Neumyvakin, I.P. - Peroxid-Vodiku

Neumyvakin Ivan Pavlovič "Peroxid vodíku, mýty a skutečnost"
Neumyvakin I. P.
N38 Peroxid vodíku; mýty a skute čnost ,
2. přepracované vydání - SPb;nakladatelství "Dilya", 2004 - 144 s.
ISBN 5-88503-178-9
__________________________________________________________________
Ve své nové knize autor osvětluje otázky týkající se peroxidu vodíku, jako
zdroje pro organismus potřebného atomárního kyslíku. Peroxid vodíku pomáhá
normalizovat oxidačně - redukční procesy a eliminovat všechno, co znemož ňuje
organismu správně fungovat.
Podrobně je vysvětlen mechanismus vlivu peroxidu vodíku a také navrženého
ozařování krve ultrafialovými paprsky (UFO), jako jednoho z efektivních zp ůsob ů
obnovy imunitního systému. Představují se podrobná doporu čení a komentá ře k již
známým metodikám léčení peroxidem vodíku. Představují se reakce čtená řů na jeho
užívání, včetně jeho využití společně s ozařováním krve ultrafialovými paprsky p ři
různých onemocněních.
Kniha je určena pro široký okruh čtenářů, léka řů a osob zainteresovaným v
realizaci jednoduchých a funkčních metod léčení do praxe oficiální medicíny.
__________________________________________________________________
ISBN 5-88503-1758-9
© Neumyvakin I. P., 2004

© "DILYA", 2004
© Grafika "Izdatelstvo "DILYA", 2004
__________________________________________________________________
Kdo nechce něco udělat - hledá příčinu

Kdo chce něco udělat - hledá způsob.
překlad: Ing. Jiří Schlimbach 1

Neumyvakin Ivan Pavlovi č,

doktor medicíny, profesor, Řádný člen
Mezinárodních akademií informatizace a energo-
informačních věd, Ruské akademie přírodních
věd, Medikotechnických věd, Zasloužený
vynálezce Ruska, Laureát státní ceny, Člen
prezidia Všeruské medicínské asociace
specialistů tradiční lidové medicíny a léčitelů.
Od roku 1959 se 30 let zabýval kosmickou
medicínou - navrhováním metod a prostředků
pro léčení kosmonautů při jejich různě
dlouhých letech do kosmu.
Na základě komplexního výzkumu, provedeného společně s dalšími vedoucími
specialisty mnoha profilových institucí, navrhl ozdravný systém, v četn ě užívání
peroxidu vodíku, jenž pomáhá nejen zbavit se mnohých onemocnění prakticky bez
užívání syntetických léků, a také, co je neméně d ůležité, vylou čit jejich vznik.
Oficiální medicína tuto metodu neuznává, proto jsou v knížce uvedeny reakce mnoha
nemocných, strádajících od různých onemocnění, s výpověďmi o výsledcích lé čení
peroxidem vodíku, jak při užívání vnitřně, tak i při vnitro žilní aplikaci. V knížce
jsou uvedeny podrobná doporučení k užívání peroxidu vodíku myslícími léka ři.

OD AUTORA
V poslední době jsem začal publikovat (převážně ve věstníku "ZOŽ" -
"Zdorovyj obraz žizni" - "zdravý způsob života" - p.p.) svoje práce, zam ěřené na
téma peroxidu vodíku (H2O2), provedené před více než 30 lety, které nebyly
realizovány. Možná to bylo spojené s tím, že metoda použití peroxidu vodíku i další,
rozpracované v té době, nebyly pro mě prioritní p ři řešení m ě zadaných úkol ů,
spojených s vybudováním kosmické nemocnice. Jejich d ůležitost pro ozdravení lidí
jsem pochopil teprve před několika lety.
Masový zájem o peroxid vodíku se objevil v Rusku po uvedení p řekladu knihy
U. Dulgase "Léčivé účinky peroxidu vodíku" (SPb.-1998), ve kterém se dostate čn ě
přesvědčivě vypráví o přínosu H 2O2 nejen jako vnějšího antiseptického prostředku,
ale i jako prostředku léčení prakticky libovolných onemocn ění, i metodou vnit řního
užití.
Řeklo by se, co je možné ještě doplnit ohledně peroxidu vodíku, lé čebné
vlastnosti kterého jsou v tom či jiném ohledu již známy? Nap říklad kniha V. P.
Kazmina "Perekis vodoroda pri vašej bolezni" (Rostov na Donu, 2003). Byly vydány i
jiné knihy.
Bohužel, většina lidí je líná a vždy spoléhá na zázračné léky, které je zbaví
nemocí, aniž by pro to museli něco udělat. Tak to v život ě ale nechodí. Zbyte čně se
přece neříká "bez práce nejsou koláče". Samozřejmě, peroxid vodíku má univerzální
účinek, zároveň však je důležité i to, za jakých okolností ho užíváte. To za prvé.
Za druhé, v již vydaných knihách autoři, zpravidla, nevysvětlují, pro č má H 2O2
takový širokospektrální účinek, čím se odlišuje, například od účinku molekulárního
kyslíku, který dýcháme? Kromě jiného se domnívají, že se H 2O2 rozpadá na vodu a
molekulární kyslík.
I přestože se zvídaví vědci v naší zemi již hodně dávno v ěnují výzkumu
účinku peroxidu vodíku při léčení různých onemocnění (plynná gangréna,
dlouhodobých hnisavých poranění při nemoci z ozáření - A.V. M ělnikov a spol.,

1945, A. A. Gurevič a spol. , 1966, A. A. Opokin, 1981; onkologických onemocn ění -

G. V. Bondar a spol. ,1986, N. A. Markin, 1990; aterosklerózy dolních kon četin - I.
V. Ardenyevy, 1987, D. A. Arlimov, 1990), širokou prezentaci tyto výzkumy nem ěly.
Příčinou je silný odpor lobby výrobců drahých syntetických medikament ů, pro které
je to obrovský byznys, přinášející obrovské zisky z nešt ěstí lidí, a boj p ředstavitel ů
tohoto odvětví proti podrývání jeho "autority".
Pravda, nakonec jsem přece jen našel ve dvou dílech (D. Farr, 1991; V. P.
Sibnikov, 1990) zmínku o tom, že se při rozkladu peroxidu vodíku vyd ěluje atomární
kyslík.
Nedávno jsem zavolal svému příteli, jednomu z nejlepších fyziolog ů patologie
dýchání, profesorovi E. A. Kovalenko. Ptal jsem se jej:
- Žeňo, co víš o peroxidu vodíku?
- Jako co, - odpověděl - je to dobré antiseptikum, pro vnější užití.
- Ale ne, - povídám - ptám se na jeho vnitřní užití, dokonce o užití do žíly.
- Copak jsi se Ivane zbláznil? Stále něco vymýšlíš!
- No zatím mám mozek v pořádku. Naopak, jestli se někdo chystá zbláznit,
potom je možné ho léčit právě peroxidem vodíku :)
A to je profesionálem ve svém oboru, mnohdy sám vyzývající k novátorským
přístupům. Co potom očekávat od jiných lékařů?
Tento rozhovor mě přiměl napsat o peroxidu vodíku, o té stránce, kterou, jak
se ukazuje neznají ani specialisté, píšící o něm.
Potvrzením tohoto je i fakt, že Institut neurochirurgie N. N. Burdenko po
mnoholetém výzkumu vyvinul aerosolový preparát "Parkon", který obsahuje peroxid
vodíku, jako prostředek k léčbě Parkinsonova onemocnění, bohužel je příliš drahý.

O FIZIOLOGICKÝCH
ZVLÁŠTNOSTECH
MECHANISMU DÝCHÁZÍ
Ze své 53 let dlouhé lékařské praxe, z toho 40 let výzkumné činnosti, jsem se
otázkami dýchání zabýval 15 let. Stačí dodat, že moje první v ědecká práce,
provedená na katedře fyziologie u profesora G. P. Konradi (1946) byla zam ěřena na
roli kysličníku uhličitého v regulaci výměny plynů. V dob ě od 1959 do 1964 roku
jsem se věnoval otázce vývoje metod a prostředků získání fyziologické informace od
kosmonautů v době letu a předání této informace prostřednictvím telemetrických
kanálů. Tak byla vyvinuta celá řada přístrojů pro výzkum funkcí vn ějšího dýchání,
což se stalo základem mé dizertace. Například vyvinutý p řenosný suchý spirometr
dovolil získat informace o stavu plic v takových podmínkách, ve kterých to do té
doby možné, za pomoci existujících přístrojů, nebylo. Můj vědecký vedoucí akademik
B. J. Votčal řekl: "Jsem si jist, že váš další život bude spojen s problémem dýchání.
Všimněte si při tom, že v organismu je skryta ohromná síla rezerv, bez kterých by
náš život byl nemožný - je to peroxid vodíku".

V roce 1964 mi byla zadána práce spojená s vývojem prost ředků a metod
léčení kosmonautů při jejich různě dlouhých letech do kosmu.
K řešení této problematiky byly tehdejším ministrem zdravotnictví B. V.
Petrovským a jeho prvním náměstkem A. I. Burjazjanem p řizvány desítky nejlepších
institutů země, které mi v následujícím období pomohly vy řešit i otázky týkající se
dýchání.

Abychom mohli pochopit mechanismus dýchání, od kterého de facto závisí náš

život, je nutné pochopit, ve zjednodušené podobě pochopitelně, alespoň následující:
• jak probíhá výměna plynů v organismu a jakou roli hrají plyny, které
jsou součástí vzduchu
• od čeho závisí rovnováha kyselin a zásad nebo oxida čně - redukční

procesy, tvořící základ našeho zdraví
• kde se nachází srdce (toto neznají dokonce ani mnozí léka ři)
• jaký je mechanismus činnosti a role imunitního systému, včetně

peroxidu vodíku, jako jeho součásti


Základem našeho života je vzduch, voda a potrava. Samoz řejm ě bez t ěchto
faktorů organismus nemůže existovat, ale jestli tyto faktory se řadíme podle
důležitosti, tak bez vzduchu může člověk žít ne déle než 3 - 5 minut (po té
nastupují nevratné procesy), bez vody od 3 do 7 dnů, bez potravy 30 i více dní.
Nejprve upřesníme, čím dýcháme. Celkový tlak v organismu, stejně jako v
atmosféře dosahuje 760 mm rtuťového sloupce, ale parciální tlak se dělí takto: dusíku
- 600 (cca 79%), kyslíku - 159 (21%), kysličníku uhli čitého - 0,01 - 0,03%, argonu -
1% plus zanedbatelné množství dalších plynů.
Je dokázáno, že v současnosti díky znečištění vzduchu, hlavn ě v našich
městech, ale i díky nerozumné činnosti člověka (kouření atd.) je objem kyslíku ve
vzduchu o 20% menší, což se stává velkým nebezpe čím, ale i výzvou pro lidstvo.
Proč se zvyšuje ochablost, pocit únavy, ospalosti, deprese? Protože organismus strádá
nedostatkem kyslíku. To je důvod, proč v sou časné dob ě se stále v ětší popularit ě
těší různé kyslíkové koktejly, které jakoby mají doplnit ten nedostatek. I tak to ale
kromě krátkodobého efektu nic neřeší. Co může tedy lidstvo udělat?
V tabulce jsou ukázána data, v jakém rovnovážném pom ěru mají vzájemn ě být
plyny v organismu; narušení tohoto poměru má pro organismus neblahé d ůsledky,
jejichž vliv je - různý.
Plyny v organismu, %
plyn atmosféra plíce arteriální žilní tkáně

krev krev
dusík 79 79 79 79 79
argon 1 1 1 1 1
kyslík 21 13 - 14 10 - 12 4 - 4,4 4,5 - 5
CO 2 0,01 - 0,3 6 - 7 6 - 6,5 6 - 7 6,5 - 7,5
Dusík. Co se týká role dusíku v organismu, je taková. V sou časnosti je

dokázáno: v organismu dusík využívají speciální mikroorganismy, nacházející se v
tracheobronchiální části plic a ve střevech, jako v půd ě - bakterie. Ukazuje se, že se

dusíkaté sloučeniny mohou v organismu člověka i zvířat rozkládat až do

molekulárního dusíku a může ho být vydechováno více, než bylo vdechnuto. My
nejen že dýcháme dusíkem a živíme se jím, ne atmosferickým, ale svázaným v
bílkovinách.
Pokud byl dříve dusík považován za inertní plyn, nyní ameri čtí v ědci dokázali,
že v motoru s vnitřním spalováním při teplotě vyšší než 1 000 ºC se dusík spojuje s
kyslíkem a vznikají kysličníky dusíku (látky mající celkem vysokou chemickou
aktivitu). Představíme-li si, že podobným mechanismem probíhá i proces v organismu
(G. Petrakovič), potom se syntéza aktivních slou čenin dusíku stává možnou.
Chemikům je známo, že ve vodných roztocích (krev) se kysličníky dusíku p řem ěňují
na nitráty a následně na aminokyseliny - základní kámen bílkovinných struktur. Je
známo mínění řady výzkumníků, že první molekula vznikla ze vzdušného dusíku díky
účinku elektrického náboje a vysokých teplot.
Je to takový termojaderný reaktor organismu, o kterém se stále čast ěji
hovořilo, nebylo možné ho však objasnit. Je jasné, pro č v řad ě p řípad ů sportovci p ři
určitém režimu stravování neztrácí váhu po proběhnutí maratonu, dokonce ji i
zvyšují. Podobný efekt zjistila i G. S. Šatalova, když se u ú častník ů pochodu p řes
poušť Karakum jejich hmotnost nesnížila, ale u mnohých i zvýšila.
Abychom nezapomněli v chodu besedy na uvedený v tabulce argon, na n ějž
obyčejně nikdo nebere ohled, povíme si o něm pár slov. Jak dokázali V. Smolin a B.
Pavlov - zabývající se výzkumem systémů zajištění života na kosmických lodích,
tento plyn zvyšuje rezistenci (odpor) organismu p ři zvýšeném nedostatku kyslíku
(hypoxie) ve vztahu k dusíku, jak při normálním tak i p ři zvýšeném tlaku, stejn ě
jako i při kompresi a dekompresi.
Jejich práce odkrývá zajímavé možnosti nejen pro budoucí kosmické lety, ale i
pro zdravotnictví jako celek (sestavení směsí kyslíku s argonem, héliem, xenonem,
kryptonem pro léčení různých onemocnění).

Kyslík. Kyslík je nejrozšířenějším prvkem na Zemi. V atmosfé ře je ho okolo

23%, v molekule vody - okolo 89%, v lidském organismu - okolo 65%.
Volný kyslík se téměř výhradně nalézá v atmosféře a jeho množství se uvádí
jako 1015 tun. To je molekulární kyslík, základ všech biochemických proces ů na Zemi.
V současné geologické epoše je koloběh kyslíku spojován hlavně s uhlíkem a
vodíkem. Například, součástí bílkovin jsou kromě uhlíku (50 - 55%), kyslíku (19 -
24%), vodíku (6,5 - 7,5%) i mikroskopická množství jiných element ů (fosfor, železo,
síra, měď, atd. - téměř půl periodické tabulky Mendělejeva), od jejichž obsahu v
elektrolytu buněk, závisí jejich normální funkce. Ale velký význam v tomto systému
přece jen mají kyslík a kysličník uhličitý.
Kyslík je oxidačním činidlem pro spalování postupujících do organismu látek.
Co se odehrává v organismu, například v plících p ři výměně plynů? Krev,
procházející plícemi, se nasycuje kyslíkem. Při tom složitá molekula - hemoglobin -
přechází na oxyhemoglobin, který je společně s výživnými látkami roznášen do
celého organismu. Krev je při tom světle červená. Jakmile krev na sebe naváže
odpadní látky z látkové výměny, je podobna splaškové vodě. V plících se za
přítomnosti velkého množství kyslíku odpadní látky spalují a zbytkový kysli čník
uhličitý se vydechuje.
Když je organismus zanesen při různých nemocech plic, kou ření atd. (p ři
kterých místo oxyhemoglobinu vzniká karboxyhemoglobin, fakticky blokující celý
proces dýchání) se krev nejen neočišťuje a neokysličuje pot řebným množstvím
kyslíku, ale vrací se v takovém stavu do tkání, které se i tak již zalykají nedostatkem
kyslíku. Kruh se uzavírá, kde se systém pokazí je již jen dílem náhody.
Naopak, čím blíže k přírodě je strava (rostlinná) jen mírně ohřátá, tím více se
v ní nachází kyslíku, uvolňovaného při biochemických procesech. Dob ře se stravovat,
neznamená přejídat se a všechny produkty smíchávat. Ve smažených a
konzervovaných produktech kyslík není vůbec. takové produkty jsou mrtvé a proto
pro jejich zpracování v organismu je třeba ještě většího množství kyslíku.

To je ale pouze jedna strana problému. Činnost našeho organismu se odvíjí od

činnosti jeho strukturní jednotky - buňky, která obsahuje vše nutné pro zabezpe čení
životních funkcí: zpracování a spotřeba látek, p řeměna látek v energii, vylou čení
odpadních látek. Přesto se na proces získání energie a její využití v bu ňce dnešní
věda dívá z úhlu pohledu zákonů, v souladu s nimiž rychlost probíhajících reakcí
nemůže být vyšší jak 1x106 s. To znamená, že v živé buňce nemůže docházet ke
kvantovým přenosům probíhajícím s vysokými rychlostmi. P řitom je k dispozici
mnoho údajů, že procesy biologického okysličení se u nás zakončují ne vznikem
kyseliny adenosin tri fosforečné (ATF), ale vznikem vysokofrekven čního
elektromagnetického pole a ionizovaného protonového záření.
Originální názor v tomto ohledu z pozice průběhu biofyzikálních proces ů v
organismu sdělil vynikající chirurg Boží milostí Georgij Nikolajevi č Petrakovi č.
Dokázal že buňka je schopna vyrábět kyslík i energii na úkor nasycených mastných
kyselin. K tomu ale potřebuje získat energetický stimul, který zabezpe čují krevní
erytrocyty.
Je známo, že molekula erytrocytu má záporný náboj. Vznikající v procesu
bioenergetické reakce v membráně erytrocytu elektron váže na sebe atom železa,
který je součástí molekuly hemoglobinu - to je příčinou toho, pro č je v cirkulující
krvi železo vždy dvou valentní. Druhá část vzniklých elektronů vytvá ří náboj celého
erytrocytu. Velikost nábojů je u různých erytrocyt ů různá v závislosti od jejich stá ří
a normálnosti stavu. Je udivující, že i když jejich prům ěr je t řikrát až čty řikrát
větší než průměr kapiláry, erytrocyt stejně kapilárou projde. D ůvod je v
následujícím.
Díky tlaku krve se erytrocyty v kapilárách shromaž ďují jako "sloupe čky z
mincí" (pod mikroskopem opravdu vypadají jako mince naskládané na sebe). Jelikož
mají tvar bikonkávní čočky, v meziprostoru mezi nimi se v plících nachází směs tuku
a vzduchu, ale v buňkách povlak ze směsi tuku a kyslíku. V aerobních (p řítomnost
kyslíku) podmínkách probíhá oxidace nasycených mastných kyseliny bun ěčných

membrán svobodnými radikály jako obyčejné hoření a výsledkem je vznik vody,

kysličníku uhličitého a tepla. Kromě toho, v anaerobních (nedostatek kyslíku)
podmínkách zde probíhá reakce za vzniku ketonových slou čenin (aceton, aldehydy),
alkoholů, i etylalkoholu, dochází ke zmýdelnění tuků povrchově aktivních látek,
takzvaných surfaktanů1.
Takže, při vzniku tlaku v kapilárách mezi erytrocyty dochází k výbuchu -
zážehu, jako v motoru s vnitřním spalováním. Zapalovací svíčku nahrazuje atom
železa, přecházející z dvou valentního na tří valentní a uvědomíme-li si, že v jedné
molekule hemoglobinu jsou 4 atomy železa, kterých je ale v jednom erytrocytu okolo
400 milionů, dokážeme si jistě představit, jak silný ten výbuch je. To ale nijak
neškodí, protože ke všemu dochází na molekulární, atomární úrovni a v malém
prostoru.
Fyzikové dokázali, že na částici s nábojem, pohybující se v
elektromagnetickém poli působí Lorentzova síla, která zakřivuje trajektorii pohybu, v
tomto případě erytrocytu, a rozšiřuje při tom mikroskopické kapiláry a vtla čuje ho
do otvoru, který je tři až čtyřikrát menší, než erytrocyt sám. Ta síla je tím v ětší,
čím vyšší náboj nese erytrocyt a čím silnější je elektromagnetické pole, což
způsobuje zlepšení výměnných procesů v tkáních a rychleji se odstra ňují patologické
procesy.
Pod vlivem "zážehu" v plících dochází ke sterilizaci vzduchu, vyd ěluje se voda,
udržuje se teplota těla. V okamžiku zastavení se "sloupe čku mincí" a stla čení
erytrocytu v kapiláře, v důsledku výbuchu dochází k emisi elektronové a tepelné
energie a oxidaci látek svobodnými radikály za pomoci kyslíku, nacházejícího se v
mezitkáňové tekutině. Při tom se v membránách buněk otevírají "okna", do kterých
1 (Surfaktant) Tenzid je povrchově aktivní látka. Snižuje povrchovou či mezifázovou energii a

proto se samovolně koncentruje ve fázovém rozhraní. Označení surfaktanty je převzaté z
angličtiny, zatímco tenzidy do češtiny proniklo z němčiny. Synteticky připravené tenzidy se
také nazývají saponáty. ...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Surfaktant

se tlačí sodík (díky rozdílu koncentrací vně i uvnitř bu ňky) a strhává s sebou kyslík,
vodu a všechny v ní rozpuštěné látky.
Nejdůležitějším faktem v tomto procesu je ale to, že koncentrace
molekulárního kyslíku i CO2 musí být v intervalu hodnot uvedených v tabulce.
Pokud je kyslíku více, samozřejmě na úkor množství CO2, nastupuje spasmus
kapilár , což znamená narušení zásobování tkání vším pot řebným a narušení odvodu
odpadních látek, dochází ke vzniku z počátku funkčních a posléze i patologických
změn.
Jelikož mají buňky prakticky vždy nedostatek kyslíku, člověk začíná zhluboka
dýchat. ale přebytek atmosferického kyslíku není p řínosem, ale p ří činou vzniku
svobodných radikálů. Vybuzené nedostatkem kyslíku atomy buněk, vstupující do
biochemických reakcí s volným molekulárním kyslíkem napomáhají vzniku
svobodných radikálů, majících volný orbitální elektron.
Svobodné radikály se nacházejí v organismu vždy a jejich role je v tom,
aby požíraly patologické buňky. Jelikož jsou ale hodně "žraví", p ři jejich v ětším
množství začínají napadat i zdravé buňky. Při hlubokém dýchání se dostává do
organismu kyslíku více, než je pot řeba, a on, vytla čujíc z krve CO2, narušuje nejen
rovnováhu na úkor CO2, což vede ke vzniku spasmu cév - základu jakéhokoliv
onemocnění, ale i ke vzniku ještě většího množství svobodných radikál ů, které
zhoršují stav organismu. Proto v organismu existuje ješt ě jeden systém spojený s
kyslíkem - je to peroxid vodíku , který vytvá ří bu ňky imunitního systému, jehož
rozložením vzniká atomární kyslík a voda.
Atomární kyslík je jedním z nejsilnějších antioxidantů, odstraňujících
kyslíkové hladovění tkání, ale, co je neméně důležité, likviduje libovolnou
patogenní mikroflóru (viry, houby, bakterie atd.), ale také p řebyte čné svobodné
radikály.
Kysli čník uhli čitý (CO2 - pp) - je druhý, po kyslíku, nejdůležitější
regulátor a substrát života. CO2 stimuluje dýchání, napomáhá rozši řování cév mozku,

srdce, svalů a dalších orgánů, účastní se zabezpečení ur čité kyselosti krve, má vliv
na intenzitu výměny plynů, zvyšuje rezervy organismu a imunitního systému.
Na první pohled se zdá, že dýcháme správně. Bohužel, není tomu tak. Ve
skutečnosti máme rozladěný mechanismus okysličování buněk z důvodu narušení
rovnováhy kyslíku a CO2 na úrovni buněk. Problém je v tom, že podle zákona
Verigo, při nedostatku CO2 v organismu, jsou kyslík a hemoglobin svázáni siln ější
vazbou, což znemožňuje předat kyslík tkáním. Je známo, že jen 25% kyslíku
postupuje do buněk a zbytek se vrací žílami do plic. Proč se tak d ěje? Problém je v
CO2, kterého v organismu vzniká velké množství (0,4 - 4 l/min), jako jednoho z
konečných produktů oxidace (společně s vodou) výživných látek. P řitom, čím vyšší je
fyzická námaha člověka, tím vyšší je množství vznikajícího CO2. Na pozadí relativní
nepohyblivosti a neustálých stresů se látková výměna zpomaluje, což snižuje vznik
CO2.
Magie CO2 spočívá v tom, že při stabilní fyziologické koncentraci v bu ňkách
napomáhá rozšiřování kapilár, při tom více kyslíku postupuje do mezibun ěčného
prostoru a následně difuzí do buněk. Uvědomte si, že každá bu ňka má vlastní
genetický kód, ve kterém je zapsán program její činnosti a její životní funkce. Pokud
buňce vytvoříme normální podmínky výživy kyslíkem, vodou, výživnými látkami,
potom bude pracovat po Přírodou určenou dobu. Dýchat je t řeba řídce a m ělce a
vydechovat s více přestávkami, čímž budeme udržovat v bu ňkách množství CO2 na
fyziologické úrovni, odstraňovat spasmus kapilár a normalizovat proces látkové
výměny v tkáních.
Je třeba si pamatovat i tuto důležitou podmínku: čím více kyslíku postupuje
do organismu, do krve, tím hůře pro krev, z důvodu vzniku peroxidových slou čenin.
Příroda to dobře vymyslela, že nám dala přebytek kyslíku, ale je t řeba s ním
zacházet opatrně, neboť přebytek kyslíku - je zvýšením po čtu svobodných radikál ů.
Například, v plících bychom měli mít tolik kyslíku, kolik se ho nachází v nadmo řské
výšce 3 000 m. Je to optimální veličina, jejíž převýšení vede k patologii.

