Kriminologie

vod

Vznik
Zdroj v sociologii. Lze datovat od konce 18. stolet, ale tehdy nebyli jet
nazvni kriminology. Prvn pouil antropolog Raffaele Garofalo. Napsal dlo
Criminologia v roce 1885.
Kriminologie
Jedn se o spoleensk vdn obor zabvajc se kriminalitou a jejmi
jednotlivmi aspekty. Vda empirick (naproti tomu trestnprvn vda je vda
normativn), to znamen e se opr hlavn o fakta (jak a jak ast trestn
iny, daje o pachateli i obti atd.). Tak se jedn o vdu multidisciplinrn
(erp hlavn z ostatnch vd sociologie, pedagogika, biologie, matematika,
statistika atd).
Pedmty kriminologie
- Kriminalita
--Legln pojet - Dle toho co ureno v zkon jako trestn in. Mluv se o
deliktech dle zkona. Vdy v uritm stt v urit dob, i kdy jsou trestn
iny, kter jsou trestn ve vech spolenostech (vrada). Dle nkterch
extrmnch kriminolog kriminalita neexistuje, ale stt ji vytv svm
zkonodrstvm. Ti podporuj zruen trestnho prva (abolicionist).
--Sociologick pojet - Dle toho co naruuje spoleensk vztahy a co ohrouje
spolenost. Mluv se pirozench zloinech. Stt o nich nemus ct, e jsou
trestn. Napklad prostituce nen trestn dle zkona (pokud nen teba na
dtskm hiti), ale v sociologickm pojet jde o odchyln jednn s negativnm
vlivem na spolenost. Dalm takovm ppadem jsou sebevrady, ty tak nejsou
trestn in, ale kod spolenosti. Opakem teba trestn in oputn republiky
(ped rokem 1989) i homosexuln styky (v jinch sttech a u ns v minulosti).
-Dal sociln patologick jevy
--Dal kodliv vci, kter vak ani kriminolog nepovauje za kriminalitu,
napklad rozvrat rodin (rozvodovost), alkoholismus, prostituce, toxikomanie
atd. Tyto faktory mou bt zdrojem trestn innosti.
-Pachatel
--Pojet je zde ir ne v prvu trestnm (tam pachatel ten kdo naplnil znaky
uren v zkon).
--Zabv se i potencionlnmi pachateli, kdy existuj faktory pro vznik
trestnho inu ze strany dan osoby. Tak se zabv osobami proputnmi z
vkonu trestu.
-Obti
--Zabv se jimi viktimologie.
--Zabv se i faktory vedoucmi k tomu, e se stali obtmi trestnho inu
(viktimnost). V ppad ptomnosti mnoha faktor se mluv o predestinovan
obti.
--Vedle toho existuje pojem Viktimizace. To je proces a vsledek procesu, kdy se
osoba stane obt trestnho inu.. Me bt i u osobnosti s nzkou viktimizac.
Me bt i sekundrn viktimizace, to znamen negativn reakce okol na to,e
osoba stala obt trestnho inu. Napklad rodie vynadaj, policie vyslch,
znm se neustle ptaj, vyizovn u ztrty obanky atd.
-Kontrola kriminality
--De facto nelze oekvat vymcen kriminality. V kad spolenosti je
kriminalita.
--Je nutn udret kriminalitu v nosnch mezch. Jinak by zde byl chaos, a navc
ani samotnm delikventm by to nepineslo vhodu, pokud by to dlali vichni.
--Jsou zde i pozitivn jevy kriminality --> psychologick (solidarita, i
opatrnost osob), ekonomick (ije z nj urit skupina apartu - jako advokti,
policist, hrobnci, soudci atd.).
--Jsou zde represe. Poteba represivn apart. To je hrozba trestem i samotn
tresty.
--Existuje zde i prevence. To je najt zpsoby odrazen delikvent. To lze i
samotnou repres (zastraenm). Pak i kolstv i sociln programy. Dal
monost je i psoben na potenciln obti, aby byly opatrn. Lze odradit i

kamerou v obchod i dalmi bezpenostnmi zazenmi (situan prevence).

