Professional Documents
Culture Documents
Protetika-II Preview
Protetika-II Preview
Wolfart
Protetika II
● Artikulátory
● Estetika
● Protetické materiály
● Fixní protetika
J. R. Strub, M. Kern, J. C. Türp, S. Witkowski, G. Heydecke, S. Wolfart
Protetika II
GRADA Publishing
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována
ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
PROTETIKA II
4., přepracované a rozšířené vydání
Kolektiv překladatelů:
MDDr. Kateřina Kadlečková
MUDr. Pavel Kalvoda
prof. MUDr. Jarmila Procházková, CSc.
MDDr. Jana Přikrylová
Odborná korektura:
MUDr. Jindřich Charvát, CSc.
Autorský kolektiv
Spolupracovali
Obsah 1. dílu
4 Anamnéza ��������������������������������������������������������������������������� 95
4.1 Úvod ������������������������������������������������������������������������������������� 95
4.2 Objasnění anamnestického dotazníku ���������������������������������� 96
Literatura ����������������������������������������������������������������������������� 116
Další literatura ��������������������������������������������������������������������� 116
Obsah 2. dílu
26 Korunkové a můstkové náhrady: tvarování
a výroba litých konstrukcí ����������������������������������������������� 565
26.1 Úvod ����������������������������������������������������������������������������������� 565
26.2 Vosková modelace ������������������������������������������������������������� 565
26.2.1 Vnější tvar �������������������������������������������������������������������������� 566
26.2.2 Obecné postřehy k přesnosti kapničky ������������������������������ 566
26.2.3 Přesnost v oblasti okrajového uzávěru ������������������������������� 568
26.3 Modelace konstrukce pro fasetovanou náhradu
(keramikou nebo plastem) �������������������������������������������������� 569
26.3.1 Podepření keramiky ����������������������������������������������������������� 569
26.3.2 Stabilita konstrukce ������������������������������������������������������������ 571
26.3.3 Estetické hledisko tvarování konstrukce ���������������������������� 572
26.3.4 Tvarování úseku okrajového uzávěru �������������������������������� 574
26.3.5 Tvarování mezičlenu ���������������������������������������������������������� 574
26.3.6 Spojovací plochy pro letování ������������������������������������������� 576
26.3.7 Přechod kovu a keramiky ��������������������������������������������������� 577
26.3.8 Modelace konstrukce pro fasetování plastem �������������������� 578
26.4 Umístění licích kanálů ������������������������������������������������������� 580
26.4.1 Smyčkové lití (sifonové lití) ���������������������������������������������� 580
26.4.2 Přímé umístění kanálu ������������������������������������������������������� 581
26.4.3 Přímé napojení licích kanálů na zásobník kovu ����������������� 581
26.4.4 Lití na volant (na balkon, na „šínu“) ���������������������������������� 583
26.4.5 Chladicí žebra pro řízené tuhnutí ��������������������������������������� 584
26.5 Volba licího kroužku ���������������������������������������������������������� 584
26.6 Poloha odlévaného objektu v licím kroužku ���������������������� 585
26.7 Zatmelení a předehřátí ������������������������������������������������������� 585
26.7.1 Vložka licího kroužku �������������������������������������������������������� 585
26.7.2 Řízení expanze ������������������������������������������������������������������� 585
26.7.3 Předehřívání licího kroužku ����������������������������������������������� 586
26.8 Lití dentálních slitin ����������������������������������������������������������� 588
26.9 Vyjmutí odlitku z kroužku ������������������������������������������������� 590
26.10 Konečné vypracování odlitku �������������������������������������������� 590
26.11 Povrchová úprava odlitku �������������������������������������������������� 591
Literatura ���������������������������������������������������������������������������� 592
Obsah 3. dílu
Rejstřík 3. dílu
XXVII
Jörg R. Strub
Freiburg, červen 2010
Redakční poznámka:
Přehledy literatury za každou kapitolou byly přejaty z originálu knihy bez
redakčních úprav.
