I

~
. 17. V dobe, kdy se na elektrokardiografu pe vlna P, probh 23. Aktivn elektroda v hrudnm svodu VGje standardne umstena
v srdci a) ve 4. meziebr parasternlne vpravo
a) depolarizace sinoatrilnho uzlu b) ve 4. meziebr parasternlne vlevo
b) depolarizace predsn c) vS. meziebr medioklavikulrne vlevo
c) depolarizace atrioventrikulrnho uzlu d) vS. meziebr ve stredn axilrn cre vlevo
d) depolarizace Hisova svazku
24. Negativn vlna P pred komorovm komplexem v 1. a II.
18. V dobe, kdy se na elektrokardiografu pe sek PQ, svodu znamen, e
probh v srdci a) aktivace sn je znacne zrychlena
a) depolarizace sinoatrilnho uzlu b) aktivace sn je znacne zpomalena
b) depolarizace predsn c) vzruch nevznik v sinusovm uzlu
c) depolarizace atrioventrikulrnho uzlu d) vzruch vznik v sinusovm uzlu nebo jeho nejblim okol
d) depolarizace srdecnho hrotu
25. Srdecn revoluce pri frekvenci GO/min trv
19. Goldbergerovy svody jsou standardne oznaceny a) 0,5s
a) 1., II., III. b) 1,0s
b) VR, VL, VF c) 1,5 s
c) aVR, aVL, aVF d) 2,0 s
d) VI-V6
2G. Normln komplex QRS trv v sekundch
20. Aktivn elektroda v hrudnm svodu VI je standardne umstena a) 0,03-0,05
a) ve 4. meziebr parasternlne vpravo b) 0,06-0,10
b) ve 4. meziebr parasternlne vlevo c) 0,12- 0,16
c) vS. meziebr medioklavikulrne vlevo d) 0,17-0,21
d) v 5. meziebr ve stredn axilrn cre vlevo
27. Interval PQ trv normlne
21. Aktivn elektroda v hrudnm svodu V2 je standardne umstena a) 0,1-0,20 s
a) ve 4. meziebr parasternlne vpravo b) 0,20--0,34 s
b) ve 4. meziebr parasternlne vlevo c) 0,35--0,42 s
c) vS. meziebr medioklavikulrne vlevo d) 0,42-0,64 s
d) vS. meziebr ve stredn axilrn cre vlevo
28. Interval QT trv normlne
22. Aktivn elektroda v hrudnm svodu V4 je standardne umstena a) 0,08-0,10 s
a) ve 4. meziebr parasternlne vpravo b) 0,12-0,20 s
b) ve 4. meziebr parasternlne vlevo c) 0,21-0,32 s
c) v 5. meziebr medioklavikulrne vlevo d) zvis na srdecn frekvenci
d) vS. meziebr ve stredn axilrn cre vlevo

82 83
 41. Celkov odpor, kter krevnmu toku klade plicn recite, 47. Uzavrenm semilunmch chlopn zacn fze
je oproti odporu systmovho recite pribline a) izovolumick relaxace
a) 8-10x men b) plnc
b) 2-4x men c) izovolumick kontrakce
c) 2-4x vet d) vypuzovac
d) 8-10x vet
48. Ve fzi izovolumick kontrakce srdecn komorov systoly
dochz
42. Systola sn predchz systolu komor
a) o 0,02-0,04 s a) ke zvyovn intraventrikulrnho tlaku
b) o 0,05-0,10 s b) ke zveten komory
c) o 0,12-0,20 s c) k uzavren semilunrnch chlopn
d) o 0,22-0,36 s d) k otevren atrioventrikulrnch chlopn

43. Behem ejekcn fze jsou chlopne 49. Behem ejekcn fze srdce vypuzuje krev
a) semilunrn otevreny a cpat uzavreny a) po celou dobu stejnou rychlost
b) semilunrn uzavreny a cpat otevreny b) zpoctku pomalu, ke konci rychleji
c) semilunrn i cpat uzavreny c) nejrychleji ve stredn fzi
III d) semilunrn i cpat otevreny d) na poctku mnohem rychleji ne v druh polovine fze

44. Behem plncnze jsou chlopne 50. Nejrychlej plnen srdecn komory behem plnc fze je
III
a) semilunrn otevreny a cpat uzavreny a) na zactku plnc fze
Iii
I
b) semilunrn uzavreny a cpat otevreny b) ve stredn csti diastoly
c) semilunrn i cpat uzavreny c) pri kontrakci sne
III
d) semilunrn i cpat otevreny d) na konci diastoly
I"
45. Behem fze izovolumick relaxace jsou chlopne 51. Tlak krve uvnitr komor doshne nejvet hodnoty
a) semilunrn otevreny a cpat uzavreny a) na zactku izovolumick kontrakce
II

b) semilunrn uzavreny a cpat otevreny b) behem ejekcn fze

c) semilunrn i cpat uzavreny c) na konci izovolumick kontrakce
d) semilunrn i cpat otevreny d) na zactku izovolumick relaxace

46. Otevrenm semilunmch chlopn zacn fze 52. Tlak krve v komorch kles behem fze izovolumick relaxace
a) izovolumick relaxace a) na hodnotu ni, ne je v predsnch
b) plnc b) na hodnotu jen o mlo vy, ne je v predsnch
c) izovolumick kontrakce c) na svoji vbec nejni hodnotu
d) vypuzovac d) na hodnotu ni, ne je diastolick tlak ve velkch tepnch

86 87

'II"
 64. Sfygmografie je d) m charakter prce kinetick a statick
a) technika k urcen systolickho objemu
b) metoda urcujc casov vztah meZEKG a zznamem 70. Kinetick (akceleracn) prce srdce zvis
deru srdecnho hrotu a) jen na arterilnm tlaku
c) grafick zpis arterilnho pulzu b) na srdecnm vdeji
d) grafick zznam krevnho tlaku c) na arterilnm tlaku a objemu krve
d) jen na objemu krve
65. Regulacn blkoviny - troponin a tropomyosin - maj
v bunkch myokardu 71. Statick (tlakove objemov) prce srdce zvis
a) stimulacn cinek na vazbu aktinu a myosinu a) jen na srdecnm vdeji
v myokardilnm vlknu b) jen na arterilnm tlaku
b) stimulacn cinek na zkrcen myokardilnch vlken c) na srdecnm vdeji i artertilnm tlaku
d) na venznm nvratu
c) batmotropn cinek
d) vysokou afinitu k iontum Ca2+ 72. Kyslkov spotreba v myokardu se vznamne nemen
66. Mnostv kalciovch iontu v sarkoplazmatickm retikulu a) pri cerpn vetho objemu krve
I bunky myokardu zvis b) pri prci proti vymu tlaku
a) na dlce akcnho potencilu a tepov frekvenci c) pri zven srdecn frekvenci
III b) na koncentraci troponinu v myokardilnch vlknech d) pri zven sle kontrakce
c) na koncentraci tropomyosinu v myokardilnch vlknech 73. Prvn ozva srdecn vznik
d) dn z uvedench alternativ nen sprvn a) pri uzavren cpatch chlopn
67. Normlne je energie pro srdecn cinnost zskvna v myokardu b) pri uzavren semilunrnch chlopn
a) prevne anaerobn glykolzou c) v plnc fzi
b) ostatnmi anaerobnmi pochody d) pri otevren cpatch chlopn
c) vhradne oxidacnm metabolismem
74. Prvn ozva srdecn je slyiteln
lil
d) v klidu aerobne, pri nmaze anaerobne
a) na zactku systoly sn
68. Pri intenzivn prci metabolizuje myokardve zven mre b) asi 80-100 ms po zactku vlny P
I1II
a) glukzu c) asi 50-70 ms po zactku komplexu QRS
lil
b) kyselinu mlcnou d) pribline v okamiku vrcholu vlny T
c) aminokyseliny 75. Druh ozva srdecn vznik
d) mastn kyseliny
a) pri uzavren cpatch chlopn
69. Srdecn prce b) pri uzavren semilunrnch chlopn
a) nen prac v pravm slova smyslu c) pri systole sn
b) m charakter prce vhradne statick d) pri otevren polomescitch chlopn
c) m charakter prce vhradne kinetick

90 91
;[lllil

87. Tlak krve na venznm konci kapilry systmovho 93. Negativn pusoben na venzn tok mue mt
obehu je a) cinnost svalstva DK
a) 2,0-2,6 kPa b) iln chlopne
b) 2,6-3,3 kPa c) hydrostatick tlak
c) 3,3-4,0 kPa d) aktivita hladkch svalovch vlken ve venznm reciti
d) 4,0-4,7 kPa
94. Klidov prutok krve koronrnmi arteriemi je
88. Kapilrn tlakov gradient m vznam pro a) 150 ml/min
a) aktivn transport ltek b) 250 ml/min
,b) transport plyn c) 400 ml/min
c) pasivn transport ltek d) 600 ml/ min
d) prostup krvinek 95. Prutok krve koronrnmi arteriemi
89. Onkotick tlak plazmatickch blkovin v kapilrch je a) zvyuje se behem systoly komor
a) 2,0 kPa b) zvyuje se behem diastoly komor
b) 2,4 kPa c) sniuje se behem plnc fze
c) 3,3 kPa d) nemen se behem srdecnho cyklu
d) 4,7 kPa
96. Perifern cvn odpor je vytvren hlavne
90. Efektivn filtracn tlak v kapilrch systmovho obehu je a) napetm svalovch vlken kapilr
a) ni ne efektivn reabsorpcn tlak b) napetm svalovch vlken arteriol
b) stejn jako efektivn reabsorpcn tlak c) elasticitou cvn steny
c) vy ne efektivn reabsorpcn tlak d) tonem velkch arteri
d) roven rozdlu mezi tlakem krve na zactku a na konci
97. Nejvet tlakov spd je v systmovm obehu na rovni
kapilr
a) prunkovch tepen
91. Normlne jsou v plicnch kapilrch tyto tlakov vztahy b) arteriol
a) onkotick tlak je jen lehce ni ne tlak krve c) prekapilr
b) onkotick tlak a tlak krve jsou v rovnovze d) kapilr
c) onkotick tlak prevyuje tlak krve
d) tknov protitlak je vy ne tlak krve 98. Korotkovovy elesty jsou vyvolny
a) tlakovou vlnou
92. Tlakov spd ve venznm reciti a nvrat krve k pravmu b) pulzovou vlnou
srdcise zvyuje c) srdecnmi ozvami
a) pri kali d) preruovanm turbulentnm proudem krve
b) pri vdechu
c) pri vdechu
d) nvrat krve nen zvisl na dchn