---Retributivn justice Odplatn justice. Odradit potenciln pachatele
tvrdmi tresty. Bylo dve velmi typick.
---Restorativn justice Je o tom srovnat rovnovhu ve spolenosti a snaha
urovnat konflikt pachatele-obti/spolenosti. Snaha zapojit pachatele do een
situace.
Podobory
-Kriminln fenomenologie
--Zabv se kriminlnmi jevy. Napklad jak trestn iny pchny na zem R,
i jac pachatel je pchaj-Kriminln etiologie
--Zabv se pinami kriminality.
Souvisejc vdy
-Trestnprvn vda zabv tm, co m bt, ale kriminologie tm co je.
-Sociologie m blzk vztah s kriminologie. Do znan mry je kriminologie jej
soust.
-Kriminalistika souvis s kriminologi. Kriminalistika vak zabv dokazovnm
trestnho inu a jeho pachatele. Kriminologa zajm pro udlal a kriminalistu
jak ho chytit a jak to prokzat.
Kriminologick kola
-Skupina badatel vychzejc z podobnch vchodisek a pistupujcch k problmu
podobnm zpsobem.
-Kriminogenetick teorie
--Teorie vzniku kriminln innosti.
--Kad kola raz jednu uritou teorii.
--Dlen vychz z Gibbonsova klasifikanho systmu.
---Biologick
---Psychologick
---Sociologick
---Multifaktorov (pidno a po Gibbonsovi)
Kriminologick smr
- ir pojem ne kola. Zahrnuje vce kol zaloench na podobnch principech.
- Napklad biologicky orientovan smr.

Smry
Biologick smr
-Pedstavitel
--Cesare Lombroso
---Jeden z prvnch kriminolog.
---Mil zloince ve vznici.
---Teorie vrozenho zloince Ve spolenosti existuj zloinci, kte se
narodili jako zloinci. Dno biologicky. Lze poznat dle jistch fyzickch
anomli. Lze namit. Projevuj se u nich rysy degenerace. Je to ddin
geneticky. Vychzelo z malho vzorku a nebylo srovnn se zbytkem populace.
---Pozdji upravil, e existuj i zloinci vznikl ze situace. Napklad
zloinci z vn, kriminln epileptici (dostanou zchvat i morln patologit
delikventi (patn vchova atd).
Genealogick teorie
-Spad do biologickho smru.
-Zkoum se rod a e se ddinost.
-Godardv vzkum (1912) Zkoumal nkolik generac Kalikakova rodu (byl to vojk
z obansk vlky). Ml dti s manelkou a retardovanou (oligofrenn) milenkou.
Zjistilo se, e v linii vychzejc z t retardovan bylo vce delikvent.
Kritika pro nezohledovn dalch faktor.
-Studie jednovajench dvojat
--Hlavn 20 a 30 lta. Hlavn Lange a Stumpfl
-Christiansen v roce 1977
---U jednovajench dvojat 35% shoda v kriminlnm jednn.
---V ppad dvojvajench jen 13%

