směr Žďár

nad Sázavou

Vrchovecká

Židovské osídlení na Moravě a ve Slezsku Osoblaha Petice moravskému zemskému sněmu proti emancipaci Židů, 1848 11 549
Zlaté
Hory
Jeseník „Pane präsidente sněmu moravského! ?
židovské osídlení středověké, zrušené vypovězením r. 1454 […]
IV. Žádáme pro židé veřejnost náboženství, nikoli ale právo občanské, nýbrž obmezenost jich v obchodu. Židé ať zůstanou odděleni od křesťanských příbytků, a kdyby se jim práva
židovské osídlení staré, kontinuálně existující Synagoga dostalo, sedlské hospodářství koupiti, ať se to pod tou vými kou stane, že výhradně od židů bez pomocí křesťanů obdělávané budou. A nemá žid, který se rolnictví přichytl, pod
Krnov žádnou výminkou řemeslo nějaký a tím méně obchod provozovati; poněvadž by on se jen na ten způsob rolnictví přidržel, a příležitost jemu odjata byla křesťanstvo podmaňovati. směr Praha Hornoměstská P
Synagoga (řecky synagógé, „shromáždění,“ „dům shromáždění,“ „dům modlitby“), je ži- […]
židovské osídlení novodobé, vzniklé po r. 1848 dovská modlitebna, sloužící kromě místa pro bohoslužebná setkání i jako místo setkání V Kloboucích dne 25. dubna 1848.“ Rad
nick
společenských nebo náboženského studia. Emancipace á

No
Bruntál P
P

vo
Šumperk Opava Hlučín Bohumín - Velké Meziříčí -

sa
Právní postavení Židů se ve středověkých a raně no- P
Komplex synagogy dnes často zahrnuje další zařízení, sloužící židovské obci. Součástí

dy
„Židé
Orlová synagogy někdy bývá i byt rabína nebo šámese („sluha“, správce objektu). Někdy modli- vověkých křesťanských státech odlišovalo od posta- A. Protestujeme proti tomu, aby Židé požívali stejných občanských práv jako křesťané. Činíme tak nikoli z náboženské nenávisti, nýbrž proto, že Židé neberou naši vlast za svou P
tební místnosti plní i funkci studovny (jedná se především o tzv. „zimní modlitebny“, které vení křesťanů. Židovská komunita jako celek pod- vlastní a sami se tak už staletí prokazují jako cizinci v této zemi, odděleni skrze náboženství a cizí zvyklosti.
Úsov ostrava
Česká Republika Karviná léhala přímo panovníkovi a často byla definována P Oslava
byly v Evropě stavěny uvnitř domů nebo v rámci synagogy, ale na menším prostoru, aby B. Požadujeme, aby byli Židé, kteří jsou usazeni na území města, popohnáni k tomu, aby vylepšovali cesty a nesli společně s křesťany všechna břemena. 6 řešený pozemek náměstí
Budišov se usnadnilo vytápění v zimních měsících), v hlavním sále se konají bohoslužby.
Velké jako jeho „majetek“. Panovník jí zaručoval ochranu, C. Židé, kteří žijí v páru neoddáni, by měli být vykázaní z území města. 767 P
Uničov nad Budiš. Klimkovice Český
Meziříčí vyžadoval však odvádění vysokých daní. D. Židům by měl být zakázán podomní prodej, neboť jím jsou poškozování obchodníci platící daň z příjmu. ? hlavní dopravní tah města
P
Svitavy
Mohelnice
Bílovec
Těšín Synagogy vycházejí konstrukčně z blízkovýchodních chrámů, stejně jako mešity. V orto- velké meziříčí E. K zabránění veškerých nepořádků a neřestí by se mělo přísně dohlížet na to, aby Židé nesměli vzít do služby žádného křesťanského sluhu, zvláště pak je-li ženského pohlaví.
7021
silniční komunikace P
Loštice Šternberk doxních synagogách je ženám tradičně vyhrazen oddělený prostor za stěnou hlavního Žid ve většině zemí nosit zvláštní označení, kte- F. V židovských palírnách by neměla být povolena žádná hudba, jelikož takto jsou kaženi křesťanští sluhové. ?
Třinec í
Jevíčko Frýdek- sálu či galerie v patře. Mnohé reformní synagogy se vnitřním uspořádáním blíží křesťan- směr Žďár ré upozorňovalo na jeho židovství. Až do počátku […]“
železnice ln
ste
nad Sázavou emancipace v podstatě neexistovali jiní než tradič- 71 Ko
Olomouc Příbor Místek ským kostelům. Výzdoba se zpravidla omezuje na ornamentální malby, mozaiky, závěsy,
ní Židé, protože náboženské právo do detailů ved-
červen 1848, 15 podpisů 65 pěší komunikace/cyklostezka
Nový Jičín vitráže apod. Zpodobnění lidí, zvláště pak v podobě soch, se v synagogách nevyskytují, směr Praha ?
Lipník Jablunkov neboť by mohla být vykládána jako modloslužba. lo Židy v jejich každodenním životě. Emancipační 47 P parkovací plochy Balinka
Hranice
n. Bečvou proces pak na jedné str ně rušil postupně jednotlivá

Ko
D1 48 46
Oslava diskriminační nařízení, na druhé straně také umož-

m
Přerov Synagoga je orientovaná na východ, resp. směrem k Izraeli. V Izraeli jsou synagogy ori-

en
Prostějov nil větší náb ženské rozrůznění židovské komunity.

sk
entovány směrem k Jeruzalému a v Jeruzalémě směrem k Chrámové hoře. Na východ- 44 - byt kantora 45 FAMILIANTSKÝ ZÁKON REVOLUČNÍ ROK
Boskovice