94 95
1111!1

111. Perifern cvn odpor je

117. Adrenergn stimulace srdce pusob
a) odpor svalovch cv,kter brn nadmern svalov nmaze a) zven koronrnho prutoku
b) odpor kladen systmovm perifernm krevnm recitem b) zven prutoku krve ku
c) odpor cvnch elastickch vlken brncch prodlouen cv c) veobecnou vasodilataci
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
112. Perifern cvn odpor je
118. Adrenergn stimulace srdce pusob
a) odpor kladen systmovm perifernm krevnm recitem a) veobecnou vasokonstrikci
b) perifern kontrakce kosternho svalu, kter brn proudu krve
b) zven koronrnho prtoku
c) dilatace velkch cv pusobcch hromaden krve
c) zven prutoku ledvinou
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
113. Snen transmurlnho tlaku v karotickm sinus u pusob
cestou baroreceptorovho reflexu 119. Srdecn statick prce je tmer shodn
a) zven perifern cvn resistence a) s plochou zvislosti tlaku a objemu komory
b) snen srdecn kontraktility b) se systolickm tlakem krve
lil c) se srdecn frekvenc
c) snen diastolickho objemu krve v komorch
III' d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
'I

114. Snen transmurlnho tlaku v karotickm sinusu pusob
cestou baroreceptorovho reflexu
a) zven perifern cvn resistence
II11I b) snen srdecnho minutovho objemu
c) dilatace predsn
Illill d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
115. Podle myogenn teorie autoregulace prutoku krve vede
zven krevnho tlaku v arteriolch
a) ke zven perifern cvn resistence
lilll
b) ke snen tonusu cv
,lil,
120. Srdecn statick prce je tmer shodn
a) s plochou zvislosti tlaku a objemu komory
b) s indexem vzestupu tenze srdecnch vlken v case
c) s kinetickou energi vypuzovan krve
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
121. Nejduleitej kardiln a vazomotorick centrum
je umsteno
a) v mostu a prodlouen me
b) v mozecku
c) v sinus caroticus

c) ke snen prutoku krve d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn

d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn 122. Nejduleitej kardiln a vazomotorick centrum
116. Podle myogenn teorie autoregulace prutoku krve vede je umsteno
zven krevnho tlaku v arteriolch a) v hypotalamu
a) ke zven tki1ovho prutoku b) v mostu a prodlouen me
. b) ke zven transmurlnho tlaku c) v kure
c) ke zven perifern cvn resistence d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
98
99
135. Normln koncentrace hemoglobinu v krvi je 141. Zven tlaku krve v karotickm sinu pusob
a) 15mg/l a) zven frekvence srdecn
b) 150 mg/l b) pokles venznho tlaku krve
c) 15 g/l c) reflexn bradykardii
d) 150 g/l d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
136. Prutok krve je regulovn hlavne mstn metabolickou 142. Srdecn sval se odliuje od kosternho tm, e
aktivitou a) nen prcne pruhovan
a) v mozku b) kontraktiln elementy neobsahuj aktin a myosin
b) v ki c) sla kontrakce kles se zatenm
c) v kosti d) m vlastn rytmicitu
d) v ledvine
143. Pretet nervu karotickho sinu a aferentnch vagovch
137. Prutok krve je regulovn hlavne mstn metabolickou vlken oblouku aorty pusob
aktivitou a) ztrtu schopnosti kompenzovat zmenu krevnho tlaku
a) ve svalu pri zmene leh - stoj
b) v ki b) srdecn selhn
c) v kosti c) zrychlen veden vzruch v srdci
d) v ledvine d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
138. Srdecn index je pomer srdecnho vdeje a 144. Pretet nervu karotickho sinu a aferentnch vagovch
a) plochy povrchu tela vlken oblouku aorty pusob
b) systolickho objemu a) snen arterilnho tlaku krve vlee
c) perifern cvn rezistence b) ztrtu schopnosti kompenzovat zmenu krevnho tlaku
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn pri zmene leh - stoj
c) pokles prtoku krve mozkem
139. Srdecn index je pomer srdecnho vdeje a d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
a) telesn vhy
b) prce srdce 145. Normln prutok krve mozkem
c) plochy povrchu tela a) je silne modifikovn vazomotorickou regulac
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn b) se zvyuje pri hyperoxii
c) cin asi 750 ml/min
140. Zven tlaku krve v karotickm sinu pusob
d) se vrazne zvyuje pri telesn nmaze
a) reflexn bradykardii
b) reflexn hyperpnoe
c) reflexn zven ven6znho tlaku krve
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn

102 103
 7. FYZIOLOGIE DCHN 5. Funkcn reziduln kapacita je rovna souctu
a) expiracnho rezervnho a rezidulnho objemu (ERV + RV)
b) dechovho a expiracnho rezervnho objemu (VT + ERV)
c) inspiracnho rezervnho a dechovho objemu (IRV + VT)
d) inspiracnho rezervnho, expiracnho rezervnho
1. Prumern dechov objem pri klidnm dchn u dospelho a rezidulnho objemu (IRV + ERV + RV)
cloveka je
a) 150 ml 6. O kolik se zv obsah kyslku v arteriln krvi
b) 0,51 pri dchn 100% kyslku ve srovnn s dchnm
c) II vzduchu pri normlnm tlaku?
d) 3,61 a) 03 ml/l
b) 020m1/1
2. Anatomick mrtv dchac prostor m objem prumerne c) 0100 ml/l
a) 150 ml d) 0200 m1/1
b) 0,51
c) II 7. O kolik se zv obsah kyslku v arteriln krvi pri dchn
d) 1,21 40% kyslku proti stavu pri dchn vzduchu pri
normlnm tlaku?
3. Celkov plicn kapacita je rovna souctu a) 00,5 %
a) inspiracnho rezervnho, dechovho, expiracnho rezervnho b) 02%
a rezidulnho objemu (IRV + VT + ERV + RV) c) 010 %
b) inspiracnho rezervnho, dechovho a expiracnho rezervnho d) 0100 %
objemu (IRV + VT + ERV)
c) inspiracnho rezervnho, dechovho a rezidulnho objemu 8. Pri dechov frekvenci 40 dechu za minutu je pro zajiten
(IRV + VT + RV) normln alveolrn ventilace nutn minutov ventilace
d) inspiracnho rezervnho, expiracnho rezervnho a) Sl/min
a rezidulnho objemu (IRV + ERV + RV) b) 71/min
c) 101/min
4. Vitln kapacita je rovna souctu d) 251/min
a) inspiracnho rezervnho, dechovho, expiracnho rezervnho
a rezidulnho objemu (IRV + VT + ERV + RV) 9. Minutov ventilace 6 l/min pri spotrebe kyslku 0,25 l/min
b) inspiracnho rezervnho, dechovho a expiracnho rezervnho je u dospelho cloveka pri dchn normlnho vzduchu
i) nedostatecn
objemu (IRV + VT + ERV)
c) inspiracnho rezervnho, dechovho a rezidulnho objemu b) dostatecn jen pri dechov frekvenci ni ne ID/min
(IRV + VT + RV) c) dostatecn jen pri dechov frekvenci vy ne 3D/min
d) inspiracnho rezervnho, expiracnho rezervnho d) dostatecn vdy
a rezidulnho objemu (IRV + ERV + RV)

106 "107
22. Celkov plicn kapacita je 28. Intrapulmonln tlak pri maximln ventilaci kols
a) VC v rozmez asi
b) TLC a) 0,2mmHg
c) ERV + RV b) 2mmHg
d) Vt + IRV + ERV c) 50mmHg
d) 200mmHg
23. Ventilace plic v klidu je asi
a) O,Sl/min 29. Intrapulmonln tlak kols v rozmez maximlne a asi
b) 3l/min a) 0,2 mmHg
c) 81/min b) 2mmHg
d) 1701/min c) 50mmHg
d) 200mmHg
24. Interpleurln tlak pri klidnm dchn kols v rozmez
asi 30. P02 v alveolrnm vzduchu pri hyperventilaci
a) 0,2mmHg a) je 100 mmHg
b) 2mmHg b) je 760 mmHg
c) SOmmHg c) kles proti hodnotm pri eupnoi
d) 200mmHg d) stoup proti hodnotm pri eupnoi
25. Interpleurln'tlak pri maximln ventilaci kols v rozmez 31. P02 v alveolrnm vzduchu pri hypoventilaci
asi a) je 100 mmHg
a) 0,2mmHg b) je 760 mmHg
b) 2mmHg c) kles proti hodnotm pri eupnoi
c) SOmmHg d) stoup proti hodnotm pri eupnoi
d) 200mmHg
32. pC02 v alveolrnm vzduchu pri hyperventilaci
26. Interpleurln tlak kols v rozmez maximlne a asi a) je 100 mmHg
a) 0,2mmHg b) je 760 mmHg
b) 2mmHg c) kles proti hodnotm pri eupnoi
c) SOmmHg d) stoup proti hodnotm pri eupnoi
d) 200mmHg
33. pC02 v alveolrnm vzduchu pri hypoventilaci
27. Intrapulmonln tlak pri klidnm dchn kols a) je 100mmHg
v rozmez asi b) je 760 mmHg
a) 0,2mmHg c) kles proti hodnotm pri eupnoi
b) 2 mmHg d) stoup proti hodnotm pri eupnoi
c) 50mmHg
d) 200mmHg

