Znn tohoto textu vychz z dla Nov Evropa tak, jak bylo vydno

nakladatelstvm Gustava Dubskho v roce 1920 (MASARYK, Tom

Garrigue. Nov Evropa: stanovisko slovansk. Praha: Gustav Dubsk,
1920. 223 s.).

Autorem portrtu Tome Garrigua Masaryka na oblce e-knihy je

Jan Nepomuk Langhans.

Text dla (Tom Garrigue Masaryk: Nov Evropa), publikovanho Mstskou

knihovnou v Praze, nen vzn autorskmi prvy.

Citan zznam tto e-knihy:

MASARYK, Tom Garrigue. Nov Evropa [online]. V MKP 1. vyd.
Praha: Mstsk knihovna v Praze, 2014 [aktuln datum citace
e-knihy p. cit. rrrr-mm-dd]. Dostupn z:
http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/99/99/13/nova_evropa.pdf.

Vydn (oblka, grafick prava), jeho autorem je Mstsk knihovna v Praze,

podlh licenci Creative Commons Uvete autora-Nevyuvejte dlo komern-
Zachovejte licenci 3.0 esko.

Verze 1.0 z 24. 1. 2014.

 Upozornn pro tene
Tato e-kniha obsahuje poznmky pod arou, kter jsou hypertextov
provzny.

Poznmku pod arou zobrazte kliknutm na hypertextov odkaz,

kter je umstn na pozici slice na konci slova nebo odstavce, ke
ktermu se poznmka vztahuje (nap.: Text0).

Hypertextov odkaz je jednosmrn nebo obousmrn pesmrovn

na text poznmky pod arou, kter je umstna prbn v textu
nebo na konci dokumentu.

Ppadn nvrat na pvodn msto v textu e-knihy provedete

kliknutm na hypertextov odkaz, kter je umstn na pozici slice
na zatku dku textu poznmky pod arou (nap.: 0 Text poznmky
pod arou).
 OBSAH

Upozornn pro tene ........................................................................ 4

Pedmluva k vydn eskmu ............................................................. 7
Pedmluva k anglickmu a francouzskmu vydn ......................... 8
Vnovn ................................................................................................. 9
I. HISTORICK VZNAM VLKY ...................................................... 12
1. Vlka svtovou ................................................................................. 12
2. Pangermansk pln svtovho panstv: BerlnBagdad ............ 13
3. Pln Spojenc: Demokratick organisace Evropy a lidstva.
Demokracie proti theokracii.............................................................. 24
4. Nmeck Drang nach Osten, Prusko a Rakousko.
Pangermanism a Vchodn otzka. Pangermanism s hlediska
svtovho .............................................................................................. 31
5. Nmeck Drang nach Osten a psmo malch nrod ........... 35
II. NRODNOSTN PRINCIP ............................................................... 37
6. Nrodnostn cit a idea ..................................................................... 37
7. Prvo nrod na sebeuren ........................................................... 44
8. Problm malch nrod a stt; federace malch nrod ........ 49
9. Nrodnost a mezinrodnost........................................................... 55
10. Politick samostatnost a nrodn autonomie ............................. 57
11. Radikln rekonstrukce Evropy na nrodnostnm zklad?
Nrodn minority ................................................................................ 59
12. Kad nrodnostn otzka problmem zvltnm .................... 62
13. Marxism a nrodnost .................................................................... 63
III. VCHODN OTZKA ..................................................................... 67
14. Program Spojenc v podstat programem reorganisace
Vchodn Evropy ................................................................................. 67
15. Rozlenn Rakouska-Uherska hlavnm clem vlky. Idea
sttu Rakouskho............................................................................... 71
16. Prusk Nmecko: kultura vnjho podku a militaristickho
materialismu ......................................................................................... 79
17. Reorganisace Vchodn Evropy a Rusko ................................... 86
18. Bez kritiky Spojenc? .................................................................... 92

5
 19. Vznam eskoslovenskho sttu pro osvobozen Evropy ....... 95
20. eskoslovensk stt, Polsko a Jugoslvie ................................ 115
21. Slovansk barriera proti pangermanismu? .............................. 119
22. Pangermanism a panslavismgermanism a romanism ......... 121
IV. BOJ DO KONCE .............................................................................. 123
23. Nutnost provst vlku do konce v zjmu trvalho mru:
problm vlky .................................................................................... 123
24. Kdo je odpovden za vlku? ...................................................... 126
V. NOV EVROPA ............................................................................... 131
25. Demokratick mr a jeho podmnky ......................................... 131

6
 Pedmluva k vydn eskmu
Vydn francouzsk a anglick bylo vytisknuto jako rukopis
a nebylo dno na knin trh. Ke zprv v pedmluv k tomu vydn
dodvm, e st pvodnho rukopisu, jak te vidm, byla
vytisknuta v eskoslovenskm Denku, vychzejcm v Rusku a na
Sibii (s. z 16. dubna 1918 a nsl.).
Ml jsem jistou pochybnost, mm-li knihu uveejnit, maje nyn
tak odpovdn postaven. Rozhodl jsem se pro uveejnn, protoe
se kniha pece jen dostv na veejnost; a mimo to, kniha m
vznam jako historick dokument. Je soustavnjm zpracovnm
tch politickch zsad, je tvoily program na zahranin
propagandy.
Dnes formuloval bych nkter podrobnosti jinak, ale v zsadnch
vcech ekl bych tot. Vidm, e spis prozrazuje neklid vlky
a revolun propagandy, ale pece jen v me nevelik; v celku
neztratil jsem svho vdeckho klidu a jsem jist tak tm, e jsem
vi svm politickm odprcm a neptelm a proti nim pes
vecky roziln hrzy vyhnanstv zstal odprcem a neptelem
slunm a spravedlivm.

V Praze, 5. ledna 1920.

T. G. M.

7
 Pedmluva k anglickmu a francouzskmu
vydn
Tato kniha m dlouhou historii. Byla pvodn napsna loni
v Petrohrad, za neklidu revolunho. lo mi o to, objasnit naim
vojkm zsadn problmy vlky; jim kniha byla vnovna.
Odevzdal jsem rukopis rusk tiskrn, ale domnvm se, e te
kniha na Rusi vyjt nemohla. Mezitm musil jsem odejet na Zpad;
na cest Sibi a Tichm Ocenem zpracoval jsem st svho
rukopisu v tuto knku, kterou te pedkldm politick veejnosti.
Psal jsem, nemaje k disposici skoro dn literatury; jen pi posledn
revisi rukopisu mohl jsem tu a tam pout literatury americk.
Opakuji vak, e mi lo o objasnn zsadnch problm vlkou
rozvench.

Washington, v jnu 1918.

T. G. M.

8
 Vnovn
Brati, et, slovent vojci!

Vnuji tuto prci Vm, Vm, kte jste vstoupili do spojeneckch

armd na Rusi a ve Francii, v Americe a Anglii, v Italii a vude, kde
jste jako voln oban mohli projevit sv protirakousk smlen
a odhodln, bojovat za svobodu a nezvislost naeho nroda.
Vnuji spisek tak Vm, kte muste bojovat pro Rakousko
z donucen.
Vnuji ho pedevm pamtce Vs, kte jste v adch rakousk
armdy a mimo ni projevili vli k nrodn nezvislosti a svoje
mun odhodln speetili svou muednickou smrt; Vy jste se mn
stali vzorem, V pklad, V program inu rozhodl mne a pivedl
v tbor odhodlanch, nesmiitelnch neptel habsburskho
Rakouska.
Vojna ns vechny pekvapila nepipravenmi. Oekval jsem
evropskou vlku, ale pozdji ne 1914; dkazem tomu je fakt, e
jsem v lt 1914 navazoval styky, jimi jsem se chtl pokusit
o smen Srb a Bulhar pro ppad ekan konflagrance.
Vypovzen vlky stihlo mne v Nmecku, odkud jsem pomyslel na
cestu do Pae a Londna, abych si zabezpeil pomoc pro svj
pokus smiovac. Nevil jsem ve vlku ani po jejm vypovzen;
myslil jsem, e csa Vilm se spokoj hrozbou a e sttnci
zneptelench mocnost se dohodnou. To oekvn zakldal jsem
na odhadu, co vlka bude znamenat, jak pronikav zashne do
osud vech nrod a lidstva; byl jsem dost naivn vit, e
monarchov a jich ministi se probud tou hroznou odpovdnost,
kter pad na kadho, kdo k rozpoutn aneb zamezen vlky mohl
pispt.
Zatkem srpna 1914 vrtil jsem se do Prahy. Politick ivot byl
zastaven, nemohlo bt dnch veejnch, ani soukromch schz,
tajn policie vedla uslen dozor nad vemi veejnmi initeli, kad
musili jsme jednat o sv jm. Avak, akoli veejn projevy nebyly

9
mony, pece bylo se samho potku v Praze ustlen veejn
mnn, sympathie kadho uvdomlho echa byla na stran
Srbska, Ruska a spojenc. Na mne osobn uinily nejhlub dojem
projevy protirakouskho smlen v adch eskch pluk;
pichzely brzy zprvy o tkm potrestn, dokonce o trestech
smrti a decimovn; zrove na Morav civiln sprva zahjila svou
katanskou innost, byli trestni na hrdle lid, u kterch se naly
proklamace ruskho generalissima. Ctil jsem, e nememe
a nesmme my poslancov a officiln vdcov lidu zstat
neinnmi, e se musme rozhodnout; ostatn mluvm jen za sebe.
Dost dlouho jsem se podle starho programu Palackho natrpil,
usmit Rakousko s nmi a petvoit je v demokratick soustt;
vypovzen vlky udlalo z politickho problmu problm svdom.
Vynasnail jsem se jet seznat prav smlen a plny officilnho
Rakouska a dvora, hledl jsem seznat smlen naeho lidu
a pokusil jsem se dvojm zjezdem do Holandska dovdt se
o plnech spojenc; cesta do Holandska dala mi pleitost
pozorovat Nmecko a seznat smlen nkterch vlivnch a
informovanch kruh. Nerozhodl jsem se v rozilen a na slepo.
Vykldm zde n nrodn program, jak pojmme vlku, jej
vznam a co od n ekme plnou nezvislost naeho nroda
a obnoven sttu eskch zem se Slovenskem. Domhme se
rozlenn Rakousko-Uherska. Tento n program nen pouze
negativn, naopak je positivn; nae samostatnost m bti st
politick a sociln organisace cel Evropy a lidstva. Otzka ech
a Slovenska je otzkou svtovou.
Podvaj se tu jen hlavn obrysy pt Evropy; k tomu uskrovnn
jsem nutkn nedostatkem literatury; zbaven knihovny, stle na
cestch po vech spojeneckch zemch a zaneprzdnn nvalem
praktickch kol, pracuji bez potebnho literrnho appartu.
Brourka m svou historii. Napsal jsem ji v Petrohrad po prv
nvtv v Kyjev jednm tahem, ale neml jsem tolik asu, abych ji
pozorn prokorrigoval. Vypukla prv bolevick revoluce
a znemonila mi prci; po ase zasedl jsem k revisi, vypukla

10
revoluce druh. Den, kdy jsem se dal do prce, pod mmi okny
houkal bolevistick bronvik a kolem mho bytu se rozzuil
nejprud boj. Na radu ptel odejel jsem do Moskvy, abych tam
zskal nkolik neruench chvil, avak prv v Moskv dostal jsem
se do stediska poulinch boj. Z Moskvy jsem se dostal do Kyjeva,
prv kdy prohlena Ukrajinsk republika nov neklid
a neoekvan koly praktick. Ale te stj co stj pipravm
brourku k tisku, snad ji pozdji budu moci doplnit.
Provm udlosti na Rusi od minulho kvtna; pirozen tyto
udlosti nut kadho myslcho lovka provit sv politick
pesvden; kdo znaj m rzn prce z poslednch let, nenaleznou
dn zmny zkladnch nzor, ale byl jsem vlkou doveden
k tomu, formulovat sv nzory uritji. V tchto svch pracch
probral jsem zejmna otzky a problmy nrodnosti, sttu,
demokracie a socialismu, naposled jsem se snail pochopit Rusko
odkazuji na tyto prce pro obrnj zdvodnn pednesench zde
nzor.

V Kyjev, 15. ledna 1918.

Tom Garrigue Masaryk.

eskoslovensk denk, v Penze, 16. dubna 1918. s. 62.

11
I. HISTORICK VZNAM VLKY
1. Vlka svtovou
1. Do o bije, zamysl-li se o vlce, jej svtovost. Cel svt,
doslova cel svt, trp ji tvrt rok vlkou zpsobenou napadenm
Srbska Rakousko-Uherskem, podporovanm Nmeckem. Cel svt
se rozestoupil na dva tbory s Rakouskem a Nmeckem jde jen
Turecko a Bulharsko a papesk kurie, vechny ostatn stty jsou na
stran Spojenc; neutrlnmi zstaly jen nkter stty mal, a v tch
vtina obanstva je na stran Spojenc: proti Nmecku a Rakousku
vyslovilo se takto cel lidstvo! Jestlie consensus gentium se pijmal
jako argument pro jsoucnost Bo, tento consensus lovenstva m
jist velk mravn vznam vox populorum vox Dei.
Statistikov nm kaj, e poet lid ve vlce padlch, rannch,
zajatch a poheovanch obn 25 milion; ti, kte peili hrzy
vlky, ty miliony vojk a jejich rodiny, a tud vichni nrodov
a lidstvo, budou pemlet o tto vlce a jejch pinch; miliony
a miliony pemlej v okamiku, kdy toto pi, o vlce a o situaci
nrod a lidstva, jako j. Nen mono, aby ty ohromn obti na
ivotech, zdrav, statcch, byly pineseny nadarmo, nen mon, aby
posavadn organisace stt a nrod, z n tato vlka pola, zstala
nezmnna, aby odpovdn sttnci, politikov, vdcov stran,
jednotlivci, aby nrodov, aby lidstvo nepoalo myslit o politice
doopravdy a bezohledn. Vlka sama a jej nsledky sblily lidstvo:
lovenstvo je dnes organisovanou jednotkou mezinrodnost,
mnohem intimnj ne kdy byla, je zpsobena touto vlkou;
a zrove se vude upevuje demokratick nzor na spolenost
pd carismu je jen jednm z neekanch nsledk vlky.
Jednotn organisace vech nrod svta, celho lovenstva, je
potkem nov doby, doby, v n nrodov a cel lidstvo vdom
budou pokraovat ve svm vvoji.

12
 2. Pangermansk pln svtovho panstv:
BerlnBagdad
2. Modern historik pr m podvat historii budoucnosti
a modern politik m pedvdat vvoj udlost, pedvdn je
mtkem vdeck pesnosti.
Shledal jsem si za vojny nkolik autor, kte ve form romnu
nebo politickho pojednn vlku pedpovdli; ale vecky ty tak
zvan pedpovdi vystihly skuten vvoj velmi nedokonale.
Podobn pedvdal jsem1 vlku tak j. Od rusk revoluce 1905
revidoval jsem sv studia o Rusku a snail jsem se pochopit problm
Ruska v jeho vznamu pro Evropu; do jak mry se mi to podailo,
o tom dv svdectv mj spis o Rusku.
V souvislosti s tm snail jsem se vniknouti v jihoslovansk
a balknsk problm a prv odtud ekal jsem tuto vlku, pravda,
pozdji ne vypukla, a ne tak ohromnou. Na jae roku 1914, ped
sarajevskm atenttem, jsem podnikal kroky k usmen Srb
a Bulhar, proto e jsem se obval neptelstv Bulharska proti
Srbsku v budouc vlce. M prostedkovn se mi na stran srbsk
dailo, je to zajmav dkaz, e odpovdn politikov srbt byli
pstupni rozumnm kompromissm, jak to ostatn dokzali za
napjet s Rakouskem po okupaci. Vzpomnm svho prostedkovn
mezi ministrem: Paiem a hrabtem Berchtoldem.
M pedvdn, nebo skromnji a lpe eeno, oekvn vlky
zakldalo se tak na pelivm pozorovn Rakousko-Uherska
a Nmecka, a na stopovn pangermanistickho hnut a jeho
historick a politick literatury.
3. Pangermanism podle jmna oznauje sjednocen Nmc nebo
v irm smyslu German vbec; podobn uv se termnu:
panslavism, panskandinavism, a j. Dnes pangermanism je pedn
filosofi djin, djin nmeckho nroda a celho lidstva; je to pokus,
soustavnm studiem historickho vvoje a stavu Nmecka
a ostatnch zem urit msto nmeckho nroda mezi nrody

13
v historickm vvoji; zrove pangermanismem rozumme politick
sil a hnut zaloen na pangermanistick theorii.
Velik francouzsk revoluce a nsledujc reakce a restaurace, pak
revoluce men, jakoto pokraovn revoluce velik, obracely
pozornost nejirch vrstev na protivy a boj starho a novho reimu
a ivily theorie a pokusy o lep, co mon definitivn reorganisaci
stt, nrod Evropy a lidstva; v t dob vznik uvdoml
socialism. Theoreticky doba nalz svj vraz v nov, vdeck
historiografii. Filosofie djin pstuje se u vech nrod, kvete
historie, oekonomika, a vbec vechny spoleensk vdy; ustaluje se
sociologie jako soubor vech tchto specilnch pokus, jako vda
o lidsk spolenosti a jejm vvoji. Zrove se politika prohlubuje
vdecky.
Nmci zhy stli v poped tohoto theoretickho i praktickho
hnut; filosofie djin, ponajc Herderem, a s n historie stvaj se
pmo nrodnmi obory; nmeck filosofie po Kantovi je podstatn
historickou (Fichte, Schelling, Hegel atd.). Socialism a speciln
marxism je po vtce historick, se svou uritou filosofi djin;
evolucionism (darwinism) sesiluje tento zvltn historism. Nmci
vynikaj tak ve vech specilnch spoleenskch vdch,
v oekonomice, a zejmna ve sttn vd a v studiu prva.
Nejen vdy spoleensk, i vdy prodn vnuj se studiu stavu
nmeckho nroda. Biologie, na pklad, spekuluje o sprvn
a lacin viv jednotlivce a mass, o podmnkch sly a zdrav
nroda; chemie slou tmu cli a usiluje o zdokonalen hmotnho
podkladu nrodnho bytu vbec.
Na tomto irokm vdeckm a filosofickm podklad organisoval
se v posledn dob pangermanism jako filosofie a politika
nmeckho nroda; Lagarde je jeho eln filosofick a theologick
representant, Treitschke jeho historik, csa Vilm jeho politik.
Organisoval se cel systm theoretickho a praktickho
pangermanismu: spolky a spolenosti roziujc uen publikac
spis, map, asopis a revu, letk atd.

14
 Stopoval jsem toto hnut peliv; to mne pivedlo v osobn
i psemn styk s nktermi vynikajcmi pangermanisty,
s Constantinem Frantzem a Lagardem samm; poznn
pangermanismu, hnut a literatury, mne vedlo k oekvn tto
vlky.
Bylo mi divno, jak mlo se pangermanismem zabvali Anglian
a Francouzi; sv krajany upozoroval jsem na hrozc nebezpe
lnky a pednkami. Chystal jsem se napsat pehled
pangermanismu a analogickch hnut a smr u jinch nrod
vlka mne pedela. Za vlky, nemaje sv knihovny a rukopis,
zabavench rakouskou polici, mohl jsem jen zhruba a vce z pamti
na vc upozornit.1
4. Pangermanism hned se samho potku nebyl pouze theori
a politickm idelem, nbr tak vrazem politickho vvoje
nmeckho nroda. V 18. stolet Nmci, jako jin nrodov v Evrop,
ctili ji siln nrodn; sil o sjednocen etnch nmeckch stt
a sttek bylo legitimn, stejn jako sil Ital a jinch nrod po
sjednocen. Problm stval se tm, kdy se jednalo o sjednocen
s stmi nroda, ijcmi v nenmeckch sttech. Tu vznikal
pedevm tk problm pomru Nmecka, vedenho Pruskem,
k Rakousku; upraven tohoto pomru bylo vyadovno staletm
vvojem, zejmna od dob reformace a antireformace, kdy se
Prusko stalo pedstavitelem protestantismu, Rakousko katolicismu
a antireformace. Mimo Rakousko a Uhersko jsou Nmci jet ve
vcarsku; na Rusku jsou nmeck kolonie v baltickch provincich
z dob rytskch d a Hansy; emigrac vznikaly nmeck kolonie
v novj dob na ruskm vchod, v Polsku, ve Spojench Sttech,
v Jin Americe a v Africe. Po sjednocen Nmecka 1870 Bismarck

1 V londnskm tdenku The New Europe, Oct. 1916 a nsl. probral jsem cel
pangermnsk hnut podrobnji; veobecn pehled je v knize prof. Ch. Andlera
Les Origines du Pangermanisme (1800-1888) a Le Pangermanisme Continental
sous Guillaume II. (1888-1914), 2. vyd. 1915. Prof. Andler sprvn pon histori
pangermanismiu v 18tm stolet (Dietrich von Blow, 1757-1807).

15
zahjil (1884) koloniln politiku, sahajc do Afriky, Asie
a Australasie.
Energick industrialisace Nmecka po 1870 svazovala
s Nmeckem netoliko kolonie, nbr i ostatn zem; Spojen Stty,
Rusko, Anglie a Indie, Rakousko-Uhersko, Italie, Holandsko,
vcary, Brazlie, Argentina dostaly se s Nmeckem do intimnho
spojen obchodnho nmeck penetration pacifique, jak se te
k, byla vude velmi inn. Nmci nalzali pro svou industrii
dostatek odbytu a dovedli si zaopatiti nutn suroviny a polotovary
cizch zem; csa Vilm dal vraz skutenmu stavu vci, kdy
Nmce odkazoval na moe.
spn industrialisace a svtov trba suggerovaly svtov
panstv a sesilovaly takto tradin ideu nmeckho imperialismu
mskho csastv; poraenm Napoleona III. Prusko obnovilo
stedovk imperium, Rakouskem 1806 zruen; Zollverein a Bund
byly pechodem k industrialisaci a k imperialismu.
Jet za vlky jsem nael dosti politickch lid, kte
pangermanism odbvali pokrenm ramen a smkem
utopism, studentsk, professorsk politika.
Bismarck upravil po 1866 nesnadn pomr k Rakousku. Doclil
toho, e Rakousko po porce bylo odstranno z Nmecka bez
ztrty zem a za nicotn poplatek; etil takto osobn ambice
Frantika Josefa a pipoutal si Rakousko jako oddanho spojence.
Maai, pijati na milost seslabenmi Habsburky a zskni
petvoenm Rakouska v dualistick Rakousko-Uhersko, po 1867
pilnuli k Nmecku Prusko mlo takto 50milionovou i ke sv
disposici; tak Lagarde uril pomr Rakouska k Nmecku jako
kolonie Nmecka. Nmci v Rakousku stali se nejradiklnjm
i pangermanisty; Bismarck byl chytr dost, e se jich zkali
(Herbstzeitlose), ale pangermanskou studentskou deputaci
z Rakouska nabdal, aby se uili slovanskm jazykm, chtj-li
slovansk nrody opanovat.
Okkupac Bosny a Hercegoviny odkzno Rakousko-Uhersko na
Balkn a csa Vilm zahjil aktivn politiku turkofilskou, pokrauje

16
v politice Bedicha Velikho; po ecku Rumunsko, Bulharsko,
Albnie, ba i ern Hora zaopateny nmeckmi dynastiemi
a princeznami. Tureck vojsko obdrelo prusk instruktory a t. p.
Rakousko-Uhersko stalo se Nmecku mostem na Balkn a do
bli Asie a Afriky.
Trojspolek svzal nejen Rakousko-Uhersko s Nmeckem, nbr
odzbrojil i italskou rredentu, Lagarde a pangermni drazn
obhajovali Terst a Adrii pro Nmecko. Nmet kapitalist zrove
velmi dovedn, bez velkch investic, okupovali znanou st
italskch bank, nmet professoi, uitel a massa mench turist
byli v Italii innmi agittory pro Nmecko. Star vliv anglick byl
do znan mry paralysovn.
Tento skuten vvoj Nmecka a jeho politickho vlivu v Evrop
a v celm svt blil se idelm pangermnskho imperialismu;
ustlil se zejmna pojem Centrln Evropy pod nmeckm
vedenm, Nmecko, Rakousko-Uhersko, Balkn a Turecko. Tato
Centrln Evropa, obsahujc Turecko, pirozen se pileovala
k Asii a k Africe, v n zskny znan kolonie; pangermnt
spisovatel mluv proto o doplnn Centrln Evropy Centrln
Afrikou. Rakousk pangermn ustlil heslov program: Berln-
Bagdad, kterto heslo by se dalo docela dobe nahradit heslem:
Berln-Kairo. Z Berlna do Bagdadu cesta vede pes Prahu, Vde,
Budape, Blehrad, Sofii, Caihrad; do Kaira vede t drha,
a krat, pes Prahu, Vde, Terst a Solu, moem k Suezskmu
kanlu, k italskmu a francouzskmu pobe africkmu.
K hlavnmu jdru Centrln Evropy pangermni pipojuj jet
zem Skandinvsk, Holandsko a Belgii (Antverpy!) a vcary; tyto
zem zdrenlivj pangermni chtli by pipojiti k i ve voln
form federace, nebo i oekonamick unie. Draznji vak pisvojuj
si slovansk a jin pohranin zem na zpad Ruska, Rusk Polsko
a Ukrajinu, baltick provincie a Litvu. Z Berlna do Bagdadu lze tak
pes Varavu, Kyjev, Odsu a Trapezunt. Pangermni vzpomnaj
starch germnskch Varjag a jejich pochodu na Caihrad
a odkazuj na pklad nmeck Hansy.

17
 Heslov pangermni asto mluv o moch: Baltickm, ernm,
Egejskm, ervenm a o Perskm zlivu; (pln vyznauje se tak
ekami: Rn, Dunaj, Visla, Dnpr, a kanly spojujcmi tyto eky
a umoujcmi nmeckm lodm dopravu ze Severnho
a Baltickho moe do moe ernho a Aegejskho. Za vlky se
petsaj velmi piln potebn kanlov spojen a zdrazuj se
nkter lokln ambice a poteby (jako Mnichov-Bagdad, Hamburg-
Bagdad a t. p.).
5. Politick hrot pangermnskho sil obrac se na ti svtov
strany na zpad, na jih, na vchod; proti Francii a Anglii, proti
Italii a Balknu, proti Rusku. Proti Italii, zejmna od trojspolku,
npor byl slab, pangermni spokojovali se spolkem s Itali,
zabezpeujcm Terst a Adrii; proti Francii po pilenn Alsasko-
Lotrinska tak se dlaly men poadavky, vce se obracela
rozhoenost proti francouzsk politice revanche a hrozilo se
definitivnm zlomenm Francie. Francii mnoz pangermni pokldali
za quantit negligeable e je ji mal (40 milion proti 68) a e
bude relativn stle men, e je, jako romnt nrodov vbec,
degenerovan, e svou roli ji dohrla. Za to ukazovali pangermni
na Belgii a Hollandsko (kolonie vch.-indick); novmu kursu hodil
by se belgick beh kanlu, je k nmu z Nmecka ble ne pes
severn Francii a k tomu Flmov, jako Hollanan, reklamovni
jakoto kmen nmeck.
O Antverpch a jejich vznamu pro Nmce je cel pangermnsk
literatura.
V poped diskuss a pln stly vak Anglie a Rusko.
Industriln rozpjet, budovn velikho lostva k opanovn mo,
koloniln politika v Africe a naposled v Asii a Austrlii a zjevn
pln Berlin-Bagdad vedly Nmecko proti Anglii. S Ruskem Prusko
a do Bismarcka bylo ve vhodnm ptelstv; ale t Bismarck,
pipojiv k Nmecku Rakousko a tm Balkn, a jet vce Vilm se
svou tureckou a asijskou politikou pod vce a vce Rusku se
odcizovali. Vsledek byl, e Anglie se dohodla s Ruskem, a vznikla
tydohoda.

18
 Mezi pangermny vznikl dvoj smr; jedni prohlaovali Rusko za
nebezpenjho neptele Nmc druz Angliany; proti Rusku
vystupovali zejmna baltit Nmci, jako Schiemann, Rohrbach a j.,
proti Anglii hrab Reventlov a pvrenci. Bismarckovu politiku
vi Rusku hjil professor Hoetzsch a mnoz konservativci,
Rohrbach nabzel proti Rusku ruku Anglianm.
Odprcov Ruska ukazuj na velikost Ruska a jeho ohromnho
potu obyvatelstva v nedalek budoucnosti a usuzuj z toho, e
Rusko je pravm nebezpem Nmecka; Anglie je odlouena
moem, nesoused pmo s Nmeckem, v Evrop je mal, jej sla
spov v lostvu, Nmecku proto neme bt nebezpena;
Nmecko bude mti lostvo elc Anglii. Jeho armda, doplnn
armdou Rakousko-Uherska, balknskch stt a Turecka, po
ppad Italie, dovede elit Rusku i Francii.
6. Vznik a vvoj vlky se pln d pangermnskou politikou.
Rakousko-Uhersko, jakoto nmeck avantgarda na Balkn, vrhlo
se na mal Srbsko a provokovalo tm Rusko; Nmecko musilo jt
se svm spojencem; Turecko a Bulharsko se pipojily a nmeck
Centrln Evropa byla vojensky zorganisovna. Poraen Ruska a
v Srbska penechvalo se Rakousku, Nmecko chtlo s nejvt
rychlost porazit Francii, dve ne by se Anglie vojensky pipravila,
proto tak vtrhli do Belgie. Vlenho vystoupen Anglie Nmci
neekali a v tom se mlili, jak se tak mlili v posuzovn Francie
chtli bt v Pai za nkolik mlo nedl; mlili se tak ohledn
vojensk sly Ruska, v rakousk armd a jejch vdcch, se tak
mlili, a neoekvali, e Amerika se pipoj ke spojencm. Ale pes
to pangermnsk pln zatm uskutenn.
Dnes nmeck Centrln Evropa vypad takto: Nmecko m
68 milion obyvatel; k tomu disponuje Rakousko-Uherskem (51),
Bulharskem (5 ) a Tureckem (21), 146 milion. U toto slo sta,
aby Berln mohl elit Rusku, nejvtmu sttu Evropy; m sice Rusko
o 30 milion obyvatel vce, ale nedostatek eleznic a silnic, dkost
obyvatelstva na ohromnm territoriu a konen zaostalost
v oekonomickm, finannm a kulturnm ohledu dv Centrln

19
Evrop rozhodnou pevahu. Pevahu nejen proti Rusku, nbr
i proti Francii.
Nmecko okupovalo jet Belgii (6 ), severn Francii (6), Srbsko
(5), ernou Horu (); v Rusku dr baltick provincie, Polsko
s Litvou, a Ukrajinu asi 60 milion. Nmecko tedy disponuje
224 miliony lid. Kde neme ut sil vojenskch, vykoisuje sly
finann a hospodsk. Mimo to vykoisuje Finsko a do znan
mry tak Rusko.
Rusko, strategicky seslabeno revoluc, uzavelo zhoubn
a neestn mr Schiemannov a Rohrbachov doshli zatm svho
cle, Reventlov tm silnji douf, e doshne svho cle tak.
Nmecko se svou Centrln Evropou m od samho potku vlky
vhodu centralisace a jednotn organisace vech sil; k tomu
Nmecko strategicky a politicky (pln a cl vojny) bylo pipraveno,
kdeto Spojenci pipraveni nebyli, nedovedli sv roztrouen sly
spojit a nemli jasnho a jednotnho plnu. Odtud poten
strategick vhoda Nmecko-Rakouska. Nmecko-Rakousko mlo
a m urit, prv pangermny podrobn vypracovan pln; od
Vilma a k dstojnkm a vojkm kad kombattant smuje
k tmu cli, v, za bojuje takov pipravenost programov je
velikou vojenskou silou. Rozum se, e Nmci musili mnit sv
strategick plny a methody, je pravda, e pi v prozravosti tak
mnohho nevdli, nepoznali, nedovedli, pes to pangermanism jim
valn napomhal; proti spojencm, kte byli jeden od druhho
odloueni, uvali s vhodou taktiky Horatia Cocla. Kontinentln
Rusko zatm seslabeno, pijde na adu nmosk Anglie, tam
ukazuje smovn k mom, Baltickmu, ernmu, Jaderskmu,
Egejskmu, ervenmu, Perskmu.
Spojenci dnes disponuj: Anglie 45 miliony, Canada 7, Austrlie
7, Francie 48, Alr 2, Italie 36, dohromady 137 miliony. Pokud b
o vojenskou moc, nmeck Centrln Evropa je dnes silnj ne
Spojenci evropt; avak pipojen Ameriky m po eliminaci Ruska
rozhodujc vznam vojensky i o ekonomicky. Pangermni
nepochybuj o sle a zdatnosti Spojench Stt; eln jejich autoi

20
zdrazuj americk nebezpe Evrop a hled naivnm Evropanm
namluvit, e nmeck Centrln Evropa je nutnou protivhou
Spojench Stt Severoamerickch a vdcem Spojench Stt
Evropskch.
7. Prvo ku sv zchvatn politice pangermni dovozuj
nkolikerm zpsobem v podstat vak je to prvo pstn.
Nmci se boj hladu. Ukazuj na rychl vzrst svho
obyvatelstva. Do roku 1845 Francie mla vce obyvatel ne
Nmecko; od t doby Nmci rychle rostou, kdeto Francouzov se
tm nerozmnouj. Tm samo sebou odstraovno francouzsk
nebezpe, za to vznik nebezpe rusk: 1789 Francie byla
nejlidnatj stt (Francie 26 milion, Turecko 23, Rakousko 19,
Anglie 17, Prusko 6, Polsko 9, Rusko 20, v Asii 5), a to vysvtluje
velik vliv a slu Francie. Nmecko je dnes mnohem silnj Francie
a jednotlivch zpadnch nrod, mus vak eliti pli mnoha
neptelm. Kolem roku 2000 bude obraz Evropy asi takov:
Rakousko-Uhersko 84 (54 a 30), Italie 58, Anglie 145, Francie 84,
Rusko 400 (s Asi 500), Spoj. Stty 1195, Nmecko 165. Ne-li Evropa,
to Nmecko mohlo by se stt kozckm a proto je vlastnm
nebezpem Rusko. A proto mus Nmecko seslabit Rusko a co
mon okupovat ruskou pdu pro sv rostouc obyvatelstvo. Na
zpad Nmecko potebuje Antverp, potebuje kraje Briey, vbec
potebuje pdy, chleba, surovin, pstav! S brutln naivnost
pangermni zapomnaj, e tak jin nrodov potebuj chleba,
nouze nezn pkazu, prohlauje Bethmann-Hollweg
pangermnskou jurisprudenci.
Stejn kvality je argument strategick: geografick (poloen
Nmc, obklopench se t stran neptelskmi nrody, vyaduje
rektifikace hranic, tedy tak zabrn nenmeckho zem; na
politick a strategick vznam centrlnho poloen, na sil z centra
(na rozdl od sil s periferie a t. p.) upozornil pangermny Ratzel.
Vbec nejen geografie, nbr i geologie atd. rozhoduj o prvu:
zem geologicky podobn nmeckmu pat Nmcm. A nmet
geografov u systemisuj zvltn vdu: geopolitiku.

