Bulletin Advokacie 2016-06

dritel prestinho ocenn
od
60
6 2016
201 VAN
O
NZ
S
CE
RE SOPI
A
Prvnick asopis R
2011, 2012, 2014 a 2015
let
Bull
Bu
llet
ll
etin
et
in adv
dvok
okac
ok
acie
ac
ie
195662
195
6 2016
2016
Bulletin
advokacie
Sttn podpora a zkladn lidsk prva: zen o sttn podpoe a prvo na dn proces Evidence
svenskch fond (Ne)poctiv zmr v sananch formch insolvennho zen Miranda warning (jako)
z tet cenov Pojitn obanskho majetku a osob pro advokty, jejich zamstnance a rodinn pslunky
V
Kongres Nov soukrom prvo

poprv v Ostrav podrobnosti o vystoupen
ZKON
O REGISTRU
SMLUV
pednch eskch civilist tte na str. 69.
tte str. 2630.

K dispozici tak jako knihovna v systmu ASPI
VYCHZ JI BRZY

Vilm Podeva a kolektiv
Praktick a vcn koment autorskho kolektivu pod vedenm JUDr. Vilma Podevy Vm pome
spolehliv se pipravit na zadvn veejnch zakzek podle novho pedpisu - zkona o zadvn
veejnch zakzek . 134/2016 Sb., kter nabyde innosti ji od 1. 10. 2016.
Soust knihy je tak koment ke zcela novmu zkonu
. 340/2015 Sb., o registru smluv, kter nabv innosti
ji 1. 7. 2016.
Autoi podrobn komentuj vechna ustanoven, jasn
denuj jednotliv typy veejnch zakzek a formuluj
doporuen pro jejich uit v konkrtnch ppadech. Upozoruj na rozdly oproti stvajc prvn prav v zkon
. 137/2006 Sb., vetn komente pechodnch ustanoven,
a dvaj nvod k een i nejasnch a potenciln spornch
ustanoven. Kde je to mon, cituj i nadle pouitelnou
judikaturu a rozhodnut adu pro ochranu hospodsk
soute.
Vychz v ervenci 2016
Cel koment bude

k dispozici tak v ASPI

Kdy si muste bt jist
obsah
BULLETIN ADVOKACIE 6/2016
Bulletin
advokacie
Bulletin advokacie vydv
esk advoktn komora v Praze
(I 66 000 777)
v agentue
, spol. s r. o.
www.impax.cz
asopis zapsan do Seznamu recenzovanch
neimpaktovanch periodik R.
Vychz 10x ron, z toho 2 dvojsla (1-2, 7-8).
Petisk povolen jen se souhlasem redakce.
Adresa redakce:
esk advoktn komora
Nrodn tda 16, 110 00 Praha 1
telefon: 221 729 011, fax: 224 932 989
e-mail: bulletin@cak.cz, www.cak.cz
I: 66000777
DI: CZ 66000777
Redakce:
Pedseda redakn rady: JUDr. Petr Toman
fredaktor: JUDr. Pavel Blanick
Vkonn redaktorky: PhDr. Ivana Cihlov,
JUDr. Hana Rdlov
Tajemnice redakce: Eva Dvokov
Redakn rada:
JUDr. PhDr. Stanislav Balk,
prof. JUDr. Alexander Blohlvek, Dr.h.c.,
prof. JUDr. Jan Ddi,
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.,
prof. JUDr. Ale Gerloch, CSc.,
JUDr. Vojen Gttler,
JUDr. Vladimr Jirousek,
JUDr. Ladislav Krym,
prof. JUDr. Zdenk Kuera, DrSc.,
doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.,
prof. JUDr. Karel Marek, CSc.,
doc. JUDr. Pavel Mates, CSc.,
JUDr. Michal Mazanec,
Mgr. Robert Nmec, LL.M.,
prof. JUDr. Nadda Rozehnalov, CSc.,
prof. JUDr. Pavel mal, Ph.D.,
JUDr. Michal ilavsk
Objednvky pedplatnho zaslejte na adresu:
AK, Nrodn tda 16, 110 00 Praha 1,
e-mail: dvorakova@cak.cz
Cena vtisku vetn dvojsel je 90 K,
zvhodnn ron pedplatn 850 K
krom potovnho, balnho a DPH. Advoktm
a advoktnm koncipientm se rozesl zdarma.
S reklamacemi pi problmech s distribuc
se obracejte na p Dvokovou, e-mail
dvorakova@cak.cz, tel. 221 729 045.
Inzertn sluby zajiuje agentura
IMPAX, spol. s. r. o. Objednvky inzerce
zaslejte na adresu agency@impax.cz,
ppadn volejte na tel. 244 404 555 nebo
na 606 404 953. Media kit a dal informace
naleznete na internetovch strnkch
www.impax.cz.
Cel znn kadho sla vychz t
na internetu (www.cak.cz). Pednm rukopisu
redakci vyjaduje autor souhlas se zveejnnm
tak na strnkch www.bulletin-advokacie.cz
a v prvnch informanch systmech
spolupracujcch s AK.
Toto slo vylo 20. 6. 2016 v nkladu
16 550 vtisk.
Oblka: foto Petr Sznapka kongres Nov
soukrom prvo v Ostrav, 2. 6. 2016
vodnk
Vladimra Glatzov: Kam kr, esk advokacie? .....................................3
Aktuality
Bezpenostn rmy: nekonen pbh Michal ilavsk .............................4
AK spolen se zstupci vldy a profesnch komor hodnotila
zapojen do legislativnho procesu Hana Rdlov ......................................5
Kongres Nov soukrom prvo v Ostrav Hana Rdlov ..........................6
Inovative Legal Service Forum 2016 Hana Rdlov .................................10
Prvnk roku 2016 vyhlen ................................................................. 12
esk advokacie v letech 1920-1943 Stanislav Balk ..............................13
Aktuln v prvu Hana Rdlov ..............................................................16
z prvn teorie a praxe

lnky
Sttn podpora a zkladn lidsk prva: zen o sttn podpoe
a prvo na dn proces Lubo Tich, Petra Joanna Pipkov ...................... 17
vod do zkona o registru smluv Michal Vtek .........................................26
Evidence svenskch fond Tom Plhal ..............................................30
Miranda warning (jako) z tet cenov Vladimr Janoek ............................33
(Ne)poctiv zmr v sananch formch insolvennho zen
Adam Sigmund ......................................................................................35
Z judikatury
K otzce posouzen neplatnosti smlouvy o smlouv budouc ..................38
K vkladu subjektivn promlec lhty podle 106 odst. 1 zkona
. 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve prospch pokozenho ..............40
Monost pouit odposlech a zznam telekomunikanho provozu ......42
Krajn nouze; trestnprvn povaha zvete ............................................52
Pedbn opaten umstn dt.......................................................55
Z odborn literatury
Petr Bezouka, Milan Hulmk, Jindich Psutka, Tom Doleal:
Soudn judikatura ve svtle novho obanskho zkonku
(Bohumil Havel) ......................................................................................57
Petra Poliensk a kol.: Trestn prvo procesn. Vbr z dleitch
soudnch rozhodnut v trestnm prvu za obdob leden 2014
a kvten 2015 (Ivo Keisler) ...................................................................57
Alena Mackov, Ladislav Muzik a kol.: Zkon o zvltnch zench
soudnch. Koment s dvodovou zprvou a judikaturou (Martin Foukal) ...58
Luk Vymazal: Zstavn prvo v novm obanskm zkonku
(Krytof ermk)....................................................................................60
Frantiek Weyr: Teorie prva (Renata Rzkov)..........................................61
Bulletin slovenskej advokcie pin .................................................62
z advokacie
Tisk: Impax, spol. s r. o.

MK R E 6469
ISSN 1210-6348 (print)
ISSN 1805-8280 (online)
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Sloupek Karla ermka

Toccata d-moll BWV 565 ......................................................................63
obsah
Z esk advokacie
Z krn praxe Jan Syka .........................................................................64
Odeli do nebesk sn ........................................................................64
Pojitn obanskho majetku a pojitn osob pro advokty,
jejich zamstnance a rodinn pslunky Zdenk Turek...........................65
Z jednn pedstavenstva AK icha .......................................................66
Z Evropy
,
Workshop on Lawyers Specialisation v Katowicch Lenka Vidoviov ....67
Spolen semin AK a ERA, tentokrt na tma
Listina zkladnch prv EU v praxi Albta Recov ................................69
informace a zajmavosti
Mli byste vdt
Pednky a semine pro advokty a advoktn koncipienty
ve vzdlvacch a kolicch stediscch AK ..........................................73
Pozvnka na dva semine o insolvennm prvu ................................... 74
Pozvnka na konferenci Marketingov prvo v socilnch mdich .......75
Jeden z nejvtch svtovch simulovanch soudnch spor v Brn
Jan Dohnal ...........................................................................................76
ierno-biele sboje: IX. ronk turnaja Advokt Chess Open
Bratislava 2016 Jlia Dernerov, Katarna Marekov ...............................77
Pozvnka na 19. sportovn hry esk advokacie ....................................79
Nakonec
O hledn spravedlnosti Petr Hajn ..........................................................81
Kresba Lubomra Lichho ....................................................................82
Vte, e Stanislav Balk .........................................................................82
Inhaltsverzeichnis ...............................................................................83
Zusammenfassung/Summary ..............................................................84
Table of Contents ................................................................................85
Instrukce
autorm
Ven autoi asopisu
Bulletin advokacie,
dme vs, abyste sv pspvky redakci
poslali pokud mono ve formtu programu
Microsoft Word (RTF nebo DOC), a to
nejlpe elektronickou potou na adresu
bulletin@cak.cz.
Texty:
Formt zaslanch pspvk by ml odpovdat
dkovn 1, psmo Times New Roman,
velikost 12. V dnm ppad nepouvejte
funkci Automatick slovn, Automatick
odrky ani dal speciln formtovn
textu. Odstavce oddlujte jenom enterem.
Vyznaovn v textu provdjte pouze tun
nebo kurzvou, v dnm ppad nepite
proloen, nepouvejte podtrhvn text ani
verzlky! Poznmky a vysvtlivky k textu tvote
vhradn pomoc funkcionality programu MS
Word Poznmky pod arou.
Tabulky:
Tabulkov daje formtujte pomoc tabultor.
Fotografie a obrzky:
Pokud k lnku chcete pipojit obrazov
podklady, zalete je zvl ve formtu JPG,
TIF nebo eps. Barevn fotografie by mly mt
rozlien nejmn 300 dpi pi velikosti, v jak
se budou reprodukovat, zaslan portrtn
fotografie by mly mt nejmn 400 x 500
pixel. Obrzky v dnm ppad nevkldejte
pmo do dokument!
Redakce uvt zejmna lnky kratho a
stednho rozsahu. K pspvku pipojte
vdy strun shrnut v rozsahu nejve
deseti dk. Citace a odkazy provdjte
dle platnch bibliografickch norem.
Ppadn vydan autorsk korektury se
provd elektronicky, e-mailem.
Ke kadmu pspvku dle pipojte
estn prohlen, e lnek nebyl dosud
publikovn
svoji barevnou portrtn fotografii
telefonick spojen
korespondenn adresu
rodn slo
bankovn spojen pro vyplacen honore
informaci o svm profesnm psoben,
ppadn akademick, pedagogick i
vdeck tituly
sdlen, zda jste pltcem DPH
sdlen, zda chcete zaslat po zlomu
korektury
Redakce si vyhrazuje prvo stylistickch,
jazykovch a technickch prav text.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
vodnk
Kam kr,
esk advokacie?
je zarejc. Mnoz partnei berou kancel jako byznys,
kter zaloili a te nechvaj vydlvat. Svou lohu vid
hlavn v zskvn klientely, obas se objev na jednn,
ale prci pro klienty penechaj mladm.
Postoj partner pednch svtovch prvnickch firem
je jin. Partnerem se stanete, pokud jste pikov prvnk.
Va lohou je zroit lty nabyt know-how ve slub klientm a uit tomu mlad kolegy. Prci shnt muste tak, ale spe tm, e klienty zaujmete svmi zkuenostmi,
ne tm, e je pozvete na golf. Prvnick firmy maj dlouhou tradici, zakladatel jsou 100 let po smrti a star partnei nemaj dn vsady. Naopak jsou pod tlakem mladch, dravjch, a ani ve snu by je nenapadlo, e si u sv
odpracovali a te mohou zvolnit. Ostatn jim to neumouj ani klienti. Ti chtj vidt v ele tm partnery, kte
maj rozhled a ivotn zkuenosti, a na teori nabit absolventy se spolhaj neradi. ada velkch korporac si dv do mandtn smlouvy ustanoven, e as koncipient
se netuje.
dysi jsem etla lnek pojednvajc o kvalit advoktnch kancel a o tom, jak si
sprvn vybrat tu nejlep. Autor radil hledat takovou kancel, kde se klientm bude
vnovat partner. Nikoliv kancel, ve kter
se na projektu u mlad a nezkuen, by ambicizn a talentovan prvnci. Moje e!
Advokacie je jednm z obor, kter zaznamenal v poslednch letech obrovsk vzestup kvality. Styl prce ady kancel je na mezinrodn rovni. Ale jeden trend
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
et klienti do tto fze nronosti jet zdaleka nedospli. Vtina z nich se zajm hlavn o cenu, velkou roli pi vbru hraje i marketing a hlavn osobn kontakty.
Aspekty jako seniorita tmu pedem e jen ti nejvce sofistikovan z nich. Proto se u ns partnei mnohch advoktnch kancel vnuj pouze rozvoji byznysu. Krtkodob to vede k vtmu komernmu spchu, ne kdyby
sedli v kanceli a pracovali. Ale mn by pilo koda
odhodit klientskou prci, zrovna kdy u vm, jak m vypadat. Myslm, e v roli prvnka jsem klientm uitenj ne v roli byznys developera. Zvlt nerozvjm-li
jejich byznys, nbr jen svj vlastn.
JUDr. VLADIMRA GLATZOV,

lenka pedstavenstva AK
aktuality
Bezpenostn rmy: nekonen pbh

VE DNECH 9. A 10. KVTNA 2016 SE KONALA
DVACT OSM SCHZE PEDSTAVENSTVA
AK. PEDSTAVENSTVO SE ZABVALO
MIMO JIN OPTOVN PROBLEMATIKOU
OSOBNCH PROHLDEK ADVOKT
PI VSTUPU DO SOUDNCH BUDOV.
Prohldkm advokt se vnovala
ji norov schze pedstavenstva.
Informoval jsem o tom v beznovm
Bulletinu advokacie. Slbil jsem, e
pedstavenstvo bude nadle sledovat
praxi jednotlivch soud pi provdn kontrol a vzal jsem si na starost vyhodnocen stnost advokt. V mezidob uinil tajemnk AK oficiln
dotaz na pedsedu Okresnho soudu
v Jihlav a podal jej o sdlen jmna advokta, kter ml vstoupit do budovy soudu se zbran. Tato informace toti zaznla v mdich jako argument pro to, e
prohldky advokt jsou potebn. Na kvtnov schzi tajemnk informoval o tom, e pedseda soudu odmtl sdlit komoe
jmno tohoto advokta. Ped pr dny se vak stala jet jedna
vc, kter upoutala mdia. Pslunci justin stre u Okresnho soudu v Beclavi dajn nalezli dku u jinho advokta. Vce se o tom dotete na www.cak.cz v sekci Aktuln informace.
Zmnn dva ppady nastoluj aktuln otzku, zda lze pochyben jednotlivce pitat cel profesn skupin. Nejprve se
ale vrtm k tomu, na si advokti nejastji stuj. V beznovm Bulletinu jsem vs podal, abyste informovali veden AK o nevhodnch postupech justin stre. A vae reakce nasvduj tomu, e justin str skuten pouv pi
kontrole advokt nevhodn postupy. Mon si tm tak trochu i zpestuje jinak nudn vkon sluby.
Nejastji jste si stovali na pkazy vysvlkat opasek z kalhot, kdy sta pout run scanner. Je to poniujc, jak pe
jeden z vs, kdy advokt stoj ve vstupnch prostorch soudu, dr si jednou rukou kalhoty a druhou sbr aktovku se
spisy, talr a opasek. J k tomu dodvm, e to plat dvojnsob, kdy vedle rmu voln prochz sttn zstupce, kter
m do stejn jednac sn jako advokt.
Kde je dstojnost obhjce v trestn vci, kter spch do jednac sn a navlk si pitom psek do kalhot, zatmco klient
b vedle nj s jeho vcmi? Doke se koncentrovat na zatek
hlavnho len stejn dobe jako relaxovan sttn zstupce?
Jedna advoktka vstin podotkla, e opasek pln nejen funkci
dekorativn, ale i funkci zajiovac. Popsala proces, jak si musela sejmout psek ped zraky veejnosti, justin stre a vudyptomnch kamer, musela projt bezpenostnm rmem, posbrat
opasek, kabelku, taku a objemn spis a pak pospchat na toaletu, aby si zde ve odloila a opasek znovu nasadila. Jin veejn znm advokt (pozornost justin stre se nevyhb cele-
britm) popsal, jak si musel odloit ve svm pokroilm vku

krom bot i le, co vedlo k pdu jeho kalhot a on bavil svmi
trenrkami ptomn obecenstvo obho pohlav. Ze stnosti
dal advoktky pochopte, jak snadno lze rozhodit enu tsn ped jednnm: Sta, kdy ji vyzvete ti minuty ped zahjenm len k tomu, aby si vyndala kovovou sponu z peliv upravenho esu. Zd se, e justin str je tvr a prce ji bav.
Ale zpt k tm dvma neastnkm. Za posledn lta o jinch ppadech nevm. I kdyby mli dva advokti (z 12 000
advokt, kte navtvuj 100 soud) skuten u sebe nhodou n, nevm, e jej mli proto, e chtli nkomu ublit. Pokud poruili prvn normu, mohou za to bt postieni.
Na druhou stranu to neznamen, e maj bt preventivn podezvni vichni advokti. Mon si vzpomenete na ppad
soudce, kter byl pistien, jak ped vynesenm rozsudku vykrdal advoktm aktovky a kabty. Pesto to nevedlo k plonm prohldkm vech soudc, kte opoutli soudn budovy, zdali nevynej kradenou vc.
Pro ty z vs, kdo se setkaj s nevhodnm postupem justin
stre, ani sami cokoli poru, mm jeden podnt. Nahldnte do zkona o soudech a soudcch. Tam se dotete (v paragrafu se astnm slem 7), e do budovy soudu nebo
na msto, kde soud jedn, je zakzno vstupovat se zbran nebo s jinmi pedmty, kter jsou zpsobil ohrozit ivot nebo zdrav anebo podek. To se nevztahuje na soudce a pslunky ozbrojench sil. Dle se dotete, e kad (jin) je
povinen podrobit se osobn prohldce a prohldce vech vc,
kter m u sebe, za elem zjitn, zda neporuuje uveden
zkaz. A pak je zde vslovn uvedeno: Tato povinnost se nevztahuje na sttn zstupce, advokty, note a soudn exekutory, nestanov-li pedseda pslunho soudu jinak.
Zkuste si vytvoit vlastn nzor na to, co znamenaj ta slova:
nestanov-li pedseda soudu jinak. J jsem toho nzoru, e ani
pedseda soudu neme rozhodovat svvoln. Odporuje prost logice, aby mohl po asov neomezenou dobu na zklad voln vahy stanovit vjimku pro celou jednu vyjmenovanou profesn skupinu (advokty), a stejn omezen nevzthne na druhou
vyjmenovanou skupinu (sttn zstupce). Tomu km profesn
diskriminace. Vjimka neme bt pravidlem. Vjimka slou
vjimenm situacm. Neme bt pauln. Doasn je mon (pro vechny), napklad kdy probh soud s nebezpenou zloineckou skupinou. V jednotlivch ppadech je odvodnna u konkrtn osoby, kter ji jednou zkaz poruila,
napklad vstoupila do budovy se zbran. Nen vak mon trval a plon zaveden osobnch prohldek cel profesn skupiny, u kter zkon vyluuje prohldky a priori.
esk advoktn komora vc dle sleduje a hodl init dal
kroky. Pravdou vak je, e pm jma na prvech vznik pi
vkonu advokacie vdy jednotlivmu advoktovi, resp. jeho klientovi. Pokud se tedy rozhodnete v konkrtn vci sami dle
pracovat s mm podntem, budu rd, kdy o tom vyrozumte
veden AK na e-mailovou adresu sekr@cak.cz.
JUDr. MICHAL ILAVSK, len pedstavenstva AK
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
aktuality
AK spolen se zstupci vldy a profesnch

komor hodnotila zapojen do legislativnho procesu
Na snmku z tiskov konference zleva: Ing. Pavel Keek, pedseda esk komory
autorizovanch inenr a technik innch ve vstavb, ministr Ji Dientsbier, pedseda
AK JUDr. Martin Vychope a prezident esk lkask komory MUDr. Milan Kubek.
PEDSEDA VLDY BOHUSLAV SOBOTKA

A MINISTR PRO LIDSK PRVA, ROVN
PLEITOSTI A LEGISLATIVU JI DIENSTBIER
VE STEDU 25. KVTNA 2016 OD 14 HODIN
NA ADU VLDY R DEBATOVALI
S AK A ZSTUPCI DALCH JEDENCTI
PROFESNCH KOMOR ZZENCH ZKONEM
O PROHLOUBEN VZJEMN SPOLUPRCE.
ednn navzalo na losk historicky prvn setkn

zstupc sttu a profesnch komor, kter se konalo
3. 3. 2015 (BA informoval v . 3/2015) a kter potvrdilo nutnost zapojen profesnch komor do legislativnho procesu jako novch pipomnkovch mst.
Leton diskuse se vnovala zejmna reflexi tto skutenosti po ron praktick zkuenosti. Vsledky eten spokojenosti pedstavil ministr Ji Dienstbier. ekl, e dotazovan hodnotili zapojen do legislativnho pokroku jako pozitivn krok.
Jsem rd, e oboustrann je to hodnoceno dobe, i kdy to m
sv limity. Urit vhrady se objevily k relnmu vlivu na podobu legislativy, prohlsil ministr.
Pedseda AK JUDr. Martin Vychope, stejn jako vichni dal pedstavitel profesnch komor, velmi vt monost
setkn s premirem i ministrem pro lidsk prva, rovn pleitosti a legislativu. Vysoce hodnotil zejmna vldn knihovnu elektronick legislativy (eKLEP), kter umouje pstup k novelizacm zkon. Bolav msto vak vid v tom,
e AK chyb zptn vazba, o pipomnkch u se zstupci
advokacie nechce nikdo diskutovat, nedostvaj bohuel ani
informaci o tom, jak s jejich nvrhy bylo naloeno. Ostatn na onu patnou legislativn komunikaci s Ministerstvem
spravedlnosti si AK stuje dlouhodob. Na setkn padl
tak zsadn poadavek na to, aby zstupci komor byli dni o pipomnky ke vem zkonm a novelizacm, kter
se vkonu jejich profese tkaj.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Zaznly kritick hlasy ale i ze stran dalch profesnch komor. Zstupci esk lkask komory, esk stomatologick komory, Komory veterinrnch lka R i esk komory
autorizovanch technik a inenr innch ve vstavb poukazovali na neutenou situaci kolem soudnch znalc, kdy
stvajc zkon podle nich nee zkladn problmy, tedy e
by soudn znalec ml mt nejen odbornou kvalifikaci, ale tak relnou praxi v oboru.
Pedseda AK JUDr. Martin Vychope, stejn jako ministr
Dienstbier a dal zstupci profesnch komor, rovn otevel
asto zmiovan tma neoprvnnho vkonu innosti v oboru, kter se negativnm zpsobem dotk drtiv vtiny komor. Je bez diskuse, e vkon profese mus bt regulovn, ale
stejn tak mus bt regulovn i jej neoprvnn vkon. Dlm
eenm tto situace se me stt schvlen zkona o nkterch
pestupcch, kter by vznamnm zpsobem zvil pokutu za neoprvnnou innost, poslen kompetenc ivnostenskch ad
k potrn takov innosti, ppadn a kriminalizace takovho
ponn, prohlsil pedseda AK.
Ve druh sti setkn se ptomn podrobnji seznmili
s platformou REFIT (Regulatory Fitness and Performance),
kter si klade za cl zjednoduit prvn pedpisy EU a snit
nklady na jejich provdn. Zstupci komor byli podni,
aby se jejm prostednictvm podlili o sv praktick zkuenosti se spolenm prvem EU.
Jednn se zastnilo celkem dvanct profesnch komor
zzench zkonem:
esk advoktn komora; esk komora architekt; esk
komora autorizovanch inenr a technik innch ve vstavb; esk lkask komora; esk lkrnick komora;
esk stomatologick komora; Exekutorsk komora; Komora auditor R; Komora daovch poradc R; Komora patentovch zstupc R; Komora veterinrnch lka R;
Notsk komora R.
JUDr. HANA RDLOV
Foto: ad vldy R
aktuality
Kongres
Nov soukrom prvo

v Ostrav
PO TYECH SPNCH RONCCH
KONFERENCE NOV SOUKROM PRVO,
KTER SE KON VDY KONCEM ROKU
V PRAZE, SE ROZHODLI ORGANIZTOI
ESK ADVOKTN KOMORA
A VYDAVATELSTV EPRAVO.CZ USPODAT
PRO ADVOKTY A IR PRVNICKOU
VEEJNOST TUTO VZNAMNOU ODBORNOU
KONFERENCI V RMCI LETONHO
RONKU DOKONCE TIKRT, ABY TAK MLI
PLEITOST SE J ZASTNIT KOLEGOV
ZE VZDLENJCH MST REPUBLIKY. DNE
2. ERVNA 2016 SE KONALA PRVN Z NICH
V OSTRAV V KONGRESOVM HOTELU
CLARION CONGRESS HOTEL OSTRAVA.
NSLEDOVAT BUDE ZATKEM JNA
KONFERENCE V BRN A KONCEM LISTOPADU
TRADIN V PRAZE.
onferenci krtce po devt svm vodnm slovem zahjil a ptomn pivtal ostravsk advokt a bval pedseda esk advoktn komory JUDr. Vladimr Jirousek, kter se ujal
moderovn celho konferennho dne.

Jako prvn vystoupil JUDr. Radim Miketa, rovn ostravsk

advokt a len pedstavenstva AK, kter ptomn seznmil
s praktickmi poznatky a zkuenostmi advokta s novm sou-
kromm prvem. Zejmna vyzdvihl skutenost, e obavy, kter

se objevovaly na sklonku roku 2013, tedy tsn ped nabytm
innosti novch soukromoprvnch pedpis, se nepotvrdily, spe naopak. Podle jeho slov skuten nelze mluvit o tom,
e bychom se nachzeli v njak prvn nejistot. Pokud jsou
njak pochybnosti ve vkladu, pak i takov msta, jako jsou
konference, maj potencil je rozptlit, a proto velmi vt uspodn takovch akc. Zvrem svho vystoupen tak zmnil, e napjat oekv i navazujc zmny v civilnm procesu.
Po nm nsledovalo vystoupen pednho civilisty, hlavnho autora velkho komente k obanskmu zkonku,
doc. JUDr. Filipa Melzera, Ph.D., LL.M., na tma Aktuln problmy deliktnho prva. Pedmtem pspvku
byla analza vybranch problm nhrady kody v novm
obanskm zkonku a jejich reflexe v dosavadn judikatue Nejvyho soudu. Zvltn pozornost byla vnovna
2950 o. z., tedy kod zpsoben informac nebo radou.
Podle tohoto ustanoven plat, e: Kdo se hls jako pslunk uritho stavu nebo povoln k odbornmu vkonu
nebo jinak vystupuje jako odbornk, nahrad kodu, zpsob-li ji neplnou nebo nesprvnou informac nebo kodlivou
radou danou za odmnu v zleitosti svho vdn nebo dovednosti. Jinak se hrad jen koda, kterou nkdo informac
nebo radou zpsobil vdom.
Doktor Melzer se vnoval tyem zkladnm s tm souvisejcm okruhm otzek: pojmu za odmnu, vlastnmu normativnmu vznamu 2950 a vztahu k ostatnm
skutkovm podstatm, dle mluvil o kritriu vadnosti informace nebo rady a zvrem i o monostech zprotn
odpovdnosti. V sle pochopiteln vyvolal obavy, zejmna u dalch enk, kte se skoro bli vystoupit, aby
nebyli patn vykldni a za sv vystoupen nebyli jet sankcionovni. Pspvek k tomuto aktulnmu a praktickmu tmatu pineseme v nkterm z dalch sel Bulletinu advokacie.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
aktuality
Za enickm pultem Radim Miketa, dle zleva Jan Lask,

Michal ilavsk, Filip Melzer, Vladimr Jirousek, Petr Tgl
a Bohumil Dvok.
Jako dal pedstoupil ped publikum advokt a odborn asistent na olomouck fakult JUDr. Jan Lask, Ph.D., LL.M.,
kter se zamil na aktuln problmy korportnho prva. Jak
pipomenul, zkon o obchodnch korporacch m za sebou
ji skoro dva a pl roku sv innosti. Bhem nich vykrystalizovala cel ada vkladovch problm nov prvn pravy, se ktermi se podnikatelsk praxe v souasnosti potk.
Nkter vkladov problmy vyplvaj z necitlivch pozmovacch nvrh v rmci legislativnho procesu pi pijmn
nov prvn pravy (nap. koncepce zaknihovanch cennch
papr). Jin problmy jsou spojeny s nedokonalm pevzetm pedchoz prvn pravy obsaen v obchodnm zkonku, ppadn jsou legislativn-technickho charakteru (nepesn odkazy, jazykov nepesn vyjden apod.). Patrn
nejvznamnj vkladov problmy vak pin nedostaten domylen vekerch dsledk novch i staronovch institut. Zkon o obchodnch korporacch je pitom do znan
mry vystavn na ochran tzv. statusovch otzek prvnickch osob (obchodnch korporac). Probhajc spor o obsah
tchto statusovch otzek prvnickch osob a jeho vsledek
ur, jak iroce jsou a budou dvee smluvn autonomii v oblasti prva obchodnch korporac oteveny. Doktor Lask tak krtce pohovoil o nov chystanm zkonu o obchodnch
korporacch na pd Ministerstva spravedlnosti, kter napklad pekope cel monistick systm.
len pedstavenstva AK, advokt a insolvenn sprvce se
zvltnm povolenm JUDr. Michal ilavsk pak pohovoil
ve svm vystoupen nazvanm Zmny v oblasti padku korporac (novela) o snmovnm tisku 785/0, tkajcm se obshl novely insolvennho zkona. Ptomn seznmil s tm,
jak zmny ns ekaj v oblasti padku korporac. Jak zdraznil a na ppadech uvedl, novela mn nastaven pravidla,
a to mnohdy zsadnm zpsobem. To, co bylo dve mon
jako zchrana korporace ve skupin, bude v ppad pijet
novely napklad zakzno jako koncernov nos. Dle pak
zmnil problm pravomoc nepslunho soudce, vmny
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
sprvce, agendy odvolanho sprvce, tma vitel ve stetu

zjm a neopomnl ani aktuln problmy kolem tzv. ikanznch nvrh.
Nkter sporn otzky ve vcnch prvech si jako tma
sv pednky vybral dal pedn civilista JUDr. Petr Tgl,
Ph.D. Jak vodem uvedl, velk problm vid jednak v absenci obecn sti vcnch prv k vci ciz v o. z., v (ne)monosti mt vcn prvo k vci ciz na vlastn vci, a dle v kolizi vcnch prv k vci ciz. Jde toti o tma v esku doposud
hloubji neeen. Nov obansk zkonk obsahuje vslovn pravidla o kolizi pouze pro ppad vce zstavnch prv
na te vci. Kolizi jinch vcnch prv vak tm nee.
Zvltn prava je vnovna kolizi vcnch prv zapsanch
ve veejnm seznamu. I pokud je vak mon rekonstruovat
pravidla o kolizi vcnch prv z uritch nznak v obanskm zkonku, je teba si uvdomit, e hmotnprvn prava
nemus bt (a ani nen) v souladu s regulac procesn (zejmna s pravou vykonvacho, resp. exekunho zen). Zvltn msto zde m i prava insolvennho prva, kter pravidla
obanskho zkonku zcela neguje.
Posledn dopoledn pednejc JUDr. Bohumil Dvok,
Ph.D., LL.M., soudce a odborn asistent na prask fakult, seznmil ptomn s problmy kolem konstitutivnch rozhodnut v novm obanskm zkonku. A se to na prvn pohled nezd, nevzdv se ani nov obansk prvo tendence
k zsahm sttu do konkrtnch soukromoprvnch pomr,
je byla typick pro dvj pravu. in tak ovem z odlinch dvod a jinmi prostedky. Dokladem toho je zejmna zven poet konstitutivnch rozhodnut, k jejich vydvn jsou soudy oprvnny. To se tk i obliganch pomr,
kde se vedle tradinch soudnch ingerenc (uren asu plnn, moderace smluvn pokuty) setkvme se zcela novmi instituty (doplnn nleitost smlouvy, obnoven smluvn rovnovhy, snen vhry atd.). Uveden vyvolv samozejm
otzky nejen ohledn elu takovch soudnch zsah, ale
i co do jejich procesnch nsledk.

Po pestvce na obd vystoupil ve druhm bloku jako prvn odbornk na medicnsk prvo doc. JUDr. Tom Doleal,
Ph.D., LL.M., s pednkou Pevod a pechod prv na nhradu jmy. Pspvek se vnoval zejmna problematice pevoditelnosti prva na nhradu nemajetkov jmy vznikl v dsledku zsahu do pirozench prv lovka a jeho pechodu
na ddice. Nkolik vah bylo vnovno tak problematice povahy nhrady nemajetkov jmy v tchto ppadech. Dle byla rozebrna problematika vzanosti tohoto prva na uritou
osobu a problematika pevoditelnosti tohoto prva a jeho pechodu na ddice v rmci starho obanskho zkonku z roku 1964 a stvajcho obanskho zkonku.
Velmi zajmavm pspvkem Procesn reim nkterch
zen v oblasti vcnch prv na nho navzal odborn asistent brnnsk fakulty JUDr. Petr Lavick, Ph.D. Nov obansk zkonk obsahuje v sti vnovan vcnm prvm
nkter nov instituty, pop. novou pravu institut, kter
se vyskytovaly tak v pedchzejc prvn prav. V souvislosti s tm je zapoteb analyzovat nejen samotnou hmot-
aktuality
nprvn pravu, ale t souvisejc procesn aspekty. Pspvek se proto zamil na rozbor zkladnch procesnch
otzek souvisejcch s zenmi ve vcech stanoven hranic
mezi pozemky, povolen nezbytn cesty i een spor mezi spoluvlastnky navzjem. Jdrem pspvku tak byla otzka, zda tato zen maj bt chpna jako zen sporn, nebo naopak jako zen nesporn, a to jak z pohledu de lege
lata, tak i de lege ferenda. Podrobn se tomuto tmatu bude
doktor Lavick vnovat v lnku v nkterm z dalch sel
Bulletinu advokacie.

Posledn blok ostravsk konference nleel dmm, odbornicm na rodinn prvo. Jako prvn se slova ujala JUDr. Daniela Kovov, advoktka a fredaktorka Rodinnch list,
s pednkou nazvanou Pimenost prvn regulace rodinnho prva. Podle jejch slov ne kad prvn norma je schopna spn projt testem pimenosti prvn regulace. A tak
se ptala a pt, zda je nezbytn teba upravovat ty kter prvn vztahy a zda je teba je upravovat prv tak, jak tomu je.
Kladla si dle otzku, zda neexistuj jin systmy, kter by byly k prav vhodnj, a jak jsou nsledky nepimen regulace: nava z prva, neaplikovatelnost, rezignace, pehnn,
komenttorov hypertorfie, ironie, zesmovn, nerespektovn a v poslednm stadiu bezprv. Nezbv, jak konstatovala,
ne s ltost ci, e mme, co jsme chtli. Nutno vak podotknout, e pes ve zmnn negativn zvry bylo vystoupen
pan doktorky dky stylu jejho pednesu milm a msty velmi vtipnm oivenm. lnek k tomuto tmatu pipravujeme
pro nkter z dalch sel Bulletinu advokacie.
Za enickm pultem Jan Petrov, dle zleva Tom Doleal,

Petr Lavick, Vladimr Jirousek a Petr Hampel.
V nsledujcm pspvku nazvanmZadrovac prvo shrnul Mgr. et. Mgr. Jan Petrov, Ph.D., LL.M., advokt a odborn asistent na olomouck prvnick fakult, pojem tohoto
institutu a dosavadn judikaturu Nejvyho soudu a analyzoval, nakolik je pouiteln i za innosti novho o. z. Zmnil
monost smluvn vylouit vznik zadrovacho prva (a pro
to me bt vhodn) nebo otzku, v jak me je chrnn
vlastnk vci, pokud neprojevil souhlas s tm, aby se vc dostala do moci osoby, kter ji zadrela. Dotkl se i ppad, kdy
je zadrovac prvo jen pedstrno, a souvisejc trestn judikatury. Dle argumentoval, k jakmu okamiku zstavn prvo vznik, zda se prosad v insolvenci a jakou m v insolvenci prioritu. Strun zmnil i podobnosti a odlinosti prvn
pravy v Rakousku, Nmecku a vcarsku.
Ostravsk advokt, bval soudce a odbornk na korportn
prvo a veejn rejstky JUDr. Petr Hampel vystoupil s tmatem Prvn povaha svenskho fondu. Ve svm vystoupen
se vnoval otzkm souvisejcm se zaloenm svenskho fondu, nleitostmi smlouvy o jeho zaloen a jeho statutem. Jeho pozornost byla zamena na jeho (ne)subjektivitu
a souvisejc (ne)vstupovn do prvnch vztah. Zejmna jde
o dispozici s majetkem, kter fond spravuje, a jeho evidenci
(vkladov zen u katastru nemovitost, evidence motorovch
vozidel, daov zen). Zvrem tak piblil osobu svenskho sprvce a jeho povinnosti.
Za enickm pultem Kateina Ronovsk, Renta nov,

Daniela Kovov a modertor Vladimr Jirousek.
Mezigeneran transfery majetku na potku 21. stolet si

jako tma vybrala asistentka na brnnsk prvnick fakult
doc. JUDr. Kateina Ronovsk, Ph.D., a hned vodem konstatovala, e nov soukrom prvo pin pro ely sprvy (rodinnho) majetku nov monosti, ale i otzky. Majetek me
bt spravovn na zklad (typov pkazn) smlouvy k tomu
povolanou fyzickou nebo prvnickou osobou (nap. bankou
i jinm dvryhodnm sprvcem). Dal monost, kter se
nabz, je majetek vloit do k tomuto elu zaloen obchodn korporace nebo fundace (nadanho fondu nebo nadace).
Nov lze vyut i formy svenskho fondu, jeho zklad tvo osamostatnn majetek (resp. jmn), vylenn jeho zakladatelem k uritmu elu, sven pod sprvu svenskmu
sprvci. Teprve v zatcch je v naem prvnm prosted diskuse na tma sprvy majetku s vyuitm funkcionalit ivotnho pojitn. Specifick reim je upraven pro sprvu majetku
v investinch fondech (s prvn osobnost), v reimu zkoWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
NOVINKY C. H.
BECK
aktuality
na o investinch spolenostech a investinch fondech. Mimo vnitrosttnch nstroj je mon zvolit i nkter ze srovnatelnch zahraninch nstroj sprvy majetku, a ji pjde
o nkterou z fundanch, nebo trustovch struktur. Odpov
na otzku, kter z nabzench monost se bude jevit v konkrtnm ppad jako nejvhodnj, nen jednoduch. Vdy
je toti nutn vit adu faktor (prvnch i mimoprvnch),
kter souasn (a nkdy i protikladn) psob, a hledat pro
konkrtn ppad nejvhodnj een. V pspvku, kter pro
tene rovn chystme pro nkter dal slo Bulletinu advokacie, byla zamena pozornost k tm eenm, kter lze
nalzt ve svt prva.
Jako posledn, s vysoce aktulnm a praktickm pspvkem Postien majetku v SJM vystoupila asistentka na opatrovnickm oddlen okresnho soudu v Perov a asistentka
na olomouck fakult JUDr. Renta nov, Ph.D. Zamila se na aktuln prvn pravu monosti uhradit dluh jednoho z manel z prostedk spolenho jmn manel. Analyzovala ppady, kdy je mon pro dluh jednoho z manel
postihnout spolen jmn manel v celm rozsahu, a ppady, ve kterch tomu tak nen. Ve druh polovin svho vystoupen vymezila postupy, jakmi je mon ochrnit majetkov postaven tzv. nedlunho manela pi exekuci smujc
na manela dlunho, a to jak v podob modifikac spolenho jmn manel, tak v podob nvrhu na zastaven exekuce
co do tzv. hypotetickho vypodacho podlu.
Dohnal/Galvas/Oliva
Obchodn smlouvy
clem publikace nejsou teoretick roz-
bory, ale tipy pro praxi a upozornn

na problmy, kter pinej souasn
kontrakty
smlouvy maj svj ivot a vechny
jeho fze tato publikace popisuje, od
vyjednvn smlouvy a po vymhn
pohledvek, kter ze smlouvy plynou
dotete se napklad, zda lze smlouvy
uzavrat zptn, jakm zpsobem
umstit do obchodnch podmnek
osobn ruen jednatel, na co si dt
pozor pi doruovn smluv nebo podepisovn spltkovch kalend,
a mnoho dalho
2016, broovan, 232 stran
cena 590 K, obj. slo PP133
Martin Maisner
Zkon o nkterch slubch

informan spolenosti
Koment
koment poskytuje pehledn
vklad k zkonu o nkterch slubch

informan spolenosti
vychz ze souasnho stavu prvnho
poznn, odborn literatury, rozhodovac
praxe soud tuzemskch i zahraninch
a relevantn zahranin prvn pravy
clem autora nen pouze rozit stav
prvnho poznn v komentovan
problematice, ale tak poskytnout
praktick, ucelen a pmo pouiteln
vklad vem subjektm dcm se pi
sv innosti tmto zkonem
2016, vzan, 224 stran
cena 690 K, obj. slo BK57
Milan Kindl
Zajitn a utvrzen dluh

publikace pedstavuje ucelen pehled
Ostravsk konference byla svm obsazenm a pednesenmi

tmaty velice pnosn a ji nyn se meme tit na pokraovn na podzim v Brn a Praze. Organiztoi dkuj partnerm, esk advoktn komora zejmna spolenosti WI-ASS
R za podporu a pomoc.
JUDr. HANA RDLOV
Foto: PETR SZNAPKA
jednotlivch druh zajitn, piem

pln zohleduje novou prvn pravu
vedle jednotlivch institut novho
obanskho zkonku podv vklad
i ve vztahu k insolvennmu zkonu,
zkonu o finannm zajitn, zkonu
o veejnch drabch
popisuje i ir ekonomick souvislosti
zzen, udrovn a vkonu jednotlivch zajiovacch instrument a ve
je doplovno praktickmi pklady
2016, broovan, 528 stran
cena 890 K, obj. slo PP121
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Objednvejte na www.beck.cz
Nakladatelstv C. H. Beck, s. r. o., Jungmannova 34, 110 00 Praha 1

tel.: 273 139 219, fax: 273 139 245, e-mail: beck@beck.cz
aktuality
Innovative
Legal Services Forum 2016
MEDILN DM ECONOMIA, A. S., SPUSTIL
ZATKEM TOHOTO ROKU PROJEKT
INOVATIVN PRVNCI 2016. VYTV
TAK PRVN ESK PEHLED OSOBNOST,
KTER POSOUVAJ HRANICE A PINEJ
POTEBN VIZE A DYNAMIKU V PRVU.
SOUST TOHOTO PROJEKTU BYLA TAK
MEZINRODN KONFERENCE INNOVATIVE
LEGAL SERVICES FORUM 2016, KTEROU
ECONOMIA POD ZTITOU ESK
ADVOKTN KOMORY USPODALA DNE
11. KVTNA 2016 V KONGRESOVM CENTRU
HOTELU AMBASSADOR V PRAZE.
ato konference se vnovala novinkm a inovacm

v business developmentu, marketingu a aktulnm
trendm v poskytovn prvnch slueb, zejmna
pak budoucnosti evropskch advoktnch kancel a tm podnikovch prvnk. Tmaty byly pedevm
okruhy jako inovativn pstup k talent managementu, klientskm slubm, komunikaci a spoluprci s mdii.
Jednodenn konference spojila souasn nejzajmavj
evropsk pednejc, partnery regionlnch advoktnch
kancel, zstupce sttn sprvy a vedouc tm podnikovch prvnk z nejvtch loklnch spolenost. Spolu diskutovali o tch nejaktulnjch tmatech z oboru.
Jako prvn s pspvkem nazvanm Konec prvnch firem
vystoupil Jaap Bosman, zakladatel a vedouc partner TGO
CONSULTING, kter m vce ne patnctiletou zkuenost
v oblasti prvnho sektoru, reklamy a Public Affairs. V roce
2013 byl ocenn magaznem Financial Times a zskal ocenn
Innovative Lawyers Award for International Strategy za sv
mezinrodn strategick spchy.
10
Hned v vodu upozornil, e prvnick firmy jsou poprv

v historii na existenn kiovatce. Pokud zvol patn smr,
povede to k jejich kolapsu. Podle Bosmana takov odboka
hroz v nsledujcch pti letech vtin firem. Podle jeho slov
sl vliv podnikovch prvnk a IT, kdy oba tyto segmenty
mohou postupn nahrazovat velk objem prce, kterou dosud zastvaly velk prvnick firmy. S tm souvis i vliv komoditizace, kter tla ceny dol. Klient si toti na velk dleit obchody ponech velkou prvnickou firmu, ale na men
prce vyuije regionln firmy nebo prvnky in-house. Zdraznil tak, e mnohdy ani eten nklad nemus bt tou
sprvnou cestou, jak firmu udret, velk riziko pak vid nap.
ve vnitnm nepteli, kterm mysl vlastn partnery navzjem (dvra jen v sebe sama), pi ztrt top partner atd.
Po nm nsledovalo vystoupen s nzvem Litigan PR. Ujala se jej Nicole Bck-Knapp, kter je dc partnerkou jedn
z nejvtch PR a PA agentur ve Vdni Ecker & Partner.
Specializuje se na krize a finann komunikaci, je expertkou
na litigan PR a oblast Public Affairs, a psob tak jako viceprezidentka rakousk Asociace Public Affairs.
Ve svm pspvku se zamila na zodpovzen otzek, jak
zvldat proces komunikace (zejmna ve vztahu k veejnosti)
ohledn jakhokoliv prvnho sporu i soudnho (rozhodho) zen a jak PR experti el ernoblmu vnmn a brn
reputaci klient, ppadn jak mohou ovlivnit dopad sporu
na celkovou povst klienta mluvila o tzv. managementu reputace. Zdraznila tak narstajc vliv komunikanch mdi, jako je facebook a twitter, kter postupn vlcuj tradin komunikan kanly.
Po pestvce se ujal slova se svou pednkou na tma Podnikov prvnk ve 21. stolet Christoph H. Vaagt. Jako dc
partner spolenosti Law Firm Change Consultants od roku
1997 rad advoktnm kancelm a prvnm oddlenm, je
lenem IBA Global Managing Partner Mentoring Program
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
aktuality
prezentovat pirozen, nikoliv jako markeci nebo prist. Upozornila tak na prvky jako korupce nebo zastraovn, kter oznaila jako rozhodn patnou taktiku.
Po obd pokraoval program ve form panelovch diskuz. Jako tma prvn panelov debaty bylo vybrno Inovativn advokacie v CEE. Panelu, kter moderoval fredaktor aJaap Bosman jako prvn pednejc
zaujal vechny posluchae.
a pedsedou IBA Knowledge Management Sharing Project,

kter se zabv sprvou firem a nastavenm podl na zisku.
Podle jeho slov je pekvapiv, e vichni analyzuj prvnick firmy, ale ne tolik podnikov prvnky, jejich vznam
narst a hlavn narstat do budoucna nadle bude, co se
bude muset nutn odret i v roziovn jejich kompetenc.
Jak uvedl, firmy se budou muset zamit i na zven jejich
manaerskch schopnost a celoivotn vzdlvn. Funkci
prvnch oddlen pak Vaagt vid zejmna ve vytven povdom o prvu v cel firm. Jak ekl, prvnk je zde od toho, aby nejen provdl onu bnou prvn agendu, ale zejmna pouoval o prvu, o etice, morlce a spravedlnosti, to m
bt jeho nejvt pnos. Dle si ve svm vystoupen kladl
i otzky: Jakm vzvm a pekkm podnikov prvnci
el? Jak bude jejich agenda do budoucna? A jak to ovlivn
trh prvnch slueb?
Bval evropsk editorka prestinho ebku Chambers
and Partners Georgia Brooks, kter vedla tm 30 analytik,
kte zkoumali nejnovj zmny a vvoj na trhu prvnch slueb po cel Evrop, a kter dohlela na expanzi evropskho
pehledu i na regionln a lokln platformu, vystoupila jako
posledn hlavn enk s pspvkem nazvanm Chambers &
Partners pohledem zevnit.
Jak mnoz vd, Chambers & Partners hodnot od roku 1990
nejlep advoktn kancele na trhu a v souasnosti pokrv u 185 jurisdikc. dn jin ebek prvnickch firem
na svt nepracuje s tak silnm zzemm editor a vzkumnk. Georgia Brooksov hovoila o tom, jak uspt v takov
ohromn konkurenci. Vyzdvihla zejmna fakt, e je teba se
Georgia Brooksov
v nsledn debat
s Jaroslavem Kramerem.
sopisu Prvn rdce Jaroslav Kramer, se zastnili zstupci

pednch loklnch a mezinrodnch kancel jako Martin
Hrdlk z KPMG Legal, Radek Janeek z Squire Patton Boggs, Robert Neprek z Havel, Holsek & Partners, Richard
Singer z Dentons Europa, Jan Spil z Ambruz & Dark Deloitte Legal a Vclav Vlk z Rdl & Partner.
Probrala se tmata business development v advokacii,
specifika CEE regionu i promny trhu (celosvtov vs. lokln ldi).
Druhou panelovou debatu vnovali organiztoi konference tmatu Jak se odliit. Panelu pod vedenm Filipa Ronka, fredaktora Marketing & Media, ve form krtkch
kolen a debaty s auditoriem se zastnili pedn experti v oblasti marketingu, mdi a prce s lidskmi zdroji jako Alena Kazdov, fredaktorka asopisu Modern zen, Martin
Jaminsk, fredaktor Hospodskch novin, a Libor Vvra,
pedseda Mstskho soudu v Praze.
JUDr. HANA RDLOV
Foto: Economia, a. s.
inzerce
PRVODCE SYSTMEM POSKYTOVN

SOCILNCH SLUEB
(5644)
ZKON OSOCILN-PRVN
OCHRAN DT SKOMENTEM 2016
(5675)
J
JUDr.
Eva Janekov, Mgr. Petr Mach, Mgr. et Mgr. Hana iberov
Publikace se vnuje poskytovn socilnch slueb z nkolika rznch pohled. Obsahuje nvod, jak postupovat v ppad komunikace s novm zjemcem o poskytovn sociln sluby. e, jak s potencilnm klientem jednat, a rovn situace, kdy jej lze odmtnout.
Poskytovatel zde naleznou nvod, jak nleitosti m smlouva
obsahovat, a co by naopak nemla, jak vytvoit vnitn pravidla atd.
J
JUDr.
Vra Novotn, JUDr. Eva Burdov, JUDr. Jana Riedlov Jurkov
Publikace obsahuje komentovan text zkona . 359/1999 Sb. v aktulnm znn k datu vydn publikace a spolen s adou tematicky
souvisejcch mezinrodnch smluv a zkon tvo ucelen komplex
prvnch pedpis v oblasti sociln-prvn ochrany dt. Publikace
rovn reektuje zmny v oblasti soukromho prva, zejmna prva
rodinnho a s nm souvisejcch procesnch pedpis.
352 stran, broovan
449 K
808 stran, broovan
669 K
DAN ZPJM SKOMENTEM
(2595)
FKSP, SOCILN FONDY, BENEFITY

AJIN PLNN 2016
(5653)
PhDr. Vladimr Pelc, Mgr. Petr Pelech

spn populrn-odborn a praktick publikace vychz v 16. vydn
pro zdaovac obdob roku 2016. Text zahrnuje aktuln znn zkona
o danch z pjm, zkona o rezervch pro zjitn zkladu dan z pjm
a aktuln komente k nim. Tak obsahuje souvisejc pedpisy po poslednch novelizacch (k 6. 4., 1. 5., 1. 7., 1. 12.) tak, jak nabyly innosti
pro rok 2016. Podrobn vklad k jednotlivm ustanovenm daovho
zkona je doplnn o judikaturu zejmna Nejvyho sprvnho soudu
a nlezy stavnho soudu.
1040 stran, vzan se stukou
959 K
J
Jindika
Plesnkov, Ing. Marie Krbekov
V souvislosti s pijetm novho obanskho zkonku a tak velkho
mnostv navazujcch prvnch pedpis a novel stvajcch zkon se nkter zmny vznamn dotkaj i oblasti benet. Protoe se v tto oblasti i nadle vyskytuje pomrn znan mnostv
otzek, kter se s pijetm nov legislativy jet nsob, a protoe
i nadle dochz k zmn tchto fond, je zapoteb se v tto problematice zorientovat, k emu slou prv tato publikace.
184 stran, broovan
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
anag@anag.cz
obchod@anag.cz
585 757 411

www.anag.cz
CEL SORTIMENT JI VYDANCH KNIH NAKLADATELSTV ANAG

NAJDETE VEVECH DOBRCH KNIHKUPECTVCH POCEL R.
299 K
11
aktuality
esk advoktn komora a EPRAVO.CZ uvdj
12. RONK
PRESTIN CELOJUSTIN SOUTE
Ztitu nad sout pevzali jako tradin

pedseda vldy R
a ministr spravedlnosti R.
Ceny sv. Yva me zskat v jednotlivch kategorich pslunk

kterkoliv prvnick profese, pokud v oblasti svho psoben
doshne mimodnch vsledk. V kategorii Prvnick s slvy
jde o ocenn za celoivotn dlo. Nominovat kandidta me
veker odborn veejnost.
Nominace jsou pijmny na www.pravnikroku.cz

od 25. 5. 2016 do 31. 10. 2016.
Zde jsou k dispozici i podrobn instrukce k nominacm a nominan
formule. Informace o Prvnkovi roku 2016 naleznete t
na webovch strnkch vech partner soute a ve vech prvnickch
periodikch. Ceny sv. Yva budou pedny na slavnostnm galaveeru
se spoleenskm programem 3. nora 2017 v Praze. Pro rezervaci
vstupenek a ubytovn sledujte Bulletin advokacie . 10/2016.
Stl kategorie:
Obansk prvo (hmotn, procesn)

Trestn prvo (hmotn, procesn)
Finann prvo
Prvo duevnho vlastnictv
Pracovn prvo
Rodinn prvo
Lidsk prva a prvo stavn
Stl kategorie
se zvltnmi kritrii:
Talent roku (pro mlad zanajc

prvnky do33 let vku)
Ocenn PRO BONO
Prvnick s slvy
(zavjimen celoivotn pnos
eskmu prvu)
Partnei soute:
Soudcovsk unie R, Notsk komora R, Exekutorsk
komora R, Unie sttnch zstupc R, Unie podnikovch
prvnk R a Jednota eskch prvnk
Better Everyday
Rechtsschutz AG, poboka pro R
aktuality
60
esk advokacie
let
Bulletin advokacie
19562016
V poad tvrtm eskm advoktskm asopisem se stala esk advokacie. Jej

potky sahaj podle slovn ronk v tiri do roku 1915, sledovat je vak lze
a od roku 1920.1 Vydavatelem asopisu se na celou dobu jeho existence opt stal
spolek advokt.
Spolek eskch advokt v krlovstv eskm, zaloen
v roce 1898, po osvobozen vlasti rozil innost svou v roce
1920 na cel zem republiky eskoslovensk a m dnes sv leny t na Morav, ve Slezsku a na Slovensku, pe se v vodnku Advoktm eskoslovenskm,2 publikovanm v asopise
esk advokacie v roce 1922. Tehdy byl podle zmny stanov
uinn v roce 1920 spolek ji pejmenovn na Spolek advokt eskoslovenskch v Praze.
Jak je patrn z obasnch zmnek na strnkch esk advokacie, potkal se asopis zprvu se stle stejnmi problmy:
Pi vstupu do novho ronku nen teba novch programovch hesel, ponvad esk advokacie i nadle chce bti orgnem eskch advokt a vnovati se jejich pnm a potebm.
Obrac se proto redaktor na tenstvo spe se dost, aby nezapomnali, e stavovsk list pestv mti dvod na existenci,
kdy se lenov stavu o list nleit nestaraj. M-li bti stavovsk list skuten zstupcem a strcem stavovskch zjm, mus
bti neustl styk mezi nm a leny stavu, aby stavovsk poadavky mohly bti pln i rychle hjeny. Rovn maj lenov stavu
vysloviti sv pn, jakmi otzkami se m asopis pedevm
zabvati, jak rubriky jsou nejpodrobnj apod. Ovem pouh
pn by nestaila, nbr jest nutno do listu tak pispvati, aby
stl na vi doby, byl asov a jednal o tom, co leny stavu nejvce zajm. V tom smru bohuel bylo dosavadn voln marn
a hlavn prce ponechv se stle jen nkolika osobm, ani by
se vytvoil pravideln styk mezi redakc a tenstvem,3 postovala si tak nap. v prvnm sle ronku 1922 redakce asopisu. Obdobnou vzvu obsahuje i lednov slu z roku 1923.4
Vzvy nezstaly oslyeny. Ji do ronku 1922 pispli svmi lnky starosta Jednoty prvnick v Praze Vojtch Kasanda, v naem serilu ji zmiovan Emanuel Chalupn, sri
lnk o reform prva obanskho klatovsk advokt Eugen
Lwy, otzkm advokacie se vnoval redaktor asopisu Even
Polan, o advokacii a justici na Slovensku psal Emil Stodola.
asopis esk advokacie ml oproti svm pedchdcm
vhodu v tom, e zaslouil lenov spolku po vzniku samostatnho sttu byli v hojnm potu inn v orgnech Advoktn komory v echch, dky emu se asopis stal neformln i platformou komorn. O tom, e ml v prask advoktn
komoe podporu, svd i to, e astm pispvatelem se poslze stal i jej prezident Alois Stompfe.5 Z ady jeho pspvk lze pak zmnit rozpravu Neodvisl advokacie podkladem
obansk svobody v demokratickm sttu.6 Dalm v asopise
hojn publikujcm reprezentantem Advoktn komory v eWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
chch byl jej tajemnk i generln tajemnk Even Tarabrin.

