John Bailey

Abeceda rybaen
Nakladatelstv Ikar, 2000.

Str.3.
Obsah
4 Vem mladm rybm
5 Historie rybaen
6 Co je ryba?
8 Ryby a jejich potrava
10 Rybova vbava
12 Rybsk nin
14 Pprava k rybolovu
16 Zkladn nahazovn
18 Mukaen
20 Muky v akci
22 Vlen
24 Vlec nstrahy v akci
26 Lov na pirozen nstrahy
28 Lov na plavanou
30 Lov na poloenou
32 Poben rybolov
34 Obeznvme pobe
36 Zdolvn a vyloven ryby
38 Vracen lovku do vody
40 Ryb adres
42 Podvejme se dl
44 Uvliv rybaen
46 Slovnek a uiten adresy
48 Rejstk a podkovn

Str. 4. VOD
Vem mladm rybm
"Blahopeji ti! Rozhodl ses zat rybait, co je podle mne ten
nejlep sport na svt. Zjist, e t zavede
k fascinujcm ndhernm vodm, e ulov pozoruhodn ryby,
osvoj si nov dovednosti a zsk nov ptele. A pedevm
zaije siln vzruen. Mon e to bude ve chvli, kdy se poprv
potop splvek nebo kdy vyjede pstruh, aby vzal muku. Pak
zavr navijk, prut se ti ohne v rukou, srdce se ti rozbu a ty
pesn pochop, pro ses stal rybem. Mnoho tst a pevn
vlasce pro kad den, kdy bude rybait." John Bailey
1 "Tajmen je jednou z nejvzcnjch sladkovodnch ryb na svt."
2 "Tato ryba byla ulovena ve velmi odlehl ece v Mongolsku.
Musel jsem podniknout nkolik cest, abych se tohoto druhu
doptral."
3 "Tato nazltl indick parma m velik upiny a mohutn
ploutve."
4 "Indick parmy jsou nejvtmi bojovnky ze vech sladkovodnch
ryb na svt. ij v prudkch, istch indickch ekch a lkaj
rybe z cel zemkoule."
5 "Tady vracm do vody Baltskho moe opravdu krsnou tiku.
Velk ryby istch vod pinej bjen vzuen!"
6 "Klekm si, abych vylovil ndhernho arktickho sivena, kter
prv vyplul z moe do jedn grnsk eky. I kdy jsem severn od
polrnho kruhu, je jet dostaten teplo, abych se mohl trochu
opalovat."
7 "Jeden z mch oblbench prut -- mm ho u dvacet let!"
8 "I kdy rd cestuji do nejrznjch zem, pod mm as na to,
abych lovil v rybncch a tnch, kde jsem se v dtstv uil
rybait. Tady te doufm, e pijde kapr nebo tika."

Str. 5. HISTORIE RYBAEN

Historie rybaen
Od samho zatku, kdy se na Zemi objevili lid, chtli chytat
ryby. Ve velmi dvnch dobch bylo chytn ryb jen dalm
zpsobem lovu potravy. Ovem u nejmn 3000 let je rybolov tak
sportem. Egypan a man lovili pro zbavu, tak jako od tch
dob nespoetn mui, eny a dti. Nin se neobyejn zlepilo
od tch ranch dob a s vvojem materil kosmickho vku je
pravdpodobn, e se bude dle mnit.
1 msk lovy
Tato rytina pochz z tetho stolet ped Kristem a podporuje
domnnku, e man byli velmi zancen rybi. Pro bohat
many bylo rybaen urit sportem, takovm, kter mohli
provozovat ve vech zapadlch koninch svho impria. Pruty se
vyrbly bu ze deva, nebo z kost, ale hky se neliily od
tch, kter se pouvaj dnes.
2 Vidlice
Vidlice a otpy se k lovu ryb pouvaly po mnoho stolet a jsou
pouvny i dnes, zejmna ve vodch jinch mo. Tento zpsob
rybolovu je skutenm umnm, protoe je teba brt v vahu lom
svtla ve vod. Svteln paprsky se toti pi prchodu hladinou
lmou, a tak my rybu vidme jinde, ne kde ve skutenosti je.
3 Moudr slova
The Compleat Angler (Vestrann ryb), vydan v roce 1653, je
jednou z nejznmjch knih o chytn ryb, kter byla kdy
napsna. Byla ji vydna ve vce ne 300 vydnch a stle jet
obsahuje dobr rady i pro dnenho rybe. Autor Izaak Walton
zavedl mylenku rybolovu pouze pro zbavu a pro poten
z blzkosti prody.
4 Detnk chrn ped nejhorm poasm.
5 Rybsk zvody
Zvody v rybaen jsou oblben po celm svt. Nrodn a dokonce
mezinrodn zvody lkaj tisce ryb, kte sout o velk
penn ceny. Pouvan nin bv velmi lehk, take je mono
v asovm limitu ulovit stovky malch ryb.
6 Vnuje se velk pozornost pouvn nstrah a nvnad nejlep
kvality.

Str. 6. POROZUMT RYBM

Co je ryba ?
Ryby jsou ndhern, citliv stvoen, kter si zasluhuj nai
vekerou ctu. Maj velmi dobe vyvinut zrakov, sluchov,
hmatov i ichov schopnosti. Pamatuj na to, a se bude blit
k okraji vody, ryby t budou schopn vnmat, slyet i vidt. Tak
a nastra, ryby uct cokoliv, co bude nepjemn nebo
podezel.
1 Svt ryb
Existuje vc ne 20 000 znmch druh ryb -- vc ne vech savc,
ptk, plaz a obojivelnk dohromady. Vyskytuj se
v nejrznjch tvarech a velikostech, ale vechny jsou jedinen
pizpsobeny prosted, ve kterm ij.
2 hbetn ploutev
3 Postrann ra ryb probh podl stedu tla od hlavy k ocasu.
Na tomto kapru-lysci ji lemuje ada velkch upin.
4a oko
4b ichov jamky
4c tlama
4d pysky
5 Kryt aber, ktermu se k skele, je tvrd, kostn, aby ryb
poskytl co nejvt ochranu.
6 Prsn ploutve jsou obvykle velk, aby umonily nhl zrychlen
pohybu.
7 Vrstva slizkho hlenu chrn ped nemocemi.
8 bin ploutve
9 itn ploutev je umstna naspodu tla ped ocasem a pomh
ryb, aby se udrela v proudu ve sprvn poloze.
10 Anatomie ryb
V tle ryby jsou tsn vedle sebe uloeny citliv orgny --
srdce, jtra, plynov mch a aludek. Pamatuj na to, kdy rybu
dr. Pokud ji pli stiskne, bude tyto orgny drtit, ryba
bude ctit bolest a me dokonce i zahynout.
11 Ledvina le uprosted, tsn u ptee.
12 Mozek zajiuje souhru vech innost ryby.
13 Oi mohou bt velk, zejmna u ryb, kter sbraj potravu
v noci.
14 Jemn bry umouj ryb pijmat z vody kyslk.
15 Jikry se vytvej ve vajencch.
16 iviny se do krve vstebvaj ze steva.
17 Srdce pumpuje krev do aber a do celho tla.
18 Plavn
Ryby se pohybuj vodou vped tak, e j pronikaj. Nkter to
dlaj tak, e se krout sem a tam v srii kivek do stran, jin
pohybuj ocasn st ze strany na stranu. Tato ada obrzk
ukazuje esovitou vlnu, kter pi plavn postupuje tlem mky
skvrnit.
18a Vimni si, jak se zan objevovat esovit vlna, kter
posunuje rybu vodou.
18b Mka pohne hlavou doprava, aby zaala plavat.
18c "Vrchol" vlny je te v horn sti ryby mezi prsnmi a
binmi ploutvemi.
18d bin ploutev
18e prsn ploutev

Str. 7. CO JE RYBA ?
ivotn zvyky
Nkter ryby ij samotsky, ale vtina, zejmna mal ryby,
ije ve velkch skupinch, kterm se k hejna. Hejna jsou
uiten pro obranu. Velc dravci jsou zmaten, kdy vid velk
mnostv ryb, jak se rozprchvaj a v panice unikaj. Ryby, kter
ij v hejnech, maj vyvinut siln spoleensk instinkty, a kdy
je ist voda, me uvidt vedouc rybu, kter diktuje kad
pohyb.
A Ryby si asto libuj v tlesnm dotyku a otraj se tly
navzjem.
B Obecn pstruzi kladou pi ten jikry do prohlubn trkovho
dna.
C Ten ryb
Vechny ryby se tou, tedy rozmnouj, aby udrely svj rod.
Rzn ryby se tou v rznch obdobch roku. Lososi a pstruzi se
tou v zim, kdeto kapi a vtina ryb, kter sbraj potravu na
dn, se tou v lt, kdy se voda zan oteplovat.
AA Krevn cvy se u vyvinuly.
BB Oi jsou zeteln viditeln.
CC Rybika se lhne.
D Kolobh ivota
Pechod z jikry a do pln vzrostl ryby pin velk nebezpe
a jen zlomek nakladench jiker se dok samotnho lhnut. Tato
ada obrzk ukazuje vvoj mladho pstruha duhovho.
1 Po nakladen se zan v prsvitn jike tvoit tlo a jeho
tvar je jasn vidt.
2 Mlad pstruh je u pipraven k vylhnut a meme jej vidt,
jak se v jike pohybuje.
3 Rybka protrhla mkk obal jikry a pipravuje se na to, e se
vyprost.
DD Po vylhnut maj mal rybky ve loutkovch vcch dostatek
potravy.
EE V tomto obdob se mladmu pstrouku k potr.
FF Podle tohoto duhov zbarvenho pruhu se pstruh duhov jmenuje.
4 Mlad pstrouek se vylhl a te se mu k vkov pldek.
loutkov vek postupn zmiz.
5 Na tle mladho pstruha se vytvoily tmav prouky, kter
poskytuj maskovn proti dravcm.
6 Dospl pstruh duhov je krsn ryba. Jikernaka bude v prbhu
dosplosti klst tisce jiker.
a hbetn ploutev
b Vlna se posunula dle podl tla a ryba se prohb v oblasti
hbetn ploutve.
c ocas
d Pi tlaku ryby vped se voda rozestupuje.
e Nyn, kdy pohyb sval dojde a k zadn sti ryby, vyvj se
velk sla a ocas zan vih vpravo.
f Rypec ryby se opt pohybuje vpravo a zan dal esovit
pohyb.
g Vrchol vlny konen dosahuje a na ocas a ryba se pohybuje
vped.
Str. 8. POROZUMT RYBM
Ryby a jejich potrava
Znme star ren, kter sice zn sloit, ale je pravdiv:
Klem k spnmu rybaen je nabdnout sprvnou nstrahu
sprvn ryb ve sprvnou dobu na sprvnm mst sprvnm
zpsobem! Mt vechno sprvn vyaduje skuten znalosti o rybch
a pedevm: mus vdt, m se chce ivit ryba, kterou chce
ulovit. Vybrali jsem tyi na svt nejznmj ryby, abychom
ukzali jejich rozdlnou potravu a zpsoby, jak ji berou.
1 Kapi hledaj potravu pedevm pomoc zraku. Jejich zrak je
velmi dobr i v zakalench vodch a v noci.
2 Kapr
Kapr m ze vech ryb pravdpodobn nejrozmanitj potravu a iv
se opravdu vm, od vodnch rostlin a po mrtv rybky. I kdy m
bezzubou tlamu, poerkov zuby v hrdle jsou neobyejn siln a
jsou schopn rozdrtit skopky mul nebo raka.
3 Okoun
Okoun je typick dravec, protoe se iv jen ivmi organismy.
Dokud je mal, sbr ervy a hmyz, ale jak doshne dlky kolem 20
centimetr a vc, zane lovit tm vlun ryby. Okouni poraj
i svoje vlastn potomstvo.
4 Hbetn ploutev je pi lovu vztyen.
5 Zeteln pruhy poskytuj okounovi inn maskovn, kdy se
pipravuje k pepadu koisti.
6 Ocasn ploutev je pomrn mal, take se okoun spolh na slu
tlnch sval.
7 Tlama je rozeklan, take se me iroce rozevt k spolknut i
velk koisti.
8 Ostr skele poskytuj uritou ochranu proti dravcm.
9 Do aludku se vejde koist, kter dosahuje a tetiny hmotnosti
okouna.
10 upiny jsou na dotek znan drsn, zejmna v dob ped tenm.
11 Jeseter
Jeseter se iv pedevm rybami, ale me tak vyrt z bahna a
serat tvory, kte ij v bahn a nplavech. Svj dlouh ostr
rypec pouv v nplavech k ptrn po potrav. Tlama se me
vysunout jako velik trycht a vsrknout potravu. Pro tyto ryby,
kter mohou mt hmotnost vt ne 136 kilogram, nepedstavuje
kapr nebo tika o hmotnosti 4,5 kg dn problm.
12 Oi m jeseter mal, take se pi shnn potravy spolh
spe na hmat a ich.
13 Jeseter pouv pro rozpoznvn potravy sv dlouh vousky.
14 Tlama vypad mal, ale me se vysunout a nast potravu.
15 Postrann ra s kostnmi ttky (destikami) probh podl
celho tla.
16 Vtina druh m na hbet kostn heben. Tvrdm destikm se
k
ttky.

Str. 9. RYBY A JEJICH POTRAVA

1 Kdy kapr rychle plave nebo je hladov, m hbetn ploutev
vztyenou. Kdy odpov, sklop ji.
2 Tyto velk upiny poskytuj ryb uritou ochranu. Meme na
nich poznat, jak dlouho ryba ila.
3 Kapi-lysci se poznaj podle jedinench shluk upin, kter
jsou nco jako nae otisky prst.
4 Kapi maj asto vysok tla. Velk ryby maj velkou chu
k jdlu a dok pozt velk mnostv potravy.
5 Velk ocasn ploutev dodv kaprm pekvapujc slu.
6 Slunenice
Slunenice maj v oblib vodu s rostlinstvem, protoe je pln
jejich oblben potravy. Ryby hledaj larvy hmyzu, ryb pldek a
mal mkke. Vtina druh slunenic por neky a nkdy se
o nich mluv jako o "drtich skopek". Larvy jepic a povatek
jsou tak jejich oblbenou potravou a slunenice nkdy seberou i
dospl hmyz, kter spadl do vody.
7 Hbetn ploutev je bhem sbrn potravy vztyen.
8 Ocas je na prezu okrouhl a pomrn mal.
9 Tlama se me iroce rozevt k uchopen velkch druh hmyzu.
10 Velk oi pomhaj ryb pi dostien koisti.
11 Prouky na tle poskytuj ryb ochranu proti vtm dravcm.
12 Velk itn ploutev pomh pi udren stability ve vod.
13 Trojhelnkovitou hbetn ploutev meme asto vidt, jak
proezv vodn hladinu, kdy ryba lov.
14 Kostn heben pokrauje i na hornm okraji ocasn ploutve.
15 Potravn zvyky
Ryby maj rzn zpsoby sbrn potravy, kter jsou odvisl od
tvaru tlamy a druhu potravy.
A Uchopen
tika svoji potravu uchop tlamou. Ke sv koisti se pibl
velkou rychlost, rozeve elisti, popadne potravu s trochou vody
a pevn ji stiskne jehlov ostrmi zuby.
B Chapnut
Mnoho druh, jako je okounek ern, slunenice a pstruh, vystoup
k hladin a lapne suchozemsk hmyz, kter se prv dostal do
jejich svta. asto to udlaj prudce a se plouchutm.
C Vsrknut
Kapr me potravu vsrknout protaenmi pysky. Plovouc nstrahy
jsou prost vtaeny do vru, kter kapr vytvo. Nkdy uvid
bublinky a usly srkav zvuky.
D Nast
Mnoho ryb, pedevm ty, kter sbraj potravu na dn, nasvaj
potravu ze dna. Vysunou pysky, co zpsob podtlak a umon, aby
se do tlamy vthla voda a potrava.

