Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta podnikohospodářská
Studijní obor: Arts Management
3AM398, Základy hudebního managementu

Julie Raabová, Natalie Ambrožová, Monika Brejchová

ZS 2019/2020
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................... 2
Historie ....................................................................................................................................... 3
Fungování divadla dnes .......................................................................................................... 3
Historie hlavního sálu ............................................................................................................. 4
SWOT analýza ............................................................................................................................. 5
Úspěchy divadla.......................................................................................................................... 6
Problémy divadla ........................................................................................................................ 6
Organizační pavouk .................................................................................................................... 7
Kritika činnosti a doporučení...................................................................................................... 9
Závěr ......................................................................................................................................... 11
Bibliografie ............................................................................................................................... 12

1
Úvod

Zvoleným subjektem této semestrální práce v rámci předmětu Základy hudebního

managementu je alternativní divadlo Venuše ve Švehlovce. Důvodem zvolení tohoto
konkrétního subjektu je, že jedna členka našeho týmu pracuje v divadle jako brigádnice na
pozici „dozor“.
V této práci shrneme získané informace o fungování a financování divadla a sestavíme
organizačního pavouka. Potřebné údaje nám poskytl provozní divadla, se kterým jedna
z členek týmu vedla osobní rozhovor. Jednalo se tedy o kvalitativní výzkum s jedním
respondentem.
Dále se budeme zabývat otázkou, kdo je cílová skupina divadla a v jakých věkových
kategoriích jsou nejčastější návštěvníci. Popíšeme také stručnou historii divadla a rozebereme
jeho silné a slabé oblasti pomocí SWOT analýzy.

2
Historie divadla

Divadlo Venuše ve Švehlovce je poměrně novou platformou pro autorské a nezávislé

divadlo. Jeho činnost byla zahájena v říjnu 2014. Prvním představením, které zde bylo
odehráno, neslo název Hodní chlapci od souboru 11:55. Toto představení a zároveň křest
divadla proběhlo 4.října 2014. Druhým představením, které se zde hrálo byla adaptace na 120
dnů sodomy od Markýze de Sade. Tento počin od souboru Depresivní děti touží po penězích
zde měl premiéru v rámci festivalu Next wave, hned pár dní po otevření a to 8. října a na druhý
den se hrála jeho repríza. Třetím dílem, které toto divadlo spatřilo bylo od souboru Chemické
divadlo, které bylo uvedeno následující den, a to 9. října. Jednalo se o kondenzovaný kabaret
s názvem Chemická Venuše. (Drtina, 2014)
Divadlo Venuše ve Švehlovce sídlí, jak už název napovídá, v prostorách Švehlovy koleje
Tyto prostory získalo divadlo od Kolejí a Menzy Univerzity Karlovy, k dlouhodobému
pronájmu. Budova byla postavena v 20. letech minulého století. Tato čtyřpatrová budova
navržená architektem Janem Chládkem je chráněnou památkou. (Dombrovská, 2015).
V prostorách, kde dnes divadlo Venuše sídlí, býval v minulosti klub Belmondo. (Trejtnar, 2014).
Posledních 80 let byl sál veřejnosti uzavřen, pravděpodobně i díky tomu se dochoval v tak
skvělé kondici. Již za první republiky se v sále hrálo studentské divadlo, tím pádem by se dalo
říct, že divadlo Venuše navazuje na dobu dávno minulou. (Šimáková, 2015)

Fungování divadla dnes

Divadlo Venuše ve Švehlovce se nachází v pražské ulici Slavíkova poblíž náměstí Jiřího
z Poděbrad, tedy pouhých pár set metrů od Vysoké školy ekonomické v Praze a je
alternativním divadlem. Představení se konají většinu dní v měsíci, subjekt se tedy dá
považovat za poměrně aktivní. Podzemní prostor divadla patří ke kolejím Univerzity Karlovy,
provozovatelem je spolek Zákulisí, z.s. V divadle jsou dva sály, hlavní historický sál ve stylu Art
Deco, jehož architektem je Jan Chládek, a zadní místnost pro soubor, která se dá upravit a
používat jako druhý, malý sál. Celá budova je chráněnou památkou. Nabízí stálou scénu pro
domovské soubory Depresivní děti touží po penězích, Lachende Bestien a Chemické divadlo.
Divadlo se řadí mezi divadla s alternativním programem, dále také nabízí filmové
promítání, performance, komunitní akce, workshopy, umělecké instalace, výstavy a další.
(Fryč, 2015)
11:55
Nyní již bývalý domácí soubor Divadla Venuše ve Švehlovce, současně působící pod
záštitou divadla NoD, je mladý generační soubor absolventů KALD DAMU, který na sebe
výrazněji upozornil představením Regulace intimity. 12 párů očí, 12 úhlů pohledu, 12
hereckých individualit. (Drtina, 2014)

3
 Depresivní děti touží po penězích
Avantgardní soubor působící zejména na poli site-specific1, kterému není nic svaté. Pod
uměleckým vedením Jakuba Čermáka si pohrává s klasickými díly a postmoderními atributy
současných kulturních fenoménů. (Drtina, 2014)

Chemické divadlo
Uskupení usilující o hledání nových forem divadla poezie. Představení Chemického divadla
uvádějí divadlo poetické, ne však knižní, divadlo v tom nejvnitřnějším smyslu angažované a
životné. (Drtina, 2014)
Lachende Bestien
V současné době rezidenčním souborem divadla. Skupina soustředící se na současné
společensko-kritické apelativní2 divadlo, na témata, která jsou právě „aktuální“.
Soubor se dále věnuje autorskému a interpretačnímu divadlu. Uměleckým vedoucím
je Michal Hába. (Venuše ve Švehlovce, 2019)

Historie hlavního sálu

Sál byl postaven jako součást komplexu Švehlovy koleje ve stylu art deco s prvky
rondokubismu ve dvacátých letech dvacátého století. Jeho význam za doby komunismu
pozvolna upadal, stejně jako investice do údržby a oprav. Historik architektury Zdeněk Lukeš
soudí: „Je skoro zázrak, že se zde zachovala původní okna, stejně tak lustry s výraznými prvky
art deco. V prostoru se nenacházejí výraznější nešetrné úpravy, a jeho architektonická
hodnota je tedy značná.“ Zašlé stěny, specifický architektonický styl interiéru, vynikající
akustika, částečné umístění v podzemních prostorech v sobě skrývají silný potenciál. Proto
zájem o tyto prostory v poslední době opět vzrůstá. (Drtina, 2014)

1
Vztahuje se na umělecké dílo navržené speciálně pro konkrétní místo.
2
Jan Grossman popisuje apelativnost takto: „Apelativnost vzniká tam, kde jsou aktuální problémy nebo otázky
poloţeny a demonstrovány jako výzva k rozhovoru.“ (Trejtnar, 2014)

4
SWOT analýza

Pro přehlednější ilustraci situace divadla byla vytvořena tabulka pomocí SWOT analýzy, která
je jednou z metod strategické analýzy. Jejím cílem je zmapovat silné a slabé stránky organizace
a rozdělit působící vlivy podle původu na vnitřní a vnější. Zkratka SWOT značí:
S = strenghts (silné stránky)
W = weaknesses (slabé stránky)
O = opportunities (příležitosti)
T = threats (hrozby)
(Čevelová, 2011)

POMOCNÉ ŠKODLIVÉ
(k dosažení cíle) (k dosažení cíle)

STRENGHTS (silné stránky) WEAKNESSES (slabé stránky)

 zapálení pracovního kolektivu  nedostatek financí

(atributy organizace)

 pestrý program  organizační problémy

(komunikace se soubory)
VNITŘNÍ

 frekventovaný program
 nedostatečná propagace

OPPORTUNITIES (příležitosti) THREATS (hrozby)

 dobré umístění prostoru  nedostatečný zájem diváků o

divadlo
(atributy prostředí)

 zajímavý prostor s jedinečnou

atmosférou  nedostatečná propagace
VNĚJŠÍ

 prostor je poměrně starý, často

se musí něco opravovat

5
Úspěchy divadla

Venuše ve Švehlovce zaznamenává opakované úspěchy ve formě nominací představení

domácích souborů na divadelní ceny. Například představení Maryša (mlčí) domovského
souboru Depresivní děti touží po penězích získalo nominaci Cenu Divadelních novin za
Alternativní divadlo.
Nejnovější inscenace souboru Marie Stuartovna. Anatomie (dramatu) sklidila úspěch
ještě před svou premiérou. Na festivalu OFFenzíva v Ostravě byla předvedena nedokončená
verze, která získala vlnu pozitivních ohlasů. (Redakce časopis Týden, 2019)

Problémy divadla

Na téma problémů divadla byl veden rozhovor se Zbyškem Říhou, který pracuje na
pozici provozního. Ten říká: „Už jenom to, že je to alternativní divadlo.“
Podle něj je hlavním problémem divadla malý zájem středního proudu. Inscenace mohou být
pro velkou část potenciálních diváků „příliš alternativní“. Říha dále mluvil o časové náročnosti
práce v divadle a nutnosti být ochoten v něm trávit téměř veškerý svůj čas, protože se stále
vynořují nové komplikace, které je nutné řešit. Velké množství vystupujících souborů vyžaduje
perfektní komunikaci mezi divadlem a skupinou a její dosažení není lehké.

6
Organizační pavouk

Jednatelé +
dramaturgie

Produkce a
Vedoucí techniky
provoz

Domácí a ostatní
Brigádníci Externí výpomoc
divadelní soubory

Obsluha
Technická služba Barmani
zákaazníků

Na vrcholu pomyslné pyramidy jsou dva jednatelé spolku Zákulisí, s.z. Viktor Filip a
Jakub Čermák, který je zároveň režisérem hlavního domácího souboru Depresivní děti touží po
penězích. Jednatelé zároveň dělají dramaturgii.

Na prostřední úrovni je ve funkci produkce a provoz Zbyšek Říha, se kterým byl veden
rozhovor pro tuto práci. Ten je v divadle podle vlastních slov „úplně pořád“ a stará se o chod
divadla od komunikace se soubory, přes domluvy s brigádníky až po drobné opravy a asistence
souboru.
Na této úrovni pracuje také vedoucí techniky Vojtěch Kopta.

Další složkou je externí výpomoc, kterou má na starosti Barbora Mitošinková.

Specializuje se především na nábor personálu.
Dále v rámci divadla fungují soubory, stále se měnící soubory externí a tři soubory domácí.

Na nejnižší hierarchické úrovni jsou brigádníci, kteří se dělí na několik skupin. První
skupina dělá technickou službu („bedňáci“). Druhá skupina si zapisuje na směny pódiovou
službu, která se rozděluje na „kasu“, což obnáší kontrolu financí v kase a prodávání lístků,
„dozor“, který má za úkol vynášet a zanášet stojany, věšet aktuální plakáty, vykomunikovat
organizační záležitosti pro dané představení se souborem (například kolik potřebují židlí, jak
dlouhé bude představení, jestli bude přestávka nebo jestli mají nějaké zvláštní požadavky) a
„bar“, který je otevřený vždy zhruba hodinu před a po představení a který nabízí základní
nabídku alkoholických a nealkoholických nápojů a lehké občerstvení.

7
Ekonomické podmínky divadla

Divadlo Venuše ve Švehlovce funguje od října roku 2014. Na webových stránkách

divadla jsou k dispozici účetní rozvahy a výkazy zisku a ztráty z let 2015, 2016, 2017 a 2018.
Účetní závěrky provedla korporace Zákulisí, která divadlo Venuše ve Švehlovce provozuje.
Vstupenka na jedno představení stojí 110 nebo 150 Kč a většinou ho navštíví až 150
návštěvníků, což je kapacita sálu. Největší příjmy divadla tvoří dotace, na druhém místě jsou
prodané vstupenky a také každý domácí divadelní soubor přispívá na chod divadla. Naopak
jedním z výdajů je pro divadlo pronájem prostor. Ten funguje tak, že mají nastavený paušál,
který pravidelně platí, a navíc každý měsíc posílají seznam odehraných představení, ze kterých
se poměrově vypočítá zbytek nájemného. (Říha, 2019)
Divadlo Venuše v roce 2014 nevykázalo, žádný dlouhodobý majetek, avšak krátkodobý
majetek činil 132 000 Kč, z toho 36 000 Kč tvořily pohledávky a zbylých 96 000 Kč krátkodobý
finanční majetek. Divadlo za rok 2014 také vykázalo vlastní zdroje, které celkem činily částku
121 000 Kč. Tato částka obsahuje vlastní jmění ve výši 82 000 Kč a 39 000 Kč je částka výsledku
hospodaření za účetního období.
Ani v roce 2015 divadlo nevykázalo žádný dlouhodobý majetek, avšak jeho krátkodobý
majetek se zvýšil na 430 000 Kč. Největší část z toho tvořil finanční majetek, a to ve výši
272 000 Kč, pohledávky v roce 2015 činily částku 140 000 Kč a jiná aktiva tvořila 18 000 Kč.
Základní kapitál zůstal stejný, ale výsledek hospodaření tvořil částku 209 000 Kč. Dohromady
divadlo vykázalo vlastní zdroje ve výši 291 000 Kč. V roce 2015 nedošlou pouze k navýšení
pouze vlastních zdrojů, ale i těch cizích. Cizí zdroje činily 139 000 Kč, z toho 104 000 Kč tvoří
dlouhodobé závazky. Z výkazu zisku a ztráty lze vyčíst, že náklady na provoz divadla v roce
2015 činily 2 012 000 Kč. Z toho 1 397 000 Kč tvořily náklady na služby. Celkové výnosy tvořili
částku 2 181 000 Kč. V této částce byla zahrnuta provozní dotace 1 207 000 Kč, kterou divadlo
dostalo. Tržby za vstupenky tvořily 970 000 Kč.
V roce 2016 byly v rozvaze vykázány pohledávky ve výši 65 000 Kč a krátkodobý
finanční majetek, který tvořil částku 85 000 Kč. Základní kapitál zůstal na částce 81 000 Kč,
avšak celkový výsledek hospodaření byl -3 000 Kč. Celkové náklady za rok 2016 dosáhly
2 520 000 Kč. Největším nákladem byly spotřebované nákupy a nakupované služby, a to ve
výši 2 176 000 Kč. Druhým největším nákladem byly osobní náklady ve výši 249 000 Kč. Výnosy
divadla za rok 2016 činily 2 313 000 Kč, z toho 1 297 000 Kč z vlastních výkonů a služeb. Divadlo
v roce 2016 získalo účelovou dotaci 400 000 Kč na realizaci projektu Venuše ve Švehlovce od
Hlavního města Praha. Dále dostalo dataci od Ministerstva kultury na podporu celoroční
činnosti ve výši 600 000 Kč.
Za rok 2017 byl vykázán krátkodobý majetek ve výši 411 000 Kč. Tato částka se skládá
z krátkodobého finančního majetku ve výši 211 000 Kč a pohledávek 200 000 Kč. Krátkodobé
závazky tvořily částku 197 000 Kč. Celkové náklady tvořily částku 3 070 000 Kč, z toho
2 472 000 Kč za nakupované služby a spotřebované nákupy. Mzdové náklady činily částku
270 000 Kč. Celkové příjmy za rok 2017 byly 3 137 000 Kč, z toho tržby 1 593 000 Kč. Divadlo
Venuše dostalo v roce 2017 příspěvek 30 000 Kč od Ministerstva kultury. Dále byla Venuši
udělena provozní dotace 1 487 000 Kč. Výsledek hospodaření za dané období byl 67 000 Kč.
8
 V roce 2018 tvořil krátkodobý majetek celkem 309 000 Kč, z toho 155 000 Kč
pohledávky a 154 000 krátkodobý finanční majetek. Dlouhodobé závazky činily 65 000 Kč a
krátkodobé závazky 97 000 Kč. Celkové náklady za rok 2018 činily 3 627 000 Kč. Největší
položkou byly opět spotřebované nákupy a nakupované služby ve výši 3 155 000 Kč. Výše
částky mzdových nákladů byla 324 000 Kč. Celkové výnosy tvořily částku 3 628 000 Kč. Tržby
dosáhly částky 1 924 000 Kč, a i v roce 2018 byla Venuši ve Švehlovce udělena provozní dotace
ve výši 1 600 000 Kč. Za toto účetní období bylo divadlo v zisku 1 000 Kč.

9
Kritika činnosti a doporučení

Podle osobního názoru autorek této práce by se divadlo Venuše ve Švehlovce mělo více
zaměřit na marketingovou stránku svého fungování a mělo by zvýšit propagaci představení.
Několikrát do měsíce totiž dochází k situaci, kdy na přestavení přijde méně než patnáct lidí,
v některých případech se inscenace dokonce musí zrušit. Tento stav je nešťastný jak
z ekonomické stránky, tak také z důvodu, že do inscenací jde velké množství času, nápadů a
práce a pokud se zruší nebo je uvidí malé množství diváků, je to zbytečné plýtvání hodnotným
kulturním kapitálem. Jako jedno z možných řešení problému se autorkám jeví například
vyvěšení plakátů s programem na daný měsíc a plakátů konkrétních představení na Vysoké
škole ekonomické v Praze. Cesta ze školy do divadla Venuše trvá pěšky pouze zhruba 7 minut,
studenti by proto mohli docházet na představení po večerních přednáškách (většina inscenací
začíná ve 20:00). Venuše také nabízí studentské slevy na vstupenky. Konkrétně studenty oboru
Arts managementu by mohlo divadlo zaujmout, ale velká část z nich o něm ani neví.

10
Závěr

Divadlo Venuše ve Švehlovce je celkově prosperující instituce, která svou širokou

nabídkou domácích i zahraničních inscenací nesporně výrazně přispívá do kulturního života
města Prahy. Divadlo navzdory menším problémům funguje již více než pět let a vydobylo si
své místo mezi kvalitními alternativními divadly. Divadlo má funkčního organizační systém, a
jak pomocí dotací hlavního města Prahy, tak i vlastní zásluhou zvládá fungovat i po ekonomické
stránce. S lepším marketingovým plánem by inscenace pravděpodobně mohly získat větší
publikum, je však sporné, zda by tento příval diváků divadlu neubral na jeho autentické
atmosféře.

11
Bibliografie
Čevelová, M. (7. 4 2011). Cevelova. Načteno z proc swot analyza:
https://www.cevelova.cz/proc-swot-analyza/
Dombrovská, L. (15. Říjen 2015). Divadelní noviny. Načteno z https://www.divadelni-
noviny.cz/venuse-ve-svehlovce-2
Drtina, M. (2014). Amaterská scéna. Načteno z
http://www.amaterskascena.cz/clanek/venuse-ve-svehlovce-na-scenu-vstupuje-
novy-divadelni-prostor-140.html
Fryč, M. (2015). Martinfryc. Načteno z http://martinfryc.eu/galerie/venuse-ve-svehlovce/
Redakce časopis Týden. (2019). Tyden. Načteno z
https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/divadlo/venuse-ve-svehlovce-laka-na-hru-
marie-stuartovna-anatomie-dramatu_535594.html
Říha, Z. (2019). (J. Raabová, Tazatel)
Šimáková, J. (20. Leden 2015). Artikl. Načteno z http://artikl.org/divadelni/nahlednout-do-
zakulisi
Trejtnar, M. (17. Září 2014). Kauza 3. Načteno z https://www.kauza3.cz/kauzy/dobre-
kauzy/na-scenu-vstupuje-novy-divadelni-prostor-venuse.html
Venuše ve Švehlovce. (2019). Venuše ve Švehlovce. Načteno z http://www.venuse-ve-
svehlovce.cz/#domaci-soubory

12