Vydavatel asopisu dle mnil svj nzev. Od roku 1927
byl Spolek advokt eskoslovenskch v Praze pejmenovn
na Jednotu advokt eskoslovenskch v Praze, po nmeck
okupaci eskch zem za protektortu echy a Morava na Jednotu eskch advokt v Praze. lenm Spolku, resp. Jednoty, byl asopis rozesln zdarma.
Ve sledovanm obdob let 1920-1943 se po krtkm spolupsoben advokt Aloise Stompfeho a Augustina Straky
v ele asopisu vystdali ti redaktoi. Zprvu jm byl prask
advokt Even Polan, v letech 1926-1928 sprvn vdec a internacionalista Jan Chour a konen v letech 1929-1943 dal prask advokt Stanislav Hendrych.
Za zvltn zmnku stoj psoben redaktora Jana Choura, kter byl nejen redaktorem, ale i plodnm autorem.
V ronku 1926 tak na pokraovn vydal studii Oddlen soudnictv od sprvy, kontrola sprvy a sprvn soudnictv7
a lnek Trestn prvo sprvn,8 v ronku 1927 psal dle
o trestnm prvu sprvnm9 a o zkonu o organizaci politick sprvy, v ronku 1928 se vnoval sprvnmu zen10
a jazykov otzce.11 Nabz se hypotza, e k dal zmn
redaktora dolo i proto, e Jan Chour svoj publikan aktivitou odvdl asopis od problematiky advokacie a stavovskch zleitost.
1 asopis je v Nrodn knihovn k dispozici od ronku 1920,
v Moravsk zemsk knihovn od r. 1921. Srov. Souborn katalog R,
dostupn t z: http://aleph.nkp.cz/F/NKFJLMM61X6CHSAF9C89U
MSMPLYIAF12A28HBS59SKQDSAGX93-45121?func=find-b&find_
code=WTL&x=4&y=10&request=%C4%8Cesk%C3%A1+advokacie&filter_
code_1=WTP&filter_request_1=&filter_code_2=WLN&adjacent=N.
2 Srov. Advoktm eskoslovenskm, esk advokacie 1922, str. 1.
3 Srov. Z redakce, esk advokacie 1922, str. 1.
4 Srov. Kolegov, esk advokacie 1923, str. 1.
5 O nm srov. Stanislav Balk: Alois Stompfe (18681944), Bulletin advokacie
. 2/2002, str. 79-85.
6 Srov. Alois Stompfe: Neodvisl advokacie podkladem obansk svobody
v demokratickm sttu, esk advokacie 1934, str. 97-99.
7 Srov. Jan Chour: Oddlen soudnictv od sprvy, kontrola sprvy a sprvn
soudnictv, esk advokacie 1926, str. 2-8, 17-36, 49-52, 64-71, 77-78.
8 Srov. Jan Chour: Trestn prvo sprvn, esk advokacie 1926, str. 90-95.
9 Srov. Jan Chour: Trestn prvo sprvn, esk advokacie 1927, str. 1-13,
17-24; Jan Chour: Poznmky k zkonu o organisaci politick sprvy, esk
advokacie 1927, str. 99-103, 115-122, 131-135, 153-157.
10 Srov. Jan Chour: Snahy po reform zen sprvnho, esk advokacie 1928,
str. 1-8; Jan Chour: Sprvn zen podle vld. na. ze dne 13. ledna 1928 . 8
Sb. z. a n., esk advokacie 1928, str. 33-36, 47-54.
11 Srov. Jan Chour: Pspvek k jazykov otzce, esk advokacie 1928,
str. 88-93, 100-104, 121-126, 133-138, 147-150; Jan Chour: Jazykov boj
opt zahjen, esk advokacie 1928, str. 138-141.
13
aktuality
Ronk 1928 byl pitom ronkem
zdailm. Krom 154 stran asopisu
bylo vydno dalch 120 stan plohy
Hldka rozhodnut. V tme ronku napsal pedseda Jednoty advokt eskoslovenskch v Praze Ladislav Valenta
vzpomnkov pspvek Jubileum ticetilet Jednoty advokt eskoslovenskch
v Praze12 a vnoval se pamtce zesnulch spolkovch koleg,13 asopis pinesl zprvu o mimodn slavnostn valn hromad konan dne 28. 9. 192814
a t fotografie estnch len Jednoty advokt eskoslovenskch v Praze
Karla Baxy, Eduarda Koernera,15 Josefa
Muka, Frantika Kabee, Karla Marka, Antonna Schauera, Aloise Stompfeho a Ladislava Valenty.
Od pelomu 20. a 30. let se podoba
asopisu esk advokacie ustlila. Jeho obsah tvoily lnky rozpravn, rubriky Z prakse a Hldka stavovsk, pravideln byly publikovny Zprvy spolkov
a Hldka literrn, zajmav krtk informace se ten doetl v rubrice Rzn. V ploze Hldka rozhodnut bylo
do konce roku 1938 zaazeno 1 443
judikt z nejrznjch oblast prva. Velk pozornost byla vnovna pochopiteln judikatue souvisejc s vkonem advokacie.
asopis esk advokacie obsahuje adu dodnes cennch materil, k nim
beze sporu pat zvltn ploha k . 3-4
z roku 1934, v n Even Tarabrin podal Pehled osnovy advoktnho du,16
Vzpomnka na tvrtstolet Spolku eskch advokt17 z pera Ladislava Valenty, byla tam cel ada nekrolog v12 Srov. Ladislav Valenta: Jubileum ticetilet
Jednoty advokt eskoslovenskch v Praze,
esk advokacie 1928, str. 97-99.
13 Srov. Ladislav Valenta: Pamtce zemelch
koleg, esk advokacie 1928, str. 82-83.
14 Srov. esk advokacie 1928, str. 130.
15 Podle tto fotografie akad. mal Radomil Klouza namaloval portrt Eduarda
Koernera, kter autor tohoto lnku daroval v prosinci 2003 esk advoktn
komoe. Srov. Martin Vychope: Informace o schzi pedstavenstva esk
advoktn komory, kter se konala ve dnech 8. a 9. prosince 2003, Bulletin
advokacie . 2/2004, str. 74.
16 Srov. Dr. Even Tarabrin: Pehled osnovy advoktnho du, esk advokacie
1934 (Ploha k . 3-4), str. 1-52.
17 Srov. Ladislav Valenta: Vzpomnka na tvrtstolet Spolku eskch advokt,
esk advokacie 1924, str. 1-3, 21-23.
18 Srov. Jaroslav ha: Advoktn d Republiky Polsk, esk advokacie 1924,
str. 57-61, 83-84.
19 Srov. esk advokacie 1939, str. 25-36.
20 Srov. esk advokacie 1939, str. 49-62.
14
znamnch advokt, ale i materily ze

zahrani, vetn nap. do etiny peloenho polskho advoktnho du
z roku 1918,18 apod.
Rozkvt asopisu skonil ji za druh republiky, stinn obdob bylo zavreno za protektortu echy a Morava.
asopis hned v beznovm-dubnovm
sle19 roku 1939 pinesl komentovan
esk texty skho vlajkovho zkona,
zkona o skch obanech a zkona
na ochranu nmeck krve a nmeck
cti. Zijov slo v rubrice skonmeck zkony20 uvedlo sk d prvnch zstupc z roku 1936. vodnk dubnovho-kvtnovho sla z roku 1940
zdrazuje, e vldnm nazenm ze 4.
ervence 1939 o prvnm postaven id
ve veejnm ivot s. 136/1940 Sb. dochz nyn k dalmu omezen potu advokt vylouenm id z advokacie21
O rok pozdji, v kvtnu 1941 vodnk pedstavuje koly advokta v dnen dob. Skryt autor jej otevr slovy,
e liberalistick nazrn, kter umoovalo nezdrav blahobyt silnch jedinc na kor vrstev slabch, bylo pekonno modernm prvnm nazrnm, vylm
z e, kter stav zjem celku nad sobeckmi zjmy jednotlivce.22
esk advokacie reagovala na atentt na Heydricha v ervnovm sle roku 1942 nepodepsanm vodnkem, zanajcm slovy, e v hlubokm pohnut
uctv esk advokacie s vekerm ostatnm obyvatelstvem pamtku velkho organiztora a jednoho z pednch prkopnk
mylenky nacionlnho socialismu. Nmeck okupace a role advokacie jsou
dle hodnoceny tak, e patnct bezen
1939 pivedl esk nrod na novou cestu
a pizval jej k spoluprci na vstavb Nov
Evropy. esk advokacie jako mal sloka nroda chopila se podan ruky, sloila Vdci jako ochrnci Protektortu echy a Morava poslunost,
slbila podporu zjm Velkonmeck e ku prospchu Protektortu echy a Morava, slbila plniti nazen hlavy Protektortu echy a Morava a jeho vldy i zachovvn zkon a svdomit zastvn svch ednch povinnost. Svmu slibu vrn dostojme.
Neznme politiky dvoj tve, odmtme kadou fale a zradu.23
V obdobnm tnu pokraoval asopis i na prahu novho
ronku, ani to vak nezabrnilo tomu, aby bylo jeho vydvn v lt roku 1943 zastaveno.
Po osvobozen ji vydvn esk advokacie nebylo obnoveno.
JUDr. PhDr. STANISLAV BALK,
advokt, emeritn soudce stavnho soudu
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
NOVINKA C. H. BECK
Lichnovsk/Ondrsek a kol.
Daov d
Koment, 3. vydn
Koment je v poad tetm vydnm,

kdy odstup od pedelho vydn in
tm 5 let. Za tuto dobu dolo nejenom
k nkolika zsadnm novelizacm zkona,
ale tak ke vzniku mnoha rozhodnut
sprvnch soud. To je dvodem, pro
koment co do obsahu nabyl o cca jednu
tetinu.
I v tomto vydn bylo zmrem vnovat

se pedevm nejasnm ustanovenm
a vkladovm otzkm tak, aby ten
ml k dispozici skutenou pomoc pi orientaci ve velmi sloit daov problematice.
Koment se nebrn identifikaci

nevhodn prvn pravy i vadnho
vkladu zkona orgny finann sprvy,
z eho jsou vyvozovny dsledky.
2016, vzan, 944 stran

cena 1 799 K, obj. slo EKZ174
Nakladatelstv C. H. Beck, s. r. o., Jungmannova 34, 110 00 Praha 1, tel.: 273 139 219, e-mail: beck@beck.cz
aktuality
Aktuln v prvu
Z legislativy
Da z nabyt nemovitosti bude platit kupujc
Novela zkonnho opaten, kterou schvlila dne 1. ervna
2016 snmovna, pot s tm, e da z nabyt nemovitosti bude
nov platit kupujc. Novelu mus ji jet schvlit Sent a podepsat prezident. Zmna m zat platit prvn den tetho msce
od vyhlen zkona ve Sbrce zkon; kupujc tak zanou platit da zejm a od podzimu.
Rejstk skutench majitel firem

Poslanci v prvnm ten podpoili dne 31. kvtna 2016 vldn
nvrh novely zkona proti pran pinavch penz, kter krom
jinho zizuje rejstk skutench majitel prvnickch osob
a svenskch fond. Vldn pedloha pot tak s tm, e se
nynj Finann analytick tvar Ministerstva financ stane samostatnm sprvnm adem nezvislm na ministerstvu.
Zlepen kontroly stavebnho spoen

Snmovna v vodnm kole podpoila dne 31. kvtna 2016 novelu zkona o stavebnm spoen, umoujc zlepen kontroly
Ministerstva financ, pokud jde o dodrovn podmnek pro poskytovn sttn podpory stavebnho spoen, a dle umoujc
doplnn registrovanho partnera mezi osoby blzk. Pedloha
nyn m k posouzen do rozpotovho vboru.
Regulace vr
Snmovna schvlila dne 3. ervna 2016 zkon o vru pro
spotebitele. Lid budou moci mnohem jednodueji splatit
pedasn dluhy z vr, omez se sankce za pozdn spltky
a zv se odpovdnost vitele za poskytnut vru. Prv vitel ale tvrd, e to nezabrn pdm lid do dluhovch past.
pozastavilo loni v lednu, Praze pot stanovilo patnctimsn lhtu na doplnn pipomnek a zskn notifikace Evropsk komise.
Z judikatury
S: Soudy musej zjiovat kodu z ernho
odbru co nejpesnji
Clem trestnch soud mus bt co nejpesnj zjitn ve
kody zpsoben ernm odbrem elektiny, napklad prostednictvm znaleckho posudku. To vyplv z rozhodnut
stavnho soudu ze dne 24. kvtna 2016, kterm zruil rozhodnut Okresnho soudu v Tachov, podle kterho mu odsouzen za krde zpsobil kodu tm 1,2 milionu korun.
Muova vina je podle soudce zpravodaje Ludvka Davida mimo
vi pochybnost. Vyslen kody v trestnm zen ale neme
stt jen na paulnm vpotu podle vyhlky.
S: Soudy dl mohou vyhovt alob,

kdy se alovan vas nevyjd
stavn soud zamtl nvrh na zruen sti obanskho soudnho du, kter dv soudm monost vyhovt alob takzvanm rozsudkem pro uznn, pokud se alovan ve stanoven
lht nevyjd ani neomluv. Akoliv zkon nen podle soudce zpravodaje Tome Lichovnka astn formulovn, lze jej
vykldat tak, aby nepinel zsah do zkladnch prv alovanch lid. Nvrh na zruen takzvan fikce uznn nroku v obanskm soudnm du podal jeden ze tlennch sent S,
rozhodovalo o nm plnum. S vsledkem se neztotonilo pt
soudc vetn pedsedy Pavla Rychetskho, kte sepsali takzvan odlin stanoviska.
Omezen ikanznch insolvennch nvrh
NS: Zvazek zdret se zen m bt stejn

dlouh jako podmnka
Omezit ikanzn insolvenn nvrhy a podvodn oddluovac

firmy m vldn pedloha, kterou podpoila dne 3. ervna 2016
v prvnm ten snmovna. K clm novely insolvennho zkona
pat dle zprhlednn insolvennch zen a zpsnn podmnek pro poskytovn poradenstv v oddluen. Norma, kterou
chce vlda bojovat proti insolvennm mafim, m k posouzen
do stavn-prvnho a do socilnho vboru.
Z tiskov zprvy Nejvyho soudu ze dne 26. kvtna 2016 vyplv, e dobrovoln zvazek zdret se urit innosti, typicky
zen auta, by ml bt stejn dlouh jako zkuebn doba pi
podmnnm zastaven trestnho sthn sttnm zastupitelstvm
i soudem. Justice m v rukou dostaten nstroje, aby nenastvaly situace, kdy je mezi obma lhtami disproporce. Legislativn zmny kvli tomu nejsou nutn.
Nov prask stavebn pedpisy
JUDr. HANA RDLOV
Nov prask stavebn pedpisy, kter schvlila mstsk rada,

budou inn od 1. srpna 2016. Ministerstvo pro mstn rozvoj je
Bulletin advokacie online

Ve ze svta advokacie naleznete
na www.bulletin-advokacie.cz.
16
WWW.CAK.CZ
WWW
W
WW .CA
.C A K .C
CZ
lnky
z prvn teorie a praxe

Sttn podpora a zkladn lidsk prva:
zen o sttn podpoe a prvo na dn
proces
prof. JUDr. LUBO TICH, JUDr. PETRA JOANNA PIPKOV, Ph.D.,

LL.M.eur.
I. vod vymezen problm a el tohoto pspvku

Zdnliv se pedmt tohoto lnku dotk zjmu eskch
prvnk spe okrajov. Otzky sttn (veejn) podpory1 se
ve vtin ppad tkaj pravy unijnho prva a rozhoduj
o nich zejmna unijn orgny. To ovem neznamen, e by
tato problematika nemla zajmat tuzemsk publikum, nebo o nkterch klovch aspektech rozhoduj orgny esk republiky a navc, a to je alarmujc, prvn prava esk
republiky je obdobn dvj slovensk prav, je, jak dle vysvtlme (viz exkurz), nespluje poadavky unijnho prva kladen na vymhn neoprvnn poskytnut sttn podpory. esk republika tak riskuje ppadn zen o poruen
smlouvy ped SDEU a ve svch dsledcch i vznamnou penitou sankci.
Tento pspvek se zabv problematikou procesnch prv
podniku, jemu byla poskytnuta sttn podpora a kter je dle
oznaovn za pjemce podpory nebo jen jako pjemce. Tato
osoba vak ve vlastnm zen ped Evropskou komis, kter
je vedeno proti lenskmu sttu jako poskytovateli podpory,
nem tm dn procesn prva. Tento stav ji na prvn pohled vzbuzuje pochybnosti a provokuje otzky.
Je veobecn uznvno, e osoby, je jsou pjemci podpory,
stejn jako jin zastnn osoby, maj podstatn men procesn prva ne astnci ostatnch zen ve vcech hospodsk
soute ped Evropskou komis. V danm ppad jsou vak
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
astnky zen pouze lensk stty poskytovatel podpory

, a tak zen probh mezi Komis a lenskm sttem jako
sprvnm delikventem. Toto zen je toti chpno jako zen ist bilaterln: mezi lenskm sttem a Evropskou komis.2 Je tomu tak navzdory tomu, e pjemce podpory je rozhodnutm Evropsk komise jak jet bude dle ilustrovno
nejvce postienm subjektem; viz nap. rozsudek tribunlu T-34/02 EURL Le Levant et al. v. Komise, odst. 36.
Tento pspvek se proto sna o analzu tohoto problmu v rmci zen o protiprvn poskytnut sttn podpoe,
kter je upraveno nazenm . 659/1999 (dle t procesn nazen). Zejmna se jedn o zjitn souladu procesn pravy postaven pjemce se zkladnmi procesnmi prvy. Mtkem souladu je Evropsk mluva o zkladnch
lidskch prvech a Listina zkladnch prv Evropsk unie.
Proto v druh sti (ad II) jsou na konkrtnm ppad ilustrovny negativn dopady platn pravy. Nsledn se analyzuje postaven pjemce sttn podpory a hodnot jeho
procesn prva (ad III a IV). Na zklad tohoto rozboru
autoi dovozuj, e i s ohledem na nklady zen by mla
bt platn prava zmnna (ad V). Konkrtn nvrh een
pedkldaj autoi v zvru (ad VI).
Exkurz: Riziko pro eskou republiku

Podle l. 108 odst. 2 pododst. 1 SFEU Evropsk komise pot, co zjist, e sttn podpora nen sluiteln s vnitnm trhem nebo je zneuvna, rozhodne, e dan lensk
stt mus ve lht j stanoven takovou podporu zruit nebo upravit. Nespln-li lensk stt tuto povinnost, vystavuje se riziku specifickho zen ped Soudnm dvorem
Evropsk unie o poruen Smlouvy podle l. 108 odst. 2
pododst. 2 SFEU.
1 Protoe jde o problematiku unijnho prva, pouvme termn ednho znn

relevantnch prvnch pramen (viz nap. l. 108 SFEU), tedy sttn podpora,
i kdy tmto pojmem se rozum veejn podpora souslov uvan v kontextu
eskho prvnho du.
2 Viz nap. A. Sinnaeve in M. Heidenhain (ed.): European State Aid Law,
C. H. Beck/Hart/Nomos 2010, str. 682, nebo State Aid Manue of Procedures,
Komise 2013, sec. 2-4, odst. 12.
17
lnky
Zruen nebo prava sttn podpory znamenaj povinnost lenskho sttu zskat podporu od pjemce zpt
(viz l. 14 odst. 1 procesnho nazen). Vrcen protiprvn poskytnut sttn podpory se uskuteuje podle procesnch pedpis dotenho lenskho sttu, kter ovem mus
zajistit, aby rozhodnut Evropsk komise bylo bezodkladn
vykonno (l. 14 odst. 3 procesnho nazen).
I kdy unijn prvo ponechv lenskmu sttu na vli, jakm zpsobem, resp. jakmi prostedky vrcen sttn podpory realizuje, je ji ze samotn dikce citovanho ustanoven
procesnho nazen zejm, e rozhodnut Komise pedstavuje exekun titul (viz bezodkladn vykonno).
V dle popisovanm ppad vak rozhodnut Komise pedstavovalo podle prvnho du Slovensk republiky pouze
dkazn prostedek, kter osvdoval, e prostedky, kter byly poskytnuty pjemci, pedstavovaly zakzanou sttn
podporu, nebo zvhodovaly jednoho soutitele na kor
ostatnch soutitel, a proto byla tato podpora nesluiteln
s vnitnm trhem. Za takov situace byla Slovensk republika nucena zahjit nalzac zen alobou proti pjemci sttn podpory o jej vrcen.
Tato prvn situace vak v esk republice je dosud skutenost. Ani v esk republice nepedstavuje rozhodnut Evropsk komise o protiprvnosti (nesluitelnosti s vnitnm trhem)
sttn podpory exekun titul. Obdobn jako na Slovensku by
byla i esk republika nucena vymhat v nalzacm zen
poskytnutou sttn podporu, a protoe rozhodnut Komise
me vychzet i z nepln zjitnho skutkovho stavu, vystavovala by se esk republika riziku nesplnn povinnosti
vrtit (vymhat) protiprvn sttn podporu.
Pro plnost je teba poznamenat, e Slovensk republika danou situaci vyeila zmnou prvnho stavu, jen byl
v rozporu s primrnm unijnm prvem, a tedy nahradila
jeden extrm extrmem jinm, podle nho v nov prvn
prav maj rozhodnut Evropsk komise jako exekun titul zvltn postaven spovajc v tom, e vykonvac zen nelze zastavit ani peruit, a tak dochz k diskriminaci
ostatnch exekunch titul (viz 313 Obianskho sdneho poriadku). esk republika, nezmn-li pslun ustanoven ( 262) o. s. ., se vystavuje nastane-li obdobn
situace riziku zen o poruen Smlouvy na zklad aloby Evropsk komise u SDEU, je se v popisovanm ppad s spchem pro Evropskou komisi uskutenilo. Z jedn
paradoxn situace se dostv slovensk prvn d do jin paradoxn situace, ve kter me dojt k vrcen sttn
podpory, kter se vak uke jako bezdvodn obohacen
3 Rozhodnut Evropsk komise, SA. 18211 ze 7. 6. 2006, Frucona Koice.
4 Rozsudek SDEU C-507/08 z 22. 12. 2010, Komise v. Slovensk republika,
SbSD (2010) I-13489.
5 Rozsudek Tribunlu C-11/07 ze 7. 12. 2010, Frucona Koice v. Komise,
SbSD (2010) II-5453.
6 Viz rozsudek SDEU C-73/11 P z 24. 1. 2013, Frucona Koice v. Komise,
SbSD (2013).
7 Viz rozhodnut Komise SA.18211 z 16. 10. 2013, Frucona Koice.
8 Viz dal zen u Tribunlu veden pod slem T-103/14, Frucona Koice
v. Komise.
9 Usnesen Tribunlu T-11/07 RENV z 21. 3. 2014, Frucona Koice v. Komise,
SbSD (2014).
10 Viz T-103/14 z 16. 3. 2016.
18
sttu, nebo v mezidob me bt rozhodnut Komise zrueno v pezkumnm soudnm zen jednou z evropskch
soudnch instanc.
II. Negativn dopady v praktick rovin

Procesn prava zjiovn protiprvnosti sttnch podpor, jejich vymhn a monch nsledk i v rmci nrodnch prav,
kter jsou pi vymhn neoprvnn podpory soust reimu
unijn pravy, me vst a velmi asto t skuten vede k mimodnm transaknm nkladm. Takovou situac je nap. zen veden Komis proti Slovensk republice zahjen v jnu
2004 z podntu vldy Slovensk republiky, tkajc se dajn
protiprvn podpory (sttn podpory nesluiteln s vnitnm
trhem, viz l. 107 odst. 1). Rozhodnutm3 Komise byla Slovensk republika uznna povinnou vymoci vrcen neoprvnn poskytnut sttn podpory. Zaalovala proto pjemce
na zaplacen hodnoty podpory, a tak se rozhodnut Evropsk komise stalo pedmtem zen u slovenskch civilnch
soud, kter nakonec skonilo pravomocnm zamtnutm aloby. To byl ovem dvod k podn aloby Evropsk komise
proti Slovensk republice pro poruen Smlouvy proto, e jej zkonodrstv neumouje hladk vrcen protiprvn sttn podpory. Soudn dvr EU pak svm rozsudkem4 alob
Evropsk komise vyhovl a rozhodl, e Slovensk republika
poruila unijn prvo. V dsledku toho probhla jet zen
ped Nejvym soudem a stavnm soudem Slovensk republiky. Slovensk republika potom zmnila, jak ji bylo uvedeno, svj exekun d tak, e rozhodnut unijnch orgn
vetn rozhodnut Komise jsou pmo vykonateln, a to bez
monosti odkladu vkonu nebo jeho zastaven (!).
V zen o protiprvn sttn podpoe podal vak mezitm
pjemce alobu na neplatnost uvedenho rozhodnut Evropsk komise o poskytnut podpoe, kter byla sice Tribunlem EU zamtnuta,5 avak k odvoln pjemce SDEU napaden rozhodnut Tribunlu zruil.6 Komise mezitm vydala
nov rozhodnut,7 proti ktermu pjemce podal novou alobu,8 a zen ped Tribunlem bylo zastaveno.9 Nov rozhodnut bylo Tribunlem zrueno10 a Komise proti jeho rozsudku podala odvoln. zen o jedin (dajn) sttn podpoe
tak stle jet probh, a to ji dvanctm rokem. Zamstnv mj. destky advokt, soudc, sprvnch ednk, daovch ednk a expert, nejvy soudy, prezidentskou kancel a parlament na nrodn (slovensk) i evropsk rovni
a v neposledn ad vedlo k utlumen vroby prosperujcho
podniku, a v dsledku toho propoutn zamstnanc a konen milionovm nkladm. Podstatn sti tchto nklad by bylo mon se vyhnout, pokud by procesn prva pjemce podpory byla upravena jinak.
III. Postaven pjemce sttn podpory v zen

ped Evropskou komis
Evropsk komise, kter dohl nad dnm stavem hospodsk soute, m vlun pravomoci v reimu sttnch podpor, je mohou hospodskou sout naruit. Evropsk komise provuje podpory poskytovan lenskmi stty (l. 108
odst. 1 SFEU), a zjist-li jejich nesluitelnost s vnitnm trhem
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
(viz l. 107 SFEU), ulo lenskmu sttu, pokud byla podpora ji poskytnuta, povinnost ji od pjemce vymoci (l. 108
odst. 2 SFEU). Tento postup se uskuteuje podle procesnho
nazen ve form zen o protiprvn podpoe; toto zen m
povahu administrativnho procesu. Jeho jedinm astnkem
je lensk stt, proti nmu Komise zen vede.
V reimu procesnho nazen m pjemce velmi omezen procesn prva; i kdy pedchoz prava byla v tomto smru jet skoupj. Posuzujeme-li procesn prva pjemce, je
teba rozliovat mezi zenm o protiprvn podpoe11 a zenm o oznmen podpoe.12
Nazen upravuje nejprve prva zainteresovanch stran
(viz l. 2013), mezi kter pat t pjemce [viz l. 1 psm. h)].
Pjemce m prvo pedloit sv vyjden k oznmen o zahjen zen.14 Vedle tchto omezench prv pak Komise pjemci umouje v rmci zen o protiprvn podpoe vyjdit
svj nzor, se kterm vak formln nem povinnost se vypodat.15 Pjemce tak nem prvo zastnit se jednn, nem
oprvnn nahlet do spisu i obdret dal informace. Komise sice me, povauje-li to za nezbytn, umonit zainteresovanm stranm vetn pjemce jednn nebo je podat
o pedloen dalch informac nebo jejich vyjden. Tento
postup vak me vyut podle sv voln vahy.
O mizernm postaven pjemce svd i to, e me sice
pedkldat podn, ovem jen tehdy, jestlie mu to Komise
povol. Komise nem povinnost brt jeho stanovisko vetn
relevantnch skutenost, kter j sdl, v vahu. Tento neformln, nijak neupraven postup Komise tak neme zaruit
pjemcova zkladn prva.
Pjemce nen stranou zen a nem vdomost o jeho prbhu, akoliv bude nakonec muset vrtit podporu, a bude tak
nucen poskytnout Komisi poadovan informace a nabdnout
nezbytn zruky.16 Protoe nen stranou zen, nem pjemce prvo prezentovat tvrzen skutenost ve svj prospch,
kter by mohly brnit vrcen podpory podle l. 14 odst. 1
vty druh procesnho nazen, tj. neme ani inn poukzat na okolnost, e vrcen sttn podpory by bylo v rozporu s obecnmi zsadami prva EU, jakmi jsou nap. zkladn prva nebo zsada proporcionality.17
Pjemce je tak nucen spolhat na lensk stt, akoliv to nen lensk stt, kter nakonec bude mt vlastn povinnost vrtit
podporu. Naopak lensk stt m z rozhodnut o povinnosti
pjemce vrtit podporu prospch, nebo nabv majetek, nebo se me rozhodnout obtovat pjemce svm politickm
i ekonomickm clm.18 Je teba brt v vahu i to, e lensk
stt nem povinnost se angaovat v zen a poskytovat informace pjemci.19 Je tak mon, e lensk stt poskytuje (nikoliv zmrn) nepesn informace Komisi v neprospch pjemce nebo soute. To mj. i z toho dvodu, e pjemce a lensk
stt mohou mt rozdln nzory na poskytnutou podporu a jejich zjmy mohou bt v rozporu. A to bu proto, e lensk
stt nezjiuje, zda jeho jednn znamen protiprvn podporu, anebo opomnl oznmit takov opaten Komisi, a nem
tedy motivaci brnit se vi Komisi, nebo nem co ztratit,20
nebo jednodue protoe jeho veden zejmna v dsledku voleb zmnilo nzor na poskytovn podpory, co se ve shora
uvedenm ppadu stalo. Tyto protichdn zjmy tak zbavuj pjemce jedin monosti, jak ovlivnit rozhodnut Komise.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
Na druh stran pjemce je zaten povinnost, a to ji
od novely z ervence 2013, odpovdt na dost o informace. Nedodren tto povinnosti je sankcionovno jako vechna ostatn poruen procesnch pravidel v soutnm prvu pokutou, jej ve se me pohybovat a do 1 %
ronho obratu podniku. Pjemce je zaten na stran jedn a pitom nem dn procesn prva na stran druh. Je
zejm, e tato nerovnovha procesnch prv a povinnost je
dvodem k diskusi.
Okolnost, e pjemce je oprvnn napadnout alobou rozhodnut Komise ped soudy EU, nen dostaten k ulehen jeho pozice, kdy vyjasnit nedorozumn a zjistit skuten stav vci by bylo mon ji ve fzi rozhodovn Komise.
Oprvnn k alob proti rozhodnut Komise je jedinm opravnm prostedkem, kter me napravit nedostatky obsaen
v rozhodnut Komise, kter jdou na vrub zen, v nm v dsledku neasti pjemce nemohl bt zjitn skuten stav vci.
aloba na neplatnost je obranou proti nedostatku rozhodnut Komise, kter by pi plnohodnotn asti pjemce v zen nenastal. Oprvnn pjemce zastnit se zen ped Komis jako plnoprvn strana by bylo prvn zrukou prevence
ped nesprvnostmi jejho rozhodnut.
Ve svm rozsudku i Tribunl uznal uitenost asti pjemce, kdy konstatoval, e Komise za uritch okolnost m
povinnost dialogu se zainteresovanmi stranami za elem
zajitn urit rovn prva a zhodnocen povahy opaten,
je jsou koncipovna jako sttn podpora.21 SDEU ovem
naproti tomu konstatoval, e prva zainteresovanch stran
jsou omezena pouze na pedkldn vyjden, a v dsledku
toho by povinnost Komise zahjit dialog se zainteresovanmi stranami vedla k rozporu s procesnm reimem zakotvenm v l. 108 SFEU.22
11 l. 10 a nsl. se tkaj podpory, kter byla poskytnuta lenskm sttem,

jejmu pjemci nebo pjemcm a nen v souladu s vnitnm trhem.
12 l. 2 a nsl. se tkaj podpory, kterou lensk stt hodl poskytnout, piem
tento zmr byl notifikovn Komis k formlnmu schvlen (konstatovn, e
dan podpora je sluiteln s vnitnm trhem).
13 Prvo pedloit pipomnky v rmci zen o povolen podpory, prvo stnost
na poskytnut protiprvn podpory, prvo obdret konen rozhodnut ve vci.
14 E. Morgan de Rivery; S. Thibaut-Liger; J. Derenne: Procedure, in J. Derenne;
M. Merola (eds.): Economic Analysis of State Aid Rules Contributions and
Limits. Proceedings of the Third Annual Conference of the Global Competition
Centre, College of Europe (21.-22. 9. 2006), Lexxion 2007, str. 177, 181.
15 Na rozdl od pipomnek pedloench lenskm sttem podle l. 11
procesnho nazen.
16 Comments of AFEC on the State Aid Action Plan of the Commission z 29. 9.
2005 (http://ec.europa.eu/competition/state_aid/reform/comments_
saap/37969.pdf), odst. 47.
17 Ohledn obecnch princip unijnho prva viz T. Tridimas: The General
Principles of EU Law, OUP 2006, 2. vyd., passim.
18 Srov. E. Gambaro, F. Mezzocchi: Private Parties and State Aid Procedures:
a Critical Analysis of the Changes brought by Legislation 734/2013,
CML Review 53 (2016), 385.
19 Morgan de Rivery; Thibaut-Liger; Derenne, op. cit. sub 13, str. 181.
20 Poskytnut podpora bude vrcena lenskmu sttu, kter nen podroben
dn sankci, zatmco pjemce je pln vystaven negativnm dopadm tohoto
vrcen. Viz k tomu nap. Linklaters Submissions on European Commissions
State Aid Action Plan. Less and better targeted state aid: a roadmap for state
aid reform 2005-2009 (http://ec.europa.eu/competition/state_aid/reform/
comments_saap/37367.pdf), odst. 22.
21 Rozsudek Tribunlu 95/94 z 28. 9. 1995, Sytraval v. Komise, SbSD (1995)
II-2654, odst. 54, 78.
22 Viz rozsudek SDEU C-367/95 P z 2. 4. 1998, Commission v. Sytraval, SbSD
(1998) I-1719, odst. 59.
19
lnky
Poruen zkladnch procesnch prv je v zen o protiprvn podpoe, jak bude ne doloeno, zvan. Toto zen je toti ve svm dsledku srovnateln s zenm o sankcch
ve smyslu l. 6 Evropsk mluvy o lidskch prvech (dle jen
ELP) v pojetch Evropskho soudu pro lidsk prva (dle jen ESLP), jak vzpt uvidme.
IV. Objektivn (striktn) odpovdnost lenskho

sttu a pjemce sttn podpory a jej dopad
na pjemce
zen o protiprvn sttn podpoe je zenm o poruen prva, resp. povinnost ze Smlouvy. zen je vedeno proti lenskmu sttu, ale paradoxn to nen lensk stt, kdo
je adrestem pslun sankce. lensk stt nen adrestem
dn sankce za svoje protiprvn jednn. Tm je pouze pjemce, jeho se dotkaj negativn dopady zen.
Zkladn filozofi soutnho prva je, e naruitel soutnch pravidel (vetn vjimky de minimis) je absolutn odpovdn; jeho odpovdnost nezvis na zavinn. Jeho mentln postoj k jeho jednn nebo k nsledkm takovho jednn
je tak bezvznamn. Ani omyl nem vznam; ten me bt
v ppad poruen l. 101 i 102 SFEU zohlednn maximln v rmci pitujcch nebo polehujcch okolnost. Kategorie sttn podpory je pak prosta jakchkoliv subjektivnch
aspekt. Princip dobr vry a ochrany legitimnch oekvn m zde pouze omezenou platnost, protoe Komise zde nem dnou diskren pravomoc.23
V zen o sttn podpoe Komise zkoum pouze, zda se
a) vyskytla intervence sttu nebo ze sttnch prostedk,
b) zda takovto intervence mla za nsledek vhodu pro
jejho pjemce na selektivnm zklad, c) zda sout byla
nebo mohla bt naruena, a d) zda intervence mohla naruit obchod mezi lenskmi stty. Komise vyetuje pouze
23 A. Giraud: A Study of the Notion of Legitimate Expectations in State Aid

Recovery Proceedings: Abandon All Hope,You Who Enter Here,
CML Rev. 2008 (45), str. 1399, 1406.
24 Nap. Walter Frenz je toho nzoru, e neexistuje monost, aby pjemce ml
oprvnn oekvn (viz W. Frenz: Handbuch Europarecht, sv. 3,
Beihilfe- und Vergaberecht, Springer 2007, str. 54, marg. . 1432).
25 Viz rozsudek SDEU 14/61 z 12. 7. 1962, Hoogovens v. High authority,
SbSD (1962) 485, 269-275; rozsudek Tribunlu ve spojench vcech
T-551/93, T-231/94, T-232/94, T-233/94 a T-234/94 z 24. 4. 1996
Industrias Pesqueras Campos aj. v. Komise, SbSD (1996) II-247, odst. 76.
26 Rozsudek SDEU 5/89 z 20. 9. 1990, Komise v. Nmecko,
SbSD (1990) I-3437 (BUG-Alutechnik), odst. 14.
27 Tamt, odst. 16.
28 Giraud, op. cit. sub 21, str. 1399, 1406.
29 Pochybnosti vak nejsou dostaujc (Sinnaeve, op. cit. sub 2, str. 643,
marg. . 22).
30 Frenz, op. cit. sub 22, str. 454, marg. . 1430.
31 Nap. rozhodnut Komise 2006/621/ES z 2. 8. 2004, France Tlcom,
odst. 264: Komise uznv, e je to poprv, co mus pezkoumvat
otzku, a to, zda tento typ jednn vytv podporu. Proto pokud podpora
zvis na jednnch, kter pedchzela oznmen nvrhu pjky, peliv
provozovatel by mohl mt dvru v zkonnost jednn dotenho lenskho
sttu, kter ze sv strany nleit oznmil nvrh pjky. Ohledn dalch
rozhodnut Evropsk komise obdobnho charakteru viz Giraud, op. cit. sub 21,
str. 1399, 1410. Obdobn vyznv i zvren nvrh Generlnho advokta
Jacobse ve vci C-39/94 z 14. 12. 1995, SFEI aj. v. La Poste, SbSD (1995)
I-3551, odst. 76 ( dan opaten nepat k tm, kter zcela evidentn
pedstavuj podporu).
32 P. Roth; V. Rose: Bellamy & Child European Community Law of Competition,
OUP 2008, 6th ed. (Bellamy & Child), str. 1583, marg. . 15 104.
20
otzku neoprvnnosti (protiprvnosti) podpory poskytnut lenskm sttem a zjiuje, zda lensk stt je povinen
vymoci neoprvnnou podporu zpt. Komise nikdy nezkoum postoj pjemce k podpoe, kterou obdrel, a jeho schopnost ji vrtit. Naizuje pouze lenskmu sttu neoprvnnou
podporu vymoci od pjemce, kter ovem nen oprvnn se
k tomu vyjdit, bez ohledu na to, zda k tomu lensk stt
m prostedky a jak.
1. Legitimn oekvn pjemce podpory

Z toho plyne, e je to pjemce sttn podpory, kdo je nakonec odpovdn za vsledek a odsouzen ke vrcen cel podpory. Jinmi slovy, liberan dvody ve prospch pjemce
neexistuj. Neme se, jinak eeno, spolehnout na princip
legitimnho oekvn, e vhody, kter zsk od lenskho
sttu, jsou sluiteln s unijnm prvem, a tud nen vystaven povinnosti je vrtit.24 Teoretick monost vak existuje v takovch ppadech, v nich soukrom zjem pjemce
spovajc na legitimnm oekvn mus bt hodnocen (ven) proti sttnmu zjmu na vymahatelnosti prva a principem nenaruen soute.25 Navc SDEU poaduje vy
rove legitimnho oekvn, j nen jednoduch doshnout: Z hlediska kogentn povahy reimu dohledu Komise
nad sttn podporou podle l. [107] SFEU nemohou podniky,
jim je sttn podpora poskytnuta, v zsad chovat legitimn
oekvn o tom, e podpora je v souladu s prvem, ledae byla poskytnuta v souladu s pravidly obsaenmi v tomto lnku.
Peliv podnikatel by obvykle ml bt schopen urit, zda tato
pravidla byla dodrena.26 Avak SDEU dle uvd, e urit nen vyloueno, aby se pjemce podpory poskytnut protiprvn odvolal na vjimen okolnosti, na zklad kterch je
jeho dvra v dnost poskytnut podpory chrnna, a tud
ji nen povinen vrtit zpt.27 Pjemce se me proto spn dovolat takovch vjimench okolnost, jestlie i rozumn ekonomick initel by si vytvoil takovou dvru, a to
i kdyby se nsledn ukzala nesprvnou,28 e dosaen pnos nebyl neoprvnnou sttn podporou.29 Situace, kdy se
to me stt, vyvstane pravdpodobn s otzkou, zda dan vhoda me vbec bt kvalifikovna jako sttn podpora, nebo k tomu neexistuje dn pedchoz rozhodnut, anebo zde jsou rozporupln signly Evropsk komise.30
V minulosti Evropsk komise ji uznala, e pjemce nemohl pedvdat, e urit opaten pedstavuje sttn podporu,
a tud nenadila jej vrcen.31
Takov situace vede ke stavu, kdy pjemce mus pochybovat o vekerch vhodch, kter zskal od lenskho sttu,
od veejnch instituc nebo dokonce i od jednotlivc, pokud se
platby jednotlivc opraj o prvn akt danho lenskho sttu nebo jeho orgn. Pjemce tak na sebe bere znan riziko.32 Takovto dkladn analza, vetn testu soukromho
investora v trnm hospodstv, navc pedstavuje pro pjemce vznamn bemeno. Je-li ji pjemce dn provst
takovouto analzu, mohlo by mu bt dovoleno t pedloit
jej vsledky v zen ped Komis a vyvrtit na jejm zklad dkazy pedloen Komis nebo argumentovat legitimnm
oekvnm, aby se vyhnul vrcen podpory, jej vymhn
me pjemce i zlikvidovat.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
Ilustran foto
2. Povaha negativnho dopadu na pjemce

Povinnost vrtit protiprvn podporu lenskmu sttu zahrnuje poskytnutou stku vetn roku, protoe neoprvnn
poskytnut podpora je povaovna za bezronou pjku.33
Pjemce je povinen ji vrtit, i kdy se spolhal na skutenost,
e sttn podpora mu byla poskytnuta po prvu. Nkdy ani
nemus povaovat poskytnutou podporu za vhodu. Me jt
o opaten, kter je aktivovno ze zkona a pjemce se k podpoe ani neme vyjdit nedal o ni, neuchzel se o ni.
Vrcen podpory nelze povaovat pouze za znovunastolen
pvodn situace,34 nbr, jak lze vidt na pkladu Frucony,
z pohledu pjemce se nejedn pouze o vrcen vhody, ale
o velmi zvanou kvazisankci, jak o tom ostatn svd kvalifikace Evropskho parlamentu, kter to povauje za sankci.35
Domnvme se proto, e zen o vrcen protiprvn sttn
podpory napluje v uritm smyslu jedno z tzv. Engel-kritri
ESLP, a pedstavuje tak uritou variaci kvazitrestnho zen ve smyslu l. 6 ELP. Podle Engel-kritri36 zen tkajc se protiprvnho jednn pedstavuje trestn zen, jestlie (i) pedpisy definujc vytkan protiprvn jednn pat
k trestnmu prvu, (ii) samotn povaha protiprvnho jednn zen klasifikuje jako trestn, nebo (iii) stupe zvanosti
postihu je zvl intenzivn (tj. posuzuje se zvanost potencilnch negativnch dsledk hrozc sankce). Tato kritria
jsou alternativn.
Postaven pjemce, ktermu hroz povinnost vrtit poskytnutou podporu a zaplatit roky, do urit mry spluje tet
kritrium Engel-testu. Z rozsudku Ezeh a Connors37 plyne, e
nen podstatn skuten ve sankce; rozhodujc je abstraktn hrozc postih (tj. maximln mon rozsah hrozcho poWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
stihu).38 Vrcen sttn podpory spolu s roky nepedstavuje

skutenou sankci, avak pedstavuje negativn nsledek spojen s poruenm prva. Nem pm zastraovac cl a nepln ani pmo sankn cl.39 zen o protiprvn podpoe, resp.
o vrcen podpory m vak nepm trestn inek napluje
tak do znan mry rysy trestnho, resp. sprvn trestnho zen, kde doten strana mus bt chrnna alespo na zkladn rovni. Proto pjemce mus mt prva obhajoby.
V. Zkladn procesn prva a procesn nazen

Ji samotn charakteristika postaven pjemce sttn podpory v tet sti tohoto pojednn svd o tom, e postaven pjemce sttn podpory v zen neodpovd jeho vznamu,
a to pedevm ve dvou aspektech.
33 Okolnost, e pjka byla bezron, je toti t povaovno za vhodu, kter

mus bt pjemcem vrcena (Frenz, op. cit. sub 22, str. 458, marg. . 1446).
34 Bellamy & Child, op. cit. sub 30, str. 1581, marg. . 15 102.
35 Viz rezoluce Evropskho parlamentu ohledn reformy sttn podpory
2005-2009 (2005/2165(INI)), odst. 151. Evropsk parlament zde vyjaduje
svj nesouhlas, e sankce za neoznmen jsou v souasn dob ukldny
pouze vi pjemcm, a nikoliv vi lenskm sttm, a navrhuje, aby
lensk stty byly t postihovny.
36 Viz rozsudek ESLP . 5100/71, 5101/71, 5102/71, 5354/72, 5370/72 z 8. 6.
1976, Engel a dal v. Nizozemsko, odst. 82.
37 Rozsudek ESLP . 39665/98-4086/98 z 9. 10. 2003, Ezeh a Connors
v. Spojen krlovstv.
38 Viz Ch. Grabenwarter: Europische Menschenrechtskonvention, 2. vydn,
C. H. Beck, Manz 2005, str. 291, marg. . 20.
39 Srov. poadavek trestn, a nikoliv odstraen v rozsudku ESLP . 8544/79
z 21. 2. 1984, ztrk v. Nmecko. K tomu t D. Vitkauskas; G. Dikov:
Protecting the right to a fair trial under the European Convention for Human
Rights, Rada Evropy 2012, str. 20.
21
lnky
1. Ekonomick dvody
V prvn ad postaven pjemce podpory v zen neodpovd jeho vznamu pro zen. Postaven pjemce je toti vznamn ze dvou hledisek. Zejmna je tomu tak proto, e pjemce nakonec odpovd za protiprvnost sttn
podpory. Je to toti pjemce, kter je povinen vrtit podporu vetn rok.
Vedle toho je to prv pjemce jakoto soutitel na relevantnm trhu, kter disponuje relevantnmi informacemi nutnmi pro zodpovzen otzky, zda opaten sttu skuten
pedstavuje selektivn vhodu a zda byla, nebo je pravdpodobn naruena hospodsk sout a zda opaten spovajc v poskytnut podpory m pozitivn dopad na sout anebo zda je vbec mon podporu vrtit.40
Tato situace me bt ve skutenosti popsna jako hlavn nedostatek souasn procesn pravy.41 Je teba pipustit,
e veejnoprvn vynucovn prva v oblasti soute, obdobn jako jeho vynucovn v oblasti jinho prvnho odvtv,
nen bezvadn a me trpt nedostatky. Vynucovn unijnho prva sttnch podpor provdn Evropskou komis me vystit v oba typy omyl: (i) bude rozhodnuto o vrcen
podpory tam, kde podpora nebyla protiprvn nebo byla dna vjimka, nebo (ii) nebude nazena povinnost podporu
vymoci zpt tam, kde byla poskytnuta protiprvn podpora.
Pravdpodobnost chyby me bt obecn ovlivnna procesnmi rozhodnutmi, jakmi jsou nap. zven nklad na skutkov zjitn i rozloen dkaznho bemene.42
V zen o sttn podpoe pitom existuje mn obtn
a mn nkladn instrument omezen pravdpodobnosti omylu: umonit pjemci podpory, kter m nejdleitj informace, zastnit se aktivnji zen. To bylo ostatn uznno
i Tribunlem v ppadu Le Levant, kdy konstatoval, e kdyby [pjemci] mli skuten monost podat v rmci formlnho vyetovacho zen pipomnky k jejich oznaen za pjemce podpory, kterou je teba navrtit, nelze vylouit, e by zen
mohlo vst k jinmu vsledku, zejmna pokud jde o posouzen
nesluitelnosti podpory se spolenm trhem v souladu s kritrii
definovanmi v l. [107 odst. 1 SFEU].43
2. Zkladn procesn prva

Za druh, procesn nazen nen v souladu s evropskou pravou zkladnch procesnch prv, k nim se Evropsk unie pmo i nepmo hls.
40 Z dvodu poruen legitimnch oekvn nebo absolutn nemonosti nebo

kvli tomu, e vrcen je bezeln (viz Sinnaeve, op. cit. sub 2, str. 646
a nsl., marg. . 26).
41 Morgan de Rivery; Thibaut-Liger; Derenne, op. cit. sub 13, str. 181.
42 L. Kaplow; S. Shavell: Economic Analysis of Law, in A. J. Aurbach;
M. Feldstein (eds.): Handbook of Public Economics, sv. 3, Elsevier 2002,
str. 1754.
43 Rozsudek Tribunlu T-34/02 z 22. 2. 2006, EURL Le Levant 001 v. Komise,
SbSD (2006) II-267, odst. 95.
44 Viz nap. Grabenwarter, op. cit. sub 36, str. 309, marg. . 60.
45 Viz rozsudek ESLP . 1444/88 z 27. 10. 1993, Dombo Beheer B.V.
v. Nizozemsko, odst. 33.
46 Rozsudek ESLP . 39482/98 z 24. 6. 2003, Dowsett v. Spojen krlovstv,
odst. 41.
22
V prvn ad lze uvaovat o poruen l. 6 ELP. Jak ji

bylo eeno, zen o protiprvn sttn podpoe lze chpat
jako obdobu trestnho zen. Jako takov by mlo dodrovat imperativ dnho/spravedlivho procesu. Princip dnho procesu je druhov pojem zahrnujc nkolik procesnch princip, jakmi jsou rovnost zbran, prvo nahlet
do spisu, prvo bt slyen a prvo na odvodnn rozhodnut.44 Vechny tyto zsady zajiuj, aby alovan strana,
resp. subjekt, proti nmu je zen vedeno, byl astnkem
takovho zen. To ovem nen ppad l. 10 procesnho
nazen.
Princip dnho/spravedlivho procesu vyaduje rozumnou monost pedkldat tvrzen ve svj prospch vetn navrhovn a pedkldn dkaz.45 Tvrzen a dkazy musej bt reflektovny v rozhodnut ve vci sam. Procesn nazen vak
neobsahuje dokonce ani zmnku o zruce takov monosti
ze strany pjemce podpory.
Prvo tvrzen ve svj prospch pedpokld nepochybn
i prvo nahlet do spisu. Jenom pln pstup k dkazm,
kter m veejn orgn (zde Komise) proti pjemci podpory, me zajistit, aby byly pedloeny dal dkazy a indicie tak, aby po skutkov strnce byl ppad pln objasnn.
Z tohoto dvodu l. 6 ELP poaduje, aby sthajc orgn
poskytl druh stran veker dkazn materily, kter m
k dispozici, bez ohledu na to, zda vyznvaj ve prospch i
v neprospch druh strany.46 Vzdor tomuto poadavku nem pjemce podpory monost nahlet do spisu Komise bhem zen o protiprvn sttn podpoe anebo bhem dalch zen, akoliv by ml mt postaven astnka zen.
M pouze prvo, aby mu bylo dorueno rozhodnut, co je
ovem pli pozd a neumouje mu to, aby vyuil vechna sv zkladn procesn prva, je by mu ELP, k jej
podstat se Evropsk unie hls a kter je vlastn obsaena v zsadch spolench prvnm dm lenskch stt, poskytla a je mu vak odmt prvn pedpis podstatn ni prvn sly.
Procesn nazen vak nen v rozporu pouze s ELP, ale
souasn poruuje i zkladn prva zakotven v ustanovench
unijnho prva, tedy procesn prva EU poskytovan Chartou
zkladnch prv Evropsk unie (dle jen Charta). l. 48
odst. 2 Charty stanov, e kadmu obvinnmu je zarueno
respektovn prv na obhajobu. Souasn procesn nazen
vak tento poadavek nerespektuje.
Okolnost, e pjemce podpory nem ani monost nahlet do spisu, je zejmm poruenm l. 48, a zejmna pak
l. 47 odst. 2 Charty, nebo pedstavuje poruen principu dnho procesu, tedy principu prvnho sttu. Jeden
ze zkladnch princip procesnho prva ve vech systmech je, e m-li bt rozhodovno o prvech a povinnostech urit osoby, mus bt tato osoba astnkem zen.
Princip prvnho sttu vyaduje, aby orgn rozhodujc
o prvech a povinnostech poskytl subjektu, o jeho prvech a povinnostech rozhoduje, monost vysvtlit, pedkldat a prokzat skutenosti, vyvracet tvrzen a dkazy,
kter proti nmu svd, stejn jako tvrdit a prokazovat
polehujc okolnosti, aby je nejen vzal v vahu pi rozhodovn a vypodal se s nimi pi rozhodovn o vci sam. Tato mylenka je obsaena i v unijn judikatue, kdy
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
nap. Tribunl ve svm rozsudku ve vci Lisrestal47 konstatoval, e dodren prv obhajoby doten osoby ve vech
zench, kter mohou vst k opaten zatujcmu tuto osobu, je zkladnm principem komunitrnho prva a mus bt
zaruen i tehdy, pokud odpovdajc prvn prava pro dan
zen chyb, a dle, e tato zsada pikazuje, aby kad
osob, proti kter me bt vydno zatujc rozhodnut, bylo umonno vyjdit se k aspektm, na kterch Komise stav odvodnn svho rozhodnut. To vak pedpokld, e
doten subjekt mus mt takovou monost ji ped vydnm rozhodnut, a nikoliv e se podstatn skutenosti dozv a z doruenho rozhodnut Komise. Uveden zsada
uznan unijnmi soudy by se tak mla aplikovat i v zen
o protiprvn podpoe.48
Respektovn zkladnch procesnch prv nen v zen clem, nbr prostedkem. Je nstrojem obrany proti nespravedlivm rozhodnutm veejnch orgn. Proto i obvinn maj
prvo se hjit proti sttn zvli. To, co in stt sttem dodrujcm princip prvnho sttu, je skutenost, e sankce neme bt stanovena arbitrrn a i obvinn je oprvnn se
hjit a ospravedlovat sv jednn. Povaha zen je pitom
irelevantn. Hjit by se tedy ml mt monost i potenciln
pjemce protiprvn sttn podpory.
Poruen zkladnch procesnch prv se neomezuje jen
na pouhou skutenost poruen zkladnho principu, kter
je jist sm o sob zvadou, ale psob nad jeho rmec. Poruen m dopad i na vsledky zen a znan zatuje nejen
pjemce sttn podpory, ale t lensk stt, kter ji poskytl,
a evropsk instituce, kter jsou povinny se rozhodnutm Komise zabvat, ppadn napravovat jeho nedostatky.
3. Prvo na dobrou sprvu

Nkter z tchto prv patc pod irok pojem dn zen jsou zahrnuta i pod pojem dobr sprva obsaen v l. 41
Charty. Pedn se jedn o prvo bt slyen pedtm, ne je
realizovno opaten, kter se m negativn dotknout prv
dotenho subjektu; to ovem pedpokld (a je jm tud
nsledovno) prvo nahlet do spisu pi respektovn legitimnch zjm ochrany dvrnosti a profesnho a obchodnho tajemstv.
Rozhodnut Komise proti lenskmu sttu ukldajc mu
povinnost vymoci zpt protiprvn poskytnutou sttn podporu je nepochybn opatenm, kter se dotk jejho pjemce. Proto by pjemce ml mt prvo prezentovat svj
nzor, kter by mla bt Evropsk komise povinna vzt
v vahu pi rozhodovn o vci samotn. Akoliv v rmci
tohoto prva to nemus bt v rmci stnho jednn,49 njakm zpsobem mus bt umonno doten osob bt
slyena.
V ppad prva nahlet do spis pouv anglick jazykov verze slov his or her file, zatmco nmeck a francouzsk jazykov verze uvaj slov zu den sie betreffenden Akten,
resp. au dossier qui la concerne. esk verze odpovd nmeck a francouzsk: prvo na pstup ke spisu, kter se jej
tk. Toto prvo by nemlo bt omezeno na spis, kter je
vslovn registrovn pod pslunm oznaenm (jmnem),
ale tkat se vech spis, resp. jejich soust, kter maj vztah
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
k prvm a povinnostem doten osoby. Mlo by se tak tkat

i pjemce sttn podpory, a to i pesto, e hlavnm astnkem zen je pouze lensk stt.
Prvo na dobrou (dnou) sprvu je soust oddlu V nazvanho Prva oban Charty EU. Z pouvn rznch
oznaen rznmi oprvnnmi osobami (kad oban,
kad fyzick nebo prvnick osoba s bydlitm nebo sdlem v lenskm sttu, kad osoba) je zejm, e oprvnnm v dobr sprv (kad osoba) me bt kdokoliv
(fyzick nebo prvnick osoba ovem pokud je dotena
jednnm instituc EU).50 Me jm bt tedy t pjemce
prvnick osoba.
4. Pedbn zvry
Vezmeme-li v vahu ppad v sti II, je zejm, e kdyby
pjemci sttn podpory v ppadu Frucony bylo umonno
astnit se zen ped Komis, bylo by mon osvtlit nkter
aspekty ppadu prv ji v tto fzi zen. Plnoprvn astenstv pjemce by jist zabrnilo vadm, kter nebyly zjitny a reflektovny do doby, ne o vci rozhodl SDEU, co
vedlo k tomu, e rozhodnut Tribunlu bylo zrueno a vc
vrcena tomuto soudu k dalmu rozhodnut. Pln astenstv by nepochybn mlo za nsledek prevenci velmi podstatnch transaknch nklad.
Zatmco vechny instituce, nrodn nebo evropsk, se pokouej najt een, kter by omezila transakn nklady jak
sttn, tak individuln, je obtn pochopit, pro Evropsk
unie nezakroila ve smyslu redukce nesmyslnch transaknch nklad v tto oblasti. zen, kde by pjemce podpory byl plnm astnkem, by nejen dodrovalo jeho zkladn procesn prva (nap. prvo na obranu a zvl prvo bt
slyen a prvo na pstup ke spisu), ale t by zvilo pravdpodobnost akceptace rozhodnut Komise pjemcem, a tedy
zajist vedlo k omezen znanch nklad, vetn do urit mry i nklad na odvolac zen. Otzka souladu postupu Evropsk komise v zen o neppustn sttn podpoe
s Chartou zkladnch prv EU je vak pedmtem eten
Evropskho ombudsmana.51
47 Rozsudek Tribunlu T-450/93 z 6. 12. 1994, Lisrestal Organiza~ao Gest~ao

de Restaurantes Colectivos Lda a dal v. Komise, SbSD (1994) II-1177,
odst. 42, kter byl potvrzen rozsudkem SDEU C-32/95 P z 24. 10. 1996,
SbSD (1996) I-5373.
48 T. K. Giannakopoulos: Safeguarding Companies Rights in Competition and
Anti-dumping/anti-subsidies Proceedings, Kluwer Law International 2011,
str. 501.
49 S. Magiera: Das Recht auf eine gute Verwaltung in der Europischen Union,
Deutsches Vorschugsinstitut fr Verwaltung, pspvek prezentovan na Les
administracions en perspectiva europea. Seminari conjunt entre lEscola
dAdministraci Pblica de Catalunya i Deutsches Forschungsinstitut fr
ffentliche Verwaltung Speyer dne 8. 6. 2011, dostupn na http://www20.
gencat.cat/docs/eapc)Home/Publicacions/Col_leccio%20Materials/26%20
les%20administracions%20en%20perspectiva%20europea)8_Magiera)08_
magiera_de.pdf, 146.
50 Tamt, str. 133.
51 Viz zen II 79/2014/LP zahjen 6. 8. 2014.
23
lnky
VI. een: nvrh reformy
Autoi proto navrhuj poskytnout pjemci sttn podpory postaven plnohodnotn procesn strany ve sprvnm zen ped
Evropskou komis, i kdy by nebyl hlavn stranou, ale pouze
vedlejm astnkem, a v tomto smyslu zmnit procesn nazen. Autoi in tento nvrh vzdor jejich vdom o pesvden Rady a Komise, e vznamn rozen prv zainteresovanch stran (k nim pat i pjemce) by nebylo v souladu
ani se systmem kontroly sttn podpory podle Smlouvy, ani
by nepispvalo ke zlepen innosti takov kontroly.52 Autoi odmtaj takovto nzor z nkolika dvod. Pedevm
proto, e, jak bylo odvodnno shora, souasn systm je
neefektivn. Proto by zahrnut pjemce do zen napomohlo vyjasnit celou adu otzek, a to ji v zen ped Komis.
Z tohoto dvodu by ast pjemce velmi podstatn zvila
efektivitu takovho zen. Na postoji autor neme nic zmnit rozhodovac praxe SDEU, konstatujc sice, e pjemci
podpory nemaj postaven astnk zen, piem ze stanoviska soudu je ale souasn zejm, e s tmto stavem nen zcela srozumn.53
Odmtav postoj k poskytnut postaven procesn strany pjemci podpory je zaloen na prav v l. 108 odst. 1
SFEU, jen zakld bilaterln vztah mezi Komis a lenskm sttem. Toto ustanoven vak neupravuje urit typ
zen zahjenho Komis v konkrtnm ppad; konstatuje pouze, e Komise ve spoluprci s lenskmi stty zkoum
prbn reimy podpor existujc v tchto sttech. Navrhuje jim vhodn opaten, kter vyaduje postupn rozvoj nebo fungovn vnitnho trhu. Piznnm prva pjemci bt
astnkem zen nen tedy v rozporu s tmto ustanovenm, nebo jeho elem je pouze vymezen kontroln pravomoci Komise.
Dle je teba se vypodat s argumentem vychzejcm
z l. 108 odst. 2 SFEU o tom, e toto ustanoven obsahuje
vyerpvajc vymezen prv zastnnch stran, a tedy e
tyto strany maj prvo podat pipomnky pedtm, ne Komise rozhodne, zda podpora poskytnut nkterm sttem nebo
ze sttnch prostedk je i nen sluiteln s vnitnm trhem,
nebo zda takovto podpora je zneuvna, nebo zda dotyn stt je povinen takovou podporu zruit nebo upravit. Domnvme se, e toto ustanoven stanov pouze procesn prva, kter musej bt poskytnuta zainteresovan stran jako
minimln standard, nikoliv maximln mon rozsah. Proto takovto situace neme bt povaovna za vyerpvajc seznam procesnch prv zainteresovanch stran, zejmna
prv pjemce, kter je konen rozhodnutm Komise bezprostedn doten.
Nelze ani opomenout, e zen o sttn podpoe je sprvn
zen svho druhu, je me vyvrcholit v konstitutivn rozhodnut. Je standardn prax ve sttech uznvajcch princip
52 Sinnaeve, op. cit. sub 2, str. 682, marg. . 2.

53 Viz rozsudek SDEU C-139/07 P, Komise v. Technische Glasswerke Illmenau,
odst. 56-58.
54 Zkon . 500/2004 Sb., sprvn d, ve znn pozdjch pedpis.
55 Rozsudek SDEU C-274/12 P z 19. 12. 2013, Telefnica SA v. Komise, SbSD
(2013), odst. 46 a nsl.
24
prvnho sttu, e dovoluj ve svch sprvnch zench, aby

osoby, jejich prvn zjem me bt doten konenm rozhodnutm, mly prvo zastnit se na tomto zen. O tom
svd dva pklady. Podle nmeckho zkona o sprvnm
zen (Verwaltungsverfahrensgesetz) me sprvn orgn
pipustit t osoby, jejich prva mohou bt dotena konenm rozhodnutm, jako astnky zen ( 13 odst. 1
. 4 ve spojen s odst. 2). V ppadech, kde vsledek zen m konstitutivn inky pro osobn prva a povinnosti,
je sprvn orgn povinen tyto osoby akceptovat na jejich
dost jako astnky zen. Podobn tomu je i v eskm
sprvnm du54 ( 27 odst. 2), kter stanov, e takov
osoby, kter mohou bt pmo doteny ve svch prvech
a povinnostech konenm rozhodnutm, jsou stranami zen. Pjemce, ktermu me bt uloena povinnost vrtit sttn podporu, je nepochybn pmo doten rozhodnutm Komise.
Proto se domnvme, e pjemce sttn podpory by ml mt
stejn nebo podobn procesn postaven a obdobn procesn
prva a obdobn povinnosti jako lensk stt, kter protiprvn sttn podporu poskytl. To by se nemlo tkat jenom zen o protiprvn sttn podpoe, ale t zen o notifikovan
sttn podpoe. V posledn zmnnch zench je teba uvit, e v cel ad ppad konkrtn pjemce nen znm a
do doby, kdy je sttn podpora poskytnuta, protoe ta spov na obecnm prvnm aktu, kter se dotk cel kategorie
podnik. V takovch situacch by mly bt doten podniky vyzvny, aby se domhaly statutu strany zen ohledn
oznmen sttn podpory a aby se prokzalo, e jsou skutenm pjemcem ve smyslu nedvnho rozhodnut ve vci Telefnica.55
Vlastn nvrh een (reformy)

V zen o protiprvn sttn podpoe by ml bt pjemce
oprvnn pedkldat vyjden stejnm zpsobem jako lensk stt podle l. 11 procesnho nazen, a dle by ml mt
pstup ke spisu a monost navrhovat dkazy ve svj prospch. Je teba si uvdomit skutenost, e lensk stt,
kter poskytl sttn podporu, a pjemce tto podpory nemaj vdy stejn zjmy. Vlda lenskch stt, kter se
v danm zen obhajuje, nemus bt ta sam jako ta, kter sttn podporu poskytla, a me bt skuten zainteresovna na donucen pjemce poskytnutou podporu vrtit.
Z tohoto dvodu me pedkldat pouze vybran dkazn prostedky, a to sice v neprospch pjemce. Ve svtle
takovhoto rizika je nezbytn, aby Evropsk komise mla
pstup k argumentm obou stran a aby byla povinna se jimi zabvat. To lze inn provst jenom tehdy, pokud pjemce (a v omezenm rozsahu t jin doten strany, jako
nap. oznamovatel a dal soutitel) bude mt neomezen
pstup ke spism a prvo k vci se vyjadovat a navrhovat
dkazy. Pjemce podpory by tak neml bt zcela zvisl
na lenskm stt, i kdy akceptujeme, e by ml pouh
postaven vedlejho astnka.
Procesn nazen by mlo pjemci umonit uplatnit alespo nkter procesn prva vedle prva pedkldat vyjden. Nap. v zen o notifikovan podpoe by pjemci
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
mlo bt poskytnuto prvo pstupu k podnm lenskho

sttu a dalch zainteresovanch stran, stejn jako m takov prvo notifikujc lensk stt (l. 6 odst. 2 procesnho nazen). Pjemce by ml mt oprvnn vyjadovat se
k argumentm tkajcm se naruen soute, uplatovanch
jinmi zainteresovanmi stranami. V takovm ppad pjemce, pokud je ji znm, samozejm nebude ve stejnm
postaven jako pjemce elc zen o protiprvn sttn
podpoe. Bude sledovat stejn cl jako oznamujc lensk
stt. Neel dnmu bezprostednmu negativnmu inku. Poskytnout mu obdobn procesn prva a procesn pozice by vak bylo douc, i kdy by to bylo postaven vedlejho astnka.
Je teba jen zdraznit, e je nanejv douc se takovmto
nvrhem zabvat a zmnit procesn nazen ve smyslu naeho een, protoe zkladn procesn prva by mla bt respektovna ve vech zench, kter se mohou negativn dotknout
zjmu stran, a navc toto een bude zsadn pomoc pi omezovn transaknch nklad jak na stran evropskch orgn, tak na stran lenskch stt a pjemc sttn podpory,
protoe to vznamnm zpsobem pispje ke zkrcen zen a asto to me mt za nsledek omezen dalch zen,
nap. v lenskch sttech.
je zajmav, odvn a hranin. Jde skuten o naplnn tetho kritria Engel-testu (zvanost negativnch dsledk pro pjemce podpory), tedy o monost aplikace l. 6 odst. 1 mluvy?
(kvazitrestn obvinn). Jde-li o reparan el postihu pjemce podpory a ne jen o el preventivn represivn , pak by se
pod pojem trestn obvinn ve smyslu l. 6. odst. 1 mluvy mohl dostat i bn civiln delikt. Le a o to autorm zajist jde
i u civilnch delikt m delikvent prvo na dnou obhajobu
(nap. ve form vyjden k vci, nahlen do spis aj.), nebo
tam jde o zen kontradiktorn.
JUDr. VOJEN GTTLER, pracovnk oddlen
veejnho prva stavu sttu a prva AV R
a emeritn stavn soudce
NMECK PRVN SERVIS
Prvn autor, advokt, je vedoucm Centra prvn

komparatistiky PF UK, druh autorka je
vdeckou pracovnic Centra a advoktkou.
Poznmka recenzenta:
Dipl.-Jur. (Univ.) / Rechtsanwltin
Lenka Brzdilov
Specializace: vymhn pohledvek, procesn zastupovn,
oven bonity nmeckch spolenost, soukrom stavebn prvo,
prvo veejnch zakzek vestavebnictv, zakldn spolenost
vSRN, E-Commerce, trestn, pracovn prvo adal
www.czech-legal-help.de, info@czech-legal-help.de
004985198832566
UDLEJ DAL KROK

JSI PIPRAVEN
Posu sv hranice
Zskej americk nebo evropsk titul.