21
 Nmci, pangermni dokazuj, jsou nejlepmi vojky svta,
prusk militarism je vzorn; Nmec je od prody vojk vojenstv
a vlka jsou vak Bohem ustanoven d spoleensk, jak dokzal
Moltke, Nmcm proto prvem nle prvenstv. Darwinv
prodn zkon o petrvn zpsobilho opravuje prusk
militarism; Nietzsche Nmcm dal jedin a hlavn pikzn vli
k moci, vli k sle, vli k vtzstv!
Nmci, podle pangermn maj prvenstv v industrii a technice;
vedle spch vojenskch maj spchy a pmo prvenstv ve vd,
kolstv, filosofii, hudb a umn, Nmci svou kulturou maj
prvo, ba pmo povinnost ovldat svt, Nmci jsou jednm slovem
Herrenvolk, jedin absolutn Herrenvolk! Nmecko, teme doslova,
stane se spasitelem Evropy a lidstva. Nmci pangermnskm
plnem dovruj jen svj historick vvoj: Prusko roku 1871,
sjednotivi Nmce, pokrauje v budovn nmeckho imperia
stedovku; ji e Karla Velikho, pokraovn mskho imperia,
vytvoila politick pojem Centrln Evropy prusko-nmeck
imperialism a militarism je dovrenm svtov msk ideje, Berln je
tvrtm mem, po m, Byzanci, Moskv
Pangermni, jak vidno, v v hmotu a slu, v techniku; ne Herder
a Schiller, ani Kant, nbr Hegel, Feuerbach, Bchner (Kraft und
Stoff), Schoppenhauer, Hartmann a Nietzsche stali se vdci
poprutlch Nmc. Tento materialism docela dobe se spojuje
s nacionln a rasovou mystikou, kterou pangermni erpaj
z Francouze Gobineau, z Nietzsche, Schoppenhauera, Hartmanna
a j.; Lagarde Nmcm pedpisuje i sv zvltn, vy nboenstv
a Vilm v ve sv a svho dda mesistv zakladatel pruskho
csastv, loutka Bismarckova, je Vilmovi poslancem bom.
Pangermnt materialist pijmaj toto sacrilegium docela
spokojen, neroziluj se jm ani marxistit materialist pana
Scheidemanna
Pangermni vdom udruj a neptelstv a nenvist
k sousednm nrodm, zejmna k Slovanm; obzvlt echov,
pro sv zvltn postaven svtov, jsou Nmcm trnem v oku.

22
V pangermnsk literatue hroz se echm, stejn Polkm,
vyhubenm a nsilnou germanisac. Je znm projev Mommsenv, e
Nmci maj echm peret tvrd lebky, Lagarde a jin vdcov
pangermanismu mluv stejn brutln. Pangermni pevrtili
historii a sociologii v zoologii a mechaniku je to v souhlase se
zastraovac taktikou, praktikovanou v tto vlce.

23
 3. Pln Spojenc: Demokratick organisace
Evropy a lidstva. Demokracie proti
theokracii.
8a. Spojenci, nepipraveni na rakousko-nmeck tok, byli
v defensiv, jak vojensky, tak politicky; trvalo del dobu neli se
sjednotili na spolenm programu. S potku jednotliv sttnci
a vldy prohlaovali sv nzory a plny; pirozen kladli draz na
to, e byli napadeni, odsuzovali prusk militarism, hjili zsady
demokratick a dali svobodu pro vechny nrody, velik i mal,
a slibovali reorganisaci Evropy.
31. jna 1916 csa Vilm napsal list, v nm svm zpsobem
v dve v svho Boba si od Bethmann-Hollwega vyaduje nvrh
mrovch podmnek; nmeck kancl 12. prosince 1916 podal
americkmu charg daffaires v Berln nmeck nvrh, oznamujc,
e centrln mocnosti jsou ochotny vejt v mrov jednn. Nvrh
neobsahuje dnho uritjho plnu, je to vce rozkaz zpupnho
vtze, ne opravdov nvrh na mr.
Na to vystoupil president Wilson. Jak znmo, nabdl sv
prostedkovn hned 3. srpna 1914, ale nebylo pijato; po nvrhu
Bethmann-Hollwegov obrtil se Wilson (20. prosince 1916) na
anglickou vldu, jak vslovn prav, spontnn, nikoli na podnt
nmeck. d, aby vichni bojujc nrodov podali sv mrov
nvrhy konkrtnji, veobecn pravidla nesta; sm zdrazuje
prvo mench a slabch nrod (peoples) a malch stt.
Spojenci odpovdli (30. prosince 1916) na notu nmeckho
kancle a odmtli ji prvem; dne 10. ledna 1917 odpovdli
presidentu Wilsonovi.
Spojenci v tto odpovdi zsadn proti pruskmu militarismu
hj Evropy ve jmnu humanity a civilisace, zdrazuj prvo
malch nrod na sebeuren, jak to ji dve uinili anglit
a francouzt ministi a politikov.

24
 Jednotliv politick poadavky jsou: Belgie, Srbsko a ern Hora
mus bt Nmci restaurovny, okupovan zem Francie, Ruska
a Rumunska mus bt vyklizena a dna spravedliv nhrada. zem
a provincie, v minulosti odat spojencm nsilm a proti vli
obyvatelstva, maj bt vrcena; to se mus v prv ad vykldat jako
een otzky alsasko-lotrinsk, ale plat tak pro Dny v lesviku.
Na vchod bude sjednocena a osvobozena Polska. Tak
nrodnosti Rakousko-Uherska mus bt osvobozeny od ciz
nadvldy: Italov, Rumuni, Jihoslovan, echoslovci, Polci,
Rusni. Tureck panstv v Evrop pestane, nebo je ciz zpadn
civilisaci; nrody, podinn krvavmu tyranstv Turk, budou
osvobozeny.
Spojenci takto usiluj o reorganisaci vchodn Evropy a Evropy
vbec; nrodnosti mus bt respektovny a svoboda oekonomickho
vvoje pln zabezpeena vem nrodm, velikm i malm.
Mezinrodn mluvy budou garantovat suchozemsk a pmosk
hranice proti nespravedlivm tokm. Spojenci pijmaj v zsad
utvoen ligy nrod.
8b. Brzy po obdren spojeneck noty president Wilson ve
jmnu americkho lidu vyhlsil (dne 5. dubna 1917) Nmecku
vlku. Od t doby, jak se vyslovil, a ji ped tm formuloval
veobecn podmnky mru.
President Wilson velmi inn interpretuje vedouc zsady
americk demokracie: Zsady, v nich Amerika byla vychovna
(Inauguraln e 5. bezna 1917) jsou zsady osvobozenho
lovenstva; hlavn zsada mru je skuten rovnost nrod
(nations) a e vldy maj vecku svou oprvnnou moc od souhlasu
ovldanch, anebo, jak to formuluje v posln Rusku (9. ervna 1917)
dn nrod (people) nesm bt donucen pod suverenitu, pod
kterou si t nepeje.
V podstat Wilson opisuje jen znamenitou e Lincolna na
Nrodnm Hbitov 1863, 19. listopadu: e tito mrtv nezemeli
nadarmo a e nrod s pomoc bo znova se narod k svobod, a e
vlda z lidu, lidem a pro lid nezmiz se svta. A Lincoln i Wilson

25
v podstat opakuj jen zsady americk Deklarace Nezvislosti (4.
ervence 1776).
Podrobnji Wilson formuloval podmnky mru v kongresse 8.
ledna 1918 rok po not Spojenc; nvrh obsahuje 14 poadavk.
1. Mrov vyjednvn mus se dti oteven, bez tajnch
mezinrodnch mluv; diplomacie mus jednat veejn.
2. Naprost svoboda plavby na moi vn teritorilnho obvodu.
3. Odstrann pokud mono vech hospodskch pehrad.
4. Veobecn odzbrojen.
5. Uspodn a rozdlen koloni; mus bt brn stejn ohled na
zjmy obyvatel, jako na zjmy stt, kter si na kolonie osobuj
prvo.
6. Evakuace veho ruskho zem; Rusko samo si uprav sv
politick zzen a obdr k tomu, pokud teba, velikou pomoc.
Zpsob, jakm bratrsk nrody budou zachzeti s Ruskem, bude
rozhodujc zkoukou dobr vle.
7. Belgie mus bt vyprzdnna a restaurovna.
8. Francouzsk zem mus bt vyklizeno a restaurovno,
a bezprv, spchan na Francii 1871 Pruskem v otzce alsasko-
lotrinsk mus bt napraveno.
9. Italsk hranice bute upraveny podle jasn znmch
nrodnostnch hranic.
10. Nrodm (peoples) Rakousko-Uherska, jejich msto mezi
nrody (nations) si pejeme vidt zabezpeen a zajitn, mus bt
dna nejsvobodnj monost autonomnho vvoje.
11. Rumunsko, Srbsko a ern Hora mus bt vyklizeny
a okupovan zem restaurovna; Srbsko mus mt svobodn
a zajitn pstup k moi. Vzjemn vztahy balknskch stt maj
bt upraveny ve shod s historicky danmi politickmi
a nrodnostnmi zsadami; politick a hospodsk nezvislost
a zemn integrita balknskch stt budi zabezpeena
mezinrodnmi mluvami.
12. Turecku budi zaruena integrita zem; ale ostatnm
nrodm (nationalities) pod tureckou vldou budi zajitna

26
bezpenost ivota a autonomn vvoj bez jakhokoli vnjho
zasahovn. Dardanely maj trvale bt oteveny lodm a obchodu
vech nrod za mezinrodnch zruk.
13. Budi zzen polsk stt, obsahujc zem, obydlen nesporn
polskm obyvatelstvem; svobodn a jist pstup k moi bu
zabezpeen, politick a hospodsk nezvislost a integrita zem
budi mezinrodn zaruena.
14. Budi zzen veobecn svaz nrod, zabezpeujc hmotnou
a politickou nezvislost a zemn integritu stejnou mrou velkch
i malch stt.
President Wilson ve veobecnch zsadch je pln shodn
s notou Spojenc; v podrobnostech jsou rozdly, zejmna v nzoru
na Rakousko-Uhersko, na Balkn a Turecko; zde president Wilson je
mnohem konservativnj ne Spojenci. Avak piblil se jim
v nkterch pozdjch projevech. V ei ke Kongressu 11. nora
1918 zdraznil zsadu, e zemn zmny mus bt uinny jen
v zjmu obyvatel, nikoli neptelskch stt; a vem jasn
vymezenm (well-defined) nrodnostnm tubm m bt
poskytnuto nejvt uspokojen, pokud by nezavedly nov a
neprodlouily star prvky boj a protiv, ohroujcch mr Evropy a
lidstva.
President Wilson (4. prosince 1917 v ei ke Kongressu) pipustil,
e Amerika nechtla seslabit (impair) a pedlvat (rearrange)
rakousko-uherskou i, ale vlda sty sekrete Lansinga prohlsila
zjem o nrodnostn tuby echoslovk a Jihoslovan, a pozdji
doplnila neurit text proti rakouskm a nmeckm vkladm
v uritj smysl, e tm mnna je samostatnost tchto nrod.2

2 Prohlen Lansingovo ze dne 29. kvtna 1918 zn: Sttn sekret chce prohlsit,
e vlda Spojench Stt s velikm zjmem sledovala kongres utlaench
nrodnost rakousko-uherskch, konan v m v dubnu, a e nrodnostn aspirace
echoslovk a Jihoslovam po svobod se t opravdov sympathii tto vldy.
Lansingovo prohlen ze dne 28. ervna 1918: Kdy vlda Spojench Stt
(29. kvtna) vydala sv prohlen ve pin nrodnostnch aspirac echoslovk
a Jihoslovan, hledli ednci a pvrenci Nmecka a Rakouska zkiviti a

27
 President Wilson je si vdom, e integrita Rakousko-Uherska
znamen vtzstv nmeck. U proto, e by ta integrita znemonila
vlastn italsk a polsk program presidentv; a president Wilson
sm velmi dobe prohldl, e Nmecko, kontrolujc Rakousko-
Uhersko a tm Balkn a Turecko, uskuten pangermnsk pln
Berln-Bagdad, m cel svt bude znepokojen a mr znemonn.3
e Rakousko-Uhersko je pouhm vasalem Berlna, president Wilson
objasnil v te ei, ve kter mluvil o jeho integrit; myslil-li
president Wilson, e Rakousko se pokus to vasalstv se sebe setst,
to se t mylenky vzdal. Rakousko to vasalstv pijm stle vce.
President Wilson nevhal zmnit svch trnct mrovch bod.
Vlda Spojench Stt, nsledujc Francii, Italii a Velkou Britanii
uznala echoslovky za nrod belligerentn, a eskoslovenskou
Nrodn Radu za vldu d e f a c t o, nadanou nejvy autoritou ve
vojenskch a politickch zleitostech, tkajcch se echoslovk;
a ve sv odpovdi Rakousku-Uhersku president Wilson sm
zdrazuje tuto zmnu svch trncti podmnek, kdy rad vld
rakousko-uhersk, aby vyjednvala s echoslovky a Jihoslovany.
V dopise, kter odpovdal na pmou otzku, president Wilson
vysvtlil, e jeho tet bod neznamen voln obchod nen pochyby,
e jeho trncte bod vyjaduje pouze veobecn zsady tm, e

zkomoliti jeho zejm vklad. Aby nebylo nedorozumn ve pin vznamu

tohoto prohlen, sttn sekret dnes pipojil oznmen, e vlda Spojench Stt
stoj na stanovisku plnho osvobozen vech vtv slovanskho plemene zpod
nmeck a rakousk nadvldy.
3 Pohldnte na mapu Evropy nyn. Nmecko nm opt vnucuje jednn o mr. A o

em mluv? Mluv o Belgii, mluv o severn Francii, mluv o Alsasku-Lotrinsku. To

jsou ovem svrchovan zajmav vci pro ns i pro n, ale oni zamluj, o se
vlastn jedn. Vezmte mapu a pohldnte na ni. Nmecko m naprostou kontrolu
Rakouska-Uherska, stenou kontrolu Balknskch stt, kontrolu Turecka,
kontrolu Mal Asie. Vidl jsem onehdy mapu, na n cel ta vc byla vytitna v
patin erni a er ta se prostrala po cel dlce od Hamburku k Bagdadu velk
hmota nmeck moci, poloen v srdce svta. Me-li Nmecko to udret, bude
jeho moc ruit klid svta, pokud to bude dret. President Wilson v adresse ke
Kongressu Federace Prce v Buffalo. 12. listopadu 1917.

28
pipout konkrtnj a konen definice a zmny, stejn jako
budou zmnny a definovny podmnky Spojenc na rozhodujc
mrov konferenci.
9. Spojenci a president Wilson nepodvaj politick pln do vech
podrobnost vypracovan. Tit jejich nvrh le v rozhodnm
prohlen politickho programu demokratickho.
Mezi politikou Spojenc a Centrlnch mocnost je rozdl zsadn.
Spojenci jsou stty demokratick a republiknsk, odvozujc
prvo vldy z vle lidu, jsou stty vznikl z revoluce; Francie, zem
Velk Revoluce a prohlen prv lovckch; Anglie, vzor
parlamentrnho reimu a krlstv, podzenm vld vtiny; Italie
protipapesk, bojujc za sjednocen nroda, pijala tak zsady
parlamentarismu; star Rusko nehodilo se do tohoto spolku, ale
Rusko svrhlo cara a usiluje o republiku dokonce ji sociln; Spoj.
Stty, prv velik demokracie a republika, kter organisovala
politickou svobodu na zklad svobody crkevn a nboensk, vzor
revolun Francii a evropsk demokracii vbec.
Ke Spojencm se pimykaj jin republiknsk a demokratick
stty. Stty neutrln vtinou jsou na stran Spojenc; v Norsku,
Dnsku i ve vdsku, ve vcarsku a j. znan st demokracie
pijm jejich zsady.
Naproti tomu centrln Evropa jsou stty monarchistick
a militaristick; monarchism tento je v podstat stedovk,
theokratick, Prusko-Nmecko se svou ideou pruskho krlstv
z bo milosti obnovilo stedovk csastv; Rakusko-Uhersko, stt
docela uml, dren dynasti a armdou, protidemokratick,
protinrodn, klerikln, jesuitsk, stejn jako Prusko dr ideu
stedovkho imperia. Oba stty proti vli lidu stav fikci bosk
vle a vydvaj se za jej hlasatele. Turecko, theokracie
mohamednsk stejn je protinrodn, protidemokratick,
stedovk a k tomu nekulturn a barbarsk; Bulharsko, veden
rakousko-nmeckm parvenuem, jemu kad prostedek je dobr,
hod se dobe do spolku Hohenzoller a Habsburk. msk
pontifex, u dvno veden jesuitismem, pracuje pro Rakousko

29
a Prusko: Rakousko je posledn velik katolick stt, a Vilmovo
luternsk Nmecko, aby si udrelo Rakousko, obtuje mu
a svmu katolickmu centru sv protestantsk vdcovstv.
Jesuitism, machiavellism je politika a diplomacie ma, Pruska
i Rakouska. Centrln moci spojily se netoliko zempisnou polohou
zem, nbr vnitn duchovn pbuznost.
Proti sob stoj v svtovm boji mocnosti stedovkho
theokratickho monarchismu, absolutismu nedemokratickho
a nenrodnho a stty konstitun, demokratick, republiknsk,
uznvajc prvo vech nrod, nejen velikch, nbr i malch, na
sttn samostatnost. Proti sob stoj, jak ekl csa Vilm, idea prusk
a americk; je to boj svtla a tmy, prva a nsil, stedovku
a pokroku, minulosti a budoucnosti: nmeck csa s pangermny
prohlauje, e moc tvo prvo Amerika s Lincolnem v, e prvo
tvo moc. Amerika vstoupila do vlky s demokratickm idelem
bojovat ne pro vboj, nbr pro princip.

30
 4. Nmeck Drang nach Osten, Prusko
a Rakousko. Pangermanism a Vchodn
otzka. Pangermanism s hlediska svtovho
10. Nmecko ve svch zatcch (za Karla Velikho) bylo
nmeckm jen po Labe a Saalu; ostatn vchodn st, pvodn
slovansk, byla postupem vk germanisovna a kolonisovna
nsilm. Treitschke uruje smysl nmeck historie jakoto
kolonisan.
Csastv organisovalo na okrajinch e t. zv. matiky; na
vchod a na jihovchod takovmi perifernmi markami byly
Braniborsko a Rakousko, toto na jihu, ono na severu.
Braniborsko bylo sloueno s Pruskem a Prusko germanisovno
crkevnmi rytskmi dy; pijalo pozdji reformaci a stalo se
vdcem Nmecka, proti Rakousku.
Rakousko svm jmnem znamen Vchodn i; Habsburkov
dlouho dreli nmeck csastv a uvali e pro sv rodinn cle.
Stedovk csastv se ve sv idei opralo o universln crkev.
msk imperium pemnno v theokratick katolicism
a Habsburkov, zejmna po spojen se panlskem, slouili crkvi;
zem inkvisice a zem nsiln protireformace tvoily celek, v nm
slunko nezapadalo.
Rakousko, kdy se 1526 spojilo s nenmeckmi echy a Uhrami
v unii, seslabilo svou posici v i; Prusko, nrodn jednolitj, slilo
a zjevn se domhalo prvenstv v Nmecku proti Rakousku.
Reformac byl rozdl a antagonism seslen, Prusko se stalo vdcem
nmeckho protestantismu, Rakousko nmeckho katolicismu. Pes
tyto rozdly oba soupeov mli mnoho spolenho: pvod oba
mli t pvod z crkve a oba mli t politick cl, germanisovat
vchod; Rakousko a Prusko, Hohenzollerov a Habsburkov,
representuj zvltn rozdlen politick prce.

31
 Proto se pes vecek antagonism soupeov konen dohodli.
Rakousko v touze, napodobit Napoleona a sjednotit monarchii
nsilnou soustavou centralisan, vzdalo se vdcovstv v Nmeckm
csastv r. 1806. Kdy Prusko moc zbran r. 1866 vypudilo svho
soupee z Bundu, nahrazujcho Rakousku dvj csastv, mohlo
bez jakhokoli rakouskho protestu r. 1871 csastv obnovit.
Bismarck to zosnoval tak, e Frantiek Josef resignovan snel
porku u Hradce Krlov a posunul hranice sv e na Balkn.
Bismarck by snad za cel Balkn nebyl dal kosti jedinho
pomoanskho grantnka, ale Vilm tuto politiku korrigoval,
a Rakousko se stalo Prusku mostem do Asie a Afriky svou
balknskou a jaderskou oblast.4
11. V historick perspektiv me se na nmeck Drang nach
Osten hledt jako na pokus eit starou vchodn otzku. Po ecch
v Evrop, Asii a Africe, po mu, po i Byzantsk, po Francch
a nmecko-mskm csastv, po kovch vpravch a po
Bentkch obnovilo Prusko imperium a lo dle za kolem, spojit
Evropu s Asi a Afrikou, a zorganisovat star svt pod jedinou
vldou.
Svtov pomry jsou dnes ovem jin ne byly ve starovku a ve
stedovku; Asie dve byla Evrop to, co dnes zoveme Blzk
Vchod. Dln Vchod nebyl v nijakm spojen s Blzkm
Vchodem, kter byl rasov pbuzn s Evropou. Tureck
a mongolsk vpdy ruily vvoj Asie, ale nebyly s to, zmnit danch
rasovch pbuznost a spojen s Evropou: Indie, mlhav sen

4 Nmeck nzev Drang nach Osten nen zempisn zcela pesn; tento tlak ve
skutenosti smuje na jihovchod nebo na vchod a jih. Pi podrobnjm studiu
musili bychom nmeck tlak na vchod srovnvat s podobnmi pohyby jinch
nrod: s francouzskm tlakem do Nmecka, s italskm na Balkn, se vdskm do
Finska a severnho Nmecka, s polskm do Ruska, s eskm do Halie atd.
Bezpochyby tu jde o historick jev obecnj povahy. Tento tlak na vchod musili
bychom zajist tak srovnat s dvjm sthovnm nrod z vchodu na zpad na
potku stedovku; a konen modern vysthovalectv a osdlovn americk
pevniny, Afriky a Austrlie musilo by bti pedmtem dkladnho studia
sthovn a usazovn nrod.

32
Alexandra Velikho, byla pipojena k Anglii a z sti k Francii, jako
se stala i Australie st britskho imperia. Persie a Mal Asie znovu
nabvaj sv svobody, jak Tureck csastv krok za krokem ztrc
moc a ivotnost; Anglie, Francie a Rusko staly se skutenmi vldci
Asie. Afrika, ode dvna v tsnm spojen s Asi tak se stala st
Francie a Velk Britanie.
Nmeck pln Berln-Bagdad je tedy pokusem vytlait ti jin
nrody z Asie.
Ale situace v Asii byla pozmnna vvojem Japonska a ny;
k evropsk Asii pistoupila Asie mongolsk a oba tyto civilisovan
nrody vchodn spojily se s asijskmi nrody evropskmi.
V te dob na zpad vzrostla velk republika americk
a Kanada se stv dleitm sttem: Nov svt vznikl na americk
pevnin. Proto mylenka Pruskho csastv nen v souladu
s dnenmi pomry, je zastaral a pekonan. Stedovk csastv
bylo velkm pokusem, sjednotit vecko znm lidstvo v theokracii;
Venmci se sice honos, e navazuj na stedovkou mylenku, ale
jejich cle jsou u, protoe jsou nmecko-nacionln a po vtce
hospodsk hospodsk v ryze materialistickm smysle. Pi v
sv velikosti mylenka venmeckho svtovho panstv je zk,
mal, prusk dynastick autokracie a militarism pohltily
stedovkou mylenku duchovho katolicismu.
Nkte Venmci zanaj chpat rozdl mezi nmeckou Stedn
Evropou a svtovou organisac, jak ji pojmaj Spojenci a Amerika.
Veleb nmeckou Stedn Evropu, rozkldajc se do Asie a Afriky,
jako spsu proti hrozc amerikanisaci. Nemohou pochopit, e
amerikanisace nen pouze vnj, mechanick, ale nitern, duchov
vra v politick zsady Prohlen Nezvislosti, vra v principy
svobody a rovnosti, v principy humanitn, ve sjednocenou
organisac veho lovenstva, nikoli pouze v jednotu st Starho
Svta, vykoisovanou Nmeckem pod roukou kultury.
A president Wilson, hlsajc americk zsady, nen jen obyejnm
presidentem, volenm kad tyi lta jemu jako odbornku ve
vdch politickch a v historii dostalo se velkho historickho

33
kolu, formulovat politick zsady Novho Svta, ktermi bude
rozeena netoliko star otzka Vchodn, nbr vecky politick
problmy. Nejedn se u o to, jak organisovat Star Svt dnes se
jedn o to, jak organisovat Svt Star a Nov, cel lidstvo.

34
 5. Nmeck Drang nach Osten a psmo
malch nrod
12. Politicky a ethnograficky je Evropa organisovna podivnm
zpsobem. Pro cel vvoj Evropy a pro pochopen tto vlky je
velmi dleito uvdomit si vznam zvltnho psma mench
a malch nrod, rozprostrajcch se mezi Zpadem a Vchodem,
uritji mezi Nmci a Rusy. Od severu, od Laponska na jih do ecka
soused jeden s druhm, ada mench a malch nrod: Laponci.
Finov, vdov, Norov s Dny, Estonci, Lotyi, Litevci, Polci,
Luian, echov se Slovky, Maai, Jihoslovan (Srbochovati
a Slovinci), Rumuni, Albnci, Bulhai, Turci, ekov. (Tento poet se
zvt, budou-li se potat na p. Kaubov, Ukrajinci a j. za nrod
zvltn.)
Na zpad od tohoto psma jsou nrodov vt (Nmci,
Francouzov, Italov, Anglian, panlov); malch je mlo
(Holanan, Portugalci), ale nkolik zlomk a ostatk nrod kdysi
vtch (Baskov, Bretonci, Irov, Skotov, Welov, Islanan). Na
vchod (v Rusku) je mnoho malch nrod; mimo uveden nrody
na zpadnch okrajinch, jsou etn mal nrodov na Kavkaze a na
okrajinch k Asii a severu. Sted Ruska je zalidnn jednm a to
nejvtm nrodem.
Npor Nmc na vchod a jih obrac se proti tomuto psmu
malch nrod. Prusko m z nho sti a Prusov sami pvodn
byli nenmeck nrod toho psma. Rakousko-Uhersko je sloeno
z osmi nrod tohoto psma a tla se v nm dle na jih, jak Prusko
se v nm tla, a to prv v tto vlce, na vchod a na jih.
Vtina vlek poslednch stolet odehrla se v tomto psmu
anebo m v nm svj pvod; toto psmo, do nho se ze zpadu
tlaili Nmci, z vchodu Rusov a Turci, bylo a je psmem
politickho nebezpe, nebezpe pro mr Evropy, nrodov velic
ohrouj tyto nrody mal, brnc svou samostatnost.

35
 Npor Nmc na zpad byl mnohem slab. Nrodov na zpad
od Nmc byli chrnni i svou poetnost, zempisnou polohou
a kulturou. Francie a do roku 1845 byla lidnatj ne Nmecko
a byla vbec politicky silnj; tak Italov odolali Nmcm. Do
Anglie mli Nmci daleko a pes jin nrody; panlsko a nynj
Belgie spojeny byly s Rakouskem jen doasn.
Pohled na ethnografickou mapu Evropy ukazuje tuto situaci:
ethnografick hranice mezi Nmci, Francouzy a Italy jsou ostr
a urit, kdeto na vchod jsou ethnografick hranice neurit
a spletit, nrodnosti jsou promeny; nmeck npor na vchod je
vyznaen mnoha nmeckmi koloniemi, vraenmi jako tvrze do
cizho zem.
Zpad je nejen ethnograficky, nbr i politicky rozdln od
vchodu. Na zpad jsou vt nrody a vt stty (mal jsou jen
Holandsko, Belgie, Portugalsko); na vchod jsou mal stty,
tvoen z st malch nrod (Rumunsko, Srbsko, ern Hora,
Bulharsko, ecko) a vedle nich je Rakousko-Uhersko a Turecko,
utvoen z mnohch malch nrod a kdysi nezvislch stt.
Rusko obsahuje velik poet takovch malch nrod a bvalch
nezvislch stt, ale na rozdl od Rakousko-Uherska a Turecka m
velikou pevahu t. zv. nroda panujcho.

36
 II. NRODNOSTN PRINCIP
6. Nrodnostn cit a idea
13a. Poadavek Spojenc, aby mal nrodnosti byly
respektovny stejn jako velik, vyplv z uznn nrodnostnho
principu. Pro pochopen vlky a uzaven sprvnho mru je velmi
dleito, aby princip nrodnostn nleit byl objasnn.
Nrodnostn princip uplatuje se v Evrop energitji od XVIII.
stolet, a sice netoliko politicky a sociln, nbr i filosoficky,
v literatue, v umn a v celm ivot. Od XVIII. stolet (2. polovice)
lze pozorovat, jak v Itali a v Nmecku se sl touha a sil
o sjednocen nrod, rozdlench ve stedovku na etn stty.
O sjednocen a osvobozen usiluj zrove poroben nrodov; na
Balkn, proti Turecku, povstvaj Srbov, ekov, Bulhai, Albnci.
Tot se vid v Rakousku a Rusku: od francouzsk revoluce
ponajc, historikov zaznamenvaj nrodn probuzen
a renaissanci ech a Slovk, Maar, Jihoslovan a vbec vech
nrod v Rakousku, v Rusku a jinde, Nmc a Ital nevyjmajc.
Tento process nrodn individualisace je tak mocn, e vznikaj
pokusy o osamostatnn sloveniny, malorutiny, provencaltiny a j.
dialekt a jazyk, posud literrn nepstnch (irtiny a pod.).
Vznik otzka flmsk, norsk, irsk a j.
Filosoficky nrodnostn cit, idea zdomcuje v cel literatue;
v XVIII. stolet na pklad pon se studium nrodnch psn,
a muov, jako Herder a jin, usiluj o to, postihnout v nrodnch
psnch nrodnost, ducha nroda, jak se obyejn k. V t dob
vznik tak seslen studium jazyk a jejich srovnvn; vznikaj
vdeck obory germanistiky, slavistiky, romantisky. Zrove se
vude pstuje velmi piln historie a vecky spoleensk vdy, a to
s vyslovenm clem pochopit filosoficky podstatu vlastnho a cizch
nrod ve vech projevech duchovnho ivota a porozumt vvoji

37
vlastnho nroda a lovenstva. (Na p. tak zv. historick kola
prvnick Savigny, oekonomick v. List. a j.) U vech nrod
pstuje se vdom filosofie nrodn pangermni, jak ukzno, jsou
politickou organisac a filosofickou synthes toho ruchu v Nmecku.
Vedle nich jsou v Rusku slavjanofilov, v echch a u Jihoslovan
humanist, v Polsku messianist, ve Francii, Italii, Skandinavii
vude pod rznou formou vidme stejn sil. e se v djinch
filosofie posud k tto strnce nepihlelo, je jen dkazem, jak
jednostrannou, zkou a nepolitickou je kolsk filosofie, tento
scholastick ostrov v rozbouenm politickm a socilnm moi
nov doby.
Nrodnost je princip nov, modern. Ve stedovku Evropa byla
organisovna crkv, csastvm a stty; organisace spolenosti byla
theokratick a je do znan mry posud. V dob star nrodnostnho
principu tak nebylo; jednotliv nrodov sice stli proti sob, ale
jako ciz proti cizmu; v nrodech samch kad st stla vedle
a proti sob. Jen obas projevovalo se vdom nrodnosti (na p.
u ek v dob Alexandrov), ale uvdomlho principu
nrodnostnho nebylo. Odtud ve stedovku a do XVIII. st. ten
politick kaleidoskop evropsk mapy.
Reformac a renaissanc pon uvdomovn nrodnostn.
Nrodn jazyky stvaj se jazyky bohosluebnmi, peklad bible
stejn posvcuje jazyk lidu proti aristokratick crkevn latin,
etin a t. d. Vznik nrodn nelatinsk literatura ve filosofii, vd
a v krsn literatue; literatura stv se kulturn moc. Politicky sl
se demokracie a s n jazyky lidu se uplatuj v parlamentech a
v administraci; latina a frantina ztrcej sv politick privilegium.
Filosofie XVIII. vku hls princip a idel humanitn
a francouzsk revoluce prohlauje prva lovka; Herder, veleknz
istho lovenstv, prohlauje nrody za pirozen orgny
lovenstva, odmtaje zrove stty jako orgny uml. Evropa
organisuje se politicky stle vce podle nrodnostnho principu.
13b. Nrodnost projevuje se prakticky jazykem, jazykem ovem
mluvenm (jazyk matesk); statistika nrod podv se podle

38
jazyk, grammatikov vyetuj, do jak mry se li dialekty od
skutench jazyk. Nen na p. sporu a neme bt, e nmina
a frantina, e rutina a nmina jsou samostatnmi, rznmi
jazyky; ale je spor, je-li provencalstina jazykem nebo dialektem, je-li
malorutina (ukrajintina) samostatnm jazykem, a tud
Malorusov (Ukrajinci) zvltnm nrodem a t. d.
Dleitost jazyka v urovn nrodnosti je pochopiteln; jazyk
slou jako vrazov prostedek citm a mylen lovka; le style
cest lhomme plat i zde. A jazyk m ohromnou dleitost
sociln umouje styk lid. Nrodnost, nrodn duch projevuje se
proto v cel literatue; o krsn literatue se to veobecn uznv
velic bsnci pokldaj se za nejvraznj representanty svch
nrod. Ale i vdy a filosofie maj svj rz nrodn dokonce
i mathematika, vda tak abstraktn, li se podle nrod. Vdy
a filosofie li se podle nrod i obsahem (to, co rzn nrody zajm
a vce zajm) i methodou. Stejn uznv se vtvarn umn za
projev nrodnosti; avak tot lze ci o nboenstv, mravech
a prvu a o prci (prce a hospodaen je podle nrod rzn
rznost nrodn stravy, kuchyn, obydl atd.), a o sttu a politice.
Slovanskm se na p. prohlauje pravoslav, katolicism se pokld
za romnsk, protestantism za germnsk; uruje se rozdl mezi
prvem mskm a germnskm a slovanskm, ukazuje se na rozdl
sttu pruskho od anglickho a ruskho atd. Vecky tyto problmy
vyaduj pelivho vyeten; musme se varovat ukvapench
generalisac: na p. zpadn Slovan jsou katolit, ale echov
provedli prvn reformaci v tto skizze m bt na bohat obsah
vdeck nrodnostn filosofie jen upozornno.
Nrodnostn princip jev se jako zvltn a velmi siln cit, jako
lska k matetin a celmu bytu lid, mluvcch stejnm nebo velmi
pbuznm jazykem, a k pd, na n tito lid bydl; a nen to pouze
lska, vznikajc z pirozenho zvyku (srv. nostalgii), nbr je to
lska vce mn uvdoml, tak idea nrodov maj svj kulturn
a politick program, vypracovan spolenou histori a navzjem
spravujc tuto historii: je to modern vlastenectv (patriotism)

39
v tomto irokm a komplikovanm smyslu, tedy nejen loylnost po
starm zpsobu k dynastii a panujcm tdm. Tedy opravdov
nrodnostn princip, nrodnostn idea a idel, jak se obyejn kv,
netoliko nrodnostn cit a pud.
Otzka, jak rzn nrodov vznikaj, jak se vyvjej a jak se
nrodov individualisuj, je dost sporn. Obyejn si lid
pedstavuj, e jist sti lidstva prv nrodov maj zvltn
spolen fysick a duchovn vlastnosti; je nzor, e lidstvo se dl na
plemena (indoevropsk, mongolsk atd.) a plemena na nrody, tyto
pak na kmeny a jet men podrozdlen. S potku vda
ustanovila mal poet plemen (5); ale pokraujc analys
anthropologov a ethnografov rozhoduj se dnes pro poet plemen
mnohem vt, urujce sloit komplex znak a vlastnost,
charakterisujc plemena a nrody.
Ovem jak vznikla plemena? Konec konc: od jednoho Adama?
i bylo Adam vce? Modern evolucionism (darvinism atd.) jet
nedal uspokojujc odpovdi. Tu vznik problm rasy, kterou mnoz
pijmaj za vlastn fysickou a psychickou podstatu plemen
a nrodnost. Ukazuje se, e tm vechny nrody jsou siln
smeny, e nroda, e krve docela ist nen. Vznik pak otzka:
jsou smen nrody silnj, kvalitativn lep ne nesmen? Jak
jsou meze a stupn prospnho smen nrod a plemen?
Nrodov se postupem doby mn do kter mry a m? Mn se
tlesn (anatomicky) kenm nebo i zamstnnm? itm
v mstech? Potravou? Snad i endemickmi chorobami? A jak psob
zmna tla, resp. kostry, na duchovn vlastnosti? Mn se duchovn
vlastnosti nrod nezvisle od vlastnost tlovch a m? Mn se
tyto vlastnosti (kapacita) samy od sebe, nebo vyvjej se vlivem
duchovnch vlastnost cizch? Pejmnm cizch ide, zvyk,
instituc atd? Vznik nesnadn problm samobytnosti nrod,
samostatnosti a sobstanosti jejich kultury.
Takov jsou v strunosti problmy vdy nebo filosofie
nrodnostn, kter dosud nen jako zvltn odbor vdn pesn
ustavena, otzky, jimi se zabvaj historikov, anthropologov,