110 '111
45. Generalizovan hypoventilace pusob 51. Pri respiracn alkalze
a) snen alveolrnho P02 v dusledku intenzvn stirnulace a) pC02 stoupne
dchn b) pC02 se nezmen
b) alkalzu c) je snen ventilace plic
c) hyperkapnii v arteriln krvi d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
52. Pri respiracn alkalze
46. Disociacn krivka hemoglobinu pro kyslk je posunuta a) pC02 klesne
doprava b) reabsorbce Na+ je snen
a) pri zven pC02 c) je snen ventilace plic
b) pri snen pC02 d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
c) pri zven pN2 53. Plicn surfaktant
d) pri zven pH a) je rozpustn prostredek na bzi mdla urcen k lcbe prli
47. Difze CO2pres alveolokapilrn membrnu je 20krt poddajnch plic
rychlej ne difze O2,protoe je b) je prcinou nevzdunosti plic ftu pred porodem
a) CO2 transportovn aktivne c) sniuje povrchov napet alveolu
b) plocha alveolu prstupn pro CO2vet d) je prcinou zven dechov prce
c) CO2rozpustnej ve vode ne O2 54. Neventilovan perfundovan oblast plic pusob
d) tlakov gradient pro CO2vet a) zven P02 v alveolrnm vzduchu
48. Vetina venznho CO2 je ve forme b) jako arterio-venosn zkrat
a) hydrogenkarbontu c) zveten mrtvho prostoru
b) rozputenho CO2 d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
c) vzn na hemoglobin
55. Uvolnen kyslku z hemoglobinu v krvi protkajc
d) dn z ostatnch odpoved nen srvn
metabolicky aktivn tkn NEN zvyovno
49. Vetina venznho CO2je ve forme a) nzkm P02
a) uhlicitanu b) nzkm pH
b) kyseliny uhlicit c) vysokm pC02
c) hydrogenkarbontu d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
d) dn z ostatnch odpoved nen srvn
56. Kdy CO2 prejde do krve,
50. Ke zven ventilace NEVEDE a) rychle vytvr HCO; v plasme
a) zven telesn teploty b) v rovnovnm stavu nezustane v plazme dn volne
b) snen krevnho P02 rozpustn CO2
c) zven krevnho pC02 c) rychle se produkuje H+ a HCO; v cervench krvinkch
d) zven krevnho pH d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn

114 115
5. Splanchnickou oblast
a) protk vdy mne krve ne mozkem
b) protk pouze iln krev (z v. portae)
c) jsou mneny vechny oblasti zsobovan sympatikem
a parasympatikem
d) nejsou z hlediska obehu krve mneny dutina stn a hltan.
6. Splanchnickou oblast
a) protk vdy konstantn procento objemu krve vypuzenho
srdcem behem jedn systoly
b) protk vdy konstantn procento objemu krve vypuzenho
srdcem behem jedn minuty
c) jako celkem protk vdy stejn objem krve
(u mue o hmotnosti 70 kg je to 1 100 ml/min)
d) protk krev,kter zde mue bt zadrena jako v rezervoru
7. NEPLAT, e sympatikus m v gastrointestinlnm traktu
excitacn vliv
a) na ileocekln sverac
b) na m. sphincter ani internus a na ileocekln sverac
c) pouze na m. sphincter ani internus
d) pouze na ileocekln sverac, m. sphincter ani internus
a vlkna muscularis mucosae
8. NEPLAT, e sympatikus m v gastrointestinlnm traktu
excitacn vliv
a) na ileocekln sverac
b) pouze na ileocekln sverac
c) na m. sphincter ani internus
d) pouze na ileocekln sverac, m. sphincter ani internus
a vlkna muscularis mucosae
9. Centrln nervov systm ovlivnuje pohyby
gastrointestinlnho systmu
a) prmm pusobenm vlken sympatiku a parasympatiku
na nervosvalov plotnky jednotlivch svalovch vlken
b) aktivac plexus extremus Reisneri
118
c) pouze zprostredkovane, a to pusobenm na endokrinn
lzy a bunky
d) pusobenm na nervov plexy gastrointestinlnho traktu
a na vnitrne sekretorick bunky, pricem uvolnen pusobku
z varikozit vegetativnch vlken mue prmo ovlivnit
nekter skupiny svalovch vlken
10. Centrln nervov systm ovlivnuje pohyby
gastrointestinlnho systmu tak, e
a) vlkna sympatiku a parasympatiku pusob prmo na
nervosvalov plotnky jednotlivch svalovch vlken
b) parasympatikus obecne excituje svalovinu
gastrointestinlnho traktu
c) parasympatikus obecne inhibuje svalovinu
gastrointestinlnho traktu
d) sympatikus m na svalovinu gastrointestinlnho traktu
vetinou excitacn vliv
11. Centrln nervov systm ovlivnuje pohyby
gastrointestinlnho systmu
a) aktivac plexus extremus Reisneri
b) pouze zprostredkovane, a to pusobenm na endokrinn
lzy a bU11ky
c) pouze zprostredkovane, a to pusobenm na nervov plexy
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
12. NEN pravda, e mstn reflexy v gastrointestinlnm traktu
a) lze obtne odliovat od samostatn reakce hladk svaloviny
na jej protaen
b) nemaj centrum v CNS a ani v ganglich autonomlho
nervovho systmu
c) nerd pouze pohyby, ale nekter z nich rd i sekreci
trvicch tv
d) jsou zcsti reflexy podmnenmi (zven sekrece
z drobnch slinnch laz po loklnm drden potravou)
119
20. Z uvedench hormonu gastrointestinlnho traktu
pusob na ruzn funkce vcetne motility, sekrece tv
(i sekrece hormonu) tlumive nejcasteji
a) substance P
b) sekretin
c) glukagon
d) somatostatin
21. Obeh krve v gastrointestinlnm traktu NEN
a) organizovn shodne jako v ostatnch, tak prioritne
zsobovanch systmech
b) velmi promenliv
c) rzen tak autoregulacnmi mechanizmy aktivovanmi
nektermi produkty metabolizmu
d) podrzen oddelen kontrole pro sliznici a pro svalovinu
22. Obeh krve v gastrointestinlnm traktu je
a) velmi stabiln
b) co do mno~stv protkajc krve determinovn kapacitou
iln oblasti
c) dky pusoben pulsn prce srdce na rozdl od ostatnch
systmu cstecne diskontinuln
d) rzen autoregulacne
23. Obeh krve v gastrointestinlnm traktu je
a) rzen hlavne velkmi vetvemi mezenterilnch arteri
b) zvisl z velk csti na metabolick aktivite jater
c) rzen autoregulacne, endo- a parakrinne a nervove
d) zkonite zven pusobenm vy hladiny lakttu
ze soucasne intenzivne pracujcch kosternch svalu
24. Kter pohyb gastrointestinln trakt NEVYKONV
aktivne?
a) fragmentacn
b) distensn
c) kvav
d) pohyby klku
122
25. Kter pohyb gastrointestinln trakt NEVYKONV
aktivne?
a) propulzivn
b) segmentacn
c) peristaltick
d) gravitacn
26. Interdigestivn myoelektrick motorick komplex
a) je spojen se zvracenm
b) je dusledkem vyvoln defekacnho reflexu
c) patr mezi komplexn pohyby trvicho traktu
d) nem nic spolecnho s gastrointestinlnm traktem
27. Interdigestivn myoelektrick motorick komplex
a) je vrazem integrity cinnosti hladk svaloviny
gastrointestinlnho traktu a prcne pruhovan
svaloviny zajitujc brin lis
b) je podkladem interdigestivnch pohybu
c) navazuje na roztaen aludku prijatou potravou
d) je nic neznamenajc spojen cizch slov '
28. NEN pravda, e hladk svaly gastrointestinlnho traktu
a) se skldaj z jednojadernch bunek
b) nejsou schopny spontnne se kontrahovat
c) nekontrahuj se vdy, kdy vznikne tzv. pomal vlna
(soucst bazlnho elektrickho rytmu - BER)
d) pro sputen a udren kontrakce potrebuj vpnk
prichzejc pres povrchovou membrnu ze zevnho
prostred
29. Hladk svaly gastrointestinlnho traktu
a) kontrahuj se beze zmen membrnovho potencilu
b) kontrahuj se vdy, kdy vznikne tzv. pomal vlna
(soucst bazlnho elektrickho rytmu - BER)
c) reaguj kontrakc na podnety privden na nervosvalov
plotnky vagem
d) jsou schopny spontnn kontrakce
123
38. Fzick typ svaloviny gastrointerstinlnho traktu
a) se vyskytuje v orgnech urcench jako zsobnky
(aludecn fundus, lucnk, tracnk)
b) je citliv na farmaka blokujc vpnkov kanly
c) adrenergn stimulace jej pres a receptory aktivuje
d) cholinergn stimulace jej pres a receptory tlum
39. NEN pravda, e fzick typ svaloviny gastrointerstinlnho
traktu
a) se vyskytuje v orgnech urcench jako zsobnky (aludecn
fundus, lucnk, tracnk)
b) je charakterizovn prtomnost bazlnho elektrickho
rytmu (BER)
c) je citliv na farmaka blokujc vpnkov kanly
d) adrenergn stimulace jej pres a receptory tlum
40. Podkladem depolarizace bunek hladk svaloviny behem
akcnch potencilu gastrointerstinlnho traktu jsou
presuny . d) otevren polem rzench kanlu pro sodk a vpnk po
a) Cl- pres povrchovou membrnu do bunky
b) pouze Na+pres povrchovou membrnu do bui.ky
c) pouze K+pres povrchovou membrnu do bunky
d) hlavne Na+ a Ca2+ pres povrchovou membrnu do bunky
41. Podkladem depolarizace bunek hladk svaloviny behem
akcnch potencilu gastrointerstinlnho traktu je
a) pouze presun Na+pres povrchovou membrnu z bunky
ven
b) pouze presun K+pres povrchovou membrnu do bunky
c) zmena prostupnosti membrny pro nekter kationty
d) planparaleln preloen integrlu vodivosti pro chloridy
a sodk v oblasti jadernho rozren bunek hladk
svaloviny
126
42. Podkladem depolarizace bunek hladk svaloviny behem
akcnch potencilu gastrointerstinlnho traktu je
a) pouze presuny K+pres povrchovou membrnu z bunky
ven
b) hlavne presuny Na+ a Ca2+ pres povrchovou membrnu
z bunky ven
c) planparaleln preloen integrlu vodivosti pro chloridy
a sodk v oblasti jadernho rozren bunek hladk
svaloviny
d) otevren polem rzench kanlu pro sodk a vpnk
po dosaen prahov hladiny membrnovho potencilu
43. Podkladem depolarizace bunek hladk svaloviny gastro-
interstinlnho traktu behem akcnch potencilu NEN
a) presun Na+a Ca2+ pres povrchovou membrnu do bunky
b) zmena prostupnosti membrny pro nekter kationty
c) planparaleln preloen integrlu vodivosti pro chloridy
a sodk v oblasti jadernho rozren bunek hladk svaloviny
dosaen prahov hladiny membrnovho potencilu
44. Podkladem depolarizace bunek hladk svaloviny gastro-
interstinlnho traktu behem akcnch potencilu je
a) presun Cl- pres povrchovou membrnu z bunky ven
b) hlavne presun Na+ a Ca2+ pres povrchovou membrnu ven
z bunky
c) planparaleln preloen integrlu vodivosti pro chloridy
a sodk v oblasti jadernho rozren bunek hladk svaloviny
d) otevren polem rzench kanlu pro sodk a vpnk po
dosaen prahov hladiny membrnovho potencilu
45. Pohyby gastrointerstinlnho traktu jsou ovlivnovny
a) mechanicky
b) motorickmi nervy
c) krtkmi seky antiperistaltiky behem vlny BER
d) akcnmi potencily bunek v pars digestiva formatio
reticularis
127
57. Kyselost aludecn tvy NEVEDE 63. NEPLAT, e sekrece slin u cloveka
a) ke koagulaci blkovin a) je zvyovna stimulac parasympatiku
b) k likvidaci nekterch mikroorganismu b) podlh psychickm vlivum
c) k reakci CaC03 + 2 HCl ---7 CaCl2 + H2C03 c) cin v klidu 5-6litr za 24 hodin
d) k rozkladu tuku d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn

58. Prmo v stech zacnaj bt enzymaticky trveny 64. NEPLAT, e sekrece slin u cloveka
a) blkoviny a) je zvyovna chemickmi podnety z stn dutiny
b) tuky b) je tlumena atropinem
c) kroby c) cin v klidu 5-6 litru za 24 hodin
d) glukosa d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn

59. Polykac reflex je 65. Rytmick pohyby tenkho streva

a) podmnen a) jsou tlumeny noradrenalinem
b) hraje vznamnou roli pri zvracen b) jejich frekvence stoup od duodena smerem k ileu
c) je vybavovn posunutm sousta na koren jazyka c) maj u cloveka frekvenci cca "Imin/

d) probh za dlouhho ndechu d) jsou tlumena parasympiltickmi cholinergnmi vlkny

60. Jak maximln kyselosti mue doshnout aludecn obsah? 66. NEPLAT, e peristaltika aludku u cloveka
a) pH Oa-1 a) je zrychlovna vagem
b) pH 2 a 1 b) je v antru intenzivnej ne ve fundu
c) pH 4a 3 c) je blokovna povm jedcm curare
d) pH 6 a 5 d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen spnvn

61. Aminokyseliny jsou absorbovny 67. NEPLAT, e peIistallika aludku u cloveka

a) pasivne a) je tlumena sympatickmi nervovmi vlkny
b) vechny pomoc jedinho transportnho systmu b) m frekvenci 3/min
c) nekolika transportnmi systmy c) je blokovna povm jedem curare
d) pinocytosou d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn

62. Chylomikra 68. Produkce aludecn tvy u cloveka cin asi

a) jsou komplexy mastnch kyselin a sol lucovch kyselin a) 0,1-0,31/den
b) nachzme v tenkm streve b) 0,3-1,01/den
c) nachzme v tlustm streve c) 1-3l/den
d) se dostvaj do lymfy a z n do krve d) 3-"10l/den

130
"'TI
80. Cholecystokinin-pankreozymin stimuluje predevm 86. Kter z uvedench tvrzen NEN sprvn?
a) tvorbu kysel aludecn tvy a) proteiny se resorbuj a po roztepen na jednotliv
b) sekreci hydrogenkarbontu pankreatem aminokyseliny, a to aktivnmi transportnmi mechanismy
c) kontrakce lucovho mechre b) vstrebvn vody ze streva nastv pasivne podle
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn osmotickho gradientu
c) asi 10 % vody resorbovan v GIT pochz ze sekrece
81. Cholecystokinin trvicch laz
a) podporuje vypuzen luci ze lucnku do streva d) vechna ostatn tvrzen jsou sprvn
b) je tvoren v lumen tenkho streva cinkem tuku jako prohor-
mon a krv transportovn do jater a lucovho mechre 87. Centrum zvracen je
c) tlum tvorbu luci v jtrech a) v mozkov kre
d) stimuluje kvav pohyby ve streve b) v thalamu
c) v hypothalamu
82. NEN pravda, e jtra tvor a secernuj do krve d) v prodlouen me
a) fibrinogen
b) prothrombin
c) transferrin
d) cholecystokinin
83. Vyberte sprvn tvrzen
a) sekret Brunnerovch laz v duodenu m neutrln reakci
b) bez nekterch enterohormonu neme bt luc produkovna
c) pankreas m vysok obsah sekretinu
d) dn z ostatnch tvrzen nen sprvn
84. Vyberte sprvn tvrzen
a) sekret Brunnerovch laz v duodenu m neutrln reakci
b) lohou lucovho mechre je tvorba lucovch kyselin
c) bez nekterch enterohormon nemue bt luc produkovna
d) dn z ostatnch tvrzen nen sprvn
85. Kter z uvedench tvrzen NEN sprvn?
a) potrava se zdr v aludku 1 a 3 hodiny; tato doba se
prodluuje, obsahuje-li potrava hodne tuku
b) asi 10 % vody resorbovan v GIT pochz ze sekrece
trvicch laz
c) koncentrace Na v lumen ilea a colon kles a na 130mmol/l
v dsledku aktivnho transportu do intersticia
d) vechna ostatn tvrzen jsou sprvn
134 135
12. Pro zevn sekreci pankreatu NEPLAT, e 17. Chronick podvn antacid a udren pH aludku na
a) sekrece enzymu acinrnmi bunkami je odpoved hodnote okolo 7 zpusob nsledujc zmeny hladiny gastrinu
na pusoben cholecystokininu a) pokles
b) vagotomie zesl sekreci enzymu po jdle b) vzestup
c) sekretin i cholecystokinin pusob v bunce via cAMP c) pokles nsledovan vzestupem
d) gastrin stimuluje jak sekreci enzymu, tak i HCO; d) nezpusob dnou zmenu
13. Peristaltick vlny tenkho streva 18. Chronick podvn antacid a udren pH aludku na
a) jsou primrne rzeny zevn inervac hodnote okolo 7 zpusob nsledujc zmeny hladiny gastrinu
b) objevuj se jako reakce na roztaen steny tenkho streva a) pokles
c) jsou predchzeny zvenou sekrec tekutin ze strevn b) vzestup
sliznice
c) pokles nsledovan vzestupem
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn d) vzestup nsledovan poklesem
14. Peristaltick vlny tenkho streva 19. Kter z nsledujcch deju prslu proximlnmu aludku
a) jsou primrne rzeny zevn inervac a) akomodace
b) jsou doprovzeny soucasnou kontrakc podln a cirkulrn b) peristaltika
svaloviny c) retropulze
c) objevuj se jal<oreakce na roztaen steny tenkho streva d) segmentace
d) jsou predchzeny zvenou sekrec tekutin ze strevn
sliznice 20. Kter z nsledujcch dejl prslu proximlnmu aludku
a) akomodace
15. NEN pravda, e lucov kyseliny b) retropulze
a) jsou dehydroxylovny strevnmi bakteriemi c) segmentace
b) jsou vstrebvny v tenkm strevu a vracej se cestou v. d) triturace
portae do jater
c) facilituj vstrebvn tuku tm, e emulguj triacylglyceroly 21. Na vzniku hladu se NEPODL
d) jsou resorbovateln a po sulfonaci a) zmena hladin nekterch ivin v krevn plasme
b) vyprzdnen hornch parti gastrointestinlnho traktu
16. NEN pravda, e lucov kyseliny c) zven hladiny gastrin releasing peptidu
a) jsou jtry secernovny v konjugovan forme d) potravov motivace
b) jsou dehydroxylovny strevnmi bakteriemi
c) jsou vstrebvny v tenkm strevu a vracej se cestou 22. Na vzniku hladu se podl
v. portae do jater a) zmena hladin nekterch ivin v krevn plasme
d) jsou resorbovateln a po sulfonaci b) zven hladiny cholecystokininu
c) zven hladiny glukagonu
d) zven hladiny gastrin releasing peptidu