Vechny programy jsou vyuovny v anglitin.
Najdi si program, kter ti sedne!
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
bakal | magistr | MBA | LL.M. | Ph.D.
www.unyp.cz
Akreditace:
Studuj s nmi!
25
inzerce
Podle mho nzoru jde o text pnosn, argumentan pesvdiv a mon i objevn. Problm je v tom, e vytkan nedostatky lze st napravit pouhou novelizac esk prvn pravy.
Patrn to bude vyadovat vstcn postoj orgn Evropsk unie
(zvlt Komise), zejmna k vkladu . 108 odst. 1, 2 SFEU; jejich postoj me bt i konzervativn.
Argumentace autor tzv. engelovskmi kritrii (srov. rozsudek
Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 8. 6. 1976, . 5100/71)
lnky
vod do zkona o registru smluv

Mgr. MICHAL VTEK
vod
Dne 14. 12. 2015 byl ve Sbrce zkon pod . 340/2015 Sb. vyhlen zkon
o zvltnch podmnkch innosti nkterch smluv, uveejovn tchto smluv a o registru smluv
(zkon o registru smluv). Tento zkon (v tomto textu dle
oznaovan pouze ZRS) je vsledkem iniciativy nazvan Rekonstrukce sttu, jejm deklarovanm clem je zlepen transparentnosti nakldn s veejnmi prostedky, a to prostednictvm pijet devti zkon.1 Zde popisovan ZRS je tetm,
kter byl po tech letech existence2 organizace skuten pijat.
Jako zkladn znak charakterizujc ZRS je mon uvst, e
jde o jakousi nadstavbu nad zkon . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm, ve znn pozdjch pedpis (dle jen zkon o svobodnm pstupu k informacm). Prakticky veker smlouvy, kter je nutn uveejovat na zklad ZRS,
bylo ji dve mon zskat na zklad zkona o svobodnm pstupu k informacm. Popisovan zkon tedy pedevm pen
iniciativu pi uveejovn ze adatele na smluvn strany, a to
pod sankc neinnosti smlouvy. Spolen s touto iniciativou
pak souasn pen tak nklady. Zatmco v reimu zkona
o svobodnm pstupu k informacm byly nklady na zskn
informace rozdleny mezi adatele a povinn subjekt, v reimu ZRS se jich drtiv vtina pen vhradn na nkterou
ze smluvnch stran. Dvodov zprva3 uvd odhad Ministerstva financ, kter vypoetlo administrativn nklady spojen
se ZRS u vech zemnch samosprvnch celk za jeden rok
na vce ne 72 milion korun. Zde navc nejsou zahrnuty nklady sttu na samotnou existenci a sprvu registru.
innost ZRS je stanovena na 1. 7. 2016, piem k tomuto
datu vznik povinnost uveejovn smluv. Jet po dobu jednoho roku se vak bude jednat o imperfektn normu, kdy sankn ustanoven nabvaj innosti a dne 1. 7. 2017. V souladu
s veejnoprvn povahou pedpisu tak nen relevantn, jakm
rozhodnm prvem se smlouva d, zkon se pouije bez ohledu na rozhodn prvo. Z praktickho hlediska pak lze vidt
pnos zkona v tom, e na internetu budou rychle a snadno
dostupn vzory nejrznjch smluv, co v sob skrv znan potencil ke zlepen prvn kultury v R.
1 Seznam tchto devti zkon je dostupn na adrese projektu
http://www.rekonstrukcestatu.cz/cs/o-projektu.
2 https://cs.wikipedia.org/wiki/Rekonstrukce_st%C3%A1tu.
3 Dvodov zprva k nvrhu ZRS, snmovn tisk . 42/0, dostupn
z http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=90032.
4 Dvodov zprva k 2 ZRS.
5 Nap. 1 ZRS v pvodnm znn snmovnho tisku 42/0, dostupnho
z http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=90035.
6 Dle jen SC.
26
Povinn uveejovan smlouvy

Aby bylo mono smlouvu oznait jako povinn uveejovanou ve smyslu ZRS, je teba souasnho naplnn t znak,
ktermi jsou:
formln znak,
personln znak,
absence nkter z vjimek.
Formln znak je vymezen v nvt 2 odst. 1 ZRS. Spluj jej soukromoprvn smlouvy, jako i smlouvy o poskytnut dotace nebo nvratn finann vpomoci. Dvodov
zprva4 pak uvd, e tento formln znak je nutn vykldat iroce. Smlouvou se tedy rozum i doplnn i zmna smlouvy, jej nahrazen i zruen i dohoda o zajitn
(a zejm i utvrzen) dluhu. Stejn tak formln znak spluj i plohy smluv a ppadn obchodn podmnky a dal dokumenty, ktermi je vymezen obsah prvnho vztahu,
nap. smlouva rmcov. Nen-li smlouva shrnuta do jednoho dokumentu, je teba uveejnit celou kontraktaci, tj. pln znn oferty i akceptaci.
V souvislosti s formlnm znakem uveejnn je tak nutn
zmnit otzku objednvek a faktur. Pvodn nvrh zkona,5
stejn jako na nj navazujc dvodov zprva, uvdl povinnost uveejovn smluv, objednvek i faktur. Do publikovanho znn zkona se ale nakonec dostala pouze povinnost uveejovn smluv. Tedy a na jednu vjimku, kterou
je 3 odst. 2 psm. f) ZRS. Toto ustanoven vak upravuje
vjimku z povinnosti uveejovn, kter je v dsledku tto legislativn chyby ir ne povinnost uveejovn, a nem tak praktick dopad. Zsadnj je vak skutenost, e
internetov aplikace registru smluv, o kter bude pojednno dle, obsahuje stle monost vbru smluv, objednvek i finannch plnn, co jist me nejednoho adresta
prvnch norem zmst. Jako logick vysvtlen tohoto stavu pak lze pijmout fakt, e objednvky a faktury je mon
uveejnit v pslun aplikaci dobrovoln, na co je tato pipravena. Povinn uveejovn se vak tk pouze smluv,
tak jak byly vymezeny ve.
Personln znak je vymezen taxativnm vtem subjekt,
na kter, pokud jsou smluvn stranou (a to kteroukoliv), dopad na smlouvu povinnost jejho uveejnn. Tento vet je
obsaen v jednotlivch psmenech 2 odst. 1 ZRS a vypad
zjednoduen takto:
esk republika,
zemn samosprvn celek6 (s dle uvedenou vjimkou
pro mal obce), dobrovoln svazek obc, regionln
rada soudrnosti, pspvkov organizace SC,
sttn pspvkov organizace, sttn fond,
stav nebo obecn prospn spolenost zaloen
sttem nebo SC,
veejn vzkumn instituce, vysok kola,
sttn a nrodn podnik,
zdravotn pojiovna, esk rozhlas, esk televize,
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
prvnick osoba, v n m stt nebo SC sm nebo

s jinm SC vtinovou majetkovou ast, a to
i nepmo.
Jak je z vtu patrn, zkonodrce se vydal mnohem uivatelsky pvtivj cestou ne v ppad zkona o svobodnm
pstupu k informacm, kdy rozliujcm znakem pro zvr
o povinnosti uveejovn smluv nen nejasn pojem veejn instituce obsaen v 2 odst. 1 zkona o svobodnm pstupu k informacm, ale spe prvn forma prvnick osoby.
Tuto zmnu pstupu nelze ne kvitovat s povdkem.
Druh sloka, j je teba k naplnn personlnho znaku,
je obsaena v 2 odst. 2 ZRS. Personln znak toti nen naplnn, pokud jde o prvnickou osobu zaloenou podle jinho ne
eskho prva, kter psob pevn mimo zem esk republiky. Tato podmnka je vznamn toliko u soukromch subjekt, nebude tud relevantn u sttu, jeho sloek i u SC,
ale u soukromch subjekt jako nap. pojiovny, vzkumn
instituce i vysok koly. V ppad, e zahranin prvnick
osoba bude na zem R provozovat svou innost prostednictvm organizan sloky i jin poboky, vznik otzka, zda
se na ni tak vztahuje povinnost uveejovn smluv. Takov
prvnick osoba toti bude zaloena podle jinho ne eskho prva a souasn tak me velmi snadno psobit pevn mimo zem R.7 Dle nzoru autora tohoto textu tak nebude v tomto ppad naplnn personln znak a povinnost
uveejovat smlouvy zde nevznikne. Opan vklad povauje autor za pli irok uit analogie pmo proti textu zkona, co je i s ohledem na veejnoprvn povahu pedpisu neppustn. Ani takov vvoj judikatury vak nelze vylouit.
Posledn ze znak svdcch pro povinn uveejnn smlouvy, tedy absenci nkter z vjimek, musme posuzovat s ohledem na 3 ZRS, kter tyto vjimky vypotv. U smluv
spadajcch pod nkterou z vjimek, stejn tak jako u vech
ostatnch smluv, kter nespln nkterou z podmnek povinnho uveejnn, je samozejm mon tyto uveejovat dobrovoln i si je me subjekt vydat dle zkona o svobodnm
pstupu k informacm.
Dle ZRS tedy nen povinnost uveejovat tyto smlouvy:
a) Smlouvy uzaven s fyzickou osobou mimo rmec jej
podnikatelsk innosti pjde tedy pedevm o pracovn
smlouvy zamstnanc uvedench instituc, pevody movitho majetku i nap. v dvodov zprv uvdn pronjem hrobovho msta. Vjimka se vak vslovn nevztahuje na pevod vlastnickho prva ke hmotn nemovit vci,
pokud je pevodcem osoba dle 2 odst. 1 ZRS, tedy nkter z ve vyjmenovanch osob odvodujcch naplnn personlnho znaku.
b) Technick pedlohy, nvody, vkresy, projektov dokumentace, modely, zpsoby vpotu jednotkovch cen, vzory a vpoty, pokud se vztahuj ke smlouv. Dvodem tto vjimky je
administrativn zt spojen s uveejovnm takovch dokument, kter nen vyvena odpovdajcmi pnosy veejnmu zjmu.8 I tyto dokumenty je i nadle mon si vydat na zklad zkona o svobodnm pstupu k informacm.
c) Smlouvy tkajc se innosti zpravodajskch slueb, Generln inspekce bezpenostnch sbor a innosti orgn innch v trestnm zen. Lze tedy jednodue shrnout, e pod
tmto bodem se skrv bezpenostn vjimka.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
d) Smlouva, jej plnn je provdno pevn mimo zem
esk republiky. Tento bod v sob skrv znan potencil
vkladovch nejasnost i obchzen zkona. Snadn bude vklad v tch ppadech, kdy je na prvn pohled zejm, e je
plnno na zem R. Nap. smlouva mezi sprvnm orgnem
a uklzekou o klidu prostor sttnho orgnu je jist plnna
na zem R. Sloitj vak ji bude situace, kde se aktivn
zapoj mezinrodn prvek. Pedstavme si nap. smlouvu o poskytnut datovho loit, kdy, akoliv pstup k uloenm
souborm bude na zem R, fyzick uloen server (a tedy
fyzick uloen dat) bude na zem sttu cizho. Zde se ji dotkme pdy mezinrodnho prva soukromho a v nejedn
situaci jist bude pro vklad prospn i judikatura vztahujc se k tto prvn oblasti. Riziko obchzen zkona pak autor
shledv pedevm u kupnch smluv, jejich pedmtem budou
hmotn movit vci. U takovch smluv bude toti mstem plnn s nejvt pravdpodobnost msto odevzdn i pevzet
pedmtu pevodu i msto pechodu nebezpe kody na vci. V ppad, e toto msto bude mysln a elov pesunuto do zahrani, nepjde ji formln o povinn uveejovanou smlouvu. Judikatura pak bude muset tce dovozovat
obchzen zkona a ppadn dochzet k zvru, e na rozdl
od textu zkona nen rozhodn msto plnn, ale nap. msto
konenho uren pedmtu pevodu.
e) Smlouvy uzaven adheznm zpsobem, jejich smluvn
stranou je veejn vzkumn instituce, veejn vysok kola, sttn nebo nrodn podnik, zdravotn pojiovna a prvnick osoba
vlastnn SC. Tato vjimka byla pidna do zkona a v prbhu legislativnho procesu, a dvodov zprva se k n tedy
nijak ble nevyjaduje. Jako jej dvod autor textu pedpokld, e uveden subjekty maj na rozdl od ostatnch vraznj podnikatelskou povahu, pi kter dochz k uzavrn vysokho mnostv stejnch (tedy adheznch) smluv. Jejich stl
uveejovn by tak bylo nejen velmi zatujc pro povinnou
instituci, ale dramaticky by se tm zvedl i poet smluv uveejnnch v registru smluv, m by nevyhnuteln utrpla pehlednost registru, kde by se opakovaly smlouvy stejnho znn lic se pouze osobnmi daji, kter by stejn byly skryty.
f) Smlouvy, u nich je smluvn stranou Poslaneck snmovna, Sent, Kancel prezidenta republiky, stavn soud,
Nejvy kontroln ad a Kancel veejnho ochrnce prv.
Opt jde o obdobu bezpenostn vjimky slouc k ochran
zkladnch stavnch instituc.
g) Smlouvy uzaven na komoditn burze, na regulovanm
trhu nebo evropskm regulovanm trhu, v drab nebo v aukci nebo jinm obdobnm postupem, s nm je spojen zvltn
zpsob pechodu nebo pevodu vlastnickho prva. Tuto vjimku je nutn hodnotit v kontextu smyslu celho zkona. Jeho smyslem je zajitn transparentnosti podmnek v uzavranch smlouvch. U tto vjimky je vak transparentnost
a urit spravedlivost uzavench smluv zajiovna ji dostaten jednak zvltn povahou kontraktace ve vysoce trnm prosted a tak dozorovmi orgny s takovou kontraktac spojenmi.
7 Sta, aby takov prvnick osoba psobila ve stejnm rozsahu jet v dalch
dvou sttech, a ji bude i tato podmnka naplnna.
8 Dvodov zprva k 3 ZRS.
27
lnky
h) Smlouva, jej alespo jednou smluvn stranou je akciov spolenost, jej cenn papry byly pijaty k obchodovn
na regulovanm trhu nebo evropskm regulovanm trhu, jde-li
o akciovou spolenost, v n m stt nebo SC sm nebo
s jinmi SC vtinovou majetkovou ast, a to i nepmo.
Za tmto pomrn krkolomnm ustanovenm se vak skrv
v souasnosti pouze jedna prvnick osoba, kterou je EZ.9
Zde se pak naplno projev nesystematinost zkona, kter si
klade ambice bt nadstavbou nad zkon o svobodnm pstupu k informacm. Akoliv Nejvy sprvn soud soustavn judikuje,10 e EZ je povinnm subjektem ve smyslu zkona o svobodnm pstupu k informacm, je tento vyazen
z povinnosti uveejovn smluv.11
i) Smlouva, jestlie ve hodnoty jejho pedmtu je 50 000 K
bez DPH nebo ni. Touto vjimkou zavd ZRS kategorii jakchsi bagatelnch smluv, u nich nen poteba uveejnn bez
ohledu na jejich obsah. Jako u kadho finannho limitu vak
nezbytn vyvstv monost obchzen zkona prostm rozdlenm smluvnho vztahu na vce bagatelnch smluv. Lze tedy pedpokldat, e judikatura postupem asu dojde k zvru, podle kterho bude nutn uveden limit posuzovat v personlnch, vcnch
a asovch souvislostech mezi jednotlivmi smlouvami. Problm
vak nastv u praktick aplikace. Pokud si povinn subjekt jeden smluvn vztah rozdl do vce bagatelnch smluv, neuveejn ani jednu z nich, a veejnost tak m monost dozvdt se
o samotn existenci takov smlouvy pouze vcemn nhodou.
Dalm vkladovm problmem v souvislosti s tmto ustanovenm pak budou nap. smlouvy s opakovanm plnnm na dobu neuritou, kdy pedem nen mon odhadnout, zda celkov pedmt smlouvy peshne uvedenou stku. Autor tohoto
textu si tedy dovoluje odhadnout, e toto ustanoven bude nejastjm pedmtem judikaturnho vkladu z celho zkona.
j) Smlouva, kter je uzavena s autorem nebo vkonnm umlcem v souvislosti s autorskm dlem nebo umleckm vkonem. Dvodem tto vjimky bude pravdpodobn obtnost
hodnocen a oceovn umleckch a autorskch vkon. Je
ale teba upozornit, e autorsk dlo mus bt pedmtem takov smlouvy, nen mon ci, e sama smlouva, jejm pedmtem by byla nap. koup, byla autorskm dlem, a proto by
nemla bt uveejnna.
9 Ke dni odesln tohoto textu je ji v legislativnm procesu novela (snmovn
tisk . 699 pozn. red.), kter by odstranila z povinn uveejujcch
subjekt tak nrodn podnik Budjovick Budvar, kter by dle dvodov
zprvy k tto novele mohl bt povinnm uveejovnm velmi znevhodnn
v konkurennm prosted.
10 V posledn dob lze zmnit nap. rozsudek ze dne 16 3. 2016,
sp. zn. 2 As 155/2015.
11 Otzkou zstv, zda by tato skutenost nemohla bt pouita jako argument
pi budoucm opakovanm vkladu povahy spolenosti EZ ve smyslu
zkona o svobodnm pstupu k informacm. Je zde toti jasn vyjden vle
zkonodrce po omezen veejnho pstupu ke smlouvm tto spolenosti.
12 Konkrtn se jedn o 17 odst. 9 zkona o VZP.
13 Zkon . 250/2000 Sb., o pravidlech zemnch rozpot, zkon
. 130/2002 Sb., o podpoe vzkumu a vvoje z veejnch prostedk,
zkon . 139/2006 Sb., o koncesnch smlouvch a koncesnm zen,
a zkon . 2/1991 Sb., o kolektivnm vyjednvn.
14 Podlh tedy zkonu . 365/200 Sb., o informanch systmech veejn
sprvy, ve znn pozdjch pedpis.
15 Registr smluv je pstupn na internetov adrese https://portal.gov.cz/portal/
rejstriky/data/10013/.
16 Metodika k fungovn registru smluv, dostupn z https://portal.gov.cz/portal/
rejstriky/ogd/x-ogd-methods.html.
28
k) Smlouva o poskytovn a hrad zdravotnch slueb a ppravk, kter jsou uveejovny podle zkona . 48/1997 Sb.,
o veejnm zdravotnm pojitn, ve znn pozdjch pedpis.12 Klovm bodem tto vjimky je jej posledn st,
tedy e jde o smlouvy, kter jsou uveejovny na zklad
jinho zkona. Zde je teba poukzat na koncepn nesoulad s 8 odst. 4 a 5 ZRS, kter zavd opan een tedy
pokud je smlouva uveejnna podle ZRS, je tm splnna povinnost i podle dalch vyjmenovanch zkon.13 Vsledkem tchto dvou odlinch koncepc tedy bude, e vechny
smlouvy, vyjma tch dle zkona o VZP, mohou bt uveejnny v registru smluv, m budou splnny povinnosti i podle dalch zkon. U smluv, je maj bt uveejnny podle
zkona o VZP, vak tento systm mon nebude, a registr
smluv se tak nestane univerzlnm a vdy pouitelnm mstem pro uveejovn. Takov een lze povaovat za ponkud neastn.
l) Smlouva, jej alespo jednou smluvn stranou je obec,
kter nevykonv rozenou psobnost, i j zzen i ovldan prvnick osoby. Toto je ve zmnn vjimka pro mal obce, pro n mohou bt povinnosti dle ZRS z dvodu nedostatenho personlnho a asto i odbornho vybaven
pespli zatujc. Lze tak pedpokldat, e u takto malch obc je i ni potencil pltvn veejnmi prostedky
a el zkona by se zde tedy vytrcel. A to i s ohledem na to,
e v malch obcch, jakoto v men komunit lid, maj oban i bez povinnho uveejovn smluv vt pehled o veejnm dn.
Opt je nutno pipomenout, e uveden vjimky zpsobuj
pouze znik povinnosti uveejnit smlouvu v reimu ZRS. Nijak se nedotkaj povinnost povinnho subjektu dle zkona
o svobodnm pstupu k informacm, ani monosti smlouvy
uveejovat v registru smluv dobrovoln.
Registr smluv
Registr smluv je veejn pstupn informan systm veejn
sprvy14 zzen a spravovan Ministerstvem vnitra, kter slou
k uveejovn smluv dle ZRS a umouje bezplatn dlkov pstup.15 Sprva poskytovan Ministerstvem vnitra m vak povahu pouhho technickho zajitn systmu, kdy dle 4 odst. 4
ZRS neodpovd za sprvnost smluv ani metadat v systmu
uveejnnch. Samotn uveejovn probh automatizovan.
Pokud jde o stranu smlouvy, kter je povinna smlouvu
uveejnit, toto nen zkonem ureno. Bude tady na smluvnch stranch, aby si tuto povinnost samy urily ve smlouv. Zde vak dochzme k jednomu pomrn zsadnmu
problmu. Dle metodiky16 uveejnn na internetovch
strnkch registru smluv plat, e zatmco orgny veejn moci mohou uveejovat zznamy v registru smluv bez
nutnosti jakkoliv aktivace, dal subjekty musej nejprve
zadat Ministerstvo vnitra o povolen, registraci. Problematick je nejen povinnost registrace, kter nen stanovena zkonem, ale pouze jakmsi neformlnm dokumentem,
ale tak nerovnost obou smluvnch stran. Nutnost povolen a doba potebn pro jeho pozen me zkomplikovat toto uveejnn smluvnm stranm, kter nejsou orgny veejn moci. Nsledky neuveejnn vak postihuj
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
ob smluvn strany stejn. Z tohoto hlediska se jev autorovi tohoto textu povinnost registrace pro subjekty nikoliv veejn moci jako diskriminan.
Prakticky pak me smluvn strana tuto diskriminaci poctit v ppad, e bude chtt uveejnit smlouvu na konci tmsn lhty k uveejnn. Kvli poteb pedchoz registrace,
kter nen stanovena zkonem, me dojt ke zmekn lhty, a tedy nsledn k zniku smluvnho vztahu. Pak by bylo
mon uvaovat o odpovdnosti sttu, kter by neoprvnn
vyadoval splnn podmnky registrace, v dsledku eho by
dolo k zniku smluvnho vztahu.
Samotn zveejnn probh odeslnm formule vygenerovanho internetovou maskou prostednictvm datov schrnky subjektu. Soust formule je tak vyplnn metadat17
smlouvy a plohou pak jej text v otevenm a strojov itelnm formtu. Ze znn 5 odst. 1 ZRS text ve strojov
itelnm formtu pak lze dovodit, e rozhodujc nen uveejnn samotn smlouvy s podpisy, ale naopak jde pedevm o zachycen obsahu. Povinnost tak bude splnna nap.
uveejnnm finlnho znn smlouvy ve formtu textovho
editoru, ppadn i vloenm naskenovan smlouvy s rozpoznatelnm textem.
Dle ust. 3 odst. 1 a 5 odst. 6 ZRS je tak monost neuveejovat informace, kter by nebylo mon uveejnit dle zkona
o svobodnm pstupu k informacm. Me jt nap. o utajovan informace, obchodn tajemstv, majetkov pomry osob,
osobn daje, prmyslov vlastnictv apod. Je dleit si tyto
informace neplst s vjimkami z povinnosti uveejovat smlouvu. Zatmco ve popsan vjimky zpsobuj, e nemus bt
uveejnna cel smlouva, tato ochrana dv pouze monost
urit sti textu znepstupnit, a to a ji pjde o zaernn,
i jejich pln odstrann.
Lhta k uveejnn je stanovena v 5 odst. 2 ZRS slovy bez
zbytenho odkladu, nejpozdji vak 30 dn ode dne uzaven
smlouvy. Nesplnn tto povinnosti vak nen nijak sankcionovno. Druhou lhtou uvedenou v zkon je pak lhta 3 msc
od uzaven smlouvy, po jejm marnm uplynut se pi neuveejnn smlouva zruuje od potku.18 Vzhledem k tomu, e
tento nsledek me negativn zashnout vechny smluvn
strany, je mon dovodit, e pokud povinn strana neuveejn
smlouvu do 30 dn od jejho uzaven, dostane se tak do prodlen se splnnm tto povinnosti, a prvo smlouvu uveejnit
tak vznik i ostatnm smluvnm stranm. Dvodem tohoto
zvru je tak fakt, e v opanm ppad by dal existence
smlouvy byla vhradn v rukou subjektu, kter je dle dohody
stran povinn smlouvu uveejnit.
Sporn je tak povaha obou lht. Na jejich hmotnprvn
povahu by bylo mon usuzovat jak z hmotnprvnch nsledk nedodren lhty, ktermi jsou nenabyt innosti smlouvy a znik smluvnho vztahu ex tunc, a ze samotnho elu
uveejnn, kter bude naplnn a tm, e se smlouva objev
v rejstku. Autor textu by se vak v tomto ppad klonil k jazykovmu vkladu 5 odst. 2 a 3 ZRS, kde se hovo o vloen elektronickho obrazu do registru smluv a povinnosti zaslat smlouvu sprvci registru. Spe se tedy lze klonit
k variant lht povahy procesn.
Stejnmi ustanovenm ZRS jsou 6 a 7, kter upravuj nsledky neuveejnn. Ust. 6 ZRS stanov, e smlouva, u n
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
je povinn uveejnn, nenabude innosti dve, ne k tomuto uveejnn dojde. Tm nen dotena monost ujednat si pozdj innost smlouvy, nap. zalennm doloky asu nebo
podmnky. I tak vak smlouva mus bt nejprve dn uveejnna. Lze tedy ci, e uveejnn je jednou z podmnek innosti takovch smluv (co se pak odr v nzvu zkona). Vjimkou z tohoto pravidla je ust. 6 odst. 2 ZRS, kter uvd,
e v ppadech smluv sloucch k odvrcen nebo zmrnn
jmy hrozc bezprostedn v souvislosti s mimodnou udlost ohroujc ivot, zdrav, majetek nebo ivotn prosted
nabvaj innosti nezvisle na uveejnn prostednictvm registru smluv. V takovch situacch je stejnm zjmem rychlost na innosti smlouvy. Tm vak nen nijak dotena povinnost smlouvu nsledn tak uveejnit. Vzhledem k tomu, e
dle svho textu se na takov zchrann smlouvy nevztahuje ani ust. 7 odst. 1 ZRS, je uveejnn takovch smluv povinnost bez ppadn sankce za poruen.
Nebyla-li smlouva, kter je povinn uveejovna, a souasn nejde o zchrannou smlouvu dle 6 odst. 2 ZRS, uveejnna do t msc od svho uzaven, zruuje se ex lege,
a to od potku. Tato lhta je pak ponkud zmrnna monost odhalit neoprvnn skryt dajn obchodn tajemstv
do 30 dn ode dne doruen rozhodnut o tom, e se o obchodn tajemstv nejedn. V ostatnch ppadech vak dochz ke zruen smlouvy prv uplynutm t msc od uzaven. Vzhledem k tomu, jak je ve uvedeno, e po uplynut
30 dn dn lhty je oprvnna smlouvu zveejnit kterkoliv ze smluvnch stran, nen mon v ppad zruen smlouvy dle 7 ZRS hovoit o ppadn nhrad kody za zmaenou smlouvu, protoe v rozmez mezi 31. dnem a 3 mscem
po uzaven ji mohl uveejnit kdokoliv, a vechny smluvn strany tak nesou stejnou porci viny na jejm neuveejnn.
V 7 odst. 2 ZRS pin zkon systm slouc jako ochrana ped tm, aby bylo z opatrnosti uveejovno obchodn
tajemstv, kter ji ze sv podstaty neme mt jasn vymezen hranice, co jet je obchodnm tajemstvm a co u nikoliv. Ust. 7 odst. 2 ZRS lze shrnout tak, e pokud smluvn strana neuveejn st smlouvy i urit informace v dobr
ve, e jde o obchodn tajemstv, m monost tyto jet dodaten uveejnit ve lht 30 dn ode dne, kdy j jej omyl bude
vyvrcen sprvnm orgnem i soudem. Tuto mylenku lze povaovat za velmi zdailou, uitenou a praktickou.
Smlouva, na ni se vztahuje povinnost uveejnn, mus dle 8 odst. 2 ZRS uzavena psemn, co rozhodn nen takov samozejmost, jak by se na prvn pohled mohlo
zdt. Jak bylo ve uvedeno, uveejuje se text smlouvy, nikoliv a podepsan smlouva. Povinnost uveejnn by tak
bylo mon splnit nap. tm, e by byl druh smluvn stran zasln nvrh smlouvy, ta by jej odsouhlasila e-mailem
bez ovenho podpisu, a nsledn byl tento nvrh uveejnn. Nebyla by tedy dodrena psemn forma ve smyslu
561 a nsl. o. z.19
17 Zkladn informace o dokumentu vyplnn do zvltn tabulky umoujc
snadn vyhledvn bez nutnosti prochzen celho dokumentu. Metadaty
jsou identifikace smluvnch stran, vymezen pedmtu, cena i hodnota plnn
a datum uzaven smlouvy.
18 Viz 7 odst. 1 ZRS.
19 Zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
29
lnky
Zvr
Z ve uvedenho lze shrnout, e zkon, by v prvopotku
zejm veden dobrmi mysly, obsahuje velk mnostv nejasnosti a hluchch mst, dky kterm praktick prvn ivot spe zkomplikuje. Jde pedevm o nejasnou formulaci vjimek
z uveejovanch smluv, z nich nkter maj velk potencil
umonit obchzen zkona. Kapitolou samou pro sebe pak me bt praktick postup pi uveejovn smluv, pedevm pak
nutnost registrace pro subjekty, kter nejsou vykonavateli veejn moci, kter neplyne ze zkona, ale pouze z metodiky Ministerstva vnitra.
Bezpochyby pak bude ZRS znamenat zven administrativnch nklad na uveejovn, a to pedevm pro povinn subjekty dle 2 odst. 1 ZRS. Tyto subjekty mly doposud povinnost uveejovat pouze individuln informace
na zklad dosti, tedy informace, o kter nkdo projevil
zjem. Nov vak bude teba uveejovat podstatn vce informac. Zda tato povinnost bude mt jakkoliv praktick
pnos, je vak otzkou.
Autor je advoktnm koncipientem a doktorandem katedry
obchodnho prva PF MU v Brn.
Evidence svenskch fond

JUDr. TOM PLHAL
Pipravovan vldn novela zkona . 89/2012 Sb., obansk zkonk,

a dalch souvisejcch pedpis, pot s vytvoenm evidence svenskch
fond. Nov toti m svensk fond
vznikat a dnem zpisu do evidence svenskch fond. V ppad, e byl svensk fond zzen pozenm pro ppad smrti, vznikne smrt zstavitele a do evidence svenskch fond
se zape po svm vzniku.
V souvislosti s tm novela pot s pomrn znanou zmnou zkona . 304/2014 Sb., o veejnch rejstcch prvnickch a fyzickch osob, ve znn pozdjch pedpis, kter
m nov nst nzev zkon o veejnch rejstcch prvnickch a fyzickch osob a o evidenci svenskch fond (dle
jen rejstkov zkon). Tato varianta byla zvolena za elem
terminologick istoty, jeliko svensk fond nem prvn
osobnost, a tedy se nejevilo jako vhodn pro tento non-subjekt pout pojem rejstk.
Dle pipravovan novely se pak pro zen ve vcech evidence svenskch fond a pro zpis notem pouij obdobn ustanoven sti druh a tet rejstkovho zkona,
nen-li to z povahy vci vyloueno. K zen o nvrhu na zpis svenskho fondu bude pslun krajsk soud, v jeho
obvodu je obecn soud svenskho sprvce. K proveden
prvnho zpisu svenskho fondu, kter byl zzen poze-
1 Dle ust. 104 rejstkovho zkona pedseda sentu me uloit podkovou

pokutu zapsan osob tak tehdy, jestlie neuposlechla vzvy rejstkovho
soudu, aby mu sdlila skutenosti nebo pedloila listiny potebn k rozhodnut
v zen zahjenm bez nvrhu nebo aby mu pedloila listiny, kter podle
tohoto nebo jinho zkona maj bt zaloeny do sbrky listin; podkovou
pokutu lze uloit do ve 100 000 K.
2 Svensk fond nem prvn osobnost (nen osobou), a zpis sdla tedy
nepipad v vahu. Souasn vldn nvrh pichz se specilnm vtem
skutenost zapisovanch do evidence svenskch fond, a proto se ust. 25
a 65 rejstkovho zkona zcela logicky nepouij.
30
nm pro ppad smrti, a k zen o nvrhu na dal zpis tkajc se tohoto svenskho fondu bude pslun krajsk
soud, v jeho obvodu je soud, u nho je vedeno zen o pozstalosti. astnkem zen bude osoba, kter podala nvrh na zpis svenskho fondu, k nmu je oprvnna podle rejstkovho zkona nebo jinho zkona, a svensk
sprvce. Zpis svenskho fondu, kter byl zzen pozenm pro ppad smrti, provede rejstkov soud na podklad usnesen soudu vydanho v zen o pozstalosti pot,
co bylo zjitno, e byl zzen svensk fond, ani by vydval rozhodnut o povolen zpisu. Pedseda sentu bude
moci uloit podkovou pokutu podle 104 rejstkovho
zkona1 svenskmu sprvci, kdy tato pokuta nebude postihovat majetek ve svenskm fondu. Nebude-li svensk sprvce plnit povinnosti podle 104 rejstkovho zkona opakovan nebo bude-li takov neplnn mt zvan
dsledky pro tet osoby a bude na tom prvn zjem, bude moci soud i bez nvrhu zahjit zen o zruen svenskho fondu. Avak soud na tuto skutenost svenskho
sprvce nejprve upozorn a poskytne mu pimenou lhtu k odstrann nedostatk. Neodstran-li svensk sprvce nedostatky ani v tto lht, vyrozum soud ped zahjenm zen o zruen svenskho fondu o tto skutenosti
zakladatele, obmylenho a dal osobu oprvnnou k vkonu dohledu nad sprvou svenskho fondu a poskytne
jim pimenou lhtu k nprav.
Lze pedpokldat, e vtina zen tkajcch se evidence
svenskch fond bude zahjena na nvrh, tak, jak je tomu
ostatn i v zench ve vcech veejnch rejstk, avak bude-li nutn doshnout shody mezi zpisem skutenosti a skutenm prvnm stavem, nen ani zde vyloueno zahjen zen bez nvrhu.
Novela toti pot s tm, e na evidenci svenskch fond
se pouij obdobn ustanoven rejstkovho zkona o veejnch rejstcch. Pouze ust. 14 a ust. 25 a 65 rejstkovho zkona se nepouij.2 Do evidence svenskch fond
se budou zapisovat svensk fondy a zahranin sveneck fondy (tj. svensk fondy nebo obdobn zazen, kter
se d prvem jinho sttu, psobc na zem esk repubWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
liky). Na svensk fond se pouij rovn obdobn ustanoven rejstkovho zkona o zapsan osob a prva a povinnosti stanoven rejstkovm zkonem zapsan osob bude
vykonvat ve vztahu ke svenskmu fondu svensk sprvce. Kde se v rejstkovm zkon bude hovoit o lenu orgnu prvnick osoby, bude se jm rozumt i svensk sprvce.
A konen, nezjedn-li svensk sprvce na vzvu soudu
podle 9 odst. 1 vty prvn rejstkovho zkona npravu,
bude moci soud i bez nvrhu, bude-li takov postup v zjmu ochrany tetch osob, rozhodnout o zruen svenskho fondu. Neodstran-li svensk sprvce nedostatky ani
ve stanoven lht, vyrozum soud ped zahjenm zen
o zruen svenskho fondu o tto skutenosti zakladatele, obmylenho a dal osobu oprvnnou k vkonu dohledu nad sprvou svenskho fondu a poskytne jim pimenou lhtu k nprav.
Oprvnn podat nvrh na zpis svenskho fondu do evidence svenskch fond bude svensk sprvce. Nvrh na zmnu nebo vmaz zpisu bude oprvnn podat rovn svensk
sprvce. Nvrh bude mon podat pouze na formuli, jeho
nleitosti stanov vyhlkou Ministerstvo spravedlnosti. Nvrh bude muset bt doloen listinami o skutenostech, kter
maj bt do evidence svenskch fond zapsny, a listinami,
kter se budou zakldat do sbrky listin v souvislosti s tmto
zpisem. Nvrh bude mon podat jak v listinn, tak v elektronick podob. Podpis na nvrhu na zpis v listinn podob
bude muset bt edn oven. Nvrh na zpis v elektronick
podob bude muset bt podepsn uznvanm elektronickm
podpisem podle zkona upravujcho elektronick podpis3 anebo zasln prostednictvm datov schrnky osoby, kter bude
nvrh na zpis podvat.
Zmna m postihnout i zkon . 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve znn pozdjch pedpis, kdy se nov pro ely zkona o soudnch poplatcch bude za veejn rejstk povaovat i evidence svenskch fond. zen
ve vcech zpisu svenskho fondu do veejnho rejstku4 nebo jeho zmny m bt osvobozeno od soudnho poplatku. Rovn m bt od soudnho poplatku osvobozeno
zen ve vcech vmazu svenskho fondu z veejnho
rejstku.5
Vzhledem k tomu, e novela pot s tm, e ohledn vtu skutenost zapisovanch do evidence svenskch fond se nepouij ust. 25 a 65 rejstkovho zkona, pin
souasn doplnn zvltnch ustanoven tkajcch se vtu skutenost zapisovanch do evidence svenskch fond. Do evidence svenskch fond se bude povinn zapisovat
oznaen svenskho fondu, el svenskho fondu, pop.
tak pedmt innosti, podnikn nebo vedlej hospodsk
innosti, je-li vykonvna, den vzniku a zniku svenskho
fondu, identifikan slo svenskho fondu,6 jmno a sdlo
nebo adresa msta pobytu, pop. tak bydlit, li-li se od adresy msta pobytu, osoby, kter je svenskm sprvcem, byl-li
jmenovn nebo jinak uren, a je-li sprvcem fyzick osoba,
datum narozen a rodn slo, bylo-li j pidleno, poet svenskch sprvc a zpsob, jakm jednaj, jmno a sdlo nebo
adresa msta pobytu, pop. tak bydlit, li-li se od adresy
msta pobytu, osoby, kter je zakladatelem, a je-li zakladatelem fyzick osoba, datum narozen a rodn slo, bylo-li j piWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
dleno, jde-li o svensk fond zzen za soukromm elem,
jmno a sdlo nebo adresa msta pobytu, pop. tak bydlit,
li-li se od adresy msta pobytu, osoby, kter je obmylenm,
a je-li obmylenm fyzick osoba, datum narozen a rodn
slo, bylo-li j pidleno, a nebyl-li obmylen uren nebo
jde-li o svensk fond zzen k veejn prospnmu elu,
zpsob, jak bude obmylen uren, jmno a sdlo nebo adresa msta pobytu, pop. tak bydlit, li-li se od adresy msta pobytu, dal osoby oprvnn k vkonu dohledu nad sprvou svenskho fondu, a jde-li o fyzickou osobu, tak datum
narozen a rodn slo, bylo-li j pidleno, daj o tom, e byl
peveden zvod nebo jeho st nebo byl dn do zstavy, njmu nebo propachtovn, a pop. daj o zniku zvazk z tchto smluv a usnesen soudu o nabyt zvodu nebo jeho sti ddnm, dal skutenost, o kter to stanov rejstkov zkon
nebo jin zkon, nebo jin dleit skutenost, o jej zpis
pod svensk sprvce, a den, k nmu byl zpis proveden.
Rovn se bude do evidence svenskch fond povinn zapisovat den zruen nebo zniku sprvy svenskho fondu,
s uvedenm prvnho dvodu, zahjen insolvennho zen,
omezen prva nakldat s majetkovou podstatou na zklad
rozhodnut insolvennho soudu, prohlen konkursu, jmno a sdlo insolvennho sprvce, rozhodnut soudu o nazen vkonu rozhodnut prodejem zvodu nebo jeho sti nebo
exekun pkaz na prodej zvodu nebo jeho sti, jako i rozhodnut soudu o zastaven vkonu tohoto rozhodnut nebo rozhodnut o zastaven exekuce nebo sdlen, e exekuce skonila jinak ne zastavenm, vetn dvodu rozhodnut a prvn
dvod vmazu svenskho fondu. Dle se budou do evidence svenskch fond povinn zapisovat daje o skutenm
majiteli7 svenskho fondu, a to jeho jmno a adresa msta
pobytu, pop. tak bydlit, li-li se od adresy msta pobytu, datum narozen a rodn slo, bylo-li mu pidleno, sttn pslunost a daj o skutenosti, j je zaloeno postaven
skutenho majitele.
Novela pot s tm, e daje o zakladateli, obmylenm
a dalch osobch oprvnnch k vkonu dohledu nad sprvou svenskho fondu se nebudou uvdt v opisech z evidence svenskch fond a ani se nebudou uveejovat, ledae bude ke zpstupnn dn souhlas. V ppad, e bude
svenskm sprvcem fyzick osoba, nebudou se v opisech z evidence svenskch fond uvdt a ani se nebudou zveejovat daje o jejm bydliti a datu narozen
nebo rodnm sle. Vdy vak bude muset bt uveejnna doruovac adresa tohoto svenskho sprvce. Pokud
by byly daje, kter se nebudou uvdt v opisu z evidence
svenskch fond a ani se nebudou zveejovat, uvede-
3 Zkon . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu a o zmn nkterch

dalch zkon (zkon o elektronickm podpisu), ve znn pozdjch
pedpis.
4 Fakticky se vak jedn o zpis, resp. zpis zmn do evidence svenskch
fond.
5 Fakticky se vak jedn o vmaz z evidence svenskch fond.
6 Identifikan slo pidl svenskmu fondu rejstkov soud; identifikan
slo svenskho fondu poskytne rejstkovmu soudu sprvce zkladnho
registru prvnickch osob, podnikajcch fyzickch osob a orgn veejn
moci.
7 Skutenm majitelem se rozum skuten majitel podle zkona o nkterch
opatench proti legalizaci vnos z trestn innosti a financovn terorismu.
31
lnky
ny v listinch zakldanch do sbrky listin, tyto listiny se

ve sbrce listin nebudou uveejovat.8 pln opis zpisu
v evidenci svenskch fond nebo pln opis listin podle
3 a 5 rejstkovho zkona bude moci obdret pouze
svensk sprvce nebo ten, kdo na tom bude mt prvn zjem. Ministerstvo spravedlnosti vak umon dlkov pstup ke vem dajm, tedy i neveejnm, soudu pro
ely soudnho zen, orgnm innm v trestnm zen pro ely trestnho zen a sttnmu zastupitelstv t
pro ely vkonu jin ne trestn psobnosti, sprvci dan, poplatku nebo jinho obdobnho penitho plnn
pro ely vkonu jejich sprvy, zpravodajsk slub pro
ely plnn kol podle zkona, kter upravuje innost
zpravodajskch slueb, Finannmu analytickmu adu,
esk nrodn bance a dalm orgnm pi vkonu innost podle zkona o nkterch opatench proti legalizaci vnos z trestn innosti a financovn terorismu nebo zkona o provdn mezinrodnch sankc za elem
udrovn mezinrodnho mru a bezpenosti, ochrany
zkladnch lidskch prv a boje proti terorismu, esk
nrodn bance pi vkonu dohledu nad osobami psobcmi na finannm trhu a pi vkonu innost podle zkona o ozdravnch postupech a een krize na finannm
trhu, Nrodnmu bezpenostnmu adu, Ministerstvu
vnitra nebo zpravodajsk slub pro ely bezpenostnho zen podle zkona, kter upravuje ochranu utajovanch informac a bezpenostn zpsobilost, Nejvymu
kontrolnmu adu pro ely vkonu jeho psobnosti podle jinho prvnho pedpisu, exekutorovi pro ely exekunho zen, insolvennmu sprvci pro ely insolvennho zen a povinn osob v souvislosti s provdnm
identifikace a kontroly klienta podle zkona o nkterch
opatench proti legalizaci vnos z trestn innosti a financovn terorismu.
K tomu nutno doplnit, e Ministerstvo financ bude mt povinnost uveejnit zpsobem umoujcm dlkov pstup informace o svenskch fondech zapsanch v esk republice
zahrnujc oznaen svenskho fondu, den vzniku svenskho fondu, den jeho zruen nebo zniku sprvy s uvedenm prvnho dvodu a den jeho zniku, identifikan slo
svenskho fondu, el svenskho fondu a jmno a doru-
NOVINKA C. H. BECK
Sldeek/Mikule/Suchnek/Syllov
stava
esk republiky
ovac adresu kadho svenskho sprvce, jde-li o fyzickou osobu, jmno a adresu sdla, jde-li o prvnickou osobu,
spolu s uvedenm zpsobu, jakm jedn, a den vzniku a zniku funkce.
O zahraninm svenskm fondu se do evidence svenskch fond bude povinn zapisovat oznaen zahraninho svenskho fondu, prvo sttu, kterm se zahranin
svensk fond d, a pikazuje-li toto prvo zpis, tak
evidence, do kter je zapsn, a slo zpisu, el zahraninho svenskho fondu, pop. tak pedmt innosti,
podnikn nebo vedlej hospodsk innosti, je-li vykonvna, zapisovan daje poadovan rejstkovm zkonem u svenskho sprvce, zruen zahraninho svenskho fondu, prohlen konkursu nebo zahjen jinho
obdobnho zen tkajcho se zahraninho svenskho
fondu a ukonen innosti zahraninho svenskho fondu v esk republice.
V nvaznosti na vytvoen evidence svenskch fond se roz i vet listin, kter se budou povinn zakldat
do sbrky listin veden rejstkovm soudem. Jedn se zejmna o statut svenskho fondu, rozhodnut o jmenovn,
odvoln nebo doklad o jinm ukonen funkce svenskho sprvce, rozhodnut o zruen svenskho fondu, doklad o jinm dvodu skonen sprvy svenskho fondu,
rozhodnut, e majetek svenskho fondu bude peveden
do jinho svenskho fondu nebo do vlastnictv prvnick
osoby, rozhodnut soudu o nahrazen pvodnho elu veejn prospnho svenskho fondu podobnm elem,
smlouvu nebo jin doklad o zven majetku ve svenskm fondu zzenm za soukromm elem, k nmu dolo jinak ne z vnos majetku, kter byl do svenskho
fondu vylenn, a dal.
V neposledn ad je nutn zmnit, e podle novelou dotench pechodnch ustanoven obanskho zkonku bude mt svensk fond, kter vznikl ped innost tto novely, povinnost se do esti msc ode dne nabyt innosti tto
novely zapsat do evidence svenskch fond. Pokud tak v tto lht neuin, sprva svenskho fondu zanikne.
Autor tohoto pspvku si neklade za cl hodnotit klady ani
zpory pipravovan novely, avak m-li bt evidence svenskch fond v navrhovan podob skuten vytvoena, povauje za sprvn, e bude svena prv rejstkovm soudm, kter maj dlouhodobou zkuenost s vedenm registr
blzkch navrhovan evidenci svenskch fond.
plnm zvrem pak autor uvd, e novela v souasn dob prola v Poslaneck snmovn Parlamentu esk republiky prvnm tenm9 a byla pikzna k projednn vborm.
Autor je vym soudnm ednkem Krajskho soudu v Plzni.
Koment, 2. vydn
inzerce
2016, vzan v pltn, 1 320 stran

cena 2 190 K, obj. slo EKZ131
32
8 Zde lze spatovat odlinost mezi evidenc svenskch fond a vedenm veejnch
rejstk, jeliko dle ust. 7 rejstkovho zkona plat, e zapisuje-li se rodn slo
do veejnho rejstku, neuvd se v opisu z veejnho rejstku ani se neuveejuje,
avak je-li rodn slo uvedeno v listinch zakldanch do sbrky listin, uveejuj se
tyto listiny postupem podle rejstkovho zkona, vetn rodnho sla.
9 Konkrtn dne 4. kvtna 2016 na 44. schzi Poslaneck snmovny (snmovn
tisk . 642 pozn. red.).
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
Miranda warning (jako) ze tet cenov

Mgr. VLADIMR JANOEK
Prvn obec, a to vetn t lun, dozajista v (anebo by pinejmenm vdt mla), e osoba obvinn ze sprvnho deliktu m garantovna stejn
prva jako osoba obvinn z trestnho inu (zejmna pak jde o prva vslovn zmnn v l. 36
a 40 Listiny, potamo v l. 6 mluvy o ochran lidskch
prv a zkladnch svobod, a na rovni podstavnho prva
nap. v zkon . 141/1961 Sb., trestn d, ve znn pozdjch pedpis), jak je ostatn konstantn judikovno Nejvym sprvnm soudem (k tomu srov. nap. jeho rozsudky ze dne 27. 10. 2004, . j. 6 A 126/2002-27, ze dne 31. 10.
2008, . j. 7 Afs 27/2008-46, nebo ze dne 30. 7. 2014, . j.
8 As 33/2014-39).
Ve stejnm duchu se pak nese rovn rozhodovac praxe
stavnho soudu (viz nap. nlez ze dne 11. 3. 2004, sp. zn.
II. S 788/02). A konen je mon odkzat tak na judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva ve vci Engel v. Nizozemsko, ztrk v. Spolkov republika Nmecko, Campbell
a Fell v. Velk Britnie nebo Schmautzer v. Rakousko.
Nzev lnku byl zvolen zmrn provokativn (a dvojznan), nebo v praxi se lze asto setkat s tm, e sprvn
orgny prvnho stupn, typicky pestupkov komise obc
(proto tak vraz tet cenov, jde toti o pomysln pky na poli sprvnho trestn), maj o shora uveden (dalo by se ji ci) notoriet pramal povdom, pokud vbec
njak. Nen proto divu, e prva osob obvinnch ze sprvnho deliktu jsou tak nejednou polapvna [proto tak vmluvn vraz (jako) ze tet cenov, vypovdajc o pstupu sprvnch orgn, resp. jednotlivch oprvnnch
ednch osob, k tmto, a to je teba mt na zeteli, zkladnm lidskm prvm].
Jednm z takovch prv je i prvo obvinnho odept vpov, kter je dovozovno na rovni vnitrosttnho prva obecn z l. 37 odst. 1 Listiny a speciln pak z l. 40
odst. 4 Listiny. Dle Evropskho soudu pro lidsk prva
pat prvo nevypovdat k obecn uznvanm mezinrodnm principm, kter akoliv nejsou v l. 6 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod vslovn
zmnny jsou samou podstatou pojmu spravedliv proces ve smyslu tohoto lnku (Saunders v. Velk Britnie,
Heaney a McGuinness v. Irsko atd.). Obdobn hovo tak
l. 14 odst. 3 psm. g) Mezinrodnho paktu o obanskch
a politickch prvech.
Miranda warning je pitom oznaen pro pouen, kter se
mus osob obvinn z trestnho inu (i sprvnho deliktu, jak bylo shora zmnno) ohledn prva odept vpov
dostat, v opanm ppad nelze k vpovdi uinn bez takovho pouen jako nezkonnmu dkazu pihlet. Jde
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
o doktrnu, jej zklady poloil Nejvy soud USA1 v ppadu Miranda v. Arizona v roce 1966 na podklad V. dodatku stavy Spojench stt americkch (k tomu srov. parmii nikdo nesm bt nucen svdit sm proti sob). Obsah
tohoto pouen je kadmu nepochybn znm z film americk provenience. Skld se z nsledujcch st:
1. Mte prvo nevypovdat.
2. Cokoliv eknete, me bt u soudu pouito proti vm.
3. Mte prvo na advokta.
4. Pokud si advokta nemete dovolit, bude vm pidlen.
Pouovac povinnost ve vztahu k zen o sprvnm deliktu je obecn upravena v 4 odst. 2 zkona . 500/2004 Sb.,
sprvn d, ve znn pozdjch pedpis (dle jen sprvn
d), dle nho plat, e sprvn orgn v souvislosti se svm
konem poskytne doten osob pimen pouen o jejch
prvech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze konu
a osobnm pomrm doten osoby potebn.
Pouovac povinnost pitom pedstavuje jeden ze zkladnch pedpoklad prva na spravedliv proces, zaruenho
pedevm v l. 36 odst. 1 Listiny (nlezy stavnho soudu
ze dne 27. 11. 2007, sp. zn. II. S 1331/07, resp. ze dne 31. 3.
2004, sp. zn. I. S 669/03).
V praxi sprvn orgn, pokud dojde k zvru, e se jedn o sprvn delikt, zahj dle 46 sprvnho du sprvn zen a pedvol obvinnho jako astnka tohoto zen k stnmu jednn. Pedvoln obvinnho je zpravidla
soust oznmen o zahjen zen a po nleitostech dle
59 sprvnho du nsleduje pouen obvinnho. A zde
u nastv onen kmen razu. Sprvn orgn toti obvinnho pouuje o ledasem, ale o jeho zkladnm prvu nevypovdat vtinou nikoliv. Tento nedostatek nebv zhojen ani
na stnm jednn ped zapoetm vslechu obvinnho, pitom i stn pouen by stailo.
Souslov k vpovdi ani k doznn nesm bt obvinn
donucovn, kter se objevuje v pedvoln v zen o pestupku (viz 73 odst. 2 in fine zkona . 200/1990 Sb.,
o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis), nen pouenm obvinnho o jeho prvu nevypovdat. Adrestem tto prvn normy toti nen obvinn, nbr toliko sm
sprvn orgn. Zkonodrce zde tak dal jasn najevo, jakm zpsobem m bt dkaz vpovd obvinnho proveden, tj. bez pouit nezkonnho donucen nebo hrozby
takovho donucen (kam by bylo mon podadit tak nalhn sprvnho orgnu, a se obvinn pizn, e to pro
nj bude daleko lep). O prvu obvinnho nevypovdat
to vak nek zhola nic.
K tomu srov. zvry uveden nap. v rozsudku Nejvyho
sprvnho soudu ze dne 20. 10. 2010, . j. 8 As 4/2010-94:
to, e k vpovdi ani doznn nesm bt (obvinn z pestupku) donucovn, nepedstavuje procesn prvo obvinnho
1 Podrobnosti k ppadu je mono nalzt nap. zde: http://www.uscourts.gov/
educational-resources/educational-activities/facts-and-case-summary-mirandav-arizona.
33
lnky
z pestupku, o kterm ml bt pouen () ale jde o obecn pravidlo, je mus bt splnno, aby bylo vbec mono uvaovat o spravedlivm zen Vpov obvinnho proveden za tto situace je ergo prvn bezcenn, z informac
v n obsaench toti nelze pi rozhodovn o vin a trestu
vychzet. Paklie sprvn orgn tuto skutenost nereflektuje, m obvinn solidn nabito pro ppadn odvolac zen. K tomu pak me pistoupit procesn nepouitelnost i dalch dkaz v intencch tzv. doktrny ovoce
z otrvenho stromu (fruits of poisonous tree doctrine),
viz usnesen stavnho soudu ze dne 19. 7. 2012, sp. zn.
III. S 3318/09. Nepouitelnost se tk tedy tak tch
dkaz, je jsou od nezkonnho dkazu (zde vpovdi
obvinnho) kauzln odvozeny. Z tto doktrny existuje v praxi cel ada vjimek. Odvozen dkaz lze pout
nap. tehdy, lze-li pedpokldat, e by se sprvn orgn
i bez vpovdi obvinnho k tomuto dkazu jinak procesn bezvadnm zpsobem dopracoval (nap. prostednictvm vpovdi svdka).
Pouen o prvu nevypovdat by mlo bt sprvnmi orgny uinno v jednoduchm jazyce bez pouit odbornch vraz, aby bylo snadno srozumiteln pro laiky bez znalosti
prvnch pedpis v oblasti sprvnho trestn. Pro umonn praktickho a innho vkonu tohoto prva je pouen obvinnmu teba poskytovat v prbhu sprvnho
zen neprodlen a nejpozdji pedtm, ne je obvinn
poprv sprvnm orgnem vyslechnut. Inspirac pro sprvn orgny v rovin soft law me bt nap. smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2012/13/EU z 22. 5. 2012,
o prvu na informace v trestnm zen, kter zakotvuje
prvo obvinnho z trestnho inu bt pouen o v n uvedench prvech, a to a u stn, nebo psemn. Mezi tato
prva je smrnic zaazeno i prvo obvinnho nevypovdat [l. 3 odst. 1 psm. e)]. Pouen by tak mohlo vypadat
nap. nsledovn (viz vzorov pouen uveden ve smrnici po revizi): Bhem vslechu sprvnm orgnem nejste povinen odpovdat na otzky tkajc se sprvnho deliktu, kter jste dajn spchal. S rozhodnutm v tto vci vm me
pomoci v prvnk.
Ve uvedenm se ale nechce ci, e by obvinn ze sprvnho deliktu ml jen dv monosti toti bu od potku
vypovdat a navrhovat dkazy ve prospch svch tvrzen,
nebo a do skonen zen mlet a ke sv vci se nijak nevyjdit. Naopak, je na obvinnm, jakou procesn strategii zvol: me tedy od potku do konce svj in poprat;
piznat se k nmu a s orgnem vedoucm zen spolupracovat pi objasovn okolnost inu; nebo se piznat, pot
(nap. v odvoln) ale svj in popt a navrhovat dkazy
svdc pro tuto novou verzi. Obvinn v zen o sprvnm deliktu nen toti povinen poskytovat sprvnmu orgnu pi opatovn podklad pro vydn rozhodnut vekerou potebnou souinnost, jak to od jinch subjekt
sprvnho zen d 50 odst. 2 sprvnho du (rozsudek Nejvyho sprvnho soudu ze dne 22. 1. 2009, . j.
2 K tomu srov. zejmna rozsudky Nejvyho sprvnho soudu ze dne 23. 1. 2014,
. j. 2 Afs 67/2013-53, a ze dne 12. 1. 2015, . j. 3 As 92/2014-32.
34
1 As 96/2008-115). Ze zpsobu obhajoby obvinnho nelze v dnm ppad usuzovat na jeho vinu. A to ani tehdy, kdy obvinn svou dvj vpov zmn. ili, jinmi slovy eeno, obvinnmu neme bt mlen, zmna
vpovdi, atp. pitna k ti. Na druhou stranu je vak
dobr vdt, e doznn se obvinnho k inu me hrt
klovou roli pi ukldn sankce jako tzv. polehujc okolnost. To je ovem otzka, jej zodpovzen zvis na konkrtnch okolnostech danho ppadu, tj. zejmna na dkazn situaci. Tu si mus vyhodnotit sm obvinn (pop.
jeho prvn zstupce) a v nvaznosti na to pak zvolit vhodnou strategii obhajoby.
Shora citovan ppad jen dokresluje skutenost, e stvajc prava v oblasti sprvnho trestn je zcela nedostaten.
Ustanoven sprvnho du upravujc obecn sprvn zen
nereflektuj v mnoha ohledech zvltnosti zen o sprvnm
deliktu. V jednotlivch zkonech (zkon o pestupcch nevyjmaje) jsou pak prva obvinnho ze sprvnho deliktu vymezena zcela kuse. To je tak pinou pochyben ze strany
sprvnch orgn, kter oividn nejsou s to tato prva obvinnho v celm prvnm du (a nadto asto i v judikatue,
a to vetn t trestn) detekovat. Formule a postupy sprvnch orgn jsou, jak vidno, pizpsobeny jen textu sprvnho du, potamo zkonm regulujcm ten i onen sek
veejn sprvy. Pijmout kodex sprvnho trestn by proto
bylo douc, nebo ve he toho nen zrovna mlo. Procesn zruky osob, proti nim se zen o sprvnm deliktu vede, je to, o tu b.
Tak schvln, kolik asi tak obvinnch je sprvnm orgnem v praxi pouovno, nap. t o prvu na prvn pomoc ve smyslu l. 37 odst. 2 Listiny, l. 6 odst. 3 psm. c)
mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod,
resp. 2 odst. 13 tr. du, kdy z premisy jednoty a vnitn bezrozpornosti prvnho du (jak bylo ve vyloeno)
plyne, e zsady sprvnho trestn maj stejn (stavn)
zklad jako zsady v trestnm prvu?2 Nutnost aplikovat
trestnprvn instituty jednotn i v oblasti sprvnho trestn je pak podle judikatury Nejvyho sprvnho soudu
mj. vynucena prv i absenc jednotnho kodexu sprvnho trestn (dalmi argumenty pro takov postup je nap.
obtn rozhranien mezi sprvnmi delikty a trestnmi
iny apod.).
V souasn dob se mluv asto o pprav novho trestnho du, a proto nen od vci zahjit tak debatu o kodifikaci sprvnho prva trestnho. Jde toti o spojit ndoby. as kvap. Nevidm dvod, pro by osoba obvinn ze
sprvnho deliktu mla v pomysln front na spravedlnost
(frov proces) ekat, a se na ni u soudu dostane ada. Zkonodrce svou pasivitou tomuto stavu nahrv. Cel ad
pochyben jdoucch na vrub sprvnm orgnm by toti bylo mon pedejt vslovnou pravou prv osob obvinnch
ze sprvnho deliktu v textu zkona, obdobn jako je tomu
v trestnm du.
Autor je advoktnm koncipientem.
lnek je upravenou verz pspvku

uveejnnho na www.epravo.cz.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
(Ne)poctiv zmr v sananch formch

insolvennho zen
Mgr. ADAM SIGMUND
padkov prvo obsahuje adu dnes ji

notoricky znmch institut, ke kterm
rozhodovac soudn praxe v minulosti
opakovan zaujala jednoznan stanoviska. Existuj vak i pojmy, kter jsou mn
frekventovan a pi jejich vkladu v praxi stle tpeme. Jednoho z nich, a sice nepoctivho zmru dlunka, bych se v tomto lnku rd dotkl.
Tento institut je pojmov spjat se sananmi formami insolvennho zen. Jedn se o problematiku tko uchopitelnou
pouze striktn exaktn. K jejmu een je zapoteb velmi individualizovanho pstupu, nadhledu a hodnocen materilnch, i dokonce etickch; tj. nikoliv pouze formlnch hledisek. To samo o sob in tuto problematiku, oscilujc na hran
ed teorie a zelenho stromu ivota, velmi atraktivn z pohledu praktikujcch prvnk, zejmna pak advokt.
Insolvenn zkon zn ti zkladn zpsoby een padku;1 a to
konkurs, reorganizaci a oddluen. Prvn z uvedench zpsob,
tedy konkurs, bv teori oznaovn jako likvidan zpsob een padku, druh dva, tedy reorganizace a oddluen, naopak
za sanan zpsoby een padku. Konkurs je koncepn uren
pro vechny subjekty podzen v ppad splnn zkonnch
podmnek padku insolvennmu zkonu; tj. jak pro korporace,
tak pro fyzick osoby bez ohledu na to, zda podnikaj i nikoliv.
Likvidan povaha tohoto zpsobu een padku je spatovna
v tom, e z ekonomickho pohledu spov konkurs pedevm
v ukonen aktivity insolventnho subjektu, zafixovn a verifikaci jeho pedinsolvennch dluh (dje se tak prostednictvm
procesu pihlaovn pohledvek vitel procesn pevn danm
postupem2 a nsledn soudnm pezkumem tchto pohledvek,3
doplnnm elektivn finln verifikac pohledvek v rmci incidennch spor4) a nsledn v kontrolovanm prodeji aktiv, jeho vtek je pomrn rozdlen vitelm. V ppad korporac
ji jejich podnikatelsk ivot nepokrauje a dochz k jejich exitu
z trhu zavrenmu evidennm vmazem z obchodnho rejstku.
Sanan povaha reorganizace a oddluen spov v tom, e
subjektm podrobenm tmto formm padku je poskytnuta nov perspektiva. V ppad korportnch reorganizac se zpravidla jedn o zchranu provozuschopn korporace jejm stenm zbavenm se dluh (restrukturalizace dluhu) a pevzetm
novm investorem (tzv. Share Deal), nebo o zchranu ivotaschopnho obchodnho zvodu zalennm do nov korportn
struktury investora nabyvatele s kompenzac vitel tmto investorem (tzv. Asset Deal). V kadm ppad se jedn o peit
a restart bu pvodn korporace, nebo jejho zdravho jdra
(obchodn zvod); a to za dobrovoln podpory vitel, kte
se tak racionln rozhodli na zklad volby mezi touto cestou, anebo pro n mn vnosnm likvidanm konkursem.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Sanan povaha oddluen je ze spoleenskho pohledu jet vraznj, nebo tato forma een padku je vyhrazena fyzickm
osobm (primrn nepodnikajcm), a bv proto prvem nazvna osobn bankrot. Benefitem oddluen je privilegium osvobozen dlunka od povinnosti hrady zbytku dluh pot, co po dobu
pti let disciplinovan splatil alespo 30 % svch dluh (v mimodnch ppadech je dokonce mon prolomen i tto hranice).
Zahranin prvn pravy, ktermi je n insolvenn zkon zhusta inspirovn, vychzej z toho, e institut osobnho bankrotu je
pro vitele efektivnm zpsobem uspokojen pohledvek za insolventnm spotebitelem, nebo je vhodnj obdret v kratm
ase sice pouze sten uspokojen pohledvky ne v dlouhm
ase za cenu vysokch transaknch nklad vymoci pohledvku celou. Vitel podnikatel spolhaj t na budouc spotebu takovho dlunka (na obnoven jeho koupschopnosti).5
Realita innosti insolvennho zkona (od 1. 1. 2008) ji
dnes vybz k bilancovn. Kvalitnch statistickch dat v oblasti
insolvenc je poskrovnu, proto v tomto textu vychzm z vlastn
statistiky veden na sprvcovskou firmou AS ZIZLAVSKY,
v. o. s. Od roku 2008 jsme mli monost vyhodnotit vce ne
1 000 oddluen a na zklad tohoto vyhodnocen jsme dospli mj. k zvrm, e a 16,26 % dlunk v oddluen spln
nezajitnm vitelm 100 % svch dluh, 23,29 % dlunk
v oddluen spln 50 % a 90 % svch dluh, avak na druh
stran a 29,13 % dlunk nespln ani formln 30% hranici
pro osvobozen od zbytku dluh.
Souasn legislativn vahy na poli insolvenc se ubraj rovn smrem ke snen doposud dan 30% hranice pro monost
vstupu do oddluen. Je zajist dobe, e jsou v tto souvislosti konzultovna statistick data shromdn insolvennmi
sprvci sdruenmi v Asociaci insolvennch sprvc, kter
na tomto poli psob ji od samotn innosti insolvennho
zkona. Z mho osobnho pohledu je pro snen tto hranice prostor, a zejmna z pohledu sociln funkce oddluen, jakoto jedn z jeho hlavnch funkc, jsou tyto vahy i namst.
Je konen mon se znovu, jako ji na insolvennm poli tolikrt, inspirovat v zahrani, kde zejmna nm blzk nmeck6 prvn prava, ale i prvn prava francouzsk7 i americk
1 Ve smyslu ust. 4 zkona . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een,
ve znn pozdjch pedpis (insolvenn zkon), plat, e zpsobem een
padku dlunka v insolvennm zen se rozum konkurs, reorganizace a oddluen
[povaovno za zkladn zpsoby een padku (pozn. autora)] a dle zvltn
zpsoby een padku, kter tento zkon stanov pro urit subjekty nebo
pro urit druhy ppad [nap. tzv. finann instituce (pozn. autora)].
2 Viz ust. 165 a nsl. insolvennho zkona.
5 Podle dvodov zprvy k insolvennmu zkonu: monost oddluit se
poskytuje druhou anci pedevm dlunku fyzick osob odsouzenmu
k celoivotnmu splcen dluh. Pedchz se tm tomu, aby se dlunk
zaal pohybovat v zn stnovho hospodstv, pijmal prci naerno atd.
Osvobozen od zbytku dluhu dlunka t motivuje k tomu, aby usiloval o co
nejvy mru uspokojen vitel, m je naplovn i el insolvennho zen.
6 Insolvenzordnung.
35
lnky
(USA)8 poskytuj dlunkm pro osobn bankrot mrnj podmnky a ni vstupn prh. Jmenovit prvn prava francouzsk
vyuv i velmi zajmav model komisionlnho rozhodovn a administrace procesu (la Commission de Surendettement), namsto
plnho procesu soudnho a soud zde ingeruje pouze parciln.
Francouzsk administrativa poskytuje obanm i podporu v podob formulovho nvrhu na oddluen (Cerfa n13594*01),
kter je dostupn na webovm portlu veejn sprvy9 a je velmi podrobn a intuitivn pro vyplovn. O tomto nvrhu nsledn rozhoduje shora uveden komise, majc vt pravomoc
ne samotn doten vitel. Komisionln rozhodovn je koneckonc Francouzm vlastn ji od 18. stolet od dob Vboru
pro veejn blaho (Le Comit de salut public). V kadm ppad i v naem prosted by se zajist vyplatilo odbemenit soudn
sfru od tto navsost administrativn agendy, co zaml i novela insolvennho zkona, kter se prv nachz v pokroil
fzi legislativnho procesu (zruen pezkumnho jednn v oddluen jako soudnho roku), a v tomto ohledu byla podpoena
jak ze strany esk advoktn komory, tak Asociace insolvennch sprvc jako pipomnkovch mst.
Sanan zpsoby een padku, tj. reorganizaci i oddluen,
spojuje, jak se zd, prv legln monost zbaven se sti dluh
pi zachovn i obnoven dlunkova statusu. Tzv. provozn reorganizace, pi kter vitel obdr uspokojen svch restrukturalizovanch (zpravidla vznamn snench) pohledvek
v uritm asovm horizontu ze zdroj provozu obchodnho
zvodu dlunka, se ve sv ist ekonomick podstat velmi podob oddluen fyzick osoby formou spltkovho kalende.
Dalm prvkem, kter prochz obma sananmi formami
een padku, je prv institut nepoctivho zmru dlunka.
Prvn prava je co do jeho vymezen a definice pohchu skoup. Ust. 326 insolvennho zkona hovo o tom, e insolvenn
soud zamtne nvrh na povolen reorganizace, lze-li se zetelem
ke vem okolnostem dvodn pedpokldat, e jm je sledovn
nepoctiv zmr. Na nepoctiv zmr sledovan nvrhem na povolen reorganizace lze podle tohoto ustanoven usuzovat zejmna tehdy, jestlie ohledn dlunka i jeho statutrnho orgnu
a) v poslednch 5 letech probhalo insolvenn zen nebo
jin zen ec padek, a to v zvislosti na vsledku takovho zen, nebo
b) podle vpisu z rejstku trest v poslednch 5 letech ped
zahjenm insolvennho zen probhlo trestn zen,
kter skonilo pravomocnm odsouzenm pro trestn in
majetkov nebo hospodsk povahy.
Tento demonstrativn vet nepravost znacch nepoctiv zmr dlunka, uchzejcho se o dvru vitel v reorganizaci, je jedinou zkonnou definic. Dve, a do 31. 12. 2013,
obsahovalo totonou prvn pravu pro oddluen ust. 395
odst. 3 insolvennho zkona, kter vak bylo zrueno velkou
novelou innou od 1. 1. 2014. Dvodov zprva k tomu uv7
8
9
10
Le Code de la Consommation/Le Code de Commerce.