Str. 10. ZANME

Rybova vbava
Kdy zan rybait, vechno, co potebuje, je nkolik
zkladnch vc. Obchody s rybskm ninm nabzej velk
mnostv prut, navijk, splvk, zt, tpytek a hk, ze
kterch lze vybrat. K dalm dleitm vcem pat tepl
obleen, detnk na ochranu proti deti a pevn krabice na
nin k uchovn cel vbavy. I skldac idlika se me dobe
hodit, ovem pokus se vyhnout tomu, abys el k vod s takovm
nkladem, e nebude pohybliv, take si nebude moci hledat
dal lovn msta.
1 Tvoje vbava
Kdy jsi dal dohromady vbavu, je velmi uiten si ji ped sebou
vechnu rozloit dv, ne se vyd k vod. Pomh to se vm se
seznmit a tak to umouje si zkontrolovat, e jsi na nic
nezapomnl. Hle po kad vychzce k vod nin oistit a
uchovvat je na suchm mst.
2 Tvj prvn prut by ml bt lehk a pjemn do ruky. Dobe se
o nj starej.
3 Na trhu je mnostv rznch sedtek. Hledej takov, kter se
bude snadno nosit a nen pli drah. Mlo by bt tak dobe
vyroben, aby vydrelo.
4 Pevn krabice na nin je nezbytn k uchovn veho pohromad.
5 Pokud bude lovit na poloenou, bude potebovat oprku na
prut.
6 Pokud plnuje lovit z lodi, pak je naproto nezbytn plovac
vesta, i kdy jsi velmi dobr plavec.
7 Ryby se iv tm vm, co jme my, vetn sra a koenn
klobsy.
8 Bude potebovat samostatn mukov krabiky na such a mokr
muky. Vybrej pevn, odoln krabiky, kter se dobe uzavraj,
aby se do nich nedostvala vlhkost.
9 Ujisti se, e m s sebou vbr koncovch st udice. Umon
ti to nabzet sprvn nstrahu za jakhokoliv poas i na
nejrznj vod.
10 Pro chytn na slunci si vyber epici s velkm ttkem.
Nejene ti zastn oi proti slunci, ale tak umon, abys
v jasnm svtle vidl lpe.
11 I kdy to nen naprosto nezbytn, vtina zkuench ryb
pouv triedr, aby mohli prohlet vodu a zjiovat jakkoliv
znmky innosti ryb, kter sbraj potravu.
12 Bezpenost u vody
Kdy jsi u vody, ml bys vdy pamatovat na proudy a skryt
hlubok msta. Vmej si tohoto symbolu, kter upozoruje na
situace, pi kterch je teba mimodn pozornosti.
A prak
B vlasec
C navijk
D krabika na nstrahy
E brle proti slunci

Str. 11. RYBOVO VYBAVEN

1 Brodic boty a na prsa
Nen pochyb o tom, e vysok brodic boty, kter sahaj a na
prsa, ti umon dostat se ble k rybm a nabdnout jim nstrahu
v jakmkoliv proudu. Nikdy se ale nevydvej v nebezpe brodnm
do mst, o kterch si nejsi jist, jak jsou hlubok.
2 Tyto brodic boty jsou vyrobeny ze speciln prodyn ltky,
take se pi chzi neuheje.
3 Oblkej si radji vc tenkch vrstev ne jednu tlustou.
4 Vtina brodicch bot sahajcch ke kylm se vyrb z gumy.
5 Brodic boty
Pro brodn v mlkch vodch jsou ideln brodic boty, kter
sahaj a ke kylm. Vyber si pr lehkch, s dobe pilnavou
podrkou a velmi lehkou horn st, kter se d shrnout, a tak
se brodic boty zmn na holinky. A zase -- dbej, abys zstval
v hloubce, na kterou boty sta.
6 Obut si vybrej peliv. Hle, a nekloue a nepropout vodu.
7 Vybrej podbrk s mkkou sovinou, protoe je to k rybm
ohleduplnj. Kdykoliv je to mon, nech podbrk ve vod, kdy
vypn rybu z hku.
8 Tvj prut je velmi cenn vc, proto jej po pouit vdy
uchovvej v ochrannm pouzde. Peliv jej oisti po kadm
vletu k vod, aby ti dlouho vydrel.
9 Krabika naznutch brok je nezbytn, zvl pokud lov na
plavanou.
10 Vhodn rukavice
Bhem chytn je dleit bt v teple, jinak se tko sousted
a bude chtt jt dom. Protoe prsty asto jako prvn ct
chlad, siln ponoky a rukavice jsou uiten.
11 Tato trbina je uiten, abychom ctili vlasec.
12 Tyto rukavice jsou vyrobeny ze specilnho materilu neopren,
kter je velmi tepl a odolv vod.
13 Palec rukavice i prstov sti se daj ohrnout.
14 piky prst, kter se daj na rukavici ohrnout, ti umon
vzat uzly nebo rychle a snadno nastrait hek -- a zstat
v teple!
15 Vbr splvk vhodnch pro jakoukoliv situaci u vody.
16 Krabice na nin
Do krabice na nin, jako je tato, se vejde neobyejn mnostv
vbavy, pokud ji peliv naskld! Rozvrhni si, co d do
jednotlivch pater krabice, a sna se to dodrovat. Prhledn
vko umouje, abys vidl vechno na pslunm mst.

Str. 12. ZANME

Rybsk nin
Vybaven, kter bude potebovat, se bude liit podle toho, zda
bude chtt chytat ryby ve sladk nebo slan vod. Hledej
spolehliv nin, kter nen pli drah. Zvl dleit je
vybrat sprvn vlasce a hky, protoe pokud ti selou, rybu
ztrat. Zjist, e ti vtina obchodnk s rybskmi potebami
rda vnuje as a porad, protoe v, e se k nim bude spokojen
zkaznk vracet.
1 Uml muky
Existuj doslova tisce vzor umlch muek po celm svt, ale
obecn bude lovit na such muky na hladin, na nymfy u dna a
streamery bude vodit rychle uprosted vodnho sloupce.
A such muka
B napodobenina mouchy
C mal drdidlo
D napodobenina bleivce
E napodobenina chrostka
F streamer
G Tato prka se ve vod pohybuj.
2 Splvky
Existuj rzn tvarovan splvky pro klidn i proudn vody (viz
strana 28--29), a tak si peliv zkontroluj, e m s sebou pro
nadchzejc den rybaen sprvn splvky. Pokud si nejsi jist,
pouij vt splvek, protoe ten ti umon lpe se vyrovnat s
pevldajcmi podmnkami.
3 splvek Avon pro eky
4 Prhledn osa tohoto splvku je pro rybu tm neviditeln.
5 splvek Onion pro stojat vody
6 zaten waggler pro stojat vody
7 Vlec prut
Vtina prut pro vlen je celkem krtk, take s nimi me
lovit v nesnadno pstupnch mstech pod pevislmi stromy.
roubov upevnn na sedle navijku zabrauje, aby se navijk
v prbhu opakovanho nahazovn uvolnil.
8 korkov rukoje
9 vyvzn oek prutu
10 Cvka navijku se napln vlascem tm a po okraj.
11 Smekac navijk
Smekac navijk s pevnou cvkou se pouv pro vechny zpsoby
lovu na pirozen nstrahy. Velmi snadno se s nm hz a modern
druhy maj spolehliv brzdy, kter ti umon uvolnit prchajc
ryb vlasec.
12 Mukask prut
Mukask proutek je jemn kousek nin. Vyber si takov, kter
ti dobe padne do ruky, a pak bude moci chytat bez navy po cel
den.
13 sedlo navijku
14 Mukask navijk
V porovnn se smekacm navijkem s pevnou cvkou je mukask
navijk celkem jednoduch a prost. Zkontroluj si, zda m
spolehlivou brzdu.
15 Otvory umouj, aby voda ze ry odtekla.
16 Lika se u hladiny ot.
17 jednodln vlec nstraha pro vlen blzko pod hladinou
18 jednodln vlec nstraha pro vlen na hladin
19 Jednodln wobblery
Existuje mnoho rznch typ tchto nstrah: od tch, kter plavou
na hladin, a k tm, kter vlme u dna. Barva je tak velmi
dleit -- pokud je voda zakalen, pouvej svtl a neonov
barvy, pokud je ale voda ist, zvol nenpadn barvy. Vdy si s
sebou ber vt vbr wobbler.
20 jednodln wobbler pro povrchov vrstvy vody
21 Tento druh nstrahy vysl vodou mnoho vibrac.

Str. 13. RYBSK NIN

1 roubov rukoje
2 velk prvn oko
3 prbn oko
4 koncov oko
5 Druhy vlasc
Vedle hku je pravdpodobn nejdleitj soust vbavy
vlasec. Vdy jej peliv zkontroluj a pesvd se, zda nen
oden nebo zeslaben, a pravideln jej m. Dbej na pouvn
sprvnho typu vlasce se sprvnou nosnost (hmotnost, kterou
vlasec udr, ne praskne).
6 vlasec
7 mukask ra
8 Zte
Naznut broky se pipevuj na vlasec, aby vyvily splvek a
potopily nstrahu ke dnu. Zobrazen zte jsou standardn
mezinrodn velikosti, nejvt jsou SSG.
A .4
B BB
C AA
D SSG
9 zeslen prvn oko
10 koncov oko odoln proti otru
11 Krmtko
Krmtko naplnn nvnadou se upevuje na vlasec hned nad hkem a
nahazuje se do lovnho msta, aby pilkalo ryby. Jsou rzn typy
krmtek, ale klecov krmtko, jako je toto, je vhodn, protoe
se z nj rychle uvoln obsah a funguje dobe jak ve stojatch,
tak proudnch vodch.
12 Rotan tpytky a liky
Tyto uml nstrahy jsou ureny k pilkn dravch ryb, bu kdy
m dravec hlad, nebo kdy ochrauje svoje zem. Nstrahy
existuj v rznch velikostech, tvarech, barvch, s rznmi typy
pohybu a pro rybe, kter lov dravce, jsou nezbytnou pomckou.
13 rotan tpytka
14 velk rotan tpytka s rybikou
15 Kdy dravec uchop mkkou rybku pod rotujc likou, m
pocit, e je rybka opravdov.
16 Pe o nin
Nin je drah, a tak o n dobe peuj. Nikdy je neukldej ve
vlhkch mstnostech a vdy je peliv po pouit oti. Navijky
nama a pruty ulo do pouzder.
17 Druhy hk
Jsou ti zkladn typy hk: jednohek, kter je
nejoblbenj, dvojhek a trojhek. Hky se tak vyrbj
v rznch velikostech a ty mus vdy pout hek dostaten
velk pro nstrahu, kterou pouv, a pro rybu, kterou chce
ulovit.
AA oko hku
BB ramnko
CC pika
DD protihrot
EE oblouk
FF jednoduch hek s protihrotem
GG hek na sladkou kukuici
HH jednohek
II trojhek
JJ Protihrot stiskni klkami.
18 Pro zkladn nvnadu pouvej velk vek praku, men pro
rozptlenou nvnadu.
19 Prak dr vdy nataenou pa a ve vce hrudnku, aby sis byl
jist, e ti guma neporan oi, kdyby praskla a vymrtila se
zpt.
20 Prak
Prak je nezbytn pro vystelen zkladn i rozptlen nvnady
daleko od behu. Vystelovn nvnady je tak daleko pesnj
ne nahazovn rukou.
21 Zplotn protihrotu
I dnes m vtina kupovanch hk protihrot. V tm vech
ppadech nejsou protihroty nutn a rybu pokozuj. Ped
navznm hku na vlasec zploti protihrot pevnm stisknutm
klkami nebo penem.

Str. 14. ZANME

Pprava k rybolovu

Mnostv nin, kter potebuje, psob na prvn pohled dost

odstraujcm dojmem. Ale neboj se. Po nkolika mlo rybskch
vletech si zvykne, k emu co je a jak to sestavit snadno a
rychle. Souste se na to, abys ml vci dobr kvality a zkladn
vybaven, s kterm jsi spokojen a na kter se me v kad
situaci spolehnout; dokonalej vci si obstar pozdji.
A Pipevnn navijku
1 Patku navijku zasu pevn do drku, kter je na koncov sti
prutu.
2 Zkontroluj, e pevn dr a e navijk smuje ke pice prutu,
ne opan!
3 Kdy je navijk pevn piroubovn, odklop peklp, abys mohl
zat hzet.
4 Kdy jsi uvolnil peklp, dr pevn vlasec.
B Sestavovn prutu
Nkter pruty jsou jednodln, ale vtina m dva nebo ti dly,
kter je teba spojit.
1 Zkontroluj, zda jsou konce dl, kter se maj spojit, docela
ist. Zasu je do sebe, a uct, e je spojen naprosto
bezpen.
AA Tento lehk vlec prut je vhodn pro lov malch tik a
okoun.
2 Podvej se podl prutu, aby sis ovili, e jsou vechna oka
sprvn v jedn ad. Je to neobyejn dleit. Pokud by nebyla,
zjist, e je hzen daleko obtnj.
3 S odklopenm peklpem vytahuj vlasec z navijku a provlkni
jej oky. Vyhni se zamotn kolem rukojeti prutu.
BB Prut sklo, to ti pome pi provlkn vlasce hornmi oky.
CC Uchop hek pevn palcem a ukazovkem lev ruky.
DD Hle udrovat oka prutu v istot tm, e je bude obas
otrat hadkem s trochou mdlov vody. Opotebovan nebo praskl
oka vym.
4 Jakmile je navijk pevn na prut a vlasec provlknut oky,
peklop oblouk peklpe a zani upravovat konenou st udice a
nastraovat hek.
EE Hle, a je peklp pi provlkn vlasce oky odklopen.

