Obalka_1 16.8.

2007 12:23 Strnka 1

Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H. Beck

4/2007 strany 97132 13. ronk 21. srpna 2007

Z obsahu:

Dvok, T.
een prvnch vztah k drustevnm
nstavbovm bytm na budovch
ve vlastnictv tetch osob

Eli, K.
Soust vci a psluenstv vci

Blovsk, P.
Vydren v mskm prvu
a komparativnm pohledu

Machala, O. L.
Vydn penz z schovy

Nejvy soud R
O nevyvratiteln domnnce transformace BSM
k nemovitostem v podlov spoluvlastnictv

Nejvy soud R
Osvden o prbhu valn hromady
spolenosti s ruenm omezenm
a rozhodnut o zven zkladnho jmn

C. H. BECK
Obsah 16.8.2007 12:24 Strnka 1

AD NOTAM
slo 4/2007 Prezidium Notsk komory esk republiky
stanovilo pro 2. pololet 2007
termny notskch zkouek na
OBSAH dny 21. 22. 11. 2007 (psemn st)
a 28. 29. 11. 2007 (stn st).
Pihlenm astnkm,
lnky
kte splnili stanoven podmnky,
Dvok, T. een prvnch vztah k drustevnm budou konkrtn termny sdleny
nstavbovm bytm na budovch ve vlastnictv Notskou komorou esk republiky psemn.
tetch osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
Eli, K. Soust vci a psluenstv vci . . . . . . . 103
Blovsk, P. Vydren v mskm prvu
a komparativnm pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

Diskuse

Machala, O. L. Vydn penz z schovy . . . . . . . . 118

Ze zahrani
7. zasedn Vkonn rady Mezinrodn unie
notstv, Sao Paulo 19. kvtna 2007 . . . . . . . . . . . 120
Foukal, M. Nvtva ministra spravedlnosti
Jiho Pospila na pozvn Rakousk notsk
komory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
Brzda, R. Prezentace elektronickho prvnho
styku pi veden pozemkovch knih a obchodnho Vedouc redaktor:
JUDr. Martin Foukal
rejstku ve Vdni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
Vkonn redaktorka:
Kozelka, J. 5. zasedn Komise pro Evropsk zleitosti Mgr. Ladislava Jankov
(CAE) v Montreux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
fax 225 993 950
Soudn rozhodnut e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Redakn rada:
Nejvy soud R O nevyvratiteln domnnce prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
transformace BSM k nemovitostem v podlov JUDr. Roman Fiala
spoluvlastnictv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 JUDr. Jik Fleischer
JUDr. Martin Foukal
Nejvy soud R Osvden o prbhu valn JUDr.Vclav Kouba
hromady spolenosti s ruenm omezenm doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
a rozhodnut o zven zkladnho jmn . . . . . . . 127 Mgr. Erik Mrzena
JUDr. Martin eina
JUDr. Karel Wawerka
Vydv:
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.nkcr.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
Zprvy z Notsk komory asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2007
K 990,, jednotliv sla K 180,.
Konkurz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
Fejeton soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Jedeme do itavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 97

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 21. srpna 2007

lnky
een prvnch vztah nebo ped novelou . 103/2000 Sb. bylo mono na z-
klad dohody s druhm podlovm spoluvlastnkem,a po
k drustevnm nstavbovm novele . 103/2000 Sb. ji i bez souhlasu druhho spo-
bytm na budovch ve luvlastnka budovy cestou rozhodnut soudu podle 5
vlastnictv tetch osob odst. 2 BytZ pemnit podlov spoluvlastnictv budovy
na vlastnictv jednotek a uspokojit tak prva len.Tyto
JUDr. Tom Dvok, PhD.* ppady vak byly spe vjimen.
V praxi v dsledku nezanedbatelnho lendrinu ze
I. Historick exkurs strany vech zastnnch osob pevldl postup jin, to-
ti e sice byl drustevn byt vybudovn, budova se vak
Jednou z forem drustevn komplexn bytov vstavby pedmtem podlovho spoluvlastnictv nestala.len tak
bylo i poizovn byt cestou nstaveb a vestaveb na by- uval byt na zklad pidlen ze strany nevlastnka
tovch budovch ve vlastnictv jinch osob ne staveb- stavebnho bytovho drustva; vi vlastnku budovy
nch bytovch drustev,kter byla investory a zizovateli vak jeho prvn vztah nebyl nijak upraven. Tento stav
tchto byt. byl prvn nenosn i ped rokem 1989, k een vak
Vyadovalo se pitom,aby tyto byty byly budovny v- v t dob nedolo.
hradn na budovch ve vlastnictv socialistickch orga- Po r. 1989 dolo ovem k zsadnm zmnm i v tomto
nizac, tedy prvnickch osob socialistickho hospod- smru. Prv restituce bytovho fondu probhaly po-
skho sektoru; v praxi se jednalo pevn o budovy ve mrn velmi rychle, nebo stt se hledl co mon nej-
vlastnictv okresnch (obvodnch) podnik bytovho rychleji zbavit asto dosti zchtralch a ekonomicky pro-
hospodstv (OPBH).Tmto zpsobem byly vybudovny dlench bytovch budov. Prvn een problematiky
dov stovky byt.Tento zpsob vstavby pitom zstal nstaveb a vestaveb se ovem odkldalo.
omezen jen na Prahu a nkolik dalch nejvtch mst Teprve v r.1992 bylo novelou transformanho zkona
(piem i tak se vtina nstaveb realizovala v Praze). . 297/1992 Sb. pijato legislativn dosti specifick, re-
V mench mstech a na venkov tento zpsob vstavby ln vak ji jen jedin mon a schdn een tto
prakticky neexistoval. otzky, kter ovem problmy vyeilo jen omezen.
Na co ped rokem 1989 staila hospodsk smlouva
dvou socialistickch organizac,to se po tomto datu v d- II. Zkonn vcn bemeno
sledku zsadn zmny spoleenskch pomr stalo ped-
mtem znanch a nikdy pedtm nepedpokldanch 1.Vznik vcnho bemene
obt.
V praxi se toti postupovalo pi vstavb drustevnch Podle 28dTransZ dnem innosti novely .297/1992
nstaveb a vestaveb dvma zpsoby. Sb. (tj. dnem 23. 6. 1992) vzniklo1 na budovch, kde byly
Prv, v praxi meninov zpsob pedpokldal, e zde pozeny v rmci drustevn komplexn bytov vstavby
dochzelo k vzniku podlovho spoluvlastnictv staveb- drustevn byty formou nstaveb a vestaveb do stvaj-
nho bytovho drustva a socialistick organizace, pi- cch budov,zkonn vcn bemeno podle 151n a nsl.
em pomr spoluvlastnickch podl na budov byl ObZ ve prospch nkdejho stavebnho bytovho
zpravidla dn pomrem uitkovch ploch jednotlivch drustva nebo jeho prvnho nstupce (dle jen BD),
byt (a pokud existovaly, i nebytovch prostor). jestlie:
Zde zsadn problm s uplatnnm prv len n- 1. na pozen tchto byt byla poskytnuta finann, v-
jemc tchto byt na pevod jimi uvanch drustev- rov a jin pomoc sttu, a
nch byt do jejich vlastnictv podle 24 zkona 2. budova, v n k nstavb nebo vestavb bytu dolo, se
. 42/1992 Sb., o prav majetkovch vztah a vypo- nestala pedmtem podlovho spoluvlastnictv BD
dn majetkovch nrok v drustvech, ve znn po- a socialistick organizace.
zdjch pedpis (dle jen TransZ), nebo podle 23
odst. 2 a 3 zkona . 72/1994 Sb., kterm se upravuj n-
kter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlast- * Autor je odbornm asistentem na Katede obchodnho prva Fakulty
nick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopl- prvnick Zpadoesk univerzity v Plzni.
1
Dikce ust. 28d TransZ je vadn.Vcn bemeno se zde nezizovalo,
uj nkter dal zkony (zkon o vlastnictv byt), ve jak zkon chybn normuje (zzen vyaduje projev vle), nbr vzniklo
znn pozdjch pedpis (dle jen BytZ), nevznikal, ex lege.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 98
98 slo 4/2007
Vcn bemeno se zapisuje do katastru nemovitost,
a to zznamem. Vzhledem k tomu, e vcn bemeno
vzniklo ex lege, pak plat, e lze provst zpis do katastru
nemovitost na zklad ohlen doloenho souhlasnm
prohlenm o vzniku vcnho bemene uinnho BD
jakoto oprvnnm a vlastnkem (podlovmi spolu-
vlastnky) budovy jakoto povinnm ( 40 vyhlky
ZK . 26/2007 Sb.).
Pokud se BD nepoda doclit s vlastnkem budovy do-
hody o proveden souhlasnho prohlen do katastru
nemovitost, nen jin cesty, ne podat alobu podle 80
psm. c) OS na uren existence vcnho bemene.
2. Obsah vcnho bemene
1. Zkonn vcn bemeno omezuje vlastnka budovy
s tmito prvnmi inky:
a) pro njemn vztahy k bytm zskanm nstavbou i
vestavbou plat ustanoven obanskho zkonku o n-
jmu drustevnho bytu,
b) BD m k tmto bytm prva a povinnosti pronajma-
tele,nen-li mezi nm a vlastnkem budovy dohodnuto
nco jinho,
c) pro stanoven drustevnho njemnho z tchto byt
plat pedpisy o zpsobu vpotu njemnho v by-
tech pozench v rmci drustevn komplexn bytov
vstavby2,
d) njemn z tchto byt plat njemce oprvnnmu
z vcnho bemene BD, nikoliv vlastnkovi budovy, a
e) hradu za plnn poskytovan s uvnm bytu plat
len njemce nebo osoba, na ni vcn bemeno
k budov pelo, vlastnkovi budovy, pop. jin osob
(typicky dodavateli energi nebo jinch slueb).
Jak znmo, vyvlastnn nebo jin nucen omezen
vlastnickho prva je mon ve veejnm zjmu, a to na
zklad zkona a za nhradu (l. 11 odst. 4 Listiny prv
a svobod).
Pokud se te poadavk na existenci zkonnho pod-
kladu nucenho omezen vlastnickho prva,je tento po-
adavek splnn.
Pokud se te otzky nhrady za omezen vlastnickho
prva, stanovil zkon, e zhodnocen domu pozenm
bytu podle pedpis o poskytnut finann,vrov a jin
pomoci drustevn komplexn bytov vstavby formou
nstavby a vestavby se zde povauje za nhradu za nu-
cen omezen vlastnickho prva. een to sice nen
prv ideln, lze jej vak akceptovat.
Nejvt problm je zde s poadavkem existence ve-
ejnho zjmu. Lze vak soudit, e uspodn prvnch
vztah v tchto ppadech je natolik potebnm a z-
vanm kolem, e zde veejn zjem existuje a vydn
cit. zkonn pravy bylo a je tud legitimn a osprave-
dlniteln.
2. Co do obsahov strnky je pedmtem vcnho be-
mene prvo uvat byt a spolen sti budovy, pop.
domu, a to pimenm obvyklm zpsobem.
Zkon sice nijak rozsah uvacho prva njemce bytu
nespecifikuje, lze vak dovodit, e se zde analogicky
uplatn ust. 685-695 ObZ o prvech a povinnostech
pronajmatele a njemce plynouc z njmu bytu, kdy
prava prv a povinnost pronajmatele se zde pimen
pouije pro stanoven prv a povinnost BD a prava prv
a povinnost njemce se zde pimen pouije pro sta-
noven prv a povinnost njemce bytu.
AD NOTAM
3. Podle 151n odst. 3 ObZ plat, e je oprvnn
z vcnho bemene povinen pi uvn ciz vci nst
pimen nklady na jej zachovn a opravy, s tm, e
uv-li vc i vlastnk,je povinen nklady nst podle mry
spoluuvn; to neplat, je-li vslovn dohodnuto nco
jinho ( 27 odst. 3 vta sedm BytZ).
Oprvnn z vcnho bemene je povinen podlet se
na hrazen nklad na drbu budovy, resp. jejch spo-
lench st, ledae se strany dohodnou jinak; to vak
bude v praxi spe vjimkou.
4. len njemce neme dt se souhlasem BD byt
do podnjmu, nebo BD nen vlastnkem bytu. Souhlas
ovem neme dt ani vlastnk budovy, nebo ten zase
nen pronajmatelem.
M-li bt splnna zkonn podmnka souhlasu prona-
jmatele s podnjmem (sti) bytu podle 719 odst. 1
ObZ, lze dovodit, e se vyaduje souhlas jak oprvn-
nho z vcnho bemene, tak i vlastnka budovy, nebo
jen spolen mohou uinit relevantn projev vle
v tomto smyslu. Nen pitom vyloueno, aby bylo na z-
klad trojstrann dohody mezi pronajmatelem, vlastn-
kem budovy a lenem njemcem dohodnuto, e len
me dt pi splnn uritch podmnek byt do podn-
jmu. Takov ujednn by patrn bylo mon, i kdy
v prvn doktrn ani soudn praxi nejsou na tuto otzku
jednoznan nzory3.Nespornm ovem je,e pokud by
k takovmu podnjmu dolo, nevztahovalo by se na vi
podnjemnho dn omezen jeho ve.
5. Existence vcnho bemene se me stt zdrojem
velkch problm pro vlastnka budovy tehdy, nebude-
li len njemce dn plnit sv povinnosti, pop. bude-
li se vbec jednat o osobu nednou, naruujc oban-
sk souit a jednajc nemravn. Vlastnk budovy toti
takovho lena njemce neme ani vypovdt z n-
jmu (nejedn se o jeho njemce) ani jinak efektivn po-
stihnout; s vjimkou poadavku na nhradu zpsoben
kody,a pop.nvrhu na trestn nebo pestupkov postih
uinn u pslunch orgn veejn moci. Jedin, kdo
me njemce efektivn postihnout vpovd z njmu
bytu, je pouze oprvnn z vcnho bemene BD.
3. Trvn vcnho bemene
Je nepochybn, e se zde jedn o vcn bemeno in
rem, tedy o vcn bemeno zatujc budovu; ppadn
pevod nebo pechod vlastnickho prva k budov nem
dn prvn inky ve vztahu k existenci a obsahu vc-
nho bemene.
Jestlie dochz k pemn vlastnictv budovy na vlast-
nictv jednotek,pak sice zanik zaten cel budovy vc-
nm bemenem, vcn bemeno vak pechz a nadle
zatuje jednotku byt, kter byl pozen v rmci ped-
mtn drustevn nstavby nebo vestavby.4 Jednoznan
prava tto otzky sice v dnm zkon nen,ovem ob-
2
V souasnosti je toto upraveno ve vyhlce Ministerstva financ R
. 85/1997 Sb., o njemnm z byt pozench v drustevn bytov v-
stavb a hrad za plnn poskytovan s uvnm tchto byt.
3
Srovnej Spil, J. Vcn bemena v obanskm zkonku. Praha : C. H.
Beck, 2006, s. 4041.
4
Z hlediska vlastnka budovy me mt takov operace znan vznam,
nebo se tak zbav zaten cel budovy vcnm bemenem, co je v-
hodn z hlediska dosaen vy kupn ceny pi rozprodeji ostatnch,
vcnm bemenem nezatench jednotek.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 99
AD NOTAM
ligatorn nleitost prohlen vlastnka budovy je i vy-
mezen prv a povinnost tkajcch se budovy,kter pe-
chzej z vlastnka budovy na vlastnky jednotek [ 4 odst.
2 psm. f) BytZ]; to plat, i co se zkonnho vcnho be-
mene te.
4. Pechod vcnho bemene z bytovho drustva na
dosavadnho lena njemce
1. Vcn bemeno me za uritch okolnost pejt
z jedn oprvnn osoby (BD) na jeho lena njemce
bytu. Dojde-li k:
a) zniku BD oprvnnho z vcnho bemene bez prv-
nho nstupce, nebo
b) zniku5 lenstv njemce v BD,
pak dosavadn njem bytu sice zanik, avak dochz zde
k pechodu vcnho bemene na dosavadnho lena
njemce bytu; v jeho prospch bude i nadle existovat
vcn bemeno,a to stejnm zpsobem a ve stejnm roz-
sahu,v jakm existovalo ve prospch dosavadnho oprv-
nnho BD.
Reln vak pesto k jistmu omezen prv bvalho n-
jemce nyn oprvnnho z vcnho bemene dochz.
len njemce mohl toti pevst svj lensk podl podle
230 ObchZ; pokud tak uinil, nabyvatel ml prvo na
uzaven njemn smlouvy k pedmtnmu nstavbovmu
bytu s BD, a to stejnm zpsobem, jako u standardnch
drustevnch byt.To ovem nyn oprvnn z vcnho
bemene uinit neme, nebo neme pevdt prva
plynouc z vcnho bemene na tet osobu. Vcn be-
meno sice ex lege me pejt, nen vak obchodovatel-
nm statkem ani nen nijak jinak pevoditeln.
Dosavadn len njemce by ml sv vystoupen
dobe zvit,ne pistoup k tomuto nevratnmu kroku6.
Dokud toti je lenem, me se pi ppadnch obtch
s vlastnkem budovy dovolvat pomoci svho BD, kter
je povinno mu ji poskytnout, jeto se ho takov situace
tak nutn dotk. Pokud ovem vystoup z BD a dojde
k pechodu vcnho bemene na jeho osobu, pak BD
ztrc jakoukoliv monost do prvnho vztahu zasahovat
a ppadn spory s vlastnkem si bude muset bval len,
nyn oprvnn z vcnho bemene, s nm vydit sm.
prava je nesmysln potud, e k pechodu vcnho
bemene dojde i v tch ppadech, kdy lenstv njemce
v BD zanikne v dsledku:
a) prohlenm konkurzu na jeho majetek,
b) zamtnutm nvrhu na prohlen konkurzu pro ne-
dostatek majetku lena,
c) postienm lenskho podlu vkonem rozhodnut,
nebo
d) postienm lenskho podlu exekuc.
I v takovm ppad toti vcn bemeno pejde na
bvalho lena, kter tak ponkud paradoxn (a ne-
smysln) na tomto nucenm zniku lenstv me pro-
fitovat, nebo vcn bemeno nen majetkovou hodno-
tou,kter by byla konkurzn nebo exekun postiiteln,
tud na nj pejde i v takovm ppad.
Otzkou zstv, co se stane, dojde-li k obnoven len-
stv padce nebo povinnho v BD podle 231 odst. 2
ObchZ. Ze zkona nelze dovodit, e by v takovm p-
pad dolo ke zptnmu pechodu vcnho bemene na
BD, tud patrn jedin mon zvr je ten, e oprvn-
nm z vcnho bemene zstane bval padce nebo
povinn i tehdy, jestlie se jeho lenstv v BD obnovilo.
slo 4/2007 99
To je pro BD velmi patn zprva, protoe s tmto p-
padem zkon vbec nepot; v tomto ppad se toti
s obnovenm lenstv obnovuje i majetkov ast lena
v BD v pvodn vi, kter tak me poadovat v bu-
doucnosti vplatu vypodacho podlu v pvodn
stce.
2. Obsahem vcnho bemene je prvo uvat byt
a spolen sti budovy, resp. domu, a to ve stejnm roz-
sahu, jak byl sjednn mezi njemcem a BD.Tato prava
je logicky vadn,nebo BD jakoto nevlastnk budovy ne-
me sjednvat dn zvltn rozsah uvn.
Lze dovodit, e obsah vcnho bemene, kter pelo
na bvalho lena njemce, je vcn stejn, jako u vc-
nho bemene ve prospch BD, piem BD a jeho len
njemce se vbec nemohou odchlit od zkonn
pravy prv a povinnost pi njmu bytu, nebo BD nen
vlastnk budovy a tud neme njemci poskytovat
dn jin prva, ne kter mu plynou ze zkona. Modi-
fikace rozsahu prv lena njemce je mon jen tehdy,
pokud s tm vyslov souhlas vlastnk budovy.
3. Vcn bemeno pitom pechz i na dal prvn
nstupce bvalho njemce, a to bez jakhokoliv ome-
zen jejich potu pro futuro. Jeliko ovem prvnch n-
stupc njemce me bt vcero, pak toto reln zna-
men, e me dojt k pechodu prva nap. na 5 dt,
z nich kad me mt 3 dti,take velmi zhy zde me
bt nap. 15 osob oprvnnch z vcnho bemene
a takto me jejich poet exponenciln narstat done-
konena, ani by mla situace njak een, protoe ze
zkona nelze dovodit nemonost takovho pechodu, ba
prv naopak;zkon s takovm nekonenm pechodem
vslovn pot.
Znanm negativem pravy je i ta skutenost, e pe-
chod vcnho bemene je zvltn zkonnou sukces,
take zde nepipad v vahu odmtnut pechodu vc-
nho bemene analogicky podle pedpis o odmtnut
ddictv. Patrn jedinm zpsobem, jak se jej ddic, na
kterho vcn bemeno pelo, me zbavit, je uzaven
psemn smlouvy s vlastnkem budovy o zniku vcnho
bemene ( 151p odst. 1 vta druh ObZ); vklad do ka-
tastru nemovitost je zde nezbytn.
Vzdn se vcnho bemene pitom me mt svj
smysl nap. v tom ppad, budou-li zde nap. 4 ddici,
z nich 3 budou t v cizin; v takovm ppad, vzdaj-li
se tito vcnho bemene, to se omezuje nadle jen ve
prospch jedinho zbvajcho ddice, kter v takovm
ppad je nadle jedinm oprvnnm z vcnho be-
mene.
4. prava je dle velmi nejasn potud, zda toti oprv-
nnm z vcnho bemene se stane v tch ppadech,
kdy zde vznikl spolen njem drustevnho bytu
pouze ten z manel, kter je, resp. byl lenem BD. Lo-
gick je zvr, e se oprvnnm stal pouze on.
Naproti tomu vzniklo-li zde spolen lenstv manel
v BD a spolen njem drustevnho bytu, pak oprvn-
nmi z vcnho bemene se staly podle veho oba man-
el spolen a nerozdln.
5
Ustanoven 27 odst. 3 tvrt vty BytZ hovo o ukonen lenstv,
to je ovem teba chpat jako legislativn-technickou nepesnost, ni-
koliv vcn rozdl.
6
BD jej sice me na zklad jeho nov ppadn pihlky za lena
znovu pijmout,to vak nic nezmn na nezvratnosti prvnch dsledk,
kter by vystoupen nutn pineslo.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 100

100 slo 4/2007 AD NOTAM

5. Bval len, na kterho pelo prvo vcnho be- Krom toho mla situace pro BD jet jeden nep-
mene,neme dt byt mohl byt dt do njmu tet osob. jemn dsledek, a to ten, e zde vznikla povinnost vrtit
Prv naopak,prvn prava vcnho bemene vyaduje, sttn pspvek poskytnut na vstavbu bytu podle 26
aby oprvnn z vcnho bemene mohl uvat zate- odst. 6 BytZ.
nou vc nebo jej st vdy jen pro sebe, tj. nesm pi- Vznikl situace vyadovala nutn njak legislativn e-
brat k jejmu uvn tet osoby nebo je poskytnout (ani en. Novelou bytovho zkona . 229/2001 Sb. bylo
bezplatn) tet osob7. (s innosti od 30.6.2001) doplnno nov ust. 27 odst.
Skutenost, e BD me dt ciz byt do njmu svmu 4 BytZ. Podle tohoto ustanoven plat, e dojde-li k pe-
lenovi, je dna pouze existenc zvltn zkonn pravy chodu vcnho bemene z BD na jeho bvalho lena
a nelze proto dovozovat, e by s vcnm bemenem pe- za trvn BD:10
lo toto oprvnn i na bvalho lena. Pechodem vc- 1. je tento bval len povinen jednorzov doplatit zb-
nho bemene z BD na bvalho lena njemce mo- vajc st dosud nesplacenho investinho vru po-
nost dt byt do njmu zanik, nebo toto prvo mlo jen skytnutho v rmci drustevn komplexn bytov v-
BD ve vztahu ke svmu lenovi. stavby BD na vstavbu pedmtnho bytu. Zkon
6. Ustanoven 27 BytZ ve znn innm do ponkud nepesn stanov, e vcn bemeno pe-
30.6.2000 (ped novelou .103/2000 Sb.) neupravovalo chz nebo vznik a po splnn tto podmnky.To je
pechod vcnho bemene v ppadech, kdy dojde k z- nesmysl kolidujc nejen s pravidly formln logiky
niku BD bez prvnho nstupce. Tato situace nebyla (jestlie vcn bemeno pechz, pak pechz konti-
dobr, protoe pokud by BD zaniklo bez prvnho n- nuln; neme nejprve zaniknout a po njak dob
stupce, zaniklo by i vcn bemeno a dosavadn njemci vzniknout), ale zejmna s ust. 27 odst. 3 BytZ, podle
tchto byt by se dnem nsledujcm po dni zniku BD nho tu dochz jednoznan ke kontinulnmu pe-
stali uivateli tchto byt bez jakhokoliv prvnho d- chodu. Cit. formulaci teba proto chpat jako stylistic-
vodu, co by znamenalo, e by tyto byty museli bez ja- kou neobratnost,kterou je teba vykldat v tom smru,
kkoliv kompenzace vyklidit.8 e k pechodu vcnho bemene zde dochz ex lege
Se zetelem k tomuto nebezpe pinesla novela ke dni zniku lenstv njemce v BD,11 ovem s tm,
. 103/2000 Sb.doplnn ust. 27 odst.3 BytZ o pechod e nedojde-li k hrad pslun stky dobrovoln,
vcnho bemene. Dobr mylenka se vak nepovedla, vznik tu dnem pechodu vcnho bemene dluh
protoe uivatel nstavbovch byt byli sice ochrnni, oprvnn osoby bvalho lena vi BD;12
avak na kor BD, v dsledku eho se doiroka otevel 2. BD je povinno tyto prostedky odvst vrujc bance
prostor pro spekulativn vystupovn tchto osob z BD. postupem podle 24 odst. 6 BytZ,
prava toti vbec nezohledovala,e len njemce: 3. nastvaj inky zniku majetkov asti lena v BD
a) je povinen pravideln BD odvdt spltky investi- (a s tm pop. i znik lenstv) nebo snen majetkov
nho vru na drustevn komplexn bytovou v- asti lena v BD a s tm spojen povinnost vzjem-
stavbu. Jeliko v dsledku pechodu vcnho be- nho vypodn podle 24 odst. 9 a 10 a 25 BytZ,
mene zanikla povinnost bvalho lena tyto spltky 4. vznik zde povinnost vzjemnho finannho vypo-
hradit, ovem dluh BD vi bance z poskytnutho dn vech pohledvek a dluh mezi BD a bvalm le-
vru nezanikl,BD nhle ztratilo zdroj finannch pro- nem spojenm s njmem drustevnho bytu pim-
stedk, z nho tento vr splcelo; a en podle 24 odst. 7 BytZ, a
b) m prvo pi zniku svho lenstv v BD na vypo-
dac podl.Jeliko vystoupenm lena sice zaniklo jeho
lenstv v BD,ovem jeho majetkov ast se nijak ne- 7
Shodn nap. J. Mike in Knappov, M., vestka, J., Dvok, J. a kol.
zmnila, zskal bval len prvo na vypodac podl Obansk prvo hmotn. I. dl. 4. vydn. Praha :ASPI, 2005, s. 466467.
8
Z praxe natst nen znmo, e by k njakmu takovmu ppadu do-
v nesnen vi stejn jako kdyby oprvnnm z vc- lo.
nho bemene bylo i nadle BD. 9
J. Oehm in Fiala, J., Novotn, M., Oehm, J., Hork, T. Zkon o vlast-
Jinak eeno,v dsledku nedomylen pravy len pi nictv byt. Koment. 3. vydn. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 303.
10
prava vyvolv svou dikc nesprvn dojem, e toto plat i v ppa-
vystoupen z BD zabil jednou ranou hned ti mouchy: dech, kdy dochz k pechodu vcnho bemene pi zniku BD bez
1. zbavil se vech povinnost, kter plynuly z jeho len- prvnho nstupce. To ovem nen pravda, nebo v tomto ppad by
stv v BD a njmu drustevnho bytu (zejmna povin- muselo dojt k obligatorn likvidaci BD a v jejm rmci by musely bt
uhrazeny i vechny jeho dluhy.
nosti splcet investin vr na drustevn komplexn 11
Konstrukce zniku a nslednho vzniku vcnho bemene je zcela
bytovou vstavbu), neakceptovateln, nebo takovto nov vznik vcnho bemene by byl
2. zskal prvo na vypodac podl v pvodn vi, a nutn nestavn pro nedovolen a nelegitimn omezen vlastnickho
prva. Proto je nezbytn zvolit zde vklad jin, stavn konformn. [Os-
3. pelo na nj prvo vcnho bemene. tatn princip, e v situaci, kdy urit ustanoven prvnho pedpisu
prava navc vyvolvala pochybnosti, jak to bude s p- umouje dv rzn interpretace, piem jedna je stavn konformn
padnmi jinmi dluhy (zejmna dluhy vzniklmi z vy- a druh nikoliv, je pi jeho aplikaci kolem vech orgn veejn moci
tovn hrad spojench s uvnm bytu) lena n- interpretovat dan ustanoven stavn konformnm zpsobem, dovodil
vcekrt i stavn soud R (viz nap. nlez stavnho soudu R publi-
jemce vi BD. Zde vak se dala situace eit vkladem, e kovan pod . 280/1996 Sb., aj.).]
tyto dluhy nezanikly,nebo nic takovho zkon nestanovil. 12
Stejn zvr plyne z dikce ust. 27 odst. 4 prv vty BytZ (Osoba
Nesmysln byla v danm kontextu vaha J. Oehma, oprvnn z vcnho bemene . . .). Je snadno logicky dovoditeln, po-
kud by mlo dojt ke dni zniku lenstv doten osoby v BD dve ne
zdali i nadle existovalo zajitn vru zstavnm prvem uhrad pedmtnou stku s tm, e vcn bemeno nepechz, nbr
podle 26 odst. 4 BytZ a povinnost pojitn budovy zanikne a znovu vznikne a po proveden hrady, pak bval len nen
podle 26 odst. 2 BytZ9. Je pece zcela evidentn, e zde k tto hrad povinen,protoe nen osobou oprvnnou z vcnho be-
mene.
ke vzniku zstavnho prva ani k vzniku povinnosti po- Krom toho nelze vykldat zkon tak, e v ppadnm mezidob mezi
jitn budovy nikdy nemohlo dojt,nebo budova nebyla znikem a novm vznikem vcnho bemene bydl bval njemce
nikdy ve vlastnictv BD, nbr tet osoby. v byt bez jakhokoliv prvnho dvodu a tud vlastn neoprvnn.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 101
AD NOTAM
5. BD nen povinno vracet sttn pspvky poskytnut
na pozen bytu.
Podle pevldajcho nzoru13 lze ust. 27 odst. 4 BytZ
vzthnout i na ty ppady, kdy dolo k pechodu vcnho
bemene podle 27 odst.3 BytZ z BD na dosavadnho lena
njemce pede dnem innosti zkon . 229/2001 Sb.
(l. IV. bod 3 zkona . 229/2001 Sb.), tj. reln v obdob
ohranienm daty 1. 7. 2000 a 29. 6. 2001, protoe pede
dnem 1. 7. 2000 pechod vcnho bemene nebyl mon.
O tom ovem lze s spchem pochybovat, nebo:
a) podle l. IV. bodu 3 zkona . 229/2001 Sb. se ust. 27
odst. 4 BytZ pouije na ppady, kdy pede dnem in-
nosti zkona . 229/2001 Sb. dolo k vzniku prva
vcnho bemene ve prospch jin osoby ne BD.
Vznik vcnho bemene a pechod vcnho bemene
ovem nen tot, take je otzkou, zdali lze toto usta-
noven na pechod vcnho bemene vbec vzth-
nout, spe vak ne, a
b) obecn plat zkaz retroaktivity prva.Jestlie tedy n-
kdo z BD vystoupil v tomto mezidob,pak dolo k pe-
chodu prva vcnho bemene ex lege bez dalch
podmnek. Nelze proto ex post podmiovat pechod
vcnho bemene podmnkami, kter v dob pe-
chodu jet neexistovaly.
Lze proto soudit, e l. IV bod 3 zkona . 229/2001
Sb. je protistavn. Nicmn i kdyby protistavnm ne-
byl, je vzhledem ke sv obsahov konstrukci reln ne-
aplikovateln.
5. Omezen dispozinch prv s budovou zatenou
vcnm bemenem
Nstavbov byt me bt peveden do vlastnictv
pouze lena njemci pedmtnho bytu ( 27 odst. 3
posledn vta, 23 odst. 1 BytZ).
Tato na prvn pohled zcela jasn prava je vak ve sku-
tenosti velmi nejasn, protoe nen zejm, zdali toto
omezen plat i v ppad,e dojde k pechodu prva vc-
nho bemene z BD na bvalho lena njemce. Zde
opt existuj dv monosti vkladu. Prvou z nich je ex-
tenzivn vklad, podle nho ust. 23 odst. 1 BytZ plat
i zde. Naopak druhou monost je vklad restriktivn,
podle nho se v tchto ppadech ust. 23 odst. 1 BytZ
nepouije,nebo osoba,na n pelo prvo vcnho be-
mene, ji nen lenem BD.
Vzhledem k tomu,e normativn odkaz na aplikaci ust.
23 odst.1 BytZ je obdobn,tzn.cit.ustanoven je nutno
aplikovat na tyto ppady stejn jako na ppady v nm
pmo uveden, lze soudit, e zkon zde brn jakmu-
koliv pevodu vlastnickho prva k jednotce na jinou
osobu ne na:
a) lena njemce.Teba upozornit, e zde nen apliko-
vateln ani ust. 239 odst. 4 psm. i) ObchZ o pevo-
ditelnosti jednotky s pedchozm souhlasem lena
njemce, nebo tato prava dopad pouze na ppady,
kdy se jedn o pevod vlastnickho prva k jednotce
ve vlastnictv BD, co zde nen splnno; nebo
b) osobu, na ni z BD pelo prvo vcnho bemene
nebo na jejho prvnho nstupce.
Smlouva uzaven v rozporu se zkonem je absolutn
neplatn pro poten nemonost plnn ( 37 odst. 2
ObZ).
Pokud vcn bemeno pelo z BD na pvodnho lena
njemce a z nj pak na dva nebo vce prvnch n-
slo 4/2007 101
stupc,m prvo na pevod jednotky kad z tchto prv-
nch nstupc. Jednotka se v takovm ppad pevd
do podlovho spoluvlastnictv vech tchto oprvn-
nch osob; jejich podly na jednotce jsou stejn. Vjim-
kou by byla pouze situace,kdy by nkter z oprvnnch
osob odmtla pevod jednotky;v takovm ppad se jed-
notka pevede do podlovho spoluvlastnictv jen tch
osob, kter maj o pevod zjem.
Existence tohoto omezen ovem nijak nebrn vlast-
nkovi budovy pi zachovn existence vcnho be-
mene pevst vlastnick prvo k cel nerozdlen bu-
dov bez dalch omezen.
6. Znik vcnho bemene
Existuje nkolik zpsob zniku vcnho bemene.
Vcn bemeno trv,dokud trv budova;fyzickm zni-
enm budovy nutn zanik i vcn bemeno samo.
Vcn bemeno zanik i v ppad, kdy nastanou ta-
kov trval zmny, e vc ji neme slouit potebm
oprvnn osoby.V praxi tu pipad v vahu nap. situ-
ace, kdyby drustevn byt byl nevratn znien porem.
Vcn bemeno zanik t dohodou o zniku vcnho
bemene mezi vlastnkem budovy nebo jednotky a oprv-
nnou osobou.Teba ovem upozornit, e je-li oprvn-
nm BD, neme se toto vzdt svho prva vcnho be-
mene bez souhlasu svho lena njemce, kter je
uivatelem pedmtnho bytu. Pokud tak BD uin, od-
povd svmu lenovi za kodu tm zpsobenou.
Vcn bemeno zanik, jestlie len njemce bytu se
stane jeho vlastnkem. Jestlie je v nstavb nebo ve-
stavb pozeno vce drustevnch byt a dojde k pe-
vodu pouze nkterho z nich, pak se vcn bemeno
omezuje nadle pouze ve prospch bytu dosud nepe-
vedenho ( 27 odst. 3 vta prv BytZ).
7. Dodatek
Ve een o prvech a povinnostech BD, lena n-
jemce a vlastnka budovy plat i tehdy,jestlie dojde k pe-
mn vlastnictv budovy na vlastnictv jednotek.
III. Zvltn pedpisy o pevodech nstavbovch
drustevnch byt
1. Obecn
Podle 27 odst. 3 posledn vty BytZ plat i na dru-
stevn nstavbov byty ust. 23 BytZ obdobn. Z toho
se nkdy v praxi myln vyvozuje zvr, e vlastnk bu-
dovy je povinen lenm njemcm drustevnch n-
stavbovch byt pevst jimi uvan byty do jejich vlast-
nictv, a to bezplatn a podle jejich vle. To je ovem
zsadn omyl.
len njemce drustevnho nstavbovho bytu sice
mohl uplatnit u svho BD vzvu podle 24 TransZ nebo
23 odst. 2 BytZ, to mu vak reln nebylo a nen k ni-
emu,nebo BD nen vlastnkem budovy a tak dn byty
pevdt nemohlo a neme. Pitom BD (ani nikdo jin)
neme dnm zpsobem donutit vlastnka budovy,aby
13
Nap. J. Oehm in Fiala, J., Novotn, M., Oehm, J., Hork, T. Zkon
o vlastnictv byt. Koment. 3. vydn. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 306.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 102