Bankruptcy Code.
https://www.formulaires.modernisation.gouv.fr/gf/cerfa_13594.do.
Insolvenn soud m pi zkoumn zkonn podmnky poctivho zmru vdy nejen
prvo, ale i povinnost vahy a posouzen vech vznamnch okolnost. Domnnkou
podle 395 odst. 3 psm. b) insolvennho zkona zkon sudku soudu o poctivosti
zmru dlunka jen napomh; trestnprvn minulost dlunka je pouze monm
vodtkem, ze kterho lze usuzovat na nepoctiv zmr, nikoliv ho mt za nezvratn.
11 Viz ust. 1 odst. 1 zkona . 283/1993 Sb., o sttnm zastupitelstv.
36
d, e dle poznatk praxe byl tento pkladm vet zavdjc.

Zajmav je, e pro reorganizaci poznatky z praxe k tomuto
zvru (sic!) nevedly. I dnes je ovem zjevn, e s pouze dvma shora uvedenmi variantami nepoctivho zmru dle stle
platnho ust. 326 odst. 2 insolvennho zkona soudy nevysta, kdy z povahy vci jsou povinny zkoumat i ppadn ir spektrum monch nepoctivost (1 VSPH 53/2009-A-16).10
Procesn pichz zkoumn ppadn nepoctivosti dlunkova
zmru ze strany insolvennho soudu na adu typicky a na zklad podntu insolvennho sprvce (ust. 323 insolvennho zkona), pop. vitel i sttnho zstupce hjcho v zen
veejn zjem.11 Smyslem zakotven tohoto institutu do prvn
pravy sananch zpsob een padku je bezesporu snaha
o eliminaci rizika eventuln nepoctivosti zmr, vedoucch
nkter insolvenn dlunky k nvrhm takovho uspokojen
vitel (a ji obsaench v reorganizanch plnech, nebo
ve struktue pjm navrench pro spltkov kalend), kter
by ve svm dsledku mohlo bt ni ne v likvidanm zpsobu een padku konkursem, pop. ni ne v ppad poctivho pstupu k sananmu zpsobu een padku (tj. zatajen
pjm, zatajen majetku, ni ocenn majetku, ni ocenn
vtnosti pohledvek, zkreslen monch pjm ze zakzkov npln, zbaven se sti majetku apod.).
Jak shora uvedeno, insolvenn zkon poskytuje jaksi demonstrativn vet pozitivnch ppad nepoctivho zjmu.
Do praxe je pak tento zkon, mon jet intenzivnji ne v jinch odvtvch, uvdn teprve judikaturou. Je zajmav zastavit se nad vvojem a krystalizac judikatury u na prvn pohled
pomrn jednoznan indikace nepoctivho zmru dlunka zznamem ve vpisu z rejstku trest o tom, e v poslednch 5 letech ped zahjenm insolvennho zen probhlo
trestn zen, kter skonilo pravomocnm odsouzenm pro
trestn in majetkov nebo hospodsk povahy [ust. 326
odst. 2 psm. a) insolvennho zkona].
Soudy vych instanc v dob platnosti ust. 395 odst. 3 insolvennho zkona postupn a nezvisle judikovaly jaksi vet
vjimek z formln zkonn dikce; a to nap. tak, e pro zvr,
e dlunk podnm nvrhu na povolen oddluen sleduje nepoctiv zmr, posta pouh zjitn, e v poslednch 5 letech
ped zahjenm insolvennho zen byl pravomocn odsouzen
pro zmnn trestn in. Proto, aby mohl bt dlunk za tohoto
stavu s nvrhem na povolen oddluen spn, musel by tvrdit a prokazovat takov specifick okolnosti ppadu, z nich
by bylo mon usuzovat na to, e i pes existenci odsouzen se
u nho o nepoctiv zmr nejedn (2 VSOL 181/2008). Zde
jde tedy o jaksi dkaz opaku, i vyvracen domnnky.
V jinm ppad potom existence pravomocnho odsouzen
pro trestn in majetkov nebo hospodsk povahy byla zpravidla vnmna jako dvod pro nepovolen oddluen. Jsou-li
vak zde dal okolnosti ppadu, jako nap. vk dlunka,
podmnn charakter trestu a nzk zpsoben koda, jako
i schopnost dlunka uhradit zcela pohledvky nezajitnch
vitel spltkovm kalendem v dob krat ne 5 let, bylo riziko ovlivnn vsledku oddluen nepoctivm jednnm
dlunka shledno jako minimln (1 VSPH 1446/2012-A-19).
Jindy bylo uzaveno, e tak osoba odsouzen za trestn in
majetkov povahy me dojt oddluen, jestlie jej trest byl nap.
zahlazen, jestlie svm dalm chovnm zeteln projevuje poWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
ctiv zmr nsledky inem zpsoben napravit, jestlie veker

sv schopnosti a monosti vyuv k hrad zvazk, a lze proto
oekvat, e i pro vitele bude oddluen vhodnjm uspodnm majetkovch vztah k dlunku (1 VSPH 53/2009-A-16).
Dokonce ani pravomocn odsouzen v rozhodn dob ped
podnm nvrhu na povolen oddluen pro trestn in majetkov nebo hospodsk povahy dlunka zcela nezbavovalo monosti spn se domhat povolen oddluen. Musel
vak tvrdit a prokazovat takov specifick okolnosti, z nich
by bylo mon usuzovat na to, e i pes existenci odsouzen se
u nho o nepoctiv zmr nejedn, tedy nap. e beze zbytku
uhradil kodu zpsobenou trestnm inem, existovaly zcela
vjimen okolnosti ppadu, je mohly vyplvat zejmna z povahy trestnho jednn dlunka, mry jeho asti na spchn inu, nsledku jeho jednn, vi a druhu uloenho trestu
atd., i v chovn dlunka po vynesen odsuzujcho rozsudku (VSOL 181/2008-A-14). Konen pak Nejvy soud R
uzavel, e jestlie dlunk v poslednch 5 letech ped zahjenm insolvennho zen spchal trestn in vrovho podvodu, piem pravomocn odsouzen mu bylo zahlazeno,
tak zde nen dvodn pedpoklad, e nvrhem na povolen
oddluen je sledovn nepoctiv zmr (29 NSR 8/2012).
Z uvedenho je vce ne zejm, e soudy vych instanc
pistupuj k vkladu hypotzy ustanoven o nepoctivm zmru dlunka jednoznan restriktivn; a to podle individulnch
okolnost ppadu a v podstat ve prospch dlunk. V nedvn dob jsme se ovem setkali v jedn probhajc reorganizaci stedn velkho prmyslovho podniku i s odlinm postupem insolvennho soudu, by shora citovan judikatura je
pln pilhav i pro vklad prvn pravy reorganizace. Akoliv dlunkv reorganizan pln byl podporovn vitelskou
majoritou, jako i kladnm stanoviskem krajskho a poslze
i vrchnho sttnho zastupitelstv, pesto pistoupil insolvenn soud ke zkoumn poctivosti dlunkova zmru obsaenho v reorganizanm plnu s krajn podezvavost. Uinil
tak k nmitkm minoritnho vitele. Pekvapiv byl dajn nepoctiv zmr dlunka spaten insolvennm soudem
(a to pouze insolvennm soudem, kdy ani sttn zastupitelstv, ani majorita vitel takov podezen nepojaly) v okolnostech doposud v tto souvislosti v jinch ppadech vymi soudy nejudikovanch. Jednalo se nap. o to, e:
podoba reorganizanho plnu se d oznait pouze jako
forma prodeje cel majetkov podstaty; ve vsledku jde o faktickou obdobu prodeje podniku jako v ppad een dlunkova padku konkursem,
dlunk ml snahu ovlivovat zvry znaleckho posudku znalce, kdy vrtil znalcem pedloenou fakturu s vytovnm odmny (za podn znaleckho posudku), s tm, e
souasn komentoval a vytkal podanmu znaleckmu posudku domnl vady,
dlunk nepedloil spolu s reorganizanm plnem zprvu o reorganizanm plnu,
dlunk souhlasil, aby jeho zvazek vi minoritnmu viteli za nj uhradila tet osoba, co vedlo k ukonen asti tohoto minoritnho vitele v insolvennm zen v rozsahu jeho pohledvky.
Zvry insolvennho soudu o tom, e dlunk neprokzal poctivost svho zmru, vedly v prvnm stupni k tomu, e insolWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
venn soud ve smyslu ust. 351 odst. 1 insolvennho zkona
reorganizan pln (pijat na schzi vitel vitelskou majoritou) zamtl. Kurizn byla v tto souvislosti skutenost, e dlunk v podstat nedostal anci poctivost svho zmru obhjit i
vysvtlit, kdy pochybnosti o jeho poctivm zmru zaznly a
v odvodnn zamtavho usnesen soudu prvnho stupn. Natst k odvoln dlunka pslun odvolac soud rozptlil obavy z nepedvdatelnosti soudnch rozhodnut na poli nepoctivho zmru v insolvennch zench, kdy napaden zamtav
usnesen, spojen s prohlenm konkursu na majetek dlunka,
bylo zrueno a vc byla vrcena k dalmu zen, kter poslze
vedlo k novmu rozhodnut soudu prvnho stupn o schvlen
reorganizanho plnu. Odvolac soud se se zvry soudu prvnho stupn, kter oznail za nesprvn, vypodal takto:
pokud dlunk v rmci reorganizanho plnu navrhuje
proveden reorganizace tak, e se jedn fakticky o obdobu
prodeje podniku v ppad een dlunkova padku konkursem (co soud prvnho stupn pital dlunkovi k ti),
povauje odvolac soud za nutn v obecn rovin pipomenout, e reorganizace je sice veobecn pojmna jako nelikvidan zpsob een padku, avak ust. 341 insolvennho zkona pipout prodej cel majetkov podstaty i prodej
podniku dlunka (pozn. autora: sanan funkce takov reorganizace spov nikoliv v peit insolventn korporace, ale jejho
zdravho jdra, tedy obchodnho zvodu, vetn jeho personln
sloky, kterou jsou zejmna zamstnanci),
odvolac soud nevidl jedinho dvodu, pro by se vitel i dlunk nemohli k obsahu a zvrm podanho znaleckho posudku vyjdit, a ppadn i zvry znaleckho posudku zpochybnit,
je-li dlunkovi soudem prvnho stupn vytkno, e nepedloil soudu spolu s reorganizanm plnem zprvu o reorganizanm plnu, ml soud prvnho stupn v rmci dohldac innosti vyzvat dlunka k pedloen zprvy podle ust.
343 insolvennho zkona. Pokud tak neuinil, zjevn postup dlunka akceptoval,
pokud se tk soudem prvnho stupn vytkanho procesn nekorektnho postupu dlunka, lze pisvdit odvolateli dlunkovi v tom, e plnn dluhu dlunka pomoc jin
osoby je jednn prvem povolen (srov. ust. 1935 zkona
. 89/2012 Sb., obansk zkonk).
Nejen toto rozhodnut odvolacho soudu tak jednoznan
smuje k nutnosti restriktivnho vkladu ppadnho nepoctivho zmru dlunk, tak aby plin horlivost a inkvizin
pstup prvoinstannch insolvennch soud nebyly nakonec
v neprospch spolenho zjmu vitel, kte majoritn podporuj a ji reorganizan pln, i spltkov kalend (zde se
aktivn podpora nevyaduje a v praxi tak pohchu chyb. Jak
prvn prava, tak praxe stoj na opanm principu, tj. aktivn
je nutno projevit nesouhlas, nap. vitelskou nmitkou v oddluen). Zajist se mj. me jednat i o signl, e otzky (ne)
poctivho zmru dlunka jsou otzkou veejnho zjmu, tud je namst ponechat jejich zkoumn a ppadn namtn
pochybnost na sttnm zastupitelstv, kter se insolvennho zen astn a jeho kolem je prv ochrana veejnho zjmu.
Autor je advokt a insolvenn sprvce se zvltnm povolenm,
len odborn sekce AK pro insolvenn prvo.
37
z judikatury
K otzce posouzen
neplatnosti smlouvy
o smlouv budouc
Pi vkladu smluv m pednost takov vklad, kter nezakld neplatnost smlouvy, ped vkladem, kter neplatnost smlouvy
zakld, jsou-li mon oba vklady. Absence vymezen pesnho spoluvlastnickho podlu na spolench stech domu nezakld neplatnost smlouvy o smlouv budouc kupn, na zklad
kter byla pozdji mezi stejnmi smluvnmi stranami uzavena
kupn smlouva.
Nlez stavnho soudu ze dne 26. 1. 2016,

sp. zn. II. S 2124/14
Odvodnn:
Na stavn soud se obrtili stovatel, kte namtali poruen stavnch princip a svch stavn zaruench zkladnch prv, ke ktermu mlo dojt jednak v dsledku vadnho
procesnho postupu obecnch soud, a dle jejich nesprvnm
prvnm posouzenm otzky (ne)platnosti Smlouvy o budouc smlouv o pevodu vlastnictv jednotek (dle jen Smlouva o smlouv budouc nebo Smlouva) uzaven mezi stovateli a vedlej astnic.
Stovatel v stavn stnosti pedevm nesouhlasili s prvnm nzorem mstskho soudu, obsaenm v stavn stnost
napadenm rozsudku a nsledn potvrzenm Nejvym soudem v jeho usnesen, kter bylo rovn stavn stnost napadeno, na jeho zklad byla pedmtn Smlouva o smlouv
budouc shledna neplatnou ve smyslu ust. 37 odst. 1 zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, z dvodu neuritosti jejho obsahu pokud jde o vymezen spoluvlastnickho podlu stovatel na spolench stech bytovho domu. Tato
Smlouva podle obecnch soud toti v rozporu s tehdy platnm zkonem . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter
spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt), dle jen zkon o vlastnictv byt, vymezujcm v 6 odst. 1 obligatorn nleitosti smlouvy
o pevodu vlastnictv jednotky, obsahuje zcela obecn a neurit stanoven spoluvlastnickho podlu stovatel na spolench stech domu; uveden dle mstskho soudu plat
i pro smlouvu o smlouv budouc, tkajc se pevodu bytu.
Z stavnprvnho hlediska se podle stavnho soudu jednalo o posouzen otzky existence a ppadn interpretace
autonomnho projevu vle smluvnch stran (stovatel a vedlej astnice) pi uzavrn Smlouvy o smlouv budouc
ze strany obecnch soud, piem obma otzkami, tzn.
jak otzkou samotn existence autonomie vle smluvnch
stran (smluvn svobody), tak i stavnmi poadavky na zpsob jej interpretace ze strany veejn moci (zejmna obecnch soud), se stavn soud v minulosti ve sv judikatue
ji opakovan zabval.
stavn soud poukzal na to, e ve sv judikatue vymezil
jako jeden ze zkladnch princip vkladu smluv prioritu v-
38
kladu, kter nezakld neplatnost smlouvy, ped takovm vkladem, kter neplatnost smlouvy zakld, jsou-li mon oba
vklady. Tmto je vyjden a podporovn princip autonomie
smluvnch stran, povaha soukromho prva a s nm spojen
spoleensk a hospodsk funkce smlouvy. Neplatnost smlouvy m bt tedy vjimkou, nikoliv zsadou [srov. nap. i nlez
stavnho soudu ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. IV. S 1783/11
(N 64/69 SbNU 197)]. Z opanho pohledu, uvedl stavn
soud, nelze za stavn konformn oznait takovou praxi obecnch soud, kdy (bez ohledu na konkrtn okolnosti ppadu)
soudy mechanicky preferuj vklad vedouc k (absolutn) neplatnosti smlouvy ped vkladem neplatnost smlouvy nezakldajcm, nebo jm nejen poruuj zkladn prvo jednotlivc
(smluvnch stran), zaruen l. 2 odst. 3 Listiny zkladnch
prv a svobod (dle jen Listina), ale dostvaj se jm do rozporu i s principy prvnho sttu zakotvenmi v l. 1 odst. 1
stavy esk republiky (dle jen stava).
Mstsk soud v stavn stnost napadenm rozsudku
na zklad vkladu pslunch ustanoven Smlouvy o smlouv budouc, je stanovila zpsob vymezen spoluvlastnickho
podlu stovatel na spolench stech bytovho domu, konstatoval, e ujednn, podle nho se d velikost spoluvlastnickch podl na spolench stech domu vzjemnm pomrem velikosti podlahov plochy jednotek k celkov ploe
vech jednotek v dom, je teba povaovat za neurit, nebo
se jedn o obecnou formulaci, kter nevypovd nic o faktick velikosti jejich spoluvlastnickho podlu na spolench stech domu. Na zklad toho pak mstsk soud dospl k zvru, e tato Smlouva je ve smyslu ust. 37 odst. 1 ob. zk.
. 40/1964 Sb. neplatn, nebo je v rozporu s obligatornmi
nleitostmi smlouvy o pevodu bytu, vymezenmi v tehdy
platnm ust. 6 odst. 1 zkona o vlastnictv byt, je je teba vzthnout i na Smlouvu o smlouv budouc o pevodu bytu, jeliko postrd stanoven spoluvlastnickho podlu (stovatel) na spolench stech domu.
S uvedenm prvnm zvrem mstskho soudu se vak
stavn soud neztotonil, nebo dle nzoru stavnho soudu
mstsk soud pouitm vkladem obsahu Smlouvy o smlouv
budouc a na jeho zklad formulovanm prvnm zvrem
o jej neplatnosti z dvodu neuritosti vymezen spoluvlastnickho podlu stovatel na spolench stech bytovho
domu dostaten nezohlednil vli smluvnch stran a tak jejich nsledn jednn, m nejen neppustn omezil prvo
stovatel na autonomn projev vle, zaruen v l. 2 odst. 3
Listiny, ale poruil i jejich prvo vlastnit majetek, zaruen
v l. 11 odst. 1 Listiny.
stavn soud pedn odmtl ji samotn vchodisko, na nm
mstsk soud zaloil svj vklad pedmtn Smlouvy a na jeho zklad nsledn dospl k zvru o jej neplatnosti, tj. e
ji z dvodu obligatorn psemn formy tto Smlouvy mus
bt projev vle dn obsahem listiny, kde je zaznamenn; nesta, e astnkm prvnho vztahu je zejm, co je pedmtem smlouvy. Mstsk soud tak podle stavnho soudu
upednostnil ryze jazykov vklad samotnho textu pedmtn Smlouvy, ani by jakkoliv reflektoval autonomn projev
vle a mysl jejch smluvnch stran (tj. stovatel a vedlej astnice), explicitn vyjden ji v samotnm textu pedmtn Smlouvy o smlouv budouc, v nm zohlednily skuWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
tenost, e v dob uzaven Smlouvy jet nebylo objektivn

mon jednoznan specifikovat a vymezit v budoucnu pevdn spoluvlastnick podly stovatel na spolench stech bytovho domu, kdy uvedly, e vzhledem ke skuten
vstavb me dojt k dl prav velikosti podlahov plochy
jednotky a vech nebo nkterch spoluvlastnickch podl,
s m tak souasn vyslovily souhlas, kdy absenci tchto
daj nepovaovaly za vadu, kter by inila tuto Smlouvu neplatnou. Podle stavnho soudu navc mstsk soud nijak nezohlednil ani nsledn jednn jejch smluvnch stran, kdy
na zklad jejch parametr a takto vymezenho pedmtu
Smlouvy poslze uzavely Kupn smlouvu o pevodu vlastnictv jednotek a spoluvlastnickch podl k pozemkm (dle jen
Kupn smlouva), na jejm zklad dolo nejen k pevodu
bytov jednotky, ale i spoluvlastnickch podl ke spolenm
stem bytovho domu. stavn soud dovodil, e mstskm
soudem pouit formalistick vklad, spovajc ve vkladu
samotnho smluvnho textu, bez ohledu na autonomn projev vle smluvnch stran a jejich mysl, potvrzen nejen v samotnm textu smlouvy, ale i jejich nslednm jednnm, se
tak nachz nejen v pmm rozporu s stavnprvnmi vchodisky [co ostatn stavn soud konstatoval i v nlezu ze
dne 28. 1. 2004, sp. zn. I. S 546/03 (N 12/32 SbNU 107),
ve kterm vyslovil, e formalismus obecnch soud spovajc toliko ve vkladu smluvnho textu z nj samotnho, bez
ohledu na el konu, spovajc ve vli astnk smluvnho vztahu, uplatnn pi vkladu prvnho konu jednotlivce, lze v dsledku vzthnout tak na formalismus interpretace
samotn prvn normy], ale nerespektuje ani zsady vkladu
prvnch kon, vymezen v tehdy platnm ust. 35 odst. 2
ob. zk. . 40/1964 Sb. (s n zcela koresponduje souasn
prvn prava obsaen v zk. . 89/2012 Sb., obansk zkonk, konkrtn v ust. 555 a nsl. a zejmna pak v 556
odst. 2), dle kterch je prvn kony vyjden slovy teba vykldat nejen podle jejich jazykovho vyjden, ale zejmna
t podle vle (myslu) toho, kdo prvn kon uinil, piem
se pihldne k praxi zaveden mezi stranami v prvnm styku, k tomu, co prvnmu jednn pedchzelo, i k tomu, jak
strany nsledn daly najevo, jak obsah a vznam prvnmu
jednn pikldaj.
V tomto ohledu se proto stavn soud neztotonil ani s prvnm nzorem mstskho soudu, kter pslun ustanoven
pedmtn Smlouvy o smlouv budouc, vymezujc v budoucnu pevdn spoluvlastnick podly stovatel ke spolenm stem domu na zklad vzjemnho pomru velikosti podlahov plochy jednotek k celkov ploe vech jednotek
v dom, povaoval za natolik neurit, vgn i nic nevypovdajc o faktick velikosti jejich spoluvlastnickho podlu, e
vyvolv nsledek v podob neplatnosti pedmtn Smlouvy
(ve smyslu ust. 35 odst. 2 ob. zk. . 40/1964 Sb.), a to pro
neuritost jejho obsahu a nedodren obligatornch nleitost podle ust. 6 odst. 1 zkona o vlastnictv byt.
stavn soud pipustil, e v dob uzavrn pedmtn
Smlouvy o smlouv budouc a rovn v dob rozhodovn
obecnch soud byla citovan prvn prava, obsaen v zkon o vlastnictv byt, platnou, a neshledal ani dvod jakkoliv zpochybovat el zde zakotvenho poadavku na vymezen pevdnch spoluvlastnickch podl ke spolenm
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
stem domu jako obligatorn nleitosti smlouvy o pevodu
bytu, kter spov pedevm v poteb uren rozsahu, v jakm se vlastnk bytov jednotky bude podlet jak na sprv,
tak i na nkladech drby spolench st domu. Souasn
stavn soud dovodil, e mstsk soud v nyn projednvan
vci splnn tohoto poadavku na obligatorn vymezen pevdnch spoluvlastnickch podl ke spolenm stem domu
vyloil pli restriktivnm zpsobem a pi vkladu pslunch
ustanoven Smlouvy o smlouv budouc postupoval v rozporu s ve popsanm principem vkladu smluv, nebo upednostnil vklad zakldajc neplatnost pedmtn Smlouvy, akoliv z nslednho chovn smluvnch stran zeteln vyplv,
e jimi takto uinn konkrtn projev vle (vymezen spoluvlastnickch podl stovatel ke spolenm stem domu
a jejich zamlen pevod) byl pro n dostaten srozumiteln, urit a souasn i zvazn, co ostatn nsledn i dostaten potvrdily uzavenm uveden Kupn smlouvy.
V tto souvislosti stavn soud nepisvdil zvru mstskho soudu, e uveden podmnky (splnn obligatornch nleitost dle zkona o vlastnictv byt) je teba stejnou mrou klst
jak na samotnou smlouvu o pevodu bytu, tak i na smlouvu
o smlouv budouc, v n teprve smluvn strany vyjaduj svou
vli v budoucnu uzavt kupn smlouvu (smlouvu o pevodu
bytu), piem povauj za vhodn a douc ji nyn vymezit
jej nkter klov parametry a podmnky. stavn soud poukzal na to, e je obecn znmo, e se v praxi tento postup
pi uzavrn smluv vyskytuje relativn asto prv v souvislosti s prodejem byt v plnovanch i ji zapoatch, avak
zdaleka nedokonench projektech vstavby novch bytovch
dom i komplex, kdy ji v prbhu realizace stavby dochz
k uzavrn pslunch smluv, tkajcch se pevodu jednotlivch bytovch jednotek, jako tomu bylo i v nyn projednvan vci stovatel. Za dan situace, kdy je stavba bytovho
domu teprve realizovna, je dle stavnho soudu objektivn
tm nemon v dob uzavrn smlouvy o smlouv budouc vdy dostt poadavku na bli a specifitj konkretizaci
(nap. uvedenm pesnch vmr v m2) v budoucnu pevdnch spoluvlastnickch podl ke spolenm stem (teprve
budovanho) domu, jak jej restriktivn dovozuje mstsk soud
z ust. 6 odst. 1 zkona o vlastnictv byt.
V tto souvislosti stavn soud poukzal na to, e souasn prvn prava obsaen v zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk, tkajc se smluvnch zvazk ve vztahu k pevodm byt, nahrazujc pravu v zkon o vlastnictv byt,
opustila v n pevaujc kogentn charakter prvn pravy smluv o pevodu byt, projevujc se mj. prv i v podrobnm vymezen obligatornch nleitost jejich obsahu, zcela
nepochybn tak mnohem vce reflektuje ve popsan stavn princip i zkladn prvo jednotlivc na respektovn jejich
autonomie vle (smluvn svobody), ne tomu bylo v prvn
prav obsaen v ob. zk. . 40/1964 Sb. i obecn v soukromoprvnch pedpisech (vetn zkona o vlastnictv byt), kter naopak u cel ady smluvnch typ upednostovala kogentn vet obligatornch nleitost dan smlouvy
(pod hrozbou vysloven jej neplatnosti), tedy pravu autonomii vle smluvnch stran znan omezujc. stavn soud
vak souasn pipustil, e uveden skutenost nem z hlediska pmch dopad na nyn projednvan ppad stovatel
39
z judikatury
dnou vznamnou relevanci, nebo pechodn ust. 3063
zkona . 89/2012 Sb., obansk zkonk, nepli racionln,
rozliuje a souasn zavd odlin prvn reim (a to i do budoucna) pro star bytov jednotky, tj. vznikl ped nabytm
innosti zkona . 89/2012 Sb., obansk zkonk, k 1. 1.
2014, a nov bytov jednotky, vznikl ji za doby innosti obanskho zkonku.
stavn soud dle dovodil, e pokud za dan situace Nejvy soud odmtl dovoln stovatel a ztotonil se s prvnm nzorem mstskho soudu ohledn neplatnosti pedmtn Smlouvy o smlouv budouc, nebo i on dospl k zvru, e
Smlouva sice obsahuje popis (budoucho) bytu, jeho psluenstv, velikost jeho podlahov plochy a odkaz na schematick
pln bytu, kter je soust plohy, postrd vak dostaten
urit, tj. konkrtn vymezen pevdnch spoluvlastnickch
podl na spolench stech domu, pak ani Nejvy soud
nedostl sv stavn povinnosti chrnit zkladn prva a svobody stovatel (l. 4 stavy), nebo i dovolac zen je nedlnou soust stavnho rmce pravidel spravedlivho procesu, a dovolac soud je tedy povinen chrnit zkladn prva
a svobody jednotlivce, co vak Nejvy soud v nyn posuzovan vci stovatel neuinil.
K vkladu subjektivn
promlec lhty podle
106 odst. 1 zkona
. 40/1964 Sb., obansk
zkonk, ve prospch
pokozenho
Pro stanoven potku bhu subjektivn promlec lhty podle
106 odst. 1 ob. zk. . 40/1964 Sb. je rozhodujc den, kdy
se pokozen dozv o kod a o tom, kdo za ni odpovd. Pedpoklady spnho uplatnn prva na nhradu kody na zdrav
jsou poruen prvn povinnosti ze strany zdravotnickho zazen tm, e zdravotnick pracovnk poruil povinnost poskytovat zdravotn pi v duchu lege artis, dle prokzn existence
kodlivho nsledku na stran pacienta a v neposledn ad pinn souvislost mezi protiprvnm jednnm a vzniklm kodlivm nsledkem. Z uvedenho vyplv, e zkonn slovn spojen vdomost o vznikl kod nepokrv pouze informace
o ustlenm zdravotnm stavu pacienta, ale obsahuje tak dal pedpoklady monosti uplatnn prva ped civilnm soudem.
Nlez stavnho soudu ze dne 30. 3. 2016,

sp. zn. I. S 834/15
Odvodnn:
Na stavn soud se obrtila stovatelka, kter se alobou
u soudu prvnho stupn po vedlejm astnkovi domhala
zaplacen stky 35 100 000 K jako nhrady kody zpsobe-
40
S ohledem na ve uveden dospl stavn soud k zvru, e mstsk soud pouitm vkladem obsahu pedmtn
Smlouvy o smlouv budouc a na jeho zklad formulovanm prvnm zvrem o jej neplatnosti z dvodu neuritosti
vymezen v budoucnu pevdnch spoluvlastnickch podl stovatel na spolench stech bytovho domu, dostaten nezohlednil vli smluvnch stran uzavrajcch pedmtnou Smlouvu o smlouv budouc (a jejich nsledn chovn),
m nejen neppustn omezil prvo stovatel na autonomn projev vle, zaruen v l. 2 odst. 3 Listiny, ale v konenm dsledku poruil i jejich prvo vlastnit majetek, zaruen
v l. 11 odst. 1 Listiny. Jestlie pak za dan situace Nejvy
soud napadenm usnesenm nsledn odmtl dovoln stovatel, ani tento soud nedostl sv stavn povinnosti chrnit zkladn prva a svobody stovatel (l. 4 stavy). Proto
stavn soud stavn stnosti vyhovl a napaden rozhodnut obecnch soud zruil.
Zaslala a upravila JUDr. RENATA RZKOV, Ph.D., asistentka
soudce stavnho soudu.
n na zdrav. Stovatelka uvedla, e dne 14. 11. 2002 v dopolednch hodinch se v zazen vedlejho astnka podrobila koronarografickmu vyeten. Bhem vyeten u n
mlo dojt k zen prav koronrn tepny, bhem nsledujcho odpoledne si u personlu vedlejho astnka opakovan stovala na dunost a bolesti u srdce. I pesto byla uloena na bn, tedy nemonitorovan lko. Kolem 20.00 hod.
tho dne zdravotn sestra nala stovatelku na lku v bezvdom s ponajcm rozenm zornic. Po dobu nsledujcch piblin 30 minut byla provdna kardiopulmonln resuscitace. Stovatelku se podailo resuscitovat, dolo vak
u n k tkmu pokozen mozku z nedostatku kyslku. Stovatelka byla rozsudkem soudu prvnho stupn ze dne 30. 7.
2004 zbavena zpsobilosti k prvnm konm a jejm opatrovnkem byl ustanoven jej manel. Manel stovatelky jako
jej opatrovnk dne 23. 2. 2005 nahlel do zdravotnick dokumentace veden vedlejm astnkem a zhotovil si z n fotografie. Dal st zdravotnick dokumentace byla opatrovnkovi okoprovna a pedna dne 1. 3. 2005. Videozznam
pedmtnho koronarografickho vyeten byl opatrovnkovi pedn a (na jeho dost) dne 24. 5. 2006. Ve poadovan stky byla stanovena s ohledem na nklady na osobn asistentku, na koupi dodvky s monost instalace zvedac
ploiny, na nklady na hygienick pomcky a na nklady potebn k vytvoen bezbarirovho pstupu do bytu a chalupy.
Rozsudkem soudu prvnho stupn bylo rozhodnuto, e aloba je co do zkladu nroku dvodn s tm, e o vi nroku
a o nkladech zen bude rozhodnuto v konenm rozsudku.
Soud prvnho stupn se v odvodnn svho rozhodnut mj.
zabval nmitkou promlen a dovodil, e promlec lhta nemohla zat bet dve ne od 15. 5. 2006, kdy opatrovnk
stovatelky podal o pedn videozznamu koronarografickho vyeten. Jestlie byla aloba podna dne 14. 3. 2007,
bylo podle soudu prvo uplatnno v rmci dvoulet promleWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
c lhty. Proti rozsudku soudu prvnho stupn podal vedlej

astnk odvoln. Rozsudkem mstskho soudu byl rozsudek
soudu prvnho stupn zmnn tak, e aloba stovatelky byla zamtnuta. Odvolac soud v odvodnn svho rozhodnut
uvedl, e manel stovatelky ji v dob ustanoven opatrovnkem ml informace, na jejich zklad si mohl uinit sudek
o osob konkrtnho kdce. Podle nzoru odvolacho soudu
nen z hlediska ust. 106 odst. 1 ob. zk. . 40/1964 Sb.),
rozhodujc, kdy se pokozen dozv, jakm konkrtnm konem i opomenutm bylo pokozeno zdrav, tedy kdy je po odborn strnce objasnno, kter konkrtn pochyben zdravotnickho personlu i oeten nebo zkrok zpsobily kodliv
nsledek, za nj je poadovna nhrada. Podle odvolacho
soudu naopak sta vdomost, e zkrok oetujcho lkae byl pinou pokozen zdrav. V tto souvislosti odvolac
soud poukzal na rozhodnut Nejvyho soudu ze dne 29. 9.
2009, sp. zn. 25 Cdo 2891/2007. Opatrovnk stovatelky ml
mt podle odvolacho soudu tyto informace k dispozici nejpozdji dne 23. 2. 2005, kdy nahlel do zdravotnick dokumentace stovatelky. Byla-li aloba podna dne 14. 3. 2007,
byla podle odvolacho soudu podna opodn. Proti rozsudku odvolacho soudu podala stovatelka dovoln. Usnesenm Nejvyho soudu bylo dovoln stovatelky odmtnuto.
V stavn stnosti stovatelka uvedla, e rozhodnutmi
odvolacho soudu a Nejvyho soudu bylo porueno jej prvo na spravedliv proces dle l. 36 odst. 1 Listiny zkladnch
prv a svobod (dle jen Listina). Podstatou stavn stnosti
je otzka, od kterho okamiku poala v pedmtn vci plynout dvoulet promlec lhta zakotven v ust. 106 odst. 1
ob. zk. . 40/1964 Sb.
Podle ust. 106 odst. 1 ob. zk. . 40/1964 Sb. se prvo
na nhradu kody proml za dva roky ode dne, kdy se pokozen dozv o kod a o tom, kdo za ni odpovd. S ohledem
na znn 106 odst. 2 ob. zk. . 40/1964 Sb. se objektivn
promlec lhta neuplatn.
stavn soud poukzal na to, e zatmco soud prvnho stupn dospl k zvru, e subjektivn promlec lhta nemohla
zat bet dve ne 15. 5. 2006, kdy opatrovnk stovatelky podal o pedn zznamu koronarografickho vyeten,
dosply odvolac soud a Nejvy soud k jinmu zvru, a to,
e promlec lhta poala bet ji k 1. 3. 2005, tedy ke dni,
kdy ml opatrovnk k dispozici veker skutkov okolnosti, z nich bylo mon zjistit kodu a jej rozsah. Rozhodnut odvolacho soudu a Nejvyho soudu vychzej z ustlen
judikatury, konkrtn z rozhodnut Nejvyho soudu sp. zn.
25 Cdo 2891/2007, 25 Cdo 4670/2007, 25 Cdo 2968/2001
a 21 Cdo 752/2010. Dle rozhodnut Nejvyho soudu sp. zn.
25 Cdo 2891/2007 nen z hlediska ust. 106 odst. 1 ob. zk.
. 40/1964 Sb. rozhodujc, kdy se pokozen dozv o tom, jak konkrtn chyba lkae pi lkaskm zkroku zapinila
vznik kody; sta vdomost pokozenho, e zkrok oetujcho lkae byl pinou pokozen jeho zdrav. Dle rozhodnut Nejvyho soudu sp. zn. 25 Cdo 4670/2007 se inek
ust. 113 ob. zk. . 40/1964 Sb. vztahuje na celou dobu,
kdy osoba stien duevn poruchou, je ji in k prvnm konm neschopnou, nem zkonnho zstupce, nejen na asov
interval mezi prvn moc rozhodnut o zbaven zpsobilosti k prvnm konm a prvn moc rozhodnut o ustanoveWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
n opatrovnka. Z rozhodnut sp. zn. 21 Cdo 752/2010 dle
vyplv, e pi vaze o tom, kdy se pokozen dozv o kod
spovajc ve zten spoleenskho uplatnn, je teba zamit pozornost nikoliv abstraktn na ustlen zdravotnho stavu obecn jako takovho, nbr na to, kdy se zdravotn stav
pokozenho ustlil natolik, aby bylo mon poprv konkrtn hodnotit zten spoleenskho uplatnn vyjden jednotlivmi polokami plohy . 2 k vyhlce . 440/2001 Sb.,
a kdy tedy bylo mon na zklad skutkovch okolnost, kter ml pokozen k dispozici, objektivn provst jeho ohodnocen. Na ustlen zdravotnho stavu pokozenho nelze usuzovat zptn z poznatk o vvoji zdravotnho stavu zskanch
po skonen lby v dalm obdob na zklad zhoren, kter nebylo pvodn pedpokldno. Na zklad uveden rozhodovac praxe odvolac soud i Nejvy soud dosply v nyn souzen vci k zvru o promlen nroku stovatelky.
stavn soud zdraznil, e zkladnm smyslem ust. 106
odst. 1 ob. zk. . 40/1964 Sb. je zejmna ochrana pokozenho, nikoliv ochrana osoby, kter kodu zpsobila. Nrok
na nhradu kody na zdrav toti odr specifick charakter
tto jmy, nebo kodliv nsledek se me projevit i s uritm asovm odstupem (srov. nlez stavnho soudu ze dne
28. 1. 2016, sp. zn. II. S 2946/13). stavn soud ve sv judikatue rovn vyslovil, e zdrav je soust fyzick integrity lovka a jako takov je chrnno l. 7 odst. 1 Listiny,
jm je zaruena nedotknutelnost osoby a jejho soukrom,
a l. 8 odst. 1 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch
svobod, jen zaruuje soukrom ivot. stavn soud rovn
konstatoval, e l. 7 Listiny je rozvinutm ustanoven o prvu na ivot, zaruenho l. 6 Listiny. Obecn soudy proto,
zdraznil stavn soud, nesmj odept stovateli prvo
na soudn ochranu prva na zdrav bez stavn akceptovatelnho dvodu (srov. nlez stavnho soudu ze dne 9. 1. 2014,
sp. zn. III. S 2253/13, pop. nlez ze dne 9. 7. 2009, sp. zn.
II. S 2379/08). stavn soud konstatoval, e pedpoklady
spnho uplatnn prva na nhradu kody na zdrav jsou
jednak poruen prvn povinnosti ze strany zdravotnickho
zazen tm, e zdravotnick pracovnk poruil povinnost
poskytovat zdravotn pi v duchu lege artis, dle prokzn
existence kodlivho nsledku na stran pacienta a v neposledn ad pinn souvislost mezi protiprvnm jednnm
a vzniklm kodlivm nsledkem. Na zklad vymezen tchto pedpoklad stavn soud dovodil, e zkonn slovn spojen vdomost o vznikl kod nepokrv pouze informace o ustlenm zdravotnm stavu pacienta, ale obsahuje tak
dal pedpoklady pro monost uplatnn prva ped civilnm
soudem. Ji z tohoto pohledu lze podle stavnho soudu dovodit pli restriktivn pstup odvolacho soudu a Nejvyho
soudu k uren potku subjektivn promlec lhty.
stavn soud dle poukzal na to, e odvolac soud a Nejvy soud se nedostaten zabvaly nmitkou stovatelky,
e subjektivn promlec lhta mohla zat bet nejdve
po dni 15. 5. 2006, kdy byl opatrovnkovi pedn obrazov
koronarografick zznam. Odvolac soud uvedl, e okamik,
kdy mohl opatrovnk seznat veker skutkov okolnosti, nelze klst a k datu 24. 5. 2006, jak in soud prvnho stupn,
ppadn e ze zznamu koronarografickho vyeten nemohl opatrovnk ani uinit s ohledem na nedostatek odbor-
41
z judikatury
nosti dn skutkov zvr. Nejvy soud takto formulovan zvry akceptoval.

stavn soud v souzen vci uzavel, e obecn soudy se nedostaten vypodaly s tvrzenmi stovatelky, jednak proto, e nevyly z obecnch zsad logiky, a dle z dvodu nedostatku dnho posouzen otzky, zda se stovatelka (resp.
jej opatrovnk) skuten dozvdla o tom, e j byla postupem zdravotnickho zazen zpsobena jma na zdrav. Prvn uveden nedostatek se vztahuje k logick neobhajitelnosti zvru obecnch soud. Tvrd-li zejmna odvolac soud,
e opatrovnk pro nedostatek odbornosti nemohl z koronarografickho zznamu uinit dn skutkov zvr, nemohl
tak uinit ani z dalch dokument, kter mu ji dve byly vedlejm astnkem poskytnuty k nahldnut, ppadn byly
vedlejm astnkem i opatrovnkem stovatelky okoprovny. stavn soud uvedl, e logicky neudriteln je tento zvr obecnch soud rovn z dvodu, e obecn soudy hovo o pstupu stovatelky k sti zdravotnick dokumentace,
avak ve vztahu k vdomosti o kod ji hovo o dostupnos-
ti vekerch rozhodnch informac. Druh nedostatek, uvedl

stavn soud, se vztahuje k tomu, e stovatelka (resp. jej
opatrovnk) v zen ped obecnmi soudy opakovan zdrazovala, e ze zdravotnick dokumentace nelze dovodit veker
informace, z nich by bylo mon uinit zvr o odpovdnosti vedlejho astnka za kodu. Tomuto tvrzen stovatelky
se vak obecn soudy vbec nevnovaly. zen je proto podle stavnho soudu zateno vadami, kter zakldaj poruen prva stovatelky na spravedliv proces.
S ohledem na ve uveden dospl stavn soud k zvru,
e postupem obecnch soud bylo porueno prvo stovatelky na spravedliv proces dle l. 36 odst. 1 Listiny, a proto stavn soud stavn stnosti ani pedjmal spnost
nvrhu vyhovl a napaden rozhodnut odvolacho soudu
a Nejvyho soudu zruil.
Monost pouit
odposlech a zznam
telekomunikanho provozu
ali s idiem eit zjitn pestupek, obvinn J. K. ve snaze

vyhnout se postihu v 08:40 hodin telefonicky kontaktoval obvinnho M. P., vrchnho inspektora Dopravnho inspektortu,
jeho o situaci informoval, a podal ho o intervenci, emu
jmenovan vyhovl okamitm telefonickm hovorem s obvinnm M. T., na zklad nho obvinn M. K., M. T. a J. K.
v rozporu s ust. 10 odst. 1 zkona . 273/2008 Sb., o Policii
esk republiky (dle zkon . 273/2008 Sb.), 45 odst. 1
psm. b), i) zkona . 361/2003 Sb., o sluebnm pomru pslunk ozbrojench sbor (dle zkon . 361/2003 Sb.)
a l. 1 Zvaznho pokynu policejnho prezidenta . 83/2006,
kterm se upravuje postup orgn Policie esk republiky
v souvislosti s zenm o pestupcch (dle ZPPP), pestoe pestupek s obvinnm J. K. na mst nevyeili, nesepsali
oznmen o pestupku a obvinn M. T. vyznail do protokolu
v zznamovm zazen radaru poznmku, e vozidlo nezastavili, obvinnmu J. K. vrtili doklady od vozidla a nechali jej
odjet, nae ten pak optovn v 08:44 hodin telefonoval obvinnmu M. P., sdlil mu, jak dopadl, a nabdl jemu a zainteresovanm policistm platek v podob bedny nespecifikovanho destiltu, co obvinn M. P. opakovan odmtl, a pot
dne 7. 1. 2011 vc pestupku vedenou pod j. KRPZ-61769/
P-2010-151106 v informanm systmu Policie esk republiky ET z dvodu uvedenho v 58 odst. 3 psm. b) zkona
. 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis
(dle zkon . 200/1990 Sb.), i pes svoji informovanost etil a odloil v rozporu se skutenm stavem vci.
Za tyto trestn iny byl obvinnmu M. P. uloen podle
329 odst. 1 tr. zkonku trest odnt svobody v trvn deseti
msc, jeho vkon byl podle 81 odst. 1 a 82 odst. 1 tr. zkonku podmnn odloen na zkuebn dobu v trvn osmncti msc. Obvinn M. K., M. T. a J. K. byli podle 329
odst. 1 tr. zkonku odsouzeni k trestu odnt svobody v trvn esti msc s podmnnm odkladem podle 81 odst. 1
a 82 odst. 1 tr. zkonku na zkuebn dobu v trvn dvancti msc. Obvinn J. K. byl podle 332 odst. 2 tr. zkonku
Odposlechy a zznamy telekomunikanho provozu zajitn

jako zkonn proveden dkaz v trestnm zen mohou slouit
jako dkaz v jin trestn vci.
Usnesen Nejvyho soudu ze dne 16. 7. 2014,

sp. zn. 8 Tdo 109/2014, uveejnn ve Sbrce
rozhodnut a stanovisek Nejvyho soudu, seit
. 1/2016
Odvodnn:
Rozsudkem Okresnho soudu v Uherskm Hraditi ze dne
28. 1. 2013, sp. zn. 18 T 173/2011 (toto oznaen je nesprvn, nebo spis je veden pod sp. zn. 13 T 173/2011), byli obvinn nprap. M. P., nstrm. M. K., nstrm. M. T., nstrm. J. K.
(dle uvdni bez sluebnch hodnost) uznni vinnmi peinem zneuit pravomoci edn osoby podle 329 odst. 1
psm. a) tr zkonku a obvinn J. K. zloinem podplcen
podle 332 odst. 1, odst. 2 psm. b) tr. zkonku, kterch
se podle skutkovch zjitn mli dopustit tm, e obvinn
J. K. a M. T. jako lenov hldky a M. K. jako velitel hldky
Policie esk republiky, Dopravnho inspektortu Krajskho editelstv policie Zlnskho kraje, zemn odbor Uhersk Hradit (dle jen Dopravn inspektort), akoli dne
12. 8. 2010 v 08:25 hodin v K., okres U. H., Z. k., na ulici N.,
obvinn M. T. pi vkonu dohledu nad silninm provozem
zmil radarem pekroen nejvy povolen 50km rychlosti v obci o 14 km/hod. idiem osobnho auta tovrn znaky
AUDI A8, obvinnm J. K., a vozidlo bezprostedn pot zastavil obvinn J. K., a spolen s nm a obvinnm M. K. za-
42
Rozhodnut zaslala JUDr. RENATA RZKOV, Ph.D., asistentka

soudce stavnho soudu.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
odsouzen k trestu odnt svobody v trvn osmncti msc

s podmnnm odkladem jeho vkonu podle 81 odst. 1 a 82
odst. 1 tr. zkonku na dobu dvou rok, a podle 67 odst. 2
psm. a) tr. zkonku za pouit 68 odst. 1, 2 a 69 odst. 1
tr. zkonku k penitmu trestu ve vi 50 000 K, s nhradnm trestem odnt svobody v trvn t msc.
Krajsk soud v Brn, poboka ve Zln, jako soud odvolac
rozsudkem ze dne 13. 8. 2013, sp. zn. 6 To 219/2013, z podntu odvoln vech obvinnch rozhodl tak, e:
I. rozsudek soudu prvnho stupn ohledn obvinnch M. K.,
M. T. a J . K. podle 258 odst. 1 psm. d), odst. 2 tr. du zruil a podle 259 odst. 3 tr. du tyto obvinn podle 226
psm. a) tr. du zprostil obaloby pro ve popsan skutek.
II. odvoln obvinnch M. P. a J. K. podle 256 tr. du zamtl.
Proti tomuto rozsudku odvolacho soudu podali dovoln
open o dovolac dvod podle 265b odst. 1 psm. g) tr. du prostednictvm obhjc obvinn M. P. a J. K. a nejvy
sttn zstupce v neprospch obvinnch M. K., M. T. a J. K.
Obvinn M. P. v dovoln poukzal na to, e jemu za vinu
kladen in je jen soust celho jednn vech obvinnch
a ve vztahu k nmu nevymezuje dostaten rozhodn okolnosti postihujc vechny znaky skutkov podstaty peinu,
za kter byl odsouzen, kdy ve vztahu k jeho osob nen uveden prvn pedpis, v rozporu s nm ml postupovat, ani to,
v em mlo jeho jednn spovat. Odvolacmu soudu vytkl,
e spoluobvinn M. K., M. T. a J. K. podle 226 psm. a)
tr. du pro t skutek na stejnm skutkovm zklad zprostil obaloby, avak jeho uznal vinnm. Za nesprvn povaoval, e pro uveden zvr o zprotn ostatnch obvinnch
vychzel odvolac soud z nzoru, e nemohl pout jako dkaz odposlechy, nebo spoluobvinn, na rozdl od obvinnho M. P., nebyli sthni pro zloin pijet platku podle 331
odst. 1 tr. zkonku, jen byl urujcm pro splnn podmnek
88 odst. l tr. du. Obvinn M. P. s odkazem na prbh svho trestnho zen povaoval pouit prvn kvalifikace podle 331 odst. 1, odst. 3 psm. b) tr. zkonku za elov jen
proto, aby mohly bt odposlechy ve vztahu k nmu pouity.
elovost shledval v tom, e z obsahu odposlech zajitnch v jin trestn vci bylo jednoznan patrno, e platek
nejene nepijal, ale opakovan ho odmtl, co potvrdil i rozsudek soudu prvnho stupn, kterm pro trestn in pijet
platku podle 331 odst. 1 tr. zkonku nebyl uznn vinnm.
Podle obvinnho tak dolo ke zneuit uveden prvn kvalifikace jen k tomu, aby mohl bt odposlech v jin trestn vci podle 88 odst. 6 tr. du vyuit, a to i pesto, e obvinn se takovho trestnho inu fakticky nedopustil. Obvinn
za dal dvod, pro nemohly bt odposlechy ve vztahu k nmu pouity, spatoval to, e v dob odposlech, a dokonce
i po ukonen vci, ve kter byly povoleny, jejm odloenm
dne 5. 10. 2010, nebylo vi nmu vedeno trestn sthn, nebo to bylo zahjeno a 4. 5. 2011, a odposlechy byly povoleny mnohem dve. Z dikce ust. 88 odst. 6 tr. du dovodil,
e pedpokld, e pro pouit odposlech v jin trestn vci je rozhodn, e ji v dob povolen odposlech je v tto jin vci vedeno sthn, co v jeho ppad naplnno nebylo.
Obvinn M. P. k prvn kvalifikaci peinu zneuit pravomoci edn osoby podle 329 odst. l psm. a) tr. zkonWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
ku z obsahu popsanho skutku v rozsudku soudu prvnho
stupn dovodil, e v nm chyb odkaz na konkrtn zkonn ustanoven i prvn pedpis, kter ml poruit. Zdraznil, e obvinn J. K. zakroujc hldce jet dve, ne dovolateli telefonoval, sdlil, e nesouhlas s vyzenm na mst,
a tmto jeho odmtnutm pestupku byla vc na mst vyeena, bez ohledu na ppadn nsledn telefont. Zneuit pravomoci edn osoby podle obvinnho nelze shledvat v tom,
e byl pestupek odloen tak, jako se to stalo v projednvanm ppad. S poukazem na konkrtn skutenosti zjitn
v posuzovan vci tvrdil, e z jeho strany nedolo k vkonu
pravomoci zpsobem odporujcm jinmu prvnmu pedpisu, ale jednalo se o postup v souladu s postupem podle 58
odst. 3 psm. b) zk. . 200/1990 Sb. Zdraznil, e podmnkou tohoto ustanoven je monost odloit vc, co lze, kdy se
do 1 msce ode dne, kdy se o pestupku dozvdl, nezjist, e
jej spchala urit osoba. On si nespojil pedmtn pestupkov spis s uvedenm telefontem a pestupek vyizoval kolega T., ktermu se v dob 30 dn nepodailo zjistit, kdo pestupek spchal, a a po uplynut tto lhty bylo sdleno, e
vozidlo dila blzk osoba, co umoovalo vc odloit. V tto souvislosti soudu vytkl, e znak vkon pravomoci v rozporu s prvnm pedpisem dovozoval jen na zklad vlastn vahy a v rozporu se zkonem. V dob, kdy uinil zznam
o odloen vci, lo o rutinn postup pi stejnm een mnoha podobnch ppad, nebo pro odstup doby si jej nedval
do souvislosti s telefonickm hovorem, kter se odehrl ped
tm pti msci a kter si pro nepodstatnost ani nepamatoval. I v ppad, e by si vzpomnl, musel by respektovat obsah spisu. Neztotonil se proto s pouitou prvn kvalifikac
a zvr soudu, jen k n vedl, povaoval za odporujc zkonu, nebo pokud by na zklad informace provozovatele vozidla vc neodloil on, odloil by ji jin poven pracovnk.
Dal vhrada obvinnho M. P. smovala proti zkonnosti pouitch zznam odposlech ve vci, v n byly pozeny, co podle nj t vedlo k nemonosti jejich pouit v jeho
trestn vci, protoe byly-li odposlechy protizkonn pozeny,
nemohly bt pouity proti nmu a z nich dovozen skutkov
zjitn nemohla slouit jako podklad pro prvn kvalifikaci
podle 329 odst. l psm. a) tr. zkonku. V tomto nedostatku
shledal existenci extrmnho nesouladu. Obvinn vyel z toho, e odposlech nazen ve vci obvinnho J. K., veden
tehdej Inspekc PR pod sp. zn. IN-K-1196/2009 a z nj vyplvajc zznam o odposlechu, je dkazem nezkonnm v zsad proto, e odposlech nebyl nazen soudem v dn zahjenm trestnm zen pro zkonem kvalifikovanou trestnou
innost a nebyl podloen relevantnmi indiciemi, z nich by
bylo mon dovodit dvodn podezen ze spchn trestnho
inu. Za dal vadu oznail, e pkaz nebyl individualizovn
ve vztahu ke konkrtn osob a jej uivatelsk stanici a zdvodnn z hlediska jejho pouvn, v pkazu nebylo uvedeno, jak skutenosti vznamn pro trestn zen maj bt odposlechem zjitny, a zda a pro je nelze zjistit jinmi dkazy,
a konen nebyly splnny podmnky 160 odst. 3, 4 tr. du
pro nazen odposlechu jako neodkladnho konu, a tento
postup nebyl ani zdvodnn v souladu s rozhodnutm stavnho soudu sp. zn. I. S 3369/2010, ppadn rozhodnutm
Nejvyho soudu sp. zn. 15 Tdo 510/2013 [ztotonil se tak se
43
z judikatury
zvry Okresnho soudu v Uherskm Hraditi uveden v prvnm ve vci vydanm zproujcm rozsudku ze dne 25. 6. 2012,
sp. zn. 13 T173/2011 (oznaenho nesprvn 18 T), na str. 9
a 11]. Obvinn vyslovil nzor, e kdy usnesenm Inspekce
PR ze dne 5. 10. 2010 ve ve uveden (pvodn) vci dolo
k jejmu odloen podle 159a odst. l tr. du, nebo nebyly
zjitny takov skutenosti, kter by odvodovaly alespo zahjen trestnho sthn, pak v dob nazen odposlech nedisponovaly orgny inn v trestnm zen dostatenmi poznatky, a proto jen st bylo mon pipustit splnn podmnek pro
uit odposlech podle 88 odst. 6 tr. du.
V zvru dovoln obvinn M. P. navrhl, aby Nejvy
soud podle 265k odst. 1 tr. du zruil rozsudek Krajskho
soudu v Brn, poboka ve Zln, ze dne 13. 8. 2013, sp. zn.
6 To 219/2013, ve vroku, kterm bylo jeho odvoln podle
256 tr. du zamtnuto, rozsudek soudu prvnho stupn ze
dne 28. 1. 2013, sp. zn. 18 T 173/2011 (sprvn mlo bt 13 T),
a sm aby obvinnho podle 226 psm. a), ppadn psm. b)
tr. du zprostil obaloby, event. aby vc vrtil soudu prvnho
stupn k novmu projednn a rozhodnut.
Obvinn J. K. v dovoln rovn zpochybnil pouitelnost zznam odposlech telekomunikanho provozu, nebo orgny inn v trestnm zen nedostly poadavkm
vymezenm v ust. 88 odst. 6 tr. du v nvaznosti na nlezy stavnho soudu sp. zn. II. S 93/2004, II. S 336/2006
a II. S 6/93. Zejmna kladl draz na to, e odposlechy byly povoleny v jin trestn vci, a to ve spisu Inspekce PR
sp. zn. IN-TC-670/2009, v n byl dne 30. 11. 2009 vyhotoven
zznam podle 158 odst. 3 tr. du o zahjen kon trestnho zen pro podezen z asti na zloinnm spolen podle
163a tr. zkona ohledn nho a dalch podezelch. Z obsahu uvedenho spisu uvedl konkrtn kony orgn innch
v trestnm zen, z nich zdraznil zejmna zprvu ze dne
1. 7. 2010, v n bylo konstatovno, e z dosud provedenho
provovn nevyplynuly dn konkrtn informace, kter by
potvrzovaly trestnou innost podezelch popsanou v zznamu podle 158 odst. 3 tr. du, a pesto byl dne 27. 4. 2010
policejnm orgnem podn nvrh na vydn pkazu k pouit odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu telefonnch stanic podezelch osob, na jeho zklad byl po jeho povolen realizovn. Obvinn J. K. tak m za to, e pedevm
nen vbec zejm, z jakho dvodu bylo trestn zen ve vztahu ke vem v zznamu uvedenm osobm zahjeno, a protoe k podntu policejnho orgnu a nvrhu sttnho zstupce
na vydn soudnho pkazu k odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu nebyly piloeny relevantn odpovdajc dkazy, bylo namst a zcela v souladu s principy soudnho rozhodovn nvrh sttnho zstupce zamtnout, nebo
takov pkaz nebyl vydn v dn zahjenm trestnm zen a nebyl podloen relevantnmi indiciemi, z nich by bylo
mon dovodit dvodn podezen ze spchn trestnho inu. Z pkazu ani v minimln me nevyplv, jak skutenosti vznamn pro trestn zen maj bt takto zjitny a z eho
je to dovozovno, a proto takov postup policejnho orgnu
vykazuje znaky elov svvolnho, a tud nepijatelnho
pstupu k odposlechm. S poukazem na usnesen o odloen vci podle 159a odst. 1 tr. du ze dne 5. 10. 2010 navrhl, aby Nejvy soud podle 265k odst. 1 tr. du zruil roz-
44
sudek Okresnho soudu v Uherskm Hraditi ze dne 28. 1.