Str. 15. MEME JT CHYTAT

A Ideln msto
A te se dostvme k opravdu obtn sti -- k okamiku, kdy se
mn na rybskho detektiva. Jak stojat vody, tak eky mohou
zpotku vypadat jako velik, respekt vzbuzujc msta. Kde
zat? Nespchej a nerozbaluj si nin na prvnm mst, kter je
k dispozici. Vnuj as prochzce kolem vody a hledn znmek
innosti ryb nebo mst, o kterch si mysl, e by se v nich ryby
mohly ukrvat, jako jsou rkos, ostrovy nebo leknnov listy.
B Vzn polovinho prunho uzlu
Kad ryb potebuje znt, jak se ve zkladn, spolehliv
uzel. Je jich mnoho druh, co me bt ze zatku matouc. Ovem
je mon pouvat jen jeden druh uzlu pro pivazovn hk,
tpytek a ehokoliv jinho, co bude potebovat bhem sv
rybsk kariry -- je to polovin prun uzel.
1 Provlkni asi 15 cm vlasce okem hku. Udlej velkou smyku a
voln konec pilo pod hlavn vlasec.
2 Pouvej pravou ruku k udren oteven smyky a levou rukou
otej vlasec proti smru hodinovch ruiek kolem volnho konce.
3 Opakuj tyto pohyby proti smru ruiek asi ptkrt. Prstem
udruj smyku nad okem hku otevenou.
4 Prostr levou rukou voln konec vlasce otevenou smykou.
5 Uzel zani utahovat tak, e levou rukou thne za hlavn vlasec
a pravou za voln konec.
6 Tak, jak thne, tvo se uzel nad okem hku. Nkami
odstihni pebyten voln konec tsn u smyky.
C Zbrana ten
Abys pedeel rozvzn uzlu, navlhi jej. Zmen tm ten, ke
ktermu by mohlo dojt, a tm zabrn pokozen vlasce.
AA Prsty si dr mimo dosah piky hku.
BB Hle uzel pevn uthnout.

Str. 16. ZANME

Zkladn nahazovn
Kdy hz, pouv prut a navijk k tomu, abys vihl vlasec,
udici a nstrahu do vody, kde ji ryby najdou. V rybaen je to
jedna z nejpodstatnjch dovednost, protoe na behu nechyt
nic! Ovem je dleit, aby t neodradily techniky, pi
nahazovn pouvan. Modern nin hzen znan usnaduje a ty
bys to mohl zvldnout bhem nkolika mlo vychzek k vod.
A Zkladn technika
Ne zane s vlastnm nahazovnm, zaujmi pohodlnou pozici. Zam
se na to, aby byl tvj hod plynul, neuspchan pohyb. Prut,
navijk a vlasec by mly udlat vechnu prci za tebe. Kdy s
hzenm zan, souste se sp na pesnost hodu ne na
vzdlenost. Sna se doclit, aby nstraha dopadla pesn tam, kde
ji chce, zejmna pokud jsi dopravil do vody njakou zkladn
nvnadu k pilkn ryb do uritho msta. Nahazovn se vyplat
trnovat doma s kbelkem jako clem. To ti pozdji uet as u
vody.
1 Podvej se, kam chce nahodit. Pitiskni prstem vlasec k noce
navijku a pak levou rukou odklop peklp.
2 Jet s oima upenma na clovou oblast zani pohybovat prutem
dozadu. Levou rukou sklouzni na konec prutu.
3 Pozoruj prut a udici, aby ses ujistil, e se nic nezamot pi
pohybu prutu pes rameno. Nstrahu nech viset asi 1 metr pod
pikou prutu.
4 Kdy udice vis za tebou, pokej, a se uklidn. Udlej si
pestvku, bhem n se pesvd, e je vechno v podku a
voln ped tm, ne udl onen veledleit hod.
AA Prut dr tak nehybn, jak to jen jde.
BB Stj rozkroen.
CC Pohybuj se vln, aby se vlasec nezamotal.
DD epice se ttkem zastn oi ped sluncem.
EE Pokud m na zatku hodu prut pli daleko vzadu, na pklad
na pozici devtky na hodinch, bude mt men kontrolu.

Str. 17. ZKLADN NAHAZOVN

A Sprvn dren
Je dleit si co nejdve zvyknout na zachzen se zkladnm
ninm. Slo si prut i s navijkem v obchod dv, ne cokoliv
koup. Kup si navijk, kter ti velikost odpovd, jinak
zjist, e m problmy, abys nataenmi prsty doshl na
ovldac sti navijku a na vlasec.
XX Peklp
1 Prut dr pravou rukou. Peklp je piklopen.
2 Zvedni vlasec z navijku a pitiskni jej ukazovkem. Druhou
rukou zani odklpt oblouk peklpe.
3 pln odklop oblouk peklpe. Usly pravdpodobn klapnut,
kter ti oznm, e je tento kon hotov.
4 Te u me provst hod. Bhem obloukovitho pohybu prutu pi
hodu (viz dole) dr vlasec pevn a neuvoluj jej pli brzy.
5 Jakmile se prut dostal do pozice jedn hodiny na cifernku,
me vlasec uvolnit, a tak umonit, aby vyletla koncov st
udice.
B Ne moc krtk vlasec!
Uprav si vlasec tak, aby hlavn hmotnost, kterou bude hzet,
visela asi 1 metr pod pikou porutu. Vc nebo mn, a s vlascem
me udlat stranou motanici!
AA Mj prst mimo letc vlasec.
BB Bhem hodu stj rozkroen a mj tlo vyven.
CC Po skonen hodu zato klikou navijku, abys peklopil
peklp, a jsi pipraven k chytn.
5 A te jednm rychlm, vlnm pohybem vihni prutem pes rameno
do pozice druh hodiny a souasn zvedni prst, aby se vlasec mohl
odvjet.
6 Dokoni hod s prutem v pozici nkde mezi druhou a tet
hodinou. Nesklnj jej pli dol, jinak nstraha dopadne na
vodu se plouchnutm, kter ryby vyds!
C Cifernk
Polohy na cifernku se pouvaj k popisu pohybu prutu bhem
hzen. Na zatku hodu (fze 4) by ml prut ukazovat deset
hodin. V pozici jedn hodiny uvolni prst na vlasci, aby se mohl
odvjet. Hod je ukonen, kdy je prut v poloze mezi druhou a
tet hodinou.

Str. 18. SLADKOVODN RYBAEN

Mukaen
Hlavn zjem vtiny mladch ryb pi mukaen je technika
hzen. Nieho se neboj, vechno, co potebuje zvldnout, je
zkladn hod pes hlavu, protoe je zkladem pro vechny ostatn
zpsoby hodu. Hzet mukaskm prutem se me nauit bhem
nkolika hodin -- zkus si trnovat doma na trvnku. Pamatuj, e
nabdnout sprvnou muku na sprvnm mst je daleko dleitj,
ne se snait hodit a k obzoru.
A Such muka plave na hladin, aby nalkala rybu, kter sbr.
B Vbr muky
Peliv pozoruj vodu, a kdy uvid krouky, kter prozrazuj, e
ryby sbraj, zkus suchou muku. Pokud nevid na hladin dn
znmky, zani s njakou nymfou.
C Mukask prut
Mukask prut je lehk a prun a ty bys ml bt schopen jej
pouvat cel den bez navy. Navijk je upevnn pmo na konci
prutu pro lep vyven.
D Mukask hod
Hod pes hlavu zan tm, e zvedne ru z vody a pole ji
pmo za sebe. Tomu se k hod vzad a hmotnost ry pi nm
ohne prut a dod mu slu. Jakmile je ra pln nataen, vihni
prutem vped a nra zasvit vzduchem, aby umstila muku na
vodu ped tebou. Cvienm se rychle zdokonal.
E Bro opatrn
Nikdy nebro tak daleko, aby ses mohl octnout v nebezpe. Mj na
pamti, e i v mlk vod me bt proud velmi rychl a siln.
F Ideln msto
Tento obrzek ukazuje dokonal msto pro mukaen. Voda rychle
proud nad trkovm dnem, pak je ponkud hlub a proud se
zpomaluje. Zejmna pstruzi a lipani miluj takovouto istou,
dobe okyslienou vodu a jejich oblben potrava ije mezi kameny
na dn.
G Dr prut pevn v ruce, kterou hz, dost daleko nad navijkem.
H Kontroluj si, e prut pi hodu vzad zastavuje na pozici deset
hodin.
1 Vyvihni ru z vody a zani s hodem vzad. Zkus zvednout nru
jedinm vlnm neperuovanm pohybem a dret pi tom zpst
zpma. Nieho se neboj a vlo do toho hodn sly.
2 Vyplat se podvat se pes rameno, abys vidl, co nra dl.
Nech ji narovnat ped tm, ne zane s hodem vped. Nesklnj
prut za sebou pli nzko a nedovol, aby se ra dotkla behu.

Str. 19. MUKAEN

A Nalapuj opatrn
Vchzej do eky pomalu, protoe zvuk skpajcho trku me
ryby vyplait.
B Ruku, zpst a prut dr v jedn linii a prut drt pevn, take
rukoje spov na pedlokt.
C Kdy muka, vdy nos ochrann brle k ochran ped mukami,
kter zalet jinam, ne ty chce.
D Pitahuj ru pomalu a opatrn prsty ruky, kterou nehz.
E M rychlost pitahovn, abys doclil, e muka bude vypadat
co nejopravdovji.
3 Po dokonen hodu vped prolet ra oky prutu a umst muku
na vodu dost daleko ped tebou. Abys pedeel tomu, e hod
plouchne, mi mukou na msto asi 1 metr nad hladinou. Nenechej
piku prutu klesnout tsn k vod, jinak zjist, e nra
dopad na hladinu jako neuspodan hromdka.
4 Bhem pitahovn muky dvejte pozor na jakkoliv znmky
zabrn. Nkdy uct zataen, ale jindy uvid, e se mukask
ra bu zastav, nebo popojede nkolik centimetr dopedu. Hned
zasekni. Kdy je muka asi pt metr od tebe, zani s dalm
hodem vzad.

Str.20. SLADKOVODN RYBAEN

Muky v akci
Skuten umn chytn na uml muky spov v tom vdt pesn,
m se ryby v bnm ivot iv. Pak se me pokusit
o napodoben opravdovho hmyzu umlm. Abys zvldl toto umn,
mus velmi peliv pozorovat vodu a udlat si obrzek o tom, jak
se ryby chovaj v rznch dobch dne. Me to vypadat obtn,
ale je to fascinujc zpsob rybolovu.
1 Pozorovn vody
Je velmi dleit dret se nzko nad hladinou a vyhnout se za
kadou cenu poplaen ryb. Pibliuj se pliv a pokus se dostat
se k nim tak blzko, jak to jen pjde.
2 Sbrn z hladiny
Jednm z nejvce vzruujcch pohled pro rybe je vyplouvn
pstruha k hladin, aby z n sbral mouchy. Nkdy je to pohyb, pi
kterm voda plouchne, jindy usly jen srknut a uvid piku
ryb tlamy. Pokus se rozpoznat skuten hmyz, kter ryba sbr, a
nabdnout j vlastn muku, kter je skutenmu hmyzu co
nejpodobnj. Je to neobyejn vzruujc!
3 Uml jepice
V porovnn s jinm ltavm hmyzem jsou jepice znan velk, a
proto se daj nabdnout pstruhovi velmi pesvdiv.
4 Grey Wulff
5 Skuten jepice
Bhem lta se kolem ek vyskytuj roje jepic. Nkdy se jim k
denivky, protoe ij tak krtce -- jen jeden den. Jepice toti
hynou po pen.
6 zelen jepice s kidlky z celch prek

Str. 21. MUKY V AKCI

1 Zbr!
V celm rybaen nen nic vc vzruujcho ne pohled na pstruha,
kter vyjede po uml muce -- a u je na hladin nebo pod n.
asto pipluje pstruh k muce velmi blzko a dokonce ji i chvli
sleduje, ne se rozhodne. Nkdy se vyplat pestat s pitahovnm
muky a nechat ji trochu potopit. Pi jinch pleitostech je
zase lpe zrychlit a teba muku zvednout k hladin, aby si
pstruh myslel, e mu utk, a rozhodl se ji hned vzt.
2 Mokr muky
Tradin mokr muky sp pouze pipomnaj potravu, ne aby nco
skuten napodobovaly. Muky, jako je Butcher (ti bur), jsou
uvzny tak, aby pi pohybu v proudn vod vzbudily pozornost
pstruha.
3 Butcher
4 vojek
5 Lov pstruh na nymfy
Lov pstruh na nymfy, "nymfovn", znamen, e pstruhm nabzme
mal muky, kter pedstavuj bn sousti jejich dennho
jdelnku. Pat mezi n nymfy nebo vvojov stadia hmyzu, prv
tak jako jin mal vodn ivoichov, jako jsou drobn brouci,
neci a bleivci.
6 Pstruzi bleivce pmo miluj.
7 Tento uml bleivec je skutenmu velmi podobn.
8 bleivec
9 bleivec (Gammarus)
10 Polarizan brle mi skvle umouj vidt, co se dje
v krlovstv pstruha.
11 Sladkovodn kori
Sladkovodn kori, bleivci, nemohou t v zneitn vod,
take jejich ptomnost je jistou znmkou toho, e je voda ist.
Hle napodobeniny bleivc dobe zatit.
12 Nymfy
Jepi larvy, nymfy, ij ve vod asi rok. Jsou oblbenou
potravou pstruh. Napodobeniny nymf by mly vypadat jako mal,
tmav vci k jdlu, aby nevzbudily podezen. Thni je vodou
pomalu a mrn s nimi pokubvej.
13 uml nymfa z pe marabu
14 nymfa jepice

Str. 22. SLADKOVODN RYBAEN

Vlen
Vlen, pvla, je jednm z nejvce vzruujcch zpsob lovu
dravch ryb. tiky, okouni, cadti, pstruzi... je nespoet ryb,
kter popadnou vlec nstrahu z uml hmoty, kovu nebo deva,
protoe si ji spletou se skutenou rybou. Jsou ti zkladn typy
vlecch nstrah. Rotan tpytky a liky se obvykle vyrbj
z kovu a ve vod se bu trhav pohybuj, nebo vodou v jako
skuten rybky. Uml rybky se vyrbj ze deva nebo umlch
hmot a pohybuj se rznmi zpsoby: po hladin vody, uprosted
vodnho sloupce nebo blzko u dna.
A Dokonal msto
Kdy vl, vyplc se vodu prohledvat a nezstvat dlouho na
jednom mst. Msto, jako je toto na fotografii, je ideln --
velc dravci maj rdi pomalou vodu tsn u hlavnho proudu a
nkte se asto zdruj tsn u behu.
B Pokud si mysl, e jsou ve vod tiky, vdy pouvej drtn
nvazec, protoe nylon tiky svmi ostrmi zuby pekousnou.
C Pozornost malikostem
Drav ryby maj pmo ost zrak a dobr uml rybka by mla co
nejpesnji napodobovat skutenou rybku. Hle, aby mla nvnada
oi jako ve skutenosti, pimenou podobu upin a leskl povrch.
D Mus mt jistotu, e jsou hky na vlec nstraze dostaten
siln, aby odolaly sle ryb, kter chce ulovit.
E Vlec prut
Ideln vlec prut je lehk, ale dostaten pevn, abys s nm
zdolal velkou rybu. Poi si prut asi 3 metry dlouh.
F Opatrn piblen
Drav ryby jsou neobyejn ostrait, proto se pibliuj k vod
opatrn, jinak si ryby vypla, jet ne zane chytat!
G Pitahovn nstrahy
Nikdy nepitahuj rotan tpytku, liku nebo umlou rybku
mechanicky, bez pemlen. Namsto toho hle vyvolat ve velkm
dravci dojem, e ta podivn vc ze deva, kovu nebo uml hmoty
je skuten iv koist, rybka, kter se pohybuje, prch, plave.
Vyhledvej nejrznj mon kryty pod padlmi stromy,
v rostlinstvu nebo pod behem. Hzej peliv a pesn a neustle
pohybuj pikou prutu tak, abys mnil smr pohybu nstrahy.
1 Ne zane hzet, uprav si dlku vlasce tak, aby nstraha
visela asi 1 metr pod pikou prutu. Ne zane, vyplc se
zkontrolovat si, e nstraha vis celkem klidn. Rovn si pesn
uri, kam chce nstrahu nahodit. Mus tak pohodln a bezpen
stt a teprve potom zani hzet!

