Zeny Z Bloku 10

eny z bloku 10
===hjR+6ruVCdNNUrIhP8dnNtt9TcW9qGFzklO8+42d06Y=
Hans-Joachim Lang
DIE FRAUEN VON BLOCK 10
Medizinische Versuche in Auschwitz
Copyright 2011 by Hoffmann und Campe Verlag, Hamburg

Alle Rechte vorbehalten
Translation 2014 by Zlata Kufnerov
ISBN 978-80-249-2448-9
vod
Maya Leeov se nhle zaraz. Hled na internetu, prv napsala matino jmno. Na obrazovce potae se j
objev snmek pae, na n je vytetovno slo 2318. Maya Leeov to slo zn. Jm ocejchovali nacist v Osvtimi
jej matku, Magdu Blauovou. 2318 bylo jej vzesk slo. To, co Maya Leeov, rozen Blauov, na obrazovce
vid, vak nen matina ruka, matka je prv ve vedlejm pokoji. Je to ruka Deborah Fisherov z New Yorku,
vzdlen tm 17 tisc kilometr od domova Mayi Leeov v Melbourne.
O ti dny pozdji, 28. ervna 2006, Magda Blauov umr, ale jej pbh ije dl na pai Deborah Fisherov.
Newyorsk ergoterapeutka je rovn dcerou lovka, kter peil holokaust1,a chce sv okol nabdat k tomu, aby
se na Osvtim nezapomnalo. Magdu Blauovou nikdy nepoznala, ale o jejm ivotnm pbhu slyela. Poctila
obdiv k odvaze slovensk idovky, kter svou funkci blokov vyuvala ze vech sil k tomu, aby svm
spoluvzekynm pomhala. V onom prosted toti mohla konat zzraky stejn jako drobn gesta dobr vle.2
Ubytovny vz v koncentranch tborech se nazvaly bloky, kter byly oslovny. Takzvan blokov
(Blocklteste) byli vzov, na n veden SS penelo nkter dc koly. Bezprostedn podlhali vedoucm
bloku z ad SS a odpovdali jim za kze, podek a istotu na bloku. Zpsob, jakm Magda Blauov (tenkrt
jet Magda Hellingerov) tuto funkci plnila, utkvl mnohm z tch, kte peili, trvale v pamti. Odliovala se tm
od jedn ze svch nstupky, Margit Neumannov, avak zejmna od blokovch na ostatnch blocch bhem
potk osvtimskho tbora, kdy esesmani pi vbru vz do tchto funkc dvali pednost tkm
kriminlnkm.
Nacistit lkai pouvali eny na bloku 10 jako pokusn krlky. Podle poadavk tchto lka a asto
pmo jimi byly vzenkyn tdny: vtina bezprostedn po pjezdu do Osvtimi, nkter a v tboe Bezinka.
Jedno vak mly spolen byly to idovky. Rosaline de Leonov, jedna peiv ena z Nizozemska, vzpomn,
e jej spoluvzekyn na tomto bloku pochzely z nejrznjch zem a byly nejrznjch nrodnost.
Pichzely tam Polky, Holananky, Nmky, ekyn, eky, Slovenky, Belgianky a Francouzky.3
Hlavnm aktrem na bloku 10 byl gynekolog prof. dr. Carl Clauberg. Blok 10 pevzal do sv kompetence na jae
1943, aby na ench zkouel jednu metodu masov sterilizace. Dal lkai se k tomuto projektu bez rozmlen
pipojili s vlastnmi pokusy. Doktor Horst Schumann neznal zbrany, co prokzal ji pedtm v usmrcovacch
zazench v Grafenecku (okres Reutlingen) a Sonnensteinu (okres Pirna), kde se aktivn podlel na vradn
tlesn a duevn postiench. eny na bloku 10 si vybral pro sv experimentln metody sterilizace rentgenem.
Doktor Eduard Wirths, svou posledn hodnost sturmbannfhrer SS, byl jako tborov lka (Standortarzt)
v Osvtimi nejve postavenm zdravotnkem. Krom toho se zabval vznikem rakoviny dlohy a operoval eny
z tohoto bloku, ani by se jich ptal, nebo operacemi povoval lkae mezi vzni, jim se v provozu tbora kalo
Hftlingsrzte (lkai-vzov). Bakteriolog dr. Bruno Weber vedl Hygienicko-bakteriologickou vyetovnu zbran
SS a policie Jih-Vchod, zaloenou v dubnu 1943 na bloku 10 a nsledn peloenou do pobonho tbora
Rajsko. Tato vyetovna bezprostedn podlhala Institutu hygieny Zbran SS a spolupracovala s Hlavnm
hospodskm a sprvnm adem SS, jemu podlhaly vechny koncentran tbory. Weber, posledn hodnost
hauptsturmfhrer SS, vyuval eny z bloku 10 jako drkyn krve pro speciln vzkumy a odebral jim krev
v mnostv ohroujcm zdrav. Zajmalo ho, jak reaguje tlo, v nm se setkaj rzn krevn skupiny. Weberovm
zstupcem byl bakteriolog dr. Hans Mnch, kter uskuteoval vlastn vzkumy: Pracoval na asnm rozpoznn
revmatismu kloub a na metodch uren krevn skupiny ze slin. eny z bloku 10 byly zneuvny k pokusm tak
lkai mimo Osvtim, byly mimo tbor dodvny jako ze skladit lidskho materilu. MUDr. Helmut Wirths
z Hamburku, bratr osvtimskho tborovho lkae, si nechval zaslat vzorky tkn. Pinejmenm se podlel na
pokusech s asnm rozpoznnm rakoviny dlohy, pokud je sm pmo neinicioval. Dr. Bruno Berger z Mnichova
a dr. Hans Fleischhacker z Tbingenu si vybrali 29 en (a k nim 57 mu z nemocnin sti bloku 21 nebo 28),
kter klasifikovali podle rasov antropologickch kritri. Tchto 86 id nechali dopravit k trasburskmu
profesoru anatomie dr. Augustu Hirtovi, kter si jejich mrtv tla vydal pro plnovanou sbrku koster.
Blok 10 nazv americk psychiatr prof. Robert Jay Lifton pmo zosobnnm pojmu Osvtim.4 Lifton nezn
Osvtim z vlastn zkuenosti, hovoil vak s mnoha lidmi, kte ji peili: s obmi i pachateli. Francouzsk lkaka
dr. Adlade Hautvalov, kter v tto budov njak as psobila jako lkaka-vzekyn, vydala svdectv
o nezapomenutelnm dojmu, kter v n po pobytu na tomto mst hrzy zstal. A lkaka Slavka
Kleinov5 z Kielc, je byla stejn jako Hautvalov deportovan z Drancy do Osvtimi, popisuje dojem, kter
zaila hned bhem prvn noci na bloku 10, tmito slovy: Mla jsem pocit a mm jej dosud, jako bych se dostala
do domu, kter je sten peklem a sten blzincem.6
Chtj-li mnoz autoi ono nepopsateln prosted zachytit alespo metaforicky, nazvaj Osvtim peklem nebo
poukazuj na Danta a jeho stedovk hrzn sny. Osvtim vak byla pozemsk a soudob. Rozumu se
vymykajc skutenost, e Osvtim mohla existovat uprosted spodan civilizace, je neustle ptomnm apelem
nabdajcm k veobecn povinnosti ochrnit budouc generace: Osvtim se ji nikdy nesm opakovat. To je
nezpochybniteln a sprvn. Tato kniha nicmn nen pojata jako povinn morln lekce. Neme jt toti o to,
abychom utrpen zneuvanch en v bloku 10 pipisovali jakkoliv smysl. K posilovn zkladnch lidskch prv
a lkask etiky nen teba mst jako Osvtim, mtka hodnot lidskch prv nelze odvozovat z negace zla.
Smysl knihy spov pedevm v tom, e se na tyto eny jako na obti nacistickch zloinc nezapomn.
Deborah Fisherov si nechala v sedmatyiceti letech vytetovat na levou pai vzesk slo Magdy Blauov,
stejn jako se to praktikovalo v Osvtimi. Byla by rda, kdyby se j lid na toto tetovn a na jeho vznam ptali.
A protoe i ti, kte holokaust peili, ji brzy zemou, chce mlad generaci sama podvat svdectv, chce tmto
provokativnm popudem vyvolvat iv setkn.7 To je ctyhodn didaktick vaha. Tato provokace vak
neumouje pouze uchovvat pam, m i podncovat, zneklidovat. Krom toho upozoruje vce na samotnou
provokatrku ne na jej nalhavou prosbu.
Pipomnn zloin nacionlnho socialismu, k Saul Friedlnder, se mus obracet jak k intelektu, tak
k emocm, m-li zapsobit na nastupujc generace.8 Prv tento poadavek si nae kniha vytila jako kol,
nebo na konkrtnm pkladu lkaskch pokus zachycuje dimenzi nacionlnsocialistick mainerie
vyhlazovn prv z perspektivy tch, kte trpli. To samozejm neznamen, e pachatel v tomto ppad
nacistit lkai jsou opomjeni a e se neberou v vahu ostatn historick prameny. Pouze nejsou stedem
pozornosti. Sousteujeme se na obti, tedy na pokusn osoby. Na bloku 10 hrly roli objekt, zde se vak stvaj
subjekty.
Ony subjekty maj jmna, a jmna tvo identitu. Tento pedpoklad provz tak dvj autorovy prce, z nich
upozornme alespo na jednu: Die Namen der Nummern (Jmna sel).9 Pojednv o onch ve zmnnch 29
ench a 57 much, kte byli v srpnu 1943 v koncentranm tboe Struthof/Natzweiler zavradni, protoe jejich
kostrami si chtl August Hirt vybavit svou zamlenou rasov antropologickou didaktickou sbrku. Tebae
historikov tento bizarn lkask zloin, kter byl poprv prvn zpracovn v norimberskm procesu s lkai,
popsali ji mnohokrt, zstalo onch 86 id pohbench v masovm hrob po celch edest let bezejmennmi
obmi. Autorovi se podailo ukzat, e jejich identifikace je mon. Od t doby m jejich hrob na idovskm
hbitov ve trasburku ulov nhrobek se vemi 86 jmny.
Bhem ptrn po ivotopisech vech 86 obt se vynoily ivotn cesty kiujc celou Evropu a vedouc
z Larviku v Norsku a po Solu v ecku. Dochovan prameny potvrzuj, e ivotn pouti 29 en, jakkoli byly
odlin, konily vesms v destm bloku kmenovho tbora v Osvtimi. To podntilo zmr prozkoumat tento
blok, znm jako lkask pokusn stanice, podrobnji. Ji pi prvnm studiu pramen se ukzalo, jak chybn se
o tomto bloku psalo a tak e Osvtim peilo mnohem vce pokusnch osob, umstnch prv na tomto bloku,
ne se obecn v. Proto vznikl odvn pln popsat ivot na bloku 10 pedevm na zklad vpovd oitch
svdk a vysvtlit, jak k tmto pokusm na lidech dochzelo a jak je za takka nepedstavitelnch pomr
vyhlazovacho tbora postien osoby provaly.
Protoe esesmani ze sprvy tbora ped osvobozenm Osvtimi vtinu podrobn vedench spis zniili, lze
poet en, kter byly umstny na bloku 10, urit jen piblin. Pravdpodobn jich tam pobvalo kolem osmi set.
Vtina z nich pokusy peila, by asto se stranmi dsledky vedlejch ink sv lby, nakonec vak tyto
eny pily o ivot z jinch dvod v Osvtimi i Bezince nebo zahynuly na pochodech smrti z rznch pin.
Piblin 300 en peilo a mohlo se navrtit do sv vlasti. O nich jsem vyhledal svdeck vpovdi ze soudnch
proces, anamnzy, edn spisy, ivotopisn zznamy, rozhovory, zpisy z vpovd u mnoha z nich vak
znm pouze jejich jmna. S nkolika mlo peivmi, nyn ji ve vysokm vku, jsem mohl jet osobn hovoit.
Ze souhrnu tchto svdectv se vytvoil celkov obraz, jak dosud nebyl k dispozici. Pitom je teba brt v vahu
tak fenomny dynamiky jednotlivch skupin, napt mezi rznmi nrodnostmi, ern obchod, ptelstv
a sexualitu, solidaritu, kulturn aktivity. V neposledn ad je vak teba zmnit rovn zzrak, e jedna z vzeky
si smla vzt s sebou na pokusnou stanici svho tletho syna, a jet mnohem vt zzrak, e onen chlapec
peil pochod smrti a dokal se osvobozen.
Blok 10 pat k budovm kmenovho tbora, kter nejsou pstupn nvtvnkm. Jako pspvek nmeckch
spolkovch zem k zachovn pamtnku Osvtim-Bezinka byla tato stavba v roce 1996 opravena. To, e veden
pamtnku v Osvtimi rozhodlo, aby se blok 10 zachoval jako pietn msto ticha, ovem neznamen, e se odtud
zrove odstran i stopy ivota, kter zde existoval. Chci lidem pipomenout, kdo byly eny, kter zde ily a trply
v nejistot, nebo pro mne nejsou anonymnmi obmi, nbr konkrtnmi osobami majcmi jmno a pvod.10 Jen
mlokter z nich patila ke znmm osobnostem jako teba houslistka Alma Rosov, nete hudebnho skladatele
Gustava Mahlera.
Zjem by mly vyvolat jejich ivotn pbhy, kter si s sebou do Osvtimi pinesly, a tak to, co je po umstn
na bloku 10 ekalo: pokusy na vlastnm tle, o jejich nsledcch nebyly nikdy pln informovny, a kadodenn
pevn v neslchanch podmnkch. Utrpen, kter eny z bloku 10 postihlo, pokusy zdaleka nekonilo, krom
pokus jim ohroovaly ivot neustl selekce. Ne se konen dokaly osvobozen, musely pestt nejt
choroby, a peily-li pochody smrti, znovu trpt v nevslovn bd v dalch koncentranch tborech. Pocity tst,
e pat k vtzm, se msily s obavami z budoucnosti, kter je ekala po nvratu a u nikdy nebyla bezstarostn:
zastnilo ji zdravotn pokozen z pobytu v tboe, bezdtnost po sterilizanch pokusech, bda v dsledku
vyvlastnn majetku ped deportacemi, a asto tak pracovn neschopnost kvli chorobm i Jobovy zvsti
o zavradnch pbuznch a ptelch.
O tom v lkaskch zprvch dn zznamy nenajdeme. Rovn se nelze dost o poniujcch ednch
jednnch, kter obti pokus na lidech ekala, ne jim po nekonen dlouhm ekn vyplatila Spolkov publika
Nmecko asto ostudn mal odkodnn. Pokud vbec. O otesn nedostatenm trestnprvnm vypodn
nemluv.
Na to vechno se nesm zapomnat, pokud se v budoucnu bude hovoit o lkaskch pokusech v Osvtimi, je
se obvykle spojovaly pouze se jmnem Josefa Mengeleho.11 Tato kniha je vnovna enm z bloku 10 a jejich
rodinm.
1 Oscar Fisher peil Osvtim a po osvobozen se vysthoval do USA

2 Tento pbh se vyslal 27. ledna 2005, v den vro osvobozen Osvtimi, na vyslai WBUR 90.9 FM,
National-Public-Radiostation v prostoru Boston. Dne 24. listopadu 2006 uvedl tento vysla rozhovor s Deborah
Fisherovou a Mayou Leeovou. Viz: http://www.wbur.org/npr/6535380/storycorps-holocaust-story-prompts-family-
reunion
3 HHStA, Abt. 631a, Nr. 545 (26. 7. 1956)
4 Lifton 1998, s. 306. V originle: A place that could be considered to be quintessential Auschwitz. Lifton
1986, s. 270
5 Dobra Sawka Goldszajderov se narodila 3. listopadu 1913 v Kielcch (Polsko). Studovala medicnu v Praze,
kde se t provdala a nadle se jmenovala Slavka Kleinov. Bojovala ve panlsk obansk vlce a ve
francouzsk Rsistance, byla deportovna do Osvtimi. Po osvobozen ila v Pai a po uzaven druhho
manelstv se jmenovala Dorota Lorska. Tyto informace poskytl Claude Romney, jemu za n dkuji.
6 Informace dr. Kleinov z Prahy o pobytu na bloku 10 v Osvtimi. In: Internationaler Suchdienst (IST),
Sachdokumente, Ordner 1/34. o. O., o. J. Toto srovnn pouv tak v publikaci Ota Kraus, Erich Kulka 1957, s.
92: Mla jsem pocit, e jsem se dostala do prosted, kter pedstavovalo spojen pekla a blzince.
7 http://www.npr.org/templates/story/story. php?storyId=6535380 (21. 8. 2011)
8 Friedlnder 1999, s. 36
9 Lang 2004
10 Po rozhovoru s peivmi, etnmi rodinnmi pslunky peivch a s historiky jsem se rozhodl nazvat
eny zsadn jmny, kter mly bhem svho uvznn. Zmnn jmna po uzaven satku nebo z jinch
dvod uvdm pouze tam, kde je ony eny samy uvedly v rznch publikacch. U vz asto uvdm daje
o vku. Kde nen uvedeno jinak, vk je mnn v chronologii udlost.
11 Josef Mengele byl od 30. kvtna 1943 do 18. ledna 1945 tborovm lkaem v Osvtimi-Bezince a provdl
tam zloinn pokusy na lidech.
Vc ne optovn setkn
Augusta Nathanov a Carl Clauberg
Vidl jste to prase? Augusta Nathanov ct starou, tolik znmou tupou bolest. Je 11. jen 1955. To prase,
kter prv ukazovali v televizi, se jmenuje Carl Clauberg. Ped tincti lety j zniil ivot. J a nkolika stm
dalch en. Nikdy na tohle prase nezapomene. Carl Clauberg, profesor medicny, zloinec. U vce ne deset
let ho nevidla, ani neslyela nic o tom, kde se zdruje. Avak bolesti, kter j zpsobil, jsou denn ptomn. Je
pekvapiv, e se Carl Clauberg opt vynoil. Pln nadje mluvil do mikrofonu jakhosi novine. V mlad
spolkov republice ho bude ekat skvl lkask karira, jaksi druh ance. Pmo to z nj vyzaovalo. Augusta
Nathanov je prv na nvtv v Dsseldorfu. Mus okamit hovoit s Hendrikem van Damem, generlnm
tajemnkem nmeck stedn idovsk rady. Zved sluchtko a k do telefonu: Vidl jste to prase?1
V polovin z 1955 obnovily Spolkov republika Nmecko a Sovtsk svaz diplomatick styky. Tato dohoda
zpeetila status NDR jako druhho nmeckho sttu a obsahovala stn dan estn slovo sovtskho
ministerskho pedsedy Nikity Chruova, e bhem tdne budou proputni vichni nmet vlen i civiln
zajatci, kte dosud jsou na zem Sovtskho svazu. Bhem prvnch dvou jnovch tdn pichz do
pohraninho tranzitnho tbora ve Friedlandu zhruba 10 tisc navrtilc. Mezi nimi tak profesor medicny Carl
Clauberg.
Proputn zajatce obyvatel naden vtaj, zjem o jejich pjezd je obrovsk. Tm ve vech vtch
mstech se schzej mohutn davy na hlavnch nmstch a v radostn nlad oekvaj jejich nvrat. V Kielu,
kde m Clauberg zprvu bydlet u sv sestry, propukne v noci na 11. jna 1955 na ozenm nmst jsot, kdy se
bl houkajc a blikajc autobus s ohlenmi mui. Objmali se i ti, kte se nikdy nevidli, informoval pt den
denk Kieler Nachrichten. Slova nebyla s to vyjdit vechny pocity tohoto okamiku. Tohle non pivtn pr
souzn s jednou strofou nmeck nrodn hymny. Se kterou, nen uvedeno.
Profesor MUDr. Clauberg vak nepijd do Kielu onm autobusem, nbr o den pozdji vlakem. Asi tden po
pjezdu jde do nemocnice a nech si operovat klu. Dva dny ped operac pe sv en: Prv se chystm
nastoupit cestu ji dlouho ji plnuji , na n budu na och svtov veejnosti a stanu se osobnost, kterou
mdia nebudou moci tak snadno opomjet jako dv, tedy pinejmenm ta, co maj zjem.2
Augusta Nathanov byla ze svho zajet proputna u ped deseti lety. Pesto se z nho nikdy neosvobod.
Peila Osvtim, pochod smrti do Ravensbrcku a koncentran tbor Neustadt-Glewe. Pi nvratu ji na dnm
nmst nikdo neekal. Ostatn ani nikdo takov nebyl. Kde m te domov? Augusta Nathanov nechce po vlce
t v Nmecku, a dokonce ani nikde jinde v Evrop. Nyn ije v USA. V Dsseldorfu se te zdruje jen proto, aby
uplatnila nrok na odkodnn za internovn v koncentranm tboe a za ztrtu majetku. e se jej cesta do
Nmecka shoduje s Claubergovm nvratem, je pouh nhoda. Dne 3. listopadu 1955 podv na Clauberga
trestn oznmen, co u tden pedtm uinila nmeck stedn idovsk rada. Zrove d, aby mohla bt
jako spolualobkyn astna procesu.3 Dne 7. listopadu 1955 podv Hermann Langbein z Comit International
dAuschwitz na Clauberga dal trestn oznmen, tentokrt jde o trestn in zabit. Dne 14. listopadu pedkld
stedn rada sttnmu zastupitelstv seznam 23 svdk.4
Dne 19. listopadu chirurgick zkrok, jemu se profesor podrobil, probhl spn otiskuj Kieler
Nachrichten pod tunm titulkem Spch! strun inzert: Prof. MUDr. Carl Clauberg hled nkolik schopnch
psaek na stroji, kter jsou bu nezamstnan (co je nepravdpodobn), nebo by mohly pro mne po veerech
ve volnm ase nkolik dn 2 a 3 hodiny denn pracovat. Zjemkyn se maj hlsit na Chirurgick univerzitn
klinice (soukrom oddlen, ordinace 1). Je mon, e nejlep z nich by mohla zskat trval zamstnn.
V takovm ppad ji ek zkuebn lhta, cesty se mnou vozem po Nmecku spojen s lzeskm pobytem (4
tdny) a bhem tto doby prce pro mne denn 23 hod. Hrazen nklady plus plat.
Kolik zjemky se na tento inzert Claubergovi pihlsilo, se nedochovalo. Objevili se ale i jin nvtvnci, jak
vyplv ze spis: Dne 19. listopadu pichz vyetujc soudce se sttnm nvladnm k prvnmu vslechu na
klinice. Na pan A.5 si pr neme vzpomenout, tvrd pi vslechu Clauberg, kdy mu toto jmno sdl. To nen ani
le, ani soust obhajoby, nebo osvtimsk jmno eny, kter podala trestn oznmen, je jin ne to, pod nm
se obrtila na sttn zastupitelstv. V Osvtimi se jet jmenovala Augusta Nathanov. Paul Nathan, za nho se
v roce 1921 provdala v Dsseldorfu, piel v Osvtimi o ivot, ona pak v roce 1950 uzavela druh manelstv.
Je pravda, e jsem sterilizan zkroky provdl i j sm, udv gynekolog Carl Clauberg pi vslechu do
protokolu. Je docela mon, e tomu tak bylo i v ppad pan A. Na bloku 10 ml pr k dispozici celkem 400
en. On sm vak sterilizoval pouze 22 en,7 jak tvrd. Dal sterilizace provdl jeden chemik a jeden sanitrn
ikovatel, sice na jeho pokyn, ale jedin za tm elem, aby se tato metoda stala pro kadho bezbolestnou.
Jako dal dkaz svch ulechtilch zmr uvd, e se pr u vech 400 en jednalo o zcela normln idovky.
Jinmi slovy: stejn by musely potat s tm, e je v tboe zavrad v plynov komoe. Jedin pokozen, kter ty
eny mohly utrpt, je neplodnost. Jin porann pr bylo nemon. J jsem nedlal pokusy na stovkch
a tiscch en, jen jsem na 150 en penesl svou metodu neoperan sterilizace, kterou jsem vyvinul na zvatech.
Vetn tchto 150 en, jak uvd ve sv osobn bilanci, tm dajn celkem 400 en zachrnil ped zhubou.8
V odvodnn stnosti proti vazb Clauberg svou dajnou nesobeckost vystupoval: Neplodnost v dsledku jeho
injekc pr sice byla zmrem a tak k n dochzelo, on vak vdy jednal po dohod s tmito enami. Zazen,
kter jsem vybudoval, bylo pokldno za ,stav zchrany ivota. Vzekyn byly pmo posedl touhou se tam
dostat.9
Dne 21. listopadu 1955 byl na Carla Clauberga vydn zatyka. Obaloba znla: V letech 1942 a 1945
v koncentranm tboe Osvtim fyzicky zneuil a na zdrav pokodil minimln 150 vzeky a zpsobil, e
postien ztratily plodnost, piem tento dsledek byl zmrn a tak k nmu dolo.10 Claubergova stnost
proti umstn ve vyetovac vazb byla 24. listopadu Prvn velkou trestn komorou Zemskho soudu v Kielu
zamtnuta.11
Ani se ehokoli dopustila, jen a jen proto, e byla idovka, vyrvali nacionln socialist Augustu Nathanovou
z jejho domcho prosted. Byli jsme rodina jako miliony jinch na svt, pe ve sv autobiografii, rodina se
strastmi i radostmi. Nikomu jsme vdom neublili, ivot zdnliv plynul ve vyjetch kolejch, dokud se nechopili
moci nacist.12 Narodila se 26. ervna 1901 v Gelsenkirchenu jako dcera Hermanna a Idy Cohnovch (maminka
Ida byla rozen Hornov). Se svm prvnm manelem, obchodnkem z Viersenu, zaloili v Dsseldorfu rodinu.
V letech 1925 a 1929 pili na svt jejich synov Kurt a Herbert. Paul Nathan si otevel obchod s textilem.
Mli jsme dm, ptele, tedy ve, emu se k domov, to ve v Nmecku; v Nmecku mli svou vlast tak nai
rodie, prarodie a mnoho generac ped nimi. lovk pevn zakoen, a tak nen snadn nhle odejt. Pesto se
ji zanedlouho rozhodli Nmecko opustit: Augusta Nathanov, jej mu, oba synov i vagr Siegfried Nathan,
kter opustil svou lkaskou ordinaci ve Viersenu. Nejasn plny na vysthovn mla rodina ji ped nstupem
nacist, na podzim 1935 je pak uskutenila. Ti dospl odjeli autem k ptelm do Alicante a sondovali situaci.
Augusta se pak letecky vrtila, zruila vagrovu ordinaci i vlastn domcnost, jednala s konzulty, finannmi
ady a dalmi institucemi. Dne 1. prosince 193513 jsme za sebou zanechali poprv, nikoli vak naposled
minulost a kus ivota, a j jsem odletla s obma chlapci, tenkrt jim bylo pt a devt let, do Barcelony.
V Alicante nachz rodina ubytovn, zvyk si na zemi i lidi, nau se panlsky, buduje si novou existenci.
Zkrtka jsme tam byli rdi, ctili se astn a spokojen, zaali jsme zapoutt koeny.
Tato klidn existence vak netrvala dle ne rok. V nov vlasti faist vyvolali pu proti vld Lidov fronty,
vypukla obansk vlka, a tak rodin Nathanovch, kter ila v sti panlska dosud ovldan republikny,
vznikl problm: Jsou Nmci, a pro panly nen dleit, e v ppad Nathanovch jde o pronsledovan idy.
Rozhodujc nebyl n tk z Nmecka, nbr nae pasy. Byli tedy vyzvni, aby zemi opustili.
S tkm srdcem sbalilo pt len rodiny Nathanovch kufry, vechno ostatn nechali na mst v domnn, e
se brzy budou moci opt vrtit. Tato nadje vak brzy vyprchala. Na francouzsk lodi s uprchlky odpluli
v polovin srpna 1936 do Marseille a odtud odjeli na pozvn ptel do vcarska. Dti sice mohly chodit do
koly, dospl vak jako cizinci pracovat nesmli. Mnoho dalch monost jim nyn nezbvalo. Siegfried a Paul
Nathanov odjeli do Belgie zjistit, zda by se tam mohli usadit. O dva msce pozdji za nimi pijela Augusta
s dtmi, nebo jej manel nael prci. Avak i Belgie zstala pouhou epizodou, nebo po osmi mscch tuto
rodinu vypovdli i odtud jako nedouc cizince. Siegfried Nathan si ovem obstaral americk vzum a opustil
krlovstv s vidinou novho ivota v Chicagu.
Nyn tylenn rodina Nathanovch zkusila tst v Nizozemsku, v Scheveningenu se nasthovala do
zazenho bytu a pivezla tam krtce ped Vnocemi 1938 i Nathanovu matku, j nacist bhem kilov noci
zcela zniili zazen bytu. Rosa Nathanov toti a dotud ila se synem Alfredem ve Viersenu. Ztratili jsme
nadji, e jet nkde v Evrop najdeme trval toit, domov, vzpomn Augusta Nathanov. Vude je trpli
jen jako cizince, mli problmy s pobytem i pracovnm povolenm. Proto nakonec i oni zaali uvaovat o monosti
odejt do Spojench stt. Po dvouletm sil jsme v dubnu 1940 konen zskali americk vzum. Byli jsme
peastn. Mezitm vypukla vlka, v Holandsku ji nkolikrt nastala kritick situace, kadm okamikem se
oekval vpd Nmc. Rychle jsme tedy sbalili kufry, obstarali dopravce a lodn lstky, nali penzion pro mou
tchyni. Byli jsme ji takkajc jednou nohou na lodi, je ns mla odvzt za svobodou, kdy 10. kvtna 1940
vpadli do Holandska Nmci. Ve bylo ztraceno. Vdli jsme, e ns nyn ekaj tk asy, nejt v naem
ivot. A pesto jsme si tenkrt jet vbec nedokzali pedstavit, jak stran ta doba bude.
Carl Clauberg je o necel ti roky star ne Augusta Nathanov, narodil se 28. z 1898 ve vesnici Wupperhof
v oblasti Bergisches Land v Severnm Porn-Vestflsku jako nejstar syn noskho mistra. V Kielu, kam se
jeho rodina na potku novho stolet pesthovala, si jeho otec otevel obchod se zbranmi. Syn Carl v roce
1916 maturoval a hned pt den dostal povolvac rozkaz. Bhem prvn svtov vlky slouil u pchoty a v roce
1917 se dostal do anglickho zajet, z nho byl proputn a v roce 1919. Ji velmi brzy m zaujalo bdn
v oblasti lidsk biologie a zhy m to thlo k medicn, k Clauberg o svch profesnch sklonech.14 Jet
v zajet si pr nechal poslat z Nmecka knihy, aby se pipravoval na studium. Okamit po nvratu do vlasti se
v Kielu zapsal na medicnu, kterou studoval ve zrychlenm povlenm reimu: Po tyech semestrech se
stemi v Hamburku a trskm Hradci sloil prvn dleitou zkouku (tzv. Physikum), po dalch pti ji sttnici
(se znmkou dobr), pot studoval jet sedm msc a dokonil disertan prci (o pinch smrti pi
vzduchov embolii). Dne 1. dubna 1925 zskal Clauberg povolen k provozovn lkask praxe a titul doktora
medicny.
Dva roky pedtm, 23. kvtna 1923, vyla v listu Kieler Nachrichten zprva o studentovi medicny, kter ve ti
hodiny v noci doprovzel ze zsnubn oslavy dom mladou enu a v dsledku silnho poit alkoholu se zhroutil
na schodech ped jejm bytem. Dva kolemjdouc pr mu pomohli na nohy, se tetm se vak student zaal hdat,
a ten ho pak zezadu nkolikrt uhodil vychzkovou hol do hlavy. Mladk se otoil, vythl pistoli a vystelil.
Instinktivn jsem se obrtil a shl do kapsy po pistoli, kterou jsem pitom vythl a odjistil, vypovdal Carl
Clauberg po ticeti letech a ujioval, e mu v t chvli kdosi hol vyrazil pistoli z ruky, nae padl vstel.
Zasaen, jedenapadestilet dlnk, otec dosplch, ji enatch a provdanch dt, kter se prv chystal na
jakousi cestu, byl okamit mrtev.
Onen dajn tonk ml hl proto, e byl nevidom,15 jak vypovdl syn obti. Sttn zastupitelstv se vak
nechalo pesvdit Claubergovou verz o nutn obran a ppad vbec nepedalo soudu. Dva roky po tto
udlosti vythla pistoli i lkaova matka, kter se podle vlastnho len ocitla tak v situaci nutn obrany. Jej
manel ji toti podvdl se svou ptelkyn. Emma Claubergov si na oba pohala, a kdy se jejich auto blilo po
most, vystelila ale netrefila se. Kielsk lidov soud rlivou enu odsoudil k penit pokut za ohroovn.16
Jako asistent na gynekologick klinice univerzity v Kielu se Carl Clauberg v letech 1925 a 1933 vdecky
zabval pedevm otzkou plodnosti en. To tak odpovdalo hlavnmu zamen tto kliniky: zkoumaly se zde
ensk pohlavn hormony a menstruan cyklus. Na zklad etnch histologickch vyeten mohli kielt lkai
poprv prokzat, e prv nov identifikovan sexuln hormon, patc ke skupin gestagen, toti progesteron,
ve druh polovin menstruanho cyklu vyvolv podstatn zmny na dlon sliznici. V odbornch
gynekologickch asopisech uveejnil Clauberg v roce 1930 test na gestagen, jm lze vylouit neplodnost a kter
se v modifikovan podob jet i dnes pouv jako Claubergv test. Talentovan lka jej vyvinul v zk
spoluprci s hlavn laborato farmakologickho koncernu Schering-Kahlbaum AG. Dky tto kooperaci se mu
krom toho podailo od sebe oddlit oba hormony, estrogen a progesteron, kter se postupn vytvej bhem
enskho cyklu; tm vytvoil zklad pro syntetickou vrobu obou innch ltek. Od t doby se pouvaj preparty
Progynon a Proluton, i kdy v jinch dvkch, k lb neplodnosti.17
V roce 1932 ctidostiv vdec odeel do Krlovce (Knigsberg) na tamn univerzitn gynekologickou kliniku,
v roce 1933 se habilitoval a tho roku vstoupil do NSDAP a SA. V ervenci 1937 byl nyn ji vrchn lka
Clauberg jmenovn mimodnm a v roce 1939 dnm profesorem. V t dob zkoumal nov cesty, jak enm
s uzavenmi vejcovody dopomoci k plodnosti vysokmi dvkami syntetickho estrogenu, tehdy zvanho Folikel.
Vedlejm efektem jeho spch byly tun honore od firmy Schering-Werke, k vytouen pracovn nabdce
z katedry nkter univerzity vak nevedly. Clauberg dal o msto ve trskm Hradci, Kielu a Marburgu, ale
pednost dostali jin kandidti.18 V noru 1940 se Clauberg ujal v tehdejm hornoslezskm Knigshtte (dnes
Chorzw) veden gynekologick hornick kliniky a souasn byl pednostou gynekologickho oddlen
v katolick nemocnici sv. Hedviky. Ob tyto funkce zastval jedin odbornk i v dobch polskho sttu.
Podle nzoru Friedel Claubergov doshl jej manel, za nho se provdala 6. dubna 1933, v letech 1933 a
1939 vrcholu svho vdeckho bdn. Krom toho, e provozoval lkaskou praxi, v t dob napsal knihu
o enskch pohlavnch hormonech a piblin 70 odbornch lnk o tto problematice. Veker jeho sil pr
bylo zameno na odstrann sterility en. Vm, co bylo v mch silch, jsem ho v jeho prci podporovala
a pomhala mu, a u lo o referovn, ppravu vdeckch prac ve stenogramu i strojopise, a to na kor domc
pohody, ba dokonce i na kor pe o nho; to ve jsem dlala v pevn ve v jeho posln, asto i za cenu
vlastnch osobnch obt, k Friedel Claubergov, sama nkdej pacientka svho budoucho manela.19
V roce 1928 pr podle vlastnch daj zachrnil riskantn operac sv en ivot, kdy onemocnla zntem
pobinice v oblasti pnve (pelveoperitonitida), i kdy za cenu vedlejho postien trvalou sterilitou. Prv tato
okolnost se pak v manelstv stala pinou oklivch scn. Jednou dokonce drel tento lka manelce ped sty
hlave nabit loveck puky a ptal se, zdali m stisknout. Pokud ho miluje, mus pr pro nho umt taky zemt.
Mla jsem dojem, e mu inilo urit uspokojen, kdy m dohnal tak daleko, e jsem se vzlykajc a nakajc
zhroutila. Na druh stran dokzal prosit o odputn takovm zpsobem, e jsem byla vdy znovu ochotn se
usmit, l Friedel Claubergov ast vzorec lidskho chovn.20
Carl Clauberg mil jen 1,54 metru. Tm vrazn nesploval vkov minimum vyadovan v SS, jejm lenem
v rozporu s mnoha opanmi tvrzenmi nikdy nebyl. Je pravdpodobn, e mal postava v nm vyvolvala
komplex mncennosti. Nedosaitelnost univerzitn kariry jen poslila Claubergovu psychickou labilitu, kter se
navenek brzy projevovala extrmn promnlivmi nladami, autoritativnm vystupovnm, agresivn touhou po
uplatnn a m dl astji rovn alkoholickmi excesy. Nkdej Claubergv dobr znm z as v Knigshtte
jako svdek v roce 1955 vypovdl: Pan Clauberg byl bezpochyby vjimen inteligentn a rovn neml dvod
pochybovat o svch schopnostech lkae a vdce. Vlastn vznam i vznam svch vdeckch a lkaskch
vkon vak pravdpodobn vysoce peceoval. Neustle mluvil tak, jako by ostatn lkai niemu nerozumli,
zatmco on dokzal nco mimodnho. Ml trval sklon k agresivn chvstavosti a zejmna pod vlivem alkoholu
kadou chvli vybuchl. A jako by v tom spatoval naplnn dvnho proroctv, zmnil se tento znm o tom, e se
mu Friedel Claubergov svila s jednm pozoruhodnm vrokem svho mue jet ze astnch potk jejich
manelstv: Friedel, tvj Carl bu usedne na zlat trn, nebo se stane zloincem.21
Kdy tomuto manelstv nebylo dopno mt dti, snail se to pr zprvu kompenzovat tm, e si k sob vzali
doasn dceru Claubergovy vagrov. Ani to vak manelovy rodiovsk touhy neuspokojilo, piznv jeho
ena bhem jednoho z povlench vslech. Chtl mt vlastn dt.22 Po nkolika letech manelstv navzal
Carl Clauberg intimn vztah se svou sekretkou, kterou zamstnal jet v Krlovci a je s nm odela do
Knigshtte. Tam s n zplodil dceru a syna, kte pili na svt v letech 1940 a 1943. Tyto dti adoptoval a chtl,
aby je jeho ena spolu s nm vychovvala. Mezitm se svou sekretkou dl udroval pracovn i osobn vztah.
Obas il v Knigshtte s obma enami, tu a tam donutil svou manelku, aby odjela do jedn oblasti
v Karpatech.23 Alespo estkrt za nm tato sekretka pijela tak do Osvtimi, a jak piznala pi vslechu,
dvakrt nebo tikrt se zastnila Claubergovch pokus.24
1 Return of the pig. In: Time z 5. prosince 1955. Tak Hermann Langbein se zmiuje o tomto vystoupen
v televizi, v nm se pr Clauberg tvil jako muednk. Langbein 1995a, s. 506n. Helmut Grosch se marn
snail tmto televiznm interview pispt k ptrn, pravdpodobn vak nebylo archivovno. Grosch 1993, s. 89,
pozn. 19
2 Carl Clauberg 1. listopadu 1955 Friedel Claubergov. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
3 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
4 Veker daje: LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
5 Clauberga se pi vslechu neptali na Augustu Nathanovou, nbr na jej jmno, kter zskala uzavenm
manelstv po vlce.
6 Viz pozn. 15
7 Bhem vslechu z 19. prosince 1955, o msc pozdji, hovoil o 23 sterilizacch, kter provedl sm. LAS, Abt.
352.3, Nr. 16434
8 Protokol z vslechu soudcem z 19. listopadu 1955. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
9 Vazebn stnost z 21. listopadu 1955. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
10 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433.
11 K chronologii: LAS, Abt. 352.3, Nr. 16462
12 Nsledujc daje, pokud nen uvedeno jinak, jsou pevzaty ze ivotopisnch poznmek Augusty Nathanov
z roku 1946. LBI, Record ID 410348
13 V autobiografickch poznmkch je sice uveden rok 1934, ve vzpomnce je vak chybn zapsn.
V belgickch dokumentech je jako doba pobytu uvedeno obdob mezi 3. zm 1935 a 15. srpnem 1936.
A v policejnch vysvdench o zachovalosti vystavench v Dsseldorfu 6. dubna 1937 je uveden 28. listopad
1935 jako den odhlen. ARB, Police des Etrangers. Dossiers individuels
14 Clauberg ve vslechu z 2. prosince 1955. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
15 Norddeutsches Echo z 18. listopadu 1955
16 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
17 Grosch 1993, s. 9096
18 Obalovac spis, s. 20. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16446
19 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16457
20 Vslech Friedy Claubergov. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
21 Vslech Ernsta Schroedera, 1939 a 1945 vrchnho starosty Knigshtte. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
22 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
24 Vslech 1947 v Polsku. Cit. dle LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434
Osvtim. Potky
Do koncentranho tbora
jsou transportovny eny
Kasrna nejsou mstem vhodnm pro eny. Ani v Osvtimi. A rozhodn ne ped rokem 1942. Osvtim v jinm
Polsku bylo nenpadn men msto s nmstm, radnic, kostelem, synagogou, bohatm zemdlstvm, nkolika
palrnami koalky a s kasrnami. Krom toho tu mli ndra na mezinrodn eleznin trase VdeKrakov
a lokln eleznin tra do Katovic, odkud existovalo spojen pes Vratislav do Berlna. Osvtim mla ped druhou
svtovou vlkou 14 000 obyvatel, z nich tm 60 procent inili id.
Kdy do Osvtimi 28. bezna 1942 pijela vlakem Margita valbov s tiscem idovskch en z hlavnho msta
Slovenska Bratislavy, nazvalo se msteko Auschwitz. Ty eny tam nepijely dobrovoln, nbr sem byly
deportovny nkladnm vlakem. Slovensko, kter se jich zbavilo, bylo v t dob mlad stt, vznikl coby vedlej
produkt rozbit eskoslovenska, byly mu teprve ti roky a disponovalo takovou suverenitou, jakou mu dopl jeho
nmeck soused. A od doby, co nacionln socialist zaali bourat starou Evropu a se svmi pomocnky zavdt
nov podky, on suverenity podroben stty vru mnoho nemly. Podobn to bylo v Polsku. Pot, co Nmci
napadli a dobyli Polsko, zaali mnit Osvtim v nmeck prmyslov msto Auschwitz a mstn kasrna nejprve
v pracovn a o nco pozdji ve vyhlazovac tbor.
Dvacet staven z neomtnutch cihel, plot z ostnatho drtu a dv cihlov stavby opodl. Tak zaaly v lt
1940 krtk, ale tragick djiny neblaze proslulho a nejvkonnjho koncentranho tbora vech dob. Arel
le asi dva kilometry jin od mstskho centra za ekou Solou. Pouze est z dvaceti oplocench cihlovch
budov mlo dv podla. Polci, internovan zde na nucen prce, museli 14 zbvajcch o jedno podla zvit
a krom toho postavit strn ve, starou prachrnu pebudovat na krematorium a jednu budovu pestavt na
vznici. Byla to vznice uvnit vzen a brzy se zaala nazvat blok 11 neboli blok smrti. Nmet okupanti na
sv pvodn plny mezitm zapomnli. Sbrn tbor pro Polky, odkud by byli poslni na nucen prce do
Nmecka, na tomto mst u stt neml.
Tam, kde dnes stoj Osvtim, napsal polsk spisovatel Tadeusz Borowski po svm osvobozen, bvaly
vesnice a selsk statky. Byly tu sv louky, stinn silnice, jablen plante. ili tu lid, kte nebyli o nic lep ani
hor ne jin lid. A pot jsme pili my. To my jsme je vyhnali, zbourali jejich domy, zplanrovali pdu a udlali
z n bahno. Stavli jsme barky, ploty, krematoria. Pinesli jsme tam kurdje, flegmnu a vi.1 Mezi ekami Solou
a Vislou si nacist vymezili asi 40 tverench kilometr zjmovho zem, na nm v nsledujcch letech jet
vybudovali pobon tbory. V asov posloupnosti vznikaly Harmense (prosinec 1941), Budy (duben 1942),
Monovice (Monowitz, jen 1942), Babice (Babitz, bezen 1943), Rajsko (erven 1943), Bobrek (kvten 1944).
V jnu 1941 zaali vzov kmenovho tbora bourat vesnick staven v Bezince, vzdlen ti kilometry od
kasrenskho komplexu, a budovat vyhlazovac tbor Osvtim-Bezinka (Auschwitz-Birkenau), kter ml podle
pvodnho plnu pojmout coby vzn 150 tisc sovtskch vlench zajatc. Asi deset tisc jich bylo do Osvtimi
skuten odvleeno a umstno v devti blocch kmenovho tbora. Masov tu umrali na nemoci, patn
zachzen a experimenty s Cyklonem B.2
Zjmov oblast koncentranho tbora Osvtim
Vechny tyto udlosti pipomn v Osvtimi kadoron pietn slavnost, je se kon 14. ervna u pleitosti
vro prvnho transportu polskch politickch vz do tbora v roce 1940. Tehdy bylo v Osvtimi internovno
728 mu z Tarnova, jim pidlili vzesk sla 31 a 759. Z vt sti lo o gymnazisty, studenty a pslunky
polsk armdy, kter pozatkali na tku smrem k slovensk hranici.3 sla 1 a 30 dostali u ti tdny pedtm
skonmet kriminln vzov, kte sem pili z koncentranho tbora Sachsenhausen a mli se ujmout
dozoru a kontroly jako prodlouen ruka SS. V obou budovch stojcch mimo oplocen nabit elektinou zdily
SS sprvu tbora a ubytovaly dozorce, zprvu 100 esesman i dstojnk a poddstojnk rznch hodnost.4
Jet bhem ervna 1940 zhotovili polt vzov na nmeck rozkaz kovov oblouk s cynickm npisem Arbeit
macht frei (Prce osvobozuje) a umstili jej jako soust brny nad hlavnm vchodem. Dne 31. prosince 1940
bylo vydno tborov slo 7678; dostal je vze z katovickho okresu. V t dob pr bylo v tboe vznno
piblin est tisc mu.5 O tvrt roku pozdji ilo na prostoru 20 hektar ji 12 tisc mu. Vzov tam umrali
hlady, vyerpnm, na tk zrann nebo choroby, byli ubiti nebo zasteleni. lenov jednoho sonderkomanda
(vzeskho pracovnho oddlu) museli v nkolikrt roziovanch krematorich tla svch kamard spalovat. Po
dostavb tet pece, kterou provedla koncem roku 1941 erfurtsk firma Topf & Shne6, spalovali v nepetritm
provozu 18 tl za hodinu, co znamenalo maximln vyuit kapacity. Na mst zbval jen popel z vce ne 400
lid, den za dnem.
Kdy veden tbora potkem bezna 1942 peloilo sovtsk vlen zajatce z kmenovho tbora do
Bezinky, nechalo vybudovat z betonovch desek a sloup ze nap celm tborem, kter oddlila deset
cihlovch bark, urench pro nov ely, od ostatnho prostoru tbora.7
Zde byly 26. bezna 1942, dva dny ped pjezdem Margity valbov, uvznny prvn eny, kter pivezl do
Osvtimi deportan vlak z koncentranho tbora v Ravensbrcku v braniborskm okrese Uckermark. Byly mezi
nimi politick vzekyn, nkolik svdky Jehovovch, vtinu vak tvoily pachatelky kriminlnch delikt. Prv
z nich stejn jako v musk sti tbora formovaly SS svj pomocn oddl, kter ml veden tbora podporovat
v sil vst ostatn vzn ke kzni a podle poteby je terorizovat. Jen tyto kriminlnice byly pedem informovny
o cli cesty a znaly svj budouc kol organizovat ensk oddlen.
Tho dne dorazil do Osvtimi jet jeden transportn vlak; stejn jako ten prvn z Ravensbrcku pivezl 999
en, jene tentokrt ze slovenskho Popradu. Tmto transportem pechzeli nacionln socialist k nov, pesnji
eeno posledn fzi pronsledovn id ke konenmu een, jak nacist nazvali masov deportace
evropskch id a jejich vyvraovn ve specializovanch tborech ve vchodn Evrop. Toto byl prvn
registrovan transport, realizovan pod ztitou obersturmbannfhrera SS Adolfa Eichmanna, odpovdnho za
organizaci likvidace id v Hlavnm adu sk bezpenosti.
Adele Guttmanov bylo 34 let. Slovent etnci ji 21. bezna 1942 v Preov zatkli, protoe byla idovka.
Jet tho dne mne pevezli do Popradu, vyprvla po vlce. Umstili m v bvalch popradskch vojenskch
kasrnch, kde jsme byly pohromad s dalmi, za podobnch okolnost zatenmi osobami. V Popradu tak bylo
internovno piblin tisc en.8
Na rozdl od pedchzejcho transportu z Ravensbrcku, v nm enm piili vzesk sla na haleny,
enm ze Slovenska poadov sla vytetovali na levou pai, Adele Guttmanov napklad slo 1848. Na prvn
den v tboe vzpomn: Hned po pjezdu do Osvtimi ns osthali dohola. Rozdlili ns do skupin. Pi tto
pleitosti, kdy ns osthali a my jsme vyfasovaly uniformy po [zavradnch ruskch] vlench zajatcch, nm
dozorci esesmani, kte tam hldkovali pikzali, abychom se svlkly do naha. Pi tom o ns proneli rzn
poznmky, jejich chovn nemlo s respektovnm lidsk dstojnost nic spolenho. U tenkrt jsem toti umla
velice dobe nmecky, a tak jsem kadmu jejich vroku rozumla.9
Po dvou dnech pijelo 798 idovek z Brna, kter nechal Hlavn ad sk bezpenosti odvzt do Osvtimi
nkladnm vlakem rovn ze Slovenska, protoe byly necel msc pedtm na nucench pracch v jaksi tovrn
u Bratislavy. Po pjezdu do koncentranho tbora jim pidlili sla 1999 a 2796,10 Margita valbov dostala
slo 2675. Dal velk transporty ze Slovenska jsou registrovny z 2., 3., 13., 17., 19., 23. a 29. dubna, z 20.
ervna, ze 4., 11., 18. a 25. ervence 1942. Pokad pijelo zhruba tisc osob.11
Aby deportace probhaly plynule, vypravily slovensk eleznice est specilnch vlak. Ptadvacet kdou
oslovanch uzavench dobytch vagon vezlo vzn, za slem deset nsledovaly dva vagony na zavazadla,
jeden na potraviny a jeden osobn vagon pro eskortu.
Slovensko bylo jednou z prvnch zem, z nich byli id deportovni do vyhlazovacch tbor. Potek
jednotlivch vtch evakuanch akc bude ve velk me souviset s vvojem ve vojenskm sektoru, stoj
v protokolu z konference ve Wannsee, na n 20. ledna 1942 eln pedstavitel nacistickho Nmecka definitivn
rozhodli o organizanch pravidlech vyhuben id. Adolf Eichmann ve svm protokolu shrnul: Pokud jde
o realizaci konenho een na evropskch zemch, kter jsme obsadili a jsou pod nam vlivem, vznikl nvrh,
aby se pracovnci ministerstva zahrani, jich se tato zleitost tk, dohodli s pslunmi referenty bezpenostn
policie a SD. Na Slovensku a v Chorvatsku tato zleitost ji nen nijak sloit, protoe podstatn zsadn otzky
v tomto ohledu byly ji dovedeny ke zdrnmu konci.12
Aby slovensk vlda mohla realizovat protiidovskou politiku, pijala celou adu organizanch opaten. id
byli vylouen z nrodnho hospodstv, vyvlastnil se jim majetek, museli nosit na pai lutou psku s Davidovou
hvzdou, platil pro n zkaz vychzen. Slovensk orgny vydaly pes 300 nazen a provdcch pokyn, kter
idovskm obyvatelm systematicky upraly obansk prva. idovsk kodex13, vrn se podobajc
norimberskm zkonm, zavedlo Slovensko v z 1941. Kdy pak 25. bezna 1942 vyjdl z ilinskho ndra
prvn vlak se slovenskmi idovkami do Polska, uplynulo od konference ve Wannsee teprve devt tdn.
Dne 10. dubna 1942 pijel do Bratislavy obergruppenfhrer SS Reinhard Heydrich, kter byl poven vemi
potebnmi ppravami souvisejcmi s komplexnm eenm idovsk otzky, a dojednal s prezidentem Jozefem
Tisem, e se transporty budou vypravovat nejen ze sbrnch tbor, nbr tak pmo z jednotlivch okresnch
mst. Za slib, e se deportovan id ji na Slovensko nevrt, bylo slovensk veden ochotno zaplatit 3,6 milionu
skch marek. Tento poplatek vlastn nepmo uhradili sami postien, protoe byl vyrovnn z vtku
uloupenho idovskho majetku.14
Slovensko nechalo v roce 1942 ze zem deportovat 57 628 id, tedy dv tetiny svho idovskho
obyvatelstva. Osmnct vlak odjelo do Osvtimi, 39 dalch do tbor a ghett v oblasti Lublinu. Jozef Tiso, bval
profesor teologie a pi svm politickm adu stle inn jako katolick knz, se pi donkch 16. srpna 1942
v souvislosti s tmito deportacemi naparoval: Nikoho nen teba pesvdovat o tom, e idovsk prvek ohrouje
Slovka na ivot. Vypadalo by to jet h, pokud bychom se od id vas neoistili. A uinili jsme tak na pkaz
bo: Slovku, setes je ze sebe, osvobo se od svho kdce!15
Msta jako Bratislava nebo Poprad, Preov nebo Kemarok se vyprazduj. Odchzej odtud id, a se idy
miz tak vzpomnky jako ta na dr. Woitecha Engela, kter il v Kemarku, jen se jet po prvn svtov vlce
jmenoval Ksmark, v msteku na pat Vysokch Tater. Tento idovsk advokt bydlel se svou enou a devti
dtmi v njemnm byt nad pekrnou a patil k pesvdenm socilnm demokratm, ale nebyl politicky aktivn.
O Hitlerovi se pr u nich doma nemluvilo, rozhodn ne ped vlkou, jak vyprv Katharina Engelov, nejmlad
dt jejich rodiny. Znali jsme se a ptelili s mnoha nmeckmi rodinami. A taky jsme se vzjemn navtvovali.
Ve kole se sice vyuovala sloventina, ale ta sp jako ciz jazyk. Doma jsme mluvili nmecky. Nmina byla
nae matetina. Otec ml rd nmeckou kulturu. Vechno, co bylo nmeck, ho fascinovalo.
V Kemarku, kde Katharina Engelov vyrostla, ilo 15 tisc obyvatel, kesan i id, a vichni mli stejn
prva. Kdy pak mlde pochodovala mstem a rozbjela vklady idovskch obchod, zaali jsme o tom
pemlet.16 To, e si na malm mst kdysi lid jako Katharina Engelov v dtstv a mld sotva uvdomovali,
kdo id je a kdo nikoli, bylo u v roce 1942 nepedstaviteln. Povdom o takovm souit se mlo v Osvtimi
zcela vyhladit. Kemarok neboli Ksmark byl nyn id prost a oven prapory s hkovm kem. Msta jako
Kemarok nebo Poprad, Preov nebo Bratislava vak nepichzela o sv idy psobenm nadpirozench sil,
msta a vesnice se nevyprazdovaly samy od sebe. Byly aktivn vyprazdovny. Nmet niitel id mli sv
mstn pomocnky jako tm vude v Evrop.
Pobyt v hotelu je idm zakzn. Katharinu Engelovou, kter takov zkazy neuznv a prv tak se zdrh
nosit idovskou hvzdu nebo respektovat zkaz vychzen, vysld slovensk etnictvo pi razii v jednom
bratislavskm hotelu, doprav ji do sbrnho tbora Patronka, tam ji zaad do transportu, kter sestv vhradn
z en a v dobytch vagonech smuje do Polska. Jzda trv noc a den; kdy vlak doraz na msto uren,
Katharina Engelov nev, kde je.
Je v Osvtimi. Vechny eny tam zavedou do jednoho barku, jemu se v tboe k sauna, dn sauna tam
vak nen, jsou tam jen sprchy. Tam jim na pai vytetuj slo, Katharin Engelov 3263, a osthaj vlasy. Miz
nejen vlasy, ale i ochlupen z celho tla. Elektrick holic strojky vtinou pli dobe nefunguj, mnoh nky
jsou tup, bol to; nebol vak jen ke. M vlasy, m krsn svtl vlasy, kala jsem si, pro? Byl 16. duben
1942, den jejch 22. narozenin. Katharina Engelov se pi t vzpomnce zachvje jet po desetiletch. Vbec
jsem to nedokzala pochopit.17
V kmenovm tboe v Osvtimi je na tvrt roku zaazena k pracovnmu komandu, pak ji s dalmi enami
pevezou do Bezinky, kde k nim en obersturmfhrer SS Johann Schwarzhuber: Tady je Bezinka. A tady jsou
jen dv kategorie lid, mrtv a iv, tet neexistuje. A jet bych vm chtl nco ct: e iv tady budou tm mrtvm
vdycky zvidt. Katharina Engelov m ped sebou ti roky, pro n j jet ve st chybj slova. Jak je
popsat? Jak to vyjdit slovy? Pro nco takovho slova neexistuj. Plyn, rny, mrtv, mrtv, mrtvoly, mrtvoly, nic
jinho. Kousek chleba. Trocha marmeldy, kousek msla, to je vechno. Jak to lovk me popsat? Jak? To
opravdu nevm.18
Do Osvtimi je deportovno m dl vce en. Koncem ervence 1942 tvo nejvt st vzeky
v kmenovm tboe 5500 idovskch Slovenek. Postupn pibvaj rovn eny z jinch zem, v dubnu a ervnu
jsou to Polky (mezi nimi tak mnoh, kter byly zateny nikoli kvli idovskmu pvodu, nbr kvli sv asti
v polskm odboji), Nmky, Belgianky a Jugoslvky, od 24. ervna dle pak idovky z Francie a po 17. ervenci
idovsk eny z Holandska. Do poloviny srpna, kdy je ensk tbor pemstn do Bezinky, bylo v kmenovm
tboe vznno celkem kolem 17 tisc en. V t chvli vak mnoh, co pily v poslednch tdnech a mscch, u
neily.19
Zpotku jsou jet vichni nov pchoz z vagon zavedeni pmo do tbora. Od 4. ervence zanaj lkai
SS pijdjc lidi tdit na proslul ramp, jakmsi nstupiti vzdlenm nkolik set metr jin od mstskho
ndra.20 V prvnm transportu, jeho se to tkalo, byli id ze Slovenska. Zhruba tisc osob pi pjezdu vtali
vouc esesmani se psy a pinutili je vytvoit dv skupiny, eny a mue. U en onu sobotu poprv oddlili matky
s dtmi, viditeln thotn, star a nemocn eny, kter spolen s prce neschopnmi a starmi mui nahnali na
korby pistavench nkladnch aut, odvezli do plynov komory a zavradili. Zstalo jet 264 mu a 108 en, tito
lid museli nastoupit do ptistup, nae je jako prceschopn hnali pky do tbora.21
Po tto pijmac procedue pln ikany a poniovn eny odveleli do obytnch blok rozdlench podle
nrodnost, obas z kapacitnch dvod i do devnch bark, kter byly zzeny mezi cihlovmi bloky.
Hygienick podmnky v tto poten dob jsou popisovny jako katastrofln. Bloky byly pelidnn, a proto
chybly umvrny i latrny. Mnoil se hmyz, propukaly nkazy, pdly jdla byly zanedbateln. Po nocch
strvench na slamncch poloench na zemi chybly dokonce i devn pryny museli vzov asn zrna
nastoupit ped blok a nechat se spotat. asto ji za svtn, protoe dozorci se v chaosu dopoutli mnoha chyb.
V pracovnch oddlech pak museli vypochodovat na nucen prce, obdlvat pole, sklzet rodu, pomhat pi
stavb silnic nebo bark v Bezince, bourat domy v blzkm okol, z nich byli vyhnni mstn obyvatel. Mnoz
z ns pi tom pili o ivot, vzpomn Katharina Engelov, kterou pidlili do demolinho komanda. Zbourat
takov dm vyaduje jistou techniku, jene tu jsme nemli. Nejdv jsme vytloukli okna, pak vytrhali trmy, pot
cel ze na vzn spadla. Za vechno pichzely rny. Bit a k smrti, vzpomn Katharina Engelov. Jen
zdka zaila ve svm komandu dozorce, kte vzn nebili. To v Osvtimi znamenalo, jako by lovk dostal
Nobelovu cenu.22 Tak sm velitel tbora Rudolf H ve svch vzpomnkch, kter napsal v polskm vzen,
pipout: Od zatku pecpan ensk tbor znamenal pro masu vzeky psychick zhroucen, po nm dve
i pozdji nsledovalo zhroucen fyzick. V enskm tboe petrvvaly v kadm ohledu ty nejhor pomry.23
Do ervence 1942 podlhalo v kmenovm tboe Osvtim deset oddlench enskch blok velitelstv
koncentranho tbora Ravensbrck. To se zmnilo v srpnu, v jeho prvn polovin velen SS v Osvtimi ensk
oddlen kmenovho tbora rozpustilo a pevedlo je do seku BIa v Bezince.
Zstaly jen nemocn, mezi nimi budily SS neltostnmi selekcemi permanentn smrtelnou hrzu. Margita
valbov a nkolik dalch vzeky, kter zde zstaly jako peovatelky, mohly tu a tam utrpen mrnit, nkdy jen
vldnm zachzenm, jindy tajn opatenm lkem nebo obratnm vyuitm vhodnch okolnost. Pro vtinu
nemocnch se vyklizen enskho oddlen rovnalo rozsudku smrti. Po vyklizen vech blok vypadal tbor
podivn cize a przdn. Za zd pulzoval a hluel musk tbor. Kadou chvli jsme slyely vkiky, stnn, pak
opt vstel nebo dery obuku... Nic z toho se ns netkalo. My jsme jen tie a klidn ekaly, co s nmi udlaj...
Vtom se otevela tborov brna, dovnit vtrhl esesman s nezbytnm biem a rozkzal nm, abychom nastoupily,
nemocn, kter maj bt odvezeny autem, a pak zbytek.24 Helena Siemaszkiewiczov, kter leela s porannm
nohy na marodce bloku, se dovlekla k tm, kter se s velkou silou vle dokzaly udret na nohou. Tyhle peij.
Alespo pro tento okamik. Kdo vak v, co pinese ten pt!
Auta odjela k plynov komoe.
Kdy Rozlie Kleinmanov, vyuen vadlena z vchodoslovensk vesniky Breznice, pijela 22. bezna 1942
do Osvtimi, bylo j jednadvacet let. Ze svho transportu byla tetovna jako tiatict. Zaila pevoz en
z kmenovho tbora do Bezinky. Pvodn byli v Bezince mui, asi 25 tisc ruskch zajatc, kter vyvradili.
Potom tam dopravili ns eny. Tamn pomry byly velice patn. Zaadili ji na zemdlsk prce. Jednou nm
oznmili, e se bude provdt lkask vyeten, a tak jsme si myslely, e ns pead na lep prci. Deset
mladch en zavedli do jedn mstnosti, kde je zrentgenovali. Po nkolika dnech se ve opakovalo se
zdvodnnm, e se cel vc nezdaila, proto se mus procedura opakovat, tentokrt tam vak se mnou byly jin
dvky, nikoli ty z prvnho rentgenovn. dajn zkoumali plce. Kdy se od jinch vz dozvdla, e to nen
pravda, ped dal vzvou se ukryla. Ozaovn provdl dr. Schumann, vysok fek, kter se k nm choval
slun. Nebil ns.25
1 Cit. dle van Pelt 1998, s. 305
2 Dne 3. z 1941 bylo spolen s 250 vzni z lazaretu zavradno cyklonem B ve sklepen bloku 11 tak 600
ruskch vlench zajatc a dalch 900 rovn Cyklonem B v krematoriu.
3 Czech 1989, s. 35n
4 Czech 1981, s. 17
5 Czech 1989, s. 68
6 Van Pelt 1998, s. 195
7 Strzelecka 1997, s. 7
8 HHStA, Abt. 631a, Nr. 547 (27. z 1967)
9 Tamt
10 Czech 1989, s. 192
11 Czech 1989, s. 194257
12 Protokol z Wannseee, s. 9. viz: http://www.ghwk.de/deut/Seite9.jpg
13 Slovent katolit biskupov se nicmn v memorandu obrtili na Jozefa Tisa s obavami: Jak budeme moci
nadle uit, e vichni lid jsou si ped Bohem rovni? Jak bez rozporu hlsat, e druhm nelze init to, co
nechceme, aby druz inili nm? A na pkaz papee Pia XII. prohlsil kardinl sttn tajemnk Luigi Maglione
v protestn nt z 12. prosince 1941, e slovensk rasov zkony jsou v otevenm protikladu ke katolickm
zsadm. Hansjakob Stehle: Ein Nationalstaat von Hitlers Gnaden. In: Die Zeit z 20. z 1991
14 Jckel a jin 1993, Stichwort Slowakei, s. 13221327
15 Eva Gruberova: Hitlers Hirte. In: Die Zeit z 27. z 2007
16 Survivors, YVA, File 39262 (rozhovor vedla: Marianna Bergida, 16. bezna 1998)
17 Tamt
18 Tamt
19 Irena Strzelecka 1997, s. 26
20 Tato rampa je zobrazena na oblce knihy. Od kvtna 1944 jezdily deportan vlaky pmo do vyhlazovacho
tbora Osvtim-Bezinka. Na jednom z nejastji uveejovanch snmk, symbolizujcch Osvtim, je eleznin
vleka s budovou, do n vlak vjdl.
21 Czech 1989, s. 242n
22 Survivors, YVA, File 39262
23 BArch B 126, Nr. 2612
24 Helena Siemaszkiewicz. Cit. dle Strzelecka 1997, s. 65
25 HHStA, Abt. 631a, Nr. 542 (12. ervence 1967)
Negativn osdlovac politika
Masov sterilizace jako nacistick
rasov hygiena
Dne 1. z 1940 nastupuje lkaskou st na gynekologick klinice v Knigshtte Siegfried Georg Fudalla.
Pod vedenm Carla Clauberga, kter tuto kliniku od 2. nora 1940 vede, sbr materil pro disertan prci.
Fudalla pracuje s pokusnmi krlky. Od Clauberga dostal za kol najt prostedek, kter v enskm vejcovodu
dopome k zajizven a srstu po lokln ohranienm zntu, kter nebyl bakterilnho pvodu. K tomuto elu
Fudalla krli samice omm, odhal jim vejcovody a tenkou injekn jehlou vstikuje rzn ltky. Po nkolika
srich pokus se zjist, e danho vsledku lze doshnout roztokem, obsahujcm deset procent formalinu.
Kdy Fudalla svou st kon, nen jet tento vzkum ukonen.1
Pokusn krlky zajistil Heinrich Himmler, k nmu byl Clauberg po zdlouhavm snaen pozvn k audienci
odpoledne 22. bezna 1940, na Velk ptek. sk vdce SS znal gynekologa pedevm jako kapacitu v oblasti
enskch sexulnch hormon. kalo se o nm, e firma Schering AG ve spoluprci s nm a s pozdjm
nositelem Nobelovy ceny Adolfem Butenandtem vyvinula dva hormonln preparty, Progynon a Proluton, a e
pi lb ensk neplodnosti se ji doshlo prvnch vsledk. U vych funkcion Rasovho a osdlovacho
adu SS byl Clauberg doporuovn pleitostn jako pomoc v nouzi, kdy se v rijskch manelstvch nedailo
mt dti nebo kdy u dost o zasnouben i satek pslunk SS vznikaly obavy, e by nevsta mohla bt
neplodn.2
Clauberg se z jara 1940 prvem obval, e jeho vdeck karira v Hornm Slezsku by mohla bt odstavena na
vedlej kolej. S ohledem na sv schopnosti se ctil zneuznan, byl pesvden, e m vy posln. Proto
drazn odmtl ujmout se veden kliniky natrvalo a souhlasil pouze s uzavenm smlouvy na mimodn kol, pro
kter se nechal uvolnit na neuritou dobu do konce vlky. Systemizovan msto vrchnho lkae mu v Krlovci
nadle dreli.
Rozhovor s Himmlerem ml znamenat obrat, Clauberg se proto dobe pipravil a odjdl do Berlna pln
oekvn. Jeho dosavadn spchy pi vzkumu enskch pohlavnch hormon mly bt podle jeho strategie
pouze vchodiskem k dalm dalekoshlm plnm. Zamil se na klesajc porodnost v Nmecku. Ta
pedstavovala pro nacionln socialisty problm, a Clauberg chtl v tomto ohledu pispt eenm. Pomhat
jednotlivm enm hormonln lbou k tomu, aby porodily jen jedno dt, pr nem ze statistickho hlediska
dnou vhu. Doshnout podstatnho prstku obyvatelstva zvenou porodnost lze dajn jen tehdy, dojde-li
se k podstat vci, argumentoval gynekolog. A tak Himmler o tomto Velkm ptku vyslechl spekulace
o nsledcch modernch stravovacch nvyk, v jejich dsledku se intenzifikuje obdlvn pdy umlmi
hnojivy, a o npadn se zmenujcch dlohch. Podle Clauberga mohla za tento chybn vvoj pedevm uml
hnojiva, a proto chtl zaloit vzkumn stav biologie rozmnoovn, kter by pravdpodobnou souvislost mezi
zemdlskou vrobou a enskou plodnost prokzal a hledal alternativn monosti hnojen pdy.
Himmler se o tchto nvrzch zejm domnval, e je lze odloit na povlen obdob. Naproti tomu ho
neobyejn zajmala otzka, zda by t nebylo mon plodn eny, kter jsou podle pslunch kritri
klasifikovny jako rasov mncenn, rychle a spolehliv ve velkm potu sterilizovat, ani by o tom postien
vdly. Stl za tm dosud vgn zmr provdt selekci obyvatelstva v prv dobytm Polsku a pozdji i na
dalch zemch vchodn Evropy podle rasovch hledisek, co odpovdalo zsad, e mnoen id a Polk
se mus vemonmi zpsoby omezit.3 Speciln pro budoucnost vchodn Evropy Himmler v tomto ohledu
vytvoil pojem negativn osdlovac politika. Ve scnch Hlavnho adu sk bezpenosti, berlnsk centrly
teroru SS, se hovoilo o rasovm vylouen a o znien biologick sly nrod ijcch ve vchodn Evrop.
Jejich pracovn schopnost se mla vyuvat co mon nejdle, souasn vak existoval zmr je nucenou
masovou sterilizac pivst k zniku.
Himmlerovy vahy o bezoperan sterilizan metod nebyly Claubergovi alespo z hlediska lkask techniky
nijak ciz. O nem podobnm dajn uvaoval ji dost dlouho ped vydnm zkona k zamezen ddin
nemocnho dorostu, jm nacist v lt 1933 legitimizovali masov nucen sterilizace v nmeckm obyvatelstvu.
Pozdji Clauberg vystoupil s touto vahou: Kdyby byla ji tenkrt vypracovna jeho vytouen metoda ve
specilnm vzkumnm stavu, o kter dosud marn usiloval, mohly eny, jich se to tkalo, u tenkrt msto
operace dostat injekci a odejt dom do kuchyn ke svm hrncm.4
Claubergv lnek, kter vyel v roce 1935, odkrval ji ve svm nzvu jdro obou monch smr jeho
bdn: Experimentln vzkumy k doasn hormonln sterilizaci a k odstrann hormonln podmnn
sterility5. Doasn sterilizace odpovdaly ovem sp poadavkm emancipovanch en na kontrolu porodnosti
pomoc hormonln antikoncepce a vi pedstavm nacionlnch socialist pli vstcn nebyly.
Bezoperan sterilizan metoda, kterou chtl Himmler finann podporovat, souvisela s Claubergovm
hormonlnm vzkumem pouze nepmo. Jako podstatn pomocn prostedek slouilo teprve pr let pouvan
gynekologick oeten rentgenem: hysterosalpingografie, pi n byly zobrazeny dloha (hysteros) a vejcovody
(salpinx). K tomu dochz, jestlie se do dlohy vstkne dlonm krkem zedn barvivo. Pi odpovdajcm tlaku
se tekutina dostane z vejcovod do bin dutiny, kde se rozleje. Na obrazovce rentgenu lze pak cestu kontrastn
ltky pesn sledovat, a tak zjistit, zda jsou vejcovody prostupn, i uzaven.
Clauberg se s touto metodou seznmil jet na univerzitn gynekologick klinice v Kielu, kde byla zavedena
v roce 1928. Tam i v Krlovci ji pouval, aby u neplodnch en zjistil, nakolik je jeho hormonln terapie
spn.6 Kdy se mu tedy podailo njakm prostedkem vejcovody uzavt, hysterosalpingografi ml
k dispozici spolehlivou techniku kontroly spnosti sterilizace. Tento princip Clauberg zejm pesn popsal
bhem sv audience, nebo Himmler pot podal Nmeckou spolenost pro vzkum, aby financovala nkup
rentgenovho pstroje, kter Clauberg poteboval. Clauberg nechal rentgen instalovat pro sv vzkumy
v havsk nemocnici v Knigshtte. Po vlastnch ppravnch pracch, s nimi zapoal po setkn s Himmlerem
v dubnu 1940,7 povil ji zmnnho doktoranda Siegfrieda Fudallu, aby na pokusnch krlcch vyzkouel rzn
drdiv substance, kter mly zpsobit zajizven vajenk.
Fudalla svou plron praxi ukonil v noru 1941. V t dob ji byly v podstat poloeny zklady k tomu, jak
trvale zabrnit othotnn pomrn jednoduchm chemickm zsahem. Do konce roku 1940 jsem etnmi
pokusy na malch zvatech bhem nepetrit prce vyeil problm bezoperan sterilizace, vypovd Clauberg
bhem jednoho z vslech.8 Tato metoda vak dosud nebyla pouiteln v praxi. Pokraoval tedy v pokusech na
krlcch, protoe substance, kterou hledal, mla mt rovn vlastnosti, je zabrn, aby po injeknm vstknut
unikla z dlohy bez inku. Krom toho poteboval pro kontrolu rentgenem njakou kontrastn ltku. K tomu
gynekologovi poslouily dlouholet vztahy s firmou Schering. Chemik Johannes Paul Goebel mu dodal kontrastn
ltku neorntyum, sulft barya, kter se obvykle pouv pi rentgenovn stev.
Podle vlastnho len napsal Clauberg v beznu 1941 dopis Himmlerovi, v nm ho informoval, e prv
dokonil svou metodu bezoperan sterilizace co ovem nen tak docela pravda. Ji v tto dob plnoval
penst sv pokusy na lidi, a proto navrhl, aby mu na kliniku dodali 50 en, u nich se pot s nucenou sterilizac.
Bhem dalho rozhovoru 27. kvtna 1941 Himmler nadhodil, e by se tyto pokusy mohly provdt
v koncentranm tboe Ravensbrck. Clauberg, kter s tmto obratem nesouhlasil, se zejm neodvaoval
skmu vdci SS oteven odporovat, podailo se mu vak pimt k intervenci Ernsta-Roberta Grawitze.
Grawitz byl jako sk lka SS a policie spoluodpovdn za masov vradn postiench a za lkask
pokusy na vznch. V dopise Himmlerovi z 29. kvtna 1941 se odvolval na rozhovor s Claubergem o jeho nov
metod bezoperan sterilizace mncennch en a chtl vysvtlit nedorozumn. Pokusy se pr toti nemohou
konat v Ravensbrcku, protoe se na t metod dosud pracuje, prof. Clauberg k tomu potebuje pmo na mst
svj speciln klinick apart, kter si prv k tomuto elu podil, a krom toho mus bt pi rznch komplikacch
kdykoli osobn k dispozici jako operatr. Grawitz proto navrhl: Kvli nedozrnmu vznamu, jak by takov
metoda ve smyslu negativn osdlovac politiky mla, a vzhledem k dleitosti faktu, e je teba nezpochybniteln
zpracovn tto metody podporovat vemi zpsoby, si Vm, sk vdce, dovoluji navrhnout, aby byl pro prof.
Clauberga zzen v Knigshtte nebo v okol odpovdajc vzkumn stav, k nmu by se pilenil ensk
koncentran tbor zhruba pro deset osob.9 Prozatm znme jen tento dopis. O tom, zda a ppadn jak na nj
Himmler reagoval, se nic nedochovalo.
Nemohla to bt nhoda, e v tme msci jako Clauberg poslal tak Viktor Brack skmu vdci SS dopis,
v nm jde o stejn tma. 28. bezna 1941 pe, e pr je na zklad momentlnho stavu rentgenov techniky
a vzkumu mon masov provdt sterilizace rentgenovm ozenm.10 Brack nen lka, nbr jako ekonom
v hodnosti oberfhrera SS odpovd za takzvanou akci T4. Toto masov zabjen duevn nemocnch a tlesn
postiench, kter se ideologicky ospravedluje nejen specificky nacistickou eugenikou (rasovou hygienou), ale
tak ekonomickmi dvody, je od potku vlky zeno z berlnsk Tiergartenstrasse 4. Psychiatrit pacienti se
nazvaj pt, nebo zbyten zatuj nrodn hospodstv. Zatmco je tento vyvraovac program ji pln
rozbhnut, zabv se nacistick zdravotnick politik Brack v rmci fantazi nacistick elity o ivotnm prostoru
plny, jak lze rasov nedoucm skupinm obyvatelstva nejen na okupovanch zemch na Vchod, nbr
jet mnohem dle, brnit v rozmnoovn, ale zrove je co mon nejefektivnji vyut jako pracovn slu.
vahy tohoto typu se brzy objevuj, vychzejce ze smrnic Himmlerem propagovan negativn osdlovac
politiky, tak v podkladech pro generln pln Vchod, a to piblin takto: Jestlie bychom ona ciz etnika, kter
z rasovch dvod nelze ponechat v osdlovacm prostoru nmeckho nroda, mohli za pedpokladu, e
neexistuj zvltn politick nmitky proti tm, jich se to tk nasadit vude tam, kde bychom uetili nmeck
lidi, byl by to z hlediska rasov politiky, ale pravdpodobn tak celkov politicky velk spch.11
Brack ve svm dopise Himmlerovi z jara 1941 musel lkask technick monosti masov sterilizace
rentgenovm ozaovnm, kter tak vychvaloval, nakonec omezit kvli nkolika nikoli nepodstatnm nedostatkm:
Zd se vak nemon toto opaten prosadit, ani by se ozaovan po krat i del dob mohli s jistotou
dozvdt, e jsou po ozen rentgenem sterilizovni resp. kastrovni.12 Brack se nezmiuje, o kter takto
experimentujc vdce jde. Shrnuje pouze vsledky. Pokud se maj urit osoby stt trvale neplodnmi, da se to
jen pi pouit rentgenovch dvek tak vysokch, e pi nich dojde ke kastraci se vemi jejmi dsledky. Tyto
vysok dvky toti zni vnitn sekreci vajenku resp. varlete. Ni dvky by omezily plodnost jen na uritou
dobu. K nsledkm, kter pichzej v vahu, pat napklad vpadek msnho cyklu, klimakterick projevy,
zmny ochlupen, zmna ltkov vmny atd. Na tyto nedostatky je rozhodn teba upozornit.
Protoe se nepedpokld, e by se pi ozaovn ostatn sti tla krom sexulnch orgn zakryly olovem,
mus se potat tak s tm, e se vysokmi dvkami zen pokod rovn zbvajc tlesn tk. Pi pli vysok
intenzit zen, stoj v zvru, se pak v nsledujcch dnech nebo tdnech objevuj na ki zasaen zenm
popleniny rzn intenzity. Kapacitu jednoho rentgenovho pstroje odhadoval Brack na 150 a 200 sterilizac
denn.
O rok pozdji, 30. kvtna 1942, Carl Clauberg svou starou dost Himmlerovi pipomnl a v dopise se mu
zmnil, e dal pokrok ztroskotv jedin na otzce, jakm zpsobem maj bt obyvatelky koncentranho tbora
dvny k dispozici. Znovu propagoval svj prioritn vzkumn projekt, jm chtl doloit souvislosti mezi vivou
a plodnost, kter pedpokldal. K tomu poadoval nejmn deset jiter neobdlvan pdy, zemdlsk personl,
stovky pokusnch krlk, stje, oetovatele zvat. A aby mohl svou bezoperan sterilizan metodu vyzkouet,
dal monost specilnho ubytovn vdy pro 5 a 10 en (mstnosti pro jednu nebo dv osoby), odpovdajcho
pomrm nemocninch pokoj, jednu speciln rentgenovou aparaturu a pslun nstroje. To ve mlo bt
podle jeho pn soustedno v podob jakhosi vzkumnho stavu reprodukn biologie RFSS.13 Jako
centrum tohoto stavu si pedstavoval kliniku, na n by se mly na jedn stran intenzivn vyetovat dosud
neplodn, ale pro dal reprodukci vhodn eny vetn zkouen novch metod v dosud beznadjnch
ppadech , na stran druh by klinika mla vyhodnocovat metodu bezoperan sterilizace na ench, kter si
reprodukci nezasluhuj14, a pokud se tato metoda osvd, mla by se prbn pouvat. Pi tto klinice by ml
psobit pokusn zemdlsk statek s tmto zamenm: Jednak dalekoshl pokusy s vivou na zvatech,
jednak dalekoshl pokusy s vivou na lidech (z osazenstva tbora).15
Oberfhrer SS Viktor Brack se 23. ervna 1942 vrtil k svmu dopisu z bezna minulho roku. Mezitm se
zaalo byl to praktick dsledek konference ve Wannsee s deportacemi evropskch id do koncentranch
tbor. Podle protokolu pichzelo v vahu v souvislosti s konenm eenm evropsk idovsk otzky kolem
11 milion id. Velk poet zlikvidovanch id ve vyhlazovacch tborech Belec, Chelmno, Treblinka
a Sobibr i pi akcch zsahovch oddl SS naznauje, co se vlastn vrazem konen een mn. Brack chtl
nyn zjevn zabrnit tomu, aby se s idy nezlikvidovala i jejich pracovn sla, kterou je teba ped vyvradnm
patin vyut. Ve svm dopise Himmlerovi toti poukzal na to, e mezi deportovanmi idy jsou minimln 2
a 3 miliony velmi dobe prce schopnch mu a en. Brack: Vzhledem k mimodnm potm, kter nm
psob otzka pracovnch sil, jsem toho nzoru, aby se tyto 2 a 3 miliony vylenily a zachovaly. To je pr vak
mon jedin tehdy, jestlie se zrove zbav plodnosti. Sterilizaci, kter se od roku 1933 operativn provdla
u ddin nemocnch, oznauje za asov nronou a nkladnou. Proto pr chce v zjmu udren pracovn
sly pipomenout nvrh na kastraci rentgenem. Ta je relativn levn a lze ji provst u mnoha tisc lid
v nejkrat dob. Dvj nmitky, e ped obmi ozaovn nelze utajit nsledky, pokldal za nedleit.
Myslm, e v tomto okamiku u nen podstatn, zda ozen po nkolika tdnech i mscch podle nsledk
zjist, e jsou kastrovni.
Dne 8. ervence 1942 pozval Himmler Clauberga k dalmu rozhovoru, jeho se tentokrt zastnili rovn
dva brigadefhrei SS, Glcks a Gebhardt. Obsahem rozhovoru byla sterilizace idovek. Himmler Claubergovi
slbil, e m pro sv pokusy na zvatech a lidech k dispozici koncentran tbor Osvtim. Ml by se tedy pomoc
nkolika zkladnch pokus najt njak postup, jak vybran eny sterilizovat, ani by to tuily. Jakmile budou
k dispozici vsledky pokus, vyaduje sk vdce SS pedloen jet jedn zprvy, aby se pot mohlo pikroit
k praktickmu provdn sterilizace idovek. Probrala se rovn otzka, jak lze ozaovnm doshnout
sterilizace i u mu. K tomu ml bt pizvn navc rentgenolog prof. Hans Hohlfelder (nelnk rentgenologickho
oddlen SS pi Hlavnm adu velen SS).16
Dne 10. ervence 1942 nechal Himmler Claubergovi vzkzat, e me idovky svou metodou v koncentranm
tboe17 sterilizovat. Pedtm vak pr mus jet sdlit, kolik asu potebuje k tomu, aby zbavil tisc idovek
plodnosti, ani by to tuily. Krom toho poaduje Himmler dkazy o dlouhodobm psoben pokus, a to nejen
v podob rentgenovch snmk. as od asu by se mohl provst praktick pokus tak, e by se na uritou dobu
zavela idovka s idem a sledoval by se vsledek.18
Pravdpodobn v z 194219 pijel z Osvtimi tborov lka SS Eduard Wirths do Knigshtte, aby od svho
bvalho examintora Clauberga20 zjistil, jak plny pesn m a jak ppravn prce je teba udlat.21 O nco
pozdji se profesor poprv vypravil do Osvtimi a s velitelem tbora Rudolfem Hem o plnovanch pokusech
dlouho hovoil. Podruh picestoval v jnu 1942, aby si prohldl msto. Pijal ho tborov lka Wirths, doprovodil
ho do Bezinky a ukzal mu tamn nemocnin barky. Pomry, kter Clauberg v enskm tboe shledal, mu
pipadaly pro jeho prci nevhodn. Pr se zdsil, l v roce 1955 pi vslechu sv dojmy, vechno bylo dajn
hor ne v kmenovm tboe Osvtim. Nestly tam zdn domy, nbr devn barky obehnan jen
jednoduchmi ploty. Wirths mu ukzal nemocnin barky a podal ho, aby si vybral vhodn prostory. Nejde mu
vak jen o to; viml si, a to mu vadilo vc, e eny jsou podvyiven. Okamit se zaal obvat, e by tyto
podmnky mohly negativn ovlivnit jeho plnovan pokusy. Ml v myslu se v Bezince usadit jen pechodn
a pesto Wirthse podal, aby mu v jednom sanitrnm barku instaloval dobr rentgenov pstroj k ozaovn
a zajistil jednu nebo dv mstnosti pro pt a osm vzeky.
Po Himmlerov souhlasu povolal Brack v lt 1942 Horsta Schumanna do Berlna a povil ho, aby
v Osvtimi sterilizaci id rentgenovm ozenm prakticky vyzkouel. Schumann souhlasil. Pijel do Osvtimi
v pozdnm lt nebo na podzim 1942 a po potebnch ppravch v listopadu 1942 na bloku 30 tbora Osvtim-
Bezinka sv pokusy na lidech zahjil.22
1 Obalovac spis s. 38n. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16446