102 slo 4/2007 AD NOTAM

ve sv budov vymezil prohlenm vlastnka budovy jed- 1. Zkonn prava pevodu drustevnho nstavbo-
notky a pedmtnou jednotku lenovi pevedl. vho bytu do vlastnictv lena njemce podle 27 odst.
Stejn tak ovem vlastnk budovy neme donutit 2 BytZ je nejasn.
lena njemce nstavbovho bytu, aby od nj nabyl do Idelnm eenm, ke ktermu zkon smuje, je toti
vlastnictv jednotku,pokud o to nem zjem,ani neme uzaven trojstrann smlouvy mezi:
donutit BD k dohod o zniku vcnho bemene, ba do- a) vlastnkem jednotky jakoto pevdjcm,
konce ani neme s jednotkou jakkoliv obchodovat, ne- b) lenem njemcem nstavbovho drustevnho bytu
bo tomu brn ust. 23 odst. 1 BytZ14. jako nabyvatelem, a
Situace je v podstat patov a prvn bezvchodn, c) BD jakoto oprvnnm z vcnho bemene jako oso-
nebude-li zde vle k dohod. I kdy se to me jevit ab- bou, s n se mus nabyvatel jednotky majetkov vy-
surdn a pro praxi je takov vsledek nesprvn a po- podat.
tenciln nebezpen,reln posta dohoda dvou osob, Doclen tohoto optimlnho stavu bude ovem v praxi
a to vlastnka a njemce; BD zde me bt za uritch velmi obtn, ne-li nemon.
podmnek do znan mry opomenuto. Zcela zjevn nesprvn je tvrzen J. Oehma,16 e z od-
Prvou monost je ji ve zmnn vystoupen lena kazu na pimenou aplikaci ust. 24 odst. 9 BytZ lze do-
njemce z BD; tm dojde jednak k pechodu vcnho vodit, e pevod vlastnickho prva k jednotce by ml
bemene podle 27 odst. 3 BytZ, jednak k povinnosti fi- bt bezplatn. Argumentace J. Oehma je zde vbec
nannho vypodn mezi bvalm lenem a BD.Takov vnitn rozporn. Na jedn stran zdrazuje sprvn,
postup pak redukuje prvn vztah na toliko dvoustrann e nelze vlastnka budovy donutit k pevodu vlastnic-
a je nepochybn pro bvalho lena vhodnj potud, kho prva k jednotce proti jeho vli, na stran druh
e se ji pi ppadnm pevodu jednotky od vlastnka jen o pr dek dle tvrd, e nabyvatel m prvo na bez-
budovy, resp. jednotky, nemus ohlet na sv bval BD. platn pevod, aby toto tvrzen vzpt sten relati-
Teba ovem upozornit, e i tento postup m urit s- vizoval tvrzenou povinnost nabyvatele uhradit pevodci
kal a je proto teba jej dobe zvit, ne se nkdo roz- kompenzace spojen s pozenm a drbou spolench
hodne takto jednat. st budovy, resp. domu, ani by ovem vysvtlil, z ja-
Druhou monost je na zklad smlouvy mezi vlastn- kho prvnho dvodu by toto pevodce mohl poado-
kem budovy a BD pemnit vlastnictv budovy s vcnm vat.Krom toho je tento vklad podivn i proto,e pece
bemenem na podlov spoluvlastnictv budovy bez vc- nelze od sebe oddlovat vlastnictv jednotky a spolu-
nho bemene. vlastnickho podlu na spolench stech domu, kdy
Z hlediska vlastnka budovy toto een vak m sv toto je od sebe neoddliteln a tvo to jedin nerozlun
skal, nebo dokud trvalo vlastnictv budovy, nemohlo komplex prvnch povinnost17.
BD proti jeho vli toto vlastnictv pemnit na vlastnic- Je teba vyjt z toho, e vlastnk budovy je omezen jen
tv jednotek, zatmco v ppad podlovho spoluvlast- potud, e rozhodne-li se pevst jednotku, mus ji pe-
nictv tato pemna mon je cestou rozhodnut soudu vst buto lenovi njemci nebo osob oprvnn
o zruen podlovho spoluvlastnictv a jeho vypodn z vcnho bemene, na kterou vcn bemeno pelo ex
cestou jeho pemny na vlastnictv jednotek podle 5 lege. Me vak poadovat za jednotku cenu, kter me
odst. 2 BytZ. bt trn anebo snen,me provst pevod i bezplatn
Pokud by dolo k pemn vlastnictv budovy zaten (k emu ovem neme bt donucovn). Pitom ovem
vcnm bemenem na podlov spoluvlastnictv a pot neme poadovat dn kompenzace toho, co vynalo-
k nsledn pemn na vlastnictv jednotek, pak by pro il na drbu budovy nebo jednotky,nebo udroval svoji
pevod drustevn jednotky do vlastnictv lena n- nemovitost, a stejn tak BD ani njemce nemohou
jemce platila obecn prava pevod drustevnch jed-
notek podle 23 a nsl. BytZ.
Tet monost je v ppad, e vlastnk budovy pro-
jev vli k tomuto een, pemnit dosavadn vlastnictv 14
I kdyby se ust. 23 odst. 1 BytZ na tyto ppady nevztahovalo, reln
budovy zaten vcnm bemenem na vlastnictv jed- vsledek by byl stejn. Jednotku zatenou vcnm bemenem bez a-
sovho omezen si logicky vzato nikdo nekoup.
notek, a to tak, e: 15
Lze si docela dobe pedstavit, e k tomuto een nebude zejmna
1. vlastnk budovy vymez prohlenm vlastnka budovy u soukromch vlastnk budov na lukrativnch adresch zjem. Naopak
jednotky, a by mohlo bt toto een docela dobe pedstaviteln pi privatizaci
obecnho bytovho fondu.
2. (bez)platn pevede do vlastnictv: 16
J. Oehm in Fiala, J., Novotn, M., Oehm, J., Hork, T. Zkon o vlast-
a) BD jednotku; to je pot povinno (pokud len podal v- nictv byt. Koment. 3. vydn. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 299.
17
zvu podle 24 TransZ nebo 23 odst.2 BytZ) k pevodu Stejn tak je podivn zvr, e od tto kompenzace by mla bt ode-
tena stka, kterou se nabyvatel jednotky podlel na drb i oprav
jednotky do vlastnictv lena njemce nebo me pi- spolench st domu. To je docela absurdn, protoe si lze snadno
stoupit k dobrovolnmu pevodu jednotky,a to vdy po- pedstavit,. e by tato stka byla vy ne ona kompenzace vlastnkovi
stupem podle 23 a nsl.BytZ,anebo (nem-li len o pe- za vstavbu spolench st, take by se mohlo stt, e by nejene pe-
vodce nic nedostal, ale naopak by jet doplcel nabyvateli jednotky
vod zjem) zstane jejm vlastnkem; nebo (kter by tak dostal bezplatn jednotku a k tomu jet navrch penze).
b) lena njemce jednotku podle 27 odst. 1 BytZ Tento vklad je naprosto neudriteln, pevedeme-li jej do pomr BD.
v souinnosti nebo i bez souinnosti s BD. Pro tento lenov njemci pece od kolaudace budovy tvoili dlouhodobou z-
lohu na opravu a investice (tzv. fond oprav) a z n hradili drbu bu-
ppad plat zvltn zkonn prava obsaen v ust. dovy, kter ovem nepatila jim, nbr BD.Tud pi akceptaci takovho
27 odst. 2 BytZ. postupu (tedy povinnosti BD vrtit nabyvateli jednotky, co ze svho vy-
naloil na drbu cizho, tzn. drustevnho majetku) by BD pevedlo
2. Pevod drustevnho nstavbovho bytu bezplatn jednotku a jet by vyplcelo mnohdy a statiscov stky
jako kompenzaci vech plateb, kter len njemce odvedl pi tvorb
do vlastnictv lena njemce podle 27 odst. 2 dlouhodob zlohy na opravy a investice. Je evidentn, e takov vklad
BytZ15 by snadno vedl k padku BD.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 103
AD NOTAM
vzhledem k ust. 151n odst. 3 ObZ poadovat d-
nou kompenzaci toho, co vynaloili na drbu jednotky,
ledae se strany dohodly jinak.
2. Pevodce je povinen o pevodu jednotky uvdomit
BD.
3. Nabyvatel jednotky je povinen:
a) splatit nesplacenou st investinho vru na dru-
stevn komplexn bytovou vstavbu poskytnutho BD
pipadajc na pedmt pevodu k datu pravideln po-
loletn spltky vru.Teba upozornit, e i pes odkaz
na pimenou aplikaci ust. 24 odst. 6 BytZ nen po-
tvrzen banky o splacen vru obligatorn nleitost
smlouvy, nebo z nieho neplyne, e by smluvn stra-
nou muselo bt i BD,
b) uhradit BD stku sttnho pspvku vypotenho
podle 26 odst. 6 BytZ; to neplat, jde-li o pevod bytu
do vlastnictv fyzick osoby njemce bytu, jeho n-
jemn vztah vznikl po splacen lenskho vkladu tmto
njemcem nebo jeho prvnm pedchdcem, a
c) s BD se majetkov vypodat podle 24 odst. 7 BytZ.
Naprosto nejasn je v danm kontextu konstrukce ust.
27 odst. 2 tvrt vty BytZ, podle n vlastnictv k jed-
notce pechz na nabyvatele a po splnn jeho uvede-
nch povinnost.To vyvolv otzku, zdali ppadn ab-
sence vle BD k majetkovmu vypodn, pop. jin
poruen zkonnch pravidel vyvolv tedy nemonost
uzaven smlouvy o pevodu vlastnickho prva k jed-
notce, bude-li v tomto ohledu vle na stran vlastnka
a njemce. Podle mho soudu lze vzhledem ke kogentn
povaze pravy soudit, e spe ano, a e tedy smlouva
uzaven v rozporu s cit. zkonnm ustanovenm je ne-
platn ( 39 ObZ).
To ovem neznamen, e by vlastnk a njemce byli li-
mitovni ve sv vli. Ob strany mohou jednat i jinak,
budou-li chtt. len me z BD vystoupit, v takovm p-
pad dojde k pechodu vcnho bemene na jeho osobu,
a pak se ji me s vlastnkem budovy dohodnout na pe-
vodu vlastnickho prva k jednotce nezvisle na majet-
kovm vyrovnn s BD,ke ktermu bude sice v intencch
ust. 27 odst. 4 BytZ povinen, avak proveden tohoto
vyrovnn ji nen zkonnou podmnkou platnosti pe-
vodn smlouvy.
3. Majetkov ast nabyvatele v BD se sniuje nebo
zanik (s tm zanik i jeho lenstv) postupem podle 24
odst. 9 BytZ; strany jsou povinny se majetkov vypodat
podle 24 odst. 10 a 25 BytZ.18
4. Nkdej BD je povinno:
a) vrtit sttn pspvky postupem podle 26 odst. 6
BytZ, a
b) splatit pslun investin vr,a bude-li to potebn
uzavt s bankou dodatek k vrov smlouv podle
26 odst. 1 BytZ.
18
Na ust. 24 odst. 10 a 25 BytZ se v ust. 27 odst. 2 BytZ neodka-
zuje. Ovem i zde pece mus bt provedeno dn vypodn majet-
kov asti bvalho lena v BD, kter m prvo na vypodac podl,
a proto se mus pout i tato zkonn ustanoven.Shodn soud i J. Oehm
in Fiala, J., Novotn, M., Oehm, J., Hork, T. Zkon o vlastnictv byt.
Koment. 3. vydn. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 300.
slo 4/2007 103
Soust vci a psluenstv
vci1
Prof. Dr. JUDr. Karel Eli*
I. vodem
Jev se jako eln vnovat se v podrobnj studii
prvnm otzkm vcm se k problematice sousti vci
a jejho psluenstv. Jak u to ve vazb na adu dlch
civilistickch otzek bv, jev se i tato jako jednoduch
jen pi zbnm pohledu, zatmco v detailech narme
na adu obt.
Tma navc nen bez vznamu i mimo obansk prvo,
nebo se budeme zabvat problematikou zasahujc i do
dalch juristickch disciplin.
II. Pedznamenn
1. Nai civilist si zvykli, hledaj-li pouen o njakm
institutu obanskho prva, zalistovat v obecnm zko-
nku obanskm z r. 1811 (ABGB) a obdivovat jeho jasn
ustanoven vystihujc asto podstatn znaky jednotli-
vch prvnch zazen.Budeme-li vak tam hledat oporu
pro dal zvry,dokme se pekvapivho zjitn:ABGB
postrd obecn ustanoven o sti vci,obsahuje pouze
obecn ustanoven psluenstv ( 294), v nm ale byla
brno z pohledu zdej nauky hlediska pro uren p-
sluenstv i sousti vci smsena.
ABGB zahrnul ustanoven o psluenstv (Zugehr)2
do 294 a nsl., ani dkladn odliil psluenstv a sou-
st vci.3 Toto pojet vak pece jen pineslo posun proti
Code civil, kter pojm psluenstv (accesoire) dosti
odlin od zdejho chpn: typick to je u psluenstv
pozemk jak je chpe stedoevropsk doktrna kter
francouzsk prvo prohlauje za nemovitosti (immeuble
par destination: nemovitosti podle uren).4 Uveden
pstup se odrazil i v ABGB ( 295 a 296), kter shodn
s Code civil prohlauje za psluenstv pozemku a ne-
movit jmn stromy, trvu, dv, obil, pci atd. a podle
vzoru l. 522 CC finguje vlastnost nemovit vci, jde-li
nap. i o dobytek a invent piazen k nemovitho
statku a nezbytn k provozovn hospodstv.
2. Uveden koncepce byla ve zdejm prosted po-
slze setrvale kritizovna.5 teme-li ve slavn pedmluv
Ungerova spisu, kter se brzy stala manifestem rakousk
i na klasick civilistiky,obdivn slova o vdobytcch n-
meck prvn vdy, vystihneme snadno, odkud vane vtr.
Rakousk a brzy pot i esk prvn vda pevzaly jako
* Autor je vedoucm katedry obchodnho prva na FPr ZU v Plzni, p-
sob v stavu sttu a prva AV R.
1
Pedneseno na II. Monseho prvnickch dnech v Olomouci dne
7. ervna 2007.
2
V terminologii nmeckho a vcarskho zkonku shodn se soudo-
bou nminou: Zubehr.
3
Srov. 294 ABGB: Psluenstvm vci rozum se to, co bv s vc tr-
vale spojeno. Sem pat nejen prstek vci, pokud nen trvale odd-
len; nbr i vedlej vci, bez nich hlavn vc nelze uvati nebo o kte-
rch zkon nebo vlastnk uril, aby se jich trvale k hlavn vci uvalo.
4
Srov. l. 522 a 524 CC.
5
Tak ji Unger, J. System des sterreichischen allgemeinen Privatrechts.
1. dl. 1. vydn. Leipzig : Breitkopf u. Hrtel, 1856, s. 420 a nsl. a po nm
etn zdej civilistick literatura.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 104

104 slo 4/2007 AD NOTAM

vchodisko zvry nmeck juristick nauky pandekt- jeho soust je ovocn strom, me jinmu zdit nap.
nho prva. povac prvo k stromu,nebo dokonce i k nkterm vt-
Se zetelem k tomu se ji rekodifikan prce v mezi- vm tohoto stromu (nap. k tm, kter pesahuj na sou-
vlenm eskoslovensku od vzoru ABGB odchlily. Pi sedv pozemek), ani se tm strom i st stromu stane
pracch na obanskm zkonku za prvn eskosloven- zvltnm objektem prvnho nakldn.
sk republiky se sice nepotalo s obecnm ustanoven 3. V jednotlivch ustanovench obanskho zkonku
ustanovenm o sousti vci a vldn osnova z r. 1937 na- se objevuj vrazy jako st vci7 (nap.u stavby v 646
vrhovala jen zvltn ustanoven o stech pozemku, ale odst. 38 nebo u pronajat vci 679 odst. 1) a soust
nvrh ustanoven o psluenstv vci pevzal een pi- vci (nap. 622),ppadn soustka vci ( 620 odst.
jat ji dve v civilnch kodexech Nmecka (BGB) a v- 2, 627 odst. 2, 646 odst. 2, 654 odst. 2). Kolsav, ne-
carska (ZGB). jasn dikce, typick i pro jin zkony, kod pesnosti for-
3. Poprv se v naem obanskm prvu objevilo usta- mulac. Nap. soust vci ve smyslu 622 se nepo-
noven obdobn dnenmu 120 odst. 1 platnho ObZ chybn rozum i jej psluenstv.
v obanskm zkonku z r. 1950 v podob, e soust
vci je ve, co k n podle jej povahy nle a neme bt 2. Pojem sti vci a sousti vci
oddleno, ani by se tm vc nebo jej oddliteln st
pokodila nebo podstatn znehodnotila. Jde o recepci 1. Jde-li o objekt prvnch dispozic, lze o jeho stech
analogickho ustanoven v nmeckm obanskm z- mluvit v souvislosti s dlitelnmi majetkovmi objekty:
konku. BGB vymezil v 93 podstatn sousti vci tak, tak lze mluvit o sti jmn ( 38b odst. 1, 69c odst. 7
e jsou to ty,je od sebe nemohou bt oddleny bez toho, ObchZ), o sti majetku ( 146 ObZ), sti pohledvky
aby jedna nebo druh nebyla zniena i zmnna ve sv ( 163 odst. 2 ObZ), sti ddictv, resp. pozstalosti
podstat. ( 461 odst. 2 ObZ), sti plnn s dlitelnm pedm-
T obansk zkonk vymezil psluenstv v 27 jako tem ( 497, 566, 569 nebo 575 odst. 2 ObZ) i po-
vedlej vci, kter nleej vlastnku vci hlavn a jsou zemku ( 5 odst.2 KatZ),tak podniku ( 11 odst.5 nebo
jm ureny k tomu, aby se jich s touto vc trvale u- 487 ObchZ) apod.
valo.Vmr el cestou zjednoduen proti pedvlen 2. Naproti tomu soust je mysliteln jako skladebn
osnov,le shodn s n postavil do poped hledisko vle prvek vci, a to vci sloen. Jednoduch vc (nap. ta-
vlastnka a potlail objektivn kritria.Vznamn bylo v- l) nem sousti. Jej hmota tvo kompaktn celek,
slovn ustanoven 130, podle nho se s nabytm vlast- take od n nelze nic oddlit jako soust. Rozbije-li se
nictv vci nabv i jejho psluenstv, kter pokrylo tal, nejsou stepy jeho soustmi, ani stmi (jde o ne-
velk mnostv nejrznjch praktickch ppad ni- dlitelnou vc), ba ani novmi vcmi9; jejich ppadnm
koli vak vechny; proto nap. obdobn pravidlo ve slepenm vznikne znovu tal jako vc jednoduch a ne-
vztahu k zstav (pevzat dnes do 152 ObZ) vslovn dliteln.
stanovil 188. Co je a co nen soust vci, plyne jednak z jej po-
vahy, jednak z rizika znehodnocen celku v dsledku od-
III. Soust vci dlen sousti. Oboje se posuzuje vzhledem k elu
(funkci) celku: zpravidla hospodskmu, le me jt
1. Obecn i o dl jin (estetick, vzdlvac atp.).