éh
Valašské železnice 44 letecký snímek Velkého Meziříčí z roku 1949, foto Josef Vácha
45 - malá synagoga

o
Rožnov ní (nebo k Jeruzalému orientované) stěně je aron ha-Kodeš - svatostánek. V něm jsou pevně stanovoval počet žid. zrovnoprávnění Židů se
jihlava Tovačov Meziříčí pod Radh. > Křižanov > Praha 46 - starí synagoga S
Židé v Česku Dřevohostice uloženy svitky Tóry. Podle tradičního uspořádání bývá uprostřed synagogy vyvýšené mís- rodin na Moravě i v jednot- zbytkem obyvatelstva
47 - byt šámese, mikve
Lomnice to, které se nazývá buď bima nebo almemor. Obojí znamená pódium. Na tomto pódiu je livých městech na famili- |
Kojetín 48 - obecní kancelář
Židé v Česku náleží k aškenázské židovské populaci. První židé se na území dneš- Puklice Velké Ivanovice Vel. Karlovice pult, který používá chazan k čtení modliteb a ke čtení z Tóry. V synagogách postavených antů (hlav rodiny) 5160 = plná občanská práva, start
na Hané Holešov S - nová synagoga
ního Česka usídlili nejspíše v 10. století. Nejvýznamnější byla od počátku pražská Třešť Brtnice Meziříčí Vyškov Vsetín na přelomu 19. a 20. století je bima často součástí vyvýšené plošiny u Aronu. 30. letá válka +/- 20 000 Židů v 50 obcích stěhování Židů do velých
letecký snímek Velkého Meziříčí z roku 1949, foto Josef Vácha
| 5 měst - (prům. revoluce), úbytel Židů ve V.M., také
komunita (Židovské město), osídlení se pak rozšířilo do mnoha větších i menších Batelov
Kroměříž
Velké Meziříčí bylo až 8x 251 poloha synagog v historické městské struktuře
obcí, o čemž dodnes vypovídá množství hřbitovů, bývalých synagog a čtvrtí, mezi Aron je připomínkou schrány “archy úmluvy”, která bývala uložena ve vnitřní svatyni Velké Meziříčí se rozkládá na Českomoravské vypáleno ve V.M. smí být 140 famil. možnost vlastnit a prodávat vlivem ubytování rodiny
364
Třebíč zlín
nimi třebíčské Zámostí zapsané na seznamu Světového dědictví. brno Rousínov Jeruzalémského chrámu. Bývá zakryt oponou, která rovněž symbolizuje chrámovou ideální plán židovské čtvrti | | nemovitosti, volební právo Hilsnerových ve staré syn. Třebíčská Soko
Napajedla Vizovice vysočině, mezi řekami Oslavou a Balinkou lovs
Olšany Telč oponu. V synagoze také bývá věčné světlo (ner tamid), symbolizující nepřetržitě hořící Jaroslav Klenovský (Židovské památky Velkého Meziříčí) separační plán žid. gletta ve Vel. Mez. z roku 1728 nastává odliv přespočet- | | ká
Bučovice v bezprostřední blízkosti dálnice D1, která po válce
Židé byli v nerovnoprávném postavení tolerované menšiny do značné míry závislé menoru jeruzalémského chrámu a přítomnost Boží. ných +/-30 000 Židů do otevírání obchodů, podniků 2.7. 1868 vlivem národního obrození Oslava
Koryčany vede nad údolím a je ekonomickým motorem znovuosídlování města, směr Brno
na přízni panovníka. Situace tak kolísala od relativní prosperity (období Rudolfa II.) Markvarec Ivančice Slavkov Uherské mikroregionu. Uher a na Slovensko a továren mimo ghetta > položen zákl. kámen se Židé více hlásí k České
až po vyhnání židů ze země za Marie Terezie a pogromy ve středověku. Postave- u Brnaa Hradiště
velký zájem o židovské
| 1426 opětovně sílící antisemit. NOVÉ SYNAGOGY než k Německé národnosti
obchodníky (řemeslo, pe-