2 Vpov oberfhrera SS Helmuta Poppendicka, fa osobn kancele skho lkae SS, bhem
norimberskho procesu s lkai. Cit. dle Schbelin 1982, s. 190
3 Hefte von Auschwitz 2, s. 55
4 Clauberg spolkovmu ministru vnitra, 11. listopadu 1955. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
5 Carl Clauberg: Experimentelle Untersuchung zur hormonalen temporren Sterilisierung und zur Behandlung
hormonal bedingter Sterilitt. In: Zeitschrift fr Geburtshilfe und Gynkologie, ro. 112, 1936, s. 423
6 Grosch 1993, s. 102
7 Vslech z 2. prosince 1955. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
8 Tamt
9 Citovno dle obalovacho spisu, s. 43. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16446
10 Tamt
11 Wetzel, Erhard: Stellungsnahme und Gedanken zum Generalplan Ost des Reichsfhrers SS vom 27. April
1942. In: Heiber 1958, s. 303
12 Viktor Brack Heinrichu Himmlerovi, 28. bezna 1941. Nrnberger Dokument NO-203. Cit. dle
Mitscherlich/Mielke 1947, s. 153155
13 RFSS = Reichsfhrer SS
14 Podtreno Claubergem
15 Citovno dle obalovacho spisu, s. 4446. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16446
16 Citovno dle obalovacho spisu, s. 52
17 Himmler sice ve svm dopise uvd jako msto plnovan pro sterilizace KT Ravensbrck, ji pedtm vak
byla jako msto pro experimenty pevn dojednna Osvtim.
18 Cit. dle Mitscherlich/Mielke 1947, s. 160
19 Pi vslechu z 13. prosince 1955 Clauberg tvrd, e Wirths ho vyhledal v srpnu 1942. Wirths vak do
Osvtimi sluebn nastoupil a 6. z 1942. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
20 Vslech z 13. prosince 1955. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
21 Tamt. Wirths tvrdil, e se tato nvtva konala v srpnu 1942, v t dob vak Wirths psobil jet v KT
Neuengamme. Tborovm lkaem v Osvtimi se Wirths stal 1. z 1942
Pedchdce
Prvn pokusy v Osvtimi-Bezince
Nemocnin st koncentranho tbora Osvtim-Bezinka, uren enm, byla od ostatnho tbora oddlena
ostnatm drtem a tvoilo ji est jednopatrovch devnch bark, kter ped pestavbou slouily jako kosk
stje. Jeden z nich, blok 30 vybaven devnou podlahou, dostal koncem podzimu 1942 zazen pro speciln
kol.
Blok byl rozdlen na dv sti, zhruba z jedn tetiny byl rezervovn pro Carla Clauberga, ze dvou tetin pak
pro Horsta Schumanna. Do Schumannova traktu se vchzelo chodbikou vedouc k ekrn. Odtud se velo do
mal mstnosti pro personl. Krom toho zde byl vchod do pomrn velk Schumannovy vyetovny, kter
zabrala asi tetinu cel plochy bloku 30. Claubergova vyetovna naproti tomu netvoila ani tvrtinu. Tak k n se
prochzelo chodbou. Odtud vedly jet jedny dvee do dlouh zk mstnosti, kde stlo est lek vyhrazench
pro Claubergovy pokusn obti.
V barku stluenm z prken bylo v zim citeln chladno, a navc tam byl prvan. Schumann proto nehledal jen
pomocnici pro psask a organizan prce, ale tak topiku, kter by v plechovch kamnech v prostorn
mstnosti bhem ozaovn udrovala ohe. Jdi se k nmu rno pihlsit, poradily dv idovky z ambulance
Sonje Fischmannov, jak pozdji vyprvla. Jedenadvacetilet Rakuanka si radu spoluvzekyn-lkaky Enny
Weissov a oetovatelky Margity valbov vzala k srdci, protoe ta prce znamenala, e by mohla mt i ve dne
stechu nad hlavou.
Tato mlad ena rok pedtm ve Vdni navtvovala jazykov kurzy, aby se pipravila na emigraci do Francie.
Tam v roce 1938 uprchli jej rodie, kad oddlen a s vrou, e jde jen o pechodnou zleitost. V lt 1942
vak Sonju Fischmannovou zatkla ve Vdni idovsk policie a pedala ji gestapu. Po esti tdnech vznn pijela
sbrnm transportem do Prahy a po krtkm pobytu ve vzen pokraovala do Dran. Odtud ji s dalmi vzni
transportovali do Osvtimi. Pijeli jsme asn zrna, kolem tvrt, pivtal ns oddl se psy. Pot jsme li pky do
Bezinky. Pchod tam znamenal peklo. Bahno, dn osvtlen, dn voda, dn toalety. Nelze si ani
pedstavit, jak ten tbor tenkrt vypadal. Pozdji se to zlepilo, ale kdy jsem tam pila j, byla to uinn
hrza.1 Sonja Fischmannov musela pracovat v zemdlskm komandu v pobonm tboe Rajsku, za pr dn
mla od devk zcela oden nohy, a kdy se obrtila na ambulanci o pomoc, mla je samou krev a pnu.
Kontaktovat Schumanna j nepipadalo nemstn. Netuila jsem, kdo to je ani m se zabv. Ohlsila se
u nho, nae j pikzal, aby pila druh den a asn rno zatopila, dal e se dozv. J jsem vak nevdla,
kde sehnat uhl. Vichni radili: b si to zorganizovat do kuchyn. Jene j jsem netuila, co znamen
,zorganizovat. A kdy jsem pak konen uhl sehnala a dostala kvli nmu navc vprask, spadla jsem
s kbelkem uhl do jmy s mrtvolami. Nahoru mi pomohl njak Rus. Takov byl mj prvn den u Schumanna.2
Od t doby bydlela Sonja Fischmannov na bloku 30. Mly jsme takov kamrlk. Nejdv jsem tam bydlela
s Ka, pozdji ns tam bylo pt. Kae, Kazimiera Toporov, byla osmnctilet Polka, kterou pr dn pedtm
zatkli v Katovicch kvli lenstv v ilegln organizaci a poslali do koncentranho tbora.3 Byla fyzicky zdatnj
ne jej druka v utrpen a k Schumannovi ji pidlili, protoe poteboval novou topiku, zatmco Sonja
Fischmannov mla dostat jin koly. Pro lidi zven vetn esesman byl blok uzaven. Do barku nesml
nikdo vstoupit. Tak to nadil dr. Schumann hned od zatku. Kad spekuloval, co asi na ten blok pijde. Pak tam
pivezli ty aparty od firmy Siemens, ale my jsme nevdly, co to znamen.4
Jednoho krsnho dne, vypovd Ludwig Gehr ped vyetujcm soudcem v trestnm zen proti Horstu
Schumannovi, jsem dostal z berlnsk centrly sv firmy pkaz instalovat v jednom barku koncentranho
tbora Bezinka dva rentgenov pstroje. Gehr, povolnm inenr, vedl poboku firmy Siemens v Glivicch.
Jednalo se o takzvan terapeutick aparty, jak se normln pouvaj pi ozaovn rakovinnch bunk. Podle
jeho nzoru se ten bark pro instalaci obou pstroj prostorov nehodil, pesto je musel i pes nmitky
sdlen do Berlna jeho montr nainstalovat tak, jak bylo poadovno. Provedl jsem ve podle pkazu,
pejmku a nastaven zazen obstaral s panem dr. Schumannem jin kolega.5 Kompetentn vrchn inenr firmy
Siemens Hermann Luft pijel speciln kvli tomu z Berlna. Dva nebo ti dny jsem kolil dr. Schumanna
v obsluhovn pstroje, vyprv Luft. S tou aparaturou se dalo provdt hloubkov i povrchov ozaovn. Kdy
si Schumann obsluhu pstroje jaktak osvojil, vrchn inenr opt odcestoval.6
Lba rakoviny, jakkoli by na tomto mst psobila nezvykle, by jist vyvolala men rozruch ne to, co se
v tomto barku s rentgenovmi pstroji skuten provdlo. Pstroje byly dost poruchov, a proto museli Gehra
pivolvat asto. Schumann k nmu pravdpodobn po ase pojal takovou dvru, e ho do svch pln zasvtil.
Dr. Schumann ml zmr pomoc instalovanch apart kastrovat co nejrychleji co nejvt poet vz, ani by
ztratili schopnost pracovat. Schumann si pro sv pokusy v tboe vybral, jak se zdlo, libovoln mue a eny,
o svch zmrech jim lhal a pikazoval jim, aby o tom, co se na bloku 30 dje, s nikm nemluvili. Oteven se
o tom tedy nehovoilo. Zato se ukalo a eptanda bujela.
Ji sama dodvka apart nezstala v barcch lazaretu bez povimnut, a tv v tv npadnmu kontrastu
s ostatnm opravdu nuznm vybavenm se stala zhadou. Kurt-Bruno Knuth-Siebenlist napklad pokldal za
vylouen, e by se takov u od pohledu velmi drah pstroj poizoval na lbu vzeky. Tento
tyiaticetilet politick vze z Hohensalzy (pol. Inowrocaw), jemu se podailo dostat se ve funkci psae na
velitelstv tbora, se mohl dky propustce pomrn voln pohybovat v jednotlivch tborovch secch Bezinky.
O dodvce rentgenovch pstroj se dozvdl a nechal si je Orli Reichertovou, kter mla na nemocninm
seku dozor, ukzat zblzka. Protoe j mohl vit, pi prohldce se j zeptal, k emu takov obrovsk krmy do
lazaretu pithli a co tenhle zzrak vyveden v chromu a lutm laku m dlat. Reichertov pr jen ekla, e tm
budou sterilizovat dvky a eny a e takov pstroj jet nikdy nevidla. Pi dal nvtv mu pedvedla, jak
pstroj funguje, a povdla mu, e tu mezitm u adu en i dvat ozaovali a te se jen ek na vsledek.7
Horst Schumann zaal se svmi lkaskmi pokusy jet ped Carlem Claubergem, kter se objevil a
v prosinci. Spolen vyuvn bloku 30 vak neznamenalo, e by oba lkai sdleli spolen zjmy.
V dochovanch zprvch oitch svdk toti neexistuje jedin zmnka, e by Schumann a Clauberg byli ptomni
souasn, i kdy pouvali oddlen prostory. Oba sice hledali ekonomick metody, jak uritm skupinm
obyvatelstva zabrnit v reprodukci, jejich motivace, pedbn vahy i postupy se vak vrazn odliovaly.
Krom toho mli svm pvodem, vzdlnm i charakterem tak mlo stynch bod, e se Clauberg i Schumann
jeden druhmu co mon vyhbali.
Schumann se narodil 1. kvtna 1906 jako tet dt v rodin lkae v Halle. Bylo mu pt let, kdy se jeho rodie
rozvedli. Pot vyrstal u otce, jeho druh manelstv rovn ztroskotalo a kter vchovu syna z velk mry
ponechval na sv nejstar dcei. Ji ve trncti letech piel Horst Schumann do kontaktu s extrmn
pravicovmi militantnmi brannmi spolky. V Halle, kde i nadle il a po maturit studoval medicnu, vstoupil 1.
nora 1930 do NSDAP. Studium dokonil po pechodnm pobytu v Innsbrucku rovn v Halle, a pot v ervenci
1933 zaal pracovat jako asistent na chirurgickm oddlen univerzitn kliniky. O vdeckou kariru nijak
neusiloval a pravdpodobn pro ni ani neml kvalifikaci. Dval pednost ednick ivotn drze, kterou zapoal
v roce 1934 nstupem na mstsk zdravotn ad v Halle; protoe vyznval nacionln socialistickou zdravotn
politiku, propracoval se do vedoucch funkc. Jako edn lka v Halle psobil Schumann tak u mstnho soudu
pro ddin zdrav, kter formln rozhodoval o velkm potu nucench sterilizac. Dlo se tak na zklad
takzvanho zkona o ddinm zdrav z ervence 1933, kter ml lidem se skutenmi nebo jako
u schizofrenie domnlmi ddinmi chorobami lkaskm zkrokem zabrnit v reprodukci. Bhem obdob
nacismu tak bylo za tmto elem nucen sterilizovno podle odhadu 400 000 en a mu.8
Prv tak ideologicky byly motivovny vrady vce ne 100 000 nemocnch a zdravotn postiench,
umstnch v rznch stavech. V tto souvislosti se Horst Schumann, kter byl od zatku vlky lkaem
u letectva, nechal od vdcovy kancele povit, aby jako vedouc lka a editel zdil u Grafenecku ve vbsk
Alb zemsk peovatelsk stav, co nebylo nic jinho ne utajen instituce uren k zabjen. Bhem roku
1940 zde bylo oxidem uhelnatm usmrceno vce ne 10 000 osob, pevn vybranch pacient
z wrttemberskch stav. Schumann byl do dubna 1940 jednm ze t lka, kte zde tento plyn pouvali. Pot
se pemstil do saskho Sonnensteinu u Pirny, kde bylo od ervna 1940 do srpna 1941 pod jeho vedenm
zavradno v plynov komoe 13 720 pacient a pes 1000 vz z koncentranch tbor.
Dne 28. ervence 1941 pijel Schumann poprv do Osvtimi. Jako znalec zasedal v lkask komisi, kter
v koncentranch tborech pod krycm nzvem 14f13 pedvala vradic mainerii vzn klasifikovan jako
prce neschopn nebo na pohled nevyliteln nemocn. V Osvtimi vybral 575 vz, kte byli dopraveni do
Sonnensteinu a udueni plynem. Dal takov tdn provdl rovn v koncentranch tborech Buchenwald,
Dachau, Flossenbrg, Gro-Rosen, Mauthausen, Neuengamme a Niederhagen.
Z vdcova kanclstv dostal Schumann na podzim 1942 kol vyzkouet na vznch koncentranho tbora
v Osvtimi innost sterilizace rentgenovm ozenm. Za tmto elem pijel potkem listopadu 1942 do
Bezinky a dal se do prce na bloku 30.
Antonia Wierzbick mla na bloku 7 v Bezince slubu na svtnici. Od polskho vzn Ryszarda
Wisniewskho, kter na blok asto pichzel jako elektrik, se v listopadu 1942 dozvdla, e tam dr. Schumann
mum a enm experimentln ozauje pohlavn orgny. Tento lka j nebyl neznm. Vzov Roman
Szafarzyk a Tadeusz Lisowski j ekli, e je sprva tbora podala, aby z kartotky vykrtli jmna onch 575
mu, kter nechal Schumann poslat do sonnensteinskho usmrcovacho zazen. Tato zprva j pinesla
bolestnou informaci: Mezi jmny, kter byla z kartotky ijcch vyazena, se objevilo tak jmno mho syna
Romana Wierzbickho.
V druh polovin listopadu bylo z bloku Antonie Wierzbick pi apelu vybrno a zapsno dvanct en, dal
pak z bloku 12 i nkterch dalch, celkem asi padest. Vechny byly pt den odvedeny na blok 30 a ozeny
dr. Schumannem. Pot se pr nectily dobe, zvracely a trply bolestmi hlavy. Tyt eny po nkolika dnech
Schumann ozil podruh.9 Jednou z dvancti en na bloku 7, je byly odveleny k ozen rentgenem, byla
Narcyza Materlikov, pobvajc v Osvtimi od ervence 1942. Pi pchodu musela zapsat sv vzesk slo, j
se vak zejm podailo uvst falen. Udala jsem slo jedn ji zesnul ptelkyn, Aniely Pietrkiwiczov. Dky
tto manipulaci dalmu ozaovn unikla. Jene ji ta prvn dvka zpsobila, e u neme mt dti.10
Sonja Fischmannov, zaneprzdnn topenm, byla nyn povena organizac prce na bloku 30. Vdy den
ped ozaovnm musela na Schumannv rozkaz zajt na sprvu tbora, do oddlen pro pracovn nasazen,
a podat o urit poet en na pokusy. Na tomto oddlen jsem dostala psemn pkaz, z kterch blok se maj
eny vybrat. Odtud pak byly ony eny odvedeny na blok 30, kde se musely v ekrn svlknout. Fischmannov:
J jsem pak podila seznam vzeky, na nm byly uvedeny podle vzeskho sla a byl tam zaznamenn
jejich vk, nrodnost a slo bloku. Kdy pak piel dr. Schumann, musela jsem hlsit jejich poet a seznam mu
pedat.11
Adele Guttmanov se dozvdla od Rii Hanzov, s n se seznmila v deportanm vlaku do Osvtimi a kter
nyn na bloku 30 asistovala Claubergovi jako oetovatelka, e mezi Schumannovmi obmi jsou tak mui
z ecka. Guttmanov: J vm, e se tyto sterilizace provdly pokusn ozaovnm, a to pstroji od firmy
Siemens. Kadopdn se o tom takto povdalo.12
Julian Tadeusz Kiwala13, kter pracoval jako sanit na nemocninm bloku 24, si koncem listopadu 1942
poviml, e na onen tajemn blok pivdj dvakrt a tikrt tdn skupiny idovskch vz. Zpozoroval jsem,
e tyto skupiny jsou na blok 30 odvdny v uritch delch intervalech, e tam vzov nepichzej kad
tden.14
Inenr Gehr od firmy Siemens uvedl, e v prvn srii bylo ozeno 350 vz. eny a mui pr stli ped
vchodem do barku ve front a po jednom je volali dovnit. Bezprostedn po ozen nebylo na tom lovku nic
znt. Sami vzov nemli nejmen tuen, k emu ty aparty jsou. e vak to zvltn oeten njak souvis
s jejich pohlavnmi orgny, si uvdomili nejpozdji tehdy, kdy se jim na tle objevily prvn zmny, provzen
navc silnmi bolestmi. Kamardm v jejich okol bylo jasn, co to znamen.
Etela Gregorov, jedna z prvnch slovenskch idovek v Osvtimi s vzeskm slem 1294, byla potkem
roku 1943 ubytovna s ostatnmi enami ze sv vlasti v Bezince na bloku 26, kdy jednou rno piel na apel
v doprovodu jejich blokov jaksi dstojnk. Ani by se ns na nco ptali, odpotali 40 a 50 en a pikzali
nm, abychom vystoupily z ady. Nevdly jsme, co se dje, mly jsme vak strach, e jim nkdo chyb do potu
pro zplynovn. Jako smr pochodu byla uvedena vzesk nemocnice. To jsme jet nevdly, co se bude dt.
Pochodovaly jsme kolem ambulance a dorazily a k zadnmu traktu tohoto seku, kde stl takzvan blok 30.
Nhle nm bylo s hrzou jasn, kam ns vedou, protoe o tomhle bloku se po celm tboe leccos povdalo, nic
konkrtnho vak nikdo nevdl, protoe personl odtud se nesml s nikm stkat. Kdy jsme doly k bloku 30,
dostaly jsme rozkaz zastavit se a ekat. Mezitm pily jet ti dozorkyn, kter dohlely, aby dn z ns
neuprchla. Nhle se otevely dvee a z jednch dve bloku vyel t vysok dstojnk, kter byl u naeho bloku
na apelu, a pikzal, abychom zachovaly klid, e ns budou po jedn volat dovnit.15
Po desetiletch informovala Izabella Sosnowsk sttn zastupitelstv ve Frankfurtu takto: To, e dr. Schumann
na bloku 30 provdl ozaovn rentgenem, nevm jen z doslechu. Osmadvacetilet Polka byla v zim 1942/43
nasazena do pisrny vzesk nemocnice v Bezince. Psaky pracovaly hned za zd ozaovac mstnosti a mly
velk obavy, aby je zen nepokodilo. Tak drami po suku a trbinami v prkennch stnch mohly s jistou
opatrnost pozorovat, co se tam dje.16 asto pr vidly ped onou mstnosti s rentgenem postvat skupiny pti a
patncti lid, kte ekali, a je zavolaj, vyprv Sosnowsk. V nkterch tdnech se dajn ozaovalo tm
denn, pak nastala na uritou dobu pauza. Ptvala jsem se vz, kte stli ped blokem 30, co tam dlaj.
Odpovdali, e jdou na rentgen. Izabella Sosnowsk si vzpomnala na to, jak eny po ozen pichzely na
ambulanci a jak j lkai, oetovatelky i blokov z ad vz sdlovali, e ozen vzekyn le na
nemocninm barku s porannm, kter se nehoj. Vm tak, e nkter vzekyn na nsledky ozaovn
zemely.17
Pro lidi jako inenr Gehr nebylo pli obtn zjistit pesnj daje o tchto vcech. Zcela obecn mohu ct,
e se dr. Schumann se svmi zloiny nijak netajil, hovoil o tom naprosto oteven. Ty vci zejm pokldal za
sprvn. Gehr se ho proto zeptal hned po zahjen akce, co z toho vzejde. Schumann pr na to logicky
odpovdl, e se to zatm ned pedvdat, protoe vech prvnch 350 na to zalo. Gehr od Schumanna v ovem
pouze to, e tito vzov po ozen rentgenem zemeli, s naprostou jistotou vak neme ct, zda u vech
tchto lid zpsobilo smrt ozen rentgenem, protoe v t dob dila v tboe tak epidemie skvrnitho tyfu.18
Protoe Kazimiera Toporov musela pi ozaovn neustle topit, mohla tak dobe pozorovat, jak to
vechno mlo prbh. Tato pozdj etn si zapamatovala prostory i jejich zazen, a tak je po skonen vlky
dokzala pesn popsat.
Dominantnmi objekty pracovnho prostoru byly dva rentgenov pstroje potaen krmovm emailem.
Vypadaly jinak ne rentgenov pstroje, kter Kazimiera Toporov dosud vidla. Aparatura se chladila vodou,
kter vytkala zkmi rourkami. Voda protkala nepetrit, ve dne v noci, nezvisle na tom, zda byly pstroje
v provozu i nikoli. Pro ns vzn, kte jsme v barku slo 30 pracovali, to byl jedin zdroj vody. Odebrala se
hrnkem. Agregt sestval z jakhosi sloupu pevn stojcho na irokm podstavci. K sloupu byl pipevnn
kulovit apart, kter se uvdl do pohybu kruhovitou rukojet. Z kulovit sti apartu vynvala ve vzdlenosti
asi 25 centimetr dlouh men st v podob obdlnku v rozmru zhruba 25 krt 20 centimetr. Konec tohoto
obdlnku byl zaoblen a ern. Pi sterilizaci mu nasadil dr. Schumann na tento zaoblen konec cosi jako
malou krabiku z pekliky.
Nikdy nedochzelo ve stejn den k ozaovn en a mu, vyprv Toporov. Osoby, kter sem byly pivedeny,
se musely v ekrn svlknout a jednotliv pak byly volny na oetovnu. Nahho vzn umstili mezi oba
aparty tak, aby se vynvajc sti kulovit aparatury pmo dotkaly tla u mu genitli, u en oblasti
vajenk, take tyto sti tla byly souasn ozeny zpedu i zezadu. eny stavl dr. Schumann pmo na
betonovou podlahu, mue na nzkou stoliku. Jakmile pokusnou osobu sprvn umstili, zavel se Schumann do
kabiny. Tato kabina byla z betonu, mla olovnou ochranu a dv oknka ze silnho olovnatho skla. V tto
zhruba dva metry irok kabin byl zabudovn ovldac pult s mnoha knoflky a stupnicemi. Vzdlenost mezi
kabinou a rentgenovm pstrojem Toporov odhaduje na ti a tyi metry. Ozaovn pohlavnch orgn
rentgenovmi paprsky trvalo od nkolika mlo a po vce ne deset minut, pozdji Schumann tento as
zkracoval. V kabin si souasn dlal poznmky, kter si pi odchodu z barku bral s sebou, aby se nikdo
nedozvdl, co touto procedurou sleduje. Pokud se na to nkdo zeptal, pomocn personl musel kat, e to je
profylaxe proti tyfu. Souasn ns varoval, abychom se nezdrovali v blzkosti aparatury, protoe by nm to
mohlo pokodit zdrav. Zdrazoval, e kodliv vliv aparatury psob v dosahu 30 metr.19
Magda Lenka Hertzkov z Preova pijela do Osvtimi potkem ervna 1942 s transportem asi 480 en.
Pracovala v komandu, kter kopalo kanly a opravovalo cesty. Pak byla stejn jako Etela Gregorov pi rannm
apelu zaazena do on skupiny, kter musela odpochodovat k bloku 30. Po jedn je vodili do mstnosti, kde byl
njak pstroj, kter jsem pedtm ani potom nikdy nevidla, vzpomn Hertzkov. V t mstnosti bylo ero,
poruili mi, abych se pln svlkla, co jsem tak udlala. Pak mi pikzali, abych se postavila mezi dv desky.
Myslm, e byly elezn. Studily m jak na bie, tak na opan stran tla. Pi tto pleitosti pr tak zaslechla,
e jednoho mue oslovuj jako doktora Schumanna. Kdy jsem stla mezi tmi deskami, svtlo na okamik
zhaslo a slyela jsem huen, jako kdy se zapne elektrick proud. Znovu se rozsvtilo, pikzali mi, abych se
oblkla, a pot jsem odela na ubikaci.20 Etela Gregorov si jet vzpomn, e odchzela jako ommen. Jen
jsem mla hrozn strach, jinak jsem byla vlastn astn, e to nebyl plyn a e jet iju.21
Vechny onemocnly. Vtina okamit nebo o nco pozdji zvracela. Kdy jsem si veer lehla, ctila jsem na
bie siln plen, popisuje Gregorov, jak jej tlo reagovalo, pak jsem dostala zimnici jako pi palu, bicho mi
mrn zrudlo. Pt den stejn osoby opt odvedli a ony se musely nechat ozit podruh, vyprv Katarna
Princzov z Preova. Tato dvacetilet Slovenka pijela do Osvtimi 26. bezna 1942 ve stejnm transportu jako
Etela Gregorov, Adele Guttmanov, Ria Hanzov a Rozlia Kleinmanov. V onen druh den ji jedna ptelkyn
z Preova, tehdej blokov z bloku 27, varovala: Od jedn idovsk lkaky pr v, e to oeten je zdrav
kodliv. Katarna Princzov pak uposlechla nalhavou radu, aby v kadm ppad, pinejhorm i tkem, ze
svho pracovnho komanda unikla. Podobn doporuen pmo od on lkaky dostala tak Etela Gregorov a jej
blokov j pomohla najt prci v komandu pracujcm mimo tbor, daleko od bloku 30. Tebae jsem prci venku
kvli psychickmu trpen a slabosti po ozaovn nesla tce, vechno jsem pekonala, vzpomn na minulost.
Podle Sylvie Friedmannov z vchodoslovenskho Bardejova, j bylo tenkrt 22 let, hlsilo se nkolik
kamardek, kter se dozvdly, e ozaovn je nebezpen, na nejt prce v komandech mimo tbor ..., aby
dalm pokusm unikly.22
Kdo se o nic nestaral nebo neml dobr kontakty, musel se nechat ozit a tyikrt. Dv Holananky, z nich
jedna se jmenovala Margarete, zhruba za deset dn na nsledky ozaovn zemely. Mly siln bolesti a okliv
hnisajc rny na bie, vyprv Katarna Princzov. Jako dal ob ozaovn uvd stejn starou Marthu
Lwensteinovou23. Tak ona byla z Preova a pijela stejnm transportem.24
Claubergovo oddlen na bloku 30 tvoily dv mstnosti. V jedn dominoval gynekologick stl s pipojenou
rentgenovou deskou, pohybujc se na kolejnicch, a rentgenov pstroj. Pi pprav stolu musela Kazimiera
Toporov slouit jako model: Tak se stvalo, e jsem dostala pkaz, abych se dole svlkla a poloila se na stl.
Vzpomnm si, e vyhrnut aty vadily pi posunovn desky. V mstnosti se zatemovalo zvsem na okn.
Toporov si vybavuje jet lkrniku na stn, kde se uskladoval lh k dezinfekci nstroj.25
Druh mstnost slouila jako noclehrna s osmi kovovmi postelemi26 pro eny, kter si Clauberg vybral.
Pokud vm, zskvali eny tak, e po tboe rozhlaovali, e se hledaj mlad oetovatelky, vyprv Margita
valbov.27 Tato sedmadvacetilet idovka ze Slovenska, kter studovala medicnu a absolvovala kolen pro
zdravotn sestry, splovala kritria veden tbora, je pro Clauberga hledalo zkuenou asistentku k rentgenu.
Mla by pr sice tak odpovdat rasovm pedstavm nacionlnch socialist, jene nikdo s takovmi pedpoklady
prv k dispozici nebyl, take bylo nutno spokojit se s idovkou.28 Stejn jako v kmenovm tboe byla Margita
valbov tak po svm peazen do Bezinky pidlena do vzesk nemocnice. Nyn dostala rozkaz odejt na
blok 30. Brzy pot piel prof. Clauberg, prohldl si mstnosti a vyzkouel m, zda skuten umm obsluhovat
rentgenov pstroj.29
Nejpozdji v tto chvli pila e na vbrov kritria ohledn vz, kte pro Clauberga pichzeli v vahu.
Clauberg se zprvu domnval, e me v tboe najt eny, kter kvli dajnm ddinm chorobm30 stejn
musej bt podle zkona povinn sterilizovny. Zejm pokldal za legitimn, e tyto eny me pro svou metodu
bez zbran pout jako pokusn objekty. Pedstavy, kter pedkldal Wirthsovi, se vak v realit tbora nedaly
uplatovat, co byla okolnost, kterou dokzal akceptovat tm sp, kdy ho Wirths ujistil, e podobn omezen
nejsou nutn. Vzhledem k tomu, e vem obyvatelkm tbora stejn hroz smrt, pr vbec nezle na tom, kter
eny a v jakm mnostv si vybere.31
Mezi prvnmi enami, kter postihl osud Claubergovy volby, pr byly Holananky, vyprv Margita valbov.
Krom toho si vzpomn na jednu Slovenku a pr en z jinch zem. Ve srovnn s vyhladovlmi vzekynmi,
kter Clauberg vidl bhem sv dvj nvtvy v Bezince s enami ijcmi v tboe ji del dobu , byly tyto
pokusn osoby, je prv do Osvtimi pijely, zdrav a v dobr kondici. Clauberg se zprvu omezil pouze na
poizovn rentgenovch snmk. Dostal k dispozici apart pochzejc ze zsob wehrmachtu. Byl to sice snad
vbec nejlep vojensk pstroj, pro m ely vak nepichzel v vahu.32
Po tdnu odjel Clauberg do Bezinky znovu, aby si prohldl rentgenov snmky, kter mu mezitm vyvolali
v jedn extern laboratoi. Ty potvrdily jeho prvn dojem, e toti aparatura nespluje technick poadavky. Krom
toho se ukzalo, e by mu pokusn osoby mohly postupn umrat. Jedna z nich, jej rentgenov snmek si
prohlel, u toti neila, mezitm zemela na skvrnit tyfus. V tboe vbec panovala velk nervozita, protoe
nkaza ji nkolik tdn nabvala znak epidemie. Ten strach byl vudyptomn, v hlench se objevovalo m
dl vce mrt. Vzov, kte byli onou chorobou oslaben, museli potat s tm, e je polou do plynov komory.
Nakazil se tak Horst Schumann a ob jeho oetovatelky. Ozaovn rentgenem se proto v jeho oddlen po
Vnocch doasn peruilo. Clauberg si prohldl sanitrn barky ve vzesk nemocnici a shledal, jak bdn se
nemocnm vzm da. Flegmaticky leeli na devnch prynch. Pot pr podal o rozhovor velitele tbora
Rudolfa He a ekl mu, e potebuje lep rentgenov pstroj, kter by se umstil ve vhodnjm prosted. Krom
toho za danch podmnek v Bezince pracovat nechtl. H mu dajn nabdl, aby se pro sv pokusy zadil
v kmenovm tboe na mst, kter by odpovdalo jeho poadavkm. Pot pr s Hem a Wirthsem odjel do
kmenovho tbora, kde si vybral blok 10. Jet jsem si vydal nezbytn stavebn pravy a podal, aby mi dali
k dispozici eny, kter u mly dti a dn dal nechtj. Krom toho si pr vymnil, aby ty eny nebyly ve
vzeskch atech.33 Koncem roku 1942 byli mut vzov, kte v bloku 10 do t doby pobvali, skuten
vysthovni.34
V bezinskm bloku 30 dostala Margita valbov za kol na Claubergv rozkaz uvst do provozu rentgenov
pstroj na oetovn. O co tady lo, nebylo o nic mn tajemn ne Schumannova ozaovac komora. V ptch
tdnech pichzeli tu a tam lkai SS a Claubergovi pihleli. Na jedno takov pedvdn, vzpomn valbov,
pila taky vrchn dozorkyn SS Maria Mandelov. Vzekyn ani oetovatelky vak nesmly bark opustit.
valbov dostala jet jeden speciln kol: musela hldat vstup do vzesk nemocnice, k n blok 30 patil. Tak
pichzela do styku s oetovatelkami z jinch bark a mohla s nimi hovoit.
Engelina Jasov byla deportovan z Nizozemska a stala se jednou z prvnch Claubergovch pokusnch osob.
Kdo mu byl pedveden jako prvn, u nelze zjistit. ena z Amsterdamu se po vlce pokouela ony potky
rekonstruovat: Ne jsme se tam objevily my, byly tam u Polky, nkdo z Pae a jedna ena
z eskoslovenska.35 Monika Zatkaov, j kamardky kaly Zatek, tehdy teprve jednadvacetilet studentka, byla
jednou z nich. Gestapo ji zatklo v polsk vesnici Wielka Wola, poslalo do vzen a o nco pozdji transportem do
Osvtimi. Podle jejho vzeskho sla 24208 lze usoudit, e pijela 11. listopadu 1942. Uvd, e j Clauberg
v lednu 1943 na bloku 30 vstkl pochvou do dlohy njakou tekutinu. Pravdpodobn kontrastn ltku
k rentgenovn.
Engelina Jasov, v t dob jednaticetilet, byla sedm let provdan za Williama Arnolda Eggera, s nm mla
syna Wima. Ped zatenm se tato idovsk rodina skrvala v Haagu, kde ji nakonec soused udali gestapu.
Egger, pochzejc z Afriky, byl ped oima sv eny a syna surov zbit a pot uvznn. Engelina Jasov se stala
obt nepedstavitelnho nsil. S matkou a sestrou okamit pila do pechodnho tbora Westerborku a odtud
ptm transportem do Osvtimi. Cestou se j podailo vyhodit z vlaku mal dopis. Mla jsem pocit, e se u nikdy
nevrtm.
Dne 13. ledna 1943 Jasov se sestrou a matkou vystoupila z vlaku. Zavazadla pr mus nechat na mst, vali
esesmani. Vichni se museli seskupit podle pohlav a pot je rozdlili s ohledem na vk. Jednaticetilet
Engelina chtla bet s matkou a sestrou k jednomu z pistavench nkladnch aut, esesman ji vak zadrel,
zejm vypadala mlad, ne byla. Mla dojem, e do tbora pustili pouze eny mlad ticeti let. Brzy se zase
uvidme, volala za tmi dvma. V t chvli netuila, e to byl pozdrav na rozlouenou. Nkladn auta se sice
rozjela stejnm smrem, zamila vak k plynov komoe.
Jej skupina 40 en zatm zstala naivu, prola v Bezince obvyklou pijmac procedurou v takzvan saun.
Bylo to stran. Musely jsme se svlknout do naha, oumovala ns pi tom tlupa zevlujcch hulvt. Oholili nm
vlasy, kad musela pod studenou sprchu, dn runk na uten. Rozdvaly se devky a rusk uniformy bez
knoflk, k tomu tenk koile a tek na hlavu. Nikdo u u sebe neml nic osobnho. A jako by chtli u nov
pchozch vz pocit zoufalstv jet dle vystupovat, kadmu sebrali vechny pedmty osobn poteby, jako
kartek na zuby a heben, ale taky rzn jin drobnosti, bez nich se lovk neobejde. patn vidc lid museli
odevzdat dokonce i brle.
Dal ok vyvolalo tetovn, kter nelze odstranit. Pedstava, e je lovk navdy poznamenn, byla spojena
s pocitem, e je tak navdy ztracen. Engelina Jasov byla nyn slo 28481. slo 28481 pilo na blok 9, kde
propt kad pracovn den zanal apelem.
Jednoho asnho rna se v barku objevila blokov s rozkazem: Vechny provdan eny nad 25 let musej
vstt z lka. Engelinu Jasovou napadlo: Mon budeme roznet jdlo. Pihlsila se tedy s nkolika dalmi
kamardkami, mezi nimi byla tak tyiadvacetilet Eugenia Lewinov, kter pijela v lednu 1943 s transportem
z Grodna. eny zavedli do devnho barku na blok 30. Tam stlo est nebo sedm postel a my jsme
nechpaly, pro si mme opt lehnout. Vdy jsme nebyly nemocn! esk oetovatelka bezradnm enm
vysvtlila: Pokud tu zstanete, mte nadji se odtud dostat iv.36
Krom Engeliny Jasov byly pijaty jet dal dv eny z Nizozemska, Hanna Ketellapperov a Klaartje Cleo
Ziekenoppasserov. tvrt zstat nechtla. Msto n pivedli Blumu Bep Poonsovou. Vechny pijely stejnm
transportem. Hanna Ketellapperov byla erstv vdan. Jako mnoho mladch pr, uzavela i ona se Sanderem
Ketellapperem ve Westerborku narychlo satek. Oba vdli, e je ek odsun kamsi na Vchod, a protoe se
kalo, e manelsk pry nebudou oddlovat, co nejrychleji se vzali, aby mohli zstat spolu. Jako novomanel
vak spolen proili jen pr dn plnch strachu z budoucnosti. Svatebn cestou se jim stala deportace do
Osvtimi, kde esesmani na ndran ramp novomanele po pjezdu brutln oddlili.
Zpotku bylo na noclehrn bloku 30 osm en. Engelina Jasov byla mezi nimi jedin, kter u mla dt.
Vedle n leela Hlne Frankov, narozen v Polsku, kter v posledn dob bydlela v Belgii. Na tomto oddlen
jsme zprvu nkolik tdn leely bez jakhokoli vysvtlen, vzpomn Jasov. Pak ze dne na den ohlsili
profesora. Po jeho pjezdu povolali vechny eny, jednu po druh, na oetovnu. Kad si musela sednout na
idli a z rznch stran ji rentgenovali. Pihlel jeden esesman, pravdpodobn tborov lka SS Eduard Wirths.
Jako prvn zavolali jednaticetiletou Cleo Ziekenoppasserovou.37 Vynesli ji v bezvdom. Engelina Jasov pila
na adu jako posledn. Vechny se ctily bdn, nkter plakaly.38 Cleo vypadala velice zeslbl. O nco pozdji
zemela, vzpomn Jasov, kter jako Clein mrtn den uvd 25. nor 1943, den svch narozenin.39
Clauberg se na bloku 30 objevil jet nkolikrt, dajn pokad ve stejn den. Tato pravidelnost byla pr
enm brzy npadn, k vbov. m vc se jeho nvtvn den blil, tm byly eny neklidnj, tm vc se
bly.40 Jako dvod oetovatelka uvd: Vdla jsem, e jsou tyto pokusy bolestiv. Vechny se vak obvaly
dt to najevo, ze strachu, e je polou do plynu. Ty eny se proto velice snaily ovldat, nanejv zastnaly,
msto aby daly sv bolesti voln prchod. Navc vbec nechpaly smysl toho veho, co se s nimi dje.
Clauberg bhem povlench vslech tvrdil, e zpotku na pokusnch osobch jen testoval kontrastn ltku
neorntyum, aby zjistil, zda je rentgenov pstroj vhodn pro jeho poteby. eny naproti tomu nemly nejmen
tuen, co injekce obsahuje. Vidly jen muic pstroj, byly zden, tak kvli tomu, co vechno se o udlostech
na bloku 30 povdalo. Co m zpsobit ta tekutina, kterou jim injektuj do vaginy? Je to opravdu metoda, je m
zpsobit jejich neplodnost, jak nkte tvrd? Anebo, co se taky proslchalo, to znamen pesn opak maj
othotnt inseminac? Z obojho mly strach, vzpomn valbov. Nejvc vak z umlho oplodnn, protoe se
rozkiklo, e thotn eny poslaj do plynu.
Krom Margity valbov patily ke Claubergovu personlu jet dv dal slovensk idovky, jednadvacetilet
Ria Hanzov41 a dvaadvacetilet Sylvia Friedmannov. Ta druh musela vst pelivou evidenci o tom, zda
pokusn osoby po experimentu trp bolestmi, zda dostanou horeku a zda dle menstruuj.
Potkem bezna 1943 pilo na pokoj pro Claubergovy pacientky osm idovskch vzeky42, kter pracovaly
na sprv vzesk nemocnice v Bezince. Pokusn osoby, kter tam byly ubytovan dosud, pesunuli do
kamenn budovy bloku 17. Jasov vzpomn: Na tomto bloku to bylo stran, vechny dostaly tyfus. Jedna
z on skupiny, Vdeanka, na nj zemela. Vechny mly horeku a v dsledku tyfu zcela ohluchly. Tebae
jsme leely tsn vedle sebe, musely jsme na sebe hulkat, jako bychom byly na kilometr vzdlen. Bep
Poonsov, kter se u vedlo lp, mi jet pinesla lk. Engelina Jasov vak mla navc plavici. Leela na
nejvy pryn, u nemla slu slzt dol. Voda nebyla, musela se zorganizovat. Byly jsme tak pinav, e
jsme roztrhaly prostradlo, abychom se mohly trochu oistit.43
Clauberg se drel stranou. Jednou v noci se objevila lkaka, Erna Weissov. Vechny musely vstt, aby je
prohldla. Sedly jsme a tsly se zimou.44 Potom musely jt do atny: Holananky Engelina Jasov, Hanna
Ketellapperov a Bep Poonsov, polsk Belgianka Hlne Frankov, Margarethe (Margit) Neumannov
z Pae, Slovenka Sara Kilewanowsk, jedna Polka (pravdpodobn Monika Zatkaov) a jet jedna, osm
ena. Dostaly ist obleen a sanitkou je dopravili do kmenovho tbora, kde je ubytovali na bloku 10. Byl duben
1943.
1 Survivors, YVA, File 50302 (rozhovor vedl: Paul Rachler, 5. jna 1998)
2 Tamt
3 Ptelily se rovn po vlce. Toporov pojmenovala svou dceru Sonja po Sonje Fischmannov. Shelley
1991, s. 21
4 Psemn vpov z 15. nora 1967. HHStA, Abt. 631a, Nr. 551
5 HHStA, Abt. 631a (14. srpna 1964)
6 Luft 10. prosince 1964 v procesu proti Schumannovi. ITS I, 50, Med. Versuche Nr. 2
7 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (12. prosince 1956)
8 Klee 2001, s. 70
9 HHStA, Abt. 631a, Nr. 548
10 BArch, B 126, Nr. 27650
12 HHStA, Abt. 631a, Nr. 547 (27. z 1967)
13 Vslech z 30. jna 1968 ve Frankfurtu. HHStA, Abt. 631a, Nr. 544
14 HHStA, Abt. 631a, Nr. 544 (8. listopadu 1968)
15 BArch, B 126, Nr. 61132
16 Anna Tytoniak. HHStA, Abt. 631a, Nr. 551 (10. kvtna 1967). Nina Knesits, HHStA, Abt. 631a, Nr. 556 (6.
listopadu 1967).
17 HHStA, Abt. 631a, Nr. 551 (24. jna 1967)
18 HHStA, Abt. 631a, Nr. 541 (14. srpna 1964)
19 Psemn vpov, 15. nora 1967. HHStA, Abt. 631a, Nr. 551
20 HHStA, Abt. 631a, Nr. 537 (5. ervence 1967). Pozdji byla Magda Lenka Hertzkov psakou na politickm
oddlen velen tbora.
21 BArch, B 126, Nr. 61132
23 Narozena 30. z 1921. YVA, Central Database of Shoah Victims Names
24 HHStA, Abt. 631a, Nr. 548 (27. dubna 1967)
25 HHStA 631a, Nr. 551 (18. listopadu 1966)
26 Tamt
27 Shelley 1991, s. 13n
28 Schwalbow 1994, s. 163
29 HHStA, Abt. 631a, Nr. 556
30 V zkon o ddinm zdrav z 1. ledna 1943 je stanoveno: vrozen slabomyslnost, schizofrenie, cirkulrn
(maniodepresivn) psychza, ddin padoucnice, ddin tanec svatho Vta (Huntingtonova choroba), ddin
slepota, ddin hluchota, tk ddin tlesn znetvoen a tk alkoholismus.
31 Vslech prokurtorem, 19. prosince 1955. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434
32 Tamt
33 Tamt
34 Kieta 1994, s. 213
35 Egger 2009, s. 185
36 Tamt, s. 184
37 HHStA, Abt. 631a, Nr. 540
38 Egger 2009, s. 185
39 HHStA, Abt. 631a, Nr. 540
40 Shelley 1991, s. 14
41 Narozena 4. z 1920 v Humennm na vchodnm Slovensku nen znmo, kdy pesn pila o ivot.
42 Slovensk idovky Nora Lwenbergov a Irma Schwarzov, krom toho Halina Sznajderska, Ula
Kozlowska, Wanda Mende, Kazimiera Jankowska, Izabella Sosnowska, Halina Kinalska a Anna Tytoniak.
Svdeck vpov Anny Tytoniak, 10. kvtna 1967. HHStAW, Abt. 631a, Nr. 551
43 Egger 2009, s. 187
44 Tamt
Jak to vypadalo uvnit
Orientan prochzka blokem 10
v kmenovm tboe
Blok 10 se zvnjku od ostatnch kasren v kmenovm tboe Osvtimi nijak neodlioval. Tato cihlov stavba
byla nezamniteln jen zd, kter ji na eln stran spojovala se sousednm blokem 11, blokem smrti. Dvr lec
mezi obma objekty tak byl zakryt. Na jae 1943 byla vechna okna bloku 10 opatena prkennmi kryty,
upravenmi tak, aby propoutly vzduch a svtlo jen kvrou u horn hrany, ale neumoovaly ani pohled dovnit,
ani vhled ven. Protoe se na vnitnm dvoe asto konaly popravy a pohledu na n bylo teba zabrnit, zstala
okna na tto stran budovy zakryt, a ped vechna ostatn okna dali v lt 1943 msto prken drtn mky.
Podle Ilse Nussbaumov pr se na bloku kalo, e prkenn kryty odstranili na popud profesora Clauberga,
abychom mly vc vzduchu.1
Bon vchod do budovy na vchodn stran smrem k bloku 9 byl trvale zamen. Do bloku se dalo vstoupit na
zvltn povolen jen z takzvan lgrovky (Lagerstrasse) vedouc podl eln strany. U tohoto jedinho vchodu
mla slubu od asnho rna do asnho veera jedna vzekyn jako vrtn, ve zbvajcm ase bvaly dvee
zameny. Po vstupu do budovy lovka obklopil studen a zatuchl vzduch.2 Celm pzemm vedla chodba 2,18
m irok, 3,20 m vysok a 45,30 m dlouh. V jej polovin odboovalo doleva schodit chab osvtlen dvma
okny. Svtit se tu muselo i bhem dne.
Za hlavnmi dvemi byly po obou stranch sanitrn prostory, vlevo toalety, vpravo pes den vtinou zamen
umvrna. Toalet bylo dvanct, a vechny oteven. lovk tam nesedl sm, na to jsme si zprvu musely
zvyknout, ale ani pozdji jsme to nevnmaly lp, vzpomn dr. Froukje de Leeuwov. Toaletn papr tam nikdy
nebyl. Pravdpodobn v pozdnm podzimu 1943 postavili kolem dvou ms stnu. Ty sml uvat jedin personl,
a pokud tam pila dozorkyn, lovk musel z kabiny rychle zmizet, dodv tato rotterdamsk lkaka.3
Toalety a umvrna mly celkovou plochu jen 18 tverench metr; s ohledem na to, e je muselo obas
pouvat vce ne 400 lid, to byl stsnn prostor. Za toaletami se na rozloze celkem 64 tverench metr
rozkldalo Claubergovo vsostn zem: tyi mstnosti podl chodby za sebou, navzjem propojen dvemi.
Prvn mstnost byla rozdlena mezistnou, oddlujc vyvolvac komoru na rentgenov snmky. Claubergova
nejvt mstnost byla oetovnou, ped n na chodb visela tabulka s npisem Snmkovn.4 Ped schoditm
byla na tto stran jet patnctimetrov mstnost pro dozorkyn SS, kter tam bvaly vtinou ve dvou a na noc
z budovy odchzely. Na konci chodby, za schoditm, byly dva mal sly. Prvn slouil pevn jako oddlen
pro lec pacienty, druh jako takzvan svtnice oetovatel. V tto mstnosti, piblin tyiapadestimetrov,
stlo jedenct tpatrovch postel, stl, nkolik stoliek a v rohu umvadlo. Dle pak dv tdln skn, do nich
se ukldaly pikrvky.5 Pro nedostatek msta musely nkter oetovatelky bydlet v jednom ze dvou sl v hornm
poschod.
Vchod do bloku 10, snmek z asnho lta 2010
Na prav stran chodby za umvrnou byl operan sl, kde stly rovn skn s lky. Na tomto
devtatyicetimetrovm sle vldl Eduard Wirths, obas jej vak penechval tak Horstu Schumannovi.
V nadchzejcch mscch zde vtinou lkai-vzov provdli chirurgick zkroky na Wirthsv nebo
Schumannv pkaz. Nsledoval jednaticetimetrov nemocnin sl, slouc pedevm jako jednotka intenzivn
pe pro vzn bezprostedn po operaci, a tak men, sedmnctimetrov mstnost se dvma lky, kterou
spolen uvaly blokov a psaka. Byly-li oteven dvee, mly vhled na schodit. Dva zadn sly na prav
stran chodby slouily jako laboratoe.
Po schoditi se vystoupilo na chodbiku hornho poschod, od n nalevo i napravo byly dva sly, kad
o velikosti 256 tverench metr, na konci pak vedly dvee do dvaadvacetimetrov mstnosti, kter rovn patila
stavu hygieny SS.
Blok 10, pzem: pohled od schodit uprosted chodby na vchodov dvee, vpedu vchod do experimentlnho
prostoru Carla Clauberga (vpravo), naproti do operanho prostoru vyuvanho dalmi lkai
Blok 10, prvn poschod: stedn koridor vedouc obma sly sloucmi jako noclehrny
Noclehrna v prvnm poschod: vlevo, za devnmi podprami, dv zatemnn okna vedouc k poprav zdi,
vpravo dv okna s vhledem na lgrovku (Lagerstrasse)
V prvnch mscch roku 1943bylo Claubergovo oddlen na lev stran pzem vybaveno potebnmi
pstroji i nstroji. Mezitm zdili vzov v obou zadnch mstnostech na prav stran chodby prostory pro
laborato. Vznikla tak poboka stavu hygieny, kter SS budovaly od podzimu 1942 v Rajsku, vzdlenm tyi
kilometry jihozpadn od Osvtimi. Do tto pobon laboratoe soustedilo veden tbora vysoce kvalifikovan
idovsk vdce, kte pracovali ped vlkou, ale tak jet v prvnch mscch po nmeck okupaci v polskm
stavu biologa a badatele v oblasti skvrnitho tyfu Rudolfa Weigla ve Lvov; pot, na podzim 1942, je SS
nasadily na nucen prce do nmeck tovrn laboratoe ve Lvov, a nakonec byli na popud bakteriologa SS
Bruna Webera6 7. nora 1943 s celmi rodinami odvleeni do Osvtimi. Byli mezi nimi lkai a biochemici dr.
Ludwig Fleck, dr. Bernhard Umschweif, dr. Jacb Seemann a dr. Owsiej Abramowicz, s prvnmi temi ze
jmenovanch tak jejich manelky: Ernestyna Fleckov, Natalia Umschweifov a Anna Seemannov. Ti vichni
zskali v Osvtimi status zvltnch vz, k jejich privilegim patilo to, e jim neosthali vlasy.7 Muov, kte
pes den bdali v tto laboratoi, byli po pracovn dob ubytovn ikmo naproti v bloku 20. Jejich manelky, je
v laboratoi spolupracovaly, pespvaly na druh stran chodby na svtnici oetovatel.
Laborato byla uvedena do provozu pravdpodobn 8. dubna 19438 a nkdy v tto dob veden tbora
peadilo na pokusn blok tak prvn vzekyn. Bep Poonsov uvd 15. duben.9 Pesn datum vak nen nikde
doloeno a peiv si pamatuj data vtinou jen piblin. st laboratoe byla v kvtnu 1943 pesunuta do
Rajska. Na bloku 10 zstali pracovat manel Fleckovi a Umschweifovi, Anna Seemannov a dle bakteriolog
dr. Jacques Lewin z Pae, kterho nacist deportovali do Osvtimi ji 30. bezna 1942 s prvnm transportem
z Francie.10 Pozdji pily do srologickho oddlen, kter na bloku zstalo, jet jednotliv vzekyn na rzn
pomocn prce. Nikdo jin do laboratoe vstoupit nesml. Nesmly jsme se k n ani piblit, vyprv eva
Friedmannov, kter byla ubytovna na jednom ze dvou hornch sl.11
Lkask pstroje, jimi byla laborato stavu hygieny SS vybavena, pochzely z nejvt sti z loupe
v lkaskch zazench v Polsku a Francii. Mieczysaw Kieta, kter jako vze v laboratoi vypomhal, musel
s kamardy do provizornch pracoven na bloku 10 nosit preparty, chemiklie nebo laboratorn sklo. Zprvu se
domnvali, e rovn trakt na lev stran chodby pat k stavu hygieny SS. Kdy pak SS obsadily prvn z obou
hornch sl enami z Bezinky, kter mly slouit jako pokusn osoby, relativn volnost pohybu po budov
omezily. Nadle jsme se u na bloku 10 nesmli pohybovat voln jako dv. Do bloku smli vstoupit jen ti, kte
pracovali v srologick laboratoi a provdli tam chemick a klinick analzy.12
V nsledujcch tdnech a mscch postupn pichzely na blok 10 stovky en, jako doplnk k onm osmi,
kter si Clauberg pivedl z bloku 30. Tu a tam se v tchto dnech esesmani v tboe Bezinka obraceli na blokov
a provdli pi rannm apelu mezi enami selekci, tu dali provdan, tam zase svobodn, podle toho, jak pkaz
dostali. Nkdy se u selekc objevili tak osobn Horst Schumann nebo Eduard Wirths, avak nikdy Clauberg.
Vzov, kte jako lkat pomocnci pracovali v bezinsk vzesk nemocnici, se z kolujcch povst
dozvdali o zzen pokusnho oddlen a zaali mt obavy. V nkterch ppadech dokzali spoluvzn varovat,
a konkrtn jednotlivce pak dokonce uchrnit ped peloenm. Margita valbov napklad znala mezi vzni
z muskho tbora polsk lkae, kte byli dobe informovni. Kdy se v kmenovm tboe blok 10 mnil
v pokusn oddlen, radili j, a vzvm, aby tam pela, co mon odolv. Byli si toti jist, e esesmani dve i
pozdji vechny oit svdky svch zloin poprav. Jene ne kad, kdo ml by i jen chab tuen o tom, co se
na bloku 10 dje, dokzal uniknout, padla-li volba prv na nho. Nebezpe halo v tboe beztak vude,
a nikdo nemohl pedvdat, kter je prv nejhrozivj.
Ten, kdo musel napklad v demolinm komandu pracovat s nejprimitivnjm nadm a boit domky dvjch
polskch obyvatel, honn neltostnmi kpy a maje stle ped oima, jak kamardky zrauj nebo zabjej tc se
zdi, chopil se kad pleitosti, aby se dostal jinam. Skuten jist volba to stejn nebyla. Kdo nechtl
uposlechnout rozkazu, mohl jen doufat, e se mu poda v rozhodujcm okamiku se schovat, mon taky dky
milosrdn podpoe nkterho vlivnjho spoluvzn. Avak strach ze smrti v plynov komoe, jestlie se lovk
zpoval nebo ho dopadli, byl vudyptomn.
1 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (11. ledna 1956)