Proč horalé žijí dlouho? Samozřejmě, mají ekologicky čistou stravu, správný
způsob života, práci na čerstvém vzduchu, čistou a čerstvou vodu - to vše je
důležité. Ale hlavní je to, že v nadmo řské výšce do 3 km, kde se nacházejí horské
osady, je procentuální obsah kyslíku ve vzduchu nižší. Tak proto, p ři mírné hypoxii
(nedostatek kyslíku) organismus začíná s kyslíkem hospoda řit ekonomicky, bu ňky se
nacházejí v režimu očekávání a využívají tvrdý limit, který mají k dispozici p ři
normální koncentraci CO2. Dávno je známo, že pobyt na horském vzduchu zlepšuje
stav pacientů, zvláště s onemocněními plic.
V současné době se většina výzkumníků domnívá, že p ři libovolném
onemocnění vznikají problémy v dýchání tkání, v první řad ě, kv ůli hloubce a
frekvenci vdechů a přebytku parciálního tlaku vdechovaného kyslíku, což snižuje
koncentraci CO2. Výsledkem tohoto procesu je aktivace silného vnit řního zámku,
vzniká spasmus, který se pouze na krátkou dobu odstra ňuje antispasmodiky, omezí
přístup kyslíku a zároveň to sníží vydechování CO2, kdy se zvýšením jeho
koncentrace do normální úrovně odstraní spasmus a obnoví se oxida čn ě reduk ční
proces. Je pravidlem, že v každém nemocném organismu se najde paréza nervového
vlákna i spasmus žil, to znamená, že žádné nemoci bez narušení funkce krevní
cirkulace neexistují. Zde začíná autointoxikace buňky z důvodu nedostatečného
přístupu kyslíku, živin i pomalého odstraňování odpadních látek nebo jinak,
libovolné narušení funkce kapilár - prvotní p říčina mnoha nemocí. Z tohoto d ůvodu
správná koncentrace kyslíku a CO2 hraje tak důležitou roli - se zmenšením hloubky
a frekvence dýchání se normalizuje množství CO2 v organismu, zárove ň se odstra ňuje
spasmus žil, uvolňují se a začínají pracovat buňky, zmenšuje se množství pot řebné
stravy, protože se zlepšuje proces jejího vstřebávání na buněčné úrovni.

LÁTKOVÁ VÝM ĚNA V ORGANISMU

A JEJÍ NORMALIZACE
Při psaní této i následujících kapitol spolupracoval známý biofyzik a spoluautor

ultrafialového zářiče "Helios -1" Ivan Ivanovič Kondratěv.
Narušení proces ů látkové vým ěny -

za čátek onemocn ění
Co se děje v organismu při narušení procesu lákové vým ěny, které je p ří činou
začátku nemoci, na jakou stranu se posouvá kyselo - zásaditá rovnováha, která ve
zdravém organismu má být v intervalu 7,4 +/-0,15?
Díky Slunci, působením dvou životodárných proudů - fotonů a elektron ů,
vznikl na Zemi život dvou forem - rostlinné (flora) a živo čišné (fauna). Rozdíl je v
tom, že rostlinné buňky žijí díky fotosyntéze a živočišné - beta syntéze, které jsou
jadernými procesy s malou energetickou výměnou a vznikem tepla. Ob ě tyto syntézy
jsou založeny na schopnosti ohřátých těl vyzařovat hlavně fotony a elektrony.
Při beta syntéze, elektrony působící na buněčné struktury, kde se také dusík
podílí na jaderné reakci, vyvíjejí vlastní kyslík, včetně atomárního, nezbytného pro
utváření nezbytných pro organismus kyselých aminokyselin, cukr ů, bílkovin, tuk ů
atd., které zabezpečují normální funkci buněk, oxidaci a vyvedení odpadních
produktů.
Rostlinný život je možný pouze v zásaditém prostředí, to jest v takovém, který
on sám i reprodukuje. Živočišný život, naopak, reprodukuje kyselé prost ředí a je
schopen existovat samozřejmě pouze v kyselém prostředí. Nabízí se otázka: v jakém
prostředí jsou větší šance pro vznik nemocných buněk? Vždyť organismus člov ěka,
spotřebovávající rostlinnou i živočišnou stravu, je systémem, kde se vše promíchalo.
Jedním ze známých léčitelů B. V. Bolotov se domnívá, že všechny nemocné
buňky živočišného původu jsou vlastně buňkami rostlinného původu, t.j. p řežívají v
zásaditém prostředí. Rakovinné buňky mohou existovat pouze v zásaditém prost ředí,

čemuž napomáhá stav hypoxie, t.j. bezkyslíkového prostředí, ve kterém dochází k

procesům hnití. Proto okyselení organismu ho ochrání před vznikem onemocn ění, to
znamená, že okyselení má přednost před zvyšováním zásaditosti. To je d ůvod, pro č
Bolotov používá ve své praxi různé kvasné procesy, jejichž využití v Rusku však je
zřídkavé. Ačkoliv se kyselo - zásaditá rovnováha nachází v úzkém intervalu, stejn ě je
třeba aby se spíše blížila kyselé reakci než zásadité. Vezm ěme si nap říklad bu ňky
mitochondrií - těch malinkých elektráren. Pokud nedostanou odpovídající množství
kyslíku, mikro i makroelementů, potom přejdou na režim bezkyslíkové funkce, to
jest, zvyšuje se jejich zásaditost - začíná onemocnění. Nebo jinak, čím více je v
organismu "špíny", tím lépe se těm buňkám žije, mutují a žijí si podle vlastních
pravidel, nepodřizují se vloženými do nich Přírodou pravidlům.
Takže můžeme říci, že libovolné onemocnění jakéhokoliv orgánu - to je
začátek jeho hnití, zvyšování zásaditosti. Role kyslíku je v takových procesech
kolosální.
Role peroxidu vodíku
v organismu
Z nekonečné řady dopisů vám předkládám dva.

Vážená redakce časopisu "Zdravý způsob života"!
Profesor I. P. Neumyvakin radí přijímat peroxid vodíku vnit řně, ale doktor Duke
motivovaně odporuje (jako chemik souhlasím s jeho důvody). Jak se správn ě
rozhodnout? Pít či nepít? Mám velkou prosbu na pana profesora I. P. Neumyvakina,
vysvětlit tento nesoulad. Možná jsem se spálila mlékem a nyní hasím vodu, ale
myslím i na případy nepovedených aplikací rad "ZOŽ". Možná, jsou nám neznámé
detaily použití tohoto způsobu léčení?
V. V. Mitina
Vážený Ivane Pavloviči!
Kontaktujeme vás z oblastní kliniky města N. Jeden náš pacient s adenokarcinomem
ve IV stadiu se léčil v Moskevském onkologickém centru, kde se provád ělo

odpovídající léčení a odkud byl poslán domů s prognózou života - 1 m ěsíc., což bylo
sděleno rodinným příslušníkům. Na naší klinice jsme do lé čebného postupu zahrnuli
i vámi doporučovaný způsob vnitřní aplikace peroxidu vodíku s koncentrací 0,003%
se současným ozařováním krve ultrafialovými paprsky. Peroxid vodíku jsme aplikovali
ve fyziologickém roztoku №10 v množství 200,0 a ozařování krve jsme prováděli
přístrojem "Izolda", jelikož vámi vyvinutý přístroj "Helios -1" nemáme.
Uplynulo již 11 měsíců od zahájení naší léčby, pacient je živ a pracuje. Udivil
nás i zaujal tento případ. Bohužel, našli jsme publikace o použití peroxidu vodíku v
onkologii pouze v populární literatuře a ve vašich článcích v časopisu "ZOŽ". Pokud
je to možné, můžete nás seznámit s podrobnějšími informacemi o použití peroxidu
vodíku? Existují na toto téma nějaké lékařské práce?
Vážení kolegové!
Musím vás zklamat, oficiální medicína dělá vše možné, aby nevid ěla,
neslyšela, že existují nějaké alternativní metody a zdroje lé čení, i onkologických
pacientů. Vždyť potom by bylo potřeba odmítnout nejen mnohé uzákon ěné , nejen
neperspektivní, ale i nebezpečné metody léčení, jakými jsou nap říklad ve spojitosti s
onkologií chemoterapie i radioterapie. Viktorii Vjačeslavovně - autorce prvního
dopisu mohu napsat, že ona sama mohla již dávno pochopit - každý " človí ček" je
různý, jedněm pomáhá to, jiným ono - toto neustále hlavní redaktor "ZOŽ" A. M.
Koršunov svým čtenářům připomíná. Univerzálního léku pro všechny nebylo a není,
pokud nebereme do úvahy peroxid vodíku, zvláště pak p ři spole čné aplikaci s
ozařováním krve ultrafialovými paprsky přístrojem mé vlastní konstrukce, o čemž
budeme dále hovořit.
Příroda se postarala, aby v našem organismu existoval obranný mechanismus,
nazývaný, imunitní systém. Jeho buňky - leukocyty a granulocyty (jiný druh
leukocytů) - vyrábějí peroxid vodíku, který se rozkládá na atomární kyslík , bez
kterého neprobíhá žádná bioenergetická reakce. Sou časně, jako nejsiln ější oxidant,

peroxid vodíku likviduje libovolnou patogenní mikroflóru, ať jsou to houby, viry nebo
bakterie. Pokud by tento mechanismus neexistoval, paraziti by nás dávno zni čili.
Je třeba říci, že tři čtvrtiny buněk imunitního systému se nachází v trávicím
ústrojí a jedna čtvrtina - v podkožní vrstvě, kde se nachází lymfatický systém. Mnozí
z vás ví, že se buňka vyživuje krví, kam výživné látky postupují ze st řev - toho
složitého mechanismu pro zpracování a syntézy organismu pot řebných látek, ale
také pro odvod odpadních látek. Málokdo však ví, pokud je st řevo zaneseno (to bývá
prakticky u všech nemocných, ale nejen u nich), potom se zanáší i krev a tím i
ostatní buňky celého organismu. Při tom buňky imunitního systému se v tomto
zaneseném, špinavém prostředí "zalykají" a nejen že nemohou zbavit organismus
nezoxidovaných toxických látek, nemohou ani produkovat dostatečné množství
peroxid vodíku pro ochranu před patogenní mikroflórou. Takže, co se vlastn ě d ěje v
trávicím traktu, od kterého, v pravém smyslu toho slova, závisí náš život?
O tom, jak funguje náš zažívací trakt se m ůžeme snadno p řesv ěd čit pomocí
jednoduchého pokusu:
přijmeme 1 - 2 polévkové lžíce řepné šťávy (nechť je odstátá 1,5 - 2 hod);
jestliže je poté moč obarvena do purpurova, potom to znamená, že vaše játra a
střeva neplní své detoxikační funkce a produkty rozkladu - toxiny - se dostávají do
krve, do ledvin a otravují organismus jako celek.
Moje více než dvacetiletá zkušenost národního léčitele mi dovoluje u činit
závěr, že organismus - to je samoregulující se energetický a informa ční systém, ve
kterém je vše vzájemně provázáno a vzájemně závislé, kdy bezpe čnostní mez je vždy
vyšší než libovolný poškozující faktor. Základní p říčina všech onemocn ění je
narušení správné funkce trávicího traktu, jelikož je to složitá "továrna" na
rozmělnění, přepracování, syntézu, nasávání pro organismus pot řebných látek i pro
odvod produktů metabolismu. V každém jejím cechu (ústa, žaludek atd) musí být
proces zpracování potravy doveden do konce. Shrňme si to.

Trávicí trakt - to je místo dislokace:
• 3/4 všech elementů imunitního systému, zodpovědného za "navedení pořádku" v organismu

• více než 20 hormonů, od kterých závisí správná funkce hormonálního systému
• břišní "mozek" regulující celý složitý trávicí systém i vzájemné spojení s

mozkem v hlavě
• více než 500 druhů mikrobů, zpracovávajících, syntetizujících biologicky

aktivní látky a degradujících škodlivé látky
Trávicí systém - je svého druhu kořenový systém, od funk čního stavu kterého
závisí libovolný proces v organismu.
Zanesení organismu - je:
• konzervovaná, rafinovaná, smažená strava, uzeniny, sladkosti, pro zpracování kterých je

třeba velké množství kyslíku, kvůli čemu organismus potom neustále trpí kyslíkovým
hladověním (například rakovinové otoky se rozvíjejí pouze v prostředí bez kyslíku);
• nesprávně rozkousaná potrava, rozředěná při jídle nebo po jídle libovolnou
tekutinou (polévka - je jídlo); snížení koncentrace trávicích š ťáv, žaludku, jater,
slinivky břišní jim nedovoluje zpracovat potravu do konce, v d ůsledku čeho
ona potom hnije, okyseluje se, ale poté se stává zásaditou, což se také stává
příčinou onemocnění.
Narušení funkce trávicího traktu - je:
• oslabení imunitního, hormonálního a fermentačního systému

• záměna normální mikroflóry patologickou (dysbióza1, kolika, zácpa atd)
• změna elektrolytické rovnováhy (vitamínů, mikro i makroelement ů), což

způsobuje narušení procesů látkové výměny (artróza, osteochondróza) i
1 nerovnováha ve střevní mikroflóře

krvetvorby (ateroskleróza, infarkt, mozková mrtvice atd)
• posun a stlačení všech orgánů v hrudníku, břiše i pánevní oblasti, d ůsledkem

čeho je narušení jejich funkce
• zácpy v libovolné části tlustého střeva, v důsledku čeho vznikají patologické

procesy v orgánu, jehož projekce je v místě zácpy
Pokud nebudeme normalizovat stravovací návyky, neočistíme organismus od

usazenin, hlavně tlusté střevo a játra, potom vylé čit jakékoliv onemocn ění je
nemožné.
Díky očistě organismu od usazenin a následnému rozumnému vztahu ke svému
zdraví, dokážeme naladit všechny orgány na rezonanční frekvenci, danou P řírodou.
Přitom se obnoví endoekologie organismu , nebo jinak ře čeno, narušená rovnováha
v energoinformačních spojeních jak uvnitř organismu, tak i s okolním prost ředím.
Jiná cesta neexistuje.
Nyní si povíme něco o té udivující výjimečnosti funkce imunitního systému,
vloženého do našeho organismu, jako jednoho z nejsilnějších prost ředk ů boje s
různým patogenním prostředím, jehož charakter není d ůležitý - o tvorb ě bu ňkami
imunitního systému, leukocyty i granulocyty (jiný druh t ěch samých leukocyt ů),
peroxidu vodíku.
V organismu se těmi buňkami vytváří peroxid vodíku z vody a kyslíku:
2H2O2 + O2 = 2H2O2
Při rozkladu peroxidu vodíku vzniká voda a atomární kyslík:
H2O2 = H2O + O
V prvním stádiu při rozkladu peroxidu vodíku se vyděluje atomární kyslík,
který je "úderným" ramenem kyslíku ve všech biochemických a energetických
procesech. Jmenovitě atomární kyslík určuje všechny nezbytné životní parametry
organismu, přesněji, udržuje imunitní systém na úrovni komplexního řízení všemi
procesy, pro navození potřebného fyziologického režimu v organismu, což ho d ělá

zdravým. Při poruchách tohoto mechanismu (při nedostatku kyslíku, jehož, jak již
víte, nikdy není dost) vznikají různá onemocnění nebo i smrt organismu. V takových
případech je velmi dobrou podpůrnou látkou pro obnovu rovnováhy aktivního kyslíku
a stimulaci oxidačních procesů i jeho vlastního vyd ělení práv ě peroxid vodíku - je to
zázračný prostředek, vymyšlený Přírodou k ochraně organismu, dokonce i v p řípad ě,
když my sami mu něco nedodáme nebo se prost ě jen nezamýšlíme, jak tam uvnit ř
pracuje nejsložitější mechanismus, zabezpečující naši existenci.
Je třeba říci, že se v biochemických a energetických reakcích kyslík v
organismu účastní v podobě radikálů několika druhů - takzvaných volných radikál ů,
které mají jeden volný orbitální elektron; u atomárního kyslíku - dva, ale u
molekulárního -čtyři. Kromě toho se odlišují tím, že pro vznik volných radikál ů je
třeba mnohem méně času i energie, o něco více pro atomární a nejvíce pro
molekulární kyslík. Označují se následovně:
volné radikály - O'

molekulární kyslík - O2
atomární kyslík - 'O'
Bez ohledu na to, že mnozí vědci (nap říklad O. J. Ochlobystin "život a smrt
chemických ideí", M., 1989) nechápou rozdíl ve vlastnostech kyslíku, který se nachází
ve volných radikálech, molekulárním i atomárním kyslíku, i to, že peroxid vodíku je
dávno chemicky prozkoumán, včetně jeho důležitosti pro organismus, domnívají se,
že "peroxid vodíku, reaguje podobně jako volné radikály, zp ůsobuje v DNK mladých
živočichů stejné změny, jako stárnutí". Nicméně je známo, že volné radikály - kyslík
s jedním volným elektronem - jsou celkem agresivní a pokud je vše v po řádku,
"požírají" poškozené, nemocné buňky, ale "nepohrdnou" i zdravými.
Role imunitního systému je i v tom, aby hlídala množství volných radikál ů,
neboť čím je jich více, tím je větší pravděpodobnost vzniku nějakého onemocn ění.

Výzkum ukázal, že v rakovinných nebo ozářených bu ňkách je volných radikál ů

několikanásobně více, než ve zdravých. Proto buňky imunitního systému, ke kterým
patří leukocyty a granulocyty, ničí přebytečné volné radikály.
Role volných radikálů v narušení všech životních funkcí organismu je
dostatečně dokázána. S věkem životní funkce oslabují, ale koncentrace volných
radikálů se zvyšuje, čemuž napomáhají také takové faktory jako stres, ozá ření (není
to příčina vzniku metastáz při onkologických onemocněních, jak po ozá ření, tak i po
operaci?), chronické nemoci, různé toxiny, velké výkyvy teploty atd. V souvislosti s
tím roste role antioxidantů, které jsou "pastmi" na volné radikály.
Je třeba mít na paměti, že ve vdechovaném tabákovém kou ři je volných
radikálů velké množství, ale ve vydechovaném, téměř nejsou. Kam se pod ěly? Není
to jednou z příčin umělého stárnutí organismu?
Je třeba chápat, že volné radikály, obsahující kyslík, se ú činkem liší od
molekulárního i atomárního kyslíku.
Americký vědec Schlegel nade vší pochybnost dokázal, že peroxid vodíku je
zdrojem atomárního kyslíku. Umístil určité množství mikroorganism ů do nádoby se
100% kyselinou dusičnou, kde, samozřejmě uhynuly. Ve druhé nádob ě, kam byl
doplněn peroxid vodíku, mikroorganismy nejen že neuhynuly, ale chovaly se, jako v
normálních podmínkách.
Z chemického hlediska mechanismus fungování atomárního kyslíku v organismu
není jednoduchý. Uvedené reakce probíhají s různými rychlostmi i r ůzným množstvím
vyděleného tepla. Všechny tyto rekce probíhají v bu ňce skrze vznik peroxidových
sloučenin, atomárního i molekulárního kyslíku, volných radikálů, s vyd ělením
energie v podobě tepla pro ohřev těla na 36,6 °C, "navedení pořádku" i regulace
dělení buněk, ale také vytvoření energetického informačního pole (biopole). Obrazn ě
řečeno, každá buňka je "atomový reaktor", dávající energii buněčným proces ům a
život celému organismu.
Jak navést v organismu normální stav látkové výměny a co je proto t řeba

udělat? Pravděpodobně, aby odlišil člověka od ostatních živých tvorů, dal mu

Nejvyšší určité výhody, "udělal ho k obrazu svému", postavil vertikáln ě a tím ho
jakoby postavil nad Přírodu.
Na druhé straně člověk zakouší určité potíže, neboť maje jen dva body opory,
musí neustále zatěžovat svalový i oběhový systém, aby udržel organismus v
normálním stavu. Jak víte, pro zvířata, mající čty ři a stonožky ješt ě více opor, je
osteochondróza téměř neznámý pojem. Podívejte se, jak to vypadá. Člov ěk, na rozdíl
od všech ostatních živých tvorů, kteří ihned po narození za čínají b ěhat nebo plavat,
rok - rok a půl nejdříve jen leze, potom se postupně staví na nohy, je pravda, že
potom třetinu života stráví v horizontální poloze. Pokud se v d ětství i v mládí hodn ě
pohybuje, běhá, na stáří jeho píle uhasíná, pohyblivost se vytrácí, svaly slábnou a
nemohou tělo udržovat ve vzpřímené poloze, člověk onemocní. Proč tomu tak je?
Jestli se zamyslíme, zjistíme, že dokonce ani léka ři neví, kde má člov ěk
skutečné srdce. Vždyť srdce - to je svého druhu zásobník, rozdělovací nádoba,
přepouštějící krev do žil. Drenážní systém člověka (tepny, žíly, kapiláry), která
zásobuje buňky vším potřebným pro normální funkci a odvádí odpadní látky, musí
neustále pracovat, přečerpávat tekutiny. Na rozdíl od technických čerpadel, v jejichž
činnosti není uzavřený okruh, člověk má tepny a žíly propojeny na dvou koncích -
jeden k srdci, ale druhý ke kapilárám. Čerpadlem p ře čerpávajícím krev není tedy
srdce, ale kapiláry.
Více než před sto lety ruští vědci I. Ščelkov a T. Zaller objevili, že při práci se
v kosterních svalech krevní výměna zvyšuje 60 - 80 krát, p ři tom v mozku nebo v
trávicím traktu pouze 8 - 10 krát. Tak obrovská pot řebnost krve ve svalech se za čala
chápat jako zátěž srdce. Z fyzikálních zákonů je známo, že p řebyte čná zát ěž
například na motor, má za následek jeho rychlé opot řebení. Na základ ě toho byl
učiněn závěr - při onemocněních srdce a oběhového systému je t řeba dodržovat
klidový režim. Jak ale ukázala praxe, ti nemocní, kte ří nedodržovali tento klidový
režim, se uzdravovali dříve. Proč?

