Reinkarnace v indick � filosofii

Paramhans sv � m � Mah � var � nanda

------------------------------------------------------------------------

CESTA DU � E

Kdy � zem � eme, nec � t � me u � bolest. Bolestiv � pr � b � h um � r � n � je zp � soben

pouze na � � m odd � lov � n � m od fyzick � ho t � la a materi � ln � ho sv � ta. Trp � me
kv � li na � � p � ipoutanosti k pozemsk � mu � ivotu a strachu z nezn � ma. Av � ak
ten, kdo v � ivot � splnil svou � lohu, pro ni � byl zrozen, um � r � lehce a
� � a stn � . M � e se sv � � i t bez strachu a obav do milosti Bo � � .

Kdy � opust � me fyzick � t � lo, odejdou s n � mi na � e vzpom � nky, vlastnosti,

probl � my, obavy a pocity. Nejsou funkcemi fyzick � ho t � la, n � br � maj � sv �
s � dlo v jemnohmotn � ch t � lech a z � st � vaj � s n � mi i po smrti. V astr � ln � ch
rovin � ch pro � � v � m e sv � byt � jako zde, ale mnoh � , co na Zemi m � lo velk �
v � znam, uk � e se po smrti jako ned � le � it � : pozemsk � majetek, pen � ze, � cta,
sl � va. Drahokam neznamen � v � c ne � to, � � m je: pestrobarevn � m kam � nkem. V
t � chto � rovn � ch se ned � nic koupit nebo p � j � it; tam plat � jen to, co jsme,
ne co vlastn � me. Tak � v � t � ina vztah � se rozplyne, uvoln � . P � etrvaj � v � ak ty
duchovn � vztahy, kter � jsou zalo � eny na vz � jemn � pomoci a spole � n � m v � voji.
Je-li ale z � kladem tohoto vztahu emo � n � p � ipoutanost, jsou probl � my z
p � edchoz � existence "vl � � e ny" i do n � sledn � . P � ipoutanost je p � ek � kou na
cest � k dosa � en � osvobozen � . T � hne n � s v � dy zp � t.

Po fyzick � smrti cestuje individu � ln � du � e, nezat � ena hmotou, do jin � ch

sf � r kosmu. Um � raj � c � m se n � kdy objev � sv � tlo, z � � � c � v � chod z temn � ho
tunelu. Du � e se dost � v � do astr � ln � roviny, v n � se zrcadl � v � echny jej �
� iny minulosti bez ohledu na to, zda prob � hly v � dom � nebo nev � dom � . Vid �
p � ed sebou cel � sv � j � ivot jako ve filmu a st � v � se sv � dkem sv � vlastn �
minulosti. Du � e cestuje astr � ln � mi � rovn � mi tak dlouho, dokud nedojde k
dal � � m u vt � len � . Po smrti se mnoh � du � e marn � pokou � ej � nav � zat spojen � s
� ij � c � m i. Je-li jejich z � vislost velmi siln � , z � st � vaj � v bl � zkosti sv � ho
d � � v � j � � h o majetku nebo m � sta bydli � t � a � ij � tam jako duchov � . Tento osud
postihne n � kdy i lidi, kte � � p � i � li o � ivot n � hle nebo n � siln � , padli ve
v � lce, stali se ob � t � nehody nebo vra � dy. Jsou � asto je � t � tak siln � v � z � ni
na � leny rodiny a majetek, � e nemohou j � t d � l. Takov � duchov � v � ak nikomu
ne � kod � - naopak, mohou b � t velmi prosp � n � a n � pomocn � .

Duchovn � Mistr, jeho � vnit � n � zrak je otev � en, m � e vid � t, kam du � e

dosp � la. Realizovan � , kte � � ve sv � m srdci probudili Bo � sk � Sv � tlo, vid �
v � echny � rovn � kosmu. Poznaj � , z kter � � � s ti vesm � ru bytost p � ich � z � , kdy
jej � putov � n � za � alo, jakou vzd � lenost u � m � za sebou a jak daleko je � t � m �
j � t. Mistr zn � po � � t ek, p � � t omnost a budoucnost, my jen stav a pr � b � h
p � � t omnosti.

------------------------------------------------------------------------

NEBE NEN � NA V � KY

V kosmu existuj � s � ly pozitivn � a negativn � . Mezi nimi je � rove � , kam se

dost � vaj � bytosti, kter � nepat � � ani k jedn � z nich. Je to � rove �
neosvobozen � ch du � � (o � istec). T � mto du � � m m � eme pomoci modlitbami a
ur � it � mi ob � ady, aby brzy dostaly op � t lidsk � t � lo. Proto je tradic � ve
v � ech kultur � ch na cel � m sv � t � , po � � dat za zem � el � poh � ebn � slavnosti
(satsangy, m � e, "du � i � ky"). Za mrtv � se m � me modlit, ale ne b � t p � � l i �
smutn � , proto � e t � m je vol � me zp � t, pout � me a br � n � me jim j � t d � l. To ale
neznamen � , � e bychom na n � nem � li myslet. Skrze l � skypln � vzpom � nky jsou
nad � le s n � mi, p � sob � na n � s jejich moudrost a zku � enosti. Um � raj � c � m
bychom m � li � � c t: "V � bec se neboj. � ivot nekon � � . Jdi d � l, po cest � za
Sv � tlem."

Vysp � l � du � e se m � e dostat na bo � skou � rove � (nebe). Dos � hne toho

pozitivn � prac � na Zemi, pom � h � n � m v � em bytostem, modlitbami, duchovn �
discipl � nou a cvi � en � m. Z astr � ln � � rovn � n � m tyto du � e pom � haj � a
ochra � uj � n � s. Nes � etn � mi zpr � vami a sv � dectv � mi jsou dolo � eny z � zraky,
kter � svat � vykonali a je � t � st � le konaj � , kdy � se k nim s � ist � mi
my � lenkami a d � v � rou modl � me. V indick � ch v � d � ch jsou mantry, jimi � je
uct � v � me a modl � me se k nim za po � ehn � n � a milosrdenstv � .

Protikladem je peklo, � rove � � � b l � a d � mon � . Tak zvan � � � b elsk � bytosti

jsou du � e, kter � kv � li � patn � karm � vstoupily do n � zk � ch � rovn � existence a
mohou n � s sv � mi silami negativn � ovliv � ovat a � kodit n � m. Du � e bytost � ,
kter � ve sv � m � ivot � zp � sobily druh � m velk � bezpr � v � a utrpen � , a tak �
t � ch, kter � zem � ely ve velk � m hn � vu a s pocitem msty. Z t � to � rovn � se
pokou � ej � d � le mst � t se a ni � it. P � ed negativn � mi vlivy a z � sahem t � chto
bytost � n � s chr � n � pozitivn � vibrace mantry a modlitby.

Du � e v nebi skrze dobrou karmu dos � hly vysok � ho stupn � v � dom � a tak �
schopnost � , nikoliv v � ak osvobozen � (m � k � i). Proto jsou tak � ony podrobeni
� asu a mus � po vypr � en � plod � sv � ch dobr � ch karem znovu nazp � t do kolob � hu
smrti a znovuzrozen � . Rozplynout se z astr � ln � ho sv � ta p � � m o do nejvy � � � h o
J � nen � mo � n � . Du � e se mus � vr � tit na Zemi a zde d � le pracovat. Pouze jako
lid � m � me � anci dos � hnout Bo � sk � realizace, a proto se dokonce i du � e v
nebi modl � za lidsk � zrozen � .

------------------------------------------------------------------------

MARN � HLED � N � � T � ST �

Nutn � m p � edpokladem k dosa � en � osvobozen � je milost gurua (guru krip � ).

Guru nen � konkr � tn � osoba, n � br � onen princip ve vesm � ru, kter � m je v � dom �
vedeno ze tmy nev � domosti do sv � tla moudrosti (gu - tma, ru - sv � tlo).
Tento princip se vt � luje do duchovn � ho Mistra, jen � n � s vede a pom � h � n � m
sv � mi slovy a duchovn � energi � na na � � cest � ke Sv � tlu - k Bohu. Proto
jog � n neusiluje dostat se do nebe, proto � e i nebe je ohrani � en � , nen �
v � � n � . C � lem jog � na je p � ekonat v � echny hranice. B � h je v � ude: v kameni,
prachu, rostlin � ch, zv � � atech i lidech, v nebi, v pekle a je tak � za t � m
v � � m . � � m se tedy li � � du � e v nebi, pekle, o � istci? Jsou to stejn � bytosti,
li � � se sv � mi vlastnostmi, pocity a � iny. Skrze lidsk � kvality se bytost
st � v � � lov � kem, dobr � mi � iny se m � e st � t bohem, � patn � mi vlastnostmi a
skutky se stane � � b lem. To ale neznamen � , � e se t � m du � e zm � n � nebo zmen � � ;
je t � m zasa � ena jen individu � ln � existence. Du � e jako bo � sk � sv � tlo je
stejn � v ka � d � bytosti, v mravenci stejn � jako v kr � v � , v � lov � ku nebo
samotn � m Bohu. Jakmile se p � em � n � me z fyzick � ho v � dom � do astr � ln � ho,
vyvstane p � ed n � mi ve � ker � realita na � eho � ivota. Pozn � me, odkdy existujeme
jako individuum, kolik m � me za sebou � ivot � , s jak � m � myslem a � lohou jsme
za � ali n � lidsk � � ivot a co jsme sob � nebo Bohu sl � bili. V tomto okam � iku
se rozhodneme, � e p � � t � budeme v � e d � lat l � pe a nebudeme opakovat stejn �
chyby. Takto se op � t zrod � me na Zemi jako lid � . Sotva v � ak otev � eme p � i
narozen � o � i a poprv � se nadechneme, probud � se v n � s m � ja (tj. iluze, klam
pom � jiv � ho sv � ta) a my pozvolna zapomeneme na sv � p � edsevzet � z astr � ln � ho
� ivota.

V prvn � m roce � ivota m � d � t � mnoho p � edstav a sn � z astr � ln � ho sv � ta. Mnoh �

d � ti hodn � pl � � � , proto � e neum � j � jinak vyj � d � it, co c � t � . D � t � vyr � st � ,
smysly se rozv � jej � . Brzy za � ne pozn � vat a nal � zat ve vn � j � � m sv � t �
zal � ben � . Chce v � echno m � t a hlasit � br � n � sv � hra � ky. V dosp � losti si
hled � hled � "hra � ky" jin � . Sotva dos � hl s velkou n � mahou n � jak � ho c � le a
mysl � si, � e na � el "v � � n � � t � s t � ", pozn � , � e ho natrvalo neuspokojuje.
Obrac � se tedy k nov � mu c � li, od n � ho � op � t o � ek � v � , � e ho napln � � t � st � m .
Takto nedos � hne nikdy klidu. Zklam � n okoln � m sv � tem se obr � t � k Bohu, ale
to u � � asto � ivot b � v � u konce.

Je omylem myslet si, � e mus � me v tomto � ivot � z � skat a pro � � t v � echno.

Moudr � � lov � k v � , � e p � � n � nikdy nekon � � . � � d n � sv � tsk � pro � itek neuspokoj �
nav � dy. Prav � uspokojen � m � e d � t jen to, co je st � l � , nem � nn � . Skute � n � je
jen vnit � n � J � , je v � � n � a nem � nn � .

------------------------------------------------------------------------

KARMU ZM � N � ME JEN SKUTKY

Lidsk � � ivot d � v � velkou � anci rozpoznat a probudit v sob � bo � skou kvalitu

univerz � ln � l � sky. Kdy � se n � m to nepoda � � , v dal � � m zrozen � znovu klesneme
do ni � � � c h � rovn � a mo � n � budeme muset putovat i p � es existence zv � � a t.
Dnes jsme zdrav � , siln � , nez � visl � a mysl � me si, � e se n � m bude v � dy da � it
dob � e. Av � ak kdo v � , jak � karma, jak � osud n � s bude doprov � zet po smrti. V
astr � ln � m sv � t � v � le nic neznamen � . Tam bude na � e cesta � � z ena do
odpov � daj � c � ch sv � tl � ch nebo temn � ch � rovn � podle na � � karmy. Na � e du � e je
obklopena n � kolika vrstvami (astr � ln � m, ment � ln � m, intelektu � ln � m a
kauz � ln � m t � lem), kter � se spole � n � projevuj � v t � le fyzick � m. Skrze n �
kon � me a spl � c � me sv � dluhy. V ka � d � m na � em � ivot � toti � z � st � v � n � co
nedokon � eno, proto se budeme na Zemi znovu rodit tak dlouho, pokud budeme
m � t n � jakou karmu, a � u � dobrou, nebo � patnou. Ka � d � � in, i dobr � , je
karmou, kter � n � s pout � , a trv � mnoho milion � let, ne � se z t � to planety
m � eme osvobodit. M � me v � ak mo � nost nab � vat mezi pozemsk � mi � ivoty
zku � enosti na jin � ch planet � ch. Periody na � eho byt � , na � � existence v
astr � ln � ch � rovn � ch, se utv � � e j � stejn � jako n � pozemsk � � ivot - jsou
napln � ny radost � nebo bolest � podle na � � dobr � � i � patn � karmy.

Pocity a my � lenky, kter � m � me v posledn � ch okam � ic � ch � ivota, maj � nesm � rn �

v � znam, proto � e n � s � � d � a ur � uj � sm � r, kter � m na � e du � e p � jde d � l.
My � lenky v hodin � smrti v � ak nejsou z � visl � na na � � v � dom � v � li, ale na
podv � dom � , p � � p adn � na tom, jak daleko a v jak � m sm � ru jsme rozvinuli na � e
v � dom � b � hem � ivota. Proto jog � ni � � k aj � : "Mysli st � le na Boha. Opakuj
neust � le svou mantru (jm � no Boha, svat � slovo nebo slabiku, kter � dost � v �
� � k od duchovn � ho Mistra), dokud nedos � hne � stupn � ad � apy - to znamen � , � e
tvoje mantra je tak hluboce zakotvena ve tv � m v � dom � a podv � dom � , � e plyne
samovoln � . Potom t � u � nic nem � e sv � st z tv � cesty. Dokonce i ve smrteln � m
k � matu bude mantra d � le � � i nkovat a � � d it tv � v � dom � sm � rem k nejvy � � � m u
J � ."

------------------------------------------------------------------------

NEPROMARNIT SVOU � ANCI

Pro du � i je to velk � a vz � cn � � t � s t � narodit se jako � lov � k. Od za � � tku

stvo � en � cestujeme jako jednotliv � du � e v � emi � rovn � mi kosmu, v neust � le se
opakuj � c � m strastipln � m kruhu smrti a znovuzrozen � . Jen jako lidem se n � m
dost � v � jedine � n � � ance tomuto cyklu uniknout. Lidsk � existence je jako
� eka, kter � se m � e op � t spojit s oce � nem Bo � sk � ho v � dom � . Takto m � me
ch � pat m � k � u, osvobozen � , sjednocen � .

P � i vzniku individu � ln � ho � ivota se � ivotn � princip d � l � v nespo � etn �

rozli � n � fenom � ny � i vibrace. P � i tom doch � z � k jejich zd � nliv � mu
odd � lov � n � , p � i n � m � se od sebe st � le v � ce vzdaluj � . Vlna, kter � vystoup �
na b � eh, je � � s t � oce � nu, a kdy � se rozt � � t � v p � � boji o sk � lu, na n � jak �
� as se od n � j odd � l � . P � i zp � tn � m proudu se s n � m op � t sjednot � . Stejn � i
r � zn � vibrace existuj � jen zd � nliv � a na omezenou dobu jako nez � visl �
individua. Tyto vibrace, individu � ln � du � e (d � � v � t ma), cestuj � r � zn � mi
� rovn � mi kosmu, p � i � em � ka � d � z nich proch � z � vlastn � m v � vojov � m procesem.
Tak jako se vlny rozb � jej � o pob � e � � a op � t se vracej � do oce � nu, tak
jednotliv � vibrace vstupuj � do sv � ta m � ji a � asem se znovu navracej � do
Bo � sk � jednoty. V ka � d � z nich je esence nejvy � � � h o J � , Bo � sk � ho v � dom � a
pozn � n � .

Ka � d � , kdo jednou plaval v mo � i, v � , � e zde p � sob � dv � protich � dn � s � ly,

dva proudy - p � � l iv a odliv. Stejn � vlny, kter � plavce nesou ke b � ehu, jej
p � i zp � tn � m proudu t � hnou se stejnou silou zp � t na otev � en � mo � e. Tak i n � s
p � itahuje v n � s skryt � hlubok � pozn � n � k v � � n � m u mo � i Bo � sk � jednoty,
naopak ego a chtivost n � s stahuj � zp � t do n � ru � e m � ji. Tak se st � le zm � t � me
sem a tam mezi skute � nost � a neskute � nost � .

My, lid � , jsme se zrodili, abychom p � ekro � ili posledn � pr � h a dos � hli
nejvy � � � h o stupn � v � voje v � dom � . Jedin � � lov � k m � intelekt, svobodu v � le a
schopnost rozhodovat se a t � m i schopnost a mo � nost uskute � nit Boha.
V � echny ostatn � formy � ivota jsou z � visl � na p � � rod � a nemohou z vlastn � ho
podn � tu u � init � � d n � dal � � v � vojov � krok. Mus � � ekat, dokud v pr � b � hu
p � irozen � ho v � voje nedojdou ke dve � � m lidsk � ho zrozen � .

Jak m � me rozum � t tomu, � e lid � maj � otev � enou br � nu k osvobozen � ? A kdy � je

tomu tak, pro � ji nal � zaj � jen m � lokte � � ? Osv � tl � n � m to n � sleduj � c �
podobenstv � : Slepec se pohybuje ve velk � m � stnosti s jedin � m v � chodem. P � i
hled � n � dve � � hmat � po st � n � . Ale pr � v � krok p � ed nimi odd � l � ruku od
st � ny, aby se po � krabal na hlav � a p � itom mine v � chod. Ani � by to
zpozoroval, projde m � stnost je � t � jednou dokola. Kdy � op � t p � ich � z � ke
dve � � m , v � divu nad t � m, jak je m � stnost velk � , spr � skne ruce a bez
nejmen � � h o tu � en � projde znovu kolem dve � � .

To se n � m st � v � . Kdy � kone � n � po dlouh � m � ek � n � obdr � � m e lidsk � � ivot,

nam � sto toho, abychom tuto v � jime � nou � anci c � lev � dom � vyu � ili, za � neme se
" � kr � bat" - zaob � rat se napl � ov � n � m sv � ch sv � tsk � ch p � � n � , tu � eb a
smyslov � ch po � itk � . Slep � t � peme kolem v temnot � nev � domosti a nejsme
schopni naj � t � as k tomu, abychom se zastavili ve sv � m nitru a
pop � em � leli. Kdo minul dve � e k osvobozen � , kter � n � m nab � z � lidsk � � ivot,
narod � se znovu. Nen � v � ak jist � , zda to bude op � t v lidsk � podob � .

Pokuste se proto porozum � t smyslu lidsk � ho � ivota. Nepromarn � te sv � j � as,

ale vyu � ijte tuto jedine � nou p � � l e � itost. Poznejte, pro � jste se narodili,
a spr � vn � se rozhodn � te.

------------------------------------------------------------------------

DODATEK

Roku 553 n.l. na pokyn c � sa � e Justini � na byly vypu � t � ny z Bible texty

zmi � uj � c � se o reinkarnaci.Ale i p � esto n � kter � z � staly zachov � ny: D � � v e,
ne � jsem t � vytvo � il v � ivot � matky, znal jsem t � (Jar 1,5). B � h v � ak u �
p � ed narozen � m si m � vybral a svou milost � povolal (Ca 1,5). V Kristu n � s
B � h ji � p � ed stvo � en � m sv � ta vyvolil (Ef 1,4). Lidsk � duch vznikl dlouho
p � ed po � � tkem kosmu, v n � m �

� ijeme. V � voj ducha i du � e pokra � uje v n � m darovan � ch fyzick � ch t � lech.

Kdy � odejme � jim ducha jejich, hynou a v prach se navracej �. Op �t vys �l �
ducha sv �ho a zase stvo �en � nab �vaj � ( �alm29, 30).

Odp �rci reinkarnace pak jako protiargument �astou uv �d �j � ver � Ka �d � �lov �k

jednou um �r � ( �d 9, 27).

------------------------------------------------------------------------

PARAMHANS SV�M� MAHɊVAR�NANDA

(v�ce najdete v knize L�la Amrit)

Autor metodick� �ady J�ga v denn�m �ivot� Paramhans sv�m� Mahe�varananda se

narodil v mal� vesnici R�pavasu v R�d�ast�nu v Indii. Je ��kem Paramhans
sv�m�ho M�dhav�nandy a Sr� D�p N�rajana Mah�prabhud��ho. Oba jeho u�itel�
p�sobili v �irok�ch vrstv�ch obyvatelstva ve venkovsk�ch oblastech
R�d�ast�nu. Jejich �innost m�la velk� dopad zejm�na v soci�ln� sf��e.
Bojovali proti kastovnictv�, proti okultn�m ritu�l�m a pov�r�m roz���en�m
mezi lidem i proti n�bo�ensk�mu fanatismu muslim� a hinduist�. Sv� ��ky
vedli k aktivn�mu p��stupu k povinnostem a pr�ci ve prosp�ch celku.

Sr� Mah�prabhud�� pracoval a �il v �ramu v Bari Khatu, kter� zalo�il a kde
v roce 1963 zem�el. V jeho duchu pokra�uje v R�d�ast�nu Paramhans
M�dhav�nanda, zat�mco jeho ��k, sv�m� Mahe�var�nanda �ije a p�sob� ve dvou
j�gov�ch st�edisc�ch ve V�dni.

Poznal velmi rychle mentalitu z�padn�ho �lov�ka a probl�my, kter� zde s

j�gov�m cvi�en�m vznikaj�. Do j�gy se tu �asto vn�� usp�chanost,
mechanick� prov�d�n� a snaha po rychl�m pokroku.

Z t�chto poznatk� sv�m� Mahe�var�nanda vych�zel, kdy� vypracov�val

metodick� postup pro t�lesn� a dechov� cvi�en�. Sestavil ho tak, aby byl
bl�zk� mentalit� z�padn�ho �lov�ka, ani� by cokoli ub�ral z ducha klasick�
indick� hathaj�gy. Nazval jej z�m�rn� "J�ga v denn�m �ivot�", aby
zd�raznil, �e se nejedn� pouze o t�lesn� cvi�en�, ale o harmonick� zapojen�
j�gy do ka�dodenn�ho �ivota �lov�ka a jej� pravideln� vliv na rozvoj v�ech
slo�ek osobnosti.

Autorova extrovertn� osobnost s hlubok�m soci�ln�m a demokratick�m c�t�n�m

a v�el� p��stup k lidem mu z�hy z�skaly popularitu i v dal��ch zem�ch.
Podle jeho syst�mu se dnes s �sp�chem cvi�� v Ma�arsku, Jugosl�vii, USA,
Kanad�, v �esk� i Slovensk� Republice a dal��ch zem�ch. Tento syst�m je
zvl᚝ cenn� proto, �e n�cvik je postupn� a cvi�en� jsou ji� od za��tku
prov�d�na tak, �e maj� �irok� komplexn� ��inek. Sestava za��n�
jednoduch�mi
cviky, kter� zvl�dne ka�d� (zdrav� i nemocn�, mlad� i star�) a kter�
postupn� p�ipravuj� t�lo na st�le n�ro�n�j�� pozice.

Tato metodick� �ada se uplatnila i v autorov� rodn�m Rad�ast�nu, kde byla v

roce 1981 za�azena do �koln�ch osnov na v�ech stupn�ch �kol.

------------------------------------------------------------------------

�l�nek n�m zaslal Toma� Vrba Vrba@cbu.uhul.cz

HOME

[TOPlist]