Prirucka Pro Mathcad Verze 7

Obsah
1.
strana
Co je to Mathcad .................................................................. 1
2.
Novinky v Mathcadu 7 ........................................................
3.
Co byste m li v d t, ne za nete .........................................
3.1
Prce s p ru kou ...................................................................
3.2
Ne napete prvn vztahy ......................................................
4.
Jednoduch vpo ty ............................................................
4.1
Mathcad jako lep kalkula ka ...............................................
4.2
Vpo ty s prom nnmi ..........................................................
4.2.1
Nzev prom nn .....................................................................
4.2.2
Pouit zkladnch typ rovntek ............................................ 10
4.2.3
et zcov prom nn .............................................................. 12
4.3
Opravy vztah
........................................................................ 13
5.
Prce s jednotkami .............................................................. 14
5.1
Rozm rov kontrola ............................................................... 14
5.2
Pouit vestav nch a uivatelskch jednotek ....................... 15
6.
Texty ...................................................................................... 16
6.1
Vkldn text
6.2
pravy text
6.3
Vkldn matematickch vztah do text
7.
prava dokumentu .............................................................. 18
7.1
Vb r st dokumentu .......................................................... 18
7.2
pravy vybranch st ......................................................... 19
7.3
Vzhled strnky ....................................................................... 20
7.4
ablony .................................................................................. 20
7.5
Uzam en dokumentu ............................................................ 21
7.6
Vytvo en vazeb s jinmi dokumenty .................................... 22
7.6.1
Hyperlink ............................................................................... 22
7.6.2
Odkaz (Reference) ................................................................. 23
7.6.3
Vkldn a propojovn objekt (OLE) ................................. 23
........................................................................ 16
.......................................................................... 16
.............................. 17
Obsah
8.
Posloupnosti, vektory, matice ............................................. 24
8.1
Definice prom nn s ur itm rozsahem hodnot .................... 24
8.2
Vektory .................................................................................. 25
8.2.1
Indexovan prom nn ............................................................ 25
8.2.2
Zm na indexu prvnho prvku pole ......................................... 26
8.2.3
Zadvn vektor
8.2.4
Matematick operace s vektory ............................................. 28
8.2.5
Operace s jednotlivmi prvky ................................................ 29
8.2.6
Aplikace funkc ....................................................................... 32
8.3
Matice .................................................................................... 33
8.3.1
Zadvn matic ...................................................................... 33
8.3.2
Operace s maticemi ............................................................... 34
8.4
Vno en pole .......................................................................... 36
9.
Zpracovn dat ..................................................................... 37
9.1
Komponenty .......................................................................... 37
9.2
Prce s komponentami ........................................................... 38
9.2.1
File Read or Write ................................................................. 38
9.2.2
Input Table, Output Table ...................................................... 39
9.2.3
Komponenty pro vm nu dat mezi aplikacemi ...................... 39
................................................................... 26
10.
Grafy ..................................................................................... 41
10.1
Rovinn graf x-y .................................................................... 41
10.1.1 Vytvo en grafu ...................................................................... 41
10.1.2 Grafy funkc ........................................................................... 43

10.1.3 prava grafu ......................................................................... 45
10.2
Polrn graf ............................................................................ 46
10.3
Graf vektorovho pole ........................................................... 47
10.4
Prostorov grafy ..................................................................... 48
10.5
Animace ................................................................................. 51
Obsah
11.
een rovnic ........................................................................ 52
11.1
Jedna rovnice pro jednu neznmou ........................................ 52
11.1.1 Funkce root ............................................................................ 52

11.1.2 Chybov hlen nekonverguje .......................................... 53
11.1.3 Funkce polyroots ................................................................... 54
11.2
Soustavy rovnic ..................................................................... 54
11.2.1 Pravidla p i vytv en soustav ............................................... 54
11.2.2
een soustav linernch rovnic ........................................... 55
11.2.3 Soustavy nelinernch rovnic ................................................. 56

11.2.4 Vznam funkce Minerr ........................................................... 58
11.2.5 Prom nn ve form pol ......................................................... 59
11.2.6 Chybov hlen Cant find a solution ... ............................... 60

12.
Symbolick procesy ............................................................. 61
12.1
Odlinost symbolickch proces od numerickch vpo t
12.2
P klady pouit poloek menu Symbolics ............................ 62
12.3
Zvltn funkce ...................................................................... 69
12.4
iv symbolika ...................................................................... 70
.. 61
12.4.1 Vznam iv symboliky .......................................................... 70

12.4.2 Vy eit symbolicky ................................................................. 70
12.4.3 Dal symbolick operace ...................................................... 72

12.4.4 Vcensobn symbolick pravy ............................................ 74
12.4.5 Ignorovn p edchoz definice ............................................... 74
12.4.6 Optimalizace vztah
............................................................... 75
13.
Programovn ....................................................................... 76
13.1
Vytvo en programu ............................................................... 76
13.2
Cykly ..................................................................................... 77
13.2.1 Cyklus for ............................................................................... 77

13.2.2 Cyklus while ........................................................................... 78
13.3
Rozhodovac stromy .............................................................. 78
13.4
Rekurze .................................................................................. 79
Obsah
Ovldn pr b hu programu .................................................. 79
13.5
13.5.1 Break ...................................................................................... 79

13.5.2 Continue ................................................................................. 80
13.5.3 Return .................................................................................... 81
13.5.4 P kaz on error a funkce error ............................................... 81
13.6
Symbolick een program
14.
MathConnex ......................................................................... 83
14.1
Popis okna .............................................................................. 83
14.2
Vytv en projekt
14.3
Konkrtn p klad ................................................................... 85
15.
Elektronick p ru ky ......................................................... 88
15.1
Prce s p ru kami ................................................................. 88
15.2
Seznam dalch existujcch p ru ek ..................................... 90
15.3
P ru ka Mathcad 7 Treasury ................................................. 91
16.
N kolik drobnch rad ......................................................... 92
17.
Nej ast j chyby .................................................................. 94
18.
P klady k procvi en .......................................................... 96
18.1
Proud n kapaliny v potrub .................................................. 96
18.2
Vynucen tlumen kmitn .................................................... 97
18.3
Vzp r ...................................................................................... 99
................................................. 82
................................................................. 83
Seznamy .............................................................................................. 103

Poloky menu ..................................................................................... 103
P ehled tla tek a klvesovch zkratek ............................................... 109
Poloky menu a tla tka MathConnexu .............................................. 115
Vestav n funkce ................................................................................ 119
Vvoj verz Mathcadu ........................................................................ 135

Rejst k ............................................................................................... 137
Obsah
1.
Co je to Mathcad
Mathcad je n nejoblben j program. Myslme, e jeho auto i odvedli vynikajc

prci, kdy za jednoduch a p jemn prost ed ukryli neuv iteln bohatstv postup
a lidskch znalost. Mathcad je mocnm nstrojem pro studenty, u itele,
konstruktry a v bec pro vechny, kdo v ivot pot ebuj vce ne kupeck po ty.
S Mathcadem provdme sloit technick vpo ty, kter lze doplnit vestav nmi
jednotkami, pracujeme s datovmi soubory, vyuvme statistick funkce, p ehledn
programujeme rozshl projekty. Matematick vrazy na obrazovce vypadaj stejn
jako na tabuli nebo v poznmkovm seit . M eme je eit nejen numericky, ale
i symbolicky.
Do vpo t se snadno umis uj texty. Vsledky je mono zobrazit ve form graf .

P i vytv en dokument lze pracovat se ablonami. Mte-li p stup na Internet,
m ete p mo z Mathcadu vyuvat r zn sluby WWW serveru firmy MathSoft,
nap . zapojit se do komunikace mezi uivateli.
K instalaci Mathcadu 7 pot ebujete po ta alespo 486 (66 MHz a vce) s 16 MB

RAM, asi 55 MB na disku, CD-ROM, Windows 95 nebo Windows NT 3.51 a vy.
Uivatel s Windows 3.x nebo systmem Macintosh mohou pouvat i nadle
podporovanou verzi Mathcad 6 a Mathcad 6 PLUS. 1
Firma MathSoft opravuje pr b n vechny p padn chyby, kter se v programu

vyskytnou, a dodv opravy k doinstalovn (tzv. Patch).
Viz. pruka leger, V. - Vrecion, P.: Mathcad 6.0. Haar International s.r.o., Praha,
1996, 112 s.
Co je to Mathcad
2.
Novinky v Mathcadu 7
Tato kapitola je urena spe pokroilejm uivatelm a zatenci by ji mli radji

peskoit.
Clem zmn bylo uspokojit poadavky uivatel, ale t napodobit co nejvce
prosted program Microsoft Office. Uvedeme pouze nkter podstatnj zmny.
Mnoh z nich jsou vysvtleny podrobnji v nsledujcch kapitolch. Dal zmny
objevte mon pi vlastnm przkumu programu.
Nov uspodn tlatek na paletch, ale i nkter zcela nov tlatka

(viz. pehled tlatek na konci pruky). Po zaven si Mathcad pamatuje
uivatelskou polohu palet.
Pro nastaven dalch vlastnost dokument je zde nov monost pouit styl a
ablon (viz. kap. 7.4).
Jin zpsob tvorby a prav vztah, kter je podobn prci v textovch editorech
(viz. kap. 4.1 a 4.3).
Chceme-li nyn nechat vypsat hodnotu promnn, kter nebyla dve definovna,
nahrad Mathcad automaticky rovntko pro vypsn hodnoty rovntkem
piazovacm.
Mezi seln koeficient a promnnou nebo mezi hodnotu veliiny a jej jednotku
nen nutn vkldat opertor pro nsoben. Meme pst tak, jak jsme zvykl
z poznmkovch seit (5x, 4m).
Objevuje se kompletn systm jednotek SI (viz. kap. 5.1).
Pro pidn resp. zruen przdnch dek v dokumentu meme nyn pout
klvesy Enter resp. BkSp nebo Del.
Rychlej monost grafickho znzornn funkc - QuickPlot (viz. kap. 10.1.2).
Monost pouit pravho tlatka myi k vyvoln aktulnch pkaz (kontextov

menu).
Zapomeneme-li vloit textovou oblast a zaneme pst doprovodn texty, rozpozn

Mathcad text ihned po vloen mezery (v promnnch neppustn).
Dal monosti pi ivch symbolickch vpotech - nov klov slova, jin

vznam nebo zruen nkterch pvodnch klovch slov, nov zpsob jejich
pouit, nov paleta (viz. kap. 12.4).
Dal statistick funkce, funkce pstupn pouze ve verzi 6 PLUS nyn t ve verzi
Standard a Student (viz. pehled vestavnch funkc na konci pruky).
Nov lze definovat etzcov promnn a ve verzi Professional meme vyuvat

i nov vestavn funkce pro prci s tmito uitenmi promnnmi
(viz. kap. 4.2.3).
Nov filtry pro vstup a vstup dat, zajiujc spoluprci se soubory z Excelu,
MATLABu a s ASCII soubory (viz. kap. 9).
Nov verze Mathcadu podporuje techniku OLE - vkldn a propojovn objekt

(viz. kap. 7.6.3).
Nov elektronick pruka (Resource Center), kter obsahuje krom dvjch

nvod k vpotm a tabulek (nyn jet rozench) i vod do statistickch loh
a monost jejich een pomoc Mathcadu (viz. kap. 15.1).
Nov monosti vyuit pmho pipojen na Internet.
Pi programovn (pouze u verze Professional) jsou k dispozici nov pkazy,

meme vyut ivch symbolickch vraz a definovat vlastnch chybov
hlen (viz. kap. 13).
Ve verzi Professional je zcela nov programov modul MathConnex, kter

umouje vytvet projekty toku dat mezi aplikacemi (viz. kap. 14).
3.
Co byste m li v d t, ne za nete
3.1
Prce s p ru kou
Dodvny jsou t i verze programu. Mathcad Student, Standard a Professional.

N kter popisovan funkce se vyskytuj pouze u verze Mathcad Professional a
v textu na to vdy upozornme.
P i psan p ru ky jsme se snaili dodret nsledujc konvenci:
nzvy prom nnch, jmna funkc a chybov hlen (v textech) - typ psma Italic,
klvesy nebo tla tka - psmo Bold Courier New,
poloky menu stejn jako ostatn vznamn slova - Bold.
Hovo me-li v p ru ce o klepnut resp. taen my, je mn no klepnut levm

tla tkem myi resp. taen se stisknutm levm tla tkem myi. P i pouit pravho
tla tka na to vdy vslovn upozornme.
P i psan matematickch vraz se nepou mezery. Mathcad si sm sprvn dopln

mezery tak, aby napsan vztah hezky vypadal. Pokud je t eba stisknout mezernk,
pouijeme v p ru ce pro tuto klvesu standardn vraz Space.
Doporu ujeme pouvat p ehled poloek menu a tla tek na zv r p ru ky, kde
jsou odkazy na kapitoly, ve kterch podrobn ji vysv tlujeme ur it poloky nebo
tla tka.
V dnm p pad si ne inme nrok na plnost. Pokud chcete o popisovan

zleitosti vce informac, je t eba se obrtit na manul nebo npov du (Help)
programu.
V p ru ce p edpokldme, e uivatel zn zkladn matematick symboly, pojmy

a postupy.
Poznmka: Ve vjime nch p padech se m e stt, e v p klad nebude pracovat

stejn jako p klad uveden na obrzku v p ru ce. To m e bt zp sobeno tm, e
p klad na obrzku vyuv n kter definice z p edchozch p klad .
Co byste mli vdt, ne zanete
3.2
Ne napete prvn vztahy
Po sput n Mathcadu se objev przdn strnka, kter p ipomn textov editor.

Prvn zdn klame. Nejd ve si musme uv domit, e Mathcad nepracuje s dky,
ale s oblastmi (Regions), kter rozmis ujeme na pracovn ploe. Obsahem oblasti
m e bt matematick vraz, text nebo graf. Tyto oblasti se sm p ekrvat.
S tm souvis pom rn ast za te nick chyba, kdy vraz, kter na pracovn ploe
zdnliv pokra uje, je ve skute nosti sloen ze dvou oblast, kter Mathcad chpe
jako dva nezvisl vrazy. Kontrolujte, zda je objekt, kter tvo te nebo upravujete,
vdy cel v rme ku. Odlin je t tvar kurzoru:
erven mal k ek znamen, e hodlte umstit na pracovn plochu novou

oblast,
jin kurzor (modr skobi ka, erven svisl rka) znamen, e se chystte pst
do ji existujcho objektu, tj. vrazu, grafu, textu. (Cel objekt je v tom p pad
uzav en do rme ku.)
Chcete-li od sebe odd lit p ekrvajc se oblasti, pouijte poloku menu Format,
Separate Regions. Jestlie vm sti ji vytvo ench objekt dky p edchozmu
p ekryt kamsi zdnliv zmizely, nebo po vymazn z staly sti objekt na
obrazovce, m ete ve napravit stisknutm klves Ctrl R (Refresh).
Oblasti m eme mazat, p esouvat po pracovn ploe, koprovat podle standardu

Windows.1 Najdeme zde znm poloky menu Edit - Delete, Cut, Copy a Paste a
znm tla tka na nstrojov lit . Polohu lit m eme m nit taenm my a lity
skrt i znovu zobrazit pomoc poloky menu View - Toolbar, Format Bar a Math
Palette. Funguj i dal standardn, typick funkce pro aplikace pod Windows, kter
v tto stru n publikaci z pochopitelnch d vod opomineme. M ete je najt
v p ru kch o Windows.
Odlin jsou sady tla tek (Math Palette), kter se otvraj klepnutm my a obsahuj
pot ebn matematick nstroje (viz. obr. 1).2 Nej ast ji uvan sady m eme
taenm my rozmstit na vhodn msta obrazovky. Mathcad si jejich polohu
pamatuje a p i p tm otev en je najdeme na stejnm mst .
obr. 1
Dal informace viz. kap. 7 - prava dokumentu.

est sada (nstroje potebn k programovn) se vyskytuje pouze ve verzi Mathcad
Professional.
Sou st Mathcadu je elektronick p ru ka (Resource Center), kde najdete

zajmav informace, vukov program, p klady vpo t a adu uite nch vzorc ,
fyziklnch a technickch konstant. Mte-li p stup na s , m ete hledat informace
na Internetu, nap . na WWW serveru firmy MathSoft, kde jsou umis ovny aktuln
zprvy o Mathcadu (viz. kap. 15.1).
4.
Jednoduch vpoty
4.1
Mathcad jako lep kalkulaka
Nejprve se budeme zabvat vrazy sloenmi z sel. Pi psan sel, zkladnch

matematickch opertor a funkc je asi nejrychlej pouvat sadu tlatek, kter je
ukryta pod ikonou
. Meme samozejm pout i klvesnici.
Nsledujc pklad je vytvoen sekvenc tlatek 1+2

3= . Vsledek je doplnn po
stisku = (lze pout tlatko v sad nebo pslunou klvesu).
obr. 2
2
3
= 1.667
Po zmn vrazu se vsledek automaticky pepot (pi umstn kurzoru mimo

oblast nebo ihned po stisku klvesy F9).
Dvoj klepnut my na vslednou hodnotu umon nastavit formt sel, nap.
zobrazovan poet desetinnch mst.1
Vimnte si, e Mathcad pracuje s desetinnou tekou a nikoliv rkou.
Pi psan vztah se nov verze Mathcadu chov obdobn jako textov editor. Pokud
jste kurzorem ve vrazu a stisknete mezernk, zjistte, e kurzor zmn svoji velikost
a ozna tak st vrazu. Cyklicky meme mnit velikost kurzoru dalmi stisky
mezernku. Po pidn opertoru se kurzor (skobika) chov jako zvorka.
Snadno to pochopme na nsledujcm pkladu. Chceme k vrazu na obr. 2 pist
dal zlomek, napklad 1/3. Umstme svislou st kurzoru za slo 3 (my nebo
ipkami vlevo - vpravo), stiskneme Space+1
3 Enter a dostaneme nsleduj
vsledek:
obr. 3
1
=2
V poloce Displayed Precision jsou standardn nastavena ti msta, co nem vliv na

skutenou pesnost vpot. Avak pokud bychom chtli vsledky koprovat, bere se
v vahu jen zobrazen poet desetinnch mst.
Jednoduch vpoty
Tmto zpsobem meme dodaten pidat opertor i ped vraz, je-li kurzor
umstn vpedu. Pro plnost si mete tak vyzkouet, co by se stalo, kdybyste
mezernk nestiskli. Chybn napsan sti vztah je samozejm mono opt vymazat
klvesou BkSp.
Vpoet meme dle zkomplikovat napklad tak, e vcensobnm stiskem
mezernku uzaveme mezi editovac ry kurzoru cel vraz, kter pak umocnme i
odmocnme. Tlatka pro mocninu a odmocninu najdete tak v sad pod ikonou
obr. 4
1
= 1.414
Ve stejn sad tlatek je i nkolik zkladnch funkc. Na zvr pruky pp.

v npovd (Help) pak najdeme mnostv dalch funkc, kter meme do vzorce
dopsat run nebo pout poloku menu Insert, Function i tlatko
. Argumenty
funkce mus bt vdy v zvorce. Do vzorc pite jen kulat zvorky, na hranat se
zmn podle poteby automaticky. Napklad:
obr. 5
sin 1
= 0.988
obr. 6
1
sin
4.
3
= 0.081
Pi psan sloitjch vraz je mon nejprve umstit matematick opertory a

operandy doplnit na pslun msta pozdji.
Pro imaginrn jednotku v komplexnch slech meme pout buto i nebo j, ob
znaky lze libovoln kombinovat a od sla je neoddlujeme dnm matematickm
opertorem. Pokud chcete napsat nap. 5+i, je nutn napsat 5+1i. Je mon t
pouvat tlatko
v sad pod ikonou
Jednoduch vpoty
Shrme nejastj matematick operace, odpovdajc klvesy a tlatka ze sady

operace
tlatko
klvesa
stn
odetn
nsoben
dlen
umocnn
xy
odmocnn
vypsn
hodnoty
4.2
Vpoty s promnnmi
Kdy jsme probrali prci s selnmi vrazy, postupme dle k promnnm.
4.2.1
Nzev prom nn
Nzev promnn me bt tvoen libovolnm potem psmen vetn kombinac

s eckou abecedou a me obsahovat i sla (nikoliv na zatku). Stiskneme-li pi
tvorb promnn klvesy Ctrl Shift P, dostaneme se do tzv. textovho reimu,
kurzor zerven a meme pouvat i dal klvesy (%, ^, * apod.), kter ztrc svj
matematick vznam, dokud nestiskneme opt Ctrl Shift P.
, pehled vech psmen
Nejpouvanj eck psmena jsou v sad pod ikonou
eck abecedy a jim odpovdajcch klves naleznete pak v poloce menu Help,
Mathcad Help - Keyboard help, Greek letters. Na eckou obdobu se zmn
pedchoz psmenko po stisku klves Ctrl G.
Ctte-li, e z estetickho hlediska by vae promnn mla obsahovat index (nap.
Rax), napite jej nzev (R), potom stisknte . (teku) a pak psmena nebo sla,
kter maj tvoit index (ax).
Pozor! Mathcad rozliuje nejen psmena mal a velk, ale i jejich pouit styl.2
2
Vestavn promnn a funkce jsou definovny pro vechny styly.
Jednoduch vpoty
10
4.2.2
Pouit zkladn typ rovntek
V potai hodnota promnn zaujm pamov prostor o velikosti minimln

32 bit. U vs mon napad, e budeme potebovat prostedky jak pro zpis do
tohoto pamovho prostoru, tak pro vpis hodnoty z pamti.
Prostedkem pro zpis je piazovac rovntko := , kter dostaneme po stisku :
(dvojteky) na klvesnici nebo tlatka s tmto typem rovntka v sad pod
ikonou
Rovntko pro vpis hodnoty = jsme si ji vyzkoueli v pedchozch vpotech.
V nsledujcm pkladu do promnn a vlome vsledek vpotu (viz. obr. 7)

a nsledn nechme vypsat hodnotu promnn a (viz. obr. 8).
obr. 7
obr. 8
a =2
S promnnmi, kterm jsme piadili hodnotu (slem nebo vpotem), meme dle
operovat. Napklad:
obr. 9
c =4
1 d =9
Kdybychom pouili promnnou dve, tzn. vlevo nebo nad mstem, kde j bude
piazena urit hodnota, zabarvila by se neznm promnn erven a objevilo by
se chybov hlen: This variable or function is not defined above (tato promnn
nebo funkce nen ve definovna).3 Pokud bychom se zeptali na hodnotu takov
promnn, zmn se automaticky rovntko pro vpis hodnoty na rovntko
piazovac.
Jinak je to u tzv. globlnho rovntka, kter dostaneme stisknutm tlatka

v sad pod ikonou
Dal informace o chyb dostaneme vdy po stisku klvesy F1 (kontextov npovda).
Jednoduch vpoty
11
Pokud pouijeme pi vkldn hodnoty do promnn msto piazovacho rovntka

globln, plat tato definice ji od zatku dokumentu a promnnou meme
pouvat, i kdyby byla definovna a na posledn strnce.
Globln rovntko vyuvme s vhodou v ppadech, kdy je dokument dlouh a pi
zmnch vchozch hodnot se nechceme neustle pesouvat od zatku k vsledkm
a zpt. Vchoz hodnoty je mono zadat pomoc globlnho rovntka na konci
dokumentu pobl vsledk.
Na obr. 10 vidme krom pouit globlnho rovntka i definici promnn hor
pomoc jedn z mnoha funkc Mathcadu - podmnkov funkce if.
Tato funkce m v zvorce vdy ti argumenty oddlen vzjemn rkou. Na prvnm
mst je podmnka - libovoln rovnice i nerovnice.
V rovnici bychom pouili tvrt typ rovntka - podmnkov rovntko
(viz. obr. 12), kter dostaneme po stisku tlatka
(Boolean Equals) v sad pod
. Znaky nerovnosti a znamnko nerovn se najdeme tamt.4
ikonou
Pokud je podmnka splnna, nabv funkce if hodnoty, kterou m vraz na druhm

mst, pokud nen splnna, m funkce hodnotu tetho argumentu. Vrazy mohou bt
jakkoli sloit, dokonce mohou obsahovat i dal funkci if, a tak definici promnn
mnohonsobn vtvit. Pro takov ppady je vak pehlednj pout programovac
nstroje.
obr. 10
hor
hor
if glob < 5 , ,
2
cos ( x) dx = 1
0
glob 4
Tlatko potebn pro zadn uritho integrlu najdeme pod ikonou
Hodnoty promnnch mohou bt kdykoli pedefinovny, a to i hodnoty dan

globlnm rovntkem. Nov hodnota promnn pak plat pro nsledujc vzorce,
kter jsou v oblastech dle na strnce, tj. vpravo nebo pod novou definic promnn.
Napklad:
obr. 11
a
4
3a
20
Podmnkov rovntko m ir uplatnn, ne je zde uvedeno - viz. kap. 11.2 a 12.2.
Jednoduch vpoty
12
Povimnte si, e soust definice promnn me bt i jej pedchoz hodnota. Dle

si meme vimnout, e mezi konstantou a promnnou nemusme stisknout
znamnko * tak, jak jsme zvykl z bnch zpis.
4.2.3
et zcov prom nn
Do promnn lze vloit v nov verzi Mathcadu i etzec znak. Meme pout
psmena, sla, interpunkn znamnka, mezery, ale i speciln znaky pomoc ASCII
kd. etzec znak zadvme vdy v uvozovkch a pi vypsn hodnoty promnn
se zobraz rovn v uvozovkch (viz. obr. 12). Mathcad Professional m k dispozici
i nkter funkce pro prci s etzcovmi promnnmi (viz. pehled vestavnch
funkc na konci pruky).
obr. 12
cesta
slo
x
"c:\work\Vlada\data.txt"
"24383186"
chyba
pevrcen_hodnota
cesta = "c:\work\Vlada\data.txt"
slo = "24383186"
"nelze delit nulou !"

if x 0 , chyba ,
1
x
pevrcen_hodnota = "nelze delit nulou !"