Dnes je dokázáno, že kosterní svaly sestávají ze svalových vláken, které se

zkracují s určitou frekvencí a přitom působí na procházející vedle cévy, jmenovit ě na
jejich rozvětvená zakončení - kapiláry, které jsou tím skute čným čerpadlem mezi
srdcem a žílami, pracujícími dva až třikrát silněji než srdce. Protože je sval ů v t ěle
člověka více než 500. potom jejich sací a vytlačovací funkce je ohromná, proto byly
i nazvány periferním srdcem .
Zapojíme -li do aktivní práce svaly, potom periferní srdce (PS) sou časn ě nutí
pracovat i mozek. Zvířata, která byla nucena žít pod fyzickým zatížením, m ěla v
mozku více rozvinutou síť cév i hustější nervovou soustavu, než zví řata žijící bez
pohybu. Elektro fyziologická vyšetření starých lidí potvrdila, že u t ěch, kte ří se
zabývali sportem, joggingem aktivita mozkových vln byla odpovídající aktivitě
mozkových vln mladých lidí. Jinými slovy, fyzický trénink ozdravuje nejen t ělo, ale i
mozek. Toto je dalším potvrzením o vzájemné provázanosti a vzájemné závislosti
orgánů a systémů organismu. V tomto jsou ukryty neohrani čené možnosti na cest ě
nejen prevence. ale i léčby onemocnění.
Tak, například profesor A. I. Arinčin provedl zajímavý jednoduchý pokus -
izoloval gastrocnemius (část trojhlavého svalu lýtkového - pp) od organismu, vložil ho
do uzavřeného krevního oběhu, kde přečerpával krev. Bylo prokázáno, jestliže srdce
dokáže vytlačit krev pod tlakem 120 mm rtu ťového sloupce, potom sval je schopen
vytlačit krev pod tlakem 200 - 250 mm rtuťového sloupce a dokonce i více. To
nejdůležitější, nezávisle na věku, stav svalové hmoty lze změnit tréninkem, ale ve
vyšším věku je vyžadována postupnost.
Jak jsme již zmínili, jednou z vážných p říčin zhoršujících rozvoj onemocnění,
je málo pohybu, klid doporučovaný lékaři pacientům v době léčení na pozadí p říjmu
syntetických medicínských preparátů. Ukazuje se, jak správně hovo řil N. M. Amosov,
nemocnému organismu je pohyb stokrát potřebnější, než zdravému. Zvlášt ě pak p ři
onemocněních pohybového ústrojí.
Trénování svalů, vazů - to je nejen pomoc srdci, ale i orgánům, obratl ům a

ploténkám, které při tom berou na sebe berou část funkcí, ochra ňujíc organismus
před nadměrným statickým a dynamickým zatížením a prudkými pohyby. Fyzická
cvičení masírují svaly a zlepšují nejen jejich prokrvení, ale, co je zvlášt ě d ůležité,
vyživují kosti, jelikož kosti nemají vlastní cévy, a tím neztrácejí pružnost a nestárnou,
ukazuje se, léčí tak sebe samy.
Je třeba vědět, že při pohybu se z povrchu cév odlupuje epitel, protírají se
usazeniny močoviny, vzniká tak tuk, normalizující funkci cév. Zde se tak jako nikde
jinde potvrzuje základní princip života - funkce rodí orgán. Jen je t řeba nebýt líný -
v pohybu je vaše zdraví. Je známo, čím slabší jsou svaly, tím t ěžší je p řekonat
dokonce i stresové situace. Náladovost může mít dokonce negativní vliv na sval pod
lopatkou, kvůli čemu potom člověk chodí s povislými rameny, nachylují se záda -
mají spojení s meridiánem srdce a jeho prostřednictvím p římo se srdcem. Pouze díky
stavu tohoto svalu (slabo rozvitý, netrénovaný atd) mohou vzniknout problémy se
srdcem. Čím větší je trénovanost svalů a tím i kapilár, toho periferního srdce, tím
více se snižuje ztížení srdce, tím dříve se obnoví jeho správná funkce. P říjem
peroxidu vodíku zlepšuje funkci kapilár i srdce.
Role ultrafialových paprsk ů

pro živé organismy
V hledání odpovědi na otázku o spouštěcím mechanismu energetických proces ů

v organismu jsme se zastavili u ultrafialového světla, elektromagnetické zá ření
kterého je základem mitogenetického záření (A. Gurwich). Při činnosti buněk nebo
jejich odumírání se část jejich uvolněné energie pohlcuje novými bu ňkami, ale část
stimuluje procesy metabolismu, výsledkem čehož je spontánní bioelektrická aktivita
odpovídajícího orgánu. Přitom buňky každého orgánu mají vlastní spektrum frekvencí,
vložený rytmy Slunce v embryonálním stádiu vývoje člověka. P ři těch frekvencích
(vlnové procesy) probíhají vzájemně závislá elektromagnetická vln ění, vytvá řející
energetické informační pole kolem buňky, orgánu a následně okolo celého t ěla, které

nazýváme "aura" (biopole). Uvedené procesy nejsou ale možné bez kyslíku.
Co se při tom děje? Je známo, že díky životní síle slune čního světla probíhá
reakce fotosyntézy, které se účastní pouze zanedbatelná část jeho spektra. Energie
Slunce na povrchu Země obsahuje celé spektrum slune čních paprsků s r ůznou
vlnovou délkou - infračervené (780 - 1100 nm), viditelné (380 - 780 nm) a
ultrafialové (200 - 380 nm). Díky zvláštnostem biologického p ůsobení sv ětelných
paprsků se dělí UF záření na tři spektrální oblasti:
• UF "A" s délkou vlny od 320 do 380 nm
• UF "B" s délkou vlny od 280 do 320 nm
• UF "C" s délkou vlny od 200 do 280 nm
UF záření v oblasti "A" má slabou aktivitu, ale zárove ň blahodárn ě p ůsobí na

průběh životních procesů v živých organismech. UF záření v oblasti "B" je více
aktivní než v oblasti "A" a může vyvolat mutace, které nap říklad u rostlin (nejen u
nich) mohou podstatným způsobem aktivizovat jejich růst, zlepšovat jejich kvalitu i
produkci. Nejaktivnějším je záření v oblasti "C", které m ůže, v závislosti od doby
expozice a velikosti dávky, přivodit podstatné mutační změny v živých organismech.
To je důvod, proč se krátkovlnná část spektra UF záření pod 293 nm a celá
oblast "C" UF záření pohlcuje ozónovou vrstvou v atmosféře, vodními parami a
dalšími částicemi a nedosahuje k povrchu Země. Ta část UF zá ření, která má
vlnovou délku nad 294 nm a dopadá na zemský povrch, z celkového zá ření Slunce
dosahuje necelých 5%. Přestože UF v oblasti "C" zcela chybí ve spektru slune čního
záření dopadajícího na zemský povrch (zanedbatelné množství dopadá v dob ě
východu a západu Slunce - nejlepší doba pro opalování), jeho role je v životě
organismů obrovská. Nedostatek UF záření v oblasti "C" vyvolává narušení látkové
výměny, oslabení ochranných mechanismů organismu a vznik r ůzných onemocn ění.
Záření v oblasti "C" má velmi silný bakteriocidní účinek.

Na základě mnohaletých výzkumů bylo stanoveno, že nejvíce fyziologickým pro

organismus je UF záření "C" v úzkém intervalu 256 - 258 nm. P řitom p ři práci s
tímto spektrem bylo zjištěno, že vyvolává podstatné změny v hematologických a
biochemických procesech, a to až do patologických. Pokra čující výzkum ukázal, že
pro potřebný fyziologický efekt je potřebné celé spektrum UF "C", ale jeho nejv ětší
část se musí nacházet v intervalu 256 - 258 nm a musí to být nejmén ě 80%, ostatní
spektrum výše a níže uvedeného.
Je pozoruhodné, že naše data z 60 a 70 let XX století jsou stejná, jako data
fyziků E. Vartanové a V. Ippolitova (Alma Ata 1985), kte ří dokázali, že dokonce naše
myšlenky jsou emitovány s frekvencí odpovídající UF v oblasti "C" (256 - 259 nm).
Jako výsledek dlouhodobých klinických i experimentálních pokus ů byl vytvo řen za
spolupráce I. I. Kondratěva a V. A. Ilina přístroj UF oza řování biologických tekutin
(krev, plazma, lymfa, mléko, voda) - "Helios-1".
Rezervy organismu jsou obrovské, jen je neumíme využívat, netrénujeme je,

aby byly v neustálé bojové pohotovosti. Ultrafialové zá ření burcuje "spící" imunitní
systém, jmenovitě lymfocyty, leukocyty, granulocyty, kteří zrovna vytvá řejí peroxid
vodíku a ničí patologické buňky (fagocytóza). Množství našich ochraná řů se zvyšuje
dva až třikrát, podstatně se zvyšuje fermentační aktivita i sekrece hormon ů,
rozpouštějí se tromby, podstatně se zlepšuje mikrocirkulace krve, roste intenzita
energetických a biochemických procesů.
U nemocných a starých lidí se objevuje zvýšení srážlivosti krve z d ůvodu
vytváření se asociátů - shluků erytrocytů, ale i druhých element ů krve, které se p ři
oslabení spojují (slepují se) navzájem, čímž se zvětšuje jejich velikost a nemohou
pronikat skrze buněčnou membránu. Použitím ultrafialového zá ření se tyto asociáty
rozrušují, což nejen zlepšuje tekutost krve, ale zvyšuje také schopnost erytrocytů
pohlcovat kyslík, bez kterého se buňky dusí, nacházejíce se neustále v podmínkách
kyslíkového hladovění, t.j. nemoci. Není naškodu si znovu p řipomenout, že se

rakovinové buňky rozvíjí právě v prostředí bez kyslíku.

Zlepšení všech biochemických a energetických ukazatelů napomáhá tomu, že se
organismus začíná sám vypořádávat s probíhajícími v něm patologickými procesy. To
je důvod, proč je ozařování krve ultrafialovými paprsky v daném intervalu vlnových
délek tak efektivní při léčení prakticky všech onemocnění. Fakticky není kvantová
terapie ultrafialovým světlem přímým lékem nějakého konkrétního onemocn ění, ona
fyziologicky stimuluje hlavní životní funkce organismu, které zlepšují metabolické
procesy, zvyšují energetickou úroveň přirozených mechanismů regulace a vlastní
ochrany, to jest s pomocí této terapie imunitní systém za číná pracovat v tom režimu,
který je do něho zakódován Přírodou. Je třeba ještě doplnit komplex činností, jako
očištění organismu od odpadních látek, vedení zdravého zp ůsobu života a neustálé
trénování těla přiměřenou zátěží, využívat přírodní faktory - vzduch, vodu atd.
zocelující nejen tělo, ale i duši.
V souladu s uvedeným je zcela jasná univerzálnost nabízené metody
ultrafialového ozařování, rozmanitost opravovaných klinických projevů, jednoduchost,
ale také efekt při nevratných procesech nebo ztracených funkcích. Zejména, využití
vyvinutých přístrojů v Afghánistánu při léčení nemocných virovou hepatitidou, p ři
infekcích ran, sepsi, gangrénách, poúrazovém šoku a dalších ukázalo, že stejně
efektivní metody neexistují.
Vyvinutý námi přístroj "Helios-1" prostřednictvím ultrafialového záření provádí
frekvenčně rezonanční podporu organismu, přivedením do normálního stavu narušený
energetický potenciál buňky, procesy metabolismu, imunitní rezistenci. Díky aktivizaci
přirozených energetických mechanismů organismu, on sám již dále provádí korekci.
Jestliže jako příklad vezmeme ten "AIDS", potom reakce na HIV infekci není
specifická, což již mnoho lékařů ví, a samotný virus ješt ě nikdy nikdo nevid ěl,
jelikož není sám, ale je představen několika variantami (svého druhu "svazku" vir ů).
To velmi ztěžuje diagnostiku - chyba je více než pravd ěpodobná, a to již nehovo říme
vůbec o léčení, které nedává žádný efekt, kromě negativního.

Opakuji, že příčinou vzniku jakéhokoliv onemocnění je narušení funkce

oběhového systému a imunity, ochranné funkce kterých musí být vždy siln ější, než
libovolný poškozující faktor, libovolného viru. Na pozadí ekologického, ekonomické-
ho, sociálního a jiného tlaku, kdy organismus zažívá silné stresy, spojené s p řežitím,
vznik různých onemocnění nebo objevení se nových, zatím neznámých - je
problémem zítřka. Libovolné narušení (onemocnění) v organismu je projevem deficitu
imunity, což již v 80. letech XX století oznámila Světová organizace zdravotnictví -
virová hepatitida, chronické nemoci, alergie, bronchiální astma, neplodnost, AIDS a
další. Stačí říci, že v roce 1988, když v naší zemi o AIDS málo kdo hovo řil, m ělo se
za to, že tato nemoc může být pouze v buržoazních zemích, na čtvrtém
Mezinárodním kongresu o AIDS ve Stockholmu (12.-16.6.) jsme sd ělili, že s pomocí
přístroje pro ultrafialové ozařování krve "Helios-1" je možné lé čit uvedená
imunodeficitní onemocnění.
Kromě jiného, klady přístroje jsou:
• použití minimálního množství přelévané krve (místo 300 - 500 ml pouze 10

- 30 ml), což zcela postačuje k nastartování přirozených mechanism ů
imunitního a energetického systému organismu
• ozařování tekutiny probíhá po celém obvodě trubičky, ne jednostrann ě,

jako u jiných přístrojů, což zabezpečuje vysoký stupe ň ozá ření krve (do
80%) a tím zvyšuje efektivnost o 1,5 až 2 řády
• použití jednorázové standardní sady pro p řelévání krve a p řim ěřené

rozměry přístroje, dovolují provádět UFO prakticky v libovolných
podmínkách
Na základě uvedeného se nabízí závěr, že ultrafialové oza řování krve má

všestranný proti zánětlivý, regenerativní, imunitu korigující, znecitlivující, všeobecn ě

podpůrný a ozdravující účinek na organismus, tiší bolest, léčí otoky, zamezuje vzniku
trombů, má vliv na tekutost krve, zvyšuje potenci, to jest, celkov ě má ultrafialové
ozařování krve vybraným fyziologickým spektrem UF záření ve skupině "C" vliv na
celkové ozdravení a omlazení organismu.
Nejdůležitější pak je v této souvislosti to, že UF oza řování vytvá ří ozon, který
se rychle rozkládá na atomární kyslík.
Perspektiva lé čebného efektu

spole čného p ůsobení peroxidu vodíku
a ultrafialových paprsk ů
Při vyhodnocení dat získaných při léčení s pomocí peroxidu vodíku a oza řování
krve ultrafialovými paprsky jsme došli k závěru, že základem efektu oza řování krve
ultrafialovými paprsky je také působení atomárního kyslíku díky dodávané energii UF
paprsků ve fyziologickém rozsahu frekvencí.
Tím léčebným faktorem, který působí při použití přístroje "Helios-1", je
atomární kyslík.
Záv ěr: peroxid vodíku a ozařování krve ultrafialovými paprsky ve vyvinu-
tém námi přístroji - je jen jinou variantou léčení atomárním
kyslíkem.
Při tom správná dávka v různých situacích zabezpe čuje bezpe čnost takového
léčení, přitom tato metoda umožňuje léčit libovolná onemocnění bez použití
syntetických léků, které, jak je pravidlem, snižují imunitu po prvních p říznacích
úlevy.
Zbývá jen spojit oba tyto způsoby léčení - jeden den H2O2, druhý den UFO.
Jelikož velké dávky peroxidu vodíku mohou vyvolat necht ěné reakce, nabízí se
smysluplným aplikovat peroxid vodíku do žíly prostřednictvím UF - přístroje - peroxid
vodíku rychle se rozkládající na světle, se ještě rychleji rozkládá p ři ozá ření UF

paprsky. Do žíly postupuje již voda a atomární kyslík, což dovoluje v t ěžkých
případech aplikovat velké dávky atomárního kyslíku, vyhnout se škodlivé reakci
peroxidu vodíku ve vysoké koncentraci a udělat tuto proceduru zcela bezpečnou.
Jak je vidět, náš přístroj pro ozařování krve ultrafialovými paprsky má

podstatné výhody před jeho analogy.
Na základě znalosti toho, že bez ultrafialového spektra v oblasti "C" nem ůže
existovat ani člověk, ani rostlina ani živočich, byly zkonstruovány p řístroje nejen pro
medicínskou praxi, ale i pro veterináře a zemědělství. Byly p řipraveny instrukce,
přístroje, stroje, o kterých byly informovány všechny, zdálo by se, odpov ědné ú řady,
byly také představeny přesvědčivé důkazy jejich efektivnosti (nap říklad "Helios-1"
úspěšně prošel klinickými testy na vedoucích klinikách země), ale využití toho všeho
se ukázalo být v naší zemi nepotřebným. Víte proč?
Ulehčím vám situaci - je to proto, že tyto přístroje a stroje by "odebraly
kyslík" mnohým firmám, které vyrábějí syntetické léky, minerální hnojiva atd.
Například, rostliny ozařované ultrafialovými paprsky prakticky nepotřebují minerální
hnojiva, ale zároveň zvyšují svůj výnos až 1,5 krát, p řičemž dochází k ozdravení
(rekultivaci) půdy.
Pokud jde o medicínu, na Ministerstvu zdravotnictví Ruské federace mají k
dispozici veškerou dokumentaci pro sériovou výrobu "Helios-1", ale je ud ělána již v
době SSSR, teď musí být provedena znovu pod nálepkou nového státu - Ruska. Není
třeba však dalších asignací, výzkumů, ztráty času a sil. Sta čí prost ě vydat na řízení a
zahájit realizaci, protože jsou potřebné v každé poliklinice, nemocnici. Bohužel, nic z
toho se neděje - Minzdrav Ruska to také nepotřebuje. Proto se vynálezci již d říve
snažili ustavit při Ministerstvu zdravotnictví oddělení, které by se zabývalo realizací
do medicínské praxe perspektivních vynálezů, ale tak, jak dodnes neexistuje, nebude
evidentně existovat ani v blízké budoucnosti.

LÉ ČEBNÉ VLASTNOSTI
A POUŽITÍ
PEROXIDU VODÍKU
Příroda moudře udělala, když dala organismu všechno pro to, aby normálně
fungoval jako soběstačný, samoregulující se systém. Jednou z hlavních schopností
tohoto systému je schopnost buněk imunitního systému (leukocyty a granulocyty) z
vody a molekulárního kyslíku vytvářet - peroxid vodíku. Peroxid vodíku se rozpadá
na vodu a atomární kyslík, což je velmi silnou zbraní proti libovolným patogenním
"nepřátelům", ať již jsou to viry, houby, baktérie nebo jiné parazitní infekce. Jelikož
se při tom vyděluje aktivní kyslík, řeší se tím zárove ň projev hypoxie, vznikající p ři
nedostatku kyslíku, kdy jsou tím postiženy veškeré biochemické a energetické reakce
v organismu, v první řadě pak - mitochondrie, které p řestávají vyráb ět bu ňkám
potřebnou energii. Mitochondrie hrají důležitou roli nejen v životní činnosti bu ňky,
ale i celého organismu. Výše jsme již uvedli, že rakovinové bu ňky mohou žít pouze v
prostředí s nedostatkem kyslíku, to jest při hypoxii, dokonce i p ři nedostatku
mnohých makro i mikroelementů. Laureát Nobelovy ceny O. Warburg o tom hovo řil
již na začátku minulého století. Takže, pokud mitochondrie nedostávají pro svou
životní činnost nutné elementy, potom přechází do režimu fungování bez kyslíku, v
důsledku toho se narušuje dýchání buňky a také proces r ůstu nových a odstra ňování
odumřelých i patologických buněk.
Jednou z důležitých funkcí organismu je také udržení elektrolytické rovnováhy,
to jest homeostázy, neboli kyselo-zásadité rovnováhy. Libovolný odklon od této
rovnováhy svědčí o probíhajících v organismu zánětlivých reakcích, což se d ěje p ři
nedostatku kyslíku v buňkách a v první řadě to má dopad na mitochondrie - ty
malinké elektrárny. Ještě jednou připomenu, že nejde o ten molekulární kyslík, který
vdechujeme se vzduchem, ale o kyslík, získaný v organismu z peroxidu vodíku -
atomární kyslík, který je silným antioxidantem. Nejen že obnovuje funkci bun ěk, ale
také oxidací nezoxidovaných látek odstraňuje z buňky vše, co znemož ňuje její

správnou funkci.
Pokud by buňky imunitního systému, buňky "zabijáci" - leukocyty a
granulocyty - nevyráběly peroxid vodíku, náš život by byl zcela nemožný. Proto
peroxid vodíku musí v organismu vždy být v dostatečném množství, bohužel, z
mnoha důvodů tomu tak ale není. Jak sdělují, nap říklad, doktoři Fletcher a Maalen,
u nemocných leukózou se produkce peroxidu vodíku snížila o 70% a dokud nebude
obnovena plná produkce, vyléčit takového nemocného není možné.
K čemu dochází v organismu při produkci peroxidu vodíku? Je t řeba říci, že
rovnice rozpadu peroxidu vodíku na vodu a atomární kyslík neukazuje úplný obrázek
podstaty procesu, jelikož při rozpadu jedné molekuly peroxidu vodíku vzniká jeden
atom atomárního kyslíku
H2O2 = H2O + 'O' + 23 kcal
Při rozpadu dvou molekul peroxidu vodíku vznikají dva atomy kyslíku, které se
slučují do jedné molekuly kyslíku
2H2O2 = 2H2O + O2 + 47 kcal
Pravděpodobnost vzniku molekul kyslíku z peroxidu vodíku je celkem nízká, s

ohledem na vysokou aktivitu atomárního kyslíku, který v prvé řad ě reaguje v
oxidačně - redukčních reakcích organických radikálů, které pot řebují menší energie,
než je potřebná pro vznik molekul kyslíku. Uvedené reakce probíhají soub ěžn ě, ale s
různými energiemi a tím i rychlostmi, odlišnými co do času i podmínek. Takže v
uvedených reakcích probíhá složitý rovnovážný proces vzniku molekulárního a
atomárního kyslíku, který hraje nejdůležitější roli v průb ěhu oxida čně - redukčních
procesů, jehož narušení má dopad na vznik onemocnění, jejichž charakter není
důležitý, jak již bylo výše uvedeno. Při tom je pozorována ur čitá závislost - aktivita
molekulárního kyslíku je tím vyšší, čím vyšší je koncentrace atomárního kyslíku a
naopak.

