Zaverecna Prace

Mendelova zemdlsk a lesnick univerzita v Brn
Agronomick fakulta
stav zemdlsk, potravinsk a environmentln techniky
Nvrh technologickch a manipulanch prvk posklizov linky

Diplomov prce
Brno 2008
Vedouc diplomov prce:

Doc. Ing. Ji Fry, CSc.
Vypracoval:
Bc. Tom Trka
Mendelova zemdlsk a lesnick univerzita v Brn

stav zemdlsk, potravinsk a environmentln techniky
Agronomick fakulta
Akademick rok: 2007/2008
ZADN DIPLOMOV PRCE
Zpracovatel
Bc. Tom Trka
Studijn program
Zemdlsk specializace
Obor
Automobilov doprava
Nzev tmatu:
Nvrh technologickch a manipulanch prvk

posklizov linky
Zsady pro vypracovn:
1. Charakteristika podniku pro kter je linka navrhovna

2. Teoretick rozbor problematiky
3. Nvrh monch variant een
4. Posouzen variant a volba optimlnho een
Rozsahu prce:
40 50 stran
Seznam odborn literatury:

1. NOBL, J. PULKRBEK, J. Zklady rostlinn produkce. 1. vyd. Praha: ZU, 1999.
153 s. ISBN 80-213-0564-9.
2. MOKOOV, . Pstovn a sklize a posklizov prava semennch porost mrkve
a petrele. .
3. INDRKOV, Z. Pstovn, sklize a posklizov prava semennch kultur mrkve. .
4. KOBZA, J. Posklizov prava vesku lnu s vyuitm karuselov surny SKM 1. .
Datum zadn diplomov prce:
listopad 2006
Termn odevzdn diplomov prce:
duben 2008
Prohlen
Prohlauji, e jsem diplomovou prci na tma
Nvrh technologickch a manipulanch prvk posklizov linky
vypracoval samostatn a pouil jen pramen, kter cituji a uvdm v piloenm soupisu
literatury.
Souhlasm, aby prce byla uloena v knihovn Mendelovy zemdlsk a lesnick
univerzity v Brn a zpstupnna ke studijnm elm.
V Brn,dne
Podpis diplomanta.
Podkovn
Dkuji Doc. Ing. Jimu Fryovi, CSc. za veden pi zpracovn diplomov prce, za
konzultace a ochotu pi poskytovn rad a pipomnek.
Dkuji rodim za umonn studia, za pomoc a podporu pi studiu a zpracovn
diplomov prce.
Dkuji soukrom hospodac farm za umonn vykonn prce pro jejich podnik a
konzultace. Za pipomnky a rady pi navrhovn.
ANOTACE
V diplomov prci je proveden nvrh technologickch a manipulanch prvk
posklizov linky. Dle je provedena charakteristika podniku, pro kter je tato linka
navrhnuta.
Teoreticky popsna problematika stacionrn dopravy a jej nvaznosti na dal
innosti. Nsleduje popis zkladnch charakteristik vech pouvanch systm pro
dopravu materil a jejich vhodnost pouit v navrhovan posklizov lince.
Hlavn st tvo nvrh monch variant pouit jednotlivch systm pro dopravu
zadanch materil, s ohledem na jejich pokozen, a systm pro dal manipulaci.
Na zvr jsou zhodnoceny vechny mon varianty z rznch hledisek a vbr
optimlnho een. Pi vbru optimlnho een byl brn ohled na vhodn technick
vybaven, ale i na monost finannho zajitn zmru.
Klov slova:
Posklizov linka, stacionrn doprava, optimln een, technick vybaven, optimln
zajitn.
ANNOTATION
The thesis deals with the project proposal for technological and manipulation items
of postharvest unit. I have also included a description of the company for which the
postharvest unit has been projected.
The thesis begins with a theoretic description of stationary transportation and its
relation to successive activities.
Further on, there is a description of basic parameters of all systems used for material
transportation and their applicability for use in the projected postharvest unit.
The main part of the thesis proposes potential options of utilization of individual
systems for material transportation; with regard to their damage, and the systems for
further material manipulation.
Finally, the thesis evaluates all potential options from various stand-points and
selection of optimal solution. Appropriate technical equipment as well as the feasibility
of project funding was taken into consideration with the selection of optimal solution.
Key words:
Postharvest unit, stationary transportation, options from various, technical equipment,
optimal solution.
Obsah:
1.
2.
3.
vod.......................................................................................................................... 9
Cl prce.................................................................................................................... 9
Teoretick st a metodika zkladnch vpot ..................................................... 10
3.1.
Dopravn zazen............................................................................................ 10
3.1.1.
Spdov dopravn zazen...................................................................... 10
3.1.1.1.
Spdov dopravn trubky ................................................................ 11
3.1.1.2.
Spdov dopravn laby.................................................................. 11
3.1.2.
Pohybliv dopravn laby ....................................................................... 12
3.1.2.1.
Posuvn dopravn laby .................................................................. 12
3.1.2.2.
Dopravn tasadla............................................................................ 13
3.1.2.3.
Vibran dopravnky ....................................................................... 14
3.1.3.
Psov dopravnky.................................................................................. 14
3.1.4.
Hrabikov dopravnky........................................................................... 16
3.1.5.
Profilov dopravnky (redlery) ............................................................... 17
3.1.6.
Korekov dopravnky............................................................................ 19
3.1.7.
nekov dopravnky ............................................................................... 20
3.1.8.
Pneumatick dopravnky......................................................................... 21
3.1.8.1.
Podtlakov pneumatick dopravnky.............................................. 22
3.1.8.2.
Tlakov pneumatick dopravnky................................................... 22
3.1.8.3.
Kombinovan pneumatick dopravnky ......................................... 23
3.2.
Palety .............................................................................................................. 23
3.2.1.
Palety prost............................................................................................ 23
3.2.2.
Palety sloupkov ..................................................................................... 24
3.2.3.
Palety ohradov....................................................................................... 24
3.2.4.
Palety skov........................................................................................ 25
3.3.
Zazen na skladovn obil............................................................................ 25
3.3.1.
Zpevnn plochy..................................................................................... 25
3.3.2.
Podlahov sklady .................................................................................... 26
3.3.3.
Obiln sila................................................................................................ 27
3.3.4.
Zsobnky na sypk hmoty ..................................................................... 28
3.3.4.1.
Vpoet rozmr zsobnku na sypk hmoty ................................. 28
3.4.
Technika na istn a tdn ........................................................................... 30
3.4.1.
Rozdlen smsi podle rozmr.............................................................. 30
3.4.2.
Pracovn proces na rovinnm st ........................................................... 32
3.4.2.1.
Volba tvaru a rozmr otvor na st.............................................. 32
3.4.3.
Pracovn proces na vlcovm st........................................................... 33
3.4.4.
Kvalita istn ......................................................................................... 34
3.4.5.
Stroje a zazen na istn a tdn ........................................................ 35
3.4.5.1.
Vzduchov tdie ........................................................................... 36
3.4.5.2.
Vzduchov pedistiky.................................................................. 36
3.4.5.3.
Kombinovan istika..................................................................... 37
3.4.5.4.
Vlcov istika.............................................................................. 37
3.4.5.5.
Trir ................................................................................................ 38
3.4.5.6.
Rozdlovn smsi podle vlastnosti povrchu.................................. 38
3.4.5.7.
Rozdlovn semen podle mrn hmotnosti ................................... 39
4. Charakteristika podniku .......................................................................................... 40
4.1.
Prodn podmnky .......................................................................................... 40
4.2.
Pedologick podmnky ................................................................................... 40
4.3.
Klimatick podmnky ..................................................................................... 40
4.4.
Vvoj ploch obhospodaovan pdy .............................................................. 40
4.5.
Pstovan plodiny ........................................................................................... 40
4.6.
Pracovn sla.................................................................................................... 41
4.7.
Mechanizan vybaven farmy........................................................................ 41
4.8.
Budovy............................................................................................................ 42
4.9.
Popis budovy pro posklizovou linku ............................................................ 42
5. Mon varianty sestaven klov prvek istika ................................................ 43
5.1.
Pouit stvajc istiky ................................................................................. 43
5.2.
Koup nov kombinovan istiky s vratnm pohybem ................................ 43
5.3.
Koup nov istiky s rotanm pohybem sta ............................................... 43
6. Vpoty pro stanoven nejvhodnj varianty ........................................................ 44
6.1.
Obecn postup vpotu nklad..................................................................... 44
6.1.1.
Vpoet nklad na istn pi zakoupen istiky a provozovn
v podniku: ............................................................................................................... 44
6.1.2.
Vpoet nklad na istn v podniku slueb:........................................ 44
6.1.3.
Vpoet nklad na pepravu 1 t materilu: ........................................... 44
6.1.4.
Vpoet rozdlu nkladu a stanoven celkov spory (ztrty) na itnm
mnostv za rok:...................................................................................................... 45
6.1.5.
Vpoet doby nvratnosti investice pi nkupu nov istiky: .............. 45
6.2.
Nklady na dopravu ........................................................................................ 46
6.2.1.
Hodnoty pouit pro vpoet:................................................................. 46
6.2.2.
Vpoet spoteby paliva: ........................................................................ 46
6.2.3.
Vpoet nklad na dopravu: ................................................................. 46
6.3.
Vpoet rozdlu nklad na istn................................................................. 48
6.3.1.
Pouit stvajc istiky ......................................................................... 48
6.3.1.1.
Plodina MK.................................................................................. 48
6.3.1.2.
Plodina KMN................................................................................. 49
6.3.1.3.
Plodina PENICE ........................................................................... 50
6.3.1.4.
Plodina JEMEN............................................................................ 51
6.3.1.5.
Plodina TRITIKALE ...................................................................... 51
6.3.2.
istika EAC 53 ..................................................................................... 53
6.3.3.
istika EAC 153 ................................................................................... 56
6.3.4.
istika EAC 354 ................................................................................... 59
6.3.5.
istika Cimbria DELTA Super 104...................................................... 62
6.4.
Minimln sypn hel ..................................................................................... 65
7. Nvrh manipulanch prvk.................................................................................... 66
7.1.
Pjmov zsobnk .......................................................................................... 66
7.2.
Manipulan prostedky .................................................................................. 66
8. Vsledky prce ....................................................................................................... 67
9. Zvr ....................................................................................................................... 68
10.
Seznam pouit literatury ................................................................................... 69
1. vod
V zemdlsk prvovrob probh nkolik operac, kter maj za kol vypstovn a
uskladnn obil pro potravinsk i krmn ely. Jedny z poslednch fz v pstebnm
obdob jsou sklize, vyistn sklizenho materilu a naskladnn za elem uchovn
vlastnost sklizenho materilu. K istn a naskladovn slou rzn zazen pro
manipulaci se sypkm materilem.
Samotn proces naskladovn lze rozdlil na fzi pjmu materilu, dopravu
materilu, rozdlen do zsobnk nebo k istcmu zazen, doprava vyitnho
materilu a odpadu. Nkdy se vazuje proces suen, kter nsleduje po peditn.
Fzi pjmu je mon realizovat pomoc pjmovho koe. Na dopravu se pouvaj
rzn druhy dopravnk. Nejastji se pouvaj kapsov dopravnky, redlery, nekov
dopravnky, psov dopravnky a nejjednodu zpsob dopravy, kterm je spdov
doprava.
2. Cl prce
Clem tto prce je navrhnout technologick a manipulan prvky posklizov linky
pro soukrom hospodacho zemdlce. Prvky je poteba navrhnout a umstit do ji
postaven budovy. Pi nvrhu je brna v vahu varianta pouit stvajc istiky, nebo
nkup nov. Klovm prvkem cel linky je istika.
V teoretick sti je proveden pehled monch zpsob dopravy zrnitch materil.
Typy skladovacch prostor, zsobnk a vpoet jejich rozmr. Zpsoby dopravy
pytlovanch a balench materil. Teoretick proces istn a jednotliv varianty
oddlovn neistot od zkladn plodiny.
Praktick st obsahuje vpoty ekonomick vhodnosti jednotlivch istiek a
vbr vhodn varianty. Vpoet vkonnosti navrhovanch dopravnk. Stanoven
zpsobu vhodn varianty skladovn a vpoet potebnch rozmr skladovacch
prostor.
3. Teoretick st a metodika zkladnch vpot

Ve stacionrnch systmech dopravnky pln funkci dopravnch mezilnk. Pi
navrhovn se vychz z poadavk, aby materil prochzel co nejkrat cestou a byla
tm zabezpeena co nejvt plynulost provozu stacionrnho systmu. Proto je nutno
nejprve vybrat vhodn typ dopravnho zazen. Nejlpe tuto funkci pln ve
stacionrnch systmech spdov zazen, vechny typy mechanickch dopravnk
(psov, hrabikov, profilov, korekov a nekov) a v nkterch ppadech t
dopravnky pneumatick. Po vybrn vhodnho typu dopravnho lnku je poteba
stanovit jeho zkladn technick parametry. Jejich velikost by mla zabezpeit
potebnou synchronizaci jednotlivch technologickch lnk stacionrnho systmu.
3.1.Dopravn zazen
3.1.1. Spdov dopravn zazen
Velmi jednoduch zazen, kter se uplatuj pedevm ve stacionrnch soustavch
s vertiklnm uspodnm technologickch lnk na krat vzdlenosti. Zajiuj
pemisovn sypkch, zrnitch, kusovch a tekutch materil inkem gravitan sly
v rovinch
mrn
naklonnch,
ikmch a zejmna pak svislch.

