E-commerce

v esk republice

Hlavn prvn a daov aspekty

nor, 2017
1 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty
 SITUACE
V poslednch letech dolo v esk republice k vraznmu nrstu
internetovch obchod. Rok 2015 zaznamenal rekordn prodeje
ve vtin oblast internetovho podnikn. Trby za rok 2015
doshly 81 miliard K (cca 3 miliardy EUR) a oekvn pro rok
2016 byla jet vy. Vtina velkch hr na eskm trhu
plnovala dal rst. V souladu s tmito oekvnmi ml obrat
internetovch obchod rst a o 20%.

S ohledem na tento vvoj zvauje vstup na scnu internetovho

podnikn cel ada eskch i zahraninch firem. Klem
k spchu je sledovn mnoha faktor a nepetrit zlepovn.
Z obchodnho hlediska jsou hlavnmi hnacmi motory vysoce
kvalitn vrobky, zkaznick servis, technologie a marketing. Dle
je vak nutn zmnit prvn a daov aspekty, kter mus bt
sprvn nastaveny a dodrovny. Smyslem tto broury je
zdraznit nejdleitj oblasti, kter si zaslou Vai pozornost.
Broura nen uren pouze novkm v internetovm podnikn,
je by seznmila s hlavnmi skalmi, na kter by se nemlo
zapomnat, ale zkuenm hrm, kte si mohou zkontrolovat,
zda uplatuj sprvn postup. elem broury nen pedloit
ucelen nvod na to, jak v esk republice provozovat internetov
obchod, ale spe poskytnout strun pehled o problematice, se
kterou se internetov obchody potkaj pi vkonu svch
kadodennch innost.

A co pro Vs meme v tto oblasti udlat? N tm zkuench

prvnch a daovch poradc je pipraven Vm nabdnout
asistenci s nastavenm prvnch a daovch aspekt provozovn
Vaeho internetovho obchodu v esk republice. Meme Vm
pomoci nejen pi zakldn internetovho obchodu a souvisejcmi
poadovanmi registracemi, ale tak s navrenm prodejnch
a nkupnch tok, eenm problm spojench nap. se smluvn
dokumentac, ochranou spotebitele, informan povinnost,
ochranou osobnch dat, tvorbou pslun prvn a daov
dokumentace, ppravou daovch piznnch, pokud je to
relevantn, a dalmi zleitostmi.

2 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

E-commerce v esk republice
Hlavn prvn a daov aspekty

I. ZKONN POADAVKY ................................................................................................................ 4

1. Formln zaloen ........................................................................................................................ 4
2. Prvn d upravujc smlouvu ..................................................................................................... 4
3. Ochrana spotebitele ................................................................................................................... 5
3.1. Informan povinnost ........................................................................................................... 6
3.2. Proces uzavrn smlouvy ................................................................................................... 6
3.3. Obsah smlouvy.................................................................................................................... 6
4. Zpracovn osobnch daj ......................................................................................................... 7
II. DAOV POADAVKY .................................................................................................................. 8
1. Registrace k danm ..................................................................................................................... 8
1.1. Registrace k dani z pjm prvnickch osob ...................................................................... 8
1.2. Povinnosti spojen s podnm piznn k dani z pjm prvnickch osob ......................... 9
1.3. Registrace k DPH .............................................................................................................. 10
1.4. Povinnosti spojen s podnm piznn k dani z pidan hodnoty .................................... 10
1.5. Osoba identifikovan k dani z pidan hodnoty ................................................................ 10
1.6. Registrace k ostatnm danm ............................................................................................ 11
2. Pozen zbo ........................................................................................................................... 11
2.1. Pozen zbo v esk republice...................................................................................... 11
2.2. Pozen zbo z EU........................................................................................................... 12
2.3. Pozen zbo ze tetch zem dovoz zbo ................................................................... 12
3. Prodej zbo zkaznkm .......................................................................................................... 13
4. Daov doklady prokazujc prodej zbo eskm zkaznkm ................................................ 16
4.1. Dodn zbo v esk republice ....................................................................................... 16
4.2. Dodn zbo z EU ............................................................................................................ 17
4.3. Dovoz zbo ze tet zem ................................................................................................. 18

3 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

 I. ZKONN POADAVKY

Ped sputnm internetovho obchodu v esk republice, tzn. ped tm, ne bude zahjeno nabzen
zbo nebo slueb zkaznkm prostednictvm internetovho obchodu, je teba zohlednit zkonn
poadavky eskho a evropskho prva. Prvn prava internetovch obchod reguluje zejmna
povinnost formlnho zzen provozovatele internetovho obchodu, obecn smluvn poadavky,
poadavky tkajc se ochrany spotebitele a tak zpracovn osobnch daj.

1. Formln zaloen
Internetov obchod me provozovat jak fyzick, tak prvnick osoba, esk nebo zahranin. esk
subjekty a poboky zahraninch entit by mly zskat ivnostensk oprvnn od eskho
ivnostenskho adu pokrvajc zamlen rozsah innost vykonvanch prostednictvm
internetovho obchodu, prvnick osoby obchodn spolenosti mus bt navc dn zaloeny a
zapsny v obchodnm rejstku.
Zahranin subjekty usazen v EU, kter jsou oprvnny provozovat internetov obchod v zemi svho
bydlit/sdla, mohou v esk republice provozovat internetov obchod bez povinnosti zskat
ivnostensk oprvnn nebo zapsat svou poboku do obchodnho rejstku. Nicmn mt doruovac
adresou v esk republice se me v jistch situacch ukzat jako vhoda.
Povinnost zahraninho subjektu zskat ivnostensk oprvnn a zapsat se do obchodnho rejstku
vyaduje dal rozbor v zvislosti na konkrtnch okolnostech kadho ppadu.