Například, v borovém lese je vysoká koncentrace nejen molekulárního, ale i

atomárního kyslíku, který vzniká rozpadem molekul ozónu, jehož v ůni dokonce
cítíme. Spouštěcím mechanismem bio-energetických reakcí, probíhajících v organismu
díky přeskupování elektronů, je atomární kyslík, vznikající z peroxidu vodíku.
Rád bych sdělit několik slov o lustru Čiževského. Čiževského hlavní zásluhou
je důkaz, že ve vzduchu jsou aeriony, bez kterých člověk nem ůže žít. Nazval je
"vitamíny vzduchu". Pokud například živočichy (myši, krysy) necháme dýchat pouze
vzduch filtrovaný přes vatu, potom během dvou až tří týdnů uhynou kv ůli
takovému "sterilnímu" vzduchu. Ukazuje se, že díky navrženému vynálezcem lustru se
získává ionizovaný vzduch, ozon, který se rozkládá na molekulární a atomární kyslík,
mající životodárný účinek. Je to ten ionizovaný vzduch, který dýcháme vedle
vodopádů v horách.
Je tu jedna zajímavá skutečnost. Jestliže je v technickém pr ůkazu p řístroje
uvedeno, že je v objemu 1 m 3 vzduchu okolo lampy tolik a tolik záporně nabitých
částic, zlepšujících zdraví člověka, potom si můžete být jisti, že v tom samém
objemu se nachází také stejné množství kladně nabitých částic, zhoršujících zdraví
člověka. Podstata je v tom, že v Přírodě nic bez vzájemného provázání kladných i
záporných procesů existovat nemůže. S rozvojem civilizace se člověk sám zahnal do
Faradayovy klece, ve které je změněna elektromagnetická složka, kdy je kladných
aerionů více než záporných, v důsledku čehož buňka organismu ztrácející náboj na
membráně, se stává zranitelnou jakýmkoliv škodlivým faktorem. To je d ůvod, pro č
člověk, nacházející se vedle lustru Čiževského a dýchající záporné aeriony, cítí úlevu.
Jedna věc se ale nebere do úvahy při použití tohoto přístroje. P ři činnosti lustru jeho
elementy, rozkládající vzduch na kladné a záporné ionty, k sob ě p řitahují veškerý
prach a špínu, jako vysavač, což následně může mít na funkci p řístroje i na zdraví
člověka negativní dopad.
Jak tedy správně používat lustr? Provětrat místnost, zavřít okna, vylou čit

průvan, zapnout lustr na 20 - 30 min, vypnout, a tak dále periodicky každé 2 - 3

hodiny opakovat stejný postup. Bohužel jsem nenašel žádnou informaci, kolik času
může lustr efektivně pracovat v "polních podmínkách".
Podstata dýchání je ve spojení organického uhlíku a vodíku s kyslíkem ve
vzduchu. Z chemického hlediska je tento proces stejný jak pro živo čichy tak i pro
rostliny, přičemž rostliny vydělují dvacet krát více kyslíku, než pohlcují. Proto se v
atmosféře udržuje pro člověka potřebné množství kyslíku. Všechny tyto reakce
probíhají v následující posloupnosti - molekulární kyslík - ozon - peroxid vodíku -
atomární kyslík s vydělením energie pro udržení teploty t ěla 36,6 °C, vytvo ření
biopole - aury (fungující jako energetická výživa organizmu z okolního prost ředí) i
procesu dělení nových buněk a zničení starých. Obrazně řečeno, každá bu ňka - to je
svého druhu atomový reaktor, dávající energii buněčným proces ům a život celému
organismu.
Možná je záhada geniality Kurčatova v tom, že zkopíroval proces, probíhající v
organismu pro vytvoření atomového reaktoru, ve kterém použil, ve form ě ty čí, uhlík,
snížení jehož koncentrace v organismu vyvolává mutace buněk a jejich ne řízený r ůst,
který je možné zastavit jedině tehdy, když je obnovena rovnováha mezi tvorbou
kyslíku a uhlíku. To je důvod, proč je tak důležité zachovat normální rovnováhu
kysličníku uhličitého a kyslíku, když její narušení zpravidla vede k patologickým
změnám funkce buněk.
Chápání podstaty těchto procesů je základem pro použití peroxidu vodíku pro
léčení různých onemocnění. Doplněním do organismu nedostávajícího se peroxidu
vodíku, doplňujeme vlastně "palivo", které stimuluje atomární procesy, probíhající v
buňce, pobízíme je zahájení činnosti a ochraně od r ůzných poškozujících faktor ů. V
přírodě je mnoho zdrojů atomárního kyslíku - člověk se dob ře cítí v lese, vedle
burácejícího vodopádu, pod lustrem Čiževského, v kyslíkových stanech, p ři oza řování
ultrafialovými paprsky - díky přeměně ozonu na atomární kyslík.
Při poruše tohoto mechanismu, to jest nedostatku kyslíku, o čem jsme již

mnohokrát hovořili, vznikají různá onemocnění nebo i smrt organismu. V tom

případě je třeba pro obnovu rovnováhy kyslíku, stimulaci oxida čních proces ů i
aktivizaci vlastního atomárního kyslíku použít peroxid vodíku.
Při použití peroxidu vodíku perorálně (ústy) nebo do žíly (v biologicky
doporučených dávkách) dochází k jeho rozkladu podle následujícího schématu:
H - O H
= O + O- - na okyselení, charakteristické pro kyselé prostředí
H - O H
H - O O
= + 2H+ - na redukci, charakteristické pro zásadité prostředí
H - O O
Vzorec peroxidu vodíku H-O-O-H ukazuje, že dva atomy kyslíku jsou p římo
spojeny nestabilní vazbou. Koncentrovaný peroxid vodíků je schopen se rozkládat na
vodu a kyslík s výbuchem, proto se v léka řské praxi používá jako roz řed ěný vodný
roztok. Peroxid vodíku, jak bylo uvedeno výše, má slab ě kyselé vlastnosti, které
určují jeho oxidační funkci v kyselém prost ředí, ale redukční - v zásaditém prost ředí,
to jest v takovém, které se nachází v zaneseném organismu.
Aktivita atomárního kyslíku je velmi vysoká a on v první řad ě okysli čuje
atomy elementů, nepřináležejících k danému organismu. Veškerá patogenní flóra se
bojí jako ohně setkání s takovým kyslíkem, jelikož ona vzniká p ři jeho deficitu.
Hlavní úkol atomárního kyslíku - korekce rezonanční frekvence každé bu ňky,
rozvoj nových, ničení starých a nemocných.
Takový mechanismus peroxidu vodíku je potvrzen celou řadou p říklad ů z
praxe.

• Nemocná N., 40 let, onemocněla rakovinou prsu s mnohočetnými metastázami. Operace

nebyla možná, odejela do jedné vesnice na Sibiři, kde byl cedrový les. Prožila tam 6 měsíců
a vrátila se v plném zdraví.
• Mládenec, 16 let, přišel ze školy, při veče ři usnul. Spal 3 m ěsíce. Otec,
vedoucí lékař první pomoci ve Volgogradu hledal pomoc ve všech možných
instancích, včetně Moskvy. Pomoci však nikdo nedokázal.
Provedli dvě procedury ultrafialového ozařování krve, jednu za druhou, s
pomocí našeho přístroje "Helios-1". Na druhý den se mládenec probudil,
nejdříve poznal sestru, potom matku, nakonec se zcela zotavil.
• Nemocný K., 83 let, rakovinový otok (velikosti vejce) na pravém spánku

neustále krvácel. Zákroky prováděné lékaři byly bezvýsledné. Léka ři následně
odmítli cokoliv dále provádět. Bylo rozhodnuto klást na otok tampony smočené
v 15% a později ve 30% roztoku peroxidu vodíku. Po týdnu krvácení p řestalo,
po měsíci zcela vymizel otok. Povrch pravého spánku byl zcela čistý, jakoby
tam dříve ani nic nebylo. Lékaři nemohli uvěřit, jakým zp ůsobem byl
odstraněn otok, se kterým si nevěděli rady.
V knize U. Douglase "Léčebné schopnosti peroxidu vodíku" se uvádí soupis

onemocnění, které mají příčinu v imunodeficitu organismu (revmatická artritida,
lupus, alergie atd.), které se prakticky všechny dají vylé čit p řijímáním peroxidu
vodíku, zvláště pak při aplikaci do žíly. Jen tak mezi ře čí, zvídaví lidé používají
peroxid vodíků jako léčebný prostředek na všechno již více než 200 let.
Ačkoliv byla aplikace peroxidu vodíku do žíly poprvé úspěšně aplikována ve
Francii lékařem Nestenem v roce 1811, o čem informovali v časopise "Lancet" léka ři
Tarcliff a Stebbing, kteří také (1916) použili H 2O2 pro aplikování do žíly pro léčení
různých onemocnění s dostatečně dobrým terapeutickým výsledkem, do dnešního dne

její rozšíření do všeobecné praxe úspěšné nebylo z d ůvodu její jednoduchosti a

finanční nenáročnosti. Samozřejmě, že používání peroxidu vodíku zp ůsobí krach
obrovského průmyslového odvětví vyrábějícího syntetické medikamenty, přinášejících
obrovské zisky, bohužel na úkor zhoršení zdraví těch, kdo je používají.
Vyráb ěné druhy i tradi ční

použití peroxidu vodíku
Peroxid vodíku - bezbarvá kapalina (ve velkých množstvích nebo

koncentracích je slabě namodralá), bez zápachu. Je to nestabilní slou čenina, velmi
dobře rozpustná ve vodě a rozkládající se i při pokojové teplot ě na sv ětle, proto je
lépe skladovat ji v lahvičkách z tmavého skla.
Peroxid vodíku bývá nazýván také pergidrol, gidroperit, laperol (u nás bývá
lidově nazýván jako kysličník - pp). Japonci nedávno vynalezli ekvivalent peroxidu
vodíku s názvem fluzol, který úspěšně používají p ři oza řování onkologicky
nemocných.
Pergidrol - koncentrovaný roztok H2O2, ve kterém je peroxidu 27,5 - 35%. V
lékárnách se zpravidla prodává 3% roztok peroxidu vodíku, často i bez ozna čení
koncentrace.
Mnozí lidé jsou znepokojeni tím, jakoby peroxid vodíku byl zne čišt ěn řadou
organismu škodlivých látek, jako například olovem a zinkem. Na rozdíl od
technického H2O2, peroxid postupující do lékáren je dostatečně čistý, zvlášt ě potom
šarže vyrobené pro porodníky. Samozřejmě, p říměsi olova nejsou žádoucí, ale v tom
množství peroxidu vodíku, které se doporučuje pro vnit řní použití, jsou to zcela
zanedbatelná množství, tím spíše ve vztahu k jeho léčebnému efektu. Množství olova
dostávající se do organismu z jiných zdrojů je vždy vyšší než připouští norma.
Zinek je potřebných elementem, bez kterého neprobíhají mnohé biochemické a
energetické reakce.

Gidroperit - vyrábí se v tabletkách a obsahuje okolo 35% H2O2. Před

upotřebením se tabletky rozpouští ve vodě - 1 tabletka na 1 polévkovou lžíci vody
(15 ml), což odpovídá 3% roztoku H2O2.
Gidroperit je možné přijímat pouze zevně, jelikož není dostate čně čistý.
Peroxid vodíku je tradičně přijímán jako antiseptický, krev zastavující prost ředek,
jako bělící činidlo, pro získání kyslíku i jako oxidační činidlo v raketové technice.
Peroxid vodíku se fermentem kataláza v organismu rozkládá na vodu a

atomární kyslík a tím chrání buněčné struktury od poškození. V opa čném p řípad ě se
buňka zahltí odpadními látkami a proces jako apoptóza (likvidace odum řelých bun ěk,
parazitů) se zastaví.
Je dokázáno, že peroxid vodíku se účastní veškeré bioorganické látkové
výměny - bílkovin, tuků, uhlovodanů, minerálních solí, ale také p ři syntéze
vitamínů, práci všech fermentačních a hormonálních systémů, p ři vývinu tepla v
organismu, umožňuje přenos cukru z krevní plazmy do buňky bez pomoci inzulínu.
Kromě nasycení organismu atomárním kyslíkem, peroxid vodíku hraje i další,
možná ještě důležitější roli - okysličuje toxické látky. Tuto vlastnost doktor Farr
nazval "oxidační detoxikace". Například, okysličením tuků, ukládajících se na st ěnách
cév, nejen že zabraňuje jejímu vzniku, ale i odstraňuje projevy aterosklerózy.
Oxidační vlastnosti peroxidu vodíku jsou velmi silné: jestli 10 - 15 ml H 2O2
(peroxid vodíku) nalít do 1 litru vody, potom se množství mikrob ů v ní zmenší 1000
x! Při tom se zničí dokonce takové patogenní mikroby jako vyvolávající choleru a
břišní tyfus, spory antraxu, které jsou velmi odolné ve vnějším prost ředí. Schopnost
peroxidu vodíku (při aplikaci vnitřně) bojovat úsp ěšně s bakteriálními, houbovými,
parazitními i virovými infekcemi, ale také stimulovat činnost imunitního systému a
zamezovat růstu otoků je potvrzena mnoha laboratorními i klinickými výzkumy. (U.
Dоuglas, 1998).
Po aplikaci H2O2 do žíly buňky "zabijáci" - T-lymfocyty, odpovídající za

činnost imunitního systému, získávají vyšší aktivitu.

Společné využití H2O2 a ozařování krve ultrafialovými paprsky ukazuje ješt ě
silnější terapeutický účinek, zvláště pak, pokud jde o onemocnění spojená s deficitem
imunitního systému jako nap říklad virová hepatitida, chronická onemocn ění,
neplodnost, tak zvaný AIDS, bronchiální astma atd.
Zp ůsoby lé čebného použití

peroxidu vodíku
Dostávám spoustu dopisů, stává se, v některých se píše o nebezpe čí použití

peroxidu vodíku, zvláště pak, pokud jde o aplikaci do žíly.
Obecně, než něco doporučuji jiným, nejdříve to vyzkouším sám na sob ě.
Vězte, že já sám sobě i svým blízkým aplikuji peroxid vodíku do žíly pomocí
injekční stříkačky doma v kuchyni - nu a stále žiji!
Peroxid vodíku je roztok, kde jsou molekuly atomárního kyslíku odd ěleny
jedna od druhé molekulami vody, a tedy, na rozdíl od molekul čistého kyslíku jsou
velmi malé a riziko plynové embolie se prakticky vylučuje.
Negativní vliv peroxidu vodíku při vnitřním užití se vysvětluje tím, že je v

trávicím traktu málo fermentu katalázy nebo tam není v ůbec. Proto je doporu čené
dávkování ne více než 10 kapek peroxidu vodíku 30 minut p řed jídlem nebo 1,5 - 2
hodiny po jídle. K tomu ještě se doporučuje 10 denní zahajovací proces z d ůvodu
postupného přivyknutí. Při tom každý nemocný může sám pro sebe stanovit optimální
dávku, která dokonce nepřevyšuje 3 - 5 kapek na jednu aplikaci.
V našem "civilizovaném" způsobu života jíme smažené, tu čné, uzené a ke
všemu ještě otrávené chemickými látkami pokrmy, ve kterých není v ůbec kyslík,
proto se na jejich strávení spotřebuje ohromné množství kyslíku. P ři tom tkán ě
přežívají prakticky v anaerobním (bez kyslíku) prost ředí a jsou nuceny se "rvát" za

každý "doušek vzduchu". Proto u některých lidí p říjem dokonce jen 2 kapek peroxidu
vodíku vyzývá někdy různé nevolnosti i mdloby, jak se stává m ěstskému člov ěku,
když se ocitne v lese. Organismus člověka se kv ůli nedostatku pohybu, nesprávným
návykům stravování i druhým vlivům prakticky vždy nachází ve stavu nedostatku
kyslíku, proto příjem peroxidu vodíku při různých pocitech nesprávného fungování
organismu nebude zbytečným.
Jestliže se po aplikaci peroxidu vodíku objeví jakékoliv diskomfortní pocity,
bolesti, těžkost atd, potom na 1 - 2 dny aplikaci peroxidu vodíku p řerušte nebo
zmenšete dávkování na 3 - 5 kapek.
Při aplikaci peroxidu vodíku se doporučuje přijímat i vitamín C (jeden strou ček
česneku denně by měl stačit).
Aplikace H 2 O 2 vně
1 - 2 čajové lžíce 3% roztoku H2O2 na 50 ml vody
Aplikuje se v podobě zábalů (vydržet 0,5 - 1 hod), mazání na libovolná

bolestivá místa (oblast srdce, cévy atd.), pro výplachy úst, vlh čení k ůže p ři
onemocnění Parkinsona, roztroušené skleróze atd.
Při kožních onemocněních (ekzémy, psoriáza a další) je možné použít nejen 3%
roztok peroxidu vodíku, ale i 15 -25 - 33% roztok, p řipravený z tablet hydropyritu
(nevím, zda to má u nás takový název - pp), který lze zakoupit v obchodech s
chemickými reagenty. Je potřeba mazat vyrážku 1 - 2 x denně, dokud nezmizí.
Pokud máte na nohách plíseň nebo v jiných místech nebo bradavice na t ěle
nebo jiné vyrážky, je třeba je omývat 3% roztokem peroxidu vodíku n ěkolikrát denn ě
a ony zmizí.
Při různých onemocněních uší, ztrátě sluchu nejd říve aplikujte 0,5% roztok
peroxidu, postupně zvyšujte koncentraci na 3% (kapat do uší nebo aplikovat pomocí

vatového tamponu).
Aplikace vnit řn ě
začít z 1 kapky peroxidu na 2 - 3 polévkové lžíce vody (30 - 50 ml) 3 x denně

30 minut před jídlem nebo 1,5 - 2 hod po jídle, každý den přidejte 1 kapku peroxidu
navíc až do 10 kapek celkem v 10. den
Poté udělejte 2 - 3 dny pauzu, následně aplikujte po 10 kapek 3 x denně
s pauzou každý druhý nebo třetí den. Někteří nemocní pauzy nedělají vůbec.
Pokud je to potřeba,
děti do 5 let mohou přijímat 1 - 2 kapky peroxidu na 2 polévkové
lžíce vody
děti od 5 - 10 let mohou přijímat 2 - 5 kapek peroxidu na 2 polévkové
lžíce vody
děti od 10 - 14 let mohou přijímat 5 - 8 kapek peroxidu na 2 polévkové
lžíce vody při každé aplikaci, 30 minut před jídlem nebo 1,5 - 2 hod po jídle
Aplikace do nosu
při libovolných onemocněních nebo diskomfortním pocitům (chřipka, rýma,

bolest hlavy), hlavně při nemoci Parkinsona, roztroušené skleróze, onemocn ění
nosohltanu (genyantritis, zánětu dutin), šumu v hlavě a dalších, je t řeba kapat
peroxid vodíku do nosu takto:
10 - 15 kapek na 1 polévkovou lžíci vody

a celé kapátko zakapat nejsříve do jedné, potom do druhé nosní dírky.
Po 1 - 2 dnech je možné zvýšit dávkování na 2 - 3 kapátka do každé nosní dírky,
poté aplikovat po 1 ml pomocí 1 ml injekční stříkačky (bez jehly!!! -pp)

Když po 20 - 30 sekundách z nosu začne vycházet sliz, je t řeba jít nad vanu,
naklonit hlavu k rameni, prstem stisknout nosní dírku, která je naho ře a ze spodní
nosní dírky vyfouknout klidně vše, co lze. Poté naklonit hlavu ke druhému rameni a
opakovat podobně.
10 - 15 minut nejíst a nepít!!!
Z dopisů
Chci se s vámi podělit, co se se mnou stalo poté, co aplikuji peroxid vodíku.
Je mi 73 let, přečkala jsem infarkt i mrtvici, pravá strana t ěla byla prakticky
ochrnuta, pohybovala jsem se po pokoji s obtížemi kvůli silným bolestem v oblasti
srdce, v kloubech. Otáčet hlavou jsem mohla pouze společně s celým tělem a já
nevím co všechno mi ještě bylo. Začala jsem p řijímat H 2O2 podle vaší rady, kapat do
nosu a dokonce jsem ho roztírala i po těle. Po 1 - 2 týdnech jsem pocítila slabou
úlevu, ale ke konci měsíce, jakoby praskla nějaká pružina, veškeré bolesti v oblasti
srdce i v kloubech zcela vymizely.
Po 7 měsících se cítím o 10 let mladší, jako p řed onemocn ěním. Sama chodím
do obchodu, neustále cvičím, celé léto jsem pracovala na zahrad ě. Také jsem chodila
po zemi na boso a občas se pošlehala metličkou z kop řiv. Nyní všichni moji sousedé
žijí podobným způsobem života, pochopili, pokud se nepostaráme sami o svoje
zdraví, ono samo bez vlastního přičinění nep řijde, tím spíše ne od lék ů, kterými nás
jen dlouhodobě tráví. Děkuji Bohu, že jste na svět ě. P řeji zdraví vám i vašim
spolupracovníkům.
T. Gordejeva, Kirov

Komentá ř: Jak vidíte, výsledek se nedostavil ihned, a když žijí bu ňky

nemocných bez přístupu kyslíku dlouhodobě, doba pro p říjem peroxidu vodíku je
neomezená.
Je mi 64 let, v 50 letech jsem dostal infarkt, po p ůl roce se p řidal vysoký

krevní tlak, který dosahoval 250/140 mm rt. sloupce. V 60 letech se p řidala srde ční
arytmie, tachykardie, prostata, která přešla do stádia adenomu. Od 52 let jsem
invalidou a bez ohledu na množství přijímaných léků a léčení v nemocnicích, bylo
mi stále hůře. Výsledkem bylo - těžká dušnost, chodil jsem s velkými obtížemi,
ohýbat jsem se kvůli otokům na nohou nemohl, pohyboval jsem se pouze s pomocí
blízkých, zhoršovala se mi paměť, neustále mi šumělo v hlavě. Přemýšlel jsem již i o
ukončení života na Zemi, abych nemučil ani sebe, své blízké, ani léka ře, kte ří
nevěděli, co dělat.
Začátkem roku 2000 jsem se seznámil s doporučeními profesora Neumyvakina
a začal jsem aplikovat peroxid vodíku a začal jsem se také zabývat posilujícím
cvičením, aplikovat kontrastní sprchování, chodil při libovolném po časí, to jest,
nespoléhal jsem na nikoho, věnoval jsem se svému zdraví, jak hovo ří Ivan Pavlovi č,
komplexně.
Ve výsledku, nyní (říjen 2003) se cítím být prakticky zdravým člov ěkem.
Krevní tlak 130-140/85-95 mm. rt. sl. extrasystoly jsou, ale nevnímám je, chodím
volně, páteř se ohýbá, cvičím "Břízku", stojím na hlavě až 1 minutu, !chodím" po
hýždích, v noci jsem téměř přestal chodit na WC. Šum v hlav ě i otoky nohou
zmizely.
Profesor Neumyvakin má pravdu - zdraví si musíme sami odpracovat, cvi čení a
ranní procedury mi trvá okolo hodiny, během dne procházka 1 - 1,5 hodiny. Ve
zbytku času - fyzická práce na zahradě. Nehled ě na to, že jsem zestárnul, cítím se
mnohem lépe než před onemocněním. Vše je jednoduché, ale bez vlastního p ři čin ění
zdraví nepřijde. Lékaře nenavštěvuji, ale jestli už p řijdu, diví se, jak to, že ješt ě žiji,

když podle jejich měřítek jsem měl dávno zemřít. Tak jim říkám" "Nedo čkáte se".
Mimochodem, někteří z nich již nejsou mezi námi.
Co z toho vyplývá? Mnozí, ke komu jsem se d říve obracel, mi nemohli
poradit, co mám dělat, jediný to dokázal - Vedoucí národní lé čitel Ruska. Jak se
mám nyní chovat k oficiální medicíně, která se odvrací od nemocných, kv ůli kterým
vlastně existuje?
S úctou i díky Vám, za moudré a jednoduché rady, vypln ěním kterých se
nemocní stávají zdravými
I. P. Potzorov, Lipeck
Na starost přišlo mnoho bolestí a zdá se, přivykla jsem k nim, ale neustálý
pocit slabosti, roztěkanosti, únavy, dokonce od nepatrné námahy, mi udělaly ze
života peklo. Začali jsme s mužem aplikovat peroxid vodíku podle rady I. P.
Neumyvakina. Po první dekádě jsem nic necítila, ale následně se začaly dít zázraky.
Střeva začala vypuzovat cosi nepopsatelného - jakési povlaky, černotu, kaménky -
trvalo to více než týden. Brzy se začalo podobné dít i u muže. Kdybyste vid ěli, jak
jsme ožili, omládli jsme nejméně o 10 - 15 let. Opravdu je to vše jen peroxid
vodíku?
V. I. Morozova, Tomsk
Komentář: Podstat je v tom, že vznikající při rozpadu peroxidu vodíku v
organismu atomární kyslík je nejen velmi silným doplňkovým zdrojem pro
nasycení tkání kyslíkem, ale je i oxidačním činidlem toxických produkt ů, které
blokovaly funkci střev. Někteří vědci tvrdí (profesor Esenkulov), že peroxid vodíku
poškozuje buňky řasnatého epitelu tlustého střeva, což se negativně odrazí na jeho
funkci. Peroxid vodíku - to není jen produkt činnosti buněk - "zabiják ů", ni čících
libovolnou patogenní mikroflóru, viry, houby. Peroxid vodíku - to je svého druhu
univerzální prostředek pro udržení všech pro život d ůležitých proces ů na optimální
fyziologické úrovni. Buňky imunitního systému - lymfocyty a granulocyty - naši

spasitelé a ne ničitelé. To je důvod, proč po okysličení neokyselených látek, je

peroxid vodíku vyvádí z organismu, "navozuje pořádek" ve st řevě.
Z celé duše děkuji za rady o aplikaci peroxidu vodíku. Jsem invalida II

skupiny, je mi 77 let. 44 roků jsem pracoval ve věd ě. V roce 1990 jsem prožil
rozsáhlý infarkt myokardu. Od té doby mne trápí angína pectoris, p řejít 5 minut z
domu do institutu jsem bez přestávky a použití nitroglycerínu nedokázal. A to jsem
se léčil nejlepšími léky. Před rokem se můj stav rapidně zhoršil, musel jsem odejít
do penze. Ve věstníku "ZOŽ" jsem se dočetl o užitku peroxidu vodíku, za čal jsem
přijímat 30 kapek denně. Po několika týdnech, angína pectoris, která je vyvolána,
jak je známo, nedostatkem kyslíku v srdečním svalu, zcela zmizela. Kyslík peroxidu
vodíku zabezpečil veškeré potřeby srdce. Postupně jsem ukon čil užívání veškerých
preparátů, určených k rozšíření cév. Užívám pouze peroxid vodíku a cítím se velmi
dobře - jakoby mi vyměnili srdce. S potěšením řídím auto, v lét ě jsem úsp ěšn ě
pracoval na zahrádce (kopal, sázel, plel, sklízel). Dnes snadno ujdu i 5 km.
Profesor G. P. Kutuzov, Lobňa
Píše vám důchodkyně, veterán války s prosbou o vyjasnění metodiky příjmu peroxidu
vodíku. Od 16 dubna 2003 jsem začala přijímat peroxid, z počátku 1 kapku až do 30
kapek s přestávkou. Zřejmě jsem nesprávně pochopila vaši radu a p řijímala jsem
dvakrát denně ráno a večer po 30 kapek. Žádné problémy jsem necítila, naopak, po
aplikaci se dostavila bodrost, dříve jsem se s obtížemi pohybovala, nyní jsem za čala
snadno a rychleji chodit, necítím únavu. Ale po 1,5 m ěsících takového p říjmu
peroxidu jsem začala vnímat velké zhoršení zraku- Jelikož se mi n ěkolik let vyvíjel
progresivně šedý zákal, obrátila jsem se na lékaře, který mi sd ělil, že p říjem
peroxidu mohl můj stav zhoršit a že je nutná rychlá operace. Co mám d ělat?
Přijímat peroxid nebo ne?
A. Sviridova, Kazaň

Komentář: Vážená Naděždo Sergejevno!

