"V

LECIVE ROSTLINY
"V

TRADICNI
"V

CINSI(E MEDICINY

Pavel Valek a kol.

 MGR. VL ADIMR ANDO, MUDR. HUBERT EK,
PHARM. DR. MILO POTUK, PROF. ING. PAVEL VALEK, DRSC.

LiV ROSTLINY
TRADiN
NSI< MEDICNY
BAREVN DIAPOZITIVY
DOC. RNDR. LUBOMR OPLETAL, CSc.
PROF. ING. PAVEL VALEK. DRSC.
DOC. RNDR. VCLAV ZELEN, CSc.

RECENZENTI
MUDR. LUDMILA BENDOV
MUDR. JAN LUCK
DOC. RNDR. VCLAV ZELEN, CSc.

JAZYKOV REDAKN PRAVA 4. KAP. PHDR. E VA BEKOV

I. VYDN, R. 1998
 v

LECIVE ROSTLINY
v .;

TRADICNI
v.; .;

CINSI{E MEDICINY

Vladimr Ando, Hubert ek

Milo Potuk, Pavel Valek
Vedouc autorskho kolektivu
prof. Ing. Pavel Valek, DrSc.

Autorsk kolektiv
Mgr. Vladimr Ando
MUDr. Hubert ek
PharmDr. Milo Potuk
prof. Ing. Pavel Valek, DrSc.

Recenzenti
MUDr. Ludmila Bendov
MUDr. Jan Luck
doc. RNDr. Vclav Zelen, CSc.

Autoi barevnch diapozitiv

doc. RNDr. Lubomr Opletal, CSc.: (68), (86)

prof. Ing. Pavel Valek, DrSc.:(7), (12), (14), (24), (25), (28), (32) - 2x, (33), (37),
(39), (40) - 2x, (49), (50), (51), (52), (56), (70) - nadzemn st, (71), (74), (75),
(76) - 2x, (81), (84), (85), (89) - 2x, (91), (92), (99)
doc. RNDr. Vclav Zelen, CSc.: (44), (62), (63), (64), (70) - koen, (78), (100)

V ladimr Ando - Hubert ek - Milo Potuk - Pavel Valek ' 1998

Illustrations Pavel Valek, 1998
Photos Lubomr Opletal, Pavel Valek, Vclav Zelen, 1998
 Obsah
PEDMLUVA ....................................... .... . . . . ............................................................................... 7
1. TEORETICK ZKLADY NSK MEDICNY (Mgr. Ando) .................................... 9
1.1 Z historie nsk fytoterapie .......................... ................................................................... 11
1.2 Filozofick uen nsk medicny ...................................... ........................ . . .................. 12
1.2.1 Qi a yinyang .................................. ............................................. ........................................ 12
1.2.2 Pt prvk .................................................................................................... . . ....................... 14
1.3 lovk jako mal vesmr . ............. .............. . . . . ................................................................... 16
1.3.1 Skladba tla ......................................................................................................................... 16
1.3.2 Chod organismu ................................................................................................................ 17
1.3.3 Piny onemocnn ............................... .................. ........................... . . . . . ......................... 20
1.3.4 Diagnostika a len . .
..................... ....................................................... ....... ....... . ............. 23
2. ZSADY NSK FYTOTERAPIE (dr. ek, prof. Valek) .................. .................. 25
2.1 Podstata fytoterapie .
. . .................... ......... . . .......................................................................... 27
2.2 Vlastnosti livch rostlin . . ........................................................................... . . . . . . . . ............ 28
2.2.1 tyi povahy ...................................................................................................................... 28
2.2.2 Pt chut . . . . 28
.... . . . . . . . . . . . .... ............... . . . . . . ........ ...... .................... . . . . . ................................ . . .........

2.2.3 Smr pohybu .

....... .......................... ................................................................... ................. 29
2.2.4 Vazba na meridin . . . .
. ................. . . . .......................... ............. .......................... .................. 30
2.3 Principy ppravy a uit livch rostlin ............................................. . . . ...................... 31
2.3.1 prava drog ...... ................................................................................................................. 31
2.3.2 Uit ppravk z drog ........................... .......... ................................................................ 33
2.4 Charakter a tvorba pedpis .............................................. . ............... . . . . ........................... 35
2.4.1 Jednotliv druhy pedpis ............................................................................ .................. 35
2.4.2 Principy tvorby pedpis .................................................. . . ............................................ 36
2.5 Technologie pstovn a uchovvn livch rostlin ............................................... 37
3. OBSAHOV LTKY V ROSTLINCH (dr. Potuk) ................................................. 39
3.1 vod
.... ............ ........................................................................................................................ 41
3.2 Primrn produkty .............................................. ................................................................. 45
3.3 Sekundrn produkty ......................................................................................................... 46
4. CHARAKTERISTIKA VZNAMNCH DRUH (prof. Valek, Mgr. Ando,
dr. Potuk) ............................................................... . . . . . . ........................................................ 55
4.1 vod .
........................................................................ ............................................................... 57
4.2 Popis a uit .
........................................................... ................... . . .......................................... 57
5. NKTER DAL POUVAN DRUHY (prof. Valek, Mgr. Ando) .................. 265
DODATKy ......................... ............................................................ . . .......................................... 279
Rejstk latinskch jmen rostlin ............................................................................................. 281
Rejstk eskch nzv rostlin ................................................................... ............................ 290
Rejstk nskch nzv drog ................................................................................................. 292
Rejstk obsahovch ltek .. . ............. .. ........... ............................................. ....... ...................... 299
5
Oblasti vskytu popisovanch druh ............................................ ............ .......................... 304
Seznam barevnch vyobrazen rostlin ................................................................................ 306
Zdravotn rejstk
.............. ................................................................................................... 307
Rejstk termn TM .................................................................... ..................................... 316
Pouit literatura 321
.................................................. ....................... ............ . . . . . .......................
 PEDMLUVA

Hodnota lidskho zdrav j e nevysliteln a nim nenahraditeln. Pe o uchovn

zdrav a lba nemoc provz lovka ji od nepamti. Bhem vk se rozvinulo,
v zvislosti na mstnch podmnkch, mnoho lebnch systm. Krom souasn z
padn medicny na sebe poutaj stle vt pozornost prodn medicny vychzejc
zpravidla z vlastnch filozofickch princip.
Plat to v pln me i o tradin nsk medicn (T M), zaloen na filozofii taoiz
mu. Tato medicna m nejen historii starou nkolik tisc let, ale tak originln postu
py, kter denn provuje praxe a kter jsou stle zdokonalovny.
Vzhledem k tomu, e v n hraje vznamnou roli fyto terapie, rozhodl se kolektiv
autor zpracovat tuto problematiku a zpstupnit ji irokmu okruhu zjemc. Pi
pprav publikace byly vyuity daje z anglick, nmeck a nsk literatury, dopln
n o osobn zkuenosti. Konen redakce vychz z originlnch nskch pramen.
Zpracovvan tma je natolik rozshl, e jeho pokryt si vyd vydn tdln pub
likace.
Tento prvn dl dv monost seznmit se s nejdleitjmi rostlinnmi druhy,
jejich zkladn charakteristikou i lebnmi inky. Pi vbru rostlin jsme si byli v
domi skutenosti, e vyuvanch druh je nkolikansobn vce a e navc rostlinn
liv ppravky tvo vtinou smsi sestaven podle uritch pravidel.
Prv liv ppravky s detailnmi popisy jejich receptur jsou nmtem druhho
dlu. Ucelen a komplexn zpracovn problematiky by potom ml zavrit zvren
dl o nsk dietetice.
Ve vysplch zemch vznikla cel ada instituc, kter se systmem tradin nsk
medicny zabvaj. U ns je zatm situace zcela odlin. Oficiln medicna postupy
nsk medicny a na vjimky odmt, nebo podle n nejsou zaloeny na vdeckm
poznn.
I pes tento negativn postoj tradin nsk medicna svmi vsledky v lb po
tvrzuje svoje pln oprvnn. Jejmu studiu je vak teba se vnovat cel ivot
a nejprve je nutno zskat zkladn informace o principech a podstat tto medicny.
K tomuto elu je i u ns k dispozici odborn literatura a kolektiv autor douf, e
i tato prce roz jej ady a pispje k lepmu porozumn i irmu uplatovn
tradin nsk medicny u ns. Autoi zrove pedem dkuj tenm za jejich pi
pomnky a nvrhy.

Praha, bezen 1998.

7
 Kapitola 1

Teoretick zklady
nsk medicny
 1.1 Z historie nsk fytoterapie
U cel vky pomhaj liv rostliny lidem rznch kultur na celm svt od
nejrznjch zdravotnch neduh. Nejinak je tomu i v n, kde fytoterapie odjak
iva tvo velmi podstatnou soust tradin medicny. Jej kontinuita, jako
i kontinuita celho nskho lkastv, je vskutku obdivuhodn. Vdy jenom z fy
zicky dochovanch psemnch pamtek ji meme sledovat vce ne dva tisce let
proti proudu asu. A hranici vymezenou opisy ztracench originl nebo zpisky
v kronikch a jinch dlech lze pitom posunout jet o dal tiscilet dozadu. Kon
tinuita nsk medicny ovem nen jenom asov, neperuen zstvaj pedevm
jej koncepn, teoretick vchodiska. To se tk, jako jedn z jejch discipln, i fyto
terapie. Akoli generace lka bezpochyby nashromdily v prbhu vk ohrom
n empirick poznatky, herbln lba v n nikdy nebyla zaloena pouze na
prostm vztahu: poznn inku - pouit. Naopak, pedstavuje ji odedvna sloi
t a propracovan systm, v nm jsou tisce rostlin (ppadn i liv jinho pvodu
- minerlnho, ivoinho atd.) roztdny podle uritch kritri souvisejcch
s teoretickmi zklady nsk medicny. Podle nich se i clen vybraj do sms
s pesn zamenm inkem. Pochopen a zvldnut zkladn teorie nsk medi
cny je tud klem i k praktick aplikaci rostlinn lby.
Textov dochovan tradice nsk fytoterapie zan dlem Shennong bencaojing
(en-nung pen-cchao-fmg)l, Knon bylin Boskho zemdlce. Jeho domnlm au
torem je Shennong ( en-nung), mtick csa, kter ml vldnout v letech 2737 a
2697 ped nam letopotem. Skuten doba vzniku dla vak zstv pedmtem
rznch vah, datujcch ho vtinou do stolet na pelomu naeho letopotu. K
non obsahuje popis 365 liv a pozdji se stal zkladem pro stle vce roziovan
a doplovan prce tohoto druhu. S odkazy na liv rostliny se setkvme i v rz
nch nelkaskch psemnch pamtkch ji z obdob dynastie Zhou ( ou, 1 1. a
3. stol.p.n.l.) a nejstar, pmo "hmatateln", lkask text byl objeven v 70. letech
naeho stolet v hrobce pochzejc z roku 1 68 p. n. 1., ili z obdob vldy dynastie
Han (Chan, 206 p. n. 1. - 220 n. 1.). Na se Wushi'er bingfang (Wu-'-er ping
fang), Recepty na 52 nemoc, a obsahuje popisy tm t set receptur a 250 druh
liv. Dal dla se vynouj a na sklonku tto dynastie, o 400 let pozdji, a zde se
objevuj u i prvn historit autoi. Prvnm z nich, a historicky jet stle ne docela
doloenm, byl Hua Tuo (Chua Tchuo, 7-208 n.l.). Jsou mu pipisovna dla Zhong
zangjing ( ung-cang-ing), Uschovan knon, a Hua Tuo shenyi michuan (Chua
Tchuo en-i mi-chuan), Tajn odkazy zzranho lkae Hua Tuoa, v nich je po
psno vce ne 1 000 receptur proti nejrznjm nemocm. Druhm je jeden z veli
kn nsk medicny, Zhang Zhongjing ( ang ung-ing, asi 1 50-215 n. 1.), jeho
dlo Shanghanlun ( ang-chan-Iun), Pojednn o zrann chladem, se zaadilo k z
kladnm knonm nskho lkastv. Vedle klasifikace nemoc a jejich pin a
praktickch nvod na len horenatch onemocnn obsahuje i kolem 370 re
cept a popis vroby prk, emulz, pilulek apod. O vce ne stolet pozdji pispl

I V zjmu ulehen ppadn identifikace pojmi'! v cizojazyn literatue se autoi rozhodli v tomto dle
pouvat pro pepis nskch slov nskou fonetickou transkripci ntiny pinyin (pchin-jin), kter se
ve svtov odborn literatue pouv u bn. Jeliko vak pravidla vslovnosti tohoto fonetickho
systmu nejsou II ns jet obecn znm, je vdy na prvnm mst vskytu pojmu za nm
v zvorce uvedena i standardn domc transkripce ntiny, kter zachycuje jeho vslovnost. Spojov

nky mezi slabikami v tto transkripci oznauj skutenost, e nsk vceslabin slova jsou ve sv
vtin sloeninami z pi'!vodn jednoslabinch slov.
11
do pokladnice recept velk taoista a vyznava alchymistickch praktik Ce Hong
(Ke Chung, 284-364). Akoli se z jeho medicnskho dla zachovala jenom st, za
nechal nsledujcm generacm vce ne 1000 recept na 101 chorob. V 5. stolet
dal taoistick lka Tao Hongjing (Tchao Chung-ing, 456-536) zapoal dodnes
pokraujc tradici kompilovn a roziovn lkopisnch dl, tzv. bencao (pen
cchao), zaloench na pedelch pracch. Jako vchodisko si samozejm vybral
kanonick bencao Boskho rolnka, a upraven a rozen o 365 dalch liv jej
vydal pod nzvem Bencaojing jizhu (Pen-cchao-ing i-u), Komentovan knon by
lin. Na zatku vldy dynastie Tang (Tchang, 618-907) byl zzen sttn lkask
institut, na kterm pirozen nechybla ani farmakologie. Na 18 hektarech pozem
ku se studenti uili rozpoznvat, pstovat a sbrat byliny, a pak j e sestavovali do
livch smsL Osvcen vlda prvnch tangskch csa t sestavila tm odborn
k vedench farmakologem Su Jingem (Su ingem), kte zredigovali, rozili a
ilustrovali Tao Hongjingv bencao a v r. 657 jej vydali jako Nov redigovan knon
bylin, Xinxiu bencaojing (Sin-siou pen-cchao-ing). Ve stejn dob il a velk cty
poval lka-taoista Sun Simiao (Sun S' -miao, 581-682), nazvan i Krlem liv.
Jeho dv lkask prce, ob po ticeti svazcch, podchycuj krom jinho vce ne
7000 recept. Za nsledujc dynastie Song (Sung, 960-1279) byla v letech 1111-1117,
opt pod ztitou vldy, sestavena dvousetsvazkov encyklopedie Shengji zonglu
(Seng-i cung-Iu), Souborn zpisky o efektivn lb, nejrozshlej dlo nsk
medicny, kter obsahuje dochovan medicnsk texty a rovn kolem 20 000 ped
pis na lebn smsi. Nejznmj farmakologick dlo nskho lkastv vzniklo
v 16. stolet. Nazv se Bencao gangmu (Pen-cchao kang-mu), Osnova lkopis, a je
vsledkem ti desetilet trvajc prce lkae Li Shizhena (Li ' -ena, 1518-1593), kte
r na zklad celoivotn praxe revidoval a doplnil do t doby existujc bencao.
Jeho dlo popisuje a klasifikuje vce ne 1800 druh liv a pin kolem 11 000
receptur. Na tuto prci navazuje obdobn celoivotnm dlem Doplky a revize k
Osnov lkopis (Bencao gangmu shiyi, Pen-cchao kang-mu ' -i) Zhao Xuemin ( ao
Sue-min, 1719-1805), kter mimoto vnoval velkou pozornost i shromaovn cen
nch zkuenost od lidovch praktik a vydal o nich samostatnou prci.
Co se te dnen doby, tradin fytoterapie, jako ostatn i cel nsk lkastv,
se v n t velk ct. Je soust vysokokolskho studia tradin nsk medic
ny, pedmtem vzkumu na rznch pracovitch, a existuje dokonce Akademie
tradin nsk medicny, v jej stavech se detailn zkoum spolu s dalmi disci
plnami a kde se uskuteuje postgraduln studium v tomto oboru. Nakladatelstv
vydvaj stovky titul o nskm lkastv, vychzej reedice starch dl i prce sou
asn, v nich se prolnaj star poznatky s modernm pstupem, existuje mnostv
specializovanch asopis atd. A mn se i pstup okolnho svta. Tendence pe
chodu od zpotku pehlivho postoje nebo nepochopen nsk medicny
v zpadn civilizaci k stle hlubmu jejmu poznvn je zcela zejm. Vedle ji
samozejmho uplatovn kdysi "prapodivnch" terapeutickch metod (nap.
akupunktury) se to projevuje zejmna zvenm zjmem o nemn "prapodivnou"
teoretickou vbavu nsk medicny, snahou o jej lep poznn, a pibvnm no
vodobch kvalitnch dl i peklad originl z tto oblasti.
1.2 Filozofick uen nsk medicny

1.2.1 Qi a yinyang
Teoretickm vchodiskem nsk medicny je taoistick uen o yinyangu Oin
jangu), kter urovalo smlen starch an u od pradvnch as. V tomto
12
uen, kter je zrove kosmologickm i ontologickm vkladem svta, je veker
byt tvoeno a jeho chod urovn zdvojenou, z dvojice protikladnch sloek se skl
dajc silou i ltkou souasn, kterou nazvali qi (chi). Tuto jej obojakou povahu
zachycuje u i hieroglyf nskho znakovho psma, kterm se dan pojem oznau
je. Znak pro qi se toti pvodn skld ze dvou jinch znak, z nich jeden
znamen "pra", "ter", "vzduch", ili vystihuje "nehmotnou" sloku qi, zatmco
druh m vznam "re", tj. naznauje "hmotnou" podstatu qi.

re pra

Hmotn energetick povaha qi vyplv z vlastnost zmnnch sloek, je ji vy

tvej, ili yin (jin) a yangu (jangu). Oddlen je lze charakterizovat takto:
Yang pedstavuje musk, aktivn princip vesmru. Je vnitn hybnou silou
a funkc vc, oivuje je a udluje jim dynamiku. Typickmi yangovmi vlastnostmi
jsou svtlo, sucho, beztvarost, pohyb, lehkost, vzestupn a odstediv smr pohybu
apod. V prostoru yang modeluje horn st, povrch a levou stranu vc,
z "hotovch" jev zstupnmi pro nj jsou Slunce, nebesa, ohe.
Yin je enskm, pasivnm principem svta. Je vce hmotn povahy,. zahuov
nm dv vcem viditelnou podobu, vyivuje je a poskytuje jim stabilitu. Jejmi
vlastnostmi jsou tma, chlad, vlhkost, tvarovost, nehybnost, tha, sestupn a doste

div smr pohybu atd. V prostoru yin vytv doln st, vnitek a pravou stranu
vc, jejmi typickmi zstupci jsou Msc, zem, voda.
Yin a yang jsou si v kad vlastnosti protikladn, proto i vechny existujc vci
a jevy - jeliko jsou tvoeny yinyangovou qi - maj svj protiklad. To je prapinou
zdnliv duality byt. Mimodn dleitou charakteristikou yinyangu je vak z
rove ta skutenost, e protikladnost nespov v existenci nezvisl opan sloky,
nbr e je pmo obsaena v kad z obou sloek; ili yang v sob obsahuje neod
dliteln zrodek yin a yin m v sob obdobn zrodek yangu. Vechno tud nese
v sob zrodek svho protikladu, a to je prapinou relativity a promnlivosti byt.
Z danch vlastnost yinyangu vyplv jednak, e yin se me zmnit v yang a nao
pak (vci se mn ve svj protiklad), a jednak e se yinyang me donekonena
rozdlovat (vznik a znik vc), piem vsledkem dlen jsou opt yinyangov -
tedy ne yinov i yangov - entity. Tento jednotc nhled vyeil pro any u
dvno n"problm" prvotnosti ducha nebo hmoty a nsledn spory o hmotnm i
duchovnm stvoiteli svta. Hmota i duch jsou prost v nerozlun jednot, jsou
projevem tho: hmota v sob obsahuje ducha a duch je "rozednou" hmotou.
Yinyang jakoto podstata svta tedy pedstavuje dualitu v jednot a jednotu
v dualit. Tento relativn protiklad je souasn inherentnm agensem vekerho
dn a vnch promn vesmru. Vyplv to logicky z vlastnost yinyangu - jeliko
13
maj yin a yang vzjemn opan tendence a souasn jsou do sebe nerozlun
"zaklesnut", vsledkem jsou stl zrnny, pohyb, stdn protiklad, vznik a z
nik. Tento proces m svj vnitn podek - zkon yinyangovch promn -, kter
je charakterizovn tymi fzemi: 1 . yin a yang jsou vzjemn v protikladu; 2 . yin a
yang v sob vzjemn koen; 3. yin a yang se vzjemn pevauj; 4. yin a yang se
promuj ve svj protjek. Zkon zpsobuje, e ve se ot v cyklech, v nich
nen potku ani konce, jsou jen nekonen promny.
1.2.2 Pt prvk
Podle taoistickho vkladu je qi na potku jednolit, nepostehnuteln, nebo
jej yinyangov vlastnosti jsou jet v latentnm stavu. Avak puzena svou proti
kladnost se zan zevnit postupn diferencovat a "zbrzovat". Pot, co se yino
v a yangov vlastnosti "vyklubou" na svt, ponaj formovat prostor a jevy v nm.
Prvotn takovto rozvrstven pedstavuje tzv. pt hbatel, fz i prvk, wuxing
(wu-sing) - toti devo, mu (mu), ohe, huo (chuo), zem, tu (tchu), kov, jin (in),
voda, shui (uej). Obdobn jako jejich "rodie", i pt prvk pedstavuje v pote
nm stavu spe tvoiv sly neli konkrtn jevy. Kad z nich se vyznauje jistmi
pro nj charakteristickmi vlastnostmi, kter se budou promtat do vlastnost jm
tvoench dalch vc. Wuxing jsou toti jakmisi organiztory uvnit qi, kte ji
"hntou" do ji postehnutelnch jednotlivin. Formuj prostor, tm, e tvo svtov
strany, uskuteuj ve vcech cyklus vzniku a zniku zen patera promn - zroze
n, nrstu, dozrn, shromaovn a konzervace, vytvej zkladn prvky pod
neb, jsou pvodci patera zkladnch chut, vn a barev atd.

Tab. 1. Zkladn projevy pti prvk

devo ohe zem kov voda

strana vchod jih sted zpad sever

obdob jaro lto pozdn lto podzim zima

podneb vtrno horko vlhko sucho chladno

planety Jupiter Mars Saturn Venue Merkur

slo osm sedm pt devt est

fze cyklu rozen dorl'1stn promna dozrn uschovn

zve slepice ovce krva kM svin

zrniny penice proso kao-liang re boby

barvy modrozelen erven lut bl ern

chut kysel hok sladk pliv slan

pachy pach krve splenina vn ztuchlina hniloba

orgny jtra srdce slezina plce ledviny

vvody oi jazyk sta nos ui

tkn lachy cvy maso kl'1e kost

zvuky kik smch zpv pl stnn

city hnv radost zdumivost al strach

vstup nemoci je hru pte ramena, hbet k

14
 Zkladn vlastnosti jednotlivch prvk jsou tyto:
Devo - formuje vchodn svtovou stranu, z podnebnch jev k nmu pat vtr
a jarn obdob. Se devem souvis rostlinstvo, raen, rozen, potek. Jeho vlastnost
je, e se rozrst do okol, m podlouhlou formu a teplou povahu.
Ohe - tvo jin svtovou stranu, lto a horko. V cyklu promn pedstavuje
fzi nrstu, mohutnn, jeho vlastnost je ohvat a vysuovat, tlesnou formu m
zaostenou a pirozenost horkou.
Zem - pat k n sted prostoru, pozdn lto a vlhkost. Zem plod a iv, umou
je rozhojovn, zmnoovn a udrovn pi ivot. Forma zem je obl a jej
pirozenost je, e se zapauje. V cyklu promn zpsobuje dospvn, promnu.
Kov - formuje zpadn svtovou stranu, podzim a sucho. V cyklu promn s nm
souvis dozrvn, zavrovn. Vechna pevnost a tvrdost vc pochz od kovu a
kov dle zpsobuje svrn, stahovn. Tlesnou formu m hranatou a pirozenost
istou.
Voda - tvo severn svtovou stranu, z ronch obdob zimu a z podnebnch
jev chlad. V cyklu promn pedstavuje uschovn, zakonzervovn. Vlastnostmi
vody jsou vlhkost, prosakovn a zvlhovn, jej tlesn forma je ploch a piroze
nost studen.
Prvky jakoto organiztoi se samozejm rovn d uritmi zkonitostmi.
Jimi - vedle primrnch yinyangovch zkonitost - jsou vzjemn vztahy mezi prv
ky. Jsou tyi a nazvaj se vztahy vzjemnho rozen (xiangsheng, siang-eng),
vzjemnho ovldn (xiangke, siang-kche), vzjemnho podmaovn (xiangcheng,
siang-cheng) a vzjemnho poniovn (xiangwu, siang-wu).
Vztah rozen se uskuteuje cyklicky v poad devo ohe zem kov
voda devo, a vyjaduje vzjemnou podporu a tvorbu mezi prvky, kde kad je
"dttem" pedchzejcho a souasn "matkou" nsledujcho prvku.
Vztah ovldn inkuje mezi kadm druhm prvkem, ili v poad devo
zem voda ohe kov devo. Kad prvek tud jednak ovld, a jednak je
ovldn. Tento vztah je potebn pro vzjemnou regulaci vlastnost pti prvk, kte
r jsou protikladn. Rozen a ovldn udruj relativn rovnovhu prosted, jako
i vc v nm vznikajcch, anebo slou k jej obnov v ppad, e byla naruena.

c::=:::::> vztah rozen

----,. vztah ovldn (podmaovn)
------ + vztah poniovn
15
 Vztah podmaovn se dje ve stejnm smru a mezi tmi prvky jako vztah
ovldn. Narozdl od nj nen vrazem pirozenho udrovn rovnovhy, nbr
naopak je signlem jejho naruen. Vznik tehdy, pokud prvek i prvky psob
silnji ne jenom pi ovldn, a to bu proto, e ovldajc prvek pli zeslil, anebo
proto, e ovldan prvek se stal z njakho dvodu slabm. Nedojde-li k nvratu
do rovnovnho stavu, smuje dan jev v takovm ppad ke svmu zniku.
Vztah poniovn se rovn odehrv mezi prvky spojenmi ve vztahu ovld
n, jenome psob opanm smrem. Dochz tedy k tomu, e pvodn ovldan
prvek je silnj ne ten, kter ho ovld, a proto jej zptn pokouje. Opt nastv
takovto situace tehdy, pokud ovldan pli zesl, anebo kdy ovldajc zeslb
ne, a rovn i tento vztah m v konenm dsledku destruktivn charakter.
Takovto jsou tedy zkladn zkonitosti a vlastnosti, ktermi se d qi, ili i chod
celho vesmru. Abstraktn premisy filozofickho uen o yinyangu tvo kostru ue
n nsk medicny, v nm vak nezstvaj v pozici njakch vsostnch, nicmn
neuitench princip, nbr naopak zcela pirozen prostupuj vemi detaily
praktickch postup celho procesu lby. Proto pochopen tohoto uen je nut
nm pedpokladem pochopen nsk medicny jako takov, ale je i pedpokladem
jej aplikace, pokud nechceme zcela ignorovat jej systm. Dvod, pro kosmologic
k uen nachz uplatnn v praktick medicn, je ve sv podstat prost. Jeliko
podle nj je ve tvoeno z qi a ve se d jejmi yinyangovmi vlastnostmi, tot
mus platit i pro lovka, kter je rovn jenom jednm z vtvor qi. Je jakmsi
mikrokosmem, v nm plat stejn zkonitosti, jak hbou makrokosmem. Jak se to
konkrtn projevuje, vysvtlme si v nsledujcm textu.
1.3 lovk jako mal vesmr
lovk ve vidn star nsk medicny je jakmsi "chuchvalcem" organizovan
qi, smenm primrn z qi nebes (yangu) a qi zem (yin), absorbovanch v jeho
rodich. Yin a yang, resp. pt prvk, vytv jeho tlo i mysl a d jejich chod.
1.3.1 Skladba tla
Celkov plat, e yinov qi formuje tlo a dodv mu vivu, zatmco yangov qi
ho oivuje funkcemi, tvo jeho ivotn slu.
Skladba lidskho tla rovn odpovd yinyangovmu modelu tvoen. To zna
men, e povrch tla je yangov, jeho vnitek je yinov, horn a lev polovina jsou
yangov, doln a prav jsou yinov. Zrove vak plat i relativnost a vnitn proti
kladnost yinyangu, take napklad lev noha je v principu yinov, jeliko je dole,
souasn je vak vi prav noze yangov; jej vnj strana je yangov, vnitn je
yinov, stehno je oproti ltku yangov, ltko oproti stehnu yinov, atd. Rovn
vnitn orgny vykazuj yinyangov charakteristiky. Ty, kter jsou hmotnj, pln,
pat k yin, yangov jsou pak orgny dut. Podobn lze dlit i qi, vitln soust
organizmu: vzhledem k tlu je celkov yangov, avak ta, kter koluje vce pi povr
chu tla, resp. tvo i ochrann obal kolem nj, je yangov; ta, kter proud
v hlubch strukturch tla a dodv mu iviny, je yinov.
Pt prvk se podl na organizovn a chodu mikrokosmu lovka obdobnm
zpsobem, jak to in v makrokosmu. V tle formuj tzv. pt orgn zang (cang),
"schoven" - jtra (devo), srdce (ohe), slezina (zem), plce (kov) a ledviny (vo
da) -, kter se d zkladnmi vlastnostmi svch mateskch prvk a vstupuj mezi
sebou do stejnch vztah, jak plat mezi jejich pvodci. Orgny zang tvo a n
sledn i ovlivuj dal struktury organizmu. Kad z nich m svj yangov protj
ek, orgn fu (fu), "skladit", s nm je funkn propojen; konkrtn pry jsou:
16
jtra-lunk, srdce-tenk stevo, slezina-aludek, plce-tlust stevo, ledviny-mo
ov mch.Zangm podlh pt organickch tkn (jtra-lachy, srdce-cvy, sle
zina-svalstvo, plce-pokoka a ochlupen, ledviny-kosti), pt smyslovch otvor,
kter jsou vvody qi zang (jtra-oi, srdce-jazyk, slezina-sta, plce-nos, ledvi
ny-ui), a pt st povrchu tla (jtra-nehty, srdce-tve, slezina-rty, plce-ochlu
pen, ledviny-vlasy).
1.3.2 Chod organizmu

Psoben qi
Jak u bylo eeno, podstatou lovka je qi, kter se pitom organizuje podle
svch vnitnch zkonitost. Ta, z n se rod, tj. qi jeho rodi, potamo kosmick
pvodn energie, je nazvna prenatln qi, xiantian zhi qi (sien-tchien ' chi), resp.
pravou qi, zhenqi (en-chi) i prvopoten qi, yuanqi (juan-chi). Prenatln qi je
pvodcem ivota lovka i jeho formy - tla, avak po narozen mus bt doplov
na tzv. postnatln qi, houtian zhi qi (chou-tchien ' chi), biologickou vitln silou.
Hmotnou podobu tla formuje yinov sloka qi, ivotnost mu dodv jej yangov
sloka. Tlo jakoto zhutnl qi je prostoupeno jemnj podobou qi, kter se rov
n dle rozdluje na yinovou a yangovou. Yangov, vzhledem ke svm vlastnos
tem, je jednak zkladn energi pro funkci orgn a vech transformanch proces
v tle (tou je prav qi, zhenqi), a jednak se koncentruje zejmna v povrchovch
rovnch organizmu, jako i kolem nj, a chrn ho ped vnjmi kodlivmi vlivy
(jimi jsou pedevm povtrnostn vlivy). Tuto qi nazv nsk medicna ochran
nou qi, weiqi (wej-chi). Uvnit mezi orgny koluje tzv. vyivujc qi, yingqi (jing
chi), kter je yinov povahy. Vznik za pomoci transformanho psoben vrozen
prav qi rozkladem a pemnou sti stravy na jemnou esenci. Tato esenciln qi
vyivuje a regeneruje organizmus, je zkladn substanc potebnou pro jeho exis
tenci. Dle se jet rozliuje iniciln i osnovn qi, zongqi (cung-chi), je je sms
vrozen qi, obsahujc vyivujc qi, se vdechovanm vzduchem, ili tzv. istou qi.
Zmnn sms se vytv v hrudi a pes srdce vstupuje do krevnho obhu. Qi se
v tle pohybuje v tzv. mechanizmu qi, qiji (chi-i), tj. pohybu smrem dovnit, ven,
nahoru a dol, kter umouje chod vech ivotnch proces.
Funkce orgn
Orgny zang jsou jakmisi centrlami, v nich se qi koncentruje a z nich je
i vydvna pro poteby organizmu. Zkladn funkce orgn odrej charakteristic
k vlastnosti pti prvk, je jsou jejich pvodci. Jtra takto d vnitn prostupnost
a prchodnost organizmu, nebo vlastnost "jejich" prvku deva je roztahovat se do
okol, prorstat jm. Srdce odpovd za zateplovn vnitku tla, jeliko povahou
ohn je horkost a zahvn. Slezina odpovd za tvorbu vyivujc esence z potravy,
stejn jako prvek zem m na starosti plozen a vyivovn. Plce v tle filtruj a pro
iuj, jeliko jejich prvek kov je pirozenosti ist. Ledviny uschovvaj v sob
vrozenou esenciln qi, d v tle vodu a jej sestup dol, tak jako voda kles dol a
vtahuje do sebe.
Mimoto orgny zang vykonvaj i dal funkce, a to nejenom ve smyslu fyziolo
gickm, nbr i ve smyslu psychologickm.I psychika a vdom, resp. i emoce, jsou
toti v rmci tohoto staronskho nhledu jednm z projev innosti qi, a jeliko
jsou zangy"schovnami" ivotn sly, koncentruje se v nich i duchovn strnka lo
vka, resp. jej jednotliv sloky.
Srdce, xin (sin), je nazvno i vldcem ostatnch orgn. Je to proto, .e v nm
1
sdl tzv. duch shen (en), psychick podstata lovka. Sr fe dJe tq \ a cvy,
.
17
co znamen, e m vliv na kvalitu krve i cvn soustavy, jako i na krevn obh.
Provm orgnem srdce je tenk stevo, tzv. vvodem qi srdce je jazyk, povrcho
vou st tla se srdcem spojenou jsou tve, z emoc k nmu pat radost a z tlnch
tekutin pot. Ponvad srdce je odvozeno od prvku ohe, v rmci linie zstupnch
jev pinlecch k tomuto prvku souvis i s letnm ronm obdobm, horkem, jin
svtovou stranou, ervenou barvou, pachem spleniny a hokou chut.
Plce, Jei (fej), jsou tzv. kanclem, nejblim podzenm vldce. Odpovdaj za
dleitou lohu zen qi v tle, pod ni spad jednak vmna qi (zde vzduchu)
mezi organizmem a vnjm prostedm, a jednak i zabezpeovn pohybu mecha
nizmu qi, tj. stoupavho, klesavho, dostedivho a odstedivho pohybu qi. S tm
souvis i dal funkce plic - dit rozptylovn a filtrovn. Rozptylovnm se rozv
dj z plic qi, krev, tln tekutiny i esence stravy a z tla se vypuzuje (dchnm,
pocenm) kaln, opotebovan qi. Filtrovn je sestupn pohyb, jm putuj dol
ist vdechovan qi, tekutiny i pemnn potrava. V souvislosti s tmto pohybem
pslu plicm i funkce dit pohyb vody, tj. hlavn jej sestupn pohyb, ale i vyluo
vn (pocen). Plce pomhaj (pohybem sv qi) srdci udrovat krevn obh, jejich
provm yangovm orgnem je tlust stevo, z povrchovch st d pokoku,
vvodem jejich qi je nos a podlej se i na tvorb hlasu. Emoc plic je zrmutek, jejich
tln tekutinou jsou hleny, z ronch obdob souvisej s podzimem, ze svtovch
stran se zpadem, ze stav podneb se suchem, z barev s blou a z pach s pachem
;
zatuchliny, z chut s plivou.
Slezina, pi (pchi), je tzv. sprvcem spek, ili orgnem odpovdnm za stav vi
vy. d pepravovn a promovn, tedy promnu potravy na vyivujc esenci
a jej distribuci po tle; tato esence souasn slou i jako zdroj znovuobnovovn
krve. Obdobnm zpsobem d slezina i pemnu a pepravu tekutin. Qi sleziny je
silou, kter udruje krev i qi v drahch toku, a dle d tzv. vzestup istho, tj.
vynen vytvoen vyivujc qi nahoru do plic, odkud obohacen o vdechovanou
istou qi vstupuje do krevnho obhu. Krom toho slezina souvis se svalstvem a
konetinami, povrchovou st tla s n souvisejc jsou rty, vvodem jej qi jsou sta
a jejm yangovm prem je aludek. V emon oblasti se ke slezin vztahuje zdum
ivost, mylen, a jej tln tekutinou jsou sliny. Smrem navenek je navzna na
pozdn lto, vlhkost, lutou barvu, vn a na sladkou chu.
Jtra, gan (kan), jsou "vrchnm velitelem" mezi orgny zang. Zabezpeuj vnitn
prchodnost organizmu, a tm voln pohyb vemu, co se v nm pohybovat m - qi,
krvi, tekutinm atd. Obdobn reguluj i duevn uvolnnost a pohodu, jako
i trvic pochody. U en souvis s pravidelnou menstruac. Jtra slou jako zsobr
na krve, podle poteby krev vypoutj ve vtm mnostv, nebo ji naopak uscho
vvaj. V tle jsou spojena se lachami, z vnjch st tla k nim pat nehty a
vvodem jejich qi jsou oi. Tekutinou jater jsou slzy a na emon kle jim odpovd
hnv. O qi jater se k, e m sklon se "bouit", bt energeticky pedimenzovan.
Jako orgn prvku devo souvisej jtra s jarnm ronm obdobm, vchodn svto
vou stranou, vtrem, modrozelenou barvou, pachem masa a krve a s kyselou chut.
Ledviny, shen (en), jsou tzv. prenatlnm koenem tla. Souvis to s tm, e pod
le nsk medicny se v nich uschovv vrozen esenciln qi, z n se generuje
vechen yinyang v tle. Tato hmota-sla tvo zklad pro rozmnoovn, vvoj a
rst jedince, a jej yinovj st - esence jing (ing) - tvo i de a mozek a podl se
na vytven nov krve. Ledviny v tle d tekutiny, m se mn jednak transfor
mace poitch tekutin na tekutiny tlesn - za podpory tepl yangov qi ledvin -,
jednak jejich vyluovn resp. zadrovn, a jednak podpora dalch orgn podle
jcch se na metabolizmu tekutin. Dal funkc ledvin je tzv. nasvn qi, to znamen
Hl
jejich asistenci pi dchn, konkrtn pi ndechov fzi dechu. V tle ledviny
ovlivuj stav kost a zub, na jeho povrchu maj vztah k vlasm a vvodem jejich
qi jsou ui, resp. konenk a moov trubice. Emoc spojenou s ledvinami je bzli
vost, strach, a jejich tekutinou jsou hust sliny. Vzhledem ke svmu prvku, vod,
souvisej se zimnm ronm obdobm, severem, chladem, ernou barvou a slanou
chut.
Orgny zang jako protjky pti prvk v mikrokosmu lovka jsou pro nskou
medicnu hlavnm funknmi jednotkami organizmu. Orgny fu maj rovn sv
specifick koly, ovem vcemn jsou zvisl na innosti zang. Krom nich jet
nsk medicna rozpoznv dva energetick "orgny", centra, v nich se koncent
ruje vrozen prvopoten qi - a jimi jsou mingmen (ming-men), tj. brna ivota,
a sanjiaa (san-iao), trojit zi i ti ohnit. Mingmen se nachz mezi ledvinami,
piblin na rovni 3. obratle bedern ptee. Je stediskem vrozen yangov qi,
a tud zdrojem energie pro cel organizmus, a m vztah i k rozmnoovacm funk
cm. Sanjiao se dl na horn, stedn a doln. Horn je piblin uprosted hrudi
a souvis s funkcemi srdce a plic, stedn je zhruba v oblasti aludku a je spojen
s trvenm a dalmi funkcemi aludku, sleziny, jater a lunku, doln zi je ve
spodn sti bicha, m vztah k vyluovacm procesm a funkcm ledvin, moovho
mche a stev.
Orgny zangfu, krom toho, e kad vykonv sv specifick koly, jsou vz
jemn funkn spjaty v totonch vztazch rozen, ovldn atd., jak plat mezi
pti prvky. Plat tedy, e se jejich funkce vzjemn ovlivuj a podmiuj. Nap. ve
vztahu rozen devo Utra) rod ohe (srdce); srdce, kter d krev a cvn soustavu,
me vykonvat tuto funkci plnohodnotn, jenom pokud i jtra (kter je "rod")
reguluj v rmci svch funkc pimen krev. Podobn je tornu i mezi dalmi org
ny. A stejn tak inkuje i vztah ovldn. Nap. vztah devo ovld zem, ili jtra
ovldaj slezinu, se funkn projevuje tak, e jenom za pedpokladu dostatenho
zabezpeen vnitn prchodnosti jtry doke slezina dostaten pepravovat a
vytvet vyivujc esenci z potravy. V organizmu tud dn jeho st nen auto
nomn, kad podlh psoben jinch, jako i sama psob na dal, piem hlav
n vazby vychzej ze vztahu pti zang.
S drah qi
Dal skutenost umocujc propojenost organizmu je tzv. sjinglua (ing-luo)
drah qi. Kad z orgn zangfu m toti vlastn drhu, kterou cirkuluje jeho qi do
jinch st tla. Existuje tud dvanct dnch drah jing (ing) vzjemn propoje
nch spojnicemi lua (luo), kter vedou vdy z drhy orgnu zang do drhy s nm
sdruenho orgnu fu a naopak. Drhy se stejn jako orgny dl na yinov a yan
gov. Yinov vedou po vnitn stran rukou i nohou a na pedn stran trupu,
yangov smuj po vnjch stranch rukou, nohou a hlavy a na zdech. Yinov
energie proud smrem vzhru (od zem k nebesm), yangov obrcen, shora
dol (od nebes k zemi), piem qi stdav petk yinovmi a yangovmi drhami
v tyiadvacetihodinovm cyklu. Na drahch le tzv. jamky, prohlubn xuewei
(sue-wej), nm znm pod nzvem akupunkturn body. Jsou to jaksi "prduchy",
pes kter je vnitn qi organizmu spojena s vnjm prostedm. Maj vznamn
msto v lebn praxi nsk medicny, nebo psobenm na n rznmi prostedky
lze ovlivovat stav resp. cirkulaci qi v drahch, potamo i v pslunch orgnech.
Vedle dvancti dnch drah patcch k orgnm zangfu jet existuje osm zvlt
nch i mimodnch drah, kter slou k vyvaovn nerovnovhy qi v systmu
jingluo.

19
 St drah jsou v organizmu rozneny zkladn ivotn substance - qi, esence
potravy, krev atd. -, funkn jejm prostednictvm mezi sebou komunikuj orgny
a dal sti tla a chrn tlo proti vnikn vnjch patogennch initel.
1.3.3 Piny onemocnn
Jednotc pohled nsk medicny se pirozen pen i do jejho pstupu k cho
robnm procesm a jejich pinm. Z jejho hlediska jde vlastn o stav rovnovhy
i nerovnovhy qi, ili vzjemnho pomru yin a yangu. Pokud nkter sloka p
li zesl nebo naopak zeslbne, vznik lokln nebo i celkov nevyvenost, a to je
pro organizmus chorobn situace. Tehdy se jeho zdrav, tzv. dn qi, zhengqi
(eng-chi), dostv do stavu chorobn kodliv qi, xieqi (sie-chi), a zdrav i ne
moc je potom kolsn mezi tmito dvma kvalitami ivotn sly. Co se tk vznikl
nerovnovhy, v principu me mt dv podoby: bu jde o tzv. plnost, shi ('), nad
bytek kodliv qi, anebo o przdnotu, xu (sil), nedostatek a oslabenost dn qi.
Dal variace vyplvaj z yinyangov povahy qi. Takto me dojt k peplnnosti
yangu nebo yin, nebo k przdnot yangu i yin. Peplnnost yangu znamen nad
mrn stoupnut hladiny yangu v qi. V souhlasu s yangovmi vlastnostmi se proje
vuje nap. vysokou horekou, rozplenm obliejem, silnm pulzem, zn, suchem
v krku. Opan stav, peplnnost yin, zpsobuje tesavku, chlad v konetinch,
bolesti bicha, prjem, hlubok pulz apod. Przdnota yangu vede k oslaben funkc
orgn a spontnnmu peven yin, take se projevuje zimomivost, vnitnm
chladem, maltnost, navou. Przdnota yin je vsledkem ubyt esence jing, krve,
tlnch tekutin apod. Pi n proto naopak vzrst tzv. vnitn horkost (yang peva
uje nad yin) a objevuj se typick pznaky, jako jsou dlouhodob mrn zven
tlesn teplota, pocity plen v dlanch a na chodidlech, pocit horkosti v kostech,
hubnut atd.
Na zklad tohoto modelu yinyangovch disharmoni rozdluje nsk medic
na nemoci do osmi kategori tvoench tymi protikladnmi dvojicemi: nemoci
jsou tedy yinov a yangov, vnitn a povrchov, chladn a hork, z przdnoty a
z plnosti. Existuj i jin podrobnj kritria dlen, toto je vak rozlenn zkladn.
Nemoci yangov, povrchov, hork a z plnosti jsou obvykle akutn povahy, s bou
livjm, ale i kratm prbhem, provzen horekami, pocenm, zn. Zpsobuj
je vnj piny, o nich bude e dle. Onemocnn yinov, vnitn, chladn a
z przdnoty bvaj chronick povahy, s mn pznivou prognzou. Jejich pinou
je celkov vyerpanost ivotn sly a esenc. Provz je nava, zimomivost, snen
fyzick i psychick aktivita atd.
Piny, kter vedou ke vzniku onemocnn, se dl na vnj, vnitn a ostatn.
Vnj piny
Do tto skupiny pat pedevm atmosfrick initele, tzv. est rozvrace, liuyin
(liou-jin) - vtr, horko, vlhko, sucho, chlad a ohe. V nsk medicn jsou to rovn
projevy qi, kter interaguj s vnitn qi lovka a za uritch okolnost mohou vyvo
lat jej disharmonii, ili chorobu. Je to tehdy, kdy jsou pli intenzivn, kdy se
nhle stdaj nebo se objev v nepatinou dobu (nap. ochlazen v lt apod.),
ovem hlavnm pedpokladem jejich psoben jako chorobnch initel je oslaben
qi lovka, kter a pak tmto jinak obvyklm psobenm vnjho prosted nedo
ke dostaten odolvat. Liuyin zpotku zpsobuj nemoci povrchov (nebo se
vtlauj do pokoky, povrchovch vrstev tla), z plnosti (pepluj qi po vniknut
do tla) a hork (aktivizuje se yangov ochrannqi k jejich vytlaen z organizmu).
Pokud jsou vak onemocnn ast, rozvracee oslabuj vnitn qi, zpsobuj bloky,
kter brn voln cirkulaci vyivujc a prav qi atd., take nakonec vedou k chorob- .

?J)
nm syndromm z przdnoty, oslaben, a vyvolvaj v organizmu jevy pbuzn
jejich charakteru, nap. vnitn chlad, vnitn vtr, vnitn horkost apod.
Vtr
Vtr je promnliv, nestl, vm pohybuje, nadn se, je yangov povahy a
souvis s jarem a jtry. Tyto vlastnosti se penej i do nemoc jm zpsobench.
Mvaj boulivj prbh, vznikaj nhle a rychle i odeznj, provz je pocen, bo
lesti se pi nich pesouvaj z msta na msto a astj jsou v horn polovin tla.
Vraznou vlastnost vtru je, e se me kombinovat se vemi zbylmi rozvracei,
take vznikaj patogenn stavy vtrnho chladu, vtrn horkosti atd. Vedle atmo
sfrickho vtru rozeznv nsk medicna i vtr vnitn. Ten souvis s j try a vznik
pi peven jejich yangu nad yin. Vyvolv zkuby svalstva a onch vek, tes
konetin, kee, mdloby.
Horko a ohe
Horko je yangov povahy, stoup vzhru, stravuje tekutiny i qi, souvis s letnm
obdobm a se srdcem. Vyvolv horeky, pocit horkosti v hlav, sucho v stech,
pocen, poruchy psychiky. Tzv. ohe oznauje pedevm horenat stavy vyvola
n napadenm organizmu nkterm z vnjch chorobnch initel. Paraleln s nm
existuje vnitn ohe, vznikajc z disharmonie mezi yin a yangem orgn (zvlt
srdce, jater, plic a aludku) v neprospch yin. Vyvolv nap. bolesti hlavy, vyrky
na stech, zrudnut oblieje, hokost v stech, podrdnost, znt dsn atd.
Vlhko
Vlhko je spjato s qi pozdnho lta a z orgn se slezinou; je povahy yinov.
K vlastnostem vlhkosti, kter se penej i do charakteru chorobnch syndrom j
zpsobench, pat stagnace, lepkavost, tha, zakalenost a usazovn se. Vlhkost
zpsobuje vytven blok, sraenin atd., brncch cirkulaci qi a krve. Napad hlav
n slezinu, take vyvolv trvic poruchy, prjmy aj . Vnitn vlhkost je dsledkem
oslaben yangu sleziny, kter tm pestv bt schopen dokonale transformovat te
kutiny. Tehdy vznikaj nap. otoky, nava v konetinch, pocit thy v hlav, poru
chy trven.
Sucho
Povaha sucha je yang v yin, sucho je spjato s podzimem a plcemi. Zpsobuje
vysychn tekutin, proto pokozuje zejmna plce a ledviny. Vyvolv teploty, su
cho v krku a nose, such kael. Vnitn sucho vyplv z nedostatku yin v plicch a
tlustm stev. Projevuje se pocitem sucha v och, stech a krku, vysychnm po
koky, suchou stolic, nedostatkem moi, hubnutm.
Chlad
Tento siln yinov chorobn initel souvis se zimou a ledvinami. Vlastnostmi
chladu je, e pokozuje a oslabuje yang, zpsobuje zahuovn a smrovn, m
dochz ke vzniku blok pekejcch v proudn qi a krve. Vniknut chladu do tla
se projevuje tesavkou nsledovanou horekami, bolestmi v bie a ki, kalem,
studenmi konetinami. Vznik vnitnho chladu je vyvoln nedostatkem yangu,
zejmna ledvin, sleziny a srdce. Jeho pznaky jsou zimomivost, bled obliej, po
cit chladu v konetinch, hojn moen, nava atd.
Vnitn piny
Do tto kategorie patogennch initel zahrnuje nsk medicna tzv. sedm emo
c, potravu a navu z nepimen aktivity.
Zkladn city jsou projevy qi j ednotlivch orgn zang, kter jsou "sdly" emoc.
Takto radost pat k srdc, hnv k jtrm, zdumivost ke slezin, smutek k plicm a
strach k ledvinm. Z tto vazby vyplv, e citov rozruenost, labilita, nadmrn

21
psoben cit apod. negativn ovlivuj (naruenm rovnovhy qi) ten kter orgn
a jeho funkce. U srdce se to me projevit nap. arytmi, nespavost, nesousted
nost i blouznnm, hnv me naruit funkce jater souvisejc s krv, co se projev
bolestmi pod ebry, zvracenm krve, poruchami menstruace apod. Krom psoben
na orgny psob emoce i na stav qi a krve celkov, a plat to i opan - stav qi a krve
ovlivuje emon rovnovhu. Napklad disharmonie qi a krve j ater j e astm
spoutcm mechanizmem podrdnosti a hnvu, nedostatek qi a esence ledvin
vede k pehnan bzlivosti, atd. Jednotliv emoce dle psob ruiv i na chod me
chanizmu qi. Hnv aktivuj e vzestupn pohyby, co vede k pekrvovn horn
poloviny tla; plin radost zpsobuje uvolovn, rozptylovn a oslabovn qi;
plin pemlen, trudnomyslnost a pod. vyvolvaj tzv. zauzlen se qi, hlavn
v oblasti stednho zie, a nsledn poruchy trven; al oderpv qi plic, kter
d celkovou distribuci qi do organizmu; strach zpsobuje "padn" qi v j ejm me
chanizmu dol.
Potrava - sama o sob pro ivot nevyhnuteln - rovn me za uritch okol
nost psobit na organizmus chorobn. Jednou z nich j e nedostaten psun
potebnch ivin, anebo naopak pejdn se, je vede k "zahlcovn" orgn, aku
mulaci hlen, stagnacm atd. Dal pinou pemny stravy na chorobn faktor
jsou nesprvn stravovac nvyky. K nim pat j ednostrann upednostovn hor
kch nebo studench pokrm, nadmrn konzumace sytch, mastnch a peench
pokrm zpsobujcch akumulaci horkosti a hlen v organizmu, nebo nadmrn
upednostovn nkter ze zkladnch pti chut vztahujcch se k orgnm zang.
Kysel psob na jtra, hok na srdce, sladk na slezinu, pliv na plce a slan na
ledviny. Akutn zdravotn pote me samozejm vyvolat potrava zkaen, otr
ven apod.
Plin aktivita, resp. naopak nedostatek pohybu jsou t initele zpsobujc
disharmonii qi. Do okruhu plin aktivity pat fyzick pepracovanost, kter vede
k vyerpvn qi, duevn pepracovanost, rovn zpsobujc postupn vyerp
vn qi, a plin sexuln aktivita, kterou se vyerpv vrozen ivotn substance
koncentrujc se v pohlavnch sekretech. Nedostatek pohybu stupuje sedimenta
n procesy v tle, zpomalen cirkulace qi, vytven blok, nedostaten odbr
vyivujc esence svalstvem, a tud snen vkonnosti trvic soustavy, atd.
Ostatn piny onemocnn
Sem jsou azeny faktory, kter vyvolvaj chorobu ne j ako prvotn, ale jako se
kundrn piny. Pat k nim nap. hleny tanyin (tchan-jin). Rozliuj se hust hleny
tan (tchan) a id hleny yin Gin). Patogenn hleny vznikaj zahutnm tlnch teku
tin nap. v dsledku oslaben funkc orgn souvisejcch s metabolizmem tekutin,
oslaben qi a j ejho toku, stagnace qi a krve z nejrznjch pin, i nadmrn kon
zumace alkoholu a potravin podporujcch j ejich tvorbu. Hleny jsou rozneny po
tle, a proto v rznch jeho stech mohou zpsobit stagnaci qi a krve, vyvolvat
brnn, devnn, uzliny, vedy apod. Obdobn blokuj pohyb mechanizmu qi, co
vede napklad k poruchm dchn, trven a rznch funkc j ednotlivch orgn.
Vstup hlen a horkosti do srdce, zejmna jeho obalu, vyvolv psychick poruchy,
pomatenost, blouznn.
Dal chorobnou pinou je krevn stze, tvary ze sraen krve. Vznikaj z rz
nch vnitnch i vnjch pin - przdnoty qi, j e vede ke stagnaci toku qi a krve,
stagnace qi z rznch dvod, chladu v krvi zpsobujcho zahuovn, vnjch
porann, krvcen z porann apod. Pro krevn stzi j e pznan bolestivost v po
stiench mstech, vznik modin a zduenin, resp. i krvcen.
22
 Poslednmi z tohoto okruhu jsou vrozen piny. V kontextu nsk medicny
znamenaj penen nedostatenosti qi rodi na potomstvo. Jestlie nap. matka
trp przdnotou qi ledvin, je pravdpodobn, e tento orgn bude oslaben tak
u dtte, apod. Mimoto j sou samozejm dleit i dal okolnosti - viva, ivoto
sprva atd. v prbhu thotenstv.
1.3.4 Diagnostika a len
I praktick postupy nsk medicny jsou pln v intencch jej teorie. V principu
vychzej z celostnho pojmn lovka, kter se pen jak do diagnostiky, tak i do
len. V diagnostice se uplatuje nap. v mylence, e "vnitek lze posuzovat podle
vnjku", ili v postupech usuzujcch na stav orgn, podle pozorovatelnch p
znak na povrchu tla. Dle sem pat i zvaovn celho komplexu souvislost
psobcch na zdrav lovka - ronho obdob, poas, psychickho zaloen lov
ka atd. V terapii se projevuje volbou pimench metod, opt napklad i vzhledem
k ronmu obdob, dispozicm pacienta apod.
Vyetovac metody
Ke shromaovn indici o chorobn porue slou nskmu lkai ucelen
komplex tzv. ty vyetovacch metod (sizhen, s' -en). Jimi jsou vyetovn zra
kem, vyetovn sluchem a ichem, vyetovn dotazy a vyetovn palpac. Pi
vyetovn zrakem se zkoum celkov vzhled pacienta i podrobn j ednotliv sti
tla. Vnmaj se typick tlesn pozice, gestikulace, pohyby, vzhled a barva poko
ky - zejmna na oblieji, kde lze na j ednotlivch j eho stech vypozorovat stav
vnitnch orgn. Nejvt pozornost je vnovna zkoumn jazyka, jeho vzhledu,
barvy, jednotlivch st, a pedevm povlaku na nm. Pi vyetovn sluchem
a ichem se zkoumaj hlas pacienta (vka, sla apod.), zpsob mluven, vzdychn
nebo jin vydvan zvuky, typ kale, dchn, pach dechu, sekret, vzduchu v mst
nosti nemocnho atd. Dotazy zskv lka od pacienta informace o jeho pocitech
tkajcch se nap. citlivosti na chlad i teplo, trven, vyprazdovn, bolest v jed
notlivch stech tla, funkc smysl, ale i duevnho rozpoloen, ivotnch
podmnek, rodinn anamnzy apod. Hlavn npln vyetovn palpac je zkoum
n pulzu. Hlavnm mstem, kde se pulz odebr, je vnitn strana obou zpst, tzv.
cunkou (cchun-kchou), "st palce". Na tech pozicch tchto sek lze podle nsk
medicny zjistit stav qi jednotlivch orgn a usuzovat na poruchy j ejich vzjemn
souinnosti. Krom toho se posuzuje i celkov charakter pulzu - nap. zda je rych
l, pomal, hlubok, povrchov atd.; rozliuje se a 28 takovchto charakteristik
pulzu, kter vypovdaj v prvn ad o stavu qi a pomru yin a yangu v tle.
Informace zskan vyetovnm se vyhodnocuj v systmu tzv. diferenciln di
agnostiky a chorobn syndromy se klasifikuj podle uritch kritri a metod.
Postupn se vyvinulo nkolik takovchto klasifikanch metod, take nemoc se
me posuzovat ve vztahu k tzv. osmer osnov, bagang (pa-kang) - tj . e je povahy
yinov i yangov, chladn i hork, e je povrchov i vnitn, z przdnoty nebo
plnosti. Dalmi metodami jsou nap. posuzovn syndrom ve vztahu ke stavu qi
a krve, k orgnm zangfu, k sti drah qi atd. Na jejich zklad se upesn charakter
chorobn piny i j ej lokalizace a me se pistoupit k vbru lebn metody,
kter danou pinu m odstranit.
Len
nsk medicna zn celou adu lebnch metod, kter pes vekerou rznoro
dost sleduj tent cl - doshnout rovnovhy qi. Jej naruen, j ak vme, je z-

23
kladnm principem onemocnn, a proto obnovenm rovnovhy se dosahuje od
strann piny, kter disharmonii zpsobila. V zsad se nerovnovha projevuje
dvma protikladnmi stavy - przdnotou (xu, sti), anebo plnost (shi, ') , proto
k jejmu odstrann existuj dva hlavn postupy - doplovn (bu, pu) a vypoutn
(xie, sie). Pokud je tedy qi lokln nebo celkov "przdn", nedostaten, je teba ji
doplnit; je-li nkde peplnnost, je zapoteb z n vypustit.
Przdnota vitln sly vede celkov k oslabovn - funkc orgn, fyzickch
i psychickch sil apod. Pokud ji zpsobil bytek jej yinov sloky - co se projev
nap. tzv. vnitn horkost, mrn, ale asto zvenou teplotou, hubnutm, vysych
nm ke a jinmi pznaky relativn pevaujcho yangu -, lba je zaclena na
doplnn a rozhojnn yin. Jde-li o przdnotu yangu - typickou maltnost, vnit
nm chladem, zimomivost, stagnac cirkulace qi i krve a tlnch tekutin atd. -, le
n mus "zaht", doplnit a poslit yang.
Postup u syndrom plnosti se li podle toho, zda j de o plnost skutenou, anebo
zda vyplv z przdnoty. Skutenou plnost zpsobuj vtinou vnj kodliv p
iny (chlad, horko, vtr aj .), kter vstupuj do tla, zejmna j eho povrchovch st,
pepluj j e, a tm naruuj vnitn rovnovhu qi. Tehdy se pouij metody vypou
tc (potopudn, srejc horeku apod.), aby byl kodliv initel vytlaen z tla
ven. Peplnnost ovem vznik i pokud je qi oslaben. Tehdy stagnuje jej cirkulace
a s n i cirkulace krve, tekutin atd., take vznikaj bloky, sraeniny, akumuluj se
hleny a podobn. V takovmto ppad se mus uplatnit metody posilovn, dopl
ovn qi.
Ve, co zde bylo uvedeno o teoretickch zkladech nsk medicny, o j ejm p
stupu, diagnostickch a terapeutickch postupech atd., plat pirozen i pro praxi
len rostlinami. Je tud zejm, e jej aplikace pedpokld a vyaduje podrobn
znalosti teoretickch discipln nsk medicny. Tento popis j e vak jenom rmco
vm pehledem stejnch bod, vodem do tematiky, na kter mus u vnch
zjemc navazovat velmi podrobn studium vzcnho odkazu starch an.

24
 Kap itola 2

Zsady
nsk fytoterapie
 Vyuvn rostlin k ovlivnn zdravotnho stavu, tzv. fytoterapie, je star jako
lidstvo samo a nachzme ji snad u vech nrod. V mlokter geografick oblasti
vak byla dovedena k takov dokonalosti, jako je tomu v n.
2.1 Podstata fytoterapie
Fytoterapie je pm len rostlinami, resp. jednoduchmi lkovmi formami
pipravenmi pmo z vegetabilnch drog, v ntin nazvanch yao U ao). Pitom
pojem "droga" v sob zahrnuje vce vznam. V nkterch zemch je za drogu po
vaovno kad livo a v penesenm vznamu se za drogu povauje i omamn
ltka, a ji prodn nebo syntetick. Definici drogy ve smyslu farmakognozie for
muloval vcarsk vdec prof. A. Tschich: "Droga je suen nebo jinak upraven
rostlina i jej st, uren k pprav lk nebo jako technick surovina."
Pedevm psoben rostlinnch liv je mrnj a vtinou bez nedouCch
vedlejch ink. Dvra v n dodv pro spch lby tak dleitou psychologic
kou sloku. Fytoterapie je navc levnj ne chemoterapie.
Len rostlinami je vhodn jak pi vnitnm pouit, nejastji v podob ajo
vch npoj, ale i extrakt nebo prk, tak i zevn, tj. ve form obklad, zbal,
mazn, koupel apod.
S rozvojem farmakognozie jako vdnho oboru vznikla i poteba roztdit tuto
problematiku do njakho logickho a pehlednho systmu. Postupn se jich vy
tvoilo nkolik v souladu se stupnm rozvoje vdy. Nejjednodu a tak nejstar je
tzv. systm organografick, kde se drogy rozdluj podle toho, kter st rostliny se
sklz, jak vyplv z tabulky 2.

Tab. 2. Organografick systm drog

esk nzev Latinsk nzev nsk nzev
Nadzemn st
blizna stigma zhutou (u-tchou) ii
de medula sui (suej) N.
devovina lignum mu (mu)
kalich calyx e (e)
klek plumula peiya (pchej-ja) M l
koruna corolla huaguan (chua-kuan) -?t Mo
kvt flos hua (chua) -?t
kra cortex pi (pchi) Ji:.
list folium (phylloma) ye (jie) "
lodyha caulis jing (ing)
na herba cao (cchao) !f-
oplod pericarpium guopi (kuo-pchi) *- Ji:.
plod fructus guo (kuo) *-
semeno semen zi (c') f
stblo culmus gan (kan) :ff
stvol scarpus bing (ping)
ponka cirrhus juanxu (uan-su) !4.
vtvika ramulus xiaozhi (siao-') 'J' i
Podzemn st
cibule bulbus qiujing (chiou-ing)
hlza tuber kuaijing (kchuai-ing) l:k:
koen radix gen (ken)
oddenek rhizoma genjing (ken-ing)
27
 Dal systmy potom vychzej z fylogenetickho tdn, jin z pevldajcho
inku drogy, ppadn z hlavnch innch ltek v rostlin obsaench.
Znalost livch rostlin byla v n v prbhu stalet stle zdokonalovna a je
jich innost vyzkouena. Oproti ostatnm fytoterapim m nsk svoje specifika,
kter pedevm vychzej z hodnocen vlastnost jednotlivch drog, ale tak ze sku
tenosti, e byliny jsou v naprost vtin sestavovny do sms, a to podle
hierarchie urujc konkrtn postaven kad z nich.

2.2 Vlastnosti livch rostlin

Velmi dleit jsou vlastnosti livch rostlin, podle kterch jsou uvny v rm
ci terapie. Jedn se zejmna o tyi povahy, pt chut, tropizmus (tj . jejich vztah
k uritm orgnm tla), a v neposledn ad i o smr pohybu. Kad lk, tedy
i liv bylina, m sv specifick vlastnosti. Na zklad jejich znalost je mono na
vrhnout i odpovdajc lbu.
2.2.1 tyi povahy
tyi povahy siqi (s' -chi), nkdy t nazvan tymi vlastnostmi, j sou jistm
zhodnocenm metabolickho inku jednotlivch drog. Kad droga m j ednu po
vahu, kter je j vlastn. Ta je vyjdena j ako hork, tepl, chladn a sv. Znalost
tchto povah vychz ze syntzy klinickch pozorovn, vedench v prbhu velmi
dlouhho asovho obdob, z jejich ink na organizmus. Drogy, jejich inkem
je zchladit teplo a rozptlit ohe, jsou obvykle chladn nebo sv povahy. Obvykle
se pouvaj k lb syndrom yang. Tak je tomu nap. u koenu Coptis chinensis
(34). Ty, jejich inkem je vypudit chlad, ohvat a udrovat yang, jsou tepl nebo
hork povahy. Pouvaj se k lb syndrom chladu a poruch yin. Tak je tomu
nap. u kry Cinnamomum cassia (28) nebo oddenku Zingiber officinale (99). Do tto
skupiny se ad i mnoho druh koen znmch i u ns, a proto nelze stanovit pes
nou hranici mezi prostedkem dietetickm a fyto terapeutickm, protoe i potraviny
jsou naimi lky.
Z pohledu yinyangov klasifikace, zvisej chlad a svest na yin, horko a teplo
zvisej na yangu. Pitom svest je mn zjevn ne chlad, teplo je mn znateln
ne horko. Take chlad a svest na jedn stran, teplo a horko na stran druh jsou
te povahy, ale maj jinou intenzitu. Krom toho se vak vyskytuj drogy povahy
vyrovnan i harmonizujc.
kla tedy probh od horka, tepla, pes vyrovnanou povahu a po svest
a chlad. Vyrovnan povaha se vak ve skutenosti vyznauje slabou tendenc sm
rem ke svesti i teplu, a proto je vlastn soust ty povah. Z tohoto dvodu se
tak nehovo o pti povahch, ale pouze o tyech.
2.2.2 Pt chut
Jednotliv drogy se rozdluj podle chuti wei (wej) na kysel, hok, sladk, pli
v a slan. Kad chu m svoje specifick vlastnosti a inek na urit orgn a druh
poruchy organizmu. Substance te chuti maj obvykle identick inek. Chu dro
gy tak pedpovd jej vlastnosti, podobn j ako je tomu u ty povah. Pitom
tradin udvan chu se vdy nekryje s chuovm vjemem. ada drog m i vce
chut, nap. Schisandra chinensis (89). Vemi tmito skutenostmi j e dna rozmani
tost uit drogy a jejch lebnch vlastnost.
Pliv chu rozptyluje nebo podporuje obh qi, take se asto uv pi lb
akutnho nachlazen, nebo chlad zpomaluje a znemouje plnohodnotn obh.
Nositelem tto chuti je napklad Zingiber officinale (99), kter je v suenm stavu
28
hork povahy a rozptyluje chlad. Perilla frutescens (71) je tepl povahy a rozptyluje
chladn vtr. Na Mentha haplocalyx (168) rozptyluje tepl vtr. Citrus reticulata (29)
umouje cirkulaci qi, atd.
Sladk chu posiluje, vyivuje, zmruje a zpomaluje, ale podporuje tak vze
stup. Pkladem je koen Codonopsis pilosula (32), kter je mrn tepl a vyivuje
krev, ale tak posiluje slezinu a plce.
Kysel chu stahuje, svr a zastavuje vtoky. Pat sem nap. plody Schisandra
chinensis (89) tepl povahy, kter v kombinaci se zzvorem stav tekut a chladem
vyprovokovan hleny z nosu a plic, dle plody Prunus mume (82) vyrovnan pova
hy, kter stav prjmy a bvaj tak soust sms na potlaen gynekologickch
krvcen.
Hok chu vysuuje vlhkost, rozptyluje ohe a vyivuje yin. Tak je tomu nap.
u koene Coptis chinensis (34) chladn povahy, kter se uv pi infeknch pr
jmech, nebo u koene a oddenku Rheum palmatum (86) chladn povahy, kter je
soust sms uvanch pi akutnm zntu lunku.
Slan chu zmkuje tvrdost, zvlhuje a podporuje klesn. Je tomu tak u nati
chaluhy Sargassum siliguastrum chladn povahy, uvan pi lb ttn lzy.
Krom tchto pti chut se uvd jet chu fdn, mdl, kter napomh vyluo
vn vlhkosti tm, e podporuje tvorbu moi. Je tomu tak nap. u den Tetrapanax
papyrifera (198). Protoe fdn chu nen chu specifick, zaazujeme ji obvykle mezi
chu sladkou a uvdme jako sladk/fdn nebo mdl.
Pt uvedench chut je rovn ve vztahu k principu yin yang. Charakter yango
v m chu pliv, sladk a ppadn tak fdn, zatmco k yin pat kyselost,
hokost a slanost. Podobn je pt chut zce spojeno s plnmi orgny zang. Na
zklad tchto vztah tedy plat, e kyselost vstupuje do jater, hokost do srdce,
palivost do plic, sladkost do sleziny a slanost do ledvin. Tyto vazby vak nelze
povaovat za absolutn, protoe se meme setkat i s vjimkami.
2.2.3 Smr pohybu
V rmci svch vlastnost maj drogy tendenci ke stoupn vzhru sheng (eng),
poklesu jiang (iang), pohybu smrem k povrchu (fu) nebo do hloubky chen (chen).
Stoupn naznauje vzestupn inek, pokles je pohyb klesajc, pohyb k povrchu
naznauje plovouc pohyb a rozptlen, pohyb do hloubky naznauje inek zano
it a skrt se. Stoupn a pokles, pohyb smrem k povrchu a pohyb smrem do
hloubky jsou pitom chpny jako navzjem opan.
Stoupn a pohyb k povrchu jsou povahy yangov, pokles a pohyb do hloubky
nle k yin. Obvykle drogy majc vlastnosti vzestupn a smrem k povrchu maj
i tendenci k pohybu smrem vzhru a rozptlen se smrem k vnjku. Podporuj
tedy vzestup, uvoluj povrch a rozptyluj. Drogy s vlastnostmi klesajcmi a sm
rem k hloubce maj tendenci pohybu smrem do hloubky a zanoen se. Nechvaj
tedy klesnout to, co stoup v protismru, a zpsobuj vymizen vlhkosti, proitn
a zanoen se do hloubky.
Tendence drog k vzestupu, poklesu, k pohybu na povrch i do hloubky jsou
ureny j ejich specifickmi vlastnostmi, tj . povahou a chut. Drogy pliv a sladk
chuti, hork a tepl povahy maj obvykle tendenci stoupat a jt na povrch. Tak je
tomu nap. u kry Cinnamonum cassia (28) nebo koene Astragalus membranaceus (19).
Drogy hok, slan a kysel chuti a chladn a sv povahy maj tendenci klesat
a smovat do hloubky. Tak je tomu nap. u koen a oddenk Rheum palmatum (86)
nebo u koene Paeonia lactiflora (68).
Tak lehk nebo tk vlastnost drogy je v zkm vztahu se smrem pohybu.
Kvty, listy, stejn jako substance lehk a vzdun struktury maj obvykle tendenci
29
stoupat a "plavat" na povrchu. Je tomu tak nap. u kvt Lonicera japonica (59),
ovem tak u koen Cimicifuga foetida (123) a tak Platycodon grandiflorum (76). Na
proti tomu substance tk struktury jako plody, semena, koeny a oddenky, maj
tendenci klesat a zanoit se. Je tomu tak nap. u semen Raphanus sativus (183) nebo
u koen Rehmannia glutinosa (85).
K uren lokalizace nemoci rozliujeme povrch, hloubku, horn a doln st tla,
ke zhodnocen vvoje nemoci se rozliuje reflux (obrcen tok qi a krve) smrem
nahoru anebo smrem dol. Jak ji bylo uvedeno, drogy maj vlastnosti s tendenc
k vzestupu nebo poklesu, jin k pohybu smrem k povrchu i do hloubky. Z tchto
dvod je v klinick praxi vhodn obvykle pouvat drog s vlastnost vzestupnou
a plovouc pro lbu syndrom horn sti a povrchu tla. Naopak pro lbu syn
drom doln sti a vnitku jsou vhodn drogy s vlastnost klesajc a zanoujc.
V ppad syndrom refluxu smrem nahoru je vhodn pouvat drogy majc
vlastnosti klesajc a zanoujc se, a nepouvat substance vzestupn a plovouc,
nebo by mohly zeslit vzestup a reflux. Naopak u syndrom poklesu je vhodn
pouvat drogy s vlastnostmi vzestupnmi a plovoucmi, a nepouvat drogy klesa
jc a zanoujc, nebo by mohly jet zhorit samotn pokles. V praktick aplikaci
je vak teba vzt v vahu rzn situace a pistoupit k vhodnmu sblen vzestupu
s poklesem. Existuje nesetn mnostv monost, jak doshnout harmonizace yin
a yangu v organizmu pomoc vlastnost jednotlivch drog.
Ve uveden charakteristiky lebnch drog jsou zce spojeny s jejich piroze
nmi vlastnostmi. Nejde vak opt o pravidlo absolutn, nebo podlh uritm
vjimkm. Napklad kvty se obvykle zaazuj mezi substance podporujc stop
n a pohyb k povrchu, ale kvty lnula britannica (155) maj spe za nsledek pokles
qi, jeliko j sou vyrovnan a mrn tepl povahy a hok, pliv a slan chuti. De
vovina Aquilaria agallocha (107) je tepl povahy a pliv chuti, a mla by bt proto
zaazena mezi stoupav drogy. Ale protoe je tk, psob naopak dostediv.
Z toho vyplv, e nezvisle na obecnch pravidlech m kad droga charakteris
tick vlastnosti oven tisciletmi zkuenostmi uvn.
Krom toho se nkter lky mus ped pouitm upravit a velmi asto se v ped
pisech kombinuj e i vce drog. Pprava a kombinovn tak mohou modifikovat
vlastnosti livch substanc. Napklad drogy pipraven pomoc alkoholu zsk
vaj vzestupn tendence, tj. podporuj vzestup. Droga ze zzvoru je rozptylujc,
drogy ovlivnn octem stahuj a vaen ve slan vod zpsobuj pokles a umouj
obh v hloubce.
Liv ppravek tvoen malm mnostvm drog vzestupnch a smujcch
k povrchu, spolu s velkm mnostvm drog klesajcch a smujcch do hloubky m
ve svm celkovm inku schopnost zpsobit pokles a umonit cirkulaci na rovni
vnitnch parti. Naopak pedpis tvoen malm mnostvm drog klesajcch a za
noujcch se, spolu s velkm mnostvm drog stoupajcch a smujcch k povrchu
se projev schopnost "zvedat a zpsobit stoupn".
Z tto velmi strun charakteristiky vyplv, e dky znalosti pirozench vlast
nost a modifikac, kter zde mohou psobit, je mon sprvn pout nejrznj
drogy, a tak zskat vhodn lebn inek.
2.2.4 Vazba na meridin
Dal vznamnou vlastnost drogy je vazba na urit meridin, zvan tropizmus
nebo tak pijmajc meridin. Kad droga tedy odpovd pslunmu orgnu
ppadn i orgnm, a ji plnm - zang nebo dutm fu, a samozejm i danmu
-

meridinu. Znalost tropizmu nskch drog vznikla j ako vsledek pozorovn pro-
30
vdnch po stalet generacemi nskch lka. Je prvodcem pi vbru lk,
kter mus odpovdat orgnu meridinu, jen je v zkladnm vztahu s ovlivova
nou nemoc a jej lokalizac.
Nap. pi nachlazen me dojt k napaden meridinu plic kodlivou energi
vtru a tepla, m jsou funkce rozptlen a poklesu narueny a objev se kael. Pi
lb je teba pout koen Platycodon grandiflorum (76) a semena Armeniaca vulgaris
(82a), tedy drogy, kter pronikaj do meridinu plic a pispvaj k obnov funkc
rozptlen a poklesu qi tohoto orgnu. Tmito svmi vlastnostmi zastavuj kael,
vyvolan uvedenmi pinami.
Meridiny a jejich kolaterln vtve neexistuj izolovan, ale jsou ve vnitnm
vztahu s orgny plnmi a dutmi a zrove ve vnjm vztahu s povrchem tla.
Spojuj tak hloubku a povrch a tvo funkn systm, jeho centrem j sou orgny.
Proto se nzev "pijmajc meridin" neme jednodue pojmout jen j ako tropiz
mus drogy k tomu i onomu meridinu, ale zahrnuje spe j ej pronikn do
celkovho systmu sloenho z j ednoho orgnu, jednoho meridinu, konch zn
a povrchovch struktur. Nap. na Ephedra sinica (42) takto pronik do meridinu
plic nejen tm, e uvoluje oblast ke, chlup a intersticilnch prostor, ale vyvol
v t pocen a rozptyluje vtr - celkov mluvme o tom, e otevr povrch. Me ale
rovn pomoci plicm v jejich funkci rozptlit a zklidnit dunost. Z tohoto pkladu
je zejm, e inek uveden drogy smuje k systmu plic jako celku a neomezuje
se pouze na meridin.
Orgny pln a dut umstn uvnit tla jsou tak zkonit spojeny a souvisej
s tknmi a strukturami nachzejcmi se na povrchu tla. Lebn substance drogy
mus nutn prostoupit meridiny a jejich kolaterlnmi vtvemi, aby zashly org
ny v hloubce, ale tak pslun tkn a struktury na povrchu.
V prbhu nemoci se vak jednotliv orgny, meridiny a j ejich vtve asto
ovlivuj vzjemn. Proto je pi lb pouit jedin drogy vtinou nedostaujc
a je nutn na zklad diferenciln diagnostiky urit, kter orgny a meridiny se
podlej na vvoji nemoci, a vybrat odpovdajc drogy do pedpisu tak, aby byl
lebn inek pln.
Nap. stagnace qi j ater ovlivuje slezinu a vyvolv poruchu jej transportn
funkce. Jedn se o syndrom "disharmonie mezi jtry a slezinou" . Pi lb je teba
nejen pout drog vstupujcch do meridinu j ater, aby uvolnily a umonily cirkula
ci qi, ale rovn je nutn vybrat drogy, kter pronikaj do meridinu sleziny, aby ji
podpoily a vyivovaly jej qi. Teprve spojen obojho psoben umouje dosh
nout nejlepho vsledku.
2.3 Principy ppravy a uit livch rostlin
Abychom mli rostlinn lk kdykoliv k dispozici, je nutno rostlinnou st vhod
nm zpsobem konzervovat, obvykle se k tomuto elu pouv suen. Zskme
tak drogu, z n se lk piprav pomoc dle popsanch postup. Na rozdl od ev
ropsk fytoterapie zn nsk tradin medicna j et speciln pravy drog, kter
pedchzej pprav lk. Ta m pomrn j ednoduch pravidla a pacient ji prov
d ji sm.
2.3.1 prava drog
Prin5=ipem pravy je proces smujc k tomu, aby surov droga byla transformo
vna. Cnsk fytoterapie pouv hlavn surov substance, z nich ada me
obsahovat pmsi a nepouiteln sti, nebo mohou bt i jedovat, ppadn pso
bit nepimen prudce. Nkter drogy zase rychle mn svoji podobu a vlastnosti,

31
u jinch je podstatnou skutenost, e si neuchovvaj stejn vlastnosti po tepelnm
zpracovn. adu drog nelze tedy pout bez nleit pravy nebo je teba pizp
sobit je klinickm potebm.
Existuj ti zkladn zpsoby pravy drog, a to:
1. prava na ohni, huozhi (chuo-')
Zpsob pravy ohnm spov v uveden drogy pmo nebo nepmo do kon
taktu s ohnm, a to s clem vysuit, uinit ji drobivou, plit ji (doslova split "do
luta") nebo oplit rznmi zpsoby.
Jednm ze zpsobu tto metody je plit a prait produkt tak, e se pmo vystav
ohni nebo se pra v ohnivzdorn ndob. Takov postup se zpravidla pouv jen
u minerlnch ltek, u rostlinnch drog pouze vjimen.
Jin metoda je zaloena na rychlm peen drogy v ndob na otevenm ohni,
a zsk lutou splenou barvu nebo dokonce dokud prudce nepukne. Pouv se
nap. u oddenk Aconitum carmichaeli (3) nebo Zingiber officinale (99), u nich je c
lem snit jedovatost nebo agresivitu drogy.
Zpsob pravy peenm na rotu spov v zabalen drogy do vlhkho papru
nebo do tsta mounho zkladu a jejho vloen na rot a do doby, ne papr nebo
tsto zeloutne. Pouv se napklad u semen ze Euphorbia pekinensis (147)
a Myristica fragrans (65), m se sn jejich drdiv vlastnosti.
Chceme-li drogu opci, vlome ji do ndoby a peeme a do doby, ne dostane
lutou nebo lutav splenou barvu. Tak je tomu nap. u koene Atractylis macroce
phala (20), u nho se opeenm do luta docl zven intenzity chuti a aromatic
kch vlastnost drogy. Takto upraven koen stimuluje mimo jin slezinu a aludek.
Vjimen je mono provst opeen a do splen, a tm doclit stahujcho inku
drogy.
Velmi pbuznm zpsobem je opeen s jinou substanc, kdy se vytv impliko
van droga, nebo se pidv jet jin produkt, nap. med nebo tuk: opkn
v medu se provd mimo jin u koene Astragalus membranaceus (19).
Posledn dva zpsoby spovaj v suen na mrnm ohni nebo ped ohnm. C
lem suen na mrnm ohni je dosaen lehkho zeloutnut a drolivosti drogy.
2. Pprava na vod, shuizhi (uej-')
Clem metody ppravy je vyistit a zmkit drogy ve vod, aby bylo snadnj je
rozdlit na pltky. Pouv se vak i pro zmrnn jedovatch vlastnost drogy nebo
tak k vylouen jejho nepjemnho zpachu. Bnmi zpsoby jsou myt, pro
plchnut, men, plaven atd.
Myt je itn s clem odstranit zeminu, nebo jin ciz tlesa. Zpravidla se ped
pouitm myj koeny, oddenky nebo hlzy.
Proplchnut znamen men drogy po uritou dobu v asto obnovovan vod
s clem ji umt, odstranit neistoty, zmrnit jej slanost nebo zpach.
Men spov v tom, e drogu nechme v chladn nebo vac vod del dobu
s clem zmkit ji a moci tak snadnji odstranit obaly, ppadn ji rozdlit na pltky.
Mnohdy se tm zmrn i jedovat a pronikav charakter drogy. Je tomu tak nap.
u plodu Poncirus trifoliata (29c) nebo semene Armeniaca vulgaris (82a).
V ppad plaven se zpravidla jedn o zmenen hmoty a odstrann nedouc
sti drogy. Clem je zskat jemn prachov podl drogy.
3. Pprava na ohni a vod, shuihuozhi (uej-chuo-')
Existuj celkem ti metody kombinujc vyuit ohn a vody. Jde o vaen v pe,
vaen v tekutin nebo men po pprav na ohni.
Vaen v pe znamen psobit na jednotliv drogy s clem bu zeslit, nebo
naopak zeslabit j ejich lebn inek. Pkladem je Rehmannia glutinosa (85), j ej
32
syrov koen je chladn povahy a sladk chuti. Pot, co se rznmi zpsoby a opa
kovan vail v pe a suil na slunci, zstv jeho chu sladk, ale zskal povahu
vlahou. Posilujc inek koene se navc jet vce zv.
Vaen ve vod pat mezi nejbnj zpsoby pravy drog. Krom vody se po
uvaj k vaen i jin tekutiny. Nap. kvt Daphne genkwa (135) se pipravuje
vaenm v oct, aby se v nm zmrnil jedovat charakter drogy.
Men v tomto ppad znamen ohvat drogu dokud nezerven a potom ji
ihned met v chladn vod nebo v octu. Postup se opakuje vcekrt. Clem tto
metody pouvan hlavn pi pprav minerlnch drog je umonit jejich snadnj
rozmlnn a asto i zmrnn charakteru.
2.3.2 Uit ppravk z drog
Jako lk se podvaj drogy nebo jejich liv smsi vtinou ve form vhodnho
livho ppravku. Ten mus odpovdat zpsobu uit, tj. zevnmu nebo vnitn
mu, ale tak druhu drogy, protoe ne vechny drogy snesou bez ztrty innosti
nkter dle popsan postupy. ada postup je u ns znma, jin jsou pro tradin
nskou medicnu zcela specifick. Uvdme pouze pehlednou a strunou charak
teristiku nejbnjch livch ppravk a drog.
a) Odvar tang (tchang)
-