-Studie adoptovanch dt
--Zstupci
--Medmick a Volavka (1918)
---Gabrielli (1983)
---10,5% delikventnost u syn, kde biologick i adoptivn otec nebyl
kriminlnk
---V ppad adoptivnho otce kriminlnka je 11,5%
---V ppad biologickho otce kriminlnka pak 21,5%
---Pokud byl kriminlnkem biologick i adoptivn otec, takto bylo 36,2%
-- eila se delikventnost adoptovanch i biologickch rodi
--Konstitun teorie
---Kretschmer autorem
---Dle stavby tla
----Atletik Nejrizikovj. Svalnat konstituce, sportovci. Nsiln trestn
innost.
---Astenik Huben, dlouz, kostnat. Tak nejsou moc nebezpen. Spe
majetkov trestn innost.
---Piknik Nejmn nebezpen. Kulatj. Pchaj hlavn podvody.
---Dysplastik Vznikl pozdji. Sklon k mravnostn kriminalit (pedofilie),
ppadn nsiln kriminalit. Vypadaj jako Quasimodo.
--Chromozomln teorie
---Vychz ze zvr, e kdy netypick chromozomln struktura, tak projev na
ppadn kriminalit.
---Napklad kdy m mu 47 chromozom (o Y navc).
----12 mu a z toho 5 kriminlnci (spe majetkov)
--Problm je, e tyto abnormlnosti dk a nelze zeveobecovat
--Witlin a Mednick
-Endokrinologick teorie
--Vztah funkce lz vnitnch sekrec a ppadn kriminality
--1938 zabval Berman
---Zjistil vy poet poruch lz ve vznici
---Dal vzkumy nepotvrdily
--Jin przkum zkoumal kastrovan jedince a zjitna recidiva u 3%
-Teorie morlnho idiota
--Nzk intelekt (oligofrenie) je kauzlnm faktorem vzniku kriminality
--Pat sem Godard (viz zatek Genealogickch teori)
--Schulman (1964)
---Navzal na Godarda
---Morln defektn jedinec typ rozenho zloince (morlnho idiota)
--I modern vzkumy prokzaly, e jist souvislost s ni inteligenc a
zloinnost je, ale nemus bt dvod v oligofrenn, ale to co se nabal na tento
fakt (nespchy ve kole atd). Bvaj leheji ovlivniteln a nedoml tolik
nsledky svch in
Psychologick teorie
-Zabv se jimi Psychopatologie
-Teorie psychopatick osobnosti
--Problm s vymezenm pojmu psychopatie.
---Vychz se z toho, e se jedn o abnormln strukturovanou osobnost. Kterou
kod okol i sob.
---M prvotn uspokojovn svch poteb. Pro jejich upoteben je schopen udlat
cokoliv a nehled pitom na okol.
--Horvai Abnormln vlastnosti by nemly bt podmnny duevn poruchou. Trvat
od mld, bt stl a projevovat disharmoninost osobnosti.
--Pouv se i pojem antisociln osobnost.
--Pojem psychopatie se ji v odborn mluv neuv.
-Teorie rozdlnho podmiovn
--Vychz z uen o podmnnch reflexech
--Autorem Eyseneck
--Jedinec vytv svdom na zklad strachov reflexe.
--Delikvent je extrovertn osobnost, kter se patn u na zklad podmnnch
reflex a nebo byli nedostaten podmiovni.

