Vznik mskho nroda, zaloen ma - mthus vs.

historie

podle mtu a msk tradice byl pokldn za praotce mskho nroda

trjsk hrdina Aeneas, kter se po pdu Troje vydal do italskho Latia a
zaloil iuliovsk rod, ze kterho pochzel i Caesar, potomky Aeneasova
syna Ascania byli i Romulus a Remus, podle tradice byl m zaloen roku
753 p. n. l., ve sporu o tom, jak se m msto jmenovat, byl Rmus zabit a
msto pojmenovno po Romulovi, kter se tak stal prvnm mskm
krlem, po nm vldlo est dalch krl, posledn Tarquinius Superbus byl
vyhnn, posledn ti byli Etruskov
nov obyvatelstvo pronikalo do Itlie pravdpodobn ze stedoevropskho
Podunaj
celkov pat m k nejsloitjm otzkm starovku, badatel se shoduj,
e m vzniknul spojenm nkolika vesnic, tzv. synoikismus, je se vytvoily
na pahorcch lecch v arelu pozdjho mskho centra
titm pedmskho osdlen byl pahorek Palatin, kde sdlili Latinov a
Quirinl, kde ilo obyvatelstvo samnitskho pvodu
obyvatel se vnovali hlavn zemdlstv a chovu dobytka, postupn
osidlovny i dol mezi pahorky, msto se rychle roziuje
li se nzory na dobu spojen vesnic, podle nkterch se vesnice spojily a
po ovldnut Etrusky, jin kaj, e u ped
prkaznj jsou teorie o zaloen ma Etrusky, protoe pod jejich
panstvm nabval m rys antickho msta, Etruskm se pipisuje i
odvodnn bain
cloaca maxima vytvoena tak Etrusky, nboenstv pejato tak od
Etrusk, smchan eck a etrusk pedstavy

Etruskov a jejich interakce s many

od 8. stolet na Italsk pd, vysoce vyvinuti v oblasti keramiky a emesel,

nemme mnoho archeologickch pramen, z etruskch mst se
nezachovalo skoro nic, nejznmj nlezy jsou hrobky v Caere, hrobky
pipomnaj obydl, kde ili obyvatel za svho ivota
psemn prameny - Etruskov znali psmo, kter se do Itlie dostalo dky
ekm, vznam slov ovem nen jasn, etrutina rozlutna, nejsp
nepatila k indoevropskm jazykm
jmno pochz z vrazu Tusci, ze kterho se odhaduje nzev dnenho
Tosknska
etrusk vraz - Rasenna
mli velk vznam, studium je obtn, nevme mnoho
ti teorie o jejich pchodu: pes moe z Mal Asie, domc obyvatel nebo
pronikli ze severu, nejvce pravdpodobn je Mal Asie, ovem civilizace
jako takov mla spe vnitrozemsk rz, nem spojen se dnm z
italskch jazyk
msta centrem rozvinutch emesel i mstnho obchod, nejznmj asi
Veje, Caere a Tarquinii, Vulci ve stedn oblasti, jedinm velkm nmonm
pstavem Populonia, kad msto bylo vlastn svj stt, v ele mstn