1. Pi rekodifikaci z r. 1964 byl 120 ObZ redukovn
do podoby textu jeho dnenho odstavce 1. A novela
. 509/1991 Sb. doplnila ustanoven o druh odstavec,
podle nho stavba soust pozemku nen, s argumen-
tem dvodov zprvy,e v a do pt mon koncepn tm vc znehodnot. Z toho plyne, e vc se vemi svmi
zmny (...) odpadnou pochybnosti, k nim jet doch-
zelo v praxi. Jde o recepci druh vty 25 obanskho
zkonku z r. 1950. Nepevzala se vta prvn, tj. e sou-
st pozemku je vechno, co na nm vzejde, by jej ab-
sence vyvolv pochybnosti v praxi daleko vt6.
2. Objektem prv a povinnost me bt jen vc cel.
K tomu se vyaduje jej samostatn existence jako vci
v prvnm smyslu a jako obchodovateln jednotky. Dl
prvky vytvejc vc jako jednotliv prvn relevantn
majetkov kus nejsou zpsobil bt objektem prvnch
dispozic.
To nezpochybuje ani prvn prava njmu i podn-
jmu sti vci (bytu nebo obytn mstnosti jako sti
domu, pop. sti bytu, a ji je i nen jednotkou, sti
pozemku atp.), nebo zzen prva uvat i povat st trium, kter se pi pojmovm vymezen vci peilo, ale nelze pehl-
vci plyne z pojmov povahy uvacho a povacho
prva, nikoli tedy snad z povahy sti pozemku, sti
domu nebo sti bytu atp.jako zvltnho disponibilnho
objektu prv,nebo tyto sti takovou povahu nemaj.To-
t obdobn plat i o soustech vci: vlastnk pozemku,
3. Prvn vznam sti vci
1. Nae prava stanov, e soust vci je ve, co k n
podle jej povahy nle a neme bt oddleno, ani se
soustmi tvo jeden celek a jeden prvn objekt.
6
Na Slovensku dolo pozdji k dal novele 120 odst. 2 zkonem
. 184/2002 Z. z., m slovensk obansk zkonk vslovn od po-
zemk odlouil vodn toky a podzemn vody.V esku je situace co do
vsledku obdobn vzhledem k prav zvltnch zkon (viz dle).
7
Tak tak nap.obchodn zkonk v 703 o sti pedmtu uloen,jm
je vzhledem k 700 ObchZ vc.
8
Srov. t 536 odst. 2 ObchZ.
9
Z hlediska civilnho prva je pojmovm znakem vci v prvnm smyslu
jej uitenost. Kindl sice s odkazem na 3 zkona o odpadech
. 185/2001 Sb. (Mus bt vci uiten (a zcela ovladateln)? in Kindl,
M., Dvok, J. (eds.) Pocta Mart Knappov k 80. narozeninm. 1. vy-
dn. Praha :ASPI, 2005, s. 206, 208, 209. dovozuje, e uitenost je kri-
et, e zkon o odpadech je pedpisem prva veejnho a pro prvo
soukrom nem podstatn vznam. Jiste lze namtnout, e i porcel-
nov step me bt v uritch situacch uiten (nap. pi pesazo-
vn rostlin jm lze pekrt odtokov otvor v koeni), ale nelze zapo-
mnat, e uitenost vci se posuzuje podle obecnho (obvyklho)
hospodskho elu, nikoli podle marginlnch ppad.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 105
AD NOTAM
Prvn dispozice s vc je i prvn dispozic se vemi
jejmi soustmi. Pravidlo plat, dokud je soust s cel-
kem trvale spojena. Pechodn oddlen sousti od
celku (nap. motor je vyjmut z automobilu, aby byl opra-
ven) neru jej pslunost k celku. Dojde-li k trvalmu
oddlen sousti od celku, stv se oboje samostatnmi
vcmi:motor trvale oddlen od celku je zpsobilm ob-
jektem prvnch dispozic, stejn tak i automobil bez mo-
toru (srov. nap. 619 odst. 1 posl. vta).
2.Vazba celku a jeho sousti m jet jeden podstatn
aspekt. Zmna sousti vci nem vliv na identitu celku
vc je stle t, by se totonost soust mn.Vmna drustev a socialistickch organizac na seku zemdl-
karoserie nebo kol u automobilu nevede k vzniku no-
vho: pvodn individualita automobilu zstv, nemn
se. Uebnicov pklad je lo, kde dolo k postupn v-
mn vech jejch sousti za nov pesto jde stle o tu-
t lo.Vjimkou jsou ppady, kdy se zmnou soust
zmn hospodsk funkce vci i identita vci estetick
nebo historick (vymn-li se podstatn sousti barokn
komody za nov dly, zmn se staroitnost v repliku).
3. Obchodn zkonk rozliuje u podniku ( 5, 11
odst.5 nebo 487) sloky,sousti a sti.Zatmco o s-
tech podniku normuje sprvn (v souvislosti s dlitel-
nost podniku na dl celky), vraz soust podniku je
v 5 odst. 2 pouit chybn: cit. ust. oznauje za sousti
podniku nemovit vci, pedmty prmyslovho a ji-
nho duevnho vlastnictv, motorov vozidla apod., a
ve skutenosti nejde o sousti podniku, nbr o jeho
psluenstv (zklad podniku tvo organizace a osobn
sloka, tud vynt jednotlivho hmotnho pedmtu
z podniku nema hospodskou funkci podniku).
4. Soust pozemku
1. Obansk zkonk m jen obecn ustanoven o sou-
sti vci.
Citeln chyb zvltn ustanoven o soustech po-
zemku. Soust pozemku je ve, co je s nm pevn spo-
jeno, nejde-li ovem o stavbu spojenou se zem pevnm
zkladem ve smyslu 119 odst. 2.Tak jsou soust po-
zemku takov vsledky stavebnch prac, jejich vsled-
kem nen samostatn vc, ale pouh povrchov prava
pozemku (pkladem mohou bt parkovit, melioran
strouhy, rybnky, povrchov doly atp.).
Hlavn jsou vak soust pozemku rostliny na nm
vzel, jako i plody tchto rostlin, dokud od nich nejsou
oddleny. Oddlenm se tyto rostliny nebo jejich plody
stvaj samostatnmi vcmi.To m vznam pi stetu ob-
liganch a vcnch prv. Me se nap. stt, e vlastnk zve v oborch), v zoologickch zahradch atp.Tato zv-
pozemku uzave s jinou osobou smlouvu,podle kter za-
lo jinmu oprvnn kcet na pozemku stromy a pi-
vlastnit si devo, a pot pozemek pevede dal osob.
Pak vznik otzka,co se dje s prvem kcet stromy a pi-
vlastnit si devo. Pjde-li o smlouvu s vcnprvnmi
inky (zizujc prvo ke kcen strom jako vcn be-
meno), pak je tm i nabyvatel pirozen vzn. Pi njmu
pozemku (v pravm slova smyslu vak pachtu) sama
zmna vlastnka pozemku nepsob znik njemn obli-
gace ( 680 odst. 2 a 3). Pjde-li vak o zvazek z jin
smlouvy typicky nepojmenovan, oznaovanou dve
jako smlouva obmtn nebude j nov vlastnk vzn
(ledae se k tomu zave vslovn) a smlouva uzaven
pedchozm vlastnkem nebude mt vi nmu prvn
inky. Pak ten, kdo byl oprvnn kcen stromy a pi-
slo 4/2007 105
vlastnit si devo, se stane vlastnkem strom, kter po-
kcel ped pevodem vlastnickho prva,kc-li vak i po
pevodu, zasahuje do vlastnickho prva neoprvnn
a vlastnkem deva zstane nov vlastnk pozemku,i kdy
od pozemku bylo oddleno.
Vslovn ustanoven, podle nho je soust po-
zemku ve, co na nm vzejde, jak ustanovoval jet ob-
ansk zkonk z r. 1950, se, jak u eeno, z naeho ob-
anskho prva vytratilo pi rekodifikaci z r. 1964.Toto
pravidlo vadilo ji za innosti pedchozho kodexu,
vzhledem k hospodaen jednotnch zemdlskch
skho a lesnho hospodstv na cizch pozemcch. Brzy
bylo tak prolomeno: nejprve podzkonnmi pedpisy
(srov. vzorov stanovy JZD uveejnn v stce 40/1953
.l.), pozdji zvltnmi zkony. Dnes by bylo namst
uveden prvn pravidlo do zkonnho textu vrtit.
2. O soustech pozemku se tak vyskytuj jen zvltn
ustanoven ve specilnch zkonech.Tak horn zkon (z-
kon . 44/1987 Sb., 7) vslovn oznauje loiska nevy-
hrazench nerost na rozdl od loisek nerost vyhra-
zench za soust pozemku. Podle vodnho zkona
(zkon .254/2001 Sb., 3) nejsou soust pozemku ani
povrchov vody (pirozen se vyskytujc na zemskm
povrchu), ani vody podzemn (pirozen se vyskytujc
pod zemskm povrchem v psmu nasycen v pmm
styku s horninami vetn vod protkajcch drennmi
systmy a vod ve studnch). Podle lzeskho zkona
. 164/2001 Sb. ( 4) nejsou prodn liv zdroje10, ani
zdroje prodn minerln vody11 soustmi nebo pslu-
enstvm pozemk.
Zkon o rybstv (. 99/2004 Sb.), kter charakteri-
zuje rybnk jako vodn dlo, odliuje vlastnka rybnka12
a vlastnka pozemku13, a z hlediska soukromho prva
rybnk samostatnou vc bt neme, nebo jej nelze od-
dlit od pozemku tvocho jeho dno a behy (R 23/99).
3. ivoichov na pozemku ijc nejsou soust po-
zemku.
To plat i o divoce ijcch zvatech a rybch14, vetn
tch, na n se vztahuje prvo myslivosti nebo rybsk
prvo. Takov zve se pokld za zve bez pna (vc
ni, res nulius); objektem vlastnictv se stane a ulove-
nm, pop. pisvojenm si mrtvho zvete oprvnnou
osobou (zda je tato osoba vlastnkem pozemku, je irele-
vantn).
Chovan ivoichov ovem rovn nejsou soust
pozemku,a ji jde o ivoichy chovan v zjmovch cho-
vech, k hospodskmu elu (vetn chovu divok
ata a dal ivoichov pat tomu, kdo je podil nebo
jinak nabyl.
10
Minerln voda, plyn nebo peloid (tj. raelina, slatina nebo bahno)
s vlastnost vhodnou podle osvden Ministerstva zdravotnictv pro l-
ebn vyuit.
11
S vlastnostmi vhodnmi, rovn podle osvden Ministerstva zdra-
votnictv,k pouit jako potraviny a k vrob balench minerlnch vod.
12
Nap. 3 odst. 1, 4 odst. 3 psm. a), 6 odst. 3 psm. a) bod 1, 12
odst. 1 aj.
13
Nap. 4 odst. 3 psm. b), 6 odst. 3 psm. a) bod 2 aj.
14
Odchylnou pravu m rakousk i nmeck obansk zkonk.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 106
106 slo 4/2007
IV. Psluenstv vci
1. Obecn
1. Pi legislativnch pracch na platnm obanskm z-
konku dolo k zjednoduen ustanoven o psluenstv
vci (mj. pominutm pojmu vedlej vc) oproti ped-
chozm pravm,jednak rozenm o vslovn vymezen
psluenstv pohledvky a psluenstv bytu.
Od schvlen obanskho zkonku v r. 1964 zstal
jeho 121 nslednmi novelami nedoten.
2. Psluenstv (pertinence,tak accessorium15) ped-
pokld existenci hlavn vci, s n je zvltn (vedlej)
vc tvoc psluenstv elov spojena. Psluenstv smlouvch vslovn upravit. Proto nelze ne doporuit,
tedy pedpokld existenci alespo dvou vc: vci
hlavn a vci vedlej.
Kter vc je hlavn, vyplv ze srovnn hospod-
skho vznamu obou vc (patrn je to ze kolskho p-
kladu automobilu a rezervnho kola). Hlavn vc me
bt jen jedna (co nevyluuje, aby hlavn vc byla rov-
n vc sloen nebo hromadn), naproti tomu vedlej-
ch vc me bt i vce. Pklad s automobilem, jeho
psluenstv tvo krom rezervnho kola i vstran troj-
helnk, kle, lkarnika, nezbytn doklady a dal vci,
je v tom smru dostaten vmluvn. Spojen vedlej
vci s hlavn bv odvodovno spolenm ekono-
mickm urenm jich obou; to nevyluuje, aby pslu-
enstv slouilo jen k okrlen hlavn vci (plyov zve
za zadnm oknem osobnho automobilu) nebo k vyvo-
ln jinch pocit libosti (nap. zdroje vn zavovan
do automobilu).
Psluenstv pedpokld vlastnick prvo te osoby,
kter m ve vlastnictv hlavn vc. Proto nap. opat-li si
njemce vlastn kl k pronajatmu domu, nebo vnese-li
do takovho domu invent, nestvaj se tyto vci p-
sluenstvm domu, ale zstvaj njemcovm vlastnic-
tvm.Otzka,je-li i njemcv kl psluenstvm neho,
sugeruje odpov: pokud ano, pak psluenstvm n-
jemnho prva.
3. Psluenstv je tedy samostatn vc v prvnm
smyslu, ale jej prvn osud je do znan mry spojen
s prvnm osudem vci hlavn. Z tohoto spojen se od-
vozuj pravidla, e
a) doasn odlouen vedlej vci nic nemn na jej
vlastnosti jako psluenstv vci hlavn a e
b) dojde-li k rozhodnut o prvnm osudu vlastn vci,
sleduje t osud i psluenstv.
Tato pravidla nejsou v platnm obanskm zkonku
vslovn upravena.
4. Existence prvnho pravidla, e doasn peruen
elovho spojen psluenstv s hlavn vc neru vlast- tkajc se vci hlavn, nevztahuj se bez dalho na psluenstv; p-
nost vedlej vci jako psluenstv vci hlavn,plyne bez
pochybnost z 121 odst. 1 (arg.: jsou ureny, aby byly
s hlavn vc trvale uvny).A to stanov jen prvn od-
stavec ve vztahu k vcem (hmotnm), nepochybn plat
tot pravidlo per analogiam ( 853) i pro byty a pohle-
dvky, o nich 121 ObZ normuje v odstavcch dru-
hm a tetm.
5. Naproti tomu pravidlo, e prvn kon tkajc se
vci hlavn zasahuje i psluenstv, by to v prvnm
konu nen vslovn uvedeno,nelze dovodit z prvn do-
mnnky (accessorium sequitur principale), nbr z do-
mnnky skutkov, open o vklad prvnch kon
( 35). Je namst dovozovat, e kupuje-li se a prodv
AD NOTAM
nap. televizor, zahrnuje pevod i bez vslovnho ujed-
nn tak dlkov ovlada pstroje, nebo pevd-li se
nap. vlastnick prvo k pozemku a hlavn budov na
nm stojc, zahrnuje pevod i vedlej budovu (bez po-
pisnho nebo evidennho sla) na tm pozemku.
Prvn kon, tedy i smlouva, se nevykld jen podle ja-
zykovho projevu,ale i podle vle toho,kdo prvn kon
uinil, u smlouvy tedy podle vle obou stran ( 35 odst.
2): pirozen se zetelem k zsad dobr vry.
st literatury dovozuje, e tradin nzor, podle n-
ho psluenstv sleduje prvn osud hlavn vci ji
nem oporu ve vslovn zkonn prav16 a e tedy
lze mt za to, e prvn osud psluenstv je teba ve
aby v ppadech, kdy psluenstv ve smlouv tkajc se
nemovitost m sdlet osud hlavn nemovitosti smlouva
tuto okolnost vslovn upravila.V nkterch ppadech
bude stait vyjden, e smlouva se vztahuje na veker
psluenstv. V ppadech, kdy by mohlo zpsobit po-
chybnost, co je vekerm psluenstvm, bude lpe vci
tvoc psluenstv tvoc psluenstv hlavn nemovi-
tosti vslovn uvst17.Nzor odrejc byrokratick vn-
mn prva i pedstavu, e se teoretick rozbor zkona
omezuje na jeho ten, nalezl vyjden i v judikatue
(R 7/87, R 75/04), by jsou znma i rozhodnut od-
chyln.18 Paradoxn se tak st literatury a zejmna
hlavn proud judikatorn praxe inspiruje administrativ-
nm pstupem k civilnmu prvu, jak dospl k vrcholu
v 80. letech minulho stolet,19 a pvodn mylenka z-
konn pravy byla jin.20 Se zetelem k aktuln judika-
tue je tud z praktickho hlediska nejbezpenj ve
smlouv psluenstv co mon pesn vymezit,protoe
jinak mohou vzniknout praktick problmy. Je to konec
konc i dsledek opatrnosti hlavnho proudu esk ci-
vilistick doktrny, kter skln hlavu ped judikatornmi
zvry a tie je nsleduje bez nznaku kritiky.21 Dluno
15
Z lat. pertinere, vztahovat se, a accedere, pistoupit.
16
Naproti tomu podle R 21/81 (s. 210) se vkon rozhodnut prodejem
nemovit vci naopak vztahuje i na psluenstv.
17
Bareov, E., Baudy, P. Zpis o zpisech vlastnickch a jinch vc-
nch prv. Koment. 3. vydn. Praha : C. H. Beck, 2002.
18
Dluno uvst, e judikatura kols a e i Nejvy soud zaujal k vci
opan stanovisko: v rozsudku ze 14. 8. 2001 (sp. zn. 28 Cdo 133/2001)
in Balk, F., Pry, F. et al. Soubor rozhodnut Nejvyho soudu. Svazek
9. 1. vydn. Praha : C. H. Beck, 2001, s. 25 a nsl. (Prvn vta: Pi pe-
vodu vlastnictv sdl psluenstv vci prvn osud vci hlavn bez ze-
tele k tomu, jestli astnci smlouvy v n toto psluenstv vslovn
identifikovali.)
19
Srov. nap. Biovsk, J., Holub, M. Obansk zkonk a pedpisy sou-
visc. 1. svazek. 3. vydn. Praha : Panorama, 1984, s. 148: Prvn kony,
sluenstv vci je samostatnm pedmtem prvnho vztahu.
20
Srov. Kratochvl, Z. a kol. Nov obansk prvo. 1. vydn. Praha : Or-
bis, 1965, s. 187: V 121 definuje obansk zkonk psluenstv. Jeho
vznam je v tom, e psluenstv se zpravidla tkaj prvn kony, kter
se tkaj vci i prva, s nimi je psluenstv spojeno. (Zdenk Kra-
tochvl byl hlavnm autorem osnovy obanskho zkonku z r. 1964.)
Obdobn Knapp, V., Plank, K. a kol. Uebnice eskoslovenskho ob-
anskho prva. Svazek I. 1. vydn. Praha : Orbis, 1965, s. 154: Prvn
kony, tkajc se vci hlavn, se tkaj i jejho psluenstv.
21
Tak zatmco Knapp, V., Knappov, M. jet v prvnm vydn ueb-
nice Knappov, M., vestka, J. a kol. Obansk prvo hmotn. Svazek
I. Praha : Codex, 1995 na s. 147 jasn uzavraj, e prvn kony tka-
jc se vci hlavn se zsadn tkaj i jejho psluenstv, ve stejn pa-
si pepracovanho tvrtho vydn te uebnice (Praha :ASPI, 2005)
se na s. 279 a 280 konstatuje opan stav soudn praxe, ani je snaha
tento pstup z vdeckch pozic analyzovat a zaujmout k nmu vyar-
gumentovan kritick stanovisko.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 107
AD NOTAM
poukzat, e slovensk civilistick nauka je v tomto
smru dslednj.22
Absurdita tohoto pstupu vyznv nejpesvdivji
v kontextu 133. Prodv-li se pozemek s obytnm do-
mem, k nim jako psluenstv nleej samostatn sto-
jc gar a klna se vm nadm v nm umstnm, na- stv podniku. Dluno poznamenat, e aktuln doktrna
chzejc se na stejnm pozemku, jako stavby nezapsan
v katastru nemovitost, jako i voln stojc devn al-
tn, kter nen s pozemkem spojen pevnmi zklady,
vede popen zsady accessorium sequitur principale
k zvru, e kupujc zsk vlastnick prvo ke gari,
kln, k nad v kln a k altnu, jen jsou-li vslovn
uvedeny ve smlouv,s tm,e kupujc nabude vlastnick
prvo ke gari a kln ji innost smlouvy ( 133 odst.
3), k pozemku a obytnmu domu vkladem ( 133 odst.
2) a k nad v kln a altnu a jejich pednm.
vestka ppadn poukzal, e samy zmny v judika-
tue, nastvajc navc v krtk dob, nejsou vzhledem
k poadavku prvn jistoty douc23.
Vrazem nejistoty jsou i nedomylen parciln zsahy
do zkonnho textu: pkladem me bt 153 odst. 2
(novela ObZ . 367/2000 Sb.), podle jeho vslovnho
uren se zstavn prvo vztahuje i na psluenstv,nebo
435,podle nho se odpovdnost provozovatele gar
nevztahuje jen na motorov vozidla, ale i na jejich p-
sluenstv. Jde sice o konkrtn projevy obecn zsady,
nicmn proto,e ta nen v zkon jako obecn vslovn
vyjdena, otvr se tm prostor, aby se, by nesprvn,
dovozoval argumentac a contrario opak.
2. Psluenstv vci
1. 121 odst. 1 ObZ nerozliuje mezi vcmi movi-
tmi a nemovitmi. Movit vc me bt psluenstvm
jin movit vci (nap. dlkov ovlada jako psluen-
stv televize); psluenstvm nemovit vci me bt jak
vc movit (kl k domu),tak vc nemovit (tak vslovn
i 2 odst. 1 KatZ).24 K prvnmu pravidlu, e nemovit
vc neme bt psluenstvm vci movit,formulovan
francouzskou civilistickou doktrnou,25 bude patrn th-
nout i zdej prvn nauka.
2. Zatmco 121 odst. 3 o psluenstv pohledvky
sleduje objektivn kritrium, v prvm odstavci se stav
do poped kritrium subjektivn: psluenstvm je ved-
lej vc tehdy, ur-li ji jej vlastnk k trvalmu uvn a prostory uren k tomu, aby byly s bytem uvny.27
s hlavn vc. Hledisko trvalosti elovho spojen obou
vc je tak relativizovno, nebo zle jen na vlastnkov
vli, zda se peru nebo vbec zru.
Pominut je tak pstup, kter zdraznily nap. ZGB
(l. 644 a nsl.) nebo BGB ( 97) a jin kodexy, e rov-
n objektivn hledisko mus mt v tto souvislosti msto.
Proto tak vldn nvrh eskoslovenskho obanskho
zkonku z r. 1937 sledoval vmr, e pro uren, je-li n-
kter vc psluenstvm, rozhoduje mstn zvyklost, a e
pechodn odlouen psluenstv od hlavn vci vazbu
neru. Ji tento nvrh ale peel hledisko objektivn sle-
dovanho elu,navrhovanm pvodn Stiebrovm sub-
komittem26.
3. Hlavn vc, s n je spojeno psluenstv, me bt 26
kad vc v prvnm smyslu, tedy i vc hromadn. P-
kladem me bt nap. plemenn kniha jako psluen-
stv stda nebo katalog jako psluenstv knihovny nebo
sbrky.Sloit to je v souvislosti s podnikem,kter je v 5
odst.1 ObchZ definovn pomoc sloek a kter obchodn
slo 4/2007 107
zkonk i jinde vnm jako totalitu (srov. nap. 476
a 477), ani u nho vc hlavn a psluenstv rozliuje.
Jak bylo ve naznaeno, vzalo-li by se za zklad stano-
visko, e podnik tvo organizace a osobn sloka, pak
bude namst chpat jeho ostatn sloky jako psluen-
nechpe nap. kulenk jako psluenstv hostinskho
podniku nebo kvtine jako psluenstv zahradnic-
kho podniku, jak tomu bylo v pedvlen dob, a spo-
kojuje se s kategori sloek ve shod s dikc 5 odst.
1 ObchZ.
4. Draz na osobu vlastnka a na jeho vlastnictv hlavn
i vedlej vci neme zastt nutnost zvltnho pstupu
k nkterm zvltnm ppadm.
Zejmna z 130 odst. 2 a z 131 odst. 2 vyplv, e
tak vedlej vc ve vlastnictv (pop. v drb) dritele
hlavn vci, ji dritel ur k trvalmu uvn s hlavn
vc,se stv psluenstvm hlavn vci.To plat po dobu,
dokud drba trv (a oprvnn, a neoprvnn).
Pokud jde o spoluvlastnky, plat v tom smru 139
ObZ. Hod se poznamenat, e za psluenstv vci ve
spoluvlastnictv me bt jednm ze spoluvlastnk ur-
ena i vc v jeho vlunm vlastnictv. Dojde-li k tako-
vmu uren (aby se vedlej vci trvale uvalo spolu
s vc hlavn), stane se vedlej vc psluenstvm hlavn
vci a lze ji spolu s hlavn vc uvat,nestane se tm vak
spoluvlastnictvm ostatnch spoluvlastnk a vlun
vlastnk m prvo sm nsledn sv rozhodnut zmnit,
ani se pouije 139 odst. 2 nebo odst. 3.
3. Psluenstv bytu (exkurs)
1. Byt nen samostatnou vc, ale soust domu.Vlast-
nost samostatnho objektu vlastnickho prva a majet-
kovch dispozic m jen byt,kter je jednotkou ve smyslu
zkon . 72/1994 Sb., o vlastnictv byt, a na kter tento
zkon (srov. 3 odst. 2) pohl jako na vc nemovitou.
Byt, je-li jednotkou, sice nevyhovuje definici nemovitch
vc v 119 odst. 2 ObZ, to vak nebrn hledt na
jako na nemovitou vc cestou fikce.
2. Ustanoven 121 odst. 2 ObZ o psluenstv bytu
bylo zaazeno do zkonku ji v r. 1964, tedy v dob, kdy
vlastnictv byt zdej prvn d neznal. Pojato je taxa-
tivn a jako psluenstv bytu oznauje vedlej mstnosti
Jde o pojet dosti odlin od dalch odstavc: vti-
novm nzorem se vykld tak,e psluenstv bytu tvo
22
Srov. Cirk, J. in Lazar, J. a kol. Obianske prvo hmotn. Svazek 1.
3. vydn. Bratislava : Iura edition, 2006, s. 182.
23
Srov. vestka, J., Jehlika, O., krov, M., Spil, J. a kol. Obansk
zkonk. Koment. 10. vydn. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 473.
24
Historick slovensk prvo vbec nepipoutlo, e by nemovit vc
mohla bt psluenstvm. Srov. Luby, . Zklady veobecnho skrom-
nho prva.2.vydn.Bratislava :stav veobecnho skromnho prva
Prvnickej fakulty Slovenskej univerzity, 1947, s. 65.
25
Srov. Carbonnier, J. Droit civil. III. Les biens. 11. vydn. Pa, 1982.
Citovno dle Ferid, M., Sonnenberger, H. J. Das Franzsische Zivilrecht.
Bd. 2. 2. vydn. Heidelberg : Recht und Wirtschaft, 1986, s. 535.
Psluenstv jsou vedlej samostatn vci vlastnkovy o vci hlavn,
kter maj za el, aby se jich pi tto vci uvalo. Srov.Vcn prvo.
Nvrh subkomittu pro revisi obanskho zkonku pro eskosloven-
skou republiku. Referent Dr. Miloslav Stieber. 2. vydn. Praha : Minis-
terstvo spravedlnosti, 1924, s. 8.
27
Mstnost je prostor oddlen zd nebo stnami od svho okol; tm se
li od jinch prostor.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 108
108 slo 4/2007
i jeho vedlej mstnosti (tedy sti bytu) jako koupelna,
atna atp. Uchovv se tak koncept spojen s nkdej
pravou 63 zruenho zkona o hospodaen s byty
. 41/1964 Sb., kter rozlioval obytn a jin mstnosti
v byt.Vedle toho se za psluenstv bytu povauj i pro-
story uren k tomu, aby byly s bytem trvale uvny.Tak
se za vedlej mstnosti, kter tvo psluenstv bytu, se-
trvale chpou jako vedlej (ve smyslu: nikoli obytn)
i mstnosti v byt.28 To je vklad pidrujc se stle po-
jet openho o prvn pravy z prvn poloviny edes-
tch let minulho stolet29 a jeho dobov vklady30. Pe-
hl se vak jeho tehdej normativn zklad a jeho vcn
odvodnn, kter dnes chyb, i to, e tato interpretace
neodpovd ani zkladn smrnici 121 odst. 1, ani do-
slovu ustanoven odstavce 2, kter pouil vrazu ved-
lej mstnosti, nikoli vedlej mstnosti v byt.
Proto Chalupa31 a poslze, zd se, i vestka32 zdraz-
uj vhodnost zmny ustlenho vkladu cit. ust. v tom
smru, e vedlejmi mstnostmi maj bt rozumny jen
ty, kter jsou mimo byt, zatmco ty mstnosti a tzv.
obytn (nap. lonice) i tzv. neobytn (nap. kou-
pelna) kter v souhrnu vytvej byt jako souhrn mst-
nost ohranien vchodovmi dvemi do bytu pod uzam-
enm nemohou bt souasn bytem (hlavnm
objektem) i psluenstvm bytu.To je logick interpre-
tan pstup a je vhodn se k nmu piklonit.
Na podporu tohoto vkladu lze uvst nsledujc:
Nelze pehldnout, e 686 naizuje ve smlouv o n-
jmu bytu ujednat jako podstatnou nleitost i psluen-
stv bytu. Jen obtn lze dovozovat, e strany, kter si ve
smlouv ujednaly njem uritho bytu, ani v n uvedly,
e v byt je koupelna a zchod, uzavely jinou smlouvu,
ne smlouvu o njmu bytu, poppad smlouvu vbec
neplatnou (argument ad absurdum). Bude tedy namst
dt pednost vkladu, podle nho je teba vedlejmi
mstnostmi rozumt samostatn vedlej mstnosti mimo
byt, zpravidla v tomt dom (sklepn mstnost, samo-
statn uzamykateln skladovac komora v jinm podla
atp.), nikoli mstnosti, kter byt ve vlastnm slova smyslu
spoluvytvej.
2. Jin interpretan problm pin poukaz zkona
na prostory uren k uvn spolen s bytem. Z od-
stavce 1 se dovozuje, e jde o prostory, jejich el sle-
duje jejich trval uvn s bytem (nap. sklepn nebo
pdn kje, kter nen samostatnou mstnost, anebo
devnk nebo kolna na dvoe33 aj.).Podle R 5/59 (shodn
V. 1 156 z r. 1921) nic nebrn, aby psluenstvm bytu
byla i zahrada.
V t souvislosti se klade otzka, nakolik je sprvn n-
zor, e nap. gar nen vedlejm prostorem, resp. ved-
lej mstnost, tvoc psluenstv bytu, oprajc se atd.). Shodn Knapp, V., Knappov et al. in Knappov, M., vestka,
o odvodnn, e gar neslou k uspokojovn byto-
vch poteb, nbr ke garovn.Analogick argumen-
tace se vede smrem dalm prostorm obdobn povahy.
Proti tomu lze namtnout,e ani sklep,skladovac komora
nebo devnk i zahrada neslou pmo k uspokojovn
bytovch poteb, nbr k uskladnn rznch vc i k ji-
nm elm. Zejmna se vak otvr prostor k argu-
mentu,e jde o vklad protiec zsad autonomie vle
i pravidlu vyjdenmu v 121 odst. 1. Je nepochybn,
e i vlastnk domu s byty m prvo nakldat se svm vlast-
nictvm v mezch prvnho du voln a v rmci toho
tak rozhodnout, kter vedlej mstnosti a prostory ur
k tomu, aby byly s bytem trvale uvny. Ujedn-li tedy
AD NOTAM
ve smlouv s njemcem bytu,e psluenstvm,kter n-
jemci spolu s bytem pronajm,bude nap.i gar v dom
i mimo dm nebo kje pro psa na dvoe, a e ve bude
njemci bytu pronajato za jednotn njemn, nen
stavn konformn dvod tomu odporovat a dospvat
k opanmu zvru.34
V. Rekodifikan nvrh
1. Osnova novho obanskho zkonku pro eskou
republiku pejm pravidlo 120 odst. 1 platnho zko-
nku o sousti nemovitosti bez vcnch zmn.
Vzhledem k tomu, e se osnova vrac k zsad super-
ficies solo cedit, nepejm se obecn pravidlo 120 odst.
2, e stavba soust pozemku nen. Zvltn prvn re-
im (prvn reim samostatn vci v prvnm smyslu)
osnova zaml piznat jen podzemnm stavbm se sa-
mostatnm elovm urenm a stavbm doasnm,pro-
toe ty i ony nemaj bt ani nadle soustmi pozemku.
Msto toho osnova pin podrobnj ustanoven
o soustech nemovitch vc a zvlt pozemk.
Pedn se vrac ke klasickmu pravidlu,e soust po-
zemku je prostor nad jeho povrchem i pod povrchem,
vetn staveb nejde-li ovem o stavby, o nich byla e
ve a toho, co je v pozemku zaputno nebo upev-
nno ve zdech. Z toho vak nelze dovozovat, e verti-
kln je pozemek ohranien, pokud jde o prostor nad
povrchem pozemku, hranic atmosfry, pokud jde o pro-
stor pod povrchem pozemku, stedem Zem. I tu se to-
ti uplatn hlediska uitenosti a ovladatelnosti jako kri-
trion pro vymezen vci v prvnm smyslu. Obecn
vymezen prostoru nad pozemkem i pod nm pirozen
nebrn specilnm pravm ve zvltnch zkonech
(nap. v zkon hornm nebo vodnm).
Rovn se navrhuje vslovn stanovit, e soust po-
zemku je rostlinstvo na nm vzel.V tom smru nemo-
hou vznikat pochybnosti ohledn rostlinstva, kter na
pozemku vzejde bez jeho obdlvn, ani ohledn rost-
lin,ktermi sm vlastnk svj pozemek osz.Pochybnost
me vzniknout, osz-li vlastnkv pozemek jin osoba
(teba i omylem) cizmi rostlinami: me se ten, kdo ciz
pozemek oszel, poppad vlastnk rostlin, domhat od-
dlen rostlin od pozemku a jejich vydn? Tuto otzku
osnova nee v ustanovench o vcech, kam een ani
28
Srov. nap. Zuklnov, M. in Holub, M. a kol. Obansk zkonk. Ko-
ment.1.dl.2.vydn.Praha :Linde,2003,s.269:Vedlejmi mstnostmi
se zpravidla rozumj neobytn mstnosti v byt (zejmna neobytn ku-
chyn, koupelny, sprchov kouty, zchody, spe, komory, haly a atny
J., Dvok, J. a kol. Obansk prvo hmotn. Svazek 1. 4. vydn. Praha
:ASPI, 2005, s. 280.
29
Poukzat lze pedevm na vyhlku o hrad za uvn bytu a za
sluby spojen s uvnm bytu, . 60/1964 Sb., kter rozliovala pslu-
enstv bytu zkladn ( 4 odst. 2), nap. koupelnu a splachovac zchod,
a ostatn ( 6 odst. 2), nap. obytnou halu nebo komoru.Tato vyhlka
tak znala zkladn vybaven bytu pod uzamenm, spolen a jin.
30
Srov. Zoulk, F. Byty a bydlen. 1. vydn. Praha : Orbis, 1967, s. 50 a 56-
57.
31
Chalupa, L. Byt a jeho psluenstv. Bulletin advokacie, 2006, . 3,
s. 42 a nsl.
32
vestka, J., Jehlika, O., krov, M., Spil, J. a kol. op. cit. sub 23,
s. 473.
33
Srov. J. vestka na uvedenm mst.
34
Pokud jde o gar, dospl Krajsk soud v Hradci Krlov k obdob-
nmu zvru v rozhodnut 21 Ca 24/99 z 26. 5. 1999 (viz Soudn roz-
hledy, 2000, . 1, s. 49 a Bareov, E., Baudy, P. op. cit. sub 17, s. 399).
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 109
AD NOTAM
systematicky nepat, ale v ustanovench o vlastnickm
prvu: jde o ppad smenho prstku. Pi oset po-
zemku cizm semenem se semeno stv soust po-
zemku bez dalho, pi oszen pozemku cizmi rostli-
nami se rostliny stvaj soust pozemku, zapust-li
koeny.
Hledisko,podle nho se soust nemovit vci stane
ve, co je v n pevn zabudovno (pijman i dnen
naukou),me vyvolat praktick obte nap.pi prodeji
technologickho zazen na leasing a v rznch dalch
situacch, kdy vlastnictv stroje i jinho zazen nle-
elo jin osob ne vlastnku nemovit vci. Na pod-
klad souasn pravy lze tyto ppady eit jen podle
ustanoven o specifikaci ( 135b).Osnova zavd zvltn
ustanoven,podle nho lze vhradu vlastnickho prva
i ohledn zazen upevnnho v nemovit vci zapsat
do veejnho seznamu.
2. Pokud jde o psluenstv, osnova zaazuje jeho z-
kladn pravu mezi obecn ustanoven o vcech. Pslu-
enstv je pojato s pouenm v analogick prav n-
meck a vcarsk i s inspirac v pedvlenm nvrhu
eskoslovenskho obanskho zkonku.
Pedn se navrhuje vslovn formulovat ti obecn
pravidla.
Za prv, e pechodn odlouen vedlej od hlavn
vci nemn nic na vlastnosti vedlej vci jako pslu-
enstv.
Za druh,e neujednaj-li strany nebo nestanov-li z-
kon nco jinho prvn jednn, jako i prva a povin-
nosti, tkajc se hlavn vci, zasahuj i psluenstv.
Za tet, e ve spornch ppadech a pi nejistot, zda
je urit vc psluenstvm jin vci, rozhoduje zvyklost
obanskho ivota.
Psluenstv vci pipomn se, e osnova nechpe
vc v prvnm smyslu jen jako vc hmotnou je vyme-
zeno jako vedlej vc u vci hlavn, jej spojen s hlavn
vc odvoduje vlastnictv te osoby, vle vlastnka
a hospodsk funkce celku.
Obecn vmr o psluenstv vci dopluje ustano-
ven o psluenstv pohledvky, kter recipuje zdej
121 odst. 3 ObZ.
Protoe se osnova dr klasickho pravidla taxativnho
vtu poloek tvocch psluenstv pohledvky, navr-
huje se pro specifick ppady doplnit z praktickch d-
vod zvltnmi ustanovenmi. Typickm pkladem je
ustanoven, podle nho zstavn prvo nezajiuje jen
pohledvku a jej psluenstv, ale za uritch okolnost
i prvo na smluvn pokuty s pohledvkou prvn spo-
jen.
VI. Zvr
1. Toto pojednn mlo za cl podrobnji analyzovat
ustanoven obanskho zkonku o sousti vci a o je-
jm psluenstv a ukzat, jak se na podklad mncch
se prvnch prav vyvjelo pojet tchto institut.Vzhle-
dem k tomuto poznn, meme dospt k nkterm
obecnjm zvrm.
2. Vidli jsme, e a se ABGB znnm 294 a nsl.
zjevn inspiroval pravou v Code civil, pojet sousti
a psluenstv vci se bez zetele na zkonn text od
druh poloviny 19. stol. postupn pizpsobilo nmec-
kmu prvnmu mylen, pod jeho vlivem se zmnila
doktrna a u ns poslze i sama zkonn prava. Je to je-
slo 4/2007 109
den z mnoha pklad dokldajcch vliv nmeck juris-
tick nauky na prvn kulturu u ns, v Rakousku, i v dal-
ch stedoevropskch a vchodoevropskch zemch.
V tomto konkrtnm ppad lze recepci zvr pan-
dektn nauky a vliv koncepnch pstup BGB, logicky
a dsledn oddlujc pojem sousti vci a jejho p-
sluenstv, hodnotit kladn. Jsou vak i jin pklady,
k nim je namst pistupovat krititji a se znalost dal-
ch evropskch zkonnch prav.
3. Mnoh pouen skt 121 odst. 1 ObZ o pslu-
enstv vci.
Vidli jsme,jak dsledky pro praktick ivot mlo vy-
putn prvnho pravidla o sdlen prvnho osudu
hlavn vci i jejm psluenstvm z textu zkonku
v r. 1964 jako pravidla tak samozejmho, e je jeho v-
slovn vyjden v zkon zbyten. Zatmco jet prvn
generace prvnk pracujc s novm textem pijaly za
svou mylenku, e se uveden pravidlo samozejm apli-
kuje, ani je vslovn uvedeno v zkon, pozdji rzn
pruky a pak i praxe, bohuel i rozhodovac, pichzej
s pojetm, e pevodem vlastnickho prva k vci hlavn
nen pevedeno vlastnick prvo k psluenstv,protoe
uveden prvn pravid lo zkon vslovn neuvd.
Na tom lze demonstrovat mnoh.
Pedn meme na tomto pkladu ukzat, jak nebez-
pen je vyluovat ze zkonnho textu pod vlajkou boje
s kazuistikou to, co se zd zbyten nebo samo-
zejm, protoe v prvu nen nic samozejm, jak to
kdysi aforisticky vyjdil na jednom ze svch semin
profesor Petr Hajn. Zsada accessorium sequitur prin-
cipale sice samozejm je, ale absence jejho vslovnho
vyjden v zkon me prvn praxi znejistit a zavst
ji do slep uliky.
Dle lze poukzat na degradaci zdej prvn kultury,
kter asto podlh dojmu, e se hlavn kol prvn vdy
omezuje na ten zkona a vyvozovn zvr z jeho textu
jednoduchmi logickmi operacemi. To je mylenkov
proud, kter nelad ani s tradic pozitivismu, a setrvv
na pouh povrchn exegezi. Pi tchto byrokratickch
pstupech k prci se zkonnm textem se zapomn, e
zkon nen kanonick kniha a e prvn vda je pede-
vm vdou praktickou a e kolem prvn vdy je pe-
devm vyloit zkon tak, aby slouil praxi, tedy k po-
teb tch, kdo jej uvaj jako recipienti normy.
V soustav trn ekonomiky je nutn interpretovat prvn
normy tak,aby osobm umonily ekonomicky racionln
rozhodovn, a ne jim v tom peket. Snail jsem se uk-
zat, e zvr, podle nho lze platnost zsady accesso-
rium sequitur principale dovodit pinejmenm pro
smluvn dispozice s vlastnickm prvem z obsahu 35
ObZ a zejmho myslu stran.Stejnm smrem,ba jet
vraznji, lze argumentovat dikc 266 ObchZ. Z obou
tchto ustanoven lze bez problmu dovodit,e smlouvu
je teba vyloit tak, jak j podle rozumnho oekvn
chpou ob strany, tedy tak, e nevylou-li pevod p-
sluenstv ve smlouv, pevd se hlavn vc i s nm.
Konen se hod zdraznit vznam prvn vdy, jejm
kolem nen sekundovat judikatue, ale kriticky ji analy-
zovat a hodnotit, nakolik je v souladu s vlastnm obsa-
hem zkona a do jak mry ulpv jen na povrchnm vn-
mn textu, ani reflektuje jeho smysl, a tm ukazovat
cestu a slouit. Scire leges non hoc est verba eorum te-
nere, sed vim ac potestatem (Celsus).
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 110