XXVIII
Poděkování
Ráda bych poděkovala překladatelskému týmu mých kolegů, MUDr. Pavlu
Kalvodovi, MDDr. Kateřině Kadlečkové a MDDr. Janě Přikrylové, že se
s vervou sobě vlastní ujali překladu, dále MUDr. Jindřichu Charvátovi, CSc.,
který se s nemenším úsilím ujal funkce odborného korektora textu.
S poděkováním nemohu zapomenout na prof. MUDr. Janu Duško-
vou, DrSc., MBA, která mě nasměrovala na MUDr. Miroslava Lomíčka,
šéfredaktora zdravotnické redakce nakladatelství Grada Publishing, jemuž
patří můj dík za to, že umožnil realizaci překladu trojdílné učebnice
prof. J. R. Struba a kolektivu, moderního, přehledného a uceleného učeb-
ního textu zubní protetiky, který na českém trhu chyběl desítky let.
15 Artikulátory
Kapitola 15
15.1 Úvod
Artikulátory jsou mechanické přístroje, které – spolu s modely v nich za-
fixovanými – registrují vzájemné vztahy čelistí a simulují pohyby dolní
čelisti.
Artikulátory používáme jak v diagnostice a při plánování léčby
(např. k analýze statické a dynamické okluze, pro zhotovení tzv. wax-up,
tedy k voskovým modelům chrupu, k postavení zubů, k určení místa zábrusů
apod.), tak jako pomocný prostředek pro terapeutické účely (při výrobě
orálních dlah, litých výplní, protetických náhrad, snímatelných ortodon-
tických aparátů).
Artikulátory musí mít dobrou stabilitu a možnost spolehlivé aretace
centrální okluze, která zajistí reprodukovatelnou pozici modelů.
Žádný artikulátor není schopen stoprocentně reprodukovat individuální
pohyby dolní čelisti ve všech jejích funkčních fázích. Možnosti artikulátoru
vycházejí z hodnot, které se skutečnosti pouze blíží. Při reprodukci pohybů
čelistního kloubu vznikají geometrické reciproční chyby: Čím menší je
rozdíl vzdálenosti mezi kondylem u pacienta a odpovídajícím kloubem
na artikulátoru a čím menší je rozdíl vzdálenosti osy rotace (šarnýrového
pohybu) kloubní hlavice od osy rotace kloubu artikulátoru, tím je reálná
situace v čelistních vztazích simulována přesněji a tím menší je i celková
odchylka. Reálnou pozici horní čelisti vůči poloze temporomandibulárních
kloubů lze přesně registrovat a jejich vzájemný vztah přenést do artikulátoru
s použitím obličejového oblouku.
Předchůdci artikulátorů jsou okludory. Tyto přístroje umožňují pouze
simulaci šarnýrového pohybu dolní čelisti (otvírání a zavírání), který je
prováděn kolem pevně dané osy. Okludory již nejsou pro použití v pro-
tetice žádoucí. Již první artikulátory umožňovaly nejen šarnýrový pohyb
modelů, ale i exkurze ve všech směrech. Ani tyto staré typy artikulátorů
nedokázaly přesně simulovat situaci v ústech, protože nepřenášely reálnou
situaci jak postavení horní čelisti vůči čelistním kloubům, tak i pohybů
dolní čelisti.
Průměrné artikulátory mají přední (řezákový bod = vodicí bod) a dva zadní
vodicí prvky (kondyly), které umožňují řízené pohyby.
Protetické indikace
Maximálně úsporné řešení v rámci sociálně pojatého protetického ošetření
pro diagnostiku, zhotovení dlah a zubních náhrad s průměrným řezákovým
a špičákovým vedením.
