CESKOSLOVENSKA AKADEMIE VED Seer bit Sah Die, Sen koropondntCSAV GN Petrov Elektrické stroje 2 ASYNCHRONNI STROJE— SYNCHRONNI STROJE Prelozil a dopinil akademik Byetislav Benda ‘Schodlilo ministersteo skolstt Ceské socialisické republiky dine 21, bfezna 1980 6. 9 166|80-30 Jako eysokoskolskou prirucku ‘pro vyzoké skoly technickcho sméra ACADEMIA PRAHA 1982Pieloteno 2 ruského origindlu: Sexrpwvecxie wanes 2 2. opravené a doplnéné vydin, Které vydalo nakladatelstd Suepen, Moskva 1963 VK Olomouc CN 2650488323 stated VEDI ¥ olowouct 164772 Qewez © IZDATELSTVO ,ENERGUA, 1963 Ceech Translation © Btetistay Benda 1982 Obsah Pfedmaluva k deskému vydint uw PFedoaluva k ruskému vydént 4 Seznam znaéek a indext 15 IIL OBECNE OTAZKY TEORIE STRIDAVYCH STROJU TOCIVYCH 3 3-1, Okeuh otizak, kterymi je tHeba se zabyvat 3 3-2, Zikladni principy mnohofizovyeh vinuti uM 3.3. Elektromotoricka sila indukovand ve virutl pti sinusové Zasové zméné sprazensho 39 3410, 3H magnetického toku Elektromotorick sila indukovand ve vinutl pti nesinusové éasové zmén spFazené ho magnetického toku 8 Magnetomotorick sila vioutl 46 1) Magnetomotorick sila jednofizovéto vinuti 46 ') Magnetomotorickd sila trojfézoveho vinut “9 ©) Poutiti harmonické analjzy pro uréeni magnetomotorické sly vinut si 4) Pouiti harmonické analjzy pro urient magnetomotorické sily tojtizoveho vinutt napéjeného nesinusovsm provden 33 ¢) Vliv umisténvinuti v deé2kich na magnetomotorickou situ vinutt ss 1) Vaorce pro vypoget amplitudy magnetomotorické sly trojftzového vinutl. . . 56 2) Unéeni magnetomotarické sly v abeoném prioads 8 Hlaynt typy sttidavich vinutt 2 ) Rozdéleni stridayseh vinutt a by) Sttldavé vinutfasynchronnich a synchronnich stro 2 ©) Taolace vinuti 3 Indukénost vinuti. Rozptylovy spfazeny magneticky tok » Magnetické pole stroje a jeho w/poset 85 a) Zakladni ukoly wypostu magaetického pole stroje. 85 ') Magneticky obvod stroje a jeho wypaeet 85 ©) Rozptylové magnetické pole a jeho wposet 108 Zudty a Winnost rického siroje 1 Togivy moment stcoje a elektromag’ ke sil, kted jj wytvejh 13 Yatah mezi zatézovacim proudem a napétim sttidavych stro 136IV, ASYNCHRONNI STROJE 44, 45, 46. 44. {Weel a poutit asynchronnich strojd ladaf ddaje asyncheonnich stroja Price asynchronntho stroje. 1) Obecné poznatky ») Aplikace teorietransformaitoru na rozbor price asynchronniho stroje ©) Pfeposet parariet 4) Magoeticks pole asyachronniho stroje. ©) Mnohofizovy asynchronni stroj pracujiei jako altemtor a jako breda OBSAHL 1 3 144 M46 146 147 rotorového obvodu asynehronniho stroje na statorové 155 137 159 1) UrSenl proudi a elektromotorickych sil v obvodech statoru a rotoru mnoho- fézového asyachronniho stroje £8) Zivislost meziindukénostmi vinuistatoru a rotoru a eaktancemi X;,, Xs Totivy moment mnohofizového asynchronntho stroje 8) Uréeni toivého moment pomoci elektromagnetickych sl 162 Xp 165 167 167 ») Urtent totiveho momentu pomoci vjkonu pfendeného magnetickym polem do rotoru ©) Staticka stabilta asynchronntho stroje 48) Totivy moment asynchronniho stroje v poméenych jednotkich ¢) Tosivy moment vytvafeng vifivymi proudy a hystere! v rotoru 4) Schéma pfemény vjkonu asynchronnie motoru 8) Mechanicky vjkon P’ asynchronntho stroje [Narada schéma mnohofizového asyachs nih stoje Kruhovy diagram mnohofézovsho asynchronaiho stroje 1) Usel kruhového diagramu ») Konstrukce kruhowho diagramu metodou iaverze 170 174 176 7 179 19 181 186 186 187 6) Zétvodnén! kruhového diagramu pomoc!teorelinedrnich elektrickyeh obvodd 191 4) Zékladni veliginy charakterizujci préci asynchronniho motor, uréené z kruho- vého diagramu. ©) Konstrukee krunového diagram z vsledkal méfent naprizdao a nakritko £) Vyhodnocent piesnost sled 2iskanych 2 krubového diagearau 191 137 203 Viiv vysich harmonickych magnetického pole na prici mnohofizovtho asynchton iho stroje 4) Priciny vaniku vyisich harmonickych magn ') VyS8i harmonick magneticksho pole 2 vs! 4) Asynehronnf momenty ho pole magnetomotorickou silou ©) Synchronni mome 1) Vibraéat sly a momenty 2) Hluk pii prici asynchronniho stroje ho poméru pottu drive statora Spouiténi mnohofazovyeh asynchronnich motori 4) Obeené poznatky ') Rozbsh motora «) Energie spottebovant asynchronnim motorem pi rozbéhu 4) Zmenseni rozbshoveho proudu snizenim nape statoru «) Zlepient rozdéhovych charakteristik zapojenim odporu do obvodu rotoru 1) Samonajiidén! asyncheonnich motor bharmonieké magnetického pole yyvolané drazkovanim statoru a rotoru 2% onsan 49. 4410, aa, 413 Maohofézové asynchronni motory se specélnimi viautimi rotoru 8) Obecné poznatky ) Virové Klece ©) Dvojitéklece 4) Specidni rotory Rizeni otééek a brzdéni mnohofizovsch asynchronnich motord 8) Obecné poznatky b) Rizenf otféek zménou kmitoétu napéjeciho napétt ©) Rizeni otééek zménou poetu pélt 4) Rizeni otééek zménow zivislosti mezi skluzem a momentem ©) Rizeni otééek dvou asynchronnich strofdv kaski 1) Rizent otétek specinim dvojitym motorem 2) Pievodové asynchronni motory 1) Dalsi zptsoby tizenf otek asynchronaich motord ch) Elektrické bradéni asynchronnich moteri Zsldftal stavy a nékterd 2vléftnl Konstrukén! provedeni mnohofizovych ehronnieh strojd 8) Obecné poznatky 'b) Asynchronatalternstor ©) Ménié kmitostu £8) Doi napdjent asyncheonniho stroje. ¢) Elektricky hide! 1) Asynchronni motor se statorem tvaru segment 8) Trojfézovy natétivy transformator 1) Trojftzova natégivé tlumivka ch) Trojfézovy natééivy autotransformétor ') Viiv zméay nap a kmitodtu na préei asynchronniho motoru 3) Price asynchronniho stroje pfi nesoumteném napéttstatoru kk) Vliy nesoumérnostirotoroveho obvodu na pric asyachronniho stroje 2. Jednofizové asynchronni motory 8) Obeené