110 slo 4/2007 AD NOTAM

Vydren v mskm prvu jmu oddlen od kauzy,resp.od objektivnho dvodu na-

byt drby.
a komparativnm pohledu Je tedy pravdpodobn, e causa usucapionis byla
k podmnkm archaick formy vydren piazena sou-
JUDr. Petr Blovsk, Dr.* asn s bona fides z dvodu jejich vzjemn provza-
nosti.Jist souvislost me bt tak s vvojem deliktnho
V poslednch slech asopisu Ad Notam se objevilo prva, kdy jak causa, tak i bona fides mly upesnit hra-
nkolik lnk vnovanch institutu vydren, v nich nice deliktu krdee v jeho vcnprvnch incch,
autoi poukazuj na mnostv otzek, kter vyvst- stejn jako pispt k procesnmu zrovnoprvnn dri-
vaj1 z platn pravy. Vm, e v tomto smru nemus tele ad usucapionem a vlastnka.Osamostatnn drebn
bt pro praktikujc prvnky neuiten lnek, jen kauzy se nsledn promtlo tak do pomru prvn
pin pohled ponkud atypick, avak jen je rovn ochrany dritele a vlastnka pi prvnm jednn smu-
zpsobil poskytnout relevantn informace pro po- jcm k pevodu vlastnictv prostednictvm tradice. Ob-
chopen nkterch atribut tohoto starho institutu jektivn charakter kauzy v kombinaci s naopak subjek-
kontinentlnho prva. tivnm charakterem dobr vry usnaduj legitimizaci
ochrany nabyvatele zejmna pi nabvn od nevlast-
Historie institutu vydren se poj k nejstarm djinm nka, kdy samotn neplatnost kauzy pi oboustrannm
prva, kdy ji Zkon 12 desek stanovil, e institut vydr- projevu vle k pevodu vlastnictv nemus bt sama
en (usucapio) je zaloen na dlouhodobm uvn. In- o sob v mskm prvu dvodem ochrany dritele.
formaci o obsahu Zkona 12 desek v tomto smru mme Vzhledem k rznorodosti situac vyadujcch zodpov-
od Cicerona, podle kterho se na zklad prv tohoto zen otzky ochrany dritele nebo vlastnka vedla kom-
Zkona pozemk dn nabv po dvou letech uvn, binace objektivn kauzy a subjektivn dobr vry k typi-
zatmco u vech ostatnch vc je uvn ron2. zaci ppad ochrany toho i onoho subjektu, co se
Nejstar forma mskho vydren podle ius civile projevilo tak ve vtu causae usucapionis.
spojovala jeho inky se splnnm pouze dvou nlei- V nsledujcm pojednn tedy bude vnovna pozor-
tost, resp. podmnek (ob objektivn povahy): drby nost pti podmnkm civilnho vydren, tak jak se po-
(v nejstarm mskm prvu oznaovanou jako usus) stupn v mskm prvu vytvoily.
a uplynut asu, jeho dlka se odvjela od pedmtu
drby. Za podmnku vydren ji v tto dob lze pova- I. Res habilis
ovat tak zpsobilost vci, kdy z vydren byly vylou-
eny ji v nejstarm mskm prvu zejmna res furti- Res habilis oznauje podmnku posuzujc prvn kva-
vae (vci kraden), confinia (mezn prostory mezi litu vci z hlediska jej zpsobilosti k vydren.V tomto
pozemky),vci zcizen enou bez autorizace porunka, smyslu mohly bt pedmtem vydren primrn res in
provinciln pozemky a res extra commercium. commercio, vci obchodovateln. Podle etnch roma-
V prbhu republiky, s civilizanm vvojem msk nistickch hypotz se institut vydren vzal ve sv p-
spolenosti,vak dolo ke zpsnn podmnek vydren, vodn podob zejmna na vydren mancipanch vc,
kdy pibyly dv dal podmnky iustus titulus a bona zejmna pak pozemk.Akoli pozemek (ager, locus, fun-
fides. Nejpozdji ke konci republiky tak vyadovalo usu- dus) byl ji v mskm prvu vymezen na zklad hranic
capio splnn pti podmnek, kter stedovk literatura pozemk, nezdka stanovench zemmii (agrimen-
opisuje ve form bsnickho hexametru: res habilis, ti- sores), povaovalo msk prvo za pozemek ve smyslu
tulus iustus, possessio, bona fides, tempus. ager pouze pozemek nezastavn. Svd o tom definice
Pibvn zmnnch podmnek vydren nen v an- pozemku ve fragmentu Digest 50, 16, 27 pr.: ager est
tickch pramenech jednoduch sledovat. Nejstar ob- locus, qui sine villa est, za pozemek se m msto bez
dob mskho prva je obdobm pevn obyejovho stavby. Tato definice odr chpn slova pozemek
prva, jeho pouh fragment se nm dochoval v textu v agrrn spolenosti, kter za pozemek povaovala pri-
Zkona 12 desek,kter je navc zprostedkovn dly pod- mrn zemdlskou pdu. Akoli uveden pojet po-
statn mladch autor.Stejn tak nm chyb zprvy o v- zemku mlo svj pvod v agrrn spolenosti, uchoval si
voji, resp. aplikaci institutu vydren z obdob transfor- svj vznam jet v dob byzantsk, jak o tom svd
mace agrrn spolenosti na spolenost trn, k n ve uveden fragment Digest.
dochz po druh punsk vlce koncem 3. stolet p. n. l. Podmnka res habilis je v mskm prvu vymezovna
zejmna v dsledku rozvoje obchodu a tak pennho zejmna negativn, tj. vtem vc, kter jsou z vydren
obhu. vyloueny.Nejstar zmnku o pedmtech stiench pe-
Navzdory nedostatku pramen z tohoto obdob se m- kkou vydren nalezneme ji v Zkon 12 desek.Ten
eme domnvat, e mlad podmnky titulus iustus
a bona fides byly od potku zce vzjemn propojeny
a existuj i dohady o tom, zda se pvodn nejednalo
o jednu podmnku.3 K takovmu zvru svd zejmna
iusta possessio s n se setkvme jet v klasick dob,
a kter zohleduje kvalitu drebnho titulu s pihldnu- * Autor psob na katede prvnch djin PF UK v Praze.
1
Baudy, P. K lnkm o vydren. Ad Notam, 2007, . 3, s. 80; Kopal,
tm k vli dritele.4 Paulus nap.uvd:Meme tedy roz- M. Vydrte to, noti? Ad Notam, 2007, . 2, s. 49.
dlit drbu na dva druhy, take lze dret v dobr ve 2
Cicero Topica 4, 23.
3
anebo nikoli v dobr ve.5 Teprve na sklonku republiky Donatutti, G. Iusta possessio. In Atti del Reale Istituto Veneto di Sci-
enze, Lettere ed Romano, 1920-21.Vol. 80/2, s. 1075.
tak zejm zan msk jurisprudence pistupovat ke 4
Nap. Paulus Dig. 43, 17, 2; Ulpianus Dig. 43, 17, 3 pr. ad.
kvalifikaci drby z hlediska objektivnho,m dolo k je- 5
Paulus Dig. 41, 2, 3, 22.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 111
AD NOTAM
stanovil jednak minimln rozsah pozemku, kter je zp-
sobil k vydren na ku 5 stop6 a dle vylouil z vydr-
en kradn vci (viz ne), pstupovou cestu ke hrobu,
ndvo (forum)7 a res mancipi, zcizen enou bez au-
torizace porunka.8
Primrn byly vdy z vydren vylouen pedevm
veker res extra commercium, zejmna pak res sacrae
a religiosae,9 a rovn res nullius,jeliko ty pi nabvn
podlhaj reimu okupace. Usucapio vyluovalo rovn
provinn pozemky, kter mohly bt vydreny vlun
formou tzv. preskripnho vydren (praescriptio longi
temporis). Z mskch pozemk pak byla vylouena ve-
ejn pda, ager publicus.
Tradin byly z vydren v mskm prvu vyloueny
vci kraden (res furtivae) a dle vci nabyt vicizn,
tedy nsilm (res vi possessae) i podvodem (res repe-
tundae). Zatmco vydren kradench vc vyluoval ji
Zkon 12 desek (co teprve pozdji potvrdil lex Atinia),
je zkaz vydren vc nabytch do drby nsilm zejm 19. stolet je jeho vztah k funkci modu, tedy k samotn
o nco mladho data. Byl stanoven teprve lex Iulia et
Plautia, jeho datovn sice neznme, avak vzhledem
k zkonodrn innosti v 6. stolet p. n. l. se lze domn-
vat, e bude mlad ne Zkon 12 desek10.
II. Titulus iustus iusta causa usucapionis
Iusta causa ususcapionis neboli titulus iustus pat
v mskm prvu k mladm podmnkm vydren. Ra-
nrepublikov ius civile vydren s titulem nespojovalo
a tato podmnka vydren tak zejm byla zavedena
teprve nkdy v prbhu republiky11.
Vznam termnu iusta causa nen v pramenech zcela
jednoznan a zpsob jeho uit naznauje, e jeho v-
znam nebyl pinejmenm v klasick dob zcela ustlen.
Ve vztahu k vydren se toti setkme jak s obratem iusta
causa usucapionis, tak i iusta causa possessionis, tedy
kauzou i titulem,kter zce souvis s formln odlinou
podmnkou vydren. Nikoli bez vznamu je otzka du-
lnho pojmenovn causa titulus, s nimi se v pra-
menech setkvme. Podle Hoetinka se oznaen iusta
causa vztahuje pesnji k institutu tradice (ve spojen
iusta causa traditionis), zatmco titulus je astji u-
vn v souvislosti s vydrenm12. Podle pevldajcch n-
zor v romanistice vak lo v rmci klasick terminolo-
gie spe o synonyma13.
Vzhledem k bezprostedn vazb vydren na drbu
vyvstv otzka pomru obou tchto institut v chpn
msk jurisprudence. Paulus ke vztahu obou druhm
kauz uvd: Je teba odliovat kauzu drby a vydren.
Jeliko nkdo me nco koupit, ovem ve zl ve; tu-
d, kdo v, e koupil ciz vc, bude j dret jako kupujc,
akoli j nevydr14.
Podle Paula je tedy teba kauzu drby a vydren po-
suzovat oddlen, jeliko konkrtn causa possessionis
jet drbu nemus sama o sob init zpsobilou pro
ely vydren.Podle Paulova nzoru tedy bona fides ku-
pujcho je subjektivnm zkladem pro jeho titulrn
drbu,avak naopak nedostatek dobr vry se odr rov-
n v kvalifikaci drby samotn. Dritel mala fide me
mt na zklad drby nrok na interdiktn drebn
ochranu, zejmna pak proti tetm osobm a proti vlast-
nkovi, prostednictvm interdictum de vi armata. Na
druhou stranu takov dritel nebude mt v ppad rei-
vindikace vci na svoj obranu nmitku vydren, a to na-
slo 4/2007 111
vzdory objektivn existujcmu titulu, jm by se ml
monost prokzat.
Oproti mskmu prvu, kter titulus chpe jako sa-
mostatnou podmnku vydren, byl v OZO titul inkor-
porovn do posesorn klasifikace v podob dn (titu-
lrn) i nikoli dn drby, v zvislosti na ptomnosti i
absenci prvem uznanho titulu. dnou drbu definuje
316 OZO: Drba vci jest dn, zakld-li se na nja-
km platnm dvodu, to jest na prvnm dvodu, zp-
sobilm k nabyt.Jinak jest nepodn. 1461 OZO pak
v souvislosti s vydrenm dopluje, e prv dn drba
je podmnkou dnho vydren.V relaci k vydren byl
tedy v rakouskm a nsledn eskoslovenskm civilnm
prvu titul vnmn v pm spojitosti s drbou, piem
tato koncepce navazovala na mskoprvn konstrukci
iusta causa possessionis spe ne iusta causa usuca-
pionis.
Jistm specifikem chpn titulu vydren v civilistice
tradici.Podle Randy nelze titul,ve spojitosti s dnou dr-
bou, chpat pouze jako titul samotn, ale jako komplex
skutenost, kter se k nabyt vlastnictv vyaduje. Jest-
lie m bt titulem vydren kupn smlouva (titulus ex
empto vendito i pro emptore),pak nesta titul samotn
smlouvy, ale zohleduje se tak modus, tedy tradice
z koup vyplvajc15. V dsledku toho nap. kupujc,
kter si svmocn bez vdom prodejce pisvoj koupe-
nou vc ped tm, ne mu mla bt odevzdna nebo tuto
vc nalezne, nebude mt dnou drbu zakldajc vydr-
en.
V prav eskoslovenskho prva po roce 1950 byl ti-
tul z vydren vylouen s poukazem na zbytenou kom-
plikaci pravy vydren, kter bylo nakonec spolen
s drbou vytlaeno z obanskho zkonku docela
a znovu se do jeho obsahu vrtilo a na zklad novely
. 131/1982 Sb. Obansk zkonk 1950 tedy nerecipo-
val klasifikaci drby OZO, zejmna pak odmtl institut
dn drby, open o drebn titul, m redukoval v-
znam titulu pro vydren obecn. Akoli vydren bylo
i v obdob, kdy bylo vyloueno z obanskho zkonku,
upraveno alespo zkonkem mezinrodnho obchodu
. 101/1963 Sb. ( 95 a nsl.), pesto se poadavek titulu
neobjevil ani v tto prav.
Poadavek nabvacho titulu a dobr vry v OZO byl
vyjden ve specifick kategorizaci drby. K vydren
bylo proto zapoteb zejmna dn drby, kter se opr
o prvn dvod vedouc jinak k pevodu vlastnictv. Ni-
koli dn drba (nebo tak nepodn drba), tedy ta-
kov drba, kter se neopr o dn nabvac titul, ne-
6
Lex duodecim tabularum VII, 4.
7
Lex duodecim tabularum VIII, 10. Cicero De legibus, 2, 24, 61.
8
Inst. Gai. 2, 47.Tento zkaz vak v dob Gaiov ji zejm neplatil.
9
Inst. Gai. 2, 48. Gaius explicitn zmiuje tak zkaz vydren svo-
bodnch osob.
10
Viz Inst. Gai. 2, 45.
11
Diosdi, G. Ownership in ancient and preclasssical and roman law. Bu-
dapest, 1970, s. 148.
12
Hoetink, H. R. Justus titulut usucapionis et justa causa tradendi.TR
29, 1961, s. 230.
13
Viz zejm. Ehrhardt, A. Iusta causa traditionis. Berlin-Leipzig, 1930, s.
24.
14
Paulus Dig. 41, 4, 2, 1.
15
Randa, A. Prvo vlastnick dle rakouskho prva. Praha, 1900, s. 102.
Akoli Randa se na tomto mst odvolv tak na msk prvo,prameny
nelze v tomto smru interpretovat zcela jednoznan.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 112
112 slo 4/2007
me vst k vydren. Poadavek dobr vry se pak od-
r v tzv. poctiv drb. Nepoctiv dritel, tj. takov dr-
itel, kter v (anebo vzhledem k okolnostem by ml v-
dt), e vc nle jinmu, neme vydret vc do
vlastnictv. Vydret vak nebude moci ani poctiv dri-
tel, kter je v dsledku skutkovho omylu souasn tak
dritelem nikoli dnm.Dobr vra je pak zkladem tak
tzv. prav drby. Nepravm dritelem bude osoba, kter
se zmocnila vci nekalm nebo lstivm zpsobem (ze-
jmna zlodj).
OZO tedy zvolil takovou pravu drby, kter pmo ve
svch zkonem vymezench typech ji inkorporovala
jednotliv prvn faktory ovlivujc kvalitu drby, a to ti-
tulus a bona fides.dn drba tak reflektovala souasn
tak titul nabyt drby, drba poctiv a drba prav pak
spovaly na prvku bona fides.
Jestlie se tedy nkdo dovolval vlastnickho prva
k vci na zklad vydren, musel prokzat (s vjimkou
mimodnho vydren), e vc nabyl zpsobem, s nm
prvo jinak spojuje nabyt vlastnickho prva vydrenm.
Okruh titul, kter uznv msk prvo a OZO za titu-
lus iustus pro vydren, nen zcela shodn akoli nzory
na tuto skutenost se v civilistice liily16.Tituly vhodn
pro dn vydren a tud pro kvalifikaci drby za d-
nou demonstrativn vypotv 1461 OZO: odkaz, da-
rovn, zpjka, koup a prodej, smna, placen atd.V-
et tchto titul nebyl do znan mry shodn s pravou
mskho prva.
1. Tituly vydren
msk prvo tradin uznv nsledujc tituly vydr-
en, jak je shrnuje Paulus ve fragmentu Dig. 41, 2, 3, 21:
pro emptore (z kupn smlouvy)17, pro soluto (z plnn
obligan povinnosti smujc k pevodu vlastnictv)18,
pro credito (z vru za elem pjky), pro donato (na
zklad darovn)19, pro dote (na zklad zzen vna)20,
pro transacto (pi nabyt drby za elem smru), pro
noxae dedito (pi nabyt drby otroka na zklad odpo-
vdnosti za kodu jm zpsoben)21, pro legato (pi na-
byt drby na zklad ddickho odkazu)22,pro derelicto
(pi nabyt drby vci oputn bez vdom o povaze
vci)23.Dle msk prvo pipoutlo tituly vydren pro
herede24 a ex adiudicatione25.
msk jurisprudence chpala okruh vydrecch titul
jako uzaven (Paulv vet je tedy zejm taxativn),co
v praxi znamenalo, e vydren, resp. drbu smujc
k vydren, bylo zsadn zapoteb opt o titul, jen byl
prvem uznn a nebylo jej tedy mon suplovat pouze
konstatovn dobr vry dritele. Dritel tedy musel titul
sv drby prokzat vedle sv dobr vry, resp. jeho bona
fides sama o sob nestaila k vydren, co byl jist po-
sun oproti nejstar form vydren podle Zkona 12 de-
sek. To nakonec vyplvalo z objektivn povahy titulu
v kontrapozici k subjektivn povaze bonae fidei.
Navzdory rmcovmu vymezen vak byl pesto po-
nechn prostor pro piputn i dalch titul, kter
pmo ve vtu chyb.Tento prostor vytvel zejmna i-
roce pojat titul pro suo, jen nebyl pmo vzn na sou-
visejc prvn jednn. Titul pro suo tak byl zkladem
pro piputn putativnho titulu, kdy jinak msk
prvo trvalo na tom, aby titul vydren byl titulus verus.
Prv akcentovn titulu umonilo tak konstrukci tzv.
lukrativnho vydren, pi nm dritel byl sciens ve
AD NOTAM
vztahu ke svmu vcnprvnmu statutu vi vci, kte-
rou ml v drb.To znamen, e prvo v uritch ppa-
dech pipoutlo vydren navzdory znalosti dritele
(kterou v uritch ppadech tolerovalo) o tom, e nen
vlastnkem vci (a to i pi nabyt drby), resp. e nen
oprvnn danou vc uvat.Obecn tedy byla kla resp.
povaha konkrtnch vydrecch titul pomrn pestr.
2. Omyl pi vydren a ppustnost putativnho titulu
Za velmi vznamnou je teba povaovat problema-
tiku omylu pi drb a nslednm vydren. Tato pro-
blematika je zaloena na kvalifikaci titulu vydren,
resp. na okruhu ppustnch vydrecch titul, zejmna
pak putativnho titulu. Ppustnost putativnho titulu
pro ely vydren je otzka, kter souvis tak s tm,
jak se v prvn vd vyvjelo chpn jednak relace ti-
tulu a nabvacho jednn, a jednak role vle v rmci
posuzovn ink prvnho jednn.V tomto smru je
vhodn srovnat pravu mskho prva s pstupem
pandektn vdy, kter uveden problematice vnovala
znanou pozornost.
Rakousk civilistika v 19. stolet putativn titul pi vy-
dren odmtala akoli vslovn piznvala, e jde o p-
stup, kter se sice p nzorm msk jurisprudence,
nicmn kter reflektuje posun v hodnocen prvn re-
levance subjektivn vle.Takto zejmna Randa i Krm,
a ve shod s nimi tak koment Rouka-Sedlka, v-
slovn trvaj na tom, e pro ely vydren se vyaduje
vlun skuten a platn titul (titulus verus) a puta-
tivn titul oproti mskmu prvu pro vydren neposta-
uje.26
Ppustnost putativnho titulu v mskm prvu vak
nebyla romanistickou vdou nikdy s jistotou vyeena.
Z pramen toti vyplv, e ji klasick jurisprudence
vedla spory ohledn ppustnosti putativnho titulu pro
ely vydren ani by doshla jasnho een. Dokazuje
to napklad Ulpinv fragment, v nm je citovn Cel-
sus, jen vyvrac zejm ve sv dob pevaujc nzor
o ppustnosti putativnho titulu:Celsus ve sv knize ti-
ct tvrt uvd, e se ml ti, kte si mysl, e pokud se
nkdo ujme drby vci na zklad dobr vry, nic mu ne-
brn vydren, piem nezle na tom, zda j koupil i
nikoli, zda j obdrel darem i nikoli, to za pedpokladu,
e je pesvden o tom, e j koupil nebo e mu byla da-
rovna. Protoe vydren neme nastat ani na zklad
odkazu,ani darovn,ani vna,pokud jsou darovn,vno
nebo odkaz neplatn.27
16
Nap. Bernhft se sna dokzat, e vydrec tituly mskho prva
byly toton s dobovou prvn pravou: Der Besitztitel im Rmishen
Recht, 1875, s. 556.V jeho dob vak pevaoval spe opan nzor.
17
Digesta 41, 4; Codex Iust. 7, 26.
18
Digesta 46, 3.
19
Digesta 41, 6; Codex Iust. 7, 27.
20
Digesta 41, 9; Codex Iust. 7, 27.
21
Digesta 9, 4, 28.
22
23
Digesta 41, 8.
Digesta 41, 7.
24
Digesta 41, 5; Codex Iust. 7, 29.
25
Digesta 41, 3, 17.
26
Randa, A. Prvo vlastnick dle rakouskho prva v podku syste-
matickm.5.vyd.Praha,1900,s.103;Krm, J. Vcn prva,Praha 1925,
s. 99; Rouek, F., Sedlek, J. Koment k eskoslovenskmu obecnmu
zkonku obanskmu.VI. Dl. Praha, ?, s. 453.
27
Ulpianus Dig. 41, 3, 27.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 113
AD NOTAM
msk prvo pro vydren skuten pvodn vya- oputnou a tud neplat domnnka o derelikci vci je-
dovalo, na rozdl od tradice, titulus verus, tedy titul ob-
jektivn platn.Takov pravidlo je zakotveno jet pmo
v justininskch Institucch: Vydren neme nastat,
jestlie se zakld na myln kauze. Jako napklad kdy
ten, kdo skuten nekoupil se domnv, e dr z dvodu
koup, nebo pokud dr v mylnm domnn, e byl ob-
darovn.28
Avak z tohoto pravidla byly v pozdnklasickm prvu
piputny etn vjimky, nejastji pak u titulu pro
emptore.29 Julianus, Celsv souasnk, v Africanov frag-
mentu napklad poukazuje na to, e na pekce vydr-
en z dvodu nedostatku platnho titulu zpsobenho
omylem lze trvat pouze za pedpokladu, e se nejedn
o omyl omluviteln.30 Pi omluvitelnm omylu tud vy-
dren zaloen na domnlm titulu pipout. T n- nap.na zklad schovy i vpjky,a vydren zde bude
zor zastval Neratius, kter d, aby omyl dritele byl
omluviteln: Vydren vc, i kdy je nkdy piznvno takov ddice pak pichz v vahu jedin mimodn
na zklad jinch kauz,ne na jejich zklad si myslme
e drme, bylo zaloeno, aby uinilo konec soudnm
sporm.31
Obdobn Pomponius, jen pipout vydren vci,
odevzdan ddicem domnlmu odkazovnkovi, akoli
ve skutenosti odkaz nebyl uinn.32 Z posledn uve-
dench nzor vychzel v 19. stolet Arndts, kter p-
pustnost putativnho v mskm prvu rovn uznv.33
Julinv,Nerativ a Pomponiv nzor je vak zapoteb
vnmat pouze jako soust ir diskuse pedstavitel kla-
sick jurisprudence, kter nedospla k jednoznanmu
zvru. Vtina pozdnklasickch prvnk toti na-
vzdory nzorm svch pedchdc trv na existenci sku-
tenho vydrecho titulu,co se nakonec projevilo tak
v konstituci csae Dioklecina, jen stanovil, e vydr-
en bez pedchzejcho skutenho titulu neme na-
stat.34
Dal vznamnou vjimku v oblasti ddickho prva,
kterou lze povaovat za posun ve vnmn titulu ve v-
voji mskho prva, zmiuje Pomponius. Zpsob, jakm
je informace ve fragmentu zachycena vak naznauje, e
nemus jt nezbytn o nzor, kter sm Pomponius za-
stval. Jedn se zde o vydren pozstalosti na zklad
putativnho titulu,resp.na zklad omluvitelnho omylu,
v jeho dsledku ddic za soust pozstalosti povauje
rovn vci, kter jej soust nejsou. Pomponius uvd
doslova: Mnoz zastvaj nzor, e pokud jsem ddic
a myslm si, e vc jsem zddil, akoli tomu tak nen,
mohu j vydret.35 Podobn formuluje stanovisko Julia-
nus, jen monost vydren navc v tomto ppad spo-
juje s podmnkou omluvitelnho omylu.36
3.Vydrec tituly v komparativnm pohledu
Pstup OZO a prvn vdy k vydrecm titulm za-
znamenal oproti mskmu prvu jist posun. Zsadnm
rozdlem bylo vylouen originrnch vydrecch titul
z OZO. Zatmco msk prvo uznvalo veobecn tituly
drby souasn tak za tituly vydren, pandektn civi-
listika a OZO uznvaly pro ely vydren vlun deri-
vativn tituly.37 Oproti mskmu prvu tak odpadl ze-
jmna titul pro derelicto, tedy titul, pi nm nabyvatel
drby vci je v omluvitelnm omylu, e jde o res nullius
a e jej okupac nabv vlastnick prvo.Vylouen to-
hoto titulu je ostatn zeteln rovn v 388 OZO,podle
kterho nlezce nesm vc nalezenou povaovati za
slo 4/2007 113
jm vlastnkem.
Stejn tak titulus pro herede v klasickm pojet byl
v OZO vylouen, a to podle 1462, kter stanovil, e d-
dicov nemohou mt silnj prvn titul, ne zstavitel.
V ppad, e tedy ji zstavitel nebyl vlastnkem, nbr
pouhm dritelem vci, kter se stala pedmtem poz-
stalosti, nebudou mt ani ddicov lep titul ne jejich
prvn pedchdce, a to ani v ppad, kdy o tto sku-
tenosti nevdli.Titulem vydren proto pro ddice ne-
me bt titul pro herede, nbr tent titul, kter ml
zstavitel.V takovm ppad me ddic vydret jedin
na zklad titulu svho pedchdce, resp. v nvaznosti
na tento titul na podklad accessio temporis.Tot plat
i v situaci, kdy zstavitel byl pouhm detentorem vci,
vyloueno i v ppad,e ddicov budou bona fide.Pro
vydren, kter titul nevyaduje.
Od skutkovho omylu pi posuzovn titulu vydren
prvo odliuje ppad prvnho omylu.Vztah OZO, resp.
pandektn civilistiky a mskho prva k prvnmu omylu
pi vydren byl paradoxn prv opan ne u skutko-
vho omylu souvisejcho s domnlm titulem.
Zatmco msk prvo vdy odmtalo vydren zalo-
en na prvnm omylu, civilistika 19. a potku 20. sto-
let prvn omyl pipoutly. Pomponius jasn formulo-
val princip tkajc se omylu pi vydren: Iuris
ignorantiam in usucapione negatur prodesse, facti
vero ignorantiam prodesse constat, neznalost prva pi
vydren neprospv, ale neznalost skutkov prospv.38
Paulus rovn uvd: numquam in usucapionibus iuris
error possessori prodest, prvn omyl driteli pi vydr-
en nikdy neprospv.39
Naproti tomu Randa s odkazem na nzor Ungerv v-
slovn uvd,e error iuris podle rakouskho prva nen
pekkou vydren, za pedpokladu, e je doprovozen
dobrou vrou dritele a jedn se o omyl omluviteln (er-
ror probabilis).40
K nzoru neppustnosti ddickho titulu a titulu adi-
udikace v rakouskm (a nsledn v eskoslovenskm
prvu) prvu je teba poznamenat, e 1461 OZO vya-
duje pro ely vydren drbu, kter se zakld na tako-
vm prvnm dvodu, jen by postail k nabyt vlastnic-
tv, kdyby vlastnick prvo nleelo pevodci. Takov
prvn dvod drby je souasn dostaujc pro vydren.
424 OZO pak stanovil: Prvn dvod prostedenho
nabyt je ve smlouv; v pozen na ppad smrti; v soud-
covskm vroku; nebo v nazen zkona.
K kontextu obou ustanoven by tak bylo mon dojt
k zvru, e ddictv, stejn jako adiudikace, by mly bt
28
Inst. Iust. 2, 11.
29
Heyrovsk, L. Djiny a systm soukromho prva mskho. 4. vyd.
Praha, 1910, s. 361.
30
Africanus Dig. 41, 4, 11.
31
Neratius Dig. 41, 10, 5 pr.
32
Pomponius Dig. 41, 10, 4, 2.
33
Arndts, L. Uebn kniha pandekt. Praha, 1886, s. 272.
34
Codex Iust. 7, 29, 4.
35
Pomponius Dig. 41, 5, 3.
36
37
Iulianus Dig. 41, 3, 33, 1.
Randa, A. op. cit. sub 26, s. 103.
38
Pomponius Dig. 22, 6, 4.
39
Paulus Dig. 41, 3, 31 pr.
40
Randa, A. op. cit. sub 26, s. 107.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 114