Příklady
zzArtex® BN, Artex® CN
zzDenar® Automark, Denar® Mark 310
Rozdělení artikulátorů 335
zzGerber-Condylator „Simplex“
zzProtar®evo 2, Protar®evo 3
zzWhip Mix Model 100 Articulator Kapitola 15
Charakteristika
zzPodmínkou úspěšného použití je montáž modelů dle umístění horní
čelisti v lebce a dle polohy kondylů (registrace a přenesení situace ob-
ličejovým obloukem do artikulátoru).
zzMají nastavitelný sagitální (podélný) sklon kloubní dráhy podle hodnot
naměřených u pacienta.
zzPodélná kloubní dráha (dráha kondylu) probíhá přímo (= lineárně) nebo
zaobleně.
zzBennettův úhel je nastavitelný a umožňuje Bennettův pohyb.
zzŘezákové vedení může být nastaveno individuálně pomocí vyměnitelné
nebo nastavitelné destičky.
zzČástečně seřiditelný artikulátor může být také typický tím, že má pevný
kloubní obal. Ten je vyfrézovaný tak, aby v něm mohly být prováděny
propulzní a lateropulzní pohyby pomocí kuličky, simulující pohyby
kondylu.
Protetické indikace
Při standardním protetickém ošetření se používá v diagnostice, určení zá-
brusů, zhotovení dlah a zubních náhrad s řezákovým, špičákovým nebo
skupinovým vedením.
Příklady
zzArtex® CT, Artex® CP, Artex® CR
zzCombitec-Artikulator
zzDenar® Anamark plus, Denar® Combi, Denar® Combi II Articulator,
Denar® D5A, Denar® Mark 320, Denar® Mark 330, Denar® Mark II,
Denar® Track II
zzDentatus Articulator ARA
zzProtar®evo 5, Protar®evo 5B, Protar®evo 7, Protar®evo 9
zzSAM 1, SAM 2, SAM 3
Kapitola 15
Obr. 15-1 AXIOGRAPH III.
Kolineární registrační přístroj
na diagnostiku systému
čelistního kloubu a pro exaktní
umístění modelů do artikulátoru.
Jde o mechanicky pracující
základní přístroj, ke kterému
je možné připojit elektronický
přídavný přístroj AXIOTRON®
a ultrazvukový AXIOGRAPH®.
Charakteristika
zzPodmínkou použití je montáž modelů podle umístění horní čelisti v leb-
ce a podle polohy kondylů (registrace a přenesení situace obličejovým
obloukem do artikulátoru).
zzJe reprodukovatelná sagitální kloubní dráha (včetně zakřivení).
zzJe reprodukovatelný Bennettův pohyb („immediate side shift“ [ISS]).
Příklady
zzDenar® D5A
zzStuart Articulator
zzTMJ Articulator
Kapitola 15
Obr. 15-3 Artikulátor typu arcon SAM® 2PX. Obr. 15-4 Pevný kloubní obal artikulátoru SAM® 2PX
i přes princip arcon umožňuje při horizontálním držení
kondylární kuličky plnohodnotnou šarnýrovou rotaci.
Příklady
zzArtex® BN, Artex® CN, Artex® CT, Artex® CP, Artex® CR
zzCombitec-Artikulator
zzDenar® Anamark plus, Denar® Automark, Denar® Combi, Denar®
Combi II Articulator, Denar® D5A, Denar® Mark 310/320/330, Denar®
Mark II, Denar® Track II
zzDentatus Articulator ARA/Articulator ARH/Articulator ARL/Articu-
lator ARD
zzHanau™ 96H2 Articulator
zzProtar®evo 2/evo 3/evo 5/evo 5B/evo 7/evo 9
zzSAM 1, SAM 2 (obr. 15-3, 15-4, 15-6), SAM 3 (obr. 15-5, 15-6)
zzWhip-Mix 2000/3000/4000/8500 Series Articulator
338 Artikulátory
Kapitola 15
Příklady
zzArtex® BN, Artex® CN, Artex® CT
zzDentatus Articulator ARH/Articulator ARL/Articulator ARD
zzHanau™ 96H2 Articulator
Rozdělení artikulátorů 339
Kapitola 15
Obr. 15-10 Kondylátor. Boční pohled Obr. 15-11 Kondylátor. Pohled na tělo
na tělo kondylu: poloha kondylu v sagitální kondylátoru zepředu: dvojitý kónus osy
rovině je nastavitelná individuálně kondylu vymezuje fossu v transverzálním
v rozmezí 0–60°. směru.