2. Prvn d upravujc smlouvu

Za elem zajitn dnho plnn vech zkonnch povinnost by si ml provozovatel internetovho
obchodu bt vdom toho, jakm prvnm dem se d jeho vztahy se zkaznky (tzn. prva a
zvazky smluvnch stran, nroky zkaznka v ppad vad nebo promlen).
V ppad, e je internetov obchod provozovn subjektem usazenm v esk republice, kter nabz
zbo a sluby eskm zkaznkm, bude pravdpodobn esk prvo prvn volbou. Paklie se sdlo
provozovatele internetovho obchodu nabzejcho zbo nebo sluby v esk republice nachz v
zahrani, nemus bt odpov na tuto otzku tak jednoznan.
Rozhodn prvo, jm se d smlouva, je mon urit na zklad nazen EU . 593/2008, kter
upravuje rozhodn prvo pro smluvn zvazky, mimo jin i pro spotebitelsk smlouvy. Nazen toti
rozliuje mezi smlouvami uzavenmi mezi dvma podnikateli v rmci jejich podnikatelsk innosti a

4 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

 spotebitelskmi smlouvami, tj. smlouvami uzavenmi
mezi podnikatelem na stran jedn a spotebitelem na
stran druh. Spotebitel je fyzick osoba uzavrajc
smlouvu mimo svou ivnost, podnikn nebo profesi.
Obecnm pravidlem je, e se spotebitelsk smlouvy d
prvem zem, ve kter m spotebitel bydlit. Prvo EU
vak umouje smluvnm stranm volbu prvnho du.
Takov volba nicmn neme zbavit spotebitele ochrany
poskytovan prvnm dem pslunm podle obecnho
pravidla. Prvo EU dle obsahuje vjimky z obecnho
pravidla, pouiteln nap. na smlouvy o poskytovn
slueb, u kterch se msto plnn nachz mimo zemi, ve
kter m spotebitel bydlit, a dle pojistn i pepravn
smlouvy.
Pokud se v ppad smlouvy uzaven prostednictvm
internetovho obchodu nejedn o spotebitelskou smlouvu,
je mon zvolit rozhodn prvo bez omezen. V ppad
nedostatku takov volby, obsahuje nazen EU pravidla
pro uren rozhodnho prvnho du.
Pro internetov obchody, kter maj v myslu prodvat
zbo i sluby eskm zkaznkm, tak me bt uinn
nsledujc zvr: smlouva uzaven se spotebitelem
prostednictvm internetovho obchodu se bude dit
eskm prvem. Nebude-li se jednat o spotebitelskou
smlouvu, bude se smlouva dit prvem dle bydlit
prodvajcho/poskytovatele, pokud nen uinna jin
volba.

3. Ochrana spotebitele
Ochrana spotebitele v esk republice vychz sten
z harmonizace v rmci EU, ustanoven podobn tm
eskm lze tak oekvat i v jinch zemch EU. Na druhou
stranu zem EU mohou uplatovat nkter dodaten
opaten na ochranu spotebitel, take pravidla platn v kad zemi EU
(vetn esk republiky) by si ml provozovatel internetovho obchodu ovit. Pro
internetov obchod jsou relevantn zejmna ustanoven tkajc se spotebitelskch smluv (a zejmna
smluv uzavench na dlku). Smlouva na dlku je smlouva (i) uzaven bez souasn fyzick
ptomnosti smluvnch stran, (ii) s pouitm jednoho nebo vce prostedk komunikace na dlku (nap.
internet).
Mezi tmito pravidly je mono vyzdvihnout ustanoven ukldajc obchodnkovi informan povinnost
vi spotebiteli, ustanoven, kter upravuj proces uzavrn smlouvy a ustanoven upravujc obsah
smlouvy (zakzan ustanoven, ukonen smlouvy, zruka kvality a spotebitelv nrok z vad plnn,
atd.) Provozovatel internetovho obchodu by ml zajistit, aby webov strnka, na kter se internetov
obchod nachz, obsahovala veker informace poadovan zkonem, a aby smlouva uzaven
prostednictvm internetovho obchodu respektovala veker prva spotebitele.

5 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

 3.1. Informan povinnost

Ped uzavenm smlouvy, tj. obecn pedtm, ne je dokonena objednvka prostednictvm

internetovho obchodu, by ml bt spotebitel informovn o totonosti obchodnka, jeho adrese,
kontaktnch dajch, specifikaci nabzenho zbo nebo slueb, cen zbo a slueb (vetn vech
dan a poplatk), zpsobu platby a dodn, nkladech na dodn, nrocch z vadnho plnn nebo
zruce a podmnkch pro jejich pouit, dlce trvn smlouvy a zpsobu jejho ukonen (vetn
krok, lht pro odstoupen od smlouvy a postupu odstoupen), nkladech pipadajcch na komunikaci
na dlku, vi ppadnch zloh, orgnu pslunm pro een spotebitelskch spor, atd.
Veker informace poskytnut ped uzavenm smlouvy by mly bt soust uzaven smlouvy.
Nejvhodnj zpsob, jak splnit tuto povinnost, je zahrnout informace do veobecnch obchodnch
podmnek. Veobecn obchodn podmnky by mly bt snadno dostupn na webov strnce, kde je
internetov obchod umstn. Ped objednnm by zkaznk ml vzt veobecn obchodn podmnky
na vdom.

3.2. Proces uzavrn smlouvy

Spotebitel by mli bt informovni o jednotlivch krocch uzavrn smlouvy a ped konenm

objednnm by ml mt monost ovit a ppadn opravit daje vloen do objednvky.
Obchodnk by ml rovn informovat spotebitele, kde je pro spotebitele dostupn uzaven
smlouva, o jazycch, ve kterch me bt smlouva uzavena nebo o dalch pravidlech chovn,
ktermi je obchodnk vzn.
Po zadn objednvky spotebitelem je obchodnk povinen neprodlen potvrdit obdren objednvky
tak jednm z prostedk komunikace na dlku (napklad prostednictvm e-mailu).