V organismu se postupně akumulují jevy, které, když dojdou do určité hranice,
se přetvoří do toho nebo jiného onemocnění. Šedý zákal vám p řece již dávno
dozrával, a v tomto případě peroxid vodíku, díky svému vlivu, mohl zesílit procesy
látkové výměny v oku, je možné, že to může být za čátek rozpoušt ění šedého zákalu,
čemuž jsem byl několikrát svědkem. Není ale potřeba zvyšovat jednorázovou dávku
peroxidu vodíku - 10 kapek na 30 -50 ml vody.
Povím vám o tom, jak mne 6 let trápila bronchiální astma, hlavn ě v noci mi
bylo moc zle. Nemohla jsem spát, dusila se. Tu jsem jednou ve v ěstníku našla
rozhovor s I. P. Neumyvakinem. Ihned jsem uvěřila peroxidu vodíku a za čala ho
užívat, jak doporučoval doktor. Stal se zázrak - bronchiální astma, která m ě mu čila
tolik let, byla pryč. Jaké je to štěstí, nedusit se a žít normální život!
Valentýna K. Dimitrovgrad
Před rokem mne moje nemoci - revmatizmus, polyarthritis, artróza kolenních

kloubů - dovedly do politováníhodného stavu. Bolesti byly pekelné, tém ěř jsem
nemohla chodit. Žiji sama a neměl mi kdo pomáhat, ale žít se musí. Do práce jsem
se plazila malinkými krůčky, téměř jsem ztrácela vědomí. Lékaři mi sd ělili, že lé čení
mých neduhů není v jejich moci a prakticky mne nechali napospas. Cítila jsem se
odsouzena k pomalé mučednické smrti. Celý měsíc jsem téměř nespala, žíly mi
otekly, nohy se mi pokryly nějakými velkými šiškami, stále mne mu čily kře če,
nebylo to možné vydržet.
A najednou, když se smrt zdála být jediným východiskem, se mi dostal do
rukou článek profesora I. P. Neumyvakina o peroxidu vodíku. D ěkuji Bohu, že jsem
se dozvěděla o tomto udivujícím léku! Okamžitě jsem začala užívat peroxid vodíku.
Nyní žiji normálně, pracuji a doufám, že se vyléčím úplně. Aby bylo možné pocítit
přínos peroxidu vodíku, zdá se, že je ho potřeba užívat delší dobu. Výsledek je

zřejmý. Odcházejí dokonce velmi těžké neduhy, kterými jsem trp ěla, ale k ře če v
nohách mě trápily dál.
Přečetla jsem si i článek o přístroji "Nevoton" - p říliš drahý, nem ěla jsem na
něj peníze. A tu mě napadlo - co to je vlastně tento p řístroj? P řece oby čejný kousek
magnetu, vlepený do umělé hmoty. Vzala jsem šroubovák, zašla do kuchyn ě a
odmontovala z dvířek kuchyňské linky malé magnety. Vzala jsem lepidlo a p řilepila
magnet na gastrocnemius2. A sláva! 10 minut jsem cítila silnou bolest, která
postupně odezněla. Přilepila jsem magnet i na druhou nohu a šla jsem spát. Ukázalo
se, že kromě utišení bolesti, působily magnety i močopudně - celou noc jsem b ěhala
na WC. Ráno jsem si prohlédla nohy a vzdychla - žádné otoky, za jednu jedinou noc,
zmizely ohromné revmatické šišky a během celé noci žádná k ře č. Vyzkoušela jsem i
větší magnety, ale bolelo to, působily silně, použijte malé magnety. Na
osteochondrózu, artrózu, bolestech na různých místech velmi dob ře pomáhají
magnety. Můj stařičký otec sotva kulhal - bolely ho klouby. P řemluvila jsem ho a
přiložila mu maličké magnety. Co myslíte - za tři dny vesele běhal.
Larisa Petrovna Kolčenko
Petropavlovsk
Komentář: Vážená Lariso Petrovno!

Zcela náhodou, spíše intuitivně jste našla zp ůsob lé čby, který vymyslel
Zasloužený vynálezce Ruska V. S. Patrasenko, zakladatel nového sm ěru -
magnetoterapie s jejími magnetotrony. Věc se má tak. Magnetické pole Zem ě v
současné době velmi zesláblo z mnoha důvodů a náš organismus na to ješt ě
nereaguje. Buňky ale již cítí energetický hlad. Patrasenko našel magnetickou složku,
která svojí strukturou a gradientem odpovídá magnetickému poli Zem ě a s pomocí
svých magnetů fyziologicky dočerpává chybějící energii buňkám, které potom
2 Muscullus. gastrocnemius je dvoukloubovým svalem, neboť začíná již na spodní části kosti stehenní (oba kondyly
femuru), takže překlenuje kolenní kloub. Bříška obou hlav jsou patrná na reliéfu lýtka. Funkčně se zapojuje navíc
jako pomocný flexor kolena. - http://medicina.ronnie.cz/c-2037-svaly-berce-dorsalni-strana.html

začínají normálně pracovat. Dokonce obyčejné magnetické zámky na dví řkách

(mimochodem, také jsou jeho vynález) ukázaly zázračný efekt. Magnetotrony mají
reologický efekt (tekutina se stává více tekutou). Ve starším v ěku, u málo
pohyblivých lidí, v důsledku změny viskozity krve v ní vznikají asociáty (shluky) -
slepence elementů krve z, těch vzpomínaných výše, erytrocyt ů, když zv ětší svoji
hmotnost, již nemohou proniknout skrze membránu bu ňky, což ji nutí hladov ět a
ona onemocní. Magnetotrony dočerpávají do buněk energii, asociáty se rozpadají a
stávají se samostatnými a začínají zase normálně zabezpe čovat dodávání výživných a
vylučování odpadních látek.
Nezmýlím se, když řeknu, že se každý z nás nejvíce bojí mrtvice. Také se
bojím. Před 20 - 25 lety se mi začaly objevovat periodicky otoky na levé tvá ři, p ři
doteku jsem cítila ostrou bolest, a zároveň s tím se projevil i zánět levého ucha i
víčka levého oka. Chodila jsem k lékařům. Otorhinolaryngolog mi doporučil
vibromasáž nemocného ucha a co se týká zraku a zarudlých ví ček, byla mi
doporučena masáž skleněnou tyčinkou. Když jsem se po dvou týdnech ujistila, že
tyto procedury jsou zcela k ničemu, p řestala jsem je provád ět. Jen jsem zbyte čn ě
marnila čas a tak tak, že jsem nezmeškala dobu, kdy jsem ješt ě mohla sama sob ě
pomoci. Tehdy jsem si udělala diagnózu - před mrtvičný stav.
Co dělat dále, jak se zachránit? Uvědomte si, byly to 70 - 80 léta - pod
kontrolou a zákázaná byla joga, dýchání podle But ějka, Boris Bolotov byl za m řížemi
za svoji knížku "Nesmrtelnost - je reálná". Disidenty odhalovali, zavírali do v ězení a
články ve "Zdraví" byly bezobsažné a jednotvárné. Mezi tím vším se mohla myslící
bytost zalknout a já jsem se rozhodla sama bojovat s touto nemocí!
Pomohla mi má profese. Jsem inženýr geolog a většinu svého života jsem
strávila v polních podmínkách. Bydleli jsme ve stanech, nem ěli jsme televizi, ale
měli jsme staré rádio "Rekord", na kterém jsme s kolegy lovili "Hlas svobody".
Tehdy ho rušili, ale my jsme vydrželi a snažili se zachytit v tom pekelném šumu

jednotlivá slova. Na té vlnové frekvenci vždy dávali (dnes také) veškeré novinky o
zdraví americké populace. V jedné z reportáží jsem zaslechla následující (uvádím
téměř doslova).
Mrtvice nehrozí těm, kdo se pravidelně starají o svůj chrup s pomocí peroxidu
vodíku a jedlé sody. Američtí lékaři, kteří během 10 let vedli výzkum s 20 000
pacienty, zjistili, že to podstatným způsobem snižuje nebezpečí krvácení do mozku.
R ecept: na 0,5 čajové lžíce jedlé sody nakapat 5 - 6 kapek peroxidu vodíku,
rozmíchat a nanést na gázový nebo vatový tampon. Potom tím tamponem čisti zuby
a zlehka masírovat dásně 4 - 5 minut. Tuto proceduru je třeba dělat ráno, po
vyspání. Je možné ji provádět i večer před spaním.
Od té doby provádím tuto proceduru každý den, vždyť peroxid vodíku je velmi
levný a dostupný, používá se při dezinfekci otevřených ran. Pomáhá podstatným
způsobem při léčení mnoha celkem nebezpečných onemocnění a dokáže se postavit
celé armádě škodlivých bakterií a virů. Jaký je výsledek za 20 let užívání peroxidu
vodíku? Začnu tím, že v 63 letech mám vlastní zuby, zrak -100%, čtu nejmenší text
"ZOŽ" bez brýlí, řeč - srozumitelná, paměť - nenarušena, chu ť, čich, apetit - vyšší
kvality. Na nemocné ucho si již ani nevzpomínám. Jsem neskute čn ě vd ěčná, že jsem
zaslechla tu informaci. Mimochodem, dnes i naši vědci tvrdí, že pokud by naše
krevní destičky nevyráběly peroxid vodíku (z atmosferického kyslíku a vody), Zem ě
by již dávno byla obydlena jen bakteriemi, viry, houbami, parazity a jinou havětí.
Samozřejmě, pokud společně s užíváním peroxidu vodíku vedete rozumný
způsob života ( já sama moc dobře vím, že profese geologa nau čí člov ěka
asketickému způsobu života), s neustálým tréninkem organismu, potom problémy se
zdravím mizí.

Mám 64 let. 40 let jsem měla vysokou rychlost srážení krve (35-40 mm/hod).
Navštěvovala jsem různé lékaře, zkoušela jsem zjistit příčinu, marně. Domnívala jsem
se, že do mého organismu byl při porodu zanesen streptokok, který se mi usadil v
krvi. Jak se ho zbavit lékaři nevěděli. Když jsem si p ře četla články profesora I. P.
Neumyvakina, ihned jsem jim uvěřila a začala jednat. Provedla jsem o čistu st řev a
začala užívat peroxid vodíku podle doporučení. Po 10 dnech jsem šla k léka ři na
kontrolu a nemohla jsem uvěřit vlastním uším, když mi řekl, že všechny ukazatele
jsou výborné. Dokonce EKG bylo v normě, i když d říve vykazovalo narušení
vodivosti. Moje radost byla obrovská, trpět 40 let a vyléčit se za týden?
L. Jasko, Volgograd
Můj muž má velmi vážné zhmoždění mozku. Je invalidou I. skupiny. Ochrnutí

levé strany těla, včetně jazyka. Nevnímá chuť, čich, pocit hladu a sytosti, vnímání
světla, řeč, paměť, prostě všechno možné. Já jsem invalida II. skupiny - bronchiální
astma, angína pectoris (všechny nemoci by bylo na dlouho uvád ět). Po vyslechnutí
interview Neumyvakina, jsme s mužem začali užívat peroxid vodíku dvakrát denn ě
po 10 kapkách plus dvě dražé vitamínu C. Řekli jsme si, nemáme co ztratit, t řeba to
pomůže. Začaly se dít věci! Muž začal mluvit, přestala mu vypadávat z levé strany
úst potrava, cítí hlad i sytost, rozlišuje - slané a neslané, zlepšila se mu barva k ůže,
pamatuje si zastávky. U mě se také projevila nějaká, i když ne tak markantní jako u
muže, zlepšení.
T. Verbilo, Krasnojarsk
Muž má adenom prostaty. Je po dvou operacích. Bez ohledu na to se mu
zhoršil odvod moči a stav střev. Po p řečtení "ZOŽ" za čal užívat peroxid vodíku.
Výsledek: ukazatel prostatického specifického antigenu se snížil s 6,6 na 2,0, což je
norma, naladila se funkce močového měchýře, v noci vstává zřídka kdy, když d říve
to bylo 3 - 5 krát za noc. Střeva začala normálně pracovat.
L. Grinberg, Saratov

Od 35 let strádám od vysokého tlaku, srde ční arytmie, tromboflebitidy 3 s

neustálými otoky nohou. Po punkci kostní dřeně mě 20 let sužoval ischias - lé čili
mě, ale stejně jsem chodila jako otazník. Začala jsem užívat peroxid vodíku. Po
desetidenní kůře jsem nic nového nepozorovala. Ale po druhé desetidenní k ůře se se
mnou začaly dít zázraky. Zmizela arytmie, krevní tlak, který níže 160/100 nebýval,
najednou byl 120/90, otoky nohou s p říznaky tromboflebitidy také zmizely. Co bylo
ale udivující, narovnala se mi páteř a vlasy mi začaly tmavnout.
Galina Konstantinovna, 65 let, Moskva
Zdravím vás Ivane Pavloviči!

Dostala jsem vaši knihu4, napsanou společně s Ludmilou Stěpanovnou, - je to
pokladnice moudrosti a jednoduchých rad, které jsem nenalezla v žádné jiné knize,
týkající se lidového léčitelství. Již osm měsíců plním všechny rady a užívám peroxid
vodíku, také ho kapu do nosu. Velmi vám za to d ěkuji! Zapomněla jsem, co je to
bolest hlavy (diagnóza - tenzní bolest hlavy, určená léka ři, bez stanovení p ří činy) a
prakticky si nevzpomínám ani na bolest kloubů.
Trápí mě ale otázka, zda mohu užívat peroxid vodíku i v dob ě t ěhotenství? Je
mi 32 let a ještě doufám, že porodím další dítě.
J. Žuravleva, Volgograd
Komentář: Vážená Julie! Jak je uvedeno v knize, kontraindikace p ři užívání

peroxidu vodíku v doporučených dávkách nejsou. Tím více se to týká t ěhotenství,
kdy dítě potřebuje čisté prostředí, bez patogenní mikroflóry, což je možné zabezpe čit
pouze pomocí peroxidu vodíku.
Je známo, že věstník "ZOŽ" má velký úspěch v Americe. Samozřejm ě, mezi
rusky hovořícím obyvatelstvem. Navíc, nezřídka mnozí američtí obdivovatelé píší do
Ruska dopisy. Nejaktivnějším mezi nimi je člověk, kterého ranila mrtvice a píšící pod
3 tromboflebitida.- zánět povrchové, epifasciální žíly

4

pseudonymem ENGE. Uvedeme fragment z jeho materiálů v rubrice "Život po

mrtvici", zejména v rubrice "Mně pomáhá peroxid vodíku".
Po seznámení se s materiály I. P. Neumyvakina o peroxidu vodíku jsem se

rozhodl vám napsat. Dostal se mi do rukou zajímavý materiál, potvrzující teorii i
praxi profesora.
Mně osobně 3% roztok peroxidu vodíku pomáhá. Uvedu jen jeden p říklad. Po
mrtvici mě obtěžovala řada nepříjemných, takzvaných vedlejších efekt ů od
předepisovaných lékaři chemických preparátů, které ztěžovaly již tak složitou situaci.
Konkrétně se mi podařilo zbavit se s pomocí peroxidu vodíku bradavic, které
se mi vysypaly na velmi choulostivém místě - perineu. Lékaři, na které jsem se
obrátil, mi navrhli odstranit je operativně. Nakonec, když jsem vzal do úvahy m ůj
tristní stav, rozhodl jsem se pro peroxid vodíku.
Před spaním mi žena přikládala přímo na postižená místa tampóny vyrobené z
papírových kapesníčků, namočené v 3% peroxidu vodíku. Přiloženy zůstávaly do
rána. Tuto proceduru jsem prováděl 3 ned ěle. Jak jsem se divil, když tu jednou ráno
jsem zjistil, že všechny bradavice jsou pryč. P řed tím mi je n ěkolikrát vypalovali
jakýmsi přístrojem, ale vždy se na stejných místech5 znovu objevily .
Pokud se vyjadřují k peroxidu vodíku lidé z oficiální medicíny, pak ve velké
většině jsou jednoznačně "proti". Nemá smysl zde o něčem mudrovat - prodávat
drahé léky je mnohem výhodnější, než peroxid vodíku. Již se objevily i p řípady, kdy
se prodávaly preparáty s peroxidem vodíku doplněné různými nefunkčními p řísadami,
ale za cenu několika násobně převyšující cenu "základu". P ředstavte si, lidé tyto
krásné spreje a bublinky kupují, protože mají velmi silnou reklamní podporu (to samé
se děje kromě jiného i v Rusku).
Je třeba si všimnout, že ve všech těch výrobcích je obsah kyslíku mnohem
menší, než v obyčejném peroxidu vodíku.
5 Pravděpodobně jde o jeden druh bradavic - condilomach.

Obsah kyslíku je velmi důležitý ukazatel. Ivan Petrovi č Pavlov svého času
prohlásil, že život - to je neustálý boj s nedostatkem kyslíku. Tento d ůležitý výrok
celosvětově proslulého vědce se týká veškerého života na naší planetě.
Je známo, že peroxid vodíku může být katalyzátorem v plazm ě i v bílých
krvinkách. Může pronikat skrze buněčné membrány erytrocyt ů a dodávat jim
doplňující množství kyslíku.
Mimochodem, buňky našeho organismu, které bojují s infekcemi, se nazývají
granulocyty. Vyvíjejí peroxid vodíku a jsou jakoby v první linii ochrany p řed
bakteriemi a viry.
Přítomné v organismu člověka molekuly peroxidu vodíku hrají velmi d ůležitou
roli. Jsou účastny průběhu mnoha důležitých životních proces ů v našem t ěle. Nechci
zde rozvíjet lekce o mikrobiologii, chci jen zd ůraznit, že proteiny, karbohydráty.
vitamíny a minerály, aby mohly plnit své d ůležité funkce, nutn ě pot řebují p řítomnost
peroxidu vodíku. Ne náhodou bylo ve vědecké medicínské literatu ře publikováno více
než 6 000 odborných statí o peroxidu vodíku, opakuji - toho jednoduchého, levného
a univerzálního prostředku. Bohužel, oficiální medicína dává p řednost zaml čování
těchto faktů. Naopak se všude propagují drahé preparáty, jejichž efekt není
dostatečně prozkoumán a dopady aplikace jsou nejasné.
Takže, buďte zdrávi a nespěchejte užívat léky, o nichž nemáte podrobné a
jasné informace.
Peroxid vodíku - silný zdroj atomárního kyslíku a navíc, je ú častníkem
procesu, při kterém krvinky likvidují škodlivé bakterie. Kv ůli tomu pokra čuji s
výplachy úst peroxidem vodíku a otevřeně prohlašuji, že se můj celkový stav zlepšil.
Kromě toho, jak jsem již psal, podařilo se mi díky peroxidu vodíku zbavit se
bradavic, které mě velmi obtěžovaly a život se mi zase začal líbit.
Nyní mohu dělat to, co jsem nemohl dělat d říve. Velmi d ěkuji redakci i
profesoru Ivanovi Neumyvakinovi. Vy jste mě p řiměl užívat peroxid vodíku a
výsledek je na štěstí vynikající.

Jedinečnost peroxidu vodíku je také v tom, že je možné ho užívat sou časn ě s

jinou terapií. Je důležité si jen pamatovat, že užívat peroxid vodíku je t řeba
odděleně, jen na lačno a nemíchat ho s jinými preparáty.
ENGE, Kalifornie
Někteří nemocní ve svých dopisech uvádí informace o diskomfortních pocitech

při vnitřním užívání peroxidu vodíku - tíživý pocit v žaludku, pulsující bolesti, což
vyvolává obavu ohledně případných vředů nebo rakoviny z d ůvodu rozleptávání
žaludeční stěny atd. K tomu je třeba poznamenat: ano, peroxid vodíku skute čn ě
vstupuje v žaludku do reakce s tukovými kyselinami, vytvá ří hydroxylové radikály,
což je spouštěcím mechanismem pro vznik různých nemocí. Jak jist ě víte, v
organismu také vzniká mnoho různých ferment ů, mezi nimi i kataláza, která rozkládá
peroxid vodíku na vodu a atomární kyslík, ale v žaludku je t ěchto ferment ů málo
nebo tam dokonce nebývají vůbec, závisí to od jeho stavu.
Nicméně, jak píše ve své knize U. Douglas jako odpověď na oznámení
japonských výzkumníků, dávajících negativní stanovisko k užívání peroxidu vodíku
vnitřně, Úřad pro potraviny a léky USA v 1981 roce vyhlásil následující: "po
prostudování všech materiálů o peroxidu vodíku se domníváme, že jsou nedostate čné
k tomu, abychom považovali peroxid vodíku za karcinogenní látku, vyvolávající
rakovinu dvanácterníku".
Na základě vlastní zkušenosti i dat U. Douglase se domnívám, pokud denní
dávka nepřevyšuje 30 kapek, a jednorázová - 10 kapek, je bezpe čná. Pokud se objeví
jakékoliv reakce, je třeba na čas přerušit p říjem peroxidu vodíku nebo snížit jeho
dávkování. Co je neméně důležité, peroxid vodíku je t řeba vždy užívat na la čno, což
je zpravidla 30 - 40 minut před jídlem nebo 1,5 - 2 hodiny po jídle.
Pokud se zvyšuje teplota, potom se obvykle po 2 - 3 aplikacích vnit řního užití
peroxidu vodíku opět normalizuje. Vysvětlení této reakce je prosté - na pozadí
neustálého živoření tkání ve stavu hypoxie reagují bu ňky bou řliv ě na možnost

odstranění deficitu kyslíku (je to jako když městský člov ěk ze zamo řeného smogem
města najednou pobývá v lese), za druhé, ú činek atomárního kyslíku na r ůznorodou
patogenní flóru má za následek její zničení a při tom se vydělují toxické látky, což je
spojeno se zvýšením teploty.
Aplikace peroxidu vodíku do žíly
Uvědomte si, že nejvíce je na nedostatek kyslíku citlivý mozek, srdce a sítnice

oka. Tady do popředí vystupuje aplikace peroxidu vodíku do žíly. Není to jen o
zabezpečení kyslíku pro uvedené orgány, ale i o očišt ění cév, v četně páte řní artérie,
ale také obnovení mnoha funkcí mozku a očního nervu p ři jeho atrofii, který se
zpravidla neléčí a člověk oslepne.
Jelikož se prakticky jakékoliv onemocnění projeví jako následek kyslíkového
hladovění organismu, první aplikace do žíly se provádí podle výpo čtu 2 ml 3%
roztoku peroxidu vodíku na 200 ml fyziologického roztoku (0,03%) - je to taková
homeopatická dávka. Následné aplikace se provádí po 10 ml 3% peroxidu vodíku na
200 ml fyziologického roztoku (0,015-0,2%).
Při opakování kurzu je také potřeba začínat od malých dávek s nízkou
koncentrací, ale ve vážných případech aplikovat až 15 ml 3% peroxidu vodíku na 200
ml fyziologického roztoku.
Počet injekcí, aplikovaných denně závisí od charakteru onemocn ění. V mnoha
případech již po 3 - 5 aplikacích dochází k podstatnému zlepšení, ale zpravidla je
třeba 10 -12 aplikací a někdy i 15 -20.
Jelikož organismus ještě sám není schopen vytvá řet dostate čné množství
peroxidu vodíku - k tomu je nutná celkové změna zp ůsobu života - zm ěna
stravování, pohybová aktivita, očištění organismu od usazenin atd., - potom je t řeba
organismu dodávat peroxid vodíku ob den jeden týden, potom po 3 dnech - jeden
krát týdně a to až do získání požadovaného efektu.