ednci lukumoni, dvanct mst tvoilo nboenskou ligu s kultem bohyn

Voltumny
zemdlstv relativn vyspl, ternn pravy, terasovit plochy, hlavn
drobn vlastnci, otroctv mlo pouze mal rz
rozmach moci v 7. a 6. stol p. n. l. - ovldaj oblast a k Pdu a tak
Kampnii, ve styku s Hispni (zisk mdi) a Britni i Baltem
expanze v Kampnii posilovala protieck nlady, 540 por eky u Alalie
na dolnm Tiberu se rozvj osada, kterou mon zaloili Etruskov - m,
kde vldli a do vyhnn Tarquinia Superba
padek moci, ztrta vlivu, prohra se Syrakusami u Kmy, vzdali se pozic v
Kampnii a severn Itlii (pchod Gal)
spchem man dobyt jihoetruskch Vej, v roce 265 se do podru
man dostv posledn svobodn msto Volsinii, koncem eck republiky
byla oblast ji romanizovna
Vlky s Latiny, samnitsk vlky, vznik a sprva msk Itlie
etrusk, latijsk a eck msta vyv pirozenou hradbu proti msk moci
prvn konflikt, kter m v dob republiky eil - stetnut s federac
latijskch mst, kter vznikla nejsp jako prostedek pro boj s Etrusky
boje skonily v prvn fzi kompromisem, mezi mem a Latiny uzaveno
spojenectv na zklad rovnoprvnosti obou stran, m tak zskal uritou
existenn jistotu
Etruskov oslabeni po porce Syrakusami u Kmy, nicmn na many
maj vliv zejmna neshody v Kampnii a Letiu, protoe sti tchto zem
se staly koist kmen, je sestoupily z apeninskch svah - tzv. polodivok
kmeny - Samnitov, Aequov, Volskov - expanze tchto kmen m pro
m protichdn nsledky - neutralizace Etrusk, ale ptomnost bojovnch
kmen
konkurentem ma zejmna Veje, kter aspirovaly na pozici hlavnho
politickho initele v Itlii
spor s Vejemi vyvrcholil vleklou vlkou, po dlouhm oblhn 406-396 Veje
man dobyli
vpd Kelt - Taurinov a Bojov - vpd do Tosknska,dobyt nkterch
etruskch mst, v roce 387 se Keltm dokonce podailo zmocnit ma,
Keltov si vynutili vysok vkupn a zmizeli (ve ovem jen podle povst)
vnm neptelem se stv svaz samnitskch kmen, kvli ktermu
vznikaj samnitsk vlky na konci 4. a na potku 3. stol p. n. l., samjnitsk
svaz si udroval vznamn postaven ve stedoitalsk oblasti, zejmna v
Kampnii
v druh vlce se Samnity (327-304) utrpli man jednu z nejvtch
porek v djinch v soutsce Caudiu (tradice tvrd, e sent kapitulaci
nepotvrdil a konzuly vydal Samnitm)
velk konflikt skonil porkou Samnit, rozbitm kmenovho svazu a
podmannm latisjkch mst, kter mezi lety 340-338 naposledy povstali
proti mu - Stedn Itlie a Kampnie v msk sfe vlivu
krtce nato se podailo porazit i Kelty na severu a zskat politickou pevahu
nad velkou st Itlie
poslednm nezvislm initelem Tarent, v roce 282 dochz k vlce, konflikt
nabral velkch rozmr, do boje zasahuje peirsk krl Pyrrhos, jeho

clem bylo sjednocen zpadnch ek, po nm mlo dojt k eck expanzi

v Africe
v roce 280 pistl Pyrrhos se svm vojskem v Itlii, ztratil rychle dvru,
tak se pokusil ovldnout Siclii, kde narazil a v roce 275 byl u jihoitalskho
Beneventa many poraen, utekl a Tarent o ti roky pozdji kapituloval
Pyrrhos pouze napomohl k upevnn postaven ma a k poslen
ptelskch vztah s Kartgem, v roce 287 uzavena smlouva, e se nikdo
ekm nevzd
265 - dobyto etrusk msto Volsinii, byl tak uzaven proces postupnho
sjednocen Itlie pod nadvldou ma, s vjimkou severoitalskch oblast
obsazenmi Kelty