40
ethnografov, geografov, filosofov historie a sociologie, rozsah
a hloubka tchto studi v XIX. stolet a v stolet naem jsou dalm
dkazem, e nrodnost je obecn uznvanm principem,
pronikajcm cel spoleensk ivot.
14. Velmi dleit pro pochopen a ocenn nrodnostnho
principu je urit pesnji pomr nrodnosti a sttu. Pangermni,
teba e se tak dovolvaj nrodnostnho principu, stav stt nad
nrodnost; v sttu vid summum spoleensk organisace, nejvy
a vd moc, a asto prohlauj, e nrodnostn princip u je odbyt.
Podobn jin vyhlauj crkev za nejvy organisaci, jin zase tdu
proletskou. Myslm, e sprvn je, pokldat nrod a nrodnost za
cl spoleenskho sil, stt za prostedek; de facto kad
uvdoml nrod usiluje o svj vlastn stt.
Nrodnostn princip je pomrn nov, neustlen, kdeto stt je
instituce velmi star a tak veobecn, e ji proto se mnohm zd
bt stt nejpotebnjm, pro lidstvo nejcennjm.
Upozornil jsem ji na rozdl v politick organisaci Evropy,
zpadn i vchodn: vedle jednoho sttu ruskho mme na zpad
mnoh stty. Je v Evrop 27 stt (nmeck stty 26 se nepotaj,
Rakousko-Uhersko se be za jeden). Nrod je v Evrop vce ne
dvakrt tolik ne stt; ethnografov a linguist se neshoduj
v urovn potu zvltnch nrod. Tak na p. li se od Fin
Karelov, anebo se mluv o Fino-Karelch. Lotyi se od jednch
spojuj s Litevci, druz je oddluj; Kaubov se potaj za nrod od
Polk rozdln, podobn se Ukrajinci oddluj od Rus, atd.
Problmy nejsou dost objasnny a proto nen jednotn statistiky; lze
jen piblin udat, e v Evrop je 70 nrod a jazyk (ne dialekt).
Nepomr potu nrod a stt znamen, e je mnoho stt
nrodn smench; skuten ryze nrodnch stt, stt, tvoench
jen jednm nrodem, takka nen; jen nejmen stty jsou nrodn:
Andora, San Marino, Monaco, Liechtenstein, Luxemburg, Dnsko
(Portugalsko? Hollandsko?).
Vecky vt stty jsou smen; m vt, tm smenj, me se
ci. Td-li se smenost podle potu nrod, to Nmecko

41
(Prusko), Rakousko-Uhersko, Rusko a Turecko jsou nejsmenj.
Smenosti pibv smrem od zpadu na vchod.
Tento nepomr stt a nrod a faktum, e se nrodov ve
smench sttech domhaj nezvislosti, odkazuje k tomu, e stty
vznikly v star dob a vbojem; jestlie Herder zove nrody
pirozenmi orgny lidstva a stty orgny umlmi, to tmto
vrazem funkce stt vi nrodm piblin sprvn je
charakterisovna. V smench sttech jeden nrod je panujcm
nrodem sttnm; pravidlem je nrod ten vt ne podmann
nrodov neplnoprvn jen Rakousko je, jak bylo i Turecko,
pkladem sttu, v nm minorita pomoc armdy a autoritou
dynastie panuje nad majoritou.
Rozdl nrodu a sttu nkte pangermni charakterisovali
heslem: Goethe Bismarck. Nrod je organisac kulturn,
vekulturn, organisac volnou, danou prodou, stt jsa pedevm
organisovanou moc, je podmanitelem nroda vlastnho i cizho. Stt
nynj vyvinul se z pvodn vojensk a crkevn (nboensk)
organisace; jsa sttem dynastickm a organisac jist tdy (lechta
plutokracie), neetil rozdl nrodnch a proto jsou stty smeny.
Stty byly vytvoeny v dob, kdy duch panstv chtivosti
a vykoisovn byl veobecn a siln; zsada nrodnostn je
pomrn nov, a byla ustlena jako protiva zsady sttu. Nrod
vykonv vliv voln (viz na p. vliv Shakespeara, Byrona, Goethe
atd.), stt vykonv svj vliv svou donucovac moc (vliv Bismarcka,
pokud byl v ad, na rozdl od vlivu Goethe ale vliv
Bismarckovch ide po jeho smrti). Nrod je organisac
demokratickou kad jednotlivec je povoln, kad se me
uplatovat, stt je organisac aristokratickou, donucujc, potlaujc:
stty demokratick teprve vznikaj.
Sttovdcov, zejmna nmet, mnoho si lmou hlavu vkladem
vzniku a podstaty sttu. Historie u, e je dvoj zkladn forma
a kvalita spoleensk a speciln politick organisace: aristokratick
a demokratick. Aristokracie je oligarchick, a zvltn forma
oligarchie je monarchie, kter na posavadnm nzkm stadiu

42
kriticismu vdeckho i filosofickho pojmna (nejen massami!)
theokraticky: prvotn anthropomorfick mylen nedovedlo
demokacie pojmout, proto se monarcha stal pedstavitelem
a zrove pmo zbonnm subjektem v moci (mocn). Pojmy:
Bh a mocn divn splvaj. Vecky monarchie byly
theokratickmi a zejmna ve stedovku ustlena byla velk
theokracie papesko-csask; reformac se tato velik theokracie
rozpadla na theokracie men. Tm vznikly modern stty
absolutistick, ale zrove proti nim a v nich sl demokratit. Tak
na nynjm stadiu politickho vvoje proti sob stoj theokratick
monarchie a zatky demokracie (republiky, konstitun monarchie,
sil autonomistick a federan selfgovernement uvnit stt).
Jednou z mocnch sil demokratickch je sil nrodnostn, sil
podmannch nrod o politickou samostatnost a sil o uznn
nrodnosti za vy, cennj princip, neli je stt. V Prusku,
Rakousku, Rusku, Turecku nrodnostn hnut pirozen se obracelo
proti absolutismu a absolutism byl neptelem nrodnosti.
Rozdl Spojenc a Centrlnch stt je rozdl demokracie
a theokratick monarchie; na stran Spojenc stoj republiky
a konstitun monarchie Prusko stoj v ele stedovkch monarchi
theokratickch. Prusk Nmecko, Rakousko, Turecko, Bulharsko
nespojily se pouze, protoe soused, nbr tak z vnitn politick
pbuznosti. Jsou to stty nedemokratick, absolutistick,
theokratick, v nich parlament, tebae je na pape zkonodrnm,
m funkci poradn a pracovn politick rozhodovn a veden
zstaveno monarchovi a jeho aristokratickm spoluvldcm. Tento
rozdl projevuje se tud tak v pojmn nrodnostn otzky:
Spojenci prohlauj prvo nrod na sebeuren, stt podizuje se
tud nrodnosti Moci Centrln jsou nenrodn a jsou pmo
protinrodn.5

5Slova: nrod uv se tak k oznaen veho obanstva smenho sttu; na p.

nrod vcarsk. Nrod rakousk, protoe je v Rakousku pli mnoho nrod
a e tamn nrodnostn boje jsou znmy, se neuv, akoli by se mohl uvati tm

43
 7. Prvo nrod na sebeuren
15. e nrodnost stala se moc politickou mohlo by bti jen
historickm faktem, avak Spojenci uznvaj prvo nrod na
sebeuren; president Wilson dovozoval, e dn nrod nesm bt
donucovn mt vldu, kter nen z nho a pro nho. Politikov
tak zv. reln, kdy se jim to hod, ochotn se uspokojuj tm, co je,
zamujce faktick stav s prvem; avak to, co bylo a je, nen samo
sebou oprvnno historie a spoleensk ivot je stlm bojem tch,
kte dr prvo a spravedlnost proti tm, kdo se pidruj
pohodlnch fakt.
Tebae nrodnost je velikou politickou moc, nrodnostn prvo
dosud velmi nedostaten je formulovno v modernch stavch
a zkonech; v zemch nrodn smench nkter jazykov prva
jsou kodifikovna, ale posud nen nikde pesnjho prvnho

prvem, jako o vcarsku, Belgii a j. V sttovdeck literatue nmeck uv se

asto terminu nrod politick k oznaen veho obanstva ve smenm stt
nebo panujcho nroda.
Rozum se, e rzn nrodov, ijc dle spolu v jednom stt, maj namnoze stejn
nzory a stejn instituce, stejn a spolen vzpomnky; prv proto se mluv o
nrod belgickm atd. Na druh stran se mluv o nrod skotskm, irskm
a t. p.; v ppad Irska a Skotska b o st nynj Anglie, je jet nedvno byla
politicky samostatn a jej obyvatelstvo mluvilo, a sten posud mluv, i svm
vlastnm jazykem.
Zase jinak se uv slova nrod o Bavorsku, Sasku, nebo jinch sttech
nmeckch, nebo o Srbsku a ern Hoe, jinak o Kanaanech, Australanech,
Amerianech Spoj. Stt; ale federan sil o tsnj unii anglicky mluvcch
nrod ukazuje, e nrodnostn cit pemh i geografii a rznost zpsobenou
vzdlenost. Vidm tak v pimknut Ameriky k Anglii jist projev nrodnostnho
ctn.
Budi tak upozornno na rozdl termn: nrod a lid (natio-populus, nation-
peuple, nation-people, Nation-Volk): nrod uv se obyejn vce ve smyslu
politickm lid oznauje vce massu nroda ve smyslu demokratickm. Uvn
obou termn, zejmna tak v dleitch projevech tto vlky je neustlen a dost
nepesn.

44
vymezen pojmu nrodnosti, subjekt jazykovch a nrodnostnch
prv posud v dnm zkonnku nen uren.
Zdvodnn nhodnosti poprv se vyskytuje v uveden formuli
Herderov; tento naden hlasatel humanity vyvozuje prvo nrod
z principu humanitnho: nrod, ne stt, je pirozenm orgnem
lovenstva. Humanita v nov dob ponajc humanismem
a reformac ve smyslu extensivnm (lovenstvo) a intensivnm
(lovctv) veobecn byla pijmna a stala se uznanm zkladem
v modern morlky; XVIII. stolet je v stoletm humanity
a osvcenstv, ve jmnu humanity (filanthropie/sympathie a t. p.)
usiluje se o reformy ve vech oborech spoleenskch instituc
a innost.
Z humanitismu dovozovna tak oprvnnost a nutnost
demokracie, socialismu a nrodnosti; vdcov a theoretikov
demokracie a socialismu stejn jako vdcov nrodnostnho hnut
oprvnnost a prvo demokracie, socialismu a nrodnosti
dovozovali pmo z kesanskho pikzn lsky k blinmu to
byl sice spe dvod taktick, ale v ve skutenosti nen jinho
zkladu mravnosti a tud ani politiky ne lska k blinmu, a se
zove filanthropi, humanitou, altruismem, sympathi, rovnost,
solidaritou. Humanitn princip francouzskou revoluc byl prohlen
slavnou formul: svoboda, rovnost, bratrstv a kodifikovn jako
prvo lovka a obana. Piznn hodnoty lidsk osobnosti zaruuje
hodnotu obanskou a prvo organisovanch spoleenskch tles
stt, crkv, nrod, td, stran atd. a jejich podadnch sloek;
tomu neodporuje, e se spoleenskm tlesm tak piznv
hodnota utilitrn zpsobilost uskuteovat jist cle pro jednotliv
individua a pro kollektivity.
Jakmile se uzn oprvnnost lidsk osobnosti, individua, uznv
se tak oprvnnost jeho jazyka (mateskho); to je samozejm ve
sttech, obvanch jednm nrodem, avak ve sttech nrodn
smench bv officiln uznn jazyka pedmtem nrodnostnch
spor, a jazykov prva mus bt vslovn uznna a uzkonna.
Proto, jak se upevuje demokratism, uznvaj se i nrodn jazyky

45
v sttn administraci; a kde podle stedovk tradice platila latina
a jazyky panujcch td a nrod (zvltn postaven franiny),
znenhla se v sttn sprv uv i jazyk ped tm
neupotebovanch a potlaovanch. Zejmna to plat o sttech
nrodn smench, Rakousku, Rusku atd.6
Jazyk (matesk), jako prostedek dorozumvac, je intimn
spojen s mylenm, ctnm a celm duchovnm a kulturnm ivotem
jednotlivc a nrod; tou mrou, jakou se vichni nrodov
v Evrop astnili kulturn prce, jak prce ta pokraovala a jak se
zdokonalovala, jazykov se stvaj kulturn bohatmi a cennjmi
a nastv kulturn rovnoprvnost jazyk, odpovdajc politick
a mezinrodn rovnoprvnosti nrod. Modern komunikan
prostedky umonily stem nrod, ovldanch rznmi stty,
kulturn jednotu nrodnost stala se uvdomlou moc, jazyk jejm
exponentem a literatura v nejirm slova smyslu stala se vrazem
a nejplatnjm orgnem nrodnosti.
Proto se dnes politick nesamostatnost nrod a st nrod ve
smench sttech tak siln a tak veobecn pociuje a tak tce nese.
Jak na p. bylo a je barbarstv, roztrojit polsk nrod a zakazovat
v Prusku a Rusku i dtem polsky mluvit! Jakm prvem jsou Polci,
echov a Slovci atd. politicky potlaeni, kdy nrodov jin
a men (Dnov, Hollanan atd.) jsou voln? Nen to pmo
nesmysl, kdy Rumun v Rumunsku je voln, ale jeho soused a bratr
v Uhrch potlaen? Pro maj mt Albnci svj stt, ale Jihoslovan
ho mt nemaj? A t. d.!
Tento nepomr v officilnm hodnocen nrodnosti a sttu
vyplv ze stedovkho hodnocen sttu crkv nboensky
posvcenho, kterto hodnocen se pejalo novodobm

6 Tm se vysvtluje, pro lidov hnut, zejmna revolun, vdy podporovala vvoj

jazyka mass; za Francouzsk Revoluce, na pklad, dleit sttn listiny byly
vydny v provencaltin; a je znmo, jak Francouzsk Revoluce psobila na
literrn sloh a enictv. Uvn rznch dialekt v literatue me t bt
vysvtleno lidovmi hnutmi politickmi, atd. Je zajmavo sledovat te vliv Rusk
Revoluce na rzn mal nrody Ruska.

46
absolutismem. Tento absolutism byl dren dynastiemi
a aristokraciemi; kdy vak v 18. stolet velik revoluce (ta revoluce
nebyla jen politick, ale tak mravn a mylenkov) organisovala
demokratism a republikanism, kdy absolutism, monarchism
a aristokratem byl seslaben, pily tak nrodnost a jazyk v sttn
administraci ku platnosti. Theokratick peceovn a pmo
apotheosa sttu in concreto dynast ustouplo demokratickmu
hodnocen; stt se stv centrlnm orgnem administrace, nikoli
aristokratickho panovn a stv se tud tak prostedkem nrod
a jejich kulturnho snaen. Odtud v cel Evrop sil vech nrod
o politick sjednocen a osvobozen, o politickou organisaci Evropy
na zklad nrodnosti. Vnitn historick souvislost demokratismu
a socialismu i nrodnosti vysvtluje, pro demokratick stty,
Francie, Anglie, Italie atd. a te revolun Rusko, slavnostn
prohlsily prvo vech nrod na sebeuren.
A stejn je jasno, pro militaristick monarchie stedovkho rzu
theokratickho, pro PruskoNmecko, Rakousko a Turecko
(Ferdinand bulharsk se k t trojici hod velmi dobe) odporuj
principu nrodnostnmu, stavce nad nrodnost stt a dovozujce
z toho svho zkho tatismu zsadu, e se do vnitnch
zleitost jejich stt Spojenci nemaj prva vmovat.
Sebeuren nrod se ovem provst ned, pokud tato farisejsk
zsada bude platit. Velk nmeck list u prohlsil e Armn za
vnitn zleitost Turecka! Takovou vnitn zleitost bylo
potlaovn Slovan, Rumun a Ital v Rakousko-Uhersku, takou
vnitn zleitost je kulturn vradn Polk v Prusku, a pece
z tchto vnitnch zleitost vznikla tato vnj svtov vlka.
Notou Spojenc presidentu Wilsonovi nrodnostn otzky staly
se otzkami mezinrodnmi; otzka Belgie, Srb a Jihoslovan
vbec, Alsaska-Lotrinska, Dn v lesviku, rakousko-uherskch
Ital, Rumun, echoslovk a Slovan vbec, otzka polsk, jsou
te otzkami mezinrodnmi, otzkami Evropy a lidstva.
Pangermni se te ovem idelm humanitnm, tebae byly
hlsny nejvtmi a nejlepmi Nmci, jen vysmvaj: jeden z jejich

47
vynikajcch vdc, prof. Haase, vslovn prohlauje, e lska
k blinmu me bti mezi individui, ale neme bt piputna,
jedn-li se o nrody. Na tomto mravnm zklad pangermni
formuluj sv aggressivn, ryze materialistick poadavky: Nmci si
musej upravit sv hranice Nmci se musej postarat o chlb pro
sv rostouc obyvatelstvo Nmci jsou obklopeni cizmi nrody,
proto musej bt militaristy atd. Jakoby druz nrodov tak nemli
kivolak hranice a nebyli obklopeni (na p. my echov), a nemli
starosti o chlb ne, bu Kant nebo Bismarck, bu Schiller nebo
Vilm, bu Lessing nebo Bernhardi! Car Vilm stle se dovolv
boha, sm sebe prohlauje za bo nstroj Jee se ovem
nedovolv; avak tento prusk Jahve je ve skutenosti politick
moc crkve, sttem uznvan a privilegovan, kter carovi a jeho
sttu v kad vesnici dv pastora jako boho gendarma. U bylo
eeno, e evropsk stty posud jsou theokratickmi; proto
demokracie vude stoj proti sttm a crkvm: demokracie m
zklad lidsk, ne bosk ve smyslu theokracie, m zklad
v mravnosti, ne v officilnm nboenstv. Jen pokud mravnost
lska k blinmu je posvcena pravm, istm, nepolitickm
nboenstvm, uznv demokracie politiku sub specie aeternitatis.
Takov politika je mon na zklad Jeova uen a jeho obou
pikzn a je mon jen na tomto zklad.7

7Zkladn nzor o historick protiv demokracie a theokracie vyloen obrnji ve

spise o Rusku.

48
 8. Problm malch nrod a stt; federace
malch nrod
16. Pojem: a vznam velmoc v posledn dob valn se zmnil;
pot se te velmoc mn, star ustupuj, nov nastupuj. Mtko
velikosti stalo se vzrstem lidnosti relativnm. Pangermni uznvaj
jen ti, nejve tyi velmoci v Evrop Nmecko, Rusko, Anglii
a jet Francii; mnoz neuznvaj ani Francie za velmoc. Ti pak, kte
akcentuj zmnn pirozen slabosti Ruska (nepomr lidnosti
k velikmu zem atd.), mluv jen o dvou velmocch, o Nmecku
a Anglii. S toho hlediska se pak Nmecko asto prohlauje za
velmoc par excellence a tud za pirozenho pna Evropy a svta.
Pangermni se dovolvaj historie, e pr vvoj vede k organisaci
velikch stt, stt nenrodnch, smench; nali se pak
theoretikov, kte smen stty prohlauj za vy, neli stty
pouze nrodn. S pangermny v tom souhlas sociln demokrat
nmet, tvrdce, e ku proveden hospodskch a socilnch
reforem marxismu je teba vtho zem. Vbec politick veejn
mnn Evropy vyslovuje se ve prospch stt velikch. Heslo doby
zn: imperialism.
O sttech a nrodech malch mluv se s jakmisi pohrdnm a
s trpnost. Nmeck nzor na stt, jakoto moc, Treitschke
formuloval, kdy pravil, e je nco smnho v idei sttu malho.
Nue podvejme se, co nm k historie. Obas byly
organisovny velik, nrodn smen stty; posledn pokus byl
Napoleonv, ped nm bylo stedovk csastv, Frankov, m,
Byzancie atd., jak jdeme nazpt. Vecky ty e zanikly a z nich
vznikly stty men. Stedovk csastv bylo zvltnm spolkem
stt a crkve a vbec sloen tchto vele nebylo stejn. Celkem
pat velk, nrodnostn smen e minulosti, dob, kdy sla
hmotn byla rozhodujc a kdy jet zsada nrodnostn nebyla
uznna, protoe nebyla uznna demokracie. Velk, nrodnostn
smen e jsou skoro synonymem s autokracii.

49
 Historie dle u, e nkter velik a vt stty vznikly
sjednocenm stt te nrodnosti Nmecko, Italie; vzrst tchto
velikch stt je docela nco jinho ne podmaovn rznch
nrod jednm nrodem.
Historie konen u, e v nov dob vedle vtch stt,
vznikajcch nrodnm sjednocenm, vznikaly stty mal. Od konce
XVIII. stolet takto vznikly Belgie a Holandsko, Srbsko, ecko,
Bulharsko, Norsko, Albnie (vcary upraveny). Velmoci nenrodn
upadaj; Turecko padlo, a prv te rozleuje se velik smen
Rusko a vznikaj z nho stty mal a men, a pad nenrodn
Rakousko-Uhersko.
Historie u, e vvoj rozhodn peje vzniku malch a mench
nrodnch stt; ze 27 stt v Evrop mohou bt nazvny velikmi
jen Rusko, Nmecko, Rakousko-Uhersko, Anglie, Francie, Italie
ostatn, tedy velik vtina jsou men, bu prostedn (panlsko)
nebo mal (Dnsko, ern Hora). Tvrzen pangermn a marxist je
docela zjevn neoprvnn.
Docela nesprvn je ztotoovn imperialismu s kapitalismem,
jak to dlaj marxist; velee vznikly ped modernm kapitalismem
a snahy imperialistick a zchvatn nepochzej pouze z motiv
finannch a hospodskch.8

8 Pokud b o pojem imperialismu, upozornil bych aspo na nsledujc: Imperium

lze pojmat ve smyslu mskm a ve smyslu stedovkm: msk csastv bylo
vtvorem expansivnho militarismu; stedovk imperium bylo ex thesi a na
potku i v praxi zbudovno na duchovnm zklad csastv bylo theokratick, stt
a crkev byly jedno. Pozdji se csastv stalo silnjm ne papestv a dokonce v
dob nov stt si osvojil vecek stedovk absolutism. Dynastov stle se dreli a
posud se dr theokratickho zkladu. Rakousko, vyuivi nleit stedovkho
imperia pro svj rod, vzdalo se ho: Prusko je obnovilo, Rusko se drelo idee
imperia byzantskho. V praxi vecky tyto stty postupuj podle vzoru
staromskho panstv hmotn je jim prostedkem i clem. Stedovk csastv
mohlo mt oprvnn pro jistou dobu; csastv modern je anomali.
asto se uv slova: imperialism ve smyslu mrn federace rznch stt (srv.
odst. 14. o novm sttu a nrodnosti).

50
 17. Modern stt, majc mnohem sloitj koly neli stt star,
potebuje strun eeno mnoho penz; obanstvo mus mimo svou
potebu domc a soukromou znanou st svch dchod
a vdlk dvat na administraci. Vechny zem nejsou stejn bohaty
a plodny, nejsou stejn vhodn poloeny zempisn a nemaj stejn
dobr sousedy je pirozeno, e stty a nrody mal, chud
(prodou nebo stupnm hospodskho a kulturnho vvoje)
nemohou svm obanm zaopatovat vech vhod, jich se dostv
obanm stt bohatch a vtch. Ale kde je psno, e vichni
nrodov mus bti stejn bohat a vbec stejn?
Nrod mal me konat intensivn vecku svoji prci a tm
nahrauje do jist mry svou nepoetnost; nrod velik postupuje ve
v sv innosti vce extensivn. Pomr je podobn jak mezi
majitelem malho kousku pdy a velkostatkem. Proto se ve sttech
velikch jednotliv sti domhaj rznch forem autonomie proti
centralisaci.
Odprcov malch nrod a stt dokazuj, e mal stty
neprospvaj, a to nejen hospodsky a vojensky, nbr i kulturn
mal nrod jako by ml i mal a zaostal mylen a cle. Spor se
mus eit pesnm zjitnm fakt a objasnnm pojm. Dm za
pklad echy: nrod mnohem men ne Nmci (te je pomr asi
10:80) dovedl silnmu nmeckmu nporu elit po stalet a podnes,
i kdy zpadnj a severnj Slovan byli ponmeni; politicky
echy zaujmaly dleit msto v ad nrod a provdly jednu
dobu politiku imperialistickou, podmanive si Vde i Branibory
s mstem, kde dnes stoj Berln; kulturn echy ji v XIV. st.
vynikaly a byli to prv echov, kte prvn zlomili autoritu
stedovk theokracie a zahjili svou reformac novou dobu. Jmna
iky, Husa, Chelickho a Komenskho jsou mezi nejvtmi.
Zlomeni spojenm silm cel Evropy, vzchopili se echov po
dvoustoletm ivoen na sklonku 18. stol. k novmu kulturnmu
ivotu renaissance eskoslovenskho nroda je projevem tuh
nrodn ivoucnosti. Pro tedy a jakm prvem pangermni upraj
echm a Slovkm samostatnosti?

51
 Jako esk nrod, podobn i Dnov, Norov, vdov, Finov
jsou dkazem, e kulturn zdatnost neme se mit pouze
kilometry zem ani slicemi statistiky.
Dnen velic nrodov poloili zklady sv kultury v dob, kdy
byli men a mal; a zejmna pad na vhu, e v star dob nebylo
tch modernch pomr komunikanch, industrilnch a jinch,
o kterch se k, e jsou potebny pro vvoj dnen pekotn
kultury a kterto prostedky jsou pstupny malm nrodm stejn
jako velikm Dante, Shakespeare, Molire a jin ili ve dnech
malch pomr. A Je a jeho stoupenci vyrostli v zapadl krajince
asijsk
Pesnj analyse a srovnn velikch a malch nrod
vyetovala by nadn, kapacitu nrod; v t pin intensivn sil
nkterch malch nrod odkazuje k znanmu pirozenmu
nadn; mal nrod, hjc se proti velikmu, mysl mnohem
intensivnji ne velik, spolhajc se na svou selnou pevahu.
V tom oboru bn sudky o kulturnm stupni a vkonech malch
nrod jsou velmi nepesn a nevdeck.9
18. Odprcov malch stt a nrod ukazuj na Rakousko,
jako na klassick pr dkaz, e mal nrodov mus se spojit ve vt
federativn celky, nemohouce se udret samostatnmi.
Je pravda, e tureck nebezpe pivedlo 1526 k unii Rakouska,
ech a Uher; ale stejn je pravda, e rakout Habsburkov velmi
brzy zneuili voln unie a potlaovali echy a Uhry. Habsburkov
stali se pravm ramenem ohroen theokracie a zlomili s pomoc
e a Evropy pedevm echy a jejich husitism. Krv, elezem
a jesuitismem Habsburkov podlomili eskou revoluci (1618)
a kulturu. Cel historie Rakouska a jeho sil o jednotn
centralisovan, germanisujc stt je dkazem a pkladem
dynastick panovanosti, nikoli federace. Rakousko bylo federac jen
potud, pokud bylo spojenm t svobodnch stt; dnen Rakousko-

9Podle kraniometrickch udn i nmeckch anthropolog echov a tum

Chorvat vykazuj nejvy index leben a mozkov.

52
Uhersko nen federac malch nrod; ta federace je jen na pape
slabomyslnch a pdvorskch historik a politik; Rakousko-
Uhersko je organisovanm nsilm meniny nad vtinou,
Rakousko-Uhersko je pokraovnm stedovkho dynastickho
absolutismu.
Rakousko-Uhersko je sloeno z 9 nrod: Nmci ei se
Slovky Polci Malorusov Srbo-Chorvati Slovinci
Rumuni Italov Maai. Nkte potaj Slovky za nrod
zvltn; Ladinov v Tyrolsku jsou tak nrod zvltn a tak st
id reklamuje svou nrodnost. Ve vech ostatnch smench
sttech, i v Rusku, nrod t. zv. panujc je ve vtin. Jen v Rakousku
a Uhrch menina panuje nad vtinou. Co je Rakousko? Dynastie
s aristokraci, armda a jej vy dstojnictvo, vy rozhodujc
byrokracie a crkev (hierarchie), poskytujc potebn duchovn
policie. Mickiewicz prvem pirovnali tento beznrodn
a protinrodn stt k vchodoindick kompanii, v n dv st rodin
vykoisuje nrody.
Turecko tak bylo federac nrod a padlo; s Tureckem
padne tak anomalie Rakouska, jak Mazzini sprvn pedpovdl.
Skuten federace nrod nastane teprve, a nrodov budou
voln a sami se spoj. K tomu smuje vvoj Evropy. Program
spojenc pln odpovd tomuto vvoji: svobodn a osvobozen
nrodov zorganisuj se podle poteby ve vt celky a zorganisuje
se tm cel kontinent. Vzniknou-li federace mench stt, budou to
federace svobodn zaloen, zaloen z opravdov poteby nrod,
nikoli z cl dynastickch a imperialistickch.
Federace bez volnosti je nemon; to mus bti drazn eeno
tm rakouskm a jinm politikm, kte te v nouzi slibuj
autonomii a federaci. Mme te ti pklady federac a vude jsou
federovny samostatn, voln stty: ve vcarsku, Americe,
i Nmecku. vcary a Amerika jsou dokonce republiky; Nmecko je
monarchistick, ale jednotliv stty jsou samostatn. Chtj
Habsburkov opravdovou federaci samostatnch stt a nrod?

53
Jist ne; ostatn Nmi vyhrouj, e federalisace Rakouska nikdy
nestrp.
Podle programu Spojenc mal nrodov a stty maj bti
respektovny politicky a sociln stejn jako nrodov a stty velik.
Mal nrod, nrod uvdoml a kulturn se vyvjejc, je prav tak
plnoprvnou jednotkou a kulturn individualitou jako nrod velik.
Problm malch nrod a stt je t jako problm t. zv. malho
lovka: o to b, aby lovck hodnota, lovck individualita byla
uznna bez zetele k hmotnm rozdlm velikosti.
To jest vlastn smysl a jdro toho velikho hnut humanitnho, je
charakterisuje novou dobu a je se jev v socialismu, demokratismu
a nacionalismu. Modern humanitism uznv prva slabho; vdy
v tom je smysl veho sil o pokrok a uznn dstojnosti lidsk: siln
si vdy pome sm ochrana slabch a slabch, ochrana malch,
jednotlivc, korporac a td, nrod a stt, to kol nov doby.
Vude se slab, potlaen a vykoisovan spojuj associace je velik
program doby: federace, voln federace malch nrod a stt bude
uitm tohoto principu, zajiujcho elnou organisaci
lovenstva.10

10Problm federace (a autonomisace) vyadoval by obrnjho vkladu, ne lze

podat v tto skizze. Neteba upozorovat, e je rozdl mezi federac americkou a
nmeckou, v podstat jednojazynou, a vcarskou se temi (tymi) nrody; ne
duleito je upozornit na to, e obhjcov federace pijmaj posavadn pomry, za
nich se malm nrodm bylo teba brnit. Avak o to prv b seslabit
vbojnost do t mry, aby byl zabezpeen mr. Jestli Evropa pijme demokratick
nzory Spojenc, federace budou snaz, resp. mn nutn, protoe cel Evropa
bude jednotnji organisovna.

54
 9. Nrodnost a mezinrodnost
19. Odprcov malch nrod dovolvaj se tendence
historickho vvoje, smujcho pr k vytvoen velikch stt,
pohlcujcch stty mal, nrodn, zrove zdrazuj cenu
mezinrodnosti a odsuzuj mal nrody a stty jako trapnou
pekku mezinrodnosti a svtovosti.
Jak to vpravd vypad s vvojem velikch a malch stt, bylo
ji ukzno; zbv vyetit tvrzen o mezinrodnosti a jejm pomru
k nrodnosti.
Osamostatnn mench a malch nrod neprotiv se tendenci
vvoje, upevujcho stle u a u spojen mezisttn
a mezinrodn; je pravda, jednotlivci a nrodov maj pmo potebu
spojovat se s jinmi a historie spje k organisaci celho lidstva.
Avak tento historick vvoj je processem dvojnmi: zrove
s individualisac ve vech oborech tu se organisace individu.
Politicky vyjdeno: vyvj se autonomie a samosprva individu,
td, nrod a zrove se individua, tdy, nrodov eji spojuj,
organisuj, centralisuj. Tento process je uvnit nrod, ale tak
v pomru nrod k nrodm mezisttnost a mezinrodnost stv
se intimnj. Evropa rozhodn thne k organisaci kontinentln.
Nrodnostn princip plat souasn s principem mezinrodnm
(mezisttnm). Nrodov evropt tou mrou, jak se individualisuj,
usiluj i o semknut hospodsk, komunikan a vbec se sbliuj po
strnce technick kultury; avak individualisace a centralisace se
prohlubuj tak duchovn vmnou ide a cel kultury (znalost
cizch jazyk, peklady). Evropa, lidstvo se sjednocuje.
Mezi nrodnost a mezinrodnost nen protivy, naopak shoda;
nrodov jsou pirozenmi orgny lovenstva. lovenstvo nen
nco nadnrodnho, ono je organisaci jednotlivch nrod. Jestlie
tedy jednotliv nrodov usiluj o svou samostatnost a sna se
rozbt stty, v nich doposud byli, to to nen boj proti
mezinrodnosti a lidstvu, nbr boj proti utlaovatelm, kte

55
zneuvali stt k nivelisaci a politick jednotvrnosti. Lidstvo
nespje k jednotvrnosti, nbr k jednot; a prv osamostatnn
nrod umon organickou associaci, federaci nrod, Evropy
a celho lidstva.
Rozmanitost jazyk nen pekkou. V stedovku a dlouho
v nov dob latina byla mezinrodnm pojtkem; v nov dob
zaujala to msto franina tou mrou, jak Francie politicky a kulturn
mla v Evrop pevahu a veden. Dnes je angliina nejrozenj
nejen v Evrop, nbr i v ostatnch kontinentech; vzrst anglickho
nroda to vysvtluje.
Dnes je u vech nrod a zejmna malch rozena znalost
jazyk; lid, mluvcch dvma jazyky, vude stle pibv, a tm iv
spojen mezi nrody je umonno. To spojen nebylo franinou ani
latinou dokonalej, naopak; znalost tchto jazyk byla obmezena na
vzdlanj tdy a lechtu; dnes vzdln a tak znalost jazyk je
veobecnj, demokratitj.
Dnen mezinrodnost je docela nco jinho, ne kosmopolitism
XVIII. stolet, podstatn francouzsk; sm o sob byli to
kosmopolitism aristokratick, omezen na lechtu a vzdlance.
V XX. stolet vynikli vedle Francouz a Anglian jin nrodov
a jazykov: Italov, Rusov, Nmci; a zdokonalenm komunikanch
prostedk a rostouc dosud nebvalou intermigrac nrod,
zejmna pracujcho lidu, utuuje se internacionalism podstatn
demokratick. Socialistick internacionla je jeho zvltnm
orgnem; ale nejen dlnictvo, dnes vecky stavy (vdcov
a filosofov technikov kupci prvnci umlci atd.) jsou
organisovni mezinrodn.
Teprve touto mezinrodnost vznik dlba prce nrod,
netoliko hospodsk, nbr kulturn vbec, Evropa a lidstvo se
sjednocuj. Mezinrodnosti nepekej nrodov mal, jak prv
tato vlka dokazuje.

