Srí Lanka Průvodce TP Journey

Následující text se věnuje Srí Lance, předává informace o zemi, jejích obyvatelích, kultuře a náboženství,
jídle a nakupování, dopravě a ubytování, v neposlední řadě pak průvodce předává informace o jednotlivých
destinacích a nejzajímavějších atraktivitách země.
Dokument jsem sepsal ve svém volném čase poté, co jsem Srí Lanku procestoval a na jednom zájezdu
pracoval jako průvodce. Je k dispozici ke stažení zdarma, pokud se vám průvodce hodil a pomohl, můžete
mě v další tvorbě finančně podpořit na účet: 2600698667/2010. Je to má prvotina a proto prosím omluvte
případné nedostatky
 Patrik Balcar, TP Journey
Kontaktní údaje: patrik.balcar@seznam.cz
Blog - http://tp-journey.blogspot.cz/
Facebook - https://www.facebook.com/tpjourneyyy
Můj dobrý přítel, sir Lipton
2 TP Journey
http://tp-journey.blogspot.cz/
https://www.facebook.com/tpjourneyyy
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Oficiální název: Srílanská demokratická socialistická republika
Státní zřízení: republika
Rozloha: 65 610 km2
Počet obyvatel: 22 mil
Úřední jazyk: sinhálština a tamilština
Hlavní město: Sri Jayawardenapura (Kotte)
Největší město: Colombo (800 tis. obyv.).
Další velká města: Moratuwa, Jaffna, Kandy, Galle, Dehiwala-Mt. Lavinia
Podnebí: tropické monzunové na pobřeží, chladnější na horách
Národnostní složení: Sinhálci (74 %), Tamilové (14%) , další
Náboženství: buddhisté 70 %, hinduisté 15%, muslimové 7 %, křesťané 6 %
Měna: LKR (Srílanská rupie)
Průměrná délka života: muži 72, ženy 79
Časové pásmo: Čas je posunut proti České republice o +4,5 hodin v zimním čase a o +3,5 hodin v letním
čase. Na Srí Lance není zimní a letní čas.
Mezinárodní předvolba: +94
Důležitá telefonní čísla:
Záchranná služba: 110

Národní bezpečnostní linka: 118
Policie: 119
Vládní pomoc: 1919
Zastupitelské orgány: Česká Republika nemá na Srí lance zastupitelský orgán. Kontaktní úřad ČR je v Díllí
(+91-11-2415 5200, nouzová linka: +91-9910999460)
3 TP Journey
2. OBECNÉ IFNORMACE
Stát leží na pobřeží Indického oceánu, je o něco menší než Irsko a má tvar perly. Ostrov také připomíná
čajovou kapku, což je velice příhodné, Srí Lanka je totiž velkým exportérem čaje. Velká část ostrova je
hornatá a tyto kopce jsou posety čajovými plantážemi. Historie Srí Lanky je zmapována na 2000 let a
výrazně ji ovlivnili mimo jiné Portugalci, Holanďané, Britové, či Arabové.
Srí Lanka je ostrov a proto ji dešťové monzuny zasahují z obou stran. Od května do srpna je období dešťů
na jihozápadě ostrova, od září do ledna zase na severovýchodě. Déšť přijde většinou odpoledne a trvá
několik hodin.
Jedním ze symbolů ostrova je slon. Svázán se Srí Lankou je odnepaměti, když byl používán již od prvních
civilizací a to hlavně pro dopravu a práci. Dnes mají sloni spoustu rezervací a dokonce útulky.
Na Srí Lance fungují dvojí ceny a to nejen neoficiálně při uličním prodeji, ale i oficiálně v národních
parcích a památkách. Země si je dobře vědoma svého kulturního a přírodního bohatství a bohatství
západních turistů a snaží se na nich tedy co nejvíce vydělat. Někdy dosáhne rozdíl ceny vstupu do nějakého
chrámu až dvacetinásobku.
Peníze měnit ve směnárnách, které mají nejlepší kurz, následují banky. Možné je to i v hotelech a
penzionech, ale to už je za velmi nevýhodného kurzu. Na Srí Lanku se doporučuje vzít větší množství
amerických dolarů, které není problém vyměnit. Místní měnou je Srílanská rupie (1USD=145LKR,
1CZK=6LKR). Srí Lanka je stále poměrně levnou zemí, nízký denní rozpočet se vejde do 5 000 rupií
(850kč)
LIDÉ
Srílančané jsou obecně velmi pohostinní, přátelští, rádi se dávají do řeči s turisty a oproti mnohým asijským
zemím se vás poměrně malé procento místních snaží natáhnout či okrást. Srí Lanka má takzvanou
multikulturní společnost. Při zvážení velikosti země je s údivem, kolik náboženství a jazyků ostrov nabízí.
Původní obyvatelé jsou Védové, těch již ale zbylo jen málo a mizivé množství žije původním způsobem
života. Nejpočetnějšími obyvateli jsou Sinhálci, jsou to buddhisté, avšak mají dnes už ne tolik striktní
kastovní systém. Mohou se dělit na nížinné a horské (Kandyjské – ti jsou velmi hrdí na své dějiny).
Tamilové jsou většinou hinduisté, dělí se na ty z Jaffy a plantážní, kteří byli dovezeni Angličany v 19.
století, aby zde sbírali čaj. Plantážní Tamilové jsou jednou z nejvíce zanedbávaných obyvatel země, často
bydlí v primitivních obydlích bez tekoucí vody a elektřiny na okraji čajových plantáží, ženy pracují jako
sběračky čaje a jejich plat je okolo 4USD denně. Hinduistu lze poznat jednoduše, podle tečky na čele – bílá
pro muže, černá pro svobodnou ženu a červená pro tu vdanou. Početné obyvatelstvo tvoří Maurové – jsou
to muslimové, často mluví Tamilsky. Maurové žijí hlavně v centrální vysočině a na východě.
Mezi Tamily a Sinhálci byla donedávna občanská válka, situace se zlepšila po roce 2009, kdy byl sever
dobyt vládní armádou. Tamilská strana se při konfliktu proslavila teroristickými útoky, na konci války však
obě strany porušovali základní lidská práva a zabíjely nevinné civilisty, dnešní Sinhálská vláda má prvky
diktatury s uctívaným prezidentem v čele, pro mnohé je to však lepší než znovuotevření konfliktu.
Místní školství je včetně vysokých škol zdarma a na školách se klade důraz na výuku angličtiny. Ve škole
probíhá také výuka buddhismu, tomu se dokonce děti chodí učit každou neděli do chrámu. V životě
řadových Srílančanů hraje důležitou roli náboženství a také horoskopy – ty určí, kdy je čas na to se
oženit/vdát, kdy a kolik dětí mít, a další důležité životní rozhodnutí, třeba i zda by se syn měl stát mnichem.
Na ulici Kolomba uvidíte mnoho pouličních psů, dřív byli chytáni a utracováni, tato praktika byla však
zastavena, protože nebyla v souladu s buddhistickou vírou.
4 TP Journey
Horští Tamilové
Jiné, méně zdvořilé pojmenování pro tyto lidi je

plantážní Tamilové – ženy zpravidla pracují jako
sběračky čaje a muži v čajových továrnách, dělají
další pomocné práce na polích. Tito lidé byli
přivezeni Angličany ke konci 19. století z jižní
Indie aby zde pracovali na čajových plantážích –
jejich platy byly extrémně nízké, příbytky velmi
strohé. Britové odešli před více než 50 lety a přístup
nové srílanské vlády se k tomuto etniku příliš
nezměnil prakticky dodnes. Jsou bráni jako
podřadní lidé, kteří mají jen omezená práva, a
očekává se od nich, že budou pracovat na
plantážích. Taková Tamilka, pokud splní denní
limity, si za 8 hodin práce vydělá 100Kč. Tamilské sběračky čaje
NÁBOŽENSTVÍ
Náboženská situace je napjatá a jsou zde mnohé rozepře, málo se však ví, že se zde velmi promísila.
Jednotlivé víry mají stejná poutní místa (Adamova hora), bozi bývají společní, v buddhistických chrámech
jsou hinduistická božstva (Ganéša)
Buddhismus
Filosoficko-náboženský systém, ke kterému se hlásí především Sinhálci. Důležitou roli hraje v duchovním,
kulturní i politickém životě a umění. Buddha učil morální zásady, způsob žití, myšlení. Meditaci učil
všechny lidi bez rozdílu, obracení se na jinou víru nebylo důležité. Dnes je buddhismus součást národní
identity.
Buddha se narodil v roce 563 př.n.l.

na území dnešního Nepálu jako syn
panovníka. Vzdal se trůnu a odešel
hledat duchovní hodnoty. Po mnoha
letech v askezi, kdy se vzdal téměř
všeho světského, se vzdal i askeze a
dosáhl osvícení. Objevil čtyři
vznešené pravdy: život je plný
utrpení, příčinou utrpení je
žádostivost (touha po smyslových a
materiálních požitcích), pokud se
zbavíme žádostivosti, ukončíme
utrpení, k ukončení žádostivosti vede
osmidílná cesta. Člověk může po
projití mnoha životů a fází dosáhnout
nirván, ukončení koloběhu
znovuzrozování a umírání.
Buddhismus má dvě formy –

théravádový (v jazyce páli, Buddhističtí mniši v Mihintale
ortodoxnější), mahajánový (v
sanskrtu, zahrnuje pozdější učení). Na Srí Lance jednoznačně dominuje buddhismus theravády. Srílanští
buddhisté se považují dle kroniky Mahávamsy za ochránce buddhismu, což postupně vyeskalovalo ve
formu buddhsitického nacionalismu a Sinhálci se vlastně snaží o to, aby jediným náboženstvím země byl
buddhismus, mnozí buddhističtí mniši odmítají dohody s Tamily. Někteří mniši dokonce podporují či
přímo organizují protesty a útoky na jiná náboženství.
5 TP Journey
Buddhismus má určitou formu sloučení s hinduismem a to hlavně na svatých místech. Buddhisté často
uctívají hinduistická božstva (především Ganéšu, Višnua a Šivu). Jedním z každodenních rituálů buddhistů
je obětování květin a svíčky či lampičky, příležitostně pak i ovoce. Důležitými svátky jsou ty konané při
každém úplňku - Poya
Hinduismus
Na Srí Lanku bylo náboženství přeneseno z jižní Indie a zakořenilo na severu země, dnes je také rozšířeno
na východě a v oblasti čajových plantáží. Základem hinduismu je bráhma. Ostatní božstva jsou vyjádřením
této nehmotné podstaty bytí, díky nim mohou věřící porozumět životu. K zásadám patří nenásilí (ahinsá),
koloběh zrození a umírání (sára), etické normy (dharma) a zákon příčiny a následku (karma). Člověk se
rodí znovu a znovu, kvalita zrození závisí na jeho činech v předchozím životě (může mít i podobu zvířete).
Konec tohoto znovuzrozování, vysvobození, se nazývá mokšá. Dalšími důležitými bohy jsou Višnu a
ničitel zla Šiva.
Ke srílanskému hinduismu se hlásí většina Tamilů. Kromě Višnua a Šivy uznávají také Ganéšu a Kali,
významným bohem je pro srílanské hinduisty, stejně tak i pro buddhisty Kataragáma. Jedním e svých
nejdůležitějších svátků je Thaipongal, který se koná v lednu. Hinduisté připraví mléčnou rýži, kterou pak
obětují slunci, druhý den je pak oslavován býk, který pomáhá hospodářům, býci jsou ozdobně oblečeni a
krmeni na znak vděčnosti.
Islám a křesťanství
Na Srí Lance žije téměř asi 2 miliony

muslimů, většina z nich jsou sunité. Často
hovoří tamilsky. Mezi důležité oslavy patří
Milad-un-Nabi (narození Proroka
Mohammeda), při kterých věřící dávají dary
chudým. Dalším důležitým svátkem je měsíc
Ramazan (ramadán), při kterém nesmí věřící
přes den jíst aji mít sex, měli by vyvíjet
zvýšené náboženské úsilí.
Malé skupiny křesťanů se zase na ostrově

