Znn tohoto textu vychz z dla Pt nedl v balon tak, jak bylo

vydno nakladatelstvm Jos. R. Vilmka v roce 1923 (VERNE, Jules.

Pt nedl v balon. Pel. Frantiek PELIKN. Ilustr. douard RIOU
a Henri de MONTAUT. 4. vyd. Praha: Jos. R. Vilmek, 1923. 231 s.).

Autorem portrtu Julese Verna na oblce e-knihy je Gaspard-Felix

Tournachon.

Text dla (Jules Verne: Pt nedl v balon) a ilustrace (douard Riou a Henri de
Montaut), publikovan Mstskou knihovnou v Praze, nejsou vzny autorskmi
prvy.

Citan zznam tto e-knihy:

VERNE, Jules. Pt nedl v balon [online]. Pel. Frantiek PELIKN.
Ilustr. douard RIOU a Henri de MONTAUT. V MKP 1. vyd.
Praha: Mstsk knihovna v Praze, 2013 [aktuln datum citace
e-knihy p. cit. rrrr-mm-dd]. Dostupn z:
http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/95/21/45/pet_nedel_v_balone.
pdf.

Vydn (oblka, grafick prava), jeho autorem je Mstsk knihovna v Praze,

podlh licenci Creative Commons Uvete autora-Nevyuvejte dlo komern-
Zachovejte licenci 3.0 esko.

Verze 1.0 z 11. 9. 2013.

 Upozornn pro tene
Tato e-kniha obsahuje poznmky pod arou, kter nejsou
hypertextov provzny.

Text poznmky pod arou je umstn na dolnm okraji kad

strnky, ve kter je v textu zvraznno slo poznmky pod arou
(nap.: Text0).

0 Text poznmky pod arou.

 OBSAH

Upozornn pro tene ........................................................................ 4

I. ................................................................................................................ 7
II. ............................................................................................................ 13
III. ........................................................................................................... 16
IV. ........................................................................................................... 23
V. ............................................................................................................ 27
VI. ........................................................................................................... 33
VII........................................................................................................... 37
VIII. ........................................................................................................ 42
IX. ........................................................................................................... 47
X. ............................................................................................................ 52
XI. ........................................................................................................... 56
XII. .......................................................................................................... 61
XIII. ........................................................................................................ 69
XIV. ........................................................................................................ 74
XV........................................................................................................... 82
XVI. ........................................................................................................ 92
XVII. ....................................................................................................... 99
XVIII..................................................................................................... 106
XIX. ...................................................................................................... 114
XX. ........................................................................................................ 119
XXI. ...................................................................................................... 125
XXII. ..................................................................................................... 132
XXIII. .................................................................................................... 139
XXIV..................................................................................................... 145
XXV. ..................................................................................................... 151
XXVI..................................................................................................... 156
XXVII. .................................................................................................. 162
XXVIII. ................................................................................................. 168
XXIX. .................................................................................................... 173
XXX. ..................................................................................................... 179
XXXI. .................................................................................................... 185
XXXII. .................................................................................................. 190
XXXIII. ................................................................................................. 196
XXXIV. ................................................................................................. 202

5
XXXV. .................................................................................................. 206
XXXVI. ................................................................................................. 214
XXXVII................................................................................................. 219
XXXVIII. .............................................................................................. 225
XXXIX. ................................................................................................. 231
XL. ........................................................................................................ 236
XLI. ....................................................................................................... 240
XLII. ..................................................................................................... 247
XLIII. .................................................................................................... 251
XLIV. .................................................................................................... 259

6
 I.
Konec ei provzen hlunou pochvalou. Pedstav se doktor Samuel
Fergusson. Excelsior. Podobizna doktorova v ivotn velikosti.
Osvden fatalista. Hostina v Travellers Clubu. etn pleitostn
ppitky.
Dne 14. ledna 1862 byl velk nval poslucha v sezen krlovsk
spolenosti zempisn v Londn na nmst Waterlooskm s. 3.
Pedseda, sir Francis M vykldal svm slovutnm kollegm
o dleit vci e zaast pochvalou peruovanou Anglie
krela od jakiva nrodm v ele (nebo, jak ukzala zkuenost,
nrodov krej pospoln v ele jedni druhm) svmi
neohroenmi cestovateli na drze zempisnch vzkum. (Hojn
souhlas.) Doktor Samuel Fergusson, jeden z jejch slavnch syn,
nezpronev se svmu pvodu. (Zevad: Ne! Ne!) Zda-li se tento
pokus (zda se!), dopln a spoj roztrouen znmosti africk
mapovdy (hlun pochvala), a potk-li se s nezdarem (nikdy, nikdy!)
zstane aspo jednou z nejodvnjch mylenek lidskho ducha!
(Bouliv dupot.)
Slva! slva! kieli shromdn rozohnn tmito chvatnmi
slovy.
A ije neohroen Fergusson! zvolal jeden z nejvzntlivjch
len posluchastva.
Strhl se naden pokik. Jmno Fergussonovo ozvalo se ve
vech stech, i mme pro domnvati se, e nabvalo vhy,
prochzejc hrdly anglickmi. Otsala se jm zasedac s.
Bylo tu mnoho tch neohroench cestovatel sestrlch
a unavench kter jich neposedn letora provedla po vech pti
dlech svta. Vichni byli vt nebo men mrou, po strnce tlesn
nebo mravn, unikli utonut na moi, porm, indinskm
tomahawkm, palicm divoch, mukm pi kolu, aludkm
polyneskm! Ale nic nedovedlo ztlumiti tepot jich srdc za ei sira
Francisa M a pokud sahala pam lidsk, byl to zajist nejkrsnj
enick spch krlovsk zempisn spolenosti londnsk.

7
 V Anglii pak nepestv naden na pouhch slovech. Raz
penze jet rychleji neli vahadlo v the Royal Mintu.1
K povzbuzen odhlasovn hned pspvek na podnik doktora
Fergussona a dostoupil ve dvou tisc pti set liber.2 Velikost sumy
srovnvala se s velikost zmru.
Jeden z len spolenosti vznesl na pedsedu dotaz, nebude-li
doktor Fergusson edn pedstaven.
Doktor je hromad k slubm odpovdl sir Francis M
A vstoup! volno, a vstoup! Kdo by rd neuzel
vlastnma oima mue vynikajcho odvahou tak neobyejnou!
Mon, pravil star kommodore3 nchyln k mrtvici, e
elem tohoto neuvitelnho nvrhu nen nic jinho ne mti ns za
blzny!
A co nen-li doktora Fergussona? ozval se jzliv hlas.
Bylo by teba jej vynalzti, odvtil prmovn len tto vn
spolenosti.
Rcete, a vstoup doktor Fergusson, pravil prost Francis M
A doktor vstoupil za hromovho potlesku, nejsa jm ostatn ani
dost mlo rozechvn.
Byl tyictnk obyejn postavy a obyejnho sloen tla; jeho
lehkokrevn letora jevila se temnou barvou oblieje chladnho
vrazu a pravidelnch rys, s nosem pevnm a silnm jako pda
lodn s nosem lovka k objevm pedurenho; jeho oi, velice
laskav a ne tak sml jako spe rozumn, dodvaly nemalho
pvabu jeho tvnosti; jeho pae byly dlouh a jeho nohy
dostupovaly na zemi s jistotou znamenitho chodce.
Vecka osobnost doktorova honosila se klidnou vnost a na
mysl se ani nenamanulo, e by mohl bti nstrojem nejnevinnjho
mmen.
A proto tak neustaly potlesk a voln slvy, a kdy doktor
Fergusson vydal si ticho roztomilm posunkem. Odebral se ke
keslu, pichystanmu k jeho pedstaven; po t, stoje nepohnut,

1 Mincovna v Londn.
2 Asi 30.000 zl. r. m.
3 Velitel menho oddlu lostva.

8
pozdvihl s rznm pohledem ukazovek pravice k nebesm,
otevel sta a pronesl toto jedink slovo:
Excelsior!
Ne! nikdy se neoekvan dotaz pn Brighta a Cobdena, nikdy
se dost lorda Palmerstona za mimodn sumy k obmn skalisk
anglickch nesetkaly s podobnm spchem. e sira Francisa M
byla zastnna, a to siln. Doktor osvdil se najednou i vzneenm
a velkm, i stzlivm a odmenm; vykl slovo ppadn
vzhledem k okolnostem:
Excelsior!
Star kommodore, jsa unesen tmto podivnm muem, dal,
aby e Fergussonova doslovn byla uveejnna v The
Proceedings of the Royal Geographical Society of London.4
Kdo byl tento doktor a v jak podnik hodlal se pustiti?
Otec mladho Fergussona, chrabr kapitn anglickho
nmonictva, pipoutal svho syna od jeho nejmladho vku
k nebezpeenstvm a dobrodrustvm svho povoln. Toto hodn
dt, kter nepoznalo nikdy strachu, jak se zdlo, projevilo zhy
bystrho ducha, bdav rozum, pozoruhodnou nklonnost
k vdeckm pracm; krom toho osvdovalo nevedn obratnost
vymykati se z nesnz; nikdy nebylo nim uvedeno v rozpaky, ba
ani tm ne, kdy mlo poprv jsti vidlikou, v ktermto vkonu
dtem namnoze nehrub se dav.
Obrazivost jeho rozplamenila se v brzku etbou o smlch
podnicch, o nmoskch vzkumech; pozoroval vniv objevy,
jimi vynikala prvn st devatenctho vku; snil o slv Mungo-
Park, Bruce, Calili, Levaillant, ba ponkud i, tum, o slv
Selkirka, Robinsona Krusoa, kter nezdla se mu o nic men. Kolik
hodin dobe vynaloench strvil s nm na jeho ostrov Juana
Fernandeza! asto schvaloval mylenky oputnho plavce;
mnohdy vak nesrovnval se s jeho zmry a osnovami, byl by
jednal jinak, tebas lpe, ale na vechen zpsob ve vem rovn
dobe! To pak bylo jisto, e by nebyl nikdy odeel s tohoto
peastnho ostrova, kde byl asten jako krl bez poddanch
nikoli, by i bylo lo o to, aby se stal prvnm lordem admirality!

4 Ve zprvch krlovsk zempisn spolenosti londnsk.

9
 Tak vyvjely se tyto tuby a nklonnosti za jeho dobrodrunho
mld, zmtanho do ty hl svta. Otec jeho, mu vzdlan,
neopomjel nikdy dotvrzovati a brousiti tento bystr rozum
vnmi studiemi ve vodopisu, fysice a mechanice s lehkm
pmtkem rostlinovdy, lkastv a hvzdstv.
Pi smrti dstojnho kapitna byl ji Samuel Fergusson, maje
dvacet dv lta vku, vykonal cestu kolem svta; vstoupil do
bengalskho sboru inenrskho a vyznamenal se v nkolika
ppadech; ale vojensk ten ivot nelbil se mu; jako dbal nevaln
poroueti, rovn chtlo se mu nevaln poslouchati. Vzdal se sv
hodnosti, a jednak lovem, jednak sbrnm rostlin se zabvaje pustil
se na sever indickho plostrova a peel jej z Kalkutty do Surata.
Pouh prochzka pro zbavu.
Ze Surata odplavil se do Austrlie a zastnil se roku 1845
vpravy kapitna Sturta, jen ml uloeno objeviti pleso, o kterm je
domnnka, e se rozlv prosted Novho Hollandu.
Samuel Fergusson navrtil se do Anglie kolem roku 1850, a byv
zachvcen silnji ne kdy ped tm horekou objev, provzel a do
roku 1853 kapitna Mac Clurea na vprav, kter obeplula pevninu
americkou z iny Behringovy k mysu Farewellu.
Tlesn soustava Fergussonova odolala ku podivu velikm
svzelm a vlivm vech zempis; snel lehce nejhor jmy
a strdn; byl vzorem dokonalho cestovatele, jehoto aludek
stahuje a roztahuje se po libosti, jeho nohy prodluuj se, nebo krt
podle nahodilho lka, jen usn v kteroukoli hodinu denn
a probouz se v kteroukoli hodinu non.
K div tedy, e se shledvme s tmto nenavnm cestovatelem
v letech 1855 a 1857 na cest po celm vchodnm Tibetu ve
spolenosti brat Schlagintweit, odkud pinesl si podivn
vzkumy nrodopisn.
Za tchto rozlinch cest byl Samuel Fergusson nejinnjm
a nejzajmavjm dopisovatelem Daily Telegraphu, pennyovch5
novin, jich nklad p se denn a na sto tyicet tisc vtisk
a sta ledva nkolika milionm ten. Proe byl tento doktor
dobe znm, a nebyl lenem dn uen akademie, ani

5 Penny anglick penz v cen asi 5 krejcar r. m.

10
krlovskch zempisnch spolenost londnsk, pask,
berlnsk, vdesk nebo petrohradsk, ani klubu cestovatel, ba ani
Royal Polytechnic Institutionu, kde pedsedal jeho ptel, statistik
Kokburn.
Tento uenec, cht se mu zavdit, dal mu jednou rozeiti tuto
lohu: Urazil-li doktor kolem svta tolik a tolik mil, o kolik mil vc
urazila jeho hlava, neli jeho nohy, vzhledem k rozdlnm
polomrm? Nebo kdyby byl znm poet mil ulch nohama
a hlavou doktorovou, aby vypoetl zevrubn na rku svou
postavu. Le Fergusson stranil se vdy uench sbor, jsa
z bojovnkv a nikoli z jalovch mluvk; soudil, e lpe asu uv,
ptraje neli se hdaje, objevuje neli pedneje.
Vyprv se, e do Genvy zavtal kdys Anglian, hodlaje se
podvati na jezero; vlezl do jednoho z tch starch kor, v nich
sedalo se po stran, jako v omnibusu. Nhoda pak tomu chtla, e
milho Angliana posadili tak, e ukazoval jezeru zda; kor
vykonal pokojn svou okrun jzdu, ani Anglianovi pipadlo jen
jednou se otoiti, i vrtil se do Londna, jsa okouzlen jezerem
Genvskm.
Doktor Fergusson vrtil se t, a to nejednou, za svch cest, ale
vrtil se s tm rozdlem, e mnoho vidl. V tom ostatn podlhal sv
pirozenosti, i mme vru pro domnvati se, e byl trochu
fatalistou, ale fatalistou velice pravovrnm, jen spolhal na sebe
a tak na Prozetelnost; kal o sob, e je k cestm spe puzen, neli
vben, a projd, svt jako lokomotiva, kter se ned, nbr kterou
d drha.
Nechodm svou cestou, kval, ale cesta mne vede.
Nebude tud s podivenou chladnokrevnost, s jakou vyslechl
i potlesk krlovsk spolenosti; byl povznesen nad podobn
malichernosti, neznaje pchy, tm mn pak jeitnost; nvrh, jej
uinil pedsedovi siru Francisovi M, zdl se mu prajednoduchm,
a proto ani neznamenal, jak ohromn vzbudil dojem.
Po schzi veden doktor do Travellers Clubu v Pall Mallu; na
poest jeho zmru vystrojena tam slavn hostina; rozmry
pedloench peen shodovaly se se zvanost osoby, a jeseter,
jen byl vrcholem vzcnch tch pochoutek, neml co do dlky ani
o ti palce mn neli Samuel Fergusson sm.
11
 Pilo se francouzsk vno a proneseny etn ppitky proslulm
cestovatelm, kte se proslavili na pevnin africk. Pipjeno jim na
zdrav nebo na pamtku a to, co je ryze anglick, abecednm
poadem, v nj byli pojati: Abbadie, Adams, Adamson, Anderson,
Arnaud, Baikie, Baldwin, Barth, Batuda, Beke, Beltrame, du Berba,
Bimbai, Bolognesi, Bolwik, Bolzoni, Bonnemain, Brisson, Browne,
Bruce, Brun-Rollet, Burchell, Burckhardt, Burton, Caillaud, Caill,
Campbell, Chapman, Clapperton, Clot-Bey, Colomieu, Courval,
Cumming, Cuny, Debono, Decken, Denham, Desavanchers,
Dicksen, Dickson, Dochard, Duchaillu, Duncan, Durand, Duroul,
Duveyrier, Erhardt, dEscayrac de Lauture, Ferret, Fresnel, Galinier,
Galton, Geoffroy, Golberry, Hahn, Halm, Harnier, Hecquart,
Heuglin, Hornemann, Houghton, Imbert, Kaufmann, Knoblecher,
Krapf, Kummer, Lafargue, Laing, Lajaille, Lambert, Lamiral,
Lamprire, John Lander, Richard Lander, Lefebore, Lejean,
Levaillant, Livingstone, Maccarthie, Magyar, Maizan, Malzac,
Moffat, Mollien, Monteiro, Morrisson, Mungo-Park, Neimans,
Overwey, Panet, Partarrieau, Pascal, Pearse, Peddie, Peney,
Petherick, Poncet, Prax, Raffenel, Rath, Rebmann, Richardson, Riley,
Ritchie, Rochet dHricourt, Rongwi, Roscher, Ruppel, Saugnier,
Speke, Steidner, Thiboud, Thompson, Thornton, Toole, Tousny,
Trotter, Tuckey, Tyrwitt, Vaudey, Veyssire, Vincent, Vinco, Vogel,
Wahlberg, Warington, Washington, Werne, Wild a poslze doktor
Samuel Fergusson, jen ml svm pokusem k ve nepodobnm
spojiti prce tchto cestovatel a doplniti adu vzkumv africkch.

12
 II.
lnek Daily-Telegraphu. Vlka vdeckch asopis. Pan Petermann
hj svho ptele, doktora Fergussona. Odpov uence Konera.
Uinn szky. Rozlin nvrhy podan doktorovi.
Nazejt uveejnil Daily Telegraph v sle ze dne 15. ledna lnek
tohoto znn:
Afrika vyjev konen tajemstv svch irch pustin; novovk
Edip ozejm nm tu zhadu, j uencov edesti vk nedovedli
rozeiti. Hledati prameny nilsk, fontes Nili quaerere, povaovno
jindy za pokus nesmysln, za pelud neuskuteniteln.
Doktor Barth dostav se a do Sudanu po lpjch Denhamovch
a Clappertonovch; doktor Livingstone roziv sv neohroen
vzkumy od Mysu Dobr Nadje a k ece Zambezi; kapitni
Burton a Speke objevive velk jezera vnitrozemsk, proklestili troj
cestu modern civilisaci; jejm prsenkem, kam nepodailo se
dosud proniknouti nidnmu cestovateli, je samo srdce Afriky.
Tam smujte vekery sily.
Prce pak tchto smlch prkopnk vdy budou obnoveny
odvnm pokusem doktora Samuela Fergussona, jeho krsn
vzkumy asto se udlo oceniti naim tenm.
Tento neohroen discoverer (objevitel) zaml peplouti
balonem celou Afriku od vchodu na zpad. Jsme-li dobe zpraveni,
bude vchoditm tto asn cesty ostrov Zanzibar na vchodnm
pobe. Kde skon, to vdti zstaveno jedin Prozetelnosti.
Nvrh k tomuto vdeckmu vzkumu uinn vera edn
v krlovsk spolenosti zempisn; suma dvou tisc pti set liber jest
odhlasovna k hrad nklad podniku.
Neopomineme pineti svm tenm zprvy o tomto pokuse,
jen nem sob rovna v letopisech zemvdy.
Jak si lze pomysliti, setkal se tento lnek s nramnm ohlasem;
vzbouil nejprve mocn vlnobit nevivosti; doktor Fergusson
pokldn za bytost naprosto smylenou, vynalezenou panem
Barnumem, kter zrejdiv Spojen Stty chystal se prodlati britsk
ostrovy.

13
 ertovn odpov vyskytla se v Genev v norovm sle
Vstnku zempisn spolenosti; tropila si duchapln smky
z krlovsk spolenosti londnsk, z Travellers Clubu
a z nevdanho jesetera.
Ne pan Petermann donutil ve svch Mittheilungen v Goth
vydvanch genevsk asopis k plnmu mlen. Pan Petermann
znal osobn doktora Fergussona a zaruoval se za neohroenost
svho odvnho ptele.
Netrvalo ostatn dlouho, a nebylo ji lze pochybovati; ppravy
na cestu konaly se v Londn; lyonskch tovren dola znamenit
zakzka na dykytu ke zhotoven balonu, a britsk vlda poslz
ustanovila doktorovi k slubm dopravn lo Resolute s kapitnem
Pennetem.
V brzku nastal hotov pval pobdek, nebylo konce
blahopnm. Obrn vklad o podrobnostech podniku pinesly
zprvy zempisn spolenosti pask; pozoruhodn lnek byl
vytitn v Novch letopisech cest, zemvdy, djin a staroitnictv
pana V. A. Malte-Bruna; dkladn prce, vydan v Zeitschrift fr
Allgemeine Erdkunde doktorem W. Konerem, dokzala vtzn
monost cesty, lc jej ky na spch, povahu pekek a nramn
vhody postupu povtrnou drahou; jej pisatel nesouhlasil toliko
s mstem odjezdu; pokldal za phodnj Massauu, mal pstav
habesk, odkud vyrazil roku 1768 James Brue hledat zdel
nilskch. Ostatn obdivoval se nepokryt rznmu duchu doktora
Fergussona a jeho srdci, trojnsobn obrnnmu, v nm uzrlo
pedsevzet, pokusiti se o podobnou cestu.
Nord American Review znamenal s nelibost, jak slva kyne
Anglii; obraceje doktorv zmysl v ert, navrhoval mu, aby dorazil
a do Ameriky, kdy u bude na cest tak dobr.
Slovem, nepotaje asopisy celho svta, nebylo vdeckho
sbornku od asopisu evangelickch misi a po Alrsk a osadn
obzor, od Letopis roziovn vdy a po Church Missionnary
Intelligencer6, aby o vci nepodval zprv ve vech obdobch.
Horlivci v Londn a Anglii vchzeli u velk szky: 1.
o skutenou nebo domnlou jsoucnost doktora Fergussona; 2.

6 Vrovteck oznamovatel.
14
o cestu samu, o n jedni kali, e na ni ani nedojde, a druz, e bude
jist podniknuta; 3. o to, zda-li se, i nezda-li se; 4.
o pravdpodobnost anebo nepravdpodobnost nvratu doktora
Fergussona. inny szky o znan sumy liber, jako by bylo lo
o dostihy epsomsk.
Tak stalo se, e vichni: vc, nevc, nevdomci i uenci
nepoutli doktora se zetele; byl lvem dne, netue, e m hvu.
Podval ochotn strun a jasn vklady o sv vprav. Byl snadno
pstupen a nejnelenj lovk na svt. Pedstavil se mu nejeden
sml dobrodruh, jen by se byl rd zastnil jeho slavnho
a nebezpenho podniku; odmtl vecky, neudav piny sv
zporn odpovdi. Mnoho vynlezc mechanism, jich lze pr
uiti k zen balon, pilo mu nabdnout svoji soustavu. Nepijal
ani jedin. Kdo se ho ptal, objevil-li nco v t vci, tomu dsledn
odepel vysvtlen a zamstnval se pilnji ne kdy ped tm
ppravami na cestu.

15
 III.
Doktorv ptel. Kde vzniklo jich ptelstv. Dick Kennedy
v Londn. Nenadl, le nikterak uspokojiv nvrh. Pslov nehrub
potiteln. Nkolik slov o muencch africkch. Vhody balonu.
Tajemstv doktora Fergussona.
Doktor Fergusson ml ptele. Nikoli druhho j, alter ego;
ptelstv neobstlo by mezi dvma bytostmi naprosto totonmi.
Ne jakkoli Dick Kennedy a Samuel Fergusson byli obdaeni
rznmi vlastnostmi, vlohami a letorou, ili pece jednm a tm
srdcem, a to je hntlo nevaln. Naopak.
Tento Dick Kennedy byl Skot v pravm smyslu slova, upmn,
odhodlan, umnn. Bydlil v msteku Leithu u Edinburku,
v samm podkraji Starho adila.7 Byl obas rybem, ale vdy
a vude rozhodnm lovcem, co nen nijak s podivenm
u Kaledoana, jen byl ponkud horalem Highland. Slynul jako
podivuhodn stelec z karabiny; rozsteloval nejen kulky na ost
noe, nbr roztnal je na dv plky tak stejn, kdy se potom
zvily, e nebylo tm rozdlu ve vze.

Mnoho vynlezc pilo mu nabdnout svoji soustavu.

7 Auld Reekie, pezdvka Edinburku.

16
 Tvnost Kennedyova pipomnala siln tvnost Halberta
Glendinninga, jak ji l Walter Scott v Kltee; byl postavy vy
nad est anglickch stop8; vynikaje roztomilost a nenucenost, zdl
se bti nadn silou obrovskou; obliej siln osmahl, iv ern oi,
vrozen rznost a srdnatost a poslze cosi laskavho a ryzho ve
vem zevnjku svdily ve prospch Skotv.
Dva ptel seznmili se v Indii tehda, kdy oba slouili u tho
pluku; zatm co Dick honil tygry a slony, honil se Samuel za
rostlinami a hmyzy; ten i onen mohl se honositi obratnost ve svm
oboru, a koist doktorovou stala se nejedna vzcn rostlina, kter
stla rovn za tolik, jako pr slonch kl.
Tmto dvma mladkm neudlo se nikdy, aby si zachrnili ivot
nebo si prokzali njakou slubu. Odtud jich nezvratn ptelstv.
Osud vzdlil je asto od sebe, ale vzjemn pchylnost vdy je zase
spojila.
Od t doby, co se navrtili do Anglie, byli nejednou rozloueni
dalekmi vpravami doktorovmi; ne kdykoli tento zavtal dom,
neopominul nikdy nikoli vydati si, nbr sm se vnovati na
nkolik nedl spolenosti svho ptele Skota.
Dick hovoil o minulosti, Samuel strojil se do budoucnosti: ten
hledl do pedu, onen do zadu. Odtud neklidn mysl Fergussonova
a pln rovnodunost Kennedyova.
Po cest Tibetem odpoval doktor bezmla dv lta, nemluv
o novch vzkumech; Dick ml za to, e jeho cestovatelsk pud,
jeho touha po dobrodrustvech pominuly. Byl tm nadmru poten.
Bylo by to, soudil, dojista patn skonilo dve nebo pozdji; necha
je lovk zvykl emukoli, necestuje bez trestu mezi lidojedy
a dravou zv a proto domlouval Kennedy Samuelovi, aby zarazil,
vykonav ostatkem a dost pro vdu a pli mnoho pro lidskou
vdnost.
Po tto domluv pestal doktor na tom, e nic neodpovdl,
trvaje v zamylenosti; pak se pustil do tajnch vpot, trvil noci,
moe se slicemi, konali pokusy se zvltnmi pstroji, jich nikdo
nechpal. Bylo zjevno, e mu ve v mozku velik mylenka.

8 Asi pt stop osm palc.

17
 O em tak asi pemlel? otzal se Kennedy sm sebe, kdy
ptel od nho odeel, vrtiv se v msci lednu do Londna.
Dovdl se toho jednou rno z lnku Daily Telegraphu.
Milosrdn nebesa! zvolal. Ten blzen! nesmyslnk! pelett
Afriku balonem! Nic jinho ji neschzelo! O tom tedy pemtal na
mysli po dv lta!
Msto vech tchto vykink pedstavte si pdn dery pst do
hlavy, a nabudete pojmu o prostocviku, jej hodn Dick provozoval
takto sm s sebou mluv.
Kdy mu jeho dvrnice, star Elspeth, namlouvala, e je to
tebas jen ert a klam, odpovdl:
Aj! co bych nepoznal lovka? Co se mu to nepodob?
Cestovat vzduchem! Hle, te u je evniv na orly! Ne, na mou vru,
toho nebude! vak mu to pekazm! ! kdyby mu lovk popustil,
vydal by se jednoho krsnho dne na msc!
Tho veera vsedl Kennedy zpola znepokojen, zpola
rozzloben, do vlaku na General Railway stationu9 a nazejt dojel
do Londna.
Za ti tvrti hodiny potom sloila jej droka u domku doktorova
na Soho squareu v Greek streetu; vystoupiv po stupnch opovdl se
tm, e zabuil ptkrt na dvee pst pdn pilhajc.
Fergusson sm mu otevel.
Dick? prohodil valn se nediv.
Dick i nikdo jin, odtuil zhurta Kennedy.
Jake, mil Dicku, ty v Londn za zimnch honeb?
J v Londn.
A pro jsi sem pijel?
Zamezit bezpkladn blznovstv.
Blznovstv? opil doktor.
Pravda-li, co p tyto noviny? otzal se v odpov Kennedy,
nastavuje slo Daily Telegraphu.
Aha! o tom ty mluv! Ty noviny jsou velice vastav! Ale sedni
si pak, mil Dicku.
Nesednu si. Zaml-li skuten podniknout tu cestu?
Skuten; m ppravy jsou v plnm proudu a

9 Hlavn ndra.
18
 Kde jsou tv ppravy, a je rozbiju na padr? Kde jsou, a z nich
nadlm tsek?
Hodn Skot rozpaloval se opravdovm hnvem.
Jen klidn, mil Dicku, odvtil doktor. Chpu tvou
rozjitenost. Hor se na mne, e jsem se ti dosud nesvil se svmi
novmi zmry,
Tomu k nov zmry!
Byl jsem pli zamstnn, mluvil dle Samuel nedada se msti,
ml jsem mnoho prce! Avak upokoj se, nebyl bych odjel, abych ti
nebyl psal
Aj! na tom mi nesejde
Ponvad jest mm myslem vzt t s sebou.
Skot vymrtil se skokem, za nj nebyl by se hanbil ani kamzk.
tak! zvolal, ty chce, aby ns oba zaveli do Betlehemu!10
Bezpen jsem na tebe spolhal, mil Dicku, a vyvolil jsem tebe
dav vhost mnoha jinm.
Kennedy strnul asem.
Vyslechni m, odpovdl pokojn doktor, a ne ubhne deset
minut, podkuje mi.
Mluv-li do opravdy?
Zce a do opravdy.
A odepru-li provzet t?
Neodepe.
A odepru-li pece?
Odjedu sm.
Posame se, pravil lovec, a mluvme klidn. Jakmile
neertuje, stoj za prci, aby se dal lovk do petesu.
Dejme se do nho sndajce, a nejsi-li od toho, mil Dicku.
Dva ptel zasedli vi sob za stolek mezi kupu sandwichv11
a velk samovar.
Mil Samuele, ujal se slova lovec, tvj zmr jest nesmysln!
je nemon! nem do sebe nic vnho, ani uskutenitelnho! To
zajist uvidme, a uinme pokus.
Ale vdy o to prv b, aby se uinil.

10 Blzinec v Londn.
11 ti: sedui zky chleba s mslem proloen masem.
19
 Pro, smm-li se ptt?
Co nebezpeenstva a pekky velik?
Pekky, vn odvtil Fergusson, jsou proto vynalezeny,
aby se pekonvaly; co se pak te nebezpeenstev, kdo si me
lichotit, e nen v n vydn? Vecko v ivot jest nebezpem; me
bt velmi nebezpeno sednouti si za stl anebo nasaditi si klobouk
na hlavu; mimo to co m nastati, slu povaovat za vc ji nastalou
a spatovat v budoucnosti jen ptomnost, nebo budoucnost nen
nim jinm neli ptomnost o nco vzdlenj.
Co o to! pokril Kennedy rameny. Tys od jakiva fatalistou.
Od jakiva, ale v dobrm smyslu slova. Proe pusme mimo
sebe, co nm chyst osud, a nezapomnejme nikdy na nae dobr
anglick pslov: Kdo se narodil pro ibenici, nikdy se neutop!
Na to nebylo lze nic odpovdti, co vak Kennedyovi nevadilo,
aby se nevytasil s novou adou dvod, jich mono se snadno
domysliti, kter vak tuto vypravovati pli dlouho by trvalo.
Zkrtka a dost, pravil, kdy byli hodinu rokovali a rozkldali,
chce-li stj co stj perazit Afriku, je-li toho teba ku tvmu tst,
pro se nepust obvyklmi cestami?
Pro? odpovdl doktor, rozjauje se; ponvad a dosud
setkaly se vekery pokusy se zmarem! Ponvad od Munga Parka,
zavradnho na Nigru, po Vogela, zmizelho ve Vadaji, od
Oudneye, zemelho v Myrmyru, Clappertona, zemelho v Sokotu,
po Francouze Maizana, na kusy rozsekanho, od majora Lainda,
zabitho Tuaregy, po Roschera z Hamburku, utracenho potkem
roku 1860, mnoho obt pibylo do seznamu muenkv africkch!
Ponvad je nemono zpasiti se ivly, hladem, zn, zimnic,
dravou zv a s nrody nad elmy divoejmi! Ponvad eho
nelze uiniti tmto zpsobem, to dluno pedsevzti onm
zpsobem! Ponvad poslze tam, kde nelze jti prostedkem, teba
jti stranou nebo horem!
Kdyby nelo o nic jinho, ne jti horem! namtal Kennedy; ale
kterak jti pes?
Aj! odvtil doktor s nejvt chladnokrevnost na svt, eho
bych se strachoval? Uzn zajist, e jsem uinil takov opaten,
abych byl prost obavy, e mj balon spadne; sele-li mi pec, octnu

20
se na zemi za obyejnch okolnost vzkumnch cestovatel; le
mj ba on mne nezklame, s tm neteba potat!
Naopak, s tm teba potati.
Nikoli, mil Dicku. Doufm pevn, e se s nm nerozloum,
dokud nedostihnu zpadnho pobe africkho. S nm jest mono
ve, bez nho zabednu v pirozen nebezpeenstva a pekky
podobn vpravy; s nm nen se obvati ani vedra, ani proudv, ani
bou, ani samumu, ani nezdravho podneb, ani elem, ani lid!
Bude-li mi pli horko, vystoupm; pakli mi bude zima, sestoupm;
pes horu se pehoupnu, pes propast se penesu, pes eku
peletm; boui uniknu do ve; pes bystici mihnu se jako ptk!
Poberu se vped bez navy, zastavm se, nepotebuje odpoinku!
Budu se vzneti nad novmi msty! Poletm s rychlost vichru,
hned v nejvtch vzdunch vsostech, hned na sto stop od zem,
a mapa Afriky rozvine se ped mmi zraky nejvtm atlasem na
svt!
Hodn Kennedy ctil se rozechvn, a pece ho divadlo na oi mu
vykouzlen jmalo zvrat. Pohlel na Samuela s obdivem, ale tak
s bzn; bylo mu, jako by se ji kolsal v povtrnm prostoru.
Pokej, pravil, pokej trochu, mil Samuele, co jsi vynalezl
zpsob diti balony?
Ani pomylen. To hol nemonost.
Ale vdy pjde
Kam se zalb Prozetelnosti; nicmn vak od vchodu na
zpad.
Pro to?
Ponvad doufm, e budu moci pouit passtnch vtr, kter
vj stlm smrem.
! skuten! pravil Kennedy, pemleje: passtn vtry
zajist lovk me opravdu je to nco
Je-li to nco! ne, mil brachu, je to ve. Anglick vlda
ustanovila mi dopravn lo k slubm; rovn bylo umluveno, e ti
nebo tyi lodi odpluj k zpadnmu pobe a budou tam kiovat
asi v dobu, kdy lze se nadti mho pchodu. Nejdle za ti msce
budu v Zanzibaru, kde provedu nadmut svho balonu, a odtamtud
vyrazme
My? prohodil Dick.
21
 Co se me jet vytasiti se stnem njak nmitky? Mluv,
pteli Kennedy.
Njak nmitky? mm jich na tisc; ale mimo jin povz mi:
hodl-li vidti zemi, hodl-li vzestupovat a sestupovat po libosti,
nedovede toho, le se ztrtou plynu; a dosud nebylo jinho
prostedku k tomu a to bylo vdy na zvadu dlouhm poutem
vzdunm oborem.
Mil Dicku, povm ti jen tolik, e neztratm ani atomu plynu, ani
molekuly.
A sestoup po libosti?
Sestoupm po libosti.
A kterak to vyvede?
To jest mm tajemstvm, pteli Dicku. Mj dvru a pijmi za
sv moje heslo: ,Excelsior!
A ije ,Excelsior! odpovdl lovec, jen neznal latinskho
slova.
Le proto byl pec pevn odhodln opti se odjezdu ptelovu v
silou a vemi prostedky. Tvil se tud, jako by se s nm srovnval,
a pestal na tom, e pozoroval. Samuel pak odeel dohldnout
k ppravm.

22
 IV.
Africk vzkumy. Barth, Richardson, Overweg, Werne, Brun-Rollet,
Peney, Andrea Debono, Miani, Vilm Lejean, Bruce, Krapf a Rebmann,
Maizan, Roscher, Burton a Speke.
Vzdun ra, kterou se doktor Fergusson zamlel pustiti,
nebyla zvolena na zdabh; uvaoval piln o mst odjezdu
a ustanovil se nikoli bez piny na tom, e vzltne s ostrova
Zanzibaru.
Ostrov tento, vystupujc z moe nedaleko vchodnho pobe
africkho, le na 6. stupni jin ky, to jest devadest ti mle
zempisn12 pod rovnkem.
Z tohoto ostrova vytrhla ped nedvnem posledn vprava
poslan k velikm jezerm, aby tam vyptrala zdla nilsk.
Avak nebude od msta zmniti se o nkterch vzkumech, je
doktor Fergusson doufal uvsti mezi sebou v souvislost. Dva z nich
jsou nevznamnj: vzkum doktora Bartha roku 1849 a vzkum
poruk Burtona a Spekea roku 1858.
Doktor Barth jest Hamburan, jemu a jeho krajanu Overwegovi
dovoleno pidruiti se k vprav Angliana Richardsona, kter byl
vysln do Sudanu.
Tato nesmrn zem rozkld se mezi 15. a 10. stupnm severn
ky, to jest, kdo se tam chce dostati, mus postoupiti na dva tisce
tyi sta kilometr do vnitra Afriky.
Do t doby byl tento kraj znm toliko z cesty Denhamovy,
Clappertonovy a Oudneyovy, vykonan v letech 1822 a 1824.
Richardson, Barth a Overweg hoce dychtivost, aby na vzkumech
pronikli dle, pijedou do Tunisa a Tripolisa jako jich pedchdcov
a dospj do Murzuka, hlavnho msta fezzanskho.
Pak uinou se z pmho smru zachzkou na zpad ke Ghtu,
jsouce nikoli bez nesnz vedeni Tuaregy. Jejich karavana zakusivi
bez potu plenv, tiskv a tok brannou moc, doraz v jnu do
sir oasy Asbena. Doktor Barth odlou se od svch druh,
podnikne vyjdku do msta Agadesa a vrt se k vprav, kter

12 692 kilometr.
23
vyd se zase na pochod dne 12. prosince. Stihne do krajiny
Damerghu; tam rozjedou se ti cestovatel, a Barth pust se cestou
do Kana, kam dospje trplivost zapraviv valn poplatky.
Pes urputnou zimnici opust toto msto dne 7. bezna, maje
s sebou jedinkho sluhu. Pednm elem jeho cesty jest ohledati
jezero adsk, od nho je vzdlen jet na pt set edest
kilometr. Proe postupuje na vchod a dojde msta Zurikola
v Bornu, kter jest jdrem velkho stednho csastv africkho. Tam
dov se o smrti Richardsona, zahynulho navou a jmami. Doraz
do Kuky, hlavnho msta bornuskho na bezch jezernch. Konen
stihne po tech nedlch dne 14. dubna do msta Ngornu za dvanct
a pl msce od t doby, co vytrhl z Tripolisa.
Dne 29. bezna 1851 shledvme se s nm opt, an se ubr
s Overwegem do krlovstv Adamauy jin od jezera; dospje a do
msta Joly o nco pod 9. stupnm severn ky. To jest krajn mez
dosaen na jih tmto smlm cestovatelem.
V msci srpnu navrt se do Kuky, odkud projde po sob
Mandarou, Bagirmem, Kanemem a dostihne jakoto nejzaz meze
na vchod msta Maseny, lecho na 17 20' vchodn dlky.13
Dne 25. listopadu 1852 pust se po smrti Overwega, svho
poslednho soudruha, na zpad, zavt do Sokota, pekro Niger
a dostane se poslze do Timbuktu, kde strd osm dlouhch
mscv tisky ejkovmi, trnm a bdou. Ale ptomnost
kesana ve mst nesm se dle trpti; Fulbov hroz, e je
oblehnou. Doktor opust je tud dne 17. bezna 1854, uchl se na
hranici, kde pobude ticet ti dni v naprostm nedostatku veho,
vrt se v listopadu do Kana a stihne zase do Kuky, odkud pust se
cestou Denhamovou, prodlev v Kuce tyi msce; spat opt
Tripolis na sklonku msce srpna 1855 a vrt se do Londna dne 6.
z sm jedin ze svch soudruh.
To byla sml cesta Barthova.
Doktor Fergusson zaznamenal si peliv, e stanul na 4. stupni
severn ky a na 17. zpadn dlky.
Vizme te, co vykonali poruci Burton a Speke ve vchodn
Africe. Rozlinm vpravm, kter se braly proti Nilu, nikdy se

13 Rozum se polednk anglick, prochzejc hvzdrnu greenwichskou.

24
nepodailo proniknouti k tajemnm pramenm tto eky. Dle
zprvy nmeckho lkae Ferdinanda Werna stanula vprava,
podniknut roku 1840 pod ochranou Mehemeda Aliho,
v Gondokoru mezi 4. a 5. severnm rovnobnkem.
Roku 1855 vyel z Chartuma Savojan Brun Rollet, jmenovan
sardinskm konsulem ve vchodnm Sudanu na mst zemelho
Vaudeye, a provozuje pod jmnem Jakuba obchod s klovatinou
a slonovinou dospl do Belenie za 4. stupnm a vrtil se nemocen do
Chartmu, kde zemel roku 1857.
Ani doktor Peney, nelnk lkaskho odboru ve vojt
egyptskm, jen dorazil po malm parnku o stupe pod
Gondokoro, a vrtiv se zemel vsilou v Chartumu ani Bentan
Miani, kter obeed n prahy lec pod Gondokorem dostihl 2.
rovnobnku ani maltzsk kupec Andrea Deleono, jen za sv
cesty proti Nilu dostal se jet dle nebyli s to, aby pekroili
nepekroiteln meze.
Roku 1859 vydal se pan Vilm Lejean z nazen francouzsk
vldy ervenm moem do Chartuma a vstoupil na Nile na lo
s jednm a dvacti plavci a dvacti vojky; le nedoplul ani za
Gondokoro, podstupuje nejvt nebezpeenstva mezi ernochy
mocn vzbouenmi. Vprava, veden panem d Escayracem de
Lauture, pokusila se rovn doraziti k povstnm pramenm.
Avak osudnho cle toho nedobral se nikdy dn cestovatel;
vyslanci Neronovi dospli kdysi k 9. stupni ky; proe
postoupeno za osmncte stolet jen o pt a est stup ili o tyi
sta osmdest a pt set osmdest kilometr.
Nkolik cestovatel pokusilo se dostihnouti zdel nilskch,
vydave se na cestu z nkterho msta na vchodnm pobe
africkm.
Roku 1768 a 1772 vytrhl Skot Bruce z Massauy, habeskho
pstavu, proel Tigrem, navtvil zceniny Axumsk, uzel nilsk
prameny tam, kde jich nebylo, a nedodlal se valnho spchu.
Roku 1844 zaloil doktor Krapf, angliknsk mission, stanici
Mombasu na pmo zanzibarskm a objevil ve spolenosti
dstojnho Rebmanna dv hory na tyi sta osmdest kilometr od
pobe; jsou to hory Kilimandaro a Kenia, je slezli pospolu
pnov Heuglin a Thornton.
25
 Roku 1845 vystoupil Francouz Maizan sm na pevninu
v Bagamiji, naproti Zanzibaru, a dospl do Deelamora, kde jej
pohlavr sprovodil se svta ukrutnmi mukami.
V msci srpnu 1859 vydal se mlad cestovatel Roscher
z Hamburku na pochod s karavanou arabskch obchodnkv
a dostal se k jezeru asse, kde byl ve span zavradn.
Poslze byli roku 1857 poruci Burton a Speke, oba dstojnci
v bengalskm vojt, vyslni zempisnou spolenost londnskou
vyzkoumat velk jezera africk; dne 17. ervna opustili Zanzibar
a zabrali se pmo na zpad.
Po tymsnch neslchanch trapch stihli do Kaze14,
shromadit kupcv a karavan, pozbyve plenem zavazadel
a potkami nosi; byli v sam Msn zemi; tam nasebrali
vzcnch zprv o domcch mravech, vld, nboenstv, zven
i kvten; po t pustili se k prvnmu z velkch jezer, Tanganice,
rozlvajcmu se mezi 3. a 8. stupnm jin ky; stih i tam dne 14.
nora 1858 a navtvili rzn poben nrody, namnoze lidojedy.
Dne 26. kvtna hnuli se zase pochodem a vrtili se do Kaze dne
20. ervna. Tam zstal vyslen Burton nkolik msc jsa nemoc
zachvcen; zatm vyrazil Speke na pt set kilometr k severu a
k jezeru Ukereve, kter spatil dne 3. srpna; le uvidl toliko jeho cp
na 2 30' ky.
Navrtil se do Kaze dne 25. srpna a dal se s Burtonem cestou do
Zanzibara, jej uzeli v msci beznu nsledujcho roku. Tito dva
sml vzkumcov odpluli pak do Anglie a zempisn spolenost
pask pikla jim svou kadoron cenu.
Doktor Fergusson zaznamenal si peliv, e nepili ani za 2.
stupe jin ky, ani za 29. stupe vchodn dlky. Belo tud
o to, aby vzkumy Burtona a Speke byly spojeny s vzkumy
doktora Bartha; byl to kol proniknouti prostranstv z vce ne
dvancti stup.

14 Sprvn: Tabora.
26
 V.
Sny Kennedyovy. Nmstky v mnohotu. Domluvy Dickovy.
Prochzka po map Afriky. Co zbv mezi dvma smry kompasu.
Nynj vpravy. Speke a Grant. Krapf, Decken, Heuglin.
Doktor Fergusson dbal piln, aby ppravy k odjezdu byly
hotovy co nejdve; dil sm setrojen balonu provdje nkter
zmny, o nich trval v naprostm mlen.
Ji dvno byl se jal studovati arabtinu a rzn ne mandinsk;
maje vrozen nadn pro jazyky prospval rychle.
Zatm jeho ptel lovec neodstupoval od nho ani na krok;
obval se bezpochyby, aby se doktor nevydal na cestu bez jeho
vdom; nalhal na posud v t vci nejpesvdivjmi
domluvami, kter Samuela Fergussona nikterak nepesvdily,
a uchyloval se k prosbm, je se ho nehrub dotkaly. Dick ctil, e
se mu vymyk z rukou.
Uboh Skot byl skuten hoden politovn; nemohl se ji podvati
na blankyt nebesk, aby ho nejmaly chmurn obavy; ve span zdlo
se mu o zvratnm kolsn a neminulo noci, aby ve snu nepadal
s ohromn vky.
Slu doloiti, e za tchto nonch mr spadl jednou nebo
dvakrt s postele. Jeho prvn starost bylo, ukzati Fergussonovi, jak
siln se potloukl na hlav.
A pece to byly jen ti stopy vky! dokldal dobromysln, nic
vce! a utril jsem si takovou bouli! Su pak!
Z tchto slov vyznvala neskonal truchlivost, ale doktora
nedojala.
Nespadneme ekl.
Ale spadneme-li pece?
Nespadneme
To bylo strun a jasn, a Kennedy neml, co by odpovdl.
Zvlt pak Dicka zlobilo to, e doktor zdl se jemu, Kennedyovi,
naprosto uprati vlastn vle; povaoval za nevyhnuteln uren, e
se Dick stane jeho povtrnm soudruhem. O tom nebylo ji
nejmen pochybnosti. Samuel naduval nesnesitelnou mrou
nmstky v prvn osob mnohotu:
27
 My se pobereme my budeme hotovi dne my
odjedeme
Anebo pisvojovac, nmstky v jednotu:
N balon nae loka n vzkum
A zase v mnohotu:
Nae ppravy nae objevy nae vzestupy
Dick se toho hrozil, a byl odhodln zhola neodejeti; avak
nechtl svmu pteli pli odmlouvati. Ba, piznejme se, e si dal,
sm dobe toho nechpaje, poslati ve v tichosti z Edinburku nco
vhodnho atstva a sv nejlep loveck runice.
Jednou uznav, e lovk s nestoudnm tstm me mti ku na
zdar proti tisci, tvil se, jako by se podvoloval pnm.
doktorovm; le aby prothl odjezd, vytasil se s celou adou
velijakch vytek. Rozpovdal se o uitenosti vpravy a jej
vasnosti Je-li v pravd poteb, aby byly nilsk prameny
objeveny? Prospje-li ten podnik skuten blahu lovenstva?
Ve-li se uv, zda budou afrit nrodov astnj, dostane-li se
jim vzdlanosti? V-li se mimo to s jistotou, nen-li vzdlanost spe
v Africe ne v Evrop? MonA nelze-li pedkem jet
pokati? Pechod pes Afriku bude nkdy dojista vykonn, a to
zpsobem mn odvnm Za msc, za pl roku, do roka,
pibude bezpochyby nkter badatel
Tyto vklady setkaly se s inkem pmo opanm ke svmu
elu, a doktor chvl se netrplivost.
Co chce, neastn Dicku, co chce, oemetn pteli, aby si
jin dobyl tto slvy? Co mm zapt svou minulost? couvnout
ped pekkami, kter nestoj za e? odvdit se zbablmi
rozvahami za to, co pro mne uinila i vlda anglick, i krlovsk
spolenost londnsk?
Ale namtl Kennedy, jen v ei asto uval tto spojky.
Ale pejal mu slovo doktor, co nev, e moje cesta je
zpasem o spch s nynjmi vpravami? Co ti nen znmo, e
nov vzkumcov postupuj do stedu Afriky?
Nicmn
Posly m dobe, Dicku, a pohle na tuto mapu.
Dick pohledl s odevzdanost.
Jdi proti Nilu, vece Fergusson.
28
 Jdu proti nmu, odpovdl poslun Skot.
Postup do Gondokora.
Jsem tam.
A Kennedyovi tanulo na mysli, jak snadn je takov cesta po
map.
Vezmi jeden z hrot tohoto kompasu, mluvil doktor dle
a pilo jej k tomuto mstu, za n se st dostali i nejsmlej.
Je piloen.
A nyn vyhledej na pobe ostrov Zanzibar na 6. stupni jin
ky.
Mm jej.
Postup nyn podle toho rovnobnku do Kaze.
Stalo se.
Ber se vzhru po 33. stupni dlky a k cpu jezera Ukereve na
msto, kde stanul poruk Speke.
Nue! v-li, eho lze se prvem domleti ze zprv danch
pobenmi kmeny?
O tom nemm ani potuchy.
e toto jezero, jeho dolej konec jest na 2 30' ky, vztahuje se
asi rovn o dva a pl stupn nad rovnk.
Opravdu?
Z tohoto plnonho konce pak vtk eka, kter splv
nezbytn s Nilem, a nen-li to Nil sm.
Divn vc.
Nyn pilo druh hrot kompasu k tomuto konci jezera
Ukereve.
Stalo se, pteli Fergussone.
Kolik pot stup mezi tma dvma hroty?
Sotva dva.
A v-li pak, co to in, Dicku?
Ani za mk.
To in ledva sto devadest pt kilometr, to jest nic
Skoro nic, Samuele.
V-li pak, co se dje touto dobou?
Nevm, jako e jsem iv!

29
 Jdu proti nmu, odpovdl Skot.
Nue, posly! Zempisn spolenost povaovala veledleitm
vzkum tohoto jezera zahldnutho Spekem. Pod ochranou jej
spolil se poruk, nyn setnk Speke se setnkem Grantem od
indickho vojska; postavili se v elo etn a hojn opaten vprav;
jich kolem jest pustiti se po jezee a postoupiti a do Gondokora;
dostalo se jim pes pt tisc liber podpory, a kapsk guvernr pidal
jim na vpomoc hottentotsk vojky; vytrhli ze Zanzibara na
sklonku jna 1860. Zatm dostal se Anglian John Petherick, konsul

30
jejho Velienstva v Chartum, od Foreign-officeu15 asi sedm set
liber; m v Chartum vystrojiti parnk, opatiti jej dostatenmi
zsobami a odplouti do Gondokara; tam vyk karavany setnka
Spekea a bude s to, aby ji zsobil.
Dobe smyleno, ozval se Kennedy.
Z toho vid jasn, e je nakvap, a chceme-li se stti astnmi
tchto vzkumnch prac. A to nen ve; zatm co se postupuje
jistm krokem k objevu pramen nilskch, berou se jin cestovatel
smle do srdce Afriky.
Pky? otzal se Kennedy.
Pky, odvtil doktor nevmaje si tto poznmky. Doktor
Krapf zaml proniknuti na zpad ekou Dubou, vlvajc se do
moe pod rovnkem. Baron z Decken vyel z Mombasa, ohledal
hory Kenii a Kilimandaro a jest na pochod do stedu.
Pod pky?
Pod pky nebo na hbet mezk.
To jest mi docela jednostejno, odtuil Kennedy.
Konen, vykldal dle doktor, chyst pan z Heuglin,
rakousk mstokonsul v Chartum, vpravu velice dleitou, jejm
pednm elem jest vyhledati cestovatele Vogela, jen byl roku
vysln do Sudanu, aby se sastnil prac doktora Bartha. Roku 1856
opustil Bornu, umniv si prozkoumati tu neznmou zemi, kter se
prostr mezi jezerem adskm a Darfurem. Od t doby pak ji se
neobjevil. Listy dol v ervnu 1860 do Alexandrie oznamuj, e byl
zavradn z rozkazu krle vadajskho; le jin listy, zaslan
doktorem Hartmannem otci cestovatelovu, prav podle vyprvek
fulbskho domorodce z Bornu, e jest Vogel pouze jako zajatec
vznn ve Vae; proe nen jet zmaena vecka nadje. Sestoupil
se vbor za pedsednictv panujcho vvody sasko-kobursko-
gothskho; mj ptel Petermann jest jeho tajemnkem; nrodn
sbrkou seel se nklad na vpravu, k n pidruili se etn uenci;
pan z Heuglinu vydal se z Massauy v msci ervnu, a ptraje po
stopch Vogelovch m zrove prozkoumati vecku zemi,
rozprostrajc se mezi Nilem a adem, to jest m spojiti podniky

15 Ministerstvo zahraninch vc.

31
setnka Spekea s podniky doktora Bartha. A pak bude vykonn
pechod od vchodu na zpad.16
Aj! ozval se Skot, kdy se to vecko da tak dobe, co budeme
dlat tam dole?
Doktor Fergusson neodpovdv, pokril jenom rameny.

16Po odjezdu doktora Fergussona velo ve znmost, e pan z Heuglin pro jaksi
neshody dal se jinou cestou, ne kter byla vytena vprav, jej velen sveno
panu Munzigerovi.
32
 VI.
Nevedn sluha. Vid souputnky Jupiterovy. Dick a Joe se potkaj.
Pochybnost a vra. Ven. Joe Wellington. Dostane plkorunu.
Doktor Fergusson ml sluhu; odpovdal horliv na jmno Joe (ti:
D); vten povaha: lnul k svmu pnovi naprostou dvrou
a neskonalou oddanost, ba pedstihoval jeho rozkazy, udlovan
vdy slovy jasn srozumitelnmi; byl vrn jako pes, nikdy bruiv,
nbr vn v dobr me; kdyby byl naschvl bval udln, nebyl
by se lpe zvedl. Fergusson bezpeil se na pln v podrobnostech
svho ivota a s dobrou se potazoval. Vzcn a poctiv Joe! sluha,
jen porou v obd, a jeho chu srovnv se navlas s va; jen
skld v kufr, nezapomnaje ani na punochy, ani na koile, jen
m vae kle a zn vae tajemstva a nenaduv jich!
Ale jakm muem byl doktor tomuto hodnmu Joovi! s jakou
ctou a s jakou dvrou poslouchal jeho vroky! Kdy Fergusson
promluvil, jen blzen byl by mu odporoval. Ve, co myslil, bylo
sprvn; ve, co ekl, rozumn; ve, co rozkzal, vykonateln; ve, co
podnikl, mon; ve, co provedl, podivuhodn. Kdybyste byli Joa
rozsekali na kusy, co by se vm bylo bezpochyby zprotivilo, nebyl
by zmnil svho mnn o svm pnovi.
A proto, kdy v doktorovi uzrl mysl peletti Afriku, byl Joovi
hotovou udlost; pekek u nebylo; jakmile si doktor Fergusson
pedsevzal, e odjede, nebylo pochybnosti, e tak dojede se svm
vrnm sluebnkem, nebo hodn ten hoch vdl dobe, e se
sastn cesty, akoli se nikdy o tom nezmnil.
Mimo to ml za cesty prokazovati nejplatnj sluby svm
bystrovtipem a podivuhodnou hbitost. Kdyby bylo teba bvalo
ustanoviti professora tlocviku opicm Zoological Gardenu17, kter
jsou vak velice schytral, byl by Joe zajist dostal to msto. Skkati,
lzti, ltati, provdti tiscer nemon kousky bylo mu hkou.
Byl-li Fergusson hlavou a Kennedy pa, byl Joe rukou. Byl ji
provzel pna na nkolika cestch a nabyl jakhosi vdeckho
ntru, zbarvenho jeho zpsobem; avak honosil se zvlt klidnou

17 Zoologick zahrada.
33
filosofi, pros omilm optimismem; pokldal ve za snadn, logick,
pirozen, a proto nectil poteby nakati nebo lti.
Mimo jin vlastnosti byl obdaen asnou bystro
a dalekozrakost; vynikal jako Moestlin, Keplerv professor, tou
neobyejnou schopnost, e rozeznal neozbrojenm okem
souputnky Jupiterovy a napoetl v souhvzd Plejad trnct hvzd,
z nich posledn jsou devt velikosti. Nepynil se tm nikterak,
alebr pozdravoval vs velmi zdvoile a v as poteby dovedl
dobe uvati o. Proe vzhledem k dve, kterou Joe
osvdoval doktorovi, nebudi s podivenou, e se mezi Kennedyem
a dstojnm sluhou rozpdaly ustavin hdky, ostatn ve v
slunosti.
Jeden pochyboval, druh vil; jeden projevoval prozravou
opatrnost, druh slepou dvru; doktor ocitoval se mezi
pochybnost a vrou; nemohu nepodotknouti, e nedbal ani t ani
on.
Nu! pane Kennedy? kal Joe.
Nu! mil hochu?
Rozhodn chvle nadchz. Zd se, e se vydme do msce.
Mn: do Msn zem, co nen zhola tak daleko; ale bu bez
starosti, je to rovn nebezpeno.
Nebezpeno? s muem, jako je doktor Fergusson?
Nerad bych t vyvedl z tvch pelud, mil Joe; ale pravm ti
upmn: co tu podnik, jest uinn lenstv. Neodjede.
e neodjede? Co jste nevidl jeho balon v dln pn Mittchell
v Boroughu?18
Ani mi nepipadne, abych se el podvat.
Tm pichzte o krsn divadlo! Jak pkn vc! jak hezk e!
jak rozkon loka! Jak dobe bude nm v n!
Hodl tedy do opravdy provzet svho pna?
J, odtuil Dick pesvdiv, j s nm pjdu, kam se mu
zachce! To by tak jet schzelo! abych jej pustil samotna, kdy jsme
spolu projeli svt. A kdo by ho podporoval, kdy by byl unaven?
kdo by mu podal silnou ruku, aby peskoil propast? kdo by o
peoval, kdyby se roznemohl? Ne, pane Dicku, Joe bude vdy na

18 Jin pedmst londnsk.

34
svm mst po boku doktora co dm? kolem doktora
Fergussona.
Jsi dn hoch.
Ostatn vy pjdete s nmi, ekl Joe.
Zajist! odvtil Kennedy; to jest, doprovodm vs, abych
Samuelovi brnil do posledn chvle, dopustiti se podobnho
blznovstv! Ba pjdu s nm a do Zanzibara, aby jet tam ruka
ptelova pekazila jeho nesmysln zmr.
Nepekazte pranic, pane Kennedy, s odputnm eeno. Mj
pn nen dn tetidlo; rozvauje dlouho, co chce podniknouti,
a ustanov-li se na nem, ani bel ho od toho neodvrt.
To uvidme!
Nette se touto nadj. Krom toho je dleito, abyste el
s nmi. Pro lovce, jako jste vy, jest Afrika krajem divv. A proto,
bu jak bu, nebudete nikterak litovat, e jste se vydal na cestu.
Ne, dojista nebudu litovat, zvlt uke-li se konen jeho
tvrdohlavost.
, tu mi pipad, vzpomnl si Joe: vte-li pak, e je dnes
ven?
Jake, ven?
Ovem, mj pn, vy a j zvme se vichni ti.
Jako zvodn jezdci!
Jako zvodn jezdci. Ale upokojte se, nebude poteb, abyste
zhubenl, jste-li pli tk. Budete piputn tak, jak jste.
Nedm se vru zvit, pravil Skot pevn.
Ale, pane, zd se, e je toho poteb pro jeho stroj.
Vak se jeho stroj obejde bez m vhy.
Mon! Ale co kdybychom pro schodek v pesnch vpotech
nebyli s to, abychom vystoupili?
Aj, na mou vru, nieho jinho si nepeji!
Poslyte, pane Kennedy: mj pn pijde hned pro ns.
Nepjdu.
Snad mu nezpsobte tu bolest?
Zpsobm.
Dobr! zasml se Joe, mluvte tak, ponvad ho tu nen; ale
kdy vm ekne tv v tv: Dicku (s odputnm eeno), Dicku,
teba mi znt navlas tvou vhu, pak pjdete, za to vm rum.
35
 Nepjdu.
V tom vrtil se doktor do sv pracovny, kde se vedla tato
rozmluva; podval se na Kennedye, jemu nebylo hrub volno.
Dicku, pravil doktor, poj s Joem; teba mi vdt, kolik
obadva vte.
Ale
Me nechat klobouk na hlav. Poj.
A Kennedy el.
Odebrali se vichni ti do dlny pn Mittchel, kde byly
pipraveny vhy mskmi nazvan. Bylo skuten poteb, aby
doktor znal ti svch soudruhv a zdil podle n rovnovhu svho
balonu. Vyzval Dicka, aby vystoupil na ploinu vah; Skot nevzpraje
se prohodil polohlasn:
Vdy je dobe! vdy je dobe! to nezavazuje k niemu.
Sto padest ti libry, pravil doktor zaznamenvaje si tento
poet do zpisnku.
Co jsem pli tk?
O ne, pane Kennedy, odvtil Joe; ostatn jsem j lehk, tm se
vc vyrovn.
To praviv vstoupil Joe s nadenm na msto lovcovo; jsa vecek
rozohnn byl by vhy mlem zvrhl; postavil se jako Wellington, jen
se opi po Achillovi u vchodu do Hyde-Parku, a vypadal znamenit
i bez ttu.
Sto dvacet liber, zapsal si doktor.
He! he! zvolal Joe se spokojenm smvem.
Pro se usmval? Nebyl by to mohl nikdy ci.
Te je na mn, vece Fergusson.
I zapsal sto ticet pt liber na svj vlastn vrub.
My ti, pravil, nevme vce, neli tyi sta liber.
Ale, pane, ozval se Joe, kdyby toho bylo poteb pro vai
vpravu, nejedl bych, abych se spadl o njakch dvacet liber.
To zbyteno, hochu, odpovdl doktor; jez po chuti, a tu m
plkorunu19 a opati si za ni pt, jak se ti zachce.

19 Anglick stbrk v cen asi 3 naich korun.

36
 VII.
Geometrick podrobnosti. Vpoet obsahu balonu. Dvojit balon.
Obal. Loka. Tajemn pstroj. Potraviny. Dodaten pprava.
Doktor Fergusson byl se ji dlouho zabval podrobnostmi sv
vpravy. Lze si pedstaviti, e balon, toto podivuhodn plavidlo
uren k jeho doprav vzduchem, byl pedmtem jeho neustlho
pemlen.
Necht dti balonu rozmry pli velik, ustanovil se pedkem
na tom, e jej nadme vodkem, kter jest trnckrt a pl leh
vzduchu. Vroba tohoto plynu je snadn, a na vzduchoplaveckch
vpravch dodlal se nejlepch spch.
Doktor poznal vpoty velice pesnmi, e vzhledem k vcem
k jeho cest a pro jeho pstroj nezbytn potebnm mus vzti
s sebou vhu ty tisc liber; proe bylo vyzkoumati, jak vzestupn
sla jest s to, aby unesla tuto vhu, a jak tud jest obsah jej.
Vha ty tisc liber rovn se tyictityem tiscm osmi stm
tyictisedmi krychlovm stopm20 vytlaenho vzduchu, ili jinmi
slovy: tyicettyi tisce osm set tyicetsedm krychlovch stop
vzduchu v asi tyi tisce liber.
D-li se balonu tento obsah tyicetity tisc osmi set tyiceti
sedmi krychlovch stop a napln-li se na mst vzduchu vodkem,
kter jsa trnctkrt a pl leh, v toliko dv st sedmdestest
liber, jev se nesrovnalost v rovnovze, to jest rozdl asi t tisc
sedmi set osmdesti liber. V tomto rozdlu pak mezi vahou plynu
obsaenho v balon a mezi vahou vzduchu jej objmajcho zle
vzestupn sla balonu.
Avak kdyby se do balonu vpustilo tyicettyi tisce osm set
tyicetsedm krychlovch stop dotenho plynu, byl by zcela
naplnn; le to nesm bti, nebo m vce stoup balon do mn
hustch vrstev vzduchovch, tm vce roztahuje se plyn v nm
uzaven a protrhl by se za nedlouho obal. Proe napluj se
balony obyejn jenom do dvou tetin.

20 1661 krychlovch metr.

37
 Doktor pak prohldaje k jistmu zmyslu jedin jemu znmmu,
odhodlal se naplniti svj balon jen zpola, a ponvad musil vzti
s sebou tyicettyi tisce osm set tyicet sedm krychlovch stop
vodku, dti balonu obsah tm dvojnsobn.
Sestrojil jej do prothlho tvaru, o nm se v, e jest
nejvhodnj; vodorovn prmr inil padest stop a kolm
prmr sedmdestpt21; nabyl takto kulovitho tlesa, jeho obsah
pil se rovnm slem na devadest tisc krychlovch stop.
Kdyby doktor Fergusson byl mohl pouti dvou balon, bylo by
mu pibylo ky na zdar; lze vskutku, praskne-li jeden v povt,
udreti se druhm, vyhod-li se pt. Ale diti dva balony jest vc
velice nesnadn, kdy jde o to, aby se jim zachovala rovn sla
vzestupn.
Dlouho rozvaovav slouil Fergusson dmyslnou pravou
vhody dvou balonv a vyhnul se jich potm; sestrojili dva
nestejn velik a vstril jeden do druhho. Jeho vnj balon, jemu
ponechal rozmry svrchu vyten, zavral v sob men ballon tho
tvaru, kter ml pouze tyicetpt stop ve vodorovnm a edest
osm stop v kolmm prmru. Obsah tohoto vniternho balonu pil
se tud jenom na edestsedm tisc krychlovch stop; ml plovati
v plynu jej obklopujcm; z balonu do balonu la zklopka, mohouc
je v as poteby uvsti navzjem ve spojen.
Tato prava mla do sebe tu vhodu, kdyby pro sestup bylo
teba vypustiti plyn, e by se nejprve vypustil plyn z velkho
balonu; kdyby pak se musil vyprzdniti naisto, zstal by mal
neporuen; po t bylo by lze odstraniti vnj obal jako nepohodln
bm a osamotnl druh balon nebyl by vtru hkou, jakou
bvaj balony napolo splaskl.
Ba jet vce: kdyby vnj balon stihla nehoda, kdyby se protrhl,
mohl bti druh zachrnn.
Dva balony byly zhotoveny z lyonsk kiovan dykyty
naputn gutaperou. Tato klovatina vynik plnou neprodynost

21Tento rozmr nen nijak neobyejn: sestrojil roku 1784 Montgolfier v Lyon
balon, jen obsahoval 340.000 krychlovch stop ili 20.000 krychlovch metrv a
unesl vhu 20 tun neb asi 20.000 kilogram.
38
a vzdoruje naprosto kyselinm a plynm. Dykyta byla dvojit
sloena na vrchnm polu koule, kde jest napt nejvt.

Dne 16. nora spustil Resolute kotvu ped Greenwichem.

V tomto obalu mohl se plyn udreti po dobu neobmezenou. Vil
pl libry na devt tverench stop. Jeto pak povrch vnjho
balonu mil asi jedenct tisc est set tverench stop, vil obal
jeho est set padest liber. Obal druhho balonu, jeho povrch mil
devt tisc dv st tverench stop, vil toliko pt set deset liber:
hrnem tedy jedenct set edest liber.

39
 S, kter mla dreti loku, byla spletena z provaz z konop
nadmru pevnho; dvma zklopkm vnovna pe co
nejbedlivj, jako by se vnovala kormidlu lodnmu.
Loka tvaru okrouhlho, majc v prmru patncte stop, byla
upletena z vrbovho prout, seslenho lehkm eleznm postrojem,
a vnit opatena zpruhami k tomu urenmi, aby oslabovaly nrazy.
Jej vha a vha st nepevyovala dv st osmdest liber.
Mimo to dal si doktor udlati tyi schrnky z eleznho plechu
ztlout dvou rek; byly mezi sebou spojeny rourami kohoutky
opatenmi; k tomu pidal hadici v prmru asi dvou palc, kter
konila dvma rovnmi rameny nestejn dlouhmi, z nichto vt
milo dvacetpt a krat pouze patncte stop.
Plechov schrnky umstny v loce tm zpsobem, e zabraly
prostor co nejmen; hadice, kter mla se pidlati a pozdji,
zabalena o sob, jako i velmi siln elektrick sloup Bunsenv.
Tento pstroj byl sestaven tak dmysln, e nevil vce ne sedm
set liber spolu s dvactipti gallony22 vody obsaen ve zvltn
schrnce.
Nstroje na cestu uren zleely ve dvou teplomrech, dvou
tlakomrech, dvou bussolch, sextantu, dvou asomrech, umlm
obzornku a vkomru k zachycovn pedmt vzdlench
a nepstupnch. Hvzdrna greenwichsk propjila se
k slubm doktorovi, jen ostatn nehodlal konati fysick
pozorovn; chtl jedin stanoviti svj smr a oznaovati polohu
hlavnch ek, hor a mst.
Opatil se temi eleznmi kotvami dobe vyzkouenmi
a ebkem z lehkho, pevnho hedvbu zdl asi padesti stop.
Rovn vypoetl zevrubn vhu svch potravin; skldaly se
z aje, kvy, suchar, z nasolenho masa a pemmikanu, ppravku,
jen maje nepatrn objem, chov v sob mnoho vivnch ltek.
Mimo dostatenou zsobu koalky dal si zhotoviti dv schrnky na
vodu, do nich se velo po dvactidvou gallonech.
Povn tchto rznch potravin mlo ponenhlu zmenovati
bm nesen balonem. Nebo slu podotknouti, e rovnovha
balonu ve vzduchu je nadmru citliva.

22 Gallon rovn se asi 41/2 litru.

40
 bytek vhy tm nepatrn mv v zpt poinut velice
znan.
Doktor nezapomnl ani na stan, jen ml zastrati st loky, ani
na pokryvky, kter byly jedinm cestovnm loem, ani na lovcovy
runice, ani na zsobu prachu a kul.
Stj zde pehledn soubor jeho rozlinch vpot.

Fergusson...................................................................135 liber
Kennedy.....................................................................153
Joe................................................................................120
vha prvnho balonu................................................650
vha druhho balonu...............................................510
loka a s..................................................................280
kotvy, nstroje, }
runice, pokryvky, }
stan, velik nin, }................................................190
maso, pemmikan, }
suchary, aj, }
kva, koalka, }.........................................................386
voda............................................................................400
pstroj........................................................................700
vha vodku..............................................................276
pt..........................................................................200

hrnem.................................................................. 4000 liber.

To byl rozpoet ty tisc liber, kter doktor Fergusson hodlal

vzti s sebou; pibral toliko dv st liber pte jenom pro
nepedvdan ppady, jak kal, nebo doufal bezpen vzhledem
k svmu pstroji, e mu j uiti nebude.

41
 VIII.
Dleitost Joova. Velitel Resolutu. Zbrojnice Kennedyova. Uloen
ballonu. Hostina na rozlouenou. Odjezd dne 21. nora. Vdeck
vklady doktorovy. Duveyrier, Livingstone. Podrobnosti cesty
vzduchem. Kennedy umlen.
Kolem 10. nora chlily se ppravy ke konci, balony, uzaven
jeden ve druhm byly zplna hotovy; podstoupily siln tlak
vzduchu na jich boky hnanho; tato zkouka podala dobr pojem
o jich pevnosti a dosvdila pi vnovanou jich sestrojen.
Joe byl vecek rozradostnn, chodil neustle z Greek streetu do
dlen pn Mittchell, maje pod co initi, pod co hovoiti,
vykldaje rd podrobnosti o vci lidem, kte o n nestli, a jsa
nade ve hrd tm, e bude provzeti svho pna. Ba domnvm se,
e hodn ten hoch vydlal si nkolik plkorun, ukazuje ballon,
vysvtluje mylenky a zmry doktorovy a ukazuje tohoto
pootevenm oknem, anebo, kdy el po ulici; neteba mu to
pokldati za zl; ml vru prvo titi ponkud z obdivu
a zvdavosti svch vrstevnk.
Dne 16. nora spustil Resolute kotvu ped Greenwichem. Byla to
roubov lo o nosnosti osmi set tun, dobr plavec, kter vykonala
kol opatiti zsobami posledn vpravu sira Jamesa Rossa
v polrnch koninch. Velitel Pennet povaovn za roztomilho
mue; zajmal se velice o cestu doktorovu, jeho vil si ji ode
dvna. Tento Pennet byl spe uencem neli vojkem; to vak
nevadilo, aby neml na lodi tyi karonady23, kter nikdy nikomu
neublily jsouce jen k tomu, aby tropily hmot na svt
nejpokojnj.
Podlub Resolutu bylo upraveno k uloen balonu; byl tam
dopraven s nejvt opatrnost dne 18. nora a sloen na dn lodi
tak, aby se pedelo velik nehod; loka a jej psluenstv, kotvy,
provazy, potraviny, schrnky na vodu, kter se mly naplnit i po
pjezdu, ve spodno pod dohledem Fergussonovm.

23 Dlo s krtkou hlavn.

42
 Na vrobu vodku ulodno deset tun kyseliny srov a deset tun
starho eleza. Toto mnostv bylo vce ne dostaten, ale bylo
teba vyvarovati se monch ztrt. Pstroj, uren k vyvozovn
vodku a sestvajc asi z ticti sud, sloen v ndni.
Tyto rozlin ppravy skonily se dne 18. nora veer. Dv
kajuty pohodln zazen oekvaly doktora Fergussona a jeho
ptele Kennedye. Akoli se Skot ustavin zaklnal, e neodjede,
odebral se pece na lo s hotovm loveckm arsenlem, dvma
dvojhlavovmi zadovkami a osvdenou karabinou z tovrny
Purdeye, Moorea a Dicksona v Edinburce; s podobnou zbran byl
lovec s to, vehnati ze vzdlenosti dvou tisc krok kulku kamzkovi
do oka; k tomu druily se dva estihlavov Coltovy revolvery pro
nepedvdan poteby; jeho prachovka, jeho nbojnice, olovo
a kulky nepevyovaly vhu doktorem ustanovenou.
Ti cestujc pibyli na lo dne 19. nora; byli uvtni s velkm
vyznamennm kapitnem a jeho dstojnky; doktor byl stle dosti
chladn, jsa jedin zaujat svou vpravou, Dick rozechvn, a to tajil,
Joe pak plesal zapdaje kratochviln hovory; stal se hned milkem
v poddstojnickm oddlen, kde mu bylo vykzno loe.
Dne 20. vystrojena krlovskou spolenost zempisnou
Fergussonovi a Kennedyovi hostina na rozlouenou, Velitel Pennet
a jeho dstojnci sastnili se hod, je se honosily velkou ivost
a etnmi lichotivmi projevy; neskrbleno ani ppitky na dlouh
vk a zdrav stolovnk. Sir Francis M pedsedal s tajenm
pohnutm, avak velmi dstojn.
K nemalmu zmatku Dicka Kennedye dostalo se mu valnho
podlu v bakchickch blahopnch. Kdy se pipilo neohroenmu
Fergussonovi, slv Anglie, musilo se pipti nemn srdnatmu
Kennedyovi, odvnmu jeho soudruhu.
Dick siln se zardl, co pokldno za skromnost: potlesk se
zdvojnsobil. Dick zaervenal se jet vce.
Pi zkuscch dola zprva od krlovny; vzdvala poklony
dvma cestovatelm vyslovujc pn, aby se podnik zdail.
Co zavdalo podnt k novm ppitkm na zdrav jejho
milostivho Velienstva.
O plnoci rozeli se hodovnci po dojemnm rozlouen
a srdenm stisknut rukou.
43
 luny Resolutu ekaly u westminsterskho mostu; velitel
vstoupil do nich ve spolenosti svch cestujcch a dstojnk,
a rychl proud Teme unel je ke Greenwichi.
V jednu hodinu spal kdekdo na lodi.
Nazejt dne 21. nora ve ti hodiny rno pece huely; v pt
hodin vytaena kotva, a inkem sv vrtule ujdl Resolute k st
Teme.
Neteba snad ani podotkati, e hovory na lodi otely se jedin
okolo vpravy doktora Fergussona. Kdo jej vidl a slyel, kadmu
mimo Skota vnukl za nedlouho takovou dvru, e nikdo
nepochyboval o zdaru jeho podniku.
Za dlouhch przdnch hodin plavby konal doktor opravdov
pednky zempisn v krouku dstojnickm. Tito mlad muov
zajmali se vniv o objevy uinn v Africe za poslednch tyicet
let; vyprvl jim o vzkumech Barthovch, Burtonovch,
Spekeovch, Grantovch; lil jim tuto tajemnou pevninu,
podrobenou se vech stran vdeckmu bdn. Na severu
prozpytoval mlad Duveyrier Saharu a pivedl do Pae nelnky
tuareck. K podntu francouzsk vldy chystalo se dv vprav,
kter pichzejce od severu a mce na zpad sely by se
v Timbuktu. Na jihu postupoval neunavn Livingstone neustle
k rovnku a od bezna 1862 bral se ve spolenosti Mackensiov proti
ece Rovum. Devatenct stolet zajist neuplyne, aby Afrika
nevyjevila ta jemstva skryt v jejm ln po est tisc let.
ast poslucha Fergussonovch zvlt se vzmhala, kdy jim
lil zevrubn ppravy na cestu; chtli opravovati jeho vpoty;
peli se, a doktor poutl se upmn do rozklad.
Nejvce bylo jim s podivenou, e bere s sebou mnostv potravin
pomrn nepatrn. Jednou zeptal se jeden z dstojnk doktora na
tu vc.
To-li vs pekvapuje? odpovdl Fergusson.
Zajist.
Jak dlouho domnvte se, e potrv moje cesta? Cel msce?
To velk omyl; kdyby se prothla, bylo by veta po ns, nedospli
bychom k cli. Vzte, e ze Zanzibara na pobe senegalsk nen
vce neli pt tisc est set, anebo dejme tomu, pt tisc osm set
kilometr. Kdyby se za dvanct hodin urazilo as osm set ticet
44
kilometr, co se nerovn ani rychlosti naich eleznic a plulo se
dnem i noc, stailo by sedm dn peletti Afriku.
Ale tu byste nieho nevidl; nemohl byste konati zempisn
pozorovn, ani ohledvati kraj.
Mohl, odvtil doktor; jsme-li pnem svho balonu, vzestupuji-
li nebo sestupuji-li po libosti, zastavm se, kdykoliv uznm za dobr,
zvlt, kdy by nastvalo nebezpe, e m uchvt proudy pli
prudk.
A na ty uhodte, prohodil velitel Pennet; jsou vichry, kter
uraz za hodinu na tyi sta kilometr.
Tu vidte, odtuil doktor, pi takov rychlosti peletla by se
Afrika za dvanct hodin; v Zanzibaru by lovk vstal a v Saint-
Louisu by el spt.
Avak, ozval se jeden z dstojnk, me-li bti balon, unen
takovou rychlost?
Stalo se to ji, odpovdl Fergusson.
A balon odolal?
pln. Bylo to v as korunovace Napoleonovy roku 1804.
Vtroplavec Garnerin vypustil v Pai v jedenct hodin veer balon
s tmto npisem provedenm zlatm psmeny: ,V Pai dne 25.
frimairu24 roku XIII. korunovace csae Napoleona J. Sv. Piem VII.
Druhho dne rno v pt hodin vidli obyvatel mt t balon
vzneti se nad Vatiknem, peletti mskou Campagni a spustiti se
do jezera Bracciana. Tak jest, pnov, balon s to, aby obstl pi
podobn rychlosti.
Balon ano; ale co lovk, odvil se namtnouti Kennedy.
lovk tak! Nebo balon je pod nehybn vzhledem ke
vzduchu, kter jej obklopuje; on nepostupuje, nbr vzduch sm;
kdyby se v loce rozehla svka, plamen by neplpolal. Kdyby byl
do ballonu Garnerinova vstoupil vtroplavec, nebyla by mu ta
rychlost nikterak ublila. Ostatn nehodlm zkoueti takovou
rychlost, a budu-li se moci na noc zachytit njakho stromu nebo
vstupku pdy, neopominu toho. Mimo to povezeme s sebou na

24Tet msc v nkdejm novofrancouzskm kalendi, ode dne 21. listopadu do

20. prosince.
45
dva msce potravin, a naemu obratnmu lovci nic nebude na
zvadu, aby nm opatil hojnost zvi, kdy se zakotvme na zemi.
Ach! pane Kennedy! tam se vm naskytnou mistrovsk rny,
ozval se mlad midshipman, pohleje na Skota zvistivma oima.
Nehled na to, prohodil jin, e vae zbava bude sdruena
s velikou slvou.
Pnov, odpovdl lovec, jsem vm velice povden za vae
poklony ale neslu se mi pijmati je
Jake! ozvalo se zevad, co neodjedete?
Neodjedu.
Co nebudete provzet doktora Fergussona?
Nejen ho nebudu provzet, ale jsem zde pouze proto, abych ho
v posledn chvli zadrel.
Vekery zraky utkvly na doktorovi.
Neposlouchejte ho, odtuil s obvyklou klidnost ve tvi. To
vc, pro kterou neradno se s nm pti; celkem v velmi dobe, e
odjede.
Pi sm svat Patrick! zvolal Kennedy, osvduji
Neosvduj nic, ptel Dicku; jsi odmen, zven, ty i tvj
prach, tv runice a tv kulky, a proto o tom ji nemluvme.
A od tohoto dne a do pjezdu na Zanzibar Dick skuten
neotevel st; nemluvil ji o tom ani o em jinm. Mlel.

46
 IX.
Mys obeplut. Na pednm vstupku. Professor Joe pedn
o svtopise. O zen balon. O hledn vzdunch proud. Heureka.
Resolute thl rychle k mysu Dobr nadje; pohoda vytrvala,
jakkoli moe dmulo se silnji.
Dne 30. bezna, za dvacetsedm dn po odjezd z Londna, bylo
na obzoru rozeznati obrysy Tabulov hory; Kapsk msto, rozloen
na pat amfiteatru z pahorkv, objevilo se skrze nmosk
dalekohled, a za nedlouho spustil Resolute kotvu v pstav. Ne
velitel zastavil tam jen proto, aby se zsobil uhlm, na kterouto
prci vystail den; nazejt zamila lo na jih, aby obeplula poledn
vbek Afriky a vjela do prlivu Mozambickho.
Joe nekonal prvn cestu po moi, proe netrvalo dlouho,
a zdomcnl na lodi. Kde kdo mu by naklonn pro jeho upmnost
a dobrou mru. Proslulost jeho pna odrela se valnou mrou i na
nj. Poslouchali ho jako vtce, i nemlil se vce ne kterkoli jin.
Zatm pak, co doktor popisoval a vykldal v krouku
dstojnickm, trnil Joe na pednm vstupku a spdal historii
svm zpsobem, co ostatn dlali nejvt djepisci vech dob.
Pirozenou mrou byla na petesu povstn cesta. Joa stlo
mnoho prce, neli vtpil zpurnm duchm pesvden
o podniku, le jakmile plavci uvili, nezdlo se nic nemonm jich
obrazivosti rozncen vyprvkou Joovou. Ommiv vypravovatel
namlouval svm poslucham, e po tto cest dojde jet na jin.
Byl to jen zatek dlouh ady nadlidskch podnik.
Hlete, ptel, kdy lovk okus tento druh pohybu, neme
se ji obejt bez nho; na sv pt vprav pak nepjdeme stranou,
nbr pjdeme pmo ped sebe a budeme pod stoupat.
Aj! tu se dostanete na msc, prohodil uasl poslucha.
Na msc! odvtil rychle Joe; ne, na mou vru, to je pli
vedn! kde kdo chod na msc. Mimo to nen tam vody a lovk je
nucen vzt j s sebou velk zsoby a tak vzduch v lahvch, aby bylo
co dchat.

47
 I smli se, le mu vili.
Dobr! je-li pak tam gin?25 ozval se plavec, jen byl nramnm
milovnkem tohoto npoje.
Jet ne, mil brachu. Ne, s mscem nen nic; ale budeme se
prochzet po tch hezkch hvzdch, po tch rozkonch
obnicch, o kterch mi pn tolikrt vyprvl. Tak se nejprve
podvme na Saturna
Je-li to ten, co m prsten? otzal se stanovitnk.
Ano! snubn prsten. Jenom e se nev, kam se podla jeho ena!

25 ti: Din borovika.

48
 Jake! vy pjdete a tak vysoko? pravil zaraen plavk. Co
je v pn bel?
bel? Na to je pli dobr!
A po Saturnovi? zeptal se jeden z nejzvdavjch
v posluchastvu.
Po Saturnovi? No, zavtme nvtvou na Jupitera; to je vm
takov smn zem, kde m den jenom devt hodin a pl, co je
vhod lenochm, a kde roky na pklad trvaj dvanct let, co je
prospno lidem, kterm zbv u jen est msc ivota. Tm se jich
jsoucnost trochu prodlou!
Dvanct let? divil se plavk.
Ano, hochu; v tom kraji by tebe matka jet kojila, a onen
staroch tam dole, jemu jde na padestku, byl by plptaletm
klukem.
To nen ve podobno! zvolal pedn vstupek jako jednm
hlasem.
Hol pravda, odvtil Joe ubezpeile. Ale co chcete? Kdy
lovk pod ivo na tomto svt, nenau se niemu, zstane
nevdomm jako more. Zajdte si na Jupitera a uvidte! Na pklad
je tam nahoe teba stejnokroje, nebo jsou souputnci, na nich nen
volno!
I smli se, le napolo mu vili; i vyprvl jim o Neptunovi, kde
jsou nmonci vtni, a o Marsovi, kde si vojci vykrauj po
chodnku, co je na konec obtn. Merkur pak je patnm svtem,
nic ne zlodji a kupci sob navzjem tak podobn, e jest tko od
sebe je rozeznat. A poslze podal jim o Venui obraz v pravd
chvatn.
A a se vrtme z t vpravy, dokldal roztomil vypravovatel,
budeme vyznamenni jinm kem, kter z tam nahoe
v knoflkov drce dobrho Pnaboha.
A pjdete si ho zaslouit! pravili plavci.
Takhle uplvaly veselmi hovory dlouh veery na pednm
vstupku. A zatm braly se poun rozmluvy doktorovy svm
bhem.
Jednou mluvilo se o zen balonv, a Fergusson byl podn,
aby pronesl svj soud v tto vci.

49
 Nevm pravil, e se poda diti ballony. Znm vecky
soustavy, s nimi se dly pokusy, nebo kter byly navreny; ani
jedna nedodlala se zdaru, ani jednu nebylo lze uvsti ve skutek.
Chpete zajist, e jsem se zabval touto vc, na n mi tolik selo;
ne nebyl jsem s to, abych ji rozeil prostedky, jich poskytuj
nynj mechanick vdomosti. Bylo by teba vynalzti motor mimo
obyej mohutn a nad monost lehk. A pece nebude lze odolati
proudm ponkud silnjm! Ostatn elily a posud vekery
pokusy spe k zen loky ne balonu. To je chyba.
Nicmn ozvala se nmitka, jest velk souvislost mezi
vzducholod a vodn lod, kter se d po libosti.
Nikoliv, odpovdl doktor Fergusson, souvislost ta je
nepatrn, nebo nen dn. Vzduch je neskonale mn hust neli
voda, v n je lo ponoena toliko na polo, kdeto vzducholo
plyne cel v povt a trv v nehybnosti vzhledem k okolnmu
vzduchu.
Mme tedy za to, e vtroplavba promluvila posledn slovo?
Nikterak! Nikterak! Dluno hledati jinou vc, a nelze-li diti
balon, jde aspo o to, aby se udrel v pznivch proudech
vzduchovch. m ve se stoup, tm vt nabvaj stejnomrnosti
a maj stlej smr: nejsou jim na zvadu dol a hory, prostupujc
povrch zemkoule, a v tom, jak vte, spov hlavn pina zmn
vtru, a nerovnosti jeho vanu. Jakmile pak budou tato psma
urena, bude balonu jen zachytiti proudy, jich bude potebovati.
Aby se vak do nich dosplo, namtal velitel Pennet, bude
teba neustle vystupovati nebo sestupovati. V tom vz hek, mil
doktore.
A pro, mil veliteli?
Rozumjme si: to bude obt a pekkou toliko dlouhm
cestm a nikoli pouhm povtrnm prochzkm.
A z jak piny, prosm?
Ponvad lze vystoupiti jen s tou podmnkou, e se vyhod
pt, sestoupiti pak lze jen s tou podmnkou, e se vypust plyn,
a takovou mrou jsou zsoby plynu a pte brzy vyerpny.
Mil Pennete, prv jen o to b a o nic jinho. V tom spov
jedin obt, kterou dluno vd pekonati. Nejde o zen balon;

50
jde jen o to, aby je bylo mono hnti shora dol beze ztrty plynu,
kter jest jich silou, jich krv, jich du, a lze-li se tak vyjditi.
Mte pravdu, mil doktore, ale tato obt nen dosud rozeena,
tento prostedek nen dosud nalezen.
Prosm za odputn, jest nalezen.
Km?
Mnou!
Vmi?
Chpete zajist, e bych se jinak nebyl odvil tohoto peletu
pes Afriku balonem. Ne by ubhly dvacettyi hodiny, byl bych
hotov s plynem.
Avak o tom jste se v Anglii nezmnil.
Nikoli. Nedbal jsem poutti se na veejnosti do petes. To
jsem pokldal zbytenm. Vykonal jsem potaj ppravn zkouky
a byl jsem spokojen; nebylo mi tud teba nkomu se s nimi
svovat.
Nue, mil Fergussone, smme-li se tzati na vae tajemstv?
Tu je mte, pnov, a mj prostedek jest prajednoduch.
Pozornost poslucha byla napiata do vy mry, a doktor jal se
pokojn vykldati v tato slova:

51
 X.
Dvj pokusy. Patero schrnek doktorovch. Plynov dmuchavka.
Zhevnk. Zpsob zen. Jist spch.
asto konny pokusy, pnov, vystoupit nebo sestoupit po
libosti beze ztrty balonovho plynu nebo pte. Francouzsk
vtroplavec, pan Meunier, chtl dojti tohoto elu tm, e zhustil
vzduch ve vniternm prostoru. Belgian, pan doktor van Hecke,
vyvinoval kdly a lopatami kolmou slu, kter by byla namnoze
nedostaila. Praktick vsledky, jich se dosplo tmito rznmi
prostedky, byly nepatrny.
Proe ustanovil jsem se na tom, e se chopm vci s jin strnky.
A pedkem zavrhuj zplna pt, le pro potebu vt sly
vzestupn, kter by nastala, kdyby se pokazil mj pstroj, nebo
kdybych byl nucen rzem vystoupiti, abych se vyhnul nenadl
pekce.
Moje prostedky vzestupn a sestupn zleej jedin v tom, e
roztahuj nebo stahuj rozlinou teplotou vzduch uzaven v balon.
A tohoto vsledku dochzm takto:
Vidli jste, e jsem dal s lokou naloiti tak nkolik schrnek,
o nich nevte, na jsou. Tchto schrnek je potem pt.
Prvn jest asi na dvacetpt gallon vody, do n pidm nkolik
kapek kyseliny srov, abych rozmnoil jej voditelnost, a rozlom ji
silnm sloupem Bunsenovm. Voda se skld, jak vte, ze dvou st
vodku a z jedn kyslku.
inkem sloupu vyjde kyslk jeho kladnm plem do druh
schrnky. Tet schrnka, umstn nad druhou a dvojnsobnho
obsahu, pojme vodk pichzejc plem zpornm.
Kohoutky, z nich jeden m otvor jet jednou tak velk jako
druh, jsou tyto dv schrnky ve spojen se tvrtou, kter se zove
schrnkou smsi. Tam se vskutku smuj tyto dva plyny, vznikajc
rozkladem vody. Obsah tto schrnky smsi jest asi tyicet a jedna
krychlov stopa.
Na svrku tto schrnky jest platinov roura, opaten
kohoutkem.

52
 Pochopili jste ji, pnov: pstroj, jej vm popisuji, je prost
kyslkov a vodkov dmuchavka, jejto r pevyuje r vhn.
To vyloiv, pistoupm k druh sti pstroje.
Z vnitku mho balonu, kter jest neprodyn, vychzej dv
roury, oddlen od sebe malou mezerou. Jedna zan ve vrchnch
vrstvch vodkovch, druh ve spodnch.
Tyto dv roury jsou opateny v jistch vzdlenostech od sebe
silnmi kauukovmi lnky, proe mohou se poddvati kolsn
balonu.
Jdou ob dol a do loky a vedou do schrnky vlcovitho
tvaru, kter slove rovkou. Jest na obou koncch uzavena dvma
silnmi deskami z tho kovu.
Roura, vyl ze spodku balonu, vede do tto vlcovit skn
spodn deskou; vnik tam dl a bere pak na sebe podobu roubovit
hadice, jej zvitky na sob sloen zaujmaj skoro vku schrnky.
Neli z n vyjde, zabh hadice do malho kuele, jeho vydut
spodek v podob kulat epiky smuje dol.
Vrcholem tohoto kuele vychz druh roura vedouc, jak jsem
vm ekl, do vrchnch vrstev balonu.
Kulat epika malho kuele jest platinov, aby se neroztavila
inkem dmuchavky. Nebo tato nalz se na dn elezn schrnky
v roubovit hadici a konec jejho plamene bude zlehka zasahovati
tuto epiku.
Vte, pnov, co jest zhevnk, uren k vytpn pokoj. Vte,
jak pracuje. Vzduch v pokoji nucen jen prochzeti rourami a vrac se
s vy teplotou. To pak, a pravdu dm, co jsem vm prv tuto
popsal, nen nic jinho neli zhevnk.
Co se bude skuten dti? Jakmile bude dmuchavka rozehnuta,
zaheje se vodk v hadici a ve vydutm kueli a bude rychle stoupati
rourou, kter jej povede do vrchnch konin balonu. Przdnota dole
vznikl pitahuje vodk ze spodnch konin, jen se rovn zaheje
a neustle se nahrazuje; takto povstane v rourch a hadici plynov
proud nadmru rychl, vychzejc z balonu, tam se vracejc a bez
ptre se pehvajc.

53
 Plyny pak roztahuj se o 1/480 svho objemu jednm stupnm
tepla. Zvm-li tud teplotu na osmnct stup26, rozthne se
vodk v ballon o 18/480 neboli o estncte set trnct krychlovch
stop, a proto vytla o estncte set sedmdesttyi krychlov stopy
vzduchu vce, co rozmno jeho vzestupnou slu o sto edest liber.
To je tolik, jako by se vyhodila t vha pte. Zvm-li teplotu na
sto osmdest stup, rozthne se vodk o 180/480 vytla o estnct
tisc sedm set tyicet krychlovch stop vce, a jeho vzestupn sla
vzroste o estncte set liber.
Jak vidte, pnov, mohu snadno dosci znanch rozchyl
v rovnovze. Obsah balonu byl vypoten v ten zpsob, e
polonadmut vytlauje vhu vzduchu navlas rovnou vze obalu
vodku a loky obtkan cestujcmi a vm jejm psluenstvm,
jsa nadmut touto mrou, jest v pln rovnovze se vzduchem:
nestoup ani nekles.
Abych zpsobil vzestup, zaheji dmuchavkou plyn do teploty
vy nad okoln teplotu; tmto nadbytkem tepla nabude silnjho
napt a nadme vce balon, jen stoup tm ve, m mocnji
roztahuji vodk.
Sestup pivod se pirozenou mrou tm, e zmrnm r
dmuchavky, nechaje teplotu se ochladiti. Proe bude vzestup
obyejn mnohem rychlej neli sestup. To vak jest okolnost
pzniv; nesejde mi nikdy na tom, abych rychle sestoupil, kdeto
naopak hbitm pochodem vzestupnm vyhnu se pekkm.
Nebezpeenstva jsou dole, nikoli nahoe.
Mimo to, jak jsem vm ekl, mm jistou vhu pte, kter mi
umon povznsti se jet rychleji, vzejde-li toho poteba. Moje
zklopka, pidlan na vrchnm polu ballonu, nen nim jinm,
neli zklopkou bezpenostn. Obsah vodku v balon setrv stle
ve sv me; jedin rzn teplota, kterou vyvodm v tomto plynu
neprodyn uzavenm, bude mti vliv na vecky jeho pohyby
vzestupn i sestupn.
A nyn, pnov, dolom jet jako praktickou okolnost toto:
Spalovn vodku a kyslku na konci dmuchavky psob toliko
vodn pru. Proe opatil jsem vnitek valcovit elezn schrnky

26 10 stodlovch. Plyny roztahuj se o 1/267 svho objemu 1 stodlovm.

54
vpustnou rourou se zklopkou pracujc nejmn s dvma
atmosframi tlaku; jakmile tud nastane tento tlak, unik pra sama
sebou.
Podm vm jet slice velice pesn.
Dvacetpt gallon vody na sv podstatn prvky rozloen vyd
dv st liber kyslku a dvacetpt liber vodku. To se rovn vzhledem
k atmosfrickmu tlaku osmncti stm devadesti krychlovm
stopm onoho a tem tiscm sedmi stm osmdesti krychlovm
stopm tohoto, hrnem pti tiscm esti stm sedmdesti
krychlovm stopm smeniny.
Kohoutek pak m dmuchavky na cel kolo oteven vyd za
hodinu dvacet sedm krychlovch stop pi plameni aspo estkrt
silnjm, neli jest plamen velkch osvitnch svtilen. Abych se tedy
udrel ve vi nepli znan, splm prmrn toliko devt
krychlovch stop za hodinu a proto mch dvacetpt gallon vody
zajiuje mi est set ticet hodin plavby ili nco pes dvacetest dn.
Jeto pak jsem s to, abych sestupoval po libosti a obnovoval
cestou zsobu vody, me m plavba trvati do nekonena.
To jest m tajemstv, pnov; je prost a jako vecky prost vci
neme se minouti se zdarem. V roztahovn a stahovn plynu
balonovho zle mj prostedek, jen nevyaduje ani obtnch
kdel, ani mechanickho motoru. Zhevnk, abych mohl
vyvozovati zmny v teplot, dmuchavka, abych jej vytpl, nejsou
ani nepohodln, ani tk. Mm tud za to, e jsem slouil vekery
opravdov podmnky spchu.
Doktor Fergusson dopovdl takto svj vklad, za nj dostalo se
mu upmn pochvaly. Nebylo lze ani s jednou vtkou proti nmu
se vytasiti; ve bylo pedvdno a uveno.
Nicmn, podotkl velitel, je to tebas nebezpen.
Co na tom? odpovdl prost doktor, jen kdy to lze
provsti.

55
 XI.
Pjezd do Zanzibaru. Anglick konsul. Nekal smlen
obyvatelstva. Ostrov Kumbeni. Deai. Nadmut balonu. Odjezd
dne 18. dubna. Posledn s Bohem. Viktorie.
Vtr neustle pzniv urychlil postup Resolutu k cli jeho cesty.
Jzda prlivem Mozambickm byla zvlt pokojna. Plavba po moi
byla dobrm pedvstnm znamenm plavby vzduchem. Kde kdo si
oddechl, kdy se cesta schlila ke konci, a hledl bti npomocen
doktoru Fergussonovi v poslednch ppravch.
Konen octl se korb v zoru msta Zanzibara, lecho na
ostrov tho jmna, a dne 15. dubna v jedenct hodin dopoledne
spustil kotvu v pstav.
Ostrov Zanzibar nle imamu Maskatskmu, spojenci Francie
a Anglie, a jest zajist nejkrsnj jeho osadou. Do jeho pstavu
vjd velk poet lod ze sousednch krajin.
Ostrov jest odlouen od pobe africkho toliko prlivem, jeho
nejvt ka nepevyuje tyicetosm kilometr.
Provozuje il obchod s klm, slonovinou a pedkem s ebenem,
nebo Zanzibar jest velkm tritm na otroky. Tu se sousteuje
vecka ta kois dobyt v bitvch, kter vnitrozemt nelnci
neustle mezi sebou svdj. Tento obchod jest rozen po celm
vchodnm pomo a do ek Nilu, a pan G. Lejean vidl jej bez
ostychu vsti pod francouzskou vlajkou.
Jakmile Resolute pistal, piel anglick konsul v Zanzibaru na
lo propjit se k slubm doktorovi, o jeho zmrech dovdal se
ji cel msc pravideln z evropskch asopis. Le a dotud stl
v etnm iku nevcch.
Pochyboval jsem, pravil, podvaje ruku Samuelu
Fergussonovi, ale te u nepochybuji.
Nabdl vlastn dm doktorovi, Dicku Kennedyovi, a jak se
rozum samo sebou, i hodnmu Joovi.
Jeho laskavost mohl si doktor pesti rozlin listy, je byl dostal
od setnka Spekea. Setnkovi a jeho soudruhm bylo hrozn strdati
hladem a nepohodou, neli dospli do zem Ugoga; postupovali

56
toliko s nejvt nmahou a nemli ji ani pomylen, aby dvali
o sob rychl zprvy.
To jsou nebezpeenstva a jmy, jich se dovedeme vystci,
pravil doktor.
Zavazadla t cestujcch dopravena do domu konsulova. Hodlali
sloiti balon na behu zanzibarskm; bylo tam u nvstnho
storu phodn prostranstv pi ohromn budov, kter by ho byla
chrnila proti vchodnm vtrm. Tato ohromn bata, podobn
sudu na dno postavenmu, proti nmu sud heidelbersk byl by
pouhm soudkem, slouila za tvrz, a na jej ploin stli na stri
Beludov ozbrojen kopmi, jaksi to lenoiv a hulkav posdka.

Vodk vnikal vpustnmi rourami do balon.

Ale kdy mla vzducholo bti sloena, dostalo se konsulovi
zprvy, e se tomu ostrovan oprou nsilm. Nic nen slepjho nad
zfanatisovan nruivosti. Zvst o pjezdu kesana, jen obmlel
vznsti se do vzduchu, pijata s rozhoenm; ernoi, rozilenj
ne Arabov, spatovali v tomto myslu neptelsk zmry proti
svmu nboenstv; domnvali se, e se stroj klad slunci nebo
msci. Jsou tato dv tlesa nebesk africkm nrodm pedmtem
bohocty. Proe uzrlo rozhodnut opti se tto rouhav vprav.
Konsul zpraven o tomto smlen, rokoval s doktorem
Fergussonem a velitelem Pennetem. Tento nechtl ustoupiti
hrozbm, avak jeho ptel pesvdil ho v t vci o jinm.

57
 Na konec bychom zajist provedli svou, pravil k nmu, i
vojci imamovi pispli by nm v as poteby brannou rukou; le
nehoda je rychle hotova, mil veliteli; neblah vstel stail by
uvaliti na balon nenapravitelnou pohromu, a cesta byla by
neodvratn zmaena; proe teba jednati s nejvt obezelost.
Ale co pot? Slome-li balon na pobe africkm, narazme na
tyt pote! Co pot?
Nic nen jednoduho, odpovdl konsul. Vizte ty ostrovy
vyvstvajc za pstavem; slote vzducholo na nkterm z nich,
obklite se kruhem plavcv a nevydte se v nidn nebezpe.
Tak jest, pisvdil doktor, a budeme moci zcela neruen
dokonat sv ppravy.
Velitel podrobil se tto rad. Resolute zajel k ostrovu Kumbeni.
Z rna dne 16. dubna sloen ballon bezpen prosted mtiny mezi
velkmi lesy, jimi je pda hust zarostl.
Vztyeny dva story zv osmdesti stop a zdli rovn tolika
stop od sebe; po kotouch na jich koncch pidlanch vytaen
balon vzhru pnm lanem; tu byl jet zplna splaskl. Vnitern
balon byl uvzn ve vrcholu vnjho ballonu tak, e se octl zrove
s nm nahoe.
K vniternmu zvsu kadho balonu byly pak pipevnny dv
roury vodk vpoutjc.
Den 17. ubhl sestavovnm pstroje urenho k vyvozen plynu;
zleel ve ticti sudech, v nich dl se rozklad vody elezem
a kyselinou srovou, zednou velkou dvkou vody. Vodk
shromaoval se v nramnm stednm sud, byv na pechod
oitn, a odtud vnikal vpustnmi rourami do balon. Tmto
zpsobem naplnil se kad z nich odmrou plynu pesn
ustanovenou.
Na tento pochod bylo teba vynaloiti osmncte set sedmdest
gallon kyseliny srov, estnct tisc padest liber eleza a devt set
sedmdest gallon vody.
Tento pochod nastal v nsledujc noc okolo t hodin z rna; trval
tm osm hodin. Nazejt houpal se balon obesten st pvabn
nad lokou, jsa poutn k zemi velkm potem pytl s pskem.
Pstroj na roztahovn vodku sestaven velmi peliv, a roury
vychzejc z balonu zaputny do vlcovit skn.
58
 Kotvy, provazy, nstroje, cestovn pokryvky, stan, potraviny,
zbran zaujaly v loce msto jim uren; zsoba vody nabrna ji
v Zanzibaru. Dv st liber pte rozdleno do patncti pytlv
umstnch na dn loky, ale tak, e byly po ruce.
Tyto ppravy skonily se okolo pti hodin veer; stre bdly
neustle kolem ostrova, a luny Resolutu projdly prlivem.
ernoi neustvali dvati na jevo hnv kikem a pitvornmi
posunky a skoky. arodjov pobhali mezi podrdnmi zstupy,
rozdmychujce vecku tu zlobu; nkolik fanatik pokusilo se
doplovati ostrova, ne byli snadno odklizeni.
Po t zahjeno arovn a zaklnn; deai, kte se chlub, e
porouej mranm, pivolvali na pomoc vichry a lijavce
kamen27; za tou pinou nasbrali lupen ze vech rznch strom
domcch; vaili je nad ohnkem, zatm co jin zabili skopce
vrazive mu dlouhou jehlu do srdce. Ale pes vecky jich obady
zstala obloha jasna, a jich skopec a jich pitvoen vyly na piano.
Tu se negi pustili do zuivho hen opjejce se tembem,
ostrou lihovinou, dobvanou z kokosnku, nebo pivem nad mru
opojnm, eenm togva. Jich psn prost jakhosi npvu, jich
mr vak je velice sprvn, ozvaly se dlouho do noci.
K est hodin veern seli se cestovatel k poslednmu obdu za
stolem kapitna a jeho dstojnk. Kennedy, jeho se nikdo neptal,
bruel si potichu nesrozumiteln slova; nespoutl o s doktora
Fergussona.
Tato hostina byla ostatkem smutna. Nadchzejc posledn
okamik vzruoval ve vech trapn vahy. Co chystal osud tmto
smlm cestovatelm? Shledaj-li se kdy zase se svmi pteli
a zasednou-li u domcho krbu? Sele-li jim vzducholo, kam se
podj mezi divokmi nrody, v ln tch neprozkoumanch
konin, uprosted nesmrnch pout?
Tyto mylenky byly se a dosud zdka ozvaly a nedbno jich
hrub, le v tuto chvli dotraly neodbytn na rozncenou obrazivost.
Doktor Fergusson, stle chladn, stle lhostejn, hovoil o tom
a o onom; nadarmo vak plail tuto nakalivou smutnou nladu;
nepodailo se mu.

27 Tak kaj negi krupobit.

59
 Ponvad byla obava njakch vtrnost proti doktorovi a jeho
soudruhm, spali vichni ti na Resolutu. V est hodin rno vyli
z kajuty a odpluli na ostrov Kumbeni.
Balon kolbal se zlehka zvany vchodnho vtru. Pytle s pskem,
kter jej drely, byly nahrazeny dvacti plavci. Velitel Pennet a jeho
dstojnci byli pi tomto slavnostnm odjezdu.
V tom pikroil Kennedy rovnou k doktorovi, a vzav jej za ruku
pravil:
Jsi-li pevn odhodln odjeti, Samuele?
Nezvratn odhodln, mil Dicku.
Zda-li pak jsem se vynasnail, se jsem byl, abych pekazil tuto
cestu?
Zajist.
Tu mm v t vci klidn svdom a pjdu s tebou.
Vdl jsem to, odtuil doktor, a tv mihlo se mu rychl
pohnut.
Nadeel okamik poslednho louen. Kapitn a jeho dstojnci
objali s rozechvnm sv neohroen ptele, nevyjmajce, ani
hodnho Joa, hrdho a veselho. Kdekdo z ptomnch chtl bti
asten toho, aby stiskl ruku doktoru Fergussonovi.
V devt hodin vsedli ti spolucestovnci do loky; doktor rozehl
dmuchavku a rozdmchal plamen tou mrou, aby vyvodil rychl
r. Balon, vznejc se pi zemi, v pln rovnovze stoupal po
nkolika minutch. Plavcm bylo popustit; provazy jej poutajc.
Loka povznesla se na dvacet stop.
Ptel, zvolal doktor smeknuv klobouk a stoje zpma mezi
dvma soudruhy, dejme na vzducholodi jmno, kter j pinese
tst! Budi poktna Viktori!
Zaznlo mocn provoln:
A ije krlovna! slva Anglii!
V tuto chvli vzmohla se vzestupn sla balonu mrou
podivuhodnou. Fergusson, Kennedy a Joe rozehnali se s pteli
poslednm pozdravem.
Puste ve! vzkikl doktor.
A Viktorie vznesla se rychle do vzduchu, zatm co tyi karonady
Resolutu hmaly j na poest.

60
 XII.
Pelet pes inu. Mrima. Vrok Dickv a nvrh Jov. Pedpis na
kvu. Uzaramo. Neastn Maizan. Hora Duthumi. Mapy
doktorovy. Noc na noplu.
Vzduch byl ist, vtr mrn; Viktorie vystoupila tm kolmo do
ve 1500 stop, co projevilo se klesnutm o dva palce bez dvou
rek28 v tlakomrnm sloupci.
V tto vce silnj proud unel balon k jihozpadu. Jak
velkolep divadlo rozvinulo se ped zraky cestovatel! Ostrov
Zanzibar jevil se cel om, obreje se temnj barvou jako na ir
ploe; pole nabvala vzhledu rznobarvch vzork; velk skupiny
stromov svdily, kde jsou lesy a houtiny.
Obyvatel ostrova vypadali jako hmyzov. Provolvn
a hulkn zanikalo ponenhlu v ovzdu, a jedin dlov vstely
s lod chvly se ve vnitern dutin balonu.

Tu se negi pustili do zuivho hen.

Jak je to ve krsn! zvolal Joe peruiv po prv mlen.
Nedostalo se mu odpovdi. Doktor byl zamstnn tm, e pozoroval

28 Asi pt centimetr. Na sto metr vky in klesnut skoro centimetr.

61
odchylky tlakomrn a zaznamenval si velik podrobnosti
vzestupu.
Kennedy se dval, a oi mu nestaily, aby ve shldl.
Jeto paprsky slunen pispvaly pomoc dmuchavce, vzmohlo
se napt plynu. Viktorie dostoupila ve 2500 stop.
Resolute vypadal na pohled jako pouh lun, a pobe africk
rsovalo se na zpad nesmrnm pruhem pny.
Co nemluvte? ozval se Joe.
Dvme se, odpovdl doktor zamiv dalekohled na pevninu.
Co na mn jest, musm mluvit.
M dovoleno, Joe, mluv do chuti.
A Joe spoteboval sm pro sebe stralivou slu citoslovc. Och!
ha! ach! hrnuly se mu bez ptre ze rt.
Za peletu pes moe uznal doktor radnm setrvati v tto vce;
mohl pozorovati pobe vtm rozsahem; teplomr a tlakomr,
zaven v pootevenm stanu, byly neustle clem jeho pohledu;
druh tlakomr, umstn zevn, ml konati slubu za nonch
hldek.
Ne uplynuly dv hodiny, dospvala Viktorie, unen rychlost
tm tincti kilometr, patrn nad pobe. Doktor odhodlal se
pibliti k zemi; zmrnil plamen dmuchavky, a balon snesl se za
nedlouho na ti sta stop od zem.
Thl nad Mrimou, jak slove tato st vchodnho pobe
africkho; hust obruby koenovnk chrnily jeho behy; v nzkm
plivu bylo vidti jich spletit koeny, ohlodan zubem indickho
okeanu. Jespy, navalen kdysi na rozhran mezi moem a zem jevily
se oblmi rysy na obzoru, a hora Nguru vypnala sv tm na
severozpad.
Viktorie mjela ves, kterou doktor dle mapy poznal za Kaolu.
Vekero shlukl obyvatelstvo ryelo hnvem a strachem; py
vystelovny nadarmo na tuto vzdunou obludu, je vznela se
velebn nad vm tm malomocnm vztekem.
Vtr vanul na jih, ale doktorovi nevadil tento smr; mohl tak
aspo sledovati cestu, kterou se ubrali setnci Burton a Speke.
Kennedy stal se poslze rovn hovornm jako Joe; pedstihovali
se vzjem vkiky obdivu.
Pry s dostavnky! pravil jeden.
62
 Pry s parnky! zvolal druh.
Pry se eleznicemi! pizvukoval Kennedy, po kterch lovk
jezd a krajin nevid.
Balon! to je nco! liboval si Joe; lovk ani nect, e se
pohybuje, a proda sama se sna, aby se rozvinula ped jeho
oima!
Jak to podvan! jak divy! jak rozko! sen ve visut rohoi!
Co abychom posndali? navrhl Joe, v nm sv vzduch
vzbudil chu.
To je mylenka, hochu!
! s kuchyn nebude valnch pot! nco sucharv a konservo
vanho masa.
A kvy dle libosti, doloil doktor. Dovoluji ti vypjit si
trochu horka od m dmuchavky; zbude j ho dost. A tm zpsobem
nebude se nm nikterak obvati poru.
To by bylo hrozn, lekal se Kennedy. Vdy je to, jako
bychom mli nad sebou prachrnu.
Ani zdn, odpovdl Fergusson; kdyby vodk na krsn
chytil, shoel by ponenhlu, a my bychom klesli na zemi, co by
nm pilo nevhod; ale nestrachuj se, n balon je neprodyn
uzaven.
Jezme tedy, ekl Kennedy.
Zde, pnov, pravil Joe; a nsleduje vaeho pkladu
posloum vm kvou, o n mi povte sv mnn.
Pravda jest, ozval se opt doktor, e Joe mimo tiscer jin
ctnosti m znamenit vlohy k vaen tohoto lahodnho npoje; bere
na sms rznch druh, kter mi nikdy nechtl vyjeviti.
Nue, pane, ponvad jsme v irm povt, mohu se vm,
tum, svit s tm pedpisem. Je to prost sms stejnch dl mokky,
bourbonu a rio-nuezu.
Za njakou chvli nality ti kouc se koflky, jimi zapito jadrn
sndan okoenn dobrou mrou stolovnk; po t zaujal kad opt
sv pozorovac stanovisko.
Kraj honosil se nesmrnou rodnost. zk, kivolak piny
vinuly se pod zelenmi klenbami. Letli nad poli osetmi tabkem,
kukuic, jemenem pln uzrlm; tu a tam prostrala se rovit
s rovnmi stonky a kvty barvy purpurov. Vidli ovoce a kozy
63
zaven ve velkch klecch vyvench na kolech na ochranu proti
chrupu levhartovu. Bujn rostlinstvo vypnalo se na tto tdr
pd. V etnch ddinch opakovaly se vjevy ryku a zmatku, kdy
se objevila Viktorie, a doktor Fergusson ml se bedliv na pozoru,
aby nesestoupil v dostel pv; obyvatel shlukl kolem svch chat
tsn skupench sthali dlouho cestovatele svm marnm
proklnnm.
O poledni uril doktor poradiv se s mapou, e jest nad
Uzaramem.29 Krajina byla porostl kokosnky, dnmi a bavlnky,
nad nimi Viktorie zdla se lakovati. Joe shledal toto rostlinstvo
zcela pirozenm, jakmile lo o Afriku. Kennedy vidl zajce
a kepelky, kte si nedali nic lepho ne dobrou rnu z puky; le
bylo by se marn pltvalo prachem, ponvad nemohla se zv
sebrati.
Vzduchoplavci pluli s rychlost devatencti kilometr za hodinu
a octli se v brzku na 38 20' dlky nad vs Tundou.
Tam, prav doktor, byli Burton a Speke zachvceni prudkou
zimnic a njak as nemli za jin, neli e jest konec jich vprav.
Byli jen mlo vzdleni od pobe a pece ji nava a jmy tce na
n dolhaly.
V tto konin panuje vskutku vn malarie; doktor cht se
uvarovati jejch ink byl nucen povznsti balon nad nakaliviny
tto vlhk pdy, jej vpary sslo houc slunce.
asem uzeli karavanu, ana odpov v kraalu vykvajc
veernho chladu, aby se hnula dle pochodem. Kraaly jsou
prostrann ohrady obehnan ploty a dunglemi, kam se obchodnci
uchyluj na ochranu nejen proti elmm, nbr i proti tamnm
loupeivm kmenm. Domorodci spative Viktorii utkali a prchali
na ve strany. Kennedy pl si je pozorovati z blzka; ne Samuel
odporoval stle tomuto myslu.
Pohlavi jsou ozbrojeni pukami, pravil, a n balon byl by
terem, jej by kulka snadno zashla.
Co by prvrt kulkou zpsobil pd? otzal se Joe.
Hned ne; ale takov prvrt rozil by se za nedlouho na velkou
trhlinu, kterou by unikl vechen n plyn.

29 U znamen zemi v tamjm jazyku.

64
 Tu se poteme s dobrou, zstaneme-li v uctiv vzdlenosti od
tchto nevcch. Co si asi mysl, kdy ns tak vid, jak se vznme
v povt? Vm jist, e by se nm rdi klanli.
A se nm klanj, odtuil doktor, ale z dli. To je vdycky na
prospch. Hle, krajina nabv u jin tvnosti; vesnice jsou d;
mangivy zmizely; rostou jen a po tuto ku. Pda se krabat a vst
blzk poho.
Opravdu, prohodil Kennedy, zd se mi, jako bych vidl
njak kopce na tto stran.

Domorodci, spative Viktorii, utkali.

65
 Na zpad to jsou prvn horsk psma urizarsk, bezpochyby
hora Duthumi, za kterou doufm, e se budeme moci bezpen
zastavit na nocleh. Rozdmchm hned silnji plamen dmuchavky:
jsme nuceni trvati ve vi pti a esti set stop.
Byla to od vs vru dobr mylenka, pane, ozval se Joe; zen
nen ani nesnadn ani namhav, zato se kohoutkem a u je to.
Tady je nm volnji, pravil lovec, kdy balon vystoupil; odraz
slunench paprskv od toho ervenho psku byl ji nesnesiteln.
Jak to ndhern stromy! zvolal Joe; je to sice zcela pirozen,
ale pekrsn! Na les nebylo by jich poteb ani tucet.
To jsou baobaby, odpovdl doktor Fergusson; vizte, kmen
jednoho z nich m asi sto stop v objemu. Mon, e u paty prv
tohoto stromu zahynul roku 1845 Francouz Maizan, nebo jsme
nade vs Deelamorou, kam se sm odvil; byl jat nelnkem tto
krajiny, pivzn k pat baobabu, a sveep ten ernoch uezal mu
pomalu dy, zatm co zaznval vlen zpv; jak mu nazl hrdlo,
ustal, aby si nabrousil otupen n, a utrhl neastnkovi hlavu
dve, ne byla uznuta! Tomu nebohmu Francouzovi bylo teprve
dvacetest let!
A Francie nepomstila se za podobn zloin? otzal se Kennedy.
Francie ozvala se proti tomu; zaid zanzibarsk uinil ve, aby se
zmocnil vraha, le nepodailo se mu.
Peju si, abych se cestou nezastavil, ekl Joe; vystupme, pane,
vystupme, mm-li u vs vru.
Tm radji, Joe, e hora Duthumi vystv ped nmi. Jsou-li m
vpoty sprvn, peletme ji do sedmi hodin veer.
Co nepocestujeme v noci? zeptal se lovec.
Pokud mon, ne; etce opatrnosti a bdlosti mohli bychom
bez nebezpe, ale nesta peplouti Afriku, teba ji i vidti.
A dosud nemme si do eho stskat, pane. Msto pout
nejobdlanj a nejrodnj zem na svt! Pak vte
zempiscm!
Pokej, Joe, pokej; pozdji uvidme.
Okolo pl sedm veer octla se Viktorie naproti hoe Duthumi;
aby se pes ni penesla, musila vystoupiti vce ne na ti tisce stop,
a za tou pinou bylo doktorovi zviti teplotu jen o osmnct
stup. Bylo vskutku lze ci, e d balon rukou. Kennedy hlsil
66
mu, pes jak pekky dluno peletti, a Viktorie plynula
vzduchem nad samm pohom.
V osm hodin sestupovala po protjm bo, jeho svah byl
nenhlej; kotvy vyhozeny z loky, a jedna z nich, vrazivi do vtv
obrovskho noplu, mocn v nich utkvla. Joe se plhal hned po
provaze a pipevnil ji co nejdkladnji. Spustili mu hedvbn
ebk, i vylezl zas obratn do loky. Vzducholo tm se ani
nehbala, jsouc chrnna od vchodnch vtr.
Pistrojena veee; cestovatel, rozjaen vzdunou prochzkou,
zpsobili ve svch zsobch nemal bytek.
Jakou cestu jsme dnes vykonali? otzal se Kennedy polykaje
hrozn sousta.
Doktor uril polohu vypozorovav msc a d se vtenou
mapou, kter mu byla prvodcem; nleela k atlasu Der neuesten
Entdeckungen in Afrika, vydanmu v Goth jeho uenm ptelem
Petermannem, jej mu tento zempisec byl zaslal. Tento atlas ml
doktorovi konati slubu po celou cestu, nebo podval cestu
Burtona a Spekea k velkm jezerm, Sudan podle doktora Bartha,
dolej Senegal podle Vilma Lejeana a deltu nigerskou od doktora
Baikie.30
Fergusson byl si rovn opatil dlo, v nm byly sloueny
v jedin celek vekery vdomosti nabyt o Nilu, pod nzvem:
The sources of the Nile, being a general survey of the basin of
that river end of its head stream, with the history of the Nilotic
discovery by Charles Beke, Th. D.31
Ml tak vten mapy vydan ve Vstnku zempisn
spolenosti londnsk, i nemohlo jeho zeteli ujti nidn msto
probadanch krajin.
Me na map shledal, e urazil dva stupn ky ili sto
devadestti kilometry na zpad.
Kennedy podotekl, e cesta smovala k poledni. Ale s tmto
smrem byl doktor spokojen cht, pokud mon, poznati cesty
svch pedchdc.

30Dle nejnovjch objev v Africe.

31 Zdla nilsk ili veobecn pehled po tto eky a jejho hlavnho toku
s djinami nilskch vzkumv od Th. dra. Charlesa Bekea.
67
 Usnesli se na tom, e rozdl noc na ti hldky, aby jeden po
druhm mohl bdti nad bezpenost ostatnch. Doktor ml bti na
stri od devti hodin, Kennedy od plnoci a Joe od t hodin rno.
Kennedy a Joe zahalili se tud do pokryvek, a nathe se pod
stanem spali pokojn, zatm co doktor Fergusson bdl.

68
 XIII.
Zmna povtrnosti. Kennedyova zimnice. Doktorv lk. Cesta po
zemi. Kotlina imengejsk. Hora Rubeho. Z ve esti tisc stop.
Denn zastvka.
Noc byla klidna; le Kennedy procitnuv v sobotu rno stoval si
do navy a zimninho mrazen. Povtrnost se zmnila; obloha
mrany zataen zdla se zsobovati na novou potopu. Smutn je to
zem Zungomero, kde pr neustle krom snad asi patncti dn
v msci lednu.
Siln d spustil se za nedlouho na cestovatele; pod nimi staly se
cesty prostoupen nullami, jakmisi chvilkovmi bystinami,
neschdnmi, jsouce mimo to zataraseny trnitmi kovinami,
a obrovskmi lianami. Bylo patrn ctiti sirovodkov vpary,
o nich zmiuje se setnk Burton.
M pravdu vypravuje, e za kadm koviskem le mrtvola,
pravil doktor.
Okliv zem, odvtil Joe, a zd se mi, e panu Kennedyovi
nen pli dobe, ponvad tu strvil noc.
Mm skuten zimnici dosti silnou, pisvdil lovec.
To nen nic divnho, mil Dicku; jsme v jedn z nejnezdravjch
konin africkch; ale dle tu ji nezstaneme. Vzhru na cestu!
Kotva vybavena obratnma rukama Joovma, jen dostal se zase
po ebku do loky. Doktor rozthl rychle plyn, a Viktorie dala se
opt do letu, jsouc puzena vtrem dosti silnm.
V mlze nkazou prosycen ledva bylo rozeznati nkolik chatr.
Kraj nabval jin tvnosti. V Africe pihz se asto, e krajina
nezdrav a nevaln rozshl hrani s koninami zcela zdravmi.
Kennedy trpl oit, a jeho zdatn pirozenost podlhala zimnici.
To by mi nebylo hrub vdk, abych se roznemohl, pravil
zahaliv se do pokryvky a ulhaje pod stanem.
Strpen, mil Dicku, odpovdl doktor Fergusson, bude
vylen co nevidt.
Vylen! Na mou vru, Samuele, m-li ve sv cestovn
lkrnice njak lk kter mi pome na nohy, vlej ho do mne bez
prodlen. Polknu jej se zamhouenma oima.
69
 Mm nco lepho nad to, pteli Dicku, a vyenu z tebe zimnici
lkem, jen nestoj nic.
A jak to dovede?
Velmi jednodue. Vystoupm pouze nad tyto mraky, kter ns
zaplavuj, a vzdlm se z tohoto morovho ovzdu. Popej mi desti
minut, a rozthnu vodk.
Ne minulo tch deset minut, octli se cestovatel nad vlhkm
psmem.
Poshovj, Dicku: poct ihned vliv istho vzduchu a slunce.
Takov lk se mi lb! zvolal Joe. Ale to je ku podivu!
Nikoli, je to zcela pirozen.
Oh, co se te pirozenosti, nepochybuji.
Poslm Dicka na zdrav vzduch, jak se dje v Evrop den jako
den, a jak bych ho na Martinice poslal na Pitony,32 aby uel lut
zimnici.
A tak! Tento balon je hotovm rjem, pravil Kennedy, jemu
bylo ji lpe.
Na vechen zpsob vede do rje, odpovdl vn Joe.
Byla zvltn podvan na spousty mraen sraen v tu chvli pod
lokou; pevalovaly se pes sebe a splvaly s ndhernm leskem,
odrejce paprsky slunen. Viktorie dostoupila ve ty tisc stop.
Teplomr jevil jist klesnut teploty. Na ptadvacet kilometr na
zpad vypnala hora Rubeho tpytn tm; byla hranic Ugoga na
36 20' dlky. Vtr vl s rychlost tictidvou kilometr za hodinu,
avak cestovatel nepoznvali na sob ani dost mlo tto bystrosti;
nectili nijakho otesu, ba nemli ani pocitu, e se pohybuj.
Za ti hodiny vyplnila se pedpov doktorova. Zimnin
mrazen opustilo Kennedye nadobro, i posndal s chut.
Proti tomu nen chinovina zhola nim, pravil spokojen.
Rozhodn, pisvdil Joe, sem pijdu na star lta na
odpoinek.
Okolo desti hodin rno vyjasnilo se ovzdu. V mranech
povstala trhlina; zem opt se objevila; Viktorie blila se k n
nepozorovan. Doktor Fergusson hledal proud, kter by jej unel
k severovchodu, a uhodil na ve vi esti set stop nad zem.

32 Vysok hory na ostrov Martinice v Zpadn Indii.

70
Krajina stvala se krabatou, hornatou. Kraj Jungomero mizel na
vchod s poslednmi kokosnky tto ky.
Netrvalo dlouho a hebeny horsk objevily se uritjmi obrysy.
Tu a tam strmlo nkolik tt. Bylo teba pes tu chvli dvati pozor
na ostr kuele, kter zdly se nenadle vyvstvati.
Jsme mezi skrytm skalm, prohodil Kennedy.
Bu bez starosti, Dicku, nezavadme o n.
Takto cestuje se rovn pkn! ozval se Joe.
Doktor dil vskutku balon s podivuhodnou obratnost.
Kdybychom se musili brti pky po tto rozmkl pd,
pravil, vlekli bychom se nezdravm bltem. Od naeho odchodu ze
Zanzibaru byla by ji polovice naich soumar vzala za sv vsilou.
Vypadali bychom jako duchov, a zoufalstv svralo by nm srdce.
Bylo by nm neustle zpasiti s naimi prvodci, s naimi nosii,
a zakoueti jejich bezuzdou surovost. Ve dne vlhk, nesnesiteln,
morn pal! V noci chlad asto promrazujc a pchn jistch
much, jich elisti pronikaj nejtlustm suknem a dohnj
k lenstv! A k tomu ke vemu nepotm dravou zv a divok
nrody.
Peju si, abychom toho nezkoueli, podotekl prost Joe.
Nenadsazuji nikterak, mluvil dle doktor Fergusson, nebo
slzy by vm vhrkly do o, kdybyste slyeli cestovatele, kte mli
tolik odvahy, e se pustili do tch konin.
K jedenct hodin letli pes kotlinu imengejskou; kmenov
roztrouen po tchto pahorcch hrozili nadarmo Viktorii zbranmi;
dospla konen k poslednm vypnulinm, pedchzejcm ped
Rubehem; jsou tetm a nejvym psmem z poho usagarskch.
Cestovatel poznvali dokonale horopisn tvar zem. Tyto ti
odnoe, jich prvnm stupnm je Duthumi, jsou od sebe oddleny
irmi podlnmi rovinami; vysok ty hbety skldaj se ze
zakulacench kuel, mezi nimi je pda poseta bludnmi balvany
a kamenm. Nejpkej sklon tchto poho el k pomo
zanzibarskmu; zpadn svahy jsou takka jenom naklonnmi
plnmi. Niny jsou pokryty ernou, rodnou prst, v n buj
mohutn rostlinstvo. Rozlin eky a potoky vinou se k vchodu,
vtkajce do Kingana prosted obrovskch hout sykomor,
marhank, tykvovnkv a palmyr.
71
 Pozor! vece doktor Fergusson. Blme se k Rubehu, jeho
jmno znamen v tuzemskm jazyku: ,Prchod vtr. Uinme
dobe, peneseme-li se pes ostr hebeny v jist vi. Je-li moje
mapa sprvn, bude nm vystoupiti vce ne na pt tisc stop.
Ud-li pak se nm asto uchylovati se do tchto vrchnch
psem?
Mlokdy; vyvenost hor africkch zd se bti prostedn
vzhledem k vrcholm evropskm a asijskm. Na vechen zpsob
vak pelet je nae Viktorie bez obt.
Za njakou chvli rozthl se plyn inkem ru, a balon jal se
velmi zejm stoupati. Napt vodku nemlo ostatn nic
nebezpenho do sebe, a obrovsk objem balonu naplnil se jen do t
tvrtin; tlakomr klesnuv skorem o osm palcv oznaoval vku
esti tisc stop.
Zda bychom takto dlouho stoupali? zeptal se Joe.
Vzdun obor zemsk sah do ve esti tisc shv,
odpovdl doktor. S ohromnm balonem vystoupilo by se daleko.
Tak uinili pnov Brioschi a Gay-Lussac; ale potom vyinula se jim
krev z st a u. Nedostvalo se dychatelnho vzduchu. Ped
nkolika lety odvili se dva sml Francouzov, pnov Barral
a Bixio, rovn do vysokch konin; ale balon jim praskl
A oni spadli? otzal se dychtiv Kennedy.
Ovem! ale tak, jak se slu spadnouti uencm, nijak si
neublive.
Aj, pnov, ozval se Joe, mte na vli napodobit jich pd; ale
co je na mn, kter jsem pouhm nevdomcem, volm radji zstat
ve skromnm prostedku, ani pli vysoko, ani pli nzko. Nen
radno oddvat se ctidosti.
Ve vi esti tisc stop hustota vzduchu ji se citeln ztenila;
zvuk nese se tam ztka, a hlasu nen tak dobe slyeti. Pedmty
nabvaj neuritosti. Zrak rozeznv u jen velk tlesa, a to dosti
nejasn; lid a zvata stvaj se zhola neviditelnmi; cesty vypadaj
jako psky a jezera jako rybnky.
Doktor a jeho spolenci ctili, e jsou v neobvyklm stavu,
vzduchov proud nad mru prudk unel je pes hol hory, na
jich temenech jmaly ir plochy snhov zrak divem, jich
rozervan rz svdil o incch vody za prvnch vk svta.
72
 Slunce zilo v nadhlavnku, a jeho paprsky dopadaly kolmo na
tyto pust vrcholy. Doktor narsoval si zevrubn toto poho, kter
se skld ze ty patrnch hbet v e takm pm, z nich
nejsevernj je nejdel.
Netrvalo dlouho, a Viktorie sestupovala po protjm bo
Rubeha, nesouc se nad svahem porostlm a postoupenm stromy
velmi tmav zelenmi; pak nastaly brda a rokle v jaksi pouti
pedchzejc ped Ugogem; ne rozkldaly se lut roviny,
vyprahl, rozpukan, kde dailo se msty jedin solnatm rostlinm
a trnitm koviskm.
Nkolik hj, dle v lesy pechzejcch, zdobilo obzor. Doktor
piblil se k zemi; vyhozeny kotvy a jedna z nich zachytila se brzy
u vtvov obrovsk sykomory.
Joe seplhav rychle na strom upevnil opatrn kotvu; doktor
neperuil innost dmuchavky, aby zachoval vzducholodi jistou slu
vzestupnou, kter by ji udrovala v povt. Vtr byl se ztiil tm
najednou.
Nyn, pravil Fergusson, vezmi dv runice, pteli Dicku,
jednu pro sebe, druhou pro Joa, a pokuste se spolu pinsti nkolik
pknch zkv antilopch. Budeme je mti k obdu.
Na honbu! zvolal Kennedy.
Vystoupil z loky a slezl. Joe byl se spustil s vtve na vtev
a ekal na protahuje si dy. Jeto ubylo vhy jeho soudruh, mohl
doktor zhasiti dmuchavku na dobro.
Neulete nm, pane! vzkikl Joe.
Nestrachuj se, hochu, jsem pevn zadrhnut. Spodm si
zpisky. Mnoho tst na honbu, a bute opatrni. Ostatn budu se
svho stanoviska obzrati krajinu, a spatm-li nco dost mlo
podezelho, vyplm z karabiny. To bude znamenm k nvratu.
Dobr, odvtil lovec.

73
 XIV.
Gumovnkov les. Modr antilopa. Heslo k nvratu. Nenadl tok.
Kanme. Noc v irm vzduchu. Mabunguru. Dihu la Mkoa.
Zsoba vody. Pjezd do Kaze.
Hol, vyprahl kraj, jevc jlovitou pdu, je vedrem pukala,
zdl se bti liduprzdn; tu a tam bylo vidti stopy karavan, zblel
hnty lidsk a zvec na polo ohlodan a s okolnm prachem
splynul.
Po plhodinnm pochodu zabrali se Dick a Joe do
gumovnkovho lesa s prstem na spouti runice, rozhlejce se
bystrma oima. Nevdli, na koho uhod. Jakkoli Joe nebyl
riflemanem33, dovedl pec obratn vldnouti palnou zbran.
Je vru pjemno projt se, pane Dicku, a pece nen tato pda
hrub pohodln, prohodil zakopnuv o nkolik drobnch kemen,
jimi byla poseta.
Kennedy pokynul soudruhovi, aby mlel a stanul. Musili se
obejti bez psv, a a byl Joe velice hbit, nebyl pec obdaen
enichem ohae nebo chrta.
V koryt rueje, kde se rozlvalo posud nkolik kalu, napjelo
se stdo asi dvancti antilop. Tato pvabn zvata zdla se
znepokojena vtce nebezpe; po kadm douku vztyovala ile
lep hlavy, lokajce pohyblivmi nozdrami vzduch smrem
k lovcm.
Kennedy obeel nkolik houtin, kdeto Joe setrval nehybn na
mst; dostal se na dostel a vyplil. Stdo zmizelo mikem; jedin
antilopa, samec, byvi stelena za lopatku, skcela se na zemi jako
bleskem zasaena. Kennedy pospil ke koisti.
Byl to blawe-bock, pekrsn zve bledmodr s odstnem do
siva, a na bie a vniternch stranch noh jako snh bl.
Znamenit rna! zvolal lovec. Je to velmi vzcn druh
antilopy, i doufm, e se mi poda upraviti jej ki tak, aby zkzy
nevzala.

33 Lovec, stelec.
74
 Viktorie sestupovala po protjm bo Rubeha.
Jake? mnte to do opravdy, pane Dicku?.
Zajist! Pohle pak na tu ndhernou srst.
Ale doktor Fergusson nikdy nedopust pibrat takov
nadbyten bm.
M pravdu, Joe! Je vak mrzut vc zanechati cel zve tak
krsn!
Cel? ne, ne, pane Dicku; odejmeme mu vecky ivn vhody,
jimi se honos, a dovolte-li, provedu to rovn dobe jako starosta
poestnho cechu londnskch eznk.

75
 Jak ti libo, pteli, v vak, e dovedu jakoto lovec rovn
snadno sthnouti zvi ki jako ji skoliti.
O tom nepochybuju, pane Dicku; neobtujte si tedy postavit
kamna ze t kamen; suchho dv mte tu hojnost, i vyprouju si
jenom nkolik minut, abych vyuil eavch uhl, kter naplte.
To nepotrv dlouho, odtuil Kennedy.
Jal se hned budovati ohnit, je za nkolik minut plpolalo.
Joe vyzl z tla antilopy tucet zkv a nejchutnjch kus
z beder, kter promnily se brzy v avnat rotnce.
To pot ptele Samuela, pravil lovec.
Vte-li pak, na myslm, pane Dicku?
Na to, tum, co stroj: na beefsteaky?
Ani zdn. Myslm, jak bychom se asi utvili, kdybychom u
nezastihli balonu.
Aj! jak to mylenka! Co chce, aby ns doktor opustil?
Nechci, ale co kdyby se kotva vytrhla?
Nemon vc. Ostatn nebylo by Samuelovi za tko zase
s balonem sestoupit; vldne jm dosti dobe.
Ale co kdyby jej vtr odnesl, kdyby nebyl s to, aby se k nm
vrtil?
Posly, Joe, dej pokoj s tmi domnnkami; nejsou nikterak
zbavn.
Ach, pane, co se dje na tomto svt, vecko je pirozen; vecko
pak me se pihodit, a proto slu vecko pedvdat
V tom houkl vzduchem vstel.
Co to? lekl se Joe.
M karabina! znm jej tesk!
Znamen!
Hroz nm nebezpe!
Mon, e jemu, odpovdl Joe.
Ku pedu!
Lovci sebrali chvatn vtek honby a dali se v pochod, dce se
ulomenmi vtvemi, jimi byl Kennedy oznail cestu. Pro houtinu
tm neproniknutelnou nevidli Viktorie, od n nemohli bti pli
vzdleni.
Zahuela druh rna.
Je nakvap, prohodil Joe.
76
 Hoj, jet jedno tesknut.
Zd se mi, jako by to byla osobn obrana.
Pospme si.
I pdili, co jim nohy staily. Dorazive na kraj lesa uzeli
pedkem Viktorii na svm mst a doktora v loce.
Co se s nm dje? zeptal se Kennedy.
Velk Boe! vykikl Joe.
Co vid?
Tam dole zstup ernoch, kte oblhaj balon.
Na ti tisce krok tsnilo se vskutku asi ticet postav u paty
sykomory posunkujce, ryce a skce. Nkolik jich vylezlo na
strom a plhalo se a do nejvych vtv. Podobalo se, e je
svrchovan nebezpe.
Po pnovi je veta! zvolal Joe.
Vzhru, Joe, chladnou krev a bystr oko. Mme v rukou ivot
ty tch mouenn. Ku pedu!
Kdy ubhli pes tisc krok nejvtm hurtem, vyla z loky
nov rna; stihla velkho chlapa, jen lezl po provaze od kotvy.
Bezduch tlo padalo s vtve na vtev a uvzlo na dvacet stop nad
zem, kltc ve vzduchu obma paema i obma nohama.
Co to? podivil se Joe stanuv, m se, u asa, dr ten lotr?
Na tom nesejde, odpovdl Kennedy, bme! bme!
Ha! pane Kennedy, rozesml se Joe: za ocas! dr ten se za
ocas! Opice! jsou to jen opice..
Ty jsou jet hor ne lid, odslovil Kennedy vraziv do vetc
smeky.
Byla to tlupa pavin dosti stranch, divokch a ukrutnch, na
jich ps mordy hrozno bylo pohledti. Ne nkolik stelnch ran
pimlo je k rozumu, a pitvorn ta rota utekla, zstavivi nkolik
len na zemi.
Kennedy chytil se mihem ebku; Joe vlezl do sykomory
a vybavil kotvu; loka spustila se a k nmu, i dostal se do n bez
obt. Za nkolik minut pak vznesla se Viktorie do povt
a zamila k vchodu povanem mrnho vtru.
To byl pkn tok! pravil Joe.
Domnvali jsme se, es obleen domorodci.
Byli to na tst jenom opice! odpovdl doktor.
77
 Z dli neli se valn od lid, mil Samuele.
Z blzka tak ne, dodal Joe.
Bu jak bu, ujal se slova Fergusson, tento tok opic mohl
mti velmi vn nsledky. Kdyby byla kotva povolila jich
neustlmu kubn, kdo v, kam by m byl vtr zanesl!
Co jsem vm kal, pane Kennedy?
Ml jsi pravdu, Joe; ale rovn pravda jest, e jsi v tu chvli pekl
antilop zky, kter drdily mou chu pouhm pohledem.
Rd vm, odvtil doktor, antilop maso je vten.
Pesvdte se o tom, pane, je prosteno na stl.
Na mou vru, pravil lovec, tyto zky zviny vydychuj
divokou vni, kter nezasluhuje nikterak pohrdnut.
Aj! chtl bych se iviti antilopm masem a do smrti liboval si
Joe s plnmi sty, zvlt se sklenkou grogu, aby se ulehilo
zavn.
Joe upravil een npoj, jej ochutnali s nleitm povdkem.
A dosud da se ve dosti dobe prohodil.
Velmi dobe, pisvdil Kennedy.
Poslyte, pane Dicku: litujete-li, e jste el s nmi?
Na toho bych se rd podval; kdo by mi byl zabrnil!
odpovdl lovec s rznost ve tvi.
Byly tyi hodiny odpoledne; Viktorie octla se v rychlejm
proud; pda stoupala nepozorovan, a za nedlouho oznaoval
tlakomrn sloupec vku 1500 stop nad hladinou moskou. Doktor
byl pak nucen udrovati vzducholo dosti silnm naptm plynu,
a dmuchavka pracovala bez ptre.
Okolo sedmi hodin vznela se Viktorie nad kotlinou
kanmskou; doktor poznal brzy tento orn kraj v rozloze patncti
kilometr s ddinami skrytmi mezi baobaby a tykvovnky. Tam je
sdlo jednoho z krlv ugogskch, kde vzdlanost je snad mn
pozadu, nebo lenov vlastn rodiny prodvaj se tam ideji; le
zvata a lid ij pospolu v okrouhlch chatch, zbudovanch bez
tesanho dv v podob kopek sena.
Za Kanmem stv se krajina vyprahlou a skalnatou, neli vak
ubhla hodina, nabylo zase rostlinstvo v rodn nin nedaleko
Mdabu a v sv bujnosti. S dnem ulehl i vtr, a ovzdu zdlo se
usnati. Doktor hledal nadarmo proud v rznch vkch; vida
78
tento klid v prod ustanovil se na tom, e strv noc v povt,
a pro vt jistotu vznesl se asi na 1000 stop. Viktorie ani se
nepohnula. Noc ndhern hvzdami se tpytc nastala v tichosti.
Dick a Joe nathli se na pokojn loe a spali tvrd za hldky
doktorovy; o plnoci byl vystdn Skotem.
Kdyby se udla phoda sebe nepatrnj, vzbu mne, nadil
mu; a pedkem nepoutj se zetele tlakomr. Je nam
kompasem!
Noc byla chladna; jevil se rozdl skoro 27 stup34 mezi jej
teplotou a teplotou denn. Jakmile se stmlo, rozzvuel se non
koncert zvat, kter ze a hlad vyhnj z doupat; by skehotaly
soprnem, s nm se msilo vyt akal, kdeto mohutn bas lv
pizvukoval akkordm tohoto ivoucho orchestru.
Zaujav z rna sv stanovisko, pohldl doktor Fergusson
zkoumav na bussolu a znamenal, e vtr v noci peskoil. Viktorie
urazila asi padest kilometr, smujc u dv hodiny
k severovchodu; peletla Mabunguru, kamenitou zemi, posetou
syenitovmi balvany pkn vyhlazenmi a vecku prostoupenou
skalisky v podob oslch hbet; kuelovit vypnuliny podobn
skalm karnackm pokrvaly pdu jako tolik kamennch olt
dunidskch; tu a tam blaly se etn hnty buvolv a slon;
stromov bylo zde mlo le na vchod, kde se v hlubokch lesch
skrvalo nkolik vesnic.
K sedm hodin objevila se kulat skla v rozloze tm ty
kilometr jak ohromn elva.
Jsme na dobr cest, pravil doktor Fergusson. Tu jest Dihu
la-Mkoa, kde se zastavme na nkolik okamik. Rd bych obnovil
zsobu vody potebnou k innosti dmuchavky; pokusme se zachytit
nkde.
Je tu mlo strom, namtl lovec.
Pokusme se pece; Joe, vyho kotvy.
Balon pozbvaje znenhla vzestupn sly piblil se k zemi;
kotvy se smkaly; hk jedn z nich uvzl v skaln rozsedlin,
a Viktorie stanula.

34 14 stodlnch.
79
 Nikdo se nedomnvej, e doktor za zastvek mohl pln shasiti
dmuchavku. Byla rovnovha balonu vypotena zrove s hladinou
moskou; zem pak stoupala neustle, a ballon nalzaje se vi ve
600-700 stop byl by se snail klesnouti ne ne pda sama; bylo
tud teba udrovati jej vzhru jistm naptm vo dku. Jenom
tehda, kdyby byl doktor za plnho bezvt spustil loku a na
zemi, byl by balon zbaven znan te setrval v kolm poloze bez
pomoci dmuchavky.
Mapy vstily rozshl moly na zpadnm svahu Dihu-la
Mkoy, Joe vydal se tam sm se soudkem, do nho velo se asi
deset gallon; nalezl bez nesnz naznaen msto nedaleko
oputn vsky, nabral vody a vrtil se ani se za ti tvrti hodiny;
nespatil nic zvltnho leda ohromn pasti na slony; byl by mlem
sm spadl do jedn z nich, kde tlela kostra zpola ohlodan.
Pinesl z vychzky jaksi mipule, kter opice dychtiv erou.
Doktor poznal ovoce mbenbu, stromu velmi hojnho ve vchodn
konin Dihu-la-Mkoy. Fergusson oekval Joa ponkud
netrpliv, nebo pobyt sebe krat v tto nehostinn zemi
vzbuzoval v nm vdy obavy.
Voda naloena bez obt, nebo loka snesla se takm a na
zemi; Joe vyrval kotvu a vylezl hbit k svmu pnovi. Doktor
rozdmchal za chvli plamen, a Viktorie dala se zase na cestu
vzduchem.
Byla jet vzdlena na stoedest kilometrv od Kaze, dleit
osady v africkm vnitrozem, kam cestovatel vzhledem
k pznivmu jihovchodnmu proudu mohli doufati, e doraz jet
toho dne; postupovali s rychlost dvacti kilometr za hodinu; diti
vzducholo bylo pak dosti nesnadno; bez silnho napt plynu
nebylo lze povznsti se pli vysoko, nebo kraj ml ji prmrnou
vku 3000 stop nad moem. Doktor pak volil radji, pokud mono,
nezvyovati napt; proe bral se velmi obratn kivolakou arou
po svahu dosti pkrm a peletl blzko nad vesnicemi Thembem
a Tura-Velsem. Tato nleela ji k zem uamvezskmu, pekrsn
krajin, kde stromy dorstaj nejvtch rozmr, mimo jin i kakty,
vynikajc obrovitost.
Okolo dvou hodin vznela se Viktorie za krsn pohody pod
havm sluncem, kter pohlcovalo sebe nepatrnj proud
80
vzduchov, nad mstem Kaze, lecm zdl pti set osmdesti
kilometrv od pomo.
Odpluli jsme ze Zanzibara v devt hodin. pravil doktor
Fergusson, prohleje sv zpisky, a po dvoudenn plavb urazili
jsme s oklikami skorem osm set kilometr. Setnci Burton a Speke
potebovali plpta msce, aby vykonali tou cestu.

81
 XV.
Kaze. Hlun trh. Pjezd Viktorie. Vagangov. Msan.
Doktorova prochzka. Obyvatelstvo. Krlovsk tembe. eny
krlovy. Krlovsk opilec. Joe uctvn za boha. Jak se tan na
msci. Nhl obrat. Dva msce na obloze. Nestlost boskch
velikn.
Kaze, dleit msto stedn Afriky, nen nikterak mstem; nen
msta ve vnitrozem, a pravdu dme. Kaze je pouhm rozborem
esti rozhlehlch prohlubin. V nich uzaveny jsou domy a otrock
chye s dvorky a zahrdkami peliv pstovanmi; da se tam ku
podivu cibule, sladk zemky, okurky, dn a lane vten chuti.
Uamvezy je vlastn zem Msnou, rodn a ndhern park
africk; uprosted prostr se kraj Uanembe, rozkon zem, kde
ije leniv nkolik rodin omanskch, kter jsou Araby ist krve.
Provozovali dlouho obchod v africkm vnitrozem a v Arabii;
kupili s klm, slonovinou, kartounem, otroky; jich karavany
prochzely tmito rovnkovmi krajinami; dochzej posud na
pobe nakupovat vci pepychu a rozkoe pro zbohatl
obchodnky, kte mezi enami a sluhy vedou v tto okouzliv
konin ivot co nejmn pohnut, nejstejnomrnj, stle se
povalujce, smjce, kouce nebo spce.
Kolem tchto prohlubin etn chatre tuzemc, rozshl trit,
pole konopn a durmanov, krsn stromy a mil chldek: to Kaze.
Tam schzej se namnoze karavany: z jihu s otroky a s nklady
slonoviny, ze zpadu pak karavany, dopravujc bavlnn ltky
a drobn sklenn zbo kmenm u velkch jezer.
Proe panuje na tritch vn ruch, bezejmenn hluk, v nm
splv kik nosi smen krve, ven bubnv a trouben roh,
rn mezk, hkn osl, zpv en, vskot dt a rny rkoskou
demadarovou35, je dv takt v tto pastsk symfonii.
Tu jsou rozloeny bez ladu, ba v milm neladu kiklav ltky,
sklenn korly, slon kly, zuby nosoro a ralo, med, tabk,

35 Nelnk karavany.
82
bavlna; tu se provozuj obchody nejpodivnj, pi nich velik vc
m cenu jen podle chtivosti, kterou vzbuzuje.
Najednou ztiil se vechen ten vr a ruch, umlkla vechna ta
vava. Objevila se Viktorie v povt; vznela se velebn
a sestupovala ponenhlu neodchylujc se od kolmice. Mui, eny,
dti, otroci, kupci, Arabov a ernoi, ve se rozprchlo a skrylo
v tembech a chych.
Mil Samuele, pravil Kennedy, neustaneme-li nahn
takovho strachu, bude nm za tko vejti v obchodn styky s onm
lidmi.
Nicmn ozval se Joe, bylo by velice snadno provst obchod.
Stailo by sestoupit pokojn, odnst nejdra zbo a nestarat se
o prodavae. lovk by zbohatl.
Aj! odvtil doktor, tito domorodci mli strach v prvnm
okamiku. Ale za nedlouho pijdou zase z povry nebo ze
zvdavosti.
Myslte, pane?
Vak uvidme; le opatrnost ke, abychom se pli
nepibliovali; Viktorie nen balonem krytm ani obrnnm; proe
nen chrnna ani proti kulce, ani proti pu.
Co hodl, mil Samuele, zapsti rozhovor s tmito Afriany?
Bude-li lze, pro ne? odpovdl doktor; v Kaze jsou zajist
arabt kupci, vzdlanj, mn divoc. Pamatuji se, e pnov
Burton a Speke nemohli ne chvliti pohostinnost zdejch
obyvatelv. A proto meme se odviti dobrodrustv.
Viktorie piblivi se nepozorovan k zemi, zachytila se jednou
z kotev v korun stromov nedaleko trit.
Vekero obyvatelstvo povylezlo v tu chvli ze svch dr; hlavy
vykukovaly nedviv. Nkolik Vagang, je bylo poznati po
kuelovitch ozdobch z lastur, vystoupilo smle; byli to mstn
arodjov. Mli na psech zaveny ern tykviky pomazan
tukem a velik kouzla, vyznaujc se ostatn neistotou v pravd
doktorskou.
Ponenhlu pidruil se k nim dav, eny a dti je obstoupily,
bubenci tloukli do bubn jak o zvod, ruce se spnaly a vztahovaly
k nebesm.

83
 Doktor Fergusson uvtn s velikmi poctami.
Tmto zpsobem pros, pravil doktor Fergusson; nemlm-li
se, jsme k tomu ureni, abychom hrli velkou lohu.
Nue, pane, hrejte ji!
Ty, mil Joe, stane se tebas bohem.
Aj, pane, to mi hrub nevad, a kadidlo nebylo by mi nevdk.
V tom pokynul jeden z arodj, Myanga, a vechen ten povyk
ustoupil rzem plnmu tichu. Promluvil nkolik slov
k cestovatelm, ale neznmm jazykem.
Doktor Fergusson neporozumv prohodil na zdabh nkolik
arabskch vrazv, i bylo mu hned odpovdno tmto jazykem.
84
 enk spustil dlouhou promluvu velice kvtnatou, kter
poslouchna velmi pozorn; doktor poznal brzy, e povauj
Viktorii do opravdy za msc sm soudce, e se tomuto
milostivmu bohu urilo sestoupiti do msta s temi svmi syny,
kterto est nepijde pr nikdy v nepamt v tto zemi sluncem
milovan.
Doktor odpovdl velmi dstojn, e msc kon kadch tisc let
okrun cestu nemoha odolati touze, aby se ukzal z blzka svm
zboovatelm, a e je proto d, aby se neostchali, a pouvajce
jeho bosk ptomnosti, vyjevili mu sv poteby a sv pn.
Na to odvtil arodj, e krl, mvani, nemocn ji dlouh lta,
d si nebesk pomoci, i zval msany, aby se k nmu odebrali.
Doktor oznmil pozvn svm druhm.
A ty se chce odebrat k tomu ernoskmu krli? zeptal se
lovec.
Ovem. Zd se mi, e tito lid nemaj nic zlho za lubem;
ovzdu je klidn; nen ani vnku! Nemme pro se strachovati
o Viktorii.
Ale co pone?
Upokoj se, mil Dicku; trochu lku pome mi z nesnz.
Potom obrtil se k davu:
Msc slitoval se nad panovnkem drahm vem dtem
uamvezskm, svil nm starost o jeho vylen. Necha se
piprav k na nvtv!
Povyk, zpv a radostn projevy strhly se zdvojenou silou,
a vechno to nramn mravenit ernch hlav hnulo se pochodem.
Nyn, ptel, ekl doktor Fergusson, dluno uviti ve;
mon, e budeme mimo nadn nuceni kvapem odjeti. Proe
zstane Dick v loce a postar se dmuchavkou o dostatenou slu
vzestupnou. Kotva vz pevn; nen se nieho obvati. J slezu na
zemi. Joe mne doprovod; avak neodstoup od konce ebku.
Jake! ty pjde sm k tomu mouennovi? zvolal Dick.
Jake! pane Samuele, zvolal Joe, co nechcete, abych el
s vmi a na msto?
Ne, pjdu sm; tito hodn lid domlej se, e je velik jejich
bh msc poctil nvtvou; jsem chrnn povrou; proe nebojte
se nieho a setrvejte kad na stanovisku, kter vm vykazuji.
85
 Kdy tomu chce odpovdl lovec.
Dbej, a se plyn roztahuje
Bu bez starosti.
Kik domorodc se rozmhal; nalhali drazn o nebeskou
pomoc.
Hle! hle! pravil Joe. Zd se mi, e si ponaj ponkud
pnovit vi hodnmu msci a jeho boskm synm.
Doktor nesa s sebou cestovn lkrniku slezl na zemi, kam jej
pedeel Joe. Tento tve se vn a dstojn, jak se sluelo, usedl
u spodku ebku po arabsku s nohama pod sebe podloenma,
a st davu obstoupila jej uctivm kruhem.
Zatm bral se doktor Fergusson zvolna ke krlovskmu tembu,
lecmu dosti daleko za mstem, maje v ele prvod hmotcch
nstroj hudebnch a za sebou druinu nbonch vcch; byly asi
ti hodiny a slunce zilo stkvle; inilo zajist, co mohlo, pro tu
pleitost.
Doktor vykraoval si dstojn; Vagangov jej oblopili a brnili
pstup davu. Fergussona dohonil brzy levoboek krlv, mladk
zevnjku dosti slunho, jen byl po domcm obyeji jedinm
ddicem otcovskho jmn s vylouenm dt manelskch; padl na
zemi ped synem msce, kter jej pozdvihl milostivm posunkem.
Za ti tvrti hodiny dospl tento naden prvod stinnmi
stezkami prosted v ndhery tropickho rostlinstva ke
krlovskmu palci, jaksi tverhrann budov, Ititea een
a stojc na svahu pahorku. Jaksi veranda, utvoen dokovou
stechou, objmala staven kolem do kola, spovajc na devnch
kolech, kter jevily nehrub zdail pokusy ezby. Stny byly
ozdobeny dlouhmi arami ervenav hlny, je mly pedstavovati
podoby lidsk a had; tyto byly ovem podaenj ne ony. Kryt
tohoto pbytku nepilhal na sam zdi, proe mohl vzduch voln
provvati; ostatn oken nebylo; sotva cosi dvem podobnho.
Doktor Fergusson uvtn s velikmi poctami od ivotnch
strcv a oblbenc, lid z krsnho plemene Vaamvez, istho
rzu nrod stedoafrickch, silnch a sloitch, vynikajcch
pknmi tvary a pknm vzhledem. Mli vlasy rozesny na velk
poet cpk na plece jim splvajcch; a tve od skrn a po sta
pruhovny zezy ernou nebo modrou barvou naputnmi.
86
 V uch ohyzdn roztaench tkvly jim devn kotoue a desky
z gumy kopalov; byli piodni ltkami kiklavch barev a vojci
ozbrojeni assagaji, luky, py s hky otrvenmi prycovou vou,
tesky, simy, dlouhmi to avlemi jako pila zoubkovanmi,
a sekerami pro jednu ruku.
Doktor vstoupil do palce. Po jeho pchod zdvojil se pes
krlovu nemoc povyk u dve straliv. Viml si, e na podvoji
dve vis jako talismany zaje ocasy a zeb hvy. Byl od zstupu
en Jeho Velienstva pivtn bnmi zvuky upata, jakhosi
cymbalu urobenho ze dna mdnho hrnce, a hmotem kilinda,
bubnu zv pti stop, vyhloubenho ze stromovho palku, do
nho dva umlci buili pstmi.
eny byly namnoze velmi hezk a kouily smjce se tabk
a thang z velkch ernch dmek; jevily pkn tvary v dlouhch
zch dobe jim slucch a kolem pasu mly zaveny zstry
z tykvovch vlken. est sedlo jich stranou nejsouce nejmn
vesely z cel t tlupy, akoli na n ekaly krut muky. A by krl
umel, mly s nm bti za iva pohbeny, pece se u vn samot
vyrely.
Doktor Fergusson, pehldnuv jedinm mikem vechen ten
souhrn, pistoupil k devnmu loi panovnkovu. Spatil mue asi
tyictiletho, pln otuplho henm veho druhu, jemu nebylo
pomoci. Tato choroba lta se ji vlekouc nebyla nim jinmi neli
vnou opilost. Krlovsk ten opilec byl ji skorem pozby, vdom,
a vechen pavek na svt nebyl by ho vzpamatoval.
Oblbenci a eny pokleke sklonili se za tto slavnostn nvtvy.
Nkolika krpjemi ostr silice oivil doktor na okamik to ztupl
tlo; krl sebou pohnul a ponvad byl u po kolik hodin leel jako
mrtvola, nedvajc nim na jevo, e v n posud bije ivot, zavdal
tento projev podnt ke zdvojenmu kiku na poest lkai.
Doktor maje toho dost, odstril rychlm pohybem zboovatele
pli dotrn a vyel z palce. Zamil k Viktorii. Bylo est hodin
veer.
Joe ekal za jeho neptomnosti trpliv u ebku; dav
prokazoval mu nejvt pocty. Jsa pravm msanem neodmtal
jich. Na boha vypadal jako lovk dosti hodn, nijak pyn, ba

87
i dosti dvrn k mladm Afriankm, jich neomrzelo na nj se
dvati. Mimo to poutl se s nimi do roztomilch e.

Kotva uchvtila arodje, a balon vyhoupl se s nm do vzdunho prostoru.

Klanjte se, sleny, klanjte, kal jim, jsem dobr chlap,
akoliv jsem syn bohv!
Pinely mu obtn dary, obyejn uloen ve mzimech neboli
fetiovch chatch. Zleely v jench klasech a v pomb. Joe
pokldal slunm okusiti tento druh piva velmi silnho; le jeho

88
patro nesneslo jeho ostrosti, jakkoli bylo zvykl vnu a whiskyi.36
Uklbl se stran, co divci povaovali za milostn smv.
A po t jaly se mlad dvky, spustive zdlouhavou, jednozvukou
pse, provozovati kolem nho vn tanec.
A! vy tante! zvolal. Hoj! nezstanu za vmi a uku vm, jak
se tancuje u ns doma.
I dal se do asnho kepen, krout, protahuje, ohbaje se,
tane po nohou, tane po kolenou, tane po rukou, stav na odiv
podivn obraty a pemety, neuviteln postoje, nemon pitvory,
a podvaje takto tm lidem zvltn pojem o tom, jak bohov tan
na msci.
Vichni tito Afrian pak, ji v napodoben vyrovnvaj se
opicm, dovedli za chvilku optovati jeho zpsoby, jeho skoky, jeho
kozelce; neulo jim ani posunku, nezapomnli jedinho vrtnut;
nastal pak ruch, shon, vr, jeho nelze ani piblin vyliti. Kdy
byly radovnky v nejlepm proudu, spatil Joe doktora.
Vracel se spnmi kroky v davu povykujcm a nespodanm.
arodjov a pohlavi zdli se bti velmi rozileni. Obstupovali
doktora, tsnili ho, vyhroovali mu.
Podivn obrat! Co se pihodilo? i snad krl vypustil hloup
ducha v rukou nebeskho lkae?
Kennedy znamenal nebezpe se svho stanoviska, nechpaje
jeho piny. Balon siln vzhru puzen roztaenm plynem,
napnal provaz jej poutajc, nemoha se dokati, aby se vznesl do
povt.
Doktor dorazil k ebku. Povren bze drela jet dav na
uzd, brnc se dopustiti se nsil na jeho osob; stoupal kvapem po
pelch a Joe hbit za nm.
Ani chvilky nen na zmar, pravil k nmu jeho pn. Nevybavuj
kotvy! Petneme provaz! Poj za mnou!
Ale co se dje? zeptal se Joe vlzaje do loky.
Co se stalo? divil se Kennedy s karabinou v ruce.
Pohlete, odpovdl doktor ukazuje na obzor.
Nue? otzal se lovec.
Nue! msc!

36 Siln skotsk neb irsk jen koalka.

89
 Vychzel vskutku msc erven a leskl jak ohniv kotou na
blankytnm pozad. Byl to vru on! On a Viktorie!
Bu byly dva msce, bu nebyli cizinci le podvodnky, mamii,
nepravmi bohy!
Takov byly samozejm vahy davu. Odtud ten nhl obrat.
Joovi nedalo, aby se hlun nerozesml. Obyvatel kazet
chpajce, e se jim kois vymyk, strhli hrozn ryk, luky, puky
mily na balon.
Ale jeden z arodj pokynul. Zbran se sklonily; vyplhal se na
strom, zamleje uchopiti kotvin vazk a sthnouti vzducholo
k zemi.
Joe se vztyil se sekerou v ruce.
Teba-li pett? optal se.
Pokej, odvtil doktor.
Ale ten ernoch?
Snad si zachrnme kotvu, a na tom dost. Na petnut je vdy
dosti asu.
arodj dostav se na strom ponal si tak siln, e ulmal vtve
a vybavil na konec kotvu; nemohouc odolati mocnmu napt
balonu, povolila a uchvtila mezi nohama arodje, kter sed
obkromo na tomto netuenm ltavm oi, vyhoupl se s nm do
vzdunho prostoru.
Dav byl vecek ohromen vida jednoho z Vagangv, an se vzn
do ve.
Hur! vzkikl Joe, zatm co Viktorie puzena vzestupnou silou
stoupala velmi rychle.
Dr se dobe, pravil Kennedy; mal projka mu neukod.
Mme srazit toho negra jednou ranou? tzal se Joe.
Zda bys se nestydl? namtal doktor. Vysadme ho pkn na
zemi, a po tomto dobrodrustv, tum, vzroste jeho kouzelnick
moc ku podivu v mysli jeho vrstevnk.
Jsou s to, aby si ho povili na boha, zvolal Joe.
Viktorie dospla do ve asi tisce stop. ernoch upnal se na
provaz s hroznou keovitost. Trval v mlku, a oi tkvly mu
strnule v dlcch. Jeho hrza byla smena s divem. Slab vtr hnal
balon za msto. Za pl hodiny po t doktor vida, e je kraj
liduprzdn, zmrnil plamen dmuchavky a piblil se k zemi. Na
90
dvacet stop od n uzrlo v ernochovi nhl rozhodnut: seskoil;
dopadl na nohy a utkal smrem ke Kaze, kdeto Viktorie, zbaven
najednou pte, vznesla se opt do vzduchu.

91
 XVI.
Znmky boue. Msn zem. Budoucnost africk pevniny. Stroj
posledn doby. Rozhled po kraji pi zpadu slunce. Kvtena a zvena.
Boue. Ohniv psmo. Hvzdnat nebe.
Takov jsou konce, pravil Joe, kdy se lid vydvaj za syny
msce bez jeho dovolen Tento souputnk byl by nm mlem
vyvedl okliv kousek! i jste snad, pane, ukodil svm lkem jeho
povsti?
Ano, ozval se lovec, kdo vlastn byl ten kouzeln krl?
Star, polomrtv opilec, odpovdl doktor, jeho smrt
nezpsob valnho hoe. Avak plyne z toho mravn nauen, e
pocty rychle pomjej, a proto nemjme v nich plin zliby.
Tm he, vece Joe. Mn se tu lbilo! Bt zboovn! hrt si na
boha po chuti! Ale co chcete? Msc se ukzal, a to cel erven, co
je pdnm dkazem, e se zlobil!
Za tohoto a podobnho hovoru, v nm Joe posuzoval nonho
poutnka po blankytu nebeskm se stanoviska z brusu novho,
zathla se obloha na severu velkmi mrany mrany chmurnmi
a tkmi. Vtr dosti siln, na nj uhodili ve vi t set stop nad
zem, hnal Viktorii k severovchodu. Nad nm klenula se jasn b
nebesk; le bylo ctiti, e jest obtkna.
Kolem osmi hodin veer octli se cestovatel na 32 40' dlky a 4
17' ky; vzduchov proudy unely je vlivem nastvajc bouky
rychlost padesti kilometr za hodinu. Pod nohami mjely jim
rychle rodn zvlnn roviny mfutsk. Divadlo bylo hodno obdivu
a s obdivem se potkvalo.
Jsme v sam zemi Msn, vysvtloval doktor Fergusson,
nebo uchovala si toto jmno, kterm ji obmyslil starovk,
bezpochyby proto, e tu byl msc od jakiva uctvn za boha. Je to
v pravd ndhern krajina, a krsnj rostlinstvo sotva by se jinde
nalezlo.
Kdyby bylo vkol Londna, nebylo by to pirozen, podotkl
Joe; ale bylo by to velice pjemn! Pro jsou ty krsn dary
utdeny prv zemm tak barbarskm?

92
 Kdo v, odtuil doktor, nestane-li se nkdy tato konina
stediskem vzdlanosti? Mon, e se sem pt nrodov nahrnou,
a budou evropsk kraje tou mrou vyerpny, e nevyiv svho
obyvatelstva.
V-li tomu? prohodil Kennedy.
Zajist, mil Dicku. Viz prbh udlosti; pova postupn
sthovn nrodv a dospje k tmu dsledku jako j. Asie jest
prvn ivitelkou lidstva, nen-li pravda? Snad po tyi tisce let
pracuje, zroduje se, plod, a potom, kdy kamen vyrazilo tam,
kde vyrely zlat n Homerovy, opustili jej zplozenci jej
vyslen, uvadl lno. Vid je, ani se val do Evropy mlad
a mohutn, kter je iv po dva tisce let. Ale jej rodnosti ji ubv;
jej plodnost men se den ode dne; ty nov choroby, je zachvacuj
kad rok zemsk plodiny, ty huben sklizn, ty nedostaten
pomcky, to ve jest neklamnm znamenm chabnouc zdatnosti
ivotn, nastvajc vsily. Tato nov pevnina strne rovn; jej
hvozdy kcej se pod sekerou prmyslu; jej pda jalov vydavi
pli mnoho toho, co se na ni plinou mrou vymhalo; kde
vybujela dvoj e kadoron, vzchz st z t pdy jedin, a to
vynucen. Tu pokyne Afrika novm plemenm, nabzejc jim
poklady nahromadn v jejm ln prodlenm vk. Podneb
osudn cizincm vyist se odvodnnm a vysouenm; ty
rozptlen vody slou se ve spolen koryto a utvo splavnou
tepnu. A tato zem, nad kterou se vznme, rodnj, bohat,
ivotnj nad jin, stane se njakou velkou , kde vzniknou
vynlezy jet podivuhodnj, neli jest pra a elektina.
Ach! pane, to bych rd vidl, pravil Joe.
Piel jsi na svt pli zhy, hochu.
Mimo to, prohodil Kennedy, mon, e to bude doba velmi
nudn, kdy prmysl pohlt ve pro sebe! Aby vynalzali stroje,
nechaj se lid jimi porat! Vdycky jsem si pedstavoval, e
poslednm dnem svta bude den, kdy njak ohromn kotel
vytopen na ti milliardy atmosfr vyhod nai zemkouli do
povt!
A j dodvm, ozval se Joe, e Amerian nebudou
poslednmi, kte budou pracovat o strojch!

93
 Jsou opravdu velkmi kotli, pisvdil doktor. Ale
nepoutjce se pli do takovch petes, spokojme se
a obdivujme se tto zemi Msn, ponvad jest nm dopno ji
vidti.
Slunce, vyslajc posledn paprsky pod spoustou nakupench
mrak, zdobilo zlatm lemem velik vstupek pdy: obrovsk
stromy, stromovit rostliny; mechy v rovni zem, ve bylo astno
tto skvouc zplavy; pda slab krabat vypnala se tu a tam
v kuelovit pahorky; na obzoru nejevily se hory; nramn zarostl
ohrady z kol, neprostupn ploty, trnit dungle dlily od sebe
mtiny, kde se rozkldaly etn vsi; ohromn pryce vystvaly
kolem nich jako pirozen hradby, spltajce se s korlovitm
vtvovm kovin.
Za nedlouho spatili Malagazari; hlavn ptok jezera Tanganiky,
an se vine zelenmi houtinami; vnmal v sebe etn vodotoky,
vznikajc z ruej vzdmajcch se za plst, nebo rybnky
vyhlouben v jlovitm loisku pdy. Pozorovatelm s ve byla to
s vodopd rozesten po v zpadn stran kraje.
Skot s velkmi hrby psl se na tunch luzch, mizeje ve vysok
trv; lesy v pravd velikolep jevily se zrakm nramnmi
kyticemi; le v tchto kyticch skrvali se lvi, levharti, hyeny,
pardalov, chrnce se proti poslednmu vedru dne. asem rozvlnil
slon vrcholky houtin, a vzduchem rozlehl se praskot strom
povolujcch jeho mohutnm klm.
Jak to lovit! zvolal naden Kennedy; kulka vystelen
jenom na zdabh do samho lesa, stihla by zv j hodnou! Co by
se nemohl uinit mal pokus?
Nikoli, mil Dicku; nadchz noc noc hroziv, provzen
boukou. Bouky pak jsou dsn v tto konin, kde pda je
takovho rzu, jako nesmrn elektrick batterie.
Mte pravdu, pane, pisvdil Joe; parno jest u pmo dusn,
vtr utiil se nadobro; je ctit, e se cosi chyst.
Parokruh je prosycen elektinou, odpovdl doktor; kdekter
ivouc tvor je citliv tohoto stavu v povtrnosti, jen pedchzv
ped dnm ivlv, i piznvm se, e se mne nikdy nedotkal
takovou mrou.
Nue, otzal se lovec, nebylo by radno sestoupit?
94
 Naopak, Dicku, radji bych vystoupil. Jedin se obvm, abych
nebyl zanesen mimo svou cestu, jsa nucen projti vzduchovmi
proudy.
Co se chce odchliti od smru, kterm se bereme od pomo?
Budu-li s to, odvtil Fergusson, dm se pmji na sever pes
sedm a osm stup; pokusm se dostati do domnlch ek
nilskch pramen; mon, e zpozorujeme njak stopy vpravy
setnka Spekea neb i karavany pana z Heuglin. Jsou-li m vpoty
sprvny, nalzme se na 32 40' dlky, a j bych rd dospl rovnou
za rovnk.
Podvej se pak! zvolal Kennedy peruiv soudruhovi e,
podvej se na ty hrochy, kte vylzaj z rybnk, na ty spousty
masa krv nalitho, a na ty krokodily, kte lapaj hlun vzduch!
Dus se! pravil Joe. Ach! jak rozkon to zpsob cestovn,
a jak opovrhuje lovk vemi tmi neestnmi zemplazy! Pane
Samuele! pane Kennedy! vizte pak ty smeky zvat, kter postupuj
sraenmi iky! Je jich dojista dv st; jsou to vlci.
Nejsou, Joe, nbr divoc psi; znamenit plemeno, kter se
nelek ani tok na lvy. Je to nejhroznj setkan, kter me
stihnouti cestovatele. Je hned rozspn na kusy.
Dobr! Joe se jist nepokus dt jim nhubek, odpovdl
roztomil jonk. Ostatn je-li jim to vrozeno, neslu se pokldat
jim to za zl.
Vlivem boue nastvalo znenhla ticho; podobalo se, e zhutn
vzduch pozbyl zpsobilosti penet zvuky; ovzdu bylo jako
vycpno, nemajc nijak ozvunosti jako sl alouny oven. Ptk
vesla, volavka korunat, strakapoudi erven a mod, posmvek,
mandelci mizeli ve velkch stromech. Veker proda jevila
pznaky nastvajc ztopy.
V devt hodin veer stanula Viktorie nepohnut nad Msnem,
velkm souborem vs v eru ledva viditelnch; chvlemi ukzal
odlesk paprsku, zabloudilho do pomurn vody, pkopy
pravideln rozloen, a poslednm zsvitem zachytil pohled klidnou
a tmavou podobu palem, marhank, sykomor a obrovskch pryc.
Dusm se, posteskl si Skot, vdychuje plnmi plicemi co nejvce
toho vzduchu zednho; u se ani nehbme! Zda sestoupme?
Co bouka? namtl doktor jsa dosti znepokojen.
95
 Obv-li se, aby t vtr nezanesl, tum, e se neme
odhodlati k niemu jinmu.
Mon, e se bouka dnes v noci nestrhne, podotkl Joe;
mrana jsou velmi vysoko.
Prv to jest pinou, e vhm povznsti se nad n; musili
bychom vystoupiti do velk ve a pustiti zemi s o, i nevdli
bychom po celou noc, plujeme-li a v kterou stranu plujeme.
Rozhodni se, mil Samuele, je nakvap.
Mrzut vc jest, e vtr ulehl, pravil Joe; byl by ns odvl
daleko od bouky.
Toho dluno litovati, ptel, nebo mrana jsou nm
nebezpena; nesou v sob protivn proudy, kter ns mohou uvrci
do jich vrv a do blesk mohoucch nm zapliti balon. Mocn
zduv pak me ns sraziti k zemi, spustme-li kotvu do stromov
koruny.
Co tedy pot?
Teba udrovat Viktorii v prostednm psm mezi
nebezpeenstvy zem a nebe. Mme dostatek vody pro dmuchavku,
a naich dv st liber pte je nedoteno. V as poteby j pouiju.
Budeme bdti s tebou, navrhl lovec.
Ne, ptel; pikryjte bezpen zsoby a lehnte si; vzbudm vs,
bude-li teba.
Ale, pane, neuinil-li byste dobe, kdybyste si sm odpoinul,
ponvad nm dosud nic nehroz?
Nikoli, dkuji, hochu; budu radji vzhru. Visme nepohnut,
a nezmn-li se okolnosti, budeme ztra zrovna na tm mst.
Dobr veer, pane.
Dobrou noc, mono-li.
Kennedy a Joe nathli se pod pokryvky, a doktor osamotnl
v nadpozemskm prostoe.
Zatm spoutla se mran b ponenhlu ne, a vkol
rozhostila se ir tma. ern klenba rozestrala se kolem zemkoule,
jako by ji chtla rozdrtiti. Najednou ozil mrkoty blesk mocn,
rychl, ostr; dve neli se zavel jeho rozzor, zadunl dsn rachot
hromov hlubokostmi nebeskmi.
Vzhru! zvolal Fergusson.

96
 Oba spi vyskoili mu k slubm, byve probuzeni stralivm
lomozem.
Sestupujeme-li? otzal se Kennedy.
Nesestupujeme! balon by neodolal. Vystupme prve, ne se ty
mraky rozplynou ve vodu, a ne se rozpout vtr!
I dmchal horliv plamen dmuchavky do zvitk hadice.
Tropick boue propukaj s rychlost rovnou jich zuivosti. Druh
blesk lehl mranem, maje hned v zpt dvacet jinch.
Nebe mhalo se pruhy elektrickch jisker, kter se krupily pod
velkmi deovmi krpjemi.
Opozdili jsme se, pravil doktor. Musme nyn projeti ohnivm
psmem s balonem naplnnm zpalnm vzduchem!
Nue, k zemi! k zemi! nalhal stle Kennedy.
Nebezpe, e do ns uhod, bylo by skoro stejn, a vtvov
strom roztrhalo by ns za chvilku.
Stoupme, pane Samuele!
Rychleji! jet rychleji!
V tto konin africk nen za rovnkovch bou nic vzcnho,
napote-li se za minutu ticet a ticetpt blesk. Obloha plane
takoka ohnm, a rachot hromov nebere ptre.
Vtr rozpoutal se s dsnou prudkost v tomto zancenm ovzdu;
vil mraky do bla hanmi; zdlo se, jako by dujc obrovsk
mch rozdmychoval vechen ten por.
Doktor Fergusson rozpaloval dmuchavku do plnho ru; balon
se nadmal a stoupal; uprosted loky kleel Kennedy, dre zclony
stanu. Balon toil se zvratnm vrem, a cestovatel byli zmtni
hroznm zpsobem. V obalu vzducholodi prohlubovaly se velk
dutiny; vtr zapral se mocn do nho, a jeho nvalem zvuela
dykyta. Jaksi kroupy, pedeslave siln hmot, spustily se
vzduchem a dopadaly praskav na Viktorii; nicmn brala se dle
vzestupnm pochodem. Blesky rsovaly plamenn kivky na jejm
povrchu; byli v samm ohni.
Bh ns osthej! pravil doktor Fergusson; jsme v jeho rukou;
jedin on me ns spasiti. Pipravme se na velijakou phodu, i na
por; n pd nebude tebas nhl.
Hlas doktorv doznl st ke sluchu jeho soudruh; le vidli
jeho klidnou tv v zlezch blesk; pozoroval kazy vyzaovn
97
zpsoben ohnm svatho Elie, jen poskakoval po balonov sti.
Balon toil, kolotal se, avak stoupal v a ve; ne minulo tvrt
hodiny, povznesl se nad psmo bounch mrakv; elektrick
proudy rozlvaly se pod nm jako nesmrn koruna ohostroje na
jeho loce zaven.
Tu se naskytlo jedno z nejkrsnjch, divadel, jich proda me
dopti lovku. Dole bouka. Nahoe obloha hvzdnat, pokojn,
tich, neten, s mscem vyslajcm lbezn paprsky na ty
rozhnvan chmury.
Doktor Fergusson podval se na tlakomr; ukazoval vku
dvancti tisc stop. Bylo jedenct hodin veer.
Dky Bohu, je po vem nebezpe, oddechl si; sta setrvati
v tto vi.
To bylo dsn! odtuil Kennedy.
Aj, ozval se Joe, to dodv cest rozmanitosti, a mne vru
nemrz, e jsem vidl bouku trochu shry. Je to pkn podvan!

98
 XVII.
Hory Msn. Zelen moe. Vyhozen kotva. Vlen slon. Rychl
palba. Smrt tlustokocova. Poln pec. Hostina na trv. Noc na
zemi.
V pondl okolo esti hodin rno vyhouplo se slunce nad obzor;
mrana se rozptlila, a ipern vtr provval svest jeho jitn prvn
paprsky.
Zem vecka vonc objevila se opt zrakm cestovatel. Balon,
toc se na mst v protivnch proudech, byl sotva urazil kousek
cesty; doktor zmrniv napt vodku sestupoval, aby zachytil smr
vce plnon. Dlouho hledal nadarmo; vtr unel jej na zpad a na
dohled proslulch Msnch hor, kter kupily se polokruhem okolo
cpu jezera Tanganiky; jich etz, trochu trhan, rsoval se na
modravm obzoru; mohlo se ci, e jest to pirozen opevnn,
zzen proti tm, kdo cht probdati stedn Afriku. Nkter
osaml kuele nesly na sob stopy vnho snhu.
Hle, jsme v neprozkouman zemi, pravil doktor, kapitn
Burton pronikl daleko na zpad, ale nepodailo se mu doshnouti
tchto proslulch hor; dokonce i popral, e existuj, jak to tvrdil
Speke, jeho soudruh, a ujioval, e hory ty zrodily se ve fantasii
Spekeov; my, ptel, nememe o tom pranic pochybovati.
A pekrome je? tzal se Kennedy.
Nikoliv, d-li Bh; doufm, e dostanu pzniv vtr, kter mne
zanese k rovnku; vykm jej, bude-li teba, nalom Viktori jako
s lod, kter za protilehlch vtr vyhazuje kotvu.
Pedvdn doktorovo se splnilo. Kdy byla Viktorie vyzkoumala
rzn vky, plula smrem severovchodnm prostedn rychlost.
Mme dobr smr, pravil, pozoruje kompas, a jsme asi dv st
stop nad zem vesms to okolnosti pzniv k seznn tchto
novch konin; kapitn Speke na sv cest k objeven jezera Ukereve
postupova vce k vchodu, pmou arou pes Kazeh.
Poplujeme takto dlouho? tzal se Kennedy.
Snad. Nam clem jest doshnouti nkterho bodu poble
pramen Nilu, i musme uraziti pes est set mil, bychom doshli
nejkrajnj hranice, j doshli badatel, kte pili od severu.
99
 A nevkrome nohou na zem, prohodil Joe, aby nae nohy
trochu okly?
Zajist e ano; musme ostatn etiti svmi potravinami a tu,
dobr Dicku, bude ns moci zsobiti erstvm masem.
Jakm jen bude ti libo, pteli Samueli.
Obnovme t svoji zsobu vody, kdo v, zda neocitneme se
v krajinch vyprahlch? lovk neme bti ani dost opatrn.
O poledni byla Viktorie na 29 15' dlky a 3 15' ky. Minula ves
Ujofu, nejzaz severn hranici uamvezskou, mc k jezeru
Ukereve, jeho nebylo lze posud dozti.
Nrodov obvajc pi rovnku zdaj se bti vzdlanj a jsou
podzeni samovldcm, jich zvle nim nen obmezena;
nejjednotnjm tvarem sttnm mezi nimi jest e Karagve.
Ti cestovatel usnesli se na tom, e pistanou k zemi na prvnm
vhodnm mst. Chtli uiniti del zastvku, a vzducholo
podrobena bedliv pehldce; plamen dmuchavky zmrnn; kotvy
s loky sputn smkaly se v brzku vysokou travou nesmrn
prrie; s jist vky podobalo se, e je porostl hladkou pait, ale
tato pai byla vskutku houtinou zv sedmi a osmi stop.
Viktorie dotkala se tchto travin, neohbajc jich, jak obrovsk
motl. V zoru nebylo pekky. Bylo to, a tak dme, zelen moe
bez jedinho skal.
Takto poletme asi dlouho, ozval se Kennedy; nevidm ani
jedinho stromu, k nmu bychom se piblili; zd se mi, e je po
honb.
Sekej, mil Dicku; v tto trv vy ne ty nemohl bys honiti;
vak najdeme na konec phodn msto.
Byla to v pravd rozkon projka, hotov plavba po tom moi
tak zelenm, tm przranm a vanoucm vtrem slab zeenm.
Loka zasluhovala vru toho jmna, leda e chvlemi vyletlo
z vysok trvy s tiscerm veselm kikem hejno ptk stkvlch
barev; kotvy noily se do tohoto kvtnatho jezera, orajce brzdu,
kter se za nimi scelovala jako rha ve vod za korbem.
Najednou otsl balonem siln nraz; kotva utkvla mimo
pochybu v trbin skly skryt v tomto obrovskm trvnku.
Uvzli jsme, pravil Joe.
Nue, spus ebk, odtuil lovec.
100
 Neli dopovdl, rozlehl se vzduchem pronikav ryk, a tem
cestovatelm hrnula se z st tato slova propleten vkiky:
Co to?
Podivn zvuky!
Pozor! ujdme!
Kotva se vyrvala.
Ne, ne, dr posud, pravil Joe, tahaje za provaz.
To se pohybuje skalisko!
V trv rozvil se nramn evel, a v druhm okamiku vyvstala
nad ni dlouh, zakiven podoba.
Had! lekl se Joe.
Had! vzkikl Kennedy natahuje kohoutek u karabiny.
Aj, co vm pipad! ekl doktor; vdy jest to chobot slona.
Slona, Samuele?
A to praviv piloil Kennedy zbra k lci.
Pokej, Dicku, pokej!
Na mou vru! To zve ns vlee.
A dobrm smrem, Joe, dobrm smrem.
Slon ubhal dosti rychle; dorazil v brzku na holinu, kde jej bylo
vidti celho; po obrovsk postav poznal doktor samce
znamenitho druhu; honosil se dvma modravmi kly, ku podivu
pkn prohnutmi, kter byly zdl as osmi stop; hky kotevn
tkvly pevn mezi nimi.
Zve nadarmo snailo se zbaviti chobotem provazu, kter je
poutal k loce.
Ku pedu! chut! zvolal Joe vecek rozradostnn, pobzeje ke
spchu tento divn povoz. Tu mme zase nov zpsob cestovn!
S konm nic nen! slon, prosm, to je nco.
Ale kam ns zavlee? zeptal se Kennedy mvaje karabinou,
kter ho plila v rukou.
Vlee ns tam, kam chceme jti, mil Dicku! Jen strpen!
,Wig a more! wig a more! jak kaj skott sedlci, zvolal
vesel Joe. Ku pedu! ku pedu!
Zve dalo se do rychlejho cvalu; pohazovalo chobotem na
pravo i na levo, a skkajc zmtalo zprudka lokou. Doktor tmaje
sekeru v ruce byl hotov petti provaz, kdyby bylo teba.
Avak, pravil, s kotvou se rozehnme teprv, a bude nejh.
101
 Tento bh ve vleku slonov trval skoro pldruh hodiny; zve
nezdlo se bti nijak unaveno; tito mohutn tlustokoci jsou schopni
velkch pochod a kadodenn dovedou uraziti ohromn
vzdlenosti jako velryby, jim se podobaj hmotou a rychlost.
Na mou vru, podotekl Joe, zahili jsme velrybu
a nsledujeme jen pkladu velryb na lovu.
Ne pda nabvala jinho rzu, a proto byl doktor nucen zmniti
hybnou slu.
Na severu prrie zdl asi pti kilometrv objevil se hust les
trnovnkov; nastala tud poteba zhostiti balon vozataje.
Kennedyovi uloeno, aby uinil ptr bhu slonovu; piloil
karabinu k lci; avak jeho stanovisko nebylo k tomu phodn, by
mohl zashnouti zve se zdarem; prvn kulka vyplen do lebky
rozpleskla se jako na elezn desce; zdlo se, e slonu neublila ani
dost mlo; uslyev tesknut zbystil krok, a jeho rychlost rovnala se
rychlosti kon tryskem uhnjcho.
U erta! zvolal Kennedy.
Jak to tvrd hlava! asl Joe.
Zkusme nkolik kuelovitch kul za lopatku, pravil Dick
nabiv peliv karabinu, i vystelil.
Zve vyrazilo ze sebe straliv ryk a uhnlo tm rychleji dle.
Vidm, ekl Joe ozbrojiv se jednou z runic, e vm musm
pomoci, pane Dicku, sice tomu nebude konec.
A dv kul zarylo se zveti do slabin.
Slon stanul, vztyil chobot a dal se zase nejvtm hurtem v prk
k lesu; potsal ohromnou hlavou, a z ran valila se mu krev proudy.
Palme dle, pane Dicku.
A to rychle, doloil doktor; nejsme od lesa ani na dvacet
sh!
Zahoukly opt dv steln rny, Slon uinil asn skok; loka
i balon zapraskaly, e se zdlo, jako by ve bylo na padr; trhnutm
vypadla doktorovi sekera z rukou na zemi.
Tu nabylo postaven rzu dsivho; kotevn vazk pevn uvzl
nebylo lze ani odvzati, ani peznouti noi cestovatel; balon blil
se kvapem k lesu; tu vjela zveti kule do oka v tom, kdy pozdvihlo
hlavu; zastavilo se, vhalo; kolena mu poklesvala; obrtilo se
bokem k lovci.
102
 Kulku do srdce, pravil Dick, vypliv naposledy z karabiny.
Slon zaval zkost a bolest; vztyil se na okamik toe chobotem;
po t svalil se celou t na jeden z kl, jej zlomil nadobro. Bylo po
nm.
Jeho kel je zlomen! zvolal Kennedy. Slonovina, j sto liber
stlo by v Anglii ticet pt guinea-!37
Tolik? podivil se Joe spustiv se po kotevnm provaze a na
zemi.
Na litovat, mil Dicku? odpovdl doktor Fergusson. Co
pak jsme obchodnky se slonovinou? Zda jsme sem pili, abychom
zbohatli?
Joe prohlel kotvu; byla pevn zadrhnuta za kel, jen zsta
neporuen. Samuel a Dik vyskoili na zemi, zatm co balon napolo
splaskl kolbal se nad tlem slonovm.
Pekrsn zve! zvolal Kennedy. Jak to trup! Nevidl jsem
v Indii nikdy slona tak mohutnho!
To nen nic divnho, mil Dicku; stedoafrit sloni jsou ze vech
nejkrsnj. Andersonov a Cummingov honili je v kapskm okol
tak siln, e se sthuj k rovnku, kde je asto zastihneme v etnch
stdech.
Zatm doufm, ozval se Joe, e tohoto trochu okusme!
Zavazuju se vystrojit vm chutn obd na vrub tohoto zvete. Pan
Kennedy pjde honit na hodinu nebo dv, pan Samuel vykon
prohldku Viktorie, a j se zatm postarm o kuchyni.
Vytkl jsi dobr podek, odvtil doktor. Dlej, jak se ti lib.
Co je na mn, pravil lovec, pouiju dvouhodinn dovolen,
kterou mi Joe ril udlit.
Jdi, pteli, ale stez se neopatrnosti. Nevzdaluj se pli.
Upokoj se.
A Dick ozbrojen runic zabral se do lesa.
Po t dal se Joe do prce. Nejprve vyhrabal v zemi jmu zhloub
dvou stop; narovnal do n suchch vtv, jich bylo hojnost po zemi
a kter pochzely z prklest zpsobench v lese slony, jich stopy
bylo vidti. Naplniv jmu navrstvil nad n hranici zv dvou stop
a podplil ji.

37 Guinea (ti gin) bval angl. zlak v cen asi 25 korun.

103
 Pak pistoupil k mrtvmu slonu, jen byl padl sotva na deset
shv od lesa; uzl obratn chobot, kter ml u koene skoro dv
stopy ky; vybral z nho nejchutnj st a pidal k n jednu
z rosolovitch noh zvete; jsou to vskutku nejlep kousky jako
zub hrb, medvd tlapa nebo kan hlava.
Kdy hranice pln shoela vnit i vn, byla jma, oitn od
popelu a ohark, velmi siln vyhta; slonn kusy zaobalen do
vonnch list poloeny na dno tto pece na ruest zzen a pokryty
horkm popelem; potom narovnal Joe na tom na vem druhou
hranici, a kdy dv dohoelo, bylo maso zrovna upeeno.
Tu vyal Joe obd z pece; poloil tuto avnatou penku na
zelen lupeny a pistrojil hostinu prosted rozkon paiti; pinesl
suchar, koalky, kvy a nabral z blzkho potoka erstv, ist
vody.
Radost bylo pohledti na tabuli takto upravenou, a Joe si
pomyslil, akoli nebyl pli hrd, e jsti bude jet vt radost.
Cesta bez navy a bez nebezpe! kal si. Jdlo vdycky v as!
stl pohova! eho si me lovk jet pt? A ten hodn pan
Kennedy nechtl s nmi jt!
Doktor Fergusson pak podroboval vzducholo dkladn
prohldce. Zdlo se, e bou neutrpla; dykyta a gutapera obstly
ku podivu; zmiv nynj vyvenost pdy a vypotav vzestupnou
slu balonu, poznal s uspokojenm, e vodku neubylo; obal zstal a
posud pln neprodyn.
Cestovatel vyjeli teprva ped pti dny ze Zanzibara; pemmikan
nebyl jet naat; zsoby sucharv a konservovanho masa staily
na dlouhou cestu; bylo tud jen pibrati vody.
Roury a hadice zdly se bti v dokonalm stavu; jsouce opateny
kauukovmi lnky, snesly vten vekery otesy a zmtn
balonu.
Skoniv prohldku spodal doktor sv poznmky. Provedl
velezdail nkres okoln krajiny s prri do nedohledna se
prostrajc, s trnovnkovm lesem a s balonem, nepohnut se
vznejcm nad obrovskm trupem slonovm.
Kdy ubhly dv hodiny, vrtil se Kennedy s rencem tunch
koroptv a ktou oryxa, jakhosi kamzka, nleejcho

104
k nejhbitjmu druhu antilop. Joe uvzal se ustrojiti tento prstek
potravin.
Je prosteno k obdu! zvolal za nedlouho svm nejlbeznjm
hlasem.
A ti cestovatel usedli na zelen trvnk; slon noha a chobot
uznny znamenitmi; pipjeli na zdar Anglii jako vdy, a vten
havansk zavonly po prv v tto rozkon krajin.
Kennedy jedl, pil a hovoil za tyi; byl opojen; navrhoval do
opravdy pteli doktorovi, aby se usadili v tomto lese, vystavli si
chatu z list a zaloili tu dynastii africkch Robinson.
Nvrh nesetkal se ostatn se souhlasem doktorovm, akoli se
Joe nabdl, e bude zastvati Ptka.
Krajina vypadala tak klidna a oputna, e se doktor odhodlal
noclehovati na zemi. Joe zaplil do kola ohn, kter ohrady je
nezbytn teba proti elmm. Hyeny, kuguai a akalov, pivbeni
zpachem slonho masa, pobhali vkol. Kennedy byl nucen
vysteliti nkolikrt z karabiny na nvtvce pli sml; na konec
vak prola noc bez mrzut nehody.

105
 XVIII.
Karagve. Jezero Ukereve. Noc na ostrov. Rovnk. Pelet pes
jezero. Vodopdy. Rozhled po kraji. Prameny nilsk. Ostrov
Benga. Podpis Andrey Debona. Vlajka s anglickm znakem.
Nazejt v pt hodin zahjeny ppravy k odjezdu. Joe pesekl
slon kly sekerou, ji byl na tst zase nalezl. Viktorie putn na
svobodu unela cestovatele k severo-vchodu rychlost ticti
kilometr.
Veer ped tm byl doktor bedliv uril polohu podle vky
hvzd. Byl na 2 40' ky pod rovnkem, to jest na dv st edest
kilometr; minul etn ddiny nedbaje kiku, jej strhli domorodci,
kdykoli se jich zrakm objevil balon; vmal si mstnch tvar
krtkmi rozhledy; penesl se pes stupovit svahy Rubemha,
tm stejn srzn jako temena usagarsk, a dostihl pozdji v Tenze
prvnch odno psem karagveskch, kter jsou po jeho soud
pokraovnm hor Msnch. Tu se osvdovala pravdou povst,
kter tyto hory pokldala za pramenit Nilu, jeto se pimykaj
k jezeru Ukereve, domnl vodn ndrky veletoku.
Z Kafura, velkho to zem domcch obchodnk, spatil
konen na obzoru jezero tolik hledan, kter setnk Speke shldl
dne 3. srpna 1858.
Samuel Fergusson byl rozechvn; ocitoval se ji na jednom
z hlavnch mst sv vzkumn cesty, a tiskna dalekohled na oko,
pehlel velik koutek tto tajemn koniny, kter se jevila zrakm
takto:
Pod nm namnoze suchopr; sotva nkolik labin vzdlno;
pda prostoupena kopci prostedn vysokmi pechzela v rovinu
smrem k jezeru; jen pole ustupovala rovitm; zde rostl pisang,
druh bannu, z nho se dobv tuzemsk vno, a mvani, plan
rostlina, kter poskytuje kvu. Soubor asi padesti okrouhlch chat,
krytch vykvetlou slamou, byl hlavnm mstem karagveskm.
Bylo snadno rozeznati uasl tve plemene dosti hezkho,
lutohnd pleti. Po sadech vlekly se eny postav ve
nepodobnch, a soudruzi doktorovi nemlo se podivili, kdy jim

106
povdl, e tto otylosti velmi cenn nabvaj, povajce
z donucen jedin ssedlho mlka.
O poledni octla se Viktorie na 1 45' jin ky; o jedn zanesl ji
vtr nad jezero.
Toto jezero nazval setnk Speke anzou38 Viktoriinou. V tch
mstech bylo z asi sta tyicti pti kilometr; v jeho polednm
cpu nalezl setnk skupinu ostrov, kter pojmenoval souostrovm
Bengalskm. Postoupil na vzkumu a do Muazy na vchodnm
pobe, kde byl krlem dobe uvtn. Vymil trojhelnky tuto
koninu jezern; ale nemohl si opatiti lun, aby peplul jezero, neb
aby zajel na velk ostrov Ukereve; na tomto ostrov velice lidnatm,
jen o nzkm odlivu je toliko poloostrovem, panuj ti krlov.
Viktorie stihla k jezeru severnji k nemal ltosti doktorov, jen
by byl rd uril jeho dolej obrysy. Behy porostl trnitmi kovisky
a spletitmi houtinami mizely takoka pod myriadami
svtlohndch moskyt; tato zem byla zajist bydliteln
a obydlen; stda hroch povalovala se ve vysokm rkos, nebo se
potpla do blav vody jezern. Jezero jevilo s ve na zpad obzor
tak ir, e vypadalo jako moe; vzdlenost behv od sebe je
takov, e vzjemn styky jsou nemony; mimo to dvaj tam
prudk a ast bouky, nebo vtry zalhaj plnou silou do tto
vysok, nechrnn ndre.
Doktor udroval se st v doucm smru; obval se, aby nebyl
zavt na vchod; ale na tst nalezl pzniv proud, kter jej nesl
pmo k severu, a v est hodin veer dorazila Viktorie na pust
ostrvek na 0 30' ky a 32 52' dlky na ticet kilometrv od
pobe.
Cestovatel zachytili se na strom, a jeto se vtr k veeru ztiil,
stli pokojn na kotv. Aby sestoupili na zemi, na to nebylo ani
pomylen, nebo jako na bezch anzy, tak i zde zastrali
moskytov pdu hustm mrakem. Ba Joe vrtil se i se stromu
vecek potpn; avak nezlobil se, jsa toho zdn, e je to od
moskyt zcela pirozen.

38 anza znamen jezero.

107
 Nicmn popustil mn optimistick doktor provaz, co nej , vce
mohl, aby uel tmto nemilosrdnm hmyzm, kte vzletovali
s dsivm bzukotem.
Doktor shledal vyvenost jezera nad hladinou moskou
takovou, jakou byl uril setnk Speke, toti ti tisce sedm set padest
stop.
Tu jsme tedy na ostrov! pravil Joe, krbaje se, div si neht
neulmal.
Obeli bychom jej za chvilku, odvtil lovec, a mimo ty
roztomil hmyzy nen zde vidt dn ivouc bytosti.
Ostrovy po jezeru roztrouen, ekl doktor, nejsou v pravd
le vrcholky zatopench pahorkv; ale nm peje tst, e jsme tu
nalezli tulek, nebo na bezch jezera obvaj divoc kmenov.
Proe spte, kdy nm nebesa chystaj klidnou noc.
Co ty nepjde rovn spat, Samuele?
Nepjdu; nezamhouil bych ani oka. Mylenky zaplaily by
vechen spnek. Ztra, ptel, bude-li vtr pzniv, vydme se
pmo na sever, a mon, e objevme zdla nilsk, tajemstv posud
nerozeen. Nemohl bych spti, jsa tak blzko u pramen
veletoku.
Kennedy a Joe, kter vdeck zjmy nikterak nerozilovaly,
usnuli tvrd za nedlouho pod ochranou doktorovou.
Ve stedu, dne 23. dubna byla Viktorie ve tyi hodiny z rna pod
edavou oblohou hotova k odjezdu; noc ustupovala tce s jezern
hladiny, kterou halila hust mlha, le prudk vtr rozehnal brzy
vecky ty pry. Viktorie byla nkolik minut zmtna rznmi smry
a poslze zamila rovnou k severu.
Doktor Fergusson sprskl radost ruce.
Jsme na dobr cest! zvolal. Dnes anebo nikdy spatme Nil!
Ptel, te letme pes rovnk! ociujeme se na na polokouli!
Och! divil se Joe; myslte, pane, e rovnk jde tudy?
Prv tudy, mil hochu!
Nue! s vam dovolenm, zd se mi slunm, abychom jej
svlaili, nemace asu.
Sem tedy se sklenkou grogu! odpovdl doktor, smje se;
rozum kosmografii zpsobem, kter nen hloup.
A tak byl na palub Viktorie oslaven pechod pes ru.
108
 Balon plul rychle. Na zpad bylo pozorovati nzk, mlo
zvlnn pobe, o pozad vy planiny ugandsk a usosk. Vtr
rozmhal se nramn: skoro na padest kilometr za hodinu.
Voda anzy mocn vzdut, pnila se jako valy mosk. Po
nkterch thlch vlnch, kter dmuly se jet dlouho po
chvilkovm ztien, poznal doktor, e jezero je zajist velmi hlubok.
Za tohoto rychlho peletu zoili sotva jednu nebo dv nemotorn
lodice.
Toto jezero, vykldal doktor, je svou vysokou polohou patrn
pirozenou ndr ek vchodn sti Afriky; nebe vrac mu detm,
eho ujm vpary jeho ptokm. Zd se mi jistm, e v nm Nil asi
bere vznik.
Vdy uvidme, podotekl Kennedy.
K devt hodin piblili se k zpadnmu pobe; vypadalo
pusto a zalesnno. Vtr stoil se ponkud na vchod, i zahldli
druh beh jezern. Zahbal se tak, e konil velmi irokm hlem
na 2 40' severn ky. Vysok hory vypnaly hol tty na tomto
konci anzy; mezi nimi vak propoutla hlubok, kivolak rokle
kypc a jec eky.
Akoli doktor Fergusson dil balon, nespoutl pece dychtivch
zrak se zem.
Hlete! zvolal, hlete, ptel! co Arabov vyprvli, bylo
pravda! Mluvili o ece, kterou se jezero vylv na sever, a tato eka
skuten jest, a my se bereme po n, a tee s rychlost, ji lze srovnati
s na vlastn rychlost. A tato kapka vody, kter ubh pod naimi
nohami, splyne dojista s vodstvem Stedozemnho moe! To Nil!
To Nil? opil Kennedy, jen dal se uchvtiti zpalem
Samuela Fergussona.
A ije Nil! zvolal Joe, kter rd provolval nemu slvu,
kdy ml radost.
Valn skly byly tu a tam na zvadu toku tto tajemn eky.
Voda se pnila; tvoily se peeje a prahy, je utvrzovaly doktora
v jeho domyslech. S okolnch hor valily se etn bystiny spdem
zpnn; oi potaly jich na sta. Z pdy prtily se slab
roztrouen prameny, kiujce se, splvajce, zvodce rychlost,
a vtkaly vesms do tto vznikajc eky, kter pohltivi je vzmohla
se na veletok.
109
 To vskutku Nil, kal doktor pesvdiv. Pvod jeho jmna
zajmal uence rovn jako pvod jeho toku; odvozovali je z etiny,
z kopttiny, ze sanskritu;39 celkem na tom sejde nehnil, ponvad
vyjevil konen zhadu svch zdel!
Ale, pravil lovec, kterak; zjistme totonost tto eky s ekou,
kterou prozkoumali cestovatel od severu?
Dostane se nm dkaz bezpench, nepopiratelnch,
neklamnch, odpovdl Fergusson, bude-li nm vtr pzniv jet
hodinu.
Hory se rozstupovaly, dopvajce msta etnm ddinm, polm
osetm sesamem, durou, cukrovnkem. Kmenov tchto konin
osvdovali se rozilenmi, neptelskmi; zdli se spe nchyln
k hnvu, neli k uctvn; tuili cizince a nikoli bohy. Podobalo se,
jako by soudili, e jim pichz cosi ukrst, kdo postupuje
k pramenm nilskm. Viktorie nesmla se pibliti na dostel
z puek.
Zde pistati bude nesnadno, prohodil Skot.
Nu! ozval se Joe, tm he pro tyto domorodce; neposkytneme
jim pjemn pleitosti k rozmluv.
Nicmn musm sestoupit, odvtil doktor Fergusson, by jen
na tvrt hodiny. Sice bych nemohl na jisto postaviti vsledky naeho
vzkumu.
Co je toho nezbytn teba, Samuele?
Nezbytn, a sestoupme, bychom i byli nuceni shnouti ke
steln zbrani!
Od toho nejsem, odpovdl Kennedy, hlad svou karabinu.
Kdykoliv chcete, pane, ekl Joe, chystaje se do boje.
Nebude to poprv, mluvil dle doktor, e zbra bude
npomocna vd; cosi podobnho pihodilo se francouzskmu
uenci ve panlskch horch, kdy vymoval zemsk polednk.
Bu bez starosti, Samuele, a spolhej na sv dva ivotn
strce.
Zaneme-li u, pane?

39Byzantsk uenec povaoval Neilos za jmno arithmetick. N znailo 50, E 5, I 10,

L 30, O 70, S 200, co in poet ronch dn.
110
 Jet ne. Ba povzneseme se, abychom zachytili sprvn tvar
zem.
Vodk se rozthl, a ne uplynuly dv minuty, vznela se
Viktorie ve vi dvou tisc pti set stop nad pdou.
Odtud bylo rozeznati nadmru spletitou s ek, je veletok
vnmal do svho koryta; nejvce pichzelo jich od zpadu mezi
etnmi pahorky a rodnmi nivami.
Nejsme vzdleni od Gondokora ani sto padest kilometr,
pravil doktor, ukazuje na map, a necelch deset kilometrv od
msta, kam a dorazili vzkumcov pil od severu. Piblime se
opatrn k zemi.

Na skle jevila se vskutku zcela ist dv vyryt psmena.

111
 Viktorie snesla se pes dva tisce stop.
Nyn, ptel, bute pipraveni na velikou nhodu.
Jsme hotovi, odtuili Dick a Joe.
Dobr!
Viktorie ujdla brzy podle eit sotva na sto stop od zem. Nil
byl v tch mstech z padesti shv, a tuzemci rotili se hlun ve
vsch po bezch eky rozloench. Na druhm stupni in kolm
vodopd, asi deset stop vysok a proto nepeplavn.
To je dojista vodopd oznaen panem Debonem, zvolal
doktor.
Koryto eky se roziovalo, jsouc poseto etnmi ostrvky, je
Samuel Fergusson pohlcoval oima; zdlo se, e hled urit
znamen, jeho dosud nevidl.
Nkolik ernoch piplulo na loce pod balon. Kennedy uvtal je
vstelem, jen nezashnuv jich piml je odveslovati zase co
nejrychleji k behu.
astnou cestu! pl jim Joe; kdybych byl na jejich mst,
neodvil bych se zase pijt! bl bych se po ertech obludy, kter
chrl blesky a hromy po libosti.
Ale v tom uchopil doktor Fergusson nhle dalekohled a zamil
jej na ostrov, vystvajc prosted eky.
tyi stromy! zvolal; vizte, tam dole!
Na jeho konci vypnaly se vskutku tyi osaml stromy.
To jest ostrov Benga! je to zajist on! doloil.
Nue, co dle? zeptal se Dick.
Tam sestoupme, d-li Bh!
Zd se vak, e jest obydlen, pane Samuele!
Joe m pravdu; nemlm-li se, je tam shromdno asi dvacet
domorodc.
Obrtme je na tk; to nebude nic tkho, odpovdl
Fergusson.
Sta se, jak jsi ekl, podotekl lovec.
Slunce stlo v nadhlavnku. Viktorie piblila se k ostrovu.
ernoi, nleejc ke kmeni Makad, kieli hlun. Jeden z nich
mval ve vzduchu korovm kloboukem. Kennedy vzal si je na
muku, vyplil, a klobouk rozletl se na kusy.

112
 Nastal veobecn poplach. Tuzemci naskkali do eky
a peplovali ji; s obou beh pihrnulo se krupobit kul a d pv,
ale bez nebezpe pro vzducholo, jej kotva zahila se v skaln
rozsedlin. Joe spustil se na zemi.
ebk! zvolal doktor. Poj se mnou, Kennedy.
Co zaml?
Slezme; potebuji svdka.
Jsem ti k slubm.
Joe, hldej dobe.
Nemjte starosti, pane, rum za ve.
Poj, Dicku! pravil doktor octnuv se na zemi.
Odvlekl soudruha k souskal trcmu na vbku ostrova. Tam
hledal njakou chvli, sldil v kovinch a rozedel si ruce do krve.
Najednou uchopil lovce siln za rm.
Pohle, pravil.
Psmena! zvolal Kennedy.
Na skle jevila se vskutku zcela ist dv vyryt psmena. Bylo
lze sti zeteln:
A. D.
A. D., vysvtloval doktor Fergusson, Andrae Debono!
Vlastnorun podpis cestovatele, kter se dostal nejdle proti toku
Nilu!
Toho nelze popti, pteli Samuele.
Jsi-li te pesvden?
Je to Nil! nememe o tom pochybovat.
Doktor podval se naposledy na tato drahocenn zaten
psmena, jich tvar a rozmry vrn si nartl.
A nyn do balonu! pravil.
Honem tedy, nebo onde stroj se nkolik domorodc peplouti
zase eku.
Na tom nm te sejde pramlo! Poene-li ns vtr po nkolik
hodin na sever, dostihneme Gondokora a stiskneme ruku
krajanm!
Za deset minut potom Viktorie vznesla se dstojn, doktor
Fergusson pak rozvinul na znamen spchu vlajku se znakem
anglickm.

113
 XIX.
Nil. Tesouc se hora. Vypravovn Arab. amamov. Rozumn
vahy Joovy. Viktorie plavol. Vzduchoplaveck vzestupy. Pan
Blanchardov.
Kam smujeme? otzal se Kennedy vida, e ptel pohl na
bussolu.
Na severo-severozpad.
K asu! vdy to nen na sever!
Nen, Dicku, a myslm, e se nm st poda dostihnouti
Gondokora; lituji toho, nicmn vak uvedli jsme v souvislost
vchodn vzkumy s vzkumy severnmi; neteba si stovati.
Viktorie vzdalovala se ponenhlu od Nilu.
Posledn pohled, pravil doktor, na tuto nepekroitelnou
ku, za ni ani nejsrdnatj cestovatel nikdy se nedostali! Tu jsou
ti porn kmenov, o kterch zmiuj se pnov Petherick,
Arnaud, Miani a mlad ten cestovatel, pan Lejean, jemu jsme
povinni za nejlep prce o hornm Nilu.
Nae objevy, zeptal se Kennedy, srovnvaj se tedy s tm, co
vda tuila?
pln se srovnvaj. Prameny Bl eky, Bahr-el-Abiada, jsou
skryty v jezee velkm jako moe; tam ona vznik; poesie vezme tm
bezpochyby jmu; pital se rd bosk pvod tto krlovn ek;
sta dvali j jmno Oceanu a byli by mlem vili, e vytk pmo
ze slunce! Ale s toho dluno sleviti a as od asu uznati za pravdu,
emu ns u vda; nebude-li tebas vdy uenc, bsnci budou
pece vdycky.
Je dosud vidti vodopdy, pipomnl Joe.
Jsou to slapy Makedsk na tetm stupni ky. Shoduje se to
navlas! el, e jsme nebyli s to, abychom se brali nkolik hodin po
toku Nilu!
A onde dole ped nmi, pravil lovec, pozoruji horsk vrchol.
To hora Logvek, Tesouc se hora Arab; celou tuto krajinu
ohledal pan Debono, jen chodil po n pod jmnem Latifa Effendiho.
Ponilt kmenov ij spolu v neptelstv a vedou mezi sebou

114
vyhlazovac vlku. Proe snadno posoudte, jak nebezpeenstva
bylo mu podstoupiti.
Vtr nesl pak Viktorii k severozpadu. Aby se vyhnul hoe
Logveku, musil doktor vyhledati odchylnj proud.
Ptel, pravil ke svm dvma spolenkm, nyn zahajujeme
do opravdy pelet pes Afriku. A dosud ubrali jsme se nejvce
lepjemi svch pedchdcv. Tmto okamikem vstupujeme do
neznma. Zda nm odvaha nesele?
Nikdy! zvolali Dick a Joe jako jednm hlasem.
Vzhru tedy, a k nm nebesa pispj pomoc!
V deset hodin veer dospli cestovatel pes rokle, lesy
a roztrouen vsi na bo Tesouc se hory, podle jejch
nenhlch sklonv ujdli.
V tento pamtn den 23. dubna urazili patnctihodinou plavbou
za bystrho vtru vzdlenost vce ne pti set kilometr.
Avak za tto posledn sti cesty hnul se v nich truchliv dojem
V loce rozhostil se pln mlk. Byl-li doktor Fergusson zabrn ve
sv objevy? Tanula-li jeho dvma druhm na mysli vzdun jzda
neznmmi koninami? K tomu i onomu druily se mimo pochybu
mocn vzpomnky na Anglii a vzdlen ptele. Joe samojedin
dval na jevo bezstarostnou filosofii, uznvaje zcela pirozenm, e
tu vlastn nen od t chvle, co ji opustili; ne ctil zamlklost Samuela
Fergussona a Dicka Kennedye.
V deset hodin veer zakotvila se Viktorie na svahu Tesouc se
hory;40 pochutnali si na dn veei a usnuli vichni jeden po
druhm pod vzjemnou ochranou.
Kdy nazejt procitli, vrtily se jim jasnj mylenky; byla pkn
pohoda, a vtr vl pznivm smrem; sndan valn obveselen
Joem uvedlo pak jich mysli zplna v dobrou mru.
Kraj, jej byli dotud proletli, je nesmrn; hrani s Msnmi
horami a s horstvem darfskm; cosi tm zvc Evropy.
Bereme se mimo pochybu zem, kter se pokld za krlovstv
Usogu, pravil doktor. Zempiscov domnvali se, e ve stedu
Afriky jest ir zakleslina, ohromn stedn jezero. Uvidme,
podobaj-li se tyto odhady ponkud pravd.

40 Povst vyprv, e se tese, jakmile na ni vstoup noha musulmanova.

115
 Ale kterak dospli k tomuto domyslu? otzal se Kennedy.
Z vyprvek Arab. Ti lid jsou velice povdav, a pli
povdav. Nkte cestovatel, jim se podailo doraziti do Kaze
nebo k velkm jezerm, vidli otroky pil z vnitrozemskch
konin; vyptvali se jich na jejich domoviny, rozlin zprvy pak
slouili v celek a vyvodili z nho sudky. Ve vem tom zmtu bv
vdycky nco pravdy, a co se te vzniku Nilu, vid, e se
nemlili.
Tak tomu skuten jest, pisvdil Kennedy.
Vzhledem k tmto zprvm uinny pokusy o nrtky map.
Podle jednoho z nich pak zadm nai dal cestu a opravm jej,
bude-li poteb.
Je-li pak vechen tento kraj obydlen? optal se Joe.
Zajist, a to nebezpenm lidem.
To jsem si myslil.
Zdej roztrouen kmeny jsou zahrnuty pod povechnm
nzvem amamv, a toto jmno nen nim jinm neli
napodobou zvuku; vyjaduje mlaskn.
Vborn, odvtil Joe; am! am!
Mil Joe; kdybys byl pmou pinou tto podobnosti zvuku,
nesoudil bys, e je to vborn.
Co tm mnte?
e jsou tito nrodov povaovni za lidojedy.
Je-li to jist vc?
Zcela jist; tvrdilo se tak, e tito domorodci maj ocasy jako
pouz tvernoci; ale poznno brzy, e tyto pvsky nleej ke
zvecm kom, jimi se odvaj.
Tm he; je ocas velmi uitenou ohkou na moskyty.
Dost mon, Joe; ale dluno jej odkzati do e bchorek rovn
jako ps hlavy, kter cestovatel Brun-Rollet pipisoval nkterm
kmenm.
Ps hlavy? Dobr vc na tkn, ba i na lidoroutstv!
Na netst jest nade v pochybu vyveno, e tito nrodov
jsou velmi divoc a dychtiv lidskho masa, po nm se pd
nruiv.
Peju si, pravil Joe, aby neosvdili plin nruivosti pro
mou malikost.
116
 Vida, vida! usml se lovec.
To je tak, pane Dicku. Kdyby se nkdy stalo, e bych musil bt
v okamit nouzi snden, chci, abych byl snden ve prospch v
a svho pna! Abych vak nasytil tyhle mouenny, fuj! umel bych
hanbou!
Nue, plat, staten Joe, pravil Kennedy. Spolhme na tebe,
a se nahod pleitost.
K slubm, pnov.
Joe mluv tak proto, ozval se doktor, abychom si ho hledli
a dobe jej vykrmili.
Mon! odpovdl Joe; vdy je lovk tvor tak sobeck!
Odpoledne zachmuilo se nebe horkou mlhou, kter se vypaovala
z pdy; nastalo takov ero, e bylo st rozeznati pedmty na
zemi; proe dal doktor okolo pti hodin znamen k zastvce
obvaje se, aby nenarazil na njak nenadl tm horsk.
Noc minula beze v phody, jakkoli bylo teba pro irou tmu
bdti se zdvojenou ostraitost.
Nazejt rno vl passtn vtr nadmru prudce, zalhaje do
spodnch dutin balonu; zmtal siln zvsem, jmto ly vhevn
roury; bylo poteb upevniti je provazy, kterouto prci vykonal Joe
velmi obratn.
Pesvdil se zrove, e st balonu je posud neprodyn
uzaveno.
To m pro ns dvoj dleitost, vysvtloval Fergusson;
nejprve vyvarujeme se bytku drahocennho plynu a mimo to
nezanechme kolem sebe zpaln pruh, jej bychom na konec
zaehli
To by byla mrzut cestovn phoda podotkl Joe.
Co bychom byli smeteni na zemi? otzal se Dick.
Nebyli! Plyn shoel by pokojn, a my bychom se pomalu snesli.
Podobn nehoda potkala francouzskou vtroplavkyni, pan
Blanchardovou; zaplila si balon vypoutjc ohostroj, ale nespadla
a nebyla by se bezpochyby zabila, kdyby jej loka nebyla vrazila do
komnu, odkud byla svrena na zemi.
Doufejme, e se nm nepihod nic takovho pravil lovec; a
dosud nezdla se mi plavba nebezpenou, i nevidm, co by nm
zabrnilo dospti svho cle
117
 J rovn nevidm nieho, mil Dicku; ostatn byly nehody
vdy zavinny neopatrnost vzduchoplavc nebo patnm sloenm
jich pstrojv. Nicmn pipad na nkolik tisc
vzduchoplaveckch vlet nanejve dvacet nehod, kter pivodily
smrt. Namnoze nejnebezpenj jsou odjezdy a pistn.
V podobnm ppad nesmme tud opominouti nidnho
opaten bezpenosti.
Je as k sndani, pipomnl Joe; spokojme se
s konservovanm masem a kvou, a se naskytne panu Kennedyovi
pleitost, aby ns vyastoval dnm kusem zviny.

118
 XX.
Nebesk lhev. Fkov palmy. Mammouth trees. Vlen strom.
Okdlen speen. Bitva dvou kmen. e. Bosk zakroen.
Vtr byl m dle tm prud a nepravidelnj. Viktorie v pravm
smyslu slova plavolila vzduchem. Jsouc unena tu na sever, tu na
jih, nemohla uhoditi na stl povan.
Ujdme velmi rychle, a pece nehrub postupujeme ekl
Kennedy, vimnuv si astch odchylek magnetick stelky.
Viktorie uhn s rychlost pi nejmenm osmdesti kilometr za
hodinu odvtil Samuel Fergusson. Vyklote se a vizte, jakm
kvapem mj nm krajina pod nohami. Hle! zd se, jako by se ten les
til nm v strety!
Z lesa u je mtina zvolal lovec.
A z mtiny vesnice, dodal Joe za nkolik okamik. Ti ernoi
tv se dost uasle!
To nen nijak s podivenou, odtuil doktor. Francouzt
venkovan stleli na balony, kdy se jim poprv objevily, majce je
za vzdun nestvry, proe je zajist sudanskmu ernochovi
dovoleno vyvalovat oi.
Na mou vru! pravil Joe, kdy Viktorie mjela ves ve vi sta
stop nad zem, shodm jim przdnou lhev s vam dovolenm,
pane; dopadne-li cel a neporuena, budou se j klant; pakli se
rozbije, nadlaj si ze step talisman!
A to praviv vyhodil lhev, kter se rozdrtila na tiscer kousky
zatm co domorodci prchali s hroznm kikem do svch okrouhlch
chat.
O nco dle zvolal Kennedy:
Podvejte se pak na ten zvltn strom! nahoe jest jinho druhu
a dole tak jinho.
Je to pouze kmen smokvon, odpovdl doktor, na nm
usadilo se trochu plodn prsti. Vtr zanesl tam kdysi sm palmov,
a palma vyrazila na smokvoni jako v irm poli.
Znamenit moda, kterou zavedu v Anglii, vece Joe; v
londnskch parcch bude to pkn vypadat a krom toho rozmno

119
se tm zpsobem ovocn stromy; vypstuj se zhady ve vce, co
schvl dojista vichni drobn majitel pozemk.
V tom nastala poteba vystoupiti s Viktori, aby se penesla pes
les strom nad ti sta stop vysokch, jakchsi staletch bann.
Jak ndhern stromy to! zvolal Kennedy; neznm nic tak
krsnho jako podvanou na tyto lesy. Pohle pak, Samuele.
Vka tchto bann je v pravd hodna podivu, mil Dicku,
a pece by nebyla nim zvltnm v lesch Novho svta.
Jake? co jsou stromy jet vy?
Ovem, mezi tmi, jim kme mammouth trees41. Tak byl
v Kalifornii nalezen cedr zvi ty set padesti stop, kterto vka
pevyuje v parlamentu, ba i velkou egyptskou pyramidu. Spodek
ml v objemu sto dvacet stop a kruhy na jeho dev svdily o vku
vce ne ty tisc let.
Aj! pane, k div potom? Kdo se dokal ty tisc let, u toho je
zcela pirozen, e m slun velkou postavu!
Avak za vyprvky doktorovy a odpovdi Joovy byl ji les
ustoupil velkmu souboru chy rozloench do kola kolem volnho
prostranstv. Uprosted rostl osaml strom, a Joe spativ jej zvolal:
Hle! jsou-li tomu tyi tisce let, co onen strom plod takov kvty,
nemohu mu za to vzdt poklonu.
I ukzal na obrovskou sykomoru, jej pe mizel docela pod
hromadou lidskch hnt. Kvty, o nich se zmnil Joe, byly hlavy
erstv uznut, zaven na dkch do kry zabodench.
Vlen strom lidojed! pravil doktor. Indini berou ki
s lebky, Afrian celou hlavu.
To je na vkusu, podotekl Joe.
Ale vesnice s krvavmi hlavami mizela ji na obzoru; o nco dle
naskytlo se divadlo nemn hnusn; mrtvoly poloseran, kostry na
prach se rozpadvajc, lidsk dy tu a tam roztrouen zstaveny
na pospas hyenm a akalm.
To jsou asi tla zloinc, jako je zvykem v Habei, dvaj se
v lup dravcm, kte je seerou po libosti, zadvive je jedinm
hryznutm.

41 Mamutov stromy, druh americkch jedl.

120
 Vlen strom lidojed.
Nen to o mnoho ukrutnj neli ibenice, ekl Skot. Je to
oklivj, nic vce.
V jinch krajch africkch, vyprvl doktor, pestvaj na tom,
e provinilce zavrou do jeho vlastn chaty s jeho zvaty a tebas
i s rodinou; pak ji zapl, a ve sho najednou. Nemohu nenazvat to
ukrutenstvm, ale piznvm se jako Kennedy, je-li ibenice mn
ukrutn, e je pece rovn barbarsk.
Joe jsa nadn vtenm zrakem, jeho uml tak dobe uvati,
ohlsil nkolik hejn masoravch ptk, kter se vznela na
obzoru.
121
 Jsou to orlov, zvolal Kennedy prohldnuv si je dalekohledem,
krsn ptci, jich let je rovn rychl jako n.
Chrate ns nebesa od jich tok! pravil doktor; mme se jich
vce obvati neli elem anebo divokch nrod.
E co! odvtil lovec, rozehnali bychom je vstely.
Mil Dicku, v, e bude lpe nespolhati na tvou obratnost;
dykyta naeho balonu neodolala by ani jedinmu jich seknut
zobkem; na tst myslm, e nae letadlo hrozn ty ptky spe
ds ne vb.
! mm mylenku, ozval se Joe, nebo dnes se mi hrnou
mylenky po tuctech; kdyby se nm podailo chytit speen ivch
orl, zaphli bychom si je do loky, a oni by ns thli povtm!
Ten prostedek byl do opravdy navren, odslovil doktor; ale
pokldm jej nehrabe praktickm se zvaty povahy tak
nepoddajn.
Vycviila by se, namtal Joe; na mst uzd dila by se
zklopkami na oi, kter by jim odnmaly zrak; kdyby se jim
odslonilo to neb ono oko, la by na pravo nebo na levo, kdyby se
oslepila, stanula by.
Promi, mil Joe, e volm radji pzniv vtr ne zapaen
orly; viva nestoj tolik, a jede se bezpenji.
Promjm vm, pane, ale sv mylenky se nevzdvm.
Bylo poledne; Viktorie plula ji po njakou chvli mrnjm
chodem; krajina pod n mjela, neubhala ji.
Dva neptelt kmenov potkaly se zuiv, vypoutjce do
vzduchu mraky p. Bojovnci, dychtce vzjem se povraditi,
neznamenali pjezdu Viktorie; bylo jich do t set a utkali se
zmtenou arvtkou; byli souhrnem ohavn na pohled, jsouce
namnoze zbroceni krv rannch, v n se brodili.
Kdy se objevila vzducholo, pozarazili se; ryk seslil se
dvojnsobnou mrou; nkolik p vysteleno na loku a jeden
piletl tak blzko, e jej Joe zachytil rukou.
Vystupme nad jich dostel! zvolal doktor Fergusson. dnou
neopatrnost! ta nm nen dovolena.
e vedla se dle s t strany i on sekerami a assagaji; jakmile se
nkter neptel skcel na zemi, uzl mu jeho soupe ihned hlavu;
eny, pletouc se do tto chumeleniny, sbraly krvav hlavy
122
a skldaly je na hromadu na obou koncch bojit; asto se rvaly, aby
si dobyly tohoto erednho vtznho znamen.
Odporn vjev! zvolal Kennedy se svrchovanm hnusem.
Jsou to praokliv chlapci! pravil Joe. Ostatn kdyby mli
uniformu, byli by jako vichni vlenci na svt.
Vzmh se mne zuiv chu vloiti se do toho boje, ekl dle
lovec mchaje karabinou.
Nikoliv! odpral chvatn doktor; nikoliv! nepleme se do toho,
po em nm nic nen! V-li pak, kdo je v neprvu nebo v prvu,
abys si zahrl na Prozetelnost? Prchnme radji co nejrychleji od
tto odpuzujc podvan! Kdyby velic vojevdcov mohli takto
pehleti jevit svch hrdinskch in, mon, e by se jim na
konec odnechtlo krve a vboj!
Nelnk jedn z tchto protivnch stran vynikal obrovskou
postavou, sdruenou s herkulskou silou. Jednou rukou vrel kop
do tsnch ad neptelskch a druhou rubal v nich velk mezery
pdnou sekerou. Najednou odhodil daleko od sebe assagaj krv
zbrocen, vrhl se na rannho, jemu uzl pai jedinm rzem,
uchopil rukou tuto pai, povznesl ji k stm a zakousl se do n
celm chrupem.
Ha! zhrozil se Kennedy, straliv bestie! u se neudrm!
A bojovnk padl naznak, byv stelen kul do ela.
Bojovnci vidouce jeho pd, strnuli nesmrnm asem; tato
nadpirozen smrt je podsila, dodavi srdce jich protivnkm, a za
vteinu zmizela polovice bitevnk z bojit.
Vyhledejme ve proud, kter ns odvje, pravil doktor. Jsem
syt tohoto divadla.
Ale neunikl tak rychle, aby nevidl, jak se vtzn kmen obouje
na mrtv a rann, jak se rve o to maso jet tepl a hltav si na nm
pochutnv.
Fuj! to hnusn! zvolal Joe.
Viktorie vystoupila nadmajc se; nkolik okamik doznvalo
k nim jet ryen t rozbsnn roty; poslze vak namil balon
k jihu, a ten krvav, lidoroutsk vjev seel jim s zoru.
Pda jevila pak rozmanit tvar, jsouc protkna etnmi
vodotoky, kter plynuly na vchod; vlvaly se mimo pochybu do

123
poboek jezera Nu nebo do Gazell eky, o n pan Vilm Lejean
podal podrobnosti tak podivn.
Kdy nastala noc, spustila Viktorie kotvu na 27 dlky a 420'
severn ky, urazivi dv st tyicet kilometr.

124
 XXI.
Podivn ramot. Non tok. Kennedy a Joe na strom. Dva
vstely. Pomoc! pomoc! Odpov po francouzsku. Zachraovac
osnova.
Noc byla velice tmava. Doktor nemohl rozpoznati krajinu;
zachytil se ve strom velmi vysokm, jeho neurit obrysy spatil
st v mrkotch. Po svm zvyku byl na stri od devti hodin,
a o plnoci vystdal ho Dick.
Bdi dobe, Dicku! bdi s nejvt bedlivost.
Co se dje nco novho?
Nedje! Ale zdlo se mi pece, jako bych byl pod nmi zaslechl
neurit ramot; nevm hrub, kam ns vtr zanesl; plin
obezelost nebude na kodu.
Mon, cos uslyel, e bylo vyt njakho dravce.
Nikoli! zdlo se mi to bti msi prajinm; zkrtka, neopomi
ns vzbudit pi poplachu sebe menm.
Nemj starosti.
Naslouchav pozorn jet naposledy a neuslyev nieho, doktor
hodil sebou na pokryvku a usnul brzy.
Obloha byla zataena hustmi chmurami, le vzduchem neevelil
nejmen vnek. Viktorie, upoutan jedinou kotvou, trvala v pln
nehybnosti.
Kennedy, opraje se loktem o loku v takovm posedu, e ml na
och pracujc dmuchavku, pozoroval tu klidnou temnotu; dval se
na obzor, a jak se pihz mysli znepokojen nebo varovan,
domnval se chvlemi, e zahld nejasn zsvity. Ba jednou zdlo se
mu, e rozeznal zeteln zsvit zdli asi dvou set krok; le bylo to
jen blsknut, po nm nevidl u nieho.
Byl to bezpochyby jeden z tch svtelnch dojm, je zrak
zachycuje v irch mrkotch.
Kennedy se upokojil a zabral opt v neurit rozjmn, kdy
ostr hvzdnut rozlehlo se vzduchem.
Zda to byl hlas zvete, nonho ptka? i vyel z lidskch rt?
Kennedy, jsa si pln vdom vnho postaven, byl u na tom, aby
vzbudil soudruhy; ne ekl si, e a lid, a zv jsou na vechen
125
zpsob mimo dosah; proe prohldl si zbran a vnoil pohled
znova nonm dalekohledem do prostoru.
Netrvalo dlouho, a zdlo se mu, e zahld pod sebou nejasn
postavy, any se pl ke stromu; v msnm paprsku, jen vyskoil
jako blesk mezi dvma mraky, poznal zeteln tlupu bytost, tmou
se mhajcch.
Dobrodrustv s psohlavci pipadlo mu na mysl; poloil ruku
doktorovi na rameno. Procitl ihned.
Ml, zaeptal Kennedy, mluvme potichu.
Dje se nco?
Ano, vzbume Joa.
Jakmile Joe vstal, vyprvl lovec, co spatil.
Zase ty proklat opice? zlobil se Joe.
Mon; le dluno uiniti nleit opaten.
Joe a j, pravil Kennedy, slezeme po ebku na strom.
A zatm, ujal se opt slova doktor, postarm se j o to,
abychom se mohli rychle vznsti.
Dobr.
Slezme, vece Joe.
Neuvejte zbran le v as svrchovan poteby napomnal je
doktor; je zbyteno prozrazovati nai ptomnost v tchto mstech.
Dick a Joe odpovdli znamenm. Spustili se bez hluku na strom
a usedli do rozsochy silnch vtv, za n se kotva zadrhla.
Nkolik minut poslouchali v list mlky a nepohnut. Kdy se
ozval jaksi ustot po ke, uchopil Joe Skota za ruku.
Slyte-li?
Ano, cosi se bl.
Co je-li to had? To hvzdnut, kter jste zaslechl
Ne! mlo do sebe lidsk nzvuk.
Mm radji divochy. Ti plazov se mi hnus, ekl si v duchu
Joe.
ramot se vzmh, pravil Kennedy za njakou chvli.
Ano, kdosi leze nahoru, plh.
Dvej pozor na tto stran, j si vezmu na starost druhou.
Dobr.
Byli obadva osamoceni v korun mohutn vtve, trc pmo
uprosted lesa, jemu se k baobab; tma, seslen hustm listm,
126
byla ir; nicmn pravil Joe, nakloniv se Kennedyovi k uchu
a ukazuje na spodn st stromu:
ernoi.
Nkolik slov tichm hlasem pronesench dolehlo a ke dvma
cestovatelm.
Joe piloil puku k lci.
Pokej, ekl Kennedy.
Divoi byli vskutku slezli baobab; vynoovali se zevad, plouce
se po vtvch jako plazov, lezouce pomalu, ale jist; prozrazovali se
pak vpachy svch tl namazanch smrdutm tukem. Za nedlouho
objevily se dv hlavy zrakm Kennedye a Joa v sam rovni vtve,
na n zaujali stanovisko.
Pozor, zvolal Kennedy, pal!
Dvoj vstel teskl jako hrom a doznl v bolestnch vkicch.
Vecka rota zmizela mihem.
Avak z ryku, jen se strhl, vyrazil vkik podivn, nenadl,
neobyejn! Lidsk hlas pronesl zeteln tato slova po francouzsku:
Pomoc! pomoc!
Kennedy a Joe trnouce asem vystoupili co nejrychleji do loky.
Zda jste slyeli? otzal se jich doktor.
Ovem! ten nadpirozen vkik: Pomoc! pomoc!
Francouz v rukou tch barbar!
Cestovatel.
Snad mission!
Neastnk, zvolal lovec, oni jej vrad, oni jej mu! Doktor
tajil nadarmo sv pohnut.
Nen o tom pochyby, pravil. Njak neastn Francouz octl
se v moci tchto divochv. Avak neodjedeme nenasadce ve, se je
lovk, abychom ho zachrnili. Z naich vstel poznal
neoekvanou pomoc, zen Prozetelnosti. Nezklameme tuto
posledn nadji. Srovnvte-li se mnou?
Srovnvme, Samuele, a jsme hotovi tebe poslouchat.
Rozvame tedy, co poti, a jakmile nastane jitro, pokusme se
jim ho vyrvati.
Ale kterak rozprme ty hanebn ernochy? zeptal se
Kennedy.

127
 Z toho, ujal se doktor slova, jak utekli o pekot, vysvt
patrn, e neznaj stelnch zbran; vyuijeme tud jejich hrzy; ale
teba vykati dne a pak teprve jednati, a podle povahy msta
sosnujeme si zachraovac pln.
Ten uboh neastnk nen asi daleko, pravil Joe, nebo
Pomoc! Pomoc! optoval hlas slabji.
Ti barbai! zvolal Joe vecek trna. Co usmrt-li ho jet
v noci?
Sly-li, Samuele, pravil Kennedy uchopiv doktora za ruku,
co usmrt-li ho jet v noci?
To nen pravd podobno, ptel; tito divoc nrodov usmrcuj
zajatce za blho dne; potebuj slunce!
Co abych pouil noci, navrhoval Skot, a spustil se k tomu
neastnkovi?
Pjdu s vmi, pane Dicku!
Stjte! ptel! stjte! Tento zmysl je ke cti vaemu srdci a va
zmuilosti; ale vydali byste v anc ns vecky a ukodili byste jet
vce tomu, kterho chceme zachrniti.
Pro to? namtal Kennedy. Ti divoi jsou pestraeni,
rozpreni. Nevrt se.
Dicku, prosm tebe, uposlechni mne; jednm pro veobecnou
spsu; kdybys nhodou byl pepaden, bylo po vem veta!
Ale ten ubok ek, douf! Nic mu neodpovd! Nikdo mu
nepichz na pomoc! Domnv se zajist, e ho smysly lily, e
nieho neslyel!
Meme jej upokojiti, odpovdl doktor Fergusson.
A povstav ve tm piloil ruce k stm jako hlsnici a zvolal
rzn jazykem cizincovm:
Necha jste kdokoli, mjte dvru! Ti ptel bd nad vmi! Po
tchto slovech strhl se straliv ryk, v nm odpov zajatcova
bezpochyby zanikla.
Oni jej vrad! oni jej zavrad! vzkikl Kennedy. Nae
zakroen uspilo jen hodinu jeho muk! Jednejme!
Ale jak, Dicku? Co hodl podniknouti v tto temnot?
Och! kdyby byl den! zvolal Joe.

128
 Nue, kdyby byl den? otzal se doktor zvltnm tonem. Nic
jednoduho, Samuele, odtuil lovec. Slezl bych na zemi
a rozehnal bych tu lji stelnmi ranami.
A ty, Joe? zeptal se Fergusson.
J bych, pane, jednal opatrnji a poradil bych zajatci, aby se dal
na tk umluvenm smrem.
A kterak bys jej o tom zpravil?
Tmto pem, jej sem zachytil v letu a na nj bych pivzal
lstek, anebo prost tm, e bych k nmu nahlas promluvil,
ponvad ti ernoi nerozumj naemu jazyku.
Vaich zmr nelze provsti, ptel; nejvt pot pro toho
neastnka bylo byl prchnouti, by se mu i podailo obelstti
ostraitost svch katan. Co se tkne tvho myslu, mil Dicku, snad
by se zdail pi velk odvaze a kdyby se vyuilo hrzy, kter by
nahnaly nae steln zbran; ale kdyby selhal, byl bys ztracen,
a msto jednoho bylo by nm zachrniti dva lidi. Nikoliv! musme
uviti vekery monosti a jednati jinak.
Ale jednati hned, namtl lovec.
Mon! odpovdl Samuel s drazem na tomto slov.
Pane, co jste s to, abyste rozplail tu tmu?
Kdo v, Joe?
Ach! dovedete-li cosi podobnho, vyhlsm vs za prvnho
uence na svt.
Doktor odmlel se na njakou chvli; pemlel. Jeho dva
soudruzi pohleli na s tepajcmi srdci; byli rozechvni tmito
neobyejnmi okolnostmi. Fergusson ujal se brzy zase slova:
Mj zmr je tento. Zbv nm dv st liber pte, proto e
pytlky, je jsme vzali s sebou, posud jsou nedoteny. Dejme tomu,
e zajatec, lovk trapami patrn vyslen, v tolik jako jeden
z ns; zbude nm jet asi edest liber na vyhozenou, abychom
rychleji vystoupili.
Kterak si hodl ponati? otzal se Kennedy.
Takto, Dicku: uzn zajist, dostanu-li se a k zajatci a vyhodm-
li st pte rovnou jeho vze, e nezpsobm zmny v rovnovze
balonu; ale budu-li potom chtt dosci rychlho stoupn, abych
unikl tomuto ernoskmu kmeni, budu musit uti rznjch

129
pomcek, neli je dmuchavka; svrhna pak v as poteby
nadbytenou pt, nepochybuji, e se vznesu s velkou rychlost
To je na bledni.
Ano, ale je pi tom vada; abych toti pozdji mohl sestoupiti,
budu nucen vypustiti mnostv plynu pomrn k bytku pte,
kterou vyhodm. Tento plyn pak je drahocenn; le nelze litovati
jeho ztrty, jde-li o spsu lovka.
Pravdu d, Samueli, musme obtovati ve, abychom jej
zachrnili!
Jednejme tedy, a ty pytlky slote na kraj loky tak, aby mohly
bti svreny jednm rzem.
Co ta tma?
Skrv nae ppravy a nerozptl se dve, pokud nebudou
skoneny. Hlete k tomu, aby vecky zbran byly po ruce. Mon,
e bude poteb stleti; nae karabina pak d rnu, dv runice daj
tyi, dva revolvery dvanct, celkem patnct ran, kter lze vyplit za
tvrt minuty. Mon, e nebudeme nuceni uchliti se ke vemu
tomu lomozu. Jste-li hotovi?
Jsme hotovi, odpovdl Joe.
Pytlky byly na mst, zbran pohotov.
Dobr, pravil doktor. Dvejte pozor na ve. Joovm kolem
bude vyhoditi pt a Dickovm vyzdvihnouti zajatce; ale nic a se
nestane, dokud nevydm rozkazu. Joe vybav nejprve kotvu
a vystoup zase neprodlen do loky.
Joe spustil se po vazku a vrtil se za nkolik okamik.
Uvolnn Viktorie plynula ve vzduchu tm nepohnut.
Zatm pesvdil se doktor, e je ve smovac schrnce dostatek
plynu, aby v as poteby mohla dmuchavka pracovati a bylo mono
obejti se na njakou chvli bez innosti Bunsenova sloupu; po t
vyal dva vodn drty dokonale isolovan, jimi se rozkldala
voda, a prohrabav svj vak, vzal z nho dva uhlky do hrotu
seznut, kter upevnil na konec kadho drtu.
Jeho dva ptel dvali se na nechpajce, ale trvali v mlku;
kdy byl doktor s prac hotov, postavil se do prosted loky; vzal do
kad ruky uhlk a pistril k sob dva hroty.

130
 Nhle vylehla mezi dvma hroty uhlk nesnesitelnm leskem
mocn, oslniv ze; nramn proud elektrickho svtla ttil, a
tak dme, non mrkoty.
! uasl Joe, pane!
Ani slova, kzal doktor.

131
 XXII.
Svteln pruh. Mission. nos v zivm paprsku. Knz lazarist.
Nevaln nadje. Doktorova pe. ivot pln odkn. Pelet pes
sopku.
Fergusson zamil v rzn strany prostoru mohutn paprsek
svtla a utkvl jm na mst, kde se ozval zden kik. Jeho dva
soudruzi pohldli tam dychtiv.
Baobab, nad nm se vznela Viktorie takm nehybn, vypnal
se uprosted mtiny; mezi poli sesamovmi a cukinovmi bylo
rozeznati asi padest nzkch, kuelovitch chatr, okolo nich
hemil se etn kmen.
Na sto stop pod balonem trel kl. U tohoto klu leel lidsk
tvor, mlad mu nejve ticetilet dlouhch ernch vlas,
polonah, huben, potsnn krv a poset ranami, s hlavou na
prsa sklonnou jako Kristus na ki. Nco kratch vlas na temeni
hlavy jevilo jet msto tonsury napolo zarostl.
Mission! knz! zvolal Joe.
Uboh neastnk, litoval lovec.
Zachrnme ho, Dicku! pravil doktor, zachrnme ho!
Dav ernoch, spativ balon, podobn ohromn vlasatici
s chvostem stkvoucho svtla, byl zachvcen zdenm snadno
pochopitelnm. Slye jich kik, vztyil zajatec hlavu. Oi zaleskly se
mu nhlou nadj, a jakkoli mu nelo hrub na rozum, co se dje,
vzthl ruce k nenadlm zchrancm.
ije! ije! zajsal Fergusson; Bh bu pochvlen! Ti divoi
trnou nramnm strachem! Zachrnme ho! Jste-li hotovi, ptel?
Jsme hotovi, Samuele.
Joe, shas dmuchavku.
Rozkaz doktorv vykonn. Vnek ledva znateln hnal zvolna
nad zajatce Viktorii, spoutjc se zrove nepozorovan k zemi,
jeto napjet vodku ubvalo. Asi po deset minut vznel se ve
svtelnch vlnch. Fergusson pustil na dav ziv proud, jen
rsoval tu a tam rychl, ostr pruhy svteln. Kmen, podlhaje
nevslovn hrze, rozprchl se ponenhlu do chy, a kolem kolu
rozhostila se oputnost. Doktor byl tud prvem spolhal na
132
nevdan zjev Viktorie, kter metala slunen paprsky do tto ir
temnoty.
Loka snesla se na zemi. Avak nkolik odvnjch ernoch
vracelo se s velkm kikem, pochopive, e se jim ob vymyk.
Kennedy chopil se puky, le doktor mu rozkzal, aby nestlel.
Knz kleel, nemaje ji ani tolik sly, aby se udrel na nohou;
nebyl ani ke kolu pivzn, nebo vzhledem k jeho slabosti byla
pouta zbyten. Kdy se loka blila k zemi, odhodil lovec zbra,
a uchopiv knze kolem tla vyzdvihl jej do loky, a v tom zrove
shodil Joe rzem dv st liber pte. Doktor oekval, e vzlet se
svrchovanou rychlost; ale mimo ve nadn stanul balon
nepohnut, sotva se byl vznesl na tyi stopy od zem.
Kdo ns dr? zvolal s nzvukem obavy.
Nkolik divoch pibhalo, straliv ryce.
! zvolal Joe, vykloniv se pes okraj. Jeden z tch ernch
proklatc zachytil se pod lokou!
Dicku! Dicku! vzkikl doktor, schrnku s vodou!
Dick pochopil mylenku ptelovu, a vyzdvihnuv jednu ze
schrnek s vodou, kter vila pes sto liber, smetl ji s loky.
Viktorie, zbavena nhle pte, vymrtila se skokem do ve t set
stop za hroznho evu kmene, jemu zajatec unikl v zplav
oslnivho svtla.
Hura! vzkikli dva soudruzi doktorovi.
Pojednou uinil balon nov skok, jej jej povznesl o vce ne tisc
stop.
Co to? zeptal se Kennedy, div nepozbyv rovnovhy.
Nic to nen! ten lotr ns pustil, odpovdl klidn Samuel
Fergusson.
A Joe nahnuv se rychle, zahldl jet divocha, an se pemet
v przdnu s roztaenma rukama; v druhm okamiku dopadl
zem a rozttil se. Doktor odlouil pak od sebe elektrick drty,
a vkol rozloila se opt ir tma. Byla hodina s plnoci.
Omdlel Francouz promhouil poslz oi.
Jste zachrnn, pravil k nmu doktor.
Zachrnn, odvtil po anglicku s truchlivm smvem,
zachrnn od ukrutn smrti! Brati, dkuji vm; ale moje dni jsou
seteny, ba i m hodiny, nezbv mi ji mnoho ivota!
133
 A vyslen mission leel opt strnule.
Umr! zvolal Dick.
Ne, ne, odtuil Fergusson nachliv se k nmu, ale je velice
slb; polome ho pod stan.
Uloili zlehka na sv pokryvky to uboh vychadl tlo, poset
jizvami a ranami posud krvcejcmi, kde elezo a ohe byly
zstavily na dvacateru mst bolestn sledy. Doktor natepil
z kapesnku trochu cupaniny, kterou rozestel na rny, dve je
vymiv; piloil obratn tyto obklady se zrunost lkae; po t vzal
z lkrniky posiliv npoj a nalil knzi nkolik krpj na rty.
Mission stiskl slab rty mimovolnm hnutm a ml sotva tolik
sly, e vydechl:
Dky! dky!
Doktor poznal, e potebuje plnho klidu; sthl zclony stanu
a jal se opt diti balon.
Vzhledem k vze novho host ubylo balonu skorem sto
osmdest liber pte; proe vznel se bez pomoci dmuchavky.
Na svit hnal jej proud zvolna k zpado-severo-zpadu. Fergusson
odhrnul zclony a dval se njakou chvli na spcho knze.
K bychom zachovali na iv tohoto soudruha, jej nm poslala
nebesa! pravil lovec. M-li nadji?
Ano, Dicku, budeme-li ho peliv oetovati, snad okeje
v tomto vzduchu tak istm.
Co ten lovk vytrpl! vece Joe s pohnutm. Vte-li pak, e se
podjal smlejho kolu ne my, pied sm mezi tyto nrody?
O tom nen pochyby, odpovdl lovec.
Po vechen tento den nedopustil doktor, aby byl neastnk
vyruen ze spnku: byla to dlouh ztrnulost pervan nkolika
tichmi bolestnmi vkiky a vzdechy, pro n se Fergusson
neznepokojoval.
K veeru zastavila se Viktorie prosted temnoty a v tu noc bdl
Fergusson nad bezpenost vech, kdeto Joe a Kennedy stdali se
u lka nemocnho.
Nazejt rno ukzalo se, e Viktorie sotva se hnula na zpad.
Nastval jasn, uten den. Nemocn zavolal na nov ptele
zvunjm hlasem. Odhrnuli stanov zclony, i dchal s rozko
sv rann vzduch.
134
 Jak je vm? otzal se Fergusson.
Lpe, tum, odpovdl. Ale vs, ptel, nevidl jsem jet,
leda ve snu! Jsem sotva s to, abych pochopil, co se sbhlo! Kdo jste,
aby vae jmna nebyla zapomenuta v m posledn modlitb?

Asi po deset minut vznel se balon ve svtelnch vlnch.

Jsme anglit cestovatel, ekl Samuel; pokusili jsme se
peraziti Afriku v balon, a cestou potkalo ns to tst, e jsme vs
zachrnili.
Vda m sv reky, podotekl mission.

135
 A nboenstv m sv muennky, odvtil Skot.
Jste-li missionem? optal se doktor.
Jsem knz z missie lazarist. Nebesa vs ke mn seslala, nebesa
bute za to pochvlena! ivot mj byl dn v ob! Ale pichzte
z Evropy. Vypravujte mi o Evrop, o Francii! Jsem ji pt let beze
zprv!
Pt let sm mezi tmi divochy! uasl Kennedy.
Jsou to due, ekajc na vykoupen, odslovil mlad knz,
brati nevdom a surov, kter jedin nboenstv me pouiti
a vzdlati.
Samuel Fergusson vyhovuje pn missionovu, hovoil dlouho
o Francii.
Knz poslouchal dychtiv a z o kanuly mu slzy. Uboh mlad
mu bral stdav ruce Kennedyovy a Joovy do svch, je plily
horekou; doktor uvail mu nkolik ek aje, kter vypil s rozko;
nabyl potom tolik sly, e se mohl povztyiti a usmvati, vida, e se
vzn ve vzduchu tak istm.
Jste srdnat cestovatel, pravil, a odvn podnik se vm
zda; spatte zase rodie, ptele, vlast, vy je spatte!
Tu se slabost mladho knze vzmohla tou mrou, e ho musili
znova uloiti. Byl zachvcen takou ochabou, e spoval nkolik
hodin Fergussonovi v rukou jako bezduch. Doktor nedovedl se
ubrniti dojet. Co ztrat zase tak brzy toho, jej vyrvali mukm?
Obvzal poznovu straliv rny muennkovy a obtoval vt st
vodn zsoby, ochlazuje mu paliv dy. Zahrnul ho p co
nejnnj a nejrozumnj. Nemocn okl mu ponenhlu v nru
a nabyl opt citu, ne-li ivota.
Z jeho nesouvislch slov vyzvdl doktor jeho historii.
Mluvte svou matetinou, ekl mu; rozumm j, a vs to tak
nename.
Mission byl chud mladk z bretask ddiny Aradona
v samm Morbihanu; ji z mld pudila ho nklonnost na drhu
crkevn; nemaje dosti na odkn, chtl ivot zasvtiti
i nebezpeenstvm a vstoupil do ehole knz vrovst, jejm
slavnm zakladatelem byl svat Vincenc z Pauly; u vku dvacti let
odeel z vlasti na nehostinn pobe africk. Odtud pak,
pekonvaje pekky, podstupuje jmy, chod a modle se, pronikl
136
a do lna kmenv, obvajcch pi pobokch hornho Nilu; po dv
lta bylo jeho nboenstv odmtno, jeho horlivost zneuznvna,
jeho lska k blinmu ve zl vykldna; stal se zajatcem jednoho
z nejukrutnjch plemen ambarskch, vydn jsa v tiscer trapy.
Neustval vak cviiti, uiti, modliti se. Kdy byl tento kmen
rozpren a on zstaven za mrtva po jednom z boj tak astch
mezi tmi nrody, nenavrtil se, odkud byl piel, alebr pokraoval
ve vrovteck pouti. Nejlpe dailo se mu tehda, kdy jej
povaovali za blzna; byl se obeznmil s nemi onch konin;
hlsal vru. Poslze dostal se do tchto barbarskch krajv a jet
dv lta je prochzel, puzen jsa tou nadlidskou silou, kter pichz
od Boha; rok ji dlel u tohoto amamskho kmene jmnem
Barafr, jednoho z nejdivoejch. Tu zemel ped nkolika dny
nelnk, a jemu pitna tato nenadl smrt; usnesli se na tom, e
jej obtuj; tyicet hodin trvaly jeho muky; ml umti pi slunci
o poledni, jak byl soudil doktor. Kdy uslyel vstely, zvtzila
v nm pirozenost. Pomoc! pomoc! vykikl a domnval se, e sn,
kdy hlas s nebe pichzejc promluvil k nmu potiteln slova.
Nelituji tto dokonvajc jsoucnosti dodal; mj ivot nle
Bohu!
Doufejte jet, odpovdl mu doktor; jsme u vs; zachrnme
vs od smrti, jako jsme vs vyrvali mukm.
Tolik si ani od nebes nedm, pravil knz s odevzdanost.
Veleben budi Bh, popv mi, ne umru, t radosti, e mohu
stisknouti ptelsk ruce a slyeti mluvu sv vlasti.
Mission seslbl opt. Den ubhl takto mezi nadj a strachem.
Kennedy byl velice dojat, a Joe utral si potaj oi.
Viktorie plula pomalu, a vtr, zdlo se, jako by etil jejho
drahocennho bemene.
Joe ohlsil k veeru nesmrnou zi na zpad. V tchto vych
kch bylo lze mti za to, e je to velk severn ze; obloha zdla
se planouti ohnm. Doktor prohldl si pozorn tento kaz.
Neme to bti neli inn sopka, ekl.
Vdy ns vtr ene nad ni, projevil obavu Kennedy.
Aj! peneseme se pes ni v bezpen vi.
Za ti hodiny octla se Viktorie uprosted hor; nalzala se pesn
na 24 15' dlky a 4 42' ky; ped n chrlila hoc sopka proudy
137
roztaven lvy a metala ohromn balvany do velk ve, ulevujc
t obas svm pekypujcm trobm vvaly tekutho ohn, je
spadaly oslujcmi vodopdy. Bylo to ndhern a spolu nebezpen
divadlo, nebo vtr nesl balon s neodchylnou stlost do tohoto
zancenho ovzdu.
Ponvad nebylo mono tto pekce se vyhnouti, bylo teba ji
peletti; dmuchavka rozdmna na cel plamen, a Viktorie
dostoupila ve esti tisc stop, zstavivi mezi sebou a sopkou
vzdlenost vce ne t set sh.
Umrajc knz; pozoroval se svho bolestnho loe hoc ten
sopouch, z nho vylehovaly s lomozem tiscer stkvouc paprsky.
Jak je to krsn, pravil, a jak neskonal je mocnost bo ve
svch nejstranjch projevech!
Vlevy houc lvy odvaly bo hory hotovmi plamennmi
alouny; spodn polokoule balonu leskla se ve tm ohnivou
zplavou; rn horko slalo a do loky, a doktor Fergusson ml
na spch, aby vyvzl z tohoto nebezpenho postaven.
Okolo esti hodin veer jevila se hora jen rudou tekou na
obzoru, a Viktorie brala se pokojn dl svou cestou v psmu mn
vysokm.

138
 XXIII.
Jov hnv. Smrt spravedlivho. Bdn u nebotka. Suchota.
Poheb. Kemeny. Joe blouzn. Drahocenn pt. Poloha
zlatonosnch hor. Zatek Joova zoufalstv.
Na zemi rozhostila se ndhern noc. Knz usnul pokojnou
ochabou.
U se z toho nevybere, zabdoval Joe. Uboh mladk! je mu
sotva ticet let!
Shasne nm v nru! pravil zoufale doktor. Dech u tak slab
slbne mu jet vc, a j nejsem s to, abych ho zachrnil!
Ti zlotil bdci! zvolal Joe, jen mval as od asu takov
nvaly hnvu. A tento dstojn knz ml jet tolik lechetnosti,
tolik sebezapen, e jich litoval, e je omlouval, e jim odpustil!
Nebe seslalo mu velmi krsnou noc, Joe, snad posledn noc.
Nyn nebude ji mnoho trpti a jeho smrt bude jen tichm usnutm.
Umrajc pronesl nkolik nesouvislch slov. Doktor sklonil se
k nmu; nemocnmu krtil a pitoval se dech; dal si vzduchu;
zclony rozhrnuty pln, i vdechoval s rozko tich vnky tto
przran noci; hvzdy kynuly mu chvjnm tpytem, a msc
obestral jej zvojem bledch paprsk.
Ptel, pravil seslblm hlasem, odchzm! K vs Bh, jen
odmuje, dovede do pstavu; k vm splat za mne mj dluh
vdnosti!
Doufejte jet, odpovdl mu Kennedy. Je to jen chvilkov
slabost. Nezemete! Mono-li zemti v takovou krsnou letn noc?
Smrt je zde, vm to! odpral mission. Nechte, a j
poohlm ve tv! Smrt, zatek vnch vc, je pouze koncem
vezdejch starost. Pomozte mi na kolena, brati, prosm vs za to!
Kennedy jej pozdvihl; el bylo pohledti, jak pod nm vyslen
dy klesaly.
Boe mj! Boe mj! zvolal umrajc apotol, smiluj se nade
mnou!
Tv se mu rozjasnila. Zdlo se, jako by ji okval novm
ivotem daleko od tto zem, jejch radost nikdy nepoznal,

139
prosted tto noci, kter jej ozaovala mkkmi svity, na cest do
tch nebes, k nim se vznel jako zzranm nanebevzetm.
Poslednm jeho posunkem bylo poehnn na vnou
rozlouenou jednodennm ptelm. I klesl do nru Kennedyovi,
jemu velk slzy smely obliej.
Skonal! pravil doktor, schliv se k nmu, skonal!
A ti ptel poklekli spolenm hnutm a modlili se mlky.
Ztra rno, ujal se Fergusson za chvli slova, pochovme jej
v tto zemi svlaen jeho krv.
Ostatn noc bdli stdav u nebotka doktor, Kennedy a Joe, a ni
jedin slovo neperuilo zbonho ticha; kad plakal.
Nazejt vl vtr od jihu, a Viktorie thla dosti pomalu nad irou
horskou stupovinou; zde vyhasl sopky, onde neobdlan
labiny; ani krpje vody na tch vyprahlch hebenech; nakupen
skaliska, bludn balvany, modrav loiska opukov, ve svdilo
o naprost neplodnosti.
Cht pikroiti k pohbu nebotkov, odhodlal se doktor okolo
poledne sestoupili do rokle prosted plutonickch skal
prvopotenho tvaru; okoln hory mly ho chrniti a umoniti
mu, aby se pustil s lokou a na zemi, nebo nikde nebylo stromu,
v nm by se byl mohl zachytiti.
Ale jak byl vyloil Kennedyovi, nebyl nyn ztrtou pte za
nosu knzova s to, aby sestoupil, le vypustil-li pimen
mnostv plynu; proe otevel zklopku vnjho balonu. Vodk
prchal, a Viktorie snesla se klidn do rokle.
Jakmile loka zavadila o zemi, zavel doktor zklopku; Joe
vyskoil ven, a dre se rukou vnjho kraje, sebral druhou jist
poet kamen, kter v brzku nahradily jeho vlastn vhu; po t mohl
uvati obou rukou i naloil za nedlouho do loky pes pt set liber
kamen; tu pak mohli doktor a Kennedy rovn vystoupiti. Viktorie
octla se v rovnovze a jej vzestupn sla nestaila ji povznsti.
Ostatn nebylo teba naloiti velk poet tchto kamen, nebo
balvany sebran Joem byly nadmru tk, co ihned obrtilo k sob
zetel Fergussonv. Pda byla poseta kamenm a porfyrovitmi
skalisky.
To zvltn objev, pravil si v duchu doktor.

140
 Zatm poodeli Kennedy a Joe, hledajce vhodn msto pro hrob.
Parno bylo nramn v tto rokli seven mezi skalami jako vhe.
Poledn slunce metalo do n kolmo paln paprsky. Nejprve bylo
teba odstraniti z pdy kamen, jm byla pokryta; po t vykopn
hrob dosti hlubok, aby drav zv nemohla vyhrabati mrtvolu.
Tlo muednkovo uloeno v nm uctiv.
Prs nahzena opt na tyto tlesn pozstatky a nad nimi
nakupeny nhrobkem velk skaln balvany.
Doktor stl zatm nepohnut, jsa zabrn v mylenky. Neslyel
voln svch druh, nevrtil se s nimi, aby se ukryl ped dennm
vedrem.
Na mysl, Samuele? zeptal se ho Kennedy.
Na podivnou protivu prody, na zvltn hru nhody. Vte-li,
v jak zemi je pochovn tento mu, kter se odekl veho v ivot,
tento chuas z dobr vle?
Co mn, Samuele? otzal se Skot.
Tento knz, jen uinil slib chudoby, odpov nyn v zlatm
dole.
V zlatm dole! zvolali Kennedy a Joe.
V zlatm dole, odpovdl pokojn doktor. Tyto balvany, po
kterch lapete jako po bezcennm kamen, jsou zlatou rudou velmi
bohatou.
Nemon vc! nemon vc! optoval Joe.
Nehledali byste dlouho v rozpuklinch tchto bidlinch slojv
a nali byste velk zlat zrna.
Joe vrhl se jako blzen na ty roztrouen lomky. Kennedy byl by
mlem nsledoval jeho pkladu.
Upokoj se, mil Joe, domlouval mu jeho pn.
Pane, vm se snadno mluv.
Jake! filosof tak otuen jako ty
Aj! pane, nen filosofie, kter by tu obstla.
Posly, uvauj trochu. Na by nm bylo vecko toto bohatstv?
Nememe ho vzti s sebou.
e ho nememe vzti s sebou? To by bylo pkn!
Je ponkud tk pro nai loku! Ba vhal jsem povdt ti
o tomto objevu z obavy, abych ti uetil ltosti.

141
 Jake! zvolal Joe, abych opustil tyto poklady! Nae jmn! bez
odporu nae! abych tu zanechal?
Mj se na pozoru, pteli. Co t zachvacuje zlat horeka? Co
t ten nebotk, kterho jsi prv pochoval, nepesvdil o marnosti
lidskch vc?
To ve jest pravda, odvtil Joe; ale jde tu pece jen o zlato!
Pane Kennedy, zda mi nepomete sebrat trochu tchto million?
Co bychom si s nimi poali, uboh Joe? pravil lovec nemoha se
ubrniti smvu. Nepili jsme sem za bohatstvm a nesmme ho
odnsti.
Ty milliony jsou ponkud tk, podotkl doktor, a nevejdou
se snadno do kapsy.
Bu jak bu, brnil se Joe vehnn byv do zkch, co nelze
vzt s sebou msto psku za pt tu rudu?
Nu, od toho nejsem, svolil Fergusson; vak a se mi pli
neoklb, a vyhodme z loky nkolik tisc liber sterling.
Nkolik tisc liber sterling! asl Joe; je-li mon, aby to
vecko bylo zlato?
Ano, pteli; je to schrna, kde proda po vky hromadila sv
poklady; co tu le ladem, tm by se obohatily cel zem! Australie
a Kalifornie slouen v srdci pustiny!
A to ve zstane bez uitku!
Mon! Ale posly, co uinm, abych t potil.
To nebude tak snadn, odvtil Joe ltostiv.
Sly jen: vymm zevrubn polohu tohoto loiska, dm ti nrys,
a a se vrt do Anglie, oznm vc svm spoluobanm, m-li za
to, e tolik zlata zalo jich tst.
Nue pane, vidm jasn, e mte pravdu; poddvm se,
ponvad nidnou mrou nemohu jinak. Naplme si loku touto
vzcnou rudou. Co zbude po vykonan cest, bude jet vdy
ziskem.
A Joe dal se do prce, a to tak horliv, e nakupil za chvli skorem
tisc liber kemene, v nm je zlato zaveno jako v pouzde velice
tvrdm.
Doktor dval se s smvem na jeho ponn; za tto prce zmil
vky a shledal, e poloha hrobu missionova jest na 22 23' dlky
a 4 55' severn ky.
142
 Po t, mrtiv poslednm pohledem na mohylu, pod n
odpovala tlesn schrnka mladho Francouze, vrtil se do loky.
Byl by rd postavil skromn, hrub k na tomto hrob
uprosted africkch pustin zapadlm; le vkol nerostlo ani
stromku.
Bh jej pozn, pravil.
Starost dosti vn blyskla t Fergussonovi pes mysl; byl by dal
mnoho toho zlata za to, kdyby byl nael trochu vody; byl by rd
nahradil vodu, kterou vyhodili se schrnkou odnejce negra, le
v tto vyprahl konin byla to hol nemonost; to jej neustvalo
znepokojovati; jsa nucen udrovati dmuchavku stle v innosti,
ocitoval se v nedostatku vody k haen zn; proe umnil si, e
neopomine nidn pleitosti, aby obnovil svou zsobu.
Vrtiv se k loce shledal, e je vecka naplnna kamenm
lakotnho Joa; vstoupil do n mlky. Kennedy zaujal sv obvykl
msto, a Joe nsledoval pkladu jich obou, mrtiv jet chtivm
okem po pokladech v rokli. Doktor zaehl dmuchavku; hadice se
rozehla, vodkov proud vyvinul se za nkolik minut, plyn se
rozthl, avak balon se nehbal.
Joe pohlel na nepokojn nekaje nieho.
Joe, pravil doktor.
Joe neodpovdl.
Joe, sly-li mne?
Joe pokynul, e sly, ale e nechce rozumti.
Proke mi tu laskavost, pravil dle Fergusson, e vyhod
na zemi st tto rudy.
Ale vdy jste mi, pane, dovolil
Dovolil jsem ti, abys ji naloil za pt, nic vce.
Avak
Co chce, abychom vn zstali v tto pustin?
Joe pohledl zoufalma zrakoma na Kennedye; ne lovec vzal na
sebe tvnost lovka, jen nev rady.
Nu, Joe?
Co pak vae dmuchavka nepracuje? vytel se tvrdohlavec.
Moje dmuchavka je zaehnuta, jak dobe vid! Ale balon
nevznese se potud, pokud mu neuleh.

143
 Joe zakrbal se za uchem, vzal kus kemene, ze vech nejmen,
vil ho zas a zase a pehazoval ho z ruky do ruky; ml vhy ti
nebo tyi-libry; vyhodil jej.
Viktorie ani se nepohnula.
Jake? lekl se, jet nestoupme?
Jet ne, odpovdl doktor. Jen dle.
Kennedy se sml. Joe vyhodil jet asi deset liber. Balon trval
stle v nehybnosti. Joe zbledl.
Uboh hochu vece Fergusson, Dick, ty a j vme, nemlm-li
se, asi tyi sta liber; proe teba ti ubrat pi nejmenm vhu
rovnou na vze, ponvad byla nhradou za ns
Abych vyhodil tyi sta liber! zabdoval Joe.
A jet nco k tomu, abychom se vznesli. Nue, jen s chut do
toho!
Hodn hoch jal se ulehovati balonu, vzdychaje zhluboka. as od
asu poustal, kaje:
Stoupme!
Nestoupme, znla vdy jednostejn odpov.
U se hb, pravil poslze.
Jen pokrauj, optoval Fergusson.
Stoup! vm to jist.
Jen pod dle, pobdl ho Kennedy.
Tu chopil Joe zoufale posledn balvan a svrhl jej s loky. Viktorie
povznesla se na sto stop a pomoc dmuchavky vystoupila v brzku
nad okoln temena.
Joe, ekl doktor, zbv ti jet pkn jmn, a poda-li se nm
uchovati tuto zsobu a do konce cesty, i bude bohat po vechen
svj ostatn ivot.
Joe neodpovdl ani slova a uvelebil se zlehka na lko ze zlat
rudy.
Hle, mil Dicku, ujal se opt slova doktor, jak mocn
inkuje tento kov na nejlepho jonka pod sluncem. Jak
nruivosti, jak chte, jak zloiny zplodila by znmost podobnho
dolu! Je to kormutliv.
Do veera urazila Viktorie sto tyicet pt kilometr za zpad;
byla pak vzdlena pmou arou od Zanzibaru dva tisce dv st
padest kilometr.
144
 XXIV.
Vtr se ti. Blc se pou. Zbytek vodn zsoby. Rovnkov noci.
Starosti Samuela Fergussona. Skuten okolnosti. Rzn odpovdi
Kennedyovy a Joovy. Jet noc.
Viktorie, zakotvena v osamlm a tm uschlm strom, strvila
noc v plnm klidu; cestovatel mohli se posilniti spnkem, jeho
mli tak poteb; dojmy pedchozch dn zstavily jim truchliv
vzpomnky.
K rnu zastkvla se obloha zase nezkalenou jasnost a rozslala
horkem. Balon vzltl do vzduchu; po nkolika marnch pokusech
uhodil na proud, ostatkem nehrub rychl, jen jej unel
k severozpadu.
Nepostupujeme ji, pravil doktor; nemlm-li se, vykonali
jsme polovinu cesty skoro za deset dn; ale kdybychom pluli tak jako
nyn, potebovali bychom mscv, abychom ji skonili. To pak je
tm mrzutj, e nm nastv nedostatek vody.
Vak ji najdeme, odtuil Dick, nen mon, abychom v tomto
rozlehlm kraji nenarazili na njakou eku, na njak potok, na
njak rybnk.
Peji si toho.
Nen-li Jov nklad na zvadu naemu postupu?
Kennedy promluvil takto jen proto, aby pokdlil hodnho
jonka; uinil tak tm radji, e se sm nedovedl na chvli ubrniti
lakot, je zachvtila Joa; le nedav na sob nieho znti, stavl se
silnm; satn ve se smchem.
Joe pohldl na alostn. Ale doktor se neozval. Pomlel nikoli
bez tajnch obav na ir pustiny saharsk; mjvaj tam cel nedle,
ani naleznou karavany studnu, kde by uhasily ze. Ptral tak
s nejbedlivj pozornost po sebe mench prolklinch pdy.
Tato obezelost a posledn phody zmnily patrn nladu t
cestovatel; mluvili mn; oddvali se vce vlastnm mylenkm.
Hodn Joe byl zcela jin od t doby, co jeho zraky stopily se
v tom zlatm moi; mlel; dval se chtiv na to kamen v loce
nakupen, dnes bezcenn, ztra neoceniteln.

145
 Krom toho byl vzhled tto sti Afriky znepokojiv. Kraj
pechzel ponenhlu v pou. Ani vesnice ji, ba ani skupiny
nkolika chat. Rostlinstvo pestvalo. Sotva nkolik zakrslch rostlin
jako na skotskch vesovitch, zatek blavho psku
a rozplenho kamen, nkolik lentikv a trnitch kovisk. Prosted
tto neplodnosti jevila se prvopoten kostra zemkoule ostrmi
hbety skalnmi. Tyto znmky sucha vrtaly doktoru Fergussonovi
mozkem.
Podobalo se, jako by karavana se nikdy nebyla odvila v tuto
pustou koninu; byla by po sob zanechala viditeln stopy leen,
vybledl kosti lid nebo zvat. Ale nikde nieho. Bylo patrn
poznati, e pskov nvaly zmocn se brzy tto oputn krajiny.
Avak nebylo lze couvnouti; musili se brti ku pedu; doktor
nedal si nieho tak vroucn; byl by si pl boue, aby ho zanesla
z tohoto kraje. A na nebi ani mrku! Kdy minul tento den, nebyla
Viktorie ujela ani padest kilometr.
Kdyby bylo dostatek vody bvalo! Avak veho vude zbvaly j
ti gallony! Fergusson odmil gallon42, uren k haen paliv
zn, kterou devadestistupov43 vedro inilo nesnesitelnou; dva
gallony zbvaly tud pro innost dmuchavky; mohly vyvoditi jen
tyi sta osmdest krychlovch stop plynu, a dmuchavka
spotebovala ho za hodinu asi devt krychlovch stop; proe bylo
lze postupovati u jen padest tyi hodiny. To ve bylo pesn
vypoteno.
Padest tyi hodiny! pravil doktor k soudruhm. Jeto pak
jsem pevn odhodln necestovati v noci z obavy, abych neminul
njak potok, pramen anebo mol, zbv nm pltvrta dne cesty,
a za tu dobu dluno dopditi se vody stj co stj. Pokldm si za
povinnost nezatajiti ped vmi, v jakm jsme povlivm postaven,
ptel, nebo pro nai ze mm v zsob jedin gallon, i musme
se co nejvce uskrovniti.
Uskrovnme se, odvtil lovec; ale nen jet na ase, abychom
si zoufali; e mme ped sebou ti dni, prav?
Ano, mil Dicku.

42 Asi 13 a pl litru.
43 50 proc. stodlnch.
146
 Nue! ponvad by nm nky nebyly nic platny, bude za ti
dni kdy na nem se usnsti; do t doby zdvojme bedlivost.
Pi veei byla voda pesn odmena; do grogu pimeno vce
koalky; avak nebylo radno pti pli mnoho tto lihoviny, kter
ze spe vzncuje, neli has.
Loka spoinula na tu noc na nesmrn plni, jevc siln snen.
Mla sotva osm set stop vky nad hladinou moskou. Tato
okolnost vrtila doktorovi trochu nadje; uvedla mu na mysl
domnnky zempisc, e ve stedu Afriky rozlv se ohromn
jezero. Bylo-li skuten, bylo teba dostati se k nmu; le na
nepohnut obloze nestala se nidn zmna.
Po klidn noci, po jej hvzdn ndhee nastal den podobn
pedelmu a paln paprsky slunce; s jeho prvnm vsvitem
dchalo ovzdu havotou. V pt hodin rno dal doktor znamen
k odjezdu, a po chvli dosti drahnou setrvala Viktorie v nehybnosti
v olovnm parokruhu.
Doktor byl by unikl tomuto mocnmu vedru, kdyby se byl
povznesl do vych psem; avak byl by spoteboval vt dvku
vody, co bylo ji vc nemonou. Spokojil se tedy s tm, e udroval
vzducholo na sto stop nad zem; tu ji hnal slab proud
k zpadnmu obzoru.
Sndan zleelo v trochu suenho masa a pemmikanu. Okolo
poledne byla Viktorie urazila ledva nkolik kilometr.
Nememe postupovati rychleji, pravil doktor. Nevldneme,
nbr poslouchme.
Ach, mil Samuele, odpovdl lovec, octli jsme se
v okolnostech, kde bychom njakou hybnou silou nepohrdli.
Ovem, Dicku, a nepotebovala-li by vody, aby ji uvedla
v innost, sice bychom byli zrovna v tm postaven; ostatn nebylo
a dosud vynalezeno nic phodnho. Balony jsou posavad tam, kde
byly lodi ped vynalezenm pry. Bylo teba esti tisc let
k vymylen kol a vrtul; proe dluno dokati asu.
Proklat horko! zlobil se Joe, utraje si s ela velk krpje potu.
Kdybychom mli vodu, prosplo by nm to horko ponkud,
nebo roztahuje vodk v balon a vyaduje v hadici plamene mn
silnho! Pravda jest, kdybychom nemli vody na mle, e bychom j

147
nemusili etiti. Ach! zloeen divoch, kter ns stl tu
drahocennou schrnku!
Snad nelituje toho, cos uinil, Samuele?
Nelituji, Dicku, ponvad jsme zachrnili toho neastnka od
hrozn smrti. Ale tch sto liber vody, kter jsme vyhodili, bylo by
nm velice uiteno; mli bychom zabezpeeno jet dvanct anebo
tinct dn plavby a peletli bychom jist tuto pou.
Zdali pak jsme vykonali aspo polovic cesty? zeptal se Joe. Co
do vzdlenosti ano, co do doby ne, opust-li ns vtr. Zd se pak,
jako by chtl ulehnouti nadobro.
Aj, pane, pravil Joe, nenakejme si; a dosud vybedli jsme
astn ze vech nesnz, a dlej co dlej, nejsem s to, abych si
zoufal. Najdeme vodu, j vm to pravm.
Pda vak nila se vc a vce; vypnuliny zlatonosnch hor
zanikly v rovin; byly to posledn vbky vyslen prody. Krsn
stromov na vchod bylo vystdno travinami porznu ivocmi;
nkolik chumk vyprahle zelench zpasilo jet s nbhem
psku; velk skaliny, zaltl sem se vzdlench horskch temen
a pdem rozttn, drobily se na ostr kamen, kter zmlnilo se za
nedlouho v hrub psek a pak v jemn prach.
Tu m Afriku, Joe, jakou jsi si pedstavoval; ml jsem pravdu,
kdy jsem ti kal: jen strpen!
Aj, pane, odpovdl Joe, to jest aspo pirozen! vedro
a psek! bylo by nesmyslem, kdyby se lovk nadl neho jinho
v podobn zemi. Hlete, dokldal smje se, nedvoval jsem
valn tm lesm a luinm; byla to pevrcenost! Komu by stlo za
prci, aby el tak daleko a spatil anglick venkov? Tu se po prv
domnvm bti v Africe a nemrz mne, e j trochu okusm.
K veeru zjistil doktor, e Viktorie za tento paln den neujela
ani ticet kilometr. Hork tma ji zahalila, jakmile slunce zalo za
obzor, rsujc se ist jako pmka.
Nazejt byl tvrtek, den 1. kvtna; le dnov mjeli za sebou se
zoufalou jednostejnost; jitro bylo jako jitro, je pedchzelo; poledne
metalo nade vi mru tye paprsky stle nevyerpateln, a noc
sbrala ve svch stnech roztrouen vedro, kter nsledujc den
odkazoval zase nsledujc noci. Vtr ledva znateln byl spe

148
dechem neli vnkem, i bylo ji pedem tuiti okamik, kdy tento
dech zanikne sm sebou.
Doktor brnil se truchlivosti, ji vzbouzelo toto postaven;
zachovval si klidnost a chladnokrevnost otuilho srdce. Ptral
s dalekohledem v ruce po vech smrech obzoru; vidl, jak mizej
nepozorovan posledn kopce a zmr posledn rostlinstvo; ped
nm prostrala se do nekonena pou. Odpovdnost na nm
spovajc nemlo jej hntla, jakkoli nedval na sob nic znti. Tyto
dva lidi, Dicka a Joa, obadva ptele, zavlekl do dln ciziny tm
moc ptelstv nebo povinnosti. Zda se neodvil na zapovzen
cesty? Nepokouel-li se touto plavbou vykroiti z mez nemonosti?
Nevyhradil-li Bh pozdjm vkm znmost tto nevdn
pevniny?
Vecky tyto mylenky rojily se mu hlavou, jako se pihz
v maltnch chvlch, a Samuel vymykal se neodolatelnm
sdruenm pojm z logiky a rozumu. Postaviv na jisto, co neml
uiniti, tzal se sama sebe, co by ml uiniti. Zda by nebylo mono
vrtiti se tou cestou? Zda nevly u vt vce proudy, kter by jej
zanesly do krajin mn vyprahlch? Znaje kraj, jej ml za sebou,
neznal kraje, jej ml ped sebou; a ponvad se svdom mocn
v nm ozvalo, ustanovil se na tom, e promluv upmn se svmi
dvma soudruhy; vyloil jim svtle okolnosti; ukzal jim, co se
vykonalo a co zbv vykonati; kdyby bylo nejhe, mohli by se
vrtiti neb aspo o to se pokusiti; co tomu kaj?
J se srovnvm ve vem s pnem, odpovdl Joe. Co snese
on, snesu j t, a lpe ne on. Kam pjde, pjdu j tak.
A ty, Kennedy?
J, mil Samuele, nejsem z tch, kte si zoufaj; nikdo nevdl
tak dobe jako j, jak nebezpenho podniku se podjmme; ale
nechtl jsem vidti nebezpe, kdy tebe neodstraovalo. Jsem tedy
tvj s tlem i du. V nynjm postaven jsem toho zdn, abychom
vytrvali, brali se dl a do konce. Ostatn zd se mi, e vrtiti se jest
rovn nebezpeno. Proe ku pedu! Spolehej na ns
Dky, staten ptel! odvtil doktor, jsa opravdu dojat.
Nadl jsem se do vs takov oddanosti; ale bylo mi teba tchto
povzbuzujcch slov. Jet jednou dky!
A tito ti mui srden stiskli si ruce.
149
 Poslyte mne, ujal se slova Fergusson. Podle mch vmr
nemme k zlivu Guinejskmu vce ne pt set kilometr; pou
neme se tud prostrati do nekonena, protoe jest pobe
obydleno a prozkoumno jistou mrou do vnitrozem. Teba-li,
zamme k tomuto pobe, i nen mon, abychom neuhodili na
njakou oasu, na njakou studnu, neb abychom neobnovili zsoby
vodn. Ale co nm chyb, je vtr, a bez vtru uvzneme nepohnut ve
vzduchu.
ekejme trpliv, podotekl lovec.
Avak jeden jako druh ptral nadarmo prostorem za tohoto
nekonenho dne; neobjevilo se nic, co by bylo zrodilo nadji.
Posledn vlny pdy zmizely pi zpadu slunce, jeho vodorovn
paprsky protahovaly se na tto nesmrn ploe v dlouh ohniv
ry. Byla to pou.
Cestovatel neurazili ani vzdlenost dvactipti kilometr,
spotebovave jako pedelho dne sto ticetpt krychlovch stop
plynu, aby udreli dmuchavku v innosti, a ze dvou litr vody bylo
teba obtovati pl litru na uhaen paliv zn.
Noc ubhla pokojn, pli pokojn! Doktor nespal.

150
 XXV.
Trochu filosofie. Mrak na obzoru. V mlze. Nenadl balon.
Znamen. Vrn obraz Viktorie. Palmy. Stopy karavany. Studna
prosted pout.
Nazejt t obloha nezkalen jasn, tot nepohnut ovzdu.
Viktorie povznesla se a do ve pti set stop; ale pes to posunula
se ledva znateln na zpad.
Jsme v sam pouti, ekl doktor. Hle, ta nesmrn spousta
pskov! Jak podivn to divadlo! Jak zvltn vrtoch prody! Pro
tam dole to pebujn rostlinstvo, pro zde ta svrchovan vyprahlost,
a to v te ce, pod tmi slunenmi paprsky?
Na tom pro, mil Samuele, sejde mi nehrub, odpovdl
Kennedy; nedbm tak o pinu jako o skutek. e je tomu tak, to
pad na vhu.
Zamudrujme si trochu, mil Dicku; kodit to neme.
Nejsem od toho, abychom si zamudrovali, mme na to kdy;
sotva se hbeme s msta. Vtr se boj foukat, sp.
To nepotrv dlouho, ozval se Joe; zd se mi, jako bych na
vchod pozoroval nkolik pruh mraen.
Joe m pravdu, pisvdil doktor.
Dobr, pravil Kennedy; tum, e se nepohorme na ten
mrak, vmetne-li nm do tve dn d a dn vtr?
Vdy uvidme, Dicku, vdy uvidme.
Mme vak ptek, pane, a j ptkm nevm.
No doufm, e se dnes vyman z tch pedsudk.
K se tak stane, pane. Uf! zlobil se, obliej si utraje, horko je
dobr vc, zvlt v zim; ale v lt nem se jm pltvat.
Zda se neobv, aby slunen r neukodil balonu? otzal se
Kennedy doktora.
Nikoli; guttapera, kterou je dykyta naputna, snese mnohem
vt teplotu. Teplota, jakou jsem na ni psobil vnit hadic, mvala
mnohdy sto padest osm stupv44, a zd se, e obal neutrpl ani
dost mlo.

44 70 stodlovch.
151
 Mrano! opravdov mrano! zvolal v tom Joe, jeho pronikav
zrak pedil nad vecky dalekohledy. Hust a nyn zeteln pruh
vyvstval skuten zvolna na obzor; zdl se bti hlubok a jak
odul; byla to kupa drobnch mrk, kter nemnily nijak svho
prvotnho tvaru, z eho doktor soudil, e v jich shluku nen
vzduchovho proudu.
Tato celistv spousta objevila se kolem osm hodiny rann
a v jedenct hodin dostoupila teprve slunen desky, kter zmizela
nadobro za touto hustou clonou; v tuto chvli pak odlouil se spodn
kraj mrana od ry obzoru, je zastkvla se v nezkalen zi.
Je to osaml mrak, pravil doktor; nespolehejme na pli.
Podvej se, Dicku, vypad dosud navlas tak, jak vypadal rno.
Vskutku, Samuele, nen v nm ani det, ani vtru, aspo ne pro
ns.
Toho se obvm, nebo se nese velmi vysoko.
Nue, Samuele, vystupme do toho mraku, kter se nechce na
ns spustit detm!
Myslm, e nm to nebude hrub platno, odtuil doktor; bude
to vt spoteba plynu a tud i jet vt spoteba vody. Ne
v naem postaven nesm se opominouti nieho; vystoupme.
Doktor vehnal cel plamen dmuchavky do zvitk hadice;
vyvinulo se mocn horko, a balon vznesl se brzy inkem
roztaenho vodku.
Asi na patnct set stop od zem stetl se s neprhlednou
spoustou mrak a vstoupil do hust mlhy, trvaje v tto vce; avak
nenalezl tam nejmenho povnku, ba mlha ta zdla se bti prosta
vlhkosti, a vci nim od n nechrnn ledva navlhly. Viktorie,
zahalen tmito vpary, vzmohla se snad na postup o nco
patrnj, ale to bylo ve.
Doktor zjistil smutn prostedn spch, jeho vzestupem doli,
kdy v tom najednou Joe vykikl pekvapenm co nejzetelnji
vyznaenm:
Ach! podvejme se!
Co se dje, Joe?
Pane! pane Kennedy! to je podivn!
Co je mu?
Nejsme tu sami! Jsou to taki! Ukradli nm vynlez!
152
 Co blzn? zeptal se Kennedy.
Joe pedstavoval sochu asu. Byl jako strnul.
i pomtlo slunce tomu nebohmu hochu rozum? obrtil se
doktor k lovci.
Mysl? lekl se.
Pohlete pak, pane, pravil Joe, ukazuje na jist msto
v prostoru.
Pi sm svat Patrik! vzkikl tu Kennedy, tot k neve!
Samuele, Samuele, viz!
Vidm, odpovdl klidn doktor.
Jin balon, jin cestovatel jako my.
Na dv st stop plynul skuten vzduchem balon s lokou
a cestujcmi; bral se navlas tm smrem jako Viktorie.
Aj! ozval se doktor, nezbv nm le dti mu znamen; vezmi
vlajku, Kennedy, a ukame nae barvy.
Zdlo se, e cestujc v druh vzducholodi mli v t okamik
tou mylenku, nebo t praporec optoval jednostejn t
pozdrav rukou, kter jm mvala tm zpsobem.
Co to znamen? otzal se lovec.
Jsou to opice, zvolal Joe; pitvo se po ns!
To znamen, sml se Fergusson, e si ty sm dv to
znamen, mil Dicku; tm se rozum, e my sami jsme v t druh
loce! Tm balonem je zkrtka nae Viktorie.
Co se toho te, pane, pravil Joe, to mi, s odputnm eeno,
nikdy nanamluvte.
Vylez na kraj, Joe, mchej paema a uvid.
Joe poslechl: vidl, jak se jeho posunky pesn a hned
napodobuj.
Nen to nic jinho ne inek svtelnho odrazu, vysvtloval
doktor; pouh optick kaz vznikl z nerovn zednch vrstev
vzduchovch, to ve.
Ku podivu! opakoval si Joe, jemu to nelo na rozum, i jal se
znova pesvdovati mchaje paema.
Jak zvltn to podvan! pravil Kennedy. lovk je poten
vida nai statenou Viktorii! Vte-li pak, e vypad dobe a nese se
velebn?

153
 Vm se vc snadno vysvtluje po vaem, odvtil Joe, ale in
pece jen divn dojem.
Netrvalo dlouho, a tento obraz pobledl znenhla; mraky vznesly
se velmi vysoko, zstavive pod sebou Viktorii, kter nepokusila se
ji dostihnouti jich, a ne ubhla hodina, rozplynula se po obloze.
Podobalo se, e vtr ledva znateln chabne jet vce. Doktor jsa
vecek zoufal piblil se k zemi.
Cestovatel, je tato phoda byla povybavila ze starost, zabrali
se opt v truchliv mylenky, jsouce skleni palnm vedrem.
Ke tvrt hodin hlsil Joe pedmt, vyvstvajc na nesmrn
psen rovin, a v brzku mohl ci s jistotou, e se v nevelk
vzdlenosti vypnaj dv palmy.
Palmy! vzchopil se Fergusson; co je tam pramen, studna?
Vzav dalekohled pesvdil se, e ho Joovy zraky neklamaly.
Konen voda! voda! volal zas a zase; jsme zachrnni, neb
akoli plujeme pomalu, postupujeme pec a na konec dojedeme!
Nue, pane, pravil Joe, co abychom se zatm napili? Vzduch
jest opravdu dusn.
Pijme, hochu.
Nebylo teba nikoho prositi. Celho pl litru vzalo za sv, m
ztenila se zsoba na pouh dva litry.
Ach! to lahod! pochvaloval si Joe. Jak je ta voda dobr.
Perkinsovo pivo nikdy mi tak nechutnalo.
To je vhoda jmy, odpovdl doktor:
Nestoj venkoncem za mnoho, prohodil lovec, a milerd bych
oelel t rozkoe, e se mohu napti vody, s tou podmnkou, e
nebudu mt o ni nikdy nouze.
V est hodin vznela se Viktorie nad palmami. Byly to schadl
stromy, bdn, vyschl, dva stromov duchov bez list, vce mrtv
neli iv. Fergusson pohlel na n zden.
U jich podnoe bylo rozeznati napolo zvtral kameny studnice;
avak tyto kameny vysmahl rem slunenm zdly se skldati
toliko z jemnho prachu. Nebylo na nich ani zdn vlhkosti.
Samuelovi sevelo se srdce, a vtom, kdy hodlal vyjeviti soudruhm
sv obavy, obrtily k sob jich vkiky jeho pozornost.
Na zpad thla se do nedohledna dlouh ada zblelch kost;
kolem studny byly roztroueny pozstatky lidskch koster; a sem
154
byla dorazila karavana, oznaujc svou cestu dlouhou tou kostnic;
nejslab padali jeden po druhm do psku; nejsilnj dovlekli se a
k tomuto zdroji tak doucmu a nalezli na jeho kraji stranou smrt.
Cestovatel zrali na sebe blednouce.
Nesestupujme, vece Kennedy, prchnme z tohoto oklivho
divadla! Nedopdme se tu ani krpje vody.
Nikoli Dicku, mme ist svdom. Strvme noc stejn tady jako
jinde. Proryjeme tu studnici a na dno; bval v n pramen; snad po
nm nco zbv.
Viktorie snesla se na zemi; Joe a Kennedy obtili loku pskem,
jeho vha rovnala se jich vze, a slezli. Pospili ke studnici
a sestoupili dovnit po schodech ji na prach rozpadlch. Pramen
zdl se vyschl u drahn let. Hrabali v suchm, mlnm psku,
v nejvyprahlejm psku na svt; nebylo v nm ani stopy po
vlhkosti.
Doktor vidl, jak vystoupili opt na hladinu pout zpoceni,
skleni, pokryti jemnm prachem, ochabl, maltn, zoufal.
Pochopil, e ptrali nadarmo; nadl se toho, a proto neekl nic.
Ctil, e od tto chvle mus se ozbrojiti zmuilost a rznost za ti.
Joe pinesl zbytky zkornatlho mchu, jimi mrtil hnviv mezi
kosti po zemi roztrouen.
Za veee nepromluvili cestovatel spolu ani slova; jedli
s nechut.
A pece nebyli dosud do opravdy zakusili muk zn a nezoufali
si le pro budoucnost.

155
 XXVI.
Sto tinct stup. Doktorovy vahy. Zoufal ptrn. Dmuchavka
shasne. Sto dvacet dva stupn. Pohled na pou. Prochzka v noci.
Samota. Malomocnost. Joovy nvrhy. D si jet den.
Cesta, kterou Viktorie urazila pedelho dne, nepevyovala
patnct kilometrv, a na to, aby se udrela ve vi, spotebovno sto
edest dv stopy plynu.
V sobotu rno dal doktor znamen k odjezdu.
Dmuchavka sta pracovati u jen est hodin, pravil.
Nedopdme-li se za est hodin ani pramene ani studny, Bh sm
v, kam se podjeme.
Je dnes mlo vtru, pane! podotkl Joe, ale mon, e se
strhne, dodal vida zrmutek Fergussonv patn tajen.
Marn nadje! Panovala ve vzduchu pln tie, z tch tin,
kter v tropickch moch poutaj lodi urputn k mstu. Vedro
vzmohlo se do nesnesitelna, a teplomr ukazoval ve stnu pod
stanem sto tinct stup45.
Joe a Kennedy nataen vedle sebe hledli zapomenouti na sv
postaven ne-li ve spnku, aspo ve ztrnulosti. Nucen neinnost
plodila jim trapnou nudu. Politovn hodnj jest lovk, jen
nedovede se vymknouti mylenkm prac nebo hmotnm
zamstnnm; zde vak nebylo k niemu dohleti, rovn nebylo
nic zkoueti; bylo teba se podrobiti okolnostem bez nadje v lep
obrat.
Trzniv ze ozvala se krutji; koalka neukjela tto
nezbytn poteby, nbr ji stupovala, zasluhujc v pravd jmna
tygho mlka, kterm ji nazvaj afrit domorodci. Zbval sotva
litr oht tekutiny. Kad upral pohled na tch nkolik kapek tak
vzcnch a nikdo neodvaoval se smoiti v nich rty. Litr vody
uprosted pout!
Tu se doktor Fergusson v vahy zahlouben tzal sama sebe,
jednal-li moude. Nebyl-li by lpe uinil, kdyby byl uchoval tu
vodu, kterou nadarmo rozloil v plyny, aby se udrel v ovzdu?

45 45 stodlnch.
156
Vykonal ovem kousek cesty, ale zda se tm dostal dle? Kdyby se
nalzal o sto kilometr zze v tto ce, co by na tom selo, kdy
neml vody na tomto mst? Kdyby konen povstal vtr, vanul by
tam dole jako zde, ba zde mn rychle, kdyby pichzel od vchodu!
Ale nadje pudila Samuela vped! A pece byly by ty dva gallony
vody marn spotebovan staily vybti devt dn zastvky v tto
pouti! A jak zmny mohly nastati za devt dn! Mon tak, e by
se byl s lep potzal, kdyby si byl tu vodu uchoval a vznesl se
vyhod pt, by i byl nucen vypustiti plyn, aby opt sestoupil!
Ne plyn byl krv balonu, jeho ivotem!
Tiscer tyto vahy vily hlavou, kterou vkldal do dlan
a nevztyoval po cel hodiny.
Dluno uinit posledn pokus! ekl sm k sob o dest z rna.
Vynasnam se; naposledy, abych nalezl vzduchov proud, kter
by ns unel. Teba nasadit to posledn, co jet mme.
A co jeho soudruzi dmali, rozehl do velk teploty vodk
v balon, jen se zakulatil naptm plynu a vystoupil rovn do
kolmch paprsk slunench. Doktor hledal nadarmo njak vtr od
sta stop a do pti tisc; msto, odkud vzletl, zstvalo urputn pod
nm; zdlo se, e panuje pln bezvt a do nejzazch mez
dychatelnho vzduchu.
Poslze dola voda na podpal; dmuchavka shasla nedostatkem
plynu; Bunsenv sloup pestal inkovati, a Viktorie smrujc se
snesla se zlehka na psek na tm mst, kter loka byla v nm
vyhloubila.
Bylo poledne; men ukzalo 19 35' dlky a 6 51' ky, tedy
vzdlenost skorem osmi set kilometrv od jezera adskho a esti
set padesti kilometrv od zpadnho pomo africkho.
Kdy vzducholo pistla k zemi, probrali se Dick a Joe z tup
ommenosti.
Co se zastavujeme? pravil Skot.
Musme, odpovdl Samuel vnm hlasem.
Jeho soudruzi pochopili. Pda byla tu v rovni s hladinou
moskou, jeto se byla neustle nila; proe octl se balon v pln
rovnovze a v naprost nehybnosti.

157
 Doktor dal se sm v pochod jasnou hvzdnou noc.
Vha cestovatel nahrazena rovnm nkladem psku, i vystoupili
na zemi; kad zabral se ve sv mylenky, a po nkolik hodin
nepromluvili ani slova. Joe ustrojil veei, zleejc v sucharech
a pemmikanu, j se sotva dotekli; douek paliv vody doplnil tuto
smutnou hostinu.
V noci nikdo nebdl, nikdo vak tak nespal. Parno bylo dusn.
Nazejt nezbvalo ji nic vce neli tvrt litru vody; doktor postavil
ji stranou, i usnesli se na tom, e se j nedotknou le v as
svrchovan poteby.

158
 Dusm se, vykikl za nedlouho Joe, vedro se zdvojuje!
Nedivm se tomu, dodal, podvav se na teplomr, sto tyicet
stup!46
Psek pl, stoval si lovec, jako by vychzel z vhn. A ani
mrku na tom planoucm nebi. lovk aby z toho zlel!
Nezoufejme si, pravil doktor; po takovch velkch parnech
nastvaj v tto ce nevyhnuteln bouky a propukaj s rychlost
blesku; akoliv jest obloha tak dsn jasna, mohou se ani ne za
hodinu udati velk zmny.
Ale tu by bylo aspo pozorovati njakou znmku, namtnul
Kennedy.
No, til ho doktor, zd se mi, jakoby tlakomr trochu klesal.
K t nebesa sly, Samuele, nebo jsme tu pikuti k zemi jako
ptk, jemu zlomena kdla.
S tm rozdlem vak, mil Dicku, e nae kdla jsou neporuena,
a doufm vru, e nm zase budou slouiti.
Ach! vtr! jen vtr! zvolal Joe. Nco, co by ns doneslo
k njakmu potoku, studnici, a bylo by nm dobe; o potraviny nen
nouze, a kdybychom mli vodu, pekali bychom msc, netrpce!
Ale ze je krut vc.
ze, ale rovn i nepetrit pohled na pou unavovaly ducha;
nebylo tu nejmen nerovnosti pdy, ani jedinho psenho kopce,
ani oblzku, aby na nm zraky utkvly. Ta nesmrn, jednotvrn
pl vzbouzela malomyslnost a jitila chorobu, j se k nemoc
pout. Netenost toho suchho blankytu nebeskho a toho lutho
nekonenho psku dsila poslze. V tom rozplenm ovzdu zdlo
se horko chvti jako nad ohnitm do bla hanm; zoufalstv
jmalo mysl, vidouc tu klidnou nesmrnost a nespatujc nidn
piny, aby takov stav vc pestal, nebo nesmrnost jest jakousi
vnost.
Na neastncch, strdajcch nedostatkem vody v tto houc
teplot, poaly se jeviti znmky chorobnho vzruen mysli; oi se
jim zvtovaly, jich pohled stval se kalnm.
Kdy nastala noc, odhodlal se doktor k tomu, e rychlm
pochodem vybav se z tto znepokojiv nlady; chtl se pustiti na

46 60 stodlnch.
159
nkolik hodin touto psenou rovinou nikoli proto, aby hledal,
nbr aby se pohyboval.
Pojte, pravil ke svm druhm; vte mi, e vm to
prospje.
Nemon vc, odvtil Kennedy, nejsem s to, abych udlal
jedin krok.
J budu radji spt, ekl Joe.
Ale spnek aneb odpoinek budou vm osudn, ptel. Proe
bojujte proti tto otuplosti. Nue, pojte.
Doktor nedovedl jich pimti k niemu, i dal se sm v pochod
jasnou hvzdnou noc. Prvn kroky psobily mu trze; byly to
kroky lovka seslblho a chz odvyklho, ne poznal brzy, e
tento cvik poslou dobe jeho zdrav; uel nkolik kilometr na
zpad, a jeho mysl nabvala ji opt pevnosti, kdy se mu najednou
zatoila hlava; domnval se naklnti nad propast; ctil, e mu
kolena klesaj; ta ir samota ho dsila; byl matematickm bodem,
stedem nekonenho okruhu, to jest nim! Viktorie zmizela docela
v eru. Doktor byl zachvcen nepekonatelnou hrzou on,
neten, odvn cestovatel! Chtl se vrtiti, odkud piel, ale
nadarmo; volal! Ani ozvna mu neodpovdla, a jeho hlas zanikl
v przdnu jako kmen v bezedn propasti. Lehl si ochable na psek,
jsa sm a sm prosted pout jako hrob zamlkl.
O plnoci nabyl zase vdom v nru svho vrnho Joa, kter
jsa znepokojen dlouhou neptomnost pnovou, byl se pustil po
jeho lpjch, zeteln na plni vytlaench; zastihl ho ve mdlobch.
Co jest vm, pane? otzal se.
Nebude to nic, mil Joe; chvilkov slabost, nic vce.
Nebude to vskutku nic, pane; ale vstate; opete se o mne,
a vrame se k Viktorii.
Doktor vzav Joa pod pa dal se opt cestou, kterou byl piel.
Dopustil jste se neopatrnosti, pane, e jste si vyel tak na
zdabh. Mohl jste bti oloupen, zasml se. Ale nechme toho,
pane, mluvme vn.
Mluv, poslouchm t!
Je nezbytn teba, bychom se na nem usnesli. V tomto
postaven nememe ji vytrvat, le nkolik dn, a nenastane-li vtr,
je po ns veta.
160
 Doktor neodpovdl.
Nue, nkdo z ns mus se obtovat pro obecnou spsu,
a rozum se samo sebou, e jsem to j!
Co tm mn? co hodl?
Hodlm jen tolik: vezmu si potravu a pjdu pod rovnou ped
sebe, a nkam dojdu, a to je jisto, e nkam dojdu. Selou-li vm
zatm nebesa pzniv vtr, nebudete na mne ekat, ale vydte se na
cestu. J pak dostanu-li se do njak vsi, vypomohu si s nesnz
nkolika arabskmi slovy, kter mi napete na paprek, a pivedu
vm pomoc, anebo tam nechm ki! Co kte mmu zmru?
e je nesmysln, ale hodn tvho statenho srdce, Joe. Je to
nemon, neodejde od ns.
Ale vdy se musme o nco pokusit, pane; vm to nikterak
neukod, ponvad nebudete na mne ekat, jak pravm jet
jednou, a mon, e se neminu se zdarem!
Ne, Joe! ne, my se nerozloume! to by k druhm trapm
pibyla nov. Bylo psno, aby se tak stalo, a jest mimo v pochybu
psno, e bude pozdji jinak. Proe ekejme trpliv.
Budi, pane; ale nco vm oznamuji pedem: dvm vm jet
den; dle ekat nebudu; dnes mme nedli i vlastn pondl, nebo
jest hodina z rna; nevydme-li se v ter na cestu, pustm se na
dobrodrustv; tohoto zmru nevzdm se dnou mrou.
Doktor neodpovdl; za chvilku pistoupil k loce a usedl podle
Kennedye. Lovec trval v plnm mlku, kter vak nebyl spnkem.

161
 XXVII.
Dsn vedro. Peludy. Posledn krpje vody. Zoufal noc.
Samovraedn pokus. Samum. Oasa. Lev a lvice.
Nazejt bylo prvn starost doktorovou podvati se na tlako mr.
Postehl st na rtuovm sloupci klesnut zcela nepatrn.
Nic! pravil si, nic!
Vylezl z loky a zkoumal povtrnost; tot horko, tat jasnost,
tat nepohnutost.
Co si musme zoufat? zvolal.
Joe ani nehlesl, jsa zabrn v mylenky a obraje se svm
zmyslem vzkumnm.
Kennedy vstal, jsa siln churav a zmtn znepokojivou
pedrdnost. Trpl straliv zn. Opuchl jeho jazyk a rty sotva
byly s to, aby vydaly ze sebe zvuk.
Zbvalo jet nkolik kapek vody; kad to vdl, kad na n
myslil, kadho to k n pudilo; le nikdo neodvil se hnouti ani na
krok.
Tito ti soudruzi, tito ti ptel pohleli na sebe vydenma
oima, s pocitem zvec lanosti, kter se jevila zvlt na
Kennedyovi; jeho mohutn stroj podlhalo rychleji tmto
nesnesitelnm jmm; po vechen den nevyel z horenho tetn;
chodil sem a tam, vyreje ze sebe chraplav vkiky, hryza se
v psti, jsa hotov prokousati si ly, aby se napil krve.
Ha! zvolal, zem zn! bude brzy nazvna zem zoufalstv!
Po t byl zachvcen plnou bezvldnost; bylo slyeti toliko
spn jeho dechu mezi nabhlmi rty.
K veeru pipadl rovn na Joa blouzniv zchvat; ir ta psen
oasa zdla se mu bti nesmrnm rybnkem s istou, jasnou vodou;
nejednou vrhl se na tu rozplenou pdu, aby se napil, a vstal zase,
maje sta pln prachu.
Hrom a peklo! zvolal hnviv, vdy je ta voda slan!
V tom pak, zatm co Fergusson a Kennedy leeli bez hnut, jala se
ho neodolateln mylenka, aby vypil tch nkolik krpj vody, jet
v zsob jsoucch. Byla silnj ne on; zamil k loce, oupaje se po

162
kolenou, vyhledal oima lhev, chovajc v sob ten mok, mrtil po
nm chtivm pohledem, a uchopiv lhev, povznesl ji ke rtm.
Tu zaslechl tato slova srdcervoucm hlasem pronesen:
Pt! pt!
Byl to Kennedy, jen se k nmu vlekl; neastnk budil trpnost,
prose s plem na kolenou.
Joe, ple rovn, podal mu lhev, a Kennedy vypil obsah jej do
posledn kapky.
Dky! pravil.
Avak Joe ho neslyel; svalil se jak on na psek.
Co se dlo za tto straliv noci, nev se. Le v ter rno ctili
neastnci, jak se jim dy ponenhlu vysuuj v t ohniv zplav,
ze slunce se linouc. Kdy chtl Joe povstati, nebyl s to; nemohl
vykonati svj zmr.
Rozhldl se kolem sebe. V loce sedl maltn doktor s paema
na hrudi peloenma, zraje do przdna s blbou utkvlost na
njakou domnlou vc. Z Kennedye la hrza; kval hlavou se
strany na stranu jako dravec v kleci.
Najednou spoinuly zraky lovcovy na jeho karabin, jej paba
nla nad kraj loky.
Ha! vykikl povstav s nadlidskm silm.
Jsa pomaten, len vrhl se na zbra a zamil si jej hlave do st.
Pane! pane! zvolal Joe piskoiv k nmu.
Nech mne! jdi, chraptl Skot.
Oba zpasili spolu zuiv.
Pus, sic t zabiju! kiel Kennedy.
Ale Joe mocn se na upnal; takto zpolili skoro minutu, ani si
jich doktor poviml, jak se zdlo; v ptce karabina nhle spustila;
uslyev tesk doktor vstal pmo jako duch; dval se kolem sebe.
Avak z ista jasna zja se jeho zraky, ruka jeho vzthne se
k obzoru, i zvol hlasem, jen neml u nic lidskho do sebe:
Tam! tam! tam! dole!
V jeho posunku jevila se takov rznost, e Joe a Kennedy se
pustili a oba se podvali.
Pl zmtala se jako rozvzteklen moe v as boue; psen vlny
vzdouvaly se jedna nad druhou prosted hustho prachu; od
jihovchodu pichzel ohromn sloup, kolotaje se s asnou
163
rychlost; slunce zmizelo za neproniknutelnm mrakem, jeho
nramn stn sahal ak k Viktorii; zrnka jemnho psku inula se
s lehkost tekutch molekul, a tento pliv mohutnl pes tu chvli.
Rzn zblesk nadje zazil v och Fergussonovi.
Samum! zvolal.
Samum! opil Joe nevaln rozumje.
Tm lpe! vzkikl Kennedy se zoufalm vztekem, tm lpe!
umeme!
Tm lpe! odvtil doktor, budeme naopak t!
Jal se chvatn vyhazovati psek, jm byla loka obtkna.
Jeho druzi pochopive konen pispli mu pomoc a usedli po
jeho boku.
A te, Joe, vece doktor, vyho mi asi padest liber t zlat
rudy!
Joe uinil tak nevhaje a pece poctil cosi jako prchavou ltost.
Balon se vznesl.
Byl as! zvolal doktor.
Samum pihnal se vskutku rychle jako blesk. Kdyby se byli
o chvilku opozdili, byla by Viktorie bvala rozdrcena, na kousky
rozervna, nadobro zniena. Uchvtila ji nramn smr; byla
zasypna detm psku.
Jet pt! vzkikl doktor na Joa.
U, odpovdl Joe svrhnuv tk kus kemene.
Viktorie vystoupila rychle nad smr, avak octnuvi se
v ohromnm proud vzduchovm, byla unena s nevypoitatelnou
rychlost nad tm kolotavm moem. Samuel, Dick a Joe nemluvili;
dvali se a doufali, jsouce mimo to pooberstveni vtrem tohoto vru.
Ve ti hodiny vichr se ztiil; psek, opt na zemi padaje, utvoil
nessln poet kopc; obloha nabyla zase dvjho klidu.
Viktorie stanuvi opt vznela se u vozu oasy, ostrova
porostlho zelenm stromovm a vyvstalho nad hladinou tohoto
okeanu.
Voda! voda je tam! zvolal doktor.
Otevel ihned vrchn zklopku, a vypoutje vodk, snesl se
zvolna na dv st krokv od oasy.
Za tyi hodiny byli cestovatel urazili vzdlenost t set
osmdesti kilometr.
164
 Za chvilku uvedena loka v rovnovhu a Kennedy vyskoil na
zemi, maje v zpt Joa.
Vezmte runice! zvolal doktor, vezmte runice a bute
obezel.
Dick uchvtil svou karabinu, a Joe vybral si namtkou jednu
z runic. Zamili rychle ke stromm a zabrali se pod tento sv
zelen krov, jen jim zvstoval hojn prameny; nevimli si irokch
tlapj, erstvch stop, kter se tu a tam jevily ve vlhk pd.
Najednou rozlehl se zev na dvacet krokv od nich.
To zaval lev! pravil Joe.
Tm lpe! odtuil rozjiten lovec, budeme se bt! lovk je
siln, kdy nejde o nic jinho, ne aby se bil.
Opatrn, pane Dicku, jen opatrn! na ivot jednoho zvis ivot
vech.
Ale Kennedy ho neposlouchal; bral se dle s planoucma oima
a s karabinou u lce, jsa hrozn ve sv odvaze. Pod palmou kril se
obrovsk lev s ernou hvou v tonm postoji. Sotva zoil lovce,
vymrtil se; neli vak dopadl zem, stihla ho kulka do srdce; svalil
se mrtev.
Hur! hur! vzkikl Joe.
Kennedy rozbhl se ke studnici, uklouzl na vlhkch stupnch
a upadl ped estvm pramenem, v nm smoil hltav rty; Joe
nsledoval jeho pkladu a pak u bylo slyeti jen mlaskot jazykem,
jako kdy zvata has ze.
Mjme se na pozoru, pane Dicku, ekl Joe, nabraje dechu.
Nepijme pli.
Ale Dick neodpovdaje pil dle. Ponoil si hlavu i ruce do
blahodjn vody; opjel se.
A pan Fergusson? ozval se Joe.
Toto jedin slovo vrtilo Kennedyovi smysly; naplnil lhev,
kterou pinesl s sebou, a obrtil se ke schodm studny. Ale jak byl
jeho as! Neprhledn, obrovsk tlo zavralo jej vchod. Joe, kter
el za Dickem, byl nucen ucouvnouti s nm.
Jsme zaveni.
To nemono! co to znamen?
Dick nedopovdl; straliv zev zvstoval mu, s jakm novm
neptelem jest mu initi.
165
 Druh lev! zvolal Joe.
Nikoli, nbr lvice! Ha! proklet elmo, pokej, pravil lovec,
nabjeje chvatn karabinu.
V druhm okamiku vystelil, ale dravec zmizel.
Ku pedu! vzkikl.
Ne, pane Dicku, ne, neusmrtil jste ji rzem; jej tlo bylo by se
svalilo a sem; je hotova skoiti na prvnho z ns, kter se uke,
a po tom je veta!

Veer byl rozkon a minul ve svm chldku.

Ale co pot? Vyjt musme. Vdy Samuel na ns ek!

166
 Pilkejme elmu; vezmte mou runici a dejte mi svou
karabinu.
Co zaml?
Uvidte.
Joe svlkl pltnou kazajku, ovinul ji na konec hlavn a vystril
nad otvor jako vnadu. Rozlcen elma vrhla se na ni; Kennedy stl
u schod na han a rozttil j kul lopatku. Lvice svalila se vouc
na stupn a porazila Joa. Kdy se hodn jonk ji ji domnval, e
obrovsk tlapy zvete na dopadaj, zahuela druh rna a v otvoru
objevil se doktor Fergusson, dre v ruce puku, z n se jet kouilo.
Joe povstal rychle, pekroil tlo elmino a podal pnovi lhev
s vodou.
Povznsti ji ke rtm a napolo vyprzdniti bylo Fergussonovi
inem okamiku, a ti cestovatel dkovali z nejhlubch trob
Prozetelnosti, kter je tak zzran zachrnila.

167
 XXVIII.
Rozkon veer. Joova kuchyn. Rozprava o syrovm mase. Historie
Jamesa Brucea. Pod irm nebem. Sny Joovy. Tlakomr kles.
Tlakomr stoup. Ppravy k odjezdu. Straliv boue.
Veer byl rozkon a minul ve svm chldku mimos po posiliv
veei; aje a grogu neeteno.
Kennedy proel mal to zem vemi smry; prosldil jeho
koviny; cestovatel byli jedinmi ivoucmi tvory v tomto
pozemskm rji; nathli se na pokryvky a strvili pokojnou noc, za
kterou zapomnli na minul strasti.
Nazejt dne 7. kvtna zilo slunce vekerm leskem, ale jeho
paprsky nestaily proniknouti hustou zclonou stnu.
Ponvad ml dostatek potravin, ustanovil se doktor na tom, e
vyk na tomto mst pznivho vtru.
Joe dopravil tam svou penosnou kuchyni a jal se vymleti
a sestavovati velik pochoutky, pltvaje vodou s bezstarostnou
marnotratnost.
Jak podivn to postup strast a slast! zvolal Kennedy, tato
hojnost po tom nedostatku! tento pepych v zpt za tou bdou!
Ach! neschzelo ji mnoho, a byl bych zlel!
Mil Dicku, pravil k nmu doktor, kdyby nebylo Joa, nebyl
bys tady hovoe o vrtkavosti lidskch vc.
Staten pteli! vece Dick podvaje ruku Joovi.
Nen za, odpovdl jonk. Volm radji, pane Dicku, aby se
nenaskytla pleitost oplatit mi rovnou mrou!
Nae pirozenost je pece jen uboh! podotekl Fergusson. Tak
klesnout na tle i na duchu pro tak mlo!
Pro tak mlo vody, mnte, pane! Tum, e je tohoto ivlu velice
teba k ivobyt!
Zajist, Joe, a lid, trpc nedostatkem pokrmu, vytrvaj dle ne
lid, trpc nedostatkem npoje.
Vm tomu; ostatn lovk v as poteby j, co se mu namane,
ba i sv blin, akoli je to asi jdlo, kter mu dlouho le v aludku!
Ale divoi nehrub se na to ohlej, ozval se Kennedy.

168
 Ano, to jsou vak divoi, kte jsou zvykl jst syrov maso;
tenhle obyej by se mi hnusil!
Je vskutku dosti hnusn, ujal se slova doktor, a proto nikdo
nepikldal vry vypravovn prvnch cestovatel po Africe; pinesli
zprvu, e nkte nrodov iv se syrovm masem, ale tato pravda
setkala se namnoze s odporem. Za tchto okolnost pihodilo se
Jamesu Bruceovi zvltn dobrodrustv.
Povzte nm je, pane, mme kdy vs poslouchat, prosil Joe
uvelebiv se pohodln na erstvou trvu.
Milerd. James Bruce byl Skot z hrabstv stirlinskho, jen
v letech 1768 a 1772 proel celm Habeem a k jezeru Tanskmu,
hledaje nilsk prameny; po t vrtil se do Anglie, kde vydal tiskem
svj cestopis teprve roku 1790. Jeho vypravovn narazilo na
svrchovanou nevivost, kterto nevivost ek bezpochyby i nae
vypravovn. Zvyklosti Habean zdly se tak liiti od zvykv
a obyejv anglickch, e nikdo v n nevil. Mimo jin podrobnosti
tvrdil James Bruce, e nrodov vchodn Afriky jed syrov maso.
Ta pravda pobouila proti nmu kdekoho. Jemu se snadno mluvilo!
vdy se tam nikdo nepjde pesvdit! Bruce byl lovk velice
srdnat a velice popudliv. Tyto pochybnosti jitily mu lu
svrchovanou mrou. Jednou stalo se, e jist Skot jal se
v edinburskm salon tropiti si ped nm kadodenn smky
z jeho cest, a co se te syrovho masa, pravil zkrtka a zpma, e to
nen vc ani mon, ani pravdiv. Bruce neekl nic, vyel a za
chvilku vrtil se se syrovm beefsteackem, po africku sol a pepem
posypanm.
Pane, pravil ke Skotovi, pochybuje o vci, kterou jsem tvrdil,
dopustil jste se na mn tk pohany; pokldaje ji za nemonost,
zmlil jste se pln. Abych to dokzal vem, snte hned tento syrov
beefsteack nebo mi vydte poet ze svch slov.
Skot byl jat strachem i poslechl, akoli se pi tom siln oklbal.
Kdy pak dojedl, doloil James Bruce s nejvt chladnokrevnost:
Dejme i tomu, e ta vc nen pravdiva, pane, nebudete aspo u
kat, e jest nemona.
Dobe odsekl, prohodil Joe. Pokazil-li si ten Skot aludek, ml
jen, eho zasluhoval. A stane-li se, a se vrtme do Anglie, e nkdo
bude brt v pochybnost nai cestu
169
 Nue, co udl, Joe?
Pinutm nevc, aby sndli kousky Viktorie bez soli a bez
pepe!
I smli se odvet Joov. Den ubhl podobnm zpsobem:
pjemnmi hovory; se silou okla nadje, s nadj odvaha.
Minulost ustupovala budoucnosti s neobyejnou rychlost.
Joe nebyl by nikdy odeel z tohoto okouzlivho tulku; to bylo
krlovstv jeho sn; byl jako doma; pn musil mu zevrubn zmiti
polohu msta, i zaznamenal si velmi vn do svch cestovnch
zpisk: 15 43' dlky a 8 32' ky.
Kennedy litoval jen jedn vci, e toti nemohl honiti v tomto lese
malho vydn, kaje, e tu neschz nic ne nco drav zvi.
Zd se mi vak, mil Dicku, pravil doktor, es brzy
zapomnl. Co ten lev a ta lvice?
E co! odvtil s opovrenm pravho lovce pro skolen zve.
Ale na mou vru, z jich ptomnosti v tto oase lze souditi, e
nejsme pli vzdleni od rodnjch krajin.
To jen prostedn dkaz, Dicku; tato zvata, kdy je trp hlad
anebo ze, konaj asto velk pochody; za nastvajc noci
poteme se s dobrou, budeme-li bdti ostraitji a zaplme-li
ohn.
Pi tom horku! zvolal Joe. Ostatn je-li toho teba, uinme tak.
Ale bude mi opravdu bolno spliti tento pkn lesk, kter nm tolik
prospl.
Dme si piln pozor, abychom ho nezaehli, odpovdl doktor,
by i jin nalezli zde nkdy toit prosted pout!
Toho budu bedliv, pane; ale zda myslte, e je tato oasa znma?
Dojista. Stav se tu karavany smujc do stedn Afriky,
a mon, kdyby sem nkter zavtala, Joe, e by ti to nebylo vhod.
Co jsou i tady jet ti ohavn amanov?
Ovem, to jest obecn jmno vech tch nrodv, a v tm
zempse maj t plemena zajist podobn zvyky.
Fuj! zvolal Joe. Celkem vak je to zcela pirozen! Kdyby
divoi mli zliby gentlemen, kde by byl rozdl! Jsou na pklad
hodn lid, jich by nebylo teba prosit, aby shltli Skotv beefsteack
a mimo to i Skota samho.

170
 Prohodiv tuto vahu velice ppadnou, jal se Joe rovnati hranice
na noc a uinil je co mon nejmen. Toto opaten pro bezpenost
bylo na tst zbyteno, a kad spal, byv vystdn, tvrd
a neruen.
Nazejt povtrnost jet se nezmnila; byla tvrdoijn krsn.
Balon trval v nehybnosti nejev nejmenm zchvvem, e by vanul
vtr.
Doktora vzmhal se opt nepokoj: kdyby se cesta takto
protahovala, nevystaily by potraviny. Co jim nastvala smrt
hladem, kdy by byli o mlo zahynuli zn?
Avak nabyl opt klidu vida, e rtu v tlakomru kles velmi
patrn; bylo by to oit znamen blzk zmny v ovzdu; proe
odhodlal se vykonati ppravy k odjezdu, aby mohl uiti prvn
pleitosti; schrnka na podpal a schrnka na vodu naplnny zcela
jedna i druh.
Fergussonovi bylo pak obnoviti rovnovhu vzducholodi, a Joe
byl nucen obtovati nemalou st sv drahocenn rudy. Se zdravm
vrtily se mu i ctidostiv mylenky; mnoho se naoklbal, neli
pna poslechl; ale doktor vyloil mu jasn, e balon neunese
bemene tak znanho; dal mu na vybranou mezi vodou a zlatem;
Joe pak nevhal a vyhodil na psek valn poet svch vzcnch
oblzk.
To je pro ty, kte pijdou po ns, pravil; vru se podiv
najdouce jmn na podobnm mst.
Aj! ozval se Kennedy, co nalezne-li nhodou njak uen
cestovatel tyto ukzky?
Bu ubezpeen, mil Dicku, e bude velice pekvapen a e
svmu pekvapen d prchod etnmi svazky! Uslyme nkdy
o podivuhodnm loisku zlatonosnho kemene prosted psin
africkch.
A Joe bude toho pinou.
Mylenka, e snad oid njakho uence, potila hodnho
jonka tak, e se usmval.
Po ostatn den doktor oekval nadarmo zmnu v ovzdu.
Teplota se rozmohla a bez chldku v oasovm stromov byla by

171
nesnesitelna bvala. Teplomr ukazoval na slunci sto tyicet devt
stup47.
Hotov ohniv d srel vzduchem. Bylo to nejvt horko, kter
bylo dosud pozorovno.
Joe zadil tbor jako veer ped tm, a za hldky doktorovy
a Kennedyovy neudla se dn nov phoda. Ale ke tet hodin
z jitra, kdy bdl Joe, klesla teplota rzem, nebe zathlo se mraky
a tmy pibylo.
Vzhru! zvolal Joe bud dva soudruhy, vzhru, vtr jest
zde!
Konen! zaradoval se doktor pohldnuv na oblohu; to je
boue! K Viktorii! k Viktorii!
Byl velik as, aby k n dospli. Viktorie sklnla se nvalem
vichru vlekouc za sebou loku, je brzdila psek. Kdyby nhodou
st pte byla vypadla na zemi, byl by balon odletl, a na vdy
bylo by po nadji bvalo, e jej kdy zase naleznou.
Ale bystr Joe bel, co mu nohy staily, a zachytil loku, zatm
co balon nalhal na psek, div se neroztrhl. Doktor zaujal obvykl
msto, rozehl dmuchavku a svrhl pebytek pte.
Cestovatel pohldli naposledy na stromy oasy, kter se ohbaly
nvalem boue, a zachytive ve vi dvou set stop nad zem
vchodn vtr, zmizeli v nonch mrkotch.

47 69 stodlnch.
172
 XXIX.
Znmky rostlinstva. Ztetn mylenka francouzskho spisovatele.
Ndhern zem. Krlovstv Adamaua. Vzkumy Spekeovy
a Burtonovy slouen s vzkumy Barthovmi. Hory Atlantick. eka
Binu. Msto Jola. Bagele. Hora Mendif.
Od t chvle, co se vydali na cestu, ujdli cestovatel velmi
rychle; touili opustiti tu pou, kter by se jim byla mlem stala tak
osudnou.
Ve tvrt na deset dopoledne zahldli jaksi znmky rostlinstva,
traviny plovouc po moi pskovm a zvstujc jim blzkou zemi
jako Kritofu Kolumbovi: zelen vhonky vyrely bojcn mezi
oblzky, kter se zase stvaly skalisky tohoto okeanu.
Kopce dosud nevysok pnuly se na obzoru; jich obrysy obrely
se neurit mizejce v mlze; jednotvrnost se vytrcela.
Doktor uvtal radostn tuto novou krajinu, a jako nmonk ve
strnm koi byl by mlem vykikl:
Zem! zem!
Za hodinu po t rozkldala se pod jeho zraky pevnina vzhledu
posud divokho, le mn ploch, mn hol; nkolik strom
rsovalo se na edav obloze.
Co jsme ve vzdlan zemi? pravil lovec.
Vzdlan, pane Dicku? to se jen tak k; nen dosud vidt
obyvatel.
To nepotrv dlouho, odpovdl Fergusson, vzhledem k tomu,
jak rychle ujdme.
Co jsme posud v zemi ernoch, pane Samuele?
Posud, Joe, v sousedstv zem Arab.
Arab, pane? pravch Arab s velbloudy?
Ne, bez velbloud; tato zvata jsou v tchto koninch vzcna,
a nedm neznma; abychom se s nimi setkali, musme postoupiti
nkolik stup na sever.
To je mrzut.
A pro, Joe?
Ponvad by nm mohli poslouit, kdyby vtr peskoil proti
nm.
173
 Kterak?
Pane, namanula se mi prv mylenka: mohli bychom je
zaphnouti do loky a nechat se jimi thnouti. Co tomu kte?
Uboh Joe, tuto mylenku ml u kdosi jin ped tebou; provedl
ji velice duchapln spisovatel francouzsk48 v romn, ovem.
Cestovatel nechaj se v balon vlci velbloudy; pijde lev, seere
velbloudy, polkne vlek a vlee msto nich, a tak dle. Jak vid,
vytrysklo to ve z obrazotvornosti nadmru bujn a nem nic
spolenho s nam zpsobem pohonu.
Joe, ponkud zahanben tm, e jeho mylenky bylo ji pouito,
pemtal, kter zve bylo by mohlo serati lva, ale nieho se
nedomysliv, jal se opt pozorovati krajinu.
Pod jeho zrakoma rozlvalo se jezero prostedn velikosti
s amfiteatrem pahork, kter nemly jet prva nazvati se horami,
jsouce prostoupeny etnmi, rodnmi doly s neproniknutelnmi
houtinami nejrozmanitjho stromov.
Palma olejov mla vrch v tto spoust, honos se listy zdli
patncti stop na kmeni ozbrojenm ostrmi trny; bombax poutl do
vtru jemn pprky svch semen; siln vn pandanu, kendy
Arab, prosycovala vzduch a do psma, jm plula Viktorie;
dnovnk s palmovmi listy, slz, kter nese sudansk oechy,
baobab a banany doplovaly tuto bujnou kvtenu kraj
meziobratnkovch.
Zem jest ndhern, prohodil doktor.
Hle, zvata, okazoval Joe; lid nejsou daleko.
Ha! ti krsn slonov! zvolal Kennedy. Co by nebylo mono
trochu si zalovit?
A kterak bychom byli s to, abychom se zastavili, mil Dicku,
jsouce v proud tak mocnm? Nikoli, pokus muky Tantalovy!
Pozdji si to nahrad.
Bylo tu vskutku m rozntiti obrazivost lovcovu; Dickovi
poskakovalo srdce v tle, a prsty svraly keovit hlavit jeho
Purdeyovky.
Zvena tohoto kraje vyrovnala se kvten. Divok buvol vlel se
v hust trv, v n zapadal docela; ed, ern nebo plav sloni

48 Mry.
174
nejvt velikosti postupovali lesem jako vtrn smr, lmajce,
okusujce, nice a svj pochod spoustou oznaujce; na olesnnch
svazch pahork inuly se vodopdy a vodotoky na sever smujc;
tu koupali se hroi s velkm hlukem, a ochechule zdli dvancti
stop a rybovitho tvaru roztahovaly se po bezch, obracejce k nebi
kulat prsy mlkem nalit.
Byl to hotov vzcn zvinec v podivuhodn rostlinrn, kde
ptk bez potu a tiscerch barev poletovalo a tbetalo mezi
stromovitmi rostlinami. Po tto marnotratn prod poznal doktor
krsn krlovstv Adamau.
Vstupujeme do lpj novodobch objev, pravil; beru se
peruenou drahou cestovatel; je to astn nhoda, ptel;
budeme s to, abychom prce setnk Burtona a Spekea slouili
s vzkumy doktora Bartha; opustili jsme Angliany a setkali jsme se
s Hamburanem, v brzku pak octneme se na nejzaz mezi, kter
dospl tento odvn uenec.
Zd se mi, ozval se Kennedy, e mezi tmito dvma vzkumy
prostr se nramn rozloh zem, pokud dovedu posoudit z cesty,
kterou jsme vykonali.
To lze snadno vypost; vezmi mapu a podvej se, na jak dlce
nalz se poledn cp jezera Ukereve dosaen Spekem.
Je skoro na tictm sedmm stupni.
A kde le msto Jola, kam stihneme dnes veer, a kam a
dorazil Barth?
Asi na dvanctm stupni dlky.
To in tedy dvacet pt stup po devadesti esti kilometrech,
tedy hrnem dva tisce tyi sta kilometr.
Pkn cl prochzky pro lidi, kte by li pky, prohodil Joe.
Tak se skuten dje. Livingstone a Moffat postupuj stle do
vnitra. assa, kterou objevili, nen pli vzdlena od jezera
Tanganiky, ohledanho Burtonem; do konce stolet budou ohromn
ty kraje dojista prozkoumny. Avak, dodal doktor pohldnuv na
bussolu, lituji, e ns vtr nese tak na zpad, byl bych se radji
dostal na sever.

175
 Krter hory Mendifu.
Po dvanctihodinnm letu octla se Viktorie na hranicch Nigricie.
Prvn obyvatel tto zem, Arabov uov, psli sv koujc stda.
Nramn temena hor Atlantickch rsovala se na obzoru,
kterhoto poho nedotkla se posud dn noha evropsk, a jeho
vka odhaduje se asi na tincte set sh. Jeho zpadn bo je
vchoditm vech ek tto sti Afriky do okeanu tekoucch; jsou to
Msn hory tto koniny.
Konen objevila se zrakm cestovatelv opravdov eka, a po
obrovskch mravenitch podle n vyvstvajcch poznal doktor, e

176
je to Binu, jeden z velkch ptok nigerskch, jej domorodci
nazvali Zdlem vod.
Tato eka, vykldal doktor soudruhm, stane se nkdy
pirozenou drahou obchodu s vnitrem Nigricie; za velitelstv
jednoho z naich statench kapitn doplul ji parnk Plejada proti
n a do msta Joly; z toho vidte, e jsme ve znm zemi.
etn otroci zabvali se pracemi polnmi sejce sorgho, jaksi
proso, jm se po pednosti iv; pelet Viktorie, ujdjc jako
povtro, psobil nejhloupj as. Veer zastavila se zdl edesti
kilometrv od Joly a ped n, le v dli, strmly dva ostr kuele
hory Mendifa.
Doktor dal spustiti kotvy a zachytil se v korun vysokho
stromu; ale velmi siln vtr zmtal Viktori, tak e se sklnla a do
vodorovna, in chvlemi polohu loky nadmru nebezpenou.
Fergusson nezamhouil za celou noc ani oka; nejednou byl u na
tom, aby peal kotvin vazk a nechal se vichrem unsti. Konen
ztiila se boue, a kolsn vzducholodi pozbylo znepokojivho rzu.
Nazejt byl vtr mrnj, le oddaloval cestovatele od msta Joly,
kter byvi znova vystavno Fulby, drdilo zvdavost
Fergussonovu; nicmn nezbvalo le spokojiti se smrem severnm,
ba ponkud i vchodnm.
Kennedy navrhl, aby se zastavili v tomto kraji bohatm lovnou
zv; Joe pedstral, e se pociuje poteba erstvho masa; ne
divok mravy tohoto kraje, chovn obyvatelstva a nkolik ran
vyplench po Viktorii pimly doktora, e se bral dle. Thli tu
koninou, jevitm krveprolit a por, kde vlen zpasy trvaj
ustavin, a krlov rvou se o krlovstv za nejukrutnjho
vradn.
etn, lidnat ddiny s dlouhmi domy rozkldaly se mezi
velkmi pastvinami, jich hust trva byla poseta fialovmi kvty;
chatre podobn obrovskm lm byly chrnny ostrm kolm.
Divok svahy pahork pipomnaly gleny49 skotskch vysoin,
a Kennedy zmnil se o tom nkolikrt.

49 lab rokle.
177
 Pes vecko sil doktorovo letla Viktorie pmo na
severovchod k hoe Mendifu, je mizela v oblacch; vysok temena
tchto hor dl po nigersk od po jezera adskho.
Netrvalo dlouho a objevila se Bagel, na jejch boch lp
osmncte vs jako hejno dtek v kln matin pekrsn divadlo
pro zraky, je mohly pehldnouti a zachytiti tento celek;
v labinch rozkldala se rovit a pole zemskch oech.
Ve ti hodiny octla se Viktorie naproti hoe Mendifu. Nebylo lze
vyhnouti se j, proe bylo teba ji peletti. Doktor, zviv teplotu
na sto osmdest stup50, dodal balonu nov sly vzestupn skorem
estncti set liber; vznesl se do ve vce ne osmi tisc stop. Byla to
nejvt vka, jak za cesty dostoupil, a teplota klesla tou mrou, e
doktor a jeho soudruzi byli nuceni chrniti se pokryvkami.
Fergusson chvatn zase sestoupil, nebo balonov obal napnal se
tak, e div nepraskl; ml vak pece kdy zjistiti sopen pvod hory,
jej vyhasl sopouchy jsou u jen hlubokmi propastmi. Velk kupy
ptaho trusu dodvaly bokm Mendifa vzhledu vpenitch skal;
byla tam takov sla trusu, e by se jm bylo pohnojilo veker
polstvo Spojenho krlovstv.
V pt hodin thla Viktorie, chrnna od jinch vtr, zvolna nad
svahy hory a zastavila se na ir mtin, vzdlen vech pbytk;
jakmile zavadila o pdu, uinno opaten, aby byla pevn
zachycena. Kennedy, uchopiv puku, zabral se na sklonitou pl
a vrtil se za nedlouho s pltuctem divokch kachen a s jakousi
vodn slukou, kter Joe upravil, jak uml nejlpe. Obd byl pjemn
a noc minula v plnm klidu.

50 100 stodlnch.
178
 XXX.
Mosfeja. ejk. Denham, Clapperton, Oudney. Vogel. Hlavn msto
loggumsk. Toole. Tie nad Kernakem. Vlada a jeho dvr. tok.
Zpadn holubi.
Nazejt dne 11. kvtna vydala se Viktorie na dal dobrodrunou
pou; cestovatel bezpeili se na ni jako plavec na svou lo.
Z hroznch vichr, z tropickch veder, z nebezpench odjezdv
a z nebezpenjch jet sestup vdy a vude astn vyvzla.
Bylo lze ci, e ji Fergusson d posunkem; doktor pak, a nevdl,
kam dospje, neml ji nijakch obav o vsledek cesty. Jedin
k tomu nutila ho opatrnost v tto zemi barbarv a fanatikv, aby
etil bedlivji bezpenostnch opaten; vloil tud svm
soudruhm na srdce, by vude a v kadou dobu dvali piln pozor.
Vtr unel je ponkud severnji, a okolo devti hodin spatili
velk msto Mosfeju, vystavn na nvr, sevenm mezi dvma
vysokmi horami; mlo polohu nedobytnou; jedinm pstupem
k nmu byla zk cesta mezi molem a lesem.
V tu chvli vjdl do msta ejk, provzen druinou na koni
a odn atem kiklavch barev, maje ped sebou trubae
a bhouny, kte mu uvolovali cestu, odehbajce vtve.
Doktor sestoupil, aby si tyto domorodce prohldl z blzka; ne
m vce se balon jich om zvtoval, tm patrnji jevily se znmky
hrzy; netrvalo dlouho a kdekdo dal se na tk, co mu staily nohy
nebo nohy jeho kon.
Jedin ejk se nehbal; vzal dlouhou puku, nathl kohoutek
a ekal hrd. Doktor piblil se sotva na sto padest stop
a pozdravil jej po arabsku hlasem co nejvldnjm.
Nen mon, pravil, aby ns oni lid nepovaovali za
nadpirozen bytosti, ponvad soudili, kdy mezi n pili prvn
Evropan, e jsou nadlidskm plemenem. A a bude ejk vyprvti
o tto setkan, neopomene vyperkovati ji nadszkami arabsk
obrazotvornosti. Pomyslete si, co z ns uin nkdy povsti.
To bude, tum, nemil vc, odpovdl lovec; se stanoviska
civilisace bylo by zajist lpe, kdybychom byli pokldni za pouh

179
lidi; tm dostalo by se tmto ernochm prajinho pojmu o evropsk
moci.
Ovem, mil Dicku; ale co tu podme? Dlouho bys vykldal
zdejm uencm mechanismus vzducholodi, neli by t pochopili,
a pece by jet pipoutli v tom nadpirozenou moc.
Pane, zeptal se Joe, zmnil jste se o prvnch Evropanech, kte
prozkoumali tuto zemi; kte to byli, prosm?
Mil hochu, jsme prv na cest majora Denhama; ba v Mosfei
byl pijat krlem mandarskm; odeed z Bornu provzel ejka na
vprav proti Fulbm; byl pi toku na msto, kter chrabe odolalo
py kulm arabskm a obrtilo na tk vojsko ejkovo; to ve bylo
pouhou zminkou ku vradn, plenn, jmn otrok; major byl
pln oloupen a svleen do naha, a kdyby se nebyl skryl pod bicho
koni, jen ujel vtzm zbsilm tryskem, nebyl by se nikdy vrtil
do Kuky, hlavnho msta bornuskho.
Ale kdo byl ten major Denham?
Neohroen Anglian, kter od roku 1822 do 1824 velel vprav
do Bornu ve spolenosti setnka Clappertona a doktora Oudneye.
Vytrhli z Tripolisa v msci beznu, dorazili do Murzuka, hlavnho
msta fezzanskho, a berouce se cestou, j se pozdji pustil doktor
Barth vraceje se do Evropy, stihli dne 16. nora 1823 do Kuky
nedaleko jezera adskho. Denham podnikl rzn vzkumn cesty
v Bornu, Mandae a na vchodnch bezch jezera; zatm vydali se
dne 15. prosince 1823 setnk Clapperton a doktor Oudney do
Sudana a pronikli a do Sokota, kde Oudney zemel navou
a vsilou v mst Myrmyru.
Tato st Afriky, ozval se Kennedy, vydala si tedy hojn
obt poplatkem vd?
Ano, tento kraj jest osudn! Ubrme se pmo do krlovstv
Bagirmi, kter proel Vogel roku 1856 me do Vadaje, kde zmizel.
Tento tiadvacetilet mladk byl vysln sastnit se prac doktora
Bartha; seli se spolu dne 1. prosince 1854; po t jal se Vogel
zkoumati zemi; v poslednch listech z roku 1856 projevil mysl, e
probd krlovstv vadajsk, kam dosud nebyl vkroil dn
Evropan; podob se, e dospl a do hlavnho msta Vary, kde byl
jat, jak tvrd jedni, neb usmrcen, jak kaj druz, proto, e se pokusil
v okol vystoupiti na posvtnou horu; le jde-li o smrt cestovatele,
180
neslu se dvati j velkou vru; tak byl doktor Barth nkolikrt
edn prohlen za mrtvho, co ho asto prvem popudilo. Je
tud dosti pravdpodobno, e je Vogel vznn sultnem
vadajskm, jen douf, e za dostane vkupn. Baron z Neimans
vydal se na cestu do Vadaje, ale zemel v Kahe roku 1855. Vme
nyn, e pan z Heuglin s vpravou z Lipska vyslanou pustil se po
stop Vogelov. Proe nebudeme zajist co nevidt jistoty o osudu
tohoto mladho a zajmavho cestovatele51.
Mosfeja byla ji dvno zmizela na obzoru. Mandara rozvjela pod
zraky cestovatel svou obdivuhodnou rodnost s lesy
trnovnkovmi a lokustovmi s ervenmi kvty a s poli
bavlnkovmi a indigovmi; ari, kter o sto dvacet kilometr dle
pad do jezera adskho, valila se prudkm tokem.
Doktor ukazoval jej na map svm druhm.
Jak vidte, pravil, jsou vzkumn prce tohoto uence
nadmru pesn; thneme pmo do okresu loggumskho a snad i do
Kernaka, jeho hlavnho msta. Tam umel uboh Toole, maje sotva
dvacet dv lta vku. Byl to mlad Anglian, praporenk u 80.
pluku, jen byl se ped nkolika nedlmi pidruil k majoru
Denhamovi v Africe, kde jej t za nedlouho zachvtila smrt. Ach!
ppadn bylo by lze tento nesmrn kraj nazvati hbitovem
Evropan!
Nkolik lodk zdl patncti stop plulo po proud arie; Viktorie,
vznejc se na 1000 stop nad zem, obracela k sob nevaln zetel
tuzemcv; avak vtr, jen byl a dosud vl dosti siln, jevil
ochabnut.
Co ns stihne zas pln tie? vece doktor.
Aj, pane! nebylo by se nm aspo obvat ani nouze o vodu ani
pout.
N, avak obyvatelstva jet hroznjho.
Hle! zvolal Joe, nco, co se podob mstu.
To je Kernak. Posledn zvany vtru donesou ns tam, a zachce-
li se nm, budeme si moci nakreslit zevrubn jeho pdorys.
Co se nepiblme? otzal se Kennedy.

51Od odjezdu doktorova doly z El Obeida od pana Munzingera, novho nelnka

vpravy, dopisy, z nich na netst vysvt nade v pochybnost smrt Vogelova.
181
 Nic nen snazho, Dicku; jsme pmo nad mstem; dovol, a
pootom kohoutek dmuchavky, i sestoupme za chvilku.
Za pl hodiny stanula Viktorie nepohnut na dv st stop od
zem.
Jsme te bl u Kernaka, pravil doktor, ne by byl u Londna
lovk sedc v bni na kostele sv. Pavla. Meme se tedy pohodln
dvati.
Co znamen to tluen, kter je zevad slyeti?
Joe podval se pozorn a vidl, e hluk ten psob etn tkalci,
kte klepali pod irm nebem pltno, napiat na velkch
stromovch kmenech.
Hlavn msto loggumsk bylo lze pak pehldnouti v celku jako
na rozloenm plnu; bylo to opravdov msto s domy v adch
stojcmi a ulicemi dosti irokmi; prosted prostrannho nmst
konal se trh na otroky; kupc bylo hojn, nebo Mandaanky,
vynikajc nohama a rukama nadmru malma, jsou velmi hledny
a jdou dobe na odbyt.
Kdy zoili Viktorii, opakoval se dojem tolikrt ji zpsoben:
nejprve kik, potom nramn div; zanechno obchod, prce
zastavena; hluk se utiil. Cestovatel trvali v pln nehybnosti
a prohleli si dopodrobna toto lidnat msto; ba sestoupili a na
edest stop od zem.
Tu vyel vlada loggumsk ze svho pbytku s rozvinutou
zelenou korouhv, jsa provzen hudebnky, kte foukali do hrubch
roh buvolch, div ve nepopraskalo mimo jich plce. Dav shlukl se
kolem nho. Doktor Fergusson chtl promluviti; ale nepodailo se
mu.
Tento lid vysokho ela, kadeavch vlasv a nosu tm
orliho, zdl se bti hrd a rozumn; le ptomnost Viktorie ku
podivu jej rozilovala; bylo vidti jezdce, ani ujdj vemi smry;
v brzku bylo zejmo, e se schz vojsko vladaovo, aby podstoupilo
boj s neptelem tak neobyejnm. Joe marn rozvinoval kapesnky
vech barev, nedomval se spchu.
Zatm ejk, obklopen svm dvorem, poruil ticho a proslovil e,
z n doktor neporozuml niemu; byla to arabtina smen
s bagirmtinou; jedin to pochopil ze veobecn mluvy posunkov,
e ho ejk dtkliv vyzv, aby el svou cestou; nebyl by se pl nic
182
lepho; ale nemohl nikterak, ponvad nebylo vtru. Nehybnost
vzducholodi bouila vladav hnv, a jeho dvoan jali se hulkati,
aby pimli nestvru k odchodu.
Tito dvoan byli zvltnmi zjevy, majce na sob pt anebo est
pestrch koil; mli ohromn bicha, z nich nkter zdla se bti
vycpna. Spolenci doktorovi divili se, kdy jim ekl, e se tmto
zpsobem dvo sultnovi. Otyl ivot svdil o ctidosti lid.
Tito tlust muov posunkovali a kieli, obzvlt jeden z nich, jen
byl asi prvnm ministrem, a doel-li jeho objem vezdej odmny.
Dav ernoch pizvukoval ryn kiku dvora, napodobuje jeho
posunky jak opice, co psobilo stejnomrn pohyb desti tisc pa.
K tmto postranm prostedkm, kter uznny nedostatenmi,
pidruily se jin, hroznj. Vojci, ozbrojen luky a py, seadili se
v bitevn ik; ale Viktorie nadmala se ji a vznesla se pokojn mimo
jich dostel. Tu chopil se vlada puky a namil na balon. Ne
Kennedy nespustil ho s o a kul z karabiny rozttil zbra ejkovi
v rukou.
Po tomto nenadlm vstelu nastal veobecn tk; kde kdo
prchl co nejrychleji do svho domu, a po cel ostatn den bylo msto
jako po vymen.
Nadela noc. Vtr nevanul. Nezbvalo, ne setrvati nepohnut ti
sta stop nad zem. Temnotou neproblesklo ani ohnka; ticho
panovalo hrobov. Doktor bdl se zdvojenou ostraitost; za tm
klidem mohla se skrvati lka.
A Fergusson uinil dobe, e se ml na pozoru. Okolo plnoci
zdlo se, e cel msto ho; na sta ohnivch paprsk kiovalo se
jako rakety, tvoce sple plamennch ar.
Zvltn vc! pravil doktor.
Pane na nebesch! odpovdl Kennedy, zd se, jako by por
stoupal a blil se k nm.
Za stralivho kiku a palby z puek vznela se vskutku ohniv
ta spousta k Viktorii. Joe byl hotov vyhoditi pt, Fergusson
poznal v brzku, co znamen ten kaz.
Na tisce holub, jim pivzny k ocasm holaviny, vyputno
proti Viktorii; vzltali zden, opisujce vzduchem ohniv kivky.
Kennedy jal se stleti ze vech zbran do tohoto hejna; le co svedl
proti nesslnmu mnostv? Holubi krouili ji kolem loky
183
a balonu, jeho stny odrejce toto svtlo, zdly se bti opleteny
ohnivou st.
Doktor nevhaje svrhl kus kemene a vyinul se z dosahu
nebezpench tch ptk. Dv hodiny jet kmitali se tu a tam
temnotou; po t menil se ponenhlu jich poet, a pohasli.
Nyn meme spti pokojn, pravil doktor.
Nebyl to patn vmysl od tch divoch! podotekl Joe.
Ano, pouvaj dost obyejn tchto holub k zaloen poru ve
vesnickch chatch; ale tentokrte vzltla vesnice jet ve ne jich
zpaln okdlenci.
Balon nem se vru bt neptele, prohodil Kennedy.
A pece, namtl doktor.
Jakho?
Neopatrnosti tch, kter nese v loce; proe, ptel, bume
ostrait vude, bume ostraiti vdy.

184
 XXXI.
Odjezd v noci. Vichni ti. Choutky Kennedyovy. Opaten pro
bezpenost. Tok arie. Jezero adsk. Voda. Hroch. Marn
vstel.
Ke tet hodin z rna znamenal poslze Joe, maje hldku, e
msto se pod nm posunuje. Viktorie se rozjdla. Kennedy
a doktor procitli.

Zatm ejk poruil ticho a promluvil e.

185
 Tento podval se na bussolu a poznal s uspokojenm, e je vtr
un k severo-severozpadu.
tst nm peje, pravil; ve se nm da; jet dnes uzme
jezero adsk.
Je-li pak to velk rozloh vody? otzal se Kennedy.
Znamenit, mil Dicku; v nejvt dlce a v nejvt ce m
jezero to asi dv st kilometr.
Prochzka nad hladinou vodn dod trochu rozmanitosti na
cest.
Zd se mi vak, e si nememe stovati; jest velice rozmanita
a pedkem mj za okolnost pokud mon nejlepch.
Zajist, Samuele; krom jem na pouti nepodstoupili jsme
dnho vnho nebezpe.
Jisto jest, e nae staten Viktorie osvdila se a dosud ku
podivu. Dnes mme den 12. kvtna; vyjeli jsme 18. dubna; jsme tedy
dvacetpt dn na pochod. Jet deset dn, a budeme na mst.
Kde?
Nevm; ale co na tom?
M pravdu, Samuele; zstavme Prozetelnosti na starost, aby
ns vedla a zachovala pi dobrm zdrav, jako jsme nyn!
Nevypadme, jako bychom byli procestovali nejnezdravj koniny
na svt!
Mohli jsme vystoupiti do vt vky a to jsme uinili.
A ij povtrn cesty! zvolal Joe. Ptadvacet dn prolo a jsme
zdrvi, jme a pijeme dobe, odpovme pkn, ba odpovme a
pli, nebo nohy mi rezavj, i nemrzelo by mne, kdybych je mohl
prohnati na padest kilometr.
T zbavy si dopeje v londnskch ulicch, Joe; zatm bu
nm tchou to, e jsme se vydali na cestu ti jako Denham,
Clapperton, Overweg, jako Barth, Richardson a Vogel, a jsouce
astnj svch pedchdc, e jsme dosud vichni ti pohromad!
Velice pak sejde na tom, abychom se nerozluovali. Kdyby se
Viktorie musila vznsti, aby se vyhnula nhlmu, neoekvanmu
nebezpe, zatm co by jeden z ns mekal na zemi, kdo v, zdali
bychom se s nm kdy shledali? A proto pravm upmn
Kennedyovi, e by mi nebylo milo, kdyby odchzel pod zminkou
honby.
186
 Nicmn dovol, pteli Samuele, abych nedbal tohoto vrtochu;
nekod, obnov-li se nae zsoby; mimo to navnadil jsi mne ped
odjezdem nadj na celou adu znamenitch honeb, a potud vykonal
jsem mlo za pkladem Andersonv a Cumming.
Mil Dicku, bu ti selhv pam, anebo zapomn ze
skromnosti na sv loveck iny; zd se mi, pominu-li mlenm
drobnou zv, e m u na svdom antilopu, slona a dva lvy.
Aj! co je to na africkho lovce, ktermu pebhaj mimo st
puky velik zvata na zemi stvoen? Hle! hle! podvej se na to
stdo iraf!
To e jsou irafy? podivil se Joe; vdy jsou zvci psti!
Ponvad jsme na tisc stop nad nimi; ale zblzka bys vidl, e
jsou tikrt tak vysok jako ty.
A co k tomu stdu sajek? ukazoval dle Kennedy, a tm
ptrosm, kte prchaj rychle jako vtr?
To e jsou ptrosi? zvolal Joe, vdy jsou to slepice a utkaj
jako slepice!
Posly, Samuele, nen-li mono se piblit?
Jest mono se piblit, Dicku, ale nen mono pistt k zemi.
Na bys tak stlel ta zvata, kter by ti nebyla k niemu? Kdyby
lo o to, abys zahubil lva, tyg koku nebo hyenu, nebyl bych od
toho; ubylo by aspo o nebezpenou elmu; ale zabiti antilopu nebo
sajku jen za tou pinou, abys ukojil sv loveck choutky, nestoj
vru za namhn. Ostatn, pteli, sneseme se k zemi na sto stop,
a spat-li njakho dravce, vpl mu nm pro radost kulku do
srdce.
Viktorie sestupovala ponenhlu, ale setrvala nicmn v bezpen
vi. V tto divok a siln zalidnn krajin bylo se mti na pozoru
ped nenadlmi nebezpeenstvy.
Cestovatel thli pak pmo po toku arie; krsn behy tto eky
mizely ve stnu strom velikch barev; liny a rostliny popnav
vinuly se vemi smry, skldajce podivn spleteniny vech odstn.
Krokodilov vyhvali se na slunci, nebo se potpli pod vodu
hbit jako jetrky; lakujce prohnli se kolem etnch zelench
ostrov, jimi byla eka prostoupena.

187
 Kochajce se takto pohledem na bohatou, bujc produ, minuli
okres maffatajsk. Okolo devti hodin rno dospli konen doktor
Fergusson a jeho ptel polednho behu jezera adskho.
Tu bylo tedy to Kaspick pleso Afriky, jeho jsoucnost
odkazovna tak dlouho do e bajek to vnitrozemn moe,
k nmu dorazily jedin vpravy Denhamova a Barthova. Doktor
pokusil se uriti nynj jeho podobu, lic se velmi od podoby roku
1847; jest vru nemono nakresliti mapu tohoto jezera; je obklopeno
bltivmi, tm neprostupnmi moly, v nich by byl Barth
mlem zahynul; rok od roku stvaj se tyto moly, porostl rkosm
a papyrusem zvi patncti stop, samy jezerem; zaast bvaj tak
msta rozloen na jeho bezch zaplavovna, kterto pohroma
stihla Ngornu roku 1856, a nyn potpj se hroi a krokodilov
v mstech, kde stvaly pbytky bornusk.
Slunce vyslalo oslujc paprsky na tuto pokojnou vodu, a na
severu splvali dva ivlov v t obzor.
Doktor chtl zjistiti podstatu vody, kter povaovna dlouho za
slanou; nebylo nijak nebezpeno pibliti se k jezern hladin,
a loka vznela se nad n jako ptk zdl pti stop.
Joe ponoil lhev a vythl ji poloplnou; okusive tuto vodu
shledali ji nevaln pitelnou, s jakousi pchut sodovou.
Co si doktor zaznamenval vsledek zkouky, teskla mu po
boku rna z puky. Kennedy nemohl odolati touze vypliti kulku na
obludnho hrocha; zve, nabrajc pokojn dechu, zmizelo, sotva
zahuel vstel, a jak se podobalo, neublila mu jinak koule
lovcova. Lpe by bylo ho zahit, navrhoval Joe.
A jak?
Jednou z naich kotev. Byla by to udice pimen takovmu
zveti.
Opravdu, souhlasil Kennedy, Joe m mylenku
Kterou prosm, abyste neprovdli! namtal doktor. Zve
zavleklo by ns rychle tam, kde nemme nic dlat.
Zvlt nyn, kdy vme, jak je voda adsk. J-li pak se ona
ryba, pane Fergussone?
Ta ryba, Joe, nen nic jinho ne ssavec z eledi tlustokoc; jeho
maso je pr vten a vede se s nm il obchod mezi kmeny po
jezernch bezch.
188
 Tu lituji, e se rna pn Dickova nedodlala lepho spchu.
To zve je zraniteln pouze na bie a mezi stehny; kulka
Dickova ani ho nekrbla. Le uzd-li se mi pda phodnou,
zastavme na severnm konci jezera; tam octne se Kennedy
v uinnm zvinci a nahrad si po libosti, co zamekal.
Nue! odvtil Joe, a se pan Dick pust trochu do lovu na
hrochy! Rd bych okusil maso tohoto obojivelnka. Nen vru nijak
pirozeno, aby lovk pronikl a do stedu Afriky a ivil se tu
vodnmi slukami a koroptvemi jako v Anglii!

189
 XXXII.
Hlavn msto bornusk. Ostrovy Biddiom. Supov bradat. Obavy
doktorovy. Jeho opaten. tok v povt. Protren obal. Pd.
Svrchovan obtovnost. Severn pobe jezern.
Dorazivi nad jezero adsk Viktorie uhodila na proud, jen
odchyloval se vce k zpadu; nkolik mraen zmrnilo pak denn
vedro; mimo to bylo ctiti vzduch ponkud erstvj na tto ir
vodn ploe; avak okolo jedn hodiny zabral se balon, peraziv
ikmo tuto koninu jezern, poznovu nad zemi a ujel nad n deset a
dvanct kilometr.
Doktorovi, z potku ponkud rozmrzelmu tmto smrem,
nepipadlo ji horiti se, kdy uzel Kuku, proslul hlavn msto,
bornusk; zahldl na okamik ps jeho hradeb z bl hlny; nkolik
meit, dosti hrubch, vypnalo se nejapn nad ten nesetn shluk
hracch kostek, ktermto tvarem vyznauj se arabsk domy. Na
domovnch dvorech a na nmstch rostly palmy a stromy
kauukov, honosc se hustolistmi korunami z sta stop a vce.
Joe poznamenal, e tyto ohromn slunenky srovnvaj se
s palivost slunench paprskv, a vyvodil z toho dsledky pro
Prozetelnost velice lichotiv.
Kuka skld se v pravd z dvou mst patrn rozliitelnch
a oddlench od sebe dendalem, tdou na ti sta sh irokou, na
n se v tu chvli hemili chodci i jezdci. Na jedn stran jest
rozloeno bohat msto s vysokmi, vzdunmi domy; na druh
tsn se chud msto, bdn souhrn nzkch, kuelovitch chat, kde
ivo domorod obyvatelstvo, nebo Kuka neprovozuje ani obchod,
ani prmysl.
Kennedy shledal v n podobnost k Edinburku, jen by se prostral
na rovin, jsa rovn rozdlen na dv msta patrn rzn.
Ale sotva byli cestovatel pehldli tento obraz, uchvtil je nhle
protivn proud nebo vzduchov proudy v tomto kraji jev
zvltn promnlivost a zanesl je na edest kilometr nad jezero
adsk.
Tu se naskytlo nov divadlo; mohli potati etn ostrovy
v jezee, obydlen Biddiomy, krvelanmi loupenky zl povsti,
190
jich sousedstv je rovn straliv jako sousedstv Tuareg
v Sahae.
Tito divoi chystali se srdnat uvtati Viktorii py a kameny, le
balon peletl brzo tyto ostrovy, nad nimi zdl se vzneti jak
obrovsk brouk.
V tom zahledl se Joe na obzor a obrtil se ku Kennedyovi ka:
Na mou vru, pane Dicku, tu se vm namanuje prce, kdy tak
pod myslte na lov.
Co jest, Joe?
A tentokrte nebude mj pn od toho, abyste stlel.
Ale co se dje?
Vidte-li tam dole to hejno velikch ptk, kte m k nm?
Ptk! opil doktor chopiv se dalekohledu.
Vidm je, odtuil Kennedy; jest jich pi nejmenm tucet.
trnct, eknte radji, pravil Joe.
Dej Bh, a jsou druhu dosti kodlivho, aby tlocitn Samuel
nieho nenamtal!
Ani nehlesnu, odpovdl Fergusson, ale radji bych vidl ty
ptky daleko od ns!
Co se bojte tch okdlenc? zeptal se Joe.
Jsou to supov bradat, Joe, a to nejvt velikosti; obo-li se na
ns
Tu se budeme brnit, Samuele! Mme celou zbrojnici na jich
uvtanou! Nemyslm, e by ona zvata byla pli straliva.
Kdo v? odvtil doktor.
Za deset minut po t piblilo se hejno na dostel z runice;
trnct tch ptk rozrvalo vzduch chraplavm kikem; letli
k Viktorii, jsouce jej ptomnost spe podrdni ne postraeni.
Kterak ki! prohodil Joe; jak to povyk! Nen jim
bezpochyby vhod, e lovk zasahuje do jich panstv a e si
dovoluje ltat jak oni.
Opravdu, vece lovec, vypadaj dosti straliv, i pokldal bych
je za dosti hrozn, kdyby byli ozbrojeni karabinou od Purdeye
Moorea!
Oni j nepotebuj, odpovdl Fergusson, jen nadmru
zvnl.

191
 Supov ltali kolem Viktorie, opisujce nramn kruhy, je se
ponenhlu ily; mhali se po obloze s asnou bystrost, enouce se
chvlemi rychle jako stela a vyboujce z pmho smru nhlm
a smlm hlem.
Znepokojen doktor odhodlal se vznsti do ve, aby vyvzl
z tohoto nebezpenho sousedstva; rozthl vodk v balon, jen za
nedlouho stoupal.
Ale supov stoupali s nm, nejevce hrub chuti jej opustit. Zd
se, e maj na ns nabroueno, pravil lovec nathnuv kohoutek
u karabiny.
Ptci se vskutku blili, a nejeden piletv sotva na padest stop,
zdl se vzdorovati zbranm Kenneydovm.
Chce se mi straliv vyplit na n, ekl Skot.
Nikoli, Dicku, nestlej! Nerozlicujme jich bez piny! Tm
bychom je popudili k toku na ns.
Vdy budeme s nimi snadno hotovi.
Ml se, Dicku.
Mme kulku pro kadho z nich.
A co ude-li na vrchn st balonu, kterak je zashne?
Pedstav si, e m ped sebou tlupu lv na zemi nebo ralok na
irm moi! Pro vzduchoplavce je postaven nebezpeno!
Mluv-li do opravdy, Samuele?
Zcela do opravdy, Dicku.
ekejme tedy.
Pokej. Bu pohotov pro ppad toku, ale nestlej, dokud
nerozku.
Ptci srazili se pak v nevelk vzdlenosti; bylo zeteln rozeznati
jich lys hrdla, nadmut silnm kikem, a jich chrupavkovit
hebeny s fialovmi vrstky, kter se vztekem vztyovaly. Byli
z nejvtch; mli tla pes ti stopy dlouh, a spodek jich blch
kdel leskl se na slunci; bylo lze ci, e jsou okdlenmi raloky,
jim se stran podobali.
Sthaj ns, pravil doktor vida, e se zrove s balonem
povznej, a abychom i na krsn vystoupili, jich let donesl by je
jet ve ne ns!
Nue, co pot? otzal se Kennedy.
Doktor neodpovdl.
192
 Posly, Samuele, ujal se opt slova lovec, tch ptk je trnct;
meme dti estnct ran, vystelme-li ze vech svch zbran. Co
nen mon je zahubit anebo rozprit? Beru si jich nkolik na
starost.
Nepochybuji o tv obratnosti, Dicku; povauji milerd za mrtvy
ty, kte se octnou ped tvou karabinou; ne opakuji jet jednou:
ude-li na vrchn polokouli balonu, neuvid jich; rozervou obal, na
nm visme, a jsme ve vce t tisc stop!
V tom rozehnal se jeden z nejdivoejch ptk pmo na Viktorii
s rozevenmi paty a zobkem, jsa hotov kousati, hotov spati.
Pal! pal! vzkikl doktor.
Sotva dopovdl, padal ptk smrtelnou ranou stien do przdna
pemetaje se.
Kennedy uchopil jednu z dvouhlavovch runic. Joe piloil
k lci druhou.
Leknuve se tesku supov porozptlili se; le obrtili se tm
ihned a hnali znova tokem, jsouce svrchovanou mrou rozzueni.
Prvn kul peal Kennedy krk nejblimu z nich. Joe rozstelil
kdlo druhmu.
U jen jedenct, pravil.
Ale tu ptci zmnili taktiku a spolenm hnutm vznesli se nad
Viktorii. Kennedy pohldl na Fergussona.
Doktor zbledl pi v rznosti a chladnokrevnosti. Na okamik
nastalo dsiv ticho. Pak ozval se ostr zvuk, jako kdy se trh
hedvb a loka povolila pod nohama t cestovatel.
Veta po ns! zvolal Fergusson mrtiv okem po tlakomru, jen
rychle stoupal.
Po t doloil:
Ven s pt, ven!
Za nkolik okamik bylo vekero kemen to tam.
Padme dosud! Vyprzdnte schrnky na vodu! Joe! sly-
li? tme se do jezera!
Joe poslechl. Doktor se vyklonil. Jezero zdlo se valiti k nmu
jako nhl pliv; pedmty mihem vzrstaly; loka nebyla ji ani
dv st stop od hladiny adu.
Zsoby! zsoby! vzkikl doktor.
A schrnka, je zavrala v sob zsoby, svrena do przdna.
193
 Pd se pouvolnil, ale neastnci klesali stle.
Vyhazujte! vyhazujte jet! zvolal naposledy doktor.
Nen ji nic, pravil Kennedy.
Jest! odpovdl lakonicky Joe, poehnav se rychle kem
zmizel za okrajem loky.
Joe! Joe! vykikl doktor strnuv hrzou.

Joe poehnav se rychle kem zmizel za okrajem loky.

194
 Ale Joe ho ji neslyel. Viktorie zbavena te jala se zase stoupati,
vznesla se do vzduchu na tisc stop, a vtr zapev se do splasklho
obalu, hnal ji k severnmu pobe ostrova.
Ztracen! zalkal lovec se zoufalm posunkem.
Ztracen, aby ns zachrnil! odpovdl Fergusson.
A tito mui tak neohroen ctili, jak jim dv velk slzy kanuly po
lci. Nahnuli se usilujce rozeznati njakou stopu po Joovi, ale byli ji
daleko.
Co poneme? zeptal se Kennedy.
Sestoupme k zemi, jak bude lze, Dicku, a pak budeme ekat.
Urazivi asi sto kilometr, Viktorie snesla se na pust pobe na
severnm konci jezernm. Kotvy utkvly v nevysokm strom,
a lovec je pevn pipoutal.
Noc nadela, ne ani Fergusson ani Kennedy nebyli s to, aby jen
na okamik usnuli.

195
 XXXIII.
Dohady. Rovnovha Viktorie obnovena. Nov vpoty doktora
Fergussona. Kennedyv lov. pln vzkum jezera adskho.
Tangalie. Nvrat. Lari.
Nazejt dne 13. kvtna ohledali cestovatel pedkem pobe, na
nm se zastavili. Byl to jaks ostrov pevn zem prosted
nesmrnho molu. Vkol tohoto kousku soue vypnalo se rkos
vysok jako stromy v Evrop, je se prostralo do nedohledna.
Vzhledem k tmto neprostupnm bainm byla poloha Viktorie
bezpena; bylo jen teba dvati pozor na stranu jezern; rozlehl
hladina vodn ila se, zvlt na vchod, a na obzoru nic se
nejevilo, ani pevnina ani ostrovy.
Dva ptel nebyli se dosud odvili promluviti o svm
neastnm soudruhovi. Kennedy vyslovil prvn doktorovi sv
domnnky.
Mon, e Joe nen ztracen, pravil. Jest jonk obratn a plavec,
jakho by pohledal. Nevhal ani dost mlo, kdy ml v Edinburku
peplovat Frith of Forth52. Uvidme jej zase, kdy a jak nevm; ale co je
na ns, neopomime nieho, abychom mu poskytli pleitost
shledati se s nmi,
K t Bh vysly, Dicku! odvtil doktor rozechvnm hlasem.
Uinme, se budeme, abychom zase nalezli svho ptele!
Poohldnme se nejprve, kde jsme. Ale pedkem zbavme Viktorii
vnjho obalu, kter nen ji k niemu; ubude nm tm znan vhy
esti set padesti liber, co stoj za prci.
Doktor a Kennedy dali se do dla; narazili na valn obte; bylo
jim rvti pepevnou dykytu kousek po kousku a ezati ji na zk
prouky, aby ji vybavili z ok st. Trhlina zpsoben zobkem
dravch ptk byla zdli nkolika stop.
Tato prce trvala pi nejmenm tyi hodiny; ale kdy byl
vnitern balon poslze vyprotn, ukzalo se, e nijak neutrpl.
Viktorie zmenila se pak o ptinu. Tento rozdl byl dosti zejm, e
se nad nm Kennedy pozastavil.

52 irok ztoka, do n st eka Forth.

196
 Dosta-li pak? otzal se doktora.
Neboj se nieho v t pin, Dicku; obnovm rovnovhu, a vrt-
li se nm uboh Joe, budeme zajist s to, abychom se s nm pustili
dl obvyklou cestou.
Kdy jsme padali, Samuele, nebyli jsme vzdleni od jakhos
ostrova, dobe-li se pamatuji.
Vzpomnm si na to skuten; le ostrov ten jako vecky dsk
ostrovy jest bezpochyby obydlen plemenem loupenkv a vrah; ti
divoi byli dojista svdky na pohromy, a octne-li se Joe v jejich
rukou, kam se podje, a nezachrn-li ho povra?
Je z tch, kte se dovedou vymknout z nesnz, pravm ti, jet
jednou; spolhm na jeho obratnost a na jeho dvtip.
Doufm tak. Nyn. Dicku, vyd se do okol na lov, ale necho
pli daleko; jest nezbytn teba, bychom se zsobili novmi
potravinami, jich vt st jsme obtovali.
Dobr, Samuele; nebudu dlouho pry.
Kennedy vzal si dvouhlavovou runici a pustil se vysokou
travou do houtiny dosti blzk; z astch vstel poznal doktor
brzy, e se mu da na honb.
Zatm zabval se Fergusson prohldkou vc v loce zbylch
a obnovou rovnovhy druhho balonu; pozstalo jet asi ticet
liber pemmikanu, njak zsoba aje a kvy, asi pldruha gallonu
koalky a schrnka na vodu zcela przdn: vechno suen maso
bylo to tam.
Doktor vdl, e ztrtou vodku prvnho balonu zmenila se jeho
vzestupn sla as o devt set liber; za pinou obnovy jeho
rovnovhy bylo tud vzti tento rozdl za zklad. Nov Viktorie
mla edestsedm tisc krychlovch stop obsahu a zavrala v sob
ticet ti tisce tyi sta osmdest krychlovch stop plynu; pstroj
roztahovac zdl se bti v dobrm stavu; ani sloup ani hadice
nevzaly kody.
Vzestupn sla novho balonu inila tedy asi ti tisce liber;
s vhou pstroje, cestovatel, zsoby vody, loky a jejho
psluenstv, a s nkladem padesti gallon vody a sta liber
erstvho masa napoetl doktor hrnem dva tisce osm set ticet
liber. Proe mohl pibrati sto sedmdest liber pte pro

197
nepedvdan nhody, a vzducholo octla by se pak v rovnovze
s okolnm vzduchem.
Podle toho zadil, eho bylo teba, a nahradil vhu Joovu
dodatenou pt. Tato rozlin opaten vyadovala celho dne,
a kdy se Kennedy vrtil byl s nimi hotov. Lovec ml tst na
honb; pinesl cel nklad divokch hus a kachen, vodnch sluk
a kulk. Jal se tuto zvinu upravovati a uditi. Kadm kouskem
prothl tenk krouek a zavsil jej nad ohe ze syrovho dv. Kdy
Kennedy, jen tomu ostatn rozuml, uznal pravu za dokonalou,
bylo ve uloeno v loce.
Druhho dne hodlal lovec zsoby doplniti.
Veer zastihl cestovatele zamstnan piln tmito pracemi. Jich
veee zleela v pemmikanu, sucharech a aji. nava, dodavi jim
chuti na jdlo, pinesla jim i spnek. Kad za sv hldky ptral
v temnot, domnvaje se chvlemi slyeti Jov hlas; ale, pohchu!
byl pli daleko tento hlas, jej by byli tak rdi slyeli!
Sotva se rozbesklo, vzbudil doktor Kennedye.
Dlouho jsem o tom pemlel, pravil k nmu, co by bylo
radno podniknouti, abychom nalezli svho druha.
Necha zaml cokoli, Samuele, srovnvm se s tebou; mluv.
Pedkem jde o to, aby Joe ml o ns zprvu.
Ovem! Aby se tak hodn ten jonk domlel, e jej zstavme
osudu!
On? zn ns pli dobe! Nco podobnho nikdy se mu ani na
mysl nenamane, ale je teba, by zvdl, kde jsme.
Kterak?
Vsedneme zase do loky a vzneseme se do povt.
Ale co odvje-li ns vtr?
To se nestane. Viz, Dicku; vtk smuje na jezero, a tato
okolnost, kter by vera byla mrzuta, je dnes vhod. Nae sily
pestanou na tom, abychom se po cel den udreli nad touto
irokou vodn plochou. Joe neme ns nespatit tam, kam budou
zajist jeho zraky ustavin obrceny. Mon, e se mu i poda dti
nm nvst, kde se nalz.
Je-li sm a na svobod, uin tak dojista.

198
 A je-li uvznn, pokraoval doktor, uvid ns, ponvad nen
u domorodc zvykem zajatce zavrati, a pochop el naeho
ptrn.
Ale dejme tomu, ujal se opt slova Kennedy, nebo dluno
mti na zeteli velikou monost e se nedopdme nijak zprvy,
e nezanechal po sob ani stopy, co poneme?
Pokusme se dostati zase do severn koniny jezern, a to tak,
aby ns bylo co nejoitji vidti; tam budeme ekati, budeme hledati
a slditi po bezch, kam Joe dojista se vynasna dospti, a nehneme
se z tch mst, dokud bude nadje, e se s nm shledme.
Vydejme se tedy na cestu, odtuil lovec.
Doktor uril zevrubn polohu toho kousku pevn zem, jej
hodlali prv opustiti; podle mapy a svho men usoudil, e je na
severnm pobe adskm mezi mstem Lari a vs Ingemini, do
nich do obou byl piel major Denham. Zatm doplnil Kennedy
zsoby erstvho masa. Akoli se v okolnch molech jevily sledy
nosorocv, ochechul a hroch, neudlo se mu pec uhoditi ani na
jedin z tchto obrovskch zvat.
V sedm hodin rno vybavena kotva ze stromu s nemalmi
obtemi, kter uboh Joe dovedl ku podivu pekonvati. Plyn se
napial, a nov Viktorie vystoupila do ve dvou set stop. Byla zprvu
na vhch toc se kolem sebe; ale na konec, byvi uchvcena
proudem dosti mocnm, zamila nad jezero a ujdla v brzku
rychlost ticti kilometr za hodinu.
Doktor bral se neustle ve vi, kolsajc se mezi dvma sty a
pti sty stop. Kennedy stlel pes tu chvli z karabiny. Nad ostrovy
pibliovali se cestovatel a neopatrn, ptrajce zraky v lesch,
houtinch, kovinch, vude, kde stn nebo njak skaln vstupek
mohl jich soudruhu poskytnouti toit. Sestupovali blzko
k dlouhm pirogm, je brzdily jezero. Rybi spative balon
skkali do vody a plovali ke svmu ostrovu, jevce strach zpsobem
co nejnelejnjm.
Nevidme nic, ozval se Kennedy po dvouhodinnm hledn.
Vykej, Dicku, a nepozbvejme mysli; nejsme asi vzdleni od
msta, kde ns stihla nehoda.
Do jedencti hodin urazila Viktorie sto tyicet kilometrv; octla
se po t v novm proud, jen hnal ji v hlu tm pravm
199
k vchodu na sto kilometr. Vznela se nad ostrovem velmi
rozlehlm a velmi lidnatm, jej doktor pravil bti asi Farramem,
kde je hlavn msto Biddiom. Nadl se, e Joe pes tu chvli vysko
z t neb on koviny, prchaje a na volaje. Byl-li na svobod, snadno
by ho byli dostali do loky; pakli byl vznn, byli by zase pouili
prostedku, jm zachrnili missione, a Joe byl by se brzy shledal
s pteli; ale nic se nejevilo, nic se nehbalo! Bylo si vru zoufati.
V pltet dospla Viktorie k Tangalii, vesnici lec na
vchodnm behu adskm, kter byla nejzazm mstem, kam stihl
Denham za sv vzkumn cesty.
Doktora znepokojil tento ustavin smr vtru. Vidl, e je puzen
na vchod, hnn nazpt do stedu Afriky, do nekonench pout.
Musme se stj co stj zastavit, ba i pistt k zemi pravil;
zvlt prospch Jov ke, abychom se vrtili nad jezero; dve se
vak pokusme najti opan proud.
Celou hodinu hledal v rozlinch psmech. Viktorie thla zas
a zase na pevninu; le na tst uhodila poslze ve vi tisce stop na
vtr velmi siln, kter ji obrtil na severozpad.
Nebylo mon, aby byl Joe zajat na nkterm ostrov jezernm;
byl by dojista njak dovedl projeviti svou ptomnost; zavlekli jej
tebas na pevnou zemi. Tak rozumoval doktor, kdy spatil opt
severn pobe adsk.
Mylenka pak, e se Joe utopil, byla neppustna. Fergussonovi
a Kennedyovi lehl ovem mozkem hrozn pomysl: jsou
krokodilov etn v tchto koninch! Avak ani ten ani onen nemli
odvahy, aby vyslovili tuto obavu. Le vtrala se jim tak urputn na
mysl, e doktor pravil poslze beze veho vodu:
Krokodilov vyskytuj se toliko na bezch ostrov nebo jezera;
Joe bude dost obratn, aby se jich vyvaroval; ostatn jsou nevaln
nebezpeni, a Afrian koupaj se bez razu, nebojce se jejich
tok.
Kennedy neodpovdl; volil radji mleti ne petsati tuto
stralivou monost.
Okolo pt hodiny veern hlsil doktor msto Lari. Obyvatel
pracovali, sklzejce bavlnu ped chatami z rakos upletenmi
v istch ohradch, jich si peliv hledli. Tento souhrn asi padesti
chy zaujmal slabou zakleslinu pdy v vale rozloenm mezi
200
nzkmi horami. Prudk vtr unel balon rychleji, ne bylo
doktorovi vhod; ale peskoil po druh a zanesl jej prv tam,
odkud dyl vyjel: na ostrvek pevn zem, kde strvil minulou noc.
Kotva nezachytila se ve vtvov stromu, nbr uvzla v chumch
rkos, smench s hustm bahnem molovm a nadmru
houevnatch. Doktora stlo velikou prci, aby udrel balon; ale
s nastalou noc ulehl konen vtr, a dva ptel bdli pospolu div si
nezoufajce.

201
 XXXIV.
Vichr. Nucen odjezd. Ztrta kotvy. Smutn vahy. Rozhodnut.
Smr. Zasypan karavana. Protivn a pzniv vtr. Nvrat na
jih. Kennedy na svm stanovisku.
Ve ti hodiny rno rozzuil se vtr a dul tak prudce, e Viktorie
nemohla bez nebezpe zstati pi zemi; ttinov narelo a telo se
o obal, e byla obava, aby ho neroztrhalo.
Musme odjeti, Dicku, pravil doktor; v tomto postaven nelze
setrvati.
Co Joe, Samuele?
Neopustm ho! nikterak! a by mne vichr zavl na sto nebo dv
st mil na sever, vrtm se pece! Zde vak jest ohroena bezpenost
ns vech.
Odjeti bez nho! zvolal Skot s nzvukem mocnho bolu.
Co mysl, mluvil dle Fergusson, e mi srdce rovn
nekrvc jako tob? Co se nepodrobuji nezbytn poteb?
Jsem ti k slubm, odtuil lovec. Odjeme.
Ale s odjezdem byly velk pote. Kotva hluboko zaryt
odolvala vem silm, a balon thna opanm smrem sesiloval
jet jej pevnost. Kennedy nebyl s to, aby ji vyrval; mimo to
nabvala jeho prce za nynjch okolnost rzu velice povlivho,
nebo hrozila monost, e Viktorie odlet dve, ne se zase dostane
do loky.
Doktor pak, necht se vydati v takov nebezpe, kzal Skotovi
vrtiti se na sv msto v loce a odhodlal se petti kotvin vazk.
Viktorie vyhoupla se skokem do ve t set stop a dala se pmo
cestou na sever.
Fergusson nemohl ne poddati se tomuto vichru; zaloil si pae
a zabral se v trudn vahy.
Setrvav njakou chvli v plnm mlen, obrtil se ke Kennedyovi
nemn zamlklmu.
Mon, e jsme pokoueli Boha, pravil. Nepsluelo lidem
podnikati takovou cestu.
Bolestn vzdech vydral se mu z prsou.

202
 Je tomu sotva nkolik dn, odpovdl lovec, co jsme si
blahopli, e jsme vyvzli z tolikerch nebezpeenstv! Tiskli jsme
si ruce vichni ti!
Uboh Joe! hodn a vten povaha! chrabr a upmn due!
Byv na okamik zaslepen bohatstvm, obtoval ochotn sv
poklady! Nyn je daleko od ns! a vtr ns un s neobyejnou
rychlost!
Posly, Samuele, zda neme uinit, a doel-li ochrany mezi
pojezernmi kmeny, jako cestovatel, kte k nim zavtali ped nmi,
jako Denham, jako Barth? Ti spatili opt vlast.
Ach, blhov Dicku, vdy Joe nezn ani slova tuzemskho! Je
sm a beze vech pomcek! Cestovatel, o nich jsi se zmnil, byli
ozbrojeni a pichystni na ty vpravy a brali se pochodem s etnou
druinou, poslajce nelnkm hojn dary. A pece se nedovedli
uvarovat trap a svzel nejhorho druhu! Kam se tedy podje n
neastn druh? Hrozno na to pomyslit, a to je z nejvtch
zrmutk, je mi bylo souzeno poctiti!
Ale vrtme se, Samuele.
Vrtme se, Dicku, bychom i musili opustit Viktorii, kdyby
nastala poteba doraziti pky k jezeru adskmu a zapsti styk se
sultnem bornuskm! Arabm nezstala zajist patn vzpomnka
na prvn Evropany.
Pjdu s tebou, Samuele, odpovdl lovec vn; spolhej na
mne! Radji se vzdme myslu, e dokonme tuto cestu! Joe nasadil
za ns ivot, my se obtujeme za nj!
Toto pedsevzet vzruilo jakous odvahu v srdcch tchto dvou
mu. Ctili se silni tou mylenkou. Fergusson vynasnail se, jak
mohl, aby se dostal do protivnho proudu, jen by ho zanesl
k adu; le v tu chvli bylo to nemono, ba ni na sestup nebylo
pomyslu na hol pd a za vichice tak prudk.
Viktorie projela takto zem Tibbu; peletla Belad el Derid,
trnitou pou, kter je hranic sudanskou, a octla se nad psitou
pout, prostoupenou dlouhmi drahami karavan; posledn psmo
rostlinstva splynulo brzy s oblohou na polednm obzoru nedaleko
hlavn oasy tto koniny africk, jej padest studn je stsnno
krsnmi stromy, le nebylo lze se zastaviti. Arabsk tbor, stany
z pruhovan ltky, nkolik velbloud, natahujcch sv zmij hlavy
203
na psku, oivovali tuto samotu; ne Viktorie mihla se pes n jako
bludn hvzda a urazila takto za ti hodiny vzdlenost jednoho sta
kilometrv, ani byl Fergusson s to, aby ovldl jej plji.
Nememe se zastavit! pravil nememe sestoupit! ani
stromu! ani vysedliny na zemi! Co peplujeme Saharu? Nebesa jsou
rozhodn proti nm!
Co takto mluvil se zoufalm vztekem, uzel na severu psek
pout, an se zdvh v prachovm oblaku a v inkem drotivnch
proud.
Prosted vru mizela pod nvalem psku cel karavana, byvi
roztrena, rozmetena, poraena; velbloudi tu a tam se vlejc
vyreli temn, alostn stony; kik a ryk vyznval z t dusiv mlhy.
Chvlemi vykmitl z pust smsi pestr at npadnmi barvami
a nad vm tm vjevem zmaru dila huc boue.
Netrvalo dlouho, a nakupily se velk spousty psku, a kde ped
tm prostrala se jedin rovina, tam vyvstal kopec dosud se hbajc,
obrovsk mohyla zasut karavany.
Doktor a Kennedy pozorovali s bledost ve tvch toto straliv
divadlo; nemli ji nidn moci nad balonem, jen se toil
v protivnch proudech, nepodlhaje u ani dost mlo rznmu
napt plynu. Byv uchvcen tmito vtrnmi vry, krouil se
zvratnou rychlost, kdeto loka mocn se kolotala; nstroje
zaven pod stanem vrely do sebe, div se nerozbily, roury hadice
ohbaly se, div nepraskly, schrny na vodu hmotn se posunovaly;
cestovatel neslyeli druh druha, jakkoliv byli jenom na dv stopy
od sebe, a drce se keovitm hmatem provazv, usilovali odolati
zuivmu vichru.
Kennedy dval se mlky s rozcuchanmi vlasy; doktor domohl se
v nebezpe srdnatosti, a v jeho tvi nejevilo se nim mocn
vnitern vzruen, ani kdy Viktorie naposledy se otoivi, stanula
pojednou v nenadl tsni; severn vtr nabyl vrchu a hnal ji
opanm smrem a s rovnou rychlost tam, odkud byla rno pila.
Kam thneme? zvolal Kennedy.
Dj se vle Prozetelnosti, mil Dicku; heil jsem, pochybovav
o n; v lpe ne my, co se m stti, i vracme se te na msta, kter
jsme nedoufali, e opt uzme.

204
 Pda tak ploch, tak rovn za dvjho letu byla pak zvlnna
jako moe po boui; ada kopc sotva ustlench prostupovala
pou; vtr dul prudce, a Viktorie letla prostorem.
Smr, jm se cestovatel brali, odchyloval se ponkud od smru,
kterm byli puzeni rno; proe na mst, aby se octli zase na
bezch adskch, vidli v devt hodin jet pou, ana se vztahuje
ped nimi.
Kennedy zmnil se o tom.
Na tom nesejde, odvtil doktor; b pedkem o to, abychom
se dostali na jih; uhodme na bomusk msta Vuddii a Kuku,
i zastavm se tam, nevhaje.
Jsi-li ty spokojen, jsem j t ekl lovec; ale dej Bh, a nejsme
nuceni jti pout, jako ti neastn Arabov! Co jsme vidli, je
stran.
A pihz se to asto, Dicku. Pochody pout jsou jinak
nebezpeny ne plavby okeanem; pou m vekera nebezpeenstva
moe, i ztopu, a krom toho nesnesiteln svzele a jmy.
Zd se mi, podotekl Kennedy, e se vtr ti; psen prach
nen ji tak hust, pskov vlny ulhaj, obzor se vyjasuje.
Tm lpe; dvejme se pozorn dalekohledem, a necha ani
msteka neujde naim zrakm.
To si beru j na starost, Samuele, a bu ubezpeen, e ti dm
nvt, jakmile se prvn strom uke.
A Kennedy usedl v pd loky s dalekohledem v ruce.

205
 XXXV.
Phody Joovy. Ostrov Biddiom. Joe povaovn za boha. Pohlcen
ostrov. Jezern behy. Had strom. Cesta pky. Strasti. Moskyti
a mravenci. Hlad. Pelet Viktorie. Zmizen Viktorie. Zoufalstv.
Mol. Posledn vkik.
Kam se podl Joe, co ho pn nadarmo hledal?
Kdy skoil do jezera, bylo jeho prvnm hnutm na hladin
povznsti oi do ve; uzel Viktorii u velmi vysoko nad jezerem,
jak rychle stoup, men se vc a vce, a miz na severu, byvi
v brzku uchvcena bystrm proudem. Jeho pn, jeho ptel byli
zachrnni.
tst, pravil si, e mi pipadlo vrhnout se do adu; ta
mylenka byla by se vru namanula panu Kennedyovi, i nebyl by
dojista vhal uinit jako j, nebo je zcela pirozeno, e se jeden
lovk obtuje, aby zachrnil dva jin. To je matematika.
Upokojiv se v t vci, jal se pomleti sm na sebe; byl prosted
nesmrnho jezera mezi nrody neznmmi a mimo v pochybu
divokmi. Tm vce ml pro, aby vybedl z nesnz, spolhaje toliko
na sebe; jinak se nestrachoval.
Ped tokem dravch ptk, kte se po jeho zdn zachovali jako
prav supov, byl si poviml na obzoru ostrova; proe ustanovil se
na tom, e k nmu zam, i jal se vynakldati vecky sv vdomosti
a schopnosti v plovn, zhostiv se at, kter mu nejvce vadily;
nedbal hrub prochzky osmi nebo desti kilometr vodou, a proto,
pokud byl v irm jezee, nemyslil na nic a ploval siln a pmo.
Za pldruh hodiny zmenila se siln vzdlenost, od ostrova jej
dlc.
Ale m vce se blil k zemi, tm neodbytnji se mu vtrala
mylenka zprvu povrchn, pak urputn. Vdl, e pi jezernch
bezch prohnj se krokodilov, a znal ravost tchto zvat.
Jakkoli ml utkvl zvyk uznvati vecko na svt pirozenm,
hodn jonk ctil pece, e se ho vzmh nepekonateln pohnut;
obval se, aby bl maso nebylo zvlt krokodilm po chut,
i ploval dle s nejvt opatrnost, byste se rozhleje. Kdy u ml

206
jen asi sto sh ke behu, zastnnmu zelenm stromovm, ovanul
jej vzduch, prosycen pronikavm zpachem pimovm.
Hoj! pravil si v duchu, toho jsem se prv bl! Krokodil nen
daleko!
I pohrouil se rychle, ale nedosti rychle, aby nezavadil
o obrovsk tlo, jeho upinat ke odela jej mimochodem;
povauje se za ztracena, jal se plovati se zoufalou rychlost; vynoil
se na vodn hladinu, nabral dechu a potopil se znova. Zakusil tvrt
hodiny nevslovn zkosti, ji potlaiti nedovedla vecka jeho
filosofie, a domnval se slyeti za sebou cvakot nramn elisti po
nm chapajc. Uhnl pak pod vodou, co nejtieji mohl; v tom byl
uchopen za pai, po t kolem tla.
Uboh Joe! posledn mylenku vnoval svmu pnovi a potom
dal se v zpas, ct, e jest vleen nikoli na dno jezera, jak invaj
krokodilov, aby pozeli koist, alebr na hladinu. Sotva popadl
dechu a otevel oi, znamenal, e jest mezi dvma negry ernmi
jako devo ebenov; tito Afrian dreli jej pevn a vyreli ze sebe
divn vkiky.
Aj! zvolal Joe mimovoln, ernoi msto krokodil! Na mou
vru, to je mi pece milej. Ale kterak se ti chlapci odvauj koupat
v tchto mstech?
Joe nevdl, e adt ostrovan jako mnoho jinch ernoch
potpj se bez razu ve vodch krokodily ohroovanch, nedbajce
jich ptomnosti; zvlt pak obojivelnci jezera adskho t se
povsti dosti zaslouen nekodnch jetr.
Ale zda nevyvzl Joe z nebezpe, aby zabedl v druh? O tom
rozhodnou udlosti, a ponvad nevidl jinho zbyt, nechal se
vyvsti a na beh, nedvaje na sob znti strach.
Ti lid, pravil si, vidli patrn Viktorii, jak se nesla nad jezern
vodou jako povtrn obluda; byli vzdlenmi svdky mho pdu
a proto budou zajist etiti ohled k lovku s nebe spadlmu! A
maj vli!
A sem dospl Joe v vahch, kdy vystoupil na beh mezi
hulkajc dav obojho pohlav a velikho vku, ale ne velikch
barev. Octl se u kmene Biddiom krsn ernho. Ba nebylo mu ani
rdti se pro lehk svj odv; byl obleen po domcku po
nejnovj tuzemsk mod.
207
 Prve vak, neli ml kdy pochopiti sv postaven, nemohl si
nevimnouti, e je pedmtem zbon cty. To jej upokojilo, akoli
mu phoda v Kaze vstoupila na mysl.
Tum, e se stvm zase bohem synem njakho msce! Nu,
emeslo jako emeslo, kdy lovk nem na vybranou. Na em sejde,
to je as. Polet-li Viktorie zase tudy, pouiju svho novho
postaven a dopeju svm klanitelm podvan na zzran
vzestup.
Co Joe takto rozjmal, sevel se dav okolo nho; padali na zemi,
hulkali, ohmatvali jej, vedli si dvrnji a dvrnji; ne mli
aspo tu dobrou mylenku, e jej vyastovali znamenitou krm
o ssedlm mlce a ri s medem; hodn jonk, uviv ve zrale,
pustil se do jdla a pochutnal si tak, jak snad nikdy za svho ivota,
podav svmu lidu velkolep pojem o tom, co bohov snd ve
slavnch ppadech.
Kdy nadeel veer, pojali ho arodjov ostrova uctiv za ruce
a dovedli jej do jaksi chye obloen a oven talismany; ne do n
Joe vstoupil, mrtil okem dosti nepokojnm po kupch kost kolem
tto svatyn sloench; ostatn ml kdy pemleti o svm
postaven, kdy jej zaveli do chatre.
Prodlenm veera a sten i noci slyel slavnostn psn, ven
jakhosi bubnu a chestn eleza, velice lahodn africkmu sluchu;
hudbu tu doprovzeli nekonenmi tanci sbory hlucch zpvk,
kte kroutce a pitvoce se hopkovali kolem posvtn chaty.
Joe vidl tento ohluujc vjev skulinami ve stnch chye z blta
a rkosu slepench; mon, e by jej byly tyto podivn obady za
velikch jinch okolnost nemlo obveselily; le vzmohla se ho brzy
mylenka velice pjemn. Hledl-li na vci z nejlep strnky,
nemohl pece neuznati, e mu osud vyvedl hloup, ba smutn
kousek tm, e jej zavedl do tohoto divokho kraje mezi podobn
lid. Mlo cestovatelv uzelo zase vlast z tch, kte se odvili a do
tchto konin. Mohl-li krom toho spolhati na bohoctu, jejm
pedmtem se stal? Ml vru pro viti v marnost lidsk slvy!
Tzal se sama sebe, nedostupuje-li bohocta v tto zemi takov mry,
e ten, jemu se j dostv, octne se na konec v aludku svch
vyznava? Pes tuto neutenou ku nabyla po nkolikahodinnm
uvaovn nava vrchu nad ernmi mylenkami a Joe pohrouil se
208
ve spnek dosti tvrd, jen by byl potrval bezpochyby a do svitu,
kdyby nebyla nenadl vlhkost probudila spe.

Uzel Viktorii u velmi vysoko.

Vlhkost osvdila se bti za nedlouho vodou, a tato voda
stoupala tak rychle, e Joovi sahala a po ps.
Co to? pravil, ztopa? vodn smr? nov muka tch
ernoch? Na mou vru, nevykm, a mi vystoup a po krk.
To praviv prorazil ze nrazem ramene a octl se, kde?? V irm
jezee! Ostrova ji nebylo! Zatopen pes noc! Msto nho
nepehledn hladina adu!

209
 Smutn zem pro statke! ekl si v duchu Joe a jal se siln
dodvati platnosti svm plovacm schopnostem.
Hodnho jonka osvobodil jeden z kaz dosti astch na jezee
adskm; zmizel takto nejeden ostrov, jen byl na pohled pevn
jako skla, a pobenm kmenm bylo zhusta sbrati neastnky
vyvzl z tchto stralivch pohrom.
Joe nevdl o tto zvltnosti; le neopominul vyuiti j.
Znamenal bludnou loku a pirazil k n rychle. Byl to jaksi kmen
stromov zhruba vyhlouben.
Bylo v nm na tst dv vesel, a Joe pouvaje proudu dosti
bystrho nechal se jm uneti.
Poohldnme se, pravil. Polrn hvzda, kter kon poctiv
sv emeslo, ukazujc celmu svtu cestu na sever, jist mi pispje
pomoc.
Poznal spokojen, e jej proud ene k plnonmu pobe
adskmu, a nevzepel se mu. Ke druh hodin jitn vystoupil na
mys porostl trnitm rkosm, kter se osvdilo velice dotrnm,
i filosofovi; le vypnal se tam strom jako naschvl proto, aby mu
poskytl lko ve svm vtvov. Joe na vylezl pro vt bezpenost
a ekal tam nevaln sp prvnch paprsk slunench.
Jitro nastalo s rychlost rovnkovm koninm vlastn, a Joe
mrtil okem po strom, jen mu popl na noc tulku: zalekl se
podvan dosti nenadl. Vtve stromu toho byly do slova pokryty
hady a chameleony; list mizelo pod jich kotoui; podobalo se
takoka, jakoby to byl strom novho druhu, nesouc msto ovoce
plazy; s prvnm vsvitem slunce jala se vecka ta neest lzti
a kroutiti. Joa obeel mocn pocit hrzy s oklivost smen,
i seskoil na zemi za sykotu v t havti.
To je vc, kter by nikdo neuvil, prohodil sm k sob.
Nevdl, e posledn listy doktora Vogela oznamovaly tuto
zvltnost adskch beh, kde jsou plazov etnj ne kdekoliv
jinde na svt. Po tom, co byl vidl, umnil si Joe, e bude pro
budoucnost obezelej, a d se sluncem dal se na pochod smrem
k severovchodu. Vyhbal se co nejbedlivji boudm, chaloupkm,
chym, doupatm, slovem vemu, co mohlo poskytnouti pste
lidskmu plemeni.

210
 Kolikrt povznesly se jeho zraky do ve! Doufal, e spat
Viktorii, a jakkoli nadarmo po n ptral za tohoto celodennho
pochodu, nepozbyl pec ani dost mlo dvry ve svho pna; bylo
mu teba nemal rznosti povahy, aby se vpravil tak filosoficky ve
sv postaven. K nav pidruil se hlad, nebo lovk neokeje,
iv-li se konky, den ke, jako jest ml, nebo plody palmy
dumu, a pece po svm odhadu uel asi padest kilometr. Jeho tlo
neslo na dvaceteru mst stopy tiscerch trn, jimi jsou jezern
ttiny, akacie a mimosy hust ozbrojeny, a rozeden nohy psobily
mu na pochod krut bolesti. Ne odolval pec trapm, a kdy
nastal veer, ustanovil se na tom, e strv noc na bezch adu. Tu
bylo mu sneti hrozn tpn myriad hmyz: mouchy, moskyti,
mravenci zdli pl palce pokrvali tam do slova pdu. Ne
uplynuly dv hodiny, nezstalo na Joovi ani cru ze skrovnho atu,
jej ml na sob; hmyzov serali vecko! Byla to straliv noc, je
umdlenmu pocestnmu nedopla ni hodiny span; zatm dili
divoc kanci, buvolov a aubov, druh ochechul dosti nebezpen,
v kovinch a pod vodou jezern; koncert pak dravc neustal
rozlhati se noc. Joe neodvil se hnouti. Jeho odhodlanost
a trplivost st byly s to, aby snesly takov postaven.
Poslze se rozednilo, a Joe vyskoil zprudka, a kdo si dovede
pedstavit, jak hnus ho jal, kdy vidl, jak neist ivoich sdlel
se s nm o lko? Ropucha! ale ropucha pt palc irok, zve
obludn, odporn, kter na zralo velkma kulatma oima. Joe
ctil, e se mu troby zdvhaj, a sotva se v tto oklivosti domohl
trochu sly, rozbhl se dlouhmi skoky a ponoil se do jezern vody.
Tato koupel ztiila se ponkud nvaly, je ho souily, a kdy byl
rozvkal nkolik lupen, vydal se znova na cestu s tvrdojnost,
umnnost, je jemu sammu nela na rozum; nebyl si ji jasn
vdom toho, co in, a pece v sob ctil mohutnost vtzcho nad
zoufalstvm.
Avak trznil jej straliv hlad; aludek se ozval nejsa tak
trpliv jak on; byl nucen sthnouti si siln tlo v pasu lianou; na
tst mohl ze uhasiti pi kadm kroku, a pipomnaje si strast
zaitch na pouti, pokldal se pomrn astnm, e mu nen
sneti muky tto nezbytn poteby tlesn.

211
 Kde jest asi Viktorie? tzal se v duchu. Vtr vje od severu!
Vrt se zajist nad jezero! Pan Samuel uinil bezpochyby jin
opaten, aby obnovil rovnovhu; ale verejek stail asi na ty prce;
nen tedy nemono, e dnes Ale jednejme, jako bych se s nm
nikdy ji neml shledat. Ostatn poda-li se mi dospt do nkterho
z velkch mst u jezera; octnu se rovn v takovm postaven jako
cestovatel, o nich se pn zmnil. Pro bych nemohl vybednout
z nesnz jak oni? Vdy se nkte dostali zase dom, u vech
vudy! Vzhru! jen zmuile!
Takto sm s sebou hovoe a stle si vykrauje, uhodil neohroen
Joe v irm lese na hlouek divoch. Stanul v as, e ho nezoili.
ernoi napoutli sv stely avou, co jest zvltnm
zamstnnm nrod v tchto koninch, kter se vykonv
s jakousi slavnostn obadnost.
Co Joe, nehbaje se a taje v sob dech, skrval se v houtin,
povznesl man oi a irokou mezerou v list spatil Viktorii, samu
Viktorii, smujc k jezeru sotva sto stop nad nm. Bylo nemono
ukzati se!
Vstoupily mu slzy do o, nikoli slzy zoufalstv, nbr vdnosti:
jeho pn po nm ptral! jeho pn ho neopustil! Bylo mu vykati, a
ernoi odejdou; mohl pak vylzti z krytu a rozbhnouti se ke
behm adu.
Ale Viktorie mizela ji v dli na obloze. Joe umnil si ekati, polet
dojista nazpt! Piletla skuten, ale vchodnji. Joe pdil,
posunkoval, kiel Nadarmo! Prudk vtr unel balon
s neodolatelnou rychlost!
Po prv potuchla neastnkovi v srdci rznost a nadje; pokldal
se za ztracena; domnval se, e pn odejel a ji se nevrt;
neosmloval se ji mysliti, nechtl ji rozvaovati.
S krvcejcma nohama a pohmodnm tlem krel jako lenec
po cel ten den a st noci. Vlekl se tu po kolenou, tu po rukou;
vidl, jak nadchz chvle, kdy mu dojde sla a bude mu zemti.
Takto se bera ku pedu, octl se poslz u molu nebo vlastn ped
nm, o em se v brzku pesvdil, e je to mol, nebo noc byla
nastala ped nkolika hodinami; padl z nenadn do tuhho blta;
pese vecky nmahy, pes zoufal odpor ctil, jak ponenhlu
zapad do bahnit pdy; za nkolik minut byla mu ji a po ps.
212
 To je smrt! pravil si, a jak smrt
Vzpral se zuiv; le sil jeho vychzely jen na tolik, e se tm
rychleji zahrabval do tohoto hrobu, jej si neastnk sm
prohluboval. Ani kouska dv, aby jej zadrelo, ani rkosu, aby jej
zachytil Poznal, e jest po nm veta! Oi se mu zavely.
Pane! pane! pomoc! vykikl.
A tento hlas zoufal, osaml, polouduen zanikl v nonch
mrkotch.

213
 XXXVI.
Shluk na obzoru. eta Arab. Pronsledovn. To jest on! Pd
s kon. Zardouen Arab. Kennedyova kulka. nos letmo. Joe
zachrnn.
Co Kennedy zaujal pozorovac stanovisko v pd loky, od t
chvle neustval ptrati velmi bedliv po obzoru.
Za njakou chvli obrtil se k doktorovi ka:
Nemlm-li se, pohybuje se onde dole tlupa bu lid nebo
zvat; posud jich nelze rozeznat. Jisto vak jest, e se zprudka
zmtaj, ponvad rozviuj prachov oblak.
Nen-li pak to protivn vtr, odtuil Samuel, smr, kter ns
uchvt a odvje na sever?
Vstal, ptraje po obzoru.
Nemyslm, Samuele, namtl Kennedy; je to stdo sajek anebo
divokch buvol.
Mon, Dicku, ale ten shluk jest od ns vzdlen aspo dvanct
neb patnct kilometrv, a co na mn jest, nejsem ani dalekohledem
s to, abych v nm nco rozeznal.
Bu jak bu, nepustm ho s o; vz v nm cosi neobyejnho,
co vzbuzuje zvdavost; chvlemi zd se takoka, jako by to jzda
konala cvien. Aj! nemlm se! jsou to skuten jezdci! pohle!
Doktor podval se pozorn na ukzanou skupinu.
Tum, e m pravdu, ekl, je to eta Arab nebo Tibbu;
ujdj tm smrem jako my; le my letme rychleji a snadno jich
dostihneme. Za pl hodiny octneme se tak blzko, e uvidme
a dovedeme posoudit, co teba uiniti.
Kennedy vzal zase dalekohled a dval se pozorn. Hlouek
jezdc jevil se m dle tm zetelnji; nkte jednotlivci vyboovali
z nho.
Je to patrn cvien nebo honba, prohodil Kennedy. ekl bych,
e ti lid nco pronsleduj. Vru bych rd vdl, co to jest.
Strpen Dicku. Dohonme jich co nevidt, ba pedstihneme je,
pojedou-li dle touto cestou; letme s rychlost ticeti kilometr za
hodinu, a nen kon, kte by byli s takov prk.
Kennedy jal se dle pozorovati a pravil za nkolik minut:
214
 Jsou to Arabov pdc nejvtm tryskem. Rozeznvm je zcela
zeteln. Je jich na padest. Vidm, jak se jim burnusy vtrem
nadouvaj. Je to jezdeck cvien; jich nelnk jede ped nimi na sto
krokv, a oni se enou za nm.
A jsou kdokoli, Dicku, nemme se jich obvati; a bude-li
poteb, vystoupm.
Pokej! pokej jet, Samuele!
Divn vc, dodal Dick, dvav se zase chvli dalekohledem;
dje se nco, eho si nedovedu vysvtlit; z sil a z nepravideln
ady tch Arab podob se, e spe pronsleduj, ne nsleduj.
V-li to jist, Dicku?
Urit. Neklamu se! Je to honba, le honba na lovka! Ten,
kter jede naped, nen nelnk, nbr uprchlk.
Uprchlk? opil Samuel s pohnutm.
Ano!
Nepoutjme ho s o a ekejme.
Viktorie uhnala nadskok pti nebo esti kilometr tmto
jezdcm, kte pdili s podivuhodnou rychlost.
Samuele! Samuele! zvolal Kennedy chvjcm se hlasem.
Co jest, Dicku?
Co jest to pelud? je-li to mon?
Co mn?
Sekej!
A lovec utev chvatn skla dalekohledu a jal se dvati poznovu.
Nue? otzal se doktor.
Je to on, Samuele!
On? vzkikl Fergusson.
Slvko on pravilo ve! Nebylo teba ho jmenovati!
Je to on na koni! sotva na sto krokv od svch neptel! Prch!
Je to vskutku Joe! pisvdil doktor, zblednuv.
Neme ns vidt takto prchaje!
Uvid ns, odpovdl Fergusson, zmrniv plamen dmuchavky.
Ale jak?
Za pt minut sneseme se k zemi na padest stop; za patnct
minut octneme se nad nm.
Dluno mu dt nvt vstelem!
Ne! Neme se vrtit, m zamezenou cestu.
215
 Co tedy pot?
ekat.
ekat! A co ti Arabov?
Dohonme jich! Pedstihneme je! Nejsme od nich ani na ti
kilometry; jen vytrv-li Jov k.
Velk Boe! zvolal Kennedy.
Co jest?
Kennedy vyrazil ze sebe zoufal vkik, vida Joa, an se t na
zemi. Padl pod nm k patrn unaven, vyslen.
Spatil ns, zvolal doktor; kdy vstval, dal nm znamen!
Avak Arabov ho dostihnou! na ek? Ach srdnat chlapk!
Hur! zajsal lovec, nedoveda utajiti radost.
Joe vzchopil se hned po pd a v tom, kdy ho dojdl jeden
z nejrychlejch jezdcv, uhnul se mu odskokem, vymrtil se jako
pardal, vyskoil koni na k, uchvtil Araba za hrdlo svalnatma
rukama, eleznmi prsty, zardousil jej, a shodiv jej na psek, uhnl
dle s asnou rychlost.
Vzduchem rozlehl se ohromn kik Arab, ne jsouce cele zaujati
pronsledovnm, nevimli si Viktorie na pt set krok za sebou
a sotva na ticet stop nad zem; oni pak nebyli od uprchlka vzdleni
ani na dvacet koskch dlek.
Jeden z nich blil se oit k Joovi, a kdy u na napahoval
kop, vplil Kennedy do nho jistm okem a pevnou rukou kuli,
kter ho smetla na zemi. Joe se po tesknut ani neotoil, st
zstupu se zastavila v prku a padla na tv do psku zoivi
Viktorii; druh sthala Joa dle.
Co dl Joe, e se nezastavuje? zvolal Kennedy.
M nco lepho za lubem, Dicku; pochopil jsem! Ujd smrem
vzducholodi. Spoleh na n dvtip! Ach hodn hoch! Uneseme ho
tm Arabm ped nosem! Mme u k nmu jen dv st krok.
Co mm dlat? otzal se Kennedy.
Neber runice.
Tak, odvtil lovec odkldaje zbra.
Unese-li pak v nru 150 liber pte.
Jet vce.
Ne, to dosta.
A doktor naloil Kennedyovi do nru pytlky s pskem.
216
 Zsta na zdi loky a bu hotov shodit tu pt jednm
rzem. Ale zapsahm t, abys tak neuinil, dokud nerozku.
Nemj starost!
Sice bychom se Joa minuli, a bylo by po nm veta!
Spolehej na mne!
Viktorie vznela se ji tm nad tlupou jezdc, kte se hnali se
sputnou uzdou v zpt za Joem. Doktor stl na pd loky
a drel rozvinut ebk, jsa hotov spustiti jej v phodnou chvli. Joe
udroval se ve vzdlenosti asi padesti stop ped stihateli. Viktorie
je pedstihla.
Pozor! pravil doktor ke Kennedyovi.
Jsem pipraven.
Joe! pozor! vzkikl doktor silnm hlasem vyhodiv ebk,
jeho prvn pele rozvily prach na zemi.
Po vkiku doktorov obrtil se Joe, kon nezastaviv; ebk octl
se u nho, a v tom, kdy jej uchopil, zavelel doktor Kennedyovi:
Ho!
U.
A Viktorie zbavena vhy, pevyujc vhu Joovu, vznesla se do
ve padesti stop.
Joe upnal se pevn na ebk, zatm kdy se iroce kltil sem
a tam; pak obmyslil Araby na rozlouenou nevyltelnm
posunkem, a leza hbit jako cirkov aek dostal se ke svm
soudruhm, kte jej pojali do nru. Arabov vykikli divem
a vztekem. Uprchlk byl jim letmo vychvcen, a Viktorie vzdalovala
se rychle.
Pane! pane Dicku! zvolal Joe.
I omdlel podlehnuv dojmut a nav, kdeto Kennedy volal
radost tm blouznivou:
Zachrnn! zachrnn!
Opravdu! ekl doktor nabyv obvykl klidnosti
a rovnodunosti.
Joe byl skoro nah; jeho pae do krve rozeden, tlo vecko
pohmodn svdily o jeho utrpen. Doktor obvzal mu rny
a uloil jej pod stan.
Joe probral se brzy ze mdlob a dal o sklenku koalky, ji doktor
uznal za dobr neodepti mu, ponvad s Joem bylo jinak zachzeti
217
ne s jinmi lidmi. Napiv se stiskl ruku svm druhm a ekl, e jest
hotov vyprvti sv phody.
Le nedali mu mluviti, a hodn jonk pohrouil se ve tvrd
spnek, jeho velice mu bylo poteb, jak se zdlo.
Viktorie odboila po t ikmm smrem na zpad. Jsouc hnna
vtrem nadmru silnm, octla se zase na hranici trnit pout nad
palmami vichic schlenmi nebo vyrvanmi, a urazivi po
zchran Joov pes ti sta kilometr, pekroila k veeru devt
stupe dlky.

218
 XXXVII.
Cesta na zpad. Joovo procitnut. Jeho svhlavost. Konec Joovy
historie. Tagelel. Obavy Kennedyovy. Cesta na sever. Noc
u Agadesa.
Vtr bhem noci pozbyl prudkosti, jakou vl za dne, a Viktorie
spoinula pokojn v korun velk sykomory; doktor a Kennedy
stdav bdli, a Joe, maje kdy a kde, spal pevn a nepetrit celch
tyiadvacet hodin.
Toho lku je mu teba, pravil Fergusson; pirozenost postar
se o jeho uzdraven.
Na svit strhl se vtr dosti prudk, ale vrtkav; peskakoval
nhle na sever a na jih, poslze vak nesl Viktorii k zpadu.
Doktor nahleje do mapy poznal krlovstv Damergu, krabat,
velmi rodn kraj s vesnicemi, jich chaty jsou zdlny z dlouhho
rkosu, propletenho vtvemi asklepie; obilnice nalzaj se v osetch
polch na malch leench za tou pinou, aby byly chrnny od
tok my a termit.
Za nedlouho stihli do msta Zindera, je bylo poznati po
nramnm popraviti; uprosted pne se strom smrti; kat h u jeho
paty, a kdokoliv zajde do stnu stromu, jest ihned oben.
Pohldnuv na bussolu Kennedy prohodil tm mimovoln:
Hle, u zase smujeme na sever!
Co na tom? Dostaneme-li se do Timbukta, nebudeme mt pro si
stskati! Nikdy nebyla vykonna krsnj cesta za lepch
okolnost!
Ani pi lepm zdrav ozval se Joe, vystriv ze stanu mezi
zclonami svou hezkou tv vecku osvenou.
Aj, n staten ptel! zvolal Kennedy, n zachrnce! Jak se
da?
Docela pirozen, pane Kennedy, docela pirozen! Nikdy
nebylo mi tak dobe! Nic nejde lovku tak k duhu jako mal cesta
pro zbavu, zahjen lzn v adu! nen-li pravda, pane?
Dobr due! odpovdl Fergusson tiskna mu ruku. Jak
zkosti a obavy jsi nm zpsobil!

219
 Nu, a vy mn! Co myslte, e jsem neml starosti o v osud?
Mete se honosit, e jste mi nahnali hodn strachu!
Tu se nikdy neshodneme, Joe, pohl-li na vci s takovho
stanoviska.
Vidm, e ho ten pd nezmnil, dodal Kennedy.
Tv obtovnost byla vzneena, hochu, a zachrnila ns, nebo
Viktorie padala do jezera, a kdyby tam byla spadla, nikdo na svt
nebyl by ji u vythl.
Ale zachrnila-li vs moje obtovnost, jak kte mmu
kotrmelci, zda nezachrnila i mne, kdy jsme tu vichni ti ivi
a zdrvi? Proe nemme si pi tom pi vem nieho vytat.
S tm chlapkem se lovk nikdy neshodne, pravil lovec.
Nejlepm prostedkem ke shod jest, nebudeme-li ji o tom
mluvit, odvtil Joe. Co se stalo, stalo se. A to bylo dobr nebo
patn, neteba se toho dotkat.
Tvrdohlave! zasml se doktor. Doufm aspo, e nm bude
vyprvt sv phody?
Stojte-li o n, budu. Ale dve ustrojm z tto tun husy
dokonalou penku, nebo vidm, e pan Dick nemail asu.
Pravdu jsi ekl, Joe.
Nue, pesvdme se, jak tato africk zvina chutn
evropskmu aludku.
Husa upeena brzy na plameni dmuchavky a ponenhlu
sndena. Joe odpravil dn dl jako lovk, jen nkolik dn nejedl.
Po aji a grogu jal se svm druhm liti sv dobrodrustva; mluvil
s jakmsi rozechvnm, jakkoli vzhledem k phodm dval na jevo
obvyklou filosofii. Doktorovi nedalo, aby mu nestiskl nkolikrt
ruku, kdy vidl, e hodn sluebnk ml vce na mysli spsu svho
pna neli svou vlastn; v pin ztopy ostrova Biddion vysvtlil
mu, e kaz ten pihz se asto na jezee adskm.
Poslze Joe vypravuje dle, dospl a tam, kdy zapadnuv do
molu, vyrazil se sebe posledn zoufal vkik.
Pokldal jsem se za ztracena, pane, pravil, a moje mylenky
zaletly k vm. Jal jsem se brniti. Jak? nemohu vm ci; byl jsem
zajist odhodln, e se nenechm pohltit bez odporu; tu spatm dva
kroky od sebe, co? konec provazu nedvno peznutho; vynaloil
jsem posledn sil a tak aneb onak zachytil jsem provaz; zathnu,
220
nepovoluje; soukm se a soukm a poslz uctm pod sebou pevnou
zemi! Na konci provazu najdu kotvu! Ach! pane! mohu ji vm
prvem nazvat kotvou spsy, a nevidte-li v tom nic nepstojnho.
Poznal jsem ji! kotva Viktorie! pistli jste k zemi na tom mst! Jdu
smrem provazu, jen mi naznauje v smr, a po novm
namhn vyvleku se nadobro z bahnit. S odvahou vrtily se mi
sly, i el jsem dlouho noc vzdaluje se od jezera. Konen dorazil
jsem na kraj nramnho lesa. Tam psli se v ohrad kon, nic zlho
netuce. V ivot jsou chvle, kdy kad dovede vsednout na kon,
nen-li pravda? Nezmam ani minuty rozmlenm, vyskom na
hbet jednoho z tch tvernoc v, a ji uhnme k severu s nejvt
rychlost. Nebudu se vm zmiovat o mstech, jich jsem nevidl,
ani o vsch, jim jsem se vyhnul. Ne. Jedu pes oset pole, prodrm
se houtinami, peskakuji ohrady, enu svho kon, pobdm ho,
tvu ho! doletm na hranici vzdlan pdy. Dobr! pou! je mi
vhod; uvidm lpe ped sebe a dle. Doufal jsem posud, e uzm
Viktorii, e na mne ek plavc se sem a tam. Ale kde nic, tu nic. Za
ti hodiny vpadl jsem jako blzen do tbora Arab! Ach! to byla
honba! Hlete, pane Kennedy, lovec nev, co je hon, nebyl-li sm
honn! A pece jsem mu tou radou, aby toho nezkouel, nemus-li!
Mj k padl vyslenm; jsem v zkch, svalm se; vyskom na k
koni jednoho z Arab! Nechtl jsem mu ublit, a doufm, e se na
mne proto hnvat nebude, e jsem ho zardousil! Vdy jsem spatil
vs! a ostatek vte. Viktorie jela mi v patch, i sebrali jste m
v letu, jako sbr jezdec prsten. Nespolhal-li jsem prvem na vs?
Nue, pane Samuele, vidte, jak jednoduch je to ve. Nic na svt
nen pirozenjho! Jsem hotov zat znova, me-li vm to jet
njak prospt! A ostatn, jak jsem vm ekl, pane, nestoj to za e.
Hodn Joe! odpovdl doktor s pohnutm. Nedvovali jsme
nadarmo ve tvj dvtip a tvou obratnost!
E co! pane, teba se jen vpravit v udlosti, a lovk vybedne
z nesnz! A hlete, jet s lep se pote, pijme-li vci tak, jak se
sbhnou.
Co Joe vyprvl sv phody, zatm peletl balon kraj nramn
rozlehl. Kennedy postehl v brzce na obzoru skupinu dom,
jevcch vzhled msta. Doktor vzav radu s mapou poznal msteko
Tagenel v Damergu.
221
 Ociujeme se zde na cest Barthov, pravil. Tu se odlouil od
svch dvou soudruh, Richardsona a Overwega. Onen pustil se
cestou do Zindera, tento cestou do Maradi, i pamatujete se, e
z tchto t cestovatel jedin Barth uzel opt Evropu.
Thneme zase tedy pmo na sever? otzal se lovec, sleduje na
map smr Viktorie.
Pmo, mil Dicku.
A to t ani dost mlo neznepokojuje?
Pro?
Ponvad tato cesta vede ns do Tripolisa a nad velikou pou.
! tak daleko nepjdeme, pteli; aspo tak doufm.
Ale kde se hodl zastavit?
Posly, Dicku, nebyl-li bys zvdav podvat se do Timbukta?
Do Timbukta?
Ovem, ozval se Joe. lovk si nedovol vykonat cestu
Afrikou, aby nezavtal do Timbukta!
Bude ptm anebo estm Evropanem, jen spat to tajemn
msto!
Vzhru do Timbukta!
Nech tedy, a dospjeme mezi sedmnct a osmnct stupe
ky; tam si pak vyhledme pzniv vtr, kter ns zanese na
zpad.
Dobr, odtuil lovec; avak mme-li ped sebou jet dlouhou
cestu na sever?
Aspo dv st tyicet kilometr.
Spte, pane, prohodil Joe; a i vy, pane, nsledujte pkladu
pn Kennedyova; potebujete zajist odpoinku, nebo k vli mn
byli jste vzhru a pespli.
Lovec nathl se pod stan; ale Fergusson, na nj nava nehrub
psobila, setrval na svm pozorovacm stanovisku.
Ne uplynuly ti hodiny, peletla Viktorie se svrchovanou
rychlost kamenit zem s psmy vysokch holch hor s ulovmi
patami; ba nkter osaml tty vypnaly se do ve ty tisc stop;
irafy, antilopy, ptrosi prohnli se s podivuhodnou hbitost lesy
trnovnkovmi, mimosovmi, suovmi a datlovnkovmi; po
vyprahl pouti domhalo se opt vldy rostlinstvo. Byla to zem

222
Kailu, kte si zastraj obliej bavlnnou roukou rovn jako jich
nebezpen soused Tuaregov.

V tom, kdy jej uchopil, zavelel doktor

V deset hodin veer stanula Viktorie nad dleitm mstem,
vykonavi znamenitou plavbu ty set kilometr; v zi msce bylo
vidti, e st msta je napolo v rozvalinch; tu a tam vyvstvala
meita, vybhajc do hrot, bledm paprskem svtla se kmitajcch;
doktor zmil vku hvzd a poznal, e jest v ce Agadesa.
Toto msto, kdysi stedit nramnho obchodu, ociovalo se ji
v padku tehda, kdy tam zavtal doktor Barth.

223
 Viktorie, nebyvi v eru zpozorovna, pistla k zemi asi ti
kilometry nad Agadesem v irm poli prosovm. Noc byla dosti
pokojna a minula k pt hodin rann, zatm co slab vtk sklnl
balon k zpadu, ba ponkud i k jihu.
Fergusson nelenil uiti tto astn nhody. Vznesl se rychle
a rozjel se v dlouhm psmu slunench paprsk.

224
 XXXVIII.
Rychl plavba. Opatrn rozhodnut. Karavany. Ustavin lijky.
Gao. Niger. Golberry, Geoffroy, Gray. Mungo-Park. Laing. Ren
Cailli. Clapperton. John a Richard Landerovi.
Den 17. kvtna ubhl klidn a beze v phody; pou zanala
opt; prostedn vtr hnal Viktorii k jihozpadu; neuhbala se ani na
pravo ani na levo; jej stn rsoval na psku ru pesn pmou.
Doktor byl ped odjezdem obezele obnovil zsobu vody; obval
se, e nebude moci pistti k zemi v tchto koninch ohroovanch
Tuaregy Auelimmidy. Nhorn rovina, vyven na osmnct set
stop nad hladinu moskou, svela se k jihu. Cestovatel peletli
cestu z Agadesa do Murzuka, asto lapanou nohami velbloudv,
a dospli veer na 16 ky a 4 55' dlky, urazive skoro ti sta
kilometr velice jednotvrnch.
Toho dne ustrojil Joe posledn zvinu, kter byla jen na rychlo
k uschovn upravena; pedloil k veei roe vodnch sluk velice
chutnch. Vtr byl dobr, proe ustanovil se doktor na tom, e
pojede v noci dle, nebo msc byl skoro jet v plku a vyzaoval
jasn svtlo. Viktorie vystoupila do ve pti set stop, a za tto non
plavby nebylo by se ani dt vytrhlo z lehkho spnku; ujeli za tu
noc asi sto kilometr.
V nedli rno nastala opt zmna ve smru vtru; peskoil na
severozpad; vzduchem poletovalo nkolik krkavcv, a na obzoru
krouilo hejno sup, kter se na tst nepiblilo.
Pohled na ty ptky zavdal Joovi podnt, e blahoeil pnov
mylence dvou balon.
Kam bychom se byli podli s jednm obalem? pravil. Tento
druh balon je jako lodn alupa; vezme-li lo pohromu, lze se
uchlit do alupy a zachrnit se.
Pravdu m, pteli; jen e moje alupa psob mi trochu
starosti; nevyrovn se lodi.
Co tm mn? otzal se Kennedy.
Tm mnm, e nov Viktorie nevyrovn se star; bu e tkanivo
pli trplo, bu e se guttapera rozpustila horkem hadice,
pozoruji jist bytek plynu; a dosud nepad pli na vhu, ale je
225
ho pece ji znti; balon jev nchylnost ke klesn, a bych se udrel
ve vi, jsem nucen vodk silnji roztahovati.
Hrome! zvolal Kennedy, nevm, jak si od t vady pomeme.
Tu nen vbec pomoci, mil Dicku; a proto dobe uinme,
pospme-li si, ani na noc se nezastavujce.
Co jsme jet daleko od pobe? zeptal se Joe.
Od jakho pobe, hochu? Co vme, kam ns nhoda zanese?
Mohu ti jen ci tolik, e Timbuktu je posud vzdleno na est set
padest kilometr na zpad.
A za jakou dobu meme tam dorazit?
Nezavje-li ns vtr pli stranou, doufm, e stihneme do toho
msta v ter k veeru.
Tu tam dospjeme rychleji ne ta karavana, odtuil Joe ukazuje
na dlouhou adu zvat a lid, vinouc se irou pout.
Ferguson a Kennedy vyklonive se uzeli ohromn shluk tvor
veho druhu; bylo mezi nimi pes sto padest velbloud z tch, kte
za dvanct mutkal zlata53, chod z Timbuktu do Tafileltu
s nkladem pti set liber na hbet; mli vesms pod ocasem vek,
v nm se zachycovaly jich vkaly, jedin palivo, jeho lze se na
pouti dopditi.
Tito velbloudi Tuareg jsou nejlepho rzu; ti a sedm dn
obejdou se bez pit a dva dni bez potravy; rychlost ped nad kon
a poslouchaj rozumn hlasu khabira, vdce karavany. Jsou po kraji
znmi pod jmnem mehar.
Co doktor vykldal tyto podrobnosti, dvali se jeho druzi na tu
slu mu, en a dt krejcch pracn po psku zpola sypkm,
porostlm sotva nkolika bodlky, zvadlmi travinami a bdnmi
kovisky. Vtr zahlazoval stopy jich kroej takm ihned.
Joe otzal se, jak Arabov dovedou urit v pouti smr a nalzti
studnice, po nesmrn t samot roztrouen.
Proda, odpovdl Fergusson, obmyslila Araby
podivuhodnm pudem poznvati cestu; tam, kde by Evropan
nevdl kudy kam, nejsou nikdy na rozpacch; nepatrn kmen,
oblzek, chumek trvy, rolin barva psku sta jim, aby li
bezpen; v noci spravuj se polrn hvzdou; konaj za hodinu

53 Sto dvacet korun.

226
nejv ti kilometry cesty a odpovaj za nejvtho parna
polednho; z toho mete posouditi, jakho asu potebuj
k pechodu Sahary, pout z trncti a patncti set kilometr.
Avak Viktorie sela ji s o uaslm Arabm, kte j asi zvidli
jej rychlost.
Veer pekroila 2 20'54 dlky a za noc ujela jet jeden stupe.
V pondl zmnila se povtrnost pln; d jal se lti mocnmi
proudy; bylo teba vzepti se tto ztop a vzrstu pte, jm
obtkvala balon a loku; tento vn lijavec vysvtloval se
moly a bainami, z nich se jedin skldal povrch zem; tu
objevilo se opt rostlinstvo s mimosami, baobaby a marhanky.
To byl Sonraj s vesnicemi, jich chaty vyznaovaly se tvarem
pevrcench armnskch epic; hor tu nebylo leda nco pahorkv,
aby tvoily rokle a ndre, v nich poletovaly perliky a vodn
sluky; tu a tam pervala prudk bystina cesty; domorodci ji
pechzeli, lezouce po lian napiat strom od stromu; lesy
ustupovaly dunglm, v nich hemili se krokodilov, hroi
a nosoroci.
Co nevidt uzme Niger, pravil doktor; m ble k velkm
ekm, tm vce mn se rz krajiny. Tyto putujc cesty, jak je
oznauje ppadn ren, pinesly s sebou nejdve rostlinstvo, jako
pozdji pinesou vzdlanost. Tak zavdal Niger svm tokem tyi
tisce kilometr dlouhm podnt k tomu, e na jeho bezch povstala
nejdleitj msta africk.
Aj, ozval se Joe, to mi pipomn historii toho velkho
obdivovatele Prozetelnosti, kter ji chvlil, e se peliv postarala
o to, aby velk eky tekly velkmi msty.
O poledni minula Viktorie msteko Gao, skupinu dosti bdnch
chatr, kter bvalo kdysi velkm hlavnm mstem.
Tu peplavil se Barth pes Niger, kdy se vracel z Timbukta,
vykldal doktor; to eka proslul za starch as, sokyn Nilu, j
pohansk povra pitala nebesk pvod; jako Nil tak Niger
obracel k sob pozornost zempisc vech dob; jeho vzkum stl
rovn jako vzkum Nilu etn obti, ba jet vce obt.

54 Polednk pask.
227
 Niger tekl mezi dvma behy iroce od sebe oddlenmi; jeho
voda valila se k jihu dosti prudce; le cestovatel rychle unen
sotva byli s to, aby zahldli podivn okliky.
Vyprvm vm o tto ece, pravil Fergusson, a ona jest u
daleko od ns! Pod jmny: Doliba, Isa, Majo, Gulbi, Quorra
a jinmi jet protk nesmrn prostranstv a co do dlky zvod
tm s Nilem. Vecka ta jmna zna prost ,eku podle krajin,
jimi tee.
Bral-li se doktor Barth touto cestou? otzal se Kennedy.
Nikoli, Dicku; opustiv jezero adsk, proel pednmi msty
bornuskmi a pekroil Niger v Saji, tyi stupn pod Gaem; pak
pronikl do lna tch neprozkoumatelnch konin, kter Niger
zavr ve svm ohybu, a po dalch osmimsnch svzelch dorazil
do Timbukta, co my vykonme sotva za ti dni, a bude-li vtr dosti
siln.
Zda byly ji objeveny prameny Nigera? zeptal se Joe.
Ji dvno, odtuil doktor. K poznn Nigera a jeho ptok
podniknuty etn cesty vzkumn, i mohu se vm o hlavnch
zmniti. Od roku 1749 a 1758 ohledv Adamson eku a navtv
Goreu; od roku 1785 a 1788 prochzej Golberry a Geoffroy
poutmi senegambickmi a dostanou se a do zem Maur, kte
zavradili Saugniera, Brissona, Adama, Rileye, Cocheleta a tolik
jinch neastnk. Pak pijde slavn Mungo-Park, ptel Waltera
Scotta a rovn Skot jako on. Byv roku 1795 vysln africkou
spolenost londnskou, dospje do Bambarry, spat Niger, vykon
pes osm set kilometr cesty v druin otroke, ohled eku
Gambii a vrt se do Anglie roku 1797; dne 30. ledna 1805 vyd se
znova na cestu se svm vakrem Andersonem, kresliem Scotem
a etou dlnk; doraz do Gorey, pibere si oddl tictipti vojkv
a spat zase Niger dne 19. srpna; ale tu zbv ji na iv ze tyicti
Evropan pouze jedenct, kdeto ostatn podlehli svzelm, jmm,
trn domorodc, nepohod a nezdravmu podneb; dne 16.
listopadu doly posledn dopisy Mungo-Parkovy jeho manelky,
a o nco pozdji pinesl tuzemsk obchodnk zprvu, kdy
neastn cestovatel dospl do Bussy nad Nigrem, e se s nm dne
23. prosince zvrtila loka ve slapech eky a on sm e byl
domorodci rozsekn.
228
 A tento hrozn konec neodstrail badatel?
Naopak, Dicku; nebo nastal potom kol prozkoumati nejen
eku, nbr dopdit se i papr cestovatelovch. Od roku 1816
chyst se v Londn vprava, j se astn major Gray; doraz na
Senegal, pronikne do Futa-Dallonu, navtv nrody fuebsk
a mandinsk a vrt se do Anglie, nedodlavi se jinakho spchu.
Roku 1822 prozkoum major Laing celou tu st zpadn Afriky, je
hrani s anglickmi dravami, a dostane se prvn ke zdlm
nigerskm; podle jeho zprv nem zdlo tto obrovsk eky ani dv
stopy ky.
To se snadno pesko, podotekl Joe.
Oho! snadno! odvtil doktor. Povst prav, kdokoli se pokus
peskoiti toto zdlo, e jest jm ihned pohlcen; a kdo chce z nho
nabrati vody, toho odstr neviditeln ruka.
A je-li pak dovoleno nevit z toho ani slovu? otzal se Joe.
To je dovoleno. Za pt let po t pustil se major Laing pes
Saharu, dostal se a do Timbukta a zemel nkolik mil pod nm, byv
zardouen Ulad imany, kte jej chtli donutiti, aby pestoupil na
moslmstv.
Zase jedna ob! zvolal lovec.
Pak podnikne srdnat mladk s chatrnmi prostedky a tak
vykon podivu nejhodnj z novodobch cest; mluvm
o Francouzovi Ren Cailliovi. Po velikch pokusech r. 1819 a 1824
vydal se znova dne 19. dubna 1827 na cestu z Rio-Nueza; dne 3.
srpna dorazil do Tim tou mrou vyslen a nemocen, e se mohl
pustiti dl a za pl leta v lednu 1828; jsa chrnn vchodozemskm
odvem pidal se pak ke karavan, dospl Nigera dne 10. bezna,
pronikl do msta Denn, dal se v loce po ece a plavil se po
proud a do Timbukta, kam stihl dne 30. dubna. Mon, e jin
Francouz, Imbert, roku 1670 a Anglian, Robert Adams, roku 1810
spatili toto podivn msto; avak Ren Cailli byl prvn Evropan,
jen podal o nm urit zprvy; dne 4. kvtna opustil tohoto krle
pout; dne 9. poznal i msto, kde byl zavradn major Laing; dne
19. dorazil do ElArauana, a vyed z tohoto obchodnho msta, bral
se za tiscerch nebezpeenstev nesmrnmi pustinami, je se
prostraj mezi Sudanem a plnonmi koninami; konen dospl
do Tangera a dne 28. z odplavil se do Toulona; za devatenct
229
msc peel Afriku od zpadu na sever, akoliv byl nucen nemoc
k zastvce sto a osmdesti dn. Ach! kdyby se byl Cailli narodil
v Anglii, byl by ctn jako nejneohroenj cestovatel nov doby,
rovn Mungo-Parkovi! Ale ve Francii nen po zsluze ocenn.55
Byl to sml chlapk, prohodil lovec. A co se s nm stalo?
Umel, maje ticetdevt let vku nsledky pestlch svzel;
myslili, e uinili dost, odmnive ho cenou zempisn spolenosti
roku 1828; v Anglii bylo by se mu dostalo nejvtch poct! Ostatn
kdy dokonval podivuhodnou tu cestu, odhodlal se Anglian
k tmu podniku a podjal se ho s rovnou odvahou, a ne s rovnm
tstm. Je to setnk Clapperton, soudruh Denhamv. Roku 1829
vrtil se do Afriky na zpadn pobe v zlivu Beninskm; dal se
lepjemi Mungo-Parkovmi a Laingovmi, nalezl v Busse listiny,
vztahujc se ke smrti onoho, a stihl dne 20. srpna do Sokota, kde
byv jat vypustil ducha v rukou svho vrnho sluebnka, Richarda
Landera.
A co stalo se s tmto Landerem? otzal se Joe s velkou ast.
Podailo se mu dostihnouti pomo, i vrtil se do Londna,
pineje zpisky setnkovy a zevrubnou zprvu o sv vlastn cest;
nabdl pak sv sluby vld, hodlaje doplniti znmost Nigera;
pibral si bratra Johna, druhho syna chudch lid z Cornwallu,
a oba plavili se od roku 1829 do roku 1831 po ece z Bussy a do
jejho st, popisujce ves za vs, mli za ml.
Tito dva brati uli tedy obecnmu osudu? zeptal se Kennedy.
Ano, aspo za tto vzkumn cesty, nebo roku 1833 podnikl
Richard tet cestu na Niger a zahynul pi st eky, byv stelen
neznmou kulkou. Vidte, ptel, e zem, kterou se ubrme, byla
svdkyn lechetn obtovnosti, j dostalo se odmnou a pli
asto smrti!

55Mon, e doktor Fergusson jsa Anglian nadsazuje; nicmn dluno uznati, e

Ren Cailli net se ve Francii mezi cestovateli slv hodn jeho obtovosti a
odvahy.
230
 XXXIX.
Zem v ohybu Nigera. Podivn podvan na hory Homborsk. Kabra.
Timbuku. Zmr doktora Bartha. Klesn. Kam se nebi zlb.
Za tohoto mokrho pondlka krtil doktor Fergusson soudruhm
a sob chvli tm, e vyprvl tiscer podrobnosti o krajin, kterou
se brali. Pda dosti ploch nezavalovala plavb pekek. Jedinou
starost psobil doktorovi neblah severovchodn vtr, jen dul
vztekle, vzdaluje ho od ky Timbukta.
Niger postoupiv na sever a k tomuto mstu, zahb se jak
ohromn trysk vody a m pak k okenu Atlantickmu proudem
iroce rozlitm; v tomto ohybu jest kraj velice rozmanit, hned bujn
rodn, hned na dobro vyprhl; neobdlan pln stdaj se
s kukuinmi poli, kter ustupuj irm prostranstvm porostlm
kruinou; velic ptci vody milovn, pelikni, volavky, rybaci, ij
v etnch hejnech na bezch bystin a mol.
as od asu objevil se tbor Tuareg skrytch pod koenmi
stany, kdeto eny zabvaly se venku prac, dojce velbloudice
a kouce z dmek u velikch ohni.
Do osmi hodin veer ujela Viktorie pes ti sta kilometr na
zpad, a tu se cestovatelm naskytlo ndhern divadlo.
Nkolik paprsk msnch prodralo se skulinou v mracch,
a prokmtajce proudy deovmi dopadalo na psmo hor
Homborskch. Nelze si pedstaviti nic podivnjho nad tyto hbety
ediovho vzhledu, any se obrely fantastickmi obrysy na
zachmuen obloze, vypadajce jako bjen rozvaliny ohromnho
stedovkho msta, jakmi jev se za tmavch noc ledov hory
polrnch mo asnoucmu zraku.
To pohled vzat z Tajnost Udolfovch, pravil doktor; Anne
Ratcliffov nebyla by tm horm dodala dsivj tvnosti.
Na mou vru! odpovdl, nechtl bych se prochzet veer
samoten v tomto kraji pzrak. Hlete, pane, odnesl bych celou tu
krajinu do Skotska, kdyby nebyla tak tk. Vypadala by pkn na
bezch jezera Lomondskho, a turist hrnuli by se tam o pekot.
N balon nen tak velk, abys mohl ukojiti takovou choutku.
Ale zd se mi, e se n smr mn. Dobr! zdej sktkov jsou
231
velice roztomil; rozdmychuj nm vtk od jihovchodu, kter ns
uvede na dobrou cestu.
Viktorie odchlila se vskutku vce na sever a dne 20. rno
vznela se nad spletilou st prliv, bystin, ek, hotovou
motaninou ptok nigerskch. Nkter z tchto prliv, jsouce
pokryty hustou travou, podobaly se tunm luinm. Tu nalezl
doktor opt cestu Barthovu, kdy tento vstoupil do lodice a doplavil
se a do Timbukta. Niger jsa z osmi set sh tekl zde mezi dvma
behy hojn porostlmi eichami a marhanky; kroukovan rohy
sajek ve stdech hopkujcch mhaly se vysokou travou, kde hal na
n mlky krokodil.
Dlouh ady oslv a velbloud s nkladem zbo z Denn
zachzely pod krsn stromy; netrvalo dlouho, a v zatce eky
objevil se amfiteatr nzkch dom; na tarasech a stechch byla
nakupena vekera pce sklizen v okol.
To je Kabra! zvolal radostn doktor; to pstav Timbukta;
msto nen odtud vzdleno ani osm kilometr!
Jste tedy spokojen, pane? otzal se Joe.
Jsem u vytren, hochu.
Dobr, m dl tm lp.
Za dv hodiny rozloil se vskutku pod zraky cestovatel krl
pout, tajemn msto Timbuktu, kter mvalo jako Athny a m
sv uen koly a stolice filosofie.
Fergusson stopoval nejmen jeho podrobnosti na plnu
nakreslenm samm Barthem a pesvdil se o pln jeho
sprvnosti.
Msto tvo rozshl trojhelnk narsovan na nesmrn rovin
z blho psku; jeho vrchol smuje na sever a vnik hlem do
pout; v okol nic; sotva nco travin, zakrnlch mimos a keovch
krsk.
Co se tkne tvnosti Timbukta, pedstavte si soubor hracch kul
a kostek; takov jest dojem z ptaho hledu; ulice dost zk jsou
vroubeny domy toliko pzemnmi a vystavnmi z cihel na slunci
suench a slamnmi a rkosovmi chatami, z nich tyto jsou
kuelovit, ony tverhrann; na tarasech povaluje se nedbale nkolik
obyvatelv odnch kiklavm rouchem s kopm anebo pukou
v ruce; eny nen v tuto denn dobu vidti ani jedin.
232
 Mrak pihnal se s ohluujcm hmotem.
Ale, jsou pr hezk, dodal doktor. Vidte ti ve t meit
jedin zbylch z velkho potu. Bval slva a ndhera msta
poklesla siln! Na vrcholu trojhelnku vypn se meita Sankorsk
s adami galeri, spovajcch na podloub slohu dost istho; dle
u tvrt Sane-Gungu je meita Sidi-Jahia a nkolik dvoupatrovch
dom. Nehledejte tu ani palcv ani pomnk. ejk je pouhm
obchodnkem a jeho krlovskm pbytkem kupeck skladit.
Zd se mi, podotkl Kennedy, e pozoruji hradby napolo
rozvalen.

233
 Byly sboeny Fulby ili Fullany roku 1826; tehdy bylo msto
vt o tetinu, nebo Timbuktu, od XI. vku cl veobecn baivosti,
nleelo postupn Tuaregm, Sonrajcm, Maroanm, Fulbm;
a toto znamenit stedisko vzdlanosti, kde uenec jako Achmed
Baba ml v XVI. stolet knihovnu o estncti stech rukopis, nen ji
le tritm stedn Afriky.
Msto hovlo na pohled skuten velk bezstarostnosti; jevilo
nakalivou nedbalost mst v padku; nramn zasutiny hromadily
se na pedmstch, jsouce spolu s trhovm kopcem jedinou
vypnulinou pdy. Za peletu Viktorie hnul se sice jaksi ruch,
zaveno na buben; ale kdo v, ml-li posledn zdej uenec kdy
vimnouti si tohoto novho kazu; cestovatel, byve opt
uchvceni vtrem z pout, ujdli nad klikatm tokem eky,
a Timbuktu bylo jim brzy jen jednou z prchavch vzpomnek
cestovnch.
A nyn, pravil doktor, zavete ns nebesa, kam se jim zlb.
Jen kdy to bude na zpad! doloil Kennedy.
E co! ozval se Joe, nelekl bych se valn, by lo i o to,
abychom se vrtili do Zanzibara tou cestou a pepluli moe a do
Ameriky!
Jen kdybychom byli s to, Joe.
A co nm schz, abychom byli s to?
Plyn, hochu; balonu ubv patrn vzestupn sly, i bude velice
etiti, aby ns donesl a na pomo. Ba budu nucen vyhoditi pt.
Jsme pli tci.
Na tom, pane, nesejde pranic! Kdy se lovk cel bo den
povaluje na loi jako lenoch, tloustne a nabv vhy. Nae cesta je
hotovou zahlkou, a a se vrtme, nai ptel sotva ns poznaj, jak
budeme tlusti a vypaseni.
To jsou vahy hodn Joa, odvtil lovec; ale vykej konce; v-
li, co nm nebe chyst? Mme jete daleko k cli cesty. Kde mysl,
Samuele, e dostihne africkho pobe?
Na tu otzku, Dicku, je mi tko odpovdt, jsme vydni na
milost i nemilost vtrm velice promnlivm; ale celkem bych se
pokldal za astna, kdybych dorazil mezi Sierru Leonu
a Portendick; tam jest jist pruh zem, kde bychom zastihli ptele.

234
 A s jakou radost stiskli bychom jim ruku; avak bereme-li se
aspo doucm smrem?
Nevaln, Dicku, nevaln; pohle na magnetickou stelku;
thneme na jih a postupujeme proti Nigeru k jeho zdlm.
To by byla znamenit pleitost, abychom je objevili, kdyby
nebyla ji znma, odtuil Joe. Co bychom v nejhorm ppad
nemohli nalzti njak jin?
Ne, Joe; ale nemj starosti doufm, e se tak daleko
nedostaneme.
Kdy nastvala noc, vyhodil doktor posledn pytlky pte;
Viktorie se vznesla; akoli dmuchavka pracovala plnm plamenem,
udrela ji st ve vi; byla tu vzdlena na sto kilometr jin od
Timbukta, a ztej jitro zastihlo ji na bezch nigerskch nedaleko
jezera Debu.

235
 XL.
Obavy doktora Fergussona. Stl smr k jihu. Mrano kobylek.
Pohled na Denn. Pohled na Sego. Zmna vtru. Joova ltost.
eit bylo pak rozdleno velkmi ostrovy na zk ramena
velmi siln proudc. Na jednom z ostrov stlo nkolik pastskch
chatr; nebylo vak mono uriti pesn jich polohu, nebo rychlost
Viktorie vzmhala se vc a vce. Na netst odchylovala se jet vce
k jihu a peletla za nkolik okamik jezero Debu.
Fergusson napnaje plyn, co nejvce mohl, hledal v rznch
vkch jin proudy vzduchov, ale nadarmo. Zanechal brzy tchto
pokus, nebo ena plyn na oslaben stny balonov mnoil tm
vce jeho bytek.
Nekal nic, ale byl zmtn nemalm nepokojem. Tento urputn
vtr, pudc jej stle do poslednch konin africkch, mail jeho
vpoty. Nevdl ji, na koho nebo na spolhati. Nedospje-li
zem anglickho nebo francouzskho, kam se podje mezi barbary,
kte inili nebezpenm pobe guinejsk? Kterak by se tam dokal
lodi, aby se vrtil do Anglie? A nynj smr vtru hnal jej do
krlovstv Dahomejskho, mezi nejdivoej nrody, v moc krle,
jen o veejnch slavnostech obtoval tisce lidskch obt! Tam bylo
by po nich veta.
Balon pak umdlval oit, a doktor ctil, jak mu dochzej sly!
Ale ponvad se povyjasovalo, doufal, e konec det pivod
zmnu ve vzduchovch proudech.
Byl tud nepjemn pipamatovn na skuten okolnosti touto
poznmkou Joovou.
Hle! dostaneme jet silnj d! Tentokrte bude to hotov
potopa, lze-li soudit z toho mrana, kter se val.
Zase mrano? zvolal Fergusson.
A jak odpovdl Kennedy.
Jakiv jsem takovho nevidl, dodal Joe. M okraje jako podle
ry piseknuty.
Dchm volnji, pravil doktor odkldaje dalekohled. To nen
mrano.
Jake? podivil se Joe.
236
 Nikoli, je to mrak.
Aj?
Ale mrak kobylek.
To e jsou kobylky?
Milliardy kobylek, kter se pienou na tuto krajinu jako
vichice a bda j, nebo spust-li se, bude zpustoena!
To bych rd vidl!
Posekej, Joe; za deset minut dostihne ns ten mrak, i pesvd
se o tom vlastnma oima.
Fergusson ekl pravdu; ten hust, neprhledn mrak z
nkolika kilometr pihnal se s ohluujcm hmotem, metaje na
zemi nramn stn; byla to nessln sla kobylek, jim dno jmno
berek. Na sto krokv od Viktorie spustily se na kraj bujn zelen; za
tvrt hodiny po t vzletla zase vecka ta spousta, a cestovatel
postehli jet z dli, e jsou stromy a kee pln hol a luiny jako
poseeny. Zdlo se vskutku, jako by nhl zima byla splila krajinu
silnm mrazem.
Nue, Joe?
Nu, pane, je to velice podivn, ale zcela pirozen. Co dovede
jedna kobylka v malm, to dovedou milliardy ve velkm.
Je to dsn d, pravil lovec, a d jet stralivji ne
krupobit.
A ochrany proti nmu nen, odpovdl Fergusson; mnohdy
pipadlo obyvatelm zapliti lesy, ba i sklizn, aby zarazili let tchto
hmyz; le prvn ady zapadly do plamenv, uhasily je svou
hmotou, a ostatn hejno hnalo se neodolateln dle. Na tst
vyrovnv se jaksi v tchto koninch koda jimi zpsoben;
domorodci toti sbraj ty hmyzy velkm potem a s chut je
pojdaj.
Jsou to vzdun krabov, pravil Joe a projevil ltost, e jich
nemohl pro pouenou okusit.
K veeru kraj nabval bainatjho rzu; lesy ustoupily
osamlm skupinm strom. Na bezch eky bylo rozeznati nkolik
tabkovch sadv a slatiny s hojnou pc. Na velkm ostrov
objevilo se pak msto Denn s hlinnou meitou s dvma vema
a s oklivm zpachem, vychzejcm z milion vlatovch hnzd
nahromadnch na jejich zdech.
237
 Nkolik vrcholk baobab, mimos a datlovnk vyvstvalo mezi
domy; i v noci zdl se bti ruch velice il. Denn je vskutku
mstem siln kupeckm; dodv do Timbukta vekery jeho
poteby; lodice po ece a karavany stinnmi cestami dopravuj tam
velijak vrobky jeho prmyslu.
Kdyby se tm neprothla nae cesta, pravil doktor, neodolal
bych pokuen sestoupiti v tomto mst; je tu zajist nejeden Arab,
kter cestoval po Francii neb Anglii, a jemu tebas nen neznm
zpsob naeho pohonu. Ale nebylo by to moudr.
Odlome tu nvtvu, a si vyjedeme podruh, zasml se Joe.
Mimo to, ptel, odchyluje se vtr, nemlm-li se, a pon
vanouti od vchodu; takov pleitosti nesmme propsti.
Doktor vyhodil nkter vci nyn ji zbyten; przdn lhve
a schrnku na maso, kter nebyla u k niemu; po dailo se mu
udreti Viktorii v psmu jeho zmrm pznivjm.
O tvrt hodin rann ozily prvn paprsky slunen Sego, hlavn
msto bambarrsk, je bylo snadno poznati po tveru mst, z nich
se skld, po maurskch meitch a po pramicch, neustle do
rozlinch tvrtch obyvatele pevejcch. Avak jako byli
cestovatel sotva zahldnuti, rovn sami mlo zahldli, ujdjce
rychle a pmo na severozpad. Obavy doktorovy tiily se
ponenhlu.
Jet dva dni tmto smrem a pi tto rychlosti dospli bychom
eky Senegala.
A byli bychom v ptelsk zemi? zeptal se lovec.
Jet ne docela; ovem kdyby nm Viktorie selhala, mohli
bychom pak u doraziti do francouzskch usedlost! Vytrv-li vak
jet nkolik set kilometr, dostaneme se bez trampot, beze strachu
a bez nebezpeenstev a na zpadn pobe.
A bude konec! ekl Joe. Nu tm he! Kdybych se netil na to,
jak budu vypravovat, nechtl bych u nikdy vstoupit na zemi!
Myslte-li, pane, e se d vra naim vyprvkm?
Kdo v, mil Joe? Ostatn jedn vci nebude lze nikdy poprat;
na tisce svdk vidlo ns, kdy jsme se vydali na cestu na jedn
stran Afriky; na tisce svdkv uvid ns, a dojdeme na druh
stran.

238
 To by bylo tko tvrditi, e jsme nepeletli pevninu, ozval se
Kennedy.
Ach! pane Samuele! pravil Joe s hlubokm vzdechem, budu
nejednou elet tch zlatonosnch kemen! To by bylo dodalo vhy
naim pbhm a pravdpodobnosti naim vyprvkm. Kdybych
byl obmyslil kadho posluchae grammem zlata, byl bych si sehnal
hezk dav, kter by m zbon poslouchal, ba se mi i obdivoval!

239
 XLI.
Bl a ble k Senegalu. Viktorie kles vce a vce. Vyhazuje se a pod se
vyhazuje. Marobut Al-Hadi. Pnov Pascal, Vincent, Lambert.
Soupe Mohamedv. Obtn hory. Kennedyovy zbran. Obratn
kousek Jov. Zastvka nad lesem.
Dne 27. kvtna okolo desti hodin jevil kraj novou tvnost; thl
svahy zmnily se v pahorky vstc blzk hory; Viktorii bylo
pelett i psmo, je dl po Nigersk od po senegalskho
jsouc pedlem vodstva, tekoucho do zlivu Guinejskho,
a vodstva, tekoucho do ztoky Zelenho mysu.
A k Senegalu jest tato konina africk vyhlena za
nebezpenou. Doktor Fergusson vdl to ze zprv svch
pedchdc; zakusili tiscer jmy a podstoupili tiscer
nebezpeenstva mezi tmi barbarskmi ernochy; zdej osudn
podneb schvtilo vtinu soudruh Mungo-Parkovch. Fergusson
byl tud vce ne kdy jindy odhodln nevstupovati na tuto
nehostinnou zemi.
Le neml ani chvilky klidu; Viktorie klesala oit; bylo teba
vyhazovati mnoho vc vce nebo mn nepotebnch, zvlt kdy
lo o to, aby se penesli pes njak hbet. A to se opakovalo
neustle cestou dvou set kilometr; navystupovali a nasestupovali
se do moru; balon jako nov balvan Sisyfv klesal ustavin; jeho
podoba mlo ji nadmut ila a prodluovala se tak, e vtr
vydouval v obalu irok prohlubiny.
Kennedyovi nedalo, aby se o tom nezmnil.
Co m balon trhlinu? ekl.
Nem, odpovdl doktor; ale guttapera patrn horkem
zmkla nebo se rozpustila a vodk uchz dykytou.
Jak uinme ptr tomu uchzen?
To je nemon vc. Uleheme si; to jedin prostedek;
vyhome, co lze vyhodit.
Ale co? otzal se lovec rozhleje se po loce siln ji
vyprzdnn.
Zbavme se stanu, jeho vha je dosti znan.

240
 Joe, ktermu svdil tento rozkaz, vylezl nad kruh, v nm se
sbhaly provazy st; odtud bylo mu snadnou vc odvzati tlust
opony stanov, i vyhodil je.
To je nco, co uin astnm cel kmen ernosk, prohodil; z
toho se oblee tisc tuzemc, nebo co se tkne ltky, jsou dosti
etrni.
Balon popovznesl se, ale za nedlouho bylo zejmo, e se bl opt
k zemi.
Sestupme, navrhl Kennedy, a podvejme se, lze-li nco uinit
s tm obalem.
Opakuji ti, Dicku, e nemme, m bychom jej opravili.
Co tedy poneme?
Obtujeme ve, eho nebude nezbytn teba; chci se stj co stj
vyhnouti zastvce v tchto mstech; lesy, nad jich vrcholky prv
plujeme, nejsou nikterak bezpeny.
Jake? lvi? hyeny? prohodil Joe pohrdav.
Cosi horho, mil brachu: lid, a to z nejukrutnjch, jac
pebvaj v Africe.
Kdo to ekl?
Cestovatel, kte tu byli ped nmi, pak Francouzov, ji
zabrajce osadu senegalskou dostali se do nucenho styku
s okolnmi nrody; za vldy plukovnka Faidherba podnikny siln
vzkumn vpravy do vnitrozem; dstojnci, jako pnov Pascal,
Vincent, Lambert, pinesli vzcn zprvy se svch vprav. Probdali
krajiny, prostrajc se u ohybu Senegala, kde vlka a plen
nezstavily nic ne zceniny.
Co se tu sbhlo?
Toto. Roku 1854 vzbouil marabut ze senegalsk Futy, Al-Hadi,
jen pravil se bti naden s hry jako Mohamed, vekery kmeny do
vlky proti nevcm, to jest Evropanm. Roznesl zhoubu a spoustu
mezi ekou Senegalem a jejm ptokem Falemo. Ti fanatick hordy
jm veden zrejdily zemi tak, e neuetily ani chaty, drancujce
a ubjejce; postoupil a do valu nigerskho k mstu Segu, jemu
hrozilo dlouho nebezpe. Roku 1857 zamil vce na sever
a ohrooval tvrz Mdinu, vystavnou Francouzi na bezch eky;
tuto usedlost hjil rek, Pavel Holl, jen odrel toky po nkolik
msc nemaje potravy, nemaje skorom steliva, a pitrhl
241
plukovnk Faidherbe a jej vybavil. Al-Hadi a jeho roty peli pak
zase Senegal a vrtili se do Kaarty, kde dle loupili a krev prolvali;
v tyto koniny pak uprchl a zde nalezl tulek se svmi loupenmi
sbory, a vte mi, e by nebylo radno octnouti se v jeho moci.
Neoctneme se v n, pravil Joe, bychom i musili obtovat svou
obuv, aby se Viktorie vznesla.
Nemme daleko k ece, odvtil doktor ale tum, e n balon
nebude s to, aby ns donesl za ni.
Bude vyhrno, jen kdy se dostaneme na jej behy, ozval se
lovec.
O to se prv pokoume, vece doktor; ale jedna vc m
znepokojuje.
Jak?
Musme se penst pes hory, a to bude tk, ponvad
nemohu zviti vzestupnou slu balonu, i kdy vyvodm r co
mon nejvt.
Vykejme, pravil Kennedy, a pak uvidme.
Uboh Viktorie! posteskl si Joe, pilnul jsem k n jako
nmonk k lodi; nerozloum se s n bez bolesti. Nen ji takov,
jako byla, kdy jsme se vydali na cestu, ovem! ale proto se nesm
tupit! Prokzala nm platn sluby, a srdce mi bude krvcet, budu-li
ji musit opustiti.
Upokoj se, Joe; opustme-li ji, opustme ji z donucen. Bude nm
slouiti, a j dojdou sly nadobro. dm na n jen dvacettyi
hodiny jet.
Vysiluje se, pravil Joe pozoruje balon, chadne a ivot z n
prch. Uboh vzducholo!
Nemlm-li se, podotekl Kennedy, vidm na obzoru hory,
o nich jsi se zmnil, Samuele.
Jsou to ony, odtuil doktor prohldnuv si je dalekohledem,
zd se mi, e jsou velmi vysok, bude nm kruno dostati se pes
n.
Co se jim nememe vyhnouti?
Nemyslm, Dicku; viz, jak ohromn prostranstv zaujmaj:
tm polovic obzoru!
Ba zd se, jako by se kolem ns stahovaly, ekl Joe; pibv
jich na pravo i na levo.
242
 Musme pes n stj co stj.

Neohroen jonk pidroval se okraje loky.

Tyto pekky tak nebezpen zdly se bliti s nramnou
rychlost, i a lpe dme, vtr velice prudk hnal Viktorii k ostrm
ttm. Bu jak bu, musili vystoupiti, a nechtli-li naraziti.
Vyprzdnme schrnku na vodu, pravil Fergusson; ponechme
si jen tolik, kolik poteb na den.
Tak! zvolal Joe.
Stoup-li balon? otzal se Kennedy.

243
 Trochu, na padest stop, odpovdl doktor nespoutje o
s tlakomru. Ale to nesta.
Vysok temena blila se vskutku cestovatelm, e se podobalo,
jako by se na n tila: strmla jet vysoko nad n, pevyujce je
aspo o pt set stop.
Zsoba vody pro dmuchavku svrena rovn; ponechali si pouze
nkolik litrv; ale to ve jet nepostaovalo.
A pece musme pes n, pravil doktor.
Shome schrnky, kdy jsme je vyprzdnili, navrhl Kennedy.
Shote je.
Tak! odtuil Joe. lovku je bolno, kdy jde kus za kusem.
Tob pak, Joe, a nepipadne obtovat se zase jako ondy! Sta
se, co sta, psahej mi, e ns neopust.
Bute bez starosti, neopustme se.
Viktorie vznesla se do ve asi dvacti sh; le horsk hbet
posud nad ni vynval. Byl to heben dosti rovn, jm konila skaln
stna kolmo vyvstvajc. Pevyoval cestovatele jet o vce ne dv
st stop.
Za deset minut, pravil si doktor v duchu, roztt se nae
loka o tyto skly, nepoda-li se nm vyvihnout se nad n!
Nue, pane Samuele? otzal se Joe.
Ponechej toliko zsobu pemmikanu a vyho vecko to maso,
kter t.
Balonu ubylo zase vhy asi padesti liber; povznesl se velmi
patrn; ale mlo na tom selo, ponvad nevystoupil nad rove
poho. Postaven bylo dsn; Viktorie ujdla nadmru rychle; bylo
na bledni, e se rozbije na kusy, srka byla by v pravd straliv.
Doktor rozhlel se po loce.
Byla takm przdna.
Bude-li teba, Dicku, bu hotov obtovati sv zbran.
Obtovat sv zbran? opil lovec s pohnutm.
Pteli, podm-li t za to, nebude jinho zbyt.
Samuele! Samuele!
Tv zbran, tv zsoby olova a prachu mohou ns stti ivot.
Blme se! zvolal Joe, blme se!

244
 Deset sh! Hora pevyovala Viktorii jet o deset sh. Joe
uchopil pokryvky a svrhl je s loky. Nezmniv se o tom Kennedyovi
ani slvkem, vyhodil rovn nkolik vk kulek a olova.
Balon se vznesl; vystoupil nad nebezpen tm, a jeho vrchn
pol zastkvl se slunenmi paprsky. Avak loka nalzala se jet
o nco pod rovn skal, o n musila se nevyhnuteln rozttiti.
Kennedy! Kennedy! vzkikl doktor, vyho zbran, sice je po
ns veta.
Pokejte, pane Dicku! zvolal Joe, pokejte!
A Kennedy otoiv se vidl Joa, an miz za krajem loky.
Joe! Joe! vykikl.
Neastnk! zapl doktor.
Heben hory byl na tom mst z asi dvacti stop, a na druh
stran mlo bo nenhlej sklon. Loka octla se prv v rovni
tto ploiny dosti rovn; pesmekla se pes pdu sloenou z ostrch
kamen, kter pod n skpaly.
Pejdme! pejdme! pejeli jsme! ozval se hlas, jeho zvuky
rozbuily Fergussonovi srdce radost.
Neohroen jonk pidroval se rukama spodnho kraje loky;
bel pky po heben, ulehuje takto balonu o celou svoji vhu; ba
byl nucen pevn se k nmu upnat, nebo se mu div nevymkl.
Kdy se ocitl na protjm svahu a ped nm rozevela se propast,
vyhoupl se Joe napjav mocn sly, zachytil se provazov a vylezl
zase ke svm druhm.
Nic tak tkho, pravil.
Staten Joe, pteli! zvolal doktor jsa vecek dojat.
! co jsem uinil, odpovd Joe, neuinil jsem pro vs, ale pro
karabinu pn Dickovu! Byl jsem j tm povinen od t doby, co
vyrazila dui z tla tomu Arabovi! Platm rd dluhy, a te jsme
vyrovnni, dodal podvaje lovci oblbenou jeho zbra. Bylo by m
velice bolelo, kdybyste se byl s n rozlouil.
Kennedy stiskl mu siln ruku nejsa mocen slova.
Viktorii nezbvalo pak ne sestupovati; to j bylo snadno; octla se
brzy zase asi na dv st stop nad zem a byla pak v rovnovze. Pda
zdla se bti rozervna; jevila etn vypnuliny, jim bylo velmi
tko se vyhnouti v noci s balonem, kter ji neposlouchal. Veer

245
nastal kvapem, a jakkoli se mu nehrub chtlo, doktor byl pece
nucen odhodlati se k zastvce a do ztka.
Vyhledme si pzniv msto a zastavme se, pravil.
Ach! odtuil Kennedy, konen jsi se rozhodl.
Ano, pemlel jsem dlouho o zmru, jej provedeme; je teprva
est hodin veer, budeme mti kdy. Spus kotvy, Joe.
Joe poslechl a dv kotev viselo pod lokou.
Pozoruji ir lesy, ujal se opt slova doktor; pojedeme nad
sammi jich vrcholky a zachytme se v nkterm strom. O iv svt
nesvolil bych k tomu, abychom strvili noc na zemi.
Co bude lze sestoupit? otzal se Kennedy.
Na? Pravm vm jet jednou, e by bylo nebezpeno se
rozchzet. Krom toho je mi teba va pomoci k nesnadn prci.
Viktorie, plynouc nad korunami nesmrnch les, stanula brzy
nhlm rzem; jej kotvy uvzly; s veerem utichl vtr; i vznela se
takm nehybn nad irou zelenou pln, sloenou z vrcholk
sykomorovho lesa.

246
 XLII.
lechetn zpas. Posledn ob. Dmuchavkov pstroj. Obratnost
Joova. Plnoc. Hldka doktorova. Hldka Kennedyova. Usne.
Por. Kiky a ryky. Mimo dosah.
Doktor Fergusson jal se urovati polohu dle vky hvzd; byl od
Senegala vzdlen sotva na tyicet kilometr.
Ve, co meme uinit, ptel, ujal se slova oznaiv si msto na
map, jest, abychom se dostali pes eku; ale ponvad tam nen
ani mostu ani lodic, dluno se pes ni stj co stj dostati v balon;
a proto musme si jet ulehit.
Ale vdy nevidm, jak si meme ulehit, odpovdl lovec
obvaje se o zbran; le by nkter z ns odhodlal se obtovat i,
zstat pozadu, a to je na mn, hlsm se o tu est.
Oho! ozval se Joe, co pak nen mm zvykem
Nejde o to, pteli, aby se lovk svrhl, nbr aby dorazil pky
na africk pobe; jsem dobr chodec, dobr lovec
K tomu nikdy nepivolm! namtal Joe.
V lechetn zpas je zbyten, staten ptel, pravil
Fergusson; doufm, e s nmi nedojde do tto krajnosti; ostatn
kdyby bylo teba, nerozlouili bychom se nikterak, nbr zstali
bychom pospolu a proli tento kraj.
Dobe promluveno, pisvdil Joe; mal prochzka nm
neukod.
Ale dve, vece doktor, uijeme poslednho prostedku,
abychom ulehili Viktorii.
Jakho, zeptal se Kennedy; jsem na opravdu zvdav.
Zbavme se dmuchavkovch schrnek, Bunzenova sloupu
a hadice; to jest vha skorem devti set liber, s nimi je tko vlci se
vzduchem.
Ale, Samuele, m vyvod pak napt plynu?
Nim; obejdeme se bez napt.
Vdy pak
Poslyte m, ptel; vypoetl jsem velmi zevrubn, kolik nm
zbv vzestupn sly; sta, aby ns unesla vecky ti a nco tch

247
vc, kter nm zbvaj; vme ledva pt set liber i s tma dvma
kotvama, kter si hodlm ponechat.
Mil Samuele, odvtil lovec, v podobn vci m tv slovo
vt platnost neli nae; tys jedinm soudcem okolnost; rci, co
mme uinit, a uinme to.
Jsem vm k slubm, pane.
Optuji vm, ptel, jakkoli je to vn rozhodnut, e dluno
obtovat n pstroj.
Obtujme jej, odtuil Kennedy.
Do dla! zvolal Joe.
Nebyla to lehk prce; bylo teba rozebrati pstrojek kousek po
kousku; nejprv uvolnna smovac schrnka, pak schrnka
dmuchavkov a poslze schrnka, kde se dl rozklad vody; bylo
poteb spojench sil t cestovatel k vyrvn dradel ze dna loky,
do nho byla pevn zadlna; le Kennedy byl tak siln, Joe tak
zrun, Samuel tak dmysln, e se jim to podailo; tyto rzn sti
vyhzeny po sob z loky i zmizely, zstavive irok mezery
v hustm list sykomor.
ernoi se asi podiv, pravil Joe, a najdou podobn pedmty
v lese; jsou s to, aby si je povili za modly!
Po t dolo na roury stc do balonu, kter byly spojeny s hadic.
Joovi podailo se peznouti nkolik stop nad lokou kauukov
lnky; s rourami vak byla vt pot, ponvad drely vrchnm
koncem, jsouce mosaznm drtem pipevnny k sammu kruhu
zklopky.
Tu osvdil Joe podivuhodnou obratnost; vyzuv se na boso, aby
neporouchal obalu vylezl po sti pes kolsn a na tm balonu,
a tam dre se rukou tohoto kluzkho povrchu, oddlal s neskonalou
nmahou vnj rouby, jimi byly roury upevnny. Roury povolily
pak snadno a byly odstranny spodkem, jej uzaveli neprodyn
silnm vazkem.
Viktorie, zbaven tto znan te, vzpmila se ve vzduchu
a napnala mocn kotvin vazk.
O plnoci byly tyto rozlin prce astn skoneny, akoli
cestovatele nemlo unavily. Poveeeli na chvat pemmikanu
a studenho grogu, nebo doktor neml ji ru, kter by poslouil
Joovi.
248
 Ostatn Joe a Kennedy klesali navou.
Lehnte si a spte, ptel, pravil k nim Fergusson; vezmu si
na starost prvn hldku; ve dv hodiny vzbudm Kennedye; ve tyi
hodiny vzbud Joa; v est hodin vydme se na cestu, a k ns
nebesa za tohoto poslednho dne jet osthaj!
Nedave se dle pobzeti, nathli se dva soudruzi doktorovi na
dno loky a usnuli spnkem rovn nhlm, jako tvrdm.
Noc byla klidna; nkolik mraen pesunulo se pes posledn tvrt
msce, jeho nejasn paprsky ledva pronikaly temnotou. Fergusson,
opraje se loktem o kraj loky, rozhlel se vkol sebe; pozoroval
bedliv tmavou listnatou rouku, je se mu rozkldala pod nohama,
zamezujc mu pohled na zemi; velik ramot zdl se mu
podezelm; ani elest list neuel jeho pozornosti.
Byl v nlad, kterou samota in tm vnmavj, a za n neurit
hrza obchz smysly. Na sklonku podobn cesty, kdy ji ji
ociuje se u cle, pekonav toliker pekky, podlh lovk
obavm tm trapnjm, dojmm tm mocnjm, i zd se mu, jako
by touen cl ped nm prchal.
Krom toho nemlo nynj postaven nic konejivho do sebe;
nalzali se v barbarsk zemi a na plavidle, kter mohlo pes tu
chvli vypovdti slubu. Doktor nespolhal ji na balon, jako dve;
ta tam byla doba, kdy jej smle dil, moha se na pln bezpeiti.
Jsa zmtn tmito dojmy, doktor domnval se chvlemi doslchati
neurit ramoty, vychzejc z irch tch les; ba zdlo se mu, e
mezi stromy prolehl nhl zblesk; dval se byste a zamil non
dalekohled v tu stranu; avak nic se neukzalo, ba podobalo se, jako
by zavldlo ticho jet hlub.
Fergussona lil bezpochyby pelud; naslouchal, ani pochytil
zvuku sebe slabho. Jeto pak uplynuly hodiny jeho hldky, vzbudil
Kennedye, vloil mu na srdce, aby bdl co nejostraitji, a lehl si
k Joovi, kter spal spnkem spravedlivch.
Kennedy zaplil si klidn dmku a mnul si oi, kter st otvral;
uvelebiv se do kouta, jal se siln dmati, aby zaplail span.
Kolem nho bylo rozloeno hrobov ticho; lehk vtk evelil
stromovmi korunami a pohupoval zlehka lokou, kolbaje lovce
ve spnek, jen na dolhal mimo vli; brn se mu, otevel

249
nkolikrt vka, vyslal do noci nkolik z tch pohled, kter nevid,
a usnul poslze, podlehnuv umdlenosti.
Jak dlouho tonul v tto nevdom ospalosti? Neml o tom ani
zdn pi procitnut, kter zpsobil najednou nenadl praskot.
Promnul si oi a vstal. Mocn r slal mu do oblieje. Les byl
v plamenech.
Ho! ho! vzkikl, nechpaje, co se dje.
Jeho dva druzi vyskoili.
Co jest? otzal se Samuel.
Por! odvtil Joe. Ale kdo asi
V tom strhl se hlun ryk pod listm jasn ozenm.
Ha! divoi! zvolal Joe. Zaloili ohe v lese, aby ns jistji
uplili!
Talibasov! bezpochyby marabutov Al-Hadiovi! pravil
doktor.
Ohniv kruh svral Viktorii; praskot suchho dv msil se se
sykotem erstvch vtv; liany, lupeny, vecky ivouc sti tohoto
rostlinstva svjely se ve zhoubnm ivlu; zraky zely toliko
plamenn moe; mohutn stromy obrely se ern v t vhni a jich
vtve srely uhlky do bla rozhaven; tato plpolajc spousta,
tento por odrel se na oblacch rudou zplavou a cestovatelm
zdlo se, e jsou obemknuti ohnivou koul.
Prchnme! vzkikl Kennedy, na zemi! tam jedin kyne nm
spsa!
Le Fergusson zadrel ho pevnou rukou, a piskoiv ku
kotvinmu vazku, peal jej na rz sekerou. Plameny, lehajce
k balonu, plazily se ji po jeho osvtlench stnch; avak Viktorie,
vybaven z pout, vznesla se do povt ve ne na tisc stop.
Straliv kik strhl se dole v lese, provzen jsa silnmi tesky
palnch zbran; balon zamil k zpadu, byv uchvcen proudem,
jen rozvanul se na svit.
Byly tyi hodiny z rna.

250
 XLIII.
Talibasov. Pronsledovn. Zpustoen kraj. Mrn vtr. Viktorie
kles. Posledn zsoby. Poskoky Viktorie. Obrana vstely. Vtr se
sesiluje. eka Senegal. Vodopdy Guinsk. Hork vzduch. Pelet
pes eku.
Kdybychom byli opominuli opatrnosti a nebyli se zbavili vera
zbyten te, pravil doktor, bylo by po ns dojista veta bvalo.
Z toho je vidt, jak dobe jest udlat ve v as, odvtil Joe;
lovk vyvzne, a nic nen pirozenjho.
Jet nen po nebezpe, namtl Fergusson.
eho pak se obv? optal se Dick. Viktorie neme se snsti
bez tv vle, a kdyby se snesla?
Kdyby se snesla! Dicku, pohle!
Cestovatel mli prv kraj lesa za sebou i spatili asi ticet
jezdcv, odnch irokmi spodky a vlajcmi burnusy; nkte
z nich byli ozbrojeni kopmi, jin dlouhmi pukami; jeli volnm
cvalem na bystrch, ohnivch konch smrem Viktorie, je plula
s mrnou rychlost.
Kdy uzeli cestovatele, dali se do divokho kiku, mchajce
zbranmi; zloba a hrozba zraila se jim na ernohndch tvch,
jim dodvaly dk, ale jeat vousy vrazu tm ukrutnjho;
ujdli bez nmahy po ncch se nvrch a nenhlch boch, je
se svej k Senegalu.
To jsou oni! vece doktor, krvelan Talibasov, sveep
marabutov Al-Hadiovi! Radji bych se octl v irm lese v kruhu
dravch zvat, neli v rukou tch zbojnk.
Nevypadaj pjemn! podotekl Kennedy, a jsou siln
chlapi!
Na tst ty elmy neltaj, dodal Joe, a to je tak nco.
Vizte, ukazoval Fergusson, ty rozboen vsi, ty splen chye!
to jejich dlo; a kde se vztahovaly rn nivy, tam zplodili oni
suchopr a pustotu.
Hlavn vc jest, e na ns nemohou, til se Kennedy, a
poda-li se nm dostati eku mezi n a sebe, budeme v bezpe.

251
 A vzav na muku jednoho z nejpednjch jezdc, vyplil.
Pravdu d, Dicku; ale nesmme spadnout, odpovdl doktor,
utkvv pohledem na tlakomru.
Bu jak bu, Joe, ekl Kennedy; nepoteme se se patnou,
pichystme-li si zbran.
Na kodu to nebude, pane Dicku; meme bti povdni, e
jsme je cestou neutrousili.
M karabina! zvolal lovec. Doufm, e se s n nikdy
nerozloum.
A Kennedy nabil ji co nejpelivji; zbvalo mu dostatek prachu
a kul.
252
 V jak vce thneme? otzal se Fergussona.
Asi sedmi set padesti stop; ale nejsme ji s to, abychom hledali
pzniv proudy, vystupujce nebo sestupujce; zvisme zcela na
balonu.
To je mrzut, odtuil Kennedy; vtr nevje pli siln
a kdybychom byli uhodili na vichr, jak ns stihl za minulch dn,
byli by nm ti zkenci ji dvno seli s o.
Ti loti jedou za nmi volnm cvalem, jako by si hrli; je to jako
projka pro zbavu, podotekl Joe.
Kdybychom byli na dostel, pravil lovec, ukrtil bych si chvli
tm, e bych je smetl s kon jednoho po druhm.
Ouha! odpovdl Fergusson; vdy by byli oni rovn na
dostel, a nae Viktorie byla by snadnm terem kulkm z jich
dlouhch puek; kdyby pak ji rozstleli, su sm, v jakm bychom
byli postaven.
Talibasov neustali sthati vzducholo po cel rno. Do jedencti
hodin dopoledne urazili cestovatel sotva dvacetpt kilometr na
zpad.
Doktor pozoroval bedliv velik mrek na obzoru. Obval se
neustle zmny v ovzdu. Kdyby byl zahnn zpt k Nigeru, kam by
se podl? Mimo to znamenal, e balon patrn kles; od rannho
odjezdu snesl se u ne o vce neli ti sta stop, a Senegal byl dosud
vzdlen zajist na dvacet kilometr; pi nynj rychlosti bylo jet
potati na cestu aspo ti hodiny.
V tom obrtil k sob jeho zetel nov kik; Talibasov spchali,
pobdajce kon.
Doktor pohledv na tlakomr, pochopil pinu toho ryku.
Co sestupujeme? zeptal se Kennedy.
Ano, pisvdil Fergusson.
U vech vudy! zaklel v duchu Joe.
Ne ubhlo tvrt hodiny, byla loka sotva sto padest stop nad
zem, ale vtr vl prudeji.
Talibasov rozehnali kon, a za nedlouho rozlehl se vzduchem
hromadn vstel z puek.
Jste pli daleko, hlupci! zvolal Joe; uznvm za dobr
odkzat ty padouchy do slun vzdlenosti.

253
 A vzav na muku jednoho z nejpednjch jezdc, vyplil;
Talibas svalil se na zemi; jeho soudruzi stanuli, a Viktorie jim
nadskoila.
Jsou opatrni, prohodil Kennedy.
Ponvad maj za jisto, e ns dostanou do sv moci, odtuil
doktor; dostanou ns, sneseme-li se jet ne! Musme vystoupit
stj co stj!
Co vyhodme? otzal se Joe.
Vecky zbvajc zsoby pemmikanu! Ubude nm tm pec asi
ticet liber!
U se stalo pane! pravil Joe vykonav rozkaz pnv.
Loka, kter se ji takm dotkala pdy, vyhoupla se za
hlunho kiku Talibasv; ale za pl hodiny po t spoutla se
Viktorie zase kvapem k zemi; uchzel plyn prduchy obalu.
Netrvalo dlouho a loka vznela se nad samou zem; ernoi Al-
Hadiovi rozjeli se za n prkem; ale jak se dje v podobnch
ppadech, sotva Viktorie zavadila o pdu, odmrtila se skokem
a spustila se poznovu o kilometr dle.
Co pak neunikneme? katil se Kennedy.
Vyho zsobu koalky, Joe, zvolal doktor, nstroje, ve co m
jakoukoli vhu, i nai posledn kotvu, ponvad je toho teba!
Joe utrhl tlakomry a teplomry; ale to ve vydalo mlo a balon
na okamik vystoupiv klesl brzy zase k zemi. Talibasov jenjen letli
za nm a byli od nho vzdleni u jen dv st krok.
Vyho ob runice! rozkzal doktor.
Dve ne, dokud je aspo nevystelm, ozval se lovec.
I zahoukly tyi rny po sob a stihly do davu jezdc; tyi
Talibasov skceli se s kon za zbsilho kiku roty.
Viktorie opt se povznesla; vymrovala se nramnmi skoky jak
ohromn prun m, od zem se odrejc. Byla to zvltn
podvan na neastnky, usilujc prchnouti obrovskmi kroeji,
kte zdli se jako kdys Anteus nabvati nov sly, jakmile se dotekli
pdy! Ale bylo teba uiniti konec tomuto postaven. Nadchzelo
poledne. Viktorie ochabovala, przdnila se, prodluovala se; jej obal
plaskl a vlnil se; dykyta pozbyla napt a skldala se v zhyby, je
o sebe ustly.
Nebesa ns opoutj, pravil Kennedy; spadneme!
254
 Joe neodpovdl pohleje na pna.
Nespadneme! ekl doktor, meme jet odhodit pes sto
padest liber.
Co pak? otzal se Kennedy nemaje za jin, neli e se jeho
ptel zblznil.
Loku, odslovil Fergusson, Zachyme se v sti! Meme se
dret smyek a dostihnout eky! Honem! honem!
A tito odvn muov nevhali pokusiti se takto o spsu.
Zavsili se do ok st, jak ekl doktor, a Joe dre se rukou zpetnal
provazy loky; spadla v tom, kdy balon nadobro ji ulhal k zemi.
Hur! hur! vykikl, zatm co balon zbaven te vystupoval na
ti sta stop do vzduchu.
Talibasov pobzeli kon; pdili, co jim nohy staily; ale Viktorie,
uhodivi na bystej vtr, pedstihla je a thla rychle k pahorku,
kter tarasil zpadn obzor. To byla okolnost cestovatelm pzniv,
nebo se mohli pes nj pensti, kdeto horda Al-Hadiova byla
nucena odboiti na sever, aby objela tuto posledn pekku.
Ti ptel dreli se pevn st; podailo se jim svzati ji pod
sebou v jaksi visut vak. Kdy peletli pahorek, zvolal doktor
nhle: eka! eka! Senegal!
Vzdl t kilometr valila se vskutku eka proudem velice
irokm; protj beh, nzk a rodn, kynul bezpenm toitm
a hodil se znamenit k sestupu.
Jet tvrt hodiny a jsme zachrnni! pravil Fergusson.
Le nemlo tak bti; przdn balon klesal ponenhlu na pdu
tm prostou veho rostlinstva. Byly to thl svahy a skalnat
pln; rostlo tam sotva nkolik kovisk a hust trva vyschl
slunenm palem.
Viktorie zavadila nkolikrt o zemi a opt se vyhoupla; jejm
poskokm ubvalo vky a rozsahu; pi poslednm uvzla vrchn
st st ve vysokm vtvov baobabu, jedinho osamlho stromu
v tto pust krajin.
Jest po vem, pravil lovec.
A sto krokv od eky, dodal Joe.
Ti neastnci slezli na zemi, a doktor vlekl sv dva druhy
k Senegalu. Z eky vyznval v tchto mstech nepetrit jekot;

255
dospv na beh Fergusson poznal slapy Guinsk! Na behu ani
lodiky; nikde iv due.

Francouzov skoili do eky.

Senegal maje ky dva tisce stop, til se s ve stopadesti stop
s ohromnm hukotem. Tekl od vchodu k zpadu, a skaln psmo,
tarasc jeho tok, thlo se od severu k jihu. Prosted vodopdu
vyvstvaly skly podivnch tvar jako nramn pedpotopn
zvata, zkamenl prosted vody.
Bylo zjevno, e pes tuto propast nelze se dostati; Kennedy
neubrnil se zoufalmu posunku.
Ale doktor Fergusson zvolal s nzvukem rzn odvahy:
Jet nen po vem!
Vdy jsem to vdl, pravil Joe s tou dvrou ve svho pna,
j nedovedl nikdy zbti.
Pohled na tu suchou trvu vnukl doktorovi smlou mylenku.
Byla to jedin ka na spsu. Dovedl sv soudruhy chvatn k obalu
balonu.
Pedstihli jsme ty zbojnky aspo o hodinu ekl; nemame
asu, ptel; natrhejte hodn mnoho tto such trvy; potebuju j
pi nejmenm sto liber.
Co s n? otzal se Kennedy.
Nemm plynu a proto nm hork vzduch pome pes eku!

256
 Ach! hodn Samuele! zvolal Kennedy, tys mu v pravd
velik!
Joe a Kennedy dali se do prce, a v brzku byla u baobabu
nahromadna velk kupa.
Zatm zvtil doktor st balonu uznuv mu spodek; byl tak
opatrn, e otevel zklopku, aby vyel vodk tebas jet v balonu
zbvajc; potom naloil such trvy pod obal a zaehl ji. Nebylo
teba mnoho asu, aby se balon nadmul horkm vzduchem; r
stoosmdestistupov56 stail zmeniti o polovinu vhu vzduchu
v balon uzavenho, zediv jej; proe brala na sebe Viktorie
zeteln kulat tvar, jeto nebylo nouze o trvu: ohe neustval
v innosti p doktorovou, a balon se zvtoval vihled.
Bylo pak ti tvrti na jednu.
V tom objevila se na severu zdl t kilometr tlupa Talibas;
bylo slyeti jich kik a dusot kon rozehnanch nejvtm prkem.
Za dvacet minut jsou tady, pravil Kennedy.
Trvu, Joe! trvu! Za deset minut jsme v irm povt!
Tu jest, pane.
Viktorie byla do dvou tetin nadmuta.
Ptel! zachyme se v sti, jak jsme ji uinili.
U, odpovdl lovec.
Ne ubhlo deset minut, zakolsal se nkolikrt balon, jev
nchylnost ke vzestupu. Talibasov se blili; byli sotva vzdleni na
pt set krok.
Drte se dobe! zvolal Fergusson.
Nemjte strachu, pane! nemjte strachu!
A doktor pistril nohou na ohnit novou kupu trvy.
Balon pln napiat zvenou teplotou, vzletl, odehnav vtve
baobabu.
Vzhru! vzkikl Joe.
Hromadn vstel z puek mu odpovdl, ba jedna z kulek
krbla jej na rameni; le Kennedy nakloniv se a spustiv karabinu
jednou rukou, srazil jet jednoho neptele s kon.
Zuiv kik, jeho nelze vyliti, provzel vzlet balonu, jen
vystoupil takm na osm set stop. Prudk vtr jej uchvtil, i zmtal

56 100 stodlnch.
257
a kolsal se dsn, zatm co neohroen doktor a jeho soudruzi
dvali se do propasti vodopd, zejcch pod jich zraky.
Za deset minut po t sestupovali srdnat cestovatel ponenhlu
k druhmu behu eky, slova nepromluvive.
Tam stl hlouek asi desti mu, majcch na sob francouzskou
uniformu a ztrnulch pekvapenm, divem, asem. Lze si
pedstaviti jich div, kdy uzeli balon, an se vzn s pravho
behu eky. Byli by mlem vili v njak nebesk kaz. Ale jich
pedstaven, nmon poruk a lodn praporenk, vdli z novin
o odvnm pokuse doktora Fergussona a pochopili hned, co to
znamen.
Balon znenhla splaskuje klesal se smlmi vzduchoplavci v jeho
sti viscmi; le bylo pochybno, dostihne-li zem; proe skoili
Francouzov do eky a pojali ti Angliany do nru v tom, kdy
Viktorie spadla na nkolik shv od levho behu senegalskho.
Doktor Fergusson! zvolal poruk.
On sm a jeho dva ptel, odpovdl klidn doktor.
Francouzov vynesli cestovatele z eky, kdeto polosplaskl
balon, uchvcen bystrm proudem, stil se jak ohromn koule
s vodou senegalskou do slap Guinskch.
Uboh Viktorie, zalkal Joe.
Doktor nebyl s to, aby potlail slzu; rozepial nru, a jeho dva
ptel padli mu na hru v mocnm rozechvn.

258
 XLIV.
Zvrek. Protokol. Francouzsk usedlosti. Stanice Medinsk.
Baziliek. Saint-Louis. Anglick fregatta. Nvrat do Londna.
Vprava, mekajc na behu eky, byla odeslna senegalskm
guvernerem; sestvala z dvou dstojnk, pn Dufraissea,
poruka nmon pchoty, a Rodamela, lodnho praporenka, pak
ze ikovatele a sedmi vojn. Po dva dni ji byli zamstnni tm, e
hledali nejvhodnj msto k zaloen stanice u Guiny, kdy se tu
stali svdky pjezdu doktora Fergussona.
Lze si snadno pomysliti, jakm blahopnm a objmnm byli ti
cestovatel zahrnuti. Francouzov, uvidve vlastnma oima
dovren odvnho zmru, byli samodnmi svdky Samuela
Fergussona. A proto podal je doktor pedkem, aby zjistili edn
jeho pjezd k vodopdm Guinskm.
Neodepete-li podepsati protokol? tzal se poruka
Dufraissea.
Jsem vm k slubm, odvtil Francouz.
Anglian dovedeni do zatmn stanice, zzen na bezch eky;
tam dostalo se jim pe co nejpozornj a hojnch zsob. A tu byl
sepsn protokol v tato slova, jen je dnes uloen v archivu
zempisn spolenosti londnsk:

My nepsan dosvdujeme, e dne dole vytenho vidli

jsme, jak doktor Fergusson a jeho soudruzi, Richard Kennedy
a Josef Wilson57, piletli v balon, visce v jeho sti; kterto
balon spadl do eit, a byv uchvcen proudem, stil se do
vodopd Guinskch. Na dkaz pravdy podepsali jsme tento
protokol spolu se svrchu jmenovanmi. Dno u vodopd
Guinskch, dne 24. kvtna 1862.

Samuel Fergusson, Richard Kennedy,

Josef Wilson; Dufraisse, poruk nmon pchoty;
Rodamel, lodn praporenk; Dufays, ikovatel;

57 Dick a Joe zna zdrobnle Richarda a Josefa.

259
 Flippeau, Mayor, Plissier, Lorois,
Rascagnet, Guillon, Lebel, pci.

Tu skonila podivuhodn cesta doktora Fergussona a jeho

statench spolenkv, oven nezvadnm svdectvm; byli
u ptel mezi pohostinnjmi kmeny, kter se asto stkaj
s francouzskmi usedlostmi.
Pibyli na Senegal v sobotu, dne 24. kvtna, a dne 27. tho
msce dorazili na stanici Medinu, lec severnji nad ekou.
Tam uvtali je francouzt dstojnci s otevenou nru,
osvdujce jim pohostinstv, s jak jen byli; doktor a jeho soudruzi
mohli vstoupiti tm ihned na mal parnk Baziliek, jen doplul
po Senegalu a do jeho st.
Za trncte dn po t, dne 10. ervna, dorazili do Saint-Louisa,
kde jim guvernr uchystal velkolepou pivtanou; zotavili se pln
z pestlch dojm a svzel. Ostatn kal Joe kadmu, komu se
chtlo poslouchati:
Takov cesta, jako byla nae, nestoj celkem za nic, a kdo dycht
po rozilen, tomu radm, aby j nepodnikal; lovku se na konec
znechut, a kdyby nebylo phod na jezee adskm a na Senegale,
myslm opravdu, e bychom byli umeli dlouhou chvl!
Anglick fregata byla na odjezd; ti cestovatel peplavili se na
ni; dne 25. ervna dojeli do Portsmoutha a druhho dne octli se
v Londn.
Nebudeme liti, jakho pijet dostalo se jim v krlovsk
zempisn spolenosti, ani jakou horlivou ast byli zahrnuti.
Kennedy odjel hned do Edinburku se svou slavnou karabinou;
spchal uspokojit svoji starou hospodyni.
Doktor Fergusson a jeho vrn Joe zstali tmi lidmi, jakmi
jsme je poznali. Ale udla se s nimi pece nevdomky zmna.
Stali se pteli.
asopisy cel Evropy oplvaly chvaloemi o odvnch
badatelch, a Daily Telegraph vyel v devti stech sedmdestisedmi
tiscch vtisk v den, kdy uveejnil strun vpis jich vzkumn
cesty.
Doktor Fergusson pednel na veejn schzi v krlovsk
zempisn spolenosti o sv vzduchoplaveck vprav, i dostalo se

260
mu spolu s jeho dvma soudruhy zlat medaille, uren odmnou
za nejpamtnj vzkum roku 1862.

Cestou doktora Fergussona zjitny pedkem a vyveny nade

vi pochybnost zempisn skutky a zprvy, podan pny Barthem,
Burtonem, Spekem a jinmi. Vzhledem k nynjm vpravm pn
Spekea a Granta, Heuglina a Munzingera, bude nm co nevidt
mono pesvditi se o pravdivosti vlastnch objev doktora
Fergussona v tch nesmrnch koninch, kter se vztahuj mezi
trnctm a tictmtetm stupnm dlky.

261
Jules Verne
Pt nedl v balon
Vydala Mstsk knihovna v Praze
Marinsk nm. 1, 115 72 Praha 1

V MKP 1. vydn
Verze 1.0 z 11. 9. 2013