Ve své praxi jsme používali 3% roztok peroxidu vodíku, p řipravený v lékárn ě

pro porodnickou praxi, s trvanlivostí 15 dnů. Takový peroxid vodíku obsahuje mén ě
olova.
Aplikace peroxidu vodíku do žíly je spojena obyčejně s použitím jednorázové
sady pro infuzní roztoky, což je spojeno s určitými podmínkami: p ři provedení
procedur ve stacionářích nebo v domácích podmínkách: pacient musí ležet a provádí
se aplikace H2O2 po kapkách.
Při práci v kosmonautice od nás očekávali vypracování takových metod a

prostředků, které by byly jednoduché v použití, spolehlivými, efektivními a
použitelnými prakticky v libovolných podmínkách. V tomto p řípadě jsme postupovali
také tak: H2O2 jme aplikovali pomocí 20 ml injekční stříkačky.
Dělá se to následovně: do 20 ml stříkačky naberete 0,3-0,4 ml 3% roztoku
H2O2 na 20 ml fyziologického roztoku, což je 0,06% roztok. Hotový roztok se zavádí
do žíly pomalu, nejdříve 5, ale potom 10, 15 i 20 ml během ne méně než 2 - 3
min. Toto je svým způsobem přivykání organismu na zvýšené dávky atomárního
kyslíku. Potom 1 ml 3% roztoku peroxidu vodíku, což je 0,15% roztok. Následn ě je
možné dávku zvyšovat na 1,2 - 1,5 ml na 20 ml fyziologického roztoku. Takovým
způsobem se zjednodušuje provedení aplikace, hlavně v p řípadě nutnosti v okamžité
pomoci, kdekoliv.
Zde je jeden z mnoha dopisů, sdělujících zkušenosti z aplikace peroxidu vodíku
do žíly.
Z odezvy
Přečetla jsem si v "ZOŽ" článek o peroxidu vodíku a chci se s vámi pod ělit o
svoji zkušenost.
Můj muž byl velmi těžce nemocný. Otok mozku. Mu čily ho strašné bolesti,
prášky proti bolesti nepomáhaly. Jako krajní prost ředek jsem mu navrhla lé čení

peroxidem vodíku. Souhlasil: "Cožpak není jedno, na co um řu, možná to i pom ůže".
Neskrývám, bylo mi hrozně. Jelikož jsme oba medici, byli jsme zvyklí používat
peroxid vodíku pro zcela jiné účely.
Začala jsem mu aplikovat 0,6 ml peroxidu na 10 ml destilované vody do žíly.
Když se dostala krev do stříkačky, celý objem válce stříkačky se zaplnil bublinkami
růžové barvy, ale já pokračovala velmi pomalu v aplikaci. S hrůzou jsem o čekávala,
že teď mi muž zemře pod rukama - budu mít na duši h řích. K mé úlev ě se muži
ulevilo , bolesti začaly postupně odeznívat.
Taťjana Leonidovna
Mám roztroušenou sklerózu. Díky aplikaci peroxidu vodíku do žíly, podle rady
profesora Neumyvakina, jsem mohla procestovat 4 000 km bez problémů.
L. Melnik, Chanty - Mansijskij
autonomní okruh
Komentář: Několik řádků, a od kolika bolesti samotný peroxid vodíku dokázal

nemocným, kteří nebyli pro oficiální medicínu již zajímaví, ulevit.
Na základě zevšeobecnění informací o použití peroxidu vodíku, který byl

prováděn lékaři "v utajení" jak na klinikách, tak i doma, z vlastních zkušeností i ze
stovek dopisů v "ZOŽ" (to jsou tisíce nemocných většinou se zanedbanými
chronickými onemocněními, kterým oficiální medicína již nem ůže pomoci), chci
sdělit následující. Opatrnost lékařů při prvních aplikacích peroxidu do žíly byla
pochopitelná: uff, vše je tak jednoduché, ale co bubliny? a co jestli to vyvolá
embolii? (ucpání cév) atd. Tato obava ale brzy odezn ěla a u léka řů se projevil
novátorský zájem, co se stane, v tom či jiném p řípadě, tím spíše, že nemocní sami
na tom trvali, "nemáme co ztratit, než tak žít, jsme připraveni na všechno, je to naše
poslední naděje". Přibližně takto probíhalo používání peroxidu vodíku p ři r ůzných
onemocněních. S každým dalším případem opadala obava lékařů použít peroxid

vodíku v různých variantách, jak do žíly tak i orálně, občas i s klystýry, samoz řejm ě
i s UFO krve, podstatným způsobem zvyšujícím efektivitu léčby.
Preventivní opat ření

p ři aplikaci peroxidu vodíku do žíly
• při aplikaci do žíly nelze peroxid vodíku směšovat s jinými léky, protože by došlo k jejich
okysličení a neutralizaci léčebného efektu
• při rychlé aplikaci je nebezpečí vzniku velkého množství bublinek kyslíku, i
když nepředstavují zásadní nebezpečí, v místě vpichu nebo dále v žíle m ůže
být cítit bolest. Je třeba snížit rychlost aplikace ze 50-60 kapek peroxidu za
minutu na 30 kapek nebo pozastavit aplikaci.
• nelze aplikovat peroxid do žíly, pokud v ní probíhá zánět
• někdy se projeví bolest v místě vpichu nebo začervenání, toto se napraví

přiložením studeného obkladu
• při léčení peroxidem vodíku nelze kouřit ani pít alkohol
Opakuji ještě jednou, že při aplikaci peroxidu vodíku je možná nep ředvídaná
reakce - zvýšení teploty do 40 °C, což je spojeno s rychlým ničením atomárním
kyslíkem libovolné patogenní mikroflóry a způsobenou tím intoxikací. To je d ůvod,
proč má být tato procedura prováděna lékařem, znalým reakcí peroxidu vodíku v
organismu. Je pravidlem, že po 1 - 3 injekcích se taková reakce neobjevuje, ale i po
zhoršení stavu organismu nastupuje vyzdravení. Po aplikaci peroxidu vodíku do žíly
je třeba 1 - 2 hodiny odpočívat, nedělat žádné prudké pohyby, vypít čaj s medem.

Podmínky skladování i použití

peroxidu vodíku
Skladovat peroxid vodíku je třeba v tmavé nádobě. Ačkoliv praxe s peroxidem

vodíku ukazuje, že vře při 67 °C, jeho vlastnosti po varu se zachovávají. Z toho
vyplývá, že peroxid vodíku neztrácí své vlastnosti ani p ři skladování ve sv ětlých
nádobách (můžeme se s tím setkat již i v lékárnách). Jen je t řeba ho skladovat v
hermeticky uzavřené nádobě na tmavém místě. Pokud jsou splněny všechny
podmínky skladování peroxidu vodíku, potom jeho doba trvanlivosti jsou 2 roky.
Mimochodem, je třeba poznamenat, že v lékárnách prodávaný porodnický peroxid
vodíku má trvanlivost 15 dnů. Nabírat peroxid vodíku je t řeba takto: Vzít 1 nebo 2
ml stříkačku, propíchnout vnitřní uzávěr nádobky s peroxidem, zavést dovnit ř trochu
vzduchu a nabrat peroxidu tolik, kolik je pot řeba. takovým zp ůsobem m ůžeme déle
uchránit jeho koncentraci.
Pokyny k použití
peroxidu vodíku
U. Douglas ve své knize "Léčebné vlastnosti peroxidu vodíku" p ředstavuje

materiály, které dokládají, že v dnešní době nejsou nemoci, p ři kterých by nebylo
možné využít peroxid vodíku.
Za sebe ještě jednou podtrhnu, že peroxid vodíku je nenahraditelným
regulačním mechanismem procesů látkové výměny v organismu, nezávisle na jejich
původu, ať je to již narušení v oběhové, dýchací, nervové, endokrinní nebo jiných
soustavách. Rozdíl je pouze v metodice léčení. Pro lé čení za čáte čních forem
onemocnění mnohdy stačí 3 - 5 injekcí peroxidu vodíku, aby se dostavil o čekávaný
efekt, ale pro chronické stavy - od 10 do 20 procedur s postupným prodlužováním
přestávek mezi procedurami: ob den (během 2-3 týdnů), 1 krát za týden (2-3 krát)
Jelikož peroxid vodíku likviduje libovolnou patogenní mikroflóru, používá se
při libovolných onemocněních virového původu, houbových onemocněních, zán ětech,

střevní dysbióze6 i při takovém obávaném onemocnění jako je kandidóza7.

Velmi aktivní je peroxid vodíku při onemocněních ob ěhového systému:
onemocnění mozkových žil, periferních cév (cerebrostenie 8, roztroušená skleróza,
Parkinson, Alzheimer), při libovolných potížích v oblasti srdce (angína pectoris,
infarkt, i při akutní příhodě), při varikózním rozšíření tepen, tromboflebitýd ě, p ři
cévní mozkové příhodě, krvácení do mozku, okluzivní nemoci a dalších.
Dostatečný efekt dává peroxid vodíku při diabetu nezávislém na inzulínu a
dává pozitivní dynamiku při léčení diabetu závislém na inzulínu.
Samozřejmě, často dostávám otázku: opravdu může peroxid vodíku vylé čit
rakovinu?
Léčení onkologických pacientů je celkem složitý proces, závislý od stádia
otoku, jeho lokalizace. použití chemo nebo radio terapie oficiální medicínou bylo
založeno na předpokladu, že je rakovinná buňka citlivější na takové podn ěty a že to
zpomalí její růst. Bylo dokazováno, že se rakovinná bu ňka d ělí mnohem rychleji než
zdravá buňka. Nicméně, poslední výzkumy ukázaly, že se rakovinná bu ňka d ělí
pomaleji než zdravá. Vždyť zdravé buňky se dělí rychlostí odpovídající jejich
odumírání. Kolik buněk odumřelo, tolik se zrodilo nových. Rakovinová bu ňka se v
tomto ohledu nedá kontrolovat a nová buňka (podle svého programu) se rodí d říve,
než stará odumře. To je i důvod, proč vzniká otok, tím spíše, že po oza řování
skokově vzniká mnoho volných radikálů, což samo o sobě je d ůvodem pro vznik
otoků. (N. Emanuel)
Krize v léčení onkologických pacientů má p říčinu, stejně jako v jiných
oblastech medicíny, ne v hledání příčin, ale v odstra ňování symptom ů bu ď
chirurgickou, chemickou či radiologickou cestou, což, jak ukazuje praxe, je ve
většině případů bezvýsledné.
Peroxid vodíků ani při orálním užití ani při aplikaci do žíly není lé čebným
6 nerovnováha střevní mikroflóry

7 Kandidóza je plísňová infekce vyvolaná kvasinkou (houbou) jménem Candida albicans, která se v těle rozmnožila z
důvodů nesprávného stravování, cukrovky,...
8

prostředkem při léčení rakoviny. Jelikož se ale rakovina vyvíjí jen v prost ředí bez
kyslíku, pak peroxid vodíku odstraňuje tento problém, potom při onkologických
onemocněních může peroxid vodíku být nejefektivnějším podpůrným prost ředkem pro
léčení, tím spíše s metodami používanými oficiální medicínou, ale ne v takových
smrtelných pro buňky dávkách.
Chirurgický zásah dává efekt jen v počátečním stádiu vzniku otoku, ale v
poslední době si začali všímat, že chirurgický zásah otevírá pole p ůsobnosti
aktivnímu kyslíku a vzniku velkého množství volných radikál ů, což nakonec
podporuje růst metastáz.
Je třeba mít na zřeteli, jestliže peroxid vodíku dává při akutních stavech rychlý
efekt již po několika dávkách, potom chronická onemocn ění, jako bronchiální astma,
potřebují delší dobu, například 1 - 2 krát týdně na pozadí periodického užívání
peroxidu vodíku vnitřně a lokálně. Zlepšuje se reologie krve (viskozita) a
samozřejmě, zásobování nemocných buněk kyslíkem.
Stejného efektu můžeme dosáhnout obklady otoku peroxidem vodíku nebo jeho
aplikací do otoku. Byly pozorovány případy, kdy na pozadí velmi slabých dávek
chemo nebo radio terapie, prováděné společně s aplikací peroxidu vodíku do žíly za
současného ozařování krve ultrafialovým zářením (UFO), získaný efekt byl
markantnější a následky z chemo nebo radio terapie byly podstatn ě menší, což
samozřejmě zasluhuje zvláštní pozornost.
Je možná vnější aplikace na otoky, pokud jsou na povrchu t ěla, pomocí
obkladů z nerozředěného 15 - 30% roztoku peroxidu vodíku, kdy dochází k vypálení
otoku a na tom místě nezůstanou žádné známky jeho přítomnosti, dokonce i když šlo
o krvácející otok. Zvláště to dává vynikající výsledky, pokud jde o takové t ěžké
onemocnění, jako melanom.
Zopakuji ještě jednou. Úspěšné použití peroxidu vodíku p ři onkologických
onemocněních se objasňuje tím, že rakovinové buňky mohou existovat pouze v
bezkyslíkovém prostředí, přičemž atomární kyslík je pro ně smrtonosný. Jak ukázala

praxe, proti rakovinová terapie s použitím peroxidu vodíku je úspěšnější než bez něj.
Peorxid vodíku je také efektivní při různých imunodeficitních onemocn ěních,
takových jako lupus, revmatická polyartritida, libovolné alergické projevy.
Kolik nepříjemností přináší lidem nepříjemný zápach z úst, jehož p ří činou jsou
onemocnění zubů, dysfunkce trávicího ústrojí, onemocnění nosu a nosohltanu. Pouhé
promývání 0,1-0,3% roztokem peroxidu vodíku odstraní tento neduh.
V životě dochází k pádům, ke zlomeninám, zvláště pak ve starším v ěku, i v
těchto případech pomáhá peroxid vodíku urychlovat léčení - zlomeniny rychleji
srůstají.
Je třeba nezapomínat na to, že tvorba peroxidu vodíku v organismu a získání z
něho atomárního kyslíku závisí od stavu imunitního systému, 3/4 element ů kterého
se nacházejí v trávicím traktu. Stejně jako imunitní systém, tak i trávicí trakt
potřebují neustálou péči: je třeba neustále udržovat čistotu celé trávicí soustavy, jak
již bylo v knize uvedeno.
V organismu je vše vzájemně propojeno a vzájemně závislé, jedno závisí od
druhého a všechno musí fungovat jako ve velmi dob ře slad ěném systému, v opa čném
případě je onemocnění jisté.
Podrobněji o tom, čím je člověk jako částice Stavby světa, o p říčinách vzniku
nemocí a způsobech jejich léčení, ale hlavně o prevenci se do čtete v knize
"Endoekologie9 zdraví", kterou jsem napsal společně se svou ženou Ludmilou
Stěpanovnou Neumyvakinovou. Podle mínění mnoha čtenářů, je jednou z nejlepších,
osvětlujících téma lidového léčitelství.
Kontraindikace při užívání peroxidu vodíku vnit řně nejsou. Absolutní zákaz
užívání peroxidu vodíku do žíly nebo arterie platí p ři: afibrinogenemii 10, kapilární
toxikóze, trombocytopenické purpuře, hemofýlii, hemolytické anémii, syndromu DVS.
V ostatních případech, při dodržení dávkování a doporu čené metodiky, žádná
9 Endoekologie je věda, která zkoumá a objevuje metody a prostředky, umožňující očistu vnitřního prostředí lidského
organizmu
10 Afibrinogenemie - nedostatek nebo nepřítomnost fibrinogenu v krvi

ohraničení užívání peroxidu vodíku do žíly nebo artérie nejsou. P řesto chci upozornit:
aplikace peroxidu vodíku do žíly je třeba provád ět pod dozorem léka ře. N ěkte ří z
nich - a je jich stále více - na svoji vlastní odpov ědnost a riziko provád ějí podobnou
proceduru. Vám, vážení čtenáři mohu jen doporučit, hledat takové léka ře.
Ten kdo pobýval ve Střední Asii si jistě všiml, jak tam uctívají čajem, jakoby
prováděli tajemný obřad - horký čaj přelévají z nádobky do nádobky, n ěkolikrát za
sebou. Proč to dělají? Voda, která dopadá na dno nádobky se če ří a obohacuje se
kyslíkem, včetně atomárního (jako vedle vodopádu). Po takovém pití čaje získáváte
náboj bodrosti. Nyní si poznamenejte ti, kdo strádáte od onemocn ění ob ěhového
systému, trávicího traktu, plic atd. Večer si připravte sklenici vody, p řikryjte ji
ubrouskem. Ráno vstaňte před 7 hodinou, podle místního času, vezm ěte sklenici do
jedné ruky, do druhé vezměte prázdnou sklenici. Na stole by m ěla stát ješt ě velká
nádoba. Sklenici s vodou zvedněte nad tu větší nádobu co nejvýše a vodu p řelévejte
do prázdné sklenice. Opakujte to 30 krát. Nejd říve se voda bude rozst řikovat, potom
bude vše v pořádku. Tu vodu, která zůstane ve sklenici, je t řeba malými doušky
vypít. Pozoruhodné je, že se tak zbavíte bolesti hlavy, nevolnosti a mnoha jiných
nepříjemných pocitů. Samozřejmě vůbec není na škodu do zbylé vody nakapat 5 - 10
kapek peroxidu vodíku.
Mnozí spoléhají na nějaký zázrak uzdravení od peroxidu vodíku. Jediné, co je

možné tvrdit - jeho užívání je zcela bezpečné, v mnoha p řípadech dává skute čn ě
pozoruhodný efekt, dokonce tehdy, když jiné metody selhaly. Není t řeba ale
zapomínat, že náš organismus je složitý systém, který je t řeba neustále ope čovávat,
zajímat se o něho. Týká se to i stravování, dýchání, cvi čení a mnoha jiných faktor ů,
které lidé vždy házejí za hlavu v naději, že se jich to netýká, že práv ě oni budou
zdraví. Tak tomu z principu být nemůže, bez neustálé péče o duši i tělo.

N ĚKTERÁ DOPORU ČENÍ

PRO ZDRAVÝ ZP ŮSOB ŽIVOTA
Zřejmě budete souhlasit, vážení čtenáři, ať už by měl peroxid vodíku jakkoliv

zázračné vlastnosti, efektivnost jeho působení na váš organismus bude mnohem
silnější a výsledek nadějnější, pokud změníte svůj zp ůsob života komplexn ě.
Například, jedna žena si stěžovala, že se jí po užívání peroxidu vodíku ud ělalo
nevolno. Začal jsem zjišťovat co a jak a ukázalo se, že má již šestý den silnou
zácpu...
Dříve, než začnete užívat peroxid vodíku, je třeba očistit st řeva, játra,
oběhovou soustavu, krev... Jestliže je organismus jako skládka, potom nemoc tu
skládku zcela jistě ještě zhoršila, potom ale žádné preparáty nepomohou, ani peroxid
vodíku.
Mnohé si odpouštíme, odkládáme na zítra - rozcvičku, zdravou stravu,
plnohodnotný odpočinek. Pokud se chováme ke svému organismu takto
nezodpovědně, potom našemu "zítra" bude brzy konec. Takže, podívejme se, co
můžeme udělat sami , abychom se cítili ve skvělé formě, cítili bodrost na duši i na
těle.
Nepochybuji o tom, že mnozí z vás si pro sebe našli r ůzné zp ůsoby a metody
ozdravení, přidejte k nim ještě nebo udělejte základními i naše doporu čení.
O čišt ění st řev
Pro očištění střev existuje mnoho způsobů. Není to o klystýrech, ale v o čist ě
vzestupné části tlustého střeva, ale hlavně jater, pouze tehdy pocítíte za čátek
ozdravení. V současné době se provádí v medicínské praxi očista tlustého st řeva
hydrokolonoterapií, pomocí které za relativně krátkou dobu (5-7 procedur) m ůžeme
dosáhnout výsledku, jakého není možné dosáhnout klystýry. P ři tom se do st řeva
podává pod tlakem tekutina, která jako hadicí smývá všechny usazeniny ze st řeva,

které jsou druhou hadičkou odváděny z těla. Proces čištění se kontroluje pr ůb ěhem
snižování tlaku v systému. Po 2 - 3 dnech takových procedur p řistoupíme k o čist ě
jater.
Naše zkušenost v lidovém léčitelství ukázala, že použitím klystýr ů, a ť je
provádíme jakýmkoliv způsobem, nedosáhneme odstranění povlaků hnilobných a
kvasných procesů, které se prakticky staly sou částí st ěn st řeva a znemož ňují látkovou
výměnu skrze membrány buněk.
Tlak kapaliny, která se přitom vlévá do st řeva a samovolně vytéká z t ěla ven,
není dostatečný k odstranění všech usazenin a jiných exkrement ů. Pouze
hydrokolonoterapie při současném podávání tekutiny do st řeva a jejího zp ětného
odčerpávání, při kontrole tlaku a teploty ve střevě, si dokáže s tímto úkolem poradit.
Při protékání pod tlakem nejméně 10 l čistící tekutiny b ěhem 15 -20 minut se
odvádí nejen všechny exkrementy z tlustého st řeva, ale čistí se i krev, protékající
krevním oběhem těla. Mycí tekutina obsahuje extrakty lé čivých trav (pelyn ěk,
kapradina, křídlatka, vratič a další). Je vypracována a používá se originální metoda
aplikace peroxidu vodíku skrze střevo - téměř 300 m2 vnitřního povrchu.
Na rozdíl od klystýrů, tato metoda čištění střeva není spojena s žádnými
diskomfortními pocity.
Procedury provádějí lékaři, proctologové, počet procedur určují specialisté
(zpravidla 6-12). Během provádění procedur se doporu čuje bezbílkovinná
vegetariánská strava a dodržení pravidel stravování (viz kniha "Endoekologie zdraví").
Pro udržení trávicího traktu na normální fyziologické úrovni se doporu čuje
hydrokolonoterapii opakovat. Počet procedur potom závisí od periodi čnosti
opakování. Zkušenost našeho Léčebně preventivního centra ukázala, že p ři
opakování jedenkrát za čtvrt roku stačí jedna procedura, pokud jedenkrát za rok,
potom je to nejméně 6 procedur.
Pokud se očista střev provádí obyčejnými klystýry, je t řeba je provád ět
nejméně dvakrát do roka - na jaře a na podzim - 2-3 dny (podle metodiky

vypracované naším Centrem).

Pokud nemáte možnost použít pro očistu střev hydrokolonoterapii, potom
použijte klystýry:
• do 1,5 -2 litry vody pokojové teploty p řidejte 1 polévkovou lžíci jable čného
octa nebo řepné nebo rybízové nebo citronové š ťávy. Pokud nemáte to ani to,
potom použijte 0,5 - 1 sklenici vlastní moči.
• Pro správnou funkci svalů je třeba hořčík a draslík, řepa je levný produkt a je
šampionem co do obsahu obou prvků. Velmi pomáhá klystýr z řepné š ťávy:
600-800 g řepy rozmělnit na struhadle, přidat 1,5 l va řící vody, podusit 20
minut, občas promíchat, odstavit z plotny, zabalit a nechat odstát 1 hodinu.
Procedit a použít klystýr v poměru 1:10,5 l vody, což je d ůležité zejména p ři
hladovění, kdy se doporučuje také přidat na 1,5 - 2 litry va řící vody 1-3
sklenice řepné šťávy.
Zaujměte polohu na kolenou a loktech, uvolněte se. Konec hadi čky promazat,
stejně jako konečník. Pomalu zaveďte hadičku do konečníku. Pro snadn ější zalití
vody do střeva se zhluboka nadechněte, zadržte dech, vydechněte a n ěkolikrát to
zopakujte. Jakmile bude všechna voda ve střevě, proveďte několikrát po sob ě pohyb
břichem - vdech, výdech. V takové poloze dochází k očist ě tlustého st řeva jen v
jeho sestupné a příčné části. Vzestupná část st řeva, kde se právě nachází podstatná
část hnijící masy a usazenin, zůstane netknuta.
Abyste očistili celé tlusté střevo, je třeba ud ělat následující: po zavedení vody
do střeva si lehněte na záda, zvednout nohy i pánev co nejvýše to p ůjde (póza
"břízka"), potom pomalu lehnout na pravý bok p ři provád ění cvičení b řichem -
vdech, výdech, potom leh na záda a poté pomaličku vstát. Po 5 - 10 minutách od
ukončení prvního klystýru je třeba udělat druhý klystýr, m ůžete potom ud ělat i t řetí.
Takový postup dovoluje lépe očistit tlusté střevo, zbavit se hnilobných povlak ů,

přilnutých k sliznici střeva.