3.3. Obsah smlouvy

Smlouva uzaven prostednictvm internetovho obchodu se d platnmi prvnmi pedpisy. Pro

soukromoprvn smlouvu se obvykle aplikuj principy smluvn volnosti, nicmn v ppad
spotebitelskch smluv je svoboda do znan mry omezena ve prospch spotebitele.
Za prv, nkter ustanoven jsou vslovn zakzna zkonem a nemohou bt pouita obchodnkem.
Ujednn, kter stanov nepimenou nerovnovhu mezi prvy a povinnostmi obchodnka a
spotebitele, jsou obecn zakzna.
Krom toho smlouva nesm obsahovat ujednn omezujc nebo vyluujc spotebitelova prva z
vadnho plnn, umoujc obchodnkovi odstoupit od smlouvy bez udn dvodu, umoujc
obchodnkovi jednostrann zmnit prva a povinnosti smluvnch stran, zakazujc spotebiteli podat
alobu u soudu a nutit jej alovat obchodnka u rozhodho soudu, kter nen vzn pravidly na
ochranu spotebitele, atd.
esk prvn d obsahuje tak nkter ustanoven na ochranu spotebitele, kter jsou pouiteln pro
vechny kupn smlouvy, a to nejen smlouvy uzaven na dlku. Stoj za zmnku, e na zklad tchto
ustanoven je spotebitel oprvnn uplatnit nroky z vadnho plnn do 24 msc od pevzet zbo
(nebo bhem zrun doby uveden na obalu). Tato ustanoven rovn stanov pslun nroky
spotebitele v ppad vadnho plnn.

6 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

V ppad smluv uzavench na dlku maj tak
spotebitel prvo odstoupit od smlouvy bez udn dvodu
do 14 dn od pevzet zbo (posta, aby spotebitel
odeslal oznmen o odstoupen v tto lht). V ppad, e
spotebitel nebyl informovn obchodnkem o tchto
prvech, lhta pro odstoupen od smlouvy se prodluuje
na 1 rok a 14 dn. Aby se pedelo sporm, doporuuje se
nabdnout zkaznkm vzor formule pro odstoupen od
smlouvy. Je-li tento formul zkaznkem uit, je
obchodnk zavzn potvrdit jeho pijet bez zbytenho
prodlen. Spotebitel mus vrtit zbo zskan na zklad
smlouvy do 14 dn od odstoupen od smlouvy. Ve stejn
lht je obchodnk povinen vrtit cenu, kterou spotebitel
uhradil spolu s nklady na dodn zbo, a to zpsobem,
jakm byla cena uhrazena nebo zpsobem, na kterm se
dohodli se spotebitelem.
Spotebiteli je vak zakzno odstoupit od smlouvy v
nkterch ppadech, napklad v ppad zakzky na
sluby, pokud ji byly sluby poskytovny se souhlasem
spotebitele, v ppad zbo upravenho dle poadavk
spotebitele, v ppad zbo, z nho byl odstrann
hygienick kryt, jen nelze vrtit, a v nkterch dalch
ppadech.

4. Zpracovn osobnch daj

Pi zadn objednvky obchodnci od zkaznk asto
vyaduj (a zkaznci jim je poskytuj) osobn daje jako je
jmno, adresa, telefonn slo, datum narozen i pohlav.
Tyto osobn daje slou pedevm pro fakturaci a dodn
zbo a slueb. Nkte obchodnci nicmn pouvaj
osobn daje tak pro jin ely, jako je marketing,
reklama, reference, statistiky, atd. Zpracovn osobnch
daj je upraveno zkonem a obchodnci pi nm mus
splovat zkonn poadavky.

Zpracovnm osobnch daj je jakkoli kon i soubor kon, kter je s osobnmi daji systematicky
provdn. To zahrnuje jejich sbr, ukldn, zpstupovn, pravu, vyhledvn, pouvn,
pedvn, zveejovn, vmnu, likvidaci, atd. Provozovatel internetovho obchodu se stv tzv.
"sprvcem" osobnch daj.
Zpracovn osobnch daj je povoleno pouze s pedchozm souhlasem osoby, jej osobn daje
jsou zpracovvny, pouze k elu, pro kter byly zskny, pouze po takovou dobu, po jakou existuje
legitimn dvod pro jejich zpracovn, a pouze ve vztahu k takovm dajm, kter jsou nezbytn pro
naplnn poadovanho elu (piem existuj vjimky).
Ped udlenm souhlasu mus bt zkaznk informovn o elu zpracovn daj (el mus bt
stanoven sprvcem ped zahjenm zpracovn daj), o tom, kdo bude daje zpracovvat, jak druh
daj bude zpracovvn, po jak dlouhou dobu budou daje zpracovvny a o jeho prvech tkajcch

7 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

se monosti opravy nebo vymazn daj atd. Proto je vhodn umstit tlatko "Souhlasm" do
formule, kde zkaznk vkld sv osobn daje spolu s poadovanmi informacemi. Sprvce je
rovn povinen pijmout opaten zabraujc niku a zneuit osobnch daj zkaznk a tato
opaten mus bt zdokumentovna. Zamstnanci sprvce jsou vzni zkonnou povinnost
mlenlivosti, pokud jde o daje a opaten pijat na jejich ochranu.

Sprvce osobnch daj je rovn povinen se ped zahjenm zpracovn zaregistrovat u eskho
adu pro ochranu osobnch daj.

Vyuvn elektronick adresy zkaznk k zasln hromadnch marketingovch a dalch

podnikatelskch sdlen je povoleno, pouze pokud m zkaznk monost snadno se odhlsit ze
seznamu odbratel tchto sdlen.

