JANKOVA AKADEMIE MZICKCH UMN

V BRN
Hudebn fakulta
Katedra strunnch nstroj
Studijn obor - Viola

Hebrejsk suita Ernesta Blocha a idovsk

tmatika v hudb

Bakalsk prce

Autor prce: Linda Keprov, DiS.

Vedouc prce: MgA. David lechta
Oponent prce: MgA. Karel Prochzka
Brno 2015

Bibliografick zznam
KEPROV, Linda. Hebrejsk suita Ernesta Blocha a idovsk tmatika v hudb
[Ernest Blochs Suite Hebraique and Jewish themes in music]. Brno: Jankova
akademie mzickch umn v Brn, Hudebn fakulta, Katedra strunnch nstroj,
rok 2015 [43] Vedouc bakalsk prce MgA David lechta.

Anotace
Bakalsk prce pojednv o idovskm skladateli Ernestu Blochovi a jeho
jedinen skladb pro violu, Hebrejsk suit. Zamuje se na Blochv ivot a tvorbu,
vetn charakteristiky a rozboru tto skladby. Obohacen je o tma idovsk
problematiky v hudb a s n spojen velmi strun djiny idovskho nroda.

Annotation
Title: Ernest Blochs Suite Hebraique and Jewish themes in music
Bachelor thesis concerns the Jewish composer Ernest Bloch and his unique
composition for viola, Hebrew suite. It focuses on Bloch's life and work, including
the characteristics and analysis of this particular piece. In addition to that it also
mentions thetopic of Jewish issues in music and related content brief history of the
nation itself.

Klov slova
Ernest Bloch, Hebrejsk suita, id, idovsk hudba, idovsk hudebn skupiny v
Evrop, antiseminismus, hebrejtina

Keywords
Ernest Bloch, Suite Hebraique, Jews, Jewishs music, Jewishs music groups in
Europe, Anti-Semitism, Hebrew

Prohlen
Prohlauji, e jsem pedkldanou prci zpracovala samostatn a pouila jen uveden
prameny a literaturu.
V Brn, dne 4. kvtna 2015 Linda Keprov
Podkovn
Na tomto mst bych rda podkovala vedoucmu m bakalsk prce MgA.
Davidovi lechtovi a doc. W. Spitzbardtovi za jejich cenn informace a rady.
Obsah

PEDMLUVA... 1

VOD. 2

1. ERNEST BLOCH. 3

1.1 BLOCHOVA HUDEBN TVORBA 6

1.2 SOUHRN DL ERNESTA BLOCHA. 9

2. SUITA HEBRAIGUE. 10

2.1 ROZBOR SKLADBY . 13

2.2 INTERNET. NAHRVKY SUITY HEBRAIQUE, INTERPRETI A JEJICH POROVNN17

3. IDOVSK TMATIKA V HUDB 19

3.1 DJINY ID. 19
3.2 ROZHOVOR S PANEM DOC. SPITZBARDTEM OHLEDN IDOVSTV...21
3.3 STYLY IDOVSK HUDBY. 23
3.3.1 Klezmer. 23
3.3.2 Jidi psn..23
3.3.3 Sefardsk psn.24
3.3.4 Chasidsk psn24
3.3.5 Keltsk, rusk, rumunsk psn 25
3.3.6 Niguny25
3.4 ESK SKUPINY HRAJC KLEZMER I JINOU IDOVSKOU HUDBU .26

ZVR ................................................................................................................................................ 27

POUIT INFORMAN ZDROJE ............................................................................................... 30

SEZNAM ILUSTRAC ..................................................................................................................... 29

SEZNAM PLOH ............................................................................................................................ 32

PLOHY ........................................................................................................................................... 31
Pedmluva

Toto tma pro mou bakalskou prci jsem si vybrala z dvodu obliby k idovsk
hudb. Hebrejskou suitou jsem uzavrala v loskm roce mj ronkov koncert, a
proto m napadlo pout tuto skladbu jako tma m prce. Suita Hebraique se v
posledn dob objevuje m dl tm astji v repertorech znmch violovch slist.
Vm tedy, e nsledujc text bude zajmav a pnosn.

1
vod

I pesto, e se Bloch narodil do nepraktikujc idovsk rodiny a sm se k ve

dostal a v druh polovin svho ivota, po strnce nboenstv a jeho podtextu mne
oslovuje kad jeho skladba. Pro idovsk hluboko ukryt cit v hudb a evidentn
odkaz tkliv idovsk synagogln hudby i a trzniv plativ melodie v jeho
skladbch, povauji Ernesta Blocha za charakteristickho a kadopdn nezapome-
nutelnho skladatele prvn poloviny 20. stolet. Dla Ernesta Blocha jsou dle mho
nzoru tak iteln jako dla svtoznmho eskho skladatele Antonna Dvoka. Ve
skladbch obou skladatel je ctit opvovan krsa zem a lska k jejich pvodu,
kter si oba nesli v srdcch, a u komponovali kdekoliv. Proto jsem se rozhodla vel-
kou st sv prce vnovat prv Ernestu Blochovi a mne blzk skladb Suite
Hebraique. Nepochybn i pro fakt, e skladba byla zkomponovan pro violu, mj
nejoblbenj nstroj a zrove hlavn obor na akademii mzickch umn v Brn.

Tuto prci jsem rozdlila na 3 hlavn sti. Prvn st vnuji skladateli, jeho
ivotu, tvorb a vlivm na jeho komponovn. Ve druh sti bych se chtla dklad-
n zamit na tma Suity Hebraique, vetn obdob, stylu a harmonickho rozboru
skladby. Seskupenm vybranch internetovch nahrvek tto skladby, s porovnnm
a mm zvrenm ohodnocenm se dostvm do posledn sti bakalsk prce.
Uzavr ji idovsk tmatika v hudb a strun nhled, za jakch tkch situac i
vzpomnek z minulosti vznikala tak uchvacujc a nezapomenuteln dla.

Clem m prce je seznmen se s Ernestem Blochem a dkladnj rozbor je-

dinen skladby Suity Hebraique, kterou napsal v zvrenm obdob jeho kompo-
novn. idovsk tmatika mne samotnou zajmala u v minulosti, a proto jsem obo-
hatila prci i o nahldnut do tto problematiky.

2
1. Ernest Bloch
(24. 7. 1880, eneva, vcarsko 15. 7. 1959, Portland, Oregon, USA)

Ernest Bloch (Obr. 1, 2) byl vcarsko-americk hudebn skladatel, kter se

narodil v enev svm idovskm rodim. V esti letech zaal hrt na housle a v
brzkm vku i komponovat. Studoval skladbu na konzervatoi v Bruselu u
vznamnho vcarskho skladatele mile Jaques-Dalcroze a hru na housle u
slavnho belgickho virtuosa Eugne Ysae. Pot cestoval po Evrop a pozdji se
pesthoval do Nmecka, kde studoval v letech 1900-1901 skladbu u Iwana Knorra
na Hoch konzervatoria ve Frankfurtu a roku 1903 v Pai, odkud se pak vrtil zpt
do enevy. Pi ronm studijnm pobytu v Pai se setkal s Debussym, jeho dlem
byl velmi ovlivnn. Zrove tak navzal ptelstv s Edmondem Flegem, kter ho
znan ovlivnil v otzce nboenskho vyznn.

Obr. 1 Ernest Bloch Obr. 2 Ernest Bloch

3
 V roce 1904 musel nastoupit do otcova hodinskho obchodu jako etn a
prodava. V tomto roce se tak oenil se studentkou hudby Marguerite Augustou
Schneiderovou, s n ml pozdji ti dti (1905 Ivan, 1907 Suzanne a 1909
Lucienne). Ani pi zamstnn v obchod nepestval Bloch komponovat. Pestoe v
rodinnm podniku psobil a do roku 1915, byl stle aktivnm houslistou, dirigentem
a uitelem. V roce 1913 mu zemel otec, na jeho poest sloil Three Jewish Poems.

Od roku 1911-1915 uil na konzervatoi v enev estetiku, piem k jeho

vznamnm km patil Roger Sessions a Randall Thompson. V roce 1916
procestoval velkou st Spojench stt jako dirigent orchestru na turn tanen
skupiny Maud Allen, ale po turn firma zkrachovala. V tme roce se v USA usadil
ve stt New York, kde roku 1924 zskal obanstv. Od roku 1917 se Bloch stal
prvnm uitelem skladby na Mannes College The New School for Music, kde tuto
funkci zastval po dobu t let. V prosinci 1920 byl jmenovn prvnm hudebnm
editelem nov vytvoen Cleveland Institute of Music, kde takto psobil a do roku
1925 a dalch pt let na stejn pozici editele na konzervatoi v San Franciscu.
Odtud pozdji odeel do vcarska, ale po devti letech se vrtil zpt do Spojench
stt. V roce 1941 se Bloch naposledy sthoval, do mal poben komunity Agate
Beach v Oregonu, kde il po zbytek svho ivota. Uil a pednel na University of
California v Berkeley do roku 1952.

Zemel v roce 1959 v Portlandu ve stt Oregon na rakovinu ve vku 78 let.

Tlo bylo zpopelnno a popel rozptlen blzko jeho domova v Agate Beach.1
Blochv Memorial byl pozdji pesunut z msta jeho bydlit v Agate Beach na
vraznj umstn v Newportu Performing Arts Center v Oregonu.

Amatrsky se vnoval tak fotografovn. Byl autorem dokumentrnch

fotografi i nladovch snmk, kter alegoricky zpodobovaly dla rznch
skladatel. (Obr. 3, 4, 5)

4
 Obr. 3: Ptok eky Casarette Obr. 4: Beethoven

Obr. 5: Bach, fuga

1
http://is.jamu.cz/th/15590/hf_b/text_prace.txt

5
1.1 Blochova hudebn tvorba

Ernest Bloch byl jednm z nejpozoruhodnjch skladatel 20. stolet,

ktermu se dostalo uznn u za jeho ivota. Mnoz ho povaovali za tvrt "B" po
Bachovi, Beethovenovi a Brahmsovi. Zatmco tito ti velikni zaloili vlastn urit
styl v rmci svho vlastnho pslunho historickho obdob, Bloch byl svm
zpsobem jedinen. Nejen pro schopnosti kompozice v rznch stylech hudby, ale i
mimo hudebn nr a to jakoto poutnk a badatel. 2
Ran Blochova dla, jako opera Macbeth (1910), jsou ovlivnna pozdnm
romantismem a Debussyho impresionismem. Ve zralch dlech se zanaj asto
objevovat vlivy idovsk liturgick i lidov hudby. Pozdn Blochova tvorba, po
druh svtov vlce (po nkolik let v prbhu vlky Bloch vbec nekomponoval), je
ovlivnna nejir klou vliv od baroka po atonln hudbu. Vrac se do modality a
polyfonie, a u modern nebo konvenn.
Avak nejvc jeho hudba odr ji zmnn idovsk kulturn a liturgick
tmata, stejn jako evropsk post-romantick tradice, mezi nimi i styly Clauda
Debussyho, Gustava Mahlera a Richarda Strausse. V mnoha Blochovch skladbch
se setkvme s jistm zabarvenm pznanm pro idovskou hudbu, kterho je
dosaeno melodicko-harmonickmi a orientlnmi postupy. Povsti idovskho
skladatele napomohl rovn fakt, e v roce 1918 podepsal smlouvu s G.
Schirmerem, jen publikoval jeho skladby s esticpou Davidovou hvzdou s
inicilami E. B. v jejm stedu, co se mu pozdji stalo obchodn znmkou.
Pro Blocha byla hudba nejvce autentickm jazykem pro vyjden osobnosti,
npad, filozofie, hlubokho intelektu, pravdivosti, etnickho pvodu, lsky a
nadje.

Vliv vznamnch skladatel a kulturnho prosted veobecn na tvorbu E. Blocha

Richard Strauss - zde se Ernest Bloch nechal inspirovat Straussovm
obohacenm zvukov barevnosti orchestru, a virtuznm vypracovnm part
(hlavn dechovch nstroj), geniln schopnost vyuit i komornho
obsazen. Mimo jin zbytek ivota strvil v stran ve vcarsku- v Blochov
rodn zemi.

6
 Gustav Mahler - velmi obohatil a rozil schma symfonie (vetn voklnch
sloek), melodiku intonac lidovch npv a rytmiku asto odvozenou z
tanc. Mimo jin byl pvodem rakousk id.

Claude Debussy instrumentace, tonln harmonick pojet a inspiran

metoda, kterou ovlivnil rozsah vznikajcho impresionismu a neofolklorismu.
Mimo jin se osobn setkal s Blochem.

Maurice Ravel - propracovan vyven forma, smysl pro technickou

dokonalost a preciznost prce, obohacen o jazzov prvky, lyrick
expresivnost, nejist impresionistick klavrn styl.

V roce 1905 navzal E. Bloch ptelstv s Edmondem Flegem (francouzsk

spisovatel, myslitel, romanopisec, esejista, dramatik 20. stolet, kter byl
idovskho pvodu), kter jej velmi ovlivnil v otzce nboenskho vyznn,
pomohl objevit Ernestovi idovsk koeny a tak napsat francouzsk libreto k
jeho opee Macbeth (1909).

V roce 1911 Ernest Bloch uvd ve sv korespondenci: Tu a tam jsem si

zaal zapisovat idovsk tmata, ani bych chtl. Pomalu se hromadily a ukazovaly
mi cestu, jakou bych se ml ubrat. Skladatel tvrdil mnohokrt, e jeho zmry jsou
naprosto rozdln od zmr etnomuzikologie: Nen mm zmrem nebo touhou
pokusit se o vzken idovsk hudby, ani zaloit sv skladby vce i mn na
autentickch idovskch melodich. Nejsem archeolog. Povauji za dleit pst
dobrou, autentickou hudbu. Moji hudbu. 3
Nen tedy zhadou, e znm muzikolog A. Z. Idelsohn (1882 1938)
nenalezl nic charakteristicky idovskho v Blochovch skladbch. Objevil pouze
vlivy vchodn hudby (mdy, intervaly a instrumentln barvy). Je pravda, e
Blochovy metody tematick prce byly velmi individuln. Atmosfra jeho skladeb je
osobit, uv aluze na hebrejsk synagogln zpvy (nkter dokonce citoval). Lze
tak i navzat na nzor Romaina Rollanda (francouzskho prozaika, dramatika,
esejistu, hudebnho historika a literrnho kritika, nositele Nobelovy ceny za
literaturu z roku 1915) po poslechu Blochovi prvn symfonie v kvtnu 1910.

7
Povdl: Je to jedno z nejvznamnjch dl modern koly. Je to hudba, kter
vyjaduje bohat a vniv temperament. ivelnost hudebnho toku, sklon k
rapsodicko-improvizanm formm, barevnost instrumentace, znamenit stavba
kompozice to jsou hlavn znaky Blochovo umn. Avak to, m se obzvl
vyznauje jeho tvorba, je jej orientln, hebrejsk prvek, kter skrz naskrz ovld
hudebn materil. Ne ledajak skladatel toti pouv hebrejsk melodie. 4
Sm skladatel do svho idovskho obdob piadil skladby: three Psalms,
symfonii Israel, Schelomo, hebrejskou rapsodii pro violoncello a orchestr a String
Quartet No. 1. asto bv k tomuto obdob pipisovno i Three Jewish Poems (Trois
Pomes Juifs pro orchestr, 1913 Satigny).
Po tomto idovskm cyklu, jsou dal rzn skladby idovsk inspirace
roztrouen v cel dal Blochov tvorb. Mezi n pat velmi znm Baal Shem,
Abodah pro housle a klavr vnovan Yehudi Menuhinovi, Jewish Life pro
violoncello a klavr vnovan violoncellistovi Hansi Kindlerovi, Hebrew meditation
pro violoncello a klavr, a nakonec velk idovsk oratorium Avodath Hakodesh
(Sacred Service), kter bv asto oznaovan jako pelom v historii idovsk
synagogln tvorby. Dle mho nzoru vak tak nelze opomenout ji zmnnou Suite
Hebraique.

8
2
http://ernestblochsociety.org/index.php?id=biography
3
http://is.jamu.cz/th/15590/hf_b/text_prace.txt
4
Sprievodca koncertmi, eskoslovensk vydavatelstvo, Bratislava 1983

1.2 Souhrn dl Ernesta Blocha

Jeho zjem o chromatickou zvukomalbu Debussyho a Maurice Ravela se projevuje v

symfonick bse Hiver-Printemps (1905)
Opera Macbeth (1910)

Trois Pomes Juifs pro orchestr (1913)

Israel Symphony (1916)
symfonick bse Schelomo pro violoncello a orchestr (1916)
Viola suite (1919)
Sonta . 1 pro housle a klavr (1920)
Kvintet pro klavr a smyce (1923)
Baal Shem. Ti obrazy z chasidskho ivota pro housle a klavr (1923)
Nuit exotique (Exotick noc) pro housle a klavr (1924)

V mnoha Blochovch skladbch se projevuje siln vliv neoklasicismus, kter

kombinuje hudebn formy minulosti s technikami 20. stolet. Jako pklady lze uvst
jeho
Concerto grosso . 1 (1925) a jeho
"Epic Rhapsody" pro orchestr (Amerika, 1926), kde vyuv tvrttnovou
barevnost zvuku a zvyuje tm emocionln intenzitu hudby.

Melodie pro housle a klavr (1929)

Abodah (Uctvn boha) - melodie k svtku usmen (Yom Kippur) pro
housle a klavr (1929)
Avodath HaKodesh pro baryton, sbor a orchestr (1930 1933)
Koncert pro housle a orchestr (1937-38)
pt smycovch kvartet (1916, 1945, 1952, 1953, 1956)
Suite Hebraique pro violu a klavr (1951)
Suita . 1 pro slov housle (1958)

9
 Suita . 2 pro slov housle (1958) 5

5 http://www.britannica.com/EBchecked/topic/69497/Ernest-Bloch

10
2. Suite Hbraque (1951)
1. Rapsodie

2. Processional

3. Affirmation

Na oslavu sedmdestch narozenin Ernesta Bloch na konci roku 1950,

Chicago federace Svazu americkch hebrejskch kongregac a Samuel Laderman
(strc skladatele Ezra Ladermana) uspodali estidenn festival, kter zahrnoval
komorn recitly a dva koncerty s Chicagem Symphony Orchestra. Na jednom z
tchto koncert Rafael Kubelk provedl veerem skladbu Suite pro violu a orchestr
se slistou Miltonem Preevesem. Dojat pedstavenm se Bloch vrtil dom do
Oregonu a napsal skupinu pti skladeb pro violu a klavr (pod nzvem Five jewish
Pieces: Rapsodie, three Processionals and Meditation). G. Schirmer publikoval dva
z nich samostatn (Meditation a Processional) a ostatn ti tvo ji zmnnou Suite
Hbraque (kde tet vtu s titulem jedn z processionals zmnil na Affirmation ).
Bloch pozdji upravil Suitu i na pepsan part pro housle a klavr.

Suite Hbraque pro violu (nebo housle) a orchestr (nebo klavr) m ti sti:
rapsodie, processional a affirmation. Byla sloena v beznu 1951 v Agate Beach,
Oregon k Paktu klub Illinois. Tato suita nen Blochovou jedinou skladbou pro violu.
Za nejvce pozoruhodnou se povauje dve publikovan Viola Suite, kter byla ve
stejnm roce ocenna Coolidge cenou. Suite Hbraque byla pijata vele pi sv
premie v lednu 1953 v Chicagu Milton Preves s Chicago Symphony Orchestra,
takt pod taktovkou Rafaela Kubelka.

I kdy je chronologicky umstna v Blochovo nejvyzrlej fzi

komponovn, dlouho po jeho slavnm "idovskm cyklu", jistou podobnost v
kompozici lze vnmat z dve napsan Baal Shem Suite pro housle a klavr. Je dle
obohacen o formy Nigun (nboensk psn a melodie) a ndech Simchat Try
(hebrejsky , Radost z Try idovsk svtek, jen se slav po skonen
svtku Sukot a symbolizuje skonen ronho cyklu ten z Try a zaponut
novho). Suite Hbraque tak vyuv rapsodick a melodick odstny. Tato skladba,
jak nzev napovd, m expozici idovsk tmatiky.

11
 Alexander Knapp poznamenv, e ve sv tvorb Bloch iroce vyuval
notac chasidskho (zbonho) a lidovho materilu. Nap. run psan nrtky,
podobnost kantiln s tradin synagoglnmi melodiemi pi voklnm ten pas
bible, kter byli zavedeny do chrmu r. 500 ped nam letopotem s pouitm
taamei ha-Mikra. (Cantillation je ritul zpvanho ten z hebrejsk Bible v
synagogch. Tyto zpvy jsou psny a notovny v souladu se zvltnmi znaky nebo
znakami titnch v Masoretic textu z hebrejsk Bible (nebo Tanakh ), kter dopln
psmena a body samohlsky. Tyto znaky jsou znm v anglitin jako akcenty a v
hebrejtin jako ta`amei ha-Mikra nebo prost te`amim). 6

V prvn vt, Rapsodie, jsou patrn fragmenty Ne'ilah modlitby (Ne'ilah,

zvren sluba, je zvltn idovsk modlitebn sluba, kter se kon pouze na
Yom Kippur. Neilah oznauje pt Amidah na Den smen, jedin takov pleitosti
v hebrejskm kalendi). 7

Vta druh, Processional, je systematitj a jasn identifikovateln vta ve

form ABA. Rozen kompozice o pase sekund v klovch mstech vty a
melodick vyuit kvart a kvint, kter napodobuj zvuk shofar (hudebn nstroj
pradvnho pvodu, vyroben tradin z beranho rohu, kter se pouv pro
idovsk nboensk ely) na kter se kadoron hraje na Yom Kippur
(hebrejsky , tak znm jako Den smen, je nejposvtnj den v roce pro
idovsk nrod. Jeho stednmi tmaty jsou smen a pokn. id tradin dodruj
v tento svat den dvaceti pti hodinov pst a intenzivn as v modlitbch, vtinu
dne v synagogch).

Tet vta, Affirmation (estn prohlen), pebr formu ABA z druh vty a
jej kontrastn vesel melodie se vyznauje tekovanmi rytmy.

Co je pozoruhodn na Suite Hebraique je Blochova otevenost drazu na jeho

idovsk pvod a to i pes snahy jeho otce, kter ho od tlho vku natlaoval k
antisemitismu, kter mu vytvoil pocit odcizen od svho rodnho msta. V dsledku
toho lze nalzt v Blochovch skladbch spojitost mezi nmeckm romantismem
Wagnera a Strausse a francouzskm impresionismem Debussyho a Ravela. Je
pznan, e v roce 1901 Bloch vytvoil celoivotn ptelstv s paskm
idovskm spisovatelem Edmondem Flegem, jeho upmn oddanost k judaismu
byla zdrojem velkho obdivu. V korespondenci z roku 1906 Bloch vyjdil, e pi

12
ten Bible znovu poctil hrdost bti idem, ale pro zachovn umleck integrity
vdom zachovval nepli velk podtext idovskho pvodu. Nedlal si starosti
se zakomponovnm rekonstruovan idovsk tmatiky, ale spe o hudbu jako
takovou, kter byla ve sv podstat upmnou soust jeho vlastnho byt. Jeho
repertor, jak sm oznail ideln grafologi, vyjaduje nejvnitnj pocity.
Samozejm, e vize Suity Hbraque nebo nkter z Blochovch prac ist
motivovan przkumem jeho idovskch koen jsou ponkud omezen. Patos z
jeho hudby pravdpodobn pekrauje kulturu na univerzln rovin.

6
http://en.wikipedia.org/wiki/Cantillation

13
7
http://en.wikipedia.org/wiki/Ne%27ila
2.1 Rozbor skladby

Suite Hbraque (1951) Tato tvt suita pochz pvodn z vtho celku
pti skladeb napsanch s podtextem idovsk tematiky a nboenskho folkloru. V
pozdnm obdob skladatelova ivota, kdy rozhodn nelze ct, e jeho kompozice
maj zcela pevn stylistick rmec a v jejich rozmanitosti lze hledat jak skladateli
blzk romantismus pojc se s neoklasicismem, tak i ovlivnn barokem i jet
pozdji projevy atonality, se jedn o nvrat do doby spe ranj tvorby. V letech
1912 a 1916 meme vysledovat v jeho idovskm cyklu (nap. almy z roku
1914 (Preludium a dva almy pro soprn a orchestr, alm 22), symfonie Israel
1916, Smycov kvartet . 1 1916 i rapsodie pro violoncello a orchestr Solomon
1916) fascinaci kulturou, jejm ddicem se i pes snahy svho otce stal. Pravdou
vak zstv, e s ohledem na sv sten vykoenn zstv spe syntetikem,
skladatelem inspirovanm a ovlivnnm judaismem, ne jeho vrnm kopistou i
inovtorem. Oproti tmto starm skladbm ji v Suite Hebraique pistupuje k tmatu
s mnohem vt vyzrlost, hudebn prvky pochzejc i vychzejc z idovskch
obad a tradinch psn zde nepouv jako doslovn odkaz na kulturu svch
pedk a ptel, ale sna se spe vytvet atmosfru a ji zde nachzme
prostornj chrm i skromnou domcnost kde je ve prosyceno specifickmi
aspekty a tradicemi judaismu. Poslucha pak zskv pocit, e Blochova kompozice
nejen vychz, ale je soust specifick hudebn kultury id.

Prvn st nazvan Rapsodie, je rozmrov zabr tm polovinu cel suity,

m nejspe symbolicky 100 takt. Jej atmosfra je sice zdnliv ponur, emu
napomh i jej umstn v g moll, ale dky zajmavm harmonickm postupm a
pedevm vyuit dominantn tniny D dur lze ve skladb nalzt i optimistitj
zabarven melodie. Tento kontrastn podtext vychz z inspirace prosebnmi
modlitbami pi bohoslub Neila, kdy kajcn a prosebn modlitby v den konn
bohosluby pinej odputn. Nalhavost takovchto modliteb se v hudb
projevuje obasnm stdnm rytmiky takt, kter navozuj pocit zrychlen
hudebnho proudu a k jakmusi zakopvn. V detailnjm pohledu pak tento
pocit podporuj i sestupn i vzestupn melodick skupinky a modely, kde
zdraznn je mnohdy prv prvn z not a kter svdj i samotnho slistu k

14
dotaen tohoto konceptu (otevenost orchestrlnho partu v takovch mstech
tento pocit interpreta jet umocuje). Stejn tak i kombinovn tekovanch i dvou
tekovanch dlkovch notovch hodnot s triolovmi osminami. Ve je vak vdy
dostaten vykompenzovno nslednm zklidnnm a rozvolnnm, a ji v rmci
kratch tytakt delmi ligaturovanmi tny, tak i v delch secch kompozice.
Celek tak psob i pes jistou tklivost velmi iv a plasticky. V tto prvn sti suity
tak lze i dky takovmto postupm najt nkolik vraznjch vrchol. Jednm z nich
je bezpochyby i violov kadence zanajc v prvnm taktu tet tetiny skladby (takt
66). Toto specifick umstn ns nut podvat se ble na kompozici kolem 33. taktu,
kde pak nalzme dal z vraznch perod ve skladb, dky tomu lze i sten
spekulovat o jist systematinosti i racionln promylenosti Blochovy kompozice.
Pokud se vak na celou Rapsodii podvme opt z bli, symbolitj perspektivy,
lze v n pozorovat ast vyuvn zdvojen melodie orchestrem, tyto vykryt
vcehlasy zcela zapadaj do proudu idovsk hudby. Snad v nich lze i najt symboliku
jedince, je je zrove soust vt komunity, kter ho dr a neopout.
Individualita takovho lovka je pak rozvedena v samotnch vyhrvkch slovho
partu. I pes obasn stdn taktovch dlek zstv Bloch pevn v rmci
standardnho dlen a rozvrstven hudebnho celku. Osmitaktov periody se
vzjemn dopluj (moll x dur), ale prv dky pouitm hudebnm postupm v
kompozici vnm poslucha hudebn proud v probhajcm ase jako inovativn, stle
postupujc kupedu, nvraty tmat i motiv lze vnmat, ale spe pouze jako
povdom hudebn seky ne jako doslovn opakovn. Tento jev lze dobe vnmat
bhem uveden hlavnho tmatu v prvn tetin skladby, v prbhu tto sti dojde ke
zmn tniny na d moll, kter posluchai takt spe dv pocit pchodu neho
novho, jinho, a po vraznm orchestrlnm pedlu v sestupnch akordech tak
nastupuje v taktu 33 druh tma. Jeho kontrast je patrn ji v optimistickm
rytmizovn melodie (oproti dynamitjmu a plastitjmu hlavnmu motivu z
vodnho tmatu skladby) a v mnohem vtm osamostatnn orchestrln linky. Ta
se sice tematicky vrac k motivu trioly a dvou osmin, piem druh z nich je pod
ligaturou, ovem tento drobn sek povyuje na hybnou slu tto sti. Slov hlas
pak motiv triol dle rozvj, piem zrove dochz k nvratu vodn g moll.
Druhou tetinu skladby pak opt uzavr vraznj orchestrln mezihra inspirujc
se motivem vodnho tmatu, na kterou navazuje v 66. taktu slistou postupn
pipravovan kadence. V zvru skladby pak Bloch vychz z hlavnho nosnho

15
tmatu a dle jej rozvd, ovem ji nikterak vrazn. Zrove dky sekm bez
doprovodu i bez vraznho rytmu v orchestrlnm hlasu me interpret znovu
vytvoit dynamitj plochy dle vlastnho vkusu a uven. Vrac se i motiv druhho
tmatu, ten vak ji tak pouze ukznn. V klidnjm duchu je pak cel tato st
suity zakonena optimistickm akordem D dur.

Druh st suity s nzvem Processional neboli Proces je oznaena

pznanm tempem Andante noc moto (hybnm krokem) a jej rozsah je 43 takt.
Skladba nem dn pedznamenn a evokuje tak tninu C dur, avak autor si zde
pohrv s konceptem souzvuk kvart a kvint vychzejcch ze zvuku historickho
nstroje shofar pouvanho pi idovskch obadech. Vrstven takovch souzvuk
pak umouje plnj a pedevm volnj vyuit septakord a zrove ve sv
stavb pipomn dispozice frygick stupnice vrac se tak jinm zpsobem opt ke
koenm idovsk rituln hudby. Takov koncept vak nen dlouhodob nosn,
pedevm v ppad vystavn hudebn linky pouze na rytmickm akordickm
modelu (navc v smycovm pizzicatu) a jejm dublovn slovm hlasem. A slista
tuto linku ozvltuje melodickmi skupinkami, autor ve vedlejm tmatu (takt 14)
pin plnou harmonii v a moll a dodv tak tolik potebn kontrastn prvek, kter
zrove v symbolick rovin meme vidt jako smen s Bohem (oproti
pedchozmu statickmu rytmicko-akordickmu pokn). Orchestr je zde zrove
vyuit mnohem eji a zapojen vysokch smyc m pipomnat starodvn
nstroje idovskch obad. V nvratu hlavnho tmatu zstv orchestr silnjm
partnerem slisty, snad s blcm se symbolickm koncem, ale autor spe dv
prostor slovmu hlasu, aby opt vyzdvihl osobitost kadho lovka, je je soust
proces. Sontov forma ABA tak dv monost zarmovat optimistick pocit z
idovskho ritulu do proces tvoenho statickm stdnm jednotlivch krok.

Tet st suity (m 59 takt a je uvedena v tnin a moll) pak tvo vrazn

kontrast k druh vt, i kdy svou stavbou zstv stejn, tj. tvo ji sontov forma
ABA. Stejn jako v prvn vt se zde objevuje specifick uchopen hit, kter vce
ne co jinho evokuje idovkou tematiku tto suity, a stejn jako v druh vt zde
dochz k vrstven kvart a kvint. Bloch vak zde ji od zatku rozehrv orchestr v
ir harmonii ne v pedchoz vt a pedevm v nosnj melodii tvoen
opakujcmi se tekovanmi rytmy. S tmto motivem koresponduje i oznaen

16
posledn sti suity jako Affirmation (estn prohlen), kter m bt pslibem
lep budoucnosti. vodn hrav motiv po tyech taktech pedehry pebr slista v
tm nezmnn podob, aby se po dalch tyech taktech skladba zaala
modulovat. Harmonickmu lenn jednotlivch st formy se vak sna autor
vyhnout a nedv vdy zcela jasn najevo, do jak tniny hodl smovat, tento
postup pak vyuv po celou dobu a dky nmu celek psob stle ubhajcm
dojmem. Vraznjm prvkem pak zstvaj pouze drobn motivy pervanho
rytmu tvoen rzn umstnmi ligaturami na notch nestejn dlkov hodnoty.
Tento prvek zavruje hlavn tma a v 20. taktu se objevuje tma vedlej. Kontrast
zde pichz pedevm ve zklidnn rytmu, ve vtm romantizovn melodie.
Technitj zvr tohoto tmatu v podn slisty v taktu 36 pak nechv cel tma
vyznt do ztracena. Autor si tak pipravil pdu pro mnohem majesttnj nvrat
tmatu vodnho v taktu 40. A se zde nabz pokraovat ve stejnm tnu, Bloch
nakonec spad ke komornjmu proveden, zrove vak dky tomu dodv zvru
mnohem optimistitj dozvuk a celou vtu tak nakonec i umsuje do istho A dur.

(Viz Ploha . 1: Klavrn part Suite Hebraique)

17
2.2 Internetov nahrvky Suity Hebraique, interpreti a
jejich porovnn

1. Grard Causs (viola), orchestre de la suisse Romande, dirigent Lior

Shambadal

publ.: 12.1.2013, cel suita

- tuto nahrvku povauji za nejlep a hlavn nejosobitj interpretaci.

Orchestr podtrhv suverenitu a zrove dstojnost hry slisty, kter m
velmi jasnou pedstavu o znn cel skladby. Technika hry i projev jsou
spojeny v jeden profesionln zahran celek, kter se podle m velmi bl k
pravmu zmru ukzat hloubku idovsk hudby.

2. Tabea Zimmermann (viola), Deutches symphonie- orchester Berlin, dirigent

Steven Sloane

publ.: 11.8.2014, cel suita

- druh nejlep interpretace skladby. Slistka dokazuje svou osobitou

schopnost vthnout posluchae do jdra hudby. A to nejen muzikalitou, ale i
potebnou fyzickou vahou tahu k rozeznn nstroje.

3. Nobuko Imai (viola), Roland Pntinen (piano)

publ.: 7.6.2014, cel suita

- nahrvka je sice pouze s klavrem, ale oba hri dokazuj, e sla zvuku
orchestru lze naplnit i s dvma nstroji. Naprosto odzbrojujc ndhern
pase se prolnaj vemi temi vtami.

4. Samuel ? (viola, 13 let), orchestr

publ.: 1.5.2012, cel suita

- i pestoe jsou interpreti takka anonymn a slista ve velmi mladm vku,

vkon je pekvapujc a dobr. Mnoho hr by si z nj mohlo vzt pklad.

18
5. Justin Julian (15), piano Christian Lillicrap

publ.: 23.11.2013

- opt chci vyzdvihnout odvahu, zrunost a preciznost mladho muzikanta. I

pes drobn nevydaen technick pase me posluchae zaujmout jeho
soustedn a proveden celou skladbou.

6. Nils Bultmann (viola), Univer. of CA.Berkeley Symfony orchestra, dirigent

David Milnes

publ.: 7.12.2010

- v tto nahrvce se slistovi zdaleka nepodailo vyjdit podstatu violovho

hran, tvoen barvy zvuku a k hudebnmu proveden skladby je lpe se spe
nevyjadovat.

19
3. idovsk tmatika v hudb

3.1 Djiny id

dn nrod netrval nikdy s vt neochvjnost ne id na tom, e djiny

maj el a lidstvo osud. Od nepamti se dreli tto vry tv v tv stranmu
utrpen. Jejich vra a osud daly vzniknout mnoha velkolepm projektm pro lidstvo,
vzniklm jak z bosk inspirace, tak vytvoench lovkem. S jistou nadszkou lze
proto ct, e id stoj v samm stedu vnho sil dt lidskmu ivotu vzneen
zmr. (Paul Johnson, svtoznm historik a publicista) 8
Lid Izraele byl v 1. stolet n. l. svmi nepteli rozehnn do celho svta a od
t doby bylo ji mnoho pokus, aby nejen id, ale i pamtka na n byla zcela
vyhlazena. Cel stalet svho vyhnanstv chrnili id svou tradici, sv pbhy a
psn. A tak jejich psn ij dodnes, oslovuj ns, ale hlavn se dotkaj srdc
mnohch z ns. id v, e hudba je dar od Boha, kter je zzran a kouzeln,
hodc se jak do reality, tak i do svta snn. Je to dar ke kad pleitosti a d se v n
prot tolik tst, bolest, radost, naplnn, przdnota, konkrtno, abstraktno, ve,
poezie, inorodost i nuda Hudba umouje absolutn svobodu vbru. 9
Mateskm idovskm jazykem je hebrejtina ( , ivrit). Oznauje
souhrnn vechny vvojov varianty hebrejskho jazyka od starovk hebrejtiny
pes biblickou ( ivrit Tanach, t , leon kode, svat jazyk) a
po modern hebrejtinu (, ivrit), kterou se dnes hovo ve stt Izrael.
Hebrejtina pat do rodiny semitskch jazyk, resp. ke kanansk severozpadn
skupin. Nejstar dochovan hebrejsk texty pochzej z 10. stolet p. n. l. (tzv.
gezersk kalend). V ppad starch text nen mono hovoit o pln diferenciaci
severozpadnch semitskch jazyk mezi jednotliv jazyky i vtve, hovo se tedy
spe o spolen protosemittin nebo protokeneantin. Pes toto zkladn azen
hebrejtiny mezi semitsk jazyky se lze dnes setkat i s nzorem, e modern
hebrejtina, kterou se hovo ve stt Izrael, ji nen jazykem semitskm, nbr
indoevropskm, a to kvli zsadnmu vlivu indoevropskch jazyk, kter strukturu
pvodn hebrejtiny zcela pemnil. Nejist hebrejtinou se vak mluv v Jemenu
(arabsky / al-Jaman), oficiln nazvan jako Jemensk republika
(arabsky / al-Dumhrjja al-Jamanjja), je to stt na jihu Arabskho
20
poloostrova v jihozpadn Asii. Soused se Sadskou Arbi na severu a Omnem na
severovchod. Z jihu jej omvaj vody Arabskho moe, z jihozpadu prliv Bab-al-
Mandab a ze zpadu Rud moe. Soust Jemenu je tak ostrov Sokotra, kter le
415 km na jihovchod v Arabskm moi. Hlavnm mstem je San'). 10

8
http://www.databazeknih.cz/knihy/dejiny-zidovskeho-naroda-84104
9
http://www.ester.euweb.cz/czhlava.htm
10
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hebrej%C5%A1tina

21
3.2 Rozhovor s panem doc. Spitzbardtem ohledn idovstv

Rozhovor 30.4.2015 s doc. W. Spitzbardtem (idovsk pedagog, spisovatel,

pekladatel, dramaturg, zpvk v klezmerov skupin Ha Chucpa).

Prvn bod je nehudebn. Co je to idovstv? Existuj dva rzn nzory.

Jednm nzorem je idovstv povaovno, jak pravil rabn, za nboenstv. A lovk
se me idem stt. A to se te taky tak dje, je to modern. Mm z toho vak
smen pocity. A druh nzor je, i podle m dobr znm p. Hanky Knopfelmacher,
e nboenstv je cirkus pro lid a my jsme nrod jako kad jin. ili idovstv je
etnick otzka. Moje, tet, odpov je ano - jsme nrod jako kad jin a mme
svoje urit djiny. Jsou spojen jednak s nboenstvm a jednak s fenomnem zvan
antisemitismus a diaspora.
Antisemitismus je neptelstv nebo pedpojatost vi idm jako
pedstavitelm idovskho nboenstv judaismu, etnick skupin nebo rase.
Pestoe samotn slovo antisemitismus odkazuje ke vem semitskm nrodm, je
tento termn pouvn vtinov pro oznaen neptelstv vi idm. Jde o formu
xenofobie, kter me mt rzn formy, od osobn nenvisti a k institucionalizovan
nsiln perzekuci. Krajnm pkladem antisemitismu je oteven neptelsk
nacistick ideologie Adolfa Hitlera, kter vedla ke genocid evropskch id. 11
Diaspora oznauje lidi nebo etnickou populaci, kte jsou pinuceni emigrovat
ze sv domoviny. Nejznmj je idovsk diaspora mezi lety 70 n. l. a 1948, kdy
byl zaloen nezvisl stt Izrael. Mn znm jsou napklad irsk diaspora a
armnsk diaspora. Pojem diaspora tak oznauje nboensk, i etnick
spoleenstv ijc (rozptlen) v rmci jinho spoleenstv. 12
Zejm to m tedy zvltn vznam v celkov kultue lidstva, o kterm se
spekuluje. Souvis to s Mesiem. Velk nboenstv, Islm nebo kesanstv se rodili
s pramene idovstv a mon prv proto jsou i antisemitick. A to u navazuje na
tma pro idovstv a hudba spolu souvis.
Vznamn orchestry a spousta svtoznmch slist, to je sam id. Hned v
ranm stedovku prvn pape zcela jasn zakzal idm rzn innosti. Nesmli mt
pole, dn majetek, nic produktivnho. Nesmli bt ani emeslnci. A co tedy smli
bt? Smli pjit penze (proto jsou dob banki, co jim je dodnes hodn
vytno). Pak byli dob lkai. To jim tak nebylo zakzno, protoe to dobe

22
umli. A pak smli bt hudebnci, protoe to tak neohroovalo mocensk struktury.
Take dodnes jsou dob hudebnci. I mimo idovstv. To je jedna z odpovd, ale ne
ta nejhlub. Ta jde samozejm k samm koenm. id vnmaj vztah mezi
lovkem a Bohem jako hudebn. Mme tisce mst v Bibli, kter je dolo. A tak
naim domovem v idovstv je opravdu ta hudba.
Od kesanstv mme povdomost o tom, co je modlitba. Njak verbln
projekt vi Bohu. Jakoby to souviselo s proenm. Modlitba hebrejsk ale nen
dn proen. Modlitba je obracen se na Boha. Bu mme k nmu rozhoen, nebo
mu dkujeme. Chvlme ho. A to zpvem. V akenzsk synagoze zpvme a
modlitbu zpv kantor, vechny ty modlitby. Nen mluven, je zpvan, vdycky. V
sefardskch synagogch je to jet intenzivnj. Tam zpvaj vichni spolen. Proto
ten synagogln zpv m zvltn vliv na dal hudbu a to jak na nboenskou tak i
svtskou. Z toho vechno vychzelo. Ta sms mezi alozpvem a chvalozpvem je
vude obsaen. A nen to jen dur i moll. To je nco jinho, hlubokho. Prav
klezmer na to dost zce navazuje.
Ta nejdleitj mylenka je, e hudba je pro idy to nejryzej umn.
Neexistuje idovsk malstv (a v 19. stolet Asimilace), idovsk divadlo. Je
proto jeden velk dvod. V Bom pikzn je: Nebude si vytvet dnho
obrazu. Ale hudba tak nein. idovsk hudba je velmi podstatn pro identitu ida,
protoe to je To umn, co sm dlat a kter je ist vi Bohu. V Sovtskm svazu
lid hudbu trochu zdegenerovali na estrdn formu, ale ten hlas dialogu lovka
s Bohem je stle ptomen.

11
http://cs.wikipedia.org/wiki/Antisemitismus
12
http://cs.wikipedia.org/wiki/Diaspora

23
3.3 Styly idovsk hudby

3.3.1 Klezmer
Klezmer (z jidi , etymologicky z hebrejtiny k'li zemer ,
hudebn nstroj) je instrumentln (tedy bez vokln sloky, zpvu) lidov hudba
vchodoevropskch (Akenzskch) id. Pvodn toto slovo znailo pmo
muzikanta klezmera, ale ve vchodn Evrop tak pozdji v USA mlo hanliv
podtn. Sami muzikanti se proto radji oznaovali jako muziker. K penesen
vznamu slova na cel hudebn nr dolo a koncem 20. stolet s revivalovm
hnutm klezmerov hudby.
Jedn se o hudbu sekulrn, tj. svtskou, kter vak pmo erp z idovsk
liturgick hudebn tradice. Specifick styl pednesu klezmerskch nstroj je velmi
ovlivnn voklnmi technikami synagoglnch zpvk chazan, a to pesto (nebo
mon prv proto), e jde o hudbu ist instrumentln. I stupnice (mdy)
pouvan v klezmerskch skladbch maj svj pvod v tradici synagogln hudby.
Klezmersk hudba je vak siln ovlivnna okolnm prostedm a nrov nejde o
jakoukoliv idovskou hudbu nesynagogln, ale specificky lidovou hudbu
vchodoevropskch id z oblast Ukrajiny, Polska, Bloruska, Litvy, Rumunska,
Maarska a Slovenska.
Typick nstroje Klezmeru housle, klarinet, cimbl, akordeon, pozoun, trubka,
klavr.
V souvislosti se zmnami ve spolenosti v druh polovin 19. stolet vak
zanikal svt idovskch tetl domcho prosted klezmerskch muzikant, kte
nsledovali osud ostatnch obyvatel svch zkaznk, a odchzej vtinou do
USA. Rusk revoluce a dv svtov vlky poslze pouze zakonili ji dve zapoat
padek. V USA se ale klezmersk hudba rychle pizpsobila novmu prosted a
rozvoj klezmeru se penel i do Evropy. Klezmer se dnes hraje po celm svt a
idovsk pvod nen nutnm pedpokladem, pesto se jedn o nejsilnj hudebn
styl spojen s idovstvm. 13

3.3.2 Jidi psn

Jidi ( nebo idi "idovsk") je zpadogermnsk jazyk, kterm

24
hovo kolem ty milin id po celm svt. Sm nzev jidi znamen idovsk
(Jdisch nmecky) a je zkratkou za pvodn jidi dajt () , tedy idovsk
nmina. Mluven forma je i dnes nmin blzk, jidi vak obsahuje adu
vpjek z hebrejtiny a jazyk mnoha nrod, v jejich sousedstv id ili.
Vzhledem k roztrouenosti id po svt je i u jidi tk jmenovat konkrtn zem,
na kterm se tento jazyk nejvce pouv. V Izraeli pouvaj jidi hlavn
ultraortodoxn id, kte povauj hebrejtinu za posvtn jazyk, nevhodn k pouit
v bnm ivot. Rozshl komunity mluvch jidi ve vchodn Evrop byly z vt
sti zlikvidovny bhem holokaustu. Z tch, kter zbyly na zem tehdejho
Sovtskho svazu, ada emigrovala v 90. letech 20. stolet do Izraele. Konec 19. a
zatek 20. stolet se povauje za zlat vk literatury v jidi. Toto obdob se tak
asov shoduje s oivenm hebrejsk literatury a hebrejtiny jako mluvenho jazyka.
Silnou tradici interpretace jidi psn ve folkovm stylu s kytarou, nap. u
psnike Petera Rohlanda (1933 1966). 14

3.3.3 Sefardsk psn

Sfaradim-Sefardsk vslovnost hebrejtiny zahrnuje mnostv variac
vslovnosti hebrejskho jazyka od zpadn Afriky a po Irk a Orient. asto se pod
termnem sefardsk vslovnost mysl veker neevropsk vslovost hebrejtiny,
pedevm pak orientlnch id (krom jemenskch, jejich vslovnost m jin
koeny. Jako palestinsk dialekt (a tud povaovan za pvodnj) byla sefardsk
vslovnost s menmi obmnami zvolena jako vslovnost modern hebrejtiny v
Izraeli. V souasnosti pod vlivem izraelsk hebrejtiny pejm tuto vslovnost ada
svtovch obc, vetn akenzskch. 15

3.3.4 Chasidsk psn

Chasidismus (z hebrejskho , chasid zbon) je idovsk pietistick
hnut, kter vzniklo na potku 18. stolet v Halii, dnes jihovchodnm Polsku a
zpadn Ukrajin. Jeho zakladatelem byl rabn Jisra'el ben Eli'ezer. Chasidismus je
pkladem lidovho mysticismu a asto se uvd jako zatm posledn ivouc smr v
judaismu. 16

25
3.3.5 Keltsk, rusk, rumunsk psn

3.3.6 Niguny
Nigun (pl. Niggunim) [hebrejsky: ]je termn z hebrejtiny pro melodii.
Obvykle termn odkazuje na nboensk psn a melodie. Je to forma vokln
instrumentln hudby, asto bez jakhokoli textu i slov, ale zvuky jsou jako "bim-
bim-bam", nebo "Ai-ai-ai!. Nkdy jsou pouity biblick vere, nebo citace z jinch
klasickch idovskch text jsou zpvny opakovan ve form Niggun. Niggunim
jsou do znan mry improvizovan, i kdy mohou bt zaloeny na tmatech a jsou
ve stylizovan podob. Niggunim jsou zpvan jako idovsk modlitby, ale mohou
mt i vesel charakter. 17

Ve svt idovsk hudby existuje mnoho dalch nr chasidsk melodie,

lidov a pololidov psn v jidi, hudba jidi divadla, jidi psn idovskho
proletaritu.

13
http://cs.wikipedia.org/wiki/Klezmer
14
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jidi%C5%A1
15
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sefardsk%C3%A1_v%C3%BDslovnost_hebrej%C5%A1tiny
16
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chasidismus

26
17
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nigun

3.4 esk skupiny hrajc klezmer i jinou idovskou hudbu

Adash (pvck a hebrejsk jidi psn), vznik 1999

inna (ansony, jazz jidi psn)
El-jazz-er (jazzrockov pojet idovsk hudby), 2005
Ester (idovsk hudba), 1995
Hana Frejkov (jidi psn)
Ha Chucpa (idovsk hudba,klezmer, jidi a hebrejsk psn, scnick hudba), 1997
Chesed Veemet (psn idovsk a ciknsk inspirovan idovskou tmatikou), 1991
Kateryna Kolcova (idovsk hudba), 1998
Klec (rock-klezmer), 1997
Ltajc rabn (klezmer), 2001
Marion (jidi a esk psn), 2001
Mipacha (chasidsk psn)
Natalika (balkn, klezmer, folklr), 1998
Vra Neruilov (jidi, sefardsk, hebrejsk psn a niguny), 2000
(Prague) Klezmerin (kavrensk klezmer), 1993
Rut (tanen soubor: idovsk orientln, vchodoevropsk i sefardsk tance), 1994
Alexander Shonet (houslov virtuoz, vn hudba, niguny, jidi melodie)
Tiferet (sefardsk a kelstk psn), 2002
Trombenik (klezmer), 2001
Tumbalajka (klezmer, jidi, rusk a rumunsk psn), 2003
Jaromr Vogel (hudebn skladatel vyuvajc postup idovsk hudby)
Weytora (star idovsk hudba, zmiroty, gotick hudba), 1994 18

18
http://klezmer.hyperlink.cz/kapely.htm

27
28
Zvr

Dla Ernesta Blocha vdy byli a budou velice oblbeny, a proto jsem se vno-
vala v bakalsk prci prv tomuto skladateli a jmenovit jm zkomponovan
Hebrejsk suit. S tm jsem nemohla opomenout zmnit idovskou tmatiku v hudb,
kterou pomh dovysvtlit rozhovor s aktivnm hudebnkem vnujcm se stylovmu
nru "Klezmer".

Velkou pomoc pi psan prce mi poskytli dokumenty z knihovny JAMU v

Brn a internetov zdroje, ve kterch jsem nala velk mnostv potebnho materi-
lu v podob ivotopisu a souhrn dl Ernesta Blocha, vypracovan text o Hebrejsk
suit a nespoet dleitch informac ohledn termn v idovskm jazyce. Jako do-
plujc zdroje jsem vyuila bakalsk prce bvalch student Jankovy akademie
mzickch umn v Brn. V neposledn ad tak vdm za velmi cenn informace
docentu W. Spitzbardtovi, kter mi pomohl pochopit a touto cestou i zpracovat tma
pln otzek a hlubokch podstat a mmu kamardovi Ondeji Peckovi, DiS. (klarine-
tista, skladatel, dirigent, pedagog) za pomoc pi prci s rozborem skladby.

Myslm si, e tento idovsk skladatel, Ernest Bloch narozen a zalenn do

prvn poloviny 20. stolet, a jeho velk pnos v idovsk hudb, neoslovil pouze
mne, ale i adu dalch lid. Bohuel se mi vak nepovedlo pojmout tuto prci jet
podrobnjm zpsobem. Rda bych se proto k tmatu pozdji vrtila a pokraovala
v obshlejm studiu, ve kterm bych zdraznila i jin Blochovi skladby a vce roz-
vedla stle aktuln tma id a jejich djiny.

29
Pouit informan zdroje

Sprievodca koncertmi, eskoslovensk vydavatelstvo, Bratislava 1983

The New Grove Dictionary of Music and MusiciansTM second edition, London 2001

http://is.jamu.cz/th/15590/hf_b/text_prace.txt

http://ernestblochsociety.org/index.php?id=biography
http://is.jamu.cz/th/15590/hf_b/text_prace.txt
http://www.britannica.com/EBchecked/topic/69497/Ernest-Bloch
http://en.wikipedia.org/wiki/Cantillation

http://en.wikipedia.org/wiki/Ne%27ila

http://www.databazeknih.cz/knihy/dejiny-zidovskeho-naroda-84104

http://www.ester.euweb.cz/czhlava.htm

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hebrej%C5%A1tina

http://cs.wikipedia.org/wiki/Antisemitismus
http://cs.wikipedia.org/wiki/Diaspora
http://cs.wikipedia.org/wiki/Klezmer
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jidi%C5%A1
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sefardsk%C3%A1_v%C3%BDslovnost_hebrej%C5%A
1tiny
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chasidismus
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nigun
http://klezmer.hyperlink.cz/kapely.htm

30
Seznam ilustrac

Obr. 1: Ernest Bloch str.3

http://www.musicsalesclassical.com/composer/photos/ernest-bloch

Obr. 2: Ernest Bloch str. 3

http://www.nndb.com/people/990/000091717/

Obr. 3: Ptok eky Casarette str. 5

http://www.acvc.ch/it/acvc_archivio_visivo/acvc_autore/23/1/4/60

Obr. 4: Beethoven str. 5

http://www.acvc.ch/it/acvc_archivio_visivo/acvc_autore/23/1/4/60

Obr. 5: Bach, fuga str. 5

http://www.acvc.ch/it/acvc_archivio_visivo/acvc_autore/23/2/4/60

31
Seznam ploh

Ploha . 1: Klavrn part Suite Hebraique

32
Plohy

Ploha . 1: Klavrn part Suite Hebraique

33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45