časová osa vývoje židovské obce ve Velkém Meziříčí

Dolní Bolíkov
316
Dambořice Brumov- první židovští obchod- ve Velkém Meziříčí je TRANSLOKAČNÍ RESKRIPT patenty Josefa II. při- | | | celkem asi 1500 duší
ní židů se začalo zlepšovat až v době osvícenství za Josefa II., v 19. století došlo k Moravské Moravský Dolní Kounice Kostelec Město obklopují převážně jehličnaté lesy a řešené
Jemnice Bylnice
níci na Moravě vypovězení Židů z Mo- níze) druhá největší židov- nařízení soustředění Židů nášejí Židům úlevy při ve V.M. - falešné obvinění 2018 - 150 let! řídké antisemitické útoky | směr Třebíč
jejich zrovnoprávnění a začalo docházet k částečné asimilaci s většinovým obyva- Budějovice Krumlov Uherský přírodní chráněné oblasti Nesměř a Balinské území
Slavonice Staré Ostroh Uherský | ravských královských osídleno pouze 20% domů ská komunita na Jih- do ghett dostatečně vzdále- podnikání a obchodu, za krádež monstrance do- | | 71 Židů z Velkého Ma-
telstvem. Pohořelice Kyjov údolí. Město samotné oplývá bohatou historií,
Hobzí
Klobouky Bzenec Brod tuto prítomnost popi- měst (Olomouc, Uni- | lavsku (Vysočině) ných od kostelů a křesťasn- ale také nové povin- chází k rabování ghetta, bez díky vysokému počtu 1905 - císařské manévry ve ziříčí + 129 z okolí
což je vidět na každém kroku.
Miroslav
suje raffelstettenská možná stavba čov, Znojmo, Brno) židovská obec začíná pro- | kých procesí) nosti (vojna, matriky,...) ztrát života obyvatel a jejich eko- V.M. a okolí, poprvé použity urychlené stěhování je transportováno do v současné době jsou 3
Nová identita lokality V důsledku nacistické okupace za druhé světové války došlo k tragédii holocaustu, Písečné Police Veselí 1116 dopravní schéma širšího centra města Velké Meziříčí
kterou nepřežilo na 80 tisíc Židů. Židovskou menšinu, které nebyl nakloněn ani ko-
Husatopeče n. Mor.
Velká V posledních několika letech se město roz- celní listina o židov- MALÁ SYNAGOGY - stěhování židů do první doložená zmínka sperovat a tak ve městě díky poleoze a rozkvě- | | | nomické síle (vlastní špionážní balóny, telefonní Židů z Čech a Moravy Třebíče > Terezína > Židovské obce na Mo-
tří synagog munistický režim, tak po obnovení demokracie tvoří jen zlomek původního počtu.
Šafov
Hodonín n. Veličkou ských obchodnících v 1. doložené zmínka o nebo modlitebny ve menších poddanských o židovských osadní- zesiluje nevraživost mezi tu obchodu začíná Me- dochází k přísné separaci ve V.M. je zřízeno sídlo 8 židovská obec ustanovuje ? největší podniky ve a telegrafní spojení v Rak.- díky stále sílícímu anti- do různých koncent- ravě a ve Slezsku (Brno, výchovný ústav dálniční most Vysočina
Jiřice Podivín Strážnice rostlo o mnoho nových staveb a podniků. 88
ve Velkém Meziříčí Rozšiřováním obytných částí tak dochází k Brně a Olomouci Velkém Meziříčí Velkém Meziříčí první Židé v Polné měst cích ve Velkém Meziříčí 8 Židů v Třebíčí Židy a katolíky ziříčí prosperovat ghetta ve V.M. krajského úřadu vlastní gardu 100 mužů Velkém Meziříčí) Uh. armádě semitismu račních táborů Olomouc, Ostrava)
Znojmo Mikulov 32 543
Podle předběžných výsledků ze sčítání lidu roku 2011 se k židovskému vyznání Lednice propojování s okolními obcemi, čímž vzniká 561 zámecká sýpka
diplomová práce přihlásilo 1 132 obyvatel. Federace židovských obcí (FŽO) však uvádí, že registruje menší aglomerace. V současné době žije ve ?
okolo 3 000 svých členů, a celkový počet Židů v Česku odhaduje na 15–20 tisíc. Velkém Meziříčí zhruba 12 000 obyvatel.
celková populace V.M. 32 289
Valtice Doprava ve Velkém Meziříčí
vedoucí práce Břeclav židovská populace ve V.M. ?
Ing. arch. Jan Mléčka, Ph.D. V současné době se v České republice nachází 10 židovských obcí (z toho 7 v Če-
chách a 3 na Moravě) seskupených pod Federací židovských obcí. Bohoslužby se
Na mapě transformovaného výseku z územního plánu (výkresu veřejně 1200 1236 1408 1426 1497 1518 1582 1650 1710 1745 1789 1851 1898 1930 76 15.3. 1939 7 1945 1 2017- ?
prospěšných staveb, opatření a asanací) z roku 2009 je vyznačena oblast zámecký park
vypracoval konají ve čtyřech synagogách v Praze (Španělské, Jeruzalémské, Staronové a Vyso- ? ? ?
Vojtěch Marek ké synagoze), v Brně, Plzni, Liberci, Teplicích, Děčíně, Olomouci a Ostravě.
malý
obchvat
asanace části bývalého závodu Gala pro přeložku komunikace II./602, 903 - 906 1218 13. stol. 1415 1454 15. stol. 1573 1618-48 1650-1710 1726 1780-90 ! 1848 ! 1868 19./20. stol >>> 18.-22.5. 1942 1945-2017 Fajtův kopec
již zmiňovaný tzv. „malý obchvat města.“ S největší pravděpodobností
V Praze funguje několik a v Brně dvě košer restaurace, v Praze od roku 2014 jediný
nebude ku prospěchu města realizován.
rok košer hotel ve Střední Evropě. Vzdělání je poskytováno na židovské základní škole
2017/2018 a gymnáziu v Praze. Ghetto
Balinka zimní stadion
Pojem ghetto označuje prostorově oddělenou čtvrť nebo trvalé osídlování ve 1. písemná zmínka o Velké Meziříčí získává vypovězení Židů z Jih- nejstarší písemná doložená přítomnost doložený záznam o NOVÝ ŽID. HŘBITOV zvýšení ochranného poplat- vypovězení Židů z Moravy a zvýšení počtu fami- dochází ke slouče- HILSNERIÁDA podle sčítání z roku 1930 je vpád nacistických oku- úbytek více než 90% pravděpodobně 1 ob-
oblast, zpravidla určenou pro menšinu. Ve středověké městěch podél ob- Velkém Meziříčí, pán plná městská práva lavy a dalších Českých zmínka o Židech v Me- Židů ve V. M. - rodiny Židovských rodinách v | ku králi z 21 na 100 zlatých! Slezska za údajnou podporu liantů na Moravě na ní ghetta se zbytkem zločin v Polné - sílení na Moravě 41 250 Židov- pantských vojsk do V.M Židovských obyvatel z zámek Velké Meziříčí
čanka židovského pů-
a novověké Evropě byli na mnoha místech v ghettech chodních cest Budislav z Meziříčí | kráovských měst mělo ziříčí sporné, protože v | Polné úřednický antisemitismus - | Prusů - pro všeobecný odpor 5400 města a vzniká jednot- antisemitismu v celé ských občanů České Republiky vodu žijící ve Velkém
nuceni žít Židé, kteří byli po dlouhou dobu jedinou tole- synagogy moravy a slezska Zlaté Osoblaha
| stavba kamenných za následek stěhování 19. stol. 2x vyhořel ar- začínají vznikat vaz- | možnost města eliminovat prosperita židovské obce = neprovedeno - to vyústilo v ná občanská i politická republice | Meziříčí (úmrtí 2016)
rovanou náboženskou nekřesťa skou menšinou. Název Jeseník
Hory doložená zmínka o městských hradeb židovské populace do chiv židovské obce by mezi židovskými a bydlení v nájmech či omezit židovské konku- nárůst antisemitismu množství pogromů na Mo- obec návrat 7 Židů do V.M. policie ČR
ghetto je odvozen od raně novověké židovské čtvrti v kamenném hradu na vesnic a příliv židů na | městskými obchodníky rence v obchodě, řemeslu i | ravě i ve Slezsku | |
Benátkách. Ghetto však neznamenalo vězení – Židé z synagoga existující
skalním ostrohu nad Moravě zřízení starého židov- | peněžnictví omezení počtu domů vlast- největší rozmach ži- zánik žid. obce ve V.M.
nich směli vycházet a zčásti je vnímali také jako židov- údolím s osadou ského hřbitova výstavba STARÉ SYNA- | něných žid. obcí z 32 na dovké obce ve V.M., ži- |
ský prostor, v němž bylo možné snáze dodržovat šabat a synagoga existující v torze GOGY vydán zákaz úsídlovat se pouhých 10 - neprošlo dovská populace tvoří 6.5. 1945
Krnov základní umělecká škola
jiné židovské náboženské předpisy. Zároveň také usnad- Židům tam, kde nesídlili | téměř 1/4 celkového V E L KO M E Z I Ř Í Č S K Ý
2569 km D1 tělocvična
ňovalo obranu v případě napadení nebo pogromu. synagoga zaniklá před rokem 1618 vlivem úř. antisem. je také- počtu obyvatel města MASAKR
zavírání židovských obcho- | 58 občanů bylo necis-
V českých zemích sice existovaly židovské čtvrti (napří- Bruntál dů a podniků mimo ghetto prosperita prvních to- ty násilím vyvedeno z
Šumperk Opava Hlučín Bohumín plánovaný jihovýchodní finanční úř., úřad práce židovský hřbitov
klad v Praze), ale povinné soustředění v ghettu bylo te- obchvat města váren ve V.M. (textilky, radnice a u břehu řeky
Židé prve důsledkem působení absolutistického státu. Oddě- koželužny, klihárny) Balinky popraveno Dům zdraví, poliklinika
lení Židů nařídil v roce 1727 císař Karel VI. (zároveň vydal Orlová směr Brno živelné pohromy: | lékárna u Černého orla
tzv. familiantský zákon, který omezoval počet Židů v Če- Úsov ostrava
Židé jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu. Kromě označení Židé jsou nazý- Karviná 8.5. bombardování so- MěÚ, městská radnice
povodně