Pomoc vestavn funkce error(hlaseni) by napklad lo elegantnji nadefinovat
chybov hlen v pedchozm pkladu (viz. kap. 13.5.4).
etzcov promnn mohou bt pouity jako argumenty nkterch funkc i jako
prvky vektor i matic.
Jednoduch vpoty
13
4.3
Opravy vztah
Na zvr nkolik rad, jak v nov verzi Mathcadu provdt bn opravy ji

napsanch vztah (dal podrobnosti viz. kap. 7):
Chybn napsan sti vztah vetn opertor, zvorek i rovntka je mono opt
vymazat klvesou BkSp (vlevo od svisl sti kurzoru) nebo Del (vpravo od
kurzoru).
Chcete-li rychle zmnit st vztahu, oznate tuto st taenm my (podbarv se

ern) a zante pst sprvn znn vztahu.
Chcete-li dodaten aplikovat funkci na vraz, stisknte nkolikrt mezernk

tak, abyste kurzorem oznaili cel vraz, vyberte pslunou funkci z tabulky pod
ikonou
a stisknte tlatko OK.
Je zejm, e na zklad pedchozch pklad mete eit velk mnostv

matematickch a technickch problm. Jak u asi tute, Mathcad vak um o nco
vce.
Jednoduch vpoty
14
5.
Prce s jednotkami
Vichni vme, jak snadno dojde ke zbyten chyb. Doporuujeme proto tam, kde je
to mon, pouvat jednotek. Mathcad bude automaticky provdt rozm rovou
kontrolu vztah a zrove si uetme p evd n palc na metry, kon na kilowatty,
gram na slugy atd.
Zjednoduen eeno: Pi pouit Mathcadu nemusme umt pevdt jednotky a

nemusme ani znt pevodov vztahy. Do zadn uvedeme hodnoty v jakchkoli
jednotkch a vsledky dostaneme v jednotkch, kter poadujeme.
Jak je vidt z obrzk, jednotky lze pout tak, e jimi vynsobme dan slo nebo
promnnou. V nov verzi Mathcadu nen nutn mezi slem a jednotkou uvdt
dn opertor (viz. obr. 15).
5.1
Rozm rov kontrola
Program nepovol nap. stat metry a sekundy - nahls The units in this expression
do not match (jednotky v tomto vrazu jsou nekompatibiln) a erven vyzna
problmov veliiny. Na druh stran povol stat teba palce s milimetry a
vsledek vype v zkladnch jednotkch zvolen soustavy (standardn je
nastavena soustava SI - m, kg, s, A, K, cd, mol).1
obr. 13
Vybereme-li poloku menu Math, Options, Unit System, meme zvolit soustavu
MKS (m, kg, sec), CGS (cm, gm, sec) nebo U.S. (ft, lb, sec).
Prce s jednotkami
15
5.2
Pouit vestav nch a uivatelskch jednotek
V Mathcadu je velk poet vestavnch jednotek. Vloit jednotku z jejich seznamu

mete pomoc ikony
na nstrojov lit, pp. klvesami Ctrl U nebo pomoc
menu Insert, Unit. Kurzor mus bt na mst, kam chcete jednotku vkldat.
Odpovdajc znaku jednotky (pokud ji znme) meme na pslun msto vypsat
i run pomoc klvesnice.
Jak ji bylo eeno, vsledek vpotu se zobraz vdy v zkladnch jednotkch
soustavy. Za tmto vsledkem se vak objev ern tvere ek (viz. obr. 14), kde
meme vloit nebo vypsat nmi poadovanou jednotku (nap. watthodiny).
Vsledek se automaticky pepot v nov jednotce (po umstn kurzoru mimo
oblast nebo ihned po stisku klvesy F9).
Pi zmn jednotky posta 2x klepnout my na msto, kde m bt nov jednotka

umstna. Tm oteveme seznam jednotek stejn veliiny a vybereme jednotku
novou.
obr. 14
Stejn jako bnou promnnou si meme nadefinovat i jednotku vlastn, kter nen
v seznamu vestavnch jednotek. Na nsledujcm obrzku definujeme vlastn
(uivatelskou) jednotku kN a pouvme ji dle pi vpotech.
obr. 15
kN
1000 N
hm
10 kg
10
m
s
hm. a
0.1 kN
Povimnte si, prosm, e msto obvyklho m pro hmotnost jsme pouili hm, jeliko
m je z hlediska Mathcadu promnn s hodnotou 1 metr a nen vhodn ji
pedefinovat.2
Pozor t na konstanty e, g, a jednotky s, A, C, G, H, J, K, L, N, R, S, T, V, W, .
Prce s jednotkami
16
6.
Texty
Mathcad nen textov editor. P esto zde m eme snadno pst rozshl poznmky
k provd nm vpo t m. Text jako kad jin objekt je umst n v ur it oblasti
(viz. kap. 3.2) a od matematickch vraz se p i standardnm nastaven li mimo
jin fontem.
6.1
Vkldn text
Nejjednodum zp sobem m eme textovou oblast do dokumentu vloit stiskem

klvesy " nebo v poloce menu Insert zvolme Text Region. Na mst kurzoru se
vytvo oblast, kter roste spolu s psanm textem. ku oblasti m eme stanovit
stiskem klves Ctrl Enter. Na rozdl od ostatnch objekt se po stisknut klvesy
Enter dostaneme na dal dek stejn textov oblasti. Chceme-li oblast opustit,
klepneme my mimo ni nebo stiskneme Shift Enter.
Pokud zapomeneme vloit textovou oblast a za neme pst, zm n se prom nn na

text ihned po stisku mezery mezi slovy, kter je v nzvu prom nn nep pustn.
6.2
pravy text
N kter monosti, kter mme p i prci s textem, vidme na formtovac lit .

Vybereme-li taenm my ur itou st textu, m eme zm nit jej styl, font, velikost,
podtrhnout ji atd. (viz. obr. 16). Dal monosti mme, pokud zvolme poloku menu
Format, Text (nap . umstit vybranou st jako doln i horn index). Vechen
ostatn text v celm dokumentu zm nme, pouijeme-li poloku menu Format, Style
a modifikujeme styl, na kterm byly texty zaloeny. Pomoc tto poloky m eme
vytv et i vlastn nov styly, kter pak ulome do ablony (viz. kap. 7.4).
Mazn, p esouvn a koprovn vybranch st text i celch textovch oblast se

provd zp soby b nmi ve Windows. Stejn jako u matematickch vztah lze pro
hledn a zm nu ur itho et zce znak pout poloky menu Edit, Find p p.
Replace.
Texty
17
6.3
Vkldn matematickch vztah do text
V Mathcadu je mono pst i texty s vloenmi ivmi vztahy. Postup je

nsledujc:
Klepneme my na msto, kam chceme umstit text a vytvo me textovou oblast
nap . stiskem klvesy ",
napeme text, do kterho budeme vztahy vkldat,
umstme kurzor do textu tam, kde m bt vztah a zvolme poloku menu Insert,
Math Region,
vytvo me poadovan matematick vztah a klepneme my mimo oblast.
Tento postup m eme pout i p pad , jestlie chceme p i psan text vyuvat
symboly z palet matematickch nstroj .
Chceme-li do textu umstit ji existujc vztah, m eme ho na pot ebn msto vloit
p mo z clipboardu pomoc p kazu Paste, ani bychom pouili poloku menu
Insert, Math Region.
Ozna en matematick vztah je mon z textu odstranit pouitm poloky menu

Edit, Delete.
Na obrzku vidte ukzku text

vloench vztah .
s r znm formtem a v zv re n v t pouit
obr. 16
Vpoet prmru a obvodu kruhu dan plochy
2
20. cm
4. S
plocha kruhu
o
.d
vztahy pro pr m r a obvod
Hledan pr m r d = 50.463 mm a obvod kruhu o = 158.533 mm
Texty
18
7.
prava dokumentu
7.1
Vb r st dokumentu
Rozliujeme dva zkladn zp soby ozna en st dokumentu:
Pokud se nachzme kurzorem ve vrazu, ozna me n kolikansobnm stiskem

mezernku jeho st nebo cel objekt pomoc editovacho kurzoru (skobi ky).
Vyzkouejte si t funkci klvesy Insert.
Taenm my se stisknutm levm tla tkem p es objekty ozna me st p p.

cel objekt ern (pokud se kurzor na za tku nachzel v tomto objektu) nebo
ozna me vce objekt pomoc rkovanch rme k (pokud byl kurzor mimo
objekty).
Poznmka: Pouijeme-li tento posledn zp sob na osam l objekt, provede se jeho

ozna en editovacm kurzorem, co bv n kdy rychlej ne n kolikansobn
stisknut mezernku.
Vce objekt m eme ozna it i jinmi zp soby:
Klepneme my na dva r zn objekty v dokumentu se stisknutou klvesou

Shift. Uzav eme tak do rme k i vechny objekty, kter se nachzej mezi
nimi.
Postupnm klepnutm my na objekty se stisknutou klvesou Ctrl je mono

vybrat vce objekt , kter spolu nesoused.
Vechny objekty m eme ozna it, pouijeme-li poloku menu Edit, Select All.
prava dokumentu
19
7.2
pravy vybranch st
Pokud klepneme my do objektu, vykresl se kolem n j rme ek. Potom m eme:
P esunout objekt na jin msto taenm my za okraj (my kurzor m tvar

ru i ky),
m nit velikost graf a textovch oblast taenm za chytky na rme ku (my

kurzor m tvar dvojit ipky),
m nit n kter vlastnosti objektu. Zvolme-li poloku menu Format, Properties,

je mono oblast barevn zvraznit (Highlight Region), u matematickch vztah
m eme nap . nechat provst symbolickou optimalizaci p ed numerickm
vpo tem (Enable Optimization) - viz. kap. 12.4.6 nebo vztah do asn ignorovat
(Disable Evaluation). V textov oblasti lze m nit styl psma, u graf zvolit v ez
nebo zji ovat sou adnice bod - viz. kap. 10.1.3.
Vechny zp soby ozna en (viz. kap. 7.1) umo uj p esun a koprovn vb ru

standardnmi zp soby: Pomoc poloek menu Edit, Cut p p. Copy a Paste, pomoc
odpovdajcch ikon na nstrojov lit a v nov verzi Mathcadu je pro tento
el k dispozici i prav tla tko myi. K vymazn vb ru m eme pout poloku
menu Edit, Delete.
Editovac kurzor umo uje navc taenm my p esunout ozna en sti objekt
se stisknutou klvesou Shift a koprovat s klvesou Ctrl. Vrazn tak urychlme
psan matematickch vztah . (M e se stt, e v n kter star neopraven verzi
Mathcadu nebude fungovat.) Jak je popsno v kapitole 4.1 a 4.3, pouvme
editovac kurzor i pro p idn matematickho opertoru za nebo p ed ozna enou st
vrazu a pro opravy vztah (nap . dodate nou aplikaci funkce). Vyuijeme ho tak
p i symbolickch vpo tech (viz. kap. 12.2).
ern ozna en sti objekt umo uj rychl opravy. Jak je zvykem ve

Windows, sta za t pst sprvn vraz i text.
rkovan rme ky umo uj navc p esun objekt nejjednodum zp sobem

- my kurzor umstme do jednoho z rme k (zm n se na ru i ku) a taenm my
p emstme rme ky na novou pozici. Zarmovan objekty je mono zarovnat
pomoc ikon
a
klvesou Delete.
na nstrojov lit . Obsah rme k
prava dokumentu
m eme vymazat
20
7.3
Vzhled strnky
P i prav dokumentu pot ebujeme asto kv li p ehlednosti p idat resp. zruit

voln dek. Toho doshneme pomoc klves Enter resp. BkSp nebo Del.
Okraje, velikost a orientaci papru nastavme p ed tiskem dokumentu pomoc

poloky menu File, Page Setup. V tina prac v Mathcadu bv uspo dna tak, e
vlevo (obvykle na viditeln sti obrazovky) jsou umst ny nejd leit j objekty
- nadpis, dan hodnoty, vysv tlujc texty, grafy, vsledn hodnoty. Vpravo
(zpravidla mimo obrazovku) pak jsou uvedeny vlastn vpo tov vztahy, asto velice
komplikovan, avak v p pad pot eby si je m eme snadno prohldnout
i poopravit.1
S uvedenm uspo dnm souvis zvltn vznam pravho okraje dokument . Proto
si v poloce menu File, Page Setup m eme vybrat, jestli chceme tisknout pouze
objekty vlevo od nastavenho pravho okraje (Print single page width), nebo tisknout
celou ku strnky a k rkovanmu okraji danmu velikost a orientac papru.2
Vzhled hlavi ky a paty strnky m eme upravit pomoc poloky menu Format,
Headers/Footers.
7.4
ablony
Vytvo enou hlavi ku, zvolen okraje, vlastn styly nadefinovan pomoc poloky
menu Format, Style p p. Equation, hodnoty vestav nch prom nnch, seln
formt vsledk , zvolenou soustavu jednotek, nastaven barev, texty, vztahy a grafy,
kter chceme mt i v jinch dokumentech, m eme uloit jako ablonu. Zvolme
poloku menu File, Save As, vybereme umst n souboru (adres Template), typ
souboru (Mathcad Template) a zvolme nzev ablony.
Chceme-li potom otev t nov dokument zaloen na tto ablon , zvolme poloku
menu File, New a vybereme ze seznamu ablon. Stejn jako jin soubory m eme
otev t i vytvo en ablony a provst p padn zm ny. ablony v Mathcadu maj
p ponu .mct.
To je podle ns jedna z hlavnch pednost vpot vytvoench v Mathcadu oproti

vpotm vytvoenm nronjm a pro uivatele neprhlednm programovnm.
2
Pokud vak nkter sti vztah peshnou i rkovan okraj, budou vytitny
samostatn na zvr dokumentu.
prava dokumentu
21
7.5
Uzam en dokumentu
Ur en dky dokumentu lze uzamknout, a tak je chrnit p ed zm nami jinch

autor . Postup je nsledujc:
Umstme kurzor na voln msto a zvolme poloku menu Format, Lock

Regions, Set Lock Area,
na obrazovce se objev horn a doln hranice (viz. ipka na zme ku)

uzamykateln oblasti, kterou m eme na pot ebn msto p esunout jako ostatn
objekty v Mathcadu (viz. obr. 17),
p emstme kurzor do oblasti, kterou chceme uzamknout,
zvolme poloku menu Format, Lock Regions, Lock Area a v p pad pot eby
vybereme heslo (password). Pozor! Rozliujte mal a velk psmena.
obr. 17
Uzam enou oblast vidme na obr. 18. Nyn zde nem eme provd t dn zm ny,
pouze koprovat vztahy z tto oblasti ven.
obr. 18
Oblast, ve kter se nachz kurzor, lze op t odemknout pomoc p kazu menu

Format, Lock Regions, Unlock Area a vypsnm p p. hesla.
Uzamknout p ed zm nami lze i jeden samotn vztah pomoc poloky menu Format,
Properties. (M e se stt, e v n kter star neopraven verzi Mathcadu nebude
fungovat.)
prava dokumentu
22
7.6
Vytvo en vazeb s jinmi dokumenty
7.6.1
Hyperlink
S jakmkoliv objektem ve vytv enm dokumentu, nejlpe s ur itm slovem v textu,

lze svzat jin, ji d ve vytvo en a uloen dokument. Pokud potom dvakrt
klepneme my na tento objekt, svzan dokument se otev e. Vazbu vytv me
nsledujcm zp sobem:
Ozna me objekt, se kterm bude druh dokument svzn, nap . dvakrt

klepneme my na ur it slovo v textu (nejlpe v textu bez vloench
matematickch vztah ),
zvolme poloku menu Insert, Hyperlink, New a otev e se okno, kde zadme
adresu dokumentu (path nebo URL), kter m bt svzn s vybranm objektem
naeho dokumentu,
m eme vyplnit hlen, kter se m objevit na stavovm dku, kdy podrme

my nad vybranm objektem (Message that appears on the status line when mouse
is over link),
stiskneme tla tko OK.
Vybran slovo se zobraz tu n a podtren .3 Svzan dokument bychom u nem li

nikam p esouvat, aby zadan adresa stle odpovdala. Pokud te umstme my
kurzor nad objekt, objev se na dku zprv dole na strnce zvolen hlen. Kdy
dvakrt klepneme my na ozna en slovo, svzan dokument se op t otev e. Tuto
vazbu s vybranm objektem lze upravit pomoc poloky menu Insert, Hyperlink,
Edit a zruit pomoc poloky menu Insert, Hyperlink, Erase.
U jinho objektu (matematick vztah, graf) bychom bohuel zmnu ve vzhledu

nezaznamenali a navc by se zmnila pvodn funkce dvojho klepnut na objekt
(nap. u graf formtovn).
prava dokumentu
23
7.6.2
Odkaz (Reference)
Do vytv enho dokumentu m eme vloit odkaz na jin dokument pomoc poloky
menu Insert, Reference. Tak lze vyut vechny definice prom nnch a vpo tov
vztahy, kter jsou uvedeny v tomto vloenm dokumentu, ani bychom museli druh
dokument otvrat, vztahy koprovat atd.
Dokument se zobraz ve form ikony s uvedenou adresou. Definice z vloenho

dokumentu je mon vyuvat vpravo i pod touto ikonou. S ikonou m eme
zachzet stejn jako s jinmi objekty. Pokud na ni dvakrt klepneme my, dokument
se otev e a m eme provst p padn zm ny.
7.6.3
Vkldn a propojovn objekt (OLE)
Do dokumentu m eme vloit objekty z aplikac, kter podporuj techniku OLE.

Provst to m eme bu pomoc poloky menu Insert, Object nebo Edit, Copy
(v p vodn zdrojov aplikaci) a Edit, Paste Special (v Mathcadu). Obdobn lze
vloit objekt z Mathcadu do jinch aplikac.
Objekt vloen tmto zp sobem do vytv enho dokumentu je mon editovat

v p vodnm programu. Posta na n j dvakrt klepnout my (Object Embedded).
Pokud vkldme ji uloen soubor (Create from File) a zakrtneme poloku Link,
vytvo se navc propojen s p vodnm programem a veker zm ny, kter tam
provedeme, se projev i na vloenm objektu (Object Linked). Zm ny v propojen je
mono provd t pomoc poloky menu Edit, Links.
prava dokumentu
24
8.
Posloupnosti, vektory a matice
Posloupnosti, vektory a matice jsou uiten matematick nstroje. V Mathcadu je

asto pouvme napklad k rychlmu zpisu velkho potu vztah s promnnmi
parametry, ke zpracovn namench hodnot, k vpotm linernch soustav rovnic
a zejmna pro vykreslovn graf.
Pi prci s vektory a maticemi je dobr umt zadat promnnou s uritm rozsahem
hodnot (Range Variable).
8.1
Definice prom nn s ur itm rozsahem

hodnot
Pomoc sekvence klves i:0;5 piadme promnn i posloupnost celch sel

od 0 do 5 a pouijeme ji pozdji pi vytven vektor. Msto klvesy ; meme
pout tlatko
ze sady nstroj pod ikonou
. O hodnot promnn i se pak
pesvdme sekvenc i = . Obdobn to provedeme i s promnnou j. Vsledek akce
vidme na obr. 19.
obr. 19
i
0 .. 5
i
0
1
2
3
4
5
1 .. 4
j
1
2
3
4
S tmito posloupnostmi te meme dle pracovat. Nejastji je asi pouijete jako

indexy vektor.1 Vyskytne-li se promnn s uritm rozsahem hodnot
v matematickm vrazu, Mathcad vye vraz pro kadou hodnotu posloupnosti.
Kdy zadvme promnnou, jej hodnoty tvo cel sla s krokem jedna,
peme pouze prvn a posledn len posloupnosti (viz. obr. 19).
V dalch pkladech kapitoly 8 budeme promnn i a j definovan na obr. 19 vyuvat

a nebudeme je pokad znovu definovat !
25
Pokud bychom potebovali promnnou, kde mezi hodnotami nen krok jedna
(nap. u graf), uvd se za prvnm lenem jet druh len posloupnosti (nikoliv
krok), oddlen rkou (viz. obr. 45).
Pokud maj hodnoty jednotku, nemusme ji pst jako v pedchoz verzi Mathcadu
za kad slo (viz. obr. 47).
8.2
Vektory
8.2.1
Indexovan prom nn
pod ikonou
Indexovan promnn tvome pomoc klvesy [ , nebo tlatkem

.
astou chybou je zmna indexu danho tmto zpsobem a indexu vytvoenho

pomoc teky (viz. kap. 4.2.1). Index vytvoen pomoc teky je spe estetickou
zleitost pi volb nzvu promnn a Mathcad ho za index nepovauje:
obr. 20
F1
F1
100 . N
200 . N
100
0
100
F1
F1
100 N
200 N
indexovan prom nn
kosmetick index
Promnnou vytvoenou sekvenc klves F.1 bere Mathcad jako skalrn promnnou
s nzvem F teka 1, naproti tomu promnnou danou sekvenc F[1 (na obrazovce
vypad tm shodn) chpe jako druh prvek vektoru F. Prvn prvek m toti
standardn index nula (viz. kap. 8.2.2).
Pokud pedchozm prvkm vektoru nepiadme dn hodnoty maj standardn
hodnotu nula (viz. obr. 20).
26
8.2.2
Zm na indexu prvnho prvku pole
Jestlie chcete, aby prvn dek i sloupec vektor a matic ml index 1, zavete
promnnou s nzvem ORIGIN a piate j hodnotu 1. Obecn mete zvolit
jakkoliv cel slo (tedy i zporn). Standardn m tato promnn hodnotu 0.
Zmnu standardn hodnoty je mono provst, pokud zvolte poloku menu Math,
Options a vyberete Built-in Variables.
Postup pi zmn indexu prvnho prvku pole je vidt na obr. 33 nebo na obr. 36.
8.2.3
Zadvn vektor
Vektor me bt vytvoen vpo tem.
Na obr. 21 vidte definici vektoru s nzvem sinus, kde jednotliv prvky vektoru
(s indexem 0 a 5) jsou hodnoty vypoten z funkce, do kter vstupuje tak
posloupnost sel i definovan na obr. 19
obr. 21
0
0.588
sinusi
i
sin .
5
sinus =
0.951
0.951
0.588
0
Pro nzornost uvedeme dal pklad, ve kterm nejprve nadefinujeme vektor moc
a potom sekvenc klves mocsin[i:moc[iSpace*sinus[i vytvome nov
vektor s nzvem mocsin jako souin prvk dvou vektor (moc a sinus) se stejnm
indexem i :
27
obr. 22
moci
moc =
0.588
mocsin i
moci. sinus i
mocsin =
3.804
8.56
16
9.405
25
3.062 10
15
Na tomto pkladu vidte dsledek zaokrouhlovac chyby u poslednho prvku

(s indexem 5) vektoru mocsin, kde msto nuly dostvme slo nule se blc.2 Jak ji
bylo uvedeno (kap. 4.1), dvoj klepnut my na vsledn sla umon nastavit jejich
formt. Zde si mete vyzkouet poloku Zero Tolerance, kter se nastavuje globln
pro cel dokument. Standardn m hodnotu 15, tzn., e sla men ne 1.10-15 se ji
zobrazuj jako nuly.
Vektory nemusme samozejm tvoit vdy vpotem, ale meme je p mo
vypisovat pomoc tlatka pro zakldn matic

s jednm sloupcem.
(viz. kap. 8.3.1) jako matice
Vektory lze zadvat nap. sekvenc klves x[i:2,5,8,1,3,4

tabulky. Opt zde vyuijeme definici promnn i z obr. 19:
pomoc
obr. 23
vektor
xi
2
5
8
1
3
4
xj
5
8
1
3
8
=
tabulka hodnot
1
3
4
Na obr. 23 jsme nechali nejprve pomoc sekvence klves x = zobrazit cel zadan
vektor x a potom pomoc klves x [ j = pouze hodnoty prvk vektoru x s indexy j
(viz. obr. 19) ve form tabulky.
Chyba je zpsobena tm, e pi numerickch vpotech (na rozdl od symbolickch

- viz. kap. 12.1) bere Mathcad pedvolenou hodnotu s pesnost na pouhch 15
desetinnch mst.
28
Rozliujme tato dv zobrazen vektor . V prvnm ppad se vektor, pokud m vce

ne jedenct prvk, zobraz ve form okna s posuvnkem.3 Okno meme zmenovat
i zvtovat taenm za chytky. Druh zpsob zobrazen uvme, pokud chceme
zobrazit pouze vybran prvky vektoru a tento poet je omezen na 50 prvk. Pi
zobrazen vektor mus mt vechny prvky stejnou jednotku.
Vektor me bt obdobn jako matice vytvoen importovnm dat pomoc

nstroj uvedench v kapitole 9.
Vektor meme tak zadat p e tenm hodnot z datovho souboru pomoc

funkce READPRN("cesta") - viz. pehled vestavnch funkc na konci pruky.
8.2.4
Matematick operace s vektory
S vektory meme velice jednodue provdt vechny bn matematick operace.
Nsoben a d len ve nadefinovanho vektoru moc (viz. obr. 22) libovolnou

konstantou. Pi dlen nulou nahls Mathcad: Found a singularity while
evaluating this expression. You may be dividing by zero.
obr. 24
0
0.5
s
moc
s=
2
4.5
8
12.5
Tak s tn (resp. ode tn) a skalrn sou in dvou vektor

jednodue - stejn jako u skalr: 4
lze provst
Pokud nen v poloce menu Format, Number zakrtnuto Display as Matrix. Pokud je
tato poloka zakrtnuta, zobrazuje se vektor cel a do 200 dk.
4
Samozejm je nutno dodret stejn poet prvk u obou vektor, jinak Mathcad
nahls: The number of rows and/or columns in these arrays do not match.
29
obr. 25
0
1.588
t
moc
sinus
t=
4.951
9.951
moc. sinus
u = 22.356
16.588
25
Vektorov sou in trozmrnch vektor bychom pak provedli pomoc tlatka
v sad pod ikonou
8.2.5
Operace s jednotlivmi prvky

pod ikonou
Nejprve si meme vyzkouet funkci tlatka

se teme vechny prvky vektoru:
, s jeho pomoc
obr. 26
v
mocsin
v = 22.356
Poznmka: Sprvnost vpotu si ovte, srovnte-li tento souet prvk vektoru

mocsin (vektor souin odpovdajcch prvk vektor moc a sinus - obr. 22) se
skalrnm souinem vektor moc a sinus (viz. obr. 25). Vsledek mus bt stejn.
Pomoc tlatka
pod ikonou
meme s tat pouze n kter prvky:
obr. 27
4
mocsink = 17.964
k=3
Na obr. 26 je souet vech prvk vektoru mocsin, na obr. 27 jen souet 4. a 5. prvku
(prvk s indexem k = 3 a 4). Zmna indexu prvnho prvku viz. kap. 8.2.2.
V pkladech na obr. 26 a obr. 34 zachzme s vektory spe jako s mnoinami
prvk . Operace, kter s nimi provdme, vektorov matematika nezn.
Meme napklad p i st (resp. ode st) ke kadmu prvku libovolnou

konstantu:
30
obr. 28
2
1
w
moc
w=
2
7
14
23
Pokud chceme s vektory provdt dal operace, kter vektorov matematika

nedovoluje, musme pout tlatko
(Vectorize) ze sady pod ikonou
. Toto
tlatko nm umon provdt rzn operace (mocniny, aplikace funkc) s kadm
prvkem zvl . Pokud bychom ho nepouili, nahls Mathcad chybu: Cant perform
this operation on the entire array at once. Try using vectorize to perform it
element by element.
Na obr. 29 vytvome pomoc sekvence S:2/w Space

konstantu (dvojku) postupn vemi prvky vektoru w a
sekvenc T:moc^2 Space

prvek vektoru moc na druhou.
vektor S, kde d lme
vytvome vektor T, kde umocnme kad
obr. 29
2
w
S=
1
0.286
moc2
T=
16
81
0.143
256
0.087
625
Obdobn dostaneme vektor U, kde konstantu (dvojku) umocnme postupn

vemi prvky vektoru moc - viz. obr. 30.
Na obr. 30 vidme, e je mon dokonce vytvoit vektor V, kde postupn

umocnme prvn prvek vektoru S prvnm prvkem vektoru moc, druh prvek
druhm atd.
31
obr. 30
16
moc
U=
512
moc
V=
6.554 10
1.269 10
3.009 10
3.355 10
5
14
U vs mon napadlo, e pouitm tlatka

lohu na obr. 22 - vytvoen vektoru mocsin:
meme nyn vyeit elegantnji
obr. 31
0
mocsin
0.588
( moc. sinus )
mocsin =
3.804
8.56
9.405
3.062 10
15
Rozdlnost obou postup vidme nzorn na obr. 32 . Vsledky jsou stejn, a je tvar
vektoru sinus jakkoliv:
obr. 32
jednodussi
sinus
0 .. last ( sinus)
slozitejsi i
jednodussi =
sinusi
0.345
0.345
0.905
0.905
slozitejsi =
0.905
0.905
0.345
0.345
Obecn plat, e bychom mli pouvat spe prvn zpsob (na obr. 32 vlevo),
protoe je vrazn rychlej.
32
8.2.6
Aplikace funkc
Na pedchozm obrzku je vidt pouit jedn z mnoha funkc, kter u vektor

znme: last(a) m hodnotu indexu poslednho prvku vektoru a.
Dal destky vektorovch a maticovch funkc, kter Mathcad zn, nap. rows(a) poet dk vektoru a, cols(a) - poet sloupc, max(a) - nejvt prvek atd., najdete
na konci pruky nebo v npov d . Mete si vyzkouet:
obr. 33
ORIGIN
last( moc ) = 6
ORIGIN
rows( moc ) = 6
cols( moc ) = 1
max( moc ) = 25
rows( moc ) = 6
cols( moc ) = 1
max( moc ) = 25
last( moc ) = 5
Chceme-li aplikovat na vechny prvky postupn njakou funkci, pouijeme opt
tlatko
. Jinak se objev chybov hlen: You are trying to use an array or
range as a scalar. Press F1 for help.
Napklad k prvkm naeho vektoru sinus piteme 1 a vsledek zlogaritmujeme:
obr. 34
0
0.462
ln( sinus 1 ) =
0.668
0.668
0.462
0
33
8.3
Matice
8.3.1
Zadvn matic
Prvky matice mohou bt obdobn jako u vektor (viz. kap. 8.2.3) definovny:
vpotem,
vypsnm pomoc tlatka
importovnm dat - viz. kap. 9,
petenm hodnot z datovho souboru pomoc funkce READPRN ("cesta") - ble

viz. pehled vestavnch funkc na konci pruky.
v sad pod ikonou
Pi zobrazovn matic plat obdobn pravidla jako u vektor (viz. kap. 8.2.3).
Na obr. 35 je nejprve matice definovan vpotem (vypoctena) a potom matice
vytvoen pomoc tlatka
(vypsana).
Po klepnut my na toto tlatko se objev okno, kde zvolte poadovan poet dk

(rows) a poet sloupc (columns) budouc matice a stisknete tlatko Create.
Obdobn lze pidvat (Insert) a mazat (Delete) dky a sloupce matic ji
vytvoench. Chcete-li p idvat dky i sloupce dop edu (ped prvn dku i
sloupec), oznate pedem celou matici editovacm kurzorem (klvesa Space).
Pokud je oznaen pouze nkter prvek, pidvaj se dky a sloupce za nj a maou
se dky i sloupce oznaen a nsledujc.
Tmto zpsobem meme nadefinovat matice s maximln 100 prvky.5 Ostatnmi

zpsoby lze vytvoit matice, kter pr mohou mt dov milion prvk (max. 8
milion).
Tento problm je mon eit pomoc funkc augment nebo stack (viz. pehled
vestavnch funkc na konci pruky).
34
obr. 35
i
0 .. 2
vypoctenai, j
sin
0 .. 4
i.
cos
j.
1 0.707 0 0.707 1
2 1.707 1 0.293 0
vypoctena =
1 0.707 0 0.707 1
0.1 0.5 0.6 0.9 1.1
vypsana
1.3 1.5 1.3 0.7 0.3

0.1 0.2
2.3 1.4
Vimnte si, e indexy oznaujc jednotliv prvky matice jsou od sebe oddleny
rkou. Prvn index oznauje vdy dek a druh sloupec. Hodnota promnn
ORIGIN uruje hodnotu indexu prvnho dku a sloupce matice (viz. kap. 8.2.2).
obr. 36
ORIGIN
8.3.2
vypsana2 , 1 = 1.3
ORIGIN
vypsana2 , 1 = 0.2
Operace s maticemi
Tyt operace, kter jsme provdli s vektory, meme provst i s maticemi.