Str. 23. VLEN

A Prohledvej okraj proudu i tiinu.
B Brzda navijku mus bt pesn sezena, aby velk ryb, kter
prch po zseku, poskytla dostatek vlasce.
2 Pozoruj eku i nstrahu, jak let nad vodou. Kdy se nstraha
bl k vyhldnutmu mstu, zpomal odvjen vlasce prsty tak, aby
dopadla pesn tam, kam chce. Nstrahu pitahuj tsn pod
hladinou. Nkdy ji zastav, jako kdyby odpovala, a pak s n
prudce posko, jako by se zdsila a pokouela se uniknout dravci,
kterho prv spatila.
3 Dravci velmi asto sleduj nstrahu a ke behu, ne se
rozhodnou zatoit. Pokud pitahuje nstrahu pli rychle, se
v pravdpodobnost ji vythne ryb z tlamy. A tak nstrahu
bedliv pozoruj, dokud ji nem pmo u nohou, ne ji vyzvedne
z vody. Stj kusek od okraje behu, aby ses vyhnul tomu, e t
zpozoruje njak dravec, kter se bl.

Str. 24. SLADKOVODN RYBAEN

Uml nstrahy v akci
Jednm ze skutench umn pi lovu vlenm je schopnost vdt,
kter druh uml vlec nstrahy -- rotan tpytku, liku nebo
rybku -- pout za dan situace. Abys tento rybolovn zpsob
vyuil co nejlpe, ml by ses pohybovat okolo eky nebo jezera a
hledat vechny mon podvodn pekky a tvary dna, kter lkaj
ryby. Kad oblast vyaduje ponkud odlin pstupy i nstrahy,
proto je velmi dleit si udlat sbrku umlch nstrah. Me
potom dlat pokusy s rznmi hloubkami i technikami. Vdycky se
sna, aby nstraha vypadala co nejivotnji.
1 Mj ohled na ryby
Pouvn trojhk na umlch vlecch nstrahch me bt pro
ryby nebezpen, pokud jsou v agresivn nlad. Vdy hle
pouvat liku s jednoduchm hkem a zplotlm protihrotem,
kter se ryb snadno vyjme.
2 Tento typ rotan tpytky se nejlpe hod pro lov mezi
podvodnm rostlinstvem nebo v rkos, ve kterch se ryby
ukrvaj.
3 Mepska Comet je mal rotan tpytka s lkavou vc akc.
4 Velk list tpytky odr svtlo.
5 Tato tpytka je velmi inn na lososy a okounky.
6 Rotan tpytky
Pi taen vodou se na rotan tpytce ot kovov list. Ten
vyvolv chvn a odr svtlo, take vypad prv tak jako mal
rybka. Nkdy se pidvaj stapce vlken z uml hmoty nebo vlny
k jet vtmu nalkn ryb.
7 Ideln msto
Vyhledvej jakkoliv msta, kter mohou dravcm poskytovat
pleitost zatoit ze zlohy. Ryby, nap. tiky a okouni, rdy
ekaj blzko rkosovch porost, tsn u podvodnch rostlin nebo
pod pevislmi stromy, kde jsou tm neviditeln pro hejna
malch rybek, kter proplouvaj kolem.
8 Hunter je nstraha na tiky, uren k pomalmu taen tsn
nade dnem.
9 Stingfish se prudce potp, kdy rychle navjme.
10 Torpedo Heddon je nstraha pro hladinu.
11 Pi pitahovn tato vrtulka v vodu.
12 Jednodln wobblery
Jednodln wobblery se vyrbj tak, aby vypadaly a pohybovaly se
stejn jako mal rybky -- koist dravc, kter asto vyplaen
plavou. Tyto nstrahy se daj pout v jakkoliv hloubce vody.
Pitahuj je pomalu v oblastech, kde mohou bt velc dravci.
13 A dol!
Tato tika vzala umlou rybku, taenou blzko u hladiny, a te se
vrh smrem ke dnu ve snaze uprchnout. Vyvjej na rybu tah a
nedovol j dostat se do podvodnch vzek -- nechce pece, aby se
ryba utrhla a pak musela t s hkem v tlam!

Str. 25. UML NSTRAHY V AKCI

1 Tvoje koist
Vlen je skvl na vechny druhy dravc. Obecn, m men
ryba, tm men nstrahu bys ml pout. Napklad tpytka Mepps
Comet bude vborn na okouny (obr. vpravo), ale na skuten velk
ryby, jako je tika, bys ml pout vt velikost a lovit na
Heron nebo Stingfish. Pozoruj dn ve vod, to ti pome pi
rozhodovn o volb nstrahy. Napklad pokud mal rybky
vyskakuj z vody, bude vdt, e je v innosti njak dravec.
Pokud nejsou patrn dn podobn znmky, bude zapoteb
prohlet velmi peliv kad tvar ve vod. Rozmlej si kad
hod. M rychlost pitahovn. Pohybuj pikou prutu ze strany na
stranu, aby nstraha plavala rznm smrem. V chladnm poas se
pokus lovit tak hluboko, jak je to jen mon -- a bude ctit,
jak se ti tpytka odr od dna, tam jsou velk ryby!
2 Skok okounka
Mnoho ryb, jako tento okounek, okamit po zseku vyskakuje nad
vodu. Sklo trochu piku prutu, abys uvolnil napt vlasce,
jinak se me stt, e praskne. Je to nebezpen okamik, protoe
se hek me snadno uvolnit.
3 Tento okounek je dokonale zaseknut za pysk.
4 Heron je velk lika pro chytn tik.
5 Atlantsk lika je velmi inn, pokud se pitahuje pomalu.
6 Zvlnn povrch liky Abu Atom bhem taen vodou odr
svtlo.
7 Liky
Lika je tpytka vyroben z tvarovanho pltku kovu. Kdy se
z behu nahod a pitahuje, kymciv se pohybuje vodou a lk
drav ryby svm lesklm povrchem a jasnmi barvami. Pohyb zvis
na zpsobu pitahovn, a tak navjej nepravideln, abys vyvolal
zdn vyplaen rybky.

Str.26. SLADKOVODN RYBAEN

Lov na pirozen nstrahy

Je dleit mt jistotu, e mme nstrahu i nvnadu v nejlepm

stavu. Opatrn ryby nevezmou nstrahu starou nebo zkaenou. A u
pouije cokoliv, mlo by to mt lkavou vni. Mlo by to tak
vypadat erstv; iv erv, kter se krout, je daleko lkavj
ne mrtv. Nstraha mus bt tak na hku, kter j odpovd
velikost. Nen dobr mt velikou nstrahu na malinkm hku a
naopak. Nikdy se neboj pout neobvyklou nstrahu. Ryby velmi
rychle zskvaj zkuenosti a nco neobvyklho je me docela
dobe olit.

1 Velk rozmanitost

Je mnoho druh nstrah, jako jsou tyto "kouskov", kter je teba

povait, aby zmkly. Jsou mal a je jich hodn, take povzbuzuj
ryby, aby se horliv ivily, a tak vzaly nstrahu s hkem, ani
by si ji podn prohldly.
A Dostat nstrahu na dno

Vtina ryb vezme nstrahu, kter le na dn, take mus

nstrahu i nvnadu dostat rychle dol. Toho doshneme pouitm
jak samostatnch krmtek, tak tch, kter tvo soust udice.
Krmtko napchuj, nahox a jeho npl se z nj na dn uvoln.

B Tmto nstrahm s vysokm obsahem blkovin (HP) se k boilie

a jsou vyrbny z mlnch blkovin, vajec, sjov mouky,
obilnch klk a ivoinch blkovin a obsahuj rzn
ochucovadla, vn a barviva.

a vaen bl fazole

b vaen vlask fazole

c vaen tstoviny

d vaen cizrna

e vaen such hrch

f lskov oky

g syrov vikev

h vaen vikev

i napaen konop

j vaen penice

k vaen re

2 Nstrahy z kuchyn

Nkter nejuitenj nstrahy se daj najt doma v kuchyni nebo

v chladnice. Ovem ne bude chtt zmizet s pipravenou vee,
zeptej se, zda sm!

3 Chlb

Pouvej chlb co nejerstvj. Mal kousek propchni hkem a

zmkni jej kolem ramnka hku. Zbytek zstane naechran, take
ve vod nabobtn.

aa Rozmakej konec prku tak, aby se z nj uvolovaly kousky a ty

lkaly ryby.

bb Ped nastraovnm mus mt prsty ist.

4 Prek

Dnes je na trhu mnoho druh hotovch prk -- podvej se u vs

v prodejn, kolik se jich prodv. Prky jsou vbornou nstrahou,
protoe ryby mohou jejich silnou vni uctit, i kdy je voda
zakalen. Uzni vhodnou dlku prku a provlkni jm hek.
Zajisti, aby pika hku vynvala z tuh slupky.

cc Zapchni hek do kukuice hluboko, aby se pi hodu neuvolnila

a neodltla.

dd Zlatav hek asto pome oklamat podezravou rybu.

5 Sladk kukuice

Skoro vechny ryby pmo miluj drobn, sladk, lut zrnka

kukuice. Pouvej kukuici co nejerstvj a nejslad. Na mal
hek me napchnout jedno zrnko nebo na vt hek pro vt
ryby pt nebo est zrnek. Kdy se neme dokat dnho zbru,
zkus mnit velikosti hk a poet zrnek.

Str. 27. LOV NA PIROZEN NSTRAHY

1 Pirozen nstrahy

Nkter z nejlepch nstrah jsou tak ty nejjednodu, jako ty,

kter najde ve vod a kolem n. Konec konc -- jsou to takov,
kter jsou ryby zvykl porat kad den, a tak nen
pravdpodobn, e by vzbuzovaly podezen. Dal jejich vhodou
je to, e za nstrahy, kter v prod nachz, nemus platit!

a Pskovnky si me sm nakopat pi odlivu na bahnitm moskm

dn. Ovem nejdv se ujisti, e je stle jet odliv.

b Jak pro chytn sladkovodnch, tak moskch ryb jsou dobr

vechny druhy kebl. Nepouvej je na vodch, ve kterch je jich
mlo. (U ns se nesmj pouvat vbec -- pozn.pekl.)

2 n spirna

Pi lovu tlou, parem, plotic, proudnk a ady dalch nch

druh ryb neme udlat nic lepho, ne jako nstrahu pout
ryb potravu, kterou najde pod ktermkoliv vtm kamenem na
dn. Pravdpodobn nejlep nstrahou je larva chrostka, kter
si dl vlastn volnou nebo pisedlou schrnku. Seber schrnku,
nebo ji uvolni z kamene, a opatrn vyprosti larvu. Dv larvy
chrostka na malm hku jsou dokonalou nstrahou pro lov na
tko i na plavanou.

c Mus mt jistotu, e je sr erstv a dostaten pevn, aby

vydrel na hku pi nahazovn.

d Nezanouj piku hku, jinak bude zsek obtnj.

3 Sr

Sr je dal vbornou nstrahou pro zakalen vody, kdy je snen

viditelnost. Smetanov sry jsou zvl inn, kdy je smchme
se suchm chlebem. Promakej ob sousti, a zsk pevn tsto,
kter lp na hku a zstane na nm i bhem nahazovn. Mnoho
rybch druh m v oblib plsov sry, a tak se neboj pout
jejich siln vonc zbytky.

4 Dravec

Pro velk, ton dravce, jako jsou tiky, nen nic lepho ne
erstv ryby, jejich pirozen potrava. Zkus jako nstrahu pout
mrtv mosk ryby: proty, sled, makrely a sardele -- vechny
jsou vynikajcmi nstrahami na tiky. Mal sladkovodn ryby jsou
tak dobr, zejmna ty, kter maj stbit upiny.

e Mezi dal dobr nstrahy pat pijavky, vechny druhy larev,

bleivci a mal hlemdi.

Str. 28. SLADKOVODN RYBAEN

Lov na plavanou

Splvky mohou bt vyrobeny z brka, deva, korku nebo uml hmoty.

Splvek me pout k lovu v rznch hloubkch, od mst tsn
pod hladinou a teba pmo na dn. Kdy lov na ece, me
zkusit chytat na plavanou, co znamen, e nech nstrahu pod
splvkem plout s proudem. Co je nejdleitj: splvek ti
okamit uke zbr, take me hned provst zsek, a tak
nezaseknout rybu a hluboko v jcnu.

A Prut pro lov na plavanou

Ideln "plavakov" prut by ml bt 3--4 metry dlouh, natolik

lehk, aby se s nm daly pouvat pomrn lehk vlasce, a tak
pohodln, aby se dal dret cel den. Ml by mt tak prunou
piku.

B Ideln msto

Hlub kanl blzko u ostrova je dokonal msto pro chytn na

plavanou. Ryby pi svch cestch kolem jezera podobnmi msty
proplouvaj. Rozvlnn voda napomh ukrt splvek ped zrakem
ostraitch ryb.

