M04-Řízené Úrovňové Křižovatky I

VYSOK U EN TECHNICK V BRN
FAKULTA STAVEBN
ING. MARTIN SM L
DOPRAVN INENRSTV
MODUL 4
ZEN ROV OV K IOVATKY ST 1
STUDIJN OPORY
PRO STUDIJN PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Dopravn inenrstv Modul 4
Ing. Martin Sm l, Brno 2007
- 2 (55) -
Obsah
OBSAH
1 vod ...............................................................................................................7
1.1 Cle ........................................................................................................7
1.2 Poadovan znalosti ..............................................................................7
1.3 Doba pot ebn ke studiu .......................................................................7
1.4 Kl ov slova.........................................................................................7
2 Obecn zsady...............................................................................................9
2.1 Zkladn pojmy .....................................................................................9
2.2 Kritria pro navrhovn SSZ ...............................................................11
2.2.1 Kritrium bezpe nosti provozu.............................................11
2.2.2 Kritrium intenzity provozu z hlediska vozidel....................12
2.2.3 Kritrium intenzity provozu z hlediska chodc ....................12
2.2.4 Kritrium plynulosti jzdy vozidel m stsk hromadn
dopravy .................................................................................13
2.3 Druhy sv telnch signl ....................................................................13
3 Vliv z zen sv telnho signaliza nho za zen na stavebn uspo dn
k iovatek....................................................................................................15
3.1 adic pruhy ........................................................................................15
3.1.1 adic pruhy pro jzdu p mo................................................15
3.1.2 adic pruhy pro odbo en vlevo..........................................15
3.1.3 adic pruhy pro odbo en vpravo........................................16
3.2 Dopravn ostr vky...............................................................................16
3.2.1 D lic ostr vky sm rov rozd lench komunikac...............16
3.2.2 Sm rovac trojhelnkov ostr vky ......................................17
4 Nvrh signlnho plnu..............................................................................18
4.1 Podklady a pr zkumy..........................................................................18
4.2 Struktura signlnho plnu ..................................................................18
4.2.1 Rozd len fz .......................................................................18
4.2.1.1 Odbo ovn vlevo .................................................................19
4.2.1.2 Odbo ovn vpravo...............................................................20
4.2.2 Po et fz...............................................................................21
4.2.3 Po ad fz .............................................................................21
4.2.4 Fzov p echody ...................................................................22
4.2.5 Mezi asy ...............................................................................23
4.2.6 Dlka cyklu ...........................................................................24
4.2.7 Doby signl volno ...............................................................24
4.2.8 Okrajov podmnky ..............................................................24
4.2.9 Sestaven signlnho plnu....................................................25
5 Systm zen ...............................................................................................26
5.1 Veobecn ...........................................................................................26
5.1.1 Tok informac p i zen provozu sv telnmi signly...........26
5.1.2 Principy pevnho a dynamickho zen dopravy.................26
5.2 Parametry zen a vyhodnocovn......................................................27
- 3 (55) -
5.2.1 Po et zastaven ..................................................................... 27

5.2.2 Doba zdren ........................................................................ 27
5.2.3 Doba jzdy ............................................................................ 28
5.2.4 Dlka vzdut ......................................................................... 28
5.2.5 Intenzita provozu.................................................................. 28
5.2.6 Jzdn rychlost ...................................................................... 28
5.2.7 Volba a vpo et clovch veli in pro zen......................... 28
5.3 P ehled zp sob zen ....................................................................... 29
5.3.1 Dynamick zen dopravn zvisl .................................. 30
5.3.1.1 Bezpe nostn poadavky ...................................................... 30
5.3.1.2 Pouit v dob dopravn pi ky ............................................ 31
5.4 Specifikace k volb signlnho plnu ................................................. 31
5.4.1 asov zvisl volba signlnch pln ................................. 32
5.4.2 Dopravn zvisl volba signlnch pln ............................. 32
5.5 Specifikace ke zp sob m zen ......................................................... 34
5.5.1 Pevn signln plny............................................................. 34
5.5.2 P izp sobovn doby signlu volno ..................................... 34
5.5.2.1 P izp sobovn doby signlu volno na zklad m en asov
mezery .................................................................................. 35
5.5.2.2 P izp sobovn doby signlu volno na zklad m en stupn
zaten ................................................................................. 38
5.5.2.3 P izp sobovn doby signlu volno na zklad zji ovn
vzdut.................................................................................... 38
5.5.2.4 Zjit n vzdut v k iovatce .................................................. 39
5.5.3 Prom nn po ad fz ........................................................... 40
5.5.4 Vkldn fze p i vzv ........................................................ 40
5.5.5 Zm na skladby fze okamitm dopln nm nekoliznho volna
do probhajc fze................................................................ 41
5.5.6 Voln tvorba signlnho plnu ............................................. 41
5.5.7 Zvltn formy tvorby signlnho plnu ............................... 42
5.5.7.1 zen celo erven fze s okamitou realizac signlu
volno ................................................................................... 42
5.5.7.2 zen trval zelen s vzvami ......................................... 43
5.6 Vypracovn logiky zen .................................................................. 44
5.6.1 Fzov schma ..................................................................... 44
5.6.2 Vvojov diagram zen...................................................... 45
5.6.3 Znzorn n v signlnm plnu .............................................. 45
5.6.4 Znzorn n v diagramu drha as...................................... 46
5.6.5 Zkuebn testy ...................................................................... 46
6 Koordinace zen zelen vlna................................................................ 47
6.1 Zsady nvrhu .................................................................................... 47
6.1.1 Progresivn rychlost.............................................................. 47
6.1.2 Dlka cyklu a vzdlenost d lcch bod ............................... 47
6.1.3 Monosti realizace sledu fz ............................................... 48
6.1.4 zen zelen vlny ................................................................ 49
- 4 (55) -
Obsah
6.1.4.1 Kontinuln zen fze volno................................................49

6.1.4.2 Nekontinuln zen fze volno............................................49
7 Zohledn n prost edk m stsk hromadn dopravy ..............................50
7.1 Preference MHD sv telnm signaliza nm za zenm........................50
7.1.1 Typy preference MHD..........................................................50
7.1.2 Zp soby zen p i preferenci MHD .....................................51
8 Zohledn n chodc ......................................................................................53
8.1 Signalizace pro chodce........................................................................53
9 Zohledn n cyklist ....................................................................................53
10 Zv r ............................................................................................................55
10.1 Shrnut.................................................................................................55
11 Studijn prameny ........................................................................................55
11.1 Seznam pouit literatury....................................................................55
- 5 (55) -
vod
1 vod
Tento u ebn materil je ur en jako podpora vyu ovanho p edm tu Dopravn
inenrstv pro studenty 5. ro nku kombinovanho studia odboru Konstrukce
a dopravn stavby zam en na Dopravn stavby na Fakult stavebn Vysokho
u en technickho v Brn .
U ebn pom cka je zpracovan formou vhodnou pro dlkov a prezen n stu-
dium. Mimo studijnch text obsahuje tak samohodnotc otzky a aktivity,
kter by m ly u cmu se studentovi pomoci se zorientovat v oblasti dopravn-
ho inenrstv.
1.1 Cle
Po absolvovan p edm tu se p edpokld, e budete:
- znt zkladn zkony, vyhlky a dal prvn p edpisy,
- mt zkladn p ehled o informacch v dopravnm inenrstv
1.2 Poadovan znalosti

P i studiu p edm tu Praktick aplikace v pozemnch komunikacch se
p edpokld, e student se orientuje v zkladnch normch a dalch p edpisech
zabvajcch se silni n dopravou v extravilnu i v intravilnu.
1.3 Doba pot ebn ke studiu

Doba pot ebn pro nastudovn tohoto modulu se odhaduje na cca 7 hodin.
1.4 Kl ov slova
Sv teln zen k iovatka, signln pln, najd c as, vyklzec as, zelen
vlna.
- 7 (55) -
Obecn zsady
2 Obecn zsady
2.1 Zkladn pojmy
Detektor je veobecn detek n zna (oblast vyhodnocen) danho

zp sobu detekce, pokud je tento pojem pouit samostatn . Ve spojen
s bli technickou specifikac je naopak popsn technick princip
detekce (nap . induk n smy kov detektor).
Doba volna, doba zelen je doba trvn signlu volno na signln skupi-
n .
Doba volna fze je doba trvn signlu volno na (vech) signlnch sku-
pinch v dan fzi.
Dopl kov ipka je sv teln signl . S 5 Dopl kov zelen ipka.
IAD je zkratka pro pojem individuln automobilov doprava.
Koordinace je takov vsledek slad n signlnch pln adi ve

skupin SSZ, e vozidla v danm (koordinovanm) sm ru projedou bez
zastaven.
- Liniov koordinace je koordinace ve skupin SSZ, umst nch za
sebou (v linii).
- Obousm rn koordinace je koordinace ve skupin SSZ pro pro-
tism rn sm ry jzdy.
- Plon koordinace je koordinace ve skupin SSZ, kter nen prosto-
rov rozmst na pouze v linii a jsou v n koordinovny i jin dopravn
proudy ne nleejc k liniov koordinaci.
Pln signl je sv teln signl . S 1a a . S 1c.

Sdruen signl pro chodce a cyklisty je sv teln signl . S 11a a .
S 11c.
- 9 (55) -
Signl st j je takov signl, kter zakazuje astnkovi provozu na po-

zemnch komunikacch vstup i vjezd (pokra ovat v jzd ) do uzlu.
Signl volno je takov signl, kter umo uje astnkovi provozu na

pozemnch komunikacch vstup i vjezd (pokra ovat v jzd ) do uzlu.
Signln skupina je soubor nv stidel, kter udvaj v kadm okamiku

pro jeden vjezd vozidel nebo vstup chodc na jeden p echod stejn sig-
nln obraz. Signln skupinu m e tvo it i jedin nv stidlo.
Sm rov signl zahrnuje jak sm rov signl, tak kombinovan sm rov

signl.
Stop ra je vodorovn dopravn zna ka . V 5 P n ra souvisl nebo

. V 6a P n ra souvisl se symbolem Dej p ednost v jzd ! nebo .
V 6b P n ra souvisl s npisem STOP.
Smy ka je obvykle induk n smy ka, p i jinch zp sobech detekce jej

poloha ur uje detek n znu.
Uzel je msto s provozem zenm sv telnm signaliza nm za zenm

(nap .: k iovatka, p echod pro chodce, p ejezd p es tramvajovou tra ,
sek komunikace s zenm provozu v jzdnch pruzch, sek komunikace
s zenm obousm rnho provozu v jednom jzdnm pruhu, vjezd vozi-
del s prvem p ednostn jzdy).
MHD je zkratka pro pojem m stsk hromadn doprava, obsahov za-

hrnuje t pojem ve ejn hromadn doprava osob.
Vozovka je zpevn n st pozemn komunikace ur en pro jzdu vozi-

del.
- 10 (55) -
Obecn zsady
Vyklizovac ipka je sv teln signl . S 6 Signl pro oput n k iovat-

ky.
Zelen, volno je tot jako signl volno na signln skupin .
Nvrh instalace sv telnho signaliza nho za zen (dle SSZ) m obsahovat

nejen volbu metody zen, provozn technick popis zen, vpo et
programovch prvk signlnho plnu, ale i dopravn technick nvrh uzlu a
jeho za len n do komunika n st oblasti. Jednotliv parametry uzlu a zen
vech druh doprav (IAD, MHD, chodci, cyklist) mus bt slad ny tak, aby
p i vech v budoucnu p edpokldanch dopravnch zatench byl provoz
bezpe n.
Mimo obce a na okrajch obc bude zen provozu SSZ na jednotlivch
k iovatkch v tinou izolovan. V centrech m st je vak nutn SSZ sladit
v cel komunika n sti tak, aby tvo ila ucelen dopravn systm.
P edtm, ne se rozhodne o instalaci SSz, je zapot eb posoudit, zda bezpe nost
a plynulost provozu nen mon zlepit organiza nmi opat enmi
(zjednosm rn nm komunikac, zkazem odbo ovn, odklon nm sti
dopravy apod.). Dle je eln zvit, zda instalace SSZ nezvi nehodovost na
jinm mst komunika n st .
2.2 Kritria pro navrhovn SSZ

SSZ jsou zpravidla z izovna ke zven bezpe nosti provozu na pozemnch
komunikacch nebo ke zlepen plynulosti provozu.
elnost zen k iovatky SSZ je zapot eb prokzat spln nm alespo
jednoho z nsledujcch kritri:
- kritrium bezpe nosti provozu,
- kritrium intenzity provozu z hlediska vozidel,
- kritrium intenzity provozu z hlediska chodc ,
- kritrium plynulosti jzdy vozidel m stsk hromadn dopravy.
2.2.1 Kritrium bezpe nosti provozu

SSZ je eln navrhovat na siln zatench a nehodovch k iovatkch, kde
v uplynulch t ech letech byla pr m rn relativn nehodovost p i ne zenm
provozu minimln 4 nehody na 1 milion vozidel vjd jcch do k iovatky a
kde bylo analzou nehodovosti prokzno, e tyto nehody nelze omezit jinm
zp sobem.
Z hlediska bezpe nosti provozu je dle eln z izovat SSZ na mstech vhod-
nch zvltnho z etele, jako jsou nap klad p echody d t p es frekventovan
komunikace u kol, vjezdy tramvaj z mst lecch mimo komunikaci apod.
- 11 (55) -
Z hlediska bezpe nosti chodc je vhodn SSZ z izovat na p echodech, kter

vedou p es komunikaci s vce ne jednm jzdnm pruhem v jednom sm ru.
2.2.2 Kritrium intenzity provozu z hlediska vozidel

SSZ je eln, doshne-li intenzita silni nho provozu vych hodnot, ne jsou
stanoveny p pustnmi intenzitami ne zench k iovatek podle SN 73 6102,
a to v pr m ru osm dopravn nejvce zatench hodin dne na hlavn i vedlej
komunikaci. Jestlie k iovatka podle vpo tu kapacitn vyhov jako ne zen,
pak z hlediska intenzity automobilovho provozu nen SSZ objektivn nutn.
Orienta n posouzen kapacity k iovatky lze provst podle grafu na obr. 2.1.
Pokud nen p jezd vozidel v hlavnm sm ru nhodn, ale je ovlivn n nap klad
okolnmi SSZ, mohou se hranice pro nutnost zen k iovatky posunout. Vdy
je nezbytn individuln p stup.
Obr. 2.1 Kritrium intenzity provozu pro zavd n SSZ
2.2.3 Kritrium intenzity provozu z hlediska chodc