Pi jejich provozu je dleit, aby
dopravovan
pokozovn.
materile
Proto
mus
nebyl
bt
dodren jejich optimln sklon,

kter je vymezen minimln a
maximln hodnotou.
Obr. 1 Spdov zazen - schma sil psobcch pi doprav;
Minimln sklon je dn hlem min, maximln ppustn sklon max (Obr. 1) je

limitovn maximln monou rychlost materilu v na konci spdovho zazen, kter
by nemla bt vt ne 2 ms-1. Jej skutenou velikost lze stanovit z rovnice:
v = 2 g L (sin f1 cos ) + v 02
[ms-1]
v = 2 g H (1 f1 cotg ) + v 02
Kde:
v0 poten rychlost materilu na spdovm dopravnm zazen [ms-1],
v krajnm ppad v0 = 0
10
L dlka spdovho zazen [m]

H vka spdovho zazen, dna hlem sklonu
f1 koeficient ten materilu o povrch spdovho zazen
Pi uveden rychlosti pohybu materilu lze pak vkonnost spdovho zazen
vyjdit vztahem: (Kejk, 1996)
Q = S vs k
Kde:
[kgs-1]
S plocha prezu dopravnho veden spdovho zazen [m2]

3.1.1.1. Spdov dopravn trubky
Jsou vhodn pedevm pro dopravu sypkch materil (obil a rotu). Nejbnji se
pouvaj k doprav materil ze zsobnk, kter jsou ve spodn sti kuelovit nebo
jehlanovit zen, nejmn pod hlem 60. Spdov trubky na n navazuj bu se
tvercovm nebo kuelovm prezem.
Rychlost pohybu materilu v je v nich sten zpomalovna inkem sil vnitnho
ten, take pi doprav v ikmm smru j lze urit upravenm vztahem:
v = 2 g L (sin k f 1 cos ) + v 02
[ms-1]
Pi doprav ve svislm smru se rychlostn pomry zmn a lze je urit vzorcem:
v=
Kde:
1
2gH
k
[ms-1]
k koeficient, vyjadujc vzjemn vliv vnjch sil a sil vnitnho ten; pro
tvercov prez k = 1,65, pro kruhov prez k = 1,5
K uzavrn spdovch trubek na jejich konci nebo i mimo jejich konce slou rzn
uzvry, kter se bu posouvaj (ploch ouptka), nebo maj kvav pohyb
(segmentov ouptka). Zpravidla jsou ovldny mechanicky. (Kejk, 1996)
3.1.1.2. Spdov dopravn laby

Uplatuj se nejvce pro dopravu sypkch materil v obalech, kusovch bemen a
okopanin. Protoe v tchto ppadech se prakticky jedn o svislou dopravu, nemla by
konen rychlost v peshnout hodnotu 2 ms-1. Umsuj se zpravidla kaskdov nebo
se stej do roubovice (Obr. 2).
11
Obr. 2 Schma technickho een spdovch lab: a - kaskdov lab; b - roubov dopravn lab
Kaskdov skluzov lab je sestaven ze ikmch spdovch lab zavench proti

sob. roubov dopravn lab (tobogan) je v podstat roubovice stoen kolem
nosnho sloupu. (Kejk, 1996)
3.1.2. Pohybliv dopravn laby

Jsou zvltnm typem dopravnch lab s mrnm sklonem. Pohyb materilu se
uskuteuje pomoc setrvanch sil, vyvolanch zrychlenm dopravnho labu a
pedanch materilu pomoc ten. Zaazuj se jen do stacionrnch systm
s horizontlnm uspodnm lnk.
Aby se doshlo poadovanho pohybu materilu a tm i dostaten vkonnosti, je
nutno u nich volit sprvn poet frekvenc dopravnho labu a to v souladu s jeho
amplitudou kmitu. V praxi se z tohoto hlediska uplatuj ti zkladn typy dopravnch
lab: (Kejk, 1983)
1. Posuvn laby
2. Tasadla
3. Vibran dopravnky
3.1.2.1. Posuvn dopravn laby

Posuvn dopravn laby jsou uloeny na zkladu jen posuvn a konaj pmoar
vratn pohyb ve smru osy dopravnho labu (Obr. 3). Poet frekvenc je u nich
minimln (n < 1 s-1) a amplituda kmitu naopak maximln (vce jak 100 mm).
Obr. 3 Schma posuvnho dopravnho labu
12
lab je pohnn nesymetrickm klikovm mechanizmem, kter mu udl pmoar

nesinusov kmitav pohyb o rychlosti v a zrychlen a. Na zatku pohybu spovaj
stice materilu o thov sle G = m g voln na dn dopravnho labu. Do pohyb je
uvede tec sla na styn ploe, jej maximln velikost bude init:
FT = G f1 = m g f1
Kde:
[N]
f1 souinitel ten mezi dopravovanm materilem a stynou plochou labu

Zrychlen materilu (am) na dopravnm labu bude init:
a m = g f1
[ms-1]
Materil se bude pohybovat stedn rychlosti vs, jej velikost bude:

vs = l n
Kde:
[ms-1]
l amplituda kmitavho pohybu posuvnho labu [m]

n poet frekvenc klikovho mechanismu [s-1]
Za pedpokladu vytvoenho konstantnho prezu vrstvy materilu o hodnot
S bude pi tto stedn rychlosti vs dosaeno vkonnosti posuvnho labu: (Kejk, 1983)
Q = S vs
[kgs-1]
3.1.2.2. Dopravn tasadla

Maj lab uloen na vzprnch ramenech, kter jsou vetknut uloena jak na labu,
tak na zkladu (Obr. 4). Poet frekvenc se u nich pohybuje v rozmez 2 a 10 s-1 pi
amplitud kmitu 12 20 mm.
Obr. 4 Schma dopravnho tasadla s hnacm klikovm mechanismem
lab je pohnn klikovm mechanismem, jeho osa je kolm ke smru vzprnch

ramen. Protoe ramena jsou postavena od svislice ikmo pod hlem = 20, m
kmitav pohyb labu nejen sloku vodorovnou, ale i sloku svislou.
Maximln ppustn frekvence oten nmax se ur z vrazu:
n max =
1
g
2 r sin
[s-1]
Vkonnost dopravnho tasadla je dna stejnm vztahem jako u posuvnho

dopravnho labu. (Kejk, 1983)
13
3.1.2.3. Vibran dopravnky

Maj dopravn lab zaven nebo podepen
na pruinovm zvsu. Do kmitavho pohybu
jsou uvdny budiem kmit (Obr. 5).
Vyznauj se vysokm potem frekvenc (v
rozmez 20 100 s-1) a minimln amplitudou
kmit (0,05 10 mm), take dosahuj
zvenou prmrnou rychlost vs. Jsou vhodn
pro dopravu materil na krat vzdlenosti
(asi
do
20
m)
s ppustnm
sklonem
dopravnho labu 20 od vodorovn roviny.

Stedn rychlost pohybu materilu je 0,125 a
0,6 ms-1, pi dan frekvenci. Dosahovan
vkonnost se stanov stejn jako u pedelch
dopravnch lab. (Kejk, 1983)
Obr. 5 Pohony vibranch dopravnk s mikrovrhem: a) nucen pohon; b) pohon mechanickm
budiem kmit; c) pohon elektromagnetickm budiem;
3.1.3. Psov dopravnky

Psov dopravnky jsou ureny k pemisovn materil sypkch, zrnitch a
drobtovitch ve stavu suchm, vlhenm a kaovitm a to v rovin vodorovn nebo
mrn sklonn. Jejich nejvt ppustn sklon je dn souinitelem ten mezi
materilem a dopravnm psem, kter se pohybuje v rozmez 15 38. Obecn ho lze
stanovit vztahem: max = 1 10
Vyznauj se pznivmi provozn technickmi vlastnostmi, kter plynou z velk
provozn rychlosti dopravnho psu (v = 1,0 3,5 ms-1). Tato rychlost zaruuje pi dan
dopravn vkonnosti mal mrn zaten psu. Rovn spoteba energie na pohon,
vztaen na jednotkov dopravovan mnostv materilu, je men ne u ostatnch
mechanickch dopravnk.
Zkladnm funknm prvkem psovch dopravnk je dopravn ps, kter je nejen
nosnm, ale i tanm elementem. Tomuto psu je udlovn pohyb hnacm bubnem
s hnacm strojm. Na protilehlm konci je napnn napnacm bubnem. Prostednictvm
vlekov stolice s podprnmi a nosnmi vleky je cel konstrukce uloen v rmu
dopravnku.
14
Dopravn ps je nekonit, zpravidla pryov. Jeho konstrukn tlouka

bezprostedn zvis na potu textilnch vloek, zvulkanizovanch do pryovho
pojidla.
Nosn vtev dopravnho psu vymezuje svoj konstrukn kou B prez vrstvy
materilu. Ke zvten prezu je mono ji formovat dvma nebo temi vleky v horn
stolici, take krom rovnho lonho profilu psu lze patinm sklonem bonch
vlek zskat i kortkov lon profil (Obr. 6).
Obr. 6 Schma lonch profil u dopravnch ps: a) rovn; b) kortkov
U rovnho dopravnho psu, kter je uloen pouze na vodorovnm nosnm vleku

je prez lon plochy materilu vymezen parabolou, take jeho velikost in:
Kde:
S=
2
bh
3
[m2]
S=
1 2
b tg
6
[m2]
b ka materilu, uloenho nad psem [m], dosahuje piblin 0,8 0,85
ky psu B
h vka vrstvy materilu na dopravnm psu [m]

sypn hel materilu dan hlem vnitnho ten []
U kortkovho dopravnho psu, uloenho na dvou nebo tech nosnch vlecch,
se celkov prez lon plochy materilu skld ze dvou dlch ploch S1 a S2. Horn
plocha S1 je opt vymezena parabolou a proto pro jej velikost plat:
S1 =
Kde:
1 2
b1 tg
6
[m2]
b1 prmr ky materilu na kortkovm dopravnm psu [m]
Doln plochu S2 je mono povaovat za plochu lichobnku. Pi konstrukn

hodnot sklonu bonch vlek = 20 lze ji v zvislosti na ce b1 vyjdit
piblinm vztahem:
S 2 = 0,05 b12
[m2]
15
Prez lon plochy materilu S [m2] pi urit rychlosti pohybu psu v [ms-1]
ovlivuje vkonnost psovch dopravnk Q. Proto je snaha tento prez, zejmna u
kortkovch dopravnch ps zvtovat a to zvyovnm hlu sklonu bonch vlek
a na hodnotu 35.
Vlekov stolice sestv z nosnho rmu a vnm valiv uloench vlek. Nosn
vleky v horn stolici podpraj pracovn vtev dopravnho psu, vleky doln stolice
naopak zptnou vtev psu. Tm zabrauj nedoucmu prhybu psu. Jestlie na
dopravn vtvi in jejich rozte lv, pak v mst nsypky by mla init 0,5lv a na zptn
vtvi 2lv. (Kejk, 1996)
3.1.4. Hrabikov dopravnky

Vhodn k pemisovn materil objemnch a drobtovitch v rovin vodorovn a
ikm s maximlnm hlem zdvihu 45.
Jejich pednost je jednoduch konstrukce a monost vkldn materil na
libovolnm mst dopravnho labu pomoc otvor, uzavratelnch ouptky. Na druh
stran je jejich nevhodou vt spoteba energie a vt pokozovn dopravovanch
materil roztrnm.
Dopravuj materil pomoc hrnut hrnoucmi strojmi (hrabikami) v nepohyblivm
dopravnm labu.
Zkladnm funknm prvkem hrabikovch dopravnk je tan element, sestvajc
z jednoho nebo dvou etz, k jeho lnkm jsou v urit roztei pipevnny hrabiky.
Tento konstrukn celek, pohnn etzovm kolem a napnan napnacm kolem se
pohybuje v dopravnm labu.
Tan etzy jsou nekonit, maj tedy tanou (nabhajc) vtev a vtev zptnou.
Tan vtev je vedena ve dn dopravnho labu bu se smykovm nebo kladkovm
vedenm. U smykovho veden se etzy s hrabikami smkaj po dn dopravnho labu
nebo po zvltn lit. U kladkovho veden jsou etzy pipevnny ke kladikm,
pojdjcm po kolejnicch, umstnch po stranch labu. Zptn vtev etzu je
naopak vdy vedena pod dopravnm labem. Nejastji se pouvaj etzy Gallovy,
Ewartovy nebo lnkov s rozebratelnmi psnicemi.
Hrnouc stroj (hrabiky), jsou eeny tak, aby svm profilem vhodn vyplovaly
prez dopravnho labu. Proto jejich urujc rozmr ka b je o 2 a 8 mm men
ne ka dopravnho labu B. V zvislosti na ce b je pak volena jejich vka h a to
v pomru:
16
b
= 2,0
h
pro materily drobtovit
b
= 2,5
h
pro materily objemov s vt hmotnost
b
= 3,0
h
pro materily stbelnat s men hmotnost
Velikost objemu nebo hmotnosti hrnutho materilu lze vypotat ze vztahu:
Kde:
Vh =
l1 + l 2
hb
2
[m3]
mh =
l1 + l 2
h b
2
[kg]
l1 dlka horn hrany hrnutho materilu [m]

l2 dlka spodn hrany hrnutho materilu [m]
b ka hrabiky [m]
h vka hrabiky, kter pi uritm koeficientu zaplnn souasn udv vku
materilu na hrabice [m]
- mrn nebo objemov hmotnost dopravovanho materilu [kgm-3]

Dosahovan vkonnost hrabikovch dopravnk bude mt hodnotu:
Q = mh
Kde:
v
lh
[kgs-1]
mh hmotnost materilu hrnutho jednou hrabikou [kg]

v rychlost posuvu tanho elementu, jej optimln velikost je 0,3 0,5 ms-1 ;
v krajnch ppadech a 1ms-1
lh rozte hrabiek [m]

Regulaci vkonnosti lze tedy provdt zmnou roztee hrabiek lh. (Kejk, 1996)
3.1.5. Profilov dopravnky (redlery)

Jsou v podstat hrabikov dopravnky, upraven pro dopravu sypkch a zrnitch
materil. Mohou dopravovat materil v rovin vodorovn, ikm a svisl, mohou bt
dokonce lomen. Dopravuje-li se jimi materil ze smru vodorovnho do svislho,
nazvaj se L-redlery, naopak dopravuj-li materil ze svislho do vodorovnho smru,
nazvaj se Z-redlery. Uplatuj se pedevm jako dopravnky k plnn skladovacch
prostor.
Jejich nespornou vhodou je, e maj ve srovnn s ostatnmi dopravnky pi stejn
vkonnosti nejmen prez a jsou jedinm plynule dopravujcm zazenm ve svislm
17
smru. Navc lze u nich potat s rovnomrnou dopravou i bez pouit podava,
napklad pi pmm odbru materilu ze zsobnk. Jejich nevhodou je, e se nehod
pro dopravu vlhkch a abrazivnch materil.
Hlavnmi funknmi strojmi profilovch dopravnk jsou dopravn lab a v nm se
pohybujc etz s unaei (Obr. 7).
Obr. 7 Schma vodorovnho profilovho dopravnku
Dopravn lab je sloen z nkolika sekc o maximln dlce 3000 mm. U

vodorovnch redler m dno, postranice a vko. Dno je seroubovno s postranicemi
pevn, vko je naopak uloeno na postranicch voln a zamezuje pren.
K vyprazdovn materilu na libovolnm mst me bt opateno jednm nebo
nkolika otvory se ouptkovmi uzvry. U svislch redler je dopravn lab upraven
na achtu.
Dopravn etz je sestaven do nekonitho okruhu z jednotlivch specilnch lnk,
kloubov navzjem spojench. V urit roztei (100 250 mm) jsou ke lnkm
navaeny unee. Pracovn psmo s unaei se smk po dn labu, zptn psmo je
vedeno v horn sti po helncch, pipevnnch zevnit bonic labu.
Posuv etzu s unei zabezpeuje elektromotor pes pevodovou sk pomoc
hnacho kola, kter je umstno na stran vykldky. Rychlost posuvu je men ne u
normlnch krabikovch dopravnk a pohybuje se v rozmez 0,006 0,14 ms-1.
Pro prci redler je charakteristick, e vka vrstvy hrnutho materilu h2 je
nkolikrt vt ne vka etzu h1. (Kejk, 1983)
Vkonnost dopravnku se stanov podle vztahu:
Q = S v k
Kde:
[kgs-1]
S celkov prez dopravnho labu nebo achty redleru [m2]

v rychlost pohybu materilu
k souinitel zaplnn prezu dopravnho labu nebo achty redleru, jeho
velikost in 0,75 0,8
mrn hmotnost dopravovanho materilu [kgm-3]
18
3.1.6. Korekov dopravnky

Jsou ureny k doprav sypkch, zrnitch a kusovch materil ve smru svislm
nebo ikmm s minimlnm hlem zdvihu = 60 . K jejich pednostem pat
zpsobilost dopravy do znanch vek (a do H = 60 m) a velk rozsah vkonnost (Q
= 0,02 0,35 m3s-1) pi pomrn malch prezovch rozmrech. Na druh stran je
jejich nedostatkem znan konstrukn sloitost a nchylnost k peten, co vyaduje
jejich rovnomrn plnn materilem.
Jsou obvyklm stacionrnm zazenm sklad a vroben krmnch sms, dle se
uplatuj jako mezioperan zazen u stacionrnch systm s vertiklnm uspodnm
lnk, u nich zpravidla bvaj zaazeny jako prvn lnek k doprav materil
z pzem do vych podla.