-Sociln-psychologick teorie
--Pedstaviteli Jeffrey a Akers (60-70. lta)
--Vychzeli z toho, e jedinec se u formou npodoby.
---Kdy napklad nkolik generac rodiny nechod do prce,tak je to pot
normou.
-Psychoanalytick teorie
--Pokud boj mezi slokami osobnosti, tak me vzniknou vnitn problm (komplex
nap. Oidipv) a z toho me vzniknout trestn innost, kdy si delikvent l
sv komplexy.
--Psychoanalytici kritiky trestnho prva.
--Cambridge Somerville Youth Study (1939-1945)
---Mladistvm delikventm poskytovali pomoc (kontroln skupina). Dalm nedvali
pomoc(experimentln skupina).
---Provedena pozdji na obou skupinch katanestick (nsledn) vyeten v
letech 1948 a 1976
----1948 Vylo, e oboje skupiny stejn zloinn
----1956 V experimentln vy kriminalita
----1975-1976 V experimentln byly sledovny dal negativn.
Sociologick teorie
-Kriminalita spoleensk fenomn
-Zabv:
--Nezamstnanost
--Geografick rozloen kriminality
-Teorie Anomie
--Stav spolenosti, kdy se nedodruj zkony
--Hrout se dosavadn hodnoty.
--Odpovd anarchii.
--Autorem Emile Durkheim
--Kriminalita normlnm jevem, ale nesm pekroit uritou mru (to je v stavu
t Anomie).
--Po vlkch nastv Anomie.
--U ns zabval Jan Keller v 90. letech (od roku 2014 europoslanec).
-Teorie odchylnho (deviantnho) chovnm
--Pedstavitelem Robert Merton (konec 30. let)
---Vychzel z teorie Anomie
---e cle a dosahovn cl ve spolenosti.
---Nkte jedinci cle uznvaj a sna doshnout zkonnmi prostedky
(konformismus), jin uznvaj cle ale ne akceptovateln prostedky a klidn
uij i nelegln zpsoby (inovace). Dal neuznvaj cle, ale uznvaj
prostedky (ritualismus sna zachovat ritul spolenosti). Posledn skupina
neuznv cle ani prostedky (nik). Dal se bou proti spolenosti, ale me
uznvat hodnoty i prostedky, ale jde o to jak kdy (sprejei i terorist).
Nejrizikovj je inovace. nik nemus bt delikvence. Vzpoura sna najt jin
cle i prostedky.
---Dle Mertona v americk spolenosti anomick rysy, kdy prostedky k dosaen
cl nejsou pstupn vem stejn.
-Ekologick studie
--Chicagsk kola
--Zabvali napklad negativnmi jevy souvisejc s koncem svtov vlky,
prohibic, rstem mst atd.
--Zabvali se geografickm rozloenm kriminality.
-Teorie kulturnho konfliktu
--Rozliuje se primrn a sekundrn konflikt kultur
---Primrn konflikt an pisthuje do New Yorku. Mus se s novou kulturou
vypodat. Nikdy nevypod.
----Problmy vtinou a s nsledujcmi generacemi, kter u zde studovaly a
ili zde od narozen.
---Sekundrn konflikt Men skupina si v rmci spolenosti vytvo subkulturu
a bou se proti majoritn spolenosti (gangy, sprejei, feci atd.). Pochz
vak ze stejnho kulturnho prosted.
-Sutherlandova teorie diferencovanho sdruovn
--20. lta 20. stolet
--lovk se zloincem nerod, ale stv se jm.
--Delikt je nauenm chovnm.

---m je jako dt astji v kontaktu se zloinci, tm vt pravdpodobnost,

e se stane zloincem (bude to pro nj normou).
--Vymezuje proti teorii pirozenho jedince.
--Osobnostn znaky nejsou tak dleit, pokud neinklinuje vrazn k danm
negativnm jevm.
-Glazerova teorie diferencovan identifikace
--Podobn jako Sutherlandova teorie, ale kladn draz i na osobnost.
---Mus se osobnostn ztotoovat s negativnmi vzory.
--Kriminalita nen nakaliv.
-Teorie kriminln subkultury
--Navazuje na teorii o kulturnm konfliktu.
--Dezintegrovan komunity (ghetta) pdou pro zloineck skupiny.
--Normy nejsou zakotven.
-Teorie sociln kontroly
--Za kriminogenn faktor se bere, kdy sele vce faktor spoleensk kontroly.
---Rodina, kola, okol jako takov selou a nee.
---Proces socializace probhne defektn.
-Teorie zbran
--Navzjem psob vnitn zbrany (sebekontrola) a vnj okolnosti
(spoleensk podmnky mlo penz, rozpad rodiny).
---Pokud nepsob vnitn dostaten, tak dojde ke kriminln innosti.
Kritick kriminologie
Kritick vi trestnmu prvu.
-Etiketizan teorie (Labelling Approach)
--Nee piny kriminality, ale hodnocenm.
--Kriminalitu vytv stt vytvenm prvnch norem a jejich aplikac.
---Soud jen dv nlepku a pokud odsouzen pijme (zvnitn), tak bude
pokraovat.
--Odsouzen me bt i spoleensk.
--Kriminalita normln jev a rozloena ve vech vrstvch spolenosti stejn.
--astji do rukou justice spadne ten spoleensky slab.
--Kritizovna pro poprn kriminality.
-Teorie konfliktu
--V spolenosti jsou skupiny, kter spolu bojuj.
--Skupiny jsou zjmov a sociln.
-Abolicionistick teorie
--Pro zruen trestnho prva.
--Konflikty eit jinak ne trestnprvn.
-Marxistick a neomarxistick teorie
--Navazuje na teorii konfliktu.
--Kritizuj kapitalistickou spolenost.
--V kapitalismu sociln vlka vech proti vem
---Proletarit X Buroazie.
--To pinou kriminality a a vznikne beztdn spolenost, tak zanikne
kriminalita (sociln mr).
--Majetkov kriminalita z nedostatku uritch vc.
--V 60-70. letech neomarxistick teorie.
---Kriminlnk je disident kapitalismu (rebel).
--Mezi pedstaviteli byl Greenberg.
-Socialistick kriminologie
--Po 2. svtov vlce v socialistickch sttech (i eskoslovensko).
--Vychz z Marxe, ale velmi umrnn.
--Lid v sob maj peitky z kapitalistick spolenosti a ty nutn vymtit.
Sociologie agrese
-Sna pochopit skupinov agresivn trestn iny.
-Skupina vytv vlastn morln pravidla a racionalizuje si sv trestn iny.
-Tlak na leny skupiny.