Potky krize republiky a brati Gracchov

pinou krize zpotku problmy v zemdlstv, koncentrace zemdlsk

pdy, narst poet bezzemk
snaha vyrbt ve co nejlevnji a nejvhodnji prodvat,nejvt vznam
mla vinn rva a obil, pozornost se vnovala i poloze statku - Catonv
spis O zemdlstv
Siclie - latifundizace dve ne v pevninks Itlii, vznikaj velk pozemkov
komplexy, zejmna pastviny, hldn sveno otrokm, kte zaplavili
sicilsk venkov a nakonec byli ponechni napospas osudu, loupili a stvali
se hrozbou pro sicilsk venkov
136-132 - prvn povstn otrok, vedench Syanem Eunoem, zmocnili se
velk sti ostrova, vybudovali vlastn stt, po tvrdch bojch man
povstn potlaili, boue ovem mla ohlas i v Itlii, kde se pokusili o
vzpoury dal, druhou otrockou vzpouru vyprovokoval na Siclii syrsk otrok
Salvius, podnt k dal vzpoue dala zvt Attala III., poslednho vldce
pergamskho krlovstv, kter odkzal krlovstv mu, jeho bratr
Aristonikos vyuil situace, chtl proveden zvti znemonit a zskal si na
svou stranu otroky, postavil se proti mu, majetn vrstvy Pergamsk se
postavily na stranu ma a potlaili tak vzpouru v nov provincii (Asie)
povstn varovnm signlem, msk nobilita se sna eit problmy
vetn dlch stupku k obnoven hospodsk a politick stability Itlie
pedstavitelem tohoto kdla politiky brati Gracchov - Tiberius si jako
prvn uvdomuje, e likvidac drobnch samostatnch usedlost pichz
m o spoleenskou vrstvu, kter byla oporou hospodsk a vojensk sly,
rolnci pestvali chodit do vojensk sluby a dlali bordel v m, Itlie
zvisl na dovozu obil ze zmo, od roku 133 Tiberius ve funkci tribuna
lidu zorganizoval pozemkovou reformu, vychzejc ze starch zkon a
stanovil maximln vmru pdy pro jednotlivce (500 jiter, se syny
dvojnsobek, rozdleno po 30), pidlena bezzemm do nezciziteln
ddin drby, pokus o obnoven drobnho zemdlstv, chtl se stt
tribunem podruh, to se ovem nesluovalo s republikou, pi nepokojch
zavit, dlen pdy pokrauje i po Tiberiov smrti, kdy ho nahrazuje Gaius,
kter poznal, e se neme orientovat jen na venkov, snaha o zskn

mstskho lidu - zkon o levnm prodeji obilm chudm, zkon o provincii

Asii - vhodn dan, navrhoval obanstv pro spojence
sna se poslit protisentn vrstvy, ale v m nar, snail se zlepit
situaci zakldnm kolonii, co mlo za nsledek znan odpor (chtl
zaloit kolonii na mst Kartga), 121 - zabit, dal snahy kon
nespchem a reformy postupn rueny, od roku 111 se mohla zase krst
pda
Boje populr s optimty, Sullova diktatura
msk sociln vrstvy se diferencuj vce a vce, posuzovn problm
pouze z vlastnho zjmu, rozdlen na dv skupiny
konzervativn sloka - optimti - chtj omezit poet lid, kter se vnuje
sprv sttu a zabrnit dal reformm, jejich oporou byl sent
protivhou byla skupina populr (u podle nzvu lidov st), clem
umrnn hospodsk a politick reformy, demokratizace mla zlomit
nadvldu nobility
ob skupiny se opraj pedevm o armdu, kter se mn ve skupinu
nemajetnch, bojujcch za old
Mariova reforma armdy - Populr Marius provd dky udlostem v severn
Africe a vlce s panovnkem Jugurthou na numidskm zem, dochz k
vlce, numidsk krl podplc many, co podncuje nespokojenost v m
a do velen se dostv prv Gaius Marius, zvil draz na disciplnu a
zven bojeschopnosti, pijmn dobrovolnky bez ohled na majetek
(vhodn pro nemajetn), vyplcen oldu, veterni dostvaj pdly
m odr Teutony a Kimbry, kte ovem m u Arausia por, man
pozdji vtz
Marius opvovn, mluvmi oban tribuni Saturninus a Glaucia, kte mli
tak radikln poadavky, e proti nim pozdji Marius zakroil
cesta k Sullovi - man nutn bojuj s Italiky, kte chtj hlavn obansk
prvo a zrovnoprvnn, Drusus se sna jejich pn naplnit, nem dvru,
je zabit, co vede k dalm vlenm akcm spojenc - tzv. vlka se
spojenci, m hled smrn een, na vchod proti nim vystupuje
Mithridats
napjat situace - man udluj vem na jih od Pdu msk prva,
politick integrace Itlie
jako vojevdce na sebe upozoruje optimt Sulla, kter hrl roli ve vlce
proti Jugurthovi, vl s Mithridatem VI. (pontsk krl), kter se sna v Mal
Asii vytvoit silnou i a ovldnout ji celou, manm pomh Nkomedes,
spchy na obou stranch
konflikt v m - sent rozhodl, e msto Maria povede vpravu Sulla,
Mariovi pvrenci zase opan, Sulla si pomh ke svmu postaven
armdou, Marius uprch, ale po odjezdu Sully kontroluj m jeho
pvrenci, vrac se a vykonv istky, po smrti nahrazen rychle
zavradnm Cinnou
Sulla se vrac do Itlie, podnik akce proti Mariovcm, u Collinsk brny
vybojoval vldu nad mem a stal se prvnm samovldcem, kter uval
titul dikttor, neltostn likvioval dv odprce, vyvsil proskripce, zbavil
tyto obany jakkoliv ochrany, majetek rozdlil mezi pvrence, zvil