poznatky »b) Traifézovy asynchronni motor napdien €) Jednofitzovy asynehronni motor 8) Upravené na sdnofizove ©) Spoustént jednofizového asynchronathy motor £) Jednofézovy asynchronnl motor s trvale pripojenjim kondenzitorem 8) Jednofzovy natétivg autotransforméter ZsléStotasynchronni stroje pro automatizavané systémy Hizent 8) Druby zis ch asynehronnich motori: ') Servomotory ©) Tachoalternitory 4) Natitivé transformétory ) Selsyny 1) Asynchronni motorky stiSténym vinutim echodné dije v asynchronnich strjich 8) Obecné poznatky 'b) PHipojentasynchronniho motora k siti ©) Odpojent asynchronnih motory od sf syne dni schéma a kruhovy diagram jednofzového asynchronniho 233 23 23 243 245 Das 245 247 232 257 260 261 261 261 267 267 267 an 2 27 283 283 283 288 2s8 203 296 299SYNCHRONNI STROJE OBSAH 4) Obeeny rozbor pkechodnich deja asynchronnho stroje ©) Vinové pfechodné déje ve vinutich asynchronniho stroje Zardty, otepleni a chlazeni asynchronnich ste 8) Ztrity v asynchronaich strojich 'b) Otepleniasynchronnich stra ©) Chlazent asynchronnich stroja Zkousky asynchronnich motori ) Usel a rozdéleni zkoutek ») Kontrolng zkouky ©) Typové zkousky 4) Zkousky pti uvédéni do provoru ©) Automatizace 2kousek Vyposet asynchronnich stro 8) Vychozi idaje pro vsposet ) Postup pti v¥pottu ©) Volba hlavnich ro 4) Vyposet vaduchové mezery a zubi (prechodové vrstvy) ©) Ventilagai a tepelny vposet £) Vyusiti pobitasd pf w/posta asynchronnich stroja Vivo} typi a konstrukei asynehronnich motord a) Celkové informace ») Rada trojtézovseh asyachronnich motori na nizké napétt o vJkonech 0,06 a 400 kW 396 ©) Rady trojtizowjeh asynchronafch motort na vysok® napét! 0 vykonech 200 az 1000 kW <7 4) Rady trojfazovseh asynchronnich motora na vysoké napétt o vykonech nad 1000 kW 42 ¢) Asynchronnt motory vyrdbiné individuslng as Hilavai sry wivoje asynchronnich stro 426 8) Obeené tendence ve voi elektrickieh strojt 26 ®) Tendence wivoje asynchronnich motor 27 {Geel a pousiti synchronnich stroja Akladni daje syncheonnich stroj Price synchronniho stroje 4) Obecné poznatky »b) Synchronni stroj shladkym rotorem ¢) Synchronni stroj s vyniklymi pbly @) Mnohofizovy synchronni strojs pHimkovou magnetizaéni charakteristikou ©) Pomérné jednotky v teori synchronnich stroja 1) Buzeni syochronnich strojt a jevy v obvodech vinutf rotoru 8) Nahradni schéma mnohofizového synchronatho strole Price mnohofézového synchronnibo alternétoru do vlasti sit 4) Zkladni stavy mnohofézového synchronniho alternétoru b) Charakteristika naprizdno. ©) Charakteristika nakritko 4) Charakteristika vn&jst onsAH 539, ©) Charakterstika regulaét £) Charakteristka indukéni Paralein{ chod mnohofézového synchronniho alternétoru ) Obecné poznatky 'b) Brice synchronntho alternitoru do si ©) Synchronizace a pipajeni k paralelni pct nekonetného wykonu 4) Stavy synchronaiho alteenatoru, pracujietho do sité nekoneéného vykonu «) Paraleintchod dvou synchronnich akernétord stejncho &i blizkého vjkonu 1) Kruhovy diagram syachronniho stroe shladkjm rotorem 8) Proudovy diagram synchronatho stroje s vynikl¥mi poly Price mnohofizového synchronniho motoru a synchronniho kompenzitoru 8) Synchronni motory ) Spouiténi synchronnich motori ©) Stavy a charakteristiky synchronathe motoru 4) Synchronni kompenzétory ©) Porovnani provoznich tava synchronniho alternatoru, motoru a kompenzatoru [Nesoumémé stayy syachronniho stroie a) Prigiay vaniku nesournérnych stavi a jeich zvld8tnost ') Rozbor nesoumémsch stavii metodcu souméengch sloZek ©) Nesoumérng chod nakritko {8 Peipustnd nesournérnost proud a napétt ¢) Jednofizové synchronn stroje Zvlé8entsynchronalstroje 8) Reakeni synchronni stro} ») Synehronni stzoj s permanentnini magnety ©) Synchronni hysterezni motory 4) Synchronni reakéné hysterezni motory ©) Synchronni reakéni motory na velm malé otigky £) Krokové motory a ventilové motory 2) Pulsni synchronni alternétory 1) Zubové alternitory zvySeného kmitettu ch) Flektromagnetické spajky 3) Asynehronované synchronn alternicory 3). Synchronni alternatory 5 ,to&ivym satorem" Ik) Hydroalternatory na velmi vysoké rapéti 1) Turboaltecndtory s dvéma statorovjmi vinutimi 1m) Zubové synehronni stroje primysloreho kmitostu 1) Synchronované asynchronni krouzkové motory. Pechodné dtje v synchronnich strojfeh 1) Obecné poznatky ) Teojfazovy zkeat synchronntho alterétoru ©) Nesoumérny zkrat synchronniho alt 4) Nérazovy zkratovy proud ©) Piechodné daje v obvodu buzeni syachronniho stroie £) Obeenj rozbor pFechodnch deja synchronniho stroje {) Vinové pfechodné déje ve vinutich syachronniho stroje Kyjvdni a dynamickd stabilita syachromnlho stroje 1) Obecné poznatky ') Pohybova rovnice rotoru pti periodeké zméné momenta na hfideliRe sl 54s, 5416, Piiloby sti ©) Kvn rotoru pt pric do vlastn ste 4) Rezonanéni modul {© Vlastni kjvinf rotoru pi nahlé zméné momentu na hide 1), Viiv lomiciho vinutl na kjvini synchronniho stroje 2) Ksvint vyvolané vlastnostmi syncheonniho steoje 1) Uréeni kmitogtu a periody vlastniho kyvini ch) Dynamické stabilita syachronniho stroje Zeréty, otepleni a chlazent syn a) Zerity v synchronnich strojich ») Otepleni synchronnich stroja ©) Chilazent synchronnich stroja Zkousky synchronnich stroja. 