I(ABAlI STI CIZ

-- .,;

ZASVECENI
HERMETICK INICIACE UNIVERSALISMU
NA ZKLAD SYSTMU KABALISTlCKHO.

9 9 5
 Frantiek Kabelk

KABALISTICK
ZASVCEN
82 LIST o NEJVY VD .

Knihovna tajnch lovch iniciac

 Zdenk Kabelk & HORUS, 1995
Cover Vclav Jirsek, 1 995

dn st tto knihy nesm bt bez dovolen reprodukovna nebo

penena v jakkoliv podob a jakmikoliv prostedky, a u
elektronickmi nebo mechanickmi , vetn fotokopi. Recenzenti
mohou citovat krtk pase.

ISBN 80-901884-0-0
 VOD

A utor nemiltje vod ani pedmluv, aV.ak jest pece dleit

Nci nkolik slov teni o vzniku a elu tohoto dla.

Velmistr kabalistickho du Re + Ke markz Stanislav de

Guaita, autor slavn a nedokonen trilogie Had Genese, zmiu
je se na jedn strnce svho "Kle k ern magii" o myslu napsa
ti dlo, ve kterm by elil poslednm tajemstvm Nejvy.. vdy. D
lo toto mlo b.ti jeho zvt, bohuel tragick smrt nedovolila
mu vykonati tento mysl.

tyi destky let up(ynuly od smrti Guaitovy. Bhem tchto y

iceti let neodhodlal se nikdo z jeho Spolubratr na Dle dokoni
ti problm 7Ja a naplniti jeho odkaz napsnm knihy o Nefly..
vd.

A utor tchto dk vzal si za kol napsati knihu o Nejvy.o.o v

d. Nem bohuel bsnickho nadn Guaitova, proto byly nsle
dujc osmdest dva listy napsny stroze a su.e, aV.ak jsou v
sledkem tm dvacti let pilnch studi, kterm bylo obtovno
v.k
 KABALISTICK ZASVCEN

Svoje dlo opr o nezboteln zdi universln kabaly bez ohle

du na rzovitost hermetickch kultur jednotliv . ch ras. Toliko je
den bod ponechv temnm: nepodek svta Zla. Osvtlen tem
not intelektulnho bludu ponechv autor tom u, kdo dokon
problm Zla.

A utoriy, kter m u pomhaly poodhaliti zvoj lsidin a setti

prach zajJomenut, nahromadn. bhem ady tiscilet na bra
nch, uzavrcjcch cesty profnnm, je pedevUm mytick krl
nsk Wen, dle'jJosledn hierofant starho Egypta Petusirev, ge
niln osobnost Zoharu ,5mon bar Jochaj a povdy nepekonatel
n. mifas lvi.

Praha, li lednu 1938.

 Nec igni cedit necferro.

DL PRVN

A ARE aR

BRNY SVTLA
 enese vyprv, e lovk byl stvoen k podivuhodnmu i

[G votu, kter proval rozkonou neinnost v rji, umstnm

kdesi na vchod.
Ml ve, co poteboval dle domnnky sv naivn dtsk mysli;
pouze jedno mu schzelo: Vdn.
Uprosted rje rostly dva stromy: Strom ivota, pvlastek bosk
Nesmrtelnosti a Strom poznn, atribut bo Vevdoucnosti. Vd
n bylo vzno na povn ovoce Stromu poznn. lovk poil je
ho ovoce. Otevely se mu oi a tu zjistil, e je nah. Hle, prvn jeho
poznn. Trestem za tento pein jest pro lidstvo ztracen rj .
Toto vypravovn, souhlasn s eposy Adapa a Gilgame, chce na
zklad monoteismu zodpovdt otzku: Jak je mon, e pda, kte
rou pece stvoil Bh, vydv svj plod lovku s tak velkmi pe
kkami? A dal otzka: Jak vzniklo poznn?
Kdysi, jak se prav, lovk il v rajskm tst a nevinnosti, ale tak
v rajsk prostot. Vdn, vina, nmaha, to ve bylo stvoeno najed
nou. Poitm ovoce poznn pivolal si smrt, ale i jednu z vlastnost
Boha: vdn pravdy. Jen pomoc hada, nacha.>e (OPhis, Sera
Ps) , poznali lid v rji Boha. Z vypovdacho motivu jest zejmo,
e se zkaz vztahoval i na Strom ivota. Kdyby takt poil i ovoce
tohoto stromu (jJalma Henochova, lpa a sama Ind) , stal
by se rovnm Bohu.
 KABALISTICK ZASVCEN

Strom poznn a strom ivota stoj a budou vdy stt v zahrad ka

l
baly ) . Zasvcenci krej zahradou po ticetidvou cestch, piem
peliv dbaj, aby nepokodili sad. Sna se na podklad zkuenost,
cvien a meditace tmito zcmi stezkami doshnout poznn,
vdy skrytho profnnm .
Dve ne vykro zahradou po tchto cestch, jsou povinni moc
inteligence otevt padest bran, uzavrajcch vstup, nebo ten, kdo
jimi neproel, neme nikdy pochopit zmnn cesty, vedouc k po
znn, ivotu a jejich vsledku, neomezen moci .
Vdn, symbolizovan padesti branami, nen oslujc, jsou to
povechn poznatky teogonick, kosmogonick, androgynick a fy
ziogonick, kabalisty metodicky uspodan v pti dekdch.
Avak zskn tchto poznatk pedpokldalo del studium, roz
vren do kovsk doby nejmn desti let. Dnes, kdy studium ele
mentrn kabaly jest ji dosti lehk, nebo existuje cel ada
dobrch dl, nen zapoteb tak dlouh kovsk doby. Ovem,
a nikdo se nedomnv, e toto studium chyte obejde a plody za
hrady mu lehko spadnou do klna. Velice se zml; ticet dv cesty
vyaduj znalost teoretickch, ovench dlouhou prax, nebo jak
jinak by kdo mohl chtt chpat Sefer .feciru, jejm plnm vkla
dem jsou ticet dv slova Elohim , zc stezky kabaly.
Proto projdeme naped v prv sti tto knihy vemi branami; po
zorn ten, znal kabaly, najde i tam mnoh. V sti druh pokus
me se poprv odhalit veejn skryt smysl cest.

1) Doslova znamen slovo kabala " pijet" vzhledem k tomu, e byla pedvna
od dvnch as stn; hebrejsky n'?:Jp. - San.
 BR NA PADEST .

Ejn S(f, Nepoznateln Bh. Sebesoustedn. Projekce.

Trojjednota. Vyzaovn. Svtlo. Ti svty. Sefiroty. Kanly.

l
V

IZ
k kabaly, vyzbmjen skwmno", a pamtHv metody induk
n, chce nejdve poznat nejni. - Pistupuje proto k br
n v poad posledn, padest. Avak pi prvm kroku jest
ji uveden ve zmatek, nebo na brn vid napsnu hebrejskou otz
ku : Mi? V otzce nalz skrytu odpov. Bh! A proto, chce-li po
chopit nejni, jest mu eit nejvy.
Mi, !jn So.f, Nun, Parabrahma, Ta 0, Bh, Kdo?, Nic, Nekonen,
Absolutno pojem, kterm oznauj kabalist nejvy a nejskrytj
-

nitro, obsahujc ve, absolutn istotu existujc mimo prostor a as,

jsoucnost nim nepodmnnou a naprosto samostatnou .
hjn Sof me lovk pochopit toliko n a podklad negace, dvou
forem projekce a emanace.
Zkladem veker negace a negativnho jest sebesoustedn,
sebestaen, je to tak zvan cimcum, sebestaen vudyptomnho
a vevyplujcho bostv, jako i p rasvtla, nekonen pravle.
Touto akc byl vytvoen przdn prostor, prvn negace, kterou bylo
umonno stvoen. Jest to zdraznn negativnho jako principu
omezujcho na vn pozitivnm, m byla umonna existence
individuln rozdlnch vc. Tento princip se nachz nevysloven
v polarit prav a lev strany kabalistickho stromu, ilanu, piem
posledn m specifick smysl jen ve vztahu k negativnmu .
Toto zporn jako celek tvo druhou stranu , sitra achra, ernou
tv bo Zoharu, tj. svt zla, ohranien pozitivnho byt jako takovho
 KABALISTICK ZASVCEN

a tm jen podle zdn skutenho, ale pesto velmi innho svta

kr (klifot), protiplu svta boskho a sefirotickho - oblast d
monickch tvor.
Sebestaen Ijn Sql vzniklo silou jeho relnho principu, sleduj
cho tendenci individualizace a me doshnout toliko uritho bo
du, od kterho se mus vrtit zpt.
V ppad projekce ztotouj kabalist !Jjn Sql s Nejvy. koru
rum, sefjro u Keter, akoliv !Jjn Sqfve vztahu k sefirm stoj nad
nimi neb za nimi. Odhaluj tm tajemstv Trojjedinosti, nezbytn z
klad vech dokonalch systm nboenskch .
.Jednota boskho praprincipu ve sv proj ekci projevuje se for
mou Trojice (ti sloupy ilanu, Keter, Ghochma a Bna, Keter, Tleret
a Ma/chul; Otec, .\)n a J)uch, Usirev, Fset a Hr, Ptah, Sechmet
a Imhotep, Brahma, Vi!mu a ,iva, Tao, Ta i-i a Bert). Otcovsk
princip tto trojice nazv kabala J)fouhJI oblej, MakrojJroso
pos, synovsk Krtk ohliej, MikroprosojJos, Ducha nazvala}i.\'
krou, .'iechinou.
Zkladem Trojice jsou dv formy projekce , lj . dv imanentn ze
sebe vyjit v Bohu: Syna z Otce zplozenm a Ducha z Otce a Syna de
chem . .Jsou to metafysick bosk sly, krejc ke stvoen, sla (vo,
('c, udrujc a nic.
Syn byl zplozen. Toto plozen vytv Byt, udruje mu ivot a d
v mu samostatnou existenci. Nle il1lelektu (Owchma), Moud
rosti , Poznn. Plozen jest aktem, ktermu je vlastn vnitn touha
po vytvoen pirozenost podobnho.
Tato tendence me pramenit toliko z Poznn, smujcho k lO,
mu, aby poznan obdrelo v pozn;lvajcm vlastn p, kdeto lska
psob opan, vyn milujcho k milovanmu pedmtu.
Prvnm projevem Hjn Sof chpanho jako Nejvy koruna, Keter,
jest tedy Ghochma, Syn, Slovo, stvoen.
Avak v istm duchu jest mona jet druh forma projekce: je
to chtn, majc jako nutn pedpoklad Poznn. Zkladn vn ka
dho chtn jest lska. Proto jedin lska me slouit opt Syna

16
 BRNA PADEST

s Otcem (idovt a egyptt kabalist nazvaj Ducha Matkou);

je to vykoupen, zjeven milosti a lsky, duch, Bina, jeho kolem
jest optn slouen Syna-byt s Otcem-nebytm. Tet osoba nen
zplozena, nen Synem, ale nle chtn a oznauje se jako dech,
Duch, ruach hakode.
Ti osoby jsou jednotou na podkladu jednoty seln, tj. naprost
totonosti podstaty. Bh tvo Syna od vnosti, dv mu svou vlast
n pirozenost, ale ne tak, e by svou podstatu mezi oba rozdlil, ne
bo by pak pestal sm bt touto podstatou, nbr tak, e Syn pi
zplozen pijal pirozenost Otcovu. Proto Otec a Syn jsou te piro
zenosti a tat podstata jest souasn Otcem, Synem a Duchem, te
mi a pece jednm.
Tato podstata jest zkladem innosti vech vc, proto je tato Tro
jice ve svch jednotlivcch sob rovna co do velikosti, trvn a in
nosti . Otec jest na jedn stran jin ne Syn a Duch, ale na druh
stran tent jako Syn a Duch. Toliko na podklad apropriace me
bt pidlena innost navenek urit osob, avak j ej ich innost
vnitn jest vdy spolen. Tyto ti osoby vznikaj z Jednoty temi
pomry vytvoenmi zkonem protiv, jsou to otcovstv, synovstv
a konen duchovnost, udrujc rovnovhu mezi obma.
Emanace, Acilut, jest nejvym nadasovm stvoitelskm princi
pem, pomoc kterho Nepoznateln Bh, prazklad veho byt, ne
chv sebe samotnho vychzet ze sebe jako nco jinho. Tmto
prvnm nadasovm sebevychzenm vnho prazkladu vzniklo
prasvtlo (Ejn Sof r), kter se ztotouje s prvn sefirou (Keter el
jon), a pak tak ostatn sefiry. Prasvtlo jest vl prazkladu, pi
nou vekerho dn. V tomto Prasvtle i Prav!i existovalo ped
stvoenm sedm vc: desky zkona, tvoc pln vesmru, bosk
trn, pedstava chrmu, prvn rj , ve kterm tehdy il Adam kad
mon, nazvan proto zachrnnm z prvnho rje (noa), pokn,
peklo a jmno Mesie.
Pvodem svt jest bytost nejvy dokonalosti; svty vychzej
z nho v odstupovan ad, kter m vce se od nho vzdaluje,

17
 KABALISTICK ZASVCEN

tm vce ztrc na dokonalosti. Proces vzniku svt se pitom nepi

t svobodnmu stvoitelskmu aktu piny, ale povauje se za
nutnou inriost. Jest to odstupovan pechod od bosk Jednoty
k mnohosti a rznosti svta smysl, piem jednota zstv v sob
nezmnnou. Z nekonen sly bosk prabytosti vychzej toliko
bezprostedn u nho stojc bytosti, kter pak vyzauj dle a
k mnohosti materilnho svta. Kabala nazv tuto innost emana
n inem lsky bo. Pedstava emanan jest zkladem teorie sefir,
ze kterch se skld duchovn svt, ale jet vce se projevuje v teorii
kabalistickch svtll.
Prasvtlo ztotonno s prvn sefirou se dvma smry, odpov
dajcmi polarit seHry druh a tet.
.Je to svtlo vyzaujc z vlastn sly, kladn, d kabalist a Elifase L
viho, dle svtlo odraen, zporn, fJ. Tyto dva protilehl smry
svtla svou polaritou na klad kona protiv se svm obhem
temi proudy, z nich prv psob aktivn, druh pasivn a tet rov
novn.
Proud rovnovn, r kabaly a alchymie, pojtko mezi svtlem
vlastnm a odraenm, m dvoj vztah ke tem povahm jeho in
nosti. Je to pedevm jeho aktivnost ke smru svtla kladnho,
vy hodnoty, d:t1e pasivnost ve smru svtla odraenho, ni
hodnoty. K povaze vlastn jest kladn i zporn, vlastnost, kter
mu umouje pijmout vy hodnot u , pemnit ji ve svm nitru,
to jest zmnit protichdn jej polaritu a penst ji jako pnos na
hodnotu ni. Obrcen pak pijetm hodnoty ni a jej pem
nou na vy dostv monost pozvednout se a psobit na hodnotu
vy. Tmto psobenm vyvine vy hodnota vt blahodrn vliv,
kter jest pak penesen na hodnotu ni.
r jest velikm tajemstvm ivota a vdy. Vyloili jsme jej poprv
jasn a pesn k uitku magika a alchymisty. Kabalista pak porozu
m tzv. rakija2l, oddlen nebe a zem, do t doby prokench ne
viditelnou polaritou horn a doln vody.
2) Rakija je druh nebe berijatickho Jesodu, podobn jako prvopotek druhho
dne stvoen. Je to doln klenba, jeciratick Daat, kter jako zclona brn pioze

18
 BRNA PADEST

Ve tech kabalistickch svtech teorie emanan vyvrcholuje.

ekli jsme, e nejdve vylo prasvtlo a pak sefiroty, tvoc svt pr
v emanace, olam ha-Adlut. Prazklad sm nepichz zde v vahu,
toliko jeho vyzaovn, proudn i oplodovn mezi principy pra
muskmi a praenskmi, kterm v prapodstat dmajc monosti
staly se duchovnmi skutenostmi . V tomto svt pevld aktivita,
kter smuje svou abstraktnost k prabytosti a konkrtnost k to
mu, co stoj pod nm. Jest to svt teurgv.
Rozdluje se analogicky uen o trojici ve ti sfry innosti. Dva
smry svtla tvo jeho polaritu a ti proudy jeho innost, smujc
na prvnm stupni k absolutn jednot, na druhm k objektivnmu
projeven byt a na tetm k aktivnmu uren sel. Svt prvn ema
nace jest krtce eeno kvalitou.
Svt druh, olam ha-Berija, vlastn svt stvoen dv vzniknout
nadindividulnm duchovnm silm svtovm. Jest to spojovac l
nek mezi jakost a mnostvm. Biblick dj stvoen vztahuje se na
innost tohoto svta, tato innost jest pohybem, kterm kvalita vy
stoupila ze svho osamocen a jet se neprojevila mnostvm.
V tomto svt se vybj innost m, tepu dn. Tep dn jest zp
soben tlakem a snm, herebem a jonou. Individuln, osobitou
monost svta Berija nen vak jen schopnost tlaku a sn nahoru
a dol, nbr tak mimo, tj . navenek: proto snm navenek mohli
pejt Krlov edoml;t, podstata svtil existujcch ped nam,
do hutnosti naeho svta a co bylo nepotebn, bylo opt odstran
no tlakem herebu . Z tchto nepotebnch zbytk vzniklo tvorstvo
dmonickch sil.
Psychurg, hermetik, operujc na poli svta Berija (nebo tam
vznikly lidsk due), pi pokusu o proniknut na tuto rove, mus
peliv dbt tlaku i sn, aby byl vren pedem vytenm smrem.
Nejvt nebezpe tohoto dsnho pokusu je v dob, kdy nastv
zmna polarizace a kdy je oteven ventil svta. Ve mhm dle tto
nmu lovku pli hluboce nahlet do nebeskch cest, aby mu uchovala duev
n zdrav, aby si nezoufal nad stle se opakujcmi rytmy a situacemi, kter ho na
konec dovedou k dokonalosti. - San.

19
 KABALISTICK ZASVCEN

knihy opeme podrobn tento pokus, a opravme i ospravedlnme

jeden z mla omyl naeho mistrA Guaity.
Ve svt tetm utvej se individuality v jejich rozmanitosti dle
zkon , urujcch mnostv, rozmr a tvar. Je to svt utven,
olam ha-fecira, ve kterm nadasov se rozplyne v omezenosti a
su, kde vldne ctn pro hmotn a kde jet bytuje alespo ste
n jako vidina urit pojem pro pravzor. Stoj v bezprostednm
vztahu ke vemu navenek konkrtnmu , a tak hmota stoj pod vli
vem jeho ivotnosti a veutvejcch sil, ve kter tak probud nov
sly, uije jich a vrt zpt. Ve hmotn ve svch jednotlivostech jest
jeho obrazem.
Tento svt tet, sfry astrln, pat do kompetence magikovy.
Budeme se jm jet zabvat sten v listech nsledujcch a jeho
teorie ve sv pl nosti rozvi neme pi studiu bran 39. a 3 1 . , aby
chOln ovldli pak z hlediska kabalistick magie oblasti zevnch feno
men.
Tyto ti svty, chpan jako uzaven celek, chovaj se mezi se
bou jako princip (Acilut), utvejc sla (Berija) a ltka Qecira)
a jsou tak orgny, ktermi Ejn Sof, Nepoznateln , psob v sob
a navenek.
Kad z tchto svt jako jednotka sama pro sebe analogicky se
dl ve ti samostatn sfry, princip, slu a ltku. Tyto ti sfry jsou
obdobn svm uspodnm a psobenm jednotlivm svtm, jak
jsme je popsali a stoj s nimi v korespondujcch vztazch.
Avak kad z tchto t sfr jednotlivch svt dl se opt na ti
sti, obdobn uspodnm a innost sfrm vlastnho svta, take
vznik ve tech sfrch devt podrovn a ve tech svtech dohro
mady dvacet sedm. Toto dlen lze sledovat dle a k atomickm
sticm, ale jest pro n el bezpedmtn.
Kabalistick svty nelze povaovat za sti samostatn, ale tvo
jedin nerozluiteln celek ve svt tvrtm, svt hmotnm; jsou
takt trojjedinost. Proto sebemen zven kterkoliv rovn jed
noho z nich uvede do pohybu analogick sfry svt vych a ni-

20
 BRNA PADEST

cho Pro snaz porozumn pipojili jsme schma, kterho budeme

asto pouvat, nebo veker poznatky nsledujcch tyiceti dev
ti bran spovaj na teorii a roztdn svt.
Svt tvrt, Asija, hmotn rove, jest nejnim a nejhrubm stup
nm stvoen. Vznikl oslabenm emanace, tvo kvru na boskm
svtle a je omezen asem a prostorem, podlh neustlm zmnm
a je proto jen zdnliv. Jeliko pely do nho urit zbytky dve ji
existujcch a zniench svt , stv v nm zlo, neodluiteln
od hmoty. V tto knize ns nezajm, zmnme se o nm toliko pi po
pisu promtnut do hmoty a v nauce o pekonn dmonickch sil.
Emanace se temi proudy do t svt svou kapacitou, v jejm
odstupovn se devtkrt manifestuje. Tak vznik devt sefir,
shrnutch v jednom celku, sefie dest, vyrovnn. Byt pechz
v deset potenc dn. Kad z nich tvo obal pedchozch; dle tvo
kad kosmickou sfru a jedno z desti praslov.
Devt prvnch dl se na ti tridy, obsahujc vdy dv prapoten
ce protichdn a jedno spojen. Prvn trida pedstavuje metafysic
k duchovn prapotence.
1. Keter, jednota a syntza, nejvy inteligence, nazvan Nejvy.
. korunou, jeliko je povznesena nad ostatn sefiry a je jejich stvo
itelem . Je vyzaovna pmo, proto stoj Ejn Sof nejble a jej
podstata jest s nm tm toton; je proto nepochopiteln jako sm
Bh .
Nepipout jako absolutn byt kvalifikace ; je svrchovanou jedno
tou, Vl bo, Otcem , Hlavou, Velkm obliejem . Proto postavili
kabalist na jej msto pomocnou sefiru Daat, Poznn, jako pro
stednka mezi moudrost pozitivn a rozliujc inteligenc, vyplva
jc ze zporu.
2. Ch ochma, Moudrost, Harmonie, teoretick rozum, Syn, Slovo,
nezruiteln jednota Ducha a due vesmru, vysl do svta Acilut
ostatn sefirotick paprsky, je tedy prvn z vlastnch seflr a je nadm
ru dieitou. Kabalist vnuj leta studiu tto sefiry, nebo je zkla
dem veker jejich moci.

21
 KABALISTICK ZASVCEN

V pedchozm bylo eeno, e v prvnm rji prasvta il pralovk

Adam kadmon. Dle nhledu kabalist a gnostik jest vlastnm p
vodcem a duchovn substanc svt, nebo bible u dvojitmu stvo
en lovka, a sice obrazu Boho (duchovnho lovka) a prachu
zem (pozemskch tvorlt), ve kterch jako prvnch m svj pvod
ve stvoen. Bible jej nazv Duchem Bom vznejcm se nad vo
dami. Je dmhm principem Boha, Syna, Krtkm nebo Malm obli
ejem, a tm tak pojmem seflrot, Moudrost, Chochma. Sefiry jsou
obrazci jeho orgn, proto lovk dle tchto zkladnch nauk jest

obrazem vech vc hornch i dolnch . Traktt ,iur Koma ) a /dry
Zoharu popisuj pvlastky bo jako lidsk orgny a zjeven jako je
jich innost.
Tato zkladn zjitn vedou k chpn Chochmy a k dleitm
odhalenm, nebo peskupenm hierogramu n().a vznik jmno Me
4
sie, jeua. Acharit ha1amim ), kabalistick eschatologie, u vel
mi jasn, e Slovo Qod-He-Vav-He) , K, tyka, se rozmnouje
v ptce, tj . individualizuje se dollt, aby mohlo sestoupit do hmoty,
kde zstane po urit as. Jeho kolem jest naerpat v tomto pdu
slu vide, aby se mohlo - spojeno s jeho regenerovanou lidskou pi
rozenost - vrtit zpt do rovn, ze kter vylo. (;tyka s ptkou
tvo devtku, analytick slo lovka. Tato nauka jest mytologicky
rozvedena v Knize Henochov.
Posvtn hierogram Jod-He-Vav-He jest tedy prvm zjevenm Boha
ve slov, plodnm spojenm ducha a ivotn sly. Rozen vloenm
psmene in (jeua) na ptku jej zosobuje, je to Slovo, kter
se stalo tlem. kolem in, hieroglyfick znaky ohn, universln
ho psobce, je umonit duchu sestup do hmoty, aby ji mohl pronik
nout, nasytit a petvoit dle sv vide; to je el sefirotickch kanl.
Chochma, moudrost, emanuje tedy dal sefirotick prapotence,
Chochma, Slovo tlem uinn, projevuje vli inem, oblk ideu
atem. Idea, a dosud ukryta v nevyslovitelnm a nepronesenm slo-
3 ) "Rozmry Bo uelikosti". - San.
4) "Konec dn", termn oznaujc vk mesie (lz2,2) nebo budouc existenci lov
ka v posmrtnm ivot. - San.

22
 BRNA PADES T

vu , projevila se vyslovenm a se dle zvukem. Zvuk vytv tvary

a bytosti, zvuk je oivuje a zase ni podle ideje, jejm jest tlem.
Z Chochmy prt deset idej a vlastn dvacet dv tla, tj. zkladn
sla (dekda) a psmena abecedy, kabalisty shrnut do ticeti dvou
cest moudrosti knihy Sefer}ecira, aby vytvoily velikolepou syntzu
vehomra.
To nen jet ve. Nevysloviteln jest p razkladem vekerho dn
a je manifestovno, jak bylo eeno, tetragramatonen, zkladnou
kosmu. Schematizujeme-II geometricky tetragramato n , obdrme
podobu ke. Prvn vysloven " Va jehi rl" (Budi svtlo) zpsobi
lo svtlo, je jest pohybem . Zkladna poala krouit, a tak vznikla
svastika, k v pohyb u, zkladna naeho svta. Moc zvuku byla
shromdna podstata, oddleno nebe od zem, vytvoen tvar, kte
r zvukem tvoil nov a opt nov tvary, vydvajc zvuky jim vlast
n. Ve je skupenstvm stic, kter v a tm vydvaj zvuk, mnc
se dle stav, ktermi tato skupenstv prochzej.
Tak nutno chpat innost kabalistickch formul, idej odnch
atem zvuku , dynamiku psmen, magii. Jakub Bohme se nemlil,
kdy ekl, e magie spov na zvuku.
3. Bna, sefira tet, je praktick rozum, rozliujc inteligence,
spojen Otce a Syna, tvocch od vnosti do vnosti, innost
a energie mylenky, Duch , Matka, .";echina. Je pojata ensky, jako
do svta rozlit vzneenost bo. Vychz z n padest bran, ktermi
poznvme tuto Vzneenost ve vech svtech pomoc analzy.
5
Je vodou, majim , prtc z tehom ), prJ.moe a reprezentuje hmotu
svta jako exil Ducha boho. Svou rozliujc inteligenc dv po
znat neohraniitelnou vi lidskho uren, vychzejc ze spojen
s hornm a dolnm. lohou lovka jest spojit oba tyto ply a osvo
bodit rozlitou Vzneenost bo.

5) Peklo se nkdy nesprvn nazv propast, tedy jednm ze jmen pro Daat a odvo
zuje se prv od slova tehom v Genesis. - San.

23
 KABALISTICK ZASVCEN

Stedn trida jest duevn-etick:

4. Chesed, milosrdenstv, lska, nebo Gedula , velikost, ohe svta
nebeskho, je rozprostenm Prajednoty v prostoru a ase a krlov
stvm imaginace.
5 . Pachad, bze, jinak Din, p rvo , soud nebo Gevura, sla, je
soustednm psn sly, horlivosti a naden.
6. Ti:leret, krsa, ndhera, nebo Rachamim, harmonie, spojen
soudu a milosrdenstv, ve kterm se zrcadl Bh, Krl.
Tato druh trojnost je morln a zrcadl se v n krsa a vzneenost
Nejvyho, je ctnosti a citu. Tet trida je prody, krlov
stvm vvoje:
7. Necach, vtzstv, sla, umoujc pekonn, pokrok a ivot,
sedminsobn triumf.
8. Hod, ze, slva, krlovstv du, vnitn smysl, tynsobn
rozpt svtla, nvrat do vnosti, ze kter vyplv.
9 . . Ieso d, zklad, prvek obou pedchozch, sla oplodujc zemi,
zmnoen prajednoty k vytvoi'en pi"lho, zmizen objektivnho n
vratem k subjektivnmu, krlovstv plodnosti.

Schma kabalistickch svtit.

24
 BRNA PADEST

Tato tet trida pedstavuje absolutn slu, princip ltky a pasivn

plodc ivel veho byt, uzavrajc v sob j dnotu prapiny.
Sefira dest, Malchut, e, krlovna, je toliko souhrnem vech
sefir pedchozch, sestupujcch ke hmot , je mateskou smrt,
oplodnnou ivotem.
Ve svm souh rn u jsou prvn ti plnem a zbvajc jeho p ro
vedenm. Poslednch est reprezentuje est kombinac t prvnch
psmen tetragramatonu, est dimenz. ad se vechny do tzv. ila
nu, kabalistickho stromu (viz schma) a dl se pak na sloup pra
v, bl, ist pozitivn, extenzivn Vyzaujc, na sloup lev, erve
n, negativn omezujc a sloup stedn, zelen, harmonick zklad
a rovnovhu obou. Stedem stromu jest est sefira.
Kad z jednotlivch sefir obsahuje v sob i sefiroty ostatn, analo
gicky uen o ti'ech svtech. Sefirotick tridy odpovdaj tak tmto
svtm.
Sefiry psob mezi sebou nahoru a dol pomoc dvacti dvou
zvltnch kanl, odpovdajcch psmenm hebrejsk abecedy.
Strom pokldejme za uzaven vibran tvar, ve kterm jsou sefiry
prostorami a souasn nosii potenciln energie, kdeto spojovac
kanly jsou sdly energie kinetick. Kabalist nazvali energii kanl .e
fa, "pekypujc mnostv", "proud poehnn" , z Boha neustle pr
tc. Je spojenm muskho dvajcho a enskho pijmajcho.
Proud efy vztahuje se na ve pzniv, tedy nejen na duchovn zje
vy, ale i na prodn. Podle nauky rabiho Nachmana pijmaj andl
tento proud poehnn, ivot Bo, pravou rukou a levou jej dvaj
dle. Ale hch Adamv pemil tento proud. Zbon mohou jej zn0-
vuzdit duchovnm aktem, spovajcm ve vyznn jednoty Bo.
Tento akt se nazv jichud 6) a je soustednm citu a vde, tj . du
e a ducha. Tmto soustednm lze doshnout mystickho pohe
n a k nejvymu stavu extze , b itul haje, k plnmu znien
individuality. Avak toto soustedn (jednota Bo) dostv zvltn
vznam u Lurii; je to kavana7), zen mysl, rozjmn, vztahujc
6) "Manelsk spojen". - San.
7) "Soustedn" na pronen text a jeho "pochopen". Proto vc zavr oi nebo
si je zakrv. - San.

25
 KABALISTICK ZASVCEN

se k psoben vle, slouc k elm magickm. Pak jsou kabalistic

k slova inn a je v nich skuten ohe, voda a vzduch, jsou iv
mi, jak podle gematre maj bt.
Idea zhmotuje se pronesenm slova a sestupuje na kdlech uri
tch zvukovch vibrac, tj. efa proud kanly. Kanly jsou tud zvu
kovmi vibracemi, hlskami a jsou oznaeny znaky tchto vibrac,
psmeny.
yka se projevuje ptkou, je tedy pt skupin tchto vibrac, ur
ujcch dynamiku. Proto je ptka slem magie. Rozliuj se na hr
deln, patrov, jazykov, zubn a retn (otijot hagaron, hachech,
hala."on, haJnajim a hasefatajim).
Zasvcenci kladou velik draz na studium hlsek v jejich skupi
nch a geometrickch tvarech , nebo tm poznvaj jejich dynami
ku; dovedou pak rozezvuet potebnou operan zkladnu vytvoe
nm innch kabalistickch formul, stvaj se mistry zvuku, tj . p
ny Boho Jmna.
Zmnme se jet krtce o pi-idlen jednotlivch hlsek kanlm,
atu idej, jejich el jsme ji sdostatek vysvtlili. Toto pidlen
jest provedeno z hlediska ei hebrejsk. V druhm dlu budeme
je podrobn analyzovat archeometrem v hebrejtin, egypttin,
sanskrtu, tibettin a ntin, abychom pln pochopili jednotu zvu
ku v obmnch hermetickch kultur jednotlivch ras , a tm mohli
vystoupit k prajazyku, zdlu ei.
Ti matky pat svtu Acilut, sedm dvojitch svtu Berija a dvanct
jednoduchch svtu Jecira. Avak na podkladu zrcadlen svt mezi
sebou nachzme vechny druhy psmen v kadm z nich (viz sch
ma i lanu) . Zrcadlenm jsou pidleny svtu Acilut jedna matka, ti
dvojit a tyi jednoduch, Berija jedna matka, dv dvojit a est
jednoduchch, Jecira jedna matka, dv dvojit a dv jednoduch.
Poad, v jakm jdou za sebou v abeced , odpovd oslovn kan
l ve schmatu ilanu a jsou to:

26
 BRNA PADEST

1 . Alel, hlava - hrdeln hlska.

2. Bet, dm, zna svty olam ha-se a olam ha-ba retn.
-

3. Gimel, velbloud - patrov.

4. Dalet, dven kdlo - jazykov.
5 . He, sted mezi Alf a Chet; m - hrdeln.
6. Vav, hk - retn.
7. Zajin, me a jeho lk oliva (sajit) zubn.
-

8. Ghet, ohrada - hlubok hrdeln.

9. Tet, pozor, strce lid - jazykov.
1 0. Jod, ruka - patrov.
1 1 . Kaj, przdn ruka, poznn odzadu, psmena mystikova - patrov.
1 2 . Lamed, roh - jazykov.
1 3 . Mem , voda - retn.
1 4 . Nun, ryba, had - jazykov.
1 5 . 5amech, ryba - zubn.
16. Ajin, oko - hrdeln.
1 7 . Pe, sta - retn.
1 8. Cade, schody - zubn.
1 9 . Koj, ty - patrov.
20. Re, hlava - jazykov a hrdeln.
2 1 . in, zub - zubn.
22. Tav, k - jazykov.

Z hlediska kabalistick praxe umouje prvnch deset psmen spe

ciln prce teurgick. A1ef, Bet a Dalet spojuje egregor v jeho trojje
dinosti. Gimel, He, Vav, Zajin, Chet a Tet umouj psobit na jeho
prvod. Na kladn pl egregoru psob He, na zporn Zajin, a Gi
mel, pte, na celou trojjednotu. Jod, ze kterho vznikla vechna
psmena, je operJ.n zkladnou teurgickch prJ.c, chrmem.
est dalch, psmeno jedenct a estnct, umouj prce ma
gick: Kaf, Lamed, Mem, Nun, Samech a Ajin.
Ptka, slo magie, je inn v estce a dosahuje plnho vrazu
sedmikou, tykou vyho du. Sedmika opt osmikou, slem

27
 KABALI S TICK ZA S VCEN

rovnovhy, vy ptkou. Osmika devtkou, vy estkou, devtka

destkou, kter jest vy sedmikou a souasn plnm rozvinutm
tyky. Destka je analogick tyce jednotou. Proto tvo skutenou
magii est psmen, sedm vibrac o vy a ni oktv, a pak devt
sfr tvo svt j vlastn.
Pt psmen - Kar, Lame( Mem, Nun a Samech - m celkem sedm
vibrac. Samech je kladem stupnice, Nun , jako psmeno koncov,
vibrac druhou, samo o sob tet, Mem, matka, hlavn psmeno, vib
rac tvrtou a ptou, Lamed estou, Kar, jako koncov psmeno, sed
mou a samo o sob osmou, jest pak zkladem vy oktvy, kde
mu odpovd Jod, jmno Bo o jednom psmenu.
est psmeno magie, jej oko, Ajin, jest nejvy vibrac n okt
vy, umoujc touto ni oktvou promtnut do hmoty. Ze zbvaj
cch esti psmen tvo pokraovn ni oktvy Pe, dle Pe jako
koncov psmeno, Cade, Kof, Re a in. Tav je hmotou. Kanl ma
gickch jest est, respektive dvanct. Operan zkladnou jest kanl
patnct, Samech, had, nacha:r;, universln psobce.
Sedm prvnch kanl je tak zvlt uvno alchymi. Ald roznl
uje a opt sluuje tvar, slu a hmotu v toh va-bohu, "pt pes de
vt " , chaotick praltce, kde jsou spojeny a od sebe nerozlieny.
Alef - jako tynsobn rozprosten Jodu - pon a souasn
i ukonuje veker alchymick operace. Kanl Bet umouje vy
stoupen sly, aby uspodala harmonicky zmten podle ideje, kte
rou je proniknuta. Gimel uruje tvnost substance, to jest, rozliuje
ji na pevnou, tekutou a plynnou. Dalet se promt tvar, He vyvd
ivly, Vav individualizuje prvky a Zajin je oivuje.
Ve svm souhrnu jsou kanly du psychurgie, jde tedy o ruach.
V tomto smyslu jest psychurgie umnm rozezvuet ti oktvy kan
l ve tech svtech, tvocch vnitnho lovka. Budeme je tak stu
dovat pozdji v systmu krle Wena.
Kanl tet, Gimel, jest pte vekerch hermetickch prac.
Zbv nm jet v zvru vyjdit jedinou vtou poznn, nabyt
padestou branou: Veker dn spov na idech, nikdy na skute
nostech.

28
 BRNA PADES T

Tato zkladn pravda, ?dpov na otzku "Mi?", uruje operace

a postup hermetickch prac, dle odliuje oste hermetismus
od vdy ptomnosti.
Je poznnm pdy, ze kter vyrst veker hermetismus. Je to
MerkavaH ) , vz, fi losofick tradice o tech svtech a desti idejch,
dle Bere.W' , stvoen, tajn uen o konstruktivn, evolun a invo
lun moci dvacti dvou psmen pvodn abecedy, kabala, hermetic
k t1losofie.
Hermetismus pedpokld pochopen idej, dle umn kombino
vat je mezi sebou a v praxi psobit na n; jinak je hermetick praxe
nemysliteln, nebo ve svt hmotnm (kra, kvra) jest ve zap
inno; nen v nm svobody.
Pravle (ljn SoJ) je jako podstata svt jedin, bezasov ,
bezprostorov, nepochopiteln dvody, je nezkrotn a ned se vst
rozumem. Tato pravle se projevuje ve svtech vnjch prosted
nictvm idej, kter jedin ji mohou pivst k uskutenn. Tmto
uskutennm jsou pak zkony a sly, projevujc se ve svt du
(I3erija) jako motiv veho stvoen, ve svt utven Oecira) jako
popud a ve svt hmoty (Asija) jako pinnost.
Tuto pinnost, kralujc ve hmot, lze hermeticky ovldnout
dvojm zpsobem , aktivnm uitm pochopen idej a pasivnm aske
tismem. V prvm ppad hermetik jest nucen zbavit se nejdve v
le, tj . stt se k(! hmot pasivnm (soustedn, cimcum), aby doshl
svta idej, kter pak uskuteuje zptnm nabytm vide (vyzaov
nm), promtnutm do hmoty.
Pasivn asketismus zbavuje lovka ville a pivd jej tak ke spoko
jenosti.

8) AftU/se Aferktll'tl, dlo vozu - jeciratick svt psychiky. - San.

9) Ml/tise Be,.e.jt, dlo stvoen. - San.

29
KABALISTICK ZASVCEN

co

II. /lan, kabalistick strom.

30
 BR NY TYICT PRV
A TYICT DEVT .

Kabalistick teosofie a teurgie. Zkon Byt a jeho vvoj. Devt

d hodnot. Zkon dn. Egregor. Rozprosten prabyt na plani

. l
sfe kosmu. jmna Bo. Nevysloviteln jmno. Velik em.

IC
leaza< ben &ach doprovzel svho mistr.< ",blbo Jochanana
ben Zakaje na cest a pohnl osla, na kterm jel ben
Zakaj . Rozmlouvali spolu a tu podal k mistra, aby
mu vyloil jeden oddl z uen o Vozu. Mistr na to odpovdl, e lze
tto nauce uit toliko velmi moudrho, aby j porozuml vlastnm
poznnm.
Na tato slova Eleazar poprosil mistra, aby mu dovolil pednst je
ho bdn, tkajc se nauky o Vozu.
Rabi Jochanan pak sestoupil s osla, zahalil se a usednuv pod oli
vovnk na kmen, prosb vyhovl. Eleazar se nejdve mistra zeptal,
pro peruil cestu a sestoupil s osla. Jochanan odpovdl, e se ne
slu, aby jel, nebo pi pednen nauky o Vozu jest ptomno Bo
stv a sluebn andl.
Kdy na to rabi Eleazar svmu mistru pednel, sestoupil dol
ohe s nebe a obklopil ve vyven v krajin a andl, nachzejc
se v ohni, chvlili psnmi Stvoitele.
Nen lepho vodu k branm tyictprv a tyictdevt
nad tuto talmudskou povst. Tchto devt bran, shrnujcch kabalis
tickou teosofii, tvo s dalmi desti branami tak zvan uen o Vo
zu, ma'ase Merkava. Je to talmudick a kabalistick vklad vize Eze
chielovy a jejho skrytho smyslu.
 KABALISTICK ZASVCEN

Tajn kola gaonsk, ]ore de 'a Merkava, proslula studiem tohoto

uen, vybudovanho extatickm pohenm. Mlad kabala orga
nicky slouila v tomto uen nauky o teurgickm egregoru a vych
tvorech rznch stup jej provzejcch.
Rabi Ismael ben Elia, mlad tanaita, syn jednoho z poslednch
velekn, rozvedl mytologicky uen o Vozu ve dvou sbrkch kni
hy Sefer halacho/, patc k nejstarm kabalistickm dlm, m
se tak potvrzuje st nauk Zoharu.
Jest vslovn zakzno vyuovat veejn tto nauce, nebo jej
praktik uit jest povnm zakzanho ovoce Stromu ivota. Ba
bylonsk Talmud, traktt Chagiga, folio 1 3 , vyprv, jak jist mladk
pochopil na podklad etby knihy ]echekel, co jest to les k , ha.';
mal. Vzpt sestoupil ohe a str:'tvil jej . Talmud tm ito nkolika
slovy varuje kadho , kdo nepipraven a nevyhrann pistupuje
k tmto naukm, jejich pochopen propi'Jjuje neomezenou moc.
v > . v v

I ) avno
> pry> JIZ
v ztracena 1. 1 1 0) Jest
> knl'lla,Iechei?e . ve(I ouclml ztotozno-
vna s knihou Sefer]ecira, jej oddl, vztahujc se na kabalistickou
teurgii, zn nsledovn:

"Jest dno deset sefirot mimo Nevyslovitelnho; jejich zjev

rovn se zcm plamenm a kon v nekonenu.
Krou v nich bez pi'estn Slovo Bo seshora dol a zdola na
horu; rovnaj se Vrlllll a pivdj tak Slovo Bo k uskuten
n, a pak se sklnj ped Trimem Vnho.
Uva, e jejich konec jest spojen s potkem, nebo Pn jest
jedinm vldcem nad nimi.
Prvn, Jednota, jest Duchem ivho Boha.
Dvojic jest z Ducha vychzejc Dech a v nm jsou zakopna
a vyznaena dvacet dv psmena a kad z nich jest opt Du
chem.
Trojic jest Dechem vyluovan voda a jimi zdil toh obkli
ujc zemi a va-bohu, zdlo vod.
tveice jest Ohnm vychzejcm z Vody a jimi vytvoil Trn

10) Tato kniha nen totonou s kanonizovanm Ezechielem.

32
 BRNA TY/C TPR V A TY/CTDE VT

Sv Cti , Nebesk Kola, Svat Zvata a Sluebn Andly.

Vldou nad nimi zaloil svoji i, nebo stoj psno: On jest
to , kter stvoil z ohn Andly a sluebn Duchy.
A ve jest vytvoeno trojic.
Sedmero skld se ze dvou trojic, jejich stedem jest jednota.
Dvanctero sestv ze dvou st proti sob postavench: t
ptel, t neptel, t oivujcch a t usmrcujcch. Bh, Krl
je vechny ovld ped prahem sv Svatosti " .

Seferjecira podv tmito slovy vklad veobecnho zkona Byt,

kter bylo, jest a bude, vyjdenho nevyslovitelnm hierogramem
Jod-He-Vav-He a vvoj tohoto zkona sefirami ve vehomru.
Tet psmeno tetragramu , Vav, znak svtla, universlnho pi'Jsob
ce, vloenm mezi dv He, znaky byt, tvo slovo eve, bytujc byt.
Existenci byt zakld tedy svtlo, jinak eeno innost, pohyb .
Hve, rozen psmenem Jod, znakem vnosti a souasn projevu
navenek najeve Ood-He-Vav-He), zna pak vn byt.
Jod ve sv seln hodnot sousteuje devtku jednotou v dest
ce. Na zklad tto vlastnosti Jodu me se vn byt projevit de
vtkrte navenek v rozdlnm odstupovn, danm hodnotou sel
n ady, aby se pak zase soustedilo v jednot, destce.
Vidme, jak byt pechz v dn, sefiry, a tak skuten zjistme
analzou koene slova sefira (Samech, Pe a Re), e toto slovo zna
potek, konec a hodnotu uritho pohybovho cyklu.
Proto k autor Seferjedry, aby oznail odstupovn hodnoty v
nho Byt pi jeho projevu navenek zapinnho tykou, e Bh
tykou vytvoil dy andl, to jest personifikace tchto hodnot. Ka
bala rozliuje personifikovan hodnoty mezi sebou ruznmi jmny, je
nejsou nikdy jmny osobnmi, nbr specilnm urenm hodnoty.
Kabalist kaj proto sprvn, e andl nemaj osobnch jmen.
Devaterm projevem navenek vznikly tedy andlsk dy a analo
gicky se uen o tech svtech a trojici dl ve ti tdy po tech
dech, a sice:

33
 KABALISTICK ZASVCEN

1 . Serafov, svat zvata, Ofanov, kola a Cherubov, trll11Y.

2. !la,"omalov, lesknouc se, Serafov, ctnosti a Adonaj Malacho
v, mocnosti.
3. Hfohim , bosk knata, hnej ha E!ohim , synov Bo (archan
dl) a E(jonov, hoen.

Tyto ti tdy hodnot li se od Prabyt tm, e nemaj jeho dokona

losti a od <:::Iovka , e nejsou spojeny s hmotou jako on a ocl hmoty
tm, e maj sebevdom .
Evoka<:::n teurgi e , aby hyl a provozov;ina s spche m , j e nucena
db;lt t d leitch zjitn, spovajcch na ji nm pomru teurgic
kch hodnot ke hmot, skvle odliujcch teurgii ocl magie.

1 . Vznik tchto hodnot z ohn a vody.

2. Jin pomr k prostoru a aSll.
3. N emonost pi'enosu pozn:in Iiclskho na poznn jim vlastn,

Povahu jednotlivch i'd lze zjistit z kvantitativnho pomru kva

lit ohn a vody je utvejcch.
Ohei'! , d, jako pramen tepla a svtla jest blahodrn, nese dobro,
vyzal'uje. Andl jsou proto nositel i cfy , z Boha prtcho proudu
poehnn a obrcen zprostedkovateli modliteb , ma/ach hajJa
niJn. Doprovzej egregor v jeho lesku.
Voda, tlujim , druh element, podm ii.ujc jejich byt, jako ps
n, pasivn , uruje jejich lohu jako strc vnho du a vykona
vatel spravedlnosti a obrcen jako adatc\ mzcly pro spravedliv.
Jin vztah k prostoru dv;l jim jejich obrovitost; kabala k, e an
dl , majc nohy na zemi, dotk se h lavou oblak a e nem zadn
strany, Na zklad jinho vztahu k prostoru stykem s dcerami lidsk
mi (Gn6) zplodili nefilim, pokolen obr (emim, Straliv) a zpso
b i l i tak nedb nm vnho podku svj pd. Kniha !lenochova
udv j mna vclc tchto padlch: Semjasa, Azazel a Satanael
a jejich poet. Budeme se jet zabvat tmto p de m . Jin vztah

34
 BRNA C:TYICTPR V A TYIC TDE V T

k asu projevuje se u nich nesmrtelnost a pro toho, kdo nen spolu

evokatrem, neviditelnost.
Jsou pmm projevem p ravie, nemohou tedy mt vli vlastn.
Mylen lidsk jest jim nepstupn, neznaj pmch lidskch tajem
stv, mohou je poznat toliko ze znamen vnjch. Pro znalost zna
men vnjch nahoe i dole jsou zprostedkovateli (maleachi) pro
rockho ducha.
Malach, vyslanec, andl, jako urit stupe prapodstaty, sly slo
vo Bo a je pmo vytvoen Slovem Bom. Toto vytvoen Slovem
in z nich jeho vykonavatele; jsou to inteligence .a sly psobc
ve vesmru i v jednotlivcch. emuel bar Nachmani prav, e z ka
dho slova, kter vychz z st Boch jest stvoen andl, nebo stoj
psno: "Slovem Pna {Jylo stvoeno nebe a dechem jeho st cel
jeho v(isk()".
Sefie Keter odpovdaj Serafov, chjot hakode., Svat zvata,
inteligence tetragramatonu, ovldajc i jednoty a syntzy. Serafov
obklopuj VltZ Bo jako plamenn eky, jsou dvoany Boha a jeho po
sly ve tvaru hadovitho blesku. Slovo sera/ souvis se sara.!; "had " ,
a egyptskm sefer.
Sefie Chochma odpovdaj Ofanov, Kola, vldnouc vnou har
moni. kolem tchto kol j est udrovat ve v harmonickch vzta
zch. Talmud vyprv o Ofanu , andlu, jeho j mno je Sandalfon
(Spolubratr), e svou hlavou dotk se Svatch zvat, opraje se no
hama o zemi. Stoj za trlmem Bom a vine vnce pro Stvoitele. Pi
vinut vyslov j mno Bo a vnec se sm nhle vznese a snese
se na hlavu Bo. Oanov uspodali chaos a jest psn zakzno je
zobrazovat, stejn jako Serafy.
Ofanov zasluhuj nejvt pozornosti praktickho kabalisty. San
dalfon, nejvy Ofan, jest ochrncem mrtvch a jejich du. est ti
kun Zoharu prav, e Sandalfon pros Boha bez pestn o smilovn
nad lidskmi duemi a e doprovz svou ochranou veker modlit
by. Naftali ben Jakob Elchanan pe v knize Emek hamelech o loze
Ofanov za cIne poslednho soudu jako prosebnka o milost pro h-

35
 KABALISTICK ZASVCEN

n tak pnlivho, e Bh hude pohnut k dvma slzm, kter uron

do moe. Na pkaz Bo Sandalfon pak pomoc Tav ivota hude pro
bouzet mrtv a po vykonanm kolu odevzd je v plnm potu Bo
hu.
Bin jsou pidleni Cherubov, ideje, innost a sly mylenek. Je
jich jmno vzniklo peskupenm slova rec/zub, "vz " , nebo ve vizi
Ezechielov nesou trn Bo. Obklopuj jej oblaky a na tchto
se pak pohybuje Bh . ./sou strci teurgovy velesvatyn a zakrvaj
oblaky tzv. hamakom, svat msta, kde sdl egregor. Jsou pes v
slovn zkaz teurgy zobrazovni. BecaleI (Ve stnu Boha), stavitel
Mojova svatostnku, kter ovldal umn sestavit psmena, jimi
byly stvo.eny nebe a zem, rozprostel jejich tvary nad archou
mluvy . Zobrazil je okdlen s obliejem lvm, bm, lidskm
a orlm.
Chesedu pidlil Tvrce Hamaly, imaginuj c dobro vdy vld
nouc ve svm lesku. nnost hamalu , vnho jasu , vykld tal
mudsk barajta nsledovn : ,, ('sten ml a sten mluv.
Kdy vychz Slovo z st Boha, lak ml, nevychz-li, tak mluv".
Tento talmudick text je pln oprvnn, nebo Hamal, .las, lesk
prasvtla, jest svou lskou vlastn pinou pratvar veho tlesnho
a vekerch postav hmoty. Ve svt ./ecira vldne Hamal dobrm
inteligencm.
Setle Gevura odpovdaj Serafnov, Ctnosti, Vybran. ./sou to hor
Iitel a nadenci, psn stihatel zloin. Pomoc jich vznikaj ivly,
jejich dmonm a dmonm vbec, jako mnohosti, vldnou.
Proto maj dmoni ti andlsk vlastnosti : jsou okdlen, obltaj
svt a vd, co bude. Tuto znalost budoucnosti zskvaj za nebeskou
oponou, prv tak jako sluebn andl. Jako individuality maj dmo
ni ti vlastnosti lidsk: potebuj potravu, rozmnouj se a umraj.
Sefie Tiferet odpovdaj Adonaj Malachov, Bo vyslanci, poslo
v, vykonavatel soudu a rozsudku Boho , nebo jen velice zdka
vykonv spravedlnost Bh sm. Touto jejich innost jest udrovn
d vesmru, a proto analogicky ve vnm kolobhu byla prosted-

36
 BRNA TYICTPR V A TYICTDE VT

nictvm tohoto estho du andl vytvoena e minerln a ve

tlesn.
Necachu jsou pidleni Elohim, knata pokroku a citovho ivo
ta. Jejich prostednictvm vytvoena byla e rostlinn, nebo ovl
daj ve vegetativn i lidsk v tomto smyslu .
Sefie Hod jsou pidleni bnej h a Elohim, Archandl, krlov
du a vnitnho smyslu, zprostedkujc vytvoen veho ivoinho.
Toto ivoin udruj v mezch danch dem; jsou proto Archan
dl analogicky vdci ras, nrod i jednotlivch zem .
.Jesodu jsou pidleni Eljonim, andl, hoen sly oplodujc ve
pozemsk . .Jsou to skuten idej e , vedouc jednotlivce a chrnc
je ped chimrami. Tyto personifikovan ideje jsou andly strci.
Z tchto devti andlskch d ti prvn jsou podzeny pmo
Bostv, dal ti prvnm a posledn ti druhm dle analogie t svt
a tak ve, co lze vyjdit absolutnho o tchto svtech, jest personi
fikovno ve tdch andli\ . Analogi sefirot tvo devt d andl
skch d dest jako celek, kter tyto dy shrnuje v Malchut a
m{jim, i nehes . Slovo .amajim ve svm vznamu vysvtluje
povahu tto e, am majim, " tam jest voda" , nebo e uma
jim , " ohe a voda " , jejich pochopenm nabvme vdn o bo
skch vcech. Sefer.fecira se neml.
Trojice jest vytvoena z jednoty a je pozitivn, negativn a neutrl
n. Posuzujeme-li pozitivn a negativn v jejich jednotch opt jako
trojice, jsou spojeny jednotou, neutrlnm v sedmici. Tak vzniklo
sedm archandl.
Zkon jejich vzniku vyjaduje Magen David, tt Davidv, hexa
gram . Karaita Juda ben Elia Hadasi v knize E.kol hako.fer uvd
poprv veejn tt Davidv ve spojen se jmny sedmi andl v Me
suse, ze kterch kad jest odvozeno z hexagramu, kter tak nab
v svho skutenho smys lu teurgickho slouenm sestav jmen
archandl. Hexagram stv se tm geometrickm obrazcem Stromu
ivota, nejvnitnjho spojen neviditelnho s viditelnm, kter
je vyjdeno matematicky ilanem, Stromem sefirot.

37
 KABALISTICK ZASVCEN

Hexagram zna mytologicky vystoupen mi krokosmu z makro

kosmu , Seir A njJinu z prsou Aba beuma, analogicky pak Mesie
z klnu Abrahamova, zkladnho kamene svta. Pvod sedmi z ohn
a vody jest geometricky znzornn rovnoramennmi trojhelnky,
kde prvn spojuje ve zvetnku znamen ohn a druh znamen
vzduchu. Nkte hennetikov na tomto zklad chtj zmnit tra
(lin poad ivlovch vztah zvetnkovch znamen, avak zapo
mnaj, e voda vychz z dechu a nerozliuj princip utvejcch
znamen pohybliv, pevn a veobecn.
Stedn st hexagramu odpovd neutrln jednot, kterou zosob
l1uje archandl:

1 . Oriel, " Mm svtlem jest B lh " . Stoj jako strce souasn

na tyech stranch Boho Trllll u .
Trojici pozitivn tvo Cadkiel, Samael a Michael.
2. Cadkiel , "Sla spravedlnosti" , ve smyslu ideovm, bd nad nbo
enstvm, politikou a vdou, povzn osvcen, kte pronikajce
i idej slou celku a obrcen v lenm vru revoluc nechv po
tupn zemt dav i vdce, kter by poruil vn d.
3 . Samae l , " Niitel " , hamakhit, andl smrti , mal'ach ha-ma
vel' 1 ) , jest v mytologick pedstav postavou posetou mnostvm
o, tmajc tasen me, na jeho hrotu lp kapka lui. Umrajc
se ds jeho stranho zjevu, otevr sta a Samael do nich pout
kapku lui z hrotu mee . Ve jmnu Samae l , to jest sam , " l u "
a el, "sla" , skryli kabalist poznn veohecn piny fyzick smrti
povechn platn. Samael pichz do styku s lidskou bytost za jej
ho hmotnho byt tinctkrt. Poprv ve chvli, kdy lidsk due pe
stupuje prh svta Berija, aby vytvoila zrcadlenm svlj astrln
obraz, a tak sestoupila do hmoty. Samael jako svdce a andl smrti
umol1uje tento jej pd, za kterho pestala existovat ve svt, kde
se zrodila, a kdy pon jej byt jako androgynn na rovni hmoty,
a kter jest zkladem lidskho ivota fyzickho.
l l) Podlc tradice je "sam oko", tj. dn smrtelnk mll neunikne. - San.

38
 BRNA TYICTPR V A TYICTDE V T

Tuto pesnou dobu. kdy due zemela na uritou dobu pro ro

ve j vlastn, zjiuje hermetismus, vda utajenho, pouitm astro
logie a jejho vpotu na podklad astrologickch analogi Samaela
jako nositele s m rti . Podruh pichz Samael ve chvli, kdy jest
astrln obraz utvoen a zachvcen pedtuchou brzkho vtlen. Do
ba, od kdy jest astrln obraz dokonen do okamiku promtnut do
hmoty, jest asov analogickou dlce ivota fyzickho. Po tet j e
ptomen Samael v e chvli poet. Jeho loha je tedy dvoj, p l-iel,
aby se setkal s archandlem Chanielem, tmajcm Tav ivota, a tak
umonil poet fyzickho individua, ktermu ale vzpt vtiskne
svou pee smrti . (:tvrt setkn s lovkem po poet se stane
ve stejnm asovm odstupu jako druh ped poetm a pt jako
prvn. est a sedm dje se asov ped porodem opt jako prvn
a druh ped poetm, aby umonilo sestup ruach do hmoty, pipra
ven neeem . Osm je pi porodu , ruach sestoupil. Devt a dest
odehrv se po porodu ve stejnch asovch odstupech jako sedm
a est a pipravuje cestu pro neamu. Jedenct a dvanct se dje
v roce, kdy nastane tyzick smrt. Tinct nikdo nepeije, ovem
nezeme-Ii polibkem Bom. Uijeme-Ii kterhokoliv z tchto dat
astrologicky, zjistme pesnou dobu tyzick smrti.
l lveden pklad innosti Samaela jako andla smrti, ovem po
drobn propracovan, lze ut analogicky ku poznn projevu zb
vajcch esti hodnot hexagramu na lovka . Jest to pklad a kl
teurgickho promtnut na pl astrln, a pak dle do hmoty. Nebu
di zapomenuto, e Samael, jako ve od Boha stvoen, jisk Bo
stvm, nicucin kadi.in, jak to vyjaduje jeho jmno.
4. Michael, kter jest jako Bh, jest nejpednjm z archandl,
knetem andl. Stoj Bohu nejble ped adami nebeskch vojsk,
jejich jest vl'ldcem. Sdluje Bohu pozemsk udlosti a zprostedku
je a vykonv rozsudky Bo. Pedvd due ped Trim Bo, on tak
pivedl Henocha, s jeho promnou bv identifikovn. Jako pro
stednk mezi Bohem a lidmi jest klnkem nebesk e.
Trojici negativn tvo Chaniel, Rafael a Gabriel.

39
 KABALISTICK ZASVCEN

5 . Chaniel, "Sla omilostnn" , pasivn, je jitenkou osvtlujc tem

noty a ohlaujc vldu novho dne ivota. Nepochopen tto bo
sk sly vedlo a vede dosud za naich dn k velikm zmatkm, ne
bo tato pedzvst Velikho Svtla jest ztotoovna se Satanem.
V prvnm stolet ped Kristem vznikla povst o archandlu, kter
spadnuv z nebe stal se Satanem. Crkevn otcov, aby vyhovli tto
povsti, ztotonili Lucifera, jeho sprvn kabalistick jmno
je Chaniel, se Satanem, a tm poloili zklad dnenmu kesansk
mu nzoru o Luciferu. Tento omyl vznikl nepochopenm vznamu
hebrejskho slova helel v Iz1 4 , 1 2 ; ver, ve kterm se nachz toto
slovo, jest astrlnm mtem, kter Izaj vztahuje na krle babyln
skho. Vulgata pekld slovo helel jako Lucifer, "svtlono" . Helel
zna Venui jako jitenku a jen tento vklad dv astrln smysl do
tynmu veri, co je potvrzeno v Knize jobov 38,7. Ideov analo
gie Venuina ns nenech v pochybch. Psmenem He jest zvlt
zdraznna pasivita toho, co se nechv omilostnit, aby mohlo kr
et vstc novmu ivotu a hodnota tato jest vyjdena Chanielem,
nikdy Satanem, kter jest popenm jakkoliv milosti.
6. Rafael, jeho jmno zna " Uzdravuj , Boe! " , jest poslem Bom
a m moc a sly , zpsobujc zzran uzdravovn, kter provd
sten sm pmo , sten prostednictvm dobrch duch, kte
rm vldne. innost Rafaele se zabv hlavn Kniha Henochova
a kniha Tobit.
7. Gabriel, "Hrdina Bo " , jest poslem Bom, knetem andl ,
vykonavatelem trestu na vzpurnch andlch (Kniha Henochova).
Traktt Sanhedrin, folio 44b, dv mu pjmen Piskon, Itmon a Si
garon. Vldne zporn polarit astrlnho ohn, kter jest branou
ke svtu zla.

40
 BRNA TY/C TPR V A TY/CTDE VT

CADKlEL

GABRIEL

lIl. tt Davidv.

Geometrie hexagramu je vyjdena matematickou formul ilanu.

(:innost sedmice je umonna osmerem a dochz uskutenn v de
vateru. Z bostv je proto penena na archandla Uriela Racie
lem a na tohoto opt Kadmielem, Velikm demiurgem, stojcm
na nebeskm ebku nejve.
8. Raciel, " Pn velikch tajemstv" , inspirtor nejvy moudrosti,
stoj na druh pce nebeskho ebku, odkud ste bedliv z
kladn kameny chrmu, na kterch je vyryt Velik em.
Anonymn autor teurgickho trakttu, nazvanho Sefer Raciel ha
l 2l
Malach , vdl dobe, pro pipsal sv dlo tomuto archandlu,
nebo vytvoil dlo, kter nem co do uit na plni teurgick pkla
du. Jmno tohoto archandla tvo slova rac, "tajemstv" , a el, jejich
" Inoe" .
9. Kadmiel, jinm jmnem Metatron, j e nejvym z archandl,
na kterho se vztahuj rzn msta ve Starm Zkon (kupkladu

1 2) esky pod nzvem . .Sefer Raziel haMalach " od J. Eisenberga. Vydalo nakladatel
stv TRIGON, cd. ada Ametyst, Praha 1 990. - San.

41
 KABALISTICK ZASVCEN

Ex24 , 1 ) , kde vystupuje jako zapisovatel zsluh a hchl lid. Tento

nejmocnj andl je dvrnkem Pna a knetem Ptomnosti Bo,
Sar Hapanim. Je inspirtorem nejvy moudrosti jako Raciel a dle
Zoharu pravzorem lovka, Adamem kadmonem, v analogii persk
toton s Mithrou. seln hodnota jmna Metatron pi chybnm
psan se rovn jmnu Bomu adaj , proto jej Zohar se adajem
identifikuje. Kadmiel jest nejvym monm zosobnnm boskch
sil; na tomto mst varujme se dualismu; je pouze nejvym plno
mocnkem.
Jeho kolem, jako knete Ptomnosti, jest pedvdt ped tv
Bo, Pene Adonaj, ty, kte jsou hodni zt jej odlesk. Toto zen
se dje za nejvyho stavu extze, {Jtul ha-jeJ, kdy Blh klade ruku
na hlavu extatikovu a kr mimo, aby mohl vidt jeho tvnost od
zadu a zachovat si pitom ivot. Za tohoto zjeven poznv extatik
npl milosrdnosti Bo a promjejc lsky, trestajc spravedlnost
pevaujc. Tak se zjevuje Blh svm vyznavam. ovk neme
pedstoupit ped tv Bo bez nebezpe. Moj chtl ji vidt, ale
Bh mu na hoe Horeb odpovdl: "NemeJ zti m tve, nebo
dn. lovk mne neme vidti Cl dle ti" (Ex3 3 , 1 2- 1 4). Proto
lze vidt Boha jen odzadu (ver 23 tamt). Moj rozmlouval s Nm
prostednictvm Kadmiela.
Udlosti na Sinaji pivdj k zoufalstv neidovskho kabalistu,
kter e tajemstv slova Sinaj a nechpe podstatu zjeven.
Toto slovo m adu vznam, a sice: Nisaj, hora zzrak, Simnaj,
dobr znamen pro Izrael a Sina, hora, na kter sestoupila nenvist
na lidstvo. Dle m pt jmen: pou Cin, na kter byly udleny roz
kazy, pou Kade, kde byl posvcen Izrael, pou Kedemot, na kte
r bylo propjeno prastar, pou Paran, kde se rozmnoovali a ko
nen pou Sinaj , kde sestoupila nenvist proti ostatnmu lidstvu
zem. Avak ve skutenosti hora na Sinaj i , kde se udlo zjeven,
j menuje se Horeb. Vznam tohoto jmna je dsiv: zna horba,
zpustoen lidstva. Co me pak dat Izrael od nrod, mezi kter
mi je rozptlen?

42
 BRNA TY/C TPR V A TY/CTDE V T

Kadmiel, jako prvn zosobnn sestupujcho bostv, je egrego

rem teurg a dmiurgem stvoen, kter je jeho dlem, souasn ta
k zkonodrcem a vykupitelem.
Egregora, jen bytuje na uritm posvtnm mst, nutno chpat
jako Eloah Avotenu, Boha praotc . V bibli se rozumj tmito praot
ci Abraham , Izk a Jkob. Teprve pozdji ve stedovku a jet vce
v dob nov Eloah Avotenu se chpe veobecn jako Bh pedk.
Pvodn oznauje nejvy teurgickou personifikaci (nutno ji psn
odliit od ljn Sof, Neosobnho a jedin pravho Boha), kterou uct
vali pedkov Izraelit jako svho Boha (Gn48, 1 '5) a kter odmnou
svmi silami byla v jejich slubch (Dt26,7; 3 2 , 7 atd .). Pod tmto
pojmem rozumme teurgickou personifikaci, kter uzavela mluvu
(pakt) s Abrahamem, Izkem a Jkobem, vztahujc se i na potomky;
nezapomn na n v jejich potebch dle mluvy platc i pro bu
doucnost. Na to se vztahuje pedstava oblbenosti , plynouc z n
bonosti a tato jako zekut {wot, zsluha, je odmi1ovna jet pozd
nm potomkm (Ex20,6; Dt4 , 37; modlitba Asarj 1 , 1 1 - 1 2), i kdy
odmnu nezasluhuj vlastnm ivotem.
Tato mluva byla v dob Mojov s potomky obnovena a pinesla
zvazky, na jejich splnn hyla zvisl libost spr.lvedlnosti a lsky Bo.
Zsluhou Abrahamovy ochoty obtovat lzka byla vdy probouze
na dvra v promjejc milost. Na druh str.m stl zvazek bt po
sluen Boha Praotc a vrn jej uctvat (Dt3 1 , 20) . Tomuto jedin
pat veker hold. Egregor se za to odmnil: mizraimt otroci byli
spojeni poutem eleznm ve vtzn nrod a neptel znieni.
Pozdji Bh Praotc pakt zruil a vydal Izrael pro jeho hnost.
Moc Mojova se oprala o Kadmiele, tohoto Boha Praotc
a egregora teurg. S pomoc Becalela, stavitele svatostnku, Moj
uskutenil Velik dlo teurgick tak dokonale, e nem v djinch
pkladu.
Bh Praotc jest dosud dleit v modlitbch kultu ve spojen
s vrazem N Bh, nachzejcm se zvlt asto v Deuteronomiu,
jako Elohenu ve-lohe avotenu, N Bh a Bh naich otc.