Stejnm zpsobem meme provdt vechny dovolen matematick operace nsoben konstantou, stn a odetn matic stejnho typu, nsoben dvou matic,
z nich prvn m stejn poet sloupc jako druh dk. tvercov matice meme
navc umocovat celm slem, piem umocnnm na -1 zskme matici inverzn.6
provdt i dal operace
Stejn jako u vektor meme pi pouit tlatka
(mocniny, aplikace funkc) s kadm prvkem matice zvl.
V sadch nstroj pod ikonami
a
uitench pi prci s vektory a maticemi:
najdeme jet nkolik dalch tlatek
Pi umocnn na kladn exponent n nsobme mezi sebou n pvodnch matic, pi

zpornm exponentu nsobme matice inverzn.
35
Napklad tlatko
, pomoc kterho meme s tat prvky pol - sloupce i dky
matic, pp. vechny prvky matice dohromady. Na obr. 37 vidme i monost pouit
podmnky ve vpo tech. Podmnka vdy nabv hodnoty 1, pokud je splnna, nebo
hodnoty 0, kdy nen splnna (viz. kap. 16). Stme tedy jen prvky v prvnch
tyech sloupcch matice vypsan, v ptm sloupci nabv podmnka nulov hodnoty
(j = 4):
obr. 37
vypsanai, j . ( j < 4 )
i
1.5
2.2
2.9
3.9
0
vypsanai, j
vypsanai, j = 13.3
j
3.2
5.1
5
Tlatko
nm pome rychle vytvo it vektor z vybranho sloupce matice. Na
obr. 38 jsme vybrali 3. sloupec (s indexem 2) matice vypsana.
obr. 38
0.6
vypsana< 2 > =
1.3
1
Tlatko
, s jeho pomoc potme nejen absolutn hodnotu sel, ale i velikost
vektor a determinanty:
obr. 39
5 4 2
det
2 1 4
det = 63
3 6 3
Pomoc tlatka
je mono tvoit transponovan matice.
36
8.4
Vno en pole
(Pouze u verze Mathcad Professional)
Prvkem vektoru nebo matice nemus bt skalr. Prvky pol mohou bt tvo eny
dalmi vektory i maticemi. Tmto zpsobem vzniknou mnohorozmrn pole.
Takov objekty slou pedevm k pehlednmu uchovn dat. Samozejm, e
s nimi meme provdt pouze nkter operace. Meme je srovnvat pomoc
podmnkovho rovntka, transponovat, vytvoit vektor z vybranho sloupce matice,
vypsat hodnotu prvku.
Na obr. 40 vidme jednu z monch definic matice s vnoenmi maticemi (matice d a

.
matice A). Do prvku matice nememe vloit dal matici pomoc tlatka
Nechme-li mnohorozmrn pole zobrazit, nedostaneme hodnoty promnnch, ale
rozsah (poet dk a sloupc) jednotlivch prvk matice ve sloench zvorkch.
Pokud neztratte pehled v rznch rovnch index, lze tmto zpsobem i provdt
rozshl vpoty.
obr. 40
a
d
A
2 5
5 2
3 8
9 1
7 6
3 4
a 9
A1 , 1
0 8
a c
b d
{2,2} {2,2}
=
{2,2} {2,2}
{2,2} 9
{2,2} 9
0
d0 , 0
0 .. 1
Si, l
Ai, j
j
0 .. 1
k, l
k
Ak , l
i, j
0 .. 1
l
S
19
=
0, 0
0 .. 1
27
{2,2} 33
S1 , 0
3 8
2 5
A1 , 1
A1 , 1
2 5
=
3 8
0, 0 0, 1
20 23
=
21 26
37
9.
Zpracovn dat
9.1
Komponenty
Komponenty jsou zvltn objekty pouvan pro prci s daty v Mathcadu. Pro
import a export dat z (do) datovch soubor r znch formt se uvaj:
File Read or Write,
Input Table a Output Table.
Vm nu dat s jinmi aplikacemi zaji uj komponenty:
Axum (p edpokld instalaci Axumu 5.0 z 18.5.1997 nebo vy verze),
u verze Mathcad Professional t
Excel (p edpokld instalaci Excelu pro Windows 95 nebo vy verze),
MATLAB (p edpokld instalaci MATLABu Professional verze 4.2c) a
Scriptable Object umo ujc napsn vlastn uivatelsk komponenty specilnm

jazykem (nap . Microsoft VBScript nebo JScript).
Pro zachovn kompatibility s p edchozmi verzemi Mathcadu je mon p i prci

s daty tak pout d v j funkce READPRN, WRITEPRN atd. (viz. p ehled
vestav nch funkc na konci p ru ky).
Zpracovn dat
38
9.2
Prce s komponentami
R zn komponenty se ovldaj odlinm zp sobem. Obecn plat:
Poadovanou komponentu vlome na voln msto pomoc poloky menu Insert,

Component nebo pouijeme ikonu
(Component Wizard).
Na vyzna en msta vyplnme nzvy vstupnch a vstupnch prom nnch.
Dal pot ebn vlastnosti komponenty zvolme tak, e na ni klepneme pravm

tla tkem myi a vybereme poloku menu Properties.
9.2.1
File Read or Write
Umon vazbu mezi zvolenm datovm souborem a dokumentem v Mathcadu.

Spojen se stle aktualizuje.
Po klepnut na ikonu
zvolme komponentu a objev se pr vodce, kde postupn
vybereme, zda chceme soubor st (Read from a data source) nebo zapisovat (Write
to a data source), formt souboru (nap . Text Files s p ponou .prn, .txt, .dat, .csv
nebo Excel .xls atd.) a zadme jmno datovho souboru (Enter the name of the file or
data source which will be associated with this component).
Pomoc poloky menu Properties na pravm tla tku myi m eme nap . zvolit,
kter dky a sloupce dat chceme propojit.
Vsledek akce vidme na obr. 41. Vlevo na tme data ze souboru Pokus1 do
prom nn M1, vpravo zapisujeme hodnoty prom nn M2 do datovho souboru
Pokus2.
Pokud by v prom nn M2 byly vsledky n jakho vpo tu, p esunuly by se do

datovho souboru Pokus2 s maximln (vpo tovou) p esnost, bez ohledu na
zobrazen po et desetinnch mst.
Zpracovn dat
39
obr. 41
9.2.2
Input Table, Output Table
Pomoc t chto komponent m eme op t st nebo zapisovat datov soubor, ale je

mon t jednodue vkldat data ru n . Spojen se souborem se aktualizuje pouze
v p pad , e provedeme nov import i export dat.
Na obr. 42 vidme vloenou komponentu Input Table:

obr. 42
Klepneme-li pravm tla tkem myi na tuto komponentu a zvolme poloku menu
Import, m eme vloit data z vybranho souboru. Klepneme-li dvakrt levm
tla tkem myi, m eme za t vkldat nebo upravovat data ru n . Do vynechanch
bun k dopln Mathcad nuly.
Obdobn funguje komponenta Output Table.
9.2.3
Komponenty pro vm nu dat mezi aplikacemi
Tyto komponenty zvolme v p pad , e chceme dynamicky p esouvat data

z Mathcadu do jin aplikace (Axum, Excel, MATLAB), tam je zpracovvat
prost edky druh aplikace ani bychom Mathcad opout li a zpracovan data vracet
zp t do Mathcadu. Nejlpe ve pochopme z p kladu na obr. 43, kde jsme vloili do
Mathcadu komponentu Excel.
V pr b hu vkldn komponenty jsme pomoc pr vodce zadali po et vstupnch

prom nnch (v naem p pad 3), adresu prvn bu ky, od kter se maj vkldat (A1,
Zpracovn dat
40
B1 a A5), po et vstupnch prom nnch (2) a adresy bun k, ve kterch je najdeme

(C1:C3 a C4:C5). Tyto definice m eme pozd ji zm nit pomoc pravho tla tka
myi. Dvoj klepnut do komponenty zp sob vm nu lit a poloek menu a umon
prci s daty v prost ed Excelu. Klepnutm mimo tabulku se vrtme k p vodnm
polokm menu a ikonm Mathcadu.
obr. 43
2
vstup1
vstup2
8
4
vstup3
(0 7 )
vstup1
vstup2
2
5
8
4
0
1
3
6
9
7
3
8
14
13
7
Do t etho sloupce jsme

vloili sou et prvnch dvou
( vstup1 vstup2 vstup3 )

3
vstup1
8
14
vstup2
13
=
Dal podrobnosti o komponentch a p klady jejich pouit najdete, pokud zvolte
poloku menu Help, Resource Center nebo ikonu

Components in Mathcad.
, vyberete QuickSheets a tam
Rozshl projekty toku dat je mon ve verzi Mathcad Professional vytv et pomoc
programovho modulu MathConnex (viz. kap. 14).
Zpracovn dat
41
10.
Grafy
S problematikou posloupnost, vektor a matic, kter byla v novna kapitola 8, i se

zpracovnm dat, o kterm jsme hovo ili v p edchoz kapitole, zce souvis grafy.
Grafick zobrazen je vhodnm dopl kem vpo t a m e slouit i k p ehlednmu
znzorn n velkho mnostv dat. Pr zkum monost, kter Mathcad v tto oblasti
poskytuje, nechvme z v t sti na vs. V tto kapitole uvdme pouze zkladn
p ehled.
10.1
Rovinn graf x-y
Nej ast ji patrn pouijete rovinn graf x-y (X-Y Plot). Proto mu zde v nujeme
nejvce msta. U ostatnch druh graf jsou mnoh postupy obdobn.
10.1.1
Vytvo en grafu
Mathcad pracuje s body o sou adnicch x-y, kter m eme seln zadat
(viz. obr. 44) nebo je po tat z nadefinovan funkce y = f(x) (viz. obr. 45). Tyto
hodnoty se znzorn podle zvolenho typu grafu. Nap . poadujeme-li sloupcov
graf, vykresl v bodech x sloupe ky o vce y, chceme-li rov graf, spoj jednodue
body o sou adnicch x-y se kami.1
Graf dostaneme na mst kurzoru (lev horn okraj), pokud klepneme my na
tla tko
v sad pod ikonou
. Objev se obrys grafu, kde je t eba vyplnit nzvy
pol sel, kter maj bt na ose x a na ose y.2 Rozsahy jednotlivch os zadvat
nemusme, Mathcad zvol ty nejlep. Chcete-li v jednom grafu znzornit na jedn
ose vce pol, je t eba jejich nzvy odd lit rkou.
Pole sou adnic bod m eme zadvat r zn :
vypsat jako vektor (v tinou v p pad nepravidelnho kroku mezi sly - viz.
obr. 44),
zadat jako posloupnost sel pomoc tla tka

- viz. pole sou adnic x na obr. 45),
(v p pad pravidelnho kroku
U komplexnch sel se znzorn pouze jejich reln st.

Jet jednodu je to u tzv. rychlch graf (QuickPlots) - viz. kap. 10.1.2.
Grafy
42
vypo tat jako funk n hodnoty v danch bodech - viz. pole sou adnic y na
obr. 45,
vypo tat jako posloupnost sel ve form vektoru - viz. obr. 48.
Jak grafy funguj je nejlpe vid t z uvedenho p kladu. Na obr. 44 jsou vykresleny
rov grafy, kde sou adnice jsou p mo dny zvolenmi vektory a, b, c, d. Pokud
chceme znzornit vechny prvky, posta na p slun osy uvst pouze nzvy
vektor (viz. obr. 44 vlevo).3 Chceme-li vykreslit jen n kter prvky, uvedeme jejich
indexy (viz. obr. 44 vpravo - index i).
obr. 44
1
a
8
a
7
0 .. 1
8
6
d
4
10
a, c
i
Pokud maj vektory na vodorovn a svisl ose r zn po et prvk (nap . vektory b a c),
odpovd po et znzorn nch bod po tu prvk kratho vektoru (b).
Grafy
43
10.1.2
Grafy funkc
Nejprve funkce nadefinujeme. Vimn te si, prosm, jakm zp sobem m ete

v Mathcadu definovat vlastn funkce, nap . s() a c() na obr. 45 a funkce(z) na
obr. 46.4
Potom zvolme posloupnost bod , ve kterch bude Mathcad po tat funk n hodnoty.
P i vykreslovn graf funkc si musme dt pozor, abychom toto pole nezvisle
prom nnch zvolili dostate n hust a graf funkce byl pat i n hladk.
Na obr. 45 znzornme grafy dvou goniometrickch funkc pro x od 0 do 6. Tento

sek rozd lme pravideln po jedn desetin (tedy asi na 190 bod ). Zp sob
vytv en takov posloupnosti je vysv tlen v kapitole 8.1.
. Na
Potom u p emstme kurzor na nov msto a klepneme do tla tka
vodorovnou osu napeme nzev zvolen posloupnosti sel a na svislou osu jeden
nebo vce nzv funkc, odd lench rkami. U nzv funkc mus bt v zvorce
uvedeno, pro kter body m bt vypo tena funk n hodnota.
obr. 45
s( )
x
sin( 2. )
2. cos ( )
c( )
0 , 0.1.. 6.
2
1
s( x )
0
c( x )
1
2
10
15
20
Nov verze Mathcadu umo uje vytvo it tzv. rychl graf (QuickPlot): Na voln
msto napeme vztah obsahujc pouze jednu prom nnou (nap . tan(
)), klepneme
na ikonu
a umstme kurzor mimo graf. Nadefinovan vztah bude na svisl ose a
nezvisle prom nn na ose vodorovn, p i em Mathcad automaticky vybere rozsah
tto prom nn od -10 do +10 (viz. obr. 46). Pokud chceme umstit na svislou osu
U funkc vce prom nnch m e bt argument funkce i nzev vektoru prom nnch.
Grafy
44
vce funkc, odd lme jednotliv funkce rkou a teprve pak klepneme na ikonu
(viz obr. 46 vpravo).
obr. 46
funkce( z)
40
1000
2000
funkce ( z)
0
3
w
4.w
20
40
2.5
2. z
4000
20
tan ( )
3. z
10
2000
10
10
0
z, w
10
M eme nakreslit tak parametrick graf. Na vodorovnou i svislou osu vypeme

funkce jedn prom nn, jej rozsah (pokud nezadme jinak) op t zvol Mathcad
automaticky:
obr. 47
P klad pouit parametrickho grafu
xo
3 .m
vo
15 .
m
s
60 . deg
zvislost vodorovn vzdlenosti na ase:
x( t)
zvislost svisl vzdlenosti na ase:
y( t)
zvolen asov sek:
(Mathcad by zvolil od -10 do +10 bez jednotky)
v o . cos ( ) . t
1. . 2
gt
2
0 , 0.1 .. 2 . s
10
y( t )
10
x( t )
15
20
Hledan trajektorie y = f(x)
Grafy
xo
v o . sin( ) . t
45
10.1.3
prava grafu
Na obr. 44 a 47 jsou vykresleny grafy u po jistch pravch. Chcete-li grafy

formtovat, posta na n dvakrt klepnout my. Objev se ty strnkov dialogov
okno, ve kterm si sami vyzkouejte funkce jednotlivch poloek.5 Po kad zm n
stiskn te tla tko Apply (Pout). Dialogov okno z stane na obrazovce a m ete
pozorovat zm ny grafu.
Za zmnku stoj poloka Show Markers na strnce X-Y Axes, jej funkce by
nemusela bt ihned z ejm. Tato poloka umon umstit do grafu ve zvolench
sou adnicch x resp. y svisl resp. vodorovn ry. Poloka Legend Label na
strnce Traces umon zvolit popis jednotlivch ar, kter se objev, pokud nen
zakrtnuta poloka Hide Legend (viz. obr. 47).
Stisknutm tla tka Change to Defaults na strnce Defaults se vrtte

ke standardnmu nastaven pro dan dokument. Zakrtnutm poloky Use for
Defaults zm nte podle upravenho grafu standardn nastaven pro vechny p t
grafy v dokumentu. Zm nit standardn nastaven vech graf v dokumentu m eme
tak hned na za tku prce, pokud vybereme poloku menu Format, Graph, X-Y
Plot nebo otev eme nov dokument zaloen na ablon se zm n nm standardnm
nastavenm graf (viz. kap. 7.4).
Po jednom klepnut my na graf m ete provd t dal pravy grafu:
Pomoc poloky menu Format, Graph, Trace nebo tla tka
v sad pod
ur te p esn sou adnice bodu, do kterho klepnete my, a m ete je

ikonou
koprovat do clipboardu. Zakrtnete-li poloku Track Data Points, ode tte
sou adnice bod , ze kterch byl graf sestrojen (sou adnice se pohybuj ve skocch
a k p esunu mezi jednotlivmi body m eme pout klvesy se ipkami).
Poloka menu Format, Graph, Zoom nebo tla tko

grafu, kter lze rychle vybrat taenm my.
Dle se objev automaticky zvolen rozsahy os ve vani kch a m ete je

prostm p epsnm zm nit.
umon provst v ez
Pokud nejste spokojeni s velikost grafu, pothn te my za chytky na okraji

rme ku.
Pokud jsme klepli p mo na osu grafu, nzev grafu nebo nzev osy, m eme
formtovat pouze tyto objekty.
Grafy
46
10.2
Polrn graf
V p padech, kdy nezvisle prom nn je hel, m e bt vhodn polrn graf (Polar

Plot). Prce s polrnm grafem je obdobn prci s rovinnm grafem x-y
(viz. kap. 10.1).
se objev obrys grafu se dv ma

Po klepnut my na ikonku s polrnm grafem
ernmi tvere ky. Do spodnho vyplnme nezvisle prom nnou - hel,6 do levho
tvere ku vyplnme zvisle prom nnou, kter by m la pokud mono nabvat pouze
kladnch hodnot.7 Do ernch tvere k , kter se potom objev po prav stran
m ete zvolit rozsah, p i em hodnoty rostou od st edu grafu k okraji a nejni
hodnota (uprost ed) m e bt nula.
Na ukzku uvdme sinusoidu, kter se v tomto typu grafu zobraz jako krunice.
Pole nezvisle i zvisle prom nnch jsou dan vpo tem jako posloupnosti sel ve
form vektor (x a s). Znzor ujeme vechny prvky vektoru, tedy nemus bt uveden
jejich index. Interval od 0 do jsme rozd lili na 20 dlk :
obr. 48
i
0 .. 20
xi
0.05 . i .
120
90
30
0.4
180
sin xi
60
0.8
150
s
si
210
330
240
270
x
300
U polrnho grafu je tak mon k zobrazen vraz s jednou prom nnou vyut tzv.
rychl graf (viz. kap. 10.1.2). Nezvisle prom nnou pak vol Mathcad v rozmez
0 a 2.
Pokud nen uvedena jin jednotka, povauje Mathcad dan sla za hodnoty hl
v radinech.
7
Mathcad toti povauje v tomto typu grafu zporn hodnoty za kladn, kter pooto
o 180, take graf m e bt zcela zdeformovan.
Grafy
47
Formtovn polrnho grafu se provd obdobn

(viz. kap. 10.1.3).
10.3
jako u rovinnho grafu x-y
Graf vektorovho pole
Jestlie znme x-ov a y-ov sloky vektor , m eme vytvo it graf vektorovho pole
(Vector Field Plot). Tento druh grafu umon zobrazit i matici komplexnch sel.
se objev rme ek s jednm ernm tvere kem. Zde

Po stisknut tla tka
vypeme nzev matice x-ovch sloek a rkou odd len nzev matice y-ovch
sloek vektor . Po klepnut my mimo graf se objev pole vektor o stejn ploe
jako maj dan matice a rozm ry kadho vektoru jsou dny vdy odpovdajc
dvojic prvk matic. Prvky s indexy (0,0) jsou zobrazeny vlevo dole.
obr. 49
1 2 3
X
1 2 3
2 3 4
1 2 3
3 4 5
1 2 3
4 5 6
1 2 3
X, Y
Msto dvou matic x-ovch a y-ovch sloek je mono uvst jedinou matici
komplexnch sel. Reln sti prvk se pak zobraz jako x-ov sloky a imaginrn
jako y-ov sloky vektor .
Graf vektorovho pole m eme op t formtovat, pokud na n j dvakrt klepneme

my.
Grafy
48
10.4
Prostorov grafy
Prostorov grafy slou v tinou ke grafickmu zobrazen matic. Osy x a y pak maj
vznam dk a sloupc matice a na ose z je hodnota odpovdajcho prvku matice.
Do ernho tvere ku, kter se po stisku p slun ikony grafu objev, vyplnme
nzev matice. Vjimkou je prostorov graf x-y-z (3D Scatter Plot).
Mathcad umo uje nsledujc zp soby zobrazen matic:
Prostorov plocha
(Mesh):
(Surface Plot). Tomuto typu zobrazen se tak k s
obr. 50
i
0 .. 15
vypoctenai, j
sin
0 .. 15
i .
15
cos
j .
15
2
1
0
5
10
15
1
0
10
15
vypoctena
Pokud u tohoto typu zobrazen vyplnme do ernho tvere ku pod grafem nzvy t
stejn rozshlch matic odd len rkou, vykresl se tzv. parametrick prostorov
graf. Mathcad interpretuje tyto t i matice jako x-ov, y-ov a z-ov sou adnice bod
na ploe.
Grafy
49
Sloupcov graf
(3D Bar Chart):
obr. 51
2
1
0
1
vypoctena
Vrstevnicov graf
(Contour Plot):
obr. 52
15
0.5
10
0.5
0.5
0
0.5
1.5
1
1.5
1
0
0.5
10
15
vypoctena
Formtovn vech t chto graf se provd stejnm zp sobem - dvakrt klepneme
na upravovan graf a mme obdobn jako u rovinnho grafu x-y (viz. kap. 10.1.3)
k dispozici ty strnkov formtovac okno.
Upozor ujeme zvlt na poloku Display As na strnce View, kde m eme p epnat
mezi r znmi zp soby zobrazen matice. Krom p edchozch t druh zobrazen je
zde jet monost Data Points. Jedn se o zobrazen prvk matice ve form bod
v prostoru dek-sloupec-hodnota.
Grafy
50
Vechny p edchoz druhy prostorovch graf zobrazovaly matici. Osy x a y

p edstavovaly dky a sloupce dan matice. Jinak je to u prostorovho grafu x-y-z
(3D Scatter Plot). Zde m eme nadefinovat obvyklmi zp soby (viz. kap. 8.2.3)
vektory sou adnic x, y, z a jmna t chto t vektor (odd len rkou) vypeme do
ernho tvere ku, kter se objev po stisku tla tka

obraz bod v nadefinovanch sou adnicch:
. Dostaneme prostorov
obr. 53
0.1
2.7
4.1
2.3
1.5
3.8
3.8
0.5
0.9
1.8
5.6
0.7
6
4
2
0
a, b, c
Formtovn tohoto grafu je obdobn jako u graf p edchozch.
Grafy
51
10.5
Animace
Mathcad umo uje vytvo en pohybujcho se grafu nebo m ncho se

matematickho vpo tu. To je mon dky vestav n prom nn FRAME, kter
doke m nit svoji hodnotu s asem.
Postup vzniku pohybujcho se grafu je nsledujc:
Vytvo me graf podle pravidel popsanch v p edchozch kapitolch, avak p i

zadvn zobrazovanch hodnot pouijeme n kde prom nnou s nzvem FRAME,
nap . x:0,0.1;(FRAME+1)*
/4 ,
zvolme poloku menu View, Animate,
taenm my uzav eme vytvo en graf do rme ku,
zadme odkud kam se m hodnota prom nn FRAME pohybovat a p padn

i rychlost p ehrvn,
stiskneme tla tko Animate,
vidme ukzku animace pro nastaven hodnoty prom nn FRAME a potom se na

obrazovce objev okno, ve kterm si m eme vytvo enou animaci p ehrvat
(stiskem ipky vlevo dole),
hotovou animaci lze uloit pomoc tla tka Save As (koncovka .avi) a p ehrt
pozd ji pomoc poloky menu View, Playback a na pravm tla tku myi Open.
Pro sput n animace je vhodn pout nap . hyperlink (viz. kap. 7.6.1).
Nezapomnejte, e Mathcad vol p i grafickm zobrazovn automaticky rozsahy os

tak, aby graf dob e vypadal. P i animacch je n kdy vhodn j zadat rozsahy os
pevn (viz. kap. 10.1.3).
Dal monosti, kter existuj p i animaci objekt , nechme na pr zkumu uivatele.

Doporu ujeme vyut p klady obsaen v menu Help, Resource Center v sti
QuickSheets, Animations.
Grafy
52
11.
een rovnic
11.1
Jedna rovnice pro jednu neznmou
Mathcad je schopen eit i velmi sloit rovnice, kdy hledan neznm je obsaena
sou asn v n kolika r znch funkcch apod.
11.1.1
Funkce root
P ed vlastnm eenm je zapot eb:
eenou rovnici p evst do tvaru, kdy na jedn stran je nula. Tak vznikne na
druh stran rovnice vztah f(z), se kterm budeme dle pracovat.
Uvst po te n odhad neznm. Pokud m rovnice n kolik een, pak zle na

tom, z jak strany se Mathcad bude ke sprvn hodnot p ibliovat a pro r zn
odhady m eme dostat jin, by sprvn, vsledky. Jestlie ns zajm een
v oblasti komplexnch sel, m l by bt i zvolen odhad komplexn slo.
Rovnici vy eme pomoc funkce root(f(z),z), kter m v zvorce dva argumenty

vzjemn odd len rkou. Na prvnm mst je vztah, kter vznikl uvedenou pravou
rovnice. Na druhm mst je nzev hledan neznm.
obr. 54
10
root
1
x 1
3. sin( x)
7, x
x = 1.249
Na dalm obrzku vidme, e je mono eit i rovnici s prom nnmi parametry.
Hledan neznm y je tentokrt v horn mezi integrlu.
Nadefinujeme vlastn funkci f, ve kter jako argument zvolme prom nn parametr

a do n p i adme hodnotu funkce root. Pro poadovan parametry a dostvme
potom hodnoty y sekvenc klves f(a)= .
een rovnic
53
obr. 55
1
y
f( a )
root
log( x a ) dx, y
0
0.2, 0.4.. 1
f( a )
1.926
1.356
0.864
0.417
0.061
11.1.2
Chybov hlen nekonverguje
Pokud Mathcad nenalezne een rovnice, nahls: Cant converge to a solution. Try
a different guess value or check that a solution really exists. Co m eme v takovm
p pad ud lat:
Doporu ujeme nejprve zm nit po te n odhad. Vzhledem k pouit metod

een (metoda se en - regula falsi) se m e stt, e u sloit jch funkc s mnoha
loklnmi extrmy i nespojitostmi nen p i n kterch po te nch volbch een
nalezeno.
eenou funkci m eme znzornit graficky (viz. kap. 10.1.2) a ov it, zda v bec
n jak reln een existuje.
Pokud ani p i r znch zm nch odhadu nedostaneme vsledek, zadme odhad

jako komplexn slo.
M eme zvit povolenou chybu een - viz. konec kapitoly 11.
een rovnic
54
11.1.3
Funkce polyroots
Pomoc funkce polyroots(v) m eme zskat narz vechna een rovnice n-tho
stupn ve tvaru: vnzn + ...+ v1z + v0 = 0.
Nejprve nadefinujeme vektor koeficient v. M e obsahovat i komplexn prvky. Na

rozdl od funkce root nemusme volit po te n odhady ko en . Potom zskme
vsledek ve form vektoru sekvenc klves polyroots(v)=.
Na obr. 56 eme rovnici 2x3 + 8x2 - 5 = 0:
obr. 56
5
3.83
polyroots ( v )
0.898
0.727
11.2
Soustavy rovnic
V kapitole 4.2.2 jsme vysv tlili vznam jednotlivch typ rovntka. Na p edchozch
stranch jsme pouit dvou hlavnch typ rovntka pro vloen (:=) a vypsn (=)
hodnoty procvi ili na mnoha p kladech.
P i een soustav rovnic vyuijeme podmnkov rovntko. Zskme ho stiskem
tla tka
(Boolean Equals) v sad pod ikonou
11.2.1
Pravidla p i vytv en soustav
P i psan soustav rovnic je zapot eb dodret n kolik pravidel:
Uvst po te n odhady hledanch prom nnch. Pro jejich volbu plat stejn
pravidla jako u jedn rovnice (viz. kap. 11.1.1). Pro r zn odhady m eme op t
dostat r zn vsledky (viz. obr. 59 a obr. 60).
Za odhady neznmch za n soustava rovnic kl ovm sl vkem Given (je

dno) a kon funkc Find, nebo Minerr. Ob funkce dvaj ve v tin p pad
stejn vsledky. M e se vak stt, e prvn funkce nenajde een a druh ano
een rovnic
55
(viz. obr. 61). Argumenty t chto funkc jsou v obou p padech nzvy hledanch
neznmch odd len rkou.
Prom nn v soustav nesm bt ve form pol.
Mathcad by m l um t eit 50 nelinernch rovnic pro 50 neznmch.
Mezi pravou a levou stranou rovnic mus bt podmnkov rovntko. V soustav

mohou bt i nerovnice (nikoliv nerovnost ).
Mezi Given a Find (resp. Minerr) se nesm objevit dn pomocn vztahy.