II. DAOV POADAVKY

1. Registrace k danm
Podnikn na zem esk republiky je obvykle spojeno s povinnost registrace k danm. Pro
internetov obchod jsou nejbnjmi registracemi registrace k dani z pjm prvnickch osob a
registrace k dani z pidan hodnoty.

1.1. Registrace k dani z pjm prvnickch osob

Za pedpokladu, e internetov obchod vykonv svou innost prostednictvm spolenosti zaloen v

esk republice, je povinen se zaregistrovat k dani z pjm, a to ve lht 15 dn od vzniku
spolenosti, kter jej provozuje, tj. od jejho zpisu do obchodnho rejstku.
Pokud vak internetov obchod nebude na zem esk republiky fyzicky ptomen, povinnost
registrace k dani z pjm prvnickch osob ani souvisejc daov povinnosti mu nevzniknou.
Nicmn, i v ppad spolenosti provozujc internetov obchod, kter nebyla zaloena v esk
republice, je doporueno vnovat zvenou pozornost jakmkoliv aktivitm vykonvanm na zem
esk republiky. Nkter innosti uskuteovan zahraninm internetovm obchodem na zem
esk republiky by mohly vst ke vzniku stl provozovny v esk republice a s tm souvisejcch
daovch povinnost v esk republice.

8 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

 Nen mon uvst kompletn vet innost, kter
(ne)mohou vst ke vzniku stl provozovny. Aby bylo
mon zvazn odpovdt na otzku vzniku stl
provozovny, je nezbytn provst analzu esk daov
legislativy a smlouvy o zamezen dvojho zdann uzaven
mezi eskou republikou a zem, ve kter je internetov
obchod daovm rezidentem.
Ne uvdme pklady situac, kter obecn vedou, i
naopak nevedou ke vzniku stl provozovny.
Situace, kter nevedou ke vzniku stl
provozovny v esk republice:
Umstn zazen v esk republice, kter se
pouv vhradn za elem uskladnn, vystaven nebo
dodn zbo nleejcho zahraninmu internetovmu
obchodu.
Udrovn trvalho msta k vkonu innost, kter
maj pro zahranin internetov obchod vhradn ppravn
nebo pomocn charakter, nap. existence sbrnho msta
pro zbo vracen zkaznky.

Situace, kter mohou vst ke vzniku stl

provozovny v esk republice:
Umstn serveru, na kterm jsou provozovny
webov strnky pouvan k provozu internetovho
obchodu, v esk republice.
Ptomnost osoby jednajc jmnem zahraninho
internetovho obchodu v esk republice, kter m a
obvykle vyuv oprvnn k uzavrn smluv jmnem
internetovho obchodu.

1.2. Povinnosti spojen s podnm piznn k dani z pjm prvnickch

osob

Jakmile je internetov obchod registrovn k dani z pjm prvnickch osob, vznik mu povinnost
jednou ron podvat piznn k dani z pjm prvnickch osob. Lhta pro podn daovho piznn
je obvykle ti msce po skonen zdaovacho (etnho) obdob. Je-li daov piznn podvno
daovm poradcem, nebo v ppad, e subjektu provozujcmu internetov obchod vznik povinnost
statutrnho auditu, lhta pro podn piznn k dani z pjm prvnickch osob je prodlouena na est
msc po skonen zdaovacho (etnho) obdob.
Da z pjm prvnickch osob (jej ve je stanovena internetovm obchodem) je splatn ve lht
k podn piznn.
V dsledku daov povinnosti vznik subjektu povinnost platit zlohy na da z pjm prvnickch
osob. Zlohov platby mus bt placeny pololetn, je-li posledn znm daov povinnost v rozmez
30 000 K 150 000 K (cca 1 100 EUR 5 500 EUR). V tomto ppad je zlohov platba

9 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

stanovena na 40% posledn znm daov povinnosti. Je-li posledn znm daov povinnost vy
ne 150 tisc korun (cca 5 480 EUR), zloha in posledn znm daov povinnosti a je hrazena
tvrtletn.

1.3. Registrace k DPH

Za pedpokladu, e internetov obchod m sdlo, msto podnikn i provozovnu umstnou v esk

republice, je povinen se registrovat k DPH, pokud jeho obrat za nejve 12 bezprostedn
pedchzejcch po sob jdoucch msc peshne 1 000 000 K (cca 36 550 EUR).
Zahranin osob povinn k dani, kter zasl zbo (tj. prodej zbo prostednictvm internetovho
obchodu) konenmu zkaznkovi do esk republiky, vznikne povinnost se v tuzemsku registrovat
k DPH v okamiku, kdy celkov hodnota zbo dodanho zkaznkm do esk republiky peshne
1 140 000 K (cca 41 670 EUR).
Subjekt provozujc internetov obchod (esk i zahranin) vak me podat o dobrovolnou
registraci k DPH. Proces dobrovoln registrace k DPH je v posledn dob administrativn nronj.
Proces registrace obvykle trv 2 tdny (povinn registrace k DPH) a 4 tdny (dobrovoln registrace k
DPH).

1.4. Povinnosti spojen s podnm piznn k dani z pidan hodnoty

Jakmile je internetov obchod registrovn k DPH, vznik mu povinnost podvat pravideln piznn k
dani z pidan hodnoty, jejich prostednictvm piznv daovou povinnost nebo uplatuje nrok na
nadmrn odpoet. Zdaovacm obdobm pro nov registrovan DPH pltce je kalendn msc.
Lhta pro podn piznn k DPH je do 25. dne nsledujcho msce/tvrtlet; ve stejn lht je DPH
splatn. Ve daov povinnosti se skld z DPH plynouc z dodn zbo a poskytovn slueb
snen o DPH na vstupu za dan obdob.
Od roku 2016 jsou pltci DPH povinni podvat speciln daov piznn, tzv. kontroln hlen, jeho
prostednictvm jsou reportovny dal informace o realizovanch transakcch (nap. slo daovho
dokladu, identifikace dodavatele nebo odbratele, zklad dan, DPH). Kontroln hlen se podv ve
stejnch termnech, kter jsou relevantn pro podn piznn k DPH. Jedn se pouze o reportingov
nstroj, kter finann sprv umouje mt vt kontrolu nad vykazovanmi daovmi povinnostmi.

