Dilo Wolfganga Amadea Mozarta je obsdhié. Komponoval opery a skladby pro rizné néstrojové obsazeni. Vyznamné jsou jeho opery Don Giovanni, Figarova svatba a Kouzeina fléina. Z orchestraini tvorby se hraji symfonie - Symfonie €.38 Praiska, Symfonie é. 40 g moll a Symfonie €. 41 Jupiter. Dali dila: smy&cové kvartety, klavimi sondty, klavimni a houslové kon- certy, fléinové koncerty, Serenada G dur ,Malé noéni hudba", 24dvEni mée Rekviem, moteto Ave verum corpus. Zndmou skladbou je Turecky pochod z Klavimi sonéty 6. 11 A dur. Serendda Mala noéni hudba, 3. véta (Menuet): Mozariiv rodny adm v Salcburku, ve kterém se nachazi muzeum vénované tomuto skladateli 4748. Ludwig van Beethoven * 16. 12. 1770 Bonn, t 26. 3. 1827 Vider Ludwig van Beethoven je jednim znej- vyznamnéjgich skladateld a jeho jméno je spojovano s obdobim hudetniho klasi- cismu. Behem svého Zivota byl obdivovén 4 také jako klavirni virtuéz. Z4kladnf hudebni vzdélani ziskal od svého otce Johanna. = Pod jeho piisnym vedenim musel mnoho hodin evigit na housle a klavir. Beethove- nbv otec vidél v jeho nadénizdroj pfijimu. V sedmi letech mél své pryni vystoupent v Koliné nad Rynem. Jeho dalsim ugitelem se stal dvorni varhanik Christian Gottlob Neefe. Ve dvandcti letech zaéal Beethoven sklédat své prvni skladby a 0 ffi roky pozdji ziskal titul druhého dvorniho varhanika: Na jafe roku 1787 odcestoval do Vidné, kde si dopinil své hudebni znalosti. Brzy se vgak vratil zpatky do Bonnu, aby byl se svou matkou vy poslednich chvilich jejiho Zivota. Musel se také postarat o dva mladi sourozence. Roku 1792 se vydal do Vidn& podruhé a pokra- Eoval ve svych studiich u Josepha Haydna a Antonia Salietino. V roce 1795 koncertoval ve Vidni, vystupoval také v Praze, Bratislavé, Drdicianech a Berlin. V té dobé zaéal mit potize se sluchem, v usich mu neustdle znély nepiijemné zvuky a Selesty. Jeho sluch se stéle zhorSoval, az zcela ohluch!. Prestal vystupovat jako koncertni umélec, ale dale komponoval sva dila. Na pozvani knizete Lichnovského navitivil Beethoven dvakrat Hradec nad Moravici. Poprvé do Hradce piijel v roce 1806, druhy pobyt uskuteénil v roce 1811. 22. prosince 1808 byly ve Vidni uvedeny jeho dvé symfonie; Pata symfonie c moll ,Osudova" a Sesta symfonie F dur ,,Pastoraini". Devatou symfonii d moll s Odou na radost dokonéil vroce 1824 ave steiném roce méla tato symfonie premiéru ve Vidni Ludwig van Beethoven zemfel 26. brezna 1827, ve véku 56 let. S jeho skladbami se setkavame v koncertnich sinich dodnes. 48Beethovenovo dilo je rozshlé, komponoval symfonie, klavimi kon- certy, smyécové kvartety, klavirni tria, klavimi a houslové sonéty, skladby vokdiné-instrumentdini a vokdlni (kantéty, oratoria, mée). Pro orchesir zkomponoval devét symfonii: Symfonie 1 C dur, Symfonie €. 2_D dur, Symfonie é. 3 Es dur ,Eroica", Symfonie €. 4B dur, Symfonie €. 5 ¢ moll ,Osudova", Symfonie é. 6 F dur ,Pastordini", Symfonie &.7 A dur, Symfonie €. 8 F dur, Symfonie €. 9 d moll se zavé- reénou Odou na radost (ve 4. vété) na basen Friedricha Schillera. Znamé jsou také Beethovenovy klavimni sonaty: cis moll , Mésiénisvit", moll ,Pateticka", C dur ,Valdtynské", f moll ,Appassionata". Dal vyznamné dila: Houslovy koncert D dur, Sonata F dur Jari, Missa Solemnis pro séla, sbor a orchestr, opera Fidelio. Pro klavir zkomponoval Beethoven 5 klavimich koncert. Symfonie &. 5 ¢ moll ,Osudova", 1. vata (Allegro con brio): a a Symfonie é. 6 F dur ,Pastordini*, 1. véta (Allegro ma non troppo): Symfonie é.9 d moll s Odou na radost, 4. véta: a a a a a Koncert pro housle a orchestr D dur, 3. vata (Allegro} 4949. Romantismus Romantismus je umélecky sloh 19. stoleti. V hudbé vyniklo mnoho vyznamnych skladatelt, jejichi dila se Usp&sné hraji dodnes V dobé baroka a klasicismu byli hudebnici zaméstnavani v 26- meckjch kapelach a hrdli hudbu podle prdni svého panovnika. V obdobi romantismu sidle East&ji vystupovali v koncertnich sinich Koncerty se tak staly wyznamnou souéésti hudebniho Zivota a byly piistupné girsimu okruhu obecenstva. Vznikaly profesiondini i ama- térské orchestry, pévecké sbory a operni soubory. Vétéina hudebnich néstroji dostala dne’ni podobu. Zdokonalll se klapkovy mechanismus dechovych dievénych nastroj. Dechové Zestové néstroje vyuzivaly ventilovy mechanismus. Také klavir doséh! daltho konstrukéniho zdokonalent a zlepiily se jeho zvukové moznosti. smyécové nasiroje si zachovaly svou plvodni podobu. symfonicky orchestr mél 60 az 70 hréb, mnozi skladatelé vyzadovali i pogetndjsi obsazeni. V orchestru se East@ji uplainily dalsi nastroje, napiikiad harfa, anglicky roh a kontrafagot. Hudba romantismu Gasto vystihuje rzné nélady, vyuiivé 2vukovych barev néstrojd pro vyliéeni piirody. Skladatelé se snaZili hudebné vykreslit krajinu, literarni hrdiny, naméty také vychazely z historickych témat. Hudbé, které vyjadiuje takovéto mimohudebni obsahy, se Tika programni, Skladatelé komponovali symfonie, koncerty, opemi dila a pisiiové cykly, Novou hudebni formou se stala symfonicka basefi a programni symfonie, Oblibenymi tanci 19. stolet! byly polka, valéik, polonéza a mazurka, Skladatelé je Easto vyutivalii ve svych skladbach. V 19. stoletf se stavély rozlehlé koncertni sdly, ve kterych se schazelo velmi poéetné obecensivo. Orchestry musely mit vétsi poéet hraéé, aby jelich zvuk ve velkém prostoru nezanikl. Viderisky vyndlezce Johann Nepomuk Méizel zhofovil kyvadlovy pistroj, ktery dokdzal pesné urEovat tempo. Metronom dnes zname vsichni a je nam velkym pomocnikem. Vyrobce ndstroji: Adolf Sax zhotovil hudebni néstroj - saxofon. 