Pokud je rovnic mn ne neznmch, ohls Mathcad: This system of equations
has more unknowns than there are equations.
11.2.2
een soustav linernch rovnic
eme soustavu t rovnic pro t i neznm a, b, c:
obr. 57
a 3
Given
a
4b
7c 4
5a
5b
8c 3
3a
7b
9c 2
0.244
Find( a , b , c )
1.467
1.444
Soustavu linernch rovnic m eme vy eit jet snadn ji, kdy pouijeme b nho
matematickho postupu s vyuitm matic a vektor .
Koeficienty z lev strany rovnic p epeme do tvercov matice (nap . L) a prav

strany rovnic uvedeme ve form vektoru (nap . P). Vektor hledanch neznmch R
dostaneme tak, e k matici L vypo teme matici inverzn a tu vynsobme vektorem
P. V nsledujcm p kladu budeme takto eit soustavu rovnic z obr. 57.
een rovnic
56
obr. 58
1 4 7
L
5 5 8
3 7 9
R
1.
3
2
0.244
R
1.467
1.444
Hledan een je tedy: a = - 0,244; b = - 1.467; c = 1.444, co je stejn vsledek
jako na obr. 57.
Ve verzi Mathcad Professional je pro een soustav linernch rovnic k dispozici

funkce lsolve(L,P).
11.2.3
Soustavy nelinernch rovnic
Nelinern rovnice mohou mt vce een. V tom p pad zle, jak jsme ji uvedli,
na p vodnm odhadu hodnot.
Nap klad pr nik krunice a p mky dv dv een.1 Napeme rovnici krunice

se st edem v po tku a polom rem 1 a rovnici p mky, kter prochz po tkem pod
hlem 45. Nyn najdeme jeden z pr se k :
obr. 59
r
100
polom r krunice
odhad neznmch
100
Given
kl ov slovo
x2
rovnice krunice
y2 r 2
rovnice p mky
y x
0.707
Find ( x , y)
Pozor:
hledan pr se k
0.707
=
100
100
Abychom byli p esn, n kdy je jen jedno een a n kdy dn.
een rovnic
57
Vimn te si, prosm, poslednho dku na p edchozm obrzku. Zde varujeme p ed

astou chybou uivatel Mathcadu, kter vyplv z nepochopen vznamu funkce
Find. Find je funkce a nikoliv prom nn. Do neznmch x a y nebyly dosud
p i azeny vypo ten hodnoty. Neznm maj stle hodnotu odhadu!
Pokud bychom cht li s vypo tenmi sly dle pracovat, musme hodnoty funkce
Find vloit do n jak prom nn, nap . do vektoru s nadefinovanmi nzvy prvk x, y
(nebo a, b - viz. obr. 60 a obr. 61). 2
Nali jsme een, tj. sou adnice pr se ku v I. kvadrantu krunice. Zm nou odhadu
prom nnch x a y najdeme een pro pr se k ve III. kvadrantu krunice. 3 een je
dopln no grafickm znzorn nm lohy. Vypo ten sou adnice a, b jsou zobrazeny
v grafu tvere kem.
obr. 60
r
100
jin odhad
100
Given
2
soustava rovnic
y x
pole neznmch:
Find( x , y)
een:
a = 0.707
b = 0.707
Grafick znzorn n
x( ) r . cos ( )
y( ) r . sin ( )
k nakreslen krunice vyuijeme

parametrick graf (viz. kap. 10.1.2)
primka( t)
t
r .. r
posloupnost nezvisle prom nnch
1
y( )
primka( t )
b
1
1
0
x( ) , t , a
Obdobn to bylo i u funkce root - viz. obr. 54.

Jin een lze n kdy nalzt, pokud do soustavy p idme vhodn zvolenou nerovnici podmnku pro hledanou neznmou.
een rovnic
58
11.2.4
Vznam funkce Minerr
Na dalm obrzku si ukeme vznam funkce Minerr pro een soustavy rovnic.
Pouijeme stejnou krunici jako u p edchozho p kladu, ale p mku posuneme tak,
e se s krunic neprotn. Soustava rovnic nem reln een. Pouijeme-li funkci
Find, ohls Mathcad chybu: Cant find a solution to this system of equations. Try a
different guess value or check that a solution really exists. Pouijeme-li funkci
Minerr, dostaneme een znzorn n v nsledujcm grafu k kem - een, kter
pokud mono spl uje ob rovnice s minimln chybou.
Poznmka: Soustava rovnic m ve skute nosti een v oblasti komplexnch sel.

Zadme-li v odhadu neznmch za x, y jakkoliv komplexn sla, dostaneme
i pomoc funkce Find sprvn een: x = 1+0.707i ; y = -1+0.707i.
obr. 61
r
100
100
Given
x
y x
nov rovnice p mky
pole neznmch:
Minerr( x , y)
een:
a = 0.794
b = 0.794
Grafick znzorn n
x( ) r . cos ( )
y( ) r . sin ( )
primka( t) t
t
r .. r 1
2
1
y( )
primka( t)
b
0
1
2
3
0
1
x( ) , t , a
een rovnic
59
11.2.5
Prom nn ve form pol
Nyn si ukeme, jak obejt zkaz pouvn prom nnch ve form pol v soustavch
rovnic. Ud lme to obdobn jako u jedn rovnice v p kladu na obr. 55.4
Budeme op t eit p klad s krunic a p mkou, ale polom r krunice se bude

tentokrt m nit - bude postupn nabvat hodnot 1, 2 a 3. Prom nnch parametr by
v soustav mohlo bt vce, vechny bychom uvedli jako argumenty nov
nadefinovan funkce f :
obr. 62
100
100
Given
x2
y 2 r2
y x
f( r )
r
Find ( x, y )
1 .. 3
x-ov sou adnice pr se k
y-ov sou adnice
f( r ) 0
f( r ) 1
0.707
1.414
2.121
0.707
1.414
2.121
P klad na obr. 55 jsme mohli eit i jednodum zp sobem. Nezavd t vlastn funkci
f s prom nnm parametrem v argumentu, ale p mo se ptt na hodnotu funkce root.
U funkce root neplat zkaz pouit pol. Tento postup u funkce Find pout nem eme.
een rovnic
60
11.2.6
Chybov hlen Cant find a solution ...
Na zv r shr me, jak mme monosti v p pad , e p i pouit funkce Find nebylo
nalezeno een:5
Zm nme po te n odhad neznmch. O ekvme-li

komplexnch sel, mus i odhady bt sla komplexn.
een
v oblasti
P idme do soustavy rovnic nerovnosti pro vymezen oblasti, ve kter hledat

neznm.
Pouijeme msto funkce Find funkci Minerr. M eme tak zskat een p iblin.
Zavedeme prom nnou TOL a p i adme do n v t slo ne 0.001 (jej standardn

hodnota). Jedn se o povolenou nep esnost p i hledn een numerickmi
metodami (tj. p i pouit funkce root, p i een soustav rovnic, ale i ur itch
integrl , derivace v danm bod atd.). Zvolme-li tuto prom nnou velkou, sn se
as een na kor p esnosti. Jestlie m tato prom nn nzkou hodnotu, je een sice
p esn j, ale v p padech, kdy se k n mu asymptoticky p ibliujeme, se m e zvit
as vpo tu natolik, e Mathcad ohls Cant converge to a solution... nebo Cant
find a solution...
P edpokldme, e rovnice i nerovnice jsou napsny bezchybn . Chyby v soustav

jsou toti nej ast j p inou nenalezenho een. V tinu chyb vak Mathcad odhal a
nahls: Something is wrong with the solve block used to define this function.
een rovnic
61
12.
Symbolick procesy
Doposud jsme o Mathcadu mluvili jako o velice slunm potadle. Monost

symbolickch vpot jej posouv do jin vkonnostn tdy. Pi symbolickch
procesech je mon provdt rzn operace nejen s sly, ale i se symboly tj.
s prom nnmi. Meme zjednoduovat sloit matematick vrazy, upravovat
rovnice, eit derivace, neurit integrly atd.
12.1
Odlinost symbolickch proces od

numerickch vpo t
Symbolick procesy probhaj zcela jinak ne vpoty numerick. V pedchozch

kapitolch pouv Mathcad klasick numerick piblin metody een. Naproti
tomu symbolick vpo ty jsou exaktn, p esn.
Nejlpe to snad vysvtlme na pkladu, kter lze eit jak numericky, tak
symbolicky. Napete-li sin(
/4)= , dostanete vsledek 0.707, kter si ppadn
mete nechat zobrazit na vce desetinnch mst. Nechme-li tent pklad vyeit
symbolicky, dostaneme 2/2.
Stejn tak pi symbolickm een uritch integrl nepouije Mathcad numerick
metody een, nbr vypote nejprve integrl neurit a do vsledku potom dosad
horn a doln meze integrlu (viz. prvn pklad na obr. 63).
Zcela odlinmi postupy tak dostaneme piblin stejn vsledky. U symbolickch
vpot se nm me stt, e pesn een nelze nalzt. Pak se musme spokojit
s eenm numerickm podle pedchozch kapitol.
Pklady, kde se vyskytne desetinn slo (krom , e), nelze pesn eit ani
symbolicky. V tchto ppadech zskme een s pesnost na dvacet slic.
Kdybychom nap. chtli symbolicky zjednoduit vraz sin(
/4.0), dostaneme
vsledek 0.70710678118654752441. Tento nedostatek snadno napravme, budeme-li
msto desetinnch sel pouvat zlomky.
Nalezen pesnho vsledku je vak pouze jedna z pednost symbolickch proces.

Hlavn pednost symbolickch proces je to, e nemusme pracovat pouze s sly.
M eme pracovat i s vrazy, kde se vyskytuj prom nn.
Symbolick procesy
62
12.2
P klady pouit poloek menu Symbolics
Ped provedenm prvnho symbolickho vpotu meme vybrat polohu

upravenho vrazu.
Zvolme-li poloku menu Symbolics, Evaluation Style a vybereme Evaluate in
Place, uvidme pak po proveden symbolickho procesu pouze jeho vsledek na
mst pvodnho vrazu. Nebo si meme vybrat, zda m bt vsledek umstn hned
pod upravovanm vrazem (vertically, without inserting lines), pod vrazem na
vloen dce (vertically, inserting lines) - standardn poloha, nebo vedle
upravovanho vrazu (horizontally). Navc meme zakrtnout, zda maj bt
zobrazovny textov informace o provedench pravch (Show evaluation
comments).
Na naich obrzcch jsme nechali vsledky symbolickch proces spolu s textem
zobrazovat vdy vedle upravovanch vraz.
Nyn uvedeme pklady vyuit dalch poloek menu Symbolics:
Evaluate
Editovacm kurzorem ozname vraz (viz. kap. 7.1), kter chceme vy eit
symbolicky. Me to bt njak funkce,1 suma, derivace, integrl, limity apod. a
me obsahovat sla i promnn (viz. kap. 12.1). Potom klepneme my na poloku
menu Symbolics, Evaluate, Symbolically.
obr. 63
2
yields
cos ( x) dx
sin( 2 )
sin( 1 )
1
d
d x2
yields
sin( x)
sin( x)
x dx
sin( x)
yields
1.
2
cos ( x) . sin( x)
Aplikovan na skalr nebo pomoc tlatka

(viz. kap. 8.2.5).
Symbolick procesy
1.
2
1.
6
na jednotliv prvky vektoru
63
Poloku Floating Point zvolme v ppad, e chceme vsledek ve form

desetinnho sla. Po vbru tto poloky se oteve dialogov okno, kde si meme
vybrat, s jakou pesnost m bt pklad een (doporuujeme max. 250 slic).2
Poloku Complex zvolme v ppad, e vraz obsahuje komplexn sla a vsledek
chceme mt v klasick form x+iy.
Simplify
Mezi editovac ry uzaveme vraz nebo jeho st, kterou chceme zjednoduit.
Potom klepneme my na poloku menu Symbolics, Simplify.
obr. 64
3
3 x
5. x .
3. x
2
2
cos ( x) . tan ( x)
4. x
simplifies to
simplifies to
Expand
Kurzorem ozname vraz, kter chceme pevst na souet. Potom klepneme my na

poloku menu Symbolics, Expand. Mathcad vraz roz - provede roznsoben,
umocn n apod.
obr. 65
sin( 2. x y )
(a
b)
2. cos ( y ) . sin( x) . cos ( x)
expands to
expands to
2
3. a . b
2
3. a. b
2
2. sin( y ) . cos ( x)
sin( y )
Factor
Tato poloka je do jist mry opakem pedchoz poloky. Kurzorem oznaen vraz
pevedeme na sou in. Proces je spn, pokud ozname takovou st vrazu, ze
kter lze nco vytknout. Ve druhm pkladu na obr. 66 jsme oznaili pouze prvn ti
stance, ve tetm pkladu cel vraz. slo pevedeme pomoc tto poloky na
souin prvosel:
Standardn je nastaveno dvacet platnch slic.
Symbolick procesy
64
obr. 66
156
3
4. a
2
3. a . b
2
( 2 ) . ( 3 ) . ( 13)
by factoring, yields
2
2
a .b
2
3. a. b
b
2
a . ( 4. a
(a
b)
b)
Collect
Editovacm kurzorem ozname pouze promnnou a zvolme poloku menu
Symbolics, Collect. Tak se shromd leny se stejnou mocninou oznaen
promnn a cel vraz se uspo d jako polynom s postupn klesajcmi
mocninami. V prvnm pkladu na obr. 67 jsme oznaili y, ve druhm pkladu x.
obr. 67
2
4 3
4. y . x 2. x . y
3
3. y
2
4 3
4. y . x 2. x . y
3
3. y
4
3
2. x . y
2 2
5. y . x
by collecting terms, yields
2 2
5. y . x
by collecting terms, yields
4 3
2. x . y
2
5. x
2
4. x . y
2 2
5. y . x
2
3
4. y . x 3. y
Polynomial Coefficients
Poloka menu Symbolics, Polynomial Coefficients m vznam obdobn jako
poloka pedchoz. Opt je teba oznait pouze promnnou a vsledkem je vektor
koeficient polynomu.3 Srovnejte nsledujc pklad s druhm pkladem na obr.
67.
obr. 68
3.y
4 . y2
4 y2 x
2 x4 y3
3 y3
x2
5 y2 x2
has coefficients
5 . y2
0
2 . y3
Index prvku odpovd mocnin pslunho lenu polynomu.
Symbolick procesy
65
Variable, Solve
Vyuijeme pi odvozovn vztah, hledn koen apod. Z rovnic i nerovnic4

meme vypo tat poadovanou prom nnou jednodue tak, e ji ozname
kurzorem a klepneme my na poloku menu Symbolics, Variable, Solve.
Vsledkem je vztah pro vpoet oznaen promnn, pokud m pklad vce een,
dostaneme je ve form vektoru.
Symbolicky nap. vyeme klasickou kvadratickou rovnici5 pro neznmou x:

obr. 69
a. x
b. x
has solution(s)
1 .
b
( 2. a )
4. a. c
1 .
b
( 2. a )
4. a. c
Na dalm obrzku meme srovnat een symbolick a numerick.
Prvn pklad eme symbolicky a dostvme pesn vsledky. Vidme, e je mono

pouvat a zlomky (viz. kap. 12.1). Druh pklad eme rovn symbolicky, ale
dostvme pouze een s pesnost na dvacet slic, protoe v zadn je pouito
desetinn slo. Ve tetm pkladu vidme numerick een tho problmu. Druh
koen bychom dostali po zmn potenho odhadu (viz. kap. 11.1.1).6
Poznmka: Pi psan komplexnho sla 1+i musme pst 1+1i. Jinak Mathcad msto
imaginrn jednotky pedpokld promnnou s nzvem i.
Vraz, kter nen rovnic ani nerovnic, povauje Mathcad v tomto ppad za rovnici
s nulou na prav stran.
5
Vimnte si, prosm, e v rovnici musme pouvat podmnkov rovntko
(viz. kap. 4.2.2).
6
V tomto konkrtnm pklad by bylo vhodnj pout funkci polyroots
(viz. kap. 11.1.3).
Symbolick procesy
66
obr. 70
x2
x2
3
x
2
3
x
2
2.0
has solution(s)
1 . 3
( 2 . ) 2
1. .
i
9
2
32 .
1 . 3
( 2 . ) 2
1. .
i
9
2
32 .
has solution(s)
.23873241463784300365
.76133212632120440858i
.23873241463784300365
.76133212632120440858i
i
2
root x
3
x
2
2 , x = 0.239 + 0.761i
Samotn vraz na dalm obrzku je povaovn za rovnici s nulou na prav stran

(viz. pozn. 4 na str. 65). Tato rovnice by po prav vedla na rovnici kubickou a
dostvme tedy ti koeny:
obr. 71
1
3
1
a
a.x
1
x
1
has solution(s)
1. 1
2 a
1.
i
2
3.
1
a
1. 1
2 a
1.
i
2
3.
1
a
Pomoc Symbolic, Variable, Solve jsme spn vyzkoueli i een rovnic tvrtho
stupn. Rovnice ptho a vyho stupn u eme numericky pomoc funkce root
resp. polyroots.
Meme eit i nerovnice. Pokud je een sjednocenm vce interval, dostvme ho
ve form vektoru (viz. prvn pklad na obr. 72), pokud je prnikem interval, bude
ve form souinu (viz. druh pklad).
Symbolick procesy
67
obr. 72
3x
has solution(s)
5
3
3 x
3x
has solution(s)
5
x . ( x 3)
3
Variable, Substitute
Do clipboardu pesuneme vraz, kterm budeme nahrazovat promnnou

v upravovanm vztahu. Potom tuto promnnou ozname a zvolme pslunou
poloku menu. Tak probhne substituce - nahrazen vech promnnch se stejnm
nzvem v celm vztahu vrazem z clipboardu.
Variable, Differentiate
Ve vrazu klepneme na promnnou, podle kter chceme derivovat. Meme

derivovat vraz, rovnici (zderivuj se ob jej strany) i matici (kad prvek zvl).
Potom zvolme poloku menu Symbolics, Variable, Differentiate. Tmto zpsobem
nelze derivovat vrazy a funkce vlastn, kter byly definovny ve v dokumentu.
I to vak Mathcad um (viz. kap. 12.4). Vestavnou funkci ln derivujeme na obr. 73
podle promnn x.
obr. 73
ln( x. y
e)
by differentiation, yields
y
( x. y
e)
Variable, Integrate
Jedn se o neur it integrl. Klepneme na promnnou, podle kter chceme

integrovat. Integrovat lze pouze jednotliv vrazy a prvky matic. Potom zvolme
pslunou poloku menu. Me se stt, e Mathcad neurit integrl nenalezne.
Potom nahls: No closed form found for integral. Vraz na obr. 74 integrujeme opt
podle x.
obr. 74
y
( x. y
e)
by integration, yields
ln( x. y
exp( 1 ) )
Symbolick procesy
68
Variable, Expand to Series
Tato poloka umon rozvoj v adu. Ozname promnnou (v naem prvnm

pkladu x, ve druhm y) a klepneme my na poloku menu Symbolic, Expand to
Series. Jet ped zahjenm symbolickho procesu se objev okno, kde si meme
vybrat, kterou mocninu chceme ji zanedbat (Order of Approximation) - standardn
je to 6. V prvnm pkladu jsme zvolili 4., ve druhm 5.
obr. 75
sin( x a ) converts to the series
sin( a )
cos ( a ) . x
1.
ln( y
e ) converts to the series
Variable, Convert to Partial Fraction
2
2. e
1.
2
. y2
2
sin( a ) . x
1
3
3. e
.y3
1.
6
3
cos ( a ) . x
1
4
4. e
. y4
O x
O y
Ozname promnnou (v naem pkladu x) a zvolme pslunou poloku menu.

Vraz se rozlo na parciln zlomky. Vechny konstanty mus bt cel sla nebo
zlomky. Vraz s desetinnmi sly se neuprav.
obr. 76
(x
c
a) . ( x
b)
expands in partial fractions to
((b
c
a) . ( x
a) )
((b
c
a) . ( x
b) )
Matrix
Symbolicky meme rovn pracovat s maticemi. Jak uvdme v kap. 12.1, postup je
zcela odlin od vpotu numerickho, kter je popsn v kap. 8.3.2.
Menu umouje transponovat matici (Transpose), urit matici inverzn (Invert)
nebo vypotat determinant (Determinant). Mezi editovac ry uzaveme
upravovanou matici a zvolme pslunou poloku menu:
Symbolick procesy
69
obr. 77
w x
w y
by matrix transposition, yields
y z
x z
d
a b
by matrix inversion, yields
c d
a1 , 1 a1 , 2
a2 , 1 a2 , 2
(a.d
(a.d
c
(a.d
has determinant
b
b . c)
a 1 , 1 . a2 , 2
b . c)
a
b . c) ( a . d
b . c)
a 1 , 2 . a2 , 1
Transform
Mathcad umouje jet Fourierovu, Laplaceovu a z-transformaci i jejich inverze.
Tyto operace uplatnme nap. pi een diferencilnch rovnic, statistickch
vpotech atd.
Na dalm obrzku jsme zrove vyzkoueli Laplaceovu transformaci a jej inverzi.
obr. 78
sin ( x)
12.3
has Laplace transform
(s
1)
has inverse Laplace transform
sin ( t)
Zvltn funkce
Ve vsledku symbolickho procesu, nejastji po integraci, se mohou objevit

zvltn funkce pedstavujc vrazy, kter Mathcad neum u dle symbolicky
upravit (viz. obr. 80 - funkce FresnelS). Tyto vrazy meme nechat vyeit
numericky.
Jejich vzhled najdeme v npovd (Help), nejrychleji snad takto: standardnm
Shift F1 vyvolme kurzor s otaznkem a tm klepneme na nzev funkce ve
vsledku symbolickho procesu. Jin postup: klvesou F1 vyvolme npovdu
(Help, Mathcad Help), zvolme stranu Search (Najt) a vypeme nzev hledan
funkce.
Objev se tabulka vech zvltnch funkc (Special Functions), kde klepneme na
funkci, jej vzhled ns zajm.
Tak nap. FresnelS(x) pedstavuje vraz:
sin(2
0
Symbolick procesy
t2)dt .
70
Help kurzoru se po nvratu do dokumentu zbavme klvesou Esc.

Jet lep je klepnout na ikonu
(Resource Center), tam zvolit QuickSheets a
potom kapitolu Special Functions. Odtud meme jednotliv funkce zkoprovat
taenm my do dokumentu. Potom zkontrolujeme, zda jsou ve definovny
potebn promnn (v naem pkladu x) a meme nechat vypotat hodnotu vrazu
numericky.
12.4
iv symbolika
12.4.1
Vznam iv symboliky
Co nm tato pamov nron funkce umon? Jist jste si u vimli, e vechny

pedchoz symbolick procesy maj dost podstatnou nevhodu: Po zmn vchozho
vztahu se na rozdl od numerickch vpot nezmn automaticky vsledek procesu.
Kdybychom chtli znt vsledek symbolick operace na zmnnm vrazu, museli
bychom ji provst celou znovu. Tuto nevhodu odstranme, vyuijeme-li monosti
iv symboliky.
Mathcad doke sledovat n dokument, optimalizovat si vztahy ped jejich
numerickm vpotem, aktualizovat vsledky symbolickch proces, pokud nco
v dokumentu zmnme. Navc meme pi symbolickch procesech pouvat vlastn
prom nn a funkce nadefinovan ve v dokumentu.
12.4.2
Vy eit symbolicky
Pi symbolickch vpotech nyn pouijeme symbolick rovntko
, kter
. M obdobn vznam jako poloka menu Evaluate,

najdeme pod ikonou
Symbolically (viz. kap. 12.2).
Vimnte si, e v eench vztazch se mohou pout vlastn funkce. Vsledek
srovnejte se tetm pkladem na obr. 63:
Symbolick procesy
71
obr. 79
f( x )
sin( x )
g( x )
f( x )
1.
g( x ) dx
1.
cos ( x ) . sin( x )
1. 6
x
6
Ve vsledku symbolickho procesu, nejastji po integraci, se mohou objevit

neznm funkce (viz. kap. 12.3):
obr. 80
sin x
dx
1.
2. . FresnelS
2.
Symbolicky meme eit i soustavu rovnic. Na rozdl od numerickho een

(viz. kap. 11.2) nen samozejm teba uvdt poten odhad hledanch
promnnch. Ve funkci Find opt pouijeme symbolick rovntko:
obr. 81
Given
a. x
b.y c
d.x
e .y f
1
Find( x , y )
( a. e
b. d )
.( b.f
c. e )
( d . c f. a )
( a. e b . d )
Nkdy je poteba provst symbolick een za ur itch p edpoklad . K tomu
. Ped symbolickm rovntkem se

pouijeme tlatko assume v sad pod ikonou
navc objev klov slovo assume (pedpokldej), za kter je mono vypsat nkolik
podmnek oddlench rkou. Jako podmnku meme tak pout vztahy
var=real, tj. vyeit vraz za pedpokladu, e promnn var je reln slo nebo
var=RealRange(a,b), tj. vyeit za pedpokladu, e promnn var je reln a
le v intervalu od a do b, kde a nebo b me bt i nekoneno (Ctrl Z):
Symbolick procesy
72
obr. 82
x.
.t
x.
e
0
12.4.3
.t
dt
1.
x . lim
exp ( . t )
-
t
d t assume , > 0
eme za p edpokladu,
e je kladn
Dal symbolick operace
Chceme-li na vraz aplikovat jin symbolick operace ne vyeit symbolicky,

pouijeme odpovdajc tlatka v sad pod ikonou
. K dispozici jsou tlatka:
float, complex, simplify, expand, factor, collect, coeffs, solve,
substitute, series, convert,parfrac, fourier, invfourier,
laplace, invlaplace, ztrans, invztrans. Po stisku tchto tlatek se ped
symbolickm rovntkem vdy objev klov slovo (viz. obr. 83 a 85). Vznam
tchto slov je zejm a jejich funkce odpovd pslunm polokm menu
Symbolics (viz. kap. 12.2).
V nkterch ppadech je poteba klov slovo doplnit dal informac, nejastji
nzvem promnn, pro kterou m bt symbolick operace provedena. Tyto
informace se uvdj za klov slovo a jsou oddlen rkou (viz. obr. 83 a 84).
Pesn struktura doplujcch informac ke klovm slovm je uvedena v pehledu
tlatek na zvr pruky.
Pipomnme, e podstatn rozdl mezi vpoty v kapitole 12.2 a pklady v kapitole
12.4 je v tom, e pi zmn vchozch vztah se vsledky ivch symbolickch
operac aktualizuj a Mathcad bere pi pravch v vahu pedchoz definice.
Symbolick procesy
73
obr. 83
vy eit na 35 platnch slic:
sin
float , 35
4
.70710678118654752440084436210484905
roz it krom uveden sti vztahu:
(x
y) expand , x
(x
y)
roz it cel vztah:
(x
y) expand
3
4 .x .y
2 2
6 .x .y
4 .x.y
vy eit soustavu rovnic pro prom nn x, y (srovnejte s obr. 81):
a .x
d .x
b .y c
e .y f
solve ,
1
( a .e
b .d)
.( b .f
( d .c f .a )
( a .e b .d )
c .e )
nahradit prom nnou x vrazem 5 y2 +1:
z .x
2 x substitute , x 5 y2
z . 5 . y2
10 . y2
rozvinout v adu pro prom nnou y okolo bodu 0 a zanedbat leny se 7. a

vy mocninou:
ln ( y
e ) series , y , 7
y
e
1 . y2
2 e2
1 . y3
3 e3
1 . y4
4 e4
1 . y5
5 e5
1 . y6
6 e6
Klov slovo simplify je mono doplnit tzv. modifiktory, kter mrn uprav
funkci tohoto pkazu. Jsou to:
assume=real, tj. zjednoduit za pedpokladu, e vechny neznm ve vrazu

jsou reln,
assume=RealRange(a,b), tj. zjednoduit za pedpokladu, e vechny

neznm jsou reln sla od a do b,
trig, tj. zjednoduit pouze trigonometrick vztahy.