C Vyhledn hloubky

Zani nabzet nstrahu blzko pod hladinou, pak ji nahazuj bl a

bl smrem ke dnu, a najde hloubku, ve kter ryby sbraj
potravu.

a Na tmavch, zastnnch vodch pouvej splvky s vrazn

zbarvenm hornm koncem.

b Pouvej dostatek brokov zte, aby se splvek ponoil tak,

aby byl vidt jen jeho horn konec.

c Jedno zrnko sladk kukuice spolu s blm ervem tvo chutn

nstrahov koktejl!

d Dbejte aby ervi byli erstv a iv a asto je vymujte.

D Chytn na plavanou

Pro tento lov je dleit vybrat sprvn splvek. Na stojatch

vodch vborn vyhovuje thl splvek typu waggler. Pouij
takov, kter m dostatenou hmotnost, aby se dal dobe nahazovat
a byl jasn viditeln i na vt vzdlenost na zvlnn vod.

e Konec vlasce dr pevn tak, e z prst vynv jen nkolik

centimetr.

f Dbej, aby krouek na splvku nebyl zalepen lakem, jinak by jm

vlasec nemohl voln prochzet.

1 Peliv provlkni vlasec vemi oky prutu. Vlasec mus jt vdy

stedem oka. Nech oblouk peklpe odklopen, aby se vlasec
mohl voln odvjet z cvky navijku. Dvej pozor, aby se smyky
vlasce neuvolovaly pli rychle a nezamotaly se.

2 Kdy chyt na klidn, stojat vod, upevni k vlasci jenom

spodn konec splvku. Spodnm okem na splvku vlasec nkolikrt
provlkni, aby byl na vlasci bezpen upevnn na jednom mst.
Splvek me tak upevnit dvma broky, umstnmi na vlasci pi
jeho obou koncch.

Str. 29 LOV NA PLAVANOU

A Rozpoznvn zbr

Kad ryba zabr jinak a jinak ovlivuje splvek. Zasekne-li

pli brzo, rybu mine, zasekne-li pli pozd, nstrahu u
ryba mohla spolknout. Zkladn zsadou je zasekvat brzo. Pokud
zasekv naprzdno, prodlu pokad okamik zseku vdy tak asi
o jednu sekundu, dokud nezane ryby zasekvat. Jak bude
zskvat zkuenosti, bude tvoje naasovn zseku stle lep.

a pika splvku je npadn zbarven, aby byla lpe vidt.

B Sprvn vyven

Splvek je prv vidt tsn nad hladinou. Je sprvn vyven

zt, a tak se jakkoliv pohyb zjist okamit. Brokov zt
le na dn tn a nstraha je od n asi 15 centimetr.
b Splvek se pomalu a trvale zved, kdy se zved zt ze dna.

C Zabrn

Mal kapr nebo ln vezme nstrahu a nasv ji, zt, kter

splvek vyvauje do vzpmen polohy, se zan zvedat. Tak
splvek se zan zvedat. Jet nezasekvej, protoe ryba
nstrahu teprve ochutnv.

c Zasekni dv, ne se splvek zane potpt pod hladinu.

D Sprvn chvle pro zsek

Kdy ryba odplouv s nstrahou v tlam, splvek se naklon v hlu

450. Te zasekni, dv ne ryba poct hmotnost zte a nstrahu
vyplivne.

d Pi nahazovn se upen dvej na msto na vod, kam chce

umstit splvek.

e Ped hodem drt prut pevn pikou vzhru.

f Ne se vyprav k vod, zkontroluj si prak a hledej znmky

opoteben.

3 Dr prut nad ramenem kolmo a pipraven k hodu na msto, kam

chce hzet. Prutem vihni vln a siln. Jakmile se prut
dostane do pozice 2 hodiny, uvolni vlasec. Blzko u cvky mj
pipraven prst, abys mohl vlasec zarazit, a splvek dolet na
sprvn msto.

4 Pomoc praku rozho nvnadu kolem splvku. Je to pesnj, ne

ji hzet rukou, protoe to ti umouje umstit nvnadu ve vtch
vzdlenostech. Vn potravy by mla ryby vylkat ven do voln
vody. S vnadnm to nepee. Zanej s malm mnostvm a to
postupn zvyuj, pokud zbry ustvaj.

Str. 30. SLADKOVODN RYBAEN

Lov na poloenou

Pi poloen (nebo tak lovu "na tko") se nstraha umsuje na

dno eky nebo jezera, kde chyt, obvykle pomoc njak zte,
kter ji m udret na mst. Metoda je zvl uiten, kdy
chce pelstt velk ryby a potebuje mt nstrahu na jednom
mst dost dlouhou dobu. Nen tu splvek, kter by ukzal, e
piel zbr, a tak jsou zapoteb jin ukazatele zbru, abychom
se vyhnuli zaseknut ryby pli hluboko.

A Prut

Pi sv dlce kolem 3 metr jsou pruty pro lov na poloenou

obvykle krat ne pruty pro plavanou. Pokus se pizpsobit
nosnost prutu sle a velikosti ryb.

B Ideln msto

Tady je vynikajc msto pro lov na poloenou. Hust porosty na

konci jezera jsou skvlm mstem pro ivot vech druh ryb, kter
sbraj potravu ze dna, a ryb me sedt kousek od okraje vody,
dobe kryt za dlouhmi travami.

C Pouvn bobiny

Ukazatel zbru nazvan bobina pedstavuje snadn a inn

zpsob, jak urit, zda m nebo nem zbr. Bobinou me bt bu
kousek chleba, korku, nebo smotek aluminiov folie, upevnn na
vlasci mezi prvnm a druhm okem prutu. Bobina se pohne, kdy
ryba vezme nstrahu.
D Non poloen

Mal zc indiktor s izotopem namsto kousku chleba jasn

svt za tmav noci.

1 Sedni si pohodln s prutem na drku a nami ho pmo smrem

k nstraze. e jsi pilkal rybu, pozn, a bobina zane
poskakovat a pak se bude bu thle zvedat, nebo klesat. Pokud
bobina spadne na zem, znamen to, e ryba vzala nstrahu a m
smrem k tob. Pokud se zved, znamen to, e ryba plave od tebe.

E Zasekvej pouze, pokud uvid zeteln pohyb bobiny.

2 Pokej, a uvid, e se bobina skuten zved nebo kles, a

potom zasekni! Je dleit naasovat zsek sprvn, protoe pokud
bude ekat pli dlouho, ryba bu nstrahu pust, nebo bude
zaseknuta hluboko.

F Prut dr na mst, kde sedlo navijku pechz do rukojeti.

Str. 31. LOV NA POLOENOU

A Lov s chvjivou pikou

Kdy chyt na ece, je vhodn pout k pozorovn zbr

chvjivou piku. Chvjiv pika je velmi jemn kousek uhlkov
piky zabudovan do konce piky normlnho prutu a je na
jakkoliv zbr velmi citliv. Chvjiv piky se prodvaj
v rznch dlkch i tloukch a vechny jsou uren k tomu, aby
sis mohl vybrat tu nejvhodnj pro mohutnost eky, na kter
lov, i pro hmotnost zte, kterou pouv. Vybrej piky
erven, ervenobl nebo bl, protoe ty jsou velmi dobe vidt
proti obloze nebo protjm stromm. Zbr me bt bu sri
zachvn nebo zakubnut piky, ovem nkdy se pika prudce
ohne a vbec t nenech na pochybch, e se ryba chytla.

a Jemn kivka tohoto prutu na poloenou je perfektn pro chytn

velkch ryb.

1 Umsti chvjivou piku tam, kde ji me jasn vidt -- teba

proti mstu se zpnnou vodou. Hle, aby pika byla jen lehce
ohnut -- pokud by byla ohnut pli, nebude schopen rozpoznat
zbr ryby.

b Nami piku proti jakmukoliv svtlmu pozad, aby bylo

snaz ji pozorovat i del dobu.

c Prut dr uvolnn a lehce.

2 Usa se na behu tak, abys byl schopen zareagovat v okamiku,

kdy uvid zbr na chvjiv pice. Vdy hle cestovat nalehko,
take pokud bude nespn na jednom mst, me jt dl a
zkusit to na jinm.

B Pozorovn zbru

Hle, a je chlb, kter pouv jako svj chlebov ukazatel

zbru, co nejerstvj, aby na vlasci drel. Velikost bobiny
me mnit podle vtru i proud. Ve velmi klidnch podmnkch,
kdy m voda jen mal nebo dn spodn proud, bude pimen mal
bobina. V drsnjm poas bude potebovat bobinu vt, t.
Mus zajistit, aby bobina klidn visela pod prutem.

1 Ne provede hod, rozhodni se, kde chce chytat. Pokud lov

blzko u behu, me nstrahu nahodit do vody pouze tak, e ji
zhoupne pod rukou. Na del vzdlenosti bude potebovat hod
pes hlavu a t bobinu.
2 Kdy jsi dokonil hod, me prost napnout vlasec a umstit
bobinu mezi dv prvn oka prutu. Mj ruku na rukojeti a peliv
sleduj bobinu, abys vidl jakkoliv znmky pohybu.

C Poloen s prutem v ruce

Poloen, pi kter dr prut v ruce, je nejcitlivj zpsob

pro zjitn zbru, zejmna na ekch. Je velmi vzruujc,
protoe opravdu ct, jak ti ryba postrkuje nstrahu, bere ji a
plave s n pry. Je to pmoar rybolovn zpsob a jedinm
vybavenm, kter potebuje, jsou tvoje prsty.

d Dr prut pohodln a ve smru, kde je nstraha. Potom pithni

trochu vlasec u navijku a oto si jej kolem prstu, abys uctil
jakkoliv zataen v okamiku, kdy dojde k zbru.

Str. 32. MOSK RYBOLOV

Poben rybolov

Nahazovn z pobe do pboje je jednm z fyzicky

nejnronjch zpsob rybolovu. Klem k nmu je sp sprvn
technika ne hrub sla, jinak si pokaz tlesnou formu.
Prostuduj si zkladn pohyby uveden dole a vypracuj si dobr,
vln rytmus. Zjist, e dlky hodu, kter bude pi nahazovn
dosahovat, se s prax budou zvtovat.

A Ideln msto

Poben rybolov neznamen vdycky hzen do velkch vzdlenost.

Zjist, e tam, kde jsou skly a tesy, mnoho druh ryb, jako
jsou okouni a pyskouni, piplouv velmi blzko.

B Bezpenost u vody

Vdy pamatuj na pichzejc pliv. Nikdy neriskuj, e bude

stoupajc vodou odznut!

a Nathni pravou pai.

b Ohni pravou nohu.

c Pokus se zvednout levou ruku tak blzko k rovni ramene, jak

jen me.

d Zaujmi pohodln postaven.

e Pohldni nahoru, abys mohl sledovat smr hodu.

f Pithni si prut nap k tlu.

g Penes vhu z prav nohy na levou.

C Hzen

Tento zpsob hzen je znm jako hzen ze behu nebo tak jako
pbojov rybolov a hod se opravdu jen pro ploch ple celkem
bez pekek. Vdy mysli na to, e by t prut ml sp
nsledovat, ne abys jej ped sebou nepohodlnm zpsobem
postrkoval. Zvykni si otet hlavu smrem, kam hz, a vln
otet tlem. Po dostatenm cvien by to ml bt neperuovan
pohyb.

1 Piprav si navijk pro hzen, zt a hek s nstrahou m

viset asi 1 metr pod pikou prutu. Zachy vlasec palcem. Oto
tlo nalevo a vhu penes na pravou nohu.

2 Oto hlavu tak, aby ses dval po smru hodu, a zani otet
tlem zpt. Narovnvej levou pai. Prav ruka by se mla
pohybovat blzko u hrudnku.
3 Penes vhu tla na levou nohu. Zvyuje to rychlost hodu a
umouje opravdu dlouh hod. Potom zvedni pravou ruku do rovn
o.

Str. 33. POBEN RYBOLOV

A Navijk

Navijk multipliktor je urit nejlepm nstrojem pro dlouh

hody z pobe. Nejdv se seznam s jeho rznmi ovldacmi
mechanismy, abys jej snadno ovldal jenom podle hmatu.

B Klouzav prava pro lov na tko

Tato st udice umouje rybm, jako je okoun, aby prchaly s

nstrahou, ani by ctily odpor. Ned se hzet daleko, ale je
dobr k uen, protoe se udice dostane alespo do rozumn
vzdlenosti od pobe.

xx Dren prutu s navijkem nahoe se pouv astji ne s

navijkem smrem dol.

a knoflk pro uvolnn cvky

b velk klika

c Energie dodvan prutu smuje k jeho konci.

d patka navijku

e prov krouek

f vhodn hek

g klouzav zvs

h zt s drty

i Prav ruka a rameno vihaj prutem vped.

j Vtina vhy tla se penesla na levou nohu.

k Lev ruka thne prut dol.

- Pithni konec prutu rychle a thle proti tlu.

m Je dleit stle pozorovat letc olovo.

n Dr palec blzko u cvky, abys mohl kdykoliv zastavit vlasec.

o siln oko prutu

4 Zani thnout konec prutu dol. Zrove vystr pravou ruku

vzhru. Hle, aby tato st hodu byla jedinm thlm pohybem.

5 Hrudnk oto do smru hodu a pika prutu by se mla pohybovat

rychle nad hlavou. Uvolni vlasec v dob, kdy natahuje pravou
pai.

6 Te by mla bt prav pae pln nataen a lev ruka

pitisknuta k ebrm. Jakmile zt dopadne na vodu, dej palec
zase na cvku.

C Prut pro lov z pobe

Je a ohromujc vbr prut nejrznjch typ, dlek a

materil, ale asi je nejlpe zanat s dostaten citlivm
prutem, kter je hodn siln v doln sti. Tak bude moci hzet
do podnch vzdlenost a pitom dobe ovldat zaseknut ryby.
Str. 34. MOSK RYBOLOV

Obeznvme pobe

Na prvn pohled se pobe zd velice dlouh a moe neskuten

velk! Kde zat s hlednm uritho druhu mosk ryby? Vechny
mosk ryby maj svoje charakteristicky oblben a neoblben
msta a zvyky a to zpsobuje, e je jejich pesn vyhledn
snadnj. Kdy se rozhodujeme, kde chytat a co, je dleit si
uvdomovat ron obdob, hloubku vody, slu proud, druh moskho
dna a monost kryt.

A Cpal evropsk

Cpalov se v lt s oteplovnm vody sthuj severnm smrem.

iv se malmi ivoichy, ale poraj i vt sousta, pokud jsou
k mn. Cpaly najdeme asto okolo pstav, kter navtvuj za
vych stav vody. Tam sbraj vechny druhy odpadk, kter lid
hzej do vody. Zkus je chytat s lehkm ninm na plavanou, s
kouskem chleba na malm hku!

