Svt mimozeman

133. Svt mimozeman.

1. sdlen od Adonise, koordintora mimozeman Sil svtla na Zemi.
Pozn. zpracovatele:
Toto sdlen bylo pijato Mgr. Janem Pavlkem a to nevdom, tj. Mgr. Jan Pavlk se pvodn
domnval, e pe sm. Po pedloen textu p. Miloslav Drskov, kter se s Adonisem spojila,
byl text korigovn Adonisem (v nepatrnm rozsahu) pomoc Miloslavy Drskov, a nyn vm
pedkldm jeho odsouhlasenou podobu:

133.1 Jak se li vyspl mimozeman od prmrnho pozemana ?

Vvoj vech civilizac ve Vesmru se d stejnmi zkladnmi kosmickmi zkony. Meme

je klidn nazvat Bomi zkony. Jsou toti platn absolutn, vdy a vude. Tyto zkony nm
ji byly mnohokrt v minulosti sdleny, ale i mnohokrt byly zapomenuty. Jejich podoba se
nm pesto zachovala v Desateru Boch pikzn a dalch starovkch textech, jako je nap.
text tzv. Smaragdov desky Herma Trismegista. Bohuel nejsou lidstvem dodrovny, a to
je jedin a zkladn pina veho utrpen lidstva.
Kde je tedy chyba?
Ano, chyba je v ns! Mlokdo z lidsk spolenosti toti chpe, co je smyslem na existence
ve hmotnm tle. Je to prv pln pochopen sebe sama, pochopen vlastnch chyb, vlastn
zdokonalen a ivot dle Kosmickch zkon. Lidsk due, jako hlavn prvek v nedliteln
jednot tridy tlo-due-duch je poslna do hmotnho tla prv proto, aby se zdokonalila.
Zem je pouze vhodnm prostedm pro tento vvoj. Kdo toto pochopil, vnm svt a
spolenost pln jinma oima. M pln jinou stupnici hodnot. V, e v. lovk je bipolrn
bytost, neustle se zmt mezi dobrem a zlem. Prv toto spektrum chovn umouje odliit
dobr od zlho a porovnat ve se zkladnmi principy, ovem pouze objektivnmu
pozorovateli.
Cesta k poznn sebe sama je dlouh a zkladnm principem sebezdokonalovn je metoda
pouen se z vlastnch chyb, proto jsou spolenosti a jedinci vvojov star vdy morln
dokonalej. Zkladn problm u lovka je tedy mal morln vysplost, co se projevuje ve
vech zpornch povahovch vlastnostech a jeho chovn. Pouze jedinci na maximln rovni
snesou srovnn s bnmi leny Kosmickho spoleenstv, na Zemi jsou tito jedinci obvykle
povaovni za duchovn vdce - guruy nebo za blzny. Tito jedinci toti pli pedbhli
vvojov svoji dobu. I my ijeme v podstat v etap primitivnho potku civilizace, v etap

boj o vlastnictv, moc a jin nepodstatn prvky. Tato etapa je spjata nepochybn s
dlouhodobmi periodami vvoje spolenosti, trvajcmi po tiscilet, kter si jedna generace
ani neuvdomuje. Teprve v djinnm srovnn lze tyto etapy odliit. Mme velk tst, e
nadchzejc ra Vodne je vkem duchovnm, take meme oekvat konen pokrok ve
vvoji lidstva.
Pokud nedokeme zmnit sv chovn a zpsob ivota, nae civilizace spje zcela zkonit k
zniku. Snahou mimozeman je ukzat nm sprvnou cestu, my vak sami musme
pochopit, co je sprvn a dit se tmito pravidly. Na zklad Kosmickch zkon je toti
zakzno se pmo vmovat do vnitnch zleitost jinch civilizac, nebo nsiln zmna
plod jen dal nsil a ppadn zmna, zpsoben mimozemany, by byla jen doasn.
Vyspl mimozeman zachovvaj zcela striktn Kosmick zkony a prv proto se s nimi
setkalo dosud tak mlo lid, co vak me bt zpsobeno i tm, e skuten kontakti se
zpravidla svmi zitky veejn nechlub, v nejlepm ppad je zpracuj ve form knihy, a
ji jako literaturu faktu nebo ve form sci-fi.
Jac tedy jsou vysplej mimozeman?
Pedevm jsou nesmrn inteligentn, ve srovnn s pozemany dosahuje jejich IQ (dle
naich mtek) hodnot nad 200. Vtina mimozeman jsou telepaty a komunikuj mezi
sebou beze slov v rmci celho Vesmru. To vak neznamen, e by zvukov vyjadovn
nepouvali, zejmna ve styku s mn vyvinutmi tvory. Pi svch misch na jin planety se
zpravidla dokonale nau mstn jazyk, kter prv potebuj.
Zkladnm pravidlem pro obyvatele vysplch planet je vzjemn pomoc, tolerance a lska k
jinm jedincm. Vichni pracuj pro blaho spolenosti, nikoliv pro sv osobn vhody. To je
vak ji dal kapitola.

133.2 Uspodn spolenosti u vysplch civilizac.

Zkladnm a nejpodstatnjm rozdlem mezi pozemskou civilizac a typickou mimozemskou

civilizac je regulace potu obyvatel planety na optimln poet, zajiujc ekologickou a
ekonomickou rovnovhu na planet. Rovn pro planetu Zemi nm byl tento optimln poet
uren - podle mimozeman je to asi 600 milion obyvatel, tedy asi 10 x mn, ne je ve
skutenosti.
Poet obyvatel je stanoven na zklad pelivho studia ekosfry planety tak, aby se vichni
obyvatel mohli uivit jen za pomoci pirozen produkce, bez pouit chemickch prostedk
a nsilnch zsah do prody. Rovn se pihl k mnostv a druhu odpad, monosti jejich
likvidace a k energetick spoteb obyvatelstva.
Na Vysplch planetch existuje vdy jen jeden celoplanetrn stt, take se vlastn ani o
stt v naem smyslu nejedn. Rovn existuje jen jedna celoplanetrn vlda, obvykle

nazvan Rada moudrch, Rada starch apod. lenov tto rady nejsou voleni, ale
vybrni jen na zklad svch in. lenstv je obvykle doivotn nebo do doby vzdn se
funkce, pak rada kooptuje novho lena, kter je obvykle jako kandidt ji del dobu znm a
sledovn.
Vichni obyvatel se dorozumvaj jednm jazykem nebo telepaticky, krom toho ovldaj i
jazyk Kosmickho spoleenstv. Vechny vyspl civilizace jsou leny Kosmickho
spoleenstv, kter sleduje vvoj na vech civilizovanch planetch a rozhoduje o okamiku
zapojen planety do tohoto seskupen. V tto etap sledovn jsme nyn i my na Zemi, a toto
sledovn probh ji statisce let.

133.3 Ekonomick systm.

Nsledujc daje se Vm budou zdt nepochopiteln, ale je tomu skuten tak.

U vysplch civilizac neexistuje penn systm hospodaen. Veker prce je vykonvna
dobrovoln v urenm mnostv a druhu, veker poteby jsou uspokojovny dle poadavk
obyvatelstva. K tomu je zapoteb jen urit morln vysplost obyvatel, vdom solidarity a
vzjemn lsky. Pracovn povinnost berou vichni jako samozejmost, take se vlastn ani o
povinnost nejedn. Kad si zpravidla sm me zvolit obor, ve kterm bude pracovat a me
ho dle svch zjm bhem ivota mnohokrt mnit. Existuje zde skuten svoboda osobnosti.
Nikdo nem vjimen nadstandardn poadavky, vzhledem k technologii dostane kad vdy
nejdokonalej vrobek.
Nkomu se me zdt podivn, jak takov systm me fungovat, jak jsou mtka, kdy
neexistuje universln jednotka - mna. Mtkem je zde centrln sledovn nabdky a
poptvky a pokud mono okamit uspokojovn poadavk. To je umonno tm absolutn
automatizac vroby a vysokou produktivitou. Veker vrobky jsou tak vyrbny jako
dlouhodob pouiteln nebo recyklovateln. Rovn potravy je mono vzhledem k
omezenmu potu obyvatel a vrob syntetickch potravin zajistit libovoln poadovan
mnostv. Tm odpad nutnost zen trhu penzi.