138 Dl)
33. Tzv. bazln sekrece trvicch tv 38. Pri vkn je aktivovn tzv. vkac reflex,
a) se neprojevuje v zevne sekretorick csti pankreatu a) behem kterho se uplatnuje i monosynaptick (myotatick)
b) se zvetuje po prjmu potravy reflex
c) se objevuje ve vech zevne sekretorickch lazch b) behem kterho se uplatnuje jen monosynaptick
gastrointestinlnho traktu (myotatick) reflex
d) je aktivizovna vraznm zvenm nitrobunecn hladiny c) kter je vyvoln chemickm pllsobenm potravy v dutine
nekterho z tzv. druhch posl stn
d) jeho rytmus je odvozen od autorytmick aktivity vlken
34. Sekrece kyseliny chlorovodkov v aludku je vagotomi
hladk svaloviny dutiny stn
nejvce ovlivnena
a) ve fzi gastrick 39. NEN pravda, e vkac reflex
b) ve fzi intestinln a) m centrum v hypotalamu
c) ve fzi cefalick b) patr mezi rytmick automatizmy
d) behem bazln sekrece c) je aktivovn pri vkn
35. Mechanick stimulace trvicho traktu d) zahrnuje i monosynaptick (myotatick) reflex

a) ovlivnuje pouze jeho motilitu 40. Tvorba slinje zvisl

b) se podl na zmench v sekreci trvicch tv a) na unavitelnm filtracnm mechanismu
c) psob na sE;kreci trvicch tv i zprostredkovane pres b) na unavitelnm sekrecnm mechanismu
nervov systm (hlavne via vagus) c) jen na unavitelnm filtracnm mechanismu
d) psob na sekreci trvicch tv jen dky aktivaci d) jen na unavitelnm sekrecnm mechanismu
mechanoreceptor sliznice
41. NEN pravda, e tvorba slin
36. Mechanick stimulace trvicho traktu a) je zvisl na unavitelnm sekrecnm mechanismu
a) ovlivnuje pouze sekreci trvicch tv b) je charakteristick udrovnm stlho vzjemnho
b) obecne zvyuje motilitu gastrointestinlnho traktu. pomeru ltek ve slinch obsaench
c) pusob na sekreci trvicch tv jen, kdy sla psob prmo c) je rzena prevne reflex ne
na tkn lzy d) je dej, pri kterm se uplatnuj kallikreiny a bradykinin
d) psob na sekreci trvicch tv i zprostredkovane pres 42. Tvorba slin
nervov systm (hlavne via vagus)
a) je zvisl na unavitelnm filtracnm mechanismu
37. vkac reflex b) je zvisl tak na zvenm prokrven slinnch laz
a) m centrum v hypotalamu c) je charakteristick udrovnm stlho vzjemnho
b) patr mezi rytmick automatizmy pomeru ltek ve slinch obsaench
c) je vyvoln chemickm pusobenm potravy v dutine stn d) je rzena prmm pusobenm acetylcholinu na sekrecn
d) je reflexem ciste podmnenm bUlky

142 143
54. Trvenina
a) se tvor v proximlnm aludku pusobenm enzymu
aludecn tvy
b) nevznik cinnost pylorick pumpy
c) se za fyziologickch podmnek nem dostat z duodena
zpet do aludku
d) se v urcit fzi trven rytmicky presunuje mezi duodenem
a distlnm aludkem - tzv. ruminace
55. Vyprzdnen aludku urychluje
a) vyprzdnen duodenum
b) zven kontrakce pyloru na zklade pusoben nekterch
aminokyselin z potravy
c) somatostatin
d) sekretin
56. Vyprzdnen aludku urychluje
a) snen pH v duodenu
b) vy hladina lipidickch ltek v duodenu
c) zven osmotick koncentrace v duodenu
d) motilin . d) koaguluje v aludku blkoviny
57. Kyselina chlorovodkov je tvorena
a) parietlnmi bunkami v aludku a v intralobulrnch
vvodech pankreatu
b) jen parietlnmi bunkami v aludku
c) hlavne v pylorick csti aludku
d) v aludku maximln rychlost okolo 50 mmol/h
58. Kyselina chlorovodkov v duodenu
a) konvertuje chymotrypsinogen na trypsin a tm tak nastartuje
retezec konverze ostatnch pankreatickch peptidz
b) konvertuje chymotrypsinogen na chymotrypsin a tm tak
nastartuje retezec konverze ostatnch pankreatickchpeptidz
c) konvertuje trypsinogen na trypsin a tm tak nastartuje
retezec konverze ostatnch pankreatickch peptidz
d) svm pusobenm zv objem secernovan pankreatIck
tvy a mnostv v n obsaench iontu HCO;
146
59. Kyselina chlorovodkov
a) je v aludku tvorena maximln rychlost okolo 2 mmol/h
b) je v aludku tvorena maximln rychlost okolo 50 mmol/h
c) je secernovna na zklade pusoben H+/K+-ATPzy
d) je secernovna na zklade pusoben H+/Na+-ATPzy
60. Kyselina chlorovodkov
a) je tvorena hlavne v pylorick csti aludku
b) v duodenu konvertuje trypsinogen na trypsin a tm tak
nastartuje retezec konverze ostatnch pankreatickch
peptidz
c) koaguluje v aludku blkoviny
d) je secernovna na zklade ptlsoben H+/Na+-ATPzy
61. NEN pravda, e kyselina chlorovodkov
a) reaguje s mucinem a vytvr tak neprostupnou sliznicn
bariru
b) je zcsti neutralizovna na povrchu epitelilnch bunek
pomoc HCO;, kter sem tyto bui.ky secernuj
c) konvertuje pepsinogeny na pepsiny
62. Pepsinogeny
a) tep tuky
b) tep triacylglyceroly
c) jsou autokatalyticky premenovny na exopeptidzy
d) nemaj vznamnou enzymatickou aktivitu
63. Pepsinogeny
a) tep blkoviny
b) tep polysacharidy
c) jsou autokatalyticky premei.ovny na exopeptidzy
d) jsou autokatalyticky premei.ovny na endopeptidzy
147
12. Ve ventromedilnm hypothalamu je centrum 18. Bulimie je
a) sytosti a) hladina zkladnch ivin v krvi
b) hladu
b) pathologicky zven aktivita centra pro prjem potravy
c) prjmu tekutin c) bulozn defekt (pyknoza) glilnch bunek
d) regulace glykemie d) hypovitaminoza vitamn skupiny B a tokoferolu
13. Kyslkov energetick ekvivalent pro smenou potravu je 19. Duskov bilance je
a) 8,8 kJ/l a) obsah dusku ve faeces a v moci
b) 12,2 k}/l
b) pomer mezi objemem vdechovanho a vydechovanho
c) 21,1 k}/1 dusku
d) 38,8 k}/l
c) pomer obsahu dusku v blkovinch a proteolipidech
14. Chlb m energetick obsah pribline v danm orgnu
a) 150 k}/100 g d) pomer mezi duskem prijatm potravou a duskem
b) 500 k}/lOO g vyloucenm
c) I 000 kJ /100 g 20. Proteinov minimum u dospelho cloveka je
d) 1500 kJ/100 g a) 1 g/100 g/h
15. Za mrnou obezitu oznacujeme stav, kdy index telesn b) 1 g/kg/24 h
hmotnosti (BMf) preshne c) 10 g/kg/24 h
a) 0,25 kg/m2 d) 5 g/h
b) 15 kg/m2 21. Za 24 hodin se v jtrech syntetizuje asi
c) 25 kg/m2 a) 50 g plasmatickch blkovin
d) 115 kg/m2 b) 75 g plasmatickch blkovin
c) 80 g plasmatickch blkovin
16. Energetick vdej stredne tece pracujcho mue je asi
a) 2 400 kca1/ den d) 90 g plasmatickch blkovin
b) 8500 kJ/den 22. Hmotnostn podl proteinu v libovm hovezm je asi
c) 11 500 kJ/ den a) 20 %
d) 14500 k}/den b) 30 %
c) 40 %
17. Anorexie je
d) 50 %
a) stav kyslkov nedostatecnosti
b) vyjadruje rheologick pomery v cvn soustave 23. Pocet esencilnch aminokyselin pro cloveka je
c) nechutenstv, odmtn potravy a) 5
d) nedostatecn prjem tekutin b) 7
c) 10
d) 12

150 151
36. NEN pravda, e denn doporucen prjem eleza je 10. FYZIOLOGIE KUE
a) 16 mg pro pracujcho mue .
b) 20-22 mg pro pracujc eny
c) 28 mg pro tehotn eny ve 2. a 3. trimestru
d) 10 mg pro star eny nad 55 let
1. Povrch kue mer u dospelho cloveka
37. 5topov prvek zinek je v organismu potrebn a) 0,68-0,98 m2
a) pro syntzu glukagonu b) 1,25-1,45 m2
b) pro pinocyt6zu c) 1,6-2,0 m2
c) pro aktivitu cytochromoxidzy d) 2,0-2,2 m2
d) jako soucst nekterch enzymu
2. Kue dospelho cloveka v sama okolo
38. Jako vlkninu v potrave oznacujeme a) 1,0 kg
a) fibrin b) 2,Okg
b) linern proteiny c) 3,0 kg
c) vlkna anorganickho puvodu d) 4,0 kg
d) celulzu a pektin
3. Pevnost, ohebnost a tanost dodvaj kui predevm
39. Folty se podlej zejmna na syntze a) vlkna kolagenu
a) hemoglobinu b) mazov lzky a jejich sekret
b) proteinu c) zrohovatel vrstvy epidermis
c) purinu d) keratinocyty
d) glukuronov kyseliny
4. Pro imunitn funkce kue jsou vznamn Langerhansovy
bunky, kter
a) produkuj kyseliny
b) prezentuj antigen
c) jsou uloeny pod stratum spinosum
d) maj schopnost sebeobnovy
5. Langerhansovy bunky v kui maj charakter
a) kmenovch bunek
b) lymfocyt
c) makrofg
d) melanocytu