SSZ je eln tehdy, dosahuj-li intenzity dopravy na p slunm p echodu pro
chodce v pr m ru osm dopravn nejvce zatench hodin dne hodnot vych,
ne jsou mezn hodnoty intenzit dopravy, p i kterch mohou chodci za b nch
podmnek podle pravidel provozu na pozemnch komunikacch bezpe n p ejt:
- 1100 voz/h p echod p es jednopruhov nebo dvoupruhov jzdn ps,
- 1000 voz/h p echod p es t pruhov jzdn ps,
- 900 voz/h p echod p es ty pruhov (nebo vjime n vcepruhov)
sm rov nerozd len jzdn ps; takov stavebn uspo dn vak na no-
v z izovanch a rekonstruovanch komunikacch nen p pustn podle
SN 73 6110.
V koordinovanch skupinch SSZ je eln z dit zen p echod pro chodce i
v situaci, kdy tato kritria nejsou spln na, avak chodci naruuj plynul tok
dopravnho proudu koordinovanho svazku vozidel. Navc v t chto p padech
- 12 (55) -
Obecn zsady
je ochota idi , jedoucch v koordinovanm svazku vozidel, dt p ednost

chodc m nzk a dochz tak k nebezpe nm situacm.
P echody pro chodce zen sv telnou signalizac se navrhuj vdy p es dva
nebo vce stejnosm rnch jzdnch pruh . Ke sv telnmu zen t chto p echo-
d je vhodn vyut sv teln zen k iovatky. Sv teln zen p echody
v seku mezi k iovatkami se bu zapoj do koordinace, a/nebo se uije zen
poptvkou.
2.2.4 Kritrium plynulosti jzdy vozidel m stsk hromadn do-

pravy
Plynulost MHD a ur it jej up ednostn n p ed IAD je jednm z parametr
zvyovn komfortu cestujcch, m roste i atraktivnost cestovn tmto zp -
sobem na zem m st. V t vyuvn MHD vede do jist mry ke snen zat-
en p epln nch m stskch aglomerac individuln automobilovou dopravou.
Za d vod k vybudovn SSZ pro zajit n plynulosti jzdy vozidel MHD lze
povaovat zdren nejmn kadho druhho vozu na dobu del ne dv minu-
ty ve t ech nejzaten jch hodinch dne.
P i zvaovn a posuzovn dan lokality je zapot eb vzt v vahu i dlouhodo-
b ekonomick hledisko. Tm je p padn monost spory po tu voz jezdcch
na dan lince i spot eby energie p i zbyte nch rozjezdech vozidel MHD.
2.3 Druhy sv telnch signl

Pro zen provozu na pozemnch komunikacch se rozliuj sv teln signly
pro vozidla a sv teln signly pro vymezen okruh astnk provozu na po-
zemnch komunikacch.
Sv teln signly pro vozidla jsou:
a) signly t barevn soustavy:
s plnmi kruhovmi sv tly (pln signly),
se sv tly se sm rovmi ipkami (sm rov signly),
b) signl p eruovanho lutho sv tla,
c) signl dopl kov zelen ipky,
d) signl pro oput n k iovatky,
e) signl p eruovanho lutho sv tla ve tvaru chodce,
f) signl p eruovanho lutho sv tla ve tvaru cyklisty,
g) signl p eruovanho lutho sv tla ve tvaru chodce a cyklisty,
h) signl lutho sv tla ve tvaru chodce,
i) signl lutho sv tla ve tvaru cyklisty,
j) signl lutho sv tla ve tvaru chodce a cyklisty,
k) rychlostn signl,
- 13 (55) -
l) signl pro zen provozu v jzdnm pruhu se st davm sm rem jzdy,

m) signly elov:
signl dvoubarevn soustavy s ervenm a lutm sv t-
lem ( elov signalizace),
signl dvou vedle sebe umst nch st dav p eruova-
nch ervench sv tel pro zajit n nekoliznho vjezdu
vozidel s prvem p ednostn jzdy na pozemn komunika-
ci,
signly pro zen provozu v jednom jzdnm pruhu.
Sv teln signly pro vymezen okruh astnk jsou:
a) signly pro chodce,
b) signly pro tramvaje,
c) signly pro cyklisty.
Sv teln signly se zobrazuj na nv stidlech. Druhy a rozd len nv stidel
odpovdaj druh m a rozd len signl . Pouit a umst n nv stidel stanovuje
SN 73 6021.
V zsad se signalizuj vechny vjezdy do k iovatky. Vjimku mohou tvo it
prav odbo en za sm rovacm trojhelnkovm ostr vkem a vjezdy z mst
lecch mimo pozemn komunikaci.
P i ztench sv telnch podmnkch, nap klad v otev enm prostoru bez z-
stavby nebo p i orientaci nv stidel na vchod i zpad, se doporu uje zvraz-
nit nv stidla na vloncch kontrastnmi rmy.
- 14 (55) -
Vliv z zen sv telnho signaliza nho za zen na stavebn uspo dn k iovatek
3 Vliv z zen sv telnho signaliza nho za -

zen na stavebn uspo dn k iovatek
Pr b h provozu na k iovatce a stavebn uspo dn k iovatky spolu zce
souvisej a navzjem se ovliv uj. Nvrh stavebnho uspo dn k iovatky a
vpo et signlnho plnu je tedy nutn posuzovat a provd t soub n , p i-
em je zapot eb brt v vahu oprvn n nroky vech astnk provozu na
pozemnch komunikacch.
Rozdl ve stavebnm uspo dn sv teln zen a ne zen k iovatky spo v
zejmna v tom, e p i sv telnm zen je snahou umstit stop ry co nejvce ke
st edu k iovatky, aby mezi asy byly co nejkrat a kapacita k iovatky pak co
nejvy. P i projektovn ne zen k iovatky je z hlediska bezpe nosti snahou
st etn kolizn body vzjemn od sebe co nejvce vzdlit. Prostorov uspo d-
n zen k iovatky je tedy stsn n j ne u k iovatky ne zen.
3.1 adic pruhy

Po et jzdnch pruh na v tvch k iovatky ( adicch pruh na vjezdu a jzdnch
pruh na vjezdu) se d intenzitou individuln automobilov dopravy, hro-
madn dopravy osob, poadavky chodc i cyklist a velikost plochy, kter je
k dispozici.
adic pruhy mus bt jednozna n a v dostate n dlce vyzna eny svislmi a
vodorovnmi dopravnmi zna kami. Pot ebn dlka adicch pruh se ur v-
po tem a je dan mnostvm vozidel, kter mus zastavit na signl st j.
Na jzdn pruh na vjezdu do k iovatky m navazovat jzdn pruh na vjezdu
z k iovatky.
Pro uspo dn odbo ovacch a p ipojovacch pruh je v zastav n sti obce
v tinou rozhodujc hledisko vkonnosti k iovatky, mimo zastav nou st
obce jsou to p evn hlediska bezpe nostn.
3.1.1 adic pruhy pro jzdu p mo

Po et adcch pruh pro jzdu p mo na vjezdu a jzdnch pruh na vjezdu
z k iovatky mus bt stejn. |Pot ebn po et adicch pruh mus bt prokzn
kapacitnm vpo tem.
Dlka jzdnch pruh za k iovatkou v nezm n nm po tu zvis na dlce sig-
nlu volno a na stupni vyten adcch pruh . P iblin lze ci, e dlka
v metrech se m rovnat asi trojnsobku doby signlu volno v sekundch,
nejmn vak 40 m.
3.1.2 adic pruhy pro odbo en vlevo

Vlevo odbo ujc vozidla na sv teln zen k iovatce maj mt vlastn adic
pruh, a to i ve stsn nch pom rech.
- 15 (55) -
Lev odbo en ovlivn n protism rem na spole nm adicm pruhu s p mm

sm rem, eventuln s pravm odbo enm, je mon pout pouze p i nzkch
intenzitch vlevo odbo ujcch vozidel a je-li v k iovatce dostatek prostoru.
U komunikac s tramvaj v rovni vozovky a p i dynamickm zen lze pro
zven kapacity vjezdu vjime n pout tramvajovho psu pro adic pruh
pro odbo en vlevo. Dynamick zen pak na vzvu mus tramvaji zajistit
uvoln n jzdn drhy. Dlka adicch pruh pro odbo en vlevo m bt takov,
aby na nich mohla zastavit vechna vozidla odbo ujc vlevo v dob cyklu
s rezervou 20 % (dlka pruhu pro 1 vozidlo je 6 m). Dlka pruh pro odbo en
vlevo m bt pokud mono del ne vypo ten dlka sousednho adicho pru-
hu (pro jzdu p mo), aby vlevo odbo ujc vozidla mohla do adicho pruhu
zajd t neomezen .
3.1.3 adic pruhy pro odbo en vpravo

Z zenm samostatnch pruh pro odbo en vpravo se zvi bezpe nost a v-
konnost k iovatky.
Jestlie jsou vozidla pro p m sm r a odbo en vpravo vedena v jednom jzd-
nm pruhu a soub n je vedena cyklistick nebo p komunikace, m bt pro
p ejezd pro cyklisty a p echod pro chodce odsazen p iblin o 3 m, nejve
vak o 4 m, aby byl vytvo en prostor pro odbo ujc vozidla. Odsazen p ejezd
pro cyklisty m bt umst n tak, aby nevznikl dojem, e p mo jedouc cyklist
odbo uj vpravo.
Krtk vjezdn klny u trojhelnkovch ostr vk pro odbo ovn vpravo (bez
adicch pruh ) lze z izovat pouze tehdy, nejsou-li omezeny zjmy chodc a
cyklist .
3.2 Dopravn ostr vky

Dopravn ostr vky slou k odd len a usm rn n r znch dopravnch proud
na k iovatce, k ochran chodc , p padn cyklist , i pro osazovn dopravnch
za zen (nv stidel, zna ek).
3.2.1 D lic ostr vky sm rov rozd lench komunikac

D lc dopravn ostr vky jsou vhodn pro:
- umst n nv stidel (opakovacch) a dopravnch zna ek pro lep vidi-
telnost signl a snadn j orientaci idi ,
- umst n nv stidel pro chodce, nebo se tak rozd luje a zkracuje dlka
p echodu a tm se sniuje vyklizovac doba chodc ; krom toho se vy-
tv shroma ovac plocha pro ekn na zelenou, jestlie tito nemohou
p ejt p echod v jedn fzi.
D lic ostr vky na p jezdu ke k iovatce vytv ej uprost ed k iovatky plochu
pro snadn j odbo ovn vozidel vlevo.
Nen-li SSZ v provozu, umo uje st edn d lic ostr vek snadn j a bezpe -
n j p echod chodc , p padn cyklist , p es komunikaci.
- 16 (55) -
Vliv z zen sv telnho signaliza nho za zen na stavebn uspo dn k iovatek
3.2.2 Sm rovac trojhelnkov ostr vky

Sm rovac trojhelnkov ostr vky jsou vhodn z t chto d vod :
- zkracuj dlky p echod pro chodce a vytv ej shroma ovac plochy
pro ekn chodc , p padn cyklist ,
- umo uj posunut stop r adicch pruh pro jzdu p mo a vlevo sm -
rem ke st edu k iovatky a tm zkrcen mezi as ,
- umo uj osazen nv stidel a dopravnch zna ek,
- umo uj prav odbo en vozidel bez sv telnho zen, pouze s poui-
tm dopravnch zna ek Dej p ednost v jzd , p padn P echod pro chod-
ce, a to za podmnek nzk intenzity vpravo odbo ujcch vozidel, nzk
intenzity chodc , p padn cyklist , a nep li plynulho trasovn ob-
louku (R < 40 m), aby rychlost vpravo odbo ujcch vozidel nebyla vy-
sok. Na t chto pruzch pro odbo en vpravo mus bt jasn vyzna eny
podmnky p ednosti mezi vozidly a chodci. Nesignalizovan odbo en
vpravo (bez nsledn jzdy v p ipojovacm jzdnm pruhu i s nslednou
jzdou v p ipojovacm pruhu) lze pout p i odbo ovn z vedlej na
hlavn i z hlavn na vedlej. Toto nesignalizovan odbo en mus bt
vdy vyzna eno dopravn zna kou Dej p ednost v jzd nebo St j, dej
p ednost v jzd .
Mezi nevhody trojhelnkovch ostr vk pat :
- znep ehledn n k iovatky,
- nesnadn orientace idi z hlediska p ednosti v jzd ,
- prodlouen trasy pro chodce, p padn cyklisty, n kdy i n kolikansob-
n p eruen p echodu p es rameno k iovatky,
- nemonost instalace signalizace pro slabozrak a nevidom ( asto limit-
n nevhoda),
- monost vzniku nejasnch situac p i vnmn platnosti sv telnch sig-
nl ur ench pro sm r p mo.
Obr. 3.1 P klad sm rovacho ostr vku
- 17 (55) -
4 Nvrh signlnho plnu

Signln pln je program zen sv telnho signaliza nho za zen, kter ur uje
po ad a dlku signl volno jednotlivch signlnch skupin. Zpracovv se
graficky a znzor uje signln obrazy jednotlivch signlnch skupin pro
vechny astnky provozu.
Nvrh signlnho plnu m n kolik krok , kter spolu vzjemn souvisej,
ovliv uj se a mus se tedy zpracovvat ve vzjemnm souladu (schma fz,
dlky cyklu zen, doby jednotlivch fz).
4.1 Podklady a pr zkumy

Pro zpracovn nvrhu sv teln signalizace m bt k dispozici:
- p ehledn situace (1:2000 a 1:5000) situace irch dopravnch vztah
zahrnujc organizaci dopravy a rozmst n uzl na komunika n sti,
stvajc a navrhovan SSZ v okol a jejich p padn propojen do koor-
dinovanch skupin,
- podrobn situace (1:200 a 1:500) situace zahrnujc skute nosti pro
nvrh; tj. komunikace pro motorovou dopravu (p p. jzdn pruhy), pro-
voz chodc a cyklistickou dopravu, zstavbu, vjezdy, vjezdy, stromy,
sloupy, hydranty, achty, dopravn zna en a dopravn za zen, podln
sklon apod.,
- daje o intenzitch vech druh dopravy a o skladb dopravnho proudu
nap klad kartogramy zaten jednotlivch sm r k iovatky v do-
pravnch pi kch a sedlech, denn, p padn tdenn pr b h intenzity
provozu, skladba dopravnho proudu, daje o intenzitch chodc a cyk-
list , eventuln mstn zvltnosti,
- vsledky rozboru nehodovosti vsledky a zhodnocen statistiky po tu
nehod za n kolikalet obdob rozlien podle nsledk , astnk a dru-
h nehod, zv ry plynouc z koliznch diagram .
4.2 Struktura signlnho plnu