114 slo 4/2007 AD NOTAM

pokldny za ppustn tituly vydren. Navzdory tomu ale i magistrt aplikujcch prvo. Vznamnm zpro-
byly prvn doktrnou z vydrecch titul vyloueny. stedkovatelem eckch filozofickch uen byl v tomto
Randa to odvoduje tvrzenm, e vydren v souladu smru Marcus Tullius Cicero, jeho teze neminem lae-
s 1461 OZO je ppustn vlun na zklad deriva- dere vela v obecn povdom a kter ilustruje filozo-
tivnch nabvacch titul.41 V tomto smru vydren na fick vliv na prvo v prvnm stolet p. n. l.
zklad adiudikace zcela nevyluuje, avak pipout jej Pojem drby nabv v praxi na vznamu zejmna v si-
pouze v ppad soudnch rozhodnut konstitutuvn po- tuaci, kdy se oddl od vlastnickho prva. Dsledky ta-
vahy, nikoli tedy deklaratorn povahy. Rozhodnut ve kovho faktickho stavu spovaj mimo jin ve zmn
sporu o vlastnictv vci m pak deklaratorn povahu a ne- obsahu vlastnickho prva,resp.ke zmn pomru vlast-
me bt tedy titulem pro ppadn vydren. Naproti nictv a drby. Jestlie se dritelem vci stane osoba od-
tomu za rozsudek s konstitutivnmi inky Randa ozna- lin od vlastnka, bude vlastnick prvo samozejm tr-
uje vrok na zklad actio communi dividundo, tj. vat a i nadle bude trvat veobecn povinnost tetch
o rozdlen spolen vci ve smyslu 436 a 841842 osob do vlastnickho prva nezasahovat.Vzhledem k cha-
OZO a dle pak rozhodnut o soudnm prodeji a odevz- rakteru institutu drby, kterou civilistika chpe jako
dn ( 277278 patentu ze dne 9. srpna 1854). Tent vnj projev vlastnickho prva, vak povinnost zdret
nzor potvrzuje koment Rouka a Sedlka42. se nakldn s vc v moci dritele plat i pro vlastnka47.
Jedn se o dsledek presumpce dritelova vlastnickho
III. Possessio prva,kter se projevuje zejmna v procesnm prvu.Do-
kud nebude prokzn opak, je dritel chrnn v mezch
Drba je zkladnm pedpokladem vydren, jak po- vcnch prv tak jako by byl vlastnkem.
tvrzuje Licinius Rufinus: sine possessione usucapio con- Mra dritelovch vcnch prv bude tedy pedmtem
tingere non potest43, bez drby neme nastat vydren. dkaznho zen v civilnm procesu. I v ppadech, kdy
Institucionln koexistence institut drby a vydren je dritel m animus possidendi, a u se oprajc o vlast-
dna jejich obsahovou provzanost,kter vychz z pod- nictv skuten anebo domnl, tj. vychzejc z omluvi-
staty kontinentlnho pojet vlastnickho prva, je je na telnho omylu oprajcho se o neplatn titul, me bt
podklad mskho prva zaloeno na dichotomii insti- jeho dkazn pozice pi obran vci proti alobci velmi
tut dominium possessio. Smyslem institutu vydren svzeln. Procesn postaven dritele m proto ulehit
je zejmna reflektovat drbu jakoto faktick panstv nad prv vydren, kter m usnadnit dkaz vlastnictv.
vc, na jejm zklad je vc ovldan zpsobem odpo- V kontextu tto prce se zabvme drbou jakoto
vdajcm vlastnick dispozici osobou odlinou od vlast- podmnkou vydren a tedy vztahem drby k vlastnic-
nka. Drba, jakoto faktick stav, byla od potku svho kmu prvu. Ji msk prvo posuzovalo drbu jako pi-
institucionlnho pojet (jeliko jako faktick stav exi- rozen jev souvisejc v prv ad s vlastnickm prvem.
stovala nepochybn i dve) prvem spatovna jako re- Paulus nerozlunou spojitost vlastnickho prva s dr-
alita,jej rozpor se stavem prvnm je nedouc a proto bou vystihl slovy dominiumque rerum ex naturali pos-
je teba j legalizovat. Prostedkem k tomu se stalo vydr- sessione coepisse,vlastnictv vc pramen z pirozenosti
en,kter m harmonizovat faktick stav se stavem prv- drby48. Z toho vyplv, e drba je pirozenm a do-
nm. provodnm jevem souvisejcm s vlastnickm prvem,
Prioritu v tomto procesu vak nem stav vlastnictv ja- resp. jednm z oprvnn vlastnka (ius possidendi), je-
koto stav prvn,nbr stav faktick.Dvod bylo v m- jich vet se pokusila podat prvnka nauka v prbhu
skm prvu nkolik.Tm hlavnm byl zjem o zachovn recepce mskho prva.Akoli Paulus zde nar rovn
prvn jistoty, kter sice nebyl v mskm prvu norma- na pirozen pvod vlastnictv, resp. na historickou sku-
tivn formulovn, nicmn jeho odraz je patrn z Gai- tenost, e drba vvojov pedchzela vlastnickmu
ova zdvodnn existence vydren: ne rerum dominia prvu, souasn tento fragment meme interpretovat
duitius in incerto essent44, aby vlastnictv vc nezst- v tom smyslu, e drba je pirozenm atributem vlast-
valo v pochybnosti. Ochrana jistoty pi prvnm jednn nickho prva a e tedy dritele je zapoteb povaovat
se odrela v presumpci vlastnick drby, a proto fak- za vlastnka, dokud nebude tet osobou (kter se pro-
tick stav byl privilegovn oproti stavu prvnmu,zvlt hlauje za vlastnka) prokzn opak. Prvo tedy vychz
pak pokud vlastnk vci nebyl znm45. Rozsah ochrany
drby proti vlastnickmu prvu vak byl pomrn
dlouho zejmna legislativn omezovn v podob po-
mrn rozshlho vtu pekek vydren spovajcch
41
v prvn kvalit vci (res habilis). Postupem vvoje vak Randa, A. op. cit. sub 26, s. 104105.
42
Rouek, F., Sedlek, J. op. cit. sub 26, s. 453.
byl poet tchto pekek pmo i nepmo reduko- 43
Licinnius Rufinus Dig. 41, 3, 25.
vn46, k emu pispl zejmna druh faktor legitimizu- 44
Inst. Gai. 2, 44.
45
jc prioritu faktickho stavu nad stavem prvnm, kte- Hovoit o obecnm prvnm principu prvn jistoty v mskm prvu
nelze. Je to dno absenc koncepce subjektivnch prv, stejn jako
rm byla ochrana dobr vry. striktn kazuisticky orientovanou prvn naukou, kter se nezabvala
Snaha chrnit dritele v dobr ve vak v mskm irmi socilnmi i hospodskmi aspekty prva, resp. aplikace prv-
systmu alob narela dlouho na pekky dan alob- nch princip. Navzdory tomu ukazuje alespo prava vydren, e na
odstrann nejistoty pi dispozici s majetkem brala msk jurisprudence
nmi nroky vlastnka openmi o ius civile.Teprve s in- pinejmenm ohled.
nost praetora a jeho aplikac principu aequitas se za- 46
Nepmm omezenm pekek vydren se zde m na mysli zejmna
ala postupn prosazovat ochrana bona fide dritele i na zaveden institutu praescriptio longissimi temporis (mimodnho vy-
kor civilnho vlastnka.Tento pstup byl mimo jin d- dren), kter umoovalo za uritch podmnek vydren kradench
vc a tak res extra commercium.
sledkem vlivu eckch filozofickch (zejmna stoickch) 47
Krm, J. op. cit. sub 26, s. 37.
kol, jejich uen ovlivovalo mylen nejen prvnk, 48
Paulus Dig. 41, 2, 1, 1.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 115
AD NOTAM
z presumpce, e faktick stav primrn odpovd stavu
prvnmu, co je jeden ze zkladnch argument pro
opodstatnn ochrany drby, paklie drbu nechceme
chpat jako subjektivn prvo, co je v prosted m-
skho prva vyloueno.
Souasn vak ji msk prvo reflektovalo mon ne-
soulad faktickho stavu se stavem prvnm,m byly po-
loeny zklady drby jakoto prvnho institutu.Pojmov
tak je zapoteb odliit ius possidendi,kde vlastnk je sou-
asn tak dritelem, od termnu possessio, kde se drba
od vlastnickho prva oddl, resp. kde vlastnk svoj
drbu ztrat.
Pokud hovome o ius possidendi jakoto o jednom
ze zkladnch prv kadho vlastnka, pak v prosted
mskho prva je toto oprvnn teba vnmat v kon-
textu dobovho pojet charakteru prv, resp. absence te-
oretick koncepce subjektivnch prv. Jednotliv vlast-
nick oprvnn, tedy ius possidendi, ius fruendi, ius
utendi, ius abutendi, ius disponendi ad., tak jak byla
v prvn nauce pozdji formulovna, vychz ze zobec-
nn obsahu alobnch nrok vyjdench jednak v pra-
etorskm ediktu, jednak civilnm prvem, a to teprve
v obdob recepce mskho prva.Novovk prvn dokt-
rna pojem ius possidendi oproti starmu romanistic-
kmu pojet modifikovala a pojmov odliila ius possi-
dendi (prvo k drb) od ius possesionis (prvo
drebn), kdy prvo drebn me psluet vlun dr- zelstn) drby upraven v OZO v 326 a 1463 a n-
iteli, zatmco prvo k drb me nleet i osob od-
lin od dritele49.
IV. Bona fides
Dobr vra dritele, jakoto subjektivn duevn stav
plynouc z relevantnch okolnost drby, pat mezi
mlad podmnky vydren v mskm prvu. adme j dritele, trvalo ji nejstar msk prvo na tom, e ta-
mezi subjektivn podmnky vydren.To znamen, e jej
splnn v konkrtnm ppad nen zvisl na objektiv-
nch skutenostech,nbr se posuzuje s ohledem na vli
dritele, tj. subjektu vydren. Prv tato jej vlastnost m
sv dsledky pi prvn aplikaci, nebo subjektivn vle
se posuzuje podle objektivnch hledisek jejho projevu
navenek.Obdobn jako dal prvn instituty,jejich apli-
kace vychz ze subjektivn vle, jako jsou nap. culpa i
dolus, tak objektivn hodnocen projevu me bt v roz-
poru s jeho subjektivnm vjemem. Aplikace bona fides
je tedy zvisl na procesnm dokazovn.
Specifikum podmnky bona fides pi vydren v m-
skm prvu spov v jejm pomru k zkazu vydren
kradench vc.Jak ji bylo uvedeno,vydren kradench
vc vylouil ji Zkon 12 desek a tento zkaz byl n-
sledn potvrzen lex Atinia jet bhem republiky. Ro-
manist se shoduj v tom, e zkaz vydren kradench
vc nebyl subjektivn nbr objektivn podmnkou vy-
dren, a tedy e nesouvisel s vl dritele ani jeho zna-
lost (objektivn i subjektivn) ohledn pvodu dren
vci.Vylouen kradench vc z vydren, obdobn jako
vylouen vech vicizn drench vc,se ad pod pod-
mnku res habilis,kter vychz z prvn kvality vci.Res
furtiva, vc kraden, je tedy vc kvalitativn odlin od
ostatnch vc. Spchnm deliktu krdee (furtum) se
objektivn mn charakter vci a ovlivuje prva dritele
pi dispozici s n, zejmna pak rozsah drebn ochrany.
Pitom znalost dritele o skuten povaze vci je v m-
skm prvu z hlediska vydren irelevantn50, co me
slo 4/2007 115
ve svm dsledku usnadovat dokazovn u soudu. D-
vodem tto psn ochrany mskho prva je veobecn
projevovan priorita ochrany vlastnickho prva, kter
je v tomto ppad silnj ne ochrana dobr vry. Ani
prokzan dobr vra dritele tedy neme odstranit ob-
jektivn pekku vydren spovajc na podmnce res
habilis.
Vydren smuje k harmonizaci faktickho a prvnho
stavu pi nakldn s vc, tj. pemn drby (v prvem
uznanch ppadech) na vlastnick prvo s clem za-
chovn prvn jistoty jak ve prospch dritele vci, tak
tetch osob,s nimi dritel vstupuje do prvnch vztah.
Bona fides proto hraje zsadn lohu mezi kritrii vydr-
en od starovku a po souasnost. Navzdory sv kon-
stantn povaze vak tento vznamn prvek proel bhem
vvoje institutu vydren jistmi obsahovmi zmnami,
a to jednak z hlediska jeho vztahu k mala fides a jednak
z hlediska jeho kvalifikanho pomru k drb. Zatmco
msk prvo chpalo bona fides a possessio jako odd-
len podmnky vydren, dochz v ABGB a pod jeho vli-
vem tak v prav eskoslovenskho prva ke spojen
obou prvk v podob inkorporace dobr vry do kvali-
fikan diferenciace drby pro ely vydren. Legisla-
tivnm produktem institucionln kombinace prvku
drby a dobr vry v rakouskm a nsledn eskoslo-
venskm prvu se stala kategorie tzv. poctiv (resp. be-
sledn tent druh drby oznaen v 145 ObZ1950
za drbu oprvnnou. Takt zahrnuje v naem prvu
oprvnnou drbu i zkonk mezinrodnho obchodu
z roku 1963 ( 98) a nepmo tak novela obanskho
zkonku z roku 1982 ( 132a odst. 1).
Vzhledem k inkm vydren, pi nm dosavadn
vlastnk ztrc sv vlastnick prvo k vci ve prospch
kov zsah do vlastnickch prv me nastat jedin
tehdy, jestlie bude prvn zajitno zamezen zneuit
tohoto institutu. Z tohoto dvodu tak msk prvo za-
kazovalo vydren kradench vc, by drench bona
fide, jeliko v takov situaci zsah do prv vlastnka ne-
byl povaovn za nutn.
1. Initium possessionis a zsada mala fides superve-
niens
Bona fides ve smyslu specilnm (tj. ve vztahu k vy-
dren) nese urit specifick rysy, kter souvis jednak
se smyslem vydren a jednak s jeho zkou souvislost
s institutem drby. msk prvo tak trv na poadavku,
aby dritel byl v dobr ve vdy v okamiku nabyt drby
(initium possessionis), a u derivativnm anebo jinm
zpsobem (nap. nlezem vci)51. Poadavek dalho tr-
vn dobr vry dritele v intervalu mezi nabytm drby
a uplynutm vydrec doby souvis jednak s negativnm
vymezenm dobr vry, tzn. e driteli sta pesvden,
49
Randa, A. Drba dle rakouskho prva v podku systematickm.
Praha, 1890, s. 7.
50
Inst. Gai. 2, 45: Nkdy vak, by i nkdo dr ciz vc v sebelep
dobr ve, mu vydren pece jen neprospv, napklad tomu, kdo dr
vc kradenou nebo nsiln do drby vzatou.
51
Girard, P. F. Manuel lmentaire de droit romain. 3ed. Paris, 1901, s.
303.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 116
116 slo 4/2007
e jinmu nekod a jednak s vvojem vztahu podmnky
bona fides k dalm podmnkm vydren (zejmna pak
titulem), kter stav vle dritele rovn zohledovaly.
Vzhledem ke zohlednn dritelovy vle v dalch pod-
mnkch vydren, pistupovala msk jurisprudence
k tomuto poadavku pomrn liberln.Postupn se pro-
sadil nzor,e nsledn odpadnut dobr vry dritele ne-
mus bt za uritch okolnost na kodu bhu vydrec
lhty. Jednalo se do znan mry o kontext mskoprv-
nho pojet vydren, kter nezdka pipoutlo lukra-
tivn vydren,pi nich dritel nebyl bona fide dokonce
ji v okamiku nabyt drby. Zejmna pak tento postoj
ovlivnil vvoj bonitrnho vlastnictv,jeho ochrana spo-
vala na fikci vydren ve prospch dritele, kter rov-
n nebyl bona fide. Bona fides navc nebyla soust
vydren od potku vvoje institutu vydren a byla pi-
pojena teprve dodaten.
Z hlediska dalho vvoje vydren vak byl pstup
msk jurisprudence ojedinl. Rakousk, stejn jako
eskoslovensk,prvo naopak trvalo na konstantn dobr
ve dritele. Monost vydren bez dobr vry dritele
v okamiku skonen vydrec doby tak pat mezi spe-
cifika mskoprvnho institutu vydren. Za rozhodujc
pro posouzen splnn podmnky bona fides byla ozna-
ovna vle, resp. pesvden dritele v uritm speci-
fikovanm okamiku prbhu prvnho jednn, kter
vak nebyl chpn a do Justinina jednotn.Pedmtem
nzorovch spor mezi pedstaviteli msk jurispru-
dence byla zejmna dobr vra kupujcho, tj. potencil-
nho vydritele pedmtu koup. Podle nkterch prv-
nk rozhodoval pro uren dobr vry kupujcho
okamik perfekce kupn smlouvy, podle jinch zas oka-
mik tradice z titulu kupn smlouvy, jak uvd Ulpianus:
Pokud vc ciz byla prodna v dobr ve, je otzka, zda
vydrec doba me bet. My vyadujeme dobrou vru
v okamiku uzaven kupn smlouvy, jin zas v okamiku
tradice. Pevil nzor Sabinin a Cassin, podle kte-
rho se pihl k okamiku tradice52.
Ulpianus tedy potvrzuje, e nzor koly Sabinin, klo-
nc se k relevanci okamiku tradice (tj. nabyt drby)
v praxi pevil nad nzorem Prokulinsk koly, kter
vli kupujcho spojoval s okamikem perfekce kupn
smlouvy. Nejednalo se vak o zvazn pravidlo, u proto
ne,e mezi renomovanmi prvnky v tto otzce nebylo
shody. Nelze proto opomenout ani tet nzor, zastvan
Paulem: postauje okamik tradice ... pi koupi se pi-
hl tak k okamiku,kdy smlouva vznikla;tud dotyn
mus bt v dobr ve pi koupi a mus bt v dobr ve domm toho, e jej Paulus formuluje v souvislosti s obli-
i pi nabyt drby53.
Justininsk msk prvo tak dosplo k prav, podle
n je pro vydren prvn relevantn subjektivn pe-
svden nabyvatele v okamiku nabyt drby (initium
possessionis), piem nsledn ztrta jeho dobr vry
nen na kodu bhu vydrec doby54. Produktem tohoto
stanoviska se stala zsada mala fides superveniens non
nocet,nsledn zl vra nen na kodu (vydren).Tato z-
sada vak byla v klasick (tj. pedjustininsk) dob apli-
kovna diferencovan pro rzn druhy prvnch jednn.
Aplikovala se zejm jen pro onerzn (platn) prvn
jednn, kdy u lukrativnch prvnch jednn se vyado-
vala konstantn bona fides a do skonen bhu vydrec
doby.Za Justinina vak dolo ke sjednocen pravy a na-
pt tak odpadnut poten dobr vry nebylo na 57
kodu bhu vydrec doby u dnho prvnho jednn.
AD NOTAM
Postoj msk jurisprudence a ustanoven justininsk
kodifikace vak nenalezlo uplatnn v ABGB, stejn jako
v cel nsledn eskoslovensk prav vydren (pokud
vbec byl zkonem upraven institut vydren),kde se na-
opak uplatnila zsada prva kanonickho s prv opa-
nm vznamem mala fides superveniens nocet.55 V po-
vlen legislativn prav je to mon vysvtlit jednak
uritou mrou kontinuity s dosavadn civiln pravou,jed-
nak vylouenm podmnky titulu z kriteri vydren.Zjed-
noduen (resp. ulehen) vydren na jedn stran, tak
muselo bt zpsnno podmnkou dobr vry na stran
druh.
Podle OZO tedy poctiv drba musela trvat po celou
dobu bhu vydrec doby. Zsada mala fides superve-
niens nocet plynula zejmna ze znn ustanoven 1460
OZO, kter vyadovalo, aby drba byla dn, poctiv
a prav a aby byla po celou dobu zkonem urenou vy-
konvna. Randa odkazuje souasn na 1463 OZO
podle kterho mala fides prvnho pedchdce nena-
ruuje bona fides nabyvatele a umouje mu zapost
vydren, a to od okamiku nabyt drby.56 Rovn pou-
kazuje na znn 1477 OZO kter stanovil,e prokzan
nepoctivost drby vyluuje vydren, akoli v tomto p-
pad je nutno namtnout, e uveden ustanoven se tk
vydren mimodnho, kter je pokud jde o podmnky
vydren pro dritele mn psn.Krm uveden usta-
noven interpretuje v tom smyslu, e draz 1463
a 1477 OZO spov na prvku drby, tedy aby beze-
lstnou byla drba a nikoli aby poctiv byl dritel v dob
vzniku drby.57
2. Bona fides v komparativnm pohledu
Posun ve vvoji chpn dobr vry v prbhu prvn
historie a zejmna pak pi recepci mskho prva lze
ilustrovat na srovnn prva mskho a rakouskho,
kter ovlivnilo vvoj prva eskoslovenskho. Podstata
rozdlu pojet dobr vry v obou tchto prvnch dech
spov v rozlinch pstupech k definovn pojmu
dobr vry, a to formou negativnho nebo pozitivnho vy-
mezen (viz ne).
Pro ely poznn chpn dobr vry v mskm prvu
je stejn Paulv fragment, v nm formuluje princip,
naznaujc zpsob aplikace dobr vry podle hledisek
klasick jurisprudence: bona fides contraria est fraudi
et dolo, dobr vra je opakem podvodu a zlho myslu58.
K tomuto principu je vak zapoteb pistupovat s v-
ganm vztahem, konkrtn pak se spoleenskou smlou-
vou (societas), kter je pmo zaloena na dve mezi
spolenky. Samotn ztrta dvry, projeven zejmna
vzjemnou alobou, vede k zniku society, a proto Pau-
lus povaoval za potebn pro tyto ely dobrou vru
52
Ulpianus Dig. 41, 3, 10 pr.
53
Paulus Dig. 41, 4, 2 pr.
54
Justinanova konstituce zachycen v Codex Iust. 7, 31, 1, 3 naznauje,
e diferenciace okamiku voln relevance se mohla liit u obou druh
mskoprvnho vydren.Viz Girard, P. F. op. cit. sub 51, s. 303.
55
Viz Arndts, L. op. cit. sub 33, s. 277. Naproti tomu nap. Code Civil
mskoprvn zsadu mala fides superveniens non nocet recipoval.
56
Randa, A. op. cit. sub 26, s. 109.
Krm, J. op. cit. sub 26, s. 102.
58
Paulus Dig. 17, 2, 3, 3.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 117
AD NOTAM
alespo rmcov vymezit.Akoli z Paulova pojet vztahu
dobr a zl vry lze dovodit, e dobr vra principiln
vyluuje zlou vru a obrcen, je teba aplikovat takov
zvr ve vztahu k obecnmu pojet dobr vry v irm
vznamu pinejmenm opatrn.
V souvislosti s vydrenm msk prvo vymezuje prin-
cip bona fides negativn,tedy jako pesvden dritele,
e svoj drbou jinmu nepsob jmu na majetku59.Hey-
rovsk vslovn uvd: bona fides jest pesvden na-
byvatele, e pisvojuje si vc, nejedn bezprvn60. Vy-
chz pitom z Modestinova fragmentu zaazenho
v Digestech do 16. titulu 50. knihy, kter byl pojat jako
jaksi obecn st cel sbrky shrnujc definice uitch
pojm. Modestinus se v nm pokou vymezit dobrou
vru na pkladu kupn smlouvy, resp. definovat kupuj-
cho v dobr ve: Za kupujcho v dobr ve je pova-
ovn ten, kdo nevdl, e vc je ciz nebo byl pesvd-
en, e prodvajc ml prvo k prodeji, jako napklad
prvn zstupce (procurator) nebo porunk (tutor)61.
Akoli se jedn o fragment z oblasti obliganho prva,
ve skutenosti se tk pojet dobr vry pro ely vydr-
en, jeliko vymezuje titul pro emptore.
Ke splnn podmnky dobr vry pi vydren tak po-
stauje negativn pesvden kupujcho, tedy e byl
(i ml bt) pesvden, e nen a nikoli e byl pe- Obrat contraria est ovem nelze jednoznan interpre-
svden, e je.Takto negativn vymezen dobr vra dr-
itele se bude zpravidla zakldat na pesvden, e pe-
vodce byl vlastnkem, ppadn alespo subjektem
oprvnnm ke zcizen vci. Oprvnnm subjektem
me pitom bt, krom Modestinem uvedenho pro-
kurtora a porunka, t nap. zstavn vitel.
Pkladem aplikace negativnho vymezen dobr vry,
pi n postauje, e dritel je pesvden o tom, e tet V. Tempus
osob nepsob svoj drbou kodu, me bt fragment
Pomponiv62. Darovn mezi manely bylo v mskm
prvu zakzno a k translanm inkm u takovho
prvnho jednn nemohlo dojt.Avak v ppad,e man-
el daroval manelce vc, jejm vlastnkem byla ve sku-
tenosti tet osoba, umouje Pomponius nabyt vci
prostednictvm vydren. Manelka v takovm ppad
mus (resp. je povinna) vdt, e vlastnick prvo na n
nepechz.Nicmn i pesto bude vydren mon,jest-
lie bude pesvdena, e svoj drbou nekod tet
osob.
Rakousk prvo a pandektn civilistika,OZO a tak es-
koslovensk civilistika vymezovaly dobrou vru naopak
pozitivn, tedy jako pesvden dritele, e je vlastn-
kem vci63. Takov pesvden se odrelo na kvalit
drby, kterou rakousk prvo v 326 oznauje za drbu
poctivou (bezelstnou): Kdo z pravdpodobnch d-
vod pokld vc, kterou dr, za svou, je poctivm dr-
itelem. Oproti mskmu prvu tady nesta dritelovo
pesvden,e svoj drbou nekod jinmu,ale mus bt
naopak pozitivn pesvden, e svoj drbou vykonv
vlastnick prvo.Jedn se tedy o psnj hodnocen ne
v mskm prvu.
prava OZO se nevyhnula ani tradinmu doktrinl-
nmu problmu, a to je vymezen bonae fidei vi ma-
lae fidei, kdy vznik otzka, zda z popen dobr vry ur-
it osoby lze dovodit zvr, e je ve zl ve anebo zda
lze hovoit o jakmsi tetm duevnm stavu, jaksi ne-
pojmenovan ve. Uvedenou otzku lze toti poloit
tak obrcen, tedy zda vylouenm zl vry v konkrt-
nm ppad, lze dospt k zvru o dobr ve subjektu.
slo 4/2007 117
Tento problm se vak tk zejmna obecnho pojet
dobr vry, tedy bonae fidei v irm vznamu.
OZO otzku vztahu dobr a zl vry upravuje expli-
citn, a to v rmci kvalifikaci drby pro ely vydren,
kdy ve stejnm ustanoven vymezuje dobrou i zlou vru,
resp. poctivho a nepoctivho dritele: Nepoctivm dr-
itelem je ten, kdo v nebo z okolnost mus se domn-
vati, e vc, kter je v jeho drb, nle jin osob. Z to-
hoto ustanoven plyne, e nedostatek dobr vry pi
drb je zapoteb kvalifikovat jako nepoctivou drbu.
Bona fides a mala fides jsou tak v OZO v souvislosti
s drbou chpny jako kontrrn pojmy, m se vyluuje
jaksi indiferentn drba, kter by spadala mezi subjek-
tivn pesvden odpovdajc dobr a zl ve64. Dkaz
o nedostatku dobr vry tak lze podle OZO povaovat za
dkaz o zl ve dritele. Pojet OZO tak odpovd zm-
nnmu Paulovu vroku. Tento pstup je jet poslen
ustanovenm, kter bylo recipovno tak pozdj es-
koslovenskou pravou,podle nho se v pochybnostech
m za to, e dritel m drbu poctivou.
Uveden pojet meme srovnat se zmnnm m-
skoprvnm vymezenm dobr vry v obecn rovin,
kter nalezneme u Paula:bona fides contraria est fraudi
et dolo, dobr vra je opakem podvodu a zlho myslu65.
tovat v tom smyslu, e nedostatek dobr vry se bez dal-
ho posuzuje jako mala fides. Takov zvr by zejm
platil u vydren,kter stoj ovem na kvalifikovanm po-
jet dobr vry s negativnm vymezenm popsanm ve.
V ppad obecn roviny bonae fidei je jej vztah odlin,
resp. specifick.
as je rozhodujcm faktorem pro naplnn funkce vy-
dren. elem intervalu mezi nabytm drby a inky
vydren (tempus continuum) je zajistit vlastnkovi vci,
kter je v drb tet osoby,monost zabrnit ztrt svho
vlastnickho prva k vci nsledkem dlouhodobho p-
soben tet osoby na vc jako na vlastn. Pokud vydrec
doba probhne marn, dojde ke ztrt vlastnickho
prva pvodnho vlastnka vci a souasn pemn
drby tet osoby na nov vlastnick prvo. Akoli na
vztah zniku jednoho vlastnickho prva vi vzniku no-
vho vlastnickho prva existuj v prvn vd rzn n-
zory,pevauje stanovisko,e vlastnick prvo vydritele
zskv zcela nov obsah, tedy e se jedn o originrn
formu nabyt vlastnictv a nikoli jeho derivativn, tj. od-
vozenou od rozsahu vlastnickho prva pedchzejcho
vlastnka.
59
Rozlien negativnho i pozitivnho vymezen dobr vry se zde vzta-
huje k subjektivnmu pesvden dritele a neopisuje tedy vylouen
nebo naopak zalenn uritch druh prvnch skutenost. Oznaen
negativn tedy v tomto smyslu znamen, e dritel je pesvden e
nein kodu, zatmco pozitivn vymezen zohleduje, zda dritel v, e
je vlastnkem.
60
Heyrovsk, L. op. cit. sub 29, s. 362.
61
Modestinus Dig. 50, 16, 109.
62
63
Pomponius Dig. 41, 6, 3.
Spil, J. Neznalost zkona, prvn omyl a oprvnn drba. Prvn
rozhledy, 2000, . 5, s. 190.
64
Krm, J. op. cit. sub 26, s. 102.
65
Paulus Dig. 17, 2, 3, 3.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 118

