manipulace a mobilizace ptee u bolesti doln sti zad a krn ptee:
systematick review a nejlep syntza dkaz
(z angl. orig. Efficacy of spinal manipulation and mobilization for low back pain
and neck pain: a systematic review and best evidence synthesis)
Autoi: Bronfort et al.
Zdroj: The Spine Journal, Vol. 4, No. 3, 2004, pp. 335356
Clem tto review je pehodnotit efektivitu manipulace a mobilizace ptee
ve zvldn bolesti krn ptee a doln sti zad se speciln pozornost na pouit
psnjch kritri pro hodnocen ppustnosti dkaz a izolaci innosti manipulace
a/nebo mobilizace ptee.
Kad RKS zahrnut do tto review musela mt 10 a vce pacient lench
manipulac a/nebo mobilizac ptee. Hlavn vsledky studi musely bt vslovn
orientovny na pacienta (nap. pacientem hodnocen bolest, celkov zlepen,
disabilita, as potebn k zotaven, funkn zdravotn stav, uvn lk). Autoi
hodnotili metodologickou kvalitu zahrnutch studi. Pro oznaen zvr studi byly
pouity tyi kategorie rovn dkaz: siln, prmrn, omezen a nepesvdiv
rove. Do review bylo zahrnuto 6 studi zkoumajcch efektivitu manipulace a/nebo
mobilizace ptee u akutnch bolest doln sti zad a dv studie zabvajc
se efektivitou manipulace nebo mobilizace u akutn bolesti krn ptee.
Pro akutn bolesti doln sti zad existuj dkazy prmrn rovn o tom,
e manipulace poskytuje krtkodobou levu od bolesti ve vt me ne mobilizace
nebo diatermie bez prtoku proudu, a omezen dkazy prokazujc rychlej uzdraven
ne bn pouvan fyzikln terapie. Dkazy efektivity manipulace i mobilizace
ptee u akutn bolesti krn ptee byly nepesvdiv.

37

Manipulace nebo mobilizace u bolesti krn ptee Cochrane review

(z angl. orig. Manipulation or mobilisatoin for neck pain: A Cochrane review)
Autoi: Gross et al.
Zdroj: Manual Therapy, 2010, Vol. 15, Issue 4, pp. 315333
Tato review posuzuje vliv manipulace i mobilizace na bolest, funkci, disabilitu,
spokojenost pacienta, kvalitu ivota a celkov vnmn efektu (global percieved
effect). V nkterch studich jsou hodnoceny vsledky nejen bezprostedn po terapii,
ale jsou hodnoceny tak z krtkodobho (cca 4 tdny), stedndobho (cca 6 msc)
a dlouhodobho (cca 1 rok) hlediska. Toto nsledn hodnocen se v anglick literatue
oznauje jako "followup".
Studi se astnili pacienti star 18 let s bolestmi krn ptee, s nebo bez
cervikogenn bolesti hlavy, s nebo bez koenovho nlezu, se syndromem myofasciln
bolesti, whiplashassociated disorder (porann krn ptee zpsoben jej nhlou
extenz) IIII. kategorie, s bolest krn ptee spojenou s degenerativnmi zmnami,
dle s koenovmi nlezy vetn degenerativnho onemocnn kloub i meziobratlov
plotnky, se stenzou ptenho kanlu, spondylolistzou.
Review zahrnuje studie, kter pouvaj bu manipulan, nebo mobilizan
techniky. Akoliv bvaj typicky aplikovny pmo na oblast krn ptee, mohly bt
tak aplikovny na ostatn sti tla s clem lit bolest krn ptee. Do review bylo
zaazeno 27 randomizovanch kontrolovanch studi (RKS) zabvajcch se vhradn
manipulac nebo mobilizac jako samostatnou, tedy nekombinovanou lbou
u pacient s akutnmi i chronickmi bolestmi krn ptee. Nejmn dva autoi
nezvisle na sob vybrali studie, vylenili dleit data a hodnotili kvalitu
metodologickho vzkumu. Autoi hodnotili tak riziko systematickch chyb (risk
of bias). Autoi vyuili deskriptivn statistiky ke shrnut popisu skupin, zkroku,
vsledk, nepznivch ink a finannch nklad na lbu. Dle pak autoi stanovili
stupe sly doporuen a rovn kvality dkaz pomoc hodnocen GRADE.
Dkazy svd pro okamitou a krtkodobou levu od bolesti v dsledku pouit
manipulace nebo mobilizace krn ptee, avak jej vliv na dlouhodobou levu
od bolesti nebyl prokzn.
Randomizovan,

placebem

kontrolovan

klinick

studie

zamen

na krtkodobou innost manipulan terapie a akupunktury u bolesti zpsoben

mechanickou dysfunkc hrudn ptee

38

(z angl. orig. A randomised, placebocontrolled, clinical trial for the shortterm

effectiveness of manipulative therapy and acupuncture on pain caused by mechanical
thoracic spine dysfunction)
Autoi: Lehtola, Korhonen, Airaksinen
Zdroj: International Musculoskeletal Medicine, 2010, Vol. 32, No. 1, pp. 2532
Clem tto RKS bylo zjistit, jestli je innj manipulan terapie nebo
akupunktura ve zmrovn bolesti zpsoben mechanickou dysfunkc hrudn ptee,
piem ob lebn skupiny byly srovnvny s placebem. Hodnocen byl krtkodob
efekt lby. Osoba zpracovvajc namen vsledky byla zaslepena.
Vzkumn vzorek pacient byl tvoen 114 enami ve vku 2060 let, kter
vyhledaly pomoc soukrom fyzioterapeutick kliniky pro bolest hrudn sti ptee
kratho trvn ne 3 msce. Pacienti museli mt pro ast ve studii hypomobilitu
a/nebo pecitlivlost mezi obratli T3T8, co bylo hodnoceno palpan. Celkov
5 pacient ze 114 bylo vyazeno z vzkumu. Zbylch 109 pacient bylo rozdleno
do manipulan skupiny (n=37), akupunkturn skupiny (n=35) a placebo skupiny
(n=37).
Terapie probhla tyikrt bhem 3 tdn. Posledn men bylo uskutenno
tden po zvrenm lebnm sezen. Bhem tchto 4 tdn mli pacienti zakzno
uvat analgetika nebo podstupovat njak dal lebn zkroky.
Hlavnm vsledkem bylo hodnocen podle VAS kly. Dle byl men prh
bolesti pi tlaku (PPT) na paravertebrln svaly na tech mstech. Spokojenost pacienta
s lbou byla zjiovna tbodovou stupnic pacientova celkovho dojmu. Kategorie
byly: terapie npadn pomohla, pomohla v jistm rozsahu a nepomohla vbec.
Dle tto studie se zd bt manipulan terapie innm zpsobem lby pacient
s bolest zpsobenou mechanickou dysfunkc hrudn ptee.
Manipulan terapie ptee u akutn bolesti doln sti zad: aktualizace Cochrane
review
(z angl. orig. Spinal Manipulative Therapy for Acute Low Back Pain: An Update
of the Cochrane Review)
Autoi: Rubinstein et al.
Zdroj: SPINE, 2013, Vol. 38, no. 3, pp. 158177
Tato systematick review m za cl posoudit innost manipulace ptee
u akutnch bolest doln sti zad. Bylo do n zahrnuto 20 studi publikovanch od roku