4.2.1 Rozd len fz
Pod pojmem fze se rozum asov interval, v n m maj sou asn volno ur i-
t, zpravidla vzjemn nekolizn dopravn pohyby na k iovatce. P i doprav-
nm een SSZ je nutn stanovit tzv. fzov schma, tj. p i azen dopravnch
pohyb jednotlivm fzm a nejvhodn j po ad fz. P i nvrhu schmatu
fz se vychz ze situa nho een a z geometrickch pom r na k iovatce,
z organizace dopravy a z intenzit provozu. P klady schmatu fz jsou uvede-
ny na obrzku 2 a v p loze C na obrzku C6.
P i nvrhu fz se rozliuj kolizn, bezkolizn a podmn n kolizn dopravn
pohyby. Podmn n kolizn pohyby v rmci jedn fze mohou bt ty pohyby,
- 18 (55) -
Nvrh signlnho plnu
pro n plat pravidla o p ednosti v jzd podle prvnho p edpisu, nap klad
odbo en vlevo.
asov za sebou v r znch fzch mohou nsledovat dopravn proudy z tho
sm ru, jsou-li na vjezdu do k iovatky prostorov odd leny v r znch jzdnch
pruzch.
Jestlie vechny nekolizn dopravn proudy na vjezdu do k iovatky nemaj
sou asn volno, pak mus bt zeny nv stidly se sm rovmi signly. Mohou
bt zeny i nv stidly s plnmi signly, ale to pouze tehdy, pokud proudy do
r znch sm r jsou stavebn odd leny a je-li naprosto jasn, jakmu sm ru
kter nv stidlo nle.
Dopravn proud pro sm r vlevo nebo vpravo zen sm rovm signlem nesm
bt kolizn s dnm dopravnm proudem s vjimkou chodc ve volnm sm -
ru. V tom p pad mus bt sm rov signl dopln n lutm sv tlem ve tvaru
chodce.
V p pad , e signly volno pro tramvaje (resp. Pro vyhrazen jzdn pruh pro
vozidla MHD) a ostatn vozidla se maj od sebe liit, mus bt tramvaje (resp.
Vyhrazen jzdn pruhy pro vozidla MHD) zeny tramvajovmi nv stidly.
Pokud odbo ujc vozidlo mus ve stsn nch pom rech pout plochu komuni-
kace jinho sm ru, nesm bt sou asn uvoln n tento jin sm r (viz obr. 4.1).
Obr. 4.1 Vodorovn a svisl dopravn zna en
4.2.1.1 Odbo ovn vlevo

Odbo en vlevo se m navrhovat:
- v zjmu jednoduchosti pokud mono zenm nv stidly s plnmi sign-
ly ve stejn fzi s protijedoucmi vozidly. Odbo ovn se pak d p ed-
- 19 (55) -
pisy o odbo en vlevo. Tohoto zp sobu odbo ovn vlevo lze pout, je-
li intenzita vlevo odbo ujcch vozidel nzk (po et odbo ujcch vozidel
b hem doby cyklu m e bt p iblin jedno a dv , na rozlehlch k io-
vatkch podle geometrickho uspo dn a p t),
- prodlouenm doby volna na vjezdu s levm odbo enm po skon en ze-
len protism ru, a to v p padech, kdy vzhledem k intenzitm vozidel
odbo ujcch vlevo nesta tato projet v dob zelen protism ru. Tento
zp sob lze realizovat t osazenm signlu pro oput n k iovatky (vy-
klizovac ipky),
- se sm rovmi signly a samostatnou fz pro lev odbo en pouze
v od vodn nch p padech, kdy neposta p edchoz een, tzn. Pouze
p i vysokch intenzitch levho odbo en i protism ru nebo vyaduj-li
to specifick dopravn pom ry (nap . geometrick uspo dn k iovat-
ky). P i krtkch cyklech nemus bt vlevo odbo ujc fze za azena
v kadm cyklu. Samostatn odbo ovn vlevo je nutn, jestlie pro lev
odbo en jsou vyhrazeny dva jzdn pruhy. P i nzkch intenzitch vlevo
odbo ujcch vozidel a vysokch intenzitch protism ru, zejmna pokud
jsou v protism ru dva jzdn pruhy, lze s vhodou vyut sm rovho sig-
nlu na vzvu.
4.2.1.2 Odbo ovn vpravo

Odbo en vpravo se m navrhovat:
- za b nch podmnek zenm nv stidly t barevn soustavy s plnmi
signly.
Vozidl m odbo ujcm vpravo je mon krom doby zelenho signlu
umonit odbo ovn i v dob ervenho, sou asn svtcho ervenho a
lutho nebo lutho signlu s vyuitm signlu dopl kov zelen ipky.
erven signl, vedle n ho je umst no nv stidlo signlu dopl kov
zelen ipky, mus bt jit n. V od vodn nch p padech lze vjime n
pout signl dopl kov zelen ipky sou asn se signlem volno pro
chodce na vjezdu do k iovatky, pokud je na p echodu pro chodce nzk
intenzita a signl dopl kov zelen ipky je dopln n signlem lutho
sv tla ve tvaru chodce a signl volno pro chodce za ne d ve ne signl
dopl kov zelen ipky. V jinch p padech signl dopl kov zelen
ipky sou asn se signlem volno pro chodce na vjezdu do k iovatky
svtit nesm.
idi e odbo ujcch vozidel je mon upozornit na p echod pro chodce
nebo cyklisty nv stidlem signlu p eruovanho lutho sv tla ve tvaru
chodce, nebo ve tvaru chodce a cyklisty, umst nm p ed p echodem.
Tento signl m bt uvn vdy, je-li p echod odsazen od k iovatky a
idi i odbo ujcch vozidel nemus ji chodce, p padn cyklisty o ek-
vat,
- pokud vpravo odbo ujc vozidla k iuj dopravn proud s vysokou in-
tenzitou (chodci, cyklist, tramvaje), m se pout sm rov signl.
Zelen sm rov signl m e svtit pouze tehdy, je-li zajit n bezkolizn
pr jezd k iovatkou. P i odbo ovn sm zelen ipka sm rovat pouze
vjime n do sm ru, kter k iuje p proud ve volnm sm ru; pak mu-
- 20 (55) -
Nvrh signlnho plnu
s bt zelen sm rov signl pro odbo en dopln n signlem lutho

sv tla ve tvaru chodce,
- na k iovatkch s trojhelnkovm dopravnm ostr vkem, podl n ho
vozidla z vedlejho sm ru odbo uj vpravo, a nen-li intenzita vpravo
odbo ujcch vozidel a k iujcch chodc vysok, posta p echod osa-
dit dopravn zna kou P echod pro chodce a zna ku doplnit nv stidlem
se signlem p eruovanho lutho sv tla.
4.2.2 Po et fz
Po et fz vyplv z rozd len fz, tj. z rozhodnut o roz len n dopravnch
pohyb na k iovatce.
Pro zen dopravy sv telnm signaliza nm za zenm na k iovatce je mini-
mln po et fz dv . Odbo ujc dopravn proudy vak nejsou oproti p mm
sm r m bezkolizn. Dokonale bezkolizn zen vech dopravnch proud na
ty ramenn k iovatce m minimln ty i fze, na t ramenn nejmn t i
fze.
P ednostn se m navrhovat jednoduch dvoufzov zen. Vcefzov zen
sniuje kapacitu k iovatky, zvyuje ztrtov asy a prodluuje zdren vozi-
del. Z t chto d vod se jejich navrhovn m omezit na nezbytnou mru, zvl-
t tam, kde je to vzhledem k bezpe nosti dopravy, intenzitm jednotlivch do-
pravnch proud nebo vzhledem k dopravnm pom r m (nap . odbo ovn
tramvaje) nutn a kde neposta jednodu een. Vcefzov zen (p padn
i pouit sm rovch signl ) m e bt nutn i na jinak provozn zcela jedno-
duch k iovatce, pokud je za azena do zelen vlny.
4.2.3 Po ad fz
Po ad fz p i zen k iovatky m e bt ovlivn no r znmi hledisky:
- ur it fze mus probhat za sebou, aby na sebe plynule navazovaly sig-
nly volno, kter jsou v t chto fzch,
- ur it dopravn sm ry mus nsledovat po sob , aby na k iovatce ne-
vznikalo zdren z d vodu nakupen vozidel,
- po ad fz m e ovlivnit poadovan sled dob signl volno pro chodce
nebo cyklisty, aby tito mohli p ejt d len p echod plynule,
- po ad fz m e ur ovat poadavek koordinace signlnch pln sou-
sednch k iovatek nebo preference vozidel MHD.
Pokud tomu nebrn ve jmenovan podmnky, je zapot eb po ad fz navr-
hovat tak, aby se minimalizoval sou et mezi as . Po ad fz je vhodn zn-
zornit ve schmatu (viz obr. 4.2).
- 21 (55) -
Obr. 4.2 Schma a po ad fz
4.2.4 Fzov p echody

Fzov p echod p echod z jedn fze do druh, je asov sek mezi signly
volno skupin kon c fze a signly volno skupin nastupujc fze. Fzov p e-
chody mohou bt pevn nebo prun. Prun fzov p echody lze pout pouze
p i dynamickm zen. Tento asov sek obsahuje alespo mezi asy koliz-
nch sm r . P iklad pevnho fzovho p echodu je na obr. 4.3, prunho fzo-
vho p echodu na obr. 4.4.
Obr. 4.3 P klad pevnho fzovho p echodu
Obr. 4.4 P klady prunho fzovho p echodu
- 22 (55) -
Nvrh signlnho plnu
Pr b h prunho fzovho p echodu m e bt ovlivn n:

- prodluovnm i neprodluovnm n kterch skupin ve fzovm p e-
chodu,
- okamit dopln nm skupiny s vrazn v tm vyklizovacm mezi asem
v pr b hu fze (prakticky p ipadaj v vahu pouze signly pro tramvaje,
p padn tyto ve funkci p edsignl ),
- poadavkem na d v j za tek signl volno, ne je umon n ve stan-
dardnm fzovm p echodu (prakticky p ipadaj v vahu pouze signly
pro tramvaje).
4.2.5 Mezi asy
Mezi as je asov interval od konce signlu volno signln skupiny po

za tek signlu volno kolizn signln skupiny.
V tto dob mus posledn (vyklizujc) vozidlo projd jc v kon c dob

signlu volno bezpe n opustit kolizn plochu d ve, ne prvn (najd jc)
vozidlo jedouc v dob signlu volno v koliznm sm ru tto kolizn plochy do-
shne.
Kolizn dopravn pohyby jsou ty vzjemn pohyby vozidel nebo vozidel a
chodc na mstech zench SSZ, kter se st etvaj, k , nebo p ipojuj. Ko-
lizn plocha je ta st plochy komunikace, kde se drha vyklizujcho vozidla
nebo chodce st etv s drhou najd jcho vozidla nebo chodce. Kolizn plo-
cha je r zn pro kadou dvojici koliznch dopravnch pohyb .
Podmn n kolizn dopravn pohyby jsou takov, kter nejsou eeny SSZ, ale
plat pro n i p i zen SSZ p slun pravidla provozu na pozemnch komuni-
kacch o p ednosti (v jzd ).
Vzjemn nekolizn signln skupiny jsou ty, jim zen dopravn pohyby se
nest etvaj, nek , ani nep ipojuj s vjimkou pouze podmn n koliznch
dopravnch pohyb .
Jeliko jedna signln skupina asto d provoz ve vce proudech i sm rech,
existuje obvykle n kolik koliznch ploch, a tedy i n kolik mezi as . Rozhodu-
jc mezi as je potom nejv t z t chto mezi as . Je nutn ur it mezi asy pro
vechny kombinace a sledy signlnch skupin, kter jsou na een k iovatce
mon, a sestavit je do univerzln tabulky mezi as .
Sprvn ur en mezi as m zsadn vznam pro bezpe nost p i zen provozu
sv telnmi signly a je proto nezbytn v novat jejich stanoven maximln
pozornost.
Tabulka mezi as slou i jako podklad pro jit n koliznch signlnch skupin.
Pokud je tato tabulka jedinm podkladem pro p edpis jit n signlnch skupin
v adi i, je nutn navc stanovit, kter signln skupiny nesm mt sou asn
signl volno i kdy nejsou kolizn podle prvnho p edpisu nebo tabulky mezi-
as (nap klad vyklizovac ipka x p n sm ry).
Po uveden SSZ do provozu je vhodn nastaven mezi asy opakovanm pozo-
rovnm p ezkoumat, p i em je zapot eb dbt p edevm na situace, kdy vo-
zidla odbo uj vlevo podmn n koliznm pohybem, a na prost edky MHD.
- 23 (55) -
Vypo tan a ov en hodnoty mezi as jsou platn pro vechny druhy zen a
ovldn SSZ v etn zen z nad zen rovn , ru nho zen apod.
Pro stanoven signl SSZ je pot ebn dokumentace alespo v rozsahu: situa -
n pln SSZ, tabulka mezi as , fzov schma.
4.2.6 Dlka cyklu

Pot ebn dlka cyklu je sou et nutnch dob signl volno a rozhodujcch me-
zi as p slunch k jednotlivm signl m volno:
C = tz + tm [s],
kde: C minimln dlka cyklu [s],
tz nutn doba zelen fze [s],
tm rozhodujc (nejdel) mezi as mezi po sob nsledujcmi fze-
mi [s].
Orienta n hodnoty pro dlku cyklu jsou:
minimln 30 s,
optimln 50 s a 80 s,
maximln 100 s (120 s).
Vpo et dlky cyklu je uveden v p loze B a C.
4.2.7 Doby signl volno

Vpo et pot ebnch dob signl volno (zelench) vychz z intenzity provozu.
Jedn se o rozd len celkov doby volna na jednotliv sm ry, a to m rn in-
tenzitm provozu.
Konkrtn vpo et dob zelench lze provd t n kolika zp soby (viz p loha B,
C), jimi jsou nap klad:
- metoda saturovanho toku,
- metoda spot eby asu,
- metoda postupnho p ibliovn (iterace).
4.2.8 Okrajov podmnky

Nejni hodnoty signlnch dob jsou:
- signl volno (zelen) pro vozidla, chodce, cyklisty, tramvaje 5 s,
- signl pozor (lut) pro vozidla 3 s,
- signl pozor (lut) pro cyklisty s s.
Doba signlu pozor (sou asn svtcho ervenho a lutho signlu) pro vozi-
dla a cyklisty m hodnotu 2 s.
Doporu uje se vak, aby u pevnch signlnch pln byla doba signlu volno
pro motorov vozidla v hlavnm p mm sm ru alespo 12 s, ve vedlejm
- 24 (55) -
Nvrh signlnho plnu
sm ru alespo 8 s. Doba zelenho sm rovho signlu pro odbo en vlevo m

bt alespo 8 s, doba signlu zelen ipky pro oput n k iovatky alespo 4 s.
Je vhodn, aby doba zelen chodc byla alespo takov, aby chodec b hem
zelenho signlu p eel 2/3 p echodu, nejmn vak p echodu.
V p pad k en proudu chodc na p echodu a odbo ujcch vozidel ja vhod-
n, aby doby zelench signl byly uzp sobeny tak, aby prvn chodec byl na
kolizn ploe o 1 s a 2 s d ve ne prvn odbo ujc vozidlo.
Jestlie p i odbo ovn vlevo na zklad p ednosti v jzd vozidlo zastav upro-
st ed k iovatky, m e mu bt p i zm n fz umon no bezpe n oput n
tohoto prostoru, nap klad prodlouenm mezi asu nebo pravou fzovho p e-
chodu o 2 s a 4 s, ne je podle vpo tu mezi as pot ebn. Velikost tto pra-
vy je vhodn p izp sobit p edpokldan (zjit n) intenzit pro kad signln
pln zvl .
4.2.9 Sestaven signlnho plnu