Po očistě tlustého střeva se doporučuje přistoupit ihned k očistě jater.
O čista jater
• Najděte si 4 dny tak, aby očista připadla na sobotu a ned ěli. T ři dny p ředem
zahajte bezbílkovinnou vegetariánskou dietu a pijte žlu čo-pudné čaje.
Doporučuje se pít v té době co možná nejvíce jablečné š ťávy nebo jíst kyselé
druhy jablek. Každý den klystýr. 4. den v 15:00 užít 2 tablety alocholu nebo
jiného žlučo-pudného prostředku. Připravte si 100-150 g olivového oleje, m ůže
být i rostlinný rafinovaný olej. Pokud je to možné, smíchejte do 2 sklenic po
100 ml citronové а brusinkové šťávy - stačí i jen citronová. Pokud máte k
dispozici jen citron, rozřežte ho na kousky a položte vedle sklenice. Š ťávou
zkousku citronu "zapijte" porci směsi. Při pití směsi se někdy dostavuje
nevolnost. Jako pomoc proti nevolnosti použijte roztlu čený strou ček česneku,
umístěný ve skleničce. Jestliže se dostaví nevolnost, p řivoňte k česneku a vše
bude v pořádku, nevolnost přejde.
• V 18:00 hod užijte 2 tabletky nospanum. Pokud máte zvýšený nebo snížený
krevní tlak, užijte jen 1 tabletku nebo vůbec ji nepoužijte, protože rozši řuje
cévy. Jelikož v době očisty jater dochází ke ztrát ě velkého množství tekutin i
s draslíkem (možné nepříjemnosti se srdcem), je t řeba pít horký čaj s medem,
citronem, odvary sušených meruněk, rozinek.
• V 18:30 hod se dobře prohřejte ve vaně s teplou vodou (15 min). P řipravte si
postel a v 19:00 hod ulehněte, položte si oh říva č na oblast jater, na pravé
straně, pod žebra a vypijte na 2 - 3krát trochu oh řáté a promíchané sm ěsi po
10-15 minutách (někdy pacienti pijí celou dávku naráz). B ěhem provád ění
procedury je lépe nechodit. Po 3 - 8 hodinách se mohou objevit bolesti v
oblasti jater. V takovém případě si vezměte op ět 2 tabletky alocholu a 2

tabletky nospanum, lehněte si do vany a dobře se hodinu proh řejte, potom

poskakujte nebo se zvedejte na špičky a padejte na paty. Op ět se uložte do
postele. Nad ránem začne nutkání.
Další den v poledne, nezáleží na tom, zda vyšly nebo nevyšly kamínky, si
udělejte obyčejný klystýr. Může se projevit přechodná slabost. Výplach st řeva
proveďte do kbelíku, abyste se mohli podívat, co z vás vyšlo. V 15 - 16 hod
opět vše zopakujte. Stejný postup je třeba zopakovat po m ěsíci a potom ješt ě
jednou, ne však více než třikrát. Následně tuto proceduru d ělejte 1 - 2 krát za
rok.
Někdo nesnáší rostlinný olej, tím spíše v takovém množství, jak doporu čují
Malachov a Semenová. Jelikož se o zdraví začínáme starat až ve vyšším v ěku,
když se projevují nemoci, příjem 200 ml nebo i více rostlinného oleje je velkou
zátěží pro játra, oběhový a vylučovací systém, což m ůže vyzvat nep ředvídané
reakce (kardiogenní šok,, pokud jste měli dříve problémy se srdcem, rychlé
nastoupení nevolnosti atd). Podle naší praxe, pokud je vám více než 40 a tím
spíše, pokud je vám více než 50 let, je třeba příjem rostlinného oleje omezit
na 100 ml a smíchat ho se 100 ml bio kefíru nebo podmáslí, oh řát, promíchat
a vypít. Nebudete dokonce ani cítit, že pijete olej. Takové množství oleje s
kefírem má jemný účinek na celý proces očisty jater, není velkou zát ěží na
jiné systémy organismu. Jen poznámka - čím vyšší věk, tím menší teplotu má
mít ohřívač.
O čista cév
Cévy se čistí bobkovým listem. 5 g list ů pova řte v 300 ml vody 3 - 8 minut,
nechte odstát 3-4 hodiny. Odvar je lépe připravit večer a od rána následujícího dne
pít postupně po 1 polévkové lžíci (ne více) během celého dne. Na 2. a 3. den
zopakovat. Následuje 7 dnů přestávka a opět 3 dny proceduru opakovat.

O čista krve
Z mnoha různých způsobů bych doporučil provádět očistu krve zázvorovým

čajem. 1,5 g suchého prášku zázvoru zalít 1,5 litru vařící vody, 20 minut oh řívat na
slabém ohni. 5 minut před odstavením vložit špetku mletého černého pep ře. Ochladit
a do teplého čaje přidat 3 polévkové lžíce medu.
Pít 1/3 sklenice s 1/3 sklenice citronové š ťávy a 1/3 sklenice vody, 3 krát
denně, 30 minut před jídlem. Připravený čaj uchovejte ve sklen ěné zakryté nádob ě
na spodní poličce v lednici.
Rozcvi čka
Němečtí vědci dokázali, že pro člověka, který se věnuje rozcvičce denně

alespoň 20 minut, je pravděpodobnost onemocnění 5-7 krát menší, efektivita práce se
zvyšuje o 35 -40% a po 50 letech se prodlužuje život o 5 let. Pro toho, kdo chce být
skutečně zdráv, z preventivních důvodů doporučujeme následující každodenní soubor
cviků.
1. Leže na zádech, po procitnutí, je třeba se nau čit protahovat svaly jak celého
těla, tak i jeho samostatných částí. Masírovat ty části, na které dostaneme,
masírovat dlaně, prsty, uši, na kterých jsou projekce všech orgánů t ěla.
Masírovat kůži na celém těle je důležité, protože se pod ní nachází lymfatický
systém, odpovědný za odvod odpadních látek z buněk a zničení patogenní
mikroflóry.
2. Ohnout trochu jednu nohu, šlapku otočit na sebe, druhou nohou ji masírovat
ze všech stran: nárt, prsty, boční strany, svaly holeně, bedra z jedné i z druhé
strany (jen pokud nemáte křečové žíly nebo trofické v ředy). To samé provád ět
s druhou nohou.
Při tomto cvičení se obnovuje krevní oběh v nohách a zárove ň je to prevence

před mnoha problémy oběhového systému.

3. Spojit šlapky nohou a pohybovat s nimi k sobě, od sebe, snažte se tla čit
kolena k zemi.
Tímto cvikem se zamezuje nedostatečnému oběhu v nohou, plochým nohám,
koxartróze, osteoporóze, je to prevence před křečovými žilami, trofickými
narušeními. Na začátku cviku je možné si to trochu zjednodušit, když se jedna
šlapka pohybuje po vnitřní straně druhé, ohnuté nohy, jejíž koleno je
přitisknuté k zemi. Zároveň probíhá masáž vnit řní strany nohy, holeně i bedra.
Nelze cvičit při tromboflebitidě a křečových žilách. Je to dobrý cvik, jako
předcházející, při koxoartróze.
4. "Pochod" po hýždích. Sednete si na podlahu, nohy p římé (mohou být trošku
ohnuté). Levou část těla - nohu i hýžďový sval - pozvednout a posunout
vpřed, otáčet při tom hlavou vlevo, a předpaženýma rukama vpravo. Poté vše
zopakovat s pravou polovinou těla - noha s hýžďovým svalem p řed, hlava
vpravo, předpažené ruce vlevo. Tak projděte 1-2 m vp řed, potom zp ět.
Opakujte kolikrát chcete.
Cvičení odstraňuje zácpy v pánevní oblasti, je prevencí p řed osteochondrózou
ve všech částech páteře, normalizuje práci celého trávicího traktu, odstra ňuje
patologické stavy vylučovací soustavy a pohlavních orgán ů, odstra ňuje
enurézu, archoptosis, zlepšuje pohlavní potenci, odstraňuje otoky na nohou.
5. Tancovat, použít elementy twistu: jedna noha patou dělá obrat okolo kotníku o
180° při nehybné pánvi. Tento cvik je prevencí před koxoartrózou.
Je třeba poznamenat, že při pohybu se z povrchu cév strhává epitel, který se
mění na mast. Kosti ani chrupavky nemají vlastní krevní ob ěh, ale vyživují se
díky připevněným k nim svalům a čím jsou svaly aktivnější, tím lépe se kosti
i chrupavky vyživují. To je důvod, proč je třeba se pohybovat, bez ohledu na
to, kolik vám je let a jakou nemoc máte, tím spíše, pokud jde o onemocn ění
kloubů.

6. Dýchání břichem podporuje funkci lymfatického "srdce" - diafragmy, schopné

nejen přečerpávat tekutiny zdola nahoru, ale také masíruje všechny vnit řní
orgány břišní dutiny a hrudního koše.
Dělá se to tak, že se rychle a mělce nadechnete (m ůžete i zhluboka) a
pomaličku stačujete břicho k páteři a vydechujete. Čím déle to budete d ělat,
tím lépe.
Někoho může napadnout, že léčení peroxidem vodíku je možné zrychlit
zaváděním kyslíku do dýchacích cest anebo tak, že nemocný zhluboka dýchá,
aby do sebe dostal jakoby dvojitou porci kyslíku, to jest v souladu se
zakořeněným v medicíně dogmatem - čím více kyslíku, tím lépe. Jak již ale
víte, volné radikály, molekulární i atomární kyslík se odlišují svojí strukturou a
určením. Existuje názor, že přebytečné množství kyslíku může omezit
rozkládání peroxidu vodíku na vodu a atomární kyslík, v důsledku čeho se
může objem kyslíku v tkáních dokonce snížit. Proto lidem, kte ří si osvojují
různé druhy dýchání, již 40 let doporu čuji p řirozený zp ůsob dýchání,
naprogramovaný do nás Přírodou - naučit se dýchat nedýchaje. Tento zp ůsob
je tím nejvíce fyziologickým způsobem dýchání, díky kterému se udržuje
rovnováha mezi kyslíkem a CO2, díky čemuž se odstra ňuje spasmus kapilár,
který je začátkem nemocí.
Fyziologický způsob dýchání - když hovoříte, rychle se nadechnete a potom p ři
dlouhém výdechu hovoříte. Jak dýcháte, když zpíváte? Zhluboka se nadechnete
a potom při dlouhém výdechu zpíváte, takže ještě d ěle zadržujete dýchání.
Dělá se to z jediného důvodu - aby se v organismu zvýšila koncentrace CO2,
který rozšiřuje cévy a zajišťuje lepší krevní výměnu v bu ňkách. P řitom tento
způsob dýchání, na rozdíl od jiných, můžete provád ět kdekoliv, p ři ch ůzi, p ři
jízdě v dopravních prostředcích, v práci atd.
Cvičení se provádí takto. Trošku se nadechnout, trošku vydechnout a zadržet
dech co možná nejdéle. Pocítili jste, že již nem ůžete zadržet dech? Vydechn ěte

zbytek vzduchu. Odpočiňte si a opakujte postup znovu. Je dobré si p ředstavit,

že jakoby hovoříte nebo zpíváte, ale samozřejmě mlčky (ale můžete klidně i
zpívat, to je ještě lepší). Naučte se tak dýchat, zadržte dech p ři výdechu na
30, 40, ale raději na 60 sekund. Takových sekund byste m ěli b ěhem dne
nasbírat alespoň 30 minut, nejlépe 1 hodinu. Pouze potom za čnete zapomínat,
kde máte srdce a cévy.
Na začátku osvojení tohoto způsobu dýchání můžete pociťovat v oblasti srdce
slabé bolesti; jestli jste měli někdy dříve extrasystoly, potom se mohou znovu
objevit, ale nevnímejte to, vše se brzy usadí. Prostě dochází k p řelad ění
organismu na přirozený způsob dýchání, zlepšující funkci celého organismu z
důvodu lepšího nasycení tkání kyslíkem.
Ve svém málo pohyblivém životě, tím spíše ve vyšším věku nacházíme
neustále nějaké výmluvy, abychom nemuseli sportovat - nejsou h řiště, vadí
nám psi, které chodí jejich majitelé venčit do p řírody a nedovolí nám b ěhat
po chodníku atd. Navrhnu vám jeden způsob upevnění zdraví.
Mnozí z vás bydlí ve výškových budovách a st ěžují si, jak je obtížné vystoupat
do 2 - 5 patra bez výtahu. Jak udělat z obtížnosti radost? Když p řistoupíte k
prvnímu schodu, oddechněte, vdechněte, trošičku vydechněte a jd ěte do
schodů rychle, jak můžete, se zadrženým dechem. Pocítili jste, že již
zadržovat dech nemůžete? Zastavte se, do vydechněte (v plicích stejně ješt ě
zůstalo hodně vzduchu), uklidněte dech a znovu vp řed. První dny vás bude
znepokojovat dýchavičnost, tlukot srdce, tíže v nohou, ale to vše postupn ě
odezní.
Scházet ze schodů je také třeba "bez dechu", protože v tomto p řípad ě jsou
aktivovány zcela jiné svaly - kdo chodil na t ůry do hor ví, že vystupovat
nahoru je snazší než slézat dolů.
Nejdříve zvládnete 3 - 5 schodů, ale potom stále více a více, ale v každém
případě tento způsob upevňuje oběhový, dýchací, nervový i pohybový systém,

zlepšuje látkovou výměnu, snižuje váhu těla. Když p řijdete dom ů, dop řejte si
kontrastní sprchu a pochvalte se, jak jste dobří. Náš organismus je velmi
zajímavě sestaven, jsou do něj vloženy obrovské možnosti, i do dýchací
soustavy. Již ve své disertační práci jsem uváděl, že vydechujeme více
vzduchu, než vdechujeme, protože v Přírodě je zakódován fyziologický zp ůsob
dýchání: čím je menší vdech a delší zadržení dechu p ři výdechu nebo
pomalejší výdech, tím lépe pro organismus.
7. Někteří z vás běhají po ránu, což by se ale vůbec dělat nem ělo. Jak dokazují
mnohé výzkumy, při běhu po ránu se podstatně zvyšuje srážlivost krve, ale to
má své neblahé důsledky - zrychlením aterosklerotického procesu a tromby v
cévách.
Strava
Moje mnohaletá zkušenost lidového léčitele mi dovoluje sd ělit, že ze všech

možných různých způsobů stravování je nejlepší dát p řednost odd ělené strav ě a žít
podle níže uvedených základních pravidel.
1. Ráno, do 7 hodin místního času vypijte sklenici vody pokojové teploty, ale
během dne každé 2 - 3 hodiny, po 50-70 ml, což je zvláště důležité pro osoby
staršího věku. To pomůže zbavit se jednoho z nejrozšířenějších narušení funkce
žlučníku, odvést z něho zásobu noční žluči, ze které se d ělají žlu čové
kameny. Tekutiny pijte ne později než 10 - 15 minut p řed jídlem a ne d říve
než 1,5 - 2 hod po jídle. Po jídle je možné ústa propláchnout vodou (ale
nepolykat). Dávejte přednost odtáté vodě11.
11 Odtátá voda - roztátá voda po zmražení. Odlišuje se od obyčejné vody svojí strukturou, více podobnou struktuře
protoplazmy v našich buňkách. Můžeme si ji připravit postupným a pomalým zmrazením vody a následným táním.
Pokud v procesu zmražování odebereme led, který vzniká jako první a plave na vodě - odebereme těžkou vodu,
pokud odebereme při odtávání led, plavající na již odtáté vodě - obsahuje příměsi původně rozpuštěné ve vodě,
získáme čistou, odtátou vodu.

2. Nevařte a nesedejte ke stolu, když cítíte hněv. Buďte vždy v dobré nálad ě.
3. Poměr produktů v jídelníčku by měl být takový: bílkoviny (p řevážně
rostlinného původu) - 15-20%, rostlinná strava - 50-60% ( čím více je jí čerstvé
a syrové, tím lépe), uhlovodany - 30-35% (neboli 1:5:3)
Bílkoviny - maso (libové druhy nebo bílé drůbeží maso), ryba, vejce (na
měkko), vývary (první vodu slít), luštěniny, houby, ořechy, semena
Rostlinná strava - zelenina, ovoce, šťávy, marmelády
Uhlovodany - chléb (celozrnné nejlépe), moučné výrobky (čím méně tím

lépe), kroupy, brambory, cukr, bonbony, med.
Podíl tuků by neměl přesáhnout 5 - 10%. Používejte rozpušt ěné smetanové

máslo, vepřové sádlo, rostlinný tuk pouze čerstvý, semena, ořechy.
Pro ochucení jídla - různé octy. S vyšším věkem je t řeba omezit p říjem
živočišných bílkovin - maso. ryby - 2 - 3 krát za týden i vajec - max 10 ks za
týden.
Rostlinnou stravu (saláty) se doporučuje jíst 8 - 10 minut p řed p říjmem
uhlovodanů a bílkovin.
4. Nemísit uhlovodany a bílkoviny. I bílkovinnou i uhlovodanovou potravu lze jíst
s rostlinnou potravou. Je možné udělat nap říklad takový obložený chléb -
maso + čerstvý list zelí + maso + kvašené zelí. Po p říjmu bílkovinné stravy lze
uhlovodany jíst nejdříve po 4-5 hodinách, ale po p říjmu uhlovodanů lze
bílkoviny přijímat po 3 -4 hodinách.
5. Nejezte smažená jídla, tučné vývary, nefermentované mléko, umělé a
rafinované produkty (uzeniny, salámy, cukrovinky, sušenky, bílý chléb).
6. Cukr a sůl používat v přiměřené míře - cukr max. 30 -40g/den, sůl 3 g/den.

Potravu je třeba řádně rozkousat, dokud v ústech nezmizí její specifická chu ť.
Při tom proces nasycení se dostaví dříve a objem spot řebované stravy se sníží
2 - 3 krát, což vede k normalizaci váhy těla.
7. Snažte se jít stravu čerstvě připravenou. Opakovaný ohřev nebo její použití po
několika hodinách ji dělá "mrtvou".
8. Jíst horkou stravu a tekutiny není moudré, jejich teplota má být v intervalu 35
- 38 °C.
9. Jelikož příjem stravy, její zpracování, látková výměna jsou energeticky náro čné
procesy, měla by být strava stejnorodá, čerstvá, s velkým obsahem rostlinných
komponentů.
Proces trávení - práce organismu, potřebující velké úsilí, proto by se po
vydatném jídle mělo 20 - 30 minut odpočívat, ale ne spát.
10. Jezte nejméně 3 - 4 krát denně, ale ne mnoho. Je lépe nejíst, než p řeplnit
žaludek, který potřebuje také odpočívat.
11. Večeřet do 18 - 19 hod.
12. Jedenkrát až dvakrát týdně je dobré dělat odpočinkový den (ovoce, š ťávy) v
trvání 24 - 36 hodin nebo hladovět, pít jen odtátou vodu.
Mnozí (hlavně ti, kdo strádají nízkým tlakem) se nemohou obejít bez kávy,
spojují jeho tonizující účinek s kofeinem. Není to vůbec tak, jak se domnívají.
Pražená kávová zrna při přípravě kávy vydělují také peroxid vodíku, kterého
je v jednom šálku kávy přibližně 750 mg. Takže pijte kávu na zdraví, jen toho
ale nezneužívejte, hlavně lidé s vysokým tlakem.
13. Snědená strava musí být vykompenzována pohybem.

14. Při onemocnění s vysokými teplotami se doporučuje nic nejíst, pouze pít vodu
a šťávy.
Dodržení uvedených pravidel stravování umožňuje udržovat trávicí trakt po

jeho očištění v čistotě, udržovat normální podmínky pro správnou životní funkci
všech orgánů a systémů organismu.
Mysl
Dnes je již známo, že naše mysl je stejným materiálním procesem, jako vše
ostatní v Přírodě, ale objektivních důkazů pro to bylo málo. Nap říklad, Marie
Ivanovna Šaduri (Gruzie), kandidát biologických věd, použila efekt Kirlian, dokázala,
že naše mysl v reálném čase je zobrazena v au ře prstu. S pomocí této metody, zvané
biohologram, ukázala jak mysl řídí tělo, když sou časná medicína ani biochemie,
zvyklé rozdělovat organismus na části, odpovědět na tuto otázku nemohou.
Fotografie prstů, jejichž zobrazení je dynamickým hologramem, umož ňuje
soudit o stavu nejen celého těla (rovné záření), ale i o charakteru onemocn ění toho
kterého orgánu. Čím více je nemocen orgán, tím jasněji a silněji svítí a podle
takového obrazu je možné přesně říci, co se uvnit ř něho děje, dokonce ješt ě d říve,
než začneme cítit onemocnění.
Odtud pramení jeden hlavní závěr:
je třeba si představovat svůj nemocný orgán jako zdravý

a bude následovat příkaz k jeho uzdravení.
Myšlenka se tvoří viděným obrazem, ne řečí, v tom se nachází smysl a cennost

nové léčebné metody - imaginace. Negativní obrazy bo ří. Strach, unylost,

nerozhodnost, nedůvěra - začátek realizace negativních program ů. Strach onemocn ět

rakovinou - počátek rakoviny. Jestli věříte, že rakovinu nemáte a nebudete mít -
organismus sám, s pomocí takového jevu jako je apoptóza (mechanismus odstran ění
všeho, co znemožňuje správnou funkci organismu) odstraní patologický proces.
LÉ ČEBN Ě - PREVENTIVNÍ
CENTRUM PROFESORA
NEUMYVAKINA
Ve věčném shonu našeho rychle běžícího života si zpravidla vzpomeneme na

své tělo až ve chvíli, kdy onemocníme. Podívejme se, jak to je: do 20 - 25 let -
doba růstu, 25 - 45 let - rodina, zrání, 45 - 60 let - p ředávání získaných zkušeností.
Zdá se, že jsme ještě ani nežili a již je čas na penzi. Je jen dob ře, pokud se máme
čím zabývat ve volném čase, ale je pravidlem, že celý život sp ěchající člov ěk
najednou narazí do stěny nepotřebnosti, apatie, zhoršují se u n ěj nemoci, na které
dříve nebral ohled. Výsledkem je infarkt, mrtvice, konec života.
Jak zůstat zdravým nás v mládí, tím více pak ve stá ří nikdo neu čil a neu čí.
Neustále v zápřahu, v činnosti pro jiné (stát, d ěti, které živíme do jejich stá ří atd),
neustále se za něčím honíme (funkce, tituly, dostatek atd), řešíme vztahy, ale na to
vše je přece potřeba energie, síly, kterých je s p řibývajícími léty stále mén ě a mén ě.
Správně to dělají v cizině - každý ve svém životě nese svůj k říž a nese za n ěj i
odpovědnost.
Během celého svého života se nezajímáme o to, jak tam uvnit ř nás pracuje ta
nejsložitější továrna - organismus. Vždyť Příroda nás vybavila zvláštnostmi, které jiní
nemají: soběstačností, autoregulací, samo obnovou. Jen je t řeba, stejně jako o auto,
se o organismus neustále starat, dělat preventivní údržbu, promazávat (t ělocvik),
nemísit benzín s petrolejem (správné stravování) a mnoho dalšího.
Ačkoliv to vyžaduje překonání určitých těžkostí, přejít na nový zp ůsob života
(stravování, pohybu, zocelení), zbavit se nemocí, udržet si bodrost i zdraví, je možné

kdykoliv, dokonce i v pokročilém věku.