váni též jako Synové Izraele, Izraelité (hebrejsky Bnej Jisra’el). Nejstarší záznamy o existenci izraelského chách a na Moravě). V době emancipace byla ghetta či
Budišov 6x 1663 1706 1723 1751 1757 1781 1823 1830 1854 1873 1899 vět. armádou si vyžá-
národa spadají do 2. tisíciletí př. n. l. Během 3 000 let se Židé ze své pravlasti – Izraele – rozšířili do celého další omezení týkající se usazení a bydlení Židů zrušena. Uničov nad Budiš. požáry dalo 40 životů
Mohelnice Klimkovice Český
světa. Kromě národnostně-etnické skupiny tvoří Židé i skupinu náboženskou. Ghetto se v přeneseném slova smyslu stalo symbolem Svitavy Bílovec 9. 5. osvobození V.M. denní stacionář
útlaku, feudalismu či náboženských předsudků.
Těšín 102 měšť. ? měšť. +/- 200 obyv. vyhořelo celé památka - Jelínkova vila
Loštice Šternberk
Ve 3. století mnoho židů během krize Římské říše zemi opustilo. Jejich cílem byla především Babylónie, Třinec 12 židů ? židů ghetto synagogy - řešené území
Jevíčko Frýdek-
která nebyla pod nadvládou Říma a navíc zde již od dob babylónského zajetí sídlila silná a početná Místek Oslava Územní plán Velkém Meziříčí 1985 1997 2013 kino, společen. sály - Jupiter
židovská komunita. Po povolení křesťanství a jeho přijetí za státní náboženství se vztah římské a později Olomouc Příbor
Nový Jičín MěÚ Velké Meziříčí obchod. dům Kotvička
byzantské říše k Židům zhoršoval. Židé proto přivítali, když roku 614 získala oblast Izraele Persie avšak Lipník Jablunkov Na základě vypracovaného územního kostel sv. Mikuláše
Hranice
Židé ve Velkém Meziříčí Moráňský hřbitov, k. Nejsv. Trojice
Jeruzalém byl roku 629 dobyt zpět. Roku 638 byla oblast podmaněna Araby a situace v oblasti se na n. Bečvou směr Třebíč plánu z roku 2009, lze vidět, že řešené
směr Náměšť ZŠ Kostelní, tělocvična
dlouhou dobu zcela změnila. Židé získali podobně jako křesťané status Dhimmi – lidí druhého řádu – Přerov územní nepodléhá žádným konkrét-
mohli svobodně vyznávat své náboženství, ale nesměli jej šířit, ani nosit zbraně a museli platit zvláštní Prostějov nad Oslavou Počátky židovského osídlení ve Velkém Meziříčí Luteránské gymnázium
Boskovice ním záměrům obce či zainteresovaných městská knihovna
daň. Tolerance muslimů byla závislá na toleranci konkrétního panovníka. Valašské Rožnov spadají pravděpodobně do 15. století, kdy
Izrael jihlava Meziříčí
vlastníků sousedních budov. Všechny Dům dětí a mládeže 5 min. chůze
Tovačov Dřevohostice pod Radh.
objekty se nacházejí v oblasti vyznačené jsou Židé vypovídáni z moravských královských
Vzhledem k roztroušení (diaspoře) Židů po světě přestalo být určujícím faktorem obývané území a pos- měst a usazují se v menších okolních hasiši, záchranná služ.
Lomnice jako „smíšená centrální“ a spadají pod
tupně se vytratil i původní společný jazyk. Náboženství a kulturní tradice zůstaly. Puklice Kojetín městech a vesnicích. První zaručená zpráva
Velké Ivanovice Vel. Karlovice Doprava ve Velkém Meziříčí městskou památkouvou zónu. Všechny kostel sv. Kříže (Špitálek)
na Hané Holešov o Židech ve Velkém Meziříčí však pochází
Třešť Brtnice Meziříčí Vyškov Vsetín budovy jou tedy památkově chráněny.
Protože během středověku žili Židé mnohdy v ghettech a přinejmenším teoreticky se nemísili s až z roku 1636. Židé se zde živili především
Batelov
Kroměříž Z hledisek dopravy Velké Meziříčí dlouhodobě zápolí s vysokou hustotou silniční dopravy, která proudí po dálnici D1 a centrem města směrem Brno - Praha a z jižní strany od Třebíče. O obchvatu Rovnoprávní občané pošta
nežidovským obyvatelstvem, lze tak nadále mluvit o národu, chápeném jako společenství odvozované obchodem se lnem a drobnými řemesly, v 18.
Třebíč zlín ve směru Brno - Praha vzhledem k terénní konfigurani města v nejbližší době nelze uvažovat. Prozatím se tedy řeší hustota dopravy směrem od Třebíče, kdy byl mezi lety 2004 - 2006 vybudován ZŠ Sokolovská, tělocvična
od společného předka. brno Rousínov a 19. století se stal populárním prostředkem
Napajedla jižní obchvat města, který se bude v následujících letech dokončovat, aby už tranzitní doprava směřující z Třebíče do Brna a Prahy nezasahovala přímo do městského osídlení. (viz. mapa: pláno- Židé byli zrovnoprávněni teprve během revoluce v letech 1848–1849, na níž se
Olšany Telč
Vizovice obživy také podomní obchod, tzv. hauzírnictví.
vaný jihovýchodní obchvat města). také mnoho židovských studentů, novinářů či intelektuálů podílelo.
Ve středověku i ranném novověku se Židé v Evropě stávali terčempogromů a katolické inkvizice. Během Bučovice Rostoucí hospodářská síla Židů byla jednou ekoklogické cen. Ostrůvek
Koryčany
z hlavních příčin nevraživostí obyvatel města Gymnázium VM
18. a 19. století se židé stále více začali považovat za příslušníky národů, v jejichž zemích žili. V těchto Markvarec Ivančice Slavkov analýza výškopisu - geomorfoligie údolí řek a okolní krajiny Ústava přijatá v březnu 1849 sice zrovnoprávnila Židy s ostatními občany,
Uherské Palčivější dopravní problém však Meziříčí řeší především ve svém centru a to převážně v ulicích Hornoměstská a Novosady (býv. ghetto), jenž jsou jedinou spojnicí východní a západní části města.
případech už označení žid zůstalo pouze vyjádřením náboženské příslušnosti. u Brnaa vůči židovské komunitě, které vyvrcholily
Dolní Bolíkov Hradiště Tím pádem se v roce 2009 začalo uvažovat o tzv. „malém obchvatu města.“ Tato myšlenka byla zpočátku velmi vítaná, ale dnes se od tohoto plánu již téměř upustilo, protože po důkladné analýze ale nikdy nenabyla platnosti a nakonec byla tzv. silvestrovskými patenty roku
Moravský Dambořice Brumov- pogromem o velikonoční neděli 23. dubna
Jemnice Moravské Dolní Kounice Kostelec
Bylnice simulované dopravní situace se došlo k závěru, že by tato komunikace byla téměř zbytečná. Toto rozhodnutí ovlivnil také fakt, že historické centrum města by se dostalo do smyčky krajské komu- 1851 zrušena. Některá ustanovení však i nadále platila, například osvobo- MŠ Sokolovská
Od roku 1948 existuje na území zhruba odpovídající bývalému Britskému mandátu Palestina stát Izrael, Krumlov 1848 po nepravdivém obvinění Židů z krádeže 10-15 min. chůze
Počet židů Slavonice Budějovice Uherský
nikace Ii. třídy a tím se ještě více izolovalo od okolní zástavby. Další nevýhodou tohoto obchvatu by byl problém překonání enormíno převýšení téměř 20 metrů na vzdálenost asi 0,2 kilometrů.
zlaté monstrance ve farním kostele. Během
zení rolníků z poddanství nebo základy občanského práva. I když byl zrušen
v němž Židé opět tvoří majoritní skupinu a hovoří moderní hebrejštinou. Nejpočetnějším náboženstvím Staré Ostroh Uherský tzv. familiantský zákon a Židé měli větší možnost stěhování, celkové zrovno-
Hobzí Pohořelice Kyjov
země je judaismus, většina obyvatel Izraele se však považuje za sekulární. Do země se postupně vy- Klobouky Bzenec Brod pogromu došlo k drancování židovských
Počet Židů na celém světě se dnes odhaduje na 14 milionů, z toho 5 milionů Miroslav Do města vede také železnice vedoucí od stanice Křižanov, kde zastavují linky národní dopravy. V rámci města a jeho historie železnice nehrála příliš důležitou roli. právnění bylo v 50. letech 19. století. Teprve v 60. letech 19. století, po obnovení
stěhovalo mnoho Židů, poslední velkou vlnou byli sovětští židé v roce 1990. Police obchodů a ničení domů v ghettu. V té době
žije v USA, 4 miliony v Izraeli, 3 miliony ve státech bývalého Sovětského svazu, Písečné Veselí ústavnosti, získali Židé plná občanská práva. Definitivní zrovnoprávnění však
Husatopeče n. Mor. žilo ve Velkém Meziříčí asi 1000 obyvatel shéma vývojového půdorysu Velkého Meziříčí ke konci 14. století
1,5 milionu v západní Evropě a zbytek po celém světě. V 10 Židovských obcích Velká Městem také prochází dvě cyklotrasy regionálího významu vedoucí podél řek Balinky a Oslavy. znamenala až liberální ústava přijatá v prosinci 1867 letecký snímek širšího centra Velkého Meziříčí z roku 2009 (Google Earth)
Šafov
Hodonín n. Veličkou židovského původu. návrh a kresba P. Šimeček
v ČR je registrováno cca 3 000 členů, v ostatních židovských spolcích cca 2 000 Jiřice Podivín Strážnice dochozí vzdálenosti ve Velkém Meziříčí
dalších. Odhaduje se, že v ČR dnes žije 15 – 20 000 Židů, avšak většina z nich
není registrována. Znojmo Mikulov výsek z indikační skici Velkého Meziříčí z roku 1835
Lednice
9x shéma vývojového půdorysu Velkého Meziříčí v 16. století
návrh a kresba P. Šimeček
Valtice urbanistický vývoj Velkého Meziříčí v 18. století
Břeclav návrh a kresba P. Šimeček
 Nová synagoga
Malá synagoga
Stará synygoga
Židovké ghetto ve Velkém Meziříčí Malá synagoga