usazovali již v prvních staletích našeho
letopočtu. K jeho rozvoji došlo s příchodem
Portugalců, kteří zde kázali římskokatolickou
víru. Holanďané oproti tomu přinesli
protestanství, mnozí jeho vyznavači žijí Křesťanský kostel u města Nuwara Eliya
v Kolombu a Negombu.
ŠKOLSTVÍ
Školství má velmi slušnou úroveň. Před koloniemi tu byly jen buddhistické školy. Do mateřské školy
mohou nastoupit ve 4 letech, ta je tedy hrazená. Další školství je zdarma, je povinné od 5 či 6 roku. Neplatí
se ani učebnice, ani dvě uniformy, které dostane dítě na rok. Na prvním stupni jsou uniformy modré. V 10
letech skládají děti zkoušky. Zkoušky nejsou ale stresující, všichni postupují dále, je to spíše pro zjištění
úrovně školy. Dále chodí děti na grammar school, dostanou 2 bílé uniformy. V 16 letech se skládají další
zkoušky – sinhálština, matematiky, třetí předmět je volitelný. (Tamilové mají povinnou sinhálštinu, ale učí
se i tamilštinu). Ta třetí zkouška je důležitá pro další zaměření. Kdo uspěje, má studium na další tři roky
zdarma. Pokud je neúspěšný, může dále studovat, ale musí mu to rodiče platit. Maturita se skládá z 10
předmětů, alespoň 3 předměty za 1. Musí být excelentní ze sinhálštiny, matematiky a zaměřeného oboru.
VŠ je zdarma na 4 roky, medicína a právo na 5 let.
Nevýhodou je, že diplom z univerzit neplatí v zahraničí. Pravděpodobně jde o obsah učiva, který je
rozdílný než na západě. Buddhistické školy stále existují. Prázdniny jsou v srpen a září, poté v květnu je 15
6 TP Journey
– 20 dní. Mají nesčetně mnoho svátků, když se do školy nechodí. Náboženské svátky, klidně i vánoce, je to
každý úplněk.
Stravování je ve škole a někdo chodí či jezdí domů. V neděli se chodí do náboženských škol. Na konci
července jezdí všechny školy cestovat – na výlety, vždy jede celá škola. Je to docela problém na Sigirii. Je
ale velmi příjemné potkat děti. Z jaké sociální vrstvy se dá poznat podle toho, jak má nažehlenou uniformu
a také podle toho, jak je tučné.
ZDRAVOTNICTVÍ
Zdravotní péče je zdarma ve státních nemocnicích, soukromé nemocnice jsou drahé. Pokud někdo podniká,
tak platí pojištění a platí i za zaměstnance. Menší města mají základní ambulantní ošetření od 8 do 15.
Možná se na takovou nemocnici podíváme v horách. Někdy je tam praktik, stomatolog, nějaký jiný
odborník některý den v týdnu. To jsou tedy oblastní nemocnice. Poté okresní nemocnice. Jeden malý sál a
pár oddělení, dětské oddělení. Provincionální nemocnice jsou o stupeň výše v kvalitě péče i vybavení. Tam
se provádí neodkladná chirurgie. Třetí úroveň jsou fakultní nemocníce – na mnohé operace se musí člověk
nahlásit.
Soukromé nemocnice jsou placené, lépe vybavené. Např. 5000 USD za žlučník, další operace. Lékaři jsou
pouze místní, jsou zkušení, ale nemají mezinárodní zkušenosti ani jejich titul nemá mezinárodní platnost.
Dalším druhem nemocnice je ajurvédická – tam je i mnoho cizinců, kteří se jezdí školit a učit.
POHŘBY
Bílou barvou se zdobí poslední cesta těla. Smuteční barva je tedy bílá. Mrtvé tělo se ukládá hlavou
k západu. U nohou a hlavy se zapalují kokosové lampy. Sedmý den, třetí měsíc a rok po úmrtí jsou obřady.
Doma se nevaří a nerozdělává jiný oheň než olejové lampy. Obřad se nazývá vana, předčítají se posvátné
texty a dávají se dary mnichům. Tělo se vkládá do hrobu. Nově se používá kremace, pohřbívá se tam, kde
si zesnulý přál zemřít. Vylepují se parte s fotografií zesnulého. I to se opakuje v periodách. Hinduisté
spalují tělo druhý den po úmrtí. Muslimové se pohřbívají v prostém rouše do země hlavou k Mekce.
MZDY
Učitel 400usd, právník 800usd, lékař 1000usd, životní minimum 5usd na den (sběračky čaje mohou žít pod
touto hranicí). Státní zaměstnanci stále dostávají v důchodu 60-80% z platu. Jinak se vyplácí jednorázová
výplata při odchodu do důchodu. Základ státu je rodina a nejsou tedy žádné sociální dávky. Tamilské
sběračky čaje mají zhruba 4-5usd za den a to jen když splní normy.
3. GEOGRAFIE
Stát Srí Lanka leží na ostrově Cejlon (to byl také až do roku 1972 název státu) v Indickém oceánu
v blízkosti poloostrova Přední Indie, od které je oddělen Palkovou úžinou. Ostrov o něco málo menší než
Irsko měří ze severu na jih 353 km a ze západu na východ 183 km. V Palkově průlivu leží řada ostrůvků a
korálových atolů, kterým domácí obyvatelé říkají Adamův most.
Nejnižším bodem je pobřeží Indického oceánu a nejvyšší hora v centru ostrova dosahuje 2 524 m. Velký
výškový rozdíl má za následek velké klimatické rozdíly, stejně tak množství srážek se liší v různých
částech ostrova.
Podnebí je ovlivněno tropickými monzuny a je ohrožen cyklóny a tornády. V roce 2004 byla země
zasažena ničivou vlnou tsunami. V nejvlhčích oblastech se daří deštným pralesům a v sušších částech
rostou odolnější monzunové lesy. Srí Lanka je proslulá bujnou tropickou vegetací, vzácným tropickým
dřevem a mnoha druhy palem. Na ostrově se ještě uchovali divoce žijící opice a poloopice, sloni (jejich
původně velká stáda ale dnes čítají jen stovky kusů), levharti a další zvířata deštných lesů a savan.
4. HISTORICKÝ VÝVOJ
7 TP Journey
Prvními obyvateli Cejlonu byli Veddové (Wannuyala aetto – obyvatelé lesa), byli to lovci a sběrači, kterým
obživu zaručovalo přírodní bohatství ostrova. Pravděpodobně to byli potomci přistěhovalců z Indie. Dle
eposu Mahávamsa z 5. století připlul v 6. století př.n.l. do vyhnanství indický princ Vidžaja se svou
družinou a založil v oblasti Anuradhapury první království na ostrově. Království se plně rozvinulo po
několika stech letech a ve 2. století př.n.l. již zabíralo celý ostrov. V průběhu následujících století se
anuradhapurští králové museli dělit o moc a často bojovat s tamilskými Čóly. Jedním z úspěšných
panovníků byl Vidžajabáhu I., který se po vítězných bojích s Čóly stal králem a přenesl sídelní město
z Anuradhapury do Polonnaruwy. Sinhálci vybudovali důmyslný zavlažovací systém s přehradami a
vodními nádržemi, který byl základem pro rozvoj říše.
Ve 3. století př.n.l. dorazil na ostrov buddhismus a zcela změnil podobu Anuradhapury. Podle pálijských
kronik dorazil na ostrov Mahinda, syn indického panovníka Ašóka, který převedl k buddhistické víře krále
Dévánampija Tissu, kterého následovala většina jeho poddaných. Brzy na ostrov dorazila také odnož
posvátného stromu bódhi, pod kterým Buddha dosáhl osvícení. Strom je dodnes v Anuradhapuře. V roce
371 byla do Anuradhapury přivezena relikvie nejvyšší důležitosti – posvátný Buddhův zub.
Novým hlavním městem se stala Polonnaruwa.

Její vládci Parákramabáhu I. se podařilo nejen
tamilské Čóly z ostrova vyhnat, ale dokonce
přesunul boje do jižní Indie. Období jeho
nástupců je však charakteristické mocenskými
spory, slabými panovníky a vnitřními boji.
V této době (13. století se Polonnaruwa
vyklidnila). Velká část ostrova pak byla
ovládnuta říší Jaffna a většina Sinhálců se
stěhovala do jižní části ostrova. Ustálilo se
rozdělení na tamilský sever a sinhálský jih a
střed ostrova. Obě skupiny od sebe v izolaci
udržovala neprostupná džungle a rozdíly mezi
oběma skupinami se prohlubovaly.
Bývalé hlavní město Polonnaruwa Srí Lanka byla díky své výhodné pozici centrem
obchodu od nepaměti. Cenným obchodním
artiklem ostrova byli sloni, diamanty či skořice. V roce 1505 dorazili na ostrov Portugalci a mírovou cestou
si podmanili jedno ze tří království Srí lanky – sinhálské Kotte. Tamilské království Jaffna již bylo pro
Portugalce těžším soustem, podařilo se jim ho dobýt až napotřetí a to v roce 1619, při dobytí zničili spoustu
hinduistických chrámů. Posledním samostatným královstvím bylo to Kandyjské v centrální vrchovině, to
Portugalcům odolalo a stalo se ochráncem Buddhismu na ostrově, kde se noví příchozí snažili prosazovat
svou víru.
Od Portugalců převzali nadvládu nad ostrovem Holanďané, rozvíjeli mezinárodní obchod a stejně jako
jejich předchůdci se snažili dobýt Kandyjské království – neúspěšně. Holanďané přenechali dočasně ostrov
Anglii poté, co bylo Holandsko dobyto Francií. Britové šli dále a z ostrova učinili svou kolonii. V roce
1815 se jim, jako prvním, podařilo dobýt Kandy. V sedmdesátých letech 19. století nahradil kávu čaj, což
mělo velký vliv na etnické složení země díky přílivu tamilských dělníků z jižní Indie. Nejvíce lidí se
soustředilo na vlhkém jihozápadě a hlavním městem se stalo Colombo. Potomci tamilských přistěhovalců
se přitom soustředili převážně v severní a východní části ostrova.
Srílančané snahy o větší účast na správě státu se zvyšovali a začaly mít pozitivní výsledky. V roce 1910
dosáhly toho, že Srílančané mohli volit jednoho člena zákonodárné rady. V roce 1919 byl založen
Cejlonský národní kongres, který se postavil do čela nacionalistického hnutí. V roce 1931 vznikla nová
ústava, která zavedla všeobecné hlasovací právo, cejlonský národní kongres následně získal většinu
v parlamentě.
NEZÁVISLOST
8 TP Journey
Plně nezávislou zemí se Cejlon (název Srí Lanka se začal používat až v roce 1972) stal v roce 1948,
postupně také začaly eskalovat národností problémy, například když vláda rozhodla neudělit „plantážním
Tamilům“ občanství a vystěhovat je ze země. Sinhálci dále prosazovali, aby jediným úředním jazykem byla
sinhálština. Tamilové na sebe začali pohlížet jako na ohroženou menšinu. Toto se obecně chápe jako
počátek srílanského etnického konfliktu.
Na univerzity byli přednostně přijímáni Sinhálci, přednostní místo měl buddhismus, v armádě bylo jen
velmi malé zastoupení Tamilů. V polovině sedmdesátých let začali usilovat některé skupiny Tamilů o
vytvoření samostatného státu a vzniká organizace LTTE – Tygři osvobozeného Tamilského Ílamu
(Tamilští tygři). Tamilštian byla povýšena na národní jazyk. Střety se však stále stupňovaly až došlo
k incidentu z roku 1981, kdy skupina Sinhálců vypálila knihovnu v Jaffně.
V roce 1983 bylo 13 vojáků zabito Tamilskými tygry, následkem toho byly velké nepokoje, které stály
život během „červeného července“ 3000 lidí, Tamilové byli zabíjeni, upalováni, mláceni, jejich majetek byl
zabavován. Vláda a armáda těmto aktům příliš nebránily a někde dokonce napomáhaly. Statisíce Tamilů
buď prchly ze země, nebo utekly na sever ostrova. Opačným směrem pak mířili Sinhálci. Tamilské
separatistické organizace měly poměrně velkou podporu v zahraničí, například od vlády Indíry Ghándíové.
Obě strany pokračovaly v odvetných útocích a masakrech.
V roce 1987 zatlačili vládní jednotky LLTE zpět do Jaffny a za pomoci Indie byla ustanovena dohoda. Ta
však nikomu nevyhovovala a boje pokračovaly dále. V roce 1988 propukaly demonstrace plné násilí, ty
byly potlačeny armádou za cenu desetitisíců životů. Indický mírový sbor přišel během následujících tří let o
100 000 mužů. Po jejich odchodu v roce 1990 se válka opět více rozhořela.
Většina lidí toužila po míru, avšak extrémisté na obou stranách pokračovali v násilnostech. V roce 1993 byl
zavražděn prezident Prémadása a podezření byli Tygři. Po volbách v roce 2001 došlo k zastavení útoků,
posílila ekonomika a vyjednávání vypadalo slibně. Začali se vracet uprchlíci a nevládní organizace začaly
odstraňovat nášlapné miny, kterých tu mělo být na 2 miliony. V roce 2004 došlo k rozkolu uvnitř
Tamilských tygrů, následovala však další vlna zabíjení. Vývoj změnila vlna Tsunami, která si vyžádala na
30 000 obětí a obrovské škody na majetku. V roce 2005 byly nové prezidentské volby, ve kterých kvůli
bojkotu ze strany LTTE vyhrál tehdejší premiér Rádžapaksa. Situace se po jeho zvolení k lepšímu
nezměnila a vše pokračovalo podle starých scénářů.
V roce 2006 přišlo další příměří, nebylo však dodržováno. Namísto toho přišla vlna masakrů civilního
obyvatelstva. V roce 2008 odstoupila srílanská vláda od klidu zbraní oficiálně. Další nabídku o klidu zbraní
ze strany LTTE vláda již odmítla. Vládním jednotkám se dařilo dobíjet poslední bašty LTTE a ta na to
odpovídala teroristickými útoky. V září 2008 opustili pracovníci OSN a nezávislí pozorovatelé oblast
ovládanou LTTE a nebylo tedy možné prokázat pravdivost tvrzení obou stran. Vláda postupně dobila téměř
celou Tygry ovládanou oblast a tlačila LTTE a 300 000 civilistů na stále menší území. Pro civilisty byly
nakonec otevřeny únikové cesty.
Vládní jednotky nakonec zahnali zbylé Tygry s desítkami tisíc civilistů na jednu pláž a všechny
odstřelovali. Tamilští tygři údajně vraždili mnohé uprchlíky a stejně tak si měli počínat vládní vojáci. Válka
skončila v roce 2009. Rádžapakšeho vláda pak nikdy neumožnila OSN vyšetřování okolností konce války.
V roce 2010 se konaly prezidentské volby, při kterých vyhrál starý prezident Rádžapakše, ten pak nechal
svého konkurenta zatknout, opoziční kandidát Foneka byl odsouzen ke třem letům vězení. V roce 2015
však sebejistý prezident Rádžapakše nečekaně prohrál ve volbách a byl nahrazen demokratičtějším
Sirisenou.
SOUČASNÁ SITUACE
V současné době je všude cítit klid a atmosféra beze strachu z nového vypuknutí občanské války. Také
diktátor Rádžapakše byl nahrazen demokraticky smýšlejícím Sirisenou.
5. KULTURNÍ HODNOTY A ETIKETA
9 TP Journey
Obyvatelé Sri Lanky kladou velký důraz na
zdvořilost a dobré způsoby. Zvyšování hlasu při
hádce je považováno za kontraproduktivní a
vypadáte pak jako nevychovanec. Smlouvání je
samozřejmostí vždy a všude, ale s úsměvem a
humorem. Nic není ubožejšího než západní
turista hádající se o poslední rupii. Obyvatelé Sri
Lanky jsou velmi hrdí na svou zemi a zvláštně
pyšní jsou na úspěchy, kterých jejich země
dosáhla. S kritikou Sri Lanky zde tedy moc
neuspějete.
Některé západní způsoby si na ostrov zatím