poet sentor i magistrt, vnoval pdu veternm v Itlii, v Hispnii se

uchytil Sertorius, kter vytvoil vlastn imprium
odpor vzbuzovala tvrdost reimu a oligarchick rz, kter se Sulla pak
neekan vzdal a zemel
Prvn punsk vlka a nsledn udlosti
podnt spe ze strany Kartga k otevenmu boji, m k tomu pechzel
a pozdji v souvislosti s politikou ve 2. stol.
Siclie pinou prvnho vlenho sporu kvli obchodu v dom intenzivnho
rozvoje eckch Syrakus, kter stly mezi obma velmocemi (Hiern II.)
podnt k vlenmu stetnut vytvoili Mamertini - kampnt oldni z
Messny, kdy na n zatoily slc Syrakusy, nkte z nich se obrtili na
m, jin na Kartgo, po vysln kartgsk posdky si m uvdomil
nebezpe, po ntlaku lidu na msk sent se msk vojska angaovala na
sicilskm zem a pimla Kartagince k odchodu
na stranu Kartga se pak pidal Hiern, kter dal o staen mskch
vojsk, v roce 264 vyhlauj man Kartgu vlku (264-241), Hiern se pod
dojmem mskch spch pidal k mu
do roku 256 je m velice spn na moi, v roce 255 byla vysazena
armda tajc 15 000 mu, kter vyla rozprena sparanem
Xanthippem, kter vedl kartgsk vojska, m upustil od dalch
vojenskch akc v Africe
247 - Hamilkar Barkas pevzal veden Kartaginc, kter se nebl agresivn
toit na italsk pobe
242 - man zablokovali lostvem kartaginsk body na Siclii, o rok
pozdji dolo k rozhodujc bitv, kdy man veden Gaiem Lutatiem
Catulem vyhrli u Aegatskch ostrov
uzavenm mrov smlouvy ztrc Kartgo sv zem na Siclii a na
Liparskch ostrovech, plat tak mu velk odkodn po dobu deseti let,
nastvaj tk povlen lta - vzpoura oldn, kterou nakonec tvrd
potlail Hamilkar Barkas
snaha o obnoven podku na Sardinii vedla k zsahu ma, pi kterm
Kartgo pilo politicky jak o Sardinii, tak Korsiku
Druh punsk vlka
vnitropolitick zmny v Kartgu, vedouc postaven m Hamilkar
Barkas, posiluje Kartgo na africkm zem, sna se obnovit
velkomocensk postaven Kartga, usiluje o vojensk i hospodsk
ovldnut Hispnie - nerostn bohatstv, 229 - smrt Hamilkara v boji
proti hispnskm kmen, nahrazuje ho Hasdrubal
Hasdrubal - pouze krtce, ale vznamn zasahuje do politiky,
zakld Nov Kartgo, uzaven smlouvy s mem o vlivu v Hispnii
(rou eka Ebro), po jeho smrti pebr velen Hannibal
Hannibal - ton tendence proti mu, nadan vojevdce, prvn
tok na helenizovanou kolonii Saguntum, Hannibal to v roce 220,
msto dobyl, man vhaj, nicmn nakonec pros Kartgo o
vydn Hannibala
Hannibal pechz pes Iberus, Pyreneje a Alpy, pronik do Itlie a
zasazuje manm tkou porku u Trasimenskho jezera,
vsledkem Hannibalova strategickho nadn byla i vhra u Kann