39

2000, kter zkoumaly manipulaci i mobilizaci u dosplch s akutnmi bolestmi doln

sti zad. Vzorek pacient byl tvoen pevn mui stednho vku. Dva autoi
nezvisle na sob provdli vbr studi, extrakci dat a hodnotili riziko systematickch
chyb (rozdlen na nzk a vysok riziko). Kvalita dkaz byla hodnocena pomoc
GRADE.
Efektivita manipulace ptee byla porovnvna s neaktivn terapi (edukan
broury, neaktivn diatermie nebo ultrazvuk, antiedematzn gel aplikovan na bedern
krajinu, klidov reim) celkem v 7 studich, s fingovanou manipulac (kter byla
zdnliv k nerozeznn od prav) v 1 studii, s jinou terapi (cvien, fyzikln terapie,
mas, kola zad) v 8 studich nebo s manipulac doprovzenou jinou terapi (rady
praktickho lkae, lky, cvien, fyzioterapie) ve 4 studich. 3 studie porovnvaly
rzn techniky manipulan terapie ptee proti sob. Efektivita byla hodnocena
z bezprostednho (kolem 1 tdne), krtkodobho (kolem 1 msce), stedndobho
(kolem 36 msc) a dlouhodobho (kolem 1 roku) hlediska. Primrnmi vsledky
byly bolest (nap. kly VAS, NRS, MPQ kla bolesti), funkn stav (nap.
RolandvMorrisv dotaznk pro disabilitu, Oswestry dotaznk) a vnmn zotaven
(Celkov zlepen, Vnmn zotaven). Sekundrnmi vsledky byly vnmn
zdravotnho stavu a kvality ivota (podkla z SF36, the EuroQol thermometer)
a nvrat do prce. 30 % studi uvedlo tak nepzniv inky manipulace.
Manipulace ptee se nezd bt lep ne dal existujc formy terapie v mrnn
bolesti a zlepen funknho stavu.
Manipulan terapie ptee u bolest doln sti zad: Metaanalza efektivity
ve srovnn s jinmi druhy terapie
(z angl. orig. Spinal Manipulative Therapy for Low Back Pain: A MetaAnalysis
of Effectiveness Relative to Other Therapies)
Autoi: Assendelft et al.
Zdroje: Annals of Internal Medicine, 2003, Vol. 138, no. 11, pp. 871900
Clem tto metaanalzy bylo vyeit rozpory spojen s vyuitm manipulace
ptee a aktualizovat pedchoz odhady efektivity srovnnm manipulace ptee
s jinmi druhy lby a zaadit do tto analzy informace z vysoce kvalitnch
randomizovanch kontrolovanch studi.
39 studi zaazench do metaanalzy bylo provedeno na dosplch pacientech
s bolestmi doln sti zad bez ohledu na vyzaovn bolesti. Studie porovnvaly

40

manipulaci i mobilizaci ptee s jinou lbou, hodnotily nejmn jeden klinicky

relevantn vsledek (bolest, celkov zlepen, funkn stav charakteristick pro bolest
zad, celkov funkn stav), piem nsledn hodnocen trvalo nejmn 1 den. Tyto
studie byly zveejnny ve fulltextov podob ped rokem 2001. Pro hodnocen
metodologick kvality studi bylo vyuito popisu kvality od the Cochrane Back
Review Group, kter posuzuje 10 kritri a kad z nich je hodnoceno jako pozitivn,
negativn, nepesvdiv. Autoi nebyli zaslepeni vi informacm o studich (autor,
rok vydn, asopis), protoe s tmito informacemi byli obeznmeni ji dve.
Metodologickou kvalitu hodnotili dva autoi nezvisle na sob. Neshody byly
prodiskutovny a vyeeny na zasednch.
Studie byly rozdleny dle trvn bolesti zad (akutn, chronick, smen, nejist),
podle ptomnosti bolesti dolnch konetin, profese terapeuta, srovnvac terapie,
mench vsledk a doby nslednho hodnocen (krtkodob kolem 3 tdn
a dlouhodob kolem 6 msc). Manipulan terapie byla hodnocena ve srovnn
s fingovanou manipulac, konvenn lbou praktickho lkae, fyzikln terapi
a cvienm, kolou zad, dle lbou, u kter nen dostatek dkaz o jejm pnosu, nebo
existuj dkazy o jej kodlivosti (trakce, korzet, odpoinek v posteli, domc lba,
kon gely, dn lba, diatermie nebo jemn mas).
Nejsou dkazy potvrzujc, e by manipulan terapie ptee byla nadazen
dalm bnm lebnm metodm u pacietn s akutnm bolestmi doln sti zad.
Randomizovan kontrolovan studie manipulan terapie ptee u akutn bolesti
doln sti zad
(z angl. orig. A randomised controlled trial of spinal manipulative therapy in acute low
back pain)
Autoi: Jni et al.
Zdroj: Annals of the Rheumatic Diseases, 2009, Vol. 68, no. 9, pp. 14201427
Clem tto RKS bylo urit, zda je manipulan terapie ptee poskytovan
souasn se standardn lbou spojena s klinicky vznamnm snenm bolesti
a spoteby analgetik u akutnch bolest doln sti zad. 104 pacient ve vku 2055 let
bylo nhodn rozdleno do dvou skupin. Prvn skupina byla lena manipulan terapi
v kombinaci se standardn p a druh skupina pouze standardn p (obecn rady
a paracetamol, dicofenac nebo dihydrocodeine podle poteby), jin analgetika nebo
nefarmakologick lba nebyla dovolena. Primrnmi vsledky byla intenzita bolesti