B ho mosk

Tito velic hoi sbraj potravu sp v noci a ve dne odpovaj

pobl nbe, vlnolam nebo kdekoliv, kde mohou najt skly
nebo su, kter jim poskytnou kryt. Meme je tak najt blzko
pstav, kde se iv zbytky, kter odhazuj rybi. K uloven
hoe bude potebovat drtn nvazec, siln prut a odoln
vlasec. Pouvej velk nstrahy z ryb, ukotven na dn.

1 Cpal se asto oznauje jako "ed duch" pro schopnost

nenpadn proklouznout kolem.

2 Vichni pslunci eledi pyskounovitch maj krtk,

podsadit tlo.

C Makrely

Je mnoho druh makrel, ale vechny maj dlouh, proudnicov tlo

a npadn rozeklanou ocasn ploutev. Makrely se v lt dr sp
blzko beh a bvaj ve velkch hejnech. Kdy je hledme, pak
nejlpe z voln plovoucho lunu. Jako nstrahy pouij prka
pipevnn na hku nebo mal tpytky.

D Pyskoun

Pyskouni maj rdi skly a tesy a v tchto mstech bychom je

mli zkouet hledat. Pyskouni maj velmi siln pysky a zuby,
kter pouvaj k drcen skopek mkk, kte jsou v tchto
mstech hojn. Nkdy meme ulovit pyskouna na udici se splvkem,
ale daleko astji pi nahozen nstrahy na dno. Jako nstrahu
pouvej ervy, kraby a mkke. Zkontroluj si doby pliv, abys
nebyl nikdy odznut stoupajc vodou!

Str.35. OBEZNVME POBE

1 Tento okoun m velkou tlamu, kter se me iroce rozevt pro

uchopen malch ryb.

2 Nikdy asi nezapomene na boj s podn velkm moskm pstruhem,

zaseknutm v pboji!

A Mok

Moci se bhem letnch msc pibliuj k pobe a asto je

najdeme, jak hledaj potravu v stch ek a v brakick vod.
Hledej je u skal a kolem mol - me je najt tak tam, kde se
pboj lme nad psitmi msty. Moky ulov tak na ervy a
kraby, ale asi nejvce vzruujc je lov na uml rybky a
tpytky. Tento zpsob t udruje v pohybu, kdy hled nov msta,
dokud ryby nenajde.

B Mosk pstruh

Mosk pstruhy obvykle ulovme v ekch, ale meme je chytit i

z pobe. Mosk pstruhy hledej okolo skal a v stch ek nebo
tam, kde je silnj pboj. Mot pstruzi jsou velmi rav a
ulovit je me na ervy, kraby nebo mal rybky. Nejlepm
sportem je ale vlen na mosk pstruhy se stbitmi likami
nebo umlmi rybkami kolem dlky 10--12 cm.

3 Vtina plats le na psitch mstech dna a iv se ervy,

malmi kraby a mnoha dalmi moskmi ivoichy.

C Platsi

Platsovitch ryb je mnoho -- od mench plats bradavinatch

pes platse velk a mosk jazyky a k obrovskm platsm
obecnm. Nejilej bvaj v noci, ale me je ulovit i bhem
dne, pokud nahazuje nstrahu na dno. Zkus chytat na prouky
z mrtvch ryb nebo olihn i na svazek erv. Platsi nkdy
popadnou i malou rotan tpytku, nahozenou daleko od pobe.

Str. 36. ZAMENO NA LOVEK

Zdolvn a vyloven ryby

Zdolvn ryby jakkoliv velikosti vyaduje trplivost, chladnou

hlavu a spoustu pemlen. Nepropadej panice, kdy m konen
dlouho oekvanou rybu na konci udice. Cvi se v dovednostech,
kter tu ukazujeme, nau se pouvat vechny ovldac mechanismy
navijku, co nejlpe vyuvej slu prutu a s trochou tst ta
ryba bude tvoje!.

A Zdolvn ryby

Docela dobr mylenka je cviit doma na suchu s ptelem, kter

bude rybou a bude ti tahat za vlasec. To t nau, kolik vydr
tvoje nin, abys vdl, kdy mus vlasec popustit a kdy jej
me navjet. Uspo ti to pozdj rozarovn na behu.

aa Vimni si, jak se tento prut ohb v cel dlce, aby odolal
namhn pi vpadech ryby.

1 Je dleit, aby ses pi zdolvn ctil pohodln, protoe

nkter takov boj me bt velmi dlouh. Sevi konec prutu pod
pa, abys zskal lep kontrolu a vce sly pi zvedn prutu.

AA Brzda

Brzdov mechanismus umstn na zadn sti navijku dovoluje,

aby se cvka otela tahem, take se prchajc ryb uvoluje
vlasec. Uprav brzdu tak, abys doclil naprosto pesn napt.

bb Zajisti si bezpen postoj a dokonal vyven tla.

cc A bude zdolvat velkou rybu, zjist, e je sla prutu

v dolnch dlech.

dd Drte rukoje prutu vdy pevn, ale pohodln.

ee Zvykni si na to, jak pociuje ru v ruce. Hle, abys ji

nedrel pli pevn, jinak se nylonov nvazec petrhne.

B Pouvn mukaskho nin

Zdolvn ryby mukaskm ninm je obzvl vzruujc. Prut je

obvykle velmi lehk, take me ctit kad vpad, kter ryba
udl. Kdy zaseknut ryba vysko nad hladinu, nezapome trochu
sklonit piku prutu, abys ru ponkud povolil.

1 Kdy bude zdolvat rybu mukaskm ninm, nepotebuje

pli navijk. Namsto toho pouij ruce, take bude povolovat
ru pi nporu ryby a pak ji pitahovat, kdy poct, e ryba
zan bt unaven.

C Dr prut vzhru

Je dleit nezapomnat dret prut tak vztyen, jak je to jen

mon,

aby se ztlumily vechny npory ryby.

2 Pokud ryba vezme muku a zane rychle prchat, popoutj j

ru mezi prsty. Kdy spotebuje vechnu volnou ru, kterou
m u nohou, zane si ji odvjet normlnm zpsobem z navijku.
Brzy vyct, nakolik me zbrovat mukaskou ru, aby se
hladce uvolovala ryb a nvazec nepraskl.

Str. 37. ZDOLVN A VYLOVEN RYBY

a Kdy se ryba dostv ke behu, dr prut vztyen.

2 Kritick okamik nastv, kdy se ryba pibliuje. Nepospchej

s n do podbrku. Peliv ji sleduj a jakmile je nehybn a na
boku, pithni ji nad ponoen podbrk. Pak podbrk zvedni a
ryba zapadne do sky.

b Dr rukoje podbrku pevn a kontroluj jej.

c Vdy si vybrej podbrk, kter je dostaten velk na to, aby

se do nj lovek veel.

d Nastav brzdu mukaskho navijku tak, aby uvolovala prchajc

ryb ru pi urit sle tahu.

e Pitahuj ru zpt pomalm, kontrolovanm zpsobem.

3 Kdy ryba zan bt konen unaven, zani s n manvrovat ke

behu. Zachy ru k rukojeti prutu prsty jedn ruky. Volnou
rukou pomalu pitahuj ru a vyhni se jakmukoliv kubavmu
pohybu. Sna se pedvdat pohyby ryby a bu pipraven popustit j
ru, pokud chce zase zat prchat.

A Loven a vyloven ryby

Na behu eky to asto svd, abys zapomnl na vechno, co ses

nauil. Pi vem tom vzruen bude chtt prost rybu pehodit
pes rameno na suchou zem. Nemu takovmu se vyhni za kadou
cenu! Namsto toho pamatuj na pravidla, vyvjej na rybu stl
tah, a pokud m nin v podku, ml bys mt spch. Ped
hzenm zkontroluj vlasec a uzly, protoe pokud m nkde njak
slab msto, ryba je odhal. A rovn hle, abys ml podbrk pi
ruce. Nechce pece pltvat asem na jeho hledn, kdy u je
ryba unaven a pipraven k vyloven!

1 Jakmile se splvek potopil, jsi pipraven k zseku. Pouij

prv jen to sprvn mnostv sly k zaseknut hku, ne tolik,
aby se vlasec petrhl. Na vt vzdlenosti bude muset zaseknout
dost velkou silou, ale pro zsek nablzko sta jen mrn pohyb
v zpst.

2 Opakuji, dr prut vztyen. Zjist, e to m tlumiv inek,

zachycuje vechny vpady, kter me ryba udlat, a souasn
ochrauje vlasec.

f Vimni si, e je podbrk pi ruce, pipraven k pouit.

3 Jakmile se ryba objev u hladiny a me j vythnout hlavu
z vody, bude vdt, e je pemoen a pipraven k podebrn.
Nesna se ji podebrat, pokud je stle hodn il. Je-li ryba
velk, bu pipraven na jej zvednut sp za rm podbrku ne
za rukoje.

g Pemoen ryba, pli unaven, aby bojovala dl.

4 Podbrk dr ve vod pkn v klidu a rybu pithni nad nj.

Jakmile sis docela jist, e je cel ryba nad jeho rmem, zvedni
podbrk klidn z vody a na beh. Nepronsleduj rybu podbrkem
ve vod, protoe tak riskuje, e ji sraz z hku!

Str.38. ZAMENO NA LOVEK

Vracen lovku do vody

Vborn! Ulovil jsi rybu a m ji v podbrku. Ovem pamatuj, e

m velkou odpovdnost za to, e s rybou zachz tak opatrn a
ohledupln, jak jen me, a e ji do vody vrt nepokozenou.
Ve vod mohou ryby vypadat velice siln a mocn, ale pamatuj, e
inek jejich vyzvednut z pirozenho prosted me bt velmi
zraujc.

A Bezpenost u vody

Kdy jsi na kluzkch bezch, bu mimodn opatrn!

aa Vimni si, jak rybu drm: s rukama mimo jakkoliv ivotn

dleit orgny.

B Trofejn lovek

Na tento lovek jsem byl velice pyn a chtl jsem jeho

fotografii. Ovem byl hork den a j vdl, e to bude ryb
psobit nesnze, take snmek bude zapoteb udlat velmi rychle.
Zaostil jsem apart jet ped tm, ne jsem vyzvedl rybu z vody
a drel ji pmo nad okrajem vody pro ppad, e by se mi
vykroutila.

C Odstrann hku a vrcen ryby do vody

S rybou zachzej vdy tak jemn, jak jen me, a je jakkoliv

velk. Ne s n zane njak manipulovat, navlhi si ruce, jinak
bys ryb poruil povlak slizu, kter m na povrchu tla a kter
ji chrn ped onemocnnm.

bb A si zvykne na zachzen s rybami, bude vdt, jakm tlakem

na n me psobit.

1 Jakmile jsi jednou vythl rybu z vody, je dleit, abys ji

drel pevn, aby se ti nevysmekla a nespadla na zem. Ovem
pamatuj, e ji nesm makat pli siln, abys j nepokodil
dleit orgny.

2 Pokud jsi pravk, dr rybu levou rukou a hek odstra svou

ikovnj rukou. Nem-li hek protihrot, vyklouzne velice
snadno. Kdyby nastal njak problm, prost hek jemn vykru a
on se rychle uvoln. (U ns je povinnost pout vyproova hk
-- pozn. pekl.)

Str. 39. VRACEN LOVKU DO VODY

A Pod tlakem

Kdy zachz s rybou, vdycky zachovej rozvahu a hle

nepropadnout panice -- i kdy se zane kroutit.

3 Toto je kritick okamik. Mus rybu vrtit do vody, ale mus

tak brt ohled na vlastn bezpenost. Pokud je beh vysok,
najdi si nkde blzko bezpen msto, kde me sejt k vod.
Kdy vkld rybu do vody, zajisti si, e se bude sklnt
v bezpen, pohodln pozici. Pokud je to mon, mj blzko
ptele pro ppad, e bys do vody spadl. Nikdy neriskuj!.

4 Kdy jsi rybu vloil do vody, peliv ji pozoruj. Neuvoluj ji,

dokud nen dostaten siln na to, aby se sama dokzala udret
proti proudu. Nikdy nenechej rybu odplavat po ece bichem
vzhru, protoe nebude schopn se sama vzpmit a urit zahyne.
Pokud me, nech rybu leet v mkkch podvodnch porostech u
behu, dokud se nevzpamatuje.

B Poutn ryby pod hladinou

Pokud chyt na mlkm seku eky, kde me bezpen brodit, je

asto mon rybu uvolnit pln pod vodou. To ryb sniuje
jakkoli stres, kterm by mohla trpt. Pokud nejde o rybu
mimodn neobvyklou, nen teba ji peliv prohlet. Zbr i
boj s rybou by ml bt dostaten vzruujc a v tom ppad j
chce dt naden nashledanou! Nikdy nepouvej vezrek, pokud se
neastn rybskch zvod, protoe ten psob rybm
nepopsatelnou tlesnou i duevn jmu.

1 Tento tlou je te vyerpan a pipraven k vyloven, ale ve

skutenosti nen nezbytn jej vytahovat z vody, abychom jej
obdivovali a pak zase pustili. Vytaen na beh mu psob urit
stres, ktermu se meme vyhnout tm, e ho uvolnme z hku
pln pod vodou.

a Ryba je na boku a dostaten unaven, abychom j mohli

odstranit hek.

2 Na celkem malou rybu, jako je tato, ani nepotebujeme pout

podbrk. Sklo prut, abys uvolnil napt ry, a vythni hek
prsty. Pokud je bez protihrotu, uvoln se okamit. Piprav se na
podporu ryby volnou rukou.

3 Tato ryba je te pipraven k putn, i kdy je jet pod

hladinou. Abys j poskytl trochu asu na obnoven sil ped tm,
ne odplave do silnho proudu, dr ji hlavou proti proudu, dokud
neuct, e zan pohybovat ploutvemi a napnat svalstvo. Te
u nen nebezpe, e by se pevalila a nebyla schopn se sama
napmit, take ji me pustit.

Str. 40. DRUHY RYB

Ryb adres

Ve sladkch vodch a v moch plave na svt skoro dvacet tisc

druh ryb a je vzruujc dozvdt se co nejvc o mnoha rznch
druzch a jejich odlinch vlastnostech. I kdy by bylo nemon
je ulovit vechny, bude dobr, kdy bude radji vyhledvat co
mon nejvc rznch druh, ne se specializovat na jeden druh.

a Ploutve tiky jsou siln maskovan.

b Tmav skvrna na hbetn ploutvi je poznvacm znamenm

slunenice.