43
 KABALISTICK ZASVCEN

Kadmiel, demiurg, stvoitel svta, jako jeho zkonodrce sluuje

v sob psnou spravedlnost a pomstu, na rozdl od Jedinho Boha,
kter me bt jedin lskou a milost. Nzev El Nekamot, v pekla
du almu 94, 1 a dle pojet gnostik " Bh pomsty" , charakterizuje
ve skutenosti boskou personifikaci jako mstitele kivd, zpsobe
nch nepteli, li nakam, " pomsta jest mou" (Ot3 2 , 3 5 atd.).
Za zlch nrodnch dob cit nroda nachz alespo nadji, e Bh
pomst kivdy, zpsoben podmanitelem . Ale i proti hnkm
z vlastnho lidu vystupuje jako El Kana, Horlitel (Ex2 0 , 5 ; 06,9),
jen si povimne kad viny.
Gnostick pojet interpreta dekalogu jako by byl demiurg, egregor
Bohem a k tomu jen pomsty, je myln, nebo bytuje jen jedin Bh,
ktermu je nutno pipsat jako vron absolutn moci veker dn d
jin i osud jednotlivc, radostn i pln utrpen, odmnu jako trest: ,J
jsem Vn a nikdo jin, tvom svtlo i temnotu, mr neUst, j
Vn tvoNm toto v.e " (lz45,4-7). Nov zkon l na nkterch ms
tech tuto innost jet drastitji (Mt21 ,24; ft 1 2 , 1 9 atd.).
Slova "Bh pomsty" pochzej od Luthera; dle kabalistickho vz
namu psmen Nun, Kof a Mem, tvocch slovo nakam, jsou v nm
sloueny smysl pro spravedliv smr, vkon spravedlnosti Bo
na tch, kte j pohrdaj a zkaz potuteln odvety.
Demiurg Kadmiel byl v Hagadch poprv pezvn na Metatrona,
z eckho mta tronon, "nejble trlmu Bomu " . Latinsk meta
tar, oznaovatel , vytyovatel hranice, je smrodatn ve svm smy
slu i pro uit v hebrejti n.
Vldne viditelnmu svtu a vem prostorm nebeskch sfr, pr
v tak planetm i nebeskm tlesllm, andllm, kte je vedou a d,
nebo nad nm jsou toliko duchovn hodnoty Boha tak ist, e ne
mohou bezprostedn psobit na hmotn svt.
Prav a jedin Blh trn v nejvy vzneenosti nad svtem a ne
m s hmotou nieho spolenho. Z Boha vychz vyzaovn, kter
se individualizuje a stv se pedevm stvoitelem svta, kter po
uil a pizpsobil ji existujc praltku . Nsledkem toho ve po-

44
 BRNA TYICTPR V A TYICTDE VT

chybn jest podmnno praltkou, a protoe demiurg jest tak zko

nodrcem , nen ani zkon pln dokonalm. Zkon byl plnem stav
by vesmru, proto i svt nen dokonal, stv v nm zlo, avak jest
nejlepm ze vech dosud stvoench a opt zniench svt, pod
lh vvoji .
Zkon byl stavebnm plnem, vesmr byl stvoen v e vhodnm a
se, aby byl dn el duchu zkona. " Ve uinil v prav as"
(Kohelet 3 , l l ). Midra. zamt pomoc demiurgovu a jeho oddlen
od Boha, chce toti pedejt dualismu a uctvn demiurga jako pra
vho Boha, nebo exotern se u toliko druhmu stupni stvoen.
Stupe prvn, kter nepipout pomocnka, dv vzniknout prasvt
lu a sefirm, druh vytv nadindividuln duchovn sly (platonovy
ideje), tet individuality v jejich rozdlnosti dle sla, mra a tvaru,
tvrt stupe vytv pozemsk svt. Souvislost stup stvoen vy
tv jednotu Adama kadmona.
Slovo Elohim v prvnm veri Genese pipout sice vklad vce
stvoiteI, avak m jako protiklad jednotn slo br, prv tak
slova .amajim a rec pedchz oznaen et, akusativ, aby nebyly
vykldny jako subjekty a stvoitel. Dle jest nutno odmtnout pou
it praltky a dret se stvoenjd meajin, z nieho, kter se ale
vztahuje jen na prvn stupe stvoen.
Svt byl zformovn z tohi, bohu a che.ek (Gn 1 ,2), ale i u tchto
praltek je uito vrazu "stvoen" (lz4 5 , 7) . Kabalista snadno zde
pokod osazen zahrady Eden, jako rabi Elia ben Avuja, kter jest
, ,
vice znam po d Jmenem
" AVser Bl v ' l Metatrona a uznaI pak dva
' . ,S patn
nejvy principy, aby se nakonec stal odpadlkem, ani by uvil ,
e demiurg kon svj kol a n a tetm stupni stvoen, v e svt Je
cira.
Prvnm vsledkem stvoen bylo nebe a zem. Ohe a voda byly
smseny a z nich stvoeno nebe. Prach, vzat pod Trnem Bom,
byl vren na vodu, a tak vznikla zem. Stvoitel byl zahalen do sv
ho majesttnho lesku a tm vzniklo svtlo prvnho dne. Toto svtlo
1 3) Viz heslo ,Pardes' , .Judaismus od A do Z", str. 1 35 . Sefer, Praha 1992. - San.

45
 KABALISTICK ZASVCEN

bude zit ve vnosti spravedlivm. Dlo uren pro druh den ne

bylo ukoneno, proto chyb oznaen "je dobr". Pi ukonen tet
ho dne se uv tohoto oznaen i pro den pedchoz. Tetho dne
vzni kly rostliny, ale zem neodpovdala pln pkazu stvoitele,
kter chtl stvoit poivateln stromy, ale zem vydala jen stromy
s poivatelnm ovocem. Byla za to potrestna souasn s lovkem
a hadem. tvrtho dne byla stvoena velk svtla, avak dle se mlu
v o jednom velkm a jednom malm svtle. Legenda Midra.e vy
svtluje tento rozpor tm, e si msc stoval na stvoen dvou vld
cl stejn sly.

46
 Tabulka 23 1 kombinac psmen stv01'en.

Poet Psmena
K O M BINAC E
kombinac kombinujc
Ah Ag Ad Ah Av Az Aeh At Aj Ak Al Am An As Ag Ap Ae Ak Ar A At 21 Alef
Bg Bd Bh Bv Bz Beh Bt Bj Bk Bl Bm Bn Bs Bg Bp Be Bk Br B Bt 20 Bet
Gd Gh Gv Gz Geh Gt Gj Gk GI Gm Gn Gs Gg Gp Ge Gk Gr G Gt 19 Gimel
Oh Dv Oz Oeh Dt Oj Ok Dl Dm On Os Dg Op De Ok Dr O Dt 18 Dalet
Hv Hz Heh Ht Hj Hk Hl Hm Hn Hs Hg Hp He Hk Hr H Ht 17 He
Vz Veh Vt Vj Vk Vl Vm Vn Vs Vg Vp Ve Vk Vr V Vt 16 Vav
I
Zeh Zt Zj Zk Zl Zrn Zn Zs Zg Zp Ze Zk Zr Z Zt 15 Zajin
Cht Chj Chk Chl Chm Chn Chs Chg Chp Che Chk Chr Ch Cht 14 Chet
Tj Tk Tl Trn Tn Ts Tg Tp Te Tk Tr T Tt 13 Tet
Jk Jl Jm Jn Js Jg Jp Je Jk Jr J Jt 12 Jod
Kl Km Kn Ks Kg Kp Ke Kk Kr K Kt 11 Kaf
Lm Ln Ls Lg Lp Le Lk Lr L Lt 10 Lamed
,

Mn Ms Mg Mp Me Mk Mr M Mt 9 Mem
Ns Ng Np Ne Nk Nr N Nt 8 Nun
Sg Sp Se Sk Sr S St 7 Sameeh
Gp Ge Gk Gr G Gt 6 Ajin
Pe Pk Pr P Pt 5 Pe
Ck Cr C Ct 4 Cade
Kr K Kt 3 Kof
R Rt 2 Re
t 1 in

Celkem 23 1
 KABALISTICK ZASVCEN

Msc se poddil slunci a zekl se sv velikosti, dostav za to n

hradu ve hvzdnm doprovodu. V tto legend je napolo odhaleno
jedno z tajemstv Bereitu. Mezi vodnmi ivoichy, kte vznikli p
tho dne, byl stvoen livjatan, kter neobdrel provho protjku,
nebo jeho rozmoovn by vedlo ke znien svta. lovk byl stvo
en estho dne. Dleitost tohoto aktu vyplv ze zjitn, e Bh
se naped radil s andly. Nkte z andl nechtli, aby byl stvoen
lovk, poukazujce na jeho slabosti.
Prvnho dne byly stvoeny nebe a zem, ve dnech nsledujcch
bylo pokraovno stdav pro nebe a zemi. estho dne byl stvoen
lovk, prosti'-ednk mezi nimi , sloen z ducha a tla.
Bh svta ml se plvodn dit dle vzoru psnho prva, proto
je nejdve uito genez jmna Elohim, oznaen psnho soudce.
Pozdji se uv slova Jahve, pedstavujcho slitovn a milosrden
stv, nebo byl vzat zetel na lidsk slabosti, aby mohla bt dna mi
lost tam, kde soudil psn soudce.
Demiurg provedl stvoen svta dvacti dvma zvukovmi vibrace
mi, hlskami abecedy, uspo5danmi na 2 3 1 branch sfry. Kruh,
kter tm obdrel, me se otet kupedu i obrcen dle poteby.
Cel stvoen vychz z tchto 2 3 1 kombinac, a tm tak z jednoho
jedinho jmna Boho, JOdl!. Alef je kombinovno se vemi psme
ny, Bet se vemi krom Alefu, Gimel se vemi mimo Alef a Bet atd. ,
take bylo dosaeno 2 3 1 kombinac.
(seln obdrme tchto 2 3 1 bran sfry, nsobme-li 22 psmen
abecedy jedencti, tj . deseti sefirami a [{in Soj, od vsledku odete
me pak opt tuto jedenctku. Zde vak tyka Merkavy pechz
v estku Bereitu.
seln hodnota jmna demiurga Metatrona jest 3 1 4 a zna pak
"Vemocn" prv tak, jako jmno Bo adaj .
Kabalistick sedmice vytv spolu s dvancterem na esotern kos
mick planisfe nebeskho lovka, Adama kadmona. Tyto dva sys
tmy nelze od sebe oddlit, aby nedolo ke znien kultur zahrady.
Oba dva tvo spolen okultn vdu krle alamouna a byly skryty
v mystrich templu .

48
 BRNA TYICTPR V A TYIC TDE V T

IV. Kl vdy Elifase Lviho.

Sedm archandl vytv nsledujc orgny a schopnosti Adama

kadmona:

1 . Uriel, sta a prav ucho. Vyjaduje souhrn odraznch schopnost

smrem nahoru i dol (astrln odraz a zrcadlen), jako i schop
nost soustedn a hmat.

49
 Sedmero a jeho analogie.

Sefira Jmno Psmena d Archan- Pvlastek Adam 1\ebesk Den Vn Kmen Strom Savec
Bo abecedy Andl dl Bo kadmon sfra Barva Kov Rostlina Ptk Vodn
Planeta ivoich

Chesed EI Bet Hamalim Uriel Uen sta. abataj sobota myrha onyx dub krtek
prav ucho Saturn ern olovo rulk dudek sepie
hmat

Gevura Eloah Gimel Serafim Cadkiel Poehnan lev ucho Cedek tvrtek ambra safr lpa jelen
sluch Jupiter modr cn bln orel delfn

Tiferet Elohim Oalet Malachirn Samael Bh s nmi prav chp Maadim ter bdelium ametyst pryec vlk I
Gibor chu .\Iars erven elezo pelynk sup tika I

Necach Jahve Kaf Elohim Michael Straliv prav oko eme nedle kadidlo heliotrop vavn lev
Cva'ot zrak Slunce lut zlato otonk krahujec lipan

Hod Elohim Pe Bnej Chaniel Nezmni- lev chp Noga ptek pimo lapis- myrta kozel
Cva'ot Elohim teln lazuli
ich Venue zelen m spor holub tule

Jesod adaj Re Eljonim Rafael Slc stroje Kochab steda benzoe acht lska opice
mluvy
hlas Merkur duchov tru levandule labu kotou

Malchut Adonaj Tav Iim Gabriel Siln lev oko Levana pondl aloe kil palma koka
Melek spnek Msc bl stbro leknn sova cejnek
 BRNA TYIC TPR V A TYIC TDE VT

2. Cadkiel tvo lev ucho a smysl sluchu, tj . nestrann rozhodnut

na zkladu schopnosti meditativn.

3. Michael oteven prav oko a zrak, aktivitu a vli, bdn.

4. Gabriel lev oko , zaven, pasivitu, osudovost, spnek.

5. Samael pravou chpi a chu, dle schopnost pociovat nejjem

nj zchvvy ivotnch proud, ivotn innost.

6. Chaniel levou chpi a ich, schopnost petvoovat a zachovvat

sl u.

7. Rafael tvo stroj mluvy, hybnost, pohyb, slovo.

Raciel je orgnem mylen, intelektem. Kadmiel tvo celho Ada

ma kadmona.
Rovnovhu sedmera, trojice dvou polarit, udruje tveiice, neutrl
n dvoj akc a protiakc. tverm plsobenm prvk tetragramatonu
na sedmkrt projeven prabyt, je se stalo bytm, vzniklo dalch
28 hodnot. Kvalita kad z tchto hodnot jest dna psobenm jed
notlivch prvk tveice na hodnoty stupl ji projevenho sedmera.
Zde nutno hledat plvod vech abeced, kter jest analogicky vyjd
en kanly ilan vech esoternch kultur. Ti prvn sefiroty trojice
plnu , jsouc jednotou , tj . tveic, vytvoily kanly p lsobenm
na zbvajcch sedm sefirotl konstrukce, tj. vytvoily hlskov prvky.
Umn pst nen tedy vynlezem lidskm , nbr darem zjeven
Boho, pramenu poznn Boha a elu lovka. Proit zjeven pi
vd lovka do bezprostednho spojen s Bohem. Je to stav, za kte
rho lovk nabv bezprostednho poznn o boskm, protiklad
k vdn, pramencmu z exaktnho rozumu, plvod, jak by se zdlo,
vnho konfliktu mezi vdou a vrou.

51
 KABALISTICK ZASVCEN

Podivuhodnm projevem tohoto zjeven jest vnovn Tory (ma

tan Tara), kter bylo zprostedkovno Mojem lidu, stojcmu
na pat Sinaje (ma amad har Sinaj).
Nebesk pvod abecedy umouje zasvcenmu stopovat zkony
dc vesmr a v tchto zkonech st mylenky a moudrost Bo.
Hvzdy vyprvj o Bohu, obrcen pak neviditeln se projevuje
viditelnm . Kabalist vech kult povaovali vdy slovo lidsk za zr
cadlen paprsk slova Stvoitele, je-li ovem lidsk slovo v souhlasu
s bhem abecedy, vyjdenm na vesmrn planisfe. Zde lze po
znat vlun postaven posvtnch jazyk, kterm neme snaha
nkolika modernch badatel otst.
Poad abecedy v jejich jednotlivch hodnotch vyjaduje vli Bo
; vesmrn poad jest hvzdnm svtem. Z tto analogie byla odvo
zena teorie i praxe kabalistick astrologie, jej systm nebyl nikdy
uveejnn, jak sprvn tui! Elifas Lvi.

Je 22 kanl a 22 psmen:

1 . ti konstruktivn (matky) ,
2. sedm evolunch (dvojit) a
3 . dvanct involunch (jednoduch).

Vpedu popsanm psobenm vzniklo dvacetosm hodnot. Hebrej

sk abeceda proto zn jet tzv. kamnapec, pt psmen koncovch:
Kaf, Mem, Nun, Pe a Cade a zvltn uit psmene Vav, kter je bo
dem, vse i kruhem dle nsledujcho vkladu .

1 . Vav mimo svj vznam s lou tak jako mater lectianis pro
U a O. Pijm lehko lohu samohlsky, pechz pak v U jako ve
spojce "a" , pedchz-li jin retn hlska. PedchZ-li U, sluuje
se s nm , pedchz-li A, splv s nm ve dvojitou samohlsku AU,
kter se stahuje v o .

52
 BRNA TYICTPR V A TYICTDEV T

2 . Vav ve vech slovesech hebrejtiny, kde bylo prvn souhlskou,

pechz v Jod.

3. KOlen slou Vav jako spojka dvojm zpsobem: jako jednodu

ch spojka a dle jako Vav c01!-secutivum ped slovesem, kdy nazna
uje, e as slovesa s nm spojenho nen absolutnm, nbr relativ
nm, e se vztahuje na <lbsolutn as slovesa pedchzejcho.

Tato ti zjitn, uinn na podklad vslovnosti a gramatiky, vy

svtluj cenu i el estho a dvactho osmho stupn teurgickch
hodnot sedmera.

53
 Analogie dvacetiosm i.

Sefira Archandl Sfra st Lunrn Psmeno Jmno Andl

sfry den abecedy Bo

Chesed Uriel abataj 1 4 Dalet Djah AcaricI

2 11 Kaf Kjah Nedel
3 18 Cade Cjah Egibiel
4 25 koncov Nojah Adiel
NlIn

Gevura Cadkiel Cedek 1 3 Gimel Ghjah Amiksiel

2 10 Jod Ijah Ardcfiel
3 17 Pe Pjah Adriel
4 24 koncov Mojah Abinael
Mcm

Tiferet Samael Maadim 1 2 llet lljah Enadiel

2 9 Tct Tjah Barbiel
3 16 Ajin Ghjah Aceruel
4 23 koncov Kojah Kekiel
Kaf

Necach Michael eme 1 1 A\cf Ajah Anediel

2 8 Chet Chjah Amnediel
3 15 Samech Sjah Ataliel
4 22 Tav Tjah Geliel

Hod Chaniel Noga 1 7 Zajin Zjah SehelieI

2 14 NlIn Njah Egrediel
3 21 in jah Betuc\
4 28 Vav Ojah AmnikicI

Jesod Rafael Kochab 1 6 VOlV Vjah Dirachiel

2 13 Mem Mjah Jazeriel
3 20 Re Rjah Kiriel
4 27 koncov Codjah Alheniel
Cade

Malchut Gabriel Levana 1 5 He Hjah Gabriel

2 12 Lamed Ljah Abdiciel
3 19 Kof Kjah Amatuel
4 26 koncov Pojah Tagriel
Pe
Pvlastek Bo Kmen Vn Rostlina ivoich
hebrejsky

Dagul tyrkys ern mk routa vrna

Kebir chalcedon mandragora bolehlav krlk
Cedek hnd jaspis emeice omj havran
onyx opium durman netopr

Gadol karneol baln oanka orel n

Jah topas afrn pivoka pv
Podeh safr koriandr fialka srnec
ametyst mta ocn sumec

Bachur krevel hoice ernobl ost

Tehor jaspis pep kopiva krocan
G h ' azad akvamarin cypi mik tygr
smaragd ves kaprad pstruh

Ehje diamant skoice vlatovink sokol

Chased chrysolit santal erven alvj baant
Samar hyacint tymin rozmarna rys
Tcchina rubn otonk pryskynk zlat rybka

Zakaj lapis lazuli anz jmel hrdlika

Nora beryl re kozlk kamzk
adaj svtl safr hebek meduka ovce
erven korl vrbina mech okoun

Vczio grant mukt jetel papouek

Mebro sardonyx ibiek hemnek chameleon
Rodeh magnetovec majorn koz list straka
opl jalovec pavka ho

H d d om kil aloe locika racek

Lumed adular kaft lilie hranostaj
Kode bl korl vl mk tykev bl my
perla kosatec lilek ba zelen
 KABALISTICK ZASV CEN

Poad stup, jejich jmna a vznam jsou nsledujc:

1 . Anediel, andl nekonenosti.

2. Enadiel, andl moudrosti.
3. Amiksiel, andl odplaty.
4. Acariel, andl bran svtla.
5. Gabiel, andl Bo.
6. Dirachiel, andl zkladu.
7. Seheliel, andl blesku.
8. Amnediel, andl milosrdenstv.
9. Barhiel, andl dobra.
10. Ardefiel, andl praprincipu.
l l . Neciel, andl nemnitelnosti.
1 2 . Ahdiciel, andl cest moudrosti.
1 3 . .!azeriel, andl neprobadatelnosti.
1 4. Egrediel, andl spsy.
1 5 . Ataliel, andl ohnivho mee.
1 6. Aceruel, andl psahy.
1 7 . Adriel, andl ei.
1 8. Egihiel, andl spravedlnosti.
1 9. Amatuel, andl prva.
20. Kiriel, andl hlavy.
2 1 . Betuel, andl zchrany.
22. Geliel, andl cle.
2 3 . Kekiel, andl obhu.
24. Abinael, andl otcovstv.
2 5 . Adiel, andl matestv.
26. Tagriel, andl dechu.
27. Alheniel, andl sestupu.
28. Amnikiel, andl cyklu.

56
 BRNA TYICTPR V A TYIC TDE VT

Prav a skuten smysl tchto 28 andl zjiuje se na zklad

el jim odpovdajcch psmen abecedy, jak je naznaen v pkla
du uit psmene Vav.
Teurgick sedmero v hebrejsk kabale jest ukoneno tmto rozve
denm sedmi tvrch princip ve 28 nstroj, kter psob pitali
v ve svch sympatich a odpudiv v antipatich, aby byla tak usku
tenna vide jejich 'nebeskch ploditel.

Teurgick systm dvanctera, neoddliteln od sedmera spole

nm pvodem z trojice, je mytologicky vysvtlen dvancti syny J
kobovmi v Sefer Ravot (Bamidbar Raba) a tam udanch analogi.
Ve druhm dlu tto knihy jej vylome dvancti peskupenmi tetra
gramatonu, na zklad chaviot vysok kabaly v cestch dvact pr
v a tict druh.

Jkob prav v Genesis 49, 1 a 28:

1 . "Ruben, jJrvorozen m j jsi ty, sla m a jJotek moci m. . .

Prudce sbhneJ jako voda. Nebude, vyvJen, protoe jsi
vstoupil na loe otce svho; jak jsi poskvrnil lka mho,
zmizelo vyv.en tv ". Teurgick hodnota, dan touto kvalifi
-

kac, jest andl Sakmakiel, tvoc holen a ltka Adama kadmo

na, penos sly. (,Reuben, vidl moji bdu ".)

2 . " imon a Lvi, brati, nstroje nepravost jsou v jejich pbyt

cch. Do tajn rady jejich nevchzej, duJe m . . . " - Andl Sari
el, ramena a ruce Adama kadmona, sla sjednocen innosti, po
ven a pilnut.

3. ,,judo, chvliti t budou brati, ruka tv bude na ,ji neptel

tvch . . . Lve Juda, z loupee vrtiljsi se, schliv se, leeljako

57
 KABALISTICK ZASVCEN

lev". - Andl Seratiel, srdce a zda Adama kadmona, sla obti

a vyrovnn.

4. "Zebulon bydliti bude na behu moe a v pstavitch lod". -

Andl Fakie1, prsa Adama kadmona, sla pebvajc v pbytku.

5. ,Jissachar, osel siln. odpov{jc mezi dvma bemeny. A vi

da, e je odpoinut dobr a zem, e je rozko,n, sehne rame
no k noJen a dvati bude dan ". Andl Araziel, sla odmny
-

plynouc ze znalosti zkona, krk Adama kadmona.

6. " Dan bude souditi lid svj. Budejako had podle cesy, ,tpaje
kopyta kon, aby jezdec spadl". - Andl Hadakiel, sla oprvn
n a soudu , bedra a ledviny Adama kadmona.

7. " Cad, vojsko pem e jej, av,ak on zvtz potom ". - Andl
Saisaiel, sla tst, pohlav Adama kadmona.

8. "A.er, tun jest pokrm jeho a on bude vydvati rozkoJe kr

lovsk ". - Andl altiel, sla blaenosti, bicho a vnitnosti Ada
ma kadmona.

9. "N{ftali, jako 'JUblina vypuUn, vyd v slova krsn ". -

Andl Semakiel , sla pirozen istoty srdce a zpasu o pzetl
Bo, kolena, svaly a pokoka Adama kadmona.

10. "Josef, ratolest rostouc podle studnice, ratolesti vychzely

nad zed: Akoli hokosti naplnily ho a stleli na nho a v taj
n nenvisti mli ho stelci. A v,ak v sle zstalo luiU jeho
a zeslila se jeho ramena. . . " - Andl Saritaiel, nejvy sla teur
gick dvanctky, vldce a drce jazyk (Gn30,23), kyle a steh
na Adama kadmona. (Asaf, "odtlal , zbavil hanby" jsaf, " roz
-

mnoil, pidal " . )

58
 BRNA TYIC TPR V A TYIC TDE V T

1 1 . " Benjamin, vlk drav.., rno bude jsti lo upe a veer rozdl
koist". -Andl Sarahiel, personifikace pemlejcho st,
hlava a mozek Adama kadn,1Ona.

1 2 . Efraim a Manase, synov Josefovi , uzavraj dvanctku. Gn48, 1 4

a 1 9 : " Bith, ped jeho tv chodili otcov m oji, A braham
a Izk, Btih, jen byl mm pastem a do dne:ka, andl, kte
r byl mjlm strcem, ehnej tmto chlapcitm, bucte jmeno
vni jmnem mm, jako i jmnem otcti m.ch Abrahama
a Izka a vzroste v mnostv na zemi ". Andl Vokabiel, s
-

la poehnan plodn osti, uzavrajc kruh . Efraim tm ernou

korouhev s npisem Mizraim, Egypt. Chodidla Adama kadmona.

Na poklad teurgickch analogi dvanctky hyl zhotoven choJen

mBjJat, nprsn tt veIeknzv, na jeho lci bylo dvanct eben je
kora , drahokam , ve vnitn schrnce pak urim ve-tum im, losy
prvnho rozhodnut (Ex39,8-2 1).
Rj byl dle vyprvn Genesis 2, 1 2 poszen drahokamy, odtud po
chz spojitost drahokam se tykou Merkavy, tyhlavm cheru
bem , vyjadujcm v!i Bo. Tato vle byla zjiovna tm, e se stle
pokraujcm vyluovnm jinch monost stahoval kruh okolo zkou
manho pedmtu, a bylo jedinou monost dosaeno odpovdi.

59
 Dvanctero a jeho analogie.

Psmena Jmno d andl Nebesk Vldce Psmeno Bo

abecedy Bo Scflra sfra sfry abecedy pvlastek
a jeho vldc

Vn
He Jod

Nevysloviteln
Vav Jah
nebo EI
Nepochopiteln

Zajin adaj

Nejslavnj

Chct Jahve

Nekonen
Tet E10him

Nezlllitcln
Jod El
Gibora
Oanim - Nebe Ka
Chochma Racic1 Dobrotiv
Sandalfon tlrmamentu koncov
Lamcd Ararita

Npomocn
Nun Jahve

Shovvav

Samech Jahve
eva'ot

Spravedliv

Ajin E10him
eva'ot

Milosrdn
Cade Makom

Kof Ab Ben Dobr

Ve-ruach
Hakode
 Andl Msc Znamen Tlo Vn Barva Rostlina Ptk
zvetnku Adama Hodina Kmen Strom Zve
kadmona denn a non
Sarahiel Nisan Skopec hlava, mozek myrha ohniv alvj sova

jtra sedm sardonyx oliva koza

Araziel Ijar Bk krk alvj tmav zele vrbina holub

lu osm karneol myrta kozel

Saraicl Sivan Blenci ramena, ruce mastix hnd mandragora kohout

slezina devt topas vavn bk

Fakiel Tamuz Rak prsa, aludek kafr sthrn kostival p

i
zda, srdce dest chalcedon lska pes

Seratiel Ah Lev prav ledvina kadidlo zlat brambok orel

bicho jedenct jaspis dub jelen

alticl Elul Panna vnitnosti, lev santal duhov marulka vrabec

ledvina, bedra dvanct smaragd jablo prasnice

Hadakiel Tiri Vhy ledviny galbanum svtl zele otonk husa

steva prvn beryl zimostrz osel

Saisaicl Marche tr pohlav moraina rumlka ernobl luna

van slep stevo druh ametyst jeb vlk

Saritaiel Kislev Stelec kyle aloe blankytn kotvice vrna

stehna tet mod palma la

prav ruka hyacint

Scmakiel Tehct Kozoroh kolena, svaly, assa foetida ern ovk volavka

pokoka tvrt chrysopras borovice lev

lev ruka

Sakmakiel ebat Vodn ltka pryec ed hadovec pv

prav noha pt kil trnoslvka ovce

Vakahiel Adar Ryby chodidla tymin mosk mod podraec labu

lev noha est safr jilm k

 K A B A LISTICK Z A SVCEN

Hebrejsk kabala rozvd dvanctku dle na 72 sil prav strany ila

nu, kter sdl v destm kanlu, spojujcm sefiru Chesecl s Tifere
tem, na 72 sil lev strany, sdlcch v kanlu dvanctm, kter spoju
je Tiferet s Gevurou a na 72 sil stiednch, obvajcch Tiferet. Tyto
sly jsou poslednmi stupni teogonickho vozu, kter jej spojuj se
estkou stvoen, tj. teurgii s magi.
Tchto tikrte 72 sil jest personifikovno v sedmdesti dvou g
nich praktick kabaly, z nich kad m pak troj kol:

L Invo[un, odpovdajc destmu kan lu ;

2. evulun, kter vyerpv kanl dvanct;
3 . Nzen ivota, odpovdajc Tiferetu, a tm tak zen involuce
i evoluce.

Jsou rozprostenm dvanctera chaviot v esti dimenzch kosmu,

dle shrnuj ve svm potu hodnoty tetragramatonu ve tyech sv
tech:

1 . Acilut Jod = 10 = 10
2. Berija Jod He = 10 + 5 = 15
3. ]ecira Jod He Vav = 10 + 5 + 6 = 21
4. Asija Jod H e Vav He = 10 + 5 + 6 + 5 = 26

Celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

Konen shrnut 16 znakl plnu a 56 vibrac uskutenn ve ve

mocn celek, kter lze uvst v pohyb Velikm emem absolutn mo
ci, naznaenm v hebrejskch psmennch znacch dvacti tymi
l/ o
okrasami tagin ) , tcpch korunek na jednotlivch psmenech te
tragramatonu. Misti jako Gikatilia, Jicchak Luria, Abraham ibn Ezra
14) rn, tj. ornamentln ozdoby v podob psmene Zajin Cf), kter v posvtnch
svitcch zdob sedm psmen. Tento zvyk je starovkho pvodu a podle zkon, ji
mi se "d Akenazim, jsou svitky, kter ncmaj tento tagin, neplatn (pasul). Mys
tick vznam tchto ozdob zdllrazujc Talmud CMen.29b), a zvlt pak kabala. -
San.

62
 BRNA TYICTPR V A TYICTDE V T

nevnovali bezeln pozornost zvukovmu prvku, seln hodno

t, potu a sestavm hlsek, tvocch tetragramaton.
Na uritch mstech masoretickho textu Try nad psmenami
' ' 7) 'H
in ' 5), Ajin, Bet 6), Nun , Zajill, Gimel a koncovm Cade ) jsou ui
nny rky podobn psmenu Zajin, byly ale vtinou spojeny, aby
tvoily okrasy v podob tcpch korunek. Jejich pvod pramen
ve zjeven, prv tak jako Tra sama (traktt Menachot 29b), od kte
r nelze je oddlit.
Byly tak nakresleny na dvancti kamennch deskch v Gl
gal, odkud je pevzal rabi Akiva. Udv se jimi pesn zvltn v
znam psmen, psmennch tvar a jejich sestav ve vztahu na jmna
Bo. Kniha Sefer ha-Tagin vypotv vechny tm dan odchylky
psmen v Te od normlnho vznamu psmen. Rabi Akiva odvod
uje jimi jet jin zmny. Tetragramaton se pe dvaceti tymi t
cpmi znaky tagin, take obdrme sedmdest dva cpk, tj .
sedmdest dva skrytch psmennch znak sil Boch, take touto
metodou lze sestavit Velik em matematicky pesn.
V tetragramatonu skrytch sedmdest dva sil Boch m kad jim
odpovdajc jmno Bo, take Velik em jest souasn Jmnem
sedmdesti dvou jmen Boch, kter teosofickou redukc hlsek vy
tvej jednotliv psmena Velkho emu. Proto i touto metodou jej
meme sestavit, jak sprvn dokazuj francouzt kabalist.
Kad z tchto sil, vytvejc jednotliv psmena Velikho emu ,
m svj pvlastek, tj. personifikaci, gnia kabaly.
Jmna 72 geni jsou sloena z psmen ver 1 9 , 20 a 2 1 trnct
kapitoly Exodu s pdavkem Boho jmnajah nebo Bl. Jejich jmna
a asovou analogii lze nalzt v tabulce, vznam a uit v dle Dr. Jana
'')
Kefera " Theurgie magick evokace " , i se specilnmi obrazci talis
manl!.
15) Nebo i Sin (lV). San.
-

16) ,judaismus od A do Z" na tomto mst uvd psmeno Tet (t:l). San.
-

1 7) I u koncov podoby (p. San.

-

18) Stejn tak i u potenho nebo stedovho Cade (). San.

-

19) Trigon, Praha 1 99 1 . Srovnej rovn "Knihu tajemstv velikho .emu", kter vyjde
v nakladatelstv HORUS v roce 1996. - San.

63
 KABALISTICK ZASVCEN

Jako 72 sil prav strany ilanu innost gnil se projevuje ve svt

ivll, kde utvej pohyb a innost a jsou tak obyvateli svta Jecira.
Jako projev morln jsou silami lev strany a smuj k svtu Acilut,
jako sly stedu d dn a jsou otci ivota ve hmot a dle analogi
svta Berija.

Soustava teogonickho Vozu hebrejsk kabaly, oitn od prvkl

ieckch, je ukonena. (: innost jednotlivch hodnot tto soustavy
budeme sledovat dle v branch zabvajcch se nebeskmi sframi.
Ve svm souhrnu tvo personifikace Vozu Boha vytvejcho du
chy E!oah harucho( (Nu 1 6, 2 2 ; 27, 1 6), Logos Philonlv, demiurga
Kadmiela, zosobnn Rozum Bo, kterm Blh plsob postupn
na svt. Slavn mohamednsk filosof Alfarabi ve svm uen ema
nanm a o Slov Bom ('amr) a jeho naplnn stvoenm (gaud)
prav tot. Slovo Boha jest zleitost Bo (injan elohim), nosite
lem nejvych duchovnch sil, pinou veho pohybu a veho d
n.
Z absolutn jednoty Boha vystupuje ada duchovnch bytost, kte
r shrnuje rozmanitost uren v mylen bosk Prapiny i v jejich
uvaovn samostatnm 20) , kterto rozmanitosti dle pibv stle
pokraujcm vzdalovnm se od Boha. Moc tto rozmanitosti ure
n se stv kad z tchto bytost pinou stupn nsledujcho a ur
it nebesk sfry a jejho pohybu.
Nejni z nich tvo kladn rozum, kter jest vlastn pinou
vech postav hmoty. Z tohoto kladnho rozumu aktem poznn jsou
erpny pojmy. Specilnm pechodem pojml kladnho rozumu
do ducha lidskho je extze, kter nsledkem toho jest ist piro
zenm prllbhem.
Uen teogonick Merkavy, vybudovan extatickm pohenm,
zeteln dokazuje oprvnnost nesmrtelnho axiomu: nadpirozeno

20) O samostatnm uvaovn tchto hodnot bude jet promluveno.

64
 72 gni podle Kirchera.

Sla prav Sla stedn Sla lev Evokan

Jmno gniovo strany strany strany alm

sLupn hodina dny v roce ponaje plnoc a ver

wdiaku

14
1 Velujah 1-5 plnoc - 1 2 ' 20 20.111. 3 1 .Y. I I .VIIL 22.X. 2.1. 3, 4
2 Jeliel 6- 1 0 1 2 ' 2 1 - 1 2 '40 21. I .VI. 12. 23. 3 22, 20
3 Sitael 1 1- 1 5 1 2 '4 1 - 1 h 22. 2. 13. 24. 4. 91, 2
4 Elemjah 16-20 1 h - 1 '20 23 3. 14. 25 5. 6, 5
S Mahasjah 2 1 -25 1 '2 1 - 1 '40 24. 4. 15. 26. 6. 34, 5
6 Lc h ahel 26-30 1 '41 - 2 h 25. S. 16. 27. 7. 9, 1 2
7 Akajah 3 1-3 S 2 h - 2 ' 20 26. 6. 17. 28. 8. 103, 8
l{ Kahetel 36-40 2 ' 2 1 - 2'40 27. 7. l l{. 29. 9. 9S, 6
9 Hazie! 4 1 -4 S 2'4 1 - 3 h 28. 8. 19. 30. 1 0. 25, 6
10 Aladjah 46-50 3 h - 3'20 29. 9. 20. 31. ll. 33, 22
I I Lalljah S I-SS 3 ' 2 1 - 3'40 30. 1 0. 21. 1 .XI . 1 2. 18. 47
12 Hahajah ';6-60 3'41 - 4 h 31 . ll. 22. 2. 1 3. 9, 22
l3 ) Ci''llel 6 1 -6S 4 h - 4 '20 UV. 12. 23. 3. 14. 98, 4
14 Mekahel 66-70 4 ' 2 1 - 4 '40 2. 13. 24. 4. 1 5. 9, 1 0
1 5 Harie! 7 1 -7S 4'41 - 5 h 3. 14. 25. 5 16. 94, 22
16 Hak:unjah 76-l{0 S h - 5'20 4. 15. 26. 6. 17. 88, 2
17 Lcvijah 8 1 -8S S ' 2 1 - S'40 5 16. 27. 7. 18. 8, 2
ll{ Kaliel 86-90 5'41 - 6 h 6. 1 7. 28. 8. 1 9. 7, 9
19 Lcuvjah 91-95 6 II - 6'20 7. 18. 29. 9. 20. 40. 2
20 Fahaljah %- 1 00 6'21 - 6'40 8. 19. 30. 10. 21. 1 20, 2
2 1 Nelekael 1 0 1- 1 05 6'41 - 7 h 9. 20. 31. ll. 22. 31, 15
2 2 ]ejajel 1 ()(.,.. I I O 7 h - 7'20 10. 21. l . lX. 12. 23. 121, 5
23 Melahe\ 1 1 1- 1 1 5 7 ' 2 1 - 7'40 ll. 22. 2. l3 24. 121, 8
24 Hahlljah 1 16-1 20 7'4 1 - 8 h 12. 23. 3. 14. 25. 33, 18
25 Nitchajah 1 2 1-125 8 h - 8 ' 20 13. 24. 4. 15. 26. 9, 2
26 Haajah 1 26-1 30 8 ' 2 1 - 8'40 14. 25. 5. 16. 27. 1 1 9, 1 4 5
27 )erate\ 1 3 1- 1 35 8'41 - 9 h 15. 26. 6. 17. 28. 1 40, 2
28 Schcjah 1 36-140 9 h - 9 ' 20 1 6. 27. 7. 18. 29. 71, 12
2 9 Rejie\ 1 4 1-145 9'21 - 9'40 17. 28. 8. 19. 30. 54, 6
30 0mael 1 4(.,.. 1 50 9'4 1 - lO h 18. 29. 9. 20. 31. 71, 5
3 1 Lekabel 1 5 1 - 1 55 10 h - 1 0'20 19. 30. 10. 21. 1 . 11. 7 1 , 16
32 Vasarjah 1 56-160 1 0 ' 2 1 - 1 0 '40 20. 1 . VII . l l . 22. 2. 33, 4
33 ]ehujah 1 6 1 - 1 65 1 0'4 1 - I I h 21. 2. 12. 23. 3. 33, I I
34 Lehahjah 1 66- 1 70 I I h - 1 1 '20 22. 3. 13. 24. 4. 131, 3
35 Kevakjah 1 7 1 - 1 75 1 1 ' 2 1 - 1 1 '40 23. 4. 14. 25. 5. 1 16, 1
36 Menadel 1 76-1 80 1 1 '4 1 - poledne 24. 5. 15. 26. 6. 26, 8
 Sla prav Sla tedn Sla lev Evokal11
Jmno gniovo strany strany strany alm

stupn hodina dny v roce ponaje pitlnoc a ver

wdiaku

57 Aniel 11'1 1 - 1 85 poledne - 1 2'20 25 1V. 6.VI I . l.IX. 27.XI. 7.11. 80, 8
38 l Iagh:ulljah
186- 1 90 1 2' 2 1 - 1 2'40 26. 7. 17. 28. 8. 90, 9
j9 Rehael 1 9 1 - 1 95 1 2'4 1 - 1 h 27. 8. 18. 29. 9 30, I I
40 .Jejazel 1 9(,-200 I 11 - 1 '20 28. 9. 1 9. 30. 10. 88, 1 5
4 1 Hahahel 20 1-205 1 ' 2 1 - 1 '40 29. 1 0. 20. l . XII. l l . 1 20, 5
4 2 Mikael 206-2 1 0 1 '4 1 - 2 h 30. ll. 21. 2. 12. 121, 7
4 5 Vellljah 2 1 1 -2 1 5 2 h - 2'20 I .v. 12. 22. 3. 13. 88, 1 4
4 Jelalljah2 1 6-220 2'2 .1 - 2'40 2. 1 3. 23. 4. \4. 1 1 9, J08
45 Sealjah 2 2 1 -225 2'-i 1 - 3 h 5. 14. 2 4. . S. 1S. 94, 1 8
I
46 Ariel 226-230 3 II - 3'20 -i . 1 5. 25. 6. 16. 1 4 S, 9
-i7 Asaljah 23 1-235 3'2 1 - 3'40 5. 1 6. 26. 7. 17. 104, 24
48 Michael 236-240 5'4 1 - 4 h 6. 17. 27. 8. l H. 98, 2
49 Vehllel 2 4 1 -245 4 h - 4 '20 7. 18. 28. 9 1 9. 1 4 5 , .1
50 Dainel 246-250 4 ' 2 1 - 4 '40 8. 1 9. 29. 10. 20. 103, li
5 1 Hahasjah 25 1-255 4 ' 4 1 - S h 9. 20. 3 0, 11. 21. 104, ) 1
52 Amamjah 2S6-260 S h - S '20 10. 21. IX 1 2. 22. 7, 1 8
53 Nanael 26 1-265 S'2 1 - 5 '40 l l. 22. 2. U. 23. 1 1 9, 7S
S4 Nitchael 266-270 5 ' 4 1 - 6 h 12. 25. 3. 14. 24 . 10), 19
SS Mebejah 271-27S 6 h - 6'20 1 5. 24. 4. 15. 25. 1 02 , I )
S 6 Pojiel 276-280 6'2 1 - 6'40 14. 2S. 5. 16. 26. 1 4 S , 14
57 Ncm:""j"h 28 1 -285 '4 1 - 7 h 1 5. 26. 6. 17. 27. 1 1 5, I I
5H .Jejalel 286-290 7 h - 7'20 16. 27. 7. 11'1. 28. 6, 4
59 I-1arahel 291-295 7 ' 2 1 - 7'40 17. 28. 8. 19. 1 . III. 1 1 3, 3
60 Micrael 296-300 7'4 1 - 8 11 1 8. 29. 9. 20. 2. 1 45 , 17
61 Umabel 301 -305 8 h - 8'20 1 9. 30. 10. 21. 3 1 1 3, 2
62 .Jaehel 306-3 1 0 8'2 1 - 8'40 20. 31. ll. 22. 4. 1 1 9, 1 59
65 Anauel 3 1 1 -3 1 5 8'4 1 - 9 h 21. l . Vlil. 1 2 , 23 5. 2, I I
64 Mehiel 3 1 6-320 9 h - 9'20 22. 2. 13. 24. 6. 33, \8
I 65 Damabjah 3 2 1 -325 9'2 1 - 9'40 23. 5 14. 2S, 7. 90, 1 3
66 Manakcl 326-330 9'4 1 - 1 0 h 24, 4. IS. 26. 8. 38, 22
67 Ejael 3 3 1 -53S 1 0 h - 1 0'20 2S. S. 16. 27. ') 37, 4
68 Habujah 536-340 1 0 '2 1 - 1 0'40 26. 6. 17. 28. 10. 106, 1
69 Rcahel 34 1-34S 1 O' 4 1 - 1 1 h 27. 7. 18. 29. ll. 1 6, 5
70 .Jabamjah 346-350 I I h - 1 1 '20 28. 8. 1 9. 30, 12. Gn 1 , 1
7 1 Hajuel 35 1-555 1 1 ' 2 1 - 1 1 '40 29. 9. 20. 31. 13. 109, 30
72 Mumjah 356-360 I I '4 1 - plnoc 30. 10, 21. 1 .1 . 1 4. 1 16, 2
 BRNA (;TYIC TPR V A TYIC TDE V T

neexistuje. Spatujeme nyn jasn nebezpe uen Vozu pro slab

duchy. Nebylo" nen a nebude tedy nikdy a nikde konfliktu mezi
skutenou vdou a pravou vrou. Nadpirozeno neexistuje, ve jest
pirozen a d se od Vnosti do Vnosti nemnnm zkonem te
tragramatonu , vnho kolobhu, kter jest nezmnitelnm zko
nem Trojjedinho Boha.

Dve ne pikrome ke studiu jmen Boch, jsme nuceni uinit

odboku a ci nkolik slov o kabalistick praxi, nebo jsme se nko
likrte dotkli extze, stavu, za kterho bylo vybudovno uen o Vo
Zll . Kabalistick praxe jest zvlt nenvidna a vykiena rabn
skm idovstvem, prv tak jako mystika nen pli oblbena u orto
doxnho kesanstv, akoliv kabalistick praxe a jej mystika dv
naplnn nboenstv, nebo uvd v ivot jeho ideje. Vsledky tto
praxe jsou podivuhodn a jest podivuhodnou i metoda, kterou
se dosahuje vsledk. Avak tyto vsledky jsou pedevm zzraky
ducha a duchovnch sil, tj . vniti'nm pokladem ducha a due, jeho
nabyt umouje pak i zskn spchu zevnho , jako vedlejho.
Ale jak mohli nedokonal lid, obyvatel svta materilnho, pe
kroit most vedouc do svta ist duchovnho, a tak vybudovat
uen o Vozu? Kde se nachz most, po kterm se pechz na dru
hou stranu? Kabala na to odpovd:

V bezrozdlnm, jedinm a istm byt absolutna je obsaena skryt

a jet nevyvinut monost stavby vesmru , to jest monost mno
hch a rznch byt jako dmajc pravn pln svta. Tato mo
nost se stala skutenost, nebo v sobstanosti absol u tna, dan
jeho jedinm a skutenm bytm, nachz se monost sebeoplodn
n. Sebeoplodnnm absolutno vystupuje ze sebe jako nco, a tm
vykonalo kon vide a je tak inno jako pravle. Tak vznik v istm
byt prvn pohyb , prvn psoben, jeho silou byl umonn vvoj ku

67
 KABALISTICK ZASVC E N

tvaru . Prvnm pohybem vytrysklo z absolutna r E.in Soj, svtlo

nekonena, ani by tm ist prabyt utrplo njak zmny. Pra
vn pln svta zskv tak pevn tvar, nebo absolutno stv
se praideou, pedstavou , ve kter se nachzej zrodky vech idej.
Pravle a praidea jsou toton a pozorujeme je jako dvojici jen
v prvnm psohen prazkladu, kdy v nich vidme to, co jest z Boha
poznateln, jeho vnou slu a mourost. Bh, zjevujc se jako pra
vle pi uskuteovn plnu svta, jest Bohem, kterho uctvme,
jest ale toton s prazkladem, Bohem nezjevenm.
Pln svta uskuteuje vlc bo deseti sefirami , boskmi stvoi
telskmi silami, na kterch jsou opt zvisl principy. Avak ve jest
ve skutenosti jednm, jedinou skutenost jest Bh, ve ostatn jest
jen projevem jsoucnosti a innosti, je to sod ha:jichud, tajemstv
vejednoty. r tjn S(l projevujcho se Boha se oslabuje za svho
roziovn prostorem, nastv jaksi sebeomezen, cimcum.
Nejhmb hmota na poli tlesnm i zlo v duchovnu nejsou absolut
n neboskmi a protiboskmi , nebo vyzaovn boskho se na
chz jen v rznch stupnch istoty a j asnosti , Bh jest ve vem
a ve v Bohu, ale ve nen Bohem, nevyerpv Boha. Pln svta a z
kony prody jsou plody praideje a Bh jednal v nich svobodn . Bo
skm pvodem lidsk due je odvodnna jej mravn svoboda. Tato
svoboda vide nen proniknutm vyzaovn boskho ve vem a vu
de zruena; je toliko omezena, podrobena monosti zheit, jeliko
bosk svtlo jest v n oslaben a je tm nucena pekonvat zporn,
hch, nedostatek dokonalosti. Pro tento nedostatek pes svj bosk
pvod a monost plnit bo vidi, konat dobro, nepoznv vdy npl
tto vide bo, kter j mus bt proto zjevena.

To se stalo zkony zjevenmi v bibli a stn tradic, jak byla ped

na Mojem. Zkon jest obrazem pravle a v praidei se vyvjejcho
plnu svta, pizpsobenho zkonem lidskmu chpn. Bosk
pvod Try meme pozorovat v tom, e jest sloena ze samch
j men Boch. Kdyby se zkon skldal toliko z obyejnch slov,

68
 BRNA TYICTPR V A TYICTDE V T

nebyl by zjevenm, a tud by nebyl uenm pravdy. Kad slovo T

ry i kad biblick pbh m vy smysl. Tento vy smysl jest sva
tou naukou, pravm zkonem, du zkona. Kdo chpe tuto dui z
kona, vnik do plnu svta a nebesk moudrosti, a tm tak do v
n bosk pravdy.
Tmto usuzovnm nalezli kabalist most, kterm lze dojt spojen
s bostvm. Je jm svtlo nachzejc se ve vem, a proto kabalistick
praxe vyaduje neustlho omezovn temnch st bytosti ,
neustlho oiovn, to jest prosvtlovn. Tm pijm bytost vce
a vce boskho svtla. Kabalista nabv tm duchovnch sil, kter
mi ovld a vdy pedevm zulechuje svoje okol. Ovld dokona
le innost ll, tepu ivota, nebo na podklad sebezdokonalen sly
due psob na vy sfry, a tyto mohou potom zeslit blahodrn
opt jej vliv. Toto jest absolutn kl k velikm dlm kabalistick
praxe , kl k vtzstv svtla a vykoupen svta, kl ke skuten ,
prav a universln mystice. prosvtlovn jest tedy vlastnm ped
pokladem kabalistick praxe a aby toho bylo dosaeno, jest nutno
oblci dui svtelnm atem istch mylenek a dobrch skutk, ne
bo "svtlo jest tvm T.atem prav alm 1 04,2.
",

To se provd:

1 . zulechovnm tla,
2. rozjmnm,
3. modlitbou.

Zulechovnm tla povzn se due, stava se vldkyn nad

tlem, duchovno vtz nad ltkou, kter se stv nicotnou, nebo
skutenm sdlem due nen tlo, ale svt vy. Toto umrtvovn
materialismu, zatemujcho nae vnitn bosk svtlo, umrtvovn
pte, kter brn naemu povznesen se ke svtiu, dokonalosti,
dje se psnm plnnm zkona, vech pkaz a zkaz . jedin
plnnm zkona spojujeme se s bostvm. Nejhrub formou zp-

69
 KABALISTICK ZASVCEN

sobu ivota jest uspokojen jazyku, patra, hrdla a aludku. A tak jest
nejvce a nejveobecnji heeno nestdmost v poitcch jdla a pi
t. Proto kabalist zdrazi.uj nutnost postu , kter nazvaj v
chov(m tla. Pst, kterm omezujeme krev21) , spad mezi tajemstv
obti. Pst se nesm provdt z dvodu sobeckch (abychom byli
odmnni) , nbr proto , abychom oprostili tlo pokud mono
od pout hmoty, aby bylo co mon nejme n pekkou za povzne
,
senm se k obci Bo.
Dle jest nutno omezit ivot pohlavn a t tmto ivotem jen
v pedepsanm zpsobu, tj . manelsky, nebo pohlavn akt jest v
konem boskho pkazu, nesm bt vykonv;in z pouh vilnosti
a v ppad poteby je nutno po uritou dobu jej opomjet. Dal
nutnost jest oiovn ei , nebo i !'e me lovka zn eistit
a pohrouit do hmotnho, vst ei przdn nebo jeitn, stav !'e
lovka pod rovei. zvuk zvecch, a proto je v tom ppad lpe
mlet. Mlen jest dvoj: mlen sta a mlen srdce. Mlen st chr
n pi'-ed falenmi sliby, pomluvam i , lemi a jinm, mlen srdce
ped zvist, vztekem, ;idostivost, falenou ctidost, nenvist
a ped hnmi mylenkami, kter jsou jet hor ne hn iny.
Oiovn vlastnho j ve slovech , inech a mylenkch provd
se velice tko ve sloitm stroj ivota, kter me vdy znovu
srazit lovka zpt do pout materialismu . Proto je nutno, j ak jen
mono, zdrovat se () samot, ve kter jsme uchrnni mnoha pe
dem zmnnch pekek.
Takto provdn oiovn tla jest nezbytnm podkladem oio
vn srdce, a tm i pokladem meditace. (;ist mylenky m ten, kdo
stle mysl na Boha . Toto mylenkov spojen s Bohem m stvat
i tehdy, zabvme-li se vednmi vcmi. Avak zkladem meditace
jest uvdomovn si vejednoty, nebo jsme na podklad mystria
sod ha:jichud astni v Bohu, a tm schopni proniknout ducha
21) Vzdlan hennetik nenachz v tto velmi dleit pouce kabalistick praxe n
jak povren ritus lidsk krve. touebn, ale marn hledan v nauce kabaly rlz
nmi hlupky. Doba, kdy velik inkvisitor Torquemada chtl ospravedlnit ped
soudem djin temn iny .Jejich kesanskch Velienslev Ferdinanda Aragonsk
ho a Kristiny Kastilsk, dvno minula.

70
 BRNA GTYJCTPR V A TYJCTDE V T

vech vc, jako i hlubiny bostv. Abychom sprvn meditovali ,

musme dobe znt uen kabaly a vdy znovu a znovu j e promlet.
Meditace, rozjmn, jest pozvednutm srdce a ducha ku vnitnmu
obcovn s Bohem prostednictvm vejednoty, a tm veprostupuj
cho psoben Boho ve svt. Abraham Abulafia v Sefer cha} olam
ha-ba popisuje ppravy a praxi meditace.
Nejlpe se provd v noci , kdy oitni tlesn i duevn, ble
odni , zahaleni modlitebnm pltm, opateni modlitebnmi emn
ky, bosi, vstoup kabalist do uzaven mstnosti, zapl mnostv
svtel, zahal svoji tv a sousted svoje mylenky na urit jmno
Bo, i na sefiry, nebo na andly, kter si pedstavuj v postavch
lidskch. Jejich dy se ponou tst, pl a jsou zachvceni zvltn
radost. Vdom extze nastv. Intuitivn chpou pak npln
pravd. (:m vce poznvaj tmto zpsobem tajemstv vejednoty,
tm vy hodnoty nabv jejich vlastn j, vedou pak trvale ivot
skuten produevnl, pitahuj vysok sly, kter jim umon ko
nat podivuhodn vci. Jejich intuice jest vsledkem vdou a vd
nm kolenho, systematickho pi'emlen o Bohu a jeho psoben
v kadm jednotlivm ppad w .
Kabalist mimo studium uvaj jet dalch pomocnch p ro
sted kll k dosaen soustedn, a sice: vkldn hlavy mezi kolena
vsed za recitace uritch formul, alm atd . , soustedn pohledu
na urit msto, soustedn pozornosti na vjemy sluchov , na
srden, tep atd . , a konen zen pozornosti na vdech a vdech.
Tyto pomocn prostedky nejsou vdy nutn, avak kombinovny
mezi sehou zabrauj ruen mylenek ni7mi vjemy.
Meditac dosaen vdom extze je pouhm pedpokladem
k ovldn svta hmoty nebo svt vych. Tento pedpoklad se
stv skutenost za nejvnitnjho spojen s Bohem za modlitby
v jejm nejvym stupni, za vzvn Boha. Nyn se dotkme nejd
leitjho bodu veker praxe. Zohar nazv modlitbu du,
dechem neb duchem. Aby byla skuten inn, mus se modlit du-
22) Ml jsem tu est poznat v roce 1 927 na Blzkm vchod mistra kabaly tohoto

tak vysokho a ulechtilho druhu.

71
 KABALISTICK ZASVCEN

e a duch, nikoliv jen sta, tlo. Luria nazval toto nutn soustedn
citu a vide, umoujc pedrdn organismu, jedinou a mocnou
pedstavou kavana.
Mystickho pohen v kabalistick praxi mono doshnout pou
ze vnitn jednotou due s Bostvm, kterouto jednotu nutno ozna
it jako jchud. Je to pojem duchovnho aktu, vykonvanho lov
kem ve vztahu k jednot Bo. Ve filosofii Moe ben Maimona je tato
j ednota pedmtem bdn, doporuenho ji bibl. Gaon S adia,
Bachja ben Josef lbn Pakuda, ben Maimon a jin rozvjej soubn
s islmskou filosofi (mu ' takallamun), ale souasn tak jako jej
protiklad, logick dkazy a vysvtlivky jednoty Bo, kterou nutno
odliit od formln jednoty svta sel, od jednoty pomjejc vlastn
vemu stvoenmu, jako jedin pravou jednotu. V praxi mono do
shnout jichudu usmrnnm citu aktivitou vle k vnitn jednot,
lec v srdci lovka, kter potom vnitn jednotou v sob samm
zrcadl jednotu Bo (alm 8 1 , 1 1). V kabalistick praxi je takto ch
pan jichud nezbytnm pedpokladem sprvn meditace i koncen
trace, a m tak nesmrnou dleitost v kavanot. Kavana je myslem
dcm modlitbu, doprovzejcm kony ritulu, smrem vide dva
jcm modlitb i konillll ritulu vnitn smysl, mocnou pedstavou
pramenc z nejhlubho nitra a ponoenou clevdomm naptm
vide do ivota citovho. Kavana oivuje mrtvou literu kabalistick
formule, jako i pedpis ritulu, a spojuje tyto dva prvky v jedinho
ivho tvora, kterho d pedem vytenm smrem. Mystika kaba
ly navazuje spojen se sframi dolnmi a svty hornm i , spoj enm
tchto dvou pl osvobozuje ncocot, "padl vyzaovn " , a tm pra
cuje na nvratu bosk echiny z vyhnanstv, a dv tak skuten
smysl uren lovka. Hodnota a stupe kavany jsou zvisl na vnit
nm stavu operatra, vytvoenm pedchoz tlesnou a duevn p
pravou. Nicocot dokazuje velikou cenu svcen vc pedepsanch
ritulem i ehnn obyejnch vc, jako je pokrm a npoj .
Kabalist zavedli zvltn formulky k vzvn Boha. Skuten moc
kabaly spov v hlskovch sestavch tchto formulek. Tyto sesta-

72
 BRNA TYICTPR V A TYIC TDE V T

vy jsou prostedky k dosaen cle a maj pojmov smysl jen tehdy,

je-li nutno vytknout innosti cl. Hlsky formulek a modliteb jsou
tedy prostednky mezi hmotou a duchem. Aby se jimi mohly stt,
mus bt oiveny, to jest mus bt prosyceny ohnm a vodou, co
se dje v kavan, kde se uplatuj vichni energetit initel piro
zench hlskovch tvar souasn a souhlasn. Kdo ovld hlsky
kavanou, m vnitn ucho, "jasnosluch" , to jest, dovede vnmat d
vaje pozor na vzruchy v jeho mluvidlech (zpsoben soustednm
na u rit pedmt) vnitn e tohoto pedmtu . Tato vnitn e
rznch pedmt jev se mu postupn v jednotlivch hlskch.
Na podklad toho rozumj misti kabaly ei veho ivho i zdn
liv neivho v celm vesmru , to jest ovldaj " prajazyk " . Tto
schopnosti nabvaj astou a pravidelnou modlitnou se zavenmi
sty a nehybnm jazykem. Takovto modlitba jest nutnou k oiven
hlsek v sob. Umn modlit se jest vyvrcholenm kabalistick pra
xe, vyaduje duchovn a duevn povznesenho, vnitnm ivotem
a pokorou co nejeji prolnutho lovka, kter popsanou ppra
vou , hlubokou meditac a spodanou modlitbou se prosvtIuje tak
dalece, e me inn obcovat s Bohem.
Vnitn pohen nastvajc v dokonal modlitb nen jednostran
n , nbr sluuje rozum, cit a vli ctou, lskou a nadenm pro
bosk. "Rozum a citjsou kdly, sla, kter jimi mv, je nade
n" , prav Zohar. Lska prosvtlen due k jejmu prazdroji jest ne
sobeck, pln odevzdn, bez nroku na odmnu. Due je proniknu
ta analogicky prv tak silnm nadenm, s jakm se vle sna vy
stoupit k pravli. Potom se zd, e srdce jest pli mal, e nesnese
tolik lsky a pukne. Nekonen lska p ichz naproti , uinme-Ii
krok k Bohu, pibl se on sm o sto. Jen za tchto pedpoklad
me due doshnout spojen s jejm prazdrojem a obdret polibek
l)
lsky a stt se ne Bohem samm , nbr jeho " dokonalm obra
zem " . Kabalista obdr pak rzn sly, ktermi ovld svt slupek
a spojuje se s nadsmyslem, prv proto, e je ve sv pokoe a ode-
23) Zde pozorujeme zsadn rozdl, oprvnn logikou mezi uenm kabaly a nezod-
povdnm hlsnm rznch mystickch kol.

73
 KABALISTICK ZASVCEN

vzdanosti ned. Toto psoben pak neru kauzalitu, nebo zde

jest bezprostedn inna nejvy prapina asi tak, jako kdy krl,
obyejn uvajc k vyhlen sv vle celou hierarchii prostedn
k, uin tak osobn. Nmitka, e podobn pm zsah by poruil
pln vesmru, je vyvrcena tm , e v plnu byla monost tchto zsa
h pedvdna.
Jako dokonal obraz Boha m ast na boskm a jeho silch, je
ho nejvnitnjm projevem jsou jmna Bo, kter kabalista svoj
ast na boskm nejen ovld, ale i oivuje , je " Pnem Jmna " ,
Ba'al em.

Bh pravil k Mojovi: "Moje jmno chce znti? .Jsem nazvn

dle svch dl: Elohim, stvom-li, Cva 'ot, vedu-li vlku proti hH
nm, adaj, kdykoliv trestm, .JHVH, slituji-li se nad lovkem ".
Talmud rozdluje jmna Bo na jmna skuten: Elohim, Eloah,
El, Adonaj , JHVH, Cva'ot, adaj, Ehje aer Ehje a dle na pvlastky.
Vlastnm jmnem Bom jest ve skutenosti JHVH , tetragramaton,
jeho vslovnost jest zapomenuta a nahrazena nzvy jako Ha_emllo) ,
Adoem atd.
Ve vech semitskch jazycch veobecn, Boha oznaujc vraz
EPS) , nebo v mnonm sle Elohim26\ nen jasn svm pvodnm
smyslem a obyejn se vykld jako " Siln" nebo " Prvn " . Mimo El
pouvan jmno Eloah je pokldno za singular od jmna Elohim,
jest ale odvozeno od koene, jevcho se v arabskm aliha, " bti
bzliv" , a oznauje tak pedmt bzn, jak dokazuje Genesis 3 1 ,
42 a 5 3 oznaenm Pachad .Jicchak27) (bze Izkova). Jmna
El a Elohim oznauj bostv veobecn a jsou uvna i nrody po
hanskmi. Se jmnem El jsou v pm souvislosti jmna El Eljon2H) ,
24) clOn. - San.
25) ,,. - San.
26) -
C'i1". San.
27) pmt' in. San.-

28) 11'''11 "R San.

-

74
 BRNA TY/CTPR V A TY/CTDEVT

Nejvy, a El ada/9\ jeho sprvnm pekladem jest slovo "Ve

mocn" , jak potvrzuje Iz 1 3 ,6 a ]I 1 , 1 5 a ospravedluje slovo adad,
"bti (zjevn) mocn" , kdeto vklad jako .a-daj (sobstan) jest
nesprvn. Bh byl nejdve znm jako El nebo Elohim, jako EI adaj
se zjevil Abrahamovi. ]mnem jHVHW) se Bh prohlsil Mojovi,
od kterto doby je pokldno toto j mno za nejpednj nebo
oznauje skutenho Boha nejpesnji, pe se tymi souhlskami
]HVH a samohlskami slova Adona/ I ) a te se nyn nejastji jako
]ahveh. Toto ten tetr.lgramatonu vyplynulo ze zkazu vyslovovn
pravho jmna Boho, kter bylo na podklad toho zkazu zamn
no slovem Pn nebo Bh , prv tak v Septuagint a Novm Zkon
jest vdycky uito slova Kurios. To dokazuje tak nesmyslnost ten
tetragramatonu jako Jehova. Nejstar vklad pvodnho smyslu slo
va jahveh podv Ex3 , 1 4 jako Ehje a.er Ehje ("J jsem ten, kter
jsem " , i"'i1 ..,rv i1"i1), i jako "bytujc " . Avak dle novjho v
kladu jest zkladem slovajahveh sloveso chava ("dchati , vti")
a vyjadovalo by Boha poas nebo vtru, v jinm vkladu se pokl
d za sprvnou souvislost s "bti " a je vykldno jako " Drce ivo
ta" . Dal vykladai chpou chava j ako "padati " , a tm vykldaj
tetragramaton jako "Sestupujc, Hmc" , nebo dokonce z chova
("zatracovati, zmaovati") " Niite l " , co odvoduj jet dalm
j mnem Bom jHVH Cva 'ot2) , " Bh zstup ", nebeskch kr ,
Bh moci.
Talmudist prav, e v bibli uvan jmna Bo slou k vyjden
rznch strnek innosti, proto ku pkladu eva ' o t vede vlku ,
El adaj trest lidi, Elohim vyjaduje psnou spravedlnost. Pravm
jmnem jest ]HVH (Ex6,3) , kter sml vyslovit jen veleknz najom
kipur. Vysloven ]HVH se nazv em ha-mefora) a vykld se
rzn jako zeteln vysloven, vyznamenan nebo skryt j mno .
29) " tO ?t(. - San.
30) mil'. - San.
31) 'J,t(. - San.
32) mK:J mil'. - San.
33) tO"'Dil otO. - San.

75
 KABALISTICK ZASVCEN

Vslovnost tetragramatonu byla znm jet v talmudsk dob, ale

byla sdlovna jen vybranm km a je pr od t doby ztrJ.cena (50-
ta 38a, 42b). Traktt Kidu,in, folio 7 1 a, prav: " typsmenn Jmno
mudrci sdluj svm km jednou za sedmilet, nkte kaj dvakr
te za sedmilet. Rabi Nachman ben Jicchak prav: , Nzor toho, kter
jej sdluje jednou za sedmilet, jest sprvn, nebo stoj v Exodu 3 , 1 5 :
" To jest jmno moje pro vnost (leolam) a zpsob jeho psan jest
lealem (zatajit) . . .' " Dve svovno bylo dvanctipsmenn jmno
Bo kadmu, od t dohy, co se mnoili hezcharaktern, sv1'ovno
bylo toliko bohabojnm z knstva a bohabojn knstva je polykali
za melodie zpvan jejich bratmi. Rabi 'l'ryfon vyprv: "Jednou jsem
nsledoval hratra m matky na estrdu (kde kn proneli formule
poehnn) a ohrtil jsem se smrem k veleknzi , tu jsem zaslechl,
jak polknul jmno Bo pi zpvu knskm " . Rabi Jehuda prav:
" :tyicetdvapsmenn jmno lze svit jen rozumnmu a bohahojn
mu, kter jest ve sti-ednch letech, nen zlostnm, neopj se a nezne
uije svch prv. Kdo jej zn, je s nm opatrn a opatruje jej v istot,
je nahoe ohlhen a za to slaven; lIcta jej ohklopujc spov na li
dech okolnch a on dd oba svty, svt tento a svt pt".
'l'etragramaton byl chovn v are mluvy a napsn na vdcovsk
holi Mojov. Byly mu pipsny velk sly (Gitin 68a: pomoc jm
na Boho vyrytho na prstenu zskal elomo ,\iamir, kterm tak
Moe ezal kameny nprsnku); Blh stvoil svt pomoc Jod a He,
dvma psmeny svho jmna, ze kterch je sloeno dlo stvoen je
hi (Menachot 29b).
Po babylnskm zaj et uvalo se jmen Boch jen v modlitb
a posvtnch textech. Ex20,7 zakazuje zneuit jmna, uit me
vst ku zneuit, proto bylo vslovn zakzno uvn jmna Bo
ho. V Danielovi jsou ji omezena, v Kohelet se nenachz vbec
dn tetragramaton, v Ester dn jmno Bo.
Jmno Kedo jisra 'el 1) ("Svat, Blh Izraele") nebo KadoiS) ("Sva
tf'), kter se zan vyskytovat u Izaje, bylo v pobiblick dob roz-
34) "'fl]' rv'''p. - San.
35) rv'''p. San.
-

76
 BRNA TYICTPR V A TYICTDE VT

eno na Ha-kadoJ baruch hua %) ("Svat budi pochvlen" , Bera

chot 3a; M k 1 4 ,6 l ; l , 23) . Veleknz tak volal: "Ana Ha-em ", co
pozdji pelo do liturgie. Zvltn msto zaujmaj jmna vyjadujc
prostorov rozprosten Boha, jeho nekonenost a projevy. V tomto
vztahu je uito v bibli jmna Eljon ("Nejvy" , Nu24 , 1 6), v pozdj
literAtue se vyskytuje jmno Ha-makomF> ("Msto " , ve smyslu "Vu
dyptomn"), Ha-Jechina (" Ptomnost Bo" , tj . ptomnost jmna
jej zastupujcho na zemi, Dt 1 2 , 5) , ha.amajim (" nebesa jako sdlo
Bo", Da4 ,23).
Nejdleitj jest nzor kabaly: jmna Bo jako urit hlskov
sestavy jsou vyjdenm zvltnch vlastnost a uritch vztah Nej
vyho ku vemu a ve vem co bytuje, avak vdy za zachovn ps
nho monoteismu. Kad z tchto hlskovch sestav vytv urit
stedisko sly a proudy tchto sil jsou pociovny v celm vesmru.
Proto jsou v permutanch seskupench Boch jmen skryta velik
mystria. Nzory mistr kabaly o tom souhlas (Abulafia, Gikatilia,
Luria) .
Silov stediska, kter jsou vytvena jmny Bomi, nejsou nim
jinm ne rznmi projevy zjeven Boho, a tm rznmi stupni by
t, sefiram i . Emanac Ejn Sof vzniklo deset sefir, mus tedy bt
ve skutenosti deset jmen Boch, ktermi byly sefiroty, rzn stup
n emanace, uskutenny. Skutenm Jmnem Bom, kter pln
vyjaduje Boha, je tetragramaton, JHVH. Prv tak, jako je Ejn Sof
provdy nepoznateln, je tetragramaton provdy nevysloviteln,
nebo nen vrazem k dorozumvn se lid, nbr v nm dochz
ku zjeven nejvnitnj npln bostv. Uvme-li toto a jsme-li pe
svdeni o asnch silch hlskovch sestav, pochopme, e ne
mohl bt nikm pes rzn tvrzen vysloven a co by nastalo, kdyby
nkdo odvn se o to pokusil. Ctme proto zkaz jeho vyslovovn
a chpeme, pro musel bt tetragramaton nezbytn nahrazen em
ha-meforaem, ve kterm jest opsn dvancti, tyictidvma
a sedmdestidvma psmeny, aby mohl bt vysloven. Ejn Sof kraluje
36) 'i1 1,.,::l Ili" Pi1. - San.
37) c'pr.:li1. - San.