2013, sp. zn. 18 T 173/2011 (sprvn mlo bt 13 T), a rozsudek Krajskho soudu v Brn, poboka ve Zln, ze dne 13. 8.
2013, sp. zn. 6 To 219/2013, ve vroku o vin a trestu, a aby
podle 265l odst. 1 tr. du vc pikzal Okresnmu soudu
v Uherskm Hraditi, aby ji v potebnm rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvy sttn zstupce podal dovoln proti zproujc sti rozsudku Krajskho soudu v Brn, poboka ve Zln, ze dne
13. 8. 2013, sp. zn. 6 To 219/2013, v neprospch obvinnch
M. K., M. T. a J. K. s poukazem na existenci extrmnho nesouladu mezi uinnmi skutkovmi zjitnmi a provedenmi dkazy. Neztotonil se s nzorem v nm vyslovenm, e
zznamy telekomunikanho provozu proveden v jin trestn
vci nelze pout v pedmtnm zen z dvodu, e byly realizovny v pvodn trestn vci podle trestnho du ve znn
88 odst. 1 tr. du innho do 31. 12. 2011, jen povolen
odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu ve vztahu k trestn innosti, kter se mli dopustit obvinn M. K.,
M. T. a J. K., neumooval. Sttn zstupce poukzal zejmna na to, e ust. 88 tr. du se v prbhu zen vedenho
v tto trestn vci zmnilo na zklad zkona . 459/2011 Sb.
s innost od 1. 1. 2012. Do jeho innosti, tzn. do 31. 12.
2011, bylo mon odposlech a zznam telekomunikanho
provozu nadit, bylo-li vedeno trestn zen pro zvl zvan zloin ( 14 odst. 3 tr. zkonku) nebo pro jin mysln trestn in, k jeho sthn zavazuje vyhlen mezinrodn smlouva. V dob, kdy se obvinn v projednvan vci
dopustili inu kvalifikovanho jako pein zneuit pravomoci edn osoby podle 329 odst. 1 psm. a) tr. zkonku, aplikace 88 odst. 1 tr. du nepipadala v vahu. Ve vci, kde
byly povoleny, vak jde o situaci, kdy odposlechy byly povoleny a provedeny v zen vedenm Inspekc PR pod sp. zn.
IN-TC-670/2009, pro podezen ze spchn trestnho inu
asti na zloinnm spolen podle 163a odst. 1 tr. zkona,
tj. za splnn podmnek 88 tr. du ped novelou innou
ke dni 31. 12. 2011. Pi tomto zvru bylo mon po 1. 1. 2012
na zklad zmn, k nim dolo v ust. 88 odst. 1 tr. du zkonem . 459/2011 Sb., ut jako dkaz odposlech a zznam
telekomunikanho provozu mj. i v zen vedenm pro trestn in zneuit pravomoci edn osoby podle 329 tr. zkonku, a tud postupovat podle 88 odst. 6 vty tet tr. du
i v prv projednvan vci.
Sttn zstupce v tto souvislosti pipomnl zsadu, e
procesn kony se v prbhu trestnho zen provdj podle trestnho du innho v dob, kdy je kon provdn,
co znamen, e pokud bylo trestn zen zahjeno podle
trestnho du innho dve a jet neskonilo, postupuje
se v dan vci od data innosti novho procesnho pedpisu podle novch, resp. novelizovanch ustanoven. K tomu
zmnil monost vjimek, jestlie je zapoteb v rmci zajitn kontinuity probhajcho procesu upednostnit dvj
procesn prvo ped pozdjm, jak to upravuj pechodn
a zvren ustanoven trestnho du, avak s tm, e zkon
. 459/2011 Sb. ve vztahu k odposlechm pedchoz pravu
neupednostnil. Z tchto dvod bylo podle sttnho zstupce v souladu s ustlenou judikaturou, z n citoval rozhodnut . 2/1998 Sb. rozh. tr., zapoteb aplikovat uvedenou obecWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
nou zsadu a postupovat podle znn 88 odst. 1 tr. du

upravenho zkonem . 459/2011 Sb. Podle uvedenho principu ml odvolac soud postupovat i v tto trestn vci, nebo
ust. 88 odst. 6 tr. du bylo s innost od 1. 1. 2012 pouiteln ve vci obvinnch M. K., M. T. a J. K., nebo u nich,
s ohledem na to, e byli sthni pro trestn in podle 329
tr. zkonku, jen ji je konkrtn v 88 odst. 1 tr. du, kdy
jej odvolac soud aplikoval, uveden. Ml bt proto ve vztahu
k prokzn jimi nyn spchan trestn innosti vyuit odposlech a zznam telekomunikanho provozu zajitn ve vci veden Inspekc PR pod sp. zn. IN-TC-670/2009. Sttn zstupce se neztotonil s argumentac Krajskho soudu
v Brn, poboka ve Zln, a odkzal na usnesen Nejvyho
soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 15 Tdo 510/2013, s tm, e
pedmtem posouzen tam sice byla obdobn problematika,
ale nikoli za existence zcela shodnch konkrtnch okolnost.
Sttn zstupce rovn zdraznil vkladovou praxi vztahujc se k ust. 88 tr. du, jako i odbornou literaturu (lnek
Pavel mal: Odposlech a zznam telekomunikanho provozu ve svtle judikatury, Soudn rozhledy . 3/2000, str. 67),
a poukzal i na vvoj prvn pravy 88 tr. du. Na zklad vech tchto argument dovodil zvr, e ve vci obvinnch M. K., M. T. a J. K. v napadenm rozhodnut Krajsk
soud v Brn, poboka ve Zln, jako soud odvolac na zklad nesprvnho vkladu 88 odst. 6 tr. du dospl k mylnmu zvru, e nebylo mon pipustit jako dkaz odposlechy a zznamy telekomunikanho provozu. Nebyl proto
pi nevyuit tohoto dkazu nleit zjitn skutkov stav vci, co bylo zsadnm dvodem pro zprotn tchto obvinnch obaloby, s m se neztotonil.
Z tchto dvod sttn zstupce navrhl ohledn t obvinnch, vi nim dovoln podal, aby Nejvy soud podle 265k
odst. 1, 2 tr. du za podmnky uveden v 265p odst. 1 tr. du zruil v napaden sti rozsudek Krajskho soudu v Brn,
poboka ve Zln, ze dne 13. 8. 2013, sp. zn. 6 To 219/2013,
jako i vechna dal rozhodnut na zruen rozhodnut obsahov navazujc, pokud vzhledem ke zmn, k n dolo zruenm, pozbyla podkladu, a dle postupoval podle 265l odst. 1
tr. du a pikzal Krajskmu soudu v Brn, poboka ve Zln, aby vc v potebnm rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Ve vyjden podanm v souladu s 265h odst. 2 tr. du
k dovolnm obvinnch M. P. a J. K. nejvy sttn zstupce
setrval na svm stanovisku, je vyjdil ve vlastnm dovoln
spovajcm v zsad na tom, e soudy mohly za podklad svho rozhodnut o vin vech obvinnch pout informace vyplvajc z telefonnch hovor, kter byly zskny na zklad
pkazu k odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu, vydanho Okresnm soudem Brno-venkov dne 3. 6. 2011,
sp. zn. V 6-11/2010-SZN 526/2009, tzn. v jin trestn vci,
protoe odvodnn tohoto pkazu spluje vechny potebn nleitosti a byl vydn v dn vedenm trestnm zen,
po vydn zznamu o zahjen kon trestnho zen podle
158 odst. 3 tr. du, v rmci provovn konanho za elem potvrzen i vyvrcen podezen o spchn trestnho inu, co opodstatuje i odloen vci podle 159a odst. 1 tr. du. Z tchto dvod neshledal argumentaci obvinnho J. K.
v jm podanm dovoln dvodnou. Ve vztahu k dovoln obvinnho M. P. zdraznil, e v zen vedenm u Okresnho
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
soudu v Uherskm Hraditi pod sp. zn. 13 T 173/2011 bylo tomuto obvinnmu mj. kladeno za vinu spchn zloinu pijet
platku podle 331 odst. 1, odst. 3 psm. b) tr. zkonku, piem tato kvalifikace ve svm dsledku umoovala pouit
zznamu telekomunikanho provozu jako dkazu, jako i to,
e nelo jen o elov pouit tto prvn kvalifikace a zznamy bylo mon pout vi vem spoluobvinnm, i kdy se
jich kvalifikace podle 331 odst. 1, odst. 3 psm. b) tr. zkonku netkala. K vhradm tohoto dovolatele ke sprvnosti
prvnho posouzen poukzal na to, e obvinn M. P. modifikoval rozhodn skutkov zjitn, nebo v rozporu se zajitnmi dkazy (podle obsahu telefontu obvinnho se zasahujcmi policisty i protokol o tomto konu) tvrdil, e policist
vozidlo nezastavili a obvinnho J. K. nechali odjet. Rovn
vichni vdli, kdo dil vozidlo v okamiku, kdy pekroilo
povolenou rychlost. Proto odkaz na tzv. osobu blzkou a odloen pestupkov vci uvedenmu skutkovmu dji neodpovd, a tento je zcela jinak a dostaten popsn ve vroku o vin rozsudku soudu prvnho stupn, vetn odkazu na prvn
normy. Soudy proto sprvn vzaly za prokzan, e obvinn a i dal policist jednali v rozporu zejmna s 45 odst. 1
psm. b) zkona . 361/2003 Sb. i l. 1 ZPPP. Ze skutkov vty lze bez pochybnost dovodit naplnn vech znak skutkov podstaty peinu zneuit pravomoci edn osoby podle
329 odst. 1 psm. a) tr. zkonku, nebo obvinn M. P. jako
edn osoba ve smyslu 127 odst. 1 psm. e) tr. zkonku, tj.
jako policista nadzen policistm zasahujcm proti obvinnmu J. K., jim v rozporu s citovanmi prvnmi pedpisy udlil pokyn, aby postupovali nezkonn v pestupkovm zen,
co se tak stalo, m obvinnmu J. K. vznikl neoprvnn
prospch. Z tchto dvod navrhl, aby Nejvy soud dovoln
obou obvinnch odmtl podle 265i odst. 1 psm. b) tr. du.
K dovoln nejvyho sttnho zstupce se vyjdili obvinn
J. K., M. K., M. T. Obvinn J. K. oznail dovoln nejvyho
sttnho zstupce za neppustn, nebo nesmuje do prvnho posouzen skutku, ale do skutkovch zjitn, piem
ani jeho argumentace nen sprvn. Obvinn m za to, e
zprotn obaloby vyluuje monost podat dovoln pro nesprvn prvn posouzen, nebo to, e nebylo prokzno, e
se skutek stal, je vrokem openm vlun o skutkov zjitn. Jeliko odvolac soud neuinil vbec dn prvn posouzen, nelze se podle obvinnho dovolnm domhat toho, e
prvn posouzen je nesprvn. Vyslovil nesouhlas s tvrzenm
dovolatele o monosti pouit zznamu odposlechu jako dkazu v trestnm zen vedenm v jin trestn vci, a proto navrhl, aby dovoln nejvyho sttnho zstupce bylo Nejvym soudem jako zjevn neopodstatnn podle 265i odst. 1
psm. e) tr. du odmtnuto. Obvinn M. K. a M. T. podali
spolen vyjden, v nm s poukazem na ustlenou judikaturu a pi ztotonn se se zvry, k nim ohledn pouitelnosti odposlech v posuzovan vci dospl odvolac soud, namtali, e dovoln nejvyho sttnho zstupce bylo podno
z jinho dvodu, ne kter je uveden v 265b tr. du, nebo
otzka zkonnosti a pouitelnosti dkaz v trestnm zen je
ryze procesn otzkou, kterou nelze v rmci dovoln relevantn uplatnit. Proto navrhli, aby dovolac soud dovoln nejvyho sttnho zstupce podle 265i odst. 1 psm. b) tr. du
odmtl, ppadn zamtl podle 265j tr. du.
45
z judikatury
Nejvy soud jako soud dovolac nejprve zkoumal, zda podan dovoln spluj formln nleitosti dovoln, a shledal, e
jsou vechna ppustn podle 265a odst. 1, odst. 2 psm. b),
h) tr. du a byla podna osobami oprvnnmi podle 265d
odst. 1 psm. a), b), odst. 2 tr. du. Pi posuzovn, zda byla
podna na mst, kde lze podn uinit, a v zkonn lht podle 265e odst. 1, 2 tr. du, shledal, e pedepsan zkonn
podmnky spluj dovoln obvinnho M. P. a nejvyho sttnho zstupce, nikoli vak dovoln obvinnho J. K., kter bylo podno sice na zkonem stanovenm mst, avak opodn.
Z obsahu trestnho spisu Okresnho soudu v Uherskm Hraditi sp. zn. 13 T 173/2011 se podv, e obvinn J. K. byl
na zklad pln moci ze dne 30. 5. 2011 (. l. 30) zastoupen
obhjcem JUDr. J. P. Dovolnm napaden rozsudek Krajskho soudu v Brn, poboka ve Zln, ze dne 13. 8. 2013,
sp. zn. 6 To 219/2013, byl doruen obvinnmu J. K. potou
dne 13. 9. 2013, jeho obhjci JUDr. J. P. prostednictvm datov schrnky dne 11. 9. 2013, a Krajskmu sttnmu zastupitelstv v Brn prostednictvm datov schrnky dne 11. 9. 2013
(. l. 538 verte). Obvinn J. K. dovoln podan prostednictvm obhjce JUDr. J. P. zaslan soudu prvnho stupn podal osobn u tohoto soudu dne 15. 11. 2013 (viz otisk podacho raztka na podn na . l. 574).
Podle 265e odst. 1 tr. du se dovoln podv u soudu, kter rozhodl ve vci v prvnm stupni, do dvou msc od doruen rozhodnut, proti ktermu dovoln smuje. Podle 265e
odst. 2 tr. du plat, e pokud se rozhodnut doruuje jak obvinnmu, tak i jeho obhjci, b lhta od toho doruen, kter bylo provedeno nejpozdji. Lhta k podn dovoln je podle 265e odst. 3 tr. du zachovna tak tehdy, je-li dovoln
podno ve lht u Nejvyho soudu nebo u soudu, kter rozhodl ve vci ve druhm stupni, anebo je-li podn, jeho obsahem je dovoln, dno ve lht na potu a adresovno soudu,
u nho m bt podno nebo kter m ve vci rozhodnout.
Podle 60 odst. 2 tr. du lhta stanoven podle tdn, msc nebo let kon uplynutm toho dne, kter svm jmnem
nebo selnm oznaenm odpovd dni, kdy se stala udlost
urujc potek lhty.
Na zklad tchto zkonem stanovench podmnek a skutenost, za nich bylo v tto vci dovoln obvinnho J. K.
podno, je zejm, e je-li pozdjm doruenm rozhodnut
soudu druhho stupn okamik doruen u obvinnho J. K.
vyznaen dnem 13. 9. 2013, je toto datum dnem, od nho se
pot zkonem stanoven dvoumsn doba pro podn dovoln, kter tak uplynula dne 13. 11. 2013 (tmto dnem byla steda). Obvinn vak dovoln do tto doby pslunmu
soudu nepodal, ale uinil tak a dne 15. 11. 2013 (ptek), tud je podal po uplynut zkonn lhty.
Je nutn uvst, e nad rmec tchto zjitn vyplvajcch
z obsahu spisu Nejvy soud vasnost podn ovoval, a Okresn soud v Uherskm Hraditi k jeho dotazu potvrdil zprvou
ze dne 18. 2. 2014, e dn jin podn obvinnm ani jeho
obhjcem uinno na tento soud nebylo. Nejvy soud proto z uvedench skutenost uzavel, e obvinn J. K. dovoln podal opodn, a proto toto dovoln jako opodn podle 265i odst. 1 psm. c) tr. du odmtl.
Dovoln obvinnho M. P. a nejvyho sttnho zstupce, kter formln nleitosti splovala, byla shodn podna
46
s odkazem na dovolac dvod podle 265b odst. 1 psm. g)

tr. du, a Nejvy soud proto ob posuzoval se zetelem
na to, zda v nich uplatnn vhrady spluj zkonem stanoven podmnky pro dn uplatnn citovanho dvodu a zda
jsou dovoln dvodn.
Podle 265b odst. 1 psm. g) tr. du lze dovoln podat,
jestlie rozhodnut spov na nesprvnm prvnm posouzen skutku nebo jinm nesprvnm hmotnprvnm posouzen. Podle nj je tedy mon dovolnm vytkat vlun vady
prvn, kter vyplvaj bu z nesprvnho prvnho posouzen skutku, anebo z jinho nesprvnho hmotnprvnho posouzen, tedy e skutek, jak byl soudem zjitn, byl nesprvn prvn kvalifikovn jako trestn in, akoli o trestn in
nejde nebo jde o jin trestn in, ne kterm byl obvinn
uznn vinnm (srov. usnesen Nejvyho soudu ze dne 21. 6.
2006, sp. zn. 5 Tdo 708/2006, uveejnn v Souboru trestnch
rozhodnut Nejvyho soudu, ro. 2006, se. 27, . T 912).
Uveden dovolac dvod neslou k pezkoumvn skutkovho stavu, jej Nejvy soud neme zmnit (srov. pimen usnesen stavnho soudu nap. ze dne 9. 4. 2003, sp. zn.
I. S 412/02, ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. III. S 732/02, ze dne
9. 12. 2003, sp. zn. II. S 760/02, ze dne 30. 10. 2003, sp. zn.
III. S 282/03, ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. S 449/03).
Vjimku z tohoto obecnho pravidla vak pedstavuje situace, kdy je zjitn extrmn nesoulad mezi skutkovmi zjitnmi a prvnm posouzenm vci, co umouje, aby Nejvy
soud v rmci dovoln napravil vady, k nim v takovm ppad dolo. Takov stav me vak nastat jen vjimen tehdy, kdy jsou zjitny a prokzny takov vady a nedostatky,
kter by svdily o zsadnm zjevnm nerespektovn zsad
a pravidel, podle nich maj bt uveden postupy realizovny
(srov. rozhodnut stavnho soudu ze dne 3. 2. 2005, sp. zn.
III. S 578/04, a ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. I. S 553/2005).
Nen-li vak zjitn extrmn nesoulad, na podklad tohoto
dovolacho dvodu nelze pezkoumvat a hodnotit sprvnost
a plnost skutkovch zjitn, na nich je napaden rozhodnut zaloeno, ani provovat plnost provedenho dokazovn a sprvnost hodnocen dkaz ve smyslu ust. 2 odst. 5, 6
tr. du, ponvad tato innost soudu spov v aplikaci procesnch, a nikoli hmotnprvnch ustanoven.
Podle obsahu dovoln podanch obvinnm M. P. i nejvym sttnm zstupcem Nejvy soud shledal, e ob shodn
napadenmu rozhodnut vytkaj zpsob, jakm soudy posuzovaly a nsledn v rmci dokazovn vyuily jako dkaz zznam
telekomunikanho provozu, kter byl pozen v jin trestn
vci. Podle obvinnho M. P. bylo jeho pouit a vyuit jako
dkazu sloucho k rozhodnut o jeho vin nesprvn, kdeto nejvy sttn zstupce povaoval za vadu, pokud odvolac
soud tento zznam povaoval za nepouiteln ve vztahu k obvinnm M. K., M. T. a J. K. a nevzal jej za podklad slouc k prokzn viny tchto obvinnch, a v dsledku toho je
zprostil obaloby. Takto v dovolnch uplatnn vhrady vytkaj vadu v procesnm postupu soud, jejho odstrann se
dovolatel, a s odlinmi pstupy a nzory, nyn domhaj.
Ob dovoln tak broj proti tomu, jak dkazy soudy braly
za podklad svch rozhodnut ve smyslu 2 odst. 5, 6 tr. du
v nvaznosti na 88 odst. 1, odst. 6 posledn vtu tr. du,
jen upravuje monost pouit zznamu o telekomunikanm
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
provozu v trestnm zen, co jsou nmitky, kter by v ppad zjitn vytkanch vad zakldaly extrmn nesoulad mezi skutkovmi zjitnmi a prvnm posouzenm vci, a proto
Nejvy soud nejprve zkoumal, zda jsou tyto nmitky oprvnn. Protoe se tkaj te skutenosti, lze ve vztahu k obma dovolnm uvst nsledujc skutenosti:
Sporn odposlechy byly povoleny a zajitny v trestn vci
Inspekce PR sp. zn. IN-TC-670/2009, 11 odd. Zln. Z obsahu tohoto spisu vyplvaj nsledujc kony: Podle zznamu
o zahjen kon trestnho zen ze dne 30. 11. 2009, sp. zn.
IN-TC-670-1/2009 (. l. 17 a 18), byly mj. proti J. K. podle
158 odst. 3 tr. du zahjeny kony trestnho zen ve vci podezen z trestnho inu asti na zloinnm spolen
podle 163a odst. 1 tr. zkona, piem jednn, kter mlo
podezen zakldat, bylo popsno s uvedenm piblin doby
a msta spchn, jako i rol jednotlivch podezelch osob
v rmci zloinnho spolen. Podezen ze spchn trestnho inu pitom podle tohoto zznamu vyvstalo po prostudovn spisovho materilu 4. odd. IPR Praha . j. IN-K-1196/2009
a operativnho eten PR OOZ SKPV expozitura Brno (viz
. l. 18). Podle obsahu inspeknho spisu nsledovaly zprvy o stavu provovn, kter vystily v dost o vydn pkazu o dajch telekomunikanho provozu ve vztahu ke konkrtnm zde vymezenm telefonnm slm, z nich celkem 6
[bod 1) pedmtn dosti] bylo uvno J. K. (. l. 48). Zznam o uskutennm telekomunikanm provozu ml podle
tto dosti slouit ke zdokladovn vzjemnch telefonnch
kontakt mezi podezelmi osobami, m mly bt objasnny skutenosti dleit pro trestn zen ve vci podezen ze
spchn trestnho inu asti na zloinnm spolen podle
163a odst. 1 tr. zkona, event. asti na organizovan zloineck skupin podle 361 odst. 1 tr. zkonku (. l. 48 a 49).
Na zklad tto dosti byl dne 4. 3. 2010 soudkyn Okresnho soudu Brno-venkov vydn podle 88a odst. 1 tr. du pod
sp. zn. V 4/2010-3Nt 25/2010 pkaz ke zjitn daj o telekomunikanm provozu za obdob esti msc zptn od data vydn tohoto pkazu (. l. 50 a 52). Po proveden analze opatench zznam byla dne 27. 4. 2010 Inspekc PR
podna k Okresnmu sttnmu zastupitelstv Brno-venkov dost o podn nvrhu podle 88 odst. 1 tr. du na vydn
pkazu k odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu konkretizovanch telefonnch stanic, mj. pod bodem 1)
rovn stanic uivatele J. K. (. l. 343). Tato dost byla odvodnna genez sledovn tam uvedench osob s tm, e se
jedn o zvl zvan zloin ve smyslu 14 odst. 3 tr. zkonku a tmito telefonnmi sly a telefony budou sdlovny vznamn skutenosti dleit pro trestn zen, osoby, msta,
asy, zpsoby pchn trestn innosti, odhalen st dalch
osob, kter se na trestn innosti mohou podlet (. l. 345).
Na zklad nvrhu sttnho zstupce Okresnho sttnho zastupitelstv Brno-venkov v trestn vci veden pod sp. zn.
V 6-6/2010-SZN526/2010 na povolen odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu soudce Okresnho soudu Brno-venkov vydal dne 3. 5. 2010 pkaz k odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu podle 88 odst. 1, 2 tr. du
ve vci podezen ze spchn asti na organizovan zloineck skupin podle 361 odst. 1 tr. zkonku, nebo dosud
proveden dkazy (vpovdi svdk, operativn eten poliWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
cie) vedou k relnmu podezen, e se shora jmenovan skuten astn pchn ve popsanho jednn. Soudce vydn pkazu dle odvodnil tm, e v tto vci ji byl zdejm
soudem vydn pkaz podle 88a tr. du, piem analzou
zjitnch telefonnch sel byla prokzna intenzivn komunikace mezi podezelmi. Lze tedy dvodn pedpokldat, e
zznamem a odposlechem telekomunikanho provozu bude
mon ppadn zjistit dal dkazy umoujc objasnn tto
trestn innosti a odhalen jejch pachatel. Vyetovac kon
byl soudcem okresnho soudu vyhodnocen jako neodkladn
kon podle 160 odst. 3, 4 tr. du (. l. 363 a 364). Tento
odposlech byl realizovn a byl zaznamenn jednak na nosich DVD, a jednak zachycen na zznamech o vyhodnocen
kon podle 88 odst. 1 tr. du na . l. 163 a 289. Jeliko se
provedenm etenm ve vci nepodailo prokzat, e jednnm podezelch osob byla naplnna skutkov podstata trestnho inu podle 163a odst. 1 tr. zkona, ani jinho trestnho
inu i pestupku, byla vc usnesenm Inspekce PR ze dne
5. 10. 2010, sp. zn. IN-T-670-97/2009, podle 159a odst. 1
tr. du odloena (. l. 308 a 310).
V nyn projednvan vci Okresnho soudu v Uherskm
Hraditi sp. zn. 13 T 173/2011 z obsahu tohoto spisu vyplv,
e trestn sthn proti vem obvinnm bylo zahjeno usnesenm Okresnho sttnho zastupitelstv Brno-venkov ze dne
4. 5. 2011, sp. zn. SV 12/2011. Sthn obvinnho M. P. bylo
zahjeno pro trestn iny pijet platku podle 331 odst. 1,
odst. 3 psm. b) tr. zkonku a zneuit pravomoci edn osoby podle 329 odst. 1 psm. a) tr. zkonku, obvinn M. K.,
M. T. a J. K. byli sthni pro pein zneuit pravomoci edn osoby podle 329 odst. 1 psm. a) tr. zkonku, a obvinn J. K. pro zloin podplcen podle 332 odst. 1, odst. 2
psm. b) tr. zkonku. Pro tyto trestn iny byla tak na vechny obvinn dne 25. 8. 2011 podna obaloba.
Prvnm hlavnm lenm ve vci, v nm byl dkaz zznamem odposlechu telekomunikanho provozu proveden, bylo
hlavn len konan dne 28. 1. 2013 (. l. 453 procesnho spisu), pi nm soud prvnho stupn podle 213 odst. 1 tr. du provedl dkaz pehrnm zznamu odposlechu telekomunikanho provozu na nosii DVD-R (. l. 79), piem pepis
telefonickch hovor je zaloen na . l. 68 a 70 a pepis SMS
na . l. 76 a 778 spisu sp. zn. 13 T 173/2011. Na zklad vech
dalch dkaz ve vci provedench vydal tento soud prvnho
stupn dne 28. 1. 2013 rozsudek sp. zn. 18 T 173/2011 (vadn oznaen, sprvn mlo bt 13 T), jm vechny obvinn
uznal vinnmi, jak je ve popsno, nebo z dvod v tomto
rozsudku rozvedench shledal, e odposlechy z trestn vci
Inspekce PR sp. zn. IN-TC-670/2009 lze podle 88 odst. 1,
6 tr. du pout jako dkaz proti vem obvinnm, je na zklad tto vahy a po zhodnocen vech dalch ve vci provedench dkaz uznal vinnmi.
Krajsk soud v Brn, poboka ve Zln, dovolnmi napadenm rozsudkem ze dne 13. 8. 2013, sp. zn. 6 To 219/2013,
shledal zvr soudu prvnho stupn o pouitelnosti uvedenho zznamu telekomunikanho provozu sprvnm toliko
ve vztahu k obvinnm M. P. a J. K., a v nvaznosti na tento
zvr tud povaoval za sprvn rovn i vrok o vin ohledn tchto obvinnch, jejich odvoln jako nedvodn zamtl.
Obvinn M. K., M. T. a J. K. obaloby podle 226 psm. a)
47
z judikatury
tr. du zprostil, protoe zznamy o telekomunikanm provozu podle nj nebylo mon u tchto obvinnch jako dkaz pout. Tento zvr odvodnil tm, e i kdy pkaz odposlech nazen v jin trestn vci spluje vechny zkonn
poadavky, je teba rozliit otzku zkonnosti pozen tchto
odposlech a otzku monosti je pout v jinm trestnm zen. V tto souvislosti s odkazem na zmnu prvn pravy zakotven v 88 tr. du, k n dolo s innost od 1. 1. 2012,
a rozhodnut Nejvyho soudu sp. zn. 7 Tdo 150/2011 v nvaznosti na pouitou prvn kvalifikaci podle 329 odst. 1
tr. zkonku, vysvtlil, e je teba pesn rozliovat mezi faktickou monost tento dkaz procesn provst, co v dan dob
bylo mon, ovem na stran druh pak monost tento dkaz,
resp. jeho obsah, pout, vzhledem k jeho absolutn neinnosti, a to od prvopotku, v dnm ppad nebylo mon
(viz str. 5 tohoto rozsudku). Z rozvedench dvod odvolac
soud dospl k zvru, e ve vztahu k obvinnm M. K., J. K.
a M. T. nelze v nynjm zen pedmtn odposlechy pout, nebo tito byli od potku sthni toliko za pein podle
329 odst. 1 tr. zkonku. Na druh stran soud tyto odposlechy povaoval za pouiteln dkazy ve vztahu k obvinnmu M. P. sthanmu pvodn pro soubh peinu podle
329 odst. 1 psm. a) tr. zkonku se zloinem pijet platku podle 331 odst. 1, odst. 3 psm. b) tr. zkonku a J. K.
sthanmu pro zloin podplcen podle 332 odst. 1, odst. 2
psm. b) tr. zkonku, co jsou zloiny, k jejich sthn zavazuje mezinrodn smlouva. Vychzel pro tuto vahu vhradn ze znn ust. 88 odst. 1, 6 tr. du innho v dob ped
1. 1. 2012, tedy v dob spchn skutku, pro nj obvinn
soudil, a nepostupoval podle znn tohoto ustanoven novelizovanho zkonem . 459/2011 Sb.
Nejvy soud se s tmto zvrem neztotonil, protoe shledal, e odvolac soud dostaten nerespektoval zkonn vymezen ust. 88 odst. 1, 6 tr. du platn v dob, kdy o odvolnch obvinnch rozhodoval, ani judikaturu, kter v dob jeho
rozhodovn ji byla platn.
Ust. 88 odst. 1 vta prvn tr. du (dal vty tohoto ustanoven dn zmny nedoznaly) innho v dob ped zmnou provedenou zkonem . 459/2011 Sb., innm od 1. 1.
2012, vymezovalo podmnky odposlechu tak, e Je-li vedeno trestn zen pro zvl zvan zloin nebo pro jin mysln trestn in, k jeho sthn zavazuje vyhlen mezinrodn
smlouva, me bt vydn pkaz k odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu, pokud lze dvodn pedpokldat, e jm
budou zskny vznamn skutenosti pro trestn zen, a nelze-li
sledovanho elu doshnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosaen podstatn zten.
Zmnov zkon . 459/2011 Sb., kter nabyl innosti 1. 1.
2012, ust. 88 odst. 1 tr. du upravil tak, e se slova zvl
zvan zruuj a za slovo zloin se vkldaj slova, na kter
zkon stanov trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby nejmn osm let, pro trestn in pletichy v insolvennm
zen podle 226 tr. zkonku, poruen pedpis o pravidlech hospodsk soute podle 248 odst. 1 psm. e),
a odst. 2 a 4 tr. zkonku, sjednn vhody pi zadn veejn zakzky, pi veejn souti a veejn drab podle 256
tr. zkonku, pletichy pi zadn veejn zakzky a pi veejn souti podle 257 tr. zkonku, pletichy pi veejn dra-
48
b podle 258 tr. zkonku, zneuit pravomoci edn osoby podle 329 tr. zkonku. Z toho je patrn, e odposlech
bylo mon od innosti tto zmny (tj. od 1. 1. 2012, platn
i v souasn dob) nadit nejen pro zloin, na kter zkon
stanov trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby nejmn osm let, nebo pro jin mysln trestn in, k jeho sthn zavazuje vyhlen mezinrodn smlouva, ale i pro dal
zde konkrtn vyjmenovan trestn iny, mezi nimi je uveden i trestn in podle 329 tr. zkonku, pro kter byli obvinn M. P., M. K., M. T. a J. K. sthni.
Ust. 88 odst. 6 tr. du, kter nebylo mnno, plat ve stle stejnm znn vty tet tak, e v jin trestn vci, ne je ta,
v n byl odposlech a zznam telekomunikanho provozu proveden, lze zznam jako dkaz ut tehdy, pokud je v tto vci vedeno trestn sthn pro trestn in uveden v odstavci 1,
nebo souhlas-li s tm uivatel odposlouchvan stanice.
S ohledem na to, e v projednvan vci se jedn o situaci vyplvajc ze tet vty odstavce 6 88 tr. du, je vhodn nejprve zmnit, e aby mohl bt zznam telekomunikanho provozu
uit jako dkaz, mus bt nejprve splnno, e se zen vede pro
trestn in, kter je uveden v odstavci 1 88 t. du, a pokud
je tato podmnka splnna, je nutn zkoumat, zda jsou naplnna hlediska vymezen v prvn a druh vt 88 odst. 6 tr. du.
K aplikaci tchto ustanoven je pak teba zdraznit, e uruj zpsob a podmnky, za kterch zznam telekomunikanho
provozu lze ut jako dkaz, co nelze zamovat s podmnkami, za nich mohl bt ve smyslu 88 odst. 1 tr. du vydn
pkaz k odposlechu. Proto je pro uit tohoto zznamu jako
dkazu rozhodn prvn prava, kter je inn v dob, kdy se
tento dkaz provd. Z tohoto dvodu na zkonnost pozen
a pouit opatench odposlech a zznam telekomunikanho provozu nem vliv, pokud se v prbhu trestnho zen
zmn zkonn prava, nebo je nutn trvat na tom, e zkonnost kon trestnho zen se posuzuje z hlediska znn trestnho du innho v dob jejich provdn (srov. rozhodnut
. 2/1998 Sb. rozh. tr.). Usnesen velkho sentu Nejvyho
soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 15 Tdo 510/2013 (uveejnn pod . 13/2014 Sb. rozh. tr.), podalo k tto obecn zsad vklad, podle nho zkonnost kon trestnho zen se
posuzuje podle procesnho pedpisu (trestnho du) innho v dob, kdy byl kon proveden. Jestlie byl odposlech a zznam telekomunikanho provozu proveden v souladu se zkonem, nemohou nsledn legislativn zmny vst k zvru,
e jde o nezkonn opaten a proveden dkaz, kter z tohoto
dvodu nelze provst v zen ped soudem, nebo pro ppustnost uit zznamu o odposlechu telekomunikanho provozu
jako dkazu je rozhodujc, zda k tomuto odposlechu a pozen zznamu o nm byly v dob jeho provdn splnny zkonn podmnky obsaen v ust. 88 odst. 1, 2 tr. du. Neuplatn
se zde ustanoven o asov psobnosti trestnch zkon podle
16 odst. 1 tr. zkona, resp. 2 odst. 1 tr. zkonku. S tmto nzorem se ztotonil i stavn soud, kter ve svm nlezu
ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. Pl. S 47/13, a k tam vyslovenm
nzorm doplnil, e Pokud byl dkaz v ppravnm zen
zkonn, procesn pouiteln (a stavn konformn) opaten a proveden, neme bt soudem pi rozhodovn o vin
a trestu povaovn za neppustn jen proto, e mezitm dolo ke zmn prvn pravy dokazovn, je i nadle nutn
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
trvat na tom, e zkonnost kon trestnho zen se posuzuje z hlediska znn trestnho du innho v dob jejich
opaten a provdn.
Z uvedenho je patrn, e odvolac soud uveden nzory akceptoval, nikoli vak ji dovolac soud. Je vak teba pipomenout, e posledn citovan rozhodnut byla vydna a pot, co
rozhodl soud prvnho stupn, a v dob, kdy rozhodoval odvolac soud (13. 8. 2013), nebylo rozhodnut velkho sentu Nejvyho soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 15 Tdo 510/2013, a
ji vyhlen, uvedeno v obecnou znmost. Odvolac soud se
vak dopustil nesprvnho vkladu ust. 88 odst. 6 tr. du,
kdy se dil ji rozhodnutm pekonanm nzorem vyslovenm v rozhodnut Nejvyho soudu sp. zn. 7 Tdo 150/2011,
a bez ohledu na pozdji vydan uveden rozhodnut, kter se
vkladu ust. 88 odst. 6 tet vty tr. du netkala, pochybil
pi vkladu pojmu ut dkazu. A na jeho omluvu lze t
vyjdit, e zejm souasnou prvn pravu zavedenou novelou trestnho du provedenou zkonem . 265/2001 Sb. vykldal obdobn, jako to bylo ped touto novelou (tehdy v ust.
88 odst. 4 tr. du), kde bylo slovo souasn, a vztahovala
se k okamiku pouit vsledku odposlechu, nikoli u k okamiku provdn odposlechu. Jeho pouit v jin trestn vci
bylo omezen, v ppad, bylo-li v n ji v dob jeho provdn vedeno trestn sthn. Tento vklad vak byl, jak je shora
rozvedeno, souasnou prvn pravou 88 odst. 6 vty tet
tr. du i ve uvedenou judikaturou pekonn.
Nejvy soud dle pipomn, e na zklad uvedench zkonnch i judikovanch skutenost je zejm, e pro posouzen toho, zda bylo mon k projednvan trestn vci obvinnch ve smyslu 88 odst. 6 tr. du pout odposlechy
a zznamy o telekomunikanm provozu povolen a proveden ve vci Inspekce PR sp. zn. IN-TC-670/2009, bylo nutn zkoumat, zda k tomuto odposlechu a pozen zznamu
o nm byly v dob jeho povolen a zajitn splnny zkonn
podmnky obsaen v ust. 88 odst. 1, 2 tr. du.
Podmnky pro postup v rmci nazen odposlechu telekomunikanho zazen jsou vymezeny v ust. 88 odst. 2 tr. du tak, e Nadit odposlech a zznam telekomunikanho
provozu je oprvnn pedseda sentu a v ppravnm zen
na nvrh sttnho zstupce soudce. Pkaz k odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu mus bt vydn psemn
a mus bt odvodnn, vetn konkrtnho odkazu na vyhlenou mezinrodn smlouvu v ppad, e se vede trestn zen pro mysln trestn in, k jeho sthn tato mezinrodn
smlouva zavazuje. V pkazu k odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu mus bt stanovena uivatelsk adresa
i zazen a osoba uivatele, pokud je jej totonost znma,
a doba, po kterou bude odposlech a zznam telekomunikanho provozu provdn, kter nesm bt del ne tyi msce;
v odvodnn mus bt uvedeny konkrtn skutkov okolnosti, kter vydn tohoto pkazu, vetn doby jeho trvn, odvoduj. Pkaz k odposlechu a zznamu telekomunikanho
provozu se bezodkladn doru policejnmu orgnu. V ppravnm zen opis pkazu k odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu soudce bezodkladn zale sttnmu zstupci.
Nejvy soud se zetelem na okolnosti, kter vyplvaj
z obsahu spisovho materilu ve vci Inspekce PR sp. zn.
IN-TC-670/2009 (ve rozveden), jen dopluje, e odposlech
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
byl nazen ve vci podezen ze spchn trestnho inu asti na zloinnm spolen podle 163a odst. 1 tr. zkona (nyn
asti na organizovan zloineck skupin podle 361 odst. 1
tr. zkonku), tzn. pro zvl zvan zloin ve smyslu 88
odst. 1 tr. du ve znn do 31. 12. 2011, a proto mohl bt pkaz k odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu vydn,
pokud bylo dvodn mon pedpokldat, e jm budou zskny vznamn skutenosti pro trestn zen a nebylo by mon
sledovanho elu doshnout jinak. I tato podmnka byla, jak
vyplv z nvrhu sttnho zstupce i z rozhodnut o nazen
odposlechu pedsedou sentu, splnna, nebo zde bylo dostaten vyjdeno, e clem odposlech bylo zachytit dal osoby,
msta, asy a zpsoby pchn trestn innosti za elem rozkryt dal sti organizovan skupiny, tzn. odhalen st dalch
osob, kter se na trestn innosti mohou podlet (viz . l. 345
spisu Inspekce PR sp. zn. IN-TC-670/2009). Lze jen strun
konstatovat, e vydn pkazu soudce dn odvodnil, kdy
vyloil vechny potebn skutenosti a vyetovac kon jm byl
vyhodnocen jako neodkladn kon podle 160 odst. 3, 4 tr. du (. l. 363 a 364 spisu sp. zn. IN-TC-670/2009).
Na zklad tchto okolnost zjitnch v obsahu uvedenho spisovho materilu Nejvy soud uzavel, e neshledal
v tchto podkladech takov skutenosti, je obvinn v dovoln namtal, protoe uvedenmu zjitn neodpovdaj jeho
nmitky, e odposlech nebyl nazen soudem v dn zahjenm trestnm zen pro zkonem kvalifikovanou trestnou innost, nebyl podloen relevantnmi indiciemi, pkaz nebyl individualizovn ve vztahu ke konkrtn osob a jej uivatelsk
stanici a zdvodnn z hlediska jejho pouvn, nebylo uvedeno, jak skutenosti vznamn pro trestn zen maj bt
odposlechem zjitny, a zda a pro je nelze zjistit jinmi dkazy, a e nebyly splnny podmnky 160 odst. 3, 4 tr. du.
Uveden vhrady neodpovdaj skutenmu stavu vci, nebo
soudy splnily vechny zkonem stanoven poadavky vymezen stvajc prvn pravou ust. 88 odst. 1, 2, 6 tr. du.
Pokud obvinn M. P. ve vztahu k odposlechm, je byly zajitny v jin trestn vci, vytkal, e pouit prvn kvalifikace
podle 331 odst. 1, odst. 3 psm. b) tr. zkonku v potku trestnho sthn bylo elov jen proto, aby mohly bt odposlechy
ve vztahu k nmu pouity, je teba s ohledem na ve rozveden skutenosti uvst, e tato nmitka je zcela lich, protoe pro
pouit odposlech ped soudem, kdy byl tento dkaz provdn dne 28. 1. 2013, ji platilo ust. 88 odst. 1 tr. du, kde byla uvedena prvn kvalifikace trestnho inu podle 329 tr. zkonku, a proto pouit odposlech jako dkazu v zen ped
soudem bylo mon i bez ohledu na to, jak bylo trestn sthn
zahajovno, resp. pro jakou prvn kvalifikaci, nebo se zetelem na vklad ve, byl rozhodn stav a prvn d v dob provdn a uit dkaz, tj. k datu 28. 1. 2013. V tomto smru tedy soudy postupovaly pln v souladu se zkonem.
K dal nmitce obvinnho, e odposlechy nemohly bt
pouity i proto, e v dob, kdy k jejich pouit v jin trestn
vci dolo, trestn sthn ve vci, v n byly nazeny a povoleny, se ji nevedlo, protoe bylo odloeno, je teba uvst, e
obsah zznamu odposlech slou jako podklad pro dal veden trestnho sthn, v nm teprve jsou skutenosti, kter
jsou v odposlech zaznamenny, provovny a objasovny.
Proto pouit odposlech jako dkazu v jin trestn vci ( 88
49
z judikatury
odst. 6 vta tet tr. du) nebrn skutenost, e zen, ve kterm byly odposlechy povoleny ( 88 odst. 1 tr. du) se ji nevede, nebo e prvn kvalifikace, kter podle 88 odst. 1 tr. du
vedla k povolen odposlech, se na zklad provedenho dalho dokazovn neprokzala a obvinn nebyl takovm trestnm inem uznn vbec vinnm. V ppad odposlechu a zznamu telekomunikanho zazen jde o zajiovac institut,
kter je svou povahou velmi blzk operativn ptracm prostedkm podle 158b a nsl. tr. du, proto v irm smyslu
i odposlechy a zznamy telekomunikanch zazen obecn
slou k pedchzen, odhalovn a objasovn trestn innosti, jako i ptrn po skrvajcch se pachatelch, ptrn po hledanch nezvstnch osobch a po vcnch dkazech. Jejich
vyuit se pedpokld zejmna v ppravnm zen, kde prv na jejich podklad me, ale i nemus dojt k objasnn podezelch skutenost, a proto zahjen trestnho sthn nen od zkonnosti jejich povolen a nazen nikterak odvisl.
Nejvy soud na zklad tchto rozvedench skutenost,
prvnch nzor a vah dospl k zvru, e soudu nebrnily dn pekky k tomu, aby pouil jako dkaz ve smyslu
89 odst. 2 tr. du odposlech a zznam telekomunikanho provozu provedenho ve vci Inspekce PR sp. zn.
IN-TC-670/2009, o n mohl opt zvr o vin jak u obvinnho M. P., tak i ostatnch obvinnch, J. K., M. K., M. T. a J. K.
Pi tomto zvru Nejvy soud shledal k dovolacm nmitkm
obvinnho M. P., e v dsledku toho, e oba soudy vetn odvolacho vyuily monosti o dkaz odposlechy z jin trestn vci ve smyslu 88 odst. 6 vty tet tr. du opt zvr o vin tohoto obvinnho, vyuily dkazu, kter byl opaten i proveden
v souladu se zkonem, kdy i v rmci dalho dokazovn postupovaly na zklad zsad stanovench v 2 odst. 5, 6 tr. du.
Nejvy soud podle obsahu dovolnm napadench rozhodnut, zejmna soudu prvnho stupn (srov. str. 5 a 10 jeho odvodnn), shledal, e uinn skutkov zvry jsou ve svm celku dostaten dkazn podloen. Vzhledem k tomu, e soudy
ve vci opaten dkazy posuzovaly v souladu s 2 odst. 5, 6
tr. du jak samostatn, tak i ve vzjemnm kontextu, Nejvy soud nezjistil extrmn nesoulad mezi skutkovmi zjitnmi
a prvnm posouzenm vci, protoe v obsahu napadench rozhodnut nic nesvd o zjevn absenci srozumitelnho odvodnn rozsudku, ani o kardinln logickch rozporech ve skutkovch zjitnch a z nich vyvozench prvnch zvrech, nebo
o opomenut i nehodnocen stejnch dkaz. Na podklad
obsahu zpracovanch rozhodnut shledal, e soudy podan vklad je pedvdateln a rozumn, koresponduje s fixovanmi zvry soudn praxe a nen vrazem interpretan svvole (libovle). Vkladu, jej soudy k jednotlivm vhradm obvinnho
podaly, nechyb smyslupln odvodnn ani nevybouje z mez
veobecn (konsenzuln) akceptovanho chpn dotench
prvnch institut, resp. nen v rozporu s obecn sdlenmi zsadami spravedlnosti, nebo vydan rozhodnut byla dn, srozumiteln a logicky odvodnna (srov. usnesen stavnho soudu ze dne 19. 8. 2010, sp. zn. III. S 1800/2010).
Na zklad uvedenho Nejvymu soudu nic nebrn, aby
za podklad sprvnosti prvnch vah ve vztahu k nmitkm,
je obvinn v dovoln dle uplatnil, vzal ta skutkov zjitn, jak jsou popsna ve vroku o vin rozsudku soudu prvnho stupn, s nm se ztotonil i odvolac soud.
50
Obvinn M. P. byl uznn vinnm peinem zneuit pravomoci edn osoby podle 329 odst. 1 psm. a) tr. zkonku,
jeho se dopust edn osoba, kter v myslu zpsobit jinmu kodu nebo jinou zvanou jmu anebo opatit sob nebo jinmu neoprvnn prospch vykonv svou pravomoc
zpsobem odporujcm jinmu prvnmu pedpisu. Tto pouit prvn kvalifikaci obvinn v dovoln vytkl, e zneuit pravomoci edn osoby podle obvinnho nelze shledvat
v tom, e byl pestupek odloen, tak, jako se to stalo v projednvan vci, a tvrdil, e z jeho strany nedolo k vkonu pravomoci zpsobem odporujcm jinmu prvnmu pedpisu,
ale jednalo se o postup v souladu s 58 odst. 3 psm. b) zkona . 200/1990 Sb.
Nejvy soud pipomn, e in obvinnho byl podle skutkovch zjitn popsanch soudem prvnho stupn spchn
zsadn tm, e 12. 8. 2010 jako vrchn inspektor Dopravnho
inspektortu, pot, co hldka Policie R, Dopravnho inspektortu ve sloen obvinnch J. K. a M. T. a M. K. pi vkonu
dohledu nad silninm provozem zmili radarem pekroen nejvy povolen rychlosti v obci osobnho auta obvinnho J. K. a vozidlo bezprostedn pot zastavili a zaali s idiem eit zjitn pestupek, vyhovl telefonickmu poadavku
obvinnho J. K. o intervenci, na zklad hovoru s obvinnm M. P. obvinn M. K., M. T. a J. K. v rozporu s ust. 10
odst. 1 zkona . 273/2008 Sb., 45 odst. 1 psm. b), i) zkona
. 361/2003 Sb., a l. 1 ZPPP, pestoe pestupek s J. K. na mst nevyeili, nesepsali oznmen o pestupku a do protokolu
v zznamovm zazen radaru uinili poznmku, e vozidlo
nezastavili a obvinnmu J. K. vrtili doklady od vozidla a nechali jej odjet. Pot dne 7. 1. 2011 vc pestupku vedenou pod
. j. KRPZ-61769/P-2010-151106 v informanm systmu Policie esk republiky ET z dvodu uvedenho v 58 odst. 3
psm. b) zkona . 200/1990 Sb., o pestupcch, i pes svoji informovanost etil a odloil v rozporu se skutenm stavem vci.
Z uvedench skutkovch zjitn nepochybn vyplvaj ty
prvn pedpisy, je obvinn nerespektoval a v rozporu s nimi vykonval svou pravomoc vrchnho inspektora Dopravnho inspektortu.
Podle 10 odst. 1 zkona . 273/2008 Sb. v ppad ohroen nebo poruen vnitnho podku a bezpenosti, jeho
odstrann spad do kol policie, je policista ve slub nebo
zamstnanec policie v pracovn dob povinen provst kon
v rmci sv pravomoci nebo pijmout jin opaten, aby ohroen nebo poruen odstranil.
Podle 45 odst. 1 psm. b), i) zkona . 361/2003 Sb. mezi povinnosti pslunka bezpenostnho sboru pat mj. zdret se jednn, kter me vst ke stetu zjmu sluby se zjmy
osobnmi a ohrozit dvru v nestrann vkon sluby, zejmna
nezneuvat ve prospch vlastn nebo ve prospch jinch osob
informace nabyt v souvislosti s vkonem sluby a v souvislosti
s vkonem sluby nepijmat dary nebo jin vhody [psm. b)],
chovat se a jednat i v dob mimo slubu tak, aby svm jednnm neohrozil dobrou povst bezpenostnho sboru [psm. i)].
Podle l. 1 ZPPP pslunci Policie R jsou v zen o pestupcch vdy povinni dbt cti, vnosti a dstojnosti oban
i sv vlastn a usilovat o to, aby obanm v souvislosti s touto
innost nevznikla bezdvodn jma a ppadn zsah do jejich
prv a svobod nepekroil mru nezbytnou k dosaen elu
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
provdnho opaten. Podle okolnost ppadu jsou policist

povinni obany v potebnm rozsahu pouit o jejich prvech
a povinnostech (odst. 1). Policist postupuj tak, aby jednotliv pestupky byly nleit objasnny a jejich pachatel zjitni. Za tmto elem zjiuj skutkov stav vci a souasn
piny a podmnky, kter pchn pestupku umouj. K odstraovn tchto pin a podmnek a celkovmu pedchzen a zabraovn pchn pestupk in vhodn preventivn
opaten (odst. 2). V zen o pestupcch jsou policist dle
povinni dsledn uplatovat zkladn zsady innosti sprvnch orgn stanoven prvnm pedpisem ( 2 odst. 8 zkona
. 500/2004 Sb., sprvn d, ve znn pozdjch pedpis),
pedevm zsady procesn ekonomie a hospodrnosti pi volb
a provdn kon (odst. 3). Vedouc sluebn funkcioni Policie R odpovdaj za innost policist v souvislosti s zenm
o pestupcch, d a kontroluj innost podzench policist,
provdj potebn opaten k odstrann nedostatk v jejich
prci, schvaluj jejich dleitj rozhodnut, zejmna oznmen pestupku, odevzdn vci, odloen vci nebo postoupen vci jinmu tvaru policie nebo jeho organizanmu lnku, a u zvanjch ppad osobn organizuj jejich innost
a podle poteby se sami podlej na provdn kon (odst. 4).
Podle 58 odst. 3 psm. b) zkona . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn platnm v dob spchn skutku, orgn policie vc odlo, nen-li dno podezen z pestupku nebo nelze-li pestupek projednat, anebo nezjist-li do jednoho msce
ode dne, kdy se o pestupku dozvdl, skutenosti odvodujc podezen, e jej spchala urit osoba; pominou-li dvody odloen, vc oznm, nen-li namst vc vydit jinak.
Z takto pro vkon pravomoci obvinnho stanovench povinnost plyne, e obvinn M. P. inem popsanm ve skutkovch zjitnch poruil vechna uveden ustanoven, jimi
byl jako vrchn inspektor povinen se dit, respektovat je a plnit sv koly tak, aby nedochzelo k jejich poruen. Ze vech
okolnost je zejm, e obvinn jednal zcela zmrn tak, aby
zajistil obvinnmu J. K., e za pestupek, jeho se v souladu s pekroenm povolen rychlosti jako idi osobnho vozidla dopustil, nebyl potrestn. Obvinn se zpronevil svm
sluebnm povinnostem jednak v potku eten pestupku,
kdy doclil, e a zjevn zjitn pestupek, nebyl na mst
v blokovm zen projednn a obvinn J. K. jako pestupce
byl bez potebnch zznam proputn. Podruh, kdy vc
ji byla vedena jako pestupek v doprav, i pesto, e vdl
a znal vechny skutkov skutenosti, za nich byl pestupek
spchn, zajistil, e vc byla odloena.
Vechny tyto skutenost svd o sprvnosti zvru soud
obou stup o tom, e obvinn M. P. po vech strnkch naplnil znaky peinu zneuit pravomoci edn osoby podle 329
odst. 1 psm. a) tr. zkonku. Vhrady obvinnho proti tto prvn kvalifikaci byly posouzeny jako zjevn neopodstatnn, a proto ze vech ve rozvedench a vysvtlench dvod Nejvy
soud toto dovoln podle 265i odst. 1 psm. e) tr. du odmtl.
Nejvy soud dovoln nejvyho sttnho zstupce, ve vztahu k jeho vhradm rovn rozvedl ve uveden zvry tkajc se monosti pouit odposlech a zznam telekomunikanho provozu provedench v jin trestn vci ve smyslu
88 odst. 6 tr. du, shledal dvodnm. V pedchozch stech
tohoto rozhodnut vysvtlil, jakmi vahami dospl k zvru,
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
e odposlechy, kter byly povoleny a zajitny v zen vedenm Inspekc PR pod sp. zn. IN-TC-670/2009, jsou zkonn
provedenm dkazem podle 88 odst. 1 tr. du a za splnn
podmnek 88 odst. 6 vty tet tr. du mohou slouit jako
dkaz v nyn projednvan vci, a to nejen ve vztahu k obvinnmu M. P., ale i ohledn obvinnch M. K., M. T. a J. K.
Nejvy soud se ztotonil s argumentem nejvyho sttnho
zstupce, e odposlechy, ve vztahu k tmto obvinnm realizovan v jin trestn vci podle trestnho du ve znn 88
odst. 1 tr. du innm do 31. 12. 2011, splovaly zkonn
podmnky pro jejich pouit ped soudem prvnho stupn
dne 28. 1. 2013. Pro strunost v tto souvislosti jen odkazuje
na sv zvry k tto otzce uinn ve.
Na zklad uvedench vklad Nejvy soud v souladu s dovolnm sttnho zstupce dospl k zvru, e odvolac soud
pochybil, pokud uveden postup nedodrel a nesprvn dovodil, e odposlech a zznam telekomunikanho zazen nebyl
proti jmenovanm obvinnm pouitelnm dkazem, co vedlo k nesprvnmu zvru o dkazn nouzi a jejich zprotn.
V danch souvislostech lze ji jen shrnout, e odvolac soud
pedevm nerespektoval obecnou zsadu, e procesn kony
se v prbhu trestnho zen provdj podle trestnho du
innho v dob, kdy je kon provdn, nebo, a pro to nebyly dn dvody (mnno pi zajitn kontinuity probhajcho
procesu upednostnit dvj procesn prvo ped pozdjm,
jak upravuj pechodn a zvren ustanoven trestnho du),
aplikoval nesprvn prvn normy podle jejich dvjho, ji
neaktulnho znn (srov. rozhodnut . 2/1998 Sb. rozh. tr.).
Nejvy soud tak ze vech tchto skutenost uinil zvr,
e Krajsk soud v Brn, poboka ve Zln, jako odvolac soud
ve vci obvinnch M. K., M. T. a J. K. v napadenm rozhodnut na zklad nesprvnho vkladu 88 odst. 6 tr. du dospl k mylnmu zvru, e nebylo mon pipustit jako dkaz
odposlechy a zznamy telekomunikanho provozu. Zjitn
procesn nedostatek pedstavuje extrmn nesoulad mezi skutkovmi zjitnmi a prvnm posouzenm vci, co umouje, aby Nejvy soud v rmci dovoln napravil vady, k nim
v takovm ppad dolo.
Z tchto vech dvod Nejvy soud z podntu dovoln
nejvyho sttnho zstupce podanho v neprospch obvinnch M. K., M. T. a J . K. podle 265k odst. 1 tr. du zruil rozsudek Krajskho soudu v Brn, poboka ve Zln, ze
dne 13. 8. 2013, sp. zn. 6 To 219/2013, v sti tkajc se obvinnch v celm rozsahu. Podle 265k odst. 2 tr. du zruil i dal rozhodnut na zruenou st rozhodnut obsahov
navazujc, pokud vzhledem ke zmn, k n dolo zruenm,
pozbyla podkladu a podle 265l odst. 1 tr. du pikzal Krajskmu soudu v Brn, poboka ve Zln, aby vc v potebnm
rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Na tomto odvolacm soudu bude, aby v dalm zen znovu projednal odvoln obvinnch M. K., M. T. a J. K. a pi
vzanosti prvnm nzorem ve Nejvym soudem vyslovenm ( 265s odst. 1 tr. du) o nich rozhodl, a to postupem,
pi nm budou zachovny vechny zsady stanoven pro dn objasnn skutkovho stavu, o nm nejsou dvodn pochybnosti podle ust. 2 odst. 5, 6 tr. du.
Prvn vta redakce.
51
z judikatury
Krajn nouze; trestnprvn

povaha zvete
Neme se jednat o krajn nouzi, pokud osoba, kter jednn
v n namtala, mla specifick postaven, v jeho rmci vykonvala zkonem stanoven oprvnn v tomto ppad mysliveck str a to svm chovnm hrub poruila, kdy nedodrela zvltnm pedpisem stanovenou povinnost, resp. vyboila
z mantinelu, kter j normy vytyuj.
Vc ve smyslu trestnprvnm, kter je urujc pro posouzen
jednn v intencch 228 tr. zkonku, se rozum i iv zvata.
Usnesen Nejvyho soudu ze dne 23. 9. 2015,

sp. zn. 6 Tdo 1014/2015
Odvodnn:
Rozsudkem Okresnho soudu v Nchod ze dne 24. 3. 2015,
. j. 3 T 219/2014-78, byl Ing. P. V. uznn vinnm peiny zneuit pravomoci edn osoby podle 329 odst. 1 psm. a) tr. zkonku a pokozen ciz vci podle 228 odst. 1 tr. zkonku,
kterho se dopustil dne 26. 8. 2014, kdy v rozporu s ust. 14
odst. 1 psm. e) zkona . 449/2001 Sb., o myslivosti, na pozemku parc. . v katastrlnm zem H. v men vzdlenosti
ne 200 metr od nejbli trvale obydlen nemovitosti zastelil psa rasy nmeckho ovka, piem nstel psa byl zjitn
ve vzdlenosti 123,7 m od poslednho obydlenho domu a usmrcenm psa zpsobil P. M. kodu ve vi 10 000 K. V podrobnostech popisu skutku je teba odkzat na pedmtn rozhodnut soudu prvnho stupn. Za toto jednn byl jmenovanmu
uloen penit trest ve vme 250 dennch sazeb po 100 K,
tedy v souhrnu 25 000 K, a pro ppad jeho nevykonn ve stanoven lht byl uloen nhradn trest odnt svobody v trvn
5 msc. Souasn byl obvinnmu uloen podle 73 odst. 1
tr. zkonku trest zkazu innosti, spovajc v zkazu innosti
vkonu funkce lena mysliveck stre na dobu 3 let.
V dsledku odvoln obvinnho bylo nov rozhodnuto rozsudkem Krajskho soudu v Hradci Krlov dne 21. 5. 2015
pod . j. 10 To 108/2015-100, a to tak, e napaden rozhodnut bylo podle 258 odst. 1 psm. b), d) tr. du zrueno a podle 259 odst. 3 tr. du nov rozhodnuto tak, e obvinn
byl uznn vinnm toliko peinem zneuit pravomoci edn
osoby podle 329 odst. 1 psm. a) tr. zkonku. V rmci popisu skutku dolo oproti rozhodnut soudu prvnho stupn k doplnn, e obvinn se jednn dopustil jako mysliveck str,
ustanoven M v Broumov rozhodnutm ze dne 11. 9. 2013,
. j. 14904/2013 OP-Hv-4, kdy jednal v rozporu s ust. 14
odst. 1 psm. c) zkona . 449/2001 Sb., o myslivosti. Jmenovanmu byl v souvislosti s tm uloen penit trest ve vme 240 dennch sazeb po 100 K, tedy v souhrnu 24 000 K,
a pro ppad jeho nevykonn ve stanoven lht byl uloen
nhradn trest odnt svobody v trvn 4 msc. Trest zkazu innosti, spovajc v zkazu innosti vkonu funkce lena
mysliveck stre na dobu t let, zstal nezmnn.
Obvinn, jako i sttn zstupce Nejvyho sttnho zastupitelstv nyn napadaj toto rozhodnut dovolnm.
52
Obvinn ve svm dovoln uplatnil dvod vymezen v 265b

odst. 1 psm. g) tr. du, tedy, e rozhodnut spov na nesprvnm prvnm posouzen skutku nebo jinm nesprvnm
hmotnprvnm posouzen. Obvinn namtal, e ni soudy
opomenuly zaobrat se jeho jednnm jako projevem krajn
nouze, kdy obvinn ml za to, e stl na toulavho (bezcennho) psa, kter pronsledoval srnce a hrozil jeho strenm
a zadvenm. V dsledku okolnost tak byly naplnny podmnky subsidiarity a proporcionality, nebo nebezpe nebylo mon v danou chvli odvrtit jinm zpsobem, piem
byla doloena tak hodnota srnce (15 900 K dle cenku z roku 2010, by lze pipost rovn chovnost srnce i oekvanou trofej), kterou je teba porovnvat s hodnotou psa, a ji
toulavho, a pokud ne, pak takovho, jeho cena je dna prodejnmi monostmi, a nikoli nklady na nkup tnte a jeho
nsledn chov. V danm ppad tak nem vliv vzdlenost,
na kterou dolo k nstelu psa, ani fakt, e se jednalo o ovck plemeno. Soudy poruily pi hodnocen dkaz princip
presumpce neviny, pokud ztotonily msto nstelu s mstem
nlezu prvn barvy, kdy je teba vzt v potaz, e zve s del srst mue zat barvit (krvcet) ve vzdlenosti a nkolika set metr od nstelu. Obvinnmu tak neme bt pro
shora uveden pitno mysln zavinn, ale toliko zavinn nedbalostn, kter pro jeho trestnost nepichz v vahu.
Rovn by tak nepipadalo v vahu posouzen jednn v intencch zkona o pestupcch. Danmi skutenostmi se krajsk soud nikterak nezaobral, stejn jako se nepimen zabval vztahem zkona na ochranu zvat proti trn (zkon
. 246/1992 Sb.) k zkonu o myslivosti, nebo dolo k nepochopen elu tto normy.
Obvinn argumentoval tm, e usmrcen toulavho psa nen vkonem prva myslivosti, ale paklie zkon k tomuto mysliveckou str opravuje, in tak z dvodu ochrany myslivosti. Pi naplnn podmnek uvedench v 14 odst. 1 psm. e)
zkona o myslivosti se jedn o oprvnn pouit zbran ze
strany mysliveck stre. Naopak pi naplnn podmnek jednn v krajn nouzi tak me init kad oban, piem nen limitovn omezenmi uvedenmi v 14 odst. 1 psm. e)
zkona o myslivosti (tedy rasou psa i vzdlenost nejbliho obydl). Stejn tak dolo k pochyben pi posouzen povinnosti obvinnho coby mysliveck stre ohledn ohlen usmrcen psa, kter se poj vi mysliveckmu hospodi,
jm byl rovn obvinn. Sttnmu orgnu nen teba hlsit
nic a rovn nedolo k poruen povinnosti vi majiteli psa,
kter ho sm nael. V neposledn ad se obvinn zaobral
mylnm vkladem krajskho soudu vi peinu pokozen ciz vci, kdy dolo k vyputn dan trestn innosti s odvodnnm, e iv zve nen vc. S tmto hodnocenm obiter
dictum obvinn rovn nesouhlas, nebo myslem zkonodrce jist nebylo oslabit ochranu zvat i jejich vlastnk. Zvrem proto dovolatel navrhl, aby Nejvy soud zruil
napaden rozsudek Krajskho soudu v Hradci Krlov a pot aby sm podle 265m tr. du zprostil Ing. P. V. obaloby
v souladu s 226 psm. b) tr. du.
Dovoln bylo k Nejvymu soudu adresovno rovn ze
strany nejvyho sttnho zstupce, a to tak z dvodu uvedenho v 265b odst. 1 psm. g) tr. du. Ten pedn povauje
zvr o vin obvinnho peinem zneuit pravomoci edWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
n osoby podle 329 odst. 1 psm. a) tr. zkonku za sprvn, dn prokzan a odvodnn. V dovoln vak namt
chybn postup krajskho soudu v ppad vyputn prvn
kvalifikace sbhajc se trestnch innost v podob peinu
pokozen ciz vci podle 228 odst. 1 tr. zkonku tak, jak
postupoval v prvnm stupni okresn soud. Pokud soud odvolac odvodnil svj zvr tm, e podle nyn innho 494 zkona . 86/2012 Sb. (obansk zkonk, dle t jen NOZ)
nen zve vc, je mu vytkno, e nereflektuje stvajc prvn pravu 134 tr. zkonku, kter uvd, e ustanoven o vcech se vztahuj i na iv zvata, jako i ustlenou judikaturu,
kter nejsou ve vztahu k NOZ v kolizi. Vzhledem k vi kody, kter byla v rmci dokazovn zjitna ve vi 10 000 K,
tak bylo namst, aby t krajsk soud vyhodnotil protiprvn
jednn obvinnho ve smyslu peinu pokozen ciz vci podle 228 odst. 1 tr. zkonku. Dovolatel proto navrhuje, aby
napaden rozhodnut bylo zrueno a vc vrcena Krajskmu
soudu v Hradci Krlov k novmu projednn a rozhodnut.
Nejvy soud jako soud dovolac ( 265c tr. du) shledal,
e dovoln jsou ppustn [ 265a odst. 1, odst. 2 psm. a)
tr. du], byla podna osobou oprvnnou [ 265d odst. 1
psm. a), b), odst. 2 tr. du], v zkonn lht a na mst, kde
lze podn uinit ( 265e odst. 1, 2 tr. du), a spluj obsahov nleitosti, a ji obecn ( 53 odst. 3 tr. du), tak specificky vyadovan pro tento mimodn opravn prostedek
( 265f odst. 1 tr. du).
Jeliko dovoln lze podat jen z dvod uvedench v 265b
tr. du, bylo dle nutno posoudit, zda vznesen nmitky napluj dovolateli uplatnn zkonem stanoven dovolac dvod, jeho existence je souasn nezbytnou podmnkou proveden pezkumu napadenho rozhodnut dovolacm soudem
podle 265i odst. 3 tr. du.
Dovolac dvod podle 265b odst. 1 psm. g) tr. du vychz z pedpokladu, e rozhodnut spov na nesprvnm
prvnm posouzen skutku nebo jinm nesprvnm hmotnprvnm posouzen. V mezch tohoto dovolacho dvodu je
pak mono namtat, e skutek zjitn soudem byl nesprvn kvalifikovn jako trestn in, tebae o tento nejde, anebo
sice jde o trestn in, ale jeho prvn kvalifikace neodpovd tomu, jak byl skutek ve skutkov vt vroku o vin popsn. Z tchto skutenost pak vyplv, e Nejvy soud se
neme odchlit od skutkovho zjitn, kter bylo provedeno v pedchzejcch zench, a protoe nen oprvnn v rmci dovolacho zen jakmkoli zpsobem nahrazovat innost
nalzacho soudu, je takto zjitnm skutkovm stavem vzn (srov. rozhodnut stavnho soudu sp. zn. II. S 760/02,
IV. S 449/03). Povahu prvn relevantnch nmitek nemohou tedy mt nmitky, kter smuj do oblasti skutkovho zjitn, hodnocen dkaz, i takov nmitky, ktermi dovolatel
vytk soudu neplnost provedenho dokazovn. Ke shora
uvedenmu je dle vhodn uvst, e zvr obsaen ve vroku
o vin je vsledkem uritho procesu. Tento proces primrn
spad do pravomoci nalzacho soudu a v jeho prbhu soudy musej nejprve zkonnm zpsobem provst dkazy, tyto
pak hodnotit podle svho vnitnho pesvden zaloenho
na pelivm uven vech okolnost ppadu jednotliv i v jejich souhrnu a vsledkem tto innosti je zjitn skutkovho
stavu vci. Nejvymu soudu tedy v rmci dovolacho zeWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
n nepslu hodnotit sprvnost a plnost zjitnho skutkovho stavu vci podle 2 odst. 5 tr. du, ani pezkoumvn
plnosti provedenho dokazovn i se zabvat otzkou hodnocen dkaz ve smyslu 2 odst. 6 tr. du. Nmitky tkajc se skutkovho zjitn, tj. hodnocen dkaz, neplnosti dokazovn apod. nemaj povahu prvn relevantnch nmitek.
Nejvy soud dle zdrazuje, e ve smyslu ust. 265b odst. 1
tr. du je dovoln mimodnm opravnm prostedkem urenm k nprav vslovn uvedench procesnch a hmotnprvnch vad, ale nikoli k revizi skutkovch zjitn uinnch
soudy prvnho a druhho stupn ani k pezkoumvn jimi
provedenho dokazovn. Tit dokazovn je toti v zen ped soudem prvnho stupn a jeho skutkov zvry me
doplovat, pop. korigovat jen soud druhho stupn v zen
o dnm opravnm prostedku ( 259 odst. 3, 263 odst. 6,
7 tr. du). Tm je naplnno zkladn prvo obvinnho doshnout pezkoumn vci ve dvoustupovm zen ve smyslu l. 13 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod
(dle jen mluva) a l. 2 odst. 1 Protokolu . 7 k mluv.
Dovolac soud nen obecnou tet instanc zamenou na pezkoumn vech rozhodnut soud druhho stupn a samotnou sprvnost a plnost skutkovch zjitn neme posuzovat
u jen z toho dvodu, e nen oprvnn bez dalho pehodnocovat proveden dkazy, ani by je mohl podle zsad stnosti a bezprostednosti v zen o dovoln sm provdt (srov.
omezen rozsah dokazovn v dovolacm zen podle 265r
odst. 7 tr. du). Pokud by zkonodrce zamlel povolat Nejvy soud jako tet stupe plnho pezkumu, nepedepisoval
by katalog dovolacch dvod. U samo chpn dovoln jako mimodnho opravnho prostedku ospravedluje restriktivn pojet dovolacch dvod Nejvym soudem (viz usnesen stavnho soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. S 73/03).
Nejvy soud je vzn uplatnnmi dovolacmi dvody a jejich
odvodnnm ( 265f odst. 1 tr. du) a nen povoln k revizi
napadenho rozsudku z vlastn iniciativy. Prvn fundovanou
argumentaci m pitom zajistit povinn zastoupen odsouzenho obhjcem advoktem ( 265d odst. 2 tr. du).
Pokud se jedn o nmitky obvinnho, je nutno konstatovat, e tyto jsou obsahov shodn s nmitkami, se ktermi
se ji musely v rmci jeho obhajoby vypodat soudy nich
stup, co je tak patrno z odvodnn jejich rozhodnut.
Na ppad, kdy obvinn v dovoln uplatuje obsahov shodn nmitky s nmitkami, kter byly ji uplatnny v zen ped
soudem prvnho a druhho stupn, pamatuje rozhodnut Nejvyho soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, publikovan v Souboru trestnch rozhodnut Nejvyho soudu
[C. H. Beck, ronk 2002, svazek 17, pod T 408], podle nho
opakuje-li obvinn v dovoln v podstat jen nmitky uplatnn ji v zen ped soudem prvnho stupn a v odvolacm
zen, se ktermi se soudy obou stup dostaten a sprvn vypodaly, jde zpravidla o dovoln zjevn neopodstatnn ve smyslu 265i odst. 1 psm. e) tr. du.
Podle nzoru Nejvyho soudu byl v pedmtn trestn vci
na zklad provedenho dokazovn nleitm zpsobem vyargumentovn zvr o vin obvinnho trestnou innost uvedenou ve vrokov sti rozsudku Okresnho soudu v Nchod. Jak ji bylo konstatovno ve, Nejvymu soudu v rmci
dovolacho zen nepslu hodnotit sprvnost a plnost zji-
53
z judikatury
tnho skutkovho stavu vci podle 2 odst. 5 tr. du, ani
pezkoumvat plnost provedenho dokazovn i se zabvat
otzkou hodnocen dkaz ve smyslu 2 odst. 6 tr. du. Nmitky tkajc se skutkovho zjitn, tj. hodnocen dkaz,
neplnosti dokazovn apod. nemaj povahu prvn relevantnch nmitek. Soudy prvnho a druhho stupn tak vnovaly
dostatenou pozornost otzce jednn obvinnho z hlediska
msta, odkud stlel na psa, a vzdlenosti tohoto msta od nejbliho obydl. V danm kontextu pak uzavely, e msto tzv.
nstelu psa se nachzelo 123,7 m od poslednho obydlenho domu. Obvinn byl, k tomu oprvnnm sprvnm orgnem, pitom ustanoven mysliveckou str pro psobnost honitby H. Jako takov pak na danm zem vykonval oprvnn
stanoven mu zkonem o myslivosti, a to i inkriminovanho
dne. Byl proto vzn oprvnnmi uvedenmi v 14 zkona
o myslivosti, kde podle odst. 1 psm. e) zkona je mysliveck
str oprvnna usmrcovat v honitb toulav psy, kte mimo
vliv svho vedoucho ve vzdlenosti vt ne 200 m od nejbli nemovitosti slouc k bydlen pronsleduj zv; pokud
je tato nemovitost umstna na oplocenm pozemku, pot
se vzdlenost od jeho oplocen. Toto oprvnn se nevztahuje
na psy ovckch a loveckch plemen, na psy slepeck, zdravotnick, zchransk a sluebn; usmrcovat koky potulujc
se v honitb ve vzdlenosti vt ne 200 m od nejbli nemovitosti slouc k bydlen; pokud je tato nemovitost umstna
na oplocenm pozemku, pot se vzdlenost od jeho oplocen. Pokud ni soudy dosply k zvru, e dolo k postelen psa v mst, kter odpovd nejen nlezu barvy (krve), ale
t ste (chome chlup) (dle vpovdi svdk M. a K.),
co odpovd tak protokolu z ohledn na mst sepsanmu
zstupcem mstskho adu svdkem H., pak je teba se pln
ztotonit s nzorem nalzacho soudu, e obvinn svm jednnm coby edn osoba [podle 127 odst. 1 psm. i) tr. zkonku] vykonval svou pravomoc zpsobem odporujcm zkonu o myslivosti [ 14 odst. 1 psm. e)], nebo zastelil psa
ovckho plemene ve vzdlenosti men ne 200 m od nejbli nemovitosti slouc k bydlen. Obvinn rovn musel brt
v potaz, e se ji eilo, co sm pipustil, a za takov situace
si musel bt vdom rizika, kter podstupuje stelbou na psa.
Za takovch okolnost musel bt minimln srozumn s tm,
e pes, na kterho stl, nen toulav, ale m obojek a nen
terminologi zkona mimo vliv svho vedoucho, i se jedn
o plemeno, kter je z ust. 14 odst. 1 psm. e) zkona o myslivosti vyato. Tot plat i o vzdlenosti, na kterou stlel. Vyjden dovolatele, e jednal v krajn nouzi, nelze za tto situace akceptovat. V danm okamiku si musel bt nepochybn
vdom, e m postaven edn osoby, a s tmto mysln (neoprvnn) stlel na psa loveckho plemene. Zkon o myslivosti, z jeho titulu jednal, klade na vkon mysliveck stre
urit kritria, kter jsou samotnm pedpokladem pro ustanoven do tohoto postaven [ 12 odst. 3 psm. f)] zkona o myslivosti. Mysliveck str tedy mus prokzat znalost prv a povinnost mysliveck stre podle zkona o myslivosti a znalost
souvisejcch pedpis. Tmito povinnostmi je pak str vzna, piem jejich poruen vede k odpovdnosti sprvn pestupkov [ 63 odst. 1 psm. b)] i trestn. To je ppad rovn
poruen ust. 14 odst. 1 psm. f) zkona o myslivosti. Paklie tedy len mysliveck stre vid, e pes ovckho plemene,
54
do kterho je nmeckho ovka teba zaadit, v pedepsan

vzdlenosti do 200 metr od poslednho obydl pronsleduje zv, nen oprvnn vi tomuto zakroit zpsobem, kter
vede k usmrcen psa.
Pojem krajn nouze je v zkon vymezen tak, e in jinak
trestn, kterm nkdo odvrac nebezpe pmo hrozc zjmu
chrnnmu trestnm zkonem, nen trestnm inem ( 28
odst. 1 tr. zkonku). Nejde tedy o krajn nouzi, jestlie bylo
mono toto nebezpe za danch okolnost odvrtit jinak anebo zpsoben nsledek je zejm stejn zvan nebo jet zvanj ne ten, kter hrozil. prava krajn nouze pedstavuje reakci na urit stet dvou spoleensky chrnnch zjm
a tak stav, kdy je mon chrnit jeden zjem, doten trestn normou, pouze tak, e je obtovn jin takov zjem. Neme se vak jednat o krajn nouzi, pokud osoba, kter jednn v n namtala, mla specifick postaven, v jeho rmci
vykonvala zkonem stanoven oprvnn v tomto ppad
mysliveck str, a to svm chovnm hrub poruila, kdy
nedodrela zvltnm pedpisem stanovenou povinnost, resp.
vyboila z mantinel, kter j normy vytyuj. Jak ji bylo konstatovno, obvinn v dob stelby na psa byl v postaven specilnho subjektu mysliveck stre, na kterou jsou kladeny
zvltn nroky ohledn obeznmenosti s prvn pravou myslivosti, a musel si bt tedy vdom, e pes se nachz v men
vzdlenosti od obydl, ne v ppad stelby povoluje zkon,
stejn jako musel vdt, na jak druh psa stl, potamo musel bt srozumn, e se vzhledem k denn dob a dalm podmnkm me jednat o takov plemeno, jeho odstel je zakzn. Za tto situace se proto dovolac soud pln ztotonil
s argumentac viny peinem zneuit pravomoci edn osoby podle 329 odst. 1 psm. a) tr. zkonku.
Odlin stanovisko vak dovolac soud mus zaujmout k nzoru krajskho soudu v ppad uputn kvalifikace jednn obvinnho tak peinem pokozen ciz vci podle 228 odst. 1
tr. zkonku. V danm ohledu se Nejvy soud pln ztotouje
s dovolnm, kter bylo podno nejvym sttnm zstupcem,
stejn jako s argumentac, kterou zvolil ve svm rozhodnut soud
okresn. Danho protiprvnho jednn se dopust ten, kdo zni ciz vc, a zpsob tak na cizm majetku kodu nikoli nepatrnou. Krajsk soud v Hradci Krlov ve svm rozhodnut (str. 6)
uvedl, e vzhledem ke zmn prvnho posouzen zvete podle 494 NOZ nen toto ji vc. Dovolac soud mus na tomto mst pipomenout, e vc ve smyslu trestnprvnm, kter
je urujc pro posouzen jednn v intencch 228 tr. zkonku, se rozum i iv zvata ( 134 odst. 1 tr. zkonku). Podle
prvn pravy NOZ ji zvata nejsou vcmi v prvnm smyslu,
a je teba k nim pistupovat jako k ivm tvorm, kte stejn
jako lovk mohou pociovat bolest a utrpen. Je proto namst jejich prvn reim podrobit zvltn prav, kter zajiuje
ochranu v souladu se zsadami humanity, a to v ppad poteby i proti vlastnkovi (srov. trestn iny proti ivotnmu prosted, zejmna 302 o trn zvat a 303 o zanedbn pe
o zve z nedbalosti, dle srov. i 299 a 301, 304 a navazujc zkony . 246/1992 Sb., na ochranu zvat proti trn, a zkon . 449/2001 Sb., o myslivosti) (ble Pavel mal a kol.:
Trestn zkonk, 1. vydn, C. H. Beck, Praha 2009, str. 1252).
Je tedy nutno dt za pravdu dovolateli, paklie namt velmi
pilhav, e dan pstup, kter zvolil odvolac soud, by mohl
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
vst a k takovm paradoxm, jako je nemonost postihu peinu krdee, pokud by jejm pedmtem bylo zve.
Vzhledem k ve uvedenmu, jako i tomu, e nmitky uinn obvinnm a nejvym sttnm zstupcem v neprospch
obvinnho se neprolnaj a pedstavuj individuln argumentaci dovolatel, Nejvy soud o nich rozhodl dvma rznmi
zpsoby, a to jednak v podob odmtnut dovoln obvinnho
v intencch 265i odst. 1 psm. e) tr. du, nebo toto je zjevn neopodstatnn. Na druh stran pak k dovoln nejvyho
sttnho zstupce podle 265k odst. 1, 2 tr. du zruil rozsudek
Krajskho soudu v Hradci Krlov ze dne 21. 5. 2015, sp. zn.
10 To 108/2015, jako i dal rozhodnut na nj obsahov navazujc, pokud vzhledem ke zmn, k n dolo zruenm, pozbyla
podkladu, a pikzal tomuto soudu, aby vc v potebnm rozsahu znovu projednal a rozhodl. V rmci novho projednn bude
Pedbn opaten
umstn dt
Odpovdaj-li dvody, pro kter bylo nazeno pedbn opaten v podob umstn dt na pechodn obdob do vhodnho
prosted, typu pedbnho opaten, jeho prvn prava je obsaena v 452 a nsl. zkona o zvltnch zench soudnch,
je teba na takov usnesen nahlet jako na rozhodnut vydan
podle tohoto pedpisu se vemi specifiky, kter ze zmnnch
ustanoven vyplvaj, a to bez ohledu na to, e soud prvnho
stupn uvedl, e pedbn opaten vydv podle 76 odst. 1
psm. e) ve spojen s ust. 74 odst. 1 obanskho soudnho du.
Usnesen Krajskho soudu v eskch Budjovicch

ze dne 10. 3. 2016, sp. zn. 15 Co 140/2016
Odvodnn:
Shora citovanm usnesenm jmenoval soud prvnho stupn podle 469 odst. 1 z. . s. nezl. Elice a Tomovi F. opatrovnkem pro zen o nazen pedbnho opaten Msto
Pelhimov (vrok I.). Vrokem II. pak vyhovl nvrhu Mstskho adu v Humpolci a svil ob nezl. dti zatmn do pe Dtskho domova Senoaty Zazen pro dti vyadujc okamitou pomoc. Nvrh byl odvodnn tm, e matesk
kola, kterou nezletil navtvuj, zaznamenala dne 27. 1. 2016
u chlapce podlitiny starho i novjho data na celm jeho tle a tento zdravotn stav nezletilho byl doloen i lkaskm
vyetenm. Sm Tom uvedl, e ho matka mlt vodtkem
na psa. Na zklad tchto skutenost soud prvnho stupn
uzavel, e v pi matky byly zjitny velmi zvan nedostatky a aktuln nen znma dn osoba, kter by byla schopna dti do sv pe pevzt (otec nem vytvoeny podmnky
pro to, aby pi o dti zabezpeoval), a s odkazem na 76
odst. 1 psm. e) ve spojen s 74 odst. 1 o. s. . nvrhu vyhovl.
Proti tomuto usnesen podala matka obshl odvoln. Pipustila, e se k nezl. Tomovi zachovala zpsobem popsanm
v nvrhu, ale podotkla, e se tak stalo vjimen, a podrobn
popsala dvody, kter ji k tomu vedly. Dle namtla, e akoli
soud prvnho stupn odkzal na ustanoven obanskho soudWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
teba, aby krajsk soud sv rozhodnut zaloil na posouzen zvete (psa) v mezch platnch prvnch norem trestnho prva,
jako i stvajc judikatury (nap. 4 Tdo 489/2013). Nad rmec
vad vytkanch v podanch dovolnch vak Nejvy soud rovn upozoruje na zejm pochyben, kterho se krajsk soud
dopustil ve vrokov sti svho rozhodnut, kdy oproti rozhodnut nalzacho soudu nesprvn odkzal na ust. 14 odst. 1
psm. c) zkona o myslivosti, v rozporu s nm ml obvinn
jednat, kdy sprvn mlo bt uvedeno ust. 14 odst. 1 psm. e)
zkona o myslivosti. Tato vada je obsaena nejen v originlu
pedmtnho rozsudku, ale t v protokolu o veejnm zasedn ze dne 21. 5. 2015 i jeho zvukovm zznamu. I tuto nesprvnost bude tedy teba v rmci novho projednn vci napravit.
Prvn vta redakce.
nho du, z obsahu jeho rozhodnut je zejm, e ve skutenosti postupoval podle 452 a nsl. z. . s. Pro takov rozhodnut
vak podle jejho nzoru nebyly dny dvody, protoe Mstsk
ad v Humpolci mohl pistoupit k jinm, mrnjm opatenm, a nikoli rovnou ke krajnmu een. Krom toho pokud jde
o Eliku, nen v rozhodnut vbec uvedeno, jak jma j m hrozit. Matka rovn vytkla soudu prvnho stupn, e po nazen
pedbnho opaten nezahjil zen ve vci sam a pedbn opaten neprodlouil, v dsledku eho jsou dti po uplynut msn lhty omezeny na svobod bez zkonnho podkladu. Matka navrhla, aby bylo napaden usnesen zmnno tak,
e se nvrh na nazen pedbnho opaten ohledn nezl.
Tome zamt a ohledn nezl. Eliky odmt.
Podle 1 odst. 2 zkona . 292/2013 Sb., o zvltnch zench soudnch (dle jen z. . s.), nestanov-li tento zkon
jinak, pouije se (na zen podle tohoto zkona) obansk
soudn d. Proto jsou-li v dalch odstavcch zmnna i citovna ustanoven obanskho soudnho du, jde vdy o jejich pouit na zklad odkazu v 1 odst. 2 z. . s.
Odvoln bylo podno vas a k tomu oprvnnou osobou.
Odvolac soud proto ve lht stanoven v 465 odst. 2 z. . s.
projednal vc podle 212a odst. 6 o. s. . ve spojen s 28
z. . s. a pezkoumal napaden usnesen v rozsahu, v jakm se
toho matka domhala, tedy jen ve vroku o nazen pedbnho opaten. Pot dospl k zvru, e i kdy lze ad odvolacch argument matky pisvdit, nelze odvoln vyhovt.
VEEJN
ZAKZKY
nov zkon o zadvn
veejnch zakzek
provdc pedpisy
rejstk k zkonu
vce informac na www.ver.sagit.cz
inzerce
55
z judikatury
Jak u bylo uvedeno, rozhodoval soud prvnho stupn o nazen pedbnho opaten na nvrh orgnu sociln-prvn
ochrany dt, odvodnn obavou o dal zdrav vvoj dt vzhledem k nevhodnmu chovn matky k nezl. Tomovi. Tento orgn v nvrhu odkzal na 76 o. s. . a soud prvnho stupn jeho
prvn posouzen pevzal. Pominul vak, e dvody, pro kter
byl nvrh na nazen pedbnho opaten podn (a pro kter mu poslze bylo vyhovno), odpovdaj typu pedbnho
opaten, je bylo ped 1. 1. 2014 upraveno v 76a o. s. . a jeho prvn prava je v souasn dob obsaena v 452 a nsl.
z. . s. Dvodem pro nazen pedbnho opaten v podob
umstn dt na pechodnou dobu do vhodnho, v usnesen
ble oznaenho prosted, je toti jednoznan to, e se dti
ocitly ve stavu nedostatku dn pe a e (vzhledem ke skutenostem, je byly v souvislosti s nvrhem osvdeny) by mohl bt ohroen jejich normln vvoj i jin jejich dleit zjem. Tomu ostatn odpovd i postup soudu prvnho stupn,
kter jmenoval opatrovnkem jin orgn sociln-prvn ochrany dt, ne kter podal nvrh ( 455 odst. 2 z. . s.), a rozhodl ve lht uveden v 456 z. . s. Proto odvolac soud nahl
na napaden usnesen jako na rozhodnut vydan podle 452
a nsl. z. . s. se vemi specifiky, kter ze zmnnch ustanoven vyplvaj. Krtk lhta, kterou zkon stanov pro rozhodnut o nvrhu podle 454 odst. 1 z. . s., neumouje soudu, aby
ble zkoumal skutenosti, jimi je nvrh odvodnn. Proto byly-li osvdeny (srov. 75c odst. 1 o. s. .) skutenosti odvodujc zvr o naplnn podmnek 452 odst. 1 z. . s., nelze
soudu prvnho stupn vytkat, e pistoupil k nazen pedb-
nho opaten, a to ve vztahu k obma dtem, nebo popsan

chovn matky k synovi vyvolv obavy z monosti obdobnho zkratovho jednn i ve vztahu ke star dcei. Jeliko pak
podle 75 odst. 4 o. s. . je pro pedbn opaten rozhodujc
stav v dob vyhlen (vydn) usnesen soudu prvnho stupn,
neme odvolac soud pi svm rozhodovn (t s pihldnutm ke lht, v n mus o odvoln rozhodnout) brt v vahu
nmitky, kter se tkaj jinch skutenost, ne jsou ty, je byly
uvedeny v nvrhu. Prv z tohoto dvodu zkon o zvltnch zench soudnch v 459 a 460 pedpokld, e ve lht, na kterou je trvn pedbnho opaten omezeno, bude zahjeno
zen ve vci sam, v nm bude provedeno dn dokazovn
a nleit zjitn skutkov stav. Takov zen ml soud prvnho
stupn zahjit, co ovem neuinil, a proto je mon v souladu
s matkou konstatovat, e doba trvn nazenho pedbnho
opaten ji uplynula. K tomu vak odvolac soud s ohledem
na ji zmnn ust. 75c odst. 4 o. s. . neme pihldnout.
Z hlediska naplnn podmnek pro nazen pedbnho opaten je tedy napaden vrok vcn sprvn a jako takov jej odvolac soud podle 219 o. s. . potvrdil.
Podle 214 odst. 2 psm. c) o. s. . nebylo k projednn odvoln teba naizovat jednn.
Prvn moc vroku o jmenovn opatrovnka nebyla odvolnm matky dotena ( 206 odst. 2 vta prvn o. s. .).
Rozhodnut zaslal a prvn vtou opatil Mgr. DAVID STRUPEK,
advokt v Praze.
inzerce
.203/(;13(+/('9352%/(0$7,&(9((-1&+=$.=(.
(IHNWLYQtSUiFHVGRNXPHQW\DNRPHQWiLNWpPDWX
YHHMQFK]DNi]HNQDStFHOPSUiYQtP
LQIRUPDQtPV\VWpPHP&2'(;,6 $'92.$&,(
www.codexisadvokacie.cz
klientske.centrum@atlasconsulting.cz
+42056 596 613 333
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
Petr Bezouka, Milan Hulmk,

Jindich Psutka, Tom
Doleal:
Soudn judikatura
ve svtle novho
obanskho zkonku
Wolters Kluwer, Praha 2015,
748 stran, 816 K.
Nen a asi ani neme bt sporu
o tom, e zkon je sice pmm zdrojem pravidel lidskho chovn, nicmn pouh znalost zkona poznn tchto pravidel zpravidla nepin. Zkon
je njak psn, njak formulovn, njak mylen, ale nsledn je rzn chpn, rzn vykldn, rzn posouvn.
Zkon sm tak mnohdy pouze ukazuje zamlen smr, ale u neum ovlivnit jeho pochopen v rukch tch, komu je uren. Rozdl mezi law in books
a law in actions je zkrtka bnou soust naich ivot.
Lid pemlej rzn a vstupuj do rznch situac, zkon proto aplikuj zpsobem, kter je pro n vhodn, asto bez
plinho ohledu na to, zda jimi chtn bylo zkonodrcem zamleno. Rozhodn slovo v navazujcch sporech hraje zpravidla soud, resp. lid v talrech.
I oni njak zkon chpou, vykldaj,
posouvaj, stejn jako ti ped nimi a ti
po nich. Pesto m soud slu konenho slova, slu omezit i usmrnit ivot
a praxi. Lid pizpsobuj zkony svm
potebm, soudci se sna pi nutnm
pedporozumn hledat smysl a mysl
zkonodrce a vykldaj zkon prizmatem prva coby projevu sociln kontroly spolenosti. Ne vdy se jim to da,
jist, nkdy justice znsiluje prvo vce
ne praxe, ale tak u to chod, soudce je
tak jen lovk s vlastnmi pedsudky,
omezenmi a preferencemi.
Stet justice a zkona dostv nov
rozmr pi legislativnch zmnch, kter chtj pinst a pinej paradigmatick zmny, svm zpsobem strukturln revoluci, ani by nutn braly ohled
na dosavadn stav doktrny a judikatury. A prv to je realita, kterou dnes zavme, esk obansk zkonk neel
cestou soupisu judikatury, jako teba obansk zkon nizozemsk, nenavazoval
na rozvjejc se stav solidn doktrny,
jako teba v dobch pijet ABGB, ale
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
piel jako diskontinuum. Je proto nutn

a pnosn sledovat, jak se nov tleso
chov ve star struktue prvnho mylen a judikatury, protoe nen neznmou skutenost, e prvnci jsou velmi
konzervativn a velmi neradi podlhaj
mylenkovm posunm, ledae je k tomu pivedou poteby praxe. Tento konzervatismus me bt pozitivn i negativn, samozejm, a proto je nutn, aby
ho nkdo testoval, analyzoval, i k tomu
dal alespo podnt.
A tm se dostvme k recenzovan knize. Sestavit judikaturu do tabulek um
kdekdo, automatizujeme to. To vak autoi nein, resp. systm a struktura, kter
jim vznikly a kter zabraj st obsahu
knihy, jsou vedlejm efektem, didaktickou pomckou. Podstata knihy je jinde
v analze toho, zda jsou konkrtn judikty pouiteln ve svtle novho obanskho zkonku. Autoi jdou vak
dle, nejene pedkldaj zvr pouiteln, pouiteln s vhradou a nepouiteln, ale souasn pro to kladou
dvody. Zjevn museli judikaturu nejen
najt, ale tak pest a pemlet o n.
in tak navc se znalost toho, co bylo
od pijet obanskho zkonku publikovno, co bylo diskutovno a jak by
asi ml bt smysl a el konkrtn normy, resp. pravidla v n obsaenho. Vbr judikatury nen pirozen pln, sami autoi kaj, e stranou zjmu zstalo
prvo korportn, procesn i prvo duevnho vlastnictv; ostatn korportn
prvo zpracovali jinde, nap. J. Ddi,
J. Lask, J. K a kol.: Judikatura k re-
kodifikaci. Obchodn spolenosti, Wolters Kluwer, Praha 2015. Pesto je jimi

pedkldan vbr ctyhodn a dv
prostor nejen k mon dal vaze o vyuit konkrtnch soudnch zvr, ale
tak k otestovn toho, zda judikatura
bude konzervativn i dokonce zvisl
na cest (path dependence), nebo zda bude oteven a modern. Autoi nepedkldaj dogma, dvaj vanc sv vidn
vci, podloen erudic a argumenty,
nicmn logicky je to stle jen nvod.
Kniha m vak tak ryze pragmatick rozmr, umon praktick i justin
veejnosti vyhledat mon relevantn judikt a zvit jeho pouitelnost. I proto
je kniha strukturovna tak, e je mon
hledat podle dlch paragraf obanskho zkonku, by je koda, e u nich nen uveden i zkonn text, nebo mohou
vyhledvat podle data vydn judikt nebo podle klovch slov. Celkov
text proto nabz studijn materil, kter me slouit nejen praktikm v rmci jejich klientsk reere, soudcm pro
jejich rozhodovac praxi, ale tak studentm pi psan kvalifikanch prac, vym soudnm ednkm pi een jejich ppad, ednkm v rmci jejich
sprvn agendy apod.
Co autorm pt? Aby kniha neplnila regly reklamnch knihoven, aby ji
vyuvalo co nejvce odborn veejnosti a snad tak aby pimla soudce vce
zvaovat, zda star pravdy nejsou spe u jen starm harampdm ne pouitelnmi mylenkovmi zvry.
doc. JUDr. BOHUMIL HAVEL, PhD.,
pracovnk oddlen soukromho prva
stavu sttu a prva AV R
Petra Poliensk a kol.:

Trestn prvo
procesn. Vbr
z dleitch soudnch
rozhodnut v trestnm
prvu za obdob leden
2014 a kvten 2015
Wolters Kluwer a. s., Praha 2016,
156 stran, 250 K.
Nakladatelstv Wolters Kluwer zahjilo rok 2016 mimo jin vydnm
57
z odborn literatury
tydln ady publikac z pera autorskho kolektivu vedenho doktorkou

Polienskou s vstinm podtitulem
Mus znt , pinejc pehled
nejvznamnj aktuln judikatury
ve vybranch prvnch odvtvch. Mezi n spad rovn odvtv trestnho
procesu, o nm pojednv dl s nzvem Trestn prvo procesn. Vbr z dleitch soudnch rozhodnut v trestnm
prvu za obdob leden 2014 a kvten
2015.
Jak nzev napovd, tato publikace
poskytuje teni pehled nejvznamnjch aktulnch soudnch rozhodnut dotkajcch se odvtv trestnho
prva procesnho. Pochopiteln lv podl zaujmaj rozhodnut vrcholnch
soudnch orgn s celosttn psobnost, kter ji ze sv podstaty uruj
judikaturn vvoj (Nejvyho a stavnho soudu). Autoi vak neopomjej ani relevantn rozhodnut vrchnch
a krajskch soud.
Publikace je logicky dlena na dv
zkladn sti, piem prvn z nich
(o nco vt) pojednv o judikatue
obecnch soud, tedy pedevm Nejvyho soudu, zatmco druh cl na judikaturu stavnho soudu. V rmci tchto st jsou pak jednotliv rozhodnut
rozlenna s ohledem na konkrtn
prvn pedpis, jeho aplikace se tkaj (nebo zbr publikace se neomezuje
pouze na zkon . 141/1961 Sb., o trestnm zen soudnm, ve znn pozdjch pedpis, ale pokrv tak otzky
souvisejc se zkonem . 218/2003 Sb.,
58
o soudnictv ve vcech mldee, ve znn pozdjch pedpis, i zkonem

. 104/2013 Sb., o mezinrodn justin spoluprci ve vcech trestnch,
ve znn pozdjch pedpis, a dalmi prvnmi pedpisy), a dle azena abecedn podle hesel vystihujcch
otzku v nich eenou (nap. od amnestie a abolice po otzky tkajc se zvolenho obhjce).
Kad konkrtn heslo obsahuje pedevm relevantn vatek z konkrtnho, v pedmtnm obdob vydanho
soudnho rozhodnut, ppadn soudnch rozhodnut. By by pouze takto
koncipovan publikace byla nejsp rovn akceptovateln, autorsk kolektiv se
neomezuje na samotn shrnut erstv
vydan judikatury, ale v rmci kadho
hesla uvd k nov vydanmu rozhodnut vlastn krtk koment a rovn
pehled dvj judikatury pojednvajc o stejn i obdobn otzce. Tuto skutenost lze hodnotit maximln kladn, nebo teni je krom aktulnho
judikaturnho pehledu poskytnut rovn vhled do irho kontextu konkrtn problematiky.
Pes mrn nedostatek zpsoben ne
vdy zcela jednotnou strukturou jednotlivch hesel lze publikaci hodnotit jako velmi zdailou a pehlednou
praktickou pomcku, po boku zbylch t svazk uveden srie (pojednvajcch o trestnm prvu hmotnm
a obanskm prvu hmotnm a procesnm) poskytujc uiten pehled
aktulnho judikaturnho i dlouhodobjho vvoje ve vybranch otzkch
a pomysln rozcestnk pro postup
v soudnch zench.
Pestoe sm autorsk kolektiv hovo o publikaci pedevm coby o uebn nebo studijn pomcce, jej vyuit toto zaazen vrazn pesahuje,
a to pedevm dky sv aktulnosti a pehlednosti, je z n in hodnotnou praktickou pomcku pro irokou odbornou veejnost, advokacii
nevyjmaje.
Mgr. IVO KEISLER, advoktn
koncipient a doktorand na katede sprvn
vdy a sprvnho prva PF MU v Brn
Alena Mackov, Ladislav

Muzik a kol.:
Zkon o zvltnch
zench soudnch.
Koment s dvodovou
zprvou a judikaturou
Leges, Praha 2016, 864 stran,
1 190 K.
V poslednch dnech se odborn prvnick veejnosti pedstavuje komentovan zkon o zvltnch zench soudnch
s dvodovou zprvou a judikaturou, kter
je dalm poinem nakladatelstv Leges
v oblasti komentov literatury.
Zkon o zvltnch zench soudnch
(vydan pod . 292/2013 Sb., ze dne
13. 9. 2013), nabyl innosti dne 1. 1.
2014. Jeho poteba byla vyvolna mimo jin i pijetm obanskho zkonku. Zkon o zvltnch zench soudnch navazuje na procesn tradici u ns.
Ta byla zaloena tzv. nespornm patentem (csask patent z 9. 8. 1854 . 208
. z. zkon o soudnm zen v nespornch prvnch vcech). V tomto zkon
bylo mimo jin upraveno tedy jako zen nesporn projednn pozstalosti.
Oddlen samostatn prava nespornho
zen vychzela v na minulosti i ze zkona . 100/1931 Sb., o zkladnch ustanovench soudnho zen nespornho,
a platila a do pijet z. . s. v roce 1950.
Prv vydan koment (o rozsahu
858 stran) m velmi pehlednou a teWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z odborn literatury
nsky pvtivou vnitn systematiku:

obsahuje vdy text jednotlivch ustanoven, dvodovou zprvu k nmu, pak nsleduje vlastn autorv koment, odkazy na souvisejc ustanoven a souvisejc
prvn normy, vbr souvisejc literatury i judikaturu. Judikatury vzhledem
k nedlouh dob od innosti zkona
nen mnoho. Proto je obdivuhodn, e
autoi provedli nesnadn vbr a uvdj judikaturu pouitelnou.
Autorsk kolektiv byl sestaven velmi vyven. Veden se ujala doc. JUDr. Alena
Mackov, Ph.D., psobc na Prvnick
fakult UK (nae pedn procesualistka,
lenka komise pro rekodifikaci civilnho
procesu a lenka Mezinrodn asociace
procesnho prva) a JUDr. Ladislav Muzik (soudce s dlouholetou prax a pedn esk odbornk na ddick prvo),
soudce Mstskho soudu v Praze. Dalmi leny kolektivu autor jsou soudci
JUDr. Ji Grygar, Ph.D., JUDr. Zdenk Kovak, JUDr. Ji Zrst, Ph.D.,
a JUDr. Kuera, a dle asistenti soudc stavnho soudu JUDr. Ing. Radovan Dvid, Ph.D., JUDr. Marian Koke,
Ph.D., tento kolektiv dopluje i zstupce veejn ochrnkyn prv JUDr. Stanislav Keek.
Doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.,
se ujala nelehk role komente k obecnm ustanovenm z. . s., v nich je mj.
eena i otzka vztahu o. s. . a z. . s.,
a to na principu subsidiarity o. s. ., resp.
zbytkov subsidiarity. A. Mackov tak
vysvtluje podstatu nespornho zen
a jeho zvltnosti oproti nalzacmu zen spornmu. Vklad zkladnch rys nespornho zen dv spolehliv
a relevantn interpretan nvod v aplikan praxi. Vypodv se zdrn prv s otzkou zbytkov subsidiarity mezi
o. s. . a z. . s. a nevyhb se ani mnohm dalm diskusnm otzkm. Stejn
autorka pak dle vykld a komentuje
praktickou problematiku vkonu rozhodnut ve vcech pe soudu o nezletil a dkladn rozebr aplikovateln
postupy soudu pi tomto vkonu, kter nemohou provdt soudn exekutoi.
I v tto partii je zeteln dlouholet odborn zkuenost autorky, kter dle komentuje i pechodn a zvren ustanoven, v. 513 z. . s.
Nejrozshlej pas tohoto zkona,
a tedy i komente k nmu, je prava zen o pozstalosti obsaen v hlav III.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
zvltn sti, obsahujc 191 ustanoven.

JUDr. Ladislav Muzik v n zasvcen
a fundovan komentuje rozshlou pravu zen o pozstalosti. Stejn autor se
dle zabv i zenm o schovch. Upozoruje na novou kategorii schov, takzvan povinn schovy za elem splnn dluhu na zklad rozhodnut soudu.
Z rozshl pravy zen o pozstalosti upout koment pozornost tene k novmu pojet astenstv v zen
o pozstalosti, kter je upraveno v 110
a nsl. Autor upozoruje na rozdln
astenstv pi projednn pozstalosti
a pro ppad likvidace ddictv. Koment se vnuje i astenstv manela zstavitele a zejmna postaven nepominutelnho ddice, kter se oproti pedchoz
prav obsaen v 175b dvj dikce o. s. . zsadn zmnilo. Se sloitmi otzkami, kter nov prava vyvolv,
se autor spn pesvdivou argumentac vypodv. Nov pojet vypodn spolenho jmn manel v pozstalostnm zen je komentovno zejmna
s ohledem na to, e nynj prvn prava umouje uzavt dohodu ve smyslu
pokynu zstavitele projevenho v pozen pro ppad smrti.
JUDr. Muzik je znmm odbornkem i v oblasti likvidace pozstalosti,
kter je obsaena v dle tvrtm Hlavy III. Problematika likvidace pozstalosti je nyn mnohem podrobnj, neli tomu bylo v pedchoz prvn prav.
Procesn postupy jsou inspirovny insolvennm zkonem. Koment zdaile popisuje postaven note soudnho komisae v tomto zen.
Dal partie (v azen danm systematikou z. . s.) obsahuj koment k jednotlivm skupinm nespornch, resp. jinch, zen, tj. vetn zen o umoen
listin, zen o nahrazen souhlasu zstupce esk advoktn komory k seznmen se s obsahem listin, zen o soudnm
prodeji zstavy a dal. Hlava V. z. . s.
upravuje zen ve vcech rodinnprvnch. Rozvod manelstv je nyn zenm
nespornm, proto je koment vce ne
douc. Zajmav je i pas odhalujc skal zen o povolen uzavt manelstv a srovnn s judikaturou Nejvyho soudu R. Relevantn informace
zde nalezneme i k zsadnm zmnm,
kter se tkaj zen ve vcech osvojen
(mj. i proto, e o. z. vznamn institut
osvojen zmnil).
Rozsah recenze nedovoluje zastavit

se podrobn u vech parti novho komente. Proto jen krtce pipomnm,
e v nm ten najde obshl a fundovan partie vnovan zen ve vcech
fyzickch osob (vetn klovho zen
o omezen svprvnosti a opatrovnickho zen, nebo minimln upravenho
zen o pivolen k zsahu do integrity),
zen ve vcech prvnickch osob (vetn prax oekvanho komente zen
ve vcech svenskho fondu, ale i statusovch a jinch vc prvnickch osob)
a zen ve vcech rodinnprvnch (vetn tolik praktickho a bohuel astho
zen ve vcech pe o nezletil). Jinmi slovy: jde o dlo nejen kvalitn, ale
i komplexn, kter se diskusnm a interpretanm otzkm nevyhb.
Zvrem mohu proto vyjdit pesvden, e tato rozshl a obshl publikace
v konkurenci ji existujcch dl vnovanch z. . s. obstoj svoj kvalitou argumentace, hloubkou a vah. Komplexnost
komente je zdraznna i zapracovnm
novely zkona . 87/2015 Sb., dotkajc
se postaven pozstalho manela v zen o pozstalosti a zen o soudnm
prodeji zstavy.
Tato publikace je v souasnosti nejaktulnjm dostupnm titulem pro odbornky vnujc se tto prvn oblasti. Odborn veejnost, zejmna z ad soudc
soud vech stup, not a advokt,
aktuln koment oekv, jist jej uvt
a vyuije pro snaz orientaci a pochopen sloitch procesnch pedpis, co
me pispt k tolik doucmu sjednocovn praxe.
Po formln strnce lze k tomuto vydn komente t vyjdit uznn, nebo
m vysokou nejen odbornou, ale i estetickou rove.
Vydavatelstv Leges tmto poinem dokazuje, e vedle zahraninch vydavatelstv prvnick literatury m zaslouen
msto na pice. Profesionalita vydavatele se projevila i ve vhodnm sloen autorskho kolektivu se zkuenostmi jak
z teorie, tak prvn praxe. Vsledek tomu zcela odpovd a esk odborn prvnick lieratura je bohat o velmi zdail nakladatelsk poin.
JUDr. MARTIN FOUKAL, not v Praze
59
z odborn literatury
Luk Vymazal:
Zstavn prvo
v novm obanskm
zkonku
Wolters Kluwer R, Praha 2015,
2. vydn, 516 stran, 670 K.
Hodnotit vznam jednotlivch prvnch institut pro hospodsk ivot je jist oidn, nicmn pinejmenm ve svt financ by o pedn pky oprvnn
soutilo zstavn prvo jako jeden z nejuvanjch a pravdpodobn i nejspolehlivjch nstroj zajitn.
Prv tomuto klovmu institutu civilnho prva vnuje dlouhodob svoji vdeckou pozornost Luk Vymazal. Jeho
kniha, kterou chci tenm pedstavit,
je pepracovanm a rozenm vydnm
publikace vydan nakladatelstvm Linde
v roce 2014 a v poad druhou autorovou
monografi na toto tma (pedchzel j
podrobn koment k prav zstavnho prva ve starm obanskm zkonku, kter vyel v roce 2012).
Jakkoli jde opt o komplexn pojednn
o zstavnm prvu ve svtle platn prvn pravy, autor tentokrt nezvolil formu
komente, ale monografie, jej lenn
respektuje pirozen ivotn cyklus zstavnho prva od jeho zzen a po jeho vkon a znik. Zvolen forma je jednoznan pozitivn z hlediska zachovn
souvislost a celkov informan hodnoty textu a vzhledem ke vhodnmu lenn kapitol a grafickmu zvraznn klovch pojm nesniuje uitenost knihy
ani pro ty tene, kte ji budou chtt vyuvat spe jako koment k ad hoc nahldnut ne k soustavn etb.
V 15 kapitolch autor tene provd platnou pravou zstavnho prva
od A a do Z, a to s hlubokm a fundovanm pesahem do historick geneze
institutu a zahranin komparatistiky.
Po vodu a obecnm pojednn o zstavnm prvu jako zajiovacm instrumentu
autor detailn rozebr zstavu, rozsah
zstavnho prva, zajitn dluh, dvody a zpsoby vzniku zstavnho prva
a specifika zastaven ciz vci. Nsleduj rozshl pase o prvech a povinnostech ze zstavnho prva a jeho vkonu. Samostatn kapitoly jsou vnovny
zakzanm ujednnm a zniku zstavnho prva. Na zvr kniha obrac svoji
60
pozornost ke tem specifickm typm

zstavnho prva, a to zstavnmu prvu k podlu v korporaci, zstavnmu prvu k cennmu papru a zstavnmu prvu k pohledvce, po kterch nsleduje
pehled judikatury a pouit literatury
a peliv zpracovan rejstk.
Nejde vak pouze o formu za hranice bnho komente jde i obsah knihy. Autor tma pojednv velmi obrn
a na sv si tak pijde nejen praktikujc prvnk, snac se rozlousknout
konkrtn aplikan problm vyplvajc z nov a soudn judikaturou dosud
mlo osvtlen prvn pravy, ale i ten veden hlubm zjmem o zstavn
prvo jako nesmrn zajmav a staletmi proven civilistick institut. I pes
velkou mru detailu vak kniha neztrc
na pehlednosti a tivosti, nebo autor
podrobnosti vhodn pesouv do (vpravd robustnho) poznmkovho apartu.
Vzhledem k tomu, e publikace pojednv o nov prvn prav (by ve velmi
irokch souvislostech), nevyhb se autor jejmu hodnocen, a to jak ve vztahu ke starmu obanskmu zkonku,
tak i k zahraninm prvnm pravm.
Z hlediska komparatistiky jsou pak velmi zajmav autorovy postehy ohledn
vzorovch mezinrodnch prav (autor
psob v expertn skupin pro mezinrodn obchodn prvo UNCITRAL).
Jakkoli ten ct, e autor pat mezi
ty prvnky, kte se k novmu obanskmu zkonku stav vstcn, zachovv
si potebnou objektivitu a trefn poukazuje na dl nedostatky aktuln pravy, vetn doporuen de lege ferenda.
Asi nejcennjm pnosem knihy pro
irokou prvnickou obec je jej praktinost. V tto rovin se pln zrouje autorova mnohalet zkuenost bankovnho prvnka, kter zstavn prvo a jeho
mon skal dvrn zn z kadodenn
aplikan praxe. Mohu s klidnm svdomm potvrdit, e autor splnil svoje pedsevzet vepsan do vodu knihy a e
na jeho dlo nelze pout star prvnick aforismus kde zan problm, tam
kon koment. Kniha se problmm
nevyhb, a to ani v situacch, kde schz jakkoli interpretan opora v podob
pouiteln judikatury i rozvinut doktrny. K tmto blm mstm pistupuje
autor s velkou dkladnost a pi eten
vech interpretanch pravidel je patrn jeho snaha o vklad odpovdajc po-
tebm relnho hospodskho ivota.

Pi vtu klad publikace nelze pominout ani jej tiv jazyk a zcela nepokrytou snahu autora serizn tma
msty odlehit a pobavit tene asto a kuriznmi detaily z historie jeho
milovanho prvnho institutu. Peliv
ten se tak nap. dozv, e za starch
as byl z vkonu rozhodnut v ppad advokta vylouen i slun oblek, i
pikantn informaci o nezvyklm (a pro
nkoho snad i lkavm) zpsobu realizace zstavnho prva v krlovstv Pegu.
Za jedin (a s ohledem na ve een vpravd drobn) nedostatek dla tak
povauji pouze pouvn cizch vraz, kter i v odbornm prvnickm jazyce vyly z bnho uvn a mohou
zbyten znesnadovat porozumn textu u ir tensk veejnosti.
Pedstaven kniha je vznamnm pspvkem k vdeckmu diskursu v oblasti
nov civilnprvn pravy a m zaslouenou ambici stt se samozejmou soust prun knihovny kadho prvnka, kter v rmci sv praxe pichz
do styku se zstavnm prvem. By me
vborn poslouit pouze jako koment pi een konkrtnch prvnch otzek, vele doporuuji jej peten vcelku trplivmu teni bude odmnou
dkladn znalost tto zajmav a obtn prvn disciplny.
Mgr. KRYTOF ERMK, editel prvnho
odboru eskomoravsk stavebn spoitelny
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z odborn literatury
Frantiek Weyr:
Teorie prva
Wolters Kluwer, Praha 2016,
420 stran, 723 K.
V zvru roku 2015 vydalo nakladatelstv Wolters Kluwer v rmci ady klasickch prvnickch dl (editorem tto
ady je Ondej Hork) v reedici knihu
Frantika Weyra Teorie prva,1 od jejho
prvnho vydn v roce 1936 uplynulo letos prv 80 let.
Autor knihy Frantiek Weyr (25. 4. 1879
a 29. 6. 1951), vznamn esk prvnk, byl jednou z elnch osobnost na
prvorepublikov prvn vdy, zakladatel
a hlavn pedstavitel brnnsk normativn
koly prvn, profesor Prvnick fakulty
Masarykovy univerzity v Brn a jej prvn dkan. stednm pedmtem zjmu
Weyrovy vdeck innosti se stala prvn
filozofie, kter se proln celm jeho literrnm dlem. Weyr si stanovil za cl vybudovat skutenou prvn vdu, kterou mla bt jeho normativn prvn teorie nejen
jako prvn-teoretick, ale i prvn-filozofick uen. Vchodiskem normativn teorie je transcedentln (kritick) filozofie
Immanuela Kanta, pedevm Kantova
mylenka dualismu prody a mravnosti
(istho a praktickho rozumu).
Vydvan Teorie prva pedstavuje
Weyrovo nejvznamnj literrn dlo,
ve kterm autor shrnul sv vahy o prvn vd a jej noetice. Je vsledkem Weyrova nzorovho vvoje, kterm proel.
Je oznaovna jako meznk jeho vah,
ale i za ideov druh vydn jeho Zklad filosofie prvn2 z roku 1920. Autor
se ve sv Teorii prva zabv tmi problmy, jimi se zabval ji ve svch Zkladech filosofie prvn, a souasn zde
shrnuje tm vechny vsledky svch
noetickch, metodologickch a prvn-filozofickch vah, kter v t dob publikoval v ad svch knih a pojednn.
V pedmluv k Teorii prva Frantiek
Weyr vstin uvd, e uveden dlo m
bti meznkem v m dosavadn literrn
innosti vdeck a v jednotu shrnouti to,
emu jsem dosud uil a co jsem na rznch mstech a pi rznch pleitostech uveejnil. Mj pokus byl mn ulehen skutenost, e cel m dosavadn
vdeck innost byla od svho zatku
ovldna jedinou stedn mylenkou.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Lze ji stopovati ji v prvnch mch literrnch pracech, uveejnnch ped vce ne tvrtstoletm a j zstal jsem vren a do dneka. Je to mysl vybudovati
skutenou teorii prva, kterou jsem ji
ve svch studentskch letech postrdal.
Vrazu teorie uvm pi tom jako synonyma vrazu vdy.3 Weyrovu Teorii
prva je mono prvem zaadit mezi vdeck dla evropskho vznamu.
Kniha Teorie prva se skld ze dvou
st prvn st (obecn) a druh
st (kritick) a z dodatku. V obecn sti autor nastiuje zklady prvn teorie. Autor objasuje filozofick
zklad a vchodisko, pedkld rozlien mezi intelektem a vl (poznvnm a jednnm) a popisuje vzjemn
pomr funkc poznvajcho subjektu
a subjektu povinnostnho. Dle se zabv pojmem normy, platnost a innost normy, druhy norem a normovmi soubory. Rovn popisuje statick
a dynamick hledisko, vnuje se zdvojen pedmtu normativnho poznvn
a praktick funkci normy. Dle se zabv i otzkou vztahu normy a hodnoty,
interpretac a aplikac norem.
Kritick idealismus Weyrovi umonil
rozliovat mezi poznvnm (rozumem)
a chtnm (vl) a zachytit pnos poznvajcho subjektu do procesu poznn:
poznvajc subjekt me si pedstavovati i konstruovati svj pedmt rznm zpsobem: bu jako jsouc (existentn), nebo jako povinovan i chtn.
Tato pedstava (konstrukce) jest pnosem poznvajcho subjektu; odmyslme-li
si ji, zstv jakoto pedmt poznvn vc o sob, tedy pedmt zsadn nepoznateln.4
Jedin vlastnost vci o sob je danost,

tj. vlastnost bt pedmtem poznn
povechn danost (Gegebenheit) jev se
s hlediska kauslnho jako existence (skutenost), a s hlediska normativnho jako
platnost. Proda (jako takov) existuje,
norma plat Tyto vlastnosti poznvanho pedmtu obecn danost vci o sob,
existence (skutenost) prody a platnost
normy jev se jako pnosy i hypothsy
poznvajcho subjektu. Pravme-li tedy,
e pedmtem kauslnho poznvn jest
proda (vnj svt), pak patrn musme
chceme-li zachovat zkladn obdobu
ci, e pedmtem normativnho poznvn jest norma (nco, co m bti) a pedmtem poznvn teleologickho postult
(nco, co jest chtno).5
Pedmtem normativnho poznvn
jsou normy. Norma jest vraz neho,
co bti m poznvajce normy, poznvme jejich obsah, t j. to, co podle nich
bti m. Obsahem normy me bti cokoli. Z toho plyne, e obsah sm nerozhoduje o metod poznvac, nbr jedin forma, ve kter vystupuje6
Povinnost mono chpati bu objektivn, nebo subjektivn. V prvnm ppad spad v jedno s obsahem normy: tento
obsah, nebo: skutkov podstata, stanoven normou jev se jako povinnost.
V druhm ppad pistupuje pedstava
nkoho, kdo skutkovou podstatu, stanovenou normou, m pivodit, kdo se podle obsahu normy m zachovat. Tohoto
initele nazvme obecn povinnostnm
subjektem.7
Ve druh kritick sti podv autor kritiku tradin prvn nauky: podrobuje kritickmu rozboru vechny dleit obecn pojmy. Zabv se pedmtem
prvnickho poznvn (pojmem prvn
normy). Dle zkoum prvn vdu a jej
pomr k sociologii a historii, nastiuje
vzjemn pomr teorie (vdy) a prvn
praxe. Rovn se zabv prvem (prvnm dem) a spravedlnost, pozitivnost
prva, vztahem sttu a prva. Dle zkou-
1 Frantiek Weyr: Teorie prva, Orbis, Brno Praha

1936.
2 Frantiek Weyr: Zklady filosofie prvn (nauka
o poznvn prvnickm), A. Pa, Brno 1920.
3 Frantiek Weyr: Teorie prva, 2. vydn reprint,
Wolters Kluwer, Praha 2015.
4 Tamt, str. 25.
5 Tamt, str. 25.
6 Tamt, str. 34.
7 Tamt, str. 36.
61
z odborn literatury
8 Jaroslav Kallab: Nkolik poznmek k Weyrovu

spisu Teorie prva, asopis pro prvn a sttn
vdu, . I/1937, str. 257.
9 Zdenk Neubauer: Weyrova teorie prva, asopis
pro prvn a sttn vdu, . I/1937, str. 66.
Bulletin
slovenskej
advokcie
pin
. 4/2016
prof. JUDr. Jn Mazk, PhD.:
Pokuta za dovolanie:
Chybne pochopen
tradcie?
Pspvek se vnuje zkonn monosti Nejvyho soudu uloit pokutu
za neppustn nebo neopodstatnn
dovoln. Autor po analze ustanoven,
kter takovou monost upravuj, dochz k ad zvr a doporuen. Zkonn
prava je podle nj nejasn, nepesn,
diskriminan, a z toho dvodu nepouiteln v soudn praxi. Proto by bylo
vhodn, aby se kritizovan prava, pokud m doshnout svho elu, novelizovala. Zvr lnku pat nvrhu takov novely.
62
a vvoj normativn teorie. Dodatek obsahuje i pehled literrn tvorby vznikl

v prosted jeho prvn koly.
Ve svm lnku Nkolik poznmek
k Weyrovu spisu Teorie prva vznamn prvn filozof Jaroslav Kallab pe:
jest mlo spis tak naplnnch mylenkami jak filosofickmi, tak prvnickmi, nkdy zcela novmi, nkdy origineln
formulovanmi, vdy nabdajcmi k dalmu pemlen, jako tento spis, v nm
Weyr shrnul vsledky aspo dvaceti let
sv piln a soustavn vdeck prce. Vda
prvn, zvl nae, bude se musiti v nejrznjch svch odvtvch vdy znovu
k tomuto spisu vraceti, teba i jen proto,
aby si ovila a lpe vyzbrojila sv uen
odchyln.8 Tak vznamn prvorepublikov stavn prvnk Zdenk Neubauer
ve sv stati Weyrova teorie prva prci vysoce hodnot: Je to dlo vhradn teoretick, kter nelze zaaditi k dnmu
z uvedench typ na prvnick literatury, nehov dnmu z bnch poadavk
dnench hromadnch konsument prvnickch publikac, a praktik, a studen-
t, a nebude ani autoru na prospch pro

njak nvrh jmenovac. A pece bylo napsno a je a bude hodn teno Nebo
nezmizela ani u ns jet docela touha
po skuten prvn kultue. Vydn knihy
tohoto druhu je v naem kulturnm ivot udlost zcela mimodnou.9
Reedici Weyrovy Teorie prva doplnil
vodem profesor brnnsk prvnick fakulty Milo Veea, v nm teni vstin pibliuje nejen samotnou Weyrovu Teorii prva, ale i celou i Weyrovy
osobnosti, vetn pedstaven celho jeho dla, ivotn a vdeck drhy.
Reedice knihy Frantika Weyra Teorie prva je vznamnm pnosem pro
eskou prvn vdu, nebo toto zkladn prvn-filozofick a prvn-teoretick
dlo uin pstupnm esk prvnick
i laick veejnosti. Pispje tak k oiven Weyrovch mylenek a nepochybn
poskytne adu novch podnt k vahm na dan tma.
4 2016
nrok piznvaj tak, jako by se na konu zastnil advokt, jin nrok v celosti odmtaj a argumentuj tm, e se jedn o nhradu, kter nle pouze tehdy,
pokud se na konu zastnil advokt.
Pi absenci jednoznanho rozhodnut
Nejvyho soudu Slovensk republiky
autor konfrontuje argumentaci soud,
uvd podprn argumenty pro zvr, e
nhrada za ztrtu asu by se mla rovn piznvat pi konu, na kterm se
zastn advoktn koncipient.
Ronk XXII | Vydva Slovensk advoktska komora, Kolrska 4, 813 42 Bratislava | www.sak.sk
bulletin
slovenskej
advokcie
m obecn pojem prvn d, mezinrodn prvo a prameny prva. Popisuje

pojmy prvn osobnost, orgn a kompetence (pslunost). Nastiuje stupovitou vstavbu prvnho du i zsady
prvnho zen. Dle podv charakteristiku tradin prvn nauky, objasuje
rzn zpsoby dlen prva: objektivn
a subjektivn prvo, materiln (hmotn) a formln (procesn) prvo, veejn a soukrom prvo, konstitutivn a deklaratorn, kogentn a dispozitivn, prvo
vcn a obligan. V neposledn ad rozliuje prvo pirozen, obyejov, psan
a nepsan. Vnuje se tak prvn systematice, definici sttu, nauce o sttnch
formch a funkcch, organizaci sttnch
funkc a zkonodrstv, politickm stranm, soudnictv a sprv, hlav sttu atd.
V zvru sv Teorie prva Weyr pipojil dodatek, ve kterm popisuje vznik
Rekodifikcia
civilnho
procesnho prva:
Odvolanie, sanos
akasan sanos
Nhrada
zastratu asu
pri kone advoktskeho
koncipienta
Pokuta
zadovolanie:
Chybne pochopen
tradcie?
Mala herba
cito crescit
alebo ke dvaja
robia to ist...
JUDr. RENATA RZKOV, Ph.D.,

asistentka soudce stavnho soudu
doc. JUDr. Marek tevek, PhD.:

Mala herba cito crescit
alebo ke dvaja robia
to ist
JUDr. Ivan Syrov, PhD.:
Nhrada za stratu asu
pi kone advoktskho
koncipienta
lnek se vnuje aktulnmu problmu, kde soudy v rozhodnutch o nkladech zen odlin pistupuj k nroku strany na nhradu za ztrtu asu pi
konu, na kterm se zastnil advoktn koncipient. Zatmco nkter soudy
Pspvek polemicky reaguje na lnek prof. JUDr. Jna Mazka, PhD.,

uveejnn v tomto sle Bulletinu. Nabz strun historick pehled institutu
pokuty za sudistv a tak interpretaci
tohoto institutu odlinou od profesora
Mazka. Interpretace v lnku podrobn zdvoduje opodstatnnost tohoto institutu v obanskm soudnm du (civiln sporov poriadok).
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z

6/2014
z odborn literatury
lnky
z advokacie
Toccata d-moll BWV 565

Zaili jsme toho letos v kvtnu zase
plno. Slavn mjov dny byly pohnut.
Nejdv pehldka na Vtkov. Zeman
tam jmenoval nov generly a Duka
vojskm v duchu tch nejhorch kesanskch tradic poehnal.
Pak pila recepce na postsovtskm velvyslanectv. Ta se taky vydaila, obsazen bylo hvzdn. Vedle Zemana a Klause nechybli ani Neas s Nagyovou za ODS, za SSD tech, Hamek a Mldek, za komunisty Semelov, za lidovce zase u Cyril
Svoboda, za miliarde Beran, za prolete Veleba, za textae
Slovek a za fare Duka, pevleen za patriarchu v Rusi.
Vichni mluvili rusky, jak se tomu v mld ve kolch nauili. Obsahov to byl ir stalinismus, rovn kolskho pvodu.
Nezd se, e by se nkdo z ptomnch vyjdil k okupaci eskoslovenska v r. 1968, nato k anexi Krymu v r. 2014. To jsou
zem daleko od hexagramu Moskva, Peking, Dill, Jin Afrika, Brazlie, Washington, jak o tom u slavn Dukova geopolitick doktrna. Spe vak esko a Ukrajina pat k moskevsk sti hexagramu. Jet uvidme, co k tomu hexagonu ekne
Pentagon. koda jen, e nov Neasov vytlaila z role klasickou Bobokovou. Amnestie, ppadn azyl na Sibii se mohou
vdycky hodit. Janukovy si to u uv a Asad k tomu nem
daleko. Tak nazdarovje, molodci i dvoky, a ve stakanech nikdy nevyschne vodka Putinka a rum Tuzeman. Jo, a ubalte si
papirosu z moskevsk Pravdy.
Vznamnou udlost letonho mje byla i nvtva Nonch
vlk. Je to Putinova csask garda a jezd to na motorkch.
K nm na Moravu se probili pes Polsko, kde je nechtli vidt,
a zskali zde do svch ad spiklence Haka. V helm a kanadch to bude hejtmanovi sluet. Teba to u Vlk dothne a
na Sturmbannfhrera a v tto hodnosti bude steit Prask
hrad a Lny proti prask kavrn. Divn je, e motorky tentokrt nikdo nesvtil, a v adch vysokho klru jsou se svcenm motorek a fotbalovch miud bohat zkuenosti. Snad jsme
svtitele pod helmami a v evu silnch motor pehldli a peslechli. Pnbh mu to odpus. Pt a se tak nestyd. Nakonec
pod velenm hauptmanna Haka padl s poehnnm esk biskupsk konference do rukou Vlk i Berln a Merkelov se nevzmohla ani na poplaen kvokn. Patamuto my vlki gerji.
Jen pokej, zajci!
Vborn akce byla t panychida k 700. narozeninm Karla IV. Nvtvnci panychidy museli projt ulikou hanby od Pranho mostu a do katedrly pod neustlm dohledem prezidentsk vcarsk gardy, v bezpenostnch rmech se museli zouvat
a podrobit se kontrole reflexnch prvk. Jet e sm oslavenec
v katedrle u byl ve svm hrob v krlovsk krypt, jak si to
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
ped staletmi pl. Pn zesnulho se m plnit. Kdo chce bt

rozptlen, nech je rozptlen, kdo splen, a se mu vyhov. Kdo
chce bt pohben v kesansk katedrle, kterou dal sm postavit, nech odpov tam, a ne ve sttnm mauzoleu. Sttn
mauzoleum je na Vtkov a v Kremlu. stavn zkon me snad
zmnit katedrlu na sttn mauzoleum Vta, Vclava, Vojtcha
a Miloe, ale neme zmnit pn nebotka leet v katedrle.
Bude muset Evropan Karel IV. dat o azyl u pbuznch, pochovanch v Lucemburku? stavn zkon patrn me i nadit,
e Milo Zeman bude pohben v krlovsk hrobce vedle csae
Karla a e se znroduje cel esk republika i s obyvatelstvem
vetn lechtov. To bude konen ten rozhodn krok, k nmu
beztak tato uboh zem pomalu smuje. Hlavn v stav nezapomenout na vedouc lohu vdce.
To nejzbavnj ns teprve ek. Nov svatovtsk varhany.
U se na n vybr. Sazka dala pt milion, Valenta, Ketnsk
a Babi urit nezstanou pozadu. Almunk Dominik pi dvoe Miloe I. douf, e podn pumpne t mn zmon vc. O varhanch se nev, jak budou, kdo je bude stavt, za kolik, kde vlastn budou, ani jestli se tam vejdou. Nev se ani, kdo
na n bude hrt a kdo ho bude jmenovat. Zcela nejasn je, ty
varhany a do znrodnn Karly IV. lechtov budou. Sttu? Hradu? Crkve? V podlovm spoluvlastnictv Amise Zemana a Amila Duky? Aby tak nakonec ty varhany patily Mons. Halkovi!
V se jen jedno. Co se na n bude pi premie hrt. Rozhodl to Zeman u pedem. Bude to Toccata d-moll od J. S. Bacha BWV (Bach Werke Verzeichnis) 565, a to bez fugy. Bach
to sloil, kdy byl varhankem v Arnstadtu. Nebylo mu tenkrt
ani dvacet. Ale efektn to je a zn to kad, i kdy nev, e to je
od Bacha. Jen jestli se to zrovna k tto pleitosti do katolick,
esk a gotick katedrly hod. Bach byl toti protestant a Nmec a jeho hudba je barokn. Ale Zeman je zkrtka vykolen
v tom marxismu-narcisismu, rutina je jedin jazyk, kter se uil,
toccata d-moll jedin kus, kter slyel na varhany. Navc m sv
odbornky na varhann hudbu, Nejedlho, Tvrdka, Ovka,
Myne a Forejta. Duka m zase experty na motorky a fotbal.
Te pleno organo, unisono.
Tudud tududududd. Tudud tududud!
To bude zase ostuda!
Ale vte co? Teba Zeman meem Karla IV. vyene loupeiv ryte z Praskho hradu i jinch hnzd, postav nm Velkou
nskou hladovou ze a prezidentskm dekretem vyhls, e se
zaslouil o varhany i o stt.
Tududud!
Kvten 2016
KAREL ERMK
63
z esk advokacie
Z krn praxe
Je krnm provinnm, jestlie advokt, kter v o zastoupen, kontaktuje protistranu bez pedchozho souhlasu advokta, kter ji zastupuje.
Krn pkaz krnho sentu krn komise AK

ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. K 88/2014
- povinnost veobecn poctivm, estnm a slunm

chovnm pispvat k dstojnosti a vnosti advoktnho stavu,
- povinnost nejednat pmo s osobou, se kterou poskytovan prvn sluba souvis, je-li tato osoba zastoupena advoktem, bez pedchozho souhlasu tohoto
advokta,
m poruila
Krn obvinn JUDr. V. K., advoktka, se dopustila krnho provinn tm, e

jako prvn zstupkyn L. V. jako otce ve sporu proti
M. V. jako matce, prvn zastoupen advoktem Mgr. R. S.
v zen vedenm u okresnho soudu o pravu pomr k nezletilmu synovi, dne 28. 3. 2014 telefonicky kontaktovala
pmo M. V., akoliv j bylo znmo, e M. V. je v tomto zen
prvn zastoupena advoktem Mgr. R. S., a akoliv k jednn s protistranou nemla pedchoz souhlas tohoto advokta,
tedy
pi vkonu advokacie nejednala svdomit,
pi vkonu advokacie nepostupovala tak, aby nesniovala dstojnost advoktnho stavu, kdy za tm elem
nedodrovala Pravidla profesionln etiky ukldajc j
ust. 16 odst. 2 zkona o advokacii,

ust. 17 zkona o advokacii ve spojen s l. 4 odst. 1
a l. 11 odst. 1 Pravidel profesionln etiky.
Za toto jednn se j dle ust. 34a odst. 2 zk. . 85/1996 Sb.,
o advokacii, v platnm znn, ukld krn opaten
napomenut.
Krn obvinn je povinna dle ust. 33a odst. 2 zk.
. 85/1996 Sb., o advokacii, zaplatit esk advoktn komoe nhradu nklad krnho zen ve vi 8 000 K. Nklady jsou splatn do 15 dn od prvn moci tohoto krnho
pkazu na et esk advoktn komory.
Pipravil JUDr. JAN SYKA,
vedouc oddlen pro vci krn AK.
Odeli do nebesk sn
V lednu a dubnu 2016 navdy opustili svoji praxi i sv blzk tito advokti a advoktky:
*10. 12. 1947
15.
1. 2016
JUDr. tpn Bedn, advokt v Plzni
*17. 1. 1946
19.
1. 2016
JUDr. Ludmila Lejnarov, advoktka v Praze 4
*20. 8. 1953
25.
1. 2016
JUDr. Bohdan Serafin, advokt v Ostrav
*1. 11. 1954
22.
2. 2016
Mgr. Michal ervinka, advokt v Praze 4
*8. 10. 1984
23.
2. 2016
JUDr. Lambert Hal, advokt v Praze 5
*22. 7. 1952
2.
3. 2016
JUDr. Lubo Chaloupka, advokt v Brn
*17. 9. 1957
4.
3. 2016
JUDr. Miroslava Topolov, advoktka ve Svitavch
*2. 12. 1960
18.
4. 2016
JUDr. Jana Brodinov, advoktka ve Veradicch
*20. 7. 1957
19.
4. 2016
Mgr. Frantiek Kadlec, advokt v Praze 8
est jejich pamtce!

Na etn pn ten se Bulletin advokacie se rozhodl pinet tyikrt
do roka, vdy v slech 3, 6, 9 a 12, jmenn pehled koleg a kolegy,
kte v uplynulch mscch navdycky odeli.
.
Red
64
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z esk advokacie
Pojitn obanskho majetku

a pojitn osob pro advokty, jejich
zamstnance a rodinn pslunky
Pojiovac makl WI-ASS R s. r. o. nabz pro
zapsan advokty, jejich zamstnance a rodinn
pslunky, a to ve spoluprci s oddlenm
RENOMIA BENEFIT, tak exkluzivn produkty
v oblasti soukromho pojitn a pojitn osob:
Pojitn obanskho majetku rodinn domy, byty

a domcnosti
Zjemce o toto pojitn si me vybrat ze dvou produkt,
a to DOMEX SUPER PRIMA (pojistitel PP), ppadn Bydlen s asistenc a Domcnost s asistenc (pojistitel Generali).
Oba produkty lze sjednat s 60% obchodn slevou.
Pojitn vozidel se slevou 60 % (viz Bulletin advokacie

. 5/2016)
Odpovdnost zamstnance vi zamstnavateli
se slevou 40 %,
vetn nhrady kody zpsoben zamstnavateli nesplnnm zkonn povinnosti vas. ist finann kody vznikl
v dsledku prodlen uloenm pokuty nebo penle na zklad pravomocnho rozhodnut sprvnho orgnu jsou kryty
volitelnm pipojitnm Pokuty a penle.
Cestovn pojitn se slevou 10 % nebo 55 %

Zjemce o toto pojitn si me vybrat ze dvou pojistitel,
a to INTER PARTNER ASSISTANCE, S. A., len skupiny
AXA (sleva 55 %), nebo ERV pojiovny, a. s. (sleva 10 %).
Pestoe ERV pojiovna neposkytla vraznou slevu, zaazujeme ji do na nabdky vzhledem k tomu, e poskytuje celosvtovou asistenn s Euro center. V obou ppadech si
me klient vybrat z rznch variant kryt (od pojitn pouze lebnch vhod a po nejir kryt na trhu).
Pojitn dennch dvek v pracovn neschopnosti

bez dokldn pjmu
Oproti bn nabzenmu produktu nen teba do denn
dvky 1 000 K dokldat pjem.
hokoli, kdo do automobilu usedne pojiuj se vechna msta dle technickho prkazu.
Nabzme vhodnj cenu pojistnho a kvalitnj rozsah
pojistnho kryt.
Oproti bn nabdce na trhu je plnn poskytnuto i v ppad:
dennho odkodnho razem
pohebnho
vloh na invalidn vozk
Pojitn razu se 7x ni hodnotou pojistnho

Pinme nejir pojistn kryt na trhu a vzhledem ke skupinovmu een velmi pznivou cenu.
Hlavn vhody:
vborn cena pojitn
bez zkoumn zdravotnho stavu
bez rozliovn pracovnho zaazen a sportovnch innost
Spolenost WI-ASS R s. r. o. psob na eskm pojistnm trhu ji od roku 1993. Je nezvislm subjektem poskytujcm sluby v oblasti pojitn a zen rizik. Psob pevn
v oblasti pojitn prmyslu a podnikatel, nabz vak sluby
i v rmci majetkovho a ivotnho pojitn. Pokud se te pojitn profesn odpovdnosti, zamuje se pedevm na pojitn advokt a jinch prvnickch profes.
Vdy hj zjmy svch klient a vyjednv pro n ty nejlep
pojistn podmnky. V rmci komplexnch slueb poskytuje klientm analzu pojitn a jeho optimalizaci. Do irokho rozsahu slueb pat rovn mezinrodn sluby vetn pstupu
na zahranin pojistn trhy a odbornho svtovho know-how.
Od roku 2011 je WI-ASS R soust RENOMIA GROUP,
nejvt skupiny pojiovacch makl v esk republice.
Dky lenstv v RENOMIA GROUP nabz jedinen odborn zzem a komplexn sluby na profesionln rovni.
V ppad dotaz, i konkrtnch poadavk jsme vm k dispozici na ne uvedench kontaktech:
http://www.wiass.cz
ivotn a razov pojitn

ir plnn u razovho pojitn sedadel.
Tento druh pojitn se neve na konkrtn osoby, ale na koPojiovac makli
Zdenk Chovanec
Ing. Pavla Formnkov
Ivo Drbek
Libor Karn
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Kancel
Praha
Praha
Olomouc
Olomouc
E-mail
chovanec@wiass.cz
formankova@wiass.cz
drabek@wiass.cz
karny@wiass.cz
Mgr. ZDENK TUREK, editel oddlen

odpovdnostnho pojitn WI-ASS R
Telefonn pevn linka
Mobiln telefon
+420 274 812 921

+420 222 390 843
+420 585 225 324
+420 585 225 324
+420 605 298 336

+420 739 544 412
+420 736 628 108
+420 730 522 520
65
z esk advokacie
Z jednn pedstavenstva AK
PEDSTAVENSTVO AK SE VE DNECH
9. A 10. KVTNA 2016 SELO NA SV
28. SCHZI V TOMTO VOLEBNM OBDOB
V SDLE AK, V KAKOV PALCI V PRAZE.
JAKO VDY PROJEDNALI LENOV
PEDSTAVENSTVA AK NEJPRVE
POZASTAVEN VKONU ADVOKACIE
NKTERM KOLEGM-ADVOKTM I
VYKRTNUT ZE SEZNAMU ADVOKT.
lenov pedstavenstva AK se seznmili s psemnou analzou k otzce zajiovn prostoru pro advokty pi seznamovn se s utajovanmi skutenostmi v sdle AK. Pedmtem
analzy bylo, zda AK me ve svm sdle advoktm nabdnout slubu spovajc v tom, e na vlastn
nklady zd prostor pro seznamovn se s utajovanmi informacemi. Vslovn prvn prava tto problematiky nen
a evidentn zde existuje legislativn mezera. Podle stvajc
pravy kad, kdo se chce seznamovat s utajovanmi skutenostmi, mus splovat povinnosti stanoven zkonem. Protoe AK tuto povinnost mla v zen o monosti pozastaven
vkonu advokacie, splnila jako instituce fyzick i administrativn podmnky pro nakldn s informacemi v reimu vyhrazen. Zsadnm problmem je vak to, e AK splnila tyto
podmnky jako instituce, co nezahrnuje monost a neznamen splnn podmnek tchto nleitost pro tet subjekty advokty vykonvajc obhajobu. V diskusi pevil nzor, e by
bylo namst iniciovat legislativn pravu, a to tak, aby se advoktm usnadnily obhajoby v tchto vcech. Proto bylo uloeno odboru vnj a vnitn legislativy AK, aby vypracoval
nvrh vcnho zmru ve smyslu ve uvedenm, a mezinrodnmu odboru AK bylo uloeno provst zkladn reeri
tto problematiky v rmci zahraninch advoktnch komor.
Vedouc odboru vnj a vnitn legislativy AK JUDr. Johan Justo informoval, e AK oficiln pedloila Ministerstvu financ a Ministerstvu spravedlnosti nvrh novely zkona
66
o DPH, kter reagoval na problematiku zkonn mlenlivosti advokta pi podvn kontrolnch hlen. V mezidob MF
R a GF publikovaly tiskovou zprvu, e podle jejich nzoru advokt podnm kontrolnho hlen neporuuje svou
zkonnou povinnost mlenlivosti. Zd se, e nezbyde nic jinho, ne tuto problematiku podrobit stavnmu testu. Pedstavenstvo AK vak uloilo jet pipravit nvrh stanoviska ke spolenmu stanovisku MF a GF a v souvislosti s tm
vhodnm procesnm zpsobem reagovat na stavn stnost
skupiny sentor, kte se v tto problematice ji obrtili
na stavn soud. Prostednictvm JUDr. Antonna Mokrho,
mstopedsedy AK a viceprezidenta CCBE, bude tato instituce podna o podporu.
Pedstavenstvo AK odsouhlasilo pracovn skupinu z ad
advokt pro ppravu variantnho legislativnho een problematiky prvn pravy provdn domovnch prohldek nebo
prohldek jinch prostor, v nich advokt vykonv advokacii
podle 85b tr. du. Vznik tto komise je jednm z vsledk
odbornho justinho semine k uveden problematice, kter byl zorganizovn v Kromi a kterho se AK aktivn
zastnila. Komise bude pracovat ve sloen: JUDr. Jan Bro,
JUDr. Ji Csa, doc. JUDr. Tom Givna, Ph.D., JUDr. Milan Jelnek, JUDr. Katarzyna Krzysztyniak, Ph.D., JUDr. Tom Sokol, JUDr. Petr Polednk a JUDr. Irena Schejbalov.
V diskusi ke zprv lenky pedstavenstva AK JUDr. Lenky Vidoviov z mezinrodn konference o specializaci advokt (viz jej lnek na str. 6769 pozn. red.) bylo uloeno
pedsedovi a tajemnkovi AK pedloit opakovan materily, kter AK zpracovala v souvislosti s dvjm nvrhem
novely zkona o advokacii a kter souvisej s povinnm celoivotnm vzdlvnm advokt. Zmrem je vytvoit koncepci celoivotnho vzdlvn a pedloit ji k vaze jednn
7. snmu AK, kter probhne na podzim 2017.
Podrobn zpis z 28. schze pedstavenstva AK (stejn jako vechny ostatn) jsou vem advoktm a advoktnm koncipientm k dispozici na www.cak.cz/rubrika Orgny Komory/
Pedstavenstvo/Zpis z jednn.
icha
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z Evropy
Workshop on LawyersSpecialisation
v Katowicch
DNE 15. 4. 2016
USPODALA REGIONLN
KOMORA PRVNCH
PORADC V KATOWICCH
(RADCW PRWNYCH)
VE SPOLUPRCI S CENTREM
VZKUMU EVROPSKHO
PRVA A POD ZTITOU
POLSK DELEGACE CCBE
ZAJMAV SEMIN
TKAJC SE VZDLVN
A SPECIALIZACE ADVOKT
V JEDNOTLIVCH
EVROPSKCH ZEMCH.
SEMIN SE KONAL
NA PRVNICK FAKULT
V KATOWICCH.
sto konn bylo zvoleno velmi vhodn nejen

v nvaznosti na obsah
semine. Mne osobn
nadchla ji jen modern
a vzdun stavba prvnick fakulty s kulatou vstupn aulou s otevenmi ochozy, na kterch je vidt il pohyb, diskutujc skupinky student i vyuujcch.
Na programu semine nebyla sice
pmo situace v esk advokacii, byl ale
shledn natolik zajmavm, e jsem byla pedstavenstvem vyslna astnit se
tto mezinrodn akce.
Odborn konference na tma poskytovn prvnch slueb a specializace
prvnch slueb byla pipravena s opravdovou p a byla velmi erudovan obsazena jak zstupci CCBE, tak autory pspvk, kte prezentovali situaci v tto
oblasti vdy ve sv domovsk advokacii. Stav specializac a vzdlvn advokt z Nmecka pedstavila pan Sabine Gries-Redeker, advoktka z Bonnu,
situaci ve Francii piblil pan Christian
Leroy, advokt z Lyonu, prof. Julian Lobay z Birmingham Law School zhodnotil systm specializac ve Velk Britnii,
panlskou cestu popsal pan Aitzol Asla, advokt z Bilbaa, a o specializaci holandskch advokt zamench na rodinn prvo hovoila Diana Kroezen,
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Modertor akce Jerdrej Klatka (zstupce

polsk delegace CCBE) uvd pspvek
Diany Kroezen, advoktky z Nizozem.
advoktka z Nizozemska, kter je navc

pedsedkyn Dutch Family Lawyers and
Divorce Mediators Association.
Byla jsem pekvapena hojnou ast
a zjmem polskch advokt (radcw
prwnych), kte se sjeli opravdu z celho Polska. Auditorium bylo zaplnno
advokty z velkch i malch kancel,
jak mladmi, tak i zkuenjmi. Bylo
zejm, e toto tma ji njakou dobu
vyvolv bouliv diskuse a celou polskou advokacii spojuje (i rozdluje). Mimochodem cel akce byla organizan dobe zajitna, asov rozvrh byl
dodrovn, snad jen s jedinou vjimkou prothla se zvren diskuse, co
se ale dalo pedpokldat, nebo advokti (polsk kolegy nevyjmaje) jsou velmi
hovorn a rdi se poslouchaj.
vodn vahy k tmatu konference znly:
Maj se advokti ve sv praxi dle
specializovat?
Pokud ano bude specializace pnosem, nebo lze oekvat spe pote?
Je specializace hrozbou pro advokty, kte poskytuj prvn sluby (tzv.
generln praxi), a je tento strach
oprvnn?
Kdo bude dohlet nad vzdlvnm specialist, udlovnm titulu
specialista je to kol pro samo-
sprvn organizace (komory), nebo m nad tmto systmem dohlet sttn sprva?
Specializace nmecky dkladn

a propracovan
Nmeck systm advokt specialist (pouvaj titul Fachanwalt, znm
nm mj. z vizitek nmeckch koleg) je
zjevn nejpropracovanjm systmem,
dovedenm a do krajnosti. Jak referujc advoktka uvedla, sah v Nmecku debata o profesnm zamen a do 30. let
20. stolet, kdy vak byla spe vtanou
zminkou pro vyazen idovskch koleg z pracovnho uplatnn v prvn oblasti. Serizn debaty vak jsou v Nmecku vedeny ji ti destky let a vsledkem
je dnen stav, kdy po absolvovn tyletho studia (law study) nsleduje prvn sttn zkouka, pot nastupuje dvoulet povinn praxe (traineeship) a pot
druh sttn zkouka (Rechtsanwalt).
Pot je mono vybrat si celkov z 23 danch prvnch specializac, v tomto zvolenm oboru absolvovat systm vzdlvn
a doshnout titulu Fachanwalt. Titul
Fachanwalt je mezi advokty dan.
Jednotlivmi specializacemi jsou obory
bn jako u ns, nap. pracovn prvo,
rodinn, daov, trestn atd. Specializa-
67
z Evropy
ce v Nmecku je zakotvena v zkon.
Systm specializac je v Nmecku rozen a je ji dostaten zait. Klienti
a veejnost spe hledaj specialistu ne
nespecializovanho advokta.
Pokud nmeck advokt chce doshnout titulu specialista, pak vedle
obecnho prvnho vzdln mus mt
speciln znalosti ve zvolenm oboru,
absolvovat systm vzdlvn ve zvolenm oboru, absolvovat praxi a mt zkuenosti ve zvolenm oboru. Systm specializac je uren pouze pro toho, kdo
se chce nadle vzdlvat, a je dostaten flexibiln.
Take cesta je nron a konkrtn
vyaduje:
Zkuenosti: jako advokt (prvnk)
3 roky + nejmn 6 let ve specializovanm oboru (advokt mus dokumentovat u zkouek soupis ppad a ppadov studie).
Znalosti: teoretick a ve speciln oblasti, absolvovn specilnch
kurz. Speciln akreditovan kurzy pod advoktn komora i komern subjekty.
Zkouky: organizuje mstn advoktn komora po podn dosti,
jej soust je psemn prezentace, doloen vzdln, zkuenost, nsleduje stn zkouka ped
komis, pedseda mstn komory
je pedsedou komise. Vsledkem
spn zkouky je udlen titulu
Fachanwalt.
Povinn dal vzdlvn: je nutn,
v rozsahu 15 hodin ron (dokld se vdy ron komoe, mohou
to bt asti na kolench, specilnch kurzech dalho vzdlvn, e-learningov kurzy apod.). Pokud nen dal vzdln doloeno,
advoktn komora je oprvnna titul odejmout.
Systm nmeckch specializac a vzdlvn se stle vyvj, m v Nmecku sv
pznivce a odprce. Skutenost vak
je, e kad rok pibv specialist,
o vzdlvn a titul specialista je velk
zjem. V diskusch ale bv kritizovna plin specializace (overqualification) a msto Fachanwalt se objevuje
termn Fachidiot jako a pejorativn vraz pro zce profesn zamenho
prvnka, kter je hluboce soustedn
pouze na jednu oblast, kterou praktikuje, a na nic jinho.
68
Specializace francouzsky rozevlt

Ve Francii plat od roku 2012 zcela nov systm, kter je vsledkem mnohaletch diskus a kter je zaloen na tom,
e existuje nrodn systm 26 specializac (obor). Tento poet je ale flexibiln, podle poteby me bt doplovn. I ve Francii se specialist podrobuj
vzdlvn ve zvolen oblasti a skldaj zkouky.
Dvodem pro specializizaci je pro advokty vidina lepho uplatnn na trhu,
existujc sout mezi advokty, zjem
na dalm vzdlvn a udrovn odborn rovn.
O specializaci v danm oboru se lze
uchzet tehdy, jestlie kandidt dolo
nejmn tyletou speciln praxi, podrob se psemn a stn zkouce.
Stejn jako v Nmecku je povinn dal vzdlvn (nejmn 20 hodin ron).
Podle pednejcho na rozdl od Nmecka je ve Francii zjem o zskn specializace klesajc.
Specializace anglicky tradin

Velk Britnie je v oboru specializace ji historicky nejdl, zkladn lenn
na barristers a solicitors je veobecn znm, a tmto tradinm dlenm je
tak nutno na problematiku nahlet. Situaci komplikuje jet skutenost, e Anglie, Wales a Skotsko maj mrn odlin
prvn systmy. Byl zmnn systm poskytovn prvnch slueb ve Velk Britnii:
Vyhrazen vci (prvn slubu mohou poskytovat pouze uren specialist prvnci).
Nevyhrazen vci (prvn pomoc
mohou legln poskytnout i jin subjekty, nap. pro bono organizace).
I ve Velk Britnii vak pi historickm
rozdlen specializace existuje, protoe je
mj. prostedkem k udren a zven kvality poskytovn prvnch slueb. Specializaci podporuj advoktn komory a je
dobrovoln. Advoktn komora udluje
znmku kvality, pokud ji chce advokt
zskat, mus se podrobit dan procedue
(L. S. Accreditation schemes) a doloit zkuenosti, praxi ve zvolenm oboru,
doloit soupis ppad a obhjit ve pi
stnm slyen. Dal znmkou kvality
udlovanou ve Velk Britnii je Legcel
(Legal Practise Quality Mark) za vynikajc legal practise management and
client case, kdy se znmkuje dle danch

standard v sedmi oblastech.
Pednejc ml spe rezervovan postoj ke specializacm, podle jeho nzoru
generln praxe by mla bt zachovna,
specializovat se je sice nutn, ale plin
specializace by mohla vst k velk fragmentaci. Specializace by mla bt dobrovoln, a ne dobrovoln povinn, jako je tomu nap. v Nmecku.
panlsk opatrn nakroen

panlsk cesta je v zatcch, ale ji
pomrn dlouhou dobu je ve panlsk
advokacii toto tma diskutovan podobn jako v Polsku. Specializace systmov uchopena nen, je dobrovoln,
asto vynucen trhem i momentln
poptvkou po uritm oboru. panlt
advokti se mohou astnit kurz a semin podanch advoktn komorou
ve zvolenm oboru, ast je dobrovoln, podobn jako nap. v esk republice. Specializace je upravena zkonem
pouze pro oblast insolvennho prva
nebo pro mediaci. Nvazn vzdlvn
povinn nen.
Podle nzoru referujcho je situace
na trhu prvnch slueb takov, e specializace existuje, a je otzkou, zda je nutn
ji vbec njak zavdt, institucionalizovat i regulovat. Ve panlsku je situace
odlin ve velkch mstech a na venkov,
kde je poptvka spe po advoktech s generln prax. Specializace (a podmnky
vkonu v tto speciln oblasti) ve panlsku je zkonem regulovna pouze u insolvenc a mediac. Situace ve panlsku
je zejm nejvce podobn situaci v esk republice, i kdy u ns se zatm debaty nad specializacemi clen nevedou.
Specializace nizozemsk
pvtiv a zaveden zdola
Zcela jin zpsob, jak uvst mylenku
specializac v ivot, zvolila advokacie nizozemsk. Advokti se tam tradin podle svho pevaujcho zamen bn
sdruuj v asociacch (nap. v oblasti rodinnho prva). Sami lenov asociace
v oblasti rodinnho prva se dobrovoln zavzali k celoivotnmu vzdlvn,
zaloili Institut vzdlvn, nastavili pravidla a podmnky vzdlvn, nutn poet hodin pro zkladn vcvik, nvazn
vzdlvn, median trnink a podmnWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z Evropy
ky kreditnho systmu. Vsledkem vzdlvacho systmu je udlen titulu law

specialist recomended by Dutch Bar Association. Je formalizovno i disciplinrn zen, stnosti klient. Asociace se sna podvat legislativn nvrhy,
lobbuje, obrac se na politick pedstavitele. lenov asociace publikuj, vystupuj v mdich, za dobu psoben si zskali povst respektovan instituce, maj
reklamu v televizi, rdiu a na internetu.
Vztah asociace a Dutch Bar je zk,
ob organizace se respektuj, dopluj
sv innosti, ale nekonkuruj si. V Nizozemsku existuj i dal asociace (tam
ji panuje konkurenn vztah, sdruuj i nap. meditory neadvokty, pracujc v oboru rodinnho prva, apod.).
Dutch Bar Asocciation (DBA) tak udluje znmku kvality. A jak dodala pednejc na zvr, dokonce i advokti,
kte drazn hj svou generln praxi
(general practitioners), maj tak svou
asociaci a brn svou nespecializaci.
Nizozemsk model je cestou, kter je
velmi sympatick a nensiln. Advokti specialist se sdruuj neformln,
dobrovoln se podrobuj vzdlvacmu
systmu asociace, a to je pravdpodobn
systm, kter lze vzt jako vhodn vzor.
Podle mho nzoru je to nejlep ces-
ta k udren kvality a odborn rovn.

Sympatick je i systm spoluprce a respektu odbornch asociac (jako dobrovolnch organizac advokt, kte maj
podobn zjmy nebo profesn zamen)
a holandsk komory (DBA), kter je instituc zkonnou a povinnou. Na otzku
z plna, zda komora nen pro Holanany zbyten, pednejc velmi drazn
odpovdla, e tomu tak v dnm ppad nen. DBA garantuje kvalitu a hodnovrnost advokt a dobrovolnch asociac (v prv ad jsem advoktka, lenka
DBA, potom lenka asociace a specialistka odpovdla referujc).
Jak dl ve specializaci?
Diskuse, kter po pspvcch nsledovala, byla dlouh a vzruen, akoli
toto tma se diskutuje v Polsku ji skoro deset let, diskuse ani odpov na zkladn otzku, zda specializace ano i
ne a jak, nen zdaleka u konce. Zstupci vech advokaci (s vjimkou nmeck) se vak pesvdiv shodli na zvru,
e specializace mus vdy zstat nadstavbou a nesm bt degradovn advokt veobecnho zamen. Zkladem je tedy
veobecn advoktn zkouka. Specializace je pak (vhodnou, snad i chtnou)
monou nadstavbou, kter je volbou kadho advokta.

Konference rozhodn byla pnosn
i pro mne, jako zstupce esk advokacie, nebo byla vborn sestaven a diskutujc byli vybrni tak, aby prezentovali snad vechny kly monho pstupu
ke specializaci prvnch slueb. Od nmeckho psn institucionalizovanho
modelu, pes mrnj (ale stle hodn
institucionalizovan) francouzsk pstup, pes nizozemskou cestu dobrovoln regulace prostednictvm asociace,
po panlskou cestu, kter je vak pouze na zatku, si j osobn inm zvr,
e specializace je vhodn, a v dnench
pomrech snad i nutn, ale nen mon
ji spn nadiktovat shora, mus jt o postupn, chtn proces. (mysln v tomto
zvru nesrovnvm specializaci anglickou, nebo ta je dna ji tradinm historickm dlenm pi poskytovn prvnch slueb).
Je vak nejvy as, abychom se do seriznch diskus o dalm vzdlvn
a udren odborn rovn (nap. i formou specializace) pustili na poli esk
advoktn komory.
JUDr. LENKA VIDOVIOV, LL.M.,
lenka pedstavenstva AK
Spolen semin AK a ERA, tentokrt

na tma Listina zkladnch prv EU v praxi
I V LETONM ROCE SE OPT USKUTENIL SEMIN, KTER
JI TRADIN SPOLUPOD ESK ADVOKTN KOMORA
A AKADEMIE EVROPSKHO PRVA (DLE JEN ERA).
VEKEROU ORGANIZACI TOHOTO DVOUDENNHO SEMINE
OPT ZABEZPEIL ODBOR MEZINRODNCH VZTAH AK,
KTER T ZAJISTIL I ZAJMAV ENKY ZA ESKOU
REPUBLIKU. SEMIN, KTER PROBHAL V ANGLICKM
JAZYCE, SE USKUTENIL VE DNECH 25. A 26. 4. 2016
VE KOLICM STEDISKU AK, PALCI DUNAJ, TENTOKRT
NA TMA LISTINA ZKLADNCH PRV EU V PRAXI.
Akademie evropskho prva se sdlem
v nmeckm Trieru byla zaloena v roce
1992, kdy hlavn tehdej iniciativou bylo reagovat na zrychlujc se tempo evropsk integrace z 80. a 90. let, se kterou
narstalo i mnostv pedpis unijnho
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
prva, a vznikla tedy poteba nabdnout

monost doplnn vzdln o nejnovjm vvoji tak advoktm, soudcm
a ostatnm zstupcm prvnch profes.
Akademie m tedy dnes ji dlouholetou
tradici a spolupracuje s odbornmi insti-
tucemi vtiny lenskch stt EU, vetn AK, kter byla jednou z prvnch advoktnch komor, kter s ERA navzala
zkou spoluprci. O tom, e m AK
privilegovan postaven, svd i fakt, e
ERA a AK sv vztahy zformalizovaly
a uzavely dohodu o spoluprci, ustavujc mj. 25% slevu pro esk advokty a advoktn koncipienty na vzdlvac akce ERA.1
Semin Listina zkladnch prv
EU v praxi ml bohatou mezinrodn
ast semine se zastnili praktikujc
advokti, soudci a koncipienti z Nmec-
1 Pro vce informac viz web AK/mezinrodn

vztahy/odrka ERA: http://www.cak.cz/scripts/
detail.php?id=3435.
69
z Evropy
ka, vdska, panlska, Lucemburska,
R, Velk Britnie, Itlie, Belgie, ecka,
Francie, Dnska, Polska, Litvy a dalch
evropskch zem. Mezi pspvky byly
jak referty obecnjho charakteru, tak
i velmi konkrtn a do hloubky analyzovan problematiky, kter jsou njakm
zpsobem propojeny s Listinou zkladnch prv EU (dle jen Listina) a jejm praktickm vyuitm.
Prvn den semine zahjila vodnm
slovem zstupkyn ERA Sofa Mairal Montero de Espinosa, kter pivtala vechny astnky a pedala slovo
JUDr. Antonnu Mokrmu, kter za AK
popl vem ptomnm pnosn semin a pochvlil Akademii za vbr tmatu.
Nsledn se svm pspvkem vystoupil pan Tobias Lock, kter od roku 2013
psob na Prvnick fakult Univerzity v Edinburghu jako vyuujc v oboru evropsk prvo. Svj pspvek nazval Ochrana zkladnch prv v Evrop:
obecn pehled. Hned na vod piblil
zkladn principy evropskho prva, jejich vytvoen nmeckm stavnm soudem a Soudnm dvorem EU (dle t
SDEU) v judiktu 29/69 Stauder a nsledn zakotven v Lisabonsk smlouv.
Nsledovalo pedstaven Listiny zkladnch prv EU v rmci historickho kontextu, jej prvn sly a obsahu jednotlivch kapitol.
Lock upozornil na msta, ve kterch
se Listina co do svho obsahu nekryje s pravou stejnch prv v rmci Evropsk mluvy o ochran lidskch prv
a zkladnch svobod (dle jen mluva). Co chronologicky znamen zejmna v prvn kapitole vslovn zakotven
prva na lidskou dstojnost a integritu
osobnosti, ve druh kapitole upozornil
na kontroverzn zakotven prva na bezpenost a ambicizn postoj Listiny zejmna ve vztahu k prvm, kter nejsou
2 Judikatura: neplatnost evropskch opaten:
Digital Rights Ireland C-293/12 a 549/12; Test
Achats C-236/09; intepretace ve svtle Listiny:
N. S. spojen ppady C-411/10 a 493/10.
3 Google Spain Case C-131/12 prvo bt
zapomenut.
4 Pro vce informac viz judikt 25/62 Plaumann;
C-583/11P Inuit Tapiriit Kanatami a ostatn.
5 Viz judikt Matthews v. United Kingdom;
Bosphorus v Ireland.
6 Viz judikt Connolly v. 15 lenskch stt EU.
7 Vce informac najdete na internetov strnce:
http://curia.europa.eu/juris/document/document.
jsf?docid=160882&doclang=CS.
8 Vce viz judikty: Delevigne; J. N.
70
zce spojena s EU. Ve vztahu k pt kapitole upozornil na duplicitu prvn pravy, jeliko vechna prva v tto kapitole
obsaen jsou upravena tak ve Smlouv o fungovn Evropsk unie (dle jen
SFEU).
Lock zdraznil, e v kapitole . VI.
o duplicitu nejde, jeliko na rozdl od l. 6
mluvy se ustanoven tto kapitoly mohou pout i mimo civiln a trestn zen. Dal st svho pspvku pak vnoval omezenm zkladnch prv v rmci
Listiny, na zklad principu proporcionality, kter je vyjden v l. 52 (1).
Zdraznil tak, e Listina neobsahuje
pouze prva, ale tak principy, a ustanoven obsahujc principy mohou bt aplikovna pouze v ppad, e byla implementovna do prvnch d lenskch
stt. V zen ped soudem pak mohou
bt principy pouity v ppad intepretace takovch pedpis, ppadn pi rozhodovn o jejich zkonnosti. Rozliovn mezi prvem a principem (zsadou)
vak bv nkdy velmi obtn.
Dle se Lock ve svm pspvku zabval bezvjimenou zvaznost Listiny pro
vechny instituce EU a pro lensk stty
EU tehdy, kdy implementuj unijn prvo, piem sv postehy podloil pklady z judikatury ohledn neplatnosti evropskch opaten, interpretace ve svtle
Listiny,2 nebo tvorby novch prv.3 V zvru svho pspvku odkzal na vztah
jinch regionlnch (mluva, Evropsk
sociln charta) a nrodnch prvnch
instrument (stavy lenskch stt)
a jejich vztah k Listin zkladnch prv
EU, vslovn uvedenm v l. 53 Listiny.
Otzky v rmci navazujc diskuse smovaly nejvce k nevoli vi implementaci
Listiny ve Velk Britnii, kter vak Tobias Lock zavril slovy, e britt soudci
velmi dobe znaj Listinu, a pestoe se
tv, jako by se jich implementace netkala, aplikovat ji samozejm musej.
Po pestvce pokraoval Lock se svm
druhm pspvkem na tma Listina
a mluva: spolupracujc, nebo soupec?, kdy pipomnl dleitost Evropsk
mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod, zrove ale tak upozornil
na diverzitu pi ratifikaci jejch jednotlivch protokol, jeliko pouze dva z nich
ratifikovaly vechny stty pistoupiv
k mluv, a to protokoly . 1 a 6.
Dle se Lock zabval problematikou
zen ped jednotlivmi soudy. V ze-
n ped Soudnm dvorem EU v souvislosti s aplikac Listiny poukzal na skutenost, e je velmi obtn se se svm
ppadem dostat a k tomuto Soudu, ppadn pesvdit vnitrosttn soudy, aby
zahjily zen o pedbn otzce. Upozornil na to, e zatmco v zen o alob
je klem k potencilnmu spchu zce propojen skupina pmo dotench
stovatel,4 v zen o pedbn otzce m naopak vt anci problematika
irho spektra aplikovatelnosti.
Ohledn zen ped Evropskm soudem pro lidsk prva Lock shrnul, e
zde je naopak jednoduch zahjit zen,
ale obtn dospt do stadia meritornho
rozhodnut, kter na rozdl od rozhodnut SDEU m pouze deklaratorn inky.
Co se te propojen tchto dvou lidskoprvnch dokument, to existuje v l. 52 (3)
Listiny a v monosti deklarace poruen
lnku mluvy lenskm sttem, uinn Evropskm soudem pro lidsk prva,
jestlie poruen vychz z prva unijnho.5 Lock upozornil na mezeru v prav
pro ppad, e by dn lensk stt nenesl odpovdnost.6 Tato tzv. Connollyho mezera by mohla bt vyplnna prv doposud nespnm pistoupenm
EU k mluv.
Lock ve svm pspvku rozebral pistoupen k mluv zejmna ve vztahu
k Dohod o pistoupen Evropsk unie
k mluv, kter vznikala v letech 20102013. Ta byla nsledn zaslna Soudnmu dvoru EU, kter o n vydal posudek
Soudnho dvora 2/137 ze dne 18. 12. 2014,
na zklad l. 218 odst. 11 SFEU, kde
rozhodl o nesluitelnosti nvrhu na pistoupen EU k Evropsk mluv o ochran lidskch prv a zkladnch svobod se
Smlouvou o Evropsk unii a se Smlouvou
o fungovn Evropsk unie. Lock za vchodisko situace povauje zmnu dohody o pistoupen ve smyslu piznn jurisdikce SDEU. Na zvr poloil otzku,
zda posudek Soudnho dvora 2/13 byl
pevratn pro zmnu vzjemnho vztahu mezi EU a Evropskm soudem pro
lidsk prva. Dle Locka rozhodn dochz k postupnmu sniovn vzanosti Evropsk unie mluvou.8
Dalm vystupujcm byl prof. JUDr. Pavel turma, DrSc., vedouc katedry mezinrodnho prva na Prvnick fakult
Univerzity Karlovy a koordintor Vzkumnho centra pro lidsk prva (UNCE).
Ten svj pspvek zamil na vzjemn
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z Evropy
vztahy Listiny zkladnch prv EU a stav

lenskch stt EU. Prof. turma plynule
navzal na Tobiase Locka pedstavenm
horizontlnch ustanoven k interpretaci a aplikaci Listiny, kter objasuj oblast psobnosti Listiny (l. 51), rozsah
a interpretaci jednotlivch prv (l. 52)
a rove ochrany Listiny (l. 53).
Prof. turma se pozastavil zejmna
u poslednho zmnnho l. 53, kter
pedstavuje ustanoven o zachovn stvajcho stavu (tzv. stand-still clause),
je m za cl zachovn rovn ochrany
na existujc rovni, zaruen unijnm
prvem, stavnm podkem lenskch
stt a mezinrodnmi dohodami (zejmna mluvou o ochran lidskch prv
a zkladnch svobod). Vslovn reference na stavn podek lenskch stt se
podle prof. turmy jev ponkud nejasn,
jeliko se jedn o dodatek k dosavadnmu statu quo, dle kterho unijn legislativa uznv pouze lidskoprvn standardy
stanoven prvnm dem EU. Na tento argument podle prof. turmy navazuj omezen l. 53, co znamen nap, e
lensk stty mohou jt za hranici unijn
pravy, avak pouze v ppad, e pedmtn oblast nen kompletn upravena
pedpisy EU. lensk stty by dle mly mt monost urit rove ochrany zkladnch prv v souladu se svm stavnm podkem, s vjimkou ppad, kdy
by zjmy EU byly porueny implementac unijnho prva na nrodn rovni.
Jako dal pklad lze uvst pouit voln mry uven lenskch stt pi stanoven rovn ochrany zkladnch prv,
pi aplikaci zkladnch prv EU na vnitrosttn rovni.
Prof. turma dle uvedl aktuln judikaturu SDEU9 k omezenm l. 53 a zamil se tak na pozici stavnho soudu
R. Ve vztahu k nmu zmnil nlez plna 50/04, tzv. cukern kvty III z 8. 3.
2006, ve kterm stavn soud poprv vyslovil svj pohled na vzjemn vztah evropskho a vnitrosttnho prva. Rozhodl
tehdy o pesunu kompetenc do EU a tak o nadazenosti primrnho prva EU.
Tento pesun kompetenc vak me trvat pouze po dobu, kdy nebude v rozporu se zsadami suverenity R a nedojde
k ohroen materilnho jdra prvnho
sttu. V nlezu plna 19/08 o souladu
Lisabonsk smlouvy pak stavn soud
mj. vyjdil dleitost l. 53 a pipomnl
svou judikaturu ohledn materilnho
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
jdra stavy, aby pro ppad, e standardy ochrany EU budou nedostaten,

mohly bt postoupen pravomoci navrceny zpt. V souvislosti s tm uvedl jet nlez plna stavnho soudu 66/04
o evropskm zatkacm rozkazu a rozsudek Soudnho dvora C-399/09 Landtov
v. esk sprva socilnho zabezpeen
a zmnil tak judikty polskho a nmeckho stavnho soudu.10
Prof. turma shrnul svj pspvek slovy, e pes vechna zmnn rozhodnut
v tto problematice vyvstv stle vce
otzek ne odpovd. Zejmna l. 53 se
zd bt jasn, ale jeho interpretace nikoliv. Stle toti existuj pote ohledn
rozdlen kompetenc mezi SDEU a nrodnmi soudy ohledn vymezen pole
psobnosti evropskho, vnitrosttnho
a mezinrodnho prva. Proto prof. turma na zvr poloil astnkm nkolik
otzek k zamylen. Kdo by tedy ml
interpretovat zkladn prva z pohledu
l. 53 Listiny zkladnch prv EU? Zael SDEU pli daleko se svm pojetm
ochrany autonomie evropskho prvnho du?
V rmci odpolednho programu vystoupila se svm pspvkem prof. Sionaidh Douglass-Scott, psobc na Queen
Mary, University of London, kter je zrove estnou lenkou Lady Margaret
Hall na Univerzit v Oxfordu, kde dve psobila jako profesorka evropskho
prva a lidskch prv. Profesorka Douglass-Scott je tak aktivn advoktkou
a lenkou Grays Inn. Svj pspvek s nzvem: Listina zkladnch prv EU v praxi pole psobnosti a interpretace Listiny
zkladnch prv EU zapoala vkladem
o pouit Listiny jako interpretanho nstroje a zkladu pro ppadn rozhodovn o neplatnosti unijnch a vnitrosttnch opaten a pedpis spadajcch
do oblasti evropskho prva.
Nsledovalo pedstaven oblasti psobnosti Listiny na zklad l. 51 (1). Profesorka Douglass-Scott se dle zabvala vznamem pojmu implementace unijnho
prva ve spojen se zmnnm lnkem,
problm toti podle n spov v uren,
kdy stt implementuje prvo EU. Odpov je toton jako v ppad obecnch
princip, tedy v ppad, e vnitrosttn opaten spadaj do psobnosti prva
EU, co se te jeho aplikace nebo derogace. Profesorka zmnila, e v tomto ohledu neexistuje mezi lenskmi stty sho-
da, nap. Velk Britnie se sna trvale

prosadit restriktivn vklad pi aplikaci
Listiny. Profesorka Douglass-Scott stejn jako prof.
turma zmnila rozhodnut
o
C-617/1 Akerberg Fransson, vetn stanoviska generlnho advokta a rozhodnut velkho sentu.
Nsledujc den vystoupil se svm
pspvkem JUDr. Ladislav Vyhnnek,
Ph.D., LL.M., kter v souasn dob
psob jako asistujc pedagog na katede stavnho prva a politickch vd
na Masarykov univerzit v Brn. Zrove ji nkolik let psob jako asistent
soudce stavnho soudu R. Svj pspvek pojmenoval Pouit jmna tet
osoby v rmci prva EU relevantn judikatura a ustanoven Listiny.
Hned na zatku upozornil na fakt,
e koncepn prvo na uit jmna tet
osoby nen chrnno jako zkladn prvo
EU, avak za jistch okolnost me bt
podazeno pod nkter ze zakotvench
zkladnch prv EU (nap. pod integritu
osobnosti, prvo na soukrom a rodinn ivot, svobodu projevu, zkaz diskriminace na zklad etnickho pvodu11).
Dle Vyhnnek zmnil, e pestoe nen
kompetenc EU regulovat problematiku
jmen, existuj zpsoby, jak je mon vlastn jmno ochrnit. Lze toho doshnout
prostednictvm jedn ze svobod v rmci vnitnho trhu (judikt Konstantinidis)
nebo na zklad spolench stavnch
tradic lenskch stt, co je velmi asto
pouvno v rmci argumentace generlnch advokt. Dalm zpsobem ochrany me bt podazen ochrany jmna
pod prva vztahujc se k evropskmu
obanstv (rozhodnut SDEU ve vci
Garca Avello), kde je dleit bt opravdu obanem EU a ochrana se neodvj
od faktickho pobytu na zem EU, jak
se dle Vyhnnka spousta laik i odbornk myln domnv.
Vyhnnek zdraznil rozhodnut Soudnho dvora ve vci Sayn-Wittgenstein,
tkajc se oputn lechtickch titul
v Rakousku a zmny rodnho listu, nebo
ppad Runvi-Vardyn, kter se zabval
polsko-litevskmi vztahy a patnm pravopisem jmna na oddacm listu (litevsk
9 Judikt C-399/11 Melloni; ppad C-617/10
A kerberg Fransson.
10 Judikty: Solange I, Solange II, nazen
nmeckho stavnho soudu z 15. 12. 2015,
2 2735/14.
11 Rozhodnut ESD ve vci Grunkin and Paul.
o
71
z Evropy
pravopis namsto polskho). Soud tehdy

vyslovil nutnost vyvaovat mezi lingvistickou tradic (ze strany Litvy) a prva
na pouit jmna, piem test proporcionality zstal ponechn k uven nrodnm soudm. Vyhnnek doplnil, e
na to litevsk soud odvtil, e v tomto
testu proporcionality je teba ustoupit
vym standardm litevsk stavy, kter
svou dleitost pevyuje problm alobkyn, kter nepila k zvanj jm.
Na zvr svho pspvku poloil Vyhnnek otzku, pro je na prvo na pouit jmna tet osoby nahleno pouze
prostednictvm vnitnho trhu a ochrany evropskho obanstv a vlastn vbec ne v rmci prva na soukrom a rodinn ivot? Vyhnnek tvrd, e jedno
z monch vysvtlen je, e Soudn dvr
je natolik zahlcen, e se ne vdy dv
na ppady ve svtle lidskch prv, jeliko existuj i jin zpsoby, jak tuto problematiku uchopit. Jestlie vak doten
osoba chce ochranu jmna explicitn eit lidskoprvnmi instituty, obrtil by se
spe na Evropsk soud pro lidsk prva,
nikoliv na Soudn dvr Evropsk unie.
Jako posledn pednejc vystoupil
milnsk advokt Giangiuseppe Sanna,
zamujc se na evropsk, mezinrodn
prvo a peshranin obchod. Ten svj
pspvek na tma Nepimen ujednn ve spotebitelskch smlouvch a prvo
12 K tomu jet me pistoupit tzv. effet utile
= praktick inek. Tento pojem znamen,
e v ppad, e je k dispozici vce vklad,
pevldne ten, kter m nejvt praktick dopad
na pravidla EU a jejich efektivnost.
na inn opravn prostedek na zklad

l. 47 zaal velmi rozshlm historickm exkurzem, od bible, Magny Charty
a po souasn prvn d EU, kter neustle zvyuje rove ochrany spotebitele. Zmnil l. 38 Listiny a l. 12 a 169
Smlouvy o fungovn Evropsk unie, je
zakotvuj ochranu spotebitele v rmci
primrnho prva, a pak tak smrnici
Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993, o nepimench podmnkch ve spotebitelskch smlouvch, zejmna s ohledem
na definici spotebitele a tak z pohledu zajitn efektivn ochrany spotebitele proti nepimenm ujednnm pi
jej aplikaci.
Dle se Sanna zabval l. 47 Listiny,
ve smyslu prva na efektivn opravn prostedek. S tm zce souvis tak test rovnocennosti a efektivity a tak test efektivn soudn ochrany.12 Sanna oba pojmy
obecn pedstavil a tak zdraznil, e
pestoe se jev bt urujcmi faktory pi
rozhodovn, v samotnm rozhodovn
SDEU jsou asto sotva patrn. Vsledkem je pak nekonzistentn judikatura. Jako pklad uvedl ppad Banif Plus Bank,
kde se projevuje efektivn soudn ochrana na zklad l. 47 Listiny velmi zeteln. Tento ppad zmnil v kontrastu s judiktem Aziz, kde SDEU argumentoval
pouze testem rovnocennosti a efektivity,
bez jakkoliv reference na l. 47. V ppadu Pohotovos pak dle Sanny pouil ESD
oba ve zmnn testy harmonicky, zatmco v ppadech Sanchez Morcillo I a II
se opt spe piklonil k podpoe efektivity zkladnch prv v rmci l. 47 ne
k odvodnn na zklad efektivity evropskho prva.

Sanna na zvr uvedl rozhodnut Finanmadrid z tohoto roku, kter povauje
za monost ke sjednocen rozhodovac
praxe. Vsledkem je podle nj promarnn pleitost, jeliko soud se s ppadem vypodal ist v intencch efektivity na zklad smrnice . 93/13, opt
bez jakhokoliv odkazu na l. 47 Listiny. Proto Sanna svj pspvek uzavel
se stanoviskem, e nen jasn, zda l. 47
Listiny poskytuje vbec njakou dodatenou ochranu nebo zda je pouze jednm
z monch nahrazen principu efektivity. Je vak zejm, e role efektivn soudn ochrany v rmci ochrany spotebitel
bude nadle pouvna ve vztahu k testu efektivity.
V posledn sti programu byli astnci rozdleni do dvou skupin, z nich
jednu vedl Ladislav Vyhnnek a druhou
Giangiuseppe Sanna, a diskutovali s astnky ohledn svch pspvk a dalch
otzek ve vztahu k lnkm Listiny zkladnch prv EU.
Nsledn zstupkyn ERA, Sofa Mairal Montero de Espinosa, podkovala
vem astnkm za ast a esk advoktn komoe a odboru mezinrodnch
vztah AK za spoluprci a spnou
organizaci semine, kter ml velk
ohlas, a semin ukonila.
ALBTA RECOV,
odbor mezinrodnch vztah AK
Christian Bibelriether
NZ
S
CE
RE SOPI
A
Prvnick asopis R
2011, 2012, 2014 a 2015
AN
201
od
OV
NZ
CE
RE SOPIS
A
2014
od
OVA
ENZ
REC OPIS
AS
2011, 2012,
2014 a 2015
4 2016
4/2016
Spory o pravost
podpisu a znaleck
nemajetkov
posudky
jmy
Umouje nov
povat pi oznme punitive damages? Prvn
setkn se zapsan obansk zkonk piznat
n a een kodnc
v zen
m meditorem
h udlost 2.
V
Y
z pohledu praxe o nhrad
prce kategor
D
ie Talent roku
E
S
soute Prvnk Jak postuK
A
D
roku 2015
V
O
K
T
N
Vivn v novm obanskm

zkonku odbornou stat doc. Zdeky Krlkov
23-31.
a prof. Ivo Telce tte na str.
advokacie
Bulletin advokacie
1
Bulletin advokacie
nskho
novho oba
ustanoven
Elie
Problematick h vklad od profesora
zkonku a jejic
BA_04_2016_o
balka_tisk.indd
inzerce
dritel prestinho
ocenn
Prvnick asopis
R
let
Nov zvolen
snmu AK
nklad
Usnesen 6.
ze 6. snmu AK 2014 Jak piznvat nhradu rem
AK Zprva
na rok
setkn s medito
y zkuebn komise
platbch advokt
a fakta o prvnm
A
Oznmen pedsed Informace o povinnch
R
O
M
0 Sb.? Mty
O
N
vyhlky . 484/200
funkcioni AK
T
K
O
V
zen po zruen
D
A
v exekunm
K
S
E
tel.: 0049 851 33403

00420 910 259 869
fax: 0049 851 34327
advokat@advokanc.de
60
Bull
Bu
llet
ll
etin
et
in adv
dvok
okac
ok
acie
ac
ie
prvu Lze sthat astnka na

a na mezinrodn konferenci o insolvennm ve skonen pracovnho pomru
Pozvnka na Prvn prostor 2014
Nabvn od neoprvnnho Zmny
advokty
trestnm inu, i kdy nen sthn pachatel?
median klubov centrum i pro
a mlenlivost V Praze oteveno
Vytovn odmny advokta
A
R
O
M
O
K
obalka_tisks_1-2_2014_3.indd
www.advokanc.de
11 2013
195662
195
6 2016
2016
esky hovoc nmeck advokt nabz prvn

poradenstv a pomoc v oblasti nmeckho
a mezinrodnho prva soukromho vetn
zastoupen ped nmeckmi soudy.
Luragogasse 5
94032 Passau/SRN
3 2014
Bulletin
Bulletin
vokacie
Bulletinacad
advokacie
advok ie
ocenn
dritel prestinho
R
Prvnick asopis
2011 a 2012
11/2013
(ji od roku 1998)
Prvnick asopis R
2011 a 2012
3/2014
Prvn sluby v Nmecku
201 VAN
O
od
str. 27-32.
hledejte na
GALAVEER
PRVNKA
ROKU 2013
(vce na stranch
16-17 a 20-21)
11/13/2013
XXII.
KARLOVARSK
PRVNICK
DNY
Viz str. 16-18.
O agresivnch
3/12/2014 2:59:51 PM
podle tzv. ern obchodnch

listiny sm
rnice
tte v lnku
JUDr. Dany
Ondrejov,Ph
D. na str. 17-21.
praktikch
. 2005/29/E
S
NOV
RAKOUSK
DDICK
PRVO
viz str. 6970.
11:34:05 AM
13.4.2016 11:27:26
4_2013a.indd
obalka_tisks_0
72
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z

6/2014
informace a zajmavosti
Pednky a semine pro advokty
a advoktn koncipienty ve Vzdlvacm
a kolicm stedisku AK v Praze v palci Dunaj
ve tvrtek 1. z 2016
Nov zkon o zadvn veejnch zakzek

Lektor: doc. JUDr. Ing. Radek Jurk, Ph.D., advokt
se specializac na veejn zakzky a PPP projekty
ve tvrtek 8. z 2016
Wolters Kluwer, a. s., U Nkladovho ndra 6, Praha 3
ASPI prce s judikaturou

Lektor: Ing. Ji Effler, Wolters Kluwer, a. s.
od 12. z 2016 do 30. ledna 2017
Prvnick anglitina pro pokroil

pololetn kurz (vdy v pondl)
Lektorka: Mgr. Vladimra Kvasnikov, prvnika
a vysokokolsk pedagoka (PF UK v Praze)
ve tvrtek 6. jna 2016
Odpovdnost za jmu zamstnanc

v pracovnprvnch vztazch, vetn
jmy na zdrav pohledem poslednch
legislativnch zmn, srovnn nhrady
kody a nematerilnch jem pi pokozen
zdrav podle zkonku prce a podle o. z.
Lektor: JUDr. Martin Mikyska, advokt, soudn znalec
pro obor ekonomika, odvtv mzdy, se zvltn
specializac nhrady za ztrtu na vdlku pi razech
a nemocech z povoln
v ter 11. jna 2016
Akciov spolenost po rekodifikaci

Lektor: JUDr. Petr uk, pedseda sentu Nejvyho soudu
v pondl a v ter 17. a 18. jna 2016

ve tvrtek 15. z 2016
Bytov vlastnictv v katastrln praxi

Lektorka: JUDr. Daniela ustrov, editelka kancele
editele Katastrlnho adu hl. m. Prahy
Exekuce po vznamnch novelch

vetn aktuln judikatury
Lektorka: JUDr. Martina Kaskov, mstopedsedkyn
Krajskho soudu v Praze
Bli informace s podrobnjm programem naleznete

na internetovch strnkch AK na adrese www.cak.cz
v levm menu nazvanm Pro advokty/Vzdlvn advokt/
Vzdlvac akce AK. Telefonick informace na tel.
. 224 951 778 p Marie Knov.
Mediace z pohledu prvnho zstupce

stran (Mediation Advocacy)
Lektorky: JUDr. Martina Dolealov, PhD. advoktka,
zapsan meditorka, pedsedkyn sekce ADR AK,
spoluautorka zkona o mediaci
PhDr. Andrea Matoukov lektorka a kouka
mediace, meditorka a zkuebn komisaka
ve tvrtek 3. listopadu 2016
Vyivovac povinnost mezi rodii a dtmi

Lektorka: JUDr. Hana Nov, soudkyn Obvodnho
soudu pro Prahu 8
ve tvrtek 10. listopadu 2016
Trestn zkonk vybran problmy

Lektor: JUDr. Frantiek Pry, Ph.D., pedseda trestnho
kolegia Nejvyho soudu
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
73
mli byste vdt
Semine pro advokty podan pobokou AK

Brno v sle Veejnho ochrnce prv
v pondl 12. z 2016
Civiln proces a jeho stavnprvn

aspekty
Odpovdnost za vady, reklamace

a zruky
Lektor: JUDr. Jaromr Jirsa, soudce stavnho soudu
Lektor: JUDr. Ing. Josef ilhn, Ph.D., asistent

soudce Nejvyho soudu, odborn asistent katedry
obchodnho prva PF MU v Brn
Bli informace s podrobnjm programem naleznete na internetovch

strnkch AK na adrese www.cak.cz v levm menu nazvanm
Pro advokty/Vzdlvn advokt/Vzdlvac akce AK.
Telefonick informace: 542 514 401 p Tereza Quittov.
Asociace insolvennch sprvc si vs dovoluje pozvat na dva semine:
1. Aktuln otzky insolvennho zen

Datum konn: 14. ervna 2016 od 9 do 16 hodin
Msto konn: Hotel Continental Brno, Kounicova 680/6, Brno
Pednej: Mgr. Eva Krmov a Mgr. Jan Kozk, soudci Krajskho soudu v Brn
2. Vliv insolvennho zen na uplatovn a vymhn

pohledvek u obecnch soud a jinch k tomu pslunch
orgn, se zvltnm zamenm na exekun zen
a na osud tchto nrok po skonen insolvennho zen
Datum konn: 24. ervna 2016 od 9 do 16 hodin
Msto konn: Justin akademie Praha, Hybernsk 18, Praha 1
Pedn: JUDr. Zdenk Krm, pedseda sentu Nejvyho soudu
Pihlaujte se na
www.asis.cz
nebo e-mailem
na seminare@asis.cz
astnick poplatek
za semine:
1 590 K lenov ASIS,
2 790 K ostatn astnci

Koment k dispozici tak v systmu ASPI
74
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
inzerce

mli byste vdt
Zveme vs na mezinrodn konferenci
Marketingov prvo
v socilnch mdich
Msto konn: Palc Dunaj, Vorilsk 14, Praha 1
Doba konn: 21. 10. 2016, 10-12 hodin
VSTUP VOLN
Pihlaujte se na: scc@scc.cz,
do pedmtu zprvy uvete ADLAW.
PROGRAM:
MARKETINGOV PRVO V SOCILNCH MDICH
Osobn identita v socilnch mdich (falen profily)
Ochrana osobnosti v socilnch mdich (ochrana podoby a soukrom, nakldn s osobnmi daji, cookies)
Fotografie v marketingu (prva k fotografii, obsah zachycen na fotografii)
Pod ADLAW INTERNATIONAL pod ztitou esk advoktn komory, kter laskav poskytla prostory palce Dunaj.
Tme se na Vai ast.
Advoktn kancel Svoboda Chlumsk Chrma a partnei
ve spoluprci s uskupenm Kotelna 55
Mezinrodn s ADLAW INTERNATIONAL sdruuje advoktn kancele zabvajc se reklamnm a marketingovm

prvem. Tato oblast zahrnuje krom samotn regulace reklamy tak otzky prva autorskho a prv prmyslovch, nekal soute, ochrany osobnosti vetn ochrany osobnch dat, ochrany spotebitele, prva informanch technologi a dal.
ADLAW INTERNATIONAL existuje od roku 1992 a v souasnosti t 23 len ze vech kout svta, jak je mono pesvdit se na www.adlawinternational.com. lenskou zkladnu tvo vznamn kancele s dobrou povst.
Sdruen pod kadoron mezinrodn konferenci v nkter z lenskch kancel na aktuln tma marketingovho
prva. V minulch letech se konala nap. v Londn, Miln, Madridu, Amsterdamu, Kodani, Stockholmu, Berln, Lisabonu, Buenos Aires, Rio de Janeiru, Novm Dill, Chicagu a nyn, po Pai, je na ad Praha.
Konference je vdy otevena odborn prvn i marketingov veejnosti, mohou se j astnit mstn advokti i koncipienti. Sdlen zkuenost z jednotlivch zem inspiruje a pispv ke vzdlanosti vech zastnnch.
Leton tma si vydala marketingov praxe, kter e pedevm prvn regulaci v socilnch mdich. Pekotn rozvoj
technologi stav prvnky i marketry ped adu otzek. Co s falenmi profily na socilnch stch, zda jsou cookies osobnmi daji, jak podmnky a nsledky m sdlen pspvk na socilnch stch a za jakch podmnek mohu ut fotografii
astnka promo akce, to jsou jen nkter z bod, jimi se konference bude zabvat.
Pspvky se oekvaj jak z pohledu prva, tak marketr. ast zahraninch prvnch kancel pinese pohled z jinch zem.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
75
mli byste vdt
Jeden z nejvtch svtovch

simulovanch soudnch spor v Brn
Na zatku dubna letonho roku se do Brna
sjela tm stovka zahraninch student,
a to z jedinho dvodu: aby se zastnili
mezinrodnho simulovanho soudnho sporu
podanho ve spoluprci se Svtovou obchodn
organizac (WTO). Soutc se zhostili lohy
alobc i alovanch ve fiktivnm ppadu, kter
vypracovala prv WTO. Adekvtn zde pomili
sv argumentan schopnosti.
LSA Moot Court Competition on the Law of World

Trade Organization neboli EMC2 je jednm z nejvtch simulovanch soudnch spor na svt. A prv studenti Prvnick fakulty Masarykovy univerzity v Brn z asociace student prv ELSA se v letonm roce
postarali o organizaci jednoho z pti regionlnch kol. Dal
regionln kola probhla v Nmecku, Jihoafrick republice,
Kanad a Singapuru.
Abychom se mohli zhostit role organiztora evropskho kola, museli jsme se zastnit vbrovho zen, kter spovalo
v sestaven motivanho dopisu a pedbnho rozpotu. Ji
tehdy bylo nezbytn nastnit zkladn plny tkajc se ubytovn vce ne 100 osob, prostory pro samotn soudn jednn i obstarn finannch prostedk od externch subjekt.
Z faktu, e jsme obdreli privilegium organizovat akci podobnch rozmr, jsme byli nadeni.
Tento projekt probhl ve dnech 6. a 10. dubna 2016 a mimo
zahraninch student z cel Evropy se jej zastnili tak hodnotitel z WTO, prestinch mezinrodnch advoktnch kancel a dalch mezinrodnch instituc. Cel
akce vyvrcholila 9. dubna, kdy se nejlep ze soutnch tm utkaly ve velkm finle. Prv toto finlov
kolo se odehrlo v prostorech stavnho soudu esk
republiky a bylo pstupn veejnosti.
Dky tomu se irok veejnosti naskytla jedinen
monost nahldnout do budovy stavnho soudu a zrove
na vlastn oi vidt, jak takov simulovan soudn spor probh. Podailo se nm pilkat tm 150 host, a tm zaplnit
celou plenrn mstnost stavnho soudu, kter vyvolala vudyptomn obdiv a pidala prestii cel akce. Vtz evropskho regionlnho kola se v ervnu utk s ostatnmi vtzi v enev pmo v sdle Svtov obchodn organizace.
Samotnmu simulovanmu soudnmu sporu pedchzela velice spn panelov debata na tma TTIP, kter probhla 5. dubna na Prvnick fakult Masarykovy univerzity.
Transatlantick obchodn a investin partnerstv ovlivn ivot kadho z ns. Pitom se na toto tma ve veejnch diskusch v R stle ml. Rozhodli jsme se zprostedkovat tuto jedinenou monost diskutovat s tmi nejpovolanjmi.
Svou ptomnost ns poctili samotn profesionlov ze Svtov obchodn organizace.
76
Na fotce organizanho tmu zleva: Jan Burda, Nela Janoukov,

Karolna Anna Krnkov, Luk Grodl, Dominika Gregokov,
Daniela Machkov, Lucie Kalouskov, Ondej Chylek, Veronika
Tamakoviov, Jan Dohnal, Linn Tsuki, Betislav Chod, Nikola
Neveealov, Luk Hrabec, Kristna Tlapkov, Jaroslav
Pospil, Kristna Tranov.
Clem cel tto akce bylo podpoit studenty ve vzdlvn.

Dky simulovanm soudnm sporm si mohou ti nejlep studenti prv ji bhem studia zkusit naneisto to, co budou v budoucnu dlat denn. Samozejm i studenti prv el problmu, e ve kole nauen teorie je od praxe zsadn odlin.
Pro ns jako organiztory je to samozejm cenn zkuenost
se zajitnm akce takovho rozsahu. Pipravovali jsme
se pl roku bhem naeho volnho asu. Organizan
jdro mlo deset len. V tdnu, kdy akce probhala,
bylo zapojeno tm 50 osob z ad student ELSA
Brno. Hned prvn veer byla nae Opening Ceremony
obohacena dech beroucm vystoupenm Symfonickho orchestru Masarykovy univerzity. Osobn jsem
za monost organizovat projekt EMC2 velmi vdn. Oceuji pedevm zkuenosti z oblasti veden a prce v tmu, obstarvn finannch prostedk ze soukrom i veejn sfry a komunikaci s vznamnmi prvnmi institucemi esk republiky.
Rd bych srden podkoval esk advoktn komoe za poskytnutou ztitu nad celm projektem. Mezi dalmi udlenmi patronty bych rd vyzdvihl Prvnickou fakultu Masarykovy univerzity, rektora Masarykovy univerzity, stavn soud,
Ministerstvo spravedlnosti, msto Brno a tak Jihomoravsk
kraj. Speciln podkovn pat i JUDr. Michalovi Bortelovi za finann vpomoc s celm projektem. Velmi si cenm
kvalitn spoluprce se vemi externmi subjekty, dky kterm
jsme byli schopni uspodat nezapomenutelnou akci na opravdu vysok rovni.
JAN DOHNAL, Director for ELSA Moot Court Competition, ELSA Brno
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
mli byste vdt
ierno-biele sboje: IX. ronk turnaja

Advokt Chess Open Bratislava 2016
SLOVENSK ADVOKTSKA
KOMORA SI AJ V TOMTO ROKU
PRIPOMENULA PRIJATIE
ZKONA O SLOBODNOM VKONE
ADVOKCIE . 132/1990 ZB.
ZORGANIZOVANM ODBORNHO
SEMINRA SPOJENHO
S DISKUSIOU A IX. RONKA
MEDZINRODNHO ACHOVHO
TURNAJA POD NZVOM ADVOKT
CHESS OPEN BRATISLAVA 2016
S PODTITULOM AD HONOREM
JUDR. JLIUSA KOZMU,
VYSOKOKOLSKHO MAJSTRA
SVETA V ACHU A BVALHO
FREDAKTORA DENNKA PORT.
achov turnaj bol sprievodnm podujatm
Da advokcie 2016. Komora podujatm zdrazuje spolupsobenie prvnickch povolan nielen v odbornej sfre, ale aj v priateskej
saivej atmosfre mimo sdnych sien a oficilnych miest.
Podujatia sa uskutonili 15. a 16. aprla 2016 na pde Komory, ktor u deviaty raz privtala achistov z radov advoktov a koncipientov, sudcov, prokurtorov a akateov na vkon
tchto povolan, ako aj podnikovch prvnikov, zstupcov akademickej obce, tudentov prvnickch faklt jednoducho,
prvnikov v rznych prvnickch profesich.
Organiztori kad rok eviduj pribline pdesiat achistov,
medzi nimi nechba poetn zastpenie najm zo susednej
eskej republiky, z Maarska, v predolch rokoch aj z Poska, rska, Bulharska a Egypta.
Turnaj sa te obube, oho dkazom bolo tyridsa sedem
registrovanch astnkov. V portfliu hrov sa stretlo osemns advoktov, dev advoktskych koncipientov, trins zstupcov inch prvnickch povolan, siedmi tudenti prvnickch faklt a hostia. Medzi astnkov sa zaradili siedmi hri
z eskej republiky a dvaja z Maarska, organizan vbor evidoval troch medzinrodnch majstrov a dvoch majstrov FIDE.
astnkov za hostitesk organizciu privtal len predsednctva Slovenskej advoktskej komory JUDr. Ondrej Mulark
so vzneenou ideou, e ach je uachtil a krsna hra, ktorej
vynikajce pravidl je potrebn dodriava. Nsledne prezentoval mylienku so elanm, aby prvnici pri vkone povolania rovnako ako achisti pri hre stanoven pravidl vedeli
dodriava aj v oblasti prva. Nsledne otvoril turnaj symbolickm ahom peiaka z E2 na E3.
Pozvanie na otvorenie turnaja prijal aj bval minister spravodlivosti JUDr. Tom Borec, ktor astnkom achovho
turnaja poprial vea sl a zdaru pri hre s pripomienkou, e ach
a politika maj vea spolonho, najm ak ide o simultnne
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Vaz turnaja esk hr Tom Kulhnek, IM (sprava s lenkou

predsednctva JUDr. Havelkovou a lenkou organizanho
vboru turnaja JUDr. Chrenkovou).
partie v achu sasne na dvoch a viac achovch poliach.

Prtomnm sa prihovoril aj JUDr. Anton Blaha, predseda
organizanho vboru turnaja. Hrom poprial dobr ahy
a sprvne rozhodnutia v atmosfre fair-play.
Sasou turnaja bola aj tento rok odborn prednka bvalho predsedu komisie pre rekodifikciu civilnho prva procesnho doc. JUDr. Mareka teveka, PhD., na tmu Nov
civilnoprvne kdexy. V sasnosti ide v oblasti legislatvneho
procesu o najviac diskutovan problematiku, preto sa stretla
s vekm zujmom prtomnch.
Riadite turnaja Ing. Gustv turc z klubu K Slovan dal
hrom posledn pokyny a zpolenie sa v plnom sstreden v kolegilnej, ale aj tak napnavej atmosfre mohlo zaa.
V prv san de achisti odohrali tyri kol. Niektorch
hrov san zpolenie nevyerpalo a hre sa venovali aj po
skonen prvho hracieho da naberanm sl aktvnou neformlnou hrou. V sobotu pokraoval turnaj druhm hracm
dom, po mnohch napnavch partich IX. ronk turnaja spoznal vazov. I. cenu putovn pohr pre vaza a cenu
Antona Blahu si odniesol esk hr IM Tom Kulhnek,
na II. mieste sa umiestnil astnk z eskej republiky Jan Pborsk, III. miesto vybojoval IM Peter Petrn, IV. cenu prevzal FM Duan Mikul, V. miesto obsadil IM Igor Gak a na
VI. prieke sa umiestnil hr z Maarska FM Bognr Csaba.
Okrem iestich najspenejch hrov organizan vbor
ocenil aj vazov osobitnch kategri. V kategrii najlep
77
mli byste vdt
esk hr na II. mieste Jan Pborsk (v strede, zava

JUDr. Havelkov, JUDr. Chrenkov, Mgr. Pborsk, predseda
organizanho vboru turnaja JUDr. Blaha a riadite turnaja
Ing. turc).
achista advokt zvazil IM Tom Kulhnek, titulom najlepia achistka advoktka bola ocenen Libua Dokalov.
Spomedzi neregistrovanch hrov si prvenstvo odniesol Tom Buzinger a cenu pre najlepieho tudenta achistu zskal FM Bognr Csaba. Spomedzi ostatnch astnkov bol na
zver vyrebovan Alexander Riabov ako astn neocenen
hr. V roku 2016 do portflia odovzdvanch cien pribudla
nov cena Vaz najkrajej achovej partie. Najkrajiu partiu na achovnici odohral IM Peter Petrn.
K pestrosti udeovanch cien prispeli dary sponzorov, najm organiztorskej Slovenskej advoktskej komory, sponzorsk dary advoktov JUDr. Radomra Bna, JUDr. Slavomra
Rabatina a JUDr. Antona Blahu, kninmi poukazmi prispela spolonos WOLTERS KLUWER, vecn
ceny venoval Daniel Por. Sasou cien boli aj
knin publikcie JUDr.
Blahu Manderla a Modr
Maurcius a knihy z publikanej innosti Slovenskej advoktskej komory.
Turnaj sa aj tento rok teil podpore medilneho
partnera vydavatestva
port Press.
Za organiztora sa
s prtomnmi rozlila
lenka predsednctva Slovenskej advoktskej komory JUDr. Andrea Havelkov. Cestu zo iliny
78
si krtila tanm knihy Vechny neesti nejsou

stejn od Terezy Blinovej, kde sa dotala jednu smutn vetu: Lid jsou veobecn moc ln
na to, aby o nem sami pemleli, nejsou ln,
aby pracovali, ale jsou ln, aby mysleli. Ako advoktke jej zaali hlavou bea argumenty polemizujce s tmto tvrdenm. Hadali sa aie,
ale jedna mylienka jej vyarila na tvri smev,
a za tento smev vaila prve astnkom achovho turnaja. Fakt, e sa zastuj na turnaji, je dkazom toho, e pri prvnickom povolan nronom na myslenie s ochotn mysleniu
venova svoj as nielen v prci, ale aj vo vonom
ase. Vetkm poakovala za to, e aj napriek
tvrdeniu prezentovanmu v knihe v nej achisti
takpovediac obnovili vieru v loveka.
al ronk obbenho a tradinho podujatia je za nami, vydaril sa hrsky aj spoloensky. Vazi si odniesli ceny a diplomy, iernobiely svet achovnc je na rok odloen. JUDr.
Blaha poakoval Slovenskej advoktskej komore
za vytvorenie vbornej atmosfry a K Slovan za organizan
podporu turnaja a zabezpeenie jeho regulrnosti, ako aj samotnm astnkom za prispenie nielen k bezproblmovmu
priebehu podujatia, ale aj k vytvoreniu prjemnej, priam priateskej atmosfry. Mottom turnaja je blahoela vazom, poakova tm, ktor nezvazili, zastni sa a as venova stretnutiam s priatemi. Organizan vbor m rados z dobrch
parti a oskoro sa s chuou a nemalm oakvanm pust do
prpravy jubilejnho X. ronka. Verme, e okrem znmych
uvidme aj nov tvre a Advokt Chess Open Bratislava 2017
bude stretnutm nielen astnkov minulch ronkov, ale aj
novch hrov, ktor si nenechaj ujs vnimonos okrhleho vroia. Dovidenia o rok, mil achisti!
Mgr. JLIA DERNEROV, Mgr. KATARNA MAREKOV,
odbor medzinrodnch vzahov SAK
Fotograf: VLADISLAV ZIGO
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
mli byste vdt
Pozvnka na 19. sportovn hry esk advokacie

Ven kolegyn, ven kolegov,
esk advoktn komora pokrauje v podn spn spoleensk sportovn akce a dovoluje si vs a vae rodinn pslunky co nejsrdenji pozvat na
19. RONK SPORTOVNCH HER ESK ADVOKACIE

zamen na sport, relaxaci a spoleensk setkn.
Msto konn: Arel stediska vrcholovho sportu v prodnm prosted anglickho parku msta Nymburk, kter bude vyhrazen
v danm termnu pouze advoktm. V ppad nepznivho poas se mohou vechny sportovn akce
uskutenit v prostornch halch.
Doba konn: od 30. 9. 2016 (ptek), pjezd od 16.00 do 22.00 hod. do 2. 10. 2015 (nedle), odjezd do 12.00 hod.
ast: Advoktky, advokti, pracovnci advokacie a rodinn pslunci v pedpokldanm potu kolem 230 osob
(ubytovac kapacita).
Program sportovnch sout: Mezi jednotlivmi regiony bude organizovna sout ve volejbalu smench drustev, basketbalu
dle zjmu a kopan dle zjmu.
Pro usnadnn a urychlen organizace by organiztoi uvtali, kdyby astnci pihlaovali ji cel drustva, nebo si je vytvoili hned
po pjezdu na mst samm.
Krom toho je monost individulnho sportovn ve stolnm tenisu, tenisu, nohejbalu, minigolfu, atletice, plavn a posilovn se
saunou a solriem.
Budou vtni i ti, kte chtj pouze sv ptele povzbudit a budou mt zjem o prohldku arelu msta Nymburk, piem mohou
vyut kryt plaveck bazn, saunu, solrium a relaxan centrum. Upozorujeme, e vdej vee kon ve 21.00 hod.
K dispozici je restaurace, veer s tancem a ivou hudbou.
Ubytovn: Hotelovho typu v jedno- a tlkovch pokojch se sprchou a toaletou.
Nklady: astnick poplatek za osobu in 1 500 K (dti do 12 let 750 K) a zahrnuje ubytovn, sndan, obdy, veee
a njem sportovnho arelu.
Pihlky: S ohledem na omezenou kapacitu na stran jedn a na nezbytnost naplnit poadovanou ast 230 osobami na stran
druh, prosme o zasln zvaznch pihlek na e-mailovou adresu: gajdosova@cak.cz nejpozdji do 16. z, spolu se
zaplacenm astnickho poplatku na et . 12432011/0100, variabiln symbol 2016, konstantn symbol 308.
Odhlen: Zalete t na adresu gajdosova@cak.cz. Pokud bude odhlen dorueno nejpozdji do 23. z (vetn),
astnick poplatek se v pln vi vrac. Po tomto termnu ji nen mon (vzhledem k rezervaci pokoj a nemonosti je znovu
obsadit) astnick poplatek vrtit.
Po 16. z 2016 organiztorky sportovnch her vai pihlku psemn potvrd s podrobnj informac. V ppad, e by
plnovan akce byla odvolna pro nedostaten zjem, bude vm astnick poplatek vrcen.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
79
PR
TEST INSOLVENCE: filtr pro vplatu

dividendy, nstroj ochrany manaer
sychiatr MUDr.Miroslav Plzk popsal vjedn sv knize filtr

uskutenitelnosti. Jde o jakousi vnitn zbranu, kterou
ilustroval pmrem, e esk bezdomovec nebude usilovat oto, aby se oenil sJuli Roberts. Zmnil istav, kdy filtr
nefunguje: Sta, abychom onemocnli takzvanm erotomanickm bludem, a dojdeme k pesvden, e Julia Roberts je nm
souzena amme nani prvo.1 Test insolvence vlastn nen nic jinho. Manaei avlastnci bu jasn vid, zda maj vesvch korporacch
kdispozici zdroje, kter si mohou rozdlovat, apokud ne, neusiluj
ovplatu dividend atantim. Kdy ale filtr nefunguje, nevid to, ppadn to vidt nechtj aberou si, co jim nepat. Utvrzuj se pitom
finannmi vkazy, kter vak skutenost spe zakrvaj. etn rozvaha, kter zpravidla zachycuje reln hodnoty pasiv, mv zkreslen
hodnoty aktiv. Vm, kolik jsem dofirmy vloil, kolik jsem si pjil akolik dlum vitelm zobchodnch vztah. Obtn ale odhaduji relnou hodnotu svho majetku. Ta se mn vase azvis natom, jak
efektivn doki vyuvat majetek vbcm podniku. Finann vkazy zkrtka nesta pro reln vyhodnocen stavu korporace. Ktomu
slou testy insolvence.
CO TO JSOU TESTY INSOLVENCE?
zenm a pedsedov drustev. Ti vichni maj zkonnou povinnost

provdt testy insolvence nejmn jednou ron ped rozdlenm
zisku, ale ivdalch ppadech. Musej si znovu aznovu zodpovdat
otzku, zda spravuj zdravou spolenost nebo spolenost ohroenou
padkem. Test insolvence funguje jako filtr, kter propout dosvta vldnch pravidel korportnho prva jen zdrav spolenosti, aty
korporace, kter filtrem neprojdou, podrobuje psnjmu reimu.
Nov pravidla sprvy korporac nap. vytvej prvn domnnku, e
manaei, kte souhlasili svyplacenm podlu nazisku vrozporu se
zkonem, nejednali sp dnho hospode.3 Vppad pozdjho padku korporace ru zazvazky korporace, kdy dve nezajistili
proveden testu insolvence nebo se nedili jeho vsledkem.
KDY SE TESTY PROVDJ?

Zatm byla e ointernm testovn vlastn korporace pro ely vplaty dividend atantim, co je prv aktuln. Intern testy ale pedstavuj zkladn stavebn kmen ochrany manaer tak v situaci,
kdy ponich vitel uplatuj nroky nanhradu kody, zpsoben
opodnm podnm insolvennho nvrhu. Slou rovn pro extern testovn cizch korporac. Vitel je pouvaj, kdy se rozhoduj,
zda zahj soudn spor, zda podaj vitelsk insolvenn nvrh nebo
zda uplatn nroky vi manaerm dlunka. Banky testuj finann
zdrav svch korportnch dlunk pro ely kategorizace pohledvek.4 Akonen, insolvenn sprvci vyuvaj zptn testy insolvence jako nstroj, podle kterho uruj okruh manaer adalch osob,
pokterch uplatuj nroky navydn plnn domajetkov podstaty.
Zkon pot stesty insolvence vad situac. Prvn prava test

m viditelnou st ledovce nad hladinou askrytou st pod n. Pod
hladinou sp (avppad poteby se probouz) zkladn pravidlo, kter td korporace nadv skupiny. Vprvn skupin jsou zdrav korpora- NEJASTJ DVODY UIT TEST SHRNUJI VTABULCE:
ce avedruh ty nemocn, ohroen insolvenc.
KDO
VI KOMU
PRO
Viditelnou st ledovce
akcioni, spolenci, lenov orgn
vplata dividendy, tantimy 40 ZOK
nad hladinou pedsta- 1 manaei
vuj dl prvn normy, 2 banky
regultor (NB), akcioni
kategorizace pohledvek 81 vyhl. .163/2014 Sb.
kter upravuj konkrt3
vitel
dlunk
je
efektivn litigace? (nklady x dobytnost)
n povinnosti. Nkter
znich zmiuji vzvre- 4 vitel
dlunk
insolvenn nvrh 103 IZ
n tabulce. Ktm nejno5 vitel
lenov orgn korporac
nhrada kody 99 IZ
vjm pat 40 zkona
o obchodnch korpora- 6 vitel, sprvce lenov orgn, ovldajc avlivn osoby ruen zazvazky korporace 68 ZOK
cch, podle kterho ma- 7 sprvce
lenov orgn korporac
vydn prospchu zvkonu funkce 62 ZOK
naei nesmj vyplcet
druh strana smlouvy sdlunkem
vydn plnn zkon 240 a 242 IZ
zisk nebo jin prosted- 8 sprvce
ky zvlastnch zdroj, pokud tm mohou korporaci pivodit padek. Testy insolvence pedstaAutor je advoktem vPraze, lenem pedstavenstva AK aprvnm
vuj nov stavebn kmen ochrany vitel. Jde oochranu, smujc
insolvennm sprvcem vesk republice se zvltnm povolenm
ktomu, aby korporace byly schopny plnit sv dluhy, nepivdly vpro een padku korporac afinannch instituc.
itele do druhotn platebn neschopnosti a neohroovaly fungovn hospodskho styku.2 Kdy je vsledek testu pozitivn, pak, ikdy
spolenci navaln hromad schvl rozdlen zisku, nesmj manaei vyplatit dividendy ani tantimy. 34
TESTY INSOLVENCE
KDO ODPOVD ZAPROVEDEN TESTU?

Saktivy korporace nakldaj manaei, zejmna lenov pedstavenstev akciovch spolenost, jednatel spolenost sruenm ome-
1 Miroslav Plzk: Tuen o lidsk dui. 2. vydn, MOTTO, Praha 2011, str. 31.
2 Jarmila Pokorn: Zkon o obchodnch korporacch: Koment ( 40), Wolters
Kluwer, a. s., Praha 2014, erpno z databze ASPI.
3 34 odst. 3 in fine zkona o obchodnch korporacch.
4 Viz 81 odst. 4 a 83 odst. 5 vyhlky . 163/2014 Sb., o vkonu innosti
bank, spoitelnch a vrnch drustev a obchodnk s cennmi papry.
NSTROJ OCHRANY
MANAER
VYZKOUEJTE TEST ZDARMA

www.insolside.cz
80
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
inzerce
JUDr.MICHAL ILAVSK
nakonec
O hledn spravedlnosti
sal jsem vahu o spravedlnosti a pipomnl

si konferenci na Nejvym sprvnm soudu
i sbornk z n a v nm vahu Otakara Motejla nazvanou NEJVY SOUD NEJVY SPRAVEDLNOST?1 vod pspvku byl
typick pro jeho autora. Znl: Mnou zvolen tma lze oznait za pohodov. A na ten otaznk na konci nadpisu. Po nkolika dalch popchnutch pokraoval
pak charakteristikou spravedlnosti: Odbornm etenm
(v literatue) jsem zjistil, e spravedlnost je v eskch exterirech i interirech zobrazena v dvojrozmrn i trojrozmrn podob asi ve l43 ppadech. Krom nkolika ppad,
kdy k jejmu vyjden bylo pouito nejrznj nad, jako
sekyra, svazek prut, me i vha, jde vesms o osobu enskho pohlav spe mrn dobe ivenou, v nkterch ppadech se zavzanma oima, asi vce ne v polovin ppad
sedc, jinak stojc a zcela vjimen, tedy v jednom ppad, lec. Nechci tento jedin ppad njak rozebrat, i kdy
je mon typick, e tato prezentace vlee je na budov prask prvnick fakulty.
Ani j nechci provozovat zlomyslnosti na kor Nejvyho soudu i prask prvnick fakulty, m matky ivitelky
prvnmi znalostmi. Mm-li bt upmn, mon jsem Motejlv text citoval zmrn se zvltnm clem. Umouje
mi toti, abych se pochlubil, e pro pemtn o spravedlnosti mm doma dal mylenkov podnt. Jde o grafiku
Jiho Slvy, na kter je zobrazena spravedlnost jako stojc son ena se tkem pes oi. Vhy v obvyklm proveden si netradin vybr ze atn skn, kde m k dispozici dv dal takov vhy s rzn nevyvenmi rameny.
Le vrame se k pspvku Otakara Motejla, kter o spravedlnosti uvaoval nsledovn: Je star zkuenost, e pes
tuto dmu a jej instrumenty se lidstvo ke spravedlnosti nedostane. K naplnn spravedlnosti je teba usilovnho procesu duevnho, kterm se mus zabvat i lid k tomu vyvolen
i povolan, vzdlan i vycvien. Rozvj pak mylenku, e
v kadm jednotlivm posuzovanm ppad by takovch
lid mlo bt vc, e je to kol nad sly jednotlivce a e
sborov soudnictv je symptomem hledn spravedlnosti v cel dlouh historii prva.
Vyhledal jsem pak dal zdroj nzor na hledn spravedlnosti, drobnou przu Chestertonovu, pznan nazvanou Dvanct mu.2 Jej autor souhlas se sborovm
soudnictvm, ale prosazuje, aby v nm vznamnou lohu
plnil laick ivel. Vychz z osobnch zkuenost porotce.
1 V. imek (ed.): Role Nejvych soud v evropskch stavnch systmech

as pro zmnu? Masarykova univerzita, Brno 2007, str. 85 a nsl.
2 In Gilbert Keith Chesterton: Ohromn malikosti * Obrany, peloil Jan ulk,
Vyehrad, Praha, str. 29 a nsl.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Pe: m vc se lovk na njakou vc dv, tm mn ji vid,

a m vc ji studuje, tm mn o n v Urit lovka, kter by
lidi trestal, je ovem hrozn kol. Ale i na to si lovk zvykne, jako si zvykne na jin hrozn vci; zvykne si i na slunce.
Na much zkona, a jsou to soudcov, ednci, advokti,
detektivov nebo strnci, nen hrozn to, e jsou zl (nkte jsou dob) ani e jsou hloup (nkte jsou docela inteligentn); hrozn je prost to, e si na sv povoln zvykli. Oni
u vlastn nevid na lavici obalovanch provinilce; vid jen
obvyklho lovka na obvyklm mst
S tm zvykem m Chesterton kus pravdy. Jistou dvkou
profesionln otrlosti vak mus bt vybaven kad lka,
uitel a leckdo dal, pokud si nehodl pivodit stav, ktermu se k vyhoen. Litertm bych pipomnl, e
vtinou tak nevid vci, jak ve skutenosti jsou, nebo
je ve svch dlech chtj uinit zajmavmi. U spisovatel bv navc druhem zvyku, e si rdi zaryj do prvnk a ve svch dlech je obsazuj do zpornch rol. in
to nkdy i vbrem slovnku; Chesterton napklad tvrd:
Mnoho prvnch pedant prohlsilo, e nekolenou porotu by
ml pln nahradit kolen soudce. Kdyby mohl znt napklad Otakara Motejla, rozhodn by ho neoznail za prvnho pedanta, sp by v nm nael dui spznnou. Le
nebudu polemizovat s jednotlivmi slovky a uvedu zvr Chestertonova textu, v nm chvl porotn systm:
Nae civilizace rozhodla, a rozhodla velmi sprvn, e urovat lidskou vinu nebo nevinu je kol pli zvan, ne aby
byl sven jen kolenm odbornkm. (Prosm tene, aby
si povimli slova jen v pedchoz vt. Poznmka P. H.)
Peje si mt v t stran zleitosti jasno, a tak vol lidi, kte neznaj zkony o nic lpe ne j, ale kte jsou schopni ctit to, co jsem ctil j, kdy jsem sedl mezi porotci. Kdokoli
chce zkatalogizovat knihovnu, objevit slunen systm nebo jinou takovou malikost, pozve odbornky. Ale kdy jde o nco
skuten vnho, povol dvanct obyejnch lid, aby na to
dohldli. (I ono posledn slovo je autorem peliv odven. Poznmka P. H.)
Slova, na kter jsem upozornil v pedchozm textu, naznauj, e nzor Chestertonv i posteh Motejlv nejsou
zcela protikladn. Oba spojuje mylenka, kterou vyjaduje pslov: Vce hlav, vce rozumu. Jeden i druh zpsob nalzn spravedlnosti, o nm oba uvaovali, m sv
pednosti a nen prost problm. Vdy v Americe se k, e porota je nhodn vybranch dvanct lid rozhodujcch, kter ze spornch stran m lepho advokta. Myslm, e se k t vci zvl podntn vyjdil vtvarnk Ji
Slva ve sv grafice, kde Spravedlnost vybr ze skn jednu ze t vah. Meme tuto alegorii chpat i tak, e existuje vce zpsob, jakmi lze hledat a nalzat spravedlnost.
prof. PETR HAJN
81
nakonec
Kresba pro Bulletin advokacie LUBOMR LICH
Vte, e
vbor Union Internationale des Avocats konal svoji schzi dne 5. ervna 1938 v Praze? Pipraven byl i bohat doprovodn program. Advoktn komora uspodala ve ramotov
restaurantu v Praze slavnostn obd, odpoledne podnikli astnci v pepychovm autocaru edoku projku Prahou a shldli
jej pamtky za ppadnho vkladu francouzskho tlumonka.
Po krtk svain v hotelu Savoy na Hradanech prohldli si chrm
sv. Vta, prask hrad a konen kostel Panny Marie u Karmelitn, v nm upoutalo jejich zjem Milostn prask Jezultko.
Veer uspodala advoktn komora veei na Barrandov, pi n
mli proslovy Dr. Rowinski a Dr. Stompfe. Dne 6. ervna navtvili astnci vstavu praskho baroka ve Valdtnskm palci.
Pi obd na Nebozzku jsme se s naimi hosty rozlouili, referoval pro eskou advokacii jej redaktor Stanislav Hendrych.
satkem s cizincem mohly v obdob prvn republiky kandidtky advokacie i advoktky pijt o monost vykonvat sv
povoln? Jednou z podmnek pro zpis do seznamu advokt
i kandidt advokacie bylo eskoslovensk sttn obanstv.
enm, kter o n satkem s cizincem pily, mohlo Ministerstvo spravedlnosti splnn tto podmnky prominout. O tom,
e se nejednalo pouze o hypotetick ppad, svd rozhodnut Nejvyho sprvnho soudu ze dne 16. 3. 1931, . 5392/30,
82
ve vci kandidtky advokacie. Z citovanho rozhodnut je patrn, e tehdej prvn prava enm nepla. Nejvy sprvn
soud musil se zabvati pedevm otzkou, zda nakanm rozhodnutm bylo zasaeno do subjektivnch prv stovatelinch, uvd
se v odvodnn rozhodnut, jm soud zamtl stnost proti negativnmu rozhodnut ministerstva jako bezdvodnou. Dovodil
dle, e ministerstvo me po slyen advoktn komory povolit
vkon profese, m zkon nedv zejm ani advoktkm prvnho nroku, aby jim bylo dno povolen k dalmu vkonu advokacie, nbr ponechv to voln vaze ministerstva spravedlnosti.
v Polsku byl v roce 1938 zaveden princip numerus clausus? Stalo se tak nazenm ministra spravedlnosti pro obvody soud ve Varav, Katovicch, Krakov, Lvov, Poznani
a Toruni. Jednalo se ve skutenosti o opaten proti idovskm kandidtm advokacie. V polsk advokacii psobilo
tehdy 45 % idovskch advokt, idovskch obyvatel ilo
v Polsku 11 %. Nazen, je mlo platit do roku 1945, se dotklo piblin 3 000 kandidt advokacie. Na protest proti tomuto opaten zahjilo 220 idovskch kandidt advokacie
dvoudenn hladovku, zruen nazen vak nebylo dosaeno.
JUDr. PhDr. STANISLAV BALK
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
inhaltsverzeichnis
Leitartikel
Vladimra Glatzov: Wo schreitest du hin, Tschechische Rechtsanwaltschaft?.............................................................................................. 3
Aktuelles
Sicherheitsrahmen: Endlos Geschichte Michal ilavsk .......................................................................................................................... 4
Die Tschechische Rechtsanwaltskammer hat gemeinsam mit den Vertretern der Regierung und der Berufskammern
die Einbindung in den Gesetzgebungsprozess ausgewertet Hana Rdlov ................................................................................................. 5
Der Kongress Das neue Privatrecht in Ostrava Hana Rdlov ................................................................................................................. 6
Inovative Legal Service Forum 2016 Hana Rdlov ............................................................................................................................... 10
Der Jurist des Jahres 2016 ist ausgerufen ......................................................................................................................................... 12
Die Tschechische Rechtsanwaltschaft in den Jahren 1920-1943 Stanislav Balk ....................................................................................... 13
Aktuell im Rechtswesen Hana Rdlov ................................................................................................................................................ 16
Aus Rechtstheorie und Praxis

Artikel
Staatliche Beihilfe und Menschenrechte: Verfahren ber die staatliche Untersttzung und das Recht auf ordentliches Verfahren
Lubo Tich, Petra Joanna Pipkov ....................................................................................................................................................... 17
Einleitung des Gesetzes ber das Vertragsregister Michal Vtek..............................................................................................................26
Register der Treuhandfonds Tom Plhal ............................................................................................................................................30
Miranda warning (wie) aus dem Second-Hand-Laden Vladimr Janoek ....................................................................................................33
(Un)ehrliche Absicht in den Sanierungsformen des Insolvenzverfahrens Adam Sigmund ............................................................................35
Aus der Judikatur

Zur Frage der Beurteilung der Ungltigkeit des Vorvertrages ................................................................................................................38
Zur Auslegung der subjektiven Verjhrungsfrist gem. 106 Abs. 1 des Gesetzes Nr. 40/1964 Sb. BGB zugunsten
des Geschdigten ..........................................................................................................................................................................40
Mglichkeit der Verwendung von Abhrungen und Aufzeichnungen des Telekommunikationsverkehrs .......................................................42
Notstand; strafrechtlicher Charakter des Tieres ..................................................................................................................................52
Einstweilige Verfgung Unterbringung der Kinder .............................................................................................................................55
Aus der Fachliteratur

Petr Bezouka, Milan Hulmk, Jindich Psutka, Tom Doleal: Rechtssprechung der Gerichte im Lichte des neuen Brgerlichen
Gesetzbuches (Bohumil Havel) ........................................................................................................................................................... 57
Petra Poliensk und Koll.: Das Strafprozessrecht. Auswahl aus der wichtigen Gerichtsentscheidungen im Strafrecht
fr die Periode von Januar 2014 bis Mai 2015 (Ivo Keisler) .................................................................................................................... 57
Alena Mackov, Ladislav Muzik und Kol.: Das Gesetz ber besondere Gerichtsverfahren. Kommentar mit Motivenbericht
und Rechtssprechung (Martin Foukal) .................................................................................................................................................58
Luk Vymazal: Das Pfandrecht im neuen Brgerlichen Gesetzbuch (Krytof ermk) .................................................................................60
Frantiek Weyr: Rechtstheorie (Renata Rzkov) .................................................................................................................................... 61
Das Bulletin der slowakischen Rechtsanwaltschaft bringt ..................................................................................................................62
Aus der Rechtsanwaltschaft

Kolumne von Karel ermk
Toccata d-Moll BWV 565 .................................................................................................................................................................63
Aus der tschechischen Rechtsanwaltschaft

Aus der Disziplinarpraxis Jan Syka .....................................................................................................................................................64
Sie haben den himmlischen Ruhmsaal betreten ..................................................................................................................................64
Versicherung des brgerlichen Vermgens und Personenversicherung fr Rechtsanwlte, deren Eingestellten
und Familienangehrigen Zdenk Turek .............................................................................................................................................65
Aus der Verhandlung des Vorstands der Tschechischen Rechtsanwaltskammer icha ................................................................................66
Aus Europa
,
Workshop on Lawyers Specialisation in Katowitz Lenka Vidoviov ...................................................................................................... 67
Gemeinsames Seminar der Tschechischen Rechtsanwaltskammer und ERA, diesmal ber das Thema
Akte der Grundrechte der Europischen Union in der Praxis Albta Recov ..........................................................................................69
Informationen und Wissenswertes

Was Sie wissen sollten
Vortrge und Seminare fr Rechtsanwlte und Rechtsanwaltsanwrter in den Bildungs- und Schulungszentren der Tschechischen
Rechtsanwaltskammer ....................................................................................................................................................................73
Einladung zu zwei Seminaren ber das Insolvenzrecht......................................................................................................................... 74
Einladung zur Konferenz Das Marketingrecht in den sozialen Medien ..................................................................................................75
Einer der weltweit grten simulierten Gerichtsstreitigkeiten in Brno Jan Dohnal ...................................................................................... 76
Schwarz-weie Duelle: Der IX. Jahrgang des Turniers Rechtsanwalt Chess Open Bratislava 2016 Jlia Dernerov, Katarna Marekov ............ 77
Einladung zu den 19. Sportspielen der tschechischen Rechtsanwaltschaft .............................................................................................79
Zum Schluss
ber die Suche nach der Gerechtigkeit Petr Hajn ................................................................................................................................. 81
Eine Zeichnung von Lubomr Lich ...................................................................................................................................................82
Wissen Sie, dass Stanislav Balk .......................................................................................................................................................82
Inhaltsverzeichnis .........................................................................................................................................................................83
Zusammenfassung/Summary........................................................................................................................................................84
Table of Contents .........................................................................................................................................................................85
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
83
zusammenfassung/summary
Lubo Tich, Petra Joanna Pipkov: Staatliche Beihilfe und
Menschenrechte: Verfahren ber die ffentliche Untersttzung
und das Recht auf ordentliches Verfahren
Die Autoren behandeln in ihrem Artikel die kontroverse Frage der Verfahrensrechte des Empfngers
der staatlichen Beihilfe im Rahmen des Verfahrens
ber eine unerlaubte Untersttzung vor der Europischen Kommission. Der Empfnger hat nmlich
nur minimale Rechte, die nicht seiner faktischen Bedeutung fr die Lsung des Problems entsprechen.
Die Autoren zeigen die negativen Folgen dieses Zustands an einem neuerlichen Fall, wo die Entscheidung der Kommission ber die Rckerstattung der
Beihilfe erst durch den Gerichtshof der Europischen Union eben aufgrund der Argumente des
Empfngers aufgehoben wurde, die bisher nicht bercksichtigt worden waren. Der Artikel beschftigt
sich zunchst mit dem rechtlichen und faktischen
Status des Empfngers im Verfahren, dann analysiert er die Grundrechte des Empfngers, die durch
die gegenwrtige Rechtsregelung ignoriert werden.
Schlielich schlagen die Autoren eine legislative Lsung vor, die Abhilfe schaffen sollte.
Michal Vtek: Einleitung des Gesetzes
ber das Vertragsregister
Der Autor bringt einleitende Informationen ber
die vllig neue und auergewhnliche Rechtsvorschrift, die an das Gesetz ber den freien Zugang
zu Informationen anschliet und durch deren Folgen die Gltigkeit und Wirksamkeit der privatrechtlichen Vertrge wesentlich beeinflussen kann. Der
Artikel bringt die Zusammenfassung der Konzeption
des Gesetzes, dessen Entwicklung und Ziele, die
Auslegung dessen einzelnen Bestimmungen sowie
die Hinweise auf eventuelle Auslegungs- und Anwendungsprobleme.
Tom Plhal: Register der Treuhandfonds
Der Autor beschftigt sich mit der Regierungsnovelle des Brgerlichen Gesetzbuches und weiterer Gesetze, die unter anderem die Errichtung des Registers der Treuhandfonds vorsieht. Das Register der
Treuhandfonds soll, mit Rcksicht auf die reichen
Erfahrungen mit der Fhrung der ffentlichen Register, durch die Registergerichte gefhrt werden.
Zu diesem Zweck wird insbesondere das Gesetz
Nr. 304/2013 Sb. ber die ffentlichen Register
der juristischen und physischen Personen gendert. Dieses regelt knftig nicht nur die Verfahren in
Sachen des Registers der Treuhandfonds, sondern
auch gleichzeitig die Form des Antrags auf Eintragung und dessen Erfordernisse, die Aufzhlung der
ins Register der Treuhandfonds obligatorisch einzutragenden Tatsachen, das Verzeichnis der in der Urkundensammlung obligatorisch zu hinterlegenden
Urkunden bezglich der Treuhandfonds usw.
Vladimr Janoek: Miranda warning
(wie) aus dem Second-Hand-Laden
Die Verwaltungsorgane sind verpflichtet, die Verwaltungsdelikte mit absoluter Einhaltung der Rechte und Freiheiten der wegen eines Verwaltungsdeliktes beschuldigten Person zu verhandeln, die
in der Akte der Grundrechte und Grundfreiheiten
und in den internationalen Vertrgen ber die Menschenrechte und Grundfreiheiten verankert sind,
durch welche die Tschechische Republik gebunden
ist, wobei zu diesen Rechten auch das Recht der
wegen eines Verwaltungsdeliktes beschuldigten
Person gehrt, vom Verwaltungsorgan ber das
Schweigerecht belehrt zu werden. Bei Verletzung
dieses Rechtes ist es notwendig, eine solche Aussage des Beschuldigten als prozessual unverwendbaren Beweis anzusehen, und es ist dabei nicht
auszuschlieen, dass infolge dieses ungesetzlichen Verfahrens auch nicht die Beweise verwendet
werden knnen, die von der Aussage kausal abgeleitet sind. Da das zitierte Recht nicht ausdrcklich
in der Verwaltungsordnung, im Deliktgesetz oder in
einer anderen Vorschrift bezglich der Verwaltungsstrafen auf der Ebene des einfachen Rechts verankert ist, passiert es auch oft, dass die Verwaltungsorgane in der Praxis dann und wann vergessen,
84
diese Belehrung durchzufhren. Wenn die Person,

die wegen eines Verwaltungsdelikts beschuldigt ist,
nicht durch einen Rechtsanwalt vertreten wird, kann
es dann leicht passieren, dass sie sich zu einer Tat
bekennt (obwohl sie dies ansonsten nicht tun msste), und zwar zum Beispiel in der Situation, wo gegen sie kein anderer Beweis spricht. Es stellt sich
dann die Frage (im Hinblick darauf, dass die Verwaltungsorgane, wie es scheint, nicht in der Lage
sind, die Grundverfahrensrechte des Beschuldigten zu erkennen), ob es nicht an der Zeit ist, das
Verwaltungsstrafrecht zu kodifizieren, welches die
Tatsache reflektieren wrde, dass die wegen eines
Verwaltungsdelikts beschuldigte Person dieselben
Verfahrensrechte hat, wie die Person, die wegen
einer Straftat beschuldigt ist.
Adam Sigmund: (Un)ehrliche Absicht in den Sanierungsformen
des Insolvenzverfahrens
Im Konkursrecht existieren Begriffe, die weniger
verwendet werden und bei deren Auslegung wir in
der Praxis immer unsicher sind. Einer von ihnen ist
die sogenannte unehrliche Absicht des Schuldners,
nmlich ein Institut, das mit den Sanierungsformen
des Insolvenzverfahrens begrifflich verbunden ist
und eine sehr individualisierte Behandlungsweise
erfordert. Die Sanierungsweisen der Konkurslsung
sind laut Insolvenzrecht die Umstrukturierung und
die Entschuldung, welche darauf beruhen, dass sie
den Schuldnern eine neue Perspektive gewhren;
und zwar entweder die Rettung der betriebsfhigen
Korporation durch deren teilweiser Schuldbefreiung,
oder die Rettung des betriebsfhigen Handelsgeschfts oder die Befreiung der physischen Person
von der Pflicht, den Rest der Schulden zu bezahlen, nachdem sie whrend fnf Jahre mindestens
30 % von diesen Schulden diszipliniert bezahlt hat.
Prozessual kommt die berprfung der eventuellen
Unehrlichkeit der Absicht des Schuldners seitens
des Insolvenzgerichts an die Reihe typischerweise
erst aufgrund der Eingabe des Insolvenzverwalters
ggf. der Glubiger oder des Staatsanwalts, der das
ffentliche Interesse im Verfahren vertritt. Das Insolvenzgesetz bietet eine demonstrative Aufzhlung
der positiven Flle des unehrlichen Interesses an. In
die Praxis wird dann dieses Gesetz, vielleicht noch
intensiver als in anderen Bereichen, erst durch die
Rechtssprechung eingefhrt. Die Zusammenfassung dieser Rechtssprechung, welche auch die
historische Entwicklung der Behandlungsweisen
und Schlussfolgerungen der Gerichte erfasst, ist in
diesem Artikel enthalten.
Lubo Tich, Petra Joanna Pipkov: State aid and basic human
rights: state aid proceedings and the right to fair trial
In their article, the authors discuss the controversial question of procedural rights of beneficiaries of
state aid in unlawful state aid proceedings before
the European Commission. The beneficiary has
only minimum rights, which do not correspond to
the factual significance for solution of the problem.
The authors show the negative consequences on a
recent case where the Commissions decision on
the recovery of aid was cancelled only by the CJEU
based on the beneficiarys arguments which had
not been taken into account before. First, the article
maps the legal and factual situation of the beneficiary in the proceedings and subsequently it deals
with fundamental rights of the beneficiary, which
the current regulations ignore. Finally, the authors
propose a legislative solution which should rectify
the situation.
Michal Vtek: Introduction to the law on the register
of contracts
The author introduced a completely new and nontraditional law, which follows up on the law on free
access to information and whose impact may significantly influence the force and effect of private-law
contracts. The article summarizes the philosophy
of the law, its genesis and objectives, interpretation
of its individual provisions, and points out potential
problems with interpretation and application.

Tom Plhal: Register of trusts
The author deals with the Governments amendment
to the Civil Code and other laws, which, among
other things, envisage the creation of a register of
trusts. Registers of trusts should be administered by
courts maintaining public registers as they already
have rich experience. To this end, amendments
will affect mainly Act No. 304/2013 Sb., on public
registers of legal and natural persons. Henceforth,
the Act will regulate not only proceedings regarding
registration of trusts but also the form of a motion to
enter a record and its elements, a list of facts mandatorily recorded in the register of trusts, a list of
documents mandatorily entered in the collection of
instruments regarding trusts, etc.
Vladimr Janoek: Miranda warning without class
Administrative authorities are to consider administrative infractions while fully respecting the
rights and freedoms of the person accused of an
administrative infraction guaranteed by the Charter of Fundamental Human Rights and Freedoms
and international treaties on human rights and
fundamental freedoms the Czech Republic is
bound by. These rights also include the right of
the person accused of an administrative infraction to be advised by the administrative authority
of his or her right to remain silent. In the event of
violation of this right, the testimony of the accused
must be viewed as a piece of evidence excluded
on procedural grounds, and as a consequence of
such illegal procedure, the possibility of inadmissibility of evidence derived from such testimony
cannot be ruled out. Since the cited right is not
explicitly enshrined in the Code of Administrative
Procedure, the Misdemeanours Act or any other
regulation governing administrative punishment at
the level of simple law, it happens in practice that
administrative authorities often forget to provide
such advice. And where a person accused of an
administrative infraction is not represented by a
lawyer, it can easily happen that the person pleads
guilty (although they would not have to other wise),
for example in a situation when there is no other
evidence against this person. A question to ponder therefore is (with regard to the fact that administrative authorities, as it seems, are not able to
recognise the fundamental procedural rights of
the accused) whether the time has come to codify
criminal procedural law which would reflect the
fact that a person accused of an administrative
infraction has the same procedural rights as the
person accused of a crime.
Adam Sigmund: (Dis)honest intention in remedial forms
of insolvency proceedings
There are terms in the Insolvency Act which are less
frequent and whose interpretation in practice is still
unclear. One of them is the debtors dishonest intention, an institution conceptually linked to remedial
forms of insolvency proceedings and requiring a
much personalised approach. Under the insolvency
law, remedial methods of addressing insolvency include reorganization and debt relief. Their purpose
is to give a new perspective to the debtor, either by
saving an operational corporation with a partial discharge of debts or by saving a viable business establishment, or by exempting a natural person from
their obligation to pay the rest of their debts after
they have duly paid at least 30% of the debts over
five years. Under procedural rules, the examination of possible dishonesty of the debtors intention
is typically carried out by the insolvency court only
upon the initiative of the insolvency administrator or
the creditors or a public prosecutor protecting the
public interest in the proceedings. The Insolvency
Act provides a non-exhaustive list of positive cases
of dishonest interest. This Act is then put into practice, perhaps even more often than in other areas,
only by the case law. A summary of this case law,
portraying also the historical development of approaches and conclusions of courts, is the contents
of this article.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
contents
Leading Article
Vladimra Glatzov: Where are you heading, Czech legal profession? ........................................................................................................ 3
Current News
Security control frames: neverending story Michal ilavsk .................................................................................................................... 4
The CBA engaged in the legislative process with representatives of the Government and professional chambers Hana Rdlov ....................... 5
New private law congress in Ostrava Hana Rdlov ............................................................................................................................. 6
Innovative Legal Service Forum 2016 Hana Rdlov .............................................................................................................................10
The lawyer of the year 2016 announced ............................................................................................................................................12
Czech legal profession between 1920 and 1943 Stanislav Balk .............................................................................................................13
Currently in law Hana Rdlov ...........................................................................................................................................................16
Legal Theory and Practice

Articles
State aid and basic human rights: state aid proceedings and the right to fair trial Lubo Tich, Petra Joanna Pipkov .......................................17
Introduction to the law on the register of contracts Michal Vtek ............................................................................................................ 26
Register of trusts Tom Plhal .......................................................................................................................................................... 30
Miranda warning without class Vladimr Janoek .................................................................................................................................. 33
(Dis)honest intention in remedial forms of insolvency proceedings Adam Sigmund ................................................................................... 35
Judicial Decisions
On assessment of invalidity of a contract to contract .......................................................................................................................... 38
On the interpretation of the statutory limitation under 106 (1) of Act No. 40/1964 Sb., the Civil Code, for the benefit
of the injured party ........................................................................................................................................................................ 40
The possibility of use of wiretaps and recordings of telecommunications .............................................................................................. 42
Extreme emergency; criminal-law nature of an animal ........................................................................................................................ 52
Preliminary rulingplacement of children ......................................................................................................................................... 55
Professional Literature
Petr Bezouka, Milan Hulmk, Jindich Psutka, Tom Doleal: Court case law in the light of the new Civil Code (Bohumil Havel) ...........................57
Petra Poliensk et al.: Criminal procedural law. A selection of important court decisions in criminal law between January 2014
and May 2015 (Ivo Keisler) ................................................................................................................................................................57
Alena Mackov, Ladislav Muzik et al.: Law on Special Legal Proceedings. Commentary with the explanatory
memorandum and case law (Martin Foukal) ........................................................................................................................................ 58
Luk Vymazal: Secured interest in the new Civil Code (Krytof ermk)................................................................................................... 60
Frantiek Weyr: Theory of Law (Renata Rzkov) ....................................................................................................................................61
Bulletin of the Slovak Bar Association brings...................................................................................................................................... 62
Legal Profession
Karel ermks Column
Toccata d-moll BWV 565 ................................................................................................................................................................ 63
Czech Legal Profession

Practice Jan Syka .......................................................................................................................................................................... 64
Gone to the celestial hall ................................................................................................................................................................ 64
Insurance of civil property and personal insurance for lawyers, their employees and family members Zdenk Turek ..................................... 65
Meeting of the Czech Bar Association Board of Directors icha .............................................................................................................. 66
Europe
Workshop on Lawyers Specialisation in Katowice Lenka Vidoviov ......................................................................................................67
Joint seminar of the CBA and the ERA, this time on The Charter of Fundamental Rights of the European Union in practice Albta Recov .... 68
Information and Points of Interest

You should know
Lectures and seminars for lawyers and legal trainees at the educational and training centres of the Czech Bar Association ......................... 73
Invitation to two seminars on insolvency law ......................................................................................................................................74
Invitation to the Marketing law in social media conference ................................................................................................................ 75
One of the worlds biggest simulated lawsuits in Brno Jan Dohnal ..........................................................................................................76
Black and white duels: 9th year of the Advokt Chess Open Bratislava 2016 tournament Jlia Dernerov, Katarna Marekov.........................77
Invitation to the 19th Sports games of the Czech legal profession ........................................................................................................ 79
Finally
On the search of justice Petr Hajn ......................................................................................................................................................81
Drawing by Lubomr Lich .............................................................................................................................................................. 82
Did you know that... Stanislav Balk .................................................................................................................................................... 82
Inhaltsverzeichnis ........................................................................................................................................................................ 83
Zusammenfassung/Summary....................................................................................................................................................... 84
Table of Contents ........................................................................................................................................................................ 85
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
85
DLA Piper, jedna z nejvtch globlnch advoktnch kancel s pobokami ve vcene 30 zemch, hled nov kolegy na pozice
ADVOKT/KA
ADVOKTN KONCIPIENT/KA A STUDENT/KA
POADUJEME:
POADUJEME:
skvlou rove odbornch znalost, samostatnost, logick mylen
vynikajc znalost AJ slovem i psmem (znalost dalho jazyka vhodou)
vynikajc znalost AJ slovem i psmem (znalost dalho jazyka vhodou)
aktivn pstup k een prvnch problm
motivaci k osobnmu i profesionlnmu rstu
schopnost tmov prce
komunikativnost, schopnost prce v tmu
loajalitu, flexibilitu a vysok pracovn nasazen
loajalitu, flexibilitu a vysok pracovn nasazen

NABZME:
NABZME:
Q
zzem spn mezinrodn advoktn kancele
zzem spn mezinrodn advoktn kancele
prci s vznamnou nrodn i mezinrodn klientelou
motivujc finann ohodnocen
motivujc finann ohodnocen
mlad a ptelsk kolektiv
mlad a ptelsk kolektiv
monost dalho profesnho rstu
monost dalho profesnho rozvoje
benefity
V ppad Vaeho zjmu, prosm zalete svj strukturovan ivotopis v eskm a anglickm jazyce na e-mailovou adresu: iveta.zvolenska@dlapiper.com nebo na adresu DLA Piper
Prague LLP, organizan sloka, k rukm Ivety Zvolensk, Perlov 5, 110 00Praha 1.
DLA Piper je vysoce hodnocenou a doporuovanou advoktn kancel v ebcch Legal 500/Chambers 2014.
DLA Piper is a global law firm operating through various separate and distinct legal entities.
Further details of these entities can be found at www.dlapiper.com.
Copyright 2016 DLA Piper. All rights reserved | JUN16 | 3063285
pomozTe
nm NAkrmiT dti
jdleM a lSkou
Vdli JstE, e V esK rePUblice SI
kad 10. ROdina
neme doVOlit PlAtit sVm Dtem kOLn obDy?

Tyto dti pichzej o dleitou soust pravideln stravy
a navc zavaj pocit vylenn z dtskho kolektivu, co
me mt velmi negativn dopad na jejich psychick rozvoj.
Souhlaste s tm, e by v R nemlo dn dt trpt hladem?
Pokud ano, pomozte tmto dtem libovolnou stkou.
Vechny pspvky do koruny pouijeme na zaplacen obd
konkrtnm dtem!
S podporou
hlavn partner
slo Transparentnho tu:
888 555 999 / 5500

www.obedyprodeti.cz
A lawyer for tomorrow

Opportunities for law students and junior lawyers
7KHVSLULWDQGHWKRVRIDUPWKHZD\WKDWLWVXSSRUWVDQGQXUWXUHVLWVSHRSOHDQGWKHWRQHDQGHQHUJ\
WKDWH[LVWVEHWZHHQWHDPPHPEHUVDUHWKHFKDUDFWHULVWLFVWKDWUHDOO\GHQHDWRSODZUP$W$OOHQ 2YHU\
ZHEHOLHYHLQWKHIXQGDPHQWDOLPSRUWDQFHRIFROODERUDWLRQDQGWHDPZRUNRIJLYLQJODZ\HUVWDVNVWKDWZLOO
FKDOOHQJHWKHPDQGWKHQVXSSRUWLQJWKHPWRDGYDQFHWKHLUFDUHHUV:HEHOLHYHWKDWRXUSHRSOHSHUIRUPEHVW
ZKHQWKH\DUHJLYHQWKHYHU\EHVWUHVRXUFHVRSSRUWXQLWLHVDQGHQFRXUDJHPHQWWRH[SORUHWKHLUIXOOSRWHQWLDO
3OHDVHGRQRWKHVLWDWHWRVHQGXV\RXU&9DQGFRYHUOHWWHUWR UHFUXLWPHQWSUDJXH#DOOHQRYHU\FRP.
Most Attractive Employer for Law students

in the Czech Republic for the past three years
Universum Awards 2014, 2015 and 2016
$OOHQ 2YHU\PHDQV$OOHQ 2YHU\//3DQGRULWVDIOLDWHGXQGHUWDNLQJV

Allen & Overy 2016
allenovery.com
Advoktn kancel SCHOLZ & MAL s.r.o.

se sdlem vcentru Prahy
hled dosvho tmu novho kolegu/kolegyni napozice
ADVOKT / ADVOKTN KONCIPIENT

Poadujeme:
vbornou rove odbornch znalost
naden aaktivn pstup kprci
schopnost samostatnho aodpovdnho een ppad
sounleitost stmem
vstcnost vi klientm ikolegm
aktivn znalost alespo jednoho svtovho jazyka
slovem ipsmem
smysl pro humor
Nabzme:
zajmavou apodntnou prci voblasti
obchodnho, obanskho astavebnho prva
zzem spn advoktn kancele se stabiln
klientelou
pleitost kosobnmu iprofesnmu rstu
pjemn pracovn prosted
finann ohodnocen odpovdajc schopnostem
nstup dle dohody
Pokud Vs tato nabdka zaujala, zalete prosm V strukturovan ivotopis sfotografi nae-mailovou adresu
kariera@scholzmaly.cz ajako pedmt e-mailu uvete dle poptvan pozice slovo ADVOKT i KONCIPIENT.
Revolun 1200/16
11000 Praha 1
www.scholzmaly.cz
+420 222314770
+420 602646160
info@scholzmaly.cz
Advoktn kancel
Glatzov & Co.
roziuje svj team a hled
ADVOKTA / ADVOKTKU
G&
Co.
Poadujeme
12 roky praxe natransakn prci voboru M&A, nanc
nebo nemovitost
Vbornou znalost obchodnho prva
Vyvinutou prvn logiku, cit pro obchodn poteby klient
Vysokou rove anglitiny (samostatn psan smluv
avyjednvn), dal jazykov vybaven vhodou
Ambicizn, ale slun pstup
Praxe vmezinrodn nebo pedn esk kanceli vhodou
ADVOKTNHO KONCIPIENTA / KONCIPIENTKU
Poadujeme
Vbornou znalost obchodnho prva
Vyvinutou prvn logiku, cit pro obchodn poteby klient
Vysokou rove anglitiny (samostatn psan smluv
akomunikace), dal jazykov vybaven vhodou
Ambicizn, ale slun pstup
Zodpovdnost asmysl pro pelivost
Vhodn tak pro absolventy (praxe vmezinrodn nebo
pedn esk kanceli vhodou)
Nabzme
Zzem pedn esk kancele smezinrodn ieskou klientelou aadou ocenn
Zajmavou arznorodou prci zamenou nakvalitu, nejen napoet tovatelnch hodin
Dlouhodobou spoluprci vpjemnm kolektivu, odborn ikarirn rozvoj
Propracovan systm dalho vzdlvn, pstup kknow-how naich konzultant (vetn JUDr.Petra echa)
Motivujc nann ohodnocen
V ppad zjmu zalete ivotopis na e-mail Dana.Schweigelova@glatzova.com
www.glatzova.com
t>
ka // advok
t
k
o
v
d
a
E
P
<!JOBTY
<html>
</title>

<head>
<title>
</head>
<body>
</h1>
<h1>
//

//
<p

//
//

/p>
<

/
/
>
<

<h2>
<3>
>
2
dva <
//
<p> praxi

//

//

//
>

</p

/
</h3>
/

<h3>
//

<p

/
//
/

smysl

//
</p>

>
t </h4>
<h4> kontak
<>
>
<p> CV
<

</body>
</html>
Squire Patton Boggs has a team of more than 1,500 lawyers covering 45 ofces in 21
countries to support clients wherever law, business and government interact. With our broad
global footprint, we provide access to new knowledge, new markets and new expertise.
squirepattonboggs.com

Bulletin Advokacie 2016-06

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Bulletin Advokacie 2016-06

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

dritel prestinho ocenn

Kongres Nov soukrom prvo

pednch eskch civilist tte na str. 69.

tte str. 2630.

Cel koment bude

Kdy si muste bt jist

BULLETIN ADVOKACIE 6/2016

z prvn teorie a praxe

Tisk: Impax, spol. s r. o.

Sloupek Karla ermka

BULLETIN ADVOKACIE 6/2016

BULLETIN ADVOKACIE 6/2016

JUDr. VLADIMRA GLATZOV,

BULLETIN ADVOKACIE 6/2016

Bezpenostn rmy: nekonen pbh

britm) popsal, jak si musel odloit ve svm pokroilm vku

BULLETIN ADVOKACIE 6/2016

AK spolen se zstupci vldy a profesnch

PEDSEDA VLDY BOHUSLAV SOBOTKA

ednn navzalo na losk historicky prvn setkn

BULLETIN ADVOKACIE 6/2016

Nov soukrom prvo

Jako prvn vystoupil JUDr. Radim Miketa, rovn ostravsk

kromm prvem. Zejmna vyzdvihl skutenost, e obavy, kter

BULLETIN ADVOKACIE 6/2016

Za enickm pultem Radim Miketa, dle zleva Jan Lask,

sprvce, agendy odvolanho sprvce, tma vitel ve stetu

BULLETIN ADVOKACIE 6/2016

Za enickm pultem Jan Petrov, dle zleva Tom Doleal,

Za enickm pultem Kateina Ronovsk, Renta nov,

Mezigeneran transfery majetku na potku 21. stolet si

BULLETIN ADVOKACIE 6/2016

bory, ale tipy pro praxi a upozornn

Zkon o nkterch slubch

vklad k zkonu o nkterch slubch

Zajitn a utvrzen dluh

publikace pedstavuje ucelen pehled

Ostravsk konference byla svm obsazenm a pednesenmi

jednotlivch druh zajitn, piem

Nakladatelstv C. H. Beck, s. r. o., Jungmannova 34, 110 00 Praha 1

BULLETIN ADVOKACIE 6/2016

ato konference se vnovala novinkm a inovacm

Hned v vodu upozornil, e prvnick firmy jsou poprv

BULLETIN ADVOKACIE 6/2016

a pedsedou IBA Knowledge Management Sharing Project,

sopisu Prvn rdce Jaroslav Kramer, se zastnili zstupci

PRVODCE SYSTMEM POSKYTOVN

352 stran, broovan

808 stran, broovan

DAN ZPJM SKOMENTEM

FKSP, SOCILN FONDY, BENEFITY

PhDr. Vladimr Pelc, Mgr. Petr Pelech

1040 stran, vzan se stukou

184 stran, broovan

585 757 411

CEL SORTIMENT JI VYDANCH KNIH NAKLADATELSTV ANAG

esk advoktn komora a EPRAVO.CZ uvdj

Ztitu nad sout pevzali jako tradin

Ceny sv. Yva me zskat v jednotlivch kategorich pslunk

Nominace jsou pijmny na www.pravnikroku.cz

Obansk prvo (hmotn, procesn)

Talent roku (pro mlad zanajc

Rechtsschutz AG, poboka pro R

BULLETIN ADVOKACIE 6/2016