proti msk pesile, man toto povaovali za nejvt katastrofu

na bitevnm poli
manm paradoxn prohra u Kann zvedla odhodln man, bez
inku byl i demonstrativn pochod k mu, vtzstv u Kann
Hannibal nevyuil
pomry na Siclii - po Hiernovi nastupuje Hieronymos, stoupenec
Kartga, protimsk politika Syrakus, man to na Syrakusy roku
212, msto dobyto, po smrti omylem i Archimdes
Kartgo m pote se zsobovnm, Hannibal se dostal do izolace,
obavy z rstu jeho moci, Kartgo el i tokm berberskch kmen
205 - v m zvolen konzulem Scipio, kter se rozhodl pro
rozhodujc der v Africe, 204 vylodil msk jednotky v Africe,
Hannibal povoln zpt, avak poraen v bitv u Zamy
definitivn konec velkomocenskho postaven Kartga, nyn
bezvznamn stt, Hispnie pipadla mu, Kartgo plat odkodn,
je zruinovno vojensky a neme vst vlku bez povolen ma
Obansk vlka mezi Caesarem a Pompeiem, Caesarova
samovlda
mskmu sttu hroz rozvrat, Pompeius ustaven konzulem bez
kolegy, aby mohl zastavit nepokoje v hlavnm mst, hromadn
magistratur bylo dalm poruenm republiknskch princip, prvn
nznak csask moci
Caesar zaneprzdnn v Galii - boje s Vercingetorixem, jeho vliv
stoup, co Pompeius nevid rd, je ochoten vzdt se armdy, pokud
to sam udl Pompeius, odmtnut bylo pedehrou k obansk vlce
Caesar pekrauje eku Rubicon, zahajuje taen proti Pompeiovi,
kter vyklz italsk zem a prch do ecka, kde je v bitv u Farslu
poraen, utk dle do Egypta v dob krize Ptolemaiovc a je zde
kladn zavradn, Caesar stejn v Egypt zashne a rozpout
alexandrijskou vlku po jmenovn Kleopatry, kterou vyhrv Caesar
a Kleopatra se stv vldkyn celho Egypta
nadle se bojuje i v Hispnii a Africe, posledn bitva u Mundy v
Hispnii, rozpren Pompeiovch syn a nastolen samovldy
samovlda -vrchol krize republiky, fakticky ji csaem, edn
dikttor
sna se provdt celoskou politiku, dv provincm msto v
struktue celomskho ivota, rozshl kolonizace zpadn oblast,
statki mus zamstnvat urit poet svobodnch pracovnk
( "reforma" proti otroen)
upustil od proskripc, svuje protivnkm msta ve sprv, sna se
napravit Crassovu porku proti Parthm, pipravuje armdu na
vchod, nicmn 15. bezna 44 je zavradn fanatickmi
republikny (Brutus, Longinus), kte se domnvaj, e jeho smrt
povede ke konci csastv a nvratu republiky
Vznik domintu, dal reformy Diocletianovy a Constantinovy
284 - novm vdcem e Diocletianus z Dalmcie, posiluje csaskou
moc, kter tak nepodlhala ani formln vlivu jin instituce, csa