342 Artikulátory
Literatura
Ackermann F.: Le Mécanisme Des Mâchoires (naturelles et artificielles) – de la théorie à la
pratique, de la clinique à la technique. Masson, Paris 1953.
Bergström G.: On the reproduction of dental articulation by means of articulators. A kinematic
investigation. Acta Odont Scand 1950; 9: Suppl 4.
Fuhr K., Siebert G.: Zur Wirkungsweise von Artikulatoren. In: Ketterl W. (Hrsg.): Deutscher
Zahnärzte-Kalender 1991, S. 52-71.
Geering A.H.: Der Gerber-Condylator. Dent Lab 1982;30:1599-160.
Gerber A.: Condylator Modell 4 – ein neuer Artikulator. Der Zahntechniker 1959;6:1-19.
Godau K.: Die historische prothetische Sammlung des Zentrums für Zahn-, Mund- und Kiefer
heilkunde der Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg. Zahnmed. Diss. Halle-Wittenberg
2005, S. 225-238.
Kamann W.K., Sandmann D.: Zur Konstruktion und Klassifikation von Artikulatoren. Teil 1.
ZWR 1996a;105:553-556.
Kamann W.K., Sandmann D.: Zur Konstruktion und Klassifikation von Artikulatoren. Teil 2.
ZWR 1996b; 105: 646-649.
Kamann W.K., Sandmann D.: Die Geschichte des Artikulators. ZWR 1997;106:633-636, 639.
Lang N.: Zur Geschichte der Artikulatoren. Schweiz Monatsschr Zahnheilk 1970;80:1105‑1149.
Szentpétery A.: Dreidimensionale mathematische Bewegungssimulation von Artikulatoren und
deren Anwendung bei der Entwicklung eines „Software-Artikulators“. Habilitationsschrift,
Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg 1999, S. 6-37.
343
pozadí tmavěji a na tmavém světleji. Podobně i barva zubů v tmavé pleti
se zdá bělejší než ta samá barva zubů u osob se světlou pletí.
zzDoba pozorování jedné barvy: při delším pozorování se vnímání stej-
ného barevného odstínu mění. Vjem žlutého světla se za určitou dobu
mění na vjem bílého světla. „Oko není v žádném případě schopno vidět
Kapitola 16 barvy objektivně.“ (Küppers 1987)
zzReálný barevný vjem v časovém kontrastu: pokud pozorujeme okem ur-
čitou barvu po určitou dobu a pak se podíváme na bílou plochu, objeví se
nám opačná barva spektra, např. červená se změní v zelenou – postupný
kontrast. Pokud se však podíváme na plochu jiné než bílé barvy, ná-
sledná barva bude směsí opačné barvy a barvy plochy (Küppers 1978).
zzForma a povrchová struktura předmětu: povrchová struktura předmětu
může ovlivnit jeho barevné vnímání. Tak objekty stejné barvy, ale různé
povrchové struktury (mat a lesk) vnímáme jako různě barevné.
zzPsychologické faktory: očekávání pozorovatele může subjektivně ovliv-
nit vnímání barev.
zzÚhel pohledu pozorovatele.
Obr. 16-1 Systém řazení barev podle Munsella. Na svislé ose jsou šedé odstíny, vodorovně
leží stupně jasu a do kruhu jsou srovnány rozdílné barevné škály.