154 155
18. Barva kue zvis 24. Pro premenu 7-dehydrocholesterolu v kui na vitamin D
a) na vazbe melanocytu na kapilry je nejduleitej
b) na putovn melanocytu do povrchovch vrstev kue a) VV-zren
c) na distribuci melanosomu v keratinocytech b) infracerven zren
d) na rozpadu melanosomu a uvolnen melaninu do intersticia c) zren dlouh vlnov dlky
d) intenzivn umel osvetlen
19. Barva kue zvis na
(1)poctu melanocytu; 25. Hlavnm zdrojem vitamnu D je
(2)poctu a velikosti melanosomu v keratinocytech; a) potrava
(3)typu (odstnu) melaninu. d) ergokalciferol ve stratum granulosum kue
a) jen tvrzen (1) plat b) chemick premena prekursoru v kui
b) jen tvrzen (2)plat c) premena 7-dehydrocholesterolu cinkem VV paprsku
c) jen tvrzen (3) plat v kui
d) vechna tvrzen plat
26. NEN pravda, e regenerace epidermis
20. Epidermln kmenov bunky a) zvis na kmenovch bunkch
a) nemaj schopnost sebeobnovy b) je ovlivnovna cytokiny
b) nejsou citliv na interleukiny c) probh pod prmm vlivem rustovho hormonu
c) jsou uloeny pod dermis d) je silne stimulovna interleukinem 1
d) jsou uloeny v nejhlub vrstve epidermis
21. Cytokiny v kui jsou produkovny
a) melanocyty
b) kmenovmi bunkami
c) apokrinnmi lzkami
d) keratinocyty
22. Prekurzorem vitaminu D v kui je
a) epitachysterol
b) 7-dehydrocholesterol
c) 7-dehydroepiandrosteron
d) trihydrocholesterol
23. Premena 7-dehydrocholesterolu v kui na vitamin D je
a) chemick zmena
b) sterick zmena
c) zmena sloen molekuly
d) zdvojen molekuly cinkem VV-zren

158 159
12. Perspiratio insensibilis 12A FYZIOLOGIE VYLUCOVN - SOUBOR A
a) se zvyuje pri zven telesn teploty
b) se sniuje pri poklesu telesn teploty
c) se zvyuje pusobenm tyroxinu
d) je na telesn teplote nezvisl
1. A. renalis odstupuje od
13. Kontinuln ztrta vody pri "perspiratio insensibilis" je asi a) a. lumbalis
a) 1 g/den b) brin aorty
b) 600 ml/den c) truncus coeliacus
c) 1000ml/den d) a. mesenterica inferior
d) 1200 ml/den
2. Prostred v kure ledvin je ve srovnn s krevn plazmou
14. Po pokozen hypotalamu lze ocekvat a) izotonick
a) zmenu plazmatick hladiny kyseliny acetoctov b) hypotonick
b) zmenu hladiny volnch mastnch kyselin v plazme c) hypertonick
c) zmenu intracelulrn koncentracelipoproteinu d) stratifikovan
d) poruchu regulace telesn teploty
3. Juxtamedulrn nefrony le
15. Regulace telesn teploty zvis na teplote krve protkajc a) v povrchov vrstve kury ledviny
a) jen kosterilm svalem a hypotalamem b) hluboko ve dreni ledviny
b) jen ku a hypotalamem c) v kure v blzkosti drene ledviny
c) jen nadledvinou a kosternm svalem d) tesne pod pouzdrem ledviny
d) jen ku a nadledvinou
4. Prutok krve ledvinami cin
16. Chladov perifern termoreceptory jsou a) 400 ml/min
a) v kui cetnej ne tepeln receptory b) 560 ml/min
b) v kui mne cetn ne tepeln receptory c) 1200 ml/min
c) lokalizovny podl velkch cv d) 2300 ml/min
d) lokalizovny na zadn stene dutiny brin
5. Celkov difuzn plocha glomerulrnch kapilr cin asi
a) 150 cm2
b) 1500 cm2
c) 1,5 m2
d) 15 m2

162
163
18. Tektina odtkajc z distlnho tubulu je ve srovnn 24. V jakm rozmez strednho systmovho krevnho tlaku
s krevn plazmou je prutok krve ledvinami stabiln?
a) maximlne zreden a) 60-120 mmHg
b) silne hypotonick b) 80-120 mmHg
c) izotonick c) 80-150 mmHg
d) hypertonick d) 80-180 mmHg
19. Henleova klicka je sdlem 25. Stabiln tlak v glomerulmch kapilrch je zajitovn
a) protiproudovho multiplikacnho systmu a) aldosteronem
b) protiproudovho vmennho systmu b) protiproudovm systmem
c) resorpce glukzy c) vazomotorikou preglomerulrnch a postglomerulrnch
d) resorpce aminokyselin arteriol
d) vazomotorikou a. renalis
20. Protiproudov multiplikacn systm zvis na
a) hypertonicite tekutiny pritkajc z proximlnho tubulu 26. ADH pusob nejvce na
b) aktivnm transportu Na+ a Cl- z intersticia do klicky a) glomerulrn filtraci
c) nepropustnosti tlustho vzestupnho ramnka klickypro vodu b) vzestupn ramnka Henleovch klicek
d) nepropustnosti sestupnho ramnka Henleovyklickypro vodu c) steny sberacch kanlku
d) poctecn cst distlnho tubulu
21. Zven prutok krve dren ledvin
a) napomh koncentracn schopnosti ledvin 27. Aktivn resorpce Na+ zvis na
b) neovlivnuje koncentracn schopnost ledvin a) Na+/K+-ATPze
c) oslabuje koncentracn schopnost ledvin b) paracelulrnm tahu rozpustila
d) vznik pri poklesu tlaku v a. renalis c) parathormonu
d) pohybu vody z lumen tubulu do krve
22. Vsledkem cinnosti proti proudovho multiplikacnho
systmu ve dreni ledvin je 28. Resorpce glukzy v ledvinch probh
a) hypotonicita drenovho intersticia a) protitransportem s H+
b) hypertonicita drenovho intersticia b) spraenm transportem s K+
c) hypertonicita tekutiny odtkajc z klicky do distlnho c) symportem s Na+
tubulu d) vmenou za HCO~
d) hypotonicita tekutiny odtkajc sberacm kanlkem 29. K produkci reninu vedou signly
23. K hypertonicite drenovho inte;sticia prispv a) ze srdecnch sn
a) vstup vody z vasa recta b) z hypotalamickch osmoreceptoru
b) recirkulace mocoviny c) z baroreceptoru ve vas afferens
c) sekrece iontu H+ v distlnm tubulu d) z baroreceptoru mocovho mechre
d) resorpce Na+v sestupnm ramnku Henleovy klicky

166 167
42. Fyziologick kapacita mocovho mechre je 12B FYZIOLOGIE VYLUCOVN - SOUBOR B
a) 1 000-1 500 ml
b) 200-300 ml
c) 800-1 000 ml
d) 100-150 ml
1. Ltka merc glomerulrn filtraci mus
43. Vyprazdnovn mocovho mechre je funkc a) difundovat tubulrn stenou
a) Henleova sverace
b) bt v tubulu secernovna
b) diastoly svalu jeho sten
c) bt v tubulu kvantitativne resorbovna
c) vzniku mocovhovretnka
d) m. detrusor d) mt stejnou koncentraci v primrn moci jako v plazme
2. Ltka merc glomerulrn filtraci
44. Kapacita ledvinov pnvicky pri normln diurze cin asi
a) 5ml a) mus bt v tubulu resorbovna
b) nesm difundovat tubulrn stenou
b) 50 ml
c) 100-200 ml c) mus mt vrazne men koncentraci v primrn moci ne
d) 500 ml v plazme
d) mus bt behem jedin pase ledvinami plne vyloucena
do moci
3. Clearance inulinu slou k meren
a) prtoku plazmy ledvinami
b) mnostv vytvoren moci
c) transpornho maxima inulinu
d) glomerulrn filtrace
4. Vylucovn kter ltky stoup linerne s jej plazmatickou
koncentrac?
a) p-aminohippurov kyseliny
b) inulinu
c) glukzy
d) alaninu

5. Spotreba kyslku v ledvinch korelllje nejlpe

a) s velikost tubulrn sekrece ltek secernovanch v tululech
b) s prtokem krve ledvinami
c) s velikost diurzy
d) s resorpc sodku

1m ln
16. Antidiuretick hormon ovlivnuje permeabilitu pro vodu 21. Koncentrujc ledvina zdravho cloveka
a) Bowmanova pouzdra a) nen pod vlivem ADH
b) proximlnho tubulu b) je schopna zvit koncentraci moci nejve na roven
c) descendentnho ramnka Henleovy klicky krevn plazmy
d) distlnho tubulu c) vykazuje gradient osmolality od hranice kllra-dren
k vrcholu papily
17. Antidiuretick hormon ovlivnuje permeabilitu pro vodu d) m ve vech oddlech nefronu stejnou osmolalitu jako
a) Bowmanova pouzdra v definitivn moci
b) proximlnho tubulu
c) descendentnho ramnka Henleovy klicky 22. Antidiuretick hormon
d) sberacho kanlku a) vyvolv zen
b) je vydvn do obehu vlastnm releasing hormonem
18. Kter z uvedench roztoku v izotonick forme vyvol c) zvyuje permeabilitu distlnho tubulu pro vodu
po infuzi 2 litru nejvet vodn diurzu? d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
a) chlorid sodn
b) mocovina 23. Antidiuretick hormon
c) glukza a) je tvoren v neurohypofze
d) manitol b) sniuje glomerulrn filtraci
c) zvyuje permeabilitu distlnho tubulu pro vodu
19. Kter z uvedench roztoku v isotonick forme vyvol d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
po infuzi 2 litru nejvet vodn diurzu?
a) chlorid sodn 24. V kter csti nefronu je nejni osmolalita?
b) mocovina a) na ohybu Henleovy klicky
c) sran sodn b) na zactku distlnho tubulu
d) dn z uvedench nevyvol vodn diurzu c) na zactku sberacl10 kanlku
d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
20. Koncentrujc ledvina zdravho cloveka
a) je schopna zvit koncentraci moci nejve na roven 25. V kter csti nefronu je nejni osmolalita?
krevn plazmy a) v Bowmanove pouzdre
b) nen schopna zvit koncentraci moci na ctyrnsobek b) na konci proximlnho tubulu
plazmatick c) na zactku distlnho tubulu
c) nevykazuje gradient osmolality od hranice kura-dren d) dn z ostatnch uvedench odpoved nen sprvn
k vrcholu papily
26. Zven vylucovn amonnch iontu
d) nem ve vech oddlech nefronu stejnou osmolalitu jako
v definitivn moci a) nastv pri chronick acidze
b) je typick pro alkalickou moc
c) je spojeno se zvenm vylucovnm kyseliny mocov
d) je vrazem zven tvorby mocoviny v jtrech