118 slo 4/2007 AD NOTAM

Nejstar psemn informace o dlce vydrec doby Pi slouen prvn pravy obou forem vydren (tj.
pro usucapio se v k nejstarm zprvm o vydren usucapion a praescription longi temporis) pod jedinou
samotnm.Fragment Zkona 12 desek zprostedkovan formu vydren za csae Justinina dolo k uritm zm-
Ciceronem ve filozofickm spise Topica uvd: Po- nm v podmnce asu. Kriteriem uren dlky vydren
zemk se dn nabv po dvou letech uvn, zatmco inter absentes a inter praesentes nebyl napt domi-
u vech ostatnch vc je uvn ron.66 Ji zkon 12 cil vlastnka a dritele podle tho i rozdlnho msta,
desek tedy rozliuje vydrec dobu podle objektu vy- nbr podle provincie.
dren, resp. v zvislosti na tom, zda jde o vc movitou Vedle dn vydrec doby byla Justininem ji v roce
i nemovitou. Podle francouzskho romanisty J.-H. Mi- 528 zavedena jet mimodn vydrec doba v souvis-
chela mla zvltn dvoulet lhta pro vydren nemo- losti s institutem tzv. mimodnho vydren (prae-
vitost souvislost se starovkm systmem zemdl- scriptio longissimi temporis).Ve sv konstituci Justinin
skho obhospodaovn pdy, kdy se pda nechvala stanovil, e ten, kdo vc dr v dobr ve po dobu 30 let,
kad druh rok leet horem, tj. doasn bez hospo- nebo v ppad majetku kostel a nadac 40 let, m n-
dskho vyuit, co odpovdalo klimatickm a bio- rok na ochranu actionem in rem na vydn vci, jestlie
hospodskm podmnkm oblasti Stedozemnho po tto lht svoj drbu ztratil.Tento vcnprvn n-
moe67. Dlka vydrec doby se tedy odvjela od inter- rok tak institucionalizoval nov druh mimodnho vy-
valu zskvn rody, k n podle historickch hypotz dren, oznaovan dky Justininov formulaci jako
dochzelo na jednom zemdlskm pozemku pouze praescriptio XXX vel XL annorum, vydren 30 nebo
kad druh rok. Vydren tedy bylo ppustn pouze 40 let.Tento druh vydren promjel pro ely vydren
v roce bezprostedn navazujcm na obdob horu. Mi- jak titulus iustus, tak i res habilis, v dsledku eho
chel ve svm lnku opr svoj hypotzu, kterou pro- mohla bt pedmtem mimodnho vydren i vc kra-
sazuje tak ada dalch romanist, zejmna o argu- den (res furtiva). Modern pojet vydren, pipout-
menty zaloen na popisu klimatickch a biologickch jc vydren kraden vci je tak vlastn vsledkem po-
podmnek, stejn jako o dobov znalosti v oblasti ze- stupnho sluovn dnho a mimodnho vydren.
mdlstv. Jistm argumentem svdcm ve prospch
66
uveden hypotzy je tak skutenost, e zemdlstvm Cicero Topica 4, 23.
67
Michel, J.H. Pourquoi lusucapio des immeubles durait-elle deux
se zabvala zejmna plebejsk st mskho obyvatel- ans? In Hommage Ren Dekkers. Brusel, 1982, s. 138; Collinet, P. Iusta
stva, co me mt souvislost se zachycenm prv zm- causa et bona fides. In Mlanges Fournier. Paris, 1929, s. 7185.
nn lhty do obsahu Zkona 12 desek.
Jednolet lhta pro vydren movitch vc vychzela
ze socilnch podmnek msk spolenosti v obdob ko-
lem 5. stolet p. n. l. m v tto dob ml podobu teprve
rozvjejcho se municiplnho sttu agrrn spolenosti Diskuse
s pomrn nzkou hustotou osdlen. Z praktickho hle-
diska byla tedy jednolet lhta povaovna za dostate-
nou, nebo vlastnk ml dost asu k zskn informace Vydn penz z schovy
o tom, e s jeho vc nakld tet osoba.
V dsledku statick povahy ius civile vak a do 6.sto- Mgr. Ondej Luk Machala*
let n. l. nedolo k zmn uvedench lht. Jin vak byla
situace v provincich, kter byly z psobnosti ius civile Notsk schovy dle 2 zkona .358/1992 Sb.,o no-
vyaty a kde se v dsledku toho postupn vytvoil vlastn tch a jejich innosti (notsk d), jsou vedle sepiso-
institut vydren praescriptio longi temporis. vn veejnch listin o prvnch konech a osvdovn
Preskripn vydren bylo rovn zaloeno na dife- prvn vznamnch skutenost zkladn notskou in-
renciaci lht podle uren vci.Ta se vak vytvoila pouze nost. Zejmna pro tyto innosti jsou sttem notsk
postupn,jeliko praescriptio se vyvinulo pvodn z po- ady zizovny. Novelizac notskho du zkonem
teby harmonizovat stav skuten se stavem prvnm pi . 284/2004 Sb. byl do ustanoven 81 Not pidn od-
dispozici s pozemky. Primrnm objektem prvn pravy stavec druh: Penze a listiny pijman do notsk s-
preskripnho vydren byly proto provinn pozemky. chovy za elem jejich vydn dalm osobm mohou bt
Teprve nsledn zahrnula preskripce tak movit vci, pijaty tak za elem zajitn zvazku. Pro tyto za-
piem toto opaten mlo smovat zejmna k ochran jiovac schovy byly do t doby zejmna vyuvny
cizinc, stojcch mimo psobnost mskho civilnho inomintn,tzv.svensk smlouvy dle 3 odst.2 Not.
prva vbec. Pro vydren movitch vc byla stanovena Vlastn prbh schovy a zejmna postup pijet pe-
vydrec lhta veobecn ti roky. nz do schovy je podrobn popsn notskm dem.
U pozemk se lhta rozliovala jet dle podle do- Naopak vydn penz z schovy me vyvolvat urit
micilu vlastnka a dritele pozemku. Na zklad csa- otzky. A prv vydn penz z notsk schovy jsou
skch reskript byla ve 2. stolet n. l. stanovena lhta in- vnovny nsledujc dky.
ter praesentes, tedy mezi vlastnkem a dritelem, jejich Oproti monosti sloit penze do schovy note v ho-
bydlit byly v te obci, na 10 let. Inter absentes se vy- tovosti na zvltn depozitn et u banky, je vydn pe-
adovalo pro preskripn vydren 20 let vydrec doby. nz notem mon pouze bezhotovostnm pevodem.
Dvodem odlien vydrecch lht pi stejnm a odli-
nm domicilu vlastnka a dritele byla snaha poskytnout
vlastnkovi vzdlenho objektu vce asu pro uplatnn
svho vlastnickho prva, resp. pro zamezen ztrty
svho vlastnictv. * Autor je notskm koncipientem v Praze.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 119
AD NOTAM
Not penze vyd pjemci na et, ppadn na ty nm vydnm, ppadn e zde vyplv logick poadavek
oznaen v protokolu o notsk schov. Penze not
vydv po splnn stanovench podmnek ve stanoven
lht. Obdobnm zpsobem not postupuje, vydv-li
penze sloiteli.Pro dal vahy je teba ji vodem uvst,
e dobou vydn se rozum okamik pipsn penn
stky na et pjemce, nen-li v protokolu stanoveno
jinak (viz 88 odst. 1 Not).
Pi posuzovn splnn stanovench podmnek je
teba neuvznout mylenkov na pedstav jednoduch
schovy pi pevodu rodinnho domu. Pi takov s-
chov je zpravidla podmnkou vydn penz pedloen
vpisu z katastru nemovitost s poadovanmi daji.
Osobn se domnvm, e nen vhodn stanovovat, kdo
noti tento doklad o splnn pedlo. Doklad o splnn
podmnek me noti pijt tak nap. potou, nebo si
jej me sm obstarat. V souasn dob, pokud ji ho-
vome o podmnce vpisu z katastru nemovitost, si do-
vedu pedstavit podmnku formulovanou tak, e penze
budou vyplaceny ve chvli, kdy si not sm vzdlenm
pstupem vyhotov vpis z katastru nemovitost na p-
semnou i elektronickou vzvu sloitele i pjemce.
Bude-li mt tento vpis poadovan nleitosti, penze
not vyd.
Dleitou povinnou podmnkou je stanoven lhty. Je
teba tmto rozumt dv lhty. A to lhtu stanovenou
pro note, do jak doby po splnn stanovench pod-
mnek m povinnost vydat penze, a lhtu stanovenou
pro splnn podmnek.
Zkon pamatuje i na ppady, kdy not neme vydat
penze na et oznaen v protokolu.Tato situace me
nastat z rznch pin,od zruen tu pes zruen ban- o tom, e penze byly pjemcem i sloitelem pijaty. Ji
kovnho stavu i znik oprvnnho subjektu. Nejob-
vyklej vak je chybn udan slo tu v protokolu. Na-
stane-li tato situace, not vyzve pjemce, aby ve lht
sdlil noti,na jak jin et maj bt penze vydny.P- toto potvrzen zaslala pmo banka pjemce penz.
jemce je povinen toto oznaen novho tu provst p-
semn se svm edn ovenm podpisem, nebo je
teba sepsat o stnm sdlen noti dodatek protokolu
o notsk schov. Nen-li ani pot mon penze vy-
dat na et pjemce,1 vyd not stanovenm zpsobem
penze z notsk schovy zpt sloiteli.
O trochu sloitj je situace v ppad, nelze-li vydat
penze sloiteli na et v protokolu oznaen.V takovm
ppad by ml not vydat penze sloiteli zpsobem
s nm dohodnutm.Pedpokld se,e takov dohodnut
zpsob bude specifikovn nad rmec povinnch nlei-
tost ji v protokolu.Byla-li by tato dohoda uinna mimo
protokol,bylo by v kadm ppad vhodn o tomto ujed-
nn uinit zznam do spisu. Pokud nebude mon slo-
iteli vydat penze ve uvedenmi zpsoby a sloitel od-
mtne penze pevzt,m se za to,e je sloitel vi noti
v prodlen a not, aby se sm nedostal do prodlen, m
potom jedinou monost,a to uloit penze do solun s-
chovy u soudu dle sti tet hlavy pt zen o s-
chovch 185a185h OS.
Dle 87 odst. 3 Not m not povinnost o vydn pe-
nz sloitele i pjemce vyrozumt. Forma podn vyro-
zumn nen uvedena, nelze tedy vylouit podn infor-
mace stn i elektronickou potou. I po stnm podn
informace je vhodn podit zznam o stnm vyrozumn
z dvodu zaloen do spisu.Dleit je i otzka asov.Na-
rozdl od P. Blka2 se nedomnvm, e je zde njak zsadn
potebn informovat o zmru penze vydat ped vlast-
slo 4/2007 119
na poskytnut informace o vydn bezprostedn po pro-
veden bankovn operace, tedy jakhosi avza, e penze
jsou na cest, a e by tato informace nemla smysl, po-
kud by se klient dozvdl o pijet dve od sv banky.
Pesto podn takov informace me mt pozitivn p-
nos napklad ve chvli, kdy pjemce me z podan in-
formace a toho, e na et mu zatm dn penze nedo-
ly,usuzovat na problm,kterm me bt nap.jm patn
do protokolu uveden slo bankovnho tu.
Za podstatn povauji ve svm dsledku pouze vyro-
zumn t strany,kter penze nejsou vydvny.Tato strana
by se o vydn jinak nemusela vbec dozvdt. Naopak
pro stranu,kter je vydvno,je tato informace pouze do-
plkov, v tom smyslu, e byla s vydnm seznmena ji
i druh strana.Pjemce penz naopak by ml doruit no-
ti potvrzen o pijet penz, aby teprve nsledn mohl
not splnit svoji povinnost vyrozumn. Pokud by vak
not zaslal stranm informaci, e dal pkaz k vydn pe-
nz z tu, i e ji penze z tu notsk schovy ode-
ly, me toto plnit funkci jakhosi avza, avak nen to
jet splnn povinnosti vyrozumn.
Otzka vyrozumn tak souvis s odstavci 1 a 2 87
Not. Za zcela sprvn lze pouze povaovat vyrozumn
teprve ve chvli, kdy penze byly pjemcem i sloitelem
pijaty, a v ppad odmtnut pevzet penz sloitelem
a ve chvli pijet soudem do solun schovy. Obdob
penz na cest (uva nap.: mezi depozitnm tem no-
te a chybn uvedenm i neexistujcm tem p-
jemce) nelze jet povaovat za vydn penz.
Problematick me bt vlastn zskn potvrzen
v protokolu o schov je vhodn stanovit, e pjemce
i sloitel maj povinnost zaslat noti psemn potvrzen
o pijet tchto penz.Elegantnm eenm by bylo,kdyby
Banky vak neposkytuj informace tetm osobm. Not
by se tak mohl potvrzen domhat po tom, komu odele
penze, na zklad ustanoven obanskho zkonku
o povinnosti vydat kvitanci.3 Psemn potvrzen o pijet
penz pot not zalo do spisu notsk schovy.
Pedchoz prava notskch schov penz v 88 odst.
1 Not platnho ped novelou . 284/2004 Sb. obsaho-
vala konkrtn ustanoven o tom, e o vydn penz se-
pe not protokol, kter mus obsahovat msto a dobu
vydn, identifikaci pjemce, daj o zjitn jeho toto-
nosti a o tom, e pjemce penze pevzal. Pesto e sou-
asn prava takov ustanoven logicky z dvodu vylou-
en hotovostnho vydn penz neobsahuje, podle
J. Ghazaliov4 je praxe sepisovn tchto protokol i po
novele pomrn bn. Nemohu takovou praxi potvrdit,
1
Teoreticky mon je i situace, kdy by v protokolu bylo uveden patn
slo tu a pjemce by pesn dle znn 87 Not oznail jin et,
na kter by vak tak nebylo mon, nap. pro jeho neexistenci, penze
vydat. Domnvm se, e by zde ml bt pouit u vklad a pokud p-
jemce na vzvu note ve lht uveden ve vzv ... neozna et na
kter lze penze vydat ... vyd penze not sloiteli.
2
Blek, P. in Blek, P., Drpal, L., Jindich, M., Wawerka, K. Notsk
d a zen o ddictv. Koment. 3., doplnn a pepracovan vydn.
Praha : C. H. Beck, 2005, s. 282.
3
568 odst. 1 ObZ: Vitel je povinen vydat dlunkovi na jeho po-
dn psemn potvrzen o tom, e dluh byl zcela nebo zsti splnn.
4
Ghazaliov, J. Poznmka k notsk schov.Ad Notam, 2006, . 1, s.
25.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 120
120 slo 4/2007
naopak ji povauji za kontraproduktivn. Pinejmenm
jsou astnci zbyten nuceni ztrcet as nvtvou no-
te, navc je protokol o vydn penz z notstv takto
nemon sepsat do doby, ne not od astnka, jemu
penze vydal,obdr potvrzen o pijet penz.Not nem
ani prvo ani monost k sepsn protokolu o vdeji strany
nutit.V dosud druhm na strnkch Ad Notam uveejn-
nm lnku o notskch schovch dochz dal auto-
rka5 po sloitch dokazovnch k zvru, e je teba pi
vydn schovy ptomnosti toho, komu svd prvo na
vydn schovy. I tento nzor je teba odmtnout.V tako-
vch situacch je vdy dobr si poloit otzku: Komu to
slou?. Domnvm se, e takov pokus o protokol o vy-
dn penz me vychzet z ponkud opatrnickho p-
stupu note, avak prvn jistot nepid.
Pitom hlavn dvod vyrozumn o vydn penz, ro-
zumj o tom,e penze pjemce obdrel,je nasnad.No-
tsk schova nen solun a sloenm penz na et
notsk schovy se jet sloitel nezhost sv povinnosti
plnit.Teprve pijetm penz na et pjemce je jeho po-
vinnost zcela splnna a o tomto splnn sv povinnosti
obdr vyrozumn od note.
Shrnu-li celou problematiku 87 odst. 3 Not, do-
mnvm se, e postup note by ml bt nsledujc:
1. vyrozumt pjemce i sloitele o odesln penz, tj.
ihned po odesln penz z tu notsk schovy (po
jejich odepsn z tu, nikoli po zadn pkazu),
2. zskat od pjemce penz potvrzen o pijet,
3. vyrozumt pjemce i sloitele o vydn penz, tj. o je-
jich pijet na zaslan et.
Dle not vytiskne potvrzen o tomto oznmen a tuto
korespondenci ulo do spisu schovy.Vypad to nron,
je vak teba mt na pamti, e toto vyrozumn me bt
provedeno i elektronickm penosem dat (e-mailem) na
kontaktn adresy uveden sloitelem a pjemcem do pro-
tokolu o notsk schov. Nklady na takovto vyrozu-
mn (2x napsn krtkho oznmen, odesln na dv ad-
resy zrove) a asov nroky jsou velmi nzk, ppadn
telefonty a nsledn zznamy o proveden telefonickho
vyrozumn nebo psemn vyrozumn potou a uloen
kopie dopisu jsou tak mon,avak ji asov nronj
a nkladnj.
Uveden ustanoven 88 odst.1 uruje,e penze v no-
tsk schov nle sloiteli. Nen-li dohodnuto jinak
a penze do doby vydn jsou sloitele, nle mu vdy
i rok. Pokud by byl rok peveden bez ustanoven v pro-
tokolu pjemci, jednalo by se o bezdvodn obohacen,
peveden roku pjemci na zklad dohody se sloite-
lem darovnm. V ppad dohody jinho okamiku pe-
chodu vlastnictv k pedmtu schovy je teba pamatovat
na oddlen rok do dne pechodu a do dne podn p-
kazu k vydn.Specifikem notskch depozitnch t je,
e majitelem zvltnho tu u banky je not, avak pe-
nz na tu vdy sloitel i v ppad jin dohody p-
jemce,a tedy i veker roky budou nleet sloiteli i p-
jemci. Nen tak mysliteln situace nap. advoktnch
schov, kde si roky asto ponechvaj advokti.6
Formulan pomrn neastn je eeno omezen dis-
pozice s penzi notem u schov za elem zajitn z-
vazku. Negativn formulovan ustanoven je nesrozumi-
teln, nepehledn a jeho vklad nejednoznan. Dle
tohoto ustanoven not pi postupu podle obsahu pro-
tokolu o notsk schov neme penze vydat bez sou-
hlasu pjemce v tchto alternativnch ppadech:1.trv-
AD NOTAM
-li lhta pro splnn stanovench podmnek,2.podmnky
pro vydn penz pjemci byly splnny, ale penze do-
sud nebyly vydny, 3. trv-li lhta na kterou byla not-
sk schova dohodnuta. Podle mho nzoru ustanoven
zbyten parafrzuje zkladn smysl schov za elem
splnn zvazku, jm je poskytnut jistoty obou stran
a vyplacen penz pjemci a po splnn v protokolu do-
hodnutch podmnek.To podstatn, a toti monost vy-
dn penz z notsk schovy sloiteli se souhlasem p-
jemce, se v tomto kogentnm a kazuistickm ustanoven
ztrc.
Naopak zde nen eena dal eventualita,a to monost
vydn penz pjemci po udlen souhlasu sloitele,
i kdy nebudou splnny podmnky k vydn penz do-
jednan v protokolu o schov. Toto, by na prvn po-
hled nikoliv, je astm jevem. Nap. nkter podmnky se
mohou stt nesplnitelnmi a sloitel pesto me mt z-
jem na vydn penz pjemci. Nebo mohou bt pod-
mnky splnny a nebylo by ji dvodu dle ekat na uply-
nut lhty. Proto je vhodn tyto ppady vdy upravit
v protokolu nap. ustanovenm: Penze z notsk s-
chovy mohou bt notem vydny pjemci se souhla-
sem sloitele, i kdy nejsou splnny podmnky schovy.
Takt sloiteli mohou bt penze vrceny se souhla-
sem pjemce kdykoliv.
Notsk schovy maj potencil bt denn rutinou
note a bylo by tak vhodn vnovat jim odbornou po-
zornost ve vt me. Uvtm veker poznmky, pod-
nty a reakce, a ji k vydvn penz ze zajiujc s-
chovy, nebo k notskm schovm obecn.
5
Nvltov, M. Zamylen nad poznmkou o notsk schov.Ad No-
tam, 2006, . 3, s. 97.
6
Toto popchnut a vtka me stejn dobe mit do vlastnch not-
skch ad. Dle 88 odst. 1 penze v notsk schov a (tm i roky)
nle sloiteli,pokud v protokolu nen stanoveno jinak.Tak not,stejn
jako advokt by se mohl pokusit konstruovat ustanoven v protokolu
o notsk schov tak,e roky budou ponechny noti (zdvodnn
nap. na pokryt nklad s vedenm tu apod.).
Ze zahrani
7. zasedn Vkonn rady
Mezinrodn unie notstv,
Sao Paulo 19. kvtna 2007
I. Zahjen zasedn
Zasedn pedsedal prezident UINL Giancarlo Laurini,
celkem bylo ptomno 19 len Vkonn rady. Prezident
v vodu upozornil, e nsledujcho dne bude zahjeno
dvoudenn zasedn Stl rady frem na tma Angao-
vanost UINL v oblasti ochrany oban a prvnho
sttu. Aktuality a prognzy.
II. Schvlen protokolu ze zasedn Vkonn
rady v Praze dne 16. nora 2007
Podle programu jednn bylo nsledn hlasovno
o schvlen protokolu ze zasedn VR, kter se konalo
v Praze dne 16. 2. 2007.Ten byl jednomysln schvlen.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 121
AD NOTAM
III. Sdlen prezidenta zprva o innosti
Prezident se zmnil o tom, e problmy spojen s pro-
fes note jsou na vech kontinentech podobn, a u
jde o tok na veejnou funkci, nekontrolovanou liberali-
zaci svobodnch povoln, obraz notstv v och ve-
ejnosti apod. Dle zdraznil, e je nutn trvat na povin-
nm lenstv v notskch komorch lenskch
notstvch a tam, kde tomu tak nen, na nutnost tuto z-
sadu prosadit.
IV. Sdlen len VR lenov VR poven
specifickmi otzkami
1. FOUKAL (Stedn Evropa) odkzal na svou zprvu
ze zasedn VR v Praze s tm,e od t doby nedolo k d-
nm vraznm zmnm.
2.GALLINO (pojitn vlastnickch titul a registrtoi)
pipomnl ti hlavn tmata tohoto funknho obdob:
a) pojitn vlastnickch titul, b) registrtoi, c) katastr.
Zamil se pedevm na otzku registrtor, kte zav-
dj mechanismy pokozujc notsk systm latinskho
typu. K pojitn vlastnickch titul se vyjdil MARSO-
LAIS, kter popsal situaci v Quebecu (pechodn een
sttn titul pouvan pi pevodu nemovitost).
Dle probhla debata o mon pemn pojitn od-
povdnosti v pojitn vlastnickho titulu (nvrh vice-
prezidenta Heeringa) a o nutnosti zabrnit dvoj kontrole
zkonnosti (ze strany note i registrtora).
4.MANESCU (balknsk notstv) hovoil o oficilnm
pijet Bulharska a Rumunska za leny CNUE.V ostatnch
aspektech odkzal na svou psemnou zprvu.
5. SEIFROUI (innost a problmy notstv Magrebu)
informoval o pozitivnm vvoji tuniskho a mauretn-
skho notstv a o jejich zjmu o vstup do UINL. Krom
toho se zmnil o svch nvtvch v sdle OSN, UNESCO
a Svtov banky.
6. STASSINOPOULOS (koordinace s CNUE) mimo jin
informoval o podn spolench semin CNUE a Ev-
ropsk notsk akademie a o pipravovanm II. evrop-
skm notskm kongresu,kter se uskuten ve Varav
v z 2008.
V. Spoluprce se Svtovou bankou Legal
Empowerment of the Poor (LEP)
Sdruen SEAL Zmna stanov v souladu s rezoluc
. 4 VR pijatou v Praze
VR schvlila nvrhy na zmny stanov sdruen SEAL
a vyzvala leny VR, aby vyjdili svj zjem stt se leny
tohoto sdruen jako lenov jeho dc rady, nebo jako
pidruen lenov. Vichni ptomn lenov VR sou-
hlasili s tm, e se do sdruen SEAL zapoj jako pidru-
en lenov. Souhlas se lenstvm v dc rad SEAL vy-
slovili Nikolaos Stassinopoulos, Eduardo Gallino,
Gaoussou Haidara,Houcine Sefrioui,Rhadys Abreu de Po-
lanco a Flavio Bueno Fischer. dc rada tak doshla po-
tu 11 len (spolu s noti,kte ji byli jmenovni v oka-
miku vytvoen sdruen).
VI. Finance UINL
Pokladnk MERLOTTI odkzal na svou psemnou
zprvu o stavu financ Unie. Pitom zdraznil problm
slo 4/2007 121
nkterch notstv, kter dlouhodob nepln sv fi-
nann povinnosti vi UINL. Nkte lenov (Gallino,
Heering, Sefrioui) navrhli eit situaci tchto chronic-
kch neplati pomoc drastickch opaten, tj. vylou-
en. Jin (Abreu de Polanco, prezident) s drastickm e-
enm nesouhlasili, domnvaj se, e je teba rozliovat
mezi notstvmi,kter se aktivn podlej na ivot Unie,
ale z dvod vy moci nejsou schopna dostt svm fi-
nannm zvazkm,a tmi,kter se o fungovn UINL v-
bec nezajmaj.Tyto situace je teba eit ppad od p-
padu. Proti neplatim by mli zakroit viceprezidenti
jednotlivch kontinent, prezident a pedsedov konti-
nentlnch komis.
Dalm tmatem byly alternativn zdroje financovn.
CHIARUTTINI prezentoval projekt kreditn karty se sym-
bolem UINL. Jako pklad uvedl spolenost American Ex-
press, kter je nezvisl na bankovnm sektoru.Vkonn
rada vyslovila souhlas s tm, aby byl tento projekt zah-
jen v Itlii ve spoluprci sAmerican Express.Navrhla tak
vytvoit pracovn skupinu ve sloen dr. Chiaruttini
a dr. Besso, jejm kolem by bylo prostudovat monosti
oiven kategorie individulnch len ve spojen s pro-
jektem kreditn karty (viz rezoluce . 4 VR).
Dal otzky souvisejc s financovnm UINL:
lensk pspvky,
sponzorstv ze strany vcarsk banky (ochota spon-
zorovat jednu akci UINL),
nvrh vnovat jeden den v roce propagaci UINL v jed-
notlivch zemch s clem zskat individuln leny
a sponzory.
VIII. Strategie a strukturln reforma Unie
Stanovy a Jednac d
Pedseda Poradn komise Schwachtgen pedstavil
pedbn nvrh stanov UINL, na nm se toho dne do-
poledne shodly oba orgny poven jeho vypracov-
nm: Poradn komise a Vbor ad hoc. Oproti verzi
z 10. kvtna dolo k vraznmu zjednoduen.
Hlavn body:
prezident Unie je povaovn za orgn Unie (stejn jako
Shromdn, Generln rada a Rada pro finann do-
hled),
stvajc Vkonn rada ponese do budoucna nzev -
dc rada,
vtiny potebn pro jednn a rozhodovn Shrom-
dn,
pravomoci Shromdn,
sloen dc rady,
Generln rada je poradnm orgnem UINL,
bval prezidenti UINL jsou vzhledem ke sv zkue-
nosti leny Generln rady,
pechodn ustanoven: vyputn zmnky o individul-
nch lenech;podmnky lenstv v nov Generln rad
pro stvajc leny Stl rady,
nov stanovy vstoup v platnost 1. ledna pot, co bu-
dou schvleny Shromdnm,
VR vyslovila souhlas s pedloenm nvrhem stanov
s tm, e v lncch 8 a 10 bude upesnno, e pi uro-
vn usnenschopnosti Shromdn a pi rozhodovn
budou brni v vahu pouze lenov s hlasovacm pr-
vem.Text byl nsledn posouzen Stlou radou v Sao Paulu
a bude pedloen ke konenmu schvlen Shromdn
lenskch notstv v Madridu.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 122
122 slo 4/2007
IX. Rzn
Prezident informoval o kandidaturch pro funkn ob-
dob 20082010. Kandidty jmenuje Stl rada na svm
zasedn v Sao Paulu, konen rozhodnut pslu Shro-
mdn lenskch notstv v Madridu.
Kandidti:
prezident: Eduardo Gallino (Argentina)
viceprezident pro Afriku: Gaussou Haidara (Mali)
viceprezident pro Severn a Stedn Ameriku a Karibik:
Francisco Xavier Arredondo Galvn (Mexiko)
viceprezident pro Jin Ameriku: Jos Flavio Bueno Fis-
cher (Brazlie)
pokladnk:Bernhard Burkard (vcarsko),Juan Ignacio
Gomeza Villa (panlsko)
Pt zasedn Vkonn rady se uskuten dne
30. 9. 2007 v Madridu.
Nvtva ministra spravedlnosti
Jiho Pospila na pozvn
Rakousk notsk komory
JUDr. Martin Foukal*
V prbhu jednn Vkonn rady UINL, kter se usku-
tenilo v Praze ve dnech 15.16. 2. 2007, dolo k setkn
ministra spravedlnosti JUDr. Jiho Pospila a prezidenta
Rakousk notsk komory Dr. Klause Woschnaka, kter
je toho asu t prezidentem CNUE.V rmci tohoto set-
kn byly projednvny otzky spojen s elektronizac
justice,tedy otzky,kter jsou aktulnm tmatem naeho
Ministerstva spravedlnosti.Jako velmi zajmav a ji usku-
tenn projekt zaujal pana ministra Pospila elektro-
nick archiv listin veden Rakouskou notskou komo-
rou. Proto se dohodli oba pedstavitel na nvtv ve
Vdni spojen s prezentac elektronickho prvnho
styku ve vztahu k obchodnmu rejstku a pozemkovm
knihm ve spojitosti s elektronickm archivem listin.
Delegace Ministerstva spravedlnosti R ve sloen
JUDr. Ji Pospil, ministr spravedlnosti, Mgr. Ing. Franti-
ek Steiner, nmstek ministra spravedlnosti, Mgr. Pavel
Stank, vrchn editel sekce kabinetu ministra spravedl-
nosti a JUDr. Paul Springer, poradce ministra spravedl-
nosti, v doprovodu prezidenta Notsk komory R
JUDr. Marina Foukala a Mgr. Richarda Brzdy, navtvila
Vde ve dnech 27.28. 6. 2007. Po pijet panem prezi-
dentem Klausem Woschnakem v sdle Rakousk not-
sk komory se st delegace specializovan na pota-
ovou techniku odebrala na shldnut fungovn
obchodnho rejstku u Obchodnho soudu ve Vdni,
o em informuje ve svm pspvku Mgr. Richard
Brzda. Pan ministr Pospil s ostatnmi leny delegace
zstal na jednn v sdle Rakousk notsk komory s pa-
nem Klausem Woschnakem, dle s bvalm ministrem
spravedlnosti Dr.Michalkem,kter bval rovn notem
a s panem Mgr. Stephanem Matykem, zstupcem Ra-
kousk notsk komory v Bruselu. Zajmal se o aktuln
problmy notstv v evropskm kontextu,o sluitelnosti
vkonu notsk a politick innosti a rovn konzulto-
val nkter otzky tkajc se obanskho prva a jeho
pipravovan kodifikace u ns. Na evropskou problema-
AD NOTAM
tiku notstv odpovdal pan prezident Woschnak a in-
formace doploval pan Matyk, na otzky praktickho v-
konu funkce ministra bvalho note rd odpovdal
doktor Michalek. Z diskuse na tma kodifikace oban-
skho prva v esk republice vyplynulo,e nen vhodn
zatovat obansk zkonk s ji pekonanmi instituty,
avak zkladn mylenky rakouskho obanskho zkona
z roku 1811 byly nadasov a svou strukturou me
i nyn jako vzor tento zkon slouit.
Rovn spoleensk strnka tohoto setkn byla ze
strany hostitele zajitna na vysok rovni. Z dvodu
oboustrannho pnosu tohoto setkn se pan ministr
spravedlnosti Ji Pospil a prezident Rakousk notsk
komory dohodli, e toto setkn se bude opakovat ten-
tokrt na pozvn Ministerstva spravedlnosti v esk re-
publice a to konkrtn v Plzni v zvru msce srpna.
* Autor je prezidentem NK R.
Prezentace elektronickho
prvnho styku pi veden
pozemkovch knih a obchodnho
rejstku ve Vdni
Mgr. Richard Brzda*
V rmci programu nvtvy JUDr. Jiho Pospila, mi-
nistra spravedlnosti esk republiky, ve Vdni, ve dnech
27.28. 6. 2007 navtvila st delegace se zstupci No-
tsk komory esk republiky Obchodn soud ve Vdni
a Okresn soud pro Vde sted, kter sdl v modern bu-
dov Justiztower, kde byl prezentovn elektronick
prvn styk pi veden obchodnho rejstku a rejstko-
vm zen, a pi zen o povolen vkladu prv k nemo-
vitostem do pozemkovch knih a veden sbrky listin po-
zemkov knihy.
Zleva: dr. Martin Foukal, (prezident NK R), Dr. Klaus
Woschnak (not, prezident rakousk notsk komory,
Dr. Ji Pospil (ministr spravedlnosti R), Dr. Harald
Krammer (prezident Vrchnho zemskho soudu), Dr.
Alexander Michalek (not, bval ministr spravedl-
nosti v letech 19912000).
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 123
AD NOTAM
Z prezentace vyplynulo,e prvn styk pi obou typech
zen,je zsti elektronizovn (veden rejstk a ukldn rho nle i enevsk region a Philippe Bosset, prezi-
do sbrky listin), piem po 1. 7. 2007 dojde v Rakousku
k poslen elektronickho prvnho styku s rejstkovm
soudem a soudem vedoucm pozemkov knihy, kdy bude
mon init podn v elektronick podob.
Dle bylo prezentovno,e pi elektronickm prvnm
styku s rejstkovm nebo pozemkovm soudem je jed-
nm ze zkladnch pil elektronick listinn archiv ra-
kouskho notstv, zvan cyberDOC, kter byl sputn
v roce 2001. Projekt cyberDOC je spolenm podnikem
(joint venture) rakouskho notstv a spolenosti Sie-
mens AG sterreich,kter do nj vkld technick a bez-
penostn know-how.
CyberDoc je tvoen archivem notskch listin,do kte-
rho kad not povinn ukld veker jm sepsan
notsk zpisy,a dle archivem soukromch listin,kter
not nesepsal,kter vak na dost a se souhlasem stran
not do archivu ulo. Jednotliv listiny, notsk nebo
soukrom, jsou v archivu oznaeny identifikanm k-
dem. Identifikan kd listiny not, v ppad, e listina
m bt plohou nvrhu na zpis,zmnu nebo vmaz spo-
lenosti do nebo z obchodnho rejstku nebo nvrhu na
vklad nebo vmaz prva do nebo z pozemkov knihy,
sdl elektronickou cestou pslunmu soudu,jeho p-
slun ednk sm prostednictvm zabezpeenho p- note ve spolenosti a prvn jistota). Dal semin No-
stupu pslunou listinu z archivu cyberDOC penese
a ulo do sbrky listin pslunho soudu.
Pevod listin do elektronick podoby je provdn na-
skenovnm listiny nebo pevodem dokumentu z texto-
vho editoru do formtu .tif, piem je pedpoklad, e
nejpozdji do roku 2010 by se listiny ukldaly ve formtu
.pdf. Ukldn elektronickch listin do archivu cybe-
rDOC je provdno prostednictvm zabezpeen st
vyuvajc internet.
Vyuitm archivu cyberDOC se prvn styk s rejstko-
vmi a pozemkovmi soudy vrazn zjednoduil a zlevnil
se prbh jednotlivch zen, piem po zaveden elek-
tronickho podn se tento styk i vrazn urychl,piem
je reln, aby nap. zaloen spolenosti a jej zpis do ob-
chodnho rejstku byl proveden v du hodin.
* Autor je notem v Brn.
5. zasedn Komise pro Evropsk
zleitosti (CAE) v Montreux
JUDr. Ji Kozelka*
Jednn komise probhalo v hotelu Royal Plaza v Mon-
treux ve dnech 20. a 21. 4. 2007. Dne 20. 4. 2007 ve ve-
ernch hodinch probhlo uvtn delegt a slavnostn
recepce na hrad Chillon.Tto akce se zastnili nejen
noti, ale i zstupci jinch prvnickch profes (advo-
kti, zstupci univerzity v Lausanne), kte byli ptomni
na semini podanm IRENE (Evropsk notsk insti-
tut pro vzkum a studium) na tma Daov aspekt v me-
zinrodnm ddickm prvu.
Dne 21. 4. 2007 probhla cel pracovn st zasedn.
Jednn zahjil prezident UINL Giancarlo Laurini.Jednn
not pozdravil Jean-Claude Mermoud, f kantonln
slo 4/2007 123
samosprvy pro zahranin styky kantonu Vaud, do kte-
dent Federace vcarskch not.Bylo konstatovno,e
vcart noti maj vznamnou roli ve spolenosti. v-
carsko vznamn spolupracuje s evropskmi institu-
cemi, i kdy nen lenem EU. Prezident Laurini vyzdvihl
vznam spoluprce komise CAE s CNUE,IRENE a dalmi
notskmi institucemi. Pipomenul blc se kongres
UINL v Madridu ve dnech 3.6. 10. 2007 s tm, e se m
poslit vnitn samosprva v organizacch not v jed-
notlivch regionech.
Prezident Collantes pozdravil vechny ptomn, pi-
vtal nov delegty z Portugalska a Irska a s politovnm
konstatoval, e jednn se neastn delegace Bulharska,
Ukrajiny, Slovinska a Polska.
Prezident CAE Collantes hovoil o kontaktech se Sv-
tovou bankou, znovu pipomnl, e bval panlsk mi-
nistryn zastv v souasn dob ve Svtov bance jednu
z vedoucch pozic a vyzvala note ke spoluprci pi za-
jiovn vlastnickch titul k pd pro chud ve tetm
svt, aby jim tak byl umonn pstup k vrm.
Prezident Collantes dle informoval o innosti Not-
sk akademie, posledn dva semine probhly v Arm-
nii (tma pevody nemovitost) a na Slovensku (tma z-
kladn pile notstv jako svobodnho povoln, role
tsk akademie se pipravuje pro note pobaltskch
zem.Byla podna informace o setkn not Stedomo
v jnu 2006 ve Francii Marseille, dal setkn se usku-
ten v Turecku.
V dal sti jednn vedouc jednotlivch pracovnch
podskupin postupn zrekapitulovali vsledky prce na do-
tazncch. Ke dni jednn CAE se jedn o tyto dotaznky:
1. Evropsk exekun titul (S. Matyk Rakousko)
Byl vypracovn dotaznk, kter pedala i esk dele-
gace, zvren vyhodnocen bude provedeno na pod-
zimnm jednn v S. Malo.
2. Peshranin ddictv (Chassing Francie)
Pokrauje prce na dotaznku, dolo k upesnn jed-
notlivch st,zvren vyhodnocen bude provedeno
na podzimnm jednn v S. Malo.
3. Zpis zahraninch notskch listin do pozem-
kov knihy evidence nemovitost (P. Carrin pa-
nlsko)
Jedn se o odborn nron tma, prce na dotaznku
trv, zvren vyhodnocen bude provedeno na pod-
zimnm jednn v S. Malo.
4. Prbn vzdlvn not (M. Nyilas Ma-
arsko)
Vedouc pracovn skupiny provedla zvren vyhod-
nocen, zvrenou zprvu pevzali jednotliv delegti
i v elektronick podob. Byl zdraznn vznam dalho
vzdlvn not pro postaven ve spolenosti.
5. Spolenost s ruenm omezenm (W. Ott
Nmecko)
Tematika je velmi obsan,tato pracovn komise pracuje
na tmatu ji nkolik let (pedtm v rmci komise CAEM).
V mezidob dolo v nkterch zemch k vraznm zm-
nm,take odpovdi byly aktualizovny.esk delegace ji
aktualizaci dotaznku pedala. Zvren vyhodnocen
bude provedeno na podzimnm jednn v S. Malo.
*Autor je notem v Plzni.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 124