A Slunenice

Slunenice je nejznmj men ryba Severn Ameriky a vyskytuje

se tam ve vtin stt. Je dobr bojovnk, i kdy jen vzcn
doroste vt velikosti. D se chytat na muky, mal tpytky a
rzn pirozen nstrahy. Hledej ji v krytech mezi vodnm
rostlinstvem nebo koeny strom.

c Velk ploutve zajiuj slunenici velkou slu.

d Velk ocasn ploutev dv kaprovi slu.

e Pln vyvinut ocasn ploutev ukazuje, e se ryba vylhla
v pirozenm prosted.

f Dlouh svalnat tlo jesetera z nj dl velkho bojovnka.

B Kapr

Kapr je v Evrop nejznmj sladkovodn ryba. Dorst hmotnosti

a 27 kg, velmi tvrd bojuje a je ho obtn pelstt. Kapra
me lovit bu na tko, nebo na nstrahy, kter plavou na
hladin.

C Jeseter

Ve vodch celho svta je asi dvacet druh jeseter a mnoho

z nich mohou ulovit sportovn rybi. Tyto ryby snadno dorstaj
do hmotnosti a 140 kg nebo i vc a obecn se chyt na velik
nstrahy blzko u dna. Na uloven takovchto ryb je obvykle
zapoteb rybsk nin pouvan pro lov v moi.

g Jeseter pouv svj piat rypec k vyrvn koisti z bahna.

Str. 41 RYB ADRES

a Poloha o umouje tice zpozorovat koist -- rybku, kter

plave nad n.

11

b tika se svmi skvrnitmi boky snadno splyne s okolm.

c Velk prsn ploutve zajiuj tice monost vyvinout prudk

zrychlen.

d Tlouti maj velik, jakoby mosazn upiny a siln, robustn

tlo.

e Velk tlama umouje pstruhm polykat rybky prv tak jako

hmyz.

f Ostnit hbetn ploutev je sten spojena s druhou hbetn

ploutv s mkkmi paprsky.

g Okounek m vysok, zelen skvrnit tlo a vraznou postrann

ru.

h Oi candta jsou zamlen, take jsou jakoby sklenn.

A tika

tiky jsou nejvt sladkovodn drav ryby severn polokoule a

jsou oblben u ryb-zvodnk. tika o hmotnosti 9 kg u je
podn velikost, ale mohou dorst a do 18 kg i vc. tiky ij
jak v ekch, tak ve stojatch vodch a obvykle je najdeme, jak
haj mezi rkosm, kolem potopench kld a balvan.

B Losos

Neexistuj vce vzruujc a pekvapujc ryby ne lososi.

Pozoruj je, jak peskakuj vodopdy a pemhaj vechny pekky
pi sv cest z moe zpt do sladkch vod, aby se tam vyteli a
zahynuli.

C Tlou

Tlou je stedn velk evropsk sladkovodn ryba oblben u

ryb, protoe zabere tm na jakoukoliv nstrahu v jakmkoliv
typu vody.
D Pstruh obecn

Pstruh obecn je znan rzn, pokud se tk velikosti a

zbarven.

Jen v Evrop je kolem padesti podtyp tohoto druhu. Je to velmi

oblben sportovn ryba, vzhledem k tomu, e je velmi obezetn,
a tm velmi obtn uloviteln.

E Okounek pstruhov

Okounek pstruhov je bezpochyby velmi oblben sportovn ryba

Severn Ameriky. Byla rozena do celho svta pro svou slu,
chytrost a stlou pipravenost napadnout uml nstrahy, muky i
pirozen nstrahy.

F Candt

Evropsk candt je velmi podobn svmu severoamerickmu

bratranci, candtu kanadskmu. Oba druhy dorstaj hmotnosti a
7--9 kg a zvl dobe berou potravu za soumraku, bhem noci a za
svtn. Zkus k jejich lovu pout mal mrtv rybky nebo stedn
velk liky a uml rybky.

Str. 42. JIN ZITKY

Podvejme se dl

Jedna z bjench vc u rybaen je ta, e t me zavst do

exotickch, vzdlench mst. Spolu s tm, jak se bude zvtovat
tvoje zkuenost, poroste i tvoje sebedvra a ty bude chtt
zkusit nov lkav msta, lovit nov druhy ryb a nauit se novm
dovednostem. Nezle na tom, kolik rok strv rybaenm, vdy
tu budou jet vce vzruujc nov vody, kter bude objevovat.

1 Rybolov na divokch ekch

Opravdu velk, bouc eky svta pedstavuj velkou vzvu jak

pro mukae, tak pro rybe, kte lov vlenm. Mus se nauit
mt nin pod kontrolou v nejprudch vodch, ve kterch se
asto zdruj obrovsk ryby. Jsou to zitky, pi kterch
vstvaj vlasy na hlav a blaj klouby rukou a kter vyaduj,
aby byly jak tvoje technika lovu, tak nin bez vady!

2 Vzn muek

Za dlouhch tmavch zimnch veer se me pokusit uvzat si

vlastn uml muky. Vyrobit dokonal napodobeniny pirozenho
hmyzu, kterm se ryby iv, to je pesn, opravdu uklidCujc
innost. Me dojt k zvru, e jsou tvoje vlastn muky
spnj ne ty drah, kupovan v obchodech.

3 Mocn parma indick

Tento ryb vypad naden svm lovkem -- a nen divu! Tato

obrovsk indick parma byla ulovena ve velik ece v jin Indii
a bojovala dle ne pldruh hodiny v rychle proudc vod. Mla
hmotnost pes 40 kg a byl to rekord na tomto seku vody. Skuten
ivotn lovek!

4 Ped 100 lety pouvali britt dstojnci v Indii velik

upiny indick parmy jako hrac karty.

Str. 43. PODVEJME SE DL

1 Lov z lunu

A bude zkuenj, mon bude mt chu dostat se dle od behu

a zkusit rzn dovednosti, spojen s lovem z lunu. Samo ovldn
lunu je umn a vyaduje znanou praxi. Vylovit velkou rybu
z lunu me bt velmi nron, protoe vyaduje pesn
naasovn jednotlivch kon.

a Kdy jsi v lunu, nikdy nic neuspchej. Kad pohyb by ml bt

klidn a kontrolovan. Doporuuje se nosit plovac vestu.

2 Rybolov v divoin

Tady chytm obrovit sumce v divoin neplskch Himlaj.

Trvalo to ti dny dostat se k tto vzdlen ece, kde -- jak mi

bylo eeno -- jet dn Evropan nerybail. Bylo to dokonal
msto: hlubok voda, thl proud a mnostv skal jako kryty pro
obrovsk ryby.

3 Tropick moe

Me mt tst a pocestuje do exotickch mst, jako jsou nap.

Vnon ostrovy, a bude rybait v teplm ocenu, kter je
obklopuje (foto nahoe). Mliny v tropickch moch bvaj
bohat na ryby ne ty v chladnjch vodch. Nevysliteln
druhy ryb se pohybuj v mlinch (k se jim flats) tchto
kilov istch vod. Tento modroun se piblil blzko
k pobe, aby sbral potravu na pestrch korlovch tesech.

4 Non chytn

Nic neped poklid nonho chytn, pokud se tk naprostho

klidu. asto je to dobr npad lovit za tmy, kdy jsou vody tak
ist, e bhem dne ryby rybe dobe vid.

Str. 44 VAHY O PROD

Uvliv rybaen

Pamatuj, e kdykoliv jsi vidn u vody, jsi reprezentant naeho

sportu. Vdy si peti rybsk d platn pro danou vodu; je
prospn pro vechny, tebe nevyjmaje, a ty by ses jm ml dit
"do puntku". Vyhni se ohroen jakhokoliv ivota, a u svho,
jinho rybe nebo ryby, ptka, domcch zvat i divokho
zvete. Uij si krs eky, ale vdy pamatuj, abys byl
ohledupln!

1 Ledek

Se tie na behu eky a teba usly jemn ppav voln

ledka, jak polet kolem v zblesku modi. Kdy bude mt
tst, me ti tento rybsk kolega dokonce pistt na pice
prutu. Je to vzcn a kouzeln okamik, kter by sis ml uchovat
v pamti jako poklad.

2 Vodci

Pamatuj si, e nejsi jedin, kdo m prvo pouvat vodu. Plavci,

p turist, vodci, vodn lyai a dokonce i sportovn
potpi, ti vichni si uvaj vodn sporty. Kanoist se zdaj
bt na nkterch ekch problmem, ale tm vdy se pohybuj dl
po ece a nepekej ti. Me si bt jist, e vtinu ryb
ptomnost kno neru.

a Soumrak a svtn jsou nejlep doby pro zahldnut vydry.

3 Vydra

Vydry jsou pomrn velk a velmi plach, take si je nesple s

menmi, mn plachmi ondatrami, kter jsou na mnoha ekch.
Vydra je jistm znamenm, e voda, na kter chyt, m dobrou
obsdku ryb, a tak je to skuten vtan pohled. Kdy uvid
vydru, blahopej si; je to dkaz, e jsi tich, obezetn ryb,
kter bere ohled na krajinu a prodn ivot v n.

4 Zavrn vrat

Vdycky za sebou zavrej vrata plot, jinak mohou domc zvata

utci na silnice a zpsobit i smrteln nehody. Ujisti se, e jsi
vrata zavel peliv. Pezkouej, e jsi je upevnil pesn tak,
jak jsi je nael, protoe by se mohla uvolnit v silnm vtru nebo
kdy se do nich ope dobytek.

Str. 45 UVLIV RYBAEN

1 Ohled ke krajin

Vdy se dr dobe zetelnch cest, zejmna pokud jde k vod

obilm. Kdekoliv je to mon, pouij radji prchod plotem, ne
abys pes nj plhal a teba jej i pokodil. Pokud jde rybait
se psem a jsou nkde ovce, mjte psa na vodtku. Nikdy
nerozdlvej ohe ve vtru a v suchch podmnkch.

a Pky v plot pelzej opatrn, pokud jsou po deti kluzk.

2 Seber si vlasec

Nikdy nenechvej na behu zahozen vlasec, protoe se snadno

zaplete do nohou zvat i ptk. Kdy nemohou odlett nebo
odbhnout, jsou odsouzeni k pomal smrti. Zvl peliv dbej na
to, abys nikdy nenechal hek s nstrahou na njakm kousku
vlasce, aby jej ptk nepozel a v dsledku toho nezahynul.

b Bude trvat roky, ne se zahozen vlasec rozlo.

c Bu ohledupln ke vem zvatm v ohradch.

3 Hluk

Hluk se velmi lehce nese pes vodu. Mohou t slyet rybi, kte
vypadaj, e jsou daleko. Prosm, nepokikuj a nepobhej sem tam
a co je nejdleitj: nenechvej hlasit hrt radio! Skoro
vichni rybi jdou chytat, aby utekli od ruivch vliv
modernho ivota a ne, aby si je pipomnali.

4 Vmej si npis

Tabulky jsou umsovny na bezch pro tvoje dobro nebo dobro

vody. Pokud je vyadovno, aby sis ponechal pouze tyi uloven
ryby, pak je to proto, e by vt poet ulovench ryb pokazil
monosti jinch ryb. Poohlej se zejmna po vech
upozornnch na nebezpe. Mohou varovat ped hlubokou vodou,
kluzkmi behy nebo ped elektrickm vedenm nad tebou.

d Vdy si peti tabulky.

Str. 46 SLOVNEK

Slovnek

Mnoho z tchto slov ti me bt uitench bhem dn trvench u

eky.

?splvek Avon, 17

Avon splvek, splvek pro pouit na proudnch vodch. Horn st

splvku dobe nadn, co umouje, aby dobe plaval s proudem.

backing, siln pleten ra nebo vlasec dlky 100 metr i vc,

navinut na cvku mukaskho navijku pod bnou mukaskou
rou. Nezbytn pro zdolvn velkch ryb.

bi, prut pro lov bez navijku, pouze s vlascem pipevnnm ke

pice.

bl ryba, obecn rybsk oznaen mench kaprovitch ryb.

bl erv, larva mouchy.

bivak, stanov psteek.

boilie, vaen nstrahy a nvnady v podob kuliek,

obvykle z vajec, sji, rznch chuovch a jinch pms.

brodn, chze ve vod, kter umouje dostat se i k mstm, kam

nelze dohodit ze behu.

brok, mal kulat kousek olova, obvykle do poloviny naznut,

kter se pouv k zaten udice nebo splvku i jako zarka.
Vlasec se vlo do naznut a brok se na nm stiskne.

brzda, nastaviteln mechanismus, kter dovoluje odvjen vlasce

z cvky pi rzn silnm tahu za vlasec.

?butcher, 21

C/

cvka navijku, st navijku, na kter je navinuta ra nebo

vlasec.

ihtko, rybsk oznaen pro ukazatel zbru.

dlika, prut, kter se sestavuje z jednotlivch dl.

denn lovek, mnostv nebo hmotnost ryb, kter je dovoleno

ulovit bhem jednoho dne.

down-rigger, zazen, kter udruje vlasec s nstrahou v dan

hloubce pi lovu vlenou udic. Pi zbru se vlasec uvoln a
rybu lze zdolvat pmo prutem.

drdidlo, uml nstraha vyroben z podobnch materil jako

uml muky, kter slou k vlen.

echolot, elektronick zazen, pouvan na lodch k zjiovn

ptomnosti ryb a tvaru dna.

F -? flats, 43

hlen, pirozen ochrann povlak na tle ryby. Tak se oznauje

jako "sliz".

hbetn ploutev, ploutev na hbet ryby. Me mt rzn podoby, u

nkterch ryb je vyztuena ostny. Hbetn ploutve mohou bt i dv
(okouni, candt).

CH

chvjiv pika, tenk pika z ohebnho materilu, upevnn ve

pice prutu. Slou jako ukazatel zbru.
K

kmenov vlasec, hlavn vlasec, kter je na cvce navijku a

k jeho konci se pivazuj dal sti udice (nstavec nebo
nvazec).

konen st udice, uspodn hku, nvazce, zte, poppad

obratlku, pro urit zpsob chytn.

krmtko, pomcka pro dopraven nvnady na urit msto ve vod.

kukla, rybsk oznaen kukly mouchy, pouvan jako nstraha

(tzv. bl nebo masn erv).

lamint, zkrcen oznaen prutu vyrobenho ze skeln tkaniny a

umlch pryskyic.