Stav, struktura a dynamika kriminality

-zleitost statistickch daj
-kriminalita hromadnm jevem
-mnoho druh kriminality
-hlavn roli hraj kriminln statistiky
--policejn
--soud
--sttnch zastupitelstv
--proban sluba
--a jin
-problm u nenahlench kriminlnch in
--mon jen odhady
Struktura
-rozliuje se zjevn a latentn kriminalita
--Latentn
---Skryt, nezjitn a nen zaregistrovna
---uml latence kdy orgny inn v trestn zen dovd o trestnm inu,
ale z njakho dvodu se jm nezabvaj nebo e jinak, dvody rzn (aby
napklad mli lep statistiky, nebo aby dostali vt rybu atd.)
---pirozen latence nikdo nenahlsil a tak se o tom nikdo nedovdl
---mluv se o ernch slech kriminality (nezjitn trestn iny)
---existuj rzn kriminologick vzkumy zabvajc se j
----vzkum informtor otzky zda se nkdy nkdo setkal s trestnm inem, je
vak nutn aby vce popsal (informtor nedoke vdy posoudit zda trestn in a
nkdy me dva zmnit ten sam trestn in)
----vpovd o vlastn trestn innosti (selfreporty) v otaznku se pt zda
nkdy spchal urit trestn in (vt kla odpovd), problm, e ada z nich
nemus odpovdat pravdiv
----vy pravdpodobnost, e se lovk za svho ivota spch njakho
trestnho inu
----kriminalita pevld u mu (i kdy eny se sna dohnt:D) nemus bt
protoe eny hodnj
----viktimizan vzkumy potencilnch obt se ptaj zda staly obt
trestnho inu
--Zjevn
---Zjitn, evidovan trestn iny
---pouv i pojem registrovan kriminalita
---dal rovn jsou objasnn trestn iny (dolo k zahjen trestnho zen)
----neznamen, e byli odsouzeni, ale policie vede jako objasnn
---jet dal jsou odsouzen trestn iny
----ty lze zjistit ze soudnch zznam
---vedle trestnch in se zvl e osoby (jeden T me spchat vce osob a
jedna osoba zase me spchat vce T)
----Skuten
---souhrn zjevn a latentn kriminality
---vedle ernch sel existuj i ed sla kriminality kdy orgny dov o
trestnm inu, ale nevye (neobjasnn trestn iny)
--objasnnost me bt ovlivnna mnoha faktory
---schopnosti policist
---vle orgn
---koho tk dan in zda nkdo nahls (u bezdomovce napklad nejsou
blzc)
---druh trestnho inu a jak spolenost citliv
---monosti policie
----kolik stop zanechno
---dvody mohou bt objektivn a subjektivn
---registrovan kriminalita tvo piblin 50% kriminality skuten, ale zle
na druhu trestnho inu