8) Ueel a roatfidént zkousek ) Provozni profylaktické zkousky ©) Experimentilntzjsttnt parametri synchronniho stroje @) Urtent 2rd a d&innosti ©) Oteplovact zkousky f) Ustent Snitele akresleniktivky napéti Jpoket synchronoich stroja a) Wehoz!idaie wipostu by Postup wipoétu ©) Volba blavaich rozméri 4) Vsposet veduchové mezery a zubi (pFechodové vrstvy) ) Ventilagni a tepelny vypovet Vivo} typi a konstruke! synchronnich strojt a) Celkova informace ) Sovetské turboalternstory ©) Sovitské hydroalternétory 4) Sov8iské synchronni kompenzitory ©) Rady trojfazovgeh synchronnich motori SSSR £) Ceskoslovenské turboalterndtory, hydroalterndtory a syuchronn kompenzitory 686 2) Ceskoslovenské synchronni alternatory malich a stfednich vykond. on h) Rady eskoslovenskieh synchronnich motor 70L ch) Synchroan stroje pro zsl48tal pouzit 04 Hiavnt sméry vivoje synchroanich stro ‘i 5 705 Vo} a dneint stay teorie sttfdavjch stro totivieh 709 mt P¥edmluva k éeskému vydani V roce 1980 byl vyddn &esky pfeklad prvniho dilu trojdiiné vysokoskolské utebnice profesora G. N. Petrova ,Elektrické stroje 1", ktery ma dvé &sti Pryni je ,,Uvod do elektrickych stroji“ — zde jsou vylozeny otdzky spoletné viem elektrickjm strojiim, uveden pfehled materislt: pouzivanjch pti jejich stavbi a shrnut struéng historicky vjvoj t&chto stroja, Druhd ist ,,Transformétor) vénovina teorii normdlnich i zvléStnich transformétord v ustélengch stavech i pie chodnjch déjich. Je zde popsina Konstrukce transformatoru, zejména magnetického obvodu a vinuti, vysvétleny otdzky otepleni, chlazeni, zkouSeni a vpoétu transformé- rn piehled vyrabénych typdi a konstrukei transfor mitord a také yjvoj a dneint stav jejich teorie. Jednotlivé kapitoly jsou doplnény ctnimi pfiklady @ popisem konstrukénick feSeni; zdiraznén je i vyznam nor- malizace. Je ziejmé, Ze amyslem autora bylo vytvotit dilo, které umoZni dokonalé zvkidnuti teorie elektrickych stroji, zalozené na hluboktm pochopeni fyzikdlni podstaty jeva, Které usnadni praktickou aplikaci teorie pti navrhovini, vjrobé i provozu stroja a bude nejen uéebnici pro studenty vysokjch Skol technickych, ale i pomickou pro védecké aspiranty a pracovniky praxe. Stejnjm zplsobem je koncipovin i druhy dil, ktery je vénovin sttidavym elek- trickjm strojim totivym. Je pokraovénim dilu prvniho; zaéind proto tketi Ksti, Kterou jsou ,Obecné otézky teorie sttidavych stroja, poté ndsleduje Stvrté a pata &ést ,,Asynchronal stroje a ,,Synchronni stroje". Vklad je veden stejnyim zplsobem ve stejném sledu jako v dilu prynim, a to s velkjm darazem na vysvétleni fyzikalni podstaty teorie a objasntni nutnosti tésné vazby teorie a jeji praktické aplikace, Druby dil je také doplnén Yadou ptiklada, konstru Linim na pYislusné normy. Usp8&né 2viddnuti litky druhého dilu piedpoklids osvojeni si litky vylozené v dile prvnim. Zakladni snahou piekladatele bylo zachovat pedagogicky ptistup auto styl wkladu a zéroveit upravit a doplnit pieklad tak, aby zahmoval dalsi poznatky potiebné pro eskoslovenské studenty a odborniky. h popisii a schémat s odvo- i jeho2 PREDMLUVA K CESKEMU VYDANI Terminologie, oznaéovini a jednotky pouzité v pfekladu jsou diisledné v souladu 8 &. nézvoslovngmi normami (CSN 34 5101, CSN 34 $125, CSN 34 5126), normami pro pismenné znaky (CSN 01 1001, CSN 34 5573) i normami pro veliginy a jednotky (ESN 01 1300, CSN 01 1301, CSN 01 1305) platnymi v dobé piediiné pfekladu, tj. ¥ roce 1980. Nékolik milo odchylek v nézvech a znacich bylo nutno provést pro ddodrZeni jednotnosti vfkladu & pro rozpory mezi &. normami. Piislusnd ustanoveni a odkazy na és, normy byly v péehledu doplnény také vsude tam, kde v originale {sou uvedeny normy GOST, anebo kde to bylo titelné, Autor knihy nemohl bohwel uskutetnit svijtimysl a pripravittfeti yydini druhého dilu, ve kterém by shrnul poznatky z rychlého pokroku védy a techniky stfidavgch strojd totivgch, k némuz doslo od doby druhého wydini. V pkekladu jsou proto doplnény, eventudlné prepracovny ty tidaje a paside, které Cistetné Gi x valné &ésti zastaraly. Jde zejména 0 kapitoly popisujici Konstruktni provedeni strojt & jejich sti, yfpoéet a zkouseni, dnesni stav techniky stHidavjch strojt a jeho perspektivy Poéetn ptiklady jsou rovn8z pkepracoviny. Zmény a dopliky v kapitolich vénova- neh teoriistrojd byly provedeny jen vyfimeéne. Praci na pfekladu a jeho dopinéni se ziastnila Fada Zeskoslovenskch odbornikt, zejména Send a spolupracovnikd katedry elektrickjch strojt, pista pohond clektrotechnické fakulty CVUT Praha, Prvopis prekladu napsali: doc. Ing. Josef Hap! — kap. 3—6a,b a 4—14, prof. Ing. Zdenék Caha, CSe., a doc. Ing. Jaroslav Ziéek, CSe.,~ kap. 4~10, Ing. Jan Pefina — kap. 411, Ing. Pavel Pivotika, CSc, — kap. 4—16 a 512, doc. Ing Josef Janousek, CSe., — kap. 4—17 a 513, Ing. Jf Pavelka, CSe.,— kap. 4~3b asst, pitoly o otepleni a chlazeni, Kap. 4~15 a $11, pfelozil Ing. Emil Ondruska, kapitolu o izolacich vinutistidavsch stroji, kap. 36, napsal Ing. Dalibor Zdének, CSe. Kapitolu o totivém momentu a elekiromagnetickich silich, kap. 3—10, pfe- pracoval prof. Ing. Dr. Vaclav Hamata, DrSe.; Ing. Pavel Pivoika, CSc., je autorem kapitoly 0 automatizovanych zpisobech méfeni, kap. 416. Ing. Bfetislav Benda, CSe., napsal kapitoly © wpo8u asynchronnich motorh pomoct potitaée, Kap. 4—17f, 6 dosavadnim vyvoji typi a konstrukei asynchronnich a synchronnich stra, kap. 418, kap. 5~14, a dalich jejch perspektivich, kap. 4~19 a kap. 5—15, Ito stroji, kap. 5—16, Potetni priklady ve vicch tfech ‘istech druhho dilu modemizoval doc. Ing. Josef Janousek, CSc. Cetnsmi radami a ptipomi prof. Ing. Dr. Jan Basta, DrSe., a mnoho dalsfch odborniki. 