?lika Abu Atom a Heron (25)

mokr muka, uml muka uren pro lov v rzn hloubce pod
hladinou.

monofil, vlasec z jedinho vlkna.

mukaen, rybolovn zpsob, pi kterm se pouvaj uml

nstrahy, vyroben z pe, srsti, nit, vlny a podobnch
materil (uml muky).

nstavec, vlasec mezi hlavnm vlascem z navijku a nvazcem pi

nkterch pravch konen sti udice.

nstraha, pirozen potrava nebo uml vrobek, opaten hkem

(hky), kter slou k uloven ryby.

nvazec, vlasec, na kterm je pivzn hek. Obvykle je ten

ne hlavn (kmenov) vlasec z navijku, ke ktermu je pipojen.
To je proto, aby se v ppad peten udice nepetrhl kmenov
vlasec, ale pouze nvazec. Nvazec se pipojuje tak k mukask
e.

nvnada, pirozen potrava, kter se dopravuje do vody na urit

msto, aby pilkala ryby.

nosnost, nejvy hmotnost, kterou je vlasec schopen jet unst,

ani by se petrhl.

nymfa, larva hmyzu. Nymfy bvaj asto napodobovny jako uml

muky. Lov se jimi pi dn.

oko prutu, oka pro veden ry nebo vlasce, upevnn v jedn

ad po cel dlce prutu.

olovo, olvko, rybsk oznaen pro zt.

oprka prutu, pomcka k poloen prutu v rznm sklonu k hladin

po nahozen udice. Nejastji je to tyka na konci rozvtven
v podob V, kter se zabodne do behu.

pen, kovov zk klky k uvolovn zaseknutho hku.

plan hod, hod mukaskm prutem vped a vzad, kter neslou
k dopraven muky na vodu, ale k jejmu osuen, k prodluovn
ry nebo ke zmn smru hodu.

plavan, rybolovn zpsob, pi kterm pirozen nstraha plave

v rzn hloubce vodnho sloupce nebo pmo na hladin.

plovouc ra, mukask ra, vyroben tak, e plave na vod,

ani by bylo zapoteb jej povrch zvl upravovat, teba
matnm.

pldek, mal rybky po vylhnut z jiker.

podbrk, ska na rmu s rukojet, kter slou k podebrn

znaven ryby a k jejmu vyzvednut z vody.

podseknut, zaseknut ryby jinde ne v tlam.

polarizan brle, brle, kter potlauj odlesky na hladin

vody, a tak umouj nahlet pod hladinu.

poloen, rybolovn zpsob, pi kterm nstraha le na dn.

Jinak tak "lov na tko".

potpiv ra, mukask ra, kter se ve vod potp.

protihrot, mal zptn hrot ped pikou hku, kter zabrauje

snadnmu uvolnn zaseknutho hku.

protiproud, msto v proudn vod, kde je smr proudu opan ne

hlavn proud (za pekkou apod.).

peklp, soust smekacho navijku (obvykle drtn oblouk),

kter pi peklopen navj vlasec, pi odklopen dovoluje, aby
se vlasec voln odvinoval.

pirozen nstrahy, nstrahy pochzejc z prody (ervi, kukly,

hmyz, rybky, sti rostlin, obil, lutniny apod.).

rybolov "na drkch", rybolov pod ledem. U ns nen dovolen.

S/

sedlo navijku, st rukojeti prutu, kter umouje upevnn

navijku.

sportovn rybolov, rybolov provdn pro zbavu a rekreaci, ne

pro materiln uitek.

stanovit, msto, kde se ryba nebo ryby obvykle zdruj.

such muka, uml muka uren pro lov na hladin.

oulaka, opatrn pohyb kolem vody, pi kterm se zjiuje, co se

dje na vod i kolem n a podle toho se pizpsobuje lov.

upiny, tvrd ploch tvary, kter chrn povrch tla ryby. Podle
kruh, kter na nich vznikaj kadoronmi prstky, se d urit
st ryby.

teleskopick prut, prut vyroben z dl, kter se do sebe

zasunuj.

testovac kivka, vsledek zkouky odolnosti prutu, vyjden

v hmotnosti potebn k jeho ohnut (nap. testovac kivka 1 kg).
trojhek, hek s temi pikami pouvan pedevm na
vlecch nstrahch.

tukov ploutvika, mal masit ploutvika mezi hbetn a ocasn

ploutv na hbet ryby z eledi lososovitch.

t, hlub msto ve vod. V tekoucch vodch je v nm jen mal

nebo tm dn proud.

udice, souhrnn oznaen pro vlasec, nvazec, zt, hek,

poppad splvek.

uhlkov vlkno, lehk a velmi pevn materil pouvan pi

vrob prut.

ukazatel zbru, pomcka, kter slou k lepmu zpozorovn

zbru.

uml nstrahy, nstrahy vyrbn z nejrznjch materil (kov,

uml hmoty, devo, pe, vlna apod.). Obvykle maj napodobovat
hmyz nebo rybky, ale i jinou potravu ryb.

?vkov pldek (7)

vzka, nechtn zachycen udice ve vod, obvykle za kmen, vtev,

koeny apod.

?vezrek (39)

vlen, rybolovn zpsob, pi kterm se nstraha thne vodou,

aby vylkala dravou rybu. Jinak tak "pvla".

vlasec, vlkno z uml hmoty.

vlen udice, uspodn udice k vleen nstrahy za lunem.

Pouv se na vtch vodnch plochch. Nen vude povolena.

vousky, masit vrstky u tlamy rnch druh ryb.

vyven splvku, takov zaten vlasce pod splvkem nebo

samotnho splvku, pi kterm plave splvek zpma.

?waggler (28)

wobbler, uml rybka -- vlec nstraha, kter pi taen vodou

poskakuje a trhav se pohybuje v rznch hloubkch. Me bt
jedno- nebo vcedln.

zbr, uchopen nstrahy rybou.

zkladn nvnada, sms pirozen potravy, kter slou k vnadn,

pedevm na dno, nebo jako zklad pro zhotovovn nstrah a
nvnad.

zsek, vih prutem, kter m zajistit napnut vlasce a zabodnut

hku do tlamy ryby pi zbru.

zt, rzn tvarovan a rzn velk kus tk hmoty (nejastji

olova), kter slou k zaten nkter sti udice.

zdolvn, souhrn vech kon rybe, ktermi se m doshnout

pitaen ryby k rybi a ppravy k jejmu vyloven.
zptn oten, uvolovn vlasce pi tku zaseknut ryby tm,
e pustme kliku navijku a ponechme jej, aby se otel nazpt.
Dnes se pouv mlo, brzda je spolehlivj.

zvedn a spoutn, rybolovn zpsob, pi kterm nstrahu

stdav spoutme do hloubky a zase vytahujeme k hladin.

Str.47 UITEN ADRESY

Uiten adresy

/ve zvltnm souboru - esk adresy/

Str. 48 REJSTK

Rejstk

alevin, 7

anatomie, 6

bezpenost, 10, 32, 39

bobina, 30--31

boty brodic, 11

candt, 41

lov vlenm, 22

cpal evropsk, 34

hky,

druhy, 13

pro lov na pirozen nstrahy, 26

pro vlen, 24

pi uvolovn ryby, 38

zploovn protihrotu, 13

hejna, 7

historie, 5

hmyz, 20--21

CH

chlb jako nstraha, 26

chvjiv pika, 31

chytn na nymfy, 21

J
jazyk mosk, 35

jepice, 20, 21

jeseter, 8--9, 40

jikry, 6, 7

kapr, 8, 40

bran potravy, 8--9

lysec, 6, 9

?poerkov zuby 8

ten, 7

klobouky, 10

krabiky na muky, 10

krmtka, 13

kukuice sladk, 26

kyslk, 6

ledci, 44

ledviny, 6

losos, 7, 41

lov na pirozen nstrahy, 26--27

lov ze lunu, 43

lysec, 6, 9

liky, 13, 22, 24, 25

mka skvrnit, 6--7

mahseer, 4, 42 ?parma

makrela, 34

maskovn, 7

modroun, 43

mok, 35

mozek, 6

mukaen, 18--21

muky uml, 12, 20--21, 42

mokr, 21

N
nin, 10--13

krabice na uchovn, 11

nahazovn, 16--17

pi plavan, 29

pi mukaen, 18--19

pi vlen, 22--23

pi pobenm rybolovu, 32--33

navijk, 10, 12

mukask, 12

smekac, 12

pro poben rybolov, 33

upevovn, 14

non chytn, 30, 43

oi, 6

okoun, 8

bran potravy, 8

lov vlenm, 22, 25

okounek, 25

okounek ern, 9

okounek pstruhov, 41

?Onion splvek, 12

orgny, 6

prek jako nstraha, 26

parma, 4, 27, 42

plats bradavinat, 35

plats obecn, 35

platsi, 35

poben rybolov, 35

plavan, 29--29

plavn, 6--7

plotice, 27

ploutve, 6

plovac vesty, 10
poben rybolov, 32--35

podbrky, 11, 37

poloen, 30--31

s prutem drenm v ruce, 31

postrann ra, 6

potr pstruha, 7

potrava, 8--9

potravn zvyklosti, 9

praky, 13

proudnk, 27

prsn ploutev, 6

pruty, 11

drky, 10

hzen, 16-17

mukask, 12, 18, 36--37

pro plavanou, 28

pro poben rybolov, 33

pro poloenou, 30

pi zdolvn ryby 36--37

rukoje, 17

skldn, 14

vlec, 12

pstruh, 7, 41

duhov, 7, 41

lov na muku, 20--21

mosk, 35

potravn zvyklosti, 9

?vkov pldek, 7

pyskoun, 34

rozmnoovn, 7

rukoje prutu, 17

rybky uml, 12, 22, 24

rybolov na prudkch ekch, 42

ryby dna, 9
man, 5

itn ploutev, 6

sedaky, 10

siven arktick, 4

skele, 6

slunenice, 9, 40

smysly, 6

splvky, 10, 12

srdce, 6

?streamer, 12

sumec, 43

sr jako nstraha, 27

ry, 13

tika, 4, 41

lov na pirozen nstrahy, 26

lov vlenm, 22, 24, 25

potravn zvyklosti, 9

ttky jeseter, 8

tajmen, 4

triedr, 10

ten, 7

tpytky,

liky, 13, 22, 24, 25

rotan, 13, 22, 24

ho mosk, 34

uvolovn ryby, 38--39

uzel prun, polovin, 15

?vkov pldek ?pstruh, 7

vajenky, 6

?vezrek, 39
vidlice, 5

vlen, 22--25

vlasce, 13, 45

vnitnosti, 6

Vestrann ryb (Izaak Walton), 5

vydry, 44

vyloven ryby, 37

vzbroj, 10--13

Walton, Izaak, 5

?waggler, 12

?wobbler, 12

zbry u plavan, 29

zte, 13, 33

zvody v rybolovu, 5

zdolvn, 36--37

bry, 6

ivotn kolobh, 7

loutkov vek, 7

Podkovn

Pracovnci z Dorling Kindersley by rdi podkovali dle uvedenm

lidem za jejich pomoc pi pprav tto knihy:

Zvltn podkovn pat vem mladm rybm za jejich naden i

trplivost bhem poizovn snmk, prv tak jako jejich
rodinm; Ken Askemu za pomoc pi hledn mladch ryb; Mike
Taylorovi a Wendy Vane-Percyov za stravovn a ubytovn; Gary
Barclayovi a firmm Drennan International, Harris Angling,
Sportfish a Farlow za dodn rybskho vybaven; firm John
Partridge Limited za spoluast na projektu a za rady; Andy
Komorowskmu za pomoc pi fotografovn; Joann Buckov, Lee
Simmonsovi a Selin Woodov za vydavatelskou pomoc a Piers
Tilburymu za nvrh oblky.

Autoi obrzk

Vydavatel by rd podkoval dle uvedenm autorm za laskav

svolen k otitn jejich fotografi

(vysvtlivky k fotografim: a = nahoe; c = uprosted; b =

pod/dole; l = vlevo; r = vpravo; t = nahoe):

Ancient Art & Architecture Collection: 5clb; John Bailey: 4crb,

cra, cl, tl; 5b; 38tr; 42cr, b, 42--43tc, 43bcl; 44bl, c,
44--45tc; Andrew Besley Photolibrary: 34--35c; Biofotos: 34bl;
Richard T. Bryant: 9cl, 40c, 40--41b; Kevin Cullimore:20c, 21tr,
26tr; Mary Evans Picture Library: 5cr; E.T.Archive: 5tl; Robert
Harding Picture Library: Michel le Coz 32tr; Johnny Jensen: 42b;
JPH Foto: 9crb, 24cl, br, 25br, tl, 27tr, 35tr; NHPA: Agence
Nature 42cl; OCF: soubor fotografi Richarda Daviese na str.
6--7; Oxford Scientific Films: E.R.Derringer 9cra; Andreas Hartl
Okapia 9tr; Colin Milkins 9br; Peter Parks 7ca; Planet Earth
Pictures: Paulo de Oliveira 35tl; Linda Pitkin 34tr; John
F. Seagrim 34cl; James D. Watt 43tr.

Uiten adresy
esk rybsk svaz (RS) -- zemn svazy (S)

S RS msta Prahy
U Sovovch mln 1
118 00 Praha 1
Tel.: 02/5732 0714

Stedoesk S RS
Opatovick 20
110 00 Praha 1
Tel.: 02/2491 3233

Jihoesk S RS
Zahrdky 237
373 82 Borov nad Vltavou
Tel.: 038/7250 451

Zpadoesk S RS
Tovrn 5
301 00 Plze
Tel.: 019/7223 569

Severoesk S RS
Stekovsk nbe 51
400 03 st nad Labem
Tel.: 047/ 5531 004

Vchodoesk S RS
Na zahrdkch 233
500 02 Hradec Krlov
Tel.: 049/ 614 940

Moravskoslezsk S RS
Jhnova 14/890
709 00 Ostrava-Marinsk Hory
Tel.: 069/ 6620 583
Moravsk rybsk svaz
Sobick 83
602 00 Brno
Tel.: 05/ 523 437

DK
A DORLING KINDERSLEY BOOK
www.dk.com

John Bailey
The Young Angler

Copyright c 1999 Dorling Kindersley Limited

All rights reserved. No part of this publication may be

reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted in any
form or by any means, electronic, mechanical, photocopying,
recording, or otherwise, without the prior written permission of
the copyright owner.

Translation c 2000 by Milan Pohunek

Czech edition c 2000 by Ikar
ISBN 80-7202-595-3 /Ikar. Praha/
ISBN 80-242-0227-1 /Euromedia Group. Praha/
Orig. ISBN 0 7513 5562 3 /Dorling Kindersley. London/

Z anglickho originlu The Young Angler /Dorling Kindersley Book,

London 1999/ peloil Milan Pohunek
Redigovala Magdalena Soukov
Vtvarn redaktorka Viera Fabianov
Technick redaktorka Helena Illkov
Edice Beruka
Vydalo nakladatelstv Ikar, a. s., v koedici s Euromedia Group,
k. s., a Kninm klubem v roce 2000 jako svou xxx publikaci
Vydn prvn
Sazbu zhotovil ITEM, spol. s r. o., Bratislava
Vytiskly Tlaiarne BB, spol. s r. o., Bansk Bystrica

TS 14

ISBN 80-7202-595-3 /Ikar. Praha/

ISBN 80-242-0227-1 /Euromedia Group. Praha/