56
 10. Politick samostatnost a nrodn
autonomie
20. Politick samostatnost je pro nrod: uvdoml, vzdlan,
ivotn potebou nrod politicky podroben i v nejkulturnjm
stt je potlaen, a hospodsky a sociln vykoisovn. m
myslivj je nrod, m energitj, tm te nese nadvldu; a jsou
ppady, e politick pn je mn vzdlan, mn zdatn ne
poddan lid. Nejvt bsnci polt velmi inn analysovali stlou
revolun nladu potlaenho, uvdomlho nroda; Mickiewicz
shrnul ji ve slova: Jedin zbra nevolnka je zrada.
Nsiln potlaovn, odnrodovn a penrodovn ve vech
smench sttech je ohromnou ztrtou sil a sniovnm mravn
rovn; tak panujc, potlaujc nrod se pokozuje tm, e se
dopout nsil a tm, e pijm nikoli nejlep charaktery nroda
potlaenho. Uhersk stt s nsilnou maarisac je pro znalce
odstraujcm pkladem odnrodovac bezcharakternosti.
Politick samostatnost se stv ovem pod vce a vce relativn,
ale to nen argument proti osamostatnn potlaench nrod.
Bval suverenita absolutnch stt be za sv rostouc
mezisttnost a mezinnodnost; ta suverenita byla do znan mry
podmnna isolovanost. Politick spolky souasn (Trojspolek
na p.) jsou tak zjevnm seslabenm bval suverenity.
Lze pipustit, e mal stty stoj pod tlakem velikch soused
pklad: pomr Rakousko-Uherska k balknskm sttm. Bylo
proto ji astji nadhozeno, e malm sttm a nrodm by bylo
lpe bt pmo st neptelskho velikho sttu; Srbsko tak ekli
jeho odprcov pilenno k Rakousko-Uhersku, rozmnoilo, ba
sjednotilo by Jihoslovany a odporovalo by svmu nepteli vydatnji
ne Srbsko samostatn.
Tyto a podobn vahy prt ze zsad dnen, machiavellistick
politiky. Vvoj Evropy a lidstva spje k demokratisaci, to jest
humanisaci mezisttnch a mezinrodnch pomr, politika pestane

57
bt machiavellistickm rejditm, nrodn samostatnost
a samobytnost se bude neruen vyvjet pi vzrstajc
mezinrodnosti.
V novj dob ochrncov existujcch smench stt, zejmna
Rakousko-Uherska, navrhuj nrodn autonomii jako prostedek pro
een nrodnch spor; to je tak program mnohch socialist.
(Rakout socialist, Springer, Renner a Bauer vypracovali
podrobnj program; ale i v Anglii nkte socialist, jet za vlky,
doporuovali podobn nrodn autonomii.11
Poctiv proveden nrodn autonomie, uznn jazyka ve kole,
ad a parlament, v nkterch ppadech by vystaila, zejmna
pro nrodn minority, ale nesta pro nrodn majority, resp. nrody
cel jako eskoslovensk, polsk a j., jim samostatnost protiprvn
byla odata a kte se domhaj pln samostatnosti.

11 Li se autonomie territoriln, pro territoria obydlen jednm nrodem a

autonomie personln, pro roztrouen mal minority, podle vzoru nynjch
crkevnch minorit. V echch s esk a nmeck strany minority se v rznch
nvrzch politickch uznvaj, jestlie maj 20-25%.

58
 11. Radikln rekonstrukce Evropy na
nrodnostnm zklad? Nrodn minority
21. Evropa byla organisovna stty a crkvemi, byla organisovna
v minulosti, kdy princip nrodnostn se neuznval v t me, v jak
se uznv v dob modern, a proto, jak eeno, tm vecky stty
jsou nrodnostn smeny a te znepokojovny nrodnostn
otzkou.
Mnoz konservativnj politikov, a uznvaj oprvnnost
nrodnostnho principu, pimlouvaj se za neradikln een
nrodnostnch problm; pipoutj utvoen nkterch novch
nrodnch stt, ale pej si co mon politick status quo.
navrhujce, e se otzka nrodnostn m co mon eit nrodn
a jazykovou autonomi.
O autonomii bylo ji mluveno. Je pravda, to tak bylo naznaeno,
e nkter nrodn minority a nkte nrodov, nrodov men
a mlo vyvinut, alespo zatm by se spokojily autonomi; je pravda,
e je nkolik nrod, kte vbec dnch nrodnch a politickch
aspirac nemaj. Dokonce na p. uvdoml Flmov za tto vlky
prohlsili, e nechtj bt odloueni od svch valonskch
spoluoban. Avak o tyto nrody neb, nbr prv o ty, kte se
autonomi v cizm stt nespokojuj a politick samostatnosti se
domhaj.
Jestlie Evropa doopravdy m bt demokratick a m-li nastat
mr trval, pak je teba radiklnjho een nrodnostnch
problm; pes to za dan situace teba oekvat, e i v obnoven
Evrop zstanou nrodn minority a tedy stty smen. Avak
pjde o to, aby ty minority byly co nejmen, aby stty podle
monosti byly jednonrodn. Kdy dva nrodov (Belgie) nebo ti
(vcary) sami se rozhodnou pro zachovn svho smenho sttu,
vle takovch nrodnch st jist se bude respektovat.
Nrodnostn spory jsou do znan mry otzkou nrodnostnch
minorit. Na p. Polci v Prusku tvo v celm Prusku minoritu; ale

59
na bvalm polskm zem zase jsou minority nmeck, a t. p.
Zejmna b o minority sporadicky roztrouen na jinonrodnm
zem (zejmna v mstech, nebo industrilnch centrech). Takov
minority zstanou i v rekonstruovanch sttech.
Pravidlo pro rekonstrukci mus bt, aby minority byly co
nejmen a aby byly chrnny ve svch obanskch prvech. Proto
by mohl bt pijat na kongressu mru mezinrodn minoritn zkon
nrodnostn a mohl by bt zvltn mezinrodn smr nrodnostn
tribunal (v Lize Nrod).
Pangermni asto navrhovali pesthovn i znanch nrodnch
minorit; pklad sionistick a vysthovalectv vbec suggeruje tento
prostedek. Je pochybno, d-li se vc provst bez donucen
a spravedliv; de facto pangermnt politikov tmto nvrhem maj
na mysli seslaben nenmeckch minorit, nikoli jejich nrodn
uspokojen.
Ethnografick upraven hranic bude se dit demokratickm
a parlamentrnm principem vtiny. Pklad: V obnovenm Polsku
a echch budou nmeck minority, v echch minority dosti
znan; avak poet nmeckho obyvatelstva v svobodnm Polsku
a svobodnch echch bude mnohem men, ne je poet polskho
a eskho obyvatelstva v polskch a eskch zemch pod nmeckou
a rakouskou vldou. Polci a echov jsou rovnoprvn
a rovnocenn, Nmci nejsou nad n vyveni a proto je
spravedlivj, zstanou-li v Polsku a v echch svobodn minority,
je budou men ne nynj slovansk sti, Nmci potlaovan.
Jet mus bt poznamenno, e nen spolehliv statistiky
nrodnostn; panujc nrodov vemonm tlakem stlaovali poet
potlaovanch nrod, vynalzajce demograficky libovoln,
nepesn kategorie jazykov a nrodnostn (na p. jazyk obcovac
atd.). Zbudovn pesn demografick statistiky je vbec nalhavm
poadavkem nejen historie a vdy vbec, nbr prv politiky
a administrace.
Ustanoven ethnografickch hranic po vav vlen bude snad
v nkterch ppadech zatmn a doasn; jakmile se nrodov

60
uklidn a pijmou zsadu sebeuren, rektifikace ethnografickch
hranic a minorit provede se bez rozilen a na zklad vcnch
vah. Tm spe, nebudou-li minority ji potlaovny; minority
svobodn budou mt vznamn kol v organisaci Evropy
napomhat vvoji opravdov mezinrodnosti.

61
 12. Kad nrodnostn otzka problmem
zvltnm
22. Kad nrodnostn otzka je samostatnm zvltnm
problmem, vyadujcm znalosti danch pomr. Nelze toto
methodick pravidlo vyzvednout dost drazn. Spravedlivost
k druhm nrodm vyaduje znalosti jejich problm; a prv
v tomto oboru je opravdov znalosti jazykov a nrodnostn otzky
mezi politiky a sttnky v Evrop pli mlo.
Obsah nrodnostnch spor je velmi sloit. Nkde hraje
pomrn vt roli otzka jazykov, jinde je v poped problm
politick, ale mohou bt oba problmy sloueny; echov na p.
vedou boj jazykov, ale tak politick, dovolvajce se svho
historickho prva na samostatn stt. Stejn Polci nedovolvaj se
pouze etnografickho principu, nbr tak prva historickho;
naproti tomu Irov otzky jazykov tm neznaj, tam spor je vce
nboensk a politick. Jinde stoj v poped otzky hospodsk
atd.
Nrodnost vyjaduje se netoliko jazykem, nbr celou kulturou
vda a filosofie, prvo a stt, mravnost a nboenstv, umn
a technika, zvyky a obyeje rzn se podle nrodnost; tak otzka
rasy m dleitost. Proto se nrodnostn rozdly u rznch nrod
pociuj a uruj nestejn. Ne vichni nrodov jsou u stejn
uvdoml a odhodlan hjit sv nrodnosti a jejho kulturnho
obsahu proti nrodnosti jin; proto na p. bolevick nvrh mru
obsahuje zsadu, e stupe rozvitosti a vzdlanosti, resp. zaostalosti
nezmenuje prva na sebeuren. Pi takov sloitosti problmu lze
ci, e je tolik nrodnostnch otzek, kolik nrod a minorit nen
jedn ablony na tesen vech nrodnostnch otzek.

62
 13. Marxism a nrodnost
23. Socialism, lpe eeno sociln demokracie, oprajc se
o marxism, nedovedla pochopit a posuzovat tuto vlku; marxistick
historick (oekonomick) materialism nem sprvn psychologie,
nedovede dost vidt a hodnotit sly individuln a sociln, kter se
nedaj redukovat na t. zv. hospodsk pomry. Marxista proto
nepochopuje, e nrodnost, nrodn idea a princip jsou politickou
silou samostatnou vedle zjm hospodskch, a stejn nedovede
pochopit sly ostatn, nboensk atd. Redukce vech spoleenskch
sil na zjmy hospodsk je psychologick nemonost. Jen st
marxist vzdala se tto marxistick jednostrannosti a jen st
dovede pochopit roli, ji nrodnost hraje v tto vlce.
To plat ovem hlavn o marxistech nmeckch.
Marx sm ped rokem 1848 a jet po roku 1848 pojmal
nrodnostn problmy jak vichni nmet radikln liberlov;
tenkrt lo o liberln reformy a o revoluci proti absolutismu,
nrodnostn otzky v tu dobu v Nmecku (N. B. v tehdejm
Nmecku, ovldanm Rakouskem) nebylo, jako j nebylo ve Francii
a v Anglii. Avak v Rakousku, v Prusku a Rusku (Polsko!),
v Turecku (na Balkn) prv liberln a demokratick hnut bylo
zrove nrodnm. Marx tenkrt posuzoval nrodn hnut podle
stupn revolunosti; neznaje nrodnostnch pomr a snah mluv
o nrodnm hnut, zejmna malch slovanskch nrod docela
nekriticky a pmo nedovolen povrchn. Jen Maary uznval,
protoe byli proti Rakousku a Rusku. V Rusku Marx vidl quint-
essenci absolutismu, docela tak, jak ostatn liberlov, radiklov
a socialist, a proto uznval tak Polky, docela jak tehdej
liberlov. Ale vichni tito Polonofilov vidli jen Polky rusk,
Polk utiskovanch Pruskem nevidli. Pozdji, kdy formuloval
a vypracoval svj historick materialism, odsuzoval nacionalism,
jak odsuzoval vecky ostatn ideologie a ztotooval nrodnost se

63
sttem; stt je mu pouze hrabivm nsilm majetnch td,
utlaujcch a vyssvajcch dlnictvo.
Nekritinost a nesprvnost Marxovch nzor o nrodnosti, jeho
nevcn a nespravedliv sudky o jednotlivch nrodech jsou dnes
s dostatek objasnny; Marx nem pravdu, i kdy bychom vhu
a snad i prioritu oekonomickch pomr akceptovali. Proto jeho
nslednci ve vech zemch, nrodnostn smench, uznali
nrodnostn princip jako samostatn politick faktor vedle
oekonomickho francouzt, italt, polt, et, jihoslovant atd.
socialisti-marxist jsou nacionln. Nmet nejsou ex thesi, ale jsou
v praxi, zejmna rakout; v tto vlce se spojili (vtina)
s pangermny. V Anglii a v Americe nrodnm otzkm kontinentu
evropskho mlo se rozum, protoe stty jsou prakticky
jednonrodn. Tot plat o Rusech, kte doma vidli jen
nacionalism officiln, russifikujc. Vbec vichni tito odprcov
odmtaj nacionalism jako ovinism.12
Z dan analyse pojmu nrodnosti je jasno, e nrodnost a jazyk,
prodou a histori dan, nelze redukovat na pomry oekonomick,
ani na politick, (stt) nrodnost je samostatn politick sla. Z t
analyse tak mus bt jasno, e socialism nesm odmtat nrodnost:
nrod poroben politicky je poroben hospodsky a sociln-
demokratick problm svobody, rovnosti a bratrstv je netoliko
programem hospodskm, nbr zrove programem politickm,
socilnm, nrodnostnm, nboenskm. Proto socialism
a nationalism vyvjely se zrove a na tm ethickm, na
humanitnm zklad.
24. Nepochopen nrodnostnho principu svd mnoh marxisty
k nesprvnm vkladm vlky.
Oblben heslo marxist je, e nynj vlka je kapitalistick.
Avak kapitl je na obou bojujcch stranch, jak tedy stal se

12Rusk sociln revolucinon a bval ministr ernov upsal slunou brourku o

chybnch nzorech Marxa o nrodnosti. Upozornil jsem na vc u ve sv knize o
marxismu.

64
pohnutkou vlky? Nmci tvrd, e vlku zaalo Rusko; po t strnce
nmet marxist jsou v divn posici, tvrd-li v souhlase s Vilmem
a jeho kancli, e Srbsko a Rusko jsou vinny vlkou, tedy zem
nekapitalistick anebo polokapitalistick. Mli bychom na konec
agrrn aggressi a kapitalistickou defensivu. Ovem pomr se
komplikuje spolkem s kapitalistickou Franci a pistoupenm
kapitalistick Anglie a Ameriky.
Marxist pichzej svm vkladem do divn posice tak tm, e
sami kapitalism do jist mry akceptuj a podporuj, odmtajce
vlastn jen jeho vykoisovn. Ale uznvaj jeho hospodskou
produktivnost a pevahu nad agrrnm a starm stupnm vroby
vbec.
Jin obmnn vklad, dvan marxisty, zn: Vlka vznikla
z kapitalismu imperialistickho. Marxist kaj, e imperialism
vyplv z modernho industrialistickho kapitalismu; industrie
potebuje trh, kupc, surovin atd., proto si podmauje kolonie
a agrrn zem.
Industrialism a kapitalism nmeck, anglick, francouzsk atd.
pomrn dlouho alespo od 1871 dovedly se o svch zjmech
dohodnout; nejednou spor, hrozc vlkou, by vyzen klidn
(Maroko a j.). Jet 1914, nedlouho ped vlkou, dohodlo se
Nmecko s Angli a (ostatnmi kolonilnmi stty velmi vhodn;
pro najednou vznikla vlka? Industrialism, a kapitalism k tomu
vkladu nesta. Pokud se imperialismu tk, u upozornno, e se
pojmu uv hodn nejasn; imperialism nmeck ve vlce hraje
jist rozhodujc roli, ale nen to imperialism kapitalistick
a industriln, nebo vznikl mnohem dve, ne Nmecko se
kapitalisovalo a industrialisovalo.
Pokud se tk imperialismu kolonilnho, sta upozornit, e tak
zabrn koloni je mnohem star ne modern industrialism
a kapitalism; mimo to lze snadno dokzat, e hledn koloni nemlo
jen pohnutky kapitalistick a industriln. Jet za vlky dokazuj
nmet oekonomist a politikov, e kolonie se nevyplcej, naopak,
e Nmecko na kolonie doplat; a srovnn edn statistiky pouuje,

65
e Nmecko do Anglie mnohem vce (40krt tolik) vyvelo a z n
dovelo pro svou industrii, neli z koloni. Marxist kaj
o kupcch a kapitalistech, e jsou dob poti a pipisuj jim
dokonce nevojenskho ducha tu najednou tito kupci jsou tak
bojovn a pi tom tak hlupci!
Uveden hesla marxistickho vkladu vlky jsou pli
jednostrann a primitivn simplistick, jak cel ekonomick
materialism a jeho filosofie djin a proto officiln marxistick
filosofie tto vlky je nedostaten.
Nikdo netvrd, e hospodsk zjmy nehraj v tto vlce velikou
roli. Poznali jsme pece pangermanism a vme, jak jeho vdcov
zdrazuj pro Nmecko potebu pdy, surovin, lacinch
pracovnch sil atd. Snad kad vlka byla zpsobena lakotou
a baenm po hmotnch statcch (bona terra, mali vicini etl jsem
ve stedovk Kronice), ale otzka je, zda hospodsk zjmy
v kad vlce a speciln v tto vlce jsou jedin rozhodujc.
Materialistick nzor na ivot pivedl marxisty za tto vlky do
kompromitujcho sousedstv s pangermny; pnov z nmeck
majority Lentsch, Renner (rakousk nmeck socialistick vdce)
a j. nedaj se od pangermn rozeznat. Nebyl bych ovem
spravedliv, kdybych nevzpomnl autora Jaccuse, kter velmi brzy
prohldl; te tak Kautsky a Bernstein kritisuj jednostrannost
marxistickho vkladu vlky velmi inn. V Rusku Plechanov
nepodlehl heslm jednostrannho bolevismu.

66
 III. VCHODN OTZKA
14. Program Spojenc v podstat programem
reorganisace Vchodn Evropy
25. Vecky evropsk stty byly znepokojovny otzkou sociln,
ale to nevedlo k tm komplikacm mezinrodnm; zato nkter
stty nrodn smen mly akutn spory nrodnostn, a tyto
spory kalily mezisttn pomry. Na zpad byla akutn otzka
dnsk v lesviku a alsasko-lotrinsk; otzka irsk nen nrodnostn
(v tom smysle jako na p. otzka polsk nebo eskoslovensk) a spor
mezi Valony a Flmy v Belgii tak nebyl tak akutn, jak tato vlka
ukzala, nebo Flmov hj Belgie proti Nmecku stejn odhodlan
jako Valonov a jejich pedstavitel se vyslovili proti odlouen od
Valon. Naproti tomu na vchod byla cel ada, akutnch
a akutnjch ne na zpad, nrodnostnch spor: otzka polsk,
eskoslovensk, jihoslovansk (srbsk, chorvatsk, slovinsk),
otzka malorusk v Halii, rumunsk, italsk, makedonsk, eck.
V Rusku byla akutn otzka polsk a finsk; vlkou sesleny nrodn
boje na Ukrajin, Litv, u Loty a Est, na Kavkaze a na vchod.
Docela zvltn je otzka idovsk (ve vech zemch).
Tento stav vci lidem politicky myslcm byl znm ped vlkou,
jak dosvduje publicistick literatura o vech tchto nrodnostnch
otzkch; rozhodujc velmoci, jedny pmo interessovan, druh
z diplomatick shovvavosti, nepikldaly tmto otzkm vhy
a prohlaovaly je za otzky vnitn teprve vlka pouila
officiln Evropu o pravm stavu vci, e toti psmo od Baltickho
moe k Adrii, k Egejskmu a ernmu moi, to jest Prusko,
Rakousko-Uhersko, Balkn a Zpadn Rusko je territoriem
nrodnostnch problm a boj. Vlka je krvavou, nzornou lekc
svtu, uc, e pednm problmem vlky je politick rekonstrukce
vchodn Evropy na nrodnostnm zklad. To je tak programem

67
noty Spojenc Wilsonovi a: delch programovch projev od t
doby uinnch; vechny si vmaj situace v Centrln a Vchodn
Evrop, psma malch nrod, a Ruska. Frze rekonstrukce nyn
tak bn, zna rekonstrukci Vchodu (a Centrln Evropy). Na
Vchod mus bti upraveny politick hranice, organisovny nov
stty a vldy; vt st Evropy mus bti politicky pedlna.
Je pmo neuvitelno, jak mlo lid jet dlouho po vypuknut
vlky vdli o nrodnostnch otzkch, je to dkazem, jak politika
dosud byla nevcn, povrchn, dilettantsk.
26. Vytkli jsme pravidlo, e kad nrodnostn otzka je
problmem sloitm, samostatnm; proto jen podrobnj historick
vklad a rozbor souasnho stavu Nmecko-Pruska, Rakousko-
Uherska, Balknu, Turecka a Ruska by nm objasnily bohat obsah
jednotlivch nrodnostnch problm a vyloily by, pro
nrodnostn otzky jsou nejakutnj v tchto sttech. Mohu zde
podat jen hlavn fakta a vedouc zsady.
U bylo ukzno, e Nmecko a zejmna Prusko germanisovalo
znanou st Slovan; od Labe a Sly Nmci tlaili se stle na
slovansk vchod, a konen se utkali s Polskou; byl to prusk krl
Bedich Velik, jen zesnoval rozdlen Polsky. Bismarck
formuloval direktivu prusko-nmeck politiky, kdy Pozna pro
Nmce prohlsil za nesrovnateln dleitj ne Alsasko-Lotrinsko;
politika Berlna a hlasy vlivnch nmeckch publicist a politik
protipolskch dokazuj, e Bismarckovo pravidlo posud m
v Nmecku vecku platnost.
Habsburkov panujce dlouho nad Nmeckem provdli
nmeckou politiku a stejn smovali proti slovanskmu vchodu
a jihu; potlaovali echy a Slovky, pisvojovali si velkou st
Polsky, tlaili proti Jihoslovanm, Rumunm a Italm. Nmci,
stejn jako mongolt Maai, smili se proti Slovanm s odvkm
vrahem kesanstva, s Tureckem. V tto vlce poprutl Nmecko,
Rakousko-Uhersko a Turecko tvo ligu proti Evrop, ligu
protinrodn, nedemokratickou, dynastickou, vbojnou.

68
 Akutnost nrodnostn otzky v Prusku, Rakousko-Uhersku,
Turecku (Balkn), a tot plat do znan mry o Rusku spov
v tom, e tyto stty potlauj nrody a nrodn minority uvdoml
a vzdlan, nrody dve politicky samostatn a nrody, jich sti
tvo samostatn stty. Alsasko-Lotrinsko, teba bylo skou zem,
bylo samostatn a pi Francii osvojilo si francouzskou kulturu;
dnsk minorita v lesviku podobn byla samostatn a kulturn
nen ni ne Nmci. Polska byla takt samostatn; byla
podloudnm zpsobem rozdlena a jazykov potlaovna, akoli
znan st nroda byla kulturn na vysokm stupni. echov
a Slovci takt byli samostatn; echov prvn dosud jsou
samostatn a kulturn nejsou o nic ni ne Nmci; Slovci nejsou
kulturn ni ne potlaujc je Maai. A tot plat o Srbech
a Chorvatech; Srbsko a ern Hora jsou samostatn a tm pirozen
psob jako vzor na Jihoslovany, potlaovan Rakouskem a Uhrami;
Chorvatsko si zachovalo jist stupe nezvislosti a proto maarsk
tlak pociuje tm te. Podobn m se vc s Rumuny a s Italy
v Rakousko-Uhersku.
Na Balkn nrodov teprve v poslednch letech se vymanili
z barbarskho jha tureckho a posud se neuklidnili; Turecko jet
dr st ek v podru a zasahuje ruiv do sprvy balknskch
nrod; posud v nrodnostnch otzkch na Balkn hraje znanou
roli kulturn politick vliv Byzancie.
Srovnme-li s tmito nrodnmi otzkami nrodn otzky na
zpad, do o bije velik rozdl. Pedn je na zpad vbec mlo
nrodnch spor. Na zpad je akutn vlastn jen spor o Alsasko-
Lotrinsko; na vchod je akutnch otzek aspo devatero. Na
zpad se jedn o pomrn mal minority (Dn 140.000, Francouz
210.000), kdeto na vchod b o cel nrody znan velikosti
(Polci 20, echoslovci 10, Jihoslovan 10, Rumuni 10 mil. atd.).
A pokud b o spor mezi Nmeckem a Franci, nen ist
nrodnostn. Mezi obma nrody a stty ji po stalet je spornm
zem pomrn nepatrn (necelch 2 mil. obyvatel); spor byl stle
vce o mocensk postaven, nikoli nrodnostn, jak mezi Nmci

69
a malmi stty slovanskmi; nmeck vbojn kolonisace obrcena
je prv proti vchodu. Proto smme opakovat, e na zpad
velikch nrodnostnch (jazykovch) boj nen a e zpad vbec, jak
ji ukzno, politicky i nrodnostn se li od vchodu a speciln
od toho zvltnho stednho psma mench nrod mezi
Nmeckem a Ruskem.
Vlka vznikla v tomto psm sporem o mal Srbsko velestt
rakousko-uhersk, 51 mil. proti 4 , prohlsil se za ohroen. Dnes
vlka vede se mezi velikmi a nejvtmi stty, ale nrodn sloen
velikch vchodnch stt dl z mocenskho sporu otzku malch
nrod.

70
 15. Rozlenn Rakouska-Uherska hlavnm
clem vlky. Idea sttu Rakouskho
27. Rakousko-Uhersko, utvoen vtinou z st psma malch
nrod a sloen z devti nrod, je stt docela uml, jak to jednou
vyslovil vdce Nmc (V. Plenner ml.), stt sloen z vtch
a kulturnch stt a nrod udrovanch v podru dynasti
a nmeckou a maarskou minoritou. Jestli zsada prva nrod na
sebeuren je mnna doopravdy, Rakousko-Uhersko je politicky
a mravn souzeno; od sklonku XVIII. stolet vecky nrody usiluj
o svobodu a samostatnost, Rakousko je zem nrodnostnch spor
a boj. Rakousko je stedovk peitek. Proti modern demokracii
a nrodnosti Rakousko representuje star dynastick stt: dr.
Seidler, rakousk ministr-president, odmtaje nedvno sebeuren
nrod, vyslovil, co ped nm vyslovili v r. 1848 biskupov rakout
a co se ve Vdni stle praktikovalo. V praxi se ovem dynastie nutn
oprala o nrodnost jednu nmeckou a maarskou , a uvala
jednoho nroda proti druhmu (divide et impera). Rakousko proti
nrodm stav dynastii z bo milosti a armdu, proti demokracii
dr aristokracii, aristokracii obzvlt sobeckou a omezenou, druh
vchodoindick vykoisujc spolenosti.
Habsburkov nadarmo nebyli po stalet nmeckmi csai
osvojili si stedovkou imperialistickou ideu a pokrauj v n, i kdy
se nmeckho csastv formln vzdali; slouili oddan crkvi,
uvajce nboenstv pro sv rodinn cle.
Habsburkov vedli a provedli protireformaci pomoc dragoun
a jesuit; Geistesmrder, nazval Metternichovsk a Bachovsk
reim jeden z nejvtch rakouskch (nmeckch) spisovatel. Sm
pape nedvno piznal, e pracuje k tomu, aby si zachoval posledn
velik katolick stt. Klerikalism je vdcem rakouskho

71
imperialismu, obrcenho proti pravoslav v Rusku a na Balkn.13
Politicky cel reim Frantika Josefa byl zaloen na tomto
kleriklnm imperialismu; Franz Ferdinand se svm Gross
Oesterreich liil se jen svou taktikou, kterou jeho stoupenci
prohlaovali za pevnou vli.
Palack, jen 1848 prv postavil Rakousku program, svobodn
federace nrod, jet 1865 se snail formulovat ideu sttu
Rakouskho: bylo by to Rakousko spravedliv ke svm nrodm.
O tomto Rakousku Palack 1848 ekl, e by muselo bt znova
vytvoeno, kdyby nebylo. Ale stvoen dualismu 1867 pouilo
Palackho, e od Rakouska spravedlnosti oekvati nelze. et
novj politikov dost dlouho se snaili dvat se na Rakousko podle
Palackho z r. 1865, ale Rakousko lo svou osudnou drhou.
Trojspolek a okupace Bosny a Hercegoviny udlaly z nho
poslunou nmeckou avantgardu na vchod; jeho mravn nzkost
odhalily diplomatick intriky za Aehrenthala a procesy zhebsk
a Friedjungv. Posledn balknsk vlky a konen tato vlka jsou
jen dovrenm nemravn rakousko-nmeck politiky.
Mazzini po vlce 1866 dobe rozpoznal Rakousko, kdy pravil, e
znik Turecka logicky povede k zniku Rakouska ob politick
anomalie stly a padaj spolu. Anomalnost Rakouska doznvaj
i myslc politikov nmet, kte te si lmou hlavu, jak Rakousko
udret; Renner, Pernerstorfer, Bahr, Mller a jin vichni uznvaj,
e Rakousko, m-li existovat, mus se petvoit. Marn pokus, nebo
vecky ty nmeck plny usiluj o udren nmeck a maarsk
nadvldy, teba, e chtj svho cle doshnout chyteji a slunji.14
Rakousko je celou svou podstatou, svou histori, zempisem
a ethnografi negac modernho sttu a modern nrodnosti; od

13 Tento tradicionln kol Rakouska dobe osvtlil ve sv broue nmeck

liberln theolog Ehrhard.
14 V t pin program nmeckch socialist Rennera a Bauera se v podstat neli

od pangermn; Renner pijm Naumannovu Centrln Evropu, jeho i Bauerova

nrodn autonomie je jen koncesse, aby Rakousko-Uhersko a jeho nmeck rz bylo
zachovno.

72
svho zaloen nemlo svho vlastnho cle, nbr bylo markou
Nmecka, sloucho csastv; je pouhm pvskem Nmecka
i dnes; svm stedovkm dynastickm theokratismem je negac
nrodnosti, a nkte pangermni docela sprvn odsuzuj nrodn
amorfnost a bezcharakternost Vdn (posledn na p. Mller).
28. Hrab Czernn nedvno se dovolval zvltn ivoucnosti
a sly Rakousko-Uherska. U ukzno, e Rakousko nen pirozenou
federac nrod, nbr e se udruje jesuitismem a elezem; sm
pape, ptel Rakouska, nazval zemelho csae za jeho terror
v dob vlky krvavm suverenem. Gladstonovo odsouzen
Rakouska je pln oprvnn. Prv v nynj vlce Rakousko
nikterak nepodalo dkazu sv ivoucnosti: Bylo Ruskem dvakrt
poraeno, bylo poraeno i tm malm pezranm Srbskem, jen
Nmecko je zachrnilo ped padkem; vlka ukzala celou
neschopnost a celou degenerovanost vedoucch arciknat
a aristokracie a ukazuje to ovem nyn svolan parlament. V tak
hrozn, v tak velik dob nov csa a jeho rdcov nemaj jedinho
munho slova, sam frze a obvykle hloup chytrctv; csa
Karel u te podlh i s csaovnou kleriklnmu veden bez
zkuenosti, bez politickch ide, bez vle k modern politice
pirozen se opr o starou a jedinou ideu sv dynastie. V afe
dopis princi Sixtovi csa Karel ukzal znova podstatu rakousk
politiky le.15

15Csa Karel psal pro presidenta francouzsk republiky v patrnm oekvn, e

Francouzov jeho a jeho rdc chytrctv neprokouknou; svj vlastn pln vyslovil
v druhm psan, danm krli Ferdinandovi Rumunskmu: tu zdrazuje zsadu,
e krlov mus te dret dohromady, aby uhjili monarchism proti
demokratickmu hnut.
Tyto zsady doslova se shoduj s tm, o po Bismarckovi usiluje csa Vilm; a
Vilmovy zsady osvojil si ptel a rdce Karlv, hr. Czernn. (Podal jsem zprvu o
memorandu hr. Czernna, psanm pro Frantika Ferdinanda, v nm je vyloen
pln Vilmv, udret monarchism a tsn spojeni monarch; v tom memorandu
zrove je zdraznn nmeck rz Rakouska-Uherska a jeho ptelstv s
Nmeckem. Viz v Plechanov Jedinstvu 9. ervna 1917).

73
 Prav stav vc ukzal se v tto vlce echoslovci, Jihoslovan,
Rumuni, Italov, brzy i Malorusov a Polci vypovdli poslunost
a postavili se proti Rakousku 60.000 poprav a pomoc Nmecka
udrela Habsburky na as. I Maai jsou proti Rakousku, a mezi
Nmci byli radikln pangermni, dajc pipojen Rakouska
k Nmecku. Jestlie se tito pangermni te za vlky smili
s Rakouskem, tedy jen proto, e Rakousko otrocky vykonv lohu
Bismarckem a Lagardem mu uloenou, jak to jeden z vdc (posl.
Iro) odkryt povd.
Evropa a Amerika maj volbu mezi degenerovanou dynasti
a svobodou devti nrod, nebo Nmci a Maai vyinou se na
vy stupe politick mravnosti, jestlie budou donuceni vzdt se
vykoisovn ostatnch nrod a slouen zptenick dynastii.
Rakousko u dvno upad: krok za krokem musilo se vzdt
svch perifernch zem (vcarsk, belgick a italsk provincie);
Pruskem bylo vytlaeno z Nmecka a uvnit nastal rozklad
dualismem. Rozlenn Rakouska je pirozenm a nutnm
historickm processem.
29. Nkte rakout pangermnt politikov pomleli na
seslen Rakouska zmenenm. Penechnm Tridentska Italii,
odstoupenm, nutno-li Bukoviny, a teba sti nebo i cel Halie
Rakousko podle tchto pln by neseslblo; bylo by kryto proti
Italii, Hali by stla pod rakouskm a nmeckm vlivem a za
odstoupen zem nalo by se odkodnn na Balkn a v Rusku.
Samostatnost malho vyslenho Srbska by na as nepekela
plnu sjednotit Jihoslovany pod Rakouskem a okupovat takto
Balkn.
Tyto plny jsou ist pangermnsk. Pangermni u dvno ve
vdeskm parlament (sm Schnerer) dali oddlen Halie
a Dalmacie, aby Nmci proti echm mli vt majoritu
v parlament, protoe echov jsou nejvt a nejsilnj pekkou
pangermnskch pln.
30. Mnoz se domnvaj, e Rakousko k vlce bylo Nmeckem
dohnno proti vli a e po vlce bude proti Nmecku. To je

74
nepochopen historie: Rakousko od svho potku slouilo nmeck
idei; rakout nmet spisovatel (na p. citovan Mller) to dobe
pochopili trochu svobody Slovanm nepek germanisaci
ideami. D se germanisovat i slovanskm jazykem. Aemulace
s Pruskem, jak u eeno, de facto sesilovala v Prusku i Rakousku
nmeckou ideu, a konen Bismarckem nalezena definitivn
formule pro organisovn pangermnsk vbojnosti.
K tomu se Maai poddali Nmecku na milost i nemilost, jak to
nejen Tisza, ale i Andrassy, Karolyi a tuti quanti stle prohlauj.
Vde a Budape nebudou protinmeckmi.
Ani spekulace na rozdl crkevn a nboensk se neosvd.
Nmecko okupovalo Rakousko politicky, katolci v Nmecku je
okupuj crkevn; vd dobe, e rakousk katolicism je bahno tak
to vslovn formulovali kolnsk katolick orgn ale jesuitm
v Koln a m to nepek, naopak Vde bude tm poddanj,
centrum v Nmecku stane se politickm vdcem slaboskch
Rakuan. Prusko Friedrichovo a Bismarckovo co do jesuitismu
nezad centru a Vdni; dynastick prestiov politice Rakouska
vdycky se jedn pedevm o zdn Berln vdeskm choutkm
vyhovuje velmi chytrcky a nevad mu, jest-li Habsburkov si
zachovvaj zdn nezvislosti a dokonce prvenstv. Berlnu nevad
na p., e v otzce polsk Vde jde ponkud jinm smrem; Berlnu
nevad, kdy rakout agenti te, zejmna v Americe a Anglii,
roztruuj, e Rakousko je proti Berlnu, e bylo do vlky vtaeno, e
vlky m dost a t. p. ve skutenosti se Rakousko neprotiv politice
Berlna a pijm vecko, co Berln pokld za nutn. A jestlie Vde
jde nkdy doopravdy cestou svoj, Berlnu to na konec tak nevad
Berln a Vde jsou jako siamsk dvojata. Jejich kooperaci hlavnm
smrem nejpdnji ilustruje tato vlka; tuto vlku vypravovalo
Rakousko a jeho falen protisrbsk a protislovansk politika;
Nmecko uilo pleitosti a dalo svmu spojenci carte blanche,

75
pikrvajc takto, jsouc dobe pipraveno a pejc si vlky, svou
spoluvinu spojeneckou vrnost.16
31. Austrofilov hj Rakousko, ukazujce prv nm echm
na to, e pr jsme pod Rakouskem doshli toho vysokho stupn
kultury, kter vude se s podivenm uznv. T kultury jsme
doshli z vlastn iniciativy a sly; Vde nikdy positivn
nepodporovala ani ns, ani jinch nrod, nanejve pestala na as
peket, kdy jej intriky a utiskovn selhaly. echy byly u ve
stedovku jednou z nejkulturnjch zem. Po padku, zavinnm
hlavn rakouskou protireformac, esk nrod pokraoval ve svch
tradicch. A jestlie Vde v posledn dob nepekela jako dve
ekonomickmu rozvoji zem eskch, stalo se to z ohled
finannch dynastie potebuje na armdu a byrokracii, do n se
v posledn dob hrne aristokracie, hodn penz, a proto dovoluje,
aby prv nrod esk platil na sttn stroj, jen v prv ad slou
dynastii.
32. Nkte zpadn austrofilov si nali tak ten dvod, e pr
vichni bojujeme proti Nmecku a jeho pruskmu militarismu
a proto nesm se Nmecko sesilovat pilennm rakouskch st
nmeckch. To je problm arithmetick co toti je vce, padest
nebo sedm? Posud Nmecko mlo k disposici cel Rakousko (51
milion obyvatel), rozlennm Rakousko-Uherska by mlo jen
nmeckou st a to obn sedm a osm milion. (Nmeck minority
v eskch zemch, v Uhrch a jin, by se Nmecku nedostaly.) Je
ovem vc Habsburk, chtj-li se udret samostatnmi;

16U ped lety formuloval jsem tento sudek o rakouskm katolicismu ve sv

pednce v Boston (1907); opakuji: odsuzuju tu speciln katolicism rakousk,
protoe slou politice; tento katolicism je proto bez prav nboensk ivoucnosti
na rozdl od katolicismu v tch zemch, kde, jako v Americe, je postaven na vlastn
nohy. Katolicism je siln v protestantskch a liberlnch zemch, je vak mrtv v
zemch, kde je beatus possidens. Pkr sudek katolickho listu v Nmecku je
docela oprvnn; ku charakteristice rakouskho katolicismu sloui na p. fakt, e
pro vynikajc msta hierarch vybraj se aristokrat, a rozum se, e csa vol
osoby, jakch potebuje. Ne, Bh nen Rakuan (Byron).