cestu nenašly – např. nahota a koupání nahoře
bez jsou na všech plážích zakázány, stejně tak
jako projevy vzájemné náklonnosti jsou brány Buddhistická vlajka
s nevolí – milenci na Sri Lance se schovávají
pod veliké deštníky v tichém koutku parku. Při
jídle a podávání rukou vždy používejte pravou ruku.
RODINNÝ ŽIVOT
Tradičním způsobem byl výběr partnera rodiči na základě horoskopu. To se dnes mění a výběr partnera je
v mladé generaci volnější. Mladý si najde partnera, se kterým začně „chodit“, ten je pak představen
rodičům, kteří ho schválí, či neschválí. Poté dojde k porovnání horoskopu – pokud z horoskopu nevychází
nic dobrého, nemůže se daný pár vzít. Při svatební noci se musí pomocí bílého prostěradla žena prokázat
jako pana, jinak je manželství neplatné. Ženy, které přijdou o panenství, si už pak pravděpodobně nikdo
nevezme.
Horoskop určuje také kolik dětí a v jakém věku by měl Sinhálec mít. Také to, zda by se dítě mělo stát
mnichem, či co by měl dělat. Důraz je kladen na rodinu jako celek, při problémech pomáhá více, než stát.
SVÁTKY
Srí Lanka enormní počet státních svátků – 29. Mezi nejdůležitější patří buddhistické svátky Poya, které se
odehrávají vždy při úplňku. V listopadu je například II Poya na oslavu dne, kdy Buddha vysvětil 16 nových
žáků. V prosinci je pak Unduvap Poya, na oslavu dne, kdy do Anuradhapury přinesla Ašókova dcera
Sanamita výhonek Buddhova stromu. Dalším zajímavým svátkem je pak pochod slonů Perahera
Poya
Svátky Poya nastávají vždy při úplňku a mají obrovskou důležitost pro Buddhu. Ten nabádal své žáky ke
zvýšené duchovní praxi právě za úplňku a údajně se narodil, byl osvícen a zemřel právě v tomto postavení
měsíce. Mnozí Buddhisté navštěvují chrámy a nabízí různé oběti, spousta poutníků se vydává na své cesty.
Menší část populace pak slaví svátky s alkoholem. K oslavám také patří průvody s pestře oděnými slony a
tanečníky.
BEZPEČNOST
Srí Lanka je velmi bezpečnou zemí, jednou z nejbezpečnějších v Asii, přesto platí základní pravidla
nenechávat věci bez dozoru atp. Pokud se stanete obětí krádeže, vždy to ohlašte a to hlavně z důvodu
odškodnění ze strany pojišťovny, pro které potřebujete protokol. Občas dochází k odcizením z hotelového
pokoje, ale přímo přepadení se objeví velmi zřídka. Jistě je dobré mít peníze rozděleny na více místech a
stejně tak kopie cestovních dokladů.
10 TP Journey
Co se stravování týče, základním pravidlem je nepít vodu z kohoutku a žádné nápoje s ledem, který je z ní
připravován. Bezpečná by měla být zmrzlina, nebezpečné naopak mohou být různě pouliční ovocné džusy
či shake, do kterých se přidává voda.
Lékárnička
Repelent, dezinfekce, náplasti, obvazy, opalovací krém, hydratační sůl, ibalgin, tablety proti průjmu a další
podle cestovní medicíny
PODVODY
Typickými podvody na Srí Lance jsou tzv. sloní slavnosti, kam vás naláká řidič tuktuku s tím, že vás tam
odveze, většinou vás vezme k nějaké soše slona a chce nebuddhistické peníze. V horách se objevuje čaj
zadarmo, domorodec vám ho prý pošle domů, stačí když mu dáte peníze na clo – čaj nikdy nedorazí.
Výbery na charitu na ulici jsou vždy podvod! Nebezpečí e vždy při koupi drahých kamenů, navíc korály a
mušle se země nesmí vyvážet a jejich koupí podporujete jejich ničení.
Dalšími chytáky na turisty jsou řidiči tuktuků, kteří se často snaží nadhodit cenu dopravy, někdy se zeptají,
kde se chcete ubytovat, vysvětlí, že hotel je v přestavbě a že vás vezmou jinam (kde dostanou provizi).
ŽEBRÁNÍ
Kolem chrámů a kostelů se často shromažďují žebráci. Je jen na vás, jestli jim něco dáte, vždy je však lepší
dát více žebrákům méně peněz, než vše darovat jedinému. Také se vyhýbejte žebrákům, kteří oslovují jen
západní turisty.
Nezodpovědný přístup předchozích návštěvníků zapříčinil to, že na ostrově žebrá spousta dětí, nic jim
nedávejte, nepodporujte je v tomto chování a nedělejte z nich závislé na žebrání. Pokud chcete pomoci
místním dětem, věnujte raději peníze na dobře prověřenou charitu (tedy ne někomu, kdo vybírá na ulici), či
přímo škole.
ETIKETA V CHRÁMU
při návštěvě buddhistických a hinduistických chrámů musíte být slušně oblečeni, zujete si boty, sundáte
pokrývku hlavy, ramena a nohy musí být zakryté. Je neslušné vstupovat do chrámu v plážovém oblečení.
Když nevíte, kde si nechat boty nebo klobouk, napodobte místní. Nikdy se nenechávejte fotit u Buddhovy
sochy. Další pravidla nejsou až tak striktní, přesto by však turista neměl mířit nohama na zpodobnění
Buddhy a jeho sochu by měl obcházet po směru hodinových ručiček.
Pokud jde o obutí a oblečení tak stejná pravidla platí i v hinduistických chrámech. V některých chrámech
nesmí nehinduisté vstupovat do vnitřní svatyně, v jiných si muži musí svléknout košile a ženy mají někdy
vstup úplně zakázán. V chrámech se dá také narazit na „průvodce“ – někdy vás v chrámu provedou místní
mniši za finanční obnos, jinde se objeví neoficiální „průvodce“ a nabízí vám své služby – pochopitelně za
finanční odměnu. Pokud o tyto služby nestojíte, nenechte si je vnutit.
FOCENÍ
Pokud si chcete někoho vyfotit, nejdříve se ho zeptejte, bývá zvykem dát mu za to několik rupií, hlavně
např. umělcům, či mnichům. Přímo agresivně pak na focení bez placení reagují rybáři na kůlech. Focení se
u Buddhy je zakázáno a v mnoha chrámech je zákaz focení celkově. Při focení zády k Buddhovi můžete
mít seriózní problém – v lepším případě vám policista vymaže fotografie, v horším skončíte na policejní
stanici!
6. CESTOVÁNÍ
NÁRODNÍ PARKY A REZERVACE
11 TP Journey
Vlivem rozdílné nadmořské výšky nabízí ostrov o trochu menší než Česká Republika velmi rozdílná
klimata a díky tomu i extrémní druhovou rozmanitost. Vlhké, deštivé vysoko položené oblasti nabízí deštné
pralesy, ty zvolna přechází v čajové plantáže, rýžová políčka až do nížin. Národních parků je 14 a společně
s rezervacemi zabírají 13% rozlohy ostrova. Nabízejí enormní množství jedinečných živočichů a rostlin,
včetně endemitických druhů. Bohužel má toto úžasné životní prostředí problémy – ubývá lesů, ty bývají
střídány zástavbou, Srí Lanka má extrémní dopravní vytíženost a zvyšující se množství turistů životnímu
prostředí také nepomáhá.
Bohužel je vstupné namířené velmi ostře proti zahraničním návštěvníkům, kteří v národních parcích utratí
velké peníze, i tak se určitě návštěva alespoň těch hlavních vyplatí. Pro návštěvu národního parku si budete
muset vzít džíp, který bude stát desítky dolarů na den. Otevírací doba je většinou od 6:30 do 18:30, přímo
v národních parcích je někdy možnost se ubytovat, to ale vyjde poměrně draze. Pro orientaci pomáhá kniha
„A guide to National parks of Sri lanka“
MĚSTA
Návštěva měst je na Srí Lance celkově méně oblíbenou aktivitou – špína, vyšší chudoba, extrémní doprava.
To oproti horám, historickým městům či moři přiláká jen málo turistů. Avšak Colombo za jednodenní
návštěvu jistě stojí, nejzajímavějším velkým městem je pak kulturní centrum Kandy.
OSTATNÍ
Srí Lanka má celkem osm památek UNESCO, na její půdě roste nejstarší, historicky doložený strom na
světě. Pokud jde o relaxaci, nevztahuje se ani zdaleka jen k plážím. Všude na Srí Lance najdete různé
masáže a léčebné koupele, tradiční je tu pak Ájurvéda – starověký systém terapií a léčby proti nemocem a
pro omlazování
PENÍZE
Denní rozpočet se vejde do 5000 rupií (850KČ). Srí Lanka je, hlavně co se dopravy a jídla týče, stále velmi
levnou zemí. Na Srí Lance je zvykem dávat díška, zhruba 10% obsluze (pokud není v ceně service charge),
10% řidičům jeepu či mikrobusu, pokud vám někdo vynese zavazadlo, je to 50 či 100 rupií. Hlídač bot pak
20, v chrámech často za požehnání 100 rupií. Směnárny a banky nemají špatné kurzy, jednoznačně nejlepší
je však vyměnit peníze na letišti, je tam vládou stanovený velmi příjemný kurz. Nechejte si doklad o
výměně a až budete odlétat, můžete si přebytečné rupie vyměnit zpět.
Ceny
Voda 0,5L 50LKR Voda 1,5L 70LKR
Voda 5L 180LKR Černý čaj 15LKR
Mléčný čaj 40LKR Zelený čaj 100+LKR
Džus 150+LKR Litrový džus 400+LKR
Malé banány 100LKR/kg Jablko 50LKR
Mangko 50LKR Mandarinka 50LKR
Papričky (0,5kg) 200LKR Rýže s kari 200+LKR
Kuřecí biryani 250+LKR Pečivo různé druhy +-50LKR
Pokoj (mimosezóna) 1500LKR Tuktuk 1km 80LKR
Vlak, autobus 1-2LKR/km Praní v hotelu 500+LKR
Pohledy 30LKR Žabky 200+LKR
Obyčejné triko (slon) 500LKR Kvalitní triko 1000LKR
Kvalitní kraťasy 1000LKR Tepláčky 1200LKR
Mapa 300LKR Malý slon od Chcandy 1000LKR
OTEVÍRACÍ DOBA
12 TP Journey
Většina míst má zavřeno v neděli, bary zavírají okolo půlnoci a restaurace již v 9 večer. Obchody často o
sedmé hodině večerní. Luxusní a velké hotely mají často otevřeno 24 hodin denně, rodinné guest housy a
hotýlky však často zavírají a to dost brzo, klidně v 9. Je tedy dobré se domluvit s majitelem či personálem.
DOPRAVA
Doprava je velmi pomalá, průměrná rychlost

dorpavy z místa A do místa B je okolo 30km/h. To
je způsobeno velkou frekventovaností a špatnými
silnicemi. Autobusy spojují většinu měst a vesnic
Srí Lanky a jsou velmi levné, i když nepohodlné.
Bývají také velmi nepřehledné a budete se
pravděpodobně při hledání autobusu muset
spolehnout na pomoc místních. Tím se však
nenechte odradit, autobusy se dostanete téměř
všude a je to daleko zajímavější a levnější, než jen
říct tuktukářovi kam chcete.
Ještě hůře než autobusy jsou na tom s rychlostí