Tato forma podvn lk je v nsk tradin medicn nejvce pouvna. Mezi

jej hlavn vhody pat rychl a jednoduch pprava, znan terapeutick efekt a
vyuit vech innch ltek v droze obsaench. Navc lze pedpis snadno mnit
a pizpsobovat aktulnm zmnm nemoci.
Vtina odvar se va dvakrt nebo, jako v ppad tonizujcho odvaru, nkdy
i tikrt, aby se zabezpeilo co nejefektivnj vyluhovn obsaench substanc.
Jistou nevhodou odvaru asto bv jeho intenzivn zpach. Naopak nespornou
pednost je jeho jednoduch pprava.
Pi pprav odvaru je vhodn dodrovat nkolik dleitch pokyn:

'
vait by se nemlo v kovovch ndobch, vhodn je varn sklo nebo porceln;
voda je nejuvanjm rozpoutdlem, i kdy se mohou pout i jin tekutiny,
nap. vno (vyivuje krev), mlko (tonifikuje), ocet (m svrav inky) atd.;
doporuuje se vait na mrnm ohni;
rzn drogy se va rznou dobu, nap. koeny nebo oddenky se va vdy dle
(30-60 minut i vce).
Doba varu tedy zle na druhu drogy, ppadn sloen smsi, ale tak na dopo
ruen lkae i farmaceuta. Drogy jako kvt i list se va krat dobu ne stonky,
koeny nebo oddenky.
Del doba vaen je doporuovna pro drogy toxick, nap. koen Aconitum car
michaeli (3), u nich tm lze zabrnit nedoucm vedlejm inkm, vyplvajcm
z jejich toxick povahy. Dle by se mly vait i substance s fibrznmi a provitmi
stmi.
Naopak kratmu vaen by se mly podrobit nkter drogy obsahujc tkav
silice nebo ltky podlhajc rozkladu, jako je nap. na Mentha haplocalyx (168).
Dlouhodob var by znehodnotil jejich aktivn ltky a snil tak celkovou innost
drogy.
b) Odvar vaen v pe - luji (lu-i)
Pi tto metod se pouv keramick msa s poklikou, do kter se vlo sms
drog a zalije se necelm 1 de! vody. Ndobu potom uzaveme a vlome do velkho
hrnce s vodou, kde ji vame po dobu nkolika hodin v parn lzni. Podle poteby
dodvme do lzn vodu.
33
 Tato forma je vhodn pro ppravu jednotlivch drog a jednoduchch sms pro
siln tonizujc byliny, nap. pro koen Panax ginseng (70). Nevhodn je pro ppra
vu komplexnjch pedpis. Odvar zskan v pe je velmi ryz, siln a rychle
inn. Nazv se tak liv rosa.
c) Nlev - cha (cha)
Je to u ns nejbnj ajov npoj, kdy se do hrneku o obsahu 1/4 litru vlo
poadovan mnostv drogy ezan nebo prkovan (obvykle je to 3-5 g), zalije se
vrouc vodou a nech 3-5 minut vyluhovat. Tento "bylinkov aj" se pije 2-3krt
denn na lano.
d) Prek - san (san)
Dal monost, jak drogu pipravit k aplikaci, je jej semlet na prek. Sta po
ut obyejnho kuchyskho mlnku na kvu.
e) Kapsle - jiaonang (iao-nang)
elatinov kapsle jsou plnohodnotnm pnosem modernch metod do arsenlu
tradin nsk medicny. Maj mt velikost ,,00" a obsahovat piblin 1 g prku.
Uvaj se na lano, zpravidla 2krt denn po tech nebo 3krt denn po dvou, zap
jej se teplou vodou nebo vnem. Kapsle umouj podat i hok drogy, kter jinak
in odvary a nlevy nepoivatelnmi. Jsou navc vhodn pro dlouhodob sklado
vn, zajiuj sprvn dvkovn a umouj snadnou a rychlou konzumaci.
f) Pasta - gao (kao)
Prek se vsype do tec misky a smch se s dostatenm mnostvm medu.
Mus ho bt tolik, aby se vytvoila hmota konzistence hust pasty podobn arado
vmu mslu nebo chlebovmu tstu. Podv se zpravidla 2-3krt denn j edna
ajov lika na lano a zapj se teplou vodou ev. vnem. Skladuje se v chladu.
g) Pilulky - wan (wan)
Pilulka se zskv kombinac drog rozdrcench na prek s viskzn pojivovou
hmotou - zpravidla medem, ale tak vodou, mounou pastou i voskem. V praxi to
obvykle znamen, e se z pasty uhnte mezi palcem a ukazovkem peleta velikosti
broku a fazole. Takto zskan pilulky se rozprostou po peki a po dobu 10-15
minut se peou v troub na nejvy teplotu, dokud nezskaj glazuru. Z pohledu
sly inku jsou pilulky povaovny za mrn a pomal. Pilulka se vak vtinou
nerozpust, dokud se nedostane do stev, a tm nedochz k drdn aludku. Den
n se pouv 5-15 pilulek na lano s tm, e se dvka rozdl do 2-3 st. Zapjej se
teplou vodou nebo vnem.
h) Masti - you (jou)
Rostlinn masti se vyrbj smchnm drog rozdrcench na prek s nosiem,
kterm mohou bt vazelna, olej, vel med, vepov sdlo, lanolin, ppadn v l
krnch uvan dal masov zklady. Nosi se teplem rozpust, potom se k nmu
pid prkov droga a dobe se ve rozmch. Masti se skladuj v chladu a jsou
ureny pouze k zevnmu pouit.
i) Zbaly - fuyao (fu-jao)
Zbaly i tak nplasti slou k zevnmu pouit. Pipravuj se smchnm drogy
ezan nebo prkovan s olejem a jejich nslednm vaenm na mrnm ohni, pi
em se poslze pid vel vosk. Takto zskan pasta se rozproste na celofn nebo
voskov papr a pilo na postien msto. Zbal se ponech 12-24 hodin, potom se
vymn za nov. Lba me trvat tden. Tato forma nachz uplatnn pedevm
v lb konch chorob, ale je vhodn i pi bolestech sval, kost, lach, ale rovn
na zlomeniny, podvrtnut a nepohybliv kon shluky.
34
 j) Bylinn vno - yaojiu Uao-iou)
Pipravuje se menm drog ve vn a pedstavuje jednu z tradinch forem p
prav lk v n. Vno je samo o sob povaovno za produkt s vyivujcmi
vlastnostmi. Dosahuje zajmavch ink pi vyivovn krve, odblokovn meridi
n. Je proto pouvno nap. pro bolestiv obstrukce po napaden vtrem a
vlhkem, traumatick porann, ale tak pro rzn nemoci vyvolan stavem nedo
statenosti.
k) Bylinn vluh - dingji (ting-i)
Zskv se tm, e se drogy nechaj vyluhovat v silnm lihovm destiltu (60 a
96%) po dobu t msc a jednoho roku. Likry se pitom zhotovuj zpravidla
z nejdrach rostlin, nap. z velmi starho enenu.
Vyvenost likru zvis na pouitch drogch a na vlastn chuov pedstav.
Obecn se pouv 60-120 g drogy, kterou pelijeme 1 litrem lihu. Obsah sklenn
nebo keramick ndoby obas protepeme. m dle se droga louhuje, tm je likr
chutnj a silnj.
Standardn dvka takovho likru je 0,3-0,6 dc1, podle tlesn konstituce a hlav
n elu lby, zpravidla 2krt denn na lano. Je-li vluh pli siln (96% ), je
mon jej zedit teplou istou vodou. Naed se tak pouze lh, ani by dochzelo ke
ztrt cennch ltek.
1) Bylinn kaiky - yaozhou (jao-ou)
V nsk tradin medicn pedstavuj kaiky typick zpsob propojen stravy
a lby. Zkladem kaiek je hnd re, slzovka, jemen nebo proso. Kaiky se
uvaj jako sndan nebo pesndvky bhem dne. Dodn bylinnch sloek do
kae se stv livm. Obilky se properou v ist tekouc vod, nechaj se okapat
a na hodinu a dv se m v ist vod. Pidme petku soli a obilky pivedeme
k varu. Snme teplotu, pidme drogy, vame 1-2 hodiny a podle poteby dolv
me vodu. Obilky se va tak dlouho, dokud nezmknou a kae nleit nezhoustne.
Kae by se mla jst hork, bez dalch psad, nejve s medem i malm mno
stvm sezamovho oleje s moskou sol. Kai je nutno snst v prbhu jednoho dne.
m) Rostlinn polte - yaozhen (jao-en)
Lid prosp piblin tetinu ivota. Polt vyplnn bylinami umouje tento
as efektivn vyut k lb. Suen droga nebo drogy se vlo do povlaku, kter se
seije. Teplo z hlavy oheje drogy a uvoln z nich tkav ltky s nenahraditelnou
energi, kter jsou pijmny s kadm ndechem. Rostlinn polte jsou inn
piblin pl roku. Po ztrt vn se npl znovu obmuje. Krom shora uvede
nch forem se v nsk tradin medicn pouvaj i dal, u ns bn znm
formy: tinktury, extrakty, tablety, pky apod. O jejich pprav je u ns dostatek
odborn literatury.
2.4 Charakter a tvorba pedpis
Fytoterapie tradin nsk medicny vyuv jednotliv drogy pouze vjimen
pi lb nkterch nekomplikovanch onemocnn. Tit vak spov v pou
vn sms, jejich innost nt lkai v prbhu stalet dkladn v praxi ovili.
2.4.1 Jednotliv druhy pedpis
nsk tradin medicna rozeznv celkem sedm typ pedpis:
- velk
- mal
- rychl

35
 - pomal
- lich
- sud
- sloen
Z hlediska vlastnho sloen pedpisu rozeznvme tyi skupiny drog:
- csask neboli vldcovsk, kter zajiuj hlavn cl, nap. zahvat;
- ministersk i rdcovsk, kter maj za cl podporovat uveden hlavn cl;
- poradce, pomocnky nebo s doplujc lohou, nap. odstranit tekutiny z tla;
- velvyslance, prvodce i posly, zajiujc uveden smsi do msta inku, ale
i nap. kol oht jen urit orgn.
2.4.2 Principy tvorby pedpis
Kad pedpis sestaven podle zsad tradin nsk medicny je peliv vyv
en vbrem vhodnch drog v uritm pomru, ale tak kombinovn podle
pevnch zsad. Ty vychzej z nsledujcch pedpoklad:
vechny obsahov ltky smuj k urenmu cli;
kad droga m svoji lohu, tj. mimo jin jedna podporuje druhou;
hlavn slokou je droga, kter vyvolv pohyb k danmu cli, nap. zahv pi
nemoci z chladu;
kad droga m svoji povahu, chu, smr pohybu a vazbu na meridin.
Take napklad ve smsi "lizhongtang" (li-ung-tchang, odvar pro vyvaovn
stedu) uvan pi bolestech aludku z chladu, tj. zhorovanch chladem i chlad
nmi potravinami, jsou ptomny celkem tyi drogy (viz tabulka 3).
Nejdleitjmi komponenty v n, kter odpovdaj za inek smsi, jsou dv
drogy csask, a to koen Codonopsis pilosula (32) a oddenek Zingiber officinale (99).
Dle je zde j edna droga ve funkci ministra, kter posiluje i dopluje inek csa
skch drog, tou j e oddenek A tractylis macrocephala (20). Posledn droga m roli
velvyslance, je j koen Glycyrrhiza uralensis (51), kter zajiuje piveden smsi do
msta inku. V tto smsi tedy nen zastoupena droga v roli poradce.
Jinm ppadem je sms "yupingfengsan" (jii-pching-feng-san, prek z jadeito
vho paravanu), kde csaskou drogou je koen Astragalus membranaceus (19),
ministerskou drogou je koen Atracty/is macrocepha/a (20) a v roli velvyslance je ko
en Ledebouiella divaricata (161). Opt chyb droga ve funkci poradce. Tato sms m
kladn inek na qi, zvyuje odolnost povrchu a zastavuje pocen. Psob pede
vm na zven odolnosti v ppadech, kdy j e pacient asto nachlazen, nebo
v ppad pocen u pacient s blm povlakem jazyka . Csask droga zde tonifiku
je qi sleziny a plic. Kdy j e tato energie poslena, zv se i celkov odolnost a zastav
se pocen. Ministersk droga potom tonifikuje slezinu, aby zvila tvorbu qi a krve.
Droga v roli velvyslance odstrauje patogenn vtr. Pinou nemoci pacient, kte
trp astm nachlazenm, je jejich slab povrchov odolnost, nikoliv kodliv vtr.
Kdybychom tedy k lb pouili drogu, kter pouze vyhn vtr, mohli bychom
pokodit qi. Pokud k tto smsi pidme jet koen z Angelica sinensis (12), meme
ji pout k lb kopivky, kter je zpsobena nedostatkem qi a tokem vtru. Tato
droga bude aktivovat krevn obh a vypud nemoc zpsobenou vtrem.
Pi tvorb pedpisu je teba brt v vahu i skutenost, e tradin nsk medic
na kombinaci nkterch drog zcela vyluuje, nebo by se mohly dostavit nedouc
vedlej inky. Napklad koen Veratrum nigrum (205) nelze kombinovat s koep.y
Panax ginseng (70), Codonopsis pi/osula (32), Scrophularia ningpoensis (90), Salvia miltib
rrhiza (87) a s nat Asarum heterotropoides var.mandshuricum (110) apod. Lka tradin
36
nsk medicny proto mus dkladn znt sloen smsi, kterou pouv, a pokud
bude chtt dodat dal drogy, mus vzt v vahu j ejich ppadnou nesluitelnost.
Ve stejn bylinn smsi by se nemly pouvat ani takov drogy, z nich jedna
oslabuje nebo dokonce zcela ru inek druh. Napklad psoben oddenku Zin
giber officina/e (99) je rueno inkem koene Panax ginseng (70), a tento je naopak
potlaovn psobenm semene Raphanus sativus (183), apod. Tyto ppadn nega
tivn stavy mezi drogami jsou uvedeny v na publikaci u jednotlivch rostlin pod
nzvem "nesluitelnost".
Na druh stran se opanho psoben drog uv pi potlaen a neutralizaci
nedouc toxicity. Napklad oddenek Zingiber officinale (99) neutralizuje toxicitu
oddenk Pine/lia tuberifera (73) nebo Ariseama consanguineum (108).
Zvrem je mono konstatovat, e tvorba jednotlivch pedpis a vyuvn
bylinnch sms je zleitost, kter se vyvjela po adu stalet. Pedpisy maj svoje
jasn pravidla a jsou ovena dlouhodobou prax. Proto jejich dokonalm dolad
nm dosahuj lkai tradin nsk medicny toho, e jsou schopni lit i pomrn
komplikovan choroby, a to v ad ppad nejen mnohem rychleji, ale pedevm
mnohem innji ne lkai medicny zpadn.

2.5 Technologie pstovn a uchovvn livch rostlin

Zpsoby pstovn a sklizn livch rostlin tradin nsk medicny se nijak
neli od zpsob pouvanch u druh rostlin bn se vyskytujcch u ns, je pou
ze teba znt konkrtn nroky rostlin na klimatick a pdn podmnky, na teplo,
svtlo, vodu a iviny, ale tak na charakter pdy, kter je mimo jin dn pdnm
typem a druhem, hladinou spodn vody a pdn reakc.
Dky velk rozloze, a tedy i topografick a klimatick rznorodosti zem, roste
v n velk mnostv druh, kter mohou najt vhodn pstitelsk podmnky rov
n u ns. Pkladem je Scutellaria baica/ensis (91) nebo Codonopsis pi/osu/a (32) aj .
ada dalch je vak vyloen subtropickho a tropickho charakteru, a u ns je lze
pstovat pouze ve vhodnm pstitelskm zazen, mnohdy to nen vbec mon.
V tchto ppadech se vak nabz monost suenou nebo jinak upravenou drogu
dovet. Velmi dleitm faktorem je obsah innch ltek u jednotlivch druh.
Vliv prosted na mnostv a kvalitu sekundrnch metabolit, jako jsou alkaloidy,
glykosidy, silice aj ., je obecn znm, proto je nutn spolu s ovovnm monost
pstovn stanovit i vznamn obsahov ltky a vsledky porovnat s originlnmi
drogami z mst pvodnho vskytu. Na kvalitu drogy m znan vliv sprvn pro
veden sklize rostlinn sti.
Rostliny pstovan pro listy sklzme obvykle v dob tsn ped kvtem. Pitom
mnostv innch ltek nesouvis pouze s ron dobou, ale mn se i bhem dne.
Proto nejvhodnj dobou ke sklizni nadzemnch st je u vtiny livch rostlin
odpoledne. Rostliny obsahujc alkaloidy sklzme radji z rna po oschnut rosy.
Druhy pstovan pro kvt se obvykle sbraj v plnm kvtu, ale nesmj bt pezr
l. Semena maj bt dobe vyvinut a obvykle se sklzej na potku zralosti semene.
Koeny livch rostlin se vtinou dobvaj na podzim nebo asn na jae, jet
ped vyraenm.V t dob je v nich nahromadno nejvt mnostv innch ltek.
Dobe vyvinut koeny vyorme nebo vyryjeme, zbavme nadzemnch st, oist
me je nebo opereme a podle poteby provedeme jejich konenou pravu (naeeme
na pltky apod.).
Suen je pi Zskvn drog jednou z nejdleitjch prac. Pitom rozmez tep
lot a zpsob suen jsou pro kadou drogu ureny. K tomu elu je v souasnosti
mimo jin i dostatek rznch typ elektrickch suiek. Krom suen se pouvaj
i jin metody pravy drog.
37
 Drogy se zpravidla skladuj na chladnm, tmavm a suchm mst, aby se zabr
nilo negativnm zmnm v jejich sloen. K hodnocen kvality je dnes k dispozici
bohat vbr modernch analytickch metod, ovem vznam tradinho posuzov
n zaloenho na osobn zkuenosti v rmci tradice rozhodn nen zanedbateln.

Tab. 3. Sloen pedpisu lizhongtang

Druh drogy Latinsk jmno nsk jmno Charakter drogy

Codonopsis pilosula (32) dangshen slab tepl, sladk

Csask
Zingiber officinale (99) ganjiang hork, pliv

Ministersk Atractylis macrocephala (20) baizhu tepl, sladk, hok

Velvyslanec Glycyrrhiza uralensis (51) zhigancao vyrovnan, sladk

Poradce nen ptomen

38
 Kapitola 3

Obsahov ltky
v rostlinch
 3.1 vod
V pojednn o rostlinch pouvanch v tradin nsk medicn se dostvme
k zdnliv rozporupln kapitole: Obsahov ltky. Jako bychom se snaili vloit do
textu prvek zpadnho zpsobu mylen. Zpsobu, kter je dnes stavn do kontras
tu s mylenm Vchodu. Sname se analyzovat problm do nejmenho monho
detailu, ale zskan poznatky nedokeme vlenit do celku. Proto hledme v otz
kch souvisejcch s nam zdravm pomoc ve vchodnch filozofich, jejich clem
je udrovn harmonie v lidskm tle i ivot. Protoe se vchodn filozofie nebrn
novm informacm, ale zachzej s nimi velmi citliv a vdy v souladu se svmi
principy, bude pnosem zaadit sta o obsahovch ltkch v rostlinch do tto kni
hy. Ostatn, mnoh daje byly zskny dky nskm vdcm, protoe i v samotn
n probh intenzivn vzkum v tto oblasti.
Mezi zpadn medicnou a tradinmi medicnami Vchodu existuj znan roz
dly v pojet. Povimnme si alespo j ednoho z nich - prevence. Zatmco na Zpad
se za prevenci dosud povauje pravideln lkask kontrola, vchodn lebn sys
tmy nabzej soustavy cvik, kter zajiuj sprvn proudn ivotn energie a l
nemoc dve ne vznikne. Proto na sebe jga nebo qigong stle poutaj zaslouenou
pozornost. Mlo se vak v o tom, e i v Evrop byl kdysi pouvn podobn zpsob
posilovn tla i ducha.
Zastavme se na chvilku u naich pedk, Kelt. Jet ped zmnou letopotu
osdlili Evropu od Moravy po Irsko a stali se vznamnm etnikem, kter se spolu
podlelo na formovn mnoha evropskch nrod, vetn naeho. Jejich kulturn
ddictv je hlub, ne meme zatm docenit. Nositeli jejich vzdlanosti byli drui
dov, kmenov mudrcov, litel a kn.
Druidov znali a pouvali liv rostliny, a je takka symbolick, e v posvt
nm jmel a ernohlvku byly nedvno nalezeny ltky s protirakovinnmi inky.
Na tom j et nen nic zvltnho, pomoc rostlin pece lili i ostatn nrody.
V evropskch pomrech vjimen je vak systm tlesnch a duevnch cvien,
kter druidov vytvoili a nazvali wyda. Jeho clem bylo poslit a harmonizovat
energetick centra v lidskm tle.
Jednotliv cviky velmi pipomnaj indickou j gu a nsk qigong, a mnoh na
svduje tomu, e vechny maj dokonce sv star, spolen koeny.
Potkem naeho letopotu byli Keltov s vjimkou Irska poraeni many
a Germny a j ejich vyspl kultura zmizela pod nnosem asu.
Protoe v porovnn s Evropou byly podmnky pro rozvoj tradin medicny
v n mnohem pznivj, mme dnes monost studovat ucelen lebn a filozo
fick systm, proven staletou prax.
Vrame se vak k naemu tmatu. Souasn vrstajc zjem o liv rostliny je
mimo jin zpsoben i tm, e se zpadn medicna dostv stle astji do slep
uliky pi hledn vhodnch liv. V naem stolet se pouvaj vtinou ltky, kter
jsou syntetickho pvodu. Lidsk organizmus se s nimi sice sna vyrovnat svmi
obvyklmi mechanizmy, ale ne vdy se mu to da a dsledkem jsou alergie a dal
vedlej inky. Sprvn podan rostlinn lk bv v tomto smru etrnj, proto
bude jist zajmav sledovat pvod slouenin, z nich je rostlina tvoena. V tto
souvislosti meme uvaovat piblin o dvou monch zdrojch. Jednak, a to
z vt sti, vznikaj v prbhu vlastn ltkov vmny (metabolizmu), ale uritou
st zskvaj rostliny tak z pdy nebo ze vzduchu. Bohuel prv ze zevnho pro
sted pronikaj do rostlin i ltky nedouc. Jmenujme toxick kovy (olovo, kadmi-
41
um), pesticidy, polychlorovan bifenyly a jin produkty na civilizace. Pokusme se
vak nyn vce piblit ty ltky, kter zdrav rostliny normln obsahuj.
Podle stle bn zvyklosti dlme chemick sloueniny, z nich je tvoen n
svt, vetn rostlin, na organick a anorganick. Zaazen nkterch ltek do tohoto
schmatu vak me init urit obte.
Sloueniny zaloen na tyvaznm uhlku nazvme organick. Je jist pekva
piv, e celou tu krsu a rozmanitost iv prody vytv pomrn zk vbr che
mickch prvk. Krom uhlku j e to vodk, dusk, sra a fosfor. Ostatn prvky se
zastuj v ivotnch procesech jen v men me, co vak j ejich vznam nijak
nesniuje. I kdy j en ve stopch, mohou bt zabudovny nkter kovy v tak dlei
tch ltkch, jakmi jsou enzymy. Sta tak vzpomenout na zelen barvivo chlo
rofyl, kter m klov vznam pro ivot na Zemi. V centru jeho molekuly je vzn
hok. A v pkladech bychom mohli jet dlouho pokraovat.
Anorganick sloueniny (tzv. minerln ltky) pochzej z neiv prody, v rost
linnch tlech se vyskytuj nejastji ve form ve vod rozpustnch nebo neroz
pustnch sol. Jejich obsah do urit mry zvis na mnostv, v j akm se nachzej
v pd. Vznanm zdrojem bvaj prmyslov vyrbn hnojiva, kter citeln
zvyuj obsah dusinan a dusitan v zelenin i livch rostlinch.
A zbvaj sloueniny anorganicko-organick. Nejbnjm typem takovch l
tek jsou soli kov s organickmi kyselinami. V tto podob se v rostlinch nachz
sodk, draslk, vpnk, hok, elezo a zinek, pokud chceme jmenovat alespo ty
nejbnj. A kyselin je tak cel ada. Alespo pro pklad uveme jablenou, cit
ronovou, j antarovou a vinnou.
Zcela zvltn postaven v rostlinnm tle m voda. Rostlina ji pijm ze vzdu
chu i z pdy, st ji v procesu ltkov vmny vytv, ale tak spotebovv. Voda
zaujm nejvt st jej hmotnosti a m pro jej existenci klov vznam. Ze zku
enosti vme, e pi nedostatku vody rostlina rychle strd nebo i hyne.
Podvejme se nyn ble na produkty rostlinnho metabolizmu. Chemick slou
eniny, kter pi nm vznikaj, se bn klasifikuj jako produkty primrn nebo
sekundrn, piem produkty primrn jsou povaovny za nezbytn pro zajitn
zkladnch ivotnch funkc rostliny. Jedn se pedevm o cukry, blkoviny a tuky.
Na tomto mst je dobr pipomenout, e veker ivot na Zemi je zvisl na schop
nosti zelench rostlin vytvet z anorganickch ltek, tj. vody a oxidu uhliitho,
v ptomnosti zelenho barviva chlorofylu Uako katalyztoru) a za psoben slune
n energie organick ltky. Tento proces se nazv fotosyntza. Dochz pi nm
vlastn k akumulaci a pemn slunen energie do nov formy. Zsadn vznam
m pitom vznik cukr, od jednoduchch a po polysacharidy. Cukry jsou zklad
nm zdrojem energie pro vechny iv organizmy. ivoichov, vetn lovka,
schopnost vytvet cukry z anorganickch ltek nemaj a jsou odkzni na jejich
pm i nepm pjem z rostlin.
Z cukr teprve vznikaj dal, asto znan sloit organick sloueniny v rostli
nch. Dvod vzniku sekundrnch produkt nebyl dosud vtinou dostaten ob
jasnn. Nejastji se pedpokld, e se tmto zpsobem zbavuj rostliny odpadnch
produkt sv ltkov vmny, kter mohou bt pro rostlinu jedovat. Je pravdou,
e urit mnostv tchto nedoucch ltek rostliny vyluuj do zevnho prosted,
ale na rozdl od ivoich, kte se mohou pohybovat z msta na msto
a svch odpad se zbavovat i mo a stolic, mus je rostliny tak ukldat v nekodn
form pmo ve svch orgnech. Nkter z tchto ltek mohou bt ale druhotn
vyuvny nap. jako zdroj energie, stavebn ltky ap. Bylo prokzno, e v nkte
rch ppadech vytvej rostliny sekundrn ltky j ako ochranu proti svm kd-
cm. A jsou to prv sekundrn produkty, kter se vyznauj zetelnmi inky na
lidsk organizmus. Zatmco produkty primrnho metabolizmu, tj. cukry, blkovi
ny a tuky nm slou j ako potravina nebo stavebn ltka, pak sekundrn produkty
pinej ji v malm mnostv informace, kter mohou intenzivn ovlivovat nae
tlesn funkce, a to a ji pozitivn (l), nebo negativn (toxin, alergen).

s te roidy

te rpeny

/ 7
mastn kyseliny

ac oem

( aminokyseliny
flavonoidy

katechiny

fotosyntza -... cukry I

fenylpropany

vru
kyselina s koncov

anthrachinony

Pi hodnocen inku liv rostliny na lidsk organizmus je nutno vzt v vahu

skutenost, e rostlina vytv sv obsahov ltky proto, aby zajistila harmonii sv
ho vnitnho prosted. Pokud navc me slouit i k lb lid, je to dar, kterho je
teba si vit. A prv ve zpsobu, j ak vyuvat liv rostliny, existuje mnoho roz
dlnch pstup. Za klasick meme povaovat fytoterapii, tj. lbu rostlinami.
Klasick proto, e po stalet nachzel lovk mezi rostlinami sv lky. Na n orga
nizmus psob obsahov ltky v rmci pirozench komplex. Pouvaj se j ak
rostliny erstv, z nich se upravuj pokrmy nebo se lisuj vy, tak rostliny usue
n (drogy), uren k pprav aj. Setkvme se tak s j ednoduchmi extrakty
v lihu, vn ap. Clem fyto terapie vak nikdy nebylo izolovat jednotliv ltky a ty
aplikovat jako lky.
Vedle fytoterapie vak pouv liv rostliny tak zpadn medicna. Jej zjem
je vtinou zcela jin. Pedevm hled a izoluje j ednotliv inn ltky z rostlin, ty
potom testuje na zvatech. Vybr sloueniny s nejlepmi vsledky a zkou j e bu
pmo, nebo po sten prav jejich molekuly jako lk vhodn pro lidi. Tento
postup odvoduje monost pesnjho dvkovn a vylouen ltek s nedouC
mi inky. Je ale j asn, e takov ltka, vytren ze svch pvodnch vztah v rmci
rostlinnho tla, bude mt odlin inek ne pirozen soubor ltek, kter pouv
fytoterapie. Mezi lkai je dnes mlo fytoterapeuru. Dvodem nen j ejich nezjem,

43
ale fakt, e na vtin zpadnch univerzit se toho bhem studia medicny o li
vch rostlinch mnoho nedozv. Stle jet petrvv nzor, e inek syntetickch
liv nebo izolovanch ltek z rostlin je vhodnj, protoe je silnj a rychlej,
ne psoben bylinek. Pitom proti tomuto nzoru mluv stle astji porovnn
vsledk, kterch dosahuj dva ji od zkladu odlin lebn systmy, tradin
vchodn a oficiln zpadn medicna.
Pesto existuje vda, z n erpaj j ak fy toterapeuti, tak zastnci syntetickch l
iv. Jmenuje se farmakognozie a jejm kolem je zskvat a sousteovat znalosti
o livch rostlinch. Pat k zkladnm pedmtm pednenm na stednch a
vysokch kolch s farmaceutickm zamenm. Pro poteby klasifikace rostlin
z pohledu farmakognozie m studium obsahovch ltek sv specifick postaven.
Ji dvno toti nevystame s botanickm klem. Bylo zjitno, e mnoh rostliny
patc do stejn eledi, tj. rostliny blzce pbuzn, se mohou vrazn liit druhy
obsahovch ltek, a naopak, v rostlinch z eled vzdlench se nachzej ltky
shodn. Proto vznikla chemotaxonomie, nauka, kter td rostliny nikoliv podle
jejich botanick pbuznosti, ale podle druh v nich obsaench ltek. Tchto po
znatk vyuvaj vrobci a kontroln laboratoe, kte zaruuj kvalitu prodvanch
livch rostlin. Jak lpe odpovdt na otzky, zda rostlina byla sprvn urena,
neobsahuje nedouc pmsi a jej obsahov ltky jsou ptomny v pedepsanm
mnostv, ne chemickm rozborem?
Naproti tomu hodnocen rostlin v tradin nsk medicn probh pomrn
prost, zjiuje se zdnliv povaha, chu a vazba na meridiny. Za touto prostotou
se vak skrvaj vsledky mnohaletch pozorovn a pelivch analz v duchu tao
izmu. V posledn dob se ale nt vdci tak velmi intenzivn zapojuj do vzkumu
obsahovch ltek v n domcch livch rostlin. Poet prac uten pibv
a souasn stoup zjem zpadnch vdc o tyto rostliny. A nejen o n, nastv
nov nzorov posun, protoe Zpad se zan konen zabvat tradin nskou
medicnou v jej ucelen podob.
A v souvislosti s obsahovmi ltkami se pmo nabz dal otzka: Jsou si rostliny
rostouc v n a v Evrop hodn vzdlen, alespo co se obsahovch ltek te?
Odpov zn mon pekvapiv. Nejsou. Nejen e se u ns vyskytuj pbuzn dru
hy, ale obsahov ltky, kter tvo v rostlinch rozhodujc podl, jsou bu zcela
toton, nebo velmi podobn. Hlavn rozdl spov v tom, jak ltky v j ednotlivch
rostlinch proda zkombinovala a v jakm mnostv.
Znamen to, e by se i evropsk rostliny daly, po j ejich prozkoumn na zklad
yinyangov filozofie, v nsk medicn vyut? Pravdpodobn ano. Je znmo, e
i tradin nsk medicna dnes pouv tak druhy zdomcnl. Stle zsadn od
lin vak zstv zpsob nsk diagnzy a nsledn lba nemoci pomoc har
monizace prtoku qi. Zde je ji zcela zjevn rozdl v druzch pouitch livch
rostlin ji proto, e zpadn medicna l pedevm dsledek, zatmco nsk se
zabv pinou. Strun eeno, pi stejn chorob budou pravdpodobn oba l
ebn smry podvat jin liv rostliny.
Ponechme nyn ji stranou problematiku vbru sprvnch rostlin a vnujme
pozornost kvalit sbranch livch rostlin a z nich zskanch drog. O pznivm
vlivu lkav vonc drogy na lebn spch nen jist nutno pochybovat. K dosae
n potebn jakosti je nezbytn splnit nkolik podmnek, o nich se alespo strun
zmnme. Jedn se pedevm o volbu vhodnho obdob ke sbru, dle zpsobu
sbru a posklizov pravy. Druhy obsahovch ltek a j ejich vzjemn pomry se
li v prbhu vvoje a rstu rostliny. Star rostliny maj tendenci vytvet vt
mnostv sekundrnch metabolit, a proto jsou pro lebn vyuit vhodnj.
44
Mnostv obsahovch ltek kols tak bhem dne. Nezapomnejme, e i rostliny
maj svj denn biorytmus. Tak vliv msce na vegetaci byl prokzn. Proto dnes
jsou star zprvy o sbru rostlin o plnoci a pi plku prvem pokldny za dkaz
pekvapivch znalost naich pedk.
Pro jednotliv rostlinn sti vybrme takov obdob, v nm je v nich obsah
innch ltek nejvy. Toto pravidlo je obecn platn jak pro nu, tak pro Evro
pu. Nadzemn sti se proto sbraj za suchho a slunnho poas v dob tsn ped
rozkvtem. Jedn se o na, list nebo kvtn poupata. Dobe vyvinut listy je mono
sbrat i po tomto obdob, zvlt u rostlin, kter nakvtaj postupn. Kvty se sklz
na potku kveten. Rostliny jsou v tto dob v dobr kondici a maj pevahu mla
dch pletiv.
Koeny a oddenky se vykopvaj naopak na podzim a brzy na jae, kdy rostlina
"zathla" a uloila do nich velk mnostv cennch livch ltek. Pouze kry jsou
uritou vjimkou, jejich loupn vyaduje vlhk poas.
Z nasbranch rostlinnch st je nutno pipravit lk. Tradin nsk medicna
pouv podobn jako zpadn fy to terapie erstv rostliny nebo suen drogy. Na
vc, ped suenm nkdy pedchz speciln prava, nap. vaen ve vod (Rehmannia
glu tinosa (85), Panax ginseng (70)). Tento zsah me mt rozdln vliv na inek
drogy. Zatmco koen a oddenek rehmanie z dvodu rozkladu iridoid svj inek
sniuje, v ppad tzv. ervenho enenu dochz naopak k uvolnn innch
ltek. Lebn efekt koene ervenho je proto ji po stalet povaovn za silnj
ne blho.
Ve druh sti tto kapitoly zejmna odbornkm pedkldme velmi strun
pehled nejbnjch druh obsahovch ltek.
3.2 Primrn produkty
Cukry
lovk vyuv monosacharidy (nap. glukzu, fruktzu), disacharidy (sacha
rzu) nebo polysacharidy (kroby, inulin) jako zdroj energie. Dleitost polysacha
ridu celulzy pro sprvnou funkci zavacho traktu je dnes obecn znma. Tak
dal polysacharidy, ve vod bobtnajc slizy a pektiny jsou ji po stalet soust
lebnch prostedk. Uritou novinkou je vzkum zamen na polysacharidy
vych rostlin, kter maj schopnost vyvolvat tvorbu protiltek a tm zvyovat
imunitu lidskho organizmu.
Jejich molekulov hmotnosti se pohybuj piblin v rozmez od 35 tisc do 500
tisc, ale ve vod jsou rozpustn. Vyskytuj se nap. v rodech Panax (70), Astragalus
(19), Codonopsis (32) aj.
Protoe cukry jsou naprosto bnou soust rostlinnho tla, j ejich ptomnost
se dnes ji vtinou v publikacch ani neuvd.
Aminokyseliny
Pedstavuj zkladn stavebn jednotku blkovin. Na rozdl od mastnch kyselin
se v j ejich molekule vyskytuje tak aminoskupina. Blkoviny a aminokyseliny jsou
soust na potravy. Jsou ptomny ve vech rostlinch, a proto se v literatue uv
dj pedevm vjimen druhy nebo neobvykle vysok obsahy
tchto ltek.
Nejjednodu aminokyselinou je glycin. Piblin 10 druh
aminokyselin si neum lovk vytvoit, ale pitom je pro syntzu
svch blkovin nutn potebuje. Natst jsou bohatm zdrojem
tchto tzv. esencilnch aminokyselin mnoh rostliny. glycin
45
 Mastn kyseliny
Pat mezi jednoduch organick kyseliny, kter se bn vyskytuj v rostlin
nch i ivoinch tlech. Vichni znme kyselinu octovou, kterou pouvme ve
form octa v domcnosti. Kyselina palmitov a stearov tvo estery s glycerolem,
kter jsou zkladem vtiny rostlinnch tuk a olej. V rostlinch se oleje ve vtm
mnostv vyskytuj hlavn v semenech, kde tvo energetickou rezervu pro prvn
chvle ivota nov rostliny. Rostlinn oleje jsou doporuovny jako vhodnj sou
st naeho jdelnku ne tuky ivoin. Jednm z dvod je vy obsah nenasy
cench mastnch kyselin (obsahuj dvojn vazby ve sv molekule), kter maj
pzniv vliv na lidsk tkn. Jedn se hlavn o sms kyseliny linolov, linolenov
a y-linolenov, tzv. vitamin F. Na rozdl od ivoinch olej, rostlinn neobsahuj
cholesterol.

COOH

kyselina linolenov

3.3 Sekundrn produkty

Alkaloidy
Zajmav a velmi podrobn studovan skupina ltek, kter se v rznch mno
stvch vyskytuj v cel ad rostlin. Jejich molekuly maj znan rznorodou
strukturu, s jednm spolenm znakem, a tm je ptomnost dusku, vtinou hete
rocyklicky vzanho. Ten dodv alkaloidm zsadit charakter, a proto tvo
uveden sloueniny nejastji soli s organickmi kyselinami, zatmco ptomnost
volnch alkaloid je spe vjimkou. Alkaloidy vznikaj jako odpadn produkty me
tabolizmu aminokyselin. Pro lovka jsou jedovat, ale j ejich toxicita velmi zvis
na velikosti podan dvky a tak na znan rozdln citlivosti lovka k inkm
jednotlivm druh alkaloid. V rostlinch nachzme obsahy alkaloid od obtn
zjistitelnch stop a po nkolik procent.
Rostliny s vymi koncentracemi nkterch alkaloid se ve fytoterap nepou
vaj. Omezen se tk jak tradin nsk medicny, tak i evropsk fytoterapie.
Obshl skupina ltek, jakou alkaloidy bezesporu jsou, je sice dle obvykle roz
dlena do mench celk podle sv chemick pbuznosti, ale dal podrobnosti by
svm rozsahem ji byly nad rmec tto knihy. Pro nae poteby uveme jen nejd
leitj a nejznmj druhy alkaloid s ohledem na zastoupen rostlin v publikaci.
Uritou vjimkou jsou protoalkaloidy, kter maj umstn dusk v postrannm
etzci. Klasickm pedstavitelem je efedrin (Ephedra sinica (42), Pinellia tuberifera
(73 )), kter roztahuje prduky a tm usnaduje dchn.
Purinov bze vznikaj z nukleovch kyselin, proto bvaj uvdny jako samo
statn skupina mimo alkaloidy. Veobecn znmou ltkou je kofein obsaen nap.
v rostlin Camellia sinensis (117), zvyujc aktivitu mozkov kry.
Terpenick alkaloidy obsahuj dusk zabudovan v terpenoidnm skeletu. Nap.
akonitin v druhu Aconitum carmichaeli (3) pat mezi nejprud rostlinn jedy.
Isochinolinov alkaloidy bvaj velmi astm typem bz v rostlinch. Berberin
nachzme nap. v rostlin Coptis chinensis (34) nebo Phellodendron amurense ( 72),
magnokurarin v druhu Magnolia officinalis (61).
Piperidinov alkaloidy jsou zastoupeny v druhu Punica granatum (84), jde nap.
o pelletierin.
AL
 kofe in

L - efedrin

berberin
CH3

Glykosidy
Organick sloueniny, kter se skldaj z sti cukern a ne cukern (aglykonu),
se souborn nazvaj glykosidy. Protoe se mezi aglykony vyskytuj rzn typy
chemickch slouenin, zahrnuje tato skupina pestrou paletu ltek, kter se znan
li jak stavbou molekuly, tak i inky na lidsk organizmus. A prv aglykon uru
je, j ak druh inku bude mt glykosid.
A nyn alespo rmcov o nejdleitjch druzch glykosid.
Glykosidy kyanogenn uvoluj pi hydrolze toxick kyanovodk, pchnouc
po hokch mandlch. Typick je vskyt v semenech eledi r ovitch. Koncentra
ce uvedench ltek nejsou natst vysok. V tto knize se setkvme napklad
s amygdalinem v druhu Crataegus cuneata (36).
Glykosidy srden (kardioglykosidy) obsahuj steroidn aglykony. Zvyuj srde
n vkonnost, ve vych dvkch jsou jedovat. Maj vznam pedevm v medic
n evropsk (rod Digitalis), v tradin nsk medicn se rostliny s j ejich obsahem
vyuvaj pouze okrajov, ptomnost kardioglykosid v druhu PolygoJ1atum odora
tum (78) nen spolehliv prokzna.
Glykosidy fenolick se vyznauj, j ak nzev napovd, ptomnost fenolickho
aglykonu. Nkter aglykony vykazuj po odtpen cukern sloky dezinfekn
inky, nap. arbutin obsaen v druhu Saxifraga stoloJ1ifera.
Glykosidy flavonoidn i voln aglykony jsou v rostlinn i znan rozeny.
Dky vznamnm inkm na lidsk organizmus jsou asto nazvny bioflavono
idy. Pzniv ovlivuj zejmna funkci cv, protoe zlepuj prunost j ejich stn
a brn tak vzniku sklerotickch zmn. Zvlt vrazn se tyto inky projevuj
v kapilrch, u nich dochz k prokazatelnmu snen lomivosti. Souasn flavo-
47
noidy mrn sniuj srlivost krve a zamezuj tak vzniku krevnch sraenin (trom
b). Nkter flavonoidy psob tak moopudn zvenm prokrven ledvin. Dle
jsou schopny chrnit obsahov ltky rostlin ped oxidac (nap. kyselinu askorbo
vou, tj. vitamin C) a usnadnit jejich vstebvn v tenkm stev. Flavonoidy bvaj
obvykle ptomny v kvtech a nadzemnch stech rostlin. V nkterch drogch
in jejich obsah a dvacet procent. Aglykony flavonoid jsou odvozeny od uhlovo
dku chromanu, cukernou slokou glykosid bv ponejvce glukza. Za pklad
aglykonu nm poslou kvercetin, k nejznmjm glykosidm nle rutin.

y
O- glukza

genciobiza -0- CH

I
C== N
arbutin
amygdalin
OH

OH

HO

OH O

kvercetin

Glykosidy kumarinov a kumarinov derivty se asto vyskytuj v rostlinch e

led Apiaceae, Asteraceae a Poaceae. Chemickou strukturu aglykonu meme odvodit
od uhlovodku chromanu. Kumarin se nachz v rostlinch ve form glykosidicky
vzanch kyselin, z nich se uvoluje teprve bhem suen. Dodv drogm cha
rakteristickou vni. V malch dvkch sniuje mozkovou innost, vt dvky se
projevuj spavost a bolestmi hlavy. Uvoluje kee hladkho svalstva, drogy se pro
to pouvaj nap. pi bolestiv menstruaci, klimakterickch potch ap.
Furanokumariny zcitlivuj pokoku vi slunenmu svtlu. Vsledkem me
bt zarudnut a vznik puchk po kontaktu s rostlinou, ale tak pi poit vtho
mnostv drogy.
Kumarinov derivty se vyskytuj nap. v rodech Angelica (11, 12), Artemisia (16)
nebo Citrus (29). K nejbnjm ltkm v drogch nle nap. angelicin, skopole
tin a eskuletin.
Anthraglykosidy se vyskytuj nap. v eledch Liliaceae a Polygonaceae. Jejich agly
kony meme odvodit od anthrachinonu. V rostlinch se vyskytuj vedle sebe jak
voln aglykony, tak jejich glykosidy. Drogy obsahujc anthraglykosidy se podvaj
pedevm jako projmadla, protoe po enzymatickm tpen glykosidu v tlustm
stev drd uvolnn aglykon jeho stnu a zrychluje stevn peristaltiku.
L1
 V tto publikaci se setkme nap. s anthrachinonovmi derivty aloinem, rhei
nem nebo chrysofanolem v rodech Alo (S), Polygonum (79) a Rheum (S6).

o OH

skopoletin O

chrys ofanol

O- glukza

HO

aukubin

Glykosidy iridoidn jsou znan rozenou skupinou ltek s monoterpenoidnm

aglykonem. Vt st tchto slouenin bv uvdna mezi hoinami, ostatn jsou
azeny mezi nespecifick terpeny. Vznanmi zstupci jsou aukubin a katalpol.
Bohuel pi suen nebo vaen iridoidy snadno podlhaj rozkladu, kter se proje
vuje hndnutm nebo jinou barevnou zmnou rostlinn sti a snenm inku
drogy. Pkladem rostlin s obsahem zmnnch ltek me bt rod Plantago (75)
nebo druh Rehmannia glutinosa (SS).
Saponiny pat rovn mezi ltky s glykosidickou stavbou molekuly. Aglykony
saponin jsou tvoeny hlavn triterpenoidnmi ltkami (nap. kyselina oleanolo
v, kyselina glycyrrhetinov) nebo steroidy (nap. diosgenin z rodu Dioscorea
(40.
Od ostatnch glykosid se odliuj schopnost sniovat povrchov napt teku
tin, a tm umoovat vznik velmi malch stic (kapek). Pi msen tekutin, kter za
bnch podmnek smsit nelze (nap. olej a voda), vznikne v ptomnosti saponinu
mln zbarven emulze. Tak se d nap. vysvtlit schopnost saponin vyprat mast
n skvrny z prdla. Ptomnost saponin ve vod se po protepn projev vznikem
pny, tedy smsi stic vzduchu a vody.
Pokud vniknou saponiny do krevnho obhu, psob nepzniv na erven kr
vinky, ty praskaj a uvoluj do krevnho eit erven krevn barvivo (hemoglo
bin). Otrava spojen s rozpadem ervench krvinek (hemolza) se pi vt dvce
saponinu projev modinami po celm tle, nkdy me konit i smrt. inku sa
ponin vyuvaj lid na celm svt k lovu ryb, kterm velmi rychle pronik sapo
nin do krve brami pmo z otrven vody. Varem se vtina saponin rozkld
a ztrc toxick inky, proto jsou ryby po tepeln prav poivateln.
Schopnost jednotlivch saponin psobit hemolzu je znan rozdln. Mnoh
dy se stv, e ve skupin velmi pbuznch ltek nkter tuto vlastnost maj, ale
49
u jinch zcela chyb. Na lidsk organizmus psob saponiny vtinou pzniv. N
kter usnaduj odkalvn, jin maj tonizan vlastnosti. Saponiny obsahuj tak
vznamn rostliny jako jsou zstupci rodu Dioscorea (40), druhu Glycyrrhiza uralen
sis (51) nebo Panax ginseng (70). Ginsenosidy, kter se nachzej v druhu Panax
ginseng (70), nleej k nejvce zkoumanm prodnm ltkm.

HO

diosge nin

g lukza - g lukza - o
HO

g lukza - g lukza - O

H3e CH3

gins e nos id Rbl

Hoiny
Pedstavuj skupinu rznorodch ltek, kter se vyznauj hokou chut. Pro
blm je vak v tom, e hoce chutnaj tak toxick alkaloidy. Proto se pojem hoina
zuuje vtinou pouze na nkter iridoidn glykosidy, kter se pravideln vyskytuj
pedevm v eledi Gentianaceae, a dle na neglykosidn seskviterpeny, nap. kostu
no lid obsaen v druhu Saussurea lappa (88) nebo laktukopikrin v rodu Taraxacum
(94).
Hoiny maj povzbuzujc inky na zavac trakt, protoe zvyuj chu k jdlu,
vyvolvaj zven vyluovn aludench v a podporuj tvorbu a vyluovn
lui.
Lignany
Jsou zajmavou skupinou fenolickch ltek odvozench od koniferylalkoholu.
V tto knize se setkme s adaptogennmi inky lignan u druhu Schisandra chinen
sis (89).
50
 Hydroxykyseliny
Pat mezi nejbnj ltky, kter se nachzej ve vtin rostlin. Sousteuj se
pedevm v nezralm ovoci. Ptomnost kyseliny jablen, vinn, citronov nebo
jantarov se dnes mezi vznanmi obsahovmi ltkami obvykle ani neuvd. Kro
m volnch kyselin jsou v rostlinch ptomny i jejich soli s kovy nebo alkaloidy.

kostunolid

s chizaodrin

kyselina citronov

Steroidy
Odvozuj se od uhlovodku steranu. Steroidn skelet obsahuj nap. pohlavn
hormony, hormony kry nadledvinek, luov kyseliny a cholesterol. U choleste
rolu si dovolme malou zastvku. lovk jej vytv v jtrech a ve na ltky, kter
funguj j ako j eho nosie. Je dleitou soust lidskch tkn. kodliv je vak cho
lesterol pijman ze zvecch tuk, v nich j e rozputn. Ukld se v cvch,
zhoruje jejich prunost, je j ednm z dleitch faktoru pi vzniku tzv. civilizanch
chorob.
V rostlinch se vyskytuj steroidn alkoholy velmi podobn cholesterolu (tzv.
steroly), nap. B-sitosterol, stigmasterol ap. Bylo zjitno, e omezuj vstebvn
cholesterolu v zavacm traktu lovka a zasahuj pravdpodobn i do metabo
lizmu steroidnch ltek.
Mezi steroidy dle adme aglykony saponin obsaen v rodu Dioscorea (40)
a srden glykosidy.
Zajmavmi steroidnmi ltkami jsou ekdysteroidy. Vyznauj se tonizanmi
a adaptogennmi inky na lovka i zvata. Jejich ptomnost byla zjitna nap.
v druhu Achyranthes bidentata (2).

51
 HO

Jl - s itos terol

Silice
Jsou to smsi tkavch ltek, kter se uvoluj z rznch rostlinnch st a pro
pjuj rostlinm jejich charakteristickou, vtinou pjemnou vni. Mnohdy se
sousteuj pouze v kvtu a svou vn lkaj hmyz opylovae, mohou vak prostu
povat celou rostlinou. Ve vod bvaj patn rozpustn. Obsahov ltky silic pat
pedevm mezi terpeny (monoterpeny a seskviterpeny) a fenylpropany. V nsle
dujcm textu se setkme nap. s monoterpeny limonenem, cineolem a borneolem
nebo fenylpropany anetholem a eugenolem.
inky silic jsou znan rznorod - dezinfikuj, uvoluj stevn plyny, zvyuj
vyluovn trvicch v ap. Silice obsahuje i vtina kuchyskch koen. Je zn
mo, e nsk kuchyn je zaloena na harmonii vzhledu, chuti a vn pipravenho
pokrmu, proto v n koen hraje vznamnou lohu. Nen jist nhodou, e silice
obsahuj takov rostliny, jako je nap. Acorus caLamus (4), Curcuma Longa (37) nebo
Zngiber officnaLe (99).

OH

eugenol
limonen

Tsloviny
Nle k astm obsahovm ltkm v rostlinch. Jejich molekuly se skldaj
z nkolika fenolickch jednotek. Tsloviny chutnaj trpce, ve vod se rozpoutj,
ale s blkovinami tvo nerozpustn sloueniny. Tto vlastnosti se vyuv k inn
k, v medicn pak k hojen rznch znt, ran ap.
Bn jsou zastoupeny v eledi MnIaceae, nap. v druhu Eriobotrya japonica (44),
Prunus sp. (82).
52
 Fosfolipidy
Jsou to tukm podobn ltky, kter maj v molekule vznu kyselinu fosfore
nou. Jejich nejznmjmi zstupci jsou lecitiny. Sniuj hladinu cholesterolu v krvi
a psob preventivn proti vzniku arteriosklerzy.
Fytoncidy
Pedstavuj chemicky znan nejednotnou skupinu ltek. Spolenm znakem je
schopnost zamezovat rstu bakteri, proto bvaj nazvny tak rostlinnmi antibi
otiky. Pkladem fytoncidu me bt sirn derivt allicin obsaen v druhu Allium
sativum (7a).
Poznmka:
V n bv mnohdy pouvno i vce drog zskanch z jednoho druhu maten rostliny.
Pokud nkter z nich aplikuje tak zpadn medicna, jsou odpovdajc latinsk nzvy uve
deny u kadho rostlinnho druhu v rmci stat Obsahov ltky.

53
 Kapitola 4

Charakteristika
vznamnch druh
 4.1 vod
Uvst skuten nejdleitj druhy rostlin uvan v nsk fyto terapii je velmi
sloit problm. Je tomu proto, e jde o nkolik set druh, kter je teba charakteri
zovat podle jejich chuti, inku tonizanho i purifikanho, vazby na jednotliv
meridiny atd. Navc zde pistupuje fakt, e nsk fytoterapie vychz v naprost
vtin ppad z bylinnch sms, v nich jednotliv druhy tvo uritou hierar
chii. Pitom obsahov ltky v takov smsi psob ve vtin ppad komplexn,
ani bychom mohli tyto vztahy njak detailn rozkrt.
Dalm problmem, na kter je teba upozornit, je znan rozdln arel roze
n tchto rostlin. Mnoho druh roste od severnch zempisnch ek a do trop,
jin rostliny vyaduj zcela specifick podmnky prosted a rostou pouze v zce
omezenm arelu. Z toho vyplv i skutenost, e zatmco nkter lze s spchem
pstovat i u ns, jin je mono zskat pouze dovozem drogy.
4.2 Popis a uit
Do tto podkapitoly bylo vybrno na 100 druh rostlin, kter naly stejn
uplatnn v tradin nsk medicn (TM). Pro sna orientaci v textu m kad
druh pidleno vlastn identifikan slo (1-100). Jmna dalch, mn asto pou
vanch druh, jsou uvedena v kapitole nsledujc (101-210).

57
1. Acacia catechu
Akcie katechov
(L.f.) Willd.
)L
ele Mimosaceae
Synonyma: Mimosa catcchu L .
nsk j mno: rch (er-cha) JL.
nsk jmno drogy: hi'rch (chaj-er-cha) ;J. JL.
nsk synonyma drogy: wudin (wu-tie-ni) $- )fr." wudingn (wu-ting-ni) T J.,
x ixie ( si- sie ) iM

Popis a rozen Poznmka

Akcie katechov je strom dorstajc do 10 m
vky, m mohutnou, rozloitou a bohat
olistnou korunu, dvakrt sudozpeen listy
a drobn lut kvty v labnch stopkatch
a vlcovitch klasech. Plod je smkl, pes 10
Devo a kt'J.ra se drt a vyv, tmavohnd extrakt
se odpaovnm zahuuje, a vznikne kehk
hmota pryskyinho lesku obsahujc katechin .
" Benglsk katechu" nebo " mumbajsk katechu"
slou k barven bavlnnch a hedvbnch ltek

cm dlouh, vcesemenn lusk. a pi zpracovn kt'J.. Z Indie se exportuje i jako

aromatikum pro vrobu limond, sladkost a pe
Akcie k. pochz z Pedn Indie, kde byla
iva. Pidv se tak do stnch vod a kloktadel.
soust tropickch vlhkch opadavch les.
Roste tak na Sr Lance, v Indonsii a ve v
chodn Africe. S ohledem na pvod druhu jej
u ns nelze pstovat, j e vak mono dovet
drogu z oblast, kde se pstuj e .
Obsahov ltky
Devo (Acaciae catechu lignum) obsahuje asi
50 % katechinovch tslovin, katechin, epi
katechin, flavonoid kvercetin, avelan vpe
nat, v klovatin L-arabinzu, O-galaktzu,
L-rhamnzu.
Lebn inky
Droga se uv pi dyzenterii, chronick ali
mentrn dyspepsii, zntech moovch i
pohlavnch orgn, d erma tz ch .
Zpsob uit
Denn dvka in 3-10 g such d rogy, kter se
podv ve form pilulek nebo odvaru . Pr
kov droga se pouv jako zsyp k zastaven
povrchovho krvcen; je tak soust masti
nebo nplasti pi nkterch chorobch ke.
TM
Charakteristika drogy
povaha chladn
chu hok, stahujc
tropizmus k drahm srdce a plic
Vlastnosti
Proiuje horkost, rozpout hleny, tvo te
kutiny, zastavuje krvcen, stahuje rny.
Indikace
Kael z horkch hlen, zvracen krve, krev
v moi a stolici, siln menstruace, poruchy
trven u dt, znt mandl, vnj krvcen.
Kontraindikace
Nejsou znmy.
Nes luitelnost
Nen znma.

58
 2

1 . st vtviky s kvty
2 . podln ez kvtem (zvteno)
3 plod (zvteno)
59
2. Achyranthes bidentata Blume
Achyrant dvouzub
ele Amaranthaceae
nsk jmno: nixi (niou-si) 4-
nsk jmno drogy: nixi (niou-si) 4-
nsk synonyma drogy: biiibei (paj-pej) 11 {g. , huinixi (chuaj-niou-si) ' 4- ,
jijiaogu (i-iao-ku) Rip 1]-

Popis a rozen ny, non poluce, thotenstv, nerevmatick

Vytrval bylina achyrant dvouzub m ten bolestiv otoky nohou a kolen.
kou, kehkou, tyhrannou, zelenav fialo Nesluitelnost
vou lodyhu 0,3-0,9 m vysokou. Koen je Cynanchum atratum (133), skopov maso, elv
vlcovit, rovn, prun, podln rhovan krun.
jemnmi vrskami a nahndle lutav. Ze
ztlutlch velkch uzlin, tzv. volskch ko
len, vyrstaj vstcn, eliptick a vejit listy
se piatm vrcholem. Kvtenstv tvo klas
2 a 5 cm dlouh, velmi tenk, s listenem na
bz zmnnm na osten. Kvty jsou drobn,
krtce stopkat, okvt 4-5etn, tyinek je
pt, semenk svrchn, obvejcovit. Plod tvo
elipsoidn jednosemenn naka.
Rostlina je pvodn v n, Japonsku, Ko
reji, v jihovchodn Asii a v Ussurijskm kraji
Ruska. Roste na okraji les, podl potok a
mezi kovinami, bn se i pstuje. Monosti
pstovn u ns jsou ve stadiu ovovn.
Obsahov ltky
Koen (Achyranthis bidentatae radix) obsa
huje triterpenoidn saponiny, kyselinu olea
nolovou, ekdysteroidy -ekdyson a inokoste
ron.
Lebn inky
Pi poruchch menstruace, hypertenzi, zn
tu hrtanu a dsn, krvi v moi, krvcen z nosu,
revmatickch bolestech.
Zpsob uit
Denn dvka in 5 10 g such drogy. Podv
-

se odvar 2 krt denn na lano.

TM
Charakteristika drogy
povaha vyrovnan
chu sladk, hok, kysel
tropizmus k drahm jater a ledvin
Vlastnosti
Syrov droga rozpout krevn sraeniny
a zmenuje otoky. Vaen droga tonifikuje a
vyivuje jtra a ledviny, posiluje lachy a kosti.
Indikace
Krev v moi, tk porod, poporodn bolesti
bicha, abscesy.
Kontraindikace
Propad stedn qi, prjem z przdnoty slezi-
60
1 . vrchol lodyhy
2 koeny

61
3. Aconitum carmichaeli Debx.
Omj Karmichaelv
ele Ranunculaceae
Synonyma: Aconitum kusnezoffii Reich.
nsk jmno: wutu (wu-tchou) fl, *'
nsk jmno drogy: caowutu (cchao-wu-tchou) $ fl, *' - koi'en plan; chuanwutu
( chuan-wu-tchou) ) I J fl, *' - koen pstovan; fuzI (fu-c') fI(t -T - koenov hlza bon
nsk synonyma drogy: wutu (wu-tchou) fl, *" caowu (cchao-wu) $ fl" j i ny ( in
ja) -%, jid (i-tu) lb 4- - plan rostouc; chuanwu (chuan-wu) )i] fl, - pstovan

Popis a rozen
Omj Karmichaelv je vytrval bylina 0,7-1,6
m vysok s koenovou hlzou knickho tva
ru, mrn stoenou, 3-7 cm dlouhou a 1-3 cm
tlustou. Jej povrch je tmav hnd a edo
hnd s etnmi rhami a nkolika laterln
mi koeny. Na ezu je hlznat koen edob
l, se krobnatou strukturou. Stonek je vzp
men, lys, listy jsou stdav, koovit,
dlanitodln a dlanitosen, asi 6 a 14 cm
dlouh. Kvtenstv tvo vrcholov hrozen,
kalich je ptietn, fialov modr, horn ut
pilbic ovit, postrann ikmo vejit, doln
eliptick. Dva korunn lstky jsou zmnn
v dlouze stopkat, ostruhat mednky pod
pilbic. Plod m podobu mnohosemennho
mchku, semena jsou trojhrann a kdlat.
Obdobn se vyuvaj i A. fischeri Reich. (syn.
A. chinensis Sieb.) (3a), rostouc pedevm
v n, a A. japonicum Thunb. (3b), rozen
v Japonsku.
Tento druh je rozen v n, Mongolsku,
Koreji a tak v Rusku na Kamatce. Roste vt
inou v houtinch, na svazch, pastvinch
a na okrajch les, asto v souvislch poros
tech. Monosti pstovn v naich klimatickch
podmnkch nejsou dosud oveny.
Obsahov ltky
Hlavnmi obsahovmi ltkami koene (Aconi
ti carmichaeli radix) jsou alkaloidy akonitin,
hypakonitin, mesakonitin, talatisamin a chuan
wu A a B.
Lebn inky
Vnitn l revmatick kloubn bolesti, ischi
as, hemiplegii, svalov kee a zhmodniny.
Zevn slou k len upinatho lieje, svdi
vch dermatz a nkterch dalch nemoc
ke a vlasat sti hlavy. Droga m mstn
znecitlivujc inky.
Zpsob uit
Denn dvka in 1 ,5-4,5 g such drogy, kter
se ped aplikacemi nejdve speciln m ve
vod po nkolik dn a nsledn se va po do
bu asi dvou hodin.
62
TM
Charakteristika drogy
Koenov hlza plan
povaha hork
chu pliv
tropizmus ke drze jater, sleziny a plic
Koenov hlza pstovan
povaha tepl
chu pliv
tropizmus ke drze sleziny a srdce
Koenov hlza bon
povaha hork
chu pliv sladk
tropizmus ke drze sleziny, srdce a ledvin
Vlastnosti
Koenov hlza plan: odstrauje vtr a vlh
kost, rozptyluje chlad a ti bolesti, zmenuje
otoky.
Koenov hlza pstovan: odstrauje chlad
a vlhkost, rozptyluje vtr a utiuje bolesti, za
hv drhy.
Koenov hlza bon: obnovuj yang, rozpty
luj chlad a odstrauj vlhko.
Indikace
Koenov hlza plan: ochrnut po mrtvici,
bolesti bicha z chladu, revmatick bolesti.
Koenov hlza pstovan: ochrnut po mrt
vici, revmatick bolesti, bolesti bicha z chla
du, bolesti kloub, kee konetin.
Koenov hlza bon: zablokovn yangu pe
mrou yin, znik yangu s pocenm, prjem,
otoky, dtsk kee, studen bolesti srdce a bi
cha, bloky z vtru, chladu a vlhka, chladn
plavice.
Kontraindikace
Vechny ti drogy: ohe z przdnoty yin, t
hotenstv.
Koenov hlza bon: przdnota yin spojen
se zdnlivm chladem a pravou horkost.
Nesluitelnost
Bletilla striata (113), Cynanchum atratum (133),
Fritillaria verticillata (151), Pine/lia ternata (73),
Trichosanthes kirilowii (95), potraviny kyselho
charakteru, vejce, sojov sr toufu.
Rostlina je jedovat!
1 - st kvetouc rostliny
2 - kvt (zvteno)
3 - sou plod mchk (zvteno)
4 - koenov hlzy
63
4. Acorus calamus L.
Pukvorec obecn
ele Araceae
Synonyma: A. odoratus Lam . , A. asiaticus Nakai
nsk jmno: changpu (chang-pchu) lt 1f
nsk jmno drogy: shulchangpu (uej-chang-pchu) 7]<.. lt 1f
nsk synonyma drogy: nchangpu (ni-chang-pchu) i!.. lt 1f , bichang (paj-chang)
1 lt , chouchang (chou-chang) lt

Popis a rozen Vlastnosti

Tato vytrval bainn bylina m siln plaziv Otevr smyslov otvory, rozpout hleny, har
a vtven oddenek o prmru a 3 cm, kter monizuje sted.
je dvouad listnat. Listy jsou rkovit, pi Indikace
sedl, meovit a asi 50-125 cm dlouh. A 1,5 Bloky z hlen, vpadky vdom, znt pr
m vysok naervenal stvoly jsou vzcn za duek, plavice, nadmn a bolesti bicha,
konen palic, kter je pisedl, vlcovit poruchy trven, bloky z vtru, vlhkosti a
a skld se z hust nahlouench, drobnch, chladu.
spirlovit sestavench kvt. Ty jsou obou Kontraindikace
pohlavn, pravideln, maj est zelenav lu Przdnota yin se znmkami horka, podrd
tch okvtnch lstk, uspodanch ve dvou nosti, nadmrnho pocen a zvracen krve.
kruzch, a est tyinek. Plody, ktermi jsou
Nesluitelnost
ervenav trojpouzdr bobule, se vytvej
Ephedra sinica (42), Magno/ia ojJicina/is (6 1 )
pouze v teplch oblastech.
Podobn inky m i druh A. gramineus Ait. Poznmka
(4a). Droga se pouv pi nejrznjch aludench
Pukvorec obecn pochz z jin ny ne a stevnch potch, nebo povzbuzuje vyluov
n trvicch v a podporuje ltkovou vmnu,
bo z Indie, kde se uval ji v dvn minulos
ovlivuje keov stahy pi nadmn a pr
ti. Do Evropy se dostal zsluhou Arab a jmech. M tak mrn moopudn inek. Puk
pouvali ho u sta ekov a man. Roste vorci se pipisuj i pzniv inky na tvorbu krve
v pomalu tekoucch vodch, na okraji rybn a lep innost lz, take je povaovn tak za
k a ve vodnch pkopech nejen v Asii, ale celkov posilujc prostedek.
tak v Evrop a Americe. Oddenky se asto kanduj v cukru, silic se aro
Vyskytuje se i u ns, pat vak mezi chr matizuje vkac guma, stn vody, zubn pasty
nn rostliny. a jin kosmetick vrobky. Spolu s dalmi sili
Obsahov ltky natmi drogami se pukvorec pouv i pi v
Dleitmi obsahovmi ltkami oddenku rob lihovin, nap. hokho aludenho likru.
(Acori calami rhizoma) jsou 2-4 % silice s hlav
n slokou -asaronem, hoiny akorin a ako
retin, tsloviny, slizy, cholin a fytoncidy.
Lebn inky
Vnitn uvn je vhodn pi chronick gast
ritid, dyspepsii, zven kyselosti aluden
vy, lumbagu, porue koncentrace, duev
nch chorobch. Zevn se pouv k obkla
dm na patn se hojc rny a jako psada
do koupel posilujcch nervovou soustavu.
Zpsob uit
Denn dvka pro vnitn pouit v rozmez 2,5
a 9 g such drogy se aplikuje ve form nle
vu nebo prku.
TM
Charakteristika drogy
povaha mrn tepl

chu pliv, hok

tropizmus ke drze srdce, jater a sleziny

64
 em
1 _ st rostliny s oddenk
2 - kvt (zvteno) 65
5. Adenophora tetraphylla (Thunb.) Fisch.
Zvonovec tylist
ele Campanulaceae
Synonyma: A. vertici/lata (Palla s) Fisch., Campanula tetraphy/la Thunb., C. verticillata Palla s
nsk jmno: lnye shashen (lun-jie a-en) "t y .#-
nsk synonyma: lng'rcao (ling-er-cchao) #- JL $, siye shashen (s'-jie a-en) 1m "
:Y .#-
nsk jmno drogy: shashen (a-en) :Y .#-
nsk synonyma drogy: nnshashen (nan-a-en) Y .#-, bishashen (paj-a-en) 1 Y'
.#-, kixin (kchu-sin) "* I, yngpnai Uang-pcho-naj) .if-

Popis a rozen Vlastnosti

Vcelet rostlina zvonovec tylist dosahuje Proiuje plce a zastavuje kael, odstrauje
vky 0,6-1 m, m robustn dlouh mrkvovi hleny a vytv tekutiny, vyivuje yin.
t, lutobl a uvnit houbovit koeny. Lody Indikace
ha je jednoduch, vzpmen a v horn sti Such kael z horkosti plic, chronick kael
rozvtven, listy jsou peslenit, bazln po z oslaben plic, sucho a bolesti v krku, ern
dlouhl a asto pisedl, horn vejit nebo kael a bolesti zub.
eliptick, krtce apkat, 3-7 cm dlouh a na Kontraindikace
okraji zubat. Kvtenstv tvo zen vrcho Kael vznikl nachlazenm po napaden vt
lov hrozen, kalich je ptietn, koruna hlu rem, przdnota sleziny.
boce zvonkovit, modr a fialov modr. Nesluitelnost
Plodem je polokulovit trojpouzdr tobolka Aristolochia debilis (15), Veratrum nigrum (205)
obsahujc asi 1 ,5 mm dlouh semena na
loutl barvy.
Krom tohoto druhu se vyuvaj i dal, na
pklad. A. stricta Miq. (5a) nebo A. polymorpha
Ledeb. (5b).
Zvonovec tylist roste plan v rozsedli
nch na svazch v listnatch lesch a keovch
porostech v n, Koreji, Mongolsku, Japon
sku a Rusku (v Pmoskm kraji a na v
chodn Sibii). U ns dosud s jeho pstovnm
zkuenosti nejsou.
Obsahov ltky
Koen (Adenophorae radix) obsahuje pede
vm saponin, ale i dal, dosud neidentifiko
van ltky.
Lebn inky
Vnitn se uv pi chronick bronchitid,
kali s hustm hlenem, plicnch abscesech
a tuberkulze. Droga m inek antitoxick,
protihorenat, podporuje vyluovn slin.
Zevn se uv na suchou svdivou pokoku.
Zpsob uit
Denn dvka je uvdna v rozmez 6-12 g su
ch drogy, pouv se nejastji ve form od
varu, zevn se aplikuj obklady.
TM
Charakteristika drogy
povaha chladn
chu sladk, mrn hok
tropizmus ke drze k plic a jater
66
 4

1 - na
2 - kvtenstv
3 - kvt (zvteno)
4 - plod (zvteno)
5 - koen

67
6. Alisma orientalis (Sam.) Juzep.
abnk orientln
ele Alismataceae
Synonyma: A. plantago-aquatica L. var. orientale Sam., A. cordifolia Thunb.
nsk jmno: zxie (ce-sie) it i
nsk synonyma: nichn (niou-chun) 4- , shulz (uej-ce) 7](. it, rz (er-ce) .!F- it
nsk jmno drogy: zxie (ce-sie) it i
nsk synonyma drogy: shulxie (uej-sie) 7](.i, jxie (i-sie) .bU, mngyu (mang-jil) !:: jf

Popis a rozen Kontraindikace

abnk orientln je vytrval bainn rostlina Pedasn vron semene z przdnoty yangu
dosahujc vky 0,5-1 m. Hnd hlznat od ledvin, poevn vtok v dsledku vlhkosti
denek vejcovitho tvaru m v prmru a a chladu.
6 cm a je porostl mnoha vlknitmi koeny. Nesluitelnost
Listy vtinou vynvajc z vody jsou a 120 Nen znma.
cm dlouh, apkat, velmi promnliv, veji Neupraven oddenek je jedovat!
t, eliptick nebo kopinat, na bzi uat nebo
slab srdit a tup piat. Bl nebo naro
vl drobn kvty vyrstaj ve vrcholovch
peslenitch latch. Plod je obvejcovit, zplo
tl naka s postrannm zobnkem.
Druh roste na rovch polch, v bainch
a na vlhkch pdch v n, Indii, Japonsku,
Mongolsku i Rusku. U ns se vyskytuje velmi
pbuzn A. plantago-aquatica L. (6a) na bah
nitch bezch stojatch vod, tn a rybnk.
Obsahov ltky
Oddenek (Alismatis rhizoma) obsahuje alisol
A a B a jejich acetty, epialisol A, silici, stopy
alkaloid&, fytosteroly, mastn kyseliny, blko
viny a tsloviny.
Lebn inky
Pouv se pi ledvinovm otoku a zntu
pnviky ledvinn, zntu moovho mch
e a jinch obtch pi moen, zntu stev,
hepatitid, vodnatelnosti, pr&jmu a zvracen.
Zpsob uit
Denn dvka se udv v mnostv 5-15 g su
chho oddenku aplikovanho ve form odva
ru nebo prku. V n krob zskan z od
denk slou jako potravina a oddenky se
tak peou. Pi siln laktaci se drcen nebo su
en listy v mnostv 3-5 g pouvaj vnitn.
TM
Charakteristika drogy
povaha chladn

chu sladk

tropizmus ke drze ledvin, moovho m

che
Vlastnosti
Vypout horkost, odvd vodu a zvlhuje.
Indikace
Sten moen, vodnat otoky, zvracen, pr&
jem, krev v moi, zahlenn.
68
 3

2
4

1 - rostlina
2 - s t kv
3 - kv t (ZV
tenstv

4 - plod (
te no)

5 - hlznat
ZVten o)
od de nek

69
7. Allium fistulosum L.
Cibule zimn (seka)
ele Liliaceae
Synonyma: A. bakeri Hoop., A. ccpa Lour.
nsk jmno: cong (cchung)
nsk synonyma: kou (kchou) .ft, dtib (cchaj-po) l. 1, hshicao (che-' -cchao) ;fo *" $
nsk jmno drogy: congbi (cchung-paj) 1 - cibule ; congzhi (cchung-') t -
va z cel rostliny ; congsh (cchung-') ; - semeno
nsk synonyma drogy: congjingbi (cchung-ing-paj) ; 1 , congbitu (cchung-paj
tchou) ; 1 * cibule ; congti (cchung-tchi) ; i, congxin (cchung-sien) ; ;Jt - va;
-

congzl (cchung-c') -r- semeno

-

Popis a rozen pectoris, nachlazen a chipce, zntech po

Tato vytrval bylina tvo zce elipsoidn ci chvy, bronchitid a astmatu. Zevn se pou
bule s etnmi vedlejmi cibulkami, m po v na abscesy, opar lysiv a dal dermatzy,
stupn vznik cel trs, sestvajc z nkolika ale tak pi revmatizmu.
destek cibulek. Listy jsou 30-100 cm dlouh, Zpsob uit
rourovit, pipomnaj listy cibule kuchysk. Vnitn se droga uv v erstvm stavu nebo
Kvtn stvol se nahoru zuuje, je vak bez ve form nlevu i odvaru v mnostv 2-10 g.
dutin a pouze 30-50 cm vysok. Kvtenstv se Zevn se pouv pyr pipraven z erstv
podob okolku, kvty jsou fialov, kuelovi rostliny.
t a kulovit, plod asi 4 mm dlouh tobolka
TM
obsahujc 1 a 2 ern semena. Mno se se
meny nebo vegetativn, dlenm trs. Charakteristika drogy
Setkat se meme tak s ivorodou formou Cibule (na)
povaha tepl
A. fistulosum L. var. viviparum Alef., u kter se
ve kvtenstv netvo kvty a semena, ale tvo chu pliv
tropizmus ke drze aludku, plic, sleziny
se pacibulky, take vznik nkolik pater
("poschoov cibule") . va
povaha tepl
J e vak mono ut i dal druhy tohoto
chu pliv
rodu, pedevm A. sativum L., esnek set
tropizmus ke drze aludku, plic, sleziny
(7a), A. odorum L., nskou paitku (. vonn)
(7b), A. cepa L., cibuli kuchyskou (7c) a jin. Semeno
povaha tepl
Bylina pochz pravdpodobn z Altaje a je
chu pliv
hojn rozena na Sibii, v n, Mongolsku
a Japonsku. Dky vrazn mrazuvzdornosti tropizmus ke drze aludku, plic, sleziny
roste i daleko na severu. V Evrop, zvlt Vlastnosti
u ns, nen zatm pli znma a rozena. i Cibule (nat'): otevr povrch, rozhbv yang,
vorod forma se pstuje hlavn v n, Ja odstrauje toxiny.
ponsku a na Sibii. va: rozptyluje sraeniny, odstrauje toxi
Vechny uveden druhy lze v naich klima ny, hub hmyz.
tickch podmnkch bn pstovat. Semeno: zahv ledviny, projasuje zrak.
Obsahov ltky Indikace
innmi ltkami cibule (AIlii fistulosi bul Cibule (nat'): bolesti hlavy s horekou ze zra
bus) jsou 0,1-0,25 % silice, vitaminy, fytonci nn chladem, bolesti bicha z chladu, stevn
dy, flavonoidy, sloueniny sry a minerln {?araziti, zstava moe, zcpa, plavice.
ltky. Pro druh A. sativum je typick obsah sir Sva: bolesti hlavy, krvcen z nosu, krev
n ltky alliinu, z nho po porann pletiv, v moi, paraziti.
nap. krjenm, vznik allicin s vraznou bak Semeno: impotence, zatmvn ped oima.
tericidn a antimykotickou aktivitou. Kontraindikace
Nadmrn uvn kod om, zpsobuje z
Lebn inky vrat a rozptyluje qi.
Vnitn se uv pi tumorech a otocch, tu
Nesluitelnost
berkulze, dyzenterii, vysok hladin chole
Med a vrobky z medu.
sterolu, a terosklerze, hypertenzi, angin
70
Poznmka
esnek set, A. sativum, m vrazn baktericidn
i fungicidn inky a ada vdeckch studi pro
kzala dokonce vy innost ne u penicilinu.
Jeden miligram jeho hlavn aktivn sloky al\ici
nu odpovd a n tibakteriln innosti 15 stan
dardnch jednotek penicilinu.
Rovn bylo zjitno, e al1icin efektivn sni
uje srov cholesterol blokovnm jeho biosyn
tzy. A protoe esnekov extrakty sniuj tak
koncentraci triglycerid v sru, je esnek dopo
ruovn jako vhodn prostedek brnc vzniku
aterosklerzy.
Dal sirn slouenina obsaen v esneku -
metylal1yl trisulfid - zlepuje prunost cv a slou
tak k prevenci a lb hypertenze. Sloka naz
"
van "ajoen zabrauje agregaci krevnch desti
ek, a proto psob preventivn proti vzniku
mozkov a srden mrtvice a jinm potm zap
innm krevnmi sraeninami a nedosta tenm
tokem krve. Velmi povzbudiv vsledky byly do
saeny pi len tuberkulzy a kryptokokov
meningi tidy.