41

na BS11 kle a uvn analgetik. Sekundrnmi vsledky byla disabilita podle

RolandovaMorrisova dotaznku, podl pacient bez bolesti, podl pacient bez
zven dvek analgetik a podl pacient, kte zaili nejmn jeden zvan nedouc
inek bhem 6 msc. Pacienti byli nadle sledovni po dobu 6 msc.
Podle tto RKS je efektivita manipulan terapie u akutnch bolest doln sti
zad sporn.
Zkrcen doby pracovn neschopnosti pomoc komprehenzivnho programu
manuln terapie pro bolesti doln sti zad: Gotlandsk studie bolesti doln sti
zad
(z angl. orig. Sick leave reductions from a comprehensive manual therapy programme
for low back pain: the Gotland Low Back Pain Study)
Autoi: Bogefeldt et al.
Zdroj: Clinical Rehabilitation, 2008, Vol. 22, no. 11, pp. 529541
Tato RKS byla provedena ve vdsku v provincii Gotland v letech 19941998.
Studie se astnilo 160 pacient ve vku 2055 let s akutn nebo subakutn bolest
doln sti zad s nebo bez vyzaovn bolesti do dolnch konetin. Pacienti byli
nhodn rozdleni do 4 skupin, do 2 referennch skupin a do 2 skupin pacient
lench manuln terapi. Prvn skupin bylo doporueno zstat aktivn. Pacienti
v druh skupin mli tak doporueno zstat aktivn, navc protahovali svalstvo. Tet
skupina mla stejnou terapii jako druh, navc u n byla indikovna specifick
mobilizace, manipulace ptee a autotrakce. tvrt skupina obdrela tut terapii
co tet skupina a navc steroidn injekce. Lba probhala 10 tdn. Nsledn byli
pacienti sledovni dal 2 roky. Primrnmi vsledky tto studie byly bolest, disabilita
a doba do nvratu do prce.
Lba manuln terapi zkrtila dlku pracovn neschopnosti z dvodu bolest
doln sti zad oproti referenn lb.
Epidemiologie manipulace ptee: Systematick review studi nkladov
efektivity
(z angl. orig. Spinal manipulation epidemiology: Systematic review of cost
effectiveness studies)
Autoi: Michaleff et al.

42

Zdroj: Journal of Electromyography and Kinesiology, 2012, Vol. 22, Issue 5, pp. 655
662
Tato review se zabvala efektivitou nklad manipulan terapie ptee
ve srovnn s jinmi lebnmi alternativami v terapii pacient s bolest ptee
jakhokoliv trvn. Dkazy napovdaj, e manipulace ptee poskytuje vt pravu
bolesti a funkce ve srovnn s placebem nebo dnou lbou, ale poskytuje podobn
zlepen ve srovnn s jinou lbou (praktick lka, lky, cvien).
Do review bylo zahrnuto 6 analz zkoumajcch efektivitu a elovost nklad,
z nich 3 se zabvaly bolestmi krn ptee, 2 bolestmi doln sti zad, 1 bolestmi
krn ptee i doln sti zad. Vtina ze studi se zabvala akutnmi a subakutnmi
bolestmi zad, u jedn studie nebyla dlka bolest specifikovna. Vechny zahrnut
studie mly nzk riziko systematickch chyb. Manipulan terapie byla provedena
fyzioterapeuty, chiropraktiky, osteopaty a zahrnovala jak manipulaci, tak mobilizaci
a pouen.
Tato review podporuje vyuit manipulace ptee v klinick praxi jako nkladov
efektivn lbu.
Nedouc inky a manuln terapie: systematick review
(z angl. orig. Adverse events and manual therapy: A systematic review)
Autoi: Carnes et al.
Zdroj: Manual Therapy, 2010, Vol. 15, Issue 4, pp. 355363
Clem tto review bylo posoudit incidenci a riziko nedoucch ink manuln
terapie. Pro tyto ely bylo vybrno 8 prospektivnch kohortovch studi a 31 RKS
(publikovanch po roce 1996) zabvajcch se pouze manuln terapi (manipulace,
mobilizace, mas mkkch tkn), kter byla poskytovna pouze regulovanmi
terapeuty, piem zkrok byl jasn popsn a samozejm musely bt uvedeny
nedouc inky. Nedouc inky byly klasifikovny jako vznamn (stedndob
a dlouhodob, stedn nebo vn intenzita), mrn (stedndob a dlouhodob,
stedn intenzita) a mal (krtkodob, slab intenzita). Studie vyhledali dva autoi,
vypsali dleit informace a urili kvalitu studi (vysok, stedn, nzk).
Tm polovina pacient zaije mal nedouc inky. Incidence vznamnch
nedoucch ink je mal.

43

2 DISKUZE
Diskuze navazuje na kapitolu 1.7 Popis vybranch EBM studi, ve kter jsou
popsny podmnky studi.
Prvn st diskuze se zabv pedevm innost a nkladovou efektivitou
manipulan a/nebo mobilizan terapie ve srovnn s jinou lbou a rozdlem
v innosti manipulace i mobilizace krn ptee oproti manipulaci i mobilizaci
hrudn ptee v lb akutn bolesti krn ptee.
Randomizovan kontrolovan studie (RKS) autor Bronfort et al. (2012),
zkoumajc efektivitu manipulace ptee, farmakoterapie nebo domcho cvien
u akutn a subakutn bolesti krn ptee, pinesla tato zjitn:
Manipulan terapie mla z dlouhodobho hlediska statisticky vznamnou
vhodu ve sniovn bolesti nad uvnm lk. Na konci lby a bhem nslednho
sledovn mla manipulace lep vsledky z hlediska celkovho zlepen, spokojenosti
pacienta, SF36 a dlouhodobho uvn farmak.
Domc cvien bylo v innosti na sniovn bolesti nadazeno farmakologick
lb pouze pi men po pl roce. Rozdly ve vnman bolesti mezi manipulan
terapi a domcm cvienm byly mal a statisticky nevznamn, rovn sekundrn
vsledky byly podobn, akoliv pacienti v manipulan skupin byli spokojenj
s lbou.
U pacient s akutn a subakutn bolest krn ptee tedy byla manipulace ptee
efektivnj ne farmaka z krtkodobho i dlouhodobho hlediska. Avak dv
hodinov instruktn sezen pro domc cvien mla po vtinu asu podobn
vsledky jako manipulace ptee.
Vsledky tto studie naznauj, e manipulan terapie i domc cvien
pedstavuj vhodnou monost lby pacient s akutn a subakutn mechanickou bolest
krn ptee (Bronfort et al., 2012, pp. 110).
Systematick review autor Vincent et al. (2012) posuzovala efektivitu manuln
terapie (manipulace, mobilizace, myofasciln techniky) v lb bolesti krn ptee.
Vsledky jsou takovto:

44

Podle RKS nzk kvality autor Nordemar et al. (1981) byla vceetn terapie
vetn manuln terapie nadazen pasivn lb, jako jsou nap. lky, krn lmec
a odpoinek v lb akutn bolesti krn ptee.
RKS vysok kvality autor Leaver et al. (2010) a RKS nzk kvality autor
Puentedura et al. (2011) srovnvaly krtkodob a dlouhodob inek manipulace krn
ptee oproti manipulaci hrudn ptee na bolest krn ptee a dosply k odlinm
zvrm. Studie nzk kvality s omezenm statistickm potencilem zjistila lep
vsledky u manipulace krn ptee.
Gonzales et al. (2009, 2009) provedli dv RKS vysok kvality, kter poskytly
mrnou rove dkaz podporujc efektivitu manipulace hrudn ptee u akutn bolesti
krn ptee. V tchto studich byla manipulace hrudn ptee v kombinaci
s elektrotermln terapi inn ve zmrovn bolesti, zven rozsahu pohybu
a zlepen funkce. Tyto dv studie vak mly nevhodu v tom, e vzorek 45 pacient
byl rekrutovn z jedn rehabilitan kliniky, nepedstavoval celou i populace
s bolestmi krn ptee a nebyly meny dlouhodob vsledky.
Review ukzala, e manuln terapie pispv ke zmrnn bolesti a zlepen
funkce u bolesti krn ptee (Vincent et al., 2012, pp. 17).
Systematick review autor Bronfort et al. (2004) v sti studujc efektivitu
manipulace a mobilizace ptee ve zvldn akutn bolesti krn ptee uvedla
nsledujc:
Howe et al. (1983) pozorovali, e vy podl pacient lench manipulac pro
akutn bolest krn ptee pocioval krtkodob zmrnn bolesti po prvn terapii oproti
kontroln skupin bez lby.
Nordemar a Thomer (1981) shledali reim s lbou mobilizac za nevznamn
lep ne reim bez mobilizace pro krtkodobou levu od bolesti. Mobilizace nebyla
lep ne transkutnn elektroneurostimulace (TENS).
Tato review autor Bronfort et al. (2004) dospla k odlinm zvrm ne studie
autor Bronfort et al. (2012) a Vincent et al. (2012). Oznaila toti dkazy
ze srovnvanch studi hodnotc efektivitu manipulace i mobilizace pro akutn
bolesti krn ptee za neprkazn (Bronfort et al., 2004, pp. 345352).

45

Systematick review autor Gross et al. (2010) posuzovala vliv manipulace

i mobilizace na bolest, funkci, disabilitu, spokojenost pacienta, kvalitu ivota
a celkov vnmn efektu do jednoho roku od zatku terapie. Vsledky byly takovto:
Dkazy velmi nzk kvality autor FernandezdelasPenas et al. (2004)
podporuj manipulaci hrudn ptee spojenou s individuln fyzioterapi pro levu
od bolesti v akutnm nebo subakutnm stadiu Whiplashassociated disorders.
Dkazy velmi nzk kvality ze studie autora Egwu (2008) ukzaly, e pedozadn
mobilizace byla u akutnch a subakutnch bolest krn ptee bezprostedn po terapii
innj ne transverzln oscilan a rotan mobilizace.
Podobn jako studie autor Howe et al. (1983) popsan v pedchoz review
i dkazy nzk kvality poskytnut autory Bitterli et al. (1977), Sloop et al. (1982),
MartinezSegura et al. (2006) ukazuj, e samotn manipulace krn ptee oproti
pouh kontrole poskytuje okamitou a krtkodobou levu od bolesti bhem jednoho
a ty lebnch sezen u pacient s akutnmi bolestmi krn ptee.
Systematick review po zhodnocen vybranch RKS dospla k zvru,
e manipulace m podobn inky na levu od bolesti, funkn zlepen a spokojenost
pacienta jako mobilizace. Manipulace krn ptee me poskytnout krtkodobou, ale
ne dlouhodobou levu od bolesti (Gross et al., 2010, pp. 315329).
Systematick review autor Michaleff et al. (2012), kter se zabvala efektivitou
nklad manipulan terapie ptee ve srovnn s jinmi lebnmi alternativami
v terapii pacient s bolest ptee jakhokoliv trvn popsala nsledujc:
Studie autor Korthalsde Bos et al. (2003) zkoumala nkladovou efektivitu
manipulace oproti lb praktickho lkae (rady, edukace, lky). Zjistila,
e manipulace u pacient s bolestmi krn ptee z pohledu sociln perspektivy
pevld nad lbou praktickho lkae z hlediska doby zotaven, kvality ivota
a je spojen s nimi celkovmi nklady. Je zajmav, e nebyly prokzny rozdly
v bolesti a funkn disabilit, co jsou vsledky typicky zvolen k posouzen efektivity
manipulan terapie ptee.
Podobn i autoi Williams et al. (2004) popsali, e manipulace je spolen
s lbou praktickho lkae nkladov efektivnj lbou ve srovnn se samotnou
lbou praktickho lkae u akutn bolesti krn ptee.

46

Bosmans et al. (2011) a Korthalsde Bos et al. (2003) doli k zvru,

e manipulan terapie je u akutn bolesti krn ptee nkladov efektivn lba
ve srovnn s cviebnm programem dle doby zotaven, bolesti a QALY.
Podle zvr systematick review autor Michaleff et al. (2012) se manipulace
ptee ukzala z hlediska nklad jako efektivn lba v terapii bolesti krn ptee
a zad, jeli praktikovna samostatn nebo v kombinaci s jinmi technikami
v porovnn s lbou praktickho lkae, cvienm nebo fyzioterapi (Michaleff et al.,
2012, pp. 655659).
Druh st diskuze se zabv efektivitou manipulan terapie u akutn bolesti
hrudn ptee.
V oblasti lby bolesti hrudn ptee se setkvme s nedostatkem dkaz.
Existuje pouze jedna pilotn studie autorky Schiller (2001) zabvajc se inkem
manipulan terapie na bolest zpsobenou mechanickou dysfunkc ptee (Lehtola,
Korhonen, Airaksinen, 2010, pp. 2526). Zmnn pilotn studie se vak zabvala
pedevm chronickmi bolestmi, kter nejsou pedmtem tto prce.
RKS autor Lehtola, Korhonen, Airaksinen (2010) srovnvala krtkodob efekt
manipulace a akupunktury oproti placebu u mechanick dysfunkce hrudn ptee.
Ze studie vyplynulo nsledujc:
Mezi pacienty ve vech tech skupinch nebyly vznamn rozdly v poten
sle bolesti dle VAS. Hodnoty VAS bezprostedn po terapii poklesly u vech skupin,
avak bez vznamnch statistickch rozdl mezi temi skupinami. Pouze
u manipulan skupiny dolo ke zven prahu bolesti pi tlaku na paravertebrln
svaly, avak nelo o statisticky vznamn zven. Tden po zvrenm lebnm
sezen klesla prmrn udvan bolest na VAS kle u manipulan skupiny z 5,2
na 2,0, u akupunkturn skupiny z 4,8 na 2,5 a u placebo skupiny z 5,2 na 2,9. Prh
bolesti pi tlaku na paravertebrln svaly se u manipulan skupiny zvil o 12 %,
u akupunkturn skupiny o 5 % a u placebo skupiny klesl o 1 % oproti zatku, avak
tyto rozdly nebyly statisticky ani klinicky vznamn. 64,9 % pacient v manipulan
skupin, 48,6 % v akupunkturn skupin a pouze 18,9 % v placebo skupin popsalo,
e bolest se npadn zmrnila.
Rozdl ve zmrnn bolesti byl ve srovnn manipulan a placebo terapie
statisticky vznamn.

innost

akupunktury nebyla

47

tak

patrn.