2 Psemn dodatek z 27. bezna 1956 k protokolu z 13. dubna 1948. HHStA, Abt. 631a, Nr. 556
3 Ervaringen 1947, NIOD
6 Shelley 1991, s. 264
7 HHStA, Abt. 931a, Nr. 548 (19. ledna 1965)
8 Kieta 1994, s. 215
9 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16453
10 Psemn informace od jeho dcery Claude Romneyov autorovi, 22. listopadu 2010
11 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (16. bezna 1956)
12 Kieta 1994, s. 215
Pokusn osoby
idovsk eny tm z cel Evropy
Jako prvn se musely na blok 10 pesunout ty eny, kter Clauberg vyetoval ji v Bezince a na bloku 17 tam
ekaly na dobudovn pokusnho oddlen. Z tohoto bloku vybrali esesmani jet nkolik dalch en, napklad
ticetiletou Janinu Kalanczyskou z Lome.1 Od roku 1937 byla provdan, ped vlkou pivedla na svt dceru
a v Osvtimi pobvala ji pt msc, ani by cokoli vdla o zbytku sv rodiny. Na blok 10 pivedli po nkolika
dnech z Bezinky tak pt eky, kter pijely 3. dubna transportem ze Solun.2 Ptaticetilet Bronislawa
Misiorowsk z Vilniusu vzpomn, e tak ji v dubnu 1943 peadili z Bezinky na blok 10.3 Katharin Engelov
se podailo odvnm skokem z okna tomuto osudu uniknout. Ostatn jsem u nikdy nevidla. Odvlekli je do
muskho tbora ke Claubergovi, kter na nich dlal pokusy. Dky pomoci jedn blokov se j podailo zmizet na
jinm bloku, dokud nebezpe nepominulo.4
Pokusn osoby mly bt zdrav a dobe iven. Na to nalhal zejmna Clauberg. Tyto poadavky nejmn
splovali vzov, kte pobvali v tboe ji del dobu. Lkai proto vybrali osoby uren k experimentm velmi
brzy tam, kam id z nejrznjch mst Evropy pijdli: na nstupiti osvtimskho kmenovho tbora, na
proslul ramp. Byl to pravdpodobn npad Eduarda Wirthse, tborovho lkae, kter na tomto mst tak jako
tak pravideln dozral na pjezdy deportovanch a rozhodoval o tom, koho je teba okamit poslat na smrt
a komu dt nejistou anci na peit pi otrock prci v tboe. Od poloviny dubna 1943 byly bezprostedn po
pjezdu do Osvtimi nkolikrt odvedeny z nstupit velk skupiny en a dodny pmo na pokusn blok.
ecko. Alica Baruchov byla vlastn jet dt, ale od 9. dubna 1941 u jm bt nesmla. Ten den pili do
msta Nmci, m m dtstv skonilo.5 Solu, centrum sefardskho idovstva u Stedozemnho moe, bhem
krtk doby zmnila tv. Z nazen nmeckch okupant tu zaveli idovsk koly, ulice s idovskmi nzvy
pejmenovali, idovsk noviny Messagero zruili, do ela idovsk obce nastoupil pedseda sympatizujc
s Nmci. V prosinci 1942 se zaalo s likvidac idovskho hbitova, 6. nora 1943 byly vydny rasov zkony
a v tme msci vtinu id internovali v ghettu. Dne 15. bezna zaaly deportace a vlak odvezl piblin 2800
idovskch en a mu do Osvtimi. A do ervence odjdl do Polska zhruba kad tet den dal transport se
dvma a temi tisci osobami. Celkem bylo odvleeno 46 091 mu, en a dt.6
Dne 17. dubna 1943 pijel ze Solun do Osvtimi devt transport, stalo se tak o svtku abat hagadol,
nejvtm abatovm dnu ped svtkem Pesach. Vlak byl na cest osm dn. ekli nm, e jedeme do Polska,
kde zaneme nov ivot, pe Aliza Sarfatiov.7 Zwi Koretz, po vpdu Nmc jmenovan vrchnm rabnem
a pedsedou idovsk obce v Soluni, leny obce pemluvil, aby respektovali nazen nacist. Vichni pr mus
odevzdat penze a cenn pedmty, za co dostanou modr certifikty, kter je dajn oprvn k zskn pozemk
v Polsku. Aby se zvila vrohodnost tohoto tvrzen, okupanti vyplatili kad rodin 600 polskch zlotch. Ani na
okamik jsme nepochybovali. V nadji, e tmto zpsobem uniknou nucenm pracm pro Nmce8, mnoho dvek
a chlapc uzavelo formln satek, rovn Aliza Sarfatiov. V t dob mi bylo patnct let. Ped odjezdem
dostali deportovan zkaz brt si vce ne 20 kilogram zavazadel.
Alizu Sarfatiovou spolu se stovkou osob, mezi nimi byl jej enich, rodie a bratr, nacpali do dobytho
vagonu. Cestou se zprvu nikdo neodvil jst chleba a olivy, kter si vzali na cestu, ze studu, aby nemuseli pout
kbelk, kter ve vagonu slouil msto toalety. Byli pesvdeni, e se jim tahle jma vyplat. U jen pr dn,
a doshneme cle, kde meme zat nov ivot! Vlak jel pes Skopji, Blehrad, Zheb, Maribor, trsk Hradec,
Vde, Brno a Ostravu, a 17. dubna dorazil do Osvtimi. Bylo horko, lid omdlvali a nkte zemeli. Sedla jsem
mezi nimi a pedstavovala si shledn s ostatnmi, kte odjeli ped nmi. Mon ns pivtaj s kvtinami.
Vlak zastavil, dvee zaven na zvoru se otevely. Kontrast mezi jejmi sny a skutenost, v n se cestujc
ocitli, byl st k pochopen. tkali psi, mui v uniform vali raus, raus, schnell, schnell. Alizu Sarfatiovou
oddlili od enicha, stla vedle matky, kter nhle vidla, jak jejho manela enou na nkladn auto. Odbhla
ode mne a vylezla na jeden nkladn vz, na nm byly jen eny. Mla u sebe vechny doklady, kter jsme
dostali od Nmc. Chtla bt s otcem a pipravovat nov domov. Dcei Alize se nechtlo nsledovat rodinu na
nkladn plochu auta. Bratr j nadval, e odmt poddit se matce. Zstala jsem neoblomn. Chtla jsem jt
pky, abych se seznmila s okolm. Chtla jsem toti zjistit, jak se dostanu zptky na nstupit, a budou
pijdt ptel ze Solun pozdjm transportem. Chtla jsem je pivtat kvtinami ne tak, jak tu pivtali mne.9
Bezpoet rodin vydsily v tchto chvlch pern scny. 2271 osob nahnali bezprostedn po vstupu z vlaku
na pistaven nkladn auta a odvezli k plynovm komorm. 467 mu a 262 en zstalo zatm naivu. Hanna
Ajaschov proila ok tohoto pjezdu tden ped svmi 21. narozeninami. Byla provdan, mla dcerku
pldruhho roku starou a musela jt do ady sama. Snad dt dali Hannin matce. Vze Albert Benveniste, kter
provdl nucen prce na nstupiti, vdy pi pjezdu deportanch vlak ecky vykikoval, aby eny svily sv
dti starm lidem, e se o n postar erven k. Chtl tak mlad eny zachrnit ped jistou smrt v plynu.10
Zeptali se m, zda jsem provdan a zda mm dti, a pak m s ostatnmi odvedli do Osvtimi, vyprv Hanna
Ajaschov. Tak Nina Knesitsov na selekci na ramp nikdy nezapomene. Mnoho svch pbuznch jsem tam
vidla naposledy. Bylo j prv dvacet let. Z naeho transportu ns vybrali 99 to slo si pesn pamatuju,
protoe jsme o tom sloily pse 99 mladch en a dvek. Z transportu si ns vybral tborov lka SS Wirths,
kladl pitom draz na mlad provdan eny.11 Aliza Sarfatiov tento poet potvrzuje: Spolu se mnou bylo
z mho transportu odvedeno na pokusn blok dalch 98 dvek.12
Byly to prvn eny vybran pro blok 10, kter nepily pes Bezinku. Poslali je pmo do kmenovho tbora,
kde nsledovala pijmac procedura na bloku 2, stejn jako ta v Bezince. Pt den je odvedli na pokusn
oddlen. Kdy jsme tam pily, bylo na bloku 10 krom enskho personlu ji sedm en ze Solun. Tedy
krom pti eky, kter pijely transportem 3. dubna, jet dal dv. Mezi novmi bylo nkolik mladch en,
vtinou mezi 15 a 18 lety, kter se podle pravdy hlsily k tomu, e jsou provdan, ale dosud nemly dnou
sexuln zkuenost. Patily k tm, kter se v soluskm ghettu v rychlosti rozhodly uzavt formln satek. Co te
vechny ek, zprvu nevdly. Njak as po pchodu na blok 10 jsme se dozvdly, e s nmi maj dlat
pokusy. Mly jsme pern strach. Nkter uvaovaly, zda by nebylo lep se okamit pihlsit do Bezinky.
Urit dvod k tomu mly, jak k Nina Knesitsov: V t dob jsme jet vily, e tam jsou nai rodie.13
Tak Sylvia Amarov se v soluskm ghettu provdala. Stalo se tak 24. bezna 1943 a byl to satek z lsky.
Svho mue znala ji dlouho a jistou dobu svatbu plnovali, chtli vak pokat, a nmet okupanti odthnou.
A pak to mla bt velk slavnost. Sylvia Amarov pochzela, na rozdl od vtiny ostatnch eckch en na bloku
10, ze stedn vrstvy. Jej otec obchodoval s olivovm olejem a ml devt dt. Sylvia smla do osmncti let
navtvovat francouzskou soukromou kolu, nesmla se vak vyuit njakmu povoln. Otec mi nedovolil,
abych pracovala, protoe eny pracovat nemaj.14 Rodina chtla, aby se dobe provdala a vychovvala dti.
Vdala se tedy, musela opustit rodnou zemi, ztratila svou identitu, ze Sylvie Amarov se stalo slo 41539. Jej
sestra Oro vak zstala po celou dobu s n, tak na bloku 10.15
Na pokusnm oddlen nyn ilo asi 150 en, vtina z nich na sle . 1, v prvnm poschod na stran smrem k
lgrovce.
Belgie. Nkolik dn po pjezdu eky pily na blok 10 dal eny. Pijely dvactm transportem z belgickho
Mechelenu (Malines), kter pi troe tst nemusel znamenat Osvtim, nbr svobodu. Vlak vyjel 19. dubna 1943,
v den idovskho svtku Pesach. Ve varavskm ghettu riskovaly v ten den tisce id ozbrojen povstn proti
SS. V Belgii, pouhch osm kilometr za Mechelenem, odkud transport vyjel, jej ti nesmrn odvn kamardi
pozd veer napadli, aby osvobodili 1636 id, kte byli ve vagonech. Bylo to jedinkrt v djinch nacistickch
masovch deportac, co se odboji odvili napadnout jeden z mnoha set deportanch vlak.
Vlak prv projel ndram v Boortmeerbeeku, vzdlenm asi 20 kilometr od Bruselu, kdy erven lampa na
kolejch pimla strojvdce prudce zabrzdit. Noc zasvitl varovn vstel. Youra Livschitz, Jean Franklemont
a Robert Maistriau vyskoili z krytu a snaili se kletmi na nejblich vagonech petpnout drt, kter
zajioval zvory posuvnch dve. Podailo se to jen jednomu z nich. Robert Maistriau otevel dvee a na
vyden lidi sykl Sortez, sortez! a taky nmecky Schnell, schnell, fliehen Sie!Tm, kte stli vpedu, vtiskl do
dlan padestifrankov bankovky a bel dl. Za svitu plku vak uniformovan doprovod vlaku zjistil a pli
rychle, e jej neobklila velk skupina partyzn, a spustil palbu. Zachrnci vzpt opt bleskov zmizeli.16
Z vagonu, kter se uprosted soupravy podailo otevt, dokzalo uprchnout 17 deportovanch. Mj manel
vyskoil z jedoucho vlaku. Byla jsem rozhodnut udlat tot, propukla vak zuiv stelba, jedna kulka
zabloudila do naeho vagonu a namst usmrtila mladikou dvku. Dostala jsem strach a u jsem se neodvila
vyskoit, vyprv Hilda Tenenbaumov. Po pjezdu do Osvtimi se ocitla nejprve na pijmacm barku, a odtud
la rovnou na blok 10. Jejmu manelovi Ruwenu Tenenbaumovi se podailo pobt na svobod jen krtce.
Tebae si pi skoku z jedoucho vlaku nalomil ebro, dokzal uprchnout. Nanetst ho pozdji opt chytili
a poslali pln poslednm transportem z Malines do Osvtimi. V Osvtimi jsem ho pak zahldla. Neml nejmen
nadji pet, tm bezprostedn po pjezdu byl nahnn do jedn z poslednch skupin urench ke zpopelnn.
Kdy mj manel nastupoval na nkladn auto, bylo mu jasn, e ho Nmci poslaj do krematoria. Seskoil z auta
a pot ho srazila kulka. Ped smrt plynem tak dal pednost zastelen.17
Dky organizan pprav odboj nalo nezvykle mnoho deportovanch prostedky a cesty, jak z tohoto vlaku
uprchnout. Mli pilov pltky, pilnky, epele a noky, kter sebrali v tborovch dlnch, a ve svch skromnch
zavazadlech je propaovali do vlaku coby zlodjsk nin. Mnohm se podailo vylomit me vtracch otvor,
vyvrtali a prozli dry v bon stn, aby mohli otevt zmek u posunovacch dve, jin se zase inili na podlaze
vagonu.
Tehdy jedenctilet belgick chlapec Simon Gronowski dkuje za peit duchaptomnosti sv matky, v jej
nrui bhem pepaden spal. Vlak pokraoval v jzd. Matka m nhle probudila, vlak jel, ale dvee vagonu byly
oteven, vzpomn po vce ne edesti letech. Chana Gronowsk ho postavila na stuptko vagonu a on
vyskoil. Ocitl jsem se v oblasti Limburgu. Celou noc jsem utkal lesem a rno padl do rukou etnka, byl to Jean
Aerts. Okamit pochopil, e jsem idovsk dt a utkm. Postaral se o m. Belgick rodiny ho po sedmnct
msc ukrvaly, dokud nebyla zem osvobozena.18 Jeho matka, kter chtla rovn vyskoit, avak z njakch
dvod se j to nepodailo, se na konci sv cesty dostala na blok 10. Osvtim nepeila.
Za tto noci se podailo uprchnout jet ped nmeckou hranic celkem 232 deportovanm. Z nich 26 mu
a en zemelo v deti kulek nebo na smrteln zrann, kter utrpli pi seskoku z jedoucho vlaku. Sto devatenct
z nich se dokzalo zachrnit a dalmu zaten uniknout, 87 dalch takov tst nemlo, na tku byli zadreni.
K nim patil tak vlastnk tovrny na vzanky Abram Josek Grub. Jeho manelka Brandel Grubov pila stejn
jako Chana Gronowsk a ena uprchlho Ruwena Tenenbauma na blok 10. Ta o dalm osudu svho manela
nic nevdla. Kdy se Abram Josek Grub a dal uprchlci z 20. transportu 31. ervence 1943 opt ocitli
v deportanm vlaku do Osvtimi, putovaly Brandel Grubov a Allegra Barouchov spolu s dalmi 84 idy
opanm smrem do Natzweileru (Alsasko), kde byli vichni zavradni, protoe si profesor anatomie August Hirt
ve trasburku chtl z jejich idovskch koster podit sbrku.19
V poslednm dobytm vagonu 20. transportu z Mechelenu do Osvtimi jel doktor Loet Micheels,
jedenaticetilet nizozemsk id z Bloemendaalu, povolnm lka. Tebae byl vze, zskal spolen se svm
kolegou doktorem Baruchem Maiselem oficiln funkci lkae transportu. Na slm rozprosten na podlaze
vagonu leelo asi 20 nemocnch en a nkolik dt. Micheels ml s sebou njakou lkaskou literaturu
a stetoskop, avak dn lky. S tmto vybavenm samozejm dnou lkaskou pomoc poskytovat nemohl.
Micheelse doprovzela Ima van Essov, dvaadvacetilet dcera lkae z Amsterdamu. Na svobod studovala
na konzervatoi v rodnm mst hru na fltnu a klavr. Ti dva se seznmili a zasnoubili v roce 1939, a kdy
nastala pro idy v okupovanm Nizozemsku ivotu nebezpen situace, rozhodli se, e s falenmi doklady
uprchnou do vcarska. Pky tajn peli hranici do Belgie s pomoc pevade, kter je doprovodil do Bruselu
a tam je pedal gestapu. Ima van Essov a Loet Micheels byli zateni, zpotku vznni v St. Gilles a po tyech
tdnech pevezeni do sbrnho tbora v Mechelenu. Tam se vydvali za manele, a tak mohli zstat spolu,
potom i ve vlaku. Ctili jsme se osaml, obklopeni bezejmennou smrt, pe Micheels ve svch vzpomnkch.20
Ped odjezdem se od znmho dozvdl, e se cestou chyst pepaden vlaku. Jeho snoubenka ani on proto
vzruenm nedokzali usnout. Kdy vlak nhle zastavil a padly vstely, pokusil se Loet vylomit m, ale neml
na to dost sil.
Micheels popisuje, jak jejich vlak po dvouapldenn vyerpvajc jzd za svtn 22. dubna 1943 dorazil do
Osvtimi, dvee se otevely a lid, kte byli uvnit namakni, mli co nejrychleji vystoupit na nstupit. Micheels
oslovil svou nejlep nminou ptomnho vysoce postavenho lkae SS a pedstavil se jako slubu konajc
lka, svou enu pak jako oetovatelku. Onen esesman, z nho se pozdji vyklubal Eduard Wirths, je zdvoile
a kolegiln vyzval, aby pokali. Po chvli byl Loet s ostatnmi mui posln k jednomu nkladnmu autu, jeho
snoubenka k jinmu. Auto s mui odjelo do tbora Osvtim-Monovice, kam vak jedou eny, Micheels zprvu
nevdl.
Na ramp v Osvtimi se provdla selekce. Byla jsem zhruba se stovkou belgickch en a dvek vybrna
a zavedena na blok 10, vyprv devtadvacetilet Belgianka Hlne Nudelov, narozen ve Varav.21 Pijela
tm transportem, v nm nakonec zbyly 1404 osoby. Prvn, co SS udlaly, kdy vlak zastavil: oddlily m od m
eny, vyprv Lon Reig, jeden z 276 mu, kte byli vybrni na otrock prce. 883 mu, en a dt bylo naopak
okamit dopraveno do plynov komory a zavradno, Jacob Blom ve svch vce ne devadesti letech, zatmco
Suzanne Kaminsk smla t jen 40 dn.22 245 en poslali na pijmac blok tbora. Osthali ns dohola a dostaly
jsme rusk musk uniformy, vzpomn Ima van Essov, kterou stejn jako Hlne Nudelovou
a jedenadvacetiletou rodilou Vdeanku Bertu Reigovou vybrali pro blok 10. Vtinu ostatnch en z tohoto
transportu ekaly nucen prce v rznch pracovnch komandech v Bezince.23
Onch asi 100 en z belgickho transportu se dostalo na pokusn blok pozd odpoledne. Pily jsme tam
nahoru na pozdj nizozemsk sl, kde tenkrt jet nikdo nebyl, vyprv Ima van Essov.24 Byl to sl . 2
umstn naproti slu . 1, kde ji leelo 100 a 150 en. Pchoz eny naly odvy, kter tam rozdaly blokov.
Vimla jsem si, e m ptelkyni, kter mla na sob krsn boty, jej obuv prost sebrali. Pot musely vechny
nastoupit a udlali jim ttcem a ervenou olejovou barvou na ltce na zdech svislou ru. Krom toho vem
enm vydali lnn psky s sly, kter jim ji pedtm vytetovali, a musely si je pit na odv.
Korespondenn lstek s podpisy belgickch en z bloku 10:
Anny Bergerov, Kucla Bindelov, Tola Blachman-Nejmanov, Sara Bombergov, Friedel Brodov, Genia
Climentov, Laja Ehrlickov, Tauba Falcmanov-Wolfov, Sura Goldstajnov, Chana Gronowsk, Marjem
Kacov, Sara Magierov, Esther Milibandov, Herta Neumann-de Saegherov, Hlne Nudelov, Ester
Pinatyck-Rozenbergov, Mila Potasinsk, Hilda Tenenbaumov, Mila Wajslicov25
Na erstv pchoz byla uvalena karantna, a na sv otzky dostvaly odpov, e zatm nemusej nic dlat.
Se enami v druhm sle zpotku nesmly pijt do kontaktu. Podle hlas odtud dolhajcch byla Ima van
Essov pesvdena, e tam jsou vhradn ekyn, a proto ji pekvapilo, kdy tam po nkolika dnech potkala ti
Nizozemky. Tak jsme poznaly Bep Poonsovou a Lien Eggerovou. Byla s nimi jet dal ena z Nizozemska,
jist Annie, jej pjmen jsem zapomnla. lo o ticetiletou Hannu Ketellapperovou. Na tme sle byly s Imou
van Essovou jet dal dv Nizozemky, ptatyicetilet Marie Hertzdahlov a dvaatyicetilet Branco van
Thijnov.
Dne 2. kvtna rozdali v sle nkolik ofrankovanch korespondennch lstk, kter se smly odeslat do vlasti.
Pozdrav musely eny napsat jasn a iteln nmecky, kontrolovala je cenzura. Jako msto odesln mly udat
Lager Birkenau. Krom nkolika obecnch daj se nesmlo nic sdlovat. Skupina 19 en poslala jeden
z tchto lstk idovsk rad v Bruselu s textem: Podepsan jsou v podku a zdrav vechny pbuzn. Za
podpisy byl jet dodatek: Mnoho pozdrav rodin Edelmannovch posl Kucla Bindelov, je zdrav a ije na
stejn adrese.
Loet Micheels, jeho odveleli na tk betonsk prce do pobonho tbora Buna, zaslechl po nkolika
dnech pi rannm apelu vzvu, aby se pihlsili vichni lkai, lkrnci a drogist. Pot ho peloili na jeden bark
patc k vzesk nemocnici, kde ml oetovat nemocn. Zde se dokal snesitelnjch ivotnch podmnek. Po
tech tdnech prce onemocnl zkrtem, co byla diagnza, kterou mu sdlil jeden idovsk lka. Jmenoval se
Maxmilian Samuel, jak Micheels pozdji zjistil, a brzy ml hrt dleitou roli na bloku 10.
Zkrt mohl bt smrtelnou diagnzou, pokud by se o n dozvdl nkter lka SS. Stle bylo teba zachovvat
nejvy opatrnost. Micheelse naloili do auta, nikdo mu vak neekl, kam se jede. I pes jeho obavy ho vak
neposlali do plynu, nbr do kmenovho tbora Osvtim, a tam na blok 20 ve vzesk nemocnici, stojc ikmo
proti bloku 10. Kdy se po dvou tdnech uzdravil stle a vude se po pjezdu do Osvtimi poptval po sv
snoubence , pomocnk blokovho mu pinesl balek s kouskem chleba se sardinkami 26 a lstkem. Ima van
Essov mu na nm napsala, e od nho nen daleko, pracuje jako oetovatelka na bloku 10 stejn jako Sonja,
manelka lkae Barucha Maisela, Loetova kolegy z transportu. Micheels chpal tuto zprvu ve svt, kter u
dvno vypadal, e jej Bh opustil, za dar z nebes. Pravdpodobnost, e by se na tomhle zapomenutm mst
mohly pry opt sejt, byla rozhodn men ne jedna ku stu tiscm. A chlb se sardinkami? Ima jej
zorganizovala. V Osvtimi byli neidovt vzov, kte smli obas dostvat balky s potravinami od
pbuznch, z nich pak mohli st obsahu vymnit za nco, co nalhav potebovali.
Ukzalo se, e nizozemskho lkae na bloku, kde se vylil, potebuj jako oetovatele, ba co vc:
Blokovmu, nmeckmu politickmu vzni kestnm jmnem Paul, kter nebyl id, se dokonce podailo zadit,
i kdy s velkm rizikem, aby se oba snoubenci setkali. Tento Paul, pe Micheels, pr byl mezi politickmi vzni
jednm z prominent, a v tto oblasti jednm z mla, kte nebyli antisemit.27
Ima van Essov pak pila do Paulovy svtnice v doprovodu dozorkyn SS, co bylo dal pekvapen. Chvli
jsme se objmali, kdy jsem si nhle vimla, e Paul i ta esesaka se sthli do rohu mstnosti, a tm nm dopli
jaksi soukrom. Dal vze jim dlal zpovzdli ze. Micheels se nyn od snoubenky dozvdl, e je ubytovna
s dalmi 15 oetovatelkami, mezi nimi i se Sonjou Maiselovou, ve zvltn mstnosti v pzem bloku 10 a e je
uetena pokus. Dv z jejch spolubydlcch jsou pr manelky profesor, kte pracuj v laboratoi. Svmu
snoubenci radila, aby se snail sehnat takovou prci, pi n by k nim na blok pinel njak vci, co se pr u
nkolikrt podailo tak Baruchovi.
Asi est tdn po tomto setkn byl Micheels pidlen na noclehrnu zdravotnickho personlu v pzem bloku
20. Uvolnilo se tu pro nj spodn msto dvoupatrov palandy. V noci nad nm spval jaksi nemluvn mu. Kdo to
je, zjistil Micheels a po ase: Profesor Samuel, kter mi v Bun diagnostikoval zkrt. Peloili ho do Osvtimi,
aby pracoval pro Clauberga a Wirthse. O svch kolech na bloku 10 nikdy nemluvil, hovoil jen o minulosti, o tom,
co dlal dv. Nyn byl zasvcen do tajemstv, je nesml prozradit.28
Nmecko. Koncem dubna 1943 bylo na bloku 10 celkem 264 vzeky.29 Valn vtina z nich pobvala
v Osvtimi teprve krtkou dobu: 128 eky ze Solun od 17. dubna, od 22. dubna pak dalch 112 idovskch
en pevn bez sttn pslunosti z belgickho sbrnho tbora Mechelen. Ubytovali je v obou hornch slech
spolen se zhruba deseti a dvaceti enami, kter byly vybrny ji dve v Bezince. V tsnm prostoru tu trvily
as bez monosti jakhokoli pohybu, kad mla jen jednu tvrdou prynu v tposchoovch devnch
palandch. Postele se tomuto mobilii dalo kat pouze proto, e byl k tomuto elu uvn.
Je 29. erven 1943, pijd deportan vlak se skupinou 314 id z Berlna30. Cl cesty nm pi odjezdu
z Berlna nikdo neoznmil, k Erna Hoffmannov.31 A Ruth Dattelov dodv: kalo se, e mme jet do
pracovnho tbora. Na druh stran jsme se bli, e ns cestou zplynuj. O tom neexistovaly dn jasn
pedstavy, ale o vradn plynem se v Berln povdalo.32
Jzdy deportanmi vlaky vdycky trvaly mnohonsobn dle ne cesta pravidelnmi vlakovmi spoji. Napklad
antropolog Bruno Beger, kter cestoval do Osvtimi nkolik dn ped tmto berlnskm transportem, aby na bloku
10 vybral eny pro plnovanou trasburskou sbrku koster, nastoupil v nmeckm hlavnm mst do
pravidelnho nonho vlaku v 21.42 hod., druh den rno v Krakov pestoupil a brzy nato v 8.40 hod. dorazil do
Osvtimi. Naproti tomu 39. vchodn transport z Berlna, jm idovsk eny a mue dopravovali doslova jako
nklad byl to toti nkladn vlak , poteboval na stejnou cestu vce ne 24 hodin, protoe musel bt mnohokrt
odstaven na vedlej koleji, aby mohly projet jin vlaky. Kdo si na cestu nedokzal do vagonu nic propaovat,
neml co jst ani pt.
Strn oddl, kter transport doprovzel, po pjezdu poslali pry. Osoby vyhnan z vagon se musely rozdlit
na skupiny mu, en a en s dtmi. Dohledu nad plnnm rozkaz se ujaly ti vy are esesman, mezi nimi
byli tak tborov lka dr. Eduard Wirths a Heinrich Schwarz, kter vedl oddlen pro pracovn nasazen. Erna
Hoffmannov si povimla, e je u selekce jet jeden pihrbl esesk. Ruth Dattelov ho nyn popisuje jako
mue s jakmsi hrbem, kter drel siln obuek. Nejprve se Wirths ptal en na vk, zda jsou provdan a jestli
maj dti.33 Skupina, kter se tmto zpsobem vytvoila a byla zaazena do bloku 10, tala 65 en.
Pesnji eeno: Bylo to 65 en a jedno dt, nebo na konci tohoto drsnho pijmacho aktu se stalo cosi
nepochopitelnho. Mla jsem u sebe syna Petra, kter se narodil v roce 1939, vyprv Ruth Dattelov. Ta se
ukrvala s dttem v Berln, a jet ne ji zatkli a o tden pozdji deportovali, si sv tmav vlasy odbarvila na
blond, aby ji podle bnho nacistickho vzoru pokldali za rijku. Tak jej mal Petr byl svtlovlas a ml
modr oi. Tenkrt byl velice pvabn, vzpomn matka. enm s dtmi okamit pikzali nastoupit na
pipraven nkladn auto. Tebae bych to byla musela udlat i j, se synem jsem nenastoupila. Zstala jsem
stt, protoe mi jeden esesman z velitelstv tbora ekl, abych z ady vystoupila a ekala. Tento rozkaz vydal
onen mu s hrbem a obukem, civilnm povolnm krejovsk mistr z Hornho Slezska. Jeho jmno dnes
neznme. A zatmco Ruth Dattelov se synem, nyn u oddlen od skupiny en, stla a ekala, ani mla pont,
co bude dl, piel dal esesman a chtl ji piadit ke skupin en s dtmi. Hrb vak nadil, e mm zstat.
Jeden s kolemstojcch esesman se pekvapen zeptal: A co bude s tm dttem? Nato hrb: To jde taky!34
Nizozemsk lkaka Froukje de Leeuwov, kter pijela o nkolik tdn pozdji a rovn byla jako vzekyn
vybrna na blok 10, se tam seznmila s Ruth Dattelovou a dozvdla se od n podstatu dialogu, kter s n Wirths
vedl. Podle toho se tborov flka setkal na ramp se svtlovlasou idovkou, kter na nj zejm udlala
dojem. Jak mte povoln? zeptal se j. Pracovala jsem v jedn kanceli. Nic jinho neumte? Dva
roky jsem vypomhala taky v ordinaci jednoho lkae. Pak mete jt s dttem na blok 10, tam mete bt
oetovatelkou.35
Pot pidlili matku i s dttem ke skupin en, kter se vydaly pky do tbora. Nebylo to nijak daleko,
vzpomn Ruth Dattelov. Kdy jsem tam s malm synkem pila, vude to vyvolalo rozruch. Choval se tenkrt
naprosto vzorn a byl tich. Nekiel ani neplakal.36 Pro prv j dovolili vzt dt s sebou, se nikdy
nedozvdla.
Jako obvykle ly eny na blok 2 se saunou, mly jt do sprch. Margot Meyerov si s zkost prohlela stny,
protoe se kalo, e v Osvtimi se lidi pi sprchovn zabjej. dn plynov veden vak nenala, a kdy ze
sprch skuten vytryskla voda, uklidnila se.37 Pot enm osthali vlasy. Holi byl vze s tborovou prax. Star
tborov mazk, k Erna Fleigov. Vykldal nm, e ns pouij k pokusm, zatmco osoby neschopn prce
a tak matky s dtmi poslaj do plynu.38 Holiv pomocnk zase vykldal Ruth Dattelov, e nov pchoz eny
pjdou do nevstince, kde se budou jeden a dva msce mt dobe, a potom je polou do plynu. To, e se nyn
ubytovvaj opravdu na oddlen pro lkask pokusy, pochopilo alespo nkolik nmeckch en u vchodu do
bloku 10 na zklad informac od vrtn, v t dob vzekyn z ecka.
Ped nam pchodem nebyly sly pln obsazeny, vzpomn Erna Hoffmannov. Taky po naem pchodu
zstala jet voln msta. Myslm, e zejmna ve druhm sle tenkrt mnoho en nebylo. V postelch byly
slamnky a polte nacpan slmou. Kad vzekyn dostala dv vlnn pikrvky a dv prostradla, k
Ruth Dattelov.39
Od spoluvzeky se dozvdla, e ji pokldaj za mimodnou vjimku, protoe eny s dtmi jdou jinak
hned z ndra do plynov komory. Slovenky ze skupiny hlavnch pomocnic na bloku 10 j radily, aby se na
bloku ujala njak prce, protoe se pak bude moct lpe postarat o dt. A tak se Ruth Dattelov zhruba msc po
pjezdu stala oetovatelkou. Zapracovala ji Hertha Saegherov, nmeck idovka z Hchstu, kter pijela do
Osvtimi s belgickm transportem v dubnu 1943.40
Francie. V tchto dnech pijdlo mnoho dalch vlak, znovu a znovu se s vagon hrnuli lid jako ommen
erstvm vzduchem a rozkazy, kter byly tak nepochopiteln, e nikdo nedokzal jasn pemlet. Jakmile nov
pchoz stanuli na ramp, tm neustle se konaly selekce. Kdy po tdenn jzd dorazil 20. ervence 1943 ze
sbrnho tbora Drancy u Pae vlak s tiscovkou id, na bloku 10 potebovali dal eny. Paulette
Apfelbaumov, Varavanky, je se vysthovala do Pae, se stejn jako vech ostatnch en zeptali, zda je
provdan.41 Ihned po pjezdu do Osvtimi si m spolu s 75 enami, kter byly vechny v dobrm zdravotnm
stavu, vybral doktor Wirths a pak ns zavedli na blok 10, vzpomn Yvonne Chamuilliov, idovka narozen
v Alru.42 Hlne Gesundetov si vzpomn, e celou skupinu ihned odvedli na blok 10.43 K enm z tohoto
transportu, kter vybrali na blok 10, patila tak tehdy ji velice znm houslistka Alma Phodov, kter se pod
jmnem Alma Ros spolu s dvm orchestrem z Osvtimi stala po sv smrti svtoznmou.44
Dal deportan vlak z Drancy zkontroloval Eduard Wirths 2. srpna 1943. Fortune Benguiguiov pr byla po
vstupu z vlaku vybrna jednm doktorem. Tuto tynsobnou matku z Oranu v Alrsku zatkli v Marseille a po
krtkm vznn dopravili do Drancy. Jej nejmlad dcera Yvette se skrvala u sedlk, synov Jacques, Richard
a Jean-Claude byli umstni v sirotinci, odkud je 6. dubna 1944 na rozkaz fa gestapa v Lyonu Klause
Barbieho s 41 dalmi dtmi (Dti z Maison dIzieu45) odvlekli pes Drancy do Bezinky a tam zavradili plynem.
Ti synov Fortune Benguiguiov, vichni narozen v Oranu v Alrsku: Jean-Claude 25. prosince 1938,
Richard 29. bezna 1937 a Jacques 10. dubna 1931
Nachamu Mulerasovou, devtadvacetiletou Litevku, zatkli 29. bezna 1943 v byt jejch paskch ptel
a spolu s nimi deportovali do Drancy. Bhem mho pobytu tam chtli vdt, kde je mj tapllet syn, jeho jsem
dala do pe. To jsem odmtla. Toto odmtnut zpsobilo, e m poslali do osvtimskho tbora. Je ovem jist,
e by ji do Osvtimi deportovali i tehdy, kdyby svho syna prozradila, a to spolen s nm.
Vybrali si jen provdan a zdrav eny, k tak Marianne Hauserov, Vdeanka, kter emigrovala do
Pae, a popisuje, na em Wirthsovi pi selekcch na ramp zleelo.46 Ze sbrnho tbora Drancy se na bloku
10 selo 55 en, mezi nimi bylo jedenct lenek odbojov organizace; seznmily se s Francouzkami, kter se ve
stejn mstnosti objevily ji dva tdny ped nimi, a mly proto ji mal informan nskok. Velice ns znepokojilo,
kdy jsme od nich vyslechly, co ns ek, vzpomn Louise Plesskoffov.47
Nizozemsko. Dne 26. srpna, 16. a 23. z 1943 pijely dal ti transporty, z nich pi selekci vybrali vt poet
pokusnch osob. Vech 2685 idovek a id bylo bezprostedn ped deportac vznno krat i del dobu
v nizozemskm sbrnm tboe Westerborku, vt st pak v koncentranm tboe ve Vughtu, kter nmet
okupanti zdili ji v roce 1943.
Dne 26. srpna pijela tak rotterdamsk lkaka Froukje de Leeuwov. Bylo j sedmadvacet let. Dodnes
neme zapomenout na to pern tempo, v nm probhala pijmac procedura, a jak vechno mlo vypadat
smyslupln, avak ti, jich se to tkalo, dn smysl nechpali. Bylo vidt, e pro Nmce je to rutina, dodv
lkaka. Mlad zdrav eny mohou jt, slyela, kdy vystoupila z vlaku; star, nemocn a tlesn postien eny
vetn matek s dtmi pr pojedou autem. Vysok Nmec opt to byl tborov lka Eduard Wirths na vechno
s psnm pohledem dohlel. Ani hnul brvou, poslal lid po stovkch na smrt. Obas naprosto nhodn zashl,
dvaadvacetilet Selm Frankov napklad zachrnil ivot tm, e ji zadrel, kdy Selma, zeslbl chipkou
a vysokou horekou, chtla rovn nastoupit na nkladn auto. Pro pr nechce jt? A jak dlouho m horeku?
Jinak je zdrav? Wirths j zmil pulz a pikzal: Ty me bet! De Leeuwov, kter tu scnu pozorovala, si
onu intervenci vysvtlovala lkaovou slabost pro pvabn mlad eny, je nevypadaj podle nacistickch kritri
typicky idovsky.48
eny se musely seadit do ptistup a rozdlit na pan a sleny; prvnch 44 vzenky ze skupiny pan mlo
pochodovat do kmenovho tbora, zbvajcm a tak slenm se stala clem Bezinka. Prvn z obou zstup to
neml daleko a brzy byl u cle. Kousek ped vchodem do tbora nm pilo naproti nkolik en v nmeck
uniform, vzpomn de Leeuwov. Dozorkyn ve slubch SS skupinu pevzaly a vedly ji k elezn brn. Po
stran stla hldka, zvedla zvoru, eny vpochodovaly dovnit, tbor je pijal, ale nepotalo se s tm, e je kdy
iv nech opt odejt. Na tborov ulici poznala jedna z en svho bvalho souseda, jeho odvlekli ped
rokem, a chvatn se ho zeptala, zda sem pivezli i jeho ptele. Ano, pitakal. A na otzku, kde jsou ti ostatn,
odpovdl: Jsem tady jedin. A kde e jsou ti druz? Nato jen pokril rameny a odvrtil se. Dozorkyn zavedly
nizozemsk eny do bloku sauny v kmenovm tboe, kde byly odosobnny stejn poniujcm zpsobem jako
ji bezpoet jinch ped nimi, v Bezince i zde. Vraz odosobnn [Entwesung] v tborov hantrce znamenal
jen desinfekce, tebae tu lo o mnohem vc; tm, kter sem vstoupily, tu uloupili celou osobnost. Msto jmna
mly nadle jen slo, poznvacm znakem pro idy byl trojhelnk pikou dol. Pro slo 55999 musel tetujc
napklad provst 76 vpich.49 Pokud se spletl, co se stvalo, vytetoval pes chybn slo ru a nad to vytetoval
slo sprvn.
enm vyholili vlasy a ochlupen na hlav, nad oima, v podpa a na ohanb. Vzali jim aty, prsteny a nakonec
i jmno. Pak se pidlovaly haleny, kalhoty a aty, kad dostala po kusu. Odvy se istily horkou parou, byly
tedy sice bez hmyzu, zato vak sam skvrna, protoe se nepouval dn prac prek. Kpov se nezabvali
tm, jakou maj kalhoty nebo haleny velikost, vtinou byl jeden kus pli velk, druh zase pli mal. Jen boty si
smly vechny eny ponechat, blaze tedy tomu, kdo ml na nohou slun pr.50
Abychom nezapomnli: Kad ena dostala bavlnn tek, kter musela stle nosit. De Leeuwov
sarkasticky dodv: A tak se tenhle tvar hastro ubral k bloku 10, po nkolika schodech vstoupil dovnit, pak
pokraoval dlouhou chodbou, vlevo po schodech do prvnho poschod a tam do jednoho z obou sl plnch
tpatrovch paland. Mstem uren pro tyto Nizozemky byl zadn sl . 2. Tam byla obsazen jen menina lek,
nkter eny pobhaly po mstnosti, jin sedly na okraji postele. Pchozm probhl hlavou film. Nevidly snad
cestou mue, kte vlekli obrovsk kameny nebo konali jinou tkou prci? A je tady uprosted muskho tbora
umstili na nemocnin sl obsazen vhradn enami, z nich dn na prvn pohled nevypadala nemocn.
Odtud, z pokusnho bloku, se odchzelo do plynov komory v Bezince, kde eny ji nepouiteln k pokusm
vradili. Za pouhch deset dn zstalo z pvodn 44 nizozemskch en na bloku 10 jen dvacet, k Reina
Abasov.51
Lotte Geisenheimerov, pochzejc z Kolna nad Rnem, ale ji od roku 1932 ijc z obchodnch, nikoli
politickch dvod v Amsterdamu, pijela do Osvtimi 16. z se svm muem a etnmi rodinnmi pslunky;
zaadili ji na blok 10 se stolennou skupinou en, mezi nimi byla tak Rene Krmerov, kterou znala jet
z Kolna, protoe se jejich rodie ptelili. Rene Krmerov se zde setkala s vce enami z jejich kolnsk tvrti,
napklad s Irmou Benjaminovou, manelkou dtskho lkae doktora Maxe Benjamina.52 Krmerov ila od roku
1935 u tety v Amsterdamu, kde se uila t a ve volnm ase navtvovala baletn kolu. Tam jsem se setkala
s Imou van Essovou, byla to nejlep tanenice, velmi krsn, s ernmi vlasy. Te ji potkala opt, avak bez
vlas, a Ima ji pivtala tou nejbanlnj otzkou: Co ty tady dl?53
Tm transportem pijela do Osvtimi tak Augusta Nathanov spolen s manelem a tinctiletm synem.
Svho nejstarho, sedmnctiletho syna musela nechat ve Westerborku, protoe dostal loutenku a nebyl
schopen transportu. Cestou v zamovanm dobytm vagonu j syn ekl: Ach, mami, pl bych si, abych neil.
Matce se tato vta vryla do pamti. Nikdy ta slova svho tinctiletho chlapce nezapomenu, a byl to takov
vesel kluina, napsala pozdji. Tborov lka Wirths vybral z transportu sto en mladch 50 let, mezi nimi tak
Augustu Nathanovou, potom je odvedli. Naposled jsem zamvala manelovi a chlapci, a pak jsem je u nikdy
nevidla ani o nich neslyela. V tboe opt sprchy. Augusta Nathanov: Co se v ns dlo, zatmco jsme stly
pod sprchou, stle jet znien louenm s naimi milmi, nelze popsat. eny pochodovaly po lgrovce,
dorazily na pokusn oddlen, vstoupily do nemocninho slu . 2, jak oznamoval ttek na dvech. Nemocnin
sl? Z obsazench postel hledly na pchoz zvdav tve. Ptaly jsme se vzeky na nae mue, ale
informace byly vgn.54
O tden pozdji pilo na blok 10 dalch sto nizozemskch en. Bylo to naprosto len, vechno to psobilo
jako zl sen, vzpomn Elisabeth Frankov.55 Tato jedenadvacetilet ena z Rotterdamu pijela transportem 23.
z 1943. Gretha de Jongov popisuje stejnou situaci: Pak nm ekli, e si mme najt volnou postel.
A pokrauje: Nevdly jsme, co se tu dje. Byly jsme tak znien, e jsme se obleen vrhly na postel.56 Pak
nkdo vykikl: Fasuje se polvka! Jene do eho? Vechny mly misku, vyprv Gretha de Jongov, ale my
jsme nemly nic. Sedly jsme na posteli a rozhlely se. Na protj posteli sedla jedna ekyn, mla misku
i lci a oboj prv do ista olizovala, a nakonec se zeptala: Holananko, Holananko, nechce misku a lci?
Gretha de Jongov odmtla, a ekyn j vysvtlila, e si kad sv ndob me schovat jen ve vlastn posteli. e
do misky nkdy naleze hmyz, ale te je pr ist.57
1 BArch, B 126, Nr. 27631

2 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16460 (30. z 1956)
3 BArch, B 126, Nr. 27611
4 Survivors, File 39262
5 Shelley 1991, s. 77
6 Kounio 2003, s. 177
7 Shelley 1991, s. 78
8 Nmet okupanti soustedili asi 3000 neenatch id a neprovdanch idovek ze Solun na tk nucen
prce v rznch regionech ecka. V ghettu pot propukla svatebn epidemie, kdy se konalo zpotku deset,
krtce pot a sto svateb denn. Viz Molho 1973, s. 133
9 Shelley 1991, s. 79
10 Santin 2008, s. 138
12 HHStA, Abt. 613a, Nr. 537 (29. bezna 1967)
14 Survivors, YVA, File 6000 (rozhovor vedla Mahli Lieblich, 28. srpna 1995)
15 Kounio-Amarilio 1998, s. 46
16 Schreiber 2001, s. 280
17 HHStA, Abt. 631a, Nr. 540 (16. kvtna 1956)
18 Projev Simona Gronowskho 8. kvtna 2010 v Koln nad Rnem. Otitn in
http://openmemory.info/content/einleitung/ rede-simon-g.pdf (24. nora 2011)
19 Viz s. 180190 v tto knize
20 Micheels 1989, s. 62. V knize je jmno Imy van Essov zakdovno, jmenuje se tam Nora. Jej syn Ed
Spanjaard byl tak laskav a podal vysvtlen. Loet Micheels se v USA, kam se nkolik let po vlce vysthoval,
jmenoval Louis J.
21 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16460
22 Schram, s. 40
23 Kolik pesn en na blok 10 pilo, nelze s jistotou ct. V 20. transportu bylo 245 en s tborovmi sly mezi
42451 a 42695. Czech pe, e na blok 10 bylo ureno 112 sel mezi 42451 a 42562 (Czech 1989, s. 475). To
neodpovd. S vpovmi je v rozporu Schramv pedpoklad, e na blok pilo vech 245 en. Mn znmch 57
en z tohoto transportu, kter byly na bloku 10, mlo sla mezi 42469 a 42693. To znamen, e z 245 en bylo
vybrno na blok 10 asi 100 en pot, co jim sla ji vytetovali.
24 Protokol z 13. dubna 1948. HHStA, Abt. 631a, Nr. 556
25 Jako msto odesilatele na korespondennch lstcch vzov smli uvdt jen Auschwitz-Birkenau, i kdy
byl odesilatel vznn v kmenovm tboe.
26 Chlebky se sardinkami zmiuje Lore Shelleyov v len jedn cesty do Nmecka v roce 1990:
V Grindelwaldu u Silberhornu jsem konen mohla osobn podkovat jednomu z bratr Reichmannovch
z Tangeru, nyn Toronto, za to, e kdysi poslali pes Portugalsko sardinky idovskm vzm v Osvtimi.
Shelley, s. 336
27 Micheels 1989, s. 78
28 Tamt, s. 85
29 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16454
30 Pi pjezdu bylo v Osvtimi registrovno 346 id. Rozdl se vysvtluje tm, e cestou pibyli jet dal.
Gottwald/Schulle 2005, s. 422
31 Nr. 543 b
32 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (8. nora 1956)
33 Tamt (12. ledna 1855)
34 Tamt (8. nora 1956)
36 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (8. nora 1956)
37 Margot de Wilde, tenkrt se jmenovala jet Meyerov, ve sv knize, s. 74
38 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (12. ledna 1956)
39 Tamt (8. nora 1956)
40 Tamt
41 BArch, B 126, Nr. 61118
42 BArch, B 126, Nr. 61099. V originle je msto Wirths uvedeno Wrz
43 BArch, B 126, Nr. 61130
44 Na transportnm seznamu je chybn uvedena jako Obna Vanleeuwen. Newman, s. 270
45 Reinhard Mey. http://www.reinhard-mey.de/start/texte/alben/die-kinder-von-izieu
46 BArch, B 126, Nr. 61134
47 LAS, Abt. 352.3, Nr. 1646 (24. srpna 1956)
49 De Leeuwov je ve vlastnm ppad pesn potala. Ervaringen 1947, NIOD
51 BArch, B 126, Nr. 61097
52 Dr. Max Benjamin (16. kvtna 1889 9. z 1975) peil Osvtim, kde byl donucen psobit jako lka-
vze. Benjaminovi ili v Koln nad Rnem v Salierstrasse 46, rodina lkae-vzn Maximiliana Samuela
v Salierstrasse 50.
53 Autorv rozhovor s Rene Dueringovou, ovdovlou Krmerovou, 7. ledna 2011
54 Protokol ID 410348
55 Survivors, YVA, File 543 (rozhovor vedla Edi Kalb, 11. ledna 1995)
56 Survivors, YVA, File 5581 (rozhovor vedla Cydney Mandel, 17. srpna 1994)
57 Tamt
Intern hierarchie
Vzov-funkcioni na bloku 10
Podnik, kola, klinika o tom m kad alespo piblinou pedstavu. Nikdo vak neme mt nejmen tuen,
co ho ek v zazen, jak pedtm nikdy neexistovalo. Je neprhledn, a nejen na prvn pohled. Takov byl blok
10.
Pro eny, kter byly na blok 10 pidleny, se proto stala nejnalhavj ze vech otzek ta, k emu tento bark
vlastn slou. Mnoh eny mly zpotku dojem, e pily do nemocnice. Ale pro maj bt v nemocnici? Vdy
jsou pece zdrav! A pokud to nemocnice nen, ale jen tak vypad, co to potom je? Eva Golgevitov si pi vstupu
pipadala, jako kdyby byla v njakm blzinci.1 Froukje de Leeuwov mla dojem, jako by pila ke skupin
herc na njak noclehrn, tak neskuten j pipadala zdej situace. Ten blok sice vypadal jako nemocnice,
jene my jsme nevdly, co se tam dje, vzpomn Sylvia Amarov. Brzy vak bylo jasn, e mus jt o nco
jinho ne o lbu, dodv Eva Golgevitov.
Byla to provozovna spojen se sprvou. Vzov-funkcioni pichzeli na blok a jmnem veden tbora se
nov pchozch ptali na pjmen a jmno, na jmno manela, dt, rodi, na nrodnost, jazyk, posledn adresu,
povoln. A co bylo zvltn: tak na poet idovskch prarodi. Rebecca Kasmanov z Vilniusu k: Na bloku
se vedly podrobn spisy.2
Spoluvzekyn nm po potenm mlen prozradily, e ns sem dali, abychom poslouily lkaskm
pokusm, vzpomn Louise Plesskoffov.3 Mnoh se nyn zaaly bt, e jim brzy nadejde posledn hodinka.
Jet si dobe vzpomnm, e jsem v prvnch dnech chodila po sle jako uhranut, tak jsem byla znien z tch
pernost, na kter jsem nechtla ani pomyslet, vyprv Leeuwov.4 Prvn dny jsem proila ve stavu otuplosti,
piznv Eva Golgevitov. Pozdji jsem se opt vzchopila a s nkolika dalmi jsme se rozhodly, e se nedme
a vzboume se.5 Zdaleka ne vem se vak podailo vzchopit se, nebo dokonce najt slu k tomu, aby pomohly
tm nejslabm mezi kamardkami.
Tborov hierarchie fungovala, pochopiteln ovem na principu brutlnho nsil. Avak z hlediska organizace
vldl na bloku 10, pedevm v prvnch tdnech jeho existence, naprost chaos. Lkai, kte pichzeli jen
v nepravidelnch intervalech, penechvali ppravu plnovanch pokus pevn svm nezkuenm
asistentkm. Intern regulace souit (v oficilnm jazyce: disciplna, podek) byla z vt sti penesena na
vzn s funkcemi, kte byli touto rol zcela peteni. Nebylo to dno pouze vnj situac pracovnho
a vyhlazovacho tbora, nebo vtina z nich by ani v civilnm ivot nedokzala vst vt skupinu lid. Blokov
mly na starosti zprvu kolem 250, a pozdji a 400 en, kter nejene nechpaly, co se kolem nich dje, ale
i samy se sotva dokzaly srozumiteln vyjdit. Tak napklad z vce ne stovky eky mluvila vtina ladinem,
co je jazyk sefardskch id bn v Soluni. Jen mlokter z nich, je mly vy vzdln, umly trochu
francouzsky. Dal obyvatelky bloku mluvily polsky nebo slovensky, jidi, maarsky, nizozemsky, ale jen
mlokter nmecky, tedy e pansk rasy, kter byla navc oficiln e v tboe. Kdo se vak neuml vyjdit
a nedokzal proniknout zvojem tajemna, byl rychle ztracen. Jedin ten, kdo sprvn odhadl nebezpe a vdl
pokud mono o nco vc ne ostatn, si mohl obstarat vhody. S jazykovmi znalostmi a solidnm vdomostnm
zzemm bylo mono vzjemn porovnat a posoudit i rzn lkask experimenty, a v jednotlivch ppadech se
drzost, platkem nebo prost i dky astn nhod podailo zmnit pokusnou skupinu, anebo pijetm njak
funkce pokusm zcela uniknout.
Stejn jako na jinch blocch, i na bloku 10 dosazovali esesci nkter vzn do funkc, jejich oznaen
samosprva o pravm rozsahu vlivu a skuten moci nevypovdalo. V dennm provozu mli vzov-funkcioni
pesto jist prostor, v jeho rmci mohli tyranii esesman bu jet stupovat, nebo tu a tam naopak mrnit. Pokud
byly vzm-funkcionm ciz hodnoty jako solidarita a lidskost a pokud byl jejich ivot u od dvjka
poznamenn nsilm a bezohlednost, nechovali se jinak ne jejich utiskovatel. A protoe prv to bylo
zmrem esesman, na privilegovan msta v samosprv se pednostn dostvali vzov s kriminln
karirou. V tomto se vak blok 10 od mnoha jinch blok zsadn odlioval, protoe tam se funkce svovaly
idovskm enm, kter tam bydlely. Mezi nimi nebyla dn v tboe vinou svho kriminlnho jednn. Od
poloviny roku 1943 se politickm vzm v kmenovm tboe dailo vybudovat mezi sebou podzemn vazby,
kter postupn nabyly takovho vlivu, e dokzaly do funkc prosadit i osoby jednajc solidrn.6 Z takovch
struktur obas zskal vhody tak blok 10.
Hierarchie byla budovna na vech blocch podobn. Tak na bloku 10 stly na vrcholu takzvan blokov a j
podzen psaka. Jist pravomoci mly tak star jednotlivch svtnic a vrtn. Samostatnou kategorii v souit
tvoily oetovatelky (z nich jen mlokter mla zdravotnick vzdln) a lkaky-vzekyn. Pevn st tto
skupiny byla ubytovna spolu s nktermi zvltnmi vzni ve svtnici oetovatel v pzem, nkolik
oetovatelek se vak muselo spokojit s lkem v nkterm z obou sl.
Prvn blokovou byla Magda Hellingerov. Tato estadvacetilet Slovenka vykonvala tuto funkci ji v tboe
Bezinka. Na blok 10 pila potkem dubna s dvancti enami, kter si vybrala jako budouc personl 7,
a oekval ji tam Eduard Wirths. Protoe byla svtlovlas, vysok a thl, lkai se nechtlo vit, e ped nm
stoj idovka.8 V dtstv j poehnal jeden vznamn rabn, k nmu zbon id jej vlasti pichzeli z daleka,
a od t doby naplovala Magda Hellingerov zvltn posln. Rabnovo poehnn m provzelo tborem,
vzv mystick sly a je pesvdena o tom, e to poehnn doke penet tak na sv spoluvzekyn.
Napklad tak, e pozitivn prbh svho prvnho setkn s Wirthsem dokzala vyut k tomu, aby byl blok 10
hygienicky vybaven lp ne bloky ostatn. Svm zpsobem pr byla docela dobr, hodnot Nizozemka Ima van
Essov ponkud zdrenlivji tuto uitelskou dceru, kter pracovala v matesk kole a v Osvtimi byla od bezna
1942. Jej vzesk slo je 2318, tedy prv ono slo, kter si jak se vyprv v vodu nechala o nkolik
desetilet pozdji vytetovat na levou pai jedna Amerianka.
Magda Hellingerov, kter nebyla zasvcen do zleitost s pokusy, dospla z toho mla informac, kter na
bloku 10 zskala, k zvru, e Claubergovy sterilizan injekce jsou mn nebezpen ne Schumannovo
ozaovn, a pedpokldala, e by pro postien mohly do budoucna znamenat men pokozen pokud ovem
vbec peij.9 Proto enm doporuovala, aby podle monost podstoupily sp Claubergovy pokusy.10 Koncem
ervence 1943 pomohla blokov Hellingerov dvma enm uniknout ze selekce provdn rasovmi
antropology, ze selekce, je pro vechny postien konila smrt.11 Velen SS, kter ji kvli tomu obvinilo ze
sabote, ji potkem srpna zbavilo funkce, potrestalo vzenm v bunkru vestoje a poslalo zpt do Bezinky.
Vtina en, kter peily, vzpomn pedevm na ty blokov, kter se chovaly bu mimodn solidrn, nebo
velice tvrd a bezohledn. Froukje de Leeuwov si napklad pamatuje, e pi jejm pjezdu 26. srpna 1943 mla
hlavn slovo jako blokov jedna ena jmnem Etta. Byla to nejsp obratn ena, ale brzy ji sesadili.12 Dal
stopy ve vzpomnkch za sebou nezanechala. Naproti tomu jej nstupkyn Margit Neumannov, kter byla
pedtm star svtnice na sle . 1,13 se vryla do pamti kadmu. Margit mi pipomnala Beethovena, mla
stejn vlasy jako on, vzpomn Rene Krmerov.14 A Froukje de Leeuwov: Byla takov robustn musk typ
s velkou upinou rozjeench vlas.
Mnoh eny se zmiuj o jejm sklonu k nsilnostem. Chovala se k nm velice okliv a asto ns bila, k
Sophia Nordov.15 A Erna Fleigov pochzejc z Hamburku: Margit byla mrcha. Kiela, byla nespravedliv,
kopala ns.16 Ty, co peily, na ni vesms vzpomnaj jako na zlou a podlou enskou. Jestlie vzekyn
nesplnily rozkaz nebo dn neustlaly postel podle jejch pedstav, asto je bila. Nkdy je trestala i ranami hol.
Znovu a znovu se zmiuje jej sexuln orientace. Svou mstnost v pzem, kde byly jen dv postele, sdlela
s blokovou psakou. Jmenovala se Rosenka, takov tlust Polka. Ta mla lep povahu ne Margit, nebyla
z nejhorch, vzpomn de Leeuwov. Kdy byla Margit blokovou, brala si obas v poledn pestvce k sob
ptelkyni [Margot], a tak musela psaka nkam zmizet. Rene Krmerov si jet vzpomn na jeden zimn
veer: Ob eny byly na ubytovn Holananek, leely v jedn posteli blzko kamen, sledovaly ohe a pevn se
objmaly. Byl to docela pkn pohled, k Krmerov. Kad o tom mluvil, ale j jsem se dozvdla a pozdji,
e to byly lesbiky.17
Kresba Rene Dueringov (v tboe Rene Krmerov), kter zobrazila tuto scnku ve svch neuveejnnch
vzpomnkch z roku 1987 Why, when, what, where happened to Rene, and how a vysvtlila ji slovy: Gerda,
sestra Marty Heimannov ob pochzely z Kolna nad Rnem a znaly mou matku dostala ptadvacet ran
biem od blokov Margit Neumannov, protoe si cestou zptky na blok sebrala pr mrkviek. Byla v tak
stranm stavu, e ji dopravili na marodku.
V zim 1943/44 vak byly Margit a Margot ze svho chambre separe v pzem vypuzeny. Zejmna na zklad
stnost doktorky Aliny Brewdov, kter byla od poloviny srpna 1943 lkakou-vzekyn a od jna 1943 vedouc
lkakou bloku, tborov lka Eduard Wirths v lednu nebo noru 1944 Margit Neumannovou vymnil.18 Tak
nejhrub z en, sloucch jako star svtnice, byly zbaveny funkce, vzpomn de Leeuwov. Wirths nejmenoval
dnou novou blokovou, jej koly nadle pevzala flkaka. Obyvatelky bloku 10 v n spatovaly novou
blokovou. Zejmna proto, e Margit Neumannov musela svj privilegovan pokoj v pzem vyklidit a mstnost
nyn sdlela s psakou doktorka Alina Brewdov. Gretha de Jongov se dokonce domnv, e Brewdov nadle
u nepsobila jako lkaka, sama pr prohlsila: Te u nejsem lkaka, ale blokov.19 Tento meznk vechny
eny poctily tak tak, e Wirths zruil rann stac apely.20
Krom skupinky dvornch dam, kter kolem sebe shromdila Margit Neumannov, vnmaly eny na bloku 10
tuto zmnu internch mocenskch pomr jako obrovskou levu. Byla to hodn ensk, hodnot tuto polskou
lkaku napklad Selma Spyerov.21 eva Friedmannov k: Mla respekt a byla oblben.22 Jej nizozemsk
kolegyn de Leeuwov ji charakterizuje jako rezolutn, inteligentn enu z Varavy. Nizozemsk eny j pr mezi
sebou kaly jen de Poolse, ta Polka. Ima van Essov ji popisuje vrazn zdrenlivji: Byla chytr a il, ale taky
chladn a na podzench j moc nezleelo.23
Nov veden v osob Aliny Brewdov se ostatn dlouho neudrelo, ji po pl roce musela tato polsk lkaka
elit vtkm, e se proheuje proti tborovmu du. Vytvoila si intern neptele tm, e spolhajc na
Wirthsovu podporu vbojn vyuvala svho postaven tak vi Margit Neumannov a obma dozorkynm SS.
Sama byla pesvdena o tom, e intriky na vych mstech veden tbora vedly k tomu, e ji koncem ervence
1944 zatklo tborov gestapo a uvznilo v cele v podzem bloku 11, prvn dva dny bez chleba a vody.24 Od
idovskho vzn Jakoba Kozelczuka, kter ve vzen dohlel (kalo se mu Bunker-Jakob), se dozvdla, e ji
ek smrt na ibenici. Mezitm se Margit Neumannov triumfln vrtila na sv star msto. Naparovala se potom
jako pvice, vzpomn Leeuwov. Po 17 dnech byla Alina Brewdov z cely na bloku 11 pekvapiv proputna.
Kompletn osazenstvo bloku 10 bylo mezitm pemstno na nov blok mimo kmenov tbor, na blok 1. Pela tam
rovn polsk lkaka, avak ji bez funkce a pouze na pechodnou dobu jednoho tdne. Pot ji pesunuli do
tbora Bezinka.
1 Golgevit 2010, s. 114