Zkladn kostra signlnho plnu je dan mezi asy a rozhodujcmi dobami
signl volno.
U signlnho plnu s pevnm zenm je doba cyklu sou et rozhodujcch mezi-
as a rozhodujcch dob signl volno:
C = tm + tzrozh .
P i izolovanm dynamickm zen je doba cyklu prom nn. Minimln doba
cyklu, tzv. strukturln, je dan sou tem rozhodujcch mezi as a minimlnch
dob signl volno:
C = tm + tzmin .
Minimln doby signl volno se prodluuj na zklad poadavku p ijd j-
cch vozidel.
Doby ostatnch signl volno, kter v kost e signlnho plnu zatm nejsou
zahrnuty, budou do plnu zapracovny s p ihldnutm k pot ebnm mezi as m
a okrajovm podmnkm.
- 25 (55) -
5 Systm zen
Zp sob, jak je zen provozu z provozn technickho hlediska realizovno
sv telnm signaliza nm za zenm, je popsno systmem zen. R zn syst-
my zen se li ovlivnitelnost nebo prom nlivost prvk signlnho plnu.
Jak systm zen m bt zvolen, zvis na zadanch clech, a ty lze uskute nit
pouitm provozn technickch veli in. S jejich pomoc m e bt kvalifikovn
a kvantifikovn systm zen na konkrtn lokalitu.
5.1 Veobecn
5.1.1 Tok informac p i zen provozu sv telnmi signly
zen sv telnm signaliza nm za zenm lze pokldat za st regula nho
obvodu, jm m bt pr b h provozu ovliv ovn a optimalizovn vyhodnoco-
vnm ur itch parametr .
P i pouit pevnho signlnho plnu jsou daje p i p prav nvrhu provd ny
off-line.
P i pouit dynamickho signlnho plnu nebo prun tvorby signlnho plnu
jsou daje zpracovvny kontinuln , s monost vzjemnho ovliv ovn se
mezi sv telnm signaliza nm za zenm a provozem. Aktuln signln plny
jsou p itom modifikovny on-line podle p edem dan logiky zen na zkla-
d skute n nam ench hodnot.
5.1.2 Principy pevnho a dynamickho zen dopravy

P edpokladem pro volbu vhodnho zp sobu zen je dopravn inenrsk stu-
die pro oblast komunikac nebo pro jednotlivou k iovatku. Je p itom zapot eb
zohled ovat provozn za zen, stavebn stav komunikac a k iovatek a ji
existujc signaliza n za zen. Zp soby zen dopravy sv telnm signaliza -
nm za zenm lze rozd lit na:
- zen pevn,
- zen dynamick.
Principem pevnho zen provozu je nem nn zen v danm asovm obdob.
To p edpokld ustlenou intenzitu provozu vozidel s pouze dlouhodobmi
zm nami, nebo p i tomto zp sobu zen nen reagovno na krtkodob vky-
vy intenzity provozu. Provozn technick nklady k uskute n n pevnho ze-
n provozu nejsou relativn vysok.
Principem dynamickho zen je p izp sobovn se provozu tak, e i krtko-
dob vkyvy intenzity provozu ovliv uj zen. Dynamick zp sob zen pro-
vozu vyaduje o n co vy technick nklady (ne v p pad zen pevnho)
s ohledem na zpracovn daj , kter charakterizuj danou dopravn situaci, a
je realizovn prunou pravou signlnch pln v relnm ase. Po et pot eb-
nch m cch mst v podstat odpovd po tu zench adicch pruh , p i-
em intervaly m en a dotazovn jsou krtk (sekundy).
Prvky obou zp sob zen, pevnho i dynamickho, lze kombinovat.
- 26 (55) -
Systm zen
Pevn zen provozu bez dynamickch prvk se m pouvat pouze na lokali-

tch, kde dynamick zen neznamen dn p nos pro astnky provozu.
5.2 Parametry zen a vyhodnocovn

K monosti uskute n n zen, odpovdajcho p edem danm cl m, jsou de-
finovny p mo nebo nep mo m iteln clov veli iny. Jestlie maj bt pou-
ity k dynamickmu zen, mus bt pochopiteln ur eny on-line, jsou-li
uvaovny pro vyhodnocen procesu zen, mohou bt tak ur eny off-line.
Jeliko v tina clovch veli in nen m iteln p mo, jsou pro logick zen
dopravy pouvny takov parametry, kter lze zji ovat p mo nebo odpovda-
jc pravou m ench dat.
Parametry k vyhodnocovn procesu zen mohou bt tak stanoveny simula-
cemi provozu.
5.2.1 Po et zastaven
Minimalizac po tu zastaven lze mimo jin doclit:
- zlepen komfortu jzdy, zvlt u autobus a tramvaj,
- snen mnostv emis a hluku,
- snen spot eby pohonnch hmot,
- omezen pravd podobnosti raz p i najet do stojcho vozidla,
- zven vkonnosti b hem provozu nkladnch vozidel.
Zji ovn se provd:
- sledovnm a manuln registrac pozorovatelem,
- zznamem videokamerou,
- m cmi p stroji za jzdy,
- vytvo enm rozdl z p esnho m en p jd jcch a odjd jcch vo-
zidel; zde lze jednozna n stanovit po et nejmn jednou zastavujcch
vozidel.
P esn stanoven n kolika zastaven je obtn a nkladn.
5.2.2 Doba zdren

Minimalizac dob zdren se mimo jin doshne:
- asov spory pro astnky dopravy,
- redukovn celospole enskch ztrt,
- snen emis spalin,
- nr stu bezpe nosti pro chodce a cyklisty v d sledku vce respektova-
nho zen sv telnmi signly.
P m m en nen v sou asn dob b n, nebo je spojeno s nem rn vyso-
kmi nklady. Nep mo je mon dobu zdren zjistit na zklad as vjezdu a
- 27 (55) -
odjezdu z oblasti, p i zohledn n rychlosti pr jezdu oblast. Doby zdren se

mohou tak zji ovat a m it metodou plovoucho vozidla.
5.2.3 Doba jzdy

Minimalizac doby jzdy v systmu lze mimo jin doclit:
- plynulejho provozu dopravnch prost edk ,
- spory asu astnk dopravy,
- poklesu celospole enskch ztrt,
- snen provoznch ztrt dopravnch prost edk .
V sou asn dob se doba jzdy p mo zji uje pomoc specilnho p strojovho
vybaven.
5.2.4 Dlka vzdut

Minimalizac dlky vzdut se mimo jin doshne:
- snen mnostv emis a hluku,
- odstran n omezen jzdy p nm proud m vozidel,
- odstran n stresovch situac pro idi e vozidel.
Dal monost ovlivn n dlky vzdut je p eveden na takov msta, kde je
vzdut p ijateln j.
P m m en dlky kolon se provd detektory, kter jsou umst ny na vhod-
nch mstech v prostoru p edpokldanho vzdut.
5.2.5 Intenzita provozu

Snahou zen je p evst k iovatkou nebo adou k iovatek co nejvy intenzi-
tu provozu. Tato intenzita je omezena prostorovm uspo dnm k iovatky a
funk n schopnost za zen. Intenzita na profilu se m e zji ovat p mo.
5.2.6 Jzdn rychlost

Koordinac zen je p padn mon doshnout toho, e vozidla jedou lokln
nosnou rychlost.
P m m en rychlosti jzdy se provd detektory, kter jsou umst ny na
vhodnch mstech mimo prostor dopravn kongesce.
5.2.7 Volba a vpo et clovch veli in pro zen

Volba clovch veli in, podle nich m bt zen provd no, zvis p edevm
na technickch monostech realizace i na zskn pot ebnch daj . Z doprav-
n technickho hlediska m e bt omezena zohledn nm p padnch okrajo-
vch podmnek, nap klad omezenm prostorem adcch pruh .
Mezi rozdlnmi clovmi veli inami mohou vzniknout rozpory. V takovm
p pad mus bt u in na rozhodnut o priorit .
- 28 (55) -
Systm zen
Pro vpo et clovch veli in existuje ada model , kter mohou bt p evzaty
z odborn literatury. V praxi jsou pro popis provozu a k pouit jako dic veli-
iny vhodn nsledujc parametry:
- asov mezera,
- doba obsazen detektoru,
- intenzita provozu,
- dosahovan rychlost,
- vzva ze strany vozidel mlo zatenho vjezdu i jzdnho pruhu,
- vzva ze strany chodc nebo cyklist ,
- p ihlen a odhlen vozidel MHD.
P slunou pravu se z t chto hodnot mohou zskat dal parametry a odvozen
veli iny bez podstatn jho zven nklad , nap klad:
- stupe zaten obsazen detektoru (obsazenost),
- hustota provozu,
- stupe saturace,
- podl zaten.
5.3 P ehled zp sob zen

V tab. 5.1 jsou znzorn ny zp soby zen podle rozhodovn a jejich mon
kombinace.
Tab. 5.1 Limitn hodnoty st edn ekac doby na vjezdu do ne zen
- 29 (55) -
Zp soby A rozhodovn p i zen mimo pr b h signlnho plnu slou

p edevm k zohledn n dlouhodobch zm n zaten v komunika n sti i na
jednotlivch k iovatkch. Zvolen reimy zen a signln plny z p edem
p ipravench ( st) signlnch pln jsou zapnny v zvislosti na ase (A1)
nebo v zvislosti na doprav (A2) a z stvaj aktivn del dobu. asov a do-
pravn zvisl vb rov kritria lze t vzjemn kombinovat.
Zp soby B rozhodovn p i zen v pr b hu signlnho plnu zohled uje
krtkodob zm ny stavu dopravy na k iovatce, pokud nejsou
pouvny pevn signln plny. Vechny zp soby p edpoklda-
j p edem vypo ten signln plny nebo alespo sti signl-
nch pln .
U dnho zp sobu zen nesm bt z d vod bezpe nosti m n ny mezi asy a
minimln doby signl volno.
Pevn signln plny nep ipout j zm nu prvk signlnho plnu; jejich poui-
t je mon pouze pokud lze p edpokldat, e zaten z stane nezm n no del
dobu.
P i dynamickch zp sobech zen jsou v rmci signlnho plnu m n ny jeho
jednotliv prvky v zvislosti na doprav . Zm ny stavu dopravy na jednotlivch
k iovatkch jsou zohledn ny krtkodob , po dobu n kolika vte in, resp. po
dobu jednoho cyklu. B hem charakteristickch dennch dob mohou bt pouity
r zn zp soby zen.
5.3.1 Dynamick zen dopravn zvisl

5.3.1.1 Bezpe nostn poadavky
U dicch zp sob zvislch na doprav se signalizace od cyklu k cyklu m n,
proto se m p ihlet k zkladnm bezpe nostnm poadavk m a brt v vahu
nsledujc:
- progresivn rychlost se mezi k iovatkami blzko sebe nesm vrazn
m nit,
- v p padech, kde by rychlosti vozidel byly p li vysok, nem bt pou-
ito zp sobu zen trval zelen s vzvami,
- nemaj se st dat fze s podmn n koliznm a bezkoliznm odbo enm
vlevo. Pokud se vjime n zm na zd eln, m bt jedna i druh
forma zachovna po ur it a v rmci dne stejn asov seky. idi i od-
bo ujc vlevo maj bt na chodce a cyklisty, jejich drhu p i odbo o-
vn k , upozorn n lutm sv tlem ve tvaru chodce nebo chodce a
cyklisty,
- signly volno pro chodce, kter se uplat uj na zklad vzvy, se nesm
realizovat k ji projd jcm podmn n koliznmu dopravnmu proudu,
- na komunikacch s zkmi st ednmi d lcmi ostr vky (kratmi ne 2
m) se nem st dat p echzen p echodu (cel e jzdnho psu) najed-
nou s p echzenm nadvakrt. Pokud se st dn jev jako eln, mu-
s bt jedna i druh forma zachovna po ur it a v rmci dne stejn a-
sov seky.
- 30 (55) -
Systm zen
5.3.1.2 Pouit v dob dopravn pi ky

Jestlie v dob dopravn pi ky na vech p jezdech ke k iovatce dochz sou-
asn k p eten, lze dynamickm zenm doclit vhod oproti pevnmu zen
teoreticky pouze tehdy, dochz-li krom poadavk individuln dopravy
k dalm dopravn zvislm nrok m. Realizovan signly volno na p ete-
nch vjezdech jsou prodluovny do maximlnch p pustnch hodnot. Zpra-
vidla vak dochz i na p eten k iovatce k drobnm vkyv m v toku do-
pravnho proudu a dynamick zen je p nosn i v tto situaci. Parametry vak
mus bt nastaveny tak, aby nedolo k ukon en signlu volno nevhodn brzo.
eenm je nap klad relativn velk dlka pevn doby fz a mal rozsah pro-
dluovn a t pouit prunch fzovch p echod .
Obvykle se p ed dopravn pi kou na jednotlivch vjezdech p eten nevytvo
sou asn . B hem tto doby existuje ur it prostor pro p id len dob signlu
volno zaten jmu sm ru, tot plat p i odevzdn dopravn pi ky. Tm je
mon redukovat dobu p eten k iovatky.
Ve zvltnch p padech, nap klad v d sledku dopravnch nehod, se mohou
pomoc dopravn zvislho zen up ednost ovat ur it dopravn proudy.
Vhodou dopravn zvisl volby signlnho plnu je, e v dopravn pi ce lze
pomoc vb ru signlnho plnu aktuln reagovat na vzdut a zabrnit tak p e-
pln n nsledujcch k iovatek.
5.4 Specifikace k volb signlnho plnu

Vytv en a volbu signlnch pln een oblasti ovliv uj:
- vztah dan k iovatky k okolnm zenm k iovatkm (izolovan, lini-
ov koordinace, plon koordinace),
- poadavky jednotlivch astnk provozu na pozemnch komunikacch
(nap .: krtk ekac doby pro chodce v oblasti centra m sta),
- up ednostn n prost edk MHD,
- jednotnost stavu dopravy (nap .: z hlediska sm ru nkladn dopravy a
rovn zaten),
- podpora ur itho sm ru dopravy (nap .: up ednostn nho koordinac),
- mimo dn provozn situace (nap .: doprava b hem slavnost).
U izolovan k iovatky je v mnoha p padech posta ujc jeden i dva signln
plny s vysokm rozsahem dopravn zvislch zm n.
U k iovatek v koordinaci je zpravidla nutn pouvat n kolik signlnch pln
r znch dlek cyklu. Pokud je to eln, tak i v rmci jedn dlky cyklu se
signln plny mohou liit rozsahem dopravn zvislch zm n a pom rem dob
volna pro jednotliv fze. Jednotliv signln plny maj pokrvat rozdly in-
tenzit b hem dne (dopravn pi ka, dopravn sedlo), b hem tdne (pracovn
dny, soboty, ned le a svtky apod.), b hem roku (koln rok, doba przdnin) a
p padn v dob mimo dnho provozu (dovolen, r zn oslavy). Pro innost
volby signlnho plnu je dle d leit sprvn stanovit doby p epnn a po-
stup p i p epnn program . V nutnch p padech se mohou sousedn oblasti
- 31 (55) -
propojit pomoc logiky zen tak, aby bylo mon reagovat na udlosti p ekra-
ujc vlastn zenou oblast. Je vak zapot eb provst rozshlou analzu do-
pravy, zjistit a charakterizovat hlavn zaten a stavy dopravy.
5.4.1 asov zvisl volba signlnch pln

