Písemná zkouška – 4 otázky, otevřené, heslovité odpovědi

- Žádné seminárky

MEV – Mezinárodní ekonomické vztahy

- Interdisciplinární předmět
- Propojující ekonomické, strategické a politické vazby mezi jednotlivými subjekty světové
ekonomiky
- Zásadní kauzální nexus – příčina a důsledky, co vedlo k tomu atd…

Historiografie světové ekonomiky I.

 MEV - Termín poměrné mladý, první použil Jeremy Bentham, antika-novověk
 Od počátku formování státnosti dochází k rozvoji obchodu (přes hraničního, pohyb
pracovních sil). Později pohyb kapitálu
 SE (světová ekonomika) jako propojený hospodářský prostor – až po roce 1870!!!
o Vývoj v jedné části země ovlivní zásadně jinou část

Příčiny zformování

1)

 Institucionální změny v novověku v evropském prostředí, tím jak končí feudalismus

dochází ke změně postavení šlechty a také postavení individuí a ti dostávají v antice
individuální ekon. Svobodu
 Adam Smith – ad. Previous accumulation – 16. století Anglie
 Ohrazování pozemků, pauperizace rolníků – námezdní práce
 Reformy v zemědělské činnosti, dochází k vyhánění nadbytečných rolníků z půdy,
pauperizace (vyhnání a zbídačení) --- individuální svoboda (mohli nabízet svou pracovní
sílu), do té doby dělali práci pro šlechtu
o Původní akumulace kapitálu – A. Smith

2)

 Industrializace – 1. průmyslová revoluce – konec 18. století – zrychlení ekon. Produkce –

trojnásobně se zvýšil objem světové produkce, akcelrace technického pokroku v 19.
století – okamžitá aplikace – výnosy v rozsahu (mikroekonomie – výrobce pokud může
vyrábět více, tak je vyrábí) – vyšší výnosy z vyšší produkce
 Kvalitativní změna výroby – masová velkovýroba, zrychlená industrializace, rozvoj
dopravy --- těžký průmysl
 Do 19. století se rozvijí kromě letecké všechny formy dopravy,
 Zkracování vzdálenosti zejména v námořní dopravě
 Rozvoj v silniční dopravě
Změna struktury ekonomik z agrárních průmyslově agrární

Ekonomiky agrárně-průmyslové – do 70. 19.soletí VB, Severní Amerika, Evropa, částěčně Kanada,
Francie, Belgie, Německo, Rakousko-Uhersko (70% na území ČR), Itálie slabě na severu (Janov,
Miláno, Turín)

Vytvoření technologické tzv. ekonomické nerovnosti – heterogenní struktura hospodářství

- Zemědělství hlavní složka do 19. století

- Dochází k monopolizaci ekonomik – proces v němž některá odvětví jsou ovládána jen
několika výrobci – nevhodný pro spotřebitele, škodlivé, v roce 1890 USA – legislativa
(Sharmanův zákon – první antimonopolní zákon)

Institucionální změny v organizaci ekonomické činnosti – vznik managmentu jako námezdního

segmentu - vznikají akciové společnosti

- Objevování nových trhů

Diference ve vybavenosti surovinami – zvýšená mezinárodní závislost

1873-1879 – hospodářská deprese (USA, Rakousko, Německo – tzv. grundérská krize) – vyčistění trhů
(pokles ekonomických aktivit – deprese), nástup 2. průmyslové revoluce

- Recese začínala ve VB, první deprese, která se šířila z USA (krize z nadvýroby – převis nabídky
nad poptávkou)
- Krize v Německu a Rakousku,
o Rakousko – nové podniky, vypukla cholera, nedostatek pracujících
o Německo – Francie musela platit reparace jako poražený stát, v 60. letech začíná
proudit zlato, nové podniky (zase převis nabídky nad poptávkou)
- V Západní Evropě to odeznělo v 1876

1883 – univerzálně plošný Greenwich Mean Time (24 časových pásem – poledníky) – ad. Tzv.
železniční čas (sjednocování od 1883)

Do 1914 – změny v hospodářském vývoji:

 Intenzifikace mezinárodního obchodu (MO)

 Zjištění, že nemá smysl soběstačnost, MO je efektivnější
 Spojené s heterogenitou, nerovnoměrností a specializací
 Vysoká dynamika ekonomického růstu
 Monopolizace ekonomik
 2.průmyslová revoluce spojena s koncentrací výroby a kapitálu ->
postupně ovládlo ekonomiku několik velmi silných firem -> snížení
flexibility ekonomiky, Sharman’s Act 1890 – první zákaz
monopolizace
 Převaha těžkého průmyslu
 Zesílení kolonialismu (70. léta 19. stol.) – koloniální expanze (zejména Belgie, Itálie,
Německo), 1878 – hostil O.V. Bismarck konferenci v Berlíně „Kongokonferentz“ – pravidla pro
kolonizaci dalších „volných“ území, iniciováno Portugalskem, cítili se ohrožení Belgií, Belgie
měla Kongo (kaučuk, diamanty)
 o Dohoda – princip efektivní správy – zavazuje kolonizátora ke kontrole a správě
kolonizovaného území,
o Silový regionalismus – vojenský ovládnutí kolonie
o 1890-92 hospodářská krize: metropole i kolonie (Indie, předchůdce Jihoafrické Unie)

 Měnové uspořádání – zlatý standard (transparentnost, měnová stabilita, měny ekonomicky

přímo směnitelné za zlato - konvertibilita, nebyl blokován pohyb zlata přes hranice)
o Negramotnost ale počítat uměli :D
o Konvertibilita pro všechny
o Volná ražba mincí (oficiální ražebny, určitá ryzost, oficiální vzhled)
o Pohyb přes hranice – panovníci přestali regulovat pohyb, krátký období kdy se to
neregulovalo
 I.sv.v. = mezník

Historický vývoj SE III.:

Meziválečné období:
 Pád zlatého standardu, resp. jeho přenesení pouze do VEV(?): systém zlatého slitku (pruty) a
zlaté devizy
o Slitek nejmenší jednotka zlata – 12,4 Kg zlata, jenom bohaté země co týče zásob
zlata
o Devize – např. nizozemský bunden měl hodnotu svitku, vázání na svitek, zlatem
chudší země
 Další rozvoj MO – dynamika, komoditní a teritoriální zaměření, zemědělství – strategická
komodita
 Ekonomika USA jako jediný hegemon SE
 Hospodářský růst všude kromě Německa (Versailleská smlouva – reparace); i SSSR zažíval
růst, i když jen uměle vyvolaný – hladomory (např. na Ukrajině)
 1. varování – 1925 – USA – krize z nadvýroby, ale nevěnovalo se tomu příliš pozornosti,
přehlížení varovných signálů
 1929 – 33 – Velká deprese
 1. celosvětová, všeobecná krize; důsledek - protekcionismus v MO
(spojován s nacionalismem) – ekonomický nacionalismus (dovozní
cla) - násilný regionalismus (malevolent regionalism)
o Dovozní cla, omezení obchodu, cestování,
o Koloniální expanze
 Zachvátilo VŠECHNY sektory (i zemědělství, to nikdy předtím nebylo
výrazněji poškozeno)
 Měnové bloky: 1931 libra (britské společenství – Commonwealth), 1934 USD, 1936 fr. frank
 ! 1936 – tripartitní měnová dohoda – o směně svých devizových rezerv za své
 1933 – 37 – New Deal v USA (T. Roosevelt) = program restrukturalizace průmyslu i
zemědělství ale i finančního sektoru, ideovým otcem - J.M.Keynes
o Po WWII použity body zasahování státu do ekonomiky
 1933 – nacionalismus v Německu, rozvoj infrastruktury, zbrojní výroba, povinná kartelizace –
tzn. centralizace řízení ekonomiky
1. Hodina (10. 10. 2019)

Historiografie světové ekonomiky III. – 1945-1970

- Rozpad SE na tržní a socialistické = centrálně plánované ekonomiky (CPE)

- Proces ekonomické integrace v Evropě, později LA, Afrika
- V západní Evropě idea FrancIta – zóna volného obchodu mezi F. a I., ale nerealizováno.
 - Skandinávská Unie – větší úspěchy, ale stejně nedotáhnuto
- BeNeLux – jediný fungující, od 48, vytvoření celní unie
- Když 58 EHS, tak BeNeLux už vstupoval ready na celní unii
- 49 založena Rada Vzájemné Hospodářské Pomoci (RVHP) – mezi socialistickými zeměmi,
nutné k uspokojení základních potřeb, pod diktátem Moskvy
- 51 – Pařížská smlouva o založení ESUO
- 55 – EHS a EURATOM
- = tři základní pilíře EU
- Bretton-woodský měnový systém: IBRD (od 6.1946, International Bank for Reconstruction
and Development, dnes součástí světové banky), IMF (od 3.1947, International Monetary
Fund); 35 USD = 1oz = 31,1… g Au – nejmenší směnitelná jednotka zlata
- Ostatní měny navázány na US Dolar – zlatá kotva
- Úspěšný systém, dobře přepočitatelné a předvídatelné
- Pomohlo obnově po válce a růstu SE, zvýšilo důvěru
- Československo bylo 53 po měnové reformě vyhozeno z IMF, i když jsme byli zakládající člen
- Dekolonizace (III.) 1945-74 – vznik rozvojových zemí
- Intenzivní
- Rozvojové země se staly významným aktérem SE
- Liberalizace mezinárodního obchodu – GATT 1947 (General agreement on tarrifs and trade)
- Rozvíjení až do 94
- Do 60. let bilaterální jednání, po Kennedyho kole multilaterální
- Trump tu práci generací lidí rychle ničí (mimo jiných věcí)
- Hospodářská politika jako cílené ovlivňování ekonomik, etatizace – ad New Deal, stát jako
ekonomický subjekt
- Triáda center SE: USA, západní Evropa, Japonsko
- Dnes: USA, EU, Jihovýchodní Asie (Čína a spol., pořád Japonsko)
- 1960 – OPEC – Kromě blízkého východu i třeba Venezuela
- 1960 – Rezoluce OSN k nezávislosti kolonií – rok Afriky
- 5. – 10. 6. 1967 – Šestidenní válka (3. arabsko-izraelská válka): Gaza a Sinaj (Egypt), Golany
(Sýrie), Východní Jeruzalém a Západní břeh Jordánu (Jordánsko)
- Ty velké zisky území vedly k další válce
- Dlouhodobá prosperita – reálný růst životní úrovně (v 60. letech), všude
- V rozvojových zemích hodně pomohly programy OSN
- Začátek formování některých globálních problémů: Populační exploze v rozvojových zemích,
opakující se hladomory, používání pesticidů (64 zjistili, že to zabíjí hodně živočichů)

Historiografie světové ekonomiky IV. 1971-1990:

- 1971 – Měnová destabilizace, pád B-W systému

- USA už nedokázaly držet tu zlatou paritu + Vietnam, růst inflace (což jde proti fixnímu
měnovému kurzu)
- Srpen 71 – Nixon vyhlásil mzdové trhové moratorium (znak nestability měny) + 1. devaluace
- To ale vedle k rozkolísání všech ostatních měn navázaných na dolar
- 1973 – 1. ropný šok (Yomkipurská válka): OPEC
- Na židovský svátek dne smíření napadly Egypt a Sýrie Izrael (s podporou OPECu) – Izrael opět
vyhrál
- Muslimské státy OPECu slíbili Egyptu ropnou podporu – snížili objem těžby ropy
- V té době OPEC zásadním světovým dodavatelem ropy (velmi levně)
- 1968 – dolar za barel (159l), 1973 – tři dolary za barel, pak až 36 dolarů
 - Státy OPECu takto začli ovlivňovat SE
- Strukturální krize – ropná, energetická, surovinová, ekologická + potravinová v RE
- Cena ropy je referenční cenou pro všechny ostatní ceny!!!
- Makroekonomická krize v USA, Evropě – tzv. STAGFLACE
- Stagnace výroby + díky ropnému šoku růst inflace + Nezaměstnanost
- Důsledek: Protekcionismus v mezinárodním obchodě, souběžně s (neúspěšným) Tokijským
kolem GATT. – Spíše zpomalení liberalizace MO, než její zastavení
- Restrukturalizace ekonomik ve prospěch terciéru (služeb)
- Technologické změny – snížení energetické náročnosti – díky tomu zaplavení prostoru
Japonskými výrobky, které jsou méně energeticky náročné (nemají ropu) – V Evropě šok,
v USA Mega šok. Změny dokonce i v socialistických zemích
- Diverzifikace energetické závislosti (typově i teritoriálně) – EK plán alternativních energií
(snad první) – snížení závislosti Evropy na ropě
- V socialistických zemích ropný šok až druhotně, později a mírněji
- 1979 – 2. ropný šok (Írán – islámská revoluce), mj. Carterova doktrína: region Perského
zálivu = klíčová oblast bezpečnosti USA; opětovně letní čas. Tady uhelné prázdniny. Už to
nebylo tak hrozný jak ten první
- 1980-88 irácko-íránská válka – regionální konflikt s velkým dopadem na produkci ropy (oba
produkovali hodně), zapalování ropných vrtů. Pak to začala dorovnávat Saudská Arábie
- 1986 – zahájení Uruguayského kola GATT – liberalizace agrárního obchodu
- Černobyl – po něm zpřísnění standardů jaderné bezpečnosti a kontroly elektráren
- Kapitálová liberalizace (bilaterální dohody, ale multilaterální efekt – přistoupili postupně
skoro všichni) – TRIMs, TRIPs, SSSR – perestrojka – přestal se vměšovat do vnitřních
záležitostí satelitních režimů – velká věc
- Reykjavík – Setkání Reagana a Gorbačova – odzbrojovací proces – díky Glasnosti poprvé
obyvatelé socialistických zemí se dozvěděli o vývoji, a že to vůbec existuje

Historiografie světové ekonomiky V. po roce 1990:

 Pád železné opony, sjednocení světové ekonomiky

 Přechod od geopolitiky k geoekonomice (Luttwak, 1990) – ekonomické zájmy jsou
hlavními zájmy států
 Transformace politická, institucionální, ekonomická, sociální →
tranzitivní/transformační ekonomiky
 Ekonomická globalizace = proces, v němž právo, trh a politika snižuje autonomii
národních subjektů
 Ekonomický regionalismus → tzv. nový regionalismus
 Intenzifikace procesu ekonomické integrace, prohlubování i rozšiřování
o Poprvé se rozšiřuje i do Asie
 Informační revoluce – kvantitativní i kvalitativní změny MEV
o Nové formy mezinárodní dělby práce (internet banking, internet trading,
internet investment)
 1995 – WTO (z GATT jehož činnost byla ukončena Marrakéšskou dohodou r. 1994);
Česko i Slovensko byli mezi zakládajícími členy
 Přenos finančních a měnových krizí – institucionální aspekty jako jednotící prvek:
Mexická 1993 (ovlivnila východní Evropu – Mexiko procházelo podobnými změnami
jako východní blok), Asijská 1997-98 (Thajsko, Singapur, Malajsie → přenesla se do
Brazílie, umocnila krizi v Rusku) – nový mechanismus šíření krizí
 2001 – 1. globální recese; BRIC
o Emerging markets
 2008-2010 globální finanční krize, makroekonomická
 Červenec 2008 kulminace cen ropy: 147 dolarů za barel
  2005-2012 somálští piráti – obchodní trasa kolem Afrického rohu
 2015 evropská migrační krize → populistické strany

2. Hodina (17. 10. 2019)

Regionalizace SE

 = rozvoj regionálních kontaktů

 = projev přirozené dělby práce
 Proces, objektivně ovlivňován klasickými kontakty subjektů v regionálním kontextu
 = dělba moci

Mocensky motivovaná regionalizace

 + hlavně mocensky prosazovaná (rozšiřování území za účelem zisku zdrojů)
 Územní zisky, podmanění obyvatelstva
 Vnucení svého institucionálního rámce
 Cílem – přístup ke zdrojům a jejich monopolizace

Obchodní regionalizace
Projev dělby práce (hledání dodavatelů, …)

Regionalizace – příčiny:
- Přístup ke zdrojům (ropným polím, …)
- Diverzifikace ekonomické činnosti (snaha o rozšíření výrobního programu -> hledání
dodavatelů - může k ní dojít jen za předpokladu specializace
- Ekonomická specializace a komparativní výhody dané přírodními podmínkami ->
intenzifikace kontaktů
- Rozvoj mezinárodního obchodu
- Saturace (uspokojení) regionálního trhu a hledání nových odbytišť
- Realizace výnosů z rozsahu
- Regionální soběstačnost (snaha o její dosažení) – snížit svou závislost na
mezinárodním obchodě jako takovém
- Sociální a politická stabilizace regionu
- Posílení regionální konkurenceschopnosti
- Ochrana před světovou konkurenceschopností

Regionalizace – faktory rozvoje:

 Rozdíly ve vybavenosti regionů, ekonomik
 Schopnost realizovat nadprodukci díky ovládnutí technologických dovedností
 Blízkost obchodních partnerů
 Příbuznost institucionálního prostředí
 Dostupnost informací o ekonomickém prostředí
 Postupná výrobní specializace
 Vzájemná závislost, tzn. adicionalita ekonomik
 Geografická přístupnost regionu

Regionalizace = živelný proces, objektivně podmíněný, ale subjektivně determinován

x
Regionalismus = vyloženě systémový přístup

 ovlivnění své pozice v rámci mezinárodních vztahů

 cílená strategie státu
  = záměrné ovlivňování regionální determinace vlastních
ekonomických subjektů
 = strategie vlád v hospodářské, politické, ale i bezpečnostní a
obecně strategické oblasti
 identifikace sfér zájmu vždy v geografickém kontextu
 výraz formování zahraničních vztahů je svázán se vznikem
specifických institucí formálních i neformálních
 hybnou silou – integrační proces

Regionalismus
= systémový přístup…
= Politika
- V určitém geografickém kontextu

Diference
Projevy regionalismu – současné
- Sub-regionalismus
o Užší integrace částí celku v rámci dominantní regionální integrace; jádro EI –
Benelux; V4; Baltská rada (koordinace postupu)
- Inter-regionalismus
o Integrace mezi jednotlivými integračními bloky – EU-Merocsur (2000), ASEM
(1996) – EU-ASEAN
- Trans-regionalismus
o Integrace mezi aktéry z různých kontinentů – ACP (1973), APEC (1989)

Strukturace regionalismu – typová

- Baldwin, R. 1997:
- A) Shallow-regionalism (1820-1980):
o Podpora MO liberalizací zbožových i kapitálových toků
o Expanze firem, ale i států na nové zahraniční trhy
- B) Deep-regionalism:
o V souvislosti s procesy integrace a globalizace
o Spojen s institucionalizací MV
o Vztahován vlastně jen na EU
o Aůe už intenzifikace mezinárodní spolupráce v rámci GATT/WTO, IBRD/WB,
IMF, resp.
o Formování MV po roce 45 - ale spíše jako ideový koncept než jako
praktikovaná politika
o spojen s přechodem od geopolitiky ke geoekonomice (převažují ekonomické
zájmy)
o souvisí s nastolením postvestfálského systému (stát už není schopen
kontrolovat všechny subjekty na svém území

Strukturace regionalismu – časová

- 1) 19. století – 1930 – ekonomický regionalismus
- 2) 1931 – 1950 – silový, nátlakový regionalismus
- 3) 1952 – 1986 – hegemonní, politický regionalismus
- 4) 1990 – posthegemonní, nový regionalismus – institucionálně propojené, i přes půl
světa
- 1) – 3) – geografický regionalismus
- 4) – překračuje tu geografii
Vývoj regionalismu 1) 19. stol. – 30. let. 20. století
 - Identifikace ekonomických zájmů v nových teritoriích – expanze na nové trhy
- Spojen s industrializací a se zformováním SE
- Přístup ke zdrojům, vč. Další fáze kolonialismu 1878 – 1908, resp. 30. let 20. století –
silový regionalismus
- Institucionální zakotvení mezinárodního rozdělení trhů – dohody mezi metropolemi:
o 1902 – Francie-Itálie: Maroko, Tripolis – rozdělení sfér vlivu v severní africe
o 1904 – Francie-Británie: Srdečná dohoda
o 1905 – Rusko-Japonsko: Portsmouth – USA
o 1907 – Británie-Rusko: Rozdělení Persie
o 1901, resp. 1928 – Great Seven (7 největších těžařských společností) a
Achnaccarry Agreement
o Liberalizace MO s podobným účinkem
Vývoj regionalismu 2) 1931 – 1950
- Diferencovaný regionalismus – důsledek krize 1929-33
- Ekonomický nacionalismus projevující se v obchodním protekcionismu a územním
expanzionismu
- 1931, 1934, 1936 – měnový blok britské libry, USD, franc. Franku
- K. Haushofer (1927) – „Lebensraum“: pouze 4 státy, které mohou vytvořit panregion
– Německo, Rusko, Japonsko, USA. Stísněnost prostoru – povinnost expandovat a
zajistit národu zdroje
- Měl vliv na nacismus, ale sám nácek nebyl
- Regionalismus jako nástroj posilování vojenské, ekonomické i ideologické moci státu
– násilný regionalismus
- 6-7 regionálně dominantních ekonomik (Carr. E. H., 1939) jako politických, resp.
Ekonomických center vzniklých v důsledku WWI: Anglie, Francie, USA, Německo,
Itálie, Rusko, Japonsko
- Jaltská konference, poté postupimská vedly k nové fázi v regionalizaci světa –
preference strategicko-bezpečnostních zájmů
- OEEC 1948-52 jednou z prvních institucionálních forem regionalizace Evropy, pro
USA příkladem regionalismu, analog. Dodgeova linie zadržování komunismu 1948-52
- Multilateralismus vedle hegemonického regionalismu – GATT, Bretton-Wood
Vývoj regionalismu 3) 1952 – 1986
- Spojen s integračními procesy – vedoucí k jednoznačné regionalizaci – Belenux –
trend tzv. fortress Europe
- ESUO – milník počínající transformace shallow k deep-regionalism
- Studená válka – rozdělení na 2 hegemony světa – na Západě, na Východě
- Hegemonie vyplývala z vojenské síly
- Snaha prosadit univerzální model liberalizace MO xxx preference určitých států –
multilateralismus spojen s geopolitikou
- Mimoekonomické, resp. Ne primárně ekonomické cíle – ACP – nehegemonní přístup
xxx
- RVHP – rozšiřování mimo Evropu, hegemonistický přístup
Vývoj regionalismu 4) po roce 1990
- Tzv. nový regionalismus – spojen se změnami 70. a 80. let – aspekty změn:
o Ekonomické podmíněné změněným přístupem ke zdrojům – schopnost MA
stabilizace; polarizace Rozvojových ekonomik
o Institucionální dané příslušností k etniku, náboženství, příp. k historickým
souvislostem; standardizace ekonomických vztahů
o Politické vycházející z příslušnosti ke strategickým aliancím – politické či
bezpečnostní aspekty určovaly chování jednotlivých aktérů: ropa 1973; RVHP;
embargo 1963, resp. 1977 a 1985 proti Jihoafrické republice (Apartheid)
- Přechod od mělkého k hlubokému regionalismu
Vývoj nového regionalismu
- Bhagwati, J., 1993:
o NR imanentně spojen s ekonomickou globalizací, je přesněji zarámován
přelomem 80. a 90. let 20. stol.
- Strukturální transformace světové ekonomiky (Hettne, B. – Soderbaum, F., 2002):
o Postup od bipolarity směrem k multipolaritě s novou dělbou moci a práce
o Relativní pokles americké hegemonie díky mj. příklonu USA k regionalismu
o Eroze vestfálského systému a růst nezávislosti –
o Zánik vestfálského systému v ekonomické sféře (cuius regio, eius
religion)
o Sílící postavení neoliberální politiky, hlavně v RE a TE
o NR reflektuje hlubší vazby mezi současnou IPE, fenoménem globalizace a
regionalizace
o Sílící moci TNC, Ekon. Int. Jako forma regionalizace
Mj. podmínka – komunikační a informační
Kolonialismus
- Územní expanze za účelem pevného připojení k mateřskému státu – politického
ekonomického
- Osidlování různých částí světa, hledání zdrojů noveho životního prostoru
- Projev silového regionalismu ve znamení vojenské a politické, ideologické expanze na nová
území

Motivace

- Hospodářské důvody – zdroj vzácných či levných surovin a pracovní síly, později i odbytiště
výrobků z metropole
- Strategické důvody – kontrola obcjhodních cest, kolonie zajištuje vliv metropole v oblasti
(spíše úplnou kontrolu území)
- Mocenské , prestižní důvody – stát držením kolonií demonstruje svou moc a přispívá tak
upevnění pozice v MV
- Kulturní důvody – představa kulturní nadřazenosti, misijní činnost – násilná christianizace a
tím náboženská

Typologie

- Metropole – koloniální mocnost

- Kolonie – mezinárodně nesuverénní, podrobené území závislé na metropoli
o A) autonomní kolonie – dominia (UK)jako polosuverénní stát s vysokou mírou
autonomie v ekonomickém řízení i zahraniční politice –
 např. Baifourova deklarace 1926,
 Westminsterský status 1931 (reformace impéria – britské společenství
národu, Patagonia, vybrané – Indie, černé kolonie – žádná autonomie),
 Kanada 1867-1982, Australie 1901-1986, NZ 1907- 1949, Jihoafrická unie
1910-1961
o B) korunní kolonie – fakticky státní – nejrozšiřeněnjší
o C) vlastnické kolonie (privátní) : Britská Indie 1600 – 1858 (Východoindická
společnost), Belgické Kongo 1876 – 1908
o D) mandátní území – po WWI, 1919 – 1945, správa SN pod výkonem UK, Francie,
Belgie, jz Afriky, Japonska – 3 skupiny dle předpokládané nezávislosti
a) Skupina A – předpoklad blizské suverenity, Blizksý Východ-
Mezopotámie – Iraák 1932, Palestina – Zajordánsko 1921, Sýrie –
Libanon
b) Skupina B – silnější pozice mandatářů Togo (UK a Fr), Tanganika,
UK
c) Skupina C – ne nezavislost, pouze autonomie, připojení
k mandatáři Jihozápadní Afrika – Jihoafrická unie, Nova Guinea a
– Australie,

E) poručenský systém OSN 1945-1984 – režim vedoucí k nezávislosti ve shodě s vůli obyvatel

Vývoj koloniální expanze

Antika – vnitřní i vnější kolonizaliace, územní a hlavně obchodní expanze
 Chammurapi – 17. stol př.

