ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

HUDEBN NAUKA II
Otzky a odpovdi ze zklad hudebn teorie

Josef Vondrek
9.9.2013

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

1. PEDZNAMENN ................................................................................................................................................. 3

2. POSUVKY................................................................................................................................................................. 4

3. METRIKA ................................................................................................................................................................. 5

4. RYTMUS ................................................................................................................................................................... 7

5. PEDTAKT ............................................................................................................................................................. 8

6. DIATONICK A CHROMATICK PLTN..................................................................................................... 8

7. STUPNICE DUROV A JEJ STAVBA .............................................................................................................. 9

8. CITLIV TN ....................................................................................................................................................... 12

9. INTERVALY ........................................................................................................................................................... 12

10. AKORD .................................................................................................................................................................... 15

11. VOD DO HUDEBNCH FOREM ......................................................................................................................... 16

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

1. PEDZNAMENN
Pedznamenn ve skladbch a v psnch peme na kad dek notov osnovy za notovm
klem. Pedznamenn je tedy poet kk nebo b a stanov, kter tny mme snit nebo zvit.

kol : ti noty s rznm pedznamennm.

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

2. POSUVKY
jsou znamnka, kter zvyuj nebo sniuj zkladn tn o pl tnu nebo o cel tn.

kek b dvojit kek dvojit b odrky

# b ## (x) bb

# - zvyuje zkladn tn o pl tnu a k pvodnmu jmnu noty pidme koncovku is (nap.: c-cis, d-dis, e-
eis, f-fis, g-gis, a-ais, h-his)

b - sniuje zkladn tn o pl tnu a k pvodnmu jmnu noty pidme koncovku es (nap.:c-ces, d-des,
e-es, f-fes, g-ges. POZOR ! a-as, h-hes, lpe b)

## (x) - zvyujeme zkladn tn o dva pltny (cel tn) a k pvodnmu jmnu noty pidme koncovku isis
(ti izis), (nap.: c-cisis, d-disis, e-eisis, f-fisis, g-gisis, a-aisis, h-hisis)

bb - sniuje zkladn tn o dva pltny (cel tn) a k pvodnmu jmnu noty pidme koncovku eses (ti
ezes) (nap.: c-ceses, d-deses, e-eses, f-feses,g-geses. POZOR ! a-asas, h-heses)

ru platnost kku nebo b

Platnost kad posuvky trv po dobu jednoho taktu.

Posuvky rozeznvme nahodil, kter peme ped notu a plat pouze v jednom taktu pro dan tn
ve vech oktvch, posuvky stl - peme na vod notov osnovy a zvyuj nm noty ve vech oktvch
zpisu po celou dobu skladby.

POAD KK A B

1 2 3 4 5 6 7
fis cis gis dis ais eis his
f-fis c-cis g-gis d-dis a-ais e-eis h-his

1 2 3 4 5 6 7
b es as des ges ces fes
h-(hes)-b e-es a-as d-des g-ges c-ces f-fes

kol : procvi poad kk a b na ad sel !

(nap.: 3 = gis, 3 = as,3 = gis, as)

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

3. METRIKA
(z latinskho slova metrum - asomra.)

Do metriky zahrnujeme :

Takt :
pravideln stdn dob tkch a lehkch (pzvunch a nepzvunch)

Rytmus :
pravideln stdn dob krtkch a dlouhch (pzvunch a nepzvunch)
rytmus je pomr notovch dlek.

Tempo :
rychlost pohybu, v n se skladba hraje.

Metrika dostala svoji jednoznanou podobu a v roce 1816, kdy nmeck vynlezce Mlzel vynalezl
metronom. Tmto vynlezem se ustlila tempov (agogick) pedznamenn.

Voln tempa : Stedn tempa : Rychl tempa :

largo - iroce moderato - mrn allegro - rychle
grave - tce-vn andante - zvolna, krokem vivace - iv
adagio - zvolna commodo - pohodln presto - rychle
lento - pomalu allegretto - ponkud rychleji

Takt :
je stdn dob tkch a lehkch, pzvunch a nepzvunch, kter jsou ohranieny taktovou
arou.

Mohou vzniknout dv zkladn kombinace :

Takt jednoduch :

jedna doba tk (pzvun) s jednou dobou lehkou (nepzvunou) tvo sud dvoudob takt ,
jedna tk doba s dvma lehkmi dobami tvo lich tdob takt.Takty oznaujeme zlomkem 2/4
nebo 3/4, kter peme na vod notov osnovy hned za kl nebo tninov oznaen.

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

Takt sloen pravideln :

vznikne z dvoudobho a tdobho taktu dvojnsobkem, trojnsobkem nebo tynsobkem. Vznik

nm tedy takt tydob, estidob, osmidob, devtidob a dvanctidob.

Takt sloen nepravideln :

vznikne kombinovnm nestejnch druh takt (ptidob, sedmidob apod.)

pklad :
takt jednoduch :

takt sloen pravideln :

takt sloen nepravideln :

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

4. RYTMUS
Rytmus je pravideln stdn rznch dlek not.
Rozeznvme rytmy :

1. jednoduch :

2. synkopick :

vzniknou pesunutm pzvuku z tk doby na lehkou

3. tekovan :

vznikne prodlouenm prvn noty pomoc teky o polovinu hodnoty,

kterou pak na celek doplnme zbvajc hodnotou

4. triolov :

triola je skupina t not , kterou hrajeme na jednu dobu

METRONOM

V roce 1816 vynalezl vdesk mechanik Johann Nepomuk Mlzel hodinov stroj s kyvadlem, kter
svmi dery udv taktov doby a tm i rychlost pohybu skladby. Metronomick daj se nap. oznauje
MM = 63 nebo M = 63 nebo pouze (honota doby) = 63. Znamen to, e skladba se hraje rychlost
edestitty dob (honota doby) za minutu. Metronomick daje se uvaj bu ve spojitosti se slovnm
tempovm oznaenm nap. Allegro ( = 120), nebo jen metronomovm slem (honota doby) = 120.

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

5. PEDTAKT
Co je pedtakt ?

Pedtakt je nepln takt na zatku skladby. Je bu polovin, podpolovin nebo nadpolovin

podle toho, jakou st taktu zaujm. Zan-li skladba pedtaktm, bv zpravidla i posledn takt nepln.
Znamen to, e je krat o dlkovou hodnotu pedtakt. Souet dob v tchto neplnch taktech mus bt
shodn s potem dob uvedench v oznaen taktu.

Pklad :

pedtakt posledn takt

1 doba zkrcen o jednu dobu

1 + 3

4 doby

Z pkladu vidme, e souet dob z pedtakt a poslednho neplnho taktu se rovn tyem dobm,
co je cel pln takt.

6. DIATONICK A CHROMATICK PLTN

Pltny rozdlujeme na diatonick a na chromatick.

Diatonick pltn :

tvo dva sousedn tny odlin se jmenujc. Jsou to napklad tny . C - Des, D - Es a podobn.

Chromatick pltn :

tvo dva sousedn tny odvozen od jednoho zkladnho. Jsou to napklad tny c-cis, d - dis a
podobn.

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

Pedpona dia (rozdl) ve slov diatonick znamen, e jde o spojen rozdlnch tn, v tomto
ppad pak o vztah dvou tn rznho nzvu. Tnov ada, v n jsou mezi jednotlivmi stupni
rzn vzdlenosti (cel tny a pltny), se podle toho nazv ada diatonick

.
Tak zkladn tnov ada c, d, e, f, g, a, h, c, je adou diatonickou.

Zvyovn a sniovn zkladnho tnu o pltn

cis dis eis fis gis ais his

c d e f g a h c

des es fes ges as b ces

7. STUPNICE DUROV A JEJ STAVBA

Co je stupnice ?

Stupnice je ada tn jdouc stupovit za sebou podle uritch pravidel.

Kad stupnice m sv pravidlo pro stavbu. Stupnice durov m toto pravidlo :

cel tn cel tn pltn cel tn cel tn cel tn pl tn

1. 1. 1/2 1. 1. 1. 1/2

Toto pravidlo plat pro vechny stupnice durov s kky i s b. K tomu, abychom dokzali postavit
tuto stupnici musme znt cel tn a plton. Durov stupnice je osmitnov a zan a kon stejnm
tnem.

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

10
Stupnice, kterou mme na pkladu, je stupnice C-dur a nazv se zkladn nebo tak stupnic
vchoz. Od tto stupnice tvome kvintovm postupem (5.tn stupnice vchoz) dal stupnici kvintovho
uspodn. Proto tak kme, e stupnice s kky jsou stupnice kvintovho uspodn.

Stupnici, kter zan od tnu G m osm po sob jdoucch tn a dotvome ji podle stejnho
pravidla pro uspodn celch tnu a pltn v durov stupnici : 1. 1. 1/2 1. 1. 1. 1/2. Tm jsme doclili
prvn stupnice kvintovho uspodn stupnice G-dur. Stejnm postupem utvome od stupnice g - dur i
dal stupnice durov kvintovho uspodn.

Od stupnice C-dur (vchoz) tvome nejen stupnice s kky, ale i stupnice s b. Tyto stupnice utvome
kvartovm uspodnm od zkladn stupnice C-dur. Kvarta = 4 tedy od tvrtho tnu stupnice vchoz,
piem pravidlo pro jej stavbu zstv stejn.

Stejnm postupem od stupnice F dur vytvme stupnice dal.

Stupnice durov tedy meme rozdlit do dvou zkladnch ad :

1. stupnice kvintovho uspodn - jsou stupnice s kky

2. stupnice kvartovho uspodn - jsou stupnice s b

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

11

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

12
8. CITLIV TN
Co je citliv tn ?

Citliv tn je tn smujc k nktermu vznanmu tnu stupnice, s nm je

v tsnm spojen nebo-li v pltnovm pomru. Jeho vznam jakoto
pohybovho tnu vynikne vak teprve v souvislosti cel tnov ady nebo pod
dojmem tzv. tonlnho uvdomn (ctn).

Nejobvyklej ppady citlivho tnu jsou :

Sedm stupe durov stupnice, kter je citliv tn stoupajc, jen thne k oktv zkladnho
tnu.

9. INTERVALY
(z latinskho intervallum = mezera.)

Co je interval ?

Interval je vkov vzdlenost mezi dvma tny.

V hudb uvme tyto zkladn intervaly :

Prima 1.
Sekunda 2.
Tercie 3.
Kvarta 4.
Kvinta 5.
Sexta 6.
Septima 7.
Oktva 8.

Tyto intervaly dle dlme do dvou zkladnch ad :

ist prima, kvarta, kvinta, oktva ( 1., 4., 5., 8.,)

velk sekunda, tercie, sexta, septima ( 2., 3., 6., 7.,)

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

13

Intervaly mohou bt podle zpisu i podle zpsobu hry tak harmonick nebo melodick.

Harmonick znj souasn a p se nad sebe

Melodick znj po sob a p se vedle sebe

Jednm z velmi dleitch interval je tercie. V akordu a ve stupnici nm udv, zda jde
o akord i stupnici dur nebo moll. V zkladnm dlen interval je tercie velk - durov. Abychom
doshli tercie mal - mollov, musme snit vrchn intervalov tn o pl tnu.

Takto upraven tercie (mal) se nazv mollov.

tercie velk

tercie mal

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

14

Intervaly dlme dle na konsonantn (libozvun) a na disonantn (nelibozvun).

Konsonantn :
ist oktva (.8), ist kvarta (.4), ist
kvinta (.5),
velk a mal tercie (v.+ m. 3) a velk a mal
sexta (v.+ m. 6)

Disonantn :
jsou vechny ostatn intervaly.

PEHLED ZKLADNCH INTERVAL

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

15

10. AKORD

Co je akord ?

Akord je souzvuk nejmn t tn.

Akordy v hudb pouvme pro obohacen doprovodu i melodie.

Zkladnm akordem je kvintakord. I ten rozdlujeme do dvou
zkladnch skupin a to na kvintakord dur a kvintakord moll. Kad
z tchto akord m sv pravidlo pro jeho utvoen. Kvintakordem ho
nazvme proto, e rozmez zkladnho a vrchnho tnu tvo istou
kvintu.

Vznikly nm tedy 3 tny nad sebou a maj dva intervaly, kter jsou dleit pro uren, zda se
jedn o kvintakord dur nebo kvintakord moll.

Kvintakord dur utvome spojenm velk tercie a mal tercie nad sebou.

dur kvintakord se vyznauje velkou terci

Kvintakord moll utvome spojenm mal tercie a velk tercie nad sebou.

moll kvintakord se vyznauje malou terci

Oba kvintakordy maj vak spolen interval mezi

zkladnm a vrchnm tnem a tm je ist kvinta. Proto tyto
akordy nazvme kvintakordy.

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

16

11. VOD DO HUDEBNCH FOREM

Co je hudebn forma ?

Hudebn forma je hudebn teoretick pomcka, kter popisuje

a zdvoduje uspodn hudebnch celk a st. Zkladn
formou je forma psov. Jej schma si meme naznait
teba takto : A B A. Vyskytuje se pedevm v nrodnch
psnch nebo tak jako tma k variacm a v drobnch
instrumentlnch skladbikch.

PSOV FORMA

Rozeznvme nkolik druh psovch forem :

jednodln mal psov forma : skld se z jedn periody (motivu) a zna se A

dvoudln mal psov forma : skld se ze dvou period (motiv) a zna se A B
trojdln mal psov forma : skld se ze t period (motiv) a zname ji A B A
nebo A B C.

Pklad si uvedeme na psnice J do lesa nepojedu

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art
 ZKLADN UMLECK KOLA MUSIC ART FAKULTN KOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

17

POUIT LITERATURA

J.Kofro : Veobecn nauka o harmonii

A.Modr : Otzky a odpovdi HN

D.C. Vak : Lidov uebnice harmonie

J.Zenkl : ABC hudebn nauky

A.Dolinsk : hudebn nauka pro LU I. a II. dl

A.Kulinsk : Intonace a rytmus

V tto prci se objevuj stat uvedench autor a jsou mnohdy citovny.

Tento materil je uren vhradn pro poteby uitel a k zkladn umleck koly Music Art