Jsou-li stavy zaten asov p edvdateln a v zsad se opakuj v pr b hu dne
nebo tdne, posta volba signlnho plnu zvisl na asovm plnu. p epna-
cmi kritrii, podle nich jsou zvoleny signln plny, jsou kalend n den a
hodina. Stanoven a vyhodnocen veli in rozhodnch pro ur en programu se
provd p edem.
5.4.2 Dopravn zvisl volba signlnch pln

P i volb signlnho plnu v zvislosti na doprav je z mnoiny p edem danch
signlnch pln na zklad p mo m ench daj . Jeliko tento zp sob sig-
nln plny pouze p i azuje, mus bt ur eny jednozna n vztahy mezi skute -
n nam enmi dopravnmi daji a signlnmi plny. innost zp sobu zen
je zvisl na aktulnosti zsahu a po tu program , kter jsou k dispozici, a na
kvalitn p epnacch postup . Rozsah posuzovan oblasti ovliv uje kvalitu
volby signlnho plnu:
- m je tato oblast v t, tm rozdln j jsou struktury dopravy a tm m-
n flexibiln je volba signlnho plnu,
- m je oblast men, tm podrobn ji a aktuln ji lze reagovat na zm ny
v dopravn situaci.
P i vymezen oblasti, pro ni m bt volba signlnho plnu provd na, je za-
pot eb dbt na to, aby uvnit tohoto seku p evldla stl dopravn situace,
kter by m la z stat stabiln nejmn 15 minut. Na styku sousednch oblast
maj bt na komunikacch k dispozici dostate n velk prostory pro eventuln
dopravn kongesce.
K popisu dopravnch situac a jako kritria k volb signlnch pln p ipad
v vahu pouit nsledujcch veli in:
- intenzita provozu,
- vzjemn pom r intenzit,
- stupe obsazen detektor ,
- pr m rn rychlost,
- vznik vzdut.
P i aplikaci parametru intenzity provozu jsou prahov hodnoty signlnch pl-
n srovnvny se skute nou intenzitou provozu. Za prahovou hodnotu se zpra-
vidla stanovuje p iblin 80 % vkonnosti doby signlu volno rozhodujcho
vjezdu.
Pom r intenzit provozu dvou protism rnch proud charakterizuje sm r inten-
zity provozu. Rozliuje se nap klad dopoledn a odpoledn situace.
Za samotnho parametru intenzity provozu se nedaj vyvozovat jednozna n
zv ry o dopravnm proudu. V kritickch oblastech mus bt v as rozpoznn i
- 32 (55) -
Systm zen
vznik vzdut. Pro volbu signlnho plnu v zvislosti na doprav je zpravidla

zapot eb dostate n po et charakteristickch mst m en. Je to d leit p e-
devm s ohledem na rozsah a p ehlednost logiky i flexibility zen.
Na polohu mst m en jsou kladeny nsledujc poadavky:
- msta m en ke zjit n intenzity provozu nemohou bt v oblasti vzdut.
Pokud je to mon, maj bt umst na na okraji posuzovan oblasti bez-
prost edn neovlivn n sv telnmi signly. S ur itmi omezenmi mo-
hou bt i v oblasti adicch pruh , pro tento el lze tedy vyut i de-
tek n prvky ur en k modifikacm signlnho plnu v relnm ase,
- msta m en k ur en stupn obsazen maj leet v secch trasy ohroe-
nch tvorbou vzdut, avak mimo oblast, v n mus vozidla b n za-
stavovat.
Pro zjit n dat m en a nsledn rozhodnut o p epnn program jsou v-
znamn ty i asov intervaly:
- interval m en,
- vyrovnvac interval,
- dotazovac interval,
- rozhodovac interval.
Interval m en je asov interval pro tvorbu hodnot m en. Pokud nen zapo-
t eb stanovit rychlosti, v zsad posta interval m en 0,2 s.
Vyrovnvac interval je stanoven zvolenm vyrovnvacm postupem, jeho
pomoc jsou vyrovnvny nhodn a krtkodob vkyvy p vodnch hodnot
m en. Vyrovnvn hodnot m en je nutn, aby byl udren stabiln postup
zen.
Dotazovac interval stanov asov odstup, v n m je rozhodnuto o zm n sig-
nlnho plnu, p itom nem bt krat ne 15 minut, jeho dlka m zohled ovat
systm a princip, jm se synchronizuj jednotliv SSZ v rmci koordinovanho
tahu i oblasti. Pokud se p epnaj signln plny o stejn dlce a k synchroni-
zaci dochz b hem jednoho cyklu, lze rozhodovac interval podstatn zkrtit.
P i sestavovn logiky zen u dopravn zvisl volby signlnho plnu je za-
pot eb dbt nsledujcch zsad:
- k vylou en nhody v rozpoznvn situace m bt pouito vce mst
m en, respektive vce vazbovch rovnic pro rozhodovn, p itom roz-
dln parametry mohou bt propojeny vzjemn ,
- k zabrn n p li etnch p epnn signlnch pln maj bt do rozho-
dovn zabudovny prodlevy, co je mon uskute nit bu p mo aso-
vmi podmnkami, kter zabra uj op tovnmu p epnn po ur it a-
sov sek, nebo pomoc po tn trendu. Po tn trendu dovoluje zm nu
signlnho plnu a tehdy, kdy byl stejn p epnac poadavek n-krt
potvrzen,
- p epnn do signlnch pln o v t vkonnosti se m uskute ovat
rychleji ne do program o men vkonnosti,
- 33 (55) -
- p i m en intenzity pomoc detek nho systmu v adicch pruzch m

bt vyrovnvac interval pro p epnut do signlnho plnu o v t v-
konnosti krat ne p i m en mimo oblast jzdnch pruh ,
- pokud je pro dan den a hodinu charakteristick prudk nr st dopravy,
je vhodn p epnout do signlnho plnu o poadovan vkonnosti podle
asovho plnu nebo okamit p i vyhodnocen charakteristickho zv-
en intenzity bez pouit vyrovnvacho a rozhodovacho intervalu,
- p i poruchch detektor u dopravn zvisl volby signlnho plnu mus
bt automaticky pouity nhradn parametry pro profily, kterch se tato
porucha tk. Dopravn zvisl volba signlnho plnu p ejde na ste -
n nebo zcela asov zvislou.
P i uveden do provozu maj bt v charakteristickch obdobch roku (nap .:
b n provoz, przdniny) po dobu n kolika dn vyhotovny protokoly m en i
p epnn a provd na pozorovn dopravy. Na jejich zklad je pak mon
provst p esn vylad n parametr pro volbu signlnch pln .
5.5 Specifikace ke zp sob m zen

5.5.1 Pevn signln plny
Pro ur it p pady pouit posta uj programy s pevnm asovm plnem. P i
navrhovn t chto signlnch pln odpadaj ur it pracovn kroky, jako nap -
klad vypracovn pln posloupnosti jednotlivch fz anebo vypracovn logi-
ky zen, kter jsou obvykle nutn u dynamickho zen. Zvltn vznam
p ipad vyhodnocen zaten, jako i stanoven dlky cyklu, kter rozhoduj-
cm zp sobem ur uje mimo jin: vkonnost, doby zdren jednotlivch ast-
nk provozu a dlku p padn dopravn kongesce.
P ednostmi pevnch signlnch pln je jednoduch monost kontroly. U n -
kterch typ adi rovn snadn j p epracovn signlnch pln . Mezi ne-
vhody zen s pevnm signlnm plnem pat p edevm:
- nemonost okamitho zkrcen dlky signlu volno, kter by mohla bt
vyuita pro jin dopravn proud,
- nemonost vykryt pi kovho zaten, kv li n mu mus bt k dispozi-
ci ur it vkonnostn rezerva,
- nemonost zasahovat do pr b hu zen jednotlivmi vozidly i chodci,
- nemonost odstran n vzdut b hem konkrtnho signlnho plnu,
- nemonost preference vozidel MHD.
5.5.2 P izp sobovn doby signlu volno

Pro p izp soben (modifikaci) doby signlu volno dan dopravn situaci na
k iovatce existuj postupy, kter se li p edevm v kritrich, jimi je b n
doba signlu volno zkrcena:
- ve prosp ch jinho dopravnho proudu,
- ve prosp ch (zkrcen) dlky cyklu,
- 34 (55) -
Systm zen
nebo naopak prodlouena:

- na kor jinho dopravnho proudu,
- na kor (prodlouen) dlky cyklu.
P i poruchch detektor maj bt automaticky pouity nhradn parametry pro
signln skupiny, kterch se tato porucha tk (nap .: nhradn pevn doba ze-
len, trval vzva), eventuln za azen nhradn program. Dynamick zen
pak probh s menm rozsahem dopravn zvislch zm n, p padn p ejde do
zen pevnmi signlnmi plny.
5.5.2.1 P izp sobovn doby signlu volno na zklad m en asov mezery

P i modifikaci doby volna m enm asov mezery ( zen asovou mezerou)
jsou prost ednictvm detektoru na p jezdu ke k iovatce m eny asov odstu-
py za sebou nsledujcch vozidel v proudu vozidel jako asov mezery. Doba
volna je po uplynut zvolen minimln doby volna nebo po dosaen nejbli-
ho prodluovacho bodu v cyklu p izp sobena aktulnm poadavk m p ijd -
jcch vozidel. Doba signlu volno m e bt prodluovna tak dlouho, a na-
m en asov mezera je alespo tak velk, jako p edem stanoven hodnota
anebo je dosaeno nejdel stanoven doby volna i nejzazho prodluovacho
bodu ve fzi nebo v cyklu. Za hodnotu asov mezery pro ukon en signlu
volno je mono povaovat as mezi 2 s a 5 s, na siln zatench k iovatkch
p i p zniv skladb dopravnho proudu tato doba m bt 2 s a 3 s. Hodnoty
asov mezery nad 5 s maj bt voleny pouze ve vjime nch p padech (nap .:
nep zniv geometrick uspo dn k iovatky, stoupajc trasa, vysok podl
nkladnch vozidel).
Vzdlenost (Ld) smyky od stop ry je zvisl na zvolen hodnot asov me-
zery ( M), na jzdn rychlosti (v) a na bezpe nostn dob (tb) (viz obr. 5.1). Je
zapot eb doshnout toho, aby hodnota (tb) se pohybovala kolem nuly tak, aby
ztrtov asy po projet poslednho vozidla byly co nejmen. Obvykle je clem
doshnout co nejkrat minimln dobu signlu volno (min tz). Vzdlenost
smy ky od stop ry m tak vliv na rozsah kabelovho rozvodu.
Obr. 5.1 Poloha detektoru p i zen m nm asov mezery
P i hodnotch asovch mezer 2 s a 3 s a (tb) okolo nuly jsou v zvislosti na

jzdnch rychlostech v jzdnm pruhu p iblin nsledujc odstupy smy ek od
stop ry:
- 35 (55) -
vzdlenost detektoru p i
jzdn rychlost
M=2s M=3s
30 km/h 15 m 25 m
40 km/h 20 m 35 m
50 km/h 30 m 40 m
60 km/h 35 m 50 m
70 km/h 40 m 60 m
Pokud je vzdlenost (Ld) smy ky od stop ry dna, je zapot eb p i stanovov-

n minimln doby volna (min tz) dbt na to, aby vechna vozidla, se azen
mezi smy kou a stop rou mohla odjet b hem tto doby (viz obr. 5.2).
Obr. 5.2 Stanoven minimln doby volna
Minimln doba volna m e bt stanovena tak v relnm ase na zklad po-

tn vozidel p ijd jcch b hem p edchzejc doby erven, co je vhodn
zvlt u slab zatench vedlejch sm r , nebo jinak mohou bt tyto mini-
mln doby volna nepot ebn dlouh. Pouit jedn smy ky pro vce ne jeden
jzdn pruh se v tomto p pad nedoporu uje.
P i zen jsou vyuity pouze ty asov mezery, kter po uplynut minimln
doby volna nebo po nejblim asovm bod ukon en signlu volno (T1) jsou
alespo tak velk jako asov mezera pro p eruen (viz obr. 5.3). asov me-
zery vedouc k ukon en signlu volno se mohou za t vyhodnocovat ji b hem
minimln doby signlu volno nebo p ed asovm bodem T1.
Velikost asov mezery je eln b hem trvn signlu volno v zvislosti na
dob od jeho za tku a na vzdlenosti smy ky od stop ry m nit, obvykle sni-
ovat.
P i zen m enm asovch mezer v zelench vlnch je nutn dbt na to, aby
posledn vozidla kolony, kter projela p edchoz k iovatkou p ed asovm
bodem pro ukon en signlu volno T1, dojela p ed asovm bodem pro p eru-
en doby volna T1 na nsledujc k iovatce. To znamen, e asov odstup
bod T1 m odpovdat progresivn rychlosti, p padn m e bt v t. P i sta-
noven asov mezery je d leit zohlednit rozdlnou rychlost jednotlivch
druh vozidel v kolon , obvykle bv nejmen vyhovujc hodnotou 4 s. Hod-
notu tto veli iny vak vrazn ovliv uje:
- po et pr b nch jzdnch pruh ,
- existence bodovch zvad v mezik iovatkovm seku,
- skladba dopravnho proudu,
- 36 (55) -
Systm zen
- sklon komunikace,
- stavebn technick stav komunikace,
- vzdlenost p edchoz k iovatky.
Na kad jzdn pruh je pro zachycen asovch mezer vhodn pout vlastn
detektor. Tyto se pro kad detektor vyhodnot odd len , p i em mohou bt
tak stanoveny rozdln hodnoty asov mezery pro p eruen.
V zelench vlnch s dlouhmi dlkami cyklu a zelen v koordinovanch sm -
rech dochz za ur itch podmnek po dob 25 s a 35 s trvn signlu volno
k rozvol ovn kolony. V tom p pad je vhodn asovou mezeru zvyovat.
Obr. 5.3 Princip m en asovch mezer b hem zelen vlny
zen m enm asovch mezer p edpokld plynul provoz. Tato podmnka

nen spln na pro odbo ovac pruhy podmn n koliznch dopravnch pohyb .
V odbo ovacch pruzch m e bt vhodn j osadit smy ku relativn blzko
stop ry anebo pout podlnou smy ku (viz obr. 5.4). Prost ednictvm tto
smy ky jsou zachycena vechna vozidla v prostoru smy ky a do p iblin 30
m p ed stop rou. Jestlie se v tto oblasti ji dn vozidlo nevyskytuje, m e
bt signl volno p eruen. Kritriem, e podln smy ka ji nen obsazena, m
bt mezn hodnota 0,1 s.
Obr. 5.4 P klad umst n podln smy ky
- 37 (55) -
5.5.2.2 P izp sobovn doby signlu volno na zklad m en stupn zaten