Rozsah a intenzita kriminality

-Rozsah
--poty trestnch in v absolutnm smyslu
--lze zjiovat i na urit msto, kraj atd.
--v R napklad je rozsah 300 000 T (z toho 64% majetkov T)
-Intenzita
index kriminality (T na 100 000 i 10 000 obyvatel )
--poet trestnch in na poet obyvatel
--rozdl 5000 T v mst o 10 000 obyvatelch a 5000 T v mst o 100 000
obyvatelch
--intenzita me zvit zmnou zkon i vtm (nebo menm) drazem na
odhalovn atd.
Stav kriminality
-poet trestnch, in i pachatel (kvantitativn vyjden)
-lze brt ve vce rovinch
--sthan osoby
--obalovan osoby
--odsouzen osoby
-u struktury je rozdlen na druhy trestn innosti, i rozdlen pachatel
(vk, pohlav, rasa, vzdln atd.)
Dynamika kriminality
-jak se kriminalita mn v ase
-lze poukzat na urit trendy v kriminalit (zda klesla, i stoupla, jak mnila
struktura, objasnnost)
--nutno brt v potaz legislativn zmny

Pachatel trestnch in
-pachatel z pohledu trestnho prva je osoba, kter svm jednnm naplnila znaky
trestnho inu (nutn trestn zpsobilost)
-pachatel z kriminologickho pohledu je odlin pojem (ir)
--zajmaj i potencionln pachatel (maj dispozice k spchn trestnho inu)
--zajmaj osoby, kter nejsou petn, nebo nespluj jinou podmnku trestn
odpovdnosti (napklad vk)
--osoby, kter spchaly trestn in v minulosti a vykonaly trest
(pravdpodobnost recidivy)
Typologie pachatel
-vychzej z teori rznch smr (viz str.2-5)
-dva pstupy zkoumn
--vzkum zajmavch jedinc
--je zkoumna vt skupina
-Biologick typologie
--frenologick teorie (men st tla)
--kriminln antropologie )zkoumn lovka pro ely kriminln vdy)
--Kretschmerova teorie (konstitun teorie)
--Lombrosova teorie
--Teorie oligofrennho pachatele
-Psychologick typologie
--Lisztova typologie (typologie z hlediska trestn)
--pleitostn pachatel posta odstraen
-zloinci ze zvyku zpsob ivota pro n a trest by se ml snait je napravit
--nepolepiteln zloinci jsou nenapraviteln a trest m el je eliminovat ze
spolenosti (ochrnit ped nm spolenost)
-Sociologick
--Sutherlandova teorie napklad
-Lze se setkat s pojmem profilovn
--psycholog udl profil pachatele uritho trestnho inu
--vytv se verze monho pachatele-obti
---me dlat i sm vyetovatel, ale nemus bt tak precizn
--existuje nkolik kol profilovn
---FBI vychz z deduktivn metody profilovn (a zklad konkrtnho ppadu
zobecuje)

---lze setkat s rozdlenm na dv skupiny pachatel (spe kriminalistick

zleitost)
----organizovan pachatel (pedem plnovno)
----neorganizovan pachatel (vsledek momentlnho psychickho stavu, nen
plnovan)
---induktivn metoda profilovn
----vychz z empirickch vzkum
----napklad u pachatel vloupn profesionlov a oportunist (pleitost)
-lenn pachatel dle pohlav
--u registrovan kriminality pevauj mui, ale eny zanaj zvyovat (eny
13%, ale pedtm 9%)
--u en mn zvan majetkov trestn innost, nebo spolupachatelstv s mui
pevauje
--u latentn kriminality me bt vak mnohem vy ne u mu (jen odhad)
-lenn z hlediska vku
--mn se sociln psoben okol na jedince a to projev i na kriminalit
--nejvce pozornosti ze strany kriminologie dtem a mladistvm (jet ance na
n psobit)
---v tomto vku zanaj nejperspektivnj kriminln kariry
--nevnuje se tolik pozornosti kriminalit starch osob
--nejvt zastoupen m kategorie osob do 30 let
---problm, e u osob pod 15 let nen trestn zen
-lenn dle recidivy
--dle kriminologie zda spchal nco, bez ohledu na odsouzen i sthn, a pak
jet nco dalho
--dle penologickho pojet se e vzhledem k vkonu trestu odnt svobody
(opakovan skonil v base)
--dle recidivy lze dlit
---prvopachatel
---pachatel s trestnm inem v rejstku
---pachatel s nedbalostnm zznamem
---prav recidivist
-je vce charakteristik, dle kterch lze hodnotit, ale problm se zjitnm
potebnch daj
Individuln predikce
-pedpov dalho chovn pachatele
-potebn pro soudy, pokud chtj dt vjimen trest
-Dl se
--statistick (z hlediska etnosti u osob s danmi znaky)
--klinick (osobnost pachatele zkoum)
--intuitivn (nzor osoby, kter astn trestnho zen, nem expertzu, ale
vytv si svj dojem)