1.5. Osoba identifikovan k dani z pidan hodnoty

Nen-li internetov obchod v esk republice k DPH registrovn, me mu v ppad uskutenn

nkterch transakc tato povinnost pesto vzniknout, a to jako tzv. identifikovan osob. Povinnost
registrovat se k DPH jako osoba identifikovan vznik v nsledujcch situacch:
Internetov obchod usazen na zem esk republiky poizuje zbo z jinho lenskho sttu EU,
jeho hodnota peshne v hrnu stku 326 000 K (cca 11 920 EUR) za kalendn rok.
Internetov obchod usazen na zem esk republiky pijm sluby od osob se sdlem mimo
zem esk republiky (v EU a tetch zemch) s mstem plnn v esk republice (nap. pozen
marketingovch slueb).
Internetov obchod usazen na zem esk republiky poskytuje sluby osobm se sdlem
v jinm lenskm stt EU (nap. poskytovn marketingovch slueb).

10 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

V situacch popsanch v rmci prvnch dvou odrek je osoba identifikovna k DPH povinna podat
piznn k DPH, jeho prostednictvm pizn eskou DPH. Souasn osob identifikovan k DPH
nevznik nrok na odpoet dan. Ve tetm ppad vznik internetov obchodu povinnost podat
souhrnn hlen.

1.6. Registrace k ostatnm danm

Povinnost registrovat se k jednotlivm danm by mla bt posuzovna s ohledem na povahu

internetovho obchodu a jeho innosti. Pkladem me bt registrace k dani z pjm fyzickch osob
ze zvisl innosti v situaci, kdy internetov obchod zamstnv zamstnance, registrace k dani
silnin, pokud internetov obchod provozuje vozidla pro ely spojen s podniknm v esk
republice, registrace k dani z nemovitch vc, pokud internetov obchod vlastn nemovitosti v esk
republice, atd.

2. Pozen zbo
Prvnm krokem k zahjen prodeje zkaznkm bude na stran internetovho obchodu pozen zbo.
Vbr dodavatele zbo prodvanho prostednictvm internetovho obchodu bude s nejvt
pravdpodobnost dn obchodnm rozhodnutm. S pozenm zbo jsou vak spojeny daov
implikace, kter mus bt nleit oeteny s ohledem na pedpisy upravujc DPH.
Rozmanitost transakc ve vztahu k pozen zbo je tm neomezen. Ne uvdme nejastj z
nich.

2.1. Pozen zbo v esk republice

ESK REPUBLIKA Dodn zbo

ESK REPUBLIKA
DODAVATEL INTERNETOV OBCHOD

esk pltce DPH esk pltce DPH

Platba

Pokud bude internetov obchod se sdlem v esk republice poizovat zbo lokln (tj. od osoby
povinn k dani registrovan k DPH v esk republice), bude internetov obchod jako kupujc strana
oprvnn uplatnit nrok na DPH na vstupu.
Pslunou DPH je mon uplatnit na zklad daovho dokladu obsahujcho vechny nleitosti
stanoven zkonem o DPH.
Na urit druhy zbo se dle eskho zkona o DPH vztahuje oeten DPH odlin od ve
uvedenho. Jestlie poizovac cena jedn dodvky takovho zbo bez DPH peshne 100 000 K a
souasn je zbo poizovno eskm pltcem DPH (tj. internetov obchod registrovan k DPH
v esk republice), aplikuje se reim loklnho penesen daov povinnosti (tzv. reim reverse

11 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

charge). V souladu s mechanismem penesen daov povinnosti dodavatel pen daovou
povinnost na zkaznka (tj. internetov obchod registrovan k DPH v esk republice). To znamen,
e dodavatel fakturuje dodn zbo zkaznkovi bez DPH. Zkaznk (internetov obchod registrovan
k DPH v esk republice) je nsledn povinen piznat DPH na vstupu souvisejc s pozenm zbo
ve svm piznn k DPH. Souasn si pi splnn standardnch podmnek me uplatnit nrok na
odpoet DPH na vstupu souvisejc s pozenm takovho zbo.
Pkladem takovho zbo jsou:
mobiln telefony
zazen s integrovanmi obvody (laptopy, tablety atd.)
videohern konzole

2.2. Pozen zbo z EU

Dodn zbo
EVROPSK UNIE ESK REPUBLIKA
DODAVATEL INTERNETOV OBCHOD

Pltce DPH esk pltce DPH

Platba

Pokud internetov obchod registrovan jako pltce DPH v esk republice poizuje zbo z jinch
lenskch stt EU, aplikuje reim penesen daov povinnosti.
V rmci mechanismu penesen daov povinnosti pistupuje dodavatel k dodvce zbo uren pro
zkaznka se sdlem v jin zemi EU jako k osvobozen od DPH. Kupujc (tj. internetov obchod
registrovan k DPH v esk republice) je nsledn povinen piznat DPH na vstupu souvisejc s
pozenm zbo z jinho lenskho sttu Evropsk unie. Souasn si pi splnn standardnch
podmnek me uplatnit nrok na odpoet DPH na vstupu souvisejc s pozenm zbo.