Tento postup vyhodnocuje pr b h dopravy s p ihldnutm k intenzit provozu,
rychlosti a k dlce vozidel ur enm stupn zaten (obsazen) detektoru. Nb -
hov chovn je za ur itch podmnek pon kud pomalej ne p i zen aso-
vmi mezerami. Zvlt v t asov prodlevy tvo c se p i najd n t kch
nkladnch vozidel nevedou k p ed asnmu ukon en signlu volno.
Smy ky jsou uspo dny jako u zen m enm asovch mezer. Jejich dlka
ve sm ru jzdy m bt 2 m a 5 m. Vyhodnocen nam ench hodnot se prov-
d odd len pro kad jzdn pruh. Jako parametr slou stupe zaten detek-
toru (viz obr. 5.5).
Obr. 5.5 P klad ukon en doby volna v zvislosti na zaten
5.5.2.3 P izp sobovn doby signlu volno na zklad zji ovn vzdut
Pomoc smy ek kongesce mohou bt kontrolovny kritick oblasti vzdut na
p jezdech ke k iovatce (viz p klad D.2.5).
Kritickmi oblastmi vzdut mohou bt:
- po tek odbo ovacch pruhu, pokud existuje nebezpe , e kongesce,
vyvolan odbo ujcmi vozidly, zasahuje do soub nho p mho do-
pravnho pruhu,
- p m jzdn pruhy v po te n oblasti odbo ovacho pruhu nebo vyhra-
zenho pruhu pro prost edky MHD, pokud existuje nebezpe , e nebu-
de moci bt dosaeno odbo ovacho pruhu nebo vyhrazenho pruhu
v d sledku nakupench vozidel jedoucch p mo,
- po tek vjezdu z dlnice,
- vjezd z k iovatky u hust za sebou nsledujcch k iovatek.
Konges n smy ka mus leet mimo oblast b nho zastavovn vozidel. Je
nutn zohled ovat reak n doby.
Je-li zapot eb detekovat rozdln dlky fronty vozidel, pak mus bt vytvo eno
n kolik sek kontrolovanch konges nmi smy kami, aby bylo mon reago-
vat rozdln . Za vytvo en vzdut se povauje, jestlie doba pohybu vozidla na
konges n smy ce je del ne stanoven. Tato ur en doba vak nesm bt
volena p li krtk, aby ji p i pomalu jedoucch vozidlech nebylo detekovno
tvo en vzdut. Doporu eny jsou hodnoty 5 s a 15 s.
Reaguje-li zen na parametr vzdut, je mon podle dopravn technickch
poadavk zavd t dal r zn opat en:
- 38 (55) -
Systm zen
- prodlouen doby volna odpovdajcmu vjezdu na kor p eruen doby

volna p edchzejc fze nebo zkrcen doby volna nsledujc fze (f-
z). Maximln doba volna p i zjit n vzdut m posta ovat k tomu, aby
umonila odjet vem vozidl m se azenm mezi stop rou a konges n
smy kou,
- omezen p jezdu do oblasti vzdut zkrcenm p slunch dob volna na
p edchzejcch k iovatkch.
Vyhodnocovn parametr vzdut je v programu zpracovn m ench hodnot
provd no trvale. Jakmile je konges n smy ka obsazena, je zajit no asov
trvn obsazen a porovnno se stanovenou dobou pro vyhodnocen vzdut.
Jestlie konges n smy ka nen obsazena, m en se vynuluje.
K zabrn n tomu, aby se u ji rozpoznanho vzdut nhodn ztratila informace
popojetm vozidel vp ed a uvoln nm smy ky, pracuje rozpoznn vzdut sta-
ticky. Jednou rozpoznan kongesce je zapamatovna, dokud nen op t vyma-
zna. asov bod pro vymazn se vypo te z asu, v n m bylo nejd ve rea-
govno na rozpoznn kongesce, ode tenm stanoven doby pro vyhodnocen
kongesce.
Konges n smy ky jsou p iblin o 0,5 m a 1,0 m u ne dopravn pruh a
minimln 6,0 m dlouh, aby p i vzdut byly v kadm p pad obsazeny, a
nemaj leet v oblasti prostorovho odstupu mezi stojcmi a p ijd jcmi vo-
zidly.
5.5.2.4 Zjit n vzdut v k iovatce

Pomoc konges nch smy ek mohou bt rozpoznna a uvol ovna vozidla
z podmn n koliznch dopravnch proud k iovatky, m je mon v mnoha
p padech nahradit stavebn opat en, jako z zen pruh pro odbo ovn vlevo
nebo vyhrazench pruh pro vozidla MHD a roz en zkch oblast k iovat-
ky. Konges n smy ky mohou bt aplikovny nap klad pro:
- zabrn n omezen provozu tramvaje seskupenmi vozidly odbo ujcmi
v k iovatce vlevo. Na konges n smy ce je zjit no, zda na tramvajo-
vm pruhu jsou vlevo odbo ujc vozidla. Stanoven doba pro vyhodno-
cen vzdut in nap klad 5 s. P i p iblen tramvaje a sou asn detekci
vzdut je uzav en protism r, aby vozidla odbo ujc vlevo mohla tramva-
jov pruh uvolnit,
- zlepen obsluhy koliznch vlevo odbo ujcch dopravnch proud p eru-
enm signlu volno v protism ru. P i zen trval zelen s vzvami
m e p i siln zatenm protism ru a nepoadovanm vedlejm sm ru
dochzet k dlouhm ekacm dobm pro vozidla odbo ujc vlevo. Na
konges n smy ce je proto v pruhu pro odbo ovn vlevo m ena doba
zdren vlevo odbo ujcmi vozidly. Za nosnou se povauje ekac do-
ba 30 s a 40 s. Jeliko odbo ujc vozidla mohou v d sledku dostate -
nch asovch mezer v protism ru z k iovatky odjet, nesm bt jednou
zaznamenan dopravn kongesce uloena do pam ti, jako je tomu u sta-
tick evidence dopravn kongesce.
- 39 (55) -
5.5.3 Prom nn po ad fz
U tohoto zp sobu zen je p i ponechn po tu fz poadavkem dopravy po-
zm n n pouze p edem dan sled fz. Postup je eln nap klad v souvislosti
s poadavky preference vozidel MHD.
5.5.4 Vkldn fze p i vzv

P i tomto dicm zp sobu je na vzvu vsunuta do danho sledu fz jin fze
tak, aby bylo umon no projet trvale se nevyskytujcm dopravnm proud m
(nap .: odbo ujc vozidla, dopravn prost edky MHD, cyklist, chodci), re-
spektive p echod p es k iovatku. Nen-li fze poptvna, m e bt as, kter
je k dispozici, vyuit pro ostatn astnky provozu, nebo m e bt zkrcena
dlka cyklu. Pokud jsou poadovny co nejkrat ekac doby pro tyto astn-
ky provozu, nem bt poptvan fze za azovna pouze na jednom mst cyklu
v signlnm plnu, ale na n kolika mstech. Doba volna u vloen fze je podle
pot eby bu pevn stanovena, nebo je m n na v zvislosti na doprav .
P tomnost vozidel je registrovna p tomnostnmi detektory. Poadovan
smy ky le t sn p ed stop rou (zpravidla pouze 1 m a 5 m, vztaeno na
za tek smy ky) a pokud mono tak, e nrokujc vozidlo na n stoj.
K detekci cyklist (resp. jednostopch vozidel) v jzdnm pruhu se zpravidla
pouv ikmo umst na induk n smy ka. Orientace a tvar induk n smy ky se
vdy odvj od poadavk a parametr pouitho detektoru. Je eln poado-
van smy ky v jejich poloze z eteln ozna it vodorovnm zna enm nebo pou-
t svisl dopravn zna en, nap klad Je te a ke stop e.
Chodci, p padn sou asn s nimi jedouc cyklist, si vol svoji dobu volna
pomoc tla tek nebo dotykovch senzor .
P i poadavku na realizaci fze ve prosp ch vozidel MHD je nutn p ihlen
provst v pot ebnm p edstihu p ed dosaenm stop ry. Jeliko pot ebn bod
p ihlen v zvislosti na rychlosti a mstnch podmnkch m e leet 150 m a
350 m p ed stop rou, jsou p i malch vzdlenostech k iovatek nebo zastvek
pot ebn p davn dotazovac kritria.
Pokud je takto za azovna fze s vyklizovac ipkou, je vhodn umstit smy ku
v prostoru k iovatky v mst , kde vozidla dvaj p ednost v jzd protijedou-
cm vozidl m, a rozhodnut o za azen tto fze provst vyhodnocenm doby
obsazen na konci probhajc fze. Je nutn zohlednit trajektorie jak t kch
nkladnch vozidel, tak vozidel osobnch. Dlka smy ky se pak obvykle pohy-
buje kolem 6,0 m, pro ku smy ky posta uje 1,0 m a 1,5 m. V n kterch
p padech je nezbytn kombinovat daje ze dvou i vce smy ek.
Na obr. 5.6 je smy ka D1 umst na tak, e fze s vyklizovac ipkou m e bt
vyvolna i jednm stojcm vozidlem na konci fze. Polohou smy ky lze ovliv-
nit nejmen po et vozidel, kter tuto fzi vyvolaj. Smy ka D2 reaguje a na
t et stojc vozidlo. Smy ka D3 m e s vhodou slouit pro m en asov
mezery, pokud je vloena fze s vyklizovac ipkou prodluovna.
Variantnm eenm je vyklizovac ipku za azovat na vzvu m enm aso-
vch mezer protism ru v p pad , e vznikaj dostate n velk mezery v posta-
ujcm mnostv.
- 40 (55) -
Systm zen
V n kterch specifickch p padech se jako eln ukazuje kombinace ve

uvedench metod, dopln n o po tn vozidel odbo ujcch vlevo smy kou
D3. Srovnv se po et vozidel a po et vyuitelnch mezer v asov souvislos-
ti. Algoritmizace een je vak nro n a parametry vyaduj dolad n podle
vsledk zkuebnho provozu.
Obr. 5.6 Monosti umst n smy ek pro vloen fze s vyklizovac ipkou
5.5.5 Zm na skladby fze okamitm dopln nm nekoliznho

volna do probhajc fze
Tento reim zen je variantou vkldn fze na vzvu. Okamit dopln n
volna nekolizn signln skupiny do probhajc fze je specilnm p padem
reakce na poadavek o signl volno (vzva). Je vhodn zejmna pro signln
skupiny s velkm vyklizovacm mezi asem a s nzkou etnost poadavk ,
nap klad pro tramvaje jedouc do oblouku p es n kolik kolejovch konstrukc.
V takov situaci je navc vhodn signl volno ukon it co nejd ve bez ohledu
na dobu trvn cel fze. Tento reim zen mus bt spojen s prunmi fzo-
vmi p echody. Nesm bt pouit pro chodce, jejich sm r ch ze k podm-
n n kolizn dopravn proud.
5.5.6 Voln tvorba signlnho plnu

Jestlie doba volna, po et a sled fz jsou astnky dopravnho provozu ovliv-
ovny bezprost edn a krtkodob , jedn se o volnou tvorbu signlnho plnu.
Tento zp sob zen je vhodn pro SSZ na k iovatkch, kter nele v koordi-
naci a na nich nejsou trvale poadovny vechny sm ry anebo kde jsou jed-
notliv p jezdy rozdln zateny. Dodate n mohou bt zohled ovny i prio-
rity v doprav (nap . p i poadavku preference vozidla MHD).
P edem dny jsou pouze nsledujc parametry:
- nejvy po et pot ebnch fz,
- nejkrat doby signl volno a nejdel doby signl st j,
- mezi asy pro vechny sledy fz a kombinace signlnch skupin,
- nejp zniv j sled fz p i poadavku vech fz.
Stanoven nejdelch dob signl st j slou k omezen ekac doby pro do-
pravn proudy, jestlie jsou ve fzi, kter je z dka poadovna, a pro ty ast-
- 41 (55) -
nky provozu na pozemnch komunikacch, kte nejsou rozpoznvni detekto-

ry anebo nebyli dostate n brni v vahu vpo tovm algoritmem. Stanoven
nejdelch dob signl st j obvykle nem e bt nahrazeno stanovenm nejdel-
ch dob signl volno. Rozliuje se nejdel doba signlu st j po detekci poa-
davku a absolutn nejkrat doba (tj. bez detekovanho poadavku).
M niteln prvky signlnho plnu mohou bt zadvny p edem rozdln v pr -
b hu dne. daje mus p edevm zohled ovat priority ve vvoji dopravy a dl-
ky prostor pro dopravn kongesce, kter jsou k dispozici.
P i voln tvorb signlnho plnu mus bt detektory registrovny vechny do-
pravn proudy, kter maj ovliv ovat signln pln, co klade nroky na rozsh-
l technick vybaven.
5.5.7 Zvltn formy tvorby signlnho plnu

5.5.7.1 zen celo erven fze s okamitou realizac signlu volno
P i tomto systmu zen je zkladn stav takov, e na dn signln skupin
nesvt signl volno. P i poadavku z jednoho sm ru m e bt okamit za a-
zena p slun fze, pokud nen signl volno na n kter kolizn signln skupi-
n nebo jestlie jsou ukon eny mezi asy signlnch skupin koliznch sm r (viz
p klad D.2.3). P i pouit prunch fzovch p echod posta uje k za azen
poadovan fze ukon en signlu volno koliznch sm r .
Tohoto systmu zen je vhodn pout zejmna p i velmi nzkch intenzitch
provozu. Vhody spo vaj ve zkrcen ekacch dob a po tu zastaven, jako i
ve snen hluku a emis. Toto zen m e p sobit tak ke snen rychlosti
tm, e brzd voln jedouc vozidla na poadovanou rychlost ovlivnitelnou po-
lohou smy ky.
P i zen celo erven fze s okamitou zelenou se mus vechny dopravn
proudy o volno hlsit. Nrokovn volna p ed p jezdem vozidla ke stop e je
nutn v pot ebnm asovm p edstihu, aby vozidla p jd jc ke k iovatce
v dob celo erven nemusela zastavovat p ed przdnou k iovatkou (nebo
celo erven svt pouze v dob , kdy nejsou dn nroky vozidel ani chodc ,
tzn. v dob , kdy je k iovatka przdn).
Z ve uvedenho vyplv, e p i nejvy dovolen rychlosti 50 km.h-1 je za-
pot eb ums ovat hlavn p ihlaovac smy ky na hlavnch vjezdech pro sm r
jzdy p mo ve vzdlenosti nejmn 90 m. Pokud se smy ky umst ble, jsou
idi i vdy nuceni v rozhodovac vzdlenosti zpomalit. Krat vzdlenost se
doporu uje pout pouze ve zvl od vodn nch p padech, nap klad p i ni-
nejvy dovolen rychlosti.
Pokud by byly pro nrokovn volna pro hlavn sm ry v dob celo erven pou-
ity pouze b n detektory pro m en asov mezery ums ovan obvykle
v mench vzdlenostech (do nejve 40 m a 50 m) p ed stop rami, pak p i
reimu celo erven by byla vechna ojedin l vozidla p jd jc po hlavn
v dob celo erven a dodrujc rychlostn limit 50 km.h-1 nucena zbyte n
brzdit a nsledn zrychlovat p ed przdnou k iovatkou. V takovch p padech
by se posln a vznam tohoto reimu do zna n mry mjely inkem, protoe
by i ukzn n astnci provozu na pozemnch komunikacch byli bezd vodn
omezovni a zbyte n by jim byly zhorovny podmnky pro jzdu. Zbyte n
- 42 (55) -
Systm zen
brzd n a zrychlovn vozidel navc zvyuj ekologickou zt okol (zven