Obti trestnch in
Ob trestnho inu
-Osoby doten trestnm inem na ivot, zdrav majetku, svobod atd.
--Me bt i prvnick
-Zabv se jimi viktimologie.
--Soust kriminologie
--Je vak pomrn samostatn
--pro a jak spchn trestn in a jak nsledky.
--kdo se stv obt a jak (viktimizace)
--jakou roli m ob ve viktimizaci a pi odhalovn T.
--pomoc obtem T
---monosti ze strany sttu i nesttnch organizac
--prevence viktimizace (aby z potencionlnch obt nestaly obti skuten)
---primrn (cel spolenost)
---sekundrn (konkrtn)
--potencionln obti
-Viktimologick pojet obt je jakkoliv osoba, kter bylo trestnm inem
ukozeno a to bez ohledu na to zda j bylo piznno postaven osoby pokozen.
--jen fyzick osoby

-v trestnm zen pokozen ten komu ukozeno trestnm inem

--pokud nkdo sthan jako spoluobvinn, tak neme vystupovat jako ob i kdy
dle viktimolog j je (rvaka v hospod oba vtrnci, ale jednomu ubleno na
zdrav)
-obti upraveny v zkonu o obtech trestnch in a v trestnm du
--lze setkat s pojmy zvlt zraniteln ob (dt, obti sexulnch in,
mentln postien osoby atd)
-vude vymezena ob trochu jinak
Viktimnost
-disponovanost jedince tm stt se obt T
-lze oznait pravdpodobnost toho, zda lovk stane obt t
-ovlivnno profes (u nkterch vt pravdpodobnost), vk (dti nezkuen i
naivn a sta zase zranitelnj), pslunost k minorit, drogov zvislost
atd.
--vdy k urit kategorii T
--zloinci maj t vy viktimnost
-mluv se o viktimogennm potencilu
--pravdpodobnost, zda stane obt T
--kdy vysok, tak se jedn o predestinovanou ob
Viktimizace
-proces, kdy se z obti potencionln stane ob skuten
--lze zahrnout i vsledek danho procesu
-ovlivuj ji rzn faktory
--chovn obti ped bhem i po inu
---neopatrnost
---provokativnost
---zda se brn i sna pesvdovat pachatele od oputn T
----me ovlivnit intenzitu toku
---zda T nahls
-nkdy se mluv o vin osoby
--pojem viktimologick
--zda svm chovnm osoba zpsobila, e se stala obt
--souvis spe s inem ped chovnm
--vztah obti a pachatele
---u nsilnch i sexulnch T vtinou je njak pedchoz vztah znali se
ped inem
-index viktimizace
--poet obt na 100 000 obyvatel na urit obdob
---me vztahovat na urit typy T
--podobn jako index kriminality
-rozliuje primrn a sekundrn viktimizace
--primrn
---jma zpsoben bezprostedn trestnm inem
--sekundrn
---nsledn jma zpsoben a po tom trestnm inu (vysmvn pachatele, orgny
inn v trestnm zen se chovaj nevhodn k obti, pomlouvn i vytn
obti)
--terciln
---dlouhodob jma obti-chovn
---ob trp psychickmi problmy del as po t
Trestn represe
-potlaovn a postihovn kriminality mocenskmi prostedky
-zkladem zkonodrstvm
--pokud definovno urit jednn jako trestn in
-dleit orgny inn v trestnm zen
--policie ppravn zen (vyetovn)
--sttn zstupci reprezentant veejn aloby a dohlitel na vyetovn, v
ppravnm zen rozhoduje zda se bude pokraovat v trestnm sthn a je zde
pnem
--soud veejn projednv dan trestn in, rozhoduje o vin a udluje trest
(pak podl i na vkonu tm, e naizuje vkon i rozhoduje o podmnenm
proputn atd.)
-vzesk orgny dohl na vkon trestu
--nejsou orgnem innm v trestnm zen