Pedchoz modifiktory se mohou umstit za klov slovo a jsou od nj oddleny
rkou.
Symbolick procesy
74
12.4.4
Vcensobn symbolick pravy
Na jednom vrazu meme provst nkolik symbolickch operac zrove. Pokud

chceme vidt mezivsledek, uvedeme nsledujc symbolick opertor a za
vsledkem pedchoz pravy. Pokud ns mezivsledek nezajm, meme stisknout
postupn nkolik tlatek pro iv symbolick operace (viz. kap. 12.4.3) a teprve
potom vraz opustit, nap. pomoc klvesy Enter:
obr. 84
x2
x2
3x 4
x 4
2x
5 simplify
3x 4
x 4
2x
12.4.5
3.x
simplify
coeffs , x
4 coeffs , x
Ignorovn p edchoz definice
iv symbolika respektuje nejen vlastn funkce (viz. obr. 79), ale i promnn
nadefinovan ve v dokumentu (viz. obr. 85).
Pokud byla promnn piazena seln hodnota, je tato hodnota uvaovna i pi
symbolickch operacch. V nkterch ppadech potebujeme, aby Mathcad
zapomnl na definici a pi symbolick operaci zachzel s dve nadefinovanou
promnnou jako s neznmou. Jak provedeme, aby definice promnn byla
zapomenuta, vidme na obr. 85. Pouijeme tzv. rekurzivn definici promnn. Toto
opaten m vliv na vechny nsledujc symbolick vpoty. Numerick vpoty
probhaj beze zmny:
obr. 85
x
(x
y
(x
x
a
y) 4 expand
625
(rekurzivn definice prom nn)
y) 4 expand
16
32 . y
24 . y2
8 . y3
y4
x
(x
y) 4 expand
x4
4 . x3 . y
6 . x2 . y2
4 . x . y3
y4
625
Mathcad by pi symbolickch operacch ignoroval i pedbnou definici promnn

s danm rozsahem hodnot (range variable).
Symbolick procesy
75
12.4.6
Optimalizace vztah
Jedn se o spoluprci symbolickho procesoru s numerickm vpotem. Chceme-li

ped numerickmi vpoty prbn symbolicky optimalizovat vechny vztahy
v dokumentu, zakrtneme poloku menu Math, Optimization. Pokud se Mathcadu
poda zbyten sloit vztah optimalizovat, objev se vedle vztahu erven
hvzdika.
Klepneme-li pak dvakrt na tento vztah, meme si vsledek optimalizace
prohldnout, pp. taenm my pekoprovat do dokumentu.
Pokud na znn uritho vztahu trvme a nechceme ho optimalizovat, klepneme na
nj pravm tlatkem myi a zrume zakrtnut poloky Optimize.
obr. 86
Monost, kter se tkaj symbolickch proces, je jet vce. Tady bychom vak
odkzali zjemce na Resource Center (viz. kap. 15.1) a na samostatn studium.
Symbolick procesy
76
13.
Programovn
Pokud nm k proveden vpotu nesta standardn postupy popsan v pedchozch

kapitolch nebo vznik zbyten nepehledn a sloit dokument, je mon nkdy problm
vyeit pomoc programovn. Vestavn programovac jazyk v Mathcadu je vhodn vyut
tehdy, obsahujeli een lohy rozhodovac stromy nebo cykly, uvnit kterch probhaj
sloitj vpoty. S vhodou meme programovn pout pro definici vlastnch funkc.
Prostedky, kter integrovan programovac jazyk nabz, jsou zdnliv chud. K dispozici
vak mme standardn funkce Mathcadu, take pomoc vestavnch pkaz meme eit
problmy z mnoha oblast. Monosti dle roziuj symbolick operace, kter lze pout
v rmci funkc i program.
Dostupn pkazy pro programovn jsou uvedeny v pehledu na zvr pruky, kde je
strun vysvtlen i jejich vznam. Nejlpe ve pochopme z pklad v nsledujcch
kapitolch.
Vytvo en programu
13.1
Program je st matematickho dokumentu, ve kter definujeme promnnou nebo funkci.

Postup pi tvorb programu si ukeme na jednoduchm pkladu. Pomoc programovacch
nstroj nadefinujeme funkci f(x,w) = log(x/w):
Napeme levou stranu rovnice a pouijeme bn piazovac rovntko,
pomoc tlatka
z palety programovacch nstroj pod ikonou
pomoc klvesy ] vlome prvn dva dky programu,
nebo
do promnn z vlome pomoc loklnho (programovacho) rovntka

klvesy Shift [ vsledek vrazu x/w,
nebo
na poslednm dku uvedeme hodnotu, kter m bt piazena do prv definovan

funkce, tj. log(z).
Vsledek akce vidme na obr. 87 vlevo. Pozor! Promnn z nen mimo program
definovna.
obr. 87
f( x , w)
x
w
log( z)
10
f( x , w) = 1
Programovn
77
13.2
Cykly
Cyklus je opakovan provd n sekvence p kaz . Pro jeden prchod takovou sekvenc
se uv pojem iterace. Pi tvorb cykl vyuijeme pslun tlatka v sad pod ikonou
. Mathcad obsahuje dva typy cykl.
13.2.1
Cyklus for
Tento cyklus zvolme, pokud pedem znme po et opakovn. Pi kadm prchodu se do

cyklu vstoup s novou hodnotou z posloupnosti nebo vektoru na prav stran pkazu for.
Napklad v cyklu for I 1..4 nabv promnn I postupn hodnot 1, 2, 3 a 4.
Na obr. 88 definujeme funkci KartSouc (kartzsk souin dvou vektor). V programu se ve

dvou vnoench cyklech postupn vkldaj prvky vektoru X a Y do dvojic ve vslednm
vektoru P. Povimnte si, e pi kad iteraci se provedou dva pkazy: Do vektoru P se
vlo dvojice hodnot a index ind vektoru P se zv o jedniku. Vektor P je pak pedn
jako vsledek funkce.
obr. 88
KartSouc ( X , Y )
ind
vysl
KartSouc
for x X
for y Y
P ind
ind
{2,1}
x
{2,1}
y
ind
vysl =
vysl0 =
vysl3 =
1
3
2
3
vysl1 =
vysl4 =
{2,1}
{2,1}
{2,1}
1
4
2
4
vysl2 =
vysl5 =
1
5
2
5
Programovn
{2,1}
1
2
4
5
78
13.2.2
Cyklus while
Pkaz while lze chpat jako zatmco je splnna podmnka ..., provdj nsledujc. Tento
cyklus pouijeme, pokud znme podmnku, p i kter se m provst dal iterace.
Vhodn je zejmna pi hledn vsledk konvergujcch postup. Cyklus kon ve chvli,
kdy zadan podmnka nen splnna, nabude hodnoty 0 (false).
Za pklad nm me poslouit Newtonova metoda hledn druh odmocniny. Hodnota

uloen v promnn rnew postupn konverguje k druh odmocnin vstupnho argumentu
x funkce MojeOdm. Cyklus while kon v okamiku, kdy rozdl vstupn hodnoty je po
dvou nsledujcch iteracch men ne eps. Pokud vlome do promnn eps ni hodnotu,
doshneme vt pesnosti pi delm vpotovm ase a naopak.
obr. 89
MojeOdm( x)
eps
r
0.01
MojeOdm( a ) = 1.414216
rnew
2r
a = 1.414214
while rnew r > eps

r
rnew
rnew
2r
rnew
Pi pouvn cyklu while je zapoteb oetit ppady nekonench cykl, kde je uvedena
podmnka, kter nikdy nenabude hodnoty false. V Mathcadu se takov nekonen smyka
peru klvesou Esc.
13.3
Rozhodovac stromy
Zkladn mylenku rozhodovacho stromu lze shrnout do vty: Jestlie je splnna uveden
podmnka, prove pkazy v tto vtvi, pokud nen splnna, pejdi do dal vtve.
Pr chod v tv podmnme pomoc p kazu if p padn otherwise. Pouit
rozhodovacho stromu si ukeme na pkladu generovn Fibonacciho sel:
Programovn
79
obr. 90
Fib( N )
1 if N 1
1 .. 6
1
1
2
3
5
8
1 if N 2
Fib( N
1)
Fib( N
Fib( N )
2 ) otherwise
V ppad, e N je rovno 1 nebo 2, je vsledn hodnota 1, jinak (otherwise) je voln vraz

Fib(N-1) + Fib(N-2). Povimnte si, e funkce me rekurzivn volat sebe samu. Princip
rekurze si vysvtlme ne na dalm pkladu.
13.4
Rekurze
Rekurze je programovac technika. V podstat jde o dal druh cyklu. Nejjednodu

rekurze nastane v ppad, kdy funkce vol sebe samu. Vsledn hodnota pak slou jako
vstupn hodnota te funkce. Sloitj rekurze je ppad kdy funkce A vol funkci B, kter
opt vol funkci A.
Jednodue je mon vyut rekurze pi vpotu faktorilu. Funkce Fakt vol sebe samu
s slem n vdy o jednu nim. V okamiku, kdy je n rovno nule, ji nen volna funkce
Fakt, je piazena hodnota 1 a program cyklus ukon.
obr. 91
Fakt ( n)
1 if n 0
Fakt ( 5 ) = 120
n. Fakt ( n 1 ) otherwise
13.5
Ovldn pr b hu programu
13.5.1
Break
Pkaz break ukon program pi splnn dan podmnky. Pokud je uveden uvnit cyklu,
pak se ukon cyklus a program pokrauje v prci prvnm dkem za ukonenm cyklem.
Tento pkaz vhodn vyuijeme k oeten chyb a limitnch podmnek, kdy pi zadn
neplatn hodnoty program ukon prci.
Funkce DokudNezaporna na obr. 92 pracuje tak, e bere postupn prvky vektoru v a pokud
je hodnota nezporn slo je zaazeno do vslednho vektoru w. Cyklus skon
Programovn
80
v okamiku, kdy je prvek vektoru v zporn slo nebo nula. Zbvajc hodnoty vektoru ji
nejsou zpracovny.
obr. 92
DokudNezaporna( v)
for i 0 .. last( v)
break if vi 0
wi
vi
27
27
16
"zadna hodnota" if i 0
16
w otherwise
DokudNezaporna( a ) = "zadna hodnota"
13.5.2
DokudNezaporna( b ) =
2
27
Continue
Pkaz continue pi splnn zadan podmnky ukon iteraci cyklu a program pokrauje
v innosti dal iterac.
Na obr. 93 je vynechna st cyklu za pkazem continue v ppad, e prv zpracovvan

prvek vstupnho vektoru v je zporn slo nebo nula. Na rozdl od pkladu na obr. 92 se
provedou i dal iterace. Vsledkem funkce JenNezaporna je pak podmnoina vstupnho
vektoru v obsahujc pouze kladn nenulov prvky.
obr. 93
JenNezaporna( v)
for i 0 .. last( v)
c
continue if vi 0
wj
j
vi
j
27
3
2
b
16
27
3
16
"zadna hodnota" if j 0
w otherwise
2
JenNezaporna( c ) = "zadna hodnota"
JenNezaporna( b ) =
27
16
Programovn
81
13.5.3
Return
Pokud je splnna dan podmnka, pkaz return ukon program a vsledkem programu
je hodnota uveden v rmci tohoto p kazu. Nap. funkce JakeCislo na obr. 94 nm d
podle typu argumentu odpovdajc textov etzec.
obr. 94
JakeCislo( i)
return "nula" if i 0
return "zaporne" if i< 0
return "kladne" if i> 0
JakeCislo( 0 ) = "nula"
JakeCislo( 10 ) = "zaporne"
JakeCislo( 1000 ) = "kladne"
13.5.4
P kaz on error a funkce error
Pkaz on error vyuijeme, pokud uvnit programu dochz pi nkterch parametrech

k chyb. Na pravou stranu pkazu vlote funkci, kter m bt provedena. Na levou stranu
vlote funkci, kter m bt provedena v p pad chyby ve funkci na prav stran.
Na obr. 95 vidme pouit pkazu on error na poslednm dku programu. Pi velkch

hodnotch sla n me bt faktoril v itateli vt ne 10307, co ozna Mathcad jako
chybu. V tom ppad u nememe pout pro vpoet exaktn vztah na prav stran
pkazu on error, ale musme funkci eit pomoc numerick aproximace na lev stran.
V uvedenm programu na vpoet kombinanch sel vidme tak monost pouit
et zcov funkce error pi vytven vlastnch, uivatelskch chybovch hlen.
Vimnte si definice sjednocen podmnek (or) pomoc opertoru + na prvnch tech

dcch programu za pkazem if. Pokud bychom poadovali pr nik podmnek (and),
pouili bychom opertor *.
Programovn
82
obr. 95
KombCislo ( n , k )
error ( "musi byt realna cisla" ) if ( Im ( n ) 0 )

error ( "musi byt kladna cisla" ) if ( n 0 )
( Im ( k ) 0 )
(k 0)
error ( "musi byt cela cisla" ) if ( n floor ( n ) )
( k floor ( k ) )
error ( "prvni cislo musi byt vetsi nez druhe") if n k

k
i= 1
KombCislo ( 180 , 105 ) = 7.488 10
on error
n!
k !.( n
k) !
51
Symbolick een program
13.6
Vsledek programu je mon zskat i v symbolick form. Pozor! Symbolick procesor

nezn pkazy return a on error. Na obr. 96 nechme pomoc symbolickho rovntka vypsat
hodnotu funkce KartSouc nadefinovan v programu na obr. 88.
obr. 96
x1
y1
x1
KartSouc
x1
x2
y1
y2
y2
x2
y1
x2
y2
Dal pklady symbolickch een program najdete pod polokou menu Help, Resource
Center v kapitole The Treasury Guide to Programming.
Programovn
83
14.
MathConnex
MathConnex je prost ed pro p ehlednou integraci a propojovn aplikac a zdroj

dat. Umon vytvo it sloit vpo tov systm a dit tok dat mezi komponentami
tohoto systmu. M eme propojit Mathcad s dalmi aplikacemi, jako je Excel,
MATLAB, Axum, nebo dokumenty jedn aplikace navzjem.
N kter monosti p i prci s daty byly probrny v kapitole 9. Programov modul

MathConnex umo uje vytv et rozshlej a p itom dob e kontrolovateln projekty
toku dat.
Jedn se o pam ov
32 MB RAM.
14.1
dosti nro nou zleitost, a proto je doporu ovno
Popis okna
, otev e se nov okno modulu MathConnex.

Pokud klepneme na ikonu
MathConnex m e bt sput n i samostatn jako jin aplikace pod Windows.
P i standardnm nastaven vidme uprost ed na svisl lit sadu komponent, kter

m eme ums ovat taenm my na pracovn plochu v prav sti okna. V lev sti
se pak objevuje p ehled pouitch komponent pro snadn j orientaci v rozshlch
projektech.
Vznam vech poloek menu a tla tek je uveden v seznamech na zv r p ru ky.
14.2
Vytv en projekt
Obecn postup p i tvorb projektu toku dat je nsledujc:
Nejprve naplnujeme, z jakch sloek se bude systm skldat a jak bude vstup
zpracovanch dat - datov soubor, tabulka hodnot, graf.
Pot ebn komponenty umstme taenm my nebo pomoc poloky menu

Insert na pracovn plochu. Pr vodce nm v n kterch p padech umon nastavit
p ed vloenm zkladn vlastnosti komponenty - po et vstup , vstup , adresy
datovch soubor , adresy podstatnch bun k v Excelu (viz. kap. 9.2.3) atd.
MathConnex
84
Pomoc poloek menu na pravm tla tku myi m eme upravit vlastnosti
komponent - zm nme po et vstup nebo vstup , importujeme i exportujeme
data, zvolme nzev sloky, zm nme podmnky pr chodu dat apod.
V p pad pot eby aktivujeme aplikace dvojm klepnutm my a vytvo me

vztahy mezi vstupujcmi a vystupujcmi daty s pouitm nstroj dostupnch
v dan aplikaci. V n kterch komponentch (Mathcad, MATLAB) jsou data
p iveden do jednotlivch vstup uloena v prom nnch in0, in1 atd. Zpracovan
data, kter maj bt p esunuta do dalch komponent, je t eba vloit do
prom nnch out0, out1 atd.
Taenm my propojme zna ky vstup a vstup mezi komponentami.

Z jednoho vstupu m e vst n kolik propojovacch ar na r zn msta. Do
kadho vstupu vak lze p ivst data jen jedinou cestou. Zruit propojen m eme
tak, e konec propojovac ry odthneme my se stisknutm levm tla tkem od
zna ky vstupu.1
(start) a
(stop). Ve
Zkontrolujeme tok dat v systmu pomoc tla tek
sloit jch projektech je vhodn vyut poloku menu Run, Highlight
Components - aktivn komponenta se vdy ormuje zelen . Pokud uvedeme
do reimu Pause a umstme my kurzor nad vstupn

b c systm tla tkem
i vstupn zna ku, vidme charakter dat, kter danm mstem prola.2
Po zastaven systmu tla tkem

provedeme pot ebn modifikace - zm nme
vlastnosti komponent a jejich propojen, zm nme zdroj dat nebo charakter
vstupu. M eme tak zm nit standardn vzhled komponenty zobrazovan na
pracovn ploe a nahradit ho nap . vlastnm obrzkem pomoc poloky menu
View, New Object na pravm tla tku myi.
Pro lep p ehlednost je mon doplnit systm vysv tlujcmi texty. M eme
rovn vytvo it vcerov ov systm tak, e ozna enou st projektu p evedeme
pomoc poloky menu Collapse na pravm tla tku myi na subsystm.
Hotov projekt m eme samoz ejm standardnm zp sobem uloit (koncovka

.mxp), ale je mon uloit i ozna enou st projektu (modul) pomoc poloky
menu Save as Module na pravm tla tku myi a pout v jinch projektech.
Vytvo en systm m e na pracovn ploe vypadat t eba takto:
Od zna ky vstupu bychom tmto zp sobem vytvo ili novou propojovac ru.
2
Pokud se jedn o skalrn veli inu, vidme jej hodnotu, pokud se jedn o vektor nebo
matici a chceme vid t seln hodnoty, je nutno klepnout na zna ku vstupu i vstupu
my.
MathConnex
85
obr. 89
Nacitani dat
Mathcad
Stupen regrese
Regrese
Vypinac grafu
Koeficienty
Vysledek regrese
14.3
Konkrtn p klad
Popeme postup p i tvorb projektu na obr. 89:
Pomoc tla tka
Z prost edn svisl lity p ethneme my vpravo na przdnou plochu ikonu

( ten nebo zpis soubor ). Objev se pr vodce, kde vybereme poloku: ten ze
zdroje dat (Read from a data source), formt souboru (File Format): Text Files a
pomoc tla tka Browse vyhledme datov soubor. V naem p pad datov
soubor Pokus2.prn vypsan v aplikaci WordPad tvo dva sloupce sel
odd lench vdy jednou mezerou:
spustme MathConnex.
2 48
5 35
11 30
15 22
20 14
29 9
33 1
Pokud nen datov soubor jet vytvo en, m eme cestu zadat pozd ji pomoc
pravho tla tka myi a poloky menu Choose File, poloka Properties umon
vypsat nzev komponenty (Nacitani dat).
MathConnex
86
P ethneme my ikonu
(vstup). Pomoc poloky menu Properties na pravm
tla tku myi vypeme nzev (Stupen regrese) a zm nme zobrazovan po et
desetinnch mst (Displayed Precision) na 0. Potom dvakrt klepneme na
komponentu, abychom mohli do tabulky zadat poadovanou selnou hodnotu.
Dle p ethneme na pracovn plochu ikonu

(Mathcad). V pr vodci vybereme:
vytvo it przdn dokument (Create an empty Mathcad worksheet) a zakrtneme
poloku: zobrazit jako ikonu (Display as Icon). Potom zvolme dva vstupy a t i
vstupy. Po umst n objektu na plochu m eme dvojm klepnutm my Mathcad
aktivovat a vytvo it vztahy mezi prom nnmi na vstupu (in0, in1) a prom nnmi
na vstupu (out0, out1, out2). Dokument m e vypadat nap klad takto:
in0
csort( in0, 0 )
vx
< 0>
in0
vy
< 1>
in0
koef
regress v x , v y , in1
out2
submatrix( koef , 3 , 3
out1
vy
in1, 0 , 0 )
0 .. last v x
in1
out0i
out2k . v x
i
k=0
Obdobnm zp sobem jako u p edchozch objekt

(Regrese).
vypeme nzev komponenty
Na pracovn plochu p ethneme ikonu

(p eruova spojen). Na pravm
tla tku myi zvolme poloku menu Flip Port Direction, abychom oto ili sm r
port a nakonec zase zadme nzev komponenty (Vypinac grafu).
Zbyl dv komponenty slou k prohlen vsledk . Na voln msta pracovn
plochy p ethneme nejprve ikonu

(graf) a potom ikonu
(tabulka hodnot).
U obou oto me jako u p edchozho objektu sm r port pomoc poloky menu
Flip Port Direction.
U grafu pomoc poloky menu Properties na pravm tla tku myi zvolme
krom nzvu (Vysledek regrese) jet dal vlastnosti, p edevm na stran Plot
v sti Style settings nastavme, zda maj bt zobrazovny pouze body (pro Input
0) nebo k ivka (pro Input 1).
MathConnex
87
U tabulky zv tme po et zobrazovanch dek tak, e na objekt dvakrt

klepneme my a potom rozthneme za chytky. Pomoc poloky menu
Properties zvolme nzev sloky (Koeficienty), ale i po et zobrazovanch
desetinnch mst (Displayed Precision): 3 a mez zobrazen pomoc exponent
(Exponential Threshold): 3.
Taenm my uspo dme objekty p ehledn na pracovn ploe.
Potom umstme my kurzor na n kterou zna ku vstupu (zm n se na ruku

s tukou) a taenm my propojme s nsledujcm vstupem. Tla tko myi
pustme, a se zm n my kurzor op t na ruku s tukou. Tmto zp sobem
vytvo me vechna propojen.
(start) na vodorovn lit a zkontrolujeme, zda systm

Stiskneme tla tko
pracuje stejn jako na obrzku 89. Pro kontrolu toku dat m eme pout
prost edky popsan v kapitole 14.2.
P padn pravy m eme provd t a po stisku tla tka
Dal p klady hotovch projekt najdete v adres i samples.
MathConnex
(stop).
88
15.
Elektronick p ru ky
Elektronick p ru ky v Mathcadu jsou obdobou technickch p ru ek a skript.

Obsahuj ji hotov dl een i detailn postupy pro mnoho oblast v dy a techniky.
Jejich vhody oproti klasickm knihm a p ru km jsou v tom, e jsou na disku

po ta e a jsou integrovny do Mathcadu. Zjistme, nejen jak se e dan problm,
ale i jak ho lze eit v Mathcadu. P ru ky maj hypertextovou podobu. Snadn je
vyhledvn pot ebnch vztah , vzorce a postupy nen t eba p episovat, m eme je
pouhm taenm my zkoprovat do prv zpracovvanho matematickho
dokumentu.
Prce s p ru kami
15.1
Po instalaci Mathcadu m kad uivatel p stup ke standardn p ru ce - Mathcad
nebo zvolme
Resource Center. P ru ku otev eme, kdy klepneme na ikonu
poloku menu Help, Resource Center. Jsou zde obsaeny vukov sti (Overview,
Tutorial, Practical Statistics), stovky p ehledn uspo danch p klad pouit
Mathcadu p i nejr zn jch vpo tech a prostory pro vlastn postupy een
(QuickSheets), zkladn konstanty, vztahy pro geometrii, fyziku, strojrenstv,
elektrotechniku apod. (Reference Tables), ukzky z jinch p ru ek (The Treasury
Guide to Solving, The Treasury Guide to Programming - Mathcad Professional) a
pokud mte p stup na Internet, m ete otev t i stle nar stajc knihovnu soubor a
p ru ek na serveru firmy MathSoft (Web Library).
K Mathcadu je mono zakoupit destky dalch elektronickch p ru ek

(viz. kap. 15.2). Doinstalovan p ru ky otev eme, kdy zvolme poloku menu
Help, Open Book. Objev se obdobn okno jako p i otvrn jinch soubor . Pokud
mme nainstalovno vce p ru ek (koncovka .hbk), m eme si zde vybrat, kterou
otev eme. P ru ku m eme zav t stejn jako ostatn dokumenty.
Po otev en elektronick p ru ky se objev lita s novmi tla tky, jejich vznam je

nsledujc:
Prvn strana.
Nvrat k naposledy prohlen stran .
Zruen poslednho nvratu.

Nalistovat p edchoz kapitolu, oddl.
Elektronick p ru ky
89
Nalistovat nsledujc kapitolu, oddl.

Seznam naposledy prohlench stran.
Vyhledn ur itho pojmu v p ru ce.
Koprovn ozna en oblasti do clipboardu.
Tisk aktulnho oddlu p ru ky.
Uloen aktulnho oddlu p ru ky.
V n kterch elektronickch p ru kch se objevuj jet dal speciln tla tka. Nap .
v Resource Center
, tj. p idat nstrojovou litu s tla tky pro p ipojen na Internet.
Po vyhledn sprvn strany p ru ky m eme vzorce nebo obrzky koprovat do

vytv enho dokumentu.
M eme provd t i r zn zm ny p ru ky podle vlastnch p edstav. V souvislosti

s tm jsou d leit poloky menu na pravm tla tku myi. Jejich vznam je
nsledujc:
Annotate Book - umonit dopln n poznmek do p ru ky,
Save Section - uloit upraven oddl p ru ky,
Save All Changes - uloit vechny pravy,

View Original Section - zobrazen p vodnho vzhledu oddlu,
View Edited Section - zobrazit upraven oddl,

Restore Section - uvst oddl do p vodnho stavu,
Restore All - uvst p ru ku do p vodnho stavu,
Highlight Changes - barevn zvraznit pravy.
Elektronick p ru ky
90
15.2
Seznam dalch existujcch p ru ek
Dokoupit se daj tyto specializovan elektronick p ru ky:
NZEV
OBSAH
Pouze pro Mathcad 7:

Mathcad 7 Treasury
Pr vodce Mathcadem a matematikou
Pro Mathcad 6 i 7:
Astronomical Formulas
Astronomie
Building Structural Design
Konstrukce budov
Building Thermal Analysis
Tepeln technika pro stavebnictv
Civil Engineering I, II
Stavebnictv (ve dvou dlech)
CRC Chemistry and Physics Selected Tables
Chemick a fyzikln tabulky
CRC Materials Science and Engineering
Tabulky materil
Differential Equations
Diferenciln rovnice
Electrical and Electronics Engineering
Elektrotechnika, elektronika
Electrical Power Systems Engineering
Energetika
Finite Element Beginnings
Zklady MKP
Chemical Engineering
Chemie
Intro to Differential Equations
vod do diferencilnch rovnic
Machine Design and Analysis and

Metalworking
sti stroj
Mechanical Engineering I, II
Strojrenstv (ve dvou dlech)
Personal Finance Handbook
Osobn finance
Queuing Theory
Teorie front
Real World Maths with Mathcad
Praktick matematika
Roarks Formulas for Stress and Strain on CD
Prunost a pevnost
Topics in Mathcad: Advanced Maths
Pokro il matematika
Topics in Mathcad: Differential Equations
Diferenciln rovnice
Elektronick p ru ky
91
Topics in Mathcad: Electrical Engineering
Elektrotechnika
Topics in Mathcad: Numerical Methods
Numerick metody
Topics in Mathcad: Statistics
Statistika
Treasury of Statistic, Vol. I: Hypothesis Testing
Statistika, testovn hypotz
Treasury of Statistic, Vol. II: Data Analysis
Statistika, analza dat
Roz en Mathcadu 6 i 7:
Signal Processing Function Pack
Zpracovn signlu
Image Processing Function Pack
Zpracovn obrazu
Je mono zakoupit i dal samostatn p ru ky z mnoha obor , kter nevyaduj

instalaci Mathcadu.
P ru ka Mathcad 7 Treasury (Pokladnice)
15. 3
Jak napovd sm nzev p ru ky, jedn se o podrobn (a nutno objektivn p iznat,

e i velmi dob e zpracovan) p ehled monost vyuit Mathcadu 7 p i
matematickch vpo tech. Jsou zde popsny i postupy, ktermi Mathcad dan
problmy e, take m eme programu nahldnout pod pokli ku. Pokud vs
neuspokojila nae p ru ka, kter nen a ani nem e bt zdaleka pln, najdete
odpov di na vae otzky prv v p ru ce Mathcad 7 Treasury (samoz ejm v
angli tin ). Tuto elektronickou p ru ku je mon dokoupit na CD asi za 5000,- K .
Pro zajmavost uvdme obsah n kterch kapitol: komplexn sla, pravd podobnost,
pokro il analza dat, transformace, diferenciln rovnice, Besselovy funkce, vlnov
funkce, uite n uivatelsk funkce, uite n grafick zobrazen, aplikace
symbolickch vpo t , pokro il programovac techniky, vpo ty v MathConnexu,
numerick metody.
Elektronick p ru ky
92
16.
N kolik drobnch rad
Dejte Mathcadu p ednost p ed psanm program v Pascalu, C i v jinch

programovacch jazycch. Vae prce bude rychlej, obecnj a zejmna pro
ostatn itelnj. Pokud se uke, e vpoet je nutn pepsat do programovacho
jazyka, pak s vhodou vyuijete ji odladnch matematickch postup.
Pouvejte p ehled poloek menu a tla tek na zvr pruky, kde jsou uvedeny
klvesov zkratky a odkazy na kapitoly, ve kterch podrobnji vysvtlujeme
urit poloky nebo tlatka.
Vyuvejte pi psan vztah koprovn obdobnch st z jinch vztah pomoc

myi. Psan vztah se tm vrazn urychl (ble viz. kap. 7.2).
Pi vpotech pouvejte jednotky. Mathcad pak bude provdt automatick

pevody a jednotkovou kontrolu (ble viz. kap. 5).
Pi numerickch vpotech pracuje Mathcad s pesnost na 16 platnch slic.

