03.03.

19'22 · JAN STRÁNSKÝ · 19 MINUT ČTENÍ · ROZHOVORY

Liberec by měl být Silicon Valley severu,

říká architekt, který chce měnit město k
lepšímu
Jakou architektonickou a urbanistickou cestou by se měl vydat
Liberec? Jiří Janďourek, architekt, který je poradcem libereckého
primátora, v obsáhlém rozhovoru pro Liberecké Zprávy vytyčuje
základní směry. „Liberec by měl následovat města menší, sto tisíc lidí
je odpovídající měřítko. Jako o inspiraci hovořím kromě jiných například
o Innsbrucku nebo o Mariboru. Současně bychom byli rádi, aby byl
Liberec Silicon Valley severu. Inovační město. Liberec má v sobě
zakódovanou dravost, svobodu rozhodování a rychlost proměny
města. Také Silicon Valley takto funguje,“ míní architekt.

Jak by podle vás měly vypadat nové projekty na místě Textilany a na Papírovém
náměstí?

Liberec vznikl na svobodě tvoření. Chystanou výstavbu na místě Textilany a na Papírovém

náměstí chápu jako velmi podobný originální způsob, jak přemýšlet o životě ve městě v
jedenadvacátém století. Když to teď řeknu hodně přehnaně, chápu obě místa jako jakousi
laboratoř. Pro dnešní mladé lidi už podle mě není cílem bydlet ve vlastním domku na okraji
města. To je vize jejich rodičů, vize devadesátých let, kdy nám banky ukazovaly šťastnou
rodinku přijíždějící ke svému domku na okraji měst. Dnešní lidé chtějí být intenzivně uvnitř a
idea těchto čtvrtí by jim v tomto sbližování měla pomoci. Ani jeden z projektů nesmí skončit
průměrnou developerskou architekturou. Výsledkem musí být skvělý urbanistický počin,
který posune Liberec na architektonické mapě o patro výš.

O Papíráku nechť rozhodne i filosof

Nejprve se podíváme na Papírák.

Na městě se mi podařilo prosadit a jsem velmi rád za podporu pana primátora i dalších
politiků, že dané území budeme řešit pomocí vyzvané urbanistické soutěže, která proběhne
ještě v letošním roce. Vítěz vypracuje územní studii s prvky regulace. Před samotnou
soutěží plánujeme přípravné fáze formou participace s vlastníky nemovitostí a parcel,
obyvateli a odbornou veřejností. Z této přípravy poté vznikne zadání pro soutěžní týmy.
Soutěž by měla probíhat do konce září. V říjnu bychom už rádi znali vítěze.

Zdroj: Qarta

Bude mezi nimi i studio Qarta, které pracuje na projektu pro Syner?

Nemám s tím problém. Ať klidně soutěží. V radě architektů nyní diskutujeme, které
architekty či studia oslovíme. Ale zásadní, kromě kvalitního zadání, bude i výběr nezávislé
poroty. Byl bych velmi rád, kdyby přijaly účast i jiné profese než jen architekti, například
kunsthistorik, filosof či ekonom. Je to Liberečáky citlivě vnímané území. Přeji si účast co
nejkvalitnější poroty a nejlepších architektonických týmů, které v České republice jsou.

Psal jsem také o projektu libereckého architekta Jiřího Žida, který je výrazně
umírněnější, než jsou plány Syneru. Vím, že jste s ním spolupracoval a že s jeho
myšlenkami souzníte. Což je ovšem v ostrém kontrastu k tomu, co na Papírovém
náměstí se dvěma věžáky plánuje Syner.
Ano, je pravdou, že se mi idea Jirky Žida velmi zamlouvá. Sám bych to zjednodušil do
termínu „dobré sousedství“. Respektuje dle mého soudu kontext, měřítka, citlivé průhledy,
dramatičnost domů na Sokolském náměstí a v Pražské ulici. Není přehnaně zahleděný do
minulosti, zkoumá nové formy typologie bydlení. Když Jirka svůj diplom dělal, často jsme
spolu konzultovali. Skvěle diferencuje veřejné prostory. Dělí je vlastně velmi „intuitivně“.
Z jeho práce nakonec vznikl náš společný nápad na městské terasy. Krásné jižní terasy
s výhledem na město a Ještěd. Je to veřejný prostor par excellence. V samém srdci města.
Vždy, když navštívím tuto oblast, cítím zde jemný závan Itálie. Dramaturgie zadních fasád
domů Sokolského náměstí evokující italské paláce a zahrady teras. To je rozhodně kvalita,
kterou musíme udržet. Je to veduta, která patří ke zvláštnosti tohoto místa. Odmítám
v tomto kontextu modernisticky asanační princip, který do tohoto území vnesl projekt
„Španělů“. Celé to vypadá jako „Já jsem tu první – ostatní - trhněte si nohou“. Doufám, že
další vlastníci, včetně Syneru toto chápou. Proto se vydáváme cestou regulace celého
území, chceme ho řešit komplexně a formou urbanistické soutěže.