2 BArch, B 126, Nr. 61643
3 LAS, Abt. 352.3, Nr. 1646 (24. srpna 1956)
5 Golgevit 2010, s. 114
6 O tom podal zprvu Hermann Langbein, kter se odbojovho hnut zastnil na vedouc pozici. Viz: Langbein
1995a, zejmna s. 358401
7 Shelley 1991, s. 68
8 Tamt
9 Interview z 29. dubna 1990, YVA, tape V.T/38.
10 Tamt
11 Viz kapitolu Sbrka koster Augusta Hirta v tto knize.
13 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (12. ledna 1955)
14 Survivors, YVA, File 29457 (rozhovor vedla Ivonne Walters, 14. kvtna 1997)
15 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (14. bezna 1956)
16 Tamt (12. ledna 1956)
19 Survivors, YVA, file 5581
20 Shelley 1991, s. 38
21 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459
22 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (16. bezna 1956)
23 Shelley 1991, s. 51
24 Minney 1967, s. 162
Sterilizace injekcemi
Pokusy Carla Clauberga na lidech
Kad z lka provdjcch pokusy ml kolem sebe tb pomocnic, jejich sestava se po prvnch tdnech
ukzala jako pomrn stabiln. Claubergovou hlavn asistentkou se mezitm stala Sylvia Friedmannov. Tato
vysok svtlovlas ena, kter pro profesora gynekologie pracovala ji na bloku 30, zstala v jeho slubch a
do evakuace tbora v lednu 1945. Froukje de Leeuwov ji charakterizuje jako velice energickou ve vystupovn
a velice tvrdou, typ, kter jde pes mrtvoly, je-li teba. Sylvia Friedmannov se chovala k pokusnm osobm vdy
velice rezervovan, jak si vmala Louise Plesskoffov.1 De Leeuwov se domnv, e nejen ona byla
pesvdena o tom, e se Sylvia snadno mohla stt blokovou, jene nechtla, protoe mla fakticky i tak
vtinou rozhodujc slovo, a pitom nemusela nst odpovdnost jako blokov. Kvli jejmu chovn pr ji mnoho
en nenvidlo, protoe ty eny nepokldala za politovnhodn lidi, ale za dobytek.2
Druhou Claubergovou asistentkou, tak co do hodnosti, byla Eugenia Lewinov. Rovn ona zastvala tuto
funkci ji na bloku 30. Genia, jak j vzekyn kaly, pochzela z Grodna a pi zzen pokusnho oddlen j bylo
tyiadvacet let. Dvma dalmi enami z tto skupiny byly devtadvacetilet Emilia Potasinsk Mila, jak j
kaly, hereka z Varavy a Slovenka Magda. Take tyi idovsk eny z vchodn Evropy bez dvjch
profesnch zkuenost.
Kdy sprva tbora dokonila vybaven pokusnho oddlen a byly pro n vybrny prvn eny, seel se
Clauberg s Rudolfem Hem k zvrenmu jednn. Lka velitele tbora ujistil, e je vcemn vechno
zazeno podle jeho pn. Rd bych jen poznamenal, e m pn zskat pouze eny, kter ji maj dti, ale dal
nechtj, se zcela nesplnilo. Dle u to Clauberg nerozvdl, ale dodal nco jinho: Znovu jsem podal He,
aby tyto eny zstaly trvale u mne, a ujistil ho, e se jim nestane nic, co j sm nedovolm. Pravdpodobn
pravdiv je Claubergovo tvrzen, e zaal se sterilizacemi a na bloku 10 a e se pedtm na bloku 30 omezoval
pouze na rentgenov snmky a uterosalpingografii.3
eny k dispozici pro pokusy ... byly administrativn podchyceny, a to tak, e se v seznamech uvdlo, kter
z nich jsou ureny pro jmenovan lkae, vyprv Ilse Nussbaumov, dcera eznka z vestflskho Lnenu.4
Protoe dn z en jaksepat nevdla, co ji ek, vznikla obrovsk nervozita, kdy se na bloku zaali
objevovat lkai, a to jednotliv, nikdy spolen: Eduard Wirths a Bruno Weber v uniform SS, Horst Schumann
v leteck uniform, Carl Clauberg v civilu. Pozdji pichzel tak Hans Mnch, stejn jako Wirths a Weber odn
do uniformy SS.
Clauberg svj pjezd z Knigshtte vdycky nechal telefonicky ohlsit, aby se na to na bloku 10 mohli pipravit.
Nejbli telefon byl na protjm bloku 21, kter rovn patil k vzesk nemocnici kmenovho tbora. Odtud
musela Sylvia Friedmannov informovat Claubergovu sekretku v Knigshtte o ppadnch problmech. Ta si
o nkolik msc pozdji mohla uinit pedstavu o pomrech pmo na mst. Svho fa a milence toti na jeho
pn doprovzela, aby poznala tamn prosted. Lka chtl pozdji sttnmu zastupitelstv dokonce namluvit:
Mla se pesvdit, jak na mn eny na bloku 10 lp.5
Pi jednom vslechu Carl Clauberg vypovdl, e asistentka Sylvia Friedmannov pro nj od samho zatku
vedla prbn seznam. Ten seznam obsahoval osobn jmna a pjmen, provdan i nikoli, poet dt, st,
nrodnost.6 Vechny daje krom jmen zapisoval sm. Cel tdny a msce si pr vedl tu nejpesnj
evidenci: Pedbn snmkovn, zznamy o menstruaci, sterilizace, po tdnech nebo mscch nsledn
snmkovn a po nkolika mscch opt nsledn snmkovn.7 Pro sv ely si vybral eny se zdravmi orgny
v podbiku, co pr napklad u en, kter ji porodily, samozejm pedpokldal. Mn nelo o to, abych
u pravdpodobn chronicky gynekologicky nemocnch vyetoval chor orgn a snmkovnm zjioval podstatu
choroby, mn lo naopak o to, abych u en, kter byly od zatku gynekologicky zdrav, doshl uzvru
vejcovod.8
Vi enm se jinak ven profesor choval velice mlenliv. Nic se nevysvtlovalo, prost se pracovalo.
Nesmly jsme promluvit, ani hlesnout, vzpomn Ilse Nussbaumov.9 Mnoh z tch, kter peily, vypovdaj, e
se jich nikdo neptal, zda jsou ochotny pokusy podstoupit, jin naproti tomu uvdj, e mly dt psemn souhlas.
Mon jsou pravdiv ob odpovdi, protoe postienm byly kladeny rzn otzky nebo se s nimi bhem doby
rzn zachzelo. A pokud nkdo souhlas s pokusy skuten pedpokldal, nemlo to dn hlub vznam.
Vdy ty eny nemly prakticky na vybranou, nanejv se mohly rozhodnout mezi rznmi zly, o nich mly krom
toho jen velice mlhav pedstavy: bu se podvolit pokusm, nebo jt do Bezinky. Claubergovy asistentky i
spoluvzekyn z obou sl, kter byly na bloku ji del dobu, neustle pipomnaly, e kadou, kter se pokus
nezastn, bez okolk polou do Bezinky a tm dve i pozdji na smrt. Od spoluvzeky jsme vdly, e pi
jakmkoli zdrhn musme potat s tm, e ns pesunou do Bezinky, potvrzuje Erna Fleigov.10 Nizozemka
Hilda van Westov si napklad nechtla nechat dt od Clauberga injekci, a tak ji okamit poslali do Bezinky,
vzpomn Ima van Essov na jeden z ppad, kter se stal pro mnoh odstraujcm.11 Rene Krmerov
vzpomn, e z en, kter s n na blok 10 pily, odmtala podepsat prohlen jen jedna, toti Gerda Mllerov.
Poslali ji do Bezinky a jako zzrakem peila.12
Sylvia Amarov ze Solun a jej sestra dlouho pemlely, a nakonec se shodly: Riskneme to. Chpaly to
jako svou jedinou anci. A jet po nkolika desetiletch je Sylvia Amarov pesvdena: Sterilizace byla cenou
za anci na peit. Pokud bych byla v nkterm pracovnm komandu, u bych neila. K tomu bych nemla dost
sil, byli by m hned poslali do plynu.
Po nkolika mlo pokusech se prbh stal rutinou. Zavolali si ns, pak piel on [Clauberg], takov mal,
hrbat chlapk, vyprv Ilse Nussbaumov.13 Sv ponn lil tento chlapk prokurtorovi po vlce dajn na
pkladu prvn sterilizace, kterou provedl. Metodicky a technicky se od bnch zsah nijak neli. Pivedli mi
enu, kter u mla dti, bylo j piblin ticet let, pesn to u nemohu ct. Erna Hoffmannov to v lp. Prvn
injekci dal Clauberg zcela urit Zale Kalmanowsk, provdan Polce, j bylo tenkrt 18 nebo 19 let. Podle
svho vyprvn byla pedtm v Bezince. Tam ji vybrali pro pesun na blok 10. Patila k prvnm enm, kter na
blok 10 pily.14
Claubergova injekn stkaka. Nakreslil ji Carl Clauberg bhem svho vslechu 19. prosince 1955. Opateno
popisem vyslchajcho hlavnho prokurtora Albrechta. Vyobrazen: zemsk archiv lesvicko-Holtnsko15
Podle Claubergova len, kter postien celkem potvrzuj, vyetil u pokusn osoby nejdve hmatem
pohlavn orgny. Potom j pikzal, aby si lehla na stl; dv asistentky ekaly pipraven ji na stole pidret.
Clauberg uchopil kletikami pedn stranu dlonho hrdla, shl po zhruba ticeticentimetrov injekn stkace
lec ve velk emailov misce16 a naplnn vpenat zbarvenou tekutinou. Byla to bn kontrastn ltka
jodipin, kterou lec en vstkl do dlohy tenkou sklennou kanylou kvli rentgenovn. Tato hust ltka, kter
nejdve naplnila dlohu, pronikla do vejcovod, m bylo pi rentgenovn vidt, zda jsou prchodn. Clauberg:
Hlavn masa po vytaen stkaky z dlohy opt vytk. Tekutina ve vejcovodech m bhem ptch 12 a 24
hodin vejcovody prostoupit a opt z nich odtct, bhem dalch 12 a 18 hodin se m zcela rovnomrn rozptlit
v dutin bin v podob cr mlhy, pochopiteln pi normlnm prozen. Ped prokurtorem Clauberg
pokraoval ve svm vkladu vysvtlenm, e k normlnmu nlezu pak pr dochz tehdy, kdy jsou vejcovody
po tto procedue zcela przdn. Nlez byl vtinou pt den pezkouen pi dalm prozen a zdokumentovn
rentgenovm snmkem.
Dal krok nsledoval po urit dob, asto s odstupem nkolika tdn. Clauberg piznv, e nikdy
neoznamoval, e prv dojde ke sterilizaci. Co eny nyn ekalo, nevyplvalo ani z procedurlnch okolnost,
protoe metoda byla stejn jako pi vstikovn jodipinu a pouvala se rovn stejn injekn stkaka. Pouze
tekutina byla jin. Sestvala, jak vypovdl Clauberg, pedevm z formalinu rozputnho v neorntyu (510
%). Tato ltka byla dajn stejn jako ta, kterou pouval pi pokusech na zvatech. On ji pr ostatn neodebral
od firmy Schering AG pmo, nbr prostednictvm jejho zamstnance, chemika Johannese Paula Goebela.
Pokusn obti nemly v podstat dn bolesti, tvrd experimenttor. Prvnch dvanct pacientek oetovatelky
dajn podrobn sledovaly na oddlen intenzivn pe, u dalch u to, jak tvrd, nepokldal za nutn.
Rutinn postup z hlediska bezcitnho lkae je v rozporu se zkuenostmi postiench en. Kdy Clauberg
zanal se sriovmi pokusy, nechval si zavolat pslun kandidtky blokovmi nebo starmi svtnice. Pi
kadm svm pobytu v Osvtimi si vydal deset a patnct en. dn nechtla jt dobrovoln, ale nebylo
niku.17 Tm Celina Prijsov souasn popisuje standardn situaci. Nkter se pokouely ukrt se v dom. J
jsem se ped pokusy doktora Clauberga asto schovvala, k Marianna Santcroosov18, Inge Heimannov
nechala tuto vzpomnku zaprotokolovat pesn stejnmi slovy19, a tyto dv eny nebyly jedin, kter se pokouely
uniknout. V budov vak nebyly dn skre, kter by nikdo neobjevil. Inge Heimannov: Nkolikrt se mi
podailo ukrt se v laboratoi u pan doktorky Slavky. Tedy v mstnstce mezi obma sly v prvnm poschod.
Nakonec m Sylvia pece jen vysldila a j jsem musela na rentgen.20 A tak byly zoufal eny dve i pozdji
pece jen objeveny.
Aby Clauberg vyuil momentu pekvapen, mnil postup, take sla se u nevolala ve sprvnm poad, nbr
libovoln na peskku.21 Avak ani to nezaruovalo hladk prbh. Marianna Santcroosov: Pozdji se kalo,
e mus bt na injekce vybrno sto en najednou. A e pokud se tento seznam nepoda sestavit, cel blok bude
muset odejt do Bezinky.22
Ty, kter byly vyzvny, se musely v pzem postavit do ady pede dvemi s tabulkou Rentgenovn23 a ekat
jako na pot24, a pijdou na adu. Jsou ty svin taky ist? zaslechla Herta Wrzburgov, kdy pichzela na
adu, jak se za dvemi Clauberg pt asistentek tato otzka pro ni zstala nezapomenutelnou.25 A lka se pak
ped nimi objevil v takka vlenick vstroji. Erna Fleigov: Nad holnkami a edomodrmi kalhotami od
uniformy ml bl lkask pl a pes nj hndou koenou zstru.26
Jako osoby Clauberg ony eny nebral na vdom, nanejv jako ruiv ppad, pokud pokus neprobhal podle
plnu. Na oetovn byl stl a rentgen, vzpomn Celina Prijsov a l vodn ritul: Sylvia mi nadila, abych si
lehla.27 Clauberg s pokusnmi osobami nemluvil, a pokud, pak jedin ve strohch pkazech. Jak dokldaj
zkuenosti idovskch en pochzejcch z Nmecka, rozhodujc roli pi tom nehrly problmy s dorozumvnm.
Se mnou Clauberg v t mstnosti nepromluvil jedin slovo, vzpomn Erna Hoffmannov. A Ilse Nussbaumov:
Prof. dr. Clauberg s nmi vbec nejednal, neobrtil se k nm jedinm osobnm slovem.28 Margot Krischov: Ze
veho, co jsem pozorovala, vyplv, e jsme Clauberga lidsky vbec nezajmaly. Zajmaly jsme ho jen jako
pokusn krlci.29
Ilse Nussbaumov k, e j Clauberg dal injekci bez jakhokoli vysvtlen. Judith de Leeuwov, j bylo
tenkrt 41 let, k: Kdy mi dval injekci, poloili mi na bicho desku a asistentka obsluhovala vedle stojc
pstroj tm, e ho zapnala a vypnala. Mla dojem, jako by do n vpravili jaksi hork vpno, protoe po injekci
jsem mla pocit, e se mi v tle cosi rozpout.30 Anna Vrachtdoenderov si vzpomn, e tekutina, kter se pi
injekci pouila, byla bl, v druhm nebo tetm ppad pak rov.31
Ne Margaretha Speelmanov pila na adu, mohla sledovat pokus na sv pedchdkyni z bezprostedn
blzkosti na obrazovce rentgenu a slyela, jak nkdo, pravdpodobn Clauberg, k: Tee to bjen. Doke
k tto vt tak vrn popsat obraz: Sama jsem vidla, jak vstknut temn zbarven tekutina ve vejcovodech
stoup. Lkaka Froukje de Leeuwov, s n se ptelila, j pomhala porozumt tomu, o co jde. Vdla jsem
tedy, e ta injekce m vyvolat slepen stn vajenk, aby vajka neklouzala do dlohy.32
V rozporu se vemi Claubergovmi tvrzenmi znamenaly jeho pokusy pro postien eny muka. To, e tyto
sterilizan pokusy musely psobit nesmrnou bolest, k Alina Brewdov, se dalo poznat u z hlasitho kiku
en, kter leely na rentgenovm stole. Dozorkyn SS ke mn nkdy pily a ptaly se, co to doktor Clauberg
s tmi enami provd, e tolik ki.33 Louise Plesskoffov ctila od okamiku vstknut injekce stranou bolest,
to vak Clauberga vbec nezajmalo. Jen nm dal rozkaz uvolnit msto pro dal.34 O podobnch pocitech hovo
tak eva Friedmannov: Martha a Genia m pevn drely. Ctila jsem stranou palivou bolest a mla jsem
dojem, e se mi trh bicho, e mi praskne. Pitom jsem hlasit kiela. Nedokzala jsem sama vstt ze stolu,
Martha a Genia mi pomohly a venku m dv jin eny odvedly nahoru na sl, kde jsme spaly.35 Jako
mimodn oklivou vnmala bolest Celina Prijsov v okamiku, kdy po injekci vstala ze stolu. lovk ctil
v bie obrovsk tlak a ml pocit nucen, chtl se toho, co se mu dostalo do tla, zbavit, vzpomn Cornelia
Spitzov, kter okamit zamila na toaletu36, podobn jako Celina Prijsov, kter pozdji vypovdala: Kdy
jsem odela od rentgenu, doprovodila m jedna vzekyn na toaletu. Tam jsem se pokouela tekutinu, kterou mi
injekc vstkli, z tla vytlait.37
O nsledcch injekce vypovd Inge Heimannov: Mla jsem vysokou horeku a na bicho mi dali sek
s ledem.38 Horeka a bolesti odeznly u vtiny en nejpozdji po tech dnech. To odpovd odpoinku na
lku, kter byl nazen vem postienm. Dokud musel lovk zstat v posteli, dostval vodnatou krupinou kai
jednou denn msto polvky a normln porci chleba, vyprv Rosaline de Leonov.39 O to, jak se pokusnm
osobm da jako pacientkm, se Clauberg nezajmal. Na slech, kde spaly eny a kde se po injekcch lily, se
ani jednou neukzal.
Pokud vechno probhalo dobe, zstaly pacientky leet ti a est dn se silnmi bolestmi a horekou 38 a 39
stup, vypovd Ima van Essov. Kdy se injekce nezdaily, dostaly znt vajenk, leely est a dvanct
tdn, piem jedinm lebnm prostedkem byl sek se studenou vodou.40 Soust pokusn procedury, jak
ji bylo eeno, byl kontroln rentgenov snmek, proveden vtinou hned nsledujc den, v mn ppadech
o nkolik dn pozdji. Tebae jsem mla horeku, zavedli m pt den znovu do mstnosti profesora Clauberga,
kde m vyetil a poloil pod zmnn pstroj, vyprv Ilse Nussbaumov.41
Pokud se pi kontrolnm snmkovn zjistilo, e ltka ze sterilizan injekce nezaplnila vejcovody zcela, konal se
dal pokus. Nkter eny tak dostaly a est injekc, ani se dozvdly, pro prv ony jsou tak asto trznny.
Pro opakovn injekc vak existovaly i dal dvody. Jednou nebo nkolika hysterosalpingografiemi se napklad
mla kontrolovat trvanlivost sterilizace. To se pak injekc vstikovala kontrastn ltka. Kdy eny leely na
vyetovacm stole, zachytily obas jednotliv Claubergovy poznmky, avak spolehliv zvry si z toho vyvodit
nemohly, protoe byly vtinou lkaskmi laiky. lovk se po takovm oeten a silnch bolestech ctil pod
psa, pe Augusta Nathanov. O psychickch reakcch po takovch experimentech dodv: Vechny pocity
pehluila pern bolest, lovk myslel jen na jedno: vydret, jen na to nezhebnout. Ml sotva slu myslet na
nco jinho, poniovn a zneuvn u pivykl natolik, e mu bylo vechno jedno, vechno ostatn zanikalo tv
v tv otzce hol existence.42
Osvtimsk experimentujc gynekolog byl s vsledky sv kriminln energie zejm velice spokojen, jak
vyplv z dopisu, kter mu poslal 9. kvtna 1943 kamard, brigadefhrer SS Max Schneller: e to spn
pokrauje taky v Osvtimi, je velice pkn.43
Claubergova prvn pokusn ada byla pravdpodobn uzavena v prvnm ervnovm tdnu roku 1943. Dne
7. ervna 1943 napsal dopis Himmlerovi, v nm sdloval, e od nora toho roku m k dispozici pro sv
speciln vyetovn jedinen a mimodn vkonn rentgenov pstroj. Jako pedbn vsledek svch
pokus uvd: Mnou vymylen metoda sterilizace enskho organismu bez operace je prakticky hotov.
Spov v jedin injekci do dlonho hrdla a lze ji aplikovat pi obvyklch, kadmu lkai znmch
gynekologickch vyetench. Zbvaj pr u jen nkter zlepen, kter vak ble nespecifikuje.44 O to
podrobnj byly praktick aplikace, kter navrhoval. Jeho metoda by pr mohla nahradit eugenicky indikovan
nucen sterilizace, kter se praktikovaly operan podle zkona o ddinm zdrav od roku 1933. Tm nyn tak
odpovdl na otzku, kterou mu Himmler poloil rok pedtm, toti kolik asu je teba, aby se mohlo bez operace
sterilizovat 1000 en: Pokud vsledky vyeten, kter provdm, budou podobn jako dosud a nen dvod se
domnvat, e tomu tak nebude , pibl se okamik, kdy budu moci ct: jeden nleit zapracovan lka na
patin vybavenm mst s piblin desetilennm pomocnm personlem (mnostv pomocnho personlu
odpovd danmu urychlen) oet s nejvy pravdpodobnost nkolik set ne-li dokonce tisc en
denn.45
Protoe ast cestovn do Osvtimi bylo pro fa dvou klinik asov velice nron, snail se na podzim 1943
ze sterilizac vyvzat, nebo se podle jeho nzoru staly ist rutinn zleitost. Jen kontroln vyeten nechtl
Clauberg nikomu penechat. Clauberg pvodn doufal, e sterilizac se po nm ujme polsk lka-vze dr.
Wadysaw Dering, ten vak odmtl. Dering, specializac gynekolog, byl v t dob nasazen na bloku 21 jako
chirurg. Na rozkaz Horsta Schumanna krom jinho operativnmi zkroky sterilizoval a kastroval idovsk eny
a mue.46 Ke katolku Deringovi, jemu pozdji, v lt 1944, dopomohl k proputn z Osvtimi, ml Clauberg
vt dvru ne k idovskm lkam-vzm dr. Valentinovi a dr. Eduardu de Windovi, kte se u nho pihlsili,
pravdpodobn prostednictvm tborovho lkae. Clauberg je odmtl, protoe nechtl, aby mu koukali do karet.
Msto toho pijal Wirthsem vychvalovanho mimodn ikovnho sanitrnho ikovatele SS Bhninga. Nejdv
ho nechal pihlet, kdy sm pracoval. Zasvtil jsem ho do sv oetovac metody a nauil ho, jak se dl
prozen s injekc. Taky princip sterilizan injekce jsem mu vysvtlil, protoe je to fakticky tot.47 Jednou z en,
na n se Bhning v Claubergov ptomnosti zauoval, byla Sophia Nordov. Mla jsem pocit, e se mi roztrhne
podbiek. Z oetovny nahoru na n sl m museli odnst, vyprv o on udlosti.48 Bhning pot pracoval ji
bez lkaskho dozoru a do jara 1944, a tak byly dal eny z bloku 10 sterilizovny holiem, nebo takov bylo
civiln povoln tohoto sanitrnho ikovatele.
Holi Bhning pichzel na oetovnu v uniform SS a postupoval velijak, jen ne ikovn. Kdy dval injekci,
ponal si tak neobratn, e enm psobil velice siln bolesti, jak mnoh vzpomnaj, co navc umocoval
hrubm chovnm. Jeho dal obt se stala Margit Friedov, rodil Maarka ijc ped deportac v Nizozemsku.
Kdy j Bhning dval injekci a ona se ho na zklad toho, co se povdalo, zkostliv zeptala, zda jde o uml
oplodnn, krom vulgrnho vtipkovn j odpovdl: Urit to bude kluk!49
Bhning a pozdji rovn Johannes Goebel si museli zpotku pi injekcch brt na pomoc Alinu Brewdovou,
protoe nebyli schopni najt dlon hrdlo. Bhning m prosil, abych mu ukzala, jak to m nejlp udlat, vyprv
polsk lkaka.50 Za normlnch podmnek, vypovdal Clauberg pi vslechu, by pr tuto innost njakmu
saniti nesvil. dajn se vak ocitl v tsni. Podle jeho vlastnch slov spovala ona tse v tom, e jsem ml
zjem na tom, aby se dn lka s mou hotovou metodou nemohl seznmit dv, ne ji budu publikovat.51
Clauberg zauil tak svou asistentku, aby ho mohla pleitostn zastoupit. Ty injekce jsem dostala tikrt,
vzpomn si Nizozemka Anna Vrachtdoenderov, kter byla vznna v Osvtimi od 23. z 1943. Poprv mi
dala injekci v ptomnosti prof. Clauberga jeho asistentka, eka,52 kter se jmenovala Sylvia. Od Sylvie
Friedmannov dostala injekci tak eva Friedmannov. Pochzela z polskho Krosna, ped vlkou ila
v Amsterdamu, do Osvtimi pijela transportem 16. z 1943 z Westerborku a pidlili ji na blok 10. V jnu 1943 ji
zavolali na rentgen. Na pokyn Sylvie jsem si musela lehnout na stl k rentgenu, ona vzala dlouhou injekn
stkaku s mlnou tekutinou, a tu do mne vstkla.53 S odstupem ty a esti tdn j dala Claubergova
asistentka za stejnch okolnost jet druhou a pak tet injekci. Z vyprvn spoluvzeky se Alina Brewdov
dozvdla, e Sylvia Friedmannov u en, kter se instinktivn brnily nebo hlasit kiely, pouvala bit. Bylo
pro ni pr nepochopiteln, e se na psychiku tchto mladch lid nebral vt ohled. Claubergov asistentce
domluvila a podala ji, aby u nikoho nebila. Odpovdla mi, a tm enm eknu, e nemaj kiet a brnit se,
pak je pr nebude muset bt.54
Od jara 1944 zintenzivnil Clauberg spoluprci s Johannesem Paulem Goebelem z firmy Schering-Werke.
Tento chemik dodval ji nkolik let z centrln laboratoe chemickho koncernu rzn drdiv prostedky
zpsobujc srst vejcovod u zvat i lid. Krom toho pro gynekologa ji dlouho zkoumal rentgenologick
kontrastn ltky. Zobrazovac schopnost zpotku pouvan ltky spovala na vysokm podlu jodu, ten vak byl
bhem vlky m dle vce nedostatkov. Proto Goebel pro Clauberga hledal nhradn ltku za nedostatkov jod.
Prv prodlal infarkt a ml dostat od zamstnavatele dlouhodobj dovolenou. Clauberg uvd, e oslovil firmu
Schering a pr si Goebela po dajnm vyjednvn vypjil coby drek. Krom toho mu penechal svj dm
v Osvtimi, kter tam postavili vlastn pro nj, ale on jej mlo vyuval.55
Gynekolog Goebela nejen zauil, jak se zachz se stkakou, ale tak ho zasvtil do toho, k emu ty
substance vlastn jsou. Tato dvra povzbudila zamstnance Scheringu do t mry, e podal jednoho kolegu,
zda by mohl zaslat nkter drdidla vyroben v centrln laboratoi k sterilizanm elm, a to pmo na adresu
v Osvtimi, kde pr se tyto klinick pokusy provdj. S jistou vychloubanost krom toho Goebel rozhlaoval,
e sm v Osvtimi provdl nkter zsahy u en. Onomu kolegovi v Scheringu, doktoru Hansi von Behringovi,
bylo na zklad Goebelovch zprv zcela jasn, e se zde provdj zloinn experimenty na vznnch
ench, o svch pochybch informoval nkter leny pedstavenstva a doporuil, aby s ohledem na politick
pomry pouili vmluvu a dodvky pokusnch prepart Claubergovi peruili kvli technickm potm
zpsobenm vlkou.
Zda se tak skuten stalo, nevme. Znmo vak je, e pokusy ve velkm rozsahu pokraovaly. Goebelv
pchod v kvtnu 1944 se asov shoduje s ppravami pesunu vtiny obyvatelek bloku 10 na nov blok. Pi tto
pleitosti bylo do Claubergova souboru pokusnch osob piazeno 120 en z Bezinky. Chemikovi Goebelovi
profesor dajn pikzal, aby z tch en obas nkterou opt sterilizoval, aby to vypadalo, e jet nejsem hotov,
jinak by nkdo mohl pijt a poadovat, a se to tu zbour. Clauberg chtl v kadm ppad zabrnit tomu, e by
o sv pokusn osoby piel. Jeho zjem spoval pedevm v tom, aby mohl kontrolovat, zda zskan zaslepen
vejcovod trv i po del dob.56
Nelze ci, e by se po Goebelov pchodu na pokusn oddlen dvaly Claubergovy injekce u jen obas.
Nyn vybrali rovn nkter z tch en, kter dosud byly chrnny kvli experimentm s krv57. Kdy jsem se po
prvnch pokusech dala jak tak dohromady, vyprv po vlce Margit Klingerov z Amsterdamu, objevil se
jednoho dne mal tlust mu, myslm, e se jmenoval Clauberg, kter se svm asistentem, chemikem jmnem
Goebel, zahjil novou adu pokus.58 Rene Krmerov l, jak to bylo, kdy musela jednoho dne na rentgen.
Zavolali ji, ale nestl tam Clauberg, nbr nkdo jin, bez uniformy, bez blho plt. Vypadal jako docela
normln mu. Clauberg tam vbec nebyl, ptomen byl jen Goebel. Drel v ruce cosi, co vypadalo jako litr
mlka. Musela jsem si lehnout na stl a vypadalo to, jako by to vechno ml do mne vstknout. ekl, e mm
leet klidn, protoe pi t injekci budeme souasn rentgenovat. Ml obrovskou injekn stkaku, kterou mi
vrel do tla jako pumpu. Okamit to zaalo plit. Krmerov pot strvila ti dny na lku, tak dlouho mla
bolesti, k jejich utien nedostala nic jinho ne lhev se studenou vodou. Pak m rentgenovali jet vcekrt,
aby bylo vidt, jak se vstknut tekutina rozlv.59
Krom popsanch vedlejch ink provzench bolestmi a horekou dolo v nkolika ppadech k tkm
komplikacm, teba kdy byly tran eny oslabeny infekc, kdy byla injekce aplikovna nepatin nebo kdy
nstroje nebyly steriln. Nkter eny leely na nemocninm oddlen bloku 10 cel tdny, ba msce.
1 LAS, Abt.352.3, Nr. 1646 (24. srpna 1956)

3 Clauberg uvedl jako termn sv prvn sterilizace na bloku 10 konec bezna 1943. Zcela jist to vak bylo
o msc pozdji, protoe v t dob nebyl blok 10 jet hotov.
4 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (11. ledna 1956)
5 Vslech prokurtorem z 19. prosince 1955, LAS, Abt. 352.3, Nr. 1634
6 Tamt
7 Na seznamu zhruba 180 osob jsou tak jmna nkterch en, kter se pokus odmtaly zastnit. Vslech
sttnho zstupce ze 17. srpna 1956. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16460
8 Tamt
9 Survivors, YVA, file 26282 (rozhovor vedl Michael Kuhntopf, 26. ledna 1997)
10 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (12. ledna 1956)
11 Protokol ze 13. dubna 1948. HHStA, Abt., 631a, Nr. 556
12 Shelley 1991, s. 88
14 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (9. nora 1956)
15 LAS, Abt. 352.3, Nr. 1634
16 Record ID 410348
17 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (15. bezna 1956)
18 Tamt
19 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (15. bezna 1959)
20 Tamt
22 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16460 (14. bezna 1956)
23 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16461 (24. srpna 1956)
25 HHStA, Abt. 631a (5. ervence 1956)
26 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (14. prosince 1955)
27 Tamt (15. bezna 1956)
28 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (11. ledna 1956)
29 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (13. ledna 1956)
30 HHStA, Abt. 631a, 539 (13. z 1956)
31 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16442 (14. z 1965)
33 HHStA, Abt. 631a, Nr. 539 (10. z 1956)
34 LAS, Abt. 352.3, Nr. 1646 (24. srpna 1956)
35 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (6. bezna 1956)
37 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (15. bezna 1956)
38 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (15. bezna 1956)
39 HHStA, Abt. 931a (19. prosince 1956)
40 HHStA, 631a, Nr. 551 (16. bezna 1956)
41 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (11. ledna 1956)
42 LBI, Record ID 410348
43 Max Scheller Carlu Claubergovi, 9. kvtna 1943. APMO, Syg mat./602
44 Citovno dle obalovacho spisu proti Claubergovi, s. 95. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16446
45 Tamt, s. 95
46 Viz k tomu stranu 133 v tto knize.
47 Vslech prokurtorem z 20. prosince 1955. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434
48 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (14. bezna 1956)
49 BArch, B 126, Nr. 61108
50 HHStA, 631a, Nr. 539 (10. z 1956)
52 Omyl, jeho se dopustilo vce svdk, nebo Sylvia Friedmannov pochz ze Slovenska.
53 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (16. bezna 1956)
54 HHStA, Abt. 631a, Nr. 539 (10. z 1956)
56 Tamt
57 Viz k tomu kapitolu idovsk krev pro vojsko.
58 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16442
Rentgenov pstroj a skalpel
Pokusy Horsta Schumanna na lidech
Na bloku 10 nebyly jen vzekyn, kter pouval k pokusm doktor Clauberg, vyprv Masal Cohenov, j
bylo v dob pjezdu do Osvtimi sedmnct let, nbr tak vzekyn vybran pro pokusy doktora Schumanna.1
Stejn star Fofo Cohenov ze Solun, kter pijela o dva tdny pozdji, 17. dubna 1943, vypovd: Protoe
profesor Clauberg dal provdan eny, byla jsem vybrna taky j. Jakmile se po nkolika dnech zjistilo, e jsem
panna, protoe jsem v posledn chvli uzavela jen formln manelstv, doslova m prodali jinmu zloinci,
doktoru Schumannovi.2
Vztah mezi Claubergem, Schumannem a Wirthsem nebyl bezproblmov, jak dosvduje francouzsk lkaka
Adlade Hautvalov, kter byla sice na tento blok pidlena jako vzekyn, povili ji vak lkaskmi koly.
Tito pnov si vzjemn konkurovali a asto se nemohli dohodnout. Stvalo se, e chtli stejn vzn. Pro
postien proto platilo vykat, co bude dl. Atmosfra byla pln nevslovnho strachu a hrzy. Bvaly to dny
pln paniky, kdy jednoduch pedbn vyeten jako odbr krve pro Bordet-Wassermannv test nebo krbnut
do unho lalku k uren krevn skupiny vyvolvalo nervov krize a veobecn bdovn. Ds byl o to vt, e
nikdo nevdl, o se jedn, a nikdo nechpal smysl procedur, kter sledoval.3
Zjara 1943 na blok 10 pesunuli z Bezinky asi 30 a 40 vzeky, pevn eky. Mly zde pobt jen krtkou
dobu. Ani by je dr. Schumann informoval o jednotlivostech, chtl je po skupinkch dopravit k sterilizaci
rentgenem do Bezinky na blok 30 a pot je znovu doasn vrtit na blok 10. Byly ubytovny spolen s enami,
kter vybrali pro jin pokusy. Kvli potenmu organizanmu chaosu a kompetennm sporm, a tak kvli
jazykovm problmm nastal zmatek, v nm Schumann zejm ji nedokzal najt eny, kter si pro sv zmry
pvodn vybral. Nechal tedy pravdpodobn koncem dubna 19434 nastoupit na bloku 10 neprovdan eny.
Tehdy dvacetilet Nina Knesitsov vyprv, e se pi tto selekci pr dvala jen dol, nechtla bt npadn.5
Schumann pak pouze hol ukzal na ty, kter nechal okamit odvst. Objevil se nkolikrt, jak vzpomn Stella
Naarov. Kdykoli dr. Schumann piel, okamit se to v celm bloku vdlo a kad se snaila njak schovat.6
Hanna Ajaschov: Vybral si taky m, tebae jsem byla pacientkou dr. Clauberga. Tato tiadvacetilet ena byla
matkou malho dcka, kter j po pjezdu na ramp odebrali, aby je usmrtili v plynu. Neodvila se Schumannovi
odporovat, a tak se dostala s jednou skupinou na blok 30. Podle pozdjho svdectv Alizy Sarfatiov tuto
skupinu nejdve zamkli do jedn mstnosti, dokud nepiel dr. Schumann; ten vythl aluzie a podal ekajc,
aby postupn pichzely do sousedn mstnosti. Kdy jsme se brnily, jednu z ns Garmaine Berachaovou
popadl a odvedl ji s sebou. Protoe se neozval dn kik, ostatn ji nsledovaly dobrovoln.7
Schumannv nov pomocnk na tomto bloku, polsk vze Stanisaw Slezak, postavil mezi dv desky rentgenu
tak Hannu Ajaschovou. Pstroj zapnuli, ena ctila mrn teplo v bie a zdech. Pesn v t chvli j pes nohy
pebhla my. Lekla jsem se a uskoila. Pi tom se pokodila jedna lampa. Dr. Schumann, kter to oknkem
pozoroval, vyel z kabiny, dal mi pr ran do tve a potom m uhodil hol, na jejm konci byly emnky. Ze
Schumannovch pokus ji okamit vyadili, nikoli vak z Claubergovch.
Flora Binyaminov pijela do Osvtimi 17. dubna 1943 stejnm transportem jako Hanna Ajaschov. Tato
dvaadvacetilet ekyn byla vdan, mla tyi dti 8, a proto ji rovn pidlili Claubergovi. Pesto se ani ona
nedovedla vyhnout Schumannovu zsahu, a dostala se tak na blok 30 v Bezince. U stla mezi deskami
rentgenu, a pak se konen odvila zeptat, pro je zde, kdy vlastn pat do Claubergovy skupiny. Pot m
propustili, ani na m provedli pokus.
Na zpten cest na blok 10 bylo vem ozenm enm nevolno, zvracely a mly prjem. adu dn pak trply
tyto mlad eny nechutenstvm. Na mstech, kde se dotkaly desek, jim ke nejprve zrudla a pot sten
zernala. Popleniny zaaly zsti siln hnisat.9 Adlade Hautvalov vypovdla, e Schumann nkdy ozil
nejen pohlavn orgny, ale zashl tak jejich okol. Tenkrt jsem si kladla zcela vn otzku, zda je to vbec
lka, k francouzsk lkaka.
Horst Schumann pes etn rentgenov pokusy, kter provedl bhem uplynul zimy, neml dosud dn
dkazy o tom, do jak mry ozaovn vbec pin dan vsledky. Se svmi pokusy zaal bez jakchkoli
pedbnch znalost pedevm pokud jde o slu a dlku ozaovn10 a protoe onemocnl tyfem, pokusy
navc na nkolik tdn peruil. Osoby, kter byly do t doby ozeny, mezitm zemely na nsledky pli silnho
ozen nebo na tyfus, jak se svil inenru Ludwigu Gehrovi od firmy Siemens11. Poteboval proto svou srii
pokus zahjit znovu. Blok 10 uril jako msto, kde maj bt kontrolovny vsledky ozen u vybranch en. Kvli
tomu nechal nkter pokusn osoby operovat lkai-vzni.
eny ostatn nebyly jeho jedinmi obmi. Mezi 6. kvtnem a 10. listopadem 1943 Schumann povolal na blok
21 v kmenovm tboe 139 muskch vz, jim na bloku 30 v Bezince rovn ozil pohlavn orgny.
V dochovanm operanm denku jsou tyto ppady zaneseny jako casus explorativi, pokusn ppad.12 Podle
dalch poznmek chirurgov nejmn 33 mum odstranili postupn, nikoli souasn, ob varlata, co se rovn
kastraci. Ostatnm vyzli jedno varle, zpravidla lev. Schumann byl u operac tchto mu ptomen, nechal je
vak provdt polskmi lkai-vzni.13 Jednm z nich byl dr. Wadysaw Dering.
st en, kter se po ozen z bloku 30 vrtily, po krtk rekonvalescenci poslali zptky do pracovnch
komand. Ostatn zstaly na bloku 10. U nich Schumann po urit dob zjioval, zda mezitm menstruovaly. tyi
eny pisvdily, a tak byly poslny do Bezinky k druhmu ozen: patnctilet Aliza Sarfatiov, sedmnctilet
Fofo Cohenov, osmnctilet Bella Nifussiov a jet jedna mlad ena, vechny ze Solun. Protoe Schumann
vyhodnotil menstruaci jako bezpen pznak toho, e se sterilizace nezdaila, dvku zen tentokrt zvil.
Podle oekvn bylo psoben intenzivnj. Cel tden jsem zvracela, vzpomn Aliza Sarfatiov, a bla se
byla jsem mlad, naprosto nezkuen a nepouen , e jsem pi tch pokusech njak othotnla.14
tyi dny po ozaovn piel Schumann opt, tentokrt v doprovodu francouzsk lkaky-vzekyn Adlade
Hautvalov, a nadil, aby se ti ze ty podruh ozench en pipravily na operaci. tvrt zstala uetena,
protoe dajn stle jet menstruovala. Jakmile Aliza Sarfatiov uslyela, e ji ek operace, dostala hysterick
zchvat a do pzem bloku 10 odmtala jt. Vyvolali moje slo, ale j jsem se neozvala. Zavolali znovu, ale nela
jsem. Stalo se ze mne zve. Schovala jsem se za postele a kiela. Nyn piel sm dr. Schumann s jednou
lkakou, vythl pistoli a zaval: Bu pjde dol, nebo t zastelm! Nezbvalo j ne vylzt. Ten hysterick
zchvat jsem dostala z toho, e dr. Schumann pede dvma dny tyi mlad eny u operoval nebo nechal
operovat, a ony leely u ns na bloku.15
Maximilian Samuel byl idovsk lka-vze, jemu dal Schumann za kol tyto chirurgick zkroky provdt.
Kolik en operoval sm, nelze pesn ct. Pravdpodobn jich bylo est, jak tvrd nkolik svdky.16 Tento
dvaaedestilet nmeck gynekolog, kter v noru 1938 uprchl s rodinou do Belgie17, se pesunul do Francie,
odkud byl v srpnu 1942 deportovn do Osvtimi, pespval s jinmi lkasky kvalifikovanmi vzni na bloku 21.
Odtud ve dne pichzel na protilehl mal operan sl na bloku 10.
Samuel musel kad z en, kter mu pivedli a kter nevdly, co se jim stane a jak to bude probhat, odstranit
jeden vajenk. Touto surovou ezniinou se ml zkontrolovat inek ozaovn. Vyjmut vajenky se
konzervovaly a pot se hromadn poslaly k histologickmu zkoumn do stavu soudnho lkastv pi
vratislavsk univerzit.18 Co mi vyoperovali, jsem tenkrt nevdla a vbec jsem nechpala, jak to m smysl,
vzpomn Aliza Sarfatiov. Dozvdla se to a pi gynekologickm vyeten v roce 1962. Samuel pr j po
operaci ekl, e zkrok zaal Schumann, pak ho ale zavolali k telefonu. Samuel pr jet dodal: Dobe, e mi t
dr. Schumann bhem operace pedal, chtl bych, abys ila a mla na mne pamtku. Pokud zstane naivu,
bude se moct stt matkou.19
Nkter peiv vzpomnaj, jak je Samuel utoval a kal jim, e i pesto, e se podrobily tto operaci, budou
moci mt dti. Protoe na bloku 10 nikdo pesn nevdl, o co jde, mly nkter eny dokonce dojem, e Samuel
tajn nerespektuje Schumannv rozkaz, kter znl jinak, a msto obou vajenk odstrauje pouze jeden. Samuel
tyto spekulace pravdpodobn nijak nevyvracel, ba sp je naopak podporoval, protoe chtl takovmi nznaky
eny uklidovat. Ve skutenosti vak byl pi vech operacch, i pi tch, kter v listopadu 1943 provdl na bloku
21 jin chirurg, odstraovn jen jeden vajenk.20 Tak pozdj lkask nlezy potvrzuj takov vsledky tchto
rozhodn nikoli nekodnch operac.21 Pokud by Samuel dostal pkaz odstranit oba vajenky najednou, ale
odstranil pouze jeden, Schumann by to poznal a okamit by tomu zabrnil. Samuel by se krom toho ani
neodvil jednat proti pkazm nmeckch tborovch lka, protoe doufal, e svm chovnm me zachrnit
svou dceru, dvacetiletou Liese Lotte Samuelovou, kter byla spolu s nm a jeho manelkou deportovna do
Osvtimi, a on vdl, e dcera je jet naivu v Bezince.22 Pravdpodobn tak slyel o tom, e se Sylvii
Friedmannov podailo pro svou matku, kter byla rovn zaazena do Bezinky, obstarat na bloku 10
privilegovan postaven oetovatelky, a tak vlastn spekulaci piivoval.
Jakkoli Maximilian Samuel z mnoha dvod neml odvahu, aby se asti na lkaskch pokusech pokusil
vyhnout, pesto nael mnoho pleitost k projevm soucitu, kter enm, jimi byl nucen se zabvat, dodvaly
chu k ivotu. Garmaine Berachaov napklad pevn v tomu, e j ml dlohu odstranit pln. Ve skutenosti,
vypovdala po svm osvobozen, j odstranil pouze jeden vajenk, ale na bie udlal ez, kter ml pr pedstrat
totln operaci. A estnctilet ekyni dal radu do ivota: A bude mt jednou dti, vzpome si na mne.23 A ona
na nj po cel svj poehnan ivot mysl, protoe po vlce pivedla na svt ne jedno, nbr tyi dti. tyi syny.
Prvn chlapec dostal jmno oficiln po ddekovi z otcovy strany, Solomon. Sol Pitchon sm k: Matka by mi
byla rda dala jako druh jmno Samuel, jene to oficiln nelo. asto mi vak Samuel k. Dal dva mlad
brati se narodili jako dvojata, jeden z nich se jmenuje Max.24
Z jin skupiny ozaovanch en operoval Maximilian Samuel Doru Kohenovou a Gildu Terminovou.25 Poloili
m na stl a dali mi celkovou narkzu, vyprv Gilda Terminov. K sob jsem pila po operaci, leela jsem
v jedn mstnosti vzesk nemocnice. Byla to jaksi jednotka intenzivn pe. Vedle mne leela Bella
Mallachov. V t mstnosti jsem proleela ti msce s otevenou ranou na bie.26 Dora Kohenov, kter v t
dob spala nahoe na sle . 1, se s jinmi ekynmi obas do vzesk nemocnice proplila, aby ob krajanky
navtvila. Gilda Terminov pr velice trpla. Rna se j nehojila, hubla a od leen mla proleeninu na
zdech.27 Potkem listopadu bylo osm en, kter ji pedtm ozaovali, rovn pipravovno na operaci. Krtce
pot se objevil dr. Schumann, vyprv Gilda Terminov. Povrchn ns vyetil a Belle i mn vysvtlil, e se
operace dr. Samuela nezdaila, a proto musme znovu na operaci s ostatnmi. Pot ns 10. listopadu 1943
dopravili na blok 10.28 V t dob u Maximilian Samuel neil.
Alina Brewdov, kterou v polovin z 1943 peloili z tbora Majdanek do Osvtimi, aby nahradila
Maximiliana Samuela, si na jedno setkn s Horstem Schumannem vzpomn. Ptal se j, zda um operovat
vajenky, a kdy mu ekla, e nen chirurg, nbr porodn asistentka, oponoval j. Chtl vdt, jak dlouho by j
zhruba trvalo odstranit vajenk. Pi odpovdi zmrn pehnla: hodinu a tvrt a pldruh hodiny. Schumann
namtl, e zn gynekologa, ktermu na to sta osm a deset minut.29
Tento turbooperatr se jmenoval Wadysaw Dering, byl to polsk vze, antisemita, armantn a neustle
myslc na vlastn prospch.30 Onoho listopadovho dne, kdy deset eckch en dopravili na blok 21, kde mly bt
operovny, piel Schumann na blok 10 za polskou gynekolokou a bryskn ji vyzval, aby s nm okamit la.
Alina Brewdov ho nsledovala na protj stranu lgrovky, na blok 21, a u pi vstupu zaslechla kik jedn
z mladch en, kter ecky volala svou matku. V pedsni operanho slu pevn dreli dva oetovatel v blch
pltch zoufalou Doru Varsanovou na vysok idli. Polsk lkaka ji mla uklidnit. Vidla, jak jeden
z oetovatel stlail hlavu osmnctilet dvky do pedklonu hluboko dol a pak ji sevel mezi koleny, zatmco
druh j dval injekci do ptee. Stran to bolelo, vzpomnala Dora po letech. Brzy jsem ctila, jak se mi
znecitlivuje doln st tla. Chtla jsem se postavit na nohy, ale upadla jsem.31 Alina Brewdov v t mstnosti
zahldla taky dr. Wadysawa Deringa, jeho znala ze studi medicny ve Varav. Zeptala se ho, co tady dl.
Ovariektomii, znla jeho strun odpov. Jinmi slovy: operativn odstraoval vajenky. Dering maskoval sv
znejistn tv v tv bval kolegyni nevldnost a otzky odbval nevraivmi poznmkami, e se j to netk.
Prvn z destky en, Eleonora Mataliov, ji leela v litotomick poloze na operanm stole naklonnm v hlu
30 stup. Gynekoloka usedala vedle n a drela j dla ped oima, zatmco Dering j otevel bin stnu,
lkaskmi kletmi zvedl dlohu, odstranil jeden vajenk a poloil jej do speciln sklenn ndobky. Asistoval
mu ptaticetilet polsk lka-vze dr. Jan Grabczyski. Ta operace trvala deset minut, vzpomn Alina
Brewdov, kter jet nikdy podobnou operaci nevidla provdt v takovm tempu.32 Sotva dva oetovatel
pemstili Eleonoru Mataliovou na nostka, aby ji vynesli, na operan stl u nastoupila Dora Varsanov, zatmco
Rivka Agiov se musela svlknout a dostala umrtvujc injekci. Jet si pesn pamatuje, e operaci byl ptomen
dr. Schumann, chodil sem a tam a nkolikrt vyel do pedsn.33 A dosud sly uklidujc slova matesk
lkaky: Encore un peu, mon enfant, jet chviliku, m dt. Pi tom si rovn vybavuje jej teplou dla. To
nikdy nezapomenu.34 Lea Berachaov, tvrt ena, j Dering rozzl podbiek, sledovala nepochopiteln
mrzaen vlastnho tla v zrcadlcm stnidle operan lampy. Co mi vlastn vyoperovali, jsem tehdy jet
nevdla, vzpomnala pozdji.35
Tak to v tomto rytmu pokraovalo, piem se dramatinost vyhrotila jet jednou, kdy pily na adu ob
ekyn, jim jeden vajenk vyoperovali u ped nkolika tdny, Bella Mallachov a Gilda Terminov. Bella
stran plakala a kiela, e se nechce nechat operovat jet jednou, e je pli zeslbl, vyprv Lea Mataliov
o sv kamardce a jejm marnm pokusu pimt Schumanna, aby zmnil nzor.
Sama operace probhla jako vechny ostatn. Alina Brewdov by si zcela urit pamatovala, pokud by
pekvapiv vylo najevo, e operovan m dosud oba vajenky. Prv tak by podala informaci, pokud by Dering
oba vajenky odstranil souasn. Jestlie tedy Schumann skuten vykldal, e Samuel neplnil jeho rozkazy,
lhal. Pro vak u Ley Mataliov a po n u Gildy Terminov, obou poslednch obt tchto deseti operac, byl
pokad odstrann tak druh vajenk, zstv zhadou leda e byly pedtm podruh ozeny a operace
mla poslouit znovu jako kontroln. Peila jen Mataliov, ale dn daje o tom neposkytla.
Kvli prtahm ped operac36 zaalo u Gildy Terminov, kdy u leela na stole ped operujcm Deringem,
znecitlivn ztrcet inek. Kiela jsem bolest a vzpnala jsem se. Dr. Dering m uhodil do hrudi a zaval: Ty
proklat idovko, nech m dokonit prci.37 Tak ona sledovala operaci ve stnidle lampy. Vechno bylo rud.
Polsk lkaka ji vak hladila po vlasech a dodvala j odvahu, aby se nebla, e bude brzy po vem.38
Jet dnes si vzpomnm, jak se dr. Alina Brewdov po operacch vrtila z bloku 21 na n blok cel
otesen, k Felicja Pleszowsk, tehdy oetovatelka na bloku 10, o tvrtstolet pozdji. Cel rozilen
vyprvla, e si Dering ponal jako eznk, vbec nevymoval operan nstroje.39 eny, kter prv operoval,
ekala okliv noc. Vechny jsme leely v jedn mstnosti a valy bolest. Pot nm kad dali injekci, vzpomn
Dora Kohenov. Stav Belly Mallachov se stal brzy kritick, m dl vc slbla. Froukje de Leeuwov: Sama
ctila, e je to s n zl, celou dobu leela a jen tie nakala, e mus zemt, ale my jsme byly bezmocn.40 Kdy
u n zapoal smrteln zpas, penesli ji do vedlej mstnosti a poloili tam, kde ji poprv operoval Maximilian
Samuel. V t mstnosti se skladovaly tak lky. Zde Bella Mallachov jet te noci zemela. asn rno jsem ji
tam vidla leet mrtvou, kdy jsem uklzela, vzpomn Sara Vahenov.41
Zprvy o tchto udlostech se ily po bloku jako blesk. Vechny eny to pobouilo, utrpen mladch eky jimi
otslo. Jet i po mnoha letech kadho pobuuje, e tehdy nebyl k dispozici dokonce ani nleit obvazov
materil a e rny se musely obvazovat toaletnm paprem. Ten se tam dostal kdovodkud, z njakch transport,
a neznmmi oklikami skonil na bloku 10 ve sknce s lky.42 U vtiny en se pooperan rna v normln dob
neuzavela a zaala hnisat, vzpomn dr. Froukje de Leeuwov. Oetovatelka Ima van Essov: Rny se
zpotku nehojily, vytkal z nich hnis, neustle se zvtovaly a prohlubovaly, tk se u doista rozpadala
a bicho bylo zcela oteven. Gilda Terminov: Na celm bloku to pchlo po hnisavch ranch. Mnoh eny
zahldly pi rznch pleitostech ezn rny, vzbuzujc hrzu. eck dvky mi ukazovaly velk dry
a pooperan jizvy na bie, vzpomn Marianna Santcroosov z Antverp. A Anna Baerov, narozen
v Dortmundu, k: To, co se dlo s tmi eckmi dtmi, je podle mho nzoru vbec to nejhor, co si lze v rmci
danch podmnek pedstavit.43
Tiadvacetilet Erna Leinerov, narozen v Osvtimi: Pracovala jsem spolen s pan dr. de Leeuwovou44 na
marodce v pzem. Staraly jsme se o obti dr. Schumanna po operacch. Dr. Schumann a dr. Dering se obas
pili na marodku na operovan mlad eck dvky podvat. Pokud byl dvkm odstrann jen jeden vajenk, byl
v roztoku ve sklenici stojc vedle lka obti. Dr. Schumann si pi kadm svm pchodu tyto vajenky prohlel.
Kdy byl obtem pi dal operaci odstrann druh vajenk, ndobka s tm prvnm vyoperovanm se odstranila.
Samotn obti ho pr nezajmaly. Ty dvky zejm vdily za to, e operace peily, jen svmu mld.45
Nejvce trpla Buena, vzpomn Gilda Terminov.46 estnctilet i sedmnctilet Buena Bitranov byla
druhou z deseti en, kter na nsledky operace zemela, nikoli vak na bloku 10, nbr v Bezince, jak si
vzpomn Erna Leitnerov.47 Schumann se dajn po nkolika tdnech znovu objevil na oddlen intenzivn pe
bloku 10: Prohldl nm rny, a tebae jsme se jet nedokzaly postavit, dal rozkaz, aby ns poslali zpt na
prce do Bezinky.48 Devatenctilet Dora Kohenov vyprv: V Bezince jsem mla stejn jako dal dvky
jet oteven rny.49 Rachel Mordov uvd pinu smrti Bueny Bitranov: Poslali ji s otevenou rnou na
tk prce.50 Ima van Essov uvd, e z mladch en po operativnm odstrann jednoho vajenku zemely
celkem tyi, tedy vetn dvou, je byly operovny pedchzejcm chirurgem, Maximilianem Samuelem. Jedna
z nich se jmenovala Solika Stroumsov.
1 HHStA, Abt. 631a, Nr. 537 (1967)