76
bezpochyby by volili nsledovat pklad byzantskch csa
zstali by csai i po ztrt territorilnho imperia. Berlnu by to
nepekelo, naopak, byl by zbaven starost o Vde a jej panem et
circenses a nebyl by znepokojovn druhm sdelnm mstem.
Rakousko je silnou, ale tak slabou strnkou Nmecka bez
Rakouska a jeho nenmeckch nrod Nmecko bude nuceno t
jako vechny ostatn nrody, svmi vlastnmi silami. Rozlenn
Rakouska, opravdov proveden prohlen zsady sebeuren
nrod je nejvt ranou pro prusk Nmecko.
To mus bt jasno zejmna po vojenskm a politickm padku
Ruska. Siln Rusko bylo zpadnm nrodm vydatnou vojenskou
a politickou oporou; Rusko, seslaben vojensky a oekonomicky,
stane se pln koist Nmecka, nebude-li Rakousko-Uhersko
rozlenno rozlennm Rakouska Rusko bude nejlpe chrnno,
nebo bude zbaveno svho hlavnho neptele a pestane sousedit
s Nmeckem.
33. O Maach a jejich sttu teba povdt jen nkolik slov.
Podnes Maai politicky ij z revoluce 1848 a z jmna Koutova;
a pece u tenkrt Maai potlaovali ostatn nrody Uher. To dobe
postihl Cavour ve sv charakteristice Maar, kdy ekl, e bojuj
sice pro svou svobodu, ale neuznvaj svobody pro jin. Maarsk
stt je bez hlub kultury a maarsk lid nim nen ve, ne
Slovci, naopak, jak dokazuje jazyk maarsk, pejav od Slovk
massu hospodskch, administranch a kulturnch termn. Je
pravda, e maarsk vldy vemon usiluj o umlou kulturu, ale
uvaj k tomu nsiln, nemravn administrace.
Maai jsou nrod pli aristokratick, velmi etn lechta
a velkostatkstvo spojen s kapitlem udruje si nsilm moc. Tato
vykoisujc vrstva udruje styk s cizinou a udruje cizinu
v neznalosti pravho stavu vci. Neznalost isolovan maartiny
a nemonost pronikavj kontroly se strany zpadu umouje
Maarm oligarchick absolutism a maarisujc imperialism.
Tento absolutism okraluj ideou uherskho sttu: v tom se
Maai shoduj s pruskmi junkery, drcmi ideu pruskho sttu.

77
U zakladatel uherskho sttu, sv. tpn, prohlsil stt
jednonrodn za nedokonal sttovda nrod-potlaovatel je
vude a vdy stejn. Mezi Prusy, Rakuany a Turky je prv shoda
vnitn.
Maai vechnu svou energii obracej proti Slovanm, zejmna
proti Slovkm (maarsk pslov: Tt nem Ember Slovk nen
lovk!) pak proti Malorusm, Jihoslovanm a Rumunm; jejich
protislovansk tvan, nalzajc ochotn hlasatele hlavn ve
vdeskm tisku, je do velik mry spoluodpovdno za tuto vlku.

78
 16. Prusk Nmecko: kultura vnjho
podku a militaristickho materialismu
34. Prusko, ekli jsme ji, m s Rakouskem znanou podobu
svm vznikem a tak clem sv politiky na vchod a svou taktikou,
teba e jsou znan rozdly temperamentu a charakteru mezi
pruskmi (severnmi) a rakouskmi Nmci; tito podlhaj do znan
mry vlivm ostatnch nrod Rakouska-Uherska a jsou i rasov
znan odlin.
Prusko dnes je nrodn jednolitj ne Rakousko; je hlavnm
poadavkem pangermnskho programu, udrovat vemon
nrodn jednotu, a ukazuje se na slabost Rakouska a Ruska,
vyplvajc z nrodn nejednoty. Proto pangermni poaduj
nsilnou germanisaci, kolonisaci a hromadnou emigraci
nenmeckch ivl. Prusko po Rakousku je nrodn sttem
nejsmenjm; ethnografie svd takto o tom, e Prusko bylo
vybudovno nsilm. Prusov sami, jsou germanisovan nrod,
pbuzn s Litevci; tak je mnoho germanisovanch Slovan
v dnenm Prusku podle Bismarcka je to dobr sken ensk
(Slovan) a musk (PrusovNmci) rasy.
Z pangermnskch pln a politickch zsad mu jako
Bismarck, a te z cel vlky a mrov politiky Nmecka a Rakouska
je patrno, e pedmtem nmeck vbojnosti je vchod Drang
nach Osten. Prvnm a hlavnm poadavkem nmeck vchodn
politiky je udret si Rakousko-Uhersko; Rakousko je Nmecku
mostem, jak zn titul pangermnsk broury mostem na Balkn
a Turecko a tud do Asie a Afriky. Z tho dvodu ve spojen
s Rakouskem Nmecko tla se do Ruska; nominln svoboda
baltickch provinci, Finska, Ruskho Polska a Ukrajiny jsou
doasnm prostedkem.
Belgie, Alsas-Lotrinky a zpad vbec nem za dan svtov
situace pro Nmce vtho vznamu, jestlie se jim poda zskat

79
vchod. Ovldnou-li vchod, pangermnsk et s Franci a Angli,
a pozdji i se Spojenmi Stty, bude snadno vyzen.
35. Vvojem vlky si Francouzov, Anglian, Amerian tento
stav vc vyjasnili (Italov dvno jsou proti Rakousku) a proto tak
drazn se stav proti pruskmu militarismu.
Militarism prusk vede ns k analysi prusk otzky vbec.
V Nmecku samm se tato otzka obyejn pojm v tom smyslu, e
prusk snm mus se stt vce demokratickm; pipout se
oekonomick a politick rozdl mezi Nmeckem zpadnm
a vchodnm (prut junkei a jejich velkostatky na vchod atp.).
Avak je hlub a ir problm prusk problm formulovan
pangermanismem a jeho filosofy, Lagardem. v Hartmannem
a jinmi, problm rozdlu pruskho a jihonmeckho ducha,
problm oprvnnosti Pruska vst Nmecko a Nmecko pmo
poprutit. Rozdl se asto formuluje heslem: Goethe i Bismarck?
a dv se obyejn odpov, e rozdl je, ale e je nepatrn a pokud
je, e pispv k bohatosti nmeck kultury; prv za vlky nkte
rakout a prut Nmci zpytuj sv svdom a pichzej k zvru,
e nmectv prusk vedle rakouskho (jihonmeckho vbec) je
oprvnno a ukazuje se na monost a nutnost organick synthese
obojho smru nmeckho nrodnho ducha.
Nen pjemno o vci tak komplikovan pronst strun sudek
bez delho odvodnn; dovolvaje se svch dvjch projev,
podm tu s patinou reservou svj nzor, nzor, jak myslm, vcn.
Nebudu rozbrat rasov problm pokud toti nynj Prusov
a ve kterm rozsahu maj vlastnosti nenmeckch Prus, o nich
nmet historikov nm kaj, e byli udatn a ukrutn. Stejn tu
nelze vyetovat, kolik je v Prusch krve slovansk. Tato analyse
vyadovala by vyeten, jak jsou rasov pmsky Nmc jinch
a zpadnch, nebo tito tak nejsou ist nmet (pmsky keltick,
romnsk, slovansk i mongolsk a j.). Zde stai vyslovit se
o pruskm politickm program.
Odmtm prusk tatism, kult pruskho sttu a speciln
pruskho monarchismu; odmtm ideu pruskho krlstv,

80
prohlaovn dynasty za bosk zjeven, odmtm pruskou negaci
parlamentarismu, zboovn vlky, kult militarismu
a zmilitarisovanho byrokratismu. Toto prustv je hluboce
zakoenno; Sombart je mluvm tisc nmeckch intelligent,
kdy podstatu nmeckho mylen vid v dovednosti, spojit se
s bostvm ji na zemi a kdy v militarismu vid nejdokonalej
slouen Vmaru s Postupim. (Je Faustem, Zarathustrou
a Beethovenem v okopech.) Sombartovo bostv, rozum se, je
fetiem professorskho historickho materialismu.
Na Bismarckovi lze vidt, co je prustv politicky; jeho ivotn
prce spov v zajiovn pruskho monarchismu proti revoluci,
socialismu a demokracii, a kus tohoto Bismarcka je v kadm
Nmci i v panu Scheidemannovi a Davidovi; a prv tito socialist,
kte se smili ji i s monarchismem, jsou mtkem, jak Nmci si
zvykli na prusk militarism a monarchism.17
A tragika Bismarckova ivota a jeho politiky tkv v tom, e na
konec proti sv idei podnikl odboj proti Vilmovi Bismarck vdl
a vidl, jak slabch a nicotnch representant sv idee hj, on
odhalil zvoj monarchick Isidy V t rozpolcenosti, v t
poloviatosti (Bismarck hrl si s Lassallem, ale Lassalle hrl si, tak
s Bismarckem) Bismarck systemisoval prusk politick jesuitism, on,
odprce rakouskho jesuitismu a jeho malichernosti; kdo
psychologicky analysuje hloub, ned se oklamat Bismarckovskou
taktikou proti copask diplomacii uval bluffu robustn
polopravdy. Bismarck hjil ztracen posice a pochopoval, e posice
je ztracen. A pece vdom dlal politiku krve a eleza, ze kter, jak
vme od Busche, nikdy neerpal dn radosti a dnho
uspokojen. A tento Bismarck a muov la Treitschke provedl tu
synthesi Vmaru a Postupim Treitschke prohlsil morlku za

17Monarchism v Nmecku je potencovn tm, e nemaj jen csae, ale maj v sttech
sv krle, knata atd. Bebel ekl (1903) prvem: monarchie v Prusku je monarchi
par excellence, e takov v celm svt bt neme.

81
dl malch lid uskuteujcch mal vci, kdeto stt mus
provdt vci velik.
Ta rozpolcenost Bismarckovsk je ovem v pojmu a v podstat
pruskho sttu: Stt z bo milosti, jeho dynastov jsou pmo
novodob proroci bo, je celou svou podstatou konservativn,
legitimistick; avak imperialistick vbojnost nut pruskho krle
elezem a chytrost absorbovat sousedn dynasty z te bo milosti
(Prusko vzniklo polknutm vce ne sto dynasti) a paktovat se
socialismem a s revoluc.
V tom prv tkv prusk politick materialism proto, e stt m
k disposici innou armdu a me mobilisovat massy, nen velik,
jestlie cl jeho sil nen velik, velkodun, a prusk politika nikdy
nebyla estn a velkodun. (Viz prv uzaven neestn mr
s revolunm Ruskem; a Vilm se omlouv s Trockm, legitimn
monarcha s revolucionem, a dokonce s idem, kter by se v jeho
armd nemohl stt dstojnkem. V Prusku jsou nrodnosti
potlaovny, ale v Belgii Pruci podncovali nrodnostn chtn
Flm, atd.) Prusm nedostv se t velkodunosti, kterou maj
Francouzov, ani nemaj naivnosti a upmnosti, kterou se
vyznamenvaj Anglian a Amerian. Prus je stle na stri proti
vem.
36. Nmci se dovolvaj pro sv prvenstv sv filosofie a vdy
a ukazuj na uit vdy v cel administraci a vojenstv,
v hospodstv a obchodu.
Nmeck vda, to je pravda, je inn, ale nen svobodn, je st
officilnho systmu; nmeck university jsou duchovnmi
kasrnami. Nmeck filosofie je hlubok, ale znan st t
hlubokosti je vynucen, vyumlkovan nesvobodou, je modernisac
scholastiky politick cl u naped uren se vemon ex post
dokazuje a upravuje: nmeck filosofie, pokud se neopr o nkter
speciln vdy, nen ne nedlnm kznm pro akademickou
intelligenci, budouc sttn a crkevn ednky. Podvejte se na
nmeckou literaturu prvnickou, zejmna sttovdeckou
a politickou kolik mozkov prce se vynakld na obhjen

82
theokratickho absolutismu, jak zvltn kategorie monarho
prva, zvltnho monarho adu atp. se vynalzaj a vc je
pece tak prost: na vym stupni uvdomn a vzdln
absolutistick monarchism je prost nemravn. I za tto vlky
nmet prvnci a filosofov dokazuj pednost pruskonmeckho
sttu a jeho administrace ped anglickm a zpadnm vbec nen
absurdnosti, j by nmeck professor nedovedl ikovn hjit. Je mi
lto, e se k tomu propjil i tak rozumn lovk jako Toennies
zpad v theorii pr pekonal stedovk theokratism a proto pojm
stt jen utilitaristicky nic vce mu demokracie neznamen. Prusov
patrn zvykli si na theokratick carism a proto nen nhodou, e
Treitschke uznval carism rusk a e Hohenzollerov a Bismarck
tak dlouho a intimn byli oddni Rusku. Nyn se spojuj
s theokratismem tureckm a tak ho hj.
37. Nmeck scholastika jev se nejkiklavji v theologii:
v pruskm theokratickm systmu stt m lv podl a proto jeho
theologie nen ne politika v crkevnm a nboenskm pevleen.
Ludwig Feuerbach a jeho kritika theologie je v podstat kritikou
prustv.
Nmeck scholastika vznikla docela tak, jak vznikl jesuitism
v katolicismu. Mimo to Hohenzollerov mus mt ohled na centrum
a katolky a ve sv rivalit s Rakouskem pizpsobili se vdeskmu
jesuitismu. Prusko-Nmecko absorbovalo Rakousko, ale pi tom
polklo i znanou dvku rakuctv a te absorbuje a polyk ji
i mohamedanism. Prusko zradilo reformaci; Prusko je svtsk
jesuitism ve svm sil, udret stj co stj stedovk theokratism,
uv tch method jako Societas Jesu. V tom Prusko vede duchovn
Rakousko, v tom je jeho velik vina; pangermnt publicist znaj
Rakousko docela dobe, lid jako Treitschke, Lagarde, Lange a j.
vd, e Rakousko je politickm zmetkem a stedovkou mumi,
a prv generace pangermn byla proto pro rozbit Rakouska, ale
Bismarck a stejn Lagarde ustlili taktiku, vyut Rakouska pro sv
ely.

83
 Jsou muov, kte bismarckism prokoukli, ale je jich mlo;
teprve te tak minorita socialistick pon samostatnji myslit.
Bismarck sm se o stavu vci nemlil odtud jeho pokus
kulturnho boje proti centru a mu; ale Bismarck kapituloval,
protoe crkev a nboenstv posuzoval politicky. Jak malichern se
dval na starokatolky tento vkvt nmeckho katolicismu
a katolick theologie mu neimponoval, protoe neml za sebou
massy! Monarchism prusk dnes neme bt ne formou
demagogie.
Jesuitism je tak v podstat pruskho militarismu: brutln
udatnost slouen s chytrctvm systemisovan nsilnost uv li,
nebo le je jen formou nsil.18 Jestlie vlka, jak ekl prusk strateg,
je jen jinou formou politiky, rozumj politiky star, pak nmeck
militarism nerod Achilly, nbr Odysseje.
Odtud nedostatek opravdu velikho vojevdce la Napoleon;
vichni ti Hindenburgov a tutti quanti jsou dobi, piln a svdomit
generlov, ale nen v nich za mk genialnosti, a nemohlo bt:
Nmci nemaj v tto vlce velik idee, jen chytrctv hrabiv
panovanosti.
Nmeck diplomacie a jej podkopn prce ve vech sttech je
pirozenm odvtvm: pruskho militarismu a politiky.
Tsn spojen scholastiky a militarismu provedl u stedovk
a jeho duchovn a fysick absolutism a imperialism.
38. Cel nynj nmeck kultura, dovoleno-li se odvit takov
generalisace, je vnj. Nmecko je siln a slab svm vnjm
podkem: sam organisace, organisace organisac, nadorganisace,

18 Vilm je odpovden za brutln slovo o pklad Hun proti anm; v

publicistice spojeneck ujalo se proti Nmcm za tto vlky slovo: Hunov. Nmci
mysln protivn vojsko a obyvatelstvo zastrauj; Rusov ve vchodnm Prusku
dopustili se tak nelidskosti, ale Rusov prohlauj se za nejkulturnj nrod, jejich
vojsko nevynikalo disciplinou, a mimo to byli na stupu. Nmci se dopoutj
barbarstv docela vdom, soustavn a proto odpovd pi jejich disciplin za to
veden; kdyby veden bylo dalo lidsk zkaz, vojci by se ho byli dreli; a Nmci
pchali sv ukrutnosti pi vtznm postupu.

84
ale cl panstv nad nrody je mravn patn. Prusk podek,
vdecky promylen, je silou a Nmci se proto ct jako Herrenvolk;
ale trochu vce anebo mn kultury, a dokonce t vnj, nedv
prvo panovat nad nrody, kte se vyvjej zpsobem svm. Rzn
nrodov jsou na rznm stupni vvoje, nen psno, e vichni mus
bt zrove a stejn vzdlni; sta, kdy o sv mravn a rozumov
zdokonalen a pokrok poctiv usiluj. Evropa m bt sjednocena,
jednotn, ale to neznamen, e m bt jednotvrn. Naopak, vvoj
spje k rozmanitosti, k individualisaci. Nmci pi v sv vd
a uenosti prv i v tto vlce dokzali, jak dovedou bt krtkozrac;
dobe se vojensky pipravili, ba pipravili se jedin, ale nepedvdali,
jak se vlka vyvine, podceovali Rusko, peceovali Rakousko,
nerozumli Anglii a Americe a mlili se ve Francii, ji prohlaovali
za degenerovanou. Vbec se Nmci prv v tto vlce i pes sv
vtzstv ukzali malmi.
Pi v sv touze po svtovosti Berln nepomrnm vlivem
dynastie je ztlaovn k malosti a zvltn obmezenosti; Vde
dokonce je hotov habsbursk Kocourkov.
Uznvme, e dkujeme nmeck literatue, vd a filosofii,
nmeck technice mnoh. Ale uili jsme se a vychovvali jsme se
tak Francouzi, Angliany, Italy, Ameriany, Skandinvy, Rusy.
Vzdln rozumov je jen st nrodn kultury; v tom bychom se
mohli dovolvat prv nmeck psychologie a filosofie
charakteristickm zpsobem filosofie neofficiln; officiln,
universitn nmeck vda a filosofie slouila pli jednostrann
kultu rozumu a tm materilnmu prusismu, moci vojensk
a hospodsk. Odmtme ve jmnu humanity a prav kultury
materialism a mechanism pruskho militarismu. Nelze
nevzpomenouti slov Hercenovch o Dingischanovi s telegrafy,
parnky, eleznicemi, s Carnotem a Mongem ve tbu, s pukami
Mignet Congreve pod vedenm Batye taktika Moltk, diplomacie
Fridricha a po Bismarcka a Vilma nut ns ke zdrelivosti vi
Nmcm a jejich nov kultue; ostatn Moltke sm dobe vdl, e
evropt nrodov nemohou mt Nmce rdi.

85
 17. Reorganisace Vchodn Evropy a Rusko
39. U bylo ukzno na nrodnostn a politick rozdl zpadu
a Ruska; na zpad je mnoho nrod a stt, Rusko m mnoho
nrod, ale tvo jeden stt. Na territoriu ne vtm, teba e hustji
obydlenm, zpad je politickou organisac etnch a kulturnch,
starch nrod; representuje politicky, oekonomicky a kulturn
vbec organisaci intensivnj, intensivnj vyuit vech kulturnch
sil, kdeto Rusko je kulturn jet na stadiu extensivnosti. Zpad je
organisac autonomnch celk nrodnch a sttnch, Rusko bylo
organisac centralistickou, absolutistickou, nedostatkem
autonomisace carism tak padl. Proto revoluce ihned prohlsila
autonomistick heslo: sebeuren nrod a radikln strany
interpretuj prvo sebeuren na prvo politickho odtren; tento
program se pirozen dal sm sebou v zemi tak centralisovan
a pociujc proto pmo ivelnou potebu autonomisace. Na
zpad jak rozmanitost a pestrost samostatnch jazyk, nrod
a stt, teba e zpad nem ani dvakrt tolik obyvatelstva jako
v Rusko; v caristickm Rusku jak jednotvrnost administrace.
A pece ani zpad nen jet dostaten autonomisovn, jet i na
zpad centralisace dus pirozen sil po individualisaci,
autonomisaci; odtud sil rznch nrod po samostatnosti, odtud
tak tato vlka. I Rusko m pirozenou a historickou rozmanitost
kulturnch sil a st, ale carism nedovedl sil tch budit
a organisovat a proto tak bdn sm v sob se rozvalil a zmizel,
a proto tak revoluce je posud tak negativn, mlo konstruktivn.
Carism nepipravil Rusy k administran prci.
Po strnce nrodnostn je Rusko docela zvltnm tvarem,
sloenm z mnoha nrod; nmeck spisovatel baltick pod
jmnem Inorodetz vydal nedvno v Pai spis, v nm na Rusku (v
Evrop a Asii) napotv 111 nrod. Tendence jeho jako
pangermn vbec je ukzat na mnohonrodnost Ruska a hjit tm
mnohonrodnosti Rakousko-Uherska a Pruska. Avak mezi Ruskem

86
a Rakousko-Uherskem a Pruskem je po strnce nrodnostn velik
rozdl. Vtina nrod v Rusku je nekulturn a nrodn mlo
uvdoml; Rusov sami, me se ci, nestoj jet na nrodnostnm
stanovisku; massa lidu m hledisko nboensko-crkevn
a intelligence, pokud je socialistick, tak nect nrodnostn. Heslo
sebeuren nrod Rusov roziuj i na vlastn nrod a jeho rzn
sti; odtud vznik rznch republik (vlastn komun). Proto een
nrodnch a jazykovch otzek na Rusi je rozdln od evropskho.
Pi tom velikm potu nrod pomrn nepatrn st sah pes
hranice do stt jinch, zejmna evropskch a plat to o nrodech
kulturnch na zpad Ruska (Polci, Malorusov, Rumuni, st
Litevc a Loty); ohromn vtina ruskch nrod je sjednocena na
territoriu rusk e. Konen slu upozornit, e nrodov na Rusi
jsou vtinou mal, fragmentrn a k tomu jet, jak u eeno,
nevzdlan.
Rusko tlailo se po stalet na zpad a sice proti tomu psmu
malch nrod, do kterho se tlaili Nmci smrem na vchod;
v tom psm Rusko, Prusko a Rakousko se utkaly a zpolily tu
o panstv nad tmi nrody. Zrove Rusko se ilo na vchod;
k tomu bylo donuceno nporem Asiat a slabost proti zpadu; na
rozdl od zpadnch nrod, kte vichni se tlaili na vchod a jih,
Rusov naped kolonisovali sever na jih, v Evrop a Asii, obrtili
se pomrn pozdji.
Akutn, jist nejakutnj otzkou byla vlastn jen otzka polsk,
ale to je otzka nejen nrodnostn, nbr i politick a kulturn
(katolicism a zpadn kultura) vbec. Tot plat o otzce finsk
(protestantism a rasov rozdl). Co se Nmc v Rusku tk, to
nemaj nepetritho territoria, jsou kolonist v mstech a na
venkov; tyto kolonie zejmna na baltickm zem, z dob rytskch
d jsou aristokraticko-vbojn. V nov dob jsou industriln
vbojn. (Toto plat tak o Nmcch v Polsku.) Provinci nmeckch
v Rusku nen; za to v Prusku provincie polsk jsou.
Jestlie Vilm po uzaven mru s Trockm slavnostn prohlauje,
e se te baltit Nmci mohou veejn zvt Nmci, je to jen dkaz,

87
e ani vlka ho nevylila z jeho mluvkaen. Baltick provincie
nejsou nmeck, nbr litevsk, lotysk a estonsk, a znan st,
snad vtina nmeckch baron a man nesdlela nzor
Schiemann a Rohrbach, nbr smila se s Ruskem, zejmna
officilnm, a vyssvala nenmeck lid a Rusko velmi vydatn.
Nenmeck obyvatelstvo baltickch provinci svmi mluvmi u
astji protestovalo proti nmeck okupaci a plnu, usadit tam
nmeck dynasty.
40. Dleitm stal se pangermanismem problm malorusk
(ukrajinsk). Tu je liit otzku jazykovou a nrodnostn od otzky
politick.
Jde toti o to, jsou-li Ukrajinci zvltn nrod, nebo jen rusk
kmen, je-li malorutina (ukrajintina) zvltnmi jazykem, nebo
dialektem rutiny. I odbornci jazykozpytcov (i slovant) jsou tu
rozdleni. Podle analogie jinch nrod me se ci, e Ukrajinci
i v tom ppad, e by jejich jazyk byl jen dialektem, mohou se od
Rus oddlit z dvod jinch, hospodskch, socilnch a
politickch. Politick samostatnost se ned pouze jazykem, jak
nejlpe dokazuj samostatn stty nmeck. Co plat na zpad, plat
na vchod. Ovem, zpadn historie ukazuje, e se dialektick
individuality podizovaly kulturn vhod, vyplvajc ze spojen
s vtm kulturnm nrodem; ve Francii na p. iprovencaltina je od
spisovn franiny rozdlnj, neli malorutina od rutiny;
i nmeck dialekt plattdeutsch a jin jsou odchylnj od spisovnho
jazyka ne malorutina od rutiny. Arci e francouzsk a nmeck
literatura a kultura poskytuj mnohem vce ne rusk, a Francie a
Nmecko vi dialektickm individualitm, nepostupovaly tak
nerozumn jako carism rusk.
Politicky Ukrajina sama v 3. Universlu (1917) uznala centrln
rusk stt a sebe prohlsila za st rusk federace; je pirozeno, e
nehotov politick tvar ukrajinsk ctil potebu oprat se o rusk
celek. Teprve pozdji (4. Universl) Ukrajinsk Rada prohlsila
Ukrajinu za stt samostatn, na Rusku nezvisl; v tom, rozum se,
byla podporovna Nmci a Rakuany. Pangermni, nmet

88
i rakout, na Ukrajinu pamatovali a Ukrajincm ukldaj kol
protirusk.19 Rakousk politika uvala haliskch a bukovinskch
Malorus (Rusn) nejen proti Rusku, ale i proti Polkm a na
Ukrajinu pohl jen jako na prostedek pro svj klerikln
imperialism. (Memorandum Szeptyckho.)20
41. Nejen Ukrajina, ale i Polsko a ostatn mal nrodov na
vchod potebuj opory v silnm Rusku, sice budou pod formou
samostatnosti hospodsky a politicky v podru Nmecka. Bude
mt velik vznam, jak a do jak mry se ty nrody na vchod
dovedou vyrovnat mezi sebou (pomr Malorus a Polk, Polk
a Litevc, Litevc a Loty).
Pomr Nmecka k Rusku byl dn pomrem Pruska k carismu; u
bylo vyloeno, e prusk theokratism z vnitn pbuznosti byl
zajedno s ruskmi. Rakousk theokratism pipojoval se k pruskmu
a ruskmu (svat Alliance vliv metternichovtiny v Rusku
a Prusku ztita Habsburk Nikolajem I. 1848/9 spolek t
csa, ale star antagonism ma a Byzancie a jesuitsk politika
Vdn na Balkn piostovaly pomr a na konec vyhldka na koist
(pdu) pozmnila rusofilskou politiku Bismarckovu
a Treitschkeovu. Pangermni, sten pod vlivem politick agitace
baltickch politik (Schiemann, Rohrbach a j.), hnali officiln
Prusko proti Rusku; zastnci bismarckovsk tradice (Hoetzsch)
ukzal se slabmi. Csa Vilm sm, jako Bethmann-Hollweg, na
potku vlky prohlaovali Rusko za hlavnho pvodce vlky

19 Na p.: Trval rusk nebezpe tak jak tak jen utvoenm ukrajinskho sttu
me bti vyloueno, m i v polsk otzce pro ns bude odstranna pochybnost.
Prof. Jaffe, 1917. Kdo Rusko chce zniit, anebo tce pokodit, mus mu vzt
Ukrajinu. Carriere, 1917.
20 Terminologie je velmi neustlen; jednotliv oznaen: Malorusov, Rusni,

Ukrajinci, Rusci maj politick smysl. Ukrajinec nechce se zvt Malorusem, st

nroda, je ct katolicky a autonomicky, nechce bt zvna Ukrajinskou atd. Uvm
tu nzvu: Malorus, malorutina beze veho politickho zbarven pro ethnogratick
a jazykov oznaen lidu obvajcho Ukrajinu, Vchodn Hali, Bukovinu a
uherskou Rus.

89
a vinili je z imperialistickho panslavismu. Vklad hodn
jednostrann a nesprvn.
Pomr Nmecka k Rusku byl piosten novm kursem,
svtovou politikou, smujc na vchod do Asie a Afriky; tu se
srazilo Nmecko nejen s Ruskem, nbr i s Angli a Franci,
s hlavnmi mocnostmi asijskmi. Tm tak docleno dohody Ruska
s Angli. Nov svtov politika Nmecka v jde nen ne
dsledkem starho nmeckho Drang nach Osten: Vilm pokrauje
v tureck politice Fridricha Velikho, ale za novch svtovch
pomr. Pokud Nmci tlaili jen na psmo malch nrod a pokud
pomr Pruska k Rakousku nebyl definitivn vyzen, Nmecko
(Prusko) a Rusko mohly se ptelit, zjmy pouze kontinentln
umoovaly shodu. Nmecko na Rusku mlo blzk a vhodn
odbytit pro svou energickou industrii. Jakmile se Nmecko po
roce 1866 dohodlo s Rakouskem a zahjena energitj politika na
Balkn a v Turecku, kdy Nmecko zapoalo politiku koloniln a
tm vedle Asie Afrika se stala pmm pedmtem nmeckch tueb,
Francie a Anglie byly pibleny Rusku. Rusko v nov svtov
situaci dostalo pro Nmecko nov svtov vznam; seslaben Ruska
a zabrn ruskho jihozpadu (rodnost pdy uhl ern moe)
stalo se clem nmeck politiky a nynj vlky. Zabrn zpadnch
guberni ruskch, politika s baltickmi kraji, s Polskem a Ukajinou
jsou vsledkem politiky usilujc o organisaci nmeck centrln
Evropy a o panstv v Asii a v Africe. Berln-Bagdad doplnno
o Berln-Varava-Kijev-Odssa.
Vchod, Rusov a psmo malch nrod bylo by Nmecku
vhodnj ne sti zpadu (Belgie, Alsas-Lotrinky, sti Francie);
ovldajc vchod, Nmecko by bylo s to, podmanit si zpad. Evropa,
lidstvo, potebuje Ruska, Ruska samostatnho a silnho.
Rusko se na del dobu neme vojensky uplatnit. Slovo
Napoleonovo o kozck Evrop se nevyplnilo. Evropa spje
k svobod a k lidskosti. K tomu Rusko, usilujc o republiku
a demokracii, dovede pispt znan a ji pispv, teba e pi
plin negativnosti jeho revoluce vliv na Evropu je slab ne

90
politicky neprozrav bolevici pedpokldaj. Zatm vak Rusko
potebuje pomoci Spojenc ke sv administran reorganisaci.
Rusko si zjednalo v Evrop vliv Pukinem, Turgenvem,
Tolstm, Dostojevskm, Gorkm Rusko bude tak mt velik vliv
politick, provede-li revoluci dsledn ale revoluci hlav a srdc.
S carismem ruskm pad carism vdesk a berlnsk, carism
nebezpenj, protoe se opr o vdu a vyvinut kapitalism.
Carism romanovsk byl nevzdlan a hrub a prv tm svtu mn
kodliv hor je te carism rusk massy a revolucion.
Odstranili cara, ale nepekonali carismu.

91
 18. Bez kritiky Spojenc?
42. ekm nmitku, e kritisuji Nmce a Rakuany a mlm
o Spojencch.
Ml bych k tomu methodick prvo: Nmci, ne Spojenci nabzej
se za uitele, vdce, spasitele nrod a lovenstva a proto mme
povinnost na n se pozorn podvat, zejmna, kdy nm svoji
kulturu vnucuj v pilulkch sv tk artillerie. Nmec je divn
smsice kantora a oldka naped vm uspod pednku
o spse due a pak pst do o (teba i naopak).
Ml bych co ci o Francouzch, Anglianech, Amerianech,
Rusch atd. a ml bych i vtek dost dokzal jsem to svou prac
o Rusch a svou kritickou innost doma v naich nrodnch
pomrech. Nebyl jsem nikdy nacionlnm ovinistou, ba nejsem ani
iracionalistou ekl jsem u astji, e nrodnost pocioval jsem
vdy a od svho mld ze sociln a mravn strnky potlaovn
nrodnosti je mn hchem proti lidstvu a lidskosti.
Smysl mch vvod nen a neme bt, e mme pijmout bu
francouzskou, nebo anglickou, nebo jinou zpadn kulturu; tu me
se jednat pouze o synthesi vech kulturnch prvk a sloek,
vypracovanch vemi nrody. To de facto filosofov a odbornci
vech nrod dlaj, a dlaj to mnoz lid v ivotn praxi
(pesthovalci, obchodnci a vichni, kdo maj pleitost seznmiti
se s rznmi nrody, minority). Mezinrodnost je nejen snadnm
stykem s cizinou, ale prv tato kulturn synthese.
V tu synthesi bude pojata tak nmeck st a nebude to st
mal. Pokud te b o politick zklad t kulturn synthese, to
nememe pijmout nmeckho prustv, nbr musme se obrtit ke
vzorm francouzsk, americk, anglick demokracie: zpad nm
podv tendenci, ne jednotlivosti budoucho vvoje.
k se nm: jeden nrod, jeden stt mus bt vedoucm, prvm.
Dejme tomu; ale bude primus inter pares, ne nad ostatnmi
organisace Evropy bude demokratick, ne aristokratick.