348 Barva, její určení a přizpůsobení
1D 0
22
První krok: je třeba vybrat správný barevný tón („hue“). V této fázi jsou
přirozené zuby testovány na tón. Je nutné rozlišit, zda se jedná o více žlu-
tavý, více načervenalý, více šedavý, nebo více hnědavý tón. Tento základní
barevný tón se přenese na vzorník. Barevné rozdíly budou stanoveny poci-
tově, zda barevný vzorník je tónovaný více do červena, nebo do žluta než
sledované přirozené zuby.
Druhý krok: poté co jsme stanovili barevný tón, je zapotřebí určit intenzitu
barvy („chroma“). Intenzita barvy se určí srovnáním vzorečků ze vzorníku
intenzivnější nebo méně intenzivní než přirozený zub. V této fázi se pou-
žijí vzorky od jedné barevné skupiny. Změna barevné intenzity by neměla
mít vliv na barevný tón, zvolený v prvém kroku. Pokud dojde ke změně
barevného tónu v barevné skupině, je způsobena vlivem různých vrstev
nanesených v incizální části každého vzorku („value“).
Kapitola 16
16.12.2 Barevný vzorník VITA Linearguide
3D-MASTER
Barevný vzorník VITA Linearguide 3D-MASTER (obr. 16-6) obsahuje
stejných 29 barev jako vzorník VITA Toothguide 3D-MASTER. Praktický
tvar a systematické uspořádání VITA Linearguide umožňují rychlé nalezení
odpovídajícího 3D-MASTER barevného vzorku. Keramické hmoty VITA
série VM reprodukují tuto barevnou škálu.
Druhý krok: uvnitř skupiny jasu určeného v prvním kroku provedeme jem-
ný výběr pomocí VITA Chroma/-Hueguide. Příklad: byl-li v prvním kroku
vybrán stupeň jasu 3, bude použita destička č. 3 z VITA Chroma/‑Hueguide.
V ní lze dohledat jemně odstupňované barvy pro další výběr.
Kapitola 16
Obr. 16-8 Systém Crystaleye a jeho komponenty: mobilní měřicí jednotka s pevnou stanicí
a počítač se softwarem.
Digitální měřicí přístroj Crystaleye byl představen již dříve (Da Silva
et al. 2008). Rukojeť přístroje se podobá běžně známým přístrojům. S mo-
bilním přístrojem, který je umístěn v pevné stanici, lze pořizovat intraorální
snímky (obr. 16-8). Zajímavý aspekt přístroje se ukazuje při vyvolání zís-
kaných dat: jeden snímek zobrazuje celou labiální plochu zubu a analyzuje
krčkovou oblast, tělo a incizi zubu. Pro tyto tři oblasti mají hodnoty barvy
L*a*b* (obr. 16-9). Analyzované oblasti mohou být individuálně na obra-
zovce posunovány a individuálně umísťovány na zub. Software Crystaleye-
-Analyse je schopen srovnávat dva měřené zuby mezi sebou.
V rámci studie byly zpracovány tři základní otázky o spolehlivosti
Crystaleye-spektrofotometru (Witkowski et al. 2009). Šlo zde o spolehli-
vost individuálně vytvořených výstupních dat v rámci procesního řetězce
358 Barva, její určení a přizpůsobení
16.14 Perspektivy
Popsané psychologické a fyzikální fenomény a materiálově specifické fak-
tory ukazují, jak jsou problémy s určením barvy úzce spjaté s pozdějším
srovnáváním barev. Zvláště metamerií způsobené barevné rozdíly přetrvají
do budoucnosti i přes vylepšení kvality zubních materiálů. Při respektování
rad a doporučení je můžeme udržet v únosných mezích.
Zlepšenými kontrolami kvality nabízených produktů (např. spektromet-
rickým měřením) může být část materiálně-technických problémů vyřešena.
Literatura
Borenstein St.: Effects of age factor on the layering technique. In: Preston J. (Hrsg.): Per-
spectives in Dental Ceramics. Quintessence, Chicago 1988. S. 257-261.