2 kalo se, e Clauberg musel za sv pokusn osoby platit poplatek. Co je na tom pravdy, nebylo mono
v rmci tto prce zjistit.
3 Hautval 2008, s. 68
4 Ima Spanjaard-van Essov 18. kvtna Hermannu Langbeinovi: Prof. Schumacher piel na n blok zhruba
26. nebo 27. dubna [1943]. Doprovzeli ho 2 nebo 3 lid z ministerstva zahrani, vichni v uniform. Kopie
v soukromm archivu Eda Spanjaarda
8 Provdala se u ve 14 letech. BArch, B 126, Nr. 61098
9 HHStA, Nr. 541 (30. bezna 1967)
10 Podle obalovacho spisu z jeho vpovdi. Tam s. 42. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16446
12 Obalovac spis proti Horstu Schumannovi z 25. listopadu 1971, s. 3538. HHStA, Abt. 631a, Nr. 457
13 Tamt, s. 2426
15 Shelley 1991, s. 82
16 Napklad Ima van Essov, zpis z 13. dubna 1948. HHStA, Abt. 631a. Hautvalov hovo o minimln
esti operacch. HHStA, Abt. 631a, Nr. 542
17 ARB, Police des Etrangers, A191008
18 Klee 1997, s. 443
20 To potvrzuje rovn Eugenia Brodniewiczov ve svch vslech 2. listopadu 1967 u soudu ve Frankfurtu
nad Mohanem. HHStA, Abt. 631a, Nr. 539
21 He didnt extract the womb or ovaries [On neodebral dlohu ani vajenky], stoj napklad tak v jedn
novj publikaci. Nadav 2010, s. 129. Proti tomu vypovdaj ob kontroln operace, kter provedl Wadysaw
Dering, i lkask zprvy po osvobozen.
22 Podle Hermanna Langbeina napsal dokonce dopis Himmlerovi. Langbein, s. 343. Adlade Hautvalov: Dr.
Samuel byl serviln, kalo se, e m v tboe dceru, o kterou se velice boj. HHStA, Abt. 631a, Nr. 542
23 Autorv rozhovor s Garmaine Pitchonovou 2. listopadu 2009
24 Sol Pitchon 1. ervence 2011 autorovi
25 K tto skupin patily tak Rachel Mordov a Bella Tchiminov, jim se pooperan rny nehojily, a proto
byly vyazeny. HHStA, Abt. 531a, Nr. 540 (3. dubna 1967)
26 Tamt
28 Tamt
29 Minney 1967, s. 127
30 Shelley 1991, s. 52
31 HHStA, Abt. 631a, Nr. 541 (3. nora 1967)
32 Minney, s. 128n
34 Hill/Williams 1965, s. 166
36 Injekce na znecitlivn mon dvali vce enm bezprostedn za sebou, nebo v roce 1964 k, e mezi
injekc a operac uplynula hodina. Hill/Williams 1965, s. 171
38 Hill/Williams 1965, s. 170n
41 Tamt
43 Psemn prohlen, nor 1956, HHStA, Abt. 631a, Nr. 538
44 V originle je uvedeno Dr. de Lw. HHStA, Abt. 631a, Nr. 540 (10. listopadu 1967)
45 Tamt
47 Tamt (10. listopadu 1967)
asn rozpoznn rakoviny dlohy
Pokusy Eduarda Wirthse na lidech
Jako tborov lka SS hrl Eduard Wirths v likvidanm apartu Osvtimi stedn roli. Narodil se jako syn
podnikatele 4. z 1909 v dolnofranckm Geroldshausenu, v roce 1935 dokonil studium medicny ve
Wrzburgu, z jeho manelstv s kolegyn ze studi se narodily tyi dti. Dne 1. kvtna 1933 vstoupil do NSDAP, 1.
srpna 1934 do SS. Lkaskou praxi absolvoval na wrzbursk univerzitn poliklinice, v Durynskm zemskm
adu pro rasov zleitosti a na chirurgicko-gynekologickm oddlen Durynsk zemsk nemocnice v Greizu.
Po svm prvnm zamstnn na zdravotnm adu v Sonnebergu, kde se zabval p o ddinost a rasu,
pracoval od jara 1937 pldruhho roku jako asistenn lka na univerzitn ensk klinice v Jen.
Pot, co rok psobil jako venkovsk lka, peel mezitm zaala vlka do funkce zdravotnka Zbran SS. Ze
zdravotnch problm byl osvobozen od nasazen na front, a tak 24. dubna 1942 zaal slouit v koncentranch
tborech (KT), nejprve jako tborov lka v KT Dachau, od 15. ervence 1942 jako vrchn tborov lka v KT
Neuengamme a od 6. z 1942 a do evakuace dne 17. ledna 1945 jako tborov lka v KT Osvtim. V tto
funkci byl nadzenm vekerho osvtimskho zdravotnickho personlu, a stal se tak odpovdnm za
organizaci selekce id, kte byli do pracovnho a likvidanho tbora deportovn tm z cel Evropy. Ten,
koho nenechal zaadit na nucen prce, byl posln na smrt plynem.1
V lkaskch zleitostech, a ty se tkaly vtiny jeho kol v Osvtimi, Wirths neodpovdal veliteli tbora,
nbr flkai koncentranch tbor na Hlavnm hospodskm a sprvnm adu SS, dr. Ennu Lollingovi.2
Tborovmu lkai Wirthsovi formln podlhala tak pokusn stanice na bloku 10. Vtinu en, kter tam
potebovali na pokusy, osobn vybral bhem svch selekc na ramp. Na experimentovn se podlel rovn sm
vlastnm vzkumem. Protoe vak na to neml jednak dost asu, ale pedevm potebn praktick zkuenosti,
penechval vtinu prce lkam-vzm.
Eduard Wirths se zajmal o asn rozpoznn rakoviny dlohy. Z jeho dvjch pracovi i aktulnho
zamstnn vak nelze usuzovat, e by v tom sledoval svj bezprostedn vlastn zjem a zaal s kolposkopickm
vzkumem bez cizho vlivu. Tato tvrzen toti il bratr Eduarda Wirthse Helmut3, spe vak tm naznail stopu,
kter vede k vlastnmu inicitorovi. Rovn Helmut Wirths byl toti lka a na rozdl od svho bratra se
specializoval na gynekologii. Pracoval na gynekologick klinice v Hamburku-Alton jako asistent profesora dr.
Hanse Hinselmanna, velice znmho odbornka na asn rozpoznn rakoviny dlohy, kter k tomuto elu
vyvinul jako diagnostick prostedek kolposkopii. Pouval k tomu binokulrn preparan mikroskop a siln
svteln zdroj, aby se mohla pesnji studovat sliznice dlonho hrdla. Viml si, e prv tam dochz pi
pechodu k rakovin k typickm zmnm krycho epitelu.4
Dr. Horst Fischer, zstupce tborovho lkae Eduarda Wirthse, zdrazuje, e Helmut Wirths pi jedn sv
nvtv v Osvtimi, zhruba na jae 1943, jeden kolposkop pivezl. V souvislosti s touto nvtvou pak dr.
Wirths zaal sm s hromadnmi vyetenmi en v enskm tboe Osvtimi a tak je nechal provdt.5 Dokud
byla na bloku 10 jednadvacetilet Sonja Fischmannov z Vdn, musela u tborovho lkae dr. Eduarda
Wirthse, kter se zabval vzkumem rakoviny, pi operacch zapisovat.6 Podle veho se zd, e on sm se tm
zabval jen zpotku, a vzhledem k dalm svdeckm vpovdm je sporn, zda jsou jako Wirthsova innost
mnny tak operace ve smyslu chirurgickch zsah, kter sm provdl nebo za n odpovdal. Asistovala jsem
Wirthsovi, k Sonja Fischmannov pi jednom rozhovoru, a na otzku, v em jej innost spovala, odpovd:
Podvala jsem mu nstroje. A co Wirths pesn dlal? Provdl kolposkopie dloh. Devtaticetilet Ruchla
Fuksov z Bruselu dosvduje, e Wirths provdl gynekologick vyeten vzeky, kter pijely v dubnu
z Mechelenu.7 Ima van Essov, kter byla od 22. dubna 1943 na bloku 10 a pracovala tam jako oetovatelka,
vzpomn, e francouzsk lkaka-vzekyn Adlade Hautvalov na pkaz dr. Wirthse vyoperovala asi
tyikrt dlon pek. Wirths pr byl ptomen a Hautvalov jednala podle jeho pokyn. Tyto pokusn operace
se podle Essov provdly od zatku kvtna 1943, zpotku dr. Hautvalovou, j dajn asistovaly
oetovatelky Felicia Pleszowsk, 30, Helne Frankov, 21, a Sarina Nisimov, 37.8
Adlade Hautvalov, lkaka narozen v roce 1906 v alsask vesnice Hochwaldu, byla v dubnu 1942
zatena, kdy chtla tajn pejt demarkan ru mezi obsazenou a neobsazenou Franci. Ve vznici v Bourges
se stala svdkem toho, e tam pivdli tak idy zaten pi razich. Ona, dcera pastora, se s nimi
demonstrativn solidarizovala tm, e si ze lutho papru vyrobila idovskou hvzdu a pipevnila si ji na halenu.
Protoe se od id nedistancovala, oznmili j, e by mohla tak sdlet jejich osud. Po pobytu v rznch dalch
vzench byla 24. ledna 1943 deportovna z Romainville do Osvtimi, kam pijela 27. ledna 1943 asn zrna,
tedy pesn dva roky ped osvobozenm tbora Rudou armdou. Jej transport tvoilo 230 Francouzek, pevn
politickch vzeky. Vechny byly zaazeny do tbora, a protoe je prvn dojmy zdsily, dovolily si jistou
provokaci, co se rychle rozneslo. Hautvalov nen jedin, kter tuto epizodu uchovala v pamti: Hrozilo, e se
ns zmocn zoufalstv, a tak jsme ped vchodem vechny jako provokaci zazpvaly Marseillaisu.9
Veden tbora tuto francouzskou lkaku potebovalo zprvu na oetovn v Bezince, na jae 1943 se j pak
zeptali, zda pr nechce dlat gynekologii.10 Ten dotaz piel od dr. Eduarda Wirthse. Byl to dajn rozporupln
typ, jak ho jednou charakterizovala, nkdy vnmav pro ve lidsk, schopn porozumt, jindy se zase tvil jako
fanatick nacista, kter se chladnokrevn dopout zjevnch zloin.11 Wirths prezentoval svou dost jako
velice nalhavou, take v podstat nemla dnou volbu. Hautvalovou ihned odvezli z Bezinky na blok 10, s n
v aut sedlo jet nkolik dalch en, kter mly poslouit jako pokusn osoby.
Lkai-vzov museli plnit rozkazy veden tbora a lka SS. A cokoli dlali, mlo pro pacienty existenn
nsledky. A protoe mli status vz, a byli tud ve stejn situaci jako jejich pacienti, asto ve sv roli provali
tko eiteln konflikty. Nkolik mlo z nich se v tto situaci identifikovalo spe se svmi trzniteli, a usilovalo
tak o jejich uznn. Vtinu tchto lka vak peiv hodnot tak, e se i za nejtch podmnek dreli etickch
zsad, a vymezen prostor, kter jim zbval, vyuvali ve prospch svch bezmocnch a bezprvnch pacient.
Bylo mono spoluprci odmtnout, bylo mono rozkazy pokozujc spoluvzn bez kategorickho prohlen
neprovdt, byl mono je provdt, a konen bylo mono je provdt mimodn horliv. Vechny tyto formy
chovn se daly pozorovat na pkladu lka v bloku 10.12
Kdy Hautvalov pila na blok 10, sdlili j, e m bt asistentkou Eduarda Wirthse a spolupracovat s nm na
srii novch pokus na lidech. Jejich elem mlo dajn bt, jak se dozvdla, kolposkopickm vyetenm
(mikroskop byl umstn ped pohlavnmi orgny) zjiovat stav dlonho hrdla, speciln dlonho pku, ped
napadenm rakovinou. Kvli tomu bylo teba nejdve prohldnout pirozen stav a pot pott dlon hrdlo
specilnmi reagencemi, napklad kyselinou octovou13 nebo sloueninou jdu14. Hautvalov: Na prvn
prostedek reagovala tk zblenm (sraeninou). Pi pouit druhho prostedku dn zmny nenastaly.15
Chvat, s nm byla pivolna tato francouzsk lkaka, lze pravdpodobn vysvtlit tm, e byl v Osvtimi prv na
nvtv dr. Helmut Wirths, inicitor tchto pokus, jak se Hautvalov domnv. Svd pro to okolnost, e podle
jejho len byli potku tto pokusn ady ptomni oba brati Wirthsov.
Adlade Hautvalov dostala se svmi pomocnicemi Hlne Frankovou a Sarinou Nisimovou pkaz, e
vyetovanm enm mus bt odat dlon pek nejen tehdy, kdy tk na kyselinu octovou reaguje, ale
i v ppad, e reakce nen jednoznan. Msto vyznutho dlonho pku musela udlat nov otvor
a odstrann sti odeslat do laboratoe. Mikroskopick vyeten m takkajc dokzat, e ve stadiu ped
napadenm rakovinou se ve skutenosti ji objevuj rakovinn zmny.
Adlade Hautvalov byla tmto postupem pobouena, protoe jednoznan zatoval prv vyetovan eny.
V praxi to znamenalo, e se chirurgick zsahy mly provst i tehdy, kdy byly sledovan eny naprosto zdrav.
Bilance jejch kolposkopickch vyeten vypadala i z nkterch dalch dvod negativn: Ani po sob
nsledujc vyeten nevedla ke stejnm vsledkm. Postienm se tak nesml sdlit vsledek zsahu,
nemluv o tom, e by se z toho vyvozovaly terapeutick dsledky. V souhrnu byly tyto pokusy podle Hautvalov
sice jemnj ne jin, avak pokud jde o zvli a naprost znevaovn respektu k lovku, nijak za nimi
nezaostvaly.16
Dr. Slavka Kleinov, 29 let, polsk lkaka deportovan do Osvtimi z Francie, byla na bloku 10 od zatku
srpna 1943. Setkala se tam s Adlade Hautvalovou jet pedtm, ne Hautvalovou peveleli zpt do Bezinky.
Prv ona to byla, kdo mi hned v prvnch dnech po pjezdu objasnil innost lka SS na bloku 10. Tak
Kleinov dtkliv pipomnla, e ony jako lkaky jsou bezprostednmi svdkynmi zloin, jich se lkai SS
dopoutj, a e tedy musej s naprostou jistotou potat s tm, e je Nmci jednoho dne zabij. Z tohoto hlediska
vyvodila dr. Hautvalov logick zvr, e se kad v t krtk dob, kter nm pro ivot v tboe jet zbv, mus
ke svm spoluvzekynm chovat lidsky. S tmto statenm stanoviskem se pr stala symbolem lkae, kter si
je vdom svch povinnost.17
To lze usoudit i z dalho chovn tto francouzsk lkaky. V jednom vhodnm okamiku informovala Wirthse,
co si o jeho pokusech mysl. Wirths j namtl: To se m provdt jen u idovek, na co ona odpovdla, e v tom
nevid dn rozdl.18Vyuila zminky, e m na nohou vedy, kter se j nehoj, a nakonec ho podala, aby ji
z pokus uvolnil. Tborov lka j vyhovl a nadle se orientoval vhradn na lkae-vzn Maximiliana
Samuela, kter ml pvodn s Hautvalovou spolupracovat.19 Ji pedtm Wirths akceptoval, e odmtla podpoit
Clauberga, kter nalhav hledal nkoho, kdo by ho obas mohl zastoupit pi sterilizacch. Jsem absolutn proti
tomu, odpovdla na Wirthsv dotaz, co si o tom mysl. Debaty s tborovm lkaem pr nabyly na rozsahu, jak
vzpomn Hautvalov ve svch povlench zpiscch, hovoilo se dajn taky o idech. Nemu mu nect, e
nikdo nem prvo takhle nakldat se ivotem. Jedin bezprostedn dsledek tohoto rozhovoru: O tom, e mm
pomhat ,profesorovi [Claubergovi], se u nehovo.
Francouzsk lkaka odmtla tak Samuelovu prosbu, aby mu pomhala jako anestezioloka pi operacch
ozench eky, kter dlal pro Schumanna. Ze strachu se nechvm pemluvit a dvm jednu nebo dv
narkzy, ale pak se zdrhm dle pokraovat. Tentokrt u nikdo oko nepimhouil. Adelheid [Hautvalov] mu
[Samuelovi] ekla, e to nadle u dlat nechce, potvrdila oit svdkyn Ima van Essov, a on ji varoval, e by
mohla dostat kulku. Ona vak trvala na svm. On pak o tom hovoil s Wirthsem.
Krtce pot byla francouzsk lkaka poslna zpt do Bezinky. Vze-psa Hermann Langbein, na nj
tborov lka Eduard Wirths penesl funkci osobnho tajemnka20, se domnv, e lka-vze dr. Maximilian
Samuel ji kvli odmtn spoluprce udal na tborovm gestapu. A Samuelova nstupkyn dr. Alina Brewdov se
domnv, e ho esesci s ohledem na jeho dceru uvznnou v Bezince vydrali. Pro tuto okolnost by mohlo
svdit i to, co vyprvl Tadeusz Holuj, psa na Samuelov bloku, Langbeinovi: Samuel pr napsal Himmlerovi,
pipomnl sv nasazen na front za prvn svtov vlky i to, jak se angaoval proti obsazen Porn ve dvactch
letech, a prosil ho, aby jeho dceru Liese Lotte propustili z koncentranho tbora.21
Existuj jet dal zchytn body, kter svd pro domnnku, e v tom mli prsty esesmani. Orli Reichertov,
kter byla star tbora ve vzesk nemocnici v Bezince, se od jedn vzekyn-psaky na tborovm
velitelstv SS neoficiln dozvdla, e Hautvalov m bt ihned peloena zpt na blok 10 a na sousednm
vnitnm dvoe popravena. Reichertov dala Hautvalov prky na span. ekla j, a si je ihned vezme a ostatn
a nech na n. Francouzka ji uposlechla. A nic se nestalo, napsala pozdji.22 Pinejmenm j nikdo neekl, co
se skuten pihodilo. Jistho muivho podezen se vak Hautvalov nikdy nezbav: A co kdy msto mne na
blok 10 dopravili a poslze popravili nkoho jinho? J jsem se j [Orli Reichertov] na nic neptala. Studentka
medicny Eva Lingensov, kter byla deportovna do Osvtimi za to, e ve Vdni ukrvala idy, pracovala ve
vzesk nemocnici v bezinskm enskm tboe jako lkaka. Ta o rozsudku smrti z Berlna pro Hautvalovou
v a dodv: Navtvila jsem Hautvalovou po vlce v Pai; ekla mi, e nem nejmen tuen, jak je mon, e
k vkonu rozsudku nikdy nedolo. Krtce po jeho vynesen byla peloena do komanda pracujcho mimo tbor
v Ravensbrcku, a tak peila. Pedpokldm, e ji nae star tbora Orli Reichertov zachrnila tm, e ji
nahlsila jako mrtvou, a Hautvalovou s slem njak skuten zemel zaadila do toho tovrnho komanda. Zda
to Wirths postehl a strpl i zda mu to uniklo, nemohu ct, prvn variantu vak nepokldm za nemonou.23
Tento pedpoklad zn pravdpodobn, pesto nen pravdiv. Kdy Hautvalovou poslali z bloku 10 do Bezinky,
byl zatek srpna 1943. V nsledujcch dnech se j tam podailo nakrtko zmizet. Sama pe: Brzy pot jsem se
opt ujala funkce v bezinsk vzesk nemocnici.24 Prv tam, jak se zmiuje ve svch vzpomnkch,
onemocnla v listopadu 1943 tyfem, uzdravila se a v srpnu 1944 ji peloili do Ravensbrcku. Fakt, e jet cel
rok po udlosti v Osvtimi pobvala a psobila tam jako lkaka, a nakonec ji navc oficiln pemstili, svd
o tom, e se spor urovnal, a u jakkoli. Je mon, e se tak stalo po boji na revru ve dvojm smyslu: po boji
instanc soupecch o kompetence a po specializovanm boji o nemocnici, j se v tborovm argonu kalo
revr. Vzhledem k tomu, e tborov lka byl nezvisl na veden tbora, mohlo podle Eugena Kogona za
uritch okolnost dochzet k intervencm a ovlivovn nesmrnho dosahu. Mohlo jt obas tak o souhru
vz z revru SS a z vzesk nemocnice.25 Vze-psa Hermann Langbein l adu konflikt, kter ml
Wirths s gestapem. S jeho fem, untersturmfhrerem SS Maximilianem Grabnerem, byl pr v permanentnm
sporu.26 Mon k tomu pispl tak ppad Adlade Hautvalov.
Wilhelm Brasse (vzesk slo z Osvtimi 3444) pi interview 12. ervna 2009 v Dom setkn mldee
v Osvtimi
Monika Zatkaov, vzesk slo 24208
Foto: Wilhelm Brasse
Byla jednou z prvnch obt pokus Carla Clauberga.
Maximilian Samuel nyn pokraoval s horlivost, je se mu asto pipisovala, v ad pokus majcch slouit
asnmu rozpoznn karcinomu dlohy. Jednou jsem mu opatrn naznail, e by vze pi pokusech na lidech,
kter organizuje SS, neml dlat vc, ne je nezbytn nutn, pe Langbein. Samuel tuto poznmku bryskn
odmtl, e pr v, co m dlat.27 Na zatku tchto pokus vznikaly zjevn problmy, nebylo jasn, jak
zdokumentovat rozdln stavy dlonho pku. Wirthsv zstupce Horst Fischer popisuje, jak se to zpotku
pokoueli eit: Vzpomnm si jasn na kresby, kter zachycovaly mimodn markantn nebo typick zmny na
dlonm pku zvtenm kolposkopem, z nich nkter mi dr. Wirths sm ukzal. Ty kresby byly barevn
a poizovaly je vzekyn z enskho tbora. Myslm, e vm, e vsledky tchto vyetovn byly pozdji
pedvny bratrovi dr. Wirthse nebo jeho flkai.28 Pedlohami tmto kresbm mon byly snmky, kter musel
poizovat vze Wilhelm Brasse. Brasse psobil ped svm uvznnm jako fotograf v Katovicch a po ad
msc nucench prac v rznch komandech ho tborov gestapo pouvalo jako fotografa pi ptrac slub. Pro
tborovou kartotku vyfotografoval nkolik destek tisc mu a en, kte do Osvtimi pili jako vzov.
Potkem lta 1943 si ho pr k sob zavolal jeho pedstaven, hauptscharfhrer SS Walter Bernhard, lil
Brasse v rozhovoru s autorem tto knihy.29 ekal tam dajn Eduard Wirths a pikzal mu, aby podil zvltn
druh snmk en, kter mu bude poslat. O podrobnostech se nemluvilo, ty se pr dozvdl a tehdy, kdy
Maximilian Samuel stl s prvn skupinou en ped jeho blokem. Byly to tyi mlad dvky, kolem osmncti let, dv
oetovatelky, blokov a dozorkyn. Pinesli tam skldac gynekologick stl a postavili ho do mstnosti, kde
Brasse fotografoval. Dr. Solomon [mnn Maximilian Samuel pozn. aut.], ten vze, mi vysvtlil, e d
vzekyni injekci, ta po 30 a 40 sekundch omdl, take nebude nic ctit. Brasse sledoval, jak dv Samuel
injekci prvn en, ta ztrc vdom, jak ji dv oetovatelky kladou na gynekologick stl a nkdo j vyhrnuje odv.
Dr. Solomon j pak vsunul do pochvy dlouh klet s jakousi likou na konci a velmi opatrn vythl dlohu.30
A kdy byla dloha venku, ekl: Tady, podvej se, tyhle krvav skvrny, to zajm doktora Clauberga a dr. Wirthse,
a ten bl prouek tady, to je mimodn zajmav. To mus siln osvtit, ty snmky maj bt zvl ostr.
Po tto prvn skupin pila asi tak po tdnu dal, opt tyi eny, a vechno se opakovalo. Vyfotografoval
celkem 16 a 18 dloh, vechny ernoble. Na barevn snmky, kter si Wirths rovn pl, nebyl Brass
vybaven, k tomu musel Brassv pedstaven nechat filmy obstarat v Katovicch nebo Vratislavi. Ve tyech
ppadech, jak si Brasse vzpomn, tak udlal barevn fotografie, kter bylo nutno nechat vyvolat v ciz
laboratoi.31 Brasse k, e k nmu vodili vhradn eck dvky, a mysl si, e o tch snmcch vbec nevdly.
Nikde nen doloeno jak by mohl Brassv popis naznaovat , e ml na tchto pokusech zjem Clauberg.
Pozoruhodn pesn jsou naproti tomu fotografovy vzpomnky, pokud jde o zvltnosti, na n ml ve svch
snmcch dbt, jako napklad bl prouky na dlonm hrdle. Kopie tchto snmk se dodnes nenaly.
Tm pl roku se zejm vechny eny, kter pichzely na blok 10, musely jet pedtm, ne je rozdlili do
rznch pokusnch skupin podrobovat ad vyeten, kter nadil Eduard Wirths. O tom se svdkyn ve vech
ppadech explicitn nezmiuj, v tomto rozsahu se to vak tkalo zejmna en, kter pily z tbora Westerborku,
jak napsala jedna ze Samuelovch pomocnic, dr. Froukje de Leeuwov: Holandsk eny byly po pjezdu
v tboe sotva pr dn, kdy je povolali k prof. Samuelovi. Jedna z jeho oetovatelek pila nahoru na sl
a vyvolvala jednotliv sla a jmna en, kter mly bt vyeteny po rnu. Tyto eny, bylo jich asi deset, denn
vykvaly na operanm sle, kde vyden ekaly, a pijdou na adu. Prof. Samuel sedl kousek od vyetovac
stolice. Jedna po druh tam musela usednout, profesor j vsunul nstroj (tzv. spekulum) do pohlavnch orgn,
aby je rozthl, nae jakousi trubic (kolposkopem) prohlel dlon branku (portio uteri). Nkdy bylo vechno
normln, asto se vak objevily drobn zmny, napklad bl skvrnky (zanajc leukoplakie). Tyto skvrnky oteli
vatou s jodovou tinkturou, nae pozorovali, jak na to skvrnky reaguj. Pot jedn z oetovatelek (kter si nejdve
zaznamenala jmno a slo eny) nadiktoval nlez. Vyetovan ena pak mohla vstt a nastoupila dal. Ima
van Essov tuto zkouku jodem potvrzuje: enm se [nejdve] vyetila dloha mikroskopicky a pot se dlon
hrdlo potelo tamponem s jodem. Tento test jodem, kter vyvinul vdesk idovsk gynekopatolog Walter
Schiller32 k prokzn bunk chudch na glykogen v epitelov tkni dlonho hrdla, doporuil hambursk
gynekolog Hans Hinselmann jako dodaten vyeten ke kolposkopii.33
Reina Abasov, 35 let, kter byla koncem srpna deportovna do Osvtimi z Westerborku, vypovdala: Pt
den [pot, co byla zaazena na blok 10 pozn. aut.] ns vyetil idovsk vze dr. Samuel. Pak se zaalo
s pokusy.34 Rosa Katoenov, 36 let: Potkem nsledujcho tdne [po pjezdu] jsem byla zavolna k dr.
Samuelovi, jednomu idovskmu vzni, a dkladn vyetena.35 Tak Marianne Halberstadtov, 29 let,
vypovd, e byla dkladn vyetena idovskm lkaem-vznm dr. Samuelem. Stejn jako ob ji jmenovan
eny byla pot zaazena do Claubergovy skupiny.36 Edith Goldsternov, 47 let, vyprv: Po lokln anestezii
provedl dr. Samuel zkrok na mch pohlavnch orgnech. eho se tmito pokusy mlo doshnout, nevm, protoe
jsem pedtm omdlela strachem. Pot mla siln bolesti a nadili j klid na lku, dokud nepestane krvcet.37
Tehdy tiaticetilet Ryvka Grynbergov z Pae si vzpomn, e j dr. Samuel zavedl spekulum. Uvnit m
msi otrali, nae jsem pravideln dostvala zvrat, mla siln krvcen a lut vtok. Dr. Samuel na tuto reakci
ekal, aby pak provedl cosi, o em nemohu tm nic vypovdt, protoe to nebylo bolestiv, ale bhem
procedury se poizovaly rentgenov snmky. To ve trvalo tm cel dopoledne.38
Je nepravdpodobn, e by Samuel poizoval rentgenov snmky. Jednak nebyl na operanm sle rentgen,
jednak nen znmo, e by Clauberg lkai-vzovi vbec kdy dovolil, aby pouil jeho rentgenov pstroj, kter
stl proti operanmu slu. Snmky, o nich Ryvka Grynbergov hovo, lze vysvtlit daji od dr. Froukje de
Leeuwov: Po urit dob dostal Samuel ke svmu kolposkopu jet fotoapart, take se pi kolposkopii musely
poizovat navc snmky. lovk kvli tomu musel dlouho nehybn leet v nepohodln pozici.39 Nadle u tedy
nemusel pichzet fotograf-specialista. Jak sdlil Otto Wolken, onen speciln apart pro intravaginln snmky
zkonstruoval idovsk elektromechanik z Prahy Max Ippe. Toto snmn psobilo velk utrpen, protoe trvalo
hodinu a muselo se nkolikrt opakovat.40 Nizozemka Reintje Fransmanov, 25 let, musela k nmu [Samuelovi]
chodit po dva tdny kad den, a on si dlal pokad snmky jejch vnitnch pohlavnch orgn.41 Sara
Katanov, 39 let, musela pichzet tm denn na operan sl, kde do mne vsunuli spekulum a pak za velmi
silnho osvtlen dlali snmky. Mysl si, e s n podili piblin 50 snmk tohoto typu.42 Clara Wegloopov,
46 let, byla obas povolna a tyikrt tdn k Samuelovi na operan sl, kde j lka fotografoval vnitn
pohlavn orgny. Stvalo se to zejmna tehdy, kdy pili vy dstojnci SS.43
To vyeten bylo sice bolestiv, ale jet silnj ne fyzick utrpen byl strach, vzpomn de Leeuwov. To
zl ji tak jako tak teprve ekalo: Po vyeten kolposkopem brzy nsledovala operace. To bylo samozejm
stran. lovk byl zcela zdrv, ale musel se nechat operovat. Inge Heimannov, 28 let: Ty operace se sice
provdly v narkze, ale byly velice bolestiv.44 Nezdka dochzelo k zvanm vedlejm inkm. Kad den
se objevil ten nmeck idovsk vze dr. Samuel, kter na pkaz mn neznmch lka SS vybral zcela
libovoln nkolik en a odvedl je na operan sl, vzpomn v t dob sedmadvacetilet Marianne de Hondov
z Amsterdamu. Po nkolika dnech jsem pila na adu taky j. Odstranili mi pr st dlohy, jak jsem se pozdji
dozvdla.45 O souhlas ji nikdo nedal. Chan Kutnowsk z Bruselu, 29 let, ekl Samuel po vyeten, e pr
m na dloze polyp, kter se mus odoperovat. Namtla, e nikdy na pohlavnch orgnech nic takovho nemla
a vdy byla zdrav. Bylo to vak marn.46 Tak Friedel Heumannov z Darmstadtu, 35 let, kter ped nacisty
uprchla do Nizozemska, pila o kousek dlohy. K tomu j dr. Samuel dal injekci narkotizanho prostedku do
pae. Po operaci musela est tdn leet.47 Violette Lehmannov z Pae: Po tech tdnech pobytu a mnoha
lkaskch vyetench jsem byla operovna internovanm chirurgem dr. Samuelem na rozkaz dr. Wirthse. Odali
mi st dlon sliznice a dlonho hrdla. Pot musela pi siln ztrt krve dva tdny leet.48 Paanka Rene
Scloverov zmiuje prvn chirurgick zkrok, kter podstoupila, takto: Odstrann sti dlonho hrdla
internovanm chirurgem na rozkaz dr. Wirthse.49
Ima van Essov vyprv na zklad vlastnho pozorovn: Amputace probhala rychle a zbn (zpotku za
dvacet, pozdji za pt minut), m dochzelo bhem operac k silnmu krvcen.50 Umrtven se provdlo
injekc evipanu do horn sti pae; byl to narkotizan prostedek, kter uvedl operovanho bez komplikac do
delho spnku. Pleitostn se dvalo lokln anestetikum novokain nebo tak eunarcon.51
Za sv asistentky si Maximilian Samuel vybral dv oetovatelky z Varavy, Felicji Pleszowskou a jej
ptelkyni, kterou sama doporuila, Jadwigu Koczinskou, j se kalo Jadja.52 Podle daj Felicje Pleszowsk, j
eny na bloku 10 kaly Fella, dlil Samuel sv pokusn osoby podle vsledk kolposkopie do dvou skupin.
Jednu tvoily ty, kter ho u dle nezajmaly, jako Rosa Katoenov: Byla jsem zavolna k idovskmu vzni dr.
Samuelovi a zevrubn vyetena. dn operativn zkroky u m dr. Samuel nedlal.53 Ostatn, je tvoily
vtinu, povolvali na operan sl a pod narkzou je operovali. Felicja Pleszowsk: Bhem operace jim byly na
nkterch mstech dlonho hrdla, pedem urench kolposkopi, odaty mal kousky tkn. Ty se pot odeslaly
do Hamburku k dalmu vzkumu. Vyoperovan sti tkn, kter se okamit uloily do formalinu, se
nezkoumaly v tboe, tebae tam existovala histologick laborato; lkaka-vzekyn dr. Slavka Kleinov
zdrazuje zvltn zjmy, kter za tmito vyetenmi stly.54
Wirths se pr zpotku o tyto pokusy staral osobn, pozdji si vak na stanici pivedl Samuela, jen byl ve
svm oboru koryfej. Nsledkem toho, jak to vid Pleszowsk, Wirths pesunul vechnu prci na dr. Samuela,
sm se zabval pouze tm, e na Samuela dohlel a kontroloval jeho prci.55
Slavka Kleinov vzpomn, e se tyto zkroky dlaly pod narkzou evipanem a zpsobovaly velmi asto
siln krvcen. Zavinila to pr vadn technika.56 Narkzu dvaly stdav Ima van Essov a Froukje de
Leeuwov. Kvalifikace van Essov spovala jedin v tom, e jej otec i ptel byli lkai a e ona sama v tboe
Westerborku nkolik tdn zaskakovala jako asistentka zubnho lkae. Medicnsk vzdln nemla, o medicnu
se vak zajmala a byla vnmav. Froukje de Leeuwov: Kdy narkza zaala inkovat, prof. Samuel odstranil
st sliznice dlonho hrdla, kde pi kolposkopickm vyeten objevil defekt. Potom vechno peliv zail, aby
vzniklo co mon nejmen pokozen. Podle svho vyjden odstraoval pouze sliznici, nic ze svalov tkn.
Nstroje byly nleit sterilizovny.57 Svou informovanost l postien eny rozdln. Kdy eva Friedmannov
leela na operanm stole, zeptala se polsky oetovatelek, co s n budou dlat. Me si to domyslet,
odpovdly, pece v, kde t vyetoval. Protestovala jsem nmitkou, e mi pece nikdo neme pi plnm
vdom odstranit kus tla. Ob Polky na to namtly, e jsem pece na bloku, kde se provdj pokusy, a ne
v Holandsku.58 Ilse Kornov si naopak vzpomn, jak j Maximilian Samuel po operaci ekl, e mne operoval na
pkaz tborovho lkae dr. Wirthse, a sice e odtpl kousek dlohy kvli vzkumu rakoviny.59 Tak Friedel
Heumannov z Darmstadtu m pesnj informaci: Dr. Samuel m uklidoval, kal cosi v tom smyslu, e m ta
operace nepokod, e slou vzkumu rakoviny. Pesto dostala nsledkem operace oboustrann znt
vajenk.
Dodaten u nelze urit, za jakch okolnost a komu Samuel odstranil z dlohy vce tkn a komu mn a jak
dolo k tomu, e v nkterch ppadech dlon hrdlo zcela uzavel. Dvod byl zejm ten, e nkter ezy byly
dost hlubok, a e tedy odebral vc ne jen mal kousky tkn.
To se pihodilo napklad u Cornelie Spitzov. Kdy mla dostat od Clauberga injekci s kontrastn ltkou,
zaslechla, jak k: Proboha, ta ensk je pln zait. Po krtk debat mu, kte tam postvali, ale ona je
neznala, ji poslali pry. Mezitm jsem se dozvdla, e eny nevhodn k pokusm byly odeslny do Bezinky.
Cornelia Spitzov la ze strachu za kamardkou Branco van Thijnovovou. Ta spravovala na bloku 10 lky na
Samuelov oetovn. Spitzov ji podala, aby se ho na jej problm zeptala. Dr. Samuel m okamit vyetil
a pot ekl, e mi chce pomoct. Objednal m k sob na pt den asn zrna. Lka se objevil krtce po oteven
bloku, Cornelia Spitzov se tajn dostala na operan sl. Dr. Samuel mi tehdy na pohlavnch orgnech provedl
nco, co nedoku ble popsat, protoe mi k tomu chybj znalosti. Rozhodn to velice bolelo a krvcelo. Za
njak as ji opt zavolali k Claubergovi, a ten vlastnorun provedl zkrok, po nm onemocnla zntem
vajenk.60
Cornelia Spitzov nen jedin, u n dolo k takovm problmm. Zkroky vyvolvajc strach jsou mezi tmito
enami trvalm tmatem rozhovor. Marianne de Hondov z Amsterdamu, rovn jedna z postiench, se
domnv, e operace, kterou provedl Samuel, je pinou toho, e se j vstup do dlohy zil a byl tm pro injekci
he dostupn.61
U Augusty Nathanov neinkoval prostedek na znecitlivn, hovo o evipanu, proto dostala bhem
Samuelova zkroku plnou narkzu. Pak u nemla nejmen tuen, co a pro j operovali. Samuel j dajn ekl
pouze to, e u n pouil metodu vyeten dlohy, kter nen bn. Kvli silnmu vaginlnmu krvcen a silnm
bolestem bicha i zad zstala devt dn na marodce. Prostedek na znecitlivn selhal tak u Chany Kutnowsk,
sportovn a trnovan eny a kdy slyela, e m bt operovna dajn novou metodou, kter nezanechv
vnj jizvy, vbec to nechpala. U operan ppravy byly ponkud podivn. Pokoueli se m uspat vemi
monmi injekcemi a prostedky, a toho konen doshli pomoc masky. Operoval m njak dr. Samuel a jeden
lka asistoval. Po experimentech na bloku 10 m poslali do Bezinky. Mla jsem jt do plynu. Po odvnm
tku v rmci tbora se j v Bezince podailo nastoupit do jednoho pracovnho komanda.62
K Samuelovu asistennmu tmu pibyla Esther Milibandov, Polka ijc ped deportac v Belgii. Samuel, kter
ped nacisty uprchl z Kolna nad Rnem do Bruselu, si ji vybral. Kad dopoledne dlal dv a ti operace
spovajc v odebrn sti dlonho hrdla, vzpomn. Dochzelo k silnmu krvcen.63 Oetovatelky
pepravovaly erstv operovan na nkolik dn, a nkdy i na del dobu na marodku za operanm slem
a poskytovaly jim nejnutnj pi. Pesnji eeno: to nejnutnj z toho mla, co bylo k dispozici. Jednotka
intenzivn pe nebyla vybavena pro vechny komplikace. Jak jsem se pozdji dozvdla, odebrali mi pr
kousek dlohy, k Reina Abasov. Mla jsem velk bolesti a zstala jsem na marodce bloku 10 tak dlouho,
dokud neustalo siln krvcen. Sophia Nordov, 27 let, musela strvit na marodce est dn, pot co j zkrtili
dlohu.64 Adelaide de Jongov z Antwerp, 24 let, musela leet na marodce asi dva tdny, protoe ztratila hodn
krve.65 Jette Zuidenov, 44 let: Krvcen bylo tak siln, e k jej posteli dokonce zavolali dr. Samuela, co se
normln nesmlo.66 O pesnm smyslu zsahu Maximilianem Samuelem nen Rene Scloverov
informovna. Dostala plnou narkzu. Operovali m pochvou, ani oteveli bin dutinu, vzpomn si. Nsledkem
byla tk komplikace: O ti dny pozdji jsem prodlala mimodn siln a ivotu nebezpen krvcen, kter
musel dr. Samuel zastavit dodatenm zkrokem.67 Po operaci, pi n j vyoperovali kousek dlohy, tak ona
velice utrpla. Strvila pak ti msce na lku.68
eny, kter byly pro Samuela vybrny, mly vzesk slo ni ne 62500. Mla jsem tedy tst. Posledn
ena, kterou dr. Samuel operoval, mla slo 62499. Byla to tiadvacetilet Alina Kesnerov z Amsterdamu.69 Ti
dny ped svou deportac se v tboe Westerborku provdala, vzala si o rok mladho Abrahama Kesnera. Osvtim
nepeil ani jeden z nich.70
V souvislosti s koncem innosti Maximiliana Samuela na bloku 10 koluj rzn zvsti. Je pravdpodobn, e
odebrn tkn nemlo pokraovat donekonena a slem 62499 opravdu podle plnu skonilo. Vznel se vak
nad lkaem ji dlouho trest smrti, kter byl zakonenm pokus zpeetn? Mnoz peiv kaj, e Samuel ji
dvno ped Osvtim bdal v oblasti asnho rozpoznn rakoviny dlohy, e tedy aktuln prac aktivoval svj
nkdej zjem, a proto pracoval na pokusech s mimodnm zaujetm. ada peivch tvrd, e Samuel dostal
za kol zpracovat vsledky pokus v souhrnn vzkumn zprv, nkte o nm mluv jako o profesorovi.
Prof. Samuel, nmeck id, byl vysokokolskm uitelem gynekologie v Koln nad Rnem, k Froukje de
Leeuwov, a nen jedin, kter ho piazuje ke kolnsk univerzit. Ilse Kornov napklad hovo o vzni
profesoru dr. Maxu Samuelovi z Kolna71, stejn tak vzesk psa Hermann Langbein se zmiuje o
uznvanm profesorovi gynekologie z Kolna.72 Samuel vak profesorem nebyl a gynekologii na univerzit
v Koln nad Rnem nikdy nepednel73, nbr ml sp gynekologickou ordinaci v centru Kolna. Narodil se
v mst Frechen, zpadn od Kolna.
Kolnsk idovce Rene Krmerov bylo jeho jmno povdom okamit, jakmile o nm po svm pjezdu
zaslechla a dozvdla se, e tento lka provd pokusy na vzekynch. Oslovila ho, vysvtlila, e je Kolanka
z jeho bvalho sousedstv, a tak mu pipomnla, e dve nosil plnovous. Po krtkm pemlen se j Samuel
zeptal, zda nen Esther Dueringov. Tm ovem pojmenoval matku Rene Krmerov, svou dlouholetou
pacientku, j pi jednom dramatickm porodu 2. ledna 1921 dokzal zachrnit ivot.74 Bezprostedn pedtm,
kdy se objevily komplikace, se tento gynekolog zeptal Leonharda Dueringa, zda by se v krajnm ppad rozhodl
pro zchranu ivota sv eny, nebo dcery, a on dal tehdy pednost manelce. A nyn, v Osvtimi, sebrala Rene
Krmerov vekerou odvahu a tohoto dvojnsobnho zachrnce ivota se zeptala: Pouijete m te jako
pokusnho krlka, pane doktore? Ta situace pro nj byla evidentn nepjemn, vzpomn ena z Kolna;
naznail j, e i v ppad, e by ji mohl pout, to neudl. Nemohl ji vak uetit prohldky.75
Dr. Samuel hovoil kad den o tom, e pe pro dr. Wirthse knihu, vzpomn Ima van Essov. Kdy ji
dokonil, stejn ho zavradili.76 O tom Erna Leitnerov: Jednoho dne dr. Samuel pedal sv badatelsk
vsledky dr. Schumannovi. Dva dny pot zmizel.77 Tenkrt se po celm tboe povdalo, e ho v Osvtimi zabili,
protoe toho pli mnoho vdl.78 Augusta Nathanov: Dva dny po m operaci ten mu odeel a brzy pot byl
zastelen.79 Ruth Friedhofov, kter se Samuelem asto hovoila: Kdy dr. Samuel dokonil zznamy
s vsledky svho vdeckho vzkumu, nhle zmizel. Od vz jsme se dozvdli, e ho na pkaz tborovho
lkae dr. Wirthse zastelili. kalo se, e se pod Samuelovu prci dr. Wirths podepsal sm.80 Tauba Bindelov
z Lode, 34 let, uvd, e Samuela zastelili za blokem 10.81 A Friedel Heumannov uvd jet pesnj daje.
Pijela do Osvtimi 16. z, vzpomn si, e j po tyech a pti dnech Samuel operoval dlon hrdlo a den pot
ji jet jednou navtvil. Potom jsem ho u nevidla. Jet kdy jsem leela na marodce, slyela jsem, jak venku
pochoduj vojci, zaslechla jsem rozkazy a vstely; pak mi ekli, e bylo zasteleno devt lid, mezi nimi i dr.
Samuel.82 Poprava se konala nkolik dn po 15. z, kdy ml 63. narozeniny.
Mnoh ze Samuelovch pokusnch osob na lkae vzpomnaj v dobrm, protoe odpovdnost za pokusy
nepikldaj jemu osobn. Dr. Samuel si ponal velice lidsky, hodnot ho Erna Fleigov, narozen
v Hamburku.83 Podobn na nj po desetiletch vzpomnaj bval pacientky, kter ho znaly jet z as v Koln
nad Rnem.84 Nkter oetovatelky jako Ima van Essov nebo lkaky-vzekyn Adlade Hautvalov
a Slavka Kleinov naproti tomu o Samuelovi dobe nemluv, jsou toti toho mnn, e byl vi utlaovatelm a
pli slun. Hermann Langbein ho l jako intrikna a zdvoduje to tm, e oernil Hautvalovou u SS, protoe
mu nechtla asistovat pi operacch pro Schumanna. Kdy se jednou Wirths Langbeina zeptal, co si mysl
o Samuelovi, odpovdl vzesk psa rezervovan, a Wirths na to poznamenal, e pr ani on nem
o Samuelovi nejlep mnn. O nco pozdji byl Samuel mrtev, a tak Wirthsv osobn tajemnk trpl vitkami
svdom, zda nen smrt tohoto mue bezdky spoluvinen.85 Po osvobozen Langbein s Hautvalovou o lkai
z Kolna nad Rnem hovoil. Bylo j toho starho mue lto.86
1 Ze studie Konrada Beischla pejmm jednotliv etapy Wirthsova ivotopisu. Beischl 2005, s. 1719
2 Lolling byl bhem Wirthsova psoben v Osvtimi jeho nadzenm. Klee 2003, s. 379
3 Langbein 1995a, s. 559
4 Ludwig 2003, s. 373
5 Cit. dle Beischl, s. 129. Tak velitel tbora Rudolf H se zmnil o spoluprci s Eduardem Wirthsem
v souvislosti s jeho bratrem. In: ITS, Aufzeichnungen und Briefe von Rudolf H aus den Jahren 1946/47, s. 180
6 To se tk obdob do kvtna 1943. HHStA, Abt. 631a, Nr. 540 (30. ervence 1964)
7 BArch, B 126, Nr. 61105
9 Hautval 2008, s. 31
10 Tamt, s. 66
11 Tamt, s. 37
12 Lorska (v tboe se jmenovala Slavka Kleinov, srov. poznmku 5 k vodu) 1994, s. 212
13 U toho se jedn o Papanicolaouv test, dodnes pouvan gynekology, jm se zjiuj malign nebo
premalign zmny v bukch dlonho pku. Za tuto informaci dkuji prof. Gertu Riethmllerovi.
14 Srov. Ludwig 2003, s. 373
15 Hautval 2008, s. 72
16 Tamt, s. 73
17 Lorska 1994, s. 212
18 Ella Lingensov v dopise z 20. ledna 2000 Konradu Beischlovi. Cit. dle Beischl, s. 139. Tento citt je
zmiovn v mnoha svdeckch vpovdch, rovn dialog, kter se pot mezi Wirthsem a Hautvalovou rozvinul.
Wirths ml dajn prohlsit, e mezi lidmi pece existuj rozdly, a proto je sem pivedli. A Hautvalov na to pr
logicky odpovdla: Ano, toho si je vdoma, dokonce si velice uvdomuje rozdl mezi sebou a jm. Hautvalov ve
svch vzpomnkch uvd tento citt v souvislosti se svm zdrhnm nadle se podlet na Deringovch
operacch. Toho se chci zde dret. Hautval 2008, s. 74
20 Alina Brewdov bhem jednoho vslechu prokurtorem, 10. z 1956 v Kielu: Byl v jistm smyslu
Wirthsovm soukromm tajemnkem. HHStA, Abt. 631a, Nr. 539
22 Hautval 2008, s. 75
23 Dopis Elly Lingensov Konradu Beischlovi, 20. ledna 2000. Cit. dle Beischl 2005, s. 140
24 Hautval 2008, s. 75
25 Kogon 1974, s. 143
27 Tamt, s. 342
28 Cit. dle Beischl 2005, s. 129, kter nahldl do spis z procesu proti Horstu Fischerovi. Fischer byl 25. bezna
1966 v NDR odsouzen k trestu smrti.
29 Autorv rozhovor z 12. ervna 2009
30 Brasse hovoil ponkud staromdn rakouskou nminou s lehkm polskm akcentem.
31 Autorv rozhovor z 12. ervna 2009
32 V roce 1937 emigroval do USA.
33 Ludwig 2003, s. 373
34 BArch, B 126, Nr. 61097
35 Tamt, Nr. 61101,
36 Tamt, Nr. 61133
37 Tamt, Nr. 61126
38 Tamt, Nr. 61128
40 HHStA, Abt. 931a, Nr. 553 (22. ervna 1945, Krakov)
41 BArch, B 126, Nr. 61126
42 Tamt, Nr. 61140
43 Tamt, Nr. 61103
44 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (15. bezna 1956)
45 BArch, B 126, Nr. 61133
46 Tamt, Nr. 61143
47 Tamt, Nr. 61134
48 Violette Lehmann, StA Vde: E/1797:277/10. Cit. dle Beischl 2005, s. 135, pozn. 529
49 Rene Sclover je tborov jmno pan Lehmanov, citovan Konradem Beischlem. StS Vde,
E/1797:277/10. Cit. dle Beischl 2005, s. 135, pozn. 531
50 Doplnk (27. bezna 1956) protokolu ze 13. dubna 1948. HHStA, Abt. 631a, Nr. 556
51 Dr. Leeuwov hovo o eunarconu nebo evipannatriu, Ilse Kornov o injekci evipaninu do pae, ne ji
Samuel operoval, Esther Milibandov o novokainu.
52 Protokol ze 13. dubna 1948. HHStA, Abt. 613a, Nr. 556
53 BArch, B 126, Nr. 61101
54 ITS, Sachdokumente, Ordner 1/34, s. 53
55 Cit. dle Strzelecka, s. 148: Medizinische Experimente im KZ Auschwitz. In: Piper/wiebocka 1997, s. 130
151
58 Protoe mla prv menstruaci, neoperovali ji. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (16. bezna 1956)
59 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434
61 BArch, B 126, Nr. 61133
62 Tamt, Nr. 61143
63 Tamt, Nr. 61156
64 Tamt, Nr. 61101
65 Tamt, Nr. 61113
66 Tamt, Nr. 61155
67 Tamt, Nr. 61120
68 Tamt, Nr. 61134
69 Informace, kterou poskytl Wojciech Posa (Archiwum Pastwowego Muzeum Auschwitz-Birkenau) 6. kvtna
2011 autorovi.
70 www.joodsmonument.nl/person/501518/en [20. kvtna 2011]
71 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434
73 Informace z univerzitnho archivu v Koln nad Rnem z 27. dubna 2011
74 Rene Dueringov in: Shelley, s. 94, Survivors, File 29457, a interview s autorem 7. ledna 2011
75 Interview autora s Rene Dueringovou 27. jna 2010
78 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (11. ledna 1956)
80 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (8. nora 1956)
81 BArch, B 126, Nr. 61117
82 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16453 (27. listopadu 1956)
83 Tamt, Nr. 16459 (12. ledna 1955)
84 Benno Mller-Hill: Der gute Dr. Samuel. In: Kramer 2006, s. 231241
86 Tamt, s. 343
idovsk krev pro vojsko
Pokusy na lidech v stavu hygieny SS (I)
Stle znovu se tvrd, e pokusn skupiny na bloku 10 byly zeteln oddleny. Tento dojem nen zcela myln,
protoe ono oddlen bylo v zsad zmrem. V praxi to vak zvazn nefungovalo. Rozhodn ne vdycky.
Vdy zvazn nebylo v Osvtimi krom smrti vbec nic.
Jako jasn vymezen se jev skupina en, o n se zajmal Clauberg. Vtinu osob, kter si sm vybral, chtl
ponechat po neuritou dobu na bloku 10 i po sterilizaci. Jen tak mohl toti sledovat, zda jsou inky jeho zkroku
trval. Ten, kdo patil do jeho skupiny, si mohl bt pomrn jist, e ho nezaad do pracovnho komanda. Chtl-li
vak nkdo Claubergovm pokusm za kadou cenu uniknout, ani to nebylo zcela vyloueno. Ten, komu se to
skuten podailo, vak musel uvit rizika, kter souvisela s peloenm do Bezinky. Tam toti stly nejen bloky
obrovskho enskho tbora, ale rovn krematoria. Ilse Nussbaumov vymezen prostor popisuje: Sylvia nm
taky ekla, e petrpt pokusy je jedin monost, jak uniknout zhub. Na zklad jejho vyprvn jsme usoudily,
e petrpt ty pokusy je pece jen lep, protoe jsme chtly t.1 Za tchto okolnost veker obavy z psychickch
i fyzickch rizik sterilizace ustoupily stranou. Na bloku 10 se rozily zvsti, e se Clauberg pr chce postarat o to,
abychom nely do plynu a a do konce vlky zstaly u nho. A pokud by blok 10 u neexistoval, mly bychom
s nm dajn odejt do Knigshtte. To alespo nkter eny zaslechly.2
Schumann naproti tomu chtl, aby se eny, kter si pro sv zmry vybral, co nejdv vrtily zpt do svch
pracovnch komand v Bezince. Ty, kter po ozaovn netrply dlouhodobjmi komplikacemi, zstvaly na
bloku 10 jen krtce. Rovn operovan osoby musely pokusnou stanici opustit, jet ne se jim rny zcela
zahojily. Wirths zase nechval pro sv ely zpotku pivdt pouze ty eny, kter byly na Claubergovch
seznamech. Tm zstv otevena jet otzka en, s nimi zaal dlat pokusy v srpnu 1943 stav hygieny SS.
Byly snad pod kuratelou nkterho z uvedench lka-experimenttor? Anebo je vybrali pro nov pokusy
specilnmi selekcemi?
Tebae Clauberg 7. ervna 1943 napsal Himmlerovi, e sv pokusy v podstat dokonil a m ped sebou jen
nkolik vylepen, v ervnu a ervenci 1943 zcela evidentn poslali na blok 10 pes 200 en a v srpnu a z
nejmn 300 dalch. Stalo se tak proto, e byl na bloku dostatek msta a e si chtli vytvoit rezervy pro pt
pokusy? Nebo dokonce ji s pedstihem pro ppad, e by nkdo nkdy njak pokusy opt plnoval?
Jednu odpov lze tuit, ned se vak doloit dnmi dochovanmi prameny. Ale pmo se vnucuje, pokud si
lovk pipomene situaci na ramp, kam tm denn pijdly spousty deportovanch id, mezi nimi lkai
neustle provdli selekce podle poteb tbora. Tak napklad v srpnu 1943: dne 1. srpna 6000 osob temi
transporty z ghetta v Bendzinu (Bendsburgu) a 4000 dvma transporty z ghetta v Sosnovci; dne 2. srpna 2000
osob z ghetta v Bendzinu, 1553 osob z belgickho Mechelenu a 1000 z francouzskho Drancy; dne 3. srpna
9000 osob temi transporty z ghetta v Sosnovci, 200 z Berlna; dne 5. srpna 54 osob z Brna, 100 z Berlna, 4000
dvma transporty ze Sosnovce, 125 z Dran; dne 6. srpna 133 osob z Varavy, 53 z Katovic, 3000 z ghetta
v Sosnovci, 130 z Poznan, 250 ze ttna; dne 7. srpna 83 osob jednm sbrnm transportem; dne 9. srpna 80
osob z Katovic; dne 10. srpna 3000 osob z ghetta v Sosnovci; dne 11. srpna 55 osob z Katovic; dne 12. srpna
1000 osob z ghetta v Sosnovci; dne 13. srpna 224 osob z polskch Myslovic a 79 z Poznan; dne 14. srpna 113
osob z Lode a 146 z Katovic; dne 18. srpna 1800 osob ze Solun; dne 20. srpna 121 osob sbrnm transportem;
dne 21. srpna 89 osob sbrnm transportem a 500 z Pomoan; dne 23. srpna 984 osob z Radomi, 2000 z Lola;
24. srpna 88 osob z Katovic, 100 z Vratislavi; dne 25. srpna 68 osob z Berlna, 1016 z Varavy, 60 sbrnm
transportem a 500 z Neuengamme; dne 26. srpna 1001 osoba z Westerborku a 1500 z ghetta Zawier; dne 27.
srpna 1500 osob z ghetta Zawier, 205 z Eberswaldu, 1026 z Wolsztynu, 102 sbrnm transportem; dne 28.
srpna 69 osob z Majdanku, 50 sbrnm transportem, 800 z Kostna; dne 29. srpna 2000 osob z Rawicze, 1600
z ghetta Koluszki; dne 30. srpna 500 osob z Varavy, 3000 z Bochnie.3 Celkem 57 057 osob.
Lze pi pohledu na tento rozsah pedpokldat, e by lkai provdjc selekce mohli nkolik set en vybrat jen
pro ppad, aby mohli mt kdykoli k dispozici pokusn osoby? V budov bylo mono v nejkrat dob umstit
libovoln poet poadovanch vzeky. Mnoh tedy hovo pro to, e dodaten obsazovn neprobhalo
nezvisle na bnm provozu pokusn stanice a e k tomuto obsazovn nevedly ppadn budouc experimenty,
nbr plnovan aktuln. Ona zlepen, o nich psal Clauberg Himmlerovi, byla pravdpodobn dvodem pro
vbr en v ervnu a ervenci 1943. A nejsme daleko od pedpokladu, e Wirths bhem svch selekc v obou
nsledujcch mscch myslel pedevm na vlastn pokusy, pravdpodobn vak tak na poadavky z stavu
hygieny SS, jeho nov centrla v Rajsku byla prv dokonena. Wirthsovi bval spolupracovnci jako dr. Hans
Mnch pozdji naproti tomu tvrdili, e jejich dajn nekodn pokusy slouily pouze k tomu, aby eny ubytovan
na bloku 10 uchrnily ped pemstnm do Bezinky, a tm i ped tm jistou smrt.
S krv vzeky z bloku 10 laborovali pracovnci stavu hygieny SS nejdve v srpnu 1943. Teprve od tto
chvle o tom existuj svdectv peivch. Zanaj zmnkami o povinnm zjiovn krevnch skupin. Ryvka
Grynbergov si napklad vzpomn, e tyto experimenty zapoaly osm dn po jejm pjezdu pijela 2. srpna
1943 z Drancy. Zjistili mou krevn skupinu.4 Roosje Glasbeckov pijela 16. z 1943 transportem z Mechelenu.
Vzpomn si, e u nov pchozch bhem prvnho tdnu v tboe zjiovali jen osobn daje a krevn skupinu.5
Dr. Slavka Kleinov, kter byla v Osvtimi od 2. srpna 1943, vzpomn: Kad nov pchoz musela
podstoupit krevn test.6 Sama vedla malou laborato, kter byla umstna mezi dvma sly-lonicemi v prvnm
poschod a dostvala koly z Rajska. Pvodn pro tuto prci vybrali Polu Plotnickou, haliskou idovku
z Tyczynu, ta vak nemohla vidt krev, a proto ji peloili do srologick laboratoe v pzem.7 Kleinov mla
jet dv francouzsk spolupracovnice, kter pijely jejm transportem. Byla velice slun, a lovk ji ani moc
nevdal, protoe byla cel den ve sv mstnosti se dvma oetovatelkami. Tam se taky provdly experimenty,
kter musela dlat pro mofy,8 vzpomn Froukje de Leeuwov na svou kolegyni.9 Asistentkami byly Marta
Perelka Gutermannov, 33 let, a Hadassa Lernerov, 31 let, ob, stejn jako Kleinov, pesvden
komunistky.
Mal laborato byla zapojena do vzkumnho kolu na vyvinut sra k testovn krevnch skupin. Toto srum
bylo potebn ve velkm mnostv k urovn krevnch skupin u vojska, aby se vojkm mohla krevn skupina
vytetovat. Tento kol zadal vrchn f stavu hygieny Zbran SS v Berln, prof. Joachim Mrugowski, jak pozdji
vypovdal Hans Mnch. Mlo se zjistit, zda lze uritmi metodami zvit koncentraci u jednotlivch krevnch
skupin. Mnch: Doufali jsme, e se pidnm protikladnch krevnch skupin poda zvit normln koncentraci,
jak je to mon u vech aktivnch imunizanch postup pi infeknch chorobch. Pro tyto ely byla vzm
odebrna krev v malch a stednch mnostvch (20 a 150 krychlovch centimetr). Velk odbry u en,
v mnostv asi 300 krychlovch centimetr a vce, byly vyadovny pro jin ely, toti k doplnn rezerv pro
vrobu sr potebnch u vojska.10
Nana Sandersov si vzpomn, e se s odbry krve zaalo okamit, jakmile pila na blok 10. Odebrali j 250
kubickch centimetr, pot pr omdlela. Pidlili ji k injekn skupin.11 Od zatku m pouvali k poutn
ilou ve velkm mnostv, k tak Margaretha Speelmanov.12 Ty z ns, kterm dvali pednost, poslali do
laboratoe Vyeten krve, vyprv Paanka Mira Honelov. kali nm, e se nae krev posl do laboratoe
v Rajsku, a potom m v krevnch konzervch slouit zrannm vojkm, vyprv Inge Heimannov, kter takov
ponn udiven porovnv s oficiln propagandou. Pipadalo nm to velice nelogick.13 Masal Arnaldesov
ze Solun, tehdy sedmnctilet, uvd, e j asto odebrali krev pro vojky. Augusta Nathanov, kter takto
postiena nebyla, vzpomn: Pro zrann vojky na front musela dvat krev jin skupina. idovskou krev!14
Tak Rosa Katoenov musela slouit jako drkyn: Pouili m k drcovstv a odebrali mi asto tikrt tdn
vt mnostv krve, a jsem toho pak fyzicky u nebyla schopn. k, e pr byla nejvt drkyn krve na
bloku. Po est tdn j odebrali krev, pak nastala pestvka trvajc rovn est tdn, a pot se cyklus
opakoval.15 K velkodrkynm patila rovn Gerda Muellerov. Kad dva tdny j pr odebrali 250 krychlovch
centimetr, jednou dokonce tolik, e pi tom mlem zahynula.16 A Margit Friedov vzpomn: Byla jsem
zpotku vyuvna jako drkyn krve a musela ji dvat v nepravidelnch intervalech, a jsem jednoho dne
omdlela a museli m odnst na marodku.17 Trauba Friszmanov si nkolikrt vytrpla odbr krve a do plnho
vyerpn18, Aleid van Gelderenov odebrali kad tden a kad dva tdny vt mnostv krve19, Greta
Wittenburgov, v t dob tyiadvacetilet, zmiuje vtinou velk odbry krve, odhaduje, e se tak stalo
osmkrt a desetkrt.
Vechny drkyn byly odmovny mimodnmi pdly. Nkdy to byl tal polvky navc, asto tak kousek
salmu s kouskem chleba.
Snenlivost krevnch skupin se testovala rznmi zpsoby. Ryvka Grynbergov se dozvdla, e m krevn
skupinu 0. Zhruba osmkrt j krev odebrali a vstkli j spoluvzekynm, kter mly jinou krevn skupinu. J naopak
postupn dvali injekce krve vzeky, je neodpovdala jej krevn skupin. Grynbergov: Nevm, emu mlo
toto men slouit, pravdpodobn k tomu, aby se zjistilo, jak takov sms krevnch skupin psob pi oetovn,
protoe mi pak bylo nkolikrt odebrno vt mnostv krve. Bhem t doby na mn dn jin pokusy
neprovdli.20 Tak Jeanette Kahnov si vzpomn, e dostvala injekce krve jinch krevnch skupin. Pot si
musela lehnout do postele, protoe j ekli, e se bude ctit patn.21 Hlne Gesundetov, kter byla v Osvtimi
od 20. ervence 1943, mla pr pvodn dostat od Clauberga injekci okamit. Protoe vak prv menstruovala,
poslali ji zptky na noclehrnu. Clauberg ji pozdji pravdpodobn u nepoteboval, protoe ji zaadili do
skupiny, jej lenky dostvaly do ly na ruce ciz krev. Pokad jsem mla siln veobecn reakce jako
tesavku, chvn a neurotick stavy, kter trvaly asi tak pl hodiny a po nich jsem byla po cel dny zeslbl.
Vdly jsme, e jde o penen nehodcch se krevnch skupin.22 Lotte Geisenheimerov vzpomn, e u n
injekce krve ciz krevn skupiny vyvolala vysokou horeku, kter klesla a pot, kdy j lka, kter ji kadou
hodinu kontroloval, dal pt rno njakou tabletu.23 Betsy Goudsmitov vyprv, e jej krevn skupina A na
injekci krve skupiny 0 nijak nereagovala.24 Slavka Kleinov uvd: Vechny pacientky, o nich bylo znmo, e
pat ke skupinm A II a B III, dostaly injekci malho mnostv krve (4 cm3 a 16 cm3 citrtu sodnho) protichdn
krevn skupiny, aby se doshlo vy aglutinan koncentrace.25 Pr je pravda, piznv lka SS Hans Mnch,
e po takov intravenzn krevn injekci dochz k siln horece a tak k dalm tkm celkovm reakcm. Jsou
to bn reakce tla.26
Odbry krve probhaly tak v mench mnostvch, kdy postien eny dvaly vtinou jen objem zkumavky.
Z tto krve se vyrblo srum na testovn krevnch skupin, jak shodn uvd ada svdk.27 Netty Kahnov
vzpomn, e j po del dobu tm denn odebrali plnou zkumavku krve, a dvakrt i tikrt rovn vt
mnostv. M krevn skupinu A,28 stejn jako Marianne Halberstadtov, kter musela malou trubiku naplnit krv
a tikrt tdn.29
Hilda Tenenbaumov vzpomn, e j jaksi dr. Weber vckrt odebral dost velk mnostv krve.30 Podobn
na tom byla Marja Redlichov, j Weber odebral po 100 cm3 krve tak dlouho, a v kvtnu 1944 onemocnla
loutenkou. Rovn Reintje de Grootov uvd jistho dr. Webera, kter j dval injekce. Reintje Fransmanov
k, e j Weber dal injekci do prav pae. Pot dostala horeku a pae j opuchla. Pt rno j dal Weber injekci
do druh pae, nae teplota i znt ustoupily.
Odbry krve enm na bloku 10 dosud nezpracovali systematicky ani prvnci, ani historici, svdectv
peivch se shromaovala jen nhodn. To me souviset s tm, e fyzick zaten pi takovm zsahu je ve
srovnn s nucenmi sterilizacemi vrazn men, i kdy odbr velkch dvek krve z oslabenho tla znamenal
znan zdravotn pokozen. Nen teba zdrazovat, e nikdo nedval krev dobrovoln, tebae se v tto
souvislosti bn pouval vraz drcovstv krve. Z uvedench dvod se nedochovalo, zda se tlesn reakce
drc lkasky vyhodnocovaly. Vzhledem k tomu, e pokusnm osobm obvykle nebyly znmy rozdln dvody
odbru krve, odpovdn osoby je nemohly vdy jednoznan klasifikovat.
Mal laborato, kter byla na bloku 10 mezi obma hornmi sly, vyvolvala u tch, kte nebyli zasvceni do
detail, dojem, e se tu jedn na vlastn odpovdnost. Co nebyla pravda. Pravdpodobn proto, e se peivch
na tyto vci nikdo neptal, zmiuj se ve svch vpovdch namench proti Claubergovi a Schumannovi jen
zdka o osobch, jako byl napklad odpovdn f stavu hygieny SS, obersturmfhrer SS dr. Bruno Weber.
Ten dajn vnoval vzkumu krevnch skupin nejvt pozornost, jak vypovdl Mieczysaw Kieta, stejn jako
vvoji zjednoduen metody pro urovn krevnch skupin. To byl spch vzn dr. Lewina a jeho druh
v utrpen, spch, kter si pipsal Weber, jak se pozdji proslchalo.31 Rozhodn to nebylo tak, jak Weber v roce
1946 uvedl do protokolu: Nectm se nikterak vinen, naopak, vdy jsem peoval o dobro vz.32 Pokud by tomu
tak bylo, postien eny by to zcela urit vyctily. Napklad Irene Kasmanov vak mla jin pocity: Z tch
dalch pokus jsme mly strach.33 Jednou se kalo, e Claubergovy pokusn osoby jsou jeho proteknmi
dtmi a pod jeho ochranou. Pesto se provdly selekce, a ped dalmi experimenty jinch lka nebyl rovn
nikdo v bezpe.
1 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (11. ledna 1956)

2 Tamt, Nr. 16459 (19. ledna 1956)
3 daje dle Czech 1989, s. 560592
4 BArch, B 126, Nr. 61128
5 Tamt, Nr. 61165
7 Shelley 1991, s. 263
8 Kdy Froukje de Leeuwov pe o esesmanech nebo obecnji o nacistech, pak je vtinou nazv mofov.
10 HHStA, Abt. 631a, Nr. 547 (15. ervna 1956)
11 BArch, B 126, Nr. 61102
13 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (15. bezna 1956)
15 BArch, B 126, Nr. 61101
16 Tamt, Nr. 61102
17 Tamt, Nr. 61108
18 Tamt, Nr. 61120
19 Tamt, Nr. 61126
20 Tamt, Nr. 61128
21 Tamt, Nr. 61141
22 Tamt, Nr. 61130
23 Tamt, Nr. 61127
24 Tamt, Nr. 61117
28 BArch, B 126, Nr. 61141
29 Tamt, Nr. 61177
30 Tamt
31 Kieta 1994, s. 217
32 Cit. dle Kieta 1994, s. 217
33 HHStA, Abt. 931a, Nr. 548 (19. ledna 1965)
Plivac komando
a injekce proti revmatismu
Pokusy na lidech v stavu hygieny SS (II)
Dr. Hans Mnch, kter zaal pracovat v stavu hygieny SS v srpnu 1943, se jev v kadm ohledu jako ziv
postava. Narodil se v roce 1911 ve Freiburgu jako syn badatele v lesnictv, studoval medicnu v Tbingenu
a Mnichov, za studi psobil njak as ve veden skho studentstva, v roce 1937 vstoupil do NSDAP
a v roce 1943 do SS. Po promoci v roce 1939 zastupoval v Bavorsku v ordinacch lkae, kte narukovali do
armdy, a pot odeel do Osvtimi. Bhem jeho dlouhho ivota1 se nikomu nepodailo zjistit skuten motivy
jeho asti na tamnch pokusech na lidech, snad tak proto, e ani on sm si nebyl vlastn rol zcela jist. Jeho
kolegov v Osvtimi od nho jako od lkae, kter ml krom toho vy funkci, oekvali, e se zastn selekc
na ramp, emu se on uml zejm spn vyhnout. To se mu pak do konce ivota pitalo k dobru.2 Peiv
mu krom toho mnohokrt dosvdili, e se v osobnm styku choval vtinou korektn. O tom, e by se podlel na
excesech pokud k nim nepotme provdn pokus , se nikdo nezmioval. Skuten byl tak vstcn, pe
americk psychiatr Robert Jay Lifton, kter udlal s Mnchem v sedmdestch letech nkolik rozhovor3, a mi
to bylo ponkud nepjemn a v duchu jsem si kal, e on, a ml jakkoli pednosti, byl pece jednm z nich:
nacistick lka z Osvtimi.4
Mnch se nedostal do SS nhodou, nbr tam vstoupil s plnm vdomm. Lka, i kdy byl lenem SS, ml
adu jinch monost, jak se profesn uplatnit, ne jt konat slubu prv do koncentranho tbora a tam setrvat
pldruhho roku, tebae okamit po pchodu sm pochopil, e jde o tbor vyhlazovac. Jeho f Bruno Weber
mu pravdu o Osvtimi okamit pedestel a vysvtlil, co se rozum konenm eenm idovsk otzky:
Pokud chce vidt, jak se to dl, podvej se z okna, tam vid dva vysok komny... Normln vkon tch zazen
je tisc lid za tyiadvacet hodin.5
Bakteriologick znalosti kvalifikovaly Mncha pro stav hygieny, co ovem nebyla normln lkask
laborato, jak to on sm rd lil. A navc byl velk rozdl v tom, kdy tam napklad dr. Ludwig Fleck, dr. Jacques
Lewin nebo dr. Bernhard Umschweif jako vzov nali msto na peit a kdy Mnch jako dstojnk SS
v pozici zstupce fa pevzal odpovdnost. Mnch coby mlad lka inicioval na bloku 10 vlastn experimenty
a po vlce z nich vytvoil legendu, kter se bhem let zmnila v mtus: mtus o dobrm lovku z Osvtimi. V n
se l jeho experimenty jako clen lest: Mly vypadat jako opravdov pokusy, vyvolvat psobiv znty, a tm
vypadat jako nebezpen, dajn vak pedstavovaly nevinn inscenace majc za cl uchrnit eny vybran pro
pokusy ped pesunem do Bezinky, a tm ped jistou smrt. Tento mtus vybudoval pedevm na tom, e byl ped
polskm nrodnm soudem 22. prosince 1947 jako jedin ze 40 obvinnch osvtimskch esesman
osvobozen.6
Ve srovnn s Claubergovmi a Schumannovmi experimenty mohly bt Mnchovy pokusy mn kodliv. Lze
vak pochybovat o tom, e byly takov jen proto, e by si Hans Mnch od samho zatku pedsevzal provdt
pokusy nezvadn. Vzekyn-lkaka Slavka Kleinov mu pr ihned po jeho pjezdu vysvtlila, e zruen
laboratoe by pro eny uren k pokusm znamenalo smrt v plynu, tvrdil po vlce. To pr byl dvod, pro z vlastn
iniciativy v tto laboratoi v pokusech pokraoval. Popisuje je jako imunizan pokusy proti revmatismu vakcnami
streptokoku, kter se zskvaly ze zubnch granulom.7 Slavka Kleinov, kter byla do stavu hygieny SS
nasazena, ho vbec nel jako dobrho lovka, jak bv Hans Mnch asto popisovn, sp jako lovka,
kter se pmo bavil tm, e dval do ke injekce s roztoky, je obsahovaly streptokokov toxiny se sulfonamidy
nebo bez nich, aby se daly sledovat kon reakce pacient.8 Dval pr injekce streptokok bakteri, kter
mohou vyvolat tk onemocnn do pa a zad vzeky, jak sm vypovdal, a lidsk materil, toti eny,
kter by jinak ly do plynu, pr mu penechal Clauberg. Tento Clauberg, poznamenal Mnch v roce 1998
v interview pro asopis Der Spiegel, vypadal jako idk.9 Ryvka Grynbergov si vzpomn na siln svdn
ke po takov procedue. Kolem vpich se tvoily velk rud skvrny; krom toho vznikaly neity, kter se
musely vyznout.10 Ilse Kornov pr dostala od dr. Mncha z Mnichova 86 injekc sra do prsou a zad, ale
marn se ptala: K emu? Proti emu?11 Jej daje Mnch potvrzuje. V diagnostickm ohledu reagovala na
subkutnn svdiv pupeny pmo uebnicov, proto byla pro tyto pokusy mimodn vhodn.12
Rene Krmerov si jet pamatuje, e dr. Mnch v rmci svch bakteriologickch vzkum provdl
experimenty tak na n. Vzpomn si na 42 vpich na zdech i na to, e jeho oetovatelka sedla vedle nho, na
milimetrovm pape zaznamenvala kad vpich a opatovala poznmkami. Po tchto injekcch jsem dostala
zkrt a musela tyi tdny leet na jednotce intenzivn pe.13 Elly Besserov dostala 156 vpich do prsou
a zad. Po tchto injekcch ji pr fotografovali a po tyech tdnech nsledovala druh srie injekc.14 Stovky
injekc pr dostala do prsou a zad, vyprv Gerda Mllerov.15 A Eva Golgevitov uvd nsledky etnch injekc
pod ki na prsou: Pot jsem se ctila velice bdn, mla jsem horeku, msta vpich mi zrudla a vytvela vedy,
jejich zahojen trvalo velice dlouho.16 Augusta Nathanov pe, e bhem krtk doby dostala do prsou 50 a
100 injekc, pro a jak injekce to byly, nevm.17
Flora Jacobsonov vypovd o injekcch do zad Celkem jsem dostala asi 60 a 80 injekc , jejich
nsledkem se tvoily vedy, kter po krtk dob opt mizely. Po injekcch ns zavedli k zubnmu lkai, kter
nm kontroloval chrup.18 Mnch pedpokldal souvislost mezi zhnisanmi koeny zub a revmatismem. Mohl
jsem na lidech dlat pokusy, kter jsou jinak mon jen na krlcch, prohlsil ve zmnnm rozhovoru, hluboce
pesvden o tom, e to byla dleit prce pro vdu.19 A tak trhal vzekynm zuby. Lucii Heinemannov
napklad, a to hned bhem druhho tdne po jejm pjezdu, osm zub bez umrtven. Ptomn polsk lka j pr
pi tom drel ruce tak pevn, e na nich mla pozdji podlitiny.20
Zpotku jsem byla u plivacho komanda, vzpomn Leny de Leeuwov na nejkuriznj, nicmn
nekodnou pokusnou adu.21 Slavka Kleinov pe, e ped Mnchovm pchodem se v stavu hygieny SS
v Rajsku na Weberv rozkaz mikroskopicky zkoumala krev rozdlnch krevnch skupin, kter se odebrala
vzm. Pod Mnchovm vedenm pr tento pokus pokraoval se slinami. Nvrh pochzel od dr. Jacquese
Lewina, bakteriologa deportovanho do Osvtimi z Francie; proto zaloili plivac komando. Rno rozdali enm
testovac ampulky, do nich musely plivat. A my v laboratoi jsme zkoumali, jak se vyvjej stejn charakteristick
stice v krvi rznch krevnch skupin a ve sputu.22 Na seznam astnk tohoto pokusu pr Kleinov a Lewin
zaadili nejvt mon poet en, aby je uetili pokus se sterilizac, pe Eva Golgevitov. Pokud takov
zmr skuten mli, byla to samozejm marn nadje.23
Vcekrt tdn pr musela naplivat plnou ampulku, vzpomn Zijsa van Embdenov.24 Jo Nordenov: Tohle
kadodenn zamstnn se vydilo bhem pti minut, protoe lovk musel naplivat jen jednu plnou ampulku.25
Jen mlokter vdla, k emu to m bt dobr. Margaretha Speelmanov, kter k tomuto komandu uritou dobu
rovn patila, si vzpomn, e j v t dob denn brali 15 cm3 krve. Srum z tto krve se dajn msilo se slinami,
a pokud v, pouvalo se k len skvrnitho tyfu.26
Nkter eny musely chodit denn do Rajska, obas je tam tak odvdli po skupinkch. Pokusy, kter tam
s nimi dlali, byly zejm rovn zdravotn nezvadn. dn vedlej inky alespo nejsou doloeny.
Elisabeth de Jongov vzpomn, e tam musela postupn pt rzn tekutiny a e j pot odebrali krev z prst.
Navc musela pokad odevzdvat vzorky moi.27 Sophie Kosterov dodv, e se krev odebrala ze vech prst
krom palce. Mezitm se tam smla prochzet po zahrad a dostala mimodn pdl salmu, chleba a saltu.28
Jednoho dne se objevil psychiatr a vybral si deset en. Byl to id a rovn vze, pochzel z Vdn. Psobil
velice kultivovan a taktn, popisuje Augusta Nathanov mue, o jeho jmnu v stejn mlo jako o smyslu jeho
konn. lovk s nm byl v mstnosti sm, musel se svlknout do pasu, lehnout si na operan stl a zhluboka
dchat. Lka se pak vyptval na spoustu vc, u jsem zapomnla na co, myslm, e ho zajmalo, zda vidm
kvtiny a ovoce. Pot mi sugeroval rzn vci, kter jsem mla poctit. Na vechno jsem odpovdala zporn.
Tohle divadlo se mnou udlal dvakrt, pak m propustil, protoe jsem nebyla mdium. Vzprala jsem se tomu.29
1 Mnch 19112001
2 Langbein 1995a, s. 528n
3 Ve studii Roberta Jay Liftona je nazvn Ernst B..
4 Lifton 1998, s. 345n
5 Tamt, s. 347
6 Na konci tohoto procesu bylo vyneseno 22 rozsudk smrti, z toho 20 vykonno, mezi nimi byl tak velitel KT
Arthur Liebehenschel. Velitel KT Rudolf H byl 2. dubna 1947 Nrodnm soudnm dvorem ve Varav odsouzen
k trestu smrti a pot popraven. Sehn 1957, s. 188
9 Bruno Schirra: Die Erinnerung der Tter. In: Der Spiegel z 28. z 1998
10 BArch, B 126, Nr. 61128
11 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434
12 Tamt, Nr. 16459 (15. ervna 1956)
14 BArch, B 126, Nr. 61103
15 Tamt, Nr. 61102
16 Tamt, Nr. 61129
18 BArch, B 126, Nr. 61136
19 Cit. dle Bruno Schirra. In: Der Spiegel
20 BArch, B 126, Nr. 61135. Na jinm mst k, e j vytrhl pt zub.
21 BArch, B 126, Nr. 61097
22 Lorska 1966, s. 107. Tyto pase mi peloil Claude Romney, za co mu dkuji.
23 Vtinu en, kter se zastnily krevnch pokus, pot skuten bu pevzal Clauberg, nebo je poslali do
Bezinky.
24 BArch, B 126, Nr. 61146
25 Tamt, Nr. 61163
26 Tamt, Nr. 61101
27 Tamt, Nr. 61138
28 Tamt, Nr. 61140
Hirtova sbrka koster
Profesor anatomie nechv vradit
Jeden z nejbizarnjch vzkumnch projekt, na nich se lkai kdy podleli, inicioval prof. August Hirt. Do
hledku vdce, kter neznal zbrany, se eny z bloku 10 dostaly zcela nhodn.
Anatom, kter pednel na sk univerzit ve trasburku a v pokusech na vznch neznal zbrany, zce
spolupracoval s berlnskou vdeckou organizac SS Ahnenerbe (Ddictv pedk) a od listopadu 1942 zkouel
v koncentranm tboe Natzweiler-Struthof nedaleko trasburku profylaktick prostedky proti bojovm plynm.
V tomto smyslu nechal pestavt chladrnu jedn vletn restaurace na okraji tborovho zem na vzduchotsnou
komoru. Dokonena byla 12. dubna 1943, ani se v t dob myslelo na to, e se bude uvat tak k jinm elm.
Na sk univerzit, kter byla otevena v listopadu 1941, katedra antropologie zpotku neexistovala. kol
tohoto oboru se stejn jako na mnoha jinch univerzitch zprvu ujala katedra anatomie. V tomto kontextu je
patrno, e untersturmfhrer SS Hirt pracoval na pprav projektu vzkumnho zmru v oblasti
nacionlnsocialistick rasov antropologie ji v prosinci 1941. Do projektu chtl zapojit idy, kte se dostali do
nmeckho zajet jako pslunci Rud armdy. Protoe se tento pln nedal uskutenit,1 pemlel Hirt spolu
s pedstaviteli organizace Ahnenerbe o njak alternativ, a tak jeho partnery napadla Osvtim. Ahnenerbe
pidlila trasburskmu anatomovi ti vdeck spolupracovnky, kte msto nho odcestovali do Hornho Slezska.
Sm Hirt se drel v pozad. Erna Fleigov vzpomn, e jet bhem jejho pobytu na bloku 10 tam pijel jeden
rasov badatel z Berlna. Hledal eny, kter byly mimodn vraznmi idovskmi typy.2 Tento rasov badatel
byl antropolog dr. Bruno Beger, kter pro esesckou organizaci Ahnenerbe pracoval a zabval se pedevm
vypracovnm nacionlnsocialistick rasov nauky o asijskch nrodech. Begerv kol, v SS nkolikrt intern
oznaen jako kol Beger, spoval v tom, e ml v Osvtimi antropologicky vyetit adu idovek a id.
K zvltnostem trasbursk univerzity pat sbrka lebek, kterou zaloil ped prvn svtovou vlkou nmeck
anatom Gustav Schwalbe. Obsahovala, jak napsal Hirt, krom jinho lebky Egypan, ernoch, an,
Japonc, Nmc, Anglian, Francouz, proto pokldal za samozejmou povinnost tuto sbrku lebek uchovat
a v tradicch tohoto institutu a podle modernch hledisek v n pokraovat.3 Ona modern hlediska neznamenala
nic jinho ne nacionlnsocialistickou sttn ideologii, kter lidi zaazovala do ras rznch hodnot a idy
klasifikovala jako samostatnou rasu. Rasov badatel, kte byli soustedni napklad v SS-Ahnenerbe, vychzeli
ze scestnch pedstav, e mohou idy biologicky definovat jako rasu, a proto o tom chtli v neposledn ad
pedloit tak odpovdajc doklady ve svch anatomicko-antropologickch sbrkch. Prkopnkem se stalo v roce
1939 Prodovdn muzeum ve Vdni, v jeho antropologickm oddlen bylo inventarizovno 22 kus
idovskch lebek, je tak tvoily nejvt nmeckou sbrku. V tomto smyslu chtl Hirt rozit Schwalbeho sbrku
podle modernch hledisek, toti o lebky id. Jene idovskch lebek m vda k dispozici tak mlo, e jejich
zpracovn neumouje zskat bezpen vsledky, stoval si ve sv prvn verzi plnu, kterou nazval
memorandem. K odstrann tohoto nedostatku nabzela podle jeho nzoru nejlep pleitost vlka na vchodn
front. V idobolevickch komisach, kte ztlesuj odporn, avak charakteristick podlidstvo, mme monost
zskat hmatateln vdeck doklad tm, e zskme jejich lebky. Platn pravidla ochrany vlench zajatc nejsou
problmem, tm je jen to, co se s nimi m udlat: Po provedenm oddlen hlavy se mus zlikvidovat. A dle:
Pro uchovn a vzkum takto zskanho lebenho materilu by byla s ohledem na sv posln i svou lohu
vhodnm mstem nov sk univerzita ve trasburku.4
Zmr nechat vradit sovtsk vlen zajatce Hirt v ptch mscch opt odmtl, ale na projektu
antropologick sbrky cizch ras5 dle trval. V tto vci se obrtil na Hlavn ad sk bezpenosti, jeho f
Heinrich Himmler mu ji v lednu 1942 udlil generln plnou moc provdt pokusy s vzni a zloinci-recidivisty,
kte tak jako tak u nebudou proputni na svobodu.6 Pitom byl souasn poprv konkretizovn obsah kolu
Beger. Hirt toti dal o nezbytn pokyny, protoe pro urit antropologick vzkumy je teba zajistit 150 koster
vz, resp. id, kter maj bt dny k dispozici koncentranm tborem Osvtim.7 Po nkolika odkladech,
zpsobench vlenou situac a epidemi skvrnitho tyfu v Osvtimi, dostal Beger pozd veer 22. kvtna 1943
prostednictvm tajemnka Ahnenerbe Wolframa Sieverse posledn pkaz, aby se ujal antropologickho vzkumu
v Osvtimi. Vysln do koncentranho tbora v nm pr nebudilo podezen, jak tvrdil o dvacet let pozdji ped
vyetovacm soudcem, nebo vyetovn vz podle antropologickch hledisek je opaten, kter se
v minulosti asto pouvalo. Antropologie se o takov vyetovn vz opr v irok me.8
V pondl 7. ervna 1943 dorazil na osvtimsk ndra nonm vlakem v 8.40 Bruno Beger. Pro svj rasov
vzkum a vbr ml k dispozici dva kolegy: byl to Wilhelm Gabel, prepartor z jeho mnichovskho stavu,
a Hans Fleischhacker, promovan antropolog z Tbingenu. Gabel, kter byl vedenm stavu oficiln poven
vzkumem deformac Asijc10, pijel do Osvtimi ji 6. ervna odpoledne. Fleischhacker prv v kvtnu
v Tbingenu obhjil habilitan prci na tma Zsady a zkuenosti rasov politiky na Vchod.11 Pot, co ml
jet v ter 8. ervna v Tbingenu svou inauguran pednku, odcestoval ptho dne pes Berln do Osvtimi,
kam dorazil v ptek 11. ervna rno.
Antropologick vzkum se provdl v jednom z tborovch sanitrnch bark, vypovdal Bruno Beger pozdji
ped vyetovacm soudcem. Dali nm dva tborov bloky, z nich se mohli vybrat vzov pro vzkum. Vbr
jsem provdl j a dr. Fleischhacker.12 Kolik vz vybrali, Beger pi vslechu uvst nemohl (nebo nechtl), bylo
to dajn trojmstn slo. Poadovan poet zdaleka pevyoval mnostv osob, kter jsem pak skuten
antropologicky vyetil. Pro antropologick vzkum ml pr ji pedem pipraven dotaznky, kter byly pozeny
vlastn pro jednu expedici na Kavkaz. Krom toho pivezl patin nstroje pro tlesn men.13
Ima van Essov: Jet si velmi dobe vzpomnm, e na blok 10 piel jaksi vdec, aby si vybral asi 30
idovskch en, pokud mon odlinch co do o, vlas, vky, stavby tla, nrodnosti atd.14 kalo se, e
vybran eny opust tbor, a proto pr mly mnoh v och prosebn vraz vezmi si m!. Ima van Essov tm
povstem nevila. Chovala jsem se nenpadn a hledla k zemi v nadji, e m pehldnou vdy s modrma
oima a ernmi vlasy jsem byla taky tak trochu netypick idovka. Vechny, kter vybrali, dostaly lep obleen
a odcestovaly smrem do Nmecka.15 Hlne Nudelov z Belgie, kter na bloku 10 peila, vzpomn, e
vzekyn vybrali kvli zvltnostem tlesn konstituce. Takto vybran eny dostaly jin odv, jet tden
pobyly v tboe a potom je odvezli.16 Hilda Tenenbaumov si vzpomn, e jeden lka provdl rasov
vzkum a tak men a porovnvn stavby tla.17 Dyna Podemsk: Vzpomnm si, e k nm jednoho dne
piel jeden ciz lovk a vybral si mezi nmi zhruba dvacet nejhezch a rasov nejvraznjch en. Nikdy se u
nevrtily.18 Vybrny pr byly eny s mimodnmi rasovmi rysy, potvrzuje Rosa Gruberov.19 Francouzsk
vzekyn-lkaka Adlade Hautvalov pozdji vzpomnala, e se objevil jeden nov zastnce rasov teorie.
Provdl pr selekci tak, e ped sebou nechal pochodovat nah eny rznho vku. Chtl provdt
antropometrii. Mry vech st tla se braly nekonen dlouho. Vechny zvltnosti se zaznamenvaly.20
Jednalo se pr o normln antropologick vzkumn program, snail se pozdji ped vyetovacm soudcem
vysvtlovat tuto zleitost jako zcela nekodnou antropolog Hans Fleischhacker, byl to naprosto normln
program bn pouvan pi hromadnch vyetench. Tento vzkum zahrnoval men hlavy a tve, dleit
tlesn mry jako vku a rozpt rukou atd., ale rovn uren barvy pleti, vlas a o pomoc kategorizanch
tabulek a uren etnch morfologickch, tedy tvarovch znak jako teba tvaru hlavy, ela, temene, nosu, st, u
apod.21 Krom toho pot, co Beger opt odcestoval, rovn fotografoval a filmoval, protoe ho pr exaktn
antropologick fotografie mimodn zajmala. Jeho kolega, jak kal, se naproti tomu o ist technick
zleitosti tolik nezajmal.22
Antropolog Bruno Beger pvodn plnoval promit 150 osob, ale svj kol ukonil pedasn po 109
zmench idech, dajn kvli nebezpe nkazy. Opustil Osvtim jako prvn ze t spolupracovnk Ahnenerbe
a ji 16. ervna 1943 se opt vrtil do Berlna; pvodn plnovan ti tdny si tak zkrtil na mn ne polovinu.
Katalogizovan osoby musely bt nyn k dalmu zpracovn, jak pe, pevezeny do koncentranho tbora
Natzweiler.
Jako posledn se vrtil dom koncem ervna 1943 prepartor Gabel. Jako dvod svho delho pobytu Beger
uvd: Odebrn otisk oblieje je asov velice nron innost. Pi plnm pracovnm nasazen lze za den
podit asi tak ti otisky. Gabel se omezil ve shod se zadanm kolem na mimodn markantn typy,
z vybranch id vytvoil celkem 20 odlitk oblieje23 a krom nich jet podil est dalch od polskch
a ruskch zajatc. Tahle m zliba byla paraleln, k Beger, jeho vlastn rasov vzkum zajmal mnohem vc
ne kol, kter nesl jeho jmno.
Magda Hellingerov, v onom asnm lt 1943 pidlen na blok 10 jako blokov, si z rasovch badatel
vzpomn zejmna na prepartora. Bhem jeho pobytu v Osvtimi mla za kol pivst pedem uren eny do
jeho pracovny, kde jim snmal otisky oblieje. Ernst Toch, vzesk psa z bloku 28, pozoroval, jak ped blokem
28 provdj jaksi men hlavy vtmu potu vz. Jako psae ho zavolali, aby zaznamenval sla, kter
mu diktoval jeden esesman. Patila ke jmnm jako Allegra Attasov ze Solun, Brandel Grubov z Dsseldorfu,
Elisabeth Kleinov z Vdn, Marie Sainderichinov z Antverp nebo Alice Simonov z Berlna. Poznmky psal
tukou, pot naukal na psacm stroji istopis seznamu. Spoluprce s esesmanem trvala ptatyicet minut.
Vysvtlili mi, e se vzov vyetuj na pkaz adu pro rasov vzkum.24
O nco pozdji piel do pisrny bloku 28 ppis z Hlavnho adu sk bezpenosti se sdlenm, kte z vz
uvedench na seznamu maj bt pemstni do koncentranho tbora Natzweiler-Struthof. Toch: Potom jsme
u ns v pisrn pipravili seznam pro transport do Natzweileru.25 V ptch tdnech si vybran eny a mui
museli nechat vyetit krev, protoe vznikly obavy, aby z tbora nepenesli skvrnit tyfus. Podle eho se urovala
doba, po kterou museli ekat, nen znmo. Jednoho dne se tmto enm zaalo dvat najevo, jak maj
mimodn tst, kdy byly vybrny, vzpomn Hautvalov. kalo se, e odjedou z Osvtimi a dostanou se do
njakho znamenitho tbora nkde v Nmecku. S tmto pedpokladem se vichni radostn louili. Magda
Hellingerov uvd, e tyto osoby ped odjezdem, oddlen podle pohlav, zaveli do dvou mstnost. Od ensk
mstnosti mla ona jeden kl a vdla, e vzn uren k transportu m kolem plnoci jeden esesman dopravit
na ndra. Mezi zavenmi byla tak Mila Potasinsk, hereka z Belgie. Klepala na dvee a nalhala: Magdo,
pus m ven! Klepala i dal ena, kter kala, e ji mm pustit, protoe tu m sestru. Nepemlela jsem o tom,
odemkla jsem dvee a nechala je odejt. Piel esesman, a protoe byly eny zamen, nepepotval je
a odeel s nimi. Skupinu pepotali teprve ve vlaku, a tak vylo najevo, e dv eny chybj. Ty peily, k
Hellingerov. Jedna z nich, ekyn, ije v Izraeli. Kdy jsem v Izraeli byla, navtvila m se svm muem, aby mi
podkovala, e jsem ji zachrnila. Jej jmno neuvd.26
Wadysaw Fejkiel, lka-vze z bloku 20: Od jednoho vzn, kter pracoval na velitelstv tbora, jsem se
dozvdl, e ten transport odeslali do Natzweileru.27 Bavorsk vze Ludwig Wrl vykonval funkci starho
tbora a bhem pobytu antropolog v Osvtimi ho povili kolem, aby je ve vech ohledech podporoval. Na
otzku, co se m s vybranmi enami a mui stt, mu tborov lka Eduard Wirths odpovdl: Ti vzov budou
odvezeni z tbora. Nezbytn jsou jet men, kter v Osvtimi nelze provst. Po skonen men by se opt
mli vrtit do Osvtimi.28 Hermann Reineck, psa na bloku 21: Kdy transport odjel, z jistho zdroje jsme se
dozvdli, e ty vzn maj pout pro sbrku koster ve trasburku.29
Ptho dne se musela Magda Hellingerov zodpovdat z toho, e pustila ony dv eny. Vytkli j, e se
dopustila sabote, za co je trest smrti. Zaveli ji na bloku 11 na samotku ve sklep, k jejmu pekvapen ji vak
po tdnu pustili a pemstili do enskho tbora v Bezince.
Ze 109 zmench en a mu opustilo Osvtim 86. Osud tch, kte zstali, nen krom uvedench vjimek
znm.
Pro 86 id skonila jejich druh deportace po tdenn jzd vlakem 2. srpna 1943 v Alsasku. Krtce pedtm
instruoval August Hirt velitele tbora Josepha Kramera, e tyto osoby maj bt usmrceny v plynov komoe tbora
Struthofu smrtcm plynem a jejich mrtvoly dodny do anatomickho stavu, aby je ml k dispozici. To Kramer
dosvdil pozdji ped soudem.30
kol Bruna Begera byl v dsledku pedasnho ukonen prce v Osvtimi rozen o sluebn cestu do
koncentranho tbora Struthofu; ve vytovn cestovnch nklad uvedl el tto cesty: Rentgenov snmky
a urovn krevnch skupin u osob tkajcch se taj[nho] mimodnho kolu v Natzweileru. Jak pozdji
dosvdil Fritz Lettow, vze-sanit v tboe, nechal Beger eny nejdve zavst do tborovho lazaretu: Kad
se udlaly dva rentgenov snmky lebky, a to mkkm rentgenovm zenm, aby zstaly viditeln i mkk sti.
Lettow u toho musel asistovat, stejn jako pi snmkovn mu, kter zavolali pozdji.
Kdy se skonilo s rentgenovnm, piel podle Lettowova popisu jmenovit neuveden profesor ze
trasburku, kter enm odebral vzorky krve k uren krevn skupiny. Dne 11. srpna, kolem 21. hodiny veer, se
objevil velitel tbora Kramer a oznmil jim, e je mus dopravit do sousednho enskho tbora. Transportn
vozidlo je pr ji pipraveno. Lettow: Asi tak polovina en si vzala sv raneky a za smchu a povdn nastoupila
do auta. Mezi nimi byla tak matka Belgianky, a tak dvka prosila, aby smla jet spolen s matkou. To j
esesman tak vldn dovolil. O Belgiance vypovdl vze-sanit po vlce, e v tboe potratila. Jej manel
byl, co ona nevdla, prv v deportanm vlaku na cest z Mechelenu do Osvtimi.31
Auto sjdlo z kopce ke Struthofu, kde v t dob u dn vletn restaurace nebyla. Dal podrobnosti sdlil
Kramer pozdji pi vslechu britskou vojenskou polici. enm pr pikzal, e musej nyn jt do dezinfeknho
prostoru. Dle vypovdl: S pomoc nkolika esesman jsem je nechal svlct a pln nah pak nahnal do
plynov komory. Kdy za nimi zapadly dvee, daly se do kiku. Kdy byly dvee zaven, rourou umstnou vpravo
nahoe vedle pehrky jsem dovnit zavedl jist mnostv sol. Potom jsem otvor roury ucpal korkem, kter byl
pipevnn k jejmu konci. V tom korku byla kovov rourka, kter nastkala sl a vodu na vnitn stnu otvoru
komory, o n jsem hovoil. Vnitek komory jsem si osvtlil pkou, ta byla v blzkosti roury, a pehrkou jsem
pozoroval, co se uvnit dje. Vidl jsem, e ty eny piblin asi pl minuty jet dchaly, ne padly na zem.
Potom jsem uvedl do pohybu ventilaci v komn a dvee otevel. Ty eny jsem nael leet mrtv na zemi, cel
pokryt vkaly. Pt rno jsem ekl oetovatelm SS, aby mrtvoly naloili na vozk bylo piblin 5.30 hod. ,
aby se mohly dopravit do anatomickho stavu, jak m prosil profesor Hirt. Po nkolika dnech jsem za stejnch
okolnost pivedl do plynov komory opt urit poet en ke zplynovn. O nkolik dn pozdji jsem el do
plynov komory znovu, a tak se to opakovalo asi dvakrt nebo tikrt, a bylo usmrceno 50 nebo mon taky a
55 [osob] pomoc sol, kter mi pedal Hirt.32
Kramera vak pam klamala: V prostoru jen 2,40 m irokm, 3,50 m dlouhm a 2,60 m vysokm udusil nikoli
55 osob, nbr 86 en a mu. Velitel tbora zejm rozdlil vradn na tyi veery. Pot, co 11. srpna v prvn
skupin a asi 13. srpna v druh skupin zavradil eny, pustil se po dva dal veery mezi 14. a 21. srpnem do
mu. Je-li pravda to, co vypovdly jako svdkyn tyi bval obyvatelky tbora z Lucemburku,33 pak se to
udlo 17. a 19. srpna. V rznch pramenech se tvrd, e bhem nkterho z tchto veer zastelili jednu enu
a dv eny nebo jednoho mue bu na tku, nebo proto, e kladli odpor. Jsou to jen povsti, kter s naprostou
jistotou neodpovdaj pravd.34
Protoe anatomick stav kvli vlenm podmnkm nemohl mt dn maceran zazen, mrtvoly
z Natzweileru tu konzervovali ve sklep stavu. Hirtv asistent Henry Henrypierre si tajn poznamenal sla
vytetovan na pach mrtvol, ani vdl, co znamenaj. Vytvoil tak podklad k tomu, aby mohli bt tito anonymn
mrtv identifikovni, tebae a po edesti letech.
1 Dvody nejsou v pramenech uvedeny. Mohly by souviset s tm, e komisae Rud armdy, kter wehrmacht
pokldal za neregulrn bojovnky, nacist propagandisticky stavli na rove idm.
2 Erna Fleigov se jako jedin domnv, e Beger vybral jen ti nebo tyi eny. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459
(12. ledna 1956)
3 Hirt, stanovisko k uveejnn v Daily Mail ze 3. ledna 1945, napsan 25. ledna 1945. Barch, N 21/366
4 August Hirt, Sicherstellung der Schdel von jdisch-bolschewistischen Kommissaren zu wissenschaftlichen
Forschungen in der Reichsuniversitt Straburg. Zprva z 9. nora 1942. BAB, Berln, NS 21, Nr. 904
5 Sievers 8. z 1942 Hirtovi. BAB, tamt
6 Sievers 3. ledna 1942 Hirtovi. StA Norimberk, NO-3629
7 Sievers 2. listopadu 1942 Rudolfu Brandtovi, Himmlerovu osobnmu referentu. HHStA, Abt. 461,
Sonderband I, Dokumente zur Skelettsammlung
8 HHStA, Abt. 461, Nr. 34147
9 Begerova poznmka Wolframu Sieversovi, jednateli Ahnenerbe, z 3. jna 1942. BAB, NS 21/905
10 Beger 31. kvtna 1964 Michaelu Katerovi. IfZ Mnichov, ZS/A-25
11 Osobn spisy Hanse Fleischhackera. Univerzitn archiv Tbingen. 126a/125
12 Vslech Begera prokurtorem 14. prosince 1961. HHStA, Abt. 461, Nr. 34147, s. 66
13 HHStA Wiesbaden, Abt. 461, Nr. 34147
14 Shelley 1991, s. 57
15 Tamt
16 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16460
17 BArch, B 126, Nr. 61117
18 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16460
19 Tamt
20 Hautval 2008, s. 77
21 Hans Fleischhacker, ivotopis, s. 16. HHStA, Abt. 461, Nr. 34152
22 Tamt
23 HHStA Wiesbaden, Abt. 461, Nr. 34147
24 HHStA, Abt. 461, Bd. I, s. 132
25 Tamt
26 Je sporn, zda druh ena nebyla zachrnna pi jin pleitosti.
27 HHStA, Abt. 461, Bd. I, s. 2
28 Tamt, s. 306n
29 Tamt, s. 130n
30 Vpov velitele tbora Josepha Kramera. HHStA, Abt. 461, Sonderband II, Nr. 10/2, Bl. 756
31 Lettow 1997, s. 185n
32 HHStA, Abt. 461, Sonderband II, Nr. 10/2
33 Joseph Freimuth, Mathias Brbel, Adam Konrad, Leopold Shilling. Viz: Hornung: The Natzweiler
Concentration Camp, s. 141. NA, RG 153
34 Podrobn: Lang 2004, s. 232234
Mezi strachem a nadj
Vedn den na pokusn stanici
Dny na bloku 10 byly muiv dlouh. Stle ve spolenosti stejnch en, vzpomn dr. Froukje de Leeuwov,
vstvalo se asn rno, nebylo nic na prci, lovk byl lapen v ovzdu trvalho napt. Nuda prostupovala
kad vjem. Nebyla to vak nuda tvoiv, hloubav, ani letargick dlouh chvle. Sp to byla propastn, smrtc
dlouh chvle. Nuda spojen s beznadj. Beznadj ve vech ohledech. Nizozemsk lkaka tuto situaci
charakterizuje: Nebyl v dohledu dn konec, jen to, e to pravdpodobn skon smrt. Ano, tak to bylo, ili jsme
s vidinou smrti. Ve stnu osvtimskch komn ml tento pocit jinou ostrost ne pi njakm nedlnm kzn.
Mla jsem neustl strach o ivot. Kad den jsem potala s tm, e skonm v krematoriu, vyprv Sala
Neumannov, kter ila ped deportac v Hannoveru.1 Vechen ten pach z mrtvol po celou dobu! vzpomn
Katharina Engelov z Kemarku2 s pocitem hrzy, a je nutno dodat: Je to cosi nepedstavitelnho pro vechny,
kte tam nebyli.
Nuda, beznadj a osamlost. eny na bloku 10 trvily as den co den bu na svtnici oetovatelek v pzem,
nebo v jednom ze dvou velkch sl v prvnm poschod, celkem tam bvalo vtinou kolem 400 osob, vechny
vykoenn z vlasti, vyrvan rodinm, vzdlen vemu, co jim bylo mil. Vtina en se musela smit se svm
osudem, nic jinho jim nezbvalo, vechny psobily stsnn nebo apaticky, popisuje Froukje de Leeuwov sv
poten dojmy na bloku 10. Vzpomn si na jednu enu, kter po svm pchodu po cel dny jen strnule zrala
ped sebe, jin zase dostvala zchvaty ple. Objevovaly se tak zchvaty hysterie, ale nebylo jich mnoho.
Elisabeth de Jongov vzpomn: Prvn, co jsem tam ekla, byl dotaz: Kde je m matka? Rodil Amsterdamce
bylo v dob, kdy poloila tuto otzku, 26 let. Hlun prosted j bylo od dtstv ciz, protoe oba rodie byli hlu
matka od narozen, otec ohluchl po nemoci. Dorozumvala se s nimi znakovou e. Od matky ji oddlili na ramp
a ona o ni mla velk obavy, protoe matka se nedokzala dorozumt. Nevdla jsem, e ji poslali rovnou do
plynov komory. Stle jsem tie doufala, e je taky na bloku 10. Potom mi ale ekli, e ji z nkladnho auta poslali
do plynov komory a pot splili. Ostatn vzov mi ukzali kou. Zprvu jsem si myslela, e mi jen chtj nahnat
strach. Ale byla to skutenost.
Vechny tyi dti hluchch rodi umly mluvit, Elisabeth de Jongov se stala designrkou, provdala se za
male a ila s nm spokojenm ivotem. Potom Holandsko obsadili Nmci. Nastaly traumatick zkuenosti, kdy
lovk musel nosit hvzdu, odevzdat rdio a po pt hodin u nesml nakupovat. Pedstavte si npisy: idm
vstup zakzn! Pipadala jsem si izolovan, nhle jsem se ctila jin ne ostatn: jako naprost vyddnec! Mli
jsme pronajat velk dm se zahradou. Pak piel dopis od SS, a bhem tyiadvaceti hodin jsme museli z domu
zmizet. Vechno jsme tam museli nechat, kad si sml vzt jen jeden kufr.
Pt den pijel traktor s pvsem a vechno odvezl, taky klavr Steinway. tylenn rodin Elisabeth de
Jongov s manelem a jejm rodim, kte za nimi pijeli z Amsterdamu se podailo ukrt se na venkov.
Pldruhho roku ili ve stsnnm prostoru, v neustlm strachu, e je najdou, a pak jednoho dne esesmani opt
stli pede dvemi. Na policejn stanici se setkala s bratrem a sestrou s jejm malm dttem. Celou rodinu
dopravili do Amsterdamu, kde okupanti vechny idy, zaten bhem razi, internovali v jednom z divadel. Tam
lovk dostal erven S na odv, co znamenalo, e jdeme do ptho transportu. Odvezli je do sbrnho tbora
Westerborku, kde penocovali. Pt den ns zavolali k vlaku. Nacpan v dobytm vagonu byli pospolu
naposledy. Celou cestu jsme mluvili pedevm o tom, e se musme snait zstat pohromad. Nebli jsme se
prce, protoe jsme pracovali po cel ivot. Potali jsme s tm, e budeme muset tvrd pracovat. Zmtan
nejistotou jsme doufali, jen mj mu kal: To je jen zbon pn.
Nakonec chaos na ramp. Na jedn stran otec, mj manel, bratr, na stran druh matka, sestra a j.
Elisabeth de Jongov chtla o matku bojovat, ale nemla anci, jen j jeden esesman slbil, e se s matkou
pozdji zase uvid. Otec, manel i bratr mezitm v tom zmatku zmizeli. A nyn stla na noclehrn bloku 10, oknem
hledla do przdna, dosud zcela znien z poniovn bhem pijmac procedury: Musely jsme se svlknout, j
jsem mla v ten den menstruaci. Mla jsem zlat zub, kter mi vytrhli. Plakala jsem. Oholili mi vlasy. Oholili m na
celm tle. A potom jet piel njak chlap a vytetoval mi slo.
V thle budov se vlela mlha pln zoufalstv, pronikala vekerm ivotem a tila due, kter u nemohly dojt
klidu. Mylenky se upnaly k pbuznm, k poslednm slovm a objetm. Rene a Fritz Krmerovi se museli
v Amsterdamu vzt v zoologick zahrad. Bylo to jedin msto v Amsterdamu, kde jet smli id uzavrat
satky, vyprv Rene Krmerov. Rodinn pslunci museli jt hodinu pky, aby se tam dostali, protoe jezdit
tramvajemi bylo zakzno a kola jim zkonfiskovali. Vzali se, ale nesmli spolu t, v tboe Westerborku byli
ubytovni oddlen. Aspo jedinkrt s n chtl jej manel strvit noc, vzpomn rodil Kolanka.3 Napadlo ho
to, kdy m ml nablzku, bylo to ve vlaku, kola po kolejch tolik drnela, byl tam takov rmus, e kal, abych se
nebla. Nikdy si s tm nedoku spojit cokoli hezkho.4 Na ramp je rozdlili a Rene Krmerov vdla, e jej
mu rovn piel do tbora. Nikde ho vak nemohla najt. Vude se po nm rozhlela a doufala, e mezi
vychrtlmi vzni nkde objev dvrn znmou tv, a jednou si dokonce myslela, e Fritze poznala, kdy ho
naloili na nkladn auto a s nkolika dalmi vezli k plynov komoe. To, e zcela jist nepeil, se dozvdla
nhodou jet bhem pobytu v tboe.5
Obavy o osud nejblich rodinnch pslunk stravovaly mnoh srdce. Leckter eny mohou mluvit o tst,
e si sv dti, pro n nalezly kryt, nemohly vzt do Osvtimi. Ima van Essov, mezitm provdan Spanjaardov,
jet po padesti letech u hrobu sv ptelkyn Marie Hertzdahlov vzpomnala na jej trpen v tboe, jak
litovala, e nem u sebe sv dti: Kdykoli jsem ji potkala, spustila svou litanii: Jakpak se asi vede Karlovi a Tilly?
Potom vyprvla, e jsou dti v dobrm krytu, e Anna je urit nenech na holikch, jene sama pro n u
nebude moci nic udlat. Uvid je vbec nkdy? V takov nejistot ilo mnoho en. Vzekyn na svch dtech
lply vc ne na manelech, k lkaka de Leeuwov. Znala ostatn jmna a st mnoha dt uvznnch en.
eny, jejich mu zmizel nebo byl mrtev, ale ony mly dosud jet kdesi dti, co byl ppad mnoha holandskch
en, si uchovaly pedevm kvli svm dtem pevnou vli vrtit se iv dom.
Pln strachu o sv dti vzpomnaly tyto mlad eny na vlastn dtstv. Touily po mateskm bezpe, a tm
silnji pociovaly, e jsou samy bez ochrany. Eva Golgevitov si pamatuje pr ver jedn psn, kterou zpvala
jej kamardka Hadassa Lernerov6:
Si jtais toute petite