Tento systm m i adu dalch pednost :

- nikdo nevytv soukrom zsoby ehokoliv
- nikdo nemus mt strach o svj majetek
- nikdo nemus pracovat dle ne je nutn
- kad m k dispozici ve co potebuje

- kad se me ihned zbavit toho co nepotebuje

- neexistuje dvod k hromadn soukromho majetku
- neexistuj bohat a chud
- neexistuje hospodsk kriminalita

Za jakch okolnost je mono takovto systm realizovat? Pouze v ppad, e spolenost m

dostaten vrobn kapacity na pokryt vech bnch poteb a jednotlivci jsou dostaten
morln uvdoml, aby nezneuvali monosti systmu. Bohuel za souasn situace je na
Zemi tento systm realizovn snad jen u nejprimitivnjch spoleenstv, ijcch izolovan
nkde v pralesch.

133.4 Bydlen a rodina.

Vysplej civilizace povauj ivot v prech, spolen s dtmi za zkladn prvek spolenosti.
Mimozeman se zpravidla dovaj mnohem vt dlky ivota, dov tisce let. Proto maj
i mnohem vce asu na dokonal poznn partnera. U nkterch civilizac me tvoit rodinu i
spoluit jednoho mue s vce enami nebo naopak, to zle na potu jedinc jednoho pohlav
na planet, tradicch i plodnosti partner. Neexistuj zde dn zkony, kter by upravovali
vztah partner, zejmna pokud nevychovvaj mal dti. Partnersk vztah je dobrovoln a je
vdy zaloen na citov vazb partner. Spolenost ji pochopila, e kad dt je samostatn
jedinec, kter potebuje rodie jen pro biologick poet (a to jet nkdy nen nutn
podmnka), proto jsou rodie povinni peovat o dt jen do doby jeho osamostatnn.
Pesto i v tto spolenosti existuj doivotn citov vztahy rodi a dt, i kdy po
osamostatnn ij dti obvykle zvl. Neexistuj zde toti dn problmy se zsknm
obydl. Prost o n sta podat a urit si msto k postaven domu. Ve vysplch
spolenostech je bydlen obvykle decentralizovno, msta ani vesnice prakticky neexistuj,
obydl jsou voln postavena v prod. Toto je mon jen dky tomu, e zde neexistuje
zvislost na energetickch zdrojch a likvidaci odpad. Vzhledem k pokroku techniky m
kad dm svj zdroj elektrick energie, kter slou k pohonu vech spotebi. Voda je
zskvna z individulnch zdroj, kterm se pizpsobuje msto vstavby. Vzhledem k tomu,
e ivotn prosted nen zneitno, m tato voda vdy kvalitu nejlep pramenit vody a
nepotebuje dn pravy. Tekut odpad je likvidovn v individulnch istikch, kde za
pomoci mikroorganism vychz do prody tm ist voda a zbytek slou jako hnojivo na
zahrdku.
Kad obydl m k dispozici plochu asi 1 hektaru, kde si rodina pstuje ovoce a zeleninu pro
vlastn spotebu. Chov domcch zvat prakticky neexistuje, nebo vyspl civilizace jsou
zpravidla vegetariny nebo potraviny podobn masu zskvaj synteticky nebo z rostlin. I my

zde ji mme sojov maso. Vichni maj dost asu na tyto domc prce, nebo pracovn
povinnost pro spolenost obvykle netrv dle ne 2 hodiny denn.
Vtina obydl je rozmrov unifikovna, take nen problm mnit bydlit dle pn
obyvatel. Nikdo si s sebou nebere nic krom osobnch poteb, kterch je ostatn absolutn
minimum. V novm obydl si kad uprav detaily podle svho pn. Vvoj spolenosti a
uvdomn obyvatel je takov, e nikdo nevyaduje stle nov a nov vci. Kad vak tou
po novch znalostech, vichni prakticky po cel ivot neustle studuj nov a nov obory, dle
svch zjm. Informace erpaj z databz, kad toti vlastn svj osobn pota, kter je
napojen na celoplanetrn s. Pota slou jako multimdium - videotelefon, televize, rdio,
k objednvn vrobk, vlastn prci atd. V tto podob ji meme uvat potae i my.

133.5 Vzdln a vchova.

Povinn koln dochzka je samozejmost. Vzhledem k dlce ivota vak zkladn vzdlvn
trv del dobu a jsou vyuvny i rzn pro ns sice znm, ale mlo pouvan metody, jako
je vuka ve spnku. Vichni obyvatel maj zkladn vzdln na vysok veobecn rovni,
vzhledem k neustle rostoucmu mnostv informac. Kad se me specializovat v
libovolnm oboru. Neexistuj dn pijmac zkouky a omezen potu student. Ostatn
vtina vuky (mimo praktickou st a nutn laboratorn prce) probh jak doma v byt
studenta za pomoci jeho potae, kter je po dobu vuky spojen s uitelem, kterm je velmi
asto tak pslun naprogramovan pota, tak ve kole. Veker zkouky probhaj formou
test, kter jsou vyhodnocovny zcela objektivn pslunm programem a v ppad
nespchu mus student absolvovat dal lekce vuky. Tempo vuky si tak me kad volit
sm, dle svch schopnost. Pochopiteln je tak mon, aby student studoval narz vce
obor.
Po ukonen studia si absolvent me vybrat z aktuln nabdky volnch mst. Protoe je
obvykle vzdln ve vce oborech, je nabdka velmi pestr. Neme-li vak pesto zskat msto
v poadovanm oboru na sv planet, me si vybrat pesdlen na jinou planetu, co
vzhledem k bezproblmov doprav, kdy dosaen blzkch planet je otzkou nkolika hodin,
nen problm.
Po ukonen vzdlvac etapy nastv obdob zskvn praktickch zkuenost, kdy dospl
obyvatel zpravidla ij v mench smench kolektivech a hledaj si ivotn partnery.
Podmnkou pro uzaven trvalch svazk je pouze vzjemn lska a porozumn, co
nevyluuje monost, e jeden mu me milovat stejn vce en nebo naopak. Podmnkou pro
uzaven vceetnch vztah je vak pochopiteln vzjemn tolerance vech partner - nen
zde prost dn rlivost. Toto se v naich tradicch zd dosti nepochopiteln.
Vzhledem k tomu, e sociln prosted na vysplch planetch je ve vech rodinch zhruba
stejn, podailo se ji od mld u dt odstranit adu zpornch vlastnost a zvyk, kter jsou u
ns v tdn a majetkov rozdlen spolenosti bn. Dti tento rovnocenn systm chpou
jako zcela pirozen a netou po dnch vhodch a privilegich. Vchova je navc