71
8. Alo vera (L.) Burm.
Aloe prav
ele Liliaceae
Synonyma: A. barbadensis Mill., A. officinalis Forssk., A. chil1el1sis Baker.
nsk jmno: ku la s u lhui (kchu-la-su lu-chuej) 4- ;f.i -t jt"
nsk jmno drogy: lhui jt"
nsk synonyma drogy: nahui (na-chuej) m , xil.ngdan (siang-tan) JJ!! , nhui (nu
chuej ) :b *
..
Popis a rozen
Aloe prav je sukulentn druh vytvejc r
ici dunatch, edav zelench list. Jsou
nejastji meovit, oste piat, na okrajch
ostnit zubat, asi 30-60 cm dlouh. Ze stedu
listov rice vyrst a 1 m vysok stvol
ukonen hroznem, zpravidla nicch, zce
kyjovitch lutch kvt, kter maj trubko
vit estiklan okvt, est tyinek a svrchn
semenk s dlouhou nlkou. Plod j e trojpouz
dr tobolka.
Tento druh pochz pravdpodobn z Kap
sk oblasti a zplanle roste v oblasti Stedo
zemnho moe, ale i v jihovchodn Asii. Lze
j ej pstovat i u ns, ale pouze ve sklenku
nebo jako pokojovou rostlinu.
Obsahov ltky
Antrachinonov glykosidy s pevaujcm ob
sahem aloinu, pryskyice, polysacharidy, ste
roly, kyselina p-kumarinov, avelan vpe
nat, enzymy.
Lebn inky
Vnitn se uv pi zcp, konch probl Indikace
mech, gastritid, patnm trven, bolestech
bicha, plen hy, hypertenzi nebo hypo
tenzi, bolestech hlavy, zvratch. Zevn dob
e psob na odeniny, popleniny, paly,
omrzliny, pokousn hmyzem, akn, hemo
roidy. Droga m inky projmav, proiu
jc, antiseptick, ochlazujc; napomh t
regulaci krevnho tlaku proiovnm poko
zench tkn il a tepen.
Zpsob uit
Drogu (Aloes herba) je mono uvat ve for
m gelu, pilulek nebo prku. V poslednch
dvou ppadech se uvd denn dvka 0,1-1,5
g. Gel se uv vnitn, rozmchan ve vod v
nsledujcch dvkch (podle inku):
- aluden 0,1-0,2 g
- projmav 0,3-0,6 g
- proiujc 0,8-1,0 g.
Jsou-Ii k dispozici erstv rostliny, extraho
van va je silnj a tak inkuje rychleji.
Vymakan va z rozdrcench list se pou
v u dosplch v mnostv do 15 g a u dt
72
do 5 g denn na lano ve dvou a tech dv
kch. Me se rovn edit vodou nebo po
dvat s medem.
Pi vnjm pouit se extrahovanou vou
pote pmo postien msto na pokoce.
TM
Charakteristika drogy
List
povaha chladn
chu hok
tropizmus ke drze jater, srdce, sleziny
Gel
(vysren va z erstvch list v podob
chuchvalc nepravidelnho tvaru s voskovi
tou strukturou, barvy od oranov, hnd do
ern, tzv. slon lu)
povaha chladn
chu hok
tropizmus ke drze jater, srdce, sleziny
Vlastnosti
Ukliduje qi jater, proiuje horkost, zpr
choduje stolici, hub parazity.
Zcpa, zstava menstruace, znt mznch
uzlin, dtsk kee, stevn paraziti, hemoroi
dy.
Kontraindikace
Thotenstv, menstruace, krev ve stolici.
Nesluitelnost
Nen znma.
Poznmka
Nedvn vzkumy v Japonsku ukazuj, e ers
tv listy aloe zpomaluj rst a roziovn rako
vinnch bunk. I kdy droga nen povaovna za
lk proti tto chorob, ukazuje se, e m siln pre
ventivn inky.
1 - rostlina
2 podln ez kvtem (zvteno)
3
-

- kvtenstv
73
9. Alpinia officinarum Hance
Galgn lkask
ele Zingiberaceae
Sy nony ma: A. galanga Sw., Maranta galanga L.
nsk jmno: gaolingjiang (kao-liang-iang) R -4
nsk jmno drogy: gaolingjiang (kao-liang-iang) R -4
nsk synonyma drogy: xiolingjiang (siao-liang-iang) d ' R-4, lingjiang (liang-iang)
R -4, foshougen (fo-ou-ken) 1 -t :f, hilingjiang (chaj-liang-iang) R-4

Popis a rozen Indikace

Z vytrvalho, ztlustlho a vodorovn rostou Chlad v aludku a slezin, bolesti bicha z
cho plazivho oddenku vyrstaj pm, a chladu, zvracen, prjmy, stagnace stravy.
2 m vysok lodyhy porostl dvouadmi pi Kontraindikace
sedlmi, zce kopinatmi, koovitmi listy Przdnota yin s pznaky zdnliv horkosti.
s blanitmi jazky. Lodyhy jsou zakoneny Nesluitelnost
hroznem zelenav blch, vonnch kvt. Nen znma.
Sloen kvt je obdobn jako u ostatnch z
zvorovitch. Plod je zdunatl kulovit a
ervenav tobolka o prmru kolem 1 cm.
Obsahuje 2-3 tmavohnd tvrd semena ne
pjemn chuti.
Rostlina se vyskytuje ve vchodn Indii a na
pilehlch ostrovech plan, ve vt me se
pstuje v n, Japonsku, Thajsku a dalch
zemch tto oblasti.
U ns je mono pstovat galgn lkask
pouze ve vytpnm sklenku.
Obsahov ltky
Oddenek (Galangae rhizoma) obsahuje 0,5 a
5 % silice (zastoupen hlavn cineolem, euge
nolem, pineny aj .), flavonoidy kemferol,
kvercetin a isorhamnetin. Plivou chu od
denku zpsobuje netkav fenol galangol.
Lebn inky
Droga se pouv jako stomachikum pi dys
pepsii, bolestech aludku a chronickch z
ntech stev i pi prjmovch onemocnnch,
dle pi otravch alkoholem, bolestech zub
a malrii.
Zpsob uit
Doporuen denn dvka se pohybuje mezi
1 a 3 g drogy. Nepouv se samostatn, ale
pouze ve smsi s jinmi druhy, nap. Atracty
lis macrocephala (20) a Codonopsis pilosula (32),
jinak by se projevily jej nedouc drdiv
inky.
TM
Charakteristika drogy
povaha tepl
chu pliv
tropizmus ke drze sleziny a aludku
Vlastnosti
Zahv aludek, rozhbv qi, vypuzuje vtr,
rozptyluje chlad, utiuje bolesti.
74
 ,
' \ .
'. ' \
\ \ . 3
\ \ ". "

\' \ ;.
\\ \;
,
\\
,

,\ \ ,'

1 - oddenek
2 - list
3 - kvt (zvteno)

75
10. Amomum tsao-ko Crev. et Lam.
Amom tsao-ko
ele Zingiberaceae
nsk jmno: diogui (cchao-kuo) $ *-
nsk jmno drogy: caogui (cchao-kuo) $ *
nsk synonyma drogy: caoguiren (cchao-kuo-en) $ *- {::. , caoguizl (cchao-kuo-c')
$ *- -

Popis a rozen Kontraindikace

Tato vytrval oddenkat bylina m listy Przdnota yin s pznaky zdnliv horkosti.
dvouad, polopisedl, iroce kopinat a Nesluitelnost
podlouhle vejit a 20-25 cm dlouh. Kvty Camel/ia sinensis (117), Raphanus sativus (183).
vyrstaj v hustch klasech na krtkch lody Poznmka
hch s upinatmi listeny. Kalich je vlcovit, Droga z tto rostliny by se mla uvat pouze
trojzub, koruna trubkovit se temi blmi krtkodob, a to 1-7 dn, jako lk volby na shora
cpy, pysk vejit a lut. Plod je trojpouzdr uveden poruchy. Uvn je teba ukonit, jak
tobolka elipsoidnho nebo kulovitho tvaru, mile se stav zlep. Droga nem toti dn pre
hladk i ebrovan, na ezu nezeteln troj ventivn ani tonifikan vlastnosti, a nen tud
helnkovit, hndobl barvy. Semena jsou vhodn pro dlouhodobou terapii.
smkl v kulovitou masu, kter se rozpad Semena krom svho lebnho vyuit slou
na ti sti. rovn jako koen pi konzervaci po travin nebo
asto se vyuv i A. krervanh Pierre ex Gag k ochucovn alkoholickch npoj.
nep (10a), kter se vyznauje pevahou ter
penu cineolu v silici plod, nebo i druh A.
xanthioides Wall. (lOb) z jihovchodn Asie.
Rostlina je domovem v jin n a jihov
chodn Asii (Barma, Kamboda, Laos, Thajsko
a Vietnam), kde roste na vlhkch mstech.
U ns je mono tento druh pstovat pouze ve
vytpnm sklenku.
Obsahov ltky
Hlavn obsahovou ltkou plodu (Amomi tsao
ko fructus) je silice s terpenickmi slokami
cineolem, bornylacettem a O-kafrem a men
m podlem nerolidolu a linaloolu.
Lebn inky
Droga l bin bolesti a nadmn, patn
trven, nevolnost a zvracen, prjem, kael
s mnostvm hlenu, hrozc potrat nebo ped
asn porod.
Zpsob uit
Denn dvka je 4-6 g drogy, podv se 3krt
denn na lano.
TM
Charakteristika drogy
povaha tepl
chu pliv

tropizmus ke drze sleziny a aludku

Vlastnosti
Vysuuje vlhkost, odstrauje chlad a hleny,
podporuje trven, ukliduje plod.
Indikace
Pocit tlaku v hrudi, nevolnost a zvracen, pr
jem, nadmn, poruchy trven, studen bo
lesti bicha.
76
 1

77
1 - list s p\odY
t \odyhY
2 _ s
3 -
p\od
11. Angelica dahurica
(Fisch.) Benth. et Hook. f.
Dhel dahursk
ele Apiaceae
Synonyma: Callisace dahurica Fisch. ex Hoffm.
nsk jmno: xing'an bizhl (sing-an paj-') * J it..
nsk synonyma: dwull danggui (ta-wu-li tang-kuej) :i! 1 l}3 , zoumaqn (cou-ma
chin) *- Jf
nsk jmno drogy: bizh' (paj-') J ::t
nsk synonyma drogy: zh' (') it.. , fangxiang (fang-siang) * , zfn (ce-fen)

Popis a rozen gy se pouv pi popleninch jako preven

Dhel dahursk je statn dvoulet a vcelet ce tvorby ved na on rohovce.
bylina s epovitm, ed hndm nebo luta TM
v hndm koenem dlouhm 1 0-25 cm Charakteristika drogy
o prmru 1,5-2,5 cm, kter v prvnm roce
povaha tepl
vytv bohatou rici pzemnch list, v dal
chu pliv
ch letech kvete. Pm, dut, rhovan
tropizmus ke drze plic, aludku a sleziny
a asto naervenal lodyha je a 2 m vysok,
listy jsou v obrysu trojbok s velkou pochvou, Vlastnosti
dvakrt i tikrt zpeen, a 90 cm dlouh. Odstrauje vtr, vysuuje vlhko, ti bolesti,
Vrcholov kvtn okolky maj prmr kolem sniuje otoky a vypuzuje hnis.
15 cm, jsou zelenobl se 30-40 paprsky. Oba Ind ika ce
lky okolk jsou mal, asto stejn dlouh Bolesti hlavy, kloub a zub, bolesti bicha
nebo del ne stopky jednotlivch kvt. z chladu a vlhka, hemoroidy, poevn vtok,
Kalich je nezeteln, koruna dvoudom, bl, abscesy, svdn ke.
ptietn, plodem je vejcovit dvounaka se Kontraindikace
tymi blanitmi kdly. V dob zralosti se Droga siln vysuuje, proto se nedoporuu
polt ve dva hladk nebo dce chlupat pld je v ppad przdnoty krve nebo yin a
ky s pti ebry. horkosti v krvi z przdnoty yin.
Dhel dahursk roste v hustch porostech Nesluitelnost
v Japonsku, severovchodn n, v Koreji a lnula britannica ( 1 55).
ve vchodn Sibii; asto se pstuje, nap.
v Japonsku. Lze pedpokldat, e v naich kli
matickch podmnkch poroste ve voln p
d, jako jej pbuzn andlika lkask.
Obsahov ltky
Koen (Angehcae dahuricae radix) obsahuje
kumarin skopoletin, furanokumariny psora
len a angelicin, dle angelikov laktony, ste
roly -sitosterol a stigmasterol. V semenech
byl identifikovn mimo jin kumarinov de
rivt byak-angelicin.
Lebn inky
Droga l bolesti hlavy zpsoben naptm
krnch sval, migrnu, nemoci z nachlazen,
znty nosn sliznice a ostatnch obliejovch
dutin, bolesti zub, nadmn, aluden a
dvanctnkov vedy, hemoroidy. Osvdila
se tak pi krvcen z nosu, bolestiv men
struaci a poevnm vtoku. Pouv se rovn
pi hnisavch ranch, abscesech a vedech.
Zpsob uit
Denn dvka in 3-9 g suchch koen ve for
m prku. Mast s obsahem prkovan dro-
78
1 listy
2
-

kvtenstv
3
-

- semeno (zv te no)

4 - koe n

79
12. Angelica sinensis (Oliver) Diels.
Dhel nsk
ele Apiaceae
Sy nonyma : A. polymorpha Maxim ..
nsk jmno: dnggu ( tang-kuej) 1}3
nsk synonyma: bi (pi) 4, shnq (an-chi) J..t , biq (paj-chi) 1
nsk jmno drogy: dnggu (tang-kuej) 1}3
nsk synonyma drogy: gngui (kan-kuej) -t 1}3

Popis a rozen Indikace

Vyrrval vonn bylina dhel nsk tvo hn Poruchy mensrruace, bolesti hlavy z przd
d masit koeny. Stonek m hladk nebo noty krve, zvrat, zcpa, krvav dyzenterie,
nepatrn rhovan, listy dlouze pochvat, abscesy.
epel spodnch list trojit, hornch asto jed Konrraindikace
nodue zpeenou. Mnohokvt okolky jsou Prjem zpsoben przdnotou yin s pzna
paprskujc, kvty drobn, bl a narovl. ky zdnliv horkosti, tlak v aludku ze stag
Plod je kdlat dvounaka. nace tekutin.
Krom zde uvedench dvou druh se vyu Nesluitelnost
vaj i dal, nap. A. decursiva (Miq.) Franch Acorus ca/amus (4), Zingiber officinale (99), mo
et Sav. (12a), rostouc v n a Vietnamu. Jej sk asy.
kvty jsou bl a fialov. Koeny se pouvaj Poznmka
ke sniovn tlesn teploty, odstraovn Modern vdeck vzkum potvrzuje zkuenosti
hlenu a len kale a astmatu. tradin nsk medicny, kter pouv tento
Dhel nsk hojn roste v listnatch lesch druh jako jednu ze zkladnch bylin pro vechny
mezi kei v severn a zeadn n, ale tak druhy enskch chorob. Koeny toti obsahuj fy
v Koreji a Japonsku. V Cn se pstuje jako toestrogeny, kter dok regulovat menstruaci
uitkov rostlina. Vsledky pokus u ns po a pomhaj kontrolovat poevn kvasinkov in
tvrzuj monosti pstovn tohoto druhu ve fekce.
voln pd. Bylo rovn prokzno, e bylina doke zv
Obsahov ltky it imunitu stimulac tvorby a aktivity blch krvi
nek, jako jsou B-lymfocyty a T-lymfocyty, jako
V koeni (Angelicae sinensis radix) se nachz
fenolick kyselina ferulov, butylidenftalid, i zvyovnm tvorby interferonu a tak leukocy
til.. Tyto vlastnosti rovn vysvtluj jej protira
lakton ligustilid a jeho dimer angelicid. V sili kovinnou innost.
ci jsou terpeny pineny, Iimonen, myrcen, Druh se cen jako jedno z nejvraznjch to
-farnesen, dle steroidy -sitosterol a stig nik krve, a podobn jako enen je perfektnm
masterol aj . yangovm tonikem. Kombinac tchto dvou drog
Lebn inky se zajiuje celkov vyven tonifikaci yinov
Koen se osvduje pi nepravideln, nedo a yangov energie.
staten, pli siln, bolestiv a jinak abnor
mln mensrruaci, bolestech hlavy, bolestech
z traumatickch zrann nebo pooperanch
stav, patn chuti k jdlu, rakovin.
Zpsob uit
Denn dvka 6-15 g such drogy se podv
2krt denn na lano rno a ped spanm ve
form odvaru.
TM
Charakteristika drogy
povaha tepl
chu sladk, pliv
rropizmus ke drze jater, sleziny a srdce
Vlastnosti
Dopluje a harmonizuje krev, svlauje su
cho, ti bolesti ze stagnac krve
80
 1 - lis
t
2 - k
vtenSt
3 - s v
Uch k
Oen

81
13. Arctium lappa L.
Lopuch vt
ele Asteraceae
Synonyma: A. rudcrale Salisb., Lappa vulgaris Hil\., L. arctium Hill.
nsk jmno: nibtng (niou-pang) 4- .f
nsk synonyma: shinindlo (u-nien-cchao) :f.!i $, bangwengca.i (pang-weng-cchaj)
.f 1 , xiangrduo (siang-er-tuo) JJt .If.
nsk jmno drogy: nibangzl (niou-pang-c') 4- .f - plod; nibanggen (niou-pang-ken)
4- .f - kOl'en
nsk synonyma drogy: esh (e-') , , dalizi (ta-li-c') *- 1J , shininzl (u-nien-c')
:f.!i - plod; eshgen (e-'-ken) , , shiningen (u-nien-ken) :f.!i
- kokn

Popis a rozen tou pastu, kter se vete do ke hlavy na noc

Tato dvoulet bylina m vetenovit koeny a druh den se hlava umyje.
a vtvenou, a 2 m vysokou rhovanou a de K odstrann nsledk mrtvice se suen, na
n vyplnnou lodyhu. Prvnm rokem se vy prach drcen koeny smchaj s malm mno
tv rice pzemnch list, druhm rokem stvm vody, zskan va se vylisuje pes
lodyha s kvty. Listy jsou stdav, apkat, ltku a smch s medem. Uv se jedna ajo
vejit a slab srdit, oddlen zubat, na v lika 2krt denn na lano.
rubu ed plstnat. Kulovit ed bory jsou TM
uspodny v hroznech nebo chocholcch.
Zkrov je lys, zkrovn listeny jsou zen Charakteristika drogy
v hkovitou piku, kvty jsou trubkovit, fi Plod
alov a nachov. Plod je podlouhl zplotl povaha chladn
naka 6-7 mm dlouh, ern, slab bradavi chu pliv, hok
t, chmr dorst 1-3 mm. tropizmus ke drze plic a aludku
Lopuch v. pochz ze severn ny, hojn Koen
se rozil i v Evrop a Severn Americe jako povaha chladn
plevel, a to pedevm na neobhospodaova chu hok
nch pdch, na rumitch, podl komunika tropizmus ke drze plic
c a na erstvch navkch. V Japonsku je Vlastnosti
rozena forma lopuchu, kter se pod n Plod: odvd vtr, rozptyluje horkost, zmen
zvem "gobo" pouv jako koenov zeleni uje otoky.
na. U ns je lopuch rumitnm plevelem, ale Koen: proiuje plce, odstrauje toxiny.
do prodeje se dostv vylechtn zelenino Indikace
v forma. Plod: nachlazen s horekou, kael, znt
Obsahov ltky v krku, znt mandl, vyrky, abscesy.
Koen (Arctii lappae radix) obsahuje inulin Koen: kael, znt v krku, bolesti zub, ve
a polyacetylenov sloueniny, organick ky dy, cukrovka, zvrat.
seliny, silici, sliz, minerln ltky, glykosid ar Kontraindikace
ctiin, tsloviny aj . Plod (Arctii lappae fructus) Przdnota qi, prjem, oteven bolky a kar
sousteuje arctiin a pbuzn ltky. bunkuly.
Lebn inky Nesluitelnost
Droga pzniv ovlivuje ischias, znty pr Nen znma.
duek a plic, dutiny stn a moov trubice, Poznmka
moov kameny. Pouv se jako prostedek Modern vzkum zjistil vrazn inhibin vliv na
protizntliv, moopudn, zajiujc odka Streptococcus pneumol1iae a mnoho patogennch

lvn, laxativn, krev istc a psobc proti
toxinm v kostech.
Zpsob uit
Denn dvka in 3-10 g such drogy (koen,
plod), podv se ve form odvaru 3krt den
n na lano. Proti lupm se uvaj na prach
drcen such listy smchan s vodou na hus-
82
hub, stejn tak i znan vliv hypoglykemick.
Koeny se vyuvaj i jako zelenina, velmi mla
d se loupou a jed syrov, nap. v zeleninovch
saltech. Vtinou se vak va, peou nebo dus
spolu s jinou zeleninou. Jsou dietetickou potra
vou, zvlt pro diabetiky.
1 - list (zmeneno)
2 - st kvtenstv
3 - kvt (zvteno)
4 - st koene

83
14. Areca catechu L.
Palma arekov
ele Arecaceae
Synonyma: A. hortcnsis Lour.
nsk jmno: binglng (ping-Iang) :iiF
nsk jmno drogy: dfup (ta-fu-pchi) :k.. Hl ft - oplod; binglng (ping-Iang)
:iiF semeno
-

nsk synonyma drogy: binglngp (ping-lang-pchi) :iiF ft, dMumo (ta-fu-mao) :k.. Hl
-b, binglngyi (ping-lang-i) :iiF -R - oplod; bingmn (ping-men) fl , binglngrn
(ping-lang-en) :iiF {::. , dMuzI (ta-fu-c') :k.. Hl -r - semeno

Popis a rozen TM
Stedn vysok (10-20 m) palma arekov m Charakteristika drogy
velmi thl, vrazn dce kroukovan Semeno
kmen a chochol krtce apkatch, iroce ob povaha tepl
loukovit sklonnch list dosahujcch dl chu pliv, hok
ky 2-4 m. Lstky jsou velmi hust, k vetenu tropizmus ke drze tlustho a tenkho ste

vce i mn kolm, asto sven, na pi va, sleziny a aludku

kch roztepen. Kvtenstv je bon, kvty Oplod
svtle lut, vonn, erven nebo oranov povaha mrn tepl
plod m podobu elipsoidn peckovice veli chu pliv
tropizmus ke drze tlustho a tenkho ste
kosti slepiho vejce.
Rostlina pochz z Malajsie, ale dnes se ps va, sleziny a aludku
tuje vude v jin a jihovchodn Asii, pede Vlastnosti
vm v jin n, Indon, Indonsii a Poly Semeno: rozbj sraeniny, podporuje klesn
nsii. Setkat se s n meme i jinde v tropech. qi, odvd vodu, hub hmyz.
U ns bv zastoupena ve sklenkovch sbr Oplod: uvoluje hru, odvd vodu, podpo
kch. ruje klesn qi.
Indikace
Obsahov ltky
Semeno: paraziti, stagnace stravy, nadmn,
Semena arekov palmy (Arecae semen) obsa
bloky z hlen, bolesti v aludku a bie, dy
huj asi 16 % tuku, sacharidy, tsloviny a pe zenterie, prjem, vodnat otoky.
devm pyridinov a piperidinov alkaloidy Oplod: nadmn, otoky, prjem, poruchy
arekolin (0,1-0,35 %), arekaidin, guvacin a moen
dal.
Kontraindikace
Lebn inky Semeno: propadvn se stedn qi.
Droga m adstringentn, antitoxick, stimulu Oplod: przdnota qi.
jc a tonifikan inky, ale je tak kardio Nesluitelnost
tonikem, podporuje trven a psob proti Nen znma.
stevnm parazitm. Uv se rovn k len Poznmka
malrie, beri-beri, glaukomu, pot s moo Semena tohoto druhu jsou tak soust tzv. be
vm strojm, nadmn, prjmu a vodna telovho sousta, kter tvo i listy druhu Pper bet
tch otok. le, pepovnku betelovho, a koeny Uncara gam
Zpsob uit br, ppadn tak haen vpno. Odhaduje se, e

Ped pouitm se arekov oechy naeou na betel vk asi piH miliardy lid od Tanzanie pes
tenk pltky a pipravuje se z nich nlev nebo Indii, Barmu, Indonu a po jihovchodn nu,
Filipny a nkter ostrovy Ocenie.
prek. Denn dvka prku je 3-8 g. K p
prav odvaru je teba 150 g erstv drogy
a 400 ml vody. Va se na mrnm ohni do ob
jemu 200 ml. Takto pipraven odvar se pije
najednou na lano.
Kontraindikace
Dunost, pocen, zvrat nebo nucen na
zvracen. .

84
 /

a 4

1 - list (zmeneno)
2 - cast
" , kv"etenstv
b
a - samC"'I kv"
et
3 - sami "et
_ plod
4 - semeno

85
15. Aristolochia debilis Sieb. et Zucc.
Poraec chab
ele Ari stol o ch i aceae
Synonyma: A. Langa Thunb., A. recurvilabra Hance.
nsk jmno: madoulng (ma-tou-ling) 9'l'.. #-
nsk jmno drogy: madoulng (ma-tou-ling) 9'l'.. #- - plod; qingmuxiang (ching-mu
siang) -t *- - kOI'en
nsk synonyma drogy: hlguan (chu-Iu-kuan) t}j ;; , shulma xiangguo (uej-ma siang
kuo) .1)<. *- - plod; doulnggen (tou-ling-ken) 9'l'.. #- , dxng muxiang (tu-sing mu
siang) * .n- *- , tumuxiang (tchu-mu-siang) ... *- - koen

Popis a rozen Koen

Tato vytrval, nevtven a plaziv bylina do povaha chladn
rst do 2 m dlky. Koeny jsou cylindrick, chu pliv, hok
asto prohnut, lutohnd a aromatick. tropizmus ke drze plic a aludku
Stonek je tenk, nevtven a hladk, listy Vlastnosti
stdav, apkat, epel podlouhle vejit, Plod: proiuje plce, stlauje qi dol, zasta
3 a 8 cm dlouh, na vrcholu zaokrouhlen, vuje kael a dunost.
na bzi srdit a oukat; okvtn trubka Koen: rozhbv qi, odstrauje toxiny, zmen
u bze je kulovit naduel, ve zk, za uje otoky.
konen dlouhm, iroce kopinatm cpem. Indikace
Tyinek je est, semenk spodn. Plodem je Plod: kael z horkosti plic, chrlen krve, ztrta
vejcovit estipouzdr tobolka. Bylina m vel hlasu, hemoroidy.
k poet stlaench a kdlatch semen. Koen: nadmn, prjem ze zntu stev,
Podobn se pouv i A. cantarta Bunge kla, utknut hadem, svdn ke.
(15a) a A. kaempferi Willd. (15b). Kontraindikace
Druh roste v jin n, v Japonsku a Indii Plod: prjem z przdnoty sleziny, kael v d
na svazch a okrajch les, v houtinch na sledku przdnoty a chladu.
trkovitch pdch . U ns zkuenosti s jeho Koen: chlad z przdnoty qi.
pstovnm dosud nejsou.
Nesluitelnost
Obsahov ltky Nen znma.
Rostlina obsahuje jedovat alkaloid aristolo Rostlina je jedovat!
chin a silici. Toxick dvka alkaloidu psob
u laboratornch zvat zstavu dechu a srdce.
Lebn inky
Plod (Aristolochiae fructus) slou k len
kale pi zntu plic, ztenm dchn v d
sledku nahromadnho hlenu.
Koen (Atistolochiae radix) se uv vnitn
pi bolestech aludku, zvratch z hyperten
ze, revmatick artritid, zhmodninch i
zrannch kost, bolestech v krku. Zevn pi
bolestech zub, ekzmech a hadm utknut.
Zpsob uit
Udvan dvka je 3-9 g such drogy, uv se
ve form odvaru. K zevnmu pouit se pi
pravuj masti z vysuench a rozdrcench
koen nebo semen.
TM
Charakteristika drogy
Plod
povaha chladn
chu hok, mrn pliv
tropizmus ke drze plic a tlustho steva
86
1 s t kveto uc
2
-
rostl iny
- kOen

87
16. Artemisia annua 1.
Pelynk ron
ele Asteraceae
Synonyma: A. chamomilla C. WinkJ.
nsk jmno: hunghuahao (chuang-chua-chao) jf )t ;!;
nsk jmno drogy: hunghuahao (chuang-chua-chao) jf )t ;!;
nsk synonyma drogy: chouhao (chou-chao) Jl:.. ;J; , caohao (cchao-chao) $. ;J; , kihao
(kchu-chao) '* ;!; , hungxianghao (chuang-siang-chao) jf "* ;J;

Popis a rozen Nesluitelnost

Pelynk ron je jednolet lys a siln aroma Angelica sinensis (12), Rehmannia glutinosa (85).
tick bylina. M pmou, 0,3-1,5 m vysokou,
nahoe vtvenou lodyhu, doln a prostedn
listy pisedl, tikrt peenosen, krojky
lstk rkovit kopinat, horn listy jednou
a dvakrt peenosen. Kvtenstv tvo vr
cholov sloen lata. bory jsou polokulovi
t, drobn, nic, kvty naloutl a lys. Plodem
je obvejcovit, hladk naka.
Druh je pvodn v jihovchodn Evrop
a Pedn Asii, ale rozen i v n, severnm
Vietnamu, v Indii a na Sibii. U ns zdomc
nl na pustch mstech a rumitch, zejmna
ve stednch echch, nap. v Praze a okol.
Obsahov ltky
V nati (Artemisiae annuae herba) je nejv
znamnj ptomnost silice obsahujc pinen,
cineol a borneol, dle ketony artemisiaketon
a isoartemisiaketon.
Lebn inky
Jako protihorenat prostedek se uv pi
chronick dyzenterii, nechutenstv a revma
tickch bolestech kloub. Zevn slou jako
baktericidn prostedek pi svrabu, abscesech
a dalch konch poruchch.
Zpsob uit
Vnitn se uv odvar pipraven z nati. Den
n dvka in 3-8 g drogy. Zevn na kon
choroby slou erstv va z list, such lis
ty bvaj soust mast.
TM
Charakteristika drogy
povaha chladn

chu pliv, hok

tropizmus ke drze jater a lunku

Vlastnosti
Proiuje horkost, odstrauje vtr, zastavuje
svdn.
Indikace
Zrann vnjm horkem, malrie, nvaly hor
kosti, dtsk kee, prjem z horkosti, vedy.
Kontraindikace
Przdnota krve u en po pechodu, chlad
zpsoben przdnotou sleziny a aludku.
88
 "
1 - cast kvetouc rostliny
2 -
t (teno)
3 - cast kvetenstv (zvteno)
89
17. Asparagus cochinchinensis (Lour.) Merr.
Chest koinnsk
ele Liliaceae
S ynonym a : A . falcatus Benth., A. insularis Hance, A . lucidus Lind!.
nsk jmno: tianmndong (tehien-men-tung) ff:.. i'l
nsk synonyma: dianle (tien-le) tll , plushu (peho-Iuo-u) '7 :W, duo'rmu (tuo
er-mu) J JL -4"
nsk jmno drogy: tianmndng (tchien-men-tung) ff:.. i'l
nsk synonyma drogy: dadang mngen (ta-tang men-ken) *- fl Et, tiandong (tchien
tung) ff:..

Pop is a rozen Kontraindikace

Vytrval bylina chest koinnsk tvo trsy Hypertenze, prjmy z przdnoty a chladu ve
s hlzami, z nich vyrstaj pm a pevisl slezin a aludku, kael z vtru a chladu.
vtven lodyhy 1 -2 m dlouh. Hlzy jsou po Nesluitelnost
dlouhle vetenovit, a 8 cm dlouh a 2 cm Nen znma.
siln v prmru, se lutavm povrchem
a hokou chut. upinkovit a mal listy maj
v lab svazeky krtkch fylokladi. Kvty
jsou drobn, zelenobl a jednopohlavn. Plo
dem je erven kulovit bobule o velikosti asi
7 mm, se 2-4 ernmi semeny.
Bylina roste na vlhkch zastnnch vrchol
cch, v lesch a kovinch hlavn v Indon,
n, Japonsku a na Filipnch. V Japonsku se
pstuje v zahradch, u ns jsou zkuenosti
zatm velmi mal.
Obsahov ltky
Hlza (Asparagi tuber) obsahuje aminokyseli
ny asparagin, arginin, saponiny, tsloviny,
glykosid koniferin, sliz aj.
Lebn inky
Pzniv psob na produktivn kael spojen
s vykalvnm pi tuberkulze, chronickou
bronchitidu, ern kael, sucho v stech, z
cpu a diabetes. Pouv se i pi dn, revma
tizmu a impotenci.
Zpsob uit
Denn dvka in 5-12 g such drogy, uv
se ve form odvaru. Zevn se aplikuje nlev
jako obklad v ppad ekzm a dalch ko
nch chorob.
TM
Charakteristika drogy
povaha chladn
chu sladk, hok
tropizmus ke drze plic a ledvin
Vlastnosti
Rozhojuje yin, zvlhuje sucho, ist plce,
stlauje ohe.
Indikace
Horeky z przdnoty yin, kael a zvracen
krve, plicn abscesy, znt v krku, diabetes,
zcpa.
90
91
18. Aster tataricus L.f.
Hvzdnice tatarsk
ele Asteraceae
nsk jmno: zlwan (c'-wan) 1'- 1t
nsk jmno drogy: zlwan (c'-wan) 1'- 1t
nsk synonyma drogy: qingwan (ching-wan) -t 1t, fanhn caogn (fan-chun cchao-ken)
Ii. .$ , xiaobianr (siao-pienr) ' J ' M Jl

Popis a rozen
Vytrval bylina hvzdnice tatarsk m erve
nohnd pjemn vonc koen. Vzpmen,
hranat, drsn a v horn sti rozvtven sto
nek dorst vky 15-20 cm. Vtve jsou ten
k, listy stdav, kopinat a podlouhle
kopinat, piat, kvty v chocholinat lat,
ter lut, jazykovit kvty modr nebo na
chov modr. Plodem je podlouhl, zplotl
naka se lutavm chmrkem.
Krom tohoto druhu se vyuv i A. indicus
L. (18a), vcelet bylina rostouc v Indii, n
a Japonsku. Listy m prodlouen kopinat,
mlce zubat, kvty bled rov. Uvaj se
koeny jako prostedek potopudn, moo
pudn a protiprjmov.
Bylina roste plan na loukch i v keovch
porostech v n, Japonsku a na dlnm v
chod Ruska. Monosti jejho pstovn u ns
nejsou dosud oveny.
Obsahov ltky
Koen (Asteris tatarici radix) obsahuje mimo
jin saponiny, flavonoid kvercetin, arabin
zu, triterpenoid shionon aj.
Lebn inky
Pouv se proti kali a k usnadnn vykal
vn, pi bronchitid, k len tuberkulzy,
tak pi poruchch moen.
Zpsob uit
Uv se 5-20 g such drogy ve form odvaru.
TM
Charakteristika drogy
povaha tepl

chul' hok

tropizmus ke drze plic

Vlastnosti
Ohv plce, umouje qi klesat dol, roz
pout hleny, utiuje kael.
Indikace
Kael z vtru a chladu, astma, vykalvn
krve z przdnoty plic, zablokovn hrdla, po
ruchy moen.
Kontraindikace
Horkost pln povahy.
Nesluitelnost
Artemisl annua (16).
92
 1

1
3

1 list
2
-

- st kvtenstv
3 - plod (zvteno)
4 - koen
93
19. Astragalus membranaceus (Fisch.) Bunge
Kozinec blanit
ele Fabaceae
Synonyma: A. reflexistipulus Franch., A. mongholicus Bunge, A . hoantchy Franch.
nsk jmno: hungq (chuang-chi) "*" :f
nsk synonyma: moji hungq (mo-ia chuang-chi) !l 3t "*" :f , d6ngbi hungq (tung
pej chuang-chi) ,T. ;Jr. "*" :f
nsk jmno drogy: hungq (chuang-chi) "*" :f
nsk synonyma drogy: minhungq (mien-chuang-chi) "*" :f, hungq (chuang-chi)
i( , biiibn (paj-pen) 11 *-

Popis a rozen Vlastnosti

Tato vcelet rostlina s mrkvovitmi mohut Syrov koen: rozhojuje ochrannou qi, upev
nmi 0,5-1,4 m dlouhmi a uvnit svtle lu uje povrch, odvd vodu, odstrauje toxiny,
tmi koeny m stonek piblin 1 m vysok, rod svalstvo.
hranat, palisty blanit, trojhelnkovit a za Praen koen: posnuje stedn zi a roz
piatl, listy lichozpeen s 8-12 jamy, lst hojuje qi.
ky celokrajn a hrotit. Kvty vyrstaj po Indikace
12-15 v dkch hroznech. Kalich je u bze Syrov koen: spontnn a non pocen, blo
ztlustl, trubkovit a nepravideln zubat, ky z krevn stze, otoky, nepraskl nebo dlou
motlokvt koruna svtle lut. Plod, puka ho oteven vedy.
v koovit lusk s podlnou pihrdkou a Praen koen: nava, prjmy z przdnoty
6 cm dlouh, obsahuje obvykle 12 ernch, sleziny, vyheznut konenku a dlohy, od
krtce ledvinovitch semen. luovn se krve pi przdnot qi, krvcen
asto se tak pouv druh A. henryi Oliv. z dlohy, syndromy przdnoty krve a oslabe
(19a). n qi.
Kozinec blanit roste v dolch ek a na p Kontraindikace
sench pesypech, v dkch dubovch le Przdnota yin s nrstem yangu, stagnace
sch, keovch porostech a na bo horskch potravy, pokozen ke, syndromy plnosti.
svah. Rozen je v severn a severozpadn Nesluitelnost
n, v Japonsku, jinm Mongolsku a v Rus Magnolia officinalis (61), Prunus mume (82) .
ku (v Pmoskm a Chabarovskm kraji a
v Zabaj kal). K nm nebyl dosud introduko
vn, lze vak pedpokldat, e zde bez pro
blm poroste.
Obsahov ltky
Koen (Astragali radix) obsahuje polysachari
dy zvan astragalany I, II a III, glukany
a heterosacharidy, dle saponiny, steroly, sli
zy aj.
Lebn inky
Droga l stavy slabosti, poruchy trven, po
kles dlohy, otoky, znt ledvin, diabetes, he
miplegii. Uv se tak jako moopudn a
potopudn prostedek.
Zpsob uit
Denn dvka in 4-18 g drogy. Uv se ve
form nlevu nebo prku.
TM
Charakteristika drogy
povaha mrn tepl

chu sladk

tropizmus ke drze sleziny a plic

94
1 st kvetouc rostliny
2
-

- kvt (zvteno)
3 - plod (zvteno)
4 - semeno (zvteno)
5 koen
-
95
20. Atractylis macrocephala (Koidz.) Nemoto
Atraktylis velkoborn
ele Asteraceae
Synonyma: A tracty/oides macrocepha/a Koidz.
nsk jmno: bizh (paj-u) J ;j(
nsk jmno drogy: bizh (paj-u) J ;j(
nsk synonyma drogy: shanj i (an-i) J.i f,j , shanjing (an-ing) J.i tA-, d6ngbzh (tung
paj-u) J ;j(

Popis a rozen Nesluitelnost

Atraktylis velkoborn je vytrval bylina se Nen znma.
vzpmenm a vtvenm stonkem 0,3-0,6 m
vysokm. Koeny m hlzovit zdunatl,
edolut a edohnd, nepravideln bra-
davit, v horn sti eliptick nebo ovln
kopinat. Kvtn bory jsou sloen pouze
z trubkovitch kvt tvo vejcovit chocho-
lk, kter je vt ne u A. ovata (21). Koruna
m ervenofialovou barvu, plodem je naka
s jemnm chmrem.
Bylina je rozena v n, Japonsku a Ko
reji, kde se tak asto pstuje. U ns nejsou
s tmto druhem dosud dn zkuenosti.
Obsahov ltky
Koen (Atractylodis macrocephalae rhizoma)
obsahuje a 1,3 % silice, ve kter pevauj
terpeny atraktylon a atraktylenolidy II a III.
Lebn inky
Koen l poruchy trven, prjmov one
mocnn, nechutenstv, zvracen, snenou
tlesnou hmotnost, hepatitidu, otoky, zsta
vu moi, hemoroidy, vhez konenku, z
vrat, nadmrn pocen a slinn, zvracen
v thotenstv, neklidn plod.
Zpsob uit
Denn dvka in 5-15 g such drogy, uv
se ve form odvaru nebo nlevu, ppadn
prku i tablet.
TCM
Charakteristika drogy
povaha tepl

chu hok, sladk

tropizmus ke drze sleziny a aludku

Vlastnosti
Posiluje slezinu, rozhojuje qi, vysuuje vlh
ko, odvd vodu, zastavuje pocen.
Indikace
Nechutenstv, nava, prjem, vodnat otoky,
loutenka, poruchy moen, blokace v d
sledku kodliv vlhkosti, zvrat, spontnn
pocen, neklidn plod.
Kontraindikace
ze pi horkosti z przdnoty yin, nadm
n ze stagnace qi.
qf,
 2
4

1 - st kvetouc rostliny
2 - kvt (zvteno)
3 - koen
4 - st such drogy

97
21. Atractylis ovata Thunb.
Atraktylis vejit
ele Asteraceae
Synonyma: A. laneea Thunb., A. ehinensis DC, A. Iyrata Sieb. et Zucc., Atraetylodes ovata DC, A.
laneea DC., A. Iyrata Sieb. et Zucc., Aearna ehinensis Bunge.
nsk jmno: nncangzh (nan-cchang-u) :?t-
nsk synonyma: mocangzh (mao-cchang-u) *" :?t-
nsk jmno drogy: cangzh (cchang-u) :?t-
nsk synonyma drogy: chizh (ch'-u) ;ff-- , maji (ma-i) 1; Ii , qingzh (ching-u)
-t , xianzh (sien-u) 1..4

Popis a rozen TM
Vytrval bylina atraktylis vejit s hladkm, Charakteristika drogy
vzpmenm, 0,3-0,6 m vysokm, u bze povaha tepl
devnatjcm stonkem m prstovit renco chu hok, pliv
vit zakrcovan, rozvtven a 3-9 cm dlou tropizmus ke drze sleziny, aludku
h koeny. Listy jsou stdav, apkat, v horn Vlastnosti
sti tm pisedl, celistv nebo lalonat, Posiluje slezinu, vysuuje vlhkost, odstrauje
zubat, 5-8 cm dlouh, apk je krtk a mr vtr, projasuje zrak.
n kdlat, epele s okraji zubatmi, kvtn Indikace
bory po 3-4 v chocholku, zkrov na bzi Celkov slabost a ospalost, nadmn, zvrace
s blanitmi rkovitmi listeny, ve stecho n, prjem, dyzentrie, otoky, zahlenn, chip
vitmi. Kvty jsou trubkovit a bl s naerve ka, ochablost nohou, eroslepost.
nalm ndechem. Plodem je naka s jemnm Kontraindikace
chmrem. Vnitn horkost z przdnoty yin, pocen
Bylina roste v dubovch lesch, v keovch v dsledku przdnoty qi.
porostech a na mtinch smench les, na Nesluitelnost
svazch a suchch mstech. Rozena je ve Nen znma.
stedn a severn sti ny, v Koreji, Japon
sku a tak na Dlnm vchod Ruska. Mo
nosti pstovn tohoto druhu u ns nejsou
dosud oveny.
Obsahov ltky
V koenech se nachzej silin seskviterpe
noidn laktony hydroxyatraktylon a aceto
xyatraktylon, silin seskviterpeny a-bisabo
lol, p-selinen, ar-kurkumen aj.
Lebn inky
Koen (Atractylodis ovatae rhizoma) pzniv
ovlivuje nechutenstv, poruchy trven,
prjmov onemocnn, nucen na zvracen,
horeku, nemoci z nachlazen, kael, znt
hrtanu a prdunice, znty dsn, revma
tizmus, eroslepost, poevn vtok. Droga m
i moopudn a potopudn inek, uv se
tak pi zntech zavacho traktu. Zevn
psob fungicidn.
Zpsob uit
Denn dvka in 5-10 g drogy, uv se ve
form nlevu nebo odvaru 2krt denn na
lano. Pouvaj se tak kapsle, pilulky nebo
prek v celkovm mnostv 4-8 g ve dvou a
tech dvkch denn na lano.

98
 2

1 list
2
-

- okraj listu (zvteno)

3 - rostlina
4 - kvtenstv

99
22. Brucea javanica Merr.
Brucea javansk
ele Simaroubaceae
Synonyma: B. sumatrana Roxb.
nsk jmno: yadanzl Ua-tan-c') )J!. 1-
nsk jmno drogy: yadanzl Ua-tan-c') )J!. 1-
nsk synonyma drogy: laoyadan (lao-ja-tan) )J!., kushnzl (kchu-en-c') '* 1- ,

yadmzi Ua-tan-c') 1-

Popis a rozen Nesluitelnost

Tento stlezelen ke dosahuje vky 1,5 a Nen znma.
2 m. Listy jsou lichozpeen, 4-6jam, lstky Rostlina je jedovat!
iroce kopinat a na okrajch pilovit. Drobn
jednopohlavn, tyetn kvty s kalinmi
lstky u bze srostlmi vyrstaj v dlouhm
vrcholinatm kvtenstv, korunn lstky jsou
bl a chlupat. Plodem je peckovice obsahu
jc j edno vejcovit ploch semeno. Semena
jsou 6-10 mm dlouh, koovit a lutohnd
a edoerven.
Tento tropick druh roste na jihu ny a na
ostrovech Jva a Sumatra. U ns jej lze psto
vat pouze ve vytpnm sklenku.
Obsahov ltky
Plod (Bruceae javanicae fructus) obsahuje al
kaloid brukamarin, glykosid kosa min, kyseli
nu mraven, silici a tsloviny.
Lebn inky
Pzniv psob na akutn amebovou dyzen
terii, malrii. Uv se rovn jako anthelmin
tikum i pi alimentrnch dyspepsich.
Zpsob uit
V nsk tradin medicn se pouv odvar
z plod 2-3krt denn v celkov dvce 10 a

20 g drogy. Vy dvky zpsobuj zstavu

dechu, vyvolvaj zvracen lui, prjem,
koma a smrt. Proto nen vhodn dlouhodob
uvn.
TM
Charakteristika drogy
povaha chladn

chu hok

tropizmus ke drze tlustho steva a jater

Vlastnosti
Proiuje horkost, vysuuje vlhkost, odstra
uje toxiny, hub parazity.
Indikace
Vnitn na chronick prjem, hemoroidy a
parazity, zevn na ku oka.
Kontraindikace
Przdnota sleziny nebo aludku, zvracen,
krvcen do zavacho traktu, nemoci jater
a ledvin.

100
1 kvetouc st rostliny
2
-

- rostlina s plody
101
23. Bupleurum scorzoneraefolium Willd.
Prorostlk nsk
ele Apiaceae
Synonyma: B. chinense DC.
nsk jmno: bichih (pej-chaj-chu) t.
nsk synonyma: zhye chih (u-jie chaj-chu) -ti" " , shangencai (an-ken-cchaj)
J dtt :l, hichih (chej-chaj-chu) ,W, ;Jl
nsk jmno drogy: chih (chaj-chu)
nsk synonyma drogy: ch (cch'-chu) itt. , shancai (an-cchaj) .l! :l , chicao (chaj
cchao) $

Popis a rozen Vlastnosti

Prorostlk nsk je vytrval bylina s lysou, Otevr povrch, odstrauje horkost, uvolu
vzpmenou, 0,3-0,6 m vysokou, vtinou vt je jtra, zved yang.
venou a listnatou lodyhou. M devnat, ku Indikace
elovit, rozvtven, 6-15 cm dlouh a na po Infekce hornch cest dchacch, malrie, st
vrchu ervenohnd nebo svtle hnd ko dav horeky a zimnice, znt jater, znt
en s etnmi jizvami a zhyby. Doln listy lunku, poruchy menstruace, vyheznut
jsou kopinat a iroce kopinat, k apku z konenku, bolesti hlavy, hokost v stech.
en a tup piat, lodyn pisedl a polo Kontraindikace
objmav, kopinat. Kvtenstv tvo sloen Przdnota yin doprovzen kalem, vzestup
labn nebo vrcholov okolk se lutmi kv ohn jater, pokozen prav yin.
ty. Plodem je vejcovit dvounaka. Nesluitelnost
Bylina roste na svazch, v keovitch pod Gleditschia sinensis (153).
rostech, na kamenitch a velmi suchch ms Poznmka
tech, ale i na horskch i zaplavovanch lou Slou jako jedna z nejlepch nskch bylin k l
kch, kter maj psitou pdu. Setkvme se en vnch jaternch poruch, nap. hepatitidy
s n v n, Mongolsku, Japonsku, Koreji a a cirrhzy. Nedvn vzkumy ukzaly, e extrakt
v Rusku (Krasnojarsk kraj, Zakavkazsko z tto rostliny m nejen baktericidn inky, ale
a Pmosk oblast). Monosti pstovn v na i protirakovinov vlastnosti.
ich klimatickch podmnkch se ovuj.
Obsahov ltky
Koen (Bupleuri radix) obsahuje triterpenoid
n saponiny saikosaponin A, C, O a jejich agly
kony saikogenin F, G a E, dle silici, flavono
idn glykosidy aj.
Lebn inky
Droga se uv pi nachlazen s horekou
a pocenm, nepravideln menstruaci, hepati
tid, cirrhze a jinch jaternch poruchch,
zntu lunku, vyheznut dlohy nebo ko
nenku, rakovin, malrii.
Zpsob uit
Pipravuje se odvar z 30 g suchch koen
a 600 ml vody, kter se varem zahust na ob
jem 200 ml. Pouv se 2krt denn ped j d
lem po 100 ml odvaru v prbhu 20-24 dn.
Jinou monost je nlev pipraven z 3-5 g
drogy, uvan 2krt denn na lano.
TM
Charakteristika drogy
povaha mrn chladn a vyrovnan
chu hok
tropizmus ke drze jater a lunku
102
1 - st kvetouc rostliny
2 - koen
103
24. Cannabis indica Lam.
Konop indick
ele Cannabinaceae
Synonyma: C. sativa ssp. indica (Lam.) SmaJl et Cronq.
nsk jmno: dam (ta-ma) *- }ff.
nsk synonyma: m (ma) }ff. , hfmm (chan-ma) ,X }ff. , hungm (huang-ma) }ff. ,
huom (chuo-ma) :k.... }ff.
nsk jmno drogy: huomren (chuo-ma-en) :k.... }ff. {::.
nsk synonyma drogy: mzl (ma-c') }ff. f, mzlren (ma-c' -en) }ff. f {::. , damren (ta
ma-en) *- }ff. {::.

Popis a rozen o velmi poetnou sms tzv. kannabinoidnch

Konop indick je jednolet dvoudom, n ltek, z nich tetrahydrokannabinol je psy
kdy vak i jednodom, lznat chlupat by chotropn inn.
lina se vzpmenou lodyhou, kter dosahuje Lebn inky
zpravidla vky do dvou metr. Stdav listy Uv se jako prostedek tic bolest a sedati
jsou krtce apkat s neopadavmi palisty, vum, ale tak jako analgetikum pi nemocch
epele pti a devtietn, lstky rkovit ko doprovzench keemi, pi zcp, pede
pinat a na okrajch pilovit. vm poporodn, ztenm moen, zstav
Sam rostliny jsou mn vzrstn a svtleji menstruace a astmatu.
zbarven. Jejich kvty vytvej vrcholinat
laty, vyrstajc v lab list v horn sti Zpsob uit
rostliny. Jsou drobn, blav, sloen z okvt Droga se uv ve form prku nebo pilulek,
a pti tyinek. Sami rostliny jsou statnj, a to v denn dvce 0,2-1,5 g. Pi astmatu se
temn zelen a v lab list maj svazeky doporuuje vdechovn dmu z na ti, ppad
stopkatch kvt se zelenavm srostlm okv n jej kouen.
tm. Uvnit je dvouplodolist pestk se dvma TM
ervenmi bliznami, semenk svrchn, jedno Charakteristika drogy
pouzdr s jedinm vajkem .. Semeno (uvaj se rovn vtviky se sami
Plod je vejcovit a kulovit, ponkud zplo m kvtenstvm)
tl naka obalen zaschlm okvtm, uza povaha vyrovnan
ven v chrupavitm obalu z podprnho chu sladk
listenu. Dlka semene je mezi 2-5 mm, ka tropizmus ke drze sleziny, aludku a tlus
mezi 2--4 mm, povrch m mozaikovitou kres tho steva
bu . M pomrn mal endosperm a velk, Vlastnosti
podkovovit zkroucen embryo.
Zvlhuje suchost, oivuje krev, podporuje
Bylina pochz ze zpadnch svah Him
moen, uvoluje steva.
laje a z Kamru. Nyn se pstuje pedevm
v Indii (a do vky 3000 m nad moem), Indikace
v severovchodnm lrnu, v Afghnistnu, Zcpa, poporodn zcpy, zten moen, z
Pkistnu, Indonsii, Turecku, Stedn Asii, stava menstruace.
v severozpadn a stedn Africe, v Mexiku Kontraindikace
a Jin Americe i j inde. Konop se tradin Nejsou znmy.
pstovalo v teplejch oblastech, dnes je vak Nesluitelnost
povaovno za omamnou drogu. Nen znma.
Obsahov ltky
Semeno (Cannabis sativae semen) obsahuje
asi 30 % lipid, j ejich soust je nap. cholin
a trigonellin, ale i stopy cannabinolu.
Na (Cannabis sativae herba) obsahuje iro
kou klu ltek, z nich lze mimo jin uvst
organick kyseliny, sacharidy, fytosteroidy,
sloueniny odvozen od terpen apod. Dle
byly izolovny dva alkaloidy, a to trigoneJlin
a nikotin. Velmi dleit je pryskyice, pro
dukovan lzkami v samim kvtenstv. Jde
104
 A c
B
e

o E

A - list
B - sami kvt (zvteno)
C- sam kvt (zvteno)
D- semeno (zvteno)
E - podln ez semenem (zvteno)
e - embryo
105
25. Carthamus tinctorius 1.
Svtlice barvsk (saflor)
ele Asteraceae
Synonyma: C. glaber Burm. f., Carduus tincforius (L.) Falk
nsk jmno: hnghu (ta-ma)
nsk synonyma: hungln (chuang-lan) ]i, hngln (chung-lan) ]i, hnghud,o
(chung-chua-cchao) $.
nsk jmno drogy: hnghu (chung-chua)
nsk synonyma drogy: hnglnhu (chung-lan-chua) ]i , cihnghua (cch'-chung
chua) *IJ .{t, diohnghua (cchao-chung-chua) $.

Popis a rozen Zpsob uit

Tato jednolet bylina s blav lutavou, dev Denn doporuen dvka je 3-8 g such dro
natjc, vzpmenou 0,4-1 m vysokou lody gy, kter se podv ve form odvaru nebo
hou je cel hust olistna, nahoe chocholi extraktu.
nat vtven. Listy m pisedl, ostnit TM
zubat, podlouhle kopinat. Kvtenstvm je
Charakteristika drogy
mnohokvt bor o prmru 1,5-3,5 cm
povaha tepl
s drobnmi, nejastji lutooranovmi kv chu pliv
ty. Na kad rostlin se tvo od 30 do 50 tch tropizmus ke drze srdce a jater
to bor. Plod je bl tybok a podln e
Vlastnosti
bernat naka, ponkud pipomnajc plody
Oivuje krev a zprchoduje meridiny, od
slunenice.
strauje krevn sraeniny a ti bolesti.
Bylina pat mezi star kulturn rostliny, a
pesto, e pochz pravdpodobn z Pedn Indikace
Asie, byl saflor velmi dobe znm i ve starov Zstava menstruace, poporodn bolesti bi
k n. Nyn se pstuje hlavn v Mexiku, cha, bolesti pi angin pectoris, krevn stze.
Austrlii, Rusku a od Mal Asie a po Afgh Kontraindikace
nistn a Indii. V poslednch letech se s nm Thotenstv.
meme setkat jako s olejninou i okrasnou Nesluitelnost
rostlinou tak v nejteplejch oblastech na Nen znma.
republiky.
Obsahov ltky
Kvty (Carthami tinctorii flos) obsahuj dva
druhy barviv, a to lut, tzv. saflorovou lu
A a B, a hlavn podl tvoc erven kartha
min, co je flavonoid s neobvyklou struktu
rou. Naky obsahuj 25 a 37 % polovyscha
vho oleje (v "jde" 45-50 %). Jeho charakte
ristickm rysem je vysok obsah kyseliny
linolov a dalch nenasycench mastnch
kyselin (88,1 %) oproti kyselinm nasycenm
(1 1,9 %).
Lebn inky
Kvty maj sedativn a protizntliv inek
a pouv se jich pi vynechn menstruan
ho cyklu, onemocnn vajenk a poporod
nch bolestech bicha. Uvaj se rovn pi
angin pectoris, krevnch stzch, pi pneu
monii a gastritidch, a maj i projmav a mo
opudn inek.
Olej ze semen se uv v potravinskm
prmyslu, a zevn je doporuovn tak pi
revmatizmu.
106
1 - st kvetouc rostliny
2 - koen
107
26. Cassia tora L.
Kasie vchodoasijsk
ele Caesal piniaceae
Synonyma: C. obtusifolia L., C. foetida Salisb., Senna tara Roxb.
nsk jmno: jumng (Ue-ming) fl})
nsk synonyma: yhuashng Uie-chua-eng) Yf ..?t 1.. , yeguanmn Uie-kuan-men) 1t *
fl , yngchuz Uang-chu-cu) 1f. }t
nsk jmno drogy: jumngzi (Ue-ming-c') fl}) -f
nsk synonyma drogy: yngjiao Uang-iao) 1f. fil , caojumng (cchao-Ue-ming) *- fl}) ,
mat jumng (ma-tchi Ue-ming) fl})

Popis a rozen TM
Tato jednolet bylina dorstajc vky 0,5 a Charakteristika drogy
1,5 m m listy stdav, sudozpeen, se temi povaha chladn
pry obvejitch lstk na bzi zench, na chu hok, sladk

vrcholu tup piatch. Jsou 3-5 cm dlouh tropizmus ke drze jater, lunku a ledvin

a 1 ,5-2 cm irok. Kvty sestaven po 1-3 Vlastnosti

v lab list se skldaj z ptietnho, asto Proiuje jtra (ochlazuje jatern qi), zesiluje
nepravidelnho kalichu a lut koruny tvoe zrak, zprchoduje stolici, svlauje steva,
n pti obvejitmi lstky. Plod je tm rovn odvd vodu.
nebo rkovit prohnut lusk, 12-14 cm dlou Indikace
h a asi 0,4 cm irok, obsahujc kolem 25 Znt a otok o, slzen, zvrat z vysokho
semen, kter m na dlku 3-5 mm a v pr krevnho tlaku, hepatitida, nvykov zcpa.
mru asi 2-3 mm. Maj podlouhl tvar, u bze Kontraindikace
okrouhl, na vrcholu hrotit, jejich barva je Nebyly zjitny.
hnd, povrch leskl a hladk. Jsou sliznat Nesluitelnost
a hok. Cannabis indica (24).
Bylina roste na horech, okrajch cest, na
periferii vesnic v n, Indii, Indonsii, Ja
ponsku, ve Vietnamu, na Filipnch a jinde
v tropech; nkdy se i pstuje. S ohledem na
jeho tropick pvod lze u ns tento druh ps
tovat pouze ve vytpnch sklencch.
Obsahov ltky
Semena (Cassiae semen) obsahuj anthragly
kosidy, emodin a fytosteroly.
Lebn inky
Droga l akutn znt spojivek, vedy na
rohovce, non slepotu, glaukom a jin on
choroby zpsoben zntem jater, opakujc
se zcpu, poruchy vstebvn a dsledky ne
vhodn vivy, bin vodnatelnost, zvrat
v dsledku hypertenze. Sniuje horeky a
krevn tlak, psob laxativn.
Zpsob uit
Vnitn se uv odvar pipraven z 9-15 g
drogy (denn dvka). Zevn se pouv mast
vyroben z rozdrcench semen. Jako lk na
on choroby se doporuuje vyrobit pastu
z prku semen a silnho nskho aje. Ta se
vtr do bod taiyang na spncch. Pasta se
nech psobit po nkolik hodin (i pes noc),
a potom se odstran.
108
 1

1 - rostlina s plody
2 - kvt (zvteno)
109
27. Chrysanthemum indicum L.
Zlate indick
ele Asteraceae
Synonyma: Matricaria indica Ramat., Pyrethrum indicum (L.) Cass., Dendranthema indicum (L.)
Des Moul.
nsk jmno: yj Uie-ii) ff *3
nsk jmno drogy: yj Uie-ii) ff *3
nsk synonyma drogy: kuy i (kchu-i) ,* ;l , yshanj Uie-an-ii) ff Ji *3 , lubianj (lu
pien-i.i) ilL

Pop is a rozen tek se suenmi kvty. Je teba zajistit, aby

Zlate indick je 0,1-2 m vysok vytrval aro kvty byly dkladn vysueny a obsah je nut
matick spoe chlupat a bohat odnoujc, no obas kontrolovat na ptomnost plsn.
od bze lodyhy devnatjc bylina bujnho TM
vzrstu. Listy m stdav, hluboce lalonat Charakteristika drogy
a nepravideln peenodln, krojky pro povaha chladn
dlouen a na okrajch zubat. bory tvo chu hok, pliv
chocholinat laty rznch barev, asto plno tropizmus ke drze plic a jater
kvt, zkrovn listeny nejsou lupenit, plo
dem je naka. Vlastnosti
Krom tohoto druhu se pstuje a obdob Proiuje horkost, zkliduje j tra, projasu
nm zpsobem vyuv i Ch. morifolium Ra je vidn a odstrauje toxiny.
mat (27a), a to pedevm na severu ny. Indikace
Terapeutick inky jsou obdobn. Bolestiv otok v hrdle, znt O, nosu a pr
Zlate indick je star kulturn rostlina roz duek, furunkly a vedy.
en v n a Japonsku. Pstuje se v tchto Kontraindikace
zemch, ale tak v Indii a Vietnamu. U ns Nejsou znmy.
roste asto na zahradch a parcch jako okras Nesluitelnost
n trvalka "listopadka". Nen znma.
Obsahov ltky
Kvty (Chrysanthemi morifolii flos) obsahuj
flavonoidy luteolin, apigenin, kosmosiin, mo
noterpeny borneol, kafr, seskviterpeny chry
sandiol, chrysartemin A a B, pyrrolov alka
loid stachydrin.
Lebn inky
Vnitn se pouv pi horece, zntech a
bolestech hlavy, pi nemocch z nachlazen,
bolestech o a rozmazanm vidn v dsled
ku dysfunkce ledvin a jater, zvratch, hyper
tenzi, sklerze; zevn se aplikuje na vedy,
otoky a znty.
Zpsob uit
Nejastji se uv nlev, kter se pipravuje
pelitm 8-10 g suench kvt jednm litrem
vrouc vody. Nech se odstt 15-30 minut,
potom se sced. Pije se asto pes den mrn
tepl. Lze jej vak pout i zevn na obklady.
Jinou monost je bylinn vno, kter se pi
pravuje tak, e se do 1 litru rovho vna
(sak) pid 20-30 g suen drogy a nech od
leet 1-2 tdny. Uv se polvkov lce
2-3krt denn na lano.
Pi dchacch obtch, bolestech hlavy a
onch zntech je mono pipravit mal pol-
110
A - Ch. indicum
1 - list
2 - st kvetouc rostliny
3 - kvt
B - Ch. mOrifo/ium
1 - list

111
28. Cinnamomum cassia Blume
Skoicovnk nsk
ele Caesalpiniaceae
Synonyma: C. aromaticum Nees, Laurus cinnamomum Andr.
nsk jmno: rougui (ou-kuej) .i
nsk synonyma: guimu (kuej-mu) .i , mugui (mu-kuej) H., gUls hu (kuej-u) H. **
nsk jmno drogy: rougui (ou-kuej) .i kra; guizhi (kuej-') .i t vhonky
- -

nsk synonyma drogy: mugui (mu-kuej) 4!. .i, yugui Uii-kuej) .!. .i, dagui (ta-kuej)
*- .i kra; liigui (liou-kuej) gp .i vhonky
- -

Popis a rozen TM
Stlezelen strom skoicovnk nsk dosahu Charakteristika drogy
je vky 8-10 m. V planti je udrovn e Kra
zem jako 2-3 m vysok ke. Listy m vstcn, povaha velmi hork
jednoduch, koovit, na lci leskl, na rubu chu pliv
edozelen, asi 1 5 cm dlouh a 5 cm irok. tropizmus ke drze ledvin, sleziny a moo
epel je vejit nebo podlouhl s temi a pti vho mche
ilkami, kter jsou soubn. Kvty vyrstaj Vhonky
v dkch vrcholinatch kvtenstvch. Jsou povaha tepl
drobn lutav nebo blozelen, vonn. Plod chu pliv, sladk
je vejcovit bobule uzaven piblin do po tropizmus ke drze plic, srdce a moovho
loviny ve zduel ce. V dob zralosti m mche
modroernou barvu a obsahuje hnd seme Vlastnosti
no. Zskvan skoice m u tohoto druhu Kra: dopluje yang ledvin, ohv slezinu
hrub, silnj kru, kter je tmav a mn a aludek, zprchoduje cvy, odstrauje
aromatick. Nest se tak pln do svitk, ale chladn bloky, ti bolesti.
tvo polouzaven nebo ploch pruhy. Vhonky: otevraj povrch, vyvolvaj poce
Pbuznm druhem je C. zeylanicum Blume, n, zahvaj drhy, rozhbvaj yang.
skoicovnk ceylonsk (28a), pvodem ze Sr Indikace
Lanky, kter poskytuje kvalitnj surovinu, Kra: siln bytek yangu, chlad v koneti
tzv. cejlonskou skoici. nch, impotence, hojn moen, hypotenze,
Strom pochz pravdpodobn z Barmy vnitn chlad v bin dutin, bolestiv men
a hojn se pstuje v jin n, tak v Thajsku, struace, prjem, horko nahoe a chlad dole,
Indon a Indonsii. S ohledem na msto p abscesy.
vodu nelze u ns tento druh pstovat, dov Vhonky: bolestiv bloky z vtru a vlhka, za
se vak potebn kra. hlenn kael, bolestiv menstruace, nachla
Obsahov ltky zen.
Kra (Cinnamomi cassiae cortex) a vhonky Kontraindikace
obsahuj mimo jin a 2 % silice s hlavnm Thotenstv, nrst ohn z przdnoty yinu.
podlem skoicovho aldehydu, dle sachari Nesluitelnost
dy, sliz, tsloviny, asi 1,3 % avelanu vpe Allium sp. (7), kaolin.
natho, -sitosterol a diterpeny cinncassioly.
Poznmka
Lebn inky Extrahovan silice m vrazn antivirov inek.
Kura vtv se pouv pi impotenci, prjmo
vch onemocnnch, pomoovn revma
tizmu, ale tak pi ztrt chuti k jdlu, nav
a potch v pechodu. Vhonky jsou vhodn
pi nemocch z nachlazen, horece a revma
tizmu. Droga m inky stimulan, psob
proti bolestem a zlepuje vidn.
Zpsob uit
Suen droga se uv v mnostv 2--5 g den
n. Piprav se odvar, kter se pije dvakrt
denn na lano. Je vak tak mono pout
prku, kapsl nebo pilulek.
112
 1

Elt!i!S
4

1 - st kvetouc rostliny
2 - kvt (zvteno)
3 - plody (zvteno)
4 - suen kra
113
29. Citrus reticuIata BIanco
Mandarinka obecn
ele Rutaceae
nsk jmno: j (t'i.i) Ii
nsk synonyma: luj (lu-t'i.i) Ii, hngj (chung-ii) h. Ii, dahng mij (ta-chung mi
U ) *- h. fl Ii
nsk jmno drogy: j (t'U ) Ii plod; chnp (chen-pchi) '* Jt oplod ; jye (i.i-jie)
- -

Ii "t - list; jh (ii-che) Ii j: semeno

-

Popis a rozen TM
Tento subtropick a tropick strom nebo ke Charakteristika drogy
dorst vky 2--8 metr. Listy jsou mal, ma Plod
ximln 8 cm dlouh, podlouhl, eliptick povaha chladn
nebo kopinat. apk m krtk, zce olemo chu sladk, kysel
van, vrazn odlnkovan od epele, kvty tropizmus ke drze plic a sleziny
drobn, bl a vonn. Plody jsou kulovit, vce Oplod
i mn zplotl a asi 5-8 cm velk. Oplod je povaha tepl
tenk, zpravidla snadno loupateln, lut, chu pliv, hok
tropizmus ke drze plic a sleziny
oranov a naervenal. Dunina obsahuje
velk poet drobnch, na ezu zelench se List
men. povaha vyrovnan
Krom tohoto druhu se uv i C. nobilis chu pliv, hok
tropizmus ke drze jater
Lour., m. king (29a), vznamn hlavn v ob
Semeno
lasti Indony, a C. unshiu Marc. m. uniu
povaha vyrovnan
(satsuma) (29b), pvodem z Japonska. asto
chu hok
se uv i C. tangerina Hort et Tan., m. taneri tropizmus ke drze jater a ledvin
na (29c), a tak Poncirus trifoliata L., trofolita
Vlastnosti
(29d).
Plod: otevr aludek a reguluje qi, zvlhuje
Kulturn druh pvodem z vchodn Asie se plce, zastavuje ze, rozhojuje tekutiny.
dnes pstuje v mnoha citrusovch produk Oplod: reguluje qi, rozpout hleny, vysuu
nch oblastech, postupn je nahrazovn v je vlhkost.
nosnjmi a chuov kvalitnjmi druhy List: reguluje qi, rozpout hleny, uvoluje j
a odrdami. V nkterch botanickch klasifi tra.
kacch reprezentuje velice polymorfn sekci Semeno: reguluje qi.
mandarinek. U ns jej pstuj nkte citrusi Indikace
v poloteplch sklencch nebo zimnch zahra Plod: zvracen, tlak v hrudi.
dch. Oplod: zvracen, nechutenstv
Obsahov ltky List: kael s hleny, tlak v hrudi, kla, abscesy.
Oplod (Citri reticulatae pericarpium) obsa Semeno: abscesy.
huje pedevm 1-3 % silice, zahrnujc mo Kontraindikace
noterpeny limonen, citral a citronellal, dle Plod: kael z chladnch hlen.
jsou ptomny flavonoidy, nap. hesperidin, Oplod: such kael.
neohesperidin, kvercetin a rutin, tak pektin, Semeno: syndromy przdnoty, zejmna qi
karotenoidy aj . aludku.
Lebn inky Nesluitelnost
Droga zmruje zvracen a nechutenstv, z Nen znma.
nty dchacch cest, nap. bronchitidu prov
zenou kalem.
Zpsob uit
Pouv se such oplod ve form nlevu ne
bo odvaru. Denn dvka nen urena.

114
1 vtvika S plodem
2
-

- list
115
30. Clematis chinensis Osb.
Plamnek nsk
ele Ranunculaceae
nsk jmno: weilngxiiin (wej-ling-sien) !li. Jt 1'J.i
nsk jmno drogy: weilngxiiin (wej-ling-sien) !li. Jt 1'J.i
nsk synonyma drogy: lngxian (ling-sien) Jt 1'J.i, tijiao weilngxian (tchie-iao wej-ling
sien) i( Ytr !li. .:. 1'J.i, nngxiao (neng-siao) t ln

Popis a rozen Indikace

Vytrval, vzpmen bylina plamnek nsk Bolesti beder a kolenou, malrie, znt man
je asi 0,6 m vysok, m tmav koeny 7-15 cm dl, devnn konetin.
dlouh a asi 1-3 mm siln. Listy jsou vstcn, Kontraindikace
sudozpeen, se dvma a temi pry lstk. Przdnota qi a krve, neptomnost kodlivch
Kvty tvo vrcholov nebo labn mnoho initel vtru, chladn a vlhkosti.
kvt vidlany. Okvtnch lstk je est, jsou Nesluitelnost
kornoutovit stavn a bl a lutav, korun Nen znma.
n pltky chybj. Plodem je naka s dlouhm Rostlina je jedovaU!
provitm pvskem.
V nsk medicn se vyuv i C. hexapetala
Pallo (30a), rostouc v jin Evrop i severn
Asii, ale tak C. mandshurica Rupr. (30b).
Plamnek nsk roste na such svazch
v keovch podrostech, lesch a v dolch ek
v n a Koreji. U ns jsou monosti pstov
n zatm ve stadiu ovovn.
Obsahov ltky
Na (Clematidis herba cum radice) obsahuje
anemonol, klematitol a saponiny. V koenech
jsou dosud nedostaten identifikovan alka
loidy.
Lebn inky
Pzniv ovlivuje revmatickou artritidu,
akutn znt mandl a hrtanu, akutn hepati
tidu, bolesti zub. Slou k len rakoviny
i pi krvcen do aludku, plic apod. Droga
m moopudn a potopudn inek, l ta
k chronick ekzm doprovzen svdnm.
Extrakt z drogy m i vrazn baktericidn
a fungicidn inky.
Zpsob uit
V nsk tradin medicn se pouv erstv
i suen droga - v suenm stavu nedrd
sliznice a ki. Denn dvka in pouze 0,1 a
0,3 g ve form odvaru nebo extraktu.
TM
Charakteristika drogy
Na s koenem
povaha tepl

chu pliv, slan

tropizmus ke drze moovho mche

Vlastnosti
Odstrauje vtr a vlhkost, zpruchoduje me
ridiny, rozpout hleny a sraeniny.

116
1 . , t kvetouc rostliny
cas
2
-

- rostlina s plody

117
31. Cnidium monnieri (1.) Cuss. ex ]uss.
Jarva Monnierova
ele Apiaceae
Synonyma: Selinum monnieri L., Ligusticum monnieri (L.) Calest., Athamanta chinensis L.
nsk jmno: shchung (e-chuang) ;t 4.
nsk synonyma : hUlchung (chuej-chuang) Jr! 4., machung (ma-chuang) 1; 4., siyi
(s'-i) , Jt
nsk jmno drogy: shchung (e-chuang-c') ;t 4. -f
nsk synonyma drogy: shm' (e-mi) ;t Jil, shzhii (e-u) ;t 4, yhuxiang Uie-chuej
siang) Yf $

Pop is a rozen Vlastnosti

Tato jednolet bylina s vetenovitm koe Ohv ledviny, posiluje yang, vypuzuje vtr,
nem a pmou, v horn sti rozvtvenou lo vysuuje vlhkost, hub hmyz.
dyhou dosahuje vky O,8-1m. Listy m Indikace
v listov rici i na lodyze apkat, dvakrt Impotence, svdn ourku, bolesti z blok
a tikrt peenodln, 3-8 cm dlouh, 1,5-5 vtrnho typu, neplodnost z chladu v dloze.
cm irok s zkmi, kopinatmi nebo tm Kontraindikace
rkovitmi krojky. Kvty jsou drobn, bl, Chronick nebo pedasn vron semene,
shlouen v sloen okolky o prmru 2-5 vlhk horkost ve spodnm zii, pohyb ohn
cm na vrcholech lodyh. Plodem je velmi drob mingmenu z nedostatku yin ledvin.
n dvounaka, lehce se rozpadajc na edav
Nesluitelnost
lut naky, kter j sou iroce eliptickho tva
Croton tiglium (129), Friti/laria vertici/lata (151),
ru s pti kdlatmi ebry.
Bylina roste na zaplavovanch nebo vlh Paeonia sp. (68, 69).
kch loukch, na bezch ek a jezer, podl Poznmka
cest a jako plevel na polch v jinch oblastech Jarva Monnierova m jedny z nejlepch antisep
Sibie, Pmosk a Amursk oblasti, v Mon tickch a adstrigennch ink mezi livmi
golsku, n, Indon a v Koreji. U ns zatm rostlinami nsk medicny. Uv se na vechny
pstitelsk zkuenosti nejsou, lze vak ped druhy vlhkch chorobnch postien a kvasinko
pokldat monost pstovn ve voln pd. vch infekc, zvlt pohlavnch orgn. Lze ji po
uvat zevn k vplachm.
Obsahov ltky
Semena (Cnidii monnieri semen) obsahuj asi
1,3 % silice zahrnujc terpeny borneol, pi
nen, kamfen, terpineol aj., dle okolo 0,6 %
lakton, z nich jsou ptomny pedevm ku
mariny a furokumariny.
Lebn inky
Uv se pi impotenci a ensk sterilit, po
evnm svdn a kvasinkov infekci, vlhkm
svdcm ourku, abscesech, oparu lysivm
a ledvinovch poruchch. Slou jako toni
kum, antirevmatikum, antiseptikum a afrodi
ziakum, m svrav a stimulujc inky.
Zpsob uit
Zpravidla se uv prek, kapsle nebo pilul
ky v mnostv 3-9 g ve dvou a tech dvkch
na lano. K vplachm a nebo obkladm se
piprav nlev z 10 g drogy, kter se pouv
k oeten pohlavnch orgn, absces a he
moroid.
TM
Charakteristika drogy
povaha tepl
chu pliv, hok
tropizmus ke drze ledvin a sleziny
118
1 - koen
.,
2 - cast kvetou ' rostliny
3
4
CI
kvt (zvetseno)

_ p Iod (zvetseno)
_

'

119
32. Codonopsis pilosula (Franch.) Nannf.
Pazvonek chloupkat
ele Cam panulaceae
nsk jmno: dangshen (tang-en)
nsk synonyma: lioshen (liao-en) fL , sanyecai (san-jie-cchaj) -=- " t., yezlcao
Uie-c'-cchao) " -f"
nsk jmno drogy: dangshen (tang-en)
nsk synonyma drogy: shimgdang rnshen (ang-tang en-en) J:.
(chuang-en) it , tidang (tchaj-tang) {)
Popis a rozen
Pazvonek chloupkat je vcelet lina 2-3 m
dlouh . M mrkvovit koen vlcovitho
nebo protaen kuelovitho tvaru, 10-25 cm
dlouh, o prmru 1-1,7 cm. V erstvm sta
vu je bl a hladk, po usuen lutav hnd jednolet koeny.
a hluboce vrsit. Tvarem nkdy pipomn
koen enenu. Koenov hlava je statn
s mnoha obnovovacmi pupeny.
Vtven lodyha je prostoupena mlnice
mi, listy jsou stdav, nkdy vstcn s dlou
hmi apky; epele vejit nebo eliptick,
tup piat, tm celokrajn a chlupat.
Stopkat ptietn kvty vyrstaj jednotliv
v lab list, a to na vrcholech lodyh nebo na
koncch krtkch postrannch vhon. Ka
lich je vytrval, hluboce dlen a kalin uty
kopinat. iroce zvonkovit a svtle lutav
zelen koruna s fialovm ilkovnm m pt
volnch tyinek s nitkami rozenmi na
bzi. Semenk je svrchn, trojpouzdr, plod
m podobu obkuelovit tobolky, v dob zra
losti pukajc temi otvory. Obsahuje velk
mnostv drobnch, vejcovitch, hndch
a hladkch semen.
Krom uvedenho druhu se pouv n
kterch dalch:
C. tangshen Oliv. (32a), kter je velmi po
dobn ve uvedenmu druhu. M vak listy
vejit nebo podlouhle vejit, na vrcholu
tup piat a chlupat pouze na okrajch. Po
odkvtu tvo blo fialov plody na dlouh
stol?ce. Tento druh se hojn pstuje v zpad
n Cn v provincii S'-chuan a m obdobn
vyuit jako dangshen.
C. lanceomta Benth. (32b) se pstuje mn.
M popnavou 0,4-1 m dlouhou lodyhu, listy
matn edozelen a fialov skvrnit. Semena
jsou vejcovit, matn s postrannm kdlem.
Rozen je v severovchodn n a Japon
sku.
Pazvonek ch. roste pedevm v n, ale
i v Koreji a na jihu Dlnho vchodu (Rusko)
plan jako podrost v hustch porostech ke,
na okraji les a na bezch ek a potok v nad
mosk vce kolem 700 m. Charakteristick
120
, hungshen
jsou pdy t, chladnj, s dostatkem vody.
Tak v naich klimatickch podmnkch ros
te bez problm ve voln pd a dobe pezi
muje. Pstuje se ze semen pmm vsevem
nebo pedpstovnm sazenic. Sklzet lze ji
Obsahov ltky
Koeny (Codonopsis pilosulae radix) obsahu
j fenylpropanov glykosidy syringin a tangs
henosid I, voln triterpenoidy friedelin, tara
xerol a taraxerylacett, sterol a-spinasterol
a jin.
Lebn inky
Uv se pi chronick nav, hypertenzi,
ztrt chuti k jdlu, vyerpn po chirurgic
km zkroku nebo po porodu, nadmn,
snen imunit, hypoglykmii. Droga zvyu
je imunitu a celkovou odolnost organizmu,
sniuje krevn tlak a zvyuje hladinu krevn
ho cukru.
Zpsob uit
Denn dvka je 10-30 g suchch koen ve
dvou dvkch na lano. spn lze uvat
odvar, ppadn extrakt z koene v kombi
naci s dalmi bylinami pi len hypertenze,
nkterch druh anmie, astmatu, impoten
ce a pi eliminaci zavacch pot.
Extrakty a aje se mohou dobe uplatnit
jako vivn a vitalizujc npoj podporujc
chu k jdlu, zvyujc odolnost organizmu
i jeho regeneran schopnosti po zven fy
zick z ti.
Na! je tradinm nskm livem pro ge
neralizovanou skleroderm se zamenm na
zlepen vivy a odolnosti, podporu cirkula
ce krve a celkov zven vitality.
TM
Charakteristika drogy
povaha vyrovnan
chu sladk
tropizmus ke drze plic a sleziny
Vlastnosti
Dopluje qi stednho zie, rozhojuje qi
a rod tekutiny.
Indikace
Przdnota sleziny a aludku, przdnota qi
a krve, ochablost konetin, palpitace, zdu
cha, chorobn pocen, vyheznut konenku
a dlohy.
Kontraindikace
Syndromy zpsoben kodlivost pln pova
hy.
Nesluitelnost
Nen znma.

A - kvetouc st rostliny
B- list
c- plod
D- koen
121
33. Coix lacryma-jobi L.
Slzovka obecn
ele Po a cea e
Synonyma: C. agrostis Lour., C. lacryma L., C. chil1el1sis Tod. C. ma-yuen Roman
nsk jmno: y iyi ( i-i) ;! VY:
nsk synonyma: wutan (wu-tchan) Ji. "i., yush Uii-u) Ji.. #., gUlzhujifm (kuej-u-ien)
>t Jt f,f, niaotngcao (niao-tchang-cchao) $.
nsk jmno drogy: yiyirn (i-i-en) ;! ;! 1-=-
nsk synonyma drogy: yim! (i-mi) ;! *-, mlrn (mi-en) *- 1.::. , liUgiml (liou-ku-mi) /\
*- , q lsh (chi-' ) t.

Popis a rozen Alkohol zskan vykvaenm semen se pova

Jednolet jednodom bylina slzovka obecn uje za antirevmatick prostedek.
je 1 -2 m vysok, s plnm stblem a adou od TM
no, listy m rkovit a rkovit kopinat, Charakteristika drogy
s drsnm okrajem, oukat, s velmi krtkm povaha studen
jazkem. Kvtenstvm je lata s rznopohlav chu sladk, mdl
nmi kvty. Klsky prankovch kvt na tropizmus ke drze sleziny, plic a ledvin
vrcholu kvtenstv jsou zpravidla dvoukvt,
jeden kvt pisedl, druh stopkat. Sami Vlastnosti
klsky na spodn sti kvtenstv bvaj jed Posiluje slezinu, dopluje plce, vyluuje vlh
nokvt, uzaven v tvrdm obalu, vejit kost, proiuje horkost, odstrauje hnis.
ku.elovit, modrav bl, leskl, asi 8 mm Indikace
dlouh, u vrcholu zce oteven. Maj ti ple Prjem, bloky z vlhkosti, kee lach, vodnat
vy s blanitou pluchou a plukou. Plodem je otoky, plicn a stevn abscesy, poevn vtok.
okrouhle vejcovit, podln roztpen, 5 mm Kontraindikace
dlouh a 4 mm irok tvrd obilka. Thotenstv.
Rostlina se dostala asi ped 2000 lety do Nesluitelnost
ny z jihovchodn Asie. Dnes se pstuje Nen znma.
hlavn ve stedn a zpadn n, v Indii, tro Poznmka
pick Africe, tak v Brazlii a jinch oblastech Tento druh obiloviny je vznamnou soust n
USA. U ns lze tento druh pstovat ve stude sk dietetiky. Abychom zskali optimln terape
nm sklenku nebo fliovnku. utick inek, mus se semena stt soust denn
stravy ve form kae po dobu nejmn 2-3 ms
cit
Obsahov ltky
Semena (Coicis semen) obsahuj asi 52 % kro
bu, 7 % tuku a 17 % blkovin vetn amino
kyselin leucinu, tyrosinu, lysinu a dalch.
Dle je ptomen triterpenoid koixol, koixe
nolid a steroly stigmasterol a kampesterol.
Lebn inky
Droga l revmatizmus, otoky a bolesti klou
b a lach, bronchitidu, plicn abscesy, znt
pohrudnice a vodu na plcch, prjmov one
mocnn, vedovou chorobu stev, snenou
tvorbu moi.
Zpsob uit
Zkladn lkovou formou je prek, kter se
pipravuje tak, e se semena upra do zlato
hnda, rozemelou a uskladn ve vzduchots
n ndob. Prek se uv bu pmo, nebo
se pln do kapsl i se z nj pidnm tepl
vody nebo kuecho vvaru piprav pasta.
Denn dvka se pohybuje mezi 6-12 g drogy,
aplikuje se ve 2-3 dlch dvkch na lano.
122
 1

1 - koen
2 - st rostliny
3 - st kvetenstv
123
34. Coptis chinensis Franch.
Koptis nsk
ele Ranunculaceae
Synonyma: C. teeta Wall.
nsk jmno: hunglin (chuang-lien) it i!.
nsk jmno drogy: hunglin (chuang-lien) it lt
nsk synonyma drogy: wnglin (wang-lien) ..!.. lt, chunlin (chuan-lien) )I[ lt, zhilin
('-lien) lt

Popis a rozen Indikace

Tato vytrval bylina m 5-6 cm dlouh, hn Horenat onemocnn, nachlazen, zvracen
d lut koeny ve tvaru ku nohy, uvnit a prjem z horkosti, krvcen z nosu, znt
lutooranov, na pnm ezu ve stedn hrdla a o, abscesy, tasemnice, popleniny.
sti tmav. Vytv pzemn rici dlouze Kontraindikace
apkatch, dlanit dlench list a 8 cm Horkost z przdnoty yin, zvracen v dsled
dlouhch, s krojky lennmi a zubatmi. ku chladu z przdnoty qi aludku, prjem
Jedna a dv kvtn stopky jsou 1 2-25 cm zpsoben przdnotou sleziny.
dlouh, s listeny podobnmi listm. Kvten Nesluitelnost
stv tvo vrcholk s 3-8 blozelenmi a lu Achyranthes bidentata (2), Chrysanthemum indi
toblmi kvty. Kalin lstky jsou zce vejit, cum (27), Dictamnus albus, Panax ginseng (70),
korunn mal, obkopinat, 5-7 mm dlouh. Tussilago farfara (202), vepov maso.
Plodem je mchek s velkm potem semen Poznmka
s ernm korovitm osemenm. Rostlina se uv asto u novorozenc a dt k l
Bylina roste ve stnu a vlhku pod stromy b alimentrnch infekc provzench horekami,
v horch ny a Vietnamu i v severnch s prjmy, otoky a bolestmi, jejich pinou je po
tech Indie, kde se tak pouv ve znan trava kontaminovan mikroorganizmy nebo to
me v ajurvdick medicn; v n se rov xiny.
n pstuje. U ns nejsou s jejm pstovnm Ve star n podvaly porodn asistentky tuto
dosud dn zkuenosti. drogu novorozencm jako prostedek proti vem
Obsahov ltky jedllm, ale zejmna pohlavnm a jinm infekcm,
Koen (Coptidis rhizoma) obsahuje pede zskanm od matky v prllbhu nitrodlonho i
vm protoberberinov alkaloidy koptisin, wo vota.
renin, berberin, palmatin a jatrorrhizin i dal
ltky.
Lebn inky
Uv se vnitn na bolesti a tlak na prsou,
bolesti srdce, erven a zduel oi, otravy
z drog a alkoholu, dyzenterii a prjmy, krv
cen z nosu, eh, hepatitidu, gastritidu; ze
vn na vedy, hnisotvorn infekce a pople
niny.
Zpsob uit
Denn dvka in 3-4 g drogy ve form pr
ku nebo kapsl; prvn polovina denn dvky
se uv ped sndan, druh veer ped spa
nm.
TM
Charakteristika drogy
povaha chladn

chu hok

tropizmus ke drze jater, srdce, aludku a

tlustho steva
Vlastnosti
Proiuje horkost, vysuuje vlhkost, odstra
uje toxiny, hub parazity.