2.0 stavu a vyvoji teorie kami vyznamné prispé ‘Vyanamnou pomoe pti ziskivint podkladt poskytl Ing. Josef Londin, CSe., a jeho spolupracovnici z VUES Brno a pracovnici CKD Praha, ZSE, Skoda Plzeii a Elektro- sila Leningrad. O petlivou pfipravu rukopisu a obrizki se zaslouzili Jaroslava Hornikové, Jana Sidovi, Hana Roleova, Ing. Petr Novoing, a zejména Ing. Petr Votenilek, CSc., ktery tvartim zpasobem a iniciativné spolupracoval pti piekladu i jeho doplnéni. PREDMLUVA K CESKEMU VYDANI B ‘Viem vise uvedengm i Fad dalsich patti uptimny dik prekladatele. Autor knihy, Sen korespondent Akademie véd SSSR, doktor technickjch véd, profesor Georgij Nikolajevit Petrov, vjznamt ky védee a pedagog, se bohuzel piekladu své knihy nedo¥il. Necht deské vydiini ptipomind jeho velkou a zisluznou védeckou, technickou a pedagogickou tinnost a dobfe slouzi dalsi generaci clektro- technikt akademik Bretislav BendaP¥edmluva k ruskému vydani Druhy di této uebniee je vénoviin teorii asynchronnich a synchronnich strojo. Obeené otd2ky teorie tchto stroja jsou vyloZeny ve teti hlavé. Ctwrté hlava je jovna teorii asynchronnich strojtl, pitd teorii synchronnich strojd; je v nich ruény vyklad 0 zvldSinich asynchronnich a synchronnich strojich, zejména 0 te Které se pouZivajf v automatizovanych systémech Fizeni. Druhg dil je uspotéddn tak, aby bylo moZné pti prvnim tteni vynec! specidini otézky, aniZ by tim byla naruSena logitnost vykladu — tyto kapitoly jsou, podobné jako v prvnim dilu, oznateny hvézditkou (+), Poéet ptikladii byl omezen tak, aby kniha nebyla piilis objemnd, Autor je oviem toho nazoru, Ze ve8i mnoistvi potetnich prikladd by podstatné ulehtilo studium vyloZenych problémt zejména tém, kteti nikteré lu pri zaméstndini Ltka knihy byla v porovnini s prvnim vydinim podstatné pfepracovana, zejména hlavy IIL. a V. Tuto préci vSak znagné usnadnilo to, Ze prvni vydai psané kolektivem autor, bylo po Tadu let pouzivino pti vyutovdn! ptedmétu Elektrick€ stroje"* a bylo tak dikladné provéfeno, Podobné jako v prvnim dile i zde jsou zahrnuty nejen otdizky teorie, ale i problémy v§pottu a zkusebnich metod. Caésti knihy, ve kterych je vylozen postup pfi uréeni rich rozmérdi stroje, pomohou studentiim Iépe pochopit zévislost mezi vJkonem, -kami a rozméry elektrického stroje. Sezniment se s metodami zkousek stroja — jak jsou uvedeny v normach GOST — usnadni mladému inZenfrovi jeho vstup do praxe. Autor povazuje za svou prijemnou povinnost podékovat prof. A. M. Bamdasovi a prof. 8, A. Pogozevovi za petlivé profteni rukopisu a za Fadu cennjch rad, které autor vzal v tivahu pti koneéné pfipravé rukopisu pro G.N, Petrov Seznam znaéek a indext a) Znatky | : Jednotka Zoatka Nizev velitiny : vedlei 4 energie, price, teplo J Ws, kWh A linedeni proudové hustota A.mt Avent a oznateni fize trojfézoveho selsynu a podet paralelnich vétvi sttidaveho Vinuti B indukoe T Ba indukee v driiéce T 3 indukce ve ju T Bre amplituda pulsaei indukee ve sifednim priifezu zubu T 2, remanence T Be indukee v mist T | 3, indukee v zubu T By amplituda zmén indukee v ose péla | T. | By indukee ve vaduchové mezefe T B indukee rozptylového magnetic pole T » ka vodite m cm, mm b barometricky tak Pa » oznateni fiat trojfdzového selsynu by Sitka drézky m em, mm b idedini Sika pélu m om, mm16 Znatka Nazev velitiny otevient drizky ifka polového nistavee sifka ventilatnich kanal Sitka zubu kapacita Komplexni Ginitel rozptylu komplexni initel rozptylu mérné teplo oznateni féal trojfizoveho selsynu jmenovatel zlomku, vyjadfujiciho potet drazek na pél a fai stfidavého vinuti promér vngjsi promér statoru primér kruhového diagrama priimér tepu hfidele efektivni (okamzité) hodnota clektromotorické si sdruzend hodnota elektromotorické sily (ems) clektromotoricka sfla fze statoru clektromotorické sila fiz rotoru pli skluza s = elektromotoricka sila fize rotor pli skluzu s elektromotorickd sila indukovand %asovou zménou rozptylového magnetického toku sila magnetomotoricki sila (mms) 4 harmonické magnetomotorické sily vet harmonické magnetomotorické sily, zpisobend k-tou harmonickou proudu kmitoget ponderomotorické sila SEZNAM ZNACEK A INDEX Jednotka hlavni m em, mm F HE Jekg-2.K-? | J.kg! v ky vy Ky v KV v Kv v kv v N N A | 4 Hz N SEZNAM ZNACEK A INDEXU 7 Jednotka Znatka Nazev velitiny a a | | thlavni vedlejsi te elementirni elektromagneticks si N fe krmitotet zmény indukee v pélovém nistavei Hz i kmitoéet vlastntho kyjvdni Hz fi kmitoget synchronni Hz | fs kmmitovet skluzovs Hz f kmitotet »-té harmonické Hz G hmotnost kg t G zatizeni na lotisko N kN 9 Ginitel 9 sgravitatn zrychlent kg.m.s"? H intenzita magnetického pole | a.m? A.em™? H, koercitivita A.m? 4, intenzita rozptylového magnetického pole A.m™ A.em™! h vyika vodige m em, mm hy hloubka dréiky = viska zubu m em, mm hig vwyika otevient (kréku) driézky m em, mm L@ efektivnt (okam#itd) hodnota proudu | A kA Iyh proud v budicim vinuti synchronniho stroje A a proud kartaée A i proud v kruhu klece nakritko | asynchronniho motoru A I. proud jmenovity A | kA 1 proud v tyéi klece nakrdtko asynchronniho motoru Ja I proud zibérny A KA Ig proud naprizdno A Tee nnd slozka proudu naprizdno A Tor jalovd slo2ka proudu naprézdao (magnetizatn{ proud) A h proud statoru stfidavého tovivého | stroje A | ho proud napréizdno statoru asynchron- niko motoru v synchronnfm: chodu | A18 SEZNAM ZNACEK A INDEX SEZNAM ZNACEK A INDEXU Jednotka Jednotka Nazev veliginy Névev velid | = hlavni vedlejsi | blavni | vedlejsi ho proud statoru asynchronniho motoru ky Ginitel nasyceni | nezatiteného A Kk Gnitel tlument, Ginitel zmenéen: | ii proud nakritko statoru A reaktance virové tye L proud rotoru asynchronniho motoru | A | ke pomér R./R. he | proud rotoru asynchronniho motora | L comateni fize vinutého rotoru | pHi skluza s A asynchronniho motoru i, vjsledng zkratovy proud statoru L vlastni indukénost H synchronnibo stroje A Ty, (Ls) | vlastni indukénost vinuti statora in stejnosmérnd slozka vjsledného (rotoru) H zkratového proudu statoru Lis (Lz2)_| vlastni indukénost — vpottovs synchronniho stroje Ja parametr H | ina sttidavd slozka vysledného zkratového | Lim (Lae) | rozptylova