50Skladatelé obdobi romantismu: Franz Schubert (1797 ~ 1828), Klavimi kvintet A dur (Pstruh} Hector Berlioz (1803 - 1869), Fantastickd symfonie Felix Mendelsschn-Bartholdy (1809 ~ 1847), Svatebni pochod Robert Schumann (1810-1856), 4 symfonie, Klavini koncert a moll Fryderyk Chopin (1810 - 1849), mazurky, polonézy, nocturna Franz Liszt (1811 ~ 1886), 13 symfonickych basni Richard Wagner (1813 - 1883], tetralogie Prsten Nibelungtv Giuseppe Verdi (1813 - 1901), opery Nabucco, Aida Bedfich Smetana (1824-1884), cykius symfonickych basni Ma vast Johann Strauss (1825 ~ 1899), valéik Na krasném modrém Dunaji Johannes Brahms (1833 - 1897), 4 symfonie, Uherské tance Georges Bizet (1838 - 1875), opera Carmen Modest Petrovié Musorgskij (1839 - 1881), Obrazky z vystavy Petr liié Cajkovskij (1840 - 1893), balety Labutt jezero, Louskaéek Antonin DvoFdk (1841 - 1904), 9 symfonii, opera Rusalka Edvard Hagerup Grieg (1843 - 1907), Suita €. 1 Peer Gynt Nikolaj Rimskij-Korsakov (1844 — 1908), suita Sehrezada 50. Symfonickd basen Symfonické baseii je rozsdihlejii jednovéta orchestrdini skiadba, ktera hudbou vyjaduje naméty z historie, piirody nebo literatury. Abychom !pe porozuméli obsahu symfonické bdsné, méli bychom se predem sezndmit s jejim namétem. V programu koncertu byvé uvedena pfedloha, podle které skiadatel symfonickou basei komponoval. Za zakladatele symfonické basné povazujeme skladatele Franze Liszta. Nejnaméjsim dilem Bedficha Smetany je cyklus Sesti symfo- nickych basni Md viast. Beafich Smetana ~ cyklus symfonickych basni Mé vlast (Vitava): 5151. Franz Schubert #31. 1. 1797 Lichtenthal, t 19. 11. 1828 Vidert Franz Schubert byl rakousky hudebni sklada- tel. V jedendcti letech byl pro svij wjimeény hlas piijat joko zpévak do videriské dvorni kapely a cisaiského konviktu. Pozdji vypo- mahal svému otci jako uéitel. V letech 1818 a 1824 pobyval v obci Zeliezovce na Slo- vensku jako uéitel hudby v rodiné hrabéte Esterhazyho. Franz Schubert komponoval pisné s doprovo- dem klaviru. K jeho nejznamégim dim patii pisefi Markéta u presiice, pisiiové cykly Spanilé mlyndika a Zimni cesta, Klavini kvintet A dur Pstruh", Violoncellové sonata a moll "Arpeggione" a Symfonie h moll zvand Nedokonéend. 52. Robert Schumann * 8. 6. 1810 Zwickau, + 29. 7. 1856 Endenich Robert Schumann by! némecky hudebni skladatel a Klavitista. Po ukonéeni gymndzia studoval pravo v Lipsku. Vzd&lani nedo- konéil a rozhodl se vénovat hudbé. Ve hie na Klawir se vzdélaval u vyhiégeného lipské- ho pedagoga Friedricha Wieckeho. Vroce 1834 zaloZl Easopis Neue Zeitschrift for Musik (Novy Gasopis pro hudbu). Vyuco- val na konzervatofi v Lipsku. Robert Schumann zkomponoval 4 symfonie, Klavimi koncert a moll, Kameval a D&tské scény (klavimi cykly), Violoncellovy koncert a moll, pisiiové cykly Laska bdsnikova, Laska a Zivot zeny. 5253. Fryderyk Chopin * 22.2. 1810 Zelazowa Wola, ¢ 17.10. 1849 Patiz Fryderyk Chopin (&ti $op6n) byl nejslavngjsi Polsky skladatel 19. stoleti, Narodil se v obci Zelazowa Wola na z4pad od Varsavy. V Sesti letech se uéil hrat na klavir a rok Pozdéji zkomponoval svou prvni skladbu Polonézu g moll. Od swych Sesinécti let stu- doval na varsavské konzervatofi. Vroce 1829 podnikl Chopin koncerini zdjezd do Vidné a jeho klavimi hru piijalo publikum Snadienim. Ve steiném roce navstivil také Prahu. Dalim jeho ptiso- M se stala Paiiz, kde Zil do konce svého fivota, Chopinovo cilo je obsahié, vétsinu skladeb zkomponoval pro klavi 7 polské lidové hudby Eerpal inspiraci pro fadu swych klavitnich skladeb - zeiména mazurky, polonézy a valéiky. Skladatelské doved.- nosti uplatnil i v dalfich dilech, komponoval nocturna, preludia, scherza, balady a etudy. Polonéza A dur op. 40, &. 1 (Vojenska) 4 i = { 0 SSS SSS SS * —_ a ——— aS ,54, Richard Wagner * 22. 5. 1813 Lipsko, + 13. 2. 1883 Benatky Richard Wagner byl némecky skladatel. Povolani divadeinino kapelnika jej zavedio do Drdéidan. Jeho dalgim pisobistém se stala Francie, pobyval také v Rakousku, @ vitélli. a ve Svycarsku. Zkomponoval opery Bludny Holandan, Misti pévci norimberstt, \ | Tristan a Isolda, Tannhéuser, Lohengrin \ a cyklus Gtyf oper Prsten Nibelungtiv (Ziato Ryna, Valkyra, Siegfried, Soumrak bohi). Jizda Valkyr z opery Valkyra (Prsten Nibelungdv): Sg: Fg et a fe ee 55. Giuseppe Verdi * 10, 10.1813 Le Roncole, t 27.1. 1901 Milan Giuseppe Verdi byl vrcholny predstavitel italské operi tvorby. Hudbu studoval sou- kromé, protoze na konzervatof nebyl piijat. Béhem svého Zivota byl uznavanym oper- nim skladatelem. Svétové proslulé jsou jeho opery Nabucco, Rigoletto, Traviata a Aida. Operu Aida zkomponoval ke slavnostnimu otevfeni Suezského priplavu. Triumfalni pochod z opery Aida:56. Johannes Brahms *7. §, 1833 Hamburk, t 3. 4. 1897 Videri Johannes Brahms by! némecky skiadatel, Klavirista a dirigent. Podnikal_ koncertni cesty a vystupoval v mnoha evropskych méstech. Trvale se usiall ve Vidni. Zkomponoval 4 symfonie, Houslovy kon- cert D dur, Klavimi koncerty d moll a B dur, Variace na Haydnovo téma. Pro klavir sloiil 3 sonaity, zndmé jsou jeho Uherské tance a Valéiky. Uhersky tanec é. 5: 57. Georges Bizet * 25. 10. 1838 Paiiz, t 3. 6. 1875 Bougival Georges Bizet byl francouzsky skladatel. Pochézel z hudebni rodiny. V deviti letech byl pfijat na paiizskou konzervato?. Od roku 1860 Zil v Pafizi Zjeho dila mu piinesly Usp&ch opery Lovci perel a Diamilé. Svétovy triumf véak do- sdhl a2 posledni operou Carmen, ktera méla premiéru v Pafizi roku 1875. Pochod toreadort z opery Carmen: 5558. Modest Petrovic Musorgskij * 21. 3. 1839 Karevo, t 28. 3. 1881 Petrohrad Modest Petrovié Musorgskij byl rusky hu- debni skiadatel a klavitista. Vystudoval vojenskou 8kolu, byl distojnikem a Uedni- kem. Komponoval opery, orchestréini dila, skladby pro klavir a pisné. Svétové prosiula je jeno suita pro klavir nazvané Obrézky zvystavy (Kartinky). Skladatel Maurice Ravel ji pozdji upravil do orchestraini podoby. Obraizky z vystavy (Kartinky), Promenada: 59. Petr lljié Cajkovskij * 7. 5. 1840 Votkinsk, t 6. 11. 