dopravy vlaky. Některé vlakové spoje však nabízí
neopakovatelný zážitek díky úžasným výhledům
Srílanský autobus (jiné budou neopakovatelný zážitek díky
přeplněnosti a extrémnímu nekomfortu). Ve vlaku
jsou 3 třídy, je ideální vybrat druhou třídu, která není tak přeplněná ale ani o moc dražší. Celkově je
doprava na Srí Lance velmi levná. Další způsob dopravy jsou samozřejmě typické asijské tuktuky – cena
by měla být něco okolo 70 Rupií/km, kdežto cena autobusu či vlaku se pohybuje mezi 1-2 rupiemi/km
UBYTOVÁNÍ
Ubytování lze sehnat ve velkých městech od 5 dolarů, v odlehlejších oblastech či plážových městečkách
bude o něco dražší. Kvalitní ubytování se pak pohybuje od 10 dolarů výše. Platí, že smlouváním nic
nezkazíte. Pokud jste sám tak by se cena pokoje pro 2, ve kterém budete sám, měla pohybovat okolo 2/3. Je
důležité se vždy ptát, zda je to konečná cena, neboť na Srí Lance je typickou praxí nepřipočíst různé taxy,
daně atp. Ceny se mění v průběhu roku, na západě je např. dráže v období od listopadu do dubna.
V nižších polohách musí být součástí ubytování větrák nebo klimatizace, na horách byste zase měli trvat na
teplé vodě a topení. Důležitou výbavou je také moskytiéra. Srílančané chodí brzo spát a proto, pokud
bydlíte v rodinném guest housu, může se stát, že již v 9 zamknou dveře.
13 TP Journey
7. DESTINACE SRÍ LANKY
COLOMBO
Přes západní pobřeží do země přichází většina návštěvníků. Zdejší pláže jsou také centrem ostrovního
turistického průmyslu. Nejlepší doba k návštěvě je od poloviny září do poloviny dubna, kdy je většinu času
jasno.
Colombo leží v deltě čtvrté nejdelší řeky Srí Lanky
– Kelani Ganga. Leží na západním pobřeží a má
největší přístav v zemi, který obstarává 90 % jejího
zahraničního obchodu. Bylo založeno arabskými
obchodníky, město se rozvinulo z malé rybářské
vesničky Kalamba, vzkvétat začalo až po příchodu
Portugalců v roce 1501, ti zde v roce 1518
vybudovali pevnost, která se stala jádrem města.
V r. 1656 vyhnali Portugalce Nizozemci. Britové
získali vládu v r. 1796. Colombo se rychle rozrostlo
po vybudování železnice k novým čajovým
plantážím ve vnitrozemí. V 19. stol. vyrostl nový
přístav a město se stalo důležitou vstupní branou do
Asie (přístav ležel na křižovatce důležitých
námořních obchodních tras) Trh v Colombu
Ve městě jsou výstavné třídy, parky, staré
koloniální budovy, hinduistické a buddhistické svatyně i moderní mrakodrapy. Colombo má tři univerzity a
jednu z nejpozoruhodnějších zoologických zahrad v Asii. Jsou zde vyhlášené bazary a obchody s drahými
kameny. Colombo má však velkou rozlohu zahrnující rozsáhlé chudinské čtvrti, nouzové kolonie na
bažinatých plochách kolem města. Dalším negativem města je chaotická doprava.
Doprava
Doprava po městě je složitá a zdlouhavá, proto je lepší po příletu zůstat v Negombu. Lepší je volit cestu
vlakem. Po příletu je možné získat odpovědi na dotazy v Sri Lanka Tourist Board (24 hodin denně). Tady
je třeba pořídit simkartu a vyměnit peníze. Jet tuktukem na autobusové nádraží v Katunayake. Další
možnost dopravy je vlak (do Colomba hodinu, do Negomba 10 minut)
Příjezd do Colomba vlakem je na nádraží Fort Railway station – blízko levných hotelů, daleko jižní části
města. Autobusem se dostanu na jedno z autobusových nádraží, vše je v blízkosti nádraží Fort.
Doprava v rámci města tuktuky (80Rs/1km), autobusy přeplněné a těžké se v nich orientovat. Další možnstí
jsou příměstské vlaky
Doprava z města – ideální je jet vlakem minimálně na konec města. Autobusové dálkové linky odjíždějí
všechny z nádraží ze čtvrti Pettah – celkem 3 nádraží.
Rozložení města
Složené z mnoha nesourodých městských částí. Administrativní centrum je Fort, komerční čtvrť Pettah,
mnoho dalších čtvrtí. Plážové centrum Mount Lavinia.
Fort
V centru Koloniálního města. Fungovala jako správní a administrativní centrum až do pumových útoků při
občanské válce. Stále tu jsou banky, aerolinie a další obchodní centra, stejně tak špičkové hotely. Navštívit
je možné starou holandskou nemocnici, která je dnes přestavěna na luxusní restaurace. Dalšími
památkami jsou maják Old Galle Buck z roku 1954 či Hodinová věž, původně maják z roku 1857. Část
oblasti je nepřístupná a celkově nejsou dané památky příliš zajímavé
Pettah
14 TP Journey
Chaotická čtvrť blízko Fortu je jednou z nejstarších částí Kolomba. Obchody a markety, spousta malých
obchůdků a úzkých uliček. Právě ve čtvrti Pettah zažijete to nejlepší nakupování, k nalezení je zde totiž
všechno. Tato čtvrť je jako jedna z mála tamilská a nabízí spoustu muslimských restaurací, mešity,
hinduistické chrámy, i křesťanské kostely. Na jižní straně se právě nachází Fort Railway Station.
Chrám Gangamaraya – jeden z nejkrásnějších buddhistických chrámů, je spravován poměrně podnikavým

mnichem, Galboda Gnanissara Therou, a nabízí velkou spoustu vzácných exponátů. Chrám je centrem
svátku Navam Perahera konaných v únoru při úplňku.
Chrám Seema Malaka – krásný buddhistický chrám na jezeře, co by kamenem dohodil od Gangamarayi.
Chrám funguje jako meditační centrum a působivý je hlavně za tmy, kdy je osvětlen.
Mount Lavinia
10 kilometrů jižně od Fort, památka hotel Mount Lavina. Plážové centrum, kde ale voda není nijak úžasná
a i pláž je poměrně špinavá, to se ale časem zlepšuje a místo je centrem shromažďování také navečer.
KOTTE
Středověké město Kotte leží asi 7 kilometrů jihovýchodně od centra Colomba – Fort. V roce 1984 pojal
prezident J.R. Jayawardene myšlenku přesunout sem hlavní město. To chtěl zároveň pojmenovat příhodně
Sri Jayawardenepura. Technicky je toto město hlavním městem Srí lanky, ačkoliv je to vlastně předměstí
Kolomba. Důkazem důležitosti místa je grandiózní moderní budova parlamentu stojící uprostřed umělého
jezera, budova bohužel není přístupná návštěvníkům.
NEGOMBO
Negombo je malé město ležící nedaleko jediného

mezinárodního letiště v zemi (asi 10km). Domovem
je pro srílanské křesťany a je to důležitý rybářský
přístav. V Negombu se nachází poměrně znečištěné
pláže, pokud jedete na jih, můžete je klidně
vynechat. Mezi památky patří stará holandská
pevnost, ta je však dnes využívána jako vězení.
Negombo je proslulé rybolovem (pomocí oruv –
kánoe s vahadlem). Ulovené ryby jsou pak
prodávány na místním rybím trhu. Další zajímavostí
jsou kanály, které tu vystavěli Holanďané, kanály
vedoucí přes Negombo měří přes 120km.
Sušení ryb v Negombu
YAPAHUWA (1000LKR)
Velkolepá citadela vybudovaná na velké žulové skále vystupující stovky metrů nad okolní nížiny. Sloužila
jako sídelní město ve 13. století, sídlo sem bylo přemístěno v roce 1972 z Polonnaruwy, neboť nové místo
bylo bezpečnější. Panovník Bhuvanekabahua I. s sebou přivezl i Buddhův zub. V roce 1284 bylo však
město dobyto kemen z jižní Indie a opět se vylidnilo, zůstali jen mniši a poustevníci.
Pozoruhodným místem je kamenné schodiště. Nahoře na schodech leží Lví terasa, jeden z lvů se dokonce
dostal na ne již příliš používanou deseti rupiovou bankovku. Vpravo od rozvalin města se nachází muzeum,
za ním jeskynní chrám, který však bývá často zavřen. Vstupné se platí 1000 rupií a zdarma dostanete malou
vodu. Yapahuwa je jednou z nejklidnějších památek Srí Lanky.
MIHINTALE (500LKR)
15 TP Journey
Mihintale leží 12km od Anuradhapury, je to slavné místo, kde byl na Srí Lanku poprvé zaveden
buddhismus. V roce 247 tu údajně sinhalský král Devanampiya Tissa střetl Mahindu (syn či bratr indického
krále (Ašóky), který nejdříve otestoval královu inteligenci hádankou o stromech a pak přešel k učení
buddhismu. Brzy obrátil krále i jeho družinu na novou víru. Z Mihintale se tedy stalo buddhistické centrum.
Hádanka, kterou Mahinda otestoval královu inteligenci při setkání:

 Jaké jméno nese tento strom, ó králi?
 Tento strom se jmenuje mango.
 Je ještě jiné mango kromě tohoto?
 Existuje ještě mnoho mangovníků.
 A jsou ještě jiné stromy, kromě tohoto a jiných mangovníků?
 Existuje mnoho stromů, pane, ale tyto stromy nejsou mangovníky.
 A jsou, kromě jiných mangovníků a stromů, které nejsou mangovníky, ještě jiné stromy?
 Existuje ještě tento mangovník, pane.
Dnes je Mihintale větší vesnicí a poutním místem. Je

tu celkem 1 850 schodů a proto může být návštěva
všech památek velmi únavná. Nachází se zde
nemocnice, velké kamenné lázně. Na druhé straně stojí
zbytky klášterních staveb.
První památkou je Kantaka Chetiya – dágoba, ze

kterého toho ale příliš nezbylo. Následuje
Medamaluwa – kdysi nejvýznamnější klášter. Nad
terasou jsou napsány sinhálsky zásady a povinnosti
mnichů i zaměstnanců. Na místě setkání Mahindy
s králem Devanampijou Tissou stojí terasa s dágobou
Ambasthala (dágoba mangrovníku). Poslední
památkou je dágoba Mahaseya, v jejímž nitru byl prý
uložen Buddhův popel a jeden vlas. Mihintale
ANURADHAPHURA (25USD)
Starověké město, asi 160 km severovýchodně od Colomba. Sinhálci založili město kolem r. 400 př. n. l. a
učinili je svým královským hlavním městem, v době své největší slávy patřilo k největším městům světa a
žilo zde na deset tisíc mnichů. Město se v průběhu celé své existence muselo bránit opakovaným nájezdům
útočníků z jižní Indie, kteří se několikrát dokonce dostali na trůn. Hlavním městem zůstalo až do vpádu
Indů v 10. Stol, město bylo vypleněno v roce 993 a v roce 1073 bylo již trvale opuštěno. V následujícím
století téměř zmizelo ze světa a jeho trosky tam ležely zarostlé džunglí až do 19. stol., kdy je objevili
Britové. Ti nedaleko vybudovali město Anuradhapura New Town a v roce 1980 byly zahájeny snahy o
restauraci starověké památky ze strany UNESCO.
Dnes je tedy město rozděleno na New Town, kde jsou téměř všechny hotely, restaurace atp., a původní
město. Prohlídku je ideální začít v části Mihavihara, která je fyzickým i historickým centrem starověkého
města. Klášter byl založen Devanapiya Tissou kolem posvátného stromu bo. Toto místo není jen
turistickým, ale i poutním cílem pro buddhisty. Sri Maha Bodhi, neboli strom bo vyrost z odnože, kterou
na Srí Lanku přivezla princezna Sangamitta – má pocházet z původního stromu bo v indické Bódhgaji, pod
kterým Buddha došel osvícení. V Indii byl tento strom brzo zničen, avšak ten srí lanský přežil a dnes z jeho
odnoží roste spousta stromů na celém ostrově i v Bódhgaji. Nedaleko stromu je mosazný palác, jméno
nese podle měděné střechy, kterou kdysi dávno měl. Bohužel se z paláce dodnes zachovalo poměrně málo.
Thuparama byla zase první dágobou postavenou na Srí Lance – postavit ji nechal sám Devanampiya
Tissa. Stavba se zřítila v 7. století a byla přestavěna. Poslední přestavba byla provedena v roce 1862.
16 TP Journey
Dálší částí je klášter Jetavana. Ten
vyrost na místě, kde se kdysi modlil
mnich Mahinda a kde bylo později
spáleno jeho tělo a na severu komplex
Abhayagiri. Klášter byl založen ve 3.
století - po jednom z náboženských sporů
mezi mnichy a králem založil král nový
klášter. Klášter byl věnován mnichovy
jménem Tissa a stal se soupeřem
tradičního théravádového buddhismu.
Ústřední stavbou kláštera je dágoba
z červených cihel. Citadela je oblast
královského paláce. Současný královský
palác byl jednou z nejnovějších staveb
v areálu – byl postaven po roce 1070.
Přesto z tehdejšího paláce nezůstalo
téměř nic. Posvátný strom Bo v Anuradhapuře
Třetí částí je klášter Abhayagiri, ten leží

na severu města a byl založen králem Vattagamanem Abhayou v roce 88 př.n.l. Klášter se rychle stal
nejvlivnějším v zemi. Klášter vyučoval k nelibosti mnoha mnichů také mahajánový a tantrický
buddhismus. Nejnápadnější stavbou je opět velká dágoba, ta dříve dosahovala výšky 115 metrů, po
přestavbě je to však už jen 70 metrů. Podle tradiční víry je vystavěna nad Buddhovou šlépějí (ten údajně
stál rozkočen zde a na Adamově hoře). Nedaleko od dágoby leží tzv. Samadhi Buddha – socha vytesaná
z vápence ve čtvrtém století. Kuttam Pokuna jsou lázně z 8. století, které sloužily k rituálnímu omývání.
Okolo města jsou vodní nádrže, které kdysi dávaly život starověkému městu. Město se nedá projít pěšky –
kolo či tuktuk. Nastává zde problém se vstupenkami (jsou na den, neplatí do některých částí,…)
Anuradhapura má památky dále od sebe a pro jejich návštěvu doporučuji půjčit si kolo (500LKR na den).
Pokud se rozhodujete mezi Anuradhapurou a Polonnaruwou, doporučují druhé královské město.
AUKANA (750LKR)
Vesnice Aukana je známá dvanáctimetrovou sochou Buddhy. Tato socha pochází z 8. či 9. století se stala
symbolem srí lanského buddhismu a její kopie ve stejné velikosti jsou k nalezení po celé zemi. Socha stojí
u nádrže Kala Wewa. Socha je důkazem vlivu mahajánového buddhismu, který klad důraz na Buddhovu
nadlidskou, transcendentální moc (aura nad Buddhovou hlavou). Sochy vznikaly dvě paralelně, druhá je asi
10km od Aukany a je nedokončená.
POLONNARUWA (25USD)
Ruiny města se rozkládají na východě ostrova, 170 km severovýchodně od Colomba. Oblast se stala
zemědělsky významnou po vybudování Minneriyské nádrže. Městečko se brzy stalo obchodním centrem a
v roce 368 již byla natolik významná, že zde bylo vybudováno královské sídlo. Hlavním městem říše se
stala také díky své výhodné pozici – vzdálenější od jižní Indie, zároveň osdus byl lepší přístup do některých
provincií na jihu ostrova. Někteří králové si vybírali toto město za sídlo již v době Anuradhapury.
Polonnaruwa se stala nakrátko kořistí čólského krále a to v roce 993. Zpět bylo město dobyto až v roce
1055 a král Vidžajábaha jej upřednostnil před Anuradhapurou. V 11. a 12. století, v době své největší slávy,
byla sídelním městem sinhálských králů. Zároveň nastal největší rozkvět staré srílanské civilizace a to díky
vyhnání čólských nájezdníků pocházejících z jižní Indie. Nedlouho poté byli slabí srílanští panovníci
zahnáni novými vlnami nájezdníků z jižní Indie na jih země a na ostrově panovaly nepokoje a soupeření o
moc. Polonnaruwa zůstala po roce 1293 opuštěná a zarůstala džunglí. V roce 1982 bylo město zapsáno do
seznamu UNESCO.
17 TP Journey
V centru leží skupina královských budov označovaná jako Royal Palace Group. Paláce vybudovány
jednotlivými panovníky jsou obehnány částečně zrekonstruovanou hradbou. V centru je značně zchátralý
původní Parakramabahuův palác. Kousek od královského centra se nachází Quadrangle (neboli Dalada
Maluwa – terasa relikvie zubu). Zde byl uložen Buddhův zub v dobách, kdy se ve městě nacházel.
Dominantou této části je stavba Vatadage či Gal Pot („kamenná kniha) – ohromný popsaný žulový balvan.
Další stavbou je tzv. sedmitpatrový chrám (Satmahal Prasada), ze kterého se však zachovalo pater jen 6.
Stavba nemá na Srí lance obdoby – připomíná zikkurat a je možné, že byl vybudován khmerskými staviteli.
Šivova svatyně číslo 1 leží na jih od Quandrangle je jeden z mnoha hinduistických chrámů ve městě.
Zajímavostí je, že hinduistická svatyně je postavena tak blízko k těm buddhistickým.
Velkým pozitivem pro prohlídku je, že jednotlivé památky jsou velmi blízko sebe a areál se dá projít
během jednoho dne. Prohlídka je přesto náročná pěšky a ideální je kolo či tktuk.
SIGIRIYA (30USD)
Neboli „lví skála“ je pozoruhodná skalní