hluku a exhalac z automobilov dopravy). Nr st hlukovho zaten p sob
negativn zejmna v no nch hodinch.
Pro odbo en vlevo i vpravo se ums uj hlavn p ihlaovac smy ky ve vzd-
lenosti 35 m a 50 m, a to podle polom ru oblouku odbo en a z n ho vyplva-
jc nejvy mon bezpe n rychlosti jzdy. Vzdlenost v metrech lze p ibli-
n ur it jako sou in navrhovan rychlosti jzdy [m.s-1] a sou tu vech reak nch
dob [s] (reak n doba adi e od poadavku k signlu volno je 3,1 s a 4,0 s,
reak n doba idi e a brzdov soustavy je 1,0 s, tedy celkem 4,1 s a 5,0 s). Pro
rychlost 30 km.h-1 je vzdlenost hlavn p ihlaovac smy ky 35 m a 42 m.
Platnost tohoto p iblinho vpo tu, protoe nezohled uje vztah zpomalen a
konstantnch reak nch dob a vliv zpomalovn p i jzd do oblouku, je omeze-
na na rozsah rychlost 25 km.h-1 a 45 km.h-1.
Pokud jsou vzdlen p ihlaovac smy ky ble ne 35 m, dojde vdy k zasta-
ven prvnho vozidla.
Pokud je hlavn p ihlaovac smy ka pouita i pro m en asov mezery, mus
se stanovit velk dlka tz (p i vzdlenosti 50 m se jedn o hodnotu p iblin 18
s), co vak nen v souladu s nzkm provozem v dob pouit tohoto reimu.
Dal smy ka pro m en asov mezery se proto ums uje do vzdlenosti 15 m
a 30 m podle poadovan velikosti tz. Takovou dvojici smy ek pak lze s vel-
kou vhodou vyut i v b nm reimu zen. Do ur it doby (podle vzdle-
nosti hlavn p ihlaovac smy ky) m asovou mezeru smy ka blzk, pot
hlavn p ihlaovac. Blzk smy ka slou rovn k detekci vozidel, kter neby-
la na hlavn p ihlaovac smy ce zaregistrovna (nap . ze sousednch pruh )
anebo nebyla v d sledku p eruen fze zohledn na. Vodorovn dopravn zna-
en mus odpovdat polohm smy ek. Zejmna ry . V 1a, odd lujc na
jednom vjezdu adc pruhy zen rozdlnmi signlnmi skupinami, mus bt
vyzna eny od stop ry a po konec hlavn p ihlaovac smy ky.
Existuj dva zp soby realizace tohoto dcho reimu:
- po fzch: p i poadavku jedinho sm ru se za ad cel fze. Variantou
je vynechn chodeckch skupin bez poadavku,
- po skupinch: p i poadavku jedinho sm ru se za ad volno pouze p -
slun signln skupin . Ostatn nekolizn skupiny s vjimkou chodec-
kch se do fze (okamit ) dopln pouze p i poadavku. Tento princip je
vhodn v mstech, kde je clem i jednm z cl snen rychlosti. Volno
chodc m, jejich sm r ch ze k iuj podmn n kolizn dopravn pohy-
by ji majc signl volno, nelze p i adit okamit nekoliznm dopln -
nm, ale pouze na za tku fze.
5.5.7.2 zen trval zelen s vzvami

U tohoto zp sobu je v hlavnm sm ru trvale signl volno. astnci dopravy
z vedlejho sm ru obdr volno pouze na vzvu.
Tento zp sob zen je eln, jestlie nap klad siln proud vozidel nebo
chodc hlavnho sm ru mus bt pouze z dka p eruovn poadavky idi
nebo chodc z vedlejho sm ru. Dle tento zp sob nabz vhodn p edpokla-
dy pro ovliv ovn signlnho plnu vozidly MHD (viz p klad D.2.2), rovn
- 43 (55) -
jm lze zmnit problmy s koordinac vozidel p i nep znivch vzdlenostech

d lcch bod .
Na koordinovanch SSZ m bt fze vedlejho sm ru posunuta k nejblimu
monmu asovmu bodu, kter koordinace dovoluje, aby ekac doby pro
astnky vedlejho sm ru nebyly p li dlouh. V adc logice mus cyklus
b et trvale.
U izolovanch SSZ logika zen m reagovat pokud mono ihned.
Nevhodou tohoto zp sobu zen je, e vozidla v hlavnm sm ru mohou dosa-
hovat vysokch rychlost a e vechna vozidla z vedlejho sm ru mus p ed
k iovatkou zastavovat.
5.6 Vypracovn logiky zen

Popis logiky zen je nutn ke znzorn n a k dokumentaci dynamickho ze-
n k iovatky a slou jako jednozna n srozumiteln podklad pro programo-
vn. Vypracovn logiky zen je v nsledujcm textu popsno na p kladu
mikroskopickho dicho postupu.
dc logika mus bt stanovena p esn a pln . Zpravidla je znzorn na pra-
covnmi kroky. Dopl ujcmi dokumenty jsou nap klad dopravn inenrsk
studie, okrajov podmnky a slovn popsan pr b h zen.
Dle je zapot eb definovat:
- opat en p i poruchch detektor (respektive p echod na zen pevnm
signlnm plnem),
- zvltnosti p i vypnn, p epnn a zapnn program ,
- nulovn vloench poadavk ,
- za tek m en vzdut a asovch mezer.
U jednoduch zsah (nap . poadavky na vloen i vyput n fze nebo na
prodlouen i zkrcen fze podle pot eby, nekolizn dopln n, prun fzov
p echody), je mon od znzorn n logiky zen upustit.
5.6.1 Fzov schma

P klad schmatu fz a fzovho p echodu pro dynamick zen je znzorn n
na obrzcch 5, 6 a 7 a v p loze K na obrzcch K1, K2 a K3.
Fzov p echod obsahuje alespo doby mezi as pot ebn pro zm nu fz.
Dle v n m mohou bt p i pouit pevnho i prunho fzovho p echodu ulo-
eny i nejkrat doby volna, pokud to nebrn dalmu pr b hu programu.
Nejsou-li nejkrat doby volna obsaeny ve fzovm p echodu, mus bt bu
stanovena odpovdajc nejkrat dlka nsledujc fze, nebo na mstech ve
vvojovm diagramu, v nich by se mohlo projevit nedodren nejkratch dob
volna, zpracovn dodate n dotaz na toto dodren.
- 44 (55) -
Systm zen
5.6.2 Vvojov diagram zen

Vvojov diagram pr b hu zen obsahuje logick a asov podmnky pro
trvn fz a pro azen fz a znzor uje tm pln pr b h zen.
Logick podmnky plat pro spojen zen a parametry provozu.
asov podmnky udvaj rmec pr b hu signlnch pln , jako asovch bo-
d (nap . ned v j nebo nejzaz ukon en fze, nejkrat a nejdel doby sig-
nlu volno signlnch skupin, asov rmce pro vloen fze na vzvu i mo-
nost okamitho nekoliznho dopln n) nebo tvar a rozsah prunho fzovho
p echodu.
Krom logickch a asovch podmnek mohou bt ve vvojovm diagramu
pouity jet dal prvky:
- ta vozidel mezi smy kou a stop rou,
- daj k ur en prioritnho sledu fz p i poadavcch navzjem koliznch
preferovanch vozidel MHD,
- speciln prvky komunikace se sousednmi adi i.
Vechny variabiln asov podmnky stejn jako vechny ostatn prom nn,
hodnoty asov mezery, doby zaten atd. maj bt v programu uloeny tak,
aby tyto parametry mohly bt m n ny jednodue.
Pro vechny signln plny m bt pouze jedin vvojov diagram zen,
jestlie maj shodnou fzovou strukturu. Rozdly signlnch pln jsou realizo-
vny nap klad r znmi parametry nebo na signlnm plnu zvislmi rozv t-
venmi, co m tu vhodu, e je programovna jedin logika zen a signln
plny je pak mon p izp sobovat pouze zm nou parametr .
Pokud maj signln plny rozdlnou fzovou strukturu, je vhodn j zpracovat
vvojov diagram alespo pro kadou strukturu samostatn .
Vvojov diagram zen poz stv z rozhodovacch a ak nch prvk . Rozho-
dovac prvky jsou:
- logick podmnky,
- asov podmnky,
- p padn jin podmnky.
Ak n prvky mohou zahrnovat ozna en a trvn fzovch p echod , ozna en
neza azen fze apod.
5.6.3 Znzorn n v signlnm plnu

Za azovn poadovanch fz a nekoliznho dopln n lze znzornit jako vari-
anta signlnho plnu nebo jako realizace poadavku p mo v signlnm
plnu.
U dicch zp sob prodluovn doby volna a tvorby signlnho plnu nemo-
hou bt vechny varianty (jako sekundov zm ny dob volna jedn fze v kom-
binaci se zm nami ostatnch fz) znzorn ny p mo v signlnm plnu. Zde se
doporu uje zobrazit extrmn p pady (nap . dn poadavky, jednotliv,
- 45 (55) -
resp. vechny poadavky, viz p klad D.2.1). Tot plat pro prun fzov
p echody.
5.6.4 Znzorn n v diagramu drha as

Do diagramu drha as se doporu uje znzornit extrmn hodnoty dob volna
(ned v j a nejzaz ukon en dob volna) tak, aby mohl bt vizuln posouzen
vliv dynamickho zen na koordinaci a aby poskytoval konkrtn p ehled o
rozsahu variac zen provozu (viz p klad D.2.1).
5.6.5 Zkuebn testy

Po uveden za zen do provozu je velmi obtn rychle nalzt chyby v logice
zen. P i p evzet za zen se m provd t softwarov zkouka, pomoc n se
zji uje, zda toto spl uje vechny poadovan dopravn technick hodnoty.
Zkuebn testy maj bt stanoveny tak, aby obsahovaly takov mnostv zku-
ebnch p klad signlnho plnu, aby byly alespo jednou otestovny vechny
rozv tvovan body ve vvojovm diagramu. Zkuebn p klady nemaj bt p i-
tom, sestavovny pouze na podklad plnovanho vvojovho diagramu zen,
ale podle konkrtnch clovch poadavk pro zen.
Testy v softwarov zkuebn maj ov ovat zejmna signaliza n stavy, doby
volna, sprvnost hlen detektor , stavy ta e relnho asu, hlen priorit
apod.
- 46 (55) -
Koordinace zen zelen vlna
6 Koordinace zen zelen vlna

Koordinace v zelen vln m pro zen provozu sv telnmi signly mimo d-
n vznam. Je docilovna slad nm signlnch pln sousednch k iovatek se
zm rem, aby vozidla p i dodrovn ur it rychlosti mohla projet co nejv tm
po tem k iovatek bez zastaven.
een zelen vlny mus zohled ovat r zn skupiny astnk dopravy a zv-
hod ovat hlavn dopravn sm ry. Nvrh vhodnch signlnch pln pro koor-
dinaci p edpokld znalost sm r a intenzit dopravnch proud .
Zelen vlna pro provoz motorovch vozidel m smysl pouze p i vzdlenostech
SSZ do 750 m, vjime n do 1000 m. p i v tch vzdlenostech se kolony vo-
zidel rozvol uj a koordinace sv telnch signl ji obvykle nen eln. Ko-
ordinaci v zelen vln lze nejlpe znzornit diagramem drha as, kde pohyb
proud vozidel je znzorn n formou tzv. zelench i koordinovanch svazk .
6.1 Zsady nvrhu

6.1.1 Progresivn rychlost
Progresivn rychlost (Vp) je konstruk n veli ina. Je znzorn na v diagramu
drha as sklonem osov ry zelenho svazku k asov ose. eln je odvo-
zovat progresivn rychlost z pohybu ela kolony. Pro sp nou koordinaci pla-
t:
0,85 . V Vp V,
kde V je nejvy dovolen rychlost.
Je zapot eb brt v vahu, e t k nkladn vozidla, velk stoupn, zk jzd-
n pruhy, mal oblouky a patn kvalita vozovky vedou ke snen rychlosti
jzdy. Pouvaj-li vozidla MHD a IAD stejn jzdn pruhy a poaduje-li se
preference MHD, m bt v zjmu dodrovn progresivn rychlosti na k io-
vatkch lecch mezi zastvkami zkaz odbo ovn vlevo.
Progresivn rychlost m bt volena i s ohledem na platnost nep m m ry ve
vztahu intenzita rychlost, tj. ve pi ce ni a v sedle vy. Dle je vhodn
brt v vahu t rozdlnou skladbu dopravnho proudu v charakteristickch
secch dne.
6.1.2 Dlka cyklu a vzdlenost d lcch bod

P edpokladem pro koordinaci v zelen vln na silni nm tahu je stejn dlka
cyklu na vech k iovatkch. Krtkodob odchylky od tto doby cyklu se mus
vyrovnvat.
Krtk cykly mohou bt navrhovny k zen provozu:
- na slab zatench komunika nch tazch, kter jsou napojeny na hlavn
tahy,
- u jednotlivch zce vymezench prostor vzdut,
- 47 (55) -
- u SSZ pro chodce v koordinovanm tahu,

- u k iovatek se slabm p nm provozem.
U zelench vln na obousm rnch pozemnch komunikacch existuje v diagra-
mu drha as charakteristick bod, tzv. d lc bod (DB), kterm je pr se k
st edovch ar dvou protism rnch koordinovanch svazk .
Odstup mezi sousednmi d lcmi body se ozna uje jako vzdlenost d lcch
bod IDB. Doby volna k iujcch se sm ru v d lcm bod dosahuj maxima a
v oblastech, v nich se zelen svazky nep ekrvaj, svho minima. Mezi dobou
cyklu, progresivn rychlost v obou sm rech a vzdlenost d lcch bod plat
nsledujc vztah:
3,6 I DB 3,6 I DB
C= + [s].
V p1 Vp 2
6.1.3 Monosti realizace sledu fz

Monosti realizace koordinac danho sledu fz jsou zvisl na pouitch sig-
nlech. P i pouit sm rovch signl lze realizovat pouze bezpe n odbo en
vlevo. Na k iovatkch v d lcm bod nebo vzdlench od d lcho bodu se
pro danou dlku cyklu mohou pout jak sm rov signly, tak pln signly
s p padnm dopln nm o vyklizovac pky.
Na k iovatce v blzkosti d lcho bodu se sm rovmi signly lze sestavit pln
rovn bez vnch pot. Zcela jin situace je p i pouit plnch signl
s vyklizovacmi ipkami, kdy m e nastat problm v souvislosti realizace sledu
fz s vyklizovac ipkou v prvn fzi. Mon een takov situace je nastn no
na obrzku 13.
Obr. 6.1 K iovatka v blzkosti d lcho bodu