kontrolovna a zena za pomoci specialist, take se vas da odstraovat ppadn

nedostatky. Svou roli zde hraje i vysok prmrn inteligence, bez vtch rozdl. Vtinou
se vechny tlesn i duevn vady poda odstranit jet ped narozenm, dky vyspl
technologii prenatln medicny a genov manipulace.
Zvrem je teba se zmnit o problmu, kter maj nkter nejstar civilizace. Vzhledem k
neustlmu zdokonalovn duchovnho vvoje u nich postupn zanikaj rozmnoovac
schopnosti, take kles poet obyvatel pod optimln hranici.
Vy a dc inteligence obas zajist penos vysplejch du do pozemskch tl, as od
asu se objevuj na Zemi neobyejn duchovn vyspl jedinci, kte se nkdy stvaj svtci,
jindy jsou nepochopeni a znieni souasnou civilizac. Jejich ivot v prosted primitivn
materialistick spolenosti je zpravidla velmi tk, avak oni si jsou vdomi svho posln a
pln sv lohy bez ohledu na vlastn problmy. Tak dochz po urit dob k vytvoen nov
ideologie, kter zskv vce a vce stoupenc, take vvoj civilizace se pon mnit
doucm smrem. Nae Zem je prv nyn v pechodovm bod, kdy doznv a brzy skon
primitivn materialistick civilizace, zaloen na majetku a neustlm souboji nejrznjch
scestnch ideologi, nboenstv, tdnch a etnickch skupin atd. Pechod do novho vku
bude pro mnoh velmi bolestn, to je ten oekvan konec svta, jak bylo pedpovzeno v
mnoha proroctvch. Znik civilizace bude tedy znikem civilizace starho typu.
Zvrem tto kapitoly musm konstatovat, e n vchovn systm na Zemi je velmi
nedokonal. V em jsou jeho hlavn nedostatky?
Prvn a nejvt chybou systmu je odlouen dt od matek v tlm vku. Systm jesl a
kolek je zcela patn a tyto instituce na vysplch planetch prakticky neexistuj. Pesto vak
dti vech vkovch skupin se maj monost schzet ve specilnch vchovnch zazench,
kde se u zsadm styku s ostatnmi jedinci stejn skupiny i pravidlm pro styk s dosplmi.
Je zde zcela dodrovna Komenskho zsada kola hrou. Pochopiteln jsou hry vybrny a
vytveny odbornky-pedagogy. Musme tak konstatovat, e dn hra nevychovv
agresivn povahu nebo nepouv jakkoli formy zbran.
Po ukonen prv vvojov etapy, kdy jsou dti vychovvny pevn v rodin, zan
obdob koln dochzky. Od potku vuky je peliv zvolen vbr pedmt vuky.
Pochopiteln se analogicky, jako na Zemi, zan s vukou jazyka, a to hned dvou jazyk planetrnho a kosmickho. Oba jazyky dti hned prakticky mohou vyuvat pi hovorech s
rodii a pi sledovn televize.
Obvykle po 3 letech vuky nastv ji specializace uebnch pln a dti si sami vol obor, ve
kterm chtj zskat hlub znalosti. Prohlubovn veobecnho vzdln ve vech pedmtech
se neprovd. Vzdlvac stediska berou v vahu rozdln pedpoklady pro studium u
kadho jednotlivce a nenut ky uit se to, co nebudou nezbytn potebovat nebo co je
nebav.
Na stupni vzdln, kter odpovd va vysok kole se ji ci pipravuj pevn
individulnm studiem, za pomoci svch uitel, kte jsou spe konzultanty pi stle
samostatnj prci a studiu. Studenti jsou obvykle vyslni k plnn praktickch kol,
zejmna na jin planety, kde se mus samostatn rozhodovat a eit neobvykl situace.
Studium je obvykle zakoneno splnnm samostatnho kolu, existuj disertan prce, ale je

zde mnohem vt draz kladen na praxi ne na planet Zemi. Absolventi jsou tak schopni
ihned po ukonen studia plnit samostatn poadovan koly.
Prakticky vichni obyvatel vysplejch planet se vak vzdlvaj permanentn, za pomoci
vzdlvacch program, roziovanch po potaovch stch. Touha po vzdln je u nich
zcela samozejm a pat k zkladnmu vyuit volnho asu. A perlika na zvr - nikde
na vysplch planetch nemaj hern a vhern automaty, takovouto innost by vichni
povaovali za ztrtu asu a jedinec zabvajc se tmto typem hry by byl studovn psychiatry.

133.6 Prmysl a pracovn podmnky.

I kdy se to bude zdt pro Vs neuviteln, mohu konstatovat, e prmrn dlka pracovn
doby na vysplch planetch je asi 2-3 nae pracovn hodiny. Tato neuviteln vc je
zapinna jednak optimlnm potem obyvatel, take je nutno vyrbt mnohem mn
vrobk a tak vysplou technologi a automatizac vroby. lovk zde m lohu pouze
organizan a kontroln - uruje druh a mnostv vrobk, zpsob a smr distribuce, ppadn
psob jako konstruktr novch poadovanch vrobk.
Jednotliv vrobn odvtv, ve srovnn s pozemskmi, se znan odliuj. Pedevm se
minimln vyuv prodnch zdroj surovin. Suroviny jako uhl, ropa, zemn plyn, devo a
jin neobnoviteln nebo dlouhodob obnoviteln zdroje se zskvaj vhradn na
neobydlench planetch, urench k tomuto elu. Na vlastn planet jsou zsahy do prody
omezeny jen na minimln potebn zmny, nutn pro vstavbu obydl, zdroje vody a energie,
zskvan z prodnch zdroj (eky, vtr, slunce). Vtina energie je vak zskvna z
miniaturnch atomovch reaktor, vyuvajcch rozpad prvk vysokch atomovch sel,
kter jsou za bnch podmnek stabiln a jsou zskvny ze hmoty slunc nebo hlubin planet.
Prakticky neexistuj rozvodn energetick st. Vechna obydl i prmyslov objekty jsou
napjeny energi z loklnch zdroj. Kolobh vody tvo obvykle uzaven okruh, je zde
obvykle nkolik rozvod vody, rozliench dle potebn istoty, voda v prav na pitnou se
dodv zvl. Dle se rozliuje voda na myt a jin uit v domcnosti a voda rznho stupn
istoty pro prmyslov pouit. Tm se uet obrovsk mnostv zazen a energie na pravu
vody, nebo voda v prmyslu se pouv prakticky bez prav, pmo ze zdroj podzemnch
vod nebo vodnch tok a jezer.
Co se te jednotlivch odvtv prmyslu, jsou pouvan technologie znan odlin od
pozemskch, zejmna proto, e mimozeman pouvaj transmutace hmoty, kdy je vytven
ve specilnch reaktorech potebn prvek z prvk jinch, bn dostupnch.
Tento zpsob je pouvn zvlt u vroby kov a kovovch slitin poadovanch vlastnost.
Snad jste ji nkde etli o nlezech havarovanch ltajcch tal, kter byly zhotoveny z
materilu neobyejn tvrdosti, odolnosti a lehkosti. To jsou prv takto pipraven slitiny
s poadovanmi vlastnostmi. Rovn jejich zpracovn je odlin, pouv se zvltn zpsob