1893 Petrohrad Petr Iljié Cajkovskij byl vyznamny rusky skladatel 19. stoletf. Siudoval na petro- hradské konzervatoii a po jejim ukonéeni pisobil na konzervatoil v Moskvé. Zkomponoval balety Louskdéek, Labutt je- zero, Sipkova RUZenka, opery Evien Onégin a Pikové dama. Z daisich dél uvedme Sest symfonil, Houslovy koncert D dur a Klavini koncert €. 1 b moll. Balet Labuti jezero: 5660. Edvard Hagerup Grieg +15. 6. 1843 Bergen, t 4. 9. 1907 Bergen Edvard Hagerup Grieg byl norsky skladatel klawirista. Hudbu studoval na konzervatofi V Lipsku. Vystupoval jake koncerini umélec v mnoha evropskych méstech. Kjeho nejznaméjiim dilim pati Klavirni koncert a moll a scénické hudba k dra- matu norského dramatika Henrika lbsena s nézvem Peer Gynt. Orchestrdlni suita €. 1 Peer Gynt: i. ty *fe a ptt pt 2a 61. Nikolaj Rimskij-Korsakov * 18, 3, 1844 Tichvin, + 21. 6. 1908 Ljubensk Nikolaj Rimskij-Korsakov byl rusky hudebni skladatel a pedagog. Roku 1856 vstoupil do Skoly pro namojni kadety v Petrohradé, Po jejim absolvovani se stal namoinim dstojnikem. Uéil na konzervatofi v Petro- hrad&. Korsakev zkomponoval symfonic- kou suitu Sehrezada na motivy Pohadek tisice a jedné noci. Suita Sehrezada, 1. véta, Mofe a Sindibadiv kord (motiv Sehrezady): i et steeie do ittie62. Bedrich Smetana * 2, 3. 1824 Litomysl, t 12. 5. 1884 Praha Bedfich Smetana byl v/znamny hudebni skladatel, zakladatel Geské nérodni hudby. Narodil se do rodiny sladka Frantiska Sme- tany, ktery mél v néjmu n&kolik pivovari. Od péti let se uéil hrat na housle a klavir. © rok pozdéji mal v Litomysli své pryni vystoupeni, V osmi letech skiddal vlastni skladby, zt doby se zachoval jeho Kvapik D dur (pro klavir). Po ukonéeni gymnézia pobyval Bedfich Smetana v Praze. Ziskal misto ugitele hudby v rodiné hrabéte Leopolda Thuna a souéasné studoval kompozici u Josefa Proksche. Roku 1848 zaloiil v Praze hudebni solu a 0 rok pozd&ji se oZenil s Katefinou Koldfovou. Méli spolu étyfi dati, ale dospélosti se doiila jen deera Zofie: Roku 1856 odjel Bedfich Smetana do Svédska. V Géteborgu piijal misto dirigenta péveckého spolku. Vroce 186] se vratil do Cech. Stal se sbormistrem péveckého spolku Hiaho! a byl zvolen predsedou hudebntho odboru Umélecké besedy. Roku 1866 ziskal misto kapel- nika opery Prozatimntho divadia. Od roku 1874 mél Bedfich Smetana potiZe se sluchem. Musel opustit dirigentské misto v divadle, vzdal se koncertni a pedagogické prace. Skladatelské Einnosti se vénoval i po zirdété sluchu. V 18 dobé zkom- ponoval cyklus symfonickych basni Md viast, opery Hubiéka, Tajemstvi a Gertova sténa. Posledni léta svého Zivota pobyval u deery Zofie v Jabkenicich. Bediich Smetana zemfel 12. kvétna 1884 ve véku 60 let. Je pocho- van na vysehradském hibitové v Praze. Na jeho pamdtku se kaZdoroéné kond hudebni festival Prazské jaro. Premiérou Smetanovy opery Libuse bylo 11. Eervna 1881 ofevieno Ndrodni divadlo v Praze. 58DILO Opery: Branibo?i v Cechach, Prodané nevésta, Dalibor, Libuse, Dvé vdovy, Hubiéka, Tajemstvi, Certova sténa, Viola (tato opera nebyla dokonéena) Pro orchestr: cyklus Sesti symfonickych basni Ma vlast, které igi mista a piibéhy z Ceskych d&jin a povésti. SkiGda se z t&chto Gasti: Vysehrad, Vitava, Sarka, Z Geskych lund a héjd, Tabor, Blanik, Skladby pro Klavir: Ceské tance, Lovisina polka, Jifinkova polka, polka Ze studentského Zivota, Listky do pamatniku Dali ila: Tri Zenské sbory, Klavimi trio g moll, Smyécovy kvartet &. 1 © moll ,2 mého Zivota" Sbor z pryniho déjstvi opery Prodané nevésta, libreto Karel Sabina: Pro by - chom se one - te - Boe ho kayz nam pan - bh zdra-vi da, zdra-vi dae Kdyz nam pén- bh zdra- vi dé, ara wi da, kdyz—-ngn pén-bih = zdra-vi dé, ara wi da? 5963. Antonin Dvorak * 8. 9, 1841 Nelahozeves, t 1.5. 1904 Praha Antonin Dvorak byl vyznamnou skladatel- skou osobnosti Eeské hudby 19. stoleti. Narodil se a vyristal v Nelahozevsi. Jeho olec Frantisek byl Feznikem a hostinskym. Od svych dvandcti let pobyval Antonin Dvofak ve Zlonicich. Pod vedenim misintho varhanika a kantora Antonina Liehmanna se UGil hrat na violu a varhany. V gestndcti letech odeSel do Prahy studovat varhanickou SkolU. Od roku 1862 hrdl na violu v praském Prozatim- nim divadie. V roce 1874 piijal misto varhanika u sv. Vojtécha v Praze. Roku 1892 odcestoval do Ameriky. Ugil na Narodni konzervatofi vNew Yorku, koncertoval a ditigoval. V té dobé zkomponoval symfonii € &. 9 © moll .Z Nového svéta", ktera je jeho nejhranéjsi symfonil a patif mezi nejznaméjsi evropska symfonické dila. Po navratu z Ameriky vyugoval na praiské konzervatofi. V roce 1896 vznikla Ceské filharmonie a pii této piilezitosti byl Dvofak poZadan, aby dirigoval zahajovact koncert. 31. b¥ezna 1901 méla Vv Narodnim divadie premiéru jeho nejéspéinéjsi opera Rusalka. Ve steiném roce byl zvolen feditelem praiské konzervatore. Antonin Dvofak zemiel 1. kvétna 1904, ve véku 62 let. Je pochovan na VySehradském hibitové v Praze. symfonie €. 9 e moll ,Z Nového svéta", 2. véta (Largo): = Slovansky tanec €. 7 ¢ moll (Skoéné): 60DiLo Opery: Dimitri, Jakobin, Cert a Kaéa, Rusalka, Armida Pro orchestr: devét symfonil (9. symfonie e moll ,Z Nového svéta") Symfonické basné: Vodnik, Polednice, Zlaty kolovrat, Holoubek Pro klavir: Silhouety, Humoresky, Listky do pamatniku Vokdiné-instrumentéini skladby: Biblické pisné, Svatetni kosile Slovanské tance - toto dilo zkomponoval Dvorak pro étyfruéni klavir iv orchestrdini Gpravé. Opera Rusalka, Mésiéku na nebi hlubokém (drie Rusalky z prvntho déjstvi) > Mé-sié-kU na ne-bi hlu-bo-kém, svéblo We dae-ko posvé-té blou-d& — S-rokém, divai sev pit bytky li-dl, Posvé-té — blou-of 3.10-kem, divaSse vpii - bytky Iidi, Rodny dim Antonina Dvordka v Nelahozevsi 6164, Impresionismus Impresionismus je umélecky smér, ktery vznikl Koncem 19. stolet. Skladatelé zaéali hledat v hudb& novou zvukovou barwy ndstrojd avyuiivali je v nezvykiych kombinacich. Pfi poslechu nas zaujme barevnost orchestrdlnich 16nd, zachyceni nélady, nejréznéjsi nece- kané kombinace néstrojJ a nezvyklé souzvuky. V orchesirdinich skladbach se do hry zapojuii harly nebo melodické bici nastroje (napifklad zvonkohry a xylofony). Hiavnim predstavitelem hudeb- niho impresionismu byl skladate! Claude Debussy. 