2.3. Pozen zbo ze tetch zem dovoz zbo

3. ZEM Dodn zbo

ESK REPUBLIKA
DODAVATEL INTERNETOV OBCHOD

Prodvajc esk pltce DPH

Platba

V ppad dovozu zbo na zem esk republiky je sprva dan rozdlena mezi daov a celn
orgny. V ppad, e dovozce zbo je esk pltce DPH, pslunm sprvcem dan je finann

12 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

ad. Pokud je dovoz realizovn osobou, kter nen registrovan k DPH v esk republice, bude
posouzen a vbr DPH v rukou celnho orgnu.
Dovoz zbo do esk republiky eskm pltcem DPH je vykazovn v piznn k DPH prostednictvm
mechanismu penesen daov povinnosti. Nakupujc strana prostednictvm eskho piznn
k DPH vykazuje DPH na vstupu z titulu dovezenho zbo. Souasn je pi splnn standardnch
podmnek oprvnna uplatnit nrok na odpoet DPH na vstupu souvisejc s pozenm zbo.

3. Prodej zbo zkaznkm

Z pohledu dan z pidan hodnoty mohou pi prodeji zbo nastat rzn situace. Pi posouzen jak
oeten DPH zvolit, je poteba zhodnotit mnoho faktor, nap. kde se zbo nachz v okamiku
prodeje, zda prodvajc (internetov obchod) je/nen registrovn k DPH v esk republice, zda je
zbo prodvno eskmu nebo zahraninmu zkaznkovi a mnoho dalch.
Nsledujc text pin pklady situac, kter mohou nastat pi prodeji zbo a souvisejcm oetenm
DPH.

a. Internetov obchod, esk pltce DPH se sdlem v R, prodv zbo eskmu

zkaznkovi (osob nepovinn k dani); zbo se v okamiku prodeje nachz na zem
esk republiky

ESK REPUBLIKA Dodn zbo

ESK REPUBLIKA

esk pltce DPH

Konen zkaznk
se sdlem v R
osoba nepovinn k dani
Platba

V tto situaci bude internetov obchod povinen uplatnit pi prodeji zbo DPH na vstupu.

b. Internetov obchod, esk pltce DPH se sdlem v R, prodv zbo zkaznkovi z jin
lensk zem EU (osob nepovinn k dani); zbo se v okamiku prodeje nachz na
zem esk republiky.

ESK REPUBLIKA Dodn zbo

EVROPSK UNIE

esk pltce DPH Konen zkaznk

se sdlem v R osoba nepovinn k dani
Platba

13 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

Dodn zbo konenmu zkaznkovi (osob nepovinn k dani) do jinho lenskho sttu EU, kam je
zbo pepraveno z esk republiky dodavatelem nebo tet osobou zplnomocnnou k tomuto elu
(nap. kurrn i potovn slubou) prodvajcm, pedstavuje tzv. zasln zbo (za pedpokladu, e
se nejedn o pouit zbo, zbo dodvan s instalac a mont nebo nov dopravn prostedky).
Pro stanoven sprvnho oeten DPH je v tto situaci rozhodujc celkov hodnota zbo prodanho
v danm lenskm stt EU.
V ppad, e msto zdanitelnho plnn se nachz v esk republice, bude na pslun dodn
zbo aplikovna esk DPH a prodej zbo bude vykzn v eskm piznn k DPH internetovho
obchodu. esk republika bude mstem zdanitelnho plnn za pedpokladu splnn nsledujcch
podmnek:
prodan zbo nen pedmtem spotebn dan (nap. tabkov vrobky, alkoholick npoje)
celkov hodnota zbo (bez DPH) zaslanho internetovm obchodem do urenho lenskho
sttu EU nepekroila jak v danm, tak pedchzejcm kalendnm roce stku stanovenou
lenskm sttem EU
Pokud nebudou ve uveden podmnky splnny, vznikne internetovmu obchodu povinnost se
v jinm lenskm stt EU registrovat k DPH a na prodej zbo zkaznkovi aplikovat pslunou DPH
v souladu s prvn pravou DPH danho sttu. Nsledn bude internetov obchod povinen podvat
piznn k DPH a plnit platebn povinnosti podle daov legislativy danho lenskho sttu EU.
I kdy internetov obchod nespln ve uveden podmnky zavazujc jej k registraci k DPH v jinm
lenskm stt EU, me se dobrovoln registrovat jako pltce DPH v jinm lenskm stt EU. Tak
v tomto ppad bude internetov obchod povinen podvat piznn k DPH a plnit platebn povinnosti
stanoven jinm lenskm sttem EU.

c. Internetov obchod se sdlem a registrac k DPH v jinm lenskm stt EU prodv

zbo eskmu konenmu zkaznkovi (osob nepovinn k dani).

Dodn zbo
EVROPSK UNIE ESK REPUBLIKA

EU pltce DPH se Konen zkaznk

sdlem v EU osoba nepovinn k dani
Platba

Tento scn zrcadl ve uveden pklad. Msto zdanitelnho plnn je v lenskm stt EU, a to za
pedpokladu, e podmnky uveden v eskch daovch zkonech (kter zavdvaj podnt k povinn
registraci k DPH v R) nejsou naplnny. V tto situaci bude prodej zbo eskmu konenmu
zkaznkovi (osob nepovinn k dani) podlhat DPH v jinm lenskm stt EU.
Pokud vak hodnota prodanho zbo konenm zkaznkm (osobm nepovinnm k dani) do esk
republiky v dan a pedchzejc kalendn rok peshne 1 140 000 K (cca 42 000 EUR),
internetovmu obchodu usdlenmu a registrovanmu k DPH v jinm lenskm stt EU vznikne
povinnost se registrovat k DPH v esk republice. V dsledku toho bude takov internetov obchod

14 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

povinen uplatovat eskou DPH na prodeje zbo konenm zkaznkm do esk republiky (tj.
osobm nepovinnm k dani), podvat esk piznn k DPH a plnit platebn povinnosti vyplvajc
z esk daov legislativy.

d. Internetov obchod, esk pltce DPH se sdlem v esk republice, prodv zbo
zkaznkovi do tet zem (osob nepovinn k dani); zbo se v okamiku prodeje
nachz na zem esk republiky.