Chcete-li si rychle prohldnout vsledn slo s touto maximln pesnost,
stisknte klvesy Ctrl Shift N. slo se objev na dce zprv dole na strnce.1
O zobrazovn rznho potu desetinnch mst peme v kap. 4.1. O pesnosti
symbolickch vpot v kap. 12.1 a 12.2.
- odin dsledek
Pouvejte poloky menu Edit, Undo nebo tlatko
nkterch naposledy provedench prav, Format, Separate Regions - oddl od
sebe pekrvajc se oblasti a View, Refresh nebo klvesy Ctrl R - vyist
obrazovku od zbytk vymazanch i pesunutch oblast.
Funkce Copy a Paste, kter se v nov verzi Mathcadu objevily i na pravm

tlatku myi, funguj i mezi aplikacemi. Tato pruka byla psna ve Wordu, ale
obrzky jsou zkoprovny z Mathcadu. Koprovat lze i sti velkch datovch
soubor ve form matic. Pi koprovn selnch vsledk se kopruj pouze
zobrazen zaokrouhlen sla bez jednotek.
Pi zmn dokumentu se vztahy a grafy automaticky pepotaj a pekresl.2

Pokud chcete udlat vce zmn a neustl pepotvn vs zdruje, vypnte
automatick reim prce zruenm zakrtnut u poloky menu Math, Automatic
Calculation. Tak nastavte manuln reim.3 Vztahy a grafy na obrazovce se
Kurzor se mus nachzet v oblasti vpotu.

Standardn je nastaven automatick reim prce - na dce zprv vpravo dole na
obrazovce vidte slovo Auto nebo Wait.
3
Po zmn dokumentu jsou vsledky a grafy neaktuln a vpravo dole je psno Calc F9.
Nkolik drobnch rad
93
pepotaj a vsledky aktualizuj pouze po stisku klvesy F9 nebo ikony

,
v celm dokumentu po klepnut na poloku menu Math, Calculate Worksheet.
Automatick reim se obnov, pokud opt zakrtnete poloku menu Math,
Automatic Calculation.
Dlouh matematick vztah je mon peruit, pokud nkde msto opertoru +

stisknete Ctrl Enter.
Pouijete-li mezi dvma vrazy znaky nerovnosti nebo podmnkov rovntko,

mete snadno ov it, zda je podmnka spln na. Doplte za vztah rovntko pro
vpis hodnoty, pravdiv vztah m selnou hodnotu 1, nepravdiv 0 (viz. obr. 37).
Tmto zpsobem lze srovnvat i etzcov promnn (viz. kap. 4.2.3). Men je ta,
jej prvn znak m ni ASCII kd.
Chcete-li umstit do Mathcadu obrzek, pouijte poloku menu Insert, Picture a

do pipravenho ernho tvereku napite cestu k souboru v uvozovkch
(etzcov promnn). Obrzek lze tak pekoprovat pomoc clipboardu.
Vyuvejte elektronickou pruku pod polokou menu Help, Resource Center

nebo ikonou
, pedevm kapitolu QuickSheets, kter obsahuje stavebn
kameny sloitjch dokument. Jsou zde pehledn uspodny p klady
nejr zn jch vpo t v Mathcadu, jejich sti mete pmo my pesouvat do
vaeho dokumentu. Mete si vytvoit i osobn, asto uvan postupy een a
umstit je do Personal QuickSheets.
V poloce menu Help, Resource Center jsou i elektronick tabulky (kapitola

Reference Tables), kde najdete fyzikln konstanty, matematick vzorce,
vlastnosti ltek a dal uiten vci, kter mete rychle taenm my penst do
dokumentu. Doporuujeme k samostatnmu prozkoumn. Elektronick pruky
z rznch oblast se daj dokoupit (viz. kap. 15.2).
V Mathcadu Professional lze nadefinovat vlastn, uivatelsk opertory, kter

budou provdt pedepsan operace. Postup pi definici opertoru je shodn
s postupem pi definici vlastn funkce (viz. kap. 10.1.2). Opertory mohou mt
jeden, resp. dva argumenty. Pi jejich aplikaci vyuijete tlatka
pod ikonou
nadefinovan opertor.
resp.
, na kterch x resp. y symbolizuje operand a f
Chcete-li prozkoumat a vyut dal funkce Mathcadu, najdete vodtko v npovd

(Help). Pokud jste nenali een svho problmu, najdete ho s velkou
pravdpodobnost v pruce Mathcad 7 Treasury (viz. kap. 15.3), kterou
doporuujeme zjemcm o Mathcad dokoupit.
Nkolik drobnch rad
94
17.
Nejastj chyby
P ekrvajc se oblasti - sti vztah nejsou vid t nebo se n jak vztah dokonce
ukrv pod jinm vztahem. Pouijte poloku menu Format, Separate Regions a
p padn klvesy Ctrl R (Refresh).
Vraz se skld ze dvou oblast, ale na obrazovce vypad jako jeden souvisl
vztah. M ete zkontrolovat tak, e klepnete do vztahu my - mus bt cel
v rme ku.
Je pouito patn rovntko. Pouit r znch typ rovntek je vysv tleno

v kap. 4.2.2, kap. 11.2, kap. 12.2, kap. 12.4.2. a kap. 13.
Prom nn, kterou pouijete ve vzorci, je definovna a za tmto vzorcem resp.

nen definovna v bec (zabarv se erven ). V takovm p pad p esu te vzorec
o n co ne nebo pouijte tla tka pro zarovnvn (viz. kap. 7.2) resp. je nutno
ozna en prom nn nad vzorcem dodefinovat.
Stejn prom nn v r znch vztazch maj r zn, t eba i velmi nepatrn odlin
tvar (nap . F a F s tekou). Nebo mohou dokonce vypadat shodn , pouze maj jin
(stejn definovan) styl. Mathcad je potom povauje za r zn prom nn.
V sle je pouita msto desetinn te ky rka.
P i psan komplexnch sel byl mezi slem a imaginrn jednotkou i nebo j

pouit symbol pro nsoben. Mathcad pak msto imaginrn jednotky p edpokld
prom nnou s nzvem i.
Jako prom nn je pouita zna ka jednotky, nap klad m (metr), (Ohm) apod.
Mathcad pak v tinou hls chybu: The units in this expression do not match.
Rovn nen vhodn si p edefinovat ji znm konstanty e, g, (viz. kap. 5.2).
Funkce nem argument v zvorce. Mathcad tuto funkci neprovede a vraz

povauje za novou prom nnou.
Index je vytvo en pomoc te ky a myslte si, e pracujete s vektorem. Mathcad

pak pravd podobn nahls chybu: This value must be a vector nebo naopak
pouijete vektorov index

a s prom nnou pracujete jako se skalrem, co
vyst v chybu: You are trying to use an array or range as a scalar.
Je pouita nedovolen matematick operace - d len nulou atd. Mathcad hls:

Found a singularity while evaluating this expression. You may be dividing by
Nejastj chyby
95
zero. Stejn chyba vak m e nastat i v jinch p padech. Nap klad p i chybnm
zadn soustavy rovnic.
P i symbolickch vpo tech nen pat i n

kurzorem. Ble viz. kap. 12.2.
st vztahu ozna ena editovacm
Vhodou Mathcadu je, e zn mnoho r znch chybovch hlen. Zobraz se, kdy
klepneme my na chybn ( erven) vraz. Upozorn ns na proveden chyby.
Vznam chybovho hlen si m eme navc nechat podrobn popsat pomoc
kontextov npov dy (stisknout F1).
Nejastj chyby
96
18.
P klady k procvi en
18.1
Proud n kapaliny v potrub
Prvn ukzka je typick dokument v Mathcadu. Vpotov vztahy se vtinou pou

na pravou stranu dokumentu (mimo obrazovku), zadn a vsledky bvaj vlevo (na
viditeln ploe). Vpoet je pehlednj a vztahy m eme dob e kontrolovat.
V tomto pkladu se vypln v vodn sti vstupn daje: charakteristiky potrub,

vlastnosti kapaliny atd. Na konci dokumentu se pak podle uvedench vzorc ur
poloha hladiny a tlaky v danch mstech.
L1
d1
L2
d2
L3
Vpoet polohy hladiny v ndri a tlaku v danch prezech potrub

dan hodnoty:
150 m
L2
200 m
d1
10 cm
d2
8 cm
10 cm
polom r zak iven

kolena
0.5 mm
st edn drsnost potrub
3m
pr m ry
0.5
998
L3
dlky potrub
L1
z
kg
d2
d1
1.01 . 10
0.131
d2
0.16 .
3.5
koeficienty mstnch ztrt
vlastnosti kapaliny
Qv
0.005
pa
98000 Pa
poadovan pr tok
atmosfrick tlak
1 .. 2
Si
di
4
ci
Qv
Si
97
Rei
if Rei 2300 ,
vka kapaliny v ndri:
64
Rei
, if Rei
500
kr
, 1.14
H = 2.403 m
c1
2g
2 log k r
i
v 1.
d1
tlak na vstupu do potrub:
2g
pv
pa
. g. H
2.
pk
pa
. g. L3
p k = 69265 Pa
di
2.
0.9
L3
L3
d2
2
2
L3
d2
Rei
L2
c1
p v = 121211 Pa
tlak v kolen :
6.81
2 log 0.27 k r
i
z k
kr
c2
L1
ci. di
. .
c2
Msto pouit funkce if by se dal vytvoit jednoduch program, ale ve verzi Mathcad
Standard nejsou dostupn programovac nstroje, take je nutn nkter problmy
eit pomoc vestavnch funkc.1
18.2
Vynucen tlumen kmitn
Druh ukzka slou k vuce mechaniky. Na jedn obrazovce meme dky vyuit
globlnho rovntka zrove zadvat rzn parametry kmitn i sledovat graf
zvislosti vchylky na ase.
Vynucen podkriticky tlumen kmity
budic sla:
volme ve tvaru Fb = Fo sin ( t+ p) :
Fo
amplituda budic sly
500 N
20 s
0 deg
p
F b ( t)
t
F o . sin . t
0 , 0.005 .. 1 s
kruhov frekvence
fzov posun
p budc sla v zvislosti na ase
zkouman asov interval
Upozorujeme tak na monost pouit funkce until, nap. pro ukonen iterac
(viz. pehled vestavnch funkc na zvr pruky).
98
grafick znzorn n funkce F

b v zvislosti na ase:
pomocn vztahy:
1000
F b( t )
vlastn kruhov frekvence

netlumenho kmitn
0
1000
0.5
t
vlastn kruhov "frekvence"

tlumenho kmitn
pom rn tlum
hm
b
pomocn konstanta
2 hm
2
o
n
o
initel nalad n
atan
2 . n.
Fo
hm
2 2
( 2 n. )
integra n konstanty:
xo
2
H. sin( )
vo
H. . cos ( )
. xo
H. sin( )
.
1
(znamnkov zleitosti)
G
if
vo
o
xo
asin
H. sin( . t
H. sin( )
G
zvislost vchylky na ase:
x( t )
exp( n. t ) . G. sin( . t
H. . cos ( )
. xo
H. sin( )
0 .m, G , G
99
vykreslen grafu x(t):

hm 1 kg
N
k 5000
b 10 N .
0.2
tuhost nhradn
pruiny
0.1
konstanta m rnosti
nhradnho tlumi e
x( t )
po te n vchylka
x o 0.1 m
vo 1
zvolen hmotnost
kmitajcho bodu
0.1
po te n rychlost
0.2
vypsn hodnoty funkce pro zvolen as:
0.5
t
x( 0 s ) = 0.1 m
zvislost rychlosti na ase:
v( t )
( n. exp( n. t ) . G. sin( . t
exp( n. t ) . G. cos ( . t
) . )
H. cos ( . t
) .
vykreslen grafu v(t):

10
v( t )
10
0.2
0.4
0.6
0.8
18.3
Vzp r
Ve tet ukzce uvdme pklad een lohy z prunosti a pevnosti. Vyuvme zde
monosti programovn v Mathcadu.
Nvrh prmru prutu kruhovho prezu namhanho vzprem
zadan hodnoty:
l
definice jednotek:
dlka prutu
1.5 m
kN
160 kN
osov sla
charakteristika uloen prutu
MPa
materilov konst. (ocel 11 370) :

E
2.1 . 10 MPa
dovd
120 MPa
modul prunosti v tahu

dovolen nap t v tlaku
1000 N
6
10 Pa
100
110
hranice mezi Eulerovm a Tetmayerovm vzp rem
60
hranice mezi Tetmayerovm vzp rem a prostm tlakem
269 MPa
0.89 MPa
konstanty pro Tetmayerovu oblast vzp ru
koeficienty bezpe nosti:
k1
pro Euler v (prun) vzp r
4.5
Pro Tetmayer v (neprun) vzp r budeme brt hodnotu prom nnou (podle thlosti) mezi 1.8 a 4.5
nvrh pr m ru pomoc Eulerova vztahu pro oblast prunho vzp ru:
J min
64 . J min
SE
.d E
4
J min
i min
E = 94.983
SE
.
l
i min
vypo ten a mezn thlost
m = 110
hledan pr m r, pokud je spln na podmnka

prunho vzp ru E > m
d E = 63.169 mm
nvrh pr m ru pomoc vztah platnch v oblasti prostho tlaku:
SD
dD
JD
iD
E.
4
dE
k1
2
( . l) . F .
dovd
4 .S D
dD
64
JD
SD
.
l
iD
101
D = 145.622
vypo ten a mezn thlost
d = 60
hledan pr m r, pokud je spln na podmnka

prostho tlaku D < d
d D = 41.203 mm
nvrh pr ezu pomoc Tetmayerova vztahu pro oblast neprunho vzp ru:
vpo et provdme pomoc iterac:
ST
pr m r prutu v prvn iteraci
dj
koeficient bezpe nosti v prvn iteraci
kv
kone n hodnota
koeficientu bezpe nosti
k2
podmnka, kdy bude probhat cyklus
while k v < k 2
j
cyklus iterac
dD
0
1.8
Jj
Sj
l
ij
Sj .
b . j
F
3 if j > 80
dj
p echod na dal iteraci
pr ez v posledn iteraci
(podmnka cyklu u nen spln na doshli jsme kone n hodnoty
koeficientu bezpe nosti)
4.5 if j > 100
pr m r prutu
v j+1 iteraci (v t o setinu mm)
k2
kone n hodnoty k. bezp.

pro vy thlosti
dj
Sj
koeficient bezpe nosti

v j+1 iteraci
64
Jj
ij
kv
dj
. dj
dj
1 . 10
2
2
ur en skute n hodnoty pr ezu prutu

a typu pouitch vztah :
S D if D < d
S E if E> m
3
2
S = 2.829 10 mm
S T otherwise
TYP
"prost tlak"
if D < d
"Eulerv vzpr" if E> m

"Tetmayerv vzpr"
otherwise
102
vpo et pr m ru a thlosti navrenho pr ezu:
4.
(d)
64
J
S
skut
l
i
skut = 99.979
skute n hodnota thlosti prutu
TYP = "Tetmayerv vzpr"
typ pouitch vztah
d = 60.013 mm
konen prmr navrenho prutu namhanho vzprem
103
Seznamy
Poloky menu1
Mnoho poloek se standardn vyskytuje i v ostatnch programech pod Windows,
take jejich funkce je znm a nebudeme ji rozebrat. U n kterch poloek je naopak
odkaz na kapitolu, kde najdete podrobn j informace. Za nzvem poloky je
uvedena klvesov zkratka.
File
New
Ctrl N
otev t nov dokument zaloen na vybran

ablon (viz. kap. 7.4)
Open
Ctrl O
otev t uloen dokument nebo ablonu
F5
Save
Ctrl S
uloit dokument
F6
Save As
uloit ablonu nebo dokument pod novm

nzvem
Close
Ctrl F4
zav t dokument nebo ablonu
Collaboratory
konference o Mathcadu na serveru firmy

MathSoft na Internetu
Internet Setup
nastavit parametry pro p stup na Internet
Send
odeslat dokument
Page Setup
nastavit vzhled strnky (viz. kap. 7.3)
Print Preview
prohldnout strnky
Print
tisk dokumentu nebo ozna ench oblast
Exit
Alt F4
zav t Mathcad
Seznam naposledy uloench dokument
Uvedeny jsou poloky menu verze Mathcad Professional, u verze Mathcad Standard a
Mathcad Student n kter z nich chyb.
Seznamy
104
Edit
Undo
Alt BkSp
Redo
Cut
vrtit n kter pravy
zruit posledn undo

Ctrl X
p emstit do clipboardu
F3
Copy
Ctrl C
koprovat do clipboardu
F2
Paste
Ctrl V
umstit z clipboardu
F4
Paste Special
Delete
umstit zvltnm zp sobem
Ctrl D
Select All
vymazat ozna en oblasti (viz. kap. 7.2)
ozna it vechny oblasti
Find
Ctrl F5
najt skupinu znak
Replace
Shift F5
najt a zam nit skupinu znak
Go to Page
p ejt na strnku
Check Spelling
zkontrolovat pravopis (pouze angli tina)
Links
upravit propojen (viz. kap. 7.6.3)
View
Math Palette
skrt/zobrazit sady matematickch nstroj
Toolbar
skrt/zobrazit nstrojovou litu
Format Bar
skrt/zobrazit formtovac litu
Regions
zvraznit oblasti
Zoom
m tko
Refresh
Ctrl R
obnovit vytvo en objekty (viz. kap. 3.2)
Animate
vytvo it pohybliv objekt (viz. kap. 10.5)
Playback
prohldnout uloen pohybliv objekt
Seznamy
105
Insert
Graph
X-Y Plot
vytvo it rovinn graf x-y (viz. kap. 10.1.1)
Polar Plot
Ctrl 7
vytvo it polrn graf (viz. kap. 10.2)
Surface Plot
Ctrl 2
vytvo it prostorovou plochu (viz. kap. 10.4)
Contour Plot
Ctrl 5
vytvo it vrstevnicov graf (viz. kap. 10.4)
3D Scatter Plot
vytvo it prostorov graf x-y-z (viz. kap. 10.4)
3D Bar Chart
vytvo it prostorov sloupcov graf

(viz. kap. 10.4)
Vector Field Plot
vytvo it graf vektorovho pole (viz. kap. 10.3)
Matrix
Ctrl M
vloit nebo upravit vektor i matici

(viz. kap. 8.3.1)
Function
Ctrl F
vloit vestav nou funkci (viz. kap. 4.1)
Unit
Ctrl U
vloit vestav nou jednotku (viz. kap. 5.2)
Picture
Ctrl T
vloit obrzek (viz. kap. 16)
Math Region
Text Region
Page Break
umstit matematick vztah do textu

(viz. kap. 6.3)
"
vloit textovou oblast na pozici kurzoru

(viz. kap. 6.1)
za t novou strnku
Hyperlink
New
vytvo it vazbu s jinm dokumentem

(viz. kap. 7.6.1)
Erase
zruit vazbu
Edit
upravit vazbu
Reference
zp stupnit prom nn a funkce definovan

v jinm dokumentu (viz. kap. 7.6.2)
Component
vloit komponentu (viz. kap. 9)
Object
vloit objekt (viz. kap. 7.6.3)
Seznamy
106
Format
Number
zm nit formt zobrazovanch sel

(viz. kap. 4.1 a 8.2.3)
Equation
pracovat se styly zobrazen matematickch

vraz
Text
zvolit styl ozna enho textu (viz. kap. 6.2)
Paragraph
nastavit vzhled vybran textov oblasti
Style
pracovat se styly text (viz. kap. 6.2)
Properties
upravit vlastnosti vybran oblasti (viz. kap. 7.2)
Color
Background
zm nit barvu pozad
Highlight
zm nit barvu zvrazn nch oblast
Annotation
zm nit barvu prav v elektronickch p ru kch

(viz. kap. 15.1)
Use default palette
pout standardn barevnou paletu (256 barev)

k zobrazovn barevnch objekt
Optimize palette
optimalizovat standardn paletu barev
Graph
X-Y Plot
zm nit formt ozna enho grafu nebo vech

graf x-y v dokumentu (viz. kap. 10.1.3)
Polar Plot
zm nit formt ozna enho grafu nebo vech

polrnch graf v dokumentu
3D Plot
zm nit charakteristiky ozna enho

prostorovho grafu (viz. kap. 10.4)
Trace
zobrazit sou adnice vybranho bodu

(viz. kap. 10.1.3)
Zoom
vytvo it v ez grafu (viz. kap. 10.1.3)
Separate Regions
odd lit p ekrvajc se oblasti (viz. kap. 3.2)
Align Regions
Across
zarovnat ozna en oblasti vodorovn
Down
zarovnat ozna en oblasti svisle
Lock Regions
Set Lock Area
vloit hranice uzamykateln sti dokumentu

(viz. kap. 7.5)
Lock Area
uzamknout oblast
Unlock Area
odemknout oblast
Seznamy
107
Headers/Footers
nastavit vzhled hlavi ky a paty dokumentu
Math
Calculate
F9
obnovit vsledky a grafy na obrazovce

(viz. kap. 16)
Calculate Worksheet
obnovit vechny vsledky v dokumentu
Automatic
Calculation
vypnout/zapnout automatick reim vpo t

(viz. kap. 16)
Optimization
optimalizovat vztahy p ed numerickmi

vpo ty (viz. kap. 12.4.6)
Options
Built-In Variables
nastavit hodnoty vestav nch prom nnch

(viz. kap. 8.2.2 a 11.2.6)
Unit System
vybrat soustavu jednotek pro zobrazovn

vsledk (viz. kap. 5.1)
Dimensions
zvolit jmna zkladnch jednotek aktuln

soustavy
Symbolics
Podrobn informace o vech polokch jsou v kapitole 12.2.
Evaluate
Symbolically
vy eit symbolicky
Shift F9
Floating Point
Complex
vy eit symbolicky na zvolen po et platnch

slic
vy eit symbolicky s komplexnmi sly
Simplify
zjednoduit ozna enou st vrazu
Expand
rozvinout vraz
Factor
p evst na sou in
Collect
uspo dat jako polynom
Polynomial
Coefficients
vypsat koeficienty polynomu
Variable
Solve
vy eit pro ozna enou prom nnou
Substitute
nahradit prom nnou vrazem z clipboardu
Differentiate
derivovat podle prom nn
Seznamy
108
Integrate
integrovat podle prom nn
Expand to Series
rozvinout v adu
Convert to Partial
Fraction
upravit na parciln zlomky
Matrix
Transpose
transponovat matici
Invert
vytvo it inverzn matici
Determinant
symbolicky vypo tat determinant
Transform
Fourier
provst Fourierovu transformaci
Inverse Fourier
provst inverzi Fourierovy transformace
Laplace
provst Laplaceovu transformaci
Inverse Laplace
provst inverzi Laplaceovy transformace
provst z-transformaci
Inverse Z
provst inverzi z-transformace
Evaluation Style
vybrat formt symbolickch vsledk
Window
Cascade
uspo dat otev en dokumenty za sebou
Tile Horizontal
uspo dat otev en dokumenty pod sebou
Tile Vertical
uspo dat otev en dokumenty vedle sebe
Arrange Icons
urovnat dokumenty v ikonch
Help
Mathcad Help
otev t npov du
F1
Resource Center
otev t p ru ku (viz. kap. 15.1)
Tip of the Day
prohldnout drobn rady
Open Book
otev t nainstalovan elektronick p ru ky

(viz. kap. 15.1)
Using Help
zobrazit instrukce pro pouit npov dy
About Mathcad
zobrazit verzi Mathcadu a dal informace
Kontextov poloky menu na pravm tla tku myi nejsou uvedeny. Jejich vznam
najdete p padn v npov d .
Seznamy
109
P ehled tla tek a klvesovch zkratek2

N kter tla tka se standardn vyskytuj i v ostatnch programech pod Windows,
take jejich funkce je znm a nebudeme ji rozebrat. U n kterch tla tek naopak
uvdme odkaz na kapitolu, kde najdete podrobn j informace. Za obrzkem tla tka
je uvedena klvesov zkratka.
Nstrojov lita
F7
otev t nov dokument
F5 (Ctrl O)
otev t uloen dokument nebo ablonu (viz. kap. 7.4)
F6 (Ctrl S)
uloit dokument
vytisknout
prohldnout strnky
zkontrolovat pravopis (pouze angli tina)
F3 (Ctrl X)
p emstit do clipboardu
F2 (Ctrl C)
koprovat do clipboardu
F4 (Ctrl V)
umstit z clipboardu
Alt BkSp
vrtit posledn pravu
zarovnat oblasti vodorovn
zarovnat oblasti svisle

vloit vestav n funkce (viz. kap. 4.1)
Ctrl U
vloit vestav n jednotky (viz. kap. 5.2)
F9
obnovit vsledky a grafy na obrazovce (viz. kap. 16)
vytvo it vazbu s jinm dokumentem (viz. kap. 7.6.1)
vloit komponentu (viz. kap. 9)

otev t MathConnex (viz. kap. 14)
otev t p ru ku (viz. kap. 15.1)
Uvedena jsou tla tka verze Mathcad Professional, u verze Mathcad Standard a
Mathcad Student n kter z nich chyb.
Seznamy
110
otev t npov du
F1
Formtovac lita
zm nit styl ozna en prom nn nebo textov oblasti
zm nit font vech prom nnch nebo konstant danho

stylu nebo vybran sti textu (viz. kap. 6.2)
zm nit velikost vech prom nnch nebo konstant

danho stylu nebo vybran sti textu
tu n vechny prom nn nebo konstanty danho stylu

nebo vybran st textu
kurzvou vechny prom nn nebo konstanty danho

stylu nebo vybran st textu
podtrhnout vechny prom nn nebo konstanty danho

stylu nebo vybranou st textu
text v oblasti zarovnat vlevo

text v oblasti vyst edit
text v oblasti zarovnat vpravo
Sady nstroj
sada nstroj pod ikonou
!
faktoril
i (j)
imaginrn jednotka (viz. kap. 4.1)
definovat prom nnou s ur itm rozsahem hodnot

(viz. kap. 8.1)
index prvku vektoru nebo matice (viz. kap. 8.2.1)
absolutn hodnota
vloit funkci p irozen logaritmus
vloit funkci ex
p evrcen hodnota
mocnina
Ctrl \
n-t odmocnina
Seznamy
111
vloit funkci dekadick logaritmus

Ctrl P
Ludolfovo slo
'
uzav t do zvorek
druh mocnina
\
druh odmocnina
vloit funkci tangens
vloit sla
atd.
d len
vloit funkci kosinus

*
nsoben (viz. kap. 2)

vloit funkci sinus
s tn
p i azovac rovntko (viz. kap. 4.2.2)
desetinn te ka
ode tn
rovntko pro vpis (viz. kap. 4.2.2)

Ctrl =
podmnkov rovntko (viz. kap. 4.2.2, 11.2.1 a 12.2)
Ctrl 3
znamnko nerovn se
Ctrl .
symbolick rovntko (viz. kap. 12.4.2)
globln rovntko (viz. kap. 4.2.2)
<
znamnko nerovnosti
>
znamnko nerovnosti
Ctrl 9
znamnko nerovnosti
Ctrl 0
znamnko nerovnosti
aplikovat vlastn
(viz. kap. 16)
Seznamy
opertor
jednm
operandem
112
aplikovat vlastn
(viz. kap. 16)
opertor
se
dv ma
operandy