174 175
39. Perspiratio insensibilis predstavuje
a) ztrty tekutin v moci
b) pocen
c) ztrty vody povrchem tela
d) souhrnn ztrty vody plicemi a stolic
40. Obrat toku tekutiny pres kapilrn stenu v klidu
NEZVIS na
a) hematokritu v dan kapilre
b) kardiovaskulrn dynamice
c) lymfatickm systmu
d) dn z uvedench odpoved nen sprvn
41. Obrat toku tekutiny pres kapilrn stenu v klidu
NEZVIS na
a) periodickm otevrn prekapilrnho sfinkteru
b) permeabilitnch vlastnostech kapilrn steny
c) hematokritu v dan kapilre
d) dn z uvedench odpoved nen sprvn
42. Fenestrovan kapilry jsou typick pro
a) plce
b) ledviny
c) kostern sval
d) dn z uvedench odpoved nen sprvn
43. Fenestrovan kapilry jsou typick pro
a) srdecn sval
b) jejunoileum
c) mozek
d) dn z uvedench odpoved nen sprvn
44. Distribucn prostor inulinu je mrou
a) obsahu vody v tele
b) objemu extracelulrn tekutiny
c) prutoku krve ledvinami
d) dn z uvedench odpoved nen sprvn
ln
45. Distribucn prostor inulinu je mrou
a) intratoraklnho objemu krve
b) tubulrn sekrecn schopnosti
c) objemu extracelulrn tekutiny
d) dn z uvedench odpoved nen sprvn
46. Krome inu linu je k meren objemu extracelulrn tekutiny
vhodn
a) kyselina p-aminohippurov
b) endogenn kreatinin
c) mocovina
d) dn z uvedench odpoved nen sprvn
47. Krome inu linu je k meren objemu extracelulrn tekutiny
vhodn
a) koloidln barvivo, napr. Evansova modr
b) D20, ev. D30
c) endogenn kreatinin
d) dn z uvedench odpoved nen sprvn
48. Rozhodujcm faktorem pro vznik osmotick zne je
a) pocit sucha v stech
b) hypertonicita extracelulrn tekutiny
c) snen objemu intracelulrn tekutiny
d) zven sekrece antidiuretickho hormonu
49. Rozhodujcm faktorem pro vznik osmotick zne je
a) pocit sucha v stech
b) snen objemu extracelulrn tekutiny
c) zven pocen
d) zven sekrece antidiuretickho hormonu
1~

12. Na metabolick acidze se nejvce podl hromaden
a) trikarbonovch kyselin
b) ketonovch ltek
c) citrtu
d) dn z uvedench odpoved nen sprvn
13. Na metabolick acidze se nejvce podl hromaden
a) nenasycench mastnch kyselin
b) acetoctov kyseliny
c) CO2
d) dn z uvedench odpoved nen sprvn
14. Jak ohrouje dlouhodob zvracen a dlouhodob prujem
pH extracelulrn tekutiny?
a) zvracen i prujem acidzou
b) zvracen i prujem alkalzou
c) zvracen acidzou, prujem alkalzou
d) zvracen alkalzou, prujem acidzou
14A FYZIOLOGIE LZ S VNITRN SEKREC - SOUBOR A
1. Pod pojmem clen efekt hormonlnho pusoben
rozumme
a) typickou odpoved vyvolanou minimlnm mnostvm
hormonu
b) neschopnost napodoben cinku hormonu jinmi ltkami
c) pusoben na vce nebo mne ohranicen tkne
d) pusoben cestou druhho posla
2. Hormony proteinov povahy pusob mechanismem
a) pruniku do bunky a vazbou na jadern receptory
b) vazby na membrnov receptory bunek
c) vazby na vazebn proteiny
d) jednoduch zpetn vazby

15. Kde v organismu je nejvet rezerva pro doplnovn hydro- 3. Katecholaminy pusob mechanismem
genkarbontovho pufru? a) pruniku do bunky a vazbou na jadern receptory
a) v trvicm stroj b) vazby na membrnov receptory bunek
b) v kostn tkni c) vazby na vazebn proteiny
c) v jtrech d) jednoduch zpetn vazby
d) v kosternm svalu 4. Pojem homeostza je vysvetlovn jako
a) regulacn mechanismus sloit zpetn vazby
b) stlost vnitrnho prostred
c) zstava krvcen organismu
d) rozvrat vnitrnho hospodrstv organismu
5. Pennisivn cinek hormonu vyjadruje
a) vliv hormonu na metabolismus bunky
b) zeslen cinku jednoho hormonu jinm hormonem
c) snen metabolismu bunky
d) potlacen aktivity jednoho hormonu jinm hormonem

182 183
15. Produkce 5TH 21. Kter z nsledujch hormonu m nejvet cinek na rezorpci
a) kols behem dne, nejvy je dopoledne sodku?
b) kols behem dne, nejvy je ve spnku a) progesteron
c) nen rzena inhibicnm hormonem z hypotalamu b) ADH
d) je zvena pri hyperglykmii c) aldosteron
d) kortizol
16. Rustov hormon
a) sniuje proteosyntzu 22. Aldosteron patr mezi hlavn
b) zvyuje proteosyntzu a) glukokortikoidy
c) zvyuje lipogenezu b) mineralokortikoidy
d) sniuje hladinu mastnch kyselin v krvi c) regultory glykmie
17. 50matostatin se tvor d) hormony s androgennnm cinkem
a) jen v hypotalamu 23. Kura nadledvin produkuje
b) jen ve streve a) v zona glomerulosa aldosteron
c) jen v Langerhansovch ostruvcch b) v zona fasciculata renin
d) v hypotalamu, streve i Langerhansovch ostruvcch c) v zona glomerulosa kortizol
d) v zona reticularis katecholaminy
18. Kter z nsledujcch hormonu m nejmen cinek na rust?
a) ADH . 24. Regulace sekrece aldosteronu je mimo jin
b) testosteron zprostredkovna
c) 5TH a) neurohypofzou
d) inzuln b) hypersekrec glukokortikoidu
c) ncl. supraopticus
19. Vylucovn vody ledvinami je rzeno d) systmem renin - angiotenzin
a) oxytocinem
b) parathormonem (PTH) 25. Androgeny
c) vazopresinem (ADH) a) psob katabolicky
d) adenohypofzou b) neovlivnuj metabolick pochody
c) psob anabolicky
20. Clovou tkn pusoben ADH je
d) zasahuj hlavne do metabolismu vody
a) hladk svalovina cv
b) distln tubulus a sbern kanlek 26. Hlavnm podnetem pro sekreci inzulnu je
c) tukov tkn a) dehydratace organismu
d) jatern a svalov tkn b) kalcmie nad 6 mmol/l
c) glykmie pod 3,6 mmol/l
d) glykmie nad 5,5 mmol/l

186 187
 14B FYZIOLOGIE LZ Z VNITRN SEKREC - SOUBOR B 6. Kter z uvedench faktoru NEN nezbytn pro normln
biosyntzu hormonu ttn lzy?
a) jd
b) feritin
c) tyreotropin (TSH)
1. Hormony ttn lzy prmo ovlivnujc metabolismus jsou d) tyreoglobulin
produkovny
a) dren ttn lzy 7. Basedowova choroba je
b) chromofbnmi bunkami a) hypofunkce ttn lzy
c) folikulrnmi bunkami b) hyperfunkce nadledvin
d) kurou ttn lzy c) hyperfunkce ttn lzy
d) adenom drene nadledvin
2. TRH je hormonem
a) adenohypofzy 8. Hypotyreza zpusoben pokozenm ttn lzy je spojena
b) neurohypofzy se zvenmi plazmatickmi hladinami
c) regulujcm sekreci TSH a) cholesterolu
d) vechny odpovedi jsou sprvn b) albuminu
c) jodidu
3. Thyreotropn hormon (TSH) je hormonem d) proteinem vzajcm hormony ttn lzy (TBG)
a) hypothlamu
b) neurohypofzy 9. Vysok hladina Ca2+ v plazme pusob
c) regulujcm laktaci a) kostn demineralizaci
d) regulujcm sekreci hormon ttn lzy b) snenou sekreci kalcitoninu
c) snenou krevn srlivost
4. Vychytvn radioaktivnho jdu v ttn lze NEN d) zvenou tvorbu dihydroxycholekalciferolu
ovlivneno
a) kalcitoninem 10. Kter z uvedench vlivu m nejvet cinek na sekreci
b) trijodtyroninem parathormonu?
c) tyreotropinem a) koncentrace fosftu v plazme
d) obsahem jodu v potrave b) kalcitonin
c) koncentrace Ca2+ v plazme
5. roven bazlnho metabolizmu je NEJMNE ovlivnena d) cholekaciferol
zvenm plazmatick hladiny
a) tyreotropinu 11. Parathormon pusob
b)TRH a) uvoh.ovn vpnku z kost
c) proteinem vzajcm hormony ttn lzy (TBG) b) resorpci vpnku a fosftuledvinami
d) hormonu ttn lzy (T3 a T4) c) hypokalcmii
d) exkreci vpnku a fosftu ve streve