indukénost statoru (rotoru) | H proudu statoru synchronniho stroje | A L, vlastni indukénost — vpottov) ice ustilend slo2ka visledného zkratového parametr H proudu statoru synchronniho stroje | A 1 | détka m em, mm iy proud y budicim vinuti pti zkratu | A 1 dékkovy rozmér stroje m em, mam is proud v tlumicim vinutf pHi zkratu | A | he détka eta vinuti nm em, mm i, pfechodné slozka proudu v budicim — | i délka Zeleza bez. ventilaénich kanal | m cm, ram vinutf pi zkratu ja I idedint osovd délka vzduchové mezery | m em. mm i ptechodnd slozka proudu v tlumicim | tka indukéni &éry ve jh | m cm, mm vinut pri zkratu ja délka Sepu hidele a | em, mm ine | ustéleny proud v budicim vinuti délka pélu osovd jm em, mm | pei zkratu A délka indukéni &ry v pélu m | cm, mm ine | ustéleng proud v tlumicim vinuti délka indukéni &éry v pélovém nistavei|_m | om, mam pHi zkratu a - stfedni délka jednoho zavitu m em, mm J proudova hustota A.m? Av mm oznateni fize vinutého rotoru J ‘moment setrvatnosti kgm? asyochronaiho motora K coznaéeni fize Vinutého rotoru M vedjermnd indukEnost H asynchronntho motoru M mechanickY moment motora Nem k | Ginitel, Féd vy88i harmonické proudu M, vnitini (elektromagnetick#) moment | N.m ke Carter finitel Mp pasivni tlumici moment Nom kee Ginitel plnéni Zelezn M, moment dynamicky Nem | k, Ginitel rozlohy My moment kyvani Nom k, Ginitel vinuti Mew moment zvratt N.m | K Sinitel kroku M, moment jmenovity | Nom | ky | Sinitel nérazového proudu | M, moment zétéény (protimoment) | Nem kK | einitel natodeni drédek | M moment reakéni Nem |20 SEZNAM ZNACEK A INDEX SEZNAM ZNACEK A INDEXU a Jednotka ] Tednotka Znatka | Nizev veliginy |—_" Znatka Nézey velitiny hlavni | vedlejsi | havnt vedlej M, moment synchronnt Nem APy _| elektrické zinity v kartégich w kw M, moment tient N.m AP nen | atréty mechanicke w kW M, moment viahu Nom AP, ziréty ohfivajielchladict vzduch w KW My moment vyvolang vitivjmi 2 Nem AP, arity vitivjai proudy w | kw M, moment zabérns Nem APyy arity povrehové w kw Mo stalé slozka momentu na hifdeli Nem P potet pélovych dvojie Max hysterezni tofivy moment Nem 5 potadove dislo vrstvy vodita m poset fizi ? tak Pa m potet vistey draiky P redlnd velitina charakterizujici zatizeni Mow momentova pretiitelnost asynehronniho stroje (pomérny moment zvratu) Pi a pritlagny tlak kartsiea Pa m, Ginitel synchronizaéniho momenta Pe prevod odpori m, pomérng zébérny moment Pi. Px pfevod renktanci N potet zavitd v sé jedné f ?. Ginitel synchronizaéniho vjkonu Ny poset zavitt budictho vinutt » tlak yaduchu, vyvolang ventilétorem | Pa " potet vodit vedle sebe v dri Po mémné ztrity elektrotechnické oceli é st min! pi indukei Ta kmitodwu SOHz | W. kg" my otdtky totivého pole s min“? a prevod napéti a ems my otatky rotoru xt min”* @ poéet drizek he potet radisinich ventilagnich kandla ° jalovy vykon Var kvar P Ginny vjkon w kW °, jalovy pfikon Var kvAr P podet paprskii hvézdice drazkovsch o pélovi rozted vyjédiend poétem drévek fizort re pritotné mnodstvi vzduchu m dm? so! P, vnitint (clektromagneticks) vskon |W kW ; Potet drdzeena pola fizistidavého P, ikon jednotkového stroje wen? | Wem vinuti P, inny piikon w | ew 4 &itatel lomku vyjadiujiciho pos P ‘kon alternétoru, ptikon motoru. | W kW ddrddek na pél a fézi stfidaveho vinuti Ps pfikon allernétoru, vkon motoru |W kW R odpor 2 AP ardty w kW R coznatent ize (sit8) APs atrity ptidavné w KW Ry (Ra) | odpor budietho vinuti 2 Pa tfenim na kartatich Ww kW R, odpor sti kruhu nakritko m AP, V deleze w kW tyéemi klece a AP mechanické ztrty v loziskich w kw Ry spoust8ef odpor 2 Ap, | airaty hysterezn w kW Ru odpor tlumiciho vinuti v podsiné ose | 9 AP, diclektrické ztréty v izolac \w kW R, odpor tyée klece rotoru 2 AP, | ztrdty ve vinuti w aw Ro ‘odpor priéné vétve nahradniho AP» zirity v budiei soustavé w | kw schématu ssynebronniho notoru | QNizey velitiny ‘odpor jedné fiize statoru ‘odpor nakratko vinuti statoru odpor jedné fize rotoru ‘odpor jedné fiize klece rotoru asynchronniho motora ‘odpor nakratko vinuti rotoru tepelny odpor codpor pti teploté 9 [°C] cfektivni odpor pti sifidavém proudu polomér adénlivy vykon priifez, plocha coznateni fize(sité) pri zdénlivy piikon plocha pat plocha pélového nistavee 2 nub poéet civek v soustave skluz skluz zvrat periods oznateni féze(sit8) doba rozbéhu asova konstanta budiciho vinuti pfechodn fasovd Konstanta zkratu rizové éasové konstanta zkratt perioda viastniho kjwvini perioda zubové harmonické Zasovd Konstanta otepleni doba ~ tas doba trvini zkratu oznateni fize troizového vinuti efektivni (okamzité) hodnota nape magnetické napétijha statoru SEZNAM ZNACEK A INDEX Jednotka hlavni vedlejsi a a Q a a K.w-t | ec.wot a a VA KVA KVA s us hs us KV SEZNAM ZNACEK A INDEXU Znatka u Uru) Us AU, v Nézev velitiny rmaunetické napati jhe rotoru magnetické napéti pélt rmagnetické napéti zubt efektivni (okamiitd) hodnota nape statoru rmagnetické napiti vzduchové mezery aibytek napéti na kartétich | celkovy potet vodita v drazkich oznateni fizetrojfézového vinuti objem objem, v ném? je rozptylové pole rychlost obvodovd ryehlost krouzku obvodovd rychlost &epu loziska rychlost pohybu zubové harmronické ryehlost pohybu 1. harmonické obyodovd rychlost rotoru omaseni fizetrojfézového vinuti reaktance reaktance reakee kotvy synchronniho stroje s vynikmi pély nenasycend podéina reaktance reakce kotvy synchronniho stroje s vyniklfmi pély nenasycend priéné reaktance reakee kotvy synehronntho stroje s vynikljmi pély poséin nasycend reaktance reakce kotvy reaktance statorového Vinuti | spfazeného s magnetickjm polem od stejnosmérnyeh slozek proud nakritko reaktance budietho vinuti pfechodnd