@
vytvo it rovinn graf x-y (viz. kap. 10.1.1)
zobrazit sou adnice vybranho bodu (viz. kap. 10.1.3)
vytvo it v ez grafu (viz. kap. 10.1.3)
Ctrl 7
vytvo it polrn graf (viz. kap. 10.2)
Ctrl 2
vytvo it prostorovou plochu (viz. kap. 10.4)
Ctrl 5
vytvo it vrstevnicov graf (viz. kap. 10.4)
vytvo it prostorov sloupcov graf (viz. kap. 10.4)
vytvo it prostorov graf x-y-z (viz. kap. 10.4)
vytvo it graf vektorovho pole (viz. kap. 10.3)

Ctrl M
vloit nebo upravit vektor i matici (viz. kap. 8.3.1)
velikost vektoru, determinant (viz. kap. 8.3.2)
Ctrl -
aplikovat na kad prvek vektoru

(viz. kap. 8.2.5 a 8.3.2)
skalrn sou in vektor (viz. kap. 8.2.4)
Ctrl 8
vektorov sou in (viz. kap. 8.2.4)
Ctrl 4
se st prvky vektoru (viz. kap. 8.1.3)
Ctrl 6
vektor
vytvo it
(viz. kap. 8.3.2)
Ctrl 1
transponovat matici
i matice zvl
z vybranho
vloit obrzek (viz. kap. 16)
Seznamy
sloupce
matice
113

?
derivace
Ctrl ?
n-t derivace
Ctrl Z
symbol pro nekone no (p i numerickm

hodnotu 1.10307)
&
ur it integrl
een m
Ctrl Shift4 sou et prvk s ur itmi indexy (viz. kap. 8.2.5)
Ctrl Shift3 sou in prvk s ur itmi indexy
Ctrl I
neur it integrl
se st vechny
(viz. kap. 8.3.2)
vynsobit vechny prvky pole s danm indexem
Ctrl L
limita funkce
Ctrl A
limita funkce zprava
Ctrl B
limita funkce zleva
prvky
pole
s danm
indexem

P klady vyuit programovacch nstroj jsou uvedeny v kapitole 13.
vloit prvn dv nebo p idat dal dku programu
Shift [
vloit hodnotu do prom nn (p i azovac rovntko p i

programovn)
Shift ]
rozhodovac p kaz (podmnka)
smy ka (cyklus), kter probh dokud je spln na

uveden podmnka
smy ka (cyklus), kter prob hne pro vechny prvky

dan mnoiny (od - do)
ukon it cyklus nebo cel program
dopln k mnoiny dan podmnkou if (p pad nespln n

podmnky)
ukon it funkci a p i adit danou hodnotu
Seznamy
114
oet en chybovch stav
ukon it iteraci v cyklu a pokra ovat prvnm p kazem

nsledujc iterace
V dal sad nstroj

viz. kap. 4.2.1).
pod ikonou
jsou n kter
eck psmena (ostatn

Vechna tla tka souvis se ivmi symbolickmi vpo ty. D leit je uveden
struktura kl ovch slov. P klady jejich pouit jsou v kapitole 12.4.2 a 12.4.4.
vy eit symbolicky
Ctrl .
Ctrl Shift. symbolick rovntko s mstem pro kl ov slovo
otev t paletu modifiktor (viz. kap. 12.4.3)
kl ov slovo float, m vy eit symbolicky na m

platnch slic
kl ov slovo complex
s komplexnmi sly
vy eit
symbolicky
kl ov slovo assume, constraint vy eit symbolicky

za podmnky constraint (m e bt uvedeno i vce
podmnek odd lench rkou)
kl ov slovo solve, var eit rovnici pro prom nnou

var nebo eit soustavu rovnic pro prom nn ve vektoru
var
kl ov slovo simplify zjednoduit cel vraz
kl ov slovo substitute, var1=var2 nahradit

prom nnou nebo vraz var1 vrazem var2 (pouijeme
podmnkov rovntko)
kl ov slovo factor, expr p evst na sou in p es

ko eny expr (argument expr je nepovinn)
kl ov slovo expand, expr rozvinout vraz krom

sti expr (argument expr je nepovinn)
kl ov slovo coeffs, var vypsat koeficienty

polynomu prom nn var
kl ov slovo collect, var1, var2, ... uspo dat jako
Seznamy
115
polynom podle prom nnch nebo

var2 atd.
st vrazu var1,
kl ov slovo series, var=z, m rozvinout vraz pro

prom nnou var okolo bodu z, m je stupe polynomu,
kter chceme ji zanedbat (argumenty z a m jsou
nepovinn, pokud je neuvedeme, maj hodnotu z=0 a
m=6)
kl ov slovo convert, parfrac, var upravit na

parciln zlomky pro prom nnou var
kl ov slovo fourier, var provst Fourierovu

transformaci s prom nnou var
kl ov slovo laplace, var provst Laplaceovu

transformaci s prom nnou var
kl ov slovo ztrans, var provst z-transformaci

s prom nnou var
kl ov slovo invfourier, var provst inverzi

Fourierovy transformace s prom nnou var
kl ov slovo invlaplace, var provst inverzi

Laplaceovy transformace s prom nnou var
kl ov slovo invztrans, var provst inverzi

z-transformace s prom nnou var
transponovat matici
vytvo it inverzn matici
vypo tat symbolicky determinant
Poloky menu a tla tka MathConnexu3

File
New
za t nov projekt
Open
otev t uloen projekt
Save
uloit projekt
Save As
uloit projekt pod novm nzvem
Pouze u verze Mathcad Professional (viz. kap. 14).
Seznamy
116
Print Setup
nastavit vlastnosti p ed tiskem
Print Preview
zobrazit p ed tiskem
Print
vytisknout
Send
odeslat aktuln projekt
seznam naposledy uloench projekt
Exit
zav t MathConnex
Edit
Undo
vrtit posledn p kaz
Redo
zruit posledn undo
Cut
p esunout ozna en objekty do clipboardu
Copy
koprovat ozna en objekty do clipboardu
Paste
umstit z clipboardu
Object
aktivovat vloen objekt
View
Toolbar
skrt/zobrazit nstrojovou litu
Status Bar
skrt/zobrazit stavov dek
Explorer
skrt/zobrazit p ehled pouitch komponent
Component Palette 1 skrt/zobrazit prvn sadu komponent na svisl lit
Component Palette 2 skrt/zobrazit druhou sadu komponent na svisl lit
Go Back
p ejt ze subsystmu na vy rove
Zoom In
zv tit m tko
Zoom Out
zmenit m tko
Show Labels
skrt/zobrazit nzvy u vloench komponent
Insert
Component
vloit komponentu do projektu
Object
pout OLE
Scripted Object
otev t pr vodce pro vloen vlastn uivatelsk komponenty
Seznamy
117
Run
Run
spustit systm toku dat
Pause
p eruit tok dat
Step
p esunout data k dal komponent
Stop
zastavit tok dat
Single Step Mode
p epnout mezi postupnm nebo soub nm tokem dat

v paralelnch v tvch
Highlight
Components
zvraznit aktivn komponenty
Help
MathConnex Help
otev t npov du
Tip of the Day
zobrazit drobn rady k uvn MathConnexu
About MathConnex
zobrazit verzi MathConnexu a dal informace
Kontextov poloky menu na pravm tla tku myi nejsou uvedeny. Jejich vznam
najdete p padn v npov d .
Nstrojov lita
otev t przdn dokument pro tvorbu novho projektu
otev t uloen projekt
uloit projekt
vytisknout aktivn projekt
prohldnout p ed tiskem
p emstit ozna en objekty do clipboardu
koprovat ozna en objekty do clipboardu
umstit z clipboardu
vrtit posledn p kaz
spustit systm toku dat

p eruit tok dat
Seznamy
118
p esunout data k dal komponent
zastavit tok dat

p ejt ze subsystmu na vy rove
zv tit m tko
zmenit m tko
otev t npov du MathConnexu
Lity komponent
vloen jedn nebo vce hodnot ve form tabulky
zobrazen dat ve form tabulky
zobrazen dat ve form grafu
zpracovn dat pomoc uivatelsk komponenty

zpracovn dat pomoc programu Mathcad
zpracovn dat v Excelu (mus bt nainstalovan)
vytvo en grafu
instalovan)
pomoc
programu
Axum
(mus
bt
zpracovn dat v MATLABu (mus bt instalovan)

zastaven toku dat na vstupu
p eruen propojovacho vlkna mezi komponentami
vloen po te n hodnoty z jednoho vstupu a dalch hodnot

z jinch vstup
podmn n cesty dat na vstupy
generovn posloupnosti hodnot

vytvo en textov oblasti pro poznmky, vysv tlivky atd.
vloen hodnoty p stupn pro vechny komponenty systmu
vloen dat ze (do) souboru
Seznamy
119
Vestav n funkce
Nsledujc strany obsahuj seznam funkc podle oblast a jejich krtk popis. Funkce
se znakou "pro" se vyskytuj pouze u verze Mathcad Professional. Dal informace
o funkcch a jejich argumentech najdete v npovd.
V tomto seznamu zna:
x, y - reln sla,
z - reln nebo komplexn slo,
m, n, i, j, k - cel sla,
S a vechny nzvy zanajc S - etzcov promnn (viz. kap. 4.2.3),
v, u a kad jmno zanajc v - vektory,
A, B - matice nebo vektory,
M, N - tvercov matice,
F - vektor funkc,
cesta - umstn souboru (etzcov promnn).

Vznam dalch promnnch je vysvtlen pmo u konkrtnch funkc.
Jestlie je argument i vsledek njak funkce hel a nen uvedena jednotka, jedn se
o hel v radinech. U funkc, jejich vsledkem je vce hodnot, dostvme pouze
hodnotu zkladn.
U nzvu funkc rozliujte mal a velk psmena (krom funkce Find). Na pouitm
fontu nezle.
Seznamy
120
Goniometrick funkce
sin(z)
sinus
cos(z)
kosinus
tan(z)
tangens
cot(z)
kotangens
sec(z)
sekans
csc(z)
kosekans
Inverzn goniometrick funkce

asin(z)
inverzn sinus
acos(z)
inverzn kosinus
atan(z)
inverzn tangens
Hyperbolick funkce
sinh(z)
hyperbolick sinus
cosh(z)
hyperbolick kosinus
tanh(z)
hyperbolick tangens
coth(z)
hyperbolick kotangens
sech(z)
hyperbolick sekans
csch(z)
hyperbolick kosekans
Inverzn hyperbolick funkce

asinh(z)
inverzn hyperbolick sinus
acosh(z)
inverzn hyperbolick kosinus
atanh(z)
inverzn hyperbolick tangens
Exponenciln a logaritmick funkce

exp(z)
ez
log(z)
logaritmus se zkladem 10 sla z (dekadick

logaritmus)
Seznamy
121
logaritmus se zkladem e sla z (pirozen

logaritmus)
ln(z)
Funkce pro een rovnic

root(f(z), z)
hodnota z, kdy je funkce f(z) nulov
polyroots(v)
vektor koen polynomu n-tho stupn, jeho

n+1 koeficient je uvedeno ve vektoru v
pro
lsolve(M, vp)
een soustavy linernch rovnic
Find(z1, z2, ...)
een soustavy rovnic pro neznm z1, z2, ...
Minerr(z1, z2, ...)
piblin een soustavy rovnic
Vektorov a maticov funkce

matrix(m, n, f)
matice, ve kter prvek i, j odpovd funkci f(i, j),

kde i = 0 .. m-1 a j = 0 .. n-1
augment(A, B)
pole, kter vzniklo spojenm pol A, B o stejnm

potu dek (vedle sebe)
stack(A, B)
pole, kter vzniklo spojenm pol A, B o stejnm

potu sloupc (nad sebou)
submatrix(A, ir, jr, ic, jc)
submatice, kter vznikla z dk ir a jr a

sloupc ic a jc matice A
cols(A)
poet sloupc matice A
rows(A)
poet dk matice A
length(v)
poet prvk vektoru v
last(v)
index poslednho prvku vektoru v
max(A)
nejvt prvek matice A
min(A)
nejmen prvek matice A
identity(n)
jednotkov matice I o rozmru n x n
diag(v)
pro
diagonln matice obsahujc na diagonle prvky

vektoru v
geninv(A)
pro
matice L, kter je levou inverz matice A

(L A = I)
rref(A)
matice, kter m odstupovan kanonick tvar

(row-reduced echelon form)
Seznamy
122
tr(M)
souet prvk na diagonle tvercov matice M

(stopa)
rank(A)
hodnost matice A relnch sel
norm1(M)
pro
norma L1 matice M
norm2(M)
pro
norma L2 matice M
norme(M)
pro
Euklidovsk norma matice M
normi(M)
pro
norma L matice M
cond1(M)
pro
slo podmnnosti matice M zaloen na

norm L1
cond2(M)
pro

norm L2
conde(M)
pro

Euklidovsk norm
condi(M)
pro

norm L
eigenvals(M)
vektor vlastnch hodnot matice M
eigenvec(M, z)
normovan vlastn vektor odpovdajc vlastn

hodnot z tvercov matice M
eigenvecs(M)
pro
matice obsahujc ve sloupcch normovan

vlastn vektory odpovdajc vlastnm hodnotm
matice M (n-t sloupec odpovd n-t vlastn
hodnot)
genvals(M, N)
pro
vektor v vlastnch hodnot, kter vyhovuj

zobecnn loze M x = vi N x, kdy x obsahuje
odpovdajc vlastn vektory
genvecs(M, N)
pro
matice obsahujc normovan vlastn vektory

odpovdajc vlastnm hodnotm zskanm
pomoc funkce genvals
cholesky(M)
pro
doln trojhelnkov matice L, pro kterou plat

L LT = M (pedpokld symetrickou matici M a
pouv pouze jej horn trojhelnkovou st)
qr(A)
pro
matice, jej prvnch n sloupc tvo tvercov,

ortonormln matice Q a ostatn sloupce obsahuj
horn trojhelnkovou matici R, plat A = Q R
lu(M)
pro
matice tvoen temi tvercovmi maticemi P, L,

U, kter maj stejn rozmr jako M a odpovdaj
rovnici P M = LU, matice L resp. U jsou doln
resp. horn trojhelnkov matice
Seznamy
123
svds(A)
pro
vektor obsahujc singulrn hodnoty reln

matice A
svd(A)
pro
matice obsahujc dv matice U (m x n), V (n x n)

nad sebou takov, e vyhovuj rovnici
A = U diag(s) VT, kde s je vektor obsahujc
prvnch n prvk zskanch pomoc funkce
svds(A)
Funkce pracujc se soubory a obrzky

READ("cesta")
hodnoty peten z nestrukturovanho datovho

souboru
(sla
oddlen
mezerami
kombinovanmi s tabeltory), vsledkem je
skalr (prvn slo ze souboru) nebo vektor
prvnch n hodnot (pokud funkci piadme
indexovan promnn, kter m n prvk)
READPRN("cesta")
pole hodnot petench ze strukturovanho

datovho souboru (sla uspodan v dcch a
sloupcch
oddlench
mezerou
nebo
tabeltorem), vsledkem je vektor nebo matice
READBMP("cesta")
pole hodnot 0 a 255 reprezentujc ernoblou

bitovou mapu obrzku (.bmp)
READ_IMAGE("cesta")
pro
obdoba funkce READBMP, ale meme pracovat

i s obrzky formtu GIF, JPG a TGA.
pole hodnot reprezentujc ti matice barev
(ervench, zelench a modrch) odpovdajcho
obrzku vedle sebe (ve verzi Mathcad
Professional je mon pracovat nejen s obrzky
ve formtu BMP, ale i s formty GIF, JPG a
TGA)
READRGB("cesta")
READ_RED("cesta")
pro
prvn tetina hodnot funkce READRGB
READ_GREEN("cesta")
pro
druh tetina hodnot funkce READRGB
READ_BLUE("cesta")
pro
posledn tetina hodnot funkce READRGB
READ_HLS("cesta")
pro
pole hodnot reprezentujc ti matice informac

o barvch
(odstn,
svtelnost,
sytost)
odpovdajcho obrzku vedle sebe
READ_HLS_HUE("cesta")
pro
prvn tetina hodnot funkce READ_HLS
READ_HLS_LIGHT("cesta") pro
druh tetina hodnot funkce READ_HLS
READ_HLS_SAT("cesta")
pro
posledn tetina hodnot funkce READ_HLS
Seznamy
124
READ_HSV("cesta")
pro
pole hodnot reprezentujc ti matice informac

o barvch
(odstn,
sytost,
hodnota)
odpovdajcho obrzku vedle sebe
READ_HSV_HUE("cesta")
pro
prvn tetina hodnot funkce READ_HSV
READ_HSV_SAT("cesta")
pro
druh tetina hodnot funkce READ_HSV
READ_HSV_VALUE("cesta") pro
posledn tetina hodnot funkce READ_HSV
WRITE("cesta")
zapsat hodnoty s maximln pesnost (bez

ohledu na formt zobrazen) oddlen mezerami
do datovho souboru (ignoruje fyzikln
jednotky)
WRITEPRN("cesta")
zapsat pole hodnot do datovho souboru

(obdobn jako u funkce WRITE)
WRITEBMP("cesta")
zapsat pole hodnot do souboru - ernoblho

obrzku
WRITERGB("cesta")
zapsat pole hodnot (red, green, blue) do souboru

- barevnho obrzku (.bmp)
WRITE_HLS("cesta")
pro
zapsat pole hodnot (hue, lightness, saturation) do

souboru - barevnho obrzku (.bmp)
WRITE_HSV("cesta")
pro
zapsat pole hodnot (hue, saturation, value) do

souboru - barevnho obrzku (.bmp)
APPEND("cesta")
pipojit hodnoty
souboru
do
existujcho
datovho
APPENDPRN("cesta")
pipojit pole hodnot do existujcho datovho

souboru
T dic funkce
sort(v)
sead prvky vektoru v ve vzestupnm poad
csort(A, n)
sead dky matice A tak, aby hodnoty v n-tm

sloupci neklesaly
rsort(A, n)
sead sloupce matice A tak, aby hodnoty v n-tm

dku neklesaly
reverse(v)
sead prvky vektoru v v obrcenm poad
reverse(A)
sead dky matice A v obrcenm poad
Seznamy
125
Zaokrouhlovac funkce
floor(x)
nejvt cel slo men nebo rovno x
ceil(x)
nejmen cel slo vt nebo rovno x
Statistick funkce
mean(A)
aritmetick prmr prvk pole A
median(A)
medin prvk pole A
var(A)
variance prvk pole A o velikosti m x n podle

vztahu:
1 .
m.n
1 n
1
Ai , j
i =0
mean ( A )
j =0
stdev(A)
smrodatn odchylka prvk pole A (odmocnina

z hodnoty var(A))
Var(A)
variance prvk pole A o velikosti m x n podle

vztahu:
m
1
m.n
1 n
1
Ai , j
.
i =0
mean ( A )
j =0
Stdev(A)
smrodatn odchylka prvk pole A (odmocnina

z hodnoty Var(A))
cvar(A, B)
kovariance prvk pol A, B
corr(A, B)
Pearsonv korelan koeficient pol A, B
Distribu n funkce
hist(int, A)
vektor zobrazujc poet dat pole A, kter padla

do interval danch vektorem mez int
(histogram)
rbeta(m, s1, s2)
vektor m nhodnch sel,1 kter maj beta

rozdlen s tvarovmi parametry s1 a s2
dbeta(x, s1, s2)
pravdpodobnost x pi beta rozdlen
Sekvence vech nhodnch sel v Mathcadu se generuj na zklad hodnoty (seed

value for random numbers), kterou meme zmnit pomoc poloky menu Math,
Options na stran Built-In Variables.
Seznamy
126
pbeta(x, s1, s2)
pravdpodobnost hodnoty men nebo rovn x

(bod soutov kivky) pi beta rozdlen
qbeta(p, s1, s2)
inverze funkce pbeta pi beta rozdlen
rbinom(m, n, p)
vektor m nhodnch sel, kter maj binomick

rozdlen
dbinom(k, n, p)
pravdpodobnost, e nhodn promnn bude

mt hodnotu k pi binomickm rozdlen
pbinom(k, n, p)
kumulativn hodnota pravdpodobnosti k

vskyt jevu v n pokusech pi binomickm
rozdlen
qbinom(p, n, q)
poet vskyt jevu pi n pokusech, jestlie jejich

pravdpodobnost je p, q je pravdpodobnost
tohoto jevu v jednom pokusu
rnbinom(m, n, p)
vektor m nhodnch sel, kter maj negativn

binomick rozdlen
dnbinom(k, n, p)

mt hodnotu k pi negativnm binomickm
rozdlen
pnbinom(k, n, p)
kumulativn hodnota pravdpodobnosti

negativnm binomickm rozdlen
qnbinom(p, n, q)
inverze negativnho binomickho rozdlen

o velikosti n a pravdpodobnosti nezdaru q
rcauchy(m, l, s)
vektor m nhodnch sel, kter maj Cauchyho

rozdlen
dcauchy(x, l, s)
pravdpodobnost x pi Cauchyho rozdlen
pcauchy(x, l, s)

(bod soutov kivky) pi Cauchyho rozdlen
qcauchy(p, l, s)
inverze funkce pcauchy pi Cauchyho rozdlen
rchisq(m, d)
vektor m nhodnch sel, kter maj rozdlen

chi-kvadrt a stupe volnosti d
dchisq(x, d)
pravdpodobnost x pi rozdlen chi-kvadrt
pchisq(x, d)

(bod soutov kivky) pi rozdlen chi-kvadrt
qchisq(p, d)
inverze funkce pchisq pi rozdlen chi-kvadrt
Seznamy
pi
127
rexp(m, r)
vektor m nhodnch
exponenciln rozdlen
dexp(x, r)
pravdpodobnost x pi exponencilnm rozdlen
pexp(x, r)

(bod soutov kivky) pi exponencilnm
rozdlen
qexp(p, r)
inverze funkce
rozdlen
rF(m, d1, d2)
vektor m nhodnch sel, kter maj F rozdlen

a stupn volnosti d1 a d2
dF(x, d1, d2)
pravdpodobnost x pi F rozdlen
pF(x, d1, d2)

(bod soutov kivky) pi F rozdlen
qF(p, d1, d2)
inverze funkce pF pi F rozdlen
rgamma(m, s)
vektor m nhodnch sel, kter maj gamma

rozdlen s tvarovm parametrem s
dgamma(x, s)
pravdpodobnost x pi gamma rozdlen
pgamma(x, s)

(bod soutov kivky) pi gamma rozdlen
qgamma(p, s)
inverze funkce pgamma pi gamma rozdlen
rgeom(m, p)
vektor m nhodnch
geometrick rozdlen
dgeom(k, p)

mt hodnotu k pi geometrickm rozdlen
pgeom(k, p)
kumulativn hodnota pravdpodobnosti

geometrickm rozdlen
qgeom(p, q)
inverze geometrickho rozdlen, q je

pravdpodobnost vskytu jevu v jednom pokusu
rlnorm(m, , )
vektor m nhodnch sel, kter maj

logaritmick normln rozdlen, je logaritmus
prmrn hodnoty a logaritmus smrodatn
odchylky
dlnorm(x, , )
pravdpodobnost x pi logaritmickm normlnm

rozdlen
plnorm(x, , )

(bod soutov kivky) pi logaritmickm
Seznamy
pexp
sel,
pi
kter
maj
exponencilnm
sel,
kter
maj
pi
128
normlnm rozdlen
Seznamy
129
qlnorm(p, , )
inverze funkce plnorm

normlnm rozdlen
rlogis(m, l, s)
vektor m nhodnch sel, kter maj logistick

rozdlen
dlogis(x, l, s)
pravdpodobnost x pi logistickm rozdlen
plogis(x, l, s)

(bod soutov kivky) pi logistickm rozdlen
qlogis(p, l, s)
inverze funkce plogis pi logistickm rozdlen
rnorm(m, , )
vektor m nhodnch sel, kter maj normln

rozdlen, je prmrn hodnota a
smrodatn odchylka
dnorm(x, , )
pravdpodobnost x pi normlnm rozdlen
cnorm(x)

(bod soutov kivky) pi normovanm
normlnm rozdlen
pnorm(x, , )

(bod soutov kivky) pi normlnm rozdlen
qnorm(p, , )
inverze funkce pnorm pi normlnm rozdlen
rpois(m, )
vektor m nhodnch sel, kter maj Poissonovo

rozdlen
dpois(k, )

mt hodnotu k pi Poissonov rozdlen
ppois(k, )
kumulativn hodnota
Poissonov rozdlen
qpois(p, )
inverze Poissonova rozdlen
rt(m, d)
vektor m nhodnch sel, kter maj Studentovo

rozdlen a stupe volnosti d
dt(x, d)
pravdpodobnost x pi Studentov rozdlen
pt(x, d)

(bod soutov kivky) pi Studentov rozdlen
qt(p, d)
inverze funkce pt pi Studentov rozdlen
rnd(x)
nhodn slo rovnomrnho rozdlen mezi 0 a

x
runif(m, a, b)
vektor m nhodnch sel, kter maj

rovnomrn rozdlen na intervalu s koncovmi
Seznamy
pi
logaritmickm
pravdpodobnosti
pi
130
body a, b
dunif(x, a, b)
pravdpodobnost x pi rovnomrnm rozdlen
punif(x, a, b)

(bod soutov kivky) pi rovnomrnm
rozdlen
qunif(p, a, b)
inverze funkce punif pi rovnomrnm rozdlen
rweibull(m, s)
vektor m nhodnch sel, kter maj Weibullovo

rozdlen s tvarovm parametrem s
dweibull(x, s)
pravdpodobnost x pi Weibullov rozdlen
pweibull(x, s)