124 slo 4/2007 AD NOTAM

6. Obh notskch listin v elektronick podob Za CCNI (Komise pro mezinrodn notskou spolu-
(S. Zecevic Francie) prci) pozdravil jednn J. P. Decorps, zdraznil zkladn
Pracovn komise pipravila dotaznk v dubnu 2007, koly tto instituce: navazovat kontakty s novmi not-
ve kterm budou eeny ti zkladn okruhy problm: stvmi a pomhat s jejich zizovnm, eit problm st-
a) pprava listiny v elektronick podob, b) podpis lis- vajcch notstv a rozvjet vznam a roli not v jed-
tiny v elektronick podob,c) dal opaten po podpisu notlivch zemch. J. P. Decorps sdlil za CCNI informace
listiny. Nvod na vytvoen elektronick listiny by ml o novch notstvch v blzk i dalek budoucnosti.
bt praktick a snadno iteln, je zapoteb zajistit po- Velmi zajmavou informaci podal o jednn v rnu, no-
moc zemm, kter teprve pipravuj elektronickou po- tstv je dobe organizovno, v rnu je 3000 not,
dobu notskch listin. Podpis by ml bt uinn v no- 10 % en, zkladn zkon byl vypracovn jet za vldy
tsk kanceli, dleit je i problematika archivace ha, not nemus bt prvnk. V zerbjdnu se pi-
elektronickch listin.V Kanad podepisuj notsk lis- pravuje zkon o sttnch notch. V Gruzii je ohroen
tiny v elektronick podob astnci ve svm bydliti, institut svobodnho notstv, je pipraven zkon o to-
co nen dobr. tln liberalizaci notstv podle americkho vzoru a slou-
7. Evropsk obchodn spolenost (L. Weyts Belgie) en not s advokty.J.P.Decorps dle informoval o p-
Jedn se o odborn velmi nron tma, v Evrop by prav projektu latinskho notstv ve Vietnamu,Srbsku,
mlo dojt k vt unifikaci modelu evropskch obchod- Kazachstnu, Ukrajin a Koreji. Dle informoval o kon-
nch spolenost.esk delegace ji dotaznk pedala,z- taktech s pslunmi institucemi v Tunisku, Libyi, Etio-
vren vyhodnocen bude provedeno na podzimnm pii, Bosn a Hercegovin, Srii, Libanonu, Mauretnii,
jednn v S. Malo. Madagaskaru, Laosu, Mongolsku a Austrlii.
8. Modr kniha (F. Cardillo Itlie) Jednn komise CAE dle pozdravil estn pedseda
kol zatm splnily dva stty vcarsko a esk repub- IRENE J. Chevrier, kter informoval o pipravovanch ak-
lika, bylo vysloveno velk podkovn. Prezident Laurini cch tohoto institutu na podzim roku 2007 v Soluni
by chtl prezentovat aktualizaci Modr knihy ji na pod- tma Daov aspekt v mezinrodnm ddickm prvu
zimnm kongresu v Madridu, apeloval na jednotliv de- a v Bruselu tma Ddick zen.
legace, aby urychlily dal prce na aktualizaci Modr Zstupce Francie pozval ptomn delegty na pod-
knihy. zimn zasedn CAE, kter se bude konat v bretaskm
Prezident Collantes dle konstatoval, e kulat stl, mst Saint Malo ve dnech 13.15. 9. 2007.
tedy informace o prvnch novinkch, nebude poado-
vn od vech delegac, ale bude zkrcen na aktuln pro-
blematiku. Rakousk delegace informovala o legislativ-
nch snahch o novou pravu ddickho prva
a darovn, ve kter jsou ohroeny zjmy not. Irsk
delegace informovala o nov daov prav pi pevodu
Soudn rozhodnut
nemovitost.
Pot probhla odpoledn pednka vcarskch no-
t a zstupc bankovnho sektoru na tma Postaven O nevyvratiteln domnnce
vcarskho finannictv a boj proti pran pinavch pe-
nz. Role note.
transformace BSM
Not R. Niklaus a zstupci banky Credit Suisse in- k nemovitostem v podlov
formovali o vzjemn spoluprci, zamili se zejmna spoluvlastnictv
na bankovn tajemstv. Bankovn tajemstv nen nikdy
absolutn, jeho dritel je klientem banky, bankovn ta- Jestlie se nemovitosti astnk, nleejc
jemstv neslou bance, ale klientovi. Klient me do jejich bezpodlovho spoluvlastnictv, nestaly
zprostit banku povinnosti mlenlivosti i na zklad bhem lhty t let od zniku tohoto spoluvlast-
pln moci. Bankovn tajemstv nen v rozporu s trest- nictv pedmtem zahjenho zen o (sten)
nm a civilnm prvem.Tato problematika je upravena vypodn jejich bezpodlovho spoluvlastnictv,
v 28 obanskho zkonku. Kad klient je povinen staly se pedmtem jejich podlovho spoluvlast-
prokzat svoji identitu, fyzick osoba pslunm pr- nictv.
kazem, prvnick osoba vpisem z obchodnho rej-
stku, nebo jinou odpovdajc listinou, ne star jed- Rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 2. 8. 2005, sp. zn.
noho roku. V ppad pochybnost o klientovi banka 22 Cdo 2679/2004
pouije doplujc dotaznk. Banka provuje nezvykl
transakce, jedn se o transakce, kter nejsou inny Z odvodnn: Okresn soud rozsudkem ze dne
v zjmu klienta, nebo transfer penz smuje do pro- 22.z 2003 uril,e nemovitosti zapsan u Katastrlnho
blmovch zem. V tchto zleitostech maj advokti adu v N.na LV .291 pro obec a kat.zem N.,a to dm
a noti oznamovac povinnost. .p.258 na stavebn parc..2258 se stavebn parc..2258
V dal sti bylo podtreno, e not je vznamnm o vme 119 m2, gar na stavebn parc. . 2259 se sta-
partnerem banky pi sepisovn smluv o pevodech ne- vebn parc. . 2259 o vme 48 m2 a parc. . 275/13 za-
movitost i zstavnch smluv. vcart noti se v- hrada o vme 478 m2, pat do zaniklho, avak nevy-
znamn podl na innosti na trhu s nemovitostmi vetn podanho bezpodlovho spoluvlastnictv alobce
zajiovn hypotk. V oblasti Vaud ije 659 000 obyva- a alovan 2. Dle rozhodl o nhrad nklad zen.
tel, z toho 30 % cizinc, z tchto cizinc je 65 % cizinc Soud prvnho stupn vyel ze zjitn, e manelstv
z EU. alobce a alovan 2., uzaven 12. 11. 1950, zaniklo roz-
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 125

AD NOTAM slo 4/2007 125

vodem 29. 12. 1997. U soudu prvnho stupn pod sp. zn. lovanho 1. dne 1. 11. 2001.Ve vztahu k alovan 2. se
7 C 1264/2000 je vedeno zen o vypodn bezpod- relativn neplatnosti tto smlouvy dovolal alobou
lovho spoluvlastnictv alobce a alovan 2., zahjen v tto vci.
na podklad aloby podan alovanou 2., kter sporn Krajsk soud jako soud odvolac k odvoln alovanch
nemovitosti jako pedmt bezpodlovho spoluvlastnic- rozsudkem ze dne 18. kvtna 2004, . j. 23 Co 166/2004-
tv neuvedla. Kupn smlouvou z 29. 11. 1960, uzavenou 166, rozsudek soudu prvnho stupn zmnil jen ve v-
mezi L. M. jako prodvajc a manely B. a Z. H. jako ku- roku o nkladech zen, jinak jej potvrdil a rozhodl o n-
pujcmi, nabyli alobce a alovan 2. pozemek . kat. hrad nklad odvolacho ze n. Odvolac soud se zcela
275/13 o vme 643 m2, zapsan ve vl. . 2716 pozem- ztotonil se skutkovmi zjitnmi soudu prvnho stupn
kov knihy pro kat. zem N., a to kad z nich v rozsahu i s jeho prvnm posouzenm vci. Dodal, e uzaven da-
ideln 1/2.V tomto rozsahu 17.11.1961 bylo jejich vlast- rovac smlouvy ohledn nemovitost nen obvyklou spr-
nick prvo vloeno do pozemkov knihy. Kupn vou majetku nleejcho do bezpodlovho spoluvlast-
smlouva byla schvlen a Radou ONV v N. vmrem nictv manel nevyadujc souhlas druhho manela.
z 21. 8. 1961, zn. Vst. 56/1/1960/69/30-31/11, a re- Nmitku alovanch, e pedmtn nrok alobce na ur-
gistrovna bvalm Sttnm notstvm v N.14.11.1961 en je promlen, odvolac soud neshledal opodstatn-
podPR 438/61. U Katastrlnho adu v N. nen zalo- nou s tm, e prvn inky darovac smlouvy nastaly
ena listina, kter by se tkala dohody alobce a alo- 28. 6. 2000 a alobce podal danou alobu v tlet pro-
van 2. podle 29 zkona . 265/1949 Sb., o prvu ro- mlec lht 14. 11. 2001.
dinnm. Sporn stavby byly postaveny za trvn Proti rozhodnut odvolacho soudu podali alovan do-
manelstv alobce a alovan 2. K 20. 3. 2000 byli v ka- voln z dvodu nesprvnho prvnho posouzen vci.
tastru nemovitost jako podlov spoluvlastnci ped- Zsadn vznam po prvn strnce rozhodnut odvola-
mtnch nemovitost v rozsahu kad ideln 1/2 za- cho soudu spatuj v een otzek,
psni alobce a alovan 2. Jako nabvac tituly byl a) zda nadle plat stanovisko Nejvyho soudu, vy-
u obou uveden odkaz na vl. . 2716-11/66 pozemkov jden ve Sbornku Nejvyho soudu III, s. 277, rozli-
knihy. Darovac smlouvou, uzavenou mezi alovanou ujc pouze dvoj formu psemnch prvnch kon, tj.
2. jako drkyn a alovanm 1. jako obdarovanm 23. 6. prostou psemnou formu a formu ednho zpisu,
2000, darovala alovan 2. bez souhlasu alobce ideln b) zda za platnosti zkona . 141/1950 Sb., obansk
1/2 pedmtnch nemovitost alovanmu 1. Vklad zkonk, formu notskho zpisu o rozsahu jmn man-
prva do katastru nemovitost podle tto smlouvy byl el splovaly i mluvy sepsan advokty, byly-li not-
povolen rozhodnutm Katastrlnho adu v N. z 27. 7. sky registrovan a dolo-li i ke schvlen soudnm usne-
2000 s prvnmi inky vkladu k 28. 6. 2000.V katastru sen pro zpis v pozemkov knize,
nemovitost jsou nyn jako podlov spoluvlastnci ve- c) zda ve smyslu 129 a 134 ObZ lze se dovolvat
deni alobce a alovan 1. kad v rozsahu ideln 1/2. i vydren vlastnick formy, v konkrtnm ppad pod-
Soud prvnho stupn dospl k zvru, e alobce m na- lovho spoluvlastnictv ideln 1/2 k pedmtnm ne-
lhav prvn zjem na poadovanm uren, protoe movitostem namsto bezpodlovho spoluvlastnictv
v katastru nemovitost je jako spoluvlastnk nemovitost manel,a zda i pro toto vydren vlastnick formy nutno
veden alovan 1.V zen o vypodn bezpodlovho aplikovat vydrec dobu desetiletou podle 116 ObZ
spoluvlastnictv alobce a alovan 2. by soud nemohl . 141/1950 Sb. v nvaznost i na pechodov ustanoven
pedbn eit otzku platnosti darovac smlouvy obanskho zkonku . 40/1964 Sb., zapoalo-li oprv-
z 23. 6. 2000, piem jej vyeen je pedpokladem nn dren v dobr ve v roce 1962; souasn zda pro
toho, aby sporn nemovitosti mohly bt vypodny tento ppad vydren neplat ... nlez stavnho soudu
v uvedenm zen o vypodn bez podlovho spo- . 48 ze sv. 5 Sbrky nlez a usnesen stavnho soudu
luvlastnictv. V opanm ppad by alobci bylo zne- R,
monno uplatnit jeho vnosy do tchto nemovitost. d) zda alobce m nalhav prvn zjem na poado-
Dle dovodil,e sporn nemovitosti pat do zaniklho, vanm uren, kdy een otzky, zda pedmtn nemo-
avak dosud nevypodanho, bezpodlovho spolu- vitosti pat do bezpodlovho spoluvlastnictv alobce
vlastnictv alobce a alovan 2. Uvedl, e pokud a- a alovan 2., v dob podn aloby v tto vci nleelo
lobce a alovan 2. postavili stavby na uvedenm po- eit jako otzku pedbnou ve sporu o vypodn bez-
zemku do 31.3.1964,tj.za innosti zkona .265/1949 podlovho spoluvlastnictv alobce a alovan 2., a kdy
Sb., za situace, kdy alobce a alovan 2. neprokzali, e alobce podal alobu po uplynut tlet lhty od zniku
by uzaveli dohodu podle 29 uvedenho zkona, je- jejich bezpodlovho spoluvlastnictv,
jich zkonn spoleenstv majetkov se podle 500 e) zda pro prvn formu podlovho spoluvlastnictv
odst. 1, 2 ObZ ve znn platnm do 30. 6. 1969 trans- dle mluvy mezi manely byla tato mluva ped platnost
formovalo na bezpodlov spoluvlastnictv. Pokud by obanskho zkonku z roku 1964 a ped platnost z-
stavby byly postaveny po 1. 4. 1964, pak by se na n kona o rodin . 94/1963 Sb. mon ji pro prbh v-
vztahoval reim obanskho zkonku innho do stavby stavby, tj. nebyla svzna s dokonenost, a do-
31. 3. 1983, tj. ustanoven o bezpodlovm spoluvlast- konenm stavby za platnosti obanskho zkonku
nictv manel. Protoe alovan 2. darovala ideln po- z roku 1964 a ve smyslu pechodovho ustanoven 854
dl na nemovitostech alovanmu 1. bez souhlasu a- obanskho zkonku . 40/1964 Sb. se tak nemnila.
lobce jako jejich bezpodlovho spoluvlastnka, je Na bezpodlov spoluvlastnictv manel se mluvou
darovac smlouva z 23. 6. 2000 neplatn. alobce se do- manel zaloen podlov spoluvlastnictv netransfor-
volal jej relativn neplatnosti proti alovanmu 1. po- movala.
dnm ve vci sp. zn. 6 C 128/98 soudu prvnho stupn, K bodu d) vznesli otzku,zda skutenost,e jeden z b-
kter bylo soudu dorueno 24. 10. 2001 a zstupci a- valch manel podal nvrh na vypodn bezpodlo-
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 126
126 slo 4/2007
vho spoluvlastnictv krtce ped uplynutm tlet lhty,
kdy do bezpodlovho spoluvlastnictv nezahrnul kon-
krtn nemovitost v pesvden, e je v podlovm spo-
luvlastnictv obou bvalch manel u kadho v roz-
sahu ideln 1/2, a druh z manel tomuto pesvden
v tlet lht neodporoval, nepedstavuje obdobu dl
dohody o vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv.
Navrhli,aby dovolac soud zruil rozhodnut soud obou
stup a vc vrtil soudu prvnho stupn k dalmu -
zen.
alobce navrhl odmtnut dovoln s tm, e dovoln
nespluje pedpoklady stanoven v ustanoven 237
odst. 1 psm. c) OS. Zcela se ztotonil s prvnm po-
souzenm vci odvolacm soudem.
Nejvy soud jako soud dovolac po zjitn, e dovo-
ln proti rozsudku odvolacho soudu bylo podno
oprvnnou osobou vas, nejprve zkoumal, zda jde o do-
voln ppustn.
Podle 236 odst. 1 OS lze dovolnm napadnout pra-
vomocn rozhodnut odvolacho soudu, pokud to zkon
pipout.
Dovoln proti potvrzujcmu rozsudku odvolacho
soudu je ppustn za splnn pedpoklad stanovench
v ustanoven 237 odst. 1 psm. b) a c), odst. 3 OS. Pro-
toe pedpoklad stanoven v 237 odst. 1 psm. b) OS
nebyl naplnn, pichzela v vahu ppustnost dovoln
jen podle ustanoven 237 odst. 1 psm. c), odst. 3 OS,
podle nich je dovoln ppustn proti rozsudku odvo-
lacho soudu a proti usnesen odvolacho soudu, jimi
bylo potvrzeno rozhodnut soudu prvnho stupn, jest-
lie dovoln nen ppustn podle psmena b) a dovo-
lac soud dospje k zvru, e napaden rozhodnut m
ve vci sam po prvn strnce zsadn vznam. Roz-
hodnut odvolacho soudu m po prvn strnce zsadn
vznam tehdy, e-li prvn otzku, kter v rozhodovn
dovolacho soudu dosud nebyla eena nebo kter je od-
volacm i soudy nebo dovolacm soudem rozhodovna
rozdln,nebo e-li prvn otzku v rozporu s hmotnm
prvem.
Dovolac soud dospl k zvru, e rozhodnut odvola-
cho soudu je ve vci sam rozhodnutm po prvn
strnce zsadnho vznamu, nebo dovolac soud dosud
neeil prvn otzku, jakm zpsobem by ml soud vy-
podat spoluvlastnictv bvalch manel k nemovi-
tostem, jestlie alobce v alob o vypodn bezpo-
dlovho spoluvlastnictv manel tyto nemovitosti
neozna jako pedmt vypodn a o jejich vypodn lac soud proto za pouit 243b odst. 3 OS zruil jen
nepod dn z astnk ani ve lht uveden v 149 rozsudek odvolacho soudu a vc vrtil tomuto soudu
odst. 4 ObZ ve znn ped novelou provedenou zko-
nem .91/1998 Sb.Dovoln je tak ppustn podle 237
odst. 1 psm. c), odst. 3 OS.
Dovolac soud proto pezkoumal napaden rozsudek
podle 242 odst. 1 a 3 OS a dospl k zvru, e dovo-
ln je opodstatnn.
Jestlie bezpodlov spoluvlastnictv astnk zaniklo
ped 1. srpnem 1998, je teba na spor o vypodn to-
hoto spoluvlastnictv aplikovat ustanoven obanskho
zkonku o vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv
manel ve znn ped novelou provedenou zkonem
. 91/1998 Sb.
Podle 149 odst. 4 ObZ nedolo-li do t let od z-
niku bezpodlovho spoluvlastnictv manel k jeho vy-
podn dohodou nebo nebylo-li bezpodlov spolu-
vlastnictv manel na nvrh podan do t let od jeho
AD NOTAM
zniku vypodno rozhodnutm soudu, plat ohledn
movitch vc,e se manel vypodali podle stavu,v ja-
km kad z nich vci z bezpodlovho spoluvlastnictv
pro potebu svou, sv rodiny a domcnosti vlun jako
vlastnk uv. O ostatnch movitch vcech a o nemo-
vitch vcech plat, e jsou v podlovm spoluvlastnictv
a e podly obou spoluvlastnk jsou stejn.
Nejvy soud R v rozsudku ze dne 27. z 2004, sp.
zn. 22 Cdo 684/2004 (viz Soubor civilnch rozhodnut
Nejvyho soudu prvn vty a rejstky, vydvan na-
kladatelstvm C.H.Beck,seit 31,C 2943),dovodil,e v -
zen o vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv man-
el soud vypod jen ty vci (majetek) nleejc do
tohoto spoluvlastnictv, kter astnci uinili pedm-
tem zen. Pekroit jejich nvrhy me jen ohledn
ceny vypodvanho majetku a toho, jak jej mezi man-
ely rozdl. Dovolac soud neml dvod se od tohoto
prvnho nzoru jakkoli odchlit.
Z prvnho nzoru prezentovanho uvedenm roz-
hodnutm logicky vyplv, e dolo-li k vypodn bez-
podlovho spoluvlastnictv manel (stenou) doho-
dou, kter se netkala nemovitost do bezpodlovho
spoluvlastnictv manel nleejcch, a nedolo-li ve
lht t let od zniku jejich bezpodlovho spoluvlast-
nictv k dal dohod ani k zahjen zen o vypodn
bezpodlovho spoluvlastnictv manel ohledn nemo-
vitost,plat domnnka transformace bezpodlovho spo-
luvlastnictv k nemovitostem ve spoluvlastnictv pod-
lov. Nen rozumnho dvodu, pro by tomu mlo bt
jinak v ppad, e je zahjeno zen o (sten) vypo-
dn bezpodlovho spoluvlastnictv manel a e se
v prbhu uveden lhty nemovitosti astnk v bez-
podlovm spoluvlastnictv astnk nestaly pedm-
tem zen o vypodn tohoto spoluvlastnictv. Pokud
tedy jak alobce, tak alovan 2. do 29. 12. 2000 ne-
uplatnili u soudu vypodn spornch nemovitost ani
se na jejich vypodn dve nedohodli, lze mt za jist,
e se tyto nemovitosti po uvedenm datu staly pedm-
tem podlovho spoluvlastnictv alobce a druh alo-
van.
Z uvedenho vyplv nesprvnost prvnho posou-
zen vci soudy obou stup. S ohledem na vzanost od-
volacho soudu prvnm nzorem dovolacho soudu
( 226 odst. 1, 243d odst. 1 OS) by bylo neelnm
formalismem, kdyby ml bt zruen i rozsudek soudu
prvnho stupn a vc vrcena a tomuto soudu. Dovo-
k dalmu zen.
Vzhledem k tomu, e dovolac soud v tto vci shle-
dal hmotnprvn dvody, pro kter nelze alob vyho-
vt, nebylo teba se zabvat procesnm pedpokladem
spnosti aloby - podmnkou nalhavho prvnho z-
jmu na poadovanm uren ve smyslu 80 psm.c) OS.
Na tomto mst se slu pouze poznamenat, e alobci
nic nebrnilo, aby se ve lht pro nj stanoven v 149
odst. 4 ObZ domhal u soudu vypodn spoluvlast-
nictv spornch nemovitost, a ji vlastn alobou nebo
v rmci zen zahjenho alobou alovan 2.ve vci ve-
den u soudu prvnho stupn pod sp. zn. 7 C 1264/2000
se souasnm uplatnnm nmitky relativn neplatnosti
pevodu spoluvlastnickho podlu alovanou 2. na alo-
vanho 1. z dvodu uvedenho v 145 odst. 1 ObZ. Os-
tatn takovou nmitku mohl vi alovanm uplatnit
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 127