92
Stedovk idea aristokratickho, theokratickho imperialismu je
pekonna filosofickou, crkevn, politickou a sociln revoluc nov
doby.
Nov doby? Jsme vlastn v dob pechodn a trpme vichni
nedostatky poloviatost pechodu; doba nov teprve nastane,
a doufejme, tato vlka, donutiv cel lidstvo k revisi sv historie
a sil, dovede vechny nrody k uvdoml prci pro sebe a cel
lidstvo. Historie, pokud o n vme a z n se ume, trv teprve
nkolik mlo tisc let je to v srovnn s tou nekonenou adou
tiscilet, kterou astronomov na planet slibuj! Lidstvo opravdu je
na zatku svho vvoje; od XVIII. st. ponajc filosofov djin
u vech nrod prohlauj dobu po velik revoluci za zatek nov
ry, nov doby vbec. Tato vlka a jej hrzy otese nm svdomm
a rozhodneme se pro lidskost.
Pi v zkonitosti historickho vvoje svoboda takovho
rozhodnut nen nm brna; zkonit determinism nen
passivistickm fatalismem. Volentem ducunt fata, nolentem
trahunt
43. Pi v vdeck svdomitosti nebude filosofick pokus
o pochopen vlky prost osobnho elementu, osobnch sympathi
a antipathi.
Od svho mld snail jsem se poznvat kulturn vymoenosti
vech nrod. Vedle zkladu, danho vlastn nrodnost, poznval
jsem svt nejen klassick, nbr vecky hlavn nrodn kultury
souasn; vychovn na nmeckch kolch, uil jsem se piln
a mnoho od geni jako Lessing, Goethe a j. Zrove vnikal jsem do
svta francouzskho a anglosaskho filosofie francouzsk
a anglick (vedle klassick, hlavn Platonovy) byly mn kolou;
nmeck filosofii, zejmna Kantovi, porozumt jsem teprve pozdji.
Ze slovanskho svta vdm za mnoh Rusm a Polkm, tak
Jihoslovanm. Italov a Skandinvci rozhojnili poznn a tak
rozili mj obzor.
Byl jsem po cel ivot pilnm, vnivm tenem a svdomitm
pozorovatelem souasnho svtovho djstva. Kdybych ml ci,

93
kterou kulturu pokldm za nejvy, odpovdl bych: anglicko-
americkou; alespo jsem se pobytem v Anglii za vlky a velmi
kritickm pozorovnm anglickho ivota pesvdil, e Anglian
v celku nejvce se piblili idelm humanity. Tot jsem postihl ze
ivota americkho. Tm nekm, e je mi anglick a americk
civilisace nejmilej to je otzka jin; vidm a ctm nedostatky ns
Slovan, ale miluji slovansk chyby a ctnosti. A stejn m vdy
vbila Francie a jej duch, teba e jsem kriticky mnoh odsuzoval,
jak jsem odsuzoval nae nrodn vady a nedostatky.
Nmeck kultury jsem si vdy vil; ale mlokdy jsem se ctil
jako doma. Nemohl jsem se nadchnout. Zejmna Prusko nedovedu
milovat, ale snam se bt k nmu spravedlivm. Jestlie opravdu
nco nenvidm, je to rakuanstv, lpe eeno to habsbursk
vdectv, ten dekadentn aristokratism honc se po zpropitnm,
ten falen, nzk habsburgism, ta nenrodn a pece ovinistick
smsice lid officiln Vdn. Prustv nemm rd, ale mm ho radi
s tm jeho robustnm kasrnictvm a hladovou bezohlednost
parvenue; vdy i csa Vilm svm dilettantskm mluvenm
a hranm na prozetelnost uinil necht pro demokracii vce ne ten
mlc krvav suvern, hrd na to, e je nejdokonalej aristokrat
svta lovk celou svou podstatou nzk.
Mm nadji, e z etnch mch nmeckch ptel alespo st se
mnou bude souhlasit.

94
 19. Vznam eskoslovenskho sttu pro
osvobozen Evropy
44. V pangermnsk literatue se esk otzce vnuje znan
pozornost; ovem e politikov pangermnt jsou echm
a Slovkm krajn neptelt, jak dokazuj nzory Lagardea a po
Winterstettena a j. Mommsen formuloval cle pangermnsk, kdy
sv krajany harangoval, aby echm proreli lebky. My echov
proto pozorn jsme sledovali vvoj nmeck politiky a zejmna pln
pangermnsk Centrln Evropy a v rozhodnm okamiku postavili
jsme se proti nmu.
Zempisn poloen ech se Slovenskem v samm centru Evropy
dv naemu nrodu vznamn postaven. Bismarck ekl, e je
pnem Evropy, kdo ovld echy, pangermnt politikov asto
cituj tento vrok Bismarckv. echy se Slovenskem pekej plnu
Berln-Bagdad: nejkrat cesta z Berlna do Caihradu, do Solun
a do Terstu jde pes Prahu anebo pes Bohumn (z Vratislav); tak
do Vdn a Budapeti z Berlna je nejkrat spojen pes Prahu nebo
Bohumn echy a Slovensko pekej Prusku v pmm,
nejkratm spojen s Rakouskem a Maary.
echov jsou nejzpadnjm nrodem, njcm do Nmecka,
jsou nejzpadnjm vbkem v psm malch nrod a jsou
nejzpadnjm z nenmeckch nrod na vchod vbec. echov
a Slovci nejsou zbytek slovansk jako Luian, nebo odolali
nmeckmu nporu na vchod po tiscilet; echov odporuj
Nmcm od VII. st. od prvnho zaloen svho sttu a do dnenho
dne. Slovan na Labi a Sle na vchodnm moi a v Slezsku byli
ponmeni a vyhubeni; echov si udreli svoji samostatnost.
Ovem jsou se t stran obklopeni Nmci, na vchod hrani s Polky
a Malorusy, z jihu s Maary, posice za danho mezinrodnho boje
jist tk podobajc se posici Nmc, na ni pangermni tolik
aluj.

95
 45a. eskoslovensk nrod hned ve svch potcch projevil
proti Nmecku a Rakousku znanou slu; prvn esk stt (Samo
v VII. st.) prostral se na jih a na zem slovinsk a velkomoravsk
e sahala na jih tak a k Jihoslovanm. Pozdji esk stt, jak ji
vzpomenuto, dokonce ml doby jistho imperialismu.
echy se spojily s Rakouskem a Uhrami teprve 1526 personln
uni; od VII.XVI. st., tedy tisc let tvoily svj samostatn stt.
Spojen s Rakouskem a Uhrami stalo se z obav ped tureckm
nebezpem; vecky ti stty mly spolenou dynastii, jinak zstaly
samostatnmi. Slu ovem zdraznit, e 1526 Uhry byly ji
tureckmi, jen Slovensko zstalo voln a bylo pojato v unii; teprve
spojenm silm ech, Rakouska a Slovenska Uhersko muselo bt
Turecku odato, co se tm po dvoustoletm boji podailo.
Historie vvoje esko-rakousko-uhersk unie je velmi zajmav
a poun; jak toti podle stedovkch nzor mocn postaven
dynastie, ozen leskem mskho csastv, vedlo k absolutistick
centralisaci a germanisan unifikaci; bylo ji ukzno, e se
neprvem pklad Rakouska uvd za dkaz, e se mal nrodov
a sttov nutn mus spolovat ve federaci. Zsada federace byla
Rakouskem zrazena.
Prvn echy posud jsou samostatnm sttem. Unie
s Rakouskem a Uhrami r. 1526 dala jen spolenho krle;
Habsburkov vecky ti stty zcentralisovali a sten
zgermanisovali jen via facti, prvn zklad nebyl pozmnn.
Habsburkov, jako et krlov, utuili absolutism po vzoru
panlskm v cel administraci, ale netroufali si pozmnit
sttoprvn zklad smluven s krlovstvm a dynasti; stavov
tenkrt byli pedstavitel nroda a zstali jimi a do r. 1848: esk
stt se stal absolutistickm, ale pi tom zstal sttem zvltnm,
samostatnm.
Habsburkov se propjili mu za nstroj protireformace
a husitsk hnut bylo pomoc cel Evropy potlaeno. Revoluce
protestantskch ech 1618 byla zlomena a csa a jeho nmet
rdcov usilovali vemon o seslaben eskch zem. Zejmna

96
provedena nevdan oekonomick revoluce: na 30.000 rodin (mezi
nimi Komensk) bylo vypovzeno ze zem a pdy byly
konfiskovny a dostaly se za odmnu oldkm a lechticm, kte
se z cel Evropy vrhli na eskou koist. Znanou st eskho jmn
si osvojil csa sm. Rekatolisace pomoc dragoun a jesuit
nevyhladila nrodnho vdom; odpor nrodn nebyl zlomen,
moravt sedlci jet 1775 bojovali proti csaskmu vojsku.
Teprve Marie Terezie a Josef II. odvili se pln centralisace
zzenm centrlnch ad, ale prv Josef vyvolal siln hnut
nrodn a politick odpor eskch stav (tak uherskch), hjcch
stle prva eskho sttu. Po vyhlen rakouskho csastv (1804),
dvajcho vraz absolutistick unifikaci, odpor v echch rostl, a
konen revoluce r. 1848 doshla od Ferdinanda (4. dubna 1848)
stenho obnoven esk stavy a sttoprvn samostatnosti. Po
poraen revoluce absolutism bachovsk opt zavedl centralism. Na
potku konstitun ry, vynucen porkou 1859, csa Frantiek
Josef kolsal mezi politikou centralistickou a federalistickou, ale
pod zjevnji se pidroval centralismu; slbil echm (1861), se
ktermi li tenkrt i Nmci z ech, e se d korunovati za krle
eskho a deputaci Slovk slbil svobodu a oporu proti Maarm.
Ale sliby se nesplnily. Porka 1866 donutila dynastii
k stupkm, ale k stupkm takovm, kter co nejmn seslabovaly
absolutism; csa vyrovnal se (1867) s Uhry, vlastn s Maary,
dvaje tak v Rakousku nadvldu Nmcm, v Uhrch Maarm.
echov zahjili stavn boj znmou passivn opposic (bojkotem
centrlnho parlamentu). Csa Frantiek Josef osobn se angaoval
a pokusil se zlomit odpor nsilm a nejhrubm lmnm prva, ale
marn, a proto udlal pokus o vyrovnn s echy. Vydal eskmu
snmu dvakrt reskript (1870, 1871), v nich slavnostn slbil, e se
d korunovat za krle eskho a uznval historick prvo eskho
sttu, ale Maai a Prusov, jak to nedvno potvrdil uhersk
ministersk president Esterhzy, pekazili toto vyrovnn. Nastal
opt boj eskho nroda proti Vdni, kter (1879) konil
kompromissem, zaruujcm echm jist koncesse kulturn (na p.

97
universitu) a nrodn, ale sttoprvn spor zstal nevyzen
echov neuznvaj centralistick rakousk stavy a astn se
centrlnho parlamentu jen pod svou sttoprvn vhradou.
Takov je stav vci podnes. Rakousko stavi se dualismem
Rakouskem-Uherskem, je organisovanm nsilm nmeck minority
v Rakousku, maarsk v Uhrch; sttoprvn dualism je
neloylnost a pmo komplot dynastie s Nmci a Maary proti
echm; Rakousko vzniklo uni nejen Rakouska a Uher, nbr
tchto dvou stt se sttem eskm. Prvn echov nemaj
menho prva na samostatnost, ne Maai; naopak vt, nebo
kdy se v r. 1526 echy s Rakouskem spojily, Uhry, jak eeno, byly
pod Tureckem, jen Slovensko bylo voln.21
echy u tenkrt a posud jsou pslovenou perlou Rakouska
a te vojensk a bemena finann spovaly na eskch zemch;
echov, Slovci a Rakuan museli svou krv a svmi penzi
osvobodit ostatn Uhry (maarsk), kter teprve v druh polovici
19. stolet stly se hospodsky silnjmi a vlivnjmi.
Hospodsk sla Rakouska byla ve skutenosti v echch.
Konstituce centralistick v Rakousku a dualism eskm nrodem
nikdy nebyl prvn uznn, v tom prv tkv boj ech proti
Habsburkm a Rakousku. echov podle svho prva, posledn
csaem Frantikem Josefem tikrt slavnostn uznanho, jsou nrod
a stt samostatn. Nsil rakousko-maarsk nein prv a prvo
nroda se nepromluje, pokud nrod za bojuje.
45b. V tto vlce echov jako samostatn nrod jednali
samostatn neli za vrolomnm csaem a postavili se na stranu
Spojenc.

21 V list Helfimu, redaktoru maarskho listu Magyar Ujsg ze dne 8. listopadu

1871 prohlauje Ludvk Kossuth toto: Mezi prvnmi nroky, kter tvo zklad
prva dynasty na trn uhersk a esk, nen pouze analogie, nbr pln totonost.
Ta je prv tak v jejich pvodu a ase, method, podmnkch a principech, jako v
jejich slovnm znn. esk zem nen patrimoniem, nen t. zv.. ddinou zem,
nen pouhm pvskem Rakouska, ale zem, kter m nrok na diplomatick styky
a vzjemn mluvy. Je sttem prv tak jako Uhry.

98
 Nrod esk Habsburky si 1526 zvolil za krle, nrod esk m
pln prvo, Habsburk nadle neuznvat, kdy se nrodu
zpronevili. A zpronevili se tm, e zejmna Frantiek Josef proti
slavnostnm slibm jednal a prva esk pokozoval; nrod proto od
r. 1848 stl a stoj v boji proti korun a tm zemm a nrodm
(Nmcm, Maarm), kte se proti nmu s n spojili. Nrod esk
neschvaloval roli, kterou Habsburkov od 1866 vdy zjevnji hrli
jako sluhov Berlna; slavnostnm zpsobem sv stanovisko proti
hrozivmu prustv echov vyjdili 1870, kdy (jedin ze vech
nrod) protestovali na Praskm snm proti odtren Alias-
Lotrinska od Francie.
echov ve vdeskm parlament nehjili pouze svch prv,
nbr tak prv ostatnch nrod slovanskch a Ital; za balknsk
vlky veejn podporovali proti Vdni a Budapeti Jihoslovany.
V tto nrodnostn a demokratick politice pokraovali, kdy
Frantiek Josef te vyhlsil Srbsku a tm i Rusku vlku; cel nrod
odsuzoval tuto vlku a et vojci projevili tento odpor odepenm
poslunosti, desserc a vstupem do spojeneckch vojsk. Toto hnut,
to mus bt zvlt zdraznno, bylo spontnn, v pravm slova
smyslu lidov et vojci, voliov, odepeli Habsburkm
poslunost.
Ve vech spojeneckch a centrlnch zemch etn esk
a slovensk kolonie stejn spontann prohlsily prvo na
samostatnost eskoslovenskho nroda a organisovaly vojensk
legie; vechny tyto kolonie, pesahujc pes million obyvatel,
organisovaly se jednotliv pod vedenm Zahranin Nrodn Rady,
sdlem v Pai. Tato Nrodn Rada, znajc dobe smlen celho
nroda a jeho vedoucch politik a nemohouc bt dost mlo
v pochybnosti o souhlasu celho nroda, Deklarac ze dne 14.
listopadu 1915 Habsburky sloila s jejich krlovskho adu
a vyhlsila jim dal boj a odpor. Frantiek Josef odpovdl
vzpomenutm u terrorem 30, dokonce snad 60 tisc ivot
nsiln utraceno, aby nespokojenost a odboj nenmeckch nrod
byl potlaen.

99
 V echch cel nrod svm jednnm schvlil politiku
Zahranin Nrodn Rady a prohlsil svmi zstupci slavnostn
nkolikrt, e usiluje o plnou samostatnost mimo rmec Rakousko-
Uherska.
Mezitm prvotn skrovnj legie rozeny vojenskmi zajatci
armdy v Rusku, ve Francii, v Italii; na vech bojitch echov
a Slovci proslavili se svou udatnost a vojenskou disciplinou pi
demokratickm zzen tto prv armdy. Jej pochod z Ukrajiny
pes Sibi do Francie stal se epopej cel vlky.
Spojenci pln uznali vznam eskoslovenskch vojsk a celho
nroda pro vc spojeneckou; vldy francouzsk, italsk, anglick
a americk, japonsk a j. uznaly vojsko za soust spojeneckch
vojsk a Zahranin Nrodn Radu za officilnho pedstavitele
budoucho samostatnho eskoslovenskho sttu. Uvedeno ji
v odstavci 8 b.)
Jako dsledek tohoto uznn a praktick jeho dotvrzen je
pomocn expedice Spojench Stt a Spojenc do Sibie. Tm vm
otzka esk uznna od Spojenc za otzku mezinrodn; zuen
maarsk a nmeck urnalistiky a officiln prohlen rakousko-
uhersk vldy a vldy nmeck proti tomu uznn potvrzuj jen
mezinrodn vznam otzky eskoslovensk.
Listy v Rakousku-Uhersku a Nmecku s potku dlouho
umlovaly hnut eskoslovensk; jen obas k zastraen obyvatelstva
uveejnny officiln zprvy o popravch a konfiskacch jmn; na
konec se vak eskoslovensk armdy a jej iny zamlet nedaly.
Vlda vdesk dala proti uznn Nrodn Rady a armdy
prohlen 17. srpna 1918, e Nrodn Rada je soukromm
komittem bez mandtu se strany nroda, dle se prav, e armda
eskoslovensk neme bt uznna za spojeneckou ve smysl
mezinrodnho prva, protoe eskoslovenskho nroda (rozumj
nroda mezinrodn uznanho) nen. Mimo to pr vdesk vld je
znmo, e v armd je jen nepatrn st ech a Slovk. Proto pr
pes uznn se strany Spojenc, s eskoslovenskmi vojky bude
nakldno jako se zrdci.

100
 Toto prohlen vdesk vldy je ryze rakousk liv a falen.
Nrodn Rada nen komittem soukromm, jak prv vdesk
protest dokazuje proti soukrommu komittu nevydalo by se
takov officiln prohlen. Ve skutenosti Nrodn Rada je
orgnem nroda a pracuje a postupuje v intencch elnch
nrodnch vdc doma, kte etnmi prohlenmi politiku
Zahranin Nrodn Rady pijali a schvlili. Nrodn Rada je
orgnem celho eskoslovenskho nroda. e zem esk jsou
prvn samostatnmi ve smyslu mezinrodnm, tomu dkaz
historie a psahy rakouskch panovnk, jakoto korunovanch
krl eskch; Frantiek Josef historick prva eskho sttu uznal
slavnostn tikrt.
Je le, e v eskoslovensk armd je jen nepatrn st ech
a Slovk, jako by hlavn kdr tvoili Rusov; rozumme, e Vde si
namlouv, e jen mal st je v tto armd, ve skutenosti cel
armda je z ech a Slovk a armda (v Rusku, Francii, Italii)
pot okolo 100.000 mu. To znamen, e vichni eskoslovent
vojci, kte povaj volnosti, jsou proti Rakousko-Uhersku; st
eskho vojska zstala pod tlakem nmeckm a maarskm, ale
kdyby byla mla monost, byla by se i tato postavila na stranu
Spojenc, jak o tom popravy eskch a slovenskch vojk svd
docela jasn. Kdy nae armda na Ukrajin se postavila
rakouskmu vojsku, csa poslal svho dvrnka, aby s n jednal a
k nvratu ji pemluvil, slibuje plnou amnestii.
Hrozba, e se zajatci bude nakldno jako se zrdci,
eskoslovensk vojsko nelek; vydalo ji prohlen, e odplat za
kadou smrt smrt nmeckch a maarskch zajatc a e za kadou
smrt in Habsburky a Hohenzollery osobn odpovdnmi.
Po Vdni promluvil tak Berln officiln. Ministr koloni Solf
(podle zprvy z 22. srpna) drzm zpsobem mluvil
o eskoslovensk armd jako o bezzem band lupi: po porce
Nmc u Bachmae nmeck generl dal tuto bandu o pm
a roku 1866 prusk armda, kdy vtrhla proti Rakousku do ech,
officiln uznala prvo eskho nroda na samostatnost a tuto

101
samostatnost mu slibovala. echov tenkrt Pruky pokldali za
nebezpenj ne Rakuany; od t doby echov a Slovci se
pesvdili, e Habsburkov jsou pouhmi sluhy Pruska a proto se
jich zkaj. Tm prvem, kterm Habsburkov byli zvoleni za
esk krle, pestvaj bt eskmi krli nrod je zvolil, nrod je
propout. Hrab Czernn ve zmnnm memorandu sprvn
poznal, e esk nrod je nejmn dynastickm.
46. Z uvedenho je jasno, e echm nesta koncesse nrodn
autonomie a nesta ji ani rakousk federace; echov maj
historick prvo na samostatnost eskch zem (ech, Moravy,
Slezska), maj prvo na samostatnost sttu jimi vytvoenho. Mimo
to maj pirozen a historick prvo na pilenn Slovenska
brutln potlaenho Maary. Slovensko, tvoc jdro
velkomoravsk e, bylo Maary odtreno v X. stol., pozdji bylo
na krtko se svmi soukmenovci politicky spojeno, as bylo
samostatn. Kulturn Slovci zstali stle v tsnm svazku s echy.
Maai kulturn zviseli na Slovcch. Spojen ech a Slovk je
tud poadavek legitimn.
Tento poadavek byl pijat nejen echy, ale tak Slovky. Slovci
budou ve kolch a v cel veejn administraci uvat svho jazyka;
otzky jazykov nen, protoe kad Slovk, i nevzdlan, rozum
esky a kad ech slovensky. Slovci echm v dob obrozen dali
velik spisovatele (Kollr, afak) a jin vychovali (Palack,
sten Dobrovsk). Maai kulturn slab ne Slovci, odvili se
soustavn a brutln maarisace; tato maarisace nebyla pipravena
a seslena kulturn pevahou, nbr sttn administrac, uvajc
nsil a demoralisace hospodskmi vhodami. Je znmo, e volby
do parlamentu konvaly na slovenskm a rumunskm zem
bitvami, ve kterch byli nemaart volii prost odsteleni, jen
takovm zpsobem byl zachovn maarsk rz uherskho
parlamentu, akoli vtina obyvatelstva v Uhrch nen maarsk.22

22Sloventina je archaickm dialektem vedle dialektu moravskch a centrlnho

dialektu eskho (praskho). Sloventina nemohla se pod Maary literrn

102
 47. Pangermni vyzdvihuj kulturnost nmeckho nroda jako
argument pro jeho prvo na svtov panstv; je-li kultura
podmnkou alespo politick samostatnosti, pak echov a Slovci
samostatnost zasluhuj v me svrchovan.
Samostatn echy velmi brzy uinily ve kolstv a vzdln
znan pokroky; esk stt byl zhy pevn organizovn a jeho
administrace v rukch vzdlanho ednictva byla velmi dobr.
Proto dovedly men echy vydatn elit vtmu Nmecku.
Zemdlstv a prmysl byly na vysokm stupni.
Kulturn se echov proslavili svou reformac, kterou prvn, jako
nrod, se opeli stedovk theokracii, oprajc se o nmecko-
mskou i. Z prask university, z prvn university v stedn
Evrop, vyel Jan Hus, jen svou muednickou smrt vzntil cel
nrod k odporu proti stedovk theokracii ma; s Husem cel
esk nrod takto zahjil novou dobu.
V dob husitsk nevyznamenali se echov pouze vlenicky.
(co ech, to hejtman); vedle Jana iky, zakladatele modern
strategie, mme prv Husa, mme Petra Chelickho, a Jana
Amosa Komenskho, uitele a vychovatele nrod. esk nrodn
crkev, Jednota Bratrsk, podle svornho sudku historik byla
pokusem o nejist kesanstv. et Tborit (Husit radikln)
pokusili se o kesansk kommunismus.
m a Habsburkov, oprajc se tenkrt o celou Evropu, zlomili
eskou reformaci; echy, seslabeny vnucenmi jim vlkami, spojily
se s Rakouskem a Uherskem, ale prv t unie, elc Turkm,

svobodn vyvjet a do znan mry i etina byla ve svm vvoji padkem

politickm zadrena. Kad ech rozum slovensky a naopak; rozdl tkv jen v
archaickch formch a v jednotlivch slovech; sloventina m t akcent jako
etina a prv akcentem se rozliuj jazykov slovant. Poltina, rutina a
jihoslovansk jazyky maj kad akcenty rozdan. Sloventina zavedena jako
spisovn jazyk na sklonku XVIII. stol. Mezi eskmi a slovenskmi literty byly
prudk spory o sloventinu, sami Slovci, jato Kollr a afak, obvali se
nrodnho rozttn; dnes spory ty prax jsou vyzeny, pro mlad generace na
obou stranch jazykov otzky neexistuje, nrodn a sttn jednota uvnm
sloventiny nikterak nen ohroena.

103
vyuili Habsburkov ku potlaen esk reformace. Protikatolick
revoluce 1618 konila Blou Horou a jesuitskou tmou. Avak tradice
dvj moci a samostatnosti a pokrokov idee XVIII. st., a zejmna
francouzsk revoluce, podntily nrod esk k novmu duchovnmu
a nrodnmu ivotu; od konce XVIII. st. pot se renaissance ech
a Slovk jakoto organick st renaissance vech nrod
v Evrop. Pes stl boje proti vrolomn dynastii, podporovan
Maary, esk nrod dnes je kulturn a hospodsky
z nejpokroilejch. Dokzal takto skutkem, e je ivota schopn, e
je energick a e dovede elit nporu imperialistickho Nmecka
a Rakouska, nebo, a bylo to ji zdraznno, na tento vysok stupe
vzdlanosti se echov vyinuli z vlastn sly, bez pomoci dynastie
a Rakouska.
Pokud tedy kultura je argumentem pro politickou samostatnost
(administrace sttu vzdlnm obyvatelstva se usnaduje, zejmna
administrace demokratick), echov a Slovci toho argumentu
plnm prvem mohou uvat, nebo nejsou mn kulturn ne jejich
potlaovatel Nmci a Maai.23
48a. eskoslovensk stt bude mt zem asi tyikrt tak velik
jako Belgie, s obyvatelstvem asi 13 milion; v tomto potu jsou
zahrnuty nrodnostn meniny nmeck, polsk a rusnsk, jich
poet bude dosahovat ty million.
Akoliv hjme principu nrodnostnho, chceme pece podreti
svoje meniny, zejmna tak nmeck. To se zd bti paradoxem,
ale chceme je podreti prv na zklad principu nrodnostnho.
echy jsou zvltnm ppadem zem nrodnostn smen. Mezi
Italy a Nmci ethnografick hranice jest jednoduch a oste
vyznaen. Tak tomu nen v echch; v mnohch mstech a ve
vech mstech jsou znan esk meniny. Nmci namtaj, e esk
meniny v severnch echch atd. jsou pouze dlnm lidem
lidem, jen ije z nmeckho chleba; tento antisociln argument je
vak zcela nesprvn a nesrovnv se s industrialisac ech, je

23 I podle officiln statistiky u ech je mn analfabet ne u Nmc.

104
vyaduje pracovnch sil a tm pivd esk dlnky do nmeckch
mst. A ovem byli to Nmci sami, kte zvali echy k nasthovn,
dvajce pednost eskmu dlnku ped nmeckm.
Otzka nrodnch menin je rozhodujc dleitosti nejen pro
echy, ale skoro pro vechny stty, jeto skoro vechny stty jsou
nrodnostn smen. A jestlie Nov Evropa nebude vybudovna
na psnm zklad nrodnostnm, nrodn meniny budou muset
bt zajitny. Tak tomu bude v echch. echov volali vdy po
rovnoprvnosti a ne po nadprv. Vzhledem k svmu centrlnmu
postaven bude mti eskoslovensk stt vdy zjem na tom, aby
Nmcm a ostatnm menm minoritm zaruena byla pln prva.
To bude vyadovat zdrav rozum.
Pokud se tk nmeck meniny, vynikajc esk vdce, Dr.
Julius Grgr, navrhl rektifikaci politick hranice na severu, nkter
sti, kde jest jen zcela mlo ech, mohly by podle nkterch
politik pipadnouti Rakousku nmeckmu. Tmto zpsobem
mohla by nmeck menina bti znan zmenena. Proti tomu mus
bti pipamatovno, e jsou t znan esk meniny v Dol.
Rakousch a zejmna ve Vdni (pl milionu) a e jsou t ei
v Pruskm Slezsku, v zem kladskm a ratiboskm, jako i velk
srbsk menina v Luicch. Pangermni nesm tedy ukazovat jen na
meniny v echch. Sprvn mtko pro nrodnostn
znovurozdlen v Evrop spov ve spravedliv applikaci
vtinovho principu. Co jest sprvnj aby vce ne devt
million ech a Slovk bylo pod vldou Nmc, i aby ti
milliony Nmc byly pod vldou echoslovk?
Jestlie Nmci kladou draz na ten argument, e jejich kultura
jim dv prvo nad nrody mn vzdlanmi, mus bt
zdraznno, e ei nejsou mn vzdlan Nmc.
Jest prostedek, spe finannho rzu, jen by mohl usnadnit
nov upraven nrodnch menin. Nmet a rakout politikov,
zvlt pangermnt, asto navrhovali, e by rzn stty mly
podniknouti systematick pesthovn nrodnch menin. Pozoruji,
e v Anglii p. Buxton navrhuje tento prostedek pro Balkn. Teba

105
pochybovat, zda by tento prostedek byl velmi effektivn, kdyby
meninm stejn prva nrodn byla zaruena. Maai snaili se
ped nkolika lty dom pesdlit nepatrnou maarskou meninu
z Bukoviny; podnik selhal, ponvad kolonist dom pesthovan
za krtko opustili Uhry a vrtili se zpt. Po vlce mnoh kraje budou
potebovat lid rolnk, emeslnk a vyuench dlnk; snad by
takto zmenen nkterch menin nastalo.
Polci jsou v eskm Slezsku (kolem 230.000); pi dobr vli, a ta
je vi spolenmu nepteli nutn, lze nalzt vhodn rozhranien;
polsk minorita v Slezsku by se redukovala i tm, kdyby esk
Ratibosko (z pruskho Slezska) bylo naemu Slezsku vrceno.
Maarsk minorita na Slovensku bude dostatek vyvena
slovenskmi minoritami, kter zstanou na zem maarskm.
Nkte et a jihoslovant politikov ukazuj na monost, spojit
Slovensko s jihoslovanskou : zem v Uhrch podle hranice
rakousk patilo kdysi Slovensku; nyn je nmeck a sten
maarsk, ale jsou na nm slovinsk a chorvatsk minority; toto
zem, pilenno na severu k Slovensku, na jihu k Jugoslavii,
spojovalo by severn a jin Slovany. zem bylo by asi 200 km
dlouh. Pln pedpokld pln vtzstv Spojenc, nebo nen
pochyby, e by Nmci a Maai takov pln nepijali dobrovoln.
Jestli dojde k opravdov demokratick rekonstrukci Evropy, pak
budou zabezpeeni severn a jin Slovan bez tohoto spojen.
48b. Nedvno nov pln byl navren Malorusy, ijcmi
v Uhrch. Jejich zstupci ve Spojench Sttech si pej spojen svho
nroda s eskoslovenskm sttem, jeho by tvoili autonomn,
federativn st. Tento nvrh mus ovem bt schvlen lidem
v Uhrch. Tito Uhrorusni, jak si (v Americe) kaj, byli hrub
utlaovni Maary; je jich asi milionu.24

24Mezi uherskmi a haliskmi Malorusy (v Americe) je strana, kter si k

Karpato-Rusov; tito t nabdli eskoslovensk Nrodn Rad spojen s
eskoslovenskm sttem.

106
 48c. Hospodsky a finann maj echy povst perly
Rakouska a v budoucnosti budou prv tak bohat jako nyn; ve
skutenosti budou bohat, jeliko nebudou nuceny podporovati
hospodsky slabch provinci Rakouska.25
echy byly od potku svho spojen s Rakousy a Uhrami
politickou pte Rakouska; alpsk provincie byly chud, Terst
a moe mly mal vznam:, Uhry hospodsky nemly pak dnho
vznamu. echy vyvely obil i prmyslov vrobky; teprve
v druh polovici 19. stolet staly se Uhry spkou Rakouska a
sten ech, kter potom, prv jako ostatek Rakouska, dovely
obil a mouku, j potebovaly, z Ameriky.
Nyn jest obyvatelstvo ech, okrouhle vzato, z polovice
zemdlsk, z polovice prmyslov. V echch samotnch je 35
procent zamstnno polnm hospodstvm, ostatek pak
prmyslem, obchodem a t. zv. svobodnmi povolnmi. Na Morav
a ve Slezsku 50 procent obyvatelstva iv se polnm hospodstvm;
na Slovensku jet vt procento.
V letech 19061914 prmrn sklize obil (v okrouhlch slech)
byla pro echy 54 a pl milion, pro Moravu 24 milion, pro
Slezsko 4 mil. Po odeten obil, nutnho k osevu a obil znienho,
pipad prmrn do roka 810 liber obil na osobu v echch, na
Morav dostupuje prmr 890 liber. esk zem dohromady dvaj
prmr 815 liber na osobu pi obyvatelstvu nco mn, ne
desetimilionovm, zatm co v ostatnm Rakousku st dosahuje
prmr 511 liber. Budi poznamenno, e polovice tohoto obil
me bti pouito ku mlet a e vydv mouku a vivn ltky
znamenit jakosti, kter spolu s ron sklizn brambor, hrachu,
oky, zelenin a znamenitho ovoce jsou vce ne dostaten, aby
kryly obecnou spotebu. Roku 1914 byla sklize tak dobr, e dala
prmr 839 liber na osobu. Budi pipamatovno, e stupe

25 Budi podotknuto, e finance rakousk spovaj na echch Morav

Slezsku, Dolnch Rakousch s Vdn, Severnm trsku a v poslednch letech
sten na Zpadn Halii.

107
obdln pdy nedoshl v echch takov ve, jako v Dnsku neb
v Belgii. Mnoho se d jet zlepiti, jestlie tempo vvoje, dosaen
v poslednch deseti letech, bude zachovno.
V letech 1906-1910 echy a Morava dodaly tm 46 procent
celkov zemdlsk vroby v Rakousku, 41 procent brambor, 44
procent jetele a sena a 93 procent epnho cukru. Rakousk cukern
prmysl jest tm pln soustedn v eskch zemch. Statistiky
o pstn ovoce, zeleniny, obilin atd. jsou rovn vmluvn doklady
pro dleitost ech. A pi tom tyto zem representuj pouze 26,4
proc. pdy Rakouska a st 35 a pl procenta jeho obyvatelstva.
Chov dobytka v echch, na Morav a ve Slezsku se v posledn
dob zvlt zvedl; zsobovn mlkem a masem je hojnj ne
v ostatnch stech Rakouska. (Mimo Vde, kter v mnoha
ohledech se t vhodm hlavnho msta.)
Z celkovho mnostv hndho uhl, dobvanho v Rakousku
(26,25 mil. tun) echy samotn dodvaj 83 procent a z 15,8 mil. tun
kamennho uhl 86,66 proc. Tyto slice stav echy mezi nejbohat
zem svta, k Anglii, Spojenm Sttm a Nmecku, nebo z jejich
tby pipad na kadho z jejich 10 milion obyvatel 26,5 q
kamennho a tm 51 q hndho uhl ron.
Z elezn rudy, dobvan v Rakousku, (27 mil. cent) asi tetina
pochz z ech. Akoliv zem sama nen pli bohat na rudu
eleznou, pece, vlivem jej velk vroby uhl, jsou elezrny
v echch velmi etn, tvoce 60 procent vekerho tohoto
prmyslu v Rakousku. Jeliko tyto dva druhy pirozenho bohatstv
a prmyslu jsou ze vech nejdleitj, jsou esk zem pro
Rakousko neoceniteln.
V ostatnch odvtvch prmyslu jest dleitost ech stejn
vynikajc. Vhradn v echch je soustedno na 93 proc.
celkovho prmyslu cukernho a asi 46 proc. pivovarnictv. Chmel
roste pouze v echch, odkud se vyv. Strojn prmysl m rovn
sv sdlo hlavn v echch, prv tak jako textiln (vlna, bavlna),
sklsk, paprov, koen, kamenick a t zhotovovn brus,
dobvn grafitu, prmysl chemick a elektrotechnick.