ESK REPUBLIKA Dodn zbo

3. ZEM

esk pltce DPH Konen zkaznk

se sdlem v R osoba nepovinn k dani
Platba

Prodvan zbo opout zem EU a je uvolnno do celnho reimu export. V ppad prodeje zbo
konenmu zkaznkovi (osob nepovinn k dani) se bude jednat o osvobozen plnn od DPH v
esk republice. Na stran zkaznka se ppadn celn a daov povinnosti budou odvjet od
prvnch pedpis zem uren.

e. Internetov obchod, esk pltce DPH se sdlem v esk republice, prodv zbo
eskmu konenmu zkaznkovi (osob nepovinn k dani); zbo je odeslno ze
skladu umstnho v jinm lenskm stt EU.

ZEM EU (DE) ESK REPUBLIKA

Dodn zbo

esk pltce DPH

se sdlem v R Konen zkaznk
zaslajc zbo ze osoba nepovinn k
zem EU dani
Platba

Tato situace bude velmi pravdpodobn spojena s registrac internetovho obchodu se sdlem v R k
DPH v jinm lenskm stt EU. Hlavn dvod registrace k DPH bude spojen s uplatnnm nroku na
odpoet DPH na vstupu z mstnch nkup nebo dovozu zbo ze tetch zem.
V ppad, e hodnota prodej v esk republice pekro hranici ve vi 1 140 000 K v danm a v
pedchzejcm kalendnm roce, nebo v ppad, e se internetov obchod pro takov pstup
rozhodne, bude pi prodeji zbo eskmu konenmu zkaznkovi (osob nepovinn k dani)
uplatovat eskou DPH.

15 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

V ppad, e limit stanoven eskou legislativou pekroen nebude, prodej zbo eskmu
konenmu zkaznkovi (osob nepovinn k dani) me bt zaten DPH danho lenskho sttu
EU. Povinnosti souvisejc s vykazovnm DPH a platbou DPH budou plnny v pslunm lenskm
stt EU.

4. Daov doklady prokazujc prodej zbo eskm zkaznkm

Dle uvdme koment k povinnosti internetovch obchod doloit prodej zbo prostednictvm
daovch doklad vystavench dle poadavk esk daov legislativy.
Povinnost vystavit daov doklad prokazujc prodej zbo se odvj od toho, zda je pslun
internetov obchod registrovn k dani z pidan hodnoty v esk republice nebo nikoliv. Opt mohou
nastat rzn situace, pehledn se jim vnujeme ne.

4.1. Dodn zbo v esk republice

a. Prodej zbo konenmu zkaznkovi (osob nepovinn k dani) v esk republice

Pokud se v okamiku prodeje konenmu zkaznkovi (osob nepovinn k dani) zbo nachz na
zem esk republiky, nevznik internetovmu obchodu povinnost vystavit daov doklad.
Internetov obchod rovn nen povinen vystavit daov doklad pi pijet zlohovch plateb od
konench zkaznk. Podobn nen internetov obchod povinen vystavit daov doklad ani pi
vmn nebo vrcen zbo. V ppad reklamace zbo je internetov obchod povinen vystavit
potvrzen o pijet reklamace a zprvu o proveden reklamace (vetn zpsobu jejho vyzen). dn
z tchto dokument nepedstavuje daov doklad.
Pro ve uveden ely je dostaujc vystavit vhodn dokument, kter obsahuje nsledujc
informace: identifikaci internetovho obchodu (obchodn nzev, sdlo, I, DI), identifikaci zkaznka
(jmno, adresu), datum objednvky, datum doruen, popis pedmtnho zbo, celkovou stku
vetn DPH, vi zloh, stku k hrad.
b. Prodej zbo osob povinn k dani

V ppad prodeje zbo osob povinn k dani se povinnost vystavit daov doklad odvj od
skutenosti, zda je internetov obchod registrovn k DPH v esk republice nebo nikoliv.
Pokud internetov obchod nen v esk republice k DPH registrovn, nevznik mu povinnost vystavit
daov doklad v souladu s eskou daovou legislativou. V tto situaci budou aplikovna pravidla
popsan v bod a.
Je-li internetov obchod registrovan k DPH v esk republice, pak je povinen vystavit daov doklad
na prodej zbo v souladu s eskmi daovmi zkony. Povinnost vystavit daov doklad se rovn
vztahuje na pijet zlohovch plateb od zkaznk. Takt pi vmn i vrcen zbo vznik
internetovmu obchodu povinnost vystavit opravn daov doklad.
V souladu s eskou daovou legislativou mus daov doklad obsahovat nsledujc nleitosti:
identifikaci internetovho obchodu (obchodn nzev, sdlo, I, DI), identifikaci zkaznka (obchodn
nzev, sdlo, I, DI), popis pedmtnho zbo, datum uskutenn zdanitelnho plnn (datum
doruen zbo nebo datum pijet zlohov platby), datum vystaven daovho dokladu, jednotkovou
cenu bez dan a slevu (nen-li obsaena v jednotkov cen), zklad dan, sazbu dan, vi dan
v esk mn a celkovou stku k hrad.

16 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

V ppad vmny nebo vrcen zbo vnik internetovmu
obchodu povinnost vystavit opravn daov doklad.
V souladu s eskm daovm dem mus opravn daov
doklad obsahovat tyto nleitosti: identifikaci internetov
obchodu (obchodn nzev, sdlo, I, DI), identifikaci
zkaznka (obchodn nzev, sdlo, I, DI), evidenn slo
pvodnho daovho dokladu, evidenn slo opravnho
daovho dokladu, dvod opravy, rozdl mezi opravenm a
pvodnm zkladem dan, rozdl mezi pvodn a opravenou
dan, rozdl mezi opravenou a pvodn celkovou stkou
k hrad.