124
1 - st rostliny
2 - koen

125
35. Cornus officinalis Sieb. et ZUCC.
Dn lkask
ele Cornaceae
Synonyma: Macrocarpium officinale (Sieb. et ZUCc.) Nakai
nsk jmno: shanzhuy (an-u-jU) J.J *- ;t
nsk jmno drogy: shanzhuy (an-u-jU) J.J 3it
nsk synonyma drogy: shanyrou (an-jU-ou) J.J 3it , rou zao (ou-cao) , yaozao
(j ao-cao ) , shU za o (u-cao) Jij

Popis a rozen Indikace

Dn lkask je opadav ke nebo strom asi Zvrat, huen v uch, ochablost v bedrech
4 m vysok. Listy m vstcn, krtce apkat a kolenou, impotence, pedasn vron se
s vejitou a podlouhle vejitou epel 4-10 mene, hojn moen a pomoovn, chorobn
cm dlouhou a 3-4,5 cm irokou. Na bzi jsou pocen.
staen a na vrcholu zapiatl s okraji ce Kontraindikace
listvmi, na rubu ponkud plstnat. Drobn Horeka, prjem, bolestiv a zten moen.
lut tyetn kvty vyrstaj ve vrcholcch Nesluitelnost
v lab list. Plodem je elipsoidn peckovice Aristolochia debilis (15), Asarum heterotropoides
1,5-2 cm dlouh, v dob zralosti temn erve
var. mandshuricum (110), Platycodon grandif1o
n, masit, s jednm semenem.
rum (76), Siler dvarcatum.
U ns v nejteplejch oblastech roste C. mas
L., dn obecn (35a), chrnn druh, kter Poznmka
rozkvt lutmi kvty tsn ped vyraenm Tato droga pilsob hlavn jako yinov tonikum
list. Jeho plody pat i u ns mezi drobn se zvltnm vztahem k ledvinm a urogenitln
ovoce. mu systmu, kter vyivuje a posiluje. Jej kysel
Dn lkask roste plan v hornatch ob chu napomh tlumit pedasn vron semene
i pomoovn a omezuje nadmrn pocen.
lastech ny, na Krymu, Kavkaze a Dlnm
vchod. Pstuje se v n, Japonsku a Kore V posledn dob byl z rostliny izolovn qui
ji. Monosti jeho pstovn u ns nebyly nolglykosid, kter pilsob jako antiseptikum mo
dosud oveny. ovho stroj. Extrakt z rostliny m baktericidn
a antialergick inky.
Obsahov ltky
Plody (Corni fructus) obsahuj organick ky
seliny, nap. jablenou, vinnou, gallovou, iri
dOidy loganin, morronisid a verbenalin, ho
inu kornin, tanin a pryskyici.
Lebn inky
Droga l impotenci, pedasn vron seme
ne, zvrat a hluchotu, siln non pocen,
ischias, hojn moen a pomoovn, rozma
zan vidn a bolesti hlavy v dsledku jater
nch poruch, ochablost v bedrech a kolenou,
vhez dlohy.
Zpsob uit
Pouv se ve form odvaru z 5-10 g drogy ve
dvou nebo tech dvkch na lano. Jinou
monost je prek ve form pilulek nebo pas
ty, a to v mnostv 6-9 g ve dvou nebo tech
dvkch na lano.
TM
Charakteristika drogy
povaha mrn tepl

chu kysel
tropizmus ke drze jater a ledvin
Vlastnosti
Dopluje jtra a ledviny, stahuje esenci jing,
zastavuje pocen, zabrauje odluovn.
1 26
1 list (zvteno)
2
-

- kvt (zvteno)
3 - vtvika s plody
4 - podln ez plodem (zvteno)
127
36. Crataegus cuneata Sieb. et Zucc.
Hloh klnovit
ele Malaceae (Rosaceae)
Synonyma: Mespi/us cuneata C. Koch.
nsk jmno: yshanzha Uie-an-a) Yf .li ;f!
nsk synonyma: xiaoye shanzhii (siao-jie an-a) IJ' " .li ;f!, shangulzl (an-kuo-e')
.li *- f
nsk jmno drogy: shiinzhii (an-a) .li ;f!
nsk synonyma drogy: ehiguash (eh'-kua-') ;JF ]\i.. , shiinIlhnggul (an-li-ehung-kuo)
.li 1 i:L *-, ehizaozl (eh'-eao-e') ;JF .ilt f , shuxiang (u-siang) a ..

Popis a rozen Vlastnosti

Hloh klnovit je opadav ke 1,5 m vysok, Podporuje trven a posiluje slezinu, podpo
s tenkmi trny 5-8 mm dlouhmi. M obvej ruje tok krve, a tm i prokrven, odstrauje
it nebo obvejit podlouhl, asto a trojla krevn sraeniny.
lon, zapiatl, na okrajch zoubkovan Indikace
listy. Na lci jsou lys a leskl, na rubu, zvlt Zahlenn, stoupn kyselch v, bolesti bi
na ilkch, pit. Palisty jsou tm eliptick, cha a prjem, hepatitida, bolesti v bedrech,
zubat. Kvtenstv tvo drobn chocholk kla, zavac pote u kojenc.
s blmi nebo rovmi kvty. Tyinek je vel Kontraindikace
k poet, pranky maj ervenou barvu, se Pouvat opatrn pi oslabenosti sleziny a a
menk je spodn. Plodem je erven nebo ludku.
lut malvice kulovitho, vejcovitho nebo Nesluitelnost
hrukovitho tvaru, na vrcholu se zbytky ka Nen znma.
licha. V dunin je 1-5 peciek.
Obdobn se uv i u ns znm druh C.
pinnatifida Bunge, h. peenoklan (36a).
Hloh klnovit je rozen pedevm ve v
chodn n, ale i v Mongolsku. Pstuje se
v n a Japonsku jako liv rostlina, i pro
drobn ovoce.
Obsahov ltky
Plod (Crataegi pinnatifidae fructus) obsahuje
organick kyseliny, nap. vinnou, jablenou
a citronovou, triterpenoidn kyselinu krate
golovou a ursolovou, flavonoid kvercetin,
v semeni kyanogenn glykosid amygdalin,
laktony aj.
Lebn inky
Droga l poruchy trven, prjmov one
mocnn, nechutenstv u kojenc a ostatnch
dt, pocity plnosti, nadmn, hypertenzi,
aterosklerzu, vysokou hladinu cholesterolu
v krvi, tselnou klu, hepatitidu.
Zpsob uit
Denn dvka je 5-10 g drogy, nejastji se z n
pipravuje odvar. Vtinou se vak pouv
ve smsi s jinmi rostlinami.
TM
Charakteristika drogy
povaha mrn tepl

chu sladkokysel

tropizmus ke drze sleziny, aludku a jater

128
 3

A - C. cuneata
1 - kvetouc vtvika
2 - plod (zvteno)
B - C. pinnatifida
3 - list

129
37. Curcuma longa L.
Kurkuma dlouh
ele Zingiberaceae
Synonyma: C. aromatica Salisb., C. zedoaria (Berg.) Rose.
nsk jmno: jianghung (iang-chuang) 4- it
nsk jmno drogy: jianghung (iang-chuang) 4- it - prstovit oddenek; yujin Uli-in)
1:- - kulovit oddenek
nsk synonyma drogy: hungjiang (chuang-iang) it 4-, biod'ngxiang (pao-ting-siang)
i: Itl - prstovit oddenek; hungyu (chuang-jli) it - kulovit oddenek

Popis a rozen vn se pouv prek ze suen drogy, a to

Tato vytrval bylina m hlznat zduel ln bu pmo (zsyp), nebo jako soust masti,
kovan oddenek, z nho vyri1staj jednak ppadn odvar ve form obkladu.
listy, jednak koeny, kter jsou asto na kon TM
cch ztloustl. Listy jsou dlouze apkat, iro Charakteristika drogy
ce kopinat, a 0,5 m dlouh, ped rozvinutm Prstovit oddenek
kornoutovit svinut, a mezi nimi vyri1st povaha tepl
pm, asi 15 cm vysok stvol, zakonen chu hok, pliv
hustm klasem bled lutch kvti1. Plodem tropizmus ke drze sleziny a jater
je trojpouzdr mnohosemenn tobolka, kter
Kulovit oddenek
se v dob zralosti otevr temi chlopnmi.
povaha studen
Semena jsou s mkem.
chu hok, pliv
Obdobnm zpi1sobem se vyuvaj i nkte
tropizmus ke drze srdce, plic a jater
r dal druhy, nap. C. zedoaria Roxb. (37a) a
jin, pi1vodem hlavn z jihovchodn Asie. Vlastnosti
Kurkuma dlouh pochz z jin a jihov Prstovit oddenek
chodn Asie. V souasnosti je nejvce roze Rozhbv qi, rozbj krevn sraeniny, zpr
na v Indii, Vietnamu a Kambodi. U ns ji lze choduje drhy a odstrauje bolesti.
pstovat pouze ve vytpnm sklenku nebo Kulovit oddenek
v byt, bylo by vak mono dovet erstv Rozhbv qi a stagnace, ochlazuje krev, roz
oddenky, podobn jako je tomu u zzvoru. bj sraeniny.
Obsahov ltky Indikace
Oddenek (Curcumae rhizoma) obsahuje pe Prstovit oddenek
devm barvivo a silici. Barvivo se skld z n Bolesti z blokac v hrudi, bie a ramenou,
kolika ltek s hlavnm podlem lutho feno stagnace krve, zstava menstruace, poporod
lickho kurkuminu a pbuznho desmetho n bolesti bicha, vedy a abscesy.
xykurkuminu a bis-desmethoxykurkuminu. Kulovit oddenek
Pigmenty jsou citliv na zmnu pH, v kyselm lenstv, mdloby pi horekch, zvracen kr
prosted se barv lutoerven, v alkalickm ve, krev v moi, loutenka.
ervenohnd. Silice v mnostv 1,5-6 % je Kontraindikace
tvoena pedevm seskviterpeny, z nich 50 Prstovit oddenek
a 80 % pipad na turmerony a dehydrotur Przdnota krve a krevn stze bez ptomnos
meron. Dle je zde obsaen nap. Cl a -pinen, ti stagnace qi.
kamfen, limonen, eugenol, cineol aj. Kulovit oddenek
Lebn inky Przdnota yin ze ztrty krve a krevn stze
Droga slou k len zavac soustavy a jater bez ptomnosti stagnace qi, thotenstv.
vetn hepatitidy, pi1sob proti parazirum. Je Nesluitelnost
uvna pi bolestech bicha a nadmn, ko Nen znma.
likch, pi bolestech v krku a bolestech zub,
ale tak pi poruchch menstruace. Zevn se
aplikuje na hnisav znty spojivek, nehojc
se vedy, liej a ri1zn porann.
Zpsob uit
Denn dvka in 8-10 g erstv drogy, kter
se aplikuje ve form nlevu nebo odvaru. Ze-
130
1 - mlad rostlina
2 - oddenek

131
38. Cuscuta chinensis Lam.
Kokotice nsk
ele Cuscutaceae
nsk jmno: tusIZl (tchu-s'-c') l. !! -r
nsk jmno drogy: tuSl (tchu-s') l. !! - cel rostlina; tusIZl (tchu-s'-c') l. !! -r - semeno
nsk synonyma drogy: tng (tchang) ;t, mng (meng) t. - cel rostlina; tussh (tchu-s'
') l. !! , tuslzi (tchu-s'-c') ul. !! " - semeno

Popis a rozen Cel rostlina

Kokotice nsk je nezelen parazitick byli Proiuje horkost, schlazuje krev, odstrauje
na bez koen, s tenkou levotoivou a 1 m toxiny, odvd vodu.
dlouhou lodyhou ovjejc se kolem stonku Indikace
hostitele, nejastji z eledi Asferaceae a Faba Semeno
ceae. Z lodyhy vyrstaj psavn bradavky a Bolesti v bedrech a kolenou, impotence, ped
z nich haustoria do pletiv hostitele. Listy jsou asn vron semene, pomoovn a huen
zcela potlaeny. Ptietn kvty jsou uspo v uch.
dny ve vrcholcch nebo hustch kulovitch Cel rostlina
hroznech. Kalin lstky jsou vejit trojhel loutenka, vtok, zvracen krve, krev ve sto
nkovit a tup, korunn cpy tup vejit, u lici, siln menstruace, abscesy.
pinkovit emergence na jejich bzi krtce Kontraindikace
tsnit. Plodem je asi 2,5 mm velk tobolka Semeno
kulovitho nebo vejcovitho tvaru, obsahuj Przdnota yin a nrst ohn, zcpa, thoten
c edohnd i lutohnd semena o velikos stv, krvcen z dlohy.
ti 1-1,5 mm. Nesluitelnost
Obdobn se uv i C. japonica Choisy (38a). Nen znma.
Bylina roste podl cest, mezi trvou a v hou
tinch ny, Japonska a Koreje. U ns nen
tento druh znm.
Obsahov ltky
Semena (Cuscutae semen) obsahuj glykosid
kuskutin, provitamin A, enzym ureasu a dal
ltky.
Lebn inky
Droga l impotenci a pedasn vron se
mene, znt prostaty, huen v uch a neu
rastenie. Pouv se rovn pi bolestech
v bedrech a kolenou, ale i pi slabm zraku.
Zpsob uit
Denn dvka je udvna v mnostv 9-30 g
drogy aplikovan ve form nlevu.
TM
Charakteristika drogy
Semeno
povaha vyrovnan
chu sladk, pliv
tropizmus ke drze jater a ledvin

Cel rostlina
povaha vyrovnan

chu sladk, hok

Vlastnosti
Seme no
Dopluje ledviny, rozhojuje semeno, vyi
vuje jtra, projasuje zrak.

132
 2 1

1 - parazit na luskovin
2 - kvt (zvteno)
3 - semeno (zvteno)

133
39. Oianthus superbus L.
Hvozdk pyn
ele Caryophyllaceae
Synonyma: D. oreadum Hance
nsk jmno: qmai (chU-maj) ..fl
nsk synonyma: daj (ta-U) *- , ymai Uie-maj) yt * , dimim (ti-mien) ;I!!. Q
nsk jmno drogy: qmai (chU-maj) ..fl
nsk synonyma drogy: zhjid.o (u-ie-cchao) -# 1 $, shanqmai (an-chU-maj) ..li ..fl
, daln (ta-lan) *- g

Popis a rozen Kontraindikace

Hvozdk pyn je vytrval bylina 0,5-0,6 m Thotenstv, przdnota qi sleziny a ledvin.
vysok. Lodyhy vyrstaj v trsech, jsou vzp Nesluitelnost
men, hladk a v horn sti rozvtven. Listy Nen znma.
jsou vstcn, rkovit kopinat, na bzi obj
mav, na vrcholu zapiatl s celistvmi
okraji. Kvtenstvm je vrcholov chudokvt
lata tvoen svtle rovmi a fialovmi kv
ty. Kalich je vlcovit, na spodn sti se upi
novitmi listeny, koruna hluboce dpen.
Plodem je tobolka pukajc tymi zuby a ob
sahujc velk mnostv drobnch hndavch
semen.
Krom tohoto druhu se vyuv i D. chinen
sis L., h. nsk (39a), pstovan v ad zem.
Hvozdk pyn roste v trsech, na svazch
nebo v puklinch v n, Japonsku, a rovn
v Evrop. U ns se vyskytuje roztrouen
v eskm krasu, Polab a jinch lokalitch.
Obsahov ltky
Na (Dianthi herba) obsahuje flavonoidy, sa
poniny, tanin, anthokyany, fytoncidy a men
mnostv silice, jej vni ovlivuje ptom
nost fenylethylalkoholu, methylsalicylatu a
dalch ltek.
Lebn inky
Uv se pi infekci moopohlavnho stroj,
moovch kamncch, krvi v moi, zstav
moen, zstav menstruace, ale tak ekz
mech.
Zpsob uit
Uv se ve form odvaru pipravenho z den
n dvky 5-12 g such drogy.
TM
Charakteristika drogy
povaha chladn
chu hok
tropizmus ke drze srdce, ledvin, tenkho
steva a moovho mche
Vlastnosti
Proiuje horkost, odvd vodu, zprchod
uje drhy.
Indikace
Zstava moen a krev v moi, moov ka
mnky, vodnat otoky, zstava menstruace.
1 34
1 - rostlina
2 - korunn lstek (zvteno)
135
40. Dioscorea batatas Decne
Jam nsk
ele Di os cor eacea e
Synonyma: D. opposita Thunb., D. japonica Thunb.
nsk jmno: sh iyu (u-jil) J. .fJi
nsk jmno drogy: shnyflO (a n-jao ) J..i !:tj
nsk synonyma drogy: shuyu (u-jil) :i ffi, shnyu (an-jil) J..i jf, rcao (er-cchao) .1f. ,
huishnyflO (chuaj-an-jao) Hi. J..i !:tj

Popis a rozen TM
Jam nsk je vytrval bylina, kter m 2-12 Charakteristika drogy
m dlouhou, naervenalou a hladkou nebo ne povaha vyrovnan

patrn rozbrzdnou lodyhu a naervenal chu sladk

koenov hlzy kyjovitho nebo vlcovitho tropizmus ke drze plic, sleziny a ledvin

tvaru s hmotnost kolem 1 kg, na ezu bl Vlastnosti

a lepkav. Listy jsou vstcn, dlouze apka Dopluje slezinu a plce, zpevuje ledviny,
t, trojhelnkovit a iroce vejit, asto se tonifikuje yin a rozhojuje esenci jing.
temi naznaenmi krojky. V jejich lab se Indikace
tvo hlzky a tak jednopohlavn klasovit Prjmy z przdnoty sleziny, kael z przdno
hrozny zelenavch kvtk s esticpm okv ty plic, ast moen a pomoovn, znt led
tm. Plodem je trojpouzdr tobolka s drobn vin, pedasn vron semene, poevn vtok.
mi semeny, rostlina se vak rozmnouje pe Kontraindikace
devm hlzkami vyrstajcmi v lab list. Zcpa, hypertenze, kodlivost pln povahy.
Krom tohoto druhu se vyuvaj i dal,
Nesluitelnost
nap. D. bu/bifem L. (40a), rostouc v n a Ja
ponsku. A/lium sp. (7), Euphorbia pekinensis (147), vep
Jam nsk roste l?lan na slunnch svazch, ov maso.
a to pedevm v Cn, Japonsku, Indonsii, Poznmka
Koreji, Malajsii i v dalch zemch, pro lka Pat mezi rostliny, kter jsou v n pedmtem
sk ely se i pstuje. U ns jej lze pstovat ve intenzivnho vzkumu, protoe se ukazuj bt
perspektivnm tonifikanm a regeneranm pro
fliovnku nebo studenm sklenku jako vy
stedkem pi poruchch imunitnho systmu. Dro
trvalou kulturu.
ga pomh obnovovat poruen imunitn funkce
Obsahov ltky a stimuluje sekreci vitlnch imunitnch faktora.
V hlzch (Dioscoreae tuber) je asi 2 % stero Ve smsi s dalmi rostlinami je innm sexul
idnho sapogeninu diosgeninu a fenolick nm tonifikanm prostedkem a tak vznamnm
ltky nazvan batatasiny I-V, dle cholin, sliz, komponentem v nsk dietetice.
glykoproteidy, aminokyseliny aj.
Lebn inky
Droga l pedasn vron semene, navu a
neurastenii, chronickou navu, poevn vtok,
snenou imunitu, chlad a slabost v koneti
nch, abscesy, karbunkly a jin kon poruchy
a infekce. Podporuje chuk jdlu, m protipru
jmov inek, zvlhuje ki a vlasy, stimuluje
funkci endokrinnho a imunitnho systmu,
posiluje funkci ledvin aj.
Zpsob uit
Zpravidla se uv 10-25 g drogy denn ve
form odvaru, a to ve dvou dvkch na lano.
Pro vnj pouit na hnisav kon nemoci,
pohmodniny a tvrd otoky slou tepl ob
klad. Pipravuje se tak, e se smch prek
z hlzy s malm mnostvm tepl vody.
Vznikl pasta se aplikuje na postien msta
jednou denn a nech se 8-12 hodin psobit.
136
 1 st kveto
2
-
u c rostl in
1abn h y
3
-
lzky
- koen ov
h lzy (zm
en e no)

1 37
41. Elettaria cardamomum (L.) Maton
Kardamom prav
ele Zingiberaceae
Synonyma: Amomum cardamomum L., A/pinia cardamomum Roxb.
nsk jmno: bidoukou (paj-tou-kchou) 1 ii.
nsk jmno drogy: bidoukou (paj-tou-kchou) 1 ii.
nsk synonyma drogy: bikou (paj-kchou) 1 i., duogu (tuo-ku) J 1f , kouml (kchou-mi)
;jl

Popis a rozen Indikace

Kardamon prav je tropick vytrval bylina. Stagnaci qi, zvracen, nevolnost od aludku,
Z jejho tlustho podzemnho oddenku vy nadmn a prjem v dsledku vnitnho
rstaj a 2 m vysok neplodn lodyhy. Listy chladu, kytn, tlak v hrudi.
m stdav, zce a rkovit eliptick, 30 a Kontraindikace
60 cm dlouh. Pozdji z oddenku rostou kv aluden vedy, suchost krve z przdnoty
tonosn stvoly a na nich v lab dvouadch yin, neptomnost chladu a vlhkosti.
listen krtk hrozny kvt. Plodem je troj Nesluitelnost
pouzdr, podln rhovan tobolka vejcovit Nen znma.
ho tvaru, asi 1-2 cm dlouh. Uvnit m vt
poet pn vrsitch, tmavohndch se
men.
Bylina roste v tropickch detnch lesch
Indie, Kambode, na Sumate a ve vlhkch
lesch jin ny. Dnes se pstuje i jinde v tro
pech, nap. ve Stedn Americe. U ns lze ten
to druh pstovat pouze ve vytpnm sklen
ku nebo v byt, v prodeji jsou vak such
plody nebo semena.
Obsahov ltky
Semena (Amomi cardamomi semen) obsahuj
2-8 % silice, sloen pedevm z a-terpinyla
cettu a cineolu, dle z borneolu, a-terpineo
lu, pinen, myrcenu, citralu, linaloolu aj.,
dle asi 10 % tuku, pryskyici, krob aj.
Lebn inky
Droga podporuje trven, psob proti nad
mn, m inky stimulan, tlum hojn mo
en a zahuuje stolici. Pouv se rovn pi
impotenci, pedasnm vronu semene, pi
prjmu, zvracen a bolestech bicha.
Zpsob uit
Denn dvka kols mezi 3-10 g drogy. Z dro
gy se pipravuje odvar nebo se pouv jako
prek, kter se me plnit i do kapsl. Pod
v se 2krt denn na lano.
TM
Charakteristika drogy
povaha tepl

chu pliv
tropizmus ke drze sleziny a ledvin

Vlastnosti
Rozhbv qi, zahv ledviny a slezinu, pod
poruje trven, uvoluje sted.

138
 5 6
1 - list
2 - kvtonosny, stvol
3 POdln ez kvetem (zvteno)
4
v
-
V )
-
Plod (zvtseno
S - v plodem (zvteno)
pOdlnr' rez
6 - pncny' rez plod em (zvteno)
",v

139
42. Ephedra sinica Stapf.
Chvojnk nsk
ele Ephedraceae
nsk jmno: diomhung (cchao-ma-chuang) :f- Af.. if
nsk synonyma: humhung (chua-ma-chuang) Af.. if
nsk jmno drogy: mhung (ma-chuang) Af.. if
nsk synonyma drogy: lngshii (lung-a) Ji :,. , beiyn (pej-jen) ..1f- , gmgu (ko u -ku)
11", beixiiing (pej-siang) ..1f-

Popis a rozen TM
Chvojnk nsk je 0,2-0,5 m vysok, hust Charakteristika drogy
vtven metlat ke se zelenmi rhovanmi povaha tepl

a lnkovanmi stonky podobnmi pesli chu pliv, mrn hok

km. M drobn vstcn vyrstajc listy tropizmus ke drze plic a moovho m

redukovan na drobn trojhelnkovit upi che

ny. Rostliny jsou dvoudom; sami itice Vlastnosti
(megastrobily) jsou dvoukvt, stopkat, se Podporuje pocen, ti zduchu, odvd vodu.
3-4 pry listen, zpravidla j ednm vajkem Indikace
a dvma obaly. Sam itice (mikrostrobily) Nachlazen, horeky bez pocen, znt plic,
jsou stopkat nebo tm pisedl, sloen bolesti hlavy, ucpn nosu, bolesti kloub
z nkolika tyinek. Semena jsou uloena mezi a otoky, poruchy moen, kael a dunost.
dvma listeny, kter tvo kulovit, ern Kontraindikace
a dunat obal. Non a spontnn pocen; lid s nzkou vita
Krom tohoto druhu se pouvaj obdob litou a slabou konstituc by po poit stonku
nm zpsobem i E. intermedia Schrenk et C. mohli trpt nonm pocenm.
A. Mey. (42a) a E. equisetum Bunge (42b). Nesluitelnost
Chvojnk nsk roste na suchch svazch Magnolia officna/is (61), sdra.
a ve vyschlch eitch, pedevm v severn
n a v Mongolsku. V ad zem se pstuje
k zskvn efedrinu. Zkuenosti s pstov
nm tohoto druhu u ns nejsou, na Slovensku
ve sttn prodn rezervaci enkovsk les
vak roste pbuzn E. distachya L., chvojnk
dvouklas (42c).
Obsahov ltky
Pro inek drogy (Ephedrae herba) je rozho
dujc obsah asi 1 % alkaloid s pevahou efe
drinu (63--80 % ), obvykle bv ptomen tak
pseudoefedrin a mal mnostv dalch p
buznch alkaloid. Silice je sloena hlavn
z terpineol, dihydrokarveolu a myrcenu.
Lebn inky
Stonek se pouv na znty prduek a ast
ma, horeky, sennou rmu a alergie, dle pi
snenm pocen, otocch, snen citlivosti
ke, nadmrn chuti k jdlu nebo obezit.
Usnaduje pocen, roziuje a stimuluje pr
duky, m rovn moopudn inky. Koen
(Ephedrae radix) naopak zpsobuje snen
tvorby potu.
Zpsob uit
Pouv se odvar pipraven ze 3-10 g drogy
ve dvou dvkch na lano.
140
 2

1 - rostlina s plody
2 - charakter upin na stonku (zvteno)
3 - st mikrostrobilu (zvteno)
4 - megastrobil (zvteno)
141
43. Epimedium sagittatum
(Sieb. et Zucc.) Maxim.
komice povit
ele Berbericlaceae
Synonyma: E. sincnse Sieb. ex Miq., E. macranthum Moore et Decne, Aceranthus sagittatus Sieb. et
Zucc.
nsk jmno: jitnye ynynghuo (ien-jie jin-jang-chuo) f,f " Jf- it
nsk synonyma: humhung (chua-ma-chuang) 1f:. .
nsk jmno drogy: ynynghuo Uin-jang-chuo) Jf- it
nsk synonyma drogy: xianlngp (sien-ling-pchi) {J! J... *, ntngzhtngdo (fang-ang
cchao) a R "'", nijiaohua (niou-iao-chua) 4- ftl -?t

Popis a rozen
Stlezelen vytrval bylina je 0,1-0,4 m vyso
k, s koeny plazivmi a velmi tenkmi, po
krytmi drobnmi koenovmi vlsky. Listy
m dlouze apkat, dvakrt trojetn, 4-9 cm
dlouh, s vejit srditmi, piatmi lstky.
Ozdobn kvty vyrstaj ve vrcholovch
hroznech. Maj tyi erven lunkovit kali
n lstky, stejn poet lutch lstk korun
nch, z nich vnitn maj ostruhy s nektarii.
Tyinky jsou tyi a uprosted svrchn seme
nk, dozrvajc v tobolku pukajc trbinou.
Uvnit je pouze nkolik ledvinovitch er
nch semen.
Krom tohoto druhu se uv i E. grandiflo
rum MOTT. (43a) a E. brevicornum Maxim. (43b).
kornice povit roste pod stromy a kei
a v puklinch na horch v n a Japonsku.
U ns s jejm pstovnm zkuenosti nejsou.
Obsahov ltky
Na (Epimedii herba) obsahuje zejmna glyko
sid ikarin, des-O-methylikarin, steroly, tanin,
kyselinu palmitovou, olejovou a vitamin E.
Lebn inky
Droga l impotenci, muskou a enskou ne
plodnost, pedasn vron semene, ischias,
chronick bolesti v doln sti tla a v koneti
nch, nedostatenou mozkovou cirkulaci,
revmatizmus. Pouv se tak jako afrodizia
kum a tonikum p osilujc nervy.
Zpsob uit
Nejastji se pouv odvar, pipraven z 6 a
12 g drogy, ve dvou dvkch na lano. Jinou
monost je aplikace prku v mnostv 3-9 g
s podvnm 2--3krt denn na lano. Pro po
hodlnj dvkovn se prek upravuje do
tablet nebo se pln do kapsl. Extrakt se zsk
v macerac 50-80 g drogy do 1 litru 40% lihu
po dobu 1-3 msc. Uv se 2krt denn
jedna polvkov lce na lano.
TM
Charakteristika drogy
povaha tepl
chu pliv, sladk
tropizmus ke drze ledvin a jater
Vlastnosti
Ohv ledviny, podporuje yang, vyivuje
krev a semeno, odstrauje vtr a vlhkost.
Indikace
Impotence, pedasn vron semene, bolesti
v bedrech a kolenou, psychick nava, zapo
mntlivost, devnn konetin, chronick
bronchitida.
Kontraindikace
Hypertenze z przdnoty yin (pi dlouhodo
bm uvn me pokozovat yin), zven
pohyb ohn mingmenu v dsledku przdno
ty yin.
Nesluitelnost
Nen znma.
Poznmka
Vdeck bdn prokzala, e rostlina mimo jin
stimuluje produkci semene a zvyuje sexualitu
u samho pohlav. Zpi'lsobuje rovn roziov
n krevnch kapilr, co umouje zven p
tok krve do pohlavnho orgnu. Stejn pi'lsob
i v mozku. Souasn sniuje krevn tlak.
V nsk tradin medicn je rostlina povao
vna za prospnou pro krevn obh, mozkov
funkce i sexuln aktivitu. asto se s spchem
pouv k len ztrty pamti a jinch pznaki'l
nedostaten mozkov cirkulace.

142
1 _ kvt
(zvteno) 1 43
2 _ st r
o stliny
3 - k oen
44. Eriobotrya japonica (Thunb.) Lind.
Mipulnk japonsk (lokvt) t
ele Malaceae (Rosaceae)
Synonyma: Mespilus japonicus Lind.
nsk jmno: ppa (pchi-pcha)
nsk jmno drogy: ppa (pchi-pcha) - plod; ppaye (pchi-pcha-jie) " - list;
ppahua (pchi-pcha-chua) kvt -

Popis a rozen lano. Zevn je mono aplikovat k len ko

Mipulnk j aponsk je men subtropick nch onemocnn i otevench ran.
strom dorstajc vky 5-6 m. Kmen m krt TM
k, asto nzk, listy jednoduch, krtce ap Charakteristika drogy
kat, zpravidla zce obkopinat a podlouh List
l, piat, asi 1 5-35 cm dlouh a 6-8 cm povaha mrn chladn
irok, oddlen ostnit pilovit. Jsou koovi chu hok
t, neopadav, na lci leskl, tmavozelen, na tropizmus ke drze plic a aludku
rubu plstnat chlupat s vmklou ilnati Plod
nou. povaha mrn chladn
Kvty vyrstaj v potu 60-80 v bohatch chu sladk, kysel
vrcholovch latch. Jsou oboupohlavn, pti tropizmus ke drze sleziny, plic a jater
etn, s velkm potem tyinek a naloutle b Kvt
lou korunou. Plodem je asi 5-8 cm dlouh povaha mrn tepl
malvice obvejcovitho nebo hrukovitho chu mdl
tvaru s pevnou, jemn chlupatou slupkou, Vlastnosti
kter je ve zralosti syt lut a oranov, bar List: proiuje plce a rozpout hleny, har
vou podobn merukm. Dunina je avna
monizuje aludek.
t, navinul, aromatick a velmi chutn. Dosti Plod: svlauje plce, zahn ze, umouje
velk jdinec m 1-5 katanov hndch sestup qi.
lesklch semen.
Druh pochz pravdpodobn ze severov Indikace
chodn ny. Nyn se pstuje v subtropech List a plod : kael, vykalvn krve a zvrace
vchodn Asie (pedevm v n a Japon n.
sku), v Zakavkazsku, Stedomo (hlavn na Kvt: nachlazen, kael s krvavm sputem.
Siclii, v jin Francii, ve panlsku a Alr Kontraindikace
sku), v USA (v Kalifornii a na Florid) i jinde. List: zvracen z chladu v aludku, kael z vt
S ohledem na subtropick charakter tohoto ru a chladu.
druhu lze jej u ns pstovat bu v byt, nebo Plod: prjem z przdnoty sleziny.
v zim v temperovanch pstebnch zaze Nesluitelnost
nch. Jsou-Ii rostliny v ndobch, mohou bt Nen znma.
v lt umstny venku. Poznmka
Obsahov ltky V novj literatue se potvrzuj liv inky lis
Listy (Eriobotryae j aponicae folium) obsahuj t pi plicnch onemocnnch vetn zntu plic.
Pokusn byl prokzn i vznamn hypoglykemi
asi 0,2 % sorbitolu, vitamin B" triterpenoidn
ck inek.
kyselinu ursolovou a oleanolovou, saponiny
Plody jsou cennm subtropickm ovocem, kte
a seskviterpeonidn glykosidy. r se sklz v pozdnm jaru - asi od konce dubna
Lebn inky do zatku ervna.
Uv se pi kali a vykalvn krve, zvrace
n, m inky protizntliv, posi!uje alu
ek, psob svrav, proti prjmu a opilosti.
Uinn je pedevm j ako prostedek proti
kali, k odkalvn pi chronick bronchiti
d, ale tak pi zntu aludku.
Zpsob uit
Nejastji se pouv odvar ze 4-12 g such
nebo 15-30 g erstv drogy 2krt denn na
144
 /
B

A - list
B- pod 'lny" rez kv'etem (zvteno)
C- pode:1 ny" rez plodem
D- plody
E - semeno
145
45. Eucommia ulmoides Oliv.
Gumojilm jilmov
ele Eucommiaceae
nsk jmno: duzhong (tu-ung) #. 1'1'
nsk jmno drogy: duzhong (tu-ung) ;.fJ:. 1f
nsk synonyma drogy: mumin (mi-mien) ;i;... , sizhong (s' -ung) !! 1'1' , silinp (s' -lien
pchi) !! .i!.. Jt, chsip (che-s'-pchi) ;f.I:. Jt

Popis a rozen Indikace

Tento strom podobn jilmu dorst vky Bolesti beder a ptee, slabost kost a lach,
5- 20 m, listy m stdav, vejit kopinat, asi impotence, hojn moen, hypertenze, sklon
12 cm dlouh a 6 cm irok, zapiatl, k potratm.
s okrajem pilovitm. Druh je dvoudom, kv Kontraindikace
ty jsou nah; sam vyrstaj v upinch na Nrst ohn z przdnoty yin.
krtkch stopkch a maj 10 tyinek, sami Nesluitelnost
vtinou jednotliv v lab list. Plodem je Scrophularia ningpoensis (90).
kdlat naka, npadn podobn nace jil Poznmka
mu, s bohatm endospermem. Kra i ostatn Vzkumy poslednch let potvrzuj, e droga je
sti rostliny obsahuj dlouh mlnice s gu jednm z nejefektivnjch prostedkfi k len
taperou. vysokho krevnho tlaku. Bylo zjitno, e tato
Pvodn byl tento druh rozen v horna droga inkuje jako prevence potratu a sedati
tch oblastech stedn a jin ny, ale tak vum neklidnho plodu, ale tak na kee a bo
v Japonsku a Koreji. V mnoha dalch oblas lesti v ki, kter se asto vyskytuj bhem tho
tech se pstuje, nap. na Kavkaze, Ukrajin tenstv.
i v Uzbekistnu. Strom roste velmi dobe
v teplejch oblastech i u ns, nap. v Prask
botanick zahrad v Trji.
Obsahov ltky
Kra kmene a vtv (Eucommiae ulmoidis
cortex) obsahuje gutaperu, saponiny, pekti
ny, tuky, tsloviny, organick kyseliny, kyse
linu chlorogenovou, vitamin C aj.
Lebn inky
Droga zmruje bolesti beder a ptee, bolesti
hlavy a zvrat v dsledku poruchy funkce
jater, chronickou navu, sklon k potratm,
hypertenzi. M tonifikan a analgetick in
ky, psob sedativn na plod a sniuje krevn
tlak.
Zp sob uit
Nejastji se uv odvar z 5-12 g drogy po
dan ve dvou dvkch na lano, nejlpe brzy
rno a veer, nebo 30 ml 20% tinktury 3krt
denn. K zevnmu pouit na kon choroby
se pipravuje mast.
TM
Charakteristika drogy
povaha tepl
chu sladk, slab pliv
tropizmus ke drze ledvin a jater
Vlastnosti
Dopluje ledviny a jtra, zpevuje lachy
a kosti, ukliduje plod.

146
A - vtv"lCvka S kvv
B_ ety
vtv"lCvka s plody
147
46. Ferula assa-foetida L.
Loidlo ertovo lejno
ele Apiaceae
Synonyma: Scorodosma foetidum Bge.
nsk jmno: awei (a-wej) ti
nsk jmno drogy: awei (a-wej) ti
nsk synonyma drogy: ehou'awei (ehou-a-wej) ti, wiei.iwei (wu-eehaj-wej) Ji J
ti , weiquj (wej-ehu-i) ti 4;; , xunq (sun-ehu) :t

Popis a rozen povaha tepl

Tato vytrval bylina dosahuje vky 1,5-2 m, chu hok, pliv
m siln, epovit ztlustl koen, z nho ros tropizmus ke drze jater, sleziny a aludku

tou v prvnch letech pouze velk, pzemn, Vlastnosti

3-4krt zpeen listy sloen z iroce rkovi Odstrauje krevn sraeniny a toxiny, hub
tch krojk. Po nkolika letech vyrst p hmyz.
m kvtonosn lodyha s listy postupn se Indikace
redukujcmi na pouh pochvy. V horn sti Nadmn a bolesti bicha, dyzenterie, para
se rozvtvuje v etn vtve zakonen sloe ziti, studen bolesti v srdci a bie.
nmi okolky drobnch lutch kvt, kter
Kontraindikace
jsou jednopohlavn nebo mnohomaneln,
se znaky typickmi pro tuto ele. Plodem je Hypertenze, przdnota qi sleziny a aludku,
vejcovit podlouhl dvounaka hnd barvy, thotenstv.
hok chuti a esnekovho zpachu. Nesluitelnost
Druh pochz ze zpadn Asie, vyskytuje se Nen znma.
v pustinch, zvlt na pscch, kde tvo cha
rakteristick houtiny. Rozil se vak i do
Egypta, Indie a ny. Na zem bvalho
SSSR roste od Aralskho moe a k rnskm
hranicm. U ns jej lze pstovat bez vtch
problm.
Obsahov ltky
Klejopryskyice v koeni (Ferulae assa-foeti
dae radix) obsahuje 5-20 % silice, kterou a
z 65 % tvo organick sulfidy zpsobujc jej
typick esnekov zpach. Dle je ptomna
pryskyice, nepatrn mnostv vanilinu aj.
Lebn inky
Droga zmruje zvrat a mdloby v dsledku
hypertenze, bolesti hlavy, pocit necitlivosti
a ochrnut konetin, dtsk kee. Pouv se
tak jako podprn a tonifikan prostedek
pi nervovch chorobch, j ako je hysterie,
neurastenie a vegetativn neurza. Aplikuje
se rovn pi nachlazen j ako prostedek
usnadujc odkalvn. Zevn urychluje ho
jen ran a poplenin.
Zpsob uit
Denn dvka 0,2-1 g drogy se uv ve form
tablet nebo kapsl.
TM
Charakteristika drogy
Koen (Uv se mln tekutina zskvan
naezvnm koen, kter na vzduchu tuh
ne v hndou klejopryskyinou hmotu s od
pornou chut a pachem.)
148
A- st rostliny
B- st sloenho listu (zvteno)
C- sami kvt (zvteno)
D- sam kvt (zvteno)
E - plody (zvteno)
149
 J-J l
47. Gardenia jasminoides (1.) Ellis.
Gardenie jasmnov
ele Rubiaceae
Synonyma: G. grandiflora Lour., G. florida L., G. radicans Thunb.
nsk jmno: shanzhi (an-') J,j
nsk synonyma: lnln (lin-Ian) #. i.
nsk jmno drogy: zhizi ('-c') f - plod; zhiziye ('-c'-jie) f " - list; zhizihua
( '-c'-chua) f - kvt
nsk synonyma drogy: shanzhizi (an-' -c') J,j f , hungzhizi (chuang-'-c') 7t f,
zhizl (' -c') t -j- , yueto UUe-tchao) ,tA ;#t plod
-

Popis a rozen List

Stlezelen ke gardenie dosahuje vky 2 m, povaha chladn

m listy vstcn nebo peslenit, eliptick, chu hok

piat, 7-14 cm dlouh, 2-5 cm irok, koo Kvt
vit nebo narovl. Bl nebo narovl povaha chladn

velk kvty vyrstaj jednotliv na vrcholech chu hok

vtv nebo v lab list a jsou velmi vonn. Vlastnosti

Kalich je trubkovit, hluboce estilalon, ko Plod: proiuje horkost a odstrauje vlh
runa epicovit, uvnit s 6-12 tyinkami a jed kost, ochlazuje krev, rozpout sraeniny.
nopouzdrm spodnm semenkem. Plodem List: odstrauje toxiny, zmenuje otoky.
je vejcovit lut bobule obalen kalinmi Kvt: proisuje plce, ochlazuje krev.
lstky. etn semena j sou naervenal, po Indikace
dlouhl, asi 5 mm dlouh. Plod: neklid a nespavost u horenatch one
V n a Japonsku roste tak G. augusta mocnn, loutenka, krev v moi, zvracen
Men. (47a), jej listy, kvty a semena se u krve, krvcen z nosu, zrudnut o, afty.
vaj pi horenatch stavech. List: hemoroidy, otoky.
Gardenie jasmnov roste na teplch a vlh Kvt: kael z horkosti plic, krvcen z nosu.
kch svazch v n, ve Vietnamu, na Filip
Kontraindikace
nch a v Japonsku; v Rusku je v dendrriu
Plod: dk stolice z przdnoty sleziny a ztr
v Soi. U ns lze tento druh pstovat pouze
ta chuti k jdlu.
v byt nebo v teplm sklenku.
Nesluitelnost
Obsahov ltky Nen znma.
Plod (Gardeniae jasminoidis fructus) obsahu
je iridoidn glykosidy geniposid a gardenosid
a pbuzn ltky, nap. gardosid aj., karote
noidn barvivo krocetin, jeho glykosid krocin,
dle derivty kyseliny chinov, tanin, D-man
nit, sterol P-sitosterol aj.
Lebn inky
Droga l hepatitidu, nachlazen, horeku,
nespavost, krev v moi, zvracen krve, krv
cen z nosu, znt on spojivky a rohovky.
Zpsob uit
Nejastj formou uit je odvar pipraven
z 5-12 g drogy (denn dvka), podvan ve
dvou dlch dvkch na lano. Jinou mo
nost je nlev nebo prek.
TM
Charakteristika drogy
Plod
povaha chladn

chu hok

tropizmus ke drze srdce, jater, plic a a

ludku
1 50
1 - st rostliny s kvtem
2 - vtvika s plody
3 - list
151
48. Gastrodia elata Blume
Gastrodie vyven
ele Orchidaceae
nsk jmno: tianm (tchien-ma) R.. ;ff..
nsk jmno drogy: tianm (tchien-ma) R.. ;ff..
nsk synonyma drogy: guidiiyu (kuej-tu-jou) it d!, mngtianm (ming-tchien-ma)
!l}] R.. ;ff.. , shuiyngyu (uej-jang-jii) 1j<. * :f

Popis a rozen
Gastrodie vyven je vysokohorsk vytrva
l, saprofytick a bezlist bylina s koenovou
hlzou horizontln a robustn, dunatou,
podlouhlou nebo eliptickou, 10-15 cm dlou
hou a 4--6 cm v prmru. Lodyha je jednodu
ch, 0,6-1 m vysok, dut, modroerven
s krycmi upinami v horn sti. Kvtenstv
tvo vrcholov klas s etnmi malmi luto
ervenmi kvty.
Vyskytuje se na stinnch a vlhkch mstech
pod stromy nebo kei v n, Japonsku a Ko
reji. U ns s pstovnm tohoto druhu dosud
dn zkuenosti nejsou.
Obsahov ltky
Hlza (Gastrodiae elatae rhizoma) obsahuje
vanilin, vanilylalkohol, glykosid hydroxyben
zylalkoholu gastrodin, sterol -sitosterol a
vitamin A.
Lebn inky
Zmruje zvrat a mdloby v dsledku hy
pertenze, bolesti hlavy, pocit necitlivosti kon
etin, dtsk kee.
Zpsob uit
Uv se odvar z 3-9 g drogy nebo 0,9-1,5 g
prku 2krt denn na lano.
TM
Charakteristika drogy
povaha vyrovnan
chu sladk
tropizmus ke drze jater
Vlastnosti
Ti vtr, ukliduje pi oku.
Indikace
Zvrat a mdloby, bolesti hlavy, ochrnut,
dtsk kee, devnn konetin.
Kontraindikace
Nejsou znmy.
Nesluitelnost
Nen znma.

1 52
 .\

A - kvtenstv
B - kvt (zvteno)
C _ koenov hlza s
st lodyhy
153
49. Ginkgo biloba L.
Jinan dvoulalon
ele Gin kgoaceae
Synonyma: Salisburia adiantifolia Smith., S. biloba Hoff., S. macrophylla C. Koch.
nsk jmno: ynxing Uin-sing) ;}
nsk synonyma: g6ngsiinshu (kung-sun-u) /A'- 1.1, #, yajiao Ua-iao) }lir, yazhangshu
Ua-ang-u) 'f #
nsk jmno drogy: biguo (paj-kuo) "l *-
- list; biguogn (paj-kuo-ken) "l *-
nsk synonyma drogy: lngyan (ling-jen) :.. HEt , fzhijia (fo-' -ia) 1* 4li 'f - semeno
Popis a rozen
Jinan dvoulalon je dvoudom strom s kme
nem a 40 m vysokm. korunou pyramidln,
krou edou a u starch strom hluboce brz
ditou, m vtve s krtkmi, tlustmi bra
chyblasty, na kterch vyrstaj svazeky opa
davch list. Jsou dlouze apkat, s epel
v obrysu klnovitou a zpravidla rozdlenou
na dva laloky, 10-12 cm dlouhou a 6-8 cm i
rokou, koovitou a svtle zelenou; ilnatina
je vjovit. Sam kvty vyrstaj jednotliv
v lab list, maj podobu stopkatch jeh
nd, tyinky maj obvykle dv pran pouzd
ra. Sami kvty rostou jednotliv nebo po
dvou mezi upinatmi listeny na dlouhch
stopkch a jsou sloeny pouze ze dvou vaj
ek, z nich se vyvj jen jedno. Semeno je po
dobn peckovici typu ten o prmru asi
2 cm. Vnj osemenn je dunat, smradla
v, vnitn tvrd, uzavrajc zrodek.
Druh pochz asi ze severozpadn ny
a ve tetihorch byl pravdpodobn rozen
po cel severn polokouli. Dnes roste hlavn
v n a Japonsku, dostal se rovn do Evro
py a Severn Ameriky. U ns se s nm me
me setkat pedevm v nkterch parkovch
vsadbch; jsou-li k dispozici rostliny sam
i sami, stromy plod, ale semena bvaj ne
dostaten vyzrl a tm nekl.
Obsahov ltky
V semenech (Ginkgo bilobae semen) se na
chz tuk s pevahou 90 % neutrlnch lipid,
tvoench hlavn kyselinou olejovou a lino
lovou. Dunina nezralch plod a osemen
vak obsahuje toxick fenolick kyseliny
a fenoly, pedevm kyselinu ginkgolovou,
hydroginkgolovou, ginkgol a biloboL Dal
toxickou ltkou v semenech je 4-0-methylpy
ridoxin, antagonista vitaminu Bo'
V listech (Ginkgo bilobae folium) byly zji
tny diterpenoidn laktony ginkgolidy A, B
a C, dle flavonoidy isorhamnetin, kemferol,
kemferol-3-rhamnoglukosid, kvercetin, rutin
a kvercitrin, ginkgetin, isoginkgetin, sciado
pitysin, sterol stigmasterol a tsloviny.
154
semeno; biguoye (paj-kuo-jie) "l *- "
-
- koen
Koeny (Ginkgo bilobae radix) obsahuj mi
mo jin ginkgolidy A, B, C a M.
Lebn inky
Semeno a koen l astma, tuberkulzu, z
nt moovho mche, pedasn vron
semene, ast moen, kapavku, otravu alko
holem. Pouv se jako prostedek proti kali,
m inky stahujc a kardiotonick, podpo
ruje trven.
List psob na hypertenzi, anginu pectoris,
pzniv ovlivuje poruchy perifernch st
krevnho obhu, zvlt prokrven mozku.
Pouv se pi len poruch pamti, zvrat,
otok mozku, ale i Alzheimerovy choroby.
Vrazn zlepuje i nkter cvn onemocn
n, iln nedostatenost, nap. brcov vedy.
Je vynikajcm preventivnm prostedkem
proti nhlm phodm mozkovm, ale tak
proti infarktu myokardu. Zjitny byly i in
ky protialergick, zejmna pi lb astmatu.
Zpsob uit
Uvaj se "jdra" semen, a to vtinou ve for
m odvaru z 2-6 g drogy, ve dvou dvkch
po jdle. Jinou monost je rozdrcen 5-15 g
jader na prek, kter se pln do kapsl a pou
v ve tech dvkch po jdle.
Z list se pipravuje lihov extrakt, kter se
uv 2-3krt denn po 20-25 kapkch. N
lev nebo odvar se povauje za mn vhodnou
formu, nebo jejich inek je slab.
Koen se uv obdobn jako semen.
TM
Charakteristika drogy
Semena
povaha vyrovnan
chu sladk, hok
tropizmus ke drze plic a ledvin
Listy
povaha vyrovnan
chu sladk, hok
Koeny
povaha vyrovnan, tepl
chu sladk
Vlastnosti
Semeno: svr qi plic, ti kael, stav mo, za
stavuje vtok.
List: rozhojuje qi srdce, svr qi plic, roz
pout vlhkost, zastavuje prjem.
Koen: rozhojuje qi a dopluje przdnotu.
Indikace
Semeno: zducha, zahlenn kael, poevn
vtok, poruchy moen, pedasn vron se
mene.
List: hypertenze, angina pectoris, buen srd
ce, zahlenn kael, plavice.
Koen: pedasn vron semene, poevn v
tok.
Kontraindikace
Semeno: kodlivost pln povahy; poit vel
kho mnostv me vyvolat toxick reakce,
nap. zvracen a kee.
List: syndromy plnosti.
Koen: peplnnost chladu.
Nesluitelnost
Nen znma.
Poznmka
Zral semena macerovan v jedlm oleji po dobu
100 dn se v n pouvaj k lb tuberkulzy.
V poslednch letech je vak vzkum zamen na
listy, kter maj vysoce pzniv inek na mozek
a jeho innost.
Extrakty z list zvyuj cirkulaci krve v mozku
a pouvaj se k len cvn mozkov nedostate
nosti, migrenznch bolest hlavy, zvrat a po
ruch pamti. Chrn mozkov a nervov buky
ped destrukc volnmi radikly a ped pedas
nm strnutm. Zabrauj tak shlukovn krev
nch destiek, a tm vzniku tromb. Psob tak
preventivn proti vzniku mrtvice a koronrn
trombzy. Zlepuj dleit mozkov funkce,
jako jsou uen, pamC bystrost, zpracovvn in
formac a zptn vazby s endokrinnm systmem.
Extrakty z list jsou tedy vznamn pro prevenci
a lbu pedasn senility, demence, pokozen
mozku a poruch vnmn.

A B

o c

A- list E
B- brachyblast s listy a semenem
C- nah vajka (zvteno)
D- sam kvt (zvteno)
E - vnitn osemen uzavrajc zrodek
155
50. Glehnia littoralis F. Schmidt ex Mi q.
Glehnie poben
ele Apiaceae
Synonyma: Phellopterus littoralis (A. Gray) Benth.
nsk jmno: shanhdti (an-chu-cchaj) ftJI
nsk synonyma: binfngfng (pin-fang-feng) i F.:5 Ji({.
nsk jmno drogy: bishashn (pej-a-en) r. iJ-o *'
nsk synonyma drogy: yntioshn Qin-tchiao-en) *" caiyngshn (cchaj-jang
en) FE! *" lioshashn (liao-a-en) lL i:Y' *" hiishashn (chaj-a-en) i4- iJ-o *'

Popis a rozen Nesluitelnost

Vytrval bylina glehnie poben dorstajc Aristolochia debilis (15), Veratrum n igrum (205).
vky 0,4 m, s koenem vlcovitm, 1 5-45 cm
dlouhm a 0,4-1,2 cm silnm v prmru, m
statn stonek dce porostl stdavmi, vce
krt zpeenmi listy, kter j sou npadn
leskl a lutozelen. Kvtenstv tvo sloen
okolk bez listen, s 10-14 paprsky a malmi
blmi kvty. Plodem je dvounaka, kter se
polt na dv ebernat a kdlat naky zav
en pi vrcholu stednho sloupku.
Bylina roste v pomrn irokm arelu na
psitch pdch na bezch ek i moskm
pobe. V Rusku to je na Sachalinu, Kuril
skch ostrovech a v oblasti eky Ussuri.
Setkme se s n rovn v n, Japonsku
a Koreji, kde se asto i pstuje. U ns nejsou
s pstovnm dn zkuenosti.
Obsahov ltky
Chemick sloen koen (Glehniae littoralis
radix) nen dosud dostaten prozkoumno.
Identifikovna byla silice a cukry.
Lebn inky
Droga se uv pi suchm kali, bronchitid,
suchosti v dutin stn a zni.
Zpsob uit
Nejastji se uv odvar z 5-15 g such dro
gy nebo 1 5-30 g erstvch koen.

TM
Charakteristika drogy
povaha mrn chladn

chu sladk, hok, mdl

tropizmus ke drze plic, aludku a sleziny
Vlastnosti
Rozhojuje yin a proiuje plce, odstrauje
hleny a stav kael, zvlhuje plce, vyivuje
aludek a rozhojuje tekutiny.
Indikace
Such kael, kael z przdnoty plic, pokoze
n yin po horekch, sucho v krku a ze.
Kontraindikace
V ppad kale zpsobenm studenm vt
rem, chlad plic a aludku z przdnoty.

156
A- st kvetouc rostliny
B- list
C- kvt (zvteno)
D- semeno (zvteno)
E - koeny
51. Glycyrrhiza uralensis Fisch. ex DC.
Lkoice uralsk
ele Fabaceae
Synonyma: G. grandifLora Tausch, G. viscida Turz. ex Bess.
nsk jmno: gancao (kan-cchao) -tf $
nsk jmno drogy: gancao (kan-cchao) -tf $
nsk synonyma drogy: micao (mej-cchao) $ , mlcao (mi-cchao) $, gulao (kuo
lao) oo :t-, fncao (fen-cchao) $
Popis a rozen
Lkoice uralsk je vytrval a 1 ,8 m vysok
bylina s devnatm vetenovitm koenem,
kter m etn vlcovit vbky. Stonek je
pm, rozvtven a pokryt krtkmi bla
vmi a lznatmi chlupy, listy stdav, li
chozpeen, 4-8jam a 10-20 cm dlouh.
Lstky jsou iroce eliptick, krtce hrotit, po
obou stranch pit. Modrofialov kvty vy
tvej labn stopkat klasy. Plodem je 3-5
semenn lusk asi 2,5 cm dlouh a 0,6 cm iro
k, ervenohnd, hust pokryt hndavmi
lznatmi chlupy. Semena m zplotle ku
lovit, hndav.
U ns je vce znma G. glabra L., 1. lys (51a),
pvodem z vchodnho Stedomo a nyn
rozen v cel jin Evrop a zpadn i jiho
zpadn Asii. Je to vcelet bylina s vlcovitm
oddenkatm koenem obsahujcm mimo ji
n a 15 % glycyrrhizinu, kter m asi 50krt
vt sladivost ne sachorza. Drogou je ko
en s protizntlivmi inky, usnaduje vy
kalvn a je moopudn.
Lkoice uralsk je rozena v Kazachst
nu, jinch oblastech Sibie, v horskch do
lch Pamru a Altaje nebo i v povod hornho
Jeniseje. Setkme se s n rovn v Mongolsku,
severn n a rnu. Roste v pustinnch,
stepnch a lesostepnch oblastech, ale tak na
bezch ek a jezer. V lesch ji nalezli i ve v
ce 1 300 m nad moem.
Vsledky pokus ukazuj, e tento druh l
koice v naich klimatickch podmnkch vel
mi dobe roste a pezimuje.
Obsahov ltky
Koen (Glycyrrhizae uralensis radix) obsahu
je triterpenoidn saponin glycyrrhizin, dle
uralsaponin A a B a pbuzn saponiny, flavo
noidy Iiguiritigenin, isoliguiritigenin a jejich
glykosidy, polysacharidy aj.
Lebn inky
Uv se pi nachlazen, zntu krku a pr
duek, aludench a dvanctnkovch ve
dech, diabetu, otrav krve, hepatitid nebo
cirrhze, zntu lunku, otrav drogami a
alkoholem, podrdnosti, konch vyrkch.
1 58
Usnaduje odkalvn, m tonifikan a la
xativn inky, sniuje hladinu cholesterolu
a cukru v krvi, zabrauje rstu tumor, je
protijedem pi otrav potravinami a alkoho
lem.
Zpsob uit
Nejastji se pipravuje odvar ze 2--8 g drogy
a uv se ve dvou dvkch na lano.
Je tak mono vkat suen koen roze
zan na pltky. vk se 10-12 pltk, va
se spolkne a zbytek koen se vyplivne. Na
kon vyrku se pouv koupel v odvaru po
dobu 5 minut, potom se msto oplchne vo
dou.
TM
Charakteristika drogy
povaha vyrovnan
chu sladk
tropizmus ke drze vech zangfu, zvlt
sleziny, aludku, plic a srdce
Vlastnosti
Harmonizuje stedn ohva, uvoluje nap
t, zastavuje bolesti, odstrauje hleny a ti
kael, odstrauje toxiny, zvlhuje plce, har
monizuje vechny lky.
Indikace
Kee a bolesti v aludku a bie, kael ze sla
bosti plic, buen srdce, przdnota sleziny
a aludku, dk stolice, przdnota krve a gi;
syrov l bolesti v krku, aluden vedy,
otravu lky i potravou.
Kontraindikace
Nadmn pi syndromech plnosti.
Nesluitelnost
Daphne genkwa (135), Euphorbia pekinensis
(147), Polygala len uifolia (77).
Poznmka
Lkoice je jednm z nejstarch lk na svt. Z
znamy o jejm vyuvn v indick ajurvd jsou
star asi 4000 let. V roce 1923 byla objevena velk
zsoba tto rostliny v jedn z faraonskch hrobek
v Egypt. nsk tradin medicna lkoici s c
tou oznauje jako "guobao" (kuo-pao), co zna
men "posvtn nrodn poklad" , nebo zlepuje
chu ostatnch bylin, harmonizuje a prodluuje
jejich inek v receptech a prospv vem org-
nfim a jejich meridinfim. Proto tak v nsk fy
to terapii zaujm hned druh msto za enenem.
Intenzivn se zkoumaj jej inky i v souasn
dob. Ukazuje se, e nkter aktivn komponen
ty rostliny (glycyrrhizin) maj strukturu velmi po
dobnou hormonfim produkovanm kfirou nad
ledvinek. Lkoice rovn stimuluje produkci
interferonu, kter je inn pi lb hepatitidy B
i jako inhibitor rt'J.stu tumorfi.

1 - st kvetouc rostliny
2 kvt (zvteno)
3
-

- koen
159
52. Houttuynia cordata Thunb.
Houtuynie srdit
ele Saururaceae
Synonyma: Polypara cochinchinensis Lour., P. cordafa (Thunb.) Kunze
nsk jmno: jicai (i-cchaj) t.
nsk jmno drogy: yxingcao Uti-sing-cchao) e JIl
nsk synonyma drogy: choucao (chou-cchao) , d:'rgen (cche-er-ken) 1Ji!1 .lf- tt ,
feixngdo (fej-sing-cchao) Jl$ 1fj $, zljl (c'-i) -t , zhiimu 'r (u-mu-er) .lf-

Popis a rozen Vlastnosti

Vytrval vbkat bylina houtuynie srdit
s oddenky pipomnajcmi pr a lodyhou p
mou a 0,3-0,4 m vysokou m listy stdav,
apkat, hladk a pit, iroce vejit s bz Indikace
srditou a vrcholem zapiatlm, palisty hn
dav, blanit a pirostl zevnit k bzi apku.
Kvtenstv sestv z vrcholovho klasu a kv
t u bze obklopench tymi volnmi blmi
listeny, kter tvo trval zkrov. Jsou drobn,
oboupohlavn a nah s temi tyinkami a jed
nopouzdrm semenkem. Plodem je tobolka
pukajc na vrcholu, semena m vejcovit. Ce
l rostlina je typick tm, e pchne po rybch.
Bylina roste plan na vlhkch pdch
v n, Koreji, Kambodi, ve Vietnamu a v Ja
ponsku; v posledn uvedench tech sttech
se tak pstuje. U ns lze tento druh pstovat
pouze ve sklenku.
Proiuje horkost a odstrauje toxiny, zmen
uje otoky a abscesy, rozptyluje vlhk horko
a reguluje vodu.
Znt plic, ern kael, plicn absces, infekce
moovch cest, dyzenterie, poevn vtok,
hemoroidy, vhez konenku.
Kontraindikace
V ppad chladu z przdnoty qi a pi furun
klech yinovho typu.
Nesluitelnost
Nen znma.
Poznmka
Vdeck vzkum prokzal vrazn bakteriln i
nek drogy proti patogenfim druhu Streptococcus
pneumoniea a Staphylococcus aureus, ale i schopnost
pfisobit na viry hepatitidy.

Obsahov ltky
Na (Houttuyniae cordatae herba) obsahuje
mimo jin aldehydy laurylaldehyd a kapryl
aldehyd, dle monoterpen myrcen, flavonoi
dy hyperin, kvercitrin a rutin aj.
Lebn inky
Pzniv psob pi zntu plic, plicnch hl
zch, bronchitid, nemocech z nachlazen,
zntu ledvin, vodnatelnosti, zstav moen,
hemoroidech, nepravideln menstruaci.
Zpsob uit
Piprav se odvar z 6-15 g such nati jako den
n dvka. Pid se pouze takov mnostv
vody, kter prv zakryje drogu, a sms se
krtce pova. Jinou monost je vylisovn
vy z 20-40 g erstv nati. V obou ppadech
se uv 2--3krt denn.
Osvdenm prostedkem ke snen ho
reky je erstv roztluen na, kter se pi
kld na elo, dlan a chodidla po dobu 15 a
20 minut. Zevn se vy pouv pi lb
konch chorob, zvlt psovho oparu.
TM
Charakteristika drogy
povaha mrn chladn

chu pliv

tropizmus ke drze plic

1 (,0
1 lis t
2
-

s t kveto uc
3
-
ros tlin y
koe n
4
-

- kv t (zvteno)

161
53. 11licium verum J. D. Hook.
Badynk prav
ele llliciaceae
Synonyma: 1. anisatum Lour.
nsk jmno: bjiao huxing (pa-iao chuej-siang) A .m ..
nsk jmno drogy: bjiao huxiang (pa-iao chuej-siang) A .m ..
nsk synonyma drogy: dahuxing (ta-chuej-siang) *- .. , bhuxiang (po-chuej-siang)
-At .. , bjiao (pa-iao) A .m

Popis a rozen TM
Tento men stlezelen strom dorst do Charakteristika drogy
vky a 8 m. M hust, hladk, edohnd povaha tepl

vtve, listy stdav, apkat, vejit po chu pliv, sladk

dlouhl, celokrajn a koovit. Kvty jsou ble tropizmus ke drze sleziny a ledvin

d lutozelen s intenzivn vn. Plodem je Vlastnosti

mchek po dozrn zdevnatl, hnd, Ohv stedn zi, reguluje qi a ti bolesti,
srostl zpravidla po osmi v hledn hvzdo rozptyluje chlad.
vit souplod, semena m svtle hnd, o Indikace
kovit zplotl, leskl. Usuen "hvzdice" Zvracen a bolesti bicha z chladu, bolesti be
jsou znm jako koen "badyn" nebo "hvz der z przdnoty ledvin, kla.
dicov anz". Kontraindikace
Hlavn v Japonsku se pstuje 1. religiosum Nrst ohn z przdnoty yin.
Sieb. et Zucc., b. posvtn (53a), kter se zde Nesluitelnost
asto vysazuje v okol chrm a nazv se "si Nen znma.
"
kimi . Jeho sou plod jsou velmi podobn
pedchzejcmu druhu, ale mn devnat.
Obsahuj toxick glykosid sikimin a kyselinu
sikimovou. Pouvala se k falovn badyn
ku pravho.
Badynk prav pochz z jin ny a se
vernho Vietnamu, kde se tak pstuje. Dnes
je rozen rovn v Japonsku a na Filipnch,
ppadn i jinde v tropech. U ns i ve vytp
nm sklenku roste velmi obtn, bn na
trhu jsou vak suen souplod, vyuvan
jako koen.
Obsahov ltky
Plody (lllidi fructus) maj 4-5 % silice s obsa
hem 90 % fenylpropanu anetholu a monoter
pen terpineolu, felandrenu a cineolu, dle
je ptomna kyselina olejov, palmitov, stea
rov aj.
Lebn inky
Droga l kael, revmatizmus, nadmn, z
cpu a kon choroby. M rovn moopudn
inky, podporuje odkalvn a chu k jdlu,
l aludek, ale tak nespavost, ischias a sva
lov kee.
Zpsob uit
Piprav se odvar ze 4-8 g drogy a uv se
3krt denn na lano. Na trhu se objevuje
i extrakt, ppadn bonbny obsahujc tuto
drogu.
162
 c

, B
D

A -- st rostliny s poupaty

--
B kvt
C souplod (zvteno)
D semeno (zvteno)
163
54. Imperata cylindrica (L.) Beauv.
Lalang vlcovit
ele Poa ceae
Synonyma: J. arundinacea Cyrill., Saccharum cylindricum (L.) Lam., Lagurus cylindricus L.
nsk jmno: bimo (paj-mao) 1 1-
nsk synonyma: mogen (mao-ken) 1- , simo (s'-mao) 1- , wangencao (wan-ken
cchao) 7j .$
nsk jmno drogy: bimogen (paj-mao-ken) 1 1-
nsk synonyma drogy: mocaogen (mao-cchao-ken) 1- $. , ijigen (ti-ie-ken) JI!!. 1'1
, lngen (lan-ken) , rgen (u-ken) ;t, , dijn (ti-in) JI!!. M

Popis a rozen Indikace

Tato vytrval trva se silnm, 0,3-0,9 m vyso ze pi horekch, zvracen krve, krvcen
km stblem m bl, lnkovan, ohebn, z nosu, dunost z horkosti v plcch, poruchy
nkdy velmi dlouh koeny. Listy jsou rko moen, vodnat otoky, loutenka.
vit kopinat, vzpmen, 1 5-30 cm dlouh Kontraindikace
a 3-6 cm irok, tuh, zapiatl, na lci drs Thotenstv, chlad z przdnoty sleziny a a
n, na rubu hladk. Pochva je voln, hladk, ludku, ast moen bez poteby pt.
jazek krtk, brvit, lichoklas 5-20 cm dlou Nesluitelnost
h, thl, kompaktn a stbit. Dvoukvt Nen znma.
klsky rostou v prech, z nich pouze jeden
je fertiln. Plevy jsou del ne kvty, zubat
a na povrchu hladk. Plodem je obilka.
Druh se vyskytuje na pmoskch pscch,
na bezch ek a zavodovacch pkop, na
vlhkch loukch, a to v jin n, Indii, In
don, Japonsku, na Sr Lance a v Africe.
Setkvme se s nm vak i na Kavkaze a ve
Stedn Asii, kde roste jako plevel na zavlao
vanch polch s penic a bavlnkem. U ns
s jeho pstovnm zatm zkuenosti nejsou.
Obsahov ltky
Koen (Imperatae cylindricae rhizoma) obsa
huje sacharidy mannit, glukzu, fruktzu,
kyseliny citronovou, jablenou a avelovou,
voln triterpenoidy koixol, arundoin, cylind
rin, femenol a simiarenol, dle vitamin K aj .
Lebn inky
Droga pzniv psob na poruchy moen,
znt ledvin, krvcen z nosu, vykalvn
krve, dunost, hepatitidu, vodnat otoky.
Zpsob uit
Nejastji se uv odvar pipraven z 5-10 g
drogy. Koen j e vak mono nahradit mlad
mi vhonky i kvty, kter se uvaj ve stej
nm mnostv tak jako odvar.
TM
Charakteristika drogy
povaha chladn
chu sladk
tropizmus ke drze plic, aludku, tenkho
steva, moovho mche
Vlastnosti
Proiuje horkost, zchlazuje krev, zastavuje
krvcen, upravuje moen.
164
 A :

A - kvtenstv
B - st rostliny s oddenky a koeny
165
55. Lablab purpureus (L.) Sweet
Lablab purpurov
ele Fabaceae
Synonyma: Dolichos lablab L., D. purpureus L.
nsk jmno: biandou (pien-tou) AJ Ji
nsk jmno drogy: biandou (pien-tou) AJ Ji - semeno; biandouhua (pien-tou-chua)
AJ Ji .1t - kvt; biandouye (pien-tou-jie) AJ Ji " - list; biandouyi (pien-tou-i) AJ Ji * -
osemen suench semen
nsk synonyma drogy: bibiandou (paj-pien-tou) 1 AJ li. , midou (e-mej-tou) Ai li.,
nnbiandou (nan-pien-tou) ,fJ AJ li. , yngyandou Uang-jen-tou) 1f- DE{. li. - semeno

Popis a rozen List

Vytrval nebo jednolet rostlina s ovjivou lo povaha vyrovnan

dyhou dosahujc dlky a 4 metry. Listy m chu pliv, sladk

stdav, trojetn, lstky kosotveren veji Vlastnosti

t. Bl, erven nebo fialov kvty jsou Semeno a kvt: posiluj slezinu a harmonizuj
uspodny v hroznech. Lusk je nkdy a 10 stedn zi, sniuj horkost, promuj vlh
cm dlouh, zplotl, zakiven a zobnkovi kost.
t. Semena jsou ovln, zplotl, barvy bl, Osemen: posiluje slezinu, promuje vlh
ervenohnd nebo ern, asto t skvrnit. kost.
Typickm znakem je bl vypoukl pupek, Indikace
kter pesahuje jednu tetinu obvodu seme Semeno: prjem a zvracen z horka a vlhkos
ne. ti, zvracen z przdnoty sleziny, stagnace
Rostlina pochz pravdpodobn z Indie tekutin, krvav poevn vtok, malnutrice.
nebo vchodn Afriky a v souasn dob se Kvt: plavice, prjem, krvav poevn v
nejvce pstuje v zpadn Africe, mn v Jin tok.
Americe, Indii a Indon. U ns lze tento List: zvracen, pekroucen lach, vedy.
druh pstovat ve fliovnku nebo studenm Osemen: plavice, prjem, otok dolnch kon
sklenku. etin.
Obsahov ltky Kontraindikace
Semena (Dolichoris lablab semen) obsahuj Semeno: v ppad vracejcch se horeek a
krom blkovin (22-37 %) a sacharid (14 a zimnic pi nemocech z chladu.
27 %) tak urit mnostv tuku a jedovat Nesluitelnost
kyanogenn glykosidy, kter miz po tepel Nen znma.
n prav. Dle jsou uvdny saponiny,
kyselina pantotenov, minerln ltky aj.
Lebn inky
Droga l prjem se zvracenm, snenou
chu k jdlu, poruchy trven, poevn vtok,
krev v moi, otoky.
Zpsob uit
Uv se odvar pipraven z 9-20 g drogy.
Pro poslen sleziny se doporuuje jst osma
en suen semena ..
TM
Charakteristika drogy
Semeno
povaha vyrovnan

chu sladk
tropizmus ke drze sleziny a aludku

Kvt
povaha vyrovnan

chu sladk

tropizmus ke drze sleziny a aludku

166
A - list
8 - kvt
C - plody
D - semeno

167
56. Leonurus sibiricus L.
Srdenk sibisk
ele Lamiaceae
Sy nonyma: L. japanicus Houtt., L. tataricus Burm., L. artemisia (Lour.) S.Y. Hu, L. heterophyllus
Sweet
nsk jmno: yimudo (i-mu-cchao) Jt $
nsk jmno drogy: yimi1dio (i-mu-cchao) Jt -lt $ - na; ch6ngweizi (chung-wej-c')
J. Jt -f semeno
-

nsk synonyma drogy: yimi1hao (i-mu-chao) Jt -lt ;!j , kundo (kchun-cchao) $, ki1do
(kchu-cchao) .:t- $ , yimu'ai (i-mu-aj) Jt -lt 1:.. , hnghua'ai (chung-chua-aj) it. ).. 1:.. na;
-

yehungm Uie-chuang-ma) Yf -jf Af.. , xiaohm (siao-chu-ma) d' ;E} Af.. , yimudozl ( i-mu
cchao-c') Jt -lt $ -f semeno
-

Popis a rozen jako tonifikan prostedek po obtnm po

Srdenk sibisk je jednolet a dvoulet by
lina 0,6-1 m vysok, lodyhu m vzpmenou,
jednoduchou nebo vtvenou, tyhrannou
a chlupatou. Listy jsou vstcn, dlouze ap
kat, spodn dlanitoklan, horn dlanitosen
s temi hrub vykrajovanmi krojky. Kv
tenstv tvo lichopeslen, kvty jsou dvou
pysk, zvonkovit kalich je ptizub. Koruna
je rilov, 1 0-15 mm dlouh, trubka rovn,
vrchn pysk obvejit, vzhru zahnut, doln
trojlalon. Plod m podobu trojhrann lesk
l tvrdky.
Bylina roste zejmna kolem moskho po
be a na hrzch rybnk a bain v severn
a severozpadn n, na Sibii, v Indii a jiho
vchodn Asii, ale tak v Africe a Severn
Americe. U ns nen tento druh znm, ale
pokusy ukazuj na urit monosti jeho ps
tovn v naich podmnkch.
Obsahov ltky
Na (Leonuri heterophylli herba) obsahuje al
kaloidy leonurin, leonuridin, leonurinin,
pyrrolov alkaloid stachydrin, kyselinu ben
zoovou, laurovou, linolovou a olejovou, dle
provitamin A, flavonoid rutin aj.
Semeno (Leonuri heterophylli semen) ob
sahuje pedevm silici, alkaloid leonurin a
tanin.
Lebn inky
Na l dlon krvcen po porodu, nevol Semeno: poruchy menstruace, poporodn bo
nost bhem thotenstv, poruchy menstrua
ce, enskou neplodnost, bolesti a otoky prs,
ale tak snen vyluovn moi a krev
v moi. Zevn slou pi hnisavch infekcch
a vedovitch onemocnnch ke. Ve form
nlevu nebo zedn tinktury se aplikuje pi
poevnch infekcch a vtocch.
Semena maj obdobn vyuit, nebo upra
vuj menstruaci, pozitivn ovlivuj tvorbu
spermi a stimuluj krevn obh. Slou tak
1 68
rodu.
Zpsob uit
Denn dvka such nati in 5-15 g. Pipravu
je se odvar po dobu 30-60 minut, kter se pije
2-3krt denn. K zevnmu pouit slou mas
ti, k vplachilm nlev i zedn tinktura.
Semena uvme v mnostv 6-12 g ve for
m odvaru obdobnm zpsobem.
TM
Charakteristika drogy
Na
povaha mrn chladn
chu pliv, hok
tropizmus ke drze jater, ledvin a perikar
du
Semeno
povaha mrn chladn
chu pliv, sladk
tropizmus ke drze jater a perikardu
Vlastnosti
Na: oivuje krev, odstrauje mstnn, na
pravuje menstruaci, odvd vodu a zmenuje
otoky.
Semeno: oivuje krev, napravuje menstruaci,
proiuje jtra, projasuje zrak, odvd vtr.
Indikace
Na: poruchy menstruace, tk porod, po
porodn bolesti bicha, zvrat ze ztrty krve,
krev v moi, krvcen z dlohy, otoky.
lesti bicha, bolesti hlavy z horkosti v jtrech,
zarudl otok o.
Kontraindikace
Na: thotenstv (pi podvn drogy k lb
nevolnosti i bolestivch prsou bhem tho
tenstv je nutno ji uvat velmi obezetn,
v nzkch dvkch a pod dohledem lkae),
przdnota yin a przdnota krve.
Semeno: nedostatek krve jater, thotenstv,
zvten zornice.
Nesluitelnost
Kovov na' dobl, a dal kovov pedmty.
Pozna'mka
Tffito d ,h dobio zn' ; zoP:dn fytoteraple J. ako
spolehhv Ik M pomehy zen,keho "produke, .
.
,

n'ho
I systemu, zejmna ve v ahu k m,n,t,ua,
.
neplodnostI a porod u. Jeho ucmky potvrzuj ve-
deck vzkumy pro veden napr.' v USA .