Řecká kolonizace –

- 1. vlna přelom 2. a 1. tis (Egejské moře, Malá Asie), městské kolonie

– ad přelidnění původních polis

2.vlna – 8-6 stol. Geografické rozptýlená, tzv. velká kolonizace Řecka

Féničané 1. tis. Př – velikost kolonizovaného území větší než Řekové, faktorie (obchodní
stanice) – Kypr, Kartágo
Římané – spíše obranný, strategický charakter kolonií, 4 stol př . n. – colonia – vojenská
jednotka na nepřátelském území

Tzv. velká kolonizace – osídlování zemědělské půdy, měst a hornických lokalit v Evropě, od
11 – 14. století, Ostsiedlung -klasický migrační proud, do 17. století nebyl brán negativně

První vlna evropské kolonizace světa – 15. – 16. stol

- Zejména Španělsko a Portugalsko – Mys Dobré naděje (1487), Střední (1492) a jižní Amerika
(1500)? Indie (1498), Indonésie, Východní Timor (1515)
- Portugalsko – průkopník objevitelských plaveb již 15. stol – Afrika
- První obeplutí zeměkoule – 1519-1522 – F. Magalheas
- Portugalsko námořní velmoc v 16. století – JZ Afrika, Indie
- Španělsko – bohatší državy, kolonizace J a Střední Ameriky
o Likvidace domorodých kultur
o Násilná christianizace
o Import zlata, potravin-plodin jako brambory, kukuřice, fazole, kakao, tabák
 Důležité potraviny a suroviny

- Anglie – SV Amerika (1497 – J. Cabot)

- Osmané – ovládli cestu na východ ve snaze hledat nové obchodní cesty, 1498 – konquest
Konstantinopole
- Druhé obeplutí Země 1579 – F. Drake

První vlna evropské kolonizace

Přičiny

- Rozvoj výroby – hledání zdrojů surovin, zeměděksilých plodin, nových obchodních kontaktů
- Růst poptávky po luxusních zboží (hedvábí, sklo, poreclán, koberce, drahokamy) a koření
z Orientu – snaha kontroly cest
- Snaha objevoat a ovládat nové oblasti – christianizace

Předpoklady:

- Technologické změny
o zlepšení orientace na moři – zdokonalení kompasu, od 1300. magnetická střelka,
astronomické tabulky
o Technické zdokonalení lodí – rychlost, pohyblivost, pevnost, hluboký kýl, - doprava
po vodě nejlacinější
o Střelné zbraně v Evropě
 o Vědecké změny
 Nové představy o světě – předpoklady kulatosti země, tedy končí starověky
názor na zemi , země jako štít Achileův, který je obtékán věčným Oceánem
(Homér), 8. stol př. Nl. – Féničané, Pythagoras, Aristoteles
 Nicméně stále platí geocentrický názor
o Civilizační role
 Představa rasové a kulturní nadřazenosti - náboženské
 Vzdělanost

Druhá vlna kolonizace 17. stol. Směr Asie

- Anglie – 1600 - založení Východoindické společnosti

- Nizozemí - získává vliv v JV ASII – diky tomu NZ jako dominantní ekonomika Evropy- 1602 –
založení NZ Východoindické společnosti
- Dánsko – 1616, Skotsko 1618, Portugalsko 1628, Francie 1664, Švédsko, 1731, -
Východoindické společnosti
- Ve druhé polovině 17. sto Anglie v Africe a S. Americe
- Francie proniká do Severní Ameriky – cesta za bohatstvím za mořem – získání Kanady, 1608
Lousiany

Třetí vlna kolonizace – 18. stol

- Slábne vliv – starých koloniálních mocností Španělsko a Portugalsko, - ekonomický úpadek
o Nevyužití efektu kolonizace bohatých zemí
o Slábnoucí vliv na evropskou politiku
o Vedoucí postavení přebírá Anglie (1601-07, ovládnutí Irska, S Ameriky, Asie a moře –
1800, resp. 1801 vznik UK
o Růst vlivu Francie – získání hegemonie na evropském kontinentě
o Rozvoj obchodu – merkantilismus a kolonialismus jako ekonomický nastroj Francie

Čtvrtá vlna kolonizace – 19. století

- 1805 bitva u Trafalgaru – UK vládcem světových moří – UK expandovala mimo kontinentální

Evropu- Jáva (1811), Singapur (1819), Barma (1826)
- Pax Britannica, UK globální hegemon, územní zisky na úkor Francie (dánské ostrovy, Malta),
Španělsko (Trinidad, Tobago), NZ (Kapsko, Guayana)
- Velká hra – konflikt UK a Ruska ve Střední Asii 1813 – 1907, 3 války o Afgánistán, UK prohrálo
- Rusko – Taškent (1865), Samarkand a Buchara, Besarábie
- Soupeření UK a Francie v Asii, s Čínou – 3 opiové války 1839- 1860
- USA – Texas 1845, Pacifik 1859 – 99
- Suez – 1859-69 Francie, Itálie, Rakousko, Rusko, USA, Egypt
- 1875 – převzala UK egyptský podíl, 1882 UK obsadila Egypt, ale 1888 Konstantipolskou
smlovou Suez neutrální – území pod britskou správou
- 1870-1904 – nový imperialismu – ekonomické rozdělení světa
- Afrika jako hlavní zájmová oblast, do 1880 jen pobřeží – Scramble for Africa, od obchodních
stanic po formální ovládnutí území
- Berlínská konference 1884-85 – Kongokonferenz
- Regulace evropské expanze do Afriky
- Pravidla pro mezinárodní uznání kolonizace – podmínka efektivní okupace

Pátá vlna kolonizace – 20. století

1905 – Japonsko – námořní nadvláda v pacifickém regionu, resp. Ve vodách mezi Ruskem, Koreou a
Čínou – ad rusko-japonská válka, obsazení Korey, Barmy (ropa), 1932 Mandžuska, 1941, Filipíny

1907 – rozdělení Persie mezi UK a Ruskem

1911 – 1943 – Itálie kolonizuje Libyi (na základě Smlouvy z Lausanne uzavirající vyhranou italsko-
tureckou válku

1935 – Itálie – obsadila část Habeše, pak území dnešní Eritrey, Ethiopie a Somálska (tzv. Italská
východní Afrika)

3.1938 – Anchluss Rakouska

3.1939 – Protektorát
9.1939 – rozdělení Polska – Ribentrov Molotov pakt
6.1940 – anexe Pobaltských republik

Dekolonizace
- Proces vymaňování kolonií z přímé politické závislosti na svých metropolích, jejich
politická, případně i ekonomická emancipace
- Spojena s konstrukcí vlastní státnosti a zapojením do MV, problémy se spojenectvím,
to řeší ještě před vyhlášením nezávislosti a alianční problémy, potřebují zřetelného
patrona, dnes OSN, ale to u prvních dekolonizačních kroků nebylo
- Prakticky vždy na základě národně-osvobozeneckého boje
- Důvody dekolonizace a důsledky:
- Držení kolonií stále více nákladnějším /nespokojenost domorodých obyvatel,
konkurenční nájezdy okolních impérií/
- Vznik nestabilních nacionalistických režimů /zejména v Africe/, časté změny vlády,
autoritářské režimy
- Málo výkonné hospodářství, velká zadluženost
- Mnoho kolonií si zachovalo nějakou volnější formu spojení s metropolí
/Commonwealth of Nations, Communauté Francais, SNS/

I. Fáze dekolonizace
- 1776: Deklarace nezávislosti a vznik USA…. Anglie zdanila své americké kolonie /ad
sedmiletá válka evropských mocností 1756-63, Anglie postavení první průmyslové,
obchodní a námořní velmoci/, ale
- Odpor osadníků, s nimiž to nebylo konzultováno: heslo no taxation without
representation!
- 13 kolonií na východním pobřeží S Ameriky
- Specifikem: ne domorodci, ale převážně Francouzi a Angličané se silnou mírou
autonomie, proto spíše jako emancipace
- Deklarace nezávislosti společně s tehdy propagovaným liberalismem a racionalismem
silně ovlivnila dění ve Francii… Francouzská revoluce 1789

II. Dekolonizace
- 1804-1898: Latinská Amerika:
- 1791: první kroky k samostatnosti – emancipace Kreolů, přesto postavení míšenců ve
společnosti dodnes druhořadé
- 1804: samostatnost Haiti
- 1817: hnutí Simona Bolívara ten dost čerpal předtím inspriaci ve Francii, prezident
postupně Kolumbie, Venezuely a Bolívie
- 1821, 22: nezávislost Mexika, Brazílie
- 1898, resp. 1901: jako poslední Kuba

III. Fáze dekolonizace

- Meziválečné období 20. Století:
- 1. 1918: 14 bodů W. Wilsona – nárok na sebeurčení a rovná práva v mezinárodním
systému, založení Společnosti národů na principu rovnosti a práva
- Rozpad velkých říší po 1918: Osmanská, Německá, Rakousko-Uhersko – vznik nových
suverénních států, ztráta kolonií /u Německa především!/
- 1918: Polsko
- 1920: Pobaltské státy
- 1922: Egypt, ale sice ne již britský protektorát, přesto silný vliv přetrvává
- 1923: Nepál, 1932: Irák, 1925 – Írán
- 1941: Atlantická charta – bylo zakotveno právo pro všechny národy vybrat si svou
formu vlády

IV. Fáze dekolonizace

- 1945-74:
- 6. 1945: SN právo na sebeurčení národů…. OSN princip suverenity
- 1945: Indonésie /2 dny po japonské kapitulaci/, ale Nizozemsko ozbrojený i
diplomatický odpor, až 1949 uznalo nezávislost (nátlak OSN)
- 1946-54 válka v Indočíně: 1945: vyhlášení Vietnamské demokratické republiky
- 1945: Indie a Pákistán, z něhož východní část odtržena 1971: Bangladéš
- 1960: Rok Afriky, kdy nezávislost 17 států vyhlásilo a 14 frankofonních
- 9.1974: na VS OSN formálně uzavřen proces dekolonizace, ad Afrika /Angola,
Mosambik jako poslední, Portugalské – Karafiátová revoluce v dubnu svrhla
Salazarovský režim a nová demokratická vláda, chudý a neschopný spravovat k tomu
- Přijetí NIEO jako idea post-koloniální změny režimu MV, ale ještě pokračování
dekolonizace… New International Economic Order, a nově vzniklé státy měly být
reálně emancipovány a negociační možnosti jako ty bohaté země, ale skončilo jen jako
koncept
- 1991: rozpad SSSR, vznik SNS /9/
- 1993: Eritrea, od Etiopie krvavě se odtrhla (boje do 2019)
- 1997: Hongkong, 1.7. VB předala Hongkong Číně.. vyšší úroveň životní než v Británii
a obyvatelé obavy ze sjednocení, leč 1 země a 2 systémy a že nechat demokracii, ale
v Hongkongu protestují, možná ne tolik
- 1999: Macao předali Portugalci Čínanům a těm to pomohlo, pač Portugalsko chudý a
dnes velký kasino haha
- 2002: Východní Timor, dřív v Indonésii, taky krvavě potlačoval odpor tam a po
diplomatickém a vojenském zásahu a pomoci Austrálie a Nizozemí vznikl.. často
neokoloianialismem udržují ekonomický vliv v bývalých koliích ty metropole, btw
poznámka kantorky na konec
- Jižní Sudán – rozdělení, ne dekolonizace
Rozvojové ekonomiky
- Různá terminologie – backwards economy, později development (méně urážlivé)

Vymezení rozvojových ekonomik

- Samostatný segment světové ekonomiky
- Ty, které jsou charakterizovány:
- A. nedostatečným rozvojem hospodářské základny, takové dohánění i ve struktuře atd.
- B. růstovou trajektorií, rozvojovými tendencemi, rostou víc v HDP, ale stále nemůžou
dohnat
- C. odlišnou strukturou ekonomiky… obvykle převažuje agrární sektor, příp. cestovní
ruch, více charakteristik nicméně
- D. nestandardní institucionální základnou – zásádní, otázka právního systému,
pravidel, řízení ekonomiky

Pojetí rozvojových ekonomik

A. „užší“ vymezení RE: dle ekonomické výkonnosti, tzn. GDP/obyvatele pod 1190
USD, jedno-kriteriální vymezení – nejběžnější, nejčastěji používané (Saudská Arábie,
Jižní Korea) – status rozvojové země, nižší úroky
o Užší protože se pracuje s jedním kritériem, někdo říká ,že podle tohoto kritéria
sem spadá více zemí
B. „širší“ vymezení RE: souhrn více charakteristik, therefore více-kriterální:
- Bývalý koloniální status a zároveň získání suverenity
- Přetrvávající ekonomická závislost na RTE, často na bývalých metropolích
- Relativně nízká ekonomická úroveň, výrazně nižší produktivita práce
- Vysoká zadluženost, problém schopnost splácet na rozdíl od Japonska či USA
- Disproporce mezi odvětvovou strukturou ekonomiky, kdy ASI, IAS, resp. ISA..
diference v hodnotě výroby… nejzaostalejší typtické ASI /Agricultural, services a
industry/, minimální mechanizace, hodně lidská síla a nízká produktivita, v rozvojových
cestovní ruch a trhové služby jsou services, nemají skoro vůbec průmysl a tyto země
výrazně zpoždění v industrializaci a jsou nejchudší, pak o něco bohatší mají IAS, lepší
průmysl, ale furt silný agrární sektor a ty ISA Indie a Argentina, Brazílie, tam je sektor
průmyslu významný z hlediska HDP i zaměstnanosti, rozvinutější a diverzifikovanější
sektor služeb jako finanční služby nebo IT v případě Indie, ty nejbohatší rozvíjející se
jako Hongkong nebo Singapur, nějaký ME countries jako SAE, kde to je SIA jako na
bohatém severu
o 70% populace Vietnamu je v zemědělství
o Singapur – žádné zemědělství, závislost na dovozu vody,
- Sociálně ekonomický dualismus, resp. Pluralismus, sváření starého s moderním a
rozdělení společnosti a země, moderní sektor na vzdělanější obyvatelstvo vázán či příliv
zahraničního kapitálu a především s městskou populací, ten tradiční agrární venkov
s vysokou mírou negramotnosti a ovladatelnosti různými skupinami, nejtypičtějším
rysem rozvojových zemí
- Komoditní zaměření v mezinárodním obchodě: suroviny, zemědělské plodiny,
průmyslové výrobky s nižší VA (value added). Ropné země na blízském východě
Charakteristika rozvojových ekonomik I.
- H. Liebenstein: určil celkem 35 znaků typických pro RE a rozčlenil je do čtyř kategorií:
1. Ekonomické znaky, 21 jako struktura ekonomiky, produktivita práce, celková
výkonnost, atd.,
- 2. Demografické jako jiná populační dynamika /vysoká/, míra natality, jiná věková
struktura, kde převládají mladí, gramotnost a vzdělanost,
- 3. Kulturní a politické, tzn. Institucionální, vliv tradic a zvyků na řízení ekonomiky,
postavení člověka ve společnosti /Indie a kastovní systém, kmenová příslušnost, právní
systém atd./,
- 4. Technické, ty většinou spojený s technickým zaostáváním, používání technologie,
o Do 70. let převládal technooptimismus – rozvojovým zemím se poskytnou
peníze, rozvoj ale není zaručen

Charakteristika rozvojových ekonomik II.