77
 KABALISTICK ZASVCE N

nad sefirami, tetragnlmaton j e povznesen nade vechna jmna i p

vlastky Bo, kter vytv a opt shrnuje svmi tymi hlskami. Pi
krome proto nejdve ke studiu tohoto jmna.
Jeho etymologie je tkm problmem, nebo vokalizace jest nyn
tvoena jmnem Adonaj a skuten vslovnost jest zapomenuta. Dle
bible bylo oznmeno Mojovi jmno Bo slovy Ehje aer Ehje ("J
jsem ten, kter jsem" - Ot3 , 1 4). Nepihlme-li k vypjen vokali
zaci, postavme-li proti JHVH toto Ehje a proti slovesu hih sloveso
hvh, nebo hih jest mladm tvarem od hvh, zjistme, e hvh jest te
t osobou budoucho asu , a tak vyjaduje JHVH v tet osob to,
co Ehje v prvn, a sice " on bude" nebo " on jest " , a vyhlauje Boha
nejen jako bytovnm jsouch o , ale i bytm povstvajch o , svtu
se zjevujcho.
Zjistit vslovnost tetragramatonu je velmi tk, nebo nen pro
ni opory v bibli . Nikdy nebyl jmenovn dle sv vslovnosti a lidu
platil vdy za nevysloviteln. Tradice je velmi nespolehliv, nebo
p o etl vslovnost jej reprodukuje nezeteln, li se npadn
v dajch a nen erpna z pvodnho pramene. Philo Byblius pe
u Eusebia IEYO , jinde jest zachovno ten JAO a JABE. Dle vro
hodnch svdk byla vslovnost za druhho idovskho sttu zn
ma ji jen mlo jednotlivcm a pozdji zapomenuta, proto vechny
pokusy, oprajc se o svdectv mimo okruh idovstva, nemaj v
znamu a tetragramaton zstv nevyslovitelnm jmnem. Zkaz v
slovnosti nen bibl vslovn dn, ale dle tradice jest obsaen
v Lv24, 1 6, nebo tam uit vraz me znait t vysloven. asn
zkaz vslovnosti zj istme, pihlme-Ii k poslednm kanonickm
knihm , kde se nevyskytuje. Substitun nzvy tohoto jmna jsou
jmna Adonaj a Ha- em, kter Septuaginta pekld jako Pn a Sa
maritni vrazem .5ima, ,,Jmno" .
Jeho pvod bv odvozovn z Egypta nebo od Fnian, odkud
ml jej pevzt Moj. V djinnch pamtkch a mystrich tchto
nrod jest tetragramaton znm, dokonce latinsk]ovis m bt jeho
pozstatkem . Jest tedy jist , e byl znm i jinm nrodm ne

78
 BRNA TYIC TPR V A TYICTDE V T

idm, co potvrzuje, e toto jmno vyjaduje ideu Boha nejjedno

dueji a nejpirozenji a e jej kultury rznch ras pejaly z jedinho
pramene. ist idea Boha a jeho prav jmno vyly od prvotnho
kmene lidstva, byly peneny k rznm rasm, pak znovu a znovu
zapomnny, jak potvrzuje Gn4,24. Pro svoji osobu se domnvme,
e proly neporueny civilizac rasy erven a do jist mry i ern
a byly-Ii snad porueny, genialita Mojova je opt oistila.
Vznam zjistme, povimneme-Ii si koene, asovho tvaru, pak
asu, pleitosti a zpsobu jeho vyhlen. Koenem jest, jak jsme
ji ekli, hih = hvh [bt = stt se, povstat, vzniknout, bytovat] , byt
projevujc se bytovnm, tj . inn, skutky se projevujc byt, ozna
ujc Boha bytujcho pro svt a svtem . asovm tvarem je as
budouc, jedin budoucnost nem ohranien, jest bez konce a roz
iuje se do j ist mry nekonen. Proto me-Ii bt bosk byt
vyjdeno asem, me to bt pevn toliko budoucnost , kter
vyjaduje jeho nekonenost. Bh k sm ,J budu " , co se vykl
d prv druhm, tj. ne jako star pslib, nbr Bh obnovuje toto
ustavin. K Izkovi pravil : "J byl s tebou" , k Jkobovi "Jsem s te
bou " , k Mojovi " Budu s tebo u " . Tm jest vyjdena nekonenost
Boha v ase a prostoru. Tetragramaton byl prohlen slovy ,Jsem ,
kter jsem " nebo " Budu tm, kterm budu " , shrnujcmi nekone
nost v moci a jednn, kter prv tak jako "Omilostnm, koho omi
lostnm, slituji se, nad km se slituji" (Ex34), vyhlauj Boha nim
neomezenho, povznesenho nad vekerou moc, a tm i nekone
nho v moci i jednn. Toto ve jest znovu potvrzeno vrok e m :
" Vn JHVH , B h vaich otc , poslal mne k vm , toto jest
m vn jmno a toto jest moje pamtka z pokolen na pokolen"
(Ex3 , 1 5) .
Jmnem JHVH je vyjdena cel zvltnost b ib lick ideje Boha,
ze kter vyzauje cel soubor nauk v silnm odstupovn odlinch
znak biblickho pojet ideje Boha od pojet pohanskho, nebo po
vzn ideu v jej istot a morlnm vznamu j ako zjeven spsy
oproti modlm.

79
 KABALI S TICK ZA S VCEN

Tetragramaton nen tak oznaenm nrodnho Boha idovstva,

nbr celm svm vznamem ukazuje na Boha vech nrod a ras,
Boha universlnho, je odkazem civilizace prvotnho kmene lidstva,
za kter jet nedolo k boji mezi vldnoucm Jod a uchvatitelem
Mem, kdy jet nebyl zamnn vesmrn poad jazykovch prvk
tvrho slova. Je nutno zamyslit se nad tmto problmem, nebo
jak se zd, hlska Mem ve slovu AUM dlouho ji rozleptv evrop
sk esoterismus i civilizaci svm naturalismem. Avak Brahma, Nic,
neme zvtzit, nebo vn prav, nezmniteln, nad vecek as
povzneen byt, neexistuj pouze jm a pro sebe, ale tak svtem,
lovkem, pro svt a lidstvo je zjeveno tetragramatonem, ve kterm
kraluje Jod, jeho slabika rovnajc se h zaruuje, e "On bude " .
A zvtz Jod nad uchvatitelem, bude opt znm pln smysl jmna
Boho, obsaenho ve voln k Mojovi: "Jsem ten, kter byl, j,
kter jsem, j, kter budu v budoucnu" , dojde veobecnho uznn,
bude znovu poznna jeho vslovnost a nastane e ducha.
St a uit tohoto jmna vyvolalo mnoho spor. Slova pronesen
k Mojovi: " Zjevil jsem se Abrahamovi, Izkovi a Jkobovi jako
Bh Vemocn, ale moje jmno JHVH, Vn, jsem jim neuinil zn
mm" (Ex6,3), svedla mnoh k domnnce, e m Genesis dva auto
ly, a e toto Jmno Bo bylo ped Mojem idll m ciz, co druz
opt popraj, nebo Abraham v Genesis zn Boha pod tmto jm
nem, jm jej oslovuje a o tomto mluv. Svj nzor o st tetragrama
tonu jsme ji pronesli a spor kritik bible je nm lhostejn. Ostatn
uv kupkladu Gn30 a 22,2 zkratek tohoto jmna v rznch jm
nech (Jehuda, Morja) , kter dokazuj, e bylo tradin znmo i
dm ped Mojem. Pro ns je dleit, e jeho p raktick uit vy
slovenm bylo prastarm zkazem zap ovzeno, co plat dosud
a je sankciovno slavnostnm vrokem v Mn: "Aba Saul u, kdo
jmno JHVH vyslov dle jeho psmen, nem podlu v ptm svt"
(Sandhern, 1 0) , a proto nech se nikdo nedomnv, e kabalista
by Jmno vyslovil, i kdyby jeho vslovnost poznal. Pro kabalistu jest
jmno JHVH nzvem toho, co jedin se me nazvat Bohem, pod-

80
 BRNA TY/CTPR V A TY/CTDE VT

kladem celho vdom Boha, pdou, ze kter vyrstaj veker vlast

nosti a jmna Bo, pln i konstmkce. Praktick kabala vyslovuje te
tragramaton ve 1 2 , 42 a 72 psmennm opisu, jak bude ne ukz
no.
Popeli jsme v pedchozm monost vysloven tetragramatonu
a doloili jsme n nzor cittem z babylnskho Talmudu (Kiduin
7 1 a) , nebo Talmud vslovn prav, e veleknz vyslovoval pi po
ehnn dvanctipsmenn jmno, tj . tetragramaton v opisu . Ani
bychom pihleli k teorim Dr. Bischofa ( Elemente der Kabalah u,

II) a teorim rabna Blaua (Altjudisches Zauberwesen U), kter jsme

nuceni z nejvt sti odmtnout, podvme v dalm pozorovn
vlastn, kter dle naeho mnn vysvtluj a vystihuj problm Veli
kho jmna ve tech jeho opisech jasnji a z hlediska kabalistick
teorie i praxe pesnji. Konme tak velmi neradi, nebo jsme si pln
vdomi velik zvanosti problmu i jeho dsledk, avak je nutno
mt v tto vci jasno.
Tetragramaton zstv nevyslovitelnm, nebo Bh je:t nepozna
telnm a co nelze poznat, nejde oznait vrazem, kter by vyjdil
skutenou podstatu. To je zkladn zjitn. Dalm zjitnm j e ,
e Boha poznvme j e n v jeho innosti a v e vsledcch jeho innos
t i , z eho vyplv cel teorie jmen Boch a vech pvlastk
ve svm souhrnu a je nmi dle opena o autoritu Gana Sadia,
Bachji Ibn Pakudy, eloma ibn Gabirola, Josefa ibn Cadika a Chasda
je Crescase mimo Talmud a kabalisty samotn. Tato teorie zn:
"Urit hlskov sestavy, tvoc Jmna Bo, jsou vyjdenm zvlt
nch vlastnost a uritch vztah Nevyslovitelnho ke vemu, co by
tuje, avak vdy ve smyslu jednoboskm. Kad z tchto hlsko
vch sestav mus proto nezbytn vyjadovat u rit zkon prody
a souasn vytvet aktivn sted tohoto zkona, nebo dynamismus
hlskov sestavy vytv vdy sted iv sly, jej proud je pociovn
v celm vesmru " .
Jest deset zkladnch aktivnch sted, kter jsou sefirami a jsou
vytvena deseti jmny Bomi, kterto jmna vyvraj z nevyslovi-

81
 KABALISTICK ZAS V CEN

teJnho tetragramatonu , prv tak jako pramen sefiry z Ejn Sof Mi

mo to ti prvn sefiry, Keter, Chochma a Bina, jsou ve svm souhrnu
plnem stavby, kterto pln je vysloven opisem o dvancti psme
nech.
Nepihlme-li k tomu, e tikrte opakovan tetragramaton tvo
dvanct psmen , co nen bezeln, ale nedostaujc, je nutno,
abychom pochopili vznam 1 2 psmennho emu, pout seln
hodnoty tetragramatonu: Jod 10 + He S + Vav 6 + He S = 26. Sete
me-li 26 (2 + 6) , obdrme osmiku, slo dokonal rovnovhy
a spravedlnosti. Nsobme-li 2 x 6, dostaneme 1 2 , dvanctku bo
skou , reprezentujc Boha a jeho slovo. Dlme-li estku dvojkou,
obdrme trojku, slo Bosk trojjedinosti, odeteme-li tuto trojku
od dvanctky, bude vsledkem devtka, kter jest slovem Bom, de
vti sefirami , nebo Chochma, Moudrost, jest prakticky prvn a ot
cem vlastnch sefir. Nsobme-li seln hodnoty tetragramatonu
mezi sebou ( l O x 5 x 6x5 = I S00 = 1 5), obdrme redukc vsledku
patnctku, slo Bafometovo, slo, kter je vyjdenm vyhnanstvm
echiny, bosk jiskry, ku ktermu dochz za stvoen ( l + 5 6) =

estkou Bereitu , kter se projevuje dle evolu n m sedmere m ,

shrnutm v e ttu Davidov. Patnctka, slo hmoty, Asija, navrce
na archetypu, stv se ptkou ( 1 5 : 3 5), tetragramatonem roze
=

nm o psmeno in, .Jehouou , Vykupitelem.

Toto pohrvn s selnou hodnotou tetragramatonu nm dokazu
je, e dvancti psmenn em opisuje tetragramaton v jeho innosti
plnujc, a e vyjaduje innost Boha jako Zkonodrce, Stvoitele
a Vykupitele. Tato innost je personifikovna v andlu, kter tvo
sm archetyp a je knetem vech tvor, ve velikm Kadmielovi.
Proda (Asija, svt tvrt) vznik seln nsobenm trojice tvei
c a je tak dvanctkou prodn, kter je zosobnna Sandalfonem , p
nem Ofan, Otcem ohn a Knetem ivota vytvejcm tvar. San
dalfon je tak druhou tv KadmieJovou , Moudrost, kterou zdi l
Pn zemi. Vvoj o d hmoty k duchu j e zen rozumem , " nebe zdil
rozumem" (Berachot 55a), sefirou Bina a je umonn vykupitelskou

82
 BRNA TY/C TPR V A TY/CTDEV T

innost rozenho tetragramatonu, Jehouo u . Bina, ensk ro

zum, matka spojujc Syna, byt opt s Otcem, nebytm, je pslibem
e Ducha, a tak vidme, e em o dvancti psmenech je Jmnem,
kter d svm zkonem involuci a evoluci , vyjaduje tajemstv
Trojjedinosti Bo za jej innosti zkonodrn, stvoitelsk a vyku
pitelsk synteticky v jedinm Jmn u . Prakticky proto mus bt
Nejvym jmnem, kterm je mono lidskmu duchu Boha opsat,
Jmnem tvocm archetyp, svatm Jmnem, kterho uv teurg. Je
ho vysloven mus nezbytn evokovat Kadmiela, teurgickho egre
gora, kterho vytv dynamismem sv hlskov sestavy. Proto bylo
toto jmno vyhrazeno v praxi jednou ron pouze idovskmu ve
leknzi a jeho zneuit kmkoliv bylo trestno smrt aneb vnm
prokletm.
Sestava tohoto jmna nen veejn znma a ten, kdo jej doke
sestavi t , jest mistrem kabaly. V modern literatue bylo uinno
nkolik pokus o jeho konstrukci, kde je navrhovno psmeny t
prvnch sefir (dle Bischofa: Kof Tav R Ch Ch M H Tet B V N H, dle
Bachera: Ch Ch M H Tet 13 V N H D A Tav). S pokusy tmito nelze
souhlasit z hlediska dynamismu jmna, jeho vsledkem a nikoliv
pinou jsou ti prvn sefiry. Chceme-Ii ut syntetizujc metody,
meme vystoupit k pin toliko ideov po proveden analzy
a analza me bt v tomto ppadu jen tehdy oprvnnou, tk-Ii
se bytosti, kter je vlastn pinou plnujcho dn, nebo mm e
emem vyjdit Boha a nikoliv jeho dlo.
Analza bytosti Bo je provedena pvlastky (kinujin) a nauka
o nich je i exotern nejdleitj st teologie. Pvlastky (atributy)
jsou vlastnostmi pipisovanmi lovkem Bohu. Byly vymyleny in
tuic i rozumem, aby bylo vybudovno mtko k lidskmu chpn
Boha. V bibli jsou pikldny Bohu rzn predikty, rozdlujc
se na antropomorfismy (ruka, rameno, noha, oko atd.) a antropopa
tismy (vle, lska, radost, smutek, stesk atd.), jak prav rabni: "Tra
mluv jazykem lidskm " , nebo dle biblickho pojet je lovk mt
kem vech vc i v uren vztah Boha, k jeho nekonen vi m-

83
 KABALISTICK ZASVCEN

e lovk vystoupit jako jeho obraz. Pvlastky dle Gana Sadii jsou
nerozdlnmi od Boha a neporuuj jeho vnitn jednotu. Avak
o Bohu nelze nieho ci, co by jej vyjadovalo o sob, nebo je vdy
nepirovnateln nedostatenost lidskho slova, kter vyjaduje zna
ky spolen vce vcem, a tak pvlastky oznauj pouze vztahy Bo
ha ku stvoenmu, jsou vpomoc z nouze. S tmto Sadiovm poje
tm negativnho smyslu pvlastk souhlas ji dve jmenovan i
dovt nboent filosofov z X. a XV. stolet, Moe ben Maimona
nevyjmaje. Spatuj v jednot Bo nejpilhavj pvlastek, kter
je tak negativn. Absolutn jednota Bo nen ruena dnm stnem
pvlastku, nebo Bh je nepoznateln. Toto prohlsil obzvlt jas
n elomo lbn Gabirol, jeho vliv na kabalu je velik.
Pokldme proto pvlastky analyzujc bytost Bo, ovem v jejich
hebrejskm znn, za vchodisko pi sestavovn vech t em, ne
bo mimo ve, co jest nejdideitj, nem jednotu Bo. Jednotliv
pvlastek analyzuje jemu odpovdajc psmeno emu a je vdy tm
to psmenem tvoen a obrcen syntetizujc redukc pvlastku ob
drme odpovdajc psmeno emu, nebo v kabale kad psmeno
nen jen pouhm hieroglyfem, ale i ideou, vyjditelnou slovem.
Zrcadlen bytosti bo ve svt Acilut je vystieno nsledujcmi
dvancti pvlastky, kter jsou vchodiskem pi sestavovn dvancti
psmennho em ha-meforae:

Bh

1 . Vn 5 . Nekonen 9. Shovvav
2. Nevysloviteln 6. Nezmiteln 1 0. Spravedliv
3. Nepochopiteln 7. Laskav l l . Milosrdn
4. Slvypln 8. Npomocn 1 2 . Dobr

Tchto dvanct pvlastk opisuje primrn tetragramaton svmi

skupinami, ve kterch Jodu odpovdaj pvlastky 1 , 5, 9, Be 2, 6,
1 0, Vav 3, 7, l l , druhmu Be 4, 8, 1 2 . Sekundrn odpovd kad

84
 BRNA TY/C TPR V A TY/C TDE VT

z pvlastk jednotlivm psmenm tetragramatonu, take tento je ji

mi tikrte opsn v tomto poad:

1 . Jod 2 . He 3. Vav 4. He
5. He 6. Jod 7. He 8. Vav
9. Vav 1 0 . He l l . Jod 1 2. He

V selnm schmatu tetragramatonu na stran 62 je naznaen

dvancti psmenn em prvky tetragramatonu ve svt Acilut Ood),
ve svt Berija Ood-He), kter v Berija umouj est Bereit Ood
He jest 1 5 , tj. 6), dlo stvoen Jehi. Souet tchto t prvk tvo
slo 2 5 , kter staeno v sedmici (2 a 5 je 7) je evoluc v involun
dvanctce teurgickho emu.

Involuce dvanctera v esti dimenzch kosmu je tvoena opisem

tetragramatonu o 72 psmenech. Tento em ha-mefora je velikm
Jmnem involuce, a proto nejmocnjm jmnem praktick magie,
narozdl od teurgickch vlastnost dvanctipsmennho opisu. Prt
z tetragramato"nu temi proudy ve tech smrech, aby vytvel
a uvdl v pohyb vech devt sefir, shrnutch v Malchutu, jako i ti
svty, jejich ozvnou i obalem je svt tvrt. seln je tento invo
lun opis tvoen schmatem na stran 62 a jeho vztah k jednotli
vm sefirm je nsledujc:

Jod Keter
He Jod Bina Chochma
Vav He Jod Tiferet Gevura Chesed
He Vav He Jod Malchut Jesod Necach Bod

Redukce sla 72 tvo devtku (sedm + dv devt), kter lov

=

kem korunovala stvoen, a tm je v magii umonno stvoen gole-

85
 KABALISTICK ZASVCEN

ma pomoc emu . Synteticky je Velik em dvanctkou ty trojic

knete Tve proti sob postavench a vytvejcch Ofany, dva
nctka Acilutu oddlujc nebe od zem nsoben dvojkou stvoen
ve tech dalch svtech ;t rodcch bnej Elohim, 72 syny Boh. Bl
me se tak k pdu, kter je pinou vyhnanstv (galufu) echiny.
A zde pon nacha svdt: "Vyslovenm Velikho emu me bti
bohat, stle mld , nikdy nezeme, stane se moc rovnm Boh u " ;
ale kabala, jej ctnosti byly utueny ohnm dlouhch talmudickch
studi, se te: "jsi vyvolen jako velik Moe? jsi dritelem velikch
arkn jako ben Zakaj? il jsi mnoho let v jeskyni pout jako imon
bar jochaj? jsi svatm lvem jako jicchak Luria Akenazi? Chce chr
niti svj lid jako vysok rabi Low? Ne-li, zeme smrt, uzavrajc
provdy brnu svta olam ha-ba I!), a kter t vyd v plen ztrace
nm dum temn dmice!"
Kad, kdo uil, lpe "eeno zneuil Velikho emu ku svmu
prospchu, zemel za zh adnch okolnost. Traktt Sanhedrin, folio
1 0, nevamje bez myslu.
Problm 72 gni kabaly, zosobnnch a oivench psmen Veli
kho emu je een involunm vznamem jmna. Za dn jareda,
ptho potomka Adamova, rodily se synm Adamovm krsn dce
ry. Andlt synov gni byli oslnni jejich krsou a zatouili
po manelstv s tmito enam i . Sestoupili za vdcovstv Semjasy
na vrchol poho Hennon, kde se zavzali vzjemn psahou a zakl
nnm, e uskuten svj zmr. A vzali si eny z dcer Adamovch
za manelky, kter pak porodily obry, nefitm. Nefilim zuitkovali
pro sebe vechen vsledek lidsk prce, a kdy lid ji nieho ne
mli , obi zotroili lidstvo. V tto historii neznm dob vznikl kult
72 gni, kult pedk nefilim, stal tm tak jako lidstvo samo.
Nkolik pohled do tchto dvnch dob utkv provdy v na pa
mti: vidme dosud ped sebou tyi e Elohim echejaha, reduku
jc se rotac na dv, vparem kouc obtn ltky a mystria vdy
jemu odpovdajc; obrovskho a hrznho kyklopa, obtujcho
38) K::Ji1 O'?,17. Zkladn vra ve svt, kter pijde a v nesmrtelnost due (neama) po
skonen pozemsk existence. - San.

86
 BRNA (;TYIC TPR V A TYICTDE V T

na hrubm kamennm olti mlko a med ze stbrnch a zlatch

ndob svmu pedku, gniovi Micraelovi. Velik lut eka vzpom
n dodnes, jak se zachvvaly jej behy pod tkmi kroeji nahch
obr, vlekoucch na dlouhch lanech do otroctv zajat syny a dcery
Adamovy. A vn mlad tv Elohima ]ejajele, pokryt zlatou pl
bic, pohlela ze slunen desky, ozaujc modravm svitem krajinu
lut eky, na nsledky hchu Semjasy a jeho druh.
Hladov obi, vn nenasytn, poali zabjet ptactvo, zv a ryby,
jst maso a pt krev. Gnius Leuvja, oprajc se nohou o msc, pod
jeho istou blou sochou enskch tvar se shromaovali lutob
le odn kn k obtovn, byl pipraven obry a jim pochlebujcmi
lidmi o potebn ltky, udrujc jeho egregor v doucm napt
mezi ostatnmi lnky velikho magickho etzu sedmdestidvou .
A tu bezbon, uprajc Utvaiteli jeho msto, opil nezvyklm poit
kem masa a krve, odstranili symbolickou sochu blho gnia Leuvje,
aby mohli vztyit obludn a hrub tvary Nestoratovy. Lska, kter
mla provdy zstat istou, byla nahrazena protipirozenostmi d
monick larvy perverzity.
Padl andl Azazel nauil lidstvo vlenictv, zhotovovn zbran,
skvost, lidel, zpracovn drahokam, Armaros zaklnn, Temel as
trologii, Amezarak znalosti bylin atd. Ale bda: materiln vvoj ne
pinesl prvotnmu kmeni lidstva dnho tst, nebo vzdaloval lid
stvo od pravho Boha, lid propadali bezbonosti, pchali smilstvo,
rozvazovali psahy a ve, co konali, bylo patn. Vda a vra syn
Adamovch, dosud ist, byly obtovny bkm hmotnho prosp
chu a arodjnictv: nsledovaly udlosti, kter vedly k potop. He
noch, syn Jaredv, Herms bj, korunovan trojnsobnou korunou
Edenu, varoval lidstvo marn. Due obr se staly dmony a temn
druice byla jimi osdlena. Tak byla dokonna straliv involuce.
Jednotliv etapy tohoto pdu, zdnliv usnadujc materiln by
t, jsou chpny dnen civilizac jako etapy pokroku. Pd, evoluce
materialismu, byl umonn dvanctm kanlem ilanu, tj. evolunm
vznamem (viz ve) 72 gni.

87
 KABALIST I CK ZASVCEN

Elifas Lvi vnoval ticet let svho ivota, aby oistil vdu
hieroglyf od pozdjch omyl a mohl nakreslit Velik em pvod
nm i znaky, absolutn innmi ve sv istot. Je to nejgenilnj
prce, podniknut kdy modernm kabalistou, nebo se mu podailo
nakreslit dvno zapomenut pvodn hieroglyfick znaky emu
na lci a rubu vemocnch ticetiesti talismamy \9) .
Nkte kabalist se domnvaj, e je mono doclit zamnnm jis
t sti Velkho emu rznch vsledk na plni hmotn. Muselo
by proto existovat vce em o 72 psmenech. Tento nzor je myln .
Velk em je syntzou vekerch monost involuce, shrnujc sly
Chochmy, tj. vem'c, veuskutellljc a vevyerpvajc Moud
rosti Bo. Cl, kter Hldme, nutno urit vdy v kavanot, kde tkv je
din monost oiven jmen kabaly . .Jen v tomto stavu se nachz nut
n zkladn pedpoklad k stvoen ducha za uritm myslem. Tento
duch Chochmy nen trvalou a uritou osobnost, kter by vychzela
z Boha a po vykonn myslu se do nho vrtila zpt, nbr duch
Chochmy je vdy v kadm jednotlivm ppadu stvoen zvl .
V dnm z e jmen Boch nesmj s e provdt zmny, kter jsou vy
hrazeny toliko Bohu samotnmu. Kdo by to uinil, propad trestm,
jak prav autorita kabaly, imon bar Jochaj (Sanhedrin 63a).
Dr. Bischof navrhuje dv, podle nho pravdpodobn sestavy Ve
likho emu, se ktermi nesouhlasme z dvod, kter jsme uvedli
u jeho pokusu o sestaven jmna o 1 2 psmenech:

59) Tento mistr velikch magickch zkuenost, pro kterho kabala nebyla pouhm
studiem archeologickch pamtek a dokumentl o obchodnch ztrtch a hd
Moeho z Leonu, nbr velkolepou syntzou vry, filosofie, nboenstv a vdy,
kterou nazval katolicismem, prav, l' bytosti vech hierarchi slou vemocn villi
toho, kdo rozum znaklm emu a je jieh hoden. Je nutno nauit se tmto hierogly
fillll zpamti a peliv je roZ"eit. Okolo kadho znaku nutno napsat v kruhu evo
kan ver dotynho gnia (viz pslun tabulky). Elifas Lvi: .. Clef majeures
et Clavicules de Salomoll". 2" dit. Paris 1926. - Fr. K.
Moe z Leonu hyl panlsk mystik z konce 1 3 . stolet, kter shromdil kabalistic
k materil rznorodho data a j:lko hlavn dlo kabaly jej vydal pod nzvem Zo
har, sprvn Sefer IIlI-zoIUII; jilm jD, "Kniha ze ", kter je asto oznaovna
za "Bibli kabalist". - San.

88
 BRNA TYICTPR V A TYIC TDE VT

1. A N S V P Kaf Tav R Ch Kaf4()) M H Tet

B V N H G D V L H G B V R H Tav P A R Tav
N e H H V DJ S V D M L Kaf V Tav Kof D V Kof D V Kof
D V KafV N H M l M V A R C.

2 . A I N Kal Tav R Ch Kaf M H Tet B V N H D A Tav

G D V L H G B V R H Tav P A R Tav
N C H H V D J S V D M L Kaf V Tav Kqf D V Kof D V Kof
D V V S A H M I M V A R C.

Abychom pochopili sestavu Velkho emu, nutno studovat pepis

tetragramatonu znaky tagin. Velk em je tvoen dvaceti tyhni bo
dy, ktermi je vyjdeno tot, co mnil Jan Evangelista v Apokalyp
se dvaceti tymi starci. Kad bod vyzauje temi paprsky, kter
odpovdaj jednotlivm psmenm emu . Dvacet tyi bod je se
skupeno v uritm poad, aby tvoily tetragramaton:

n
Tetragramaton napsan kresbami tagin.

Veker moc tetragramatonu vyplv z jedinho psmene ze ty

jej tvocch, a sice z Jod, proto i v sestav Velikho emu zdrojem
vekerch sil jsou psmena, odpovdajc tomuto Jodu, nebo em
nen nim vce a mn ne opisem tetragramatonu.

40) V Bischofov opisu 12 psmennho jmna ponechali jsme mysln jeho fonetic
k psan, avak sprvn nutno pst Chochma s psmenem Kaf, tedy "Chokma"
a vyslovit "Chochma".

89
 KABALISTICK ZASVC E N

Prvn psmeno tetragramatonu, Jod, tvo ve skutenosti jedin

bod, kter vyjaduje princip vech vc, jejich potek i konec, pra
jednotu, absolutn zkon, kter ovld vekerou innost prody.
Ve, co bytuje, je toliko uritm stupnm vyzaovn prajednoty,
a proto zkon, kterm se dila stavba vesmru, mus dit i skladbu
posvtnch jazyk. Prajednota je znzornna bodem , hieroglyficky
v umn pst psmenem Jod. Ve vzniklo z prajednoty, mus tedy bt
Jod otcem abecedy, a tm i otcem vech slov, vt a celho jazyka.
Protikladem jednoty je mnostv, jeho vznik pedpokld oplod
nn prajednoty, prvotnho j, sebou samm . Tento poznatek je kl
em k seln hodnot Jodu (nebo kad psmeno je souasn hie
roglyfem, slem a ideou) , a tm i vech psmen abecedy. Prvotn
j je jednotou, potkem seln ady, jednikou. Mnostv je proti
kladem jednoty, bytujcho j neexistujc nicota, nic, nula. Nula,
kruh, je tedy znakem mnostv, jeho podmnkou je jednota. Tato
jednota na potku veho byt je clem na konci veho dn prv
tak , jako linie kruhu , kterou poneme v uritm bodu, musme
v tomto bodu ukonit. Podmnkou opsn kruhu je sted, opt bod.
Bod je znakem prajednoty, kruh znakem mnostv, kter me bt
nekonen, tedy znakem nekonenosti. Proto bylo pidleno ps
menu Jod slo deset, tj . bod, potek, jednika a kruh, mnostv,
nula.
Kad psmeno abecedy je souasn hieroglyfem, slem a ideou.
Hieroglyfick stavba znak je zaloena na ideovm vznamu ps
men. Nejdokonalejm hieroglyfickm vyjdenm idej jsou kresby
tagin, kter jsou pro svoji dokonalost a jednoduchost nejvhodnj
mi ku psan tetragramatonu, skutenho jmna Boho.
Kresba psmeny Jod mus vyjadovat nezbytn podle svho vzna
mu, kter jsme zjistili v pedchozch odstavcch:

1 . prajednotu,
2. mnostv a
3. nvrat k pvodn jednot.

90
 BRNA TY/CTPR V A TY/C TDEVT

Tyto ti podmnky stavby Jodu jsou znzornny v kresb hierogly

fu temi body, kter tvo pln. Tento pln vznik absolutn formul
vekerch vd: zkonem trojice, kter je zkonem byt, zrodkem
a podmnkou veho, co bylo, jest a bude, Otcem, Synem a Duchem,
"zkonem t svt" . Monost uskutenn plnu, to jest vznik dn,
tkv v permutan monosti trojice, a sice "ti budujc est" . seln
je vyjden zkon byt trojkou, zkon dn estkou. Tyto dva zko
ny, vyplvajc ze sebe, jsou znzornny v kresb Jodu devti cpky
t korunek (3 + 6 9), ktermi psa ozdobil ti zkladn body. Han,
=

kabalistick strom, vyrst v obrysech ped nam zrakem, tj. ti

sefiry jeho plnu se svmi vibranmi kanly.
Toto pozorovn hieroglyfick kresby dokazuje, e idea, kterou
vyjaduje prvn psmeno tetragramatonu, Jod, idea, kter je pinou
veho byt i dn, tedy zdrojem vekerch sil, mus bt opsna
ve Velkm emu devti psmeny. Zbv eit dv nov vzniknuv
otzky:

1 . kter psmena to jsou a

2. v jakm poad jsou rozloeny mezi dalmi 63 psmeny emu?

Prv otzka je eena ilanem, a sice sefirami plnu, jinak eeno

innost trojice, pedevm sefirou Keter, tj. ideovm prvkem hlsky
Jod v jejm tvrm vztahu k idem ostatnch hlsek na zklad e
ho:

prv psmeno mus tvoit znak, kter je pravzorem svatch psmen

a vyjaduje ideu Edenu,
druh znak svtla, kter se mno samo sebou,
tet znak plodn matky, velkho svatho sla a Merkura filosof,
tvrt znak dokonalho cyklu, tj. filosofickho ke,
pt znak elementrnho ohn mudrc,
est znak vdn dobra a zla, eny,
sedm znak antagonismu a svobody, prce a stvoen, pu lsky,

91
 KABALISTICK ZASVC E N

osm znak vtze, ducha a tvaru , dokonalho sla a

devt znak rovnovhy, tetragramatonu a jeho odlesku.

Druhou otzku zodpovd "zkon trojice " , kterm jsou tak ze

ny Klky ,5ulamounovy, tarot. Tmto zkonem je takt ureno po
ad znak na ticeti esti magickch talismanech emu.
Pvod veho spov na absolutnm zachovn byt sebou samm,
na zachovn jednoty jstv, znzornn symbolicky psmenem Jod
a slem deset. Destka sjednv k tomu potebn podmnky, nebo
je pedstavitelem vekerenstva jednikou a nicoty nulou. Kresba Jo
du, Velkho oblieje, znzoruje pvodnm jedinm bodem silov
pole (strom sefir), temi body odstupovn hodnoty tohoto pole (ti
svty, ti sloupy ilanu), a konen devti cpky t korunek vytvoen
devti nich a vych poloh (devt sefir) v silovm poli podle ideje
zkladn seln ady, kde je dosaeno jednoty slem deset. Pracovn
schopnost neho, co se nachz v silovm poli, je energie. Energie
Jodu je zvisl na poloze tohoto neho v silovm poli, a je tud
energi potenciln, moc, kterou chpeme tak, e kdy nco kr si
lovm polem z polohy jedn do nsledujc, je schopno pi vdy po
malejm pohybu vyvolat slu, rovnajc se sle pole a penst ji na sy
stm nsledn a na tomto vykonat prci, odpovdajc tomuto dal
mu systmu. Tato prce je ve Velkm emu provdna devti kanly
plnu, kter jsou nositeli ideje Jodu, a k dosaen rovnovhy.
Druh psmeno tetragramatonu, He, je pouhm odleskem Jodu
a jeho seln hodnota (pt) povstala rozdlenm destky na dv
proti sob postaven sti. Byt meme pochopit toliko postave
nm protikladu. Byt by se nemohlo realizovat, kdyby nebylo posta
veno proti nebyt. V tm okamiku, kdy potvrzujeme byt, musme
uskutenit jeho reakci. Z tto reakce odvozujeme pojem existence
byt, kter me vyplynout toliko z dlen pvodn jednoty. Tmto
dlenm, kterm nastv poznn existence, vznik oproti bytnosti
substance , protiklad, dvojnost , pedstava oplodovanho. Jod je
oplodujc, He me bt toliko pedstavou prvku pasivnho.

92
 BRNA TYICTPR V A TYICTDE V T

Ideogram tetrdgramatickho He je tvoen devti body. Tm je zn

zornn protiklad, mnostv, jeho kolem je doshnout splynut
v jednot, ze kter protiklad vyel . seln to mus bt devtka, kte
r je innou v destce zkladn seln ady, jej jednotliv lenov
se potom opakuj ve vech monch selnch kombinacch .
Je to opt devatero sefir, kter teny od shora dol dosahuj sloue
n v i, krlovstv, v Malchutu. Devt cpk, ktermi jsou ozdobeny
korunky Jodu, stv se tak v ideogramu He devti zkladnmi body.
(:innost je zena absolutnm zkonem, kter vyluuje kadou mo
nost pochyby, zkonem trojice. Analogicky tomuto zkonu byly
ozdobeny zkladn body ideogramu He opt tcpmi korunkami,
take bylo dosaeno dvaceti sedmi cpk. Tchto dvacet sedm cp
k modifikuje substanci zkladnch bod He v jejch vztazch k byt
nosti Jodu.
Modifikace substance je provdna ivou silou, energi pohybo
vou , kinetickou, kter pochz z impulsu, vnitn obvajcho nco
nsledkem pohybu tohoto neho v silovm poli. Tato iv sla mo
difikuje substanci tm zpsobem, e nco, kdy je pivdno
do klidnho postaven, vykonv na substanci, kter toto nco
brzd , uritou prci. Touto ivou silou , kter provd modifikaci,
je dvacet sedm psmen opisujcch He, z nich je pt psmen konco
vch. Jsou lehko zjistiteln a jejich rozloen jako zvukovch vibrac
v jednotlivch polch emu je zeno trojzvukem.
Moc Jodu je vyloena psmenem Vav, kter je tetm psmenem
mysterisn trojice. Jej lohou je sjednotit veker antagonismus,
nebo je vztahem, kter spojuje veker protichdn initele. Vzni
k p rotipostavenm bytnosti Jodu a substance He, kter sluuje,
m je dna jeho seln hodnota, Jod 10 + He 5 Vav 6 stvo
= = = =

en, a souasn loha zjevovatele kvality, vlastnosti, vnitnho

impulsu , kter buduje jevnost a souasn peduruje podobu. Byt
nost spov na tech silch, sla stedn, vytvejc kvalitu, jest
onm vlovm smrem ivota, kter se sna zosobnit se, aby mohl
psobit na zevnjek. Dv He tetragramatonu jsou podstatnm

93
 KABALISTICK ZASVCEN

koenem ivota, Vav znamenm nadsmyslnho svta. Vznik tm

vlastn jmno byt, kter je spojenm individua a nekonena. Pipoj
me-li Jod, potenciln manifestaci, obdrme vraz oznaujc sebeu
ren byt bez jakchkoli hranic. JHVH vyjaduje trojjedin zkon
absolutna. Vav je psmenem skvlch vlastnost, nebo pomoc jeho
ideogramu lze eit ti nejvt zhady vysok vdy:

1) problm trojjedinosti,
2) svobodn vle a milosti,
3) zhadu ddinho hchu.

Pi studiu 32 cest bude na lohou eit tyto problmy.

ekli jsme, e Vav, pojem innosti, je zrcadlenm Jodu, pojmu p
iny. Proto i jeho ideogram mus bt analogick, tj. tvoen temi bo
dy a devti cpky, s rozdlem ve smru cpk, nebo zmna innosti
jest co do velikosti a smru rovna pin, tj . psobc moci. Ideu
Vav nutno tedy opsat devti psmeny, jejich rozloen v emu mus
bt obdobn rozloen psmen, odpovdajcch Jodu.
tvrt psmeno tetragramatonu, druh Be, je vyjdenm dokona
lho byt, kter je reprezentovno v absolutn jednot temi psme
ny pedchzejcmi, kter vyjaduj bytnost, substanci a vlastnost.
Druh He tedy uzavr v absolutn jednot bytnost, substanci a vlast
nost. Proto tak ve skutenosti tvo tetragramaton jeho ti prvn
psmena. Druh He oznauje pechod od mylenho k viditelnmu,
ze svta jednoho do svta druhho, m se stv prostedkem vze
stupu, a je tak v nsledujc oktv aktivn bytost, zrodkem nov
ho Jodu. Je znakem novho pouit zkona trojice a dle tho zko
na je pouhm opakovnm druhho psmene tetragramatonu, prv
ho He. Ideogram mus bt tedy toton s ideogramem prvho He,
narozdl od ideogrdm Jodu a Vav, kter jsou na zklad svch ko
l pouze analogick. Opis v emu bude proveden tmi psmeny
a v tm potu, jako u prvho He.

94
 BRNA TYICTPR V A TYICTDEVT

Analza tetr.lgramatonu i jeho ideogram , kreslench znaky tagin,

ze kterch dovedeme odvodit Velk em, je ukonena. U Jodu udali
jsme symbolick vznamy opisujcch psmen. Bylo tedy jist oek
vno, e tak uinme i dle. Nebylo to nam myslem, chtli jsme
pouze naznait cestu a jej odchylnost od cest historik kabaly.
Je zapoteb vdt, chtt, odvit se a zde pedevm mlet vce, ne
kde jinde, nebo tyto pedpoklady poaduje maginost emu. Avak
ani u Jodu jsme pesn neudali, jak jsme zjistili, vznamy opisujcch
psmen, dle nejsou-li snad nkter z nich psmeny koncovmi.
Koncovmi psmeny je rozdlen Velk em ve vysloviteln slova.
Pro snaz porozumn piloili jsme jednoduchou, ale dleitou ta
bulku.

95
 Keter, Malchut - Velik em.

Zkladn bod Jodu - Silov pole - Keter - ilan I

Ti body Jodu - Odstupovan hodnoty silovho pole - Ti svty
Acilut Daat Beri;a Chochma Jecira Bina
Jod
Devt cpk Jodu - Vy a ni polohy silovho pole - Devt sefir
Daat Chochma Bina Chesed Din Tiferet Necach Hod Jesod

1 9 17 25 33 41 49 57 65
2 10 18 26 34 42 50 58 66
3 II 19 27 35 43 51 59 67
4 12 20 28 36 44 52 60 68
oktody
5 13 21 29 37 45 53 61 69
6 14 22 30 38 46 54 62 70
7 15 23 31 39 47 55 63 71
8 16 24 32 40 48 56 64 72

Z ideogram tetragramatonu se odvozuj jednotliv psmena oktod.

Jod Jod Jod Jod Jod Jod Jod Jod Jod
He He He He He He He He He
Vav Vav Vav Vav Vav Vav Vav Vav Vav
2 He 2 He 2 He 2 He 2 He 2 He 2 He 2 He 2 He
oktody He He He He He He He He He
2 He 2 He 2 He 2 He 2 He 2 He 2 He 2 He 2 He
He He He He He He He He He
2 He 2 He 2 He 2 He 2 He 2 He 2 He 2 He 2 He
X. Asija - Malchut - Celkov sestava emu
- --
 BRNA TYICTPR V A TYICTDE V T

Jekara, ndhern drahokam Chochmy, zjevujc se a vystupujc

ve stvoen, zen a udrovn svta, je analyzovn 72 pvlastky.
Francouzi nazvaj je jmny Bom i, nebo sama gramatick kon
strukce tetragramatonu upomn na pvlastky. Ve svm souhrnu
(viz str. 65- 66) tvo Velik Jmno 72 jmen:

Bh

1. Povzneen 25. Propjovatel 49. Vzneen

2. Npomocn 26. Uzaven 50. Milosrdn
3. Nadje 27. Horlitel 51. Skrytosti
4. Skryt 28. Uzdravovatel 52. Nejvzneenj
5. Zchrana 29. Opora 53. Pokoujc
6. Chvlypln 30. Dvra 54. Nebes
7. Trpliv 31. Osvcujc 55. Vnosti
8. Velebenhodn 32. Spravedliv 56. Udrovatel vesmru
9. Milosrdn 33. Vevdouc 57. Chvlyhodn
1 0. Milostiv 34. Lib 58. Vyslyujc
1 1 . Ctn 35. Radostn 59. Veznatel
1 2 . Ztita 36. Uctvnhodn 60. Ulevujc
1 3 . Prohlen 37. Ctnost 61 . Vyven
1 4. Udrovatel 38. Nadje vech 62. Nejvy
1 5 . Stvoitel 39. Pomocnk 63. Nekonen dobr
1 6 . Zakladatel 40. Radujc se 64. Veudrujc
1 7 . Podivuhodn 41. Ve tech osobch 65. Studn moudrosti
1 8 . Vyslyujc 42. Ochrnce 66. Opatrovatel
1 9. Neoslyujc 43. Vldce 67. Rozko
20. Vykupitel 44. Vn 68. tdr
2 1 . Jedin 45. Pohybovatel 69. Vevidouc
22. Pravice 46. Zjevovatel 70. Vevytvejc
2 3 . Bdnch 47. Pravdu prohlaujc 7 1 . Pn
24. Ve sv dobrot 48. Prav otec 72. Tav

97
 KABA L ISTICK ZASVCEN

Sar ha-olam, vldce svta Kadmiel, bd v Chochm, tvoc moud

rosti , odkud prt Velk em . Slabika be ve slov BereUt byla
v I. stol. po Kr. pekldna jako s, co by nevyluovalo monost
spoluasti na stvoen. Toto je nutno vyloit tak, e vraz pro
"potek", reit, znamen Tru, " moudrost, uen, pln, nrt stvo
en" . Prv pole emu tvo pomocn sefira Daat. M to hlubok v
znam, nebo Chochma va-Daat je "moudrost a poznnm " . Slou
enm tchto dvou atribut meme ci narozdl od gnostik,
e stvoen byt je dobrem, dokonalost, poehnnm, nebo slabika
be na zatku Genese zna slovo beracha, "poehnn" .

Obr. VI. alamounv pantkl moci a vldy.

"Moudrost zaloil Vn zem i " . Tato moudrost, Chochma Elo

him, je pvlastkem pedstavujcm Boha jako nejvy inteligenci
ve stvoen, udrovn, vld a zen svta. Pvlastky maj negativn
smysl, proto Chochma v objektivnm pojet je Kadmielem, personi
fikac, ale dnou st boskho j. Kabala vid podstatu Bo naroz
dl od aristotelsk filosofie ne v poznn, nbr ve vevyplujc ls-

98
 BRNA TYICTPR V A TYIC TDE VT

ce. Vztah mezi lovkem a Bohem nen uren v poznn, nbr

oboustrannou lskou. Proto zn kabala konen cl stvoen, kter
vid v budouc blaenosti a na tuto se pipojujc spojen s Bohem.
Nejve stoj ten, kdo z lsky k Bohu kon dobro a na druh stran
psob v Bohu lsku k lidstvu.
Absolutn maginost emu je mona "vldou Bo nad svtem " ,
Malchut Bl. Biblick idea, vyhlaujc Boha jako bytujcho tak pro
svt a svtem zahrnuje v sob uen o Prozetelnosti Bo. Ve ,
c o existuje, obdrelo svoje byt o d Boha, jm trv a k nmu j e vede
no. To je zkladem nboensk stavby bible. Bh jako vldce svta
se nazv melek, " krl " , nebo av, " otec " . Tato j mna byla v po
biblick dob nahrazena umlm vrazem pronoia, "prozetel
41
nost" , hebrejsky ha,gacha ) , " zen boha".
O dkaz tto vldy je dna proda na jejch tajemnch cestch,
v jejch dlnch, kde nikdy neumdlv a stle se omlazuje, aby vyko
nala ve podle uritch zkon Ob36,27; Iz40 a 4 1 , Jr3 3 ; 3 1 a 3 5
atd.). Nejvtm dkazem vldy bo je lovk i nrodnostn celek.
Djiny jsou velikou knihou uen o Prozetelnosti Bo. ivot i nej
vznamnjho lovka je v rukou boch, nebo " Usmrcuji a oivu
ji, zrauji a uzdravuji a nikdo se nezachrn z m ruky" (Ot3 2 , 3 9).
Odklon od tto nauky nachzme teprve v Apokryfech a u Filna.
Talmud se vrac k jednoduch idei b iblick a pokld za platnou
nauku o bezprostednm zen svta Bohem (Beracho t 5 4 a 5 5 ;
Ta 'anit 2 , lama 3 0 atd.). V pt knize Mojov (3 2 , 3 9) j e dkaz
oproti tm, kdo uznvaj dv sly v zen svta. Avak cel tato
nauka nechce popt svobodnou vli eckm a mskm osudem
a chaldejskou astrologi.
Zjev, e se vci v ivot asto utvej bez naeho piinn a as
to i proti na vli, probudil vru v nepemoitelnou slu prodn,
kter vldne svtu. man nazvali tuto slu fatum. Jim vldne nad
bohy i lidmi a kadmu ur pesn jeho dl. V orientlnch kultu
rch p anuje vra, e osudy lid jsou pedem ureny a naznaeny

41) nmllin. - San.

99
 KABALISTICK ZASVCEN

hvzdami, take hvzdn nebe je otevenou knihou lidskch osud.

Bible a Talmud neuznv tuto vru v osud, nem pro ni ani nzvu.
Biblick idea chpe Boha jako stvoitele a kormidelnka zkon p
rodnch a lovka jako mravn svobodnho, co je protikladem vry
ve fatum, " tak mluv Vn, o skutcch nrod nic neute a znak
nebes se nebojte" Orl O, I). Osud v biblickm smyslu je to, co Bh
o ns uril, doputn Bo, kter souvis s prozetelnost, Bo vl
dou nad svtem. Tak postaven lovka v bibli oproti osudu je jin.
Nelze ujt peduren, avak jen po dob u , za kter zstv lovk
stejn a nestv se jinm zmnnm zpsobem ivota. Nastane-li
zmna vnitnho i vnjho ivota, je peduren bezmocn, nebo
lovk se stv nkm jinm, a co bylo o nm rozhodnuto, nem v
ce dnho vzahu k nmu. Bible zn mnoho podobnch ppad.
Takto chpan peduren nepichz do rozporu se svobodnou vid
lovka. c":lovk podruje svoji svobodu i oproti rozhodnut Bomu:
me zmnou smlen a jednn rozhodnut od sebe odvrtit. Spra
vedliv zmn, co Bh uril . "Ve je v rukou boch, jen ne poko
ra" o'i2), prav rabi Chanina (Megila 2 5a).
Chochmu lze dobt pouze pokorou. Moudrost byla seslna Bo
hem k lovku v podob zkona a jen zkonem mte si lovk
moudrost pivlastnit, co vyaduje neustlho sebezdokonalovn
ve vech smrech, vchodiskem tto cesty mus bt pokora, zklad
v moudrosti. Potom se dostav vdom o skrytosti v lsce bo, jis
tota ve vech nebezpech a bolestech, nebudeme nikdy pochybo
vat o vrnosti k Bohu a Blh o ns. Tehdy teprve se objev sla a is
tota vry. lovk obdr za to hodn: moudrost, ivotaschopnost,
vnitn mr, dlouh ivot, est a tst rodinn a z hlediska praktick
magie to nejvy, oprvnn k uit Velkho emu.

42) Jin zdroj pipisuje telllo citt Beraehotu 33b: "ve je v Boch rukou krom bo
-
habojnosti", hebrejsky ha-kol bi-dej .amajim dme I'uijir'at amajim. San.

1 00
 BRNA TYICTPR V A TYIC TDE VT

ekli jsme o Velkm emu ji dosti, jako i o Chochm, moudros

ti , kterou je odvozen. Jsme tak povinni upozornit na nebezpe.

Stedisko Velkho Jmna je v pt poloze silovho pole, v sefie

Din, psnm prvu, kter nezn slitovn a vyluuje kadou mo
nost zchrany pro neoprvnnho vyslovovatele. Mistr kerningov
skho johanitstv ocen toto upozornn, nebo jeho hlavn stupe
je analogick pt poloze emu. Prav se, e pouze osvcen znaj se
stavy velkch Jmen, avak my sami pochybujeme o tom.

Vehujah;') byl postaven v elo gni emu. Evokatr Vehujahv

uz vysokou ibenici, na jejm bevnu je zaven velik gong. Koi
inami odn obr svolv rytmickmi dery na tento gong sanego
rin, obhjce, k soudu, kter se m konat. A nyn by obalovan zjis
til, e msta, kter jsou vyhrazena jeho obhjcm, zstvaj przdn!
Oprvnn k dlm vysok magie m jen ten, kdo si um vytvoit ob
hjce svmi skutky.

Pozorujme rub Vehujahv, gnia Elemjaha. Bl m ramorov olt

v boiti pedvkho chrmu, osvtlenho mnostvm pochodn. B
le odn kn pinej zpalnou ob s modlitbami za zchranu
a slitovn, nebo se nkdo odvauje dalek a nebezpen cesty.
Mystrium se dovr: iv sla sestupuje v podob vnku, aby dala
sehnutm plamen zpalu i pochodn znamen sv ptomnosti. Le
gitimita . . . Me se vydat na cestu, hukot moskho pboje nebude
hrzn, ale povede t k uskutenn smlch sn. A ude-li nkdy
v sistrum egyptsk Eset, nikdy se tak nestane za elem rozezvuen
koene zkladny zhoubnch zvuk a znien helnho kamene na
eho svta, Chochmy, ke v pohybu . . .
43) Abychom ovili svoje teze, jsme ji po druh nuceni sestoupit do oblast experi
mentln magie. Objektivnost tchto viz byla ped krtkou dobou znovu ovena
pokusy naeho ptele Dra A. Smchovskho.

101
 KABALISTICK ZASVCEN

"Nen vtho bohatstv nad poznn a hor chudoby nad nevdo

most", je eeno v trakttu Ketubot 68. "Abys poznal " , je heslem
bible. Mlad knihy jdou jet dle a u, e " roziovn vdomost
je pdou a zrukou ctnosti a nevdomost zkladem vech hch".
Egyptt kn stedn e v obav ped vpdem Hyks skryli v
clu v mystrich, kde bylo poznn pstupn jen urit td vyvo
lenc, kte nebyli vdy hodni, aby se stali strci svatyn. Dopustili
se chyby, na kterou Egypt zahynul. Moj, velik syntetik vech
pedchozch kultur a jeho nsledovnci pochopili tuto chybu , a pro
to prohlsili za pkaz a cl celho ivota uskutenn touhy, kterou
je zmtn kad lovk: poznn Doha a jeho duchovn zen. Prohl
sili oclvn povinnost pstit duchovn hodnoty jako za jedin pro
stedek k udren a omlazovn nrodnho kmene . Samostatn
uvn duchovnch schopnost nazvali /Jna va-Daat, " poznn
a nzor" , kter vrchol v Daat 1';1, "poznn Boha" .
Poznn j e zkladem monoteismu. Dt4 , 3 5-39 zdrazuje nutnost
poznn prO kadho. Bh chce bt poznn a poznn je clem ve
kerch dl Boch. Tento poadavek byl silnou zbran proti pohan
stv a zrukou konenho vtzstv monoteism u . Proroci volaj :
"Vysly mne Vn, vysly, aby lid poznal, e jsi vn Bh"
( l Kr I 8 , 3 7). Daat El nen spekulac pomoc istch rozumovch
pojm, nbr pojetm Boha, psobcho v djinch a v prod a po
vznesen k nmu, jak se projevuje ve svt .
Hebrejsk sloveso joda, "poznvat", nezna abstraktn vdn,
nbr empirick poznn prostednictvm smysl a je asto zam
ovno se .oma, "slyet" a roh, "vidt" . Nezna tedy poznn
pedmtu o sob, nbr ve vztahu k poznvajcmu. Poznn Boha,
o kterm mluv Moj, tk se vztahu Boha k svtu a lovku. Bh
je poznateln tak daleko, jak se zjevuje ve slovech, znacch, obra
zech prody a djinch, nad to nezn bible dnho poznn Boha .
. Cesta, kter k tomu vede, je pozorovn prody v celku i jednotli
vostech Qb28, 1 - 1 4), tak lovka ( 1 39), vlastnost Boch, projevu
jcch se ve vld a zen svta (Ex3 3 , 1 8-23) , odmovn dobra

1 02
 BRNA TY/C.' TPR V A TY/C TDE V T

a trestn zla (lz41 a 43) atd. Pitom se nezapomn na peceovn

tchto cest a upozoruje se na hranice lidskho rozumu. Nesm ns
tak napadnout podle naeho poznn chtt pedurovat iny Bo,
nebo lovku nelze poj mout jejich totalitu. Zprostedkovatelem
poznn m bt pedevm povznesen k Bohu, avak ne jako pede
pisovn zkon lidskho pojet, co krsn ek l Izai 40; 5 5 , 8 ;
1 1 , 1 - 1 1 ; 2 , 1 -5 .
Biblick starovk byl nadenm ctitelem tto kresby poznn Bo
ha v jejich pozitivnch i negativnch strnkch. Do roziovn po
znn byly kladeny velik nadje (lz l , I - 1 1 ) , nejvt touhou Mojo
vou bylo doshnout poznn. Doshl ho tak dalece, e zel Boha,
zjevujcho se ve veden a zen svta jako Milosrdnho, Milostipl
nho atd . , s poznmkou: "Neme zti moji podstatu" (Ex3 3 , 20).
Tohoto poznn dal si David i alamoun. V plnm vznamu je vy
sloveno proroky Ozeem, Izajem a Micheem . U Ozee je p
dou vnho paktu a opomjen poznn je tkm pokleskem.
U obou druhch je jeho veobecn rozen a uznn clem proro
kovn, pslibem budoucnosti lidstva (lz2 , 1 -4 ; I I , I - I I ) , pchodem
as prva a mru pro cel lidstvo, vedenho touhou po Bohu
a ctnosti, podporovanho veobecnou lskou, kdy se nebude uit
vlenictv, kdy mee b udou pekuty v srpy ence, kdy nastane
"vn mr" . Pro Ezechiela je poznn clem oznmenho soudu,
prostedkem vykoupen a znovuzrozen (Ez36).
U velkch osobnost Talmudu a Midrae hraje Daat El velikou
lohu, doporuuj ho jako pramen nboenskho ivota. eck vliv,
kter ochromil kultury a nboenstv Egypta, Persie a Srie, nenael
v Palestin protivnka, nebo ekov s asem shledali, e tam bylo
dvno provozovno bdn, uvaovn, poznvn. Setkn ecka
a Palestiny probudilo velkou literrn innost, kter chrnila ducha
ped toky zvenku a nakonec se obrtila v boj proti pohanstv.
Vytvoily se dva smry: smr helenistick, kter pojednval o bib
li pod vlivem eckm a nechval jej platnm a smr ist biblick,
kter nezbavoval knon jeho zvltnosti, a kter pijmal ciz nzor

1 03
 K A B A LISTI C K Z A SVC E N

jen po psnch zkoukch. Produktem smru prvho jsou Kniha

Sirach a Kniha Moudrosti, druhho Kniha Baruch, Tobit, Judit
atd. Tyto protiklady daly vzniknout smrm alexandrijskmu a pale
stinskmu. Z Alexandrie mluv Filn, Aristobul a Sibyla, z Palestiny
Talmud a Midraf

Tak vznikly i dva smry v kabale, kter byla do t doby jednotn

:':'
a kter nutno kabalistovi psn odliovat ) . Smr alexandrijsk, kte
r byl pozdjmi mistry kabaly zavrhovn, disponoval voln svmi
tmaty. Smr talmudick se vyvjel ve formch koment
ku Gn 1 , 1 -3 1 , ve kterch bylo pojednvno o teosofii djin stvoen,
ma 'ase Bere.it, a ve formch koment k Ezechielovi 1 , 1 -28, kter
pojednvaj o vld a zen svta Bohem, mcase Merkava.
Hodnocen poznn a stanoven jeho hranic zjistme nejlpe studi
em autorit Talmudu, kter byly nuceny pohybovat se mezi obma
smry po pt stolet (2. stol. p. Kr. a 3. stol. po Kr.). My sami pi
klonili jsme se k hodnocen ve smyslu biblickm, v souhlase s tmi
to autoritami Talmudu, kter pmo poadovaly poznn Boha a po
zvedly vznam hodnocenm duchovn sly, take opakovaly vlastn
voln Mojovo (Jalkut I, 7, 1 04 , 4 1 5 , 604, 963 , !:;abat 86, Mi
dra. Raba k Num . , odd. 10 atd.).
Stanovenm hranic a zkon poznn Boha uvidme, jak dalece by
la piputna teosofie Bereitu a Merkavy. Gnose, kter kupila po ti
stolet systm na systm a nakonec se utopila ve fantazich, byla od
straujcm pkladem. Nutnost stanoven hranic byla symbolizovna
ve vypravovn o tyech nejvtch uitelch z prvho stolet, kte
se pohrouili do bdn o Bohu, svtu atd . , a kte se stali neastn-

44) Zde pon ona st " Kabalistickho zasvcen", kter je uvdna jako " psn
soukrQm rukopis [vychzejc] p edice Eulis [a] podle autorova pn se ad
cel dlo do rmce edice Eulis, a jest jej tedy pokldati za psn soukrom rukopis
uren pznivcm a badatelm hermetismu". Pedel svazek vyel nkladem spo
lenosti eskch hermetik Universalia. - Pozn. vyd.

1 04
 BRNA TYIC TPR V A TYIC TDE V T

mi, a na jednoho z nich: Ben Azai, Ben Zoma, Elia ben Avuja a Jo
sef ben Akiva vkroili do rje, zahrady poznn. Ben Azai zel a ze
mel, o nm se prav: "Pijdi na pam nepravost pedk jeho ped
Hospodinem, a hch matky jeho nebu zahlazen". ( I 09, 1 4). Ben
Zoma zel a zelel dle vroku: " Nael jsi med? Jez tolik, co snese,
abys jsa pesycen , nezvrtil ho! " (p2 3 , 1 6). Ben Avuja pokodil rost
liny a stal se odpadlkem. Ben Akiva byl jedin, kter veel v mru
a v mru opt vyel . O nm se prav: " Ueten bude tento staec, ne
bo je hoden moj slubou" (Chagiga 1 5 a 1 4).
Ve astnm vsledku bdn Ben Akivy nachzme jeden z mno
stv dkaz o monosti poznn Boha. Stanoven hranic a daj zko
n dcch poznn Boha neuzavr nijak pole bdn, nbr ist
a utuuje. Rozhovory autorit Talmudu s pohanskmi filosofy pouka
zuj na ohranienost naich smysl v jejich pomru k velikosti pole
bdn. "Neme hledt do slunce, kter je sluebnkem bom, jak
bys chtl vidt do Boha" , prav se v trakttu Ghulin 59, Sanhedrin
39 atd. Traktt Ghagiga, folio 1 4, k: "Teprve po odloen tla e
k ns pln poznn Boha" .
Zkony, ktermi se d poznn, je zjitno, co je mimo dosah lid
skho vdn, a je tak pokldno za neprobadateln, dle jsou jimi
vysloveny modality bdn a sdlitelnost jeho vsledk. " Kdo in
pozorovn o tyech vcech, nem pijt na svt: co je nad a pod
viditelnm? Co bylo ped stvoenm a co bude po zniku tohoto sv
ta? " (Sanhedrin 39). Za nemon se pokld zjistit pedem jednn
Boha (Sanhedrin 39, la/kut jesaja 295), veden Bohem ve vztahu
k peduren Ua/kut I, 42). Probadateln jsou: svt, jeho stvoen
a dal vvoj (maa'se Bereit), vztahy Boha k svtu, jeho vlda a ze
n svta, tj . dlo trnu Boho (maa'se Merkava), a konen pedsta
va Boha zjevujcho se pvlastky, j menovanmi v bibli (Ghagiga 1 1 ,
Berachot 7 atd.) . Modalita sdlovn dosaenho vsledku je, e je
mono toliko v aforismech, dajch hlavnch st a potench od
dl vce upozorovat, ne sdlovat (Chagiga l I b). Pinou tohoto
omezen, kter dle naeho mnn nastalo asi r. 50 p. Kr. , byla oba-

1 05
 KABALISTICK ZASVCEN

va ped patnm vkladem a zneuitm . Uitel Avtalijon poprv

upozoruje na nutnost opatrn volby slov, nebo by mohlo dojt
k omylm a posluchai by tak byli svedeni na scest, m by bylo
znesvceno jmno Bo (Avot I. l l).
V pedchozch odstavcch snesli jsme dkazy, kter jsou heln
mi kameny naeho nzoru na kabalu. Kabala nen pro ns ani tajem
nou tradic, ani moc dvacetidvou psmen, nbr poznnm Boha,
Daat El. Toto poznn me bt zskno buto studiem involuce,
a je pak Chochma va-Datl!, nebo evoluce, a je potom Bna va-Da
at. Mlokte z kabalist doshli pln syntzy obou cest.

Tato starozkonn idea Daat Bl byla provna, a tm i uskuteo

vna zvltnmi nadenci bez rozdlu spoleenskch td , okolo
nich bylo historiky nakupeno mnoho sportl. Jejich innost a zvlt
n spoleensk postaven byly zhodnoceny rznm pojmenovnm.
Nejstarm nzvem, jak se zd, je slovo "videc" (Sr. 9, 9- 1 1 ), v sil
njm vrazu " zrec " (lz30, 1 0) , . a oznauje proroka na podklad
jeho intelektulnch sil, ktermi vidl ve skryt v minulosti i bu
doucnosti . Tet nzev, nb, vyjaduje ji vce : je to " enk, vy
hlaovatel, tlumonk" (Ex7, I). V tomto smyslu je mluvm bom,
enkem pro Vnho, jeho protikladem byli mluv Baalovi . v
raz nb lze vyloit nsledovn : promluva z vnitn nutnosti , kte
routo nutnost nelze vdom i nevdom sabotovat.
Djepisci je pokldaj za uitele lidu i krl, nebo byli strci ,
pasti a ochrnci lidu i spoleenskho du. My ale vidme i jejich
druhou stranu: byli tak mui bomi, sluhy bomi, uenmi bo
mi, atd. Tm je uren vztah prorok k lidstvu a naopak k Bohu. Jsou
pedevm ochrnci nboenskho ivota, jeho vykladai a udrova
teli, nebo na nboensk ivot je vzno blaho lidu i sttu, take se
stvaj nejvymi strci teokracie.

1 06
 BRNA TY}?IC TPR V A TYIC TDE VT

I nzor lid kompetentnch nen jednotn: dle jednoho to jsou mu

i vzdlanho a zralho ducha, dle druhho pasivn extatikov, kte
rm nen zapoteb zvltnch znalost. Nachzme pravdu uprosted.
Dkaz, e prorokovn nen pirozenm stavem intelektuln zralos
ti, ale e nen bez n mysliteln, nachzme v bibli mnoho. Duevn
nadn a vypstovan cit jsou pedpoklady a spojovacmi lnky. Pro
roctv je sdlen aneb vnuknut objektivn, " Blh vloil mu to do st,
duch Bo naplnil jej" , atd. Vnu knut je vnitnm otevenm
(Gn20,7), za kterho nalh voln Boha takovou silou, e prorok ro
zeznv slovo Bo od mylenek vlastnch jako objektivn. Subjektiv
n m pocit naplnnosti, povzneenosti a uchvcenosti (Ez 1 1 , 5).
Proroctv je nco mimodnho , co rozliuje p rorok od svho
subjektu, pednesem je slovo Bo (Hos 1 , l). Dlo prorokovo je s d
lem Bom identick (Jr1 , 1 0 ; Za 1 1 , 4) , take prorok asto m luv
v prvn osob, jako by byl s Bohem toton (Jr65 , 1 ). Dal dkazy
pro toto pojet se nachzej ve vrocch prorok o sob. Bileam je
vzn na slovo Bo a mluv proti vlastnmu pesvden (Nu2 2 , 3 5),
Jeremj by rd mlel, ale hlas Bo vychz z nho (]r20,7). Prorok
je si vdom vlastn subjektivity i objektivity proroctv, jedna druhou
neru a ob jsou vedle sebe.
Tato idea je klasifikovna roztdnm proroctv. Klasickm ms
tem pro to je Nu 1 2 ,6-8: ,,Je-li nkdo mezi vmi prorokem Bom,
zjevuji se mu ve vidn nebo mluvm k nmu ve snch. Takov vak
nen Moj . . . k nmu mluvm sty k stnu a zjevn, ne v podoben
stvch a obrazech vid Hospodina" .

Jsou ti druhy zjeven:

1 . Ch/om, "sen" , nejni druh zjeven, kter nastv za spnku .

Snem byly zskny pm pkazy, nauky i zjeven budoucnosti
v obrazech. Takov sny mli Abimelek Laban, Samuel atd.
2. Mara, "vize za bdn" , ast druh zjeven, nazvan tak chazon,
"hledt " , zjeven v obrazech, symbolech, vnjch znacch, kter
se nazvaj zjevy Bomi.

1 07
 K ABALISTIC K ZASVCEN

Moj vidl hoc ke, Izaj serafy , Jeremj mandlovou hl

atd.
3. Machazech bitul ha1e.", " zjeven bez zhad" , s blim oznae
nm: kde z postavu Bo. Co je mnno pod tmto zenm ,
je objasnno v Ex33 , kde Mojovi je odpovdno na jeho dost
zt Boha: me jej zt pouze z vnj strany, jak se projevuje
ve stvoen, zen a vld svta. V tomto stupni zjeven je ozna
eno vrazem postava Bo zrcadlen se bostv v jeho dlech
jako projevu vlastnost, pvlastk . Charakterizovn tohoto nej
vyho stavu je: " sty k stm mluvm s nm" , oproti pedcho
zm dvma stavm, ve kterch promlouv Bh prostednictvm
obraz a pirovnn. Avak i zde me bt zrcadlen ist nebo
zakalenj, podle vvojovho stupn extatikova. Kr-li Bh mi
mo, vnm extatik odzadu. ,5imu." achorajim: Jsoucnost, ivot
nost, Duchovnost, Jednotu, Osobitost, Beztlesnost, Nekone
nost , Nezmitelnost, Nezvislost a Vzneenost Bo. To jsou
vlastnosti absolutnho byt, ze kterch jsou odvozeny dal: z Bez
tlesnosti nevidi telnost, z Nekonenosti vnost, vudyp
tomnost a nezmnitelnos t, z Nezmitclnosti vevdoucnost,
moudrost, moc a mrnost, z Nezvislosti svoboda, sobstanost
a blaenost, ze Vzneenosti svatost, spravedlnost, pravdivost, ls
ka, milosrdenstv, milost, shovvavost, stlost atd.

Zhodnocenm zjeven takto roztdnho vidme, e prorokovn

nen produktem zralosti lidskho ducha, ale e se utv podle stup
n zralosti rznm zpsobem. Rozumov innost nen a neme ani
bt extz ruena, nbr jet zvena a vnesena do sfry nadlidsk,
kde extatik obdr zjeven.
kola alexandrijsk mla tak dvoj nzor, a sice pedevm , e
prorok m v sob duchovn slunce , ke ktermu me dojt kad
moudr (Filn), a e proroctv je pouhm produktem vjimen
zralosti lidskho ducha. Popr tedy, e bz stavu je duch Bo.
Na druh stran tvrd, e kdy sestoup prorock naden na lov-

1 08
 BRNA TYICTPR V A TYICTDEVT

ka, zachz za slunce jeho vdom, a tak pokld extzi za pouh

trpn stav. "Mus ti bt jako nmmu a nevdommu dtti " , prav
Filn v Gen. lib. 1 . , str. 1 7 atd. My sami nachzme v tom, co se na
zv trpn extze, velmi mnoho podezelho a kabalistick praxe
dv oproti Filnovi za pravdu (viz druh dl tto knihy, kapitolu Bi
na).
Talmudist in proroka zodpovdnm za jeho proroctv a hodno
t je podle stup a charakteristiky jeho duevn zralosti, nebo Bh
promluvil jinm zpsobem, kup. u Ezechiela a jinm u Jeremje.
Uenm o nadpo zemskosti Boha a o jeho ptomnosti a psoben
ve svt vznikl zdnliv protiklad, kter je een vznamem Ducha
Boho, ruach E1, ruach Elohim, ruach ]HVH atd.
Viditeln zrcadl neviditeln a z viditelnho se lovk vzn
do neviditelnho. Ve vem, co je viditeln stvoeno, je lovk nej
vym a v lovku je nejvym jeho duch. Proto Bh, jako to,
co je pro lovka nejv myslitelnm, je chpn lovkem jako
duch nejv dokonal s vylouenm vech nedostatk ducha lidsk
ho a je nazvn ruach El.
Princip veho ivota a projevu ivota byl pojat opt jako duch,
duch prody, duch svta, ruach Elohim, vznejc se nad vodami,
kter je stvoen Bohem, a kter je duchem Mesie, jak prav imon
ben Laki.
Mimo tyto dva pojmy ducha boho je jet pojet tet, a sice
ruach JHVH. Tvo spojovac lnek mezi ruach EI a duchem vynika
jcho lovka, a je tak inteligenc bo, " naplnme jej duchem Bo
m" (Ex3 1 ,2-4), "na nm spov duch Vnho, ruach JHVH, duch
moudrosti a rozumu" (Ez l l ,2). Dv rozum, odvahu a odhodlanost,
tlesnou slu, smysl pro est, vysok ctn umleck, prav pozn
n a mravn istotu. Jeho penos se nazv ponoenm, pednm,
vylitm, jinak eeno extz. Pozdji byl pejmenovn na Ducha Sva
tho, ruach hakodeJ, a je toton s ruach nebua, duchem proroc
km . Traktt]oma (9b) pokld souhlasn ruach ]HVH za agens
prorok.

1 09
 KABALISTICK ZASVCEN

jak vidno, je pojet ducha Boho podle jeho projevu troj:

1 . Ruach E1, jako nejvy dokonalost, duch Boha, jeho projevem

je sefira Keter,
2. Ruach Elohim, princip ivota, duch Bo, kterm se d Choch
ma, moudrost a
3. Ruach jHVH, nejvy inteligence, duch bosk, kter je Duchem
Svatm, dc Binu, rozum, kter vede a d ivot k dokonalosti.

Tyto ti'i pojmy ducha Boho jsou doplnny zvltnm tvrtm

poj mem, kter je jednm z nejdleitjch znak, odliujcch kolu
palestinskou od alexandrijsk. kola alexandrijsk pokld Boha
za pouh transcendentln byt, kola palestinsk, nepipoutjc
demiurga, nazv to , co jedin me bt lidem pochopeno a uctv
no, tj. viditeln vystoupen bosk imanence, zjeven Boha stojcho
nad svtem, innho ve svt, svtem pro svt jmnem .';echina'iS)
(aramejsky ."oechinta). Toto jmno je novohehrejsk , pobiblick
a je odvozeno od slovesa .';aken, "bydlet" . Talmud a Midra."oim zd
razt1uj tmto nzvem Vudyptomnost Boha, ptomnost ve svt,
ptomnost viditelnou uritm dnm, ptomnost pislbenou, a ko
nen postavu Svtla, kter se zjevuje extatikm, dodrevm veke
r podmnky.
Rabi jimael prav, e echina je vude a jeho vrok je potvrzen
rabim Osajou (Bava Batra 25a), " Bh se zjevil Mojovi v ohnivm
kei , ale i tento ke nen bez echiny" zn mnn dal (abat
66a, Mdra. c5emot Raba ke knize Exodus, odd. 2): "zaplen vn
ho svtla ve svatyni jest znamenm ptomnosti echiny" (abat
22b); "Stnek byl zzen, aby echina pebvala u dolnch" (Midra.'o
Raba k Num. odc\. 1 2 . , sl. 8.). echina se zjevila na Sinaji Mojovi
(Sota 5a) a zjevuje se extatikm (Cva 'ot 1 2b) jsou-li radostni a ist
nsledkem plnn zkona Boho. je prozetelnost, nebo bd nad
45) Nkdy t jako china, Bosk ptomnost neboli imanence, i1J'::ltO. Vraz, kter-
ho pouvali talmudt uenci k oznaen imanence Uoha a jako synonyma pro Bo
ha samho. - San.

1 10
 BRNA TYICTPR V A TYIC TDE VT

hlavou nemocnho, Moj leel na kdlech echiny, tj . pod j ej

ochranou (Sota 1 2b) . Sestoupen echiny pedpokld ctnostn i
vot (Sota 1 4b) a vzdaluje se, heme-li (Cva 'ot 1 03a) . idovstvo
opustila proto, e se dopustilo zloinu vrady (abat 33c).
Kabalistick kniha Zohar mluv o echin jako o sle emanujc
z Boha, pt ji k sedmi sefirm .el binjan (konstrukce) a speciln
umsuje ji do Malchutu, vldy a peduren (Zohar II, 42b) , nzor,
se kterm nelze souhlasit, j eliko autor tohoto msta Zoharu za
muje vrojat echinu se efou, proudem poehnn prtcm
z Boha. Nkte kesant uenci ji pokldaj za emanovanho pro
stednka. Oba nzory jsou myln. Dkazy pro pojet echiny jako vi
ditelnho vystoupen bosk imanence nalzme v Targumu Onke
los, kde jsou pekldna nzvem echina msta v Ex2 5 ,8 ; 2 9 , 4 5 ;
Nu5 , 3 ; Dt22, 1 O (pislben ptomnosti Bo), Ex33 (hrozba odntm
ptomnosti Bo) Ex33 , 16; 34,9 (dost o ptomnost Bo). Targum
Onkelos vslovn rozliuje prostednka, tj . andla a ptomnost Bo
, echinu, dkaz, e echina nen prostednkem ani emanac.
Viditeln vystoupen bosk imanence dje se v postav vznee
nj postav andlskch, postavou, kter vynik krsou svtla v je
jm stvoen. Tato postava, o kter mluv Daniel, je nazvna Vzne
enost Bo, echinou. Me tak bt pouhm svtlem bez individu
lnho tvaru , avak Stvoitel vyznamenal extatiky tm, e vnmaj je
ho zjeven ze vzneen svteln postavy. Dle se odvaujeme ci,
e tato vzneenost Bo je Bohem stvoen r bahir, nco naprosto
jinho a odchylnho od efy , kterou pokld ve citovan msto
Zoharu za echinu.
Dosaen r bahiru, nasycen vlastnho tla jeho ohnivou podsta
tou, kter pronik tlo a pl a do morku kost, zen v jeho ziv
tlesnosti a proniknut substance r bahiru k jeho vlastnmu stedu
je umoovno kabalou ma 'asijot, praktickou kabalou, tj . askez, pl
nnm Try, slouenm Bohu (avoda), a dly lsky (gmilut chasa
clim)'6) , na kterchto poslednch tech - dle A vot 1 , 2 - ' spov
46) Cl',Dn m?'7J. "Dobroinn skutky" , tj. laskav iny nebo dobroinn akce; ir
a obsanj pojem ne prost "dobroinnost" (cdaka). - San.

111
 KABALISTICK ZASVCEN

svt. Opraje se o tuto praxi, kr kabalista evolun stezkou tajn

moudrosti, chochma nistara, aby jako jeden chen, jej mistr, vy
stoupil na horu poznn a doshl Daat Bl.
Tehdy, a bude vystupovat po sedmi evolunch stupnch z Mal
chutu k Bin, bude objevovat a souasn uskuteovat jednotliv
psmena tetho opisu tetragramatonu, em ha-meforae o 42 psme
nech. Kabala ijunit, teoretick, pov mu o studiu a exegezi posvt
nch textl:t , o umn peskupovn psmen a vpotech selnch
hodnot, nutnch ku spojovn se svtem Ducha. Kabala ma 'asijot
odhal vystu pujcmu vechny prosti' edky, jejich uit je nutn
k pi'eitn podstaty prvho Dechu a z nho vychzejc Vody, aby
7
bylo dosaeno rozumov extze, a tm bat kolu, "dcery hlasu" ); d
le mu ma'asijot pov o vokalizacch, modulacch a pestvkch um
n psychurgickho, aby oitnm tlem a z peitn podstaty pr
vho Dechu mohl bt vytaen druh Dech , ohniv r bahir, a tm
tak mohly vystoupit zeteln obrysy postavy, jsouc od prapotku
u Boha, postavy, kter pinej zjeven. Tato postava je svtlem e
chiny, svtlem, kter nechv Bh zit andlm, neschopnm zt
tv Bo prv tak jako lovk, svtlem, kter osvtluje cestu ve
douc k vykoupen a svtu ptmu, olam ha-ba. Kabala ma'asijot
bude se oprat o Sefer.feciru, kter mluv o Duchu ivho Boha, ka
balu Elohim Starho zkona, totonho se echinou.
Postavy zjevujc se v pravch prorockch vizch jsou tedy stvoe
ny z druhho Dechu. Prastvoen vytvoilo Jod, ve kterm je sou
stedno celkov byt ve vech monch hodnotch a tvarech s hyl
jako podkladem mimo Boha samotnho. Lidsk due a andl jsou
sloeni z peistn podstaty prvho dechu, avak duchovn princip
bytosti a andla je vytven substanc druhho dechu . Mimo Boha
samotnho je ve duchovn jet tlesn . Tato tlesnost spov
v nejv jemnm fluidu, r bahru, kter vzdor v jemnosti (a prv
i pro jemnost, kter je hmotnou vlastnost) je tlesn a jako takov

47) Nebo tak "ozvna hlasu" shora, tj. nebesk hlas, kter vyjevil lovku Bo
soud, zejmna po skonen proroctv; hebrejsky :,'p n:J. - San.

112
 BRNA TY/C TPR V A TY/C TDE V T

sestaveno. Duchovn nemle stvat samo pro sebe, me vystupo

vat jen jako soust fluida, ve kterm tlesn princip tvo dmhou
st. Proto i nejist st r bahim, echina, i v t povznesen ma
jesttnosti, do kter nemohl Moj zt, ani by zemel, je jet t
lesn, a tm tak slouen. Stvoen postav pravch extz nastalo
peitnm urit sti prasvtla, ponechnm nejjemnj svteln
hodnoty a vylouenm hrub, na zklad eho obrysy postavy Bo
mohly vystoupit (viz Gan Sadia: "Koment k Sefer]ecie").
V bibli nenachzme vrazu, kter by oznaoval zjeven ve smyslu
vyhlen, sdlen. Bible uv vrazI , ktermi je vystieno subjek
tivn pozorovn zjeven, zen ze strany lovka (viz ve), pjem
ce zjeven: ch/om, sen; mara, vize; machazech, zen; chazon, obli
ej. Na dmh stran vrazy nebua, proroctv; masa, vrok; chazon,
vtba, oznauj vce objekt pijatho zjeven, zen a sdlen. Tepr
ve mlad hebrejtina pin vstin termn, hitga/ut, zakldajc
se na slovesu gala, "odkrt, zjevit". Pod zjevenm rozumme sebevy
hlen Boha a jeho vlle prostednictvm lidskho ducha. Bh
se otevr lidskmu duchu, prohlauje se mu, aby jej mohl poznat
ve snu, ve zjevech Boch i pmm zen v echin (viz ve ad 1 -3).
Oznamuje mu svoji vlIi, utven budoucnosti, aby se na ni pipra
vil a uinil opaten ze sv svobodn vlle, ohlauje mu zkony
a uen, aby dle nich utvil svlj ivot a stal se astnm. Zjeven ne
n plodem reflektujcho lidskho rozumu, jak by chtl Filn Alexan
drijsk, nemle bt dosaeno vlastn rozumovou innost, ale
je osvcenm, pozitivnm zsahem Bom do poznn lidskho du
cha. Toto zjeven, ku ktermu vede cesta Binou, lpe eeno em
ha-meforaem o 42 psmenech, tj . evolun cestou kabalistick mys
tiky, nutno odliit od zjeven, kter je pozorovateln v prod atd. ,
od zjeven involunho, tj. zjeven Chochmy.
Kdy dohaslo slovo prorokl, byl vyvjen zkon i uen dle.
V tomto smru byli proroci nahrazeni sofrm 411), " psmky", kte vy-
48) "Psai"' i mudrci od Ezry a po mue Velkho shromdn a jejich nsledovn
ci, kte poloili zklady stnho zkona v obdob druhho Chrmu a jejich uen
-
se odr v Min. San.

1 13
 KABALISTICK ZASVCEN

uovali, vykldali a dle vyvjeli nauky a pedpisy Try. Pat k nim

tak mebinim (" nzor budujc" , Ezra 8, 16; Neh. 8, 7) . Od doby
Ezdrovy jsou nzvem sofrim oznaovni mui, kte pst nauky
a vdn, vyplvajc z knihy (sefer) Try i dalch knih bible. Sira
38, 24-30; 1 1 , l tyto psmky jako mue, kte nemaj svtskho
povoln a kte se vyznamenvaj zbonost a moudrost, kte stu
duj vroky moudrch, proroctv, djiny i zkun. " Kdy Bh chce ,
napluje je duchem sudku a nhledu " , prav Iz1 1 , 2 . Nastoupili
na msta kn a levit , aby se stali duchovnmi vdci, dle nahrazuj
proroky od roku 444 p. Kr. , doby, kdy byla Tra pijata veobecn
lidem a kdy, jak prav Sofa 48b, pestal psobit Duch Svat, akoliv
posledn proroci, jako kup. Ezechiel, kter plat za otce sofrim , byli
prvnmi sofrim (Megila 1 7b). V dob psoben sofrim poal se ofici
ln projevovat bat kol, "hlas dcery" , zvukov zjev, znm mystic
km kolm vech GIS .
V Novm zkon je asto mluveno o sofrim, mnohdy s nenvist
a ve spojitosti s farizeji . V Novm zkon jsou nazvni nomiko} ne
bo grammateis (zkonk a psmk) . Jsou prvnm i , kte poali
dkladn budovat uen stn na podklad dochovanch tradic a n
boenskho citu, take od jejich dob nejsou ji tradice bez opod
statnn a d llkaz. Upevnili a sten i nov utvoili nov formy
zbonosti a vychovvali lid v duchu prorok a almist. V tomto
smyslu mluv tak Matou (1 3 , 52) o Jeovi jako o soferu. Nstup
cem sofrim stala se kola tanaim, vyklada psma.
Sofrim spotali tak psmena, slova a vere Try a alm (Kiduin
30a), uspodali seln poad pkaz, stanovili pro nevokalizovan
text vokly, tur psmene Vav, zvorky v textech, dle provedli ki
nu} (jin ten) i tikun (zlepen psma), tkajc se rznch vraz
v posvtnch textech, napadanch helenisty (viZ dle pravidla studia
posvtnch text). Na zklad jejich innosti bylo postaveno studi
um posvtnch text na nemnn zklad, platn do dnenho dne.
Za doby innosti sofrim po vymen prorockch kol, stalo se
a je dodnes pm zjeven machu JHVH velmi dkm, nebo dan-

1 14
 BRNA GTYICTPR V A TYICTDEV T

ho vsledku bylo dosaeno proroky. Tra byla pijata lidem a nebylo

a nen ji zapoteb div k potvrzen zkona Boho. Avak sofrim
pelivm a stlm studiem posvtnch text udrovali vdom cestu
k uritm stupm extze , ve kterch mono vnmat manifestaci
rozsudku Boho, kterm jsou hodnoceni lid a iny doby ptomn
a budouc. Je to projev vy vlle nade vm ptomnm i budoucm,
odhalovn cle vldy Bo a zen svta Bohem oproti jednn a uva
ovn lidskmu . Tato manifestace je zvukov a je ozvnou hlasu
Boho. iv slovo prorock bv nyn slyeno jen mlo kdy za celou
adu stalet, a tak k zbonm mluv pouh ozvna. I to je mnoho.
Tato ozvna hlasu boho je nazvna bat kol, co znamen "hlas
dcery" , "hlas hlasu " , "druh hlas " , kter je vnmn jako echo hlasu
prvnho, a tak oznauje hlas Bo v druhm znn. Talmudist velmi
asto zamovali tuto ozvnu s Duchem Svatm. V ecko-idovskm
psemnictv Novho zkona (viz Mt3 , 1 7) je krtce nazvna "hlasem
nebes" .
Ji Izaj 30, 2 1 prav: "A tvoje ui sly hlas za tebou: To je cesta,
kterou krej ! " Tento hlas vychz vdy z uritho msta a vzdle
nosti, nkdy jako z nebes , jindy jakoby od olte. Extatik mus ale
dbt dleitho upozornn: "je dovoleno vnmat tento jasnoslucho
v fenomn jenom tehdy, kdy zn za projevu ve mst nebo v osa
d jako hlas mue , nebo jako hlas eny z projevu v krajin, kde
je extatik vzdlen lid" . Klade-Ii extatik otzku , bat kol odpovd
pouhm "ano" nebo "ne" , jinak by byl extatik svdn na scest.
Toto pipomenut byli jsme nuceni uinit, jeliko cesta k tomuto
extatickmu fenomnu vede skalmi vnitnho naslouchn i skal
mi skutenho jasnosluchu. Halucinan hluk mono lehce peko
nat, avak nebezpenou pekkou je dramatizace vlastnho subjek
tll. Tto dramatizaci s jejmi devti stupni a mnostvm variacm
neme se extatik vyhnout. Je proto bezcenn klst otzky neslyn
nebo neslyn odpovdat, a pitom pokldat veden rozhovor za ob
jektivn. Takovto rozhovor za pasivity hlasivek a ucha subjektu pi
vysloven otzky nebo odpovdi subjektem zavedl ji mnoho k

1 15
 KABALISTICK ZASV CEN

mystiky. Naopak, objektivita zjeven, p rojevujcho se bat kolem,

je kontrolovna zevn innost smysl subjektu, jinak je zjeven v
sledkem vnitn dramatizace, a tm pouhm snem.
Prav extze kterhokoliv stupn nelze doshnout pasivitou
smyslovch orgn, nebo dosaen stavu pipravenosti ku pijet
objektivnho zjeven vyaduje vybiovn smyslovch orgn a moz
kov innosti nad normln mez. Trpnost, pasivita, v prav extzi
nen nim jinm, ne velikm oekvnm zjeven v dokonal pi
pravenosti . Extatikovo snaen po pravd a jej dosaen d se a na
stv dle veobecnch zkon uvaovn, avak omyl jest vylouen.
Zjeven pravdy stoj v souzvuku s rozumem a pravdy sdlen bo
skm zjevenm mus bt dokazateln rozumem prokzny.
Dalm velikm skalm je znamen p robuzenho jasnosluchu,
a sice vnmn zvuk bytost, obvajcch svt ]ecira. Mystikov kol
lut rasy prav, e "bohov jsou ptomni v dol" . Toto skal nut
no pekonat istm ivotem a sousteovnm se na sefiru Bina. D
le je nutno dbt pi projevu fenomnu v danch ppadech hlasu
mue neb eny a odpovdi ano nebo ne.
V tomto oddlu promluvili jsme o poznn z hlediska vcnho i his
torickho, akoliv nepeme historickho pojednn. Uinili jsme tak,
aby se ten seznmil s idej Daat El a poznal skuten cl praxe.
V dalch odstavcch doplnme vcnmi poznmkami sta o kabale
ma'asijot, praktick, abychom mohli pojednat o 42psmennm emu.
Pomocn prostedky kabalistick techniky, kter zabrauj ruen
mylenek nimi vjemy, uvdme systematicky v dlu druhm.
Praxe je zaloena na neustlm prosvtlovn, omezovn tem
nch st lidsk bytosti. Zkladem dla jest zulechovn tla, sm
ujc k oitn srdce, tj. due, aby bylo pokraovno dle meditac.
Zulechovn tla a oiovn srdce se opr o:

1. askezi,
2. plnn Try,
3. slubu bo a
4. dla lsky.

1 16
 BRNA GTYICTPR V A TYICTDE V T

Askeze , ecky askesia, cvien, trnink, znamenala u ek

zdrenliv zpsob ivota atlet , kterm se pipravovali na hry.
Ve smyslu penesenm na etick pole znamen ovldn smyslnch
dost k dosaen mravn a nboensk dokonalosti. Askeze stv
se vnou otzkou tam, kde chce nboensk vra doshnout vykou
pen ze svta hch, kde vlastnm clem vekerho podnikn je n
vrat due k Bohu. Vyvj se tedy pedevm v mystick religiozit,
kter pokld byt kreatur za odpadnut od Boha, byt hmotnho
svta za nco, co nutno pekonvat. Kabala nezn psn stl aske
ze, jako katolick mnisk dy nebo buddhismus. Nkter stupn
askeze nachzme ji ve Starm zkon, kdy jednotlivec v nouzi
a smutku C l S3 1 , 1 3 ; 2S 1 , 1 2 a 16 nsl. ; 1 Kr2 1 , 1 7 nsl.) nebo cel n
rod se post Cl Kr2 1 , 1 9 nsl. ; JI l , 1 3 nsL), aby doshli postem a mo
dlitbou smilovn Boho. Pst platil tak za ppravu k pijet sv
tosti (Ex34,28; Da9,3). Rechabit a Bohu zasvcen nasirejci nepili
vno. Manelstv platilo za Bohem zaloen a prce za povinnost, ka
bala proto nezn bezenstv a ebrav askeze. Ve starozkonn dob
mohou platit za pedchdce mnistv Esni, ale ani tito neznali klau
zury a zabvali se rolnictvem i pstnm dobytka. ci kol proroc
kch rozhodn nebyli mnichy. Mezi rabny nachzme askety jako
byl Cadok, kter se postil po tyicet dn a tyicet let, aby odvrtil
zboen chrmu (Gitin 56a), Chanina Den Dosa, kter vystail s tro
kou svatojnskho chleba po vce tdn (Berachot 1 7b), avak aske
ze je veobecn kabale ciz. Leviticus 1 9, 1 prav: "Bute svat, ne
bo j, Hospodin, Bh v, svat jsem " , co neznamen, aby se lid
stali poustevnky. imon bar Jochaj a jeho syn se rozlobili na lidi
opoutjc vn ivot a zabvajc se ornm a setm, ale bat kol va
roval bar Joduje: "Pili jste, abyste zniili svt?,, 49) (abat). Proti
askezi mluv dvody pirozen, nboensk a etick. Nboenstv
i etika vyaduj naopak silnho obrcen k ivotu svtskmu. e
lomo Ibn Gabirol je pro aristotelskou stedn cestu, akoliv sm

49) Viz rovn poznmku ke str. 1 0 v knize Jiho Langera " Erotika kabaly ",
-
HORUS, Brno 199 1 . San.

1 17
 KABALISTICK ZASVCEN

je novoplatonikem. Toliko Bachja ben Josef Ibn Pakuda doporuuje

askezi za cestu k zulechtn due a dosaen vykoupen. Jeliko
vichni lid nejsou stejn, nemohou bt vichni askety, kdo jimi ale
jsou, maj slouit za vzor jinm (Chavot halevavot IX, 3). Vem li
dem, nejen as ket m, doporuuje Ibn Pakuda omezovn potravy
(VIII , 3) na nejnutnj, jednou tdn pst (III, 2) a samotu (IV, 7).
{:Iovk m pracovat toliko pro svoji spotebu a neIakotit (X, 7). Ale
Ibn Pakuda d dodrovn zdrav rovnovhy. Abraham ben Chija
je jedin, kter souhlas s celibtem (Hegjon ha-nele.\;, vyd. Freiman
novo). Okolo slavnho kabalisty Jicchaka Lurii v Safcdu se utvoil
kruh mystik, kte provozovali askezi do jist mry. Ale i oni byli
plni radosti ze ivota a z blzkosti Bohu. Slavili svten dny atd. v ra
dostn nlad, zpvajce psn pi spolenm stolovn. Tato radost
ve svt i v Bohu je pedpokladem pro vylit Ducha Svatho. Kabala
zavrhuje pesimismus a jej naukaie uenm ivota. Ned popen,
ale posvcovn a oiovn ivota. Pod pojmem askeze rozum po
vznen dennho dn i v nejmench konech do lepch a svtlej
ch sfr (Lv I 9,2), co znamen rovn zdrovn se neistho. Ne
zn absolutn abstinence: "Jezte s radost svj chlb a pijte se ast
nm srdcem sv vno" (Kohel. 9, 7). Nezn celibtu, opovrhuje t
mi, kdo se vyhbaj manelstv a pokld je za blzny (viz ppad
ben Zomv a Luzzatv). Na druhou stranu vstednosti a nemrnosti
v poitcch jsou pokldny za modloslubu.
Idel a povinnost plnn Try a dl lsky jsou vyjdeny almem
1 45,7: "Vn je spravedliv (cadik'O na vech svch cestch a do
brotiv (chasid) ve vech svch dlech" . Plnn Try mus bt zalo
eno na spojen moudrosti a zkona. Saducejov chtli zkon bez
moudrosti, helenist vzdvali hold moudrosti bez zkona. Pravidlo
kabaly v tomto smru zn: "pramenem moudrosti je slovo Bo a v
ronem tto moudrosti jsou vn zkony". Ze svatosti Boha, jeho
cesty jsou spravedliv (Dt32,4), vznik povinnost bt spravedlivm.
V Bohu je se spravedlnost spojena lska, a tak m bt i v ivot lo-
50)p" . Vzestup chasidismu pstoval nekritick obdiv k charismatickmu cadiko
vi. - San.

1 18
 BRNA TYIC TPR V A TYIC TDEVT

vka. Spravedlnost a prvo jsou zklady ivota a jejich pkaz plat

pro cel lidstvo. Deset pikzn nein rozdl mezi nrody
(Ex22 , 2 0 ; 2 3 ,9; Dt24 , 1 4) . " Kdo zkrucuje prvo cizince, zkroutil
souasn prvo bo" (Chagiga 5a) . Potopa nastala, nebo tehdej
lid zavrhli prvo (MidraJ ha-gadol ugedola XIII). Dban a opatro
vn prva pat k sedmi zkladnm pedpism, kter zavazuj lid
stvo bez rozdlu ras. Chud a bezmocn m nrok na pomoc, proto
i dobroinnost je spravedlnost5 1 \cdaka). Spravedlnost v tomto
mravnm vrazu je bohulib. Cadik, spravedliv zkon, dv za prav
du li dsk moudrosti tak dalece, jak se sluuje s Trou. Z cadik
vznikli Esnt.
Sluba bo, A voda jHVH, Avoda Elohim, znamen uctvn Boha
dly mravnmi a dly ctnosti, oddnm vzneenmu a Bohu ze svo
bodn vle. Jkolem ebedim Adonaj, ebedim Elohim, sluebnk
boch (lz52 , 1 3- 1 5) je usmiovat svmi bolestmi hchy vlastn i ciz
(Herachot 5a; !',ota 1 4a; Sanhedrin 9Hb), zahrnuje tud biblick v
raz ebed pojem Mesie a slubu Bo pod pojmem vyk upitelsk
innosti. (MidraJ Tanchuma, Agadot Samuel, Targum je.<;almi, Zo
har). Pentateuch a proroci hroz exilem jako trestem za modloslu
bu a odpadnut od Boha. Vhruka kon vdy pslibem , e exil
nen znienm a zavrenm, nbr vnitn pemnou a polepenm,
take po dosaen pemny nastane vykoupen (Dt29 a 30). Proroci
rozumj pod pojmem vykoupen navrcen zevn i vnitn svobody
(lz2; Mi2). Toto spojen je tak vznamn, e proroci nemluv nikdy
o vykoupen pozemskm bez vykoupen ducha jako skutenho c
le (Ez l l , 1 4- 1 8) , nikdy nemluv o vykoupen nroda, aby se to ne
vztahovalo na cel lidstvo (lz2; 1 1 ,9; Za2 , 1 6). Takovto vykoupen
je plodem poznn Boha vm lidstvem . Pslibem vykoupen je pot
rn pohansk nzor o nepemoitelnosti osudu, kter vldne ve sv
t i v djinch, kter;' by byl ve svch zkonech nepemoiteln,
proti ktermu by byla kad nmaha o povznesen padlho marn.
5 1 ) Tak "zbonost " , "dobroinnost" nebo konkrtn "milodar " . Tra neustle zd-
r:lzuje povinnost pomhat chudm a odstrenm, co je v judaismu hlavn mic
va. Hebrejsky i1p'. San.
-

119
 KABALISTICK ZASVCEN

Netst nen vn, nebo nen vsledkem osudov sly, ale plodem
naeho vlastnho jednn. Zkladnm principem monoteismu je svo
boda a svoboda je zkladem vykoupen. Pojem hchu me plynout
jen ze svobodn vide a jen svobodnou vid mono doshnout opt
nho polepen. Podmnkou vykoupen je pemna vnitnho j, n
vrat k Bohu (Dt30). Lska Bo v tom lovku pomh a dokonuje
petvoen srdce i ducha (Ez 1 1 , 1 6- 1 8). Plato postavil idel sttu, ale
chyb mu mravn idea universalismu (plato, Rej). 373 , 469 nsl .). C
lem a pinou vykoupen bude veobecn uznn pravho jmna
Boho .JHVI-I (falkut Jes{ja, 866).
Gmilut chasadim, dla lsky, jsou nboenskm zpsobem ivota
a jednn, nejen vyplovn zkonnch ustanoven, ale daleko nad
povinnost dosahujc lska k Bohu a jeho uen, kter dv vce, ne
k emu je zavzna. Vraz chasidS2 l znamen dobrotivost, in ply
nouc z lsky a dobra. Ve vztahu lovka k Bohu zna zbonost, tj.
ivot utven na zklad lsky k Bohu slovem i inem. Tm nerozu
mme ovem jednn dle psnho prva, ani lacin sten vzdn
pedpis stvajcho du, nbr radostn vykonvn nboenskch
pedpis daleko pesahujc jejich zkonn ustanoven, kter tak
tvo vrchol nboenskho ivota. Zbonost nen tedy pouhm vy
konvnm povinnost stanovench zkony Bomi, nbr prav
zbonost prolnut lskou mus petvet objektivn v subjektivn.
V tomto mravnm vrazu je bohulib a mus pedchzet kad obti,
kter m bt inn. Nositel zbonosti a jej roziovateI, staroz
konn chasidi, tili se Bo laskavosti (2S22,26; I 8 , 26), Bh je vo
lil ku svm dlm (Dt33 ,8; 4,4), take dosahovali zjeven Boho
(99, 20; Dt32,8) a jejich modlitby byly vdy vyslyeny (4 ,4). Nej
vt hodnotou zbonosti je, e Bh sm se jev oproti svtu jako
dobr, laskav a blahovoln, tedy jako chasid ( 1 4 5 , 1 7).

52) c','on. Plurl chasidim znamen doslova "zbon". - San.

1 20
 BRNA TYIC TPR V A TYICTDEVT

Kabala ma'asijot vede hledajcho dle k meditaci. Meditace kaba

listick mystiky vyaduje znalosti uen kabaly a jeho promylen.
Toto uen se opr o biblickou ideu Boha, take je bezpodmnen
nutno konat dkladn studia posvtnch text a zabvat se jejich
vkladem. Vzhledem k tomu , e u ns nejastji uvan literatura
o kabale nikde nestanov pesn pravidla, dle kterch se d studi
um a vklad posvtnch text, jsme nuceni tento zkladn pedpo
klad meditace podrobn osvtlit vkladem vznamu slova dra:(d).
Hebrejsk vraz dra, ve smyslu "hledat, bdat, vykldat" , nebo
midra,S,), vklad, studium, neoznauje pouze studium a vklad tex
tu v jednoduchm smyslu, ale ve smyslu irm. Posvtn texty, ob
sahujc nauky a zkony, maj bt knihami, ve kterch jsou pklady
pro veker ivotn dn, maj z nich vyplvat veker iny a my
lenky. Studium a vklad mus nst jet dal charakteristiku, mus
v nm bt peovno o dal vstavbu nauk a zkon.
Dle toho, co jsme uvedli o vznamu slova dra,, nesta studium,
kter by se zabvalo pouhm slovnm a vcnm smyslem slov,
nbr mus zasahovat do ivota, jej utvet a upevtlovat. Na zklad
toho mus se vyvjet v rznch smrech. Nehemj (8,8) prav: " By
lo teno v uen Bom , vykldno s dajem smyslu a lid rozuml
pecltanmu" . Toto je nejstar daj v bibli o vkladu text, kter
se vztahoval na vyuovn znalosti textu a na nboensk kolen li
S
du. Z tohoto druhu studia a vkladu vyvinula se agadaS ) .

S 3) Vztahuje se k d"ve pojednvanmu slovu pardes (sad), O,,, pochzejcho

ze staroperskho slova znacho "park" i " ohradu" . Tento termn je vytvoen
z potenho psmene slov p.at (prost, doslovn vznam), rel11ez (nznak i ale
gorie), deru. nebo dra. (homiletick, kazatelsk vznam) a sod (esoterick
i mystick smysl) - oznaujcch tyi tradin metody, jimi je mono vykldat
Tru. Posledn z nich, sod i derech ha-kabala, byla obzvlt pitaliv pro idov
-
sk mystiky a nabyla vznamu v Zoharu. San.
S4) tVi'7:l. "Interpretace". Termn oznaujc jak metodu vkladu Try, tak literaturu
ji obsahujc. - San.
S5) i". Obecn oznaen pro nehalachick (vyprvc) pase, obsaen v Talmu
du a midrai. Agadick spisy obsahuj irok rejstk nrl: biblick pbhy, bajky
a folklr, anekdoty, ivotopisn podrobnosti o svtcch , maximy, ale i poznatky
z oblasti lkastv, filosotle a teologie. - San.

121
 KABALISTICK ZASVC E N

Hagada zna vyprvn a neprvnickou st talmudick literatu

ry. Sprvn se m pst agada nebo agadta, aby byl vylouen ist
beletristick prvek Hagady Jel jJesach%). Rozdl mezi agadou a mi
draem spov v tom, e midra studuje text na zklad vyprvn,
uen, pedpis, a tak nachz smysl textu , kdeto agada vychz
pmo z textu, ze kterho in dal zvry. Rozdluje se na:

1 . vlastn vklad texlU,

2. etick agadot (podobenstv, pslov, bajky, vrouky, polemika,
apologii, filosofii, lkastv, matematiku, astronomii),
3. djinn agadot, tj. knihy, kter jsou zahrnuty ji do bible (.loma,
Daniel, Kronika, ]udit, Tobit),
4. mystick agadot, obsaen povtin v kabalistick literatue
a zabvajc se personifikovnm abstraktnch pojm.

Djiny agady ponaj Ezdrem a prvnmi sofrim , kdy dohasna

lo slovo prorock a kon dlem Midra.1; ha-gadol roku 1 . 200 po Kr.
Agada byla pednena nsledovn:

1 . zpsobem popisnm ve spojitosti s djinami a vdami exaktnmi,

morlkou, moudrost atd.,
2 . Ollegoricko-symbolicky, kde se pihlelo k napomenut, povzbu
zen, te a uklidovn a psobilo na cit za elem povzbuzen
nebo mrnn,
3. hyperbolicky psobenm na fantazii zzranm, zhadnm
a mystickm. Tmto zpsobem bylo pedneno velmi zdka, ne
bo tmto zpsobem bylo provdno antropomorfizovn a antro
popatizovn, tj. zlidovn Boha. Sem pat rozmluvy Mojovy
s andly na hoe Sinaj a jeho rozmluvy s andlem smlti, povsti
o ]ouovi ben Levi, kter vstoupil iv do rje atd.
56) nOEl '?ID n,m. Kniha zaznamenvajc d domc bohosluby pi sederu na Pe
sach. Pesachov Hagada je pravdpodobn nejstarm bn pouvanm ritulnm
textem svho druhu a modlitebn knihou, kter doshla nejvtho potu vydn. -
San.

1 22
 BRNA TYIC TPR V A TYICTDEV T

Studia a vklady znalc zkona, ze kterchto zkon byly konny

zvry vzhl edem k asovm otzkm a potebm , daly vzniknout
exegezi halachick, tj. prvnho obsahu.
Vechna vyjden prvnch pomr v pobiblick literatue, nbo
5
enstv a zvycch nazvaj se halachot, halacha 7) , aramejsky hil
chot, hilcheta. Tento vraz znamen " chzi , ivotn bh" Or44 , 1 O;
1 5 , 2), a konen teokratick zkony, vztahujc se na ivot. Zahr
nuje prvo , kult a morlku ve smyslu normativnm, tj. nen rozsud
kem a soudcovskou innost jako Din a pouhm uitm p edpisu
5/1
v jednotlivch ppadech jako hora 'at ) . Halacha je v kadm p
padu prax.
Z morlky pat do halachy jednotliv uren, kter nejsou pone
chna individulnmu proudu (leUurim). Haladu se nevztahuje
na zkony Try (Kiduin 49ab) , nbr na uen stn, a sice ji
na zkony, kter jsou tradovny od Moje (halacha le-Moe mi-5i
nai) a na formulovn zkon bez ohledu k jejich odvozen a vysvt
len, tud tak na paragrafy zkona a jejich sbrky, na sbrky prv
nch rozhodnut jedn autority a na sbrky rozhodnut o jednom
pedmtu. Pijm podnt a formy dobou, okolm a zvyky. Je velmi
star, nebo pochz od Moje a prola jeho nstupcem Josuou,
nejstarmi proroky a Velkm shromdnm.
K tomuto pistupuje studium a vklad dal, pstn zkm kru
hem badatel: studium hermetick, kter pokld text za obal idej
jet daleko vych.
Toto veobecn roztdn studia a vkladu je zrcadleno mnemo
technickm vrazem pardes, jako souhrnu:

1 . jednoduchho slovnho a vcnho smyslu, p,at,

2. vznamu prvnho a socilnho, remez,

57) n:!"n. "Postup" , idovsk zkon. Termn oznauje prvn st Talmudu i nsled
n kodifikace (poskim) v protikladu k vyprvc agad, kter m neprvn charak
ter. - San.
58) [{ora 'al .\;a 'a (nl7rD n." n), "smrnice pro hodinu", tj. doasn opaten uinn
rabintem nebo bejl dir!, nastane-Ii njak nebezpen situace. - San.

1 23
 KABALISTICK ZASVCEN

3. vznamu nboenskho, deru,,

4. vznamu hermetickh o , sod.

Specilnmi pomocnmi prostedky studia a vkladu posvtnch

text v tomto smyslu jsou:

I. Gramatika:

a) Nauka o pzvuku, kterou je upozorovno na tvarovou a pzvu

nou podobnost psmen a varovno ped zmnou nap. Dalet
s Re, He s Chet, Bet s Kaf atd. Pi vyslovovn slova nutno dbt
rozdlu mezi Alef a Ajin, Zajin a Samech; na dage"'; zetelnost He;
na stejn psmena koncov a zaten u dvou za sebou nsleduj
cch slov. Me tak nastat zmna psmen, kter pat do stejn
zvukov skupiny (Bet s Pe; Alef s Ajin; Samech se Sin atd.).
b) Tvaroslov, na zklad kterho je nutno dbt sla jednotnho
a mnonho, rodu a podobn. Teba znt vznam verba v piet,
rozdl mezi kal a n(fal; kal a h(fal; kal a h(fil; n(fal a h(fil atd.
c) Syntax, kam pat poznmka o He loei, e nahrazuje na potku
slova Lamed, dle daje tynsobnho vznamu ki:

l . " kdy" (Dt 1 7, 2),

2 . "to ne" (Dt 1 8, 2 1),
3 . "nbr" (Gn 1 8, 1 5),
4. "protoe" , " nebo" a "ne" Ob39, 1 2).

Jsou vrazy, kter jsou nkdy rodu muskho a nkdy rodu en

skho, nap. pole, cesta, kter jsou v Ex 1 8,20feminina a v Dt28 ,7
maskulina atd. Co se tk asovch tvar, pijm praesens jedno
ho slovesa pomoc Vav consecutivum vznam imperfekta (nap.
Gn3 , 1 2). Prv tak me bt uito perfekta a pechodnkov formy
j akofaturu apod.

1 24
 BRNA TYIC TPR V A TYICTDE VT

lL Jazyky:

a) Lidov jazyk palestinsk, kter nebyl ji za druhho idovskho

sttu hebrejsk, nbr aramejsk, obsahujc mnostv starohe
brejskch slov i slov z jazyk okolnch nrod , kter se vyvinul
v dialekt aramejsko-palestinsk. Tento lidov jazyk m velk po
klad hebraism , uvan asto k vkladu bible. Tak napklad
zvoln sluky patriarchy Judy I. na jednoho mue: "Jak dlouho
bude svj vlas jemn kadeit?" upozornilo na vznam podobn
ho slova v P4,8; take se nyn vykld ve smyslu "dbt zjemn
losti " , " zdobit se j" . Mnoho vznam slov bible bylo nalezeno
pozorovnm lidov mluvy.
b) Jazyk arabsk s jeho velkm slovnm pokladem je uvn ke zjasn
n mnoha hebrejskch slov, jako nap. v Midra Va-fikra Raba
ke knize Leviticus, odd. k vkladu Kron. 4 , 1 8 ; v Tanchuma Ta
sria k vkladu Jb38, 2 4 ; v la/kut I. 759 je na zklad analogi
v arabskm jazyku vklad, pro krva uren k splen musela mt
ervenou barvu atd. Podobn se uv tak pertiny, koptiny atd.
c) Velmi asto je uvno eckho jazyka pro jeho krsu a bohatstv.
Nejvt talmudisti ovldali dokonale etinu a umli ji dokonale
p i vkladu tkch mst textu pout. Jeruzalmsk Megila
1 , 9 zaznamenv vrok Rabana imona ben Gamliela z 1 . stol . ,
e Pentateuch me bt znovu podn pouze eckm jazykem .
Aquila59l peloil Pentateuch d o etiny. etina ulehila vklad
mnohch vraz, nap. v 42 , 5 ; O z 1 3 , 1 4 ; v Gn49 , 5 ; v Ex6 , 2 5 ;
v Lv23 ,40 atd.

III. Peklady bible:

a) Septuaginta a Aquilv, peklady do etiny. Peklad Septuaginty

byl pouvn zvlt kolou alexandrijskou, a u to byl Filn ne-

59) Akilas. - San.

1 25
 KABALISTICK ZASV CE N

b o Josephus Flavius . kola palestinsk neuvala tento peklad

pro mnostv vcnch omyl i pmch zmn a vila si pevodu
Aquilova pro vrn peklad krsnmi vrazy, nap. v Gn I 7 , l :
EI adaj Hagios anankos a na mnoha jinch mstech.
- -

b) Peklady aramejsk se uvaly velmi asto a jejich zlomky se do

chovaly v pekladech targum , jak vidno z Targumu Onkelos
a Jonatana ben Uziela.

IV. Pslov a vroky:

Tento zpsob vyjadovn jest asto uvn k charakteristice osob

i vc. Pro kad odstavec Pentateuchu byl nalezen biblick ver,
kter jej krtce charakterizuje, ba i vykld. Nap. Gn3 , 1 je vyloen
Kohelet I , 8; Gn5 , 32 almem 1 , 1 ; Gn 1 2 , 1 almem 4 5 , 1 1 atd.

V. ivot a zvyky:

ivot a zvyky rznch starovkch nrod osvtluj mnoh zkon

dan textem.

VI. Mty a povsti:

(Midraim) podvaj zprvy o starm vku, ani by psn dbaly

oficiln historie, kterou roziuj a vyzdob uj tradic. Jsou mty
a povsti djinn, kter se tkaj stvoen lovka, ivota vzna
nch osob i prodnch zjev , dle nboensk, vztahujc
se na dogmatiku, kult a etiku. Tak nap. povsti o dvojnku, andro
gynu , lovku v Platnov Gorgias, osvtluj stvoen Evy ze ebra
Adamova. Povsti tkajc se dogmatiky a kultu nalezneme v knize
Susana; Ba 'al; judit; Tobit; ve 3. a 4. knize Ezdrov; v trakttech
Sanhedrin 39a; Chulin 59b; Kiduin 32b; v Midra Raba 8a atd . ,

1 26
 BRNA TYICTPR V A TYICTDEV T

etick povsti v knize Sirach; Moudrosti; trakttu Ta 'anit 2 3ab; Mi

dra Raba atd.

VII. Maal, bajka, alegorie, podobenstv:

a) Bajka je vyprvnm, ve kterm se lidu in pstupnou ivotn

moudrost za pomoci obraz vzatch z fyzickho svta, piem
se nehled psn na hranice skutenosti.
b) Alegotie je obraznm vyjdenm ideje a alegorickm vkladem
dosahuje se odhalen a oitn ideje z jejho obalu. Viz D t 1 O , 1 5 ;
Izaj; Chosa 1 , 2 a 3; 7; 1 1 ; obzvlt Zacharj a Ezechiel obsa
huj alegorie a souasn jejich vklad (viz tvrt dl na knihy:
" Teosofie Merkavy " [Vize Ezechielova]). Alegorickho vkladu
ponejvce uval smr helenistick, jak dokazuje Aristobul, Aris
teas, Kniha Moudrost, Filn atd. Tmto zpsobem byly obzvl
t vykldny antropomorfismy a antropopatismy (Eusebius VIII,
kap . 1 0).
c) Podobenstv (parabola) se uv k porovnn ideovho a hmotn
ho, aby jejich npadnou analogi stala se idea zejmou, a tak pi
blena chpn. Pedmt uit k porovnn m e bt vzat
ze skutenosti nebo i vybjen, avak v tomto ppad nesm pe
sahovat rmec monost a dret se hranic skutenosti, m
se odliuje podobenstv od bajky.

VIII. Zempis, pedevm zempis starovkch geograf .

IX. Prodn vdy:

Zoologie , botanika, mineralogie, fyzika, chemie, astronomie a l

kastv, bez jejich pomoci nelze studovat posvtn texty ve vztahu
k Velikm Dlm hermetismu.

1 27
 K ABALISTI C K ZASV C EN

X. Filosofie:

Abychom porozumli idejm Pentateuchu v jejich absolutnm

vznamu pro cel lidstvo a dovedli ocenit jejich zzranou istotu,
jsme nuceni pihlet k systmm, kter vytvoily setkn ecka,
Egypta, Palestiny a Persie, kole alexandrijsk, novoplatonism u ,
kesanstv a gnsi. Avak poadavek rekonstmkce knih ztracench
ji ped tisciletmi: Knihy skutk Adamovch, Knihy Otc, Knihy
vlek tetragramatonu a Knihy Jasar, a tm monost vstupu do
dob dvno minulch, do dob ped velkou potopou k civilizaci pr
votnho kmene lidstva a jet dle: k edenickmu stavu lidstva vya
duje jet dalch oprnch bod. Tmito body jsou filosofick
systmy, jak se dochovaly v textech sanskrtskch a nskch, kte
rto texty vyaduj optnho uit studijnch a exegetickch pravi
del pro sanskrt a ntinu.

XI. Matematika:

Idea je nejlpe vyjditeln slem. Modern kabalista m velmi

usnadnnou cestu v tom smm pracemi genilnho Polka Hoene
Wronskiho, vlastnho zakladatele modern kabalistick koly fran
couzsk a uitele Elifase Lviho. Pouili jsme jeho prac k osvtlen
idej zkladn seln 'ddy, a tm sefir v dmhm dlu tto knihy.

XII. Tradice:

Ta, kterou pedal Moj jozuovi a 70 starm, od nich pela

k soudcm, prorokm a mum Velkho Synodu . Knsk tda
s vjimkou Eliho byla vyata ze zasvcen do tradice (dleit proti
klad k zzen egyptskmu), nebo mla opatrovat Tru, zkon psa
n. Pravidlo pro pedvn tradice nepipout pednost a zroze
nm i spoleenskou tdou, nbr pouze zsluhou.

1 28
 BRNA TYICTPR V A TYICTDEV T

Pojmem tradice ve smyslu biblickm jsou pedevm vklady

k psanmu zkonu, zjeven ji Mojovi i s jejich exegetickmi pra
vidly a normami, pro kter nejsou v Te nznaky ani dkazy. Dl
se na:

(,() I )
1 . Masoret , masora , vI astm pod"am.
'

2. ematata, rabnskou kabalu, pejat, pedan, pel (zkony).

3. emna, slyen.
(2
4. Gemara ), vklad zkonnch ustanoven a uen.

Vraz torat, " uen" , nauky v mnonm sle v Lv24 , 26, poukazu
je na dv torat zjeven Bohem, psan a stn. Vkladem vere
v Dt9, lO lze zjistit, e Blh oznmil Mojovi pedem veker mo
n odvozen z Try, jako i ustanoven sofrim, psmk, co po
tvrzuje dle vta v Ex24 , 1 2 : "Dvm ti dv kamenn desky, Tru ,
kter jsem napsal a pkaz je pouit" . Desky znamenaj deset pik
zn, Tra Pentateuch, kter napsal, proroky a hagiografy, pkaz
minu a je pouit gemaru, take Moj ve toto pedem znal.
Tento obrovsk rozsah pomocnch prostedk pi studiu text
a jejich vkladu vyadoval stanoven nemnnch pravidel. Ji v prv
nm stolet ped Kristem stanovil HiJel sedm zkladnch pravidel ,
k e konci 1 . stol. p o Kristu byl jejich poet zven n a tinct
a ve 2. stol. po Kristu Eleazar ben Jose Chaglili stanovil oficiln ti
cet dv pravidla, kter jsou uvna do dnenho dne. Tato pravidla
byla ovem znma ji dve a upozoruj na:

1. zmnoen a spolupojet na zklad spojek apod.,

2. vylouen a zmenen na zklad spojek apod. ,
3. zdvojen, zmnoen a spolupojet v jednom veri, udvajc dvo
jit zmnoen pedmt,

60) n.,oo, "tradice" . Zna "pedvn" Try. - San.

6 1 ) ;,.,'00. - San.
62) .,O), "dokonen". Ar.l111cjsk termn oznaujc druhou dodatkovou st Talmu
du. - San.

1 29
 KABALISTICK Z ASVCEN

4. zdvojen zmenen a vylouen, take nastv dvojit vylouen,

5. v textu jmenovan konen zvr z mncennho na dleitj,
6. naznaen konen zvr z mncennho na dleitj,
7. konen zvr z rovnosti vraz v podobnch zkonech a usta
novench,
8. zvr ze dvou pedmt na jednom mst,
9. zkrcen vrazu,
10. zmna slov a obsahu,
l l. oddlen k sob patcch slov,
12. vraz, kter je napsn ve vkladu druhho vldzu,
13. veobecn jedn vty, po nm nsleduje speciln, posledn
je specilnm prvnho (porovnej Gnl ,27 s 2,2 1),
14. dleit, kter je vyloeno mncennm,
1 5. rozpor dvou ver, kter me bt een pouze tetm verem
podobnho obsahu,
1 6. zdrazovan pedmt,
17. pedmt, kter nen vyloen na svm mst, nbr v jinm mst,
18. pedmt, jeho vklad se vztahuje pouze na jeho st, ale
m se tkat celho,
1 9 . pedmt, jeho dan vklad mono pout k vkladu jinho,
20. dan vklad vci, kter se nem vztahovat na ni, nbr na jinou,
2 1 . vci, kter je porovnvna se dvma pedmty, maj bt pikl-
dny vci vtenj (viz 92, 1 3),
22. pedmt ukazujc na jin,
23. pedmt, kter upomn na jin (viz Ez 1 2 , 1),
24. vystoupen pedmtu ze veobecnho k jeho vlastnmu bli-
mu uren,
25. vystoupen pedmtu ze veobecnho k vkladu jinho,
26. maal a biblick zpsob vyjadovn,
27. vklad pedchzejcm,
28. vklad protipostavenm,
29. seln hodnota psmen,
30. rozklad slova ve vce slov,

1 30
 BRNA TYICTPR V A TYICTDE VT

3 1 . dvj v obsahu, kter bylo pozdji vyloeno,

32. dvj oddly, kter byly pozdji vyloeny nebo vloeny.

Speciln se tato pravidla, kter jsme uvedli, vztahuj na:

I. zjitn a stanoven textu,

II. vznam slovn,
III. vklad obsahu.

I. Vztah k textm :

Stanoven definitivnho znn hebrejskch text nebylo skoneno

jet v 5 . stol. po Kristu. Definitivn stanoven textu upozornila
na samaritnsk padlky a adu omyl a pmch zmn v Septuagin
t . Avak na druh stran pi vyhledvn dkaz pro tradici, agadu
a halachu mus bt uvno jistch zmn, jinho rozdlen slov, ja
ko i tvoen novch, i kdy slou pouze jako pechodn pomcky,
kter v dvjch dobch vadily pijet jednotnho textu bible.
Pravidla dl se v tomto smru na stanoven:

1 . zevnho tvaru a
2. zachzen s textem.

1 . Zevn tvar. Rabi ]icchak prav v Nedarim 37: "Zpsob ten n

kterch slov, stanoven od sofrim, oddlovn nkterch psmen
od slov, ten slov, kter nejsou v textu napsna a slov, kter se ne
tou, akoliv se nachzej v textu, to ve bylo pesn stanoveno ji
pratradic" .

a) Sem pitme deset mst v Pentateuchu, kde jsou urit slova

a psmena opatena zvltnmi tekami nad psmeny, stanoven
m i Ezdrem: Gn 1 6, 5 ; 1 8 , 9 ; 1 9, 3 3 ; 3 3 , 4; 37, 1 2 ; Nu3 , 39; 9, 1 0 ;

131
 KABALISTICK ZASVCEN

2 1 , 3 0 ; 2 9, 1 5 a v Dt29 , 28. Masora udv dalch est: 2S 1 9 , 20 ;

Iz4 4 , 9 ; Ez4 1 , 20; 2 1 ,46; 2 2 ; 27, 1 3 . Tyto teky upozoruj,
e tam, kde m text vce netekovanch slov a psmen, nutno
pihlet k vznamu textu, kde je ale vce tekovn, nutn vykl
dat pouze to, co je oznaeno tekami a ne text (Midra Bereit
Raba ku Genesis, oddl 78.).
b) Podobn je to s psmeny, kter jsou napsna nad dkou, jako
nap. Nun v Knize soudc 1 8,30; Ajin v .lobovi 38, 1 3 a 1 5 ; Ajin
v almu 80, 1 4 atd., kterto psmena jsou spojovacmi lnky tra
dic, tkajcch se dotynch mst.
c) V Te nen nic naped a nic vzadu (abat 86; .loma 4a atd . ,
upozornn pro modern kritiky Pentateuchu, jahvista a elohis
ta), tj. pi studiu a vkladu nelze brt v vahu poad oddl
v Pentateuchu i jinch knihch. Mnoh, co je naped, m bt v
ce vzadu a obrcen. Tak nap. cel oddl o paktu v Gn 1 5 ,9 pat
ped oddl o vlce (Berachot 7); oddl o stavb svatostnku
v Ex2 5 , 3 1 za kap. 3 1 ; v 34, 16 za 18; oddl 4, 2; v Kohelet k za
tku cel knihy atd. Toto pravidlo se nevztahuje na poad mst
jednoho a tho oddlu (rabi Juda ben alom).
d) Nkter msta jsou zamnna, nenachzej se na svm mst. (:as
to nalezneme msto, kter pat do jinho oddlu. Mus bt vloe
no do oddlu, kam pat, nebo mus bt teno s obma.
e) Ve veri se mn a pestavuje poad slov, nen-Ii mono nalzt
smysl vere. Ped tmto zpsobem varuje rabi Hatra (l l l b).
t) Od slova se oddl psmeno a pid jin. Tohoto zpsobu se u
v na potku a na konci slov, nikdy uprosted slova a mlokdy
tak, aby bylo utvoeno nov slovo.
g) Neti tak, jak je psno. Uv se tam, kde tradovan smysl textu
odporuje doslovnmu obsahu. Korektura se provd pestavbou
samohlsek nebo ohnutm psmene v jin, kter m podobnou
vslovnost. Tak nutno st v Ez54 , 3 banajich jako bonajich,
v Gn27,27 begadav jako bogdov atd.
h) Pihl-Ii se k zpsobu ten slova a ne k tradovanmu (masorou
stanovenmu) zpsobu psan, nebo slovo je asto dle ten pasi-

1 32
 BRNA TYICTPR V A TYICTDE VT

vum, ale dle psmenn sestavy miJe platit za aktivum (Pesa

chm 83).
i) Rozlo se slovo v jeho jednotliv psmena a z nich se utvo no
v slova, take jedno slovo obsahuje asto celou vtu (abat 56,
1 08). Tento zpiJsob se nazv notarikon6) a je jakousi stenografi.
Tto metody bylo tak pouito k vyryt zkratky 1 0 ran egypt
skch na vdcovsk holi Mojov: " Decah ada be-achav "
(Tanch. k Sem. 7 , 1).
j) Vklad se provede vpotem seln hodnoty slova, gematrif4) .
k) Vklad prostednictvm zmny psmen, temura, dle vslovnosti
(zmna Alef s He), tvaru (Bet s Kaf; Dalet s Re) a postaven (z
mna Alef, prvnho psmene abecedy s poslednm, Tav atd . , zp
sob atbaJ; zmna psmen na zklad rozdlen abecedy na dva
stejn dly, tj. zmna psmen jedn ady s psmeny ady druh,
zpiJsob albam, tj . Alef se zamn s Lamed, Bet s Mem atd.). Pravi
dla zmnn pod i) a k) jsou hermetikiJm veobecn znm,
a proto se o nich ble nezmiujeme, akoliv existuje vce zaj
mavch obmn tchto t pravidel.
I ) Vklad dle poad vt a oddl textu. Toto pravidlo odporuje z
konm vkladu, a proto bylo zavreno Uevamot 4; jalkut
1 . , 63 1). Pipout se tehdy, kdy je nkde vslovn poukzno
na tento vklad , nebo kde je to uinno zmysln , jako
v Ex22 , 1 7 a 18: "arodjnici nenech t". - "Kdo soulo se zv
etem , bude usmrcen" . Dle poad tchto dvou zkoniJ , nsle
dujcch za sebou , je odvozen zpiJsob trestu pro arodjnici ,
ukamenovn, kter nen Trou ble stanoven, nebo soulo
se zvetem se trest ukamenovnm (Lv20).
m) Vklad dle oddlovn oddl. Oddlen nastalo przdnou prosto
rou, dle vsunutm jedinho vere (Nu30, 1), nebo jedinho slova
(N u3 1 , 1 6) . V souvislosti s tm jsou star znamen odstavc:

63) pp"tJ1), vypjen eck termn. Kombinovn prvnch psmen slov, frz nebo
celch vt k vytvoen mnemotechnickch pomilcek. - San.
64) i1"tJ7.:Il. NUffierologic ili pouvn psmen jako slovek, sprvn gimatrija
-
z eckho geometria . San.

1 33
 KABALISTICK ZASVCEN

oteven a velik, kde zstv cel linie od poslednho slova

przdn a men zaven, kde ukonen odstavce je oznaeno vy
nechnm sti linie.

2. Zachzen s textem. V pekladech, kultickch pedtnch,

pednkch, je s textem zachzeno rzn dle jeho obsahu. V pr
vm stolet druhho idovskho sttu id neznali ji vtinou heb
rejtinu, jej zpsob vyjadovn, dle uvaovn a smysl Try. K to
mu pistoupilo jet setkn kecka s Palestinou, take nebylo mono
podvat rzn msta bible v doslovnm znn, aby nedolo k ne
sprvnmu vkladu nebo i pohrdn. Musel bt brn zetel k biblic
km lenm a vrazm, kter by mohly uret stud, dle k rznm
pvlastkm bom, k lenm djinnm a osob, nap. o otrockm
postaven Izraele v Egypt, o uctvn zlatho telete, o zskn otcov
skho poehnn Jkobem atd . , k pkazm , kter naizovaly vyhu
ben pvodnch obyvatel Palestiny, k rznm vrokm p ro rok
o patnm stavu mravnm atd . , nebo se id bli zveejnn tchto.
Proto v pekladech z tchto dob jsou tato msta nahrazovna vrazy
analogickmi a zdrazovny urit pvlastky Boha. Porovnme-li
peklad Septuaginty, Targumin apod. , nalezneme m noho podob
nch mst.
Musme ale ci po pravd, e palestint exegeti uvali tchto
opaten ve velmi dkch ppadech.

a) Zkony, vypravovn a vrazy kodc povsti icl a urejc

stud. Peklad a znovupodn obscnnch slov opsnm a mrnj
mi vrazy je dovoleno, nen-Ii obav z oslaben zkon. Tosefta
Megila 3 , 9 pnlv: "Ve, co stoj v textu v sle jednotnm, me
bt opsno slem mnonm, ale ne obrcen " . Rabi Juda prav:
" Kdo pekld doslovn biblick ver , le, kdo nco pidv,
je utrhaem " . Dle MiJna Megila 3, 9 je ale zakzno napklad
podvat zmrnnmi vrazy zkony o krvesmilstvu, aby nenasta
lo oslaben ustanoven zkona atd.

1 34
 BRNA TYIC TPR V A TYICTDEV T

b) Atributy, pikldan Bohu. Nazen o nevyslovovn pravho

j mna boho ]HVH a jeho nahrazovn j mnem Adonaj a Ha
em, daje, kde jmna EI a Elohim jsou pojata ve vlastnm, a kde
ve smyslu nevlastnm, vet mst, kde se nachzej atributy a v
roky o Bohu a je nutno pokldat za opis a pojmout v nevlastnm
smyslu. Dle Mechilta de-Rabi fi.mael k Ex 1 5 , 7 ; Paraa ira
6; falkutu I. 247 a Tanchumy k .emot je osmnct mst, kde lze
pozorovat zlepujc ruku sofrim: Gn 1 8 , 2 2 ; N u 1 1 , 1 5 ; 1 2 , 1 2
a 1 3 ; 1 S3 , 1 3 ; 2S 1 6, 1 2 ; 1 K 1 2 , 1 6 ; Ez8, 1 7 ; Abk 1 , 1 2 ; Mal 1 , 1 3 ;
Za2 , 1 2 ; ]r2, 1 1 ; ]b7,20; Oz4, 1 7; ]b32,3; PI3 , 1 9; 1 08,20; D t 1 ,27.
c) Atributy lsky, milosti a milosrdenstv. Tyto pvlastky byly velmi
zdrazovny helenistickm smrem, kter se tm snail zalicho
tit ekm. Pevnj utven kesanstv, kter si tyto prce hele
nistickho smru pivlastovalo a na nich budovalo svoji dal
nboenskou vstavbu, vedlo k varovn ped peceovnm
tchto atribut (Berachot 33, Megila 25). Zneuvn tchto p
vlastk bylo paralyzovno pipomnnm atribut psnho prva
a trestu (Megila 2 5a).
d) Profanace a patn vklad. Msta, kter nesmj bt zprofanovna
nebo patn vykldna, jsou v Gn 1 , 1 ; Lv26, 1 4 ; Nu6, 2 2 nsl . ;
Dt28, 1 5 nsl.; knsk poehnn a vize Ezechielova, aby nedo
lo ke zneuit ma 'ase Bereit a ma 'ase Merkava, nesm se ve
ejn vykldat, nebo obsahuj pravou teosofii a odhaluj nejhlub
tajemstv. Bereit omezil rabi Akiva, Merkavu rabi ]ochanan
ben Zakaj a byly dle studovny pouze v kruzch zasvcenc.

II. Vznam slovn:

Rozdluje se na -

1 . vcn vznam slov,

2. vznam etymologick,

1 35
 KABALISTICK Z ASVCEN

3 . vznam dle biblickch analogi a

4. vznam dle analogi v jinch jazycch.

1. U vznamu vcnho je dbno, aby vklad nebyl pepnn, ne

bo Tra mluv jazykem lidskm . Tento vrok rabi Jimaele stal
se pravidlem, aby nenastalo pepnn ve vkladech zkon. Z vro
ku rabiho Judy: " Kdo pekld doslovn biblick ver , le" atd . ,
je zejmo, e exegeti velmi dobe vdli, kter slova nutno vzt
ve vlastnm a kter v nevlastnm smyslu. Dal vrok o tom zn: "Ve
lik je sla prorok, porovnvaj tvora se stvoitelem ! "
2 . Vznam etymologick e se tak, e velk tyslabin slova,
kter se pokldaj za sestavu vce slov, rozkldaj se v jejich pvodn
sti a vznam se udv dle tchto.
3. Biblickmi analogiemi jsou osvtleny mnoh temn vrazy. Viz:
Jb39,7 - Jb30 , 1 5 a lz22,2; Iz56, 10 - Gn37,7; Ex4 , 1 1 - 3 1 , 1 9 atd .
Zajmav je dlen pojm a synonym . Hebrejtina zn napklad osm
vraz , kter oznauj chudho: chud; chud, kter tce nese
svoji chudobu atd. Prv tak se rozliuje JI-IVI-I od E10him a druhch
jmen Boch.
4. Analogie ze slovnch poklad jazyka syrskho, arabskho, kop
tickho, perskho, eckho, latinskho atd.

III. Vklad obsahu:

Pravidla obsahovho vkladu ulehuj nalezen npln v textech,

naukch a filosot1i, odvozench z textil. Tato prdvidla vztahuj se na:

1. chybjc,
2. zdvojen a opakovn,
3. zdnliv protiklady,
4. analogie,
5. zvry.

1 36
 BRNA TYICTPR V A TYIC TDE VT

1 . Chybjc slova jsou zastupovna ideov a cel msto nutno po

jmout jako zkrcen zpsob psan. Nazv se to cestou krtkosti.
Pklad: 2S 1 3 , 39: I Krl7,5.
2 . Zdvojen a opakovn. Pi zdvojen slov v jednom veri plat,
e Tra mluv lidskm jazykem a zdvojen je pokldno za obvykl
zpsob biblickho vyjadovn. Neurit tvar slovesa mus stt ped
jmnem (nomen), nesm je nsledovat, nebo mus bt spojeno s ji
nmi tvary tho verba. Je to pokldno za zdraznn, kter zostu
je ustanoven zkona. Pklad: Nu6, I ; Dt2 2 , I atd.
Opakovn slov je pokldno za zpsob biblickho stylu psan,
(Dt22, 26). Tam ale , kde je opakovna cel vta, tk se to neho
novho (Nu5 , I 4). O tom, jak opakovn udv vdy pesnj vz
nam a jeho uren, bylo stanoveno tchto deset podrobnch pravi
del:

a) kde pedchz veobecn a nsleduje speciln, slou speciln

k vkladu veobecnho. Pklad: Lv l ,2 ; Gn l , 27; 2, 7 atd.
b) Nsleduje-li veobecn po specilnm, slou k vkladu speciln
ho (kelal uferat). Pklad: Ex22,9 apod.
c) Kdy nsleduje po veobecnm speciln a po tomto opt ve
obecn, dme se specilnm (kelal uferat ukelal) . Pklad:
Dtl 4,26.
d) Veobecn potebuje ku svmu vkladu speciln a speciln
d veobecnho. Pklad: veobecn Ex 1 3 ,2; speciln Dt 1 5 , 1 9.
e) Ve veobecnm spolupojat, z nho vystupujc a speciln opa
kovan pedmt vystupuje ze veobecnho proto, aby byl ble
uren. Pklad: Joz2, 1 .
t) Pedmt, kter je speciln zmnn a je spolupojat ve veobec
nm, je zvlt udn pro vklad neho jinho. Pklad:
Nu35 , 5 1 ; Dt34, 1 9.
g) Pedmt spolupojat ve veobecnm a vystupujc z nho, vystu
puje nejen k svmu vkladu, ale i veobecnmu. Pklad: Ex35 , 3 ;
Ex20,2; kde 3 5 , 3 vystupuje z 20,2.

1 37
 KABALISTICK ZASVCEN

h) Pedmt pojat ve veobecnm a vystupujc z nho pro jin ur

en, kter se mu jinak rovn, vystupuje proto, aby ulehil
a ne ztil . Pklad: Lv1 3 ; 1 8; 24.
i) Ve veobecnm pojat pedmt a z nho vystupujc jinm ure
nm, ale ktet se jim nerovn, vystupuje ze veobecnho k uleh
en i k zten. Pklad: Lv I 3 , 29.
j) Pedmt pojat ve veobecnm a z nho vystupujc k novmu
protichdnmu uren me bt navrcen veobecnmu pouze
samotnm textem. Pklad: Lv I 4 , 1 3 ; kde vystupuje speciln
z Lv 1 , l l , ale verem v Lv 1 , 1 4 je navrcen opt mezi veobecn.

3. Zdnliv protiklady. Pi een protiklad v textech rozliuj

se msta, kter, jak se zd, zcela si odporuj a msta, kter si odporuj
jen sten. V prvnm ppadu, kdy si dva vere zcela odporuj,
vyrovnv se protiklad verem tetm. Pklad: Ex 1 9,20 a 20, 1 9 ; pro
tiklad vyrovnv Dt4, 36; co potvrzuje i I 8 , 1 O.
sten rozpor, kdy jedno msto potvrzuje druh, ale druhmu
odporuje, zstv druh msto nepovimnuto. Pklad: Lv6,8.
4 . Analogie. Nejzajmavj strnkou studia a vkladu je pouvn
analogi, pstovan nejastji Talmudem. M osm pravidel:

a) temn se vykld jasnm,

b) co nen vyloeno na jednom mst, je vyloeno na druhm,
c) co je vloeno do odstavce bez spojitosti a smyslu, pat k vkladu
neho jinho,
d) vc, na kterou ukazuje jin,
e) vc, kter je k vkladu jin ,
f) co bylo eeno o tomto pedmtu, plat tak pro jin,
g) zmnn v jedn sti plat asto pro celek,
h) pedmt m e bt vyloen j inm podobnm, nebo k nmu na
konci se vztahujcm.

1 38
 BRNA TY/C TPR V A TY/C TDE VT

5. Konen zvry. Formulky, kter dle uvdme, slou k naleze-

n dkaz v textu pro opodstatnn tradice a odvozen novch zko
n vyadovanch zmnnou dobou.

a) Zvr m inus ad majus, z mncennho na dleit. Pklad:

Nu9,2; 1 2 , 1 4 ; Gn l ,44; Ex6,20; Dt3 1 , Jr 1 2 atd . ,
b ) vyrovnn slovnmi a pojmovmi analogiemi. Pklad : Nu9, 2 ;
23,2; 28,9 atd.,
c) srovnvac zvr, pbuznost dvou pedmt, kter se nachzej
v zkon vedle sebe, take maj oba stejn uren, co plat pro je
den, plat i pro dmh (Kiduin 1 4b). Pklad: DtI 5 , 1 3 .
d) Zvr z analogie dvou pedmt v jednom nebo dvou verch.
Pklad: Lv I 5 ,4.
e) Nsledovn spoluzvru, tj. rozmnoen vkladem uritch spo
jek apod. Sem pat et, "s"; gam, "oba"; al, "tak"; eol, "ve " ; kter
nco spoluuzavraj. Napklad: et v Gn l , 1 dokazuje, e pi stvoe
n nebe bylo v zrodku stvoeno ve, co je v nebi a pi stvoen
zem, co je na zemi (Midra.:r; Raba). Dle viz aj v 2K2 , 1 4 atd.
f) Zvr z vylouen nebo zmenen. Ak, " avak" ; rak, "jen " ; m in,
"z"; zmenuj, nco vyluuj.
g) Zvr ze dvou zmnoujcch spojek apod. , v jednom mst textu
dvojit zmnoen.
h) Zvr ze dvou zmenujcch spojek apod. , dvojit vylouen.

Zbv nm promluvit o problmu nejvtm a nejvzcnjm,

o problmu modlitby. (ten nech laskav vezme v vahu, co
jsme napsali ji dve o modlitb.)
Modlit se znamen vzvat Boha, mluvit s Bohem v pohnut, touit
po nm v pohnut srdce. Modlitba je nejvym mravnm vrazem
touhy po Bohu, provzen city, pnmi a potebou nebes, kter po
zved lovka nade ve konen a ohranien. Vznikla v dob He
nochov; djiny modlitby jsou djinami lidsk kultury a jej vvoj
jest vvojem lidstva. Stoj ve ne ob a je uznvna jako sluba

1 39
 KABALISTICK ZASVC E N

srdce Bohu na mst obti.

Modlc je kad, kdo se dovolv j mna Boho. Jeliko jmna
Bo jsou s Bohem toton, nen dovoleno brt je nadarmo. Vykon
v se tehdy, kdy je nae srdce peplnn city a tou nahoru. Nen
li soust vykonvanho kultu, nen msto jej stanoveno, avak ne
sm se konat ve zboenitch (Berachot 1 0). Vichni, kdo v pravd
se obracej k Bohu, dochzej vyslyen. Modlme se ve stoje, ruce
zvednuty k nebi, kleme-li nebo jsme-li sklonni, tedy s roztaen
ma rukama, ve smutku leme na zemi nebo mme hlavu sklonnou
na prsa. Modlitba mus vychzet ze srdce, bt pokorn, obsahovat
oddn se Bohu, prav obrcen a zbonost. Kad modlitba v prav
d mus bt zulechujc a petvoujc, a tak psobit na cel ivot
modlcho se. Znakem modlitby v pravd je polepovn ivota, od
kldn hnho , dobroinnost a dban nboenskho uen. Avak
neklamnm znakem modlitby v pravd je dokonal kavana.
Pedmtem modlitby m bt ve, co je mil a drah. Vykonv se
do nitra zavenmi sty a nehnutm jazykem, a nesm bt ruena
dnmi zbytenmi pohyby, ani konna bouliv , zbyten prodlu
ovna nebo peruovna. Tak m vypadat modlitba kabalistickho
mystika.

K tomuto umn modlitby vedou dvoje prostedky:

1) zevn a
2) vnitn.

Zevnmi jsou:

1) klid,
2) soustedn (koncentrace) a
3) rozjmn (meditace).

1 40
 BRNA TYIC TPR V A TYICTDE VT

Vnitnmi prostedky rozumme:

1) dban dla Boho,

2) znalost umn formulovat modlitbu a
3) nim neotesitelnou vru v pomoc Bo.

Prostedky zevn prostudovali jsme ji dve, jsou to ve skutenos

ti ti mramorov stupn, na kterch mus spovat obtn olt mod
litby, tj . srdce lovka.
Prvn z vnitnch prostedk, tj . dban dla Boho, vyaduje
naprost vyrovnanosti a normlnosti, pouze lovk vyrovnan ne
podlehne nikdy pokuen vzvat Boha proti Bohu samotnmu
a zneut divuplnch sil modlitby. Vizte antick taumaturgy a v
chodn jogny, mnoho udlost ze ivota tch, kte se pokusili poru
it vn d, je pro ns odstrAujcm pkladem.
Druh z prostedk vnitnch , formulace modlitby, jest u ns
sten znma z rznch mystickch systm, kup. Kerningova.
Nkolik poznmek o tom jsme uvedli ji ve a v druhm dlu p
tomn knihy pinme v cestch kabaly tkajcch se jednotlivch
psmen abecedy nae nzory o tomto nejoehavjm problmu
kabalistick mystiky. Tet z prostedk vnitnch nepotebuje od
vodnn.
Pslib vyslyen modlitby ohlauje mystikovi kabaly Tv Bo
(Bnej JHVH, Bnej ha E1ohim). Vraz "Tv Bo" slou k antropo
morfickmu oznaen viditeln Vudyptomnosti Bo. Hebrejsk
slovo jJanm, "tv, obliej" , zna zevn strnku pedmtu, stranu
obrcenou k nm jako protiklad ku stran zadn (achor), tedy st
reprezentujc, u lovka obliej, tv. Jeliko je zkladn ideou Bo
ha jeho netlesnost, je tv Bo oznaen obrazn, a sice ve vzna
mu excese duchu lidskmu se zviditelujc sti Bo v echin,
nebo tak ve vznamu sil Boch a Bo pe. Zen Tve Bo ni
kdy se nevztahuje na vnitn byt Boha, na jeho vnitn podstatu,
podstatu duchovn. Ve sv pi je Bh viditeln kadmu lovku.

141
 KABALISTICK ZASVCEN

Forma zjeven je bez vekerho ohledu na vvojov stav extatikv

dvoj. Prvn z nich se zakld na jmnu Bom Ehje a je dobrodjn,
spse prospn, druh spov na jmnu Bom Elohim a je odpl
cejc, odmi.ujc dobro a trestajc zlo (viz dle o jednotlivch jm
nech Boch). Dle tchto dvou forem zjeven mn se ve vznam
tve Bo. Avak v tomto ppad varujeme opt ped hypotzou
echiny jako oddlen sly od Boha. .Jmny Ehje a Elohim je oznaen
Bi'th ve sv milosrdnosti a psn spravedlnosti, kterto vlastnosti
nejsou od Boha oddleny, ale v nm bytuj . Tmito vlastnostmi
je hypostazovno toliko jednn, a sice tak daleko, kterak je in zt
lesi.uje. echina extatikova nen oddlenou reprezentujc moc Bo
, nhr/. zjevujc se vudyptomnost Bo sama: ptomnost Bo.
Uen o vudyptomnosti Bo pat zdnliv k nejspornjm
problmm kabaly, nebo na tomto mst mnoho autOlit teologicky
a filosoficky kolench zamnilo obraz s bytost, take je pokldna
kabala za panteistickou. Tato neoprvnn domnnka vznikla z ne
pochopen dvou protikladi't:

1 . Boha povzneenho nad veker ohranien prostorov a asov,

a
2. o jeho bytovn v prostoru a ptomnosti v ase.

Toto klubko, zamotan jen pro helenistick smr, v kabale vyj

dil Aristobul (P. E. XIII 1 2 , str. 664) a Aristeas (S. S . XVI) tm,
e " Bh pronik veobecno a je ve vem " , avak cesta k absolutn
mu, mimosvtskmu Bohu, bez uznn rznch prostednk jako
emanace praboha, je jim neznmou (Philo De Posteritate Caini, Da
ehne I, 282; Philo De Confusone Linguae 3 39). Smru palestinsk
mu, ist monoteistickmu , neme bt vtka panteismu inna,
nebo monoteismus neme vybudovat svoji stavbu pouze na stvo
en z nieho, piem svty a bytosti maj svj vznik a trvn pouze
Bohem samm. Bible sama v pvodnch vrazech oznaujcch vu
dyptomnost Bo vykld souasn jej pojem. Svt a jeho obyvate-

1 42
 BRNA TY/CTPR V A TY/CTDE V T

l bytuj ped tv Bo (Gn 1 9 , 1 3) , jsou mu na vech mstech

a ve v innosti stle viditeln Or23 ,24), ptomn ( 1 39,7-9) a nle
ejc (tamt), take on sm je vn a prostorov neohraniiteln.
dn z vraz bible nen s tmto v rozporu, a kde jich je pouito,
jsou pouze silnjm oznaenm vudyptomnosti. Tak je zapoteb
vykldat tento zdnliv problm. V nauce kabaly Merkava je vyloe
na vudyptomnost Bo svtlem v jeho konkrtnch formch byt
a ivota tymi postavami trim nho vozu vize Ezechielovy: lov
kem, lvem, orlem a bkem.
Ze veho, co jsme ekli o echin, akoliv je Bh prostorov a a
sov nepojateln, je zejm, e zjeven Bo za extze je aktem ve
moci Bo, Gevurot JHVH , El Elohim , a v tom prv tkv problm
mystickho emu o 42 psmenech. Absolutn psychurgick, tauma
turgick a mystick vznam tohoto emu je hermetiky neoprvnn
pehlen, a co je jet hor, t mystickmi kolami, neznajcmi
od dob indick invaze svoje verendum.
Tmto Velikm jmnem Bom je budovn cel svtov mystick
nzor, kter nezn protiklad subjektu mylen a objektu svta, ale
pek1cnuje propast mezi subjektem a objektem ve svch zitcch.
Ponouje lovka bezprostedn poznvajcho do hlubin a bo
skch pramen byt. Na jedn stran je clem tohoto spojen
mystick polibek lsky, na druh stran spojen svta a Boha v divu
(nekme zzraku, nebo zzrak pro ns neexistuje). Svmi reflexy
psob principiln v umn psychurgickm do smyslovho a rozu
movho pomru lovka k lovku a do sil lovka v jejich pomru
k svtu. V mystice samotn je helnm kamenem nboensk stav
by, a proto zkladem jejho dogmatu a pinou bezprostednho z
itku psoben Boho v poznvajcm lidskm duchu. Pro tento div
je pramenem stetnut vdy a mystiky, nebo universitn vda in si
nrok na ve skuten, kter chce poddit zkonitosti, kterou, jak
se domnv, sama neomyln formuluje.
Definujeme 42 psmenn Jmno Bo jako hlskovou skupinu
bezprostednho, se zkuenost souhlascho pojet Boha za jeho

1 43
 KABALISTICK ZASVC E N

psoben na ducha lovka i svta vymi silami ducha (jechida

a chaja). Je tedy cogntio dei expermentalis provanou dogmati
kou. Avak ani tato nejvt evolun vihran hlskov skupina ne
me odhalit posledn tenounk zvoj , zahalujc blaen zen taju
plnho Ejn S(f z msta sefiry Keter, nebo zstane vdy toliko opi
sem tetragramatonu. Proto i mistr tohoto Jmna me podlehnout
omylu, nekontroluje-li svoje zitky. Je prav, dv-li skuten zi
tek a neprav, zpsobuje-Ii v psychurgii, taumaturgii nebo mystice
halucinace.
Jeho konstrukce dle autor, kte buduj na omylu Moe ben Mai
mona (Ad . Frank, Dr. Bischof a jin), je asi nsledujc:

A I N K(fTav R Ch Kcf M H B I N H Ch S D G II V R H Tav P A

R Tav N e H H V D J S V () M L K(f V Tav.

N nzor je opt odchyln. Vyloili jsmc nae dvody pro to ji

u pedchozch Velikch jmen. (:seln je odvodnn poet psmen
opt v tctragramatickm schmatu:

Bc VolV I-Ie = 5 +6+ 5 = 16

He Vav He Jod = 5 + 6 + 5 + 1 0 26
=

Celkcm 42

Vztah k sefirm je nsledujc:

He VolV He Tiferet Gevura Chesed

He VolV He Jod Malchut Jesod Necach Hod

Z tchto dvou schmat je ihned zejm evolun vznam emu ji

tm, e vychz ze veho stvoenho (42 estka Bercitu) a prochz
=

sedmi poli sefirotick konstrukce v kahalistickm stromu. Vychz ja

ko protiklad 72 psmennho emu z Malchutu, e, aby ve svt Asi
ja oioval od pebytench kr a slupek, aby bylo pak mono v jem-

1 44
 BRNA TYICTPR V A TYICTDE VT

njm svt Jecira doshnout prvnch stup osvcen, dle ve svt

Berija sjednocen se svtovou du Adama Protoplasta, a tak pohld
nout do zvratnch hlubin svta Acilut, k pvodu vech pin.
6
Pi studiu konstrukce 72 psmennho emu 5) byli jsme nuceni
mluvit z hlediska magickho, a tak aplikovat vy fyziku. Na ped
choZch strnkch vysvtlili jsme ve, co pout k 42 psmennmu
opisu, a proto ten dobe pochop dvod, pro mluvme v dalm
z hlediska psychologickho.
Hle, konstruktivn st ilanu, silov pole mystikovo, kter mus
obnovit ve svm nitru, a jeho sedm poloh je nucen p ropracovat
v esti smrech, aby pochopil pln, a tak obdrel svoji odmnu.
Lidsk duch je silovm polem a sedm psychologickch stavl! to
hoto pole jsou:

Malchut: Stav rozjmn, reflektujc meditace o obsahu.

Jesod: Stav kontemplace, ve kterm se hledaj c rozncuje
k tvoen pojml! a zvr o vn pravd, take se pra-
men pohnutek, mysl, rozplv v rozkoi a pivd vli
k pedsevzet pochopen pravdy.
Hod: Stav nruivho vzruen, ve kterm pevld ve
a rozko oproti innosti poznvac. V tomto stavu po
tebuje hledajc trochu poznn, aby doel silnm vzru
enm k mocnmu rozhodnut vle.
Necach: Stav odevzdn, kter se psychologicky zakld na sous
tedn dostivosti a zjednoduen mylenkov in
nosti prodlvnm u jednoduchho. Prodlvajc nepo
tebuje ji vce dlouhho etzu zvr, aby povzbudil
ducha k mocnjmu chtn a lsce, nebo posta jedi
n mylenka, aby udrela vli dlouho v innosti. Sporn
otzka bl se dobytm zenm svmu rozeen v rozu
mov extzi, take za tohoto stavu nastv asto pocit
ptomnosti Bo.
65) Viz "Kniha tajemstv lJelikho emu ". - San.

1 45
 KABALISTICK ZASVCEN

Tiferet: Slav klidu, za kterho je pociovno vylit nkter

z vlastnost Boch (pvlastku) za bezprostednho p
soben Boho. Nastv pocit nepoteby innosti, avak
duch je inn jinm zpsobem.
Gevura: Stav extze , ve kterm je provna zcela pronikajc
identita vech vlastnost boch. Tlo kles jakoby mrtv,
avak asem si zvykne.
Chesed: Stav sjednocen po pekonn extz, ve kterm je
provno psoben Boha jeho a jm stvoenmi temi
nejblimi nstroji: Binou , Chochmou a Keterem. Do
saenm Keteru, tj. Koruny, byla obdrena odmna ne
petritou blaenost.

ten oekv, e nyn budeme mluvit o nstroji, kterm je na

mimimum usnadnna prce ducha v tchto polohch podle innos
ti; ml se, nebo toho nikdy neuinme. Pro? Protoe ten nezn
dostaten prvodnch zjev a nedbal by ani vstrahy ben Akivovy
pi spaten blch m ramorovch kamen , ze kterch vyvr vo
da, a byl by pak seehnut zivm jasem tve, tc se nesmrnou
rychlost prostorem bez potku a konce. Radme m u , aby dobyl
zen v rozumov extzi, nebo si v n me vytvoit stav, ve kterm
obdr to, co my mu ve sv zatemnlosti odprme. Ale tento stav
ve skutenosti ji neme bt dobyt , nbr zaslouen ! (O 42 g
nich, kte se vou k tomuto opisu tetragramatonu, o jejich vlast
nostech, elu a psychurgickm uit jejich pantkl pojednvme
v dlu druhm.)
Pvlastky, kter se pl-ipnaj k 42 psmennmu emu, a mohou tak
slouit pi jeho sestav, nebo odhaluj celou mystickou cestu, jsou
nsledujc:

1 46
 BRNA TYICTPR V A TYIC TDEV T

B l h i n n
Malchutem: Jesodem: Hodem:
1. Lska, 7. Andl velk rady, 13. Ochrnce,
2. Nadje ivota, 8. Zzran, 14. Otec,
3. Vn ivot, 9. Vemocn, 15. Pina,
4. Ctnost, l O . Bojovnk, 16. Moe,
5. Straliv, l l . Vykupitel, 17. Pramen,
6. Horlitel, 1 2. Zachrnce, 1 8. Slunce,

Necachem:
1 9. Dobro, 20. Skutenost, 2 l . Jednota,
22. Alef a Tav, 23. ivot, 24. Pravda,

Tiferetem:
2 5 . Cesta, 26. Vdce, 27. Kne,
28. Past, 29. Krl , 30. Den,

Gevllrou: Chesedem:
3l. Svtlo, 37. Prozetelnost,
32. Ohe, 38. Dokonalost,
33. Stvoitel, 39. Mr,
34. Konec, 40. Spravedlnost,
35. Sted, 41. Krsa,
36. Potek, 42. Moudrost.

* * *

Zbv pojednat o deseti Jmnech Boch, ktermi je nazvn Blh

na plnch stromu sefirotickho. Z nsledujcho obrazce je vidno,
ktetm psmenlm tetragramatonu a sefirm odpovdaj:

1 47
 KABALISTICK ZASVCEN

I.
Jod
He Jod
He Jod
Vav
He Jod
Vav
He

II.
Keter
Bina Chochma
Gevura Che sed
Tiferet
Hod Necach
Jesod
Malchut

III.
Ehje
Elohim Jah
Elohim Gibor El
Eloah
Elohim Cva'ot JHVH Cva'ot
adaj
Adonaj

Ped stvoenm a na potku tohoto Bh zde byl i nebyl, nebo

byl skryt ve svmu jmnu a meme ho tak pokldat za neurit Mi?
(Kdo?). Avak chtl bt zjevnm a stt se znmm, oblkl se do sv
telnho atu, a tak stvoil svt. Po stvoen Adama kadmona ml
vz, Merkavu, na kterm se usdlil. V tto postav chtl bt poznn
dle svch vlastnost, a proto si dal nsledujc jmna:

1 48
 BRNA TYICTPR V A TYIC TDE VT

I. Ehje. Kdy se chtl zjevit, uinil nejdve bod, kterm byla jeho
mylenka. Stvoil nvrh. nkres vech tvar, tajuplnou postavu, vy
chzejc z jeho mylenky - potek stavby svta, tj. zrodek. Tento
prabod, vyl z jeho principu, ve kterm nakreslil vecky tvary,
vznikl tm , e pravil: ]ehi r ("Budi svtlo "), tj. prasvtlo. Za tto
innosti se nazval Ehje, "J jsem " , aby oznail sebe jako pvod ve
ho bytujcho, ve kterm jsou vechny existence zroden skryty.
V touze nechat tyto existence rozvinout, rozil toto j mno o dv
slova: a.er Ehje C"kter jsem"), aby dal poznat sebe tak jako mat
ku, kter m ve ve svm kln, a na kter je, aby rodila.
V takto rozenm Jmnu jsou dv slova a jedno je spojuje, take
jsou ti a jsou proto jednm , nebo byla zskna odmna. Proto lze
napsat tak toto jmno temi Jod ve tvaru trojhelnka, kde prvn
Jod zna vnost, ve kter se vyvj as: minulost, ptomnost a bu
doucnost, a tm ve ve svm sle a potu. Druh Jod znamen
nekonenost, ve kter vznik prostor a ve ve sv me. Tet Jod vy
jadhlje podstatu, ze kter vychz ltka ve sv vze. Spojenm t Jod
obdrme vn "vdy".
II. ]ah. Tmto jmnem vyjdil vlastn neodvislost, tj . byt sebou
samm, svoje byt pro blaho a blahem svta a jeho tvor, a konen
sebe sama hranic poznatelnosti ve svm zjeven. Je tedy vyjdenm
absolutnho podku.
III. Elohim. Oznail jm svoje spojen se svtem, tj . svoje psobe
n svtem a pro svt. Sestavil jej ze svho pojmenovn ped stvoe
nm Mi? (Kdo?) a z eleh (toto), tj. stvoen, (Eleh mi hr? Kdo toto
stvoil?) svta emanace. Spojen tchto dvou slov je toton s mno
nm slem jmna Eloah, a vyaduje proto opatrnho studia, nebo
pipout dva rzn exaktn vklady.
Dle jednoho je polyteistickho pvodu a bylo pozdji ponechno
k oznaen jedinho Boha. Dkaz pro to by se nael na mstech bib
le, kde je toto jmno tvoeno slem mnonm a bylo oznaenm
pohanskch boh. Dle druhho oznauje mnohost v Bohu obsae
nou, a tm tak trojjedinost. Prvn se zvrac tm, e nachzme msta

1 49
 KABALISTICK ZASVCEN

(Gn l , 3 ; 70, l O atd.), kde je tvoeno slem jednotnm a vezmeme-Ii

v vahu biblick uen o Bohu s pihlenm k djinm v bibli, m
eme potom ci, e jmno Elohim pochz z pravku, kdy lidstvo
k polyteismu jet nekleslo, a kter za padku civilizace slouilo
k oznaen bk. Dkaz podv snaha patriarch pronsledujcch
mnohobostv, a pece uvaj cch tohoto jmna. Druh vklad
je vyvrcen msty bible (Ex32,4-8 atd.), kde toto jmno vyjaduje je
dinho Boha. Dodejme, e mnon sla ba 'alim, adonim byla po
uvna k oznaen jedin osoby (Fiirst, " Lexikon ") a obrcen jed
notn slo Eloah k oznaen vce osob. Dojdeme tm k nzoru ,
e Elohim v sle mnonm a ve spojen s slem mnonm m zcela
zvltn postaven, a e ze spojen s slem mnonm nelze usuzovat
na vznam v mnonm sle.
Vykldme toto jmno (exegetickou pomckou v tomto ppad
je jazyk arabsk a carufo ben arba otijot) jako absolutn tvar,
abstractum, vraz totality v souhrnu a sle veho bytujcho a stva
jcho, ale ne jako soutu spojench sil v jednot, kter by byly pro
sebe skutenmi existencemi , nbr jako moc vech moc, sla
vech sil, kterou vznik i zanik, take je souasn vyjdenm od
vislosti od Jedinho, kter je jedin skuten neodvisl.
Mnonm slem nen vyjdena ani trojjedinost, ani polyteismus,
ani plurl majestatis, ani nepesnost i nejistota pedstavy o Bohu,
ani slouen vech sil v Bohu, ani vrchol npln a bohatstv, ani mul
tiplicandum, aby byla vynena nejvy potence v Bohu (Delitzsch,
vyd. 2 . , str. 22), dn pohlcen sil svta s mnoholennou ivotn n
pln v subjektu, ani neutrln oznaen bostv, nebo tyto vklady
by nevyluovaly dostaten polyteismus a panteismus. Mnonm
slem je mnn souhrn sil ve sv odvislosti byt a zniku od Boha, ale
ne tak, jako by Boha vyplovaly a pedstavovaly. Pouvnm mno
nho sla jako abstrakta ve smyslu sla jednotnho je dokzno do
staten v Hos. l 2 , ! ; P9, 1 0; Kok. 1 0 , 1 ; Jb35, 1 O; Iz 1 9 , 1 .
Ptomnost jmna Elohim v prvnm veri bible , v kapitole o stvo
en svta Bohem je jist velice vznamn a pokldme ji za dkaz,

1 50
 BRNA TYICTPR V A TYIC TDE VT

o kter opuame nas nzor: Elohim znamen vystoupen Boha

z uzavenosti, aby se stal viditelnm svtem, jeho stvoenm, vldou
nad nm a jeho vedenm. Nejvy vznam bychom nachzeli dle ko
enu ALH v jeho uit k pojmenovn jedinho, jeho je nutno bt
se, a kterho musme uctvat.
IV. El. Bh zjevil v tomto jmnu svoji krlovskou moc a vemoc
nou slu. El jako zdrobnn jmna Eloah pochz od koene ALH ,
a je tak vyjdenm vlastnictv, sly a moci. Jako pdavn j mno
oznauje nejvy hodnotu s il (arce el, hara el, bnej elim atd .).
Ve vulgrnm smyslu je pouvno j mna El k oznaen modloslu
ebnch boh. Jako jmno pravho Boha obsahuje bliho uren
trojm zpsobem:

1 . pidnm slabiky HE (kup. Ha-EI), a vyjaduje potom Jedinho

Boha, nebo pidnm zjmena (kup. Eli, mj Bh).
2. Piloenm vlastnost, kter nle Bohu (Bh boh, Nejvy Bh
atd.).
3. Pidnm vrazu, kter vyjaduje vztah Boha ku svtu (Velk
Bh, Siln Bh, Milosrdn Bh atd.).

Z toho vidme, e podkladem tohoto jmna je pojem vzneenosti,

vyjadujc pravzor a ideje z nho vyplvajc.

V. Elohim Gibor. Tmto jmnem odhalil Bh svoji Tv v psn

spravedlnosti, trestajc poruen vnho du . Bh siln, vn,
opravdov a ist ve sv absolutn moci (pojem slova Gibor), vyne
se rozsudek a provede jej vedrtc silou ve chvli, kdy je to nejmn
oekvno , a se to tk nrod nebo jednotlivce.
Proto nelze nikdy pehldnout toto jmno a nedbat tak mee Bo
ho. Smr helenistick to mnohdy a na mnohch mstech uinil
podceovnm pvlastku psnosti a trestu a jeho obchzenm lico
mrnm vyvyovnm pvlastku lsky a milosrdenstv.

151
 KABALISTICK ZASVCEN

VI. Eloah. Nzev, kterm Bh odhaluje odvislost sil od sv vle,

je je jedinou moc, kterou nutno uctvat pro jej absolutn npl.
Pedstavuje nm tak boha vstoupivho do spojen se svtem a zje
vujcho lovku svoji vldu nade vm jako jedinou moc, ku kter
m lovk ve svch slabostech a ve svm omezen vzhlet.
Jmnem Eloah je odhalena npl moci , od kter je ve odvisl
a uruje souasn vztah a odvislost veho stvoenho v pvodu
i v zniku od toho, kter je jedin neodvisl a bytujc. Koen tohoto
jmna znamen v arabtin "asnout, ostchat se, uleknout se" , co
vyjaduje ve vztahu na pojem boha chaldejskho " ctihodn, obdivu
hodn, uctvnhodn " . V hebrejtin dosahuje dalho rozen
tm, e znamen tak "siln, mocn", a tak usnaduje svoje bli ur
en jako: " ivotodrn" .
VlI. JHVH Cva 'ot. Nzvu Cva'ot pouil Bh ku svmu pojmenovn
dvakrte, a sice v sedmm a osmm jmnu. V sedmm je nzev Cva'ot,
Pn zstup, rozen o tetragramaton, kter je klem sedmho jmna
Boho. Jmno JHVH Cva'ot vyjaduje, e je ve stvoeno Bohem, jm
vedeno ku spse a e ve bytuje jen proto, aby hlsalo slvu Bo.
Toto jmno je napsno jako posledn na ttu milosti (tj . na pra
vm sloupu i1anu) , aby pipomnalo, e podmnkou spsy je lska
a spravedlnost a e Bh, pn vlench zstup a veho tvorstva,
vdy a vude vtz.
VIII. Elohim Cva 'oto Tmto jmnem vyhlsil Bh svj majestt, je
ho slva a ndhera je tvoena a hlsna vm stvoenm. Bh jm
pipomn svoji moc a vldu nejen nad pozemskmi tvory, ale i nad
pluky andl a vojsky hvzd, jak lze zjistit vkladem slova caba.
Je napsno jako posledn na ttu prva a psnosti (tj . sloup lev
strany i1anu), aby pipomnalo, e jedin Bh m p rvo peduro
.
vat, vldnout a soudit. Jmno Elohim Cva'ot provdy zavrhuje jak
koliv hvzdn kult a fatalismus vbec.
IX. adaj. Bh pouil jmna adaj k vyhlen svoj povzneenosti
nad veker zkony prody, kterm nepodlh a kter me dle sv
vide petvoovat.

1 52
 BRNA TY/C TPR V A TY/CTDEV T

adaj je mnon slo a pochz od koene adad, "bt mocnm" ,

a znamen "vemocnho", nadeve povznesenho, kter me star
d zruit a nov zavst, nebo on jedin, nestvoen, je poadate
lem a urovatelem . .
X . Adonaj. V tomto jmnu prohlsil Bh svoji absolutn vldu ,
od kter je ve odvisl. Adonaj je mnon slo od adon, "pn " ,
a pochz od "stanovit, dit nebo spravovat" , a tak znamen veur
ujcho. Je v nm obsaen dal vvoj pojmu skrytho ve jmnech
El a Elohim. ekli jsme, e tato jmna oznauj Boha jako jedinou,
nejvy moc, prapvod vech sil; Adonaj rozliuje tento pojem
v tom, e ve co bylo, jest a bude me bt vykonno tmito silami
jen v mezch zkona Boho. Jmna EI a Elohim ukazuj na pvod
vech sil od Boha, ve jmnu Adonaj je eeno, e tyto sly nemohou
bt inny libovoln, nebo jejich dla jsou jim pesn rozdlena a vy
mezena. Adonaj vyjaduje tedy totln odvislost veho a ve vem
od Boha.
P Bo vede tato odvislost ve ku spse: z tohoto dvodu je
jmno Adonaj spojovacm lnkem mezi jmny Elohim a JHVH, z t
ho dvodu je pouvno tohoto jmna jako substitunho vrazu
za nevysloviteln tetragramaton a z tho dvodu se pouv samo
hlsek tohoto jmna k vokalizaci tetragramatonu.

* * *

Pojednnm o j mnech boch ukonili jsme devt b ran, kter

jsme nazvali teurgickmi. ten byl v nich jist uveden ve zmatek,
nebo jsme vdy nerozliovali smr palestinsk od smru helenistic
kho. Uinili jsme tak vdom ; chtli jsme, aby se ten seznmil
se vemi nzory bez ohledu na smr. ten me bt ujitn, e ty
to smry rozliit dovedeme, jak jsme mu ukzali pojednnm o ideji
Poznn a 42 psmennm emu. V dalm budeme se dit smrem
palestinskm, abychom neporuili ideu monoteismu, kadmu v
cmu jist drahou a vzcnou.

1 53
DL DRUH
 VODN SLOVO

I 1 tomn rukopis je pokrnovnim mho dla o kabale, kter

I vychzelo pod nzvem " Kabalistick zasvcen" v Knihov

n iniciac vydvan nkladem Universalie v Praze.
Universalia vydala st prvnho dlu knihy , kter mla vyjt ve
dvou svazcch . Na zklad rznch zmn byl jsem nucen st prv
ho dlu, kter ml pojednvat o padesti branch svtla, formln
ukonit a prvn dl rozdlit do t svazk , z nich prv byl vydn
UniversalU; druhm je ptomn rukopis, tet svazek prvho dlu,
kter pokrauje v projednvn tmatu stvoen nebeskch sfr, vy
jde v te prav v knihovn rukopis Eulis jako VIII. svazek. D ru
h dl pojednv o 32 cestch Moudrosti a vyjde potkem ptho
66
roku ) .
Doufm proto, e laskav ten pijme tuto st "Kabalistickho
zasvcen" s tout pzn jako st vydanou UniversalU a ocen si
l vydavatelstv Eulis, kter chce, aby "Kabalistick zasvcen" bylo
ji jednou pln a dostalo se do rukou hermetik.

V Praze, 1 0. ervna 1 940.

Frantiek Kabelk

66) To jest v roce 194 1 . Dlo vak zstalo pro okupan pomry neukoneno. - Pozn. vyd.
 B R NY TYICT A TICT PRV.

Jednota. Ti svty. Svtpin a jeho organizace. Svt stvoen. Svt

utven, jeho el, sfry a obyvatel. Magie a astrologie kabaly.

I)
1

I I
odnes te nejrad naden lidsk due veHkolepou knihu
zjeven, kterou jsou nebesa. V tto knize jsou psmena tvo-
ena hvzdami, slova konstelacemi hvzd a kapitoly
hvzdnmi periodami. Lidstvo, touc v tto knize, utvelo dle ves
mrnch hodin svoji filosofii, etiku, sociln pojmy, cel svj pozem
sk d.
Dalmi branami mme vstoupit, oprajce se o siln rm Re Laki
67)
e , zpasnka tlem i duchem, do svta nebeskch sfr a prokio
vat kosmos vemi smry, abychom opodstatnili ve, o co se opraj
tak vykien odvtv kabalistick praxe, jako je magie a astrologie.
Uen o jednot podstaty a jejm trojnsobnm projevu ve vem
je klem k porozumn zhad tchto vykiench vd. Toto uen
se opr o stvoen z nieho (je me 'ajin), co znamen, e Bh,
kter je Nic (ajin), stvoil svt ze sebe. Nejdve stvoil podstatu,
kter jako praltka stvoen stala se prabodem, tj. jasnm svtelnm
paprskem. Prabod obsahoval zrodek vech postav svt i jejich
tvorstva, tj . typy. Tak vznikl svt idej, kter obdrel jmno lovk
pedsvtn (Adam kadmon), nebo tak lovk hoen (Adam
ila'a), makrokosmos.

-
63) Simon ben Laki (20()'279), vznamn palestinsk amora druh generace, psob
c v Tiberiad. Vynikal vzrstem a fyzickou silou. Nkter prameny tak uvdj,
e prodval sv tlo jako zpasnk, jin zase, e byl krotitelem v cirkusu. Viz Ji
Langer: "Erotika kabaly", HORUS, Brno 1 99 1 , str. 40-4 1 . Pozn. vyd.
 KABALISTICK ZASVCEN

Z tohoto stvoenho Adama kadmona, prabodu i prasvtla, kter

je psmenem Jod, pokraovalo stvoen dle vyzaovnm (emanac)
v rznm odstupovn, kter se dalm vyzaovnm rozvinulo
v dalch kruzch; duchovn se tm zhustilo tak, e mohlo stle sestu
povat, a se stalo hmotn. Emanace vychz z Jodu, tedy ze sefiry
Keter, nikoliv z Boha, Ejn Sof
Teofanie Ezechielova roztiuje odstupovn stvoen svmi ty
mi hlavnmi postavami :

I . Boskm obrazem hornho lovka (Adam kadmon) , kter je

vlastnm svtem emanace, tedy svtem sefir, svtem archetypic
km (Acilut).
2. Trnnm vozem, kter pedstavuje svt stvoen (Berija).
3. Svatmi zvaty (chjot), svtem andlskm, kter je svtem utv
en (Jecira). Tento trojnsobn projev podstaty vdy jednotn
dosahuje opt jednoty a slouen.
4. Nebeskmi koly (Ofanim), svtem hmotnm, svtem skutenos
ti, svtem kr a slupek (Asija).

Nejdve byla mylenka Bo, kter se projevila duchem (bat kol

Elohim, duch Bo vznejc se nad vodami), kter jest sefirou Ke
ter. Tento duch dal vzniknout tem elementm: duchu , vod
a ohni . Z ducha vyel dech, z dechu voda a z vody ohe. Z tchto
t element bylo ve stvoeno: dechem byt veho inteligibilnho,
nauka, pojet, vznam , slovo a psmena abecedy (Acilut), z dechu
a vody jejich zhutnm jasn inteligence (ark) , a temn sla (hy
l) (tedy toh va-bohu), chaos, zklad stvoenho kosmu (Berija);
z vody a ohn svt obklopujc trn bo, svt andl a dmon (Je
cira) , aby v postupu stvoen nsledovalo stvoen esti prostor sv
ta hmotnho. Komentujeme-li Gn l , I -4 , poznme, e vrazy br
a vajibra se vztahuj na ti nejvy sefiry, tj. praltku pro stvoen
nebe a zem, prastvoenou z nieho; vrazy asa a vajas na vystou
pen kosmu ze stvajc ltky.

1 60
 BRNA TYIC T A TICTPR V

Vesmr jako pojem veho stvoenho je nazvn v bibli nebe a ze

m (haJamajim veet-harec; Gn 1 , 1) , nebo hebrejtina nem vra
zu pro kosmos.
Spojovacm lnkem mezi Bohem a vesmrem jsou archetypick
prasly, kter nazv kola novoplatonsk aeony, vn sly, nebo
dynameios, psobc sly. Kabala pouv nkolikerch nzv k je
jich pojmenovn, a sice sechalim, tj . sly kosmu jako subj ektu
poznn, nebo sefiry, tj. kosmick prasla, prasubstance veho stvo
enho, kterho nzvu je v kabalistick terminologii nejvce pou
vno; dle nerohim, "svtla" ; bozinim, "svcny"; anpin, "oblieje";
parcufim, "postavy" , a podobn. Tyto prasly jsou nstroji , ktermi
psob Bh na svt a ve svt.
V sefirch, kterhoto nzvu prasi! budeme dle pouvat, rozliu
jeme dva prvky: prvek zevn, obal, ndobu a prvek vnitn, svtlo,
vnitn npl. Obal se me pokodit, npl nikoliv, nebo plivem
npln, tedy sil, jsou odvisl od Boha.
Sefiry nesou tak charakteristick znak monoteistick: nemohou
bt inn bez Boha, kdeto prasly koly novoplatonsk a gnostick
jsou samostatn a sebou psobc, take naen helenistickho
smru z panteismu bylo oprvnno.
Sefily jsou ve svm souhrnu Adamem kadmonem, kter vykonv
v!i Bo, tedy souhrnem vech vlastnost Boch. Jeliko obraz Ada
ma kadmona je praobrazem, pratypem veho hoenho i dolnho,
kter shrnuj e ve sv postav, vyvolil ho B!h za svj obraz (ldra
Raba 1 4 1 b) . U kad ze sefir je tak nutno rozliit, co dostv
seshora, co je sama o sob, a co pedv dol! . Kad z nich je v
sledkem pedchoz a pinou innosti nsledujc sefiry. Vechny
jsou na sob zvisl, doln na hoench a horn na dolench.
Mono je srovnat s desti ndobami rznch tvar nebo se sklem
rznch barev. Je lhostejno, kterou ndobou chceme mit absolut
n hodnotu podstaty; bosk svtlo nemn svoji pirozenost, a pro
chz mkoliv. Ndoby a body prchodu nejsou o sob a pro sebe
pozitivn skutenost; nemaj vlastn existence, nebo jsou pouhou

161
 K ABALISTIC K ZASVCEN

pedstavou hranic, ktermi se Bh omezil, ktermi je odstupovna

temnota zahalujc jas boskho svtla.
Na zklad trojnsobnho projevu podstaty jsou rozdleny na ti
oddlen a tyto opt dle zkona trojice na ti leny: klad, lnek spo
jen a protiklad.
Z Jodu, Keteru, Koruny, prvn sefiry, vytryskl p ramnek, kter
je nazvn Moudrost, Chochma. Potom vzniklo moe, Rozum, Bina.
Moudrost je aktivnm, muskm, dvajcm prvkem, Rozum prvkem
pasivnm, enskm, pijmajcm . Tyto dva prvky jsou spojeny
ve svm vsledku, substitun sefie Poznn, Daat, a jsou nazvny
otcem, av, a matkou, ema, nebo jejich prostednictvm je vechno
zplozeno (Zohar III. , 290a). Koruna, Keter, je duchovn podstatou
tchto metafysickch protiklad.
Koruna je tedy prvnm a nejvym ze vech projev, ji proto
se nazv Korunou, kter zaujm nejpednj msto ped ostatnmi
sefirami , jejich je principem. Nsleduje za Ejn Sof, ale m jmno
a tvar, umouje tak rozliit nekonen od konenho. Jmno bo,
kter stanov v tto sefie hodnotu npln svtla, je "J jsem" : Ehje;
proto ve vztahu k tomuto jmnu pedstavuje absolutn byt ne
pipoutjc analzu, jeliko je v n ve sloueno v jedinnm, ned
litelnm Bohu . Dokud nebyl tento bod stvoen, byl Bh neznm
a nerozioval svtlo. Dotkli jsme se tm aktu stvoen sefir, jeho
problm e souasn dv metafysick otzky:

1 . Nepedpokld rozhodnut o stvoen zmnu dosavadnho sm

len stvoitelova a jak je mono, aby potom zstal vdy nezmni
teln?
2. Jak me vedle nekonenho existovat konen? Nevyluuj se
vzjemn? Jasnji: je-li Bh nekonen a vn, odkud se vzal
prostor a as pro konen?

Prvn otzka je zodpovdna tm , e Bh pi svm vystoupen

z neznmho " Kdo?" (Mi?) se nazval pravle, aby mohl vytvoit

1 62
 BRNA TYICT A TICTPR V

prvn formu byt, Korunu. Tato pravle byla tm , co vstoupilo

do projevu a stalo se znmm. Pravle neznamen novum, nbr
je pravnou, take nezpsobuje dnch zmn v podstat Bo.
een druh otzky odhaluje tajemstv a sebeomezen a sebesta
en praprincipu (sod ha-cimcum), soustedn Boha v sob a do
sebe. Sebeomezen, tj . soustedn, v sob nastalo, aby vznikla
v praprincipu monost projeven sebe navenek. Nejlpe to znzor
nme jako trhlinu v ndob, kterou mono vidt obsah v ndob,
ani by bylo zapoteb provdt njakch obsahovch zmn.
Vsledkem tohoto prvnho soustedn (cimcum rason) bylo
svtlo vnosti, r, nazvan tak dechem, ruach, tvoc monost
projevu.
Aby se tato monost mohla stt skutenost, nastalo sebestaen,
soustedn nekonenho principu do sebe, take nezbytn pod
mnka pro uskutenn projevu, przdn prostor, byl zde. Tak vzni
kl prostor, do kterho jako reakce koncentrace praprincipu poal
vnikat paprsek prasvtla, jinak eeno proud dechu vnosti, Jod,
jako zrodek nastvajcho stvoen v prostoru a ase, nebo v oka
miku reakce byla stvoena druh podmnka, tj . as . Tak stvoilo
Nekoneno a Vnost byt konenho a podmnnho.
Bh, staen do sebe, byl nazvn Nic (Ejn), nebo staenm se odli
il od veho, co je konen a ohranien, take nelze o nm nikdy
ci, co vlastn je. Proto nebudeme tak nikdy vdt, m byl v tom
to potku.
Jod, idea byt, je Blou hlavou, nebo veker barvy, tj . pojmy,
jsou v nm obsaeny. Nesm se zamovat s Ejn Sof, nebo bychom
uznali demiurga; nedopustme se t chyby. V pedchozch od
stavcch snesli jsme dostatek dkaz o stvoen svta pin Bohem
a o odvislosti sefir ve vem od Boha. Jod , Koruna, je nazvn tak
Dlouhm obliejem , nebo obsahuje v sob vechny kvalifikace,
vechny morln a i ntelektuln pvlastky, kterto pvlastky
(sefiry II. a X.), tvo samy sebou ve svm celku i souhrnu Mal
obliej.

1 63
 KABALISTICK ZASVCEN

Z klna tto absolutn jednoty vychzej soubn, jak jsme ji d

ve ekli, dva protichdn, ale ve skutenosti neoddliteln prvky:
aktivn Moudrost (Chochma) a pasivn Rozum (Bina) , nebo ve,
co bytuje, me vzniknout pouze prostednictvm aktivnho a pasiv
nho, tedy prostednictvm objektu a subjektu. Moudrost, otec, kte
r ve plod, dv prostednictvm ticti dvou cest, ktermi se rozi
uje ve vesmru, vemu bytujcmu mru a tvar. Rozum je matkou ,
take spojenm Moudrosti a Rozumu vznik poznn, syn, kter pi
jm tahy otce i matky. Takto ti osoby, otec, matka a prvorozen
sluuj v sob ve, co jest, a samy jsou sloueny v Korun, Bl hla
v, Starm Starch, nebo Koruna je ve a ve je v n.
TH prvn setlry tvo tak jednotu, a jsou proto substanc dalm se
dmi. Jinak eeno tvo pln vesmrn stavby, kter je uskuteov
na v sedmi sefirch nsledujcch.
Nememe dostaten zdraznit tuto pouku: jedin podstata za
svho projevu stv se dvojic; prvn len tto dvojice je podstata
samotn, druhm lenem je konstrukce. Projev podstaty je trojn
sobn; slem, kter projev uskuteuje, me bt jedin est. A s
lem, ve kterm me bt tento trojnsobn projev uskutenn, je
nom sedm, take sedmice je slem uskutenn, tj. vsledkem. Pln
jsou ti, konstrukce est a hotov stavba sedm.
Tato prost pravda je utvejcm prvkem hermetick vdy
a zkladnm poadavkem absolutnho dogmatu; je neotesitelnm
zkladem, na kterm jsou vybudovny zkony vdy i vrouka pra
vho nboenstv; pravda, kterou se d vahy vdy i nboensk
cit.
Mnohdy lze slyet vtku, e kabalou lze odvodnit ve, jak si kdo
prv peje : odpovdme na to, e pouky kabalistick filosofie od
haluj a odvoduj zkony byt i dn, avak neodvauj se nikdy
oprvnit absurdum. To ponechvaj kabalist filosofm a dogmati
km , kte potebuj toto absurdum , aby mohli udret svoje vysok
nauky pi ivot. Jak asto nen dbno tch nejnutnjch pravidel ,
o kter s e hermetismus opr a bez kterch j e neudriteln!

1 64
 BRNA TYIC T A TICTPR V

Dje se tak dnes pedevm v odvtvch hermetismu, kter se bl

svoj takzvanou exaktnost materiln vd. Tak v astrologii ; tm
dn z jejch k nesleduje nauky svoj vdy dle do minulosti,
ne do dob jejho rozkvtu (kter my mnohdy bychom nazvali
padkem) ve starm mu a ecku; nept se, odkud pochzela as
trologie man a ek ; nesna se nikdy nalzt most, po kterm
pela tradice do Evropy.
Kdyby vstoupil na tento most , uzel by cestu vedouc k poho
poloostrova Sinaj a na nm rozcest dvou cest; jedna z nich
by ho pivedla do Egypta a Egypan by ho pesvdili zkoukami
a uritmi zkuenostmi, e to byla nesmrteln Eset, kter dvala Po
znn Pravdy. A tehdy by snad jeho zvdavost vzplanula vce, take
by se snail sledovat i druhou cestu, kter vede do msta Ur v zemi
Kasdim. Tam by uzel cestu, po kter krel, jak se ztrc v temno
tch vk. Vracel by se tedy zpt, maje potvrzeno to, co mu ekli ji
v Egypt: tradice se nevyml a je pro vecky vky nemnn.
Potom by teprve uznal, e filosofie kabaly oprvnn rozdluje
Han na sefiry plnu a konstrukce; e je proto neudriteln hlsat teo
rii o deseti astrologickch planetch jen proto, e kabala zn deset
sefir, i o dvancti planetch proto, e zvrokruh je rozdlen
na dvanct znamen; nebo o tom, e vrony hvzdy i obnice
ponou psobit teprve tehdy, a ji nkter hvzd objev; o fatalis
mu a nedbn nboenskho ivota ani nemluv, i kdy hls nov
absurdum, e je kesanem a e uznv svobodnou vli.
Mohli bychom dle mluvit o interpretech nauk indickch, o tom,
jak nap mystick slabiky HAM , PAM, RAM , LAM a VAM na papr,
zarmuj, povs na stnu a domnvaj se, e ovldaj okultn proudy
vesmru; zesmuj svm domlivm ignorantstvm sebe sama a ne
n nic nebezpenjho, ne vloit vnou vdu do rukou hlupk.
Nae kabalistick pojednn nen polemikou; sleduji 'e proto mu
e, kter ped nkolika tisciletmi stanul tak na pat Sinaje. Tento
mu zredigoval tradici Egypta i chaldejskho msta Ur a dal j, jak
se zd, svj systm; uloil ji textov do pti knih a pedal pravidla,

1 65
 KABALISTICK ZASVCEN

jak text vykldat. Prvn z tchto knih se nazv Genesis , Kniha

Stvoen a tajemstv stvoen svta pin uloil do prvch sedmnc
ti ver tto knihy.

61l
I. Na potku stvoil On Elohim nebe a zemi ).
"Na potku" , kdy Krlova vle poala psobit, uinil On zna
men v nebesk svatozi, kter jej obklopovala. Z tajemstv Ejn Sof
vytryskl temn plamen jako mlha, kter se utv v beztvrnosti , ne
srovnateln se dnou barvou. Kdy nabyl plamen mry a rozpt,
rozzil se v barvch, nebo v nitru plamene vznikl proud . Proud
prorazil , a pece nepronikl svatoz jej obklopujc a byl zcela ne
poznateln, dokud se nerozzil nsledkem pevahy prrazu nejvy
skryt Bod. Tento bod nazv se "potek" re.it, za kterm nen
-

nic poznateln; je to prvn stvoitelsk Slovo z deseti slov, ktermi

bylo stvoeno ve.
Zen, kter bylo hluboko skryto, narazilo na svj ter, kter po
ruil dotyn prabod, a pece neporuil. Tm se prabod, kter je po
tkem, rozil, a poal tak stavt sob ku cti Palc, ve kterm roz
sel svoje sm, aby zplodil vesmr. To je tajemstv, na kter nar
Izaj (6, 1 3). Zenm rozsel potek sm a tmto zatkem "stvoil
On" , skryt a nepoznateln ve slov br , palc , kter se nazv
Elohim. Proto mono ci: S potkem stvoil On Elohim.
Toto zen, ze kterho odvozuj svj pvod ostatn stvoitelsk
slova a stvoitelsk sly, roziovalo se dle. Je-li o tomto roziovn
pouito vrazu stvoit (hr), nen na tom nic npadnho, neb
se tak prav v Gn 1 , 27: "Elohim stvoil lovka ve svm obraze" . Z
en je tajemstvm prvho slova Genese: "Na potku " , Bereit.
K nzvu prvho stupn vvoje, kter byl jet ped potkem a kte
r byl prv pede vm, bylo pouito svatho jmna Ehje, "J budu " .
Dal slovo, aJer (ve jmnu Ehje a.er Ehje), poukazuje n a tajemn
palc, potek rozvoje a vyjasnn, kter se vyvinul z tajemstv po
tku.
68) Bere.it br Elohim et IU/.\iamajim lJeet harec, rii1 n, Cl'7:lron n Cl'i1?
-
i::l n'roi::l. San.

1 66
 BRNA TYICT A TIC TPR V

Slovo aer je tvoeno v hebrejtin tmi t souhlskami jako slo-

v6 v/
vo ros 9) , ,, zacate k" , k tere/ povstaI o z reslt, " prapocat
v
/ k u " . J e l 1' k oz
V v

se prabod a Palc slouili v jeden tvar, byl spolupojat v prvnm slo

vu Genese Bereit taj emn potek rozvoje svt, kter vznik
na stupni, nazvanm Moudrost, Chochma. Tehdy toti zmnila
se bytnost palce, take je dle nazvn pouze " domem " , Bet; pra
bod se jmenuje dle jen ro., "zatek" . Ob slova jsou spolupojata
a spoluobsaena ve smyslu a konstrukci slova Bereit, kterm byl
nazvn onen prastav tak dlouho, dokud zstal dm neobydlen. Jak
mile bylo v nm vyseto semeno, aby byl v dalch stupnch rozvinut
vesmru uinn obydliteln, byl nazvn tajuplnm jmnem Elohim.
Zen bylo skryt, a uvnit domu poalo dn, aby bylo vytvoe
no nov, piem utven, kter vychzelo ze semene, se v dom
rozilo a zcela jej proniklo. Dve, ne byl dm othotnn a ne jej
pronikly utvejc sly, nenazval se Elohim, nbr ve bylo spolu
pojato ve slov Bere.t. Kdy potom pejal na sebe tvar jmnem
Elohim semeno, kter bylo v nm vyseto, pineslo svoje vtvory.
Tmto semenem jsou pratvary souhlsek, ktermi je tvoena stavba
zkona a vzniklo z prabodu. Prabod zasel v palci takt setbu t sa
mohlsek: O, U a I. Souhlsky a samohlsky pronikly se vzjemn
a staly se opt tajemstvm: tajemstvm hlasu, kter vznikl jejich spo
j enm . Kdy vznikl hlas, vznikl souasn i jeho ensk protiklad:
e, kter obsahuje vecky hlsky a psmena; j e zmnna ve slov
ePO), kter se skld z prvnho a poslednho psmene hebrejsk abe
cedy. Proto se prav dle v prvnm veri Genese: et haamajim, "ne
be " ; hlas nazvan nebem a ve, co je s nm spojeno. Hlas, kter j e
nebem (lpe eeno: oblaky), je druhm Ehje v e jmnu bom Ehje
aer Ehje. Tomuto smyslu t slov prvnho vere Bere.t br Elo
him odpovdaj ti stupn boho jmna: JHVH Elohenu JHVH.
S potkem , co je pratajemstvm prvho stvoitelskho aktu ,
stvoil On, to ukazuje na tajemstv bezejmennho On, ze kterho
se ve vyvinulo, Elohim, tajemstv, kterm stv ve doln, nebe, co
69) td.." je tak "hlava". - San.
70) n. - San.

1 67
 KABALISTICK ZASV CEN

zna zkaz oddlit od sebe musk a ensk princip (hlas a e),

kter tvo dohromady jednotu. Potek abecedy, Alef, a jej konec,
Tav, utvoily slovo et, jako souhrn vech psmen. Potom bylo pid
no psmeno He, aby bylo mono s nm spojit vecka psmena
a On se nazval ta, "ty"; proto prav Nehemj 9,6: "Ty propju
je vemu ivot" . Et je ve svm vznamu tajemstvm slova Adonaj ,
kter se tak tak te. Ha.amajim, " nebe " , je ale v tomto pidlen
tajemstvm nepestavnho j mna JHVH. Veet, "a" v pokraovn
vere, znamen harmonii muskho a enskho prvku. Veet zname
n tot jako kad "a" Pl'ed Bom jmnem ]HVH (Bereht Raba
5 1 ), nebo kad "a Bh" znamen v bibli dle starho vkladu Boha
a jeho soud, co se vztahuje na jednotu a harmonii dvajc a pij
majc sly v hornm svt, take rzn slova znamenaj jednu a tut
vc. "Zemi " , to jest jmno Bo Elohim, pedstavujc ensk prvek
a echinu, kter jako dvj Elohim (tet slovo vere) pin kvty
a plody. Jmno Elohim me bt toti vztahovno na ti duchovn
msta, ze kterch se svm psobenm na mnoho stran.
Jak vidno, obsahuje prvn ver Genese nejhlub mystrium : nrys
stavby a udrovn vesmru. BereJit, "na potku " , rozkld se tak
ve dv slova: br it, " On stvoil est" , od jednoho konce vesmru
k druhmu (Dt4 , 32), to jest est stup odpovdajcch esti sm
rlUTI prostoru, kter stvoil z prabodu rozvojem, kter byl vyvoln
z nejvyho bodu. Na zklad toho v prvnm veri Genese je ukryto
tajemstv dvaatyicetipsmennho emu, jak dle odvodnme.

Souhrn vkladu prvho vere.

Prvn ver vykld celkov rozvinut bostv; pnlbyt, kter se sta
lo nim, Ejn Soj, vyvj se ze stupn prapotku k Elohim a ke stup
m Nebe a Zem, pedstavujcm sted a konec vvoje. Pedevm
vykld tento ver vznik a byt druh a tet sefiry, Chokmy a Biny,
kter nemaj dn, nebo pat plnu.
Vecky ti prvn sefiry jsou tak hluboce skryty, e jim nejsou mezi
pradny stvoen pidleny dn zvltn dny, mezitmco zbvaj-

1 68
 BRNA TYICT A TICTPR V

cch sedm sefir konstrukce tvo tajuplnch sedm dn stvoen.

V tomto tdnu stvoen vybj se kad ze stvoitelskch slov, o kte
rch mluv talmudsk prameny. Keter, Koruna, nejvnitnj veho,
kterou je oznaen vn neproniknuteln obrat Stvoitele ku stvoe
n, je jmnem Ehje. Toto vystoupen z prahlubin nazv kabala Ejn
Sof, Nic, a je pouhm trnutm, kterm se ru uzavenost prabyt.
V tto nicot odehrv se to prav "stvoen z nieho" . Tuto stvoi
telskou nicotu nazvme na jinch mstech ptomn knihy pravl.
Chochma, Moudrost, druh sefira, kter dle naeho vkladu roz
zauje se v prvnm slovu Genese nejen pro sebe samotnou, ale
i v jednot s prvn, je ztlesnna v prabodu. Je bodem, kter na pra
potku vytryskl z pramene nicoty a kter prolomil kruh svatoze,
prateru. Tam m svj potek stvoitelsk sla a j pidlen stvoe
n, nebo v dotynm stavu nicoty nelze mluvit jet o potku.
Tento potek je pouhm zbleskem stvoitelsk ideje v myslu, na
zvan Moudrost, a akoliv je tato idea dosud nerozvinuta, obsahu
je v sob ve dal. Proto pon aramejsk peklad Genese slovy:
" Moudrost stvoil " (ve chochma br) , co autor Sefer ]eciry jet
vce roziuje: "Tictidvma cestami moudrosti stvoil . . . " V tetragra
matonu je Nic znzornno malikm hkem na pice psmene
Jod, potek sm je pedstavovn tmto Jodem, kter je podobn
bodu. Chochma je otcem vehomrJ. a skrytm rjem.
Tet sefira Bina, Rozum, je palcem, domem, kter byl zbudovn
z myslu pramylenky. Zde pon eka rje, pravoda, iroce se roz
lvat, sem dosahuje z dolejka a pon z hoejka rozsah poznatel
nosti, pemlen a veho rozjmn, take v prvnm veri Genese
m skuten svoje oprvnn a msto mystick 42-psmenn em. Bi
nu, Rozum, palc, nazvaj kabalist po prvu matkou kosmu, svt,
nebo je v nm rozsvno stvoitelsk sm, zroden prabod, a ta
to sefira je prvnm He (kter v hebrejskm psmu je podobn
domu) v Bom jmnu JHVH. Samostatnm jmnem Bom v tto se
fie je ono Elohim, kter vzdor vemu varovn nutno pokldat
za objekt mlcho, nepojmenovatelnho, nejskrytjho subjektu

1 69
 KABALISTICK ZASVCEN

On nicoty: "na potku stvoil On Elohim" . Tento objekt nejskrytj

ho stv se v jist spojitosti opt kosmickm subjektem, kter ne
n ale ji vce tm nejvym, absolutnm subjektem.

II. A zem byla pust a tvrn, temnota nadpropast pramoe,

a dech Elohimv vl nad vodami 71) .
V urit existenci zde zem "byla" ji dve. "Snh (zklad pralt
ky) " byl v pravod, a tak ze smsi snhu a pravody povstalo nco
neistho . Zkladn ohe udeil a odlouil "ist a neist sti " ,
a tak vznikla st mncenn, pust. Toh, msto neistoty a temno
ty, a tvrn st bohu, vylouen z mncennho.
Temnota nad propast pramoe. Temnota ukazuje na temn z
kladn ohe lec nad pustinami toh, zachvcench tmto ohnm.
A dech Elohimv ruach Elohim, Duch svat, vychzejc ze iv
-

ho Boha, Elohim chjm, vl nad vodami pramoe. Van dechu vy

louil z niho prvku jemnj, asi tak jako pnu z neistho kovu,
je-Ii nkolikrte roztopen a peiovn, aby zbyl pouze ist prvek.
Kdy byla neistota toh peiovna, vychzel z n " mocn vichr,
nic hory a trhajc skly" ( l K 1 9 , 1 l ) , vichr, kter vidl Eli. Ale
i tvrn bohu bylo propoutno a peiovno, ze kterho vychze
ly otesy, jak stoj psno v l K 1 9, 1 2 : "a po vichru otesy". Tak tem
nota byla peiovna, v jejm tajemstv byl skryt ohe, jak jej
vidl Eli: "a po otesch ohe". I dech byl peiovn a v jeho ta
jemstv byl skryt "tich, nn hlas " .
Toh, praltka, j e nm bez uritosti a tvaru; zd s e mt pro oka
mik tvar, ale je-Ii pozorovna dle, nem tvaru. Ve m svj tvar,
do kterho se odv, pouze toto toh ne, akoliv se na nm zdnliv
objevuje, nebo nen skuten a nem tedy dnho byt. Bohu
m ale tvar a tlo, nebo bohu jsou kameny, ponoen do propasti
pramoe; zrodky vech tvaru ponoench a obsaench v praltce,
kter potom vystupuj jako utvejc sly z uzaven v toh, do kte
rho byly vnoeny. A odtamtud vynej sly, slouc kosmu. Tm,
71) Ve-harec hajt toh va-bohu ve-ruach Elohim merachefet al-pne hamajim,
con J5:l _ '?17 n5:lniO cn,?t( n'i' ,n:J' ,nn nnn it(nl - San.

1 70
 BRNA TYICT A TICTPR V

e oblkaj hmotu tvarem, pitahuj "poehnn" seshora dol

a stoupaj opt zdola nahoru, take je nazv traktt Chagiga, fol .
1 2b, oprvnn "dutmi a vlhkmi" , tj . utvenmi a plnmi ivoto
drn sly jako voda. Sly bohu vznej se v kosmickm prostoru
asto oteven, kdy stoupaj odtud nahoru; skryt za vldy soud
cch a trestajcch mocnost, kdy vynej z propasti pramoe poto
pu pohlcovnm beztvrn a nic sly toh, take za vldy nicch
sil toh roziuje se nemravn radost a bezmezn hloupost.
Temnota je ernm ohnm syt barvy, ervenm ohnm silnho
zjevu, zelenm ohnm mocnho tvaru , blm ohnm; barvou zahr
72
nujc vecky barvy ) . Temnota je nejsilnjm z oh a tento ohe
zachvtil toh, aby vyslal nic sly. Na toto tajemstv poukazuje Ge
nesis 27, 1 : "Izkovy oi ztemnly, take nemohl vidt a on zavolal
Ezaua" . Temnota je tv piklnjc se a zesilujc zlo (pedstavova
n Ezauem). A Izk, kter miloval Ezaua, piklonil svoji tv ke zlu
a "jeho oi ztemnly", nebo jej zachvtila sla, nazvan temnotou.
To je tajemstv vere Gn l , 2 ; kter mono st tak takto: "a temnota
na tvi tehom (pramoe) . . . "
A dech Elohimv vl nad vodami. Dech je hlasem, lpe eeno vi
brac, kter zachvacuje a d tvarovost bohu. Tm se vykld tak
alm 29, 3 : "Hlas Bo nad vodou" a " Duch Bo vznel se nad tv
vod " , nebo hebrejsk slovo ruach m tento nkoliker vznam
(jsou tm mnny kameny bohu, ponoen do hlubin, jeliko z nich
vychz "voda" ; jsou tak nazvny "tv vod" . A dech, vtr, chvn,
zachvacuje a d bohu) , nazvan p ro svoji tvarovitost " obliej"
72) Srovnej alchymick elementy: sra, gafrit, ni), 693; rtu, kaspit, nO:l, 570;
silI, me/ach, n", 78.
Potom zaved' dal slovo: melek, l", 570. Nen snad krl sol zem? A kdo je tou
zem (ha'adamah)? Nen to snad ten, kter vstv jako erven (ha 'adam, o,,
605) a uleh jako Zelen (ntv, 358)? Ten druh pchoz je Moudrost a Milosr
denstvm. Nkte ho zvou Rybem, nebo m hk (chach, nn, 16).
A prav se v Liber AL vel Legis [1:60) : "M slo je l l , jako vechna sla tch,
kdo pat k nm. Pticp hvzda s kruhem uprosted, & ten kruh je erven. Pro
slep je m barva ern, ale modr & zlat je zena vidoucmi. Mm tak tajnou
slvu pro ty, kdo mne miluj".
ADM, 1 455. Merkava, i1:J:li, 267. Ty jsi ten vz! - San.

171
 K A B A LISTICK Z A SVCEN

(prv tak jako temnota " tv tehom"). Toh odpovd jmno Bo

adaj , kter zamezuje bezmeznmu rozen nicch a leptajcch
sil beztvarho; bohu odpovd jmno Cva'ot, poukazujc na ady
nebeskch tvar obsaench v tto prasle v formy; temnot jm
no Elohim, znac soudc mocnost a tajemn ohe; dechu, vtru
neb hlasu j mno ]HVH , omezujc a kontrolujc vroky soudc
mocnosti. Toto ve je tak obsaeno ve vizi Eliov ( l Kr1 9 , 1 l- 1 2):
"Mocn vichr nic hory, ale ve vichru nen ]HVH " , nebo nad nm
vldne jmno adaj , odpovdajc toh. "Po vichru otes, ale v ote
su nen ]HVH " , nebo nad nm vldne Cva'ot, odpovdajc tajemstv
bohu. Proto je tak bohu nazvno otesem, nebo je vdy otesy
provzeno. "A po otesu ohe, ale v ohni nen ]HVH" , nebo v nm
vldne jmno Elohim, odpovdajc temnot. "A po ohni tich, n
n hlas " , ktermu nle jmno ]HVH. Tento ver se skld ze 4 s
t, kter odpovdaj tyem stem tla a tyem uritm lnkm,
kter se stvaj dvancti. Proto je zde skryto dvanctipsmenn jm
no Bo, kter bylo znmo Eliovi.

Souhrn vkladu druhho vere.

Tento ver odhaluje tajemstv substance a tvaru, dle utvejcch
prvk, ze kterch vznikaj tyi ivly. Substance jest svtem prazla,
tvar svtem andl a oba stoj ji mimo bosk dosah, akoliv v Bo
hu koen. D ruh ver se jet netk dnho ze sedmi pradn
stvoen, nbr popisuje dn ped svtnm prvho dne.

III. Tu Elohim pravil: " Budi svtlo!". "A bylo svtlo ".
Tmto verem pon odhalen, jak byl stvoen kosmos v jeho jed
notlivostech. A dosud viselo ve nedokoneno v nepojatelnm te
ru, kter plynul z prahlubin Ejn Sof Jakmile ale sla semene svt
pronikla nejvy palc, kter nese jmno Elohim, vznikla e, nebo
psoben a seberoziovn je nazvno v Genesis mluvou . Tu Elo
him pravil , nebo pedtm nen nikde vslovn v textu pouito vra
zu: " mluvit , ci" nebo "pravit" (Megila 2 1 b) , akoliv prvn slovo

1 72
 BRNA TYIC T A TICTPR V

Knihy Stvoen " Na potku (Bereit) " je samo o sob stvoitel

skm slovem, nestoj nikde u nho poznmka "On pravil" . Toto "On
pravil" poukazuje na s tupe, ponaje kterm je On poznateln
a dotazateln. Tato mluva je silou, kter vznikla vylouenm na po
tku stvoitelsk mylenky z tajemstv Ejn Sof Jakmile poala tato
sla psobit, poal rodit palc othotnl semenem svt a porodil
potaj. Co bylo zrozeno, je zevn poznateln, co rodilo, rodilo ve
skrytu, a nen poznateln dnm zpsobem.
" Budi svtlo " : ve , co povstalo, vzniklo z tajemstv tohoto " Bu
di" . Slovo jeh i, (" Budi"), poukazuje svmi psmeny Jod a Be na ta
jemstv spojen stvoitelskch sil prabodu a palce , otce a matky.
Druh Jod v tomto slovu je nvratem zpt k prabodu, znzornnm
obrazcem Jodu , a tvo tak klek zrodku podobn Jodu; nov po
tek, z jeho vvoje a rozprosten vzniklo nco jinho: svtlo.
7:\)
A hylo svtlo. To znamen, e svtlo bylo zde ji dve. Slovo r ,
svtlo, poukazuje na skrytou zhadu toho, co pronik a roziuje
se z praten\ (wr. Rozprosten toti na potku proniklo z prateru
avir a vyneslo na povrch skryt bod, kter proel svatoz (terem)
Ejn S(t: a tm byl odkryt prabod Jod. Jakmile vyzil Jod, zbylo z tajem
stv prateru avir pouze r (AVR), svtlo. Prabod vznikl z teru obje
vil se nad terem, poruil ter, ale nepronikl jej. Dalm rozenm
stalo se z nho svtlo. r, kter vzniklo ze zbytku teru avir. Tot
znamenaj slova Midra."e: "Svtlo, kter zde bylo (ve stavu teru) ji
dve" . Toto svtlo bytovalo, pronikalo, stoupalo, a tak z nho zbyl
bod, ktel zhadnm zpsobem poruil prabod prapotku, ale pece
jej nepronikl. A zhadnm zpsobem z v tomto druhm bodu pra
bod, z nho odvozuje svj pvod. Proto je ve spjato dohromady
a z jedno v druhm. Stoup-li toto svtlo, stoup a spn se ve
s nm a to jde dle a dle a na msto Ejn Sof, a tak ve se stv jednm.
Tento druh bod je svtlem (ovem ne smysly pojatelnm svt
lem, nbr prasvtlem), pi jeho roziovn zazilo v nm sedm
psmen abecedy, kter ve svch pratvarech a silch nebyly dosud
pevn, nbr tekouc. Potom vznikla temnota, protiklad svtla,
73) i'. - San.

1 73
 KABALISTICK ZASVCEN

a v n dalch sedm psmen abecedy, kter byly takt tekouc; dle

klenba, kter vyrovnv spor svtla s temnotou a v n dalch osm
psmen abecedy, pedstavujcch sly rovnovn. Tak vzniklo dva
advacet psmen hebrejsk abecedy. Tu se pehnalo sedm psmen
svtla a sedm psmen temnoty' a vechny byly zaznamenny a vryty
v dotynou klenbu, ale ve bylo dosud tekut. Potom klenba utuhla
a s n ztuhla vechna psmena, take byly pevn utveny ve svch
tvarech, a tm pijaly pevn tlo. A na ono tajemn msto svta p
in, kter odpovd nebesk klenb, byl vepsn zkon, v nm z
skryt prasvtlo, aby vyzaovalo na venek.
" Bu svtlo" - toto svtlo je Bom j mnem El (Bh) a El Gadol
(Bh mocn a velik), poukazujc na slu Bo nazvanou Velikost,
Gedula, na tajemstv svtla, kter vzniklo z prateru, svatoze Ejn
Sof "A bylo (vajehz)" oznauje tajemstv temnoty a soudc mocnos
ti nazvan Elohim Gibor, nebo kad vajehi ukazuje dle Midrae
na cosi nedobrho; vajehi poukazuje na ptou sefiru Gevura i ji
nak Din. "Svtlo" , znamen, e ve lev, psn, je spoluobsaeno
v pravm, mrnm prv tak, jako ze jmna El vznik jmno Elohim ,
nebo prav je v levm a lev v pravm.

Souhrn vkladu tetho vere.

Ver pon vkladem prvho dne stvoen a vykld dle vznik
a vvoj tvrt a pt sefiry, rozvjejcch se v prvm pradni. Tyto
pradny stvoen nejsou dnm asovm rozptm, nbr toliko p
sobcmi jednotkami, zdnliv podobnmi aeonm gnse. tvrt se
fie odpovd jmno El, pt Elohim Gibor, praotci Abraham a Izk.
Protiply vytven tmito sefirami pat tsn k sob, nebo jsou
vodou a ohnm, tj . prasvtlem, kter se rozzilo prvho dne, aby
zstalo dle skryto a do dne vykoupen, kdy se Gedula (Chesed),
milost, opt rozz na vech rovnch; a temnotou, teplem dne
k "veeru", sefirou Din, psnm prvem.
Z nadbytku i pebytku soudc moci psnho prva, kter je ve
svazku prasil a prasel posvtnou, povstalo osamostatnn, tj .

1 74
 BRNA TYICT A TICTPR V

odtrenm se od posvtnho svazku, prazlo, kter Bh pipustil jako

pokuen a mocnost trestu. Toto prazlo stalo se dmonickou ,
plnm protisvtem nicch sil, vyvjejcm se soubn se svtem
dobra. Kabalist neoznauj praohnm, levic i temnotou pouze
soudc slu, ohe hnvu Boho, ale tak ono zlo , kter z nho od
padv a stv se klifot74), " krou" , na zklad petvoovn se vnit
nho v zevn.

IV. A Bh vidl svtlo, e je dobr. A Bh oddlil svtlo od tmy.

Ve vstavb stvoitelskch sil svta pin znamen dobr stedn
sloup. Dobr z nahoru i dol na vecky strany v tajemnm jmnu
JHVH, zasahujcm ve. A Bh oddlil svtlo od tmy, nebo urovnal
spor ve vy jednotce stednho sloupu, take se ve dosud stvoe
n stalo dokonalm.

Souhrn vkladu tvrtho vere.

Ver vykld vvoj est sefiry, Tiferetu, stednho lnku a kme
ne celho kabalistickho stromu, ilanu ; lnku, kter spojuje smr
nm vyrovnnm a smilovnm oba pedchoz protiply tvrt a p
t sefiry a pat jako ony prvmu dni stvoen. Tiferetu odpovd
jmno JHVH a praotec Jkob. Je tak trupem tla Jkobova.
Moj vystoupil na rove est sefiry a zasnoubil se tam se e
chinou. Tato sefira je ve vztahu k posledn sefie kabalistickho stro
mu muskou, tj . kladnou, krlem. V tomto protikladu je nazvna
tak sluncem (akoliv nevytv slunen systm) oproti krlovn,
lun, nebo luna pejm od n svtlo.
Z pramylenky vychz tajemn vnitn mluva, kter se na tomto
stupni stv slyitelnou, by dosud nelnkovanou e. Konen
plat tato sefjra za psmeno Vav ve j mnu Bom JHVH, nebo
v nm, jako v ohnisku jsou shrnuty ti sefiry pedchoz a ti nsledu
jc. Vav je selnm znakem estky. Tchto est sefir tvo v teosofic
km organismu zvltnm zpsobem psobc jednotku, j ejm

74) m'''. Dmonick e, svt skopek a nepodku. - San.

1 75
 KABALISTICK ZASVCEN

nositelem je tato sefira stedu, "stedn sloup " ; je prostorovou pras

lou esti prostorovch smr. Jako tento prvek a jako musk a d
vajc je nazvna nebem.

V. Nazval pak svtlo dnem tl temnou noc. A nastal veer a jitro,

den prv...
Slovo vajikra, kter je obyejn pekldno jako "a nazval" , zna
men ve skutenosti "vyvolal " . On vyvolal pak svtlo, kter vytrys
klo na zklad jeho zvoln z dokonalho svtla, kter se nachz
ve stedu. Tak vznikla sefinl Necach. A z dokonalho svtla stedn
ho sloupu vyvinul se pes pravou stranu, sefiru Necach, stupe na
zvan dnem , sefira Jesod, zklad, ivot svtil.
A potom vyvolal ze strany lev , pedstavujc temnotu, ensk pr
vek, sefiru Hod, odpovdajc veernici a jitence, vldnouc noci.
Temnota si pla zaniknout v pravici a takto vzniklm oslabenm
jejch sil vyvinul se z n stupe noc, osm sefira, Hod, pn zem, ma
jc svj pvod ve stran lev, v temnot. Kdy nastal vvoj noci
a ped tm, ne byl dokonn, temnota z;L'ila v pravici (ve svtle); pra
VI<.:C ji uchvtila a noc zstala nedokonenou a vadnou. A jako je tou
hou temnoty zaniknout ve svtle, tak je touhou noci pejt v den.
Temnot schzelo na svtle. a tak vynesla stupe, kter je vadn
a beze svtla. Temnota svt jen tehdy, je-Ii vtaena do svtla a noc,
kter z n povstala, z, pejde-Ii v den . Vada noci se vyrovnv te
prve na ni psobcm pebytkem, nebo pebytek jedn vznik
nedostatkem sil druh . V pebytku psob tajemstv prabodu
l stednho sloupu ; Genese pouv na tomto mst pro vraz "na
zval, vyvolal " , delho tvaru vajikra, obsahujcho dv pebyten
souhlsky. Sly noci jsou vadn, a proto je dle pouito ve vt
"temnotu nazval noc" pro vraz "nazval, vyvolal" kratho tvaru: ga-'
ra. Na tomto mst v pravd vznik tajemstv 72 psmennho emu,
obsaenho ve tech verch Ex 1 4 , 1 0-2 1 ; kad z tchto t ver za
n pebytenmi souhlskami Vav a Jod.

1 76
 BRNA TYICT A TICTPR V

Souhrn vkladu ptho vere.

V ptm veri je ukonen postup stvoen svta Acilut posledn
trojic sefir: Necachu, Hodu a Jesodu.
Devt sefira hraje velikou lohu. Je prazkladem koenu, plodc
stvoitelskou silou, kter je skrytm ivotem svt. Na zklad toho
Bo pvlastek Che Olamim dostv v kabale jin vznam ne v ofi
ciln teologii: znamen ve svtech ijcho na rozdl od vn ijc
ho oficiln teologie.
Prazklad, na kterm ve spov, je pravzorem nosie svt obj
majc a plodc sly, Spravedlivm. Avak dle idej starch ne kaba
la je spravedliv tm, kter pout a ste nezpoutanou plodivou slu
v posvtnch hranicch. Tak je kupkladu Josef obrazem Jesodu.
Pbuzn pedstavy erotick mystiky nejsou kabale rovnocenn, ne
bo Jesod kabaly je pekypujcm ivotem v Bohu, pebytkem svtla,
mstem pod stupnm nebes, na kterm se shromauje veker
vodstvo a psobc prvky. Stojc pod nebem, kter je psmenem Vav
v tetragramatonu, stv se tzv. malm Vav, prv tak jako v rukopi
sech Try se nachzej velk psmena a na uritch mstech men.
Z tohoto msta ivota pramen ady a ist tvary andlskch tvor,
nebo se zde spojuj stvoitelsk sly. Z pebytku Tiferetu psob
zde 72 gni kabaly v dosahu dne. Jako celek vech na tomto stupni
ku stvoen spojujcch se praprvk je souhrn hornho svta idej,
svta pin, svta Acilut, svta skrytho, jeho ada jednotlivch
stup je touto sefirou zakonena.
Ti nejvy stupn, Keter, Chochma a Bina, jsou transcendentl
nmi podmnkami vech monost jak teoretickch, tak praktickch,
vyplvaj z absolutnho byt a nle k vdom tohoto absolutnho
byt. Smuj k vrcholnm, konenm clm a jsou souasn nejvy
mi zkladnmi hodnotami, kter plat neodvisle od subjektu.
Dal popsan stupn svta pin jsou takt zaloeny objektiv
n, plat veobecn, ale vztahuj se jen na odvozen hodnoty a cle.
Svt pin, dle jeho idej ve vzniklo a je zeno, akoliv jako ob
jekt poznn je pohou ideou, nebo byl stvoen Bohem z nieho

1 77
 KABALISTICK ZASVCE N

(je meajim), co znamen z nehmotn podstaty Bo bytosti, spo

v na syntze, zaloen na syntetizujc jednot. Tato jednota, tvar
objektivn zkuenosti, shrnuje synteticky rzn pedstavy v jednot
cm nzoru. Proto se dest sefira, Malchut, e, jednotc nzor, syn
tetizujc jednota, podstatn li od devti pedchozch, pedstavuj
cch Boha pod zornm hlem urit aktivity. Aktivita veerem dne
prvho byla peruena dosaenm zkladnho cle ve skonenm
stvoen svta Acilut, a tak veker stvoitelsk sly vplynuly do mo
e, ve kterm jejich jednota je opt zejmou, avak ji ne skryt a ne
rozvinut jako v pvodnm prabodu, nbr uskutenn a klidn ja
ko moe.
Tak vznikla dest sefira, veer prvho dne stvoen, kter na z
klad toho nen nim pro sebe, nbd obrcen, jednotcm prvkem
vech pedchozch, stupnm pijmajcm j propjenou slu, kte
rou v dolnm ve opatruje a d.
Z tto vlastnosti plynou veker symboly, kter pedstavuj tuto
potebnost dest sefiry: je vrnost spravujc ve sven, domem
pijmajcm veker poklady, zvetem majcm svoje stanovit
na tisci horch. Je Bo v dolnm, jeho vldou ve svt a posled
nm projevem Bom, tedy vchodem do vnitnch prostor, kterm
to vchodem pon teosofick a mystick cesta k Bohu, kter je te
dy ve skutenosti cestou v Nm.
Malchut je druhm He ve jmnu bom JHVH; jak jsme vidli ve v
kladu vech pti ver, obsahuje toto jmno v sob cel svt bostv
a stavme je proto oprvnn nad veker jmna Bo. Oprvnn ne
se Malchut v sob jako druh, syntetizujc He tetragldmatonu, jmno
Adonaj; Pn cel zem; oprvnn dle vkladu, kter jsme podali
o sefie Malchut, nahrauje teologie tetragldmaton jmnem Adonaj.
Jako potku cesty k Bohu j mus v mystice odpovdat bezpodm
nen stav soustedn v reflektujc meditaci; je svtem prorock
tve, a nazvna proto viditelnm neboli- dolnm svtem, oznaen,
kter spov na zvlt zk psobc spojitosti se svtem viditel
nm, pozemskm.

1 78
 BRNA TYICT A TICTPR V

Destou sefirou bylo dosaeno konce stvoitelsk ideje, kter

se rozvinula v tajemnm ivot bosk bytosti, a odtud ponaje
uskuteuje se ve s kutenm stvoen dalch svt , podmnn
stvoenm z nieho, vyvinujcho se dle mrnosti a tajemstv ivota
Boha; dal stupn stvoen meme klidn nazvat hmotnmi .

* * *

1 79
 KABALISTICK ZASVCEN

/1

Hypotetick ideje svta pin rozvjely se dle, aby vytvoily

ze sv neuritosti pevnou konstrukci, kter by u nesla thu svta
hmotnho a ze sv nehmotnosti, podmnn stvoenm z nieho
mohly vydat ltku, jej zhutn v obalech by vytvoilo hmotu v je
jch nesetnch tvarech a hodnotch.
Sledujme proto genilnho autora Genese v jeho dalch nesmrtel
nch verch, abychom poznali, jak svt pin se dle zdokonalo
val , a tm vytvoil pevnou konstrukci skutenho svta stvoen,
svta Berija.

VI. Bh pravl: buklenba ve vodch a dl vody od vod.

Tmto verem pon odhalen tajemstv oddlen vod hornch od
dolnch a obrcen, kterm poala innost za dmhho pradne stvoen.
Druhho dne byl stvoen spor, zmnn v tajemstv levice. Prvho
dne zvtzila pravice, a proto je prv den dnem jejm; den druh
je dnem levice, take za tohoto dne vyrlstal spor mezi n a pravic.
Pravice je nejdokonalej silou vehomra, a proto se ve kon pra
vou rukou. Jakmile se levice za jitra druhho dne probudila, vznikl
spor a tmto sporem poal pevaovat ohe vzteku, kter je trestaj
c silou v Bohu, take z tohoto sporu vzelo peklo; peklo je zvisl
na levici, ve kter vzniklo.
Moudrost spisovatele Genese toto zela, kdy pozoroval stvoen.
Spor pravice , Chesedu, prvho dne, s levic, Dinem, dnem druhm,
byl rozeen stednm sloupem , Tiferetem , kter vstoupil mezi
n a pinutil je k vyrovnn; peklo sjelo doll, levice byla vtaena
do pravice a nastal opt souzvuk ve vehomru.
Tot stoj psno v Knize Adamov: " Kdy se temnota probudila,
probudila se pebytkem sly a tm bylo stvoeno peklo" . Jakmile byl
pebytek hnvu pekonn, povstal spor v jinm smyslu: spor lsky.
Na toto tajemstv poukazuje est ver: "Bu klenba ve vodch
a dl " . Toto "dl" poukazuje na prv spor, vbuch pevyujcho

1 80
 BRNA TYICT A TIC TPR V

hnvu, z jeho vylouen vzniklo peklo jako osamocen hnv,

a se hnv zchladil.

Souhrn vkladu estho vere.

Pon druhm dnem, piem den prv je chpn jako jednotn.
V tomto ppad jednotnosti je sefirou Chesed, den druh sefirou
Din. Ve veri se rozvj idea o byt soudc sly v Bohu a prazlu, kter
z tto soudc sly vznik a odpadv jako vklad oddlen v prav
dch.

VII. Bh uinil klenbu a oddlil vody, kter byly pod oblohou

od tch, kter byly nad oblohou. I stalo se tak.
Bh vzbudil spor lsky a ptelstv, kterm stv svt. Oddlen
nastalo psobenm levice. Tehdy byli stvoeni vichni andl, kte
obalovali Boha pro stvoen lovka (Sanhedrin 38b); ohe je za
chvtil a oni uhoeli. Tak se dje tak s andly, kte vykonali svj
kol a nemaj dle dnho trvn (Chagiga 1 4a). Zachzej v ohni
v ece Nahar - Dinur.
" Bu klenba" . jedno se vyvinulo z druhho. Jmno EI je pravou
vtv na stromu sefir. Jmno El Gadol a jemu odpovdajc prasla mi
losti vyvinula se z vod praeky, m jmno EI stalo se dokonalm
a bylo zataeno do dalho vvoje, a tm vzniklo z EI jmno Elohim.
Psmeny HIM, kter tvo z El j mno Elohim vyvinuly se a zmnily
svoje pn, take tm vznikly doln vody, tj. ni sly.
Stupe vvoje, kter se rozil dmhho dne, nazv se horn vo
dou , kter je takt oznaena psmeny HIM, znamenajcmi ve sku
tenosti hajam, moe. Je to pramoe, o kterm se prav v almu
1 04,25; "Viz velk moe " . Hajam jsou horn sly; zmn-li ale tato
psmena svoje poad, vznikne z nich slovo jama, ukazujc na ni
sly a jejich smr.
Jakmile obdrely svoje poad, utvoily celek, a tak jmno Elohim
rozilo se na mnoha mstech (Jeruzalmsk Berachot IX. 2.). Horn
vody jsou muskmi, kladnmi silami, doln enskmi, zpornmi.

181
 KABALISTICK ZAS VCEN

Nejdve byly vodami ve vodch, a byly oddleny a rozlieny ve vo

dy horn a doln. Horn se nazvaj E1ohim, doln Adonaj a tyto dva
stupn odpovdaj "hornmu He" a "dolnmu He" (prvmu a druh
mu He) ve jmnu JHVH .
A Blh uinil klenbu. Tento stupe rozvoje pijal nzev klenba.
Elohim jsou horn vody, doln Adonaj, a na zklad naplnn " mu
skch vod " , innch sil, v silch enskch, pijmajcch, rozilo
se jmno E10him ve vehomru. Akoliv Blh rozhodl mezi hornmi
a dolnmi vodami , byl spor urovnn a usmen a tetho dne a ve
dolo opt svho klidu v pimen me a na svm mst. A akoliv
tmto sporem stv vesmr, schz pece u druhho dne stvoen
oznaen "a vidl Bh, e jest dobr " , nebo dlo, kter bylo zapoa
to druhho dne nebylo jet dokoneno. Horn a doln vody byly
jet pi sob a nebylo v kosmu dnho plozen, pokud nebyly od
loueny a rozlieny.
Po jejich odlouen pinesly plody. Urovnn sporu, kter nastalo
tetho dne , bylo skryto do jmna .JHVH . V nm jsou doln a horn
vody odlieny, nebo mezi hornm a dolnm He je postaveno psme
no Vav, aby pinelo mr na ob strany. Tot vykld esotern v
znam estnctho vere v Jozue 3 , popisujc taen Hebrejc voda
mi Jordnu: "Vody Jordnu jsou hornmi vodami, stoj jako hrz " ,
znamen doln vody, kter tekou k moi, nebo na tomto' mst pou
itmu slovu ned, "hrz" , se d tak rozumt jako mch, jak vykld
dle alm 3 3 , 7: "Shromauje vody moe jakoby v mchu" . Hebrejci
kreli stedem, nebo pedstavuj stedn sloup.
Ptkrte stoj slovo " klenba" ve verch jednajcch o druhm dni
stvoen. "ivot svt" psob v pti stupnch a d je, a vecky jsou
na sebe vzny.
Kdyby nebylo sporu, kter byl urovnn stednm, nemohly by bt
na sebe vzny a poutny, nemohly by bt ve vzjemnm souzvuku.
To je tak vznam pti set let, kter potebuje Strom ivota, aby
mohl nst plody svtu.

1 82
 BRNA TYICT A TICTPR V

Povstnm sporu <;ilou levice vyrstal kne pekla a stval se stle

silnjm, a z toho vychzely dal dmonick sly, kter ihned stn:tu
ly, nebo byly bez iv energie. Byly musk a ensk a z nich vyly
zl dy ve svch druzch ; v pesile levice spov sla neistho du
cha dmonickch sil, jejich znakem jest pedkoka. Rozpadaj
se na dva druhy dmon, z nich jeden se nazv zmije a druh
had; oba jsou v zklad jednm . Odtud roziuje se neistota
na mnoho stup svta.
A ve pochz z tajemstv levice: dobro, kdy jej sla je spoutna
a ohraniena, zlo, kdy pebytek unik z posvtnho svazku sil
navenek, a je tm, m je svt zalidovn, chpe-li se zl sklon jako
pohlavn ve. V tomto veri jest skryto a obsaeno osmnctips
menn jmno Bo.
Ver sedm tedy pokrauje ve vkladu zapoatm verem estm.
Osm ver vylome na jinm mst.

IX. Potom bh ekl: shromdte se vody, kter jsou pod nebem

na jedno msto a uka se sou!
Slovo jikavu, " Shromdte se" , lze tak peloit: rozite se
v pm e (kav). Ve vzniklo skryt z tajemstv prabodu, dolo
do palce, kde se soustedilo; z "palce" pechzelo ve k dalm
stupm v pmch arch (kanly ilanu), a dolo na jedno msto,
kter shromauje ve, musk i ensk v jednom celku. Toto msto
nazvme "ivotem svt".
Vody, kter vyvraj z hornho re (palce), maj se shromdit
pod nebem, to jest na mst malho Vav; na jmno psmene Vav
(VAV) poukazuje p rvn Vav na " nebe " , jako i jeho celkov tvar;
druh Vav na msto " pod nebem" , zklad svt.
A uka se sou! " Sou" je druh He v tetragramatonu, Malchut,
e, nebo jedin tento stupe me bt zejm, ostatn jsou skry
t. A z tohoto poslednho stupn poznv se ve skryt duchovnm
zenm a pozorovnm.
"Na jednom mst " , nebo na tomto jedinm mst dochz horn
svt opt jednoty (MaIchut).

1 83
 KABALISTICK ZASVC E N

,JHVH je jeden a jeho jmno j e jen jedin" (Za I 4 ,9). V tomto ver
i z jinho msta bible jsou naznaena dv sjednocen. jedno se tk
hornho svta, kter m bt sjednocen ve svch stupnch a druh
dolnho svta v i. Pojtko, kterm byl horn svt spojen, dosahuje
a k jesodu , v nm je ivot svt spoluobsaen . Odpovdajcm
sjednocenm byl horn svt spojen v jednotu, a proto se nazv ten
to stupe msto, na kterm se vecky stupn a lnky sjednocuj
a na kterm se stvaj "jednm " , bez vekerho dlen. Neexistuje
stupe, na kterm by ve bylo tak sjednoceno v jednotu mimo ten
to. V nm jsou vechny ostatn tajemnm zpsobem v jedin touze.
Na tomto stupni spojuje se pijmajc, viditeln svt s dvajcm,
skrytm svtem. Co je zde nazvno viditelnm svtem, je svtem
prorock tve, o kter se prav: " Zel jsem jHVH " (lz6, I ) , nebo
"a svatoze Boha byla viditeln" (Nu I 4 , 1 0), nebo "Tak byl zjev les
ku okolo. To byl zjev postavy slvy Bo" (Ez I , 28). A to je tajemstv
vere: "a uka se sou " . Jako zjev duhy v oblaku , duha je ivotem
svt, oblak je echinou a to je tak vznam vere: "Svoji duhu vlo
il jsem v obhlk" (Gn9, 1 3 .); "vloil jsem " : od doby stvoen stv
svt vztahy duhy a oblaku.
,,0 detivm dni" (Ez l ,28), o kterm psob lev sly soud ,:" je vi
diteln duha, zjev slvy Bo. takovm dni pozved se levice, aby
zskala moc. Potom zjevuje se echina ve tech zkladnch barvch
duhy v oblaku, na co se vztahuje slovo bible o rahet (biblick n
zev echiny): "bylo j tko pi porodu", jeliko slovo vat-kas ("bylo
j tko") m tyt souhlsky jako slovo ve-keet ("a duha").
Ti barvy odpovdaj archandlm Michaelovi na prav stran, Ga
brielovi na lev a Rafaelovi ve stedu, a oni odpovdaj barvm, kter
se objevuj v on postav: bl , erven a zelen. "jako zjev lesku
v kruhu " , jako svtlo, kter v tchto tech barvch je skryto v pa
nence oka "je zjev postavy slvy": to se vztahuje na barvy, ve kte
rch se kon sjednocen dolnho svta dle sjednocen hornho.
Na to vztahuj se ti j mna Bo ve vyznn jednoty: "JHVH, n
Bh, JHVH je jedin", to zna skryt, neviditeln barvy t sloup:

1 84
 BRNA TYICT A TICTPR V

pravho, levho a stednho, kter se sluuj na jednom mst, a ja

ko skryt barvy v hornm se stvaj jednm, tak se v duze sluuj bl,
erven a zelen; jsou obrazem doln jednoty, na jej tajemstv pou
kazuje Zacharj ve slovech: "a jeho jmno jedin" . Vta ve vyznn
jednoty: "Pochvleno bu jmno vzneenosti jeho e pro vechny
asy" znamen jednotu v dolnm a dal vta: ,,]HVH n Bh, ]HVH
je jedin" - jednotu v hornm, kter si vzjemn odpovdaj.
]ikavu ve veri "shromdte se vody" znamen, e voda, proud
tryskajc z prabodu, vzala na sebe mru a rozen zcela ve smyslu
slova kav, " linie " . Prvek mry je temnm plamenem, o kterm
se prav: " Kdo m svoj pst vodu" a smysl vere jest: vody maj
pijmout mru. Zde je mnna tajemn mra Stvoitele svta, o kte
rm mluv star autoi v obrazech sel tlesn mry. Tato tajemn
mra Stvoitelova je obsaena v deseti psmenech jmen souhlsek
jmna boho ]HVH ; Ood, He, Vav, He) 1 0 psmen, ve kterch
=

se stvoitelsk sla rozvj souasn v postavu a mru.

Tmto slovm djin stvoen odpovd Izaj 6 , 3 : " Svat, svat,
svat"; co zna ti sly levice, pravice a stedu, o kterch se prav:
"Vody maj pijmout mru " ; je ]HVH zstup, odpovd " na jednom
mst" , nebo toto msto, ivot svt, je skrytm vznamem jmna
]HVH Cva'ot (zstup): " zem je plna jeho vzneenosti" odpovd
"a uka se sou " . V tomto veri je skryto tajemstv jmna, kter vy
chz z form ule vyznn jednoty: ]HVH Elohenu ]HVH : Kozu be
m uksak kozu, ve kterm psmena t jmen Boch jsou nahraena
psmeny, kter za nimi nsleduj v hebrejsk abeced.

Souhrn vkladu devtho vere.

Ukonuje mylenkov postup vere estho a sedmho dalmi
podrobnmi vklady devt a dest sefiry, prazkladu a e a jejich
vzjemnho vztahu.

1 85
 KABAL I S T I CK ZASVC E N

VIII. Nazval pak Bh klenbu nebem. A nastal veer a jitro, den

druh.
Upozorujeme na vklad 5 . vere o vznamu slova "nazval" , kter
nebudeme opakovat, jako i na vklad vere VI. o vznamu slova
"klenba" . Prv den stvoen odpovd Jodu; v druhm dni byla k to
muto Jodu pidruena levice, kter je psmenem He, take bylo do
saeno dvoj polarity.
Svt stvoen, Berija, byl dokonen veerem druhho dne. V tetra
gramatonu mu odpovdaj psmena Jod a He, jak mono vidt
ze vech schmat. V tchto schmatech odpovd Jodu sefira Che
sed a He sefira Din.
Ver devt je verem pechodu, jeho idea vyvr z ver ped
chozch a poukazuje na svt dal, svt Jecira, svt utven, kter
se ponal vyvjet jitrem tetho dne.
Ve svt Berija mohli jsme pozorovat utven toho, co nazv
gnse dem iurgem; je to onen pebytek odpadajcch sil tvocch
slupky, cortices, klifot kabaly; Elia ben Avuja Aer dopustil se tedy
vnho omylu, uznal-Ii druhho Boha a s nm veker dualistick
nboensk systmy, indick brahmanismus nevyjmaje.
ekli jsme v prvnm svazku " Kabalistickho zasvcen': e to,
co meme nazvat demiurgem , kon svj kol a na tetm stupni
stvoen, ve svt utven, Jecira, ve svt astrlnm. Tento kol
je nyn pro ns zejm; v plnu Bom bylo, aby z pebytku sil vznik
la astrln hmota, nic vce a nic mn.
Moc demiurgova je omezena vyrovnvajc innost sefiry Tiferet;
v samotnm plnu sefirou Keter, prvou sefirou stednho sloupu,
take nelze mluvit o jeho samostatnosti. Metatron, Kadmiel Moj
v, pm zkon, kter je sefirou Din, hrl velikou lohu ve Starm
zkon a mnohdy neprvem; proto ty ukmtn iny starozkonnho
Jahveho a bezohlednost idovsk rasy.
V Novm zkon je favorizovna pevnou mrou ve svm pso
ben sefira Chesed (milosrdenstv), opt neprvem, nebo je zapo
mnno na rovnovnou innost stednho sloupu.

1 86
 BRNA TYIC T A TICTPR V

III.

Tak poal vznikat svt tet, Jecira; sledujme dal vere, ani by
chom vykldali ver 1 0 .

X I . Pak ekl: a zplod zem trvu a semenonosn rostliny,

jako i stromy, kter nos na zemi dle svch druh ovoce, ve kte
rch jestjejich sm! I stalo se tak.
"Zem" vynesla sly prostednictvm onch vod, kter se "shro
mdily na jednom mst" a kter vplynuly do jejho nitra. Z klna
" zem" vznikly nebesk sly a svat dy. Na toto tajemstv poukazu
je alm 1 04, 1 4: "nechal vyreti trvu pro Behemu, kter je nazv
na tak " zvetem, tbocm na tisci horch " a tyto hory pinej
j denn trvu. Trvou jsou andl, kte vykonvaj svj kol pouze
v urit chvli a jsou stvoeni druhho dne, aby byli po vykonn
kolu pohlceni Behemou, kter je ohnm, kter pohlcuje. alm
1 04 , 1 4 pokrauje: "a rostliny pro prci lovka" . Tyto rostliny jsou
andlskmi dy Ofanim , Chjot a Cherubim, nebo kdy lid vyko
nvajc ob ;t modlitbu, kter jsou lidskou prac, slou Bohu, stoj
tyto dy v jejich podcch, aby byly uspodny a utveny.
Potom jsou " rostliny" pipraveny pro " slubu lovku " , aby pi
jaly od nho utven. Jakmile ale tito andl obdreli lidskou slu
bou Bohu svoje poad a utven, proud od nich do svta "pokrm"
a o tomto mluv konec almu 1 04, 1 4.
Semenonosn rostliny proto, nebo " trva " nenese plod, jeliko
je urena, aby byla pozena svatm ohnm; " rostliny" ale utvej
svt. Ve, co lovk podnik, aby utvoil sly zvan rostlinami, d
se na tuto "zemi" . Jejich sluba svmu pnu vztahuje se na opaten
potravy pro svt ze zem onmi silami, take lid pijmaj seshora
poehnn.
Stromy, kter nesou ovoce, jsou dvma stupni, muskm a en
skm. Tak jako ensk sla vyn ovocn strom a sla musk je ovo
ce nesouc, vyn Cherubim a sloupy. Co znamenaj " sloupy"? Slou
py jsou silami stoupajcmi v dmu obti nahoru a utvenmi obt;

187
 KABALISTICK ZASVCEN

nazvaj se tak "sloupy dmu" . V utven jejich vech je trvn, ne

bo maj vztah "k slub lovku " , co nen lohou "trvy" pohlco
van Behemou, srovnan s bjnm zvetem Behemtem, o kterm
se mluv v knize Jobov 40, 1 5 .
" Strom pinejc ovoce" je p ratvarem muskho a enskho
prvku . ., tvar jejich tv, lidsk obliej" (Ez l , lO), nebo tito tvoro
v nejsou takov jako Cherubim. Tito tvorov maj velk vousat ob
lieje, kdeto Cherubim maj oblieje jako dti (Chagiga 1 3b).
V lidskm oblieji jsou obsaeny vecky ostatn tve, nebo je
"velkm obliejem " , ve kterm jsou uzaveny veker duchovn tva
ry jako znaky nepestavnho jmna JHVH ve tyech svtovch
stranch: vchodu, zpadu, severu a jihu, na kterch stoj tyi ar
chandl Michael, Gabriel, Rafael a llriel.
A vecky ostatn " tve" hled na "lidsk obliej" : tv lv, b
i orl. (]ovk m dva prvky: musk a ensk, kter svm celkem
tvo skutenho lovka. A od nho pochz tvary ve voze Bom,
jak se prav v almu 68, 1 5 : " Na voze bom jsou mili ony tvar " .
Na tomto mst pouit slovo .in-an zna souhrn vech tvar, ne
bo tyi souhlsky tohoto slova (-N-A-N) jsou zatenmi psmeny
slov: sor bk; nder orel; ari lev, take poukazuj na tyi tv
- - -

e tvor.
Koncov Nun znamen lovka, jeliko ve vztahu koncovho Nun
je skryto tajemstv mustv a enstv, kter jsou v lidstvu jednm.
Veker mnostv tvar vychzej z tchto pratvar tvorstva na vo
ze Bom , kter jsou tajemstvm slova .in-an. Z tchto pratv vy
chz kad tv na sv stran, jak j pinle; ony jsou tak tmi,
kter jsou omezeny jedna druhou a oznaeny jedna v druh, take
kad z nich obsahuje vechny ostatn.
Bk, orel, lev a lovk jsou ve svch pohybech na trnnm voze
Bom zeny skrytm podkem tymi jmny Bomi; stoupaj na
horu, aby byli vedeni a aby zeli.
Bk vystupuje, aby byl veden a zel, k oblieji lovka. Tu vystou
p jmno, kter je vyryto v korun Bo dvma tajuplnmi znaky,

1 88
 BRNA TYICT AL TICTPR V

a toto jmno je El, Bh. Potom sestoup bk zpt, je nakreslen a vy

ryt do trnu a je zen tajemstvm tohoto jmna.
Za tmt elem vystupuje orel; vystoup dal jmno zaznamena
n v korun dvma zhadnmi znaky, kter z, a vystupuje vdy
k vymu stupni v bosk korun, a to je j mno Gadol , Velik.
Opt odstupuje, aby byl zakreslen a vyryt do trnu Boho a zen
tajemstvm jmna Gadol.
Potom vystoup lev k tvi lovka. Vystoup jmno jin, opt vy
ryt v korun Bo dvma znaky a stv se silnm a spojenm se s
lou: jmno Gidor, Mocn. Odstoup opt a je vyryt a zakreslen
do trnu Boho a zen silou tohoto jmna.
"lovk" hled na vechny a vichni hled na nho. Potom bou
vecky svoje tvary v tto nejvy form, v tajemstv jmna nora, Po
vzneen. Potom se prav o nich (Ez 1 , 1 0) : "A tvar jejich oblieje
je lidskou tv," nebo v tto prapodstat jsou obsaeny. Dle tohoto
tajemstv je nazvn Nejsvtj "Velik, Mocn a Povzneen Bh"
(Neh9 , 3 2), nebo tato jmna jsou vepsna do nebesk Merkavy,
trnnho vozu. Merkava sama je obsaena ve tyech psmenech
jmna jHVH, kter je veobsahujcm jmnem.
Tyto tve, neboli prapostavy, jsou vyryty a zakresleny do trnu
a trim je jimi ozdoben a proniknut. jedna z tchto tv je vlevo, jed
na vpravo, jedna vpedu a jedna vzadu, a tak je utven dle ty sv
tovch stran.
jakmile trn vystupuje, jsou ony tyi postavy v nm tvarov ob
saeny. Avak tyi zmnn j mna trim nesou a za jeho vstupu
je jimi obejmut, take z nich be a sousteuje blaenost a rozko
dui. jakmile vstebal blaenost a rozko, opt sestoup pln jako
strom, kter je na vech stranch pln vtv a plod. Pi sestupu
pedstupuj ony tyi prapostavy v jejich tvarech, kter byly v nm
obsaeny a z, svt, vyzauj a vysvaj semeno do vesmru.
V tto spojitosti je nazvn trnn svt " rostlinou vrhajc seme
no" : rostlinou jsou trnn tvorov, vysvajc sm do kosmu.

189
 KABALISTICK Z ASVC E N

Tu pedstupuje postava lovka, kter obsahuje v sob vechny

tvary. Na to vztahuje se slovo Psma: "Strom, kter nese ovoce dle
svch druh, jeho sm na zemi je v nm" , kter semenem nikdy
bezeln nemrh.
"Jeho sm je v nm" , aer zar-o bo: slovo zar-o obsahuje zdnli
v pebytenou koncovku v psmenu Vav, nebo sta ci aer zera
boo Souhlsky Zajin, Re, Ajin a Vav ve slov zaro nutno rozloit jako
zera vav, take vtu a.er zar-o ba nutno st jako aer zera vav ba,
take nov upraven vta zn jinak: "Semeno vav zstv v nm ,
a jej vylije na zemi". Semeno je musk a jeho obrdzem je psmeno
Vav; zem je ensk polarity. Z tohoto vere je mono odvodit po
uen, e dn lovk nem prvo bezeln ze sebe vydat sm;
starozkonn zkaz, jeho pestoupen bylo trestno smrt.
To je tak tajemstvm tvor nazvanch "trdvou " ; nepat k tm ,
kte vysvaj semeno a zachzej proto v ohni a nemaj trvalou exis
tenci jako sly nazvan " rostlinami" , nebo nemaj postavu a tvar,
ve kterch by se utvoily a tm zskaly trvn; pouze se objev a opt
zmiz. Existuj pouze pro okamik, jsouce opt strveny ohnm, kte
r stravuje veker ohn; jsou potom znovu stvoeny, a tak se to
opakuje kadho dne.
Pozemsk lovk m prapostavu i tvar, a pesto nem trval exis
tence jako oni hoen tvorov, nebo tito tvorov stvaj v jejich byt
bez hmotnho obalu, a proto maj z lidskho hlediska nepomjiteln
trvn. lovk byl vtlen do hmoty, a proto trv toliko uritou dobu.
Kad noci odkld due jej tlesn at a stoup nahoru ,' kde
je pohlcena ohnm, potom znovu stvoena, aby se vrtila zpt
do svho tlesnho obalu; proto nem lovk trvn jako hoen by
tosti. Na to se vztahuj slova (P1 3 , 2 3): " Nov kadho jitra " . Pro?
Ver pokrauje: "Tvoje vrnost je velik " . Tvoje vrnost je milost
Bo, stravujcm ohnm, a je skuten velik a ne mal, nebo vzta
huje se na vecky lidsk due a vecky bez rozdlu v sebe pojm.
Je velikm, irokm mstem, kter ve v sob obsahuje a nen nikdy
peplnno a na to se vztahuje Kohelet 1 , 7: " Vecky eky plynou

1 90
 BRNA TYIC T A TIC TPR V

do moe a moe nen peplnno" , nebo vecky due kr k tomuto

moi a moe je pijm do sebe, ani by se nkdy peplnilo, vyn
je opt, a proto se prav: "Velik je tvoje vrnost."
Tetho dne stvoen Bh dvakrte vidl, e je dobr, nebo tet
den spojuje ob strany, levou a pravou a urovnv jejich spor. Bh
potvrzuje ob strany slovy ki tov (e je dobr) a vytv mezi nimi
rovnovhu , na co se vztahuje tak dvakrte tetho dne zmnn
" Bh ekl " . Zde je skryto tajemstv typsmennho jmna Boho,
kter se rozvj a roziuje do dvancti psmen a je zakresleno
do ty postav na tyech str,mch Merkavy, trnu Boho.

XIV. Bh pravil: bute svteln tlesa na nebesk obloze.

Slovo me 'orot (M-A-R-Tav) , "svteln tlesa" , je psno defektivn
a lze je proto vykldat tak jako me 'erot, " netst " , nebo za tohoto
jednn o tvrtm dni byla stvoena dmonick sla Lility. Nebo
kdy bylo skryto prasvtlo zmnn ve veri tetm, byla stvoena
okolo jeho jdra slupka. Tato slupka zbytnla a vytvoila druhou, asi
tak jako svlkajc se had. Jakmile vznikla tato druh slupka, poala
se pohybovat nahoru i dol. Vystoupila k Cherubim, kte maj "dt
sk oblieje" a chtla se k nim tak pidruit , aby se ji nemusila
od nich odlouit. Avak Bh ji odtamtud odlouil , jakmile stvoil po
zemskho lovka, aby udroval hmotn svt v podku.
Kdy spatila Lilit Evu, jak ve svoj nebesk krse je pipoutna k bo
ku Adamov a uzela tak dokonalou postavu Adama - hermafrodita,
prchla a chtla se znovu pipojit k "malm, dtskm tvm" cherub.
Avak strci nebeskch bran ji nevpustili. Bh ji uvrhl do propas
ti moe , a tam bydlela a do hchu prvnho lidskho pru. Tehdy
ji Bh z propasti uvolnil a od t doby m moc nad " malmi tvemi"
lidskmi, tj. dtmi, kter jsou ureny k tomu, aby trply za poklesky
svch rodi.
Lilit obchz svt a pichz k branm pozemskho rje a vid che
rubny, kte ste brny rje a zstv tam u plamenho mee, kte
r ji pitahuje , nebo sama vznikla z tohoto plamene soudc moci.

191
 KABALIS T ICK ZASVCEN

Jakmile se plamenn me obrac, prch a obchz opt svt hledajc

dti, kter maj za trest svch rodi trpt, lb je a tm usmrcuje.
To ve kon za doby ubvajcho msce, kdy ubv msnho
svtla, kter je tmto zpsobem vadn, jak je zmnno ve vadnm
psan slova me 'orot: "za doby pokozenho svtla vldne netst!"
A do doby narozen Kaina nemohla se Ulit pidruit k Adamovi.
Pozdji se k nmu pidruila a porodila ze styk s nm duchy a d
mony. Adam se po smrti Abelov vyhbal po stoticet let stykm
s Evou a il se enskmi dmony, a se narodila Na'ama, sestra Tu
balkainova, jej krsou andl Aza a Azael, synov E1ohim, byli
svedeni. Na'ama porodila jejich potomky a od n ponali se zl du
chov a dmoni roziovat ve svt, kte obchzej za noci svt a la
skaj lidi, a u nich vyvolaj vron semene.
Vude, kde naleznou v dom spt lovka samotnho, vrhaj se na
nho, bou jeho ve a rod; pinej mu tak svoje nemoci, ani
by mohla bt lidmi pina nemoci poznna, a to ve za ubvajcho
msce, jak je to ve vadnm psan slova me 'orot naznaeno.
Pone-li msc pibvat, utvej hlsky tohoto slova peskupenm
slovo imrat (A-M-R-Tav), co zna: "slovo,, 7S) , take v dob pib
vajcho msce uplatuje se vznam 1 8, 3 1 : "Slovo bo je hlasit,
ochrana vem, kte hledaj u nho toit " . Je to ochrana proti
vem zlm dmonm, kte bloud v dob ubvajcho msce sv
tem, ochrana pro ty, kte se dr vly v Boha.
Toto ve nachzel Bh potebnm, aby bylo stvoeno ve svt,
aby svt byl tm udrovn v podku . A tak je to ve Vehomru :
vnitn jdro a mnoho slupek, kter obklopuj jdro. Tomuto obrazu
odpovd ve dole i nahoe; v celkovm vvoji od pratajemstv nej
vyho bodu a ku konci vech stup je vdy ni stupe atem
a obalem vyho; jdro uvnit, potom jdro a slupka, kter jsou
opt jdrem dalho stupn.

75) Srovnej vznam 1 5 . vere " Liber LXV" Aleistera Crowleyho: " eka se tak stala e
kou Amrit, a ta mal brka ndhernm chariotem tla a plachty krv srdce, kter
mi dv ivot, kter mi dv ivot" . Amrit, n"o, 65 1 , co jest tak slo pro le
muru, n." on. Jde o odkaz, jak s tmto verem zachzet. - San.

1 92
 BRNA TYICT A TICTPR V

Prabod je vnitnm svtlem, jeho istota, jemnost a jasnost ne

jsou poznateln dnou konenou mrou, pokud vychz z nho v
voj. Vvoj tohoto prabodu stv se palcem, mezitmco se onen bod
odv svtlem, take velikost jasnost svtla je stle nepoznateln.
Palc , kter je atem skrytho bodu, je tedy nekonen svtlo, kter
pesto nen tak jasn a jemn jako onen skryt prabod. Z tohoto pa
lce vyvj se prasvtlo prvho dne, a tento dal vvoj je atem pal
ce, kter je jet jasn, jemn a vnitn.
Ponaje tmto stupnm vyvj se jeden stupe z druhho a odv
se pedchoz nsledujcm. Tak zde dole je vytvoeno ve tmto
zpsobem, take i konen pozemsk lovk je utven tmto zp
sobem: jako jdro a slupka, due a tlo. Teprve toto ve tvo prav
podek a uspoi'-dn svta.
Po dobu spojen slunce a luny msc zil. Kdy byl oddlen od
slunce a stal se pnem svch sil, zmenil se, jeho svtla ubylo a byla
stvoena slupka za slupkou, aby zakryla jdro; toto ve se dlo kvli
sprvnmu uspodn a utven j dra. A proto stoj ve vadnm
psan jehi me 'orot. A vznikne tvar, kter obsahuje souasn sv
teln jdro me 'orot a slupky a sly zla a netst me 'erot! Toto ve
znamen ver dal, XV: "A svite na nebesk obloze osvcujce ze
mi ! I stalo se tak" .

XVI. Uinil tedy bh ob velik svteln tlesa.

"Uinit" znamen u vech vc dokonen a utvoen. "Ob velik
svteln tlesa" : byla nejdve spolu spojena. Tot znamen tajem
stv jmna ]HVH Elohim, i kdy nepsob toto jmno zjevn, nbr
skrytm zpsobem. "Velik", nebo jejich jmna maj stejnou dstoj
nost, take dle nich pvodn znlo skryt jmno Vehomra:

MCFC - MCFC

co zn v uritm zamnn psmen:

1 93
 KABALISTICK ZASVCE N

JHVH - JHVH

msto:

JHVH - Elohim.

Toto jsou dv nejvt jmna mezi tincti vlastnostmi boskho

smilovn, zanajcmi slovy: JHVH-JHVH, milosrdn Bh. "Velik"
- tato jmna maj stejnou dstojnost a stoupaj nahoru, nebo jsou
nejvymi jmny, kter pochzej z nejvysch tajemstv a stvaj
se poehnnm svta, take svty jimi stvaj. Tho druhu byla tak
dv svtla. Ob mla stejnou hodnost.
Avak msc nemohl stvat spolen se sluncem a stydl se ped
nm . Msc p ravil: Jak me mal svtlo svtit o polednch? Pro
mm bt poniovn? Tu msc zmenil svoje svtlo a stal se hlavou
nich sil dle slov Psma: "Vyjdi po stopch ovc" .
Bh pravil k msci: vyjdi a zmeni se; a o d t doby nem vlastn
svtlo, pouze slunce, nebo nejdve byli oba dva stejnho stavu,
potom se postupn zmenil, akoliv zstal hlavou vech dolnch
stup. Avak jen ve spojen s muskm prvkem podruje ensk
prvek svoji rove, a tak msc mus svoje svtlo pijmat od slunce,
aby psobil.
Vt tleso, by panovalo dni, a tleso men, by panovalo noci -
a hvzdy. "Vt tleso" znamen JHVH , odpovdajc stvoitelskm
silm stedu; "a tleso men" , tj . Elohim, kter v tto spojitosti zna
men konec vech stup, konec stvoitelsk mylenky. Nejdve
byla tak zmnna a oznaena ve tvrtm psmenu jmna JHVH. Po
tom se ale zmenila a me bt nazvna jen jmnem Elohim. Avak
stoup jet v psmenu He ve spojen s psmenem Velikho jmna
a pijm v tomto spojen svtlo i slu. Potom se vyvinuly z obou sil
JHVH a Elohim dolen stupn.
Stupn, kter se vyvinuly z horn sly JHVH (slunce), nazvaj
se " dne", stupn vznikl z doln sly " noci" . "A hvzdy" zna-

1 94
 BRNA TYICT A TIC TPR V

menaj ostatn nes etn sly a ady, kter vechny vis na nebesk
klenb, ivotu svt, o kterm se prav v dalm z ver:

XVI . Bh umstilje na nebesk klenb, by svtila nad zem.

To jest ona klenba, pojem vech svtel, nebo sousteuje veke
r svtla a svt onomu svtlu, kter nesvt a je odvisl. Hmotn ze
m odpovd vymu vZOnJ pijmajcch sil.
Tohoto tvrtho dne byl stvoen tvrt sloup Boho trnu, hmot
n svt, psmeny Boho jmna byly utveny a usadily se na svch
mstech. Avak pesto nebylo ve na svch mstech , dokud nebyl
estho dne utvoen pratvar lovka sprvnm psobenm. Teprve
tehdy obdrel doln i horn trtm svoje konen utven a vecky
svty doly svho msta.
Svty vznikly pohybem a spojenm hlsek a vechny hlsky obdr
ely, jakmile se vyvinovaly dle vZOnJ, z tohoto jejich pohybu svoje
poad ve slovech a v psmenech abecedy.
tvrt den je dnem, kter byl od "stavitel, " (tj . pedchozch t
dn) zavren, nebo kad z nich hledal sob pbuznou slu, take
prav alm 1 1 8,22: "Kmen, kter stavitel zavrhli, stal se kamenem
helnm " . Proto se prav tak: "Synov moj matky mi zloe " , ne
bo toto svtlo ubvalo a zmenovalo se a slupky byly dny na svoje
msta. Vechna ona zc svtla, tj . vy sly, vis na nebesk klen
b, tj . psob silou "ivota svt" , aby pronikly a utvoily svm svt
lem "trtm Davidv. "
Tato svtla utvej doln zobrazen, aby vytvoila tvar vech, kte
jsou spolupojati do vnitn formy lovka. Nebo tak je nazvna
vnitn forma a kad forma, kter je obsaena v tomto vvoji vnit
nho byt lovka, nazv se lovk, jak prav psmo (Ez34 , 3 1) : " Li
d jste " , co vykld traktt ]evamot 60b : "Vy se nazvte lid,
avak modlosluebn nrody nejsou lidmi,, 76) .

76) Hebrejsky avoda zara, niT n" :J11. Jde o poruen smlouvy a marn pokus ovl
dat sly prody. Talmudt uenci tvrdili, e je lpe zemt jako muednk, kidu
ha-em, ne nucen uctvat modly. Ustlenm termnem pro pohany je akronym
akum, r.n:llJ . tj. ovdej kochavim u-mazalot, n'?Tr.n O':J' " :J'11, .. uctvai

1 95
 KABALISTICK ZASVCEN

Vdy je to duch, co se nazv lovkem. U ducha, kter pochz

ze svat strany, je tlo pouze odvem. Proto se prav v Knize Jobo
v 1 0 , l l : "Ko a masem odv mne - maso lovka je pouze jeho
odvem" a vdy se mluv o "masu lovka": lovk je to, co je vnit
n, maso je atem lovka a jeho tlem.
Tak doln sly, kter se srej jako odpadek ducha, vytvej tva
ry, kter pijmaj na sebe jin odv, jako kupkladu tvary "istch"
zvat (Dt I 4 , 1 5): "skotu, ovc a koz, jelen, gazel a dak" . Tyto mo
hou bt (ve tvaru potravy) pijmny do tlesnho obalu lovka.
Vnitn duch onch sil je nazvn jmny, dle kterch se nazv je
jich tlo. atem onch jmen je maso. Skot je vnitnm prvkem ono
ho tla, maso jeho atem, a tak je to u vech istch zvat. Tak vzni
k pojem istho.
Prv tak je tomu na druh, neist stran. Duch pebvajc v ne
istch nrodech pochz z neist strany. Nen lidsk, nebo je d
monickho byt, a nenazv se proto lovkem. Duch jeho nazv
se neist a nem dnho podlu na svm jmnu " lovk" . Jeho t
lo je atem onoho neistho, a proto se mluv o " masu neistm".
Neist je vnitn npln, maso je ale atem. Proto se prav: pokud
onen duch pebv v tle, je neist.
Odchz-li ale duch z onoho tla, nen vce neist a ono tlo ne
m dnho jmna. Dolen sly, kter se srej jako odpadek tohoto
ducha neist strany, vytvej ze svho tvary, kter pijmaj jin
at, jako jsou kupkladu tvary neistch zvat, o kterch mluv
Lv l l ,29: "Toto je pro vs neist" , jako kupkladu je vep. Neist
zvata a pt.ci byly pojmenovni dle onoho ducha, jeho odvem
je tlo a tlo bylo nazvno masem vepe; vep jest to vnitn, maso
je jeho at.
Proto jsou tyto dv strany od sebe oddleny; jedny jsou pojaty
do tajemstv lovka, druh do tajemstv neistho, dmonickho.
Ve jde dle svho druhu a vrac se ku svmu dmhu zpt.
hvzd a souhvzd" (nebo ,.planet"). Podle halachy jsou podrobeny zkazu i "vy
" kulty dualistickho typu (persk zoroastrismus) a kesansk trinitarianismus
vetn "judeo-kesanskch" kult typu " id pro Jee". San.
-

1 96
 BRNA TYICT A TIC TPR V

Kdy zila horn svtla na nebesk klenb, utvela svoje obdoby

v dolnm, o em je eeno:

XVII. A umstilje na nebesk klenb, by svtila nad zem.

XVIII. Panovala nade dnem i noc a oddlovala svtlo od tmy.

A vidl btih, e jest to dobr.
Tak vlda obou svtel je rozdlena, jak jim odpovd, velik svtlo
vldne nade dnem, mal svtlo nad noc. Odtud pochz zklad vl
dy muskho prvku za dne, nebo mu d svj dm a star se o po
travu. Potkem noci pejm ve prvek ensk a domu vldne ena,
jak se prav v knize Pslov 3 1 , 1 4: " Ona se pozved v noci a dv
svmu domu pokrm " - ona a ne on. Tak nle ve dne vlda mu
skmu prvku a v noci enskmu prvku.
A hvzdy. Jakmile vstupuje ena k svmu m ui, pejmaj vldu
v dom jej pomocnice, kter zstaly v dom, aby uspodaly ndob.
Pozdji ale, potkem dne, vrac se vlda muova, jak je pimen.
Bh uinil ob svteln tlesa. Jsou dva druhy svtelnch tles:
svteln tlesa svtla, kter stoupaj nahoru a svteln tlesa ohn,
kter sestupuj dol; svtla ohn jsou nimi silami a stupni a vld
nou v pracovnch dnech.
Prsty lidskch rukou odpovdaj deseti skrytm stupm a tajem
.stvm hornho svta, piem mono odliit u sil stranu odvrcenou
dovnit a stranu zevn. Zevn sly jsou mn svat a jsou od vnitnho
svta oddleny. Tm odpovdaj nehty. Proto jest dovoleno na pot
ku abatu pozorovat nehty, nebo se na nich zrcadl svtlo svky
ha vdala, jej ohe poukazuje na zevn sly, vldnouc o pracovnch
dnech. Chce-li ale lovk pozorovat vnitn stranu prst, nen to pi
svtle svky havdala dovoleno, nebo pijmaj svtlo vych sil,
svtlo sil vnitnch. tomto tajemstv mluv Exodus 3 3 , 2 3 : "Z mo
ji zadn stranu, avak nez moji tv" . "Z moji zadn stranu" -
to znamen zevn sly, kterm odpovdaj na lidsk ruce nehty.
"Avak nez moji tv" - znamen vnitn sly, kterm odpovd

1 97
 KABALISTICK ZASVCEN

vnitn strana prst. Vnitn sly vldnou o abatu. O abatu ale vld
ne Bh sm na trnu slvy silami, kter jsou vnitnmi: jsou obsae
ny v nm a on jedin je pnem nad nimi. Proto dv o abatu vem
svtm klid a blaenost a tohoto dne pat nrodu, kter je nazvn
"jedinm lidem na zemi" .
Svteln tlesa svtla pochzej z prav strany, kter j e prasvtlem
prvho dne. Nebo o abatu svt tyto sly samy a vldnou, a od nich
pejm ve dolen svoje svtlo. Kon-li abat, jsou svteln tlesa
svtla skryta a nepsob vce navenek a ponaj vldnout svtla
ohn, kad na svm mst. Kdy vldnou? Od konce abatu a do za
tku ptho abatu, a proto m us pijmout svoje svtlo od on
svky na konci abatu.
A tvorov pobhaj sem tam (Ez l , 1 4), take na nich neme ulpt
pohled, nebo se nachzej v neustlm pohybu. Viditelnmi chjot
(svatmi zvaty) jsou ti, mezi ktermi stoj andl Ofan, Kolo. Kter
je to? Je to Metatron, kter je vt a vzneenj ne vechny ostatn
andlsk dy, a kter je vysok pt set mil.
Skryt chjot jsou oni tvorov, kte maj svoje msto pod dvma
psmeny Jod a He, nebo tato psmena vldnou nad psmenem Vav
a druhm He jmna JHVH , take jedny jsou trnnm vozem pro dru
h. Avak nejskrytj ze skrytch, kter je zcela Nepoznateln, vld
ne nade vm a trn nade vm.
Viditeln chjot nle v ni stupe, skryt pod onen vy, ze kte
rho pijmaj svtlo . Pro n pohybuj se oni vy tvorov. A oni
vichni jsou obsaeni v nebesk klenb, kter je ivotem svt, jak
tak chjot znamen ivotn sly a o nich se mluv ve 1 4. veri Gene
se. Jejich psobnost vztahuje se na msto, kter nazv 1 5 . ver klen
bou nebes. V trakttu Chagiga 1 3a je jmenovno jet jedno vy
msto , a sice klenba nad hlavami chjot, a to je ono, o kterm mluv
Ezechiel 1 , 22: "a jedna postava u hlav chjot, klenba vzezen ledu " .
Tato vy klenba je prvnm H e v e jmnu JHVH , nebo nad n
neme proniknout dn pozorovn a poznn. Pro? Protoe ve,
co nad n le, je skryto v pramylence. Mylenka Bo je skryt

1 98
 BRNA TYICT A TICTPR V

a tajn a je vy ne mylenka lidsk, take ve svt nen nic,

co by ji poznalo a proniklo. Nikdo neme pochopit to, co pochz
z pramylenky, o to mn pramylenku samotnou ! A kdo si me
uinit pojem o tom, co le jet mimo ni?
Prazklad, Ejn Sof, je bez kadho utven; jej nedoshne ani
otzka ani pojem, kter pochz z uvaovn. Ale z nejskrytjho,
ze kterho pon sestup Ejn Sof, svt jet nepoznateln, jemn
svtlo, skryt ve skrytm, jako koen nehtu v mase. Skryt tajemstv
pramylenky je nepoznateln, a z nho na uritm mst pon
emanovat svtlo, na kterm se nachzej pratvary hlsek a ze kter
ho vechny vznikaj.
Na zatku pede vemi stoj Alef, potek a konec vech stup,
pravzor, ve kterm jsou zaznamenny vechny stupn; Alefu nepat
dn jin jmno ne jedna, co znzoruje, e jednota, akoliv ob
sah uje v sob mnoho tvar, pece je jen jedna. A je to psmeno,
ze kterho pochz horn a doln, jak je naznaeno v pesnm tvaru
Alefu; zatek Alefu (hek na hoen stran) poukazuje na skryt
tajemstv pramylenky a ono rozvinut nejvy klenby nad hlavami
chjot, svatch zvat. Ve to je skryto v onom zatku.

Kdy vystoupilo Alef z klenby i palce, stalo se tak v pratvaru,

kter poukazuje na potek rozvoje pramylenky.
Sted Alefu, ikm ra, kter vypad jako ikmo poloen psme
no Vav, a proto souvis tak s selnou hodnotou Vav 6, obsahuje
=

onch est stup, kter jsou tajemstvm skrytch hornch chjot,

pochzejcch z pramylenky.
 KABALISTICK ZASVCE N

Horn chjot jsou prasly oznaen psmenem Vav v e j mnu

]-H-V-H, psob jako plodc ivotn sly a jsou shrnuty v prazkladu
svt:

I . Svtlo, kter svtilo prvnho dne a potom bylo skryto. Je to svtlo

psmene Tet v djinch stvoen, nebo ve Svatm psmu poprv
bylo pouito tohoto psmene ve slov tov (dobr), pi stvoen
prasvtla. Toto svtlo svtilo v onom " teplu dne" (Gn I 8 , 1 ) , kdy
sedl Abraham u vchodu do stanu. Vchod - je branou zdola na
horu, kterou pon pohen do svta bostv a teplo dne, pra
svtlo Bo milosti, svt nad onm vchodem, kter tam pijm
svoje svtlo.
2. Svtlo soudc mocnosti , kter je ztemnno v dob k veeru .
To je tajemstv modlitby Izkovy (Berachot 26b), aby byl obno
ven stupe veera, ku ktermu se poutaj dmoni, jako jest ee
no v Gn24,63: "Izk vyel na pole, aby se modlil k veeru" .

Slova lfnot erev, kter lze peloit jako " obrtit svoji tv k vee
ru, " znamenaj: pozorovn veera, o kterm se vechna svtla stvaj
temnmi. Pi podobnm pohen se do veera (kdy vnikl do sil le
vice) upadl knaty Ezauovmi Jkob do nebezpe: kdy zpasil
s vldcem vech dmonickch mocnost, kter pochzej z levice, tj .
veera.
Svtlo, kter pijm do sebe vechna (ob) pedchoz svtla a je
obsahuje , svtlo uzdravujcho slunce, a to je tajemstvm, pro
se prav o Jkobovi (Gn3 2 , 32): "Tu vylo mi slunce " , kdy pijal
do sebe "pohen do veera" . Odtud ponaje "kulhal ve svoj ky
li" , m je mnna mocnost nazvan Necach, vtzstv, odpovdaj
c prav kyli.
Je eeno "ve svoj kyli" a ne "ve svch kylch" , akoliv ze stup
n Jkobova, kter odpovd praslunci a tlu pralovka, vyvjej
se dv mocnosti, odpovdajc obma kylm a uzavrajc prazklady
prorock sly. Je tm mnn tvrt stupe, ze kterho a do pcho-

200
 BRNA TYICT A TICTPR V

du Samuelova nikdo neprorokoval, akoliv z nho mus proroctv

erpat.
V Samuelov prorock ei se prav, e " Necach nele" ( 1 S 1 5, 29) ,
nebo tehdy byla sla tohoto stupn znovuzzena; o d doby, kdy
upadl Jkob knetem Ezauovm do nebezp e, byl tento stupe
ochromen.
Kdy piel Samael, kne Ezauv, aby zpasil s Jkobem, erpal
tak on svoji slu z onoho " pohen ve veer" , z moci psnho
soudu, Dinu.
Jkob, kter odpovd stednmu sloupu, pijal i tuto slu do sebe
a byl proto nepemoiteln. "A on vidl , e ho nepekonal; tu on
hnul na pnvi jeho kyle" : erpal odtud slu Dinu, psnho soudu,
nebo kyel je mimo vlastn tlo. Jkob, jako obraz stednho slou
pu , je tlem, take v nm, v tajemstv, kter se zove lovk, bylo
shrnuto tajemstv obou stup.
Kdy odal Samael slu z kyle, mimo tlo, okamit byla kyeln
pnev Jkobova vymknuta (Gn32, 26), take nikdo od t doby nemo
hl prorokovat ze sil Necachu a do pchodu Samuelova, a proto
je eeno v 1 S 1 5 , 29 o tomto Necachu: " nebo on nen lovk" tak
dlouho, co moc neistho oslabila tento stupe, byl tento stupe
vylouen z postavy lovka.
]ehoua ale erpal proroctv z Lesku Mojova, jak je eeno
v Nu27,20: "dej z tvho lesku na nho". Lesk, Hod, je ptm stupnm.
Necach byl levou kyl Jkobovou, a proto piel David a uzavel
ji do prav strany a na to poukazuje alm 1 6, l l : "Blaenost je ve tvoji
pravici vnou" (. . . mot bmncha Necach); bmncha Necach se d
peloit jako "ve tvoj pravici je Necach". Nestoj psno: tvoje pravice,
nbr ve tvoji pravici, jeliko levice je spoluobsaena v pravici.
Pro ochrnula kyel Jkobova? Protoe se j dotkla neist sla,
erpala z n slu, a tak to zstalo do pchodu Samuelova. A proto
se Samuel zmnil ve svm proroctv, e tento stupe, ze kterho
erpal proroctv, byl kyl Izraele. Proto byla vechna j eho slova
na potku psn a na konci plna lsky, nebo stupe, ze kterho

20 1
 KABALISTICK ZASVCEN

pochzej, byl jm opt vtaen z levice, mocnosti soudu , do pravice,

mocnosti lsky.
Blh nechal pozdji doshnout Samaela dokonce stupe Hodu,
a povil jej do nho. Stalo se to tehdy, kdy pomazal krle. Proto
jeho stupe je rovn stupni Mojovu a ronovu (Berachot 3 1 b) :
jako koen Moj a ron v hornm ve dvou silch, tak odpovd ta
k on v dolnm obma silm.
Kter jsou to? Necach a Hod. Oba stupn jsou ale spolu spojeny,
jak je eeno v almu 99,6: "Moj a ron v ad jeho kn a Samuel
v ad, kter jmenuje jeho jmno, nebo est sil skrytch chjot jsou
v jednom mst shrnuty a spoluspojeny".
Tak j ako Moj a ron souvisej se Samuelem, souvisej Jkob
a Moj s Josefem. Nejdve byl Jkob pnem dom u ; kdy zemel,
pevzal jej dlouho po nm Moj a ovldal jej tak dlouho, jak dlou
ho il. Moj a Jkob psob stupnm Josefovm, kter se stal spra
vedlivm. Jkob pevzal dm Josefem, jak je eeno v Gn37,2: "To
to jsou plody Jkobovy: Josef" . Ale tak Moj objal echinu teprve
tehdy, kdy pevzal slu Josefovu: kdy se vracela echina z vyhnan
stv, mohl se s n spojit jen Josefem, a proto se prav v Ex 1 3 , 1 9 : "Tu
Moj vzal kosti Josefovy sebou". Slova azmotlosef (kosti Josefovy)
mono tak peloit jako bytnost Josefovu.
Pro stoj zde psno, jak se zd pebyten, sebou? Protoe v Jo
sefovi znzornnou plodivou silou spojuje se tlo s enskm
prvkem. Proto vzal Me kosti Josefovy sebou, nebo jak dlouho by
la bytnost Josefova s nm, byl on v nejum spojen se echinou.
Proto li Jkob, Moj a Josef spolen. Jkob zemel a jeho tlo
bylo vzato sebou do svat zem. Josef zemel a jeho tlo nebylo po
chovno ve svat zemi, ale jen jeho kosti. Mojovi nedostalo se nic
z toho. Ovod proto je nsledujc: Jkob byl prvnm manelem mat
rony, echiny, pan. Kdy Jkob zemel, spojila se s Mojem a jak
dlouho Moj il , il s n a byl tak jejm dmhm manelem .
Do svat zem bylo pineeno cel tlo Jkobovo proto, jeliko
jeho tlo odpovdajc tlu Adama kadmona souhlas s Josefovmi

202
 BRNA TYICT A TICTPR V

77)
kostmi a ne tlem, jeliko mtnost znamen ony sly a ady bytost
nahoe, kter vychzej z onoho plodcho prazkladu Spravedliv
ho. A nejv Spravedliv je nazvn Cva'ot. Pro? Protoe vechny
horn ady a vojska odtamtud pochzej. Proto doly jeho kosti, kte
r jsou tmi adami bytost, do svat zem.
Oproti tomu Moj zlIstal mimo a nedospl tam, ani jeho tlo, ani
kosti. Ale echina pila do Svat zem po smrti Mojov a vrtila
se k ]kobovi, svmu prvnmu mui.
Z toho ml.e bt odvozeno: ena, kter byla provdna se dvma
mui, vrac se na onom svt zpt k prvnmu (Svat zem je obra
zem zmrtvchvstn). Jeliko jej prvn mu byl ve Svat zemi , musel
Moj zlIstat mimo . Mojovi bylo dno za jeho ivota to, eho ne
doshl Jkob . Jkob spojil se se echi nou na onom svt, Moj
na tomto, take Mojovo tlo bylo jet za jeho ivota zcela zdu
chovnno, odekl se souit se svoj fyzickou manelkou a il ve st
lm spojen s Bohem.
Nebyl to nedostatek u Moje, e nevstoupil svoj nohou do zasl
ben zem. Kdy Hebrejci vythli z Egypta, stalo se tak ze sly, od
pustk, dosahu poslednho osvobozen a vykoupen. A onch
estset tisc, kte thli z Egypta, bylo z hornho svta odpustk a je
jich taen pout bylo jen obrazem orioho hornho svta a pro tento
jejich vysok stupe nevstoupil dn z nich do zem, ale jejich sy
nov a potomci, jejich stupe byl ni ne jejich pedk.
Tito toti odpovdaj onm silm, kter vypluj nedostatek ms
ce. Nebo vechny iny ve Svat zemi mly za el tento tajemn
cl : vyplnit nedostatek msce. Moj doshl za svho ivota spojen
s mscem (echinou) a byl s n spojen, kdykoliv se mu chtlo. Kdy
byl z tohoto svta osvobozen, vystoupil v D uchu Svatm k nej
vymu stupni a jeho duch se vrtil zpt k onomu hoenmu od
pustku, kter je pravlast due, do kter se due pi svm vykoupen
navrac. A tam slouil se s onmi estisty tisci, kte byli stejnho
plIvodu.
77) Zastaral esk slovo znamenajc "vkovou zralost". - San.

203
 KABALIS T ICK ZASVCEN

Toho veho Jkob nedoshl, nebo jeho duch se vrtil nejdve

do mity (echiny), se kterou nebyl za svho ivota tak zce spojen
jako Moj , nebo udroval jet jeden "dm" (a tak neodekl se
souit se svoj fyzickou manelkou).
echina je proto nazvna mitou, vnosem, protoe je sedmou
mocnost po ve uvedench esti. Svat zem, odpovdajc sdlu
echiny, byla pivedena horn silou vybjejc se ve vykonvn Bo
ch pikzn zde dole k dokonalosti, a proto nemli vichni
na onom mst bt pohromad; ti, kte patili hornmu svtu, mli
svoje zvltn msto, nebo byli zcela zduchovnl, a ostatn, kte
nleeli dolnmu svtu, mli tak zvltn msto , nebo byli zcela
v zajet tlesnosti a jen ivotem ve Svat zemi mohli bt vychovni
pro vy stupe. Proto nemohli bt vichni v msci, ve kterm byli
jen jedni a druz daleko ve, take jedni dostvali svtlo od dru
hch. Nebo vichni , kte vstoupili do zem, byli pouze obrazem
prvnch a nenachzeli se na tme stupni vykoupen.
A do doby vykoupen nestane se nikomu to, co prvnm. Prvn
zeli svatoz svho Pna tv v tv.
Jkob il za svho tlesnho ivota se svmi enami a spojil se se e
chinou teprve potom: duch s duchem. Moj odekl svoj en jet
za svho ivota, nebo se spojil s Duchem svatm, echinou. Proto
se spojil jeho duch s duchem jet vym, s homm skrytm duchem.

XIX. A nastal veer a jitro, den tvrt.

A vechny stupn stvoen, Acilut, Berija i Jecira, spojily se v jed
notu, svt Asija, svt hmotn, tvrt.
Duch Mojv nleel nejvymu svtu, jeho tlo echin, kter
d hmotn svt a vede ho k vykoupen. Duch Jkobv el se spojit
se echinou, jeho tlo nleelo hrub hmot, jeho enm.
Vechna hoen svtla maj svj obraz dole na zemi a vechna jsou
zavena na klenb nebes a v tajemnm praobrazu tto klenby slou
eny, co ale dle pedchozho vkladu nen nim jinm ne praz
kladem, sfrou Josefovou , kter sluuje stejnm zpsobem rzn
stupn Moje a Jkoba s Bo Ptomnost v echin.

204
 BRNA TYIC T A TICTPR V

Zde jsou naznaena dv skryt jmna Bo, kter jsou slouena

v jednom, a kdy se jejich psmena vzjemn pohlt, tvo tet a st
vaj se opt jednm, piem jedno odpovd druhmu a to je
jmno, kter je zakresleno a vyryto: v nm jsou shrnuty v tajemstv
vry.
Zde budi poznamenno, e pro vechny kabalisty sedm d n
stvoen nikterak neodpovd pmo sedmi pradnm. Kdyby byla ta
jemstv kadho dne eena teprve se souhlasnm pradnem stvoe
n, muselo by bt komentovno vech sedm dn, a tm cel kapitola
Genese.
Ve skutenosti nen tomu tak. Kabalistit autoi pinej nejen
cel svoje uen o mystickm sebestvoen Boha, ale tak o stvoen
svta Berija, dle o stvoen svta andl a dmon, jako i svta
hmotnho ve svch komentch k prvnm tyem dnm stvoen.
Den tvrt odpovd vslovn Malchutu, svtu hmotnmu. Nen
tedy nikterak nhodn, e vklad kon tvrtm dnem; veker do
chovan komente in tot.
Necach, Hod, Jesod a Malchut maj pro svt hmotn obzvlt
vznamn dosah, take jsou nazvny tymi pili Boho trnu.
Na sedmi mstech, vdy k zvru mylenkovho pochodu jedno
ho vere, udvaj kabalistit autoi jedno tajn jmno Bo, co ne
in nikde s podobnm drazem. Spojitost tchto jmen s dotynmi
veri nen pro laika lehko zjistiteln, avak pravme, e je hluboce
odvodnna. S vjimkou poslednho, velmi nejasn zmnnho jm
na jsoll tato jmna znma z djin hermetick praxe, kter zn jmno
o dvancti, trncti, osmncti, tyicetidvou a sedmdestidvou ps
menech . Ve tvrtm svazku "Kabalistickho zasvcen" vrtm
se k nim opt a upozoruji tene na svazek prvn, ve kterm jsme
ji mluvili o jmnech Boch.
Formln zvr teosoficko-kosmogonickch spekulac tmito jm
ny je od autor komentil volen vdy s myslem.
I my jsem uinili tot: chceme upozornit na dv tendence, kter
jako svtov nzor mystick a svtov nzor magick uruj vvoj

205
 KABALIS T ICK ZASVCEN

kabaly v jej celistvosti, a kter mus bt ve svm nikdy nerozeenm

sporu vloeny do due kadho ka kabaly, aby on sm, ani by pe
hlel tendenci dmhou, uri! sob jeden z tchto svtovch nzor,
kter jsou si na spekulativnm poli rovny a v prJ.xi analogick.
Ukonuji tento druh svazek tm, e ten, kdo chce slout kabalis
tou , mus ve sv dui oba svtov nzory vzjemn nechat pohltit,
a tak vytvoit tet, aby mohl vkroit na ticetdv cesty Moudrosti ,
ktermi je korunovno veker snaen hermetikovo.
Pokrome proto dle a sledujme nzory kabaly o nebeskch sf
rch, jejich obyvatelch, magii a astrologii.

Poznmky:

Nauka o koncentraci v Kabale l1erdil je dnes vesms pipisovna jak arijskmi,

tak semitskmi badateli slavllmu safedskmu kabalistovi Jicchaku Luriovi ( 1 534-
1 572). Je to velk omyl, nebo tato nauka je o nkolik tiscilet star; i po omezen
vdejnho vyuovn Bere.Wu ben Akivou byla jet ve druhm stolet po Kristu vy
uovna Meirem 7H' Divotvilrcem, tanaitou 3. generace, kem Akivovm a Eliy ben
Avuji (Aer). Dkaz: Midra. KalJa ke Genesis, odd. 5 . , porovnej Tandlluna, odd. 34.
Jicchak Luria, vborn znalce talmudick literalllry, na tuto prastarou nauku dle nae
ho nzoru, openho o citovan dilkaz, pouze znovu upozornil.
Se/er ha-Zohar, Zohar ha-Gadol, traktt Silrej lora, folio 1 5a-22a., vyd. Amstero
dam 1 7 1 4 . N peklad tohoto nejdilleitjho trakttu Zoharu odliuje se na vce ms
tech od francouzskho pekladu Jeana de Paula a nmeckho pekladu Scholemova.

78) Meir ben Daruch (Macharam) z Rothenburgu ( 1 2 1 5-1 293) radji zemel ve vze
n, ne by zaplatil vkupn nmcckmu csai, co byl precedens k odmtnut po
vinnosti pidjon uujim (O'1::llli P" , "vykoupen zajatc") vc zvltnch ppa
dech. Dyl to jeden z njdlcitjch pedpis judaismu. - San.

206
DL TET
 U K O N E N 5 0 B RA N .

l abala mluvi o Bohu dvojim zpsobem, jak jsme poznali

IK v pedchozch dvou svazcch naeho " Kabalstickho za

svcen". Definuje-li jej, td-li jeho pvlastky a chce-li nm
podat jasnou pedstavu o jeho podstat, promlouv vrazy metafysic
kmi. Tyto vrazy jsou tak jasn, jak je pipout dokonalost jazyka,
ve kterm jsou pedneny. Mluv tak asto zpsobem dmhm: uka
zuje Boha jako tvora, kter neme bt pln pochopen, nebo jest
povzneen nad veker tvary, do kterch jej nae fantazie zahaluje.
V tomto druhm ppad jsou vrazy kabaly poetick a obrazn
a nen jim asto porozumno, jak dokazuj vtky inn ze strany
exaktnch filosof obrazn mluv uritho druhu kabalistickch
traktt, ve kterch je Bh len antropomorficky. Exaktn filosofo
v a ortodoxn teologov nevd, e kabalist potraj prv tu vyt
kanou fantazii mysln prv zbranmi fantazie tm zpsobem,
e pehnj fantazii tak dalece, aby pinutili bdajcho a hledajc
ho nalzt v ideji Nekonenho bod klidu . Tmto zpsobem, tedy
pehnnm fantazie, zabrauje kabala skuten antropomorfizaci
Boha. Dokladem pro tento zpsob vyjadovn a uvaovn je traktt
Zoharu o Velkm shromdn, Idra Raba, a asto exaktnmi filo
sofy zamovan traktt Siur Koma.
V pedchozch dvou svazcch sledovali jsme zpsob prvn a vyloili
jsme vznik deseti sefir, deseti vlastnost Boch, take slova Izajova:
 KABALISTICK ZASVCEN

"s km mn mete porovnat, emu se rovnm?" , nejsou nm vce

temnmi.
Bh, dve ne stvoil kteroukoliv z postav hmoty, dve ne vy
tvoil jakkoliv obraz , byl sm, byl bez obrazu a bez podobnosti
k emukoliv. Jak bychom Ho mohli pochopit ped stvoenm, kdy
by byl beztvrn? Avak kdy stvoil Adama kadmona, nebeskho
lovka, pouil jej jako vozu, aby mohl sestoupit; chtl bt nazvn
dle tto postavy, jej jmno jest JHVH. Dle si pl, abychom jej po
znali dle jednotlivch jeho pvlastk, vlastnost, a tak se dal nazvat
Bohem Milosti, Spravedlnosti, Vemocn, Bh Zstup, Bytujc,
a tak dle.
Kabala tm sleduje poznvn vlastnost Boch a zjiuje , jak
se rozprostr milost a milosrdenstv nad celm kosmem a nad ve
kerm dnm. Avak je nutno povaovat Boha za povzneenho nad
jakkoliv pvlastky. Kdy Ho zbavme tchto pvlastk , kadho
pirovnn a jakhokoliv tvaru, rovn se to, co zbv, moi; vodstvo
moe nem tvaru ani hranic, nebo teprve kdy se rozprostr vod
stvo po zemi, vznik jeho tvar a obraz.
Meme konat pozorovn: pramen vodstva a proud vod z vod
stva vychzejc, aby se mohlo vodstvo dle roziovat, jsou dva ini
tel. Tm vznikne velik vodn ndr, nazvan moem, a to je tet
initel. Nezmiteln hlubiny tohoto moe st i dl se v sedm ek,
kter se podobaj dlouhm ndobm. Pramen, proud, moe a sedm
ek tvo dohromady desatero initel; jsou-li znieny tm , kdo je vy
tvoil, vrac se vody k prameni zpt a potom zbydou pouze trosky
ndob, vysuen a bez vody.
Analogickm zpsobem stvoila Prapina vech prapin ti sv
ty a deset sefir. Ti jsou obsaeny v desti a deset opt ve tech vy
ch jednotkch.
Prvn sefira, Keter, je pramenem, ze kterho vytryskuje nekone
n svtlo. Zde pichzme na jmno Nekonenho Ejn Sof, kterm
je oznaena nejvy prapina, nebo nem tvaru ani postavy; ne
existuje prostedku ani zpsobu, jak ji pochopit a poznat. Pak vzni-

210
 BRNA TYICT A TICTPR V

k ndoba, kter je malik jako bod a je naplnna boskm svt

lem; je pramenem Moudrosti , vlastn moudrost, Chochma, dle nej
vy prapiny nazvan " moudrm bohem " . Pak se tvo velik
ndoba rovn moi, nazvan Rozumem, Bina. Zde nutno pozname
nat, e Bh jest moudrm a rozumnm sm sebou, nebo moudrost
nem jmna sama sebou, nbr prostednictvm moudrho, kterho
vypluje svtlem z nho prtcm . Prv tak rozumn neme bt
pochopeno samo sebou, nbr tm, kdo jest rozumn a kter napl
nil rozum vlastn podstatou.
Konen vytv moe sedm ndob i sedm ek, nazvanch Mi
lost, Silou, Krsou, Vtzstvm , Slvou, Zkladem a . O zklad
opraj se pvlastky ostatn. Konen je Bh tak krlem, pnem
e, nebo ve jest podrobeno jeho moci, jak sprvn vystihuje Zo
har. Prav toti, e Bh me poet ndob zmenit a proud svtla
zvtit, nebo obrcen, jak se mu zalb.
Bh je pedevm bytost nekonenou; nelze na nho pohlet ja
ko by byl souhrnem vech bytost nebo soutem svch vlastnch
pvlastk Avak bez tchto pvlastk a zvr, kter jsou jejich v
slednic, to znamen bez uritho mtka, nelze nm Boha nikdy
pochopit a poznat. Tento princip vyjdme sdostatek zeteln cit
tem Zoharu: "Bh byl ped stvoenm bez tvaru, rovnal se niemu
a v tomto stavu jej neme pochopit dn rozum" .
Zohar prav na jinm mst: "Ped tm, ne se Bh projevil , kdy
bylo ve v nm skryto, byl on nejskrytjm mezi vm skrytm " .
Tehdy m toliko jedno jmno, otzku Mi? Kdo? Utvoil nejdve ne
pozorovateln bod, kter byl jeho vlastn mysl. Potom poal vytv
et vlastn mylenkou tajuplnou a svatou postavu, kterou nakonec
pokryl bohatm a ndhernm rouchem, vesmrem, kterto nzev
v hebrejtin souvis se jmnem bom Elohim, sloenm ze slov
Mi a Eloah, jak lze dokzat vkladem vere: "Pozvednte oi k nebi
a uvidte toho, kter je stvoil" .
Ji ve zprv o stvoen, jak j i podv Mojova Genesis, jest ves
mr rozdlen v nebesa a zemi ; nebe je stanovitm slunce, msce

21 1
 KABALISTICK ZASVCEN

a hvzd. N nzor, e nebe (ne pouh obloha) je soust vesmm,

a tedy ne nm, co by bylo nutno hledat v pomyslnm zsvt (kte
r je ve skutenosti svtem Zla, Druhou stranou, tedy tm , co ne
existuje), potvrzuje alm 1 9 : "Nebesa vyhlauj est bo . . .
"

Nebesa nejsou pouze mstem, kde se nachz rj , ale i mstem, kde

se nachz peklo: " Peklo je od rje vzdleno toliko jedinou pd" ' , jak
prav Chanina bar Chama (Pesachim 20 l a). Nebe je sdlem bom,
a proto pozemsk dn je toliko zrcadlem dn nadpozemskho.
Nebe nen jednotn, ale skld se z vce prostor , asi jako ndoba
s tekutinami rznch hustot. Toto mnostv prostor, odpovdajcch
a utvench sef1rami kabalistickho stromu, je nutn, aby byly vy
tvoeny prostory pro rzn stupn andlskch td.
Re Laki prav: "Je sedm neb, a sice: Opona, Peds, Mln ob
lak, Obydl, Hrad, Msto a Klenba oblan. Opona nem sluby, ale
nastupuje rno a veer odstupuje a obnovuje denn dlo stvoen,
neb stoj psno: On napjal nebe jako oponu a rozepjal jej jako stan
k obvn. V pedsni nachz se slunce, msc, hvzdy a znamen
zvetnku , neb se prav: A Bh posadil je na at nebes . V mlnm
oblaku nachzej se mlnsk kameny, kter melou manu pro zbo
n, neb stoj psno: A on poruil mlnm oblakm a otevel brny
nebesk a nechal na n dtt manu atd. Obydlm jest nebesk Jeruza
lm , ve kterm jest zzen chrm a olt a Michael, velik kne, sto
j na nm a pin obti , neb stoj psno: Postavil jsem ti dm
k obvn na vn asy. Na hrad se nachzej ady sluebnch an
dlil, kte v noci pj oslavn psn a ve dne ml.
Na mst se nachzej zsoby snhu a krup, kapky rosy a ndre
vody, komory boue a peklo dm u , jeho dvee jsou ze eleza.
Na oblan klenb nachz se Spravedlnost, Prvo a Spsa, poklady
ivota, mru a poehnn, due spravedlivch, duchov vy, due
tch, kte se zrod a rosa, kterou bude Svat jednou oivovat mrtv.
Zde se nachzej pedevm Ofanim, Serafim, Svat zvata, Sluebn
andl a Trn ndhery . . .
"

K tomu podotk Aha ben Jakob: ,Jest jet jedno nebe, kter se
nachz nad hlavami zvat, nebo prav Jechekel: A nad hlavami

212
 BRNA TYICT A TICTPR V

zvat byl tvar jako klenba, jako straliv krystal. A sem jest ti do
voleno mluviti, dle ne, jak prav kniha ben Sirachova" .
V pedchozm svazku rozliili jsme peliv pln a konstrukci, co
znovu teni pipomnme.

Hle, ti prvky plnu nebes:

Keter
III II Bina Chochma
Pramen Svtlo
Moe Proud vod Zvetnk Prvn pohyb

Sedm prvk konstrukce nebes:

V IV Din Chesed
VI Tiferet
VIII VII Hod Necach
IX Jesod
X Malchut
eka 2 eka 1 Jupiter Saturn
eka 3 Mars
eka 5 eka 4 Venue Slunce
eka 6 Merkur
eka 7 Luna

Pamtlivi omezen vkladu Merkavy i Bercitu, jako i ve uve

dench slov Aha ben Jakoba, dme trplivho tene, aby znovu
peliv proetl ve, co je eeno ve vkladu Gn l , I -3 na pedelch
stranch "Kabalistickho zasvcen". A sem jest ti dovoleno mlu
vit, od eky 7 a k moi ; dle ne, proud vod, mramorov kameny
rabiho Akivy, prvn pohyb , Sandalfon, a pramen, svtlo, ohniv jas
Tve tc se prostorem, Kadmiel, jsou ti odepeny; jsi tedy zklamn,
avak co ekne astrolog? Nebo ten pochopil, e se zabvme teori

213
 KABALISTICK ZASVCE N

nebeskch sfr: kde je Pluto, Neptun a Uran? Vdy je m umstit,

ztetn kabalisto, k jednice, dvojce a trojce! Modern astrologu
a modern vykladai tarotu, dopout se hrozn chyby: tvj Pluto,
Neptun a Uran nen moj sfrou svtla, sfrou prvnho pohybu a sf
rou zvetnku a stlic; Kadmiel, Sandalfon a Raciel nejsou inteligen
ce nedvno objevench t obnic. Mj Saturn, Jupiter, Mars atd.
jsou pouhmi viditelnmi reprezentanty sedmi prvk konstrukce,
sedmi nich sfr nebes a je mi lhostejno, kdy ti tvj pomocnk, as
uonom, vypot drhy dal ady obnic, nebo j je dvno znm.
Psemn vztahy mch tveic mi je dvno odhalily!
Vesmr ve sv celistvosti i jednotlivostech je zen zkony involu
ce a evoluce. Ve se v nm neustle mn; co podlh zmn,
je tvar. Podstata sama je nemnnou ; mono mluvit pouze o jejm
zhuovn a uvolovn.
Od tohoto klesn a optnho vzestupu je odvisl tvar ve sv pro
mnlivosti; toto dn nen libovoln, nbr podlh nemnn zko
nitosti Vnho kolobhu, vyenho tetragramatonem. Nic ve ves
mru neme uniknout tto absolutn psobc tetragramatick
zkonitosti, nebo tetragramaton je psmennm vyjdenm absolut
na. Tato zkonitost promn nen osudovost, nbr uskuteovnm
pvlastk Boch, napsanch jmny Bomi na ttech milosti, prva
a smrnho vyrovnn.
Pod tmto zornm hlem dostv pojem osudu, tolik zneuvan
"exaktnmi" astrology, odchyln vznam od pojmu nezmnitelnho
osudu, zakoennho ve starm mu a ecku a pejatho modern
kolou astrologickou. Zorn hel kabaly obnauje blhovost snaen
modern astrologie osvobodit se od hermetismu; dje se j jako chirur
gii, kdyby hrd vyhlaovala, e j nen zapoteb studovat lkastv.
Pod zornm hlem kabaly pochopme, pro velik mnostv pro
gnz, zaloench na nejpesnjch vpotech, selhv: astrolog neb
e v vahu prvky promn, zaznamenanch na ttech kabalistickho
stromu. Proto mnohdy hal pev cent zva otevrajcho brnu
smrti; otevr'J.jc mechanismus me bt by i nejpelivji vypoten.

214
 BRNA TYIC T A TICTPR V

Jod, obsahujc v sob desatero zkladn seln ady, otec abece

dy se svmi dtmi; trojice svt t matek, Alefu, Memu a inu, utv
ejcch prvk ty ivl kr svta hmotnho, tvrtho ; to cel
kabalistick schma promn.
Desatero seln ady, ti matky, sedm dvojitch a dvanct jedno
duchch psmen; to cel schma nebes.
Ohniv nebe, nebe prvnho pohybu, nebe zvetnku a hvzd a sedm
planetrnch neb; to deset nebeskch sfr soustavy kabalistick as
trologie a magie.
Prv sfra je tvoena temi Jod, kter utvoily (zabvme se sv
tem utven, tj . svtem astrlnm, svtem hvzdnm, svtem astro
logovm a magikovm) svm spojenm psmeno in, znak ohn.
Tento ohe nen jasn ani temn; z v prostoru bez potku
a konce. Tmto prostorem vzn se v lenm letu obrovsk hlava
bezvousch tv. Tve m ti: dv jsou podobn bronzu a tet jis
kcmu snhu; jsou nadsmysln krsn a pitom dsiv hrzn. (Ne
radme magikovi, kter vlastn kabalistick charakter tto sfry,
k podobnmu pokusu!)
Druh sfra jest vyloena st prvho vere 1 . kapitoly Genese
(viz ve).
Uz za svtn pustou zemi hranic s moem. Severn z mn
cch se barev pronik obrovsk Jod ; na nebi bude oteven kniha
s 32 vtami. Na pobe velik kamenn kultick falus.
Tato sfra, nebe prvho pohybu, je vlastn pinou a otcem vech
dalch sfr. Jejm vldcem je Sandalfon, spolubratr Kadmiela - Meta
trona; jeho obratnma rukama uvit vnce vznej se samy nad hla
vu Stvoitele. Tajemstv tto sfry je obsaeno v bom jmnu Elohim.
Sfra tet je nebem zvetnku a hvzd. Jejm vldcem je Raciel.
Trojka je z dechu vychzejc vodou; dechem a vodou byla
zpracovna neoiven a przdn praltka; byla zzena ra,
toh , obepnajc Vesmr a bohu, tajupln kameny ponoen do
propasti pramoe, ze kterch vyvr voda.
Vysok ze z blch zcch kvdr z m ramoru, bez potku
a konce. Uprosted zdi brna egyptskho tvaru; z brny proud eka

215
 KABALISTICK ZASVCEN

rychlm tokem. Pod vodou zejm bl kameny; z eky vylt rychle

jako ipka drak kovov modr barvy. Po behu eky pichz erno
vous, ernovlas mu, odn blou zou, pepsanou zlatm
pasem; na nohou m zlat stevce . Skln se a nabr vodu do velk
ho, plochho, zlatho pohru. Nebe je jasn modr, zc, bez vidi
telnho slunenho kotoue.
Jsme nyn v dren sla ti : zahrnuje sla ducha, dechu a vody, od
povdajc tem malkm: in, Mem a Ale[, 11I0sofick se , rtuti a soli
alchymie. Jsou utvejcmi prvky a pedstavitely zsluhy, viny a vah
zkona, zprostedkujcch mezi nimi, horkho, studenho a mrnho.
Byly vyryty do esti prstencl , kter se dl na musk a ensk
prvky, kladn a zporn, z nich ti dvaj ivot a ti smrt: ti maj est
monost.
Jeliko kad ze sfr je pinou sfr nsledujcch, mus obsahovat
tato sfra (viz ve) nejen prvky sob vlastn, nbr i prvky utvej
c sfry pedchoz i nsledujc. Proto obsahuje jej soustava kinetic
k systm sedmera (dv trojice , v jejich stedu je jednota), kokebe
leket, a potenciln systm dvanctera, skldajc se ze dvou proti
sob postavench st, sestavench z kombinanch monost troji
ce, galgal chama:

Trojice Galgal chama Kokebe leket

matky jednoduch Mazalot dvojit sfry

MA Cade Dali Bet abataj

MA Kof Dagim Gimel Cedek
AM He Tle Dalet Maadim
AM Vav or Pe Noga
MA Zajin Teomim Re Kochab
AM Chet Sartan Tav Levana
VWS Tet Arja Kaf eme
SVW Jod Betula Re Kochab
WV Lamed Moznajim Pe Noga
WVS Nun Akrab Dalet Maadim
VW Samech Keet Gimel Cedek
WV Ajin Gedi Bet abataj

216
 BRNA TYICT A TICTPR V

Jak vidno z tohoto schmatu, jedn se o podstatov uspodn.

Zvetnkov znamen (Mazalot), kter le k sob v opozici nebo
kvadratue, vykazuj dle ideje rozloen utvejcch prvk spolen
tahy, tkajc se duevnch ltek.
Uspodn toto jest ospravedlnno tetragramatickm schma
tem:
II III
Jod 2 He Vav
1 He 2 He Jod Vav 2 He 1 He
Vav 1 He Jod

take soustava dvanctera, sestaven z kombinanch monost

trojice, odhaluje skladbu kadho z jednotlivch znamen:

II III
AM AM MA
AM AM MA MA MA MA
AM AM MA

Z tchto kabalistickch schmat, ve kterch je zejm vboj , klid

i vratkost , bylo nutn odvozeno astrologick rozdlen zvetnku
na:

I. znamen pohybliv,
II. pevn a
III. obyejn79) temi ki:

II III
Skopec Bk Blenci
Rak Kozoroh Lev Vodn Panna Ryby
Vhy tr Stelec

79) Namsto "obyejn" uv se vtinou vrazu "veobecn" , kter byl zaloen

na nesprvnm pojet anglickho slova "common".

217
 KABALISTICK ZASVCEN

V kad sti ronch obdob zvetnku znamen t k se spo

juj, take kad tvrtina zvetnku vykazuje kivku innosti vych
zejc z vboje a pechzejc ku klidu, aby se nakonec rozplynula
ve vratkosti. Tato kivka se projevuje v prod ronmi poasmi.
Pohybliv znamen Skopce (Tle), Raka (Sartan), Vah (Moznajim)
a Kozoroha (Gedi) vykazuj vbojn vlastnosti, psychologicky cle
vdom, kupedu krejc chtn.
Ve Skopci a Kozorohu je takov vbojn povaha velmi zejm,
v Raku je tento sklon tm neznateln a u kazuj se protichdn
proudy; ve Vahch ustupuje vbojn povaha velmi asto do pozad.
Pevn znamen Dka (or), Lva (Arja) , tra (Akrab) a Vodne
(Dali) odpovdaj klidnmu postoji a rovnaj se tedy psychologicky
emoci, pedevm citu a pocitu, zpracovvajcm pijat vytrvalou
p.
Tato povaha vystupuje velmi siln u znamen Bka, Lva a tra,
u Vodne, kter v mnohm smru je pechodem k povaze vratk,
je asto nezeteln.
Obyejn znamen BlenclI (Teomim), Panny (Detula), Stelce
(Keet) a Ryb (Dagim) odpovdaj vratkosti, analogicky intelektu.
Blenci, Stelec a Ryby vyjaduj tuto ideu nejlpe, Panna nen tak
siln vratkou.
Tyto charakteristiky a analogie vznikly jednotlivmi psmeny te
tragramatonu a kombinacemi matek abecedy, a jsou proto pro horo
skopick prvky zvazn.
I{ekli jsme na vce mstech na knihy, e kad ze sefir a jim od
povdajc sfry jsoll pinami sefir a sfr zbvajcch. Na zklad to
ho mus obsahovat sfra zvetnku, zen soustavou dvanctera,
veker prvky sedmera zbvajcch sfr kokebe leket, obnic, tvoit
je a vykazovat pbuznosti s tmto sedmerem.
Jakm zpsobem se to dje a je to mon, odhaluje schma kom
binac matek v tomto dlu "Kabalistickho zasvcen".
Toto tvoen sedmera a pbuznosti s dvancterem jest opt potvr
zeno tetragramatonem:

218
 BRNA TYIC T A TICTPR V

II III
Jod 2 He Vav
1 He 2 He Jod Vav 2 He 1 He
Vav 1 He Jod

S kombinanmi monostmi trojice t matek vykazuje sedmero

dle tohoto schmatu nsledujc pbuznosti:

II III
Mars Venue Merkur
Luna Saturn Slunce Saturn Merkur Jupiter
Venue Mars Jupiter

Pro celkovou povahu pbuznosti nen tak bezpodstatn, e jar

nm a letnm znamenm, a tak jet Vahm a tru, jsou pbuzn
rychle bc obnice.
Rychlm obhem planet je vstin charakterizovn rychl a zev
n il ivotn rytmus tchto znamen. Rychlm obhem dochz v
razu tak skutenost, e se ve znamench Skopce a tra zrcadl ivo
tu vce bli individualistick formy zitk, kdeto ve znamench
Stelce a Ryb pbuznch vzdlenm, pomalu bcm obnicm,
zrcadl se ir, veobecnj, do jist mry vesmrn zjmy, take ji
z tchto dvod pidlovn nov objeven obnice Pluto znamen
tra nebo Skopce je bezpodstatn.
Prostorov pozorovn planetrnho pidlen zvetnkovm zna
menm odhaluje vyslovenou symetrii okolo osy, taen od O stupn
Lva k 30 stupni Kozoroha. Po obou stranch tto osy s vjimkou Ra
ka a Lva, ve stejnch odstupech, plat stejn pbuznosti.
Merkur (Kochab) je pbuzn Blencm a Pann. Blencm jako
by vodorovn psobcm intelektem, Pann vce smyslem hodnot
cm, uspodajcm, takka svislm.
Venue (Noga) vykazuje pbuznost s Bkem a Vahami, Bku v
znamem svtsk lsky, Vahm lsky estetick.

2 19
 KABALISTICK ZASVCE N

Martu (Maadim) jsou pbuzn: znamen Skopce a tra. Ve Skopci

vystupuje vce pmoar smovn k cli a zrychlujc sla martick
energie slouc vstavb, ve tru vce tvrdojn rozkladn sla
se snahou vytvoit msto vstavb jin.
Jupiter (Cedek) je pbuzn znamen Stelce tendenc celistvosti,
znamen Ryb motivem vestrann rozpnavosti.
Saturn (abataj) vykazuje pbuznost Kozorohu upevovacm sklo
nem a smyslem pro as, Vodni orientac, zkuenost a opatrnost.
Zbv jet pbuznost Slunce (eme) znamen Lva snahou po
uplatnn a motivy moci a pbuznost Luny (Levana) tendenc k citli
vosti a matesky peujcmu postoji Raka.
Na nov objeven planety neme bt brn zetel, jak pozdji je
t dolome. V novj dob nkter znamen j ako Lev, Stelec
a Vodn t se velikmu hodnocen a oblib, mnoh opt, vti
nou Rak a Panna, jsou podceovny. V podobnch sudcch hraje
hlavn lohu mda a ne skuten hodnota.
Tato mda, lpe nkaza, byla zavleena pvodn do Evropy astro
logy orientovanmi podobn, jako v nov dob pan Blavatsk. Ne
kritick pejmn nzor indickch autor o tech gunch (tamas,
radas a sattva, pvodn souvztanch s matkami kabalistick abe
cedy) a jejich mravnch rozdlech z doby ji pomrn mlad (jako
nzory Candogya Upani.'oad), tedy z doby, kdy kultura vdsk byla
ji siln pokozena pomenm s neloginost rasy ern, ba dokon
ce z nzoru buddhistickho uen Pattita Samupadha, je vinno tmto
hrubm omylem.
Nam myslem nen vysvtlovat pojem gun; sami indit autoi
dob vdskch dvaj naemu nzoru za pravdu , nebo nevyhlauj
nikde zavritelnost gun, nbr uen o umn pouvat jich tak, aby
poznvac schopnost lovka nebyla jimi ruena, souhlasn s ue
nm kabalistick mystiky.
V mravnm ohledu jsou si jednotliv zvetnkov znamen bez
rozdlu rovnocenn. Vecky obsahuj monosti k nejvymu mravn
mu vvinu prv tak, jako monosti prmrn a nzkho mravnho

220
 BRNA TYICT A TICTPR V

smlen. Druh a smr mravnch monost nebo ohroen jsou pro

kad znamen samozejm jin, nebo men, nebo kad ze zna
men obsahuje vecky utvejc prvky stejnou mrou.
Mnoh poznatky, nasbran jednostrannou zkuenost, svdj
k nepravmu pojet a hodnocen. Kladn znamen, jako Lev, Stelec
nebo Vodn, kter se t v astrologickch kruzch nejlep povsti,
maj sklon dvat svoje mravn hodnoty bouliv najevo, kdeto zpor
n znamen nepinej svch hodnot na trh tak okzale. Proto snad
no vznikne dojem, e povaha Lva, Stelce a Vodnie jest obzvlt
velkomysln a drahocenn, nebo pi hodnocen vliv jistch zpor
nch znamen nelze nabt tak rychlho pehledu mravnho postoje.
Takt nesprvn odvozen poznatky z ovldn jednotlivch zna
men uritmi obnicemi vedou k mnohm omylm. Je samozej
m, e obnice dostv siln zabarven zvetnkovm znamenm.
Ve znamen, jeho je pnem , vystupuje mravn povaha obnice
nejzetelnji; v jinch znamench nen jej povaha ji tak zejmou,
avak vdy vystoup nkter ze stran povahy na povrch.
Nelze mluvit, e nkdo m kup. Jupitera hodn a druh mlo; pi
kadm zrozen byl to vdy jeden a tent Jupiter, pouze ta neb ona
strana jeho povahy je markantn, resp. mn zej m. Proto i kdy
se obnice nachz na stupni svho "pdu" , dv vznan a siln
monosti.
Vidl jsem tma mue, kter by ml bt dle bnho horoskopic
kho hodnocen emeslnm lupiem, avak ve skutenosti je vyso
km crkevnm hodnost{lem s povst svtce. Vrtme se jet jed
n<?u k astrologickm metodm vkladu zpt ve druhm dlu na
knihy, a se budeme zabvat zodiakem z hlediska kombinac tetra
gramatonu.
Men dly uvnit jednotlivch znamen byly jistmi odvtvmi her
metismu charakterizovny dalmi vztahy obnic. Avak toto sch
matizovn nen jednotn a pouv se v tomto smru mnostv nej
rznjch schmat. Planetrn souvztanosti tchto dl si ve vti
n schmat odporuj, take nemohou souhlasit se skutenost.

221
 KABALISTICK ZASVCEN

Pro toto dal dlen a jeho vztahy me bt jedin smrodatnm

a sprvnm schma zaloen na tetragramatonu: jeho vsledkem
je magick a astrologick charakteristika sedmdesti dvou psmen
Velikho emu; soustava dekan nen nim jinm ne ticeti esti
analogiemi tchto psmen, a tm tak tetragramatonu osmnctkrte
napsanho .
ten m ped oima jeden z vce podobnch dvod, pro kaba
listick astrologie, operujc s psmeny, za kterou je obyejn pova
ovno hdn ze jmen dky ervenmu mui Toullerijskmu, nemo
hla bt nikdy om zvdavch ve svch podrobnostech odhalen.
Soustava dekan je astrologu nejbli.
Mluvme ovem z hlediska svta podmsnho; akoliv by zde
bylo namst vysvtlit tuto vtu, jak se zd nesmyslnou, odkazujeme
tene na dal oddl bran, tkajcch se lovka, kde je problm
sedmdesti dvou a ticeti esti v tomto smru osvtlen. Dalm dle
nm zvetnku z jinch hledisek vnujeme nkolik odstavc na kon
ci vkladu planetrnch sfr.
Astrologie pejala takt od tradice soustavu poven a pdu
obnic na jistch stupnch zvetnku. Exaktn astrologie si stuje,
e tato soustava nen dostaten empiricky zaloena a m pravdu,
nebo soustava ta je odvozena od dvno pelch postaven stlic,
take v tomto smyslu je ji po tiscilet bezpedmtnou . Kabalista v,
e ve, co pelo z oprvnn tradice do astrologie , vztahuje se a
sov na dobu , kdy uen Chaldejec prchal z msta Ur Kasdim, kdy
kraloval Drak ve vesmnl, take dle toho zadil svoje vpoty.
Systematick souhrn a uspodn vztah zvetnku k dui lov
ka nen pro kabalistu tkou lohou, nebo dovede odvodit celou
vstavbu zvetnku od jedinho jednotcho principu. Tohoto jed
notcho principu pouili jsme v pedchzejcch schmatech a prin
cip samotn vyloili jsme nkolika vtami o tech matkch, take
uspodn zvetnku z hlediska tvera ronch poas (pouvme
tohoto poad v brn trnct, zabvajc se vegetabiliemi), dle
z hlediska polarity, ty temperament , podstatovho uspodn

222
 BRNA TYICT A TICTPR V

a planetrnch pbuznost je, jak vidno, odvozeno z kabalistickch

prvk, kabalou odvodnno a tud sprvn.
Zvetnk jest spoluobsaen ve tet sfe se stlicemi, lpe eeno
jich souhvzdmi. Kabalistick astrologie be v vahu mimo zvet
nk 36 souhvzd, z nich je 2 1 na severnm nebi a 1 5 souhvzd
chadre teman, vnitnch komor jihu, na jinm.
Z toho souhvzd severnho nebe vztahuj se na hebrejskou abe
cedu a souhvzd jnho nebe na hlsky pvodn abecedy.

S ev e r n n e b e :

Drak,
Mal vz a Velk vz,
Kepheus, Kassiopea,
Andromeda, Perseus,
Pegasus, Mal k,
Triangl, Vozka,
Dootes, Severn koruna,
Hadono, Had,
Herkules, Orel,
p, Lyra,
Labu a Delfn.

Jin nebe:

Orion, Velryba,
Eridanos, Zajc,
Mal pts, Velk pes,
Hydra, Pohr,
Havran, Kentaur,
Vlk, Olt,
Jin ryba, Argo,
Jin k.

223
 KABALI S TICK ZA S VCEN

s psmeny odpovdajcmi tmto souhvzdm kabala operuje v pr

v ad v astrologii politick a nrodohdspodsk, v druh ad
v meteorologii a teprve v posledn ad v horoskopii individuln.
seln analogie, dan uspodnm a skupinami psmen, jsou tak
pesn, e se zdaj zzranmi.
Nkolik ukzek pn Elifas Lvi v XVII. kapitole svho dla "Dog
ma a ritul vysok magie ". V druhm dlu "Kabali..<;tickho zasvce
n" pinme mapu hvzdnho nebe se zakreslenmi psmeny.
Dle prastarch pramen kabaly bod zvetnku vychzejc v hodin
zrozen nad obzor a v n vldnouc planetrn sfra uruje hlavn osud.
K vrazu "osud", jak jej uvaj kabalist, poznamenv rabi Chani
na: Ve o lovku jest ureno ji ped zrozenm: zda bude siln, sla
b, chud, bohat, chytr nebo hloup; nikoliv ale bude-Ii dobr ne
bo zl, spravedliv nebo nespravedliv, jak se prav v Dt30, l S: "H1e,
pedloil jsem dnes tob ivot a dobr, smrt i zl" .
Dle se prav v trakttu Suka , 29: "Kdo pln vli bo, nemus
se obvat hvzd " . V tchto dvou vrocch je zah rnut cel nzor
na astrologii , kter i my jako kabalist zastvme. Osudov uren
nevztahuje se na vci, kter jsou odvisl od vide lovka. V tomto
smyslu chpeme ve , co jsme ekli o astrologii v pedchozm
a co jet ekneme.
Vzhledem k astrologick teorii dom, nutn vyplvajc ze stle
se mncch vztah msta zrozen k zvetnku a planetrnm sfrm,
defInujc prostory lpn pudovch sil, zrcadlench planetami, jako
i k nkterm teorim direknm, vyadujcm znalosti vy matema
tiky a mnohdy, jak se zd, zcela modernch astronomickch poznat
k, poznvme, e misti kabaly vyznali se v tchto vcech asto l
pe ne na ulicch svch rodnch mst; mnoh z poznatk, ktermi
se honos modern vda astronomick, pevdli do svch , jak
by se na pohled zdlo, symbolickch systm, take jejich uen ne
vykazuje nikde rozpor mezi intuic a dedukc. Nachzme o tom,
listujeme-Ii v naich zaprench trakttech, mnoho dkaz (viz ku
p. Bamidbar Raba, 1 3 , 1 4).

224
 BRNA TYICT A TICTPR V

Schma dvancti dom oznauje smry pohnutek oproti pohnut

km i popudm znamenanch planetami, a formm pohnutek vy
znaench znamenmi zvetnku.
Nebesk prostor z hlediska pozemskho je vyznaovn vztahy
svch st ke dni a noci a k jet menm asovm sekm. Denn
bh zem (viz Bamidbar Raba, 1 3) nachz svj vraz v prostoru
dom a je analogick v mnohm smru ronmu obhu. Denn ryt
mus dochzejc vrazu v prostoru dom stoj v zkm vztahu k ani
mlnmu ivotu, kter ji bdnm a spnkem podlh velmi zejm
denn periodicit jako prvotn.
Prostor dom dl se prvotn ve dv poloviny dlen rovinami
obzoru: horn, ve kter se za dne nachz slunce a je tedy polovinou
denn, a doln, ve kter se nachz slunce v noci, polovinu non. Je
liko je den o 24 hodinch funkc zem-slunce , je jedin sprvnou
ch arakterizace prostoru domu zemskho msta dle jeho vztah
k slunci. (Viz nsk jang-jin.)
Denn polovina (dm VII a XII) vykazuje obdobnou zvltn ten
denci pojet jarnm a letnm znamenm zvetnku, kter se ale net
k formy pojet, nbri smru. Non polovin je obdobn smrovou
tendenc introverze podzimnm a zimnm znamenm.
Zde uveden analogie p rvho du uvd ve vztah vesmrnou
sk utenost se skutenost duevn, a sice pojetm p sobcm
bezprostedn. il denn ivot zevnho svta odpovd pesn
pojet extraverze, spnkem vyznaen non ivot koresponduje
s introverz.
Analogie druhho du, ve kterch nejsou kosmick prvky sou
bn s duevnmi funkcemi, jako dnes v md oblben analogii
jednotlivch dom se zvetnkovmi znamenmi dle nebeskch
smr , akoliv v podstatnm nen nieho spojovno, jsou ideov
zneklidujc a neuspokojujc, nechceme-li ci pmo nesprvn
(druhoad analogie jarnch a letnch znamen s non polovinou
prostoru [dm I a VI] , podzimn a zimn znamen s denn polovi
nou [dm VII a XII]).

225
 KABALISTICK ZASVCEN

Dlen zvetnku na dvanct znamen je relativn zvazn, nebo

existuj pro n ti hodnovrn svdci, ti empirick dkazy: vesmr,
rok a due. O schmatu dom nememe ci tot.
Dvouhodinov rytmus, udvan schmatem dom, nen tmto
zpsobem v prod dokazateln, a neme tedy mt vztah v tomto
smru k jednotlivm znamenm. Avak neponechme tene v ne
jistot: dvouhodinov rytmus dom vztahuje se k samozvanci Mem
a jeho dtem, sedmi tatvm Indie.
Kad, kdo se penesl pes nikdy nekonc spor o sprvn vpo
et vrchol dom, potvrd toto nae, jak se zd, samovoln mnn.
Ne nadarmo vyaduje indick astrologie znalosti magick sti Vd,
Antharvavdy. Pouvn nakladatelskch tatvickch hodin
(s mnohdy rzncm se potem tatev a jejich poadm) nen proto
tak jednoduch, jak by se dle slavnho spisku Rama Prasadova zd
lo: popudov smry, vyjden vibracemi mystickch slabik tatvic
kho cyklu mn svj rozsah dle zemskch mst; dle je nutno sesa
dit uchvatitele Mem a uvst utvaitele Jod zpt na msto mu patc.
Tehdy teprve zhodnot astrolog pesn prvky dvouhodinovho ryt
mu dom a nebude je uvdt ve vztah s jednotlivmi znamenmi zv
etnku dle pouhho selnho poad.
Soustava prvk stv se tak zejmou nskmi prvky j ang-j i n
(spojenm deseti nebeskch znamen s dvancti pozemskmi zna
menmi): nsk systm nespad do rmce naeho pojednn. Podo
tkme , e prvky jang-jin byly pevedeny do nskch edestiletch
asovch period oficiln roku 2637 ped Kristem; akoliv byly ro
ku 1 900 ped Kristem provedeny zmny v poad msc, dvouho
dinov rytmus nedoznal umlch pesun. Soustava byla v n vy
pracovna bjnm Fo-hi v erch dobch tvrtho tiscilet ped
Kristem.
Analogie pole dom dle kvadrant (poad IV-I) jsou opodstatn
ny aktivn extraverz (IV), setrvanou extraverZ (III), aktivn intro
verz (II) a dosaenou introverz (I. kvadrant). Tmt je opodstatn
na analogie se tymi dobami ivota.

226
 BRNA TYICT A TICTPR V

Osa horizontln a osa meridinn, dlc pole dom ve tyi kvad

f"J.nty, jsou dleitmi pomckami. Horizontln m vztah k osobn
mu (ascendent) j (oznauje typ osobnosti, descendent), ty (jej
psobnost a zptn psoben oproti lidskmu okol), meridinn
k vcn-osudovmu (Immum Coeli poukazuje na osudov initele
dan pvodem, rodinou atd. , Medium Coeli na zevnj postoj vi
sociln skutenosti, kterou nutno v budoucnu pekonvat) . K
hlavnch os je smrodatn k poznn druhoadch pudovch smr
ostatnch domll.
Vlastn pohnutky i popudy a utvejc sly v iv prod, aktivn
dynamick tendence, zastoupen na sefirick rovni svmi pratypy
v sedmi sefirch konstrukce , jsou obsaeny na rovni astrln
v okrscch sedmi nich, takzvanch planetrnch sfr.
V prvnm svazku probrali jsme andlsk dy jako i jejich vd re
prezentanty, kte jsou vlastnmi pinami a utvaiteli tchto sfr,
a tm uritho pohnutkovho zvrstven, uritch funknch prostor.
Zabvme se tedy i v sedmi planetrnch sfrch ideami, tj. sefira
m i , kter se stvaj zjevnmi na vech monch rovnch ivota
hmoty pod rznmi astrlnmi podmnkami a v nejrznjch vc
nch podobch.
Hodnoty jednotlivch sfr mono vyjdit pesnmi formulkami,
odvozenmi ze souhrnu vech ideovch skupin; ve skutenosti vy
stupuje princip sfry pouze v promnnm tvaru rmce uritho
souboru , nebo se jedn o sedm nich norem, norem hypotetic
kch a ne absolutnch.
Princip pidlen planetrn sfe je tedy ideou, kter neme bt
prakticky nikdy zcela uskutenna a dochz k vrazu jen ve vji
mench a vzcnch ppadech tak, abychom mohli mluvit v rela
tivnm jazyku vednosti o istm planetrnm psoben.
Pesn formulky dl se dle princip nauk kabaly do td analogic
kch tem svtm ; kad ze td podlh analogicky opt trojmu
dlen, take je vytvoeno devatero obsaen v desateru. Tmto zp
sobem obdrme, budeme-Ii pokraovat v danm postupu, nesetn

227
 KABALISTICK ZASV CEN

mnostv vztah; toto ponn by bylo blhov, jak jsme odvodni

li v pedchozch dvou odstavcch.
Prostor osudovosti oznauje skupina 1., ze kter se odvozuj soci
ln hodnoty.
Osudov sla je vyjdena skupinou II. , kter je vdy stediskem
dotyn sfry a vyznauje duevn dslednost.
Skupina III. oznauje smr sil biologickch s funknmi principy.
Ideje tyto jsou nutn k chpn poznatk nabytch nejen zkue
nostmi na poli astrologie matematick (kter dnes dominuje v astro
logickm snaen), ale i v astrologii ist kabalistick (viz II. dl " Ka
!!O
balistickho zasvcen" ) ) a v mantickm vznamu tarotu , kter
je s kabalistickou astrologi velmi zce spojen.
Sfra tvrt, v poad planetrnch sfr prv, nazvan abataj , od
povd v matematick astrologii Saturnovi, nejvzdlenj obnici
slunen soustavy ze sedmi obnic, znmch starm.

Hodnoty:

I. II. III.
1 . Prvo 4. Soustedn 7. Krystalizace
2. Trvalost 5. Vzpomnka 8. Vmna
3. Sluebnost 6. Zdumivost 9. Kosti
CI n. Zpevnn.)

Sfra pt, v poad planetrnch sfr druh, j menuje se Cedek

a odpovd v astrologii Jupiterovi:

80) Frantiek Kabelk bohuel nedopsal ani l . dl, tzn. kapitolu "Brny 20- l . " , nepo
jednal tak o .. 32 cestch" a nezanechal nm svj koment k nim, jak se o tom
zmiuje v poslednch vtch tohoto dla. st dochovanch poznmek, mnnch
zejm jako rozvren zamlen prce, pilenme jako doslov ke " Knize tajem
", -
stv velikho .emu kter vyjde v nakladatelstv HORUS v roce 1 996. Pozn. vyd.

228
 BRNA TYICT A TIC TPR V

Hodnoty:

I. II. III.
1 . Milost 4. Imaginace 7. Vzrst
2. Rozpnavost 5. Morlka 8. Viva
3. Knstv 6. Zancenost 9. Jtra
( 1 0 . Pizpsoben.)

Sfra est, v poad planetrnch sfr tet, zvan Maadim , odpo

vd Martovi:

Hodnoty:

I. II. III.
1 . Krsa 4. Odvaha 7. Sla
2. Tvrdost 5. dostivost 8. Okysliovn
3. Mustv 6. Suchost 9. ly a svaly
( 1 0. Kinetika.)

Sfra sedm, v poad sfr tvrt, nazv se eme a odpovd

Slunci:

Hodnoty:

I. II. III.
1 . Krsa 4. Moc 7. Vitalita
2. Autorita 5. Vle 8. Obh
3. Otcovstv 6. Horkost 9. Srdce
( 1 0 . Prasla - horko.)

Sfra osm, v poad sfr pt, nazv se Noga a odpovd mezi

obnicemi Venui:

229
 KABALISTICK Z ASVCE N

Hodnoty:

I. II. III.
1 . Ndhera 4. Nadn 7. Smyslnost
2. Pohnutka 5. Cit 8. Sn
3. enstv 6. Vzntlivost 9. lzy
( 1 0 . Vstebvn.)

Sfra devt, v poad planetrnch sfr est, jmenuje se Kochab

a odpovd Merkurovi:

Hodnoty:

I. II. III.
1 . Zklad 4. Vraz 7. e
2. Analza 5. Intelekt 8. Senzibilita
3. Dtstv 6. Zdumivost 9. Mozek
( 1 0. Pohyb - chvn.)

Sfra dest, v poad planetrnch sfr sedm, nazv se Levana

a odpovd Lun:

Hodnoty:

I. II. III.
1 . Vlda 4. Rytmus 7. Plodnost
2. Udrovn 5 . Podvdom 8. Sekrece
3. Matestv 6. Lhostejnost 9. aludek
( 1 0. Chlad a vlhko.)

Obnice na slunen soustavy dl se eln v obnice s relativ

n rychlm pohybem s pirozenou vzdlenost a na obnice
s pomalm pohybem a vt vzdlenost. Na tomto rozlien spovaj

230
 BRNA TYICT A TIC TPR V

rzn vznamov vztahy, dochzejc vrazu v obou skupinch pla

net. Slunce jest v tomto systmu orientovanm geocentricky pokl
dno za planetu, take symbolizuje ve svm zdnlivm obhu zemi;
pokud pichzej v vahu hly (aspekty) k jinm obnicm a posta
ven ve zvetnku. Ve vznamu planet s rychlm obhem je symbo
lizovn il rytmus , dynamika a periodicita. Psoben vztahuje
se hlavn na vitln a individuln, biologick a psychologick, tedy
na endogenn v lidskm ivot.
Oproti tomu planety vzdlen, pomalu bc, tedy Jupiter a Sa
turn, vztahuj se na ivotn pochody a prbhy, kter vyaduj vt
ch asovch sek a vce individu, tedy na generan procesy, du
cha doby a k tomu potebn podmnky. Samozejm psob tak
v tomto smyslu na endogenn faktory ivota, vyadujc rytmiku, dy
namiku a periodicitu o delch vlnch . Na zklad toho problmy
byt urovan Sluncem, Merkurem, Venu, Mscem a Martem maj
vznam vce individuln, oproti tomu ty zbvajc vce vznam ve
obecn.
Obnice, kter byly objeveny v dob nov (Uran, Neptun a Plu
to) nemohou bt samozejm vleovny do systmu sedmera tm
zpsobem, aby tuto soustavu roziovaly na desatero, jak se to dje
v modern astrologii . Postupem asu budou objeveny jet obnice
dal (letonho roku byly objeveny italskmi hvzdi dal obni
ce), take jejich poet pekro i poet zvetnku, dvanctero.
Zkladn seln ada obsahuje pouze deset len, z nich ti jsou
leny absolutnmi a sedm leny hypotetickmi. len prvn, dle eso
tern filosofie, je vnm vdy, vnost, otcem asu v jeho trojm
dlen: minulost, ptomnost a budoucnost; je slem samotnm.
Druh len kladn seln ady je nekonenost, ve kter vznik
prostor se svmi temi vztahy, dle dlky, ky a hloubky; je tedy mrou.
len tet je vnou podstatou, kter dv vzniknout ltce jako
pevn, tekut a plynn; je tedy vahou. len druh vytv potebn
prostor sebestaenm ; len tet je prvnm lenem idej zkladn
seln l-ady, majc ke hmot vztah, nalzajc se v prostoru a je te-

23 1
 KABALISTICK ZASVCE N

dy opt otcem dalch lenil. Na zklad toho odpovd tomuto le

nu cel vesmr: hvzdn nebe, zvetnk i nae slunen soustava.
V prvnm naem schmatu a jeho vkladu v tomto svazku vyloili
jsme utvejcmi prvky t matek Alef, Mem a in vznik a povahu as
trologickch prvki'J a tm sfry, kter je obsaena v tetm lenu z
kladn seln ady.
Zbv tedy z ide zkladn seln ady pouze sedm lenil. Kabala
nikde netvrd, e nemi'Je existovat vce obnic z hlediska pozem
skho ne sedm ; dokazuje pouze, e nen v konstrukn sti desa
tera idej vce principi'J ne sedm; tchto sedm princip vytv
sedm planetrnch sfr bez ohledu na poet planet.
Kad[t z tchto sfr odpovdajcch idejm hypotetickm mus
v sob obsahovat prvky t s fr vytvench idejemi absolutnmi,
take kad ze sedmi sfr planetrnch mus mt ti variace; ti varia
ce tvo celek, sfru, take v sedmi sfrch dochzme k potu dva
cetijedn plus sedm celk jest dvacetosm.
Ml uv-Ii tedy kabala kup.kladu o sfe martick, rozliuje v n ti
odlin hodnoty spojen jednotcm prvkem v celek, sfru martic
kou . Kabala Merkava zhodnotila od lin hodnoty jedn kad
ze sfr temi tvemi kadho ze sedmi archandli!. Tak kupkladu
andl Samae1, vytvejc sfru martickou je 1 .) andlem smrti, 2 .)
Satanem, jecer IUl-ra, a 3.) Satanem Kategorem, piem je to vdy
Samael.
Na zklad toho kabala v, e v prostoru sedmi planetrnch sfr
pohybuje se vt poet planet, jejich poet je zen zkonem troji
ce. Pokud se te sfry lunrn, modern astronomie nedala astrolo
gii potebnch dat, aby mohlo bt potno s vlivy souputnku; Lilit,
ern msc, je astronomi z sti dokzn. Pokud se tk Urana, je
ho astrologick vliv nen nim jinm, ne analogi Merkura, Neptun
analogi Venue a Pluto analogi Slunce, do jejich sfr nleej jako
stedn variace.
Pokud se te jejich pomalho obhu, jak se zd odporujcho i
lmu psoben bhu rychlch planet, zkuenost s nimi uinn d-

232
 BRNA TYIC T A TICTPR V

v za pravdu analogii. Tak kupkladu Uran psob bleskov tak,

e asto nestv dnho pedchozho logickho pedpokladu. Pro
to mezi planetami nachzejcmi se za Saturnem stv opt analogie
co do psoben a vzdlenosti s planetami tradin dosud uvanmi
a rozliovanmi na planety bli s rychlm obhem a vzdlenj
s pomalm obhem . Na zklad toho nikde neodporuje tradin
nauka o sedmi planetch s rychlm a pomalejm obhem zkuenos
ti uinn s planetami objevenmi v modern dob.
V prvnm svazku podali jsme v tabulce analogi dvacetiosmy kaba
listick prvky sedmi nebeskch sfr s jejich trojitmi variacemi.
Ve zvrokruhu se tento systm opr o dvacetosm msnch sta
nic , z nich dvacetdv odpovdaj dvacetidvma psmenm hebrej
sk abecedy, pt psmenm koncovm a jedna optnmu uit ps
mene Vav. Tato opora o zvetnk je pouze zdnliv, nebo vme,
e psmena abecedy jsou odvozeny ze skupin stlic; nevztahuj
se tud msn stanice na ekliptiku, nbr na skupiny stlic, ze kte
rch byly tvary psmen odvozeny, take nsledkem precese putuj
msn stanice ekliptikou. Na zklad toho jsou msn stanice,
pokud jejich hmnice astrolog neupmv, pro astrologickou prognzu
bezvznamn.
Postaven Luny v jednotlivch stanicch, uvan k prognze,
nebylo bezpedmtn, nebo Luna, analogick destmu lenu z
kladn seln ady, sefie Malchut, transferuje vlivy do svta pod
msnho, take symbolicky zastupovala neobjeven obnice.
V dmhm dlu na knihy vrtme se zpt k tto soustav.
Spojen a smen popudovch sil zjiuje se vztahy, kter jsou
tvoeny planetami mezi sebou. Nejdleitj vztah planet mezi se
bou nebo k vrcholku hl je dn tradin soustavou hl. Tradin
aspekty podvaj vbr omezenho potu nejvznamnjch hl
z velikho potu nevznamnch nebo stejnohodnotnch hl. Vli
vem zpopularizovan astrologie mluv se vtinou o hlech pzni
vch a nepznivch, astnch a kritickch. Tyto vrazy neodpov
daj nijak idelnmu a zkuenostnmu obsahu. Podobn vrazy

233
 KABALISTICK ZASVCEN

shrnuj sudky, kter stoj mimo dosah astrologickch monost.

Ve skutenosti jedn se o to, e popudov sly pi harmonickch
hlech se spojuj k oboustrann stoupajcmu spolupsoben, kde
to pi disharmonickch hlech vznik spolupsoben, pi kterm
se navzjem uzavraj a ru. e nelze pokldat tato psoben beze
veho za nepzniv, vychz najevo z toho, e prv podobnm
uzavenm se zasazen stvoitelskch sil v pirozenm odtoku po
hnutkovch zstav povzbud.
Tradin hly jsou tvoeny innost sedmiletch a jednoronch
period, charakterizovanch slunenm bhem . Tyto periody in
srozumitelnm, pro nen opozice vdy nepznivou , nbr pouze
kritickou a vznam polohl 30" a I SO". V ivotnch formch, ktere
podlhaj jinm velkm periodm , kupkladu pti nebo osmilet
period, jsou dleit opt jin hly, jak mono pedpokldat u ur
itch ras (sextil a trigon nepzniv, kvadratura ale pzniv).
innost rznch hl me bt tak opodstatnna analogiemi ,
kter slou k tdn zvetnkovch znamen. Pi harmonickch
hlech a pi opozici vystupuj zvetnkov msta tho charakteru ,
pi vysloven disharmonickch msta protichdnho charakteru.
Kabalistick astrologie rozliuje shodn s indickou astrologi hly
prav a lev strany. Toto rozliovn opr se o nauku o silch stran
lev a prav, kter nen zapoteb zvlt odvodovat, nebo uen
o nich je naim tenm znmo z pedchozho svazku.
Proneseme jet nkolik slov o prakticky provediteln astrologick ,
pedpovdi. Pedpov rozumn formulovan, tnem domnnky,
pravdpodobnosti, nikdy ale hadask jistoty, me bt pokldna
za oprvnn pokus. Jej hodnota je cenn, kdy podporuje vdom
postoj k zitku, take me pinst praktick uitek.
Kdo na pedpovdi spolh, nechv se od nich vst a popoh
nt, vydv se velkm duevnm i hmotnm nebezpem. Pedpov
vbec, tedy nejen astrologick, nesm nikdy opravovat fata\isticko
negativn postoj. Kdo se nechv k takovmu postoji svst, nikdy
nepochopil, co je astrologie a mantick odvtv hermetismu.

234
 BRNA TYIC T A TIC TPR V

Rozumn formulovan pedpov me bt zahrnuta do celkovho

ivotnho tu, avak nesm nabt nikdy vslovn platnosti. Rozum
n pedpovdi jsou omezeny a jsou si svho omezen tak vdomy.
Dkaz pedpovdi m spovat na vnitnm vvoji lovka.
Vvojov, pohnutkov a poruchov frze lidsk due a tla mus
bt posunuty do poped. Duevn vvoj a postoj zasahuje samozej
m velmi siln do zevnjho osudu a je proto samozejm zmnka
o tchto zsazch. Tm je dna teoretick monost usuzovat z nkte
rch druh horoskop (kup. solar), kter poukazuj na vznamn
zeslen duchovnch a tlesnch sil na odpovdajc pokroky v socil
nm a politickm ivot; prv tak je mono usuzovat z depresiv
nch vliv na pravdpodobn nezdary a tkosti v zevnm utven
ivota.
Tmt zpsobem pivdj jin psychologick tendence k typic
km zitkm v osobn a rodinn sfe, take jest mono pout jich
v pedpovdi. Tak urit erotizujc konstelace vedou u mue s nor
mlnmi vztahy k jeho okol k poslen vztah k en, a je tedy
oprvnno vyslovit toto zeslen ppadn, ale nikdy tak, aby byly
postaveny do poped sociln a formln dsledky (zasnouben
a satek). Aby byl ve smru socilnch a formlnch dsledk mo
n zvr, je zapoteb spolupout znalosti osobnosti; tm ale je
oputno pole ist astrologie a mantiky.
Podobn je to s pedpovd smrti, kter ji ze zsadnch dvod
nen nijak oprvnnou. Domnnka tlesnho pokozen, ale pouze
domnnka, spad v dosah pedpovdite1nosti. Z toho nevyplv
nemonost postavit na mantickm podklad pedpov smrti,
i kdy je jist, e pi smrti urit znaky a shvzdn se objevuj pr
mrn silnji, ne pi onemocnn tho individua v te ivotn
period.
Znaky a shvzdn stejn hodnosti znzoruj v rznch ivotnch
periodch rzn stupn ohroen, take nen mono jen tak beze
veho poznat, jak daleko setkn urit periody s uritmi znaky ne
bo shvzdnm ohroen zesiluje nebo zeslabuje.

235
 KABALISTICK ZASVCEN

Smrt jest individulnm osudem, proitm jen jednou; astrologic

k a mantick souvztanosti k osudu nutno chpat pouze jako "ve
obecn vlivy" .
Proto vechny astrologick a mantick recepte, tolik poadova
n nevdommi a povrivmi, jsou nejen neastn formulovan,
ale , jak meme ci, pro zasvcenho i bezpedmtn. Tradin
zjitn vztahy, a ji zkuenost nebo odvozenm z princip herme
tick filosofie, i rznmi analogiem i , mono apli kovat pouze
na smry udlost; nikdy na fakta; kdo by je vztahoval na udlosti sa
motn , dopust se nenapravitelnch omyl. Mantika a astrologie
jsou zatovny vcmi jsoucmi vlastnmi zleitostmi osobnost;
mantika a astrologie mohou psobit plodn jen tehdy, jsou-li jejich
monosti oste ohranieny a to jsme na vce mstech na knihy sv
domit vykonali.
Pokldme proto za bezpedmtn uvdt dal dkazy; je velik
mnozstv mst v kabalistick literatue zabvajc se astrologi a man
tikou. Nauka sama jest totonou s tm, co jsme pronesli.

* * *

236
 BRNA TYICT A TICTPR V

Mme promluvit o magii. Nebudeme vykldat o magickch opera

cch zzranch rabn; je lhostejno, kter z nich stvoil Golema ,
tun tele, promnil rezav kamna v e zlato, rozdlil derem svho
pasu vody Dnstru , zabjel i oivoval , cestoval vzduchem nebo
evokoval stny osob po stalet mrtvch. Nebudeme vypravovat
o magickch dlech kabalist kesanskch, jako byl Paracelsus, Jin
dich Khunrath. Weling, Fabre d' Olivet, Alphonse Constant nebo
Paul Sdir. To ve ten zn z tlustch spis, zabvajcch se djin
nm vtem magickch divll.
Nm se jedn o podstatu magie, jejho psobce a jej povahu. Co
je to tedy magie?
Magie je uritm druhem innosti. Co je to za innost?
Vdom pitahovn a vysln. Avak vyjdeme se jasn.
Magie je vdomm p itahovnm a vyslnm popudovch sil,
Odkud je pitahuje?
Magie pitahuje sly z nebeskch sfr, vytvench vrstvami tch-
to sil. Kam je vysl?
Do prostor odpovdajcch tmto sfrm.
Jakmi prostedky se to dje? Obadem, obt a modlitbou.
Podstatou magie je innost, kterou jsme prv definovali .
Magickm initelem j e uit sla ve svch formch a smrech. Ta-
to sla je jedinou. Na rovni absolutna je tvoena temi matkami
AM, pochzejcmi z jednoho jedinho Jodu; na rovni hypotetic
k, tj. konstrukn, dochz ku kombinovn t matek, tj . prvk sly,
take zmnami poad tchto t prvk nabv jedin sla rzn pi
rozenosti a tm odstupovn.
Povaha magie je dna smrem a formou uit sly. Forma je mu
sk nebo ensk, kladn nebo zporn; smr jest bu tvoc nebo
nic.
Jak vidno z toho, co jsme ekli v pedchozm pojednn o astro
logii a jejch prvcch, je initel , psobce astrologick a magick ,

237
 KABALISTICK ZASVCEN

toton. Astrologie odhaluje psoben magickho initele , kdeto

magie jej pouv ku svm pracm.
Avak je jet jedna vda, nazvan boskou; sna se vytvoit bo
hy proti Bohu a je tedy zpupnou a poetilou: teurgie. Bh je jeden:
nen boha mimo Boha JHVH; nen boha saturnskho, jupiterovsk
ho atd.; jsou pouze rzn mocnosti, kter nelze zbonit, nechceme
li klesnout na rove modlosluby. Byly kulty jupiterovsk, saturn
sk, martick atd . , kulty pohansk.
Teurgie koly alexandrijsk byla evokanm odvtvm magie: od
vtvm, kter v magii magickmi prostedky a k magickm elm
pouvalo zosobnnch vesmrnch sil.
Teurgie Mojova a vech interpret monoteismu vytvoila jed
nobosk nboensk kulty. Teurgie monoteismu dola zevnho vy
jden v obadech jednoboskho kultu, vnitnho vyjden v mys
tice a filosofickho v nauce kabaly Merkava.
Pokusy o znovuoiven mrtvch pohanskch kult , marn boj
proti pokroku a vvoji , skonily nutn v satanismu. Teurgie demiur
g stra dnes ji jedin v okultnch lch nevdomc.
Problm teurgie, jak peel do historie hermetismu novoplatonis
mem, je, jak jsme ji ekli, problmem evokanho odvtv magie.
Toto odvtv pedpokld, e vesmrn sly, kter my nazvme sila
mi popudovmi , jsou pedevm silami ivmi, silami rznch varia
c inteligence. Proto prvem dolo k jejich zosobnn v angelologii
a dmonologii.
V prvnm svazku "Kabalstickho zasvcen" promluvili jsme s
ten o angelologii, na tomto mst ekneme slovo o dmonologii;
je zapoteb ci nkolik slov o inteligencch, kter dle mnn n
kterch, bohuel i kesanskch uitel hermetismu, jsou vtlenm
zlem, a proto opovrenhodn. Podobn uitel necht vdt, e za
tracuj magii, kterou sami hlsaj pod jinmi, pobonjmi nzvy.
Monoteismus nezn dnch zlch duch : parsismus a nboen
stv, ve kterch je by i jen sten dualismus, mluv o mocnos
tech, samostatn pracujcch proti dobru. Nauka kabaly protestuje,

238
 BRNA TYIC T A TICTPR V

jak jsme doloili na vce mstech tto knihy, proti jakmukoliv dle
n bostv, a tm tak odmt vru ve zl duchy.
Zosobnn sly, a ji zahrnovan do td angelologie nebo dmo
nologie, jsou podzeny Bohu, jeho pkazy vykonvaj. Sm Satan,
hlava vech dmon, mus se pohybovat v pesn mu vymezench
hranicch (dkaz - Job: " . . . ueti jen jeho ivota"). Tato nauka byla
pozdji v oficilnm idovstvu zkaena parsismem , take se v poz
djch dobch vilo ve zl duchy; kesanstv pejalo zkaenou
nauku a jet ji doplnilo a propracovalo. Kabala vdy pohansk vlivy
zavrhovala; objevuj se pouze v apokalyptick literatue.
Tdn zosobnnch sil dmonologi je veobecn a zvltn. Ve
obecn tdn je star a zmii'luje se pedevm o ruchin (duchov),
edm (mocnosti, iveln duchov) a o litin (ensk non sly). Ty
to tdy maj celou adu odvtv, vypotvanch na mnoha mstech
literatury kabalistick i hermetick, take je neuvdme.
Pi vykonvn pkazu, relativn zlho, vystupuj dmoni jako
malache chabala, jako mazikim (kodliv), nebo jako ruchot raot
(zl duchov); avak konaj tak dobro, jak potvrzuj rzn zkazky.
Odhaluj uitelm ruzn tajemstv (Nida 54, Pesachim 1 1 0), mono
jich pouvat k len rznch nemoc (abat 67a) atd.
Nzvy podeled, jako i jmna vlastn, jsou mladho pvodu.
Jmna jako Satan, Belial apod. vyskytuj se teprve v pozdj apoka
lyptick a kesansk literatue; satanismus byl neznm. Tyto nzvy
a podobn jmna nalzme teprve v malch midraim ze VII. , VlIl.
a IX. stol. po Kristu a v tajn nauce rabn, zkaench optnm pro
niknm pohansk antiky pod vlivem arabskm .
V jinch nboenskch soustavch meme pozorovat vn z
pas dobra se zlem; kabala tento vn zpas zamt a nalz vdy
pvod veho zla v lovku samotnm. Sama oficiln Mina zavrhu
je vecky domnnky o pvodu dmon a prav, e byli stvoeni Bo
hem. Kabala prav, e vychzej ze sefiry Gevura; jeliko kad ze se
fir obsahuje prvky ostatnch, nalzaj se dmonick sly ve vrstvch
vech nebeskch sfr, jsoucch ve vztahu s touto sefirou.

239
 KABALIS T ICK ZASV CEN

Dmoni nemaj dn postavy, avak pi vykonvn pkaz b

ou na sebe postavu muskou nebo enskou. Avak ani tuto nemo
hou si pln pivlastnit, take nevrhaj stn jako lovk. Sairim (jm
no odvozen od hust zalesnnho poho Sair, plnho jesky)
vypadaj jako koboldi, Ulit m dlouh vlasy a kdla (Eruvin 1 00),
,edim (dov) nemaj dnch o. Dmoni jsou spojovacm ln
kem mezi andly a lovkem. Jejich moc jest omezena, jak potvrzu
je rabi imon. Traktt Chulin ( l 05b) vyprv o odsouzen eda Mar
bar Rab Aim za rozbit sudu k nhrad kody. ed pinesl nhradu
pozdji s omluvou, e nem moci nad nim svzanm, zmenm
a peetnm. Zajmav je dobrodrustv Benejahovo ve slubch
alamounovch , kde lo o zskn amiru, potebnho ku stavb
chrmu (viz Gitin 68).
Nen prostoru, kter by nebyl pln dmon (Tanchuma 30a, Be
rachot 6a). Jsou muskho i enskho pohlav, cel roje, vdy pod
vldou uritho sara , vdce (Chulin 1 05b), mlad i star. Magick
dla jsou vykonvna jimi, ale i v magii jsou omezeni; nemohou vy
tvoit pedmtu menho , ne je zrno oky (Midra, emot Ra
ba , odd. 1 0). Aby bylo jejich magick dlo znieno, sta pronst
jmno Bo, akoliv jejich innost nespov pouze v psoben
kodlivm, nbr i blahodrn pomoci.
Jejich povinnost je vykonvat vli Bo prv tak, jako tvorov ji
n a nesou jmno " zl" jen v naich och, nebo jsou vykonavateli
trestu: nemohou bt tvory absolutnho zlho principu, nebo tento
neexistuje.
ekli jsme, e skupiny dmon maj sv vdce . Nejvym vd
cem je Satan, jeho jmno bylo odvozeno od hebrejskho slovesa
satan, " zabraovat" , take v penesenm slova smyslu Satan zname
n alobce, neptele, protivnka a svdce.
V nejstarch knihch bible, zvlt v Pentateuchu , nen Satan
znm jako zl, lidem neptelsk mocnost. Andl, kter potkal Bilea
ma, chtl mu zabrnit v cest, nebo Bileam el proklnat Izrael a an
dl mu byl proto lesatan, "protivnkem" (Nu22,22 a 32). V knihch

240
 BRNA TYICT A TICTPR V

historickch je satan oznaenm pro osobnho nebo politickho ne

ptele, odprce, pekku ( 1 S29,4 atd.). Satan v l Pa2 1 , 1 me ji
bt pokldn za dmonickou slu. Satan jednajc z pkazu Boho
je vystien v 2S2 1 , 1 ; exeget David Kimchi vykld Satana knih Para
lipomenon jako pojet svd popudov sly. V almech nalzme
Satana jen jednou ( 1 09,6), a sice ve smyslu protvnka, odprce
i alobce: je slovn hkou s pedchozm slovem jistenuni, Satana
nalezneme jet u Zacharje (3 , 1 -2) a u Joba ( 1 ,6- 1 2 ; 2 , 1 -7) , kde
je poprv samostatnm andlem jednajcm z pkazu Boho: pi
chz ped Boha s ostatnmi syny bomi; je pinou a nstrojem
tk zkouky Jobovy, a tak vzorem postavy vyvjejc se v pobiblic
k dob, Satana - Samaela.
Andl Samael, vldce martick sfry, byl asto nazvn sar el Ro
mi (pn ma); jedna z jeho martickch povah byla tmto nzvem
vystiena, nebo m znamenal pro idy krutost a zkzu. Satan vy
rstal z dmonick ady pod jmnem Samael a stal se relnou moc,
kter napad ivot nrod i jednotlivc a nepzniv jej ovlivuje
(viz novozkonn apokalypsy, vydn Hennecke 1 904, str. 298).
Talmud charakterizuje Samaela i jeho innost. Tent je souasn
relativn zl, pokuitelem i andlem smrti; sestoup a svede, vystou
p nahoru a strhne ke hnvu proti svedenmu, obdr dovolen
a vezme pak dui (Bava Batra 1 6a). Avak jako ve Bohem stvoen
m tak Satan ve svm byt imanentn jiskru bo, nicucin kadi
.in, co vyplv ji z jeho jmna: sam , "jed, lu" , tedy princip rela
tivn zl a el, "sla, princip dobra a svatosti " . Tak vypad celkov
pojet. Avak v kad sefie jsou zrcadleny ti rovn , svty (viz
schma t svt) , take kad z andl ovldajcch sfru m ti
symbolick tve. V pedchoz kapitole podali jsme vklad astrolo
gick, na tomto mst popeme ti tve andla Samaela jako p
klad, kterho nutno dbt v magii, i v tom , co jin ne my nazvaj
teurgi, a sice nejen u Samaela samotnho, ale analogicky i II ostat
nch vldc jednotlivch sfr.

24 1
 K A B A LI S TICK ZA S VCEN

1 . Satan jecer ha-ra:

Sna se potmile a okliv, kadm zpsobem a pod nejrznj
mi zminkami svst lovka i lid ke hchu , bezbonosti apod. Ne
svd pouze krsnou e, ale i elementrnmi pekkami. ]ecer ha
ra byl zvistiv na prv lidsk pr, protoe tento byl bez hchu
a mohl t nesmrteln v rji: proto vstoupil do hada, aby vyvolal do
jem , e mluv had a svedl Evu a Adama ke hchu. Tak zpsobil je
jich vyhnn z rje a smrtelnost lidstva (Jalkut !imoni, 2 5).
Jemu po boku stoj jeho ena, potmil a zl Ulit, hlava enskch
dmon. Samael a Ulit zjevuj se v noci spcm lidem, on enm ja
ko krsn mu, ona jako krsn ena mum . Spojen s nimi plod
ve vnivch snech denn a v nepoetnch adch dmony, kte ja
ko malache chalJala , andl zavren, pichzej vstc svm lid
skm ploditelm po jejich fyzick smrti, aby je zatovali ped sou
dem nebes (Zohar, traktt Pekuda 264a, 267ab).

2. Satan Kategor:
alobce, svdce, pokuitel, kter svede ke hchu a aluje na sve
denho. Nachz-li se nrod i jednotlivec v nebezpe, a kdy
je rozhodovno v nebesch o byt ohroenho, pouv pleitosti,
aby ohroenho obaloval. Jako neptel sbr hchy lovka a refe
ruje o nich ped soudnou stolic Bo. Jeho hlas je pehluovn Sa
negorem, Michaelem nebo Cadkielem, kter vypotv zsluhy.
Kategorovi stoj po boku podzen ady Kategorin, larev, kter
si lovk vytv sm svmi skutky. O dni poslednho soudu bude
uveden v omyl troubenm nebeskho rohu , a tak znekodnn (ti
kun Zohar 2 1 , 96b, 97a, Lvov 1 864). Neme bt alobcem pouze
jedin den v roce, a sice o]om kipur, kdy je mu tato monost oda
ta. K jeho uspokojen je o tomto dni vyhnn do pout kozel Aza
zel, kter m slouit jako plata. Dokonce se o tomto dni stv z n
ho Sanegor, by ne estn mnn (LvI 6,8- 1 O; ]oma 20a; Pirke de
Rabi Eliser 46; Zohar, Aer mot 63a.).

242
 BRNA TYICT A TICTPR V

V chasidskch legendch se asto vyprv, jak se zdla siln alo

ba (ktrug) Satanova v tkch dobch osudnou, avak vyzdvienm
zsluh Sanegory a modlitbou mistra byl osud odvrcen.

1l
3 . Mal'ach ha-mavet H :
Samael sestupuje a be dui. Satan oekval s radost smrt Moj
ovu, a proto se pokouel dostat se k nmu, aby mu vzal dui. Mar
n, nebo Me zemel polibkem Bom (viz dal brny). Satan pi
chz jedinm derem kdla (Berachot 4b). Kdy vedl rabiho JOuu
ben Leviho ped jeho smrt k rji, vylkal rabi od nho ped vcho
dem do rje smrtc me a vrhl jej pes ze do rje , kam dosud ne
sm Satan vstoupit. Rabi nechtl potom Samaelovi me vydat, aby
tak zachrnil od smrti lidstvo. Teprve na pm rozkaz Bo vydal
me zpt (Ketubot 77b). Desatero pikzn je odvracovacm pro
stedkem proti Satanu.
Avak Samae1 je ve skutenosti silou smrnho vyrovnn, innou
ve stednm sloupu kabalistickho stromu. Nechv kad dlo stvo
en rozlit se do jist mry, aby nezniilo jedno druh (viz vroky
imona ben Lakie, Chagga 1 2 a 1 3).
eknme bez obalu, e Satan, andl Samael, vrn sluha Bo, ne
n tm , za co bv pokldn: blem . bel neexistuje: je-li bel,
neme bt Bh. bel je pouze obrazem a jeho byt je bytm zv
eckch lid. Magicky jej zaklnat znamen uskuteovat n icot u .
T o s e me dt pouze lenmi prostedky ve stavu lenstv a len
stv je smrt.
Existuje-li ern magie, mus tedy bt kultem absolutn smrti a
len jsou ti, kdo jej kult vykonvaj. Nen bla, jsou pouze v pro
d inn sly. Sly vyho rzu jsou zosobnny v andlskch dech,
sly ni a sly utvejc pmo hmotu jsou klasifikovny v tdch
dmonickch.
Jsou dy a tdy inenru, mistru, emeslnk a dlnk. Chceme-li
si nechat zhotovit rukodlnou obuv, obrtme se k mistru poestnho
81) nmn l"O, andl smrti, hnviv posel Bo jako stran postava; je "sam oko " ,
t j . dn smrtelnk m u neunikne. - San.

24 3
 KABALISTICK ZASVC E N

emesla evcovskho a ne k inenru prmyslov vroby; boty,

na jejich vrob m podl inenr, nejsou botami rukodlnmi . Ob
rcen, portrty nemaluj mali POkOj l\ nbr portrtist . A tak
se to dje i v magii. I tam nelze vdy pouvat sil zosobnnch v an
dlch ; rabi Jehuda Low pi oiven golema byl nucen pout tak
i ivlovch sil a nijak mu to neposkvrnilo povst.
Nen v magii belskch sil, ale jedn se o el dla: je dobr dlo,
nebo dlo patnosti. Rozliit dobr a patn je v moci svobodn vle
lovka.
Kabalist v, e kad in vytvo kategora, alobce, nebo sanego
ra, obhjce, pmluvce, kte vystoup pi naplnn dn, a bude roz
hodovno o ivot i smrti (abat 32a) (Midra Kohelet R . , 4, 1 ) .
I kad z nrod m svho sara , kter je jeho sanegorem, asto
obtujcm za svilj lid (Zohar, traktt Bere.W 80a).
V tto kapitole nen vyuovno magii, nebo magie je tenm
znma z prac mnoha autor. Zmnili jsme se pouze () tom, v em
je obvykle chybovno. V zvru tto skupiny bran, zabvajc se ne
beskmi sframi, uvdme jet kuidlo vysok hodnoty, kter bylo
pouvno nstupci Moje-teurga a do doby zboen chrmu. Skl
dalo se z tincti soust:

I. Myrha, 5. Kassiov olej, 9. Pukvorec,

2. Kotou, 6. Kadidlo, 1 0. Skoice,
3. Galbanum, 7. afrn, 11. Ambnl.,
4. Valeriana spica 8. Kostus, 12. Sl z Mrtvho
(radix), moe,
1 3 . Chmelov kvt.

Jako poznmka praktick hodnoty me magikovi poslouit po

et magickch sil planetrnch sfr, pouvanch vzhledem k dlen
zvrokruhu:

1 . Luna, 28 sil,
2 . Merkur, Tf sil a tolik protigni,

244
 BRNA TYICT A TICTPR V

3 . Venue, 90 sil a tolik protigni,

4. Slunce, 45 sil a tolik protigni ,
5. Mars, 36 sil,
6. Jupiter, 24 sil,
7. Saturn, 12 sil.

Jejich j mna uvdme v na knize " Herbarium spirituale side

rum ".
Bylo by zajmav sledovat innost tchto sil a jejich analogi, co
vak nespad do rmce ptomn prce.

* * *

245
 BR NY TICT A DVACT PRV.

lo v k. S v t. R j.

I) eset scfi, tvoi ve svm souhmu idelniho, tj . nebeskho

I I lovka, Adama kadmona, kter je svtem pin, olam

Acilut. Tvo tak ilan, kabalistick strom, kter se ve svm
schmatu dl ve ti tdy, pedstavujc atributy Bo vdy z jinho
hlediska, avak tyto ti tdy tvo nedlitelnou trojjednotu.
Ti prvn sefiry jsou povahy intelektuln a vyjaduj absolutn to
tonost byt a mylen. Ti dal sefiry jsou morln povahy; na jedn
stran ztotouj Boha s dobrem a moudrost, na druh stran uka
zuj, e krsa, tj . sefira Tiferet, pramen z dobra. Nazvaj se proto
pvlastky morlnmi , jinak svtem citu v nejvzneenjm smyslu
slova. Posledn sefiry ukazuj, e Blh je absolutn silou, nejvym
zkladem a e tento zklad , sefira Jesod, je souasn plodcm
prvkem veho bytujcho. Tyto ti posledn sefiry vytvej svt p
rody, lpe eeno podstatnost, bytnost a princip prody.
Jak pechzej tyto ti trojice v nejvy trojici a Jednotu, vysvtlu
je kniha Zohar, traktt Bere.'oit, fol. 5 1 a, nsledovn:
" Kdo chce nabt nzoru o nejvy jednot, nech pozoruje pla
men, kter vychz z helnho ru nebo hoc lampy; nejdve vid
dvoje svtlo, jedno jasn bl a druh modr nebo ern; bl svtlo
je nahoe a roziuje se v pm linii, modr neb ern svtlo jest
dole a zd se bt podstavcem blho svtla. Ob svtla jsou spolu
tak tsn spojena, e tvo jedin plamen. Podstavec modrho neb
ernho svtla je zase spojen s hoc ltkou, kter se nachz pod

246
 BRNA TICT A D VA CTPR V

nm. Bl svtlo nemn nikdy barvu, zstv vdy bl. Ve svtle,

kter je pod nm, meme ale pozorovat vce odstn. Mimo toho
se podstavec, spodn svtlo, dvma protilehlmi smry; nahoe
je spojeno se svtlem blm a dole s hoc ltkou. Avak tato hoc
ltka se stle vce stravuje a spodn svtlo vystupuje vdy k svtlu
hoenmu . A tak pechz ve v jednotu " .
Tato alogorie s e nachz v Zoharu jet jednou, a sice v trakttu
Pekuda , aby pomoc tto alegorie byla vysvtlena lidsk due, kter
tvo tak trojici.
Trojice m ti leny, z nich jeden tvo tit. Ti tit t tro
jic sefir tvo takzvan Sloup stedu. Titm prvn trojice je sefira
Tiferet, Krsa, titm posledn trojice je sefira Malchut, e.
Co jest to Koruna? Koruna je jednika, absolutn podstata. Co je kr
sa? Krsa je nejvym vrazem morlnho ivota a morln dokol1a
losti. Je emanac rozumu a milosti , bez kterch by bylo vemu , co
bytuje, temnou noc, je to tedy idel. Co jest fHe? Je to hromadn
innost vech sefir, ptomnost Bo ve vem stvoenm.
Tato ti tit tvo Sloup stedu, kter je opt trojic, a sice: ab
solutnem i podstatou , idelem i mylenm a silou i ivotem, tj .
soustednm byt a ideje v objektu.
Korun zstv vdy jej jmno, je vdy Dlouhm obliejem, Sta
rm, jeho jmno budi pochvleno. Krsa se ale stv krlem, e
matkou, krlovnou. Porovnme-li krsu se sluncem, jsme nuceni po
rovnat i s mscem, nebo e pijm svtlo svtc z msta vy
ho, kter jest bezprostedn nad n, co znamen, e hmotn byt
je toliko odleskem Tiferetu , vy krsy. Tmto zpsobem dokazuj
kabalist jasn a logicky existenci a trojjednotu lidsk due.
Zohar, traktt ldra Suta, prav: "e, krlovna, je matkou veho
a ve, co bytuje na zemi, saje na jejch prsou a je prostednictvm je
jho poehnno. Nazv se proto Malchut, e, krlovna, tak Cha
vah (Eva), matka lidstv. Krl a krlovna tvo dohromady pr, jeho
kolem jest pedvat svtu vdy novou milost. Spojenm tohoto
pru je pokraovno v dle stvoen a jeho udrovn. Oboustrann

247
 KABALISTICK ZASVCEN

lska tohoto pru, kter je nut k tto innosti, projevuje se dvojm

zpsobem a plod proto plody dvojho druhu. Pichz-li toti lska
seshora, tj. od krle, z Tiferetu, ku krlovn, Malchutu, a z t do ce
lho svta, chce se byt a ivot po svm vchodu z hlubin svta idej
vdy vce a vce ve vech pedmtech prody rozit. Tak vznik
due musk.
Pichz-li lska zezdola, od krlovny ku krli, to je od uskuten
n k idelu, aby pivedla zpt do klna Starho dn ve to, co m n
rok na zptn pochod, vznik due ensk" .
Zohar, traktt Vajikra (fol. 7a, l Ob), vykld vznik dvou pohlav
nsledovn: "Nejist podstata due m sVlIj koen v rozumu, v nej
vym rozumu, kde se postavy tvor od sebe ponaj odliovat,
kterto rozum jest veobecnou du (Adam Protoplast). M-Ii bt
podstatou musk due, prochz principem milosti, to jest princi
pem vboje , sefirou Chesed. M-Ii se stt podstatou ensk due,
prochz principem spravedlnosti, Dinu, to jest principem souste
dn, sefirou Pachad " .
Jak vidme, podstata due ensk i musk j e tat. Ob due jsou
si morlnmi principy rovn, li se toliko smrem tchto morlnch
principl. Na tchto smrech jsou zaloeny rozdln duevn schop
nosti obou pohlav.
Do svta, ve kterm due ije do prchodu tmito principy . je du
e penesena spojenm krle a krlovny, Tiferetu a Malchutu . kter
plod dui podobn, jako mu a ena plod hmotn tlo. Tmto zp
sobem due sestupuje. Vynechali jsme toliko mystick kanly, kter
mi se tento sestup dje.
Nsledujcm zpsobem se vrac due zpt: skonila-li svoji lohu,
je-li vyzbrojena vemi ctnostmi, vystupuje sama sebou, a sice lskou.
Lska jej i lska, kterou pijm, rozluuje ji a s n vystupuje tak po
sledn stupe emanace vnho byt, aby se slouila opt s ideln
postavou Adama kadmona. Krl a krlovna se opt spojuj, avak ji
nm zpsobem. Tak vznik vn kolobh, nebo ivot jest erpn
zezdola i seshora, take se obnovuje pramen a stle pln moe roz-

248
 BRNA TICT A D VA CTPR V

prostr svoje vody dle a dle. Slouen due s idelnm Adamem

kadmonem me nastat i v urit chvli pozemsk existence: v ext
zi, kdy krl a krlovna se spojuj z jin piny a k jinmu elu.
Avak ped tm, ne se krl a krlovna spoj, aby byly vytvoeny oba
ly obklopujc podstatu due nutn k jejmu sestupu, je podrobena ka
d due soudu. Prv tak je podrobena soudu kad due vystupujc.
Tehdy prochz due soukolm; due pokryt kvrou neme vystou
pit ani doshnout extze, nebo toto soukol by ji rozdrtilo.
Dal otzkou, kterou nutno eit, je znovuvtlovn, metempsy
chza, putovn du, glgul.
Teorie znovuvtlovn je dsledkem uen o svobodn vli lovka
a o jeho peduren, nebo vyrovnv tyto dva zdnliv protiklady.
Svobodn vle nen nim jinm, ne schopnost rozliovat dobr
a zl. Uvme-li sprvn tto schopnosti, vymykme se vlivu hvzd
a jet vce, hvzdy jsou nuceny poslouchat ns. imon bar Jochaj
k, e kdyby byl Bh do ns nevloil dobr i zl sklony, nemohli
bychom mt zsluhu i vinu. Morln strnka lovka, to jest idea do
bra a zla, je formou, kterou chpeme absolutno, co se me dt to
liko svobodnou vid.
Ale je pedureno, e ve, co bytuje, mus se vrtit do absolutn
podstaty, ze kter vylo. K dosaen tohoto cle mus due vyvinout
dokonalost, jej neporuiteln zrodek se nachz ve vem. Mno
stvm zkouek mus ve doshnout sebe sama a svho pvodu. Neby
la-li tato podmnka splnna v tomto ivot, pon ivot druh, tet,
tvrt atd. , to jest, nastv nov stav, ve kterm zle na svobodn
vli , chce-li lovk doshnout dokonalosti, kter mu dve chybla.
Toto vyhnanstv pestv, kdykoli chceme, ale nic ns nezdruje,
abychom v tomto vyhnanstv (exilu) stle a stle pokraovali.
Znovuvtlovn d se zkonem vnho pohybu, kter je ivo
tem . Tento zkon se projevuje pitalivost a odpudivost. Kad
innost je pinou zptn innosti a zptn innost jest mrn
innosti. Souladn innost vytv jinou innost harmonicky shod
nou. Nesladn innost vynucuje si zptn psoben na pohled

249
 KABALI S TICK ZA S VCEN

nespodan, avak toto zptn pllsoben udruje ve skutenosti

rovnovhu.
Je-li proti zlu uito opt zla, je ve zlu pokraovno . Je-li uito pro
ti zlu dobra, je zlo zlomeno. To jsou nezmniteln zkony gilgulu
kabalistll, znovuvtlovn.
Nauka o znovuvtlovn byla tak vyuovna v kruzch prvnch
kesanll, ale jak prav Hieronymus (Epistola ad Demedriadem),
esotern a tradin. Dal dllkazy o tom pin Origenes (Advers.
Ce/sum 1 , 3), kter pokld nauku o znovuvtlovn za jedin pro
stedek, kterm lze vyloit ur it vyprvn bible . (Zpas Jkoba
a Ezaua ped zrozenm a vyprvn .Jeremjovo, kdy se nachzel
jet v tle matky.) U Origena se nejedn o metempsychzu Plato
novu, ale o nauku daleko vy.
Zbv nm osvtlit jet jeden bod, a sice thotenstv du, ihur.
Toto takzvan thotenstv studoval zvlt peliv velik mystik ka
baly, Jicchak Luria. Ibur je prostedkem, kterm pomh milost Bo
lidsk slabosti, aby mohl lovk tuto slabost snze pekonat a do
shnout nebe. Nejsou-li dv due samy o sob dosti schopn nsle
dovat pedpisy zkona Boho, sluuje je Stvoitel v jednom ivot
a tle, aby se oboustrann doplovaly.
Mnohdy potebuje pomoc jen jedna z tchto du, kter dostv
potom nutnou oporu od druh due, kter m vce sly. Tato dmh,
silnj due, stv se tm matkou slab due, nese ji ve svm kln
a syt ji vlastn podstatou jako ena sv lij plod. Proto bylo toto dn
nazvno ihur, "thotenstv" .
Smysl iburtl je velikm tajemstvm ctnosti, vkonosti a ivota, veli
km arknem mystiky. Toto mystick arknum je zkonem iburu:
umn udrovat v rovnovze sly, aby bylo docleno vyrovnn pohybu.
Pistoup-li do tla msto due pomocn zaten, nastane posed
lost, dyhukH 1). Jsou j et dal dva druhy iburu . Prvn zpsobuje
zvltn due, ne.ama jetem, se tymi andly a thotenstv due
nastv v pedveer dne odpoink , aby pestalo ukonenm toho-
82)P':J'" doslova "pchylnost" nebo "nklonnost", oznaen zlho ducha nebo d-
mona, kter vnikne do tla iv osoby. - San.

250
 BRNA TICT A D VA CTPR V

to dne. Poslednm druhem iburu j est psoben nevtlen due

na dui vtlenou a obrcen.
Dva posledn druhy iburu jsou tajemstvm kabaly masechot, prak
tick kabaly a jej mystiky. Tyto dva druhy iburu pivdj boskou
moc do slueb lidsk vle.
lovk sm skld se ze t len : tla, due a ducha. Kad
z tchto len je zrcadlenm druhho a kad z nich je opt trojic.
Prvn len, kter je ivotnm principem tla, nazv se nefe. Dru
h len, kter je vlastn du a tedy vlastn osobnost lovka, sdlo
chtn, nazv se ruach; len tet, trojjedin duch, nazv se nea
ma. ) Tyto ti principy lidsk bytosti se svm odstupovnm jsou
analogick tem svtm i tem sloupm kabalistickho stro m u .
Schma t svt pinesli jsme n a stranch "Kabalstickho zasvce
n", kter je jako absolutn toton s vnitnm uspodnm lovka.
Nefe je vlastnm principem tlesnho ivota a nejvzneenj
zevn st osobnosti , ve kterm vldne pasivn schopnost pocitu .
Je v bezprostednm vztahu se zevnmi konkrtnmi vcmi, jejich
vlivy vydv projev ivota. Pro svt vnj pracuje nefe vlastn stvo
itelskou silou, a sice vydvnm novch ivotnch sil vychzejcch
z jeho byt, a tak vrac zpt, co pijal.
Trojit rozlenn nefee vztahuje se ku hmot, utvejc sle
a principu; toto rozlenn vytv orgny, ve kterch a ktermi pso
h duchovn prvek a projevuje se navenek. Tyto ti stupn takt vy
stupuj k vnitnmu lenu a kad z nich vykazuje opt stupn, kter
jsou analogickmi . Rozlenn je takt analogick tem svtm
a je uspodan a psob pesn tak, jak jsme o tom psali ji dve.
Druhm zkladnm prvkem lidsk bytosti je ruach, kter nen ji
tak pstupn vlivll m zevnho svta j ako nefe; innost a klid jsou
udrovny v rovnovze. Je bytost vce vnitn, ve kter ve, co pro
j evuje tlesn ivot navenek jako h romadn a hmotn, nachz
se opt vnitn ve virtulnm stavu dle sly a monosti. Ruach kols
mezi innost a trpnost, mezi vnitnm a zevnm nahoru i dol.
83) n1:lfli, due i duch lovka, kter je dle idovskho uen vn a nezniiteln.
Synonymy pro neama jsou nefe (fli) a ruach (ni'). - San.

25 1
 K ABALISTIC K Z ASVCE N

Ve sv mnohotvrnosti nevypad jako nco zcela hmotn, trpn ne

bo zevn, ani jako nco pln vnitn, intelektuln a inn, nbr ja
ko mnliv, projevujc se trpn i inn, vyzaovnm i pijmnm.
Ruach skld se ze sil, kter jsou zkladem hmotnho, objektivnho
byt a m vlastnost odliovat se od ostatnch prvk jako speciln,
rozhodovat samostatn nad sebou a projevovat se navenek svobod
nm psobenm. Due je trnem ducha a jeho orgnem, j ako
i obrazem cel lidsk bytosti. Sestv prv tak jako nefe ze t p
sobcch prvk, chovajcch se k sob opt jako utven hmota, p
sobc sla a princip, take stv urit druh pbuznosti mezi hmo
tou ruachu a principem nefee, jako i mezi principem ruachu
a hmotou neama (" ve duchovn jest jet hmotn" , viz ve).
Ti psobc prvky i lenov ruachu i nefee maj svoje vztahy
k sfrm t svt, v nich prov kad z prvk svj ivot a s nimi
se nachzej ve stdavch vztazch pomoc jejich zvltnch orgn
a smysl pijmnm a dvnm.
Druh byt kadho tvora je odvisl od vtho nebo menho stup
n spojitosti s prodou a od vt nebo men innosti neb trpnosti,
kter opt spovaj na stupni tto spojitosti, take apercepn
schopnost kadho tvora stoj v pmm vztahu k jeho aktivit. m
je tvor innj, tm stoj ve a je mu vce mono probdat vnitn
hlubiny byt.
Ruach mus bt prostednictvm sv hmotn sti takt ve vzta
hu se hmotnm, stojcm nad nm, jako i st principiln s princi
pem mu nadzenm. Nefe nemohl by se spojit s ruachem, kdyby
nebyl mezi nimi urit druh pbuznosti, a prv tak by se ruach ne
spojil s nefe a ncama, kdyby mezi nimi nestvala pbuznost a pi
talivost.
Tak erp due na jedn stran z hmotnho, stojcho pod n,
npl vlastn objektivn skutenosti a na druh stran z principu
j nadazenho istou niternost, idelnost, kter se tvo v a z jej ne
odvisl innosti. Due je tedy spojovacm lnkem mezi duchem
a hmotnm, lnkem, kter v lovku spojuje vnitn nadsmysln

252
 BRNA TIC T A D VA CTPR V

svt se svtem skutenosti, zevnm . Souasn je oporou a sdlem

osobnosti lovka.
Due stoj tedy v dvojitm vztahu k jejm tem psobcm objek
tm:

1 . k vcnmu, stojcmu pod n,

2. k zvltnmu, odpovdajcmu jej povaze a stojcmu mimo ni,
3 . k veobecnmu, duchovnmu, stojcmu nad n.

Tak se v n dje obh t proud ve dvou protilehlch smrech,

nebo:

1 . je drdna nefeem , stojcm pod n a ona jej opt ovlivuje

ze sv strany;
2. stoj inn a trpn ve vztahu k zevnmu odpovdajcmu jej pi
rozenosti, tj. zvltnmu;
3 . toto ovlivnn, kter je od n a v jejm nitru petveno, a je pi
jala zdola nebo ze zevnho, dv j monost sdostatek se pozved
nout, aby mohla psobit ve vy sfe na neama, ducha. Tmto
aktivnm nutknm podrdna vytvo vy sly silnj, duchov
n-ivotn ovlivnn, kter due, pijav mezi tm opt trpn po
stoj, pijme, aby jej pedala dol nebo navenek.

Akoliv ruach vlastn zvltn formu bytosti a vlastn trvn, je jis

t, e prvn impuls k jej ivotn innosti je zprostedkovn podr
dnm hmotnm tlem, stojcm pod n. A jako tlo, jeho stdavm
vztahem v psoben a protipsoben k dui je od tto ve sv ovlivni
telnosti pronikno , piem due stv se st tla, je i due pi
svm spojen s duchem, neama, od nho pronikna a ovlivovna.
Tet zkladn prvek lovka, neama, je duchem. Zde ji nena
chzme trpnho postoje oproti vnjmu; innost pevauje recep
tivitu. Duch ije svm vlastnm ivotem a pouze pro svt duchovn,
se kterm se nachz ve stlm vztahu . Avak nepoaduj e pouze

253
 KABALISTICK ZASVCEN

absolutnost, boskou nekonenost, ale i nsledkem svoj hmotn

povahy vztah k duevnmu a hmotnmu, stojcm pod nm, ct
se k nim pitahovn.
Tak duch se nachz ve dvojitm vztahu k jeho trojnsobnmu
objektu , k dolenmu, zevnmu a vymu. Tak v nm se dje obh
t proud ve dvou protilehlch smrech, analogicky tomu, co plat
pro du i .
Neama je ist vnitn bytost, nebo v nm sdl stedn b o d i
vota, je souasn inn i trpn. Nefe se svm ivotnm principem
a tlem, ruach se svmi silami jsou jeho zevnm obrazem. Hodnotn
v ruach i v nete pochz z duelu ist vnitnho a idelnho, neama.
Prv tak jako nefe a ruach spolu uzavraj ti rzn stupn byt
neboli schopnosti zduchovnn, take oba jsou zdrobnlm obra
zem cel lidsk bytosti, kabala rozliuje v duchu ti stupn.
Ze t stup ncama mono oznait jako nejni ncama ve vlast
nm smyslu . Tento nejni stupe vykazuje uritou pbuznost
s vymi stupni due; stv ve vnitnm a innm poznn kvalifiku
jcho a kvalifikovanho, stojcch pod nm.
Druh stupell, kter nazv kabala chaja, spov v poznn vnit
n, nadsmysln sly, na kter spov objektivn (v objektu) projevu
jc se byt, poznn, kterho neme bt dosaeno prostednictvm
ruach ani nefe , a tak ne neama ve vlastnm smyslu.
Tet stupell , devt a nejvy v lovku, je jednotou pro sebe
a v sob , je nazvn jechida; spov v poznn absolutn a kladn
jednoty veker mnohotvrnosti pvodn absolutn prajednoty.
Due m vlastn byt, avak nen bez podlu na tlesnm ivot,
nefe , schopna neodvislho vvoje , a tot je s neama. Mimo
to stoj due s nefe ve dvojm vztahu; ovlivnna jm obrac se ruach
tak navenek, aby vykonvala svobodn protipsoben, take kon
krtn tlesn ivot m svj podl na vvoj i due. Prv tak se dje
s duchem ve vztahu k dui, a prostednictvm due nachz se duch
ve dvojm silovm psoben, kdeto psoben ruach a nefe jsou
pouhm vyzaovnm neama.

254
 BRNA TICT A D VA CTPR V

V urit me stoj neama podobnm zpsobem ve dvojitm vzta

hu s bostvm, jeliko ivotn innost je ji na a pro sebe popudem
pro bostv, tuto podporovat a neama podrobit potebnmu ovliv
nn, kter tento potebuje k svmu ivotu. Tmto zpsohem duch,
a jeho prostednictvm tak mach a nefe, erp z vnho boskho
pramene a nechvaj vyzaovat stle dlo svho ivota nahoru, pi
em bostv p ronik stle neama a jeho sfru , aby dalo jemu,
ruach a nefe, ivot a trvn.
Avak lovk, stle pochybujc, msto aby il v bostv a od nho
stle dostval zduchovnn, kterho je mu zapoteh, klesal, jak kaba
la u, stle a stle v sobeckost a do svta hch od okamiku, kdy
se odlouil od svho boskho stediska a odebral se na periferii vc.
Tento pd a stle vt oddalovn se od Boha, kter z toho vzniklo,
mlo za nsledek rozklad sil v lidsk pirozenosti a v celm lidstvu.
Bosk jiskra (echina) odtahovala se od lovka vce a vce, take
duch ztratil svoje nitern spojen, svoji jednotu s Bohem. Prv tak
oddlila se due od duelu a nefe ztratil svoje nitern spojen s du.
Nsledkem tohoto veobecnho rozkladu a stenho uvolnn
spojen mezi zkladnmi lnky bytosti stal se nejni stupe nefe,
kter byl pvodn svtelnm terickm tlem , nam hmotnm t
lem; tmto pdem byl lovk podroben odluovn se t hlavnch
st jeho bytosti, a sice pi fyzick smrti a po n. Kdyby se tedy lo
vk nestal sobeckm, nebyl by bval podroben smrti.
Smrt sama je pouhm pechodem k nov form byt. lovk je
povoln vrtit se konen do klna bostv, avak toto spojen nen
mon pro hrubou hmotnost jeho tla v nynjm stavu; ve co jest
v lovku duchovnho, mus se podrobit oistn, kter je nutn
k dosaen stupn zduchovnn, nutnho v novm ivot.
Kabala rozeznv dv piny, kter mohou pivodit smrt: prvn
se zakld na tom, e bostv oslabuje svoje psoben na neama
a ruach, a pestane psobit vbec, take nefe ztrc slu , kterou
oivuje hmotn tlo, kter mus proto zemt. V ei kabalist je na
zvn tento druh smrti "smrt seshora " aneb z " nitra navenek " .

25 5
 KABALISTICK ZASVCEN

Protikladem k tomu mono nazvat druhou pinu smrti, nazvanou

"smrt zezdola" nebo tak "zven dovnit" . Spov v tom, e tlo,
nzk a zevn forma byt, je nsledkem njak poruchy nebo zrann
dezorganizovno a ztrc monost pijmat potebn psoben, a tm
umoovat nefe, ruach a neama monost sestupu.
Ti stupn lidskho byt maj v lidskm tle jim odpovdajc
zvltn sdla a psobc sfry, odpovdajc stupm jejich duchov
nosti; jeliko tyto ti stupn spojuj se s tlem v rznch periodch
ivota, opoutj mrtvolu opt v rznm asovm postupu a obrce
nm poad. Z toho vyplv, e proces smrti vyaduje del doby,
ne se obyejn mysl.
Neama, kter m svoje sdlo v mozku a kter se spojil s hmot
nm tlem naposledy na zklad svoj vlastnosti jako princip vy
ho duchovnho ivota (spojen, kter nastv teprve v dob
munosti), opout tlo nejdve, obyejn ji ped okamikem, na
zvanm v lidov mluv smrt. Zanechv ve svm voze (merkava)
jaksi osvcen; lidsk osobnost me t dle bez skuten ptom
nosti neama, jak se prav v !L"ara Maimorot.
Pi'cd okamikem, kter se nm zd smrt, je tedy lidsk bytost
spojena s ve stojc du, se kterou pozoruje, co j zstalo bhem
ivota skryto ; asto pronik jej zrak prostor, take me poznat
svoje zvnl ptele a pbuzn. Jakmile pichz kritick oka
mik, roziuje se ruach ve vech stech tla, aby se s nimi rozlou
il; to zpsobuje bolestn otes, agni i . Potom se cel duevn
podstata lovka souste(uje do srdce zpt a hled zde kryt ped
mnostvm mazikim, kte se vrhaj na mrtvolu, kryt, jako pronsle
dovan holubice, prchajc do svho hnzda.
Odl uovn ruach od tla je bolestn, nebo ruach, iv due,
kter utv orgn chtn lidsk osobnosti (jak prav Ec ha-cha
jim), potc se mezi vzneenmi , nekonenmi duchovnmi regio
ny (neama) a tlesnmi prvky (nefe), hned dol a opt nahoru.
Sdlo ruach je v dui a srdce je souasn koenem ivota,
melek, krlem , stednm bodem, spojovac arou mezi mozkem

256
 BRNA TIC T A D VA CTPR V

a jtry (dle vznamu psmen: mozek mv, dle psmene M, jtra rek
dle psmene K a srdce ab dle psmene A, skldajcch slovo mak);
jeliko se ivotn sla projevuje nejdve v srdci, v srdci tak kon.
Tak odchz due v okamiku smrti a opout srdce pi poslednm
vzdechu sty.
Talmud rozliuje 903 zpsoby smrti, nebo se prav v almu 68, 2 1 :
"Hospodin, Pn z smrti vyvod (tocaot)" ; slovo tocaot m tuto sel
nou hodnotu. Nejtm zpsobem smrti jest zkrt, nejlehm poli
bek. Zkrt proto, ponvad umrajc m pocit, jakoby mu byl trhn
tlust provazec vlas z hrdla; nle k druhm smrti, kter kabala
nazv mita me.una (Berachot 8a) - podobn vznam m mita cha
tufa, nhl smrt. Smrt polibkem Bom, mita bin.ka, je smrt bezbo
lestnou, mrnou a kr{L"nou bez zpasu smrtelnho. Velic lid, jak se
vslovn prav, zemeli al jJiJHVH, "na stech Boch" (Nu 3 3 , 3 8 ;
Ot3 4 , 5). Vysoc misti dosahuj a provaj pi tto smrti skuten
a prav poznn Boha (ben Maimon, More nebuchim III . , kap. 5 1),
take mita binika je znamenm velikch zsluh a dobrch skutk.
Po odlouen due zd se lovk mrtv ; avak nachz se v nm
jet nefe. Tento je principem tlesnho ivota a m svoje sdlo
v jtrech. Nefe , kter je nejnim duchovnm prvkem, vlastn veli
kou pbuznost s tlesnm. Je duevnm principem, kter odchz
posledn, prv tak, jakoe se prv spojil s tlem. Jednou z st ne
fe je astrln tlo koly modernho hermetismu. Po odchodu mach
zmocuj se mazikim mrtvoly; toto vniknut mazikim spolu s rozkla
dem tla nut nefe, aby se odlouil, avak zstv jist as pobl
sv schrnky, jej ztrtu oplakv. Opout vtinou pozemskou
rove , nastal-li pln rozklad tla. Na zklad toho mus stvat
u mumifikovanho tla urit ivotnost bunk, nebo s mumifikova
nm tlem se nefe pln nerozlouil.
Dokonce rozklad tla nen plnm rozejitm; to, co tvoilo dve
jedin celek, neme se zplna rozlouit, take stv jet vztah mezi
utvejcmi stmi. Tak existuje jet urit pouto mezi nefe a ji
rozloenm tlem. Kdy zmizely prvky fyzickch ivotnch sil,

257
 KABALISTICK ZASVCEN

zstv zpt jet nco z duchovn podstaty nefe , co sestupuje

a do hrobu, a do kost, jak prav Zohar; je to nco, co nazv ka
bala "dech du, duch kost" . Tento nejniternj prvek hmotnho
tla , podrujc zevn tvar a vzezen tla, vytv haba! gar
min, tlo oslaven pi zmrtvchvstn.
Po rozchodu prvk, kter vytvely a byly sloueny v tle, odch
z kad z nich do sfry, odpovdajc jeho pirozenosti, kterouto
sfrou je pitahovn; tam se nachz ve spolenosti tvor, kte jsou
mu rovni a kte ji obklopovali lko smrti.
Ti svty, kter odpovdaj dle sv povahy a odstupovn sv du
chovnosti tem zkladnm pri ncipm lovka, jsou tak okruhy
psoben tchto princip. Tlo, nejhmotnj forma lidskho byt,
zstv v nejhmotnj a nejni sfe svta Asija, a sice ve hrure.
Pouze dech d Zst[lv s tlem ve hrob, jsa s nm pohben; tvo
ji zmnn haba! garmin. Dech d se nachz ve hrob ve stavu
hlubok mdloby, kter je pro spravedlivho sladkou ukolbavkou;
etn msta u Daniele, Izaje a v almech se na to vztahuj. Jeliko
habal garmin podruje uritou schopnost pocitu, me bt dmo
ta tch, kte takto odpovaj, ruena rznm zpsobem. Proto bylo
u id zakzno pohbvat vedle sebe lidi, kte si byli za ivota ne
pfltelskmi, nebo spravedliv se zloinci i sebevrahy. Naopak ,
id se snaili pochovvat vedle sebe lidi, kte se mli mezi sebou
rdi, nebo i po smrti je v tom pokraovno. Nejvtm vyruenm
tch, kte dmaj pod zem, je nekromancie, zaklnn mrtvch;
i tehdy , kdy ji nefe opustil tlo, zstv pece haha! garmin
s nm i s tlem ve spojen a me bt donucen ke zjevu; na zklad
spojen dechu d s nefe dosahuje toto zaklnn tak k nefe,
ruach i neama. Tito se nachzej sice ve svch psobcch sfrch,
avak zstvaj v uritm oboustrannm spojen, take kad pociu
je to , co ct ostatn. Proto bylo zaklnn mrtvch, nekromancie, za
kzno (OtI 8 , 1 1 ).
Hmotn tlo, kter se nachzelo za ivota ve hmotn sfe svta
Asija, jedin pstupn naim smyslm, zstv tam i po smrti; vy

258
 BRNA TICT A D VA CTPR V

sfry svta hmotnho, Asija, nejsou naim smysllm pstupn, take

se jim odtahuje i habal garmin; Zohar proto prav: "Kdyby to bylo
naim om mon, mohli bychom pozorovat, jak o uritch nocch
abatu, novho msce a svtkl, vychzej diuknim , urit duchov
z hrobl, aby oslavovali Boha" ,
Nefe s e nalz ve vych sfrch svta Asija, Tyto vy sfry Asi-
" JSou druI 10U zahradou raJe,
J<l , ' . enH4) , k tery' se nach aZl
Gan Ed " hu
' , "na Jl
svat zem, pod rovnkem" ,
Ruach nalz svoje msto ve svt ]ecira, Due utv vlastn osob
nost lovka a je tak nositelem a sdlem chtn, take v n sdl pro
duktivn a stvoitelsk sla lovka; svt ]ecira je svtem utven,
take zde narme opt na problm 72 gni Velikho emu;
v tomto smru odkazujeme tene na knihu LenainovuHS) a to na
to, co jsme ekli na pedchozch stranch, ten pochop, jak spo
jenm krle a krlovny v uritm ase nabv sestupujc due uri
tch vlastnost; prv tak, jako mle poznat jej zatemnn nebo
zdokonalen z okamiku jejho vstupu ,
Neama konen odpovd svtu Berija, svtu trnu Boho, Mer
kavy,
{tekli jsme ji, e nefe, ruach a neama nejsou od sebe zcela od
dlenmi formami byt, ale e se vyvjej k vym formm duchov
nost jeden z druhho; prv tak jsou spojeny, proniknuty a prolnu
ty sfry jednotlivch svtl mezi sebou a v sob, take se pozvedaj
ocl nejniho kruhu svta Asija, postehnutelnho naimi smysly,
a k nehmotnm sfrm Berija, Z toho vyplv, e akoliv nefe, ru
ach a neama maj ve svt jim odpovdajcch a jejich sfrch svoje
zvltn okruhy plsobnosti, nejsou na tyto zcela pln vzny, Tyto
6l
vzjemn vztahy jsou takzvan celemH ,
84) Pl] p, "rajsk zahrada", v n ili Auam a Eva nebo tak pbytek spravedlivch
v posmrtnm ivot v protikladu k mstu pisouzenmu zlm (gejhinom). San. -

85) Lenain: " Vda kabalistick".

86) Tradice k, e dosud nevyzkouen ist duchov lid mus sestollpil do jed
ratickho svta Eden, jen se nazv pokladnic du, Zde due prodli-vaj v jedra
tick form a oekvaj chvli, kdy se vtl dolt do pirozcni'ho svi"ta Asija. I l i l.'"
v tto rovin se' nkdy prv nazv celem, podoba, a i kdy;. jl' IIl'jnl'na k podoJ IC'
Bo, m sv vlastn individuln IItven. - San .

2';9
 KABALISTICK ZASVCEN

Pod pojmem celem rozum se "tvar, obal" , ve kterm rzn utv

ejc prvky lovka stvaj, kterm trvaj a psob. Nefe, mach i ne
ama podruj i po znien tlesnho obalu urit tvar, kter odpov
d tlesnmu zjevu lovka. Tento tvar, kterm kad z princip
ve svm svt stv a psob, je utven celem (viz 39,7).
Dle Jicchaka Lurii dl se tak celem, analogicky cel lidsk piro
zenosti, ve ti sti, jedno vnitn duchovn svtlo a dv maki
fim , "zahalujc svtla" . Kad celem a jeho makifim maj ve sv po
vaze charakter i stupei1 duchovnosti principu, ktermu nleej.
Pouze prostednictvm svch celem mohou se nefe, ruach a nea
ma projevoval navenek. Na celem spov cel tlesn existence
lovka na zemi, jeliko kad vyzaovn seshora, kter se d
na city a vnitn lidsk smysly, dje se zprostedkujc innost ce
lem; innost me bt slab nebo silnj.
Proces smrti dje se jedin v rznch celem, nebo nefe, ruach
a ncama nejsou prbhem smrti ve sv bytnosti doteni. Kabala
u, e se makifim v neama odtahuj ji ticet dn ped smrt lov
ka, a potom tak od ruach a nefe; to znamen, e ustvaj ve sv
innosti ; jet v okamiku, kdy se odluuje ruach, ochutnvaj
z prbhu smrti.
Co vidme pi zjevovn se mrtvch, je bucto jejich habal gar
min, nebo tak dk terick ltka svta Asija, kterou se odvaj
celem nefe, aby se staly naim hmotnm smyslm zejmmi. To plat
pro kad druh zjevll, a se jedn o zjev andlsk, due zemelho ne
bo zjev dmonickch. Nen to tedy celem sm, kter vidme a me
me uvidt; je to pouze obraz, kter je utvoen z jemn "pry" naeho
zevnjho svta a pijm tvar, aby se vbrzku opt rozplynul.
ivot lovka na zemi se utv individuln a rozdln od ivota
druhho lovka a prv tak je rozdln dl lid v jinch svtech,
nebo m vce se proheil na zemi proti boskm zkonm, tm v
ce trestm a oiovn se mus podrobit na onom svt. Zohar
k tomu poznamenv: " Krsa celemu je odvisl od dobrch skutk,
kter lovk na tomto svt vykonal " , a "hch popii1uje celem

260
 BRNA TICT A D VA C TPR V

nefe" . Luria prav: " U pokornho a zbonho lovka jsou celem

jasn a ist, u hnka kaln a temn " . Proto m kad ze svt pro
kad z prvk, utvejcch lovka, svj rj (Gan Eden), eku oi
I!7
ovacho ohn (nahar dinur) a msto trestu (gejhinom .
Gejhinom je talmudickm nzvem pro e' ol, propast (Nu 1 6, 3 0 ;
Ez3 1 , 1 5), zem zapomnn, kter nenaznauje, jak s e mnoz domn
vaj, pechodn msto vech mrtvch do e vnho ivota, tak
ne i mrtvch, kter neme nikdo uniknout jako Hdovi ek,
nebo toto ve by odporovalo vznamu nzvu e'ol a rznm ms
tm bible. Vslovn je eeno v 1 6 , 1 O: " Nebo nenech due
m v pekle, ani dopust svatmu svmu vidt pomen" . Prv tak
vyznv oznmen smrti spravedlivho: "Ty pak pjde k otcm
svm v pokoji" (Gn 1 5 , 1 5).
Msto uren spravedlivch po smrti je nazvno v 1 1 7,9 pros
torami i zem ivota. e'ol znamen dle hebrejskho koene .al
ajinl, "bt dut" , "dutinu, hlubinu " , co vztahovno na zemi zna
men jej vnitn dutinu, protiklad k zemsk horn ploe, obrcen
k nebi. Jest znmo, e jeskyn byly pouvny za pohebit. Tato
pohebit s pochmurnm zevnjkem, kde se nachzela asto div
zvata a hadi, asto pln vody, pny a kalu, byla obrazn pouita
k oznaen msta odpykn trestu hnch. "Cesta ivota vysoko jest
rozumnmu proto, aby se uchlil od e'olu dole" (p1 5 , 24).
Druh nzev oznaujc msto trestu jest mnohem mlad: Gejhi
nom, Geena, dol Hinomu , msto lec jihovchodn od Jeruzal
ma, bylo zasvceno kultu Molochov, kde byly pozdji spalovny
mrtvoly. Vechny daje o mstech trestu a oiovn hnka
po smrti maj velik vznam pro pojem lidsk due, dle kterho ne
n st ducha Boho, ale byla stvoena Bohem jako jin tvorov,
take pouze nsledkem zdokonalen a ne svm vlastnm pvodem
me bt astna blzkosti Bo. Tato nauka je protikladem k nzo
rm dmhch, kup. indickm, dle kterch lidsk duch je boskou
emanac a po smrti se sluuje s Bohem.
87) C'JiP), dol (syna) Hinomova blzko Jeruzalma, kde byly ve starovku pine
ny modle Molocha dtsk obti. - San.

261
 KABALISTICK ZASVCEN

e'ol je tedy nejni sfrou svt, obrovskou propast, zem tem

not a stnll . Z tto sfry vychz jcen, kter pohlcuje brny, proudy,
propadlit, kter nen nikdy nasyceno a kter stle vol: " dej , dej"
a nikdy "ji dosti" (P30, 1 6). Je to tedy msto podobn Hdovi poha
nl , avak jinho charakteru . e'ol nen mrtvch, zla a temnoty
jako samostatn, dobru protikladn mocnost ve smyslu parsismu,
nbr jeho existence je dna Bohem, je od nho odvisl a v j eho
slubch. " Bh umrtvuje i obivuje, uvod do e'olu i vyvod" ( 1 52,6),
zn vrok hible o e' olu jako o nem jinm , ne je Hds a e
Ahrimanova. Existence e" olu je dna spravedlnost Bo a pedzvs
t vloenou do due lovka. "Bh stvoil Gan Eden, kde se t spra
vedliv ze svch dl a peklo pro hnky" (Targum1erualmi).
V tomto smyslu je e'ol potn k sedmi vcem, kter pedchze
ly stvoi'en svta jako podmnka stvoen svta. lohou e'o!tl nen
nik, ba naopak, zchrana due hnka. "K emu stvoi l Bh
e'o!? Aby jm zachrnil" (Midra,"; Kohel. , str. 1 0 3). "Aby hn po
znali rozdl mezi dobrem a zlem a zla se chrnil i " , s toj tamt.
"Vichni, kt propadli e'olu, vystoup opt do rje" (Bava Mecia
,)H). e'ol byl proto stvocn dobrem, jak vidno z jeho elu, a nzor
o peklu, jako o i zla, je pouze relativn. " Bh vidl, e je ve dob
r" , tj . stvo,"cn Edenu a e'olu (Midra,"; Raha IX.). Zajmav je tak,
e e'ol nebude v budoucnu.
e ' ol m sedm oddlen (Sofa 1 0 ; Eruvin 1 9b ; Sanhedrin 1 1 0).
Hnk bez rozdlu pvodu a nboenstv propad e'olu (Eruvin
1 9) . - kola amajova u, e zbon pijdou do rje brzy, hnci
ihned do e' olu a prostedn se vzn mezi obma (nahar dinur) ,
a doshnou pokn rje (RoJ ha-,";ana 1 6b). - Vslovn s e p rav,
c trcsty nejsou dlouh, nejv dvanct msc (Edajof 6). - Vjim
ku tvo ti, kdo odpadli od Boha a byli zbaveni blaenosti.
Idea nesmrtelnosti byla ve starm Orientu vykldna dvma sm
ry. Parsismus mluvil o vn blaenosti na zemi po zmrtvchvstn
a ob nov svta, kdeto buddhismus mluv o b laenosti na onom
svt, po nvratu due v bostv, tj . msto jejho pvodu. Ob tyto

262
 BRNA TICT A D VA CTPR V

mylenky nesmrtelnosti nalzme tak v kabale, ale v jin form a ji

nm principu. V obou zmnnch nboenstvch je zkladem vry
v nesmrtelnost nauka o zlu a svtu jako mstu pdu a hchu.
V kabale nalzme ob tyto mylenky, ale v jin form a na pod
klad jinho principu. Bible prohlauje svt za dlo Bo a msto
dobra (Gn I : "A vidl, e je dobr"), take zamt zl princip uznva
n parsismem a Indi. Na msto zlho principu postavila nco vy
ho: mravn zdokonalovn lovka a na zemi dosaitelnou svatost,
kter neme bt zniena smrt. O dalm ivot due po smrti,
o zmrtvchvstn atd. , je v bibli vce napovzeno ne ueno. Kabala
jako uen ivota zpracovv svoje ky k nboensko-morlnmu
spoleenstv; chce zaloit Malchut .amCljim, i Bo, ne na nebi,
nbr na zemi, take uen o onom svt pouze naznauje. Prv
tak mlo rozebraj toto uen proroci. Teprve mlad kabala, kter
mla k dispozici poetickou st bible, zabvajc se lovkem a jeho
urenm, zabv se podrobnji druhm svtem.
V Pentateuchu nachzme vslovn sdlen, e nebe je mstem li
d po smrti (Gn5 , 1 2). Vraznj formou je to uinno ve zprv
o odchodu proroka Elie (2Kr2, 1 0) . Jet silnj vroky nalzme
v nkterch almech, Knize pslov, v Kohelet; zajmav je msto
v Kohelet 1 2,7. Tato nauka zaloen na ideji mravnosti, dola velik
zmny v alexandrijsk filosofii, ve kter splynuly nauky bible s nzo
ry pohanskmi . Tak apokryfn Kniha moudrosti nazv smrt vykou
penm ducha od tlesnch pout, prostedkem, kterm due dochz
pvodn istoty. V kesanstv je blaenost odvisl od vry v Jee,
syna Boho.
Talmud se vrac k pvodnmu pojet biblickmu; ptomnost se
tk mravnho zdokonalen lovka a onen svt je mstem, ve kte
rm ije mravn dokonal lovk v jeho duchovn sti dle. Ped
pokladem blaenosti jsou mravn skutky. Dle uen rabiho Eleazara
O . stol.) nalz due zbonho svoje msto pod trnem Bo ndhe-
1)', due hnch na mst temnm.

263
 KABALISTICK ZASVCEN

Kabalistm je nejdleitj nboensko-mravn dlo k dosaen

blaenosti, jej dosaen je tak mon pohanm, kte konaj
dobr skutky.
Mstem, kam pijdou due spravedlivch, je Gan Eden, zahrada roz
koe, rj , kde dochzej odmny za svj ctnostn ivot. A do 1 . stol.
po Kristu nebylo v uen o rji rozdlu mezi smrem oficilnm
a kabalistickm. Ponaje prvnm stoletm zanaj se objevovat roz
dly. I I smru rozumovho, tedy ist rabnskho, byl Gan Eden ob
raznm pojmenovnm msta, kam pichzej due zbonch, kde
to kabalist pouvali tohoto vrazu dle jeho pvodnho, slovnho
vznamu a uili, e Gan Eden znamen skuten msto dvjho
pobytu prvho lidskho pru , kterto msto je ureno Bohem
po pdu lovka k pijet du zbonch a spravedlivch.
Smr rabnsk prav, e lovk neme o rji nic udat, take se
nejve odvauje tvrdit, e kadmu spravedlivmu je vykzno ms
to dle jeho zsluh (abat 1 5 2a) . Rabnov rozliuj v nzvu (Jan
Eden dv oznaen; dle nich se Adam zdroval v Gan (zahrad), ale
nikoli v Edenu (Berachot 37b).
Kabala pokld zahradu Edenu, ve kter se zdroval prvn lidsk
pr ped svm pokleskem, doslovn za msto vn blaenosti du
zemelch. Targum ]onatan ku Gn3,24 k tomu podotk: " On
(Bh) uril zahradu Edenu pro spravedliv, aby uvali a tili
se z plod stromu, nebo se zabvali bhem hmotnho ivota pik
znmi a v ivot je uskutenili " . K tomu dodv Targum ]erual
mi: "Stromem ivota je desatero; kdo db desatera v ptomnosti, i
je stromem ivota vn" .
Kde s e nachz rj? Na zemi nebo n a nebi? Tuto otzku zodpovd
kabala tm, e mluv o dvojm rji : o rji dolnm a o rji hoenm
Oellinek: " Bejt ha-Midra, ", III . , str. 1 37-8; Sefer Gan Eden) . Tak
do rje dolnho pili Henoch a Eli po jich vzet ze zem. Nebude
me se zabvat lenm rje, jak je popsn v knize Henochov
(Aeth. Henoch, kap. 32; 77, 3 ; 60; 60,8).

264
 BRNA TIC T A D VA CTPR V

Kabala se pi len dolnho rje dr v myslnch hranicch; svt

hmotn je pouze edestm dlem zahrady (gan) a zahrada jen ede
stinou Edenu . Dle malch midraim je v rji velik vstupn dvr,
ti zdi, sedm bran a sedm oddlen, analogickch nebeskm sfrm
pro rzn tdy zbonch. V nejvym, sedmm oddlen, se nach
z chrm a Vykupitel. Obydl vykupitelovo je nazvno gan cifor,
"pta hnzdo" .
O d dolnho rje Gan s e odliuje hoen rj Edenu, kter byl stvo
en dvno ped dolnm. V tomto rji se nachz trn Bo a trn
pipraven pro Mesie. tyi hlavn eky tohoto rje jsou tymi
proudy svtla, tj. archandly Michaelem, Gabrielem, Rafaelem a Uri
elem. Hoen rj m uspodn analogick dolenmu. Avak v ase
zmrtvchvstn bude rj tet, kter slou oba pedchoz. Kabalist
nesdlovali svho uen o rji veejn; dlo se tak pouze v zkm
kruhu zasvcenc.

* * *

265
 B R NY Z V R E N .

IKI
Bylo by jet nutno o,vtli< nkt" pmblmy, tkajici 'e
bran 20-1 , nebo nco mlo z nich zstalo dosud nedote-
no. Avak vtina z tmat, kter se tkaj tchto zvre
nch bran, byla ji ,eena, zvlt v pedchozm svazku zoharickm
vkladem prvch ver Genese.
Kdybychom chtli podat jejich pln vklad, museli bychom ko
mentovat celou I. kapitolu Genese. Prci tuto, kter se mus oprat
pmo o hebrejsk text a ne o jeho vcemn dobr i patn pepis
i pouh peklad, podnikme v poslednm, ji oznmenm svazku
"Kal?alistickho zasvcen", kter pinese pln koment I. kapi
HH)
toly Genese, jako i koment vize Ezechielovy .
.Jeliko zakldme na tomto komenti svoje hermetick nzory,
pokldme za dleit nejen kad slovo, ale i kad hebrejsk ps
meno v jeho podstat a tvaru . K tomu je zapoteb, aby si ten
osvojil ve, co se na n vztahuje, take mu dme naped kret tic
tidvma cestami ; ve, co se vztahuje na zvrench deset b ran ,
nalezne ten v pslunch odkazech pilennch ke komenti.
Tme se pedevm z toho, e v oznmenm komenti , kter
je nutn, nalezne nejen magik, ale pedevm alchymista ve, co je
nutn, aby pochopil podstatu svho dla. Kdybychom to uinili ji
nyn, zstalo by mu mnoh nesrozumitelnm.
88) Bylo ji dve uvedeno, e tento svazek " Kabalistickho zasvcen" ji dopsn
autorem nebyl. Pm:n. vyd.
-

266
 BRN Y Z VREN

Ver 20. a 25. prvn kapitoly Genese vztahuje se na stvoen sv

ta nerostnho, vegetabilnho a ivoinho, jako i lovka samot
nho, take ve , co zstalo v branch neosvtleno, vysvtluje ko
ment.

Konec.

2 67
Technick poznmka vydavatele:

Pi pepisu hebrejskch slov bylo pouito knihy ,Judaismus od A do Z" Ja'akova

Newmana a Gavri 'ela Sivana, kterou vydalo nakladatelstv Sefer v Praze 1 992. Dle
bylo v zjmu veobecn srozumitelnosti pihldnuto k transkripcm uvdnm v kni
ze Vesmr v kabale" Z'eva ben Shimona Haleviho, vydan nakladatelstvm Volvox
..

Globator v Praze 1 994.

Pi redakci byly rovn opraveny v rukopisu nkter archaick vrazy a uvedeny

do podoby dnenho pravopisu.

Biblick citace jsou v textu uvdny zkratkami podle novho pekladu Psma sva
tho (tzv. "ekumenickho"), Praha 1 979. Citace samotn byly kvli spisovatelov pa
dn zachovny v pvodnm znn.
 OBSA H :

vod . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ............. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .... 9

DL PRVN . . . . . . ................... . . . . . . . . . . . . .. . . . . . ................................. 11

Brna padest . . . . ......... ......... . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Brny tyictprv a tyictdevt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

DL DRUH . . ..... .... ....... .... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . 1 55

vodn slovo . . . ........................ ..... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..... 1 57

Brny tyict a tictprv . . . . ....................................... 159

DL TET . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207

Brny tict a dvactprv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...................... 246

Brny zvren .................................................................. 266

 Frantiek Kabelk

KABALISTICK ZASVCEN

Tato kniha poprv vyla dlem jako soukrom tisk nkladem Spolenosti eskch
hermctik Universalia a dlem jako psn soukrom rukopis podmnn reversem
v ticeti slovanch exemplch v Praze roku 1940 v edici Eulis
v II. ad Knihovny lovch iniciac.

V edici Modr Zpad Slunce nakladatelstv HORUS

opraven prvn vydn.
V roce 1 995 vydalo jako svou 1 0. publikaci
nakladatelstv HORUS, voz 54, 602 00 Brno.
Psmem Garamond vyszel Pavel Kepela.
Reprografie a tisk - TYSET Brno, Cejl 10.
Vazba a raba Miroslav Klepek, SURSUM, Tinov u Brna.
Nklad 1 500 vtisk.

ISBN 80-901 884-0-0