Vzhledem

k vsledkm tto studie se zd bt manipulan terapie innm zpsobem lby

pacient s bolest zpsobenou mechanickou dysfunkc hrudn ptee. Je vak nutno
podotknout, e terapie byla provedena pouze jednm terapeutem, co in vsledky
mn generalizovateln, ne kdyby byla studie provedena nkolika pracoviti (Lehtola,
Korhonen, Airaksinen, 2010, pp. 2532).
Tet st diskuze pojednv o innosti a nkladov efektivit manipulan
a/nebo mobilizan terapie ve srovnn s jinou lbou v lb akutn bolesti doln sti
zad.
Systematick review autor Rubinstein et al. (2013) vybrala a utdila studie
zabvajc se problematikou efektivity manipulan terapie ptee u akutnch bolest
zad a zjistila nsledujc:
Dkazy nzk a velmi nzk kvality neukzaly rozdl v efektu manipulace
na primrn vsledky (bolest, funkn stav a vnmn zotaven) ve srovnn s neaktivn
terapi, fingovanou manipulac, manipulac spojenou s jinou terapi v lb akutn
bolesti doln sti zad. Dkazy rzn kvality ukzaly, e nen statisticky vznamn
rozdl v efektivit manipulan terapie ptee ve srovnn s jinou lbou. Vyskytly
se pouze dv men vjimky.
RKS autor Cherkin et al. (1998) ukzala statisticky vznamn, avak klinicky
nerelevantn inek manipulace na levu od bolesti ve srovnn s neaktivn terapi.
RKS autor Childs et al. (2004), MacDonald a Bell (1990) popsaly mrn
krtkodob inek manipulace na funkn stav, pokud byla doplnna o dal lbu.
Existuj dva dleit faktory, kter mohly ovlivnit vsledky. Za prv: akutn
bolesti doln sti zad jsou znmy pro svj pzniv pirozen prbh. Za druh:
poten mra bolesti a funkn stav byly ve vtin studi v prmru mrn. Z toho
dvodu je velmi nron dokzat klinicky relevantn rozdly. Proto problm efektivity
manipulace ptee u akutnch bolest doln sti zad pravdpodobn nebude v blzk
dob vyeen.
Manipulace ptee se nezd bt lep ne dal existujc formy terapie v mrnn
bolesti a ve zlepen funknho stavu. Rozhodnut pro doporuen manipulace ptee
by mla bt zaloena na cen, preferencch pacienta i terapeuta a relativn bezpenosti
rznch lebnch monost (Rubinstein et al., 2013, pp. 166174).

48

Z metaanalzy autor Assendelft et al. (2003) vyplynulo:

Manipulan terapie u pacient s akutn bolest doln sti zad se setkala
ve srovnn s fingovanou terapi s klinicky vznamnm krtkodobm zmrnnm
bolesti a zlepenm vsledk v RolandovMorrisov dotaznku pro disabilitu. Avak
zlepen ve funkci nedoshlo konvenn rovn statistick dleitosti. Ve srovnn
s lbou analgetiky, fyzikln terapi, cvienm nebo kolou zad nebyly u manipulace
zjitny statistick ani klinick vhody.
Manipulace ptee tedy doshla klinicky vznamnch ink pouze ve srovnn
s fingovanou manipulac nebo druhy terapie, kter jsou povaovny za neefektivn
nebo dokonce kodliv. Rozdly mezi pacienty lenmi manipulac ptee oproti
lenm konvenn doporuovanou lbou nedoshly statistickho nebo klinickho
vznamu. Nejsou dkazy potvrzujc nadazenost manipulan terapie ptee nad
bnmi lebnmi metodami u pacient s akutnmi bolestmi doln sti zad
(Assendelft et al., 2003, pp. 875876).
Autoi Bronfort et al. (2004) do sti sv systematick review vnovan
efektivit manipulace a mobilizace ptee u akutn bolesti doln sti zad zahrnuli
nsledujc studie:
Studie autor Hadler et al. (1987) popsala, e jedno terapeutick sezen
za vyuit manipulace ptee je v terapii akutn bolesti doln sti zad lep, ne vyuit
mobilizace ptee.
Glover et al. (1974) shledali jedno sezen vyuvajc manipulaci ptee
efektivnjm v lb akutn bolesti doln sti zad oproti diatermii bez prtoku
proudu, piem innost byla hodnocena tden po lb.
MacDonald a Bell (1990) konstatovali, e manipulace ptee byla v terapii
akutn bolesti doln sti zad nevznamn lep ne edukace pro doln st zad, co
bylo posuzovno tden od zatku lby.
Farrell a Twomey (1982) popsali, e pacienti len manipulac ptee
se uzdravili rychleji ne pacienti len diatermi, cvienm a ergonomickm
vcvikem.
Mathews et al. (1987) naznali, e stav pacient s bolest doln sti zad
zpsobenou ischialgi se zlepil rychleji u terapie manipulac ne pomoc tepla,
piem tyto vsledky byly zjitny dva tdny od zatku terapie.

49

Godfrey et al. (1984) shledali, e manipulace ptee v kombinaci

s nzkofrekvenn elektrostimulac (lowlevel electrical stimulation) byla nevznamn
lep ve snen bolesti po dvou tdnech ne nzkofrekvenn elektrostimulace
samotn.
Pro akutn bolesti doln sti zad existuj dkazy prmrn rovn o tom,
e manipulace poskytuje krtkodobou levu od bolesti ve vt me ne mobilizace
nebo diatermie bez prtoku proudu, a omezen dkazy prokazujc rychlej uzdraven
ne u bn pouvan fyzikln terapie (Bronfort et al., 2004, pp. 339352).
RKS autor Jni et al. (2009) srovnvajc rozdl mezi lbou standardn p
(obecn rady a farmakoterapie) a standardn p s manipulan terapi ptee dospla
k tmto vsledkm:
leva od bolesti i uvn analgetik byly podobn u obou skupin. dn rozdly
nebyly odhaleny ani v sekundrnch vsledcch (RolandvMorrisv dotaznk pro
disabilitu, podl pacient bez zven dvek analgetik a podl pacient, kte zaili
nejmn jeden zvan nedouc inek bhem est msc).
Tato RKS popsala podobn vsledky jako studie autor Rubinstein et al. (2013),
Assendelft et al. (2003) a Bronfort et al. (2004). Podle n je efektivita manipulan
terapie ve srovnn s konvenn lbou akutnch bolest doln sti zad sporn. Tato
studie poskytuje spolehliv dkazy o tom, e vtina pacient s akutn bolest doln
sti zad me bt efektivn lena bez manipulan terapie ptee (Jni et al., 2009,
pp. 14201426).
RKS autor Bogefeldt et al. (2008) se zabvala mimo jin vlivem
komprehenzivnho programu manuln terapie u akutnch nebo subakutnch bolest
doln sti zad na dobu nvratu do prce. Studie odhalila nsledujc:
Ped zapoetm terapie nebyly patrn dn vznamn rozdly mezi referennmi
skupinami a skupinami lenmi manuln terapi. Skupina len manuln terapi
se vznamn rychleji vrtila do prce ne referenn skupina. Do 10 tdn od zatku
terapie se vrtilo do prce 71,1 % osob z referenn skupiny, 86,6 % ze skupiny len
manuln terapi. Na konci dvouletho nsledovnho sledovn nebyly patrny dn
vznamn rozdly mezi lebnmi skupinami.