Je pourrais appeler Maman
Viens prs de mois, viens bien vite
Berce-moi doucement
Si jtais toute petite
Je crierais de douleur
Maman!
[Kdybych byla malik,

mohla bych zavolat: Mami,
pij ke mn, honem pij,
nn m kolbej.
Kdybych byla malik,
bolest kiela bych:
Mami!]
Vechny ty starosti a zoufalstv, pocity osamn a bezvchodnosti pepadaly bezmocn eny zejmna za noc,
leely na nich jako mra, nebo na slech jen zdkakdy naly klid. Dsivmi sny se prolnaly ozvny vstel
popravch et, kter ve dne, asto nkolikrt tdn, u zdi mezi bloky 10 a 11 vykonvaly rozsudky smrti.
Dozorkyn SS stelbu vdycky ohlsily tm, e eny poslaly na opanou stranu budovy, obrcenou k bloku 9.
Stejn vak nemohly nic vidt, protoe okna ve zdi smrem k popraviti byla zakryta devnmi deskami, take
ven se dalo dvat jen nkolika kvrami. Vstely vak byly pesto slyet, vzpomn Froukje de Leeuwov,
odporn teskot, protoe lovk vdl, co znamen.7 Nkter eny chtly pesto pesnji vdt, co se dje, a tak
se snaily vyut nesteench okamik a kvrou se na to hrzn dn podvat. To se nesmlo, ale j jsem to
udlala, vyprv Ilse Nussbaumov. A kala jsem si, pokud se odsud jednou dostanu, aspo o tom budu moct
podat svdectv.8 Tu a tam eny vyvrtaly v bednn mal otvory, aby vidly ven, a potom je opt ucpaly
chlebovmi krkami.9 Margot Krischov vzpomn, e drkou v bednn vidla, kdy zabjeli mue a eny ranou
do tla. Protoe ti vzov ped smrt jet leccos volali, vdly jsme, e pat k rznm nrodm. kalo se, e ti
popraven byli odboji, partyzni a podobn.10
Denn dochzelo k njakmu vzruen, velkmu i malmu, k Augusta Nathanov, navc k tomu vemu, co
lovk musel psychicky snet. Vdy pes veker denn zmatek, kter ns obklopoval, jsme si poniovn,
zoufalstv, osamn, stsujc pocit bezmocnosti neustle s hrzou uvdomovaly, jakkoli se lovk pokouel
citov ivot ignorovat.11
Mal Peter vyvolval v tom velkm houfu en smen pocity. Spoust vznnch se stskalo po dtech, od
nich se musely oddlit na ramp, jin se uraly touhou po svch holikch a chlapcch, kter ve sv vlasti
dokzaly jet vas ukrt, ani vdly, co se s nimi dl stalo. Pro n byl ipern tlet chlapeek jejich kamardky
Ruth Dattelov kadodenn provokac, ale souasn tak nkm, na nho mohly promtnout mateskou lsku,
a to mnohem vc ne na Olesche a Bronka, o nco star syny manel Umschweifovch a Seemannovch, kte
pili do Osvtimi jako privilegovan zvltn vzov. O Petra se vechny matesky staraly, vzpomn Rosa
Katoenov.12 Rosaline de Leonov tvrd: Toho kluka rozmazlovaly nejen eny, ale i dozor personl.13
A Rene Krmerov vzpomn, e Peter byl na pokusnm bloku cosi jako talisman. Tato rodil Kolanka vyprv
o jedn phod, kter se udla asn rno pi stacm apelu: Z dozorky SS se dosud dn neobjevila, a tak na
jej msto nastoupil Peter. Prochzel ped nam tvarem. Stly jsme v ptistupu a on potal: pt, deset, patnct,
dvacet, ptadvacet. Krel podl ns rychle a kompetentn; jet neznal vechna sla, neuml potat nad dv
st. Stran jsme se smly, kdy jsme ho vidly pochodovat jako malho nacistu.14
Rene Dueringov, kter se v dob svho vznn v koncentranm tboe jmenovala Krmerov a ztratila
v Osvtimi manela, nakreslila tento obrzek v roce 1987 a ve svch vzpomnkch napsala: Petera Dattela... na
selekci vybrali, aby il, a on peil!
Ruth Dattelov byla vzdlan a skromn ena, kter se necpala dopedu a mla smysl pro humor, vzpomn
Ima van Essov.15 Tato Berlanka vychovvala svho synka psn, ale dobe. To bylo taky to nejlep, co
mohla dlat, soud Froukje de Leeuwov, protoe dotrnch nevychovanch dt by mli mofov brzy po krk.16
Osvtim byla vyhlazovac tbor, nikoli msto pro zanajc ivot. Pokud byly eny, kter prv pijely, thotn,
poslali je rovnou do plynov komory. Jestlie esesmani objevili thotenstv pozdji, hrozil budouc matce stejn
osud. Ima van Essov vzpomn: Jedna drobn ena, Nmka, v sedmm msci, promluvila s Wirthsem o tom,
zda by se jej dt mohlo narodit, vdy pece na bloku bylo vce dt, a Wirths souhlasil. O tom, co se dlo dle,
vyprv Froukje de Leeuwov: Mofov rozhodli, e by mla porodit na bloku 10. Jednoho krsnho dne ta chvle
nastala a ona porodila ve dne. astn mlad matka tam leela s dtkem. Zprvu o porodu dostali mofov.
Nco takovho se nedalo utajit, rozkaz je rozkaz. Ta mlad ena se jmenovala Hannelore Salingerov. Erna
Hoffmannov, kter 29. ervna 1943 pijela do Osvtimi spolen s n, vzpomn: Na naem sle na bloku 10
porodila holiku. Pi porodu pomhal dr. Samuel. Bhem nsledujc noci esesmani Hannelore i s dttem
odvedli.17 Hannelore Salingerov bylo 21 let, kdy sv dt smla nejprve porodit, a potom ji i s nm poslali do
plynu.
Te noci potkem z 1943 nkdo zabuil na dvee bloku 10 jet jednou. Pern m to vydsilo, myslela
jsem si, e jdou pro mne a pro syna, vyprv Ruth Dattelov. Msto nich vak pila pan Dorle Spiraov18 se
temi dalmi enami jako prstek na n blok.19 Dora Spiraov z Dran pijela 31. srpna 1943 pozd v noci
transportem z Blechhammeru pot, co strvila tm ti roky v rznch tborech v Hornm Slezsku na nucench
pracch.20 Po pjezdu mla jt okamit do plynov komory, podailo se j vak v pedsni pesvdit lagerfhrera
Franze Hsslera, e by mohla bt uiten jako stenotypistka. Tak dobe, blok 10, souhlasil, kdy kladn
odpovdla na otzku, zda je provdan a zdrav. S Ernou Leitnerovou a dvma dalmi enami, kter spolu s n
doprovzely transport se starmi a nemocnmi osobami, ji jet v noci dopravili z Bezinky do Osvtimi. Za
njakou dobu zaklepal Hssler v jednom tboe na dvee njakho barku. Protoe vak na bloku 10 nikdo
neotevel, odvedl tyi eny na zbytek noci hned vedle, do jedn cely na bloku 11.21
Po zpadu slunce se nikdo z esesman v budov nezdroval, ob dozorkyn zamkly dvee zven a odely
na svou ubytovnu. Adlade Hautvalov zavala tento netrpliv oekvan okamik jako paradox, vdy
lovk byl zaven jako zve v kleci, a pesto se ctil volnj.22 Od tto chvle jsme mohly sv zleitosti vzt do
vlastnch rukou, pe Paanka Eva Golgevitov a nen jedin z peivch, kter podv zprvu o opatrn
zanajcch veernch kulturnch vystoupench, a u improvizovali laikov nebo pedneli profesionlov;
konalo se to zsti na chodbch, zsti na operanm sle, tam vak v omezen me a pedevm pro personl
jako inkujc i divky. Nelo pitom o ojedinl vystoupen, nebo zprvy o nich jsou doloeny po celou dobu, co
tato pokusn stanice existovala.
Kdy byla blokovou Magda Hellingerov, upozornila vedoucho lkae Eduarda Wirthse, e zamlen klinick
provoz vyaduje tak njak zkladn hygienick vybaven jako prostradla, pikrvky, runky a non koile. Lze
pedpokldat, e se to mlo tkat jen personlu. Skuten dodali pr ranc s nonmi koilemi. dn nemla
vhodnou velikost, ale blokov promnila tento nedostatek v pednost a uspodala zbavnou veern mdn
pehldku. Z toho vznikl npad podat takov kratochviln veer jednou tdn. Dala jsem dohromady pr
talentovanch en, a tak jsme zaloily divadeln skupinu.23
Nejslavnj umlkyn, kter na blok 10 pila, byla Alma Rosov. Zatkli ji ve Francii na tku z Nizozemska
smrem do vcarska, pot pijela 20. ervence 1943 transportem z Drancy do Osvtimi. Kdy se o nco pozdji
setkala na pokusnm bloku s Imou van Essovou, mly ob pocit, e se odnkud znaj, ale a po delm rozhovoru
na to konen pily. Vdeanka Rosov emigrovala v roce 1939 se svm otcem do Londna, po plroce se
vak pesunula do Nizozemska, kde mla velk spchy, dokud wehrmacht zemi nepepadl a nacist tak tam
nezakzali idm veejn vystupovat. Pevat j umoovaly domc koncerty podan zmonmi obany.
K tm patila tak rodina Spanjaardovch v Utrechtu, kter se ptelila s rodinou van Essovch24 a na sedm
msc j nabdla ubytovn.25 V t dob byla Alma Rosov nkolikrt hostem v dom rodi Imy van Essov,
hrly tam dokonce spolen jednu Telemannovu sontu, Alma na klavr a Ima, rovn vynikajc hudebnice, na
fltnu. Byla jsem tak okovan, kdy jsem Almu potkala na bloku 10; ve srovnn s tm, kdy jsem ji naposled
vidla v Holandsku, se naprosto zmnila. Musela jsem o tom kadmu vyprvt, ba dokonce i maarsk idovce,
blokov Magd Hellingerov. Pro Magdu to byly tak neobyejn zprvy, e mi naslouchala, akoliv jsem u
tenkrt mla pocit, e m nesn. Zpotku nevdla, o kom mluvm. Jmno Ros u n nevyvolalo dnou
reakci, ale kdy jsem zmnila Vu Phodu, zpozornla. Phoda byl toti ve sv dob ve stedn Evrop cenn
stejn vysoko jako dnes Yehudi Menuhin.26 Tento esk houslov virtuos a dcera vdeskho koncertnho
mistra, narozen v roce 1906, uzaveli v roce 1930 ve Vdni satek. Spolen koncertovali v mnoha zemch, turn
po Evrop vak podali tak oddlen, Alma Rosov napklad se svm enskm salonnm orchestrem Die
Wiener Walzermdel [Vdesk valkov dvata], zaloenm v roce 1933. V roce 1935 se toto manelstv
rozpadlo.
Blok 10 administrativn podlhal enskmu koncentranmu tboru v Bezince. Magda Hellingerov se obrtila
na tamn velitelstv i, pesnji eeno, ohlsila pjezd Almy Rosov jedn lence psrny, kde pracovaly sam
vzekyn. Ona psaka promluvila s vrchn dozorkyn SS Mari Mandlovou, kter by mohla pro svj nov
zaloen ensk orchestr dobrou houslistku uvtat. Jej orchestr ml vyhrvat u tborov brny, kdy pochodovala
ven i dovnit komanda pracujc mimo tbor, a podat soukrom koncerty pro dstojnky SS. Z pedmt
zabavench idm odvleenm do Osvtimi Mandlov obstarala hudebn nstroj a pedala jej hudebnici. Magda
Hellingerov vzpomn: S houslemi v ruce se Alma u nemohla dokat 18. hodiny, a ob dozorkyn SS
odejdou a zven zamknou dvee. Pot ly nkter eny na hldku, aby spustily poplach, pokud by se nkdo blil
k budov. Kdy vechno konen ztichlo, Alma nasadila smyec. Tento okamik si pamatuje tak Ima van
Essov: A do onoho veera byla krsa na bloku 10 dvno zapomenutm snem. Nikomu se tam o takov
ndhee, jakou v t chvli vykouzlila jej hra, ani nesnilo. Tento debut na pokusnm bloku ml sv pokraovn,
rovn v ptch dnech po zamen vrat Alma Rosov hrla. Na operanm sle v pzem se sely eny a dvky
z mnoha rznch zem, zpvaly tam sv nrodn hymny a lidov psn, pi nich je Alma doprovzela na housle.
Tyto psov veery pokraovaly v podob nepravidelnch kabaret. Slavka Kleinov vzpomn: Mezi
vzekynmi byla ada nadanch en. Pod vedenm Hadassy Lernerov ze Lvova se podaly opravdov
koncerty s psnmi, recitacemi a tancem... Pot, co byl blok uzamen a my jsme osamly, rozeznly se lidov
psn z mnoha evropskch zem. Hadassiny komente mezi jednotlivmi sly budily zjem.27 O dal nadan
en hovo Froukje de Leeuwov: Erna Ellertov zpvala v mnoha jazycch jednu z tch chraplavch psn Zarah
Leanderov.28 Anebo Rebecca Kasmanov z Paskho dlnickho jidi divadla (Parizer Yidisher Arbeter
Theater). Odvila se dokonce kabaretnch vloek. Svm bitkm pozorovacm talentem a jemnou schopnost
empatie zahrnovala posmchem nacistick dozorkyn na bloku. Pedvdla scnky a my jsme si ze vech tch
ropuch dlaly legraci, pe Eva Golgevitov o tchto veernch relaxacch. Margot Meierov vzpomn na jednu
eckou hereku, kterou ad mezi obyvatelkami svho slu k intelektulkm. Umla nmecky a nkdy recitovala
bsn. Vdycky se pr dalo potat s tm, e do programu pispje tak hereka Mila Potasinsk, uvd Froukje de
Leeuwov. Jej vystoupen bvalo vtinou jedin skuten umleck. Cel bsn v nmin nebo jidi znala
nazpam a pednela je. Nakonec lovk poslouchal samozejm stle tot. Pedevm bse s nzvem
Bankrot musela pednet opakovan.29
S Imou van Essovou pedvdla Mila Potasinsk dmsk tango, napl zpv, napl tanec. Pi tanci jsme
zpvaly o tom, e se milujeme, a lbaly jsme se na sta. Sylvia Friedmannov se chtla okamit pidat, a tak
nkdo tu pse upravil pro ns ti. Alma ns seznmila s ardem, nejdv nm jej pedvedla a potom ns taky
nauila, jak se tan. Svtlovlas Slovenka Sylvia zapomnla na sv hrzn povinnosti a dlala j muskho
partnera. Pleitost nkoho k sob pitisknout, tanit s nm a tanec zakonit polibkem asto opravdu proctnm
, to pomhalo enm poctit, e v t osvtimsk i smrti jet ij.30 Asi tak po esti tdnech odvezli Almu
Rosovou do Bezinky. Z tamnho dvho orchestru, tvoenho velkm potem laik, vybudovala dslednm
zkouenm respektovan soubor; dne 4. dubna 1944 zemela na otravu jdlem.31
Rovn Im van Essov se njak podailo sehnat hudebn nstroj, fltnu, a obas na ni hrla. O tom podal
zprvu jej tehdej snoubenec, Loet Micheels.32 Zda se hudebn angaovala pask opern pvkyn
Marguerite Cohen-Solalov, nen doloeno. A zda svm spolubydlcm pedvedla nkter ze svch kousk Ruth
Wolfov? Ta umla postupn spolykat dvanct jehel a pak jet metrovou nit, a j z st vynval jen kousek.
Potom nit z st vythla a na n se jedna za druhou objevovaly navleen jehly, kter pedtm spolykala.33 Tento
trik pedvedla pinejmenm jet v roce 1937 v Berln, kde vystupovala jako Miss Blanche34 a jako
profesionln kouzelnice byla lenkou tamnho Magickho krouku.35
Dal umlkyn na bloku 10 byla Edith Goldsternov. Kdy se rozneslo, e je sochaka, musela postupn
zpodobnit dozorce, oetovatele i lkae. Z tohoto dvodu jsem dlouhou dobu povala jist vhody a tu a tam mi
podstrili taky kousek chleba, vzpomn. Krtce po pchodu zaadili Edith Goldsternovou k enm, jim chtl
Samuel odebrat tk z dlonho hrdla. Protoe vak, jak sama k, mla urit vjimen postaven, dalch
pokus zstala uetena. Nkolikrt ji sice zavolali na injekce, ale pokad ji opt poslali zptky se slovy: Vy
muste pracovat, abyste dokonila sv portrty.36 Rozit vhlas Goldsternov jako umlkyn se zejm podailo
Brance van Thijnov z Amsterdamu, kter se na bloku 10 kamardila s Imou van Essovou. Snad jako dkaz
svho talentu musela Goldsternov nakreslit portrt dozorkyn SS. Potom si ji untersturmfhrer SS Hans Mnch
vzal do Rajska. Tam j pes den pidloval komrku, kde mla dajn modelovat bakterie tyfu. Jejm skutenm
kolem vak bylo nco jinho. Mnchovi postupn udlala nkolik bust.37
Kdy se v est hodin rno otevely hlavn dvee a vely ob dozorkyn SS, kad z en v dom musela bt
obleen a mt ustlanou postel. To znamenalo vstvat v pt hodin. Buzen mly za kol star svtnice.
Vykikovaly jidi Aufstein! [Vstvat!], obchzely ady, a kdy bylo teba, zatahaly za pikrvku. Pot eny
chvtaly do pzem, aby se umyly. Froukje de Leeuwov vzpomn, e tam bylo nad temi dlouhmi odtokovmi
koryty asi 18 kohoutk.38 Ty rychlej z en, kter vstaly jet ped budkem nebo bezprostedn po nm, si
mohly msto v umvrn zajistit hned, ostatn se musely postavit do ady. Leny de Leeuwov k tm nkolika
rannm ptatm patila. S ptelkyn Rosaline de Leonovou, kter mla postel hned vedle n, obvykle uhnly,
aby se umyly ped ostatnmi.39
Bhem dne vldla kasrensk disciplna, vzpomn Slavka Kleinov a vypotv sakrovn, nenvistn kik,
a pedevm bit, jimi dozorkyn SS i eny z pomocnho personlu souily obyvatelky bloku 10.40 K tomu
nejdleitjmu, co mofov vyadovali, patilo, aby byly postele jednotn ustlny, aby zaezvaly, vyprv
s posmchem Froukje de Leeuwov. Pi patn vycpanch slamncch a dvou slabch pikrvkch se to dalo
st splnit, ale pokud se to nepodailo, ukldaly se psn tresty. Ne dorazily dozorkyn SS, sluba vytela
chodby. To byla povinnost dvou obyvatelek. asn rno jedna ena uklidila taky umvrnu, kter byla pot
krom chvle na umyt ndob a do pozdnho odpoledne zamen. K tomu de Leeuwov: Na tom, e eny
nemly po cel den pstup k vod ani monost umt si ruce po pouit toalety pi svch nemocnch vnitnostech,
nikomu nezleelo. Hlavn kdy blok zstal po cel den ist.
Rann pchod dozorky SS byl spojen se stacm apelem. Vechny eny se musely shromdit dole na
chodb, vjimen ped blokem, a postavit se pesn do ad po pti za sebou. Chvli to trvalo, ne vechny
zavely pusu a jaksepat stly, vyprv Froukje de Leeuwov. Kdy poet souhlasil s slem uvedenm na tabuli
na schoditi, pivedla psaka blokovou, ta vechno jet jednou zkontrolovala, nae pila na adu jedna
z dozorky SS. Jakmile se objevila, vechny ztichly jako pna. Probhla podl ady, vechny spotala. Blokov
la za n s paprem a tukou, ale zapsn sprvnho potu ponechala na pan dozorkyni. Za blokovou klusala
jet psaka. Ti chlapci byli tohoto psnho ritulu ueteni. Dokud jsme jet hluely, bhali pokad s kikem
kolem ns, ale pozdji se nkam uklidili. Nemocn nastupovat nemusely, spotaly je na lkch.41
Kolem pl sedm, nkdy i pozdji, pinesli vzov, tedy mui, tekutinu, j se oficiln kalo kva nebo aj.
Hork npoj, kter byl nkdy u jen vlan, pineli v devnch bekch. Po obou stranch vlevo i vpravo
vynvala ty, kterou si nosii pi transportu jeden vpedu a jeden vzadu dali na rameno. Pivlekli ndoby
dovnit jako nostka a postavili je doprosted chodby pobl schodit. Na schodech se ji adily ekajc, cel
zstup a na chodbu hornho poschod, musely vak vykat, a se obslou vzov-funkcioni a oetujc
personl. Byl to ritul, kter se opakoval pi kadm vydvn jdla. Zde je ostatn teba dodat, e rno se nic
k jdlu nevydvalo. Ta vlan beka sice bvala stejn, jen obas s trochou cukru nebo s njakou bylinkou na
ochucen, ale takov kva pesto znamenala to nejvt tst, jakm mohl den zanat. S ajem nebo kvou
jsme rno dojedly chlb, kter jsme si schovaly od veera. Jen slaboch veer vechno sndl a rno pak za to
pykal.
Vtina nemla pot co dlat. Zamstnni byli jen lkai a oetovatel, kte jet pl hodiny provdli vizitu,
a tak neastnice, jejich sla vyvolali, protoe musely jt na njak pokus, anebo ty, jejich kolem bylo pi
pokusech asistovat. Mnoh dostaly jehlice a vlnu, aby pletly ponoky, nebo ic poteby, aby spravovaly atstvo.
Kdy mly dozorkyn dlouhou chvli, neekan se objevily a kontrolovaly postele. Oficiln tam nikdo nesml nic
schovvat, jene to bylo jedin msto, kter lovku osobn patilo. Kad smla mt jen jednu pikrvku a ze
vech st odvu pouze jeden kus. Ve, co neodpovdalo pedpism, napklad drobn drahocennosti jako
heben, kus novin, kousek suchho chleba, se zabavovalo. Dozorkyn tmito kontrolami nkdy povovaly
blokov nebo star svtnice.
V jedenct hodin se pinely kbelky s dietn stravou pro nemocn, vtinou to byla ve vod rozmchan
krupin kae. Pro blok byl k dispozici urit poet litr diety, kterou lkai rozdlovali co nejspravedlivji
pacientm, kte pichzeli v vahu pedevm, vzpomn Froukje de Leeuwov. Mnostv bylo omezen, a tak
dochzelo k permanentnm stetm, protoe kae byla danj ne dk polvka, kterou dodali pot. asto se
stalo, e i zdrav dostali pllitr a litr diety, a nkte nemocn tak pili zkrtka.
Jakmile se ve dvanct hodin nebo o nco pozdji otevely vstupn dvee, napt, kter panovalo dopoledne, se
uvolnilo. Jak bude polvka? ekla bych, e vyistili vlaky a z vvaru nm udlali polvku, k Esther
Plukkerov s odporem.42 Celkem to pod byla stejn beka, zahutn voda, v n plavaly kousky brambor
nebo epy a obas i pr hrk nebo trocha ervenho i blho zel. Tu a tam nkdo nael dokonce kousek
masa velikosti krychlovho centimetru. Takov jedinec pak byl velice astn. Pravideln pineli pt nebo est
kbelk polvky, kter se rozdlovala psn podle hodnost v blokov hierarchii. Nabraka obsahovala litr
polvky. Oetovatelsk personl a vzov-funkcioni dostvali po dvou, ostatn po jedn. Kdo piel mezi
prvnmi, tomu sluba zalovila jet v kalnch vodch, kde byla polvka nejhust, pro ty vzadu ve front zstala
jen dk tekutina. e se nepostupovalo spravedliv a nabraku ovldaly sympatie i antipatie, se stvalo zdrojem
nikdy nekoncch konflikt, stejn jako rozdlovn zbytku, kter po prvnm kole zstal. Jako prvn smly
nastoupit opt eny z personlu a teprve po nich ty z hornch sl. Kad touil po druh porci, proto asto
vznikal stran kik a tlaenice. Po polvce nsledoval poledn klid zhruba od pl druh do t. Kad si musel
lehnout a smlo se nanejv eptat.
aj se rozdval v pl tvrt, a chleba, kter dodvali bhem dne, porcovala sluba a vydval se v pt hodin
s njakou plohou. Tak o tom lkaka de Leeuwov podala nkter informace: Kad den jsme dostvaly
tvrtku chleba, krom toho tikrt tdn kousek vodnatho margarinu, dvakrt marmeldu, dvakrt sr a jednou
salm. Marmelda bvala vtinou erven a skoro bez ovocn den. Jen jedinkrt, po pjezdu ady eckch
transport, jsme dostaly fkovou marmeldu, kter byla velice chutn. Sr bval jeden z francouzskch druh
a vce i mn pchl pavkem. kalo se mu smradlav sr. Ze salm se vyskytovaly stdav ti druhy: salm
jtrov, ,erven (z koskho masa a spousty vody) nebo krevn tlaenka. Ono to zn pkn, jene se nesm
zapomnat, e lovk dostal jen minimln kousek: ajovou liku marmeldy a kousek salmu nebo sra. Tak
v tomto ohledu ml personl urit privilegia, a to nejen pi vdeji jdla, ale tak v dalch pdavcch z titulu sv
funkce: dvakrt tdn dostvaly plku chleba a dvojnsobek salmu. Jinmi slovy: eny, kter patily k personlu,
nemusely tm nikdy trpt hladem, zatmco ostatn zejm trply velice.
Snaily jsme se pet ten dlouh den co mon nejlp, vzpomn de Leeuwov. Oblben bylo takzvan
bylinkov komando (Kruterkommando), protoe se tak lovk nejen dostal na erstv vzduch, ale mohl se krom
toho podvat do irho okol. K tomuto komandu patilo 30 a 35 en. Pracovn oddl vyrel nepravideln brzy
rno od asnho lta do pozdnho podzimu, doprovzen dvma dozorci se psy a jednm neidovskm vznm,
dortmundskm lkaem jmnem Engel. Nkdy to komando vedl tak Karl Lill. ast byla dobrovoln. Toto
komando sbralo do kok byliny a ovoce podle ron doby. Hledalo taky ampiony a pky, vzpomn Leny de
Leeuwov.43 Nkdy byly ty eny na nohou cel den, kem krem prochzely lesy a uly a 30 kilometr.44
Bylinky se pak suily a zsti pouvaly na aj. S tm komandem jsme proly taky Bezinkou a vidly tam
plameny v krematoriu, vzpomn Erna Hoffmannov. To bylo obzvl dsiv, protoe jsme pesn vdly, e se
tam spaluj lidsk mrtvoly.45 Engel uil eny rozliovat, kter houby a bobule jsou jedl, a vdycky nael
pleitost vzt si z t sklizn nco pro sebe.46 Skupina chodila tak podl eky Soly, kde se jednou jedna
francouzsk uitelka tlesn vchovy pokusila utct. Ponoila se pod vodu a chtla uplavat, ale str ji
zastelila.47
Kdo zstal na bloku a neml co na prci, sdruoval se ve skupinkch osob se stejnmi zjmy. Nizozemsk
lkaka Froukje de Leeuwov napklad trvila vtinu asu nikoli na svtnici oetovatelek, nbr v hornm
poschod na sle se svmi krajankami. Oblbenou innost bvala skupinov gymnastika, kter se dala
provozovat tak, e k cvien lovk nepoteboval dn pomcky. Postupn jsme tak k sob navzjem zskvaly
vce dvry, ne by tomu bylo v normlnm ivot, take se lovk hodn dozvdl o tom druhm, o jeho ivot,
manelovi, dtech. Tak jsme zpvaly mnoho psn, o prbhu vlky jsme moc nemluvily. Mnoh se vak snaily
pesvdit sebe i ostatn, e jej konec u neme bt daleko.
Rozhovory se netoily jen kolem nkdejch dobrch as. Hovoilo se taky o budoucnosti, k Garmaine
Berachaov. Lily se scny, o nich vechny doufaly, e by se do roka mohly uskutenit.48 Mnoh se pokouely
pesvdit sebe i ostatn, e konec u neme bt daleko. Pedevm Branco [van Thijnov] v tom byla velice
vytrval, vzpomn Froukje de Leeuwov. Krom toho, pipomn Augusta Nathanov, se cel hodiny mluvilo
o kuchaskch receptech. m vt hlad jsme mly, tm vc a chutnji jsme v rozhovorech vaily! Taky hrla
vznamnou roli rzn pn, co by si lovk zase jednou rd dal. Karetn hry byly zakzny. eny si pesto
udlaly karty z kartonu, a tak se na bloku dokonce opravdu karty hrly. Hrlo se tam, kde se jinak dly i ty
nejtajnj vci: na nejvy z patrovch postel. Odtud bylo vidt kadho, kdo vstoupil do slu, a proto nebylo
snadn odhalit, co se na posteli dje.49
S kartami se nejen hrlo, ale taky se vykldala budoucnost. V tom se vyznala jak vrtn, tak jedna ena
z Amsterdamu. Ob si nechvaly zaplatit, vtinou mimodnmi porcemi jdla nebo rznmi potebnmi
malikostmi. Myslm, e Amsterdamka vila sp platbm ne vlastnm vtbm, k Froukje de Leeuwov, ale
i stzliv Holananky mohly nabt sklon k mystice. Jako pklad uvd Rotterdamka spiritistick sednky s
kem. K tomu se uval k z latk s rameny stejn dlouhmi jako pedlokt, z jeho stedu vynval hebk.
tyi eny opt sedly na horn posteli, kad se jemn rukou dotkala jednoho ramene ke, ani by ho svrala.
K nechaly, aby se vznel nad kartonem popsanm psmeny, dokud hebk na nkter psmeno neukzal.
Froukje de Leeuwov: Jakmile hebk ukzal na urit psmeno, peetly je, a tak se snaily vyst slova nebo
smysl, co muselo mt samozejm njak vznam, teba jak to vypad s vlkou nebo s manelem. Bylo dost en,
kter tomu opravdu vily, ale nikdy jsem neslyela, e by se nco pozitivnho splnilo.50
Ima van Essov si pamatuje skupinu Francouzek, 18 en, kter spolu trvily mnoho asu a dajn pochzely
pevn z Polska. Pozorovatelce z Nizozemska vak unikla okolnost, e ony Francouzky spojoval pedevm
jin spolen zjem: politick nzor a pevn pedsevzet zstat solidrn. Jedna z nich, Eva Golgevitov napsala:
asto jsme se v naem kout na bloku krily v depu. Jmenuje jedenct en patcch k jdru jej skupiny; krom
n to byla jet Rose Besermanov, Gina Goldsteinov, Ryvka Grynbergov, Perelka Gutermanov, Ciporka
Gutnicov, Mina Honelov, Dora Kleinov, Cela Perlov, Hadassa Lernerov a Fanny Zelinsk.51 Rdy zpvaly,
jak k Eva Golgevitov, pedevm lidov psn a znm pedvlen psn, proto je ostatn eny na sle asto
daly, aby jim nco zazpvaly. Tak jsme se staly francouzskou koloni, koloni prodchnutou duchem odporu.52
Lkaka Dora Kleinov, kter v tboe kali Slavka, bojovala u v mezinrodn brigd proti Frankovi.53 Pro ni
zdili v prvnm poschod mezi obma sly malou laborato, poboku stavu hygieny SS v Rajsku. Jako
pomocnice si mohla vzt do laboratoe Martu (Perelku) Gutermannovou a Hadassu (Dde) Lernerovou.
Veejnm tajemstvm na bloku 10 bylo, e tyto ti eny z on laboratoe nespojovala jen spolen prce
a komunistick pesvden. Slavka se svou skupinou, to byla ist homosexualita, vzpomn Ima van Essov.
U francouzsk kolonie se to stvalo asto. Nizozemsk eny byly zpotku sexuln sp zdrenliv, pokldaly
za pinav u to, kdy se eny lbaly na sta. Ale po pl roce jsme to dlaly taky, piznv holandsk
oetovatelka, jej bezstarostn tanen kabaret s Milou Potasinskou a Sylvi Friedmannovou ml netuen
inek, zejmna kdy na sob mla improvizovan kousek odvu, kter tu a tam nco odhaloval. Ima van
Essov: Margit, kter by m jinak nejradji serala, byla do mne nsledujc den skuten zamilovan.54
Margit Neumannov nebyla jedinou enou, kter se jak jsme se ji zmnili na jinm mst svou sexuln
orientac nijak netajila. Na bloku bylo stejn pli mlo prostoru, aby lovk sv soukrom utajil. Jako typickou
tborovou sexualitu hodnot Froukje de Leeuwov fakt, e se homosexuln vztahy rozvjely i u en bez
jednoznanho sklonu k homosexualit. Nejvce mezi Polkami, nejmn mezi Holanankami. Krom dvou
polskch pr mezi personlem a Margit s jej ptelkyn pamatuju jet nkolik dalch polskch prk, krom
toho jednu Holananku s Maarkou a jednu Holananku s ekyn, vzpomn de Leeuwov. Posledn
jmenovan Holananka mla doma malho syna. Starala se o ekyni, kter si zlomila ruku, a tak se s n sblila.
Ta druh Holananka bvala sp jemn ena. Cel msce se ptelila (normlnm ptelstvm) s jinou rovn
kultivovanou Holanankou, ale pak to skonilo a ona se sblila s jednou Maarkou, kter spala na posteli
nedaleko n. K tmto dvma Holanankm se obracely zdy jejich krajanky, kterm se to nelbilo.55
Sexualita v osvtimskm prosted je to mon? Sm o tom hovoit nkdo, kdo pi tom nebyl? Tyto otzky
me prohlsit za tabu pouze ten, pro nj sexualita nen pirozenm lidskm projevem. Pevn to byly velice
mlad eny, ctily tlesn poteby, kter dosud nezaily, vidly, e jejich tajn touhy jsou vystaveny smrti, a nyn
objevily tich tst, v nm na okamik v t oklivosti unikaly a je bylo neekan jako kvtina v prasklin zdi.
iv kontakt existoval samozejm i s mui. Poslali enm balky a pleitostn pichzeli na blok, vyprv Ima
van Essov.
Bez letmho polibku, mon i nkolika, se to neobelo. Dovoleno to vak nebylo, tyto kontakty proto zstvaly
v utajen a vdy pedstavovaly nebezpe. Za rozhovor s mui zpotku hrozil rovnou trest smrti, pozdji se to
trochu uvolnilo.56
Dvrnmu pteli v tboe se v mnoha vyprvnch k kochany, co je polsky milovan. Ve vednm ivot
tbora ml tento vraz ir vznam, sahal od pomocnka v jakkoli nouzi pes kamarda a po v nejirm
smyslu milence. Mezi oetovatelkami mla kad druh njakho kochanho, k asto stzliv sociologicky
argumentujc lkaka Froukje de Leeuwov. Ty eny na bloku 10, kter s tmito vztahy nesouhlasily, se jim
snaily zabrnit, mly strach, e by ppadn tresty mohly postihnout i je. Bhem nebezpench dn hldaly, aby
kontaktm s mui pokud mon zabrnily, ale moc to nepomhalo. Mnoho kochanch se nespokojovalo s tm, e
by si popovdali jen pr minut denn, a tak nechvali sv ptelkyn pst dlouh dopisy a tak na n odpovdali.
To vak bylo velice nebezpen. Takov dopis toti mohl bt zachycen, co se jedn oetovatelce taky
skuten pihodilo, a trestu bylo to pr est msc v trestnm komandu mohla uniknout jedin tak, e ji
okamit zaadili na Claubergv seznam. Musela kvli tomu pozdji sice vytrpt dv injekce do dlohy, ale
Claubergova pacientka nesmla bt poslna do Bezinky.57 O nem podobnm, i kdy v jinm kontextu,
vypovdl Clauberg po vlce: Mohlo se pr nkolikrt stt, e esesmani z disciplinrnch dvod peloili eny
z bloku 10, jestlie byly pistieny v kontaktu s mui. Nestalo se to vak dn, kter byla na jeho seznamu.
Tomu bych dokonce i dodaten uml zabrnit, pokud by lo o njakou sterilizovanou. Jinak mi to vak bylo
jedno.
V poslednch mscch enm z bloku 10 tu a tam dovolili krtce se zdrovat mezi blokem 10 a blokem 9.
Rovn pi takovch pleitostech se dal hbit vzjemn vymnit lstek. Rene Krmerov podstrili zprvu od
Polka, kter mluvil nmecky a jeho pak za soumraku, z bloku 10 na blok 9, z okna do okna, nauila prstovou
abecedu, nae vznikla iv komunikace. Ten Stefan byl mj ,kochany, pe Rene. Stefan Dzwilik studoval
prva v Marseille, mluvil nkolika jazyky vetn esperanta, a protoe nebyl id, sml obas dostvat balky
s jdlem od rodiny z Krakova. Z nich j tu a tam nco dal. Od nho, kter ml dobr kontakty v rznch psrnch,
se Rene Krmerov koncem lta 1944 dozvdla, e jej mu krtce ped Vnocemi 1943 piel o ivot.58
Kochany se pro mnoho en stal ivotn dleitm pomocnkem, zejmna tehdy, kdy ml vlohy pro ern
obchod nebo znal jin monosti, jak lze zorganizovat mimodn pdly, co neznamenalo nic jinho ne
tpnout, ukrst nebo vymnit. Milostn vztahy v tboe spovaly obecn jen na pohlavn pitalivosti a na
pitalivosti balk, k Ima van Essov. K tomu dodv Froukje de Leeuwov: Mnoh Polky z personlu, kter
mly polskho ptele, asto mvaly ty nejlep dobroty. Samozejm ve srovnn s dkmi polvkami a kousky
salmu.
Nkter eny milence stdaly, jin zstvaly vrn jednomu. Froukje de Leeuwov: Byl tam jeden vze
kolem padestky, blokov, kter dokonce imitoval rodinu. Ml asi tak tyicetiletou ptelkyni a ,dceru, nejmn
dvacetiletou, obma obstarval jdlo. Ob tyto eny pracovaly jako oetovatelky, take se schzky mohly konat
jedin na operanm sle nebo na svtnici oetovatelek. Hor to ml v tomto ohledu Jakob Kozelczuk, idovsk
vze, kter dky sv atletick postav dlal pomocnou slu na bloku 11 a kalo se mu Bunker-Jakob.59 Ten
ml dostaten vliv, aby mohl chodit na blok, jeho vyvolenou byla obyejn Polka, kter spala v noclehrn
nahoe. On vak pece jen nco vymyslel: el s n do postele uprosted plnho slu, kde je kryly dv kamardky,
kter si sedly na okraj postele zdy k nim.
Jednou z hlavnch pekek, kterou bylo teba pekonat, byla vrtn, sotva tyicetilet Berlanka Friedel
Levyov. Bez jejho souhlasu nesml dn mu vejt, a ona ten souhlas nikdy nedala bez njak protisluby.
Proto mla vdycky nejlep jdlo, vzpomn rotterdamsk lkaka de Leeuwov a sarkasticky dodv: Pipadala
si nesmrn dleit, a po dv lta svho ivota taky dleit byla.
eny ubytovan v hornm poschod, je nemly zvltn status, byly zatrpkl, protoe se mohly jen tko
a mnoh z nich vbec dostat k svmu manelovi, pokud ho nhodou peloili do nkterho osvtimskho
nemocninho barku.60 Lucia Heidemannov z Lipska napklad jednou zahldla z okna svho bloku znmou
tv. Uvidla jsem svho mue s oholenou hlavou a on mne, ale zpotku jsme se vbec nepoznali. Jen jsme se
na sebe dvali, ale nemohli jsme spolu promluvit.61 Nebo Sylvia a Jacques Amarovi. Tento eck obchodnk
pracoval v kamenolomu pobonho tbora v Goleszw, kde se k nmu doneslo, e jeho ena je na bloku 10.
Riskoval tedy a ohlsil se jako nemocn, a tak ho dopravili do kmenovho tbora na blok 9. eck oetovatel,
kter denn donel polvku na blok 10, mu potvrdil, e jeho ena na tomto bloku opravdu je, a poradil mu, aby
obas postl ped blokem. Ona si ho vimla, ani to sm zpozoroval, protoe okno bylo zaven. Jednoho dne se
pak dvee bloku 10 otevely, prv kdy stl pobl. Tehdy vyvdli nkolik en, a prv v t chvli se zraky obou
rozechvlch lid, kte se vzali 14 dn ped svou deportac ze Solun, setkaly. Oba jsme se dali do ple,
vzpomn Jacques Amar, ale to bylo vechno, protoe jsme se k sob nemohli piblit. Po dvou nebo tech
dnech m peloili na jin blok.
Osobn vhody, pokud njak vbec existovaly, bvaly asto na kor ostatnch vz, nebo Osvtim vdy
znamenala boj o peit. Kde jde o ivot, tam spolen zitky rychle vymiz. V mnoha povlench pracch,
v nich se historikov vciovali do situace bez podrobn znalosti pramen, je soudrnost na bloku 10
idealizovna. Skutenost byla ovem jin. Dojem Augusty Nathanov je ten, e solidarita a kamardstv,
tebae vichni byli nacisty utlaovni stejn, se vyskytovaly jen v mal me, tm vbec. Lid pochzeli
z velmi rozdlnho prosted, jak individuln, tak jako pslunci rznch nrod na rzn kulturn rovni,
a krom toho tu samozejm hrly roli tak rzn charakterov vlastnosti.62 A tak holandt id, kte se
pokldali za civilizovanj, hledli na idy z Vchodu svrchu, a ti tak trpli pocitem vylouenosti, jene v boji
o vliv byli nekompromisnj, a tud spnj. Augusta Nathanov si stuje, e i idovsk oetovatelky se
ctily bt elitou, a podle toho se tak chovaly.
Na bloku byla konfliktn atmosfra, lid byli podrdn, emu se nelze divit, uvme-li vechny faktory,
konstatuje Froukje de Leeuwov. Zpadn id (Holanan, Belgian, Francouzi) byli pli civilizovan, ne
aby mohli mt v ivot tbora vt spch. Jinmi slovy: Nebyli tolik zvykl pouvat lokty jako napklad polt
id, kte pevn pochzeli z chudch pomr a po generace trpli masivnm antisemitismem. V dsledku toho
podle tto lkaky byli bezohlednj a nemli vdy estnho obchodnho ducha. Vdesk lkaka Ella
Lingens-Reinerov, kter byla na bloku 10 pr tdn v lt 1943, pamatuje idovky ze zpadnch zem jako
mnohem pirozenj a svobodnj ne ty ze zem, v nich je siln antisemitismus nutil k vymezovn nebo
k asimilaci, kter vlastn znamenala podmann.63 Protoe prominenty na bloku tvoili tm vlun Polci
a Slovci, Nizozemci vtinou pichzeli zkrtka. To alespo pociovaly Nizozemky, podle nich neminul den,
aby t i on Holanance nkter Polka nevynadala, e je ,hloup holandsk krva. Podobn hodnot situaci
Ima van Essov: Polky mly skuten mnohem silnj prainstinkty, my Holananky jsme psobily ve srovnn
s nimi opravdu tak trochu hloup.
Pohled Augusty Nathanov je spe analytick: vid zde dvoutdn spolenost, kterou tvo jednak eny
s funkcikami, tedy jaksi horn vrstva, jednak obyejn vzekyn. V internm mocenskm boji neustle hrly
velkou roli intriky, lichocen a vemon jin amorln faktory. Neexistovala tu dn solidarita, a tud ani
dn spolen sil o to, abychom si svj osud zlepily. Mnoh se naopak chovaly navc ponen, aby zskaly
njakou malou osobn vhodu, co morlku devastovalo jet vc. Jako jedin spolehliv rovina zbvala podle
zkuenosti Nathanov i mnoha jejch spolubydlcch osobn ptelstv.
Hranice dvoutdn spolenosti na bloku 10 vedla mezi hornm a dolnm poschodm. Jako obyejn vzekyn
smla ena shora sejt do pzem jen tehdy, kdy chtla jt na sanitrn zazen, ke stacmu apelu, na vdej jdla
nebo na vyeten. Pokud byli ptomni lkai, smly eny do pzem pouze tehdy, pokud je zavolali.64 Del dobu
smly zstat v pzem, jen kdy potebovaly intenzivnj oeten, a to bu po lkaskm zkroku, nebo pi
tkm onemocnn. K tomu byly zazeny dv mstnosti jako jednotka intenzivn pe. Pobyt tam vak vdy
znamenal urit riziko, zejmna tehdy, kdy tam pacientky del dobu leely kvli nakalivm chorobm jako
zkrtu, sple nebo skvrnitmu tyfu.
Tm, kdo trpli nakalivmi chorobami, hrozila plynov komora. Kdy poprv propukla spla, o tto souvislosti
se jet nevdlo. Ohlsilo se to tedy, a protoe nebezpe pro cel blok i pro tbor bylo samozejm neobyejn
velk, neastnice odnesli a poslali pry, vzpomn Ima van Essov. Podle Celiny Prijsov bylo ve druh
polovin z 1943 nkolik en kvli sple poslno do Bezinky. Pokud vm, skonily v plynu, k.65 Pot se
takov infekce podle monost tajily. Kdy pily kontroly SS a to se s jistotou stvalo jednou a dvakrt tdn
, udvaly se jin zznamy teplot a lka vysvtlil, e jde o chipku, ppady na pozorovn nebo o pacientky
s prjmem.66 Podobn vzpomn Rosa Katoenov: Pi pozdjch epidemickch onemocnnch lkaka Alina
Brewdov nemocn ukrvala a pedstrala leh onemocnn, napklad tyfus hlsila jako angnu.67 Barbara
Smolensk si je napklad jist, e j tak zachrnili ivot.68 Nevyhnutelnm dsledkem vak bylo to, e se nakazily
i jin eny. Kdy Margot Krischovou dali po druh Claubergov injekci se zntem pobinice na peplnnou
marodku, sdlela postel s jednou Nizozemkou, kter mla splu. Brzy splou onemocnla i ona.69
Protoe se nevydvalo dostaten tepl obleen, trplo v zim mnoho en tkm nachlazenm, kter se pi
vyerpanosti a nedostatku lk nezdka vyvinulo do stadia ohroujcho ivot. asto to bvala chipka, znt plic
nebo kloubn revmatismus. Obvanmi penaei chorob byly vi, blechy a tnice, kter se z ubikac nedaly
vypudit. Pklady katastrofln patnch hygienickch podmnek zmiuje Ima van Essov: Fialov, zelen
a hnd tekutina, j se krsn kalo aj a kva, a rovn hnd pchnouc polvka, to vechno se pilo a jedlo
z emailovch pohrk a emailovch misek. Po jdle se vechno sebralo a spolen umylo, take nikdo neml
vlastn ndob. Katharina Engelov: Kad ml misku, a ta byla na vechno, na myt, na polvku, a kdy byl
lovk nemocn, taky na...70 A chleba zcela jist proel destkou rznch rukou, nakldali jej na pinav vozy
a ne se dostal k vzm, urit nkolikrt spadl na ztrouchnivlou nebo pinavou podlahu. Proto lze snadno
pochopit, e bylo tolik nakalivch nemoc, svrab, destky jinch vyrek, vedy a samozejm i prjmy.71
Selekce bvaly stejn nevypoitateln jako povolvn k pokusm. Na bloku 10 se sice nekonaly tak asto
jako na jinch blocch v tboe, avak nebezpe, e lovka pead do Bezinky, bylo pesto neustle ptomn.
A tebae Bezinkou esesmani vyhroovali astji, ne tam eny skuten poslali, takov hrozba neustle
zabrala. Komny krematori se nedaly pehldnout, a e byly v neustlm provozu, vichni ctili, kdykoli se
nadechli.
Selekce byly nejastji vsledkem chladnch vah lka o tom, jak naloit s pokusnmi osobami, kter u
nemli k emu pout. Seznamy vybranch obt se zprvu sestavovaly podle daj lka, kte pidlen eny u
nepokldali za vhodn k experimentm, vzpomn eva Friedmannov.72 To se tkalo pedevm Horsta
Schumanna. eny, kter byly na jeho odpovdnost ozeny a operovny, mly jt co nejdv opt do pracovnho
komanda, a pokud na to byly pli slab, poslali je do plynu. Jen eny uveden na Claubergov seznamu mly,
jak jsme se ji zmnili, uritou zruku, e zstanou. Pokud se vak nkter Claubergov injekci brnila, dn
pardon se na ni nevztahoval. To se tkalo rovn vech en, u nich se pi pedbn prohldce zjistilo, e se pro
pokusnou srii nehod. Ke Claubergovm kritrim pro rychl vylouen patily napklad jizvy po gynekologickch
operacch nebo rentgenov nlezy, podle nich byly vejcovody ji pokozen nebo neprchodn. Vtina selekc
se pak konala mezi dubnem a zm 1943, kdy na pokusn blok stle pichzely nov eny. Ty mohly bt
ubytovny jen proto, e jin musely mezitm odejt, vzpomn Margot Krischov.73
Johanna Wijnschenkov, kter pijela do Osvtimi 23. z 1943, proto na bloku 10 zaila jen mlo selekc.
Pesto slyela o tom, e pedtm poslali do Bezinky mnohem vce vzeky.74 Prvn velk selekce se konala 3.
ervna 1943; ten den poslali do Bezinky 89 en, kter pvodn vybrali pro Clauberga, ale on je do sv pokusn
srie nepijal. Koncem ervence 1943 opustilo experimentln blok 29 en vybranch obma esesckmi
antropology, Brunem Begerem a Hansem Fleischhackerem, odjely do Alsaska.75
Doru Spiraovou z Dran, kter pijela do Osvtimi transportem z Blechhammeru v noci na 1. z 1943, si
vzala blokov Margit Neumannov jako pomocnou psaku, protoe polsk psaka Ruzenka neznala dobe jazyk,
take na svou prci nestaila. V oddlen pedsni ped mstnost pro dozorkyn SS dostala Spiraov k tomuto
elu zzen pracovn msto, kde musela vst kartotku. Krtce pot byl sestaven transport do Bezinky, do
nho, jak si pozdji vzpomn, zaadili nejmn 50 en. Nhradou za to pr pijel dost velk holandsk
transport. Kdy transport en odjel, dostala jsem od Margit urit poet kartotnch lstk s sly a jmny
vzeky. ekla mi: ,Transport s tmito enami jde do Bezinky. Neekla mi, zda ty eny odchzej do Bezinky
pracovat, nebo jdou do plynu. Neoficiln se ovem na celm bloku vdlo, e do Bezinky se jezd do plynu.
Jmna a sla tch en jsem tedy pepsala na seznam, kter jsem vrtila Margit. Myslm, e Margit jmna
vyazench en dostala od Sylvie. Tenkrt se na bloku kalo, e tyto vytdn eny, kter jsem osobn bl
neznala, u del dobu (nkolik tdn) na injekce k profesoru Claubergovi nevolali, a proto pro nj pestaly bt
pouiteln.76 Cornelia Spitzov, kter po zastvce v tboe Westerborku pijela do Osvtimi 26. srpna 1943, k:
Vzpomnm si, e brzy po pjezdu naeho transportu st en opt poslali pry. Byly to vesms eny, kter
dosud nevybrali k dnmu pokusu.77 S Corneli Spitzovou pila na pokusn blok taky Marie van Aalstov.
Vyprv: Asi ti tdny po mm pjezdu musely nastoupit ty, s nimi dosud dn pokusy nedlali. Ty ly do
Bezinky. Z mho transportu zstalo na bloku 10 jen asi 23 osob. Ze vech 45 en jej skupiny tedy jen nco pes
polovinu. Ostatn ly do Bezinky a tam zpotku pracovaly. Co se s nimi stalo pozdji, nevm.78
Nejpozdji po z 1943 se osazenstvo poetn pomrn stabilizovalo. V obou hornch slech spalo od jna
1943 do 13. ervna 1944, kdy dolo k pesunu na nov blok mimo kmenov tbor, kolem 400 osob.79 Naposledy
tam bylo registrovno krom oetujcho personlu 413 obyvatelek. Cornelia Spitzov: Ped pesunem na blok 1
jsme vechny musely nastoupit k apelu. Sthovat se mly jen zcela zdrav eny. J sam, kter po Claubergov
injekci dostala tk znt vajenk, se selekce mlem stala osudnou. la jsem tehdy k apelu na dvr ve
vysok horece, pi em m nkter kamardky musely podprat. Jejho stavu si nikdo nepoviml, tebae byla
tak slab, e po pesthovn na blok 1 musela jet uritou dobu zstat na lku.80
K osobm, kter bezprostedn ped sthovnm pokusn stanice poslali do Bezinky, pat Rosa Katoenov.
Kdy ji v Claubergov mstnosti poloili na rentgenov stl, brnila se injekci tak energicky, e lkai rozbila
sklko u nramkovch hodinek. Clauberg mi dal facku a ekl, pokud nebude leet klidn, pjde do Bezinky.
Odpovdla jsem mu, e tedy pjdu radi do Bezinky. Kdy pak Clauberg vidl jet jej jizvy po minulch
operacch kvli kle a mimodlonmu thotenstv, usoudil: S n to nem smysl. Dr. Alina Brewdov, kter byla
v t dob blokovou, ji veer zavolala s dalmi 54 enami a oznmila jim, e je pt rno odvezou do Bezinky.
Tato polsk lkaka byla velice slun ena, vzpomn Rosa Katoenov. Lkaka si ji vzala stranou a ujiovala
ji, e se nemus nieho bt. Clauberg to sice nesml vdt, ale ona pr m v Bezince velmi dobr kontakt
a postarala se, abych se dostala na urit blok. Takovou vzpomnku m Rosa Katoenov na 13. erven 1944.
dn z tchto vytdnch en nela ten den do plynu. Alespo ne rovnou. Ze vech 55 en vytvoili jedno
pracovn komando pro velmi tk prce na silnici. Kdo se v tomhle komandu fyzicky zhroutil, el do plynov
komory, vyprv Rosa Katoenov.81 Margaretha Dantowitzov si tuto selekci pamatuje. Blokov pr dala enm
na vybranou: bu pokusy, nebo Bezinka. Pot se urit poet z nich rozhodl pro Bezinku, mezi nimi rovn
francouzsk skupina, jak dosvdila Eva Golgevitov. Dky pomoci muskch vz pevezli mou skupinu
z Osvtimi do Bezinky na blok 27. To byl posledn bark pesn proti krematoriu, kde v t dob esesmani vradili
plynem a pot spalovali tisce maarskch id. Friedel de Windov, kter byla ten den s bylinkovm komandem
mimo, tajn poslala svmu manelovi, pracujcmu na sousednm bloku jako lka-vze, strun dopis:
Pochodovaly jsme daleko a dostaly se a do blzkosti Bezinky. Tam jsem zahldla Lotte Spittelovou a dal
dvky, kter minul msc odely z naeho bloku. Nkter mly u po pokusech, u jinch se nezdaily. Byly mezi
nimi tak francouzsk komunistky, kter se pokusm dajn odmtly podvolit.82
Louise Plesskoffov ovem do t doby pokus uetena nebyla. Kdy pila do Bezinky, mla dv
Claubergovy injekce u za sebou. K asovmu uren tto selekce k: Po mm odjezdu vechny eny z bloku
10 pesthovali na blok 1.83
1 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459