108
 Nsledkem tto sv prmyslov innosti echy vykazuj nejvy
dchody z eleznic, pot a telegraf. Jejich s eleznin jest
nejhustj a ony jedin z celho Rakouska mohou se pochlubit
soukrommi eleznicemi, zazenmi pro soukrom tovrny.
Zejmna severn echy maj tento rz. echy vykazuj 52 proc.
vekerho zisku z rakouskho potovnictv.
V bankovnictv a smnkstv byly esk zem zvisl na Vdni,
avak od roku 1895 se emancipovaly a za poslednch 20 let stoupl
kapitl eskch bank z 48 mil. korun na 336 mil. korun. Budi
pipomenuto, e hlavnm pramenem bankovnho kapitlu
vdeskho jest obchod s eskmi zemmi. Vvoj eskho obchodu
byl za poslednch nkolik let neobyejn rychl.
Slovensk zem v severnch Uhrch m rz rozdln. Jest to kraj
pevn rolnick a dosud pomrn nevyvinut a jeliko jest to kraj
velmi hornat a zpsob obdln zastaral, jest tak mnohem
chud, ne ostatn esk zem. Jin st, kter jest mn hornat, je
rodn a rod dobrou penici i velmi dobr vno. Jeliko hornat
sever m mnoho pirozenho bohatstv, zejmna elezn rudy atd.
a velikch les, jeho jet nen vyuitkovno, kraj by mohl bt
velmi vhodn zprmyslnn. Mohl by vypomhat ostatnm eskm
zemm onmi surovinami, jich se jim nedostv, jako eleznou
rudou, md, zlatem a cnem; kraj ten rovn jest dobr pro chov
ovc a skotu; podob se Slezsku, dnes ji prmyslovmu, a mohli by
rovn tak se vyvinout.
Tak nesmme zapomenouti bohatch loisk urania a radia
v Jachymov, lzn Karlovch Var, Frantikovch a Marinskch
Lzn, Teplic, Podbrad, Mena, Luhaovic, Pan a j.
eskoslovensk zem jsou v tomto ohledu nejbohatmi v celm
svt. Zkrtka, vyjma soli, rtut a nafty, maj eskoslovensk zem
v hojnosti ve, eho potebuj ke kulturnmu vvoji, take jako
samostatn zem byly by sobstanmi, vyvely by nejen sv
rolnick, nbr i velkou st prmyslovch vrobk.
S hlediska nkterch modernch nrodnch hospod, zem
eskoslovensk mohly by bt nazvny zem ideln; velmi dobe

109
mohou uskutenit onen soulad mezi zemdlstvm a prmyslem,
onu hospodskou sobstanost, je od mnohch theoretik jest
povaovna za podmnku k utvoen malch samostatnch stt
(viz kapitolu o svobodn trb v Gideov Nrodnm
hospodstv).
V ppadech takovch, jako jest vlka, eskoslovensk zem zcela
mohly by si postait jak zemdlsky, tak prmyslov.
Prodn a prmyslov bohatstv eskch zem, umoujc
i velmi tk zdann, tvoily vdy finann zklad rakousko-
uhersk monarchie. esk zem jsou mnohem hustji obydleny a
celkov mra ivotn (standard of life) je mnohem vy, ne v
ostatnch zemch rakouskch.26
Nsledujc tabulka ukazuje, jak esk zem pispvaj rakouskm
financm na zklad pmho zdann.

esk zem plat Jin provincie (vyj.

Dol. Rakousy)
Domovn dan 49,75 50,75
Vdlkov 61,25 38,75
Dan z pjm 56,7 41,3
hrnem pmch dan 57 proc. 43. proc.

esk zem a ostatn rakousk zem (nepotaje v to Dol.

Rakousy s Vdn) maj 25,04 mil. obyvatel v pomru 40,5 proc. ku
59,5 proc. Doln Rakousy se kladou stranou, ponvad postaven
Vdn, jakoto sdelnho msto, jest privilegovan; tam je skuten
stedisko i eskho prmyslu a vvozu. Mnoh esk podniky maj
tam sv stedn kancele a jsou tam psluny, ponvad stupnice
daov a mstsk pirky ve Vdni jsou ni, ne v echch. Tm
se vysvtluje, pro schopnost daov ech m tendenci klesat, zatm
co ve Vdni a Dol. Rakousch stoup. Kdybychom mohli tyto
poloky zachytit statisticky a kdybychom pipoetli dan onch

26V tchto zemch pipad 128 lid na jeden tveren kilometr, kdeto v ostatnm
Rakousku jenom 83.

110
eskch podnik, je maj sdlo sv ve Vdni, do bilance eskch
zem, diference by jet vce dopadla v n prospch. Avak i pi
nynjm stavu vc je schopnost daov eskch zem 11,90 korun
na lovka, kdeto v ostatnch zemch rakouskch pouze 6 korun.
Jet daleko vznamnj jsou statistiky nepmch dan
v Rakousku (da z piva, cukru, lihovin, soli, tabku, potravn atd.).
Vyjmajc lihoviny je spoteba vech tchto pedmt daleko vt
v eskch zemch.
esk zem jsou opravdu perlou Rakouska, a to nejen se
stanoviska finannho. V ostatnch zemch mocnstv sttn vlohy
jsou vt, neli pjmy a tento deficit vyrovnvaj esk zem. Po
uven pedchozch fakt neme bt pochybnosti o tom, e echy
a Slovensko sob dosta a e budou hospodsky a finann
prospvat.
echy nemaj na netst dnho moe (leda u Shakespeara!),
a to je jist velikou nevhodou ve srovnn na pklad s malm
Dnskem a s jinmi pmoskmi zemmi. Avak echy nemaj
v tom ohledu horho postaven ne Srbsko, Uhry, vcarsko.
Pklad vcarska dokazuje, e zem bez moe me nejen zachovat
politickou samostatnost, ale e modern dopravn prostedky j
umouj udrovat kvetouc prmysl. vcarsko nem dokonce uhl
ani eleza, a pece se mu podailo stt se prmyslovou zem. echy
naproti tomu jsou bohaty uhlm a budou proto moci mt potebn
eleznice. echy budou mt k disposici Terst, jen, jak se d
oekvat, stane se svobodnm pstavem; budou mti t srbsko-
chorvatsk pstavy a polsk Gdasko, zejmna pro ppad, e by
jim jejich pomr k Nmecku brnil pouvat Hamburku. Vzdlenost
z Prahy do Hamburku jest t jako do Terstu; Gdasko a Rjeka jsou
o nco dle. Me bti tak zzena lacin vodn cesta kanlem
moravsko-odersko-viselskm, jeho potek ji existuje. A konen
bude Slovensko mt Dunaj.
Moe tvo tak pomrn siln strategick hranice, ale vvoj
modernch plavidel a letadel vyv tu vhodu, jak bylo dokzno
v tto vlce.

111
 echy pevezmou st sttnho dluh rakouskho, pedvlenho;
avak odmtnou odpovdnost za dluh vlen. Finann stav
Rakouska je velmi uboh; vlka stla mocnstv velik penze
a rakousko-uhersk banka byla degradovna na stav pro vydvn
falench penz.27
Samostatn echy budou nuceny zat svou sprvu se znanm
finannm bemenem a politit vdcov v echch jsou si dobe
vdomi tkho kolu, kter jim tm pipadne a e tud nov stt
bude vyadovat pevn a velmi pesn finann sprvy. Budi
podoteno, e po vlce finann vyerpanost vech nrod bude
vyadovat co nejetrnj finann sprvy. Ale mono ci bez
pehnn, e echy a Slovensko budou mt dobr sprvce ve vech
oborech veejn i soukrom sluby, schopn vybudovat nov stt.28
V tomto nrtu nelze projednvat vech socilnch
a hospodskch problm ech; pece se zmnme o zvltnm
postaven eskch velkostatk (aristokracie), ji maj podobn
postaven jako znm junkei vchodolabt. Podobn jako ve
vchodnch Prusch Nmci zkonfiskovali pdu Slovanm, tak
uinilo i Rakousko a jeho lechtit spoluvinnci v echch po bitv
na Bl Hoe. Vsledkem tchto a pedchzejcch krde v echch
bylo, e vznikla panstv, jich rozloha se rovn malm nmeckm
sttm. Jejich dritel jsou vtinou rakouskho smlen. Na
Slovensku a Rusnsku Maai podobn zabrali mnoho pdy.
V echch a na Slovensku tud lze napodobit irsk pklad vkupu
a parcelovn pdy, co skuten vechny pokrokov strany daly
ji ped vlkou.
48d. eskoslovensk stt nepochybn bude republikou. Prv
touto vlkou kontinentln monarchism, jeho zptenictv
a nebezpe je odhaleno; nrod esk a slovensk je pro republiku
zral.

27Od potku r. 1914 jej zsoba zlata nebyla uveejnna.

28echy by zavedly frankovou mnu, kter spojuje latinskou a ruskou mnu: 20 frs
= 7,5 rublu (40=15).

112
 My stalet odvykli jsme mt krle, Habsburkov nm vdy byli
ciz; tak aristokracie se nrodu odcizila, protoe se pimkla tsn
k cizm Habsburkm.29 Aristokracie v Bosn a Hercegovin stala se
tureckou, v echch habsburskou.
Samostatnost eskoslovenskho sttu je poadavek politick
spravedlnosti; svm zempisnm poloenm uprosted Evropy
a svm odvkm bojem proti nmeckmu nporu na vchod esk
a slovensk nrod je proti nmeckm pedvojem vech nrod ve
vchodn Evrop. Jestlie by eskoslovensk nrod zstal v podru
Nmc a spojench s Nmci Asiat (Maar, Turk) anebo
dokonce padl, pangermnsk Centrln Evropa a jej dal politick
nsledky budou uskutenny. eskoslovensk otzka je otzkou
svtovou a je otzkou prv tto vlky; svobodn echy anebo
reakn Rakousko, svobodn eskoslovensk nrod anebo
degenerovan Habsburkov to je pro Evropu a Ameriku, pro
myslc Evropu a Ameriku volba.
Zempisn poloha ve stedu Evropy a jejich djinn odpor
k utlaujcmu germanismu a pangermanismu, zajiuj echm
velik politick vznam, Spojenci u uznan. Jest v zjmu Spojenc
osvobodit echy, jestlie prusk militarism a nmeck panovanost
m bt zlomena a pangermnsk pln Berln-Kairo a Berln-Bagdad
zmaen. Pln Spojenc, a tak pln neptele, jest dalekoshlm
programem politickm. Vlka a jej nsledky jsou nejvt udlost
historie lidstva. Napoleonsk vlky, ticetilet vlka, kick
vpravy ve to bylo hrakou u srovnn s nynj vlkou.
Realistit politikov a sttnci mus si uvdomit vnitn smysl
nmeckch a evropskch djin; mus porozumt smru, kterm se
berou djiny, a kter Evropa m a mus mti cle a koly.
Netvrdm, e osvobozen ech je nejivotnj otzkou vlky; ale
mohu ci bez pehnn, e cl, je si Spojenci vytkli, neme bt

29 Hrab Czernn v eenm memorandu, podanm Frantikovi Ferdinandovi,

aluje na echy, e pr maj nejmn dynastickho citu. My tu denunciaci eskho
lechtice, jen ped lety se prohlsil za Nmce, ochotn kvitujeme.

113
dosaeno bez osvobozen ech. Jich budouc osud bude zkuebnm
kamenem sly, opravdovosti a sttnickho rozhledu Spojenc.

114
 20. eskoslovensk stt, Polsko a Jugoslvie
49. Znovuzzen eskoslovenskho sttu je jen st kolu, jen
Evropu a prakticky Spojence oekv pi reorganisaci Vchodn
Evropy; zrove s eskoslovenskm sttem mus vzniknout
samostatn sjednocen Polska a samostatn sjednocen Jugoslavie.
To jsou mezi akutnmi nrodnostnmi otzkami v psm malch
nrod otzky nejakutnj a jsou to otzky vnitern souvisc.
Mezi polskm a eskm nrodem je znan pbuznost jazykov,
nrodn a kulturn; za tch a podobnch pomr, danch
zempisnou polohou, Polci a ei vyvjeli se dlouho paralleln.
Sousedstv umoovalo od samho potku styky; u v nejstar
dob ty styky byly ptelsk, byly i neptelsk, ale byly. Mli jsme
zhy spolen krle, a vzjemnost kulturn a literrn (i jazykov)
byla na potku nov doby znan.
Polci maj vi Prusku tot postaven, kter echov maj vi
Rakousku; Prusko (Bedich Velik) je vlastnm autorem plnu
rozdlen Polsky; proto sjednocen a obnoven Polsky je velmi
citlivou porkou pruskho militarismu, sloucho
pangermnskmu nporu na vchod. Bismarck sprvn ekl, e
Pozna je pro Nmecko dleitj ne Alsas-Lotrinky. Vidme tak,
s jakou energi Prusko pracuje proti Velk Polsce, jak to nmet
publicist te vyjaduj. Z Berlna do Bagdadu je cesta pes echy
a Slovensko, ale me tak bt pes Polsku: Berln-Praha-Blehrad-
Caihrad-Bagdad, ale tak Berln-Varava-Odsa-Bagdad!
Rakousko Polkm v Halii povolovalo a svou politikou
protiruskou zskalo si sympathi Polk v Rusku a vbec; pes to
Rakousko je neptelem Polk a neptelem nebezpenjm, ne si
Polci dosud pipoutli. Rakousko v Halii vedlo politiku
demoralisan; vyuvalo Polk proti Rusku a Malorusm,
Malorus proti Polkm, ale neopelo se vyhlazovac politice
pangermanismu (v. Hartmann: Vyhladit!), provdn prakticky
v Prusku. Rusko, je pravda, postupovalo proti Polkm brutln, ale

115
nikoli he a nebezpenji ne kulturn Prusko; Mickiewicz ve sv
slavn Improvisaci velmi sprvn rozpoznal kvalitu vech t katan
Polsky.
Shoda a totonost zjm eskoslovenskch a polskch je dna
pangermnskou prusko-rakouskou allianc bez svobodn Polsky
nebude svobodnch ech a Slovenska, bez svobodnch ech
a Slovenska nebude svobodn Polsky. Tato vzjemnost a parallelism
politickho vvoje dala by se sledovat celou histori obou stt;
upozornm zde jen na souvislost Grunvaldu s tehdejm nrodnm
rozmachem ech: tenkrt v 15. stolet husitism a zrove seslen
Polsky na dlouho zastavily pochod Nmc na vchod. A nsledky
Bl Hory objevily se i v Polsce, 1620 a 1771 souvis; seslaben ech
a centralisan politika rakousk, vyvrcholen za Marie Teresie,
usnadnily rozdlen Polsky.
V rakouskm parlament echov a Polci asto postupovali
spolen; shoda nebyla pln, ale tato vlka mus vdcm obou
nrodnost otevt o; spolen nebezpe v ptomnosti
a budoucnosti mus oba nrody spojit ku promylenmu
spolenmu postupu.30
50. Souvislost dleit otzky jihoslovansk s eskoslovenskou
a polskou je dna spolenm nebezpem, plynoucm
z pangermnskho plnu Centrln Evropy, smujc nejen
k zachovn Rakousko-Uherska, nbr i Turecka.
Jihoslovan31 na jihu jsou co echoslovci a Polci na severu,
hrz proti nmeck a maarsk aggressi. S Jihoslovany Slovci te
nesoused, ale Slovci kdysi sousedili pmo, a vpd Maar do

30 Je polsk poekadlo o ptelstv Polk s Uhry: tmi Uhry byli Slovci, jak mi
objasnil polsk historik, upozoruje, e ve zprvch o stycch polskch a uherskch
vojsk nebv zmnka o tlumoncch, co by bylo, kdyby uhersk vojska byla,
bvala jen maarsk. (Upozornil jsem, e v 16. a 17. stol. Uhersko netureck bylo
jen Slovensko).
31 Ujal se te veobecn vraz: Jihoslovan pro oznaen Srb, Chorvat a Slovinc;

uvm ho tedy tak, teba e nen dost pesn Bulhai jsou tak Jihoslovany.

116
bval Panonie oddlil oba nrody; te jen slovensk oasy sahaj a
k Srbm a jsou esk kolonie v Chorvatsku.
Pes to, e echov a Slovci nejsou sousedy Jihoslovan, jejich
politick a kulturn, a v posledn dob tak hospodsk vzjemnost
je velmi iv; vzjemnost literrn je intimn, politick souinnost
byla dna spolenm parlamentem.
Jihoslovan dobe pochopili, e samostatn eskoslovensk stt
je i pro n ivotn otzkou; nebo Nmci a Maai se tla proti nim
se severu ve spojenm iku, usilujce o panstv na Balkn a na
Adrii.
Za takov situace pimknut Italie ke Spojencm a jej sil
o prvenstv na Adrii m tak znanou dleitost a odkazuje Italy
a Jihoslovany pes vechen spor o Terst a italsk minority v Istrii
a Dalmacii k politick dohod.
Jihoslovan zasluhuj sympathi demokratick Evropy. Srbov
v Srbsku, na ern Hoe a Dubrovnku dokzali odporem proti
Turecku a obhjenm svobody znanou vytrvalost a schopnost;
kulturn sil je energick, snaha po odinn stop staletho tlaku
tureckho upmn a inn. Nrod srbsk, a tot plat
o Chorvatech a Slovincch, je nadan a velmi schopn. Slovinci
vynikaj pracovitost a nrodnm idealismem, nelekajcm se
nmeck pesily. Posud Jihoslovan jako dn nrod trpli
rozkouskovanost. Byli rozdleni mezi pt stt (Srbsko ern
Hora Rakousko-Uhersko Turecko minorita v Italii je nepatrn)
a v tch na tucet administranch provinci. Crkevn nrod je tak
nejednotn; jsou sti pravoslavn (Srbov), katolick (Chorvati
a Slovinci, ale jsou katolit Srbov v Dubrovnku) a mohamednsk
(nrodn vdom, srbsk, teprv v posledn dob se probouz), ale
nrodn vdom a touha po sjednocen tm netrp.
Vdesk a budapesk politika protislovansk a protisrbsk
pracuje prv svm divide et impera; skandalosn diplomacie
Aehrenthalova, nettc se falsifikace dokument, celmu svtu
odhalila mravn rove Rakouska. Sjednocen a svoboda celho
jihoslovanskho nroda je jist jednm z hlavnch poadavk

117
budouc Evropy; Rakousko zpsobilo tuto vlku ve svm
protisrbskm a protiruskm zt a ji to je dostatenm dvodem,
aby bylo redukovno na sv nmeck provincie.32

32Pedstavuji si, e po vlce ern Hora pestane bt samostatnm sttem. Rzn

historick individuality Srbsko, Chorvatsko, Istrie a Dalmcie, Bosna a
Hercegovina a ern Hora, mohly by s potku zstat administranmi jednotkami
a vyvjet se postupn v jednotnj stt. ern Hora by brzy mohla bt pilenna k
Srbsku, tak Bosna a Hercegovina, Istrie a Dalmcie k Chorvatsku.

118
21. Slovansk barriera proti pangermanismu?
51. Osvobozen a sjednocen Polska, osvobozen a sjednocen
echy se Slovenskem, osvobozen a sjednocen Jihoslovan, aluj
pangermni, budou barrierou proti Nmcm: Polci pmo proti
Prusku, echov se Slovky proti Prusm, Rakuanm a Maarm,
Jihoslovan proti Rakuanm a Maarm.
V jistm smyslu je to sprvn spolen a odvk neptel, tlac
se v moc na vchod, pirozen a nutn spojuje slovansk nrody;
ale ta barriera m zjevn charakter obrann. Tyto ti slovansk stty
nebudou stty bufferovmi: ten pojem v demokratick
a nemilitaristick Evrop nem smyslu, nebo nrodov vichni
budou loylnmi, dobrmi sousedy. Ta barriera je dna histori
a mstem nrod v psmu malch nrod: ti ti slovant nrodov,
otuen staletmi bojem s Nmci a Maary, v nastvajc nov
demokratick dob jsou pirozenou hrz proti nmeckmu nporu
na vchod, zle pouze na Nmcch, aby se omezili na sv nmeck
territorium.
Avak i Rumuni a Italov pochopili hrozc nmeck nebezpe
a proto se pipojili k Slovanm, teba e byly mezi nimi nrodnostn
tenice; nelze tedy mluvit o barriee slovansk je barriera
slovansk a romnsk, t. j. obrann souruenstv nrod ohroench
Nmci. Avak k Romnm a Slovanm se pipoj i Litevci, Lotyi
a Estov. etz svobodnch nrod, elcch pangermanismu od
Baltu a k Francii, je dn histori a zempisem: Estov, Lotyi
a Litevci, Polci, echov se Slovky, Rumuni, Srbov s Chorvaty
a se Slovinci, Italov, vcarsko (zejmna st italsk
a francouzsk.33)
Snad i Maai, poueni touto vlkou, pochop, e Slovan
a Romni nebudou jejich nepteli, jestlie se jen omez na sv
vlastn sly.

33 Tchto nrod se pot kolem 60 million.

119
 Pirozenou organisac psma malch nrod nrodov zpadn
Francie, Anglie a Italie, budou mt uleveno; tlaku Nmc na zpad
nen se co bt, jakmile vchod Evropy bude pirozen politicky
organisovn a Rakousko-Uhersko, Balkn a Turecko budou
Nmecku odaty.

120
 22. Pangermanism a panslavismgermanism
a romanism
52. Mnoz Nmci, ale i Slovan, vykldaj vlku jakoto utkn
Slovan a Germn; csa Vilm a Bethmann-Hollweg zaali agitaci
pro vlku tvanm proti Rusku a panslavismu.
Je to vklad vlky jednostrann a nesprvn. Nmeck
pangermanism napadl Slovany v Srbsku a Rusku, ale to je jen st
programu a etapou k dalmu boji proti Anglii a Francii v Asii
a Africe. e Anglie tak rychle, teba e mlo pipravena, se
rozhodla pro vlku na stran Spojenc, nen nahodilou episodou.
Vlka, jak ukzno, je v pravm slova smyslu svtov, nen jen
bojem Nmc a Slovan. A Nmci sami prohlauj, e nejen Rusko,
nbr i Anglie je jejich sokem a neptelem.
Pangermanism a panslavism li se podstatn. e rzn slovant
nrodov ct jeden s druhm, je pirozen, jsou si prv jazykem
a nzory blzc; stejn je pirozeno, e mal nrodov oekvali
pomoc proti Nmcm, Maarm a Turkm od Ruska; avak
promylenho, organisovan aggressivnho panslavismu recte
panrussismu nebylo a nen. Nevytkali bychom Nmcm, jestlie
by ctili s Germny a hlsali a dosahovali pangermanismu ve smyslu
sjednocen vech Germn; avak Nmci pojmaj a praktikuj
pangermanism v tom smyslu, e prv nenmet, negermnt
nrodov maj slouit Nmcm.
Panslavism, hlsan slovanskmi filosofy, historiky a politiky,
spokojoval se vdy literrn a kulturn vzjemnost; a jestlie prv
ns, echy, vin z panslavismu ve smyslu panrussismu, to musm
konstatovat fakt, e byli jsme vdy rozhodnmi russofily, ale nai
nejvt politit vdcov, Palack a Havlek, vyslovili se proti
panslavismu pod carskm absolutismem co nejrozhodnji. A carism
sm zavrhoval panslavism z dvod legitimistickch (car Mikul
I.) a crkevnch (byl proti katolkm a liberlnm zpadnkm).

121
S politickm pangermanismem. se panslavism nijak ned srovnat
omezovat se svmi elnmi pedstaviteli na nrody slovansk.
Francie je tak russofilskou, tak Anglie obrtila se k Rusku
a Slovanm, a dlouho byla proti Rusku a o ostatn Slovany sotva se
starala; a pro Japonci jdou s Ruskem, neptel verejka? Pro
vtina neutrl je na stran Spojenc, mezi nimi tak Germni
(Dni, Norov, Flmov, v znan me Hollanan)? Je to
panslavism?
Pangermanist vyvrcholili nationalism v ovinism pmo
mystick a vtpili nrodu, opojenmu astmi spchy vlenmi,
ideu vyvolenho Herrenvolku; proti tomuto nmeckmu nebezpe,
zvenmu dovednm a pmo vdeckm vyuitm
centralisovanch sil Nmecka a Rakousko-Uherska, shlukli se nejen
Slovan (Bulhai jdou s Nmci), nbr vichni ostatn nrodov.
Jejich cl tud nen a neme bti pouze nrodnm, nbr je
demokratickm; nrodnm potud, pokud nrodnost je
demokratickou a sociln.
Z tch dvod nem smyslu mluvit o germanismu
a romanismu jakoto hybn sle v boji zpadnch nrod. Vichni
nrodov a sttov posud byli proti sob a byly proti sob sti
tho nroda.
Vbec nesta pro vklad historie a vvoje jednotlivch nrod
dovolvat se pouze antagonismu se sousedy; vichni nrodov
vyvjeli se nejen odporem proti svm sousedm, nbr ze svch
vlastnch vnitnch sil, a tento positivn vvoj nrod mus bti
pochopen, on dv nrodm jejich zvltn rz. Historie jakoto
soud nad svtem nesoud pouze o vzjemnch bojch, nbr tak
o vnitn kvalit nrod. Historie, uspokojujc se bojem nrod,
obmezen utkvv na kvantit, na hmotn sle a jejm doasnm
spchu. Nepehlm, e ivot jednotlivcv a nrod je do znan
mry soupeenm a bojem, ale jednotlivec i nrodov vyvjej se
svmi vlastnmi, osobnmi vlastnostmi a svou individuln
podstatou.

122
 IV. BOJ DO KONCE
23. Nutnost provst vlku do konce v zjmu
trvalho mru: problm vlky
53. Demokratick organisace Evropy na zklad sebeuren
nrod vyaduje rozhodnho vtzstv Spojenc; bez porky
prusk Nmecko a poprutl Rakousko-Uhersko se
nezdemokratisuj, nedopust demokratickou organisaci vchodn
Evropy a zadr douc vvoj cel Evropy. Rakout a uhert
ministi jasn prohlsili, e jsou proti principu nrodnostnmu
a dokazuje to jejich mrov politika. Jim b o udren dynasti
a zchvatnho svho sttu; Nmecko sice, kde se mu to hod,
podporuje nrodnosti proti svm odprcm, ale u sebe odmt
sebeuren Alsas-Lotrinska, Polk, Dn a j. Podstata pructv
a rakuctv vynik takto velmi jasn.
V zjmu trvalho mru jest proto nutna vlka do konce. To
neznamen pijmat prusk stanovisko a upadati v militarism:
dme pouze obranu, obranu energickou a dslednou.
Obrana jest psychologicky a mravn pln rozdln od napaden.
Fysick innost tu i tam jest stejn, ale pohnutky, motivy a cel
psychika jsou opan. Kad in se ethicky posuzuje podle
v motiv, a tud vlka obrann jest mravn ppustn a nutn.
Vlka offensivn, aggressivn jest neppustn, nemravn. Tolstho
posuzovn vlky jest nesprvn vbec jeho uen o neodprn zlu
jest nesprvn, nepirozen, pod roukou humanity nehumnn,
protoe pipravuje materil pro nsilnky. Ethika opravdu humnn
vyaduje protiven vdy a vude vemu zlmu. Humanitism
nezavrhuje vlku obrannou, pouze vlku aggressivn.
Toto stanovisko, myslm, sta, aby vyvrtilo vtku militarist, e
demokracie, odmtajc aggressivn vlky, vede k passivismu a

123
k seslaben energie. Jest rozdl mezi obranou a mezi napadenm;
v celm svt se dl rozdl mezi zabitm a vradou, a prvem.
Militarist namtaj, e pr je nemono pesn rozsoudit, kdo
vede vlku obrannou, a kdo aggressivn; historikov to pr
nerozsoudili ani o vlkch dvno minulch, nato o vlce ptomn.
Kad vlka jest nemorln, jesuitsky pipoutj prut militarist,
a proto pr se do n nem strkat morlka. Tvrzen naprosto
nesprvn: e historikov prut, a vbec v zemch, kde nen
politick volnosti, spor nedovedou rozlutit, jest pravda, a je pravda,
e jsou historikov, kte to nedovedou. Lid soudn, svobodn,
zvykl na vdeckou pesnost dovedou rozdly obrany
a aggressivnosti stanovit dosti vcn. To plat tak o tto vlce.
Mnoz pacifist nesprvn hodnot vlku. Vlka jest zlo a zlo
velik, ale posuzuje-li se konen effekt a ztrta ivot a zdrav
nen zlem nejvtm. Alkoholism na p. vyaduje asi nemn obt,
ne vlky; inky syfilis, neopatrnosti pi pracch v tovrnch
a jinde atd, jsou stejn neblah pro jednotlivce a spolenost;
ohromn poet sebevrad ve vech sttech (v Evrop ron 100.000!)
jasn ukazuje, e vlka nen nejhorm, jist ne jedinm zlem. ivot
neestn, ivot otrock jest hor.
A ovem jest rozdl mezi vlenm a vlenm Baibozuk tak
vl, ale jest mona vlka podle enevsk konvence. Nmci
a Rakuan se t konvence nedreli a zavedli toky nehumnn;
nelze ci barbarsk, protoe jsou promylen, vsledkem theorie
zastraovac, kterou nmeck dstojnk formuloval ve vtu, e
zabije deset tisc dt v neptelsk zemi, me-li zachrnit jednoho
vojka.
Prusk filosofie vlky vyplv z militarismu. Militarism jest
vlastn zlo, na n se myslv, kdy se mluv o vlce. Militarism jest
mathematika aggressivnosti, bojovnost, uveden v byrokratick
systm. Vechna sttn innost jest zena ohledy vojenskmi,
dstojnk se stv mtkem oban a svta vbec. Militarism
prusk obecn se uznv za vzor a pramen tohoto spoleenskho
zla. Prut militarist sami nm sprvn ukazuj, e cel ivot

124
v Nmecku jest militarisovn nmet bohoslovci (modern!)
udlali i z Jee kaprla a z Boha manipulanho feldvbla.
Tento militarism nen nutn, jak dokazuje prv tato vlka;
pruskmu militarismu el nejen Francie, nbr i Anglie docela
dobe teba tato nemla militarismu; vojsko Spojenc bojuje
nemn udatn, ne Nmci; uv-li se, e vlastn jen Nmecko bylo
na vlku pipraveno, e nmet vojci jsou militaristit specialist,
vlen vkony spojeneckch vojsk jsou relativn vy, ne vkony
vojsk nmeckch. Dojista tato vlka ji porazila militarism prusk
militarism ji nerozhoduje o hodnot lovka a nrod.
Milice bude pro demokracii dostatenm systmem obrany, jak
to i protimilitaristit socialist (Engels) pipoutj.