Zdroj: Jiří Žid

Primátor Jaroslav Zámečník mi říkal, že by byl rád, aby tam vzniklo, když to hodně
přeženu, cokoliv, jen ne to, co je tam nyní. Co se stane, když město vybere variantu,
kterou Syner odmítne a řekne: ok, to pro nás není zajímavé, nechceme to, nebudeme
na Papíráku raději dělat nic. Co budete v takové chvíli dělat?
Taková situace samozřejmě nastat může. Na jednání se Synerem jsem ovšem říkal, že jsem
rád, že se jako vlastník území o své pozemky chce starat a rozvíjet je. Mají v tom území
pochopitelně svoje ekonomické zájmy, a doufám, že si jsou vědomi i kvality a cennosti
tohoto území. Ale i město i jiní vlastnící v tomto území májí své zájmy a vlastní zde
pozemky. Kvalitní soutěž s účastí nejlepších ateliérů v České republice zaručuje smysluplný
rozvoj celé oblasti a myslím, že se vyplatí zde investovat i Syneru. Je to vlastně strašně
atraktivní lokalita. Jsem v samém centru. Všechny služby města a výhody města mám u
ruky. Atraktivnost území se ukazuje už nyní. Je to taková „liberecká Stodolní.“.

Zdroj: LIF

Opakovaně hovoříte o sousedském bydlení, o čtvrtích, kde se lidi budou znát a trávit
spolu volný čas. Což je opět v ostrém kontrastu k tomu, co říká Tomáš Kučera z LIFu,
který bude stavět na Perštýně, i k tomu, co říká Petr Syrovátko mladší ze Syneru. Oba
se domnívají, že určitou, dost možná nezanedbatelnou část bytů si od nich koupí lidé
z Prahy. A budou je využívat například k víkendovým lyžařským pobytům místo
klasické chalupy.

Samozřejmě nemůžeme majiteli říkat, komu má, nebo nemá prodávat svoje byty. To je
logicky jejich byznys. My můžeme takovou věc ovlivnit formou struktury. Můžeme ji
ovlivňovat prostorově, charakterem, kvalitou místa, mírou služeb, veřejné infrastruktury,
pocitu bezpečí, čistoty. Třeba si zde pro trvalé bydlení pořídí byt lidé z Prahy, kteří si tuto
autentickou atmosféru zamilují a naopak budou jezdit do Prahy na víkendové projíždění na
lodičkách po Vltavě. Když zde najdou i kvalitní služby, kulturu a klidně i práci v IT,
startupech, inkubátorech není důvod proč nevěřit, že se to podaří zrealizovat.

Jak by podle vás měla vypadat Textilana. Poněkud vágně bylo řečeno, že tam bude
snad tisícovka bytů, ale nic konkrétnějšího jsem nezaznamenal. Jak budoucí řešení
území po zbourané Textilaně vidíte vy?

Navštívil nás na městě zástupce investora s architektkou. Velmi otevřeně a kultivovaně

přišli s nabídkou, že na své náklady a v úzké spolupráci s městem vypracují územní studii
na danou lokalitu. Zároveň nás žádali o co největší možnou míru spolupráce. To znamená,
že my jim nyní zajišťujeme podklady na dané území, oni si dělají svoje průzkumy a rozbory.
Po ukončení analytické části se budeme v průběhu letošního roku nad územní studií
setkávat a společně ji dávat dohromady. Jde o území, které je polohou velmi strategické, je
důležitou spojnicí mezi libereckou přehradou a dolním centrem Liberce. Zároveň je ale v
jistém smyslu i problematické. V místě existuje určitá historická i ekologická zátěž, jde o
území v údolí, místo po bývalé textilní fabrice, místo s bariérami. Podle mě by se prostor po
Textilaně měl urbanizovat poměrně intenzivně, skoro bych řekl, že by se měl stát sub
centrální částí Liberce. Byli bychom rádi, aby šlo o prostory, které budou generovat
práci, bydlení i odpočinek, kvalitní veřejný prostor a v neposlední řadě i kvalitní práci
s vodou a doprovodnou sídelní zelení.

Industriální nádech by Textilaně slušel

Takže neplatí, že by na území bývalé Textilany měly být jenom byty?

Neplatí. Mělo by jít o místo splňující nároky skutečného městského plnohodnotného života.
Nově se v Čechách začíná používat termín město krátkých vzdáleností. Chceme, aby
místo, v němž žijeme, eliminovalo dopravní toky. Což není možné splnit, půjde-li pouze o
monofunkční zástavbu, tedy například jenom byty. To vás nutí všechny ostatní činnosti
kromě bydlení vykonávat jinde ve městě. Musíte se přesouvat na nákupy, za prací, za
relaxem. My bychom rádi, aby vznikaly městské části - a Textilana je tak velké území, že to
umožňuje - kde bude vše v jednom balíku. Budeme tedy tlačit investora, aby na místě
Textilany vznikla polyfunkční městská struktura, aby to bylo místo propojené s ostatními
okolními částmi, dnes to působí jako nehostinné území plné bariér. Celá struktura kromě
bydlení musí obsahovat i pracovní příležitosti, veřejné funkce, školu, školku, sportovní a
kulturní zázemí. Když to „nadsadím“: ve své čtvrti se narodíte, žijete tam a zemřete tam.
Byl bych rád, kdyby si lidé k místu, kde žijí, vytvořili dlouhodobý a pevný vztah. Troška
industriálního nádechu by mi vůbec nevadila.
 Demolice komínu Textilany. Foto: tucekweb.info

Což jistě klade na investora nutnost vložit do projektu víc peněz, než kdyby tam
postavil pouze byty.

Pro investora by to bylo jistě výhodnější, ale nebylo by to výhodné pro město. Investor se
samozřejmě zaměřuje na svůj byznys, ale musí chápat, že buduje kus města, že do něj
zasahuje a že město musí fungovat jako celek. Často používáme příměr, že město funguje
dohromady jako lidské tělo – jako jeden složitý organismus. Nedá se aditivně skládat
z jednotlivostí. Na začátku je vždy idea celku, která ustavuje tvar a smysl. To je silný příměr
a velmi pravdivý. Proto se jednotlivé části města musí napojit na celek „oběhové soustavy,
svalovou hmotu…“ Jinak jako jednotlivosti samy o sobě nefungují, nemají smysl. Pokud
něco v lidském těle opravujeme, operujeme, musíme být velmi opatrní a vždy sledovat co
se děje s celkem.

Na schůzce se zástupcem investora jste mu tyto myšlenky předložil?

Ještě ne. Myslím, že na dalším jednání se už budeme bavit zcela konkrétně.

Kolik by tam tedy investor chtěl bytů?

Vychází jim jich kolem tisícovky až dvanácti set – nevím to samozřejmě přesně. Já jsem
shodou okolností vypracovával na Textilanu diplomovou práci a mně vycházelo patnáct set
až šestnáct set bytů. Což znamená, že dané území může být ještě mnohem intenzivněji
zastavěné. Měl jsem v diplomové práci ovšem spoustu dalších přidružených funkcí, služby,
kulturu, laboratoře, kanceláře, mateřskou školu, sportoviště. Pro představu to je jedno
menší město se zhruba 4000 obyvateli.

Co by ještě podle vás investor mohl udělat, aby se Textilana stala skutečnou čtvrtí?

Bylo by dobré do území znovu vrátit Mlýnskou ulici. Území obsluhovaly historicky dvě ulice,
právě Mlýnská a Na Bídě. Díky tomu by nově navržená zástavba v kontextu celého údolí
fungovala daleko lépe.

Textilana nyní. Foto: tucekweb.info

Co se teď bude s Textilanou dít dál?

Investor analyzuje území, analyzuje sítě, analyzuje historické zátěže. My se společně

budeme bavit o tom, jak do jeho území integrovat městský sběrný okruh. Musíme vyřešit
prostorový deficit stávající světelné křižovatky u bývalé přádelny. Je to nejkritičtější místo
celého území, a to jak ve vztahu k prostupnosti území k liberecké přehradě tak i ve vztahu k
sídlišti Králův Háj a silnici z Jablonce nad Nisou. Poté se formou připomínkování a
společných diskusí s odborem hlavního architekta i s radou architektů vypracuje územní
studie.

Na Papírovém náměstí chce Syner stavět kromě dalších objektů i dva věžáky,
šestnáctipatrový a osmnáctipatrový. Přišly by vám věžové stavby vhodné i pro
Textilanu? Máte představu, jak by zástavba pro Textilanu měla být usazená co do
výškové hladiny?

To se v Liberci nikdy příliš nezkoumalo. Vcelku standardně to upravuje územní plán. Myslím
ale, že zde platí pravidlo „dvakrát měř a jednou řež“. Abychom mohli určit, kde by se
podobné domy daly, nebo nedaly stavět, měli bychom se podívat spíše na skutečnou
prostorovou a morfologickou strukturu města, hierarchii města a blízké či vzdálené
horizonty. Hovoříme-li o Textilaně, tak si myslím, že zde zástavba může být vyšší, místo je
poměrně nízko položené a okolní zástavba je převážně tvořená vysokými panelovými domy,
které stojí na návrších. Klidně bych se zde odvážil jít do výšky.

Pokud vše půjde ideálně podle plánu bez zádrhelů, kdy by se v prostoru bývalé
Textilany mohlo začít stavět?

To bych opravdu už musel věštit z koule, to vám nejsem vůbec schopen říci. Snad jen, že
pokud by šlo vše opravdu hodně dobře, pak si myslím, že by územní studii mohli mít
hotovou ke konci roku.

Liberec jako Silicon Valley

Kam by se měl po stránce architektonické a urbanistické Liberec obecně ubírat?

Když jsem v roce 2011 – 2012 zpracovával pro město Liberec se svými kolegy na liberecké
fakultě architektury „Vizi pro město Liberec“, snažili jsme se společně s velmi širokým
odborným týmem kriticky analyzovat potenciál města a objevit hlavní principy jeho dalšího
rozvoje. Naše práce formulovala základní programová témata. Tato programová témata by
měla být de facto politickým programem, který by měl získat jasnou a dlouhodobou
politickou podporu. Jen takto dlouhodobě podporovaný program může městu Liberec
přinést významné konkurenční výhody v současném světě a kvalitní udržitelný rozvoj.
Programová témata jsme následně aplikovali a promítli do urbanismu a struktury města.

Pokuste se tato základní programová témata města blíže popsat.

Nová identita města, city branding, Liberec v České republice a v Evropě, soběstačné a
udržitelné město, kvalita a atraktivita života v Liberci, principy městské správy. Budoucí
podoba struktury města by měla být založena na několika hlavních principech. Jako její
základ je akceptování existujícího kříže dvou hlavních městských os, tedy klidové osy,
spojující Ještěd přes městské centrum s Jizerskými horami a dynamické osy, sledující
železnici a rychlostní komunikaci mezi oběma průmyslovými zónami. Ty se kříží v místě
nádraží.

Liberec již není „český Manchester“

Takže nádraží je z vašeho pohledu důležitý bod.

Jeho rozsáhlá plocha představuje hlavní perspektivní rozvojové území v centru Liberce.
Zde by měla být překonána bariéra dopravních cest, odstraněno současné rozdělení města
na dvě části a vzniknout nové multifunkční městské centrum, využívající propojení různých
dopravních systémů. Rozvoj města by měl být obrácen do jeho centrální části, která by
měla být zahuštěna a kde by měla být podporována zejména polyfunkční struktura
výstavby s velkým zastoupením především bydlení - bydli, pracuj, rekreuj se na místě.
Živelné rozrůstání města do krajiny by mělo být zastaveno a naopak posíleno v hlavních
rozvojových osách po spojnici již existujících dopravních a jiných infrastruktur, čili vytváření
lineární struktury souměstí Liberce a Jablonce. Měli bychom si stanovit i pevně hranice
města s jasným cílem uchovat po obvodu města volnou kulturní krajinu. Zároveň by měla
být podporována polycentrická struktura, přirozená lokální centra s jejich různorodostí a
individuálními kvalitami. Topografie Liberce a jeho zástavba nabízí posílit a dotvořit zelené
koridory, vedoucí z hor do centra města. Tak je zároveň možné usnadnit cyklistickou a pěší
dopravu, rehabilitovat vodní toky a vytvořit nové vodní plochy, které mohou přispět k
regeneraci zelených rekreačních míst uvnitř města. Vybudovaný dopravní systém by měl
jasně definovat hierarchii všech typů doprav s maximálním možným tlakem na omezování a
vytváření dopravních toků převážně automobilů. Liberec by měl v dlouhodobém horizontu
opustit myšlení funkčního zónování, doufám, že se tímto směrem začne proměňovat i naše
česká legislativa.

Dobře, to hovoříme o „materiálnu“. Jaká je vaše „duchovní“ vize města pro 21.
století?

Budoucnost Liberce přímo závisí na jeho schopnosti vytváře a využívat inovace. V

nastupujícím informačním věku je největší devizou vzdělanost, schopnost inovačního
myšlení a kreativita – podpora vzdělanosti je pro budoucnost města zásadní. V tom směru
má zřetelnou tradici již od dob svého prudkého rozvoje v 19. století, opřeného o průmysl a
vyznačujícího se podnikatelskou dravostí a inovačním myšlením. Liberec ztratil již svoji
identitu jako „český Manchester“, viz slavný fejeton napsaný Janem Nerudou o Liberci. Měl
by se stát naopak Silicon Valley českého severu.
Což se ale podle odborníků moc nedaří. Liberecké průmyslové zóny jsou spíše
montovnami. Vysokou přidanou hodnotu nevytvářejí.

Jednou z hlavních nadějí pro rozvoj města je proto existence technické univerzity s jejím
výzkumným potenciálem. Ten může při vhodné a intenzivní součinnosti s městem a dalšími
subjekty vést ke vzniku nových pracovních příležitostí. Zřetelné a poučné příklady pro
takový synergický efekt je možno nalézt i v blízkém zahraničí. Například ve městech stejné
velikosti, podobné krajinné konfiguraci, kulturní příbuznosti jako jsou Bolzano, Maribor,
Innsbruck. Vytváření nových pracovních příležitostí opřené o univerzitu a nové technologie
by mělo vést prostřednictvím akcelerátorů podnikání ke vzniku nových oborů s vysokou
přidanou hodnotou. K tomu musí být Liberec schopen přilákat ekonomicky aktivní, zejména
mladé kvalifikované lidi a udržet ve městě kvalitní absolventy nejen univerzit. Takový člověk
by v tom okamžiku měl mít nabídku adekvátní práce, adekvátního bydlení, adekvátního
kulturního či sportovního vyžití. Dnes je segment například kvalitního městského bydlení
neskutečně poddimenzovaný a tito lidé nemají vůbec žádný důvod tady zůstávat a zůstávat
vůbec v České republice. Ve srovnání se západní Evropou vychází v České republice na 1
000 obyvatel o téměř 100 bytů méně než například v sousedním Rakousku. V České
republice je to 469, v Rakousku 555. Dle evropských statistik je kupříkladu průměrná
velikost bytu v západní Evropě 95,9 m2 a v České republice jen 78 m2. Pokud bychom
chtěli západní Evropu dohnat v průměrné velikosti bytu, museli bychom zvětšit existující
byty o 150 milionů m2, což jsou asi 2 miliony nových bytů v dnešní průměrné velikosti. Jen
na drobné dokreslení. V roce 2017 bylo postaveno a kolaudováno okolo 28 000 bytů,
z toho 15 000 v rodinných domech a 300 v bytových domech v celé republice. Přitom
podle průzkumů Světové banky je Česká republika na 127. místě v komplikovanosti získání
stavebního povolení. V délce správních termínů určených legislativou je dokonce až na 165.
místě ze 185 posuzovaných zemí světa. To se při současné legislativě prostě nedá nikdy
dohnat. A to jsem ani nezmínil problémy ekonomické dostupnosti, či forem bydlení, ani
složitost pořizování územních plánů a jejich absolutní rigidnost ve vztahu k dynamice
vývoje měst.

Textilany je škoda, nabídla by krásné bydlení

Myslíte, že by v tom mohly pomoci projekty Textilany nebo Papíráku?

Samozřejmě, že ano. V případě Textilany mne mrzí, že se pohybujeme na území, které bylo
srovnáno kompletně se zemí. Industriální dědictví a například formy bydlení v takovýchto
objektech jsou ve světě velmi vyhledávané. Dnes je prostor po bývalé Textilaně jako tabula
rasa. Textilana, to bylo město ve městě. Území, kde byly ulice, náměstí, vodní nádrž,
rozvody vody z areálových kašen. Oblast Lucemburské ulice ovšem v sobě odkazy ukrývá.
Ukrývá v sobě vrstvy života Liberce. Přitahuje nás svým měřítkem a geniem loci. Byť je to
fragmentární část města, má v sobě ideu. Tuto ideu musíme velmi citlivě a odpovědně
popsat a naplnit. Čekal bych v těchto lokalitách opravdu to nejlepší, co se týče forem
zástavby a kvalit veřejného prostoru. Lidé musí do Liberce za kvalitní architekturou zase
cestovat a chtít v ní zde i žít. Tomu ovšem musí předcházet kvalitní analýza území, příprava
kvalitního zadání, otevřená a aktivní spolupráce mezi developerem a městem. Město
Liberec by si mělo vzít příklady ze zahraničí, jak postupovat při společném zastavování
území.

Jak je to ve světě?

V první řadě je to kvalitní a profesionální plánování a personální obsazení radnic. A také

využívání architektonických soutěží v co největší možné míře. V letošním roce kupříkladu
plánujeme celkem čtyři architektonické soutěže - urbanistickou soutěž na „Papírák“,
veřejný prostor Tržního náměstí, návrh na novou fasádu Uranu, nový sběrný dvůr u čistírny
odpadních vod - a přípravu manuálu veřejného prostoru. My jsme při vizi plánování využili
metodiku takzvaného Strukturálního plánu. Tuto metodiku využívají některé země západní
Evropy jako kvalitní nástroj dynamického plánování měst. Strukturální plán je možno chápat
jako hardware, který je opakovaně přeprogramovatelný podle aktuálních společenských
potřeb. Vytváří interpretační rámec pro realizace v daném prostorovém kontextu. Generuje
další realizační plány, územní studie, regulační plány, a je zároveň základnou pro jejich
hodnocení. Strukturální plán ale není plánem konečného stavu. Strukturální plánování je
hlavně dynamický proces, který dokáže reagovat na rychlost společenských změn. Město
si musí i jasně říci co od spolupráce se soukromým investorem očekává. A jasně se musí
vymezit, co obě strany získají. Ve světě fungují při „institutech městského plánování“ také
městští developeři – ekonomové, kteří pomáhají politické reprezentaci, urbanistům,
demografům a jiným specialistům určovat mezní podmínky pro území a umí připravit velmi
kvalitní plánovací smlouvy s developery. Ale zcela zásadní je, že město musí jít samo
příkladem u vlastních investic. Je zcela jedno, jestli se jedná o opravu komunikace, návrh
parku, rekonstrukci historického objektu nebo stavbu sběrného dvora. Vždy musíme chtít a
očekávat co nejlepší výsledek. V České republice se to například velmi daří dlouhodobě
v Litomyšli.

♥ CHCI PODPOŘIT LIBERECKÉ ZPRÁVY! JINOU ČÁSTKU?

100 Kč 250 Kč

500 Kč 1 000 Kč

Podpořit projekt

Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

 Jan Stránský

SDÍLENÍ SDÍLET NA FACEBOOKU SDÍLET NA TWITTERU

KOMENTÁŘE

SOUVISEJÍCÍ ŠTÍTKY

#ARCHITEKT #ARCHITEKTURA #JANĎOUREK #JAROSLAV ZÁMEČNÍK #JIŘÍ JANĎOUREK #JIŘÍ ŽID #LIBEREC

#LIBERECKÝ KRAJ #LIF #MARIBOR #PAPÍROVÉ NÁMĚSTÍ #PERŠTÝN #PORADCE #ROZHOVOR

#SILICON VALLEY #SYNER #TEXTILANA

ROZHOVORY / ŽIVOT NA SÍDLIŠTI NENÍ OSTUDA

„Liberec byl výjimečný. Zdejší sídliště jsou plná velmi zajímavých paneláků“
11.03. 2019 16'26

PŘEČÍST ČLÁNEK

ZATÍM JSTE NEČETLI

 KULTURA

Inspiroval ho herec a moderátor Jan Kraus. Tak si

vymyslel vlastní show, kterou spojil s charitou a
daroval už stovky tisíc korun
20.01. 00'00

VÝBĚR EDITORA
 Montessori vzdělávání
1
„Svět se změnil. Děti už není možné vést ke stádnosti a učit je jako za Marie Terezie, musíme
školáky nechat objevit talent“
16.01. 07'16 ·

2 Tříkrálový příběh disidenta

Osud jménem Svíčková. Kdysi z ní byl kriminál, teď s její pomocí zahání nouzi
11.01. 07'11 ·

Politika
3
V patnácti letech stojí gymnazistka v čele libereckého Milionu chvilek. „S odchodem Andreje
Babiše z politiky naše práce neskončí,“ říká
06.01. 07'09 ·

4 Vědecký úspěch
Liberečtí studenti budou na Harvardu vyvíjet umělou ledvinu
06.01. 15'01 ·

Rozhovor o urbanismu
5
„Snažíme se intenzivně vnímat sociální děje městského prostředí. Chceme, aby se stal Liberec
hezčím a bezpečnějším městem s kvalitními sousedskými vztahy,“ říká architekt Janďourek
26.12. 08'13 ·

Vůdčí hlas mladé generace

Slavný liberecký raper Lipo: „Centrum města stále trochu zůstává místem duchů. Je to podle mě
smutná vizitka pro město, Liberci dlouhodobě chybí koncepce i vize, kam chce směřovat
08.01. 06'36 ·

7 Esej Jana Stránského

Liberec. Město naděje
04.01. 18'07 ·

Rozhovor o gastronomii
8
Ekonom a designérka odložili profese a otevřeli bistro, kde kombinují asijskou a evropskou
kuchyni. Nemáme čas se ani hádat, říkají o konceptu Noõs mladí podnikatelé
02.01. 06'55 ·

Spor
9
Politik a ředitel jabloneckého divadla Pavel Žur žaluje satirickou facebookovou stránku
Jablonecký guláš
05.01. 18'44 ·

10
Literatura
Miloš Zapletal známý také jako Zet, pokračovatel Foglara, autor mnoha dobrodružných románů i
světově unikátní Velké encyklopedie her, slaví devadesátiny
13.01. 06'23 ·
 LIBERECKÉ ZPRÁVY NA SÍTÍCH

NAPIŠTE NÁM DO REDAKCE!

TÉMA DNE POLITIKA KRIMI KULTURA SPOLEČNOST KOMENTÁŘE VIDEO SASKO STYL
NÁZOROVÁ MANÉŽ PODCASTY ROZHOVORY PRÁCE NA LIBERECKU

O PORTÁLU OBCHODNÍ PODMÍNKY REKLAMA KONTAKTY

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu

vyjadřujete souhlas.
2020 © Spotlight Media s.r.o. - Všechna práva vyhrazena / Redakce LibereckeZpravy.cz využívá servis
zpravodajství ČTK. Veškerý obsah webu je chráněn autorským zákonem a bez předchozí dohody s
provozovatelem ho nelze jakkoliv kopírovat.