svaovn a obrbn. Prv proto se povrch ltajcch tal jev ppadnm pozorovatelm
jako homogenn, bez spr a nt, ve srovnn s pozemskmi letadly. Mimozeman znaj
toti metodu svaovn dl, kdy dochz k plnmu proniknut okraj spojovanch soustek
ve zmkenm stavu, jejich nslednmu spojen a ztuhnut, take nejsou viditeln dn stopy
po spojovn dl.
Mimozeman pouvaj rovn uml hmoty, podobn naim polymerm, rovn s pedem
stanovenmi vlastnostmi. Tyto se pouvaj zejmna na vrobu odv a zazen domcnost.
V textilnm prmyslu se vak tak pouvaj rostlinn vlkna, podobn na bavln. Vzhledem
k ochran veho ivho vak neexistuj vrobky z ke, koeiny a vlny, i kdy i na jinch
planetch ij zvata, podobn ovcm a skotu.
U vysplch civilizac je odlin i potravinsk prmysl, kter zpracovv mnohem mn
produkt. Je to zpsobeno jednak relativn malm potem obyvatel a tak tm, e vtina
rodin se adou potravin zsob sama. U kadho obydl si toti pstuj ovoce a zeleninu, kter
tvo a 5O % potravy. Jak jsme se ji zmnili dve, uitkov domc zvata se nechovaj a
ostatn zvata se ponechvaj t ve voln prod. Pokud si zvata oblb nkterou rodinu
nebo msto natolik, e se zdruj v blzkosti lidskch pbytk, zpravidla ij mimo dm ve
zvltnch pstecch, kam mohou voln pichzet a odchzet. Zsada svobody vech zvat
je pln respektovna.
Zajmav je i otzka, jak se vyspl civilizace vyrovnaly s problmem kodlivch zvat, jako
je hmyz a jin kdci zemdlskch produkt. Zde je teba ci, e druhy penejc
choroboplodn zrodky a druhy napadajc zemdlsk produkty byly geneticky zlikvidovny
omezenm jejich schopnosti rozmnoovn. Drav zvata byla ponechna
v jejich pirozenm teritoriu a jejich stav je regulovn samoinn v zvislosti na jejich poteb
potravy, kter je k dispozici v dan oblasti. I zde byl poetn stav optimalizovn pirozenou
cestou.
Stejn zkony plat i pro lidstvo na planet Zemi. Pokud dojde k pemnoen na uritm
zem, kde jsou omezen potravinov zdroje, dochz pravideln a zkonit k samoregulaci za
pomoci hladomoru a jinch epidemi nakalivch nemoc, kter likviduj oslaben jedince
nebo se lid vyvrad v nesmyslnch etnickch, nboenskch a mocenskch bojch. To je na
Zemi zejmna problm Afriky a Asie. Potravinov pomoc vysplch zem nic nee, nebo
jen oddl nutn konen een, spovajc v samoregulaci populace. Veker snahy a teorie
o poetnm a silnm nrodu skonily vdy nsilnou expanz na nov zem a vradnm
nevinnch domorodc.
I kdy u vysplch civilizac problm hladu nehroz, nebo i v ppad neoekvan prodn
katastrofy je vdy k dispozici zsoba syntetickch potravin, je poet obyvatel udrovn na
optimlnm potu prv z dvod nzk hustoty obyvatel. Bylo toti oveno, e kad tvor
potebuje k ivotu urit ivotn prostor. Je-li v tomto prostoru vce jedinc, vzrst agresivita
a snaha o zskn dalho prostoru.
Zvrem je teba se zmnit o dal podstatn odlinosti oproti podmnkm na Zemi. Pouze
velmi mlo obyvatel vykonv stl povoln. Stlou profesi maj snad pouze lkai a vdci.
Ostatn obyvatel mn zamstnn podle svch zjm a podle poteb spolenosti. Vtina
zamstnn toti nevyaduje vzhledem k automatizaci vrobnch proces zvltn odborn
znalosti, take vtina obyvatel je schopna na zklad veobecnho vzdln vykonvat po

krtkm zakolen celou adu profes. Nabdka pracovnch pleitost je denn aktualizovna
a zveejovna na potaov sti, kad obyvatel pln svoji pracovn povinnost zcela
automaticky. Aby nedochzelo ke zbytenmu hromadn zjemc o urit pracovn msto,
hls kad obvykle pedem, kde hodl pracovat, aby mohla bt nabdka stle aktualizovna.
Registrace na pracovitch a odpracovan doba se registruje opt v potach. Pokud nkdo
nehodl pracovat nap. z dvodu cesty nebo dovolen (kterou si kad me vybrat v celkov
dlce a 1/4 roku), ohls to pedem na centrln registraci obyvatel, aby po nm nebylo
vyhleno ptrn, jako po zmizelm. Toto opaten nen chpno jako omezen, ale jako
bezpenostn opaten. Mimodn situace vak tm nenastvaj, nebo kad obyvatel m
individuln komuniktor (analogie vaeho GSM systmu), kterm si v ppad nouze pivol
potebnou pomoc.
V ppad, e by nkdo del dobu bezdvodn nepracoval, je na nho pohleno jako na
nemocnho a je obvykle len odbornm psychologem. V ppad, e se zjist, e se skuten
jedn o patologickho jedince, je umstn do zvltn pevchovn zny, kde jsou stejn
postien jedinci, a kde prce je jedinou monost, jak pet. Obyvatel tto komuny jsou
toti zvisl pouze na potravinch a jinch vrobcch, kter si sami vypstuj a zhotov. Toto
opaten je velmi inn.
Zbv jet konstatovat, e vzhledem k absenci penz, za prci nikdo nedostv dnou
odmnu, mimo zskan zkuenosti a pocitu z dobe vykonan prce. Odmnou je monost
zskat bez omezen vechny produkty spolenosti k zajitn ivotnch poteb i k uspokojen
vech zjm. Kad me bez omezen kamkoli cestovat a pstovat jakkoli osobn zjmy,
kter pochopiteln nejsou v rozporu se zkladnmi zjmy spolenosti.

133.7 Doprava a spoje.

Nkomu by se zdlo, e vzhledem k rozptlenosti obydl bude doprava na vysplejch

planetch velk problm. Tento problm vak byl vyeen nkolika zpsoby. Vzhledem k
decentralizaci prmyslu a mal poteb pracovnk v tovrnch, sta vtin obyvatel k
doprav do zamstnn p zpsob nebo vyuit malch elektromobil resp. elektromoped.
K doprav na vt vzdlenost, ne 5 km, se pouvaj vzdun dopravn prostedky, jaksi
planetrn mal ltajc tale. Princip pohonu je stejn jako u vesmrnch lod, pouze jejich
technick vybaven je pizpsobeno planetrnm elm a peprav nklad. Pvodn
komunikace se zpevnnm povrchem byly po vynlezu a rozen ltajcch dopravnch
prostedk likvidovny a krajina upravena do pvodn podoby. Silnice a eleznice, jak je
znme ze Zem, na vysplch planetch prakticky neexistuj. Tm kad rodina zde m k
dispozici jeden ltajc tal pro max. 6 osob, kter pouv pro planetrn lety. Pokud zrovna
nen k dispozici, nebo s nm nkter len rodiny odletl, je mono vyut automaticky
zench tal, kter pilet na zavoln do nkolika minut a odvezou pasary, kam potebuj.
Vzhledem k rychlosti ltajcch tal trv dopravn spojen v rmci planety jen nkolik minut.
Kontrola letu probh automaticky, take ke srkm nedochz a technick zvady jsou tm
vyloueny. Hustota dopravy nen pli velk, nebo nikdo necestuje zbyten, pro zbavu