1 - vrcholova, st rostliny
2 -
.
baza'I nI' c'st rostllny

169
57. Ligusticum sinense Oliv.
Kopmek nsk
ele Apiaceae
Synonyma: L. wallichi Franch., L. acutilobum Sieb. et Zucc.
nsk jmno: gaobn (kao-pen) ,at *'
nsk synonyma: shanyansui (an-ji.ian-suej) J.J l&1 *
nsk jmno drogy: gaobn (kao-pen) *'
nsk synonyma drogy: gaoy6u (kao-jou) , guiqing (kuej-ching) >t ur, dixin (ti-sin)
1t!!. iij-

Popis a rozen droga je velmi such, bolesti hlavy z przd

Vcelet bylina koprnek nsk dorst do noty krve.
vky 0,3-0,6 m, koeny m na povrchu er Nesluitelnost
venolut, uvnit bl a lut a aromatick. Coptis chincnsis (34), Comus officinalis (35),
Stonek je pm, lnkovan a dut, listy st mastek.
dav, a tikrt zpeen, s dlouhm pochva Poznmka
tm apkem. Kvtenstv tvo okolk sloen Schopnost tto rostliny istit a vyivovat krev se
z drobnch blch kvt. Plodem je vejcovit v souasn dob intenzivn studuje v n a Ja
dvounaka s vytrvalou nlkou a bliznou. ponsku, a to v souvislosti s monost lby rako
Krom tohoto druhu se vyuvaj i dal, viny, AIDS a dalch poruch imunity.
nap. L. jeholense Nakai et Kitag. (57a) a L. te
nuissimum (Nakai) Kitag. (57b).
Koprnek nsk roste plan v zpadn
n a v Japonsku. U ns s pstovnm toho
to druhu zkuenosti nejsou.
Obsahov ltky
Koen (Ligustici rhizoma et radix) obsahuje
ftalidy Jigustilid, butylftalid, chuanxingol aj.,
dle alkaloidy ligustrazin a perlolyrin, kyseli
nu ferulovou, chrysofanovou, linolenovou,
palmitovou a sterol -sitosterol.
Lebn inky
Droga se uv pi bolestech hlavy, je, zub
a elist. L revmatizmus, bolesti kloub, ale
tak poruchy menstruace, anemii a toxicitu
krve.
Zpsob uit
Pipravuje se odvar ze 4-8 g drogy a uv se
3krt denn na lano.
TM
Charakteristika drogy
povaha tepl
chu pliv
tropizmus ke drze moovho mche
Vlastnosti
Odstrauje vtr a chlad, transformuje vlhkost,
ti bolesti.
Indikace
Bolesti hlavy z chladu a vtru, bolesti temene,
bolesti bicha z chladu a vlhkosti, prjem.
Kontraindikace
V ppad przdnoty krve nebo yin, nebo

170
A - list
B - kvt (zvten
o)
C - kvtenstv
D - plod (zvten
o)
E - koen 171
58. Ligustrum lucidum Ait.
Pta zob leskl
ele Oleaceae
Synonyma: L. roxburghii Bl., Olea clavata G. Don., Esquirolia sinensis Lv.
nsk jmno: nUzhen (nU-en) *" Jl
nsk synonyma: nUzhenmu (nU-en-mu) *" Jl *-, dongqng (tung-ching) -t, lashu
( l a- u ) , j iangjiinshu (iang-Un-u)
nsk jmno drogy: nUzhenzi (nU-en-c') *" Jl -f-
nsk synonyma drogy: nUzhensh (nU-en-') *" Jl , dongqingzi (tung-ching-c')
*1- , baogzio (pao-ke-cao) l-

Popis a rozen Vlastnosti

Pta zob je stlezelen ke nebo strom dors Rozhojuje yin, dopluje ledviny, vyivuje
tajc vky 10 m, s hladkmi vtvemi pokry jtra a projasuje zrak, posiluje bedra a kole
tmi oinkami; listy m vstcn, apky 1 a na.
2 cm dlouh, epel vejitou a vejit kopina Indikace
tou, piatou, 6-12 cm dlouhou, s bz iroce Horkost z przdnoty yin, zvrat, zatmvn
klnovitou nebo zaokrouhlenou. Kvtenstv ped oima, huen v uch, samovoln vron
vytv terminln lata, vonn kvty jsou pi semene, zcpa z oslaben, chronick znt
sedl s malm tyzubm kalichem a zvonko ledvin.
vitou, tylalonou blou korunou. Tyinky Kontraindikace
jsou dv, semenk je svrchn, nlka prodlou Prjem z przdnoty a chladu sleziny a alud
en a blizna rozeklan. Plodem je asi 1 cm ku nebo z przdnoty yangu.
dlouh peckovice po dozrn ern. Nesluitelnost
Obdobn se vyuv i druh L. japonicum Nen znma.
Thunb. (58a), rostouc rovn v jin n, Poznmka
v Koreji a Japonsku. Tento druh je pedmtem intenzivnho vzkumu
Pta zob leskl je rozen pedevm v j i v n. Protoe stimuluje imunitn systm, je per
n n, kde se tak pstuje, hlavn pro bl spektivnm livem pi takovch onemocnnch,
vosk produkovan jednm druhem hmyzu, jakmi jsou rakovina, AIDS nebo poruchy imuni
kter na rostlin ije. Pstuje se vak i v Koreji ty zpsoben chemoterapi i ozenm.
a Japonsku, roste tak v oblasti Stedozemn
ho moe. S ohledem na msto pvodu jej lze
u ns pstovat pouze ve sklenku.
Obsahov ltky
Plody (Ligustri lucidi fructus) obsahuj pede
vm glykosid syringin (syn. eleutherosid B)
a invertin.
Lebn inky
Droga pzniv ovlivuje zvrat, huen
v uch, nespavost, ztrtu chuti k jdlu, na
vu, nedostatek imunity, pedasn edivn
vlas. Psob tonifikan, podporuje imunitu
a zabrauje tvorb tumor, m moopudn
inek.
Zpsob uit
Denn dvka je 5-10 g such drogy. Podv
se ve form odvaru 2krt denn na lano.
TM
Charakteristika drogy
povaha vyrovnan
chu hok, sladk
tropizmus ke drze ledvin a jater

172
 A

A- st kvetouc rostliny
B- kvt (zvteno)
C- semeno (zvteno)

173
59. Lonicera j aponica Thunb.
Zimolez japonsk
ele Caprifoliaceae
Synonyma: L. peric/ymenum Lour., L. confusa Miq., L. chinensis Wats.
nsk jmno: rnd6ng (en-tung) lb
nsk jmno drogy: jinynhua (in-jin-chua) 1:- - kvt; rnd6ngtng (en-tung
tcheng) ,'lb ,i. - stonek
nsk synonyma drogy: rnd6nghua (en-tung-chua) .'lb , ynhua Uin-chua) ,
jinhua (in-chua) 1:- - kvt; ynhuatng Uin-chua-tcheng) ,i., rnd6ngdw (en
tung-cchao) ,'lb $, laowengxU (lao-weng-sii) :t .4m , erhuayang (er-chua-jang) .::..
- stonek

Popis a rozen Zpsob uit

Popnav ke zimolez japonsk je 6-12 m Denn dvka je 4 a 6 g suchch kvt nebo
dlouh, s hndm a ervenohndm ston 10 a 12 g list i stonk; z nich se pipravuje
kem. Mlad vtve jsou tenk a chlupat, listy odvar, kter se pije 2-3krt denn. Kvty je
vstcn, apkat, vejit a vejit podlouh mono tak naloit do 40% lihu a pouvat
l, celokrajn, 3-8 cm dlouh a 1-3 cm irok, zevn na kon choroby.
tup nebo piat, s bz zaokrouhlenou a TM
tm srditou. Kvtenstv tvo dvoukvt Charakteristika drogy
vrcholk vyrstajc v lab terminlnch lis Kvt
t. Kalich m vejcovitou trubku a pt nepra povaha chladn
videlnch zub. Koruna je soumrn, dvou chu sladk
pysk, nejprve bl, pozdji dostv lutou tropizmus ke drze plic a aludku
barvu (odtud jeden z nskch nzv "kvt
Stonek
zlat a stbrn"), 3--4 cm dlouh. Horn pysk povaha chladn
je tydln, doln celistv. Kvt m pt tyi chu sladk
nek, palikovitou bliznu a kulovit semenk. tropizmus ke drze plic a srdce
Plodem je jasn ern masit bobule.
Vlastnosti
Druh roste na svazch u okraj lesa i ve
Kvt: proi(uje horkost, odstrauje toxiny.
skalnch labinch v Himlaji, zpadn n,
Stonek: proi(uje horkost, odstrauje toxiny,
Japonsku a Koreji. Jako plevel se vyskytuje
zprchoduje drhy.
v porostech ajovnku v Abchzii. V n a Ja
ponsku se vak asto i pstuje. Indikace
Prvn vsledky pokus v naich klimatic Kvt: horenat onemocnn, abscesy, znt
kch podmnkch ukazuj, e tento druh plic a mandl, znt uzlin, revmatick znt
u ns velmi dobe roste a pezimuje. kloub, znt stev, hemoroidy.
Stonek: horenat onemocnn, znt jater,
Obsahov ltky zpal plic, znt mandl, chipka, bolesti klou
Kvty (Lonicerae japonicae flos) obsahuj sili b a lach, znt hornch cest dchacch.
ci s monoterpeny linaloolem, geraniolem a pi Kontraindikace
neny, dle a 6 % fenolick kyseliny chloro Kvt: przdnota a chlad sleziny a aludku,
genov, flavonoidy lonicerin, loniceraflavon, vedy z przdnoty qi.
iridoidn glykosidy loganin, sekologanin a tri Nesluitelnost
terpenoidn saponiny. Krom kvtu se sapo Nen znma.
niny nachzej tak ve stonku. Svrav chu je
zpsobena 8 % taninu. Poznmka
Droga by se mla aplikovat pouze tak dlouho, do
Lebn inky kud nedojde ke zlepen pznaku, nejdle vak
Droga se aplikuje pi zntu a zduen hrta sedm dn. Nedostav-li se vsledky, je teba pou
nu, krvcejcch aludench vedech, krvi t jinou bylinu s podobnmi inky.
v hlenu a stolici, infekci a otocch, abscesech,
hnisavch procesech na ki, infekci a alergii,
hemoroidech a zntech stev. Sniuje hore
ku, psob proti zntm, m moopudn
a proti toxick inek, ist krev.
174
 --
1 - cast kvetoUCl' rosdiny
2 _ list
175
60. Lycium chinense Mill.
Kustovnice nsk
ele So la na ceae
Synonyma: L. barbatum Thunb., L. trewianum G. Don., ]asminoides rhombifolium Moench.
nsk jmno: gluqi (kou-chi)
nsk synonyma: gluji (kou-t'i) ,&, yngri Uang-u) Jf- , xianrnzhmg (sien-en
ang) ..fJ., t, kiqi (ku-chi) *
nsk jmno drogy: gouqizi (kou-chi-c') -t - plod; digip (ti-ku-pchi) 1f Jt -
kra koene; gluqiye (kou-chi-jie) " - list
nsk synonyma drogy: qizl (chi-c') -t , gm qiguo (kou-chi-kuo) *, xuegouzl
(si.ie-kou-c') J -t, digiZl (ti-ku-c') 1f -t - plod; qigen (chi-ken) , diji (ti-ie)
, gluqigen (kou-chi-ken) - kra koene; gouqimio (kou-chi-miao)
{/i , tincai (tchien-cchaj) N t.. , dixianmio (ti-sien-miao) ..fJ., {/i - list

Popis a rozen krvi v moi, diabetu, hypertenzi, vedech

Kustovnice nsk je ke dosahujc 3 m v a abscesech.
ky, s vtvemi blmi nebo edmi a s kuelo Zpsob uit
vitmi trny, kter se nkdy prodluuj a Pouv se odvar pipraven z 6-12 g plod
nesou listy a kvty. Listy jsou stdav, po ve dvou dvkch na lano (plody se mohou
dlouhle kopinat, tup, asi 4,5 cm dlouh konzumovat spolu s odvarem). Je tak mon
a 0,6 cm irok, na bzi se zuujc v krtk vyluhovat 80 g plod v 1 litru 40% lihu po
apk. Kvty vyrstaj jednotliv nebo ve sva dobu dvou msc, pidat trochu medu a u
zecch po 2-5 na nitkovitch stopkch. Ka vat 3 lce 2krt denn na lano, opt vetn
lich je ponkud vrsit, 4 mm dlouh, plod.
nepravideln lalonat a zubat. Nachov U kry koen, z n se pipravuje odvar,
kolovit koruna m vynvajc tyinky a elip kols denn dvka mezi 9-15 g.
soidn semenk usazen ve velkm blanitm,
miskovitm kalichu. Plod je ervenoorano TM
v bobule 1-2 cm dlouh, se sladkou, avak Charakteristika drogy
dosti nepjemnou chut. Semena jsou asi 2,5 Plod
povaha vyrovnan
mm velk, oranov lut, uloen v lepka
chu sladk
vm mku.
tropizmus ke drze jater a ledvin
Ke plan roste v severnch a zpadnch
oblastech ny a v Jat' 0nsku, a to zvlt na Kra koene
svazch. Pstuje se v Cn, Japonsku, na Jv povaha mrn chladn
chu sladk
a Havaji, ale tak ve Stedn Asii. Zkuenosti
tropizmus ke drze plic, jater a ledvin
s jeho pstovnm jsou u ns dosud mal.
List
Obsahov ltky povaha mrn chladn
Plod (Lycii fructus) obsahuje karotenoidy ze chu hok, sladk
axanthin a fysalien, v semeni steroidy gra tropizmus ke drze srdce, plic, sleziny a
misterol a cykloartanol, vitaminy Bl' B2 a C. ledvin
Kra koene (Lycii radicis cortex) sterol -si Vlastnosti
tosterol, kyselinu linolovou a linolenovou, al
Plod: posiluje ledviny, zvlhuje plce, dopl
kaloid kukoamin A.
uje jtra, projasuje zrak.
Lebn inky Kra koene: proiuje horkost, ochlazuje
Plod se uv pi pedasnm vronu seme krev.
ne, zvratch, bolestech hlavy, rozmazanm List: dopluje przdnotu, rozhojuje esenci,
nebo slabm vidn, nav, zni a na bolky proiuje horkost, has ze, odstrauje vtr.
v doln sti tla vznikl v dsledku przdno Indikace
ty ledvin. Droga m rovn tonifikan in Plod: przdnota yin ledvin a jater, slabost be
ky. der a kolenou, zvrat, oslaben zraku, kael
Kra koene (Lycii radicis, cortex) m pou z przdnoty plic, pedasn vron semene,
it pi zven teplot provzejc tuberkul Kra koene: nvaly horeky, non pocen,
zu, pi kali, ale tak pi vykalvn krve, kael z horkosti v plicch, vykalvn krve,
1 71'.
krvcen z nosu, krev v moi, diabetes, absce Nesluitelnost
sy, vedy. Kovov ndob a dal kovov pedmty.
List: horeky z przdnoty yin, zrudnut o, Poznmka
eroslepost, siln menstruace, vtok. Tento druh je v n velmi populrn jako tonifi
Kontraindikace kan prostedek, objevuje se v mnoha smsch.
Plod: pln horkost vnjho pvodu, prjem Krom toho je velmi dobrm lkem na nkter
z przdnoty sleziny. on choroby a pravideln uvn se projevuje
Kra koene: przdnota a chlad sleziny a a zlepenm zraku.
ludku.

1 - rostlina
2 - kvt (zvteno)
3 - plod (zvteno)
4 - koen

177
61. MagnoHa officinaHs Rehd. et Wils.
cholan nsk
ele Magnoliaceae
Synonyma: M. hypoleuca Diels. non Sieb. et Zucc.
nsk jmno: houpo (chou-pcho) 4 r
nsk jmno drogy: houpo (chou-pcho) 4 r - kra; houpozl (chou-pcho-c') 4 r -T -
plod; houpohua (chou-pcho-chua) 4 r )t - kvt
nsk synonyma drogy: chipo (ch'-pcho) lJ'F r, Mpo (lie-pcho) ,H r, zhongp (ung
pchi) Jt - kra; housh (chou-') 4 , bih (paj-che) J , hOupoguo (chou-pcho
kuo) 4 r *- - pl od

Popis a rozen Vlastnosti

Opadav strom cholan nsk je 6-20 m vy Kra: ohv stedn zi, umouje klesn
sok, m hladkou, svtle rezav edou a qi, vysuuje vlhkost, rozpout hleny.
tmav edou aromatickou kru, listy iroce Plod: ohv stedn zi, reguluje qi, podpo
eliptick, 35-45 cm dlouh, 1 2-20 cm irok, ruje trven.
na povrchu hladk, mlad listy jsou na rubu Kvt: reguluje qi, uvoluje nitro, rozpout
plstnat. Kvty jsou velk, smetanov bl, vlhkost
vonn, s 9-15 okvtnmi lstky. ikovit plo Indikace
denstv je 10-12 cm dlouh, mchky obsa Kra: nadmn, zvracen, prjem, stagnace
huj velk erven semena visc na dlouhch stravy, zahlenn kael.
poutkch. Plod: poruchy trven.
Podobn se vyuv i M. biloba (Rehd. et Kvt: nadmn, bolesti aludku, patn tr
Wils.) Cheng (61a). ven.
cholan nsk plan roste v horch sted Kontraindikace
n a zpadn ny, kde se i pstuje, podobn Kra: thotenstv.
jako v Japonsku. U ns nen tento druh znm. Kvt: przdnota yin a nedostatek tlnch te
Obsahov ltky kutin.
Kra kmene a vtv (Magnoliae officinalis Nesluitelnost
cortex) obsahuje fenolick ltky magnolol, Euphorbia pekinensis (147), dusinan draseln.
honokiol, isochinolinov alkaloid magnoku
rarin, silici aj .
Lebn inky
Pouv se pi pocitu plnosti v hrudi a bie,
nechutenstv, gastritid a aludench ve
dech, prjmovch onemocnnch, nucen na
zvracen provzenm silnm vykalvnm
hlenu.
Zpsob uit
Uv se ve form prku v denn dvce nej
ve 6 g nebo v odvaru nejve z 8 g drogy.
TM
Charakteristika drogy
Kra
povaha tepl
chu hok, pliv
tropizmus ke drze sleziny, aludku a tlus
tho steva
Plod
povaha tepl
chu hok, pliv
Kvt
povaha tepl
chu hok, pliv
178
 3
1 - kve
2 - plo
tou c ro
s tlin a
3 - k
de ns tv
ra

1 79
62. Melia azedarach L.
Melie azedarach
ele Meliaceae
Synonyma: M. sempervirens Sw., M. japonica G. Don, M. toosendan Sieb. et Zucc., Azedarach
sempervirens Kuntze
nsk jmno: kiWm (kchu-lien) * **
nsk jmno drogy: kiWmp (kchu-lien-pchi) * ** lt. - kra; chuanWmzl (chuan
lien-c') JI! ** T - plod
nsk synonyma drogy: lianp (lien-pchi) ** lt., shuangbip (uang-paj-pchi) n 1 lt.
kra; Wmsh (lien-') ** *" rnzao (en-cao) {.::. J!t - plod

Popis a rozen Plod

Melie azedarach je strom a 20 m vysok, je povaha chladn

ho mlad vtve jsou pokryt hvzdicovitmi chu hok

chlupy, star vtve maj ervenavou barvu tropizmus ke drze jater, aludku a tenk
a vrazn oinky. Listy m stdav, dvakrt ho steva
lichozpeen, 20-80 cm dlouh, lstky vejit Vlastnosti
kopinat, nepravideln pilovit, zapiatl Kra: proiuje horkost, vysuuje vlhkost,
s bz iroce klnovitou nebo zaokrouhlenou. hub stevn parazity.
Vonn kvty sloen do labnch lat jsou asi Plod: odstrauje vlhkou horkost, ti bolesti,
1 cm velk, barvy lila. Maj 10 tyinek, jejich ist ohe jater.
nitky srstaj v zkou trubku, uprosted n je Indikace
uloen pestk. Plodem je vejcovit, zprvu ze Kra: stevn paraziti.
len, pozdji bled lut peckovice velikosti Plod: stevn paraziti, horkost v srdci, bolesti
ten. Uvnit je pecka s nkolika podlnmi v podeb, kla.
ebry. Kontraindikace
Strom pochz pravdpodobn z jin a ji Chlad z przdnoty qi sleziny a aludku a fu
hovchodn Asie, dnes roste v tropech a sub runkly yinovho typu.
tropech v ad zem, nap. v Cn, Indii,
Nesluitelnost
rnu, Srii, na Madagaskaru, ale tak v ob
Nen znma.
lasti Stedozemnho moe a na jihu bvalho
SSSR. U ns lze tento druh pstovat pouze Rostlina je jedovat!
v bytovch podmnkch nebo ve vytpnm
sklenku.
Obsahov ltky
Kra (Meliae cortex) obsahuje voln triterpe
noidy kulinon, kulakton a kulolakton, stero
ly, flavonoidy s aglykonem apigeninem, an
trachinonov barviva, alkaloid margosin aj .
Lebn inky
Kra se uv vnitn proti stevnm parazi
tm, zevn pi dermatzch, plod vnitn pi
horkosti v srdci, bolestech v podeb a kle.
Zpsob uit
Z denn dvky 15-20 g drogy se pipravuje
odvar, kter se podv kad dv hodiny. Je
tak mon uvat 3krt denn 0,5 g prko
van drogy
TM
Charakteristika drogy
Kra (kmene, vtv i koen)
povaha chladn

chu hok

tropizmus ke drze jater, sleziny a aludku

180
I - ,-
"ve to u Cl' ro
2 _ plody
s tlin a

181
63. Momordica cochinchinensis (Lour.) Spreng.
Momordika koinnsk
ele Cucurbitaceae
Synonyma: M. ovata Cogn., M. macrophylla Gage, M. mixta Roxb., Muricia cochinchinensis Lour.
nsk jmno: mubizl (mu-pie-c') *- I f
nsk synonyma: mubitng (mu-pie-tcheng) *- I "
nsk jmno drogy: mubizl (mu-pie-e') *- I f
nsk synonyma drogy: tumubi (tehu-mu-pie) ... *- I , muxie (mu-sie) *- V , lou l ngzi
(lou-ling-c') iJj, :f f , ditngzl (ti-tehung-c') 1t!!. f

Popis a rozen Indikace

Tato vcelet, mohutn popnav bylina na Abscesy, hemoroidy, zduen uzlin a poko
bzi devnatjc m dlanitodln listy a jed zen lach.
nopohlavn, svtle lut, velk kvty, kter Kontraindikace
vyrstaj jednotliv v lab list. Plod je ku Thotenstv, celkov oslabenost.
lovit bobule velikosti kokosovho oechu Nesluitelnost
s bradavin ostnitm povrchem, v dob bo Vepov maso.
tanick zralosti zbarven oranov a erve Rostlina je jedovat!
n. Semena o velikosti 2-3 cm jsou ploch
s hrbolatm povrchem pipomnajcm kru
n elvy, obalen rudm mkem.
Krom tohoto druhu se obdobnm zpso
bem vyuvaj i M. charantia L., tzv. hok
okurka (63a) a M. balsamina L. (63b).
Momordika koinnsk je rozena hlav
n ve vchodn a jihovchodn Asii, a to
v jin n, Indon, Malajsii, Barm, Ban
gladi, Japonsku a Ocenii. U ns lze tento
druh pstovat pouze ve vytpnm sklenku.
Obsahov ltky
Chemick sloen semen (Momordicae co
chinchinensis semen) nen pli prozkoum
no. Obsaena je pedevm silice a 0,16 %
alkaloidu momordicinu, dle momordin, ky
selina momordicinov, stearov a olejov,
gypsogenin aj.
Lebn inky
Pzniv psob na abscesy, znty krku, zdu
en uzlin, hemoroidy, syfilis, malrii. Droga
m rovn inky antiseptick, protizntli
v, antitoxick, laxativn, moopudn, sniuje
krevn tlak.
Zpsob uit
Denn dvka drogy nesm pekroit 5 g. Pi
pravuje se odvar nebo se uv prek i
tablety v dvce 0,6-1,2 g.
TM
Charakteristika drogy
povaha tepl
chu hok, mrn sladk
tropizmus ke drze sleziny, jater a aludku

Vlastnosti
Rozpout zdueniny, zmenuje otoky, ti
bolesti, odstrauje toxiny.
182
1 - list
2 - sam kvt
3 - semeno
4 - plod (zmeneno)
18 3
64. Morus alba L.
Moruovnk bl
ele Moraceae
Synonyma: Morus nervosa DeI. ex Spach, M. morettiana ]acq. ex Burr.
nsk jmno: sang (sang) *-
nsk synonyma: jiasang (ia-sang) *- , jngsang (ing-sang) 1ftJ *- , sangshenshu ( sang
en-u ) *- #.
nsk jmno drogy: sangbip (sang-paj-pchi) *- l Jt - kra koene; sangye (sang
jie), *- " - list; sangzh (sang-') *- t - vtvika; sangshen (sang-en) *- #. - plod

Popis Zpsob uit

Na drsnch edohndch vtvch tohoto kee Denn dvka drogy kols mezi 6-12 g (pro k
nebo stromu vyrstaj stdav, tvarem i veli ru i list). Uv se odvar 2krt denn na lano.
kost velmi variabiln, iroce eliptick, vejit TM
nebo okrouhl, celistv, vykrajovan i hlubo Charakteristika drogy
ce lenn, 6-18 cm dlouh a 3-1 3 cm irok Kra koene
listy s tenkou, na lci nkdy lesklou epel, je povaha chladn
j bze je mrn a hluboce vykrojen. Kvty chu sladk
jsou jednopohlavn, v jehndch. Stromy b tropizmus ke drze plic a sleziny
vaj vtinou jednodom. Okvt se skld ze List
ty nebarevnch lstk, semenk je svrchn. povaha chladn
Plodo je naka obalen zdunatlm okv chu hoce sladk
tm, take cel plodenstv vytv neprav tropizmus ke drze plic a jater
plod, tzv. morui. Bv bl, rov nebo i fia Vtvika
lov erven barvy a sladk a mdl chuti. povaha vyrovnan
Velmi asto se pstuje i pbuzn druh M. chu hok
nigra L., m. ern (64a) s tlustmi erveno tropizmus ke drze jater
hndmi nebo lutohndmi vtvemi a fialo Plod
v ernmi a tm ernmi plody. Pochz povaha chladn
z Mal Asie a ji ve starovku se pstoval chu sladk
v oblasti Stedozemnho moe. tropizmus ke drze jater a ledvin
Moruovnk bl pochz pravdpodobn Vlastnosti
z Koreje a ny, kde se listy vyuvaly jako po Kra koene: ti zduchu, odvd vodu, pro
trava pro bource moruovho (Bombyx mon), iuje plce, zmenuje otoky.
jeho zmotky jsou zdrojem pro vrobu hed List: proiuje horkost, ochlazuje krev, od
vb. Z ny se r. 555 n. I. dostal do Caihradu strauje vtr a projasuje zrak.
a pozdji do Evropy a dalch oblast svta. Vtvika: odstrauje vtr a vlhkost, zprchod
U ns oba druhy rostou, ale m. ern jen ve uje drhy, reguluje moen.
vinorodch oblastech jin Moravy. Plod: dopluje jtra, posiluje ledviny, rozhoj
uje tekutiny.
Obsahov ltky Indikace
Kra koene (Mori albae radicis cortex) obsa Kra koene: zducha z horkosti v plicch, zvra
huje prenylflavony mulberrin, cyklomulber cen krve, otoky, poruchy moen.
rin, kuwanony A-L, sanggenony A-P, flavono List: horeky, bolesti hlavy, otok dolnch kon
idy kemferol, kvercetin, piperidinov alkaloid etin, znt o.
moranolin aj. Vtvika: kee konetin, otoky, revmatick
List (Mori albae folium) obsahuje silici, ky bolesti.
selinu octovou, propionovou, mselnou a dal Plod: vyerpanost yin jater a ledvin, cukrov
, fenolick sloueniny fenol, kresoly, guaja ka, huen v uch, znt uzlin na krku.
kol, flavonoidy rutin a kvercetin, steroly a Kontraindikace
ekdysteroidy {)-ekdyson a inokosteron. Kra koene: przdnota plic, ast moen,
Lebn inky kael z vtru a chladu
Kra se uv pi zvracen krve, zdue, oto Plod: prjmy zpsoben przdnotou a chla
cch, poruchch moen, hypertenzi. dem sleziny.
List l horeku, chipku, bolesti hlavy, oto Nesluitelnost
ky dolnch konetin, znty o. Nen znma.
184
 c

A - plodc vtvika
B - list
C . "' kvt (zvetseno)
v
- samiCi v

185
65. Myristica fragrans Routt.
Muktovnk vonn
ele Myristicaceae
Synonyma: M. officinalis L. f., M. moschata Thunb., M. aromatica Sw.
nsk jmno: roudoukou (ou-tou-kchou) ji
nsk jmno drogy: roudoukou (ou-tou-kchou) ji
nsk synonyma drogy: rougul (ou-kuo) *" jiiijiile (t'ia-t'U-le) 1fJ, doukou (to u
kchou) ji

Popis a rozen
Muktovnk vonn je velmi ozdobn strom
dorstajc vky 8-16 m. Vtve kuelovit,
temn zelen koruny i kmen jsou pokryty
hladkou, zelenav edou a olivov zbarve
nou krou, obsahujc na vzduchu ervenajc
tekutinu. Listy m stdav, krtce apkat,
vejit, oste zapiatl, koovit. Drobn
prankov kvty jsou sestaven v labnch
hroznech, maj blav, trojcp okvt a 6-12
tyinek. Pestkov kvty vyrstaj zpravidla
jednotliv v lab list, maj tlust a dlouh
stopky, okvt podobn samm, svrchn se
menk s krtkou bliznou.
Plodem je peckovice na povrchu hladk,
okrov lut s ervenavm ndechem. Du
moen, zntu pankreasu. Droga podporuje
chu k jdlu, m svrav inek, zlepuje od
chod stevnch plyn, zabrauje zvracen
a psob protizntliv. V malch dvkch
ukliduje, ve velkch stimuluje.
Zpsob uit
Uv se ve form prku nebo tablet v mno
stv 250-500 mg 1-2krt denn na lano.
K zastaven prjmu je mono jednorzov
pout 1,5-9 g praen drogy.
TM
Charakteristika drogy
povaha tepl
chu pliv

nat oplod v dob zralosti puk a obnauje
semeno pokryt chrupavitm, masitm m
kem, rozdlenm na 10-15 zkch, jasn er
vench prouk. Tento mek se ze semen
strhv, su se, a kdy zlatov zeloutne, pi l, posiluje trven, zpevuje steva.
chz do obchodu jako tzv. macis neboli mu
ktov kvt. Vlastn semen o je jet kryto
tvrdm osemenm, po jeho odstrann zbu
de vlastn jdro (endosperm) se sovanm
povrchem a bloed mramorovanm obsa
hem, nazvan " muktov oech".
Nejkvalitnj droga pochz z Moluckch
ostrov. Pstuje se vak tak na jihu Indie, na
Sr Lance, v Malajsii, Thajsku, na Nov Gui
neji, v Brazlii, na Madagaskaru a Zanzibaru.
Jde o tropick druh, jeho pstovn je i ve
vytpnm sklenku obtn. Semena jsou
vak u ns bn v prodeji jako koen.
Obsahov ltky
Semena (Myristicae fragrantis semen) obsa
huj asi 6-8 % silice bohat na fenylpropany
s hlavnm podlem myristicinu, dle je pto
men eugenol a safrol, monoterpeny limonen,
p-cymen, pinen, dle 25-35 % oleje s peva
hou triglycerid kyseliny myristov.
Lebn inky
Uv se pi bolestech a napt bicha, nad
mn, nevolnosti u dt, prjmu a dyzenterii,
slabm vstebvn v tenkm stev, nespa
vosti, pedasnm vronu semene, zstav
186
tropizmus ke drze sleziny a tlustho ste
va
Vlastnosti
Zahv stedn zi, umouje klesat qi do
Indikace
Przdnota a chlad sleziny, nadmn, pr
jem, zvracen, poruchy trven.
Kontraindikace
Thotenstv, nadmrn uvn drogy, kter
me zpsobit strnulost a otuplost a halu
cinace, ohe v tlustm stev, bolesti zub
z ohn aludku.
Nesluitelnost
Nen znma.
Poznmka
Myristicin m narkotick inky, po poit ji jed
noho nebo dvou celch "oech{l" se dostavuj p
znaky narkzy, derilia a nkterch motorickch
stimulac. Pouv se jako lk podporujc trve
n, nebo jeho ptomnost v potrav vznamn
zvyuje vstebvn ivin v tenkm stev.
 4 5

1 - sami kv'
kv'et (zv'etseno)

2 _ samka et (zv'etseno)

3 _ vtviC' s plodem
4 _ semeno s m'skem
5 _ podlny" rez semenem
187
66. Nelumbo nucifera (1.) Gaertn.
Lotos indick
ele Nelumbonaceae
Synonyma: Nymphaea nelumbo L., Nelumbium speciosum WiIld.
nsk jmno: lin (lien) f!
nsk synonyma: h (che) , fq (fu-chU) ,*, frng (fu-ung) , shulzhi (uej
') 7
nsk jmno drogy: linzl (lien-c')f! -1- - semeno; linyi (lien-i) ll *' osemen; linhua
-

(lien-chua) lt "tt kvt; linfng (lien-fang) II - kvtn lko; linxu (lien-sU) II m -

-

tyinky kvt; linzlxin (lien-c'-sin) f! -1- / klky semen

-

nsk synonyma drogy: linsh (lien-') II , zzh (ce-') it - semeno; linp (lien
pchi) f! Jt osemen; hhua (che-chua) "tt , shulhua (uej-chua) 7 "tt - kvt; link
-

(lien-kche) II - kvtn lko; linhuaxu (lien-chua-sU) f! "tt , jnyngcao (in-jing

cchao) 1:- $ - tyinky kvt; yi (i) -l , kyi (kchu-i) -l - klky semen

Popis a rozen Osemen

Vytrval oddenkat bylina lotos indick se povaha chladn

vyznauje ttnatmi listy a dlouhmi ostni chu svrav

tmi apky. Okrouhl, a 50 cm velk epele tropizmus ke drze srdce a sleziny

list jsou zdvieny vysoko nad vodn hladi Kvt
nu. Velk, a 20 cm irok bl nebo rov povaha tepl

kvty vyrstaj na dlouhch stopkch, masit chu sladce hok

lko m tvar obrcenho kuele, na jeho tropizmus ke drze srdce a jater

plochm vrcholu jsou v jamkch uloeny jed Kvtn lko

notliv pestky. Po oplozen se v kadm se
menku vyvj elipsoidn tmav hnd oek.
Druh se vyskytuje v irok oblasti od jinho
Povol pes Kavkaz do jin, jihovchodn
a vchodn Asie, pes Malajsii a po severov
chodn Austrlii. U ns bv soust expozic
vodnch rostlin v botanickch zahradch.
Obsahov ltky
Semena (Nelumbinis nuciferae semen) obsa
huj alkaloidy nuciferin, N-nornucifern, lien
sinin, neferin aj., flavonoidy kvercetin, rutin,
polysacharidy, tanin aj.
Lebn inky
Droga ovlivuje impotenci, siln menstrua
n krvcen, poevn vtok, neurastenii, ne
spavost, prjmy, srden nedostatenost. Slou
jako prostedek tonifikan a afrodiziakum,
zastavuje krvcen a ti nervy.
Zpsob uit
Uv se odvar pipraven z 6-12 g drogy,
nebo prek, pilulky i kapsle, ppadn pas
ta, v mnostv 4-8 g denn, ve tech dvkch
na lano.
TM
Charakteristika drogy
Semeno
povaha vyrovnan
chu sladk, svrav
tropizmus ke drze sleziny, ledvin a srdce
188
povaha tepl
chu hok, svrav
tropizmus ke drze jater
Tyinky kvt
povaha vyrovnan
chu sladk, svrav
tropizmus ke drze srdce a ledvin
Klky semen
povaha chladn
chu hok
tropizmus ke drze srdce, plic a ledvin
Vlastnosti
Semeno: vyivuje srdce, posiluje ledviny, do
pluje slezinu, stahuje steva.
Osemen: dopluje yin sleziny.
Kvt: oivuje krev, zastavuje krev, odstrauje
vlhkost a vtr.
Kvtn lko: odstrauje mstnn, zastavuje
krvcen, odstrauje vlhkost.
Tyinky kvt: ist srdce, posiluj ledviny,
svraj semeno, stav krev.
Klky semen: ist srdce, odstrauj horkost,
svraj semeno, stav krev.
Indikace
Semeno: mnohoetn sny, pedasn vron
semene, prjem, siln menstruace, poevn
vtok.
Osemen: siln menstruace, ohe v aludku a
srdci, vlhk horkost ve stevech.
Kvt: zvracen krve, vedy, mdloby u en
z protitoku qi a krve, epileptick zchvaty.
Kvtn lko: siln menstruace, krvcen po
potratu, bolesti bicha z krevn stze, krev ve
stolici, hemoroidy.
Tyinky kvt: prjem, poluce, zvracen, kr
vcen z nosu, poevn vtok.
Klky semen: buen srdce, ze, zvracen
krve, poluce.
Kontraindikace
Semeno: zcpa, nadmn v aludku.
Nesluitelnost
Tyinky kvt : Rehmannia glutinosa (85), Alli
um sp. (7).
Poznmka
Tato prastar kulturn rostlina se tila velk ct
ve starobyl Indii a v Egypt. Podle indick my
tologie vyrostl lotos z pupku samotnho boha
Vinua. Zeck historik Hrodotos jej uvd pod
nzvem "nilsk rae". Oddenky jsou spolu se se
meny rovn dil.leitou slokou potravy.

1 - list (zmeneno)
2 - kvtn lko se semeny
3 oddenek
4
-

- semeno
189
67. Ophiopogon j aponicus (L.f.) Ker.-Gawl.
Ofiopogon japonsk
ele LiIiaceae
Synonyma: O. longifolius Oecne., O. spicatus Ker.-Gawl., o. gracilis Kunth., Convallaria japonica
L.f., C. spicata Thunb., Liriope spicata Lour.
nsk jmno: ynjicao Uen-ie-cchao) {} jIj'j- $
nsk synonyma: yngjii: Uang-iou) -+ ft, majii: (ma-iou) ft, buslyao (pu-s' -jao)
:;r.: JE. , jiqincao (ie-chien-cchao) jIj'j- litr $
nsk jmno drogy: maimnd6ng (maj-men-tung) t: fl
nsk synonyma drogy: mnd6ng (men-tung) fl

Popis a rozen TM
Ofiopogon japonsk je vytrval bylina trvo Charakteristika drogy
vitho vzhledu, m krtk, siln koeny a povaha chladn

hlzky, kter jsou vetenovit, prun, bled chu sladk, mrn hok

lut, asi 4 cm dlouh. rkovit listy vyrs tropizmus ke drze srdce, aludku a plic

taj ve svazecch a jsou 25-30 cm dlouh Vlastnosti

a 0,4-0,6 cm irok, tmav zelen. Drobn Vyivuje yin a zvlhuje plce, proiuje srdce
kvty jsou zbarveny fialov nebo purpurov, a odstrauje podrdnost, rozhojuje teku
plodem je asi 8 mm velk modr a fialov tiny aludku.
ern bobule. Indikace
Bylina plan roste na svazch hor a pahor Such kael, sucho v krku, zvracen krve, sla
k v travnatch porostech, na okrajch bam bost plic, pokozen tekutin z horkosti, zcpa.
busovch houtin, vdy vak na zastnnch Kontraindikace
a vlhkch mstech, a to v Japonsku, Koreji, ji Prjem z przdnoty a chladu sleziny a alud
n n a na Filipnch. Pstuje se v Japonsku, ku, kael z vtru a chladu.
n a Singapuru. U ns se s tmto druhem Nesluitelnost
obas setkvme jako s dekorativn teplomil Celosia argentea (120), Sophora flavescens (93),
nou rostlinou, nap. ve sklencch. Tussilago farfara (202), jedl stromovit liejn
Obsahov ltky ky.
Hlzy (Ophiopogonis japonici tuber) obsahu Poznmka
j saponin ruskosaponin, sterol -sitosterol. Tato droga posiluje plce a zlepuje dchn, m
je velmi cenn nejen pro rekonvalescenty po pro
V koeni jsou zastoupeny steroidn saponiny,
dlan pneumonii a jinch tkch plicnch cho
hlavn ophiopogonin A, B, C a O, dle oligo robch, ale i pro ostatn oslaben lidi, protoe
sacharidy A, B a C. zvyuje zsoben organizmu kyslkem.
Lebn inky
Droga se aplikuje pi srden nedostatenosti,
slabm krevnm obhu, rekonvalescenci po
chirurgickm zkroku, nemoci nebo porodu,
krtkm dechu, nedostaten laktaci, suchm
chronickm kali, krvi v hlenu, nzk hladin
krevnho cukru. Psob proti kali, podporu
je trven, zmkuje, stimuluje tvorbu mlka
a vyluovn moi, tonifikuje srden innost
a podporuje tvorbu tekutin.
Zpsob uit
Nejastji se uv odvar pipraven z 6-12 g
drogy (denn dvka). Podv se 2krt denn
na lano. Lebn inky se zvyuj kombina
c s potravou, proto se 10-15 g drogy me
pidvat do masitch jdel, polvek a rostlin
nch ka.

1 90
 3

1 - rostlina
2 - kvt (zvteno)
3 - hlzka (zvteno)
191
68. Paeonia lactiflora Pallo
Pivoka blokvt
ele Paeoniaceae
Synonyma: P. albiflora Pall., P. edulis Salisb., P. officinalis Thunb., P. sinensis Poir.
nsk jmno: shoyao (ao-jao) M
nsk synonyma: l dio (li-echao ) $, qji (chi-i) Jt. ;fp" kl (kche-li) OJ" , moguhua
(mo-ku-chua) ii. 1f )t , jiangl (iang-li)
nsk jmno drogy: bishoyao (paj-ao-jao) 1 M - pstovan koen; chishoyao
(ch'-ao-jao) ;j). M - plan rostouc koen
nsk synonyma drogy: jmshoyao (in-ao-jao) 1t M, bisho (paj-ao) 1 - pstovan
koen; mushoyao (mu-ao-jao) M , hngshoyao (chung-ao-jao) M - plan
rostouc koen

Popis a rozen chu hok, kysel

Pivoka blokvt je vytrval bylina s koeny tropizmus ke drze jater a sleziny
vetenovitmi a lodyhou vcekvtou. Listy Vlastnosti
jsou jednou a dvakrt trojit sloen, kroj Pstovan koen: vyivuje krev, zmkuje j
ky podlouhle piat, celokrajn, na rubu e tra, uvoluje stedn zi, stahuje pot.
dav plstnat. Jednotliv kvty maj a 12 cm Plan rostouc koen: rozhbv sraeniny,
v prmru, jsou bled rov a bl. Plodem ochlazuje krev, zmenuje otoky.
je mchek obsahujc leskl modroern se Indikace
mena. Pstovan koen: bolesti v hrudi a bie, bo
Bylina roste na suchch otevench svazch lestiv prjem, horeky z przdnoty yin, cho
i v psitch lunch dolch, ale tak na be robn pocen, poruchy menstruace, poevn
zch ek a na okrajch keovch porost, a to vtok, zvrat, kee.
v n, Japonsku, Mongolsku i v Rusku (v Plan rostouc koen: kla, bolesti bicha, kr
chodn Sibi a Pmosk kraj) . U ns je asto vcen z nosu, krev ve stolici, otoky, zrudnut
vidt v zahradch v plnokvtch formch o.
("nsk pivoky"). Kontraindikace
Obsahov ltky Pstovan koen: prjem z chladu a przd
Nejvznamnjm v koeni ( Paeoniae lac noty.
tiflorae radix) je monoterpenick glykosid Plan rostouc koen: przdnota krve.
paeoniflorin, ptomno je i mal mnostv Nesluitelnost
pbuznch ltek oxypaeoniflorinu, ben Cirsium japonicum (124), Dendrobium nobile,
zoylpaeoniflorinu, albiflorinu, dle kyselina Veratrum nigrum (205).
benzoov, gallotaniny aj.
Lebn inky
Droga pzniv psob na poruchy menstrua
ce, dyzenterii, zvrat, kee, bolesti v hrudi
a v bie, chorobn pocen, znt lunku
a prostaty. Upravuje menstruaci a jin krvci
v stavy, m antiseptick a protihorenat
inky.
Zpsob uit
Nejastji se uv ve form odvaru, a to 5 a
10 g drogy denn ve tech dvkch na lano.
TM
Charakteristika drogy
Pstovan koen
povaha mrn chladn

chu hok, kysel

tropizmus ke drze jater a sleziny

Plan rostouc koen

povaha mrn chladn

192
A - st rostliny s kvtem
B - plod
193
69. Paeonia suffruticosa Andr.
Pivoka polokovit
ele Paeo nia ceae
Synonyma: P. moutan Sims., P. arborea Donn.
nsk jmno: midn (mu-tan) -Jr
nsk synonyma: lujii (lu-iou) ft , bizh (paj-u) J , mushoyfw (mu-ao-jao)
*- , ba,iW.ngjin (paj-liang-in) 11
nsk jmno drogy: midnp (mu-tan-pchi) -Jr Ji:. - kra koene; mUdanhua (mu-tan
chua) -Jr -ft - kvt
nsk synonyma drogy: danp (tan-pchi) -Jr Ji:., dngn (tan-ken) -Jr - kra koene

Popis a rozen Kvt: upravuje menstruaci, oivuje krev.

Tato rostlina keovitho charakteru dorst Indikace
do vky 1-2 m a siln se vtv. Listy m ap Kra koene: horkost v krvi, rud skvrny na
kat, 1 0-25 cm dlouh a dvakrt zpeen, ki, krev ve stolici, krvcen z nosu, horkost
kvty jednotliv, 10-30 cm v prmru, ro v kostech, zstava menstruace.
v nebo erven barvy. V n je vysoce ce Kvt: poruchy menstruace.
nna pro svou dekorativn krsu, o em Kontraindikace
svd nzvy "huawang" (chua-wang, "krl Kra koene: thotenstv, chlad z przdnoty
kvt") nebo "bailiangjin" (paj-liang-in, "sto krve, siln mensruace.
unc zlata") . Plodem je hust chlupat m
chek s lesklmi tmavmi semeny. Nesluitelnost
Allium sp. (7), Cuscuta chinensis (38), Fritillaria
Pivoka polokovit pochz pravdpo
dobn ze severn ny a z Tibetu, kde se tak verticillata (151), Rheum palmatum (86).
pstuje, podobn jako i v Japonsku a dalch
zemch. U ns se s n meme setkat jako
s okrasnou rostlinou.
Obsahov ltky
Kra koene (Paeoniae suffruticosae radicis
cortex) obsahuje fenolick derivt paeonol
a jeho glykosidy paeonosid a paeonolid, dle
tak paeoniflorin, oxypaeoniflorin, benzoyl
paeoniflorin aj.
Lebn inky
Droga l krvcen rznho pvodu, poru
chy menstruace, bolesti hlavy, hemoroidy,
stevn infekce. M inky protihorenat,
moopudn, protikeov a antiseptick, pod
poruje krevn obh a zabrauje tvoen krev
nch sraenin.
Zpsob uit
Pipravuje se odvar z 5-10 g drogy (denn
dvka) a uv se 2krt denn na lano.
TM
Charakteristika drogy
Kra koene
povaha mrn chladn

chu pliv, hok

tropizmus ke drze jater, ledvin a srdce

Kvt
povaha vyrovnan
chu hok, mdl

Vlastnosti
Kra koene: proiuje horkost, ochlazuje
krev, rozptyluje krevn sraeniny.
194
1 - st rostliny s kvtem
2 - semeno

195
70. Panax ginseng C. A. Mey.
enen prav
ele Araliaceae
Synonyma: P. schin-seng Nees
nsk jmno: rnshen (en-en)
nsk jmno drogy: rnshen (en-en) - koen; rnshenye (en-en-jie) "
- list; rnshenxii (en-en-sti) m - bon konky
nsk synonyma drogy: guigai (kuej-kaj) l, tujing (tchu-ing) -- olt, shndio (en
cchao) ;tf $, dijing (ti-ing) 1. olt, hi'ershen (chaj-er-en) Jl.. - koen

Popis Pvod a rozen

Tato znm bylina m vytrval mrkvovit,
dunat lutoed zbarven koen, kter
svm rozvtvenm nkdy pipomn tvar lid
skho tla. Podzemn st tvo i koenov
hlava nepravidelnho tvaru, kter se nachz
nad hlavnm koenem. Nad n jsou jizvy po
kadoron na podzim odumelch lody
hch a jeden nebo nkolik vrcholovch pu
pen. Tyto pupeny se zakldaj vdy ji
v prbhu srpna, tj. v dob dozrvn plod,
a ji potkem ervence nsledujcho roku se
v nich dotvo zklad nov lodyhy.
Nadzemn st rostliny tvo vtinou jedi
n lodyha, 0,3-0,7 m vysok, ukonen 3-7
dlouze apkatmi, zpravidla ptietnmi lis
ty. Kvtn stopka dosahuje dlky 25 cm a je
zakonena jednoduchm okolkem sloenm
z 5-1 6 kvt. Ty jsou asi 3 mm velk, ptiet
n, zelenobl, vtinou oboupohlavn a sa
mospran. Plodem je avnat, jasn erven
bobule o velikosti 1-1,2 cm s 1-3 semeny, kte
r jsou ploch, tvrd, svtle lut a asi 5 mm
velk, s drsnm povrchem.
Krom enenu pravho se pstuj i dal
druhy, hospodsk vznam vak maj pou
ze dva z nich:
P. quinquefolius L., . ptilist (severoameric
k) (70a), pochz z vchodn sti USA, kde
roste na lesnatch svazch horskch rokl a
rozsedlin, na zastnnch mstech s humzn
a dobe provzdunnou pdou, v pevn
listnatch lesnch porostech. V souasnosti se
pstuje krom USA (nap. ve stt Illinois) t
v n, Japonsku, Kanad a jinde. Je mn n
ron na pstovn, obsahuje obdobn ltky
jako pedchzejc druh, ale v mnostv asi
tikrt nim.
P. pseudoginseng Wall., . neprav (70b), ros
te v oblasti severn Indie, v Thajsku, Indon
a znan sti jihozpadn ny, a to ve v
kch 1500-3000 m nad moem v listnatch
lesch. Dnes se hojn pstuje pedevm v ji
hovchodn Asii, nap. ve Vietnamu.
196
Vyuit enenu pravho je v oblasti vchod
n Asie doloeno tm 5000 let. Jde o relikt
rostouc zde ji v tetihorch, tedy ped vce
ne milionem let, kter dokzal pet tvrd
klimatick zmny, a je tedy i jistm symbo
lem ivota na Zemi. M zcela specifick vlast
nosti: na jedn stran existuj koeny star
i 300-400 let, na druh stran m schopnost a
na nkolik destek let upadat do vegetanho
klidu.
Arel plan rostoucho enenu pravho
le mezi 40-48 severn ky a 125-137 v
chodn dlky. Z toho vyplv, e jeho piro
zen vskyt je omezen. Zenen toti velmi
citliv reaguje na mnc se prodn podmn
ky a vyaduje rovn urit rostlinn spole
enstva. Plan roste jen na j ihu Dlnho
vchodu, a to v severovchodnch provin
cich ny a v horsk oblasti severn Koreje
pobl msta Kesongu. Na zem Ruska je
rozen v Ussurijsk a Pmosk oblasti a
v jin sti Chabarovskho kraje, a to v hlu
bokch horskch lesch, nejastji smench.
Tak v naich klimatickch podmnkch lze
enen pstovat, ale technologie je velmi n
ron. Vyaduje speciln pdn substrt,
pistnn a pravu dalch faktor prosted.
I pes tyto skutenosti je mono konstatovat,
e nap. ve slovenskm KIov nebo na Za
karpatsk Ukrajin jsou pstitelsk vsledky
velmi dobr.
Obsahov ltky
Koen (Ginseng radix ) obsahuje pedevm
2 a 3 % triterpenoidnch saponinovch gly
kosid, oznaovanch jako ginsenosidy (pa
naxosidy), dle vitaminy, enzymy, olej, dau
kosterol a imunostimulujc polysacharidy.
Minerln sloen je charakterizovno zna
nm obsahem draslku, fosforu, vpnku, so
dku, eleza, sry, ale i mnostvm mikroele
ment.
Lebn inky
Droga se uv pi nervovm vyerpn a cel
kov slabosti, zhorenm trven, zvracen,
prjmu, rekonvalescenci po chirurgickm z Kontraindikace
kroku, nemoci nebo porodu, mrtvici, diabetu, Koen: syndromy plnosti a horkosti.
krtkodob ztrt pamti, impotenci, hyper Nesluitelnost -
tenzi nebo hypotenzi, anmii. Slou jako to Raphanus sativus (183), Vcratrum nigrum (205),
nifikan prostedek a afrodiziakum, reguluje kovov ndob a dal kovov pedmty, opi
krevn tlak a hladinu glukzy v krvi, podn um, mlko a mln vrobky, ametyst.
cuje vyluovn tekutin, podporuje imunitu. Poznmka
Zpsob uit enen rozhodn pat mezi nejvznamnj l
Drogu nejastji tvo usuen koen (tzv. iv rostliny nejen tradin nsk medicny, ale
bl enen), nkdy se ped suenm spauje i celho svta. Modern lkask vda potvrdila
a zbarvuje se do ervena (tzv. erven en vtinu tradinch terapeu tickch tvrzen a zro
en). erven enen je povaovn za in ve odhalila i dal dleit lebn inky tto
nj. rostliny.
Nejastji se pouv odvar vznikl vae Pedevm je ojedinlm adaptogenem, kter
nm 5-10 g suen drogy po dobu 30-60 mi zvyuje fyzickou a duevn odolnost vi kodli
nut. Pije se v jedn dvce rno na lano. vm vlivm prosted a znovu nastoluje optiml
Pokud jde o akutn ppady, nap. mrtvici, lze n rovnovhu ivotnch funkc.
Modernmi vdeckmi studiemi byly potvrze
ut a 15--30 g koen.
ny tyto hlavn lebn inky enenu:
1. Protindorov a protirakovinn vlastnosti.
Jinou monost je extrakt, kter se pipra
2. Stimulace
vuje naloenm 50-60 g such drogy do 1 litru
40% lihu na dobu 2-4 msc. Uv se jedna - imunitnho systmu
polvkov lce 1-2krt denn na lano. - tm vech jaternch funkc.
3. Regulace
Pouv se i prek plnn do kapsl, pilu
lek nebo pasty v mnostv 3-6 g ve dvou - hladiny krevnho cukru
dvkch na lano. Na naem trhu je v souas - krevnho tlaku
n dob irok sortiment ppravk, a ji jde - potu blch a ervench krvinek
o extrakty, porcovan aje, pastilky, ale i kos - reakce centrlnho nervovho systmu.
metick krmy, pleov vody, zubn pasty 5. Antioxidan vlastnosti neutralizujc voln ra
apod. dikly.
TM 6. Napomh pedchzet a lit aluden vedy.

Charakteristika drogy 7. Odstrauje navu, zlepuje innost mozku,

podporuje pam, uen, bystrost a jin poznva
Koen
c funkce.
povaha tepl
8. Hoj deformace rohovky a zvlt jej zakalen.
chu sladk, mrn hok
9. Chrn tkn a krev ped pokozenm zenm,
tropizmus ke drze sleziny a plic
tkmi kovy obsaenmi ve vzduchu nebo v po
List trav a mnohmi jinmi toxickmi initeli.
povaha chladn
10. Vyrovnv muskou i enskou hormonln ak
chu sladk, hok
tivitu.
tropizmus ke drze plic a aludku
Bon konky
povaha tepl

chu sladk, hok

tropizmus ke drze plic

Vlastnosti
Koen: dopluje yuanqi, jako i qi sleziny a
plic, rod tekutiny, ti ze a ukliduje du
cha.
List: proiuje plce, rod tekutiny, stlauje
ohe z przdnoty.
Bon konky: rozhojuj qi, rod tekutiny.
Indikace
Koen: celkov slabost, zducha, zhoren
trven, zvracen, hojn moen, impotence,
zapomntlivost, zvrat.
List: pal, nadmrn poit alkoholu.
Bon konky: vykalvn krve, ze, ky
tn z przdnoty aludku.
197
 Panax ginseng, enen prav

A- st rostliny s plody
B- koen
C- plod (zvteno)
D- semena (zvteno)
 Tlet koen enenu pravho

1 2

3a 3b
4

1- jizva po zaschl lodyze

2 vrcholov pupen
-

3a, 3b - "spc" pupeny

4 - bon koen vyrstajc z koenovho krku
5 - hlavn koen
6 - tlust bon koen
7 - vlen

199
 Schma rostliny enenu

A - jednolet rostlina
B - dvoulet rostlina
1 -epel listu
2 -apk
3 -lodyha
4 -"spc" pupen
S -koen
6 -vlen
200
 Morfologick rozdly mezi enenem pravm (Panax gnseng) (1)
a enenem ptilistm (panax quinquefolius) (2)

a c
1

a c
2
a - tvar lstku
b - plod (zvteno)
c - semena (zvteno)

201
 Rozdly ve tvaru list u druh rodu Panax (enen)

2 3

1 - Panax ginseng, enen prav

2 - Panax pseudoginseng, enen neprav
3 - Panax quinquefolius, enen ptilist
 Prbh klen a vzchzen enenu pravho

.
.J"r.'?17;- . ::'!"!'1, :t
'1W'f"!.';:""1:'f . }"i..
.:,.!., i'..
t:;"""-"'-i'i".

O
,'f{":" '.:.-"i';'

.
.

.
.
.
-

. ' ":,
. .
- "

'
o ,,
" . " , .. .

e f

e - nevyvinut embryo
f vyvinut embryo
-

k - koen
I - lodyha

w
71 . PeriIla frutescens (1.) Britl.
Perila kovit
ele Lam iaceae
Synonyma: P. ocymoides L., P. arguta Benth.
nsk jmno: bisii (paj-su) 1 $
nsk synonyma: rn (en) .ft, nns (nan-su) $, bizlS (paj-c'-su) 1 >t $, chous
(chou-su) $
nsk jmno drogy: bisii (paj-su-c') 1 $ -f - semeno; bisiiye (paj-su-jie) 1 $
"t - list; bisiigng (paj-su-keng) 1 $ :ft. - lodyha
nsk synonyma drogy: rnzl (en-c') 1 $ -f, yuszi Uti-su-c') 1 $ -f semeno; -

rnye (en-jie) .ft "t - list

Popis a rozen Zpsob uit

Jednolet bylina perila kovit m 0,3-1,5 m
vysokou, tyhrannou a siln chlupatou lody
hu, listy vs.tcn, srdit, apkat, laznat
chlupat s pilovitm okrajem. Kvty jsou 6 a
14 mm velk, oboupohlavn, s blou nebo na
fialovlou pyskatou korunou, sestaven do
hroznu lichopeslen. Semenk dozrv ve
tyi tvrdky kulovitho tvaru, jasn hnd
barvy.
Z pstitelskho hlediska m tento druh dv
formy:
a) japonskou - s dlouhou vegetan dobou
Doporuen denn dvka se pohybuje mezi
4,5-5 g nati nebo 5-10 g plod a semen. Nej
astji se pipravuje odvar, kter se podv
ve tech dlch dvkch na lano. Vzhledem
k obsahu silice se na va jen krtce nebo se
z n pipravuje nlev.
TM
Charakteristika drogy
Plod (semeno)
povaha tepl
chu pliv
tropizmus k drze plic a tlustho steva

(5-6 msc) a s vysokm vzrstem (0,8 a List

1,5 m), povaha tepl

b) korejskomanduskou - s vegetan do chu pliv

bou pouze ti a tyi msce a vkou rostlin tropizmus k drze plic a sleziny

0,3-0,7 m. Lodyha
V n, ale i jinde, je rozena P. nankinen povaha tepl
sis Decne, p. nankinsk (71a), kter m mimo chu pliv

jin temn nachov a fialov zbarven listy; tropizmus ke drze plic a sleziny

lebn inky jsou obdobn. Vlastnosti

Perila kovit pochz pravdpodobn z v Plod a semeno: spout qi dol, rozpout hle
chodn ny, pstuje se v Barm, n, Indii, ny, zvlhuje plce.
Japonsku, Indon a v dalch zemch nejen List: otevr povrch, rozptyluje chlad, regulu
jako liv rostlina, ale tak olejnina i okrasn je qi.
rostlina. U ns vhodn vybran odrdy ros Lodyha: reguluje qi, uvoluje stsnn, ti
tou a plod ve voln pd jak z pmho vse bolest, ukliduje plod.
vu, tak ze sazenic. Indikace
Obsahov ltky Plod a semeno: kael, zducha, zcpa ze stag
Lodyha a listy (Perillae frutescentis herba) nace qi.
obsahuj silici s monoterpeny perillaaldehy List: nachlazen, horeka a zimnice, kael, z
dem, L-limonenem, a-pinenem, dle kyseli ducha, zvracen a prjem
nou kuminovou. V plodech (Perillae frutes Lodyha: stagnace qi, tlak v hrudi, sren se
potravy, bolesti bicha, neklid plodu.
centis fructus) se nachz 45 a 50 % lut
zbarvenho tuku, vitamin B I aj. Kontraindikace
Pi przdnot v povrchov vrstv, spojen
Lebn inky s vydatnm pocenm, nebo pi plinm hor
Na slou v ppadech nemoc z nachlazen, ku je kontraindikovna na.
kale, bolest hlavy, pocitu tlaku na hrudi, ne Nesluitelnost
volnosti, zvracen, horeky a zimnice, neklid Nen znma.
nho plodu a otravy z ryb.
204
1 - st kvetouc rostliny
2 - kvt (zvteno)
3 - st lodyhy s koeny

205
72. Phellodendron amurense Rupr.
Korkovnk amursk
ele Rutaceae
nsk jmno: hungMi (chuang-paj) it
nsk synonyma: hungp>lu (chuang-pcho-luo) it it. 7 , hungboli (chuang-po-li) it 1 *
nsk jmno drogy: hungbai (chuang-paj) it
nsk synonyma drogy: bmu (po-mu) *-, bp (po-pchi) Jt, hungb (chuang-po) it

Popis a rozen tropizmus ke drze ledvin, moovho m

Korkovnk amursk je opadav, 10-15 m vy che a srdce

sok strom se edou, hluboce rozbrzdnou Vlastnosti
korkovitou borkou (tzv. amursk korkov Proiuje horkost, vysuuje vlhkost, vyluu
strom). Listy m vstcn, lichozpeen, a 30 je toxiny.
cm dlouh, lstky kopinat nebo vejit kopi Indikace
nat, celokrajn a na rubu ed plstnat. Kv Dyzenterie, loutenka, poevn vtok, hemo
tenstv tvo staen lata 6-8 cm dlouh, roidy, krev ve stolici, horkost v kostech, afty,
pit. Kvty jsou jednopohlavn, drobn, poluce ve spnku.
lutozelen. Plodem je kulovit, ern, asi Kontraindikace
1 cm velk peckovice s pti semeny. Podobn Prjem z przdnoty sleziny, slabost aludku
se vyuv i P. chinense Schneid., k. nsk a snen pjem potravy.
(72a), rostouc hlavn ve vchodn Asii. Nesluitelnost
Korkovnk amursk roste v horskch oblas Nen znma.
tech severovchodn ny, Japonska, Koreje
a v okol eky Amuru. U ns se nkdy vzcn
vysazuje v parcch.
Obsahov ltky
Kra (Phellodendri cortex) obsahuje isochi
nolinov alkaloidy magnoflorin, menisper
min, jatrorrhizin, berberin, felodendrin, pal
matin, dle steroly kampesterol, -sitosterol,
7-dehydrostigmasterol, triterpenoidy obaku
non a obakulakton.
Lebn inky
Vnitn podvn pzniv ovlivuje infekce
moopohlavnho stroj, prjmy, ochablost
a bolesti kloub, vtok z pochvy, hemoroidy,
afty, loutenku, cirrhzu jater aj. Zevn se
uv pi zntlivch onemocnnch ke,
ekzmech, omrzlinch a popleninch.
Zpsob uit
Denn dvka se pohybuje v rozmez 3-12 g
such drogy, z n se pipravuje odvar, nebo
se uv 1-2 g prku. Podv se 3krt denn
na lano. Z prku je mono tak pipravit
mast, kter je vhodn k lb dermatz.
TM
Charakteristika drogy
Kra (Drogu tvo kra kmene, z n byla od
stranna korkov vrstva. Kra bv upravena
do 2 a 4 mm tlustch plt lutohnd bar
vy.)
povaha chladn

chu hok

206
 1

t"it'

" ' : ;'

}
:

.
I
,

2 3

1 - st rostliny s plody
2 - sam kvt (zvteno)
3 - sami kvt (zvteno)
207
73. Pinellia ternata (Thunb.) Breit.
Pinelie trojetn
ele Araceae
Synonyma: P. tuberifera Tenore, Arum macrourum Bunge.
nsk jmno: bmxia (pan-sia) -f I..
nsk synonyma: sanye bmxia (san-jie pan-sia) E.. "t -f I..
nsk jmno drogy: banxia (pan-sia) -f I..
nsk synonyma drogy: hgu (che-ku) ;fp "*t , diwn (ti-wen) Je .:t , shoutin (ou-tchien)
l' 111 , myuguo (ma-jii-kuo) Rf;. :f *, sanbutiao (san-pu-tchiao) E.. * lfJt

Popis a rozen Kontraindikace

Tato vytrval bylina s hlznatm oddenkem Thotenstv, nedostatek tekutin (provzen
a s dlouze apkatmi trojetnmi svtle zele komplexem pznak, jimi jsou chronick
nmi listy m nah kvty sestaven v zelena ze, such kael, vnitn suchost a stagnuj
vou palici 1 5-18 cm dlouhou, 3 cm v prmru c krev), nemoci krve.
a krytou trubkovitm lutavm toulcem. Plo Nesluitelnost
dem ie vejcovit bobule o velikosti cca 1 cm. Aconitum carmichaeli (3), Fraxinus pubinervus,
V Cn, Japonsku a Koreji roste ve vlhku Gleditschia sinensis (153), Polygonum multiflo
pod stromy P. pedatisecta Schott. (73a). rum (79), Zingiber officinale (99), elv krun,
Pinelie trojetn roste na vlhkch a stin medvd lu, jehn maso, mosk asy.
nch mstech, na pdch kamenitch a psi Rostlina je jedovat!
tch v jin a stedn n a tak v Japonsku.
Na mnoha mstech se rovn pstuje. U ns
je tento druh neznm.
Obsahov ltky
Oddenek (Pinelliae ternatae rhizoma) obsa
huje alkaloidy efedrin a nikotin, krystalick
protein pinellin, kter inhibuje inky enzy
mu trypsinu, aminokyseliny -aminomsel
nou, asparagovou, glutamovou a arginin.
Lebn inky
Pzniv psob na dunost, nevolnost a zvra
cen, nadmn a pocit plnosti, zvrat znty
v krku, znty mln lzy a vlasovho m
ku, nespavost. Droga se uv tak proti kali
a k usnadnn odkalvn.
Zpsob uit
Z denn dvky 5-12 g drogy se pipravuje od
var nebo se aplikuje 4-8 g prku, kter se
me naplnit do kapsl, vpravit do pilulek
apod. Uv se 2-3krt denn na lano.
TM
Charakteristika drogy
povaha tepl
chu pliv
tropizmus ke drze sleziny a aludku
Vlastnosti
Vysuuje vlhkost, rozpout hleny, zastavuje
zvracen, obrac protichdn tok qi, rozruu
je zauzleniny a odstrauje zatvrdliny.
Indikace
Dunost v dsledku hlen, zvracen, zahle
nn, nadmn, zvrat, otoky, nespavost.
?(\R
209
74. Piper nigrum L.
Pepovnk ern
ttr=t
/"J lJ,'k
ele Pi peraceae
Synonyma: P. aromaticum Lam.
nsk jmno: hjiao (chu-iao) ta
nsk jmno drogy: hjiao (chu-iao) ta
nsk synonyma drogy: fjiao (fu-iao) ta, yujiao Uti-iao) fk., weil\zhi (wej-lti-')
Al i-

Popis a rozen TM
Popnav rostlina pepovnk ern dorstaj Charakteristika drogy
c dlky 10-12 m m stonek ve spodn sti Plod (drogou jsou suen nezral plody, tzv.
devnat, 8-12 cm tlust, v horn sti bylin zelen pep)
n, ohebn, uzlovit, se vzdunmi koeny. povaha tepl

Listy jsou apkat, iroce nebo podlouhle chu pliv

vejit, leskl, koovit, na vrcholu zaosten tropizmus ke drze tlustho steva a alud

a na bzi srdit. V klasu je 50-100 drobnch, ku

pisedlch, svtle lutavch nebo krmovch Vlastnosti
kvt. Jsou nah a skldaj se pouze z listen, Zahv stedn zi, odstrauje chlad, roz
dvou tyinek a kulovitho semenku s krt pout hleny, spout qi dol.
kou bliznou. Plodem je bobule o prmru 4-5 Indikace
mm s tenkm dunatm, v dob zralosti er Studen bolesti aludku a bicha, stagnace
venm nebo lutoervenm oplodm. stravy, zvracen, prjem, dyzenterie.
Krom tohoto druhu se meme v tropech se Kontraindikace
tkat i s dalmi, nap. P. longum L., p. dlouhm Hork zntliv procesy v zavacm traktu,
(74a), P. cubeba L. f., p. kubebovm (74b) aj. przdnota yin se znmkami horkosti.
Pepovnk ern pochz z Malabarskho Nesluitelnost
pobe a vchodn Indie, kde roste v tropic Nen znma.
kch detnch lesch plan. Dnes se pstuje Poznmka
v mnoha tropickch oblastech, mezi nejvt ern pep vrazn stimuluje funkce celho za
producenty pat Indonsie, Indona, Indie vacho stroj, pedevm nedostatenou peri
a Madagaskar. U ns roste pouze ve vytp staltiku stevn, kter je asto hlavn pinou obe
zity, navy apod.
nch sklencch jako sbrkov rostlina.
Jako droga yangovho charakteru je vhodn
Obsahov ltky k prav erstvch zeleninovch salt (ty maj
Plody (Piperis nigri fructus) obsahuj mimo naopak povahu chladnou, tj. yinovou).
jin 0,3-2,1 % oste chutnajc pryskyice, dle
1,2-3,6 % silice a 4,6-9,7 % alkaloidu piperi
nu, krob, tuk aj.
Lebn inky
Droga l patn zavn, bolesti v dutin
bin, prjem, vodnat zvracen, otravu z
vadnmi potravinami, obezitu, znt dutin.
Podporuje chu k jdlu, odstrauje nadm
n, podporuje vymovn.
Zpsob uit
Nejastji se uv odvar z 1,5-3 g such dro
gy podvan ve dvou dlch dvkch vdy
30 a 40 minut po jdle. Jinou monost je pi
dvn mletho zelenho nebo ernho pep
e do potravy, m se dosahuje mrnjho
a postupn se projevujcho terapeutickho
inku.

210
 1

1 P odln ez kvetem (zvteno)

v

vetvika s plody
-

2
v
-

3 - po de' lny' ez plodem (zvteno)

211
75. Plantago asiatica L.
Jitrocel asijsk
ele Plantaginaceae
Synonyma: P. major L. var. asiatica (L.) Decne.
nsk jmno: eheqin (ehe-chien) $- Iltr
nsk jmno drogy: eheqin (ehe-ehien) $- Iltr -na; eheqinzl (ehe-ehien-e') $- Iltr
- semeno
nsk synonyma drogy: dangdao (tang-tao) 4., nishd.o (niou-e-echao) 4- -f;- $ , niy
(niou-i) 4- l:!, idantu (ti-tan-tehou) t!!. JJ!!. na; cheqinsh (ehe-chien-') $- Iltr ,
-

zhii'rduo sUlzI (u-er-tuo suej-e') -lt .lf- ;ft , Iengyan qinrn (feng-jen ehien-en)
fil UEt Iltr {.::. semeno
-

Popis a rozen TM
Vytrval, lys a chlupat bylina jitrocel asij Charakteristika drogy
sk m krtk koen a rici pzemnch list, Na
z n vyrst nkolik stvol. Zkadeen epe povaha chladn

le jsou iroce vejit, na vrcholu tup piat, chu sladk

celokrajn nebo nezeteln zoubkat, s 3-7 tropizmus ke drze jater, sleziny, tlustho

soubnmi ilkami. Kvty uspodan do a tenkho steva

vlcovitho klasu jsou tyetn, drobn Semeno
a lutobl. Plodem je dvoupouzdr tobolka povaha chladn

otevrajc se vkem, semeno drobn vejcovi chu sladk

t, nahndl, uprosted s vraznou rhou. tropizmus ke drze ledvin a moovho m

U ns je hojn rozen P. lanceolata L., jit che

rocel kopinat (75a), rostouc i jinde v Evrop Vlastnosti
a Asii, a to hlavn na polch, u cest, v travna Na: odvd vodu, proiuje horkost, stav
tch pkopech a na lukch. Jeho inky jsou krvcen, odstrauje hleny.
obdobn. Ve vchodn Asii se vyuv i P. de Semeno: proiuje horkost, projasuje oi,
pressa Willd. (75b). odstrauje hleny, rozhojuje yin ledvin.
Jitrocel asijsk roste na polch i podl cest Indikace
jako plevel hlavn v n, Indii a na Sibii, ale Na: zahlenn kael, znt o, zstava mo
i v ad oblast severn polokoule. U ns je en, poevn vtok, krev v moi, hepatitida,
mono tento druh bn pstovat. otoky, prjem, znt o, krvcen z nosu.
Obsahov ltky Semeno: zahlenn kael, znt o, zstava
Na! obsahuje iridoidn glykosid aukubin, fla moen, poevn vtok, krev v moi, prjem,
vonoidy plantaginin, homoplantaginin, his bloky z vlhkosti.
pidulin, steroly -sitosterol, -sitosterylpalmi Kontraindikace
tat, dle triterpenoidn kyselinu ursolovou Na!: nik semene pi przdnot ledvin.
a jin. Semeno: nava z vnitnho vyerpn, pro
pad yangov qi, chlad z przdnoty qi ledvin,
Lebn inky
neptomnost vlhk horkosti.
Na! (Plantaginis herba) se uv pi krvcen
z nosu, otocch tkn, vnitnm krvcen, z Nesluitelnost
stav moi, prjmu, hepatitid, onch zn Nen znma.
tech, nemocech z nachlazen, ernm kali, Poznmka
bronchitid. Tato bylina se objevuje v mnoha tonifikanch
Semeno (Plantaginis semen) je vhodn pi a afrodizianch ppravcch, pedevm dky
bolestivm moen a infekci moovho m schopnosti zvyovat tvorbu semene u mui'!. Zd
se vak, e zlepuje i enskou plodnost. V n
che, zntu pochvy, musk neplodnosti, jsou jej semena bnou soust stravy a va se
bolestech a otocch o, patnm vidn a pi spolen s obilovinami nebo masem.
kali s hleny.
Zpsob uit
Uv se ve form odvaru z 5 a 8 g drogy
(na, semeno). Podv se ve dvou dlch dv
kch na lano.
A - rostlina
B - kvt (zvteno)
C - plod (zvteno)

213
76. Platycodon grandiflorum Oac q.) A. DC.
Platykodon velkokvt
ele Campanulaceae
Synonyma: P. chinensis Lindl., P. g/aucum (Thunb.) Nakai, Campanu/a grandiflora Jacq., C. g/auca
Thunb.
nsk jmno: jigng (ie-keng) U :ft.
nsk synonyma: siyecai (s'-jie-cchaj) m vf , shayucai (a-jou-cchaj) i:;" tll , shanlng
danghua (an-ling tang-chua) .I.! ltlJ1l ..it
nsk jmno drogy: jigng (ie-keng) :ft :ft.
nsk synonyma drogy: biyao (paj-jao) 1 , dayao (ta-jao) :k. , fngt (fang-tchu)
lil , kijigng (kchu-ie-keng) '* :ft :ft.

Popis a rozen Indikace

Platykodon velkokvt je vytrval, vzpme Chipka, kael, zahlenn, bolesti v krku, tlak
n bylina 0,3-1 m vysok, obsahujc v pleti v hrudi, plicn absces.
vech velk mnostv latexu. Koen m mrk Kontraindikace
vovit, dunat, bl, vzhledem a velikost Spalniky, vykalvn krve, chronick kael
ponkud pipomnajc enen. Listy j sou z przdnoty yin.
vstcn, pisedl, vejit kopinat, tup pi Nesluitelnost
at a na okrajch zubat, 3-5,5 cm dlouh, B/etilla striata (113), Gentiana barbata (152), Eu
2-3 cm irok a svtle zelen. Kvty podobn phoria longana, vepov maso.
velkm zvonkm vyrstaj jednotliv na pro
dlouench stopkch, jsou ptietn s koru
nou svtle modrou a fialov modrou. Plo
dem je vejcovit a obkuelovit tobolka
pukajc u vrcholu. Obsahuje velk poet vej
covitch fialovch a hndch semen.
Bylina roste na bezch ek, loukch a jako
plevel na polch jak v severn a severovchod
n n, tak i na jihu ny, nap. v Hong
kongu. Dalmi msty vskytu jsou Japonsko,
Korea, Pmosk kraj Ruska. U ns se nkdy
pstuje jako skalnika a trvalka.
Obsahov ltky
Koen (Platycodi grandiflori radix) obsahuje
triterpenoidn kyseliny polygalakovou a pla
tikodonovou, triterpenoid betulin, platikodi
genin, platikodiny A, C a D aj., dle steroly
0-7-stigmasterol, a-spinasterol, saponiny,
inulin aj.
Lebn inky
Pzniv psob na znt prduek a plic,
plicn hlzy, znty v krku, abscesy, bolesti
bicha.
Zpsob uit
Uv se odvar ze 3-5 g drogy, podv se ve
dvou dlch dvkch denn na lano.
TM
Charakteristika drogy
povaha vyrovnan

chu hok, pliv

tropizmus ke drze plic a aludku

Vlastnosti
Rozptyluje plicn qi, odstrauje hleny a hnis.
214
A- kvetoUCl' cast
" rosd'my
B_ plod
C- koen

215
77. Polygala tenuifolia Willd.
Vtod tenkolist
ele Polygalaceae
Synonyma: P. sibirica L.
nsk jmno: xiye yuanzhi (s' -jie jiian-') 'i 1& ;t
nsk synonyma: ximch (sien-cha) , shanhm (an-chu-ma) J., .$., shanchye
(an-cha-jie) J., 'i , yanzldo Uen-c' -cchao) f !f-
nsk jmno drogy: yuanzhi Uiian-') 1& .t
nsk synonyma drogy: kllyuanzhi (kchu-jiian-') 1& .t, xiaojtuI (siao-t'i-tchuej) ,J"
JIi!, jwan (i-wan) 1t
Popis a rozen TM
Tato vytrval bylina asi 0,3 m vysok se th Charakteristika drogy
lou lodyhou m stdav, tm pisedl r povaha tepl
kovit, celokrajn, 2,5-3,5 cm dlouh a 2 mm chu hok, pliv

irok listy. Lodyhy jsou zakoneny thlmi tropizmus ke drze plic, ledvin a srdce
klasovitmi hrozny sloenmi z drobnch Vlastnosti
nachovch kvt. Plod je blanit, stlaen Ukliduje ducha, odstrauje hleny, ti kael,
a dvoupouzdr tobolka. zmenuje otoky.
Ze Severn Ameriky pochz P. senega L., v Indikace
tod senega (77a), kter v minulosti bn Nervov slabost, buen srdce a zkost, zapo
slouil pod nzvem "koen chestov" i mntlivost, nespavost, zahlenn kael, abs
"senegov" v evropskch lkrnch k ppra cesy, pedasn vron semene.
v sirupu doporuovanho pi kali provze Kontraindikace
nm zvenm mnostvm hlenu, chorobch Horkost vnitnho pvodu v ledvinch nebo
plic a podobn. srdci, nrst ohn z przdnoty yin.
Vtod tenkolist roste na kamennch sva
Nesluitelnost
zch a suchch psitch mstech v severn
Veratrum nigrum (205).
n, Mongolsku a Rusku v Pmoskm a
Chabarovskm kraji, ale tak na Altaji a v Za Poznmka
bajkalsku. U ns nen tento druh znm, lze Droga napomh zlepovat funkce mozku, jako
jsou pom, uen, vle a chpn, co je zejm
vak pedpokldat, e zde poroste ve voln
dky znanmu tonifikanmu inku na ledviny
pd.
a srdce, jejich energie pzniv ovlivuje adu
Obsahov ltky dleitch mentlnch funkc. Tak siln stimu
Koen (Polygalae tenuifoliae radix) obsahuje luje sekreci v hrtanu a je velmi cennm lkem pro
triterpenoidn onjisaponiny A-C, voln triter ti onemocnn prduek provzenmu kalem.
penoid p-amyrin, kyselinu 3, 4, 5-trimetho
xyskoicovou, xanthonov derivty aj.
Lebn inky
Pouv se proti pedasnmu vronu seme
ne, poruchm mylen a patn pamti, men
tlnm poruchm, depresm, zvratm nebo
mdlobm. Droga dobe usnaduje odkal
vn, zlepuje sluch a zrak, posiluje kosti a la
chy, podporuje rst sval, zlepuje mentln
schopnosti.
Zpsob uit
Nejbnji se pipravuje odvar z 5-9 g drogy,
kter se podv 2krt denn na lano. Jinou
monost je uvn 3-6 g prkovan drogy
nebo z n vyrobench tablet opt ve dvou
dvkch na lano. Oblben je tak lihov ex
trakt. Zskv se vyluhovnm 50-70 g drogy
v l htru 40% lihu po dobu 2-3 msC. Podv
se 2krt denn 1 polvkov lCe na lano.
216
1 - st rostliny
2 - koen
217
 ..li. t
78. Polygonatum odoratum (Mill.) Druce
Kokok vonn
ele Liliaceae
Synonyma: P. officina/e AH., P. vu/gare Dosf., Conval/aria po/ygonatum L.
nsk jmno: yu zh Utl-u) .$. +1"
nsk jmno drogy: yu zh Uu-u) .$. +1"
nsk synonyma drogy: wixiang (wej-siang) -l- , wiwi (wej-wej) -l- , wngma
(wang-ma) .I. 1; , diji (ti-ie) 15 , Ingdangcai (ling-tan-cchaj) # l , zhqigen (u
chi-ken) +1" ..t:; tt

Popis a rozen Vlastnosti

Kokok vonn je vcelet bylina 0,4--0,6 m vy Rozhojuje yin, svlauje sucho, odstrauje
sok, se silnm bledlutm a hndm, podrdnost, has ze.
kehkm a lnkovanm oddenkem, z nho Indikace
vyrstaj hranat lodyhy porostl stdavmi, Horenat onemocnn, kael, zrychlen tr
dvouadmi, tm pisedlmi, vejitmi a ven, ast moen, kee lach, horkost v d
eliptickmi listy, 6-12 cm dlouhmi a 3-5 cm sledku przdnoty yin.
irokmi. Na vrcholu jsou tup piat, na Kontraindikace
bz klnovit s okraji celokrajnmi. Z jejich Nadmn, chlad ve stednm zii, stagnace
lab vyrstaj trubkovit zvonkovit a bl qi aludku z pemry hlen.
kvty. Plodem je kulovit, 0,7-1 cm velk bo Nesluitelnost
bule modroern barvy. Nen znma.
Mimo tento druh u ns roste P. multiflorum
Poznmka
(L.) AU., k. mnohokvt (78a), s lodyhou ob Nedvn klinick studie proveden v Rusku pro
lou, a P. latifolium (Jacq.) Desf., k. irokolist kzaly, e odvar z drogy je inn i pi lb a
(78b), rozen hlavn na jinm Slovensku. ludench a dvanctnkovch ved.
V horch severn a zpadn ny a Himla Tato droga se uv rovn v ajurvdsk medi
jch roste P. cirrhifolium (Wall.) Royle, tzv. cn, a to pedevm k znovuobnoven potence,
horsk zzvor (78c), kter se uv obdobnm vyvoln ensk plodnosti, a tak jako tonifjkan
zpsobem jako k. vonn. prostedek pi anmii, chronickch nemocech
Kokok vonn roste v lesch, na kameni a jinch poruchch spojench se znanm oder
tch strnch v horch severovchodn ny, pnm energie.
v Koreji a Japonsku, ale tak ve Stedn Asii
a v Evrop, vetn naeho sttu.
Obsahov ltky
Oddenek (Polygonati od orati rhizoma) obsa
huje sliz, steroidn saponin konvalarin a pro
vitamin A. Ptomnost srdench glykosid
nen dosud pln prokzna.
Lebn inky
Aplikuje se pi impotenci, pedasnm vro
nu semene, astm moen u mu, hypogly
kmii, horenatch infekcch, onemocnn
plic a prduek, zntech mandl a hltanu,
kech lach.
Zpsob uit
Zpravidla se pipravuje odvar z 6-10 g such
drogy a podv se denn ve dvou dlch dv
kch na lano.
TM
Charakteristika drogy
povaha vyrovnan

chu sladk

tropizmus ke drze plic a aludku

218
A - st rostliny s plody
B - podln ez kvtem (zvteno)
C - oddenek
219
79. Polygonum multiflorum Thunb.
Rdesno mnohokvt
ele Polygonaceae
Synonyma: P. sinensis Houtt., P/europtcrus multifIorus (Thunb.) Turcz. ex Nakai, Fal/opia
multifIora (Thunb.) Haral.
nsk jmno: hshuwu (ehe-ou-wu) 11' it
nsk synonyma: ymio Uie-miao) Yf , jiaojing (iao-ing) 3t , yeh Uie-ehe)
1t 1;-, tolii:tng (tehiao-liou-teheng) f.jt ;fgp "
nsk jmno drogy: hshuwu (ehe-ou-wu) 11' it
nsk synonyma drogy: dljing (ti-ing) fk, ehllUm (eh'-lien) 11F , ehnzhibi (ehen
'-paj) '* , hngneixiao (ehung-nej-siao) P-J ;,# , magansh (ma-kan-') Rt h

Pop is a rozen monost je podvat extrakt zskan vyluho

Tato vytrval ovjiv bylina je 7-10 m dlouh,
m hlzovit zduel devnat erven hnd
koeny a erven nachovou, lysou a v horn
sti rozvtvenou lodyhou. Listy m stdav
apkat, s krtkou blanitou a lysou botkou.
epel je zce vejit a srdit, 5-7 cm dlou
h a 3-5 cm irok, zapiatl s bz srditou
nebo uatou a okrajem celistvm nebo mrn
zvlnnm. Kvtenstv tvo vrcholov nebo
labn lata. Kvty jsou bl, s esti tyinkami
a svrchnm semenkem se temi nlkami.
Plodem je trojbok, hladk leskl naka, uza
ven v trojkdlm obalu ze srostlho okvt.
Krom tohoto druhu se velmi asto vyu
vaj i dal, nap. P. avicu/are L., r. pta neboli
truskavec (79a), rostouc jako plevel i u ns.
Rdesno mnohokvt roste v puklinch
kopcovitch oblast nebo na okrajch vesnic
v jihozpadn n, Japonsku a ve Vietnamu.
Pstovalo se na ernomoskm pobe Kav
kazu. U ns nen tento druh znm.
Obsahov ltky
Nejvznamnjmi innmi ltkami v lody
ze (Polygoni multiflori caulis) i koeni (Poly
goni multiflori radix) jsou antrachinonov
derivty, lodyha obsahuje chrysofanol, emo
din a emodinmonomethylether, koen pe
devm voln antrachinonov derivty chry
sofanol, emodin a rhein, ale tak 45 % krobu
a 3,7 % lecitinu.
Lebn inky
Droga l zvrat, nespavost, huen v uch,
pedasn vron semene, zcpu v dsledku
such stevn sliznice, anmii, znt tlustho
steva, pedasn edivn vlas, abscesy. M
protirevmatick inky, zpevuje lachy a
kosti, podporuje enskou i muskou plod
nost, vytv kostn de.
Zpsob uit
Nejastji se pipravuje odvar z 9-15 g drogy,
kter se podv 2krt denn na lano. Jinou
220
vnm 50-80 g drogy v 1 litru 40% lihu po
dobu 1-2 msce. Uv se jedna p olvkov
lce 2krt denn, rno a ped spanm, na la
no.
TM
Charakteristika drogy
Lodyha
povaha mrn tepl
chu hok
tropizmus ke drze jater a ledvin
Koen
povaha mrn tepl
chu sladk, hok
tropizmus ke drze jater a ledvin
Vlastnosti
Lodyha i koen: dopluj jtra, posiluj ledvi
ny, vyivuj krev a semeno, odstrauj vtr.
Indikace
Przdnota yin ledvin a jater, przdnota krve,
zvrat, huen v uch, nespavost, ochablost
v bedrech a kolenou, devnn konetin, v
ron semene ve spnku, chronick hepatitida,
bolesti kloub, poevn vtok, zcpa.
Kontraindikace
dk stolice, zmnoen hlen z vlhkosti.
Nesluitelnost
Al/ium sp. (7), Raphanus sativus (183), ryby,
krev a vrobky z krve, kovov ndob a dal
kovov pedmty.
Poznmka
an pisuzuj uveden droze zzran omla
zujc inky, kter se projevuj nap. tm, e se
bl vlasy opt zbarv tmav. Pi tto tonizujc a
omlazujc ke je mono vyzkouet dlouhodob
podvn ve popsanho extraktu.
1 - st rostliny
2 - koen

221
80. Poria cocos (Schw.) Wolf.
Pornatka kokosov
ele Polyporaceae
Synonyma: Pachyma cocos Fries.
nsk jmno: flng (fu-ling)
nsk jmno drogy: flng (fu-ling)
nsk synonyma drogy: ft (fu-tchu) t" yunlng Ui.in-ling) -i;; ;f., s6nglng (sung-ling)
t ;f.

Popis a rozen Vlastnosti

Pornatka kokosov je houba rostouc v myko Odvd vodu, posnuje slezinu a aludek,
rrhize s koeny nkterch jehlinan, zvl ukliduje ducha.
t borovic. Korovit a obrcen plodnice ve Indikace
tvaru hlzovitho tla velikosti kokosovho Zstava moen, otoky, zahlenn kael, na
oechu a dtsk hlavy s ervenav hndm dmn, prjem, pedasn vron semene,
povrchem je pirostl k substrtu a nese rour zapomntlivost, palpitace s zkost.
ky nahoe. Uvnit je dosti tvrd, kompaktn, Kontraindikace
skoicov hnd a bl, bez vn, mrn slad ast a vydatn moen zpsoben chladem
k. z przdnoty qi, vron z przdnoty a chladu
Houba roste v nejteplejch oblastech svta, v ledvinch, propad qi v dsledku jej przd
nap. v jin sti USA (Virginia), severn Afri noty.
ce, ale hlavn v jin n a tak v Japonsku. Nesluitelnost
V posledn uvedench dvou zemch se ps Ampe/opsis japon ica (103), Gentiana barbata
tuje i prmyslovm zpsobem. U ns nen (152), ]usticia gendarrusa, Sanguisorba officina/is
tento druh rozen. (187), ocet, elv krun, medvd lu.
Obsahov ltky Poznmka
Sklerocium (Poriae cocos sclerotium) obsahu Droga je jednm ze zkladnch a velmi spolehli
je triterpenoidn kyseliny eburikovou, pini vch prostedka tonizujcch yin, souasn vyka
kolovou, pachymovou a tumulosovou, ale zuje i moopudn inek. M tak vynikajc
tak glukzu, fruktzu, 2,8 % celulzy i mi zklidujc vliv, zejmna na srdce a nervov sys
nerln ltky, hlavn elezo, draslk a fosfor. tm.
Pedmtem intenzivnho vzkumu se stala dro
Lebn inky
ga pot, co byly zji tny jej protirakovinn in
Droga pzniv ovlivuje hypertenzi, buen ky.
srdce, pedasn vron semene, nedostate
n moen, vodnatelnost, poruchy trven
a nespavost. Tak se uv jako prostedek
uklidujc, podporujc trven, moopudn,
upravujc srden rytmus a nespavost.
Zpsob uit
Pipravuje se odvar z 8-15 g drogy a podv
se 2krt denn na lano. Jinou monost je
uvn prkovan drogy v mnostv 5-10 g
denn, ppadn plnn do kapsl nebo pilu
lek. Podv se ve dvou dlch dvkch na
lano.
TM
Charakteristika drogy
Sklerocium (tvrd tvar tvoen pevn sple
tenmi hyfami, z nho mohou vyrstat
plodnice nebo opt hyfy)
povaha vyrovnan
chu sladk, mdl
tropizmus ke drze srdce, sleziny, plic

a ledvin
222
Sklerocium houby

223
81. Portulaca oleracea L.
rucha zeln
ele Portulacaceae
Synonyma: P. officinarum Crantz
nsk jmno: maeh'xim (ma-eh'-sien) 'ti Jt
nsk jmno drogy: maeh'xim (ma-eh'-sien) 'ti Jt
nsk synonyma drogy: maehlcao (ma-eh'-eehao) 'ti $. wuxngciio (wu-sing-eehao)
Ji. ff $. anledli (an-Ie-eehaj) * I l.. ehngmingeai (ehang-ming-eehaj) *- .- l.

Popis a rozen TM
Tato jednolet nebo dvoulet polhav byli Charakteristika drogy
na s vhony dlouhmi 0,3-0,6 m m lodyhu povaha chladn
dunatou, vidlinat vtvenou a plazivou, lis chu kysel
ty mal, obvejit, na pice uat nebo vykro tropizmus ke drze tlustho steva, jater,
jen, tm vstcn. Drobn kvty, zpravidla aludku a sleziny
lut, vyrstaj v lab list&. nebo na vrcho Vlastnosti
lech po 1-3. Plodem je tobolka s velkm po Proiuje horkost, odstrauje toxiny, ochla
tem malch tmavoedch semen. zuje krev, zmenuje otoky.
Bylina roste zplanle ve vtin evropskch Indikace
zem, i u ns, zejmna v teplejch rodnch Dyzenterie, poevn vtok, pocit plen pi
oblastech. Pochz pravdpodobn z Indie, moen, vedy, znty uzlin, znt slepho
z oblasti zpadnho Himlaje. Da se j vu steva, znt mln lzy, absces, siln men
de, kde m dostatek slunce a tepla. Jako zele struace.
nina byl tento druh vyuvn ji antickmi Kontraindikace
nrody a ve starm Egypt byl znm i jako l Chlad z przdnoty sleziny a aludku, tho
iv rostlina. K pstovn se pouvaj formy tenstv.
s vtmi listy a irmi, dunatjmi epele Nesluitelnost
mi. Nen znma.
V naich klimatickch podmnkch jej lze Poznmka
pstovat bez problm ve voln pd. rucha se v Asii, ale i jinde, pstuje jako listov
Obsahov ltky zelenina. K tomuto elu se uvaj kulturn for
Na (Portulacae oleraceae herba) obsahuje my, kter maj vt a dunatj zelen a luto
zelen listy. Na m pjemn nakyslou a lehce
mimo jin 1,8-2,2 % blkovin, 0,4-0,5 % tu
slanou chu. Pidv se do salt a krmovch po
ku, 2,2-6,5 % sacharid, 1-2,1 % vlkniny lvek nebo se upravuje jako pent.
a 1,6-2,2 % minerlnch ltek. Listy jsou bo
hat na vitamin C a provitamin A, lodyha ob
sahuje asi 0,03 % alkaloid, dle glykosidy,
biogenn aminy noradrenalin a dopamin,
hoiny, slizy a organick kyseliny glutamo
vou, citronovou, asparagovou aj.
Lebn inky
Droga se uv pi dyzenterii, zntu slepho
steva, zntu uzlin a mln lzy, plicnm
abscesu, poevnm vtoku a siln menstruaci.
Zpsob uit
Z denn dvky 10-40 g drogy se pipravuje
odvar. Podv se 3krt denn na lano. Pou
v se tak k omvn postiench mst pi
konch onemocnnch. Krom odvaru z dro
gy se doporuuje i va zskan z erstv
nati. Uv se asi dvojnsobek v porovnn
s odvarem. Dal monost je pprava nlevu
z 1-2 g semen.

224
225
82. Prunus mume Sieb. et Zucc.
Slivo mume
ele Rosaceae
Synonyma : Armeniaca mume (Sieb. et Zucc.) Carr., A. mume Thunb.
nsk jmno: mi (mej) ,#t
nsk synonyma: chunmi (chun-mej) ;fi.. ,#t
nsk jmno drogy: wumi (wu-mej) ,#t
nsk synonyma drogy: mish (mej-') ,#t *" ximmi (sUn-mej) :t: ,#t, jmirou (U-mej
au) t ,#t Ik1

Popis a rozen K len bradavic a kuch ok se uv placek.

Slivo mume je strom dorstajc vky asi Na vrstky se po zmken v hork vod
8 m, s tenkmi, hladkmi zelenav edmi pilo placka, kter se pipevn gzovm ob
vtvemi. Listy m podlouhle a iroce vejit, vazem. Opakuje se kadch 24 hodin.
na vrcholu oste zapiatl, na bzi klnovit TM
s okraji zubatmi, na rubu podl ilek chlu
Charakteristika drogy
patmi. Kvty vyrstaj po 1-2 v lab list
Plod (Pouvaj se polozral, specilnm po
a jsou bil, rov a erven, vonn. Plodem
stupem v koui suen plody nebo i speciln
je kulovit, 2-3 cm velk peckovice zelenav
zpracovan plody ve slanm nlevu. Drogou
nebo lut barvy, na povrchu jemn chlupa
vak mohou bt i listy, kvty a koeny.)
t. Duninu m tlustou, masitou, mlo av
povaha tepl
natou, hoce kyselou, patn se oddlujc od
chu kysel, svrav
semene, kter je vejcovit a na povrchu dl
tropizmus ke drze plic, jater, sleziny a tlus
kat.
tho steva
V lebn praxi se vyuvaj i dal pbuz
n druhy, nap. Armeniaca vulgaris Lam., Vlastnosti
meruka obecn (82a) a nebo Prunus japonica Stahuje steva, tvo tekutiny, ni parazity,
Thunb., slivo japonsk (82b) i Persica vulga zastavuje krvcen, zabrauje niku plicn qi,
ris Mill., broskvo obecn (82c) aj. ti kael.
Slivo mume roste a pstuje se v n, Ko Indikace
reji a jihozpadnm Japonsku, kde je navc Chronick kael z przdnosti plic, horkost
i velmi oblbenou okrasnou zahradn devi a ze z przdnoty yin, dyzenterie, prjmy,
nou, vyuvanou tak jako bonsai. Prvn po krev v moi a ve stolici, siln menstruace.
kusy s pstovnm u ns nebyly spn. Kontraindikace
Obsahov ltky V ppad nadbytku a stagnace vnitn hor
Plody (Pruni mume fructus) obsahuj hlavn kosti nebo nejasnch vnitnch pot.
kyseliny citronovou, jablenou, jantarovou, Nesluitelnost
ale tak sterol -sitosterol aj . Nen znma.
Poznmka
Lebn inky
Plody mohou bt i soust stravy, a to v sue
Suen plody se uvaj pi bolestech bicha, nm, nasolenm nebo marinovanm stavu.
prjmu, dyzenterii, nechutenstv, nadmn,
ale i proti stevnm parazitm. L tak chro
nick kael, silnou menstruaci a krev v moi
a ve stolici.
Naloen a nsledn usuen plody l pi
vnitnm podn epilepsii, choleru, silnou
menstruaci a poevn vtoky. Zevn se uva
j pi rakovin prsu a konch chorobch.
Odvar ze suench kvt je vhodn pi ho
rece, bolestech krku, tuberkulze lz, hlenu
v hrudi, letnm nachlazen a slabm zraku.
Zpsob uit
Z denn dvky 3-9 g drogy se pipravuje od
var, kter se podv 2krt denn na lano.
226
1 kvetouc vtvika
2
-

- plody

227
83. Pueraria lobata (Wild.) Ohwi
Puerarie lalonat (kudzu)
ele Fabaecae
Synonyma: P. thunbergiana (Sieb. et ZUCc.) Benth., P. hirsuta (Thunb.) Schneid., Phaseolus trilobus
(L.) Ait.
nsk jmno: g (ke)
nsk synonyma: jiqi (i-chi) *, hungjn (chuang-in) ]f, hunggtng (chuang
ke-tcheng) ..
nsk jmno drogy: ggn (ke-ken) koen; ghua (ke-ch ua) )t kvt
- -

nsk synonyma drogy: gang (kan-ke) -W- , gang (kan-ke) -t , fng (fen-ke) ,
gzign (ke-c'-ken) koen; gtiohua (ke-tchiao-chua) * )t kvt
- -

Popis a rozen Kvt

Vytrval bylina puerarie lalonat m hlzo povaha vyrovnan

vit koeny a a 10 m dlouhou, oblou, chlupa chu sladk

tou popnavou lodyhu, z n vyrstaj na tropizmus ke drze aludku

10-16 cm dlouhm apku trojetn listy a vej Vlastnosti

it, piat, celokrajn a lalonat, 5-8 cm
dlouh chlupat lstky. Kvtenstv tvo vzp
men, a 25 cm dlouh hust labn nebo
vrcholov hrozen. Kvty jsou nachov, 1 a
5 cm dlouh, plodem je rovn, smkl lusk
asi 4-8 cm dlouh, 0,6-1,5 cm irok, chlupa
t, lutav hnd, se 3-5 semeny.
Druh pochz pravdpodobn z ny nebo
Japonska, nyn se ale pstuje v ad zem v
chodn Asie, v jin Africe, v USA, Argentin,
Austrlii i jinde. U ns by jej bylo mono ps
tovat pouze ve vytpnm sklenku.
Obsahov ltky
Koen (Puerariae radix) obsahuje flavonoidy,
pedevm derivty isoflavonu puerarin, dai
dzein, daidzin aj., sterol P-sitosterol, kyselinu
glutamovou, mselnou, arachinovou, aspara
govou a adenin.
Lebn inky
Droga je vhodn pi horece, bolestech hla
vy, v krku a ramenou, dyzenterii, hypertenzi,
poruchch srdenho rytmu, huen v uch,
spalnikch. Tak se uv jako prostedek
moopudn, sedativum, proti horece a otra
vm zpsobenm drogami vetn alkoholu.
Zpsob uit
Z denn dvky 4-10 g drogy se pipravuje od
var, kter se podv ve dvou dvkch na
lano.
TM
Charakteristika drogy
Koen
povaha vyrovnan
Koen: uvoluje povrch a svaly, zved yang,
rod tekutiny, zastavuje pocen, ti ze, sta
v prjem.
Kvt: odstrauje nsledky nadmrnho poi
t alkoholu, posiluje slezinu.
Indikace
Koen: chipka, bolesti hlavy u horenatch
nemoc, poten stadium spalniek, bolesti
srdce, prjem, hypertenze, ztrcen sluchu.
Kvt: otrava alkoholem, zvracen krve, ne
chutenstv, nadmn.
Kontraindikace
Koen: chlad v aludku, pocen v dsledku
oslaben ochrann qii pedvkovn kod qi
aludku.
Nesluitelnost
Nen znma.
Poznmka
krob z koene se uv tak jako soust stravy.
Rostlina m vznam i jako pcnina a zelen hno
jen, zanedbateln nen ani jej protierozn i
nek. Lodyhy obsahuj vlkna, kter jsou zpraco
vvan v nskm textilnm prmyslu na lutou
ltku "gehbu", tzv. vinnou ltku, uvanou zvl
t v teplm letnm obdob.

chu sladk, pliv

tropizmus ke drze sleziny a aludku

228
1 - st kvetouc rostliny
2 - plod

229
84. Punica granatum L.
Grantovnk obecn
ele Punicaceae
Synonyma: P. spinosa Lam.
nsk jmno: shli (' -liou) .,f, .1
nsk synonyma: anshli (an-' -liou) .,f, .1, danruo (tan-uo) -!t *, jinying (in-jing)
..g, hiiishli (chaj-' -liou) ;l- .,f, .1
nsk jmno drogy: shlipi ('-liou-pchi) .,f, .1 Jt - oplod; shligen ('-liou-ken) .,f,
.1 El - koen
nsk synonyma drogy: shlik ('-liou-kche) .,f, .1 , suanlip (suan-liou-pchi) M. .1 Jt,
suanshlipi (suan-' -liou-pchi) M..,f, .1 Jt - oplod; suanligen (suan-liou-ken) M. .1 ,
shli genp (' -liou ken-pchi) .,f, .1 Jt - koen

Popis a rozen toxick. Uvaj se pi dyzenterii jako proste

Grantovnk obecn je opadav ke nebo dek proti stevnm parazitm, ale tak pi
mal strom dorstajc vky piblin 5 m. vhezu konenku, krvi ve stolici a pedas
Vstcn listy jsou podlouhle kopinat a ob nm vronu semene.
vejit, leskl a krtce apkat. Oboupohlav Zpsob uit
n kvty vyrstaj bu jednotliv nebo ve Z denn dvky 10-15 g drogy se pipravuje
svazecch po dvou a pti v lab list a jsou odvar, kter se podv dvakrt denn na la
a 4 cm dlouh, krtce stopkat a jasn erve no. K vypuzen stevnch parazit j e mono
n, tvoen trubkovitou a masitou eul a tuto dvku vjimen zvit v zvislosti na
pti a osmietnou korunou. stavu a st nemocnho a na 60 g.
Plodem je kulovit bobule erven, lut,
zelenav nebo blav barvy s vytrvalm kali TM
chem, dosahujc velikosti a 15 cm a hmot Charakteristika drogy
nosti 200-800 g. Oplod je koovit a tuh, 2-3 Oplod
mm tlust. Plod obsahuje 6-12 pouzder s vel povaha tepl
km mnostvm semen (a 1200), obalench chu kysel, stahujc
avnatm mkem. Semena jsou bl, mek tropizmus ke drze ledvin a tlustho steva
je erven, rov nebo blav a podle nho Kra koene
je zbarvena i va, kter bv sladk, kyselo povaha tepl

sladk nebo oste kysel. chu hok, stahujc

Druh pochz pravdpodobn z ostrova tropizmus ke drze ledvin a tlustho steva

Sokotra v Indickm ocenu. Plan roste ve Vlastnosti

Stedn a Mal Asii, Pedn Asii, Zakavkazsku, Oplod i kra koene: zpomaluje prchod
rnu a Afghnistnu. Nyn se hojn pstuje stevem, zastavuje krvcen, hub parazity.
pedevm na Krymu, v Zakavkazsku a ve Indikace
Stedn Asii, ale rovn v oblasti Stedozem Oplod: chronick prjem, stevn paraziti,
nho moe. Rozil se tak v Americe. U ns poevn vtok, krev ve stolici, vhez kone
jej lze pstovat pouze ve sklenku nebo v by nku, pedasn vron semene.
tovch podmnkch. Kra koene: chronick prjem, stevn para
Obsahov ltky ziti, poevn vtok.
Oplod (Punicae granati pericarpium) obsa Kontraindikace
huje pedevm 22-30 % tslovin, kra koe Oplod: zcpa, akutn prjem nebo jeho as
n (Punicae granati radicis cortex) pak asi n stadium.
20 % tslovin, 0,5-1 % alkaloid pelletieri Kra koene: akutn prjem nebo jeho asn
nu, isopelletierinu, pseudopelletierinu a ji stadium.
nch bz, ale tak triterpenoidn kyselinu Nesluitelnost
ursolovou, betulinovou, dle inulin, mannit, Nen znma.
avelan vpenat aj.
Lebn inky
Ob drogy maj obdobn pouit, kra koe
n m vak vy innost, je vak tak vce

230
 c

A - plod
B - semeno s mkem (zvteno)
C - semena (zvteno)
231
85. Rehmannia glutinosa (Gaertn.) Libosch.
Rehmanie lepkav
ele Scrophulariaceae
Synonyma: R. chinensis (Buch oz) Libosch. ex Fisch.
nsk jmno: ihung (ti-chuang) JI!!. -1f
nsk synonyma: ql (ehi) "t" ninaizl (niou-naj-e') 4- -j-, ppnai (peho-peho-naj)
.. .. , shanyan (an-jen) ,l,
nsk jmno drogy: xiandihung (sien-ti-ehuang) JI!!. -1f - erstv koen; gandihung
(kan-t-ehuang) -t JI!!. -1f - suen koen; shdihung (u-ti-ehuang) JI!!. -1f - vaen koen
nsk synonyma drogy: shngdihung (eng-ti-ehuang) .1.. JI!!. -1f, xianshngdi (sien-eng
ti) .1.. JI!!. - erstv koen; shngdi (eng-ti) .1.. JI!!. , yunshngdi Uiian-eng-ti) .1.. JI!!. ,
ganshngdi (kan-eng-ti) -t .1.. JI!!. , disul (ti-suej) JI!!. fl! - suen koen; shdi (u-ti) JI!!.
- vaen koen

Popis a rozen
Vcelet bylina rehmanie lepkav m lut a
oranov hlznat zakrcovan asi 3 cm tlus
t koen. Pzemn rici tvo kopisovit a nch pravch):
dlouze eliptick listy 3-10 cm dlouh a 1,5 a
4 cm irok, chlupat, na bzi staen v krt
k apk, na vrcholu tup a na okraji hrub
zubat. Ze stedu listov rice vyrst 15 a
30 cm dlouh stvol zakonen dekorativnmi
svtle ervenopurpurovmi, dlouze trubko
vitmi soumrnmi kvty. Plodem je tobolka
obsahujc velk mnostv drobnch hndch
semen.
Druh plan roste pedevm v n a ve
vnitnm Mongolsku, ale dnes se tam i pstu
je, stejn jako v Japonsku, Koreji, Vietnamu
a v dalch sttech. Pokusy v naich klimatic
kch podmnkch jednoznan prokzaly, e
zde roste a pezimuje bez vtch problm.
Obsahov ltky
Koen (Rehmanniae glutinosae radix, Reh
manniae glutinosae radix conquitae) obsahu
je iridoidn glykosidy s pevahou katalpolu,
menm mnostvm aukubinu, ajugolu a reh
manniosid A, B, C a O, steroly P-sitosterol,
stigma sterol, kampesterol, cukry mannit a
glukzu, stachyzu, mastn kyseliny, amino
kyselinu arginin, provitamin A aj.
Lebn inky
Zabrauje krvcen, sniuje horeku, m to
nifikan a moopudn inky, buduje kostn
de, podporuje rst sval, sniuje obsah
krevnho cukru.
Zpsob uit
Samostatn se droga pouv velmi mlo.
Bu se pipravuje odvar z 5-8 g drogy a po
dv se ve dvou dvkch na lano, nebo se
nalo 60-70 g drogy do 1 litru 40% lihu, po
2 a 3 mscch se extrakt pefiltruje a uv se
polvkov lCe 2krt denn na lano.
232
TM
Charakteristika drogy
Koen (tato droga se pouv ve tech rz
1. Xiandihuang - erstv koen uskladnn
v such zemin nebo psku.
2. Gandihuang - suen droga pipraven
tak, e se koen uskladnn v zimnm obdob
v psku dobe umyje a potom su na slunci.
3. Shudihuang - droga pipraven tak, e se
suen koen nkolikrt va a su.
Xiandihuang
povaha chladn
chu sladk, hok
tropizmus ke drze srdce, jater a ledvin
Gandihuang
povaha chladn
chu sladk, hok
tropizmus ke drze srdce, jater a ledvin
Shudihuang
povaha mrn tepl
chu sladk
tropizmus ke drze ledvin
Vlastnosti
Xiandihuang: proiuje horkost, rod tekuti
ny, svlauje sucho, ochlazuje krev, zastavuje
krvcen.
Gandihuang: rozhojuje yin, vyivuje krev.
Shudihuang: rozhojuje yin, dopluje krev,
dopluje ledviny.
Indikace
Xiandihuang: vysok horeka, mdloby, vy
kalvn krve, zvracen krve, krev v moi
a stolici, ze, zcpa.
Gandiguang: horkost z przdnoty yin, hub
nut, krev v moi, vykalvn krve, krvcen
z nosu, krvcen z dlohy, zcpa, neklid plo
du, poruchy menstruace.
Shudihuang: anmie, slabost, krvcen z d
lohy, pedasn vron semene, non pocen,
odpoledn teploty, horkost v kostech.
Kontraindikace
Xiandihuang: kodliv vlhkost ve slezin a
aludku, przdnota yangu.
Gandihuang: slab zavn, prjem v d
sledku przdnoty sleziny a aludku.
Shudihuang: przdnota sleziny a aludku,
hleny ze stagnace qi, nadmn.
Nesluitelnost
Allium sp. (7), Fritillaria verticillata (151), Ulmus
macrocarpa, kovov ndob a dal kovov
pedmty.

A - kvetouc rostlina
B - list
C - st koene
233
86. Rheum palmatum L
Reve dlanit
ele Polygonaceae
Synonyma: Rhabarbarum palmatum (L.) Moench.
nsk jmno: zhangye dahung (ang-jie ta-chuang) f " *- -;r
nsk synonyma: bidahung (pej-ta-chuang) t. *- -;r, tinshul dahung (tchien-uej
ta-chuang) J;. 7 *- -;r
nsk jmno drogy: dahung (ta-chuang) *- -;r
nsk synonyma drogy: hungling (chuang-1iang) -;r R, jingjun (iang-iin) , fUr
(fu-u) JIk -kn, jinwn dahung (in-wej ta-chuang) ti:. *- -;r

Popis a rozen Syrov droga s vnem nebo octem m posilu

Tato statn vytrval bylina s mohutnmi od jc inek na krev, opraen l krvciv
denky barvy lut a ervenohnd a povr stavy. Zevn se pouv tak odvar nebo pr
chem hladkm nebo i podln zvrsnlm ek k obkladm.
m lodyhu ervenohndou, dutou, podln TM
rhovanou a 1,5-2 m vysokou. Listy jsou st Charakteristika drogy
dav, dlouze apkat a dlanit lenn, lalo povaha chladn
ky nepravideln zubat, 30-90 cm dlouh. chu hok
Lodyha je zakonena bohatou latou oboupo tropizmus ke drze aludku, tlustho ste
hlavnch kvt blav a naervenal barvy va a jater
s pomnoenmi tyinkami. Plodem je trojk
Vlastnosti
dl, asi 1 cm velk naka svtle erven bar
Siln rozptyluje nahromadnou horkost, pro
vy.
Krom tohoto druhu se uv i R. officinale i(uje ohe, odstrauje mstnn krve,
zlepuje trven a l zcpu.
Baill., r. lkask (86a) pvodem ze zpadn
ny a z Tibetu. U ns se pro siln dunat Indikace
apky pstuje R. rhabarbarum L., r . kadeav Zcpa z horkosti, blouznn, bolestiv pr
(86b), pouvan pi vrob kompot, mar jem, vedy, abscesy, otoky, zstava menstrua
meld, vna apod. ce, zvracen krve, krvcen z nosu, bolestiv
Reve dlanit roste na bezch ek a p oto znt o.
k, v lesch a na pat hor v zpadn n, Kontraindikace
Mongolsku, Koreji a Japonsku. Velmi asto se Menstruace, thotenstv a estinedl, przd
pstuje a dobe roste i u ns. nota krve a qi, przdnota a chlad sleziny
a aludku, povrchov nemoci.
Obsahov ltky
Koen a oddenek (Rhei radix et rhizoma) ob Nesluitelnost
sahuj 3-10 % hydroxyanthracenovch deri Acacia catechu (1), minerln kyseliny, elezo,
vt, pedevm rhein, rheumemodin, chry zinek, dubnka, chinin.
sofanol a fyscion a jejich glykosidy, nkter
kyseliny, nap. gallovou, skoicovou, avelan
vpenat, glukzu, fruktzu, tsloviny aj.
Lebn inky
Droga se pouv na zcpu a bin bolesti,
ze, vysok horeky, hepatitidu, poruchy
menstruace, zvracen krve nebo krvcen
z nosu, krev ve stolici, otoky a bolestiv znt
o. Je velmi cenn pi len akutnch i chro
nickch stagnac krve, zevn se aplikuje na
znty vlasovho mku a popleniny.
Zpsob uit
Z denn dvky 3-12 g drogy se pipravuje od
var, kter se podv 2krt denn na lano.
Vaen by nemlo trvat vce ne 10 minut,
nebo pak se sniuje projmav inek drogy.

234
 B c

A - st lodyhy s listem a plody

B - kvt (zvteno)
C - plod (zvteno)

235
87. Salvia miltiorrhiza Bunge
alvj ervenokoenn
ele Lamiaceae
Synonyma: s. pogonocalyx Hance.
nsk jmno: dnshen (tan-en) -!T ..t-.
nsk synonyma: chichncao (ch'-chan-cchao) $ , benmacao (pen-ma-cchao)
$, chngshiwicao (chang-u-wej-cchao) -t. .. ,4. $
nsk jmno drogy: dnshen (tan-en) -!T ..t-.
nsk synonyma drogy: chishen (ch'-en) # ..t-., muyngri (mu-jang-u) *- , zhma
(u-ma) , zidangshen (c'-tang-en) 't :t ..t-.

Popis a rozen Vlastnosti

alvj ervenokoenn je vytrval chlupat Oivuje krev, rozpout sraeniny, ukliduje
bylina dorstajc vky 0,3-1 m, s koenem mysl, ti bolesti, vytlauje hnis.
rozvtvenm, cihlov ervenm, tenkm a Indikace
brzditm. Lodyhu m pmou, tyhrannou Bolesti srdce, poruchy menstruace a bolestiv
a chud vtvenou, lichozpeen listy ki menstruace, bolesti bicha a kloub, buen
mostojn, pzemn a asto v rici, lstky vej srdce a nespavost, krvav vtok z dlohy.
it a iroce eliptick, 2-7 cm dlouh, 0,8 a Kontraindikace
5 cm irok. Na vrcholu jsou tup, u bze ne Neptomnost krevn stze; opatrn uvat
soumrn s vroubkovanm okrajem. Kvten u pacient s krvcivost cv.
stv tvo lichopesleny ve vrcholovch licho Nesluitelnost
klasech, kalich je dvoupysk, trubkovit, Veratrum nigrum (205).
koruna modrav nachov, dvoupysk, horn
pysk celistv, doln dvouklan. Plodem je
elipsoidn a kulovit" tvrdka asi 3 mm velk,
tmavohnd a ern.
alvj se vyskytuje na slunnch svazch,
podl cest, na bezch kanl a okrajch les
v severovchodn n a Japonsku. U ns ne
jsou s pstovnm tohoto druhu dn zku
enosti.
Obsahov ltky
Koen (Salviae miltiorrhizae radix) obsahuje
diterpenoidn pigmenty 1-tanshinon a 2-tan
shinon a jim pbuzn isotanshinon I a II, me
thyltanshinon, hydroxytanshinon aj.
Lebn inky
Droga l aterosklerzu, anginu pectoris, cir
rhzu, poruchy menstruace a bolestivou
menstruaC, podrdnost a nespavost, neu
rastenii, palpitace, bolesti bicha, infekce
a vedovitost ke, znt mln lzy.
Zpsob uit
Z 9-15 g drogy se pipravuje odvar, podv
se 3krt denn na lano. Droga osmaen na
vn m povzbuzujc vliv na krevn obh.
K zevn aplikaci se pouv mast ze suenho
rozemletho koene.
TM
Charakteristika drogy
povaha mrn tepl
chu hok
tropizmus ke drze srdce a jater
236
237
88. Saussurea lappa (Decne.) C.B. Clarke
Chrpovnk lopuchov
ele Asteraceae
Synonyma: S. costus (Falc.) Lipsch., Aplotaxis lappa Decne., Aucklandia costus Falc.
nsk jmno: ynmuxiang Uiin-mu-siang) -i:; *- -ft
nsk jmno drogy: muxiang (mu-siang) *- -ft
nsk synonyma drogy: qingmuxiang (ching-mu-siang) -t *- -ft, wuxlang (wu-siang)
Iz.. -ft, wumuxiang (wu-mu-siang) Iz.. *- -ft, nnmuxiang (nan-mu-siang) *- -ft

Popis a rozen TM
Vytrval bylina chrpovnk lopuchov se svt Charakteristika drogy
le hndm a 5 cm tlustm, dunatm koe povaha tepl
nem m lodyhu 1-2 m vysokou, v kvtenstv chu pliv, hok
vtvenou, listnatou. V prvnch letech vytv tropizmus ke drze sleziny, tlustho steva,
rici ze srditch, 1 5-30 cm dlouhch listU aludku, jater a plic
s dlouhmi, nepravideln kdlatmi apky. Vlastnosti
Na lodyze pak listy bvaj iroce eliptick, Rozhbv qi, ti bolesti, zahv stedn z
k bzi zen a na okraji nepravideln vykra i, harmonizuje aludek.
jovan. bory vyrstaj v chudm chochol Indikace
ku, zkrov je vejit zvonkovit, vcead, Stagnace qi z vnitnho chladu, nadmn,
listeny stechovit, lko s etnmi blanitmi zvracen, prjem.
plevkami. Kvty jsou trubkovit, koruna p Kontraindikace
ticp a nachov. Plodem je vlcovit tye Nedostatek tekutin z przdnoty yin.
bern naka 6-7 mm dlouh s dvouadm,
pinav lutm chmrem. Nesluitelnost
Rostlina pochz ze severn Indie, ale roste Nen znma.
i v rnu, Srii, Japonsku, Vietnamu a dalch
zemch. Da se j v teplch oblastech na su
ch stanovitch s lehkou pdou. Prvn po
kusy s pstovnm tohoto druhu u ns j sou
velmi nadjn.
Obsahov ltky
Koen (Saussureae lappae radix) obsahuje 0,3
a 2,8 % silice, v n pevauj monoterpeny
kamfen, myrcen, linalool a jin, dle seskvi
terpenoid n hoiny kostuslakton a dihydro
kostuslakton, asi 6 % alkaloidu saussurinu,
triterpenoid betulin, sterol stigmasterol, orga
nick kyseliny octovou, kapronovou, kapry
lovou a kolem 1 8 % inulinu aj.
Lebn inky
Droga l nadmn, tlak a bolesti v bie,
prjem a plavici, angnu, nevolnost, hepa
titidu a lunkovou koliku. Podporuje trve
n, ti bolesti, m dezinfekn inky, psob
proti toxinm, ukliduje plod.
Zpsob uit
Z denn dvky 1 ,5-8 g drogy se pipravuje
odvar, kter se podv ve tech dvkch na
lano. Je vak mono pout i prkovanou
drogu i extrakt ve 40% lihu. K len astmatu
je vhodn va z 1 5-20 g erstvho koene,
uv se denn ve tech dlch dvkch na
lano. Ped uitm je mono vu zedit tro
chou ist vody.
238
1 - list
2 - koen
3 - st kvtenstv
4 - plod (zvteno)

239
89. Schisandra chinensis (Turcz.) BaHl.
Schizandra nsk
ele Magnoliaceae
Synonyma: Maximowiczia sinensis Rupr.
nsk jmno: wuweiz' (wu-wej-c') JL "-*- -f
nsk synonyma: mimtng (mien-tcheng) liJ ", shanhuajiao (an-chua-iao) J.i .-it
nsk jmno drogy: wuweizl (wu-wej-c') JL "-*- -f
nsk synonyma drogy: wei (wej) , xuanj (stian-i) i:: 2l, huij (chuej-i) 4::- 2l,
wumizl (wu-mej-c') JL -f

Pvod a rozen
Tato opadav devit lina je 8-15 m dlouh vm na lehkch naplavench pdch v okol
s ovjivm pravotoivm stonkem, listy jsou ek a potok, obvykle ve vk ch 200-500 m
stdav nebo vyrstaj ve svazecch na zkr nad moem, v severozpadn Cn a do v
cench lncch. Maj kosotveren eliptick ky 1 300 m nad moem.
nebo obvejit epele a ervenohnd apky. V naich klimatickch podmnkch roste
Biologie kveten je pomrn sloit. V pro a plod ve voln pd. Vyaduje dostatek vl
d se setkvme jak s rostlinami jednodom hy, kyselej pdn reakci a pistnn mla
mi, tak i dvoudommi. V nkterch letech se dch rostlin. Druhm nebo tetm rokem je
tvo jen sam kvty, v jinch sami i sam, teba vybudovat k rostlin vhodnou oporu.
co velmi asto zvis na podmnkch pro Obsahov ltky
sted, pedevm na teplotnm reimu, vi Za nejvznamnj inn ltky plodu (Schi
v rostlin a vlhkosti pdy. Vliv m tak st sandrae chinensis fructus) jsou v souasnosti
rostliny; pi prvnm kveten se asto tvo povaovny lignany, v jejich smsi tvo
pouze kvty sam, sami se objevuj a v le hlavn podl schisandrin, j3-schisandrin, deo
tech nsledujcch. ,. xyschisandrin, gomisin A a N, wuweizisu C
Sam kvty vyrstaj v lab list po 2-7 aj. Nachzej se v cel rostlin, nejvce v se
na dlouhch rovch stopkch a maj jem menech, a 20 % .
nou citronovou vni. Koruna je a 15 mm vel Charakateristickou vni dodv droze tak
k, sloen ze 6-9 voskovitch okvtnch lst silice s pevahou seskviterpen ylangenu, ex a
k, kter jsou krmov bl, jindy narovl. j3-chamigrenu. V oplod se vyskytuj bn
Sami kvty maj na krtkm vlcovitm l organick kyseliny, tj . citronov, jablen,
ku velk poet dvouvajench pestk. Pi jantarov, vinn, askorbov, dle flavonoidy,
dozrvn se toto lko zvt 20-50krt, a tm anthokyany a sacharidy. V semeni se nachz
se vytvo z jedinho kvtu sou plod. Vzhle vitamin E, voln mastn kyseliny a steroly.
dem pipomn vlcovit hrozen rybzu. Je Lebn inky
dlouh 2-8 cm a obsahuje 2-22, vjimen a Droga se uv pi impotenci, musk a en
40 bobul. Hmotnost jednoho sou plod je 7-22 sk neplodnosti, nervov slabosti, zapomnt
g. avnat erven bobule kulovitho tvaru livosti, nespavosti, bolestech hlavy nebo
m hmotnost 0,4-0,7 g a uvnit obsahuje zvratch, bronchitid, prjmovch onemoc
zpravidla dv lut ledvinovit semena asi nnch, diabetu, hepatitid, pedasnm v
3 mm velk. ronu semene, spontnnm a nonm pocen.
Liv inky maj i nkter dal druhy to M tonifikan a svrav inek (zvlt na
hoto rodu, nap. S. sphaendra Stapf. (89a), S. plce), podporuje tvorbu semene a ukliduje.
propinqua Baill. (89b), a tak pbuzn Kadsura Zpsob uit
japonica (L.) Dunal (89c). V praxi se nejastji zhotovuje ze semen ane
Schizandra nsk je pedstavitelem p bo celch plod extrakt, v pomru 1 dl plod
vodn subtropick flry, kter se udrela nebo semen na 3 dly 70% lihu. Denn dvka
v oblasti Dlnho vchodu jin od 51 sever se udv mezi 6-15 g drogy. Po 1-2 mscch
n ky v Rusku v Pmoskm a sten se pefiltruje a uv se 20-30 kapek 2-3krt
Chabarovskm kraji, Amursk oblasti, na ji denn po dobu 20-30 dn. Je mono povat
nm Sachalinu a na Kurilskch ostrovech, t i rozemlet semena, a to 0,5-1 g 2krt denn.
v severn n, Koreji a Japonsku. Tak se pipravuje odvar z 10 g suchch
Jen plocha pirozench porost na Dlnm rozdrcench plod zalitch 200 ml vody, kte
vchod se odhaduje na 6400 km2 Zde lina r se va po dobu asi 20 minut. Uv se jedna
roste ve smench a listnatch lesch, pede- polvkov lce 2krt denn.
240
 Tonifikujc aje a extrakty s ni innost Poznmka
se pipravuj i z list, lin a mladch vhon Modern vzkum potvrdil, e plody vykazuj v
k. Bobul se pouv tak v potravinskm raznou aktivitu v ad fyziologicky dfIleitch
prmyslu, a to k pprav tonifikujcch neal funkc. Napklad stimuluj krevn obh a zlepu
koholickch npoj, sirup, kompot, mar j rovnovn vlastnosti krve. Vrazn je hepato
meld a cukrovinek. Bobule lze kandovat, protektivn efekt vi chemickmu i mikrobiln
nakldat do medu i suit. mu pokozen jater, jako i pozitivn vliv pi
len kale (zvlt vleklho, spojenho s du
TM nost). Byla rovn zjitna antioxidan aktivita
Charakteristika drogy a myorelaxan psoben. Podobn jako jin rost
povaha tepl liny s tonifikanmi inky, m i schizandra n
chu kysel, mrn hok, slan sk, dky svm obsahovm ltkm, adaptogenn
tropizmus ke drze ledvin a plic schopnosti.
Vlastnosti
Svr plce, posiluje ledviny, rod tekutiny,
stav pocen, zastavuje prjem, zadruje se
meno a ukliduje ducha.
Indikace
Vlekl kael a dunost, nedostatek tlnch te
kutin, spontnn a non pocen, chronick
prjem, poluce, zapomntlivost, nespavost.
Kontraindikace
Epilepsie, hypertenze, asn stadium kale
s nachlazenm.
Nesluitelnost
Nen znma.

A- st vtviky s kvty
B- sam kvt (zvteno)
C- sami kvt (zvteno)
D- souplod
E - semeno (zvteno)

241
90. Scrophularia ningpoensis Hemsl.
Krtink ningpoensk
ele Scrophulariaceae
nsk jmno: xuanshen (siian-en) i: ..j..
nsk jmno drogy: xuanshen (siian-en) i: ..j..
nsk synonyma drogy: zhOngti (ung-tchaj) j: ,; , zhengma (eng-ma) iE.. 1;, xu anti
(siian-tchaj) i: ,;, yzhim Uie-'-ma) Yf n li '*-

Popis a rozen Vlastnosti

Krtink ningpoensk je vcelet bylina 0,6 a Rozhojuje yin, stlauje ohe, ochlazuje krev,
1,2 m vysok, s hndm, dunatm a nepra odstrauje toxiny a rozpout hleny, zbavuje
videln brzditm koenem. Lodyhu m podrdnosti.
vzpmenou, tyhrannou, asto tmav pur Indikace
purovou a pitou, listy kimostojn, u bze Horenat onemocnn, bolesti v kostech, ne
lodyhy apkat, v horn sti tm pisedl. klidn spnek, non a spontnn pocen,
epel je vejit a ovln kopinat, 7-20 cm zcpa, zvracen krve, znt krku, abscesy, z
dlouh, 3,5-12 cm irok s vrcholem zapia nt uzlin.
tlm, bz okrouhlou nebo iroce klnovitou Kontraindikace
a okrajem drobn pilovitm. Kvtenstv tvo Prjmov onemocnn z przdnoty sleziny
dk vrcholov lata. Kvty jsou drobn, tma a aludku, kodliv vlhkost v slezin a alud
v purpurov, kvtn stopka tenk, kalich ku.
zvonkovit, koruna soumrn. Plodem je vej Nesluitelnost
covit, dvoupouzdr tobolka. Astraga/us membranaceus (19), Cornus officina/is
Krom tohoto druhu se vyuv i S. buerge (35), Veratrum nigrum (205), Zingiber officina/e
riana Miq. (90a), rostouc v severn n (99), Ziziphus jujuba (100).
a Japonsku, nebo v Pmoskm kraji Ruska.
Krtink ningpoensk roste v trsech v ko
vinch a podl tok v n. V n se rovn
pstuje. U ns s jeho pstovnm zatm zku
enosti nejsou.
Obsahov ltky
V koenech (Scrophulariae ningpoensis ra
dix) je ptomna aminokyselina asparagin,
nenasycen mastn kyseliny olejov a linolo
v, nasycen mastn kyseliny palmitov
a stearov, dle silice, provitamin A aj.
Lebn inky
Droga je vhodn na vnitn krvcen, zcpu,
znt v krku, horkost v kostech, poruchy
spnku, znty o, non a spontnn pocen.
Zevn slou na znty vlasovho mku a
otoky tkn.
Zpsob uit
Uv se v denn dvce 6 a 12 g drogy ve for
m odvaru. Schopnost rozhojovat yin lze
zvit suchm opraenm drogy s psadou
soli. Zevn se na ki pikldaj tak erstv
listy.
TM
Charakteristika drogy
povaha mrn chladn

chu slan, hok

tropizmus ke drze plic a ledvin

242
1 na
2
-

- cast kvtenstv'I
v ,

3 koen
-

243
91. Scutellaria baicalensis Georgi
ik bajkalsk
ele Lamiaceae
Synonyma: S. macrantha Fisch., S. grandiflora Adams.
nsk jmno: hungqn (chuang-chin) -1t
nsk synonyma: k6ngxincao (kchung-sin-cchao) I $, hungjinch (chuang-in-cha)
-1t 1:-
nsk jmno drogy: hungqn (chuang-chin) -1t
nsk synonyma drogy: fichng (fu-chang) /!j ,llh , k6ngchng (kchung-chang) ,Ilh ,
yuanqn Utian-thin) J. , nei xu (nej-sti) P'J .lt

Popis a rozen Lebn inky

Tato vytrval, 0,3--0,6 m vysok bylina s vete
novitm, kolem 2 cm tlustm, masitm koe
nem na povrchu hndm a na ezu bled
lutm, m lodyhy vystoupav a polhav,
tyhrann, na bzi purpurov, na vrcholu
zelen, jednoduch nebo bohat vtven,
chlupat. Listy jsou kimostojn, pisedl
nebo krtce apkat, 1,5-3 cm dlouh a 1 ,3 a
1,5 cm irok, kopinat nebo vejit kopinat,
celokrajn, tuh a koovit.
Kvtenstv vytv 7-15 cm dlouh jedno
strann hrozen s kvty vyrstajcmi po dvou
v lab kopinatch listen. Kalich je dvou
pysk, na svrchnm psku kolmo odstv v
rstek (scutellum). Dvoupysk, soumrn,
pticp fialov nebo modr koruna je na bzi
vzhru prohnut, spodn pysk je mlce dvou
lalon, horn pilbovit a chlupat. Tyinky
jsou tyi, dvoumocn, svrchn semenk se
skld ze dvou plodolist, v kadm jsou dv
vajka. Plodem je vejcovit, ploch a drobn
tvrdka ernohnd barvy.
Druh roste plan pedevm v lesnch a le
sostepnch oblastech vchodnho Zabaj kal,
na stednm toku Amuru, v jihozpadn sti
Pmoskho kraje, v severn Koreji, n, Ja
ponsku a severovchodnm Mongolsku. Roz
en je hlavn na pmm slunci i v polostnu
na such, kamenitch a trkovitch sva
zch, mn v p sitch stepch a na bezch
ek. V naich klimatickch podmnkch vel
mi dobe roste i pezimuje.
Obsahov ltky
Rod Scute/laria tvo vzcnou vjimku v ele
di Lamiaceae, nebo koen (Scutellariae baica
lensis radix) neobsahuje silici. Nejvt v
znam maj pedevm flavonov glykosidy,
kterch bylo identifikovno pes tyicet.
Hlavn podl tvo nap. baikalin a wogonosid
a jejich aglykony baikalein a wogonin. Dle
byly identifikovny steroly -sitosterol a
kampesterol, kyselina benzoov aj.
244
Pzniv ovlivuje vnitn krvcen a krvce
n z nosu, hypertenzi, hepatitidu, dyzenterii,
splu, znty v krku, zkrt, znt ledvin, ne
spavost. Zevn se pouv pi vyrkch na
ki a pi popleninch. Aplikuje se rovn
pi vysokch horekch provzench kalem
a vykalvnm lutho hlenu, ale tak pi
rakovin aludku, prjmech, bolestivm mo
en, bolestech hlavy a podrdnosti.
Zpsob uit
Zpravidla se podv odvar z koen pipra
ven z denn dvky 6-15 g drogy, nebo se
uv 3-8 g drogy ve form prku, kter se
me za sucha prait (ke snen chladivch
ink), smait s vnem (k poslen jeho vze
stupnch ink) a nebo hat (k umocnn
hemostatickch vlastnosh').
astou lkovou formou je tak extrakt zs
kan naloenm 60-80 g drogy do 1 litru 40%
lihu na dobu 1-2 msc. Podv se 4krt
denn 1 polvkov lce po dobu esti tdn.
TM
Charakteristika drogy
povaha chladn
chu hok
tropizmus ke drze srdce, plic, lunku
a tlustho steva
Vlastnosti
Odstrauje horkost pln povahy, zejmna
z hornho zie, vysuuje vlhkou horkost,
zastavuje krvcen, ukliduje plod.
Indikace
Vysok horeky, kael z horkosti v plicch,
prjem z vlhk horkosti, hepatitida, zvracen,
siln menstruace, neklid plodu, znt o,
abscesy a vedy.
Kontraindikace
V ppad horkosti v dsledku przdnoty plic
a pi prjmu zpsobenm chladem ve sted
nm zii.
Nesluitelnost
Comus officinalis (35), Paeonia suffruticosa (69).
A - kvetouc rostlina
B - koen
245
92. Sesamum indicum L.
Sezam indick
ele Pedaliaceae
Synonyma: S. orientale L., S. luteum Retz.
nsk jmno: zhim ('-ma) n M..
nsk synonyma: Hingjing (fang-ing) i)
nsk jmno drogy: hizhim (chej-'-ma) ,"f., n M..
nsk synonyma drogy: hm (chu-ma) ;t:J M.. , jusheng (ii-eng) E Jlt , wiimzl (wu-ma
c ' ) M.. -T, yum Uou-ma) lib M.. , hizhim (chej-'-ma) ,"f., M..

Popis a rozen TM
Sezam indick je jednolet, 0,8-2 m vysok Charakteristika drogy
bylina s jednoduchmi listy, kter j sou pi povaha vyrovnan

bzi lodyhy vstcn a dlanitoklan, ve st chu sladk

dav, nepravideln zubat a podlouhle veji tropizmus ke drze ledvin a jater
t. Soumrn kvty vyrstaj v lab list Vlastnosti
jednotliv nebo po 2-3, skldaj se z malho Posiluje a vyivuje jtra a ledviny, vyivuje
ptidlnho kalichu a z trubkovit zvonkovit krev, svlauje orgny zang.
koruny bl a fialov barvy. Plod je ty Indikace
pouzdr tobolka, v dob zralosti nchyln Przdnota jater a ledvin, zcpa, zvrat, hu
k pukn. Semena tvarem podobn semenm en v uch, bolesti hlavy, devnn kone
lnu jsou matn, bl, lut, hnd nebo ern. tin, snen laktace, pedasn edivn vlas,
Sezam je velmi star kulturn rostlina po oslaben po nemoci.
chzejc pravdpodobn ze zpadn Afriky Kontraindikace
nebo z Asie. Nyn se pstuje prakticky vude Prjmov onemocnn v dsledku przdno
v tropech a subtropeh, msty zasahuje i do ty qi sleziny.
nejteplejch oblast mrnho psu. Mezi nej Nesluitelnost
vt producenty pat Indie, na, Barma Nen znma.
a Mexiko.
Pi vbru odrdy s velmi krtkou vegeta Poznmka
Semena slou k pm konzumaci, k vrob cuk
n dobou lze uveden druh pstovat v tep
rovinek nebo v pekastv. Svtle lut, polovys
lch oblastech i u ns, jinak je teba vyut chav olej vylisovan za studena pat k nejchut
studenho sklenku nebo fliovnku. njm jedlm olejm, ped i olej olivov.
Obsahov ltky Pouv se k vrob ztuench pokrmovch tuk.
Semena (Sesami indici semen ) obsahuj pe Olej zskan za tepla nebo extrakc m irok pr
devm 47-56 % oleje, sloenho hlavn z tri myslov vyuit. Rozemlet semena s cukrem se
glycerid mastnch kyselin olejov, linoleno objevuj na trhu jako " chalva" (tureck cukrov).
v, palmitov, ale tak stearov a myristov, Ze saz zskanch spalovnm oleje se vyrbj
dle je ptomna pryskyin ltka sesamin nejjemnj tue.
a sesamol. Z dalch slouenin to jsou lecitin,
cholin, 1 % avelanu vpenatho, kyselina
chlorogenov, provitamin A aj.
Lebn inky
Droga l zcpu, zvrat, huen v uch, bo
lesti hlavy, poruchy prokrven konetin,
snenou laktaci, pedasn edivn vlas,
pispv k rekonvalescenci po nemoci. Zevn
slou ke zmken ke a oeten poplenin.
Zpsob uit
Pouv se prek ze semen nebo olej zskan
jejich lisovnm za studena, ppadn odvar.
Denn dvka je 1 5-20 g drogy. Velmi asto se
semena upravuj opraenm za sucha nebo
zahtm v pe.
246
1 - st kvetouc rostliny
2 - list
3 - plody
247
93. Sophora flavescens Ait.
Jerln lutav
ele Fabaceae
Synonyma: S. angustifolia Sieb. et Zucc., S. galigoides Pall., S. kronei Hance.
nsk jmno: kushn (kchu-en) '*
nsk synonyma: shuihuiii (uej-chuaj) 7)( , d:ihuiii (ti-chuaj) 1t!!. , hum (chu-ma)
Jt$., yhuiii Uie-chuaj) Yf
nsk jmno drogy: kushn (kchu-en) '*
nsk synonyma drogy: kugu (kchu-ku) '* 1]- , chuiinshn (chuan-en) )1/ , nishn
(niou-en) 4-

Popis a rozen masti, ppadn koupele, pi n je mono

Tento ke 1-3 m vysok m lutav koen, pout a 30 g drogy.
vzpmen stonky a dk ochlupen na mla
dch letorostech. Listy jsou stdav, lichoz TM
peen, ovln eliptick nebo vejit kopi Charakteristika drogy
nat, 3-4 cm dlouh, 1 ,2-2 cm irok, na povaha chladn

vrcholu tup piat, na bzi klnovit, celo chu hok

krajn, na lci lys, na rubu plstnat. lutav tropizmus ke drze jater, tlustho steva,
motlokvt kvty vyrstaj v bohatch la tenkho steva a ledvin
tch. Maj zvonkovit, slab dvoupysk ka Vlastnosti
lich s pti zuby a npadn nehtovit korunn Proiuje horkost, vysuuje vlhkost, hub
lstky. Plodem je strukovit, rencovit za hmyz.
krcovan lusk 5-12 cm dlouh. Indikace
V n, Japonsku a Koreji, ale i u ns v par Hepatitida, akutn znt mandl, znt plic
cch je asto rozen 8. japonica L., j. japonsk u dt, malnutrice, hemoroidy, vyheznut
(93a), uvan obdobnm zpsobem j ako konenku, vedovit onemocnn, znt a
pedchzejc druh. ludku, ztmavnut moi.
Jerln lutav roste na svazch, loukch a Kontraindikace
bezch ek, zvlt na psitch pdch Chlad z przdnoty sleziny a aludku.
v n, Japonsku, ve vchodnm Mongolsku, Nesluitelnost
ale tak v Rusku na Dlnm vchod a v Cuscuta chinensis (38), Echinops dahuricus, Fri
chodn Sibii. Je pravdpodobn, e poroste tillaria verticillata (151), Veratrum nigrum (205).
i v naich klimatickch podmnkch.
Obsahov ltky
Koen (Sophorae flavescentis radix) obsahuje
pedevm a 2 % chinolizidinovch alkaloi
d s hlavnm podlem matrinu a oxymatrinu
a menm mnostv pbuznch bz, dle fla
vonoidy kushenol A-O, triterpenoidn saponi
ny soforaflavosid I, sojasaponin I a jeho agly
kon sojasapogenol B aj.
Pbuzn druh S. japonica vynik vysokm
obsahem flavonoidu rutinu (a 20 % v pou
patech).
Lebn inky
Pouv se na bolesti bicha, prjem, gastriti
du, krvcen ze stev, trichomondu a svd
n pochvy. Podporuje trven, zvyuje krevn
tlak a zuuje cvy, psob moopudn. Zevn
slou na ekzmy a popleniny.
Zpsob uit
Nejastji se uv odvar ze 3-9 g drogy, 2krt
denn na lano. Zevn se pouv ve form
248
A - S. japonica, j. japonsk
1 - kvetouc vtvika
2 - plody
B - S. jlavescens, j . lutav
2 - plody
3 - list
249
94. Taraxacum mongolicum Hand.-Mazz.
Smetanka mongolsk
ele Ci charia ceae
nsk jmno: pgmgying (pchu-kung-jing) ) *
nsk jmno drogy: pg6ngying (pehu-kung-jing) *
nsk synonyma drogy: pg6ngciia (pehu-kung-eehaa) ) $, diding (ti-ting), J\!!. T,
ppding (peha-peha-ting ) 4-4- T , hunghua sanqi (ehuang-ehua san-ehi) "1t .{t ..=.. ...(;

Popis a rozen Indikace

Smetanka mongolsk je vytrval bylina s ko Akutn znt mln lzy, znt mandl
enem klovitm, rovnm, 3 a 7 cm dlou a hrdla, zpal plic, znt slepho steva, in
hm, na povrchu tmav hndm a vrsitm. fekce moovch cest, znt aludku a jater.
Z pzemn rice sloen z velmi variabil Kontraindikace
nch kracovitch list vyrstaj 1 a 3 lys, Nejsou znmy, pouze pedvkovn me
nepatrn vlnat stvoly 10 a 25 cm vysok, zpsobit mrn prjem.
vzpmen, kad s velkm borem se lut Nesluitelnost
mi jazykovitmi kvty. Plodem je kuelovit Nen znma.
naka se zobnkem a na vrcholu s hvzdico Poznmka
vit rozloenm chmrem. V nsk tradin medicn se droga povauje za
Krom tohoto druhu se obdobn vyuv zvlt innou na choroby j ater, a to pedevm
i T. officinale Web., s. lkask (94a), rozen dky jejm innm vlastnostem protizntlivm,
jako plevel i u ns. protiprfijmovm a detoxikanm, kter stejn
Smetanka mongolsk roste na svazch, lou efektivn inkuj na krev, lu, patogenn hle
kch a podl cest v n, Koreji, Mongolsku ny, ndory i jednotliv tkn. Velmi dobe deto
a Rusku. Lze pedpokldat, e u ns me xikuje krev, jtra a ledviny po nadmrn konzu
rst bez problm. maci alkoholu a drog i v ppad poit zvadn
Obsahov ltky potravy nebo jinch metabolickch jedfi.
Na s koenem (Taraxaci mongolici herba
cum radice) obsahuje seskviterpenoidn hoi
nu laktukopikrin, triterpenoid taraxasterol,
dle cholin, inulin, pektiny. Listy maj vysok
obsah provitaminu A, vitaminu B a C, ale tak
minerlnch ltek.
Lebn inky
Droga je vhodn pi infekci hornch cest d
chacch, zntech mandl, hltanu, aludku,
stev a lunku a pi hepatitid. Tak se u
v pi punicch, celkov nav, zntu sle
pho steva, mznch uzlin a mln lzy,
zevn pi hnisavch zntech ke, vlaso
vch mk a podprn i pi hadm utknut.
Zpsob uit
Nejastji se pipravuje odvar z 9-30 g drogy,
kter se uv 2krt denn na lano. Lze vak
pouvat i prek a zevn tak vu z erstv
rostliny.
TM
Charakteristika drogy
povaha chladn
chu hok, sladk
tropizmus ke drze jater a aludku
Vlastnosti
Proiuje horkost, odstrauje toxiny, odvd
vodu a rozptyluje sraeniny.
250
1 rostlina
-

plod (zvte no)

251
2 _
95. Trichosanthes kirilowii Maxim.
Okurkovnk Kirilv
ele Cucurbitaceae
Synonyma: T. japonica (Miq.) Regel, T. palmata Hance, Eopepon vitifolius Naud.
nsk jmno: gualu (kua-Iou) #; ..
nsk jmno drogy: gualu (kua-Iou) #; " - plod; gualuzl (kila-Iou-c') #; .. -f - semeno;
gualup (kua-Iou-pchi) #; .. ;t - oplod; tianhuafn (tchien-chua-fen) R. ..?t - koen
nsk synonyma drogy: gualu (kua-Iou) , zy (ce-jie) it tf; wngbi (wang-paj)
,

.l.. J , hunggua (chuang-kua) - plod; gualurn (kua-Iou-en) #; .. {:. - semeno;

gualuk (kua-Iou-kche) #; " *, - oplod; rulxu (uej-sUe)J;t 't, huafn (chua-fen) ..?t,
gualugen (kua-Iou-ken) #; .. , biyao (paj-jao) J koen
-

Popis a rozen Zpsob uit

Vytrval, v kultue asto jednolet popnav Z koen a semen se uv prek v denn
bylina okurkovnk Klrilv se vyznauje st dvce do 9 g, ze stejnho mnostv drogy se
davmi, pti a sedmilalonmi tmav zele pipravuje odvar. Pokud se odvar zskv
nmi, 10-12 cm dlouhmi listy. Jednopohlav z plod, zvyuje se denn dvka a do 30 g
n kvty vyrstaj jednotliv v lab list a drogy. Prek z drogy slou tak k pprav
maj trubkovit pticp kalich a stejn poet mast.
blch korunnch lstk dpench v nitkovit TM
krojky. U samich kvt je typick spodn Charakteristika drogy
semenk. Plodem je svtle lut a oranov, Plod
kulovit nebo vejcovit bobule o prmru asi povaha chladn
6-12 cm, obsahujc velk poet vejcovitch chu sladk, hok
smklch semen. tropizmus ke drze plic, aludku a tlustho
Pedevm v j in 'a jihovchodn Asii se steva
pstuje ada dalch druh, nap. T. anguina Semeno
L., tzv. had tykev (95a), T. cucumerina L.,
povaha chladn
chichinda (95b) aj . chu sladk
Okurkovnk Klrilv se v souasn dob nej tropizmus ke drze plic, aludku a tlustho
vce pstuje v jin n a ve Vietnamu, ale
steva
meme se s n setkat i v teplch oblastech
Oplod
jinch st svta. U ns vyaduje k pstovn
povaha chladn
vytpn sklenk.
chu sladk
Obsahov ltky tropizmus ke drze plic a aludku

V koeni (Trichosanthis kirilowii radix) byly Koen

nalezeny saponiny, aminokyseliny arginin, povaha mrn chladn
citrullin, serin, kyselina glutamov a aspara chu sladk, hok, kysel
gov a jin, dle sterol stigmasterol. U basic tropizmus ke drze plic a aludku
kho proteinu trichosanthinu byly zjitny Vlastnosti
abortivn inky. Plod: svlauje plce, rozpout hleny, zvlhu
Plody (Trichosanthis kirilowii fructus), ale je steva.
zvlt semena (Trichosanthis kirilowii se Semeno: svlauje plce, rozpout hleny, zvlh
men), obsahuj nenasycen mastn kyseliny uje steva.
linolovou, linolenovou, steroly kampesterol, Oplod: svlauje plce, rozpout hleny, zvlh
8-7-kampesterol, stigmasterol a a-spinaste uje steva, uvoluje hru.
rol. Koen: rod tekutiny, has ze, stlauje
Lebn inky ohe, zvlhuje such, vytlauje hnis, zmen
Koen se uv pi suchosti v stech, ochrnut uje otok.
hrtanu, nemocech plic a prduek, hemoroi Indikace
dech a mimodlonm thotenstv. Plod a se Plod: kael z horkosti plic, plicn absces, vy
meno slou k len zcpy, nemoc plic kalvn krve, hepatitida, zcpa.
a prduek vetn astmatu, hepatitidy, ner Semeno: kael z horkch hlen, zcpa, mlo
vozity, zntu vlasovho mku. mlka.

252
Oplod: kael z horkch hlen, bolesti v krku Koen: prjem z chladu a przdnoty sleziny
a hrudi, vykalvn krve, krvcen z nosu, a aludku.
zcpa. Nesluitelnost
Koen: horenat nemoci, cukrovka, hepatiti Achyranthes bidentata (2), Aconitum carmichaeli
da, vykalvn krve, abscesy, hemoroidy. (3), Zingiber officina/e (99).
Kontraindikace
Plod, semeno, oplod: przdnota a chlad sle
ziny a aludku, zmnoen hlen v dsledku
chladu a vlhkosti.

d 2

1 - st kvetouc rostliny
2 - st lodyhy (zvteno)
3 - plod
4 - podln ez plodem

253
96. Trigonella foenum-graecum 1.
Pskavice eck seno
ele Fabaceae
Synonyma: T. graeca St. Lag., Foenum-graecu m officinale Moench.
nsk jmno: hlba (chu-Iu-pa) IJl
nsk synonyma: xiangcao (siang-cchao) ... , kudio (kchu-cchao) , ynxiangdio
UUn-siang-cchao) * ...
nsk jmno drogy: hlba (chu-lu-pa)
nsk synonyma drogy: lba (lu-pa) , kidou (kchu-tou) Jt , jidou (i-tou) * Jt

Popis a rozen Kontraindikace

Tato jednolet, 0,2-0,6 m vysok bylina s ve Nrst ohn v dsledku przdnoty yin.
tenovitm koenem m pmou, mlo rozvt Nesluitelnost
venou lodyhu s trojetnmi listy. Lstky j sou Nen znma.
obvejit a podlouhle kopinat, vtinou jen
v horn tetin zubat. Oboupohlavn kvty
vyrstaj po jednom nebo dvou v lab list
a maj lutoblou korunu. Plodem je rovn
nebo avlovit, dlouze zobanit, a 10 cm
dlouh lusk se 6-20 semeny, kter jsou elip
soidn, zplotl, zelenav hnd a hndo
erven, s typickmi hlubokmi rhami na
bocch. Cel rostlina charakteristicky von po
senu (odtud i druhov jmno).
Druh pochz z oblasti Stedomo a zpad
n Asie, ale nejvce se pstuje a uv v Indii,
Etiopii, Egypt, Sdnu a zemch Orientu v
bec. I u ns roste dobe ve voln pd
v nejteplejch oblastech.
Obsahov ltky
Semena (Trigonellae foenici-graeci semen)
obsahuj v prmru 30 % slizovitch ltek,
blkoviny, tuk, silici, kumarin, saponiny, bze
trigonellin, cholin a mnoho organicky vza
nho fosforu i eleza.
Lebn inky
Semena maj tonifikan inky, p ouvaj se
proti nadmn, pi ledvinovch poruchch,
ochablosti a bolestech v bedrech, kle, impo
tenci a prjmu. Droga ovlivnnm mln
lzy zvyuje laktaci.
Zpsob uit
Nejastji se uvaj rozdrcen syrov nebo
usmaen semena, a to v denn dvce 3-9 g.
TM
Charakteristika drogy
povaha tepl

chu hok

tropizmus ke drze ledvin a jater

Vlastnosti
Dopluje yang ledvin, odstrauje chlad, mr
n bolesti.
Indikace
Kla, nadmn, ochablost a bolesti v bed
rech, impotence, prjem.
254
 2
3

1 - st rostliny s plody
2 - kvt (zvteno)
3 semeno (zvteno)
-
255
97. Viola yedoensis Makino
Violka tokijsk
ele Fabaceae
Synonyma: V. patrinii DC., V. chinensis G. Don., V. prionatha Bunge.
nsk jmno: zihua diding (c'-chua ti-ting) 't )t ;1!!. T
nsk synonyma: zldiding (c'-ti-ting) 't ;1!!. T, tu 'rdio (tchu-er-cchao) t. -1f- ""
nsk jmno drogy: diding (ti-ting) ;1!!. T
nsk synonyma drogy: didingcao (ti-ting-cchao) ;1!!. T $, jiantucao (ien-tchou-cchao)
iJ' -* $, dxnghl (tu-sing-chu) 11' J!L

Popis a rozen Indikace

Vytrval bylina violka tokijsk m stdav Vedy, abscesy, znt uzlin, hepatitida, pr
podlouhl listy a velk palisty. Jednotliv jem, znt v hrdle, utknut hadem.
kvty vyrstaj na dlouhch stopkch, jsou Kontraindikace
oboupohlavn, soumrn, ptietn a ty Chlad z przdnoty qi; vysok dvky drogy
kruh. Kalich m uty na bzi s pvsky, dol mohou vyvolat nevolnost a zvracen.
n korunn lstek vt, nazad ostruhat. Plo Nesluitelnost
dem je mnohosemenn tobolka, pukajc na Nen znma.
hbetech plodolist temi chlopnmi, seme
na s maskem.
U ns a j inde v Evrop roste V. odorata L.,
violka vonn (fialka) (97a), kter se vyuv
obdobnm zpsobem. Na! se v minulosti i
roce pouvala pi rakovin prsu a plic.
Violka tokijsk roste na svazch, podl cest,
v trvncch v n, Japonsku, tak v sever
nm Vietnamu, Laosu, Indii a Afghnistnu.
U ns nen tento druh znm.
Obsahov ltky
Na s koenem (Violae yedoensitis herba cum
radice) obsahuje alkaloid violin, saponiny,
kyselinu salicylovou, silici, flavonoidy, alko
holy, sacharidy a dal ltky.
Lebn inky
Droga l vedy, abscesy, prjem, hepatiti
du, znt krku, znt uzlin, podprn rovn
utknut hadem. M inky protizntliv,
protihorenat a antitoxick, psob jako
zmkovadlo a usnaduje odkalvn.
Zpsob uit
Uv se odvar z 5-10 g drogy denn ve dvou
dvkch na lano. Rozdrcen erstv koeny
se mohou zevn aplikovat na abscesy a jin
kon choroby, a to ve form teplch obkla
d.
TM
Charakteristika drogy
povaha chladn
chu hok
tropizmus ke drze srdce a jater
Vlastnosti
Proiuje horkost, reguluje vodu, odstrauje
toxiny, zmenuje otoky.
256
A - ros
B - kvt
tlin a

C - Pr
D - s em
zdn tob
olka
en o (ZV
ten o)

257
98. Xanthium sibiricum Patro
epe sibisk
ele Asteraceae
Synonyma: X. strumarium L., X. indicum Koen., X. chinense MilI.
nsk jmno: cang'r (cchang-er) :% .1f-
nsk jmno drogy: di.ng'r (cchang-er) :% .1f- - na; cang'rzi (cchang-er-c') :% .1f- -f -

semeno; cang'rgn (cchang-er-ken) :% .1f- *tt - koen

nsk synonyma drogy: juan'er (iian-er)4 .1f-, yqi Uie-chie) Jf , chngsi (chang-s')
't , , chitup (ch'-tchou-pcho) !fr, * , dingchuangcao ( ting-chuang-cchao) , It $
- na; nishizl (niou-'-c') 4- .t -f, canglngzhmg (cchang-Iang-ung) :% f , hcangzl
(chu-cchang-c') tA :% -f - semeno

Popis a rozen no pouvat erstv rozdrcen plody i na, ze

epe sibisk je jednolet bylina 0,2-0,8 m suen drogy se pipravuje mast.
vysok, s pmou vtvenou lodyhou a stda TM
vmi, apkatmi trojbokmi a kosotvere
Charakteristika drogy
nmi lalonatmi listy. epel je na bzi srdi
Na
t, na okraji vyhlodvan, 4-10 cm dlouh
povaha chladn
a 5-1 2 cm irok. bory vyrstaj v labnch
chu hok, pliv
svazecch a tvo je j ednopohlavn kvty.
tropizmus ke drze plic
Sam jsou kulovit, mnohokvt a vrcholo
v, sami jsou uloeny po dvou ve vejcovi Plod
povaha tepl
tm ostnitm obalu (zkrov) a jsou redukov
chu sladk
ny na pouh pesh1<. V dob zralosti zstvaj
tropizmus ke drze plic a jater
dv velk naky v ostnitm obalu s dvma
zobnky. /"
Koen
povaha tepl
Druh plan roste na rumitch, polch a ho
chu pliv
rech jako plevel v severn Africe, zpadn In
dii, na Sr Lance, v n, Japonsku, Mongol Vlastnosti
sku, Severn Americe a v Evrop i na zem Na: odstrauje vtr, rozptyluje horkost, od
naeho sttu. strauje toxiny, hub parazity.
Plod: rozptyluje vtr, ti bolesti, odstrauje
Obsahov ltky
vlhkost.
Na (Xanthii sibirici herba) obsahuje struma Koen: rozptyluje vtr a vlhkost, zprchodu
rosid, xanthinin, xanthumin, cynarin (kyseli je nos.
nu l,4-dikafeoylchinovou), dle saponiny,
aminokyseliny a sacharidy. Indikace
V plodech (Xanthii sibirici fructus) je a Na: zvrat, bloky z vlhkosti, kee, znt
39 % glykosidu xanthostrumarinu, alkaloidy, o, svdn ke.
nasycen mastn kyseliny palmitov a stea Plod: bolesti hlavy, ucpn nosu, bolesti zub,
rov, nenasycen linolov a olejov, dle ce kee konetin, bloky z vlhkosti, svdn.
rylalkohol, fosfolipid lecitin, -sitosterol, vita Koen: vedy, abscesy, vysok krevn tlak,
min C aj . plavice.
Kontraindikace
Lebn inky
Plod: bolesti hlavy z przdnoty krve nebo bo
Na se uv pi bolestech hlavy, zntu nos lestiv bloky.
nch dutin, zntu stednho ucha, nemoci
Nesluitelnost
z nachlazen, revmatizmu, bolestech zub,
Na a koen: vepov maso.
punicch, zvratch, zntu o, ekzmech
a svdn ke. Rostlina je jedovat!
Plod pi bolestech hlavy, huen v uch,
bolestech zub, punicch, malrii a kech
konetin.
Zpsob uit
Ze 3-9 g drogy se pipravuje odvar, kter se
podv 2krt denn na lano. Zevn je mo-
258
 = cajstt rosth.ny
_ pl
C od (zvet
' eno)

259
99. Zingiber officinale Roxb.
Zzvor obecn
ele Zingiberaceae
Synonyma: Z. aromaticum Nov., Amomum zingiber L.
nsk jmno: jing (iang) 4-
nsk jmno drogy: shengjing (eng-iang) 1- 4- - erstv oddenek; ganJ13ng (kan
iang) 4- - suen oddenek; jingp (iang-pchi) 4- Jt - "kra" oddenku
nsk synonyma drogy: bijing (paj-iang) 4-, gnshngjing (kan-eng-iang) 1-
4- - suen oddenek; shngjingp (eng-iang-pchi) 1- 4- Jt - "kra" oddenku

Popis a rozen vrat, vysokou hladinu cholesterolu v krvi,

Tato vytrval bylina 0,3-1 m vysok se siln
rozvtvenm oddenkem, kter je na povrchu
ed a uvnit svtle lut, m tlust vlknit
koeny rozloen ve svrchn vrstv pdy.
Jednolet zdnliv lodyhy jsou tvoeny dlou
hmi listovmi "P ochvami, kter jsou asto a
50 cm dlouh. Cepel je tenk, tm pisedl,
rkovit kopinat, asi 5-25 cm dlouh a 1 a
3 cm irok, s bz staenou nebo zaokrouhle
nou a pikou zce trojhelnkovitou. Kv
tenstv se vytv jen ojedinle a vyrst
pmo z oddenku na 10-20 cm vysokm stvo
lu. Blav kvty rostou v klasovitch kvten
stvch, jsou trojetn, soumrn, plodem je
bobule.
Krom tohoto druh se pouvaj i dal,
nap. Z. zerumbet (L.) Roscoe (99a), kter m
ir, kopinat listy a tlust, masitj, ale mn
vonn a nahokl oddenek. Pstuje se hlavn
v Indii, na Sr Lance a jinde v tropech. Z. cas
sumunar Roxb. (99b) se pstuje v jihovchod
n i jin Asii, j eho oddenek ponkud von
kafrem. V Japonsku, n a na Havaji roste
Z. mioga (Thunb.) Roscoe (99c).
Zzvor obecn je velmi star kulturn rost
lina, kter nen v planm stavu znma, stejn
jako pesn msto jejho pvodu. V tropick
Asii se pstuje ji velmi dlouho a dnes je roz
ena vude v tropech. U ns roste pouze ve
vytpnm sklenku, erstv oddenky jsou
vak bn na trhu.
Obsahov ltky
V erstvm oddenku (Zingiberis officinale
rhizoma) je zastoupeno pedevm 1,5-3 %
silice, kter se skld hlavn ze smsi rznch
terpen. Jde pedevm o zingiberen, bisabo
len a ar-kurkumen. Palivou chu vyvolvaj
terpeny, z nich pevauj gingeroly a dle
zingeron. Zajmavost je obsah alkaloidu kap
saicinu, znmho z plod pliv papriky.
Lebn inky
Droga l nevolnost a zvracen, kinetzu,
nachlazen, drdiv kael s velkm mno
stvm hlenu, stevn infekce, znt varlat, z-
260
znt slinivky bin. Podporuje trven, p
sob proti zvracen, zvyuje slinn, m stimu
lan a kardiotonick inky, rozpout hlen.
Zpsob uit
Nejastji se uv nlev z 10 g erstvho od
denku ve vod oslazen surovm cukrem
nebo medem. Podv se ve dvou dennch
dvkch na lano. Usuen oddenek se do
poruuje bu ve form prku (2-3 g denn)
nebo se ze 4-12 g drogy pipravuje odvar.
TM
Charakteristika drogy
erstv oddenek
povaha tepl
chu pliv
tropizmus ke drze plic, sleziny a aludku
Suen oddenek
povaha hork
chu pliv
tropizmus ke drze plic, sleziny a aludku
"Kra" oddenku
povaha mrn chladn
chu pliv
tropizmus ke drze plic a sleziny
Vlastnosti
erstv oddenek: otevr povrch, rozptyluje
chlad, zastavuje krvcen, rozpout hleny.
Suen oddenek: zahv stedn zi, od
strauje chlad, obnovuje yang, zprchodu
je cvy.
" Kra" oddenku: rozhbv vodu, zmenuje
otoky.
Indikace
erstv oddenek: nachlazen, zvracen, zah
lenn, zducha, nadmn, prjem.
Suen oddenek: studen bolesti srdce a bi
cha, vnitn bloky z vtru a chladu, zvracen,
studen konetiny, krev ve stolici, zvracen
z przdnoty yangu.
"Kra" oddenku: otoky, nadmn.
Kontraindikace
erstv oddenek: horkost z przdnoty yin.
Suen oddenek: horkost z przdnoty yin,
chaotick tok krve vlivem horkosti.
Nesluitelnost Droga m rovn vrazn baktericidn a fungi
Trichosanthes kirilowii (95). cidn inky na irokou klu rdznch druhd mi
Poznmka kroorganizmd. Nedvn studie ukzaly, e sni
Zzvoru vnuje patinou pozornost tak moder uje srov cholesterol a zmenuje agregaci krev
n vda, Bylo napklad zjitno, e zvyuje kon nch destiek, a tm pdsob preventivn proti
centraci enzymu amylzy ve slinch, zlepuje tr aterosklerze a srdenm poruchm.
vic procesy ve stevech a vyprazdovn aktivac Je tak jednm z vdbec nejlepch lkd proti
peristaltiky, nevolnosti, zejmna pi kinetzch, kdy vykazu
je innost v 90 % testovanch ppadd,

1 - st rostliny s oddenkem
2 kvt (zvteno)
3
-

- list
261
100. Ziziphus jujuba Mill.
]ujuba nsk i -*
'
ele Rhamnaceae
Synonyma: Z. sativa Gaertn., Z. vulgaris Lam., Rhamnus ziziphus L.
nsk jmno: sufmzao (suan-cao)
nsk synonyma: shanzao (an-cao) J.., , yzao Uie-cao) ff
nsk jmno drogy: dazao (ta-ca o) k - plod; suanzaoren (suan-cao-en) 1=- -
semeno
nsk synonyma drogy: ganzao (kan-cao) -t , meizao (mej-cao) 1: , hngzao (chung
cao) - plod; orn (cao-en) 1=- , suanzaoh (suan-cao-en) *i - semeno

Popis a rozen Lebn inky

Subtropick opadav strom jujuba nsk do Plod se uv pi nav a nespavosti, hyper
sahujc vky 3-8 metr m asto pokiven tenzi, fyzickm vyerpn a podviv. Dro
kmen, uzlovit vtve a dkou korunu. Mlad ga tonifikuje a vyivuje, tlum kael, podpo
vhony jsou porostl provitmi trny, listy ruje tvorbu vitlnch tekutin, zpomaluje str
stdav, krtce apkat, epel eliptick nebo nut.
podlouhle vejit, asto nesoumrn, 2-5 cm Semeno l nespavost a celkovou slabost,
dlouh, na okraji mlce pilovit, ve pice buen srdce, hypertenzi, chronickou ze,
mlce vykrojen. V lab list vyrstaj na nadmrn pocen a podvivu. Droga uklid
brachyblastech drobn naloutl kvty sesta uje a tonifikuje organizmus, ukliduje ner
ven do vidlan. Plodem je 2-5 cm dlouh, vy, posiluje kosti a lachy, sniuje pocen.
vejcovit, hrukovit a kulovit peckovice Zevn se pouv na rny.
s ervenohndm a skoicov hndm lesk
lm oplodm. Dunina je masit a houbovit, Zpsob uit
zelenav bl a naloutl, nasldl nebo slad Pipravuje se odvar ze 6-12 peckovic, kter se
ce navinul chuti. Pecka se semenem je vete rozmakaj spolu se semeny specilnmi kle
novit, k obma vrcholm zapiatl, velmi tmi. Uv se 2krt denn na lano.
tvrd. TM
Na suchch svazch a podl cest roste v Charakteristika drogy
n, Indii, Koreji a Mongolsku pbuzn druh Plod
Z. spinosa Hu (100a). Lebn inky maj
povaha tepl
jeho semena. chu sladk
Jujuba nsk pochz z ny, kde se pstu tropizmus ke drze sleziny a aludku
je odedvna. Postupn se dostala do jihov
Semeno (jako droga se uv endosperm)
chodn Asie, Stedn a Pedn Asie, Stedomo
povaha vyrovnan
, ale i do USA, Brazlie, Austrlie a jinch
chu sladk, kysel
zem. U ns ji lze pstovat pouze vjimen,
a to v nejteplejch oblastech se specifickm tropizmus ke drze sleziny, lunku, srdce
mikroklimatem. Je vak mono dovet plo a jater
dy, kter se dobe transportuj i skladuj. Vlastnosti
Plod: dopluje slezinu, harmonizuje aludek,
Obsahov ltky
rozhojuje qi, rod tekutiny, harmonizuje vy
V plodech (Ziziphi jujubae fructus) se vysky
ivujc a ochrannou qi, odstrauje toxiny.
tuje triterpenoidn kyselina oleanolov, betu
linov, ursolov a jin, dle 2,6 a 3,4 % Semeno: vyivuje jtra, utiuje srdce, zklid
blkovin, a 3,7 % tuku, 25-32 % sacharid, uje ducha, zastavuje pocen.
organick kyseliny, sliz, provitamin A, vita Indikace
min B2 a C (250-3000 mg% ) a flavonoidy. Plod: nedostatek qi, krve a tlnch tekutin,
Semena (Ziziphi jujubae semen) obsahuj buen srdce, nespavost a nava, fyzick vy
triterpenoidn saponiny jujubosid A a B, je erpn a podviva, zpomalen trven n
jich sapogenin jujubogenin, dle flavonoidn sledkem przdnoty qi aludku, dk stolice
glykosidy swertisin a spinosin, steroidn gly v dsledku przdnoty sleziny.
kosid daukosterol aj. Zajmavost je obsah Semeno: buen srdce, podrdnost, nespa
triterpenoidnho glykosidu ziziphynu, kter vost, chronick ze, pocen z przdnoty qi,
inhibuje vnmn sladk chuti. psychick vyerpanost, zapomntlivost.
262
Kontraindikace Uvaj-li se jako liva, je velmi dleit seme
Plod: gastritida a jin aluden problmy, na d1ikladn rozdrtit, aby se uvolnily aktivn lt
nadmn, zahlenn, stevn paraziti. ky.
Semeno: prjmov onemocnn, syndromy V n pat jujuba nsk mezi nejoblbenj
plnosti. rostliny vhodn k len nespavosti, nervovch
poruch a hypertenze. asto je pidvna i do a
Nesluitelnost
jovch sms, protoe zvyuje, prodluuje a har
Plod: Acol1itum carmichaeli (3), Allium sp. (7), monizuje inky jednotlivch drog v nich obsa
rostliny z eled Menispermaceae. ench.
Semeno: Cocculus trilobus (126), rostliny z e nsk tradin medicna uvd, e "ist devt
ledi Menispermaceae. otvor", kter spojuj lidsk tlo s vnjm pro
Poznmka stedm. Usnaduje tok qi tmito otvory a odstra
Plody jujuby nsk, nazvan t "nsk datle", uje ppadn pekky.
se pojdaj v erstvm stavu nebo se su, pop.
kanduj. Mstn se pouvaj k pprav npoj,
kompot, sirup a pidvaj se i do nkterch
druh chleba.

a b
4

3
2

1 - vtvika s plody
2 - plod
3 - semeno
4 - ev. Tayanezao (na)
a - plod
b podln ez plodem
-

263
"
 Kapitola 5

Nkter dal
pouvan druhy
"
 V tto posledn kapitole je uvedeno dalch 110 druh rostlin, kter uv farma
kopa nsk tradin medicny. Pehledn jsou zde uvedeny latinsk nzvy rod
a druh i zaazen do odpovdajc eledi.
Na druhm dku je nsk jmno rostliny, na dalm latinsk nzev drogy a na
poslednm jej ekvivalent v ntin.
Je teba si vak uvdomit, e ani tento pehled nen zcela vyerpvajc. Navc
nepostihuje synonyma ani plbuzn druhy, kter se v terapii rovn pouvaj. Z
jemcm o hlub poznn nezbv tedy, ne pracovat s dal odbornou literaturou
z tohoto oboru.

101 Acanthopanax gracilistylus W. W. Smith. Araliaceae

wujia (wu-ia) Iz... ha
Acanthopanacis gracilistyli radix
wijiapi (wu-ia-pchi) Iz... :ha Jt

102 Albizzia julibrissin Durazz. Fabaceae

hhuan (che-chuan) "'
Albizziae julibrissin cortex
hhuanp (che-chuan-pchi) "'- Jt

103 Ampelopsis japonica (Thunb.) Mak. Vitaceae

bilian (paj-lien) "1 ..
Ampelopsis japonicae radix
bilian (paj-lien) "1 "

104 Andrographis paniculata (Burm. f.) Nees Acanthaceae

chunxinlin (chuan-sin-lien) tf . il
Andrographitis paniculatae herba
chunxinlin (chuan-sin-lien) tf . il

105 Anemarrhena asphodeloides Bunge. Liliaceae

zhimi (' -mu) -IJ"
Anemarrhenae asphodeloidis rhizoma
zhimu ('-mu) -IJ"

106 Anemone cernua Thunb. Ranunculaceae

bituwng (paj-tchou-weng) "1 tt
Pulsatillae chinensis radix
bituwng (paj-tchou-weng) "1 tt

107 Aquilaria agallocha Roxb. Thymelaeaceae

chnxiang (chen-siang) iAAt
Aquilariae lignum
chnxiang (chen-siang) ;Jl. ...

108 Arisaema consanguineum Schott. Araceae

tiannnxing (tchien-nan-sing)
Arisaematis rhizoma
tiannnxing (tchien-nan-sing) !l..

267
109 Artemisia capillaris Thunb. Asteraceae
yinchnhao Uin-chen-chao) li '* ;fl
Artemisiae yinchenhao herba
y inchnhao Uin-chen-chao) li '* ;fl

110 Asarum heterotropoides F. Schm. var. mandshuricum Aristolochiaceae

lioxixin (liao-si-sin) iI. taJ -f-
Asari herba cum radice
xixin (si-sin) taJ -f-

111 Belamcanda chinensis (L.) DC. lridaceae

shegan (e-kan) M -t
Belamcandae chinensis rhizoma
shegan (e-kan) M -t

112 Benincasa hispida (Thunb.) Cogn. Cucurbi taceae

d6nggua (tung-kua)
Benincasae hispidae semen
d6nggua (tung-kua)

113 Bletilla striata (Thunb.) Reichb. f. Orchidaceae

bij (paj-i) '1
Bletillae striatae rhizoma
bij (paj-i) '1

114 Boehmeria niv,ea Gaudich. Urtcaceae

zhum (u-ma) }ff..
Boehmeriae radix
zhumgen (u-ma-ken) }ff..

115 Boswellia carterii Birdw. Burseraceae

ki.shi ruxiangshu (kcha-' u-sang-u) -t A.. !ll "
Olibanum gummi
rixang (u-sang) !ll "

116 Calvata gigantea (Batsch. ex Pers.) Lloyd Gasteromycetales

datu mi.b (ta-tchuej ma-po) *- j :th
Calvatiae sclerotum
mb (ma-po) :th

117 Camel1ia sinensis O.Kuntze Theaceae

ch (cha) t-
Camelliae sinensis foHum
chye (cha-jie) t- "

118 Carpesium abrotanoides L. Asteraceae

tianmngjing Ua-tan-c') x ...t f!
Carpesii fructus
heshi Ua-tan-c') t Jt

119 Cassia angustifolia Vahl. Caesalpiniaceae

shnbii.ndou (an-pien-tou) J., AJ .i.
Cassiae semen
shanbii.ndou (an-pien-tou) J., AJ .i.
268
120 Celosia argentea 1. Amaranthaceae
qingxiang (ching-siang) -t- .:'-
Celosiae argenteae semen
qingxiangzi (ching-siang-c') -t- .:'- -r

121 Chenopodium scoparia 1. Chenopodiaceae

difU (ti-fu) 1.JIk.
Kochiae scopariae frudus
difUzI (ti-fu-c') 1.JIk. -r

122 Cibotium barometz (1.) I.Sm. Oicksoniaceae

jinmogou (t'in-mao-kou) .{.
Cibotii barometz rhizoma
gouj (kou-t'i) :tf-

123 Cimicifuga foetida 1. Ranunculaceae

shengm (eng-ma) -ft M-
Cimicifugae rhizoma
shengm (eng-ma) -ft M-

124 Cirsium japonicum DC. Asteraceae

daji (ta-t'i) *- !'j
Cirsii japonici herba seu radix
daji (ta-t'i) *- !'j

125 Citrullus vulgaris Schard. Cucurbi taceae

xigua (si-kua)
Citrulli vulgaris fructus
xigua (si-kua) ./

126 Cocculus trlobus (Thunb.) DC. Menispermaceae

mUfngj' (mufang-t'i) e..
Cocculus trilobii radix
fngj' (fang-t'i) e..

127 Commiphora myrrha Engl. Burseraceae

moyaoshu (mo-jao-u) ii. ;fJt
Myrrha
moyao (mo-jao) ii.

128 Corydalis yanhusuo W. T. Wang Papaveraceae

ynhsuo Uen-chu-suo) J! t"! '"
Corydalis yanhusuo rhizoma
ynhsuo Uen-chu-suo) J! t"! '"

129 Croton tiglium 1. Euphorbiaceae

badou (pa-tou) .R.
Croton tiglii semen
biidou (pa-tou) .R.

130 Curculigo orchioides Gaertn. Amaryllidaceae

xianmo (sien-mao) 1J.l fo
Curculiginis orchioidis rhizoma
xianmo (sien-mao) 1J.l fo
269
131 Cydonia oblonga Mill. Rosaceae
wenpo (wen-pcho) ;fl. '*
Chaenomelis fructus
wenpo (wen-pcho) ;fl. '*

132 Cymbidium hyacinthinum Srn. Orchidaceae

viz 1 1 3

133 Cynanchum atratum Bunge. Asclepiadaceae

zhili biwei ('-li paj-wej) :Ji. .1:. -J ..
Cynanchi atrati radix
biwei (paj-wej) -J ..

134 Cyperus rotundus L. Cyperaceae

suocao (paj-wej) . $
Cyperi rotundi rhizoma
suocao (paj-wej) ;y. $

135 Daphne genkwa Sieb. et Zucc. Thymelaeaceae

yunhua (paj-wej) )t,ft
Daphnes genkwa flos
yunhua (paj-wej) )t,ft

136 Datura metel L. Solanaceae

biman tolo (paj-mien tchuo-Iuo) -J I": "7
Daturae flos
yngjinhua Uang-t'in-chua) >+ 1:- ,ft

137 Dichroa febrifuga Lour. Saxifragaceae

hangchngshan (chuang-chang-an) 1f 't J.,
Dichroae febrifugae radix
chngshan (chang-an) 't J.,

138 Dicksonia barometz Link Dicksoniaceae

viz 122

139 Diospyros kaki L. Ebenaceae

shi (') ii
Diospyri kaki calyx
shidi (' -ti) ii ..

140 Dipsacus asper Wall. Dipsacaceae

chuanxuduan (chuan-sil-tuan) )11 tl; ltt
Dipsaci asperi radix
xuduan (sil-tuan) tl; ltt

141 Drynaria fortunei (Kunze) J. Srn. Polypodiaceae

hju (chu-t'ile) ..
Drynariae rhizoma
gisuibi (gu-suej-pu) 'f l

142 Dryobalanops aromatica Gaertn. f. Dipterocarpaceae

lngnaoxiang (lung-nao-siang) A!. !ii '"
270
 Borneol
bingpian (bing-pchien) *

143 Eclipta prostrata L. Asteraeeae

l'chng (li-chang) tt
Ecliptae prostratae herba
moh1mlin (mo-chan-lien) .I .f l!

144 Eleutheroeoeeus sentieosus Maxim. Araliaeeae

viz 1 01

145 Elsholtzia splendens Nak.ai. ex Maekwa Lamiaeeae

hiiizhu xiangr (chaj-ou siang-u) M .. '.t
Elshotziae seu moslae herba
xiangr (siang-u) .. '.t

146 Erioeaulon buergerianum Koern. Erioeaulaeeae

gujngcao (ku-ing-cchao) fk $
Erioeaulonis buergeriani seapus et infloreseentia
gujngciio (ku-ing-cchao) fk $

147 Euphorbia pekinensis Rupr. Euphorbiaeeae

daj' (ta-i) :k. .fJi.
Euphorbiae seu knoxiae radix
daji (ta-i) :k. .fJi.

148 Euryale ferox Salisb. Nymphaeaeeae

qian (chien) :3t
Euryales ferocis semen .'

qiansh (chien-') :3t

149 Evodia rutaeearpa (Juss.) Benth. Rutaeeae

wzhiiy (wu-u-jU) .l.
Evodiae rutaeearpae fructus
wzhiiy (wu-u-jU) .l.

150 Forsythia suspenza (Thunb.) Vahl. Oleaeeae

linqiao (lien-chiao) i!.
Forsythiae suspensae fructus
linqiao (lien-chiao) i!.

151 Fritillaria vertieillata Willd. Liliaeeae

zhebeimu (e-pej-mu) *' .vl -IJ:
Fritillariae thunbergii bulbus
zhebeimu (e-pej-mu) *' .vl -IJ:

152 Gentiana barbata Froel. Gentianaeeae

lngdiin (lung-tan) Ji Jl!!.
Gentianae longdaneao radix
lngdiin (lung-tan) Ji Jl!!.

153 Gleditsehia sinensis Lam. Caesalpiniaeeae

zaoji (cao-ia) .t Jt
271
 Gleditschiae sinensis fructus
zaoji (cao-ia) .:t

154 Hibiscus syriacus L. Malvaceae

muj'n (mu-in)
Hibisci syriaci flos et cortex
muj'np (mu-in-pchi) :fl- Jt

155 lnula britannica L. Asteraceae

xunfuhua (si.ian-fu-chua) .t -7t
Inulae flos
xunfuhu (si.ian-fu-chua) .t -7t

156 Ipomoea hederacea Jacq. Convolvulaceae

qinni (chien-niou) 4: 4-
Pharbitidis semen
qinniz' (chien-niou-c') 4: 4- -

157 Juncus communis Mey. Juncaceae

dngxincao (teng-sin-cchao) 1r . .f
Junci effusi medulla
dngxincao (teng-sin-cchao) 1r ' .f

158 Kochia scoparia Schrad. Chenopodiaceae

viz 121
"

159 Lagenaria vulgaris Ser. Cucurbitaceae

piogu (pchiao-kua)
Lagenariae fructus
hl (chu-Iu) ji

160 Laminaria angusta Kjellm. Laminariaceae

hiiidai (chaj-taj) l'.;.
Laminariae seu eckloniae thallus
kunbu (kchun-pu) Ap

161 Ledebouiella divaricata Turcz. Apiaceae

fngfng (fang-feng) Ji.
Ledebourielle divaricatae radix
fngfng (fang-feng) Ji.

162 Lilium brownii F.E. Brown Liliaceae

biiih (paj-che) 11
Lilii bulbus
biiih (paj-che) 11

163 Lindera strychnifolia (Sieb. et Zucc.) VilI. Lauraceae

wuyao (wu-jao)
Linderae strychnifoliae radix
wuyao (wu-jao)

164 Litchi chinensis Soon. Sapindaceae

lizhi ( l i - ) 1$ t
'

272
 Litchi chinensis semen
lIzhl (li-') t

165 Lithospermum erythrorhizon Sieb. et Zucc. Boraginaceae

ziciio (c' -cchao) 1: $
Arnebiae seu lithospermi radix
ziciio (c' -cchao) 1: $

166 Luffa cylindrica (L.) Roem Cucurbitaceae

slguii (s'-kua) tf Jt:...
Luffae fasciculus vascularis
siguii (s' -kua) tf Jt:...

167 Lygodium japonicum (Thunb.) Sweet. Schizaeaceae

haijinshii (chaj-in-a) :;
Lygodii japonici herba
haijinshii (chaj-in-a-cchao) :Y $

168 Mentha haplocalyx Briq. Lamiaceae

boh (po-che) r4
Menthae haplocalycis herba
boh (po-che) r4

169 Morinda officinalis How. Rubiaceae

biijitiiin (pa-i-tchien) Jt
Morindae officinalis radix
biijitiiin (pa-i-tchien) Jt

170 Notopterygium incisum Ting. ex H.T. Apiaceae

qiiinghu (chiang-chuo) 7t i'f;
Notopterygii rhizoma et radix
qiiinghu (chiang-chuo) 7t ,'fi

171 Oryza sativa L. Poaceae

dao (tao)
Oryzae sativae germinantus, fructus
jingmi (ing-mi) ;jl

172 Pharbitis nil (L.) Choisy Convolvulaceae

viz 156

173 Photinia serrulata Lind!. Rosaceae

shnn ('-nan) A; ;f,t,
Photiniae ramus
shnnye ('-nan-jie) A; "

174 Phragmites communis Trin. Poaceae

lwi (lu-wej) ,
Phragmitis communis rhizoma
lgn (lu-ken) J.

175 Physalis alkekengi L. var. franchetii (Mast.) Makino Solanaceae

suiinjiiing (suan-iang) lt

273
 Physalis calyx seu fructus
suanjiang (suan-iang) li

176 Phytolacca acinosa Roxb. Phytolaccaceae

shanglu (ang-lu) )lf 1dT
Phytolaccae radix
shanglu (ang-lu) )lf 1dT

177 Polyporus umbellatus (Pers.) Fr. Polyporaceae

zhiilng (u-ling) .JI ;f.
Polypori umbellati sclerotium
zhiilng (u-ling) .JI ;f.

178 Prunella vulgaris L. Lamiaceae

xiakiicao (sia-kchu-cchao) I. # $
Prunellae vulgaris spica
xiakiicao (sia-kchu-cchao) I. # $

179 Psoralea corylifolia L. Fabaceae

bigizhi (pu-ku-') :; tf n
Psoraleae corylifoliae fructus
bigizhi (pu-ku-') :; tf n

180 Pulsatilla chinensis Bge. Ranunculaceae

viz 106

181 Pyrrosia lingua (Thunb.) Farw. Polypodiaceae

shwi ('-wej) .-G
Pyrrosiae folium
shwi ('-wej) .-G

182 Quisqualis indica L. Combretaceae

shijiinzi (' -iin-c') -ft.
Quisqualis indicae fructus
shijiinzi (' -iin-c') -ft.

183 Raphanus sativus L. Brassicaceae

lif (laj-fu) it.
Raphani sativi semen
lifzi (laj-fu-c' ) it.

184 Rhododendron molle (Bl.) G. Don Ericaceae

yngzhzh Uang-' -u) 4t Al
Rhododendri flos
naoynghua (nao-jang-chua) Iii] 4t ,?t

185 Rhus chinensis Mill. Anacardiaceae

ynfiimu Uang-fu-mu) M. *
Rhois chinensis galia
wibeizl (wu-pej-c') .- 13-

186 Rosa chinensis ]acq. Rosaceae

yuejihua UUc-i-chua) Jl .f. ,?t
274
 Rosae chinensis flos et fructus
yuejihua Uile-i-chua) JJ '*

187 Sanguisorba officinaHs L. Rosaceae

diy (ti-jil) it
Sanguisorbae officinalis radix
diy (ti-jil) it

188 Santalum album L. Santalaceae

tnxiang (tchan-siang) *' ..
Santali albi lignum
tnxiang (tchan-siang) *' ..

189 Schizonepeta tenuifoHa Briq. Lamiaceae

jingjie (ing-ie) 1 1f.
Schizonepetae tenuifoHae herba seu flos
jingjie (ing-ie) 1 1f.

190 Smilax china L. LiHaceae

baqia (pa-chia) tl. Ji
Smilaxis chinae rhizoma
baqia (pa-chia) II Ji

191 Sparganium stoloniferum Buch. Ham. Sparganiaceae

hisanlng (chej-san-leng) .W, -=- **
Sparganii stoloniferi rhizoma
sanlng (san-leng) -=- **-

192 Stemona tuberosa Lour. Stemonaceae

mnshng biiibu (man-eng paj-pu) l. 1l -3!S
Stemonae radix
biiibu (paj-pu) 1l -3!S

193 Stephania tetrandra S. Moore Menispermaceae

fnfngj' (fen-fang-i) c..
Stephaniae tetrandrae radix
fngj' (fang-i) c..

194 StercuHa scaphigera Wall. StercuHaceae

pangdahiii (pchang-ta-chaj) *-
StercuHae scaphigerae semen
pangdahai (pchang-ta-chaj) *-

195 Strychnos nux - vomica L. Loganiaceae

miiqin (ma-chien)
Strychni semen
maqinzi (ma-chien-c') -

196 Tamarix chinensis Lour. Tamaricaceae

chnglii (cheng-liou) .t :49p
Tamaricis cacumen
chnglii (cheng-liou) .t :49p

275
197 Terminalia chebula Retz. Combretaceae
hzl (che-c') -iOf -=f
Tenninaliae chebulae fructus
hzi (che-c') -iOf -=f

198 Tetrapanax papyriferus (Hook.) K. Koch Araliaceae

tongtuomu (tchung-tchuo-mu) ll .nt *
Tetrapanacis papyriferi medulla
tongciio (tchung-cchao) II $

199 Thea sinensis L. Theaceae

viz 1 1 7

200 Torreya grandis Fort. Taxaceae

f i (fej) ..
Torreyae grandis semen
fizi (fej-c') .. -=f

201 Trachelospermum jasminoides (Lind!.) Lem. Apocynaceae

luosh (luo-') n- h
Trachelospermi jasminoidis caulis
luoshtng (Iuo-' -tcheng) n- h ....

202 Tussilago farfara L. Asteraceae

kuandong (kchuan-tung) ,tt
Tussilaginis farfarae tlos
kuandonghua (kchuan-tung-chua) ,tt ..7t.

203 Typha latifolia L. Typhaceae

chngbao xiangp (chang-pao siang-pchu) *- ft .. II
Typhae pollen
phung (pchu-chuang) II it

204 Uncaria rhynchophyl1a (Miq.) Rubiaceae

goutng (kou-tcheng) ....
Uncariae ramulus cum uncis
goutng (kou-tcheng) ....

205 Veratrum nigrum L. Liliaceae

hill (ehej-li-lu) :r.. .. ?
Veratri radix et rhizoma
ll (li-l u) .. ?

206 Verbena officinalis L. Verbenaceae

mabianeao (ma-pien-eehao) fl $
Verbenae herba
mabiancao (ma-pien-eehao) fl $

207 Veronica didyma Ten. Scrophulariaceae

ppna (peho-peho-na) .f.. .f.. tJ;
Veronicae didymae herba
ppna (peho-peho-na) .f.. .f.. tJ;

276
208 Viseum eoloratum (Kom.) Nakai Loranthaeeae
hjisheng (chu-i-eng) i+ .;f 1..
Visei eolorati ramulus
siingjisheng (sang-i-eng) .;f 1..

209 Zanthoxylum bungeanum Maxim. Rutaeeae

huiijiiio (chua-iao) -1t. #l.
Zanthoxyli bungeani periearpium
huiijiiio (chua-iao) -1t. :til

210 Zea mays L. Poaeeae

yushushu Ull-u-u) .;.. Jj
Zeae mays stylus
yumlxu Ull-mi-su) .;.. ;jl ni

277
Dodatky
"
 Rejstk latinskch jmen rostlin

Acacia catechu (L. f.) Willd. ( 1 ) 58, 234

Acanthopanax gracilistylus W. W. Smith. (lOl) 267
Acarna chinensis Bunge Viz Atractylis ovata Thunb.
Achyranthes bidentata Blume (2) 51, 60, 124, 253
Aconitum carmichaeli Debx. (3) 32, 33, 46, 62, 208, 253, 263
Aconitum fischeri Reich. (3a) 32
Aconitum japonicum Thunb. (3b) 32
Aconitum sinensis Sieb. (3a) 32
Aconitum kusnezoffii Reich. Viz Aconitum carmichaeli Debx.
Acorus asiaticus Nakai Viz Acorus calamus L.
Acorus calamus L. (4) 52, 64, 80
Acorus gramineus Ait. (4a) 64
Acorus odoratus Lam. Viz Acorus calamus L.
Adenophora polymorpha Ledeb. (5b) 66
Adenophora stricta Miq. (5a) 66
Adenophora tetraphylla (Thunb.) Fisch. (5) 66
Adenophora verticillata (Pallas) Fisch. Viz Adenophora tetraphylla (Thunb.) Fisch.
Albizzia julibrissin Durazz. (102) 267
Alisma cordifolia Thunb . Viz Alisma orientalis (Sam.) Juzep.
Alisma orientalis (Sam.) Juzep. (6) 68
Alisma plantago-aquatica L. (6a) 68
Alisma plantago-aquatica L. var. orientale Samo Viz Alisma orientalis (Sam.) Juzep.
Allium bakeri Hoop. Viz Allium fistulosum L.
Allium cepa L. (7c) 70
Allium cepa Lour. Viz Allium fistulosum L.
Allium fistulosum L. (7) 70
Allium fistulosum L. var. viviparum Alef. (7) 70
Allium odorum L. (7b) 70
Allium sativum L. (7a) 53, 70
Allium sp. 112, 136, 189, 194, 220, 233, 263
Alo barbadensis Mill. Viz Alo vera (L.) Burm.
Alo chinensis Baker Viz Alo vera (L.) Burm.
Alo officinalis Forssk. Viz Alo vera (L.) Burm.
Alo vera (L.) Burm. (8) 72
Alpinia cardamomum Roxb. Viz Elettaria cardamomum (L.) Maton
Alpinia galanga SW. Viz Alpinia officinarum Hance
Alpinia officinarum Hance (9) 74
Amomum cardamomum L. Viz Elettaria cardamomum (L.) Maton
Amomum krervanh Pierre ex Gagnep (10a) 76
Amomum tsao-ko Crev. et Lam. (10) 76
Amomum xanthioides Wall. (10b) 76
Amomum zingiber L. Viz Zingiber officinale Roxb.
Ampelopsis japonica (Thunb.) Mak. (103) 222, 267
Andrographis paniculata (Burm. f.) Nees (104) 267
Anemarrhena aSphodeloides Bunge. (105) 267
Anemone cernua Thunb. (106) 267
Angelica dahurica (Fisch.) Benth. et Hook. f. (ll ) 78
Angelica decursiva (Miq.) Franch et Sav. (12a) 80
Angelica polymorpha Maxim. Viz Angelica sinensis (Oliver) Diels.
Angelica sinensis (Oliver) Diels. (12) 36, 80, 88
Aplotaxis lappa Decne. Viz Saussurea lappa (Decne.) C . B . Clarke
Aquilaria agallocha Roxb. (107) 30, 267
Arctium lappa L. (13) 82
Arctium ruderale Salisb. Viz Arctium lappa L.
Areca catechu L. (14) 84
Areca hortensis Lour. Viz Areca catechu L.
281
Arisaema consanguineum Schott. (108) 37, 267
Aristolochia contorta Bunge (15a) 86
Aristolochia debilis Sieb. et Zucc. (15) 66, 126, 156, 86
Aristolochia kaempferi Willd. (15b) 86
Aristolochia longa Thunb. Viz Aristolochia debilis Sieb. et Zucc.
Aristolochia recurvilabra Hance. Viz Aristolochia debilis Sieb. et Zucc.
Armeniaca mume (Sieb. et Zucc.) Carr. Viz Prunus mume Sieb. et Zucc.
Armeniaca vulgaris Lam. (82a) 31, 32, 226
Artemisia annua L. (16) 92, 88
Artemisia capillaris Thunb. (109) 268
Artemisia chamomilla C . Winkl. Viz Artemisia annua L.
Arum macrourum Bunge Viz Pinellia ternata (Thunb.) Breit.
Asarum heterotropoides F. Schm. var. mandshuricum (110) 36, 126, 268
Asparagus cochinchinensis (Lour.) Merr. (17) 90
Asparagus falcatus Benth. Viz Asparagus cochinchinensis (Lour.) Merr.
Asparagus insularis Hance Viz Asparagus cochinchinensis (Lour.) Merr.
Asparagus lucidus Lindl. Viz Asparagus cochinchinensis (Lour.) Merr.
Aster tataricus L.f. (18) 92
Aster indicus L. (18a) 92
Astragalus henryi Oliv. (19a) 94
Astragalus hoantchy Franch. Viz Astragalus membranaceus (Fisch.) Bunge
Astragalus membranaceus (Fisch.) Bunge (19) 29, 32, 36, 94, 242
Astragalus mongholicus Bunge Viz Astragalus membranaceus (Fisch.) Bunge
Astragalus reflexistipulus Franch. Viz Astragalus membranaceus (Fisch.) Bunge
Athamanta chinensis L. Viz Cnidium monnieri (L.)Cuss. ex Juss .
Atractylis chinensis D C . Viz Atractylis ovata Thunb.
Atractylis lancea Thunb. Viz Atractylis ovata Thunb.
Atractylis lyrata Sieb. et Zucc. Viz Atractylis ovata Thunb.
Atractylis macrocephala (Koidz.) Nemoto (20) 32, 36, 74, 96
Atractylis ovata Thunb. (21 ) 98
Atractylodes lancea DC. Viz Atractylis ovata Thunb.
Atractylodes lyrata Sieb. et Zucc. Viz Atractylis ovata Thunb.
Atractylodes ovata DC. Viz Atractylis ovata Thunb.
Atractyloides macrocephala Koidz. Viz Atractylis macrocephala (Koidz.) Nemoto
Aucklandia costus Falc. Viz Saussurea lappa (Decne.) C.B. Clarke
Azedarach sempervirens Kuntze Viz Melia azedarach L.
Belamcanda chinensis (L.) DC. (111 ) 268
Benincasa hispida (Thunb.) Cogn. (112) 268
Bletilla striata (Thunb.) Reichb. f. (113) 62, 214, 268
Boehmeria nivea Gaudich. (114) 268
Boswellia carterii Birdw. (115) 268
Brucea javanica Merr. (22) 100
Brucea sumatrana Roxb. Viz Brucea javanica Merr.
Bupleurum chinense DC. Viz Bupleurum scorzoneraefolium Willd.
Bupleurum scorzoneraefolium Willd. (23) 102
Callisace dahurica Fisch. ex Hoffm. Viz Angelica dahurica (Fisch.) Benth.: et Hook. f.
Calvatia gigantea (Batach ex Pers.) Lloyd. 268
Camellia sinensis O. Kuntze (117) 46, 76, 268
Campanula glauca Thunb. Viz Platycodon grandiflorum (Jacq.) A. DC.
Campanula grandiflora Jacq. Viz Platycodon grandiflorum (Jacq.) A. DC.
Campanula tetraphylla Thunb. Viz Adenophora tetraphylla (Thunb.) Fisch.
Campanula verticillata Pallas Viz Adenophora tetraphylla (Thunb.) Fisch.
Cannabis indica Lam. (24) 104, 108
Cannabis sativa ssp. indica (Lam.) Small et Cronq. Viz Cannabis indica Lam.
Carduus tinctorius (L.) Falk Viz Carthamus tinctorius L.
Carpesium abrotanoides L. (118) 268
Carthamus glaber Burm. f. Viz Carthamus tinctorius L.
Carthamus tinctorius L. (25) 106
Cassia angustifolia Vahl. (119) 268
282
Cassia foetida Salisb. Viz Cassia tora 1.
Cassia obtusifolia 1. Viz Cassia tora 1.
Cassia tora L. (26) 108
Celosia argentea L. (120) 190, 269
Chenopodium scoparia L. (121 ) 269
Chrysanthemum morifolium Ramat (27a) 110
Chrysanthemum indicum L. (27), 110, 124
Cibotium barometz (L.) J. Srn. (122) 269
Cimicifuga foetida L. (123) 30, 269
Cinnamomum aromaticum Nees Viz Cinnamomum cassia Blume
Cinnamomum cassia Blume (28) 28, 29, 112
Cinnamomum zeylanicum Blume (28a) 1 1 2
Cirsium japonicum D C . (1 24) 192, 269
Citrullus vulgaris Schard. (1 25) 269
Citrus nobilis Lour. (29a) 114
Citrus reticulata BIanco (29) 29, 114
Citrus tangerina Hort et Tan. (29c) 114
Citrus unshiu Marc. (29b) 114
Clematis hexapetala Pallo (30a) 116
Clematis chinensis Osb. (30) 116
Clematis mandshurica Rupr. (30b) 116
Cnidium monnieri (L.) Cuss. ex Juss. (31 ) 118
Cocculus trilobus (Thunb. ) DC. (126) 263, 269
Codonopsis lanceolata Benth. (32b) 1 20
Codonopsis pilosula (Franch.) Nannf. (32) 29, 36, 37, 74, 120
Codonopsis tangshen Oliv. (32a) 120
Coix agrostis Lour. Viz Coix lacryma-jobi L.
Coix chinensis Tod. Viz Coix lacryma-jobi 1.
Coix lacryma L. Viz Coix lacryma-jobi L.
Coix lacryma-jobi L. (33) 122
Coix ma-yuen Roman Viz Coix lacryma-jobi L.
Commiphora myrrha Engl. (127) 269
Convallaria japonica L.f. Viz Ophiopogonjaponieus (L.f.) Ker.-Gawl.
Convallaria polygonatum L. Viz Polygonatum odoratum (Mill.) Druce
Convallaria spieata Thunb. Viz Ophiopogon japonieus (L.f.) Ker.-Gawl.
Coptis ehinensis Franeh. (34) 28, 29, 46, 170, 124
Coptis teeta Wall. Viz Coptis ehinensis Franch.
Cornus mas L. (35a) 1 26
Cornus offieinalis Sieb. et Zuee. (35) 126, 170, 242, 244
Corydalis yanhusuo W. T. Wang (128) 269
Crataegus euneata Sieb. et Zuee. (36) 47, 128
Crataegus pinnatifida Bunge (36a) 128
Croton tiglium L. (129) 118, 269
Cureuligo orehoides Gaertn. (130) 269
Cureuma aromatiea Salisb. Viz Cureuma longa L.
Cureuma longa L. (37) 52, 130
Cureuma zedoaria Roxb. (37a) 130
Cureuma zedoaria (Berg.) Rose. Viz Cureuma longa L.
Cuscuta chinensis Lam. (38) 132, 194, 248
Cuseuta japonica Choisy (38a) 132
Cydona oblonga Mill. (131 ) 270
Cymbidium hyaeinthinum Srn. (132) 270
Cynanchum atratum Bunge. (133) 60, 62, 270
Cyperus rotundus L. (134) 270
Daphne genkwa Sieb. et Zuec. (135) 33, 158, 270
Datura metel L. (136) 270
Dendranthema indieum (L.) Des Moul. Viz Chrysanthemum indieum 1.
Dendrobium nobile 192
Dianthus ehinensis 1. (39a) 134
283
Dianthus oreadum Hance Viz Dianthus superbus L.
Dianthus superbus L. (39) 134
Dictamnus albus 1 24
Dichraa febrifuga Laur. (137) 270
Dicksonia barometz Link (138) 270
Dioscorea batatas Decne (40) 136
Dioscorea bulbifera L. (40a) 136
Dioscorea japonica Thunb. Viz Dioscorea batatas Decne
Dioscorea opposita Thunb. Viz Dioscorea batatas Decne
Diospyros kaki L. (139) 270
Dipsacus asper Wall. (140) 270
Dolichos lablab L. Viz Lablab purpureus (L.) Sweet
Dolichos purpureus L. Viz Lablab purpureus (L.) Sweet
Drynaria fortunei (Kunze) J. Srn. (141 ) 270
Dryobalanops aromatica Gaertn. f. (142) 270
Eclipta prostrata L. (143) 271
Echinops dahuricus 248
Elettaria cardamomum (L.) Maton (41 ) 138
Eleutherococcus senticosus Maxim. (144) 271
Elsholtzia splendens Nakai. ex f. Maekawa (145) 271
Eopepon vitifolius Naud. Viz Trichosanthes kirilowii Maxim.
Ephedra distachya L. (42c) 140
Ephedra equisetum Bunge (42b) 140
Ephedra intermedia Schrenk et C. A. Mey. (42a) 140
Ephedra sinica Stapf. (42) 31, 46, 140
Epimedium brevicornum Maxim. (43b) 142
Epimedium grandiflorum Morr. (43a) 142
Epimedium macranthum Moore et Decne Viz Epimedium sagittatum (Sieb. et Zucc.)
'
Maxim.
Epimedium sagittatum (Sieb. et Zucc.) Maxim. (43) 142
Epimedium sinense Sieb. ex Miq. Viz Epimedium sagittatum (Sieb. et Zucc.) Maxim.
Eriobotrya japonica (Thunb.) Lind. (44) 52, 144
Eriocaulon buergerianum Koern. (146) 271
Esquirolia sinensis Lv. Viz Ligustrum lucidum Ait.
Eucommia ulmoides Oliv. (45) 146
Euphorbia pekinensis Rupr. (147) 32, 136, 158, 178, 271
Euphoria longana 214
Euryale ferox Salisb. (148) 271
Evodia rutaecarpa (Juss.) Benth. (149) 271
Fallopia multiflora (Thunb.) Haral. Viz Polygonum . multiflorum Thunb.
Ferula assa-foetida L. (46) 148
Foenum-graecum officinale Moench. Viz Trigonella foenum-graecum L.
Forsythia suspenza (Thunb.) Vahl. (150) 271
Fraxinus pubinervus 208
Fritillaria verticillata Willd. (151 ) 62, 118, 194, 233, 248, 271
Gardenia augusta Merr. (47a) 150
Gardenia florida L. Viz Gardenia jasminoides (L.) Ellis.
Gardenia grandiflora Lour. Viz Gardenia jasminoides (L.) Ellis.
Gardenia jasminoides (L.) Ellis. (47) 150
Gardenia radicans Thunb. Viz Gardenia jasminoides (L.) Ellis.
Gastrodia elata Blume (48) 152
Gentiana barbata Frocl. (152) 214, 222, 271
Ginkgo biloba L. (49) 154
Gleditschia sinensis Lam. (153) 102, 208, 271
Glehnia littoralis F. Schmidt ex Miq. (50) 156
Glycyrrhiza glabra L. (51a) 158
Glycyrrhiza grandiflora Tausch Viz Glycyrrhiza uralensis Fisch. ex DC.
Glycyrrhiza uralensis Fisch. ex DC. ( 5 1 ) 36, 50, 158
Glycyrrhiza viscida Turz. ex Bess. Viz Glycyrrhiza uralensis Fisch. ex DC.
284
Hibiscus syriacus L. (154) 272
Houttuynia cordata Thunb. (52) 160
Illicium anisatum Lour. Viz Illicium verum J. D. Hock.
Illicium religiosum Sieb. et Zucc. (53a) 162
Illicium verum J. D. Hook. (53) 162
lmperata arundinacea Cyrill. Viz lmperata cylindrica (L.) Beauv.
lmperata cylindrica (L.) Beauv. (54) 164
lnula britannica L. (155) 30, 78, 272
lpomoea hederacea Jacq. (156) 272
Jasminoides rhombifolium Moench. Viz Lycium chinense Mill.
Juncus communis Mey. (157) 272
Justicia gendarrusa 222
Kadsura japonica (L.) Dunal (89c) 240
Kochia scoparia Schrad. (158) 272
Lablab purpureus (L.) Sweet (55) 166
Lagenaria vulgaris Ser. (159) 272
Lagurus cylindricus L. Viz lmperata cylindrica (L.) Beauv.
Laminaria angusta Kjellm. (160) 272
Lappa arctium Hill. Viz Arctium lappa L.
Lappa vulgaris Hill. Viz Arctium lappa L.
Laurus cinnamomum Andr. Viz Cinnamomum cassia Blume
Ledebouiella divaricata (Turcz.) (161 ) 36, 272
Leonurus artemisia (Lour.) S .Y. Hu Viz Leonurus sibiricus L.
Leonurus heterophyllus Sweet Viz Leonurus sibiricus L.
Leonurus japonicus Houtt. Viz Leonurus sibiricus L.
Leonurus sibiricus L. (56) 168
Leonurus tataricus Burm. Viz Leonurus sibiricus L.
Ligusticum acutilobum Sieb. et Zucc. Viz Ligusticum sinense Oliv.
Ligusticum jeholense Nakai et Kitag. (57a) 170
Ligusticum monnieri (L.) Calest. Viz Cnidium monnieri (L.)Cuss. ex Juss.
Ligusticum sinense Oliv. (57) 170
Ligusticum tenuissimum (Nakai) Kitag (57b) 170
Ligusticum wallichi Franch. Viz Ligusticum sinense Oliv.
Ligustrum japonicum Thunb. (58a) 172
Ligustrum lucidum Ait. (58) 172
Ligustrum roxburghii Bl. Viz Ligustrum lucidum Ait.
Lilium brownii F. E. Brown (162) 272
Lindera strychnifolia (Sieb. et Zucc.) Vill. (163) 272
Liriope spicata Lour. Viz Ophiopogon japonicus (L.f.) Ker.-Gawl.
Litchi chinensis Soon. (164) 272
Lithospermum erythrorhizon Sieb. et Zucc. (165) 273
Lonicera chinensis Wats. Viz Lonicera japonica Thunb.
Lonicera confusa Miq. Viz Lonicera japonica Thunb.
Lonicera japonica Thunb. (59) 30, 174
Lonicera periclymenum Lour. Viz Lonicerajaponica Thunb.
Luffa cylindrica (L.) Roem (166) 273
Lycium barbatum Thunb. Viz Lycium chinense Mill.
Lycium chinense Mill. (60) 176
Lycium trewianum G. Don. Viz Lycium chinense Mill.
Lygodium japonicum (Thunb. ) Sweet. (167) 273
Macrocarpium officinale (Sieb. et Zucc.) Nakai Viz Comus officinalis Sieb. et Zucc.
Magnolia biloba (Rehd. et Wils.) Cheng (61a) 178
Magnolia hypoleuca Diels. non Sieb. et Zucc. Viz Magnolia officinalis Rehd. et Wils.
Magnolia officinalis Rehd. et Wils. (61 ) 46, 94, 140, 178
Maranta galanga L. Viz Alpinia officinarum Hance
Matricaria indica Ramat. Viz Chrysanthemum indicum L.
Maximowiczia sinensis Rupr. Viz Schisandra chinensis (turcz.) Baill.
Melia azedarach L. (62) 180
Melia japonica G. Don Viz Melia azedarach L.
285
Melia sempervirens Sw. Viz Melia azedarach L.
Melia toosendan Sieb. et Zucc. Viz Melia azedarach L.
Mentha haplocalyx Briq. (168) 29, 33, 273
Mespilus cuneata C. Koch. Viz Crataegus cuneata Sieb. et Zucc.
Mespilus japonicus Lind. Viz Eriobotrya japonica (Thunb.) Lind.
Mimosa catechu L. Viz Acacia catechu (L.f.) Wmd.
Momordica balsamina L. (63b) 182
Momordica cochinchinensis (Lour.) Spreng. (63) 182
Momordica charantia L. (63a) 182
Momordica macrophylla Gage Viz Momordica cochinchinensis (Lour.) Spreng.
Momordica mixta Roxb. Viz Momordica cochinchinensis (Lour.) Spreng.
Momordica ovata Cogn. Viz Momordica cochinchinensis (Lour.) Spreng.
Morinda officinalis How. (169) 273
Morus alba L. (64) 184
Morus morettiana Jacq. ex Burr. Viz Morus alba L.
Morus nervosa De!. ex Spach Viz Morus alba L.
Morus nigra L. (64a) 184
Muricia cochinchinensis Lour. Viz Momordica cochinchinensis (Lour.) Spreng.
Myristica aromatica Sw. Viz Myristica fragrans Houtt.
Myristica fragrans Houtt. (65) 32, 186
Myristica moschata Thunb. Viz Myristica fragrans Houtt.
Myristica officinalis L. f. Viz Myristica fragrans Houtt.
Nelumbium speciosum Willd. Viz Nelumbo nucifera (L.) Gaertn.
Nelumbo nucifera (L.) Gaertn. (66) 188
Notopterygium incisum Ting. ex H. T. (170) 273
Nymphaea nelumbo L. Viz Nelumbo nucifera (L.) Gaertn.
Olea clavata G. Don. Viz Ligustrum lucidum Ait.
Ophiopogon gracilis K1fnth. Viz Ophiopogon japonicus (L.f.) Ker.-Gaw!.
Ophiopogon japonicus (L. f.) Ker.-Gaw!. (67) 190
Ophiopogon longifolius Decne. Viz Ophiopogon japonicus (L.f.) Ker.-Gaw!.
Ophiopogon spicatus Ker.-Gaw!. Viz Ophiopogon japonicus (L.f.) Ker.-Gaw!.
Oryza sativa L. (171 ) 273
Paeonia albiflora Pallo Viz Paeonia lactiflora Pallo
Paeonia arborea Donn. Viz Paeonia suffruticosa Andr.
Paeonia edulis Salisb. Viz Paeonia lactiflora Pallo
Paeonia lactiflora Pallo (68) 29, 192
Paeonia moutan Sims. Viz Paeonia suffruticosa Andr.
Paeonia officinalis Thunb. Viz Paeonia lactiflora Pallo
Paeonia sinensis Poir. Viz Paeonia lactiflora Pallo
Paeonia sp. 118
Paeonia suffruticosa Andr. (69) 194, 244
Pachyma cocos Fries. Viz Poria cocos (Schw.) Wolf.
Panax ginseng C. A. Mey. (70) 34, 36, 37, 45, 50, 124, 196
Panax schin-seng Nees. Viz Panax ginseng C. A. Mey.
Panax pseudoginseng Wall. (70b) 196
Panax quinquefolius L. ( 70a) 196
Perilla arguta Benth. Viz Perilla frutescens (L.) Britt.
Perilla frutescens (L.) Britt. (71) 29, 204
Perilla nankinensis Decne (71a) 204
Perilla ocymoides L. Viz Perilla frutescens (L.) Britt.
Persica vulgaris Mill. (82c) 226
Pharbitis nil (L.) Choisy (172) 273
Phaseolus trilobus (L.) Ait. Viz Pueraria lobata (Wild.) Ohwi
Phellodendron amurense Rupr. (72) 46, 206
Phellodendron chinense Schneid. (72a) 206
Phellopterus littoralis (A. Gray) Benth. Viz Glehnia littoralis F. Schmidt ex Miq.
Photinia serrulata Lind!. (173) 273
Phragmites communis Trin. (174) 273
Physalis alkekengi L. var. franchetii (Mast.) Makino (175) 273
286
Phytolacca acinosa Roxb. (176) 274
PineIlia pedatisecta Schott. (73a) 208
PineIlia ternata (Thunb.) Breit. (73) 62, 208
PineIlia tuberifera Tenore 37, 46 Viz PineIlia ternata (Thunb. ) Breit.
Piper aromaticum Lam. Viz Piper nigrum L.
Piper betle 84
Piper cubeba L. f. (74b) 210
Piper longum L. (74a) 210
Piper nigrum L. (74) 210
Plantago asiatica L. (75) 212
Plantago depressa Willd. (75b) 212
Plantago lanceolata L. (75a) 212
Plantago major L. var. asiatica (L.) Decne Viz Plantago asiatica L.
Platycodon glaucum (Thunb.) Nakai Viz Platycodon grandiflorum (Jacq.) A. DC.
Platycodon grandiflorum (Jacq.) A. DC. (76) 30, 31, 126, 214
Platycodon chinensis Lindl. Viz Platycodon grandiflorum (Jacq. ) A. DC.
Pleuropterus multiflorus (Thunb.) Turcz. ex N akai Viz Polygonum multiflorum Thunb.
Polygala senega L. (77a) 216
Polygala sibirica L. Viz Polygala tenuifolia Willd.
Polygala tenuifolia Willd. (77) 158, 216
Polygonatum cirrhifolium (Wall.) Royle (78c) 218
Polygonatum latifolium (Jacq.) Desf. (78b) 218
Polygonatum multiflorum (L.) AH . (78a) 218
Polygonatum odoratum (Mill.) Druce (78) 47, 218
Polygonatum officinale AIl. Viz Polygonatum odoratum (Mill.) Druce
Polygonatum vulgare Dosf. Viz Polygonatum odoratum (Mill.) Druce
Polygonum aviculare L. (79a) 220
Polygonum multiflorum Thunb. (79) 208, 220
Polygonum sinensis Houtt. Viz Polygonum multiflorum Thunb.
Polypara cochinchinensis Lour. Viz Houttuynia cordata Thunb.
Polypara cordata (Thunb.) Kunze Viz Houttuynia cordata Thunb.
Polyporus umbeIlatus (Pers.) Fr. (177) 274
Poncirus trifoliata L. (29d) 32, 114
Poria cocos (Schw.) Wolf. (80) 222
Portulaca officinarum Crantz Viz Portulaca oleracea L.
Portulaca oleracea L. (81) 224
PruneIla vulgaris L. (178) 274
Prunus japonica Thunb. (82b) 226
Prunus mume Sieb. et Zucc. (82) 29, 94, 226
Psoralea corylifolia L. (179) 274
Pueraria hirsuta (Thunb.) Schneid. Viz Pueraria lobata (Wild.) Ohwi
Pueraria lobata (Wild.) Ohwi (83) 228
Pueraria thunbergiana (Sieb. et Zucc.) Benth. Viz Pueraria lobata (Wild.) Ohwi
PulsatiIla chinensis Bge. (180) 274
Punica granatum L. (84) 46, 230
Punica spinosa Lam. Viz Punica granatum L.
Pyrethrum indicum (L.) Cass. Viz Chrysanthemum indicum L.
Pyrrosia lingua (Thunb . ) Farw. (181 ) 274
Quisqualis indica L. (182) 274
Raphanus sativus L. (183) 30, 37, 76, 197, 220, 274
Rehmannia glutinosa (Gaertn.) Libosch. (85) 30, 32, 45, 49, 88, 189, 232
Rehmannia chinensis (Buchoz) Libosch. ex Fisch. Viz Rhemannia glutinosa (Gaertn.)
Libosch.
Rhabarbarum palmatum (L.) Moench. Viz Rheum palmatum L.
Rhamnus ziziphus L. Viz Ziziphus jujuba Mill.
Rheum officinale Baill. (86a) 234
Rheum palmatum L. (86) 29, 194, 234
Rheum rhabarbarum L. (86b) 234
Rhododendron molle (Bl.) G. Don (184) 274
287
Rhus chinensis Mill. (185) 274
Rosa chinensis Jacq. (186) 274
Saccharum cylindricum (L.) Lam. Viz Imperata cylindrica (L.) Beauv.
Salisburia adiantifolia Smith Viz Ginkgo biloba L.
Salisburia biloba Hoff. Viz Ginkgo biloba L.
Salisburia macrophylla C. Koch. Viz Ginkgo biloba L.
Salvia miltiorrhiza Bunge (87) 36, 236
Salvia pogonocalyx Hance Viz Salvia miltiorrhiza Bunge
Sanguisorba officinalis L. (187) 222, 275
Santalum album L. (188) 275
Sargassum siliguastrum 29
Saussurea costus (Falc.) Lipsch. Viz Saussurea lappa (Decne.) C.B. Clarke
Saussurea lappa (Decne.) C. B. Clarke (88) 50, 238
Saxifraga stolonifera 47
Schisandra chinensis (Turcz.) Baill. (89) 28, 29, 50, 240
Schisandra propinqua Baill. (89b) 240
Schisandra sphaendra Stapf. (89a) 240
Schizonepeta tenuifolia Briq. (189) 275
Scorodosma foetidum Bge. Viz Ferula assa-foetida L.
Scrophularia buergeriana Miq. (90a) 242
Scrophularia ningpoensis Hemsl. (90) 36, 146, 242
Scutellaria baicalensis Georgi (91 ) 37, 244
Scutellaria grandiflora Adams Viz Scutellaria baicalensis Georgi
Scutellaria macrantha Fisch. Viz Scutellaria baicalensis Georgi
Selinum monnieri L. Viz Cnidium monnieri (L.) Cuss. ex Juss.
Senna tora Roxb. Viz Cassia tora L.
Sesamum indicum L. (92) 246
Sesamum luteum Retz. Viz Sesamum indicum L.
Sesamum orientale L. Viz Sesamum indicum L.
Siler divaricatum 1 2 6
Smilax china L. (190) 275
Sophora angustifolia Sieb. et Zucc. Viz Sophora flavescens Ait.
Sophora flavescens Ait. (93) 190, 248
Sophora galigoides Pallo Viz Sophora flavescens Ait.
Sophora japonica L. (93a) 248
Sophora kronei Hance. Viz Sophora flavescens Ait.
Sparganium stoloniferum Buch. Ham. (191 ) 275
Stemona tuberosa Lour. (192) 275
Stephania tetrandra S. Moore (193) 275
Sterculia scaphigera Wall. (194) 275
Strychnos nux-vomica L. (195) 275
Tamarix chinensis Lour. (196) 275
Taraxacum mongolicum Hand.-Mazz. (94) 250
Taraxacum officinale Web. (94a) 250
Terminalia chebula Retz. (197) 276
Tetrapanax papyriferus (Hook.) K. Koch (198) 29, 276
Thea sinensis L. (199) 276
Torreya grandis Fort. (200) 276
Trachelospermum jasminoides (Lindl. ) Lem. (201) 276
Trigonella foenum-graecum L. (96) 254
Trigonella graeca St. Lag. Viz Trigonella foenum-graecum L.
Trichosanthes anguina L. (95a) 252
Trichosanthes cucumerina L. (95a) 252
Trichosanthes japonica (Miq.) Regel Viz Trichosanthes kirilowii Maxim.
Trichosanthes kirilowii Maxim. (95) 62, 252
Trichosanthes palmata Hance Viz Trichosanthes kirilowii Maxim.
Tussilago farfara L. (202) 1 24, 190, 276
Typha latifolia L. (203) 276
Ulmus macrocarpa 233
?RR
Uncaria gambir 84
Uncaria rhynchophylla (Miq.) (204) 276
Veratrum nigrum L. (205) 36, 66, 156, 192, 197, 216, 236, 242, 248, 276
Verbena officinalis L. (206) 276
Veronica didyma Ten. (207) 276
Viola chinensis G. Don. Viz Viola yedoensis Makino
Viola odorata L. (97a) 256
Viola patrinii DC. Viz Viola yedoensis Makino
Viola prionatha Bunge. Viz Viola yedcensis Makino
Viola yedoensis Makino (97) 256
Viscum coloratum (Kom.) Nakai (208) 277
Xanthium chinense Mill. Viz Xanthium sibiricum Patro
Xanthium indicum Koen. Viz Xanthium sibiricum Patro
Xanthium sibiricum Patro (98) 258
Xanthium strumarium L. Viz Xanthium sibiricum Patr.
Zanthoxylum bungeanum Maxim. (209) 277
Zea mays L. (210) 277
Zingiber aromaticum Nov. Viz Zingiber officinale Roxb.
Zingiber cassumunar Roxb. (99b) 260
Zingiber mioga (Thunb.) Roscoe (99c) 260
Zingiber officinale Roxb. (99) 28, 32, 36, 37, 52, 80, 208, 242, 253, 260
Zingiber zerumbet (L.) Roscoe (99a) 260
Ziziphus jujuba Mill. (lOO) 242, 262
Ziziphus sativa Gaertn. Viz Ziziphus jujuba Mill.
Ziziphus spinosa Hu (lOOa) 262
Ziziphus vulgaris Lam. Viz Ziziphus jujuba Mill.

289
 Rejstk eskch nzv rostlin
Achyrant dvouzub (2) 60
Akcie katechov ( 1 ) 58
Alo prav (8) 72
Amom tsao-ko (10) 76
Atraktylis vejit (21 ) 98
Atraktylis velkoborn (20) 96
Badynk posvtn (53a) 162
Badynk prav (53) 162
Broskvo obecn (82c) 226
Brucea javansk (22) 100
Cibule zimn (seka) (7) 70
Dhel nsk ( 1 2) 80
Dhel dahursk (11 ) 78
Dn lkask (35) 126
Dn obecn (35a) 1 26
Galgn lkask (9) 74
Gardenie jasmnov (47) 150
Gastrodie vyven (48) 152
Glehnie poben (50) 156
Grantovnk obecn (84) 230
Gumojilm jilmov (45) 146
Had tykev (95a) 252
Hloh klnovit (36) 1 28
Hloh peenoklan (36a) 1 28
Horsk zzvor (78c) 218
Hok okurka (63a) 182
Houtuynie srdit (52) 160
Hvzdnice tatarsk (18) 92
Hvozdk nsk (39a) 134
Hvozdk pyn (39) 134
Chichinda (95b) 252
Chrpovnk lopuchov (88) 238
Chest koinnsk (17) 90
Chvojnk nsk (42) 140
Chvojnk dvouklas (42c) 140
Jam nsk (40) 136
Jarva Monnierova (31 ) 118
Jerln japonsk (93a) 248
Jerln lutav (93) 248
Jinan dvoulalon (49) 154
Jitrocel asijsk (75) 212
Jitrocel kopinat (75a) 212
Jujuba nsk (100) 262
Kardamom prav (41 ) 138
Kasie vchodoasijsk (26) 108
Kokok mnohokvt (78a) 218
Kokok irokolist (78b) 218
Kokok vonn (78) 218
Kokotice nsk (38) 132
Konop indick (24) 104
Koprnek nsk (57) 170
Koptis nsk (34) 1 24
Korkovnk amursk (72) 206
Korkovnk nsk (72a) 206
Kozinec blanit (19) 94
290
Krtink ningpoensk (90) 242
Kurkuma dlouh (37) 130
Kustovnice nsk (60) 176
Lablab purpurov (55) 166
Lalang vlcovit (54) 164
Lkoice uralsk (51 ) 158
Lkoice lys (51a) 158
Loidlo ertovo lejno (46) 148
Lopuch vt (13) 82
Lotos indick (66) 188
Mandarinka obecn (29) 114
Melie azedarach (62) 180
Meruka obecn (82a) 226
Mipulnk japonsk (lokvt) (44) 144
Momordika koinnsk (63) 182
Moruovnk ern (64a) 184
Moruovnk bl (64) 184
Muktovnk vonn (65) 186
Ofiopogon japonsk (67) 190
Okurkovnk Kirilv (95) 252
Omj Karmichaelv (3) 62
Palma arekov (14) 84
Pazvonek chloupkat (32) 1 20
Pelynk ron (16) 88
Pepovnk ern (74) 210
Pepovnk dlouh (74a) 210
Pepovnk kubebov (74b) 210
Perila kovit (71) 204
Perila nankinsk (71a) 204
Pinelie trojetn (73) 208
Pskavice eck seno (96) 254
Pivoka blokvt (68) 192
Pivoka polokovit (69) 194
Plamnek nsk (30) 116
Platykodon velkokvt (76) 214
Podraec chab (15) 86
Pornatka kokosov (80) 222
Prorostlk nsk (23) 102
Pta zob leskl (58) 172
Puerarie lalonat (kudzu) (83) 228
Pukvorec obecn (4) 64
Rdesno mnohokvt (79) 220
Rdesno pta (79a) 220
Rehmanie lepkav (85) 232
Reve dlanit (86) 234
Reve kadeav (86b) 234
Reve lkask (86a) 234
epe sibisk (98) 258
Sezam indick (92) 246
Schizandra nsk (89) 240
Skoicovnk ceylonsk (28a) 1 1 2
Skoicovnk nsk (28) 1 1 2
Slivo japonsk (82b) 226
Slivo mume (82) 226
Slzovka obecn (33) 1 22
Smetanka lkask (94a) 250
Smetanka mongolsk (94) 250
Srdenk sibisk (56) 168
Svtlice barvsk (saflor) (25) 106
cholan nsk (61) 178
alvj ervenokoenn (87) 236
ik bajkalsk (91) 244
kornice povit (43) 142
rucha zeln (81 ) 224
Truskavec (79a) 220
Violka tokijsk (97) 256
Violka vonn (97a) 256
Vtod senega (77a) 216
Vtod tenkolist (77) 216
Zzvor obecn (99) 260
Zimolez japonsk (59) 174
Zlate indick (27) 110
Zvonovec tylist (5) 66
abnk orientln (6) 68
enen neprav (70b) 196
enen ptilist (70a) 196
enen prav (70) 196

291
 Rejstk nskch nzv drog

iinledi Viz michlxian bingpiiin 271

iiwei 148 bingolngrn Viz binglng
biidou 269 bhuxiiing Viz biijiio huxiiing
biindou 166 bmu Viz hungbii
biindouhuii 166 bp Viz hungbii
biindouye 166 boh 273
biindouyi 166 biigiizhi 274
biijiio Viz biijiio huxiiing ciinglngzhong Viz ciing'rzl
biijiio huxiiing 162 diyngshn Viz bishiishn
biijltiiin 273 ciingzh 9 8
biiqiii 275 ciing'r 258
bibiindou Viz biindou ciing'rgn 258
bidoukou 138 ciing'rzl 258
biguo 154 cioguo 76
biguogn 154 cioguoren Viz cioguo
biguoye 154 cioguozl Viz cioguo
bih Viz houpozl ciohiio Viz hunghuiihiio
bichiing Viz shu 'chiingpii ciohnghuii Viz hnghuii
bijiiing Viz giinjiiing ciojumng Viz jumngzi
bij 268 ciowii Viz ciowiitu
bikou Viz bidoukou ciowiitu 62
biliin 267 "
ce'rgn Viz yxingcio
bimogn 164 chye 268
bishiishn Viz shiishn chicio Viz chih
bisho Viz bishoyao chih 102
bishoyao 1 9 2 chngmingcai Viz michlxian
bisiigng 204 chngshiin 270
bisiiye 204 chngsi Viz ciing'r
bisiiz 204 chqin 21 2
btuwng 267 chqinsh Viz chqinzl
biwi 270 cheqinzl 21 2
biyao Viz jigng; tiiinhuiifn chsip Viz duzhong
bizh 96 chnp 114
bizhi 78 chnxiiing 267
biibn Viz hungq chnzhibi Viz hshouwii
biibei Viz nixi chngliii 275
biibu 275 chiguiish Viz shiinzhii
biih 272 chilian Viz hshouwii
biodingxiiing Viz jiiinghung chipo Viz houpo
banxia 208 chishoyao 1 9 2
baogzio Viz nuzhnzi chishn Viz diinshn
bixiiing Viz mhung chitup Viz ciing'r
biyn Viz mhung chiziozl Viz shiinzhii
bishiishn 156 chizh Viz ciingzh
bixiiinp 2 70 chongweizl 168
binglng 84 chou'iiwe Viz iiwei
binglngp Viz dfup choucio Viz yxingcio
binglngyi Viz dfup chouchiing Viz shulchiingpii
bingmn Viz binglng chouhiio Viz hunghuiihiio

292
chuanlin Viz hunglin
chuanlianzi 180
chuanshen Viz kishen
chuanwii Viz chuanwiitu
chuanwiitu 62
chunxinlin 267
ch Viz chih duzhong 146
cihnghua Viz hnghua
congbi 70
congbtu Viz congbi
congjingbi Viz congbi
congsh 70
congti Viz congzhi
congxin Viz congzhi
congzhi 70
congzi Viz congsh
dadang mngen Viz tianmndong
dMumo Viz dfup
dfup 84
dMuzi Viz binglng
dagui Viz rougui
dahung 234
dahuxiang Viz bajiao huxiang
daji 271
daji 269
daln Viz qmai
dalizi Viz nibangzi
damren Viz huomren
dayao Viz jiegng
dazao 262
danp Vii midanp
danshen 236
dangdao Viz cheqin
danggui 80
dangen Viz midanp
dangshen 1 20
dengxincao 272
didantu Viz cheqin
diding 256 Viz tak pgongying
didingcao Vii diding
difUzi 269
digip 176
digizi Vii gouqizi
diji Viz digip; yuzh
dijigen Viz bimogen
dijin Viz bimogen
dijing Viz hshouwii; rnshen
disui Viz gandihung
ditngzi Viz mubiezi
diwn Viz banxia
dixianmio Viz gouqiye
dixin Viz gaobn
diy 275
dingchuangcao Viz cang'r
dongbizh Viz bizh
donggua 268
dongqingzi Viz nuzhenzi
doulnggen Viz qingmuxiang
doukou Viz roudoukou
dxng muxiang Viz qingmuxiang
dxnghi Viz diding
duogi Viz bidoukou
midou Viz biandou
esh Viz nibangzi
eshgen Viz nibanggen
rcao Viz shanyao
erhuayang Viz rndongtng
fanhn caogen Viz ziwan
fngfeng 272
fngji 269, 275
fngt Viz jiegng
fangxiang Viz bizhi
fangzhangdo Viz ynynghuo
feixngcao Viz yxingcao
fizi 276
fncao Viz gancao
fng Viz ggen
Iengyan qinrn Viz cheqinzi
foshougen Viz gaolingjiang
fzhijia Viz biguo
fichng Viz hungqn
fjiao Viz hjiao
flng 222
fUr Viz dahung
ft Viz flng
fuzi 62
gancao 158
gandihung 232
gangu i Viz danggui
gang Viz ggen
ganjiang 260
ganshengdi Vii gandihung
ganshengjiang Viz ganjiang
ganzao Viz dazao
gaobn 170
gaolingjiang 74
gaoyou Viz gaobn
ggen 228
ghua 228
gtiohua Viz ghua
gzigen Viz ggen
gougi Viz mhung
gouj 269
gouqiguo Viz gouqizi
gouqigen Viz digip
293
gluqlrnlaO Viz gluqiye
gluqiye 176
gluq izi 176
goutng 276
gijingcao 271
gusuibu 270
gulu 252
gulugn Viz tianhufn
gua.luk Viz gualup
gua.lup 252
gulurn Viz guluzl
gualuzl 252
gUldiiyu Viz tianrn
gUlgai Viz rnshn
gUlqing Viz giobn
gulio Viz gancio
hi'ershn Viz rnshn
hi'rch 58
hiijinsha 273
hiilingjiang Viz gaolingjiang
hiishashn Viz bishashn
hhua Viz linhua
hhufmp 267
hgu Viz bfmxia
heshi 268
hshluwii 220 ,.
hz' 276
hizhirn 246
hnghua 106
hnghua'ai Viz yirnucio
hnglnhua Viz hnghua
hngneixiao Viz hshluwii
hngshoyao Viz chishoyao
hngzio Viz dazio
houpo 178
hOUpOgUl Viz houpoz'
houpohua 178
houpoz' 178
housh Viz houpozl
hcangzl Viz cang'rz'
hjiao 210
hl 272
hlba 254
hlguan Viz rniidoulng
hrn Viz hizhirn
huafn Viz tianhuafn
huajiao 277
huinixl Viz nixl
huishanyao Viz shanyao
hungbii 206
hungb Viz hungbii
hunggua Viz gualu
hunghua sanqi Viz pgongying
294
hunghuahao 88
hungjiang Viz jinghung
hunglin 1 24
hungling Viz dahung
hungq 94
hungqn 244
hungshn Viz dingshn
hungxianghao Viz hunghuahao
hungyu Viz yujin
hungzhizl Viz zhiz'
huij Viz wuweizl
hUlrnren 104
jidou Viz hlba
jid Viz ciowiitu
jijiiogu Viz nixi
jwin Viz yuinzhi
jxie Viz shashn
jiajiile Viz roudoukou
jiantucio Viz diding
jianghung 130
jiangjiin Viz dahung
Jlangpl 260
jigng 214
jinhua Viz jinynhua
jinshoyao Viz bishoyao
jiny Viz ciowiitu
jinynhua 174
jinyingcio Viz linxii
j'nwn dahung Viz dahung
jingjie 275
jingrnl 273
j 1 1 4
jh 1 1 4
jluo 1 1 4
jrnirou Viz wurni
jusheng Viz hizhirn
jye 114
juin'er Viz cang'r
jurnngzi 108
kuindonghua 276
kongchng Viz hungqn
kournl Viz bidoukou
kucio Viz yirnucio
kidou Viz hlba
kigu Viz kishn
kihao Viz hunghuahao
kijigng Viz jigng
kilianp 180
kishn 248
kishnz' Viz yadinz'
kixin Viz shashn
kiyuinzhi Viz yuinzhi
kiyi Viz linzlxin
kunbu 272 melzao Viz dazao
kunci.o Viz yimici.o mnd6ng Viz maimnd6ng
lifzI 274 mng Viz tus i
lngn Viz bimogn mirn Viz yiyirn
laowngxu Viz rndngtng micao Viz ganci.o
laoyadan Viz yadanzI minhungq Viz hungq
ll 276 mngtianm Viz tianm
lizhi 273 mohanlin 271
linhua 188 moyao 269
linhuaxu Viz linx mubizl 182
link Viz linfng midanhua 194
linp Viz linyi midanp 194
liimp Viz kilianp mugui Viz rougui
linqiao 271 mujinp 272
liansh VIz chuanlianzI mumin Viz duzhong
linsh VIz linzi mushoyao Viz chishoyao
linxu 188 muxiang 238
linyi 188 muxie Viz mubizI
linzl 188 muyngri Viz danshn
linzixin 188 nahui Viz lhui
linfng 188 nnbiandou Viz biandou
lingjiang Viz gaolingjiang nnmuxiang Viz muxiang
lioshashn Viz bishashn nnshashn ViZ shashn
liepo Viz houpo naoynghua 274
lngdangcai Viz yuzh neixu Viz hungqn
lngxian Viz wilngxian nngxiao Viz wilngxian
lngyan Viz biguo nchangpi Viz shulchangpi
IiUgiml Viz yiyirn nibanggn 82
.'
lngdan 271 nibangzl 82
lngsha Viz mhung nijii.ohua Viz ynynghuo
loulngzl Viz mubizl nishn Viz kishn
lba Viz hlba nishci.o Viz chqin
lgn 273 nishizl Viz cang'rzl
lhui 72 nixi 60
libianj Viz yj niy Viz chqin
luoshtng 276 nhui VIz lhui
mabianci.o 276 nuzhnsh VIz nuzhnzi
machlci.o Viz machixian nuzhnzi 172
machlxian 224 pangdahai 275
mad6ulng 86 plpa 144
magansh Viz hshouwu ppahua 144
mhung 140 ppaye 144
maji Viz cangzh ppding Viz pg6ngying
maqinzl 275 ppna 276
mat jumng Viz jumngzi pg6ngcao Viz pg6ngying
myuguo Viz banxia pg6ngying 250
mzI VIz huomren phung 276
mzIren Viz huomren qign VIz digip
maimnd6ng 1 90 qish Viz yiyirn
mngyu Viz shashn qi Viz gouqizi
moci.ogn Viz bimogn qiannizI 272
melcao Viz gancao qiansh 271
mish Viz wumi qianghu 273
295
qingmuxiang 86
qingw{lfi Viz zlwan
qingxiangzl 269
qingzh Viz cangzh
qmai 134
rndongcao Viz rndongtng
rndonghua Viz jinynhua
rndongtng 174
rnshn 196
rnshnxii 196
rnshnye 1 9 6
rnye Viz bisiiye
rnzao Viz chuanlianzl
rnzi Viz bisiiz
ru!xu Viz tianhuiifn
roudoukou 186
rougui 1 1 2
rouguo Viz roudoukou
rouzhi 1 1 2
rouzao Viz shanzhiiy
rgn Viz bimogn shulhua Viz linhua
ruxiang 268
sanbutiao Viz banxia
sanlng 275
sangbip 184
sangjishng 277 " silinp Viz duzhOng
sangshen 184
sangye 184
sangzhi 184
shashn 66
shashn 68
shanbiandou 268
shancai Viz chih
shanjing Viz bizh
shanji Viz bizh
shanl'hngguo Viz shanzha
shanqmai Viz qmai
shanyao 1 3 6
shanyu Viz shanyao
shanyrou Viz shanzhiiy
shanzha 1 2 8
shanzhiiy 1 26
shanzhizi Viz zhiz'
shangdang rnshn Viz dangshn
shanglu 274
shchungzl 1 1 8
shegan 268
shm! Viz shchungzi
shzhii Viz shchungzl
shncao Viz rnshn
shngdi Vz gandihung
shngdihung Viz xiandihung
shngjiang 260
296
shngjiangp Viz jiangp
shngm 269
shidi 270
shljiinzl 274
shli gnp Viz shlign
shlign 230
shlik Viz shlipi
shlipi 230
shnnye 273
shwi 274
shoutin Viz banxia
shdi Viz shdihung
shdihung 232
shuningn Viz nibanggn
shuninz' Viz nibangz'
shuxiang Viz shanzh
shuyu Viz shnyao
shuzao Viz shanzhiiy
shungbip Viz kulianp
shu!changpu 64
shulma xiangguo Viz madoulng
shulxie Viz shashn
shulyngyu Viz tianm
sigua 273
sizhong Viz duzhong
songlng Viz flng
suanjiang 274
suanlign Viz shlign
sunlip Viz shlipi
suanshlipi Viz shlipi
suanzaoh Viz suanzaoren
suanzaoren 262
suocao 270
tidang Viz dangshn
tnxiang 275
tng Viz tusi
tiandong Viz tianmndong
tianhufn 252
tianm 152
tianmndong 90
tiannnxing 267
tincai Viz guqiye
tijHio wilngxian Viz wilngxiiin
tongcao 276
tujing Viz rnshn
tumubi Viz mubizi
tumuxiang Vz qingmuxing
tusi 132
tusish Viz tusizl
tusizi 132
wngbi Viz gualu
wnglin Viz hunglin yaozao Viz shanzhiiy
wngma Viz yuzh yehungm Viz chongweizl
wei Viz wuweizl yhuxiang Viz shchungzl
weilngxian 116 yj 110
weiluzhi Viz hjiao yqi Viz cang'r
weiquj Viz awei yshanj Viz yj
wiwi Viz yuzh yzhim Viz xuanshen
wixiang Vii yuzh yi Viz linzlxin
wenpo 270 yiml Viz yiYlrn
wubeizl 274 yimu'ai Vii yimucao
wucaiwei Viz awei yimucao 168
wudien Viz hi'rch yimucaozl Viz chongweizl
wudingn Viz hi'rch yimuhao Viz yimucao
wujiapi 267 yiyirn 1 22
wumzi Viz heizhim yinchnhao 268
wumi 226 ynhua Viz jinynhua
wumizl Viz wuweizi ynhuatng Vii rndongtng
wumuxiang Viz muxiang yntioshen Viz bishashen
wutu Viz caowutu ynynghuo 142
wuweizl 240 yum Viz heizhim
wuxiang Viz muxiang yugui Vii rougui
wuxngcao Viz machlxian yujiao Viz hjiao
wuyao 272 yujin 130
wzhuy 271 yumixu 277
xigua 269 yusuzl Viz bisiiz
xixie Viz hi'rch yuxmgcao 160
xix in 268 yuzh 218
xiakucao 274 yunhua 270
xiandihung 232 yuanq n Viz hungq n
xianlngp Viz ynynghuo yunshengdi Viz gandihung
xianmo 269 yuanzhi 216
xianshengdi Viz xiandihung yuejihua 275
xianzh Viz cangzh yueto Viz zhizl
xiangdan Viz lhui yiinlng Viz lng
xiangr 271 zaoji 272
xiaobianr Viz zlwan zaorn Viz suanzaoren
xiaohm Viz chongweizi zfen Viz bizhi
xiaojitul Vii yuanzhi zy Viz gualu
xiaolingjiang Viz gaolingjiang zzhi Viz linzl
xuduan 270 zhengma Viz xuanshen
xunfuhua 272 zlcao 273
xuanj Viz wuweizl zldangshen Viz danshen
xuanshen 242 zlji Viz yxingcao
xuanti Viz xuanshen z'wan 9 2
xuegouzl Viz gouqizi zhebeimu 271
xunmi Viz wumi zhl Viz bizhl
xunq Viz awei zhilin Viz hunglin
yadanzl 100, 268 zhimu 267
ynhsuo 269 zhizl 150
yngjiao Viz jumngzi zhizlhua 150
yngjinhua 270 zhiz'ye 150
yngpnai Viz shashen zhongp Viz houpo
yngyandou Viz biandou zhongti Vii xuanshen
297
zhii'rduo sUlzl Viz cheqinz'
zhjicao Viz qmai
zhiilng 274
zhma Viz danshen
zhimgen 268
zhiimi'r Viz yxingcao
zhqigen Viz yuzh

"

298
 Rejstk obsahovch ltek

a a chamigren 240 -amyrin 216

c:t.-bisabolol 98 -asaron 64
a-pinen 130, 204 -ekdyson 60, 184
a-spinasterol 120, 214, 252 -farnesen 80
a-terpineol 138 -pinen 130
a-terpinylacett 138 -selinen 98
acetty 68 -schisandrin 240
acetoxyatraktylon 98 -sitosterol 51, 78, 80, 150, 152, 170, 176,
aglykony 47, 48, 51, 102, 180, 244 190, 206, 212, 232, 244, 258
ajoene 71 -sitosterylpalmitat 212
ajugol 232 baikalein 244
akonitin 46, 62 baikalin 244
akoretin 64 barviva 130, 150
akorin 64 batatasiny I-V 136
albiflorin 192 benzoylpaeoniflorin 192, 194
aldehydy 160 berberin 46, 1 24, 206
alisol A a B 68 betuljn 214, 238
alkaloidy 46, 62, 68, 84, 86, 100, 104, 116, blkoviny 42, 45, 68, 122, 166, 224, 254, 262
140, 168, 170, 176, 180, 182, 188, 208, 210,
bilobol 154
224, 230, 238, 256, 258, 260 bioflavonoidy 47
alkoholy 256
biogenn aminy 224
allicin 53, 70
bisabolen 260
alliin 70
bis-desmethoxykurkumin 130
aloin 49, 72
borneol 52, 88, 110, 118, 138
aminokyseliny 45, 90, 122, 136, 208, 232,
bornylacett 76
242, 252, 258
brukamarin 100
amygdalin 47, 128
butylftalid 170 .;
amylza 261
butylidenftalid 80
anemonol 116
byak-angelicin 78
anethol 52, 162
celulza 45, 222
angelicid 80
angelicin 48, 78 cerylalkohol 258
angelikov laktony 78 cineol 52, 74, 88, 130, 138, 162
anthokyany 134, 240 cinncassioly 1 1 2
anthraglykosidy 48, 108 citral 114, 138
anthrachinon 48 citronellal 114
antrachinonov barviva 180 citrullin 252
antrachinonov derivty 220 cukry 42, 45, 156, 232
antrachinonov glykosidy 72 cykloartanol 176
apigenin 110, 180 cyklomulberrin 184
arabinza 92 cylindrin 164
arbutin 47 cynarin 258
arctiin 82 daukosterol 196, 262
arekaidin 84 dehydroturmeron 130
arekolin 84 8--7 -stigmasterol 214
arginin 90, 208, 232, 252 8--7-kampesterol 252
aristolochin 86 deoxyschisandrin 240
artemisiaketon 88 derivty kyseliny chinov 150
arundoin 164 desmethoxykurkumin 130
ar-kurkumen 98, 260 des-O-methylikarin 142
asparagin 90, 242 dihydrokarveol 140
astragalany I, II a III 94 dihydrokostuslakton 238
atraktylenolidy II a III 96 diosgenin 136
atraktylon 96 disacharidy 45
aukubin 212, 2 32 diterpenoidn laktony 154
299
diterpenoidn pigmenty 236 glukza 45, 164, 222, 232, 234
dopamin 224 glycerol 46
draslk 42, 196, 222 glycin 45
dusk 42 glycyrrhizin 158
D-galaktza 58 glykoproteidy 136
D-kafr 76 glykosidy 47, 48, 90, 100, 132, 142, 150, 152,
D-mannit 150 158, 172, 194, 224, 234, 258
efedrin 46, 140, 208 glykosidy fenolick 47
ekdysteroidy 51, 184 glykosidy flavonoidn 47
eleutherosid B 172 glykosidy iridoidn 49
emodin 108, 220 glykosidy kumarinov 48
emodinmonomethylether 220 glykosidy kyanogenn 47
enzymy 42, 72, 132, 196 glykosidy srden 47
epialisol A 68 gomisin A a N 240
epikatechin 58 gramisterol 176
eskuletin 48 guajakol 184
estery 46 guvacin 84
eugenol 52, 74, 130, 186 gutapera 146
felandren 162 gypsogenin 182
felodendrin 206 hesperidin 114
fenol 74, 184 heterosacharidy 94
fenolick derivty 194 hispidulin 212
fenolick kyseliny 154, 174 homoplantaginin 21 2
fenolick ltky 136, 178 honokiol 178
fenolick sloueniny 184 hok 42
fenolick aglykon 47 hoiny 49, 50, 64, 1 26, 224
fenylethylalkohol 134 hydroxyanthracenov derivty 234
fenylpropanov glykosidy 1 20 hydroxyatraktylon 98
fenylpropany 52, 162, 86 hydroxykyseliny 51
fernenol 164 hydroxytanshinon 236
flavonoidn glykosidy 102, 262 hypakonitin 62
flavonoidy 70, 74, 92, 106, 114, 128, 134, hyperin 160
154, 158, 160, 168, 174, 180, 184, 188, 212, chinolizidinov alkaloidy 248
240, 248, 256, 262 chlorofyl 42
flavonov glykosidy 244 cholesterol 51
fosfolipidy 53, 258 cholin 64, 136, 246, 250, 254
fusfur 42, 196, 222, 254 chrysandiol 110
friedelin 1 20 chrysarterin A a B 110
fruktza 45, 164, 222, 234 chrysofanol 49, 220, 234
ftalidy 170 chuanwu A a B 62
furanokumariny 48, 78, 118 chuanxingol 170
fysalien 176 ikarin 142
fyscion 234 imunostimulujc polysacharidy 196
fytoncidy 53, 64, 70, 134 inokosteron 60, 184
fytosteroidy 104 inulin 45, 82, 214, 230, 238, 250
fytosteroly 68, 108 invertin 172
galangol 74 iridoidn glykosidy 50, 150, 174, 212, 232
gallotaniny 192 iridoidy 45, 126
gardenosid 150 isoartemisiaketon 88
gardosid 150 isoginkgetin 154
gastrodin 152 isochinolinov alkaloidy 46, 178, 206
geniposid 150 isoliquiritigenin 158
geraniol 174 isopelletierin 230
gingeroly 260 isorhamnetin 74, 154
ginkgetin 154 isotanshinon I a II 236
ginkgol 154 jatrorrhizin 1 24, 206
ginkgolidy A, B a C 154 jujubogenin 262
ginsenosidy 50, 196 jujubosid A a B 262
glukany 94 kafr 110
300
kamfen 118, 130, 238 kyselina hydroginkgolov 154
kampesterol 1 22, 206, 232, 244, 252 kyselina chlorogenov 146, 174, 246
kannabinoidn ltky 104 kyselina chrysofanov 170
kaprylaldehyd 160 kyselina jablen 42, 51, 126, 128, 164, 240
kapsaicin 260 kyselina jantarov 42, 51, 240
kardioglykosidy 47 kyselina kapronov 238
karotenoidy 114, 176 kyselina kaprylov 238
karthamin 106 kyselina krategolov 128
katalpol 232 kyselina kuminov 204
katechin 58 kyselina laurov 168
kemferol 74, 154, 184 kyselina linolenov 46, 170, 176, 246, 252
kemferol-3-rhamnoglukosid 154 kyselina linolov 46, 106, 154, 168, 176,
ketony 88 242 , 252, 258
klejopryskyice 148 kyselina mseln 184
klematitol 116 kyselina momordicinov 182
kofein 46 kyselina mraven 100
koixenolid 1 22 kyselina myristov 186, 246
koixol 122, 164 kyselina octov 184, 238
koniferin 90 kyselina oleanolov 49, 60, 144, 262
koniferylalkohol 50 kyselina olejov 142, 154, 162, 168, 182,
konvalarin 218 242, 246, 258
koptisin 1 24 kyselina pachymov 222
kornin 126 kyselina palmitov 46, 142, 162, 170, 242,
kosamin 100 246, 258
kosmosiin 110 kyselina pantotenov 166
kostuslakton 238 kyselina pinikolov 222
kresoly 184 kyselina platikodonov 214
krocetin 150 kyselina polygalakov 214
krocin 150 kyselina propionov 184
kukoamin A 176 kyselina p-kumarinov 72
kulakton 180 kyselina salicylov ,256
kulinon 180 kyselina skoicov 234
kulolakton 180 kyselina stearov 46, 162, 182, 242, 246,
kumarin 48, 254 258
kumarinov derivty 48 kyselina avelov 164
kumariny 1 18 kyselina tumulosov 222
kurkumin 130 kyselina ursolov 128, 144, 212, 230, 262
kushenol A-O 248 kyselina vinn 42, 51, 126, 128, 240
kuskutin 132 kyselina 1,4-dikafeoylchinov 258
kuwanony A-L 184 kyselina 3, 4, 5-trimethoxyskoicov 216
kvercetin 58, 74, 92, 114, 128, 154, 184, 188 L-arabinza 58
kvercitrin 154, 160 L-limonen 204
kyanogenn glykosidy 128, 166 L-rhamnza 58
kyanovodk 47 laktony 118, 128
kyselina arachinov 228 laktukopikrin 50, 250
kyselina askorbov 48, 240 laurylaldehyd 160
kyselina asparagov 208, 224, 252 lecitin 220, 246, 258
kyselina -aminomseln 208 leonuridin 168
kyselina benzoov 168, 192, 244 leonurin 168
kyselina betulinov 230, 262 leonurinin 168
kyselina citronov 42, 51, 128, 164, 224 , 240 leucin 1 22
kyselina eburikov 222 liensinin 188
kyselina ferulov 80, 170 lignany 50, 240
kyselina fosforen 53 ligustilid 80, 170
kyselina y-linolenov 46 ligustrazin 170
kyselina gallov 1 26, 234 limonen 52, 80, 114, 130, 186
kyselina ginkgolov 154 linalool 76, 138, 174, 238
kyselina glutamov 208, 224, 252 liquiritigenin 158
kyselina glycyrrhetinov 49 loganin 126, 174

301
loniceraf1avon 174 pektiny 114, 146, 250
lonicerin 174 pelletierin 46, 230
luteolin 110 perillaaldehyd 204
lysin 122 perlolyrin 170
magnof1orin 206 pinellin 208
magnokurarin 46, 178 pineny 74, 80, 88, 118, 138, 174, 186
magnolol 178 piperidinov alkaloidy 46, 184
mannit 164, 232, 230 piperin 210
margosin 180 plantaginin 212
mastn kyseliny 46, 68, 232, 240, 246 platikodigenin 214
matrin 248 platikodiny A, C a D 214
menispermin 206 polyacetylenov sloueniny 82
mesakonitin 62 polysacharidy 45, 72, 94, 158, 188
methylsalicylat 134 prenylf1avony 184
methyltanshinon 236 protoalkaloidy 46
metylallyltrisulfid 71 protoberberinov alkaloidy 1 24
minerln ltky 42, 82, 166, 222, 224, 250 provitamin A 132, 168, 218, 224, 232, 242,
momordicin 182 246, 250, 262
momordin 182 pryskyice 72, 104, 126, 138, 148, 210
monosacharidy 45 pseudoefedrin 140
monoterpenick glykosidy 192 pseudopelletierin 230
monoterpenoidn aglykon 49 psoralen 78
monoterpeny 52, 110, 114, 160, 162, 174, pyrrolov alkaloidy 110, 168
186, 204, 238 p-cymen 186
moranolin 184 rehmanniosidy A, B, C a D 232
morronisid 1 26 rhein 49, 220, 234
mulberrin 184 rheumemodin 234
myrcen 80, 138, 140, 160,
f
238 ruskosaponin 190
myristicin 186 rutin 48, 114, 154, 160, 168, 184, 188, 248
N-nornuciferin 188 saf1orov lu A a B 106
nasycen mastn kyseliny 106, 242, 258 safrol 186
neferin 188 sacharidy 84, 104, 112, 164, 166, 224, 240,
neglykosidn seskviterpeny 50 256, 258, 262
nenasycen mastn kyseliny 46, 106, 242, sacharza 45
252, 258 saikogenin E, F a G 102
neohesperidin 114 saikosaponin A, C, D 102
nerolidol 76 sanggenony A-P 184
neutrln lipidy 154 sapogeniny 262
nikotin 104, 208 saponiny 49, 66, 90, 92, 94, 116, 134, 144,
noradrenalin 224 146, 158, 166, 190, 214, 252, 254, 256, 258
nuciferin 188 saussurin 238
nukleov kyseliny 46 sciadopitysin 154
obakulakton 206 sekologanin 174
obakunon 206 serin 252
olej 46, 186, 196, 246 srov cholesterol 71
oligosacharidy A, B a C 190 sesamin 246
onjisaponiny A-G 216 sesamol 246
ophiopogonin A, B, C a D 190 seskviterpenoidn glykosidy 144
organick kyseliny 42, 82, 104, 126, 128, seskviterpenoidn hoiny 238, 250
146, 224, 238, 240, 262 seskviterpenoidn laktony 98
organick sulfidy 148 seskviterpeny 52, 98, 110, 130, 240
oxymatrin 248 shionon 92
oxypaeonif1orin 192, 194 schisandrin 240
paeonif1orin 192, 194 silice 52, 64, 68, 70, 74, 76, 82, 86, 88, 96,
paeonol 194 100, 102, 112, 114, 118, 130, 134, 138, 140,
paeonolid 194 148, 156, 162, 168, 174, 178, 182, 184, 186,
paeonosid 194 204, 210, 238, 240, 242, 254, 256, 260
palmatin 1 24, 206 simiarenol 164
panaxosidy 196 sra 42, 70, 196

302
skopoletin 48, 78 uralsaponin A a B 158
skohcov aldehyd 1 1 2 ureasa 132
sliz 64, 82, 90, 94, 112, 136, 218, 224, 254, vanilin 148, 152
262 vanilylalkohol 152
sodk 42, 196 vpnk 42, 196
soforaflavosid I 248 verbenalin 126
sojasapogenol B 248 violin 256
sojasaponin I 248 vitamin A 152
sorbitol 144 vitamin B 250
spinosin 262 vitamin Bl 144, 176, 204
srden glykosidy 218 vitamin B2 176, 262
stachydrin 110, 168 vitamin B6 154
stachyosa 232 vitamin C 48, 146, 176, 224, 250, 258, 262
steran 51 vitamin E 142, 240
steroidn aglykony 47 vitamin F 46
steroidn glykosidy 262 vitamin K 164
steroidn sapogeniny 136 vitaminy 70, 196
steroidn saponiny 190, 218 vlknina 224
steroidy 51 , 80, 176 vodk 42
steroly 51, 72, 78, 94, 120, 122, 142, 150, wogonin 244
152, 154, 170, 176, 180, 184, 190, 206, 212, wogonosid 244
214, 232, 238, 240, 252 worenin 1 24
stigmasterol 51, 78, 80, 122, 154, 232, 238, wuweizisu C 240
252 xanthinin 258
strumarosid 258 xanthonov derivty 216
swertisin 262 xanthostrumarin 258
syringin 120, 172 xanthumin 258
krob 45, 122, 138, 210, 220 ylangen 240
avelan vpenat 58, 72, 1 1 2 , 230, 234, zeaxanthin 176
246 zinek 42
talatisamin 62 zingeron 260
tangshenosid I 1 20 zingiberen 260
tanin 126, 134, 142, 150, 168, 174, 188 ziziphyn 262
taraxasterol 250 elezo 42, 196, 222, 254
taraxerol 120 1-tanshinon 236
taraxerylacett 1 20 2-tanshinon 236
terpenick alkaloidy 46 4-0-methylpyridoxin 154
terpenick sloky 76 7 -dehydrostigmasterol 206
terpeny 52, 80, 96, 104, 118, 260
terpineol 118, 140, 162
tetrahydrokannabinol 104
triglyceridy 71, 186, 246
trigonellin 104, 254
trichosanthin 252
triterpenoidn glykosidy 262
triterpenoidn kyseliny 212, 214, 222, 230,
262
triterpenoidn saponiny 60, 102, 158, 174,
196, 248, 262
triterpenoidy 92, 120, 122, 144, 164, 180,
206, 214, 216, 238, 250
trypsin 208
tsloviny 52, 64, 68, 82, 84, 90, 100, 112,
146, 154, 230, 234
tuk 42, 46, 84, 122, 138, 146, 154, 166, 204,
210, 224, 254, 262
turmerony 130
tyrosin 1 22
uhlk 42

303
 Oblasti vskytu popisovanch druh

Abchzie 174 Etiopie 254

Mghnistn 104, 106, 230, 256 Evropa 82, 134, 154, 212, 258
Mrika 164, 168 jihovchodn 88
jin 228 jin 1 16, 158
Kapsk oblast 72 Filipny 84, 90, 108, 150, 162, 190
severn 222, 258 Francie
severozpadn 104 jin 144
tropick 1 22 Havaj 176, 260
vchodn 58, 166 Himlaj 104, 174, 218, 224
zpadn 166 Indie 68, 84, 86, 88, 92, 104, 106, 108, 110,
Altaj 70, 158, 216 122, 124, 130, 138, 148, 164, 166, 168, 180,
Alrsko 144 186, 196, 204, 210, 212, 238, 246, 254,
Aralsk moe 148 256, 258, 260, 262
Argentina 228 Indona 84, 90, 112, 114, 118, 164, 166,
Asie 182, 196, 204, 210
jihovchodn 60, 72, 76, 84, 122, 130, 168, Indonsie 58, 84, 104, 108, 112, 210
180, 182, 188, 262 rn 158, 180, 230, 238
jihozpadn 158 Japonsko 60, 66, 68, 70, 74, 78, 80, 82, 86,
Mal 106, 184, 230 90, 92, 94, 96, 98, 102, 108, 110, 114, 1 20,
Pedn 88, 106, 230, 262 126, 128, 132, 134, 136, 142, 144, 146, 150,
severn 116 152, 154, 156, 160, 162, 164, 170, 172, 174,
Stedn 104, 164, 176, 218, 262 176, 182, 190, 192, 194, 196, 204, 206, 208,
vchodn 206, 212, 228 214, 218, 220, 222, 226, 228, 232, 234,
zpadn 254 236, 238, 242, 244, 248, 256, 258, 260
Austrlie 106, 188, 228, 262 Jva 100, 176
Banglad 182 Jin Amerika 104, 166
Barma 76, 84, 112, 182, 204, 246 Kamboda 76, 130, 138, 160
Brazflie 122, 186, 262 Kamatka 62
Caihrad 184 Kanada 196
echy Kamr 104
stedn 88 Kavkaz 126, 146, 164, 188, 220
enkovsk les 140 Kazachstn 158
esk kras 134 Korea 60, 62, 66, 78, 80, 96, 98, 102, 118,
Polab 134 1 20, 126, 132, 136, 146, 152, 156, 160, 172,
Praha 88 174, 184, 190, 206, 208, 214, 218, 226, 232,
Prask botanick zahrada 146 234, 244, 250, 262
na 60, 62, 66, 68, 70, 74, 80, 88, 90, 92, Kesong 196
96, 98, 102, 106, 108, 110, 118, 120, 122, Krym 126
1 24, 126, 128, 132, 134, 136, 140, 142, 148, Kurilsk ostrovy 156
150, 152, 156, 160, 180, 184, 192, 196, 208, Laos 76, 256
212, 226, 228, 232, 244, 246, 248, 250, Madagaskar 180, 186, 210
256, 258, 260, 262 Malabarsk pobe 210
Hongkong 214 Malaj sie 84, 182, 186, 188
jihovchodn 84 Mexiko 104, 106, 246
jihozpadn 196, 220 Moluck ostrovy 186
jin 64, 76, 84, 86, 100, 112, 138, 146, Mongolsko 62, 66, 68, 70, 94, 102, 118, 128,
162, 164, 172 , 182, 190, 222, 252 140, 158, 192, 216, 232, 234, 244, 248,
severn 80, 82, 1 10, 158, 194, 216, 242 250 , 258, 262
severovchodn 78, 144, 196, 206, 218, Morava
236 jin 184
severozpadn 94, 154, 168, 176, 214 Nov Guinea 186
vchodn 204 Ocenie 84, 182
zpadn 80, 170, 174, 234 Pkistn 104
Dln vchod 126 Pamr 158
Egypt 148, 158, 224, 254 Polynsie 84

304
Pedn Indie 58
Rusko 62, 66, 68, 94, 106, 248, 250
Amursk oblast 118, 206, 240
Dln vchod 98
Chabarovsk kraj 94, 196, 216, 240
Jenisej 158
jin Sibi 118
Krasnojarsk kraj 102
Kurilsk ostrovy 240
Povo} 188
Pmosk kraj 66, 102, 214, 216, 240,
242, 244
Sachalin 156, 240
Sibi 70, 88, 158, 168, 192, 212, 248
Ussuri 156
Ussurijsk kraj 60, 196
vchodn Sibi 66, 78
Zabajkal 94, 216, 244
Severn Amerika 82, 154, 168, 216, 258
Siclie 144
Singapur 190
Slovensko 140
jin 218
Klov 196
Soi 150
Sokotra 230
Sri Lanka 58, 112, 164, 186, 258, 260
Stedn Amerika 138
Stedomo 144, 158, 254, 262
Stedozemn moe 72, 172, 180, 184, 230
Sdn 254
Sumatra 100, 138
Srie 180, 238
panlsko 144
Tanznie 84
Thajsko 74, 76, 112, 186, 196
Tibet 194, 234
Turecko 104
Ukrajina 146
USA 122, 144, 196, 222, 228, 262
Florida 144
Kalifornie 144
Uzbekistn 146
Vietnam 76, 80, 88, 108, 110, 124, 130, 150,
160, 162, 196, 220, 232, 238, 252, 256
Zakarpatsk Ukrajina 196
Zakavkazsko 102, 144, 230
Zanzibar 186

305
 Seznam barevnch vyobrazen rostlin
Allium fistulosum, cibule zimn (7)
Angelica sinensis, dhel nsk (12)
Areca catechu, palma arekov (plody) (14)
Cannabis indica, konop indick (24)
Carthamus tinctorius, svtlice barvsk (saflor) (25)
Cinnamonum cassia, skoicovnk nsk (28)
Codonopsis pilosula, pazvonek chloupkat (32) - 2x
Coix jacryma-jobi, slzovka obecn (33)
Curcuma longa, kurkuma dlouh (37)
Dianthus superbus, hvozdk pyn (39)
Dioscorea batatas, jam nsk (40) - 2x
Eriobotrya japonica, mipulnk j aponsk (44)
Ginkgo biloba, jinan dvoulalon (49)
Glehnia littora1is, glehnie poben (50)
Glycyrrhiza uralensis, lkoice uralsk (51)
Houttuynia cordata, houtuynie srdit (52)
Leonurus sibiricus, srdenk sibisk (56)
Melia azedarach, melie azedarach (62)
Momordica cochinchinensis, momordika koinnsk (63)
Morus alba, moruovnk bl (64)
Paeonia lactiflora, pivoka blokvt (68)
Panax ginseng, enen prav, (70) 2x (nadzemn st rostliny na oblce)
-

Peri11a frutescens, perila kovit (71)

Piper nigrum, pepovnk ern (74)
Plantago asiatica, jitrocel asij sk (75)
Platycodon grandiflorum, platykodon velkokvt (76) - 2x
Polygonatum odoratum, kokok vonn (78)
Portulaca oleracea, rucha zeln (81)
Punica granatum, grantovnk obecn (84)
Rehmannia glutinosa, rehmanie lepkav (85)
Rheum palmatum var. tanguticum, reve dlanit (86)
Schisandra chinensis, schizandra nsk (89) 2x
-

Scutellaria baicalensis, ik bajkalsk (91)

Sesamum indicum, sezam indick (92)
Zingiber officinale, zzvor obecn (99)
Ziziphus jujuba, jujuba nsk (100)

306
 Zdravotn rejstk
A v dsledku jaternch poruch (35) 126
absces (2) 60, (7) 70, (11) 78, (12) 80, (13) zpsoben naptm krnch sval (11)
82, (16) 88, (28) 112, (29) 1 14, (31) 118, (40) 78
136, (59) 174, (60) 176, (63) 182, (76) 214, chronick
(77) 216, (79) 220, (86) 234, (90) 242, (91) v doln sti tla (43) 142
244, (95) 252, (97) 256, (98) 258 v konetinch (43) 142
plicn (5) 66, (33) 122, (34) 124, (37) 130, kloubn (3) 62, (11) 78, (33) 122, (42) 140,
(38) 132, (52) 160, (76) 214, (81) 224, (95) (59) 174, (72) 206, (79) 220, (87) 236
252 revmatick (3) 62, (16) 88
zmenen (52) 160 menstruan (11) 78, (12) 80
adaptogen (70) 197 o (27) 110, (75) 212
afrodiziakum (43) 142, (66) 188, (70) 196 pooperan (12) 80
afty (47) 150, (72) 206 prs (56) 168
akn (8) 72 revmatick (2) 60, (3) 62, (64) 184
aktivita srdce (34) 124, (83) 228, (87) 236
fyzick 20 lach (59) 174
psychick 20 temene (57) 170
akupunkturn body 19 tien (25) 106, (53) 162, (57) 170, (62)
alergie (42) 140, (59) 174 180, (63) 182, (71) 204, (87) 236, (88) 238
alkohol - nadmrn poit (70) 196, (83) 228 v dutin bin (74) 210
Alzheimerova choroba (49) 154 v hrudi a bie (68) 192
anmie (32) 120, (57) 170, (70) 196, (79) v kostech (90) 242
220, (85) 232 v krku (5) 66, (15) 86, (37) 130, (51) 158,
angna (88) 238 (76) 214, (82) 226, (83) 228, (95) 252
angina pectoris (7) 70, (25) 106, (49) 154, v ki 21
(57) 170, (87) 236 v podeb (62) 180
antioxidant (70) 197 v prsou (34) 124
artritida revmatick (15) 86, (30) 116 v ramenou (83) 228
astma (7) 70, (24) 104, (32) 120, (42) 140, v aludku (14) 84, (51 ) 158
(49) 154, (95) 252 zastaven (51) 158
aterosklerza (7) 70, (36) 128, (87) 236 z traumatickch zvann (12) 80
zub (5) 66, (9) 74, (11) 78, (15) 86, (30)
B 116, (37) 130, (98) 258
bedra aludku (9) 74, (14) 84, (61) 178
bolest (96) 254 bradavice (82) 226
ochablost (79) 220, (96) 254 bronchitida (5) 66, (7) 70, (18) 92, (52) 160,
beri-beri (14) 84 (75) 212, (89) 240
blouznn (86) 234 chronick (5) 66, (17) 90, (43) 142, (44)
bolky oteven (13) 82 144, (50) 156
v doln sti tla (60) 176 bicho (3) 62, (4) 64, (8) 72, (14) 84
bolesti (3) 62 bolest (8) 72, (14) 84, (82) 226, (86) 234,
beder (96) 254 (88) 238, (92) 246
beder a kolenou (30) 1 16, (38) 132 buen srdce (80) 222, (87) 236
beder a ptee (45) 146
bicha 21, (3) 62, (4) 64, (8) 72, (10) 76, c
(11) 78, (14) 84, (37) 130, (41) 138, (46) cesty moov - znty (93) 248
148, (51) 158, (65) 186, (68) 192, (71) 204, cvy
(76) 214, (82) 226, (86) 234, (87) 236, (88) funkce 47
238, (93) 248 zprchodnn (28) 112, (99) 260
poporodn (2) 60, (25) 106, (37) 130, zen (92) 246
(56) 168 cirkulace
z krevn stze (66) 188 krve (57) 170
hlavy 21, (7) 70, (8) 72, (11) 78, (12) 80, mozkov nedostaten (43) 142
(23) 102, (27) 110, (42) 140, (45) 146, (46) cirhza (87) 236
148, (48) 152, (57) 170, (60) 176, (64) 184, jater (23) 102, (51) 158, (72) 206
(69) 194, (71) 204, (83) 228, (89) 240, (91) cukr krevn - hladina
244, (92) 246, (98) 258 nzk (32) 120, (78) 218, (67) 190
hrudi (95) 252 zven (32) 120, (51) 158, (85) 232
307
D hemolza 49
dsn - podrdnost a znty 21 hemoroidy (8) 72, (11) 78, (15) 86, (20) 96,
dech (22) 100, (47) 150, (52) 160, (59) 174, (63)
krtk (67) 190 182, (66) 188, (69) 194, (72) 206, (92) 246,
zten (15) 86 (95) 252
dloha hepatitida (6) 68, (20) 96, (23) 102, (26)
krvcen (19) 94 108, (34) 124, (36) 128, (37) 130, (47) 150,
pokles (19) 94 (51) 158, (54) 164, (75) 212, (86) 234, (88)
vyheznut (19) 94, (23) 102, (32) 120, 238, (89) 240, (91) 244, (92) 246, (93) 248,
(35) 126 (95) 252, (97) 256
vtok krvav (87) 236 akutn (30) 116
deprese (77) 216 chronick (79) 220
dermotzy (1) 58, (3) 62, (7) 70, (62) 180, hlas - ztrta (15) 86
(72) 206 hlava - bolest (8) 72, (27) 110, (83) 228, (89)
svdiv (3) 62 240, (91) 244, (92) 246, (98) 258
dezinfekn inky (88) 238 hleny
diabetes (13) 82, (17) 90, (19) 94, (32) 120, odstrann (5) 66, (50) 156, (51) 158, (75)
(51 ) 158, (60) 176, (64) 184, (70) 196, 212, (76) 214, (77) 216
(78) 218, (89) 240, (95) 252 rozpoutn (1) 58, (90) 242, (99) 260
dna (17) 90 v hrudi (82) 226
de kostn - vytven (79) 220, (85) 232 hlzy plicn (52) 160, (76) 214
devnn konetin (79) 220, (92) 246 hluchota (35) 126
dunost (14) 84, (15) 86, (42) 140, (54) 164, hltan - znt (93) 248
(73) 208, (89) 240 hmotnost tlesn snen (20) 96
dutiny (11) 78, (13) 82 hnis
nosn - znt (98) 258 odstrann (33) 122, (76) 214
obliejov (11) 78 vytlaen (87) 236, (95) 252
stn (13) 82 vypuzen (11) 78
suchost (50) 156 hojen ran a poplenin (46) 148
znty (11) 78, (13) 82 horeka (21) 98, (26) 108, (27) 110, (28) 112,
dchac cesty horn - infekce (93) 248 (42) 140, (47) 150, (59) 174, (64) 184, (71)
dyspepsie (4) 64, (9) 74 204, (82) 226, (83) 228, (85) 232, (86) 234,
alimentrn (22) 100 (97) 256
chronick alimentrn (1) 58 bez pocen (42) 140
dyzenterie (1) 58, (7) 70, (14) 84, (21) 98, nvaly (60) 176
(34) 124, (46) 148, (52) 160, (65) 180, (68) provzen kalem a vykalvnm
192, (72) 206, (74) 210, (81) 224, (82) 226, lutho hlenu (91) 244
(83) 228, (84) 230, (91) 244 vysok (91) 244
amebov (22) 100 hrdlo - znty (93) 248, (97) 256
chronick (16) 88 hrtan
krvav (12) 80 ochrnut (95) 252
znt (59) 174
E zduen (59) 14
ekzm (15) 86, (17) 90, (72) 206, (92) 246, hru
(98) 258 bolest (95) 252
chronick (30) 1 16, (39) 134 hlen (82) 226
epilepsie (82) 226 hubnut 21, (85) 232
huen v uch (58) 172, (64) 184, (79) 220,
F (79) 220, (83) 228, (92) 246, (98) 258
furunkly (27) 110 hypertenze (2) 60, (7) 70, (8) 72, (15) 86,
(32) 120, (36) 128, (45) 146, (49) 154, (60)
G 176, (64) 184, (70) 196, (83) 228, (91) 244,
gastritida (8) 72, (25) 106, (34) 124, (61) (100) 262
176, (92) 246 hypoglykemie viz cukr krevn
chronick (4) 64 hypotenze (8) 72, (28) 112, (70) 196
glaukom (14) 84, (26) 108 hysterie (46) 148

H CH
harmonizace vech lk (51 ) 158 cholera (82) 226
hemiplegie (3) 62, (19) 94 cholesterol 51, (7) 70, (36) 128, (51) 158,
308
(99) 260 chronick (82) 226
choroby pi tuberkulze (17) 90
duevn (4) 64 s hleny (75) 212
ke (53) 162, (82) 226 s hustm hlenem (5) 66
nervov (46) 148 s krvavm sputem (44) 144
on (26) 108 s mnostvm hlenu (10) 76
chipka (7) 70, (21) 98, (59) 174, (64) 184, such 21, (50) 156, (67) 190,
(76) 214, (83) 228 tien (51) 158, (77) 216, (82) 226
chu k jdlu (12) 80 tlumen (100) 262
nadmrn (42) 140 vlekl (89) 240
podpora (40) 136, (53) 162, (65) 186, zahlenn (49) 154, (61) 176, (77) 216,
(74) 210 (80) 222
snen (55) 166 zastaven (5) 66
patn (12) 80 kinetza (99) 260
ztrta (28) 112, (32) 120, (58) 172 klimakterium - pote 48
klouby
I bolest (79) 220
impotence (7) 70, (17) 90, (28) 112, (31) 118, ochablost (72) 206
(32) 120, (35) 126, (38) 132, (41) 138, (43) kolena - ochablost (79) 220
142, (45) 146, (66) 188, (70) 196, (78) 218, kolika (37) 130
(89) 240, (96) 254 lunkov (88) 238
imunita koncentrace - poruchy (4) 64
podpora (70) 197 konetiny
snen (32) 120, (40) 136, (58) 172 devnn (43) 142, (79) 220, (92) 246
infarkt myokardu (49) 154 kee (98) 258
infekce (40) 136, (59) 174 ochablost (32) 120
hnisav (56) 168 ochrnut (46) 148
hnisotvorn (34) 124 otoky 21
horenat (78) 218 pocit necitlivosti (46) 148, (48) 152
hornch cest dchacch (23) 102, (93) 248 poruchy prokrven (92) 246
moovch cest (93) 248 studen (99) 260
kvasinkov (31) 118 tes 21
ke (87) 236 nava 21
moopohlavnho stroj (72) 212 konenk - vhez (84) 230, (92) 246
moovho mche (75) 212 kosti (2) 60
moovch cest (52) 160 bolest (90) 242
poevn (56) 168 posilovn (2) 60, (77) 216, (100) 262
stevn (69) 194, (99) 260 zpevovn (79) 220
ischias (3) 62, (13) 82, (35) 126, (43) 142, zrann (15) 86
(53) 162 krev
cirkulace (32) 120
J itn (57) 170, (59) 174
jtra (23) 102, (37) 130 chrlen (15) 86
tonifikace (2) 60 nedostatek (100) 262
viva (2) 60 otrava (51) 158, (57) 170
znty (93) 248 mstnn krve - odstrann (86) 234
srlivost 48
K sraeniny
kameny moov (13) 82, (39) 134 odstrann (36) 128, (46) 148
kapavka (49) 154 tvorba 48, (69) 194
kapilry stagnace akutn i chronick (86) 234
lomivost 47 v hlenu (59) 174, (67) 190
karbunkuly (13) 82, (40) 136 v moi (1) 58, (2) 60, (6) 68, (7) 70, (38)
kael (5) 66, (10) 76, (13) 82, (15) 86, (16) 132, (47) 150, (55) 166, (56) 168, (60) 176,
88, (18) 92, (42) 140, (44) 144, (49) 154, (53) (78) 212, (82) 226, (85) 232
162, (60) 176, (71) 204, (73) 208, (76) 214, ve stolici (1) 58, (8) 72, (38) 132, (59) 174,
(78) 218, (80) 222 (66) 188, (68) 192, (69) 194, (72) 206, (82)
ern (5) 66, (17) 90, (52) 160, (75) 212 226, (84) 230, (85) 232, (86) 234, (99) 260
drdiv s velkm mnostvm hlenu (99) vykalvn (44) 144, (54) 164, (60) 176,
260 (70) 196, (85) 232, (95) 252
309
 vyivovn (68) 192 tonifikace (2) 6 0
zstava (66) 188 viva (2) 60
zvracen (1) 58, (66) 188, (67) 190, (83) znt (19) 94
228, (85) 232, (86) 234, (90) 242 chronick (58) 172
krevn obh liej - upinat (3) 62, (37) 130
podpora (69) 194 lumbago (4) 64
poruchy (49) 154
slab (67) 190 M
stimulace (56) 168 malrie (9) 74, (14) 84, (22) 100, (23) 102,
krk (16) 88, (30) 116, (63) 182, (98) 258
bolesti (82) 226, (83) 228, (95) 252 malnutrice (55) 166, (92) 246
znt (90) 242, (91) 244, (97) 256 mandle - znt (13) 82, (93) 248
krvcen (1) 58, (7) 70, (11) 78, (69) 194 akutn (92) 246
dlon (85) 232 mdloby 21, (46)148, (48) 152, (77) 216, (85)
po porodu (56) 168 232
do plic (30) 116 meningitida kryptokokov (7) 7 1
do aludku (30) 116 menstruace
menstruan - siln (66) 188 abnormln (12) 80
po potratu (66) 188 bolestiv 48, (11) 78, (12) 80, (28) 112,
vnj (1) 58 (87) 236
vnitn (75) 212, (90) 242, (91) 244 nedostaten (12) 80
zastaven (1) 58, (54) 164, (66) 188, (75) nepravideln (12) 80, (23) 102, (52) 160
212, (82) 226, (84) 230, (85) 232, (99) 260 poruchy (2) 60, (12) 80, (37) 130, (56) 168,
ze stev (92) 246 (57) 170, (68) 192, (69) 194, (85) 232, (86)
z nosu (2) 60, (7) 70, (11) 78, (34) 124, 234, (87) 236
(47) 150, (54) 164, (60) 176, (66) 188, (68) pli siln (12) 80
192, (69) 194, (75) 212, (85) 232, (86) 234, siln (1) 58, (38) 132, (66) 188, (81) 224,
(91) 244, (95) 252 (82) 226, (91) 244
kee 21, (3) 62, (24) 1O, (68) 192, (68) 192 upraven (56) 168, (57) 170, (68) 192, (69)
dtsk (3) 62, (8) 72, (46) 148, (48) 152 194
konetin (3) 62, (64) 184, (98) 258 vynechn (25) 106
svalov 48, (3) 62, (53) 162 zstava (8) 72, (24) 104, (39) 134, (69)
lach (33) 122, (78) 218 194, (86) 234
v bie (51) 158 mstnn - odstrann (56) 168, (66) 188
v aludku (51) 158 migrna (11) 78
ku oka (22) 100, (82) 226 mlko (matesk)
ke (3) 62, (8) 72, (11) 78 nedostatek (95) 252
citlivost - snen (42) 140 tvorba (67) 190
hnisav proces (59) 174 mo (7) 70
choroby (1) 58, (3) 62, (16) 88, (17) 90, tvorba snen (33) 122
(53) 162, (59) 174, (82) 226 vyluovn (67) 190, (85) 232, (92) 246
infekce (87) 236 snen (56) 168
problmy (8) 72 zstava (7) 70, (49) 154, (75) 212
skvrny rud (69) 194 ztmavnut (92) 246
svdn (11) 78, (15) 86, (16) 88, (98) 258 moen (6) 68, (14) 84
vedovitost (56) 168 bolestiv (75) 212, (81) 224, (91) 244
vyrky (91) 244 ast (40) 136, (49) 154, (78) 218
zmken (92) 246 u mu (78) 218
zvlhen (40) 136 hojn (28) 112, (35) 126, (45) 146, (70)
kla (15) 86, (29) 114, (53) 162, (62) 180, 196
(68) 192, (96) 254 tlumen (41) 138
tseln (36) 128 nedostaten (80) 222
obte (6) 68
L poruchy (14) 84, (18) 92, (42) 140, (49)
laktace nedostaten (67) 190, (92) 246, 154, (54) 164, (64) 184
(96) 254 upraven (54) 164, (64) 184
ledviny zstava (20) 96, (39) 134, (52) 160, (65)
poruchy (31) 118, (96) 254 186, (75) 212, (80) 222
poslen funkce (40) 136 zten (6) 68, (24) 104
prokrven 48 moov orgny - znty (1) 58
310
mozek - prokrven (49) 154 otok zarudl (56) 168
mrtvice (3) 62, (7) 70, (13) 82, (70) 196 znty (98) 258
mozkov (7) 70 bolestiv (86) 234, (91) 244
odstrann nsledk (13) 82 zatmvn ped oima (7) 70
ochrnut (3) 62 zduel (34) 124
prevence (7) 70 zornice zvten (56) 168
srden (7) 70 zrudnut (47) 150
mysl - uklidnn (87) 236 odkalvn (51 ) 158, (73) 208, (77) 216
usnadnn (46) 148, (53) 162, (97) 256
N odolnost organizmu celkov (32) 120
nadmn (4) 64, ( 10) 76, (11) 78, (14) 84, odeniny (8) 72
(15) 86, (21) 98, (32) 120, (36) 128, (37) 130, ochablost
(41) 138, (46) 148, (53) 162, (61) 178, (65) nohou (21) 98
186, (73) 208, (74) 210, (80) 222, (82) 226, beder (96) 254
(83) 228, (88) 238, (96) 254, (99) 260 v bedrech a kolenou (35) 126, (79) 220
nachlazen (7) 70, (11) 78, (13) 82, (34) 124, ochrnut (48) 152
(42) 140, (44) 144, (46) 148, (47) 150, (51 ) hrtanu (95) 252
158, (71) 204, (99) 260 nsledkem mrtvice (3) 62
letn (82) 226 omrzliny (8) 72, (72) 206
s horekou (13) 82, (23) 102 onemocnn
s pocenm (23) 102 cvn (49) 154
napt (51 ) 158 horenat (34) 124, (59) 174, (90) 242
bicha (65) 186 kon (44) 144
nedostatenost zntliv (72) 206
srden (66) 188, (67) 190 prjmov (9) 74, (28) 112, (61) 178
iln (49) 154 vajenk (25) 106
nechutenstv (16) 88, (20) 96, (21) 98, (61) vedovit (92) 246
178, (82) 226, (83) 228 opar (7) 70
kojenc (36) 128 lysiv (31) 118
zmrnn (29) 114 opilost (44) 144
neplodnost oslaben po nemoci (92) 246
musk (43) 142, (75) 212, (89) 240 ospalost (21) 98 ,/

ensk (43) 142, (56) 168, (89) 240 otoky (2) 60, (3) 62, (6) 68, (7) 70, (11) 78,
nervozita (95) 252 (13) 82, (14) 84, (19) 94, (20) 96, (21 ) 98,
nervy (27) 110, (42) 140, (55) 166, (59) 174, (64)
posilovn (43) 142 184, (68) 192, (73) 208, (75) 212, (80) 222,
koupele (4) 64 (81) 224, (86) 234, (90) 242, (99) 260
tien (66) 188, (100) 262 kloub, lach (33) 122
nespavost (47) 150, (53) 162, (58) 172, (65) dolnch konetin (55) 166, (64) 184
186, (66) 188, (73) 208, (77) 216, (79) 220, nohou a kolen (2) 60
(79) 220, (80) 222, (87) 236, (89) 240, (91) nerevmatick bolestiv (2) 60
244, (100) 262 ledvinov (6) 68
neurastenie (38) 132, (40) 136, (46) 148, mozku (49) 154
(66) 188, (87) 236 o (75) 212
neurza vegetativn (46) 148 plic (78) 218
nevolnost (10) 76, (10) 76, (71) 204, (73) prs (56) 168
208, (88) 238 prduek (78) 218
u dt (65) 186 tvrd (40) 136
thotenstv (56) 168 vodnat (6) 68, (11) 78, (14) 84, (33) 122,
nos - ucpn (98) 258 (54) 164
nucen na zvracen s vykalvnm hlenu v hrdle (27) 110
(61) 178 zmenen (2) 60, (15) 86, (14) 84, (47) 150,
(52) 160, (56) 168, (63) 182, (64) 184, (68)
o 192, (77) 216, (99) 260
obezita (42) 140, (74) 210 otrava (9) 74
obklady patn se hojcch ran (4) 64 alkoholem (9) 74, (34) 124, (49) 154, (51)
obliej - zrudnut 21 158, (83) 228
oi (7) 70 drogami (34) 124, (51) 158
erven (34) 124, (68) 192 krve (51) 158
311
 lky (51) 158 tk (2) 60, (56) 168
potravinami (74) 210 poruchy
protijed (51) 158 mentln (77) 216
rybami (71) 204 mylen (77) 216
pamti (49) 154
p spnku (90) 242
plen srdenho rytmu (83) 228
hy (8) 72 trven (4) 64, (19) 94, (20) 96, (21) 98,
pi moen (81) 224 (61) 178, (80) 222
palpitace (32) 120, (87) 236 u dt (1) 58
s zkost (80) 222 vstebvn (26) 108
pam pote
patn (77) 216 stevn (4) 64
ztrta krtkodob (70) 196 zavac (32) 120, (36) 128
paraziti (37) 130 aluden (4) 64
huben (84) 230 potrat hrozc (10) 76, (45) 146
stevn (7) 70, (8) 72, (13) 82, (14) 84, (22) prostata - znt (38) 132
100, (31) 118, (34) 124, (46) 148, (62) 180, prsa - rakovina (82) 226
(82) 226, (84) 230, (92) 246, (98) 258 prduky
plce 18, (5) 66, (13) 82 nemoci (95) 252
nemoci (95) 252 z nachlazen (11) 78, (27) 1 10, (28) 112,
proitn (5) 66, (15) 86 (52) 160, (71) 204, (75) 212, (98) 258
voda (33) 122 znty (4) 64, (13) 82, (42) 140
znty (13) 82, (15) 86) prjem 21, (3) 62, (6) 68, (9) 74, (10) 76, (10)
u dt (92) 246 76, (13) 82, (14) 84, (15) 86, (20) 96, (21) 98,
plod neklidn (71) 204, (85) 232, (88) 238, (28) 112, (33) 122, (34) 124, (36) 128, (41)
(91) 244 138, (44) 144, (49) 154, (55) 166, (57) 170,
pneumonie (25) 106 (61) 178, (65) 186, (66) 188, (70) 196, (71)
plodnost - podpora (79),.220 204, (72) 206, (74) 210, (75) 212, (80) 222,
pocen (14) 84 (82) 226, (83) 228, (88) 238, (89) 240, (91)
chorobn (32) 120, (68) 192 244, (96) 254, (97) 256, (99) 260
nadmrn (20) 96, (100) 262 bolestiv (68) 192, (86) 234
non (19) 94, (60) 176, (85) 232, (89) 240, chronick (22) 100, (84) 230
(90) 242 se zvracenm (55) 166
siln 35) 126 pechod - pote (28) 112
spontnn (19) 94, (89) 240, (90) 242 phody mozkov (49) 154
snen (42) 140, (100) 262 punice (93) 248, (98) 258
zastaven 36, (83) 228, (100) 262 psoben proti toxinum (88) 238
pocity plnosti (36) 128, (73) 208
v bie (61) 178 R
v hrudi (61) 178 rny zevn (100) 262
podrdnost (51 ) 158, (67) 190, (78) 218, rakovina (12) 80, (23) 102, (30) 116, (70)
(87) 236, (90) 242, (91) 244, (100) 262 197
podviva (100) 262 prsu (82) 226
pohmodniny (40) 136 aludku (91) 244
pochva ramena - bolest (83) 228
svdn (92) 246 rny (1) 58, (11) 78
vtok viz vtok poevn hnisav (11) 78
znt (7) 70 hojen 52, (46) 148
pokoka oteven (44) 144
such, svdiv (5) 66 stahovn (1) 58
pokousn hmyzem (8) 72 regenerace organizmu (32) 120
poluce (66) 188, (72) 206, (89) 240 rekonvalescence po
non (2) 60 chirurgickm zkroku (67) 190, (70) 196
pomoovn (28) 112, (35) 126, (40) 136 nemoci (67) 190, (70) 196, (92) 246
popleniny (8) 72, (34) 124, (46) 148, (72) porodu (67) 190, (70) 196
206, (86) 234, (91) 244, (92) 246 revmatizmus (7) 70, (17) 90, (21) 98, (25)
porann (37) 130 106, (28) 1 12, (33) 122, (43) 142, (53) 162,
porod (57) 170, (79) 220, (98) 258
pedasn (10) 76 rohovka
3 12
 deformace (70) 197 znty (6) 68, (59) 174, (93) 248
znt (47) 150 chronick (9) 74
rma senn (42) 140 slepho steva (81) 224
stevn paraziti viz paraziti stevn
s stevn peristaltika 48
semeno stevn plyny
podpora tvorby (89) 240 dezinfekce 52
vron (6) 68 odchod (65) 186
pedasn (38) 132, (40) 136, (41) 138, uvolovn 52
(43) 142, (49) 154, (60) 176, (65) 186, sucho v krku (67) 190
(66) 188, (77) 216, (78) 218, (79) 220, svaly
(84) 230, (85) 232, (89) 240 rst (77) 216, (85) 232
samovoln (58) 172 posilovn (2) 60
schopnosti mentln - zlepen (77) 216 svdn
sedativum (83) 228 ke (98) 258
sklerodermie (32) 120 poevn (31) 118, (92) 246
sklerza (27) 110 svrab (16) 88
slabost (85) 232 syfilis (63) 182
celkov (70) 196, (100) 262 systm imunitn a endokrinn (40) 138
nervov (77) 2 16, (89) 240
v konetinch (40) 136
slepota non (26) 108 edivn vlas viz vlasy
slezina 18 eroslepost (21) 98,
slinn kytn (41) 138
nadmrn (22) 96 lachy
zvyovn (99) 260 poslen (77) 216, (100) 262
slinivka bin - znt (99) 260 pokozen (63) 182
sliznice nosn zpevnn (45) 146, (79) 220
znty (11) 78 ok (48) 152
sluch (77) 216, (83) 228 ourek vlhk svdc (31) 118
spla (91) 244
spalniky (83) 228 T
spnek - poruchy (90) 242 tasemnice (34) 124
spermie - tvorba (56) 168 thotenstv (2) 60, (3) 62, (8) 72
spojivky on - znt (47) 150 mimodlon (95) 252
sraeniny (7) 70 tekutiny
krevn (2) 60, (25) 106 stagnace (55) 166
rozpoutn (2) 60 tln - nedostatek (89) 240
srdce tvorba (1) 58, (5) 66, (67) 190, (100) 262
bolesti (87) 236 vyluovn (70) 196
buen (49) 154, (51) 158, (66) 188, (77) teplota odpoledn (85) 232
216, (79) 220, (87) 236, (100) 262 zven pi tuberkulze (60) 176
innost (67) 190 tien bolesti (88) 238
kardiotonikum (99) 260 tlak
utien (100) 262 krevn (8) 72, (70) 196
strnut - zpomalen (100) 262 snen (26) 108, (32) 120, (45) 146, (57)
stavy 170, (63) 182, (98) 258
krvciv (68) 192 zven (92) 246
slabosti (19) 94, (21) 98 v hrudi (10) 76, (34) 124, (41) 138 , (71)
stze krevn (25) 106 204, (76) 214
sterilita ensk (31) 118 tok krve - podpora (36) 128
stimulace (65) 186, (99) 260 tonifikace
stolice organizmu (85) 232, (89) 240, (100) 262
dk (51) 158 po obtnm porodu (56) 168
zahutn (41) 138 toxiny
strava - stagnace (9) 74, (14) 84, (61 ) 178, odstrann (7) 70, (13) 82, (15) 86, (19)
(74) 2 10 94, (22) 100, (27) 110, (34) 124, (46) 148,
steva (47) 150, (51) 158, (52) 160, (59) 174, (63)
krvcen (92) 246 182, (81) 224, (88) 238, (90) 242, (93) 248,
vedov choroba (33) 122 (97) 256, (98) 258, (100) 262
313
 vyluovn (72) 206 (92) 246
trven (1) 58, (8) 72, (0) 76, (4) 84 zvlhen (40) 136
podpora (14) 84, (36) 128, (41) 138, (61) vodnatelnost (6) 68, (52) 160, (80) 222
178, (67) 190, (88) 238, (92) 246, (99) 260 bin (26) 108
poruchy 21, (0) 76, (9) 94, (20) 96, (21) vedovitost ke (87) 236
98, (36) 128, (55) 166, (61) 178, (65) 186, vedy (11) 78, (13) 82, (6) 88, (27) 110, (34)
(80) 222, (86) 234 124, (60) 176, (66) 188, (81) 224, (86) 234,
u dt (1) 58 (91) 244, (97) 256, (98) 258
posilovn (65) 186 brcov (49) 154
patn (8) 72, (10) 76, (61) 186, (70) 196 dvanctnkov (11) 78, (51) 158
zrychlen (78) 218 dlouho oteven (19) 94, (11) 78
trvic vy - vyluovn 52 na rohovce (26) 108
trichomonda (92) 246 nehojc se (37) 130
trubice moov nepraskl (19) 94
znty (13) 82 aluden (51) 158, (61) 178
tuberkulza (5) 66, (7) 70, (8) 92, (49) 154 krvcejc (59) 174
lz (82) 226 vyerpn
tumory (7) 70, (51) 158 fyzick (00) 262
nervov (70) 196
U pooperan (32) 120
ucho stedn - znt (98) 258 poporodn (32) 120
uklidnn (65) 186, (89) 240 vstebvn v tenkm stev
ducha (89) 240 slab (65) 186
mysli (87) 236 vyerpanost psychick (100) 262
nerv (00) 262 vyheznut
organizmu (100) 262 dlohy (9) 94, (23) 102, (32) 120
plodu (88) 238 konenku (19) 94, (20) 96, (23) 102, (32)
nava 20, (19) 94, (28) 112, (40) 136, (58) 120, (52) 160, (92) 246
172, (60) 176, (100) 262" vyluovn (4) 64, (5) 66
celkov (93) 248 slin (5) 66
chronick (32) 120, (40) 136, (45) 146 trvicch v (4) 64
psychick (43) 142 vymovn - podpora (74) 210
pal (8) 72, (70) 196 vyrky (13) 82, (51) 158, (91) 244
plavice (4) 64, (7) 70, (49) 154, (55) 166, vron semene
(88) 238, (98) 258 pedasn (35) 126, (79) 220, (80) 222
sta - hokost 21, (23) 102 ve spnku (79) 220
stroj moov (14) 84 vtok (38) 132
len (14) 84 poevn (11) 78, (21) 98, (33) 122, (40)
infekce (39) 134 136, (49) 154, (52) 160, (55) 166, (56) 168,
ui - huen (38) 132, (58) 172, (79) 220, (66) 188, (68) 192, (72) 206, (75) 212, (79)
(92) 246 220, (81) 224, (84) 230
utknut had (15) 86, (93) 248, (97) 256 krvav (55) 166, (87) 236,
uzliny zastaven (49) 154,
mzn (8) 72 viva nevhodn (26) 108
znt (8) 72, (81) 224, (97) 256
zduen (63) 182 Z
zkost (77) 216 zcpa (7) 70, (8) 72, (12) 80, (7) 90, (26)
eh (34) 124 108, (53) 162, (67) 190, (79) 220, (85) 232,
(86) 234, (90) 242, (92) 246, (95) 252
V poporodn (24) 104
vajenky (25) 106 v dsledku such stevn sliznice (79) 220
vdom (4) 64 z oslaben (58) 172
vidn zducha (32) 120, (49) 154, (64) 184, (70)
rozmazan (27) 110, (35) 126, (60) 176 196, (71) 204, (99) 260
slab (60) 176 zahlenn (6) 68, (21) 98, (36) 128, (73) 208,
patn (75) 212 (99) 260
vpadky (4) 64 zchvaty epileptick (66) 188
vitalita - zven (32) 120 znty O) 58, (6) 68, (7) 70, (9) 74, (11) 78,
vlasy (13) 82, (27) 1 10 , (59) 174, (97) 256
ediv pedasn (58) 172, (79) 220, dutin (74) 210
3 14
 nosnch (98) 258
dutiny stn (3) 82
dchacch cest (29) 114, (59) 174
hltanu (78) 218, (93) 248
hojen 52
hrdla (51) 158, (63) 182, (73) 208, (76)
214, (90) 242, (91) 244, (93) 248, (97) 256,
hrtanu a dsn (2) 60, (21) 98, (30) 114
jater (23) 102, (59) 174, (93) 248
kloub revmatick (59) 174
ke
hnisav (93) 248
ledvin (52) 160, (54) 164, (91) 244
mandl (1) 58, (3) 82, (59) 174, (78) 218,
(92) 246, (93) 248
akutn (30) 114
mln lzy (73) 208, (81) 224, (87) 236,
(93) 248
moovho mche (6) 68, (49) 154
moov trubice (3) 82
moovch a pohlavnch orgn O) 58
nosu (27) 110
o (27) 110, (64) 184, (75) 212, (86) 234,
(90) 242, (91) 244, (98) 258
pankreasu (65) 186
pnviky ledvinn (6) 68
plic (13) 82, (42) 140, (52) 160, (59) 174,
(76) 214, (92) 246
pohrudnice (33) 122
pochvy (7) 70, (75) 212
prostaty (68) 192
prduek (4) 64, (13) 82, (27) 110, (42)
140, (51 ) 158, (76) 214
prdunice (21) 98
sliznice nosn (11) 78
spojivek (26) 108
hnisav (37) 130
slepho steva (81 ) 224, (93) 248
slinivky bin (99) 260
stednho ucha (98) 258
stev (6) 68, (9) 74, (59) 174, (93) 248
chronick (9) 74
tlustho steva (79) 220
uzlin (59) 174, (81) 224, (90) 242, (97) 256
na krku (64) 184
mznch (93) 248
varlat (99) 260
vlasovho mku (73) 208, (86) 234, (90)
242, (93) 248, (95) 252
vodnat (74) 210
zavacho traktu (21) 98
z hypertenze (5) 86
aludku (44) 144, (92) 246, (93) 248
lunku (23) 102, (51) 158, (68) 192, (93)
248
zpal plic (59) 174, (93) 248
zapomntlivost (43) 142, (70) 196, (77) 216,
(80) 222, (89) 240, (100) 262
zkrt (91) 244
zatmvn ped oima (58) 172
zvrat (8) 72, (2) 80, (13) 82, (14) 84, (20)
96, (27) 110, (35) 126, (45) 146, (49) 154,
(57) 170, (58) 172, (60) 176, (68) 192, (70)
196, (73) 208 , (77) 216, (79) 220, (89) 240,
(92) 246, (98) 258, (99) 260
v dsledku hypertenze (26) 108
zmrnn (46) 148, (48) 152
zavaC soustava (37) 130
zavn - len (74) 210
zdueniny (63) 182
zhmodniny (3) 62, (15) 86
zimnice (23) 102, (71) 204
zimomivost 20
zmkovadlo (97) 256
zrak oslaben (38) 132, (60) 176, (77) 216,
(82) 226
zuby - bolest (9) 74, (11) 78, (13) 82, (98)
258,
zvracen (1) 58, (6) 68, (9) 74, (0) 76, (10)
76, (14) 84, (20) 96, (21) 98, (29) 114, (41)
138, (44) 144, (61) 178, (65) 186, (66) 188,
(70) 196, (71 ) 204, (73) 208, (74) 210 , (88)
238, (91) 244, (99) 260
krve (1) 58, (38) 132, (47) 150, (54) 164,
(64) 184, (66) 188, (83) 228, (86) 234, (90)
242
nucen (14) 84, (21) 98
v thotenstv (20) 96
ha - plen (8) 72
aludek
bolesti (9) 74, (14) 84, (15) 86
len (53) 162
poslen (44) 144
rakovina (91) 244
znt (92) 246, (93) 248
aluden va (4) 64
vyluovn 50
zven kyselost (4) 64
iln nedostatenost (49) 154
ze (44) 144, (50) 156, (60) 176, (85) 232,
(86) 234, (95) 252
chronick (00) 262
pi horekch (54) 164
tien (70) 196, (78) 218, (83) 228
lzy mln
znty (81) 224, (87) 236
ovlivnn (96) 254
tuberkulza (82) 226
loutenka (38) 132, (47) 150, (54) 164, (72)
206
lu 50
lunk - znty (23) 102, (93) 248
3 15
 Rejstk termn TM
B E
bedra - poslen (58) 172 e 27
bing 27 esence jing - rozhojnn (40) 136, (60) 176
bloky
chladn (28) 112 F
z hlen (4) 64 fei 18
z krevn stze (19) 94 fu 16
z vtru, chladu a vlhka (3) 62, (4) 64, (33) fuyao 34
122, (99) 260
z vlhka (75) 212, (98) 258 G
bolky z przdnoty ledvin (60) 176 gan (jtra) 18
bolest gan (stblo) 27
beder z przdnoty ledvin (53) 162 gao 34
bicha gen 27
studen (10) 76, (46) 148, (74) 210 genjing 27
z chladu (3) 62, (7) 70, (9) 74, (53) 162, guo 27
(57) 170 guopi 27
z chladu a vlhka (11) 78
z przdnoty krve (12) 80 H
z vhlhkosti (57) 170 harmonizovn stedu (4) 64
hlavy s horekou ze zrann chladem (7) hleny 22
70 rozpoutn (4) 64, (10) 76, (29) 114, (30)
studen srdce a bicha (3) 62 1 16, (44) 144, (71) 204, (73) 208, (74) 210,
z blokac v bie, hrudi, ramenou (37) 130 (99) 260
z blok vtrnho typu (31) 1 18 horeky z przdnoty yin (68) 192
z horkosti v jtrech (56) 168 horko 21, 28
r
z chladu (3) 62 horko nahoe a chlad dole (28) 1 12
z chladu a vtru (57) 170 horkost (1) 58, (6) 68, (8) 72, (11) 78, (13)
z vtru a vlhka (28) 112 82, (16) 88
aludku studen (74) 210 odstrann (23) 102, (66) 188
bicho - bolest z hornho zie (91) 244
studen (3) 62, (10) 76, (46) 148, (74) 210, proiovn (1) 58, (16) 88, (22) 100, (27)
(99) 260 110, (33) 122, (34) 124, (38) 132, (39) 134,
z chladu (3) 62, (7) 70, (9) 74, (53) 162, (47) 150, (52) 160, (54) 164, (59) 174, (60)
(57) 170 176, (62) 180, (64) 184, (69) 194, (72) 206,
z chladu a vlhka (11) 78 (75) 212, (81) 224, (85) 232, (92) 246, (93)
bu 24 248, (97) 256
rozptlen (13) 82, (86) 234, (98) 258
C snen (55) 166
cao 27 v kostech (85) 232, (90) 242
vlhk
odstrann (62) 180
chi - stagnace (71) 204 ve stevech (66) 188
vysuen (91) 244
D v dsledku przdnoty yin (78) 218
dingji 35 v krvi (69) 194
drhy v krvi z przdnoty yin (11) 78
zahvn (3) 62, (28) 112 v kostech (69) 194, (72) 206
zprchodnn (37) 130, (39) 134, (59) 174, v srdci (62) 180
(64) 184 vnitn 21
drogy - prava 31 z przdnoty yin (21) 98, (58) 172
na ohni 32 vypoutn (6) 68
na vod 32 horenat nemoci (95) 252
na bhni a vod 32 houtian zfui qi 17
duch - uklidnn (70) 196, (77) 216, (80) hru - uvolnn (95) 252
222, (100) 262 hua 27
dunost z horkosti v plicch (54) 164 huaguan 27
316
huo 14, 15 ochlazen (37) 130, (38) 132, (47) 150 , (54)
huozhi 32 164, (60) 176, (64) 184, (68) 192, (69) 194,
(81) 224, (85) 232, (90) 242
CH oiven (24) 104, (25) 106, (56) 168, (66)
cha 34 188, (69) 194, (87) 236
chen 29 przdnota (79) 220
chlad 21, 28, (3) 62, (9) 74, ( 10) 76 stavn (66) 188
rozptleni (3) 62, (9) 74, (53) 162, (71) bolesti ze stagnace (12) 80
204, (99) 260 vykalvn z przdnoty plic (18) 92
odstrann 28, (3) 62, (10) 76, (57) 170, viva (43) 142, (79) 220, (85) 232, (92)
(74) 210, (96) 254, (99) 260 246
v dutin bin (28) 112 kuaijing 27
v konetinch (28) 112, (40) 136
v aludku (9) 74 L
ve slezin (9) 74, (65) 186 ledviny
vnitn 21 doplnn (35) 126, (38) 132, (45) 146, (58)
chu 28, 29 172, (85) 232
poslen (60) 176, (64) 184, (66) 188, (79)
J 220, (89) 241, (92) 246
jang - obnova (99) 260 przdnota (92) 246
jtra zahvn (7) 70, (31) 1 18, (41) 138, (43)
doplnn (35) 126, (45) 146, (60) 176, (64) 142
184, (79) 220 zpevnn (40) 136
poslen (92) 246 liuyin 20
proitn (56) 168 luji 33, 34
uvolnni (23) 102, (29) 1 14 luo 19
vyiven (38) 132, (58) 172, (92) 246, (100)
262 M
zklidnn (27) 110 mdloby u en
zmken (68) 192 z protitoku qi a krve (66) 188
jiang 29 mingmen 19
jiaonang 34 meridin 30, 41 .-
jin 14, 15 pijmac 30, 31
jing (esence) 18 zprchodnn (25) 106, (30) 116
zdrsnn (35) 126 mu (prvek devo) 14, 15
jing ( 12 drah) 19 mu (devovina) 27
jing (lodyha) 27
jingluo 19 N
jinj i 35 nemoci
juanxu 27 hork 20
povrchov 20
K z plnosti 20
kael chronick neplodnost z chladu v dloze (31) 1 18
z oslaben plic (5) 66 neptomnost vlhk horkosti (75) 212
z przdnosti plic (82) 226 nitro - uvolnn (61) 178
z horkosti v plicch (91) 244
stavn (50) 156 o
such z horkosti plic (5) 66 odluovn - zabrnn (35) 126
ze slabosti plic (51) 158 oi
z horkosti plic (47) 150, (60) 176, (95) 252 projasnn (75) 212
z horkch hlen (1) 58, (95) 252 ohe 21, 28, (3) 62
z chladu (18) 92 jater
z nachlazen po napaden vtrem (5) 66, itni (62) 180
(18) 92 proitn (86) 234
z przdnoty plic (50) 156, (60) 176, (40) stlaen (90) 242, (95) 252
136 v srdci (66) 188
kolena - poslen (58) 172 v aludku (66) 188
kosti - horkost (90) 242 z przdnoty
krev stlaen (70) 196
doplnn a harmonizace (12) 80, (85) 232 z przdnoty yin (3) 62
317
ohva stedn vyivujc a ochrann (100) 262
harmonizace (51) 158 chorobn 20
ohvn 28 jater (8) 72
otevrn smyslovch otvor (4) 64 ochlazen (26) 108
uklidnn (8) 72
p klesn (14) 84, (18) 92, (61) 178, (65) 186
peiya 27 nadbytek 20, 24
pi (slezina) 18 nedostatek 20, 23, 24, (100) 262
pi (kra) 27 ochrann (19) 94
plce 18 oslaben (19) 94
doplnn (33) 122, (40) 136 plic
proitn (13) 82, (44) 144, (47) 150, (50) doplnn (70) 196
156, (64) 184, (70) 196, rozptlen (76) 214
slabost (67) 190 svrn (49) 154
svlaen (44) 144, (95) 252 nik (82) 226
svrn (89) 241 podpora klesn (14) 84
zvlhen (29) 114, (50) 156, (51) 158, (60) pokles 30
176, (67) 190, (71) 204 postnatln 17
plod - uklidnn (10) 76, (20) 96, (45) 146, przdnota 24, (13) 82, (14) 84, (19) 94
(91) 244 prenatln 17
pocen regulace (29) 114, (53) 162, (61) 178, (71)
z przdnoty qi (100) 262 204
z przdnoty yin (21 ) 98 rovnovha 23
povrch rozhojnn (20) 96, (32) 120 (70) 196,
odolnost 36 (100) 262
otevrn (7) 70, (23) 102, (99) 260 rozhbn (9) 74, (15) 86, (37) 130, (41)
upevovn (19) 94 138, (88) 238
pot - stahovn (68) 192 sestup (44) 144
przdnota (4) 64, (5) 6&; (11) 78, (13) 82 sleziny - doplnn (70) 196
doplnn (49) 154, (60) 176 spoutn dol (71) 204, (74) 210
krve (11) 78, (32) 120, (51) 158, (79) 220 srdce - rozhojnn (49) 154
qi (13) 82, (32) 120, (51) 158 stagnace 22, (41) 138
sleziny (5) 66, (32) 120, (51) 158, (65) 186 z vnitnho chladu (88) 238
yin ledvin a jater (60) 176, (79) 220 stlaen dol (15) 86
yin se znmkami stednho zie - doplnn (32) 120
horka (4) 64 tvorba 36
podrdnosti (4) 64 yinov 16, 17
nadmrnho pocen (4) 64 yangov 16, 17
zvracen krve (4) 64 zdrav 20
aludku (32) 120, (51) 158 qiji 17
potrava - sren se (71) 204 qiujing 27
povrch - otevrn (71) 204
proitn plic (13) 82 R
propad stedn qi (2) 60 reflux 30
prjem rozptlen ohn 28
z horka a vlhkosti (55) 166
z horkosti (34) 124 S
z chladu a przdnoty (68) 192 san 34
z przdnoty sleziny (2) 60, (19) 94, (40) sanjiao 19
136 semeno
z przdnoty yin s pznaky zdnliv pedasn vron z przdnoty yangu
horkosti (12) 80 ledvin (6) 68
z vlhk horkosti (91) 244 rozhojnn (38) 132
svrn (66) 188
Q viva (43) 142, (79) 220
qi 13, 14, 16, 17, (8) 72, (9) 74, (13) 82, (14) nik pi przdnot qi ledvin (75) 212
84 zadren (89) 240
cirkulace 21, 28, 29, 31 shen (duch) 17
drhy 19 shen (ledviny) 18
harmonizace sheng 29
318
shi 20, 24 tvorba (32) 120, (82) 226
shuihuozhi 32 aludku - rozhojnn (67) 190
shuizhi 32 teplo 28
siqi 28 tlak v aludku ze stagnace tekutin (12) 80
slabost tok qi protichdn - obracen (73) 208
beder a kolenou (60) 176 trven
kost a lach (45) 146 zpomalen nsledkem przdnoty qi
slezina aludku (100) 262
doplnn (40) 136, (66) 188, (100) 262 tu 14
ohvn (28) 112, (41) 138
poslen (20) 96, (21) 98, (33) 122, (36) U
128, (55) 166, (80) 222, (83) 228 uvolnn
przdnota (5) 66 povrchu (83) 228
smr pohybu 29, 30 stsnnho (71) 204
sny mnohoetn (66) 188 sval (83) 228
sraeniny (14) 84 plavice chladn (3) 62
rozbjen (14) 84, (37) 130
rozhbn (68) 192 V
rozpoutn (30) 116, (47) 150, (87) 236 vidn - projasnn (27) 110
rozptlen (93) 248 vtr 21, (3) 62, (9) 74, (11) 78
srdce chladn 29
proitn (66) 188, (67) 190 odstrann (3) 62, (11) 78, (16) 88, (21)98,
studen bolesti (3) 62, (99) 260 (30) 116, (57) 170, (79) 220, (98) 258
vyivovn (66) 188 odvdn (56) 168
stagnace (37) 130 rozptlen (3) 62, (98) 258
stolice kodliv 36
zprchodnn (8) 72, (26) 108 tepl 29
dk v dsledku przdnoty sleziny (100) tien (48) 152
262 tok 36
sted - uvolnn (41) 138 vnitn 21
stedn zi vypuzen (9) 74, (31) 118
uvolnn (68) 192 vlahost 28
rozptlen (69) 194 vlhko 21 J

zahvn (74) 210 vysuen (11) 78, (20) 96, (21) 98, (22) 100
steva vlhkost (3) 62, (10) 76
stahovn (66) 188, (82) 226 odstrann (3) 62, (98) 258
sucho (12) 80 promna (55) 166
svlaovn (12) 80, (26) 108, (78) 218 rozpoutn (49) 154, (64) 178
uvolovn (24) 104 rozptlen (98) 258
zpevnn (65) 186 transformace (57) 170
zpomalen prchodu (84) 230 vyluovn (33) 122
zvlhovn (95) 252 vysuen (10) 76, (29) 1 14, (31) 1 18, (34)
sucho 21 124, (61) 178, (62) 180, (92) 246
svlaovn (85) 232 voda
suchost odvod (6) 68, (14) 84, (19) 94, (20) 96, (26)
zvlhovn (24) 104 108, (38) 132, (39) 134, (56) 168, (75) 212
sui 27 regulace (97) 256
rozhbn (99) 260
vypuzen chladu 27
kytn z przdnoty aludku (70) 197 vtok poevn - v dsledku vlhkosti a chladu
(6) 68
T
tan 22 W
tang 33 wan 34
tanyin 22 wei 28, 29
tekutiny weiqi 17
tln - nedostatek (100) 262 wuxing 14
pokozen z horkosti (67) 190
rozen (70) 196, (83) 228, (85) 232, (89) X
240, (95) 252, (100) 262 xiangcheng 15, 16
rozhojnn (29) 114, (50) 156, (64) 184 xiangke 15
3 19
xiangsheng 15 V
xiangwu 15, 16 vtr - odstrann (13) 82, (43) 142, (60) 176,
xiantian zhi qi 17 (64) 184, (66) 188
xiaozhi 27 vlhk horko - rozptlen (52) 160
xie 24 vlhkost - odstrann (43) 142, (47) 150, (64)
xieqi 20 184, (66) 188
xin 17, 18 voda
xu 20, 24 odvdn (42) 140, (64) 184, (80) 222, (93)
xuewei 19 248
regulace (52) 160
y vyerpanost yin jater a ledvin (64) 184
yang 13, 14
ledvin - doplnn (28) 112, (96) 254 Z
nedostatek 21 zducha z horkosti v plicch (64) 184
obnoven (3) 62 zang 16, 17, 18
podpora (43) 142 svlaen orgn zang (92) 246
poslen (31 ) 118 zi
przdnota 20, 24 horn
peplnnost 20, 24 odstrann horkosti pln povahy (91)
rozhbn (7) 70, (28) 112 244
syndromy 28 stedn
bytek (28) 112 harmonizace (55) 166
zablokovn pemrou yin (3) 62 ohvn (53) 162, (61) 178, (65) 186,
znik (3) 62 (88) 238, (99) 260
s pocenm (3) 62 zkuby
zvedn (23) 102, (83) 228 svalstva 21
zvracen z przdnoty (99) 260 onch vek 21
yao 27 zhenqi 17
yaoyoy 35 /' zhengqi 20
yaozhen 35 zongqi17
ye 27 zhutou 27
yin (hleny) 22 zchlazen tepla 28
yin (ensk princip) 13, 14, (3) 62 zi 27
tonifikace (40) 136 zvlhovn (6) 68
jater - przdnota (79) 220 zrak - projasnn (7) 70, (21) 98, (38) 132,
ledvin (56) 168, (58) 172, (60) 176, (64) 184
przdnota (79) 220 zeslen (26) 108
rozhojnn (75) 212, (78) 218 zvracen
ohe z przdnoty (3) 62 z horka a vlhkosti (55) 166
pokozen z horkosti (34) 124
po horekch (50) 156 z chladu (53) 162
przdnota 20, (11) 78, (17) 90, (21) 98, z przdnoty sleziny (55) 166
(82) 226, (85) 232 z przdnoty yangu (99) 260
peplnnost 20
rozhojovn (17) 90, (50) 156, (58) 172,
(85) 232, (90) 242 aludek
sleziny - doplnn (66) 188 harmonizace (44) 144, (44) 144, (61) 178,
viva (5) 66, (67) 190 (88) 238, (100) 262
yingqi 17 otevrn (29) 1 14
yinyang 12, 13, 15, 16 posilovn (80) 222
you 34 vyiven (50) 156
yuanqi 17 - doplnn (70) 197 zahvn (9) 74, (28) 112

320
 Angelica sinensis ( 1 2 )
Allium fistulosum ( 7 )
+c Areca catechu ( 14 )
Cannabis indica ( 24 )
Carthamus tinctorius ( 25 )

Cinnamomum cassia ( 28 )

Codopopsis pilosula ( 3 2 ) <tj'


Codopopsis pilosula ( 3 2 ) ..

Curcuma longa ( 3 7 ) ....
Coix jacryma-jobi ( 3 3 )
 Dioscorea batatas (40)
.... Dianthus superbus ( 3 9 )
+c Dioscorea batatas (40)

... Eriobotrya japonica (44)

Ginkgo biloba (49)
G lehnia littoralis ( 50 )
Glycyrrhiza uralensis ( 5 1 ) ..
Momordica cochi nchinensis (63)>>->
Leonurus sibiricus ( 56 ) ..,.
Houttuyn ia cordata (52)
Scutellaria baicalensis ( 9] ) ,I;
Sesamum indicum ( 9 2 ) .,.
Punica granatum (84) ..
Ziziphus jujuba ( 1 00) ...
Zingiber officinale ( 9 9 ) !

 Pouit literatura

1. Ando, v. : Klasick nsk medicna. Zklady teorie I-III. Svtn, Hradec Krlov,
1994, 1996, 1997.
2. Bensky, D . ; GambIe, A. : Chinese Herbal Medicine. Materia Medica. Eastland Press,
Washinton, 1993.
3. ervinka, O. a kol.: Chemie organickch slouenin. SNTL, Praha, 1987.
4. Duke, J. A. , Ayensu, S. E . : Medicinal Plants o f China. Reference Publications, Inc.
Michigan, 1985.
5. Hagers Handbuch der Pharmazeutischen Praxis, Springer Verlag, Berlin, sv.
4/1992, sv. 5 , 6/1994.
6. Hlava, B., Valek, P.: Rostliny proti nav a stresu. Nakladatelstv Brzda, Praha,
1992.
7. Hopmanov, E . E . : Druidsk herb. Volvox Globator, Praha, 1996.
8. Hubk, J. a kol. : Obecn farmakognosie, dl II. SPN, Praha, 1978.
9. Ibragimov, F. ; Ibragimova, v. : Osnovnyje lekarstvennyje sredstva kitajskej medi-
ciny. Medgis, Moskva.
10. Keys, J. D.: Chinese Herbs. Charles E . Tuttle Company, Tokyo, 1993.
11. Medicinal plants in China. WHO, Manila, 1989 .
12. La-Han yixue cihui. Dictionarum medicale latino-sinicum. Shanghai Kexue Jishu
Chubanshe, anghaj , 1981.
13. Liu Yanchi: The Essential Book of Traditional Chinese Medicine. Columbia
University Press, New York, 1988.
14. Ma Li-tchang: Umn pstovn chi a ozdravn tla. Svtn, Hradec Krlov,
1998.
15. Paulus, E., Ding Yu-he: Handbuch der traditionellen chinesischen Heilpflanzen,
KarI F. Haug VerIag, Heidelberg, 1987. -'
16. Quanguo zhongcaoyao huibian I, II. (Soubor livch rostlin nsk medicny I, II.)
Renmin Weisheng Chubanshe, Peking, 1983.
17. Ried, D.: A Handbook of Chinese Healing Herbs. Simon and Schuster, Sydney,
1995.
18. Rohdewald, P. a kol.: Apothekengerechte Prmvorschriften. Dtsch. Apoth. Verlag,
Stuttgart, 1986.
19. Shibata, S. a kol . : Chemistry and Pharmacology of Panax in: Economic and
Medicinal Plant Research, vol. I. Academic Press, London, 198 5 .
2 0 . Schwarz, A. A. a kol . : Liv sla druid. Alternativa, Praha, 1994.
21. Tang, W., Eisenbrand, G.: Chinense Drugs of Plant Origin, Springer-Verlag, Berlin,
1992.
22. Teeguarden, R.: Chinese Tonic Herbs. Japan Publications, Inc. Tokyo, 1984.
23. Turova, A. D., Saponikova, E. N., Vien Dyok Li: Lekarstvennyje rastenija SSSR i
Vietnama. Medicina, Moskva, 1987.
24. Valek, P. a kol. : Uitkov rostliny trop a subtrop. Academia, Praha, 1989.
25. Wagner, H., Bladt, S., Zgainski, E. M.: Plant Drug Analysis, Springer-Verlag,
Berlin, 1984.
26. Wee, Y. Ch. : Chinese Medicinal Herbs. CRCS Publications, Sebastopol, 1992.
27. Zhongyao caiji shougou jianbie shouce. (Pruka sbru, vkupu a diferenciace n
skch liv.) Jiangxi Kexue Jishu Chubanshe, Nanchang, 1985.
28. Zhongyao da cidian I, II. (Velk slovnk nskch liv I, II.) Shanghai Kexue Jishu
Chubanshe, anghaj, 1986.
29. Zhongyi da cidian. Zhongyao fenci. (Velk slovnk nskho lkastv. Oddl nsk
liva.) Renmin Weisheng Chubanshe, Peking, 1984.
 1I4II.6ui II4 ,tu " NI'" ee..

ladimr 'A,nd:
.. KLAsICK
,, '. NSK ' MEDICNA '..
.. ' .. , .. , '
. . . . . . ",' . ": . , . , . . ... . ",
"t",,,
;;;,, .:,: .,,
,-,

V zpadnm svt rozsahem ojednl dlo sestaven na podklad orgnlnch nskch pramen, a to jak v klasckch, tak
souasnch . Podv vklad zkladn teore v detalech i rozsahu, kter jsou na rovni podrobn zpracovanch knih dan t
matky v n . To mj . znamen, e eskmu teni pnej mnostv poznatk z jazykovch dvod nepstupnch.
Svazek I: Uen o jin-jangu, uen o pti prvcich, ucen o vntnch orgnech. 390 str. , tuh vazba, cca 290 K. Rozebrno,
4. vydn vyjde v r. 1 99 9 .
Svazek 1/: Chi, krev a tln tekutiny, s drah chi. 2 7 8 str. , tuh vazba, cca 2 9 0 K. Rozebrno, dotisk vyjde zrove s V.
svazkem.
Svazek 11/: Piny onemocnn, chorobn procesy. 279 str. , tuh vazba, 260 K.
Svazek IV: Kompletn popis vyetovacch metod. Vyjde v r. 1 99 9 .
Svazek V: Diferenciln diagnostika. Zvren dl pentalogie vyjde v r. 2000, ev. 2001 .

Vedle Chuang-ti nej-ingu, Vnitn knihy lutho cisae, pedstavuje Nan-ing druh zkladn dlo klasick nsk mediciny.
Text pochz z doby ped nam letopotem a v jedenaosmdesti kapitolch pojednv o otzkch pulzov diagnostiky, drah
obhu chi, vnitnch orgn, nemoci, akupunktumch bod a metod akupunktury. Komentovan peklad z ntiny. Kniha vyjde
nejdve koncem r. 1 99 9 , rozsah cca 200 stran , tuh vazba.

Komplexn a velice praktick kniha od znmho nskho uitele chi-kungu. Obsahuje zevrubn vklad princip chi
kungu v nvaznosti na tradini nskou medicinu, a zejmna pak ucelen sestavy pohybovch i klidovch cvien zamench
na ovldn votn sly chi a lbu nejrznjch nemoci. (Z nskho originlu peloil VI. Ando .) 200 str. , 1 2 9 K.

Knihy poslme potou. Upednostujeme Va platbu pedem - u zsilek v cen knih do 300 K s pplatkem 2 0 K
na potovn, u zsilek drach naopak se slevou 20 K - potovn poukzkou C (vyd kad pota), do rubriky "zprva
pro pjemce" uvete nzev objednanch titul a poet vtisk. K zsilkm na dobrku do ceny knih 300 K pipo
tvme potovn poplatky v pln vi (cca 50-60 K), v cen nad 300 K v polovin vi. Nabdka plat a do vyerpn
zsob.
 N ov sla v tra d i n m nsk m lka stv
Zzra n byl i n kov pp ravky fi rmy 50 5G ro u p
Vedle nomenklatury klasickch vrobk vvozu a dovozu se innost ACC-ARI U N , s. r. o . ,
sousteuje i na vyhledvn netradinch vrobk, jejich jedinenost a originalitou bychom se
chtli pochlubit na naem domcm trhu . Jednm z tchto vrobk jsou i vrobky nsk firmy
505Group, jejich podprn lebn inky ns velice nadchly. Rychl tempo ivota, vysok
pracovn nasazen a nedostatek asu zpsobuj, e lovk o sv zdrav moc nedb. Proto jsme
se zamleli nad dovozem takovch vrobk, kter by nebyly pouze klasickm obchodem , ale d
leitm aspektem jak pomhat lidem ulehovat a snze pekonvat jejich neduhy a poskytnout jim
vce poten a radosti ze ivota .
Po stalet bylinky pedstavovaly pozitivn symboliku v impozantn historii ny. Tato vji
men tradin nsk receptura prodnch bylinek obsaen v ppravcch vrobce
505Group byla vyvinuta prof. Lai Huiwuem, slavnm nskm bylinem. Silice ze smsi vce
ne 50 bylinek mohou zvyovat Vai ivotn energ i i , aktivovat akupunkturn body na lidskm
tle, mohou ulehovat Vae pote a uvdt yin & yang do rovnovhy.
Ppravky Shaanxi Xianyang 505Group, kter se prodvaji ve vce ne 1 00 zemch a re
gionech , se vyrbj ve 3 druzch: vhodn pro dospl i dti. Od t doby, co jsou dodvny na
trh , tisce lid nalezly levu ve svch potch dky tmto ppravkm .
V souasn dob dovme d o esk republiky tyto tyi vrobky:
Bylinkovou psovou poduku - Herbal waist pad , Bylinkovou kolenn pOduku - Herbal
knee pad , Byl inkov c h rni ramen - Herbal schoulder-guard , Zzran byl inkov ps -
M i raculous vital energy herbal belt.
Nap. Zzran bylinkov ps 505 pro eny je vyroben na zklad speciln vybran
smsi kvalitnch prodmch bylin , je streov a je uren k vnjmu pouit . Psob na tlesn
funkce prostednictvm akupunkturnch mst v tle lovka. Klinck vzkum potvrdil, e ps m
vborn podprn inky pi len nepravidelnch menstruac, vntnch zpal , neplodnost ,
bolest zad, obezit a fyzick slabosti u lid stednho vku nebo starch . Takt posiluje mu
nitn systm , chrn cel tlo a udruje thlost.
Vme, e vrobky 505Group, kter se t velik oblb v nsk lidov republce, jako
i v mnoha zemch svta, a kter vyuvaj tisciletch poznatk tradn nsk medcny, si tak na
leznou cestu ke vem lidem na zem a hlavn k tm, kte to nejvce potebuj pro sv zdrav.

Sloen zzranch bylin kovch ppravk (hlavn sloky): Astragalus, Balsam , Carthamus
Cloves, Corydalis, Epimed i u m , Gentianae Chaenomele Chnese Angelicae , C hinese
Caterpillar Fungus, Chinese M ugwort Leaf, Chinese Slkvine Bark, Ledebouriella Root,
Ligusticu m , Notoginsen g , Peach Seed, Pilose Asiabell Root, Psoralca, Red Sage Root, Typha
Pollen , White Peony.
Pp ravky neobsahuj dn uml barviva, parfmy a n i konzervan ltky.
Nvod k pouit: Ppravky se nos tak dlouho, jak je to mon, ve dne, v noci nebo ve spnku .
Ps je mono vyprat po vyjmut bylinkovho jdra. Bylinkov sms se uchovv v plastovm
sku, pokud se nepouv. Ppravek je inn po dobu 90 dn od oteven obalu.
U pozornn: Bylnkov sms v bylinkovm psu nen urena pro vnitn pouit!
Ppravek nen uren pro dti ve vku do 3 let!
Vrobce: Shaanxi Xianyang 505 Group
China Xianyang Health Care Products Factory
Add. No 1 9 North Part of Leyu Road, Xanyang, Shaanxi, China
Schvleno: Hlavn hygienik - HEM - 360 - 1 8 . 9 . 97/35485
Cena jednotl ivch vrobk je 450,- K/ 1 ks a obdret je mete na ad rese dovozce:
ACC-ARIUN s. r. o.
Mikuleckho 1 31 2/ 1 0
1 47 00 Praha 4
Tel ./Fax: 02/6 1 7 1 0662 , 6 6 3 1 2 2 9 2
 " ,

PRO VAS E ZDRAVI

"

Ginseng - Zenen
Je vestra nnm ivota b u d iem, zvyuje fyzickou i d uevn
svest. pispv k regeneraci bunk, posiluje nervovou
soustavu a tlum projevy stresu .

Indikace, vlastnosti a Ulnky:

- vznamn zkraceni doby regenerace organismu po zatI, traumatu, nemoci
- vyrovnan metabolismu glukzy
- zlepen nalady a pokles Intenzity depresivnch projev

Sch izandra
Pzniv ovlivuje funkci jater. aludku a stev, mrn kee,
zvyuje celkovou vkonnost organ ismu, stimuluje krevn
obh a s n iuje pocit navy, psob protistresov.

Indikace, vlastnosti a inky:

- ke zven obranyschopnosti organismu a navozen tlesn harmonie
- pro sv protizntliv inky podporuje hojen ran
- ovlivuje potenci a psob jako slab afrodisiakum

"

Spirulina
S uen m ikroasa s vyso km obsahem eleza a beta -
karoten u, pouv se jako vhodn doplnk reduknch
d i et. je zd rojem a m i n okys elin, j du a dalch m i n er l -
n ch ltek.
Indikace, vlastnosti a uinky:
- jako povzbuzujie prostfedek pi nmaze, nav a pfepracovni
- vhodn jako doplnk reduknch diet
- vborn potravni pfipravek zvltnho ureni pro racionln vfiivu
 Dah edao
spolen ost pro vuku

trad i n n sk medicny se

zame n m na fi l ozofick

. , zklady, vztahy l idsk h o

orga n iz m u a o koln h o svta,

fyzi o l o gi ck fu n kce, diagnosti ku

a p o p i s n e moc, byl i n n o u lbu

a aku p u n ktu r u .

Vae dotazy vm rdi zodpovme n a adrese:

Daledao, s.r.o., Tborsk 3 1 , 1 40 00 Praha 4, ppadn na telefon nm sle 02 / 6 1 2 1 5 1 88.
TeM Bohemia
za iiu je d i stri b u c i n s kch byl i n
a p vod n c h byl i n nch sms
pi p ravench ve form odva r
i l i sova nch kuliek, d l e byl i n n
ma sti , n p l a sti a a ku p u n kturn j e h ly.

Ve c h ny p ro d u kty jso u schv l e ny

p ro trh v esk rep u b l i c e .

Pod rob n informace n a a d rese: Te M Bohemia, s.r. o .

Kla ri cova 8
3 70 04 esk B u d j ovice

Te l . : 0 3 8 / 73 1 4 3 1 0
 eskoslovensk
sinobiologick spolenost
Revolun 20, 1 1 0 00 Praha 1
tel. 02/231 26 1 4
e.mail: c h i n m ed@m box.vo l . cz

N a e spolenost vzn i kla v roce 1 990 j a ko sate litn org a n izace

Evro psk U n iversity Si n o Biologie. Je a kred itov n a j a ko re kva
lifi ka n o rg a n izace u M. Za bv me se vu kou tra d i n
n s k m ed i cny klasickm zpsobe m . Vu ka u ns za h r n u j e
vech ny oblasti tradin nsk medicny - a ku p u n ktu ru, fytote
ra pii, d ieteti ku, q i-gong, psychotera pii, mase, l kasko u
a stro l og i i . N a e u en vychz z u e n pana p rofesora leu n g
Ko k Yue n a , v jeho rod byla tra d i n nsk medicna ped
v na po trnct gen era c . Nyn se pa n p rofesor vu ko u ji
n eza bv a ije v d chodu v Ka nad.

V souasn d ob pi pravu jeme za h j e n novho ron ku stu

d ia s nskmi lektory na podzi m roku 1 999. Tento bh studia
j e u n i ktn a v na re p u b lice bude p robhat poprv. Zklad n
stu d i u m j e tlet a j e u reno p ro vn z jemce.

V Revo l u n u l ici v Praze 1 jsme vybudova l i ce ntru m tra d i n

n sk m ed i cny, kd e je mon zskat i nfo rmace o stu d i u , p
p a d n vyut n a e h o ko n z u l ta n h o ste d i s ka v o b l a sti
p reve nce a lby d is h a rm o n i Va e ho orga nism u . Pro leny
spole n osti je zd e k d ispozici knihovna z oboru . Pra ktikuj zde
zkue n lenov na spolenosti a v so uasn dob i nsk
l ka.

N a i org a n izaci m ete n a j t t ve Zlatch str n kch a na

i ntern etu .
 I HO/{ETf Luxusn pi o zdrav a chrup pedstavuj
3 nov esk vrobky pikov kvality
Zubn pasta ZENSEN
Zabrauje tvorb zubnho kazu, zajiiuje sv dech a 'om
pietn ochranu chrupu a dsn. Pi pravidelnm a pr\-m! .
itn zub pomh zpevnit dsn a zabrauje jeji h krven

stn voda ZENSEN

Obsahuje aktivn sloku CPC, kter ni bakterie a Tn
tvorb zubnho plaku. Dle obsahuje fluorid sodn. "-te
zvl inn pomh chrnit Vae zuby ped zubnm kaz m . e
Oba vrobky obsahuj nsk enen, kteri'
je vstebvn stn sliznic.
Zenenov extrakt GlNAX
je mimodn kvalitn koncentrova
n vtaek z nskho koenu
2ENSEN. Obsahuje tm d\'ojn
sobek innch ltek naz)'\'an h
"GINSENOSIDE" ne je \. sa
motnm koenu 2ENSE

ZENSEN m dle vdecko-lkaf

skho vyjden pozoruhodn
vlastnosti. Dodv tlu mladistvou ivotn slu, svest a eln.

HORNET, Praha - Klnovice, tel .lfax: 02/8 \ 960083

odstrauje vyerpanost, deprese a podrdnost. zabrauje
pedasnmu strnut. O dalch blahodrnch incch
V dodavatel zdrav :LEN SENU se dotete v tto knize.

ZDRAV NEKOUPTE NIKDE, ALE S NASIMI VROBKY PRO N} MtETE HODN UDLAT!

Knihy nakladatelstv Svtn a dalch ..

.:::. .y ;.;.t.Z::::::L:'k

ALTERNATIVN MEDICN
FILOZOFII
DUCHOVNCH NAUKCH, ale i
o

POMUCKY K TAROTU a
DUCHOVN HUDBU
Vm nabz nejvt a nejlep specializovan prodejna v R:

Co nenaleznete zde, tko seenete v jinch obchodech.

 Trad i n nsk medicna u d ivuje kom plexnost, systema
tinost a detai l n m vklad e m poznatk o l idskm zdrav.
Vel m i podstatnou d isci p l nou tto ucelen soustavy j e
fytoterapie, jej textov dochovan trad ice zan popi
sem 365 liv v Kn o n u byl i n Bosk h o zemdlce, jeho
domnl autor en-nung, mtick csa, ml vldnout j i
r . 2737 p. n . I .
Dlo Liv rostl i ny trad in nsk medicny, na jeho
pprav se podl e l i nai ped n odborn ci, seznamuje
s h i stor i nsk fytoterapie, s j ej m i specifi ky (tyi pova
hy, pt ch ut, smr pohybu , vazba na meridin) a zej mna
se stovkou vznamnch rostl i n nch druh, jejich zklad
nmi charakteristi kam i a lebn m i i n ky; pro zpad n
vzdlan odbornky jsou podn tn i daj e o o bsahovch
ltkch v tchto rostl i nch .
I
Ved le vbavy pslunou su mou vdomost je pro roz
voj nsk fytoterap i e u ns j i splnna i d r u h zklad n
pod m n ka - dostatek kvalitn ch liv: nkter rostl i ny se
u n s spn pstuj, j i n jsou obsaeny ve vrobcch,
kter lze koupit nap. v l krnch, n ejvt vznam vak
m i m port dnes j i stovek rostl i n nch liv ve form sue
nch d rog. To ve je dobrm pedpokladem dalho
rozvoje nsk fytoterapie, jej vel kolep m onosti za
nme objevovat i u n s.