2 Survivors, YVA, File 39262 (rozhovor vedla Mariana Bergida, 16. bezna 1998)
3 Shelley 1991, s. 91
5 Tamt
6 Golgevit 2010, s. 120
9 Z jedn svdeck vpovdi Hildy Tenenbaumov. HHStA, Abt. 631a, Nr. 540 (16. kvtna 1956)
10 LAS, Abt. 352.3, Nr. 551 (13. ledna 1956)
12 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (14. bezna 1956)
13 HHStA, Abt. 931a, Nr. 545 (19. prosince 1956)
17 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (9. nora 1956)
18 V originlnm dokumentu je na tomto mst pjmen po satku uzavenm v povlenm obdob. Spirov je
jej jmno z osvtimsk doby.
19 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (8. nora 1956)
20 Tamt (10. nora 1956)
21 Tamt
22 Adlade Hautval: Einblick in die Versuche, die in den Frauenlagern Auschwitz und Ravensbrck
durchgefhrt wurden. ITS, medizinische Dokumente, s. 45 (peklad z 27. jna 1967)
23 Shelley 1991, s. 69
24 Po vlce se Ima van Essov provdala za bratra svho hostitele.
25 Newman 2005, s. 179n
26 Ima Spanjaardov (v tboe Ima van Essov) v interview 1983. Cit dle Newman 2005, s. 281
27 Lorska 1994, s. 211
28 Ervaringen 1947, NIOD. Erna Ellertov pochzela z Osvtimi, jej otec z Vratislavi a matka z Vdn,
mluvila plynn nmecky. Viz Saidel 2006, s. 171
29 De Leeuw, Ervaringen 1947, NIOD
30 Shelley 1991, s. 59
31 Newman 2005, s. 287412
32 Micheels 1989, s. 77
33 Miss Blanche dkuje 2. jna 1937 za odbornou dodvku, otitno in: Katalog der Zauber-Zentrale F. W.
Conradi-Horster, Berln [1938], s. 2
34 BArch, B 126, Nr. 61163
35 www.mzvd.de/?mz32-41 [19. ervence 2011]
36 BArch, B 126, Nr. 61126
38 Pokud nen uvedeno jinak, odpovd rekonstrukce prbhu dne len Froukje de Leeuwov. Ervaringen
1947, NIOD
39 Interview autora s Leny Adelaarovou (v tboe: de Leeuwov) 19. nora 2011
40 ITS, Pseudo-medizinische Versuche im KL Auschwitz. Med. Dok
42 Interview Survivors, YVA, File 3577 (rozhovor vedla Renee Firestone, 17. ervence 1995)
43 Interview autora s Leny Adelaarovou 19. nora 2011
44 Interview Survivors, YVA, file 63186 (rozhovor vedla Miriam Dunkelgrun-Glck, 17. listopadu 1995)
45 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (9. nora 1956)
46 Interview Survivors, YVA, File 7090 (rozhovor vedla Susan Motin, 27. listopadu 1995)
48 Rozhovor s autorem 2. listopadu 2009
49 Tamt
50 Tamt
51 Golgevit 2010, s. 114, pozn. 1
52 Tamt, s. 125
53 Tamt, s. 115
58 Shelley 1991, s. 102104
59 Langbein 1995, s. 277282
60 Tamt
61 Interview Survivors, YVA (rozhovor vedla Dasha Gilden, 21. prosince 1995)
62 Record ID 410348
63 Lingens 2003, s. 237
65 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (15. bezna 1956)
67 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (14. bezna 1956)
68 Tamt, Nr. 16462 (24. ervence 1956)
69 Tamt, Nr. 16459 (13. ledna 1956)
72 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (16. bezna 1956)
73 HHStA, 631a, Nr. 551 (13. ledna 1956)
74 HStAW 631a-541 (25. jna 1956)
75 Viz k tomu kapitolu Sbrka koster Augusta Hirta
76 HStAWi 631a-543b
78 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459
79 Podle dokument dochovanch v osvtimskm archivu o ench donucench k pokusm v hlavnm tboe
Osvtimi kols jejich poet v obdob 1. a 31. jna mezi 395 a 387. Pro listopad 1943 dn daje neexistuj.
V prosinci 1943 se jejich poet pohybuje mezi 397 a 400. Nsledujc a posledn dokument o bloku 10 dokld 5.
erven 1944. Czech 1989
81 LAS, Abt. 352, Nr. 16459 (14. bezna 1956)
82 De Wind 1984, s. 176
83 LAS, Abt. 352.3, Nr. 1646 (24. srpna 1956)
Sthovn na nov blok
Mimo tbor, uvnit nebezpenho psma
V lt 1944, pravdpodobn 13. ervna1, opustilo kmenov tbor Osvtim zhruba 350 en. Na jejich
dosavadnm bloku ubytovali cikny, mue, eny i dti. Vechny cikny pak jednoho dne odvezli do Bezinky
a tam poslali do plynu, vyprv eva Friedmannov.2 To se mlo stt asi tak o est a osm tdn pozdji.3 eny
pvodn dlc na bloku 10 se pesthovaly na nov blok na zem takzvanho rozenho tbora pro ochrannou
vazbu. Nebyl daleko. Celina Prijsov: Tento blok stl mimo musk tbor, asi tak pt minut chze.4 Vzov
tam postavili za plotem nabitm elektinou 20 blok, po pti budovch ve tyech adch. V nich bydlelo jednak
mustvo SS, jednak tam byly krejovsk a obuvnick dlny, v nich pracovali vzov z kmenovho tbora.
Clauberg se pr v zim 1943/44 o novostavbch dozvdl od fa stavebn sprvy v Osvtimi Karla Bischoffa
a okamit se snail jednu zskat pro eny z bloku 10. Pedtm Bischoffovi, jeho ena pr byla Claubergovou
pacientkou, vyprvl, e chce sv pokusn osoby dostat ven z muskho tbora. Vybral jsem si jet ped
dokonenm blok, kter mi pipadal nejvhodnj, a projednal s Bischoffem, aby se dostavl podle mch dispozic,
prohlsil pozdji Clauberg pi vslechu prokurtorem. Wirths ani H to nemuseli schvalovat, protoe stavebn
sprva podlhala pmo Hlavnmu hospodskmu a sprvnmu adu SS.5 Dne 13. bezna 1944 Bischoffovi
z Berlna oficiln sdlil, e prof. MUDr. C. Clauberg d o pestavbu pracovnch prostor, kter mu byly dny
k dispozici, a to pro hlavn pracovnu ti a pt dlicch stn s dvemi, a dle poaduje rzn instalan prce. Dne
24. bezna 1944 se Clauberg od Hlavnho hospodskho a sprvnho adu SS dozvdl, e se stavebnch
prac stedn stavebn sprva ujme v nejblich dnech.6
Blok 1 byl pokldn za vzorov blok, vzpomn Ilse Nussbaumov, dvakrt nebo tikrt jej pr kontrolovaly
rzn komise. Jednou se taky kalo, e pijede Himmler.7 Zstalo vak jen u oznmen. Tak dal peiv
vzpomnaj, e ubytovn na novm bloku mly eny lep, nikoli vak stravu. Budova byla svtlej a prostornj,
postele mly na slamncch prostradla a pikrvky. ily se zvsti, e toto sthovn m poslouit tomu, aby na
bloku ubytovali tak mue a mohli tak zjiovat, zda je sterilizace inn. Ve skutenosti se vak nic nestalo,
dodv Berta Dwingerov k vrohodnosti takovch tvrzen, mui na blok 1 nepili.8 e na tchto zvstech zrnko
pravdy pece jen bylo, potvrdil po vlce velitel tbora Rudolf H, kter ml dobr kontakt s Claubergem
a nkolikrt byl ptomen jeho pokusm: Vechny ty eny byly i po spnm experimentu nadle dreny na
uzavenm bloku, protoe podle Claubergovch pln mla mt kad z vzeky po uplynut jednoho roku
pohlavn styk s vznm speciln k tomuto elu vybranm, aby se Claubergova sterilizan metoda vyzkouela
prakticky. K tomuto praktickmu vyzkouen u nedolo.9
V pokusech se vak pokraovalo. Sterilizan injekce nyn dval pedevm chemik Johannes Goebel, kter se
zdroval v Osvtimi pravdpodobn od kvtna 1944. Clauberg pak jet lta po osvobozen tbora tvrdil, e dal
Goebelovi pkaz sterilizace pokud mon protahovat, aby nikoho nenapadlo provoz pokusn stanice zastavit.
Krom toho vykldal, e si v Bezince vydal dalch 120 en, dajn proto, aby svj blok vytil. Tento daj je
pravdiv jen podmnn, rozhodn nikoli v asovm sledu, nebo mezi ervencem a jnem 1944 poet
obyvatelek po velk selekci zprvu poklesl z 349 na 196. Teprve mezi 15. a 24. jnem jejich poet stoupl z 206 na
301 a mezi 8. a 10. listopadem 1944 dle z 297 na 351. Nov pijat eny pijely pravdpodobn pevn
z Maarska, jako napklad jednadvacetilet Frieda Barlewsk, ale rovn z jinch zem, napklad Nechama
Bezlagov z polskho Sochaczewa nebo Grietje Leibov z Haagu.
Carl Clauberg zahjil pokusy na bloku 1 dalmi kontrolami ji sterilizovanch en. Na pkladu rentgenovn
ukzal Goebelovi metodu sterilizace, kter se, jak ji bylo uvedeno, v aplikovn nijak neliila. Goebela pr
zauoval na nejmn 30 ppadech. Nadle pak provdl jen pleitostn kontroln vyeten. Jeho nvtvy
v Osvtimi se zkrtily, protoe se pr v zsad soustedil na analzu rentgenovch snmk.
Clauberg dval od lta 1944 pednost novmu projektu. Zatmco v Osvtimi byly jeho metodou dle
sterilizovny idovsk eny, v hornoslezskch lznch Jastrzbie-Zdrj (tehdy Bad Knigsdorff) nedaleko
Osvtimi bylo vybudovno msto matek. Vzniklo po clen pestavb velkho vojenskho lazaretu a zahjilo
innost koncem jna 1944. Jak napsal list Krakauer Zeitung, bylo zzeno 22 pvabnch domov, kter mly bt
k dispozici zhruba osmi stm matek pro porod a zotavenou. flkaem tohoto zazen, pro Velkonmeckou i
jedinenho a pro usmrovn nrodnho zdrav rozhodujcho, se stal prof. Carl Clauberg.10 Bylo to na svt
snad nejvt sociln zazen v oboru pe o matku a dt, vybaven pro 20 tisc porod ron, naparoval se po
vlce Clauberg v dopise spolkovmu ministru vnitra Gerhardu Schrderovi.11 Do tchto lzn pesthoval v roce
1944 tak svou laborato, kterou si zdil v roce 1940 zprvu ve sklepnch prostorch gynekologick kliniky
hornick nemocnice v Knigshtte.
Hlubok dojem mezitm v osvtimskm lgru zanechala poprava ty en, na ni vzpomn ada peivch.
tyi dvky, kter pracovaly v munin tovrn, daly steln prach vzm, aby podplili krematorium, pe
Augusta Nathanov. Kdy se setmlo, musely jsme nastoupit, ibenici osvtili reflektory, dstojnci SS ty dvky
pivedli a obsili. Tyto skuten hrdinky nevydaly ani hlsku.12 Po poprav ml velitel tbora projev.13
Z vnjho svta se k uvznnm enm dostvalo jen mlo zaruench zprv. Pesto se vak ily rzn
zvsti o tom, jak se mn prbh vlky. Leccos bylo ji ctit ve vzduchu a blc se boje se rovn nedaly
peslechnout. Jednoho lednovho dne 1945 zaaly padat bomby.
Clauberg tvrd, e v zim 1944 napsal jet jednou Himmlerovi, e jeho pokusy skonily a mohly by bt
posouzeny komis. Po tto kontrole jsem chtl svou prci zpstupnit veejnosti, aby se v Nmecku nemusela ji
dn ena sterilizovat operativn. Himmler dajn navrhl, e by ml navzat kontakt s berlnskm gynekologem
prof. Wolffem.14 Clauberg udv, e do podzimu 1943 vlastn rukou sterilizoval 23 en, Goebel do pozdnho
podzimu 1944 pak dalch 127 en.15 Je mon, e tyto poty odpovdaj, tkaj se vak objemu experiment,
kter sm pokldal za spn. Nejsou sem zahrnuty etn peruen pokusy na ench, je proly selekc
a byly poslny do Bezinky do pracovnho komanda nebo pmo do plynu. Dal vysvtlen by mohly poskytnout
podklady, kter si pr Clauberg vzal po svm zaten s sebou do Moskvy.16 Posledn doloen daj o potu
osazenstva bloku 1 pochz z 28. prosince 1944. Ten den tam bylo ubytovno 273 pokusnch osob a osm
oetovatelek.17
Na nsledky pokus zemela spousta en. Kolik jich pesn bylo, nelze zjistit u proto, e pslun dokumenty
esesmani ped evakuac tbora tm dsledn splili. Na zklad zprv oitch svdk vak meme uvst
alespo pklady mrt na bloku a u byly zpsobeny mkoli. Na dlouhodob nsledky experiment umraly
eny jak v Bezince, tak i po svm osvobozen.
Prvn obt, bezpochyby v dsledku Claubergovy injekce jodipinu, byla 25. nora 1943 Cleo
Ziekenoppasserov, jednaticetilet Nizozemka narozen v USA. Lze pedpokldat, e pinou jej smrti byl ok.
Alina Brewdov vzpomn, e na bloku 10 nastala dvakrt nalhav situace, kdy ji Clauberg zavolal na pomoc.
Kdy m Clauberg nechal zavolat, byla jedna dvka nsledkem oku v bezvdom. Tento ok nastal tm, e pi
pli silnm tlaku nebo pli velk intenzit roztoku tekutina vela ve styk s peritonelnm (binm) zakonenm
vejcovodu. Pokud se tak stalo pli rychle nebo intenzivn, nsledovala obrovsk bolest. Pi tom mohlo dojt
k oku.
Osmatyicetilet berlnsk zdravotn sestra Margarete Kesslerov, rozen Rosenbergov, zemela tyi tdny
po injekci. Na bloku 10 zemely v dsledku injekc nebo sekundrnch infekc po takovm zkroku tyto eny:
tiaticetilet Gerda Mosesov, rozen Roseov, z Amsterdamu, v listopadu 194318, Nizozemka Hanna Conni
Fransmanov z mdnho magaznu Kalker19,ptadvacetilet Hermine Mimi Bonnov, rozen Hertzov20,
v Polsku narozen Nizozemka Anni Sagursk21, Nettie van der Laanov22, v roce 1907 ve Francii narozen
Jerina Kassmannov23, jednatyicetilet Lina Spierov, rozen Lopes Gardozov, z Amsterdamu (sestra Judith
de Leeuwov), pan Cohen de Laraov24 a pan Vaz Diasov, manelka jednoho nizozemskho rabna25, pan
Pinkusov z Anderlechtu,26 Berlanka dr. Lichtensteinov27, ekyn Sol Stroumsaov28. Sara Nudelmannov
zemela dajn v Bezince na nsledky experiment na bloku 10.29
1 V kalendriu Danuty Czechov z Osvtimi je jako datum sthovn uveden 22. kvten 1944. K pemstn en
vak dolo o nco pozdji. Mezi 5. a 19. ervnem 1944 se toti snil poet pokusnch osob ze 413 na 348. Tento
poet dov odpovd selekci popsan nkolika svdkynmi, k n dolo jet ped sthovnm. Czech 1989,
s. 781, 793 a 803. Judith de Leeuwov uvd jako msc sthovn ervenec 1944 (HHStA, Abt. 631a, Nr. 539),
vtina ostatnch uvd lto nebo pozdn lto 1944. Zijsa van Emdenov zmiuje lto 1944 (HHStA, Abt. 631a, Nr.
541), rovn Celina Prijsov (HHStA. Abt. 631a, Nr. 548) a Helena Polakov (HHStA, Abt. 631a, Nr. 548), Sophia
Nordov (LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459) a Theresia Soetendorpov (HHStA, Abt. 631a, Nr. 551) pak pozdn lto
1944.
2 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (16. bezna 1956)
3 Tamt, Nr. 16459 (11. ledna 1956)
4 Tamt, Nr. 16459 (15. bezna 1956)
6 APMO, BW. 20 A
7 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (11. ledna 1956)
8 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459 (13. bezna 1956)
9 Protokol z vslechu Rudolfa He z 9. ledna 1947 vyetujcm soudcem Janem Sehnem v Krakov. Cit. dle
Kaul 1968, s. 278
10 Krakauer Zeitung z 21. listopadu 1944
11 Dopis z 5. listopadu 1955, LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
13 BArch, B 126, Nr. 61108
15 Tamt
16 Tamt
17 Czech 1989, s. 952
18 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16442 (13. z 1956)
19 Zmnka Sophie Baumov. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16442 (14. z 1956)
20 Zmnka Sophie Baumov, kter byla jej ptelkyn. Zemela pravdpodobn koncem roku 1943 i potkem
roku 1944. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16442 (14. z 1956)
21 Byla ptelkyn evy Friedmannov, narodila se v Polsku: Sagursk dostala injekci od Sylvie..., pak tce
onemocnla a nato tak zemela. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16460 (16. bezna 1956)
23 HHStA, Abt. 931a, Nr. 553 (22. ervna 1945, Krakov)
24 Zmnka Sophie Baumov; pravdpodobn jde o Claru Cohen de Lara. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16442 (14. z
1956)
25 eva Friedmannov: V noci [po injekci] dostala vysokou horeku, odvezli ji dol na marodku, a hned rno
zemela. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16460 (16. bezna 1956)
26 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16460
27 Tamt
28 Mstopsen prohlen, 16. jna 1956, LAS, Abt. 352.3, Nr. 16445
29 HHStA, Abt. 631a, Nr. 547
Evakuace a pochod smrti
Boj o peit na cest nap Nmeckem
Ze dne na den ns poslali pry, takov je dojem Elisabeth Frankov. Potkem ledna 1945 u byla v dlce
slyet dlostelba, a tak se mnoz domnvali, e se Rud armda bl. Nic se vak nedlo, jako se nic nedlo po
vech tch povstech o brzkm osvobozen. Nkdo znal nkoho, kdo ml ptele, a ten zase znal nkoho, kdo
ml rdio. Tak njak, jak vyprv Elisabeth Frankov, se dokonce roznesla zprva o dni D. Tenkrt jsme si
mysleli, e budeme rychle osvobozeni. Nic podobnho se vak neudlo, msto toho zstvalo vechno pi
starm.1
Pak nhle piel pece jen rozkaz k odchodu. Nastalo to pekotn, tebae u od 21. prosince 1944 existoval
pkaz gaulajtra Fritze Brachta k evakuaci vech vlench zajatc, lid na nucench pracch a vz
z koncentranch tbor z Hornho Slezska.2 est dn po zahjen velk sovtsk zimn ofenzivy vyklzely SS 18.
ledna 1945 Osvtim i pobon tbory. Zstat ml pouze ten, kdo u nemohl chodit. Dokonce i na smrt nemocn
sbrali vechny sly, protoe se obvali, e je na barcch postlej. Ve skutenosti jim takov osud hrozil spe
cestou, bhem pochodu, nebo tam podle svdectv peivch popravovali doprovzejc strn tm kadho
vzn, kter se oddlil od kolony nebo u nestail tempu.
Nkolik mlo vz jet stailo popadnout njakou tu konzervu a strit si ji do rance. li jsme prost pry bez
cle, vzpomn Rene Krmerov. To posledn, co jsme mli k jdlu, byl kus chleba, kter jsme si v Osvtimi vzali
na cestu. Cestou jsem jedla snh, kter se snel na ramena en pede mnou. Kdy se daly do pochodu
zstupy deseti tisc v ptistupech, byl na to vybaven jen mlokdo; krom jdla chyblo rovn zimn obleen
a vhodn boty. Betty Cohenov si v tom spchu staila kolem opuchlch nohou omotat jen hadry. Mnoho jich
pochodovalo pouze v devcch, v nich se nedal dret krok. Jedna mlad ekyn jdouc ped Ilse
Nussbaumovou to pes svou totln operaci zvldala dobe. A tm dodvala motivaci i en za sebou: Pod jsem
si kala, kdy to doke ona, pi tom velkm ezu, kter mla, musm to dokzat taky. To mi dodvalo trochu sly.
A Rene Krmerov si dokonce pipadala, e m velkou vhodu. Stle jet mla toti sv star boty, v nich
pijela do koncentranho tbora, a dala je pr dn ped odchodem Marth Heimannov, kolnsk znm sv
matky. Tu po pesthovn z bloku 10 peloili do jedn obuvnick dlny pobl bloku 1, a ona, jak k Rene
Krmerov, jej ochozen boty tajn podrazila gumou z pneumatiky. V nich jsem absolvovala pochod smrti. Kdy
jsem je pak zula, mla jsem na nohou ern skvrny. Devn hebky jsem vbec nectila, protoe jsem mla
zmrzl nohy. Ty boty m vak dovedly a do Dran, a j jsem mohla cestou dret za ruku Lucii [Jgerovou],
protoe se j to v devcch smekalo.3
Kdy se vzov dali na pochod, panovala ledov zima, teplota pod minus 20 stup, na cestch namrzl snh.
Ji po nkolika hodinch byli nkte tak vyerpan, e nestaili a zstvali pozadu. Esesmani je neltostn
postleli. M ptelkyn nhle upadla, u nemohla jt, vzpomn Augusta Nathanov. V posledn chvli jsem ji
zvedla a kikla na ni: ,Mus dl!4 A lo se dl.
Osvtim byla zl, ale tohle bylo jet hor. Rene Krmerov nen jedin, kter utrpen nsledujcch tdn
pipad jako vystupovn vech u prodlanch strast. Byla to posledn a nejt etapa m cesty utrpen,
piznv tak Augusta Nathanov.5 Unavenm enm se zdlo, e je to cesta bez konce. anci na peit mli
pedevm ti, kte zmobilizovali sv posledn rezervy a pevn se soustedili na cl: na vytouenou svobodu, kter
nyn nahradila pocit bezmezn przdnoty. Existoval, zatm jet v dli, jeden pevn bod, jak se vyjdila Augusta
Nathanov, kter aktivizoval veker sly vle, ducha i due: doshnout spojeneckch lini, protlouct se a na
konec.6
eny z bloku 10, z nich mnoh byly ped evakuac nasazeny k pracovnm komandm v Bezince, nebyly
cestou pospolu. K pochodu ns nezaadili jako uzaven tvar, k Ilse Nussbaumov. Byly jsme promchny
s jinmi enami z pracovnho tbora. Vraz pochod smrti je stejn zavdjc, lo toti o pochody smrti, protoe
na cest bylo vce kolon a pi kad pestvce se neustle mnil cl cesty
Ilse Nussbaumov dola se svou kolonou do Vladislavi (Wodzisaw Slaski) v blzkosti esk hranice. Tam
vechny naloili na nkladn vlak s otevenmi vagony, kter mil do Ravensbrcku. Cestou vlak nkolikrt
zastavil, a pokad bezohledn vyhzeli z ploin vagonu tla zmrzlch nebo zemelch hladem.7 Byla to cesta
do pekel, vzpomn Augusta Nathanov. lovk nemohl sedt, ale stt taky nevydrel. A kdo se pokouel dret
eleznho okraje vagonu, tomu ke kovu pimrzly ruce.
Jin kolony vz se z Osvtimi vydaly smrem na Krakov, mezi nimi tak Elisabeth Frankov z Rotterdamu.
Mnoz zeslbli hladem a zhroutili se. Esesmani neustle kali, e za pr hodin bude polvka, ale nic z toho
nebyla pravda. tk neznamenal een. lo se lesy a po polch. Nkte by se byli mohli skrt a zmizet. Ale
kam? lovk neuml polsky, a pokud bychom nkoho skuten potkali, mohlo se stt, e to bude stejn
antisemita jako Nmci. Z Krakova odvezli vzn, s nimi putovala Elisabeth Frankov, rovn na otevench
vagonech nkladnho vlaku do Ravensbrcku.
Pi pjezdu do koncentranho tbora Ravensbrck panoval velk zmatek, protoe zde nebyli pipraveni na to,
aby ubytovali tolik dalch vz z Osvtimi. Zcela vyden Rene Krmerov se domnvala, e bark, kam jej
skupinu poslali, je maskovan plynov komora, a proto odmtala ulehnout na tposchoovou palandu. Radji se
postavila s Luci Jgerovou pobl okna, kde nebylo sklo. Hlava mi u nefungovala, copak by ns mohli
zplynovat pi otevenm okn? Ob eny noc pestly, a dobr na tom bylo jedin od t chvle mly o nco
vt nadji, e peij. Trpil ns jedin problm, e nemme ani postel. Potom ns pijaly do svch postel
ostatn. J jsem se ocitla v jedn, o ni jsme se dlily tyi. Sedly jsme, a najednou jsme se praskotem ztily na
ty dole. eny zstaly v Ravensbrcku do bezna a pot je opt nkladnm vlakem transportovali do Neustadtu-
Glewe, co byl pobon tbor KT Ravensbrck. Rovn zde bylo peplnno, situace jet nesnesitelnj
a hygienick podmnky katastrofln. O tom Augusta Nathanov: Vtina en onemocnla a vech se
zmocovala m dl vt apatie.
Dne 1. kvtna esesmani opustili tbor a pt den pili Rusov. Nemohly jsme ani mluvit, jen jsme plakaly
a potom si padaly kolem krku. Rusov se pot o eny u dle nestarali, a ty objevily v ubikacch esesman
neslchan zsoby, maso, olej a jin velkolep vci. Po dvanctidennm radostnm opojen se zbvajc
vzov vydali na cestu dom nap Nmeckem, stdav pky a na ploinch americkch nkladnch aut.8
Z Ravensbrcku nebyly vechny pemstny do Neustadtu-Glewe. Marianne de Hondovou po dvou i tech
tdnech dopravili vlakem do jinho pobonho tbora Ravensbrcku, do Malchowa, kde strvila msc. Odtud se
dostala do tbora u Lipska. Pot jsem njak as bloudila kolem, a nakonec utekla. Ve vesnici zvan Konitz se
m v jednom dom ujali a po njak dob jsem se ohlsila Amerianm.9
Tbor severovchodn od Lipska byl v msteku Taucha; administrativn patil rovn ke KT Ravensbrck.
Zde byly ubytovny eny na nucench pracch, nasazen do zbrojnho prmyslu. K tomu v tto situaci ji nedolo.
Kdy ns Nmci ponechali svmu osudu, po 13 dn jsme bloudily Nmeckem, vzpomn Rosaline de Leonov.
Jej posledn zastvkou se stalo msto Grimma na Labi, kde se spolu s nkolika znmmi, mezi nimi tak se
evou Friedmannovou, setkala s Ameriany.10
Esperance Beesemerov pochodovala se skupinou z Ravensbrcku do dalho tbora. Podailo se j utct
a ukrt se v jedn vesnici u sedlka. Po nkolika tdnech se dostala k Amerianm.11 Hrab Folke Bernadotte,
pedseda vdskho ervenho ke, dokzal bhem obdob od 5. do 26. dubna evakuovat 7500 en
z Ravensbrcku do vcarska a vdska. K tm, kter se ji v t dob dostaly do vdska letecky, patily
Rosetta Zwaafov, Rachel Perelsov, Hanna Fersztenfeldov, Caroline Cohenov, Friedel Heumannov, Grietje
Leibov a Ester Mendzick. Vtina z nich leela ped svm osvobozenm s omrzlinami, zsti i tkmi, na
marodce, nkterm proto byly, nkdy i diletantsky, amputovny prsty na nohou. Je pro mne tk lit bli
podrobnosti, protoe m to nitern stle jet drs, pe Friedel Heumannov.12
Nkter eny z bloku 10, kter po selekci poslali do Bezinky, jako byly Marianne Stokvischov a Sophie
Hornov, deportovali s jejich pracovnmi komandy do Bergen-Belsenu, kde mly pracovat ve zbrojnm prmyslu.
Osvobodily je tam britsk jednotky. Jin eny byly tak zeslbl, e se pi evakuaci Osvtimi nemohly vydat na
cestu a musely zstat v tboe. Bly se, e je esesmani zavrad. Nic takovho se vak nestalo, byly ponechny
svmu osudu, jako Mietje Harpmanov, kterou Sovti po osvobozen tbora 27. ledna 1945 poslali do Odsy
a odtud lod pes Marseille do Amsterdamu, kam dorazila v ervenci nebo srpnu.
Peter Dattel pestl stejn jako oba dal chlapci vechen tento zmatek bez jmy. Rosaline de Leonov
vzpomn, e toho malho pesthovali i s matkou z bloku 10 na blok 1.13 Tbor opoutl s matkou a Ilse
Nussbaumovou. Dlouho se ale na nohou neudrel. Vzaly jsme s sebou bednku, myslely jsme si, e bychom ho
mohly thnout po snhu, ale nelo to, protoe bednka nemla sanice. To vechno ns vak pedtm nenapadlo,
vyprv Ilse Nussbaumov. Nakonec i ona ztrcela sly. Prost jsem upadla a dostala srden zchvat, protoe
jsme chlapce, toho Petera, nesly.14
Co se stalo pot, se tato ena z Kolna nad Rnem dozvdla a po mnoha letech z prvn ruky, protoe ob
eny v Koln njak as spolen provozovaly hostinec. Ruth Dattelov se pes Ravensbrck a Neustadt-Glewe
dostala po svm osvobozen do Berlna ale bez syna. Protoe u nebyl schopen jt, svila ho jednomu
eskmu pru. Vce ne rok po svm pjezdu do Berlna po nm ptrala, ale jet v dubnu 1946 ho pokldala za
nezvstnho.15 Pot se ho podailo najt v Brn. il v rodin etnho Babela Bauera, zcela zapomnl nmecky,
a kdy se prostednictvm Mezinrodnho ervenho ke seel s matkou, nepoznal ji.16
tyi a pl msce pedtm uveejnil jeden idovsk asopis zprvu, e Peter byl naposled v koncentranm
tboe Mauthausen, kde ho esesmani pouvali jako poslka. Dle se v lnku pe: Mal Peter je jedin
berlnsk dt, kter peilo hrzy koncentranho tbora Osvtim.17 Kdy 31. ledna 1947 chlapce, tehdy
sedmiletho, pedvali matce, ml zpotku strach, e ho tato ena odveze zptky do koncentranho tbora.
Jedinm bezpenm identifikanm dokladem bylo slo z koncentranho tbora, kter mu v Osvtimi vytetovali
na ruiku.
Jeho nvrat do Berlna vyvolal velkou oslavu. Julius Meyer, kter v Osvtimi dostal padest ran, protoe ho
chytili, kdy pro chlapce obstarval holnky18, ml projev, v nm pr mimo jin ekl: My, kte jsme tento
vraedn systm peili, chceme veker sv sly zamit na to, aby Peter Dattel byl astn dt, kter nebude
nieno dnm neptelstvm ani pronsledovnm.19 Dattel pozdji v Berln vystudoval bankovnictv a stal se
poslednm fem devizovho oddlen banky Herstatt-Bank, kter v ervnu 1974 zkrachovala.20
1 Survivors, YVA, File 6155 (rozhovor vedla Miriam Dunkelgrun-Glck, 17. listopadu 1995)
2 Blatman 2011, s. 132
5 Tamt
6 Tamt
7 Psemn zprva Ilse Nussbaumov z 24. dubna 1995; YVA, Dokument Nr. 8780160
8 LBI, Record ID 410348.
9 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16442 (4. jna 1956)
11 LAS, Abt. 3352.3, Nr. 16442 (28. nora 1957)
12 Neumann/Reinhold-Postina 1993, s. 190
15 V jedn zprv oznmila Ruth Dattelov se svou sestrou, kter emigrovala do Peru, e jejich rodie
zavradili nacist, a o svm synu Peterovi uvedla: nezvstn. In: Aufbau z 12. dubna 1946, s. 30
16 Julia Edwards: Child Auschwitz survivor comes home. In: Stars and Stripes, 2. nora 1947
17 Bez autora: Das einzige berlebende Kind aus Auschwitz kommt nach Berlin zurck. In: Der Weg, ro. 1, .
29 z 13. z 1946, s. 3
18 Tamt
19 Anita Grossmann 2007, s. 104
20 Oliver Kaufhold: Die Herstatt-Bank bricht zusammen. Vysln stanice Deutschlandradio z 26. ervna 2004.
Text: http://www.dradio.de/dlr/sendungen(kalender/278928/ [12. srpna 2011]
Osvobozen
Zachrnn ivot, znien zdrav
Kdy jsme pejdli holandskou hranici, obyvatel ns naden vtali, vzpomn Augusta Nathanov na svj
astn nvrat. Vude na domech visely prapory. Dojetm jsme mohli jen plakat. Podobn euforick okamiky
nezavali sice vichni, vtina vak ano. Vude vldn tve, lid ochotn pomhat, rychl prbh nezbytnch
administrativnch zleitost. Bylo to jako sen. O nkolik dn pozdji Augusta Nathanov dokonce mohla
obejmout svho syna, kter zstal v Nizozemsku, a byla nekonen vdn milosti osudu.
Jej manel a mlad syn vak byli mrtv, zavradni v Osvtimi. Jak se pozdji ukzalo, mla velmi tce
pokozen zdrav, se vemi dsledky, kter z toho plynuly pro jej budouc vdlenou innost. A krom toho
vzpomn: Zbytek mho majetku, kter mi po vem putovn Evropou zstal a kter si vzali do schovy ptel
v Roermondu, tm zcela rozkradli Nmci, kdy byl Roermond evakuovn.1 Podobn se vyjaduje i Debora
Rosenblattov: Nic z toho, co jsem vlastnila, mi nezstalo, ani jedin idle nebo aty.2
Nov svoboda rychle ztrcela svj lesk, zprvu vhav, pot m dl rozhodnji vystupovala do poped
nezmrn cena za tento nvrat dom. Nvrat dom? Nic u nebylo takov, jak to opustili, asto ani ten domov.
O domov se zprvu vbec nedalo mluvit. V mnoha ohledech byl proto nvrat dom pouhou nedlouhou zastvkou
pi hledn jistj budoucnosti.
Jeden ze vzcnch astnch peili: Dva lid, kte peili Osvtim, byli spolen deportovni a pot spolen
osvobozeni. Na snmku je Ima van Essov po rekonvalescenci v roce 1945 se svm snoubencem Loetem
Micheelsem cestou do Pae.
Vtina peivch en z bloku 10 byla ped deportac provdna, nyn to byly, a na mal vjimky, vdovy.
Okamit po pjezdu mnna Osvtim m od manela oddlili. A u jsem ho nikdy nespatila, zn jedna
z jejich standardnch formulac. V letnch mscch 1945 vak v mnoha ppadech zdaleka nevldla jistota o smrti
manela nebo ostatnch pbuznch, a tak jet po dlouhou dobu dominovalo kadodenn innosti ptrn po
osudu jednotlivch len rodiny. A nakonec nezbvalo, ne aby tuto nejistotu akceptovali jako skutenost: e
jejich draz nali svj hrob ve vzduchu.
Marguerite Cohenov se po dlouh odyseji pes Ravensbrck, Dnsko a vdsko dostala 5. ervence 1945 do
Francie: Zde jsem se musela dozvdt, e dvanct pslunk m rodiny v deportaci zemelo, e veker
majetek, kter mi zanechal otec, byl zabaven, a e tedy nemm byt, nbytek ani co na sebe. Kdy pijela Flora
Benjaminov opt do Solun, il u pouze jej bratr. Jej manel byl i se tymi dtmi zavradn v plynov komoe
a pot splen v krematoriu. Stejn tak jej rodie, ti sestry a ti brati. Jejich popel rozhzeli kolem pec. Ruchle
Fuksov, kter pochzela z Polska a ped vlkou ila v Bruselu, padlo za ob pronsledovn devt sourozenc
s celkem 30 dtmi. Engelina Jasov z Amsterdamu: zavradni rodie, dv sestry, bratr, tyi vagrov. Ilse
Nussbaumov po nvratu do Berlna postrdala rodie, manela a dt, kter by byla donosila, kdyby ji kvli
rozruen ped deportac nepostihl potrat. Friedel Heumannov z Darmstadtu: Po vystoupen z dobytho vagonu
podprala manela, protoe v tom zmatku ztratil non protzu. Pot ho zezadu nhle srazili k zemi a hodili na
auto. Zavradili ho stejn jako jej matku a ob sestry. A ona, kvalifikovan uitelka z matesk koly, dn dti
u mt nemohla.3 Situace Frydy Degenszajnov, kdy se pt dn po svch tyiatictch narozeninch, 20. kvtna
1945, vrtila do Pae: Rodie a dvanct sourozenc pilo v rznch koncentranch tborech o ivot, peil jen
jedin bratr. Fofo Cohenov, kter v devatencti letech unikla osvtimskm lkam a vrtila se do rodn Solun:
Byla jsem osaml, zoufal a oputn, zcela bez penz, protoe jsem se bvalho otcova majetku nemohla
domoct, bez jedinho lovka, kter by m util; nebyli tu ani brati, ani rodie, protoe ti vichni zstali spolu
s 56 tisci idy ze Solun v Polsku jako obti nacistickho barbarstv. Toto msto, ped vlkou tak kvetouc, mi
pipadalo oputn. Z 32 len sv rodiny, vetn strc, tet a bratranc, jsem zstala jako ivouc dkaz
nmeckho barbarstv jedin. Krom toho jsem navc byla nemocn.4 V tomto vtu lze libovoln pokraovat, ani
jedin rodina nezstala po holokaustu pln.
S tm nezkrotnou energi se nkter eny dokzaly vrtit do svho bvalho bydlit. Ellen Adlerov
napklad osmadvacetidennm pochodem z Malchowa do Berlna. Jin to u vlastnmi silami nedokzaly, jako
teba jedna tiadvacetilet Belgianka, kterou jako tce nemocnou pevezli z KT Neustadt-Glewe do Bruselu,
kde pak musela strvit rok v plicnm sanatoriu. Ptadvacetilet ena z Amsterdamu, naposled t pobvajc
v Neustadtu-Glewe, musela rovn prot prvn povlen rok na klinice a vylit se z tuberkulzy. Tak jedn
tyiatyicetilet sekretce z Delftu zjistili po nvratu tuberkulzu; uritou dobu pak strvila na lku u znmch,
protoe vichni jej pbuzn, otec, bratr, tchn s tchyn, manel i syn, byli zavradni. Bhem nsledujc ozdravn
kry v Davosu se u n vyvinula zkostn neurza, v jejm dsledku byla pacientka podle lkask zprvy na
normlnm pracovnm trhu naprosto nepouiteln.5 Jedna vadlena z Vlughtu se musela kvli tuberkulze
s pestvkami lit a do ervna 1948 na jedn bruselsk klinice, kde ji po osvobozen z KT Neustadt-Glewe
hospitalizovali po krtkm pobytu na svobod. Byla jsem ve stavu naprost vyerpanosti a bezmoci, l Marie
Hertzdahlov svj nvrat do Maastrichtu. Trvalo zhruba rok, ne jsem se jaktak uzdravila.6
Vtina en byla v dob osvobozen zcela vyhubl, v lkaskch zprvch jsou asto doloeny hodnoty mezi
30 a 40 kilogramy tlesn hmotnosti. Kdy se jednatyicetilet alrsk idovka narozen v Oranu vrtila do
svho poslednho bydlit v Pai, vila 38 kilogram, a o osm let pozdji popsala svj celkov zdravotn stav
tmito slovy: Od t doby jsem velice zeslbl, rychle se zadchvm, trpm bolestmi v srden krajin, dost
patn spm, jsem velice nervzn, sotva stam na svou prci doma.7 Kdy pijela ticetilet pask prodavaka
z Neustadtu-Glewe do Pae, vila dokonce necelch 26 kilogram.8
Lkai, do jejich pe se pokusn obti z bloku 10 po osvobozen dostaly, museli eit spoustu onemocnn
zpsobench pobytem v koncentranm tboe. asto zjistili nkolik chorob souasn, ve vtin ppad
provzench stavy psychick vyerpanosti, kter pevldaly ve vech ivotnch projevech. V souasn dob je
vyetovan sotva schopn se sama uivit, pedevm kvli nervovm a psychickm zmnm, znj diagnzy,
kter lkai obvykle vystavovali, v tomto ppad obti pokus, narozen v roce 1907 v Polsku.9 Pan H. bude
i nadle trpt psychickm traumatem, k jeho vylen nezaruuje spch ani dlouhodob psychoterapeutick
lba, stoj ve zprv o jedn Nizozemce, jako pina je uveden pobyt v koncentranm tboe, zejmna vak
sterilita. Pi osvobozen j bylo tyiadvacet let, provdala se za bratra svho zavradnho manela, neme mt
dti a v roce 1974 si v dopise spolkovmu kancli SRN Helmutu Schmidtovi stovala, e od spolkov republiky
nikdy nedostala dn odkodnn. Sarkasticky dodala: Jedin, co jsme kdy dostali, jsou sla.10
Tm vechny navrtiv se eny byly vdovy, pesnji eeno mlad vdovy. A navc bylo mezi tmito mladmi
vdovami jen velmi mlo tch, kter jet mohly mt dti. Takov postien je pro mnoh eny samo o sob
nesmrnou zt. Avak zloinn okolnosti, za nich byla sterilita u pokusnch obt zlovoln zpsobena, situaci
jet ztovaly. Mnoh z en na tom troskotaly. Jsou doloeny sebevrady a pokusy o sebevradu, ve vtin
ppad vyerpvajc nvtvy odbornch lka, kte brali v vahu vechny mysliteln monosti, jak by snad
mohli bezdtnost odstranit. Dlouholet konzultace a lba zsadn nepinesly nic ne dal fyzickou
a psychickou jmu. K lkaskm spchm dolo jen velice zdka, napklad u jedn Nizozemky, kter se po
osvobozen jako jedna z mla en z bloku 10 opt sela se svm muem. Jejich spolen dt si musela osm
tdn po pjezdu do koncentranho tbora v sedmm msci thotenstv na Wirthsv pkaz v sob nechat zabt.
Po pertubaci vejcovod mohla v roce 1947 porodit chlapce a v roce 1951 dve. Pesto vak v noci trp hrznmi
sny, v nich vd dt, o n pila v Osvtimi.11
Touebn pn mt vlastn dti slilo nboenskm pesvdenm a spoleenskm oekvnm. Tento ntlak
ze stejnch dvod asto podporovali tak mui. Byla jsem provdan asi deset let, ale mu m kvli neplodnosti
opustil, k jedna polsk idovka.12 Jinm se vede podobn. Nkter sterilizovan eny svm manelm ze
studu tyto zkroky nacistickch lka zamlely. Naly odvahu k novmu manelstv v nadji, e njakm
zzrakem pece jen jet othotn. Tm sp, e nkter bval vzekyn opravdu pivedly na svt dt i kdy
nikoli zzrakem, nbr proto, e jeden vejcovod zstal sten funkn, anebo proto, e ony eny z njakch
dvod lkaskm pokusm unikly. Pokud nkte mui intenzitu sv touhy po dtech podcenili, vztah se brzy
zhroutil. A kdy u njak mu sterilitu sv eny skuten akceptuje, pak jak konstatuje jeden znalec si
postien ena pesto nikdy nedoke odpustit, e mu dn dt dt neme.13
Jedna ekyn ze Solun, kterou na bloku 10 sterilizovali, se v roce 1946 v osmncti letech provdala za
krajana, jeho Schumann sterilizoval ozenm rentgenem. Izraelskm lkam se podailo ho refertilizovat.
Stejn spch, v nj ona doufala po dvou po sob jdoucch hormonovch krch, se u n nedostavil. Po letech
napsala do Bonnu, jak trpk dsledek z toho vyplynul: Manel se se mnou rozvedl, a tak jsem nyn na svt
sama.14
Jak traumata vyvolaly zitky na bloku 10, jak hluboce ponily lidskou dstojnost, to lkat experti nezjistili
okamit, a i pozdji je dokzala rozeznat v plnm rozsahu jen menina z nich, i kdy ta traumata popisuj
mnostvm symptom. Jde pitom o stavy trvalho smutku, nezjmu o drobn radosti vednho dne, o vnitn
neklid, zkostn sny, trval bolesti hlavy.
asto se tyto symptomy l, ani se postihuje jejich jdro. Napklad jedna pomrn nezkuen, a empatick
lkaka vyetovala jako odborn znalkyn jistou ekyni, j pomocnk Horsta Schumanna Wadysaw Dering
vyoperoval oba vajenky; u postien zdraznila schopnost pizpsobit se jak situaci manelstv, tak okolnmu
prosted, a hodnotila to jako mravn vkon a osobn zsluhu.
Lze se vak na to podvat i podrobnji. Rakousko-izraelsk psychiatr Sigmund Biran dospl o deset let pozdji
u te osoby k naprosto odlinmu nlezu. Nerada nak, je pro ni spe tk hovoit o svch potch, napsal,
hloubji se tmto ppadem zabval a na zklad jeho vnmavho pozorovn vznikl tento obraz: Nedoke bt
sama doma, chod k sousedce nebo ji pros, aby ona navtvila ji. M pocit sevenho hrdla a neustl sklon
k pli, asto tak bez vnjho podntu tie ple, co se sna ped manelem utajit. Nerada vychz ven; prch
ped lidmi, vyhb se vt spolenosti, odmt chodit za zbavou... Nkdy se jej stav stupuje a k vbuchm
zoufalstv, kdy ki a tlue hlavou o ze nebo se na cel den zamkne v pokoji a naprosto otupl le v posteli.
Sp patn, cel hodiny na loi probd, kdy usne, m hrzn sny se scnami z koncentranho tbora a probouz
se s zkost. Sigmund Biran vyetil sedm z osmi peivch eky, jim Dering vyoperoval jeden vajenk.
Tm bez vjimky ml ped sebou eny, kter s otevenma oima sn a pedstavuj si scny z minulosti.
Chovn, kter vede napklad k tomu, e jedna okamit zapomene, co prv chtla udlat v domcnosti, jin
nech v transu split v troub jdlo, tet upad v naprostou neinnost, Biran nazv nporem vzpomnek. Jinm
dvodem pasivity je apatie, pocit, e ivot pro n po letech pronsledovn ztratil veker smysl.15 A to zejmna
tehdy, kdy postien, jako onch sedm mladch en, kter Biran vyetoval, zstvaly uzaveny v prostm
malm svt, v nm veker smysl ivota spov v matestv, a proto nejsou schopny si jeho deficit nim
kompenzovat.
Takov jsou pozorovn vznikl dvacet let po udlostech, je vechny tyto problmy vyvolaly. Jsou naprosto
evidentn v rozporu s tvrzenmi psychiatr povlenho obdob, zejmna tch, kte ve Spolkov republice
Nmecko udvali tn. Napklad profesor psychiatrie z Tbingenu Ernst Kretschmer, tehdej kapacita v oblasti
vzkumu neurz, vypracoval v roce 1955 pro Spolkov ad pro odkodnn jednoznan posudek. V nm
napsal, e neurza zpsoben pronsledovnm dajn neme existovat, protoe schopnost organismu
vyrovnat se s psychickmi traumaty je bezmezn.16 Toto zkladn pojet vychzelo z vzkumu u vojk z prvn
svtov vlky a mlo vyvrtit posudek lkae, kter v jednom procesu o odkodnn ped zemskm soudem
v Brmch svmu klientovi neurzu jako nsledek pronsledovn povrdil.17 Brmt soudci sice Kretschmerv
posudek odmtli jako nepesvdiv, smrodatn vklad zkona, kter byl urujc pro prvn vroky padestch
let, se vak Kretschmera demonstrativn drel.18
Kdy ti, kte holokaust peili a mli v povlenm obdob volnost pi volb lkaskho znalce, nmeck lkae
si obvykle nevybrali. V otzkch takzvanch nhrad se tomu vak nedalo vdy vyhnout, a tak se dostvali
k lkam, kte sv odborn znalosti erpali z chorob vlench obt a navrtivch se vlench zajatc.
V takovch situacch se hodilo, e mezi odbornky kolovaly nvody, podle nich se zdravotn poruchy navrtivch
se vlench zajatc z Vchodu mly hodnotit analogicky jako symptomy, na n si stovali ti, kdo peili
nmeck koncentran tbory. To se ji tm rovnalo ednmu pokynu, aby se k pesnjm dajm nepihlelo,
a vedlo to k tomu, e se v nmeck medicn dlouho nebral zetel na zahranin studie o psychickch poruchch
jako pozdnch nsledcch pobytu v koncentranch tborech. Ty se staly tak v Nmecku obecn uznvanmi a
po generan vmn.
Co rozdl v pstupu k psychickm problmm obt znamen, ukazuj psychiatrick vyeten sedmi eckch
Schumannovch obt, kter provedl Sigmund Biran. Lze to ilustrovat, pars pro toto, na posudku jedn eny, kter
se vrtila do Solun jako jedin z cel rodiny. Utrpen ji tm zlomilo, co se projevilo tkmi depresemi,
zeslenmi tm, e si traumatizujc minulost neustle pipomnala a v pedstavch ji stle znovu provala.
V posudku se k: Piny tchto chorobnch zmn jsou zejm. Pedevm zde mme hlubok trauma
z pronsledovn vbec, ze ztrty cel rodiny, vitky svdom, e prv ona se smrti vyhnula, otes ze setkn
s lidskou besti. Za druh je zde zitek nejhlubho poniovn lidsk dstojnosti, vdom, e se lovk stal
pokusnm zvetem, co zrauje mnohem vce ne znsilnn. A pravdpodobn nejsilnji psob trauma
sterilizace, trpen, e je nutno rezignovat na pirozen posln a nejsilnj pn eny mt dt, a tak vdom, e
to nen dsledek pirozen vle osudu, nbr nsledek neho, co j zpsobili jin. Jde tedy vesms o piny
zcela psychick a vesms o piny vyvolan pronsledovnm. Nejde o okamiky slabosti, kter prbhem asu
samy od sebe zeslbnou, nbr o trval traumata. Pacientka toti nikdy nedoke zapomenout ani jinak pekonat
zrmutek z neplodnosti a z poniovn lidsk dstojnosti.19