125
 24. Kdo je odpovden za vlku?
54a. S demokratickho hlediska otzka, kdo vlku zpsobil, kdo
napadl a kdo se brn, kdo je vinen, je velmi dleit. Demokracie
spov na mravnosti; prv proto otzka viny je dleit.
Nesouhlasme tud s tmi, kdo politiku a tud vlku oddluj
od morlky, kdo politick akce, zejmna massov, nadizuj jako
velik malm, soukromm udlostem obyejnho ivota, kter
obvyklmu mravnmu soudu podlh. Takov rozdl neexistuje:
kdo se v politice ned pravidly mravnosti, ten se jimi ned tak
v soukromm ivot a naopak.
Nemono proto tak pijmout stanovisko tch marxist, kte
pod i v tto vlce jet se dovolvaj historickho (oekonomickho)
materialismu; soudruzi Renner a j. nm vykldaj, ze se vlka mus
posuzovat se stanoviska hospodskho, nikoli mravnho. Dejme
tomu: oekonomick stanovisko neplat pouze pro Nmce, nbr
tak pro ns echy a jin, Nmci potlaen nrody! Pan Renner
ovem pamatuje jen na Nmce a jejich nadprv a proto svm
materialismem se stal plnokrevnm pangermnem; mysl, e
vlen selekce, e sla zpsobujc neju organisaci, stane se
soudcem, administrtorem a zkonodrcem nrod. Moltke pln
absorboval Marxa pirozen, materialism, a se jmenuje historick
nebo jakkoliv, nutn dochz k zvru, e moc je prvem. Pan
Renner sice jet te se hls k internacionle, ale internacionla
v nmeckch marxist, jak sprvn jim dokazuje minorita
Liebknechtova, scvrkla se na prusk militarism a pangermanism.
Pan Renner hj prusk Mitteleuropy a prv proto chce Rakousko-
Uhersko reformovat: chce nespokojenm nrodm hodit kost, aby
tm innji slouili Berlnu jako vchodn pedvoj.
Rut socialist asto, po Dostojevskm, mluv o vin vech
vlcch. Sm bych pipustil, e jsou vinn vichni; ale to nevyluuje
mravn povinnost vyetit, kdo je vinen vce, kdo mn. Zajist stoj
za pemylen, pro vecky stty v Evrop tak konniventn

126
pohlely na prussism a jeho slen tedy tacitu consensus bez
nho by germnsk pochod na vchod nebyl mon.
Velmi rozena je odrda historik (hlavn marxist), kte se
tv velmi hlubokomysln: e pr se ve vkladu vlky nesm
pihlet k pinm, lecm na povrchu, nbr k pinm
vzdlenm a zkladnm, skutenm, enoucm. Je pravda, nikdo
myslc nespokoj se pinami sekundrnmi, asov poslednmi, ale
nerozhodujcmi; kad v, e zaplen sirky, vzncujc pihotoven
prach, nen pravou pinou, nen rozhodujcm motivem inu, ale
na druh stran se tak nedme mlit tou zdnlivou duchaplnost,
kter pomoc psychologickho hokus-pokusu jako v enouc sla
enoucch sil odhaluje na konec oekonomick nebo podobn
zjem. (Srv. co eeno o kapitalismu jako prapin vlky 24.)
Ponkud skromnj filosofie djin se hls tmi, kdo odkazuj na
tkost vdeckho vkladu vlky: pro plinou sloitost vci nelze
pr prav piny vlky stanovit, historikov to ani za sto let
nedovedou ci. Jist je pesn konstatovn vech jednotlivch fakt
nemon, to ono zstv neznmo; tajn archivy podaj jet dost
zajmavch detail, ale je pro posouzen tto vlky znmo dost;
prv takov udlost, jako tato svtov vlka, d se z celkovho
vvoje a stavu Evropy vyloit dostaten. Dnes je se znanou
jistotou stanoveno, e vlkou jsou vinny Rakousko a Nmecko.
Tak ve vkladu tto vlky uplatuje se domnle ultravdeck
positivism, jen mravn odpovdnost jednotlivc za vlku
bagatelisuje a odmt; historick proces a jeho determinovan
zkonnost pijm se v neinnm fatalismu a pod roukou filosofie
djin skrv se mravn lhostejnost a nerozhodnost. Proti tomuto
nepirozenmu passivismu a mravnmu diletantismu, krcmu se
v praxi ped spchy, adme se k tm, jim historie je soudem nad
svtem, nad jednotlivci a nrody a ji pod thou svtovho djstva
neztrcej vry v mravn odpovdnost a povinnost, pomhat
zvyovanou energi v boji za svobodu nrod a lidstva.
54b. Po tomto strunm vkladu principilnho stanoviska povm
nkolik slov o naem pedmt in concreto. Analysa fakt stanov

127
vinu Rakouska a Nmecka nade v pochybnost; dnes lze ji odkzat
na etnou literaturu o vci;34 zejmna pad na vhu, e v Nmecku
pibv hlas uznvajcch vinu Nmecka a Rakouska. Autor knihy
Jaccuse m te u vce nsledovnk; Bernstein prohlsil, e
hlasovn pro prv vojensk kredit pokld te, poznav prav stav
vci, za nejneastnj in celho ivota. Zprva Lichnovskho,
dennk Mhlonv a j. dokumenty o vin Rakouska a Pruska nedaj
ji pochybovat; po socialistick minorit mno se nesocialistick
hlasy v Rakousku a Nmecku, kter officiln vklad Berlna
a Vdn, e vedli vlku obrannou, ji nepijmaj, aneb o nm
alespo siln pochybuj. Mluva fakt je pli jasn: Srbsko na
ultimatum Rakouska povolilo vecko, co se od samostatnho sttu
dat dalo, a Rusko tomu nepekelo; Anglie navrhla konferenci
a nen dvodu, pro nvrh nebyl pijat korunovan trubcov
centrlnch mocnost mvaj dost asu pro kadou slavnostn
hloupost, pro se Vilm, Frantiek Josef a Nikolaj neseli se svmi
kancli k stn porad ped rozhodnutm tak dalekoshlm?
Historie rozen pangermanismu, podle nho se vlka nejen
vede, nbr tak lta a lta pipravovala, je dostatenm dkazem,
e Nmecko a Rakousko vlce chtlo, nebo spojeneck mocnosti
pipraveny nebyly. Bolevici rut jsou velmi na stran Nmc
a pece Zinovjev ve svm spisku pipravenost Nmecka pokld za
nejsilnj argument proti Nmecku; slunj Nmci sami vhu
argumentu uznvaj. Harden u v listopadu 1914 uinil upmn
a drazn prohlen: My jsme tto vlce chtli.35

34 V New Europe, Nov. 30. 1916 napsal jsem podrobnj sta podle tehdejho stavu
vc.
35 len nmeck sk rady, historik Gothein, u 17. listopadu 1914 v Berliner

Tagblattu, pokusil se odpovdt na otzku, zda Nmci si pli vlky, a byl nucen
pipustiti toto: Nelze popt, e se jist neodpovdn kruhy obraly touto
mylenkou. Jsou generl von Bernhardi (nyn jeden: z pednch velitel vchodn
fronty) a podobn spisovatel jenom neodpovdn kruhy? Pan Fr. Naumann (Die
Hilfe, srpen 1917) vykldal, pro nmeck lid ji neme vit, e by vlka byla
defensivn. Lid neme dle s dobrm vdomm vit, e ptomn bitvy jsou
nevyhnutelnmi bitvami obrannmi. Maj vce temn podezen, e se jimi slou

128
 V zpadn literatue posud se vechna, aneb alespo hlavn vina
svaluje na Nmecko. Rakousko zstv jaksi v pozad. To je
nesprvn. Rakousko v posledn dob, i ped anex Bosny-
Hercegoviny po n, vedlo velmi aggressivn politiku proti Srbsku
a Rusku a tm vyvolalo vlku; Nmecko tuto politiku ve svm zjmu
podporovalo a zneuilo j. Otzka, kdo z obou je vinen vce, v tto
strun skizze nemus bt projednvna zde jen zdrazuju, e
Rakousko je hodn vinno, mnohem vce, ne i odprci jeho
pipoutj.
Snad se namtne, e Rakousko jednalo pod tlakem Berlna
v Anglii, Francii a Americe dost lid si to tak pedstavuje, a
Rakousko svmi agenty tuto legendu samo roztruuje a upevuje.
ekl jsem u, e v Berln to vd, ale nepek jim to. Naopak! Je
pravda, Rakousko je pod vlivem a tlakem Berlna, ale to neznamen,
e nemv dnho vlivu na Berln; v monarchistickch sttech
vzjemn vlivy osobn (panovnk a jejich rdc) jsou znan a
v danm ppad Berln po 1866 (jako u dve) z taktickch ohled
etil osoby csae Frantika Josefa a vyhovoval jeho choutkm co
nejvce. Rakousko mv sv odchyln nzory, je mezi dvorem
vdeskm a berlnskm jist napjet, ale ob dynastie a jejich
vbojn imperialism, smujc na vchod, a zl svdom
militaristick aggressivnosti dl ze soupe spojence.36.

politice vboje nad to, co je nutn. A rozhodn neblah vsledek je zpsobovn

uritmi publikacemi, v nich mocn spolenosti a soukrom jednotlivci dvaj
vraz touze po vboji. Pouze veobecn idee jejich obsahu dostvaj se do velik
massy lidu; ale podle naeho nejlepho svdom o jejich existenci se dobe v ve
vech kasrnch, ve vech dlnch a ve vech vesnickch hospodch. Dsledkem
tto literatury vboje je mizen prost vry v obrannou vlku.
36 Vinu rakousk politiky krtce ped prohlenm vlky dobe postihl Berlnsk

Vorwaerts, kdy 25. ervence napsal: Odsunujeme agitaci velkosrbskch

nacionalist, ale frivoln provokace rakousko-uhersk vldy vol po nejostejm
protestu. Nebo poadavky tto vldy jsou brutlnj nad ty, kter kdy byly
adressovny v celch djinch neodvislmu sttu a mohly bt podny jenom
s myslem, aby jimi byla vyprovokovna vlka. Uvdoml proletarit Nmecka
ve jmnu humanity a kultury se v rozhodnost protestuje proti tto zloinn

129
 ast Rakousko-Uherska nejen v provokaci vlky, nbr i ve
zpsobu veden, je v kadm ppad velmi znan; tvrd se na p.
s velkou uritost, e ne Tirpitz, ale Burin rozhodl pro bezohlednou
submarinovou vlku, doufaje, e tm poraen Rakousko zachrn.
To docela odpovd tomu terroru, jm Vde uvnit se chtla
zachrnit.37
Vina Nmecka a Rakouska na vlce je tm vt, e Nmecko se
prv 1914 s Angli, Franci a ostatnmi mocnostmi o spornch
bodech v Asii a Africe krtce ped vypuknutmi vlky dohodlo.38

agitaci... Ani kapka krve nmeckho vojka nesm bti obtovna touze po moci a
imperialistick hrabivosti rakouskch despot.
Stejnm zpsobem jako Vorwaerts vyslovily se nmeck listy socialistick; jejich
hlasy jsou uvedeny v americk publikaci nmeckch pvrenc Liebknechtovch:
Die Krise der doutschen Sozialdemokratie.
Tak Dr. Viktor Adler, vdce rakouskch nmeckch socilnch demokrat, etrn
sice, ale urit dost piznal, e Rakousko zpsobilo vlku, kdy na stupek Srbska
neodpovdlo dalm diplomatickm jednnm.
Ped nm Kjelln, siln germanofilsk vd, piznv (Die politischen Probleme des
Weltkrieges 1916), e Rakousko-Uhersko mohlo rozeit srbskou otzku mrnm
zpsobem a e vlka nebyla nutn.
I orthodoxn David z Scheidemannovy vtiny obviuje berlnskou vldu z toho, e
dala Vdni carte blanche.
37 Stoj za zmnku, e v diplomatickch knihch Vdn a Berlna ani slova nen

uveejnno o jednn obou spojenc od Sarajevsk vrady do ultimata Srbsku!

Vidme vak z officilnch projev, e oba csaov in, N. B. spchan na
rakouskm territoriu a rakouskm poddanm, pojmali ist osobn; Rakousko
mluvilo o trestn vprav do Srbska a Vilm na zatku vlky ve svch etnch
eech hraje roli trestajc spravedlnosti.
38 Rohrbach (Das groessere Deutschland, 15. srpna 1915) prav: Nyn, kdy ve

bylo zmnno, meme ci oteven, e smlouvy s Angli o hranicch naich

zjmovch sfr v Asii a Africe byly podepsny, a e nezbvalo, ne je uveejnit.
Upmn eeno, my byli ohromeni stupky, kter nm uinila Anglie v Africe. V
Turecku, dodv, ustoupilo se Nmecku v zleitosti Bagdadsk drhy,
Mezopotamskho petroleje a plavby na Tigrisu, stupky ty pesahuj vechno
oekvn (ueberraschend); celkem byla Anglie zcela ochotna uznat Nmecko za
sob -rovna jak v Africe tak i v Asii.
Na toto ujednn a jeho vznam v otzce viny upozornil jsem hned v 1. . revue
New Europe (1916, Oct. 19): vc byla pak v nsl. slech podrobnji vyloena.

130
 V. NOV EVROPA
25. Demokratick mr a jeho podmnky
(Rsum)
55. Netoliko ivotn instinkt sebeochrany, nejen nrodn
sympathie a antipathie, nbr historick a politick rozvaha ns nut
pijmout program Spojenc a zavrhnout program Centrlnch
Mocnost.
Na stran Spojenc jsou eln demokratick a kulturn stty,
zejmna dv nejstar republiky; jejich odprcov, Prusko-Nmecko,
Rakousko-Uhry a Turecko jsou zastaral monarchistick stty
stedovk, nejstar reakn formy theokratickho absolutismu. Na
stran Spojenc je cel svt, Centrln monarchie jsou mravn
isolovny. Pln tchto monarchi je vbojn, militaristick; pln
Spojenc je obrann, pacifick. Program nmeck je protinrodn,
program Spojenc je zaloen na piznn prva vech nrod,
malch i velikch; program Spojenc je demokratick, program
nmeck je aristokratick.
Pln nmeck byl vypracovn pangermanismem a tento pln
vedl Centrln Mocnosti politicky a strategicky.
Pangermanism usiluje o nmeckou resp. Nmci vedenou
Centrln Evropu, jej jdro tvo Prusko a prusk Nmecko
s Rakousko-Uherskem; Rakousko-Uhersko je pangermanismu
koloni, je mostem do Asie, Rakousko-Uhersko je pedvojem
pangermanismu na Balkn a v Turecku. Tureckem Berln m do
Asie a Afriky.
K Centrln Evrop pangermni pileuj na zpad nkter
sousedn zem, jako Hollandsko, Belgii, sti Francie a Italie; hlavn
vak starost pangermanismu je udret sv jdro, tedy Rakousko-
Uhersko ve svm podru a tm Balkn a Turecko.

131
 Pangermanism ve svm starm nporu na vchod je v prv ad
protislovansk, protirusk. Seslaben Slovan a Ruska je prv
stadium pangermnskho programu; Rusko a Slovan jsou
Nmcm pekkou do Asie. Dal plny Berlna jsou obrceny
proti Anglii a Americe: panstv v Asii a Africe m Berlnu zaruit
panstv nad zpadem a celm svtem.
Pekazit a zlomit nebezpe pangermanismu vyaduje na stran
Spojenc odhodlanosti, energie a souinnosti nejen te ve vlce, ale
i po vlce. Hlavn poadavek je, donutit nmeck nrod spokojit se
svmi vlastnmi silami, nedovolit mu vykoisovat nrody sousedn,
zejmna nrody men, bydlc v psmu na vchod od Nmc, mezi
Nmci a Rusy. To znamen pedevm osvobodit a sjednotit men
slovansk nrody, Polky, echoslovky, Jihoslovany a Malorusy;
zrove mus Spojenci vecku svou pozornost a pomoc vnovat
perodu Ruska.
Isolace Nmc bude jen mon, jestlie Rakousko-Uhersko bude
rozlenno na sv pirozen nrodn sti; Rakousko-Uhersko je
hlavn pomocnk a spoluvinnk Pruska a pruskho Nmecka.
Odtud taktika Berlna a Vdn, dat te status quo, t. j.
zachovn Rakousko-Uherska a Turecka. Nebyl by to status quo
ante Rakousko, byvi Nmeckem zachrnno ped Ruskem
a Srbskem je ji jen nominln samostatn Habsburkov, oprajc
se o Nmce v Rakousku a o Maary, jsou ji jen poslunmi sluhy
Hohenzoller. Nmeck nrod, po Rusch nejvt nrod Evropy,
nebude pokozen princip nrodnostn, prohlen Spojenci, plat
i pro nho; ale Rakousko-Uhersko, stt protinrodn a ist
dynastick, uml, mus bt rozlenn, jak bylo rozlenno
i protinrodn Turecko.
Pangermnsk Centrln Evropa a jej politick dsledky je pln
velik, je to tak pokus o organisaci Evropy a lidstva, ale tato
organisace m bt provedena dynasticky, absolutisticky,
militaristicky, panstvm vyvolenho nroda nmeckho nad
ostatnmi nrody; organisace Evropy a lidstva podle programu
Spojenc je program ir, program velidsk, jen m bt proveden

132
demokraticky sebeurenm nrod a bez militarismu.
Pangermanism je zempisn a kulturn program u a ni:
pangermanism domh se spojen Starho Svta, Evropy, Asie
a Afriky. Avak vedle Starho Svta vyvinul se Svt Nov
Amerika, program Spojenc hls organisaci Svta Starho
a Novho, pmou organisaci celho lidstva.
Kad myslc demokratick a pokrokov politik, kad
uvdoml a kulturn se snac nrod mus pijmout program
Spojenc proto, e je politicky ir a kulturn a mravn vy.
Spojenci hj humanity, pangermni nsil, Spojenci hj pokroku,
Rakousko-Uhersko a Nmecko hj stedovku. Pangermanism
a jeho Centrln Evropa je programem theokratickch starch
monarchi. Spojenci a jejich program organisace lidstva je
programem demokratickm, vyplvajcm dsledn z idel
humanitnch.
Pangermnsk spolek nevznikl pouze zempisn a historicky,
nbr z vnitern pbuznosti: Prusko, Rakousko a Turecko jsou svou
podstatou stty dynastick, militaristick, vbojn, stty
protinrodn a protidemokratick; Turecko vlastn ji padlo,
Rakousko bude nsledovat, Prusko padne Rakouskem. Program
Spojenc je v dsledku tak programem osvobozen a humanisace
nmeckho nroda.
I. Demokracie je politickou organisac spolenosti na ethickm
zklad humanitnm; aristokracie (oligarchie monarchism) jak se
historicky vyvinula, zakld se na theokracii, na nboenstv
a crkvi. Evropsk stty posud se nevymanily vecky s dostatek ze
stedovkho theokratismu.
II. Demokracie je organisac spolenosti, spovajc na prci; v n
nen lid a td vykoisujcch prci druhch; demokratick stt je
bez militarismu, bez tajn diplomacie, politika vnitn i vnj
podlh posudku a sprv parlamentu. Demokracie, bylo eeno, je
diskuss: lid d se ji argumenty, ne libovl a nsilm: demokracie
dnes nen mon bez vdy, demokracie je organisac pokroku ve
vech oborech lidsk innosti.

133
 Demokratick stty maj pedn cl v administraci, nikoli
v panovn; jsou stty bez dynasti; na pechodu je t. zv. monarchie
konstitun, ale je to forma zjevn pechodn, sms aristokracie
a demokracie.
Demokracie je protiva aristokracie, neboli oligarchie; monarchie
je forma oligarchie.
III. Svm rozsahem stty by se mly rovnat nrodm. Nrody
jsou pirozenou organisac lidstva, nrodnost je nejlep zrukou
mezinrodnosti, kter stejn je clem evropskho vvoje jako
nrodnost. Jedna podmiuje druhou. Stty jsou prostedkem
nroda, vvoj nrod je cl. Demokracie proto pijm novodob
princip nrodnostn a odvrhuje (prusk) tatism, zboovn stt
a tud dynasti. Neb jen o svobodu nrod, nbr tak o jejich
sjednocen. Heslo bez annexe nen jasn; prvo sebeuren nrod,
prohlen ruskou revoluc, vyaduje zmny politickch hranic.
Stty mus bt znrodnny.
Za danch pomr teba potat s tm, e stty ist nrodn jet
nebudou; nrodn minority zstanou do velk mry z pin
hospodskch a komunikanch stejnomrnj povznesen
hospodsk vech zem a zem, zdokonalen kommunikace
a pokrok administrace umon asem revisi a pravu otzek
minoritnch.
IV. Demokracie, jako i nrodnost a socialism, spov na principu
humanitnm: dn lovk nesm uvat druhho lovka jako
prostedku svch cl, dn nrod nesm uvat druhho nroda
jako prostedk svch cl to je mravn obsah politickho principu
rovnosti a rovnoprvnosti. Tak zv. mal lovk a stejn mal
nrodov jsou rovnoprvn individuality. Socialisace administrace
uvnit mus bt doplnna socialisac mezinrodnch (mezisttnch)
styk.
V. Prusk stt a jeho krlstv, Rakousko a jeho dynastie, Turecko
a jeho theokracie jsou peitkem stedovku; nejen geografie, ale
vnitn hodnota spojila tyto stty; Bismarckism, Metternichism
a Dingischnstv spojily se proti demokracii a pokroku.

134
 VI. Nmeck, rakousk a tureck militarism vyplvaj dsledn
z theokratismu. Zptenick pangermanism se svou Centrln
Evropou zpsobuje Vlku bez konce. Nmecko a Rakousko jsou
vinny vlkou, Spojenci maj mravn povinnost brnit sebe
a ohroench nrod, a ohroeny jsou dvnm nmeckm Drang
nach Osten nrodov v psm malch nrod mezi Nmci
a Ruskem. Hohenzollerov, Habsburkov a Otomanov,
pedstavitel stedovk theokracie a jejho imperialismu, neuznaj
humanity a demokracie, nebude-li jim absurdnost dynastickbo
tatismu a militarismu demonstrovna ad oculos pevnm
projevem vle ostatnch nrod Evropy a lidstva, odstranit
theokratick dynastism a to te znamen prakticky porazit prusk
militarism vojensky. Je to, pravda, vyhnn bla Belzebubem, ale
nen jin monosti, pokud lid uvaj proti sob nsil. Proti nsil je
obrana mravn povinnost.
56. 1. Kongress mru nech je svoln ihned; vlka je mravn
i strategicky dokonena nrodov se pesvdili, e nsil nesm
rozhodovat o osudech nrod a lidstva; i militaristick Prusko mus
doznat, e nemilitaristick nrody se mu vyrovnaj udatnost,
obtavost a vojenskou dovednost.
2. Kongress mru bude obesln pedstaviteli bojujcch nrod,
nejen vld. Piputni budou zstupcov vech nrod, o nich se
rozhoduje, a kte maj nroky na sebeuren.
3. Pro jednn mrovho kongresu nesm platit zastaral
a neupmn diplomatick pravidlo, e se stty nemaj mchat do
vnitnch zleitost jinch stt; jestli demokracie je opravdu
humanitn, a jestli slen internacionalismu nem bt fras, pak
nesm politick hranice bt ztitou absolutistick libovle. Tato
hrozn vlka vznikla prv tm, e se stty tak dlouho do vnitnch
zleitost nemchaly.
4. Jsou vylouena vechna tajn ujednn.
5. Theokratism mus ve vech sttech Evropy bt zruen; crkve
mus bt svobodny, nesm se jich zneuvat pro politick cle. V t
vci je americk systm v pomru sttu k crkvi vhodnm vzorem.

135
 6. Vecky stty odzbroj, spokojuje se pro ppad nutn obrany
systmem milinm. (Zruen militarismu.)
7. Plavba na moch mimo territoriln sti je vem nrodm
svobodn. Vjimky ustanovuj se mezinrodn dohodou. Nrodm,
nelecm na moi, mus bti zaruen pstup k moi mezinrodnmi
smlouvami; mus jim bt dn exterritoriln pstav a zaruen voln
transit zemmi, dlcmi je od moe.
8. Trba je svobodn; ochrana vlastnho prmyslu a obchodu
proti nekal souti je dovolena a reguluje se mezinrodnmi
dohodami.
Uen starho liberalismu, dajcho neprostou svobodu trby,
podv se asto velmi abstraktn a je dedukovno z pomr
zpadn civilisovan industriln Evropy (hlavn Anglie a Francie).
Svobody trby me bt vyuito silnjm k nemen porob
slabho, ne vlky; ba k porob hor, demoralisujc. Pklad
odstraujc: Rakousko-Uhersko, podmaujc si Rumunsko a Srbsko
celn vlkou. Kad zem, nachzejc se na stadiu zemdlskm,
usiluje o industrializaci: to znamen, e chce bt oekonomicky
nezvisl; industrialisace znamen rozvoj eleznic a komunikanch
prostedk vbec a tm jist stupe vdeckho vzdln praktickho
a theoretickho. Proto se kad zem bude chrnit proti exploitaci.
S tohoto irho, kulturnho hlediska mus bt pojmno heslo
svobodn trby a mezinrodn trba mus bt mezinrodnmi
smlouvami eln a spravedliv pro vecky nrody regulovna.
9. Nejtm kolem mrovho kongressu bude spravedliv
upraven zemnch otzek. Vinou nmeck vbojnosti
a pangermnskho nporu na vchod jsou nrodnostn otzky
nejakutnj ve Vchodn Evrop: Prusko, Rakousko-Uhersko,
Balkn, Rusko mus bt politicky reorganisovno. Rekonstrukce
Vchodu je nejpednjm kolem vlky a mru. Na Zpad nen
akutnch nrodnostnch otzek: nrodov Zpadu maj sv stty
a sv osvden formy vldy, maj svou starou civilisaci; Francie
a Belgie budou musit znovu vystavit znien sv msta a vesnice,
opravit sv tovrny a sv pole, ale na Vchod mimo to mus bt

136
stvoeny nov stty, nov formy vldy, a mus bt poloeny zklady
civilisovanho ivota.
Territoriln upraven Vchodn Evropy bude se dit principem
nrodnostnm; ale v kadm ppad mus bti nleit dbno
nynjch hospodskch pomr a historickch zvltnost. Velik
sloitost nrodnostnch otzek in kadou z nich politickm
problmem zvltnm.
10. Belgie bude pln restituovna; Nmecko zaplat, co v zemi
jeho tokem a okkupac bylo znieno.
11. Nenmet nrodov Pruska (Nmecka) budou osvobozeni.
Prusko se mus vzdt pedn Alsas-Lotrinska; je sice majorita
obyvatelstva nmeck, ale sami si daj do Francie, anebo alespo
od Nmecka. Alsas-Lotrinsko bylo 1871 spojeno s Nmeckem proti
vli lidu a posud se nesmilo: vzpomnm, e tenkrt pedstavitel
eskho nroda jedin officiln proti tomu nsil protestovati.
Pravda, nmet socialist tenkrt mli odvahy dost, takt
protestovat.
Dni v lesviku pipoj se k Dnsku, Polci v Poznani a
v Pruskm Slezsku budou spojeni se svmi krajany z Ruska
a Rakouska; nen nespravedlivo dt Polsce Gdansko, aby mlo
pm pstup k moi; vchodn Prusko stalo by se nmeckou
enklvou, majc moe ku pmmu spojen s Pruskem. echov
v Pruskm Slezsku byli by vrceni echm. Luian, kdyby si toho
pli, mohou bt pilenni k echm, Litevci (nepatrn st
Loty) pipadla by Litv. Prusko a Nmecko by se takto stalo
nrodnostn jednolitm., jak si toho pangermni sami pej; nen to
dn kivda na nmeckm nrod, pouze by byl donucen omezit se
na sv vlastn nrodn sly a vzdt se vbojnosti.39

39 Nmeck professor Schfer n,a sv ethnografick map (1916) udv tuto

statistiku nenmeckch nrod v Nmecku-Prusku: Polk (s Mazury a Kauby)
3,746.000, Francouz 216.000, Dn 142.000, Litevc 106.000. sla jsou ni, ne ve
skutenosti; Schfer ze sv mapy odeskamotoval Luiany a echy. Nkte (i
slovant) jazykozpytcov prohlauj Kauby za nrod od Polk rozdln a stejn
se rzn Luian na dv vtve. Podrobnj vklad ethnografick zde nen

137
 Nepochybuji dost mlo, e pangermni takov een prusk
otzky odmtnou s nejvtm rozhoenm Luiany osvobodit! Na
dostel od Berlna m bt svobodn slovansk oblast? Ano to by
bylo vtzstvm spravedlnosti a Nemesidy; jestli Spojenci zvtz,
een prusk otzky ve smyslu demokracie a nrodnosti je mon
a nutn.
Nmci se budou vzprat proti pien Gdanska Polsce; ji
navrhuj, e daj Polkm voln pstup k moi pes Gdansko,
Polsk nrod kdysi sahal a k moskmu behu u Gdanska; nsiln
germanisace Slovan opravuje Spojence k tomu, aby ve vhodn
form pikli uvn tohoto zem Polsku.
12. Polsk nrod cel (v Rusku, Rakousku, Prusku) se spoj
v samostatn stt. Bude mt vlastn pstup k moi (Gdansko).
13. esk zem (echy, Morava, Slezsko) se Slovenskem budou
tvoit samostatn stt. Hranice eskch zem jsou dny, nebo
esk Stt je dosud prvn samostatn; v tak zvanm nmeckm
zem v echch (a na Morav a ve Slezsku) je mnoho eskch
obyvatel, je proto spravedlivo, aby je obnoven stt podrel; bylo
by nespravedliv obtovat nkolik set tisc ech pangermnm.
Jet v roce 1861 Nmci v echch byli zajedno s echy
v poadavku korunovace Frantika Josefa za krle eskho, lze
doufat, e po vlce Nmci v echch nechaj nrodnho ovinismu,
do kterho byli vehnni surovou pangermnskou agitac. Mnoz
Nmci sami protestovali proti pangermnskmu sil po odtren
severnch a zpadnch ech a uren novho hlavnho msta
v jednom z nmeckch mst.
Ohledn maarsk minority mus bti zdraznno, e na
Slovensku nebylo Maar, ale Slovci byli vemon maartni;
Maai zaveli slovensk koly, potlaili slovenskou literaturu,
a vemi prostedky se sna Slovky odnrodnit. Je jen spravedlivo
zastaviti tuto brutln, nelidskou politiku, a pinutit Maary, aby se

potebn. Jsou na p. v Prusku (tak v rakousk Bukovin) velkorusk kolonie bez

akutnho politickho vznamu).

138
uskrovnili na sv vlastn nrodn sly. st Maar na jin hranici
pipadne k Slovensku, ale za to zstanou dost znan slovensk
minority v Maarsku.
ekl jsem ji, e uhert Malorusov si pej stt s autonomn st
eskoslovenskho sttu.
Tak se vyskytl nvrh spojen Slovenska s Jugoslvi korridorem,
zanajcm u Bratislavy a thnoucm se podle dolno-rakouskch
a trskch hranic a k ece Mue; toto zem zabr st Uher, je
obydleno hlavn Nmci a m chorvatsk kolonie a slovinskou
meninu. Tento korridor, nebude-li dn eskoslovenskmu nebo
Jihoslovanskmu sttu, by mohl bt internacionalisovn. V kadm
ppad vak mus bt internacionalisovna drha z Bratislavy
k moi.
14. Malorusov v Halii, Bukovin rozhodnou o sv budoucnosti
a zejmna o pomr k Polsku a Ukrajin.
15. Maarsk nrod tvo samostatn stt.
16. Rumuni v Rakousku, Uhersku, Rusku budou sjednoceni
s Rumunskem.
17. Jihoslovan tvo samostatnou federaci, politicky vedenou
Srbskem. ern Hora se vyslov parlamentem o svm pipojen
k Srbsku.
18. Bulharsko bude uznno ve svch hranicch ped vlkou;
me se mu dostat jet sti tureckho zem.
19. Albanie zstane svobodn, nebo se pipoj v personln unii
k Srbsku nebo ecku podle rozhodnuti Albnc. Nmeck kne je
vylouen; to plat o vech knatech zvislch na Rakousku
a Nmecku.
20. Turecko, jak to Spojenci urili v not k presidentovi
Wilsonovi, v Evrop nebude mt ji dnho panstv. Caihrad
a Dardanelly budou zatm spravovny spojeneckou komiss;
definitivn upraven stane se po nabytch zkuenostech.
Tureck hnut, t. zv. novoturansk (turansk), velmi blzk
analogie pruskho pangermanismu a rakouskho imperialismu,
zasluhuje rozhodnho odsouzen; novoturanci dovolvaj se

139
Dingischna v konvers. slovnku se dovd, e tento barbarsk
imperialista sprovodil se svta 5 milion lid hrozn slo, ale
pece men, ne slo obt pangermnskho Vilma a Frantika
Josefa.
21. eck otzka (i lpe otzky) vyaduj zralho uven;
nebylo by nespravedlivou vrtit ecku Caihrad a Dardanelly, ale
to je do jist mry otzka finann, otzka, zda by ecko vydrelo
vlohy, spojen s administrac. ecku by mla bt vrcena eck
msta a zem v Mal Asii, kterch je tam dosti znan poet.
22. Italii pipadnou italsk territoria Rakouska; Terst bude v Italii
svobodnm mstem a pstavem.
Italie prvem ukazuje na fakt, e jej vchodn beh, zejmna
v Adrii, je svou neulennost ve velik nevhod proti dobrm
etnm pstavm v Istrii a Dalmacii. Dalmacie byla by Italii
nebezpena v rukou Rakouska, vedenho Nmeckem; ale nebude
nebezpen v rukou Srbska a Jihoslovan, protoe nemaj lostva
a nebude penz na vybudovn nebezpenho lostva, a protoe
nemaj vbojnho plnu. Terst a Pulje Italii sta na supremaci na
Adrii, piznanou Srbskem (londnsk prohlen Paie); hlavn
problm Italie je a bude populan a finann. Italie za nedlouho
ped Francii co do populace; Italie, vyvine-li dostatenou industrii
a bude-li dost bohat, bude mt rozhodujc vliv na Adrii a na
Balkn svou hospodskou pevahu. Uzaven Adrie v in
Otrantsk zvis na selnosti a zdatnosti lostva. O ostrovech
v Egejskm moi stane se dohoda na kongresse.
23. Nmeck provincie rakousk budou sttem samostatnm.
24. Rusko se zorganisuje ve federaci nrod. V tto federaci byli
by na zpad Estov, Lotyi, Litevci; Ukrajina bude autonomn
soust Ruska pokus o samostatnost ukzal Ukrajincm, e jejich
odtren od Ruska je pivd v podru Nmc. Prusk st Litevc
(a zlomek Loty) spoj se s Litvou, rumunsk st Bessarabie
pipadne Rumunsku. Finsko me bt samostatn, dohodne se o to

140
s Ruskem.40 Nrodov na Kavkazu a v ostatnch stech Ruska
a rusk Asie budou povat nrodn autonomie podle stupn
vzdln, nrodnho uvdomn a selnosti.
25. V Asii na dlnm vchod politick primt nle kulturnm
nrodm plemene mongolskho; zpadn Asie od vk byla st
Evropy a bude organisovna v dohod Ruska, Francie, Anglie
a Italie. Rusk Asie zstane Rusku, sti anglick a francouzsk
zstanou Anglii a Francii; nrodm pod evropskm panstvm
zaruuje se podle kulturn vysplosti a selnosti nrodn a postupn
i politick samosprva.
26. Afrika zstane v podstat domnou Anglie a Francie;
Nmecku me bt vrcena kolonie na zpad, Italie se dohodne
s Angli a Franci o rozen koloni.
27. Amerika (Severn, Centrln a Jin) nepipust utvoen
autonomnch nmeckch koloni.
28. V kolonich administrace mus pihlet k potebm
tuzemnch nrod a postupn je vzdlvat a jim umoovat
samosprvu.
29. Nmeck kolonie v Polynesii pipadnou Anglii a Hollandsku.
30. id ve vech zemch budou povat stejnho prva
s ostatnmi obany; nrodnostn a sionistick snahy po pklad
Anglie budou vemon podporovny.
31. Kongress dohodne se o zkon mezinrodn garantovanm,
zabezpeujcm nrodnm minoritm kulturn a nrodn
rovnoprvnost.
32. Na kongressu se zabezpe pesn proveden stn
obyvatelstva podle nrodnosti, nebo existujc officiln statistiky
jsou velmi strannick a nedostaten.

40pln nezvislost pobaltskch nrod byla prohlena po nmeck okkupaci a

rusk revoluci; ale zstupci Litevc, na pklad, a do nedvn byli pro federativn
spojen s Ruskem. Navrhuje se t tsn spojen Litevc s Lotyi, aby se tak lpe
umonila samostatnost obou nrod.
Armni prohlsili svobodnou republiku a pidali se ke spojencm v boji proti
Turkm a Nmcm; podobn pokusy udlali nkte z ostatnch nrod v Rusku.

141
 33. Kongress ustanov vedouc pravidla pro eugenick dohled
a hygienicky zabezpeen vzrst obyvatelstva ve vech sttech;
populan politika po vlce ve vech zemch bude velmi dleit.
Alkoholism na p. mus bt mezinrodn potlaen.
34. Ku provdn zsad a ustanoven kongressem mru pijatch
kongress se pemn v mezinrodn tribunl, kontrolujc kulturn
vvoj nrod a organisaci mezinrodn vzjemnosti (Svaz nrod).
35. Vedouc zsadou vech ujednn bude snaha, usnadnit
mezinrodn organisaci vech nrod Evropy a sblit je s nrody
Asie a Ameriky.
Uzn-li se poteba, budou utvoeny nkter tsnj spolky
nrod.
57. Novoty politick, zde navren, nejsou vlastn etn ani
pekvapujc; odpovdaj vvoji nrod a jejich poadavku politick
svobody a sjednocen. De facto vzniknou nov jen ti nezvisl stty:
Polsk, eskoslovensk a Finsk; echy a Polska nejsou stty nov,
byly svobodnmi, bude jim tud svoboda jen vrcena. Ostatn stty
zstanou, nkter zvten, nkter zmenen; ovem Rakousko-
Uhersko se zmn siln a zmn se Rusko. A prv zmna Ruska je
snad nejpdnjm dkazem, e svtov vlka bude mt jin
vsledek, ne oekvali pangermni.
Ale nov lovk, homo Europaeus, nezrod se pouze politikou
vnj, nbr hlavn vnitern vichni nrodov budou po vlce
nuceni vechno sv smlen vnovat hmotn a duchovn obnov.
Vzjemn ubjen nen velikm inem velikost historickho
okamiku nrodov vytvo proctnm vlench hrz, analys
vlen horeky a piblinou orientac, kam a jak dal vvoj ml by
spt, jestlie se rozhodneme pro trval mr a pro humanitu.
Demokracie mus se stt obecnm pesvdenm, svtovm
nzorem. V Prusku Nmci zorganisovali nsiln ponmovn
Polk a nael se filosof (Ed. v. Hartmann), kter prohlsil ve jmnu
prusk idee nutnost vyhuben Polk (Ausrotten!); v Uhrch se
maarsk oligarchie udruje postlenm slovenskch, srbskch
a rumunskch voli a nsilnm potlaovnm kolstv, literatury

142
a jazyk; v Rakousku pangermni diskutovali veejn o svch
plnech nsiln germanisace celch nrod; rusk carism
nsledoval nmeckho pkladu, civilisovan Evropa zstala klidna
a spokojena uprosted vech tchto politickch ohavnost, a tato
vlka upozornila na nebezpe, pod kterm nejen nrodov
Vchodn Evropy, ale cel Evropa pli lta a lta
Politick kol demokratick rekonstrukce Evropy mus bt
dovren a vlastn umonn mravnm pevychovnm nrod bu
demokracie nebo dynastick militarism, bu Bismarckism nebo
politika rozumn a poctiv, bu nsil nebo humanita, bu hmota
nebo duch.
Politikov prut a rakout, nejhlasitji csa Vilm, zdrazuj
nboensk podklad sv politiky a svch stt; avak toto
nboenstv je nboenstv politick: Prusko, Rakousko jsou zbytky
theokratickho imperialismu stedovkho; demokracie je protiva
a pekonnm theokracie.
Nboenstv tm neztrat vhy a autority, naopak zsk, bude-li
osvobozeno od sttu a libovle absolutistickch dynast. Co
v theokracii bylo sprvn idea katolicity, velidskosti, lovenstva
jako organisovanho celku, demokraci se neztrat. I demokracie
douf a pracuje k tomu, aby byl jeden ovinec a jeden past.
Je, ne Caesar to heslo demokratick Evropy, zejmna kdy
se pojm Caesar, jak jej vybjil Mommsen, podvajc idel
pangermnskho imperialismu.

143
Tom Garrigue Masaryk
Nov Evropa
Vydala Mstsk knihovna v Praze
Marinsk nm. 1, 115 72 Praha 1

V MKP 1. vydn
Verze 1.0 z 24. 1. 2014