reaktance budiesbo vinuti rozptylové reaktance budiciho vinuti a a 2 2 2 Jednotka vedlejst lavuM Nazev velitiny podéind reaktance statorového vinuti synchronniho stroje plechodni reaktance statorového vinuti synchronniho stroje rizovd reaktance statorového vinut synchronniho stroje rozptylova reaktance sti kruhu nakritko Potierova reaktance synchronni reaktance synchronniho stroje s hladkjm rotorem ova podélnd reaktance tlumiciho rozptylovi rozptylové reaktance tlumic V podélné ose reaktance tye klece rozptylova reaktance tlumiciho vinuti reaktance ptitné vétve n hradniho schématu asynchronniho motoru ance nakritko statoru rozplylovs reaktance statoru rozptylova reaktance klece eaktance nakritko rotoru rozptylov rozptylovd reaktanc: ii skluzu s saktance rotoru pti s rotoru vadélenost na obvodu stroje admitance admitance ptitné vétve néhradni schématu asynchronniho motoru krok vinuti krok vinuti v pottu drizek impedance impedance pti spousténi impedance pritné v schématu asynchronniho motoru néhradniho SEZNAM ZNACEK A INDEXt) 2 a 2 2 a Q 2 a a hnlavni Jednotka vedlejsi SEZNAM ZNACEK A INDEXO Znatka Nizev veliginy impedance statoru impedance nakritko ze strany statoru impedance rotoru pHi s = 1 impedance rotoru pti skluzu impedance nakratko ze strany rotoru ‘hel clektricky dihel dvou drizek pomér ems a napéti tihel mezi fiizory ¥,2 a1, teplotni soutinitel odporu Ginitel prestupu tepla Ginitel sign Shel respektujici okam#ik zkravu Gnitel Ginitel udavajici pomér AP,/AP, el respektujlel skutetnost, 22 energie magnetického pole je ei dak eéstech magnetického obvodu pomérnd vzdilenost od osy pélu vnitfnt Ghel synchronniho stroje (es ZAt¥in§ tihel hysterezniho motoru Yinitel pro vYpoéet povrchovyeh ztrit tihel rozladéni ve vaduchové mez ch Ginitel Uihel natogeni dritvek fizovg posun mezi proudy tthel definujfef komplexni Ginitel rozptylu radidni rozmér vaduchové mezery tihel mezi ftzory @ a Fup Sinitel vaduchova mezera s uvitZenim viivu drdzkovani tloustka izolace Jednotka vedlejs rad rad rad rad deg. deg deg deg degSEZNAM ZNACEK A INDEX SEZNAM ZNACEK A INDEXU I a Zant mise nies Jedntea a ize vay edo hhlavni vedlejsi hhlavni | vedlejsi 5 vaduchové mezera mezi jhem a pélem —m em, mm eat még odpor hliniku Q.m Q.mom?.m"! e sttedovy thel e = qx rad deg @ initel ’ pomér charakteritujici buzeni stroje 1» 2 @ | Binitelé rozptylu (= El.) % drdtkova rozteé a cm, mm g Zinitel %» Pélovd roztet m cm, ram £ pomér vzdjemné a viastni indukénosti Trach clektromechanickd fasovi konstanta 5 u rezonanéni modul Heylanddv Zinitel rozptylu n ‘innost Pi. J magneticky tok Wb 6 ustilené oteplent, otepleni K °C magnetic tok jdouci dratkou Wb 8 ‘ihel natogenf rotoru rad deg %, magneticky tok ve jhu rotora Wo 3 teplota K c %, magneticky tok ve ju statoru Wb 9, teplota oleje K *c %, | magneticky tok v pétu Wb a teplota chladiva (vzduchu) K *c ®, magneticky tok jdouef zubem Wb Aa rondil teplot, otepleni K c % magneticky tok 1. harmonické Wo Ax magnetickd vodivost na jednotku e, rozptylovy magneticky tok péli ‘Wb délky stroje Hem? | Heem™ *, magneticky tok jedné drazkové rozteée | Wb A imagneticki vodivost vaducho ° ‘hel rad deg mezery stroje s hladkym roto ° | funkce v jedné drazkové rozteti H a fizovs posun mezi napétim a proudem | rad eg a pomér délky dela a idedini délky stroje v spfazeny magneticky tok Wb a pomér délky stroje a pélové roztede You spfazeny magneticky tok odpovidajiet de Zinitel magnetické vodivosti él vlasini induktnosti Wo | Ja Ginitel magnetické vodivosti drazky You spfaieng magneticky tok odpovidajici i Ginitel magnetické vodivosti mezi vadjemné induktnosti Wb hlavami ub ¥, splazeny magneticky tok rozpiylovy | Wb 4 tepelnd vodivost izolace 1 v fankee “ Ginitel smykového tkeni kartéta v fizovs posun mezi fizory E at rad deg z pomérna permeabilita o lihlova rychlost rad. 5-1 Ho permeabilita vakua Hem"! % tihlova rychlost vlastniho kyvni rad .s-! Hee pomérnd permeabilita Zeleza °, skluzova ‘lov rychlost rads"! v pomérng proud nakrétko o Uihlové rychlost todivého pole ’ H4d vyi8i harmonické pole (synchronni) rads! % Fad zubové harmonické o. ulova ryehlost rotor rad. st é Ginitel g redukovand vyika vodite m cm, mm ~ e méeny odpor vodite Q.m Q.mm?.m™ Cow merny odpor mé Q.m Q.mm?.m28 SEZNAM ZNACEK A INDEXU SEZNAM ZNACEK A INDEX 2» b) Indexy: a — = Index Viznam | I Index Vyznam _ nie a 7 | - k | prvni, druhé, tet, ..., k-té harmonické proudu | prvni, dru, tfet,.., td harmonicks mins (pole) a Ginny zpttnd slodka Al hlinikovy budief b budici 3 ttumici cu ° rozptylovy ef efektivni al elektricks Fe h hysterezni i izolatni i vnittni i ve jhu ji Jouleovy (etry) k nakriitko maximalni, zvratu mechanicky faze vinutého rotoru asynchronntho motoru n jmenovity P ¥ polu 4 piitny — radidlni r rotorovy $ statorovy t tlumici Uy fize statoru v vtahu w vataing 2 v zubech 0 naprizdno 0 nulové slozka 1 souslednd sloZkaIII. OBECNE OTAZKY TEORIE STRIDAVYCH STROJU TOCIVYCH3-1. Okruh otazek, kterymi je tieba se zabyvat V kap. 14 prvniho dilu knihy byla uvedena zikladni elektromagneticka schémata elektrickych stfidavgch strojt. Asynchronni stroje se konstrukéné i svmi pracovnimi vlastnostmi lisi, Zékladem jejich teorie je vak Fada obecné platnych poznatkit © indukei elektromotoriekfch sil ve vinutish, o vaniku a v§pottu magnetického pole stroje, o Konstrukei vinuti a vipodtu jejich indukénosti, urvent ztrdt ve stroji io nékterych dalsich problémech. Abychom se neopakovali, probereme nejdfive spoleéné otdizky a pak piejdeme k vlastni teorii asynchronnich a synchronic stroja.3-2. Zakladni principy mnohofazovych vinuti V elektrickém obvodu stroje musi vinuti plnit soutasné dvé funkee 1, Vytvdet elektromotorickou silu, potfebnou pro prici stroje. 