nebo za nkupy, protoe potebn zbo je dodvno do domu objednavatele. Tak neexistuj
dn dopravn piky, nebo pracovn doba je rozloena rovnomrn na rzn etapy. Pro
dopravu na jin planety existuj rzn specializovan typy ltajcch tal, lic se zejmna
pro dopravu v rmci mstnho planetrnho systmu a pro mezihvzdn lety. Doprava na
mezihvzdnch trasch vyv principu deformace asoprostoru, take i velk vzdlenosti,
dov v milionech svtelnch let, jsou pekonvny bhem nkolika naich dn. Dopravn
lodi proto nemaj dn velk zsoby potravin, pouze na dobu plnovanho pobytu, pokud je
znmo, e na clov planet nejsou zdroje vhodn potravy. Pokud jsou konstruovny vesmrn
lodi vt velikosti (matesk lod), slou zejmna k expedicm na vzdlen a
neprozkouman planety, kde pobv posdka i nkolik let. Takov lo nese i destky malch
planetrnch vsadkovch lod a potebnou dal techniku. U vysplch mimozemskch
civilizac vypad pln jinak i systm spoj, nahrazujc poty, telefony, faxy i veker
masmdia. Zanme hned u klasickch sdlovacch prostedk, jako je u vs tisk, rozhlas a
televize. Vechna tato mdia jsou slouena do multimediln st, kter ji vznik i na Zemi.
Msto rdia, televize a tisku slou potae, kter vechny informace na pn poskytnou
obrazov i zvukov a ppadn je vytisknou na barevn tiskrn. Vechny informace jsou stle
aktualizovny a stle archivovny, take tisk novin a asopis je zbyten. Prakticky stejn
systm ji existuje i na Zemi, co je oblben s Internetu. Vtina obyvatel dv pednost
optickm informacm, jako obrazovky slou i cel telestny, znm i u ns. Obdoba naeho
televiznho vysln je tak na vysplejch planetch, je zde mon volba z asi stovky
program, kter jsou eny celoplanetrn, nebo neexistuje jazykov barira. Podobn
systm je i u audionahrvek, kde si kad me objednat jakoukoli skladbu. Knihovny a
sbrky audio a videokazet se zde staly minulost a tak se zde uetilo obrovsk mnostv
materilu, kter u ns le na policch obvykle bez uitku, nebo knihu nebo uritou nahrvku
potebujeme zpravidla jen jednou za dlouhou dobu. Stejn multimediln potae
zprostedkovvaj i jakkoliv styk mezi obyvateli planety, nebo veker informace se
penej z kadho jednotlivho obydl pes uzlov stanice pmo na stacionrn satelity, pes
kter probh dal spojen. Telefonn styk probh obvykle jako videofonn. Dopisy a
pohlednice prakticky neexistuj, pokud je nutn psemn doklad, je pouvn faxov zpsob
spojen. Tradin pleitosti, jako jsou vae velikonon a vnon pohlednice a pn k
narozeninm rovn neexistuj, nebo u vysplch civilizac se neslav dn crkevn a sttn
svtky ani osobn vro.
Systmu komunikace vysplch civilizac nejlpe odpovd souasn s Internetu, kter je
zmrn budovna i na Zemi.

133.8 Armda a policie.

Tato kapitola bude tak pro mnoh okujc. Vzhledem k tomu, e kriminalita prakticky
neexistuje, nemaj vyspl civilizace dnou policii, pouze pohotovostn oddly, kter jsou
pipraveny zashnout v ppad jakkoliv neobvykl udlosti a msto armdy maj pouze
planetrn obrann systm, umoujc obranu planety ped neoekvanm napadenm z
kosmu. Pozemsk hranice na planetch neexistuj, vechno obyvatelstvo tvo jeden sprvn
tvar, take armdy na obranu sttnch zjm neexistuj.

Rovn monost ohroen z kosmu je tm vylouena, nebo v Kosmickm spoleenstv

probh neustle sledovn vvoje vech planet, dosud do spoleenstv nezapojench a v
ppad, e by se nkde vyvinula civilizace natolik agresivn, e by pedstavovala nebezpe
pro ostatn planety, je tato civilizace obvykle usmrnna ve vvoji umle vyvolanou globln
prodn katastrofou nebo je v krajnm ppad zniena cel planeta. Navc detekn systmy
dok zaznamenat kad tleso, kter se objev v okruhu nkolika svtelnch let od planety,
vas provst identifikaci a pipravit potebn opaten. Kosmit strci sleduj vvoj vech
rozvjejcch se civilizac a zasahuj pouze v ppad ohroen okolnho Vesmru. Z civilizace,
kter se sama chce zniit jsou zachrnni jen jedinci, kte ji pochopili zkony Stvoen.
Vzhledem k tomu, e obrann prostedky jsou na vech planetch spoleenstv stejn a jsou
zpravidla ovldny pslunky jin rasy, ne ije na planet (aby se vylouilo zneuit
techniky), je pouit obrannch prostedk k tonm clm vyloueno. Mimo to nad vemi
oddly obrany m dozor zvltn Galaktick rada, kter provuje, zda je na vech planetch
spoleenstv ve v podku. Obsluhy obrannch systm jsou tak zvlt vybrny a koleny,
jedn se obvykle o mimodn inteligentn a vzdlan jedince. Poetn stav tchto jednotek je
minimln, jedn se pouze o obsluhu techniky. dn vojci-pci nikde u mimozeman
neexistuj.
O technice a jejm pouit nm pochopiteln mimozeman dn informace neposkytli,
nebo tak agresivn a primitivn civilizaci, jako je na Zemi, je nen mon poskytnout.
Zcela odlin je i funkce policie, kter zastv i funkce, kterou maj u vs hasii a zchrann
sluba. Vzhledem k vysok automatizaci dopravy a absenci pozemnch komunikac nen ani
dopravn policie, nebo ovldn vech pouvanch dopravnch prostedk se u ji dti a
stejn se zen vtinou omez na zadn cle cesty. Vtina kosmickch lod je ovldna
pmo mylenkami velitele posdky nebo urenho lena.
Vysok morln uvdomlost a inteligence obyvatel je pinou toho, e klasick kriminalita,
jako podvody, krdee a vrady tm neexistuje. Zcela vjimen se vak mohou vyskytnout
nepizpsobiv jedinci, kte se mohou dopustit poruen zkladnch zkon pro spoluit. V
tomto ppad je pachatel po zadren umstn v zazen, pipomnajcm spe nemocnici,
ne vzen a je nejprve dkladn vyeten jeho zdravotn stav a motivace jeho inu. Po
odbornm posouzen je rozhodnuto o zpsobu npravy. Pokud se jedn o drobn pestupky,
zpsoben nedostatenou nebo nevhodnou vchovou je pachatel podroben zvltn
hypnotick lb, jejm clem je, aby si pln uvdomil nesprvnost svho jednn a pot je
proputn na svobodu s upozornnm, e opakovn stejnho inu bude mt za nsledek jeho
izolaci.
Recidivist a pachatel obzvlt zavrenhodnch in, jako jsou pepaden, loupee,
znsilnn nebo vrady, jsou toti pln izolovni od spolenosti, bu na zvlt k tomu elu
urench ostrovech, nebo jsou deportovni na karantnn planety. Pachatel se ocit prakticky
bez prostedk v prosted, kde ij jedinci se stejnm provinnm a jedin zpsob, jak si
me zachovat ivot, je zapojen do spolen prce v tto komunit. Pokud dochz k
rozporm v tchto komunitch, kter kon smrt pachatel, nepovauje to ostatn civilizovan
spolenost za njak iny proti lidskosti nebo morlce, nebo pachatel tkch zloin se
sami ze spolenosti vyhostili a takov karma jim byla pedurena.
Dalm trestem pro tyto asociln jedince je, e v jedn komunit jsou pouze osoby tho
pohlav. Jist kontrola pece jen existuje, protoe trestancm je ped deportac voperovn ip,