50

Podle vsledk tto studie lba manuln terapi zkrtila dlku pracovn
neschopnosti z dvodu bolest doln sti zad oproti referenn lb (Bogefeldt et al.,
2008, pp. 529539).
Podle studie autor Rubinstein et al. (2011) maj mnoh lebn zpsoby
v terapii bolesti zad srovnateln vsledky a z tohoto dvodu je velmi dleit urit
nkladovou efektivitu lebnch alternativ. Proto se touto problematikou zabvala
systematick review autor Michaleff et al. (2012), kter zjistila tyto informace:
UK BEAM Trial Team (2004) konstatoval, e manipulace spolen s lbou
praktickho lkae je nkladov efektivn lbou oproti lb praktickho lkae
s cvienm u bolest doln sti zad.
Williams et al. (2004) doli k podobnmu zvru jako autoi pedchoz studie.
Popsali, e manipulan terapie spojen s lbou praktickm lkaem je nkladov
efektivnj ne samotn lba praktickm lkaem.
Podle studi autor Niemisto et al. (2005) a UK BEAM Trial Team (2004)
je kombinovan lba (manipulace, pouen a cvien) nkladov efektivnj ne
samotn lba praktickm lkaem.
Ve shrnut je manipulace ptee v porovnn s lbou praktickho lkae,
cvienm nebo fyzioterapi efektivn zpsob lby bolesti doln sti zad, a to jak
samostatn, tak i v kombinaci s jinmi technikami (Michaleff et al., 2012,
pp. 659661).
tvrt a zrove posledn st diskuze se zabvala nedoucmi inky
manipulan a mobilizan terapie u bolest zad a krn ptee.
Systematick review autor Carnes et al. (2010) posuzovala incidenci a riziko
nedoucch ink manuln terapie. Doptrala se k tmto vsledkm:
V dn ze studi nebyly hleny verebrovaskulrn phody, CMP nebo smrt,
avak RKS ani kohortov studie nejsou nejlep vzkumnou metodou pro urovn
frekvence vskytu velmi vzcnch udlost. Studie autor Thiel et al. (2007), 1 z 8
prospektivnch kohortovch studi, hlsila 0,13 % nenosn zvanch vedlejch
ink.
etnost vskytu malch nebo mrnch nedoucch ink byla podle
prospektivnch kohortovch studi 41 %, podle RKS 22 %. Tento rozdl
je pravdpodobn dn tm, e dan kohortov studie byly pmo ureny ke zjiovn

51

nedoucch ink, take od nich meme oekvat pesnj zhodnocen, co

naznauje, e u RKS nebyly hleny vechny ppady nedoucch ink.
Podle studie autor Rubinstein et al. (2007) se nedouc inky objevily
po prvnm lebnm zkroku v 72 %. Vtina nedoucch ink se objev bhem
24 h a zmiz bhem 72 h.
Dle tto review je relativn riziko malch nebo mrnch nedoucch ink
vy, uvli pacient souasn lky. Manuln terapie mla za nsledek vce
nedoucch ink ne lba praktickm lkaem, mn ne uvn lk a statisticky
nevznamn vce ne fingovan, pasivn nebo kontroln zsah. U cvien byl obdobn
vskyt nedoucch ink jako u manuln terapie.

52

ZVR
Clem teoretick sti tto prce bylo poskytnout pehled souasnch poznatk
o problematice funkn anatomie a kineziologie axilnho systmu, akutnch bolest
zad a jejich hodnocen, funknch kloubnch blokd a jejich terapie za uit
manipulan a mobilizan terapie. Clem diskuze bylo stanovit efektivitu manipulan
a/nebo mobilizan terapie u akutnch bolest zad ve srovnn nebo v kombinaci
s jinmi druhy terapie, porovnat efektivitu nklad a zjistit etnost vskytu
nedoucch ink.
Studie pouit v tto prci dosply k nsledujcm zvrm:
Manipulan terapie ptee je innj ne farmakoterapie u akutn bolesti krn
ptee, ale je srovnateln s domcm cvienm (Bronfort et al., 2012). Manuln terapie
pispv ke zlepen funkce a bolesti u nespecifickch bolest krn ptee
(Vincent et al.). Manipulace hrudn ptee v kombinaci s elektrotermln terapi
i fyzioterapi nebo manipulace krn ptee psob krtkodobou levu od bolesti
u akutn bolesti krn ptee (Gross et al.).
Pouze jedna nalezen studie se zabvala efektivitou manipulace i mobilizace
u akutn bolesti hrudn ptee. Dola k zvru, e manipulan terapie je innj
ve zmrovn bolesti oproti placebu a akupunktue (Lehtola, Korhonen, Airaksinen).
tyi studie dosply k podobnm zvrm ohledn efektivity manipulan
terapie u akutn bolesti doln sti zad. Podle nich nebyly prokzny statisticky
vznamn rozdly oproti konvenn lb a podle dvou studi byla manipulan lba
innj ne placebo (Rubinstein et al., Assendelft et al., Jni et al., Bronfort et al.,
2004). Manuln terapie (manipulace, mobilizace, autotrakce) m vliv na zkrcen
dlky pracovn neschopnosti pro bolest doln sti zad oproti referenn skupin
(Bogefeldt et al.).
Manipulan terapie ptee se ukzala bt vhodnou terapi bolesti krn ptee
a doln sti zad z hlediska efektivity nklad (Michaleff et al.).
Mal nedouc inky se vyskytnou a u 50 % pacient, ale incidence
vznamnch nedoucch ink je mal (Carnes et al.).
Ve shrnut tedy studie podporovaly manipulan a mobilizan terapii jako
efektivn lbu bolest krn a hrudn ptee. U bolest doln sti zad byly vsledky
manipulace a mobilizace podobn jako pi konvenn lb, ale tento zpsob lby se,
stejn tak jako u krn ptee, ukzal bt nkladov efektivnj.