2. Vytvafet magnetické pole, nutné pro pfeménu energie. Kazdé sttidavé vinuti proto posuzujeme podle toho, jak plni tyto dva zikladni pozadavky Vodite vinuti jsou umistény v drézkéich. DraZky statoru jsou na jeho vnitinim priméru, dréZky rotoru jsou na jeho vnéjsim priméru*). Drézky asynchronnich strojdjsou relativné malé a jsou rovnomémé rozlozeny z obou stran vaduchové meze- ry (obr. 3-1a). V synchronnich strojich je stridavé vinutiv drazkich statoru, kteréjsou podobné drizkim asynchronniho stroje. Stejnosmémé vinuti se umisfuje na rotora bud ve velkjch drazkich (obr. 3-1b), jelich? potet se rovnd pottu péll stroje (stroje s yynikljmi pély), anebo v pom malfeh drizkiich (obr. 3-10), které sou podobné drézkim pro sttidavé vinuti (stroje s nevyniklymi poly resp. s hladkjm rotorem), Pi pfeméné mechanické energie na elektrickou (Fi naopak) protékaji vodili vinuti proudy, Které ve vzdjemném piisobeni s magnetickjm tokem stroje vytvori elektro- magneticky totivy moment. Zikladnim elementem vinuti je 28vit. Zévit je voten voditi, ulotensmi v drdPkich (ob nch od sebe ve vzdilenosti, kterd se ptiblizn’ rovné jedné pélo rozteti.**) Poéet voditti ve vinuti je proto vidy éislo sudé. V mnohofizovych vinutich délime vodite podle postu fiz na stejné skupiny, Které jsou v draZkich umistény symetricky. Kaidd flize tvoti oddéleny elektricky obvod vinuti, Ktery mize byt pli velkjch hodnotich proudu fize rozdélen dile na n&kolik paralelnich vétvi Celkovy potet voditi v driizkiich je Nam *) Uvatujeme » mini Konstrukei stroje s vnsim statorem a vnitnim rotorem. =) Pélové roztes je délka oblouku, odpovidaiel jednomu pélu. ZAKLADNI PRINCIPY MNOHOFAZOVYCH VINUTL 35 kde N — potet sériov’ zapojenych ziviti fe, 4 paralelnich vétvi Rozdéleni vodi8i na m symetrickJch skupin se nejlépe provede pomoci hvézdice drézkovgeh" fiizord ems. U stfidavgch stroja se radidlni slo2ka indukce ve vzduchové mezefe méni podél vnitiniho obvodu statoru, obvykle podle Ktivky, kterd je blizké sinusoidé (obr. 3-5). br, 31, Umistent drazek; 2) asynehroont straj, 6) syncheonat stroj s vy nikijmi pély, ©) syachronni stroj s hladkgm 1 — deddky statoru, 2 —vaduchovd mezera 3 —drédky rotor. 7.19 br. 3-3. Hvtadice fézori dritkowjeh 24, 2pm 4, a= HP Obr. 3-2. Zivit, vytvoteng spojenimn vo igh Fa 2, ulozenjeh ve dvou drézkich ems pro36____OBECNE OTAzKY TEORIE STRIDAVYCH STROSU ToCIV¥CH Pri vadjemném pohybu vodiéi v magnetickém poli se v nich proto indukuji prakticky sinusové ems, které Ize zniizornit jako Pizory. Je-li sttidavé vinuti stroje, jez ma 2p pola, umistno v Q drd¥kiich, pak ems indukované ve voditich sousednich driidek jsou fizové posunuty 0 vihel Hyézdice drézkovjch fiézor ems musi tedy mit Q paprskd, posunutjeh mezi sebou 0 tihel a (obr. 3-3). Ve strojich s vétSim pottem poli mize Bist fizord by ve fizi, a to tehdy, jsou-li odpovidajiei drdtky vzdjemné vadéleny 0 2%— 4p kde +, — pélova roztet. V obecném pripadé je poset paprska hvéadice drazkovch ems ko P- kde k = 1,2,3,..., = p.*) Naptiklad pti Q — 180 a p = 6 je potet paprskii P= 18? = 30, pli Q = 180a p= 8 je potet paprski P = 18° = 45. Pro pHipad na obr. 3-3 je P = 3 = 12. ivné rozdélen vodiéti mezi fize a mezi vézdice tvotit m symetrickych skupin 1 fizi soustavy; must bft proto Pim Hyézdice dratkovych fizord usnadiiuje sp paralelni vétve. Méli stroj m fizi, musi fézory pootogenjch vadjemné o thel odpovidajict po calé slo. Obr. 3-4, Roedéleni fézorii drizkowjeh ems medi tt fize vinut Paze U: Ey = Ey — Ey + Ey — Ey + Eis — Ey + Eig — Exot Fass V: Ey = Ey — Ej, + Ey — Eis + Ei — a3 + Era — Exes Fize W: Ey = Ey—E,s + Ey — a By — Ee *) Je tleba volt neimeniék, pfi Kterém kQ|p se rovné eelému dist, ZAKLADNI PRINCIPY MNOHOFAZOVYCH VINUTI 37 Na obr. 3-4 je ukizdno, jak mO¥eme pro Q = 24 a p = 2 (obr. 3-1) navrhnout trojfizové vinuti. Hvézdice drizkovych fézordi (obr. 3-3) je rozdélena na ti stejné ti slozené ze dvou skupin fizort poototenych vasjemné 0 180°, Pomoci téhto skupin urtime vodiée, ze kterjch je tteba vytvotit zivity jednotlivych fézi vinuti Kaidy zivit odpovidd dvéma fézortim ems, pootovenjm o hel rovny, nebo blizky 180°. Jak je patrno z obr. 3-4, fze U je tvoFena osmi voditi I, 2, 7, 8, 13, 14, 19 a 20, které tvoti ttyfi zivity napé. 1-7, , 1420.4) Podobné fize V je tworena vodigi 5, 6, 11, 12,17, 18, 23 a 24 a fize W voditi 9, 10, 3, 4, 21, 22, 15 a 16 Zakladni podminkou, kierd musi byt splnéna, abychom mobli rozdélit vinuti fiize na paraletni vétve, je, aby celkové ems pisobief ve vétvich byly stejné a aby byly také stejn8 veliké odpory a reaktance ve Tak napf. ve hvézdici drdkovjch ems na obr. 3-4 jsou fizory Ia 13, 2a 14, atd. totozné, proto vodige 1, 2, 7, 8 mohou tvofit jednu vétev a vodige 13, 14, 19, 20 druhou. Je také moZné, aby v jedné vétvi byly vodite 1, 8, 13, 20.a.v druhé 2, 7, 14, 19. *) Zavity mohou byt vytvoFeny ijinym spojenim vodita — viz dite.3-3. Elektromotoricka sila indukovana ve vinuti pri sinusové éasové zméné sprazeného magnetického toku Predpoklidejme, Ze vodit o délce | se pohybuje stdlou rychlosti v v magnetickém jpoklidejme dalle, Ze slo2ka vektoru indukee, poli stroje smérem x (obr. 3-3). Pr Kterd je kolmé k sméru pobybu vodite, se podél osy x méni podle *) (7) By = Bra Sin Velikost clektromotorické sfly, kterd se bude za t&hto podminek indukovat ve voditi, se bude v ase ménit podle sinusoidy ef br. 3-5. Relativnl pohyb vodie v magnetickém pol Be = Bug in (215,38 kde T~ perioda [5], f — kmitoget [Hz] *) Pkedpoklidéme, Ze podel délky vodise /e hodnota B, konstantni EMS VE VINUTI PRI SINUSOVE CASOVE ZMENE SPRAZENEHO MAG. TOKU 39 Jelikoz Ghlova rychlost « = 2nf a magneticky tok jedné pélové roztete ° Boaclt [Wb; T, m, m], k e=xf@sinot [V] Efektivni hodnota ems indukovand ve voditi je proto B= fo [V; Hz, wo]. al ° Y pHi relativnim pohybu vosiei 'y magnetickém poli ie B, Pohybuje-li se v sinusovém magnetickém poli zévit, tvofeng dvéma sériové spoje- nyimi voditi 1 a 2, Kkteré jsou od sebe vadileny 0 délku y (obr. 3-6), bude se ems, \kovand v tomto zivitu, rovnat geometrickému rozdilu ems E, a E,, vzijemné indy pootogenych o del n(s},), Fm [Ey ~ B= 22270. 