kter sleduje jejich tlesn funkce a zrove je i indiktorem polohy, take monost niku z
vymezen zny je vylouena. V ppad tho zrann pi razu nebo potyce bv obvykle
chybujc lovk bhem nkolika minut pevezen z trestaneck kolonie do nemocnice, kde je
mu poskytnuta potebn pe. Pouze v ppad, e by si delikvent zpsobil zrann sm nebo
se pokusil o sebevradu, mu pomoc nen poskytnuta. Je toti teba, aby se naplnilo jeho
karmick peduren.
Zkladnm zkonem npravy je pravidlo, e pouze vnitn zmnu k lepmu, v dsledku
uvdomn si svch in je mono povaovat za odpykn trestu. Dlka trestu proto nen
pedem urena, kad si svm chovnm uruje, jak dlouho bude vyhotn z civilizace. Tato
zmna je zjiovna zvltnmi pstroji, kter dokou sledovat mylenky trestanc a
posoudit jejich npravu.
Je-li konstatovno, e chybujc lovk se dostaten zmnil, aby mohl t znovu ve
spolenosti, je odvezen zpt a me si vybrat, kde chce dle pokraovat v ivot. Vtina
navrtilc si obvykle vybr odlin msta pobytu, kde je nikdo nezn, nebo jejich dvj
ptel obvykle vd co se s nimi dlo a tito se po nvratu velmi styd za svj dvj ivot.
Trestn iny u pslunk rodin, nebo iny pchan v organizovan skupin se nevyskytuj,
nebo souit rodiny je povaovno za zkladn povinnost a vichni rodinn pslunci maj k
sob ctu a odpovdnost. Trestnch in se dopoutj pevn jedinci, kte picestovali z
jinch planet, vrtili se z dlouhch cest po Vesmru, pili za rznch okolnost o sv rodiny a
ptele nebo trp njakou duevn poruchou. Vzhledem k tomu, e sv due si nevybrme, ale
ony si vybraj ns, mohou bt i na vysplejch planetch jedinci s duemi na nim stupni
vvoje, kter se maj bhem ivota zdokonalit nebo je jim kriminln ivot karmicky uren.
Na zklad karmickch zkon se vak obvykle na vysplejch planetch rod lid, kte zde
ji ili, nebo kte si toto vtlen do dokonalej spolenosti zaslouili.
Ve srovnn s pozemskmi pomry je kriminalita na vysplch planetch vjimenm a
ojedinlm jevem, in proti zkonm Stvoen se dopout jen nkolik jedinc z cel planety.
Nejvt problmy nastvaj na planetch v pechodnm obdob, tsn po zapojen planety do
Kosmickho spoleenstv, kdy je na planet jen menina vysplch jedinc, dodrujcch
zkony Stvoen. V tto etap maj Kosmit strci nejvce prce s pevchovnm procesem,
kter mus probhnout velmi rychle, v rmci nkolika generac. Nepizpsobiv jedinci mus
ukonit v nejhorm ppad sv inkarnace, i kdy zpsob tohoto zakonen je obvykle
ponechn na svobodn vli jedinc. Kriminln ivly obvykle kon sami jako obti jinch
kriminlnk.

133.9 Zdravotnictv a prevence.

Tak obyvatel vysplch planet jsou smrteln a mohou ochoet. Jejich dlka ivota je
vzhledem ke zmnnm zpsobm vivy a dokonal zdravotn pi nkolikansobn del,
jako na Zemi a dosahuje obvykle 500 - 1000 naich let. Za tuto dobu pochopiteln nabudou
mimozeman mnohem vce znalost a zkuenost, take jsou to obvykle dokonal bytosti,

kter se dle vtluj ji jen proto, aby psobili jako uitel a misioni na mn vysplch
planetch. Jejich dokonalost jim umouje se ji nevracet do hmotnch tl, pesto se vak
zmrn vtluj. Reinkarnace a vn ivot due je pro n zcela samozejmm faktem. Ve
podlh karmickm zkonm a due jedince postupuje na vvojovm ebku nezadriteln
vped do vych dimenz ke svmu Stvoiteli.
Vyspl bytosti jsou zpravidla pizpsobeny rostlinn strav, nkter zvlt vyspl
civilizace vak ji maj zavac stroj natolik zjednoduen, e jsou schopni pijmat pouze
tekutou nebo polotekutou potravu, tm bez vmk a ti nejvysplej dok vyuvat
pouze kosmick energie znm jako ivotn energie. (Nehmotn bytosti).
Protoe zde funguj podobn mechanismy jako na Zemi, zskvaj i vyspl civilizace
odolnost vi mikroorganismm, kter je vzhledem k mezihvzdnm cestm rozena i na
organismy jinch planet. Mimoto tyto civilizace ji znaj zpsob, jak zvit pirozenou
obranyschopnost organismu, take pojem infeknch onemocnn a epidemie je u nich
prakticky neznm.
Ppadn mechanick razy nebo nedostatenou funkci nkterch orgn e umlmi
nhradami, kter jsou schopny zabezpeovat veker funkce organismu, mimo mozku.
Nkter nhradn orgny je mono vypstovat metodou klonovn a procesy jsou zen
genovou manipulac, co nen nic jinho, ne program dlen bunk - obdobn programu v
potai.
Mimozeman svj zdravotn stav pravideln kontroluj, k emu pouvaj domc
analyztor napojen na pota. Jedn se o jednoduch snmac zazen, kter registruje
energetick pole lidskho tla a jeho zmny oproti normlu. Toto zazen doke odhalit i
blc se zvanj poruchy organismu. Pokud jde nemoc odstranit harmonizac aker a
pravou bioenergie, provd se to obvykle na domcm pstroji, podobnm pozemskmu
solriu. Dky tmto opatenm netrp mimozeman astmi chorobami, nebo nemoc l
vlastn ped jejm propuknutm.
Pro zvan onemocnn, kter si obyvatel obvykle pivej po pobytu na mn rozvinutch
planetch, nebo pro porazov stavy, jsou zzeny dokonale vybaven nemocnice, kde
vzhledem k potu pacient m kad pro sebe zazen samostatn pokoj, vybaven
potebnmi pstroji, pipomnajc vak spe komfortn zazen pokoj v bnm byt. Pobyt
v lkaskch zazench vak netrv dlouho, jednak je regenerace organismu rychlej a po
odeznn akutnho nebezpe jsou pacienti pevezeni dom, kde jejich stav sleduj pstroje
napojen na potae v nemocnici a lkai pichzej pouze na kontrolu. Bylo toti zjitno, e
domc prostedn podporuje urychlen lby, zejmna z psychologickho hlediska, nebo
pacienti si u nepipadaj jako nemocn.

133.10 Kultura - umn.

Vzhledem ke krtkosti povinn pracovn doby maj obyvatel vysplch planet vtinu dne k
dispozici. Volnou dobu trv vichni dle svch zjm. Obvykle pracuj 1- 2 hodiny na svm
pozemku, pi pi o vlastn zeleninovou zahrdku, kvtiny a dal plodiny. Stejnou dobu
vnuj i dalmu vzdlvn, obvykle za pomoci domcho potae. Samozejm, e ti, kte
peuj o dti, vnuj podstatnou st svho dne prv jim.
Ostatn st volnho asu
obyvatel, ne na Zemi, je
jednotliv odvtv kultury
souvis s vy inteligenn
civilizac.

je vnovna oblasti, kterou nazvme kulturou. Mnohem vce

v tomto smru aktivnch a nejsou pouhmi konzumenty. Tak
jsou ponkud odlin od pozemskch zvyklost. To ji pmo
rovn, vym vzdlnm a del kulturn tradic mimozemskch

Pednost v kulturnch aktivitch u mimozeman maj hudba, malstv a literatura.