(bod soutov kivky) pi Weibullov rozdlen
qweibull(p, s)
inverze funkce
rozdlen
pweibull
pi
Weibullov
Interpola n a extrapola n funkce

linterp(vx, vy, x)
hodnoty dan linern interpolac v bodech x
lspline(vx, vy)
vektor druhch derivac pro vytvoen spline

kivky vyuvan funkc interp, linern okrajov
podmnky
lspline(Mxy, Mz)

plochy vyuvan funkc interp, linern
okrajov podmnky
pspline(vx, vy)

kivky vyuvan funkc interp, parabolick
okrajov podmnky
pspline(Mxy, Mz)

plochy vyuvan funkc interp, parabolick
okrajov podmnky
cspline(vx, vy)

kivky vyuvan funkc interp, kubick
okrajov podmnky
cspline(Mxy, Mz)

plochy vyuvan funkc interp, kubick
okrajov podmnky
interp(vs, vx, vy, x)
hodnoty dan kubickou interpolac v bodech x,

vs je vektor zskan pomoc funkc lspline,
pspline nebo cspline
interp(vs, Mxy, Mz, v)
hodnoty dan kubickou interpolac v bodech x, y

urench vektorem v, vs je vektor zskan
pomoc funkc lspline, pspline nebo cspline
Seznamy
131
vektor n pedpovdnch hodnot zaloench na

m za sebou jdoucch prvcch vektoru v
(extrapolace)
predict(v, m, n)
Regresn funkce
slope(vx, vy)
sklon regresn pmky
intercept(vx, vy)
posunut regresn pmky (y = slope x +

intercept)
regress(vx, vy, n)
vektor vyadovan funkc interp k nalezen

regresnho polynomu n-tho stupn, kter
nejlpe vyhovuje hodnotm vx, vy
regress(Mxy, vz, n)

regresnho polynomu n-tho stupn, kter
nejlpe
vyhovuje
hodnotm
Mxy,
vz
(vcensobn regrese)
loess(vx, vy, span)
pro

regresnho polynomu druhho stupn, kter
nejlpe vyhovuje hodnotm vx, vy v okol danm
hodnotou span (lokln regrese)
loess(Mxy, vz, span)
pro

regresnho polynomu druhho stupn, kter
nejlpe vyhovuje hodnotm Mxy, vy v okol
danm hodnotou span (lokln vcensobn
regrese)
interp(vs, vx, vy, x)
interpolovan hodnoty v bodech x, vs je vektor

zskan pomoc funkce regress nebo loess
interp(vs, Mxy, vz, v)
interpolovan hodnoty v bodech x, y danch

vektorem v, vs je vektor zskan pomoc funkce
regress nebo loess
linfit(vx, vy, F)
vektor obsahujc koeficienty, kter pouijeme

k linern kombinaci funkc danch vektorem F
genfit(vx, vy, vg, F)
vektor obsahujc parametry a, b, ... regresn

funkce typu f(x) = f1(a x) + f2(b x) + ...
Seznamy
132
Funkce pro vyhlazen graf

vektor vyhlazench hodnot vy vytvoen pomoc
medin, n je velikost vyhlazovanho okna
medsmooth(vy, n)
ksmooth(vx, vy, b)
pro
vektor vytvoen uitm Gaussova jdra

k vpotu vench prmr hodnot vy, b je
velikost vyhlazovanho okna
supsmooth(vx, vy)
pro
vektor vyhlazench hodnot vy pomoc metody

nejmench tverc pouit ve vyhlazovanm
okn, jeho rozmr je vybrn automaticky pro
rzn sti dat
Komplexn funkce
Re(z)
reln st komplexnho sla z
Im(z)
imaginrn st komplexnho sla z
arg(z)
hel pslun slu z v komplexn rovin
Podmnkov a dal nespojit funkce

if(cond, z1, z2)
hodnota z1, pokud je podmnka cond splnna,

hodnota z2, kdy nen splnna
until(x, z)
hodnota z, dokud vraz x, kter me obsahovat

promnnou hodnotu, nen zporn (pouije se
nap. pro zastaven iterac, kdy chyba doshne
mal hodnoty)
(m, n)
hodnota 1, pokud m = n, hodnota 0 v ostatnch

ppadech
(i, j, k)
hodnota 1, pokud jsou argumenty sudou

permutac sel 0, 1, 2, hodnota -1, pokud jsou
lichou permutac sel 0, 1, 2 a hodnota 0, pokud
jsou alespo dva argumenty stejn
(x)
hodnota 0, pokud je x zporn, hodnota 1

v ostatnch ppadech
Seznamy
133
Funkce pro een diferencilnch rovnic

Podrobn pehled tchto funkc a jejich argument vetn p klad je v npovd.
Numerick een obyejnch diferencilnch rovnic a soustav dostvme ve form
matice, kde v prvnm sloupci jsou nezvisle promnn a v dalch hodnoty hledanch
funkc a jejich derivac v tchto bodech.
een obyejnch diferencilnch rovnic n-tho

du a soustav tchto rovnic metodou RungeKutta
rkfixed(vy, x1, x2, i, D)
Rkadapt(vy, x1, x2, i, D)
pro

du metodou Runge-Kutta s promnnou
hodnotou kroku (pro pomalu se mnc funkce)
Bulstoer(vy, x1, x2, i, D)
pro

du metodou Bulirsch-Stoer (pro hladk funkce)
Stiffb(vy, x1, x2, i, D, J)
pro
een soustav obyejnch diferencilnch rovnic

n-tho du metodou Bulirsch-Stoer v ppadech,
e een pomoc funkce rkfixed je nestabiln
(matice soustavy se bl singulrn)
Stiffr(vy, x1, x2, i, D, J)
pro
een soustav obyejnch diferencilnch rovnic

n-tho du metodou Rosenbrock v ppadech, e
een pomoc funkce rkfixed je nestabiln
(matice soustavy se bl singulrn)
rkadapt(vy, x1, x2, p, D, k, d) pro
odpovd funkci Rkadapt, avak dostvme

een pouze v nkterch bodech (x2), ve kterch
ns zajm
bulstoer(vy, x1, x2, p, D, k, d) pro
odpovd funkci Bulstoer, avak dostvme

een pouze v nkterch bodech (x2), ve kterch
ns zajm
stiffb(vy, x1, x2, p, D, J, k, d)
pro
odpovd funkci Stiffb, avak dostvme een

pouze v nkterch bodech (x2), ve kterch ns
zajm
stiffr(vy, x1, x2, p, D, J, k, d)
pro
odpovd funkci Stiffr, avak dostvme een

pouze v nkterch bodech (x2), ve kterch ns
zajm
sbval(vg, x1, x2, D, vy, vd)
pro
chybjc poten podmnky pro een dif.

rovnic
bvalfit(vg1,vg2,x1,x2,xf,D,vy1,vy2,vd)
pro
chybjc okrajov podmnky pro een dif.

rovnic, pokud znme hodnoty v x1 a x2
Seznamy
134
relax(a, b, c, d, e, f, u, rj)
pro
een Poissonovy parciln diferenciln rovnice

ve tvercovm intervalu
multigrid(M, ncycle)
pro
een Poissonovy parciln diferenciln rovnice

ve tvercovm intervalu, jestlie na vech
tyech stranch hranice je hodnota hledan
funkce 0
Transforma n funkce
fft(v)
Fourierova transformace relnch hodnot ve

vektoru v
FFT(v)
Fourierova transformace relnch hodnot

s mrn odlinou transforman funkc (dle R.
Bracewella)
ifft(u)
inverze funkce fft, hodnota v, pokud u = fft(v)
IFFT(u)
inverze funkce FFT, hodnota v, pokud u

=FFT(v)
cfft(A)
Fourierova
transformace
komplexnch hodnot v poli A
CFFT(A)
Fourierova
transformace
relnch
nebo
komplexnch hodnot v poli A s mrn odlinou
transforman funkc (dle R. Bracewella)
icfft(B)
inverze funkce cfft, hodnota A, pokud B = cfft(A)
ICFFT(B)
inverze funkce CFFT, hodnota A, pokud

B = CFFT(A)
relnch
nebo
wave(v)
pro
diskrtn wavelet (vlnov) transformace relnch

hodnot
iwave(u)
pro
inverze funkce
u = wave(v).
wave,
Besselovy funkce
I0(x)
Besselova funkce I0(x)
I1(x)
Besselova funkce I1(x)
In(m, x)
Besselova funkce Im(x)
J0(x)
Besselova funkce J0(x)
J1(x)
Besselova funkce J1(x)
Jn(m, x)
Besselova funkce Jm(x)
K0(x)
Besselova funkce K0(x)
K1(x)
Besselova funkce K1(x)
Seznamy
hodnota
v,
jestlie
135
Kn(m, x)
Besselova funkce Km(x)
Y0(x)
Besselova funkce Y0(x)
Y1(x)
Besselova funkce Y1(x)
Yn(m, x)
Besselova funkce Ym(x)
et zcov funkce
concat(S1, S2)
pro
nov etzec, kter vznikne pipojenm etzce

S2 za S1
strlen(S)
pro
poet znak v etzci S
search(S1, SubS, m)
pro
poad prvnho znaku sti SubS v etzci S1

(hledn se provd od pozice m) nebo -1, pokud
SubS nen nalezen
substr(S, m, n)
pro
st etzce S, zanajc na m-t pozici s potem

znak n (pozice prvnho znaku etzce je 0)
str2num(S)
pro
pevede seln etzec S na slo
num2str(z)
pro
pevede slo z na seln etzec
str2vec(S)
pro
pevede etzec znak S do vektoru ASCII kd
vec2str(v)
pro
pevede vektor v kd ASCII (0 a 255) na

etzec znak
error(S)
pro
etzec S zobrazen jako chybov hlen
Dal funkce
mod(x, y)
zbytek pi dlen x / y
angle(x, y)
hel mezi osou x a spojnic potku s bodem

(x, y)
(z)
Eulerova gamma funkce:
1.
e dt
erf(x)
chybov funkce:
x
2 . t2
e dt
Dal vestavn funkce najdete v nkterch elektronickch prukch (Function

Pack) - viz. kap. 15.2, nebo si je ve verzi Mathcad Professional mete vytvoit sami
(uivatelsk DLL).
Seznamy
136
Vvoj verz Mathcadu

Pokro il matematika:
Maticov operace
een diferencilnch
rovnic
iv symbolick vpoty
Symbolick een
soustav rovnic
Paleta symbolickch
opertor
ada statistickch funkc
Regresn analza a
vyhlazen dat
Programovn:
Opertory pro vytven
program
Programovn se ivmi
symbolickmi vrazy
Pouit etzcovch
promnnch
Prbn oeten chyb
(On Error)
Prce s daty:
Pesun dat do (z)
Mathcadu
Datov filtry pro Excel,
MATLAB, 1-2-3, ASCII
Nstroje pro zen toku
dat (MathConnex)
Monost roz en:
Vytven vlastnch
funkc v C/C++
Dal funkce ve
specilnch prukch
Vlastn knihovny funkc
Vytven uivatelsk
symboliky
Prce s jednotkami:
Pevdn jednotek
Soustava jednotek MKS,
CGS, U.S.
Jednotky SI
PLUS 5
6.0 SE
PLUS 6
7 PRO
PLUS 5
6.0 SE
PLUS 6
7 PRO
PLUS 5
6.0 SE
PLUS 6
7 PRO
PLUS 5
6.0 SE
PLUS 6
7 PRO
PLUS 5
6.0 SE
PLUS 6
7 PRO
Seznamy
137
Vizualizace:
2-D a 3-D grafy
Rychl grafick
zobrazen funkc
(QuickPlot)
Propojen s programem
Axum pro tvorbu graf
Zpracovn obrazu
Animace
Prce s dokumentem:
Nastaven vzhledu
strnky a prohldka ped
tiskem
Oddliteln palety
nstroj
Export ve formtu RTF
Uzamykn oblast
Zjednoduen pravy
vztah (jako u text)
ablony, styly
Vyuit st:
Hyperlink na intranet
nebo WWW
Pstup na Internet pmo
z Mathcadu
Konference uivatel
Mathcadu na Internetu
(Collaboratory)
Podpora E-mailu na bzi
MAPI
Ovldn programu:
Interaktivn vuka
Pklady vpot
(QuickSheets)
Obnovovan pklady na
sti
Nvody k een
problm
Kontextov npovda
PLUS 5
6.0 SE
PLUS 6
7 PRO
PLUS 5
6.0 SE
PLUS 6
7 PRO
PLUS 5
6.0 SE
PLUS 6
7 PRO
PLUS 5
6.0 SE
PLUS 6
7 PRO
Dal informace o novinkch ve verzi Mathcad 7 jsou v kapitole 2.
Seznamy
137
Rejst k
funkce, 43; 76
jednotky, 15
matice, 33
mnohorozmrnho pole, 36
promnn, 10; 11; 76
rekurzivn, 74
souadnic, 41
vektoru, 26 - 28
derivace, 62; 67
desetinn msta, 7; 63; 86; 87
desetinn teka, 7
determinant, 35; 68; 69
diferenciln rovnice, 132; 133
Differentiate, 67
Display As, 49
Display as Matrix, 28
Displayed Precision, 7; 86; 87
distribun funkce, 125 - 129
DLL, 134
-Aaktualizace spojen s datovm souborem, 38; 39

aktualizace symbolickch vpot, 70
animace, 51
Auto, 92
automatick zmna typu rovntka, 10
automatick obnoven vsledk, 7; 92
automatick vytvoen textov oblasti, 16
automatick reim prce, 92; 93
automatick vbr rozsahu os, 43
Axum, 37
-Bbarevn zvraznn oblast, 19

Besselovy funkce, 133; 134
blok, 18
break, 79; 80
Built-In Variables, 26
-E-
-C-
editovac kurzor, 7; 8
elektronick pruky
obsah, 6; 88
oteven, 88
seznam, 90; 91
tlatka, 88; 89
zmny, 89
elektronick tabulky, 93
error, 12; 81; 82
Eulerova gamma funkce, 134
Evaluate Symbolically, 62; 70
Excel, 37; 39; 40
Expand, 63
Expand to Series, 68
exponenciln a logaritmick funkce, 120; 121
exponenty, 87
extrapolan funkce, 130
Calc F9, 92
Collect, 64
cols, 32
Complex, 63
continue, 80
Convert to Partial Fraction, 68
cyklus
for, 77; 80
nekonen, 78
rekurze, 79
ukonen, 78; 79
while, 78
as vpotu, 60; 78
rkovan rmeek, 18
rov graf, 41
ten dat, 38
-FFactor, 63
faktoril, 79
Fibonacciho sla, 78; 79
File Read/Write, 38
Find, 54 - 57; 71
Floating Point, 63
for, 77; 80
formt
sel, 7
graf, 45; 49
text, 16
formtovac lita, 16
Fourierova transformace, 69
-Ddata
grafick zobrazen, 41
import a export, 28; 37; 38; 84
kontrola toku, 84
projekt toku, 83 - 87
vmna s jinmi aplikacemi, 37; 39; 40
zpracovn, 84
Data Points, 49
datov soubor, 28
definice
Rejst k
138
v programech, 81; 82
FRAME, 51
FresnelS, 69
Function Pack, 134
funkce
dodaten aplikace na vraz, 13
grafick znzornn, 43
pro prci se soubory a obrzky, 123; 124
pro een diferencilnch rovnic, 132; 133
pro een rovnic, 121
pro vyhlazen graf, 131
rekurzivn, 79
seznam vestavnch, 119 - 134
styly, 10; 119
symbolick een, 62
uivatelsk, 43; 76
vektorov, 32
ve vsledku symbolickho procesu, 69 - 71
vloen vestavnch, 8
vypsn hodnoty, 99; 119
fyzikln konstanty, 6; 88; 93
-Iif, 11; 78 - 82; 97

ignorovn
definice promnn, 74; 75
vztahu, 19
ikony, 109 - 115; 117; 118
imaginrn jednotka, 8
in, 84; 86
index prvnho prvku pole, 26; 34
indexy, 25; 34; 94
informace o provedench pravch, 62
Input Table, 39
instalace, 1
Integrate, 67
integrl
neurit, 62; 67
urit, 11; 62
Internet, 1; 3; 6; 88
interpolan funkce, 129
inverze transformace, 69
inverzn goniometrick funkce, 120
inverzn hyperbolick funkce, 120
inverzn matice, 34; 69
iterace, 77; 78; 80
-GGiven, 54
goniometrick funkce, 120
graf
funkc, 43
parametrick, 44; 48
polrn, 46
popis ar, 45
prostorov plocha, 48
rovinn x-y, 41
rozsah os, 41; 45; 51
sloupcov, 49
souadnice bod, 45
standardn nastaven, 45
svisl a vodorovn ra, 45
pravy, 45; 49
vektorovho pole, 47
vrstevnicov, 49
vyhlazen, 131
vytvoen, 41
vez, 45
x-y-z, 50
-Jjednotky
pouit, 14
pevdn, 14
rozmrov kontrola, 14
SI, 14
uivatelsk, 15
vestavn, 15
zkladn, 15
zmny, 15
-Kkartzsk souin, 77; 82

klvesov zkratky, 103 - 115
klov slova
assume, 71; 72
coeffs, 74
expand, 73; 74
float, 73
Given, 54; 71
pehled, 72
series, 73
simplify, 73; 74
solve, 73
substitute, 73
koeficienty polynomu, 64;
kombinan sla, 81; 82
komplexn sla
grafick zobrazen, 41; 47
-Hheslo, 21
hlavika, 20
hledn etzce znak, 16
hranice uzamykateln oblasti, 21
hyperbolick funkce, 120
hyperlink, 22
- CH chybov funkce, 134

chybov hlen, 81; 82; 95
chyby, 94; 95
Rejst k
139
psan, 8
ve vpotech, 63
komplexn funkce, 131
komponenty
barevn zvraznn aktivn, 84
definice, 37
propojen, 84; 87
vkldn, 38; 83
vlastnosti, 38; 84 - 86
vmna dat, 39; 40
kontextov npovda, 95
kontextov menu, 2
konvergence een, 53; 60; 78
koprovn
sti datovho souboru, 92
selnch vsledk, 92
vbru, 19
z elektronick pruky, 88; 93
z QuickSheets, 93
krok posloupnosti, 24; 25
kurzor, 5; 7; 69
max, 32
maximln slo, 81
menu, 103 - 108; 115 - 117
mezery ve vrazech, 4
Minerr, 54; 58
mnoiny prvk, 29
modifiktory, 73
modul, 84
-Nnekompatibiln jednotky, 14
nekoneno, 71; 81
nekonen cyklus, 78
nelinern rovnice, 55; 56
nerovnice, 55; 66
nerovnosti, 11; 93
Newtonova metoda hledn odmocniny, 78
novinky, 2; 3; 135; 136
-Oobjekty
animace, 51
propojovn, 23
vkldn, 23
oblasti, 5
koprovn, 19
oddlen, 92
oznaen, 18
pesun, 19
uzamykn, 21
pravy, 19
vymazn, 19
zmna velikosti, 19
obnoven vsledk, 7; 15; 70; 92; 93
obrzky
peveden na matici a zpt, 123; 124
vloen, 93
odemknut oblasti, 21
odkaz na jin dokument, 23
odvozovn vztah, 65
okraje, 20
OLE, 23
on error, 81; 82
opakovn sekvence pkaz, 77
operace
s jednotlivmi prvky pol, 30; 34
s maticemi, 34
s vektory, 28; 29
se symboly, 61 - 75
opertory
automatick nsoben, 12
pidn do vztah, 7
uivatelsk, 93
zkladn matematick, 7; 9
opravy vztah, 13
optimalizace vztah ped vpotem, 75
-LLaplaceova transformace, 69
last, 32
legenda u graf, 45
limity, 62
linern soustava rovnic, 55
Link, 23
lity tlatek, 5; 88; 109; 110; 117; 118
-Mmanuln reim vpot, 92; 93

matematick nstroje, 5
MathConnex
popis okna, 83
projekt toku dat, 83 - 87
seznam poloek menu a tlatek, 115 - 118
sputn, 83
vcerovov systm, 84
matice
aplikace funkc, 34
grafick znzornn, 48; 49
inverzn, 34; 69
maximln poet prvk, 33
operace, 34
pidn a mazn dk a sloupc, 33
stn prvk, 35
seznam funkc, 121 - 123
symbolick pravy, 68
transponovan, 35
vnoen, 36
zadvn, 33
zobrazen, 33
MATLAB, 37
Matrix, 68
Rejst k
140
Optimize, 75
orientace papru, 20
ORIGIN, 26; 32; 34
otherwise, 78 - 80
out, 84; 86
Output Table, 39
oznaen
oblasti, 18
vce oblast, 18
programovac nstroje
Add line, 76
break, 79; 80
continue, 80
for, 77; 80
if, 78- 82
on error, 81; 82
otherwise, 78 - 80
pehled, 113; 114
return, 81
rovntko, 76
while, 78
programy
oeten chyb, 79; 81; 82
ovldn prbhu, 79 - 82
pklady, 76 - 82; 101
symbolick een, 82
ukonen, 79 - 81
vytvoen, 76
promnn
indexovan, 9; 25
nzev, 9
piazen hodnoty, 10; 76
etzcov, 12; 80 - 82; 93
s rozsahem hodnot, 24
styly, 10; 94
textov reim pi tvorb nzvu, 9
v programu, 76
v symbolickch vpotech, 61
ve form pol v soustavch rovnic, 59
vestavn, 15; 26; 32; 34; 60; 90
vyjdit symbolicky ze vztahu, 65
vpis hodnoty, 10
propojovn
komponent, 84
objekt, 23;
s datovmi soubory, 38; 39
prostorov grafy, 48 - 50
prnik interval, 66; 67; 81; 82
prvosla, 63
pekrvajc se oblasti, 5
peruen dlouhho vrazu, 93
pesnost
koprovn selnch vsledk, 92
numerickch vpot, 27; 60; 78; 92
symbolickch vpot, 61
transportu dat, 38
pesun vbru, 19
pevdn jednotek, 14
pklady vpot, 88; 93; 96 - 102
-PPage Setup, 20
palety nstroj
seznam tlatek, 110 - 115
uivatelsk poloha, 5
pam, 1; 83
parametrick rovnice, 52; 59
parametrick graf, 44; 48
parciln zlomky, 68
password, 21
pata strnky, 20
Patch, 1
Personal QuickSheets, 93
poten odhad een, 52 - 54; 56 - 58; 60
poet prvk v matici, 33
podmnka
v programech, 78 - 82
ve vpotu, 35; 93
podmnkov funkce, 11
podmnkov a dal nespojit funkce, 131
pohybujc se objekt, 51
polrn graf, 46
poloky menu, 103 - 108; 115 - 117
Polynomial Coefficients, 64
polyroots, 54
posloupnost, 24
povolen nepesnost numerickho een, 60
pracovn plocha, 5
przdn dky
pidn, 20
zruen, 20
-QQuickPlot, 43
QuickSheets, 88; 93
Rejst k
141
-Reen
diferencilnch rovnic, 132
komplexn, 58; 63
konvergence, 53; 60
nenalezeno, 60
poten odhad, 52 - 54; 56 - 58; 60
rovnic, 52 - 54
s minimln chybou, 58
soustav rovnic, 55 - 59; 71; 73
symbolick, 62; 70
za uritch pedpoklad, 71; 72
etzcov funkce, 81; 82; 134
etzcov promnn, 12; 80 - 82; 93
range variable, 24
rmeek, 5; 18; 94
Reference, 23
Reference Tables, 88; 93
Refresh, 5; 92
regions, 5
regrese, 86
regresn funkce, 130
rekurze, 79
Resource Center, 6; 88; 93
return, 81
reim vpot
automatick, 92; 93
manuln, 92; 93
root, 52
rovinn grafy, 41 - 47
rovnice, 52
diferenciln, 132; 133
konvergence, 53; 60
linern, 55
maximln poet, 55
nelinern, 56
nenalezeno een, 60
parametrick, 52; 53; 59
polynomick, 54; 66
soustavy, 54 - 59
symbolick een, 65; 71; 73
rovntko
automatick zmna, 10
globln, 11; 99
lokln (programovac), 76
podmnkov, 11; 54; 65; 93
piazovac, 10
symbolick, 70-74; 82
vypsn hodnoty, 7; 10
rows, 32
rozhodovac stromy, 76; 78
rozmrov kontrola, 14
rozsah os, 41; 45; 51
rozen Mathcadu, 91
rozvoj v adu, 68; 73
rychlost vektorovch vpot, 31
-Ssady tlatek, 5; 110 - 115

Scriptable Object, 37
Separate Regions, 5
Show Markers, 45
Simplify, 63
s, 6
sjednocen interval, 66; 67; 81; 82
skalrn souin, 28
Solve, 65
souadnice bod, 41; 45
soustavy jednotek, 14
soustavy rovnic
numerick een, 54 - 59
symbolick een, 71; 73
Special Functions, 69
spoluprce s aplikacemi, 37; 39; 40
sputn
Mathcadu, 5
MathConnexu, 83
standardn nastaven graf, 45
statistick funkce, 125
styly
promnnch, 10; 94
text, 16
vestavnch funkc, 10; 119
Substitute, 67
symbolick vpoty
aktualizace, 70; 72
derivace, 67
integrace, 67
koeficienty polynomu, 64; 74
matice, 68
nerovnice, 66; 67
optimalizace, 75
parciln zlomky, 68
poloha upravenho vrazu, 62
program, 82
pedpoklady, 71; 72
rovnice, 65; 66
rozit vrazy, 63; 73; 74
rozvoj v adu, 68; 73
ady, 68; 73
dky
pidn, 20; 76
zruen, 20
eck abeceda, 9
Rejst k
142
s desetinnmi sly, 61; 63; 73

s komplexnmi sly, 63
soustavy rovnic, 71; 73
srovnn s numerickmi, 61; 65
substituce, 67; 73
transformace, 69
uspodat polynom, 64
vcensobn, 74
vyjdit promnnou, 65 - 67
vyeit vraz, 62; 70; 71
vytknout vraz, 63
zjednoduit, 63; 73; 74
iv operace, 70 - 75
-Vvazba
s datovm souborem, 38; 39
s jinm dokumentem, 22; 23
vectorize, 30
vektorov pole, 47
vektorov souin, 29
vektory
aplikace funkc, 32
grafick znzornn, 42
indexy, 25
matematick operace, 28; 29
operace s jednotlivmi prvky; 29 - 31
stn prvk, 29
seznam funkc, 121 - 123
zadvn, 26 - 28
zobrazen, 28
velikost graf, 19; 45
verze Mathcadu, 4; 135; 136
vestavn
funkce, 119 - 134
jednotky, 15
promnn, 15; 26; 32; 34; 60; 90
vkldn
dat, 39
jinho dokumentu, 23
komponent, 38
objekt, 23
obrzk, 93
vlastnosti objekt, 19; 38; 84 - 86
voln dky
pidn, 20
zruen, 20
vnoen pole, 36; 77
vymazn vbru, 19
vrazy
odvozovn, 65
opravy, 13
optimalizace, 75
peruen dlouhho, 93
vkldn do text, 17
vyeit symbolicky, 62; 70; 71
vytven, 7; 8
zjednoduen, 63
vez grafu, 45
vukov program, 6; 88
vzorce, 6; 88; 93
-ablony, 20
-Ttexty
automatick vytvoen oblasti, 16
oputn oblasti, 16
ka oblasti, 16
prava, 16
vkldn a odstrann mat. vraz, 17
vkldn textov oblasti, 16
tisk, 20
tlatka, 109 - 115; 117; 118
TOL, 60
trajektorie, 44
Transform, 69
transforman funkce, 133
transponovan matice, 35
trig, 73
tdic funkce, 124
-Uhel bodu v rovin x, y, 134

Undo, 92
pravy
graf, 45; 49
oblast, 19
strnky, 20
URL, 22
uzamen dek, 21
uivatelsk
funkce, 43; 76
chybov hlen, 81; 82
jednotky, 15
opertory, 93
-WWait, 92
while, 78
WWW, 1; 6
-Zz-transformace, 69
Rejst k
143
zaokrouhlovac funkce, 125

zaokrouhlovac chyby, 27
zarovnn objekt, 19
zkladn jednotky, 15
zmna etzce znak, 16
zpis hodnot do datovho souboru, 38
zvorky, 8
zbytek, 134
Zero Tolerance, 27
zjednoduen vraz, 63
zmna
barev, 106
indexu prvnho prvku, 26
jednotky, 15
v elektronick pruce, 89
zobrazen
desetinnch mst, 7; 86; 87
exponent, 87
matic, 33; 48; 49
mnohorozmrnch pol, 36
vektor, 28; 42
-iv symbolika, 70
Rejst k

Prirucka Pro Mathcad Verze 7

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Prirucka Pro Mathcad Verze 7

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prirucka Pro Mathcad Verze 7

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Obsah

Novinky v Mathcadu 7 ........................................................

Co byste m li v d t, ne za nete .........................................

Prce s p ru kou ...................................................................

Ne napete prvn vztahy ......................................................

Jednoduch vpo ty ............................................................

Mathcad jako lep kalkula ka ...............................................

Vpo ty s prom nnmi ..........................................................

Nzev prom nn .....................................................................

Pouit zkladnch typ rovntek ............................................ 10

et zcov prom nn .............................................................. 12

Prce s jednotkami .............................................................. 14

Rozm rov kontrola ............................................................... 14

Pouit vestav nch a uivatelskch jednotek ....................... 15

Vkldn matematickch vztah do text

prava dokumentu .............................................................. 18

pravy vybranch st ......................................................... 19

Vzhled strnky ....................................................................... 20

Uzam en dokumentu ............................................................ 21

Vytvo en vazeb s jinmi dokumenty .................................... 22

Odkaz (Reference) ................................................................. 23

Vkldn a propojovn objekt (OLE) ................................. 23

Posloupnosti, vektory, matice ............................................. 24

Definice prom nn s ur itm rozsahem hodnot .................... 24

Indexovan prom nn ............................................................ 25

Zm na indexu prvnho prvku pole ......................................... 26

Matematick operace s vektory ............................................. 28

Operace s jednotlivmi prvky ................................................ 29

Aplikace funkc ....................................................................... 32

Zadvn matic ...................................................................... 33

Operace s maticemi ............................................................... 34

Vno en pole .......................................................................... 36

Zpracovn dat ..................................................................... 37

Prce s komponentami ........................................................... 38

File Read or Write ................................................................. 38

Input Table, Output Table ...................................................... 39

Komponenty pro vm nu dat mezi aplikacemi ...................... 39

Rovinn graf x-y .................................................................... 41

10.1.1 Vytvo en grafu ...................................................................... 41

10.1.2 Grafy funkc ........................................................................... 43

Polrn graf ............................................................................ 46

Graf vektorovho pole ........................................................... 47

Prostorov grafy ..................................................................... 48

een rovnic ........................................................................ 52

Jedna rovnice pro jednu neznmou ........................................ 52

11.1.1 Funkce root ............................................................................ 52

Soustavy rovnic ..................................................................... 54

11.2.1 Pravidla p i vytv en soustav ............................................... 54

een soustav linernch rovnic ........................................... 55

11.2.3 Soustavy nelinernch rovnic ................................................. 56

11.2.6 Chybov hlen Cant find a solution ... ............................... 60

Symbolick procesy ............................................................. 61

Odlinost symbolickch proces od numerickch vpo t

P klady pouit poloek menu Symbolics ............................ 62

Zvltn funkce ...................................................................... 69

12.4.1 Vznam iv symboliky .......................................................... 70

12.4.3 Dal symbolick operace ...................................................... 72

12.4.6 Optimalizace vztah

Vytvo en programu ............................................................... 76