53

LITERATURA A PRAMENY
ACKELMAN, B.H., LINDGREN, U. 2002. Validity and reliability of modified
version of the Neck Disability Index. Journal of Rehabilitation Medicine [online].
2002, Vol. 34, no. 6, pp. 284287. [cit. 5.4.2013]. ISSN 16501977. Dostupn z:
http://www.medicaljournals.se/jrm/content/download.php?doi=10.1080/165019702760
390383
ASSENDELFT, W.J.J. et al. 2003. Spinal Manipulative Therapy for Low Back Pain.
A MetaAnalysis of Effectiveness Relative to Other Therapies. Annals of Internal
Medicine [online]. 2003, Vol. 138, no. 11, pp. 871900. [cit. 5.4.2013]. ISSN 1539
3704. Dostupn z:
http://www.worklossdatainstitute.verioiponly.com/odgtwc/low_back_files/assendelft.p
df
BOBINAC, A. et al. 2012. Valuing QALY gains by applying a societal perspective.
Health Economics [online]. 2012, Vol. 22, Issue 5. [cit. 5.4.2013]. ISSN 10991050.
Dostupn z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/hec.2879/pdf
BOGEFELDT, J. et al. 2008. Sick leave reductions from a comprehensive manual
therapy programme for low back pain: the Gotland Low Back Pain Study. Clinical
Rehabilitation [online]. 2008, Vol. 22, no. 6, pp. 529541. [cit. 5.4.2013]. ISSN 1477
0873. Dostupn z:
http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=a11c6f4814964bcd
b9c63fb609aa03f1%40sessionmgr111&vid=1&hid=112
BRONFORT, G. et al. 2012. Spinal Manipulation, Medication, or Home Exercise
With Advice for Acute and Subacute Neck Pain: A Randomized Trial. Annals of
Internal Medicine [online]. 2012, Vol. 156, no. 1, pp. 110. [cit. 5.4.2013]. ISSN
15393704. Dostupn z:
http://annals.org/data/Journals/AIM/20370/000060520120103000002.pdf
BRONFORT, G. et al. 2004. Efficacy of spinal manipulation and mobilization for low
back pain and neck pain: a systematic review and best evidence synthesis. The Spine

54

Journal [online]. 2004, Vol. 4, no. 3, pp. 335356. [cit. 5.4.2013]. ISSN 15299430.
Dostupn z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1529943003001773
CARNES, D. et al. 2010. Adverse events and manual therapy: A systematic review.
Manual Therapy [online]. 2010, Vol. 15, Issue 4, pp. 355363. [cit. 5.4.2013]. ISSN
1356689X. Dostupn z:
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1356689X09002112
DYLEVSK, I. 2009a. Funkn anatomie. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978
8024732404.
DYLEVSK, I. 2009b. Speciln kineziologie. Praha: Grada Publishing. 2009. ISBN
9788024716480.
FAIRBANK, J.C.T., PYNSENT, P.B. 2000. The Oswestry Disability Index. SPINE
[online]. 2000, Vol. 25, no. 22, pp. 29402953. [cit. 5.4.2013]. ISSN 15281159.
Dostupn z: http://www.asipp.org/reference/30Fairbank.pdf
FAYERS, P., MACHIN, D. 2007. Quality of life. The assessment, analysis and
interpretation of patientreported outcomes Second edition. John Wiley & Sons.
England. 2007. ISBN 13 9780470024508.
FRICOV, J. 2009. Akutn a chronick bolest. In ROKYTA, R. a kolektiv. Bolest a
jak s n zachzet. Praha: Grada. 2009. ISBN 9788024730127.
GIBURM, P. et al. 2011. Reliability and Usefulness of the Pressure Pain Threshold
Measurement in Patients with Myofascial Pain. Annals of Rehabilitation Medicine
[online]. 2011, Vol. 35, no. 3, pp. 412417. [cit. 5.4.2013]. ISSN 22340653.
Dostupn z:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3309218/pdf/arm35412.pdf
GROSS, A. et al. 2010. Manipulation or mobilisatoin for neck pain: A Cochrane
review. Manual Therapy [online]. 2010, Vol. 15, Issue 4, pp. 315333. [cit. 5.4.2013].
ISSN 1356689X. Dostupn z:
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1356689X10000731#

55

HAWKER, G. et al. 2011. Measures of Adult Pain, Arthritis Care & Research
[online]. 2011, Vol. 63, no. S11, pp. S240S252. [cit. 5.4.2013]. ISSN 21514658.
Dostupn z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/acr.20543/pdf
HORN, K.K. et al. 2012. The PatientSpecific Functional Scale: Psychometrics,
Clinimetrics, and Application as a Clinical Outcome Measure. Journal of Orthopaedic
& Sports Physical Therapy [online]. 2012, Vol. 42, no. 1, pp. 3042. [cit. 5.4.2013].
ISSN 01906011. Dostupn z:
http://www.udel.edu/PT/PT%20Clinical%20Services/journalclub/caserounds/11
12/April/Jan2012PatientSpecificFunctScale.pdf
ISKEDJIAN, M., JASZEWSKI, B., DESJARDINS, O. 2011. Comparison of Scores
Derived from the Box Score11 Scale and the Pain Attribute of the Health Utilities
Index3. Patient [online]. 2011, Vol. 4, Issue 4, pp. 259265. [cit. 5.4.2013]. ISSN
11781653. Dostupn z:
http://link.springer.com/article/10.2165%2F1158721000000000000000#page1
JENKINSON, C. et al. 1997. A shorter form health survey: can the SF12 replicate
results from the SF36 in longitudinal studies? Journal of Public Health Medicine
[online]. 1997, Vol. 19, no. 2, pp. 179186. [cit. 5.4.2013]. ISSN 14643782.
Dostupn z: http://jpubhealth.oxfordjournals.org/content/19/2/179.long
JNI, P. et al. 2009. A randomised controlled trial of spinal manipulative therapy in
acute low back pain. Annals of the Rheumatic Diseases [online]. 2009, Vol. 68, no. 9,
pp. 14201427. [cit. 5.4.2013]. ISSN 14682060. Dostupn z:
http://www.dcscience.net/junimanipulationbmj2009.pdf
KAMPER, S.J. et al. 2010. Global Perceived Effect scales provided reliable
assessments of health transition in people with musculoskeletal disorders, but ratings
are strongly influenced by current status. Journal of Clinical Epidemiology [online].
2010, Vol. 63, Issue 7, pp. 760766. [cit. 5.4.2013]. ISSN 08954356. Dostupn z:
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0895435609003047
KAPANDJI, I. 1974. The Physiology of the Joints: The trunk and the vertebral
column. Churchill Livingstone. 1974, Vol. 3. ISBN 0443012091.