Pokud je takov k iovatka v koordinovan skupin , kde se provozuje vce
signlnch pln s velkm rozdlem pouitch dlek cykl (nejdel signln
pln je p iblin 2x del ne nejkrat), obvykle se ocitne v nsledujcch polo-
hch vzhledem k d lcmu bodu:
- v blzkosti d lcho bodu s d v jm p jezdem koordinovanho svazku
zleva,
- v d lcm bod ,
- 48 (55) -
Koordinace zen zelen vlna
- v blzkosti d lcho bodu s d v jm p jezdem koordinovanho svazku

zprava.
Za t chto podmnek je eln pout pro oba sm ry dopl kovou ipku p mo +
vpravo, kter zaji uje z hlediska informovanosti idi dostate n vrazn
p echod z bezpe nho odbo en vlevo do podmn nho koliznho odbo en
vlevo. Fzov p echod FP 2.3 mus bt pevn a stanoven tak, aby signln sku-
pina VA m la po dobu nejmn 3 s signl st j.
I toto een m sv nesporn zpory, lze ho vak v rmci pouitch signl
povaovat za nejmn nebezpe n ze vech monch variant.
6.1.4 zen zelen vlny

6.1.4.1 Kontinuln zen fze volno
Kontinulnm zenm se rozum reim, kdy doba pro signl volno je stanovena
podle pr b nho zelenho svazku. Vylou se tm nutnost nhlho brzd n
ne ekanou zm nou signlu. P nosem je slad nost rychlosti vozidel mezi k i-
ovatkami, zven bezpe nosti a kapacity komunikace.
6.1.4.2 Nekontinuln zen fze volno

Jedn se o zen, kdy doby pro signl volno mimo pr b n zelen svazek
jsou zvisl na dobch rozjezdu a brzd n. Rozjezdy a brzd n oproti zelenmu
svazku se vyskytuj tehdy, kdy vzdlenosti k iovatek jinou monost nedovo-
luj. Jsou vhodn:
- jestlie se vyskytuje intenzivn odbo ovn, kterm by mohla bt zdre-
na kolona vozidel,
- k zabrn n nebezpe nho doby pro odbo ovn vlevo,
- k doclen prodlouen doby pro odbo ovn vlevo,
- je-li zapot eb uspokojit krtkodob poadavky vozidel MHD,
- pro realizaci oprvn nch nrok chodc a cyklist .
- 49 (55) -
7 Zohledn n prost edk m stsk hromadn

dopravy
Hromadn doprava osob m zsadn vznam pro funk nost m st. Je zapot eb,
aby byla atraktivn, rychl, pravideln a spolehliv. D leit je, aby byly mi-
nimalizovny jej ztrtov asy na sv teln zench k iovatkch. Toto lze
doclit:
- zenm vhodnmi pevnmi signlnmi plny monosti zkrcen ztr-
tovch as vozidel MHD na sv teln zench k iovatkch tmto zp -
sobem jsou vak jen velmi omezen, jak vyplv z podstaty zen pev-
nmi signlnmi plny,
- dynamickm zenm s preferenc vozidel MHD p mm ovliv ov-
nm sv teln signalizace (jedoucmi) vozidly MHD v jejich prosp ch.
Pro signalizaci jsou pouvna nv stidla pro tramvaje, nebo se prost edky
MHD d signly pro automobilov provoz. N kdy je nezbytn i eln pro-
vst stavebn pravy nebo zm nu organizace dopravy.
7.1 Preference MHD sv telnm signaliza nm za ze-

nm
7.1.1 Typy preference MHD
Preference MHD sv telnou signalizac znamen p m ovliv ovn sv teln
signalizace (jedoucmi) vozidly MHD v jejich prosp ch, tzn. p ednostn volby
a prodluovn signlu volno vozidly MHD v relnm ase podle jejich aktul-
nch nrok tak, aby tato vozidla mohla projet sv teln zenou k iovatkou
pokud mono bez zastaven nebo alespo s minimlnm zdrenm. P i tto pre-
ferenci se rozliuj dva typy:
- absolutn preference,
- podmn n preference.
Absolutn preference znamen takov zp sob zen, kter v b nm provozu
umon zcela plynul pr jezd na sv teln zen k iovatce bez jakhokoliv
zastaven a zdren vem vozidl m MHD (s vjimkou mimo dnch situac,
nap . p i sou asnm p jezdu vce vozidel MHD za sebou a v takovch aso-
vch polohch, e by p i absolutnm preferovn vech vozidel MHD dolo
k nadm rnmu prodlouen signl st j pro IAD, cyklisty nebo chodce). Tedy:
P i p jezdu vce vozidel MHD v krtkch asovch odstupech za sebou umo-
n absolutn preference plynul pr jezd vdy prvnmu vozidlu, zatmco dalm
vozidl m v po ad pouze tehdy, kdy se vejdou do zadanho maximlnho
prodlouen signlu volno. A to z toho d vodu, e i p i absolutn preferenci
mus bt prodluovn signlu volno pro MHD asov omezeno nem e trvat
donekone na a ani tak dlouho, aby pro ostatn astnky provozu na pozemnch
komunikacch trval signl st j n kolik minut. U zastvky MHD situovan t sn
p ed k iovatkou, resp. V situacch, kde se vozidlo MHD p ihlauje v zastvce
p ed zastavenm nebo otev enm dve , nemus absolutn preference zajistit
- 50 (55) -
Zohledn n prost edk m stsk hromadn dopravy
pr jezd bez zdren v p pad ob asnch, by vjime nch, vskyt velmi

dlouhch zastvkovch pobyt . V dic logice se zadvaj maximln dlky
akceptovatelnch zastvkovch pobyt MHD. Pokud zastvkov pobyt trv
dle, ne je zadan maximln dlka, preferen n prodluovn signlu volno se
po dosaen zadanho maxima ukon a tm dojde ke zdren vozidla MHD. P i
zadn odpovdajcmu relnm pom r m vak k tomuto jevu dochz jen vel-
mi z dka.
Podmn n preference znamen takov zp sob zen, kter plynul pr jezd
na sv teln zen k iovatce sice vem vozidl m MHD neumon (n kter
vozidla budou zastavena a zdrena signlem st j), avak zajist alespo vraz-
n pokles zdren a po tu zastaven vozidel MHD p ed SSZ ve srovnn
s zenm bez preference. Mra podmn n preference (resp. Mra jejho p ibl-
en absolutn preferenci) pak zvis na konkrtnm een a na zp sobu zen
dan k iovatky.
P i volb , zda pro vozidla MHD navrhnout absolutn nebo podmn nou prefe-
renci, je zapot eb vychzet z konkrtnch podmnek na kad k iovatce a
v jejm okol. Absolutn preference je nejvym dosaitelnm clem.
Absolutn preference se doporu uje na mstech, kde:
- SSZ jsou zena izolovan (bez koordinace) nebo se p ipout i vrazn j-
naruen koordinace pro IAD ve prosp ch plynulho provozu vozidel
MHD,
- Intenzita provozu IAD na k iovatkch je nzk a st edn,
- existuj dostate n dlouh adic pruhy na vjezdech koliznch s MHD
pro eventuln vzdut vozidel IAD,
- MHD je vedena na vlastnm t lese nebo na vlastnch jzdnch pruzch.
Podmn nou preferenci lze doporu it na mstech, kde:
- SSZ jsou zena v koordinaci a nen douc p ipustit vrazn j narue-
n koordinace pro IAD,
- intenzita provozu IAD na k iovatce je vysok nebo dokonce dochz
k p eten k iovatky,
- nejsou k dispozici dostate n dlouh adc pruhy na vjezdech koliznch
s MHD pro eventuln vzdut vozidel IAD,
- existuj vzjemn konfliktn pohyby vozidel MHD.
7.1.2 Zp soby zen p i preferenci MHD

Monosti a innost preference MHD sv telnm signaliza nm za zenm zvi-
sej na zvolenm zp sobu zen a na m e jeho dynamiky. V kapitole 5.3 je
uvedeno est zkladnch zp sob zen.
Preference MHD sv telnou signalizac se tkaj zp soby zen B 2 a B 6, tedy
zp soby umo ujc dopravn zvisl zm ny pr b hu signlnch pln , prob-
hajc dov v sekundovch krocch, a to podle aktulnch dopravnch nrok
vozidel MHD.
- Zp sob B2 prodluovn a zkracovn fz,
- 51 (55) -
- zp sob B3 zm na po ad fz,
- zp sob B4 vloen fze navc p i vzv (poptvce),
- zp sob B5 okamit dopln n nekoliznho volna do probhajc fze,
- zp sob B6 voln tvorba signlnho plnu.
Velmi vznamnm prvkem v preferenci vozidel MHD jsou prun fzov p e-
chody zejmna v situacch, kdy nap . tramvaje maj podstatn krat najd c
mezi as proti koliznm signlnm skupinm ne ostatn (vozidlov) signln
skupiny ve stejn fzi.
- 52 (55) -
Zohledn n chodc
8 Zohledn n chodc
Z izovn sv teln signalizace mus mimo jin vrazn p ispvat ke zven
bezpe nosti chodc . Zejmna tam, kde je mezi chodci velk podl d t, starch
lid, p padn invalid , je nutn tuto skute nost respektovat a zohled ovat z-
jmy chodc v i motorov doprav .
Vzjemn respektovn zjm chodc a zjm motorov dopravy a nsledn
nvrh zen zvis na:
- vznamu k iovatky,
- poloze k iovatky a prostorovch monostech,
- intenzit provozu automobilov dopravy a chodc ,
- skladb provozu chodc .
P i nvrhu SSZ je vdy zapot eb hledat kompromis mezi zjmy chodc a z-
jmy ostatnch uivatel komunikac, samoz ejm p i respektovn bezpe nosti
chodc .
8.1 Signalizace pro chodce

Jestlie doba signlu volno pro chodce je p li krtk a doba ekn na p e-
chodu dlouh, dochz k p echzen chodc na signl st j. Doba ekn na p e-
chodu proto nem bt del ne 60 s a doba signlu volno nem bt krat, ne
je nutn, aby chodec, kter vkro il na za tku signlu volno na p echod, poho-
dln p eel alespo 2/3, nejmn vak 1/2 ky vozovky.
9 Zohledn n cyklist
Sv teln signalizace je podobn jako pro chodce i pro cyklisty z izovna z d -
vodu zven bezpe nosti. Je zapot eb dbt na to, aby zp sob signalizace pro
cyklisty ve m st byl jednotn a tm se zlepila i srozumitelnost zen. Cyklis-
tickmi komunikacemi se zabvaj TP Navrhovn komunikac pro cyklisty
(EDIP).
- 53 (55) -
Zv r
10 Zv r
10.1 Shrnut
Tento modul uvd zkladn informace, kter jsou pt ebn pro kapacitn
posouzen rpv ovch sv tlen zench k iovatek, st 1.
11 Studijn prameny
11.1 Seznam pouit literatury

[1] SN 73 6102 Projektovn k iovatek silni n st
[2] TP 81 Zsady pro navrhovn sv telnch signaliza nch za zen na
pozemnch komunikacch.
- 55 (55) -

M04-Řízené Úrovňové Křižovatky I

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

M04-Řízené Úrovňové Křižovatky I

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

VYSOK U EN TECHNICK V BRN

Ing. Martin Sm l, Brno 2007

5.2.1 Po et zastaven ..................................................................... 27

6.1.4.1 Kontinuln zen fze volno................................................49

1.2 Poadovan znalosti

1.3 Doba pot ebn ke studiu

2.1 Zkladn pojmy

Detektor je veobecn detek n zna (oblast vyhodnocen) danho

Dopl kov ipka je sv teln signl . S 5 Dopl kov zelen ipka.

IAD je zkratka pro pojem individuln automobilov doprava.

Koordinace je takov vsledek slad n signlnch pln adi ve

Pln signl je sv teln signl . S 1a a . S 1c.

Signl st j je takov signl, kter zakazuje astnkovi provozu na po-

Signl volno je takov signl, kter umo uje astnkovi provozu na

Signln skupina je soubor nv stidel, kter udvaj v kadm okamiku

Sm rov signl zahrnuje jak sm rov signl, tak kombinovan sm rov

Stop ra je vodorovn dopravn zna ka . V 5 P n ra souvisl nebo

Smy ka je obvykle induk n smy ka, p i jinch zp sobech detekce jej

Uzel je msto s provozem zenm sv telnm signaliza nm za zenm

MHD je zkratka pro pojem m stsk hromadn doprava, obsahov za-

Vozovka je zpevn n st pozemn komunikace ur en pro jzdu vozi-

Vyklizovac ipka je sv teln signl . S 6 Signl pro oput n k iovat-

Zelen, volno je tot jako signl volno na signln skupin .

Nvrh instalace sv telnho signaliza nho za zen (dle SSZ) m obsahovat

2.2 Kritria pro navrhovn SSZ

2.2.1 Kritrium bezpe nosti provozu

Z hlediska bezpe nosti chodc je vhodn SSZ z izovat na p echodech, kter

2.2.2 Kritrium intenzity provozu z hlediska vozidel

Obr. 2.1 Kritrium intenzity provozu pro zavd n SSZ

2.2.3 Kritrium intenzity provozu z hlediska chodc

je ochota idi , jedoucch v koordinovanm svazku vozidel, dt p ednost

2.2.4 Kritrium plynulosti jzdy vozidel m stsk hromadn do-

2.3 Druhy sv telnch signl

l) signl pro zen provozu v jzdnm pruhu se st davm sm rem jzdy,

3 Vliv z zen sv telnho signaliza nho za -

3.1 adic pruhy

3.1.1 adic pruhy pro jzdu p mo

3.1.2 adic pruhy pro odbo en vlevo

Lev odbo en ovlivn n protism rem na spole nm adicm pruhu s p mm

3.1.3 adic pruhy pro odbo en vpravo

3.2 Dopravn ostr vky

3.2.1 D lic ostr vky sm rov rozd lench komunikac

3.2.2 Sm rovac trojhelnkov ostr vky

Obr. 3.1 P klad sm rovacho ostr vku

4 Nvrh signlnho plnu

4.1 Podklady a pr zkumy

4.2 Struktura signlnho plnu

Obr. 4.1 Vodorovn a svisl dopravn zna en

4.2.1.1 Odbo ovn vlevo

4.2.1.2 Odbo ovn vpravo

s bt zelen sm rov signl pro odbo en dopln n signlem lutho

Obr. 4.2 Schma a po ad fz

4.2.4 Fzov p echody

Obr. 4.3 P klad pevnho fzovho p echodu

Obr. 4.4 P klady prunho fzovho p echodu

Pr b h prunho fzovho p echodu m e bt ovlivn n:

4.2.5 Mezi asy

Mezi as je asov interval od konce signlu volno signln skupiny po

V tto dob mus posledn (vyklizujc) vozidlo projd jc v kon c dob

4.2.6 Dlka cyklu

4.2.7 Doby signl volno

4.2.8 Okrajov podmnky

sm ru alespo 8 s. Doba zelenho sm rovho signlu pro odbo en vlevo m

4.2.9 Sestaven signlnho plnu