4.2. Dodn zbo z EU

a. Prodej zbo konenmu zkaznkovi (osob
nepovinn k dani) do esk republiky zasln

Pokud se v okamiku prodeje zbo konenmu zkaznkovi

(osob nepovinn k dani) zbo nachz na zem EU,
povinnost vystavit daov doklad zvis na skutenosti, zda
je internetov obchod v esk republice registrovn k DPH i
nikoliv.
Jestlie nen internetov obchod v R registrovn k DPH,
vystavovn daovho dokladu se bude dit pravidly sttu
EU, ve kterm je internetov obchod k DPH registrovan.
Pokud je ale internetov obchod registrovn k DPH v esk
republice, je povinen pi prodeji zbo konenmu
zkaznkovi (osob nepovinn k dani) vystavit daov doklad
v souladu s eskou legislativou. Povinnost vystavit daov
doklad se rovn vztahuje na pijat zlohov platby od
konenho zkaznka. Internetov obchod je navc povinen
vystavit opravn daov doklad v ppad vmny nebo
vrcen zbo.
V souladu s eskou daovou legislativou mus daov doklad
obsahovat vechny nleitosti: identifikaci internetovho obchodu
(obchodn nzev, sdlo, I, DI), identifikaci zkaznka (jmno, adresu), popis
pedmtnho zbo, datum uskutenn zdanitelnho plnn (datum doruen zbo nebo datum pijet
zlohov platby), datum vystaven daovho dokladu, jednotkovou cenu bez dan a slevu (nen-li
obsaena v jednotkov cen), zklad dan, sazbu dan, vi dan v esk mn a celkovou stku
k hrad.
Rovn v ppad vmny nebo vrcen zbo vznik internetovmu obchodu povinnost vystavit
opravn daov doklad. Podle esk legislativy mus opravn daov doklad obsahovat tyto
nleitosti: (obchodn nzev, sdlo, I, DI), identifikaci zkaznka (jmno, adresu), evidenn slo
pvodnho daovho dokladu, evidenn slo opravnho daovho dokladu, dvod opravy, rozdl
mezi opravenm a pvodnm zkladem dan, rozdl mezi pvodn a opravenou dan, rozdl mezi
opravenou a pvodn celkovou stkou k hrad.

17 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty

 b. Prodej zbo osob povinn k dani

V ppad prodeje zbo osob povinn k dani se vystavovn daovch doklad d pravidly
pslunho sttu EU. Tato pravidla pro vystavovn daovch doklad se takt aplikuj na pijat
zlohov platby od zkaznk, nebo v ppad vmny i vrcen zbo.

4.3. Dovoz zbo ze tet zem

a. Prodej zbo konenmu zkaznkovi (osob nepovinn k dani)

Je-li zbo konenmu zkaznkovi dorueno ze tet zem, pro vystavovn daovch doklad /
doklad o prodeji jsou rozhodujc pravidla tto tet zem.
b. Prodej zbo osob povinn k dani

Pokud je zbo zkaznkovi (osob povinn k dani) dorueno ze tet zem, pro vystavovn daovch
doklad / doklad o prodeji jsou rozhodujc pravidla tto tet zem.
Pro internetov obchod je zsadn (bez ohledu na to, z jak destinace je zbo odeslno), aby byl
schopen prokzat jak den, kdy byla obdrena zlohov platba (v ppad, e pijm zlohov platby
od zkaznk), tak den uskutenn zdanitelnho plnn (tj. den, kdy zkaznk pevzal zbo). Pijet
platby me bt prokzno prostednictvm bankovnho vpisu (v ppad platby kartou i bankovnm
pevodem), nebo potvrzenm od pepravn spolenosti (v ppad doruen zbo na dobrku).
Pevzet zbo zkaznkem me bt doloeno potvrzenm vystavenm pepravn spolenost, kter
prokazuje, e zbo bylo zkaznkem pevzato, nebo dodacm listem. Akoliv internetov obchody
nemaj povinnost vystavovat dodac listy, jedn se o bnou praxi.

Upozornn

Vezmte prosm na vdom, e tato publikace byla pipravena pro obecnou orientaci v dan problematice a
nenahrazuje vlastn odborn poradenstv poskytnut ve vztahu ke konkrtn situaci . Z dvodu prbnch
zmn v legislativn oblasti mohou bt nkter informace po zveejnn v broue pedmtem dalho
vvoje a zmn. Za tyto zmny nenese spolenost Accace odpovdnost a nezodpovd tedy ani za mon
vznikl 18
kody
| aE-commerce
mon rizikav vyvolan zmnou| stvajc
esk republice legislativy
Hlavn prvn a daov
. aspekty
 AUTORKY

Barbora Stejskalov
Tax Director, Accace s.r.o.

Telefon: +420 22275380 - 1

Mobiln telefon: +420 724708774
barbora.stejskalova@accace.com

Magda Hovorkov
Associate, Accace Legal s.r.o., advoktn kancel

Telefon: +420 22275380 - 1

Mobiln telefon: +420 606093137
magda.hovorkova@accace.com

O ACCACE
Spolenost Accace poskytuje sv sluby v 7 zemch prostednictvm vce ne 330 profesionl a ad
se mezi vedouc poskytovatele poradenskch a outsourcingovch slueb ve stedn a vchodn
Evrop. Bhem uplynulch let se naimi zkaznky stalo vce ne 1400 mezinrodnch spolenost.
Na dlouhodobou viz je expandovat i mimo stedn a vchodn Evropu, a stt se tak skuten globln
spolenost.

Prostednictvm svch poboek poskytujeme poradensk a outsourcingov sluby v esk republice,

Maarsku, Nmecku, Rumunsku, Polsku, na Slovensku a Ukrajin.
V jinch evropskch zemch poskytujeme sluby ve spoluprci s naimi dvryhodnmi partnery.

czechrepublic@accace.com

www.accace.cz

19 | E-commerce v esk republice | Hlavn prvn a daov aspekty