pevnost na 180 km vysokém žulovém
bloku, 150 km severovýchodně od hlavního
města Colomba. Již před vybudováním
pevnosti zde byl buddhistický klášter.
Samotná pevnost byla vybudována za vlády
krále Kásjapy I. (477-495 n. l.) na
dvouhektarovém plochém vrcholku. Ten se
totiž bál návratu svého bratra, kterého
poslal do vyhnanství do Indie, na obranu
tedy postavil nedobytnou pevnost. Stavba
trvala 7 let. Jeho bratr Mogallan se skutečně
vrátil a nakonec v boji Kassapu porazil, ten
si podle legendy sám řízl hlavu a hodil ji do
propasti. Mogalla, jako právopaltný dědic,
převzal vládu a předal Sigiriyu
buddhistickým mnichům. Nahoru se Výhled ze Lví skály
vystupuje schodištěm, které vede mezi
tlapami a krkem obrovského kamenného lva. Ve skalní jeskyni se zachovaly fresky z 5. stol. znázorňující
21 polonahých rozkošnic.
Palác stál na vrcholu a skoro celá plocha byla zastavěna budovami. Dnes zůstali jen základy. Je zde vidět
obdélník, který se označuje jako trůn. Blízko hradeb je vodní nádrž, voda byla nahoru naváděna pomocí
důmyslného hydraulického systém.Vodní zahrady se liší v průběhu roku, podle toho, kolik vody napršelo,
působivější jsou v období dešťů. První část je tvořena čtyřmi, do čtverce uspořádanými jezírky. Na zahrady
navazuje zahrada fontán. K obnovení 1 500 let starých fontán stačilo pouze pročistit vodní kanály, které je
napájely. V nedaleké jeskyni jsou přímo na skalní stěně nejznámější srílanské nástěnné malby – Sigiriyské
krásky. Fresky žen byly namalovány v 5. století a jsou jediné nenáboženské malby, které se zachovaly ze
starověké Srí Lanky. Jsou symbolem země a jejich reprodukce je možné vidět na každém kroku.
Z původních 500 žen se dochovalo jen 21 krasavic. Pravděpodobně se jedná o portréty aspár (nebeské
nymfy). To by vysvětlovalo, proč jsou vyobrazeny pouze do pasu a jakoby vystupují z oblaků.
Přes lví plošinu a dvě obrovské vytesané lví pracky vede cesta ke gigantickému kamennému lvu. Lvi byli u
Sinhálců nejvyšším symbolem moci a velikost tohoto zvířete měla pravděpodobně symbolizovat
Kassapovu moc. Velké klece z drátěného pletiva slouží jako ochrana před včelami. Pozor, je dobré jít sem
co nejdříve, otevřeno je od 8. Pak jsou limitované prostory jaksi přeplněné. Nebezpečím mohou být hejna
včel, která se (ne příliš často) rojí, v takovém případě vás na Sigiriyi nepustí.
DAMBULLA (ZDARMA)
18 TP Journey
Malé městečko je proslulé jeskynními chrámy. Chrámy jsou mistrovským dílem sihálského buddhismu.
Památka se skládá z 5 jeskyní s obrovským množstvím soch a každý kousek povrchu je pokryt malbami.
Chrámy leží asi 2km jižně od centra města a jsou vytesány do obrovské žulové skály, která ční 160 metrů
nad okolní krajinou. Jeskyně byly údajně obývány už v pravěku, později je začali využívat buddhisté
k obřadům. Král Vattagamani Abhaya musel při nájezdu tamilů uprchnout a přišel o trůn, musel se
schovávat a to činil právě v těchto jeskyních. Když se dostal zpět k vládě, z vděčnosti nechal vytvořit
z jeskyní chrámy. Fresky byly namalovány při opravách v 17. a 18. století.
Před vstupem se zout, zahalit ramena a kolena. Smí se fotit. Prohlídka je vhodná od jeskyně číslo 5
sestupně. Jeskyně 5 (Devana Alut Vihaeaya – druhý nový chrám) zahrnuje sochy z cihel a štuky. Hlavní
figurou je desetimetrový Buddha. Jeskyně 4 (Paccima Viharaya – západní chrám) je malá, obsahuje
spoustu soch Buddhy v meditační pozici. Další Buddha je za závěsem. Uvnitř je malá dágoba. Jeskyně 3
(Maha Alut Viharaya – velký nový chrám) má vchod v podobě makary s vraty ze silných fošen. Zahrnuje
přes 50 soch Buddhy. Stropní malby zachycují modlícího se Buddhu. Vpravo je pak malba z 19. století –
Buddha v idylické zahradě. Jeskyně 2 (Maharaja vihara – Chrám velkého krále) je ohromný prostor
připomínající hrobku. Je to doslova skalní katedrála. Jeskyně byla několikrát změněna a v 18. století zcela
zrestaurována. Boky jeskyně lemují četné Buddhovy sochy, četnější a variabilnější než v ostatních
jeskyních. V jeskyni jsou indičtí bohové – Samana, Višnua a Ganéša. Nedaleko odkapávající voda prý
nikdy nevysychá. Na stropě jsou obrazy různých dágob Srí Lanky a scény z Buddhova života. Hlavní obraz
je vítězství nad Márou. Jeskyně 1 (Devaraja Viharaya) patří Višnuovi, je mu připisován její vznik. Uvnitř
je 14metrová socha spícího Buddhy, u jeho nohou je nejvěrnější žák Ánanda. Zástěna se rozhaluje jen při
bohoslužnách. Bizarní Zlatý chrám, kýčovitá stavba s obrovským sedícím Buddhou, byla postavena v roce
2000 – dle nápisů jde o největší sochu Buddhy na světě – to je však lež, není ani největší na Srí Lance.
SLONÍ SIROTČINEC PINNEWALA (2500LKR)
Sirotčinec byl založen v roce 1975 pro sedm

osiřelých slůňat, původní populace se rozrostla
na 70 kusů, což je největší v zajetí chované stádo
na světě. Jsou zde zvířata osiřelá, zraněná
v přírodě, opuštěná, každým rokem se navíc
minimálně jeden slon rodí. Dobré je se sem
dostat v době krmení. Dá se sem dojet autobusem
či vlakem z Kandy.
Místo se postupně z dobročinného stánku stalo

výdělečnou zoologickou zahradou, avšak i tak
nabízí skvělý zážitek a to hlavně při koupání
slonů, pokud v době před začátkem koupání
stojíte v ulici, kudy prochází sloni, budete mít
pocit, jako by se stádo valilo na vás. Poté je
Koupání slonů v sirotčinci můžete doprovodit k řece a podívat se, jak si
užívají koupel.
BOTANICKÁ ZAHRADA PERADENIYA (1500LKR)
Přesněji řečeno leží asi sto kilometrů od hlavního města Kolomba a šest kilometrů od města Kandy,
proslaveného v buddhistickém světě chrámem Buddhova zubu. Zahrada se rozkládá na ploše zhruba 150
akrů a oplývá velkým množstvím místních i cizokrajných druhů rostlin. Nachází se zde zhruba 10 000
stromů. Jako okrasná zahrada sloužila sinhálským králům již od 14. století. Roku 1821 ji Angličané
prohlásili za majetek britské koruny a částečně ji přebudovali na anglickou zahradu. V roce 1824 zde byl
poprvé vysazen čajovník.
Od vchodu vede hlavní Royal Palm Avenu, které vede až k řece a protíná celou zahradu, prochází i částí
zvanou Great Circle. Na západ od této cesty je Great lawn, který zahrnuje nejpozoruhodnější rostlinu
zahrady - je jí obrovský fíkovník, jehož větve vytváří přírodní pavilon. Dalšími zajímavými stromy jsou
19 TP Journey
kokosové palmy zvané coco de mer – podsadité stromy rodí až 20kilové kokosy (ořech nemrava, protože
připomíná zadek). V severní části žijí hejna kaloňů či tlupy makaků.
KANDY
Městečko leží uprostřed příkrých zelených kopců v nitru ostrova. Dnes udržuje velké množství sinhálských
tradic. Svobodu si uhájilo po dvě a půl století, kdy odolávalo útokům Portugalců i Holanďanů. Jedinečné
kulturní dědictví je patrné všude – v tanci, hudbě i architektuře. Ve městě se konají nejbarvitější oslavy
v zemi – Esala Perahera. Kandy je moderní, druhé největší město Srí Lanky, přesto si zachovává tradiční
atmosféru.
Město vzniklo na počátku 13. století. Při obsazování Srí Lanky Evropany bylo Kandy posledním
nezávislým městem – díky své výhodné pozici. Sláva ještě vzrostla díky posvátné relikvii Buddhova zubu,
pro tento tradiční symbol sinhálské suverenity byl vybudován Chrám Buddhova zubu. Britové ovládli Srí
Lanku v roce 1798 a rychle se snažili dobýt i poslední nezávislé území. Dobývání končilo nezdary a
Britové město ovládli nakonec až díky krutosti místního krále Rádžasinhy (původně hinduista z Indie,
konvertoval k buddhismu), proti kterému se vzbouřilo obyvatelstvo a poklidně Brity přijalo. Kandy se brzy
začalo rozvíjet ve významné centrum britské správy a obchodu. V roce 1867 byla dokončena železnice,
která velmi usnadnila dopravu do města.
Ve středu města je velké umělé jezero z roku 1807, dříve to byla rýžová pole. Jezero dostalo název Kiri
Muhunda (Mléčné jezero).
Hlavní atraktivitou je Chrám Buddhova zubu – nejvýznamnější buddhistická svatyně Srí Lanky. Zub zde
byl uložen v 16. století. Chrám byl vážně poškozen v roce 1998, když před ním byla odpálena nálož v autě.
Dnes však není na tuto událost ani památky. Chrám nabízí třikrát denně Púdžu, které se zúčastní více
turistů, než věřících, nejméně turistů bývá na ranní Púdže. Chrám je strohá bílá stavba se sedlovými
střechami, nápadná je osmiboká věž Pittirippuva – místo, které je od doby Srivikrama Rádžasihna
využíváno jako řečniště, dnes odsud každá nová hlava státu provádí první řeč. Do chrámu se vstoupí
branou Mahá Bahalkada, ta byla původně společným vstupem do paláce i chrámu. U vchodu je také
bohyně Lakšmí. Hlavní svatyně chrámu má dvě patra a je na Nádvoří bubeníků (Hewisi Mandapaya).
Svatyně působí nedokončeně díky podivnému rozvržení zdobení. Celá svatyně je obehnána zlatým
zábradlím, steny jsou zdobeny malbami proplétajících se husí, lotosů, lián a lvů. Slunce a měsíc je symbol
králů z Kandy. Síň s relikvií Buddhova zubu je v horní části svatyně, do síně se vstoupit nesmí. Buddhův
zub je uložen na konci svatyně. Další svatyní je Alut Maligawa postavená v roce 1956 na výročí 2 500 let
od narození Buddhy.
ADAMOVA HORA
Jedno z nejvýraznějších přírodních

pamětihodností ostrova a zároveň jedno
z nejuctívanějších poutních míst. Hora je s 2243
metry pátým nejvyšším vrcholem ostrova.
S horou se pojí spousta legend, především tedy
s podivnou vyhloubeninou na vrcholu
nazývanou Sri pada neboli Posvátná šlépěj. Dle
buddhistické mytologie jde o otisk nohy
Buddhy, kterou zde zanechal na žádost boha
Samana. Pro křesťany jde o šlépěj Adama, když
byl vyhnán z ráje, putoval světem, až stanul na
této hoře v domnění, že se opět ocitl v ráji,
v pokání pak stál 1000 let nahoře na jedné noze,
dokud mu nebyly odpuštěny hříchy.
Hinduistická tradice tvrdí, že zde otisk zanechal
Šiva. Dle portugalských křesťanských kolonistů Výhled z Adamovy hory
patří otisk sv. Tomášovi, zakladateli tohoto
náboženství v Indii. Přes všechny verze zůstává Adamova hora výhradně buddhistickým posvátným
20 TP Journey
místem, cílem poutníků je již přes 1000 let. Na horu při svých cestách vystoupil například Marco Polo nebo
Robert Knox.
Výstup na Adamovu horu se tradičně uskutečňuje v noci, aby poutníci dorazili na vrchol za východu
slunce – tak si můžete vychutnat nádherný výhled, ještě než se snesou mraky, ale také možná budete
svědky jednoho z nejpodivuhodnějších přírodních úkazů, jaký lze na Srí Lance spatřit: postupně jak se
rozednívá, vytváří stoupající slunce stín hory, který jako by se vznášel v prostoru před vašimi zraky. Ať už
jste zdatní či nikoliv, výstup na Adamovu horu dá pěkně zabrat – namáhavých sedm kilometrů po převážně
strmě stoupající cestě na které je i 4800 schodů, dokáže i otrlé chodce pěkně potrápit. Nejlepší způsob, jak
postupovat, je jít pomalu. Nechte si na výstup tak tři hodiny, včetně zastávek na občerstvení. Při mírném
tempu se vmísíte mezi poutníky – vždyť právě pocit sounáležitosti s ostatními činí výstup tak zajímavým.
Sluce vychází mezi šestou a půl sedmé, takže chcete-li být včas na vrcholu, je třeba vyrazit kolem druhé
hodiny v noci.
Cesta na vrchol začíná ve vesnici Dalhousie a vede kolem sochy kopírující Buddhu z Aukany a dál přes
most. Od velké matoucí cedule doprava po schodech (tak 150 metrů za mostem). Při příchodu na vrchol se
zazvoní na zvon – tolikrát, kolikrát již horu vyšli. Samotná šlépěj je zklamáním, protože stopu mco
nepřipomíná – ta pravá je údajně ukryta v podzemí. Při východu slunce se zobrazuje stín tvořený horou, ten
má dokonalý trojúhelníkový tvar což je záhada vzhledem k tvaru hory.
Je těžké přesně určit, kdy vyrazit – pokud je sezóna (začíná prosincovým úplňkem a končí květnovým
úplňkem), tak půjdou davy poutníků – rozhodně nechodit o víkendu a už vůbec ne při úplňku. Na horu se
v tyto dny stojí fronta a může se stát, že zůstanete trčet hodinu na jednom schodě. V sezóně tedy ideálně od
pondělí do čtvrtka a ve 2 v noci. Mimo sezónu chodí téměř jen turisté – stačí vyjít před třetí.
Občerstvení je při sezóně všude po cestě, mimo sezónu je otevřených několik stánků (vždy alespoň nějaký),
kde je možné koupit vodu, čaj, svačinu.
NUWARA ELIYA
Město v centrálním pohoří, v nadmořské výšce 1 900 m, 100 km východně od Colomba, v oblasti pěstování
nejlepšího cejlonského čaje. Britové zde v příznivých klimatických podmínkách založili v r. 1825 horské
letovisko jako útočiště před letními vedry v nížinách. Většina budov je postavena v anglickém stylu a i
dnes má tedy městečko anglickou atmosféru. Nejvýše položené město země má jezero, golfové hřiště a
potoky plné pstruhů. Je východiskem k túrám do hor. Severně se tyčí nejvyšší hora Srí Lanky
Pidurutalagala (2 524 m). Obyvatelstvo je tamilské a spousta místních se živ jako zahradníci. Pro mnoho
návštěvníků je přesto město zklamáním, hlavní část je tvořena nevzhlednou betonovou zástavbou.
Ve městě se dají koupit levné a kvalitní značková trika, mikiny, kalhoty, bundy, boty a podobně. Také je tu
možnost dát si točené a docela levné pivo v hospodě The Lions Pub, kde se vás však obsluha pokusí okrást.
HAPUTALE
Jedno z nejkrásněji položených měst na Srí Lance – na hřebenu kopce odkud se naskýtá výhled dolů do
nížin, téměř až k moři. Město je rušné, převážně tamilské centrum. Ve městě zpravidla odpoledne prší a již
dopoledne zakryje nádherné výhledy mlha. Po okolí i téměř v centru se rozkládají rozsáhlé čajové plantáže,
mezi kterými se můžete projít. Do Haputale vede železnice, která byla vybudována v 19. století. Pro
návštěvu si připravte podzimní bundu a kalhoty. Místní obyvatelé jsou neobyčejně vřelí a přátelští. Je
s podivem, že Haputale nemá větší oblibu u turistů – ti často volí raději nedalekou turistickou vesnici Ellu.
Z Haputale se dají podniknout výlety do NP Horton plains a na výhled Lipton seat.
HORTON PLAINS A WORLD´S END (20USD)
Národní park zabírající nedotčené území pustých, vysoko položených planin. Tyto planiny jsou náhle
ukončeny na jižním okraji skalním srázem, známým koncem světa hlubokým téměř 900 metrů. Hortonovy
pláně leží ve výšce přes 2000 metrů nad mořem. Oblast se většinu času halí v mlze a má velkou vlhkost.
21 TP Journey
Flóra je tu díky vlhkosti a nižší teplotě velmi odlišná oproti zbytku Srí Lanky – rododendrony, bambusy,
stromové kapradiny. Mlžný prales začíná pomalu mizet, možná kvůli kyselým dešťům.
Výhled konec světa je většinu času zahalen mraky a mlhou a do místa je poměrně drahé vstupné, je tam
také poměrně zima. Procházka a výhled jistě stojí za to, avšak musíte tam být včas, to znamená vyjíždět
z Haputale okolo 5 hodiny ranní (tuktukem či vanem)
LIPTON´S SEAT (50LKR)
Čajový magnát, sir Thomas Lipton v roce 1890

vybudoval čajovou továrnu Dambatenne
(vstupné 250LKR). V této budově je
zachováno původní koloniální zařízení. Jsou tu
tedy zajímavé důkazy toho, že zpracování čaje
se od té doby příliš nezměnilo. Zajímavější než
továrna je místo Lipton´s Seat, jedna
z nejkrásnějších vyhlídek na Srí Lance. Oproti
Horton plains je vstupné velmi levné – 50
rupií.
Vyšplhat se na vyhlídku stojí nějakou tu

námahu, pěšky asi 7km po silnici, nebo
kratčeji po schodech. Můžete se také nechat
odvést tuktukem až na vrchol, což ocení
hlavně nadšenci, kteří tu chtějí být na východ Východ slunce nad Lipton´s seat
slunce. Od desáté hodiny se tvoří mraky a
odpoledne je již výhled zpravidla zahalen, proto je třeba přijít brzy. Vyhlídka je pojmenována podle
čajového magnáta, který se sem často chodil kochat výhledem na své impérium. Nabízí se pohled na celý
jih ostrova až k pobřeží, které je ale vidět jen za jasného dne.
ELLA
Vesnička Ella je jedno z nejlíbeznějších míst na ostrově a její obliba mezi turisty roste. Má příjemné mírné
klima a zelené kopce, které jsou však pokryty čajovými plantážemi. Krásné výhledy se naskýtají z Ella
Rock, vede sem zhruba tříhodinový trek, je však jednoduché se ztratit a proto můžete využít služeb
průvodce. Další krásný výhled jez „Malé Adamovy hory“ na jejíž vrchol trvá procházka necelou hodinu.
Obecně platí, že ráno je jasno a okolo desáté se zatáhne, od té chvíle tedy již nic moc do konce dne
neuvidíte. Je dobré si vždy přivstat a na danou vyhlídku se vydat co nejdříve, klidně za tmy a pak si užít
východ slunce. Asi 6 kilometrů od vesnice jsou poměrně slabé vodopády Rawana Ella Falls. Vodopád se
kaskádovitě řítí z výšky devadesáti metrů.
U vodopádu potkáte jedny z mála srílanských podvodníků – „muži s kameny“. Jejich byznys spočívá
v tom, že vám vnutí zdarma malé barevné kamínky a po chvíli se zeptají, odkud jste? A nemáte české
peníze? Já je sbírám, pro děti. Turisté jim pak dají svou měnu a oni je v dalších dnech obratně vymění tímto
způsobem? Odkud jste? Česká Republika? Já jsem průvodce a nějací Češi mi dali díško v korunách,
protože neměli drobné, mohli byste mi je vyměnit?
DIYALUMA
Vodopád Diyaluma je s výškou 171metrů třetím největším na Srí Lance. Název znamená „rychlý proud
vody“. Po příkré stezce se lze vyšplhat podél vodopádu až nahoru, kde se nachází několik přírodních
skalních tůní, ve kterých je možné plavat. Další možností je vyjít nahoru po mírnější a delší pěšině. Ze
shora však není příliš vidět.
Z vodopádu v roce 2015 skočil tamilsko-sinhálský pár, protože jim rodiče bránili ve vztahu
BUDURUWAGALA
22 TP Journey
Uprostřed nenarušeného lesa suchého pásma se skálami se nachází skupina sedmi figur vytesaných do
veliké skály, jejíž tvar připomíná ležícího slona. Figury patří k největším na ostrově a patrně pochází
z desátého století. Patrný je na nich vliv mahájánového buddhismu.
Ústřední sochou je patnáctimetrový Buddha. Tři po Buddhově pravé ruce stojící sochy jsou mahajánové:
prostřední představuje Avalokitéšvaru (bódhisattva milosrdenství), další 2 sochy jsou pravděpodobně jeho
družka Tárá a princ Sudhana. Sochy po Buddhově levé ruce jsou: první pravděpodobně Višnu, uprostřed
bódhisattva Maitréja a třetí socha je pravděpodobně Vadžrapáni, strážce tantrických nauk, má nad rukou
také tantrický symbol. Nad sochami byly pravděpodobně původně stříšky.
KATARAGAMA
Malé izolované městečko je jedno

z nejposvátnějších míst Srí Lanky – pro
buddhisty, hinduisty i muslimy je město
Poutním místem. Poutníci z Jaffny sem jdou
45 dní dlouhou pouť padjátra.
Nejvýznamnější svatyně je zasvěcená
Karatagamovi, neboli Skandovi (ten je často
zobrazován, jak v ruce třímá trojzubec, jeden
ze znaků boha Šivy), buddhisticko-
hinduistickému bohu, který zde údajně
přebývá. Původ a smysl svatyně není jistý,
podle jedné z teorií ji ve 2. století př.n.l.
vystavěl král Dutugemunu. Při
kataragamských slavnostech lidé dokazují
svou oddanost božstvu například tím, že si
propichují tváře nebo jazyk jehlicemi a chodí Každodenní slavnosti v Kataragamě
po žhavém uhlí. V době svátků do města
proudí davy poutníků.
Městečko je přes den velmi klidné, ruch nastává až při večerních pójách. Jednou z důležitých staveb je
mešita Khizr a sousední svatyně Shiva Kovil. Příliš muslimů tu však člověk nepotká. Hlavní komplex se
nazývá Maha Devale (velká svatyně) – ten představuje typické srílanské míšení buddhismu s hinduismem
– s božstvy a ikonami z obou náboženství. Uvnitř jsou 3 hlavní svatyně, přímo naproti vstupní bráně je
ústřední svatyně patřící samotnému Kataragamovi. Stěny má zdobeny růžovými lotosy, zelenými lístky a
figurami slonů. Sám bůh je uvnitř zobrazen ne jako socha, ale jako vél (dlouhé kopí). Další dvě svatyně
jsou zasvěcené Ganéšovi a Buddhovi. Zajímavostí je, že věřící sem bohu přichází obětovat kokosy. Večer
sem míří davy poutníků s mísami ovoce a květinami pro Kataragamu. Při póje, která začíná v 6.30 večer, je
předváděn paví tanec kávád, při kterém se poutníci zběsile točí. Spousta daších ceremonií se koná
v průběhu celého dne. Před slavnostmi se věřící vykoupou v hnědé řece Menik Ganga.
Bůh Kataragama (Skanda)
Snad žádné jiné božstvo na Srí Lance neztělesňuje matoucí synkretickou povahu buddhistických a
hinduistických tradic tak typicky jako bůh mnoha tváří Kataragama. Katragama ma dvojí zcela odlišný
původ. Pro buddhistické Sinhálce je Kataragama jedním ze čtyř velkých ochránců ostrova. I když původně
byl celkem nevýznamným místním božstvem, pojmenovaným po městě, ve kterém se nacházela jako
svatyně, nabyl pro Sinhálce zvláštního významu v počátcích bojů proti jihoindickým Tamilům, a jeho
stoupenci věří, že pomohl králi Dutugemunuovi ve vleklém boji proti Elarovi. Pro hinduistické Tamily je
Kataragama ekvivalentem významného božstva Skandy, syna Šivy a Párvatí a bratra Ganéši. Kataragama je
často zobrazován, jak v ruce dřímá trojzubec, což je také jeden ze znaků boha Šivy. Má rudou barvu a jeho
jízdním zvířetem je páv. Kvůli hrdinským činům, jak na poli válečném, tak ve věcech lásky, je Kataragáma
uctíván jako obávaný válečník stejně jako milenec.
YALA (5000 – 8000LKR)

23 TP Journey
Yala je národní park, nejnavštěvovanější rezervace na Srí Lance, nejlepším výchozím bodem je nedaleké
městečko Tissamaharama, kde téměř každý má guest house či provozuje safari. Bohužel není zdaleka jisté,
že návštěvník uvidí velká stáda zvířat, a to z důvodu velkého množství jiných turistů, kteří po národním
parku jezdí v jeepech. Největší pravděpodobnost spatření zvířat je na travnatých a vodních plochách, kde se
shromažďují. Daleko větší šance je v období sucha, v období dešťů je totiž voda všude a zvířata nejsou
nucena chodit k napajedlu, mnohé šelmy se navíc schovávají před deštěm.
Mezi zvířata, která tu lze vidět, patří: levhart (jedno z nejlepších míst pro pozorování levharta na světě,
uvidí ho ale tak každý třetí návštěvník), slon, krokodýl, buvol, makak, medvěd pyskatý, šakal, dikobraz a
velké množství různých druhů ptáků. Celé 4/5 jsou natolik chráněné, že jsou návštěvníkům nepřístupné.
Přístupné části jsou Yala East a West. Část West je nejblíže k Tisse a je tou nejvíce navštěvovanou zónou.
V minulosti se v oblasti nacházela velká sídliště, jejichž pozůstatky jsou stále viditelné. Nejznámější je
klášter Situlapahuwy, kde kdysi přebývalo na deset tisíc lidí.
Prohlídka začíná zpravidla v 5.30 v Tisse, po hodině jízdy se dostanete do národního parku a zpět do města
se vracíte před obědem. Další možností je odpolední sledování za soumraku, od 15 do 19 hodiny. Nebo
třetí možnost – celodenní pozorování se zastávkami na pláži. Cena jeepu se pohybuje od 4500 za půl dne a
nutno říci, že je lepší si připlatit za kvalitnější jeep, ze kterého bude pozorování zvířat mnohem příjemnější.
Řidič bude očekávat spropitné, odpovídající je 500 rupií. Dohodněte si předem cenu, zeptejte se na
dalekohled a občerstvení.
Při začátku prohlídky pojedete s dalšími možná dvaceti, možná třiceti jeepy a budete nahánět jednotlivá
zvířata. Všechny jeepy se snaží zabrat co nejlepší pozici a jakmile se někde objeví jiné zvíře, všichni se
zase splašeně ženou tam. Většina turistů je ze safari zklamaná a z mého úhlu pohledu to byl jeden
z nejslabších zážitků na Srí Lance.
DONDRA
Městečko Dondra dnes působí docela ospale a klidně, v minulosti tomu však bylo jinak, město bylo sídlem
velkého chrámu zasvěceného Višnuovi, chrám patřil k nejskvostnějším na Srí Lance, ale byl v roce 1588
zničen Portugalci. Kilometr na jih od města stojí maják, který označuje nejjižnější bod Srí Lanky. Postaven
byl v roce 1889 a je 50 metrů vysoký a někdy je přístupný návštěvníkům. Odsud na jih již leží jen
Antarktida. Vedle silnice u městečka Dondra je další velký Buddha.
V poslední době však nejen, že není přístupný interiér majáku, není přístupné ani jeho nejbližší
okolí. Návštěvu je tedy možné přeskočit
RYBÁŘI NA KŮLECH
Pokud jste někde viděli fotku místních, jak loví ryby na kůlech, vězte, že neloví ryby, ale turisty.
Přijíždějící turistický autobus dává signál partě pobudů, aby naskákaly na kůly s klackem v ruce a nechali
se vyfotit. Záleží, jak kvalitní pobudové jsou a kolik jich je – 2 prosťáčci co ani nedají kůly do vody, ale jen
do kamenů u moře jsou za 100LKR, parta profesionálních „rybářů“ je pak za několik tisíc rupií. Pokud
byste se rozhodli si je nenápadně vyfotit a zmizet, vězte, že vám mohou klidně létat kameny na auto.
UNAWATUNA
Vesnice Unawatuna si získala pověst nejoblíbenějšího letoviska nezávislých cestovatelů. Leží totiž stulená
do polokruhové zátoky, s malebnou dágobou na skalnatém výběžku na severozápadě. V zátoce nejsou vlny,
ty se totiž lámou o skupinu skalisek. Oblast působí živě a zároveň ne kýčovitě, rozvíjející se cestovní ruch
tu však již dosáhl úrovně, kdy mnozí turisté toto místo raději vynechají a zamíří k některé z původněji
vypadajících pláží na východě. Velmi negativně je hodnocena výstavba několika hotelů, při které buldozery
odtáhly kameny až k hranici oceánu. Na Srí Lance platí zákon, podle kterého nesmí být hotely stavěny
blíže než 100 metrů k moři, nikdo ho však nerespektuje. Všechny tedy překvapilo, když se úřady rozhodly
jednat a několik nových staveb porušujících tyto zákony nechaly zbořit. Pláž tu nemá téměř žádné vlny a
proto se hodí pro rodiny s dětmi, naprosto nevhodná je pak pro surfaře.
24 TP Journey
V Unawatuně se dá strávit i několik dní, díky pláži, barům, kavárnám a chrámům. Kousek za vesnicí
můžete navštívit skalisko Rumassala, to se tyčí nad vesnicí, jako by tam ani nepatřilo. Dle místní legendy je
to kus Himalájí, které sem přinesl opičí bůh Hanuman. Na vrcholu jsou 2 chrámy, jedním z nich je mírová
pagoda, kterou postavili Japonci. Ti staví mírové pagody v každé válkou postižené zemi. Z chrámu je
nádherný západ Slunce. O kousek dále leží
jungle beach, té se říká „tajná“ i když o ní ví
téměř každý.
Ve vesnici je možní koupit na Srí Lanku velmi

kvalitní čaj a někteří obchodníci vám rádi dají
vzorek zdarma, abyste si čaj mohli vyzkoušet a
pak se vrátit. Oblíbenými činnostmi ve městě
můžou být vodní sporty či jóga. Chrám
Yatagala Raja Maha Viharaya skrytý ve
skále je jen několik kilometrů od Unawatuny.
Nachází se v něm 9 metrů dlouhá socha
ležícího Buddhy a mniši zde žijí již minimálně
1 500 let. Z místa jsou krásné výhledy a není
přelidněné. Místní mnich vás po malém
chrámě rád provede a poprosí vás o dar na
fungování chrámu, 100 rupií bude stačit. Pláž v džungli, Unawatuna
Většina turistů sem jezdí tuktukem, avšak i
autobus vás sem doveze a je to o dost větší
zážitek.
GALLE (GÓL)
Starobylé přístavní město leží na samém jihu ostrova. Galle je čtvrté největší město země a nejlépe
zachované koloniální město. Turisté však navštěvují výhradně jen staré město, které je obehnané
mohutnými hradbami, oblast Fort byla zapsána na seznam UNESCO a zahrnuje nízké uličky, staré
kostelíky, koloniální vily. Místní obyvatelstvo se zabývá řemesly, zejména výrobou krajek, řezbou
ebenového dřeva, broušením a leštěním drahých kamenů či lovením a prodejem starých holandských či
anglických mincí z okolních vraků. Jejich výrobky se prodávají na městských trzích.
Město bylo v minulosti významným obchodním centrem a to díky své poloze na námořních trasách mezi
Indií, Arábií a JV Asií. Staré koloniální město na skalnatém mysu, 105 km jihovýchodně od Colomba.
Maročtí obchodníci sem zavítali již r. 1344. Kolem r. 1600 zde Portugalci založili opevněné přístavní
město Point de Galle. V roce 1640 obsadili Galle Holanďané, kteří dobudovali opevnění a zavedli mnohé
evropské výdobytky, jako např. složitý systém kanalizace. V roce 1796 padlo Galle do rukou Britů – bez
boje. Na počátku dvacátého století se však město stalo poměrně bezvýznamným a upadalo v zapomnění.
Život se do města začal navracet až se získáním nezávislosti Srí Lanky. Dnes hraje kdysi důležitý přístav
jen druhé housle za Kolombem
Hlavním vstupem je Hlavní brána, byla vystavěna Brity v roce 1873, je větší, aby sem mohli vjíždět
s většími vozy. Uvnitř je několik kostelů, např. Dutch Reformed Church – stavba stojící na místě
bývalého portugalského kláštera, dokončena byla někdy v roce 1755, interiér je velmi strohý. Dalšími
zajímavými budovami jsou Královnin dům, někdejší kancelář holandského guvernéra, který dnes slouží
jako luxusní hotel. Kostel Všech svatých je stavba ve stylu románské baziliky, interiér je v rekonstrukci, je
však možné ho navštívit. Další zajímavou stavbou je stará holandská nemocnice z 18. století. Nedávno byla
budova zrekonstruována a dnes v ní je několik restaurací. Stará brána byla až do vybudování té nové
jedinou branou do města. Meeran Jumma Mosque je velká mešita pocházející ze začátku 20. století.
Mešita vypadá jako portugalský barokní kostel, jen arabské písmo a dvojice malých minaretů prozrazují její
totožnost.
Je možné se projít po hradbách od majáku po směru hodinových ručiček. Flag Rock je místo, odkud
Holanďané signalizovali připlouvajícím lodím, zda hrozí nějaké nebezpečí. Na hradbách je viditelné,
25 TP Journey
z čeho Holanďané vytvářeli původní opevnění – z korálů, které vysekávali z moře. Krásný západ slunce je
možné pozorovat z Tritonovy bašty. Dágoba Sudharmalaya Vihara, pocházející z roku 1889 se vyjímá
v koloniálním prostředí.
V Novém městě můžeme vidět například kriketový stadion pro mezinárodní zápasy – Galle International
Cricket Ground, dříve dostihové závodiště. Pokud vyjdete starou branou, natrefíte po několika stech
metrech na přístav, kde probíhá obchod s rybami.
SINHARÁJA
Sinharája je poslední rozsáhlá plocha neporušeného nížinného pralesa na ostrově, jeho důležitost dokládá
zařazení do seznamu světového dědictví UNESCO v roce 1989. Vyskytuje se zde 830 endemitických druhů
rostlin a zvířat, mnoho endemitických druhů ptáků, ještěrek, hmyzu. Nejméně 60% procent stromů
v rezervaci jsou endemity. Nejznámějšími obyvateli jsou hulman rudolící, vzácnými obyvateli pak levhart,
kočka cejlonská, či velké množství plazů. Vyskytuje se zde 21 z 26 endemitických druhů srílanských ptáků.
Výška okolních kopců dosahuje od 300 do 1 170 metrů, na severu a jihu je rezervace ohraničena dvěma
velkými řekami – Kalu Gangou a Gin Hangou, na kterých najdeme spoustu vodopádů. Koruny nejvyšších
stromů dosahují výšky 45 metrů. Prales přijme až 5 metrů dešťových srážek ročně (ČR 0,55).
Název znamená v překladu Lví král a oblast měla být kdysi královskou oborou. V roce 1971 byla zahájena
těžba dřeva, která byla po celonárodním protestu ukončena v roce 1977 a oblast byla vyhlášena za národní
rezervaci. V oblasti je asi 20 původních vesnic, jejichž obyvatelé smí v omezené míře využívat zdroje lesa
(sbírat ratan na stavby domů).
Cesta do pralesa je zdlouhavá a drahá, je pak třeba průvodce k prohlídce a pak následuje zdlouhavá cesta
domů. V pralese toho zase není tolik k vidění a je na pováženou, zda se jeho návštěva vyplatí.
8. SRÍLANSKÁ KUCHYNĚ A STRAVOVÁNÍ
Na Asii velmi neobvyklé je, že velké množství obyvatel se stravuje výhradně doma. Polední a večerní jídla
se velmi liší a někdy nebudete moci sehnat k večeři to, co bylo k obědu úplně všude. Kuchyně na Srí Lance
nabízí plno gurmánských specialit a lahůdek. Skládá se z ovoce a zeleniny, kokosových ořechů, mořských
plodů, ke všemu se popíjí cejlonský čaj. Tamní speciality ovlivnily tyto národy: Arabové, Indové,
Holanďané či Angličané. Vliv jednotlivých kuchyní se dodnes promítá v pokrmech domorodců a tvoří
zajímavé směsi chutí. Hlavní vliv má pochopitelně kuchyně indická, srílanská kuchyně je velmi podobná té
jihoindické, měli na ní však vliv všichni kolonizátoři (Portugalci, Holanďané, Angličané) a Arabové.
Místní kuchyně je velmi pálivá, pálivější než třeba klasická indická kuchyně a proto se vás většinou při
přípravě jídla zeptají, jak pálivé to chcete. Pokud vás přepadne záchvat pálivosti, nepijte, radši si naplňte
pusu rýží či jogurtem.
Základní potravinou je rýže, základním pokrmem pak je rýže s kari – s masem či jen několika druhy
zeleniny. Místní rýže je v porovnání s indickou nekvalitní, svůj účel však splní. Dále není na Srí Lance,
jakožto na ostrově, nouze o ryby a mořské plody. Jedním z nejklasičtějších pokrmů je Hopper, omeleta
usmažená na ohni ve tvaru misky. Dósa je zase palačinka z rýžového těsta, která se podává s kořeněnou
zeleninou. Nasekané rotti se zeleninou a kořením se nazývá Kothu. Pouliční prodejci často prodávají
drobné pečivo – kokosové rotti, místní ho jí se solí a chilly. Dále klasická Samosa – smažené těsto
ukrývající směr zeleniny s kari. Původně holandské jídlo Lamprais je rýže, maso a zelenina v banánovém
listu. Pokud nemáte rádi pálivé, zkuste smaženou rýži či ryby. Short eats jsou různé čínské rolády a
placičky s jinými lehkými pokrmy, kterými se obloží talíř. Srílanská kuchyně obsahuje kromě rýže také
nudle a různé druhy palačinek. Mallung je nastrouhaná zelenina opražená s kořením a nastrouhaným
kokosem. V době oběda je levnou alternativou tzv. lunch pocket. To je jídlo, které většinou jedí místní, vy
však s tím však počkejte, až si vaše tělo trochu zvykne na Srí Lanku. Ze sladkostí je oblíbené
Wattalappam, což je pudink připomínající karamel, či Kiribath, mléčná rýže. Sladí se často Jaggery –
cukrem z cukrové třtiny. Sladkostem se říká rasa-kavili. Ostrov je bohatý na zeleninu i ovoce. Oblíbené
jsou melouny, avokádo či papája, dále woodapples, ze kterého se vyrábí džem či rambutam.
26 TP Journey
Koření je na Srí Lance mnoho a nejroztodivnějších druhů, jednoznačně ale mezi nimi dominuje curry. A
také chilli papričky. Jídla se podávají většinou uvařená a rozsekaná na kousky, ať jde o masa, nejrůznější
druhy zeleniny či ryby, nebo mořské plody. Vše v hnědé či žlutozelené curry omáčce. Přílohou bývá
nejčastěji rýže nebo též hopers, bochánky ze slepených tenkých rýžových nudliček, a občas i sypká
nahnědlá hmota, připravovaná ze strouhaného kokosu a rýžové mouky. To vše bohatě přelité opět omáčkou
curry. Jí se pravou rukou, i když cizincům jsou nabízeny i příbory. Levá ruka je celkově považována za
nečistou a i když Srílančané chápou kulturní rozdíly, je lepší s ní nejíst.
Čaj je na Srí Lance paradoxně většinou nekvalitní, neboť ten kvalitní se všechen vyváží, o něco lepší je to
s kávou. Oblíbeným sladkým nápojem je zázvorová limonáda, která se však jmenuje ginger beer,
obsahuje přírodní zázvor a má tedy zdravotní účinky. Na Srí Lance samozřejmě najdeme pivo (točené jen
vzácně), které je však poměrně drahé – minimálně 200 rupií. Typickým místním alkoholickým nápojem je
Arak – zkvašená šťáva z kokosové palmy, která má okolo 33% alkoholu. Ta se samotná pije málokdy a
většinou se přidává do koktejů, koly, či zázvorové limonády. V Asii velmi oblíbené pouliční stánky, kde
vám vymačkají čerstvý džus, nechybí ani na Srí Lance. Místní specialitou je ten limetkový. Osvěžující je
také směs jogrutu a vody, neboli Lassi
Jídlo v restauraci by mělo stát do 5 dolarů a na ulici by se člověk měl s přehledem najíst do 3 dolarů, i
levněji.
9. NAKUPOVÁNÍ
Srí Lanka nabízí velké množství ručně vyráběných uměleckých předmětů, největší výběr bude samozřejmě
v Colombu, ať už máte zájem o knihy, čaj, suvenýry nebo oblečení. Typickým zbožím jsou ručně tkané
batikované látky, kožené zboží, dřevěné masky, lakované výrobky z bambusu, výrobky z kokosu a dřeva,
sošky (většinou s motivy slonů či Buddhy). Co se oděvů týče, větší kvalitu má moderní oblečení. Oblíbené
jsou také různé drahokamy a šperky, hlavně při nákupu dražších kusů si musíte dát pozor. Velké množství
turistů nakupuje také místní čaj.
V některých obchodech je cena pevně stanovena, i tam je možné získat speciální cenu za velké množství,
nebo malou slevu. Platí, že více smlouvat se dá v menších obchodech. Ze země se nesmí vyvážet mušle a
korály, je to nezákonné a také neetické (koupí podpoříte drancování pobřeží).
ŘEMESLNÉ UMĚNÍ
Dlouhá tradice řemeslné výroby byla degradována masově vyráběné laciné zboží. K tomuto úpadku
přispívá řetězec vládních obchodů Laksala, který nabízí mnoho nekvalitních levných výrobků.
Nejtypičtějším suvenýrem jsou pestře pomalované masky, původně určeny pro tanec kólam. Jednou
z nejznámějších je maska ptačího démona Gurulu. Velmi populárním suvenýrem jsou figurky slonů, ať už
vyřezané ze dřeve, nebo také vytesaní z kamene. Batika je rozšířená díky Holanďanům, kteří ji sem dovezli
z Indonésie – vzorem často bývají krásky ze Sigiriye, či jiné kýčovité zobrazení. Oblíbeným předmětem
jsou tzv. puzzle boxes – pěkně vyřezávané dřevěné krabičky – hlavolamy, které se dají otevřít teprve po
jejich rozluštění. Dalšími suvenýry mohou být modely tuktuků, svícny, kožené výrobky, tašky, boty,
desková hra karom. Mezi náboženskými předměty dominují figurky Buddhy ze dřeva či kamene, dále
hinduistická božstva.
ČAJ A KOŘENÍ
Čaj se zde poprvé vysadil v roce 1867 a rychle se přišlo na to, že zde má perfektní podmínky. Následující
roky byly doslova čajový boom a mezi čajovými magnáty se proslavil sir Thomas Lipton. Počet plantáží se
zvyšoval i v průběhu 20. století. Existují různé kvalitní stupně čaje, od prachu a drti přes listový čaj až po
výběrové malé, mladé lístky.
Čaj je významným vývozním artiklem Srí Lanky, země je čtvrtým největším vývozcem na světě a příjmy
z čaje tvoří až čtvrtinu ročního exportu. Nejkvalitnější čaj roste v polohách nad 1 200 metrů a nazývá se
high-grown, čajovníky v této nadmořské výšce rostou pomaleji a produkují chutnější čaj. Low grown, který
roste v nadmořské výšce do 600 metrů je silnější. Mild-grown je kompromisem. Často se čaj v různých
27 TP Journey
poměrech míchá, aby bylo dosaženo ideální chuti. Nejkvalitnější jsou však ty unblended. Koupit si můžete
také ochucené čaje, které bývají stejné ve všech obchodech. Nevyplatí se čaje nakupovat na plantážích,
protože jsou předražené. Podobně, kvalitní koření je možné koupit v tzv. zahradách koření, kde je ale
nabízeno velmi draze a proto se vyplatí ho spíše koupit ve městě. Jednou z kvalitních značek je Mlesna
Chain.
DRAHÉ KAMENY A KLENOTY
Srí lanka je vyhlášena drahými kameny už od starověku a šperkařství stále patří k významným zdrojům
státní ekonomiky. Nejpatrnější je to v centru těžby drahokamů v Ratnapuře, kde se prodávají vykopané a
ještě neobroušené drahokamy přímo na ulici. S nabídkou drahých kamenů se setkáte na každém kroku, ale
pokud nejste odborníci, je takřka jisté, že koupíte jen drahá obarvená sklíčka. Kromě Ratnapury najdete
drahé kameny a šperky v obchodech po celém ostrově. Funguje tu i služba pro ohodnocení drahých
kamenů, kameny však musíte většinou
nejdříve zakoupit.
ODĚVY
Ostrov je ovšem významným centrem výroby

oděvů pro zahraniční společnosti a oblečení
západního stylu se tu dá koupit celkem lacino.
Pestré plážové hadříky nakoupíte v krámcích a
v pouličních stáncích a v každém větším
letovisku na západním pobřeží – jsou laciné a
veselé. Ženy na Srí lance dávají přednost
sukním západního stylu a halenkám, ale
v Kolombu i jinde najdete obchody, kde se
prodávají sárí a šalvar kamíz (halena s kalhoty
připomínající pyžamo). Větší kvalitu však má
západní oblečení.
Tržnice v Nuwara Eliyi
10. ZAJÍMAVOSTI
KANDYJSKÝ TANEC
Kandyjský tanec je považován za národní tanec Srí Lanky, byl téměř zapomenut za období britské
nadvlády, dnes je však na Srí Lance velmi populární. Ve městě Kandy se každý večer koná představení s
ukázkou těchto tanců určené pro turisty. Tanec je směs klidných, ladných pohybů a akrobatických prvků.
Tanečníci jsou oblečeni v pestrobarevných kostýmech a ozdobeni množstvím šperků, najdeme mezi ně i
ženy, dříve to však byla jen mužská záležitost a navíc tanec podléhal kastovním omezením.
DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI
 Sirimavo Bandaranaike se stala v roce 1960 premiérkou země a byla to první žena na světě v čele
vlády.
 Srí Lanka má nejvyšší procentuální ženskou sebevražednost na světě.
 Jeden z prezidentů byl zavražděn buddhistickým mnichem
Ájurveda
Ájurvéda je o systém medicíny, který pochází z Indie a je starý asi 5000 let. Je to vlastně nejstarší léčebný
systém na světě, dnes ho jako formu léčby uznává i světová zdravotnická organizace.
28 TP Journey
Ájurvéda se skládá z unikátních systemů výživy, cvičení, relaxačních a meditačních technik, metod pro
detoxikaci organismu, bylinné terapie, aromaterapie a masáží. Jejím principem je život v souladu s vlastním
tělem a přírodními zákony. Cílem je hlavně prevence, nepotlačuje příznaky, ale snaží se hledat a léčit
příčiny nemocí. Ájurvéda považuje nemoc za narušení vnitřního pořádku v těle. Ájurvédičtí lékaři
zkoumají celého člověka – jeho životní styl, návyky, stravování, emocionální život, z toho se pak snaží
zjistit příčinu nemoci.
Důležitou myšlenkou je, že každý člověk má svůj vlastní energetický vzorec – ten se skládá z kombinace
mentálních, fyzických a emočních charakteristik. Určuje ho rovnováha tří životních energií, které se
nazývají dóši: váta (éter a vzduch) - aktivita, bystrost, nervozita, pitta (oheň a voda) - průbojností
vášnivostí, soutěživostí, kapha (voda a země) – stálost, klid a síla. Ta, která převládá nás ovlivňuje nejvíce
a naším cílem je tyto energie vyrovnat a při jejich nevyváženosti také vzniká nemoc.
Ájurvéda má na Srí Lance obrovskou tradici, dnes je dokonce jedinou zemí na světě, která má ministerstvo
přírodní medicíny.
11. SLOVNÍČEK
Základní slovíčka a fráze v sinhálštině

Ahoj – hello, ájú bóvan
Jak se máš? – kohomadha
Na shledanou – ájú bóvan (přeji ti dlouhý život)
Děkuji – istu tý
Prosím – karuna kara
Ano – ovu
Ne - nehe
Pardon/lituji – kana gátuj
Promiňte – sama venna
Dobře (OK) – hari
Obchod – market eka
Voda – vatura
Kolik to stojí? – keeyada? [kíjadha]
Mluvíte anglicky? – Oyaa in-ghirisih kata karenawa da?
Základní slovíčka a fráze v tamilšťině

Ahoj – vanakkam
Na shledanou – poytu varukirehn
Děkuji – naandri
Prosím – dayavu saydu
Ano – aamaa
Ne – illai
Pardon/lituji – mannikawum
Promiňte – mannikawum /enga
Kolik to stojí? – Ahdu evvalah-vur?
Mluvíte anglicky? – Nin-gal aangilam paysu-virhalaa?
29 TP Journey

Srí Lanka Průvodce TP Journey

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Srí Lanka Průvodce TP Journey

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Následující text se věnuje Srí Lance, předává informace o zemi, jejích obyvatelích, kultuře a náboženství,

 Patrik Balcar, TP Journey

Kontaktní údaje: patrik.balcar@seznam.cz

Můj dobrý přítel, sir Lipton

Oficiální název: Srílanská demokratická socialistická republika

Státní zřízení: republika

Rozloha: 65 610 km2

Počet obyvatel: 22 mil

Úřední jazyk: sinhálština a tamilština

Hlavní město: Sri Jayawardenapura (Kotte)

Největší město: Colombo (800 tis. obyv.).

Další velká města: Moratuwa, Jaffna, Kandy, Galle, Dehiwala-Mt. Lavinia

Podnebí: tropické monzunové na pobřeží, chladnější na horách

Národnostní složení: Sinhálci (74 %), Tamilové (14%) , další

Náboženství: buddhisté 70 %, hinduisté 15%, muslimové 7 %, křesťané 6 %

Měna: LKR (Srílanská rupie)

Průměrná délka života: muži 72, ženy 79

Mezinárodní předvolba: +94

Důležitá telefonní čísla:

Záchranná služba: 110

Jiné, méně zdvořilé pojmenování pro tyto lidi je

Buddha se narodil v roce 563 př.n.l.

Buddhismus má dvě formy –

Na Srí Lance žije téměř asi 2 miliony

Malé skupiny křesťanů se zase na ostrově

Novým hlavním městem se stala Polonnaruwa.

5. KULTURNÍ HODNOTY A ETIKETA

Některé západní způsoby si na ostrov zatím

NÁRODNÍ PARKY A REZERVACE

Doprava je velmi pomalá, průměrná rychlost

Ještě hůře než autobusy jsou na tom s rychlostí

Chrám Gangamaraya – jeden z nejkrásnějších buddhistických chrámů, je spravován poměrně podnikavým

Negombo je malé město ležící nedaleko jediného

Sušení ryb v Negombu

Hádanka, kterou Mahinda otestoval královu inteligenci při setkání:

Dnes je Mihintale větší vesnicí a poutním místem. Je

První památkou je Kantaka Chetiya – dágoba, ze

Třetí částí je klášter Abhayagiri, ten leží

Neboli „lví skála“ je pozoruhodná skalní

SLONÍ SIROTČINEC PINNEWALA (2500LKR)

Sirotčinec byl založen v roce 1975 pro sedm

Místo se postupně z dobročinného stánku stalo

BOTANICKÁ ZAHRADA PERADENIYA (1500LKR)

Jedno z nejvýraznějších přírodních

Z Haputale se dají podniknout výlety do NP Horton plains a na výhled Lipton seat.

HORTON PLAINS A WORLD´S END (20USD)

LIPTON´S SEAT (50LKR)

Čajový magnát, sir Thomas Lipton v roce 1890

Vyšplhat se na vyhlídku stojí nějakou tu

Malé izolované městečko je jedno

Bůh Kataragama (Skanda)

YALA (5000 – 8000LKR)

Ve vesnici je možní koupit na Srí Lanku velmi

8. SRÍLANSKÁ KUCHYNĚ A STRAVOVÁNÍ

DRAHÉ KAMENY A KLENOTY

Ostrov je ovšem významným centrem výroby

 Srí Lanka má nejvyšší procentuální ženskou sebevražednost na světě.

 Jeden z prezidentů byl zavražděn buddhistickým mnichem

Základní slovíčka a fráze v sinhálštině

Základní slovíčka a fráze v tamilšťině

You might also like