56

KOL, P., LEWIT, K. 2005. Vznam hlubokho stabilizanho systmu v rmci

vertebrogennch obt. Neurologie pro praxi [online]. 2005, ro. 6, . 5. ss. 270275.
[cit. 5.4.2013]. ISSN 18035280. Dostupn z:
http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2005/05/10.pdf
KOLEKTIV AUTOR. 2006. Ve o lb bolesti. 1. vyd. Praha: Grada. 2006. ISBN
8024717204.
KOZK, J. 2009. Bolesti zad. In ROKYTA, R. a kolektiv. Bolest a jak s n zachzet.
Praha: Grada. 2009. ISBN 9788024730127.
LEHTOLA, V., KORHONEN, I., AIRAKSINEN, O. 2010. A randomised, placebo
controlled, clinical trial for the shortterm effectiveness of manipulative therapy and
acupuncture on pain caused by mechanical thoracic spine dysfunction. International
Musculoskeletal Medicine [online]. 2010, Vol. 32, no. 1, pp. 2532. [cit. 5.4.2013].
ISSN 17536154. Dostupn z:
http://docserver.ingentaconnect.com/deliver/connect/maney/17536146/v32n1/s6.pdf?e
xpires=1365352129&id=73666118&titleid=75003498&accname=Guest+User&checks
um=3702121989C6F337FFC44A03527D917A
LEWIT, K. 2003. Manipulan lba. 5. vyd. Sdlovac technika. 2003. ISBN 10
86645045.
MAITLAND, G.D. et al. 2005. Maitlands Vertebral Manipulation. Elsevier. 2005.
Seventh edition. ISBN 0 7506 8806 8.
MICHALEFF, Z.A. et al. 2012. Spinal manipulation epidemiology: Systematic review
of cost effectiveness studies. Journal of Electromyography and Kinesiology [online].
2012, Vol. 22, Issue 5, pp. 655662. [cit. 5.4.2013]. ISSN 10506411. Dostupn z:
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1050641112000429
MLOCH, Z. 2008. Vertebrogenn algick syndrom. Medicna pro praxi [online].
2008, ro. 5, . 11, ss. 437439. [cit. 5.4.2013]. ISSN 18035310. Dostupn z:
http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2008/11/09.pdf

57

ROKYTA, R. 2009. Etiologie a epidemiologie bolesti. In ROKYTA, R. a kolektiv.

Bolest a jak s n zachzet. Praha: Grada. 2009. ISBN 9788024730127.
ROLAND, M., FAIRBANK, J. 2000. The RolandMorris Disability Questionnaire
and the Oswestry Disability Questionnaire. SPINE [online]. 2000, Vol. 25, no. 24, pp.
31153124. [cit. 5.4.2013]. ISSN 15281159. Dostupn z:
http://www.asipp.org/reference/34Roland.pdf
RUBINSTEIN, S.M. et al. 2013. Spinal Manipulative Therapy for Acute Low Back
Pain. An Update of the Cochrane Review. SPINE [online]. 2013, Vol. 38, no. 3, pp.
E158177. [cit. 5.4.2013]. ISSN 15281159. Dostupn z:
http://ovidsp.tx.ovid.com/sp
3.8.1a/ovidweb.cgi?WebLinkFrameset=1&S=AEGAFPEGIIDDBKJMNCOKDDJCM
FBNAA00&returnUrl=ovidweb.cgi%3f%26Full%2bText%3dL%257cS.sh.18.19%257
c0%257c00007632201302010
00020%26S%3dAEGAFPEGIIDDBKJMNCOKDDJCMFBNAA00&directlink=http%
3a%2f%2fgraphics.tx.ovid.com%2fovftpdfs%2fFPDDNCJCDDJMII00%2ffs047%2fo
vft%2flive%2fgv024%2f00007632%2f00007632201302010
00020.pdf&filename=Spinal+Manipulative+Therapy+for+Acute+Low+Back+Pain%3
a+An+Update+of+the+Cochrane+Review.&pdf_key=FPDDNCJCDDJMII00&pdf_in
dex=/fs047/ovft/live/gv024/00007632/0000763220130201000020
RYCHLKOV, E. 2009. Manuln medicna. Prvodce diagnostikou a lbou
vertebrogennch poruch. 4. vyd. Praha: Maxdorf. 2009. ISBN 9788073451691.
SACKETT, D. 1996. Evidence based medicine: what it is and what it isn't, 1996, BMJ
[online]. Vol. 312, pp. 7172. [cit. 5.4.2013]. ISSN 17561833. Dostupn z:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2349778/pdf/bmj005240009.pdf
TTKOV, I. 2009. Bolesti zad piny a lba. Intern medicna pro praxi
[online]. 2009, ro. 11, . 7, ss. 345348. [cit. 5.4.2013]. ISSN 18035256. Dostupn
z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/07/09.pdf
TICH, M., JELNEK, M., MACKOV, E. 2010. Funkn blokda kloubu a jej
pznaky. Kontakt. 2010, Vol. 12, no. 4., ss. 472479. [cit. 5.4.2013]. ISSN 1212
4117. Dostupn z:

58

http://casopis
zsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/administrace/clankyfile/20120423192759796577.pdf
VEL, F. 1995. Kineziologie posturlnho systmu. Praha: Karolinum. 1995. ISBN
38211895.
VINCENT, K. et al. 2012. Systematic review of manual therapies for nonspecific neck
pain. Joint Bone Spine [online]. 2012, pp. 18. [cit. 5.4.2013]. ISSN 1297319X.
Dostupn z:
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1297319X12002576
VRBA, I. 2008. Diferenciln diagnostika a lba bolest zad. Medicna pro praxi
[online]. 2008, ro. 5, . 5, ss. 208212. [cit. 5.4.2013]. ISSN 18035310. Dostupn z:
http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2008/05/08.pdf
Internetov zdroje:
http://knihovna.nkp.cz, [cit. 5.4.2013]
http://www.mojemedicina.cz/, [cit. 5.4.2013]

59

SEZNAM ZKRATEK
a kol. a kolektiv
angl. orig. anglick originl
atd. a tak dle
BS11 11point Box Score (modifikace VAS kly)
C cervikln
cit. citovno
cm centimetr
CMP cvn mozkov phoda
CNS centrln nervov soustava
CTH cervikotorakln
. slo
EBM evidence based medicine (medicna zaloen na dkazech)
et al. et alli (a kolektiv)
etc. et cetera (a tak dle)
GRADE Grades of Recommendation, Assessment, Development and Evaluation
(hodnotc systm pro stanoven stupn sly doporuen a rovn kvality dkaz)
HSSP hlubok stabilizan systm ptee
ISBN International Standard Book Number (mezinrodn standardn slo knihy)
ISSN International Standard Serial Number (mezinrodn standardn slo serilov
publikace)
kg/cm2 kilogram na centimetr tveren
L lumbln

60

mm milimetr
MPQ McGill pain questionnaire (McGillv dotaznk bolesti)
n poet
nap. napklad
no. numero (slo)
NRS Numerical rating score (seln hodnotc kla)
Obr. obrzek
p. page (strana)
pp. pages (strany)
PPT Presure pain treshold (Prh bolesti pi tlaku)
QALY Qualityadjusted life year (Rok ivota o standardizovan kvalit)
RKS randomizovan kontrolovan studie
ro. ronk
s. strana
SF36 Short Form Health Survey (krtk forma zdravotnho przkumu tvoen 36
otzkami)
ss. strany
Tab. tabulka
TENS transkutnn elektroneurostimulace
Th torakln
THL torakolumbln
tzv. takzvan
VAS Vizuln analogov kla (Visual analogue scale)

61

Vol. Volume (ronk)

vyd. vydn

62