tak rozhodoval o vem a sent ztratil veker zbytek kontroly nad

dnm v m
zvyky ze sasnovskho dvora - zvyk adorovn a padn na kolena,
podobn jako csai ped nm se pokldal za vtlen bostvo
vznik tetrarchie - csa zjiuje, e e u nelze spravovat z jednoho
msta jednou osobou, csa kladl draz na vchodn oblasti, zpadu
se vnoval spoluvlada Maximian, kter potlail hnut bagaud a
kmeny v severn Africe, ubrnil tak i proti Germnm
pro vychovn nsledovnk jmenoval s Maximianem dal dva
mlad zstupce (Caesary, 293), kte mli pod dohledem spravovat
danou st e a pot ji pevzt
m ztrc svoji funkci jako politick centrum, Diocletianus sdlil v
Nikomdii, Maximianus v Mediolanu
nov administrativa e - dvanct diecz, kter se skldaly z
dalch provinci, men rozloha, innj obrana
hospodsk politika - hodnotn mince, oiven obchodu a
koupschopnosti e, ediktem z roku 301 stanovil maximln ceny,
dan naturln podle mtka pdy, odvdlo se podle toho i do
vojska
podporoval pohansk kulty a pronsledoval Kesany
reformy mly ovem jen doasn efekt a tak nespchy, spolen se
vzestupem kesanstv, donutily Diocletiana k abdikaci
po nm nastupuje Constantinus, jeho nejdve ohrouje Maxentius,
kterho Constantinus porazil v bitv u Mulvijskho mostu,
spoluvladaem Licinius
dal upevnn moci, zsadn se ovem liil v nboensk politice,
kdy podepsal v Mediolanu edikt (313), kter povoloval svobodn
vyznvn kesanstv
snail se o vnitn jednotu kesanstv, ovem dochzelo k projevm
dalch smr (arinstv), kter byly eeny v roce 325 v Nkaii, sm
Constantinus byl arinskm knzem
byrokratickou administrativu ovld csaova osobn rada, vzrst
vliv tajn policie, utuen daovch poadavk
majetn vrstvy se zanaj stavt proti reimu, reim se mn v
utlaovatelsk, znevoloval sti obyvatelstva, ddin pipoutvala
kolny k pd, snail se zabezpeit zemdlstv psun a stl poet
pracovnch sil a sttu dostatek daovch pjm
pro Konstantina dleitj tak vchod e, zakld Konstantinopol,
kam se pesunuj i sentoi, vzestup msta a rovnoprvnost s
mem
Dynastie Juliovsko-Klaudiovsk

Tiberius (14-37) - matka Livie Drusilla, od potku e sloit politick a

mocensk otzky, potek vldy nepzniv poznamenn vzpourami legi
na Rn a na Dunaji kvli tkm podmnkm, nevyhnul se een csask
moci se sentem, rozhodnut ve prospch csae, kdy sent i msk lid

byli zbaveni svho stnovho politickho vlivu, pestaly se schzet volen

snmy, dosazovn ednk zleitost csae
- pod vlivem velitele praetorin Lucia Aelia Seiana, pretorini
shromaovni na jednom mst, zskvaj u dvora velkou moc, z jejich
podnt se Tiberius krut vypodval s protivnky, od roku 26 vede i z
ostrova Capri
- vzorn administrativa e i v provincich, promylen hospodaen
Caligula (37-41) - Germanikv syn Gaius Caesar, od vojk pezdvan
botika, upevuje moc e vi sentu, kter se zmnil v bezvznamnou
instituci, projevuj se u nj znmky lenstv, roziuje csask kult a
poaduje bosk pocty
Claudius (41-54) - nastupuje po nenvidnm Caligulovi, kter pivedl
zemi na pokraj hospodsk katastrofy a byl zavradn, Claudius byl jeho
strc, ady smj zastupovat i oban z provinci (nejdve Galov),
upevuje se vliv proputnc (Narcissus a Pallas), kter pot zstv
zachovn po cel prvn stolet, snaha o zaveden podku do vech oblast
msk politiky, do pomr na dvoe zasahovaly csaovny (Messalina a
hlavn Iulia Agrippina, sestra Caliguly), Agrippina se vynasnaila vyjednat
titul csae pro Nerona a pednost ped csaovm synem Brittanikem,
Claudius otrven a nastupuje Nero
Nero (54-68) - prvn lta vldy kontrolovn Senecou a praetoriem Burrem,
astn obdob, po Burrov smrti se z Nera stv krutovldce, nedviv k
okol, pesvdenm o nadn pro vechno, zejmna pro umn, Senecv
vliv slbne, roku 55 zavraden Brittanik a pozdji i Neronova matka, v roce
65 pokus o nsiln odstrann csae, veden Pisonem, inicitoi vetn
Senecy popraveni, oblben autor Petronius t
- zvren fze vldy brna jako diktatura jednotlivce, postaven
posilovno konfiskacemi (roziovn majetku probhalo u za Tiberia),
vyaduje bosk pocty, odpor proti vld roste, vzbouil se proti nmu
nakonec i mstodrc Vindex v Galii a sent vyuil pleitosti k prohlen
Nerona za veejnho neptele
Flaviovci, Juden
upevnn principtu, nemohlo se uvaovat o obnov republiky
provoln novho csae se peneslo na armdu (tyi csai za rok, 68/69),
z boje o moc vyel vtzn nakonec Vespasianus, vrchn msk velitel v
boji v Judeji, rzn opaten k hospodsk obnov impria