Cesta ke zdraví - je práce stejně důležitá, jako každá jiná a budete li jí
věnovat 30 - 60 minut denně, postupně pochopíte, že zdraví si nelze koupit, je t řeba
si ho odpracovat! Výsledky takové práce však stojí za to úsilí, dovolí vám žít v
plném zdraví, "na svých nohou", nebýt na obtíž ve stáří svým dětem.
V tom, co se s vámi stalo (nemoci), jste vinni jen vy sami. Pomoci poznat
příčiny proč se tak stalo, vám pomůžeme v našem Léčebně - preventivním centru,
ve kterém využíváme optimální metody a prostředky medicínské pomoci, bez kterých
není prakticky možné nemocného vyléčit. Základem naší práce je využití nabytých
zkušeností lidové medicíny a znalost vzájemného provázání všech orgán ů a systém ů
organismu navzájem. Možná se to stane p ředobrazem budoucí medicíny, kde znalosti
oficiální medicíny a zkušenosti lidové medicíny budou jejím základem.
Metody naší práce:
• zhodnocení stavu s pomocí počítačové iridodiagnostiky (podle duhovky oka) a

biolokační metody (odečet informace z bioobalu člověka - aury)
• očištění organismu od nánosů s použitím hydrokolonoterapie s p řihlédnutím k

individuálním zvláštnostem pacienta a použitím různých fyziologických
způsobů, konkrétně atomárního kyslíku, jako jednoho s nejsiln ějších
antioxidantů, likvidujícího libovolnou patogenní mikroflóru a odstraňujícího
kyslíkové hladovění tkání, což je příčinou libovolného onemocnění, včetně
onkologického
• použití originálních autorských metodik upevnění imunitního systému a bio

energetických procesů
• korekce páteře pomocí originální masáže založené na úderu a vlnění, kdy se

během 1 - 2 aplikací obnovuje narušená vzájemná závislost obratl ů, od čeho
závisí celkový stav zdraví
• lymfodrenáž - lymfa je mezitkáňová tekutina, která fakticky proniká všemi

tkáněmi organismu a je odpovědná za odvedení odpadních produkt ů z látkové

výměny buněk; očištění lymfy po hydrokolonoterapii umožňuje mnohem
efektivněji dosáhnout celkové očisty organismu;
• korekce struktury biopole (pomůžeme vám zorientovat se ve vzniklé situaci v

rodině, v zaměstnání, pomůžeme vám vyřešit tento stav a nau číme vás, jak
ustát negativní energetické a informační vlivy. S pomocí originálních, tak
zvaných magnetotronů - biokorektory, náramky, nálevkami a dalšími
součástkami, které svojí strukturou a gradientem odpovídají p řesně
magnetickému poli Země, dochází k přirozenému doplnění deficitní energie,
čímž se také obnovuje biopole člověka;
• ozařování krve ultrafialovými paprsky - s použitím přístroje "Helios-1"
• léčení peroxidem vodíku
• léčení sapropelem (přírodní zdroj)
• doporučení s ohledem na individuální zvláštnosti pacienta a charakter

onemocnění
V našem Léčebně-profylaktickém centru pracují specialisté s odbornou

kvalifikací, včetně kandidátů medicínských věd, kteří mají velké zkušenosti v oblasti
lidové medicíny. Útulné ordinace, přátelská atmosféra a vzájemné pochopení tvo ří
atmosféru důvěrných vztahů, kde se léčí celé rodiny.
Ačkoliv to vyžaduje překonání určitých těžkostí, přejít na nový zp ůsob života
(stravování, pohybu, zocelení), zbavit se nemocí, udržet si bodrost i zdraví, je možné
kdykoliv, dokonce i v pokročilém věku. V tom, co se s vámi stalo (nemoci), jste
vinni jen vy sami, pomoci poznat příčiny proč se tak stalo vám pom ůžeme v našem
Léčebně-profylaktickém centru.
Potom již vše bude záviset jen na vás, od vaší volby, po které cest ě života se
dáte - získat zdraví nebo vegetovat ve strastech a nemocech, tratit peníze i čas v
hledání lepších lékařů, ale bez jakýchkoliv garancí vyléčení.

Stačí přeladit své vědomí, začít pomalu přecházet na Přírodní cestu vylé čení,
vy získáte druhé mládí současně s uvědoměním si životních zkušeností. Zkušenosti z
práce Léčebně-profylaktického centra, které řídím jsou toho d ůkazem. Jeho pacienti,
kteří prošli první kroky na cestě ke zdraví pod vedením zkušených specialist ů a kte ří
dodržují získané rady, následně dosahují velmi významné úspěchy v získání zdraví.
Z dopisů
Jmenuji se Almazov N., 7 let mám roztroušenou sklerózu. Bez ohledu na to, kde
jsem se již léčil, nedostavil se žádný výsledek, jen se zhoršovalo zdraví. Stávalo se,
že jsem do nemocnice přišel po vlastních nohou a odváželi m ě autem. Potom jsem se
léčil u profesora Neumyvakina, kde na pozadí léčení peroxidem vodíku, jak vnit řn ě
tak i skrze nos, mi udělali během 10 - 12 dnů očistu tlustého st řeva pomocí
hydrokolonoterapie, korekci páteře, lymfodrenáž, UFO. Po korekci páte ře jsem se
mohl volně pohybovat, nohy mě nebolely, před tím jsem se nemohl téměř pohybovat
kvůli bolestem nohou a ztrátě rovnováhy. Dříve jsem se musel p ři ohlédnutí otá čet
celým tělem, nyní volně vrtím hlavou. Dříve jsem měl 3 - 5 denní zácpy a p ři
vyprazdňování mi lezly oči z důlků, nyní je vše v norm ě, bez nap ětí. Zlepšil se mi
zrak - dříve jsem nemohl dlouho číst, jen velká písmena, nyní čtu voln ě dokonce
drobné písmo. Dříve jsem v noci vstával 2-3 krát, nyní celou noc spím. To všechno
dokázali v Centru, kde pracuje jen několik lékařů, kteří dokáží to, co nedokáží velké
kolektivy léčebných institucí. Naposledy mi v nemocnici řekli, že mi již nemohou
nijak pomoci, i když mi vlastně žádnou péči neposkytovali. Komu je pot řebná taková
medicína! Kdyby raději postavili více takových Center, jaké má profesor
Neumyvakin, kde lze najít nejen více pochopení, ale i pomoc, kterou tak moc
potřebují lidé, kteří již nikomu nejsou potřební!
Ivane Pavloviči, my pacienti vidíme, kolik sil dáváte každému z nás. Proto
vám přeji pevné zdraví, stejně jako všem vašim spolupracovníkům v Centru.
Moskva

Děkuji osudu, že nás zavedla k profesoru Neumyvakinovi. Moje žena dlouho

strádala od nemoci Parkinsona. Polykala celé hrsti léků, po kterých jí bylo stále h ůře.
Nemohla chodit, padala bez opory, ztrácela orientaci v prostoru, třásly se jí ruce,
hlava, nemohla se o sebe postarat. Měla alergii na všechny červené produkty.
Dozvěděli jsme se o profesorovi Neumyvakinovi a podle jeho rady již 7 měsíců
užíváme vnitřně peroxid vodíku, natíráme celé tělo a také kapeme do nosu.
Absolvovali jsme očištění organismu - tlustého střeva s pomocí hydrokolono terapie,
jater podle vlastní metodiky Ludmily Stěpanovny, oza řování krve ultrafialovými
paprsky, korekci páteře - všechno, co nabízí v Centru u Ivana Pavlovi če. Výsledky -
žena začala chodit, postará se sama o sebe, obnovila se jí ře č, pam ěť, zmizela
alergie na všechno červené. Podstatně se snížily dávky léků, dokonce je ob čas
zapomínáme i užívat - užíváme je spíše ze zvyku.
Já sám jsem také začal užívat peroxid vodíku (na všechny procedury nejsou
peníze). Cítím, jak se mi zvýšila schopnost pracovat, zmizel neustálý pocit t ěžkosti v
žaludku, normalizovala se mi stolice. Cítím se, jako bych omládl o 5 - 10 let. Toto
vše se stalo po mnohaletých návštěvách léka řů, kte ří, když nás vid ěli jen rozhazovali
rukama od své nemohoucnosti nám pomoci se vším tím arsenálem přístroj ů.
V Centru profesora Neumyvakina je vše jednoduché, dostupné, pochopitelné a
hlavně - citlivé, pozornost a snaha pomoci pacientovi, pochopit, pro č je nemocný a
poradit, co můžeš sám dělat, protože bez vlastního přičinění nelze ničeho dosáhnout.
Za to vše mnohokrát děkuji Ivanu Pavloviči i všem jeho spolupracovníkům,
zdraví i jim všem.
Rodina Kulikových, Moskva



Komentář: Jak je vidět z ohlasu, provedené procedury s peroxidem vodíku a

UFO daly velmi nadějný výsledek. Peroxid vodíku je nejen dopl ňující zdroj
chybějícího buňkám kyslíku, odstraňujícím hypoxii, která, mimochodem, je p ří činou
jakékoliv patologie, včetně rakoviny, - ale i speciálním čističem, schopným bojovat s
libovolnou patogenní flórou. To je důvod proč je v prvé řad ě pot řebné naladit funkci
trávicího traktu, obnovit imunitní systém, čemu napomáhá také UFO pomocí našeho
přístroje "Helios-1", odlišujícího se od jiných analogických přístroj ů.
Vážený Ivane Pavloviči! Děkuji vám a hluboce se klaním, za dobrotu a

starostlivost k nám strádajícím. Vy sám jste součástí léčení, které dostáváme ve
vašem Léčebně-profylaktickém salonu. Salon - to je slovo spojené s krásou. Vy nás
očišťujete od vnitřní špíny, aby se organismus očistil a pracoval jako nový. Po
absolvování léčebného kurzu, sestávajícího z očisty tlustého st řeva podle originální
metodiky, ozařování krve ultrafialovými paprsky, vynikající jednoduché a efektivní
metody korekce páteře, zázračného působení peroxidu vodíku, jsem se zlepšila o
50%. nemám slov, abych vyjádřila všem vašim spolupracovníkům díky. Postarám se,

aby se o Vás a Vašem Centru dozvědělo co nejvíce lidí v Izraeli.

Inna Yogen-Mogilevskaja
Haifa, Izrael
Je mi 71 let, jsem invalida II. skupiny, prošel jsem Černobylem a mám celou
řadu nemocí: angínu pectoris, vysoký krevní tlak, bolesti oběhového systému. P ři
prohlídce profesor Neumyvakin zjistil silné zanesení organismu. Po absolvování všech
procedur v Centru, jsem se po mnoha letech zase cítil člověkem, schopným normáln ě
se pohybovat bez ataků angíny pectoris. Před tím jsem očistu tlustého st řeva i jater
dělal samostatně podle různých doporučení, fakticky bez výsledku. P ři o čist ě podle
Ivana Pavloviče ze mě vyšlo tolik nečistot, že jsem se nesta čil divit. B ěhem roku
2003 jsem třikrát pobýval v nemocnici Višněvského a Burdenko. Výsledek - bez
nitroglycerínu jsem nemohl vůbec chodit. Od b řezna užívám peroxid vodíku, kapu do
nosu, přikládám obklady na různá místa. Jednoduché se zázra čným výsledkem.
Zvláště se chci zmínit o vztahu personálu Centra k pacient ům - dobrosrde čnost,
citlivost, což hraje nemalou roli v léčení, což jsem sám na sob ě v plné mí ře pocítil.
Důležité je, že nás učí, co máme sami se sebou dělat, protože onemocníme jen díky
své lenosti, spoléhaje se, že za nás někdo něco udělá. Naše zdraví závisí pouze od
nás samých, je třeba se jen snažit a něco pro to ud ělat, plnit doporu čení, kterých je
mnoho v jejich vynikající knize "Endoekologie zdraví".
Boris Ivanovič Semaško, Moskva
Jsem nemocná od roku 1994, prodělala jsem čtyři infarkty, mám ischemii,
angínu pectoris, arytmii. Téměř každý kvartál ležím v nemocnici. Poté se mi objevily
bolesti zad, nemohla jsem vystoupat do pátého patra, kde bydlím, proto jsem byla
nucena zůstávat doma. Dusila jsem se, polykala hrsti prášků, kardioložka v nemocnici
mi řekla, že mi již nemohou nijak pomoci. Doslechla jsem se o profesorovi
Neumyvakinovi a navštívila ho v jeho Centru. Po prohlídce mi řekl, že m ě postaví na
nohy za 1 - 2 týdny. Pomyslela jsem si, co je to za hloupost, 10 let strádám, u

kolika lékařů jsem již byla, žádný mi nepomohl, a najednou tady, 2 ned ěle! Nic
jiného mi však nezbývalo, tak jsem souhlasila s doktorem.
Již od zahájení procedur se začaly dít zázraky. Po absolvování masáže páte ře,
vypracované doktorem společně s J. N. Grabar, zmizely bolesti v oblasti srdce, po
čtyřek procedurách hydrokolonoterapie a lymfodrenáže jsem p řestala užívat léky.
Očista tlustého střeva - celkově něco kouzelného, vyšlo ze m ě tolik špíny, nikdy
jsem se nezamýšlela, co se tam uvnitř nás děje. Ivan Pavlovič s pomocí své virgule
určil, že se tlusté střevo pozvedlo o 10 - 12 mm a tla čilo na srdce, které v takových
podmínkách již pracovat nemůže, proto žádné léky nepomohou. Na páte ři jsou
obratle odpovídající za srdeční činnost, byly celkově "zarezlé". Ruce Ivana Pavlovi če
udělaly při korekce páteře kouzlo, shodily ze mě 10 let starostí. Nyní mám 72 let.
Samozřejmě, byly bolesti, ale nyní chodím volně, nezadýchávám se, arytmie zmizela,
bolesti v oblasti srdce také. Nyní se mohu postarat zcela o sebe sama. Peroxid vodíku
udělal svou práci, nemohu se s ním teď rozloučit.
Jsem velmi vděčná všemu personálu za to, že dělají, co oficiální medicína
udělat nemůže a neumí. Tisíceré díky, že jste mě vrátili zp ět do života. Pochopila
jsem, že naše zdraví závisí od nás samých a budu plnit veškerá doporu čení, které
jsem dostala v Centru. O knížce "Endoekologie zdraví" je t řeba n ěco říci zvlášt ě - nic
podobného na pultech, kde se píše o zdravém zp ůsobu života, není. Zde je
pokladnice myšlenek a rad - vezměte si je a čiňte se!
Nina Maximovna Kovaleva. Moskva
Roztroušenou sklerózou jsem onemocněl v roce 2001. Tehdy jsem pocítil, že

není něco v pořádku s nohama, chůze byla škubavá, nemohl jsem dlouho stát,
objevily se bolesti v bedrech. Bez ohledu na lé čení se m ůj stav neustále zhoršoval,
ačkoliv jsem byl hospitalizován v NII neurologie a ve vojenských nemocnicích. V
letecké nemocnici mi našli podstatné změny v kr ční oblasti páte ře a nabídli mi
operaci bez jakýchkoliv garancí úsp ěchu. V poslední dob ě jsem m ěl nejen obtíže p ři

chůzi, znecitlivěly mi nohy, ruce, přestalo fungovat tlusté st řevo bez laxativ.
Domníval jsem se, že přišel můj konec. V "ZOŽ" jsem se dozv ěd ěl o Centru
profesora Neumyvakina, požádal jsem ho o p řijetí. Během p ůl hodiny mi vysv ětlil,
co se se mnou děje, co je možné pro mě udělat, nesliboval mnoho, za čal provád ět
všechny procedury, když začal korekcí páteře.
Nic podobného jsem zatím nezažil. Pomocí malinkého kladívka a d řev ěné
destičky proklepal celou páteř a proklepával hlavně bolestivá místa, prohmatal je
prsty - při tom žertoval a já jsem si ani nevšiml, že bolest páte ře odezn ěla, zvlášt ě v
pánvi. Vstal jsem, bolest byla pryč, prošel jsem se chvíli bez h ůlky. Zázrak.
Absolvoval jsem očistu tlustého střeva, UFO krve, za čal jsem užívat peroxid vodíku
také jsem ho kapal do nosu, ale dostával jsem i mumio s peroxidem vodíku v
klystýrech.
Uběhlo nějakých 10 dnů a já se cítil znovu jako člověk. Doma chodím bez
hůlky, bezcitnost nohou je pryč, chůze je normální. Ivan Pavlovi č ud ělal něco i s
krční páteří, hlava se mi netočí a nebolí, všechno se dostává do normálu. Toto vše
dokáže jen doktor od Boha, profesor Neumyvakin se svými spolupracovníky, nahrazují
celé instituty! Nyní, vím, co mám sám dělat, doufám, že budu zdráv! Provádím
všechna doporučení, protože jsem pochopil, že doufat v oficiální medicínu, je
zbytečná ztráta času.
V. D. Kabulko, Moskva
Je povzbudivé, když prakticky všichni pacienti absolvující lé čebné procedury v

Centru, nezávisle od onemocnění, píší, že Centrum - je poslední instance v medicín ě,
že "dále již není kam jít". Mohu vás ujistit, že ti, kdo u nás získali úlevu nebo
vyzdravení, se stávají skutečnými přívrženci správného zp ůsobu života a z této cesty
se neodkloní.

Pro zájemce sděluji, kde se nachází naše Léčebně-profylaktické centrum.
Adresa: 127642, Moskva, proezd Dežněva, 19, korpus 1

telefon: (095) 180-94-18
metro: "Stiblovo" (první vagon z centra), autobus 61, třetí zastávka -
"Zapovědnaja"
pracovní režim - poliklinika, od 10:00 do 20:00, kromě soboty a neděle
Ubytování zajistit nemůžeme.
ZÁV ĚR
Oficiální medicína, i když má své kořeny v lidovém léčitelství, bez ohledu na

dobré vztahy k ní ze strany vedení Ministerstva zdravotnictví RF, d ělá vše proto, aby
se pokrokové počátky lidové medicíny ignorovaly, i když dnes již mnozí chápou, že
bez integrace úsilí oficiální i lidové medicíny se stovkami let zkušeností vyjít ze slepé
uličky není možné.
Samozřejmě obrovský význam má komplex ozdravných činností, zaměřených
na profylaktiku onemocnění, včetně řešení mnohých sociálních, ekonomických,
ekologických a zvláště pak mravních problémů. Toto lze ale řešit jen na celostátní
úrovni. Na Západě toto již dávno pochopili a starost o zdraví ob čan ů na celostátní
úrovni tam není na posledním místě.
Pravděpodobně se celý náš život nachází ve věčném boji starého s rodícím se
novým - takový je jeho průběh, kdy se člověk nachází neustále v o čekávání lepších
časů. Takový, byť i mlhavý cíl, pomáhá člověku žít a přežívat. Zvlášt ě je to vlastní
ruskému člověku, na jehož díl připadá taková nep řízeň osudu, při které by jiné
národy již dávno vymřely. Ale my žijeme a doufáme. V tom je mentalita i síla
ruského národa, jeho duchovní podstaty.
Na konci knihy vám chci sdělit velké tajemství. Dostávám mnoho dopis ů, i od

lékařů, kteří aplikují peroxid vodíku do žíly. Víte co dělají? Když se p řesv ěd čili v
bezmoci cokoliv pro pacienta udělat, do chorobopisu zapisují, že aplikují glukózu, ale
fakticky aplikují peroxid vodíku - nemocný se uzdravuje. Koho vlastn ě obelháváme,
jak dlouho budeme ještě při té všudypřítomné lži žít? Říká se, že v souladu s Božími
zákony - to je jeden ze strašných zlozvyků, ale my všichni sníme o jakýchsi sv ětlých
ideálech, sníme s dobrými úmysly o důvěře jeden druhému. Vždyť, co je snazší, než
to, že každý na svém místě bude dělat to, co pomůže druhému. Kéž by byl tento
mravní princip povýšen na Zákon, který může udělat náš život skute čně zdravým a
šťastným! Dočkáme se? Vždyť o tom snilo a sní takové množství lidí!
V mnoha dopisech se mne lidé ptají, co dělám já sám? Moje minulost - to je
zavržení stanoviska oficiální medicíny, podstata kterého je, krom ě jiného, konkrétn ě
v tom, že ateroskleróza je nevratný proces. Když mi bylo 52 let, léka ři mi ud ělali
diagnózu - ateroskleróza srdce a mozku, krevní tlak 160-180/100-120, puls 75-86,
arytmie a mnohé další navazující choroby, například polyarthritis. Z pohledu oficiální
medicíny jsem měl být chronicky nemocným nebo dokonce zemřít.
Ještě před tím jsem hodně četl a docela dobře jsem se orientoval v
prostředcích lidového léčitelství, ale nic jsem pro sebe ned ělal. Podstatného zlepšení
jsem dosáhl, když jsem začal provádět posilující cviky, oddělenou stravu se
zmenšením jejího množství, brániční dýchání se zadržováním dechu od jedné do čty ř
minut, během na boso, kontrastním sprchováním, celkovým zocelováním se (na chat ě
jsem bez ohledu na roční období chodil naboso a v šortkách). Zvlášt ě dob ře jsem se
začal cítit, když jsem začal užívat peroxid vodíku do žíly. Krevní tlak se ustálil na
120-130/75/80, klidový puls 55-60, v době spánku byl 45-50, ob čas se objeví
extrasystoly, které však nevnímám.
Peroxid vodíku užíváme já i všichni moji blízcí nejen vnit řně, ale kapeme ho i
do nosu, ale aplikujeme ho i do žíly u sebe doma. Jsem živ a zdráv, stejn ě jako i
moji blízcí, což přeji i vám.
Aplikaci peroxidu do žíly v našem Centru neprovádíme, jelikož oficiální

medicína tuto metodu nedovoluje používat.

Práce lidového léčitele - to není jen těžká psychologická zát ěž, vyžadující
hluboké znalosti fyziologie a patologických stavů, zp ůsob ů jejich korekce,
odpovědnost za výsledek léčení, ale je to i velká fyzická zát ěž. Tak nap říklad, p ři
jediné manuální terapii je třeba "přeskládat" ne méně než jednu tunu za den, což
těžko mohou učinit ti, kdo k nám přicházejí za léčením.
Člověk žije nejen fyzickým tělem, ale i duší, energií, kterou musí být neustále
nabit. Při onemocnění se energie člověka, jako akumulátor, vybíjí. Objevují se
průrazy v energetickém obalu člověka (biopole). To je d ůvod pro č se r ůzní lé čitelé,
bohužel, ne vždy profesionálně, snaží člověka "dobít". Mnohým se to da ří, a
libovolné léky a způsoby jakoby "napravují" oslabené mechanismy organismu,
spouštějí se mechanismy osvojení paliva buněk, a ony za čínají normáln ě fungovat,
začínají vydělovat energii, obnovuje se potenciál tenkého t ěla (energeticko-informa ční
systém), který ladí do normy všechny procesy. Je p ři tom všem ale t řeba dob ře
chápat, pokud nedodáme atomární kyslík, potom žádné síly nemocného nepostaví na
nohy, nikdo nedokáže nabít nemocného energií.
50% energie dostává tenké tělo od Vesmíru (energie stvo ření) - je to vlnová
energie s frekvencí odpovídající živému organismu. 50% energie získává organismus
při dělení jeho buněk. Těchto 100% energie tenkého těla řídí veškeré procesy,
probíhající v organismu. Jeto velká moudrost P řírody - člověk dostane 50% energie a
o zbytek se musí postarat sám. Budeš líný? Zem řeš! Zvlášt ě je to d ůležité, když
medikové hovoří: "konec!"
Příroda však vložila do organismu obrovské rezervy, včetně atomárního
kyslíku, který vám pomůže, společně s dalšími úkony, zase vrátit zdraví.
Samozřejmě, všechno řečené potřebuje provedení dalšího výzkumu, ale jak to
tak vidím, nikdo se tím v blízké budoucnosti zabývat nebude, protože by musel
odvrhnout všechna existující dogmata o p říčinách nemocí, ale hlavně by musel
odvrhnout uměle navršené přístupy k léčení nemocí syntetickými léky, které jsou bez

účinku proti mikrobiální flóře, sídlící v našem organismu, která je po takovém lé čení
ještě více virulentní, to jest, nakažlivější.
Jak je vidět z uvedeného i ze zkušeností s využitím peroxidu vodíku,
provádějících se prakticky v utajení, vzniká více otázek , než je odpov ědí na n ě. Za
tím účelem musí existovat instituce, které budou povinny toto dělat, pokud existuje
skutečná zainteresovanost o deklarovanou starost o blaho člověka.
Lidová medicína nabízí mnoho způsobů i prