TICHO

PROMLOUV

ECKHART TOLLE
 Hlavn poselstv knihy spov ve zjitn, e v dnen dob jsme
se velmi vzdlili skutenmu ivotu, odtrhli se od samotn podstaty
naeho byt. A nai skutenou existenci meme najt jedin uvnit
sami sebe, tedy k naemu duevnmu vvoji nepotebujeme
informace, znalosti, ale vnitn ticho, klid a schopnost naslouchat.
Jak nm v tomto me pomoci proda a jak m proda vlastn
smysl v naem ivot?

PEDMLUV
PEDMLUVA
UVA
Esenci Tolleova poselstv je jednoduch pochopit: Kdy se
spojme s tichem ve svm nitru, pekrome hranice sv aktivn mysli
a emoc a objevme hloubku trvalho klidu a spokojenosti. S tmto
poselstvm seznmily miliony lid na celm svt v Tolleov prvn
knize Moc ptomnho okamiku. V tto druh, dlouho oekvan
knize nm Eckhart Tolle vysvtluje esenci svho uen
srozumitelnm zpsobem, kter me kad pochopit.

Kniha je rozdlena do deseti kapitol, z nich kad je mozaikou

strun vyjdench mylenek, ale pokud je tete jako celek, maj
hluboce transformativn inek.

Eckhart Tolle, chpe duchovn poteby na doby. erp z esence

vech duchovnch tradic a vyjaduje jejich pravdy novm a
neotelm zpsobem. Vsledkem je kniha, kter je zrove star i
modern, pln aktulnch a mocnch mylenek.

Slova v tto knize se samozejm v procesu ten stanou

mylenkami ve va hlav. Nebudou to vak obyejn mylenky -
hlasit, dotrn, samoeln a doadujc se pozornosti.

Mylenky tto knihy nekaj dvej se na ns", ale dvej se za

ns". Protoe se zrodily v tichu, maj ohromnou moc - moc dovst
vs do stejnho ticha, v jakm samy vznikly. Toto ticho je vnitnm
klidem, kter je esenc vaeho Byt.
Vnitn ticho a klid zmn a zachrn svt.
 VOD
Opravdov duchovn uitel nem nic, co by vs nauil v
konvennm slova smyslu, nem nic, co by vm pedal dn nov
informace, nzory ani pravidla chovn. Jeho jedinm kolem je
pomoci vm odstranit vechno, co vs oddluje od reality toho, m
u jste a co u v hloubi due vte. Duchovn uitel je tu proto, aby
vm odhalil onen rozmr vnitn hloubky, ktermu se k klid.
Jdete-li k duchovnmu uiteli nebo k tto knize s oekvnm,
e najdete stimulujc mylenky, teorie a nzory, pak budete
zklamni. Jinmi slovy, hledte-li duevn potravu, pak ji nenajdete a
navc vm unikne samotn podstata uen, kter nen ve slovech,
nbr ve vaem nitru. Na to byste pi ten tto knihy nemli
zapomnat, mli byste to ctit. Slova nejsou nic ne ukazatel. To, na
co ukazuj, nenajdete ve sfe mylen, nbr v jistm rozmru ve
vaem nitru, jen je mnohem hlub a ir ne mylen. Jednou z
vlastnost tohoto rozmru je klid pulzujc ivotem. Jestlie ctte, jak
vs vnitn klid napluje, pak kniha psob tak, jak m, a pln svou
funkci uitele: pipomn vm, m jste, a ukazuje vm cestu dom.
Tuto knihu nemuste pest od zatku a do konce a pak odloit.
ijte s n, asto ji odkldejte a asto se k n vracejte, sp ji drte
v ruce, ne tte. Mnoz teni pestvaj st po kadm odstavci,
aby se zamyslili a uklidnili. Pestat st je dleitj ne pokraovat
ve ten. Dovolte knize probudit vs z navyklho zpsobu mylen.
 Formu tto knihy lze povaovat za nvrat k nejstar form
duchovnho uen. Pipomn stry star Indie. Stry jsou dobr
ukazatele k pravd, jsou to krtk aforismy a ren bez rozvlnho
rozvdn mylenek. Vdy a Upanidy jsou posvtn uen zapsan
ve form ster, stejn jako uen Buddhovo. Tak Jeovy alegorie
lze povaovat za stry, stejn jako hlubok uen obsaen ve star
nsk knize moudrosti Tao-te-ing.
Pednost tto formy je jej strunost. Stry nezatuj mysl vc,
ne je nutn. To, co nekaj k emu jen ukazuj je dleitj ne
to, co kaj. V tto knize je tento zpsob psan obzvl zjevn v
prvn kapitole (Ticho a klid), kter je nejstrunj. Tato kapitola
obsahuje esenci cel knihy a me bt vm, co nkte teni
potebuj. Ostatn kapitoly jsou v knize pro ty, kte potebuj vc
ukazatel.
Text v tto knize je stejn posvtn jako stry a vychz ze stavu
vdom, jej lze nazvat hlubokm klidem. Na rozdl od ster vak
nepat k dnmu nboenstv ani duchovn tradici, a proto je
snadno pstupn celmu lidstvu. Tato kniha vak probouz jist
pocit nalhavosti. Transformace lidskho vdom u nen zbavou
pro pr jedinc, ale nutnost, pokud se lidstvo nem zniit. Star
vdom funguje stle mn a nov se rod stle rychleji. Vechno se
zrove zhoruje i zlepuje, akoli to hor je mnohem zjevnj,
protoe je hlunj.
V tto knize najdete slova, kter se ve va mysli stanou
mylenkami. Nejsou to vak obyejn mylenky hlasit,
samoeln a doadujc se pozornosti. Stejn jako kad opravdov
uitel i stry kaj: Dvej se za ns, nedvej se na ns. Protoe
vznikly v tichu, maj ohromnou moc moc dovst vs do stejnho
ticha, v jakm samy vznikly. Ticho je vnitnm klidem a spolen
jsou esenc vaeho Byt. Vnitn ticho a klid zmn a zachrn svt.
 PRVN KAPITOLA - TICHO A KLID
Kdy ztratte spojen s vnitnm tichem, ztratte spojen se svm
j. Ztratte-li spojen se svm j, ztratte se ve svt.
Vae nejvnitnj vdom vlastnho j, vdom toho, m jste, je
neoddliteln od ticha. To je onen pocit j jsem, kter je hlub ne
jmno a forma.
Ticho je va pirozenost. Co je ticho? Vnitn prostor i vdom,
v nm se slova na tto strnce stvaj mylenkami. Bez tohoto
vdom by nebylo dn vnmn, dn mylen, dn svt.
Vy jste toto vdom pevleen za lovka.
Protjkem vnjho hluku je vnitn hluk mylen. Protjkem
vnjho ticha je vnitn ticho.
Kdykoli je kolem vs ticho naslouchejte mu. Vnmejte je.
Vnujte mu pozornost. Naslouchn tichu vyvolv ticho ve vaem
nitru, nebo ticho lze vnmat jedin skrze n sam.
Vimnte si, e kdy vnmte ticho, tak nemyslte na nic.
Uvdomujete si, ale nemyslte.

Jakmile si zanete uvdomovat ticho, okamit se dostanete do

stavu klidn vnitn bdlosti. Jste ptomn. Vymanili jste se z
dlouhch tiscilet kolektivnho nvyku.
Podvejte se na strom nebo na kvtinu. Tie ji vnmejte. Jak je
tich, jak hluboce je zakoenn v Byt. Dovolte prod, aby vs
uila tichu.
Kdy se dvte na strom a vnmte jeho tich klid, sami se
uklidnte. Spojte se s tichem na velice hlubok rovni. Ctte jednotu
se vm, co vnmte v tichu a skrze n. Uvdomovat si svou vlastn
jednotu se vm kolem sebe je prav lska.
Ticho pomh, ale k nalezen klidu je nepotebujete. I v hlunm
prosted si mete uvdomovat ticho pod hladinou hluku, prostor, v
nm hluk vznik. To je vnitn prostor istho vdom vdom
samo.
Mete si uvdomovat vdom jako pozad vekerho
smyslovho vnmn, vekerho mylen. Vnmat vlastn vdom
vede k dosaen vnitnho klidu.
 Jakkoli ruiv hluk vm me bt stejn npomocn jako ticho.
Jak? Pestanete-li se brnit a hluk pijmete, tak doshnete vnitnho
klidu a ticha.
Kdykoli pijmte ptomn okamik, a u je jakkoli, jste v
klidu.
Vnmejte pauzy mezi jednotlivmi mylenkami, tich prostor
mezi slovy pi rozhovoru, mezi tny piana i fltny nebo pauzu mezi
nadechnutm a vydechnutm.

Jestlie vnmte tyto pauzy, vdom neho se stane prost

vdomm. Ve vaem nitru se zrod beztvar rozmr istho vdom,
kter nahrad ztotonn s formou.
Prav inteligence psob potichu. Tvr slu a een problm
najdete v tichu.
Je ticho pouh neptomnost obsahu a hluku? Ne, ticho je
inteligence sama vdom, z nj se rod veker formy. A jak by
mohlo bt toto vdom oddleno od toho, m jste? Forma, za kterou
se povaujete, vznikla prv z tohoto vdom.
Vdom je esenc vech galaxi a kadho stbla trvy; vech
kvtin, strom, ptk a vbec veho.
Ticho je jedin vc na tomto svt, kter nem dnou formu.
Koneckonc to nen vc a nen z tohoto svta.
Kdy se dvte v klidu na strom nebo na lovka, kdo se dv?
Nco hlubho ne lovk. Vdom se dv na svj vtvor.
V bibli je psno, e Bh stvoil svt a vidl, e svt je dobr. To
vidte, kdy se dvte na svt bez mylen.
Potebujete vc vdomost? Zachrn svt vc informac, vc
rychlch pota a vc vdeck analzy? Nepotebuje lidstvo sp
moudrost?
Ale co je to moudrost a kde ji lze najt? Moudrost pichz se
schopnost bt v klidu. Jen se dvejte a naslouchejte. Nic vc
nedlejte. Tich pozorovn a naslouchn aktivuje neracionln
inteligenci ve vaem nitru. Nechejte ticho vst vae slova a iny.
 DRUH KAPITOLA
KAPITOLA - MIMO RACIONLN MYSL
Lidsk situace: ztracenost v mylenkch.
Vtina lid je po cel ivot uvznna ve svch mylenkch. Tito
lid nikdy nepekro hranice svho malho osobnho j, kter je
ovlivnno minulost.
Kad lovk m v sob rozmr vdom, jen je mnohem hlub
ne mylen. Tento rozmr je skutenou esenc toho, m jste.
Mete tomu kat ptomnost, vdom pozornost nebo nepodmnn
vdom. V tradinm uen tomu kaj Kristus v naem nitru nebo
Buddhova pirozenost.
Nalezen tohoto rozmru vs osvobod od utrpen, kter
zpsobujete sob i ostatnm lidem, kdy dovolte, svmu malmu j,
aby dilo v ivot. Lska, radost, tvr rozlet a vnitn klid mohou
vstoupit do vaeho ivota jedin skrze tento nepodmnn rozmr
vdom.
Zanete-li si uvdomovat, e mylenky ve va hlav jsou pouh
mylenky, dokete-li vnmat sv emon a duevn procesy,
znamen to, e ve vaem nitru vznik rozmr, v nm se rod
vechny mylenky a pocity onen vnitn prostor mimo as, v nm
se vyvj v ivot.
Proud mylenek m ohromnou slu, kter vs snadno thne s
sebou. Kad mylenka pedstr, e je stran dleit a kad se
sna zaujmout vekerou vai pozornost.

Doporuuji vm nov duchovn cvien: neberte sv mylenky

vn.
Lid se velmi snadno uzavraj do svch mylenkovch vzen.
V touze poznvat, chpat a ovldat povauje lidsk mysl sv
vlastn nzory za realitu. Takhle to je, k. Muste pesahovat sv
mylen, abyste si uvdomili, e vechny vae interpretace ivota
jsou jen nzory. Jsou to jen mylenky. Realita je vak sjednocen
celek, v nm je vechno vzjemn spojen a nic neexistuje samo o
sob. Mylen tt realitu na kousky.
 Vae mysl je velmi uiten a inn nstroj, ale jakmile vs
zane ovldat, jakmile zapomenete, e je jen jednm z aspekt vaeho
vdom, stv se velice omezujc.
Moudrost nen produktem mylen. Hlubok poznn, kter je
moudrost, vznik, pokud nkomu nebo nemu vnujete plnou
pozornost. Pozornost je prvotn inteligence, vdom samo. Pozornost
pekonv hranice vytvoen pojmovm mylenm a dky tomu si
uvdomujete, e nic neexistuje samo o sob. Pozornost spojuje
vnmajcho s vnmanm v jednotnm poli vdom. Je litelem
odlouenosti.
Kdykoli jste pohroueni v mylenkch, vyhbte se realit.
Nechcete bt tam, kde jste. Tady, te.
Dogmata nboensk, politick, vdeck vznikaj z mylnho
nzoru, e mylen me obshnout realitu i pravdu. Dogmata jsou
kolektivnm pojmovm vzenm. Je podivn, e lid sv vzesk
cely miluj, protoe jim dvaj pocit bezpe a falen pocit vdn.
Nic nezpsobuje lidstvu vt utrpen ne dogmata. Je sice
pravda, e kad dogma se dve i pozdji zhrout, nebo realita
nakonec odhal jeho nepravdivost; nicmn pokud si neuvdomte
jeho klamnou povahu, star dogma bude nahrazeno dogmaty
novmi.
V em spov tento zkladn klam? Ve vaem ztotoovn se s
mylenm.
Duchovn probuzen je probuzen ze sn mylen.
Sfra vdom je mnohem rozshlej, ne mylen doke
pochopit. Jakmile pestanete vit vemu, co si myslte, pekrote
hranice mylen a uvdomte si, e nejste tm, kdo mysl.
Mysl v, e nem nikdy nieho dost, a proto chce stle vc.
Jestlie se ztotoujete se svou mysl, snadno se zanete nudit. Nuda
je znmkou toho, e vae mysl tou po novch podntech, po nov
potrav, nebo jej hlad nen nasycen.
Kdy se nudte, mete uspokojit mysl tm, e si otevete njak
asopis, nkomu zatelefonujete, zapnete si televizi i pota, jdete
na nkup nebo a to nen tak vjimen pedte duevn pocit
nedostatku svmu tlu a doasn je uspokojte tm, e se najte.
 Nebo se mete i nadle nudit a sledovat, jak se ctte. Jakmile si
uvdomte pocit nudy a roztkanosti, vae nitro se napln klidem. S
postupnm roziovnm vnitnho klidu zane pocit nudy a
roztkanosti ustupovat. Take i nuda vm me ukzat, m jste a
m nejste.
Uvdomte si, e nejste tm znudnm lovkem. Nuda je
pouze pechodnm pohybem energie ve vaem nitru. A nejste ani
smutnm, rozzlobenm i ustraenm lovkem. Nuda, hnv, smutek
a strach nejsou vae, nejsou osobn. Jsou to jen pechodn stavy
mysli. Prost pichzej a odchzej.
Vy nejste nim z toho, co pichz a odchz. Nudm se. Kdo si
to uvdomuje?
Mm strach, jsem smutn a rozzloben. Kdo si to uvdomuje?
Vy jste vdomm, nikoli duevnm stavem, jej si uvdomujete.
Pedsudky jsou znmkou toho, e se ztotoujete se svou mysl.
Jste-li zaujat, pak nevidte druhho lovka, ale jen pedstavu,
kterou jste si o nm utvoili. Redukovat ivho lovka na pouhou
pedstavuje formou nsil.
Mylen, kter nen zakoenn ve vdom, se stv samoelnm
a nefunknm. Chytrost postrdajc moudrost je velice nebezpen a
destruktivn. To je souasn stav vtiny lidstva. Rst mylen ve
form vdy a technologie, akoli nen sm o sob ani dobr, ani
patn, se stv destruktivnm, protoe asto nem koeny ve
vdom.
Ptm krokem lidsk evoluce bude pekonn hranic mylen. To
je n nejdleitj kol.
Samozejm to neznamen, e bychom mli pestat myslit, ale e
bychom se s mylenm nemli ztotoovat.
Vnmejte energii svho vnitnho tla. Jakmile ji zanete vnmat,
duevn hluk se uti nebo pln zmiz. Vnmejte energii ve svch
rukou, nohou, bie a hrudi. Vnmejte ivot, kterm jste, ivot, kter
oivuje vae tlo.
Tlo se pak stane brnou do vnitnho prostoru, jen existuje
hluboko pod nestlmi emocemi a mylenkami.
Ve svm nitru mte ivot, jej mete vnmat celou svou bytost,
nikoli jen hlavou. Kad buka je iv v on ptomnosti, v n
nepotebujete myslit. Kdy je vak v tomto stavu poteba vymyslit
nco praktickho, mylen mte stle k dispozici. Mysl je schopna
fungovat velice dobe, jestlie se skrze ni vyjaduje vae vy
inteligence.
Mon jste si nevimli, e se ve vaem ivot spontnn
vyskytuj krtk okamiky, v nich jste pi plnm vdom, ani
myslte. V takovch chvlch jste soustedni teba na njakou
manuln innost i jdete po ulici nebo ekte ve front a
uvdomujete si ptomn okamik tak dokonale, e obvykl duevn
hluk je nahrazen vdomou ptomnost. Nebo se dvte na oblohu i
nkoho poslouchte, ani k tomu mte jakkoli vnitn koment.
Vae vnmn je pln jasn, nezamlen mylenm.
Vae mysl tyto okamiky nepovauje za dleit, protoe m na
starosti dleitj vci. Takov okamiky nejsou obvykle pli
pozoruhodn, a proto jste si jich nikdy nevimli.
Ve skutenosti se vm neme stt nic dleitjho, nebo
takov situace jsou potkem pechodu od mylen k vdom
ptomnosti.
vyknte si na stav nevdn. To vs dovede za hranice mysli,
nebo mysl se vdycky sna vechno vysvtlovat a interpretovat.
Mysl se boj, e nco nepochop. Take a vm pestane vadit, e
nco nevte, teprve pak jste pekroili hranice mysli. Z tohoto stavu
se rod hlub poznn.
Jestlie jste doshli mistrovstv v jakmkoli oboru ve sportu,
umn, tanci, uen znamen to, e se vae mysl dostala na druh
msto. Zaala vs ovldat inteligence, kter je vt ne vy, a pesto
je s vmi toton. U o niem nerozhodujete, vechno se dje
spontnn, ani to dlte vy. Prav mistrovstv je opakem touhy
ovldat. Mistr je sjednocen s vym vdomm, kter jedn, mluv a
tvo.
Okamik nebezpe me doasn peruit proud mylen; v
takovm okamiku mte monost uvdomit si, co to znamen bt ve
stavu bdlosti a vdom ptomnosti.
Realita je pli obshl na to, aby ji mysl dokzala pochopit.
dn mylenka nikdy neobshne Pravdu. V nejlepm ppad na ni
me jen ukzat. Mylenka me ci: Vechno je v podstat jedno a
tot. To je vak jen ukazatel, nikoli vysvtlen. Chpat tato slova
znamen vnmat pravdu, na kterou ukazuj.

TET KAPITOLA - EGOISTICK J

Mysl nehled jen potravu pro mylen; hled tak potravu pro
svou totonost, hledajc pocit vlastnho j. Tak se rod ego, kter se
pak neustle obnovuje.
Kdy pemlte nebo mluvte o sob, kdy eknete j, obvykle
mte na mysli j a moje minulost. To je vae j, je nen nikdy
spokojeno. Je to j, kter je ovlivnno va minulost a kter hled
naplnn v budoucnosti.
Chpete, e tohle j je prchavou, pechodnou formou jako vlna
na hladin jezera?
A kdo to vid? Kdo si uvdomuje doasnost va fyzick a
psychologick formy? Vae j. Nicmn toto uvdomujc si j je
hlub j, je nem nic spolenho s va minulost ani
budoucnost.
Co zbv z vaich obav a tueb spojench s problematickmi
situacemi vaeho ivota, je zamstnvaj vai pozornost. Pomlka
pt centimetr dlouh pomlka mezi datem vaeho narozen a datem
vaeho mrt na nhrobn desce.
Pro vae egoistick j to je velice depresivn mylenka. Pro vs je
to vak osvobozujc.
Jestlie kad mylenka zaneprzdn celou vai pozornost,
znamen to, e se ztotoujete s hlasem ve sv hlav. Mylen tm
zskv vdom j. Tohle je vae ego neboli j vyprodukovan
mysl. Toto mysl vytvoen j se ct nepln a nejist. Proto jsou
obavy a strach jeho pevldajcmi emocemi a motivan silou.
A si uvdomte, e mte v hlav hlas, kter pedstr bt vmi a
neustle mluv, zanete se probouzet ze svho nevdomho
ztotoovn se s proudem mylen. A si toho hlasu vimnete,
okamit si uvdomte, e jm nejste vy, nebo vy jste tm, kdo si jej
uvdomuje.
A pochopte, e jste vdomm za tmto hlasem, budete svobodn.
 Egoistick j ustavin nco hled. Hled to i ono, aby se
konen ctilo naplnn. Proto neustle peml o budoucnosti.
Kdykoli pochopte, e ijete pro pt okamik, znamen to pro
vs osvobozen od egoistickho zpsobu mylen. Okamit si
uvdomte monost vnovat plnou pozornost ptomnmu okamiku.
Jakmile zanete t v ptomnm okamiku, do vaeho ivota
vstoup inteligence, kter je mnohem vt ne vae egoistick j.
Pokud ijete skrze ego, redukujete ptomn okamik na
prostedek k dosaen cle. ijete pro budoucnost, a kdy doshnete
svch cl, nikdy vs neuspokoj nadlouho.
Jestlie budete vnovat vc pozornosti vlastn innosti ne jejm
budoucm vsledkm, zbavte se starch egoistickch nvyk. Vae
innost se stane nejen efektivnj, ale tak mnohem radostnj.
Tm kad ego obsahuje prvek, kter bychom mohli nazvat
totonost obti. Nkte lid se povauj za ob do takov mry,
e se takov pedstava stane jdrem jejich ega. Nenvist a
nespokojenost pak tvo zkladn st jejich j.
I kdy je vae nespokojenost odvodnn, vytvoili jste si
osobn totonost, kter je jako vzen, jeho me tvo mylenkov
formy. Uvdomujte si, co dlte sami sob nebo lpe eeno, co vm
dl vae mysl. Vnmejte svou emon pipoutanost ke sv neastn
minulosti a uvdomte si sv nutkn neustle o n pemlet a mluvit.
Bute nestrannmi pozorovateli svch vnitnch stav. Nemuste nic
dlat. S vdomm pichz transformace a svoboda.
Ustavin stovn a reaktivita jsou oblben zpsoby, jak ego
posiluje samo sebe. Emon aktivita mnoha lid spov v neustl
obran proti tomu i onomu. Snate se tak dokzat, e mte pravdu,
zatmco vichni ostatn se ml. Kdy mte pravdu, ctte se
nadazen a prv pocit nadazenosti posiluje vae ego. Ve
skutenosti vak posilujete pouze svou falenou pedstavu o svm j.
Uvdomujete si onen nespokojen hlas ve sv hlav?
Egoistick j potebuje konflikt, protoe v boji proti tomu i
onomu posiluje svou oddlenou totonost a dokazuje, e je tmhle a
ne nm jinm.
 Kmeny, nrody nebo nboenstv ne zdka odvozuj svou
kolektivn totonost ze skutenosti, e maj spolenho neptele.
m by byl vc bez nevcho?
Mte pi svm jednn s lidmi urit pocit nadazenosti nebo
mncennosti? Jestlie ano, pak mte ego, kter ije skrze neustl
porovnvn.
Zvist je vedlejm produktem ega, je se ct ochuzeno, kdykoli
se nkomu stane nco dobrho nebo pokud m nkdo neho vc
nebo kdy je prost schopnj. Totonost ega zvis na porovnvn.
Ego chce vc ehokoli a chyt se veho. Kdy vechno ostatn
sele, mete poslit svou pedstavu o svm j napklad tm, e se
zanete povaovat za vc postienho nebo vc nemocnho ne
ostatn.
Z eho odvodte totonost svho j?
Ego m vrozenou potebu brnit se, odporovat a vyluovat, aby si
zachovalo vdom sv odlinosti, na nm zvis jeho existence. A
tak j stoj proti druhmu a my proti nim.
Ego potebuje bt v konfliktu s nkm nebo s nm. To
vysvtluje, pro hledte klid, radost a lsku, ale nejste schopni je
snet pli dlouho. kte, e chcete bt astn, ale jste zvykl na
sv netst.
Vae netst nakonec zpsobuj nvyky va mysli, nikoli
okolnosti vaeho ivota.
Trpte pocity viny kvli nemu, co jste v minulosti udlali nebo
zanedbali? V kadm ppad je jist, e jste jednali na zklad toho,
co jste si uvdomovali nebo sp neuvdomovali. Kdybyste si
uvdomovali vc, jednali byste jinak.
Pocit viny je dal zpsob, jakm si ego vytv totonost. Egu je
naprosto lhostejn, zda je jeho totonost pozitivn nebo negativn.
Vechno, co jste v minulosti udlali nebo zanedbali, bylo projevem
vaeho nevdom. Nicmn ego to zosobuje a k: J jsem to
udlal. A proto si o sob myslte, e jste patn.
Lid se vdycky chovali k druhm nsiln a krut a dlaj to
dodnes. Mli bychom je za to odsoudit? Jsou vichni vinni? Nebo je
jejich chovn projevem nevdom, projevem evolunho stadia, z
nj dnes vyrstme?
 I vs se tkaj Jeova slova: Odpuste jim, nebo nevd, co
in.
I kdy doshnete cl, je jste si stanovili proto, abyste v sob
poslili pocit vlastn dleitosti, nebudete spokojen.
Stanovte si cle, ale nevnmejte jejich dosaen jako tak dleit.
ijete-li pln v ptomnosti, znamen to, e ptomn okamik nen
prostedkem k dosaen cle. Vae innost vs uspokojuje v kadm
okamiku. Pestali jste redukovat ptomn okamik na pouh
prostedek k dosaen cle.
dn j. dn problm, odpovdl jeden buddhistick mistr,
kdy byl podn, aby vysvtlil hlub smysl buddhismu.
 TVRT KAPITOLA - TE
Na prvn pohled se ptomn okamik zd bt jen jednm z
mnoha. Mte pocit, e se kad den vaeho ivota skld z tisc
okamik, v nich se dj rzn vci. Kdy se vak podvte
hloubji, nevnmte existenci jen jedinho okamiku? Provte svj
ivot nkdy jindy ne v tomto okamiku?
Tento jedin okamik te je to jedin, emu nemete
uniknout. Je to jedin konstanta ve vaem ivot. A u se dje
cokoli, a se v ivot mn sebevc, jedno je jist: vdycky se to dje
te.
Jeliko z ptomnho okamiku nen niku, pro jej nepivtat,
pro se s nm nesptelit?
Kdy se s nm sptelte, budete se ctit dobe kdekoli. Jestlie se
v ptomnm okamiku nectte dobe, budete nespokojen, a jste
kdekoli.
Ptomn okamik je takov, jak je. Vdycky. Mete se s tm
spokojit?
Rozdlen ivota na minulost, ptomnost a budoucnost je jen
uml. Minulost a budoucnost jsou abstraktn pojmy. Minulost
existuje jen ve vzpomnkch. To, na co vzpomnte, je udlost, kter
se stala te, udlost, na ni vzpomnte te. Budoucnost, je pijde,
je ptomnost. Take pouze ptomn okamik je skuten.
t v ptomnm okamiku nen odmtnm toho, co v ivot
potebujete. Znamen to uvdomovat si, co je primrn. Pak mete
snadno eit vechno ostatn. Nekejte si ale: U se nim nebudu
zabvat, protoe existuje jen ptomn okamik. To ne. Uvdomte
si, co je primrn, a sptelte se s ptomnm okamikem. Uznvejte
jej, ctte jej. Je-li ptomn okamik stedem va pozornosti, pak
mte snadn ivot.
A u myjete ndob, navrhujete obchodn strategii nebo
plnujete vlet co je dleitj: vae innost, nebo jej vsledek?
Ptomn okamik, nebo njak okamik v budoucnosti?
Povaujete nynj okamik za pekku, kterou muste pekonat?
Myslte, e vs v budoucnosti oekv njak dleitj okamik?
 Tm kad lovk ije tmto zpsobem. Jeliko budoucnost
pichz pouze ve form ptomnho okamiku, jedn se o patn
zpsob ivota, nebo vm pin nespokojenost a napt. Takov
pstup nect ivot, jen existuje te a nikdy jindy.
Vnmejte ivot ve svm tle. To vs zakotv v ptomnm
okamiku.
Dokud nepijmete odpovdnost za souasn okamik, nepijmte
odpovdnost za svj ivot. ivot lze t toti jedin v ptomnosti.
Pijmout odpovdnost za nynj okamik znamen nebrnit se
ptomnosti. Znamen to bt v souladu se ivotem.
Ptomn okamik je takov, jak je, protoe neme bt jin.
Fyzikov dnes potvrzuj to, co buddhist vdli vdycky: neexistuj
dn izolovan udlosti. Pod povrchem je vechno spojeno se vm,
vechno je soust totality, kter dv ptomnmu okamiku jeho
formu.
Pijmte-li to, co je, pak ijete v souladu s inteligenc ivota.
Jedin tak mete bt initelem pozitivn zmny na svt.
Jednoduch, ale radikln duchovn cvien spov ve
skutenosti, e pijmte vechno, co se dje v tomto okamiku ve
vaem nitru i ve vnjm svt.
Jakmile soustedte svou pozornost na ptomn okamik, vae
bdlost se zv. Jako byste se probudili ze snu mylen, ze snu o
minulosti a budoucnosti. Vechno je jednoduch a srozumiteln.
dn prostor pro vznik problm. Jen ptomn okamik.
Pak si uvdomte, e ivot je posvtn. Vnmte-li ptomn
okamik, vechno kolem vs je posvtn. m vc ijete v
ptomnosti, tm vc si uvdomujete prostou a pesto hlubokou radost
Byt a posvtnost vekerho ivota.
Vtina lid si plete ptomn okamik se skutenostmi, kter se v
nm dj. To vak ptomn okamik nen. Ptomn okamik je
mnohem hlub ne to, co se v nm dje. Je to prostor, v nm se to
dje.
Proto si neplete ptomn okamik s jeho obsahem. Ptomn
okamik je hlub ne jakkoli obsah.
Kdy vstoupte do ptomnho okamiku, vystoupte ze sv
mysli. Nekonen proud mylen se zpomal. Mylenky pestanou
zamstnvat vai pozornost. Mezi jednotlivmi mylenkami vznikaj
mezery prostory ticha. Prv tehdy si zanete uvdomovat, e jste
hlub ne vae mylenky.
Mylenky, emoce a vechno, co vnmte, tvo obsah vaeho
ivota. V ivot je to, z eho odvozujete sv j, a v ivot je
obsah nebo si to myslte.
Neustle vm unik nanejv zjevn fakt: vae nejhlub j nem
nic spolenho se skutenostmi, kter se dj ve vaem ivot, nic
spolenho s obsahem. Vdom vaeho vlastnho j je toton s
ptomnm okamikem. Je stle stejn. Vdom neboli prostor
ptomnosti se na nejhlub rovni nikdy nemn. Obvykle si sv j
pletete s obsahem, a proto jej vnmte jen prostednictvm obsahu
vaeho ivota. Jinmi slovy, vae vdom Byt je zamleno
mylenkami a vnjmi okolnostmi vaeho ivota. Ptomn okamik
je zasten asem.
A tak zapomenete na svou zakoennost v Byt i na svou boskou
realitu a ztratte se ve vnjm svt. Kdy lid zapomenou, m jsou,
zpsobuje to zmatek, hnv, depresi, nsil a konflikty.
A pesto je snadn pamatovat si pravdu a vrtit se dom:
Nejsem toton se svmi mylenkami, emocemi ani smyslovmi
vjemy. Nejsem obsahem svho ivota. Jsem prostor, v nm se
vechno dje. Jsem vdom. Jsem ptomn okamik. Jsem.
 PT KAPITOLA
KAPITOLA - M
M OPRAVDU JSTE
Ptomn okamik je neoddliteln od toho, m jste na nejhlub
rovni.
V ivot je mnoho vc, kter jsou pro vs dleit, ale jen jedin
je dleit absolutn.
Je pro vs dleit, zda jste v och svta spn nebo nespn.
Je pro vs dleit, jestli jste zdrav nebo nemocn, jestli jste vzdlan
nebo nevzdlan. Je pro vs dleit, zda jste bohat nebo chud
urit to m velk vliv na v ivot. Ano, vechny tyto vci jsou
dleit, ale dn z nich nen dleit absolutn.
Existuje nco, co je dleitj ne vechno ostatn, a tm je
nalezeni podstaty, kterou opravdu jste nezvisle na vaem
zosobnnm vdom vlastnho j.
Klidu nedoshnete zmnou okolnost svho ivota. Klid najdete
pouze v uvdomn, m jste na nejhlub rovni.
Ani pevtlen vm nepome, pokud ve svm ptm ivot
nebudete vdt, m jste.
Veker utrpen na tto planet vznik v dsledku zosobnnho
pocitu j a my. Zosobnn j zakrv esenci toho, m jste.
Neuvdomujete-li si tuto vnitn esenci, vdycky nakonec
zpsobujete utrpen. Je to tak jednoduch. Kdy nevte, kdo jste,
vytvte si uml j jako nhraku za sv ndhern bosk byt.
Ochrana a posilovn takovhoto falenho j se stane va hlavn
motivac.
Mnoh bn vrazy a nkdy dokonce i sama struktura jazyka
ukazuj, e lid asto nevd, m jsou. eknete napklad: Piel o
ivot, nebo mj ivot, jako by ivot byl nm, co mete vlastnit
nebo ztratit. Ve skutenosti ivot nemte, nebo vy sami jste ivot.
Jedin ivot, jedin vdom, kter prostupuje celm vesmrem a bere
na sebe doasn formy, aby mohlo zakusit svou existenci jako kmen
nebo stblo trvy, jako zve nebo lovk, jako hvzda nebo galaxie.
Uvdomujete si v hloubi sv due, e to u vte? Ctte, e tm u
jste?
 Vechno v ivot vyaduje as. Nauit se novou dovednost,
postavit dm, stt se odbornkem, uvait lek aje to vechno
vyaduje as. Jedin, na em opravdu zle, vak dn as
nevyaduje: sebeuvdomn, tedy vdom toho, m jste pod
povrchem svho falenho j za svm jmnem, tlesnou formou a
minulost.
Nikdo neme najt sm sebe v budoucnosti ani v minulosti. Najt
sami sebe mete pouze v ptomnosti.
Duchovn hledai hledaj sebeuvdomn nebo osvcen v
budoucnosti. Jestlie nco hledte, potebujete budoucnost. Pokud
tomu vte, pak budete potebovat as, dokud si neuvdomte, e k
sebeuvdomn dn as nepotebujete.
Dvte-li se na strom, uvdomujete si strom. Mte--li njakou
mylenku nebo pocit, uvdomujete si mylenku nebo pocit. Mte-li
njak zitek, uvdomujete si jej.
Vechna tato tvrzen vm pipadaj pravdiv, ale kdy o nich
zanete pemlet, brzy zjistte, e sama jejich struktura obsahuje
mylnou pedstavu, kter je nevyhnuteln, pokud pouvte jazyk.
Mylen a jazyk vytvej zdnlivou dualitu, kter ale ve skutenosti
nen. Ve skutenosti nejste nkm, kdo si uvdomuje strom,
mylenku, pocit nebo zitek. Jste vdom, skrze nj se tyto vc
jev.
Jste schopni uvdomovat si sami sebe jako vdom, v nm se
rozvj obsah vaeho ivota?
kte: Chci poznat sm sebe. Vy jste to j. Vy jste to
poznn. Vy jste ono vdom, skrze kter poznvte vechno ostatn.
A toto vdom neme znt samo sebe, nebo je samo poznnm.
O vdom nemete vdt nic vc, akoli z nj vychz veker
poznn. J se neme stt pedmtem poznn.
Take vy se nemete stt pedmtem poznn sami sob. Proto
vznikla falen pedstava egoistick totonosti nebo jste se uinili
pedmtem. To jsem j, kte. A pak sami sob i druhm
vyprvte svj pbh.
Jakmile si uvdomte, e jste vdomm, ve kterm se odehrv
fenomenln existence, pestanete hledat sami sebe ve vnjm svt.
Jinmi slovy, pestane pro vs bt dleit, co se dje nebo nedje.
Vnj svt ztrat svou dleitost. Do vaeho ivota vstoup hravost.
Uvdomte si, e svt je kosmick tanec, tanec forem nic vc a nic
m.
Ve chvli, kdy si uvdomte, m opravdu jste, najdete trval klid.
Mete tomu kat radost, nebo tak lze radost definovat: radost je
pulzujc klid. Je to radost poznn, e jste podstatou ivota jet ped
tm, ne na sebe ivot vezme formu. To je skuten radost Byt
byt, jm opravdu jste.
Jako se voda vyskytuje v pevnm, kapalnm nebo plynnm stavu,
prv tak lze chpat vdom jako pevnou formu fyzickho tla,
tekutou formu mylen nebo plynnou formu vdom.
ist vdom je ivot ped svou realizac a tento ivot se dv na
svt forem vaima oima, protoe vy jste vdom. Jakmile
pochopte, e jste ist vdom, vidte sami sebe ve vem. ijete ve
stavu jasnho vnmn. Zbavili jste se minulosti, kter je stem
pojm, jejich prostednictvm se vysvtluje kad zitek.
Kdy vnmte, ani cokoli interpretujete, uvdomte si, co je to,
co vnm. Jazykem lze nanejv pojmenovat existenci jakhosi pole
bdlho klidu, v nm dochz k vnmn.
ist vdom si uvdomuje samo sebe skrze vs.
ivot vtiny lid je ovldn touhou a strachem.
Touha je poteba pidat nco sami sob, abychom byli vc sami
sebou. Vekery strach je strach ze ztrty neho, co by ns ochudilo.
Tyto dv tendence zamluj fakt, e Byt nelze nikomu dt ani
vzt. Byt ve sv plnosti mte vdycky v sob.
 EST KAPITOLA - PIJET REALITY
Kdykoli mete, podvejte se do svho nitra a snate se zjistit,
zda nevdom nevytvte konflikt mezi vnjm a vnitnm svtem,
mezi vnjmi okolnostmi ptomnho okamiku to jest mezi tm,
kde jste, s km jste a co dlte a svmi mylenkami a pocity.
Uvdomujete si, jak bolestn je odporovat tomu, co je?
Jakmile si to uvdomte, okamit pochopte, e zle jen na vs,
zda se tohoto zbytenho konfliktu vzdte.
Kdybyste mli vyjdit slovy vnitn realitu ptomnho
okamiku, kolikrt za den byste si ekli: Tady nechci bt. Jak se
ctte, kdy jste nkde napklad v dopravn zcp nebo na
pracoviti kde bt nechcete?
Samozejm e byste z nkterch mst mli odejt a nkdy to je
to nejlep, co mete udlat. V mnoha ppadech to vak nen
mon. Pak jsou vae stnosti nejen zbyten, ale tak nefunkn,
nebo otravuj vs i druh lidi.
Jedno ren k, Kamkoli pijdete, tam jste. Jinmi slovy, jste
tady. Vdycky. Je tak obtn to pijmout?
Opravdu si myslte, e muste klasifikovat kad smyslov vjem
a kad zitek? Opravdu chcete t v reaktivnm vztahu s okolnm
svtem, ve vztahu, jen tm ustavin vyvolv konflikty se
situacemi a lidmi kolem vs? Nebo je to jen hluboce zakoenn
duevn nvyk, kter byste mohli odstranit? Sta, kdy dovolte
ptomnmu okamiku, aby byl takov, jak je.
Navykl a reaktivn ne posiluje vae ego. Ano je oslabuje.
Ego neme t v ptomnm okamiku.
Mm spoustu prce. Ano, ale co vm vae prce pin?
Jezdte do zamstnn, hovote se zkaznky, zaizujete velijak
vci ale jak pln ijete? ijete v ptomnm okamiku? Na tom
zle v spch v ivot, nikoli na velikosti vynaloenho sil.
sil vede ke stresu a napt, nebo se snate doshnout njakho
cle v budoucnosti.
U jste si nkdy vimli, e vlastn nechcete dlat to, co dlte?
Jestlie ano, potom poprte ivot. A proto je spch vylouen.
 Jste schopni vzdt se otravn prce a zat dlat nco, co vs
uspokoj a emu se mete vnovat pln?
Jist duchovn mistr definoval esenci zenu takto: Nikdy nedlat
dv vci najednou.
Dlte-li jen jednu vc, mete se na svou innost totln
soustedit. Tomu se k t v ptomnm okamiku.
Jakmile pijmete ptomn okamik, dostanete se na hlub
rove, kde v vnitn stav nezvis na tom, zda vae mysl hodnot
situaci jako dobrou nebo patnou.
Kdy jsoucnu ivota eknete ano, kdy pijmete kad
okamik takov, jak je, vae nitro se napln hlubokm klidem.
Na povrchu mete bt astn, jestlie svt slunce, a mn
astn, jestlie pr; mete bt astn, kdy vyhrajete milion dolar
v loterii, a mn astn, kdy pijdete o vechen majetek. Nicmn
pocity tst i netst u nejdou tak hluboko. Oba stavy jsou jen
vlnami na hladin vaeho Byt. Hlubok klid ve vaem nitru je
neporuen vnjmi okolnostmi.
Pijet toho, co je, odhal hloubku ve vaem nitru, kter nen
zvisl ani na vnjch okolnostech, ani na vnitnm stavu vaich
emoc a mylenek.
Vzdt se ptomnmu okamiku je mnohem snaz, kdy si
uvdomte doasnost vech zitk. I nadle se mete stkat s lidmi
a vnovat se svm oblbenm innostem, ale u nemte poteby ani
obavy egoistickho j. Jinmi slovy, nevyadujete, aby vs kad
situace, udlost nebo lovk uinil astnm.
A nejlep je, e pokud nic nevyadujete, vechno se stane nejen
pjemnjm, ale tak harmonitjm.
Kdy bezvhradn pijmte ptomn okamik, kdy nemte
dn vhrady proti tomu, co je, vai nutkavou potebu myslit
nahrad stav bdlho vnitnho klidu. I nadle jste pi plnm vdom,
ale vae mysl nic nehodnot. Tento stav nonrezistence vs otvr
nepodmnnmu vdom, kter je nekonen vt ne lidsk mysl.
Tato nesmrn inteligence se pak me vyjadovat skrze vs a me
vm pomhat, jak zevnit, tak zvenku. Proto kdy se zbavte sv
vnitn rezistence, vnj okolnosti vaeho ivota se asto zlep.
 km vm, abyste se radovali z tohoto okamiku a abyste byli
astn? Ne.
Prost pijmte ptomn okamik. To pln sta.
Vzdt se znamen odevzdat se tomuto okamiku, nikoli pbhu,
skrze kter tento okamik interpretujete a pak se s nm snate smit.
eknme, e jste mli njak raz a te nemete chodit. Situace
je takov, jak je.
Vae mysl si vak zane vymlet pbh, kter k: Tak tohle
je vsledek mho ivota. Skonil jsem na kolekov idli. ivot se
ke mn zachoval tvrd a neptelsky. To jsem si nezaslouil.
Jste schopni pijmout realitu okamiku, ani byste ji zamovali s
pbhem, jej si vymyslila vae mysl?
Odevzdn se pichz ve chvli, kdy se pestanete ptt: Pro se
mi tohle dje?
I zdnliv nepijateln a bolestiv situace v sob skrv hlub
dobro. A kad katastrofa obsahuje semeno milosti.
V historii lidstva existovali lid, kte tv v tv obrovsk ztrt,
smrteln nemoci nebo neodvratn smrti pijali zdnliv nepijateln,
a tak nali hlubok klid, jen pesahuje lidsk chpn.
Pijet nepijatelnho je nejvtm zdrojem milosti.
Existuj situace, je nelze vysvtlit. ivot ztrc smysl. Trpc
lovk vs pod o pomoc a vy nevte, co udlat ani co ci.
Jakmile pln pijmete fakt, e nevte co dlat, pestanete hledat
odpovdi svou omezenou mysl a teprve pak skrze vs zane psobit
vy inteligence. A z toho me mt uitek i vae mysl, nebo ji
vy inteligence me inspirovat.
Vzdt se nkdy znamen pestat se snait pochopit situaci a smit
se s nevdomost.
Znte lidi, kte neustle ztuj ivot sob i druhm, jako by to
bylo jejich ivotnm poslnm? Jestlie ano, odpuste jim, nebo i oni
jsou soust procesu probouzen lidstva. Jejich rol je intenzifikace
zlho snu egoistickho vdom. Nen v tom nic osobnho. Tito lid
nejsou ve skutenosti takov, jac se vm jev.
Odevzdn se je vnitn pechod od rezistence k pijet reality,
pechod od ne k ano.
 Jakmile pijmete ptomn okamik, pestanete se ztotoovat s
mentlnm reagovnm a hodnocenm a stanete se prostorem kolem
reagovn a hodnocen. Je to pechod od ztotonn se s formou s
mylenkami a emocemi k uvdomn si, e nemte dnou formu,
protoe jste ist vdom.
Vechno, co pijmete bezvhradn, vm pinese klid, dokonce i
pijet skutenosti, e nco pijmout nemete a e se nemu
brnte.
Nechejte ivot na pokoji. Nic mu nevnucujte.

SEDM KAPITOLA - PRODA

Na prod jsme zvisl nejen kvli fyzickmu peit.
Potebujeme ji tak proto, aby nm ukzala cestu dom, cestu z
vzen na vlastn mysli. Jsme toti ztraceni ve sv innosti a
mylen ztraceni v bluditi zdnliv neeitelnch problm.
Zapomnli jsme nco, co stle jet vd kameny, rostliny a
zvata. Zapomnli jsme, jak bt jak bt sami sebou, jak bt tam,
kde je ivot: tady a te.
Kdykoli soustedte svou pozornost na nco prodnho, na nco,
co vzniklo bez lidsk pomoci, opoutte vzen pojmovho mylen a
v jistm smyslu vstupujete do sfry Byt, ve kter existuje vechno
pirozen.
Soustedte-li svou pozornost napklad na kmen, neznamen to,
e byste o kameni pemleli, znamen to, e jej prost vnmte a
udrujete ve svm vdom.
Tehdy se na vs pen nco z jeho esence. Vnmte, jak je
kmen nehybn a klidn, a klid napluje vae nitro. Uvdomte si,
jak hluboce kmen spov v Byt jak dokonale je v souladu s tm,
m je a kde je. Pokud si to uvdomte, vstoupte do prostoru
hlubokho klidu ve svm nitru.
Kdy jdete do prody, vyjdete svou ctu k tto sfe tm, e se
pln soustedte. Bute klidn. Naslouchejte. Dvejte se kolem sebe.
Vimnte si, jak je kad zve a kad rostlina sama sebou. Na
rozdl od lovka nejsou zvata ani rostliny rozpolcen na dv sti.
Nemaj o sob dn pedstavy a nemusej tyto pedstavy chrnit ani
posilovat. Jelen je sm sebou. Narcis je sm sebou.
Vechno v prod je toton nejen samo se sebou, ale tak s
totalitou prody. Nic v prod se neoddluje od celku, nic si nedl
nrok na nezvislou existenci: tady jsem j a tam je zbytek
vesmru.
Pozorovn prody vs me osvobodit od vaeho j, kter
vm zpsobuje problmy.
Poslouchejte zvuky prody ustn list ve vtru, umn det,
bzukot hmyzu, zpv ptk za svitu. Naslouchejte celou svou
bytost. Pod hladinou zvuk je nco vtho: posvtnost, j nelze
pochopit mylenm.
Sv tlo jste nestvoili sami a tak nejste schopni dit jeho
funkce. Tlo ovld inteligence, kter je vt ne lidsk mysl. Stejn
inteligence udruje pi ivot vechno v prod. Tto inteligenci jste
nejble, kdy si uvdomujete sv vnitn energetick pole pokud
vnmte ivot ve svm tle.
Hravost a radost psa, jeho bezpodmnen lska a ochota
oslavovat ivot v kadm okamiku oste kontrastuj s vnitnm
stavem pna kter je stle sklen a nervzn, ponoen v
mylenkch a neptomn v jedinm okamiku, jen existuje tady a
te. Nabz se otzka, jak pes doke zstat tak zdrav a vesel, kdy
ije s takovm pnem.
Jestlie si uvdomujete produ jen prostednictvm mylen,
nemete vnmat jej byt. Vidte jen jej formu a unik vm jej
vnitn ivot ono posvtn tajemstv. Mylen redukuje produ na
nco, co lze pout jen za elem hromadn zisk nebo poznn.
Star prales se stv stavebnm materilem, ptk pedmtem
zkoumn a hora zdrojem minerl.
Kdy jdete do prody, nechejte sv mylenky doma. Budete-li k
prod takhle pistupovat, odpov vm a zastn se evoluce
lidskho a planetrnho vdom.
Vimnte si, jak je kvtina ptomn, jak pln se oddv ivotu.
U jste si nkdy opravdu dobe prohldli kvtinu, kterou mte
doma v pokoji? Dovolili jste tomu znmmu a pesto tajemnmu
stvoen, jemu kte kvtina, aby vm odhalilo sv tajemstv?
Vimli jste si, jak je kvtina klidn? Jak je obklopen polem ticha?
Jakmile si uvdomte ticho a klid, kter z n vyzauj, kvtina se stane
vam uitelem.
Pozorujte kvtinu nebo strom a vimnte si, jak hluboce spov
v Byt. Strom je sm sebou. Vyzauje z nj nesmrn dstojnost,
nevinnost a posvtnost. Chcete-li to vidt, muste se zbavit svho
nvyku vechno klasifikovat. Jakmile to udlte, uctte onu
nepopsatelnou dimenzi prody, ji nelze pochopit mylenm ani
vnmat smysly. Tato harmonick a posvtn dimenze, kter
prostupuje prodou, je obsaena i ve vaem nitru.
Vzduch, kter vdechujete, je proda, je to vlastn proces dchn.
Vnmejte svj dech a uvdomte si, e to nejste vy, kdo dch. To
dch proda. Kdybyste si mli pamatovat, jak mte dchat, brzy
byste umeli, a kdybyste se snaili nedchat, proda by zvtzila.
S prodou se spojte nejintimnji tak, e se soustedte na svj
dech. To je velmi liv a posilujc cvien, kter vm usnadn
pechod z pojmovho svta mylen do vnitnho svta
nepodmnnho vdom.
Produ potebujete jako uitelku, kter vm pome spojit se s
Bytm. Tento vztah vak nen jednostrann, nebo proda zase
potebuje vs.
Od prody nejste oddleni. Vichni jsme soust jednoho ivota
projevujcho se v nesetnch formch, je jsou vzjemn propojen.
Kdy si uvdomte posvtnost, krsu, dstojnost a neuviteln klid,
v nm existuje napklad kvtina, nm ji obohatte.
Prostednictvm vaeho vdom poznv proda sama sebe. Skrze
vs poznv svou krsu a posvtnost!
Cel proda spov v objet nesmrnho tichho prostoru. V jeho
objet jste i vy.
Jedin pokud v sob mte hlubok klid, mete vstoupit do sfry
ticha, kde pebvaj kameny, rostliny a zvata. Jedin kdy se uti
vae hlun mysl, mete se spojit s prodou a pekonat pocit
odlouenosti zpsoben plinm pemlenm.
Mylen je jedno z evolunch stadi ivota. Proda existuje v
nevinnm tichu, je pedchz vzniku mylen. Strom, kvtina, ptk a
kmen si neuvdomuj svou krsu a posvtnost. Jestlie se lovk
uklidn, me pekroit hranice mylen. V tichu, kter je za hranic
mylen, existuje dimenze istho vdom.
Proda vs me dovst do sfry ticha. To je dar, jej vm
proda nabz. Spojte-li se s n ve sfe ticha, napln se vam
vdomm. To je v dar prod.
Skrze vs si proda uvdom sama sebe. Proto na vs ek u
miliony let.

OSM KAPITOLA - LIDSK VZTAHY

Jak rychle si tvome nzory na druh lidi, jak rychle dochzme k
zvrm. Nae egoistick mysl velice rda klasifikuje a vyn soudy
nad ostatnmi.
Kad lovk je veden k uritmu zpsobu mylen a chovn
krom toho je ovlivnn nejen svm kulturnm prostedm a zitky z
dtstv, ale tak genetickmi faktory.
Tak se nm lid jev, ale ve skutenosti takov nejsou. Kdy nad
nkm vynte soudy, obvykle hovote o jeho zpsobu mylen,
nikoli o nm samm. To ukazuje na velice nevdom zpsob mylen
z va strany. Pisuzujete druhm uritou totonost a ta se pak stv
vzenm nejen pro n, ale i pro vs.
Pestat posuzovat druh neznamen pestat vidt, co dlaj. Ale
znamen to, e chpete jejich chovn jako urit nvyk, a tak je
pijmte. Na zklad jejich chovn jim nepipisujete dnou
totonost.
To osvobozuje vs i druh od ztotoovn se s mysl a formou.
Ego u ned vae vzjemn vztahy.
Dokud ego d v ivot, vtina vaich mylenek, emoc a in
vychz z vaich pn a obav. Ve vztazch s lidmi od nich bu nco
chcete, nebo se neho obvte.
Obvykle od nich vyadujete njak materiln zisk nebo chvlu a
pozornost. Nebo chcete, aby poslili vai pedstavu o sob samch
uznnm, e jste, mte nebo vte vc ne oni. A na druh stran se
obvte, aby vai pedstavu njakm zpsobem nenaruili.
 Kdy se soustedte na ptomn okamik msto abyste jej
pouvali jako prostedek k dosaen cle pekonte hranice ega a
zbavte se nutkn pouvat jako prostedek druh lidi. Jestlie
vnujete celou svou pozornost komukoli, s km se prv stkte,
nezatahujete do vaeho vzjemnho vztahu jeho minulost ani
budoucnost. Zbavte se pedstavy, kterou jste si o nm vytvoil, a
jednte s nm beze strachu a oekvn. Pozornost neboli bdl klid
je klem. Tak krsn je pekonat strach a oekvn ve vztahu mezi
partnery. Lska nic nechce a nieho se neboj.
Kdyby minulost va partnerky byla minulost va, kdyby jej
bolest byla va bolest a jej vdom vam vdomm, pak byste
pemleli stejn jako ona. S tmto uvdomnm pichz soucit,
odputn a klid.
Vae ego to vak nechce slyet, protoe pokud neme druhho
posuzovat, ztrc slu.
Pijmte-li kadho jako vzneenho hosta, dovolte-li kadmu,
aby byl sm sebou, lid se zanou mnit.
K tomu, byste nkoho poznali v jeho podstat, nepotebujete znt
jeho minulost. Obvykle si pleteme povrchn znalost s hlubm
poznnm, kter nen pojmov. Vdt o nem a nco opravdu znt
jsou dva rozdln zpsoby poznn. Prvn se tk formy a druh ne.
Jeden funguje skrze mylen a druh skrze ticho.
Vdt o nem je uiten pro praktick ely. Zde se bez takov
znalosti neobejdeme. Ale pokud to je hlavn zpsob poznn v
lidskch vztazch, pak je velice omezujc nebo dokonce destruktivn.
Mylenky a pojmy vytvej umlou bariru mezi lidmi. Vae vztahy
pak nejsou zakoenny v Byt, nebo jsou zaloeny na mylen.
Jestlie neexistuj pojmov bariry, lska je pirozenou soust
lidskch vztah.
Vtina lidskch interakc se omezuje na vmnu slov to
znamen, e existuj ve sfe mylen. Do lidskch vztah, zejmna
do vztah intimnch, je teba uvst trochu klidu.
dn vztah neme vzkvtat bez prostoru, kter pichz s
tichem. Meditujte spolen s partnerem nebo spolu chote do
prody. A u jste na prochzce, v aut nebo doma, naute se bt
spokojen, bt v tichu. Ticho a klid nemete a ani nemuste
vytvet. Prost vnmejte ticho, kter existuje, ale je pehlueno
mentlnm hlukem.
Jestlie v vztah postrd ticho a klid, pak je ovldn mysl, a
snadno podlh problmm a konfliktm. Vztah, v nm je klid,
obshne vechno.
Pozorn naslouchn je dal zpsob, jak mete uvst klid do
svch vztah. Naslouchte-li nkomu opravdu, vznik prostor ticha,
jen se stane zkladn soust vaeho vztahu. Opravdov
naslouchn je velice vzcn dovednost. Vt st sv pozornosti
obvykle vnujeme mylen. V nejlepm ppad hodnotme
partnerova slova a pipravujeme si odpov. astji jsme vak
ponoeni v mylenkch a druhho vbec neposlouchme.
Opravdov naslouchn je mnohem vc ne sluchov vnmn. Je
to bdl pozornost, vdom ptomnost, v n pijmme slova. Slova
se stvaj druhoadmi. Mohou mt smysl, ale tak dn mt
nemusej. Akt naslouchn i prostor vdom ptomnosti je mnohem
dleitj ne to, emu naslouchte. Je zrove sjednocujcm polem
vdom, v nm se setkvte s druhm lovkem, nebo pojmov
mylen mezi vmi u nevytv bariry. A druh lovk u nen
druhm. V tomto prostoru jste spojeni v jedinm vdom.
Provte ve svm partnerskm vztahu asto opakovan dramata?
Vznikaj mezi vmi divok hdky z relativn malichernch dvod?
Hlavn pinou takovch hdek jsou zkladn egoistick nvyky:
ztotoovn se s uritmi nzory a poteba mt za kadou cenu
pravdu. Krom toho m ego potebu bt obas s nkm nebo s nm
v konfliktu, protoe tak posiluje sv vdom oddlenosti, bez nho
neme existovat.
Dal pinou je nahromadn emon bolest z minulosti, a u
individuln nebo kolektivn, kterou m v sob kad lovk. Toto
emon tlo je energetick pole ve vaem nitru, je vs obas
ovld, protoe potebuje provat emon bolest, kterou se iv.
Emon tlo se sna ovlivnit vae mylen negativnm zpsobem,
protoe miluje negativn mylenky. Vyvolv tak negativn citov
reakce v lidech vm blzkm, protoe ke sv existenci potebuje
drama a emon bolest.
 Jak se osvobodit od hluboce zakoennho ztotonn se s bolest,
kter zpsobuje takov utrpen ve vaem ivot?
Pedevm si to uvdomte. Uvdomte si, e nejste svou bolest a
e to je bolest z minulosti. Jakmile se pestanete se svou bolest
ztotoovat, jakmile ji dokete nezaujat pozorovat, ztrat svou
energii.
Lidsk vztahy mohou bt uinnm peklem nebo asnm
duchovnm cvienm.
Jestlie se na nkoho podvte a ctte k nmu velkou lsku nebo
jestlie pozorujete produ a najednou se nco ve vaem nitru
rozechvje, zavete na chvli oi a vnmejte esenci lsky
neoddliteln od toho, m jste. Vnj formy jsou jen pechodnm
odrazem vaeho nitra. Proto vs nikdy neopust lska a krsa, je
jsou va pirozenost, i kdy vs opust vnj formy.
Jak mte vztah k pedmtm, kter vs obklopuj a kter kad
den pouvte? Jak vztah mte k idli, na n sedte. Jak vztah
mte k peru, autu nebo lku? Jsou to pro vs jen nstroje, nebo si
jich obas vimnete a uznte jejich existenci?
Pouvte-li pedmty k tomu, abyste zvili svou cenu ve
vlastnch och i v och druhch lid, takov zjem o tyto vci me
snadno zat ovldat v ivot. Kdy se ztotoujete s pedmty,
neoceujete je pro n sam, ale hledte v nich sami sebe.
Jestlie vak oceujete njak pedmt pro nj samotn, kdy
uznvte jeho byt, ani mu pipisujete sv vlastnosti, nemete
nectit vdk za jeho existenci. Dokonce mete ctit, e vlastn nen
neiv, pestoe se tak jev vam smyslm. Kad fyzik vm ekne,
e na molekulrn rovni jsou vechny pedmty pulzujc
energetick pole.
Oceujete-li nezitn svt pedmt, vechno kolem vs najednou
oije tak, e si to vae mysl neum ani pedstavit.
Kdy se s nkm setkte, by i jen letmo, vnujete mu celou svou
pozornost? Nebo ho povaujete za pouh prostedek k dosaen
njakho cle?
Jak mte vztah k prodavace v supermarketu, k hldai
parkovit, k opravi televizor nebo k zkaznkovi.
 Okamik pozornosti dokonale sta. Jestlie se na nkoho
podvte, nastane mezi vmi okamik bdlho ticha tak dv ti
vteiny, mon o nco dle. To je dostaten dlouh doba, aby se
projevilo nco skutenjho, ne jsou navykl role, kter hrajete v
kadodennm ivot a se ktermi se ztotoujete. Vechny role jsou
soust va mysli, je je ovlivnna vchovou. To, co se projev v
okamiku pozornosti, je vae opravdov j. U nehrajete dnou roli,
stvte se skutenmi. Kdy se tato dimenze vyno z vaeho nitra,
pitahuje stejnou dimenzi z nitra druhho lovka.
Nakonec si vak uvdomte, e dn druh neexistuje a e se
vdycky setkvte sami se sebou.

DEVT KAPITOLA - SMRT A VNOST

Kdy jdete lesem, kter jet nebyl zulechtn lidskou rukou,
vidte kolem sebe nejen bujn ivot, ale tak padl stromy,
prchnivjc kmeny a hnijc list. Kamkoli se podvte, vude vidte
ivot i smrt.
Podvte-li se trochu lpe, zjistte, e hnijc list a prchnivjc
kmeny nejen plod nov ivot, ale samy jsou pln ivota. Pracuj v
nich mikroorganismy. Molekuly mn svou strukturu. Take vude
nen jen smrt. ivot prochz metamorfzou. Co se z toho mete
nauit?
Smrt nen opakem ivota. ivot dn opak nem. Opakem smrti
je zrozen. ivot je vn.
Filozofov a bsnci si vdycky uvdomovali snovou povahu
lidsk existence zdnliv tak relnou, a pesto prchavou.
V okamiku smrti se vm ivot me skuten jevit jako sen,
kter prv kon. Nicmn i ve snu mus existovat njak esence,
kter je reln. Mus existovat vdom, v nm se sen odehrv; jinak
by dn sen neexistoval.
Kdo to vdom vytv? Vytv jej vae tlo? Nebo vdom
vytv sen o vaem tle?
Pro se pestali bt smrti lid, kte se dostali na prh smrti?
Pemlejte o tom.
 Samozejm vte, e umete, ale smrt pro vs zstane abstraktnm
pojmem, dokud se s n nesetkte osobn. Jestlie onemocnte
vnou nemoc nebo pokud vm ume blzk lovk, smrt vstoup do
vaeho ivota jako vdom, e i vy jste smrteln.
Spousta lid se od strachu odvrt, ale kdy si uvdomte, e vae
tlo je smrteln a e me umt kadou chvli, pestanete se
ztotoovat se svou fyzickou a psychologickou formou, se svm
j. Pokud pijmete fakt doasnosti kad ivotn formy, napln vs
jaksi zvltn klid.
Tv tv smrti se vae vdom do jist mry osvobod od svho
ztotonn s formou. Proto nkte buddhistit mnii pravideln
navtvuj mrnice, kde medituj mezi mrtvolami.
Vtina lid v zpadnm svt smrt odmt. Dokonce i sta lid se
sna na smrt nemyslit, tla zesnulch jsou rychle odvena, aby je
nikdo nevidl. Kultura, kter odmt smrt, se nutn mus stt mlkou
a povrchn, protoe se zabv jen vnjmi formami existence. Kdy
poprte smrt, ivot ztrc svou hloubku. Monost poznat, m
skuten jsme, m jsme v transcendentn dimenzi, zmiz z naeho
ivota, nebo smrt je brnou do tto dimenze.
Lid nemaj rdi konce, protoe kad konec je tak trochu smrt.
Proto se lid lou slovy na shledanou.
Kdykoli nco skon napklad rodinn oslava nebo dovolen
umrte stenou smrt. Forma pedstavujc onu udlost ve vaem
vdom se rozpustila. Zstv jen pocit przdnoty, kter se vtina
lid sna nectit.
Naute-li se pijmat nebo dokonce vtat konce ve svm ivot,
mon zjistte, e se poten pocit przdnoty mn v pocit
hlubokho vnitnho klidu.
Kad den se ute tak trochu umrat, a tm se otvrte ivotu.
Vtina lid si mysl, e jejich vdom vlastnho j je velmi cenn,
a z tohoto dvodu o n nechtj pijt. Proto maj takov strach ze
smrti.
Zd se nepedstaviteln a dsiv, e by vae j mohlo pestat
existovat. Vy si vak toto cenn jpletete se svm jmnem, formou
a minulost. J nen nic ne doasn forma v poli vdom.
 Pokud znte pouze svou vnj formu, neuvdomujete si, e tm
nejcennjm je vae esence, vae nejvnitnj j, kter je
samotnm vdomm. A toto vdom je vn take to je to jedin,
co nikdy nemete ztratit.
Kdykoli utrpte njakou hlubokou ztrtu ve svm ivot kdy
pijdete o blzkho lovka, dm, zamstnn nebo majetek nco ve
vs ume. Ztratte sebevdom a ctte se dezorientovan. Co te
vlastn jsem kdy jsem o tohle vechno piel?
Kdy se rozpust njak forma, z n jste se nevdom
ztotoovali, je to nesmrn bolestiv, nebo ve vaem ivot zstane
takzvan dra.
Pokud se vm nco takovho stane, neignorujte bolest, kterou
ctte. Pijmte ji. Uvdomte si, e mysl m sklony konstruovat
kolem va ztrty pbh, v nm vm pisoud roli obti. K tto roli
pati pocity strachu, hnvu, zti a sebeltosti. Uvdomte si, co je za
tmito pocity i za tmto vymylenm pbhem uvdomte si onu
dru, onu przdnotu.
Jste schopni pijmout ten pocit przdnoty? Jestlie ano, mon
zjistte, e to nen tak stran. Mon vs to pekvap, ale z przdnoty
zane vyzaovat klid.
Kdykoli nkdo ume, kdykoli se rozplyne njak ivotn forma v
przdnm prostoru, jen po n zstane, zane zit Bh. Proto je smrt
to nejposvtnj v ivot. Proto lze doshnout boho klidu
kontemplac a pijetm smrti.
Jak krtk je lidsk ivot. Existuje nco, co by nepodlhalo smrti,
existuje nco vnho? Kdyby existovala jen jedin barva, eknme
modr, a vechno na svt bylo modr, pak by dn modr vlastn
neexistovala. Aby mohla existovat modr, mus existovat nco, co
modr nen.
A abychom si mohli uvdomit prchavost veho, nen nutn, aby
existovalo nco trvalho? Jinmi slovy, pokud by bylo vechno
vetn vs doasn, mohli byste si doasnost vbec uvdomit? Nen
uvdomn si pechodnosti veho dkazem, e v sob mte nco, co
nepodlh rozkladu?
Ve dvaceti si uvdomujete sv tlo jako vitln a siln; o edest
let pozdji si uvdomujete sv tlo jako star a zeslbl. A akoli se
zmnilo i vae mylen, nezmnilo se vae vdom, kter si
uvdomuje, e vae tlo zestrlo a vae mylen se zmnilo. Toto
ist vdom je ve vaem nitru vn. Je to Jedin ivot. Mete o to
pijt? Nemete, protoe tm jste.
Nkte lid se tsn ped smrt stanou klidnmi a tm
przranmi, jako by nco vyzaovalo z jejich rozpadajc se tlesn
formy.
Nkte velice sta nebo nemocn lid se bhem poslednch
tdn, msc nebo dokonce rok ivota stvaj tm prhlednmi.
Kdy se na vs dvaj, z o jim z jasn svtlo. Tito lid u nect
dn psychologick utrpen. U se dvno odevzdali a jejich ego se
rozpustilo. Umeli dlouho ped svou fyzickou smrt a v poznn, e v
sob maj nco nesmrtelnho, nali hlubok vnitn klid.
Kad pohroma i netst obsahuje potenciln spsnou dimenzi,
kterou si obvykle neuvdomujeme.
Nesmrn ok neoekvan smrti me vyburcovat vae vdom z
jeho ztotonn s vnj formou. V poslednch okamicch ivota,
tsn ped tlesnou smrt si uvdomujete sami sebe jako ist vdom
oprotn od jakkoli formy. Nhle zmiz veker strach a zstane
jen hlubok klid a vdom, e vechno je v podku a e smrt je jen
rozputnm formy. Uvdomte si, jak je smrt vlastn iluzorn
stejn iluzorn jako tlesn forma, s n jste se ztotoovali.
Smrt nen anomlie ani dsiv udlost, jak by vs rda
pesvdila modern kultura, smrt je to nejpirozenj na svt; je
stejn pirozen jako jej protiklad narozen. Vzpomete si na to,
budete-li sedt u postele umrajcho.
Bt svdkem poslednch okamik ivota umrajcho je posvtn
akt a velk privilegium.
A budete sedt u postele umrajcho, neodmtejte dn aspekt
toho zitku. Nepoprejte nic z toho, co se dje, a nepotlaujte sv
pocity. Vdom nemonosti pomoci umrajcmu vs mon
rozesmutn nebo rozzlob. Pijmte sv pocity. A jdte jet dl:
piznejte, e nemete vbec nic dlat, a smite se s tm. Hluboce se
odevzdejte kadmu aspektu toho zitku, vzdejte se svm pocitm i
bolesti, kterou umrajc zakou. Odevzdan stav vaeho vdom a
hlubok klid, jen to pin, usnadn umrajcmu odchod z tohoto
svta. Bude--li vhodn nco ci, slova pijdou z ticha ve vaem nitru.
Nicmn nebudou pli dleit.
S tichem pichz poehnn: hlubok klid.

DEST KAPITOLA - UTRPEN A KONEC UTRPEN

Vzjemn spojen vech jev: buddhist to vdycky vdli a
fyzikov to dnes potvrzuj. Nic, co se dje, nen izolovanou udlost.
m vc nco klasifikujeme, tm vc to izolujeme. Mylen rozbj
celistvost ivota. Nicmn i to je soust nesmrn st spojitosti,
kterou nazvme vesmrem.
To znamen, e cokoli je, neme bt jinak.
Ve vtin ppad nemme ani tuen, jak vznam v totalit
vesmru me mt zdnliv bezvznamn udlost, ale poznn jej
nevyhnutelnosti me bt potkem vnitnho pijet ptomnho
okamiku.
Opravdov svoboda pedpokld, e ijete tak, jako byste si
vdom vybrali vechno, co ctte v kadm okamiku.
Tato vnitn harmonie znamen konec utrpen.
Je utrpen opravdu nevyhnuteln?
Kdybyste netrpli tak, jak trpte, nemli byste dnou hloubku,
dnou pokoru, dn soucit. A te byste neetli tuto knihu. Utrpen
otvr skopku vaeho ega, take m svj vznam. Utrpen je
nutnost, dokud si neuvdomte, e nutn nen.
Netst potebuje ego, kter se ztotouje se svou minulost.
Potebuje as minulost a budoucnost. Co vm zstane, kdy ze
svho netst odstrante as? Zstane jen jsoucno tohoto
okamiku.
Me to bt pocit thy, hnvu, rozruen nebo nevolnosti. To vak
nen netst, a proto ani v osobn problm. V lidsk bolesti nen
nic osobnho. Je to prost intenzivn tlak, kter ctte nkde v tle.
Vnujete-li tomu pozornost, pocit se nezmn v mylen, ale jen
reaktivuje vae neastn j.
Zkuste si, co se stane, umonte-li svm pocitm prost bt.
 Hodn bolesti vznik jen proto, e povaujete za pravdivou
kadou mylenku, kter vm pijde na mysl. Samotn situace vs
nedl neastnmi. Me vm zpsobit tlesnou bolest, ale neuin
vs neastnmi. Neastnmi vs dlaj vae mylenky.
Neastnm m in to, co si myslm v tomto okamiku.
Jakmile si to uvdomte, pestanete se ztotoovat se svmi
mylenkami.
Pern den. Neml v sob dost slunosti, aby mi zatelefonoval.
Zklamala m.
Takovto krtk historky kme sob i druhm, asto ve form
stnost. Vymlme si je, abychom poslili a ospravedlnili sv j a
usvdili z omylu druh lidi. Jsme-li v prvu, dv nm to pocit, e
jsme lep ne ostatn, co posiluje nae falen ego. Tak si ovem
dlme neptele: ano, ego potebuje neptele, aby se ve vztahu k
nim mohlo vymezit. A stejn poslou dokonce i patn poas.
Dky tmto navyklm zpsobm mylen mte reaktivn vztahy k
lidem i situacm ve svm ivot. Vechno jsou ale jen formy utrpen,
je si sami nevdom zpsobujete, protoe uspokojuj vae ego. Ego
se posiluje vyvolvnm konflikt.
Jak by byl ivot jednoduch bez tchto situac. Pr.
Nezatelefonoval.
J tam byl, ale ona nepila.
Kdy jste neastn, soustete se na to, co existuje te. Netst
neme v ptomnm okamiku existovat.
Utrpen vznik, kdykoli oznate njakou situaci za nedouc
nebo patnou. Jste natvan a vae zlost situaci zosobuje a posiluje
vae reaktivn
Neustl hodnocen udlost a situac je nvyk, kter lze
pekonat. Zante pijmat nedleit udlosti, ani je hodnotte.
Kdy vm ulet letadlo nebo kdy uklouznete a spadnete do loue,
dokete se zdret toho, abyste svj zitek oznaovali za patn
nebo bolestiv? Jste schopni pijmout jsoucno ptomnho
okamiku? Oznaujete-li vci za patn, ochuzujete sv emoce.
Jakmile se negativnch hodnocen zdrte, zskte ohromnou vnitn
slu.
Ochutnali ovoce ze stromu poznn dobra a zla.
 Pekrote hranice dobra a zla tm, e pestanete oznaovat vci za
dobr nebo patn. Kdy se tohoto nvyku zbavte, zane vmi
proudit sla vesmru. Budete-li pistupovat k ivotu pozitivn, sla
ivota tm okamit zmn v dobr ty skutenosti, kter byste dve
povaovali za patn.
Vimnte si, co se stane, pestanete-li oznaovat sv zitky za
patn a zanete-li je pijmat takov, jak jsou.
A u jste v jakkoli situaci, jak byste se ctili, kdybyste situaci
pijali takovou, jak je v tomto okamiku?
Existuje mnoho forem utrpen, kter vm pipadaj tak
normln, e je za utrpen ani nepovaujete a mon dokonce
uspokojuj vae ego podrdnost, netrplivost, zlost nebo neshody
s druhmi lidmi.
Kdy se tyto formy utrpen naute rozpoznvat, mete si ci:
tohle utrpen si te zpsobuji sm.
Mte-li ve zvyku zpsobovat utrpen sami sob, pravdpodobn
zpsobujete utrpen i ostatnm. Tohoto nevdomho nvyku se
zbavte tm, e si jej uvdomte.
Utrpen si nemete zpsobovat vdom.
Tohle je zzrak: za vm, co se vm jev jako patn nebo zl,
se skrv hlub dobro. Odhal se vm, jakmile zanete pijmat
realitu v jej danosti.
Jedna z nejhlubch moudrost lidstva zn: Neodporujte zlu.
Dialog:
Pijmte to, co je.
To nemohu. Opravdu m to roziluje.
Tak to pijmte.
Mm pijmout to, e jsem rozilen? Mm pijmout to, e to
nemohu pijmout?
Ano. Pijmejte nepijateln. Vzdejte se tomu, emu se nemete
vzdt. Uvidte, co se stane.
Jednm z nejpsnjch uitel je chronick tlesn bolest.
Jejm uenm je: Jakkoli odpor je marn. Nic nen normlnj
ne neochota trpt. Jestlie vak tuto neochotu pekonte a bolest
pijmete, mon si uvdomte, e se mezi vmi a bolest vytvoil
nepatrn prostor. A tehdy trpte vdom, ochotn. Trpte-li vdom,
tlesn bolest rychle zni vae ego, nebo jeho existence spov v
rezistenci.
Nabzte sv utrpen Bohu, i tak to lze vyjdit.
Nemuste bt kesan, abyste chpali hlubokou univerzln
pravdu, kterou symbolizuje k.
K je nstrojem muen. Symbolizuje extrmn utrpen a
bezmocnost lovka. A najednou se lovk vzd, vdom trp a
ekne: A se nedje m vle, ale tv. V tu chvli uke k, nstroj
muen, svou skrytou tv: k je tak posvtnm symbolem,
symbolem bo podstaty.
To, co zdnliv popralo existenci transcendentln dimenze
ivota, se do tto dimenze stane brnou.

O AUTOROVI
Eckhart Tolle se narodil v Nmecku, kde strvil prvnch tinct
let svho ivota. Po ukonen studia na Londnsk univerzit odeel
do Cambridge a pracoval tam jako badatel a odborn asistent. Kdy
mu bylo devtadvacet, hlubok duchovn pemna radikln zmnila
smr jeho ivota.
Nsledujcch nkolik let strvil integrovnm a prohlubovnm
tto osobn transformace, kter byla zatkem intenzivn duchovn
cesty.
Eckhart Tolle je souasn duchovn uitel, kter nen stoupencem
dnho nboenstv ani tradice. Ve sv knihch a seminch
tenm sdluje srozumitelnm zpsobem starch duchovnch
mistr jednoduch, a pesto hlubok poselstv: existuje cesta, jak
pekonat utrpen a doshnout hlubokho vnitnho klidu.
V souasn dob Eckhart asto cestuje a pod pednky po
celm svt. Od roku 1996 ije ve Vancouveru v Kanad.

Nakladatelstv Pragma
V Hodkovikch 2/20, 147 00 Praha 4
www.pragma.cz
PEDMLUVA ................................................................
................................................................................................
....................................................................
.................................... - 3 -

VOD ................................................................
................................................................................................
..............................................................................
.............................................. - 4 -

PRVN KAPITOLA - TICHO A KLID ................................................................

.......................................................................
....................................... - 6 -

DRUH KAPITOLA - MIMO RACIONLN MYSL ...................................................

................................................... - 8 -

TET KAPITOLA - EGOISTICK J................................

J................................................................
.....................................................................
..................................... - 12 -

TVRT KAPITOLA - TE ................................................................

.................................................................................
................................................. - 16 -

PT KAPITOLA - M OPRAVDU JSTE .............................................................

............................................................. - 19 -

EST KAPITOLA - PIJET REALITY ................................................................

..................................................................
.................................. - 22 -

SEDM KAPITOLA - PRODA

PRODA ................................................................
..........................................................................
.......................................... - 25 -

OSM KAPITOLA - LIDSK VZTAHY ................................................................

..................................................................
.................................. - 28 -

DEVT KAPITOLA - SMRT A VNOST............................................................

............................................................ - 32 -

DEST KAPITOLA - UTRPEN A KONEC UTRPEN

UTRPEN .............................................
............................................. - 36 -

O AUTOROVI ................................................................
................................................................................................
..................................................................
.................................. - 39 -