2 Neumann/Reinhold-Postina 1993, s. 192
3 Heumann 1993, s. 189.
4 BArch, B 126, Nr. 61156
5 Tamt, Nr. 61128
6 HHStA, Abt. 631a, Nr. 543b (24. bezna 1956)
7 BArch, B 126, Nr. 61105
8 Tamt, Nr. 61180
9 Tamt, Nr. 61134
10 Tamt, Nr. 61133
11 Tamt, Nr. 61143
12 HHStA, Abt. 631a, Nr. 537
13 BArch, B 126, Nr. 61097
14 Tamt
15 Tamt
16 Pross, s. 156
17 Ulrich Venzlaff, tehdy lka asistent na univerzitn nervov klinice v Gttingenu, byl v letech 1969 a 1986
jejm editelem.
18 Ammermller-Wilden: Gesundheitliche Schden in der Wiedergutmachung. Cit. dle Pross, s. 156
19 BArch, B 126, Nr. 61110
Lta povlen
Spolkov republika odsouv a odmt
Nedopuste, aby dolo k velkmu bezprv! nalhala Sophie Kosterov v z 1952 na spolkovho ministra
financ Fritze Schffera. Tuto enu z Amsterdamu, peiv vzekyni z bloku 10, ur zpsob, jm Spolkov
republika Nmecko vyplc odkodnn obtem pokus na lidech. Nmeck stt je pr poniuje jako prosebnky
a kritizuje je, msto aby jim velkorysm gestem bolestn za velk fyzick i morln utrpen vyplatil.1
Trvalo pes est let, ne se spolkov vlda 26. ervence 1951 usnesla, e peivm obtem pokus na lidech
poskytne finann pomoc nikoli generln, nbr za uritch pedpoklad a bez prvnho nroku. Vyvolaly to
zprvy ze zahrani, podle nich jsou prv v tto skupin obt etn osoby natolik zdravotn postien, e se
nachzej v mnoha ohledech ve svzelnch podmnkch. Velk vtina osob, na nich nacistit lkai provdli
sv pokusy, byla do Osvtimi pivleena ze zahrani, a ti, co peili, se opt vrtili dom. Podle platnch pravidel
ti lid nemohli alespo v dohledn dob potat s odkodnnm, protoe spolkov republika rozliovala u obt
nacismu mezi obtmi nmeckmi a zahraninmi. Jen ty osoby pokozen nacisty, kter byly v dob
pronsledovn nmeckmi obany nebo alespo mohly prokzat prostorov vztah k Nmecku v skch
hranicch z roku 1937, spadaly pod alovateln vnitronmeck prvo na odkodnn. To bylo zprvu zleitost
jednotlivch spolkovch zem, a teprve spolkovm doplovacm zkonem z 1. jna 1953 a dodatenm
spolkovm zkonem o odkodnn (BEG) z 29. ervna 1956 bylo zeno jednotn v cel SRN. Platnost se dle
rozila na pronsledovan, kte patili pi nabyt platnosti BEG k okruhu osob bez sttn pslunosti nebo
uprchlk ve smyslu enevsk konvence.
Ne byly znan omezenmu okruhu oprvnnch osob podle spolkovho zkona o odkodnn prostedky
vyplaceny, uplynuly v nkterch ppadech od konce vlky vce ne dv destky let. Ministerstvo zahrani jet
v roce 1956 pedpokldalo a skuten to znlo spe jako obava , e nrok na zklad BEG m velk st,
ne-li vtina peivch obt pokus na lidech. Realita byla jin, v neposledn ad tak proto, e pedpoklady
byly vykldny nanejv restriktivn.
To, s jakou pelivost ednci zkoumali, zda dosti odpovdaj zkonnm podmnkm, ilustruje ppad Mietje
Kliebov, nizozemsk obanky narozen v roce 1907 v Amsterdamu. Jako sedmadvacetilet se v roce 1934
provdala za ruskho emigranta, o deset let starho Abrahama Klieba, kter il v Nizozemsku jako osoba bez
sttn pslunosti. Tmto satkem ztratila tak ona automaticky nizozemsk sttn obanstv. Toto xenofobn
nazen sice nizozemsk stt v roce 1937 zruil, nikoli vak se zptnou platnost.
Jako ob nacismu bez sttn pslunosti mohla Mietje Kliebov, na rozdl od svch spoluvzeky
s nizozemskou sttn pslunost, uplatnit nrok podle spolkovho zkona o odkodnn. V roce 1965 tedy
podala dost a pot se musela obrnit trplivost. Po cel tyi roky. Nakonec j sdlili, e jej dost byla
zamtnuta. Podala stnost u zemskho soudu v Koln nad Rnem a prohrla. Zdvodnn snad mohou
pochopit jen prvn hnidopii. Jej mu toti 9. listopadu 1943 piel v Osvtimi o ivot. J, kter byla v t dob
zaven na bloku 10 v Osvtimi, se tm po osvobozen naskytla monost zmnit svou sttn pslunost. Kl k tto
eventualit vak mohla zskat teprve tehdy, kdy by se dozvdla, e je jej mu mrtev, i kdy byl edn
prohlen za mrtvho. A ona musela najt slu k tomu, aby tuto proceduru uvedla v pohyb.
Mietje Kliebov zstala a do 29. prosince 1952 osobou bez sttn pslunosti i se vemi nevhodami, kter
s tm souvisely. V ten den se na zklad dosti opt stala nizozemskou sttn pslunic se zptnou platnost
ode dne manelovy smrti, ani tuila, jak dsledky z toho vyplynou. A prv na to se vztahoval rozsudek:
Manelstv alobkyn dne 9. 11. 1943 v dsledku mrt manela zaniklo, m alobkyn na svou dost z 29.
12. 1952 znovu zskala nizozemsk sttn obanstv se zptnou platnost od 9. 11. 1943. To znamen, e se
s alobkyn de facto do 29. 12. 1952 sice jednalo, jako by byla bez sttn pslunosti, ona m vak de jure
v dsledku sv dosti ji ode dne 9. 11. 1943 nizozemskou sttn pslunost. Jene podle BEG nizozemskm
sttnm pslunkm dn odkodn nenle. alobkyn marn pokraovala prvn cestou a k Spolkovmu
soudnmu dvoru, ale dchodu, v nj doufala, se nedomohla.2
Vechny zahranin obti nacismu byly odkazovny na vplaty reparac, ty se vak jet musely vyjednat
z hlediska mezinrodnho prva co se v dsledku politick situace ve znamen studen vlky vyvinulo
v nekonenou zleitost. Proto zejmna politicky organizovan Francouzi, kte peili pokusy na lidech, hledali
pomoc a obrtili se na Organizaci spojench nrod, kde se po prvnch alobch konstatovalo, e vtinu
postiench tvo ve smyslu nmeckch rozhodnut o odkodnn cizinci. Hospodsk a sociln rada OSN pot
nalhala na spolkovou vldu SRN, aby pistoupila k velkorys prav. Avak teprve opakovan vzvy z New
Yorku, aby se po projevech obecn pipravenosti k akci pistoupilo tak k inm, vedly k prvnm jednnm na
obou kompetentnch ministerstvech, spravedlnosti a financ. Ji pi tom se ukzalo, e vlda mnohem citlivji
reaguje na zahraninpolitick tlak ne na morln podnty a vlastn iniciativu pli neprojevuje. Kdy Spojen
nrody oznmily, e otzka odkodnn peivch obt pokus na lidech m pijt v kvtnu 1951 opt na poad
jednn socilnho vboru OSN, pokldal spolkov ministr spravedlnosti Thomas Dehler za politicky eln, aby
nmeck vlda o tyto zleitosti projevila njakm zpsobem zjem.3 Proto 26. ervence 1951 pijala spolkov
vlda ji zmnn usnesen, jeho znn Spolkov tiskov ad jet tho dne zveejnil: Spolkov vlda je
s ohledem na existujc morln zvazky pipravena poskytnout v mimodnch ppadech nouze innou pomoc
i tm obtem pokus na lidech, kter nyn ij v zahrani a byly pronsledovny z dvod sv rasy, nboensk
vry, svtovho nzoru nebo politickho pesvden, kter vak na zklad zkon o odkodnn, platnch ve
spolkovch zemch, nemaj nrok na odkodnn pro chybjc pedpoklad trvalho bydlit nebo proto, e jim ji
prola lhta k podn pihlky. Obti pokus na lidech, kter nemaj nrok na odkodnn z jinch dvod,
nemaj bt z tto pomoci vyloueny, pokud jim byla vinou hrubho poruovn lidskch prv zpsobena trval
jma na zdrav.4
Toto vldn usnesen bylo formulovno tak nepesn, e se kritria relevantn pro praxi dala vykldat rzn. Co
je mimodn ppad nouze? Jak se m poskytovat inn pomoc? Co se rozum hrubm poruovnm
lidskch prv? Je teba souhlasit s novjmi vdeckmi vzkumy, podle nich lo spolkov vld pedevm o to
vyhnout se za vech okolnost prvn alovatelnm a trvalm nrokm, protoe jinak by mohly Spolkovou
republiku Nmecko oekvat nevysliteln nklady.5 Stl platby na obivu byly vyloueny. A na nkolik mlo
vjimek byla poskytovna jednorzov vpomoc, k n se vak pihlelo, pokud dolo o adu let pozdji
k dalmu prvnmu konu. Omezen na zvlt markantn ppady deklarovala vlda smrem navenek jako
provizorium, nikdy vak nemla v myslu pokraovat v kompenzacch dalmi prvnmi pravami.6 Navc zstali
v rozporu s rozhodnutm vldy, kter s tmto omezenm nepotalo z tto pomoci a do roku 1960 vyloueni
vichni adatel z vchodoevropskch zem. dajn kvli potm sprvn technickho rzu, protoe s tmito
stty neexistovaly dn diplomatick vztahy.
O tom, jak mal vle k vplatm kompenzac potebnm vldla, svd pklady, je pinesla vednodenn
byrokratick praxe, ponaje tm, e zprvu muselo ubhnout pes ti tvrt roku, ne svou prci zahjil
meziministersk vbor, kter byl poven realizaci tohoto vldnho usnesen.7 Vbor zasedal jednou za tvrt roku
a na jedn schzi obvykle zpracoval nanejv 20 ppad. Na zatku bylo podno osobami, kter peily rzn
pokusy na lidech v rznch koncentranch tborech, piblin 250 dost, piem vbor pepokldal, e tm
jsou podchyceny tm vechny ppady, kter pichzely v vahu.
Vbor se zsadn pidroval tch zloin, kter vely ve znmost bhem norimberskho procesu s lkai.
K tm proto nepatily napklad krevn testy, kter provdl bakteriolog Bruno Weber na vzekynch v bloku 10.
Kdy se to dozvdla Flora Jacobsonov, nechtla se s tmto rozhodnutm smit a podala protest. Jej dost
o pomoc v ppad nouze byla nakonec odmtnuta s trucovitm zdvodnnm: Na zklad existujcch podklad,
pedevm z takzvanch norimberskch proces, je jasn [sic!], jak lkask pokusy byly v urit dob
provedeny uritmi osobami v jednotlivch koncentranch tborech a jak lkask ely tm byly sledovny.
Meziministersk vbor, kter o tchto ppadech rozhoduje, se ani po opakovanm provovn vaeho podn
a vmi pedloench podklad nedokzal pesvdit o tom, e byl na vs lkask pokus proveden.8 Pokud to
tedy nebyl lkask pokus, vyvozoval jist ednk na spolkovm ministerstvu financ ve spisov poznmce,
musela se adatelka stt zejm obt zneuvn nebo chybnho oeten.9 Ne by tedy ednci uvili dajm
njakho vzn z koncentranho tbora, radji si sami jakkoliv vysvtlen vyfantazrovali.
Kdy zprvu nebyly jako pokusy na lidech uznvny ani Claubergovy experimenty, dolo v roce 1952 ze strany
postiench k prudkm protestm. V New Yorku intervenoval lkask expert tamnho generlnho konzultu
Ernst B. Weiner: Sterilizan experimenty, kter byly na vznch koncentranch tbor provdny pedevm
bhem druh svtov vlky, nelze za dnch okolnost srovnvat s vdecky uznvanmi postupy sterilizace, tak
jak se provdly na celm svt v nejrznjch nemocnicch... U vynucench sterilizac se v dnm ppad
nejednalo o sterilizan operace jako takov. Zejm se jednalo o pokusy experimentlnho charakteru, jejich
dopad se v celm jeho rozsahu nedal pedvdat. Weiner popsal z toho plynouc a prokazateln organick zmny
a dospl k zvru: Prvn nzor, kter vyplv z vnosu ministerstva zahrani, s jeho obsahem jsem byl
seznmen, e toti sterilizace nepipoutj pouit [vldnho] usnesen, je nesrozumiteln.10 Newyorsk
generln konzult pot dal, aby Bonn uvil, e tyto sterilizan experimenty nebyly provdny ve shod se
stavem lkask vdy a e zpravidla zanechaly dalekoshl nsledky.11 Na zklad dalch posudk
nizozemskch expert, tkajcch se sterilizanch pokus na bloku 10, uznal meziministersk vbor Claubergovy
experimenty, zatm vak nikoli rentgenov sterilizace Horsta Schumanna.
Vsledky vyetovn Claubergova ppadu p prokuratury vak vyvolaly meziministerskou diskusi o tom, e
by se jako experimenty mly hodnotit mon pouze jeho poten sterilizace. Podnt k tomu dal zmnn dopis,
v nm Clauberg 7. ervna 1943 sdloval Himmlerovi, e jeho metoda je v podstat ji hotova a dopracovna
a vyaduje provst jen nkter zpesnn. Na to reagoval pslun referent na spolkovm ministerstvu vnitra
takto: Tak j beru ohled na to, e vtina zkrok, kter byly na enskch pohlavnch orgnech provedeny po 7.
6. 1943, nebyla psn vzato dnmi pokusy na lidech, protoe byly pot provdny ne proto, aby se vyvinula
nov sterilizan metoda, nbr prost proto, aby eny byly nov vyvinutou metodou sterilizovny... Pot spov
nyn v tom, e podle lkaskho nlezu, jak je dnes prezentovn, nelze rozhodnout, zda je njak prostedek do
dlohy vpraven injekc, aby byla vyvinuta nov metoda sterilizace, nebo zda je vstknut roztok za elem
sterilizace. spch, pokud se zkrok zda, je t, toti sterilizace a vce i mn siln nsledky znt vedlejch
tkn v mal pnvi. A proto pr nelze z ist lkaskho hlediska odpovdt na otzku, zda nkter z adatelek
byla podrobena pokusu, nebo sriov sterilizaci.12
Ochota vzt v vahu i dal tehdy ji znm pokusy na lidech a poppad pomoc justinch orgn zahjit
dodaten vyetovn v podstat neexistovala. Jen vhav se zastnn ministert ednci snili k tomu, aby
za sterilizan experimenty uznali napklad Schumannova ozaovn rentgenem. Kdy se v roce 1966 jedna
rodil Slovenka pesthovala z eskoslovenska do Spolkov republiky, ihned uplatnila svou nouzovou situaci
a podala na zklad rozhodnut vldy z roku 1951 o podporu. Souhlasila s tm, e se nech dkladn vyetit,
co Bonn vslovn poadoval, protoe tu bylo teba rozhodnout tak o podobnch ppadech ozaovn
rentgenem.13 Na podnt Spolkovho ministerstva prce a na nklady Spolkovho ministerstva financ pobvala
ti dny na jedn univerzitn klinice, kde mli zpracovat posudek. Po osmi mscch pedloili lkai sice objemnou
zprvu, v zsad vak ednky zajmalo pouze rozhodn nijak pekvapiv konstatovn: Na zklad
gynekologickho vyeten a na zklad proveden anamnzy nelze dnes po 25 letech ji s jistotou rozhodnout,
zda lo o stenou rentgenovou kastraci, anebo zda je po dva roky trvajc amenorea zapinna psychicky
a fyzicky podmnnou stresovou situac.
Ne mohl meziministersk vbor do svho programu zaadit otzku, zda me tento nlez uznat, uplynulo
dalch osm msc s vsledkem, e zleitost jet nedozrla k tomu, aby se pijalo rozhodnut. Nejprve se vbor
chtl od zemskho soudu ve Frankfurtu nad Mohanem dozvdt, zda v rmci vyetovn proti Horstu
Schumannovi, kter tam prv probhalo, nejsou k dispozici nov poznatky. Proto bylo adatelce sdleno, aby
byla jet krtk as trpliv.
Kdy onen krtk as, po kter mla bt trpliv, uplynul, vzala si Slovenka advokta, kter pl roku po
posledn informaci zdvoile a nalhav dal, aby bylo konen zahjeno zvren zpracovn tto vci.
Z odpovdi spolkovho ministerstva se dalo vytuit, e pokud jde o dan urychlen, nebude informace pli
pzniv. Stlo v n: Protoe vsledky vyetovn, kter jsou dosud k dispozici, zatm nesta ke kladnmu
posouzen, nahldne v krtkosti lkask expert meziministerskho vboru spolu s editelem Mezinrodn
vyhledvac sluby v Arolsenu osobn do vyetovacch spis proti obvinnmu dr. Schumannovi ve Frankfurtu n.
M., respektive se pokus doshnout toho, aby byl dr. Schumann v tto vci vyslechnut.14
Po dalch esti a pl mscch obdrel advokt prozatmn rozhodnut, e otzky, kter jsou v tomto zen
rozhodujc, se v souasn dob provuj na Spolkovm ministerstvu prce a socilnch vc. O pl roku pozdji
toto provovn konen dosplo k zvru. Na svm 67. zasedn 8. dubna 1970, pesn ti roky po klinickm
posouzen, shrnul meziministersk vbor vsledek takto: Mezitm velo ve znmost, e dr. Schumann provdl
na bloku 30 koncentranho tbora Osvtim kastran pokusy pomoc ozaovn rentgenem na much i ench.
Protoe daje pan G. lze zahrnout do srie pokus dr. Schumanna a vypadaj vrohodn, rozhodl se vbor
povolit adatelce jednorzovou vpomoc ve vi 5000 DM.
Rozhodnut, kter z toho vyplvalo, zabralo dal tyi msce. Dne 13. srpna 1970 sdlilo ministerstvo financ
advoktovi adatelky: Lze sice povaovat za prokzan, e jeho mandantka byla jako pokusn osoba zneuita,
v souasn dob vak dostv podle spolkovho zkona o odkodnn dchod ve vi 218 DM. Protoe
vpomoci jsou podle usnesen spolkov vldy ze dne 26. ervence 1951 oproti takovmto, na zkonnch
podkladech spovajcm, odkodovacm vkonm subsidirn, neexistuje za danch okolnost bohuel monost
dosti pan G. vyhovt.14 Jak pocity takovto formulace asi doprovzely?
Pitom asto vbec nelo o vklad zkona pesn a do posledn litery. Pokud se jednalo o pimenost nroku,
daly se paragrafy rozthnout a na vzdlenost 1700 kilometr, z Bonnu a do Solun. Tam se nechala jedna
ekyn vyetit gynekologem, kter j potvrdil, e lev vajenk m normln velikost a prav nelze prokzat. e by
lo o operativn sterilizaci, pr povauje za nepravdpodobn. Prv to vak ona ena tvrdila a dodaten uvedla,
e byla ozaovna radiem. Krom sv operan jizvy nemla samozejm dn dkazy, a proto se gynekolog
domnval, e k operaci dolo po vlce. V meziministerskm vboru byla dost zamtnuta, pot vak se znovu
projednvala kvli pochybnostem jednoho referenta; ten si poviml, e nmeck internista, kter zamtnut
navrhoval, souhlasil s kladnm vyzenm dosti o podporu v podobnm ppadu jin ekyn, ji sterilizovali
rentgenovm zenm. Ona sice hovo o ozaovn radiem, ale pi primitivit t eny mohlo tak jt o ozaovn
rentgenem, uvedl referent v jedn spisov poznmce, v n jet dval v vahu: Pokud bychom tento ppad
projednali odlin, mohlo by to dt podnt k nedoucm diskusm. Odborn lka ministerstva, oprajc se pouze
o spisov materil, vak trval na svm mnn a samolib dodal: Pi posuzovn podle hledisek v Nmecku
obvyklch by se proto mla dost zamtnout. Avak pro ppad, e z politickch dvod m bt vpov pan C.
povaovna za dostaten dkazov materil, mla by bt pan C., pokud jde o jej nrok na odkodnn,
posuzovna stejn jako obti sterilizanch pokus, u nich se nevyskytuj dn zvltnosti.15
Protoe adatelky ily zpravidla v zahrani, byly mstn pslun diplomatick zastupitelsk ady vdy
podny, aby provedly eten odpovdajc pedpism. Vechny adatelky musely vyplnit osmistrnkov
dotaznk, pedloit doklady o svm pronsledovn a lkask podklady z povlen doby, pojmenovat svdky
svch zneuvn, prokzat sv finann pomry a nechat se lkasky posoudit kompetentnm nmeckm lkaem.
Kad posudek ml podle nvrhu ministerstva vnitra obsahovat pt bod: prehistorii, daje vyetovan eny
o souasnch potch, vyetovac nlez, diagnzu, posouzen, kter podv odborn lkask zhodnocen
prehistorie, daj vyetovanho, jako i daj v nlezu, a odpovd na otzky kladen zadavatelem.16
Rachel Outsov se nechala iniciativn vyetit holandskmi odbornmi lkai a pedloila jejich posudky,
protoe s nmeckm zdravotnkem se u nikdy nechtla dostat do kontaktu. Kdy tyto doklady nebyly uznny,
reagovala ohromen. Fakt, e tyto atesty ignorujete, svd o pstupu, kter odpovd mentalit
nacionlnsocialistick vldy, u pedstavitel demokratick nmeck vldy je vak zarejc, napsala
Spolkovmu ministerstvu financ. Poadavek, abych se nechala prohldnout njakm lkaem urenm vaimi
ady, pokldm za zsah do sv osobn svobody. Je to stejn metoda jako ta, kterou mme v nejhrznj
pamti z bolestnch let 1940/45... Zd se, e se stle jet nedokete vmyslet do due eny, kter musela
prodlat od pedstavitel nmeckho nroda tolik utrpen. Jinak byste toti oprvnnou nedvru, kterou takov
ena dodnes chov ke kadmu pedpisu, pichzejcmu z nmeck strany, chpali. Nmeck ady
neochvjn trvaly na svch podmnkch a tuto stnost i dost o podporu zamtly.17
Obas se tak objevila nedvra k posuzovatelm kvli jejich a u z jakchkoli dvod vznikl
pedpojatosti nebo tak nekompetentnosti. V Soluni se napklad pihodilo, e Eleonora Alvoov byla v roce 1954
poslna ke dvma eckm odbornm lkam, piem jeden dospl k zvru, e vajenky i vejcovody jsou na
obou stranch bez nlezu, kdeto druh zjistil, e oba orgny chybj. Bonnt ednci pot poadovali, aby
ekyn, j byly na podnt Horsta Schumanna odstranny 10. listopadu 1943 v Osvtimi oba vajenky18,
pedloila jet podrobnj dkazov materil o sprvnosti svch tvrzen a k vyjasnn skutenho
gynekologickho nlezu se podrobila novmu gynekologickmu posouzen.19
V posudcch nmeck lkaky, poven etenm v Belgii, se objevuj v roce 1953 vty, z nich nutn
nevyplv potebn odstup od onch postoj, je nakonec vedly i ke zloinm, jejich nsledky nyn hodnot.
Dotazovn pacientky se jev jako velice obtn, protoe zejm nen duevn plnohodnotn... Navc se skrv
za hradbou mysln ignorance, napsala lkaka v jedn ze svch zprv.20 A v jinm posudku k o adatelce,
e se zde jedn o duevn mncennou enu.21 Empatii ani ast v jejch posudcch najt nelze, zvlt kdy
se jej latentn postoj zrcadl v otevenm nepochopen, s nm v jednom ppad poadavek adatelky
diskredituje. Z ist morlnho hlediska lze pacientce pipsat k dobru, chvl poven lkaka, e o podporu
nikdy pli neusilovala.22
Schumannova ob Alica Rothov si nechala 27. ervna 1972 od svho domcho lkae v Montrealu odstranit
z pae tetovn z koncentranho tbora a podala nmeck generln konzult, aby uhradil et ve vi 75
kanadskch dolar, kter j byl vystaven, protoe jej nemocensk pojiovna tyto nklady nehrad. Dne 12.
ervence generln konzult tuto dost postoupil dle zemskmu dchodovmu adu v Severnm Porn-
Vestflsku, kter v podobnm ppad stku uhradil. Zmnn ena vak podala dost podle spolkovho
zkona o odkodnn, zatmco Alica Rothov dala o pspvek na pi jako ob pokus na lidech. Dchodov
ad proto 1. srpna poslal et Spolkovmu ministerstvu financ. Dne 10. jna si generln konzult u Spolkovho
ministerstva financ stoval: nastala toti trapn situace, nebo lka musel poslat upomnku. Dne 5. dubna 1973
generln konzult Spolkovmu ministerstvu financ tento neproplacen et pipomnl, a protoe odpov stle
nepichzela, generln konzult podal 15. ervna o podporu, nae se ministerstvo zahrani obrtilo 27.
ervna na Spolkov ministerstvo financ s prosbou o zaujet stanoviska. Spis kon v roce 1974 a neobsahuje
dn daje o tom, zda byl obnos kdy uhrazen.23
Ve vyplacen stky se mla dit nejen druhem pokusu, nbr tak jeho nsledky, kter mli vyhodnotit
experti. A konen bylo teba tak zjistit ekonomickou situaci adatelky, protoe poskytnut pomoc byla mnna
jen pro zvltn ppady nouze. Nikdo nevdl, jak se m zvltn ppad nouze hodnotit a s jakmi pdavky by se
zde, pochopiteln v danm rmci, mlo potat. ednci proto dlali reere na vlastn pst. Neomezovali se na
edn informace, nbr muchali i v soukrom sfe adatelky, jak se prokazateln stalo v Belgii.
Jist referent z prvnho oddlen generlnho konzultu si tmto zpsobem po pracovn dob jet pivydlval
a dodval informace, kdy napklad ena ila s njakm muem, a proto dajn nepotebovala dnou podporu,
anebo kolik inil adatelin mal vedlej pjem, kter nebyl uveden nebo byl ohodnocen pli nzko. V ppad
jedn eny, kterou sice odhadl jako tsn na hranici mimodnho ppadu nouze jednou ji dostala 1500 DM,
nsledkem pokus byla prce neschopn a musela se starat o adoptivn dt , se pesto propjil k odmtavmu
doporuen: Musm vak poukzat na to, e kdyby se j platba piznala, vytvoil by se dal precedenn ppad,
kter by pi znm soudrnosti mezi postienmi enami veel velmi rychle ve znmost. Na generln konzult
pichzej postien eny znovu a znovu, aby s odkazem na piznan dodaten platby tetm osobm doshly
i pro sebe dodatenho zven piznan stky. Tyto odkazy se mi zatm dailo ppad od ppadu zamtat. Jeho
doporuen bylo sice zamtnuto, pesto mu vak vyneslo 20 gulden.24 A velice se podobalo vzoru onch
neurolog, kte se ve vmarsk republice zabvali posuzovnm takzvanch vlench tesavc25 z prvn
svtov vlky a mnohokrt dospvali k zvru, e duevn reakce postiench na vlen udlosti jsou vrazem
touebnch pedstav o zskn dchodu a e se piznnm dchodu jejich neurza jen stane trvalou. Tak se
nalezl dvod k odmtnut.
Do 1. z 1952 rozhodl meziministersk vbor definitivn o 156 dostech. Z toho pipadalo 105 dost na
eny z bloku 10, kter se odvolvaly na sterilizan pokusy. Jedenct dost vbor zamtl, protoe dajn nelo
o dn stav nouze, u osmi dost povaovali experti uvdn pokusy na lidech za neprokzan. Ve vce ne
polovin ppad se pisoudilo 2000 DM. Jednou bylo vyplaceno 6000 DM, v prmru vak inil pidlen obnos
okolo 2600 DM.26
Tm ovem prce vboru zdaleka neskonila. V jednotlivch ppadech se asto dalo pomoci, ale tato podpora
byla vtinou nedostaten. Nelze poprat, e jednotliv ednci ne vichni! mli dobrou vli a ke zmrnn
bdy chtli pispt. Mla to bt vlastn samozejmost, vdy proto tento vbor vznikl. Brzy u nebylo mono
pehldnout, e pomoc v ppad nouze nen dobrm nstrojem. Ale pesto se na n lplo. Vyvolvala dojem
vldnch dar, za n se oekvala vdnost. V praxi se stle vc pliv rozmhala svvole. Spravedliv mtko
pro vi finannch pspvk zodpovdn osoby nikdy nenaly, a krom toho nenachzely ani nutnou empatii ve
volb slov, kdy s adateli korespondovaly. Referenti se asto skrvali za hradbou paragraf.
Bval fov jedn amsterdamsk pekrny maces pivedla v roce 1943 v tboe Westerborku na svt dt
z prvnho manelstv, kter den pot zemelo. Na bloku 10 ji Clauberg sterilizoval. Jej druh manel, jeho si
vzala po vlce, se rovn vrtil z koncentranho tbora, jeho enu a 15 dt tam zavradili. Spolen touha
manelskho pru po dtti zstala nenaplnna, nemoci omezovaly ve stle vt me schopnost vdlku,
nklady na lky a na pobyty na klinikch nesmrn narstaly. S vpomoc ve vi 3000 DM se manel daleko
nedostali. Kdy se zdravotn stav eny v dsledku sterilizace zhoril, doufala v druh pdavek, o kter podala
v jnu 1958. V kvtnu 1959 j ministerstvo financ sdlilo, e jej dost byla kvli jednnm mezi nmeckou
a nizozemskou vldou o globln dohod odsunuta. Jakmile pr dojde ke shod, me se obrtit na pslun
nizozemsk ady. Dohoda sice byla podepsna v dubnu 1960, ale Nizozemina dost nebyla brna v potaz ani
v dubnu 1961, kdy leela na adech ji skoro dva roky.
Ministerstvo zahrani pot dokonce protestovalo u ministerstva financ a sdlilo, e je spolu s generlnm
konzultem toho nzoru, e v uvedenm ppad se nezd bt omluviteln skutenost, aby se dost o zven
poskytnutho vkonu, kter byla podna ji ped dvma lety, s uvedenm zdvodnnm odmtla. Intervence byla
bezspn.27 Smlouva ostatn vstoupila v platnost teprve 1. srpna 1963.28
Sophie Kosterov z Amsterdamu, jej dost byla zamtnuta, si psemn stovala u ministra financ, jak
malichern a nedstojn spolkov vlda s obmi pokus na lidech zachz: Dky Bohu opt ijeme ve
svobodn zemi, proto doufm, e budete respektovat, jestlie nepokryt piznm, e neschvaluji zpsob, jakm
projednvte ppady tch, kte byli va pedchoz vldou v koncentranch tborech eeno co nejmrnjmi
slovy zneuvni, prohlauje hned na vod. To, e Spolkov republika Nmecko svj program pomoci obtem
pokus oznauje jako pomoc v nouzi, pr chpe jako urku, vdy by to znamenalo, e nizozemsk vlda
nechala sv obanky sedm let trpt nouz, ne se SRN urila poskytnout pomoc. Msto komplikovanho postupu
by samozejm oekvala gesto, jaksi bolestn. Vem by se byla mla vyplatit stejn stka, dn spropitn,
a to bez ptrn a zkoumn. Nen zsluhou Nmc, e nkter z bvalch obt pokus jsou na tom finann
lpe ne jin, a proto by z toho Nmci nemli mt tak dn vhody. Jak mete Vy sm z dlky, by
i s poznatky zskanmi zde, posoudit, kdo pomoc potebuje nejnutnji? Ten, kdo ki nejhlasitji a m nejtvrd
lokty, dostane nejvc, zatmco ti ostatn, kte se prost nedokou tak vehementn ozvat a nechvaj vcem
voln prbh, nedostanou v podstat nic. A j, kter znm tolik en, vm mohu ci, e se tm in velk
bezprv.29 Na ministerstvu financ vzali dopis na vdom a o deset tdn pozdji se objevilo v protokolu, e po
projednn s pslunm ministerskm radou se od bezprostedn odpovdi na dopis m upustit.30
V norimberskm procesu s lkai (od 9. prosince 1946 do 20. srpna 1947) byli ped americkm vojenskm
soudem obalovni lkai a sprvn odbornci, odpovdn za zloiny v oblasti medicny. K tomu, co jim bylo
kladeno za vinu, pat tak pokusy na lidech, na lavici obalovanch vak nesedl dn z lka, kte byli
bezprostedn zodpovdn za zloiny v bloku 10.
Prof. MUDr. Carl Clauberg se v t dob zodpovdal za sv iny v Moskv, avak nikoli za sv sterilizan
experimenty, nbr podle vlastnch daj za masov vyhlazovn sovtskch sttnch oban31. Dne 8.
ervna 1945 byl zaten britskou vojenskou polici v Schinkelu, okres Eckernfrde, vydn do Sovtskho svazu
a v ervenci 1948 v Moskv odsouzen k 25 letm vzen.
MUDr. Horst Schumann byl v jnu 1945 proputn z americkho vlenho zajet a 15. dubna 1946 se hlsil
na ohlaovacm adu v Gladbecku, kde zprvu pracoval jako sportovn lka a v roce 1949 si otevel vlastn
ordinaci. Teprve kdy 29. ledna 1951 podval u mstskho adu v Gladbecku dost o loveck a rybsk lstek,
vylo najevo, e po nm sttn zastupitelstv v Tbingenu vyhlsilo ptrn na zklad zatykae, jej vydal 15. z
1947 soudn ad v Mnsingenu. Nedbal projednvn ppadu kriminln polici v Tbingenu a Gladbecku vedlo
k tomu, e Schumann mohl den ped plnovanm zatenm uprchnout ze zem. V dalch letech se staly
zastvkami na jeho ivotn drze Japonsko, Egypt, Sdn a Ghana, v roce 1966 byl na zklad dosti o vydn
zaten a pedn do Nmecka, kde na nj uvalili vyetovac vazbu. Dne 23. z 1970 proti nmu zahjil zemsk
soud ve Frankfurtu nad Mohanem proces pro zloiny eutanazie a o sedm msc pozdji proces peruil pro
neschopnost obalovanho astnit se jednn. Hlavn len o sterilizanch experimentech ji nebylo vbec
zahjeno. Dvodem se staly enormn vysok hodnoty krevnho tlaku, kter si ml podle tvrdojn se udrujcch
povst vyvolat sm lka. Dne 29. ervence 1972 byl proputn z vazby a a do sv smrti 5. kvtna 1983 proil
jet adu klidnch let.32
Tborov lka MUDr. Eduard Wirths se zpotku ukrval u svho bratra v Hamburku. V ervenci 1945 byl
zadren Brity a uvznn v bvalm koncentranm tboe Neuengamme. Tam zemel 20. z 1945 na nsledky
pokusu o sebevradu.
Profesor anatomie MUDr. August Hirt uprchl v z 1944 ze trasburku ped blcmi se Spojenci do
Tbingenu, a odtud pak 18. dubna 1945 ze stejnho dvodu do poho Schwarzwald. Dne 2. ervna 1945 se tam
pobl Schnenbachu zastelil.
MUDr. Hans Mnch byl v roce 1945 zadren americkou vojenskou polici a v roce 1946 vydn do Polska.
V krakovskm osvtimskm procesu ped polskm Nrodnm soudem byl dne 22. prosince 1947 jako jedin ze
40 obalovanch zbaven viny a vykonval pak praxi jako venkovsk lka v bavorskm regionu Ostallgu.
Oteven pochybnosti o jeho stylizaci v roli dobrho lovka z Osvtimi zahjil v roce 1998 lnek v asopise
Der Spiegel. Vyetovn, kter proti nmu na tomto zklad zahjila sttn prokuratura, bylo v lednu 2000
zastaveno kvli pokroil demenci.33
MUDr. Bruno Weber byl v ervenci 1946 zaten britskou vojenskou polici, vydn do Polska a tam vyslchn
komis pro vyetovn vlench zloin. Podailo se mu komisi pesvdit, e se v dnm ppad neprovinil;
nebyl tedy obalovn a od t doby ho justice ji neobtovala. Zemel 23. z 1956 v srskm Homburgu.
Ppad Clauberg je teba sledovat s nejvy pozornost jako symptom vnitn situace naeho nroda,
nmeck justice a nmeckho lkaskho stavu, napsal publicista a promovan lka Otto B. Roegele 2.
prosince 1955 v listu Rheinischer Merkur, a sm se tohoto prohlen tak s bezohlednou ostrost drel.
Podezel mu pipadalo u to, jak bylo inscenovno pijet navrtilc ze Sovtskho svazu. Pr bylo nevhodn
natrat nacionln patos tak tlustm ttcem. Roegele se nedokzal ubrnit dojmu, jako by se mla prvem
napadan teze o kolektivn vin nmeckho nroda konfrontovat s antitez na kolektivn neviny. On pr
v kadm ppad povauje za st smazatelnou hanbu tu skutenost, e bylo teba energickho podntu z ad
obt, aby se vbec zahjilo soudn zen proti Claubergovi. Claubergovy sadistick experimenty na idovskch
ench, nemajc dn lkask ospravedlnn a asto konc smrt, experimenty, kter se provdly
v osvtimskm tboe, mly okamit podntit nmeck lkask stav do role alobce ne-li z poctivho protestu
svdom, pak alespo z chladn vahy, e vysok nroky na lkask tos, kter jsou vyhlaovny na vech
konferencch, proklamovny v bezpotu prvnch spor a neustle prezentovny jako zbra v boji se sttem,
nemocenskmi pojiovnami a pacienty, ztrcej vekerou vrohodnost, jestlie vedouc osobnosti lkaskho
stavu v ppad Clauberg ml. Roegele dokonce nevyluoval ani to, e dojde k divadlu a e njak psychiatr
vystav kolegovi Claubergovi doklad o nepetnosti, jen aby se mohl tmto zpsobem vyhnout spravedlnosti.34
Dne 26. prosince Roegele jet pitvrdil a coby alobce se ptal, pro vlastn ednky, jim pily do rukou
dosti na odkodnn en z bloku 10, nenapadlo, aby sami od sebe podali na Clauberga a dal jeho kolegy
trestn oznmen a nechali tyto lkae zaadit do seznamu hledanch osob. O pitujcm materilu, lecm na
ministerstvu financ, se prokuratura dozvdla poprv 14. listopadu 1955, kdy vedouc pslunho refertu, kter
byl mezitm penzionovn, povaoval za potebn, aby na to konen poukzal.35 Dne 20. nora 1957
doporuilo pedstavenstvo Spolkov lkask komory lkask komoe lesvicka-Holtnska co byl drobn
spch Otty B. Roegeleho , aby na ministerstvu vnitra lesvicka-Holtnska prosadila pro osvtimsk lkae
pedbn zkaz vkonu povoln. Ministr vnitra tomu vyhovl 8. bezna 1957, a pot Spolkov lkask komora
v obnku pro pny kolegy prohlsila, e se oste a jednoznan distancuje od kadho z tch nkolika
jednotlivch lka, kte se na dost tehdejch mocipn propjili k pchn zloin proti lidskosti
a k pokleskm proti povinnostem lkastv.36 Na dost se propjili!
Hermann Przgen se v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung explicitn odvolal na Roegeleho prvn koment
a zdraznil, e na tomto ppadu je zajmav nejen trestn prvn strnka, nebo: Dstojnost vdy a tos
lkaskho povoln dodvaj obvinnm proti Claubergovi irok a zsadn souvislosti. K vci by se mlo vyjdit
nejen sttn zastupitelstv, nbr sv postoje bude muset pezkoumat tak vysok kolstv i lkask stav.37
Pozdn navrtilci ze zajet by se ostatn nemli uvdt jednm dechem s nkm, jako je Clauberg. Na tom ml
Przgen tehdy sm nejvt zjem, nebo tak on byl pozdn navrtilec, prv nastoupil v redakci listu Frankfurter
Allgemeine Zeitung, a navc strvil dobu, po kterou byl v Moskv vznn, obas s Claubergem v jedn cele, co
ovem veejn netematizoval.38 erpal tedy z vlastnch autentickch informac, jestlie ve sv novinov zprv
napsal, e Clauberg vedl ped moskevskmi vyetovateli, jako i v okruhu svch spoluvz nepetritou
kampa k obhajob svch experiment, aby propagoval vdeckou hodnotu a vznam metody, kterou on sm
v Osvtimi vyzkouel.39
Vyetovn sttnho zastupitelstv trvalo vce ne rok. Stle znovu zaznvaly veejn vzvy, v neposledn ad
tak od generlnho prokurtora40, aby byl proces konen zahjen. Prokuratura v Kielu se nenechala vyvst
z mry, provdla souasn historick zkladn vzkum, ptrala vude ve svt a za podpory stedn rady id
i Mezinrodnho osvtimskho vboru hledala peiv svdky. Dne 14. prosince 1956 byl pedloen obalovac
spis, kter sice obsahoval 107 stran, ale pesto byl bezzub. Jet ne mohl bt proces zahjen, Clauberg 9.
srpna 1957 ve vyetovac vazb zemel.
Anglick justice se rovn zabvala tm, co se odehrvalo na bloku 10, a to v jednn, kter vyvolal jist
ryvek z textu bestselleru Exodus od Leona Urise. Uris tam hovo o pokusech na lidech pomoc sterilizace id
a uvd pitom lkae jmnem Dehring (tedy nesprvn s h): Here in Block 10 Dr. Wirths used women as guinea
pigs and Dr. Schumann sterilized by castration and X-ray and Clauberg removed ovaries and Dr. Dehring
performed 17 000 experiments in surgery without anaesthetics.41 [Zde na bloku 10 dr. Wirths pouval eny jako
pokusn krlky, dr. Schumann sterilizoval kastrac a rentgenovmi paprsky, Clauberg odstraoval vajenky a dr.
Dehring provedl 17 000 chirurgickch experiment bez anestetik.] slo bylo nesmrn pehnan, a proto bval
polsk lka-vze Wadysaw Dering, kter v t dob il v Londn, vznesl ped soudem Queens Bench Court II
v Royal Courts of Justice alobu proti autorovi romnu i jeho vydavateli a dal odkodnn.
Kdy soud 13. dubna 1964 proces zahjil, ekalo ho nron jednn. Zabralo 18 po sob nsledujcch
zasedacch dn a bylo vyslechnuto 29 svdk ze t kontinent. Mezi nimi vystoupilo vech osm peivch en
z deseti, jim Dering 10. listopadu 1943 v turbulentn rychlosti vyoperoval jeden vajenk. Tento brutln zkrok,
proveden na Schumannv pokyn, ml jedin el: provit spch rentgenov sterilizace. Polsk lka uvdl,
e byl k tmto operacm donucen. Kdyby to odmtl udlat, tvrdil ped soudem, vykldalo by se to jako sabot, co
by ho stlo ivot.42 Za stejnch okolnost by pr znovu jednal stejn. Na celkovou narkzu jsme nemli vbec
as, ujioval, pracovali jsme od 6 do 18 hodin ve velkm spchu.43
Wadysaw Dering, kter byl jako vze z koncentranho tbora proputn a od podzimu 1944 pracoval pro
Clauberga na jedn z klinik v Knigshtte, se po vlce ukryl v Polsku pod falenm jmnem pot, co se dozvdl,
e Alina Brewdov peila. Deringova bval kolegyn ze studi jeho ponn odsuzovala ji v roce 1943
v Osvtimi, jak jsme se dve zmnili. Rovn ona byla pozvna jako svdek, nebo pracovala jako lkaka-
vzekyn na bloku 10, a pozvny byly i jej pedchdkyn na bloku 10 Adlade Hautvalov a dal kolegyn
z bloku, Slavka Kleinov. Oit svdci informovali o tom, jak tyto ti lkaky svm kamardm obtav pomhaly,
a dokonce si i v podmnkch koncentranho tbora dokzaly uchovat dstojnost tm, e se jim podailo nkterm
extrmnm poadavkm tborovch lka nevyhovt. Jako jeden z vrcholnch bod procesu je popisovn dialog
mezi soudcem, lordem Gardinerem, a Adlade Hautvalovou.
Lord Gardiner, zcela klidnm tnem: Podlela jste se nkdy na njakm Claubergov experimentu?
Adlade Hautvalov: Ne.
Lord Gardiner se pt okamit dl, ani by zmnil tn: A jak to mlo dsledky, byla jste zastelena?
Nastala krtk pauza, kter ticho v mstnosti jet zintenzivnila, jak sdluj astnci soudnho stn. Po
nkolika okamicch si vznam tto otzky uvdomil kad z ptomnch. Pak vypukl osvobozujc smch, nebo
Hautvalov se zlostnm pokrenm ramen rozphla ruce a s smvem odpovdla: Ne.44
Proces, kter nabz mnostv ltky souvisejc s tmatem jednn ve stavu nouze v dsledku rozkazu, skonil
tm, e Wadysaw Dering vyhrl. Soud povaoval za prokzan, e poet 17 tisc operac je nepochybn mimo
realitu. dov toto slo odpovdalo celkovmu potu vech jeho lkaskch zkrok, ty se vak tkaly
v pevn me zcela banlnch a kadodennch chirurgickch zsah jako odstraovn ved a byly takt
zapsny v operanm denku. Nikdo nezpochybnil, e Dering sm neprovedl pro Schumanna vce ne ti tucty
operac, zapsanch jako casus explorativi. Stejn jako to, e se neoperovalo zcela bez anestetik. Protoe vak
na tom soudu ani pli nezleelo, zstalo Deringovo vtzstv vtzstvm Pyrrhovm. Soud toti tv v tv
hlubokmu dojmu z vpovd obt pokus povaoval Deringovy vklady, snac se zlehovat kodlivost
pokus, za nepodloen a nevidl nejmen dvod konstatovat, e Dering utrpl na cti. Okolnosti podle Gardinera
ve vech ppadech hovo pro to, e rozsah ztracen cti, vyven penzi, by nejspe odpovdal nejmen minci,
jak je v krlovstv vbec v obhu. Soud nakonec odsoudil Leona Urise k tomu, aby Wadysawu Deringovi
vyplatil za jmu na cti jeden plpenny. To odpovdalo zhruba 2,5 feniku. Zato soudn vlohy byly vytovny
alobci. inily pr asi 269 000 marek.45
1 K tomu vyzvala Sophie Kosterov spolkovou vldu dopisem, o nm pozdji jet pojednme podrobnji.
Barch, B 126/61110
2 BArch, B 126, Nr. 61140
3 Thomas Dehler generlnmu konzulu Krekelerovi, New York, 14. nora 1951. Cit. dle Baumann 2006, s. 168,
pozn. 94
4 Hlen Tiskovho a informanho adu spolkov vldy, Nr. 651/51 z 26. ervence 1951. Cit. dle Baumann
2006, s. 156
5 Baumann 2006, s. 157
6 Baumann cituje z dopisu spolkovho ministra spravedlnosti spolkovmu ministru financ z 15. jna 1951: J
tak nepovauji za vhodn oznaovat odkodnn peivch obt pokus na lidech zsadn jako pedbn
opaten, protoe toto odkodnn znamen definitivn een. Baumann 2006, s. 159
7 Prvn zasedn se konalo 8. kvtna 1952. Jeho leny byli zstupci ministerstva zahrani, Spolkovho
ministerstva vnitra, Spolkovho ministerstva spravedlnosti a znalci Spolkovho ministerstva prce a sociln
pe, pozdji tak Spolkovho ministerstva zdravotnictv. Pedsedal zstupce Spolkovho ministerstva financ.
8 Spolkov ministerstvo financ adatelce, 17. prosince 1959. BArch, B 126, Nr. 61136
9 Poznmka ve spisu, 18. jna 1961. Barch, B 126, Nr. 61136
10 Expert Weiner dr. Walteru Koppovi (generln konzult v New Yorku), 22. ervence 1952, BArch, B 126, Nr.
12554
11 Generln konzult v New Yorku ministerstvu zahrani, 16. jna 1952, BArch, B 126, Nr. 12554
12 MUDr. Goetz, ministersk rada na Spolkovm ministerstvu prce a sociln pe, 21. z 1964 vrchnmu
vldnmu radovi dr. Carlovi na Spolkovm ministerstvu financ. BArch, B 126, Nr. 12554
13 Spolkov ministerstvo prce a sociln pe v dosti o posudek z 10. nora 1967: dn nmeck lka
dosud neml pleitost vstoupit do osobnho kontaktu s adatelkami. Jedin tm, e pan K. pesdlila v roce 1966
z SSR do Spolkov republiky Nmecko, vznik monost podrobnjho prozkoumn skutkov podstaty.
BArch, B 126, Nr. 61132
14 BArch, B 126, Nr. 61132
15 Tamt, Nr. 61110
16 Tamt, Nr. 12554
17 Tamt, Nr. 61155
18 Zpis do operanho denku, 10. listopadu 1943. APMO
19 BArch B 126, Nr. 61111
20 Tamt, Nr. 61127
21 Tamt, Nr. 61117
22 Tamt, Nr. 61158
23 Tamt, Nr. 61139
24 Tamt, Nr. 61177
25 Vlen tesavec se kalo vojkm z prvn svtov vlky, kte trpli posttraumatickmi poruchami.
K symptomm patil nekontrolovateln tes.
26 Vypotno z tabelrnho pehledu meziministerskho vboru. Barch, B 126, Nr. 61082
27 BArch, B 126, Nr. 61149
28 Helmberger 2006, s. 227
29 Dopis z 25. z 1952 spolkovmu ministru financ. Barch, B 126, Nr. 61140
30 Poznmka ve spisu z 5. prosince 1952. Tamt
31 Obalovac spis proti Carlu Claubergovi, s. 25. LAS, Abt. 325.3, Nr. 16446
32 Obalovac spis, Ernst Klee: Was sie taten was sie wurden, s. 102107. Der Spiegel 51/1972 z 11.
prosince 1972
33 Otto B. Roegele: Clauberg und Genossen. In: Rheinischer Merkur z 2. prosince 1955
34 Pot, co Clauberg potkem listopadu 1955 napsal z kliniky vhrn dopisy sv manelce a bval
partnerce a ony se obrtily o pomoc na policii, byl 22. listopadu 1955 pevezen do zemsk nemocnice
v Neustadtu ve lesvicku-Holtnsku. Psychiatrick posudek editele tohoto zazen vak konstatoval: Clauberg
nen duevn nemocn. Je schopen vslechu. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16460
35 G. Schmidt sttnmu zastupitelstv v Kielu, 15. listopadu 1955. S tm souvisel tak podnt k tomu, aby se
pezkoumalo, zda nen Clauberg spoluodpovdn za vradu Maximilana Samuela. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16433
36 Obnk Spolkov lkask komory z 2. dubna 1956. APMO, IV 2/533
37 Hermann Przgen: Experimente in Auschwitz. Der Fall des Universittprofessors Dr. Clauberg.
In: Frankfurter Allgemeine Zeitung z 3. prosince 1955
38 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16460
39 Przgen, a. a. O
40 Generln prokurtor pipomnl 17. dubna 1956, aby se urychlen dosplo k zvru vyetovn.
Prokuratura informovala 23. kvtna 1956 ministerstvo spravedlnosti lesvicka-Holtnska: Dal urychlen
pedbnho zen by znamenalo neobhajiteln naruen procesu objasovn. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16462
41 Uris 1959, s. 155
42 Hill/Williams 1965, s. 68
43 Tamt, s. 73
44 Tamt, s. 220
45 Der Spiegel . 20 z 1. kvtna 1964, s. 21
Vhled do budoucnosti
a podkovn
Mohou to, co se dlo v Osvtimi, znt a posuzovat vhradn ti, kte tam byli? Toto tvrzen se a pli asto,
a proto u ani nen teba o nm mluvit. Stalo se takka majetkem vech, ale pesto je falen. Nejedn se o nic
jinho ne o pohodln tvrzen, jm se dnes souasnci levn zbavuj nmahy zabvat se jednotlivostmi
holokaustu a vm tm, pro co se Osvtim stala synonymem: nacionln socialistickm systmem pronsledovn
id, zbavovn prv a jejich vyhlazovn.
Jsou-li vak liduprzdn jevit, na nich se p djiny, ve, co by poslouilo pedstavivosti, zstv
nedosaiteln, protoe vldnou pouh fakta a sla. Kdy se veker zlo ztoton pouze s nkolika niemy, jako
jsou Eichmann nebo Mengele, po obtech, kter nemaj postaven ani jmna, nezstvaj tm dn stopy. Jen
mlo historik, kte se zabvaj holokaustem, ovld umn Saula Friedlndera, umn spojovat jmna a fakta,
uvdt do souvislost perspektivy vink a obt a s celkovm obrazem neztrcet z o ani osud jednotlivce.
Je velkou zsluhou Alexandera Mitscherlicha a Freda Mielkeho, e poprv zveejnili rozsah zloin, jich se za
nacionlnho socialismu dopoutli lkai. Medizin ohne Menschlichkeit [Medicna bez lidskosti] je provokujc
titul knihy, jen byl v prvnm vydn formulovn jet osteji: Das Diktat der Menschenverachtung [Diktt
opovrhovn lidmi]. Jejm obsahem jsou lkask zloiny, kter byly v norimberskm procesu s lkai pedmtem
obaloby. Kdy americk vojensk soud tento proces 9. prosince 1946 zahjil, sedlo na lavici obalovanch 23
lka a vdc z ad SS, o nich Mitscherlich a Mielke jet ped ukonenm slyen prohlsili: A u bude ortel
soudc znt jakkoli, zcela neppustn by bylo spatovat vt i men vinky a abnormln charaktery pouze
v tchto 23 obalovanch. I kdyby oni sami byli osobnostn vznamnj, ne jsou, nemohla by tato skupinka lid
nikdy zpsobit tak obrovsk mnostv utrpen.1
Po roce 1933 vstoupil bhem nkolika let do NSDAP kad druh lka. To sice nezmnilo pslunky tohoto
povoln ve zloineck syndikt, dokumentuje to vak pipravenost akceptovat tehdej ideologii a realizovat ji ve
vlastnm jednn. Mnohokrt bylo popsno nejen to, jak po pevzet moci nacionlnmi socialisty narstala
brutalita medicny, zaznamenna byla rovn jet po cel povlen desetilet trvajc nechu pslunk tohoto
stavu vzt na vdom masivn provinn proti zkladnm principm lkaskho tosu; o jejich odporu k tomu, aby
se na trestn prvnm objasovn aktivn podleli, ani nemluv. Pznanm pkladem je skutenost, e sttn
zastupitelstv v Kielu, kter se v roce 1956 snailo v adch lkaskho stavu zskat aprobovanho posuzovatele
pro gynekologick problmy v trestnm zen proti gynekologovi prof. Carlu Claubergovi, vbec neusplo.2
K nejhorm zloinm lka pat pokusy na lidech v koncentranch tborech. Jsou vztaeny na blok 10
v Osvtimi stedobodem tto knihy, a to pedevm z perspektivy tch, kte je museli snet. Peiv eny
vzpomnaj na cestu plnou utrpen, kter nezaala teprve tehdy, kdy je lkai pomoc injekc nebo rentgenovch
paprsk sterilizovali nebo jim vyoperovali reprodukn orgny. Tento osud sdlelo vce ne 800 idovskch en
z rznch evropskch zem, kter byly v tto budov uzaveny v nejtsnjm prostoru a mly jen malou nadji, e
tmto krutm ivotnm okolnostem uniknou. Kolik pesn bylo tch, je pi evakuaci tbora 18. ledna 1945 poslali
na takzvan pochod smrti, nen znmo. Jist je jedin to, e asi 300 en po nucenm pobytu v nkolika dalch
koncentranch tborech se na jae a v lt roku 1945 opt vrtilo do zem, z nich byly do Osvtimi deportovny.
Jejich trpen tm vak jet neskonilo. Ty eny byly nemocn, pily o vtinu svch pbuznch i o majetek,
trpily je vzpomnky a zoufalstv nad vlastnmi ivotnmi perspektivami. Jen mlokter z nich mla alespo
kousek tst a dokzala si zaloit novou rodinu a porodit dti, protoe experimenty natst nedopadly vdy tak,
jak to zamleli jejich pvodci. Zitky z Osvtimi byly neustle ptomn, zcela urit pro bezprostedn
postien, ale tak pro jejich dti pokud vbec po vlce njak poaly. Tak napklad Sol Pitchon, prvorozen
syn Garmaine Pitchonov (rozen Berachaov), jedn z peivch eckch vzeky, kter se est let po svm
osvobozen vysthovala do USA: Trauma matky, kter se zprvu obvala bezdtnosti, poznamenalo i jeho vlastn
ivot. V roce 1981 konvertoval v USA k jednomu evangelijnmu kesanskmu spoleenstv, kter bojuje proti
legalizaci peruen thotenstv, a psob tam jako f thotenskho centra.
Pro Nizozemce Maurice de Hondu, narozenho v roce 1947 a zabvajcho se przkumy veejnho mnn,
patila vyprvn o hrznch detailech z Osvtimi ji od dtstv ke kadodenn zkuenosti. Jeho matka, Marianne
de Hondov, se po osvobozen provdala za bratra svho prvnho mue, kter byl zavradn v Osvtimi. A protoe
se pravideln setkvala se tymi dalmi enami z bloku 10, nebyly udlosti na bloku 10 pro jejho syna ji brzy
dnm tajemstvm a dvaly mu podnt k zvltnmu sebeuvdomovn. Skutenost, e jsem se vbec mohl
narodit, znamenala jet vce ne u dalch idovskch dt, narozench po vlce triumf nad nacisty.3
Ed Spanjaard se narodil v roce 1948 ve velice hudebn zaloen amsterdamsk rodin. Jeho matka Ima
Spanjaardov (rozen van Essov) musela peruit studium konzervatoe, kdy Nmci v jej vlasti zaali
pronsledovat idy. Stejn jako Garmaine Pitchonov porodila tyi dti. Jako peiv se asto ctila provinile,
k Ed Spanjaard, hodn mluvila o Osvtimi i o mrtvch. Mla ovem i jin vlastnosti, neznala respekt ped
autoritami, angaovala se v obanskm ivot, a kdy se dozvdla o klinikch nebo lkach jednajcch se
svmi pacienty neosobn nebo arogantn, dokzala zmobilizovat enormn odpor. Jeho osobn se matiny
zitky i skutenost holokaustu stle velice dotkaj, vlastn starosti si obas relativizuje prv tmto molochem.
Hudba mu, dirigentovi Limburskho symfonickho orchestru v Maastrichtu, me slouit v tchto mylenkovch
stetech jako vhodn mdium. Velmi jej inspiruje prce s dlem Richarda Wagnera, nebo od roku 2009 uvd
s nizozemskou opern spolenost National Reisopera v Enschede kad rok dal dl Prstenu Nibelungova.
Poteba seznmit se svm utrpenm tak ir veejnost se v mnoha ppadech ozvala a po desetiletch. Anebo
pm astnice pokus tuto potebu, vce i mn nevyslovenou, penesly na dal generace. Tak tomu bylo
napklad u Wima Eggera, kter jak mi napsal zaal zkoumat ivotn pbh sv matky, Engeliny Eggerov
(rozen Jasov), a adu let po jej smrti a zveejnil jej v rodinnm ivotopise.4 Mezitm zashly dsledky
traumatizujcch zitk u i generaci vnuk tch, kte peili. Jmenujme teba Marju Pinckaersovou, vnuku
Marie Hertzdahlov, jej matka se narodila jet ped vlkou. Dopisy Marie Hertzdahlov ze vdska, napsan
bezprostedn po jejm osvobozen, vznikl pod dojmem stranho utrpen, a pesto smrem k budoucnosti pln
optimismu, byly pro vnuku podntem k tomu, aby se jejich obsah stal soust jejho ivota.5
ada peivch vzeky sv vzpomnky sama sepsala nebo je nechala sepsat a dal, mezitm u citeln
zestrl, poskytly v devadestch letech rozhovory tazatelm ze Spielbergovy nadace Survivors of the Shoah
Visual History Foundation. Velk poet en z bloku 10 se v rmci kolnho vzdlvn nebo vzpomnkovch akc
vlastnmi svdectvmi podlel na pedagogick prci. Jako ppravu na nvtvy ve kolch a s vnovnm sv
dcei, vnukm a pravnukm zaznamenala Rene Dueringov (rozen Krmerov) v roce 1987 nkolik vzpomnek
na sv zitky na bloku 10. Velice m potilo, e spontnn svolila k otitn dvou svch obrzk.
Kdo by chtl jet nyn hovoit s oitmi svdky, mus si pospit. Vce ne 65 let od ukonen pobytu v lgru jich
u mnoho neije. Posledn rozhovor pro tuto knihu jsem zaznamenal 16. srpna 2011. Proti mn sedla
devtadevadestilet Eva Golgevitov z Pae, ochotn poskytnout prostednictvm skypovho spojen znovu
nkter informace o svm pobytu na bloku 10 i o zkuenostech nsledujcch po osvobozen. Eva Golgevitov se
narodila 16. ervna 1912 v Lodi, v roce 1931 opustila Polsko a pes Brusel se dostala v roce 1934 do Pae. Po
okupaci nacistickm Nmeckem se angaovala ve francouzskm hnut odporu. Osvtim pro ni byla dalm
motivem pro politickou angaovanost. Doivotn. Spolu se svm synem Jeanem zveejnila v roce 2010 sv
memory nazvan Ne pleurez pas, mes fils... [Neplate, dti m...].
Leny Adelaarov (v tboe de Leeuwov) v noru 2011
Pro vechny budouc asy, kdy u nikdo nebude moci podat informace o Osvtimi na zklad vlastnch
proitk, tu zstanou jet knihovny a archivy, kde je uchovvna tak vtina pramen spojench s vzkumem,
kter je zde prezentovn. S vynaloenm jist nmahy lze najt i vce, ne je popsno v tto knize. Nakonec vak
bude lovk stle jet stt ped prahem, kter se zd bt nepekroiteln. Existuje toti mlenliv vtina tch,
kte nepeili: jsou to eny z bloku 10, o nich v tto knize nen zmnky, protoe nejsou znma ani jejich jmna.
Jsou to ty, pro n dn osvobozen neexistovalo, protoe je ped evakuac tbora zavradili v plynu nebo samy
pily o ivot kvli nemoci nebo vyslen. Ani pi sebepoctivj snaze, jak konstatuje filozof Dieter Henrich,
nebudeme nikdy moci ze spolehlivch pramen zachytit obti v okamiku jejich umrn a nikdy nebudeme
s jistotou vdt nic o tom, jak svj osud nesly.6 To bychom vak nemli bezmylenkovit pomjet. Msto
rezignace, uzavr Henrich, je tu stle jet monost vmlet se do jejich ivota i do toho, m se mohl
naplovat. A jakmi cestami by se tyto eny mohly pi naplovn svho ivota ubrat, kdyby je nacionln
socialist z nho nevyrvali. Jen tak lze zabrnit tomu, aby jejich smrt u i ve vzpomnkch pozdji narozench
zstala zahalena anonymnm mlenm.7
A nakonec jet zbv podkovat vem, kdo ve mn podporovali odvahu, abych tuto knihu napsal. Kdy bylo
ono rozhodnut jet nepli urit, dokzal m Dieter Henrich (Mnichov) motivovat k tomu, abych zaal. Vdy
jsem se mohl spolehnout na ptelskou radu a podporu Gerta Riethmllera (Mnichov/Tbingen), vniv
bdajcho vdce, vzoru, pokud jde o lkask tos, a lovka s velkou empati pro utrpen, je zpsobili zrdn
lkai. Podncoval m k tomu, abych tma pojmal co neje a nejhloubji. Bez velkorys podpory Nadace Fritze
Thyssena bych nemohl uskutenit etn nvtvy archiv. Mj dk za stlou ochotu podvat informace a za
upmn zjem pat architektu Helmutu Morlokovi (Isny), kter se zasadil o vybudovn Domu setkn mldee
v Osvtimi. Jen kvli mn se mnou jel do osvtimskho pamtnku, aby mi ukzal a popsal blok 10, kter nebyl
veejnosti pstupn a kter on z poven nmeckch spolkovch zem sanoval. Dleit kontakty mi
zprostedkoval Thomas Glser, ji zesnul bval nmeck generln konzul v Krakov.
Bhem svch vzkum jsem tak vedl rozhovory s nkolika obmi pokus a s pbuznmi tchto obt; ti m
povzbuzovali v zmru, abych o tmatu nepojednval abstraktn, nbr abych se zamoval na konkrtn osoby.
Obzvlt dkuji peivm z bloku 10, Leny Adelaarov, Rene Dueringov, Ev Golgevitov a Garmaine
Pitchonov, za jejich ochotu odpovdat mi na otzky. Nelly Sturmov, jej matka Elisabeth Kleinov na bloku 10
krtce pobvala, sledovala uskuteovn mho projektu s velkou ast. Ed Spanjaard, syn Imy van Essov, pro
mne obtav ptral akoliv byl sm ve velk asov tsni ve svm soukromm archivu a vdy ve mn budil
pocit, e m poadavky vt. Claude Romneyov, dcera paskho bakteriologa Jaquese Lewina, kter byl
odvleen do Osvtimi, mi poskytovala uiten informace o pramenech, a to vdy ochotn a obratem.
Vechny, kdo m v prci podporovali radou i iny, zmnit nelze, uvdm tedy alespo tato jmna:
Erika Kounio-Amariliov () a Rudolf Amarilio (oba Solu, ecko), Wim Egger (Nizozemsko), Kathrin Florov
(Bad Arolsen, Nmecko), Jean Golgevit (Pa, Francie), Henk Janssen (Bathmen, Nizozemsko), Ernst Klee
(Frankfurt nad Mohanem, Nmecko), Paul Nathan (USA), Ewa Pasterakov (Osvtim, Polsko), Rita a Jechiel
Poratovi (Herzliya, Izrael), Joachim S. Russek (Krakov, Polsko), Laurence Schram (Brusel, Belgie), William
Seidelman (Beereva, Izrael), Carl Simon (Milwaukee, USA), Hermann Simon (Berln, Nmecko), Susanne
Urbanov (Bad Arolsen, Nmecko), Otto Westra (Bathmen, Nizozemsko), mj lektor Jens Petersen, jako
i nakladatelstv Hoffmann und Campe, kter se pro tento knin projekt bez vhn nadchlo.
Ochotu m vyslechnout a najt si as na podnty vdy projevoval Willi Hans Braun, mj nejbli ptel. Byl mi
tak oporou, kdykoli se m zmocovaly pochybnosti. Je bolestn, e si u nemohl a do konce pest rukopis,
jeho obsah mu byl do znan mry dvrn znm.
Pedevm a v prvn ad dkuji sv en Susanne Wiedmannov, kter k tto knize kadodenn pispvala.
Vdy byla ptomn, naslouchala, dodvala mi odvahu a podporovala m, kdy jsem ztrcel nadji.
1 Mitscherlich/Mielke 1947, s. 12
2 Sttn zastupitelstv pot 16. prosince 1956 podalo o uren soudnho znalce. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16446
3 Maurice de Hond 30. srpna 2011 autorovi
4 Wim Egger 3. ledna 2011 autorovi
5 Marja Pinckaers: De circle. Hommage aan Marie Hertzdahl-Bloemgarten. Lanaken 2011. Vylo a po
redakn uzvrce tto knihy.
6 Henrich 2009, s. 91
7 Tamt, s. 93
Prameny a literatura
Nepublikovan prameny
Algemeen Rijksarchief in Belgi (ARB), Brusel,

Police des Entrangers. Dossiers individuels
Archiwum Pastwowego Muzeum Auschwitz-Birkenau
(APMO), Osvtim
Syg. D AuI 5/13 Operationstagebcher,
Hftlingskrankenbau Auschwitz,
10. 9. 194223. 2. 1944
Owiadczenia (vpovdi)
H-Prozess, Band 21
Archiv von Yad Vashem (YVA), Jeruzalm
Central Database of Soah Victims Names
Holocaust-Survivors Testimonies
Rozhovory se Survivors of the Shoah Visual
History Foundation
Bundesarchiv (BArch), Berln, Koblenz, Ludwigsburg
NS 19 Persnlicher Stab Reichsfhrer SS
NS 21 Ahnenerbe
ZSg 154 Sammlung Pross
B 126 Wiedergutmachungsakten
Hessisches Hauptstaatsarchiv (HHStA), Wiesbaden
Abt. 631a Strafverfahren gegen Horst Schumann
Abt. 461 Strafverfahren gegen Bruno Beger,
Hans Fleischhacker und Wolff-Dietrich Wolff
International Trade Service (ITS), Bad Arolsen
Ordner 1/34, Anfragen IKRK, Anfragen und
Fallanalysen
Ordner 4/37, Medizinische Versuche Allgemein
Ordner 5/39, Sitzungsprotokolle IKRK, Medizinische
Versuche
Ordner 13/46, Medizinische Versuche, Schriftverkehr
Ordner Auschwitz 5/I 87, Aufzeichnungen des
ehemaligen Lagerkommandanten Rudolf H aus
den Jahren 1946/47
Landesarchiv Schleswig-Holstein (LAS), lesvicko
Abt. 352.3 Strafverfahren gegen Carl Clauberg
Leo-Baeck-Institut (LBI), New York
Augusta Nathan: 19331945 (Erinnerungen,
Typoskript vom 7. 1. 1946), Record ID 410348
National Archive (NA) Washington
RG 153 Records of the Judge Advocate General
(Army);
Records of Concentration Camp Natzweiler
Nederlands Instituut voor Oorlogsdocumentatie (NIOD),
Amsterdam
Ervaringen in het Experimentenblok No. 10 KL.
Auschwitz, Verslag van Froukje C. de Leeuw
Service des Victimes de la Guerre (SVG), Brusel
Dossiers individuels
Autorovy rozhovory
Wilhelm Brasse (12. ervna 2009), Rene Dueringov (27. prosince 2010 a 7. ledna 2011), Leny Adelaarov
(19. nora 2011), Germaine Pitchonov (2. listopadu 2010), Helmut Morlok (13. ervna 2009 a 31. ledna 2010),
Ed Spanjaard (19. nora 2011), Eva Golgevitov (16. srpna 2011)
Titn prameny a literatura
Baumann, Stefanie: Opfer von Menschenversuchen als Sonderfall der Wiedergutmachung. In: Hans Gnter
Hockerts, Claudia Moisel, Tobias Winstel (eds.): Die Entschdigung fr NS-Verfolgte in West- und Osteuropa
19452000. Gttingen 2006, s. 147194
Beischl, Konrad: Dr. med. Eduard Wirths und seine Ttigkeit als SS-Standortartz im KL Auschwitz. Wrzburg
2005
Blatman, Daniel: Die Todesmrsche 1944/45. Das letzte Kapitel des nationalsozialistischen
Massenmordes.Reinbek 2011
Brandhuber, Jerzy: Die sowjetischen Kriegsgefangenen im Konzentrationslager Auschwitz. Hefte von
Auschwitz 4, Osvtim 1961, s. 662
Bukowski, Rudolf: Klinischer Beitrag zur Hysterosalpingographie. Archiv fr Gynkologie, sv. 168 (1939), s.
775797
Bundesarchiv (ed.): Gedenkbuch. Opfer der Verfolgung der Juden unter der nationalsozialistischen
Gewaltherrschaft in Deutschland 19331945. 2 sv. Koblenz 1986
Bchler, Yehoshua: Certificates for Auschwitz. In: Yad Vashem Studies 30 (2002), s. 125152
Constantopoulou, Photini Thanos Veremis: Documents on the History of the Greek Jews. Records from the
Historical Archives of the Ministry of ForeignAffairs. Atny 1998
Czech, Danuta: Konzentrationslager Auschwitz Abriss der Geschichte. Varava 1981
Czech, Danuta: Kalendarium der Ereignisse im Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau 19391945. Reinbek
1989
De Wind, Eduard: Der Experimentierblock. In: Hans Gnther Adler, Hermann Langbein, Ella Lingens-Reiner
(eds.): Auschwitz. Zeugnisse und Berichte. 3., peprac. vyd., Koln nad RnemFrankfurt nad Mohanem 1984, s.
175178
Dopheide, Renate: Clauberg ein Kieler Artz. Massensterilisationen in Auschwitz und die Geschichte eines
Prozesses. In: Jutta Dalhoff, Sabine Kock (eds.): Ich habe mir Deutschland vom Leibe zu halten versucht.
Frauen im Nationalsozialismus und der Umgang nachgeborener Frauen mit dem Gedenken. Kiel 1999, s. 43
79
Egger, Wim: Surinaamse Rug. Joodse buik. Heemstede 2009
Freie Universitt Berlin (ed.): Gedenkbuch Berlins der jdischen Opfer des Nationalsozialismus. Berln 1995
Friedlnder, Saul Jan Philipp Reemtsma: Gebt der Erinnerung Namen. Zwei Reden. Mnichov 1999
Golgevit, Eva: Ne pleurez pas, mes fils. Pa 2010
Gottwald, Alfred Diana Schulle: Die Judendeportationen aus dem Deutschen Reich 19411945. Eine
kommentierte Chronologie. Wiesbaden 2005
Grosch, Helmut: Der Kieler Gynkologe Carl Clauberg und die Bevlkerungspolitik des Nationalsozialismus.
In: Eckhard Heesch (ed.): Heilkunst in unheilvoller Zeit. Beitrge zur Geschichte der Medizin im
Nationalsozialismus.Frankfurt nad Mohanem 1993, s. 85118
Grossmann, Atina: Jews, Germans, and Allies: Close Encounters in Occupied Germany. Princeton 2007
Hautval, Adlade: Medizin gegen die Menschlichkeit. Die Weigerung einer nach Auschwitz deportierten rztin,
an medizinischen Experimenten teilzunehmen. Vyd. Florence Herv, Hermann Unterhinninghofen. Berln 2008
Heeg, Egon: Die Levys oder die Vernichtung des Altfrechener Judentums.Sv. 3: Die Geschichte der Frechener
Juden nach 1918. Frechen 2010
Helmberger, Peter: Ausgleichsverhandlungen der Bundesrepublik mit Belgien, den Niederlanden und
Ludwigsburg. In: Hans Gnter Hockerts, Claudia Boisel, Tobias Winstel (eds.): Die Entschdigung fr NS-
Verfolgte in West- und Osteuropa 19452000. Gttingen 2006, s. 197241
Heumann, Friedel: Auschwitz Block 10. Nach langem Leidensweg wurde Israel zur neuen Heimat. In: Moritz
Neumann, Eva Reinhold-Postina (eds.): Das zweite Leben. Darmstdter Juden in der Emigration. Ein Lesebuch.
Darmstadt 1993, s. 189190
Heiber, Helmut: Der Generalplan Ost. Dokumentation. In: Vierteljahrshefte fr Zeitgeschichte, ro. 6 (1958), se.
3, s. 181325
Hill, Mavis M. L. Norman Williams: Auschwitz in England. A record of a libel action. Londn 1965
Ikonomopoulos, Marcia Haddad: The Story behind the Statistics: Variables Affecting the Tremendous Losses of
Greek Jewry during the Holocaust. In:Journal of the Hellenic Diaspora, ro. 32, se. 1 a 2, s. 89109
Kater, Michael H.: rzte als Hitlers Helfer. HamburkVde 2000
Kaul, Friedrich Karl: rzte in Auschwitz. Berln 1968
Kieta, Mieczysaw: Das Hygiene-Institut der Waffen-SS und Polizei in Auschwitz. In: Hamburger Institut fr
Sozialforschung (ed.): Die Auschwitz-Hefte, sv. I, Hamburk 1994, s. 213218
Klarsfeld, Serge: Die Kinder von Izieu eine jdische Tragdie, Berln 1991
Klee, Ernst: Auschwitz, die Medizin und ihre Opfer. Frankfurt nad Mohanem 1997
Klee, Ernst: Deutsche Medizin im Dritten Reich. Karrieren vor und nach 1945. Frankfurt nad Mohanem 2001
Klee, Ernst: Das Personenlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945. Frankfurt nad Mohanem
2003
Kodziski, Stanisaw: Sterilisation und Kastration durch Rntgenstrahlen im Auschwitz-Lager. Verbrecher
Horst Schumann. In: Internationales Auschwitz-Komitee (ed.): Unmenschliche Medizin. Anthologie. Sv. I., dl 2.,
Varava 1969, s. 89119
Kogon, Eugen: Der SS-Staat. Das System der deutschen Konzentrationslager. Mnichov 1974
Kounio-Amarilio, Erika Albertos Nar: Proforikes martiries Ewraion tis Thessalonikis gia to Olokaitoma. Solu
1998
Kounio, Heinz: A Liter of Soup and Sixty Grams of Bread. The Diary of Prisoner Number 109565. New York
2003
Kramer, Helgard: NS-Tter aus interdisziplinrer Perspektive. Mnichov 2006
Kramer Helgard: Review of Vlklein, Ulrich, Dr. med. Eduard Wirths. Ein Arzt in Auschwitz: Eine
Quellenedition, and Vlklein, Ulrich, Der Mrchenprinz. Eduard Wirths: Vom Mitlufer zum Widerstand. Als SS-
Arzt im Vernichtungslager Auschwitz. H-Soz-u-Kult, H-Net Reviews. November 2006. (http://www.h-
net.org/reviews/showrev.php?id=21470)
Kraus, Ota Kulka, Erich: Die Todesfabrik. Berln 1957
Lang, Hans-Joachim: Die Namen der Nummern. Wie es gelang, die 86 Opfer eines NS-Verbrechens zu
identifizieren. Hamburk 2004
Langbein, Hermann: Menschen in Auschwitz. VdeMnichov 1995
Lettow, Fritz: Arzt in den Hllen. Erinnerungen an vier Konzentrationslager. Berln 1977
Lifton, Robert Jay: The Nazi Doctors. Medical Killing and the Psychology of Genocide. New York 1986.
Nmeck broovan vydn: rzte im Dritten Reich. Berln 1998
Lingens, Ella: Gefangene der Angst. Ein Leben im Zeichen des Widerstandes. VdeFrankfurt nad Mohanem
2003
Lorska, Dorota: Wspomnienia z bloku nr. 10 Dr. Hans Mnch. In: Przegld lekarski, 1966, 1, s. 105112
Lorska, Dorota: Block 10 in Auschwitz. In: Hamburger Institut fr Sozialforschung (ed.): Die Auschwitz-Hefte, sv.
1. Hamburk 1994, s. 209212
Ludwig, Hans: Hinselmann und Schiller die Erkennung von Frhstadien des Zervixkarzinoms. Gynkologie 4
(2003), s. 373374
Micheels, Louis J.: Doctor 117641: A Holocaust Memoir. New HavenLondn 1989
Minney, R[ubeigh] J[ames]: I Shall Fear No Evil. The Story of Dr. Alina Brewdas Survival in Auschwitz. Londn
1967
Mitscherlich, Alexander Fred Mielke: Das Diktat der Menschenverachtung. Der Nrnberger rzteproze und
seine Quellen. Heidelberg 1947. Mller-Hill, Benno: Der gute Dr. Samuel. In: s. 231241.
Molho, Michael (ed.): In memoriam gewidmet dem Andenken an die jdischen Opfer der Naziherrschaft in
Griechenland; dle 2. vyd. Josepha Nehamy (1973) a eckho pekladu, kter podil K. Zographakis (1976), do
nminy peloil Peter Katzung, Essen 1981 (strojopis)
Nadav, Daniel: Medicine and Nazism. Jeruzalm 2010
Newman, Richard Katen Kirtley: Alma Ros. Wien 1906 bis Auschwitz 1944. Eine Biographie. Berln 2005
Piper, Franciszek Teresa wiebocka (eds.): Auschwitz. Nationalsozialistisches Vernichtungslager. Osvtim
1997
Pross, Christian: Wiedergutmachung. Der Kleinkrieg gegen die Opfer. Frankfurt nad Mohanem 1988
Riaud, Xavier: Dental War Heroes Number 1: Danielle Casanova (19091943) of the French Resistance. In:
Dental History Magazine, sv. 2, . 2, podzim 2008, s. 1314
Riedesser, Peter Axel Verderber: Maschinengewehre hinter der Front. Zur Geschichte der deutschen
Militrpsychiatrie. Frankfurt nad Mohanem 2001
Rther, Martin: rzte im Nationalsozialismus. Neue Forschungen und Erkenntnisse zur Mitgliedschaft in der
NSDAP. In: Deutsches rzteblatt, ro. 98, se. 49 ze 7. prosince 2001, s. 3264n
Seidel, Rochelle G.: The Jewish Women of Ravensbrck Concentration Camp. Madison 2004
Santin, Tulla: Der Holocaust in den Zeugnissen griechischer Jdinen und Juden. Berln 2008
Schreiber, Marion: Stille Rebellen. Der berfall auf den 20. Deportationszug nach Auschwitz. Berln 2000
Schbelin, Jrgen: Expansionspolitik und rzteverbrechen. Das Beispiel Carl Clauberg. In: Projektgruppe
Volk und Gesundheit (ed.): Heilen und Vernichten im Nationalsozialismus. Tbingen 1982, s. 187203
Schwalbov, Margita: They Were Murdered in the Infirmary. In: Roger A. Ritvo, Diane M. Plotkin (eds.): Sisters
in Sorrow. Voices of Care in the Holocaust. College Station 1998, s. 159169
Schwalbov, Margita: Elf Frauen. Leben in Wahrheit. Eine rztin berichtet aus Auschwitz-Birkenau 19421945.
Anweiler 1994
Sehn, Jan: Konzentrationslager Owicim-Brzezinka. Varava 1957
Sehn, Jan: Carl Claubergs verbrecherische Unfruchtbarmachungsversuche an weiblichen Hftlingen in den
Nazi-Konzentrationslagern. In: Hefte von Auschwitz 2, Osvtim 1959, s. 332, 5187
Shelley, Lore (ed.): Criminal Experiments on Human Beings in Auschwitz and War Research Laboratories:
Twenty Women Prisoners Accounts. San Francisco 1991
Shelley, Lore: Post-Auschwitz-Fragments. Gedanken nach Auschwitz. Paderborn 2005
Steinberg, Maxime Laurence Schram: Transport XX Mechelen-Auschwitz. Brusel 2008
Strzelecka, Irena: Die ersten Polen im KL Auschwitz. In: Hefte von Auschwitz 18. Osvtim 1990, s. 5144
Strzelecka, Irena: Die Frauenabteilung im Stammlager. In: Hefte von Auschwitz 20, Osvtim 1997, s. 767
Uris, Leon: Exodus. Londn 1959
Van Pelt, Robert Jan Debrah Dwork: Auschwitz. Von 1270 bis heute. CurychMnichov 1998
Vlklein, Ulrich: Der Mrchenprinz. Eduard Wirths: Vom Mitlufer zum Widerstand. Als SS-Arzt im
Vernichtungslager Auschwitz. Gieen 2006
Weinberger, Ruth Jolanda: Fertilittsexperimente in Auschwitz. In: Medizinische Experimente in
nationalsozialistischen Konzentrationslagern. Wissenschaftliche Texte des Ludwig Boltzmann-Instituts fr
Historische Sozialwissenschaft. http://www.lbihs.at
Weindling, Paul J.: Akteure in eigener Sache. Die Aussagen der berlebenden und die Verfolgung der
medizinischen Kriegsverbrechen nach 1945. In: Carola Sachse (ed.): Die Verbindung nach Auschwitz.
Biowissenschaften und Menschenversuche an Kaiser-Wilhelm-Instituten. Dokumentation eines Symposiums.
Gttingen 2003, s. 255282
Wolff, Sharma Carol L. Miller: Margot 47574. The Story of an Auschwitz survivor. Plymouth 20103
Poznmky
(U svdeckch vpovd je uvedeno, kdy se konaly, pokud se daj dochoval. V nkolika mlo ppadech, kde
jsou jmna dochovna v rznm pravopisu, byl zus sjednocen. Pednost ml zpsob psan uit v podpisech
dotynch nebo v ednch psemnostech o nich vedench.)
Pvod snmk
Rene Duering 1987: 110, 197; Rainer F. Fischer,

Berln: 72/73; Joods Museum voor Deportatie en
Verzet: 91; Landesarchiv Schleswig-Holstein: 117;
Ed Spanjaard: 238; Julia Saur / Der Spiegel: 27; Otto
Westra: 276. Hans-Joachim Lang: 7477, 151 nahoe
Hans-Joachim Lang
ENY Z BLOKU 10
Lkask pokusy v Osvtimi
Z nmeckho originlu Die Frauen von Block 10.

Medizinische Versuche in Auschwitz,
vydanho nakladatelstvm Hoffmann und Campe
v Mnichov v roce 2011,
peloila Zlata Kufnerov
Oblku navrhl Miloslav Disman
Redigoval Vt Roubek
Vydala Euromedia Group, k. s. Ikar,
Ndran 32, 150 00 Praha 5
v roce 2014 jako svou 1064. elektronickou publikaci
www.euromedia.cz
Knihu lze zakoupit v internetovm knihkupectv www.bux.cz
Table of Contents
Start
vod
Vc ne optovn setkn
Osvtim. Potky
Negativn osdlovac politika
Pedchdce
Jak to vypadalo uvnit
Pokusn osoby
Intern hierarchie
Sterilizace injekcemi
Rentgenov pstroj a skalpel
asn rozpoznn rakoviny dlohy
idovsk krev pro vojsko
Plivac komando a injekce proti revmatismu
Hirtova sbrka koster
Mezi strachem a nadj
Sthovn na nov blok
Evakuace a pochod smrti
Osvobozen
Lta povlen
Vhled do budoucnosti a podkovn
Prameny a literatura
Poznmky
Pvod snmk

Zeny Z Bloku 10

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Zeny Z Bloku 10

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Zeny Z Bloku 10

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

eny z bloku 10

Copyright 2011 by Hoffmann und Campe Verlag, Hamburg

1 Oscar Fisher peil Osvtim a po osvobozen se vysthoval do USA

1 Obalovac spis s. 38n. LAS, Abt. 352.3, Nr. 16446

1 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (11. ledna 1956)

1 BArch, B 126, Nr. 27631

1 Golgevit 2010, s. 114

1 LAS, Abt.352.3, Nr. 1646 (24. srpna 1956)

1 HHStA, Abt. 631a, Nr. 537 (1967)

1 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16434 (11. ledna 1956)

Si jtais toute petite

[Kdybych byla malik,

1 LAS, Abt. 352.3, Nr. 16459

1 LBI, Record ID 410348

Algemeen Rijksarchief in Belgi (ARB), Brusel,

Titn prameny a literatura

Rene Duering 1987: 110, 197; Rainer F. Fischer,

Z nmeckho originlu Die Frauen von Block 10.

You might also like