AD NOTAM slo 4/2007 127

kdykoliv pedtm, ani by njak zen mezi astnky osvdoval not prbh valnch hromad podle ustano-
muselo probhat. V zen vedenm pod sp. zn. 7 ven 72 odst. 1 psm. e) a ustanoven 77 Not. Z usta-
C 1264/2000 pak mohl soud spornou otzku povahy spo- noven 77 odst. 1 Not vyplv, e not me not-
luvlastnictv astnk k jejich nemovitostem, resp. d- skm zpisem osvdit prbh valn hromady pouze
vodnosti nmitky relativn neplatnosti sporn pevodn tehdy, pokud se j astn, nebo jinak by nemohl za-
smlouvy, eit jako otzku pedbnou, nebo 135 OS znamenat pijat opaten a z prbhu valn hromady
tomu nijak nebrn. ve, co je dleit pro posouzen dnho postupu jed-
Zvrem lze pro plnost poznamenat, e s ohledem nn. Pokud se spolenci dostav k noti nsledn
na een ve uveden prvn otzky zsadnho vznamu a uin ped nm prohlen o tom, e se valn hromada
dovolacm soudem nebylo tak teba zabvat se ostat- v urit den konala a co projednala,neme not sepsat
nmi nmitkami nesprvnho prvnho posouzen uplat- notsk zpis osvdujc konn valn hromady, ale
nnmi dovolateli, pokud jimi tvrdili, e sporn nemovi- me pouze, tak jak to uinila i notka JUDr. E.V. v pro-
tosti se nikdy nestaly soust bezpodlovho jednvan vci v notskm zpisu . j. NZ 197/2004,
spoluvlastnictv alobce a alovan 2.I kdyby se toti tyto N 197/2004 ze dne 27. kvtna 2004, osvdit, jak pro-
nemovitosti staly soust bezpodlovho spoluvlastnic- hlen ped nm spolenci uinili. Takov zpis vak
tv alobce a alovan 2., pely by do podlovho spo- nen zpisem osvdujcm prbh valn hromady a val-
luvlastnictv alobce a alovan 2. v dsledku skute- nou hromadou pijat usnesen podle 77 notskho
nosti, e ve lht uveden v 149 odst. 4 ObZ nebylo du, jak je vyaduje ustanoven 127 odst. 4 ObchZ.
navreno jejich vypodn v reimu bezpodlovho spo- Jestlie se tedy dne 1. z 1999 konala valn hromada
luvlastnictv manel. Pitom jejich spoluvlastnick po- spolenosti, na kter spolenci rozhodovali o zmn
dly by byly stejn, jako podle tvrzen dovolatel mly spoleensk smlouvy, co je i rozhodovn o zmn po-
bt v dob vzniku spoluvlastnictv alobce a alovan 2. tu hlas jednotlivch spolenk pi hlasovn na valn
k pedmtnm nemovitostem. hromad a zpsobu rozdlovn zisku mezi spolenky,
a o zven zkladnho jmn a o tchto rozhodnutch
nebyl sepsn notsk zpis tyto skutenosti osvdu-
Osvden o prbhu valn jc,jsou takto pijat rozhodnut valn hromady neplatn
pro rozpor se zkonem, konkrtn pro rozpor s ustano-
hromady spolenosti s ruenm venm 127 odst. 4 ObchZ.
omezenm a rozhodnut Odvolac soud se ztotonil s nmitkou odvolatel, e
o zven zkladnho jmn podle obchodnho zkonku ve znn innm do
31. prosince 2000 neml zpis ve zkladnho jmn
Notsk zpis podle 127 odst. 4 ObchZ ve znn u spolenosti s ruenm omezenm konstitutivn inek.
innm do 31. 12. 2000 byl zpisem podle 77 z- To vak neznamen, e by ke zmn ve zkladnho
kona . 358/1992 Sb. jmn automaticky dochzelo ji na zklad rozhodnut
o zven zkladnho jmn valnou hromadou. Pi zvy-
Usnesen Nejvyho soudu R ze dne 12. 10. 2006, ovn zkladnho jmn novmi vklady i v t dob ob-
sp. zn. 29 Odo 1169/2005 chodn zkonk vyadoval, aby valn hromada spole-
nosti platn rozhodla o zven zkladnho jmn a aby
Z odvodnn: Napadenm usnesenm potvrdil od- o tomto rozhodnut byl pozen notsk zpis, aby byl
volac soud usnesen krajskho soudu ze dne 14. dubna pevzat zvazek k novmu vkladu psemnm prohle-
2004, . j. F 9041/2001/C 15733-126, kterm tento soud nm zjemce, jeho podstatnou nleitost je i edn
zamtl nvrh na zpis zmny ve vkladu a rozsahu jeho oven podpis zjemce, a muselo bt doloeno, e ped
splacen u spolenk Ing. B. K., Ing. M. K., K. K., K. K. podnm nvrhu na zpis do obchodnho rejstku byly
a nvrh na zpis zmny zkladnho kapitlu B.-R. s. r. o. vklady v zkonem poadovan vi splaceny. Pokud by
(dle jen spolenost). mlo bt zkladn jmn zveno nepenitmi vklady,
V odvodnn rozhodnut odvolac soud pedevm muselo rozhodnut valn hromady tak nepenit
konstatoval, e vc posuzoval v souladu s lnkem VIII. vklady konkrtnch vkladatel pesn identifikovat a sou-
odst. 6 zkona . 370/2000 Sb., podle obchodnho zko- st rozhodnut valn hromady muselo bt i rozhodnut
nku ve znn innm do 31. prosince 2000, podle kte- o hodnot kadho nepenitho vkladu.
rho, bylo-li pede dnem innosti tohoto zkona roz- Nvrh na zpis do obchodnho rejstku musel bt
hodnuto o zven zkladnho kapitlu spolenosti, podle ustanoven 31 odst. 2 ObchZ doloen listinami
postupuje se a do zpisu jeho zven do obchodnho o skutenostech, kter maj bt do obchodnho rejstku
rejstku podle dosavadnch prvnch pedpis, pokud zapsny. V projednvan vci navrhovatel doloil roz-
valn hromada do t msc od innosti tohoto zkona hodnut valn hromady o zven zkladnho jmn z-
nerozhodne, e m bt postupovno podle tohoto z- pisem o usnesen valn hromady konan dne 1.z 1999,
kona.To se v projednvan vci nestalo. podepsanm vemi spolenky, ani by toto usnesen
Dle odvolac soud uvedl, e podle ustanoven 125 bylo osvdeno notskm zpisem. Dle pedloil no-
odst.1 psm.e) obchodnho zkonku v rozhodnm znn tsk zpis, kter vak konn valn hromady neosvd-
(dle jen ObchZ) je teba k rozhodnut o zven z- uje.
kladnho jmn nebo o hodnot nepenitho vkladu Rozhodnut valn hromady konan dne 1. z 1999
souhlasu alespo dvoutetinov vtiny vech hlas spo- o zven zkladnho jmn spolenosti proto nebylo pi-
lenk a mus o tom bt pozen notsk zpis. Podle jato v souladu se zkonem.Takov rozhodnut je podle
zkona . 358/1992 Sb. (dle jen notsk d nebo ve odvolacho soudu neplatn. Na zklad neplatnho roz-
zkratce Not) ve znn innm v rozhodn dob, hodnut valn hromady nelze ani zvit zkladn jmn.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 128

128 slo 4/2007 AD NOTAM

Nedolo-li k platnmu rozhodnut valn hromady o zv- zen notskho zpisu podle 77 Not. Uzavel, e d-
en zkladnho jmn, nebyl splnn zkonem stanoven sledkem toho, e takov zpis nebyl u posuzovanho
pedpoklad pro navrhovatelem poadovan zpis zv- usnesen valn hromady pozen, je neplatnost tohoto
en zkladnho jmn do obchodnho rejstku. usnesen, a zven zkladnho jmn nelze zapsat do
Vzhledem k tomu, e nedolo platn ke zven z- obchodnho rejstku, a to pesto, e tento zpis byl
kladnho jmn a s tm souvisejcho zven vklad spo- v rozhodn dob deklaratornm zpisem. Z toho d-
lenk, jsou neplatn i navrhovatelem pedloen vodu nelze zapsat ani zmny ve vkladu a rozsahu je-
smlouvy o rozdlen a pevodu st obchodnho po- jich splacen.
dlu, nebo daje uvdn v tchto smlouvch neod- K tomu dovolac soud uzavel, e urovalo-li ustano-
povdaj skutenmu stavu. Oznaen pevodci se na z- ven 127 odst. 4 ObchZ v rozhodnm znn, e k roz-
kladnm jmn spolenosti podlej stle pouze vkladem hodnut o zven zkladnho jmn je vdy zapoteb
ve vi 25 000 K a nikoli vkladem ve vi 712 000 K. souhlasu alespo dvoutetinov vtiny vech hlas spo-
Souhlas valn hromady konan dne 1. z 1999 byl tak lenk a mus bt o tom pozen notsk zpis, nelze
udlen k rozdlen obchodnch podl Ing. B. K. a K. K. ne dovodit, jak sprvn uzavel odvolac soud, e jde
psluejcch ke vkladu ve vi 25 000 K, a to na sti o zpis podle 77 Not,kterm not,ptomn na valn
psluejc vkladu 20 000 K a 5 000 K. Platn by tedy hromad, osvd, e valn hromada rozhodnut o zv-
mohlo dojt pouze k uzaven smlouvy o pevodu st en zkladnho jmn pijala.
obchodnch podl uvedench osob psluejcch ke elem poadavku pozen notskho zpisu pi roz-
vkladu ve vi 5 000 K. hodovn o zven zkladnho jmn spolenosti s ru-
Proti rozhodnut odvolacho soudu podali spolenost enm omezenm toti zcela nepochybn je zvit jis-
a ostatn astnci zen dovoln. Co do jeho ppust- totu spolenk a zejmna pak tetch osob o tom, zda
nosti odkzali na ustanoven 237 odst. 1 psm. c), co do bylo usnesen dn pijato potebnou vtinou hlas,
dvodu na ustanoven 241a odst. 2 psm. b) a odst. 3 nebo ve zkladnho jmn obchodn spolenosti je te-
OS. tmi osobami vnmna jako jeden z dleitch daj
Dovolatel tvrd, e v judikatue a v literatue peva- o spolenosti a me ovlivnit jejich jednn ve vztahu
uj nzory,e v ppadech,kdy se valn hromada usn k n. K zajitn takov jistoty je nezbytn, aby byl not
podle specilnch ustanoven zkona, tj. 113 odst. 5, na valn hromad ptomen a mohl bezprostedn vn-
113 odst. 6, 115, 117 a dalch, jde o rozhodovn mat jej prbh a projevy na n uinn. Tomu odpov-
podle ustanoven 125 odst. 1 psm. j) ObchZ, a proto dal v dob konn valn hromady rozhodujc o zven
nejsou k pijet usnesen nutn ani kvalifikovan vt- zkladnho jmn poadavek notskho zpisu podle
ina ani notsk zpis. ustanoven 77 Not, v jeho odstavci 1 se stanov, e
Z deklaratorn povahy poadovanho zpisu do ob- not osvd prbh valnch hromad v notskm z-
chodnho rejstku dovolatel dovozuj, e povinnost pisu, v nm uvede msto a dobu konn valn hromady,
jednatel spolenosti pot, co bylo pijato usnesen zaznamen pijat usnesen a z prbhu valn hromady
o zven zkladnho jmn, bylo podat nvrh na zpis ve, co je dleit pro posouzen dnho postupu jed-
zven do obchodnho rejstku; pitom vytkaj soudu nn. Nelze logicky odvodnit zvr, e k zajitn shora
prvnho stupn, e povahu zpisu nesprvn posoudil. uvedenho elu posta, dostav-li se nsledn osoby,
Dle dovolatel dovozuj, e obchodn zkonk stanov kter se valn hromady zastnily, k noti a uin pro-
vslovn, kdy ke dni 1. z 1999 musel bt not pto- hlen o tom, co se na valn hromad dlo.Takov po-
men rozhodnutm valn hromady i jejmu prbhu. stup sledovan el nezajiuje.
Soud,e z dikce ustanoven 127 odst.4 ObchZ (K roz- Odvolac soud proto,v rmci pezkoumn rozhodnut
hodnut podle .a mus bt o tom pozen notsk z- valn hromady pro ely zpisu zven zkladnho
pis) plyne, e notsk zpis mus bt pozen o roz- jmn do obchodnho rejstku, ke ktermu byl nejen
hodnut valn hromady, ani by se tato musela konat oprvnn, ale i povinen, sprvn rozhodl o tom, e v d-
v ptomnosti note. sledku nedostatk pi rozhodovn valn hromady nelze
Dovolatel vytkaj odvolacmu soudu, e se z velk zven zkladnho jmn do obchodnho rejstku za-
sti nevypodal se vemi argumenty odvoln a tvrd, psat. Na tom nic nemn to, e zpis zven zkladnho
e rozhodnutm soud obou stup byla poruena jejich jmn do obchodnho rejstku byl v rozhodn dob z-
stavou zaruen prva. Navrhuj, aby Nejvy soud roz- pisem deklaratornm.To znamenalo pouze, e ke zven
hodnut soud obou stup zruil a vc vrtil soudu prv- zkladnho jmn dolo innost usnesen valn hro-
nho stupn k dalmi zen. mady o zven zkladnho jmn, ovem pouze tehdy,
Pedpokladem ppustnosti dovoln podle 237 odst. bylo-li usnesen valn hromady pijato dn.Tak tomu
1 psm. c) OS je zvr dovolacho soudu, e rozhodnut ale v projednvan vci nebylo.
odvolacho soudu nebo nkter v nm een prvn Od zvru odvolacho soudu o tom,e nedolo ke zv-
otzka, maj po prvn strnce zsadn vznam. en zkladnho jmn se pak odvj i jeho rozhodnut
O rozhodnut odvolacho soudu, kter m po prvn o zpisu pevodu st obchodnch podl. Nedolo-li ke
strnce zsadn vznam, jde zejmna, jestlie rozhodnut zven zkladnho jmn,nebylo ani mon pevst sti
e prvn otzku, kterou dovolac soud dosud nevye- obchodnch podl ve vi odpovdajc vkladm pe-
il, nebo kterou odvolac soudy nebo dovolac soud roz- vzatm na zven zkladnho jmn.
hoduj rozdln. Nmitky dovolatel o tom,e odvolac soud nesprvn
Odvolac soud zaloil sv rozhodnut na tom, e usta- posoudil podmnky pro pijet usnesen o zmn spole-
noven 127 odst. 4 ObchZ pedepisuje pro rozhodo- ensk smlouvy spovajc ve zmnch v osobch spo-
vn valn hromady o zven zkladnho jmn po- lenk,jsou proto pro posouzen rozhodnut odvolacho
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 129

AD NOTAM slo 4/2007 129

soudu nepodstatn, nebo odvolac soud takov zvry Soudn rozhledy
neuinil a rozhodnut na nich nezaloil. Z toho dvodu
je nepodstatn i to,e dovolatel poukazuj na to,e v ju- 2007, . 6
dikatue a v literatue pevauj nzory, e v ppadech, Nejvy soud esk republiky K rozhodovn o vypo-
kdy se valn hromada usn podle specilnch ustano- dn nemovitost,kter se ve lht t let od zniku BSM
ven zkona, tj. 113 odst. 5, 113 odst. 6, 115, 117 nestaly pedmtem zen o vypodn tohoto spolu-
a dalch ObchZ, jde o rozhodovn podle ustanoven vlastnictv
125 odst.1 psm.j) ObchZ,a proto nejsou k pijet usne- 149 odst. 4 ObZ ve znn ped novelou . 91/1998
sen nutn ani kvalifikovan vtina ani notsk zpis. Sb.
Na zvru, e v uvdnch ppadech je notsk zpis Jestlie nemovitosti astnk v jejich zaniklm bezpo-
nezbytn, toti odvolac soud sv rozhodnut nezaloil, dlovm spoluvlastnictv nebyly bhem t let od zniku
ale zaloil je prv jen na tom, jak shora uvedeno, e no- tohoto spoluvlastnictv vypodny dohodou ani soud-
tsk zpis byl i ped 1. lednem 2001 nutn pro roz- nm rozhodnutm asi se nestaly pedmtem neskon-
hodnut o zven zkladnho jmn. Z toho t plyne, e enho zen o (sten) vypodn bezpodlovho
nen sprvn zvr dovolatel, e se odvolac soud ne- spoluvlastnictv, staly se uplynutm uveden lhty ped-
dil prvem platnm pro tuto vc a danou dobu. mtem podlovho spoluvlastnictv astnk.
Pokud pak dovolatel vytkaj odvolacmu soudu, e Rozsudek ze dne 2. 8. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2679/2004
se z velk sti nevypodal se vemi argumenty odvo-
ln, dovolac soud takov pochyben neshledal, nebo
odvolac soud se v odvodnn svho rozhodnut vypo- Noviny pro konkurs a vyrovnn
dal se vemi prvn relevantnmi nmitkami dovola-
tel. 2007, . 6
Protoe rozhodnut odvolacho soudu je sprvn, Nej- Oteven dopis Exekutorsk komory R pedsedm
vy soud dovoln podle ustanoven 243b odst. 2 vta soud vech stup a pedsedovi stavnho soudu R
prvn OS zamtl.

Prvn rdce

Stoj za pozornost
Prvn rozhledy
2007, . 11
Havel, B. Synergie pe dnho hospode a podnika-
telskho sudku (stav esk pravy; podnikatelsk ri-
ziko aneb vzpomnka na hospodsk riziko; pe d-
nho hospode a podnikatelsk sudek; transplantace
podnikatelskho sudku a soudcovsk tvorba prva)
Nejvy soud esk republiky Promlen prva odstou-
pit od smlouvy
48 odst. 1, 101 ObZ
Prvo odstoupit od smlouvy je prvem majetkovm,
kter se promluje v tlet promlec dob. Namtne-li
dlunk dvodn promlen tohoto prva vitele,inky
odstoupen od smlouvy vi nmu nenastanou.
Rozsudek ze dne 16. 1. 2007, sp. zn. 30 Cdo 2047/2006
2007, . 6
ech, P. K nkterm skalm pevodu obchodnho po-
dlu II
Dispozice s obchodnm podlem ve spolenosti s rue-
nm omezenm je v praxi astm jevem. Nejeden pokus
o pevod vak ztroskotal na nedostatku obsahovch i
formlnch nleitost, kter zkon (i judikatura) vya-
duje pro platn uzaven smlouvy, j se obchodn podl
pevd. Dsledky z tohoto plynouc neplatnosti mohou
bt zvan nejen pro strany tchto pevod, ale tak
pro jejich prvn zstupce. (k prvn povaze smlouvy
o pevodu obchodnho podlu, podprn pouit
pravy koup i darovn, v koliznch souvislostech;
platnost i bezplatnost smlouvy o pevodu, uritost
ve protiplnn, alespo v ploze smlouvy, pro-
blm simulace ve platy, finann asistence spo-
lenosti pi hrad kupn ceny, vhrada vlastnictv
a pevodu podlu; odstoupen od smlouvy o pevodu
obchodnho podlu; zruen smlouvy o pevodu ob-
chodnho podlu)

2007, . 12
Pidal, O. Nepjemnosti s mrtm dlunka (vodem;
problm: stanoven okruhu ddic; mon een; z-
vr) Zprvy z notsk komory
Nejvy soud esk republiky Stavba zzen na zklad
asov neomezenho prva k cizmu pozemku,kter po-
zdji zaniklo NOTSK KOMORA ESK REPUBLIKY
126, 135c ObZ
Zdil-li na cizm pozemku stavbu stavebnk, kter ml 1. Zruuje konkurz na obsazen uvolnnho not-
asov neomezen prvo mt na tomto pozemku stavbu, skho adu pro obvod Okresnho soudu Plze-sever se
a toto prvo pozdji zaniklo,neme se vlastnk spn sdlem v Plzni, vyhlen podle 8 odst. 6 zkona
pozemku domhat odstrann tto stavby, a to ani proti .358/1992 Sb.,o notch a jejich innosti (dle jen no-
prvnmu nstupci stavebnka. tsk d), ve znn pozdjch pedpis, a 2 odst. 1
Usnesen ze dne 19. 3. 2007, sp. zn. 22 Cdo 746/2007 pedpisu o postupu pi vyhlaovn a organizaci kon-
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 130

130 slo 4/2007 AD NOTAM

kurzu na obsazen notskho adu (konkurzn d), na Podmnkou zaazen uchazee note do konkurzu
ter 9. jna 2007, je podn pihlky a pedloen dokladu uvedenho
shora pod psm. h).
2.Vyhlauje podle 8 odst. 6 zkona . 358/1992 Sb., Podmnkou zaazen uchazee notskho kan-
o notch a jejich innosti (dle jen notsk d), didta do konkurzu je podn pihlky a pedloen do-
ve znn pozdjch pedpis,a 2 odst.1 pedpisu o po- klad uvedench shora pod psm. e), g), h) a dokladu
stupu pi vyhlaovn a organizaci konkurzu na obsazen o tom, e je zapsn v seznamu kandidt pslun no-
notskho adu (konkurzn d), tsk komory.
Notsk komora esk republiky zale astnkm
KONKURZ zaazenm do konkurzu nejpozdji destho dne ped
na obsazen uvolnnho notskho adu dnem konn konkurzu psemnou pozvnku k jednn
pro obvod Okresnho soudu Plze-sever se sdlem ped konkurzn komis.
v Plzni na ter 27. listopadu 2007.
Notsk komora esk republiky pedlo na
Notsk komora esk republiky pijm pi- zklad vsledku konkurzu ministru spravedl-
hlky do konkurzu ve svm sdle v Praze 2, Je- nosti nvrh na jmenovn note do notskho
n 11, nejpozdji do 27. jna 2007. adu.
Konkurz se kon ve shora uvedenm termnu od
10,00 hod. v sdle Notsk komory esk repub-
liky v Praze 2, Jen 11.
Ve astnickho poplatku za podn pihlky
do konkurzu in 10 000 K a je teba jej zaplatit
Fejeton
nejpozdji pi podn pihlky do konkurzu. Po-
platek se plat pevodem nebo sloenm na et
Notsk komory R u HVB Bank CR, a. s., . . Jedeme do itavy
45818009/2700, variabiln symbol rodn slo
uchazee, pevodem potovn poukzkou nebo S neobvyklm nzvem Jete do Pardubic zveejnil
v hotovosti v sdle Notsk komory R v Praze 2, dr. Martin eina v poslednm sle Ad Notam svj tra-
Jen 11. din poutav, poetick a duchapln fejeton. Na zklad
svch poznatk z nvtvy pardubickho zmku a z ta-
Podmnkou zaazen uchazee do konkurzu je podn mjho obrazu znzorujcho strom smujc svou su-
pihlky a pedloen tchto doklad: chou vtv k alegorii Starho zkona a zelenmi vtvemi
a) Osvden o sttnm obanstv esk republiky. k alegorii Novho zkona, Martin eina dovozuje sv
b) Prohlen o pln zpsobilosti k prvnm konm. vahy o tvorb prvnch pedpis a o svt prva a mo-
c) Vpis z rejstku trest ne star t msc. rlky vbec.
d) Doklad o zskn vysokokolskho vzdln v rmci Nedvno jsem se dozvdl o podobnm zitku, kdy
magisterskho studijnho programu v oblasti prva na m blzc navtvili spolen s turistickm zjezdem his-
vysok kole v esk republice, plnho vysokokol- toricky cenn, kdysi esk, dnes nmeck msto nach-
skho vzdln na prvnick fakult vysok koly zejc se v tsn blzkosti trojmez nmeckch, polskch
podle dvjch prvnch pedpis nebo vzdln a eskch hranic, msto itavu (Zittau).V tamjm mu-
v oblasti prva na vysok kole v zahrani, pokud tak zeu se nachz cenn postn pltno z roku 1472, kter
stanov mezinrodn smlouva, kterou je esk repub- na celkem 90 obrzcch znzoruje obsah Starho i No-
lika vzna, anebo je toto vzdln uznno podle vho zkona. Ke kadmu obrzku jsou k dispozici kra-
zvltnch prvnch pedpis. tik komentujc texty. Cenn postn pltno zailo na
e) Doklad o alespo ptilet dlce notsk praxe (de- konci 2. svtov vlky dramatick chvle, kdy bylo pi-
finice notsk praxe v 7 odst. 2 vta prvn not- chzejcmi vojsky pouito v saun,co je vak podstatn,
skho du) nebo jin praxe (vet tto praxe v 7 ve sv vtin se zachovalo dodnes. Poskytuje pvabn
odstavec 2 vta druh notskho du). vklad Starho i Novho zkona ve sv celistvosti, tedy
f) Doklad o sloen notsk zkouky (definice notsk pehledn ilustrovan koment cel Bible.
zkouky v 7 odst.3 vta prvn notskho du) nebo Nae generace, kter zrovna neoplv detailnmi zna-
jin zkouky (vet tchto zkouek v 7 odstavec 3 lostmi o obsahu knihy knih, by mohla studiem samot-
vta druh notskho du). nho pltna zskat ty zkladn poznatky o obsahu cel
g) Osvden podle zkona . 451/1991 Sb., kterm se Bible a o biblickch djch.
stanov nkter dal pedpoklady pro vkon nkte- Pro se o tom zmiuji? Nejsem si jist, e alegorie su-
rch funkc ve sttnch orgnech a organizacch esk chch vtv vi zkonu Starmu a zelench vtv vi
a Slovensk Federativn Republiky, esk republiky zkonu Novmu tak,jak je to znzornno v pardubickm
a Slovensk republiky, v platnm znn, jde-li o ucha- obraze,o nm pe Martin eina,je sprvnm vkladem
zee narozenho ped 1. 12. 1971. Bible jako takov.Domnvm se,e Nov zkon navazuje
h) Doklad o zaplacen poplatku za podn pihlky do na zkon Star, tvo s nm nedlitelnou jednotu, je do-
konkurzu (kopie vpisu z tu, kopie stiku po- konce vrazem evolunho vvoje djin lidstva pi jeho
tovn poukzky, kopie pjmovho dokladu Notsk obtnm hledn nejvych a zkladnch hodnot. e se
komory esk republiky). jedn o zkony lsky, v tom se s Martinem einou pln
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 131

AD NOTAM slo 4/2007 131

shoduji.Domnvm se vak,e itavsk postn pltno tm, vodu: pin toti to nejcennj, co prvo me pin-
e z obou zkon vytv jeden kontinuln celek (bibli), et, tj. prvn jistotu. Kad zkon se asem zakduje
mimo jin tak vstin vyjaduje mylenku kontinuity v prvnm vdom lid a ti zskvaj jistotu o tom,co plat.
mravnho i prvnho du. patn strnky takovho zkona se pitom obruuj
Nic novho nevznik bez toho starho.Pejdu-li do ob- dlouhodobou a veobecn znmou judikaturou.
lasti legislativy vetn legislativy notsk, jist proto Podobn jak probhal pozvoln vvoj Starho a No-
nen sprvn pedstava mnohch zkonodrc, e prv vho zkona tak, e se vytvoilo nco, co pedstavuje ce-
oni jsou ti vyvolen, kte jsou schopni vytvoit prvn lou Bibli, ml by probhat pozvoln a fundovan vvoj
normativn dlo, kter ped ve, co tu bylo doposud. i prvnho du na mal zem. Zde plat 100x m
Jak ostatn ukazuje nae porevolun legislativn na- a 1x e. Uvdomme si, e ono povstn Mojovo de-
den, jen mlokter pedpisy, kter byly halasn a na- satero tvo po stalet zklad vech civilizovanch prv-
den ohlaovny jako to konen prav, prokzaly nch d bez vtch zmn.
svou ivotnost, a naopak musely bt v nebvale krtk Vzpomnm si na klasick pklad tvorby demokra-
dob opt mnny. tickho prvnho du. Jednalo se o novou vcarskou
Martin eina k, e prvn pedpis mus odpovdat stavu. vcarsko jako jeden z nejbohatch stt do-
relnmu ivotu.To urit, dovolm si vak k tomu jet shlo svho bohatstv a stability a pitom mlo a m
nco dodat. velmi chaotickou stavu, asto nesrozumitelnou a se-
Legislativa je pedevm vdeck innost.Aby se plody stvajc z nesourodch st. Ve 20. stolet vzniklo ce-
prce legislativc a zkonodrc staly lkem stvajcch lonrodn sil a nejerudovanj prvnci v obdob
neduh spolenosti, vyaduje legislativa hlubokou a sys- 20 let vytvoili stavu novou, kter formln i obsahov
tematickou znalost spoleenskch vd vbec, historie odpovdala nejmodernjm svtovm trendm. Nvrh
prva,platnho prva a poznatk o spnosti jeho uplat- stavy byl pedloen celosttnmu referendu a oban
nn v praxi.Takov znalosti me mt jen takov vyni- jej odmtli. Hlavnm dvodem odmtnut stavy bylo, e
kajc prvnk, kter m souasn monost pslun star stava pinesla zemi prosperitu, je veobecn
prvn obor dlouhodob analyzovat. znm a jej sporn prvky jsou ji vyloeny.A vcarsko
Z pohledu celho eskho prvnho du ctme in- nadle prosperuje ve stabilnm systmu nedokonal
tenzivn absenci stabilnho vdeckho legislativnho stavy star. vcart oban tak vyjdili pokoru dlu
centra vybavenho nleitou pravomoc, kter by stu- svch pedk.
dovalo a analyzovalo cel esk prvn d jako celek A proto podobn jako v itavskm postnm pltnu -
a stanovilo komplexn zmny rozvoje, zajiovalo jedno- ctm ctu ke Starmu zkonu, kter pinesl zklad ce-
tnost prvn terminologie, apod. losvtov prvn kultury desatero, ale tak pinesl z-
Tvorba prva by mla bt spojena s ctou k poznat- klad spnho zkona Novho.
km pedchozch generac, tedy i vi platnmu prv- Doporuuji proto tenm, aby zajeli do itavy pro-
nm du. V tomto smru je konzervativizmus tm nej- hldnout si postn pltno.
lepm rdcem. Hodnota kadho by pvodn
i nezdaenho zkona asem roste a to z prostho d- JUDr. Karel Wawerka
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 132
Obalka_3 16.8.2007 12:26 Strnka 1
Inhalt
Aufstze
Dvok, T. Lsung von Rechtsbeziehungen zu genossenschaftlichen
Anbauwohnungen an Wohnungen im Eigentum Dritter . . . . . . . 97
Eli, K. Bestandteil und Zubehr einer Sache . . . . . . . . . . . . . 103
Blovsk, P. Ersitzung aus Sicht des rmischen Rechts und der
Komparatistik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
Diskussion
Machala, O. L. Herausgabe von Geld aus einer Verwahrung . . . 118
Vom Ausland
7. Sitzung des Exekutiven Rates der Internationalen Union des
Notariats, Sao Paulo 19. Mai 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
Foukal, M. Besuch des Justizministers Ji Pospil auf Einladung
der sterreichischen Notarkammer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
Brzda, R. Prsentation des elektronischen Rechtsverkehrs
bei der Fhrung von Grundbchern und des Handelsregisters
in Wien . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
Kozelka, J. 5. Sitzung der Kommission fr Europische
Angelegenheiten (CAE) in Montreux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123
Gerichtsentscheidungen
Oberstes Gericht der R Zur widerlegbaren Vermutung der
Umwandlung von Gesamthandvermgen der Ehegatten an
Immobilien in ein anteiliges Miteigentum . . . . . . . . . . . . . . . . . 124
Oberstes Gericht der R Bescheinigung ber den Verlauf der
Hauptversammlung einer Gesellschaft mit beschrnkter Haftung
und Beschluss ber die Kapitalerhhung . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
Bemerkenswert . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129
Nachrichten aus der Notarkammer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129
Feuilleton
Wir fahren nach Gittau . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130
Table des matieres
Articles
Dvok, T. Solution des relations juridiques aux appartements
coopratifs en surlvations sur les immeubles en proprit des
tiers . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
Eli, K. Partie composante de la chose et accessoire de la chose 103
Blovsk, P. Usucapion en droit romain et selon laspect
comparatif . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
Discussion
Machala, O. L. Dlivrance de largent du dpt . . . . . . . . . . . . 118
De letranger
7. session du Comit excutif de lUnion internationale du
notariat, Sao Paulo, le 19 mai 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
Foukal, M. Visite du Ministre de la justice Ji Pospil
linvitation de la Chambre du notariat autrichienne . . . . . . . . 122
Brzda, R. Prsentation de relation juridique lectronique en
tenant les livres fonciers et le Registre de commerce Vienne . 122
Kozelka, J. 5e session de la Commission pour les affaires
europennes (CAE) Montreux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123
Dcisions juridictionnelles
Cour suprme de la Rpublique tchque Concernant la
prsomption non rfutable de la transformation de communaut
des biens aux immeubles en coproprit . . . . . . . . . . . . . . . . . 124
Cour suprme de la Rpublique tchque Certificat sur le droule-
ment de lassemble gnrale de la socit responsabilit limite
et la rsolution concernant laugmentation du capital social . . . 127
Cela Vaut votre Attention . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129
Nouvelles de la chambre de notaires . . . . . . . . . . . . . . . . . 129
Feuilleton
Nous allons Zittau . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130
Obalka_4 16.8.2007 12:27 Strnka 1