Mimozeman ji dvno odhalili psoben umn na lovka, vliv tvar a barev u obraz a
soch, vliv melodi i vibrac jednotlivch nstroj v hudb a vliv slov zejmna v umleckm
pednesu bsn. Souhrnn meme ci, e vechny tyto vlivy vlastn pedstavuj vliv vibrac
na lidskou auru-duevn tlo. Barva je vibrace, zvuk je vibrace a i tvar pedmtu dv
charakteristick zmny vibracm okolnho prostoru, nehled na to, e vechny pedmty maj v
sob zaznamenny i emoce a mylenky tvrce, kter jsou tak vibracemi. Prv kad vjem a
dojem z umleckho dla je pedstavovn celm komplexem vibrac. Je tak pochopiteln, e
kad dlo psob na kadho jinak, protoe kad m jinou auru, jinou dui a rzn citliv
vnmn.
U vysplch civilizac existuj podobn kulturn zazen, jako na Zemi. Pouze biografy, jak je
znte na Zemi, ji neexistuj, filmov umn je ji pedvdno pouze v rmci televize, kter se
svmi technickmi monostmi vyrovnala s filmovou technikou a proto kina postupn zanikla.
Klasick divadlo, zejmna opera a balet, zstv ve stejn podob i u mimozeman, iv
umn m toti vraznj emotivn psoben ne umn reprodukovan technickm
zazenm. I zde se vak vysplej technika projevuje zejmna pi scnickch efektech, kde se
pouv holografie, laserov projekce a jinch vymoenost, kter usnaduj rychlou zmnu
scny.
Vt zjem je mono zaznamenat i u nejrznjch druhu iv hudby, zejmna u hudby
klasick neboli vn, jak ji nazvme my. Naproti tomu pln vymizely rzn hudebn
smry dnen doby, jako rock, metal a podobn tvrd druhy, v hudb pevauje melodie a
zejmna druh nstroje. Pouvaj se strunn i esov nstroje podobn pozemskm a
pochopiteln i nejrznj klvesov nstroje, kter nahrazuj, podobn jako u ns, cel
orchestry.
Mimozeman znaj i pozemsk skladatele, nebo vvoj na civilizace sleduj ji po statisce
let a n vvoj je zajm. Jak je znmo, do tohoto vvoje vak tm nezasahuj.
Z pozemskch skladatel, kter znme i my, se jim lb zejmna Mozart, Chopin, Beethoven a
italt misti. Soudob hudba skldan mimozemskmi skladateli by se zcela jist lbila i nm,
pouze bychom asi neslyeli nkter tny, nebo sluch mimozeman m obvykle vy
rozsah, zvlt u horn hranice, kde vnmaj zvuky a do 100 tisc Hz. Mimozemsk hudba
psob i pmo vibran, proto se podob etnickm hudbm, zejmna indick a tibetsk
hudb.

Mnoho mimozeman se vnuje hudb aktivn, jako skladatel a interpreti a asto si vlastn
skladby pehrvaj na setknch ptel, ve svch domovech. Kdo se neme osobn zastnit,
me se pipojit pomoc svho multimedilnho potae, pochopiteln za souhlasu interpret.
Potae jsou pouvny rovn pi tvorb malsk a sochask, kdy veker ppravn prce
a modely lze simulovat pouze za pomoci potae, ppadn holografickho projektoru.
Vsledn dlo je vak ji run prac autora, kter spolen s hmotou pedv dlu i sv pocity
a mylenky. To je ten prav dvod, pro m hodnotu i jako kopie, co plat i pro hudebn
produkce.

133.11 Nboenstv a crkve.

Mimozeman uznvaj bez vjimky existenci Boha, ve smyslu Stvoitele a nejvy

dc bytosti
. V dvnch dobch existovaly i na jinch planetch crkve a modlitebny nejrznjho druhu,
postupn vak s vvojem poznn, e Bh je ptomn ve vem, vude a v kadm ase,
zanikly crkve, kn i modlitebny s obady a mimozeman navtvuj kostely a katedrly,
pokud byly jako pamtky zachovny, pouze jako msta k osobn meditaci a spojen s Bohem.
Vysplej civilizace dosply k nzoru, e spojen s nejvy bytost lze doshnout kdykoliv
pouhm pnm a soustednm se na toto pn. K tomuto soustedn napomhaj stejn
jako na Zemi nejrznj modlitby, vyjadujc pn, prosbu i touhu po nem prospnm.
Obvykle se jedn o obecn touhy, souvisejc s dalm ivotem, nebo bn poteby jsou bez
problm zabezpeovny spolenost. Pochopiteln nem nikdo dn negativn pn
vyplvajc z negativnch vlastnost, jako je zvist, touha po odplat apod. Toto spojen
s Bohem - Stvoitelem je vysvtliteln zcela pirozen, jedn se o pouh vibran napojen na
bytost nejvy dimenze, ke ktermu je poteba pouze klid a soustedn.
Funkci kn, jako rdc, uitel a utitel, pevzaly Rady moudrch, Rady starch nebo
jinak nazvan sbory nejvysplejch, nejvzdlanjch a nejspravedlivjch jedinc na
planet. K Rad se me kad obyvatel obrtit se svm problmem a je mu poskytnuto vdy
nejlep mon een.
V tto dob jsme sami bohuel svdky toho, jak se lid pro odlin nboensk nzory ji po
stalet vyvrauj. Do tchto spor vak nikdy mimozeman nezasahovali a ani nezashnou,
nebo lid musej sami poznat, jak poetil je jejich jednn.
V historii na planety existuj cel temn obdob, kdy nap. inkvizice sthala nevinn eny,
oznaovan za arodjnice jenom proto, e svoj duchovn rovn a znalostmi zpravidla
vysoce pevyovaly inkvizitory - nstroje samolibosti, jeitnosti a hlouposti mocnch. Avak nic novho pod sluncem. I dnes jsou autoi a interpreti novch, revolunch mylenek
pronsledovni a zesmovni, nyn ji jen s odkazem na neomylnou vdu. Snad je teba se
jet zmnit o tom, e vyspl civilizace neuznvaj dn akademick tituly a rove
vzdln hodnot pouze dle praktickch vsledk toho i onoho jedince. Z toho dvodu

neexistuj ani dn stl vdeck disciplny nebo stavy, pijde-li nkdo s novm objevem i
mylenkou, poskytne mu Rada moudrch vekerou pomoc k dokonen jeho dla a ppadn
nespch nem rovn vliv na dal prci objevitele, nebo kad cesta k pokroku je dldna
kameny omyl.

Filosofie mimozeman.