2 sin( 444k, [Vs Hz, Wo], (3-1) kde k Je dinitel zkrdceni kroku zavitu; jeri y = tp, Rovnice (3-1) je v souladu i se zékonem elektromagnetické indukee, formulova- nym Maxwellem, nebot sougin ®k, se rovnd maximdlni hodnoté magnetického jek = toku, spfazeného se zévitem (obr. 3-7)*). Jesli vinuti tvofeno nékolika zévity v séri je celkovdé ems vinuti rovna geometrickému sougtu ems jednotlivych zavitd, t E = 4A4fONk,k, [V; Hz, WO] G3) kde N — pos = Ginitel rozlo v sérii zapojenych zavitd, nut, tj. pomér geometrického soustu ems zévitd k jejich aritmetickému souttu. *) To ize dokizatintegraci. Jeli plocha sinusoldy v mezich pélové roztete sp Umérnd toku ®, Je Srafovand plocha o zikladn8 y (obr. 37a) Umé:nd Ol,0 OBECNE OTAZKY TEORIE STRIDAVYCH STROJU TOCIVYCH Vinuti se zpravidla navrhuje tak, aby Fizory ems zivita zapojenfch v sérii tvotily symetricky véjit (obr. Jeli poset fiizord 0 a-2, 2pm kde q — potet drdfek na pél a fii, 4 ow br. 5-7. Zména_magnetického toku, spfazeného se zivitem pfi relativnim pohybu zévitu magnetickém polis 8) poloha zévitu, pH které je sptazeni magnetického toku se zivitem maximalni — ky, ») poloha zévitu, pi které je spfazeni magnetiekého toku se z4vitem minimalni — 0, T EsEse, mn z gay % LE foams Az ew g x % : 1 Obr. 3-8. Diagram pro ure Eiitele v7 rovlohy vinutt ky @= 3,2 = 20 fézory ems mezi sebou tihel « (viz kap. 3-2), pak, jak je patrno z obr. 3 sing xcometticky souget ems 2 7 ns 34) avimeticky souget ems &) EMS VE VINUTI PRI SINUSOVE CASOVE ZMENE SPRAZENEHO MAG. TOKU 4 V meznim ptipadé (pHi velkém poétu fézorl) se Snitel rozlohy k, rovnd poméru tétivy k oblouku. Je-i pkitom qu=e a qsine dostaneme k= (5) V obecném pripad mite bjt véjit fizorh ems zavitd zapojenych v sérit nesy- metricky, Cinitel rozlohy vinuti je pak nutné urtit pro kaZdy ptipad zvldét, a to stanovenim geometrického a aritmetického souétu fézorit ems. V n&kterfeh ptipadech, jak jeSté bude uvedeno dle, je vhodné vinuti ulozit v draz- kaich, jelichz podélnd osa neni rovnobéZnd s csou hiidele (v ,,natogengch* drazkaich). Posuneme-li vstup a vjstup drizky vasjemné o ihel 7 (obr. 3-9a), dostaneme stejny visledek, jako kdybychom rovnomémné rozloZili vinuti na oblouku o stéedovém ilu 7, Musfme tedy v tomto ptipadé vzorec (3-3) doplnit o cinitele natocent drékek 3-6) totéz plati i pro lomené nato’eni driek (or. 3-96) anebo pro natoteni pélového nistavce synchronniho stroje s vynikljmi pély (obr. 3-9c). sth. pai 1 aT “At 1 al a) 5 al Obr. 39. Natoéent drézek a pélowjch nistaved: 8) natogeni driek, b) ipové (Avojité)natoéeni, €) natoteni polového néstavee Sot ‘niteld zkriceni kroku, rozlozeni vinuti a natoteni driivek ky = yk (7) je éinitel vinutla OBECNE OTAZKY TEORIE STRIDAVYCH STROIU TOCIVYCH V obecném pripad® tedy plati. Ze pti sinusové rozlozené indukei ve vzduchové mezefe se efektivni hodnota indukované ems rovnd E = 444fONK, [V; Hz, Wo] (3) Priklad 3-1. Trojfizové vinuti stroje 2p = 4 je ulozeno v Q = 24 drdakaich v jedné vistvé, Poet zivitii N = 48; & = 2,14. 10° Wb, ProSettime dvé varianty uspots diin{ takového vinut, uvedené na obr. 3-28 a 3-30, Kaédi fi fvek ize se sklidé z2 spojengeh do série. V prvé varianté (obr. 3-28) krok civky y = 5.a odpovidajit si strany sousednich civek, napfiklad 2a 8, jsou posunuty 0 6 drédek, to znamend, Ze {sou posunuty o pélovou roztet z,; proto elektromotorické sila viech spojensch civek md stejnou fizi a'k, = 1. Cinitel zkrdceni kroku =) = 0,966, proto k= kjk, = 10,966 = 0,966 Ve druhé varianté (obr. 3-30) je krok civek y = ty, proto je k, = 1. Osy civek 1 — 2-8 (a také 13-19 a 14-20) jsou posunuty mezi sebou 6 hel « = 30°; proto, s pfihlédnutim k tomu, Ze g = 2, dostaneme v souhlasu s (3—4) k, = 0,966, 1 = 0,966 Elcktromotoricka sila pki f= 50 Hz bude v souladu s (3-7) pro ob& 48 . 0,966 = 220 V 4,44. 50. 2,14 V kt spojen se sich p¥ipadech, nap¥. u jednofiizovgch strojt, neni vznik ems bezprostiedné zzijemnjm pohybem vodiée a magnetického pole. V t8chto pFfpadech se dicky v ase méni magneticky tok, spkazenf s vinutim. Sttidavé magne- tické pole m toGivi pole o polovitni amplitud otiéejici se proti sobé. Souttem diléich ems, indukovangch t&mito poli, dostaneme vwyslednou ems podle rovnice (3-8). Je tedy tato rovnice vhodnd pro to¥ivé i stfidavé (kmitavé) magnetické pole. me ovéem vidy posuzovat jako dv 3-4, Elektromotoricka sila indukovana ve vinuti pri nesinusové Casové zmén& spfazeného magnetického toku feméni-li se radidlni slozka indukce ve valuchové mezefe podél vaitiniho obvodu stroje sinusové, mitzeme vypoéet cms, indukované ve vinuti pHi relativnim pohybu vinuti vii poli, provés rozkladem Krivky indukee na prvni a vyS8i harmonické. Krivka indukee obsahuje zpravidla jen liché harmonické, nebot tvar pole je obvykle stejny pod sousednimi pély (obr. 3-10). Elektromotoricka sfla kaZdé ha vatahu (3:8) monické pole se urv podle rovnice (3-9) analogické E, = 4,44f,0Nk, (3-9) \ AA A YX Y | jejich souset, charakterizujiei tvar rozlozeni magnetického pole v mezefe, se pti poh} i. Tak je tomu napf. v synchronnim stroji, je-i eho pole vybuzeno budicim vinutim. Druha rovnice ukazuje Gast8jsi pHipad, kdy magnetic pole je buzeno sttidavym