Po konstrukn strnce sestv korekov dopravnk ze
dvou hlavnch funknch skupin dopravnho stroj,
vloenho do dopravnho plt (Obr. 8).
Obr. 8 Schma korekovho dopravnku: 1 - hlava plt; 2 - achta; 3
- pata dopravnho plt; 4 - dopravn ps nebo etz; 5 - koreek;
Koreky mohou mt rzn tvar. Pro sypk matrily jsou

vhodnj hlubok koreky, naopak pro mn sypk materily
koreky mlk. Odliuj se od sebe zkladnmi rozmry a to
hlem zbru , hlem zkosen , kou B, hloubkou h a
vkou H (Obr. 9).
Obr. 9 Typy a rozmry korek pouvanch u elevtor: a) hlubok; b) mlk
19
Pro sprvnou funkci dopravnho stroj korekovch dopravnk jsou rozhodujc

dva zkladn technick parametry rychlost vd a rozte korek lk.
Rychlost dopravnho stroj vd rozhoduje pi konstrukn danm polomru oten r
o zpsobu vyprazdovn materilu z korek, kter me bt gravitan a odstediv.
Rozte korek lk [m] mus bt v zvislosti na stanoven rychlosti vd upravena tak,
aby materil vypadvajc z koreku nedostihl koreek pedchzejc. Plnn korek je
mon nasypvnm nebo nahrabvnm materilu. (Kejk, 1996)
Vkonnost dopravnku se stanov ze vztahu:
Q = Vk k
Kde:
vd
lk
[kgs-1]
Vk geometrick objem jednoho koreku [m3]

k souinitel zaplnn korek materilem; u hlubokch korek 0,75 0,95;
u mlkch korek 0,45 0,65
vd rychlost pohybu dopravnho stroj elevtoru; pi pouit psu 1,25 2,15

ms-1; pi pouit etzu 0,5 1,2 ms-1
lk rozte korek na dopravnm stroj [m], jej velikost se pohybuje

v rozmez 0,3 0,5 m
3.1.7. nekov dopravnky

Slou k doprav materilu sypkch, zrnitch a stbelnatch krtce ezanch (do
dlky 30 mm) a to v rovin vodorovn, ikm a vjimen svisl.
Jejich pednost je jednoduch konstrukce, monost plnn a vyprazdovn na
libovolnm mst a spolehliv provoz i pi malch rozmrech pracovnho stroj. Jejich
nedostatkem je pokozovn stic dopravovanho materilu drcenm a roztrnm,
energetick nronost vyvolan intenzivnm tenm stic materilu o pracovn povrch a
s tm souvisejc znan opoteben pracovnho stroj.
Vyuit nekovch dopravnku je velice vestrann. Zejmna jsou vhodn pro
dopravu malch a stednch dopravovanch mnostv a do vzdlenosti 50 m.
Jejich konstrukce sestv ze dvou hlavnch funknch st dopravnho neku a
dopravnho labu. Zatm co dopravn nek pracuje jako aktivn pracovn stroj,
dopravn lab tvo pasivn a nosnou st dopravnk (Obr. 10).
20
Obr. 10 Schma nekovho dopravnku: 1-hnac pevodov elektromotor ; 2-spojka; 3-loiska; 4nek; 5-vodc loiska neku; 6-lab; 7-vko labu
Dopravn nek posunuje materil ve smru osy labu. Aby tento posuv materilu
nastal, je nutn aby ten materilu o stny labu bylo vt ne ten materilu o povrch
neku. Doplujc podmnkou je, aby lab nebyl zaplnn dopravovanm materilem
v celm prezu, ale jen maximln z jedn poloviny.
Pro zajitn optimlnho dopravnho inku jsou u dopravnho neku rozhodujc ti
navzjem se podmiujc technick parametry prmr neku D [m], stoupn neku s
[m] a jeho otky n [s-1].
Vkonnost nekovho dopravnku Q lze stanovit ze vztahu:
Q=
Kde:
D2
s n k k
4
[kgs-1]
D prmr neku [m]

s stoupn nekovice [m]
n otky dopravnho neku [s-1]
k souinitel zaplnn prezu dopravnho labu, optimln velikost 0,25
0,45
k souinitel korekce, vyjadujc zmenen pnho prezu vlivem sklonu;

pi hlu = 0 in 1,0 a se zvyujcm se sklonem postupn kles a na hodnotu 0,33
3.1.8. Pneumatick dopravnky

Pouvaj se k doprav rznorodch materil a to jak materil sypkch a zrnitch
(mouka, rot, zrno), tak materil stbelnatch a vlknitch (slma, seno, ezan pce).
Oproti mechanickm dopravnkm maj adu nespornch vhod, mezi n pedevm
pat:
1. materily mohou dopravovat ve vech rovinch, i po zakiven drze a asto t
z velmi tko pstupnch mst
2. jejich dopravn trasu tvo zcela uzaven dopravn potrub a proto pracuj tm
beze ztrt na dopravovanm materilu i pi znanch pepravnch vzdlenostech
(a do 2000 m)
3. daj se dobe dlkov ovldat, co umouje automatizovat jejich provoz
21
Krom tchto vhod maj vak pneumatick dopravnky i nkter nevhody.

Pedevm se jedn o vt spotebu energie na jednotku pepravovanho materilu.
Tato spoteba bv v prmru 4 6 krt vt ne za stejnch podmnek u
mechanickch dopravnk. Dal nevhodou je, e pi vych dopravnch rychlostech
se mohou pepravovan materily pokozovat nrazem na stny potrub. Navc
pneumatick dopravnky nejsou schopny dopravovat materily s vt mrnou
hmotnost a materily se sklonem ke koagulaci a nalepovn.
K pohybu materilu vyuvaj pneumatick dopravnky aerodynamickch ink
proudcho vzduchu. Pedpokladem je, aby tomuto proudcmu vzduchu v potrub byla
ventiltorem udlena takov rychlost, kter by zabezpeila unen stic materilu.
Jinak by dochzelo k nalepovn stic materilu na stny dopravnho potrub, ppadn
a k jeho ucpvn a tm by byl dopravn proces naruovn.
Vlastn proces pneumatick
dopravy lze uskuteovat trojm zpsobem sacm
(podtlakovm), tlanm (petlakovm) a kombinovanm. (Kejk, 1996)
3.1.8.1. Podtlakov pneumatick dopravnky

Podtlakov pneumatick dopravnky se pouvaj k ukldn materilu sypkho a
zrnitho z rznch skladovacch prostor na jedno msto vyskladnn. Jejich vhodou je
monost odsvn materilu i ze patn pstupnch mst.
Materil je jimi nasvn podtlakem prostednictvm sac jehly a odvdn spolu se
smenm vzduchem do odluovae. V odluovai se oddluje dopravovan materil od
vzduchu. Odsvn materilu pi bn provozn rychlosti vzduchu 15 27 ms-1
zajiuje ventiltor, kter je umstn bu a za odluovaem, nebo je vazen do potrub
mezi sac jehlu a odluova a to v ppad, e nehroz nebezpe pokozovn materilu
obnm kolem ventiltoru. (Kejk, 1996)
3.1.8.2. Tlakov pneumatick dopravnky

Petlakov pneumatick dopravnky jsou ureny k doprav jak materil sypkch a
zrnitch, tak materil stbelnatch. Jejich vhodou je, e umouj dopravu materilu
na vt vzdlenosti a do vtch vek ne dopravnky sac.
Materil se u nich vpravuje do tlakovho potrub nsypkou s Venturiho podavaem.
V nm se ms se vzduchem a spolu s nm je dopravovn na msto vyskladnn.
Petlakov vzduch vhn do dopravnho potrub opt radiln ventiltor provozn
rychlost 15 30 ms-1, umstn na zatku potrub 2 3 metry ped Venturiho
podavaem. (Kejk, 1996)
22
3.1.8.3. Kombinovan pneumatick dopravnky

Kombinovan pneumatick dopravnky maj pednosti dvou pedelch systm.
Umouj jak odsvn materil z libovolnho msta, tak jeho dopravu do jakhokoliv
skladovacho prostoru. Pi tom je mono jejich provoz pln automatizovat.
Materil je u nich nejdve nasvn sac jehlou do sacho potrub a odtud do
odluovae. V odluovai je materil oddlen od vzduchu, hromad se v jeho spodn
sti a vlastn thou pad do turniketovho dvkovacho kola, kter jej vpravuje do
vtlanho potrub. Odsvn v sac vtvi a vtlak do petlakov vtve zajiuje bu

jeden nebo vce ventiltor, vazench do potrub na rozhran obou vtv. (Kejk, 1996)
3.2.Palety
Jsou v podstat speciln zsobnky, uzpsoben k vytvoen ucelen optimln
pepravn a skladovac jednotky. Umouj snadnou manipulaci a skladovn materil.
Paletizan jednotka umouje mechanizovat manipulan a skladitn prce, zvyovat
vyuitm vky kapacity sklad.
Palety mvaj zpravidla obdlnkov nebo tvercov pdorys a jsou ureny pro
skladovn v nkolika vrstvch nad sebou. Nejastji se skladuj ve tyech vrstvch do
maximln vky 4 m a do plnho vyuit jejich nosnosti. Vjimkou jsou palety
s nosnost nad 3200 kg, kter jsou stohovateln pouze ve tech vrstvch.
Palety se zhotovuj ze deva, lepenky, ocelovch plech, plastickch hmot a
z kombinovanch materil. Podle konstruknho proveden se dl na palety:
1. prost
2. sloupkov
3. ohradov
4. skov
3.2.1. Palety prost

Jsou zkladnm manipulanm prostedkem. Skldaj se z manipulan podloky
(lon podlahy), kter je spojena pnmi svlaky s oprnou podlahou (viz.). Lon a
oprn podlaha jsou spojeny palky, kter souasn vymezuj otvory pro manipulan
vidle. Tato paleta je nejastji devn a je manipulovateln ze vech ty stran. Jej
zkladn rozmry, schvlen ISO in 800 1200 mm, 1000 1200 mm a 800 1000
mm. U ns se jet pouv tzv. plen paleta s rozmry 600 800 mm. Pi nosnosti
23
500 3200 kg se hmotnost tchto palet v zvislosti na pouitm materilu pohybuje od

20 do 65 kg.
Prost palety slou k manipulaci a skladovn pedevm vrobk v pepravnch
obalech. Pro manipulaci se zemdlskmi materily je jejich pouit pevn na
pytlovan materil.
Obr. 11 Schma prost palety s vyznaenmi rozmry
3.2.2. Palety sloupkov

Odvozeny z palet prostch. Jejich zkladem je manipulan podloka, ke kter je
pipevnna sloupkov nstavba. Uchycen tto nstavby k podloce me bt pevn,
sklopn nebo odnmateln.
Sloupkov palety jsou ureny ke skladovn materil, kter nesnesou nebo
neumouj pm stohovn. V zemdlstv mohou bt pouity u materil
pytlovanch (osiva a brambor). Jejich nosnost zpravidla in 800 a 1200 kg.
3.2.3. Palety ohradov

Maj k manipulan podloce pipevnnou
rozebratelnou nebo nerozebratelnou ohradu,
jej stny mohou bt bu pln nebo s vpln
pletiva, ppadn s vpln devnmi litami.
Obr. 12 Schma rmov ohrady s kovovm rmem a
devnou vpln s nosnost 500 kg;
Ohradov
palety
jsou
ureny
k loen
materil v pepravnm balen a materil voln
24
loench (obil, krmnch sms, granul, briket, zeleniny, ovoce apod.).

V zemdlskm provozu se doporuuje pouvat palety celodevn a palety
s kovovm rmem s devnou vpln. Jejich uiten nosnost je typizovna na 500 kg
(pro ovoce, zeleninu a krmn smsi) a na 1000 a 2000 kg (pro brambory a obil).
3.2.4. Palety skov

Skov palety maj obdobn een jako palety ohradov. Na rozdl od nich jsou
vak opateny vkem a vyaduje se jejich uzamykatelnost a plombovatelnost.
K manipulaci se vemi uvedenmi druhy palet se pouvaj rzn manipulan
zazen (nzkozdvin a vysokozdvin vozky, vidlicov zazen a hydraulick ruky
na pepravnch prostedcch).
3.3.Zazen na skladovn obil

Obil sklizen z pol prochz posklizovou pravou, pi kter je zbavovan
podstatn sti pms a podle poteby je suen na vlhkost 14 a 14,5 % hmotnosti.
Potom se skladuje.
elem skladovn je uchovat a zlepit pvodn kvalitu obil. Pi sprvnm
skladovn se zlepuj nkter technologick vlastnosti. Sklady maj bt dostaten
pevn a maj chrnit obil ped ztrtami hmotnosti, atmosfrickmi vlivy a kdci.
Nelze se vak vyhnout ztrtm hmotnosti zpsobenmi dchnm, rozpraovnm a
mechanickm pokozenm. (Opth, 2005)
Na skladovn obil se pouvaj:
1. Zpevnn plochy:
- bez psteku
- s pstekem
2. Podlahov sklady:
- sklady hangrovho typu

- vcepodlan sklady
3. Obiln sila
4. Zsobnky
3.3.1. Zpevnn plochy

Zpevnn plochy bez psteku bvaj een jako zpevnn betonov anebo
asfaltov plochy, kter mus bt vyspdovan na odvod deov vody. Zpevnnou
plochu je mon vytvoit i ze elezobetonovch panel. Skladovac kapacita takovto
plochy se d zvit jejm ohranienm z jedn a t stran stnami vysokmi do 4 m.
25
Zrno me bt shora chrnno fli z uml hmoty. Zpevnn plochy s pstekem maj
nejastji kovovou nosn konstrukci, na kter je stecha.
Z uvedenho je zejm, e zpevnn plochy umouj jen krtkodob skladovn
obil. Obvykle ped posklizovou pravou a nslednm dlouhodobm uskladnnm ve
skladech. (Opth, 2005)
3.3.2. Podlahov sklady

Na obiln sklady a sila je kladeno nkolik poadavk. Nejdleitj jsou: dostaten
pevnost, ochrana ped ztrtami hmotnosti, atmosfrickmi vlivy a kdci, vybavenost
dostaten vkonnmi zazenmi pro dopravu, dostaten istc, suc, vtrac
vkonnost a v neposledn ad porn bezpenost.
Sklady hangrovho typu se obyejn pouvaj na skladovn obil pi
posklizovch linkch, na skladovn osiv a tak na pechodn skladovn pokozench
zsob. Jsou tvoen uzavenou obvodovou stavebn konstrukc, na kter je stecha.
asto maj zabudovan pomrn sloit vtrac systm umoujc dosouet a
provtrvat uskladnn obil.

Zdrojem tlakovho vzduchu jsou axiln ventiltory. Rozvod vzduchu je
zabezpeen soustavou hlavnch a vedlejch vzduchovch kanl.
Vtrac zazen v podlahovch skladech se rozdluj podle umstn vtracch kanl
na zazen s nadrovovmi anebo podrovovmi kanly (Obr. 13).
Obr. 13 Mon zpsoby uspodn vtracch kanl v obilnch skladech; V-ventiltor
Podrovov vtrac kanly jsou vhodnj, protoe pi manipulaci s obilm nen

potebn jejich demont. Podrovov vtrac kanly mou bt zakryt:
- perforovanmi ocelovmi deskami, pes kter se ned pejdt mobiln technikou
- roty z ploch oceli, na kter jsou navaen sta pes ty u me mobiln
technika pejdt
- litinovmi roty
Vcepodlan sklady pedstavuj v souasnosti u pekonan stavebn een obilnch
sklad. Tyto sklady vyuvaj obestavn prostor jen piblin na 60 %. (Opth, 2005)
26
3.3.3. Obiln sila

V souasnosti jsou nejracionlnjmi sklady obil. Jsou to vysok stavby se
achtovmi komorami, kter se nazvaj buky sila. Mvaj kruhov anebo
estihelnkov pdorys (Obr. 14). Me se do nich
uskladovat jen such obil s vlhkost do 14 %.
Buky sila bvaj elezobetonov anebo kovov.
Tyto vkov zsobnky podle typu a konstrukce
maj rzn zpsoby rozvodu vzduchu na vtrn a
provzduovn skladovanch zrnin.
Obr. 14 Rzn prezy a sestavy silovch zsobnk;
Podle typu a konstruknho een vyprazdovn uvedench zsobnk je rzn.