Chu S.J., Devigus A., Mieleszko A.: Digitale Farbbestimmung (Kap. 4). In: Dentale Farben
lehre. Berlin: Quintessenz 2005:75-97.
Da Silva J.D., Park S.E., Weber H.P., Ishikawa-Nagai S.: Clinical performance of a newly
developed spectrophotometric system on tooth color reproduction. J Prosthet Dent 2008; 99:
361-368.
Egger B.: Die Weiterentwicklung der computergestützten Farbbestimmung. Quintessenz Zahn
tech 2002; 28: 876-884.
Gehrke P., Riekeberg U., Fackler O., Dhom G.: Vergleichsstudie zur visuellen, spektrofotome-
trischen und kolorimetrischen Farbbestimmung an natürlichen Zähnen und Implantatkronen.
Int J Comput Dent 2009;12:247-263.
Grüsser O.-J., Grüsser-Cornehls U.: Gesichtssinn. In: Schmidt R. F., Thews G. (Hrsg.): Physio
logie des Menschen. 24. Auflage. Springer, Berlin-Heidelberg 1990.
Hering E.: Grundzüge der Lehre vom Lichtsinn. Springer, Berlin 1920.
Küppers H.: Das Grundgesetz der Farbenlehre. DuMont, Köln 1978.
Küppers H.: Farbe. 4. Auflage. Callwey, München 1987.
Munsell A.: Munsell Book of Color. Macbeth Division of Colmorgen Corp., Baltimore 1966.
Ostwald W.: Farbkreis, Farbharmonie. 5. Auflage. Musterschmidt, Göttingen-Frankfurt-Zürich
1963.
Další literatura 359
Paul S., Peter A., Pietrobon N., Hämmerle C.H.: Visual and spectrophotometric shade analysis
of human teeth. J Dent Res 2002; 81: 578-582.
Preston J.D.: Farbe in der zahnärztlichen Keramik. In: Schärer P.,Rinn L.A., Kopp F.R. (Hrsg.):
Ästhetische Richtlinien für die rekonstruktive Zahnheilkunde. Quintessenz, Berlin 1980. S.
13-26.
Preston J.D.: Current status of shade selection and color matching. Quintessence Int 1985;
16:47-58. Kapitola 16
Richter M.: Das System der DIN-Farbenkarte. Farbe 1952/53: 85 ff.
Schultze W.: Farbenlehre und Farbmessung. Springer, Stuttgart-Heidelberg 1975.
Silbernagl S., Despopoulos A.: Taschenatlas der Physiologie. 4. Aufl. Thieme, Stuttgart 1991.
Treitz N.: Farben. Klett, Stuttgart 1985.
Witkowski S., Strub J.R., Yajima N., Wolkewitz M.: Reliability of shade selection using an
intraoral spectrophotometer. Poster: International College of Prosthodontists, 13th Biennial
Meeting, Cape Town, South Africa, September 10-13, 2009.
Další literatura
Chu S.J.; Devigus A.; Mieleszko A.J.: Dentale Farbenlehre. Farbbestimmung und Farbkom
munikation in der ästhetischen Zahnmedizin. Quintessenz, Berlin 2005.
361
17.1 Úvod
Protetická náhrada zubů musí splnit tři úkoly (Wild 1950):
zzObnovu žvýkací schopnosti (náhradou zubu – mastikační, příp. žvýkací
funkce).
zzNáhradu ztracených zubů (převážně ve frontálním úseku chrupu), jež
rehabilituje tvorbu hlásek (fonetická funkce).
zzObnovu neestetických změn v obličeji a v ústní dutině (způsobených
ztrátou zubů – např. ztráta výšky skusu způsobená ztrátou opěrných
zón; mezery po zubech nebo neestetické zbarvené výplně ve viditelných
částech chrupu) (estetická funkce).