Ze tří stran přirozeně chráněný ostroh na soutoku řek Oslavy a Balinky pod hraden byl od ranného stře- Malá synagoga byla drobná stavba situovaná de facto ve
dověku postupně osídlován. dvorní části jednoho z židovských domů. Zvláštností je, že
oproti Starému templu nebyla orientovaná přesně podle
Většinu plochy zabíralo od 13. stol. městské jádro ulicového typu se dvěma řadami domů podél komuni- světových stran. Byla to řadová koncová budova o rozmě-
kace (náměstí s ulicemi Komenského a Radnickou). Severovýchodní plocha ostrohu mezi břehem Oslavy a rech 7,5 x 6 m. Součástí byla přístavba ženské modlitebny
náměstím zůstávala douho volná. Byla zastavována až později a nazývala se Novým městem. o rozměrech 6,8 x 1,8 m. Severovýchodní průčelí osvětlo-
vala dvě okna se stlačeným obloukem. Nejspíše pocházela Nová synagoga
Právě v prostoru Nového města se začaly usazovat již od 15. stol. židovské rodiny. Souběžně s hlavním ná- z období pozdní gotiky, ale její barokní charakter tomu
městím tak vznikl ještě druhotný útvar Židovské ulice, opět uličního charakteru, který byl na obou koncích nenasvědčoval. V pol. 19. stol. přestala Stará synagoga vyhovovat svou
ukončen branami. velikostí a dalším nárokům. Roku 1867 bylo vypracová-

pohled z ulice Novosady směrem k zámku, rok 2016
Hřbitovní
Před okupací sloužila jako zimní modlitebna. V roce 1955 no několik variant zvětšení a úpravy Staré synagogy, od
Hlavní páteří čtvrti je ulice Židovská, dnes Novosady, k ní kolmo směrem k hlavnímu náměstí vedou čtyři byla židovsou obcí prodána maželům Královým. V roce které se nakonec upustilo a rozhodlo se o vybudování
úzké uličky K Haltýři, Mlýnská, V Podloubí a Tabáčnická. Dispozice domů jsou převážně renesančního a Židovský hřbitov, 1950 1962-7 byla zbořena. Do dnešní doby se dochovala vý- Nového templu na pozemcích zakoupených mimo ži-
barokního charakteru. Z původních 101 domů se do dnešní podoby dochovalo 63. chodní a jižní obvodová zeď. dovské ghetto. Plány vyhotovil architekt August Prokop.
pohled z ulice Novosady směrem k zámku, poč. 20. stol. Základní kámen byl položen dne 2. 7. 1868.
cyklisté
Poříčí
Nová synagoga je impozantní samostatně stojící halo-
synagogy v pohledu přes řeku Oslavu, 30. léta 20. stol. vá budova z červených a černých pálených cihel s ple- Koncept
chovou sedlovou střechou, vystavěná v tehdy moderním
novogotickém slohu. Synogoga má přesně danou orien- Co? Kde? Kdy? Jak? Proč?
nerealizovaný návrh úpravy Staré synagogy, A. Theuer, 1867
taci a vyjímečnou urbanistickou polohu v ose ulice kos-
telní naproti Luteránkému gymnáziu. Cesta

Průčelí jsou provedeny z režného zdiva z černých a čer- Synagoga a „posvátný okrsek“ v židovských ghettech byly zpravidla sou-
území ghetta
vených cihel a s použitím systému odstupňovaných opě- interiér Nové synagogy - pohled ke galerii, 30. léta 20. stol. částí okolní přehuštěné zástavby a nepřevišovaly okolní domy, aby nekon-
Rekonstrukce synagog městské brány ráků. Všechna okna byla zdobena barevnou vitráží. Ve kurovaly křesťanským svatostánkům.
dvou omítkových pásech nad vstupen najdeme hebrej-
Nová synagoga městské hradby, 16. stol. Smysl
ské texty - citáty ze Starého zákona v překladu: „Jak je
mosty tvůj příbytek milý, Hospodine zástupů“ a žalm 84, 2 verš:
Již v roce 2008 byl zpracován sta- „Vstupte do jeho bran s díkůvzdáním, do nádvoří jeho s Ve Velkém Meziříčí můžeme vidět, že Starý templ je vůči uliční zástav-
vebně technický a historický prů- komopziční osy hist. jádra bě ghetta vymaněn výsadním postavením ve vnitrobloku několika domů.
chvalozpěvem.“
zkum Nové synagogy, který odhalil Velkomeziříčské synagogy Ještě vyšší postavení zaujímá impozantní stavba Nové synagogy z let po
její největší slabiny a statická poruše- Synagoga svému účelu sloužila do počátku války. Na- emancipaci.

S W
ní jakými jsou: nerovnoměrné sedání Zástavbě velkomeziříčské židovské čtvrti hodnotově vévodí ojedinělý soubor Synagoga jako taková nebyla nikdy jen bohoslužebným chrámem, ale
svatostánek Malé synagogy, 20. léta 20. stol. cisty byla pak v roce 1940 poškozena a do roku 1945
základů, závažné statické porušení pohled z ulice Novosady směrem na Novou synagogu, poč. 20. stol. pohled z ulice Novosady směrem na Novou synagogu, rok 2016 tří synagog různých velikostí a postavených v různých slohových období. Velký byla centrem celé židovské obce, ve kterém se odehrávaly všechny důležité
synagoga sloužila jako týlové skladiště. V roce 1948 byla
zdiva, problematické drolení vnějších nedostatek hodnověrných historických dokumentů k oběma starším synago- prvky každodenního i svátečního života. Sloužila jako komunitní centrum,
budova pronajata Energetickým závodům. Roku 1956

architektonicko - urbanistická analýza lokality a okolí

neomítnutých cihel, nerespektování gám nedovoluje dosáhnout lepší interpretace jejich stavebního a hist. vývoje. škola, sál a samozřejmě modlitebna.
správa synagogy přešla do rukou Jednoty LSD, která re-
zásad památkové ochrany při minu- letecký pohled na soubor tří syngog, říjen 2017
prampouchy na ulici V Podloubí alizovala značné úpravy interiéru včetně výtahu do nově
lých i současných drobných či větších auta Novosady vzniklého druhého patra, jenž drasticky vizuálně poško- >výhodná poloha v centru města Místo
stavebních úprav. Na základě těchto dil jižní stěnu synagogy. V letech 1961-3 město zvažova- > jedinečnost staveb státního významu
výsledků byz v roce 2008 firmou Sta- silnice 1. třídy V jedné z kompozičních os města má Nová synagoga mezi okolními domy
lo adaptaci prostorů na městské divadlo, od které bylo > kulturní hodnota památek
bil vypracován projekt rekonstrukce, pro vysoké náklady upuštěno. Restituce z roku 1991 vrá- > kontakt s městkým centrem výsadní postavení. Ten největší význam je v pohledové ose ulice Kostelní,
kladoucí si za cíl věrnou rekonstrukci tila Nový templ do rukou Židovské obce v Brně. Jelikož > podpora vzniku nových veř. prostor která je nejdůležitějším pojítkem města s bývalým ghettem. Byl to okamžik
synagogy do podoby před obdobím 2.
Architektura a život židovského města ve V.M.
se nenašel jiná nájemce, získala budovu do desetiletého propojení, kdy na sebe hleděly oba nejdůležitější svatostánky ve městě.

synagogy - malá / stará / nová

> dobrá dostupnost > špatný stav budov - nutnost rekonstrukce
sv. války. Stará synagoga nájmu soukromá společnost Templ, která ji roku 1993 > blízkost služeb a maloobchodu >finanční a technická náročnost rekonctrukcí
Po obou stranách náměstí byly vybudovány dvoupo laž-
Téma rekonstrukce bohužel zatím adaptovala na obchodní dům. Tato situace přetrvala do > dostatek zelených ploch > neucelenost/nejednostnost objektů Modlitba
ní domy. V porovnání s měšťanskou zástavbou se jed-
zůstává pouze na papíře, jelikož by Stará synagoga je samostatně stojíci budova dnešní doby. > pestrá skladba objektů > konflikt mezi několika dotčenými vlast. subjekty
nalo o menší budovy i stavební parcely. V přízemí židov-
byla finančně velmi nákladná (odha- s valbovou střechou. Vajímečnost této stav- > kulturně - společenské akce nadregionálního a mezi- > chybějící kulturní činnost Tento významný moment není pro dnešní společnost nijak významný v
ských domů se nacházely prodejní krámky a ř meslnické
dem 88 mil. Kč, dnes pravděpodobně by potvrzuje její urbanistická situace, kdy v národního významu > nedostatečné využívání dobré polohy tehdejši době však vykazoval velké známky tolerance a respektu obou mo-
dílny, zatímco patro sloužilo jako obytný prostor. Z dů-
více). Otázkou zůstává také její využití. souvislé zástavbě domů židovské čtvrti stojí > oživení programu regenerace památek > problematičnost vztahu ke kult. dědictví noteistických kultur, které přes četné překážky otázek víry a existence byli
vodu častých záplav byla většina domů nepodsklepena.

koncept
Součané vedení židovské obce v Brně synagoga mino uliční čáru, v zákoutí domů, > zájem občanů o problematičnost místa > pacivní vlastnictví nemovitostí a jsou vzájemně propojeny. Na stejnou úroveň je tak najednou postaven
Mnoho domů velkomeziříčského ghetta bylo obýváno
uvažuje o synagoze jako o depozitáři osamocena a pootočena, aby vyhovovala význam modlitby obou nesvárných kultur.
na principu kondominia, který spočíval v tom, že si jeden
národního muzea (židovských sbírek) požadavku orientace svatostánku k východu.
dům rozdělilo několik vlastníků. > propojení s místními vzdělávacími centry > nedostatek finančních prostředků
a muzea židovských náhrobních ka- Kostelní Otevření/uzavření
> celodenní využití objektů > špatná komunikace mezi městem a židovskou obcí
menů. Dispoziční řešení bylo tradiční, jak bývalo u
Židovské město od křesťanské městské zástavby odd- > potenciál rozvoje sousedního brownfieldu > nízký zájem veřejnosti (malá návštěvnost)
synagog zvykem. V patře je pak umístěna Dnes je chvíle setkání dvou vyznání již minulostí. Díky pohnutému osudu
ělovala separační zeď s branou. Na noc, v sobotu a > zlepšení dopravních tras > necitlivé využívání objektů
Stará synagoga Rozkoš ženská galerie. Vstupu synagogy vévodí ba- židovské populace synagoga již několik desetiletí slouží obchodním a skla-
jeden z vnitrobloků v ghettu neděli se vstupy do židovského města uzavíraly, aby Nová synagoga > zvýšení povědomosti veřejnosti o hodnotě lokality > nezájem ze strany města
rokní kamenný portál a plátové dveře. dovacím účelům. Uzavřela se. Je třeba obnovit snahu o opětovný dialog
Židé nem hli opouštět jeho prostor, současně z důvodů > zvýšení cestovního ruchu v regionu > zánik kulturní hodnoty památek
Stará synagoga v roce 1995 prošla re- chodci mezi městem a židovskou obcí, který má tu moc být úhlavním činitelem
jeho vlastní obrany. Významnou součástí židovské obce pohled na soubor tří syngog, 1. pol. 20. stol. > vysoké náklady
konstrukcí jejíž studii vypracoval Ing. K bohoslužbám sloužila až do výstavby No- změn a budoucího vývoje významné stavební památáky i okolní lokality.
byl hřbitov, jenž vznikl na protilehlém břehu řeky Oslavy
arch. Jaroslav Klenovský, aby sloužila vého templu v roce 1870. Od té doby sloužila
pohled od Staré synagogy v roce 1650. originální návrh vstupního průčelí Nové synagogy, A. Prokop, 1868
jako výtvarná galerie pro Muzeum sil- především ke skladování, ale i nouzového by- Vlastním
směrem ke kostelu Mezi důležité stavby židovského města patřily rabinát,
nic a dálnic. Na ženské galerii byla in- Malá synagoga dlení rodiny Hilsnerových po roce 1899.
sv. Mikuláše rituální lázeň mikve, škola vyššího vzdělání ješiva, dům
stalována stálá expozice pojednávající Dalším problémem je množství dotčených subjektů dané lokality, který
kantora, synagogálního sluhy (šámese), porážka šchita hlavní průčelí Staré synagogy, 30. léta 20. stol.
o historii a památkách velkomeziříčské Stará synygoga Synagoga byla v roce 1995 zrekonstruována neustále vytváří další konflikty. Neochota konání jednoho vlastníka, tak
a chudobinec.
židovské obce. Prostor synagogy slou- s začala sloužit jako muzeum a galerie. vždy podnítí neochotu ostatních. Kruh je tak stále uzavřen a stále rotuje
žil různým výstavním účelům přibliž- v turbulenci času. Posvátné místo je již od svého vzniku místem střetu.
ně do roku 2012. Od té doby se nevy- Vyjímka? Asi ne.

O T
užíval. Dnes je stav památky podobný doprava - trasy pohybu v okolí lokality tří synagog
jako před rekonstrukcí z roku 1995, urbánní kompozice centra města Velkého Meziříčí Teď
jelikož rekonstrukce nebyla provedena
dokonale a také od ní uplnyulo už 23 Všechny předchozí řádky jsou a zůstanou slovy popsané žité minulos-
let. K dnešnímu dni v synagoze probí- ti. Nyní se ocitáme ve chtěné a nebo nechtěné přítomnosti, jenž je nám
há důkladná oprava podlah. přiřknuta. Svět a okolí je takové, jaké je díky nám. Osobně. Rozpolcená
rodina, společnost, stát, náboženství. Náš vlastní duch.

Čin
letecký pohled na soubor tří syngog, říjen 2017
Nejpřítomnější, vteřinovou fází je čin. Lze tak odpovědět na otázky: Co?
Kde? Kdy? Jak? Proč? Obnovena dialogu mezi soukromým a veřejným.
Urbánní kompozice města Solidárnost, symbiotičnost, duchovní obnovu člověka. Avšak ne za pomoci
víry. Jednota a diverzita místa i okamžiku. Využití polohy středu a střetu.
Místo nejdůležitějšího urbánního prvku městské struktury rostlého centra města Velkého Mezižíří zaujímají dvě řeky Balinka a Oslava, které definují charakter celého údolí, jehož jsou částečnými Nejen v rámci města, regionu a státu, ale v celoevropském kontextu vyvře-
kryté mosty přes Balinku na vedutě z 19. století
tvůrci. Není tedy divu, že se na jejich soutoku pod strmými skalami začalo ve 12. století rozvíjet dnes již dvanáctitisícové město. Centrum a tedy i nejstarší část města, která má stejně jako údolí lé krize lidskosti. Vnuknutí nové indetity hodné významu místa.
dvě hlavní páteře (náměstí a ulici Novosady - býv. židovské ghetto), jsou odvozeny od toků obou řek, které byly pro město přirozenou ochranou.

Od postupného bourání hradeb běhdm 19. století se město začalo přirozeně rozrůstat v i proti směru toku řek, podél údolí. Později během 20. století dochází k rušení polností na okolních svazích
a město se nadále rozrůstá přes tyto přírodní bariéry. Na konci 20. a poč. 21. stol. se urbánní plochy přehupují přes okolní kopce na jižní, východní a západní straně. Ze severní strany je od pol.
20 stol. novou bariérou dálnice D1, a tak je tato oblast využívána především k rekreačním účelům. zaměření Staré synagogy

Z těchto hledisek je tedy zřejmé, že město Velké Meziříčí je městem pomalu, ale jistě jdoucím přes bariéry a to nejen přírodní, prtože jeho růst je posledních letech čím dál rychlejší. Překlenutím
kopců údolí město získává svůj východo-západně orientovaný elipcovitý tvar. náměstí směrem od radnice ke kostelu sv. Mikuláše, 1. pol. 20. stol.

Hlavní informační zdroje:

KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovské památky Velkého Meziříčí. Vyd. 1. Velké Meziříčí: Muzeum
předprostor Nové synagogy, pohled směrem k zámku, zima 2016 silnic a dálnic a Židovská obec v Brně, 1997
severováchodní pohled na synagogu, zima 2016
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. Vyd. 1. Brno: Era, 2001. ISBN 80-
Vstupní uliční průčelí Nové synagogy, poč. 20. stol.
86517-08-X

ŠTINDL, Martin. Velká Mezeříč Františka Ignáce Knoteka 1401-1723, Městská kronika barokní
Moravy. Tišnov: Sursum, 2004. ISBN 80-7323-069-0

zaměření Staré synagogy, J. Klenovský Firma Stabil s. r. o.

Vstupní uliční průčelí Nové synagogy, zima 2016

severozápadní panoramatický pohled z kostelní věže severovýchodní panoramatický pohled z kostelní věže zaměření Nové synagogy, J. Klenovský
pohled na synagogy přes řeku Oslavu, rok 2015