12. Vznik a vvoj Vesmru.

Filosofick nzory na vznik a vvoj Vesmru se vyvjely u mimozeman podobn jako na
Zemi. Tak u jinch civilizac vznikala nboenstv, uctvajc Boha nebo rzn bostva,
Stvoitele a rzn jin bytosti, kter stvoily Vesmr a jeho obyvatele a d veker dn.
Vvoj tchto nzor byl podobn jako na Zemi, a proto lze usuzovat na to, e se zejm jedn
o vvoj zkonit, kdy si bytosti postupn uvdomuj svj pvod a smysl ivota.
O mnoha podrobnostech se vak nelze zmiovat, nebo kad m prvo na to, aby sm doel
ke sprvnmu nzoru na Vesmr a Boha. Meme konstatovat, e vesms vechny vyspl
civilizace uznvaj jedinho Stvoitele, bytost i inteligenci, kter je dcm elementem
celho stvoenho svta. Tato bytost je nepoznateln a jej existenci lze potvrdit snad jen za
pomoci jejch projev. Tato inteligence je nedlnou soust celho aktu Stvoen a neme
ani zaniknout, nebo i pro ni plat zkon o zachovn hmoty a energie. Veker konn
nejvy bytosti se d zkladnmi Zkony stvoen, o kterch jsme se ji zmiovali. Tato
bytost uvoluje elementy sv podstaty ve form du, tj. vdom, kter se za pomoci
karmickho vvoje ve hmotnm prosted zdokonaluj. Toto zdokonalen by nebylo bez
pobytu ve hmot mon, nebo zkladem procesu sebezdokonalovn a sebepoznvn je
een nepedvdatelnch a novch situac.
Zptn vazba je tvoena porovnvnm in bytost se zkony Stvoen. Toto probh
automaticky a nepetrit. Zcela zkonit se zde zd i skutenost, e si nepamatujeme po dobu
existence ve hmotnm tle zitky z minulch ivot. Tyto zkuenosti by mohly ovlivovat
nae rozhodovn v souasnm vtlen, take by vlastn nedochzelo k dalmu pouen z
novch situac a nutnosti rozhodovn. Zpsob een vech situac, kde je nutn rychl
rozhodnut, zvis toti na naich zkuenostech, a to i tch latentnch, z minulch ivot, kter
jsou obsaeny v ddin pamti a jejich pouit nazvme obvykle intuic. Tak vtina zvat
doke vyuvat tyto skryt informace, u nich pak hovome o pudovm chovn. V obou
ppadech se vak jedn pouze o neuvdoml erpn informac z vnj pamti,
morfogenetickho pole nebo jinak nazvan ddin pamti due. Vysplej a dokonalej
civilizace zpravidla uznvaj jednoho tvrce Vesmru, resp. nekonen mnoha vesmr v
rznch dimenzch - podle mimozeman toti nen jen jeden Vesmr, kter nap. my
pozorujeme svmi dalekohledy, ale je nekonen mnoho rznch vesmr v asov nebo
rozmrov posunutch dimenzch. Pechod mezi tmito vesmry resp. dimenzemi je mon a
je tak pouvn mnoha vysplmi civilizacemi. Jednotliv vesmry d obvykle nehmotn
duchovn bytosti nejvy dimenze.

V dal sestupn hierarchii se dostvme a ke Galaktickm radm (Vysokm radm), kter

d chod jedn nebo vce sousednch galaxi a jsou vedeny hmotnmi bytostmi tet
kategorie, porovnatelnmi s rznmi historickmi duchovnmi posly, jako byli Budha, Je
Kristus, Mohamed, Baha-u-lh nebo v dnen dob Orton duchovn ruitel na Galaxie.
Galaktick rad podlhaj Rady moudrch resp. Rady starch jednotlivch planet,
kter se mohou dit doporuenmi Galaktick rady, Vysok rady. Ve ve Vesmru m
tedy svj d a organizaci a ve podlh zkladnm Zkonm stvoen.

133.13 Nzory na vznik a vvoj ivota.

Mimozeman ji dvno opustili vvojovou teorii podobnou Darwinov a pijali teorii

stvoen ivota nejvy duchovn bytost - Stvoitelem. Na zklad tto teorie vznik nejprve
hmotn svt: hvzdy a planetrn systmy, kam po vytvoen vhodnch podmnek pro
existenci ivota je ivot dosazen vy moc. To je kolem vych duchovnch bytost tzv.
tvrc, kte vybraj vhodn druhy rostlin a ivoich k osdlen planet. Clem je neustl
roziovn ivota ve Vesmru. Po oiven planety je nepetrit sledovn vvoj jej flry a
fauny a jsou provdny nutn zsahy do vvoje - lechtn druh. Tot se ped miliony let
dlo i na Zemi a v jist form probh dosud.
V i rostlin a ivoich plat ponkud odlin zkonitosti jako u vvoje lidsk rasy a zde
skuten plat nkter prvky evolun teorie o vvoji druh. Skeptikov a materialist mohou
namtat, e cel proces musel mt kdysi potek a e prvn iv formy vznikaly samovoln za
pznivch podmnek. To je vak zkladn omyl, kter ji vysplej civilizace pochopily:
jednak Vesmr nem potek a konec, nebo je vn, a proto je tak ivot vn, a dle nen
mon, aby rzn formy ivota vznikaly samovoln, nebo ve podlh zen vy
inteligence.
V ppad vznikn rznch forem ivota v podob hmotnch tl stejn jejich oiven a
funkce zvis na sesln ivotn energie (due) do tohoto tla. Mimozeman pochopili, e
jednm z vesmrnch zkon je i princip souvislosti, kter vyluuje jevy nhodn a k, e
kad jev m svoji pinu v poznanch nebo nepoznanch souvislostech. Jsou vak i piny
nepoznateln, kter nazvme obvykle vl Bo.
S principem souvislosti je spjat i zkon rovnovhy, na zklad nho m kad akce za
nsledek vznik reakce, psobc v opanm smru. Toto plat pro jakkoli sly a jevy, vetn
sil duchovnch a dalch nehmotnch vliv. Plat to i pro jakkoliv rozmr nebo mnostv
jednotlivc, vechny jevy se odliuj pouze dobou, po kter nastv reakce. V zsad by se
dalo i ci, e veker dn probh formou periodickch kmit mezi dvma krajnmi
polohami, co lze pi analze kadho jevu konstatovat. Nkter periody vak jsou tak
dlouh, e je nedokeme postehnout, proto jevy hodnotme jednostrann.

Z naeho pohledu znme dobe hmotu, jako fyzikln zjistitelnou substanci a energii, kter je
jen jemnj formou" hmoty. Teoreticky znme i antihmotu, kter je hmotou s opanm
znamnkem.
Stupe poznn zkladnch vesmrnch zkon a jev je i u vysplejch civilizac rzn.
Podle stupn vysplosti ovldaj i rznm zpsobem procesy ve hmot. Zneuit znalost a
schopnost je zde tm vyloueno, nebo nad kadou civilizac m dozor jin civilizace, kter
doshla vyho stupn poznn. m vy vvojov stupe, tm striktnji jsou dodrovny
Bo zkony. Je pochopiteln, e zkladem pro zen mus bt informace, kter nkdo
kontroluje a vyhodnocuje. Veker informace o vem dn ve Vesmru m vdy jen Stvoitel,
kter zodpovd za dn v oblasti jm stvoen.
Nyn jste se seznmili s organizac a ivotem na vysplejch planetch Kosmickho
spoleenstv, kam snad budeme brzy zaazeni. Ve srovnn se skutenost, kter dosud panuje
na na planet, nezbv ne konstatovat, e budeme muset zmnit tm vechny oblasti
naeho ivota a zejmna sami sebe.
Praktick nvod, jak zvldnout pechod do Kosmickho spoleenstv, je bohuel zvisl na
kadm z ns. Bohuel pi proto, e zkladem perodu je duchovn promna lid, zmna
charakterovch vlastnost, zmna stupnice hodnot a pln zmna zaitch spoleenskch
zvyklost, co je ve jen obtn zmniteln.

133.14 Poselstv mimozeman.

Toto m sdlen je prvn a vodn informac o zmnch, kter mus na Zemi nastat, m-li
pokraovat vvoj civilizace na tto planet. Zkladem tchto zmn je zmna mylen a
jednn lid. K tto zmn je nutn, aby vtina obyvatel pochopila, kde jsou chyby
v dosavadnm spoleenskm systmu, kter panuje na Zemi a tyto chyby postupn odstranila.
Nen dn jin cesta k zchran lidstva ne ta, kterou jsem naznail v tto knize.
Vem zjemcm o podrobnj informace sdluji, e vyjdou v nejbli dob i dal publikace
na toto tma. K tomu vak potebuji Vs - dobrovoln nadence, kte ji pochopili ohroen
planety Zem a pomohou tyto informace roziovat, bez ohledu na riziko vlastnho postihu ze
strany dosud vldnoucch Sil temna.

Zdroj: www.vesmirni-lide.cz
Aktualizovno Pondl, 17 jen 2011 14:22