190 191
24. Tyrosin NEN prekurzorem pro 15. FYZIOLOGIE ROZMNOOVN A TEHOTENSTV
a) trijtyronin
b) nor adrenalin
c) progesteron
d) tetrajtyronin
1. Pri spermatogenezi probh
25. Tyrosin je prekurzorem pro a) pouze mitotick delen
a) adrenalin b) pouze meiza
b) sekretin c) pouze partenogeneza
c) estradiol d) mitza i meiza
d) aldosteron
2. Pri zahjen spermatogeneze se spermatogonie mitoticky
del
a) vlivem FSli
b) vlivem LH
c) vlivem testosteronu
d) bez specifick hormonln stimulace
3. Pro spermiogenezu je nezbytn
a) prtomnost testosteronu
b) ni teplota sb'ota
c) prtomnost Lli a FSli
d) vechna tvrzen plat
4. Sertoliho bunky produkuj
a) spermatidy
b) testosteron
c) inhibin
d) FSli
5. Sertoliho bunky produkuj
a) testosteron
b) protein vzajc androgen (ABP)
c) hCG
d) spermatidy

lW 1~
18. Zven bazln teploty je dno vlivem 23. Produkce FSH a LH behem folikulrn fze je regulovna
a) estrogenu a) jen pozitivn zpetnou vazbou
b) progesteronu b) jen negativn zpetnou vaz"bou
c) FSH c) negativn i pozitivn zpetnou vazbou
d)LH d) princip zpetn vazby se neuplatnuje
19. Folikulrn fze ovarilnho cyklu je rzena 24. Kter fzi ovarilnho cyklu odpovd proliferacn fze
a) jen FSH menstruacnho cyklu?
b) jen LH a) folikulrn fzi
c) FSH, LH a estrogeny b) luteln fzi
d) jen estrogeny c) ovulaci
d) premene corpus luteum na corpus albicans
20. Rust ovarilnho folikulu je dn
a) snenou sekrec estrogenu a progesteronu 25. Kter fzi ovarilnho cyklu odpovd sekrecn fze
b) pttsobenm inhibinu menstruacnho cyklu?
c) zvenou sekrec FSH, LH a estrogenit a) folikulrn fzi
d) zvenou sekrec progesteronu b) luteln fzi
c) ovulaci
21. Navozen rustu folikulu je dno
d) premene corpus luteum na corpus albicans
(1) nzkou sekrec estrogen a progesteronu lutm telskem;
(2) vlivem estrogenu; 26. Co vyvolv vasokonstrikci delonch arteri behem
(3) zvenou sekrec FSH a LH; delonho cyklu?
(4) produkc inhibinu. a) nhl vzestup hladiny estrogen a progesteronu
a) jen tvrzen (I) plat b) pozvoln vzestup hladiny estrogen a progesteronu
b) jen tvrzen (4) plat c) tvorba loklnch prostaglandin
c) jen tvrzen (2) a (3) plat d) ischemie
d) vechna tvrzen plat
27. Behem nidace vajcka je endometrium ve fzi
22. Behem luteln fze ovarilnho cyklu a) proliferacn
a) kles sekrece estrogenu, progesteronu a inhibinu b) sekrecn
b) stoup produkce FSH a LH c) nejdrve proliferacn a pak sekrecn
c) uplatI1uje se mechanizmus pozitivn zpetn vazby mezi d) folikulrn
sekrec ovarilnch hormon a gonadotropinu
d) uplatnuje se mechanizmus negativn zpetn vazby mezi 28. Kter hormon udruje endometrium po ovulaci v sekrecn fzi?
a) estrogeny
sekrec ovarilnch hormonu a gonadotropinit b) FSH
c) progesteron
d) testosteron

198 199
41. Na poctku tehotenstv je z uvedench hormonu 47. hCG stimuluje produkci
nejvznamnej a) F5H
a) estrogeny b) progesteronu v c. luteum
b) progesteron c) 5TH
c) relaxin d) prolaktinu
d) prostaglandin F
48. Choriov somatomammotropin m podobn cinky jako
42. Kter hormon pusobc na hladkou svalovinu je nutn a) F5H
k udren tehotenstv b) LH
a) relaxin c) 5TH
b) oxytocin d) T5H
c) prostaglandiny
d) progesteron 49. Choriov somatomammotropin m podobn cinky jako
a) F5H
43. Kter hormon stimuluje kontrakce delohy behem porodu b) LH
a) relaxin c) prolaktin
b) oxytocin d) T5H
c) prostagladiny
d) progesteron
44. U embrya s genotypem XX se vyvjej ensk prdatn
orgny dky
a) androgenum
b) estrogenum
c) neprtomnosti androgenu
d) neprtomnosti estrogenu
45. V prvnch tdnech tehotenstv se udruje funkce corpus
luteum vlivem
a) hCG
b) LH
c) estrogenu
d) progesteronu
46. hCG m podobn cinky jako
a) F5H
b) LH
c) 5TH
d) prolaktin
202 203
12. Motorick vvoj cloveka je fyziologicky dokoncovn 16.2 VNITRN PROSTRED CNS
a) v predkolnm veku (4.-6. rok)
b) v mladm kolnm veku (7.-11. rok)
c) v obdob dospvn (12.-20. rok)
d) v casn dospelosti (21.-25. rok)
1. Hematoencefalick barira reguluje presun ltek
13. K poklesu svalov sly zacn fyziologicky dochzet a) z krve do likvoru
a) v casn dospelosti (21.-25. rok) b) z krve do nervov tkne
b) ve stredn dospelosti (25.-45. rok) c) z likvoru do tkne CNS
c) v pozdn dospelosti (46.-65. rok) d) vechna tvrzen plat
d) ve str (po 65. roce) -
2. Hematoencefalick barira reguluje presun ltek
14. Reflektorick chop je vrazem a) z tkne CNS do krve
a) holokinetickho stadia vvoje hybnosti b) z krve do likvoru
b) monokinetickho stadia vvoje hybnosti c) z likvoru do nervov tkne
c) dromokinetickho stadia vvoje hybnosti . d) vechna tvrzen plat
d) kratikinetickho stadia vvoje hybnosti
3. Vlastnosti hematoencefalick bariry jsou dny predevm
15. Lezen po ctyrech je vrazem a) fenestrac kapilr
a) holokinetickho stadia vvoje hybnosti b) prtomnost "gap junction" mezi endoteliemi kapilr
b) monokinetickho stadia vvoje hybnosti c) prtomnost "tight junction" mezi endoteliemi kapilr
c) dromokinetickho stadia vvoje hybnosti d) vznamnm vskytem transportnch vesikulll
d) kratikinetickho stadia vvoje hybnosti
4. Morfologick podklad hematoencefalick bariry tvor
16. Dte zacn rozliovat mezi tm, co rk a co mysl predevm
a) ve 4 letech a) struktura mozkovch kapilr
b) v Sletech b) tesn spojen mezi epitelilnmi bui.kami v plexus
c) v 6 letech chorioideus
d) v 7 letech c) tesn spojen mezi neurony
d) myelinov pochvy
17. Rozvoj celnch laloku cloveka nastv zejmna
a) v batolecm obdob 5. Strukturln charakteristika hematoencefalick bariry
b) v predkolnm veku NEN dna
c) v mladm kolnm veku a) prtomnost fenestrovanch kapilr
d) v puberte b) omezenm endo a exocytzy
c) minimlnm perikapilrnm prostorem
d) tesnm spojenm mezi endotelovmi bunkami

206 207
17. A/G kvocient plazmy je ve srovnn s NG kvocientem 23. Tanycyty jsou
likvoru a) inhibicn neurony
a) men b) specializovan chutov bunky
b) stejn c) bunky kalciovch T-kanlu
c) vet d) specializovan gliov bunky
d) nelze rozhodnout
24. (1) Tanycyt je gliov bunka.
18. V mozkomnm moku je ve srovnn s krv vce (2) Bazln vbeek tanycytu je zakoncen na povrchu
a) glukzy mozkov kapilry.
b) chloridu a) dn tvrzen neplat
c) vpnku b) jen tvrzen (1) plat
d) lymfocyt c) jen tvrzen (2) plat
d) obe tvrzen plat
19. Aktivn transport pres hematoencefalickou bariru
(1)nen nikdy stereospecifick; 25. Kter tvrzen je CHYBN: Likvor je tvoren
(2)je vetinou stereospecifick; a) kontinulne
(3)zahrnuje Na+/K+ pumpu. b) predevm v postrannch komorch
a) dn tvrzen neplat c) v mnostv cca 50 ml za 24 hodin
b) jen tvrzen (1) plat d) v chorioidlnm plexu
c) jen tvrzen (1) a (3) plat 26. Jedna bunka oligodendroglie v mozku vytvr myelinovou
d) jen tvrzen (2) a (3) plat pochvu
20. Mezi cirkumventrikulrn orgny patr a) na jenom internodiu jednoho axonu
a) plexus chorioideus b) na vce internodich jednoho axonu
b) organum vasculosum laminae terminales c) na axonu pouze jednoho neuronu
c) epifza d) na axonech vce neuronu
d) vechna tvrzen plat
27. Satelitn bunky jsou modifikovan
21. Mezi cirkumventrikulrn orgny patr a) mikroglie
a) subfornikln orgn b) astroglie
b) eminentia medialis c) tanycyty
c) neurohypofza d) oligodendroglie
d) vechna tvrzen plat
28. V extracelulrnm prostoru CNS nadbytek kalia NEN
22. Mezi cirkumventrikulrn orgny NEPATR odstranovn
a) plexus chorioideus a) difz
b) epifza b) tokem kaliovho proudu pres glii
c) amygdala c) aktivnm transportem do nervov buiky
d) neurohypofza d) aktivovanou mikrogli
210 211