Problematika vyprazdovn zsobnk je technologicky velmi dleit a konstrukce
nron. Je poteba zamezit, aby skladovan materil pi vyprazdovn nevytvel
samonosn klenby a tm zabraoval plynulmu vyprazdovn zsobnku.
Takovto sila maj velkou kapacitu, obestavn prostor vyuvaj a na 95 % a jsou
vybaven komplexnmi linkami na manipulaci s obilm, kter umouji pracovn
procesy v obilnm sile i automatizovat. Pouvaj se hlavn na skladovn obil urenho
pro potravinsk a krmn ely.
Technick systm obilnho sila zabezpeuje:
1. Pjem obil z dopravnch prostedk, jeho pedistn a ppadn usuen
2. Skladovn obil, manipulaci s obilm pi jeho skladovn a vyskladovn
Pednostmi betonovch sil jsou: vysok pevnost, dobr izolan schopnost, nepatrn
opotebovn a z toho vyplvajc minimln drba. Obiln sila bvaj standardn
vybaven linkami na suen a istn obil.
Pi skladovn obil v obilnch silech se pouvaj komplexn linky. Zatek
pjmov linky je tvoen pjmovm koem s ochrannm rotem zachytvajc hrub
neistoty. Jeho objem se m rovnat objemu pouitho dopravnho prostedku. Potom
nsleduje ven a istn obil, v ppad poteby i suen. Odpady z itn obil jsou
sbran nekovmi dopravnky do zsobnku. Horizontln doprava v tchto systmech
bv een etzovmi a psovmi dopravnky. Na vertikln dopravu se pouvaj
kapsov a spdov dopravnky. Zmny dopravnch cest jsou een klapkami,
ovldanmi servomotory zenmi dlkov. Aspirace zabezpeujc v obilnm sile
27
odsvn pranch stic, kter se uvoluj do ovzdu hlavn pi doprav a prav

obil, bv centrln, een pomoc ventiltoru a odluova s filtry. (Opth, 2005)
3.3.4. Zsobnky na sypk hmoty

Obil se asto skladuje i v zsobncch na sypk hmoty. Se zsobnky na sypk hmoty
se v zemdlstv potkvme asto. Vyrbj se z plechu, z umlch hmot, ale i
z rznch druh textili. Na spodn stran se zsobnky zuuj a vysuj do vpustnho
otvoru. Bn mvaj objem do 15 a 20 m3. S pihldnutm na teorii vpotu tlak
psobcch v zsobnku sypkch hmot rozdlujeme zsobnky na:
Nzk, pro kter plat, e:
Y 1,5 D1
[m]
Vysok, jestlie:
Y > 1,5 D1
Kde:
[m]
Y vka zsobnku [m]

D1 prmr zsobnku [m]
3.3.4.1. Vpoet rozmr zsobnku na sypk hmoty
Pi navrhovn zsobnku sypkch hmot se nejastji

vychz z mnostv a fyzikln-mechanickch vlastnost
uskladnnho materilu. Mezi zkladn parametry, kter
je potebn vypotat pat rozmry zsobnku, sklon
jeho spodn stny, prmr vpustnho otvoru, rychlost
vypadvn materilu a vkonnost vyprazdovn.
Zkladn parametry zsobnku vlcovitho tvaru
s kuelovitm dnem vypotme podle nsledujcch
vztah. (Opth, 2005)
Obr. 15 Zkladn rozmry zsobnku;
Sklon spodn stny zsobnku:

= 45 +
Kde:
[]
1 sypn hel uskladnnho materilu []
Prmr vpustnho otvoru:
D 2 = k r (D m + 80 ) tg1
Kde:
[m]
kr koeficient rovnomrnosti materilu kr = 2,4 2,6

Dm nejvt prmr stic uskladnnho materilu [m]
28
Vka kuelov sti zsobnku:
Y2 = tg (R 1 R 2 )
Kde:
[m]
R1 polomr vlcov sti zsobnku [m]

R2 polomr vpustnho otvoru [m]
Vka vlcov sti zsobnku:
Y1 = Y Y2
Kde:
[m]
Y celkov vka zsobnku [m]
Objem vlcov sti zsobnku:

V1 = R 12 Y1
[m3]
Objem kuelov sti:

V2 =
Y2
R 12 + R 1 R 2 + R 22
3
[m3]
Celkov objem zsobnku:
V = V1 + V2
[m3]
Hmotnost uskladnnho materilu:

m = V ko
Kde:
[kg]
objemov hmotnost uskladnnho materilu [kgm-3]

ko koeficient vyuit objemu zsobnku
Rychlost vypadvn materilu:
vv =
gRh
tg 3
[ms-1]
Piem:
D 22
S
D
Rh = 2 = 4 = 2
O2 D2
4
Kde:
[m]
g thov zrychlen [ms-1]

Rh polomr vpadovho otvoru [m]
3 hel vnitnho ten []
S2 plocha vpadovho otvoru [m2]
O2 obvod vpadovho otvoru [m]
Vkonnost vyprazdovn:
Q s = R 22 v v
[kgs-1]
29
3.4.Technika na istn a tdn

Obiln hmota sklizen sklzec mltikou obsahuje krom semen zkladn plodiny i
sti slmy, klsk, lomk zrnin, semena plevel a t neistoty minerlnho pvodu.
itn a tdn obil se provd v jednom pracovnm procesu a asto se ned oddlit.
Pod pojmem istn chpeme odstraovn pms ze zrnin zkladn plodiny. Tdn je
rozdlovn zrnin zkladn plodiny nap. podle nkterho rozmru zrn.
Poadavky na istc a tdic stroje vyplvaj z norem, kter uruj poadavky na
istotu obil, resp. hovo o ppustnm obsahu pms.
Princip a technologick postup istn a tdn je determinovan fyziklnmechanickmi vlastnostmi sloek zrnovho materilu. Vdy pitom hledme vlastnosti,
ve kterch se jednotliv sloky obiln hmoty nejvce li, co dv pedpoklad jejich
oddlen po pouit vhodnho postupu istn a tdn. (Sosnowski, 2005)
Pi istn a tdn je mon vyuvat tyto vlastnosti stic tdnho materilu:
-
rozmry a tvar jednotlivch stic obiln hmoty
mrn hmotnost
aerodynamick vlastnosti
prun vlastnosti
tec vlastnosti
magnetick vlastnosti kovovch pms
3.4.1. Rozdlen smsi podle rozmr

Rozmry jednotlivch stic se pi istn a tdn obiln hmoty zohleduj velmi
asto. Pi rozmrovm istn a tdn se zohleduje rozdlnost rozmr zrn zkladn
plodiny a pms, ale i jednotlivch zrn samotn zkladn plodiny. Rozmry
jednotlivch zrn se mn od minimlnch po maximln.
Na obilnch zrnech rozeznvme ti rozmry (Obr. 16).
Obr. 16 Rozmry zrn: I - penice; II - jemen; III - hrch; IV - kukuice; l - dlka (nejvt
rozmr); b - ka (stedn rozmr); a - tlouka (nejmen rozmr)
30
Pmsi vyskytujc se v hlavn plodin se skldaj ze semen plevel a rznch

indiferentnch smet organickho anebo minerlnho pvodu. Jednotliv stice patc
svoj povahou do odpadu mou bt podle svch rozmr rozdlen do ty skupin:
1. stice, anebo ciz semena pevyuj velikost nejvt rozmr zrn zkladn
plodiny (Obr. 17 a).
2. stice a ciz semena velikost men ne nejmen rozmry zrn zkladn
plodiny (Obr. 17 b).
3. stice a ciz semena velkch rozmr, nejmen z nich pekrvajc nejvt
rozmry zrn zkladn plodiny (Obr. 17 c).
4. stice a ciz semena malch rozmr, nejvt z nich pekrvajc rozmry zrn
zkladn plodiny (Obr. 17 d).
Obr. 17 Vztahy mezi rozmry zrn zkladn plodiny a rozmry semen plevel a jinch pms
Me nastat i pt ppad, ve kterm rozmry semen plevel pln pekrvaj

rozmry zrn zkladn plodiny (Obr. 18).
Obr. 18 Pklad plnho pekryt rozmr zrn zkladn plodiny rozmry semen plevel
31
V tomto ppad je vak oddlen plevel podle zadanho rozmru nemon, protoe
neposkytuje dn rozdl potebn pro prci istn.
V praxi se vbr vhodnch st vykonv zkoukou na laboratornch stech anebo t
bezprostedn vmnou st ve stroji v prbhu pracovnho procesu.
Vbr vhodnch rozmr otvor st pro jednotliv plodiny je zvisl na rozmrech
zrn roztdnch do varianch ad, ale i na dalch initelch jako na konstrukci stroje,
kinematice istidla a jinch. (Sosnowski, 2005)
3.4.2. Pracovn proces na rovinnm st

Sms zrn a pms se pohybuje ve vrstv urit sly po povrchu naklonnho sta
kvavm pohybem. Pi tomto pohybu jednotliv semena s menm rozmrem jak
rozmry otvor sta propadnou
pod
sto,
zatmco
semena
s rozmry vtmi jak otvory sta

nemou propadnou a odchzej
ze sta.
Zkladn
tvary
otvor
pouvan pro sta na istn a

tdn
semen
jsou
otvory
kruhov a obdlnkov (Obr. 19).

(Sosnowski, 2005)
Obr. 19 Tvar a pklad rozmstn otvor na stech;
Propustnost sta se d vyjdit vztahem:
P=
Kde:
So
100
Ss
[%]
Ss celkov plocha sta [m2]

So celkov plocha otvor na st [m2]
3.4.2.1. Volba tvaru a rozmr otvor na st
Kruhov otvor je uren jednm rozmrem. Zadr a nepropust vechna semena,

kter maj ku vt ne prmr kruhovho otvoru. Protoe ka semena je dan
nejvtm rozmrem jeho pnho ezu, mus se zrno pi pechodu kruhovm otvorem
postavit svoj dlkou kolmo k pracovnmu povrchu sta, dlka a hloubka semena pi
tdn kruhovm otvorem jsou bezvznamn.
32
Obr. 20 Schma propadu zrn na kruhovch otvorech sta
Obdlnkov otvory jsou uren dvma rozmry: kou a dlkou. Pracovn rozmr
takovho otvoru je jeho ka, piem dlka otvoru obyejn nkolikansobn
pevyuje dlku zrna. Dlka otvoru me jen ovlivnit intenzitu propadvn zrn pes
otvory. Sto s obdlnkovmi otvory zadr na svm povrchu vechny semena, kter
maj tlouku vt ne ku otvoru.
Obr. 21 Schma propadu zrn na obdlnkovch otvorech sta
Pro prci sta s kruhovmi otvory je teba sto zlehka natsat, aby se vytvoily
vhodn podmnky pro postaven se zrna na vku vzhledem k otvoru, aby se mu
umonil pechod otvorem.
Sto s obdlnkovmi otvory takovto pohyb nevyaduje, proto i z hlediska rzovch
ink mn pokozuje zrna a jejich klivost vybjenm klku pi nrazu zrna na hranu
otvoru.
Podle uvedenho, na kruhovch otvorech rozdlujeme zrna podle ky a na
obdlnkovch otvorech podle tlouky zrna. (Sosnowski, 2005)
3.4.3. Pracovn proces na vlcovm st

Probh tak, e semena vstupuj do otejcho se stovho vlce na jednom konci a
vlivem sil vznikajcch v rotujc hmot semen anebo vlivem sklonu vlce jsou
posouvan k vstupnmu konci vlce, piem se semena na tto drze prosvaj pes
otvory.
33
Obr. 22 Pohyb zrna ve vrstv na otejcm se povrchu vlce;
Aby se stice (semena), unen otejcm se vlcem, mohli voln smkat po

povrchu sta a souasn propadvat, mus platit podmnka:
m g = m r 2
Kritick otky vlce pro splnn podmnky jsou:
n kr =
1
g
2 r
[s-1]
Otky vlcovho sta bvaj v praxi n sk = 20 50 min 1 .

Pi kritickch otkch se zrno zane vlivem odstediv sly pohybovat spolu se
stem. Proto plat n sk = (0,5 0,8) n kr .
Prmr vlcovch st se vol 0,4 a 1 m. Pomr dlky vlce (l) k prmru (D) se vol
l / D = 3,75 4 . Obvodov rychlost se bere v = 0,65 0,75 m s -1 .
Vlcov sta mn pokozuj semena, protoe semena se ve vlci jen smkaj,

ppadn pevaluj. Vkonnost vlcovch st na mrnou jednotku inn plochy sta (tj.
1 m2) je ni ne u st rovinnch. (Sosnowski, 2005)
3.4.4. Kvalita istn

Pi posuzovn kvality istn je potebn vyjdit istotu materilu ped a po istn
podle vztah:
Kde:
cp =
m zp
100
[%]
cv =
m zv
100
mv
[%]
mp
mzp hmotnost zrn ve vzorku ped istnm [kg]

mzv hmotnost zrn ve vzorku po istn [kg]
mp, mv hmotnost celho vzorku ped a po istn [kg]
z toho zven istoty:

c = c v c p
[%]
34
innost istn:
c =
Kde:
cv cp
c
100 =
100
m pr
100 c p
[%]
mpr obsah pms v celm vzorku ped istnm [%]
Ztrty zrna zkladn plodiny v odpadu:

St =
m zo
100
m zp
[%]
3.4.5. Stroje a zazen na istn a tdn

Stroje a zazen na istn a tdn mus splovat tyto poadavky:
-
dostaten vkonnost ve vztahu na celou istc a tdic linku
dostaten innost istn
- pedistn minimln 30 %
- istn minimln 50 %
ztrty zrna v odpadu max. 0,5 %
pokozen zrna max. 0,2 %
nejni istota obil:
1. tda 99 %
2. tda 98 %
Stroje a zazen na istn a tdn zrnin se rozdluj na:

-
istiky a pedistiky
triry
pekulovae a zvitkov tdie
psov vrhae
nrazov tdie
magnetick odluovae
istiky a pedistiky nejastji spojuj nkolik princip istn a tdn sms

semen. Podle konstrukce je rozdlujeme na jednoduch a sloit, kter mou bt:
-
stov
vzduchov
kombinovan
Stov istiky a pedistiky pracuj na principu tdn podle tlouky a ky

semen a vyuvaj:
-
rovinn sta (nejastji)
vlcov sta
rovinn sta se ikmm kvnm
35
V kombinovanch istcch a tdicch strojch vyuvme i prci vzduchovho

proudu na oddlen lehkch, drobnch a prachovch stic.
Podle principu prce do tto skupiny meme zahrnout i trir, kter td semena
podle jejich dlky.
Kombinovan istc a tdic stroje a zazen vyuvaj prci st, proudu vzduchu a
triru. Jsou to nejrozenj stroje, kter dosahuj vysokou vkonnost a vysokou
kvalitu prce. (Sosnowski, 2005)
3.4.5.1. Vzduchov tdie

Vzduchov tdie vyuvaj pi tdn semen aerodynamick vlastnosti semen.
Vyskytuj se v tomto konstruknm proveden (Obr. 23):
Obr. 23 Rozdlen sms semen proudem vzduchu: a, b, c - svisl proud vzduchu; d - ikm proud
vzduchu; 1 - sto, 2 - nsypka, 3 - ventiltor, 4 - usazovac komora; I - tk semena, II - stedn
semena, III - lehk pmsi
istc fukary a mlnky (mal pouit)
vzduchov kanly, kter mou bt vodorovn, svisl anebo ikm. ikm

proud vzduchu rozdluje sms na principu rozptylu trajektorie pohybu
jednotlivch stic smsi. (Sosnowski, 2005)
3.4.5.2. Vzduchov pedistiky

Vzduchov pedistiky jsou uren na prvotn istn zrnin. Dokou oddlit ze
smsi zrnin vechny stice, u kterch je kritick rychlost vznen ve vzduchovm
proud vt jak rychlost vznen istch zrn. Dokou oddlit prach, plevy, semena
plevel, pms zbytky slmy i drobn zrna.
Konstrukn se skldaj z ventiltoru, tlesa
istiky,
potrub
odluovae
(Obr.
24).
(Sosnowski, 2005)
Obr. 24 Vzduchov pedistiky zrnin: A - typ s
pjmovou nsypkou, B - typ bez pjmov nsypky; 1 vstup smsi zrnin, 2 - vpad peditnch zrnin, 3 vstup lehkch neistot, 4 - regulan zazen, 5 ventiltor, 6 elektromotor;
36
3.4.5.3. Kombinovan istika

Typickm
pedstavitelem
istiek
pedistiek, kter vyuvaj na istn kombinaci

vzduchovho a stovho istn, je kombinovan
istika (Obr. 25).
Uveden istika se skld z podvacho
mechanizmu, kter umouje regulaci mnostv
pivdnho materilu, vratnho prosvadla se
temi sty, aspiranho zazen a pohonu. (Sosnowski, 2005)
Obr. 25 Technologick schma kombinovan istiky: A - vstup itnho materilu, B - vstup
zrna zkladn plodiny, C - hrub neistoty, D - neistoty leh jako zrno zkladn plodiny, E stedn velk neistoty, F - jemn neistoty; 1 - sk, 2 - sto, 3 - sac ventiltor;
3.4.5.4. Vlcov istika

Vlcov istiky jsou kombinovan istiky a tdiky. Technologick proces istn
a tdn je zejm z Obr. 26.
Vlcov sto se skld z tech ppadn tyech st st, kter meme libovoln
vymnit podle poteby a druhu itn (tdn) plodiny. Hlavn sti istiky jsou:
vlcov sto, vzduchotechnick
systm (aspirtor, ventiltor,
vzduchov
kanly),
elektromotor
istika
je
s centrlnm
rm
s pevody.
vzduchotsn
odsvnm
prachu.
Obr. 26 Technologick schma
vlcov istiky a tdiky;
Zazen odstrauje lehk neistoty a zrove oddluje kvalitn zrno od zlomk a

neistot. Tyto operace jsou provedeny dvojm odsvacm systmem a nsledn rotanm
bubnem. Vstupn neupraven zrno je vyrovnno do rovnomrnch vrstev, ktermi je
protahovn proud vzduchu. Proporce lehkch neistot unench proudem vzduchu
jsou nastaveny regulac vkonu odsvn. T neistoty vypadvaj z proudu vzduchu
a ukldaj se na dno odsvac komory, odkud jsou odvdny krtkm dopravnkem
M. Leh odpad je unen ventiltorem do vdechu V.
Hlunost tchto istiek a tdiek je vrazn ni ne istiek a tdiek s vibranm
pohonem st. (Sosnowski, 2005)
37
3.4.5.5. Trir
Trir je zazen, kter rozdluje tdn materil podle dlky zrn. Funkn st je
mrn sklonn vlec, kter se pi prci ot okolo svoj podln osy. Na vnitn
pracovn ploe vlce jsou vylisovan jamky.
Soubn s podlnou osou vlce je v jeho
vnitn sti uloen lab, na dn kterho je
vynec nek (Obr. 27).
Obr. 27 Princip prce vlcovho triru: 1 - vynec
nek, 2 - odvdc lab, 3 - vlec triru, 4 - jamkov
povrch triru;
Triry rozdlujeme na:

-
koukolov, kter maj jamky s prmrem menm jako je stedn dlka zrn
zkladn plodiny. Ze smsi vybraj krtk pmsi do labu ve vnit triru. Zrna
zkladn plodiny spolu s dlouhmi pmsemi vypadvaj na konci vlce.
ovesn, kter maj jamky s prmrem vtm jak stedn dlka zrn zkladn
plodiny a ze smsi vybraj do labu zrna zkladn plodiny spolu s krtkmi
pmsemi. Dlouh pmsi vypadvaj na konci vlce.
astji se pouvaj koukolov triry. V pedn sti koukolovho triru se vybraj

hlavn semena plevel a v zadn sti pevn lomky trna zkladn plodiny. Proto je
vhodn v druh polovin vlce pouvat men prmry jamek, m se sten nahrad
kontroln trir, kter se v technologickch linkch na istn obil pouv na oddlen
lomk zrna od semen plevel.
Vkonnost triru je uren parametry (q, r, l), stavem vychzejc smsi a
poadovanm efektu istn. Na zklad praktickho vyuit triru byla uren
vkonnost Q:
Q = 2 q r lp
Kde:
[kgs-1]
q optimln mrn zaten triru [kgs-1m-2]

r vnitn polomr vlce [m]
lp pracovn dlka vlce [m]
Vkonnost triru se d zvit zvenm obvodov rychlosti vlce. (Sosnowski, 2005)
3.4.5.6. Rozdlovn smsi podle vlastnosti povrchu

Jednotliv semena se od sebe odliuj souinitelem ten, toho se vyuv pi
rozdlovn smsi semen. Semena se tmto zpsobem rozdluj na tchto pracovnch
zazench:
38
a) pekulovach
b) zvitkovch tdich
Semena scvrknut a provit maj schopnost udrovat na svm povrchu jemn
kovov prek. Tto vlastnosti povrchu se vyuv pi rozdlovn semen na
elektromagnetickch odluovach. (Sosnowski, 2005)
3.4.5.7. Rozdlovn semen podle mrn hmotnosti

Na rozdlovn semen se pouvaj nrazov tdie, pneumatick tdic stoly a
psov vrhae.
Pi rozdlovn na nrazovch tdich se pouv souhrn rznch fyziklnmechanickch vlastnost, pedevm mrn hmotnosti, tvaru, rozmr a prunosti
semen.
Pracovn st je rovn povrch se soustavou kanlk, kter je pod uritm hlem
k vodorovn rovin. Stl m pn kvav pohyb, kolm na smr kanlk
Smr pohybu semen ovlivuje:
a) mrn hmotnost semen semena s men mrnou hmotnost se odrej proti
sklonu
b) tvar semena kulat semena se pi nrazech pohybuj rychleji proti sklonu
c) prunost semen prun semena se pohybuj rychleji proti sklonu
d) rozmry semen mal semena se pohybuj dole, velk semena proti sklonu
Pneumatick tdic stoly se pouvaj pro oddlovn plevel a pms od semen
penice, ita a ovsa.
Psov vrhae rozdluj semena podle mrn hmotnosti a aerodynamickch
vlastnost. Pouvaj se na pedbn hrub istn a na provzduovn semen.
Magnetick odluovae zachytvaj feromagnetick pmsi. Tyto odluovae mou
vyuvat permanentn magnety anebo elektromagnety.
Magnetick odluovae bvaj konstrukn een jako:
-
soustava magnet pod naklonnou rovinou
soustava magnet vloen do spdov roury
soustava magnet v otejcm se vlci
soustava magnet vloen do bubnu psovho dopravnku na stran

vyprazdovn (Sosnowski, 2005)
39
4. Charakteristika podniku
4.1.Prodn podmnky
Farma le v Moravskoslezskm kraji pobl msta Nov Jin v obci Starojick
Lhota. Pozemky patc k farm se nachz v Moravsk Brn mezi pohomi Nzkch
Jesenk a Moravskoslezskch Beskyd v katastrlnm zem Starojick Lhota a
Blahutovice. Nadmosk vka se pohybuje okolo 300 m.n.m. Pevldajc relif je
rovinn a mrn svait s vesmrnou orientac.
4.2.Pedologick podmnky
Obhospodaovan pda je pevn stedn a tk, jlovito hlinit. Pevldajc
pdn typ: hnd pdy oglejen, pseudogleje.
4.3.Klimatick podmnky
Farma le v mrn teplm klimatickm regionu (MT3), prmrn ron teplota 7,9
C, prmrn ron hrn srek 723 mm.
4.4.Vvoj ploch obhospodaovan pdy

Pi zaloen farmy v roce 1992 byl tvoen veker pdn fond jen vlastnmi pozemky
a to 10,5 ha. V roce 1993 bylo pikoupeno dalch 4,5 ha. Pot, na jae v roce 1997,
bylo z dvod lep vyuitelnosti stroj pronajato 6,5 ha a na podzim tho roku byly
pronajaty dal pozemky od pozemkovho fondu R. V roce 2007 inila
obhospodaovan vmra pozemk cca 80 ha. Do budoucna je potno s dalm
postupnm roziovnm farmy.
4.5.Pstovan plodiny
Zastoupen a mnostv pstovanch plodin se kadoron mn a je zvisl zejmna
na postaven plodiny na trhu a jej ekonomick vhodnosti pstovn. Pevn jsou na
farm pstovny tyto plodiny: penice ozim, jarn potravinsk i krmn, jemen
ozim, jarn krmn, oves set, mk, kmn koenn a brambory. Osevn postup nen
stly, ale je snaha dodret urit stdn plodin a zachovat tak zsady dobrho
hospodaen.
Prmrn plocha pstovanch plodin je: mk 15 ha, kmn 10-15 ha, penice 40
ha, jemen 6 ha, tritikale 1 ha, brambory 5 ha.
40
V osevnm sledu je dle zastoupeno cca 1 ha trav. Tyto trvy jsou zakldny vtinou
po zhorujcch plodinch (obilovinch) a nsleduje po nich vtinou penice.
Tab. 1 Prmrn vnosy
Plodina Vnos Jednotka

Mk
1
t/ha
Kmn
1,8
t/ha
Penice
7
t/ha
Jemen
6
t/ha
Tritikale
6
t/ha
4.6.Pracovn sla
Tm veker prce provd majitel farmy s rodinnmi pslunky. Vzhledem
k velikosti farmy je ekonomicky nenosn zamstnvat stl pracovnky, pesto je
poteba pi seznnch pracch vyut pomoci pbuznch, poppad brigdnk.
4.7.Mechanizan vybaven farmy

Strojn vybaven farmy je vtinou tvoeno starmi stroji. V prbhu asu, podle
ekonomickch monost, budou nakupovny novj zazen.
Jako tan prostedky jsou na farm k dispozici tyto traktory: Z 5645, Z 8011,
Z 12111 a Z 12145. Do budoucna je plnovno se zakoupenm novjho traktoru, kter
bude mt vt pojezdovou rychlost (40 kmh-1) a potebn vybaven pro prci
s postikovaem.
K orb je pouvn oboustrann pluh PRIVT ROTO 430, kter nahradil star 3
radlin jednostrann pluh.
Pprava pdy je provdna nesenmi stednmi brnami se zbrem 5 m, nebo
rotanmi brnami RABE WERK 300.
Podmtka a pprava pdy pro brambory je zajiovna radlikovm kypiem
KROMEXIN o zbru 2,5 m.
Set bylo provdno secm strojem SEX-J 125/48 se zbrem 6 m. Tento byl vak
v roce 1997 nahrazen sec kombinac: rotan brny MASCHIO + pneumatick sec
stroj MISTRL o zbru 3 m.
K hnojen rostlin je pouvno nesen rozmetadlo BOGBALE DZ 500 se zbrem 18
m. K rozmetn hnoje je pouvno rozmetadlo statkovch hnojiv RU-5, piem
nakldn je provdno bu elnm nakladaem ND-014, nebo UNHZ 750. K ochran
rostlin je pouvn taen postikova SLEZA 2000 se zbrem 18 m.
41
Ke sklizni je na farm pouvna sklzec mltika BIZON 056 (v souasn dob

slou jako zlon stroj pro ppad vpadku hlavn sklzen mltiky nebo
k nezbytnmu zven vkonnosti) a sklzec mltika E524. Slma je lisovna pro
poteby V do malch balk lisem K454 a nebo se drt pomoc drtie umstnho na
sklzec mltice, ppadn nesenm drtiem slmy DSN 165.
Pro pepravu materilu jsou na farm k dispozici 3 traktorov pvsy s nosnost 7 t a
1 traktorov nvs s nosnost 9 t.
Souasn technika pro manipulaci s jednotlivmi plodinami (obiloviny, mk, kmn)
nen zveejnna, protoe kolem tto prce je tuto techniku nahradit, ppadn pouit.
4.8.Budovy
Soust farmy je stodola, kde je v jedn polovin uskladnna slma a seno a druh
je prozatm vyuvna jako prostor pro garovn stroj a skladovac prostor. Dle
chlv pro V a klna, kde se v souasn dob skladuje obil a brambory. Pro dal
garovn mechanizace je pronajata budova, kter stoj mimo arel farmy.
4.9.Popis budovy pro posklizovou linku

Budova ve kter m bt linka zzena je bvala stodola pro ustjen zvat a
skladovn. Nachz se na okraji celho arelu. Budova je pstupn ze dvou stran a je
prjezdn. Zkladn rozmry jsou: dlka 17,4 m; ka 14 m; vka stny 5,5 m; vka
ve tt 11,8 m. Na prav stran je men mstnost o rozmrech 6,5 m 14 m (d ),
kter je pstupn pes vstupn dvee o rozmrech 1,8 m 2,6 m ( v). Tyto rozmry
postauj pro vjezd vysokozdvinm vozkem s paletou.
Obr. 28 Zkladn nkres budovy, rozmry uveden v mm
42
5. Mon varianty sestaven klov prvek istika

5.1.Pouit stvajc istiky
Tato varianta je nejvhodnj z hlediska finannch nklad. Jedn se o
kombinovanou istiku s vratnm pohybem st. Vhodou je znan zkuenost
s nastavovnm pro rzn plodiny. Nevhodou je znan poteba elektrickho pkonu.
Mal vkonnost. Ni spolehlivost provozu. Vysok vibrace pi prci stroje a tm
poteba pevnjch podstavc. Prmrn vkonnost je: mk 0,4 th-1; kmn 0,5 th-1;
penice 2 th-1; jemen 1,8 th-1; tritikale 2 th-1.
5.2.Koup nov kombinovan istiky s vratnm pohybem

Nov istika od firmy Cimbria je stov konstrukce s vratnm pohybem. Jej cena je
980 000 K. Mezi vhody pat spolehlivost provozu ovlivnn novotou stroje,
specializace na istn i specilnch plodin. Nevhoda je stejn jako u pedchoz istiky
v poteb kvalitnjho podstavce, protoe hmotnost stroje je 2875 kg. Plocha st je 7
m2. Prmrn vkonnost je: mk 0,5 th-1; kmn 1,5 th-1; penice 5 th-1; jemen 5
th-1; tritikale 5 th-1.
5.3.Koup nov istiky s rotanm pohybem sta

Nov istika od firmy MAROT m rotan pohyb sta. Jedn se o kombinovanou
istiku vyuvajc proudu vzduchu pro istn a pedistn. K oddlovn semen
podle velikosti se vyuv sta rozdlenho na nkolik st.
Cena modelu EAC 53 je 198 500 K. Vhodou je jednoduch konstrukce, mal
hmotnost (hmotnost stroje 280 kg), nzk vibrace. Prmrn vkonnost je: mk 0,25
th-1; kmn 0,6 th-1; penice 5 th-1; jemen 4 th-1; tritikale 5 th-1.
Cena modelu EAC 153 je 380 000 K. Hmotnost stroje 650 kg. M monost
nastavovn sklonu sta a tm ovlivovat rychlost pohybu materilu. Prmrn
vkonnost je: mk 1,5 th-1; kmn 3 th-1; penice 15 th-1; jemen 12 th-1; tritikale
15 th-1.
Cena modelu EAC 354 je 410 000 K. Hmotnost stroje 770 kg. Prmrn vkonnost
je: mk 2,5 th-1; kmn 5 th-1; penice 25 th-1; jemen 20 th-1; tritikale 25 th-1.
43
6. Vpoty pro stanoven nejvhodnj varianty

Pi vpotech je posuzovn rozdl v nkladech na istn pi variant odvozu do
podniku, kter provd tuto slubu, a pouit vlastn istiky. Na zklad tchto
vsledku bude vybrna nejvhodnj varianta a pot sestavena cel posklizov linka.
6.1.Obecn postup vpotu nklad

6.1.1. Vpoet nklad na istn pi zakoupen istiky a
provozovn v podniku:
- Vechny vpoty jsou pro jednoduch porovnn potan na 1 t itnho
materilu
- Z vkonnosti istiky se stanov potebn doba na vyistn 1 t materilu
- Vynsobenm potebn doby a hodinov sazby mzdy pracovnka se vypotan
mzda pracovnka pi istn 1 t materilu
- Z potebnho pkonu istiky se vypotaj nklady na elektrickou energii
- Setenm mzdy pracovnka a ceny elektrick energie se stanov celkov nklady na
vyistn 1 t materilu
6.1.2. Vpoet nklad na istn v podniku slueb:

- K cen istn stanoven podnikem se pipotaj nklady spojen s dopravou do
podniku slueb, pro snadnj porovnn se nklady pepotaj na 1 t
pepravovanho materilu
- Nklady na dopravu se skldaj ze mzdy pracovnka a ceny spotebovanch
pohonnch hmot
- Z dopravn vzdlenosti a prmrn pojezdov rychlosti vozidla se stanov doba
jzdy, potebn pro odvoz a dojezd zpt
- Vynsobenm doby jzdy hodinovou mzdou se vypot mzda pracovnka za dobu
spojenou s dopravou
- Vynsobenm spotebovanho paliva a ceny za 1 litr pohonnch ltek se vypotaj
nklady na vlastn dopravu
- Setenm ceny istn, mzdy pracovnka provdjcho odvoz materilu a cena
spotebovanho paliva stanov celkov nklady
6.1.3. Vpoet nklad na pepravu 1 t materilu:

- Z rozmr lonho prostoru pepravnho prostedku se vypot lon objem
44
- Vynsobenm lonho objemu a objemov hmotnosti pslunho pepravovanho

materilu se stanov pepravovan mnostv v tunch
- Vydlenm celkovch nklad na dopravu pepravovanm mnostvm se stanov
nklady na pepravu 1 t materilu
6.1.4. Vpoet rozdlu nkladu a stanoven celkov spory

(ztrty) na itnm mnostv za rok:
- Z vypotanch nklad na istn ve vlastnm podniku a v podniku slueb se
stanov spora nebo ztrta
- spora (ztrta) se vypot odetenm celkovch nklad na istn ve vlastnm
podniku (na vlastn istice) od celkovch nklad na istn v podniku slueb
- Vypotan rozdl (stanoven pro 1 t itnho materilu) se vynsob celkovm
mnostv itnm za rok
- Soutem rozdl u vech itnch plodin se stanov celkov spora (ztrta) za rok
6.1.5. Vpoet doby nvratnosti investice pi nkupu nov

istiky:
- Od celkovch rozdlu je nutn odest odpisy istiky, kter pedstavuj nklad
- Odpisy se ur piazenm majetku do odpisov skupiny a z pslun tabulky se
zjist doba odpisovn a koeficient odpisu
- Vzorec pro vpoet odpisu v prvnm roce: o1 =
- Kde:
VC k 1
100
VC vstupn cena majetku

k koeficient odpisu
- Vzorec pro vpoet odpisu v dalch letech: o 2 =
VC k 2
; v dalch letech je
100
vpoet stejn jako v druhm roce; rozdl mezi prvnm rokem a dalmi je
v koeficientu
- Po odeten odpisu od rozdlu se vypot celkov ist zisk (ztrta)
- Odetenm istho zisku od poizovac ceny istiky se ur doba nvratnosti
investice
45
6.2.Nklady na dopravu
6.2.1. Hodnoty pouit pro vpoet:
Pepravn vzdlenost
mk, kmn
50 km
obiloviny
30 km
Prmrn pojezdov rychlost dopravnho prostedku
20 kmh-1
Hodinov mzda pracovnka provdjcho dopravu (MH)
80 Kh-1
Cena paliva (PP)
30 Kl-1
6.2.2. Vpoet spoteby paliva:

Dopravn prostedek traktor Z 12111, nvs ZDT
Mrn spoteba paliva (mpe)
290 gkW-1h-1
Efektivn vkon motoru (Pe)
88 kW
Mrn hmotnost paliva (p)
p = 860 kgm-3
Hodinov spoteba (Qh):

Q h = m pe Pe
Q h = 290 88 = 25520 g h 1 = 25,52 kg h 1

Pro stanoven spoteby v litrech za hodinu je poteba hodinovou spotebu v kilogramech
vydlit mrnou hmotnost paliva. Vypotan spoteba je pi plnm zaten motoru.
Q=
Qh
1000 ; vzorec se nsob 1000 pro peveden z m3 na dm3
p
Q=
25,52
1000 = 29,67 dm 3 h 1 = 29,67 l h 1
860
6.2.3. Vpoet nklad na dopravu:

Doba jzdy:
v=
s
s
t=
t
v
t=
50
30
= 2,5 h ; t =
= 1,5 h
20
20
[h]
Pi prmrn pojezdov rychlosti 20 kmh-1 je poteba na ujet drhy 50 km (z

vchozho msta do msta istn a zpt) as 2,5 h. Pi dlce drhy 30 km je to as 1,5 h.
Spoteba paliva za as jzdy: Q C = Q t
Q C = 29,67 2,5 = 74,19 l za dobu jzdy 2,5 h
Q C = 29,67 1,5 = 44,51 l za dobu jzdy 1,5 h
46
Cena za dopravu 1 nvsu:
PN = Q C PP + M H t
[K]
Doba jzdy 2,5 h
PN = 74,19 30 + 80 2,5 = 2425,58 K
Doba jzdy 1,5 h
PN = 44,51 30 + 80 1,5 = 1455,35 K
Pro vpoet nklad na dopravu jedn tuny materilu se vydl celkov cena na
dopravu jednoho nvsu hmotnost pepravovanho objemu. Z rozmr lonho
prostoru se vypot objem dopravnho prostedku. Vynsobenm lonho objemu a
objemov hmotnosti pepravovanho materilu se vypot hmotnost pepravovanho
materilu v jednom nvsu. Vypotanou pepravovanou hmotnost je nutn jet
vynsobit koeficientem zaplnn lonho objemu.
Rozmry lonho prostoru:
a = 4960 mm = 4,96 m
b = 2230 mm = 2,23 m
c = 1000 mm = 1,00 m
Lon objem:
V = a bc
V = 4,96 2,23 1 = 11,0608 m 3
Obr. 29 Nkres lonho prostoru odvoznho prostedku (rozmry uvedeny v mm)
Objemov hmotnost pepravovanch materil ():

Penice
810 kgm-3
Jemen
750 kgm-3
Tritikale
780 kgm-3
Mk
500 kgm-3
Kmn
630 kgm-3
Koeficient zaplnn lonho objemu klo = 0,9. (lon objem bude vyuit z 90 %)
Vpoet hmotnosti pepravovanho materilu:
m = V k lo
Penice
m = 11,0608 810 0,9 = 8063,3 kg
47
Pro ostatn plodiny je postup vpot toton, jenom je pouita objemov hmotnost
pslun plodiny.
Tab. 2 Hmotnost pevenho materilu v nvsu
Lon
objem
[m3]
Plodina
Penice
Jemen
11,0608 Tritikale
Mk
Kmn
Objemov
hmotnost
[kgm-3]
810
750
780
500
630
Vyuit
lonho
objemu ze
100 % [kg]
8959,3
8295,6
8627,4
5530,4
6968,3
Vyuit
Hmotnost
lonho
pevenho
objemu z 90 %
materilu [t]
[kg]
8063,4
8,06
7466,0
7,47
7764,7
7,76
4977,4
4,98
6271,5
6,27
Na zklad vypotanch hmotnost jednotlivch plodin v nvsu lze spotat

nklady na dopravu 1 t materilu. Pro jednodu potn ceny jsou hmotnosti
zaokrouhleny na cel sla, ppadn na dv desetinn msta.
Tab. 3 Nklady na dopravu 1 t materilu
Plodina
Penice
Jemen
Tritikale
Mk
Kmn
Pepravn
Cena dopravy
vzdlenost jednoho nvsu
[K]
30
1455,35
30
1455,35
30
1455,35
50
2425,58
50
2425,58
Hmotnost
pevenho
materilu [t]
8,06
7,47
7,76
4,98
6,27
Cena za
dopravu 1 t
[Kt-1]
195,45
210,89
203,01
527,23
418,75
Vypotan nklady na dopravu 1 t materilu se pipotaj k cen istn pslunho

materilu.
6.3.Vpoet rozdlu nklad na istn

6.3.1. Pouit stvajc istiky
Hodnoty pouit pro vpoet:
Hodinov mzda pracovnka pi istn (MH)
91 Kh-1
Spoteba elektiny istikou (P)
6 kWh-1
Cena elektrick energie (EC)
4 KkWh
6.3.1.1. Plodina MK
itn mnostv za rok 15 t
istn vlastn istikou v podniku:

Vkonnost istiky (W)
0,4 th-1
Doba istn 1 tuny:
t=
48
1
1
=
= 2,5 h
W 0,4
M = t M H = 2,5 91 = 227,50 K
Mzda pracovnka (M):

Nklady na spotebovanou elektrickou energii (E):
E = t (E C P ) = 2,5 (4 6 ) = 60 K
Celkov nklady na istn 1 tuny plodiny:
N C1 = M + E = 227,5 + 60 = 287,50 K t 1
istn v podniku slueb:

Cena istn 1 tuny:
1 500 Kt-1
Nklady na dopravu (z pedchozch vpot):
527,23 Kt-1
Celkov nklady:
N C2 = 1 500 + 527,23 = 2 027,23 K t 1
Rozdl v nkladech na istn:

R = N C2 N C1 = 2 027,23 287,5 = 1 739,73 K t 1
Pi celkovm itnm mnostv za rok je celkov rozdl v nkladech
R R = R 15 = 1 739,73 15 = 26 095,88 K
6.3.1.2. Plodina KMN

itn mnostv za rok 14,4 t

Vkonnost istiky (W)
0,5 th-1
Doba istn 1 tuny:
t=
Mzda pracovnka (M):
M = t M H = 2 91 = 182 K
1
1
=
= 2h
W 0,5

E = t (E C P ) = 2 (4 6 ) = 48 K
N C1 = M + E = 182 + 48 = 230 K t 1
Cena istn 1 tuny:
1 100 Kt-1
418,75 Kt-1
Celkov nklady:
N C2 = 1100 + 418,75 = 1 518,75 K t 1

R = N C2 N C1 = 1 518,75 230 = 1 288,75 K t 1
49

R R = R 14,4 = 1 288,75 14,4 = 18 558,04 K
6.3.1.3. Plodina PENICE

itn mnostv za rok
Krmn penice 80 t
Potravinsk penice 200 t
istn vlastn istikou v podniku: (shodn pro krmnou i potravinskou penici)

Vkonnost istiky (W)
2 th-1
Doba istn 1 tuny:
t=
Mzda pracovnka (M):
M = t M H = 0,5 91 = 45,5 K
1 1
= = 0,5 h
W 2

E = t (E C P ) = 0,5 (4 6 ) = 12 K
N C1 = M + E = 45,5 + 12 = 57,5 K t 1

Potravinsk penice
Cena istn 1 tuny:
140 Kt-1
195,45 Kt-1
Celkov nklady:
N C2 = 140 + 195,45 = 335,45 K t 1
Krmn penice
Cena istn 1 tuny:
70 Kt-1
195,45 Kt-1
Celkov nklady:
N C2 = 70 + 195,45 = 265,45 K t 1

Potravinsk penice
R = N C2 N C1 = 335,45 57,5 = 277,95 K t 1
Krmn penice
R = N C2 N C1 = 265,45 57,5 = 207,95 K t 1

Potravinsk penice
R R = R 200 = 277,95 280 = 55 590,54 K
Krmn penice
R R = R 80 = 207,95 80 = 16 636,22 K
Celkem za penici
R R = 55 590,54 + 16 636,22 = 72 226,76 K
50
6.3.1.4. Plodina JEMEN


Vkonnost istiky (W)
1,8 th-1
Doba istn 1 tuny:
t=
Mzda pracovnka (M):
M = t M H = 0,56 91 = 50,56 K
1
1
=
= 0,56 h
W 1,8

E = t (E C P ) = 0,56 (4 6 ) = 13,33 K
N C1 = M + E = 50,56 + 13,33 = 63,89 K t 1

Cena istn 1 tuny:
70 Kt-1
210,89 Kt-1
Celkov nklady:
N C2 = 70 + 210,89 = 280,89 K t 1
R = N C2 N C1 = 280,89 63,89 = 217 K t 1

R R = R 36 = 217 36 = 7 812,04 K
6.3.1.5. Plodina TRITIKALE


Vkonnost istiky (W)
2 th-1
Doba istn 1 tuny:
t=
Mzda pracovnka (M):
M = t M H = 0,5 91 = 45,5 K
1 1
= = 0,5 h
W 2

E = t (E C P ) = 0,5 (4 6 ) = 12 K
N C1 = M + E = 45,5 + 12 = 57,5 K t 1
51

Cena istn 1 tuny:
70 Kt-1
203,01 Kt-1
N C2 = 70 + 203,01 = 273,01 K t 1
Celkov nklady:

R = N C2 N C1 = 273,01 57,5 = 215,51 K t 1
R R = R 6 = 215,51 6 = 1 293,05 K
Celkov spora za jeden rok:

R C = 26 095,88 + 18 558,04 + 55 590,54 + 16 636,22 + 7 812,04 + 1 293,05 = 131 585,78 K
Celkov spora za jeden rok provozu je suma jednotlivch spor pi istn plodin.
U penice je vy cena istn, protoe se jedn o potravinskou penici a jsou u n
kladeny vy poadavky na istotu.
Tab. 4 Nklady na istn vlastn istikou v podniku
Vlastn istika
Vkonnost
Doba
Mzda
Nklady na
Celkov
Plodina
istiky
istn 1 t pracovnka el. energii cena za 1 t
[th-1]
[h]
[Kt-1]
[Kt-1]
[Kt-1]
Mk
0,4
2,5
227,50
60,00
287,50
Kmn
0,5
2
182,00
48,00
230,00
Penice
2
0,5
45,50
12,00
57,50
Jemen
1,8
0,56
50,56
13,44
63,89
Tritikale
2
0,5
45,50
12,00
57,50
Pi istn potravinsk i krmn penice jsou stejn nklady na 1 t.
Tab. 5 Nklady na istn v podniku slueb a celkov rozdl
Plodina
Mk
Kmn
Penice
potravinsk
Penice krmn
Jemen
Tritikale
istn v podniku slueb

Nklady
Cena
Celkov
na
istn
nklady
dopravu
[Kt-1]
[Kt-1]
[Kt-1]
1500
527,23
2027,23
1100
418,75
1518,75
140
70
70
70
Rozdl
itn
mnostv
za rok
Celkov
rozdl
[Kt-1]
1739,73
1288,75
[t]
15
14,4
[K]
26095,88
18558,04
195,45
335,45
277,95
200
55590,54
195,45
210,89
203,01
Suma ()
265,45
280,89
273,01
207,95
217,00
215,51
80
36
6
16636,22
7812,05
1293,05
125985,78
52
istika je ji zaplacen, take nevznikaj vedlej nklady spojen s odpisy. Mezi

vedlej nklady pat pevn nhradn dly a drba.
6.3.2. istika EAC 53

91 Kh-1
1,5 kWh-1
4 KkWh
Tab. 6 Nklady na istn istikou EAC 53 v podniku
Vlastn istika
Doba
Mzda
Nklady na
Celkov
Plodina Vkonnost
istiky
[th-1]
[h]
[Kt-1]
[Kt-1]
[Kt-1]
Mk
0,25
4
364,00
24,00
388,00
Kmn
0,6
1,67
151,67
10,00
161,67
Penice
5
0,2
18,20
1,20
19,40
Jemen
4
0,25
22,75
1,50
24,25
Tritikale
5
0,2
18,20
1,20
19,40
Plodina
Mk
Kmn
Penice
potravinsk
Penice krmn
Jemen
Tritikale

Nklady
Cena
Celkov
na
istn
nklady
dopravu
[Kt-1]
[Kt-1]
[Kt-1]
1500
527,23
2027,23
1100
418,75
1518,75
140
70
70
70
Rozdl
itn
mnostv
za rok
Celkov
rozdl
[Kt-1]
1639,23
1357,09
[t]
15
14,4
[K]
24588,38
19542,04
335,45
316,05
200
63210,54
195,45
265,45
210,89
280,89
203,01
273,01
Suma ()
246,05
256,64
253,61
80
36
6
19684,22
9239,05
1521,65
137785,88
195,45
53
Nklady [K]
2100
2000
1900
1800
1700
1600
1500
1400
1300
1200
1100
1000
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
Mk set
Kmn lun
Potravinsk
penice
Vlastn
Sluby
Krmn penice
Jemen
Rozdl
Obr. 30 Nklady na istn EAC 53
Vpoet odpis:
Poizovac cena (VC)
198 500 K
Odpisov skupina
Doba odpisovn
5 let
Koeficient pro 1. rok
11 %
Koeficient pro dal roky
22,25 %
Odpis v prvnm roce:
o1 =
VC k 1 198 500 11
=
= 21 835 K
100
100
Odpis v dalch letech:
o2 =
VC k 2 198 500 22,25

=
= 44 166,25 K
100
100
Tab. 8 Tabulka odpis istiky EAC 53
Rok
Odepisovan Zstatkov
odepisovn stka [K]
cena [K]
o1
21835,00 176665,00
o2
44166,25 132498,80
o3
44166,25
88332,50
o4
44166,25
44166,25
o5
44166,25
0,00
54
Tritikale
Plodiny
Vpoet doby nvratnosti vynaloen investice:

Odetenm odpis v jednotlivch letech od vypotanho celkovho rozdlu se
vypot zisk, kter je mono pouit na hradu vynaloen investice na pozen nov
istiky. Vypotan je varianta pi istn vech sklzench plodin, istn pouze mku
a kmnu (tyto plodiny se mus istit vdycky) a posledn je pi istn mku, kmnu a
pouze potravinsk penice (krmn penice se neist).
Tab. 9 Doba nvratnosti istiky EAC 53
Kmn, mk a
potravinsk penice
Zbvajc
Zbvajc
Zbvajc
Zisk
Zisk
cena
cena
cena
82549,12 22295,42 176204,58 85505,96 112994,04
-11070,50
-35,83
63174,71
49819,32
-35,83
63174,71 -13355,39
-35,83
63174,71
-35,83
63174,71
44130,42 132074,16 107340,96
44130,42 87943,74
44130,42 43813,32
44130,42
-317,11
Vechny plodiny
Roky
Zisk
1
2
3
4
5
6
7
8
9
115950,88
93619,63
93619,63
93619,63
93619,63
137785,88
Pouze kmn a mk
Zporn hodnoty u zbvajc ceny znamenaj, e nklady vynaloen na koupi

istiky jsou ji vyrovnny a uveden hodnota je zisk, kter lze pouit pro jin ely.
Nvratnost investice pi istn vech plodin je 1 rok a 322 dn, po zaokrouhlen 2 roky.
Nvratnost investice pi istn mku a kmnu je 8 let a 362 dn, po zaokrouhlen 9 let.
Nvratnost investice pi istn mku, kmnu a potravinsk penice je 2 roky a 288
dn, po zaokrouhlen 3 roky.
Vsledky jsou zaokrouhleny, protoe se nevyist vechny plodiny ihned po sklizni,
ale v prbhu celho roku.
55

91 Kh-1
2,95 kWh-1
4 KkWh
Vlastn istika
Vkonnost
Doba
Mzda
Nklady na
Celkov
Plodina
istiky
[h]
[Kt-1]
[Kt-1]
[Kt-1]
[th-1]
Mk
1,5
0,67
60,67
7,87
68,53
Kmn
3
0,33
30,33
3,93
34,27
Penice
15
0,07
6,07
0,79
6,85
Jemen
12
0,08
7,58
0,98
8,57
Tritikale
15
0,07
6,07
0,79
6,85
Plodina
Mk
Kmn
Penice
potravinsk
Penice krmn
Jemen
Tritikale

Nklady
Cena
Celkov
na
istn
nklady
dopravu
[Kt-1]
[Kt-1]
[Kt-1]
1500
527,23
2027,23
1100
418,75
1518,75
140
70
70
70
Rozdl
itn
mnostv
za rok
Celkov
rozdl
[Kt-1]
1958,67
1484,49
[t]
15
14,4
[K]
29380,38
21376,60
335,45
328,60
200
65719,88
195,45
265,45
210,89
280,89
203,01
273,01
Suma ()
258,60
272,32
266,16
80
36
6
20687,95
9803,64
1596,93
148565,38
195,45
56
Nklady [K]
2100
2000
1900
1800
1700
1600
1500
1400
1300
1200
1100
1000
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
Mk set
Kmn lun
Potravinsk Krmn penice

penice
Vlastn
Sluby
Jemen
Rozdl
Vpoet odpis:
Poizovac cena (VC)
380 000 K
Odpisov skupina
Doba odpisovn
5 let
11 %
22,25 %
Odpis v prvnm roce:
o1 =
VC k 1 380 000 11
=
= 41 800 K
100
100
o2 =
VC k 2 380 000 22,25

=
= 84 550 K
100
100
Rok
Odepisovan Zstatkov
odepisovn stka [K]
cena [K]
o1
41800
338200
o2
84550
253650
o3
84550
169100
o4
84550
84550
o5
84550
0
57
Tritikale
Plodiny

Vechny plodiny
Roky
Zisk
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
106765,38
64015,38
64015,38
64015,38
64015,38
148565,38
Zbvajc
cena
273234,62
209219,24
145203,85
81188,47
17173,09
-131392,29
Kmn, mk a
potravinsk penice
Zbvajc
Zbvajc
Zisk
Zisk
cena
cena
8956,98 371043,02 74676,86 305323,14
-33793,02
31926,86 273396,29
-33793,02
31926,86 241469,43
-33793,02
31926,86 209542,57
-33793,02
31926,86 177615,72
50756,98 320286,04 116476,86
61138,86
50756,98 269529,06 116476,86 -55337,99
50756,98 218772,08
50756,98 168015,09
50756,98 117258,11
50756,98 66501,13
50756,98 15744,15
50756,98 -35012,83
Pouze kmn a mk

Nvratnost investice pi istn vech plodin je 5 let a 42 dn, po zaokrouhlen 6 let.
Nvratnost investice pi istn mku a kmnu je 12 let a 113 dn, po zaokrouhlen 13
let.
Nvratnost investice pi istn mku, kmnu a potravinsk penice je 6 let a 192 dn,
po zaokrouhlen 7 let.
58

91 Kh-1
2,95 kWh-1
4 KkWh
Vlastn istika
Vkonnost
Doba
Mzda
Nklady na
Celkov
Plodina
istiky
[h]
[Kt-1]
[Kt-1]
[Kt-1]
[th-1]
Mk
2,5
0,4
36,40
4,72
41,12
Kmn
5
0,2
18,20
2,36
20,56
Penice
25
0,04
3,64
0,47
4,11
Jemen
20
0,05
4,55
0,59
5,14
Tritikale
25
0,04
3,64
0,47
4,11
Plodina
Mk
Kmn
Penice
potravinsk
Penice krmn
Jemen
Tritikale

Nklady
Cena
Celkov
na
istn
nklady
dopravu
[Kt-1]
[Kt-1]
[Kt-1]
1500
527,23
2027,23
1100
418,75
1518,75
140
70
70
70
Rozdl
itn
mnostv
za rok
Celkov
rozdl
[Kt-1]
1986,11
1498,19
[t]
15
14,4
[K]
29791,58
21573,98
335,45
331,34
200
66268,14
195,45
265,45
210,89
280,89
203,01
273,01
Suma ()
261,34
275,75
268,90
80
36
6
20907,26
9927,00
1613,38
150081,34
195,45
59
Nklady [K]
2100
2000
1900
1800
1700
1600
1500
1400
1300
1200
1100
1000
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
Mk set
Kmn lun
Potravinsk
penice
Krmn penice
Jemen
Tritikale
Plodiny
Vlastn
Sluby
Rozdl
Vpoet odpis:
Poizovac cena (VC)
410 000 K
Odpisov skupina
Doba odpisovn
5 let
11 %
22,25 %
Odpis v prvnm roce:
o1 =
VC k 1 410 000 11
=
= 45 100 K
100
100
o2 =
VC k 2 410 000 22,25

=
= 91 225 K
100
100
Rok
Odepisovan Zstatkov
odepisovn stka [K]
cena [K]
o1
45100
364900
o2
91225
273675
o3
91225
182450
o4
91225
91225
o5
91225
0
60

Vechny plodiny
Roky
Zisk
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
104981,34
58856,34
58856,34
58856,34
58856,34
150081,34
Zbvajc
cena
305018,66
246162,32
187305,98
128449,64
69593,30
-80488,04
Kmn, mk a
potravinsk penice
Zbvajc
Zbvajc
Zisk
Zisk
cena
cena
6265,56 403734,44 72533,70 337466,30
-39859,44
26408,70 311057,60
-39859,44
26408,70 284648,90
-39859,44
26408,70 258240,20
-39859,44
26408,70 231831,51
51365,56 352368,89 117633,70 114197,81
51365,56 301003,33 117633,70
-3435,89
51365,56 249637,77
51365,56 198272,21
51365,56 146906,66
51365,56 95541,10
51365,56 44175,54
51365,56
-7190,01
Pouze kmn a mk

let.
61
6.3.5. istika Cimbria DELTA Super 104

91 Kh-1
4,45 kWh-1
4 KkWh
Tab. 18 Nklady na istn istikou DELTA Super 104 v podniku
Vlastn istika
Vkonnost
Doba
Mzda
Nklady na
Celkov
Plodina
istiky
[h]
[Kt-1]
[Kt-1]
[Kt-1]
[th-1]
Mk
0,5
2
182,00
35,60
217,60
Kmn
1,5
0,2
18,20
2,36
20,56
Penice
25
0,04
3,64
0,47
4,11
Jemen
20
0,05
4,55
0,59
5,14
Tritikale
25
0,04
3,64
0,47
4,11
Plodina
Mk
Kmn
Penice
potravinsk
Penice krmn
Jemen
Tritikale

Nklady
Cena
Celkov
na
istn
nklady
dopravu
[Kt-1]
[Kt-1]
[Kt-1]
1500
527,23
2027,23
1100
418,75
1518,75
140
70
70
70
Rozdl
itn
mnostv
za rok
Celkov
rozdl
[Kt-1]
1986,11
1498,19
[t]
15
14,4
[K]
29791,58
21573,98
335,45
331,34
200
66268,14
195,45
265,45
210,89
280,89
203,01
273,01
Suma ()
261,34
275,75
268,90
80
36
6
20907,26
9927,00
1613,38
150081,34
195,45
62
Nklady [K]
2100
2000
1900
1800
1700
1600
1500
1400
1300
1200
1100
1000
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
Mk set
Kmn lun
Potravinsk
penice
Krmn penice
Jemen
Tritikale
Plodiny
Vlastn
Sluby
Rozdl
Obr. 33 Nklady na istn Cimbria Delta
Vpoet odpis:
Poizovac cena (VC)
980 000 K
Odpisov skupina
Doba odpisovn
5 let
11 %
22,25 %
Odpis v prvnm roce:
o1 =
VC k 1 980 000 11
=
= 107 800 K
100
100
o2 =
VC k 2 980 000 22,25

=
= 218 050 K
100
100
Tab. 20 Tabulka odpis istiky DELTA Super 104
Rok
Odepisovan Zstatkov
odepisovn stka [K]
cena [K]
o1
107800
872200
o2
218050
654150
o3
218050
436100
o4
218050
218050
o5
218050
0
63

Tab. 21 Doba nvratnosti istiky DELTA Super 104
Vechny plodiny
Roky
Zisk
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
33240,08
-77009,92
-77009,92
-77009,92
-77009,92
141040,08
141040,08
141040,08
141040,08
141040,08
141040,08
141040,08
Zbvajc
cena
946759,92
838959,92
697919,85
556879,77
415839,70
274799,62
133759,55
-7280,53
Pouze kmn a mk
Zisk
-59830,06
-170080,06
-170080,06
-170080,06
-170080,06
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
47969,94
Zbvajc
cena
932030,06
884060,12
836090,18
788120,24
740150,29
692180,35
644210,41
596240,47
548270,53
500300,59
452330,65
404360,71
356390,77
308420,82
260450,88
212480,94
164511,00
116541,06
68571,12
20601,18
-27368,76
Kmn, mk a
potravinsk penice
Zbvajc
Zisk
cena
2908,48 977091,52
-107341,52
-107341,52
-107341,52
-107341,52
110708,48 866383,03
110708,48 755674,55
110708,48 644966,07
110708,48 534257,59
110708,48 423549,10
110708,48 312840,62
110708,48 202132,14
110708,48
91423,65
110708,48 -19284,83

let.
64
Odpisy jsou potny dle daj uvedench v Zkonu o dani z pjmu . 586/1992
Sb. ze dne 20. listopadu 1992 ve znn zkona po novelch k 1. 1. 2008.
6.4.Minimln sypn hel

Z provedenho men pro plodinu mk a kmn jsem vypotal sypn hel statick.
Men bylo provdno na materilu odpovdajcho tecmi vlastnosti tecm
vlastnostem povrchu v pjmovm koi.
Rozmry mc desky pro tec hel mku a kmnu:
1100
1030
Namen vka sklonu a sypn hel u mku:
60
110
sin =
60
= 333
110
Namen vka sklonu a sypn hel u kmnu:
71
110
sin =
71
= 4011
110
65
7. Nvrh manipulanch prvk

7.1.Pjmov zsobnk
Pro vpoet rozmr zsobnku jsem vychzel z poadavku minimlnho objemu.
Tento objem odpovd objemu dopravnho nvsu, kter m objem 11,0608 m3.
Poadavek na velikost objemu zsobnku je stanoven s ohledem na monost ppadnho
zakryt pjmovho zsobnku a to na hodnotu minimln objemu dopravnho
prostedku.
Tab. 22 Pjmov zsobnk - rozmry
Horn plocha zsobnku

a
7
b
2
Doln plocha zsobnku
c
0,5
d
0,5
Vka zsobnku
v
2,5
Sypn hel
37,57
Objem zsobnku
V 13,43
m
m
m
m
m
m3
Vpoet objemu pjmovho koe:

V=
v
S1 + S1 S 2 + S 2
3
[
[
v
(a b ) +
3
2
V = (7 2 ) +
3
V=
(a b ) (c d ) + (c d )]
(7 2) (0,5 0,5) + (0,5 0,5)] = 13,43 m 3
7.2.Manipulan prostedky
Pro dopravu materilu z pjmovho koe je vhodn pout psov dopravnk.
Mnostv materilu je nejvhodnj regulovat velikost vpadovho otvoru
z pjmovho koe. To lze uinit pomoc ouptka ovldanho roubovm pevodem.
Dky tto monosti nen poteba budovat mezizsobnk nad istikou. Mal zsobnk je
umstn pmo na istice. Dal variantou je monost vybavit psov dopravnk
frekvennm mniem a provdt zmnu rychlosti pohybu psu a tm vkonnost cel
dopravn sti.
66
K vertikln doprav je nejvhodnj pout korekov dopravnk, kter bude

dopravovat materil do vych pater a nsledn doprava bude provdna samospdem
pomoc dopravnho potrub.
K vyprazdovn skladovacch prostor, s ohledem na rozmry a pokozovn
dopravovanho materilu, je vhodn pout labov nekov dopravnk.
Pro dopravu neistot z istiky lze pout nekov dopravnk, kter bude dopravovat
materil do zsobnku. Ten me bt bu pvs, velkoobjemov vak nebo pytle. Druh
zsobnku je ovlivnn itnou plodinou a mnostvm neistot.
Pro manipulaci s pytlovanm materilem lze pout palety a vysokozdvinho
vozku. Tato varianta je vhodn z hlediska celkovho itnho mnostv, velikost
manipulanho prostoru, ptomnosti vysokozdvinho vozku v podniku.
8. Vsledky prce
Klovm prvkem cel linky je istika. Jako nejvhodnj variantu jsem vybral
koupi nov rotan istiky Marot, model EAC 153. Vhodnou vlastnost tto istiky
oproti modelu EAC 53 je monost regulace rychlosti oten istcho bubnu. Jej
poizovac cena je piblin 380 000 K, cena jednoho sta, bez rozdlu na rozmr
otvoru, je 6 800 K, v istice se nachz pi jedn sad 3 kusy st. Cena dopravy
istiky je 15 000 K. Ceny jsou uvedeny bez DPH.
Psov dopravnk lze pout z vybaven nachzejcho se v podniku.

Pro dopravu materilu z podlahovho zsobnku lze pout nekov dopravnk.
Dodavatelem by mohla bt firma STROJMONT CZ a.s. eletava. Tato firma dopravnk
pmo vyrb a prodv, take nevzniknou dn dal nklady spojen s prodejem pes
tet osobu. K zajitn nvaznosti cel linky jsem z nabdky vybral model DK 250.
Parametry dopravnku jsou nsledujc: dopravn dlka 9 m, celkov dlka 9,5 m, pkon
elektromotoru 2,2 kW, vkonnost 25 m3h (pi doprav obil), uren pro vodorovnou
dopravu, velikost vpadovho otvoru je 219 219 mm, materilov tda 11. Cena
tohoto dopravnku je 39 500 K bez DPH. Jeliko je zsobnk rozdlen na dv
samostatn sti je zapoteb dvou kus tohoto dopravnku.
K vertikln doprav bude slouit korekov elevtor. Dodavatelem by mohla bt
firma STORMONT CZ a.s. eletava. Z nabdky tto firmy by se jednalo o model EK
20. Parametry dopravnku jsou nsledujc: dopravn vka 10 m, pkon elektromotoru
1,5 kW, vkonnost 20 m3h, k doprav slou ps vhodn pro dopravu olejnin, blokace
zptnho chodu, materilov tda 11. Cena tohoto dopravnku je 85 000 K bez DPH.
67
V cel lince je zapoteb 2 kus tohoto typu dopravnku. Jeden pro dopravu materilu
z pjmovho zsobnku a druh pro naskladovn vyitnho materilu.
Dal soust dopravn trasy jsou spdov trubky k jednotlivm mstm.
Nezbytnou st je elektroinstalace a ovldac zazen. Jeho cena je zvisl na
celkov dlce vodi, potu jistcch prvk a ovlada.
9. Zvr
Pozen posklizov linky je znan nkladn. Mezi dal nklady pi zizovn je
nutn pipost stavebn prce spojen se zabudovn dopravnch prvk do budovy.
Vstavba pjezdov rampy a zsobnku takovch rozmr, jak jsou pro danou linku
potebn znamen znan nklady na vybetonovn rampy. Dal dleitou sti je
dodren stanovenho sypnho hlu. Pi patnm sklonu nebude toti dochzet
k samovolnmu sesypvn materilu. Minimln sypn hel pro obiloviny je 35,
z provedenho men je sypn hel pro mk s makovinou 33 a kmn 40. Vsledn
sypn hel v pjmovm zsobnku je vsledkem kompromisu vslednch rozmr a
potebnho hlu.
Celkov cena hlavnho technologickho prvku a nov pozench dopravnch prvk
je:
istika (technologick prvek) istika + doprava + 6 ks st = 380 000 +
15 000 + (66800) = 435 800 K bez DPH
dopravnky (dopravn prvek) labov nekov dopravn (2 ks) + korekov
elevtor (2 ks) = 2 39 500 + 2 85 000 = 249 000 K bez DPH.
Mezi vhody vlastnictv takovho zazen lze zaadit monost okamitho istn
plodin (pevn kmn a mk). Dlouhodobj uskladnn plodin pro prodej v dob
vhodnj trn ceny. Dal nemalou vhodou je snen namhavosti prce spojenou
s uskladovnm do prostor nevybavench zazenmi pro naskladovn. Snen potu
pracovnk pro istn centrlnm ovldnm cel linky.
Vhody rotan istiky jsou nzk hmotnost stroje, nzk vibrace pi prci,
jednoduch systm vmny st, monost pouit jako pedistiky.
68
10. Seznam pouit literatury

DRAAN, Frantiek JEBEK, Karel: Manipulace s materilem. Praha:
Nakladatelstv technick literatury, 1979. 456 s.
KEJK, Cyril MAREEK, Jan: Provoz stacionrn techniky I. dl. Brno: MZLU,
1996. 134 s. ISBN 80 7157 206 3
KEJK, Cyril: Technika a mechanizace ivoin vroby I. dl. Brno: VZ, 1984. 214 s.
ISBN 55 917 84
KEJK, Cyril: Technika a mechanizace ivoin vroby I. dl. Brno: VZ, 1984. 214 s.
ISBN 55 917 84
RUBARSK, Juraj: Potravinsk technika. Preov: Fakulta vrobnch technologi,
2005. 564 s. ISBN 80 8073 410 0
http://www.strojmont.cz/
http://www.siagra.cz/?clanek=105
http://www.cimbria.cz/templates/cimbria/pdf/CMA_products_data_102.pdf
69
Seznam tabulek:
Tab. 1 Prmrn vnosy ................................................................................................. 41
Tab. 2 Hmotnost pevenho materilu v nvsu ......................................................... 48
Tab. 3 Nklady na dopravu 1 t materilu........................................................................ 48
Tab. 4 Nklady na istn vlastn istikou v podniku ................................................... 52
Tab. 5 Nklady na istn v podniku slueb a celkov rozdl ........................................ 52
Tab. 6 Nklady na istn istikou EAC 53 v podniku................................................. 53
Tab. 7 Nklady na istn v podniku slueb a celkov rozdl ........................................ 53
Tab. 8 Tabulka odpis istiky EAC 53 ......................................................................... 54
Tab. 9 Doba nvratnosti istiky EAC 53 ...................................................................... 55
Tab. 10 Nklady na istn istikou EAC 153 v podniku............................................. 56
Tab. 11 Nklady na istn v podniku slueb a celkov rozdl ...................................... 56
Tab. 12 Tabulka odpis istiky EAC 153 ..................................................................... 57
Tab. 13 Doba nvratnosti istiky EAC 153 .................................................................. 58
Tab. 14 Nklady na istn istikou EAC 354 v podniku............................................. 59
Tab. 16 Tabulka odpis istiky EAC 354 ..................................................................... 60
Tab. 17 Doba nvratnosti istiky EAC 354 .................................................................. 61
Tab. 18 Nklady na istn istikou DELTA Super 104 v podniku ............................. 62
Tab. 20 Tabulka odpis istiky DELTA Super 104...................................................... 63
Tab. 21 Doba nvratnosti istiky DELTA Super 104 ................................................... 64
Tab. 22 Pjmov zsobnk - rozmry ............................................................................ 66
70
Seznam obrzk:
Obr. 1 Spdov zazen - schma sil psobcch pi doprav ........................................ 10
Obr. 2 Schma technickho een spdovch lab ...................................................... 12
Obr. 3 Schma posuvnho dopravnho labu ................................................................. 12
Obr. 4 Schma dopravnho tasadla s hnacm klikovm mechanismem ........................ 13
Obr. 5 Pohony vibranch dopravnk s mikrovrhem..................................................... 14
Obr. 6 Schma lonch profil u dopravnch ps ......................................................... 15
Obr. 7 Schma vodorovnho profilovho dopravnku.................................................... 18
Obr. 8 Schma korekovho dopravnku........................................................................ 19
Obr. 9 Typy a rozmry korek pouvanch u elevtor ............................................. 19
Obr. 10 Schma nekovho dopravnku ......................................................................... 21
Obr. 11 Schma prost palety s vyznaenmi rozmry.................................................. 24
Obr. 12 Schma rmov ohrady s kovovm rmem a devnou vpln......................... 24
Obr. 13 Mon zpsoby uspodn vtracch kanl v obilnch skladech.................... 26
Obr. 14 Rzn prezy a sestavy silovch zsobnk .................................................... 27
Obr. 15 Zkladn rozmry zsobnku ............................................................................. 28
Obr. 16 Rozmry zrn ...................................................................................................... 30
Obr. 17 Vztahy mezi rozmry zrn zkladn plodiny a rozmry semen plevel a jinch
pms ............................................................................................................................ 31
Obr. 18 Pklad plnho pekryt rozmr zrn zkladn plodiny rozmry semen plevel
........................................................................................................................................ 31
Obr. 19 Tvar a pklad rozmstn otvor na stech ........................................................ 32
Obr. 20 Schma propadu zrn na kruhovch otvorech sta.............................................. 33
Obr. 21 Schma propadu zrn na obdlnkovch otvorech sta ....................................... 33
Obr. 22 Pohyb zrna ve vrstv na otejcm se povrchu vlce; ...................................... 34
Obr. 23 Rozdlen sms semen proudem vzduchu ........................................................ 36
Obr. 24 Vzduchov pedistiky zrnin ........................................................................... 36
Obr. 25 Technologick schma kombinovan istiky .................................................. 37
Obr. 26 Technologick schma vlcov istiky a tdiky ........................................... 37
Obr. 27 Princip prce vlcovho triru ........................................................................... 38
Obr. 28 Zkladn nkres budovy, rozmry uveden v mm............................................. 42
Obr. 29 Nkres lonho prostoru odvoznho prostedku (rozmry uvedeny v mm) ...... 47
Obr. 30 Nklady na istn EAC 53 ............................................................................... 54
Obr. 31 Nklady na istn EAC 153 ............................................................................. 57
Obr. 32 Nklady na istn EAC 354 ............................................................................. 60
Obr. 33 Nklady na istn Cimbria Delta...................................................................... 63
71
Plohy
72
Obr. 34 Celkov pohled na budovu
73
Obr. 35 Vnitn pohled do budovy 1
74
Obr. 36 Vnitn pohled do budovy 2
75
Obr. 37 Podlahov zsobnk, dopravnky, pjmov ko
76
Obr. 38 Rotan istika EAC 153
77
Obr. 39 Stov istika
78

Zaverecna Prace

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Zaverecna Prace

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Zaverecna Prace

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Mendelova zemdlsk a lesnick univerzita v Brn

Nvrh technologickch a manipulanch prvk posklizov linky

Vedouc diplomov prce:

Mendelova zemdlsk a lesnick univerzita v Brn

ZADN DIPLOMOV PRCE

Bc. Tom Trka

Nvrh technologickch a manipulanch prvk

1. Charakteristika podniku pro kter je linka navrhovna

Seznam odborn literatury:

Datum zadn diplomov prce:

Termn odevzdn diplomov prce:

3. Teoretick st a metodika zkladnch vpot

ikmch a zejmna pak svislch.

dodren jejich optimln sklon,

Minimln sklon je dn hlem min, maximln ppustn sklon max (Obr. 1) je

v0 poten rychlost materilu na spdovm dopravnm zazen [ms-1],

L dlka spdovho zazen [m]

S plocha prezu dopravnho veden spdovho zazen [m2]

Pi doprav ve svislm smru se rychlostn pomry zmn a lze je urit vzorcem:

tvercov prez k = 1,65, pro kruhov prez k = 1,5

3.1.1.2. Spdov dopravn laby

Kaskdov skluzov lab je sestaven ze ikmch spdovch lab zavench proti

3.1.2. Pohybliv dopravn laby

3.1.2.1. Posuvn dopravn laby

Obr. 3 Schma posuvnho dopravnho labu

lab je pohnn nesymetrickm klikovm mechanizmem, kter mu udl pmoar

f1 souinitel ten mezi dopravovanm materilem a stynou plochou labu

Materil se bude pohybovat stedn rychlosti vs, jej velikost bude:

l amplituda kmitavho pohybu posuvnho labu [m]

Za pedpokladu vytvoenho konstantnho prezu vrstvy materilu o hodnot

3.1.2.2. Dopravn tasadla

Obr. 4 Schma dopravnho tasadla s hnacm klikovm mechanismem

lab je pohnn klikovm mechanismem, jeho osa je kolm ke smru vzprnch

Vkonnost dopravnho tasadla je dna stejnm vztahem jako u posuvnho

3.1.2.3. Vibran dopravnky

dopravnho labu 20 od vodorovn roviny.

3.1.3. Psov dopravnky

Dopravn ps je nekonit, zpravidla pryov. Jeho konstrukn tlouka

Obr. 6 Schma lonch profil u dopravnch ps: a) rovn; b) kortkov

U rovnho dopravnho psu, kter je uloen pouze na vodorovnm nosnm vleku

b ka materilu, uloenho nad psem [m], dosahuje piblin 0,8 0,85

h vka vrstvy materilu na dopravnm psu [m]

b1 prmr ky materilu na kortkovm dopravnm psu [m]

Doln plochu S2 je mono povaovat za plochu lichobnku. Pi konstrukn

3.1.4. Hrabikov dopravnky

pro materily drobtovit

pro materily objemov s vt hmotnost

pro materily stbelnat s men hmotnost

Velikost objemu nebo hmotnosti hrnutho materilu lze vypotat ze vztahu:

l1 dlka horn hrany hrnutho materilu [m]

materilu na hrabice [m]

- mrn nebo objemov hmotnost dopravovanho materilu [kgm-3]

mh hmotnost materilu hrnutho jednou hrabikou [kg]

v krajnch ppadech a 1ms-1

lh rozte hrabiek [m]

3.1.5. Profilov dopravnky (redlery)

Obr. 7 Schma vodorovnho profilovho dopravnku

Dopravn lab je sloen z nkolika sekc o maximln dlce 3000 mm. U