-s repres souvis prevence

--snaha odradit od trestn innosti
--trestn zen mus odradit od opakovn trestnho inu ve vztahu danho
jedince i cel spolenosti
-subsidiarita trestn represe
--trestnm by mlo bt jen takov jednn, kter je tak zvan e u nelze
eit njakou jinou cestou, teba jako pestupek i v prvu obanskm i
sprvnm
--zkonodrce by ml respektovat
---me zbyten zatit orgny a ty budou tyto banality eit msto dleitch
vc, i opan
---takt nutno se dvat jak vymahateln
---takt nutno pohlet na spoleenskou nebezpenost (sporn zda znakem T)
---trestn prvo m bt poslednm eenm (ultima ratio)
-Trestn sthn
--innost je mrou spnosti odhalovn kriminality a jejch pachatel
(latence)
--mlo by platit lpe deset uniklch pachatel ne jeden nespravedliv
odsouzen (in dubio pro reo)
-redukce trestnho sthn
--z trestn innosti, kter odhalena je jen urit mnostv objasnno a pot
odsouzeno
--neobjasnnost a neodsouzenost redukuje trestn sthn
--dvody mohou bt rzn
--rozsah dn rznmi faktory
---selektivn postup orgn
---neexistence dkaz
---zanedbn pi vyetovn
--objasnnost v R je 38%
---redukce 62% + neodsouzenost
---u nsiln 67%
---u majetkov 18%
---nutno brt v potaz latenci
-Trestn
--spov v uloen trestn sankce
--vce teori toho co elem
---retributivn teorie odplatn (nemus vak znamenat nespravedliv tresty)
kdy snaha odstrait, souvis s retributivn justic
---rehabilitan teorie snaha napravit pachatele, me bt pro pachatele
nronj ne v ppad retributivn teorie
---eliminan teorie smyslem vylouen pachatele ze spolenosti fyzicky i
jinak (poprava, vyhotn, exhumace, odnt svobody)
---restitun teorie snaha vykompenzovat obti kodu a pomoci pachateli
zalenit se zpt do spolenosti (veejn prospn prce t), souvis s
restorativn justic
---dnes vak pevldaj smen teorie o elu trestu
-Penologie
--nauka o trestu
-Penitercirn
--vzesk
-Postpenitercirn
--po vkonu trestu
Trest a trestn
-trest
--jma zpsoben zmrn pachateli trestnho inu
--funkce me bt vyrovnvac, regulativn, odstraujc
-trest odnt svobody
--nejpsnj trest v R
---trest by se ml stupovat
--dlen
---nepodmnn
---podmnn
--univerzln trestnho
---lze uloit za kad trestn in

--pat mezi nejtradinj tresty

--po dvou tetinch lze podat o podmnen proputn
---nezapotv doba strven ve zven ostraze
---u doivot po 30 letech
--zloinec izolovn ped spolenost a je na nj mon psobit (u nepodmnnho)
---me dojt k petrhn uritch vazeb
---prosted vznice me na nj negativn psobit
---problmem vysok finann nronost
-vzesk systmy
--separan (pklad je Wallnustreet Jail)
---samotky
---opustilo se od nj
--systm ticha
---nepovolena komunikace
---neosvdilo
--ra vzeskho prmyslu
---levn pracovn sla
---minulost
--v 20. stolet snaha o reformu
---nebyla pochopena