- Častější je kombinace 3 charakteristik RE:
- 1. Výše HDP/obyvatele, jejíž hranice je upravována dle vývoje
- 2. Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP pod 10%, max tak většinou těžba, rozhodně
ne zpracování, OPECu do 70. Let jen těžba, až ve druhé polovině 70. Let se naučili to
zpracovávat
- 3. Míra analfabetismu v rozmezí 20-80%, 80 procent hlavně subsaharská Afrika a pak
Afghánistán, některý Africký však překonají Španělsko, ŠP a Port – díky kohéznímu
fondu stáhli negramotnost pod 10%
o Česko-slovenská federace – 2,5% na východě Slovenska

Příčiny zaostalosti RE: obecné I.

- Nízké využití disponibilních zdrojů
- Populační exploze
- Nevhodné stanovení priorit rozvoje
- Nevhodná hospodářská politika
- Nepřehlednost právního systému… ústava tam je, ale centrální vláda nezvládá efektivně
vymáhat, přičemž v odlehlejších regionech platí zvykové právo
- Netransparentnost ekonomických opatření, vyšší míra korupce, klientelismus,
nepotismus, tribalismus… klientelismus v mnoha asijských společnostech, přece se
nebudou podrážet, když obchodujou spolu /Jánabráchismus/, i v Japonsku, nepotismus
více o rodině, ten taky v Asii, tribalismus spíš s Afrikou
- Militarizace ekonomiky: příliš vysoké výdaje na vojenské účely, armáda postupuje do
politické hierarchie
- Nižší investice do vzdělání
- Vysoká vnější zadluženost, vysoký objem rozpočtu na splácení zahraničního dluhu
(více než 44%), v EU Maastrichtské kritérium, počítá se k exportu (depth service)
- Politická, společenská nestabilita: časté etnické a náboženské konflikty, jako Kongo
např.

Příčiny zaostalosti RE: obecné II.

 - Sociálně ekonomický dualismus: tzn. Koexistence moderní tržní ekonomiky
s tradičními sektory ekonomiky, zneužito vůdci politickými či náboženskými, že města
jsou hříšná a zaprodaná a kvůli tomu se jim daří, závist a polarizace
- Převaha nerozvinutého agrárního sektoru
- Nedostatečná infrastruktura
- Nevhodné použití finančních zdrojů včetně mezinárodních úvěrů, v 50. A 60. Let
nebyly účelově vázány a nebylo checkováno, zda pořádně investovány a tak častěji na
kontech vládnoucích elit, a totální dluh pak, v 70. Let zpřísněno, nicméně stále ne
využíváno, jak mělo být
- Přetrvávající vliv metropolí: neokolonialismus, dnes už spíš ne, v 70. A 80. Letech
rozhodně, samy rozvojové země napomáhaly, když se jim líbil paternalismus metropolí
- Systém MO a dotované zemědělské výroby v RTE, která poškozuje RE… různá
dovozní cla /kvoty již ne, WTO donutila EU zrušit dovozní kvoty v roce 2009/
- Rivalita mezi jednotlivými RE
Parametry zaostalosti RE
- Podíl na celosvětovém HDP cca 45%, přičemž ve 130 RE žije 80% světové populace
- Podíl na světovém obchodu: 34%, tj. oproti 30 RTE /66%/… struktura exportu RE je
nevýhodná /nízký podíl přidané hodnoty/
- RE zaujímají 60% suchozemského povrchu /x RTE 25%/, ale vyšší hustota osídlení, je
tam 80% populace globální, nižší vybavenost zemědělskou půdou a ztížený přístup
k pitné vodě
- Ekonomická mezera mezi RTE a RE činí ca 20:1/2003, zatímco kolem roku 1850 to
bylo cca 2:1

Proces vnitřní diferenciace RE I.:

I. Fáze: 50. A 60. Léta
- Získání politické samostatnosti
- Kritériem hospodářská vyspělost: tři skupiny zemí:
- A. s nízkým důchodem /zaostalé/
- B. se středním důchodem /nejpočetnější skupina/
- C. prosperující /prošly industrializačním procesem, vyšší podíl zpracovatelského
průmyslu
II. Fáze: 70. Léta
- Skupina zemí se středním důchodem
- Kritériem byla vybavenost ropou, čistí exportéři x čistí importéři ropy… ti dopadli
špatně haha
- Ropné země se začaly dynamicky rozvíjet, naopak neropné země stagnovaly a svůj
rozvoj silně zpomalily xxx 1. Generace asijských tygrů, dohnaly postupně nejvyspělejší
státy, Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, prošly technologickým vývojem
a díky nižším cenám /hlavně sociálních/ poskytovaly stejné audiovizuální a jiné
technologie jako vyspělé státy

- 9.1974 přijat NIEO: pokus o reformu postavení RZ v MV… NEW INTERNATIONAL

ECONOMIC ORDER…. Nevyšlo, taky díky rivalitě těchto zemí
- Potravinová krize v důsledku populační exploze, ropná krize, neadekvátních zásahů do
přírody, režim MO plus doba splácení mezinárodních úvěrů
- Z toho vyplynula krize zadluženosti
- Celosvětová makroekonomická krize a měnová destabilizace /pád Bretton-Woodu/,
vyspělý země dost svých problémů a neměly takový zájem o ty chudší
- Recirkulace petrodolarů: investice mezi Severem a ropnými exportéry – úvěry, zboží,
projekty…. Ibrahim Oweiss /Georgetown, 1973/ vysvětloval to spojení, země OPECu
pochopily, že mohou reinvestovat vysoké zisky, kupovaly spotřební zboží, pro výrobní
spotřebu, atd. a braly to v bohatých zemích Severu, sice vysoké náklady za ropu, ale
díky poptávání technických zařízení atd. zeměmi OPECu se to vracelo
III. Fáze: 80. Léta
- Další diferenciace mezi střední skupinou a zeměmi s vysokým důchodem, především
ropné země a země JV Asie: 2. Generace asijských tygrů, tři velké státy: Malajsie
/ropná především a pár přírodních minetrálů/, Indonésie a Filipíny, ty větší roli průmyslu
v exportu a získaly podíl na světovém obchodu významný
- Kritériem schopnost adaptability, tzn. Rychlého přizpůsobení změnám v poptávce,
schopnost získat vyšší podíl na světových trzích
- RE s vysokým podílem zpracovatelského průmyslu, moderními technologiemi a vysoce
kvalifikovanou pracovní silou
- Xxx celkově ale tzv. ztracená dekáda, profitoval omezený počet RZ, celkově tyto země
tratily
IV. Fáze: po roce 1990
- Týká se jak vrcholné skupiny, tak té nejchudší /zvýšil se počet HPDC a počet lidí
žijících v absolutní chudobě/… absolutní chudoba: výkon státu na méně než dolar na
osobu na den
- U těch nejvíce prosperujících: vyšší míra zapojení do MO a vývozu kapitálu, rozvoj
bankovnictví… u těch rozvíjejících poprvé vyváží kapitál a poprvé mají vlastní
bankovní systém, používaly předtím americké či evropské a když už byly, tak
nevýznamné předtím,
- Schopnost využívat pozitiva ekonomické globalizace
- RE s moderními technologiemi a vysokým podílem rozvinutého terciéru: hlavně JV
Asie, některé LA Státy, především MERCOSUR jako Brazílie, Argentina, Chile,
Paraguay a Mexiko? Myslím, že jo a 3. Generace asijských tygrů, především Čína
s Vietnamem
- Celkově rostoucí sebevědomí RZ, zvyšující se schopnost prosadit na mezinárodní scéně
své požadavky, viz Seattle 12.1999 (WTO), Davos 2.2001 /WEF/… v Seattlu
zablookovaly jednání a vymohli něco s dovozem agrárních produktů
- Diferenciační kritéria: ovládnutí technologií a to IT zejména, kumulace vlastního
kapitálu, celková stabilizace politická a ekonomická
- xxx na druhou stranu LDC less developing countries, 1996 HIIPC, ty nejvíc zadlužený,
failed states (Afganistán, Somálsko)

V. Fáze: po roce 2000

- Celkově pozitivní pro RE: dynamický růst, příznivě jako 60. Léta podobně
- Oživení subsaharské Afriky konečně po čtyřiceti letech a po částečném zklidnění
v regionu, nějaké mírové smlouvy atd., rozvoj integračního procesu
- Vzestup Latinské Ameriky, už v 90. MEX, Bra,Chile, Arg
- Mimořádný rozvoj JAR, stabilizace politická a také mimořádný ekonomický rozvoj
- Zformování BRICS /Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika/ - akronym použit
Goldman Sachs BRIC
- Žádný rozvojový region nesnížil svou ekonomickou úroveň! Opět poprvé od 60. Let, to
už ne po roce 2010, ale ne výrazný propad
Skupiny rozvojových zemí
- LDC: 48 v r. 2013, 31 z nich členy WTO… 33 z Afriky (nejproblematičtější), 14 z Asie,
resp. Oceánie /9 plus 5/ a 1 z LA /Haiti/
- LDC kritéria (není třeba na test):
- Nízký příjem, tzn. GDP/c pod 992 USD/rok a tříletý průměr
- Slabost lidských zdrojů, tzn. Nutriční nedostatek, zdraví, vzdělání, gramotnosti
- Ekonomická zranitelnost, tj. nestabilita agrárního sektoru, struktura ekonomiky,
nestabilita a monokulturnost exportu, malý trh
- HIPC: 1996 /G7, EU, WB/: bilaterální i multrlaterální věřitelé pro oddlužnění, 8. 3. Cíl
MDG /2%%%
- Jejich 12, GDP pod 900 USD/Rok, 13 zemí a ten 13. Afghánistán, těžce zadlužené
- Pařížský klub 1956: kvůli Argentině a neschopnosti splácet dluhy, kdy projevila ochotu
nějak splácet, a sešli se státní věřitelé
- Londýnský klub 1976: soukromí věřitelé, tzn. Banky
ROZVOJOVÁ TEORIE

Rozvojová teorie I.
- Vývoj teoretické reflexe k rozvojové problematice, 5 fází:
- 1. Evolucionismus: do poloviny 20. Století
- 2. Modernizační strategie: 50.-70. Léta, převládající technooptimismus, technologie
v rozvojových státech – nefunkční růst
- 3. Etické koncepty: ad GP – 70. Léta
- 4. Neoliberalismus, PSA – program of structural adjustment: 80. Léta… nebral v potaz
rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými ekonomikami a výrazně ovlivnila i další etapu
- 5. Comprehensive Development Framework, Human Choice – po 1995… předseda WB
James Wolfensohn

Rozvojová teorie II. - evolucionismus

- J.A. Hobson: Imperialism /1902/: deskripce a kritika kolonialismu jako ochrany
ekonomických zájmů metropole, resp. Jako podpora expanze investorů…
- Tzv. civilizační role Evropy jako základ arogance rozvojového diskursu ve smyslu
rasismu a pozdějšího sociálního darwinismu /společenské rozdíly jsou dány, slabší,
méně vyspělí se musí přizpůsobit/
o Evolucionismus, nadvláda bílého muže, sociální darwinismus
- Evropa: představa materiální, technické, kulturní i intelektuální nadřazenosti – proto
evolucionismus v mimoevropských společnostech
- W.W.Rostow /1959/: model rozvoje jako základ evolucionismu – univerzalita
hospodářského vývoje, a to v 5 etapách:
- 1. Tradiční společnost = zemědělská společnost, hierarchie, nejdelší období
- 2. Prerozvojové stadium – rozvoj Mezinárodního obchodu, rozvoj řemesel,
manufakturního kapitalismu
- 3. Rozběh: industrializace včetně institucionálního rámce, kumulativní růst, role
finančního sektoru… společenská diferenciace jednotlivých členů společnosti
- 4. Zralost, resp. Dosahování zralosti – rostoucí spotřeba, ale i úspory, jež převyšují
hranici 20 procent vytvořeného produktu, další akcelerátor dalšího rozvoje, upevňování
politické moci „stakeholders“… jedině, když úspory jdou přes 20 procent, to znamená
kumulaci kapitálu pro budoucí investici, a to urychluje dynamiku dalšího rozvoje
- 5. Stadium vysoké masové spotřeby: finální, nejdelší období
o Rozvojové země musí projít stejnou cestou jako země Západu, aby dosáhly
srovnatelné úrovně, ale to nemusí být stejně časově, uznává Rostow, že to lze
urychlit díky vnějším zásahům

Rozvojové teorie III., modernizační teorie I.

- Modernizace = ekonomický růst jako zásadní akcelerátor celkového rozvoje
společnosti, jako endogenní nástroj (schopnost umocnit vlastní zdroje a generovat
z nich větší ekon. Výkon), tzn.:
o modernizační teorie = prorůstové
o růst HDP základním nástrojem celospolečenských změn: viz západní vzor
 - N.P. Rosenstein-Rodan /1943/ - industrializační rozvojový model jako
nejefektivnější řešení na příkladu JV Evropy… byli tak pozadu za západem, nebyli
industrializovány především Rumunsko a skoro pouze zemědělská společnost:
- Trh sám není schopen zajistit dostatečnou akumulaci kapitálu a alokaci investic:
- Proto vláda prostřednictvím plánování, fiskální politiky zajistí masivní investice –
keynesiánský koncept
- S.M. Lipset /1959/: teze o pozitivním vztahu mezi vyspělostí a demokracií… nelze se
zaměřovat jen na akceleraci ekonomiky..:
- Ekonomický růst je nedůležitějším faktorem formy politického systému
- Rozhodující ale není materiální blahobyt, ale:
- Industrializace, urbanizace a vzdělávání !!!.... dnes ale třeba industrializace zastaralá
technika ze západu nebo příliš mnoho lidí a nepřirozeně žije ve městech, ale vzdělávání,
na to se shodneme, že přispívá k ekonomickému rozvoji

Rozvojové teorie IV., modernizační teorie II.

- Ragnar Nurkse /1953: teorie začarovaného /bludného/ kruhu: …… VĚDĚT!!!
- „země je chudá, protože je chudá“ : říká kantorka, ne on
- Tzn. Že produktivita práce a celkové HDP je natolik nízké, že je celé spotřebováno, nic
nezůstává na akumulaci kapitálu a therefore mizivé vyhlídky na růst
- jediným řešením je růst akumulace kapitálu, pak poroste HDP, tzn. I životní úroveň –
díky tomu poroste agregátní poptávka (AD) a zároveň Savings /úspory/, což jsou:
- základní podmínky pro růst investic /tzn. I další akumulace kapitálu/ a jedině tím může
být prolomen začarovaný kruh
- investice alokovat do širokého spektra průmyslu, tzn. Modernizace celé ekonomiky –
tzv. „balance growth“
- Gunnar Myrdal /1957, 63, 70/: stačí znát jméno, ne jméno teorie…. Teorie
kumulativní cirkulární kauzality na straně AS i AD: jako pokračování Nurkseho
teorie začarovaného kruhu…. Důležitý zastánce rozvojových zemí
- Volal po novém „Marshallové plánu“ pro RZ
- Založil švédskou školu rozvojových studií

Ekonomický strukturalismus
= jako cílené ovlivňování produkční struktury RE od spotřebních statků směrem ke
kapitálovým statkům cestou masivní industrializace

- Raúl Prebish, Prebish-Singerův teorém – model industrializace substitucí dovozu

/ISI – import substution industrialization– 1950/… především v LA se tím řídili:
- RE jsou charakterizovány vedle nízkého GDP/c i strukturálními specifiky: rozdíl
v sektorovém podílu na produkci a na zaměstnanosti, rozsáhlý agrární sektor, i nízká
elasticita poptávky i nabídky…. Rozdíl v sektorovém podílu na Q a na U, rozsáhlý A,
nízká Ed i Es (elasticita poptávky/nabídky).
- Řešením zaostalosti není jen dynamika, ale strukturální změny ve prospěch
technologického rozvoje (průmyslu)
- Podpora substituce importu a diversifikace výroby… snižovat import toho, co lze doma
vyrobit a substituovat vlastními výrobky a tím se výroba statků v domácí ekonomice
rozvine
 - Ochranná cla pro nedospělá odvětví: ad. Alexander Hamilton /1791/… průmysl domácí
měl šanci dospět bez vážné konkurence – převážně LA
- Nepřejímat automaticky vývojový model vyspělých ekonomik

- Celso Furtado, neomarxista jako většina ekonomických strukturalistů.. 1970:

 Propojení s teorií závislosti

- Zaostalost RE není nezbytnou vývojovou fází, ale důsledek kolonialismu… v LA ale
nezávislost už v 19. St.
- Závislost hospodářské expanze metropolí na levných surovinách kolonií
- Klesající směnné relace primárních surovin při rostoucích cenách technologií, hotových
výrobků, VA prohlubují zaostalost RZ
- Také on se přiklonil k strategii importní substituce /ISI – Import Substitution
Industrialization/, podobný jak merkantilisti /co lze vyrobit doma, nedovážet
- Přesun zaměstnanosti do moderních sektorů čili průmyslu a pokud možno
zpracovatelského

Rozvojové teorie VII., 70. Léta: etické koncepty

- Nahrazení rozvojového, resp. Modernizačního diskurzu akcentem na základní lidská
práva materiální povahy, právo na uspokojování základních lidských potřeb: ale
spíše formou mezinárodní pomoci, nepodporou kumulace vlastních zdrojů
- Důsledek rozvinutí globálních problémů, vnitřní diferenciace RE
- Např. renesance teorie demografického přechodu: W. Thomspon /1915, 29/: jako
doprovodný jev ekonomického růstu, kdy populační růst ve 4 fázích:
- 1. Preindustriální fáze: vysoká natalita i mortalita
- 2. V rané fázi vývoje: pokles mortality, populační exploze
- 3. Pozdní fáze: pokles dětské úmrtnosti, vzdělání, urbanizace vede k poklesu
porodnosti…. Na venkově více dětí potřeba na obstarání pole, i když i ve městě se o
sebe staraj děti
- 4. Fáze zralosti, kdy cílená regulace porodnosti: rodinou plánovaný počet dětí=reálný,
to tehdy nikdo moc nevěřil v roce 1929, hormonální koncepce v letech padesátých
- Esther Boseup /70. Léta/: nelze konfrontovat vybavenost půdou s hustotou osídlení, neboť
výnosnost závisí na vyspělosti agrárního sektoru /dynamický prvek technologií“, z toho
plyne demografický tlak, který vede k reorganizaci výroby a spotřeby
- Conclusion: chybí ucelená teorie, spíš praktické koncepty, nesystémové

Postkolonialismus
- =antikolonialismus, ne neokolonialismus!!!
- Edward Said /1978/: Orientalism – bible neokolonialismu
- Komplexita a různorodost kolonialismu
- Těžiště diskurzu v RT, tzn. Kolonizovaných xxx dosavadní přístupy z pozice metropolí
/ad diskurz moderován jimi/, z toho plyne:
- Zásadní nedorozumění, neboť Západ či Sever vnímá RZ a vývoj v nich jako homogenní,
proto:
- Nutná diferenciace!... LA jiná než Afrika a i v Africe odlišné vývoje
 - Postkolonialimus kritizuje: generalizaci, simplifikaci a účelovou selekci faktů a
eurocentrimus

Rozvojové teorie VIII., neoliberalismus

- Reakce na neúčinnost dosavadních přístupů, a proto reformy HP jak v zemích Severu,
tak i vůči zemím Jihu… stačí reformy asi
- Požadavky strukturální přizpůsobení: tzn. Strukturální změny kvalitativně měnící
možnost zapojení do mDP, a t:
- Liberalizace, deregulace včetně privatizace v RE: tzv. MFA – Market Friendly
Approach
- ze strany IMF, WB: tzv. Washingtonský konsensus pro poskytování úvěrů RE:
požadavky na přísnější monetární a hlavně fiskální disciplínu… a je jedno jestli půjčka
Finsku nebo Angole, to byl pak problém
- J. Bhagwati /1958/: teorie zbídačujícího růstu jako důsledku chybné hospodářské
politiky – monokulturní orientace produkce i exportu
- R. Cassen /1986/: vyšší efektivnost mezinárodní pomoci tam, kde je stabilní institucionální
prostředí s kvalitním politickým dialogem mezi příjemce a dárcem /!!!/, neboť:
- Obyvatelé RE sledují stejné modely chování jako v RTE jako racionálně uvažující!

Rozvojové teorie IX., neoliberalismus II.

- A.H. Gelb /1988/: teorie prokletí přírodních zdrojů (Windfall gains: Blessing or
curse):
- Příčiny zaostávání RE s dostatkem disponibilních zdrojů:
- Institucionální /korupce politických elit/ a taky nedostatek zákonů a vymáhání, příklad
Nigérie, bohatá na zdroje, ale zkorumpovaní politici
- Vysoká volatilita cen přírodních zdrojů
- Minimální diverzifikovanost výrobní orientace… tzv. banánové republiky, a pak
náchylné k výkyvům na mezinárodním trhu
- Nebezpečí holandské nemoci... Obrovské zásoby plynu v 60. Letech v Holandsku a
kurz měny vystřelil tak nahoru, že jejich zboží drahé na světových trzích a klesala vnější
konkurenceschopnost, ale širší exportní portfolio, takže za 2-3 roky okay, ale pro
rozvojové to může být problém, kde na to směřujou svou budoucnost – zaměřeno na
státy, které se omezují na produkci ropy, těžby diamantů atd.

- PAK ŘEŠENÍM:
- Stabilizační fondy… redistribuovat do jiných sektorů rozvoje ekonomiky či po nějakou
dobu umrtveny
- Zisky v cizích měnách ponechat v zahraničí a tam je investovat a v domácí
ekonomice je pozvolna rozpouštět
- Podpora ze strany RTE ve prospěch transparentnosti…. Příklad: Botswana, zbohatla na
diamantech, ale následovala tyhle postupy a je výjimka v Africe a funguje to dobře
- Michael Ross 2001: efekty minerálních ekonomik - rentiérský, represivní a
modernizační… rentiérský efekt (zrušení daní): Saúdská Arábie, kde obrovskej
veřejnej sektor a panovník si může kupovat přízeň obyvatel a držet tak status quo, byla
to taky Venezuela…. S tím efekt represivní: kde se jim sice líbí neplatit daně, ale chtějí
lidská práva srovnatelná s demokraciemi jinde….. modernizační efekt spojen
 s OPECem od 70, let, kde recirkulace petrodolarů způsobila i modernizační a
technologický rozvoj
- T.L. Karl /1995/: paradox of plenty: paradox mnohosti
- Nenadálé zisky z exportu přírodních zdrojů: iluze o prosperitě a rozvoji, působí jako
ekonomické, sociální a politické faktory policy making, ale bez reforem, to je poté
destabilizující

RT X. – strategie souhrnného rozvojového rámce /CDF/ I.

- 90. Léta: strategie lidského rozvoje:
- Rozvoj lidského potenciálu, ale i požadavky good governance, celkově trvale udržitelný
rozvoj: multidisciplinární, holistické koncepty
- Pokračování tzv. Washingtonského konsensu a PSA
- Alternativní indikátor rozvoje UNDP – Human Development Index, HDI /1990/ v rámci
PRSPs: Poverty Reduction Strategy Papers
- J. Wolfensohn WB 1995-2005: program CDF:
- Snižování chudoby: nejen v rozvojových ekonomikách, ale celkově!!!
- Problém chudoby jako univerzální, tzn. Postihující prakticky všechny společnosti
- Chudoba=materiální, mj. jako špatný přístup ke zdravotnické péči, ke vzdělání, ke
službám, jako nedostatečná vybavenost infrastrukturou, nezajištěná bezpečnost ze
strany státu, nebezpečí sociální exkluze
- A. Sen /1998: Nobelova cena/: „Chudoba neumožňuje plnohodnotně žít a svobodně
rozhodovat o svém životě.“
- Chudoba je základní bariérou rozvoje
- Svoboda jako proces rozhodování a realizace cílů
- Politická svoboda je podmínkou ekonomické svobody jako základu rozvoje
- Jednotlivec je aktivním aktérem vlastního rozvoje, proto nemůže být RE vnucován
jakýkoliv model rozvoje, naopak, ten musí být svobodným rozhodnutím RE… musí se
správně rozhodnout sami a nehází všechnu odpovědnost jen na bývalé metropole
- Základem rozvoje je osobní zodpovědnost, tzn. Ale i osobní svoboda

RT XI. – strategie souhrnného rozvojového rámce II:

- A.Sen: rozvoj jako „proces, kterým dochází k expanzi pozitivní svobody, které se lidé
těší a který rozšiřuje oprávnění a možnosti lidí žit život způsobem, jež si můžeme cenit.“
- I když limitovanost ekonomickými zdroji je určující, nelze ji redukovat na nedostatek
peněz
- Hospodářské faktory vždy působí v rámci širšího ekonomického, sociálního a
institucionálního kontextu
- Neekonomické faktory jako významnější, neboť žádná země s reprezentativní vládou,
nezávislou justicí a existujícím svobodným tiskem neprodělala za poslední půlstoletí
období hladu
RT XII. – strategie CDF III.
- A. Escobar /1995/ - tzv. post-rozvojový koncept:
- Teorie modernizace a rozvoje jako konstruktu Severu – rozvojový diskurz je
založen na předpokladech Západu, resp. Severu, což nereflektuje potřeby a názory
lidí RE
- Dosavadní úsilí – vymanit RE z chudoby a navést je k prosperitě, ale
- Jak a kdo definuje kategorii chudoby!!!
- Kulturní rozdílnost jako integrovaná součást socioekonomických programů a
globálního politického rozhodovacího procesu: tzn. Odklon od paternalismu Severu!!!
- Nová konceptualizace rozvoje – konec 90.let:
- Miléniová deklarace OSN ze září 2000: tzn. MDGs.. MĚLO BYCHOM JE ZNÁT! A
NĚCO SE PODAŘILO SPLNIT, SNÍŽIT POČET LIDÍ ŽIJÍCÍ V ABSOLUTNÍ
CHUDOBĚ URČITĚ
- Hledání nového paradigmatu: alternativní definice, např.
- Empowerement neboli zvýšení autonomní schopnosti lidí „určovat si vlastní hodnoty
a rozhodovat sám o podmínkách svého šivota“ /Oxfam, UK NGO/ - Human Choice, ne
tolik diskutovaný mainstreamem

21.11.19
GEOEKONOMIKA A EKONOMICKÁ GLOBALIZACE

Geoekonomika
- =analýza ekonomického řádu, snah o monopolizaci ekonomických zdrojů, technologií
- =nauka propojující prostorové, časové a politické, bezpečnostní aspekty ekonomiky a
zdrojů
- Součást geopolitiky: státy se snaží nastavit politická pravidla tak, aby maximalizovaly
zisk /Luttwack, 1990/
- Geoekonomie=IPE, hra s nulovým součtem: konkurence států s politickými i
ekonomickými nástroji
- Přístup propojující prostorové, časové a politické a bezpečnostní aspekty ekonomiky a
zdrojů
- Definována volným obchodem, kapitálovými toky, čili jde o propojení s globalizací
- Luttwack Edward, 1990, 1996
- Lorot Pascal 1995, 97
- Solberg Soilen Klaus, 2012

Geoekonomika
- Idea ekonomické dominance
- Zdroj moc již není teritoriálně určen, definován, ale důležitá je míra zapojení do
mezinárodní dělbě práce /MDP/, podíl na trhu
- Geoekonomika není geografie ekonomiky!!!..... rozlišit geokonomiku a
geopolitiku… geoekonomika základní aktér korporace, u geopolitiky stát, ústřední bod
ve výzkumu u geoekonomiky ekonomická síla a u geopolitiky území, geoekonomika se
 zajímá o zisk a konkurenční výhody a u geopolitiky je to moc, geoekonomika: přístup
na globální trh a geopolitika: síla v mezinárodních vztazích a nárůst vlivu

Ekonomická globalizace
- Jako globalizace světové ekonomiky ve smyslu komplexní analýzy: politické,
ekonomické a socio-kulturní změny v dialektické dynamice
- =proces rostoucí role nadnárodního kapitálu a mezinárodního práva v národních
ekonomikách, omezuje suverenitu národních států /neorealismus/, a proto „Golden
Straitjacket“ /Friedman, Thomas. 2004/, zlatá kazajka, všechny svazuje, ačkoliv
otevírá příležitosti
- =akcelerovaná závislost národů na světovém systému zaměřená ekonomicky,
zprostředkovaná a umocněná masmédií a dopravními komunikacemi /Kottak: 1996/
- =proces transformace sociálních vazeb směřující k propojení světa v jeden organismus,
viz svět jako globální vesnice /Aron: 1968/: vzájemná a ireverzibilní interdependence!
- =proces, v němž čas získává primát (dominuje) nad prostorem /Jean Oiová: 2005/

Časové zařazení ekonomické globalizace

- Vývojové proces ve světě se globalizovaly již delší dobu: min. 20. Století
- Novověk: zámořské objevy – kolonizace – vliv na metropole
- Až 700leté cykly mezinárodní kooperace/závislosti, období dominantních říší – ale:
- Sice roste propojenost, závislost, ale ne oboustranná!!!
- Pro ekonomickou globalizaci je nutná vzájemná a okamžitá interaktivita!!! Proces
ekonomické globalizace až po roce 1990!
- Tzv. primární globalizace: ad technologické změny
- A. informační revoluce spolu se sociální, přesun z industriální společnosti k post-
industriální
- B. hegemonie neoliberalismu, z toho plyne deficit demokratický, vládní, sociální,
environmentální
- Tzv. sekundární globalizace: ad paradigma udržitelnosti rozvoje, good governance

Vybrané důsledky ekonomické globalizace

- Prostorové odlučování míst produkce a spotřeby, jakož i atomizace komplexnosti
produkce /J. Fárek, 2005/
- Prohlubující se specializace těžící z monopolního ovládnutí konkrétních technologií,
z toho plyne asymetričnost globalizace – jejích následků i výnosů
- Specializace zvyšuje závislost na světové kooperaci
- Komparativní výhody: suroviny, technologie, kvalifikace, instituce
- Institucionální změny ve prospěch funkčnosti státní správy, daňové podmínky,
flexibilita trhu práce, standardizace
- Intenzifikace outsourcingu
o vyčlenění části činnosti a její převedení na externího poskytovatele, firma se pak
soustředí na svůj hlavní byznys, čímž udržuje své komparativní výhody
o call centra apod.
Projevy ekonomické globalizace a hospodářská politika
- Institucionální a právní harmonizace
- Harmonizace vývoje hospodářského cyklu, výhoda
- Zvyšuje riziko přenosu krizových momentům mj. i přelévání spekulativního kapitálu
- Snižuje efektivnost státních intervencí
o EU 2009 – cukerná reforma, eu musela dovážet cukr za standartních podmínek,
o Redukce výroby cukru, redukce pěstování c. řepy
 Eastern Sugar – zmonopolizoval výrobu, odtáhl pryč, rostoucí
nezaměstnanost

- Zvyšuje nabídku, její objem a strukturu na regionálních trzích, zn. Že zvyšuje

konkurenci
- Tlačí na pokles výrobních nákladů
- Unifikace nabídky, nakonec i spotřeby /mcdonaldizace světové ekonomiky/
- Růst standardizace technické, ekologické, sociální

- Urychluje rozvoj moderních technologií

- Vyšší koncentrace výroby a kapitálu: ad fúze
- Restrukturalizace národních ekonomik i světové, a to v rovině hospodářské,
institucionální a sociální

Rizika ekonomické globalizace

- Další prohlubování mezery důchodové, vzdělanostní, technologické, z čehož plyne
vyšší tlak na adaptabilitu, zaostávání RE
- Roste počet lidí žijících v podmínkách chudoby: cca 1 mld. Lidí, v podmínkách bídy
žije cca 700 mil lidí, i přes MDGs! /Já: to je cca 10 procent/
- Neadekvátně roste vliv TNC, firemní obrat těhle největších korporací vyšší obrat než
25 nejchudších zemí HDP
- Stát a jeho instituce pomalu ztrácí kontrolu nad vývojem ekonomiky – tzv.
postvestfálský systém, konec principu Cuius regio eis regio….. stát už nemůže
regulovat veškerou činnost na svém území
- Hyperglobalizace /Ohmae, K. 1990/: národní státy jako překonaná forma organiace,
neboť efektivnější jsou regionální uskupení či firmy hledající partnery bez ohledu na
zájmy vlád
- Nový medievalismus /H. Bull 1977, 1983/
- Pluralita aktérů
- Neúzemní charakter činnost – spíše regionální než státní
- Slabší centrální moc: eroze státní suverenity
- Už ne nový medievalismus: Silná konkurence výroby a kapitálu zvyšuje rizika
neúspěchu
- Kapitálové propojení světa: zvýšení citlivosti na krize a nižší ochrana, z čehož plyne:
- Neadekvátní mezinárodní koordinace a regulace vůči finanční liberalizace, z toho
plynou finanční krize
Úvahy o využití ekonomické globalizace
- Ekonomická globalizace urychlí vyrovnávání životní úrovně, odstraní chudobu…
/1990-95/
- Ekonomická globalizace musí být doprovázena globalizací práv /D´Alema: 1998/,
myšleno zejména práva sociální
- Liberalismus není snadnou záležitostí, ale je základem pro dlouhodobý globální růst
/Tony Blair 1997/
- Globalizace přináší do RE průmysl, technologie: tzn. Růst životní úrovně, ale při
nadřazenosti investorů – nicméně industrializace Západu prošla stejnou cestou! Šipka
vpravo nerespektování pravidel – Čína 2010, rozvojové země by to ani neměli
dodržovat, když oni je sami nerespektovali během své industrializace
- Globalizaci nelze nechat volný průběh, neboť „je samozřejmě těžké nalézt a definovat
aristotelský zlatý střed mezi růstem bohatství a vyrovnanou stabilitou života
/Samuelson: 2005/
- Globalizace přináší výzvy, ale i zvýšená rizika: krize 2008-2010

Závěrem
- Globalizace vychází z liberalizace ekonomické: obchodní, kapitálové, patentové,
GATT důležitý pro obchodní, druhá polovina 80. Let až kapitálový pohyb dřív
považováno totiž za narušování stability makroekonomické a patentová: dlouho se svět
musel dopracovávat /průmyslová špionáž už v 19. St./, dnes díky informační revoluce
nemožné udržet to tajemství a patentové řízení bývalo drahé a patentová liberalizace je
liberalizace pohybu vynálezů pomocí neoficiálních patentů a licencí, což přispělo ke
globalizaci
- Globalizace v krátkém období: závisí na hospodářské politice a na legislativních
krocích, šipka vpravo na politickém procesu…. Itálie do roku 95 bránily zahraničním
bankám na svém území
- Globalizace v dlouhém období je logickým trendem založeným na efektivitě a
specializace: schopnost využívat výhod globalizace
- Z toho plyne, že ekonomická výkonnost je zdrojem bohatství /Smith: 1776/ a moci
/neorealismus: 70´ 20. Století/ a stability /keynesiánství/
- Globalizace světové ekonomiky je důsledek geoekonomického uvažování, resp. Je
podstatou geoekonomiky:
- Ekonomická síla je dominantní v poválečném období: vojenská síla již není jako
primární, ale jako prostředek pro zajištění ekonomické stability a prosperity, ne
primárně jako nástroj získání bohatství
- Ochrana vlastních ekonomických zájmů, posílení ekonomických a sociálních zájmů
/Lorot, 1997/:
- Z toho plyne, že EU nemá jednotnou geoekonomickou politiku! Na rozdíl od USA,
která je schopnější prosazovat své zájmy
- Geoekonomika souvisí s geostrategií: typ zahraniční politiky zahrnující politické,
ekonomické zájmy v geografickém kontextu
TEORIE MEV: MEZINÁRODNÍ POLITICKÁ EKONOMIE /IPE/ PŘÍPADNĚ
GLOBÁLNÍ POLITICKÁ EKONOMIE

Merkantilismus
- 16.-17. Století
- Teorie i praxe!!!
- Ekonomický nacionalismus: stát může zbohatnout na úkor jiných obchodem: Zero-
Zero Game (nulový součet – zisk jedné země na úkor ostatních)
- Zdroj bohatství /ne podstata/ v obchodu: Antoine de Montchrétien /1575-1622/_
Pojednání o politické ekonomii /1615/

- 16. století Raný merkantilismus: pojetí peněz jako pokladu, tzn. Minimalizace importu,
snížení spotřeby, důraz na skromnost, bullionismus /ad Claude de Bullion/: bohatství
v drahých kovech: zákaz Exportu drahých kovů

- 17. století Pozdní merkantilismus: peníze jako kapitál, proto expanze do zahraničí, v 17.
Století
- Jean Bodin /1530-1596/: vysoká cla pro luxusní zboží, nízká pro potraviny, suroviny,
ne měnové či cenové intervence
- Antonio Serra /1580-1614/: ne Exportu peněz, export výrobků ano, ne nikdy
zemědělské plodiny
- Thomas Mun /1571-1641: England´s Treasure by Foreign Trade /1630/:
- Aktivní obchodní bilanci /OB/ zajistit státní podporou exportních odvětví, není nutná
s každou zemí, ale souhrnně
- Omezování spotřeby dováženého zboží a exportního zboží
- Import surovin
- Export hotových výrobků /viz dnešní vyšší podíl VA/
- Podporu tranzitního obchodu
- Vlastní loďstvo pro vlastní i cizí potřeby
- J.B: Colbert /1619-83/: ministr na dvoře Ludvíka XIV, opatření – projev hospodářské
politiky, Colbertismus
o Protekcionistická celní politika
o Podpora Exportu s výjimkou zemědělské produkce
o Rozvoj průmyslu
o Základní královských manufaktur
- P.H. Morgenthaller plus F.Š. Malivský: Všeobecné příčiny rozkvětu a úpadku státu,
1650:
o Příjmy státu z daní mají být úměrné možnostem plátců, ne daňové výjimky
- Rozvoj řemesel a výroby včetně mzdové podpory pro nejschopnější, z toho plyne
stimulace domácího trhu
- Podpora obchodu

Klasická škola politické ekonomie

- David Hume /1711-76/_ „Political Discurses on Money/
- Teorie o nastolování rovnováhy mezinárodních plateb /1752/: tzv. čtyři hnací síly:
 - I. Příklad Anglie, kdy deficit obchodu, tzn. Odliv zlata z Anglie, pokles úspor, pak
pokles cen a v důsledku Anglie sníží i Import
- II: pokles cen anlického zboží v důsledku poklesu úspor, poté růst anglického exportu,
tzn. I růst přílivu AU do Anglie
- III. Im je dražší, tzn. Jeho pokles, - pak je počáteční odliv Au neutralizován
- IV. Růst díky nižším cenám – expanze do zahraniční
- Nárůst mezinárodních plateb

- 18. Století
- Důraz na materiální výrobu, na tržní prostředí bez regulací
- MO nejen jako nástroj bohatství, ale jako nutnost při řešení limitů vlastní soběstačnosti
- Teorie absolutních výhod: A. Smith: schopnost produkovat s nižšími náklad jako
základ mezinárodní specializace

Teorie komparativních výhod I.

- David Ricardo: teorie komparativních výhod=schopnost vyrábět úspěšněji, ale

v nestejné míře podle oborů, tzv. výhoda efektivnější práce u více odvětví
- Realizace výhod je v MO podmíněna přírodním bohatstvím
- Racionální je specializace a MDP

- Eli Heckscher a Berti Ohlin /1935/: rozdíly komparativních výhod spočívají ve

vybavenosti VF, neboť předpoklad stejných technologií, resp. Stejné produkční funkce:
pak se tytéž VF kombinují v různých proporcích

- Wassily Leontief: tzv. Leontievův paradox /1954/, kdy průvodní vybavenost VF není
kauzální determinací, vyvrací H.-O. model – nejdůležitější je, že výrobní faktory se
mohou měnit (období technooptimismus)

Thurwův thoerém /80. Léta/

- Dopracoval Leontievův paradox
- Posun pro moderní výrobu i MO, kdy:
- Komparativní výhody vytvořené člověkem, ne dané vybavenosti VF /vysoká mobilita
VF je vlastně překážkou pro získání a udržení komparativních výhod/
- Znalosti a technologie
- Věda a výzkum podpora
Lester Thurow (1992)
- 1992: tři základní kritéria komparativních výhod
- A. podpora technologického rozvoje /nejen technická, finanční, ale hl. systémová/
- B. vysoký podíl VA/pracovní sílu
- C. vysoká úroveň mezd – láká to přílivu mozků, úbyt odliv mozků, vysoká agregátní
poptávka
- Thurow tak také vyvrací H.-O. model, vlastně potvrzuje Leoniteův
- Adaptabilita v ekonomické sféře (80. léta) – praxe JV Asie, jejich schopnost prorazit
v MO a udržet se – základem komparativních výhod věda, výzkum, flexibilita
Teorie protekcionismu I.
- Merkantilismus
- Alexander Hamilton /1789, 1791/: cla pro zpracovatelský průmysl, pro tzv. nezletilá
odvětví:
- Podpora rozvoje a výroby počáteční ochranou mladých odvětví před cizí konkurencí
- Předpoklad, že proces náběhu nové Q v chráněném režimu usnadní znalost a dosažení
komparativních výhod: jako např. zformování kvalifikovaných PS, dosažení
komparativních výhod – např. zformování kvalifikovanách pracovníách sil, dosažen
kritické nutné úrovně rozsahu výroby
- Určité komoditní skupiny , u nichž doba hájení je nutná k rozběhnutní výroby
- Verifikováno např. Jkorea, Singapur, asijští tygři

Teorie protekcionismu II.

- Friedrich List /1789-1846/: Národní systém politické ekonomie /1841/:
- Tzv. výchovný protekcionismus pro zachování národních produktů, rodinné stříbro
- Ochranná cla pro rozvíjející se průmysl a německou železnici
- Náklady cel jako investici do národní produktivity

- Celkově ekonomie protekcionismu: různé motivy:

- Ideologické: ochrana vnitřní kulturní identity, snaha zabránit pronikání vnějších vlivů
- „rodinné stříbro“: ochrana národních tradičních oborů
- Ochrana vlastních výrobců před zahraniční konkurencí: MA stabilizace /daňové
výnosy, zaměstnanost/
o Japonsko do 90. let
- Odvetná cla: reakce na obchodní diskriminaci
- Antidumpingová cla jako reakce na cenové podbízení, nekalou soutěž

Teorie protekcionismu III.

- Liberální teoerie poukazují na omezeny význam cel pro reálný rozvoj ekonomiky
- Pouze dočasnost resp. Přechodné období celní ochrany může přispět k
o Rozběhu nových technologií
o Ochraně obchodní bilance
o Ale ne k řešení nezaměstnanosti
o Naopak konzervují rigiditu a neefektivnost
o Zvyšují ceny na domácím trhu – viz USA v 30.letech (Smoot-Hawley zákon
1930, nebo EU Agiculture policy – variabilní dávky – fungují jako dovozní cla,
zvyšují dovozní cenu na úroveň domácího produktu)

Závěrem – protekcionismus je negativem pro všechny účastníky, neboť zvyšuje

náklady na uspokojování potřeb, zpomaluje vývoj
- Řešením je multilateralismus v MO a jeho liberalizace
05.12.19

TEORIE MEV: MEZINÁRODNÍ POLITICKÁ EKONOMIE /IPE/ PŘÍPADNĚ

GLOBÁLNÍ POLITICKÁ EKONOMIE

IPE I.
- Reakce na vývoj 70. Let, tzn. Rozpad bretton-woodského systému, ropné šoky
- Otázky týkající se hospodářské politiky v rámci mezinárodního systému
- Politické a hospodářské procesy jsou vysvětlitelné jedině na základě jejich propojenosti,
vzájemné působnosti
- Ústřední roli v MV hrají hospodářské faktory!!!
- Rozvoj státu a trhu se vzájemně ovlivňují
- V centru IPE nestojí státy, ale hospodářské subjekty, aktéři MV jako např. mezinárodní
organizace, NGOs, TNC
- Proces rozhodování na národní úrovni spoluovlivňuje výsledek rozhodovacích procesů
na mezinárodní úrovni a naopak: Two-Level Games /R. Putnam, 1989/: my známe od
Moravcsika z roku 2003 (kompromisy pokud aktor nemůže prosadit policy doma)
- Politik při každém mezinárodním jednání vede simultánně negociace i v domácí
politice, tzn:
- Mezinárodní platforma – level I.
- Domácí platforma: level II.
- Pokud má politik problém prosadit výsledky mezinárodních negociací doma, může mu
naopak mezinárodní partner pomoci kompromisy

IPE II.
- Řeší problematiku:
- Výroby podmínkách omezených /=vzácných/ zdrojů, tzn.
- Disproporce mezi limitovanými možnostmi a neomezenými potřebami
- Směnu produktů
- Rozdělování důchodů
- Dělby moci mezi národní a mezinárodní úrovni, možnosti kooperace a zpětného
ovlivňování
- Sílící moc nadnárodních aktérů
- Ale v centru pozornosti: optimální alokace zdrojů, vývoj thu
- S. Strangeová: Internatinal economics and international relations. A case of
mutual neglect, 1970 – IPE jako samostatná disciplína

IPE III. – Gilpin

- Robert Gilpin: PE mezinárodních vztahů /1987/, existují 3 ideologické směry PE
 I. Liberalismus: více forem, včetně keynesiánství!!!
- Základním pilířem je volný trh a minimální státní intervence“, ona nesouhlasí
- Liberální=individualismus
- Volný trh a soukromé vlastnictví

II. Ekonomický nacionalismus: merkantilismus, statismus, protekcionismus:

- Využívat národních specifik, prvenství státu, národní bezpečnosti
- Kosmopolitismus je možný jen, pokud všechny státy budou rozvinuté – těžko
realizovatelný
- Koresponduje s realismem v MV

III. Marxismus:
- Individuální náklady nelze verifikovat, tudíž potřeba silného veřejného sektoru
- Je nutné snažit se vysvětlit chyby Marxe
- Je nutné vnímat diference mezi Marxem a Leninem v pojetí společnosti a předpokladu
historických změn: tzv. nejslabší článek řetězu…. Marx s Engelsem, že to přijde naráz
a světové, až to dosáhne hranice, Lenin už 1916, že revoluce nebude naráz po celém
světě, ale tam, kde bude nejslabší článek řetězu s největším útlakem

Gilpin
- Gilpin R.: Global Political Economy /2001/:
- 3 národní modely PE:
- neoliberální /USA/: stimulace tržního prostředí, liberalizace obchodu, kapitálu,
expanze na zahraniční trhy
- stát blahobytu – sociálně tržní /německý/: průmyslová efektivnost, MA stabilita,
sociální stabilita, standardizace…. On to vidí v Německu, ale vidět celkově ve
Skandinávii, obecně převažující evropský koncept
- rozvojový /Japonsko, Čína/: silný stát, omezená tržní suverenita, hlavní cíl –
industrializace, podhodnocená měna, manipulace cen a úrokových sazeb, obchodní
protekcionismus… je to vzor pro RZ (Čína podhodnocuje Yen – levnější export)

USA – 4 tradice: Mead, Wilson R. 2010

- A. pacific Jeffersonian: pravidla trhu, demokracie, individuální svoboda a prosperita,
spíše stimulace domácího trhu než zahraniční expanze, z toho plyne – izolacionismus,
silná role armády… USA vzorem „conquering without war“ – typické pro začátek
19.století
- B. Wilsonian idealist tradition: kolektivní bezpečnost, demokracie a human rights,
liberální mezinárodní spolupráce, zájmy lidskosti jako takové - 2. dekáda 20. století
- C. realist Hamiltonian tradition: rovnováha moci i v ekonomické sféře,
merkantilismus, silná vláda, stabilní měna, přívětivé prostředí pro investory, aliance
mezi federální vládou a byznysem - konec 18. století
- D. populist Jacksonian tradition: není až tak důležitá v zahraniční politice, spoléhání
se na vlastní síly, podpora demokracie, ale i sociální garancí /ne úplně prizmatem
Evropy/, svoboda a bezpečnost – hlavní akcent - 30. léta 19. století

IPE IV. – Strange

 - Susan Strange – 1989, 1992:
- IPE sleduje sociální, politická a ekonomická opatření ovlivňující globální systém
produkce, směny a distribuce
- Tato opatření nejsou ideálně zkombinovaná, jsou to lidská rozhodnutí vedoucí
k vytváření institucí a podmínek fungování
- Role státu je na mezinárodních trzích omezena: hlavně TNC, globalizací
- Tzn. Triangulární negociace, triangulární diplomacie, kdy vzájemné ovlivňování stát-
firmy, resp. TNC-NGOs

IPE V. – Strange II.

- S. Strange: vytváří e nová struktura, resp. Síť struktur, ovlivňujících MV, vzájemné
interakce trhu a státu, a to:

- Knowledge structure
- Financial structure
- Production structure
- Security structure

- I přes klesající roli státu jako výlučného aktéra MV – státy, jež prostřednictvím
ovládaných 4 oblastí – struktur určující vzájemné vztahy
- Tyto silné ekonomiky, státy schopné ovlivnit i vývoj trhu, trhů, jsou tedy hegemony
- Hegemonie: tj. mimo jiné možnost určovat pravidla, strukturu MV a možnosti pohybu
v jejich rámci je založena na ovládnutí ekonomické a i politické moci
- Aktivní role respektovaného hegemona jako přínosná pro otevřený a liberální světový
systém!!!
- Proto S. Strange spojována i s teorií hegemonické stability: Kindelberger, 1973, 78, ale
také Keohane a Giplin

S. Strange: otázky konceptu moci, kontroly jsou zásadní:

- „Kde spočívá moc?“
- Jaké jsou příčiny moci?“ a
- „Jaké jsou druhy moc?“ …. Identifikuje 2 typy moci
- strukturální moc /structural power/: schopnost měnit stávající uspořádání systému:
- státy či TNC (transnacionální korporace) ovládající znalostní strukturu určují vývoj celé
znalostní oblasti: hlavně ty, v nichž jsou dominantní – tak monopolizují další ekonomický i
politický vývoj
- tzv. relační moc /relational power/: jde o moc, která dokáže dotlačit jiné státy k respektování
jejich vlastních zájmu –
- jde o tradiční koncept moc rozhodující se mezi ekonomickou a politickou mocí /rozhodování
se mezi politicky nepopulárními kroky, ale ekonomicky či institucionálně potřebnými/
- OPEC – donutil jiné státy k zajištování energetické bezpečnosti
- Distribuce moci: od slabých států k silným, od států k trhům a nestátním autoritám – ad
globalizace a post-vestfál. /Strange, 2000/
- Casino Capitalism /1986/: slabost MMV od 70.-80. let: nepřiměřený risk finančního sektoru,
z toho plynou výkyvy ekonomik, umocnění cyklu, ad globální krize 2008-2010:
- 1% TNC v roce 2010=146 firem ovládá 40% světových firem, které se vlastně kontrolují
navzájem: hlavně jde o finanční instituce /S.Strange 2000/

IPE VII.
- Hans Morgenthau: Politics Among Nations /1965, 78/:
- Strategický význam zahraniční pomoci, silný politický podtext a sledování vlastního
zájmu dárců, na kterém rozvojová spolupráce byla založena
- Ale motivy, proč donoři poskytují zahraniční pomoc, spojují s etickými a obecně
humanitními motivy rozvojové spolupráce: nepodceňovat

IPE VIII.
- James N. Rosenau: Globalization and Governance /2003/:
- Reakce na summit OSN v Johanesburgu /2002/:
- Je potřeba tzv. authority structures s globálním vlivem pro prosazení celosvětových
cílů při potřebě spojenectví mezi NGOs, obchodu, vlád a mezinárodních organizací, =>
přirozený hegemon
- Ovšem přelom století znamená i rozvolnění struktur autorit: spolu s pokračující
globalizací
- Důraz na udržitelnost rozvoje, na ekologické síle /je bláznovstvím ignorovat
limitovanost environmentálního rámce/ Greta

IPE IX.
- Teorie bezpečnosti jako širší pozadí ekonomické, zdrojové bezpečnosti
- Součást IPE
- Vymezována negativním/pozitivním přístupem – W. McSweeney /1999/:
- Jako odstranění, absence negativních jevů
- Jako stav zajišťující přežití a rozvoj organismu, systému
- Jako eliminace či minimalizace hrozby
- Buzan B., Waever, O. /2003/_ Dimenze bezpečnosti
- A. vojenská bezpečnost /hard security/
- B. nevojenské dimenze bezpečnosti /soft security

IPE X. – soft security

- Nevojenské dimenze bezpečnosti /soft security/
 - Politická bezpečnost: otázka suverenity států vždy doprovázené účinnou vnitřní
kontrolou při uznávané autoritě vlády
- Ekonomická bezpečnost: odolnost vůči ekonomickým hrozbám, odolnost vůči rizikům
přenosu hospodářských problémů, zdrojová bezpečnost
- Sociální bezpečnost: spojována se soft hrozbami, tedy nezáměrnými, jako např.
ekonomická migrace doprovázena zvýšeními zdravotními riziky, přímo vázána nejen
na vnější rizika, ale i vnitřní v souvislosti s hospodářskými krizemi
- Environmentální bezpečnost: jak ve vědecké rovině, tak v politické
- Tzn. Soft security: není zástupným problémem pro hard security, neboť naopak může
být spouštěcím mechanismem či akcelerátorem politických a vojenských hrozeb….
Příklady environmentální bezpečnost pohyby v Afgánistánu v první polovině 90. Let a
vzestup Talibanu a taky východní roh Afriky v 90s jako Somálsko

IPE XI. – zdrojové teorie

- Konfliktnosti přírodních zdrojů – political economy of wars, 90. Léta: tj. analýza
„válek o zdroje“ /resource wars research/:
- Pozadí konfliktu, příčiny, ale ne spouštěcí mechanismus:
- =ex. Jasná korelace mezi vysokou exportní závislostí primárních surovin a
pravděpodobností občanské války
- Především v multinacionálních státech, kde odstředivé tendence a rizika povstaleckých
skupin: pak ovládnutí zdrojů, z toho plyne možnost financování povstání, občanské
války /Collier-Hoeffler: 2006/ (Kodaňská škola)

- B. Buzan, 94 a 97
- P. Collier 2003
- A. Hoeffler 2005 a 2006
- Resource wars research: hl. M. Ross: Natural Resources and Civil War, 2003..)….. znát
ty z Kodaňský školy
- A. Rosser: THe political economy of resource curse, 2006…. Ted se to bere vážně A
90s potvrdili
- M.T. Klare: Reource wars: the new landscape of global conflict, 2001

IPE – test – Susan Strange hlavně, čím se zabývá MEP

12.12.19
Prognózování vývoje SE
- Začalo jako individuální zájem
- Mezníkem byla Velká deprese
- Teprve po WW2 se dostává prognostika na MAE úroveň - tedy až po ní se o prognózování
začínají zajímat větší firmy
- Od 70ych let začíná pracovat s prognostickými modely

- Jako reakce na sílící internacionalizací ekonomik, na přesun směrem k inistituiconalizaci MEV

vývoj

- Počátky datujeme do meziválečného období - reakce na sílící internacionalizaci ekonomik

- (Individuální) začátky jsou spojovány s Hudson 's Institute - konkrétně výzkumníci Kahn a
Wiener (1967)
- V 50. letech přechod od individuálních analýz, (technooptimismus) k matematicko-
statistickým metodám (týmová práce); prognostika jako samostatná disciplína; větší
důraz na kooperaci v prámci prognostiky a nových metod
- O globální prognostice můžeme mluvit ať po letech - jde o všestranné analýzy zahrnující
i interdisciplinární práčiny a efekty

4 etapy vývoje "moderní prognostiky"

i. Futurologická etapa
○ Obdiv po WW2, 50. léta - dominantní přístup v polovině 20. století
○ Hypotézy o nutnosti ekonomické spolupráce jako katalyzátoru vzájemné rivality

○ Snaha zachytit možnosti spolupráce ústící do ekonomického rozvoje mezi

znesvářených zeměmi (Cold War)
○ Požadavky na institucionální garance, reagovala i na ohrožení tržního
systému jako takového - zohledňovala i možnosti jak se bránit cílené expanzi
nějaké ideologie (eg komunismus, ale i příliš silný kapitalismus)
○ Slibně se vyvíjí směr hospodářského rozvoje v rozvinutých zemích

○ Mimořádná dynamika R & D + vědomí technologické převahy Západu -

prognostika jako disciplína byla v rozkvětu
○ eg Alvin Toffler - šok z budoucnosti ( 1971)
▪ Zamýšlí se nad nutností transformovat tržní systém / kapitalismus, a používá k
ilustraci svých argumentů historický vývoj lidstva (od agrární společnosti až k
industrializované a postindustriální). Říká, že lidé se přesunuly od ekonomiky
založené na materiální výrobě směrem k symbolické výrobě ( "výroba dojmů"),
kdy těžiště zaměstnanosti je v sektoru služeb
 ▪ Jeho prognóza ohledně dalších změn v ekonomice / společnosti
nebudou cestou krvavých revolucí, ale že budeme svědky hlubokých
krizí které převrátí nastavení společnosti, neboť si vyžádají změny v
řízení ekonomiky (turbulentní 70. roky to potvrdili)

○ eg Alvin Toffler - třetí vlna ( 1980)

▪ Mluví o třech vlnách revoluce:
1) Vesnická = agrární revoluce
2) industriální revoluce
3) Superindustriální / supersymbolická, resp. informační revoluce (1950-
2025), kdy:
a) Dochází / dojde k procesu decentralizace, přechodu k síťovým
strukturám, a od masovosti k individualitě
b) Její nástup je spojen s komputerizáciou, leteckou dopravou,
antikoncepcí
○ eg Alvin Toffler - posuny moci ( 1990)
1) V první vlně je společnost ovládaná silou - hard power, armádní silou
2) V druhé vlně je moc spojena s ovládnutím materiálního bohatství
3) Ve třetí vlně je moc spjata s ovládáním informací
○ eg Alvin Toffler + Heidi Toffler - Creating a New Civilization: The politics of the Third
Wave ( 1994)
▪ Vnímání historie ve vlnách jako v dlouhodobých přechodech
▪ Každá změna a transformace společnosti v další vlně má ten efekt, že nejde
jednorázově a jednosměrně, ale šíří se do více stran == tedy

vývojové projevy společnosti se mohou promítat různé

▪ 3.vlna - její příchod je / bude doprovázen sociálním napětím, nejistotou,
konflikty a chaosem

□ Nicméně není to nic "nové" - stejně i přechod k 2hej vlně byl dlouhodobým
a náročným procesem
□ Doporučoval změnit politické prostředí - udělat hospodářskou polotiku
flexibilnější a přizpůsobivější na změny
○ = Toffler byl až do své smrti roku 2016 přistupoval k prognostice optikou této
futurologickej etapy, tedy je příkladem toho, že tato etapizace není pevně
časově zakotvena

ii. Konjukturální etapa

○ už v 60. letech dochází k transformaci na konjunkturou etapu

○ Je spojována zejména s ekonomickým optimismem - reakce na mimořádnou
konjunkturu světové ekonomiky, prosperitu s reálným růstem životní úrovně všude
na světě (zahrnující akční rozvojoviek) viz. Iracionální potřeby
○ Prognostici této etapy trošku "usnuli na vavřínech" - předpokládali do budoucna
další ekonomický, ale i technologický optimistický vývoj
 = Říkali, že ekonomické diskrepance ( eg nerovnoměrný rozptyl ekonomických zdrojů
a bohatství), budou vyřešeny v Konjunkturální etapa
○ = Říkali, že ekonomické diskrepance ( eg nerovnoměrný rozptyl ekonomických
zdrojů a bohatství), budou vyřešeny v průběhu 15och let díky rozvoji
technologií

○ konzumní způsob života - vytváření iracionálních potřeb

▪ Na jedné straně kritizovány
▪ Na druhé straně brány jako pozitivum, protože zvýšená poptávka stimuluje
blahobyt firem a ekonomik
○ Plná zaměstnanost; demand> supply
○ Představy o "všeléku" ve formě hospodářské politiky - tedy že HP dokáže
predikovat vývoj správným nastavením; víra, že svým momentálním nastavením
minimalizuje hospodářské výkyvy, a že vždy se bude dát najít způsob, jak ji
efektivně přenastavit aby fungovala, i když se doba změní

○ liberalizace MO (2 zásadní kola jednání GATT)

○ eg John Galbraith - The affluent Society ( 1958)
▪ kritika konzumu
▪ Píše, že motorem ekonomiky se stává spotřebitel, a diktát spotřebitele je škodlivý
pro rozvoj společnosti
○ eg John Galbraith - The Industrial State ( 1967)
▪ Popisuje v ní charakter post-industriální společnosti
▪ Zde už ji nechápe jako riziko, mo jako základ dalšího vývoje - také se přiklání k
techno-optimismu
▪ Môžmeme projektovat svoji budoucnost prostřednictvím hospodářské politiky
▪ = Díky jtejo knize ho můžeme řadit i do etapy Globální prognostiky

▪ Plná zaměstnanost D>S => představy o všeléku v HP, HP ex ante je schopna zcela
minimalizovat cyklický vývoj!

▪ Ideály o schopnosti technicky a finančně řešit zaostalost RE

▪ Liberalizace MO

▪ Zároveň - teorie závislosti, začarovaného kruhu

○ eg Radovan Richta - Civilizace na rozcestí ( 1969)
▪ Mimořádný pocit zpoza Železné opony, který rezonoval iv zahraničí
▪ Zabývá se analýzou dopadů vědeckotechnického pokroku
▪ Základní komparativní výhoda bude racionalizace a kvalifikovaná pracovní síla
▪ Predikoval vývoj směrem k automatizaci výroby a snižování podílu přímé lidské
práce na výrobě
 ▪ Optimismus o jaderné energetice - víra, že zajistí nekonečné zdroje energie
▪ Tlak na kvalifikaci bude znamenat změny sociální struktury
○ eg v této době však formulovány i opačné teorie, které optimismus nesdílejí - eg Teorie
začarovaného kruhu, Teorie závislosti ...

iii. globální modelování

○ Reakce na vývoj 70ych let - turbulence SE, návrat makroekonomické nestability, ropné
šoky
▪ Snaha podchytit tuto MAE nestabilitu

○ Zaměřuje se na vývojové procesy / trendy(vč. Prvků nejistoty)! Ne na hodnocení stavu.

○ Přechod k ekonometrické modely s využitím náhodného výběru; zahrnuje prvky rizika,

asymetrie nejistoty == práce s abstrakcí a následná extrapolace

○ Tzv. ekopesimistická etapa

▪ často problém s výběrem náhodných a zákonných proměnných

V 2hej polovině 70ych let byl predikovaného diagonální přesun vývoje směrem do Pacifiku, což se
také potvrdilo

Hlavní výzkumníci: Manželé Meadowosovci & Randers - publikace Limits to Growth (1972)

Řekli, že světová ekonomika roste exponenciálně (průměrně 5% ročně), avšak to přináší konsekvence
- eg růst znečištění, růst spotřeby, explotace přírodních zdrojů

- GP potravinový, populační, surovinový, ekologický

disponibilních zdrojů

jeho motta činnosti "předpověď pro lidstvo" (= snaha vytvoření velké vývojové predikce)

▪ Ještě to nenazývají "globánlne problémy", no identifikují jejich - eg potravinový problém,

populační boom, tlak na přístupu k energií a surovin,

znečištění a ekologický problém

▪ Poprvý jednou využit počítačový model světového vývoje - systémová dynamika ekonomcko-
deografických faktorů
▪ Pro období vývoje mezi 1900-70 identifikvoali jako typické prvky extenzivita

vývoje Této etapě předcházelo založení Římského klubu (1968) a

□ Základní relace byla energetická intenzita

□ Vyvozen závěr = je nutné zásadně snížit spotřebu všeho; navrhli ideu

0ového růstu pro vspelé ekonomiky; jinak varovali, že limitovanost
zdrojů se stane příčinou mnoha konfliktů
□ Pokud nedojde k snížení spotřeby a světové kooperaci v této otázce, dojde
ke kopalsu celého systému,

sprevádzeného lokálními konflikty, exodu mas lidí z rozvojoviek do RTE,

katastrofické anomálie přírodního charakteru - eg dlouhodobé sucha,
záplavy + opožděný nástup monzunů, hladomor ...

• = Všechno toto přišlo v 90ych letech - eg dlouhodobé suchá v

Afghánistánu přispěly k růstu Talibanu apod.
□ Předpoklad, že v 21. století bude většina konfliktů motivována
přístupem k vodě, maskovaným jako etnický konflikt (= akorát, že toto
přišlo již koncem 20. století - Afghanistan, Afrika ...)
○ V polovině 70ych let rozvojovka založili dakarský klub ( jako
alternativu k Římskému klubu) - měl akcentovat zájmy rozvojového
světa a reformovat MEV
○ Nadace Bariloche (E. Herreiro), reforma MEV, směrem NIEO
○ V 80ych letech vznikla Brandtová komise - focus na kooperaci "Severu a Jihu",
Nedostatečné interdependentní chování některých subjektů (např. OPEC) které narušuje globální
prosperitu V Asii paltforma FUGI - preveroenie vzájemných vztahů závislosti 62 sveových
geografických oblastí v 11 rovinách

- Racionalita prognóz: predikce diagonálního přesunu

Přišli k podobným závěrům jako Toffler - eg ochrana bránění individuálnch zájmů na úkor společnosti
--- tedy vytýkali nedostatečné interdependentné

Aburden, Naisbitt - Megatrends (1982) Globální

○ Aburden, Naisbitt - Megatrends (1982)
▪ Modelováním vývoje světa pomocí tzv. megatrendů, např:
□ Přechod od industrializované společnosti k informativoanej
□ Od národní ekonomice ke světové
□ decentralizace vývoje
□ Od hierarchických struktur k síťovým
 □ Od severu k jihu (= těžiště výkonu se přesune od bohatého Severu směrem
k chudému Jihu, včetně inovací!)
□ Od demokracie reprezentační k participativní
□ Větší institucionální flexibilita
○ Aburden, Naisbitt - Megatrends 2000 (1990) --- update předchozí publikace; přidali
tyto body:
▪ globalizace ekonomiky
▪ Propojení socialismu s tržními principy (= co se stalo v Číně)!
▪ Rozvoj pacifického regionu
▪ Rostoucí postavení žen ve vedoucích pozicích
▪ Renesance náboženství! (= Nejen Islám, ale i návrat ke konzervativnímu
kreťsanstvu)
▪ triumf individualismu

18. století Thomas Malthus – předložil model vývoje, lidská populace roste exponenciálně,
potraviny rostou lineárně, kněz, malthusiánství, přelidnění – války, kontrola porodnosti

iv. Globální prognostika

○ Reaguje na globalizaci SE - tedy začíná počátkem 90. let

○ Návrat k dlouhodobým výhledem syntetického charakteru
○ Strukturálních organizované týmové projekty - objektivita, vědeckost, exaktnost
○ Odklon od snahy predikovat svět jako globální celek, a spíše příklon ke regionální
specializaci (= regionálních prognóz), a ic spojení, abychom dostali lepší a
skutečnější obraz světa jako celku

- návrat regionalismu
○ Meadowsovci-Rander - Beyond the limits: global collapse or a sustainable future
(1992)
▪ Lidstvo stojí nad propastí a má jen 20 let na zvrácení tohoto trendu
▪ Podstata problému je v exponenciálním růstu populace, průmyslu, a spotřeby
▪ Současný stav světa je stavem "překmitu" (overshoot)= kritický bod existence kdy
jsme doběhli limity dané přírodou
○ Meadowsovci - Křišťálová koule (1995)
▪ Reakce na vytvoření WTO, na postupující ekonomickou integraci v EU a
regionalizaci SE
▪ Varují před neadekvátní vírou v nové technologie, které sice zvyšují supply zdrojů,
ale i rizika (např. GMO) + vysoce investičně náročné
Meadowsovci - Limits to Growth 2004 - 30 years after

Model světového vývoje – systémová dynamika ekonomicko- demografických faktorů

Východiskem byla analýza vývoje – tzn. Extenzita vývoje

Základní relace – tzv. energetická intenzita – vztah mezi realizovaným GDP a spotřebou C (energií)

Závěr: nutnost zásadní redukce C idea ztv. Nulového růstu (mimo RE), protože jinak vyčerpatelnost
zdrojů bude zdrojem konfliktů

Lokální konflikty, masový exodus z chudých regionů, katastrofické anomálie, přírodního charakteru

○ Lovins, A. & H. Weizsäcker - Faktor 4 (1995)

▪ "Je možné zdvojnásobí naše bohatství při snížení využívání zdrojů na polovinu"
▪ Pomocí ekonomického a technologické vývoje lze zečtyřnásobit efektivitu
využívání zdrojů
▪ Snaha oprostit se od důrazu na trvale-udržitelný rozvoj z etické roviny, ale
chápat ho tak, že nám "nic jiného nezbývá", jelikož klíčová je otázka
efektivního využívání zdrojů
▪ V 10 rovinách analzyujú chování lidí a identifikují, jaké změny je nutné udělat
○ Millenium Project (1997)
▪ Kooperace OSN a USA - až 25 teamů pro analýzy vývoje a predikcí SE
○ IPCC - International Panel for Climate Change (2001-07)
▪ Panel stvořen komisí OSN pro změnu klimatu - bylo jich několik, začali už
předešlém století, toto byl cca 7y v pořadí
▪ Katastrofické výsledky - důsledky budou nejen ekologické, ale i ekonomické s
těžištěm problémů v RZ, kde nedostatek financí na adaptaci hlavně v pobřežních
oblastech
▪ Odpovědnost je na vyspělých zemích, které musí snižovat emise