65. Claude Debussy * 22. 8. 1862 Saint-Germain-en-Laye, t 25. 3. 1918 Paiiz Narodil se v Saint-Germain nedaleko Pafize. Studoval na paifiské konzervatofi hru na klo- vir a skladbu, zajimal se 0 orientéini hudbu. Ve svjch skladbach dokdzal zachytit neopa- kovatelny okamiik nélad a pocitl. Pomoci néstrojovych kombinaci vystihl rUzné predsta- vy a dojmy, Easto spojené s nézvem skladby. Claude Debussy zkomponoval ffi orchestréini Noctuma s nézvy Oblaka, Slaynost a Sirény, ‘fi symfonické skici nazvané Moje a Preludium k Faunovu odpoledni. Zklavimich skadeb jsou zndmé Arabesky, Détsky koutek (skladba Doctor Gradus ad Parnassum), 24 preludif (skladby Potopend kateardia, Divka s viasy jako len) a zndmé skladba Svit luny. Z Debussyho dila uvedme také operu Pelléas a Mélisanda. Divka s viasy jako len: a | P | 6266. Maurice Ravel * 7. 3. 1875 Ciboure, t 28. 12. 1937 Paiiz Maurice Ravel byl francouzsky hudebni skia- datel. Jeho nejznaméjsim dilem je skiadba Bolero, ktera pUvodné vznikla jako hudba k baletu. V soucasnosti se Casto hrava v kon- certnim provederi. Bolero je $panélsky lidovy tanec. Na tento namét slozil Ravel skladbu, ve které si hlavni +éma prebtraji rozné hudebni ndstroje. Pii poslechu Bolera nds zaujme dynamika, kierd zaéind v pianissimu a pozvolna zesiluje az do vyrazného fortissima. Skladba je v ténin& Caw. Prvni téma nejprve zahroje piiénd fiétna a po ni klarinet. Ndsleduje druhé téma, které hraje fagot. V dali dsti skladby si prvni'a druhé téma piebirajf rizné hudebni néstroje a jejich kombinace. Poéet ndstrojé se neustdle zvysuje a v poslednf Easti Bolera zazni cely orchestr. Prvnf téma: Druhé téma: Rytmus Bolera dopliiuje dvoutaktowy, neustdle se opakujicl rytmicky motiv malého bubinku, ktery se zméni aZna konci skladby. m3 85 m89 34 P84 85 6367. Hudba 20. stoleti Hudebni uméni dvacdtého stoleti nelze presné zafadit do jednoho slohového obdobi. Mnozi skladatelé si vytvoiili svbj viasini styl kompo- novani. Casto vyuzivali nahodiiého uspofadéni tnd a disonantnich [nelbozvuénych) souzvuki.. Vanikly nové kompoziéni techniky [nap klad dodekafonie, jejim2 tvircem byl Arnold Schénberg). Zakladem skladby uz nemusela bt melodie doprovézené okordy, ale zvukové barevnd paleta fond. Hudbu oviivnily nové umélecké sméry: expre- sionismus, neoklasicismus, neofolklorismus a dalsi. Skladatelé 20. stoleti: Leo’ Jandéek (1854 ~ 1928), Sinfonietta, Laiské tance Joset Suk (1874 - 1935), Raddz a Mahulena (hudba) Amold Schénberg (1874 - 1951), opera Moja a Aron Béla Bartok (1881 ~ 1945], Koncert pro orchestr Igor Stravinskij (1882-1971), balety Pték Ohnivak, Svécent jara Bohuslav Martin (1890 ~ 1959), kantata Otvirani studanek sergej Prokofiev (1891 — 1953), balet Romeo a Julie George Gershwin (1898 - 1937), opera Porgy a Bess ‘Aram Choéaturjan (1903 - 1978), balet Gajané (Savlovy tanec) Dmitri Sostakovig (1906 - 1975), 15 symfonii 68. Béla Bartok 25.3. 1881 Nagyszentmiklés, t 26.9. 1945 New York Béla Barték byl madarsky hudebni skladatel a Klavirista. Posobil jako pedagog na Aka- demii v Budape’ti a vyniki i jako koncerini umélec. Od roku 1940 Zil v USA. Zkompono- val balet Podivuhodny mandarin, Hudbu pro strunné néstroje, bici a celestu, 3 klavimi koncerty a klavirni cyklus Mikrokosmos. 6469. Igor Stravinskij * 17. 6, 1882 Oranienbaum, t 6. 4. 1971 New York Igor Stravinskij byl vyznamny rusky skla- datel 20. stoleti. Studoval prava, ail v Pai S @ od roku 1939 pobyval v Americe. Znamé jsou Stravinského balety Petruska, Svéceni jara a Ptdk Ohnivak. Pro klarine- 4 tistu Woodyho Hermana a jeho jazzovy orchestr sloZil skiadbu Ebony Concerto. 70. Sergej Prokofiev * 23. 4. 1891 Soncovka, + 5. 3. 1953 Moskva Serge] Prokofjev byl rusky skladaiel, klavi- rista a dirigent. Studoval na petrohradské konzervatoii hru na klavir a dirigova! Pobyval v Ametice a y Paifzi. Po nékolika- letém pobytu v ciziné se vratil do Ruska. K nejznaméjsim ailém Sergeje Prokofjeva patii balet Romeo a Julie, 7 symfonif a hu- debni pohddka Péta a vik, 71. Aram Chaéaturjan * 6. 6. 1903 Tiflis, t 1. 5. 1978 Moskva Aram Chaéaturjan by! hudebni skiadatel, klavirista a dirigent. Zkomponovel mnoho zajimawych @ pusobivych skladeb. Pozoru- hodnym rytmem a ndpaditou melodii nas zaujme Savlovy tanec z balety Gajané. pii némi faneénici prokazujl své uméni se Savlemi. 6572, Leo’ Janadéek * 3.7, 1854 Hukvaldy, t 12. 8. 1928 Ostrava Leo’ Jandéek se narodil v obci Hukvaldy na severovychodni Moravé. Pochézel Z Uéitelské rodiny. V jedendcti letech byl piijat do sboru starobrnénského kldstera, kde ziskal zdkladni hudetbni vzdélani. Zde na néj zapUsobil skladatel a sbormisir Pavel Kiizkovsky. V letech 1866 - 1869 stu- doval na starobménské méstské redice ana uéitelském Ustavé, kde v roce 1872 absolvoval. Ve svych studiich pokragoval na praiské varhanické Skole, dali vzd8lani ziskal v Lipsku a ve Vidhni, V roce 1881 zaloZl v Brn& varhanickou skolu a stal se jejim prvnim Jeditelem. Zostal jim aZ do roku 1919, kdy byla vathanicka skola proménéna v konzervatof. V dalich letech pUsobil jako profesor kon- zervatofe v Bin&. Zemiel 12. srpna 1928 v Moravské Ostravé, ve véku 74\et. Leo’ Janééek se proslavil svymi operami: V¥lety pana Brouéka, Véc Makropulos, Kata Kabanova, Pithody lisky Bystrousky, Jejf pastor- kyfia. Vyznamnd jsou jeho dila pro orchestr: Sinfonietta a Laiské tance (Starodavny |, Pozehnany, Dymak, Starodayng Il, Celadensky a Pilky) Pro klavir sloZil cykly Po zarostiém chodniéku a V mihéch. Z daBich dél uvedme rapsodii pro orchestr Taras Bullba a slavnou Glagolskou mii. Sinfonietta (Fanfara): ———— Sinfonietta Leoe Janaéka byla poprvé zahrana prazskému publiku 26. Eervna 1926, Ceskou filharmonii dirigoval Vaclav Talich. 6673. Josef Suk *4, 1. 1874 KreGovice, t 29. 5. 1935 Benesov Josef Suk byl vyznamny esky skladatel, houslisia a pedagog, 74k a zet Antonina Dvofka, Studeval na praiské konzerva- tofi hry na housle u Antonina Bennewitze a skladu u Antonina Dvofdka. Roku 1898 se ozenil s Dvordkovou dcerou Oty. Se svymi spoluzaky z konzervatofe zaloiil Ceské kvarteto, které svou uméleckou Urovni dosahio svétového wyznamu. Josef Suk sloail hudbu k dramatické pohadce Radtz a Mahulena od Julia Zeyera. Komponoval orchestraini, komorni a klavirni dila. Indmou skladbou je také Piseti ldsky z Klavimnich skladeb op. 7. 74. Bohuslav Martins +8, 12.1890Policka, + 28.8. 1959 Liestal (Svycarsko) Bohuslav Martini byl svétové prosluly Gesky hudebni skladatel. Narodil se v Poliéce. V détstvi se Uil hrat na housle pod vede- nim mistniho krejéiho a ucitele hudby Josefa Cemovského. Hru na housle studoval také na prazské konzervatofi. Posobil jako véitel vPoliéce a pozdaji hral na housie v Geské filharmonii, V letech 1922 - 1923 studoval u Josefa Suka. Pobyval v Pailzi, kde se vé- noval studiu hudby a komponovani. Roku 1840 se vydal pfes jizni Francii, Spanélsko a Portugalsko do Ameriky. V dalsich letech poby- val sifidavé ve Francil, Itélii a Svycarsku. 7 dila Bohuslava Martiné: uvedme est symfonii, kantaty Kytice a Otvi- rani studanek, opery Julietta a Recké paiije. Pro klavir slozil cyklus skladeb, ktery nazval Loutky. 6775. Jazz Hudba oznaéovana jako jazz (dZez) ma pivod v lidovych, pracov- nich a ndbozenskych pisnich africkych otrokt privieéenych do USA. Poédtky jazzy vychézely zafroamerické hudby, v niz se prolinaly Eerno’ské folklémi viivy s bSloskou hudbou evropskych pristhovalch. Hlaynim centrem jazzové hudby se stalo mésto New Orleans. Narozdil od klasické hudby v jazzu obvykle splyva osobnost skladatele @ interpreta. Hraéi mohou improvizovat a skladbu dotvdfet podle swech piestav. V jazzové hudbé Easto uslysime zvid8tn{ interpretaci osminovych not, blizici se triolovému rytmu, synkopy a zdbraznéni 2.0 4. doby. Typickymi néstroji jsou saxofon, trubka, pozoun, klarinet, Klavir, kytara, kontrabas a bici. jeme mnoho styl jazzové hudby, k neendmasim pati ragtime, bebop, dixieland, cool jazz, free jazz, swing, jazz rock a dali. Hlavni predstavitelé jazzové hudby: Scott Joplin (1867 - 1917), hudebnik, klavirista a skladatel Duke Ellington (1899 - 1974), jazzovy skladatel a Klavirista Louis Armstrong (1901 - 1971), jazzovy trumpetista a zpévak Glenn Miller (1904 — 1944), kapelnik a trombonista Benny Goodman (1909-1986), kiarinetista, skiadatel a kapelnik Blues je hudebni styl, ktery vanikl na jiu USA b&hem 19. stoleti. Pavodini podoba blues vychdzela z néboienskych gospel, spiritual a tra- diéni affické hudby. Poslech bluesovych pisni nékdy navodi smuinou ndladu. Casto je zpivali otroci nebo déinici pfi praci na polich. Spoleénym tématem téchto pisni byl jejich nelehky osud (kazdo- denni Zivot, naméhava prace, samota). Hudebni podoba blues ma obvykle volnéisi tempo a mtie mit iinstrumentdini podobu bez zpévu. Typickymi ndstroji jsou trubka, kytara, saxofon nebo Klavir. Swing je jazzovy styl, na jehoz vyvoji se podileli Cernossti i bElosti hudebnici. Tvofi pfechod od tradiéniho jazzu k modernimu. 68Swingovy orchestr (big band) mé vét8i poget hr&é6 v rlzném nésiro- Jovém obsazeni. Obvykle zde hrajf trubky, pozouny a saxofony, které dopltuji klavir, kontrabas, bici a kytara. Vétsi bigbandy mohou mit poéetngfil obsazeni a vice ndstrojé (napiikiad klarinety, hoboje, lesni rohy nebo smyécové néstroje). Ragtime (regiajm) je zpUsob klavirnt hry, pfi kterém leva ruka udriuje pravideing ryimus a pravé ruka hroje melodii, ve které Casto zaznivali synkopy. Scott Joplin byl americky éemoisky hudebnik, klavirista a skladatel, jeden z prynich predstavitel ragtimu. Mezi jeho nejslavnéifi skladby pati Maple Leaf Rag a The Entertainer. Scott Joplin - The Entertainer: Dixieland oznaéuje tradiéni jazzovou hudibu, které se hrdla v ame- rickém mésté New Orleans a postupné se rozsffila do daliich mast (Chicago, New York). Dalsi predstavitelé jazzové hudby: Charlie Parker, Dizzy Gillespie, Thelonious Monk, Omette Coleman, John Coltrane, Miles Davis, Chick Corea. 6976. Skladatelé Spoj Earou jméno skladatele a dilo, které zkomponoval. Wolfgang Amadeus Mozart Toccata a fuga d moll Johann Sebastian Bach balet Labut jezero Georges Bizet opera Figarova svatba Antonio Vivaldi opera Carmen Petr ili Cajkovskij Hudba k ohftostroji Ludwig van Beethoven Etvero rognich dob Georg Friedrich Handel Symfonie &. 5 ,Osudova" Doplii jména skladateld: Baroko: Klasicismus: Romantismus: Ve kterém mésté se narodil Bedfich Smetana? Doplii nazvy Sesti symfonickych basni z cyklu Mé viast od Bedficha Smetany. Ktery skladatel zkomponoval operu Rusalka? 70DopIn jména skladatelt: opera Libuse - a Vodni hudba - ee Braniborské koncerty ~ aE balet Louskaéek - ee Slovanské tance - ee opera Don Giovanni - a Symfonie .94 ,S Uderem kotli" - — opera Prihody lisky Bystrousky — fo a perenne Doplf jméno skladatele a ndzev skladby. 7177. Kviz €.1 1. Tony gis - as jsou a) piltény ) enharmonické tony c) zvSené tony nN . Loutna je nastroj a) strunny dinkact b} strunny klavesovy c) dechovy dievény 2 Zakladn intervaly jsou a) disté 0 2vét8ené b) Gisté, velké a zvétSené c) Cisté a velké * Do obdobi baroka patti a) Johann Sebastian Bach b) Wolfgang Amadeus Mozart c) Ludwig van Beethoven s Ktery hudebni néstroj a jeho souédst pati! k sob&? 4) loutna - smyéec b) cembalo - kiavesy ¢) fagot - nétrubek 6. Antonio Vivaldi zkomponoval a) Ctvero roénich dob b) operu Kouzeind fiétna c) Braniborské koncerty Vivace znamend mM a) mimé rychle b) pomalu c) ivé @ Georg Friedrich Handel byl a) opemt zpvak ) skladatel a varhanik c) hréé na hobo} 2° Johann Sebastian Bach hrél a) na housle a varhany b) na hoboj a klarinet ¢) na trubku a lesniroh 10, Johann Sebastian Bach zkomponoval a) operu Figarova svatba ) Braniborské koncerty c) balet Labuti jezero Poznej nézev dila a jméno skiadatele. 7278. Kviz €. 2 1. Sesty Kfigek v pfedznamenani je a) dis b) eis ) gis bp Ktera stupnice ma uvedeno spravné predznamenaniz a) Fis dur- 6b b) Des dur—7} c) Cis dur—7# ow Kvintakord je sestaven a) ze dvou tercii b) zcelych tont a pulténd c) ze dvou tercif a kvarty * Do obdobi klasicismu nepatii a) Wolfgang Amadeus Mozart b) Antonio Vivaldi c) Joseph Haydn a Operu Kouzelnd figtna zkomponoval a) Ludwig van Beethoven b) Joseph Haydn cc) Wolfgang Amadeus Mozart 6 x 2 x0 Poznej nézev dila a jméno skiadatele. a Joseph Haydn zkomponoval a) Symfoniié.94 ,S Gderem kotl6' bp) operu Figarova svatba c) Braniborské koncerly symfonie mé obvykle a} dvé véty bb) Sest vat c) étyii véty . Koncert je skladba a) pro &tyii hraée 1p) pro sdlovy nésstroj a orchestr c) pro housle a klavir Ktery skladatel zkomponoval operu Don Giovanni? a) Wolfgang Amadeus Mozart b) Johann Sebastian Bach c) Petr Iii Cojkovskj Ludwig van Beethoven zkomponoval a) Ctvero roénich dob b} balet Labuti jezero c) Symfonil é. 5 ,Qsudova" 7379. Kviz €. 3 .Kterd stupnice ma uvedeno spravné predznamenaniz a) fis moll- 4} b) cis moll- 44 c) emoll-4# N . Stupnice c moll ma v pfed- znamenani a) 3p bé, es, as b) 2} bé, es Cc) 3# fis, cis, gis 2 Kvintakord d moll tvofi tony a) d, fis, a b) d,fa c)dgh = Anglicky roh je néstroj ag) strunny drnkact b) dechowy zestovy c) dechowy drevény a . Fryderyk Chopin a) hrél na klavir b} zkomponoval Sest oper c) byl rusky skladatel 6. Antonin Dvorak a) pobyval v Americe b) zkomponoval oper Libuse ¢) hrdl na trubku N Do obdobi romantismu nepati ) Fryderyk Chopin b) Joseph Haydn c) Robert Schumann @ . Hudibu k baletu Labutijezero slozil a) Robert Schumann b) Richard Wagner ¢) Petr lfié Cajkovskij ~ . Symfonické base’ je skladba a) pro dechowy orchestr b) pro symfonicky orchestr c) pro symfonicky orchestr a Zensky pévecky sbor ° Ktery skladatel ma spravné uvedené jméno? a) Richard Wagner b) Richard Chopin c) Richard Schumann Poznej nazev ila a jméno éeského skiadatele. 14xv - Ca e 80. Kviz €. 4 . Paralelni stupnice G dur-e moll majisteiné a) pfedznamenéni b) kvintakordy c) nézvy a pilltény Septakord je akord slozeny Q) ze tii fond b) ze &tyr ton c) z péti ton Dominantni septakord vytvoiime @) na prynim stupni stupnice b) na Etwrtém stupni stupnice c) na patém stupni stupnice Ktery bici nastroj ma dfevéné obdélnikové destiéky? a) marimba b) vibrafon ¢) vibrafon i marimba Gong je bici néstroj, ktery ma Q) dva pedaly pro vyladéni tonu b) zavéSeny disk kruhového tvaru C) Zavé5ené kovové desticky 10, 6, Maurice Ravel zkomponoval Q) skladbu Bolero b) balet Romeo a Julie c) 15 symfonit fl Operu Prihody liky Bystrousky a Sinfoniettu zkomponoval a) Antonin Dvorak b) Leo’ Jandéek c) Bedfich Smetana e Ktery skiadatel ma spravné uvedené jméno? @) Jan Suk b) Jaroslav Jandéek c) Bohuslav Martinis a Louis Armstrong by! 4) jazzovy trumpetista b) kytarista c) jazzovy klavitista a bubenik Swing je a) jméno jazzového hraée b) druh zp&vu ¢) styl jazzové hudby Poznej ndzev dila a jméno skladatele. 75Nn e & " 81. Kviz €. 5 . Suity Vodni hudba a Hudba k ohfiostroji zomponoval a) Georg Friedrich Handel b) Johann Sebastian Bach c) Richard Wagner . Sarabanda je a) skiadba pro séltu a orchestr b} strunny dmkaci néstroj ¢) tanec Presto znamena a) vyrazné b) rychle ¢) mimé rychle Giuseppe Verdi zkomponoval a) operu Carmen b) opery Aida a Nabucco ¢) operu Don Giovanni Ktery skladatel patii do obdobi romantismu? a) Franz Schubert b) Sergej Prokofjev c) Joseph Haydn 10. 6. Durovy kvintakord se skladaé a) ze dvou malych tercit b) ze dvou velkych tercit ¢) zvelké a malé tercie N . Ktery skladatel a dilo patti k sobé? a) Ravel-Bolero b) Vivaldi - Mala noéni hudba cc) Wagner—balet Labutjezero rc . Z Gistych intervald vytvorime a) zvét3ené a malé b) zvétSené a zmeniené c) velké a malé 9. Klery skladatel nezkompono- val Zadnou operu? a) Ludwig van Beethoven b) Petr Ii Cajkovskij ¢) Johann Sebastian Bach Bolero je a) Spanélsky tanec b) skladba pro sdlistu c) maly bubinek Jak se jmenuje znama symfonie Josepha Haydnaz 7682. Kviz €. 6 - Ktery skladatel je spravné zafazen? @) Haydn ~ baroko ’) Chopin ~romantismus c) Vivaldi — klasicismus nN . Kontrafagot 4) dokéie zahrat hiuboké tony b} Je dechovy Zestovy nastroj C} zahraje vy tony nez hoboj 2 Mollovy kvintakord se sklada @) ze dvou velkych tercif b) zvelké tercie a Eisté kvarty c) zmalé a velké tercie x . Disonance je a) nelibozvuény souzvuk b) East klorinetu ¢) chvéni dvou strun a . Johann Strauss zkomponoval valeik a) Na taneénim plese b) Na krasném modrém Dungji C) Kral a taneénice 6. Gavota je Q) skladba pro tii hraée b) bici nastroj Cc) stary francouzsky tanec N . Ktery skladatel zkomponoval Slovanské tance? a) Antonin Dvorak b) Bediich Smetana cc) Bohuslav Martin& 2 |. Do obdobi klasicismu nepatii a) Joseph Haydn ’) Robert Schumann ¢) Ludwig van Beethoven x3 . Josef Suk byl Z4kem ) Antonina Dvoréka 6) Bedficha Smetany ¢) Leoke Janaéka 10. Ktery skladatel a dilo pati ksobé? a} Cajkovskij— opera Nabucco b) Handel - Vodni hudba ¢) Schumann ~balet Louskaéek Jak se jmenuje znamd opera, kterou zkomponoval Georges Bizet? 7783. Skladatelé BACH, BARTOK, BEETHOVEN, BRAHMS, CAJKOVSKIJ, GRIEG, HANDEL, HAYDN, CHOPIN, MOZART, RAVEL, SMETANA, SCHUMANN, VIVALDI, WAGNER, WEBER HAY DNNRJNV AAGRIEGEK 1 NMNPNKVOAV DROGBOTNTA ECHAZHRAVEL LwiisitATACHT D EWEBERAHL I VEAMNBTHMA BL SCHUMANN S €ASKOVS KI J TAJENKA (CESKY SKLADATEL): Ornaé skladatele, ktefi maji nespravné napsané jméno: 1. Johann Sebastian Bach 10. Georg Friedrich Handel 2. Jan Prokofiev 11, Leos Jandéek 3. Bohuslav Martind 12. Peter ivanovié Cajkovskij 4, Claudio Wagner 13. Igor Stravinskij 5. Fryderyk Chopin 14. Richard Schumann 6. Béla Bartok 15. Ludwig van Beethoven 7. William Haydn 16, Bedfich Smetana 8. Wolfgang Amadeus Mozart 17. Cari Schubert 9, Robert Vivaldi 18. Antonin Dvofdék 7884. Doplriovaéka AKORDEON, BAS, BUBEN, CANTABILE, DYNAMIKA, FUGA, GAVOTA, GONG, KANON, KYTARA, KYTARISTA, LEGATO, NOTA, OKTAVA, PIANO, PISEN, POLONEZA, RONDO, SBOR, SONATA, TAKTY, TEMA, TRIO, TRIOLA, TUBA, VIOLA TAJENKA: DoplA nazev dia: T R 7985. Otazky Hudebni teorie - zakladni udivo: .Uved diva tony, které jsou enharmonicky zaménn Vyimenuj nézvy éist¥ch a velkych interval. Uved piiklad. Ze kterych intervall vytvorime malé intervaly? Uved piiklad. Vyimenuj nézvy durovych stupnic podle predznamendni do 7# ado7}. Vyimenuj tény kvintakordu G dur, B dur, A dur, D dur, Es dur. vyimenyj kvintakord, sextakord a kvartsextakord E dur. Vyimenuj nézvy mollovych stupnic podle predznamenani do 7# ado 7}. Vyimenuj kvintakord, sextakord a kvartsextakord € moll, d moll. Uved nézvy dvou stupnic, které jsou stejnojmenné. Uved nazvy dvou stupnic, které jsou paraleini. 10. Na kterém stupni ve stupnici tvorime dominantni septakord? vyimenuj tony dominantniho septakordu v C dur. oo NO ~ © Hudebni teorie - dopliiujici otazky: . Ktery interval je odvozeny: Gisté kvarta, nebo zvétsend kvarta? Jaky je rozdil mezi vrchnim a spodnim intervalem? Vyimenuj nazvy intervald presahujicich oktavu, Vyjmenuj tony stupnice Es dur. Vyjmenuj tony stupnice H dur. Kolik kff2ki v pfedznamenani ma stupnice Fis dur a Cis dur? Kolik bé v pFedznamenani ma stupnice Des dur, Ges dur, Ces dur? Ze kterych intervald je sestaven durovy kvintakord? Vyjmenuj kvintakord, sextakord a kvartsextakord H dur, Es dur, As dur. Kolik bé v pfedznamendni ma stupnice b moll? 10. Ze kterych intervald je sestaven mollovy kvintakord? 11. Vyjmenyj tony kvintakordu fis moll, cis moll a kvintakordu f moll. 12. Uved ndzvy dvou stupnic, které jsou enharmonicky zaménné. 13. Tvoll zvétéeny kvintakord od ténu ¢ tény c, e, gis, nebo c, e, ges? 14. Tvofi zmeneny kvintakord od ténu a tény a,c, es, nebo a, c, e? 15. Vyjmenuj tony dominaniniho septakordu v G dur, D dur, A dur. PNAARYN © 80Nazvoslovi, hudebni néstroje, pojmy: 1. Co znamenajf hudetni vyrazy: adagio, moderato, allegro, grave, andante, vivace, presto, animato, grazioso, sostenuto? 2. Do které skupiny nastroj patti louina, cembalo, anglicky roh, marimba a vibrafon? 3. Co je symfonie? 4, Jak se nazyva skladba pro sélovy ndstroj a orchestr2 D&jiny hudby a skladatelé: - Kjakému Uéelu slouzila pravéké hudba? Vyimenuj hudebni slohy (od renesance) a ke kazdému obdobi uved jednoho skladatele. Kieli skladatelé pati do obdobi baroka? Ktery skladatel zkomponoval Ctvero roénich dob? Uved jedno aio skladatele Georga Friedricha Handela. Uved nejznaméji dila skladatele Johanna Sebastiana Bacha, Kell skladatelé patti do obdoby klasicismu? Ktery skladatel z obdobi klasicismu zkomponoval symfonie Na odchodnou, $ iderem kot, Hodiny, Londynskaz Uved nejznaméjsi dila Wolfganga Amadea Mozaria, 10. Uved nejznaéméjsi dila Ludwiga van Beethovena. 11. Kteii skladatelé patfi do obdobf romantismue 12. Na ktery hudebni néstroj hral Fryderyk Chopin? Pro tento néstro] zkomponoval vétSinu svych skladeb. 13. Ktery skladatel zkomponoval operu Carmen? 14. Ktery skladatel zkomponoval balety Labuti jezero a Louskaéek? 15. Ktery Cesky skladatel zkomponoval operu Libuse? 16. Vyjmenuj symfonické basné z cyklu Md vlast od Bediicha Smetany. 17. Kolik symfonif zkomponoval Antonin Dvorak? Uved dali jeho dia. 18. Ktery skladatel byl hlaynim pfedstavitelem hudebniho impresio- nismu? Uved nejméné jedno dilo tohoto skladatele. 19. Uved jména vyznamnych skladatelt 20, stoleti 20. Ktery skladatel se narodil v obci Hukvaldy a zkomponoval Lasské tance, Sinfonietty a operu Piihody lisky Bystrousky? ba PNABAw = 8186. Hudebni pojmy absolutni sluch — schopnost uréit pfesnou vy8ku ténu bez pomoci ladiéky nebo hudetniho néstroje agogika — nepatmné zmny tempa, dynamiky a metrického plynuti skladby, agogika neni zaznamenana v notovém zapisu, ale musi byt spravné vystizena interpretem (hraéem nebo zpévékem) arabeska - kratsf skladba rychiejsiho tempa, obvykle pro klavir bagatela - kratif skiadiba, obvykie Komponované pro klavir citlivy ton ~sedmy stupefi stupnice, jesi od osmého vzddlen o piltén (ve stupnici C dur tn h, ve stupnici a moll harmonické t6n gis) cyklické forma — hudebni skladba, ktera ma nékolik édsti (vét), napii- klad symfonie Eardag ~ madarsky tanec concerto grosso (konéerto groso) je skladba, ve kieré se stfida mensi skupina sdlowych nastrojé a orchestr diatonické stupnice — stupnicovd Fada osmi toni v rozsahu jedné oktavy, slozena z péti celych 16nd a dvou pulténd disonance — nelibozvuény souzvuk flazolet, flageolet (fiag.) ~ vysoky 16n, ktery vznikd na sirunnych né- strojich lehkym dotykem struny v uréité poloze frdzovant — Glenéni melodie na krat8i Useky (fréize); znaéi se oblouékem spojujicim vsechny noty celé fraze a obvykle se hraje vézané gavota ~ stary francouzsky tanec v mimém tempu glissando (gliss.) — na klaviru prejet prsty po kidvesach homofonie - jeden vedouci melodicky hlas, ktery je doprovazen ostatnimi hlasy (zpravidla akordicky) hra z listu - hra bez piedchozi piipravy kadence — sled harmonickych funkci, které pusobi dojmem ukonéeni, kadenci tvofi postup akordé S-D-T (subdominanta, dominanta, ténika) kantata — skladba pro séla, sbor a orchestr, vanikla v baroku, nézev odozen od slova cantare (zpivat) klarina - druh trubky s jasnym a pronikavym ténem klavirni vytah — Uprava skladby (napiikiad orchestraini) pro klavir konsonance - libozvuk, souzvuk dvou nebo vice ténb, které pusobi pillemné, uspokojivé, vyrovnané 82melodram ~ skiadba, ve které je hudba spojena s mluvenym slovem modulace ~ v pribéhu skladby prechod z jedné téniny do druhé nocturno (ti noktyrno) — skladba poklidné noéni ndlady, vétsinou komponované pro kiavir nebo komomi obsazeni oratorium je rozsGhlé vokdlné - instrumentaini skladba, zpravidla pro sdlisty, sbor a orchestr, skladd se z orchestrdinich a sborovych €Asti, zrecitativl a aril, d&jem oratoria provaz vypravéé ouvertura (&fi uvertyra) — ivodni skladba (naptiklad pfedehra k opele, baletu) pisefi beze slov ~ klavimi skladba, oblibena v obdobi romantismu pizziccato (pizz.)-dinkdn‘ prsty 0 struny pi hfe na smyécové néstroje polyfonie — vicehlas, skladba slozené z nékolika samostatnych hlasts recitél — koncert jednoho hudebniho interpreta (sdlisty) sarabanda - pomally tanec Spanélského pivodu ve fiiétvrfovém taktu vibrato - zpUsob tvorby ténu, pii kterém nastavaii nepatmé wkyvy znéjiciho ténu; hraje se jemnym pohybem prstu na hmatniku strun- nych néstrojd; je provediteiné i u dechowych nastrojt) a zp8vu scherzo (é1i skerco) ~ skladba v rychlesim tempu a Zertovnym cha- rakterem sonatina — na rozail od sondty je snadnajii, kratsi a ma meni poéet EAsti (dvé ai fi) spinet ~ strunny klavesovy ndstroj, men’! prenosné cembalo spiritual — duchovni piseri americkych Eernochi ovlivnéné Kfesfan- skym nabozenstvim suita — vznikia v baroku, je to instrumentdini skladba, ktera ma ustdleny poéet tancti - tance jdou za sebou v ndsledujicim poradi: allemande, courante, sarabanda, gigue (k této zdkladni sestavé se vkladaly dali tance, napiikiad menvet, gavota) una corda —na jedné struné, v klavirni skladbé pouZtt levy pedal tetrachord ~ fada étyF po sobé jdoucich tond v rozsahu éisté kvarty (tetrachord tvoti dva celé tony a jeden pultén) fénorod - durovy nebo mollovy charakter téniny ténem, ktery Ize na hudebni néstroj zahrat transkripce - prepis (Uprava) pUvodni skladby pro jiné obsazeni 8387. Hudebni nazvoslovi ad libitum — libovoiné agitato - vzrusené, boutlivé alla marcia — pochodem allegro ma non troppo — rychle, ale ne pills allegro assai — dosti rychle allegro moderato — mirné rychle amabile — libezné, néiné andantino - trochu rychleji nez andante arco —smycec arpeggio - roziozené hrani akordu (rychle za sebou) brillante - skvéle, zafivé calando — zkratku cal. najdeme ve skiadbé tam, kde ma sily i rychlosti ubyvat con fuoco ~s ohném, ohnivé con moto — hybné, pohyblivé con sordino - s dusitkem dal segno - od znameni divisi — rozdélené energico — rézné, energicky furioso — zurivé, zbésile giocoso — hravé, Zertovné grazioso — pivabné, velkolepé leggiero — lence maestoso - distojné, velebné meno ~méné meno mosso ~ méné hybné, ponékud zpomalit molto adagio - velmi pomalu 84 molto allegro — velmi rychle non legato — nevazané pesante - téZce, tézkopadné pid -— vice pil forte — siingji pil mosso ~ hybnéji, rychleji poco - trochu poco a poco crescendo - pomalé postupné zesilovani poco meno — trochu méné rallentando - postupné zpomalovat, zvoliovat risoluto — rozhodné, razné titenuto — trochu zvolnéné rubato — volné, s ménicim se tempem a vyrazem sempre - stéle sempre forte - sidle siIné senza - bez (predlozka) senza sordino — bez dusitka sforzando — dirazné (siiny akcent) scherzando — zertovné sostenuto — zdrzenlivé stringendo — naléhavé, (zrychlovat) subito - ndhle (obvykle v souvislosti s dynamickym oznaéenim) franquillo - klidn&, pokojné triste — smutné una corda — na jedné struné, pii hfe na klavir pouiit levy pedal88. Prehled uciva 1, Ténova soustava: tony zakladni a odvozené, ndzvy oktav. 2. Enharmonické tény: tony enharmonicky zaménné. 3. Stupnice: durové a mollové stupnice do 74a 7}, stupnice stejno- jmenné a paraleini, enharmonicky zaménné stupnice. 4, Akordy: kvintakord durovy, mollowy, 2vétSeny a zmenieny, obraty durového a mollového kvintakordu, dominanini septakord, 5. Intervaly: zdkladni a odvozené, vrchni a spodni, harmonické a me- lodické, intervaly pesahujici oktavu (nona a decima). 6. Hudebni nazvoslovi: oznaéeni tempa a prednesu. 7. Pojmy: tetrachord, arpeggio. 8. Hudebni ndstroje: viola da gamba, loutna, cembalo, anglicky roh, kontrafagot, xylofon, zvonkohra, vibrafon, marimba, gong, djembe, tamburina, bici souprava. 9. D&jiny hudby: hudba v pravéku, hudba ve starovékych civilizacich, stfedovéka hudba, gregoriansky choral, trubadufi, truvéti, minnesingfi. Renesance (15. — 16. stoleti), vokdlni polyfonie, hudebni ndstroje, Giovanni Pierluigi da Palestrina Baroko (17. stol. — pol. 18. stol.), hudebni ndstroje, toccata, fuga, Antonio Vivaldi, Georg Friedrich Handel, Johann Sebastian Bach. Klasicismus (2. pol. 18. stol.— zaé. 19. stol.), hudebni ndstroje, symfo- nie, koncert, sonata, smyécovy kvartet, sondtovd forma, rondo. Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven Romantismus (19. stol.), hudebni ndstroje, symfonické baser\, pro- gramni symfonie, Franz Schubert, Robert Schumann, Fryderyk Chopin, Richard Wagner, Giuseppe Verdi, Johannes Brahms, Georges Bizet, Modest Petrovié Musorgskij, Petr Iji¢ Cajkovskij, Edvard Hagerup Grieg, Nikolaj Rimskij-Korsakov, Bedfich Smetana, Antonin Dvoi Impresionismus (konec 19. stol.), Claude Debussy. Hudba 20. stoleti, Maurice Ravel, Béla Barték, Igor Stravinskij, Sergej Prokofjev, Aram Chaéaturjan, Leo§ Jai ek, Josef Suk, Bohuslav Marting. 10. Jazzova hudba, blues, swing, ragtime, Louis Armstrong. 8589. Rytmickd cviéeni Sat yy Ly é Ld Ld did. $e Diy nian, GFDL wy yay87sesap sly soo H sIsSID sesso C1) s|D sosob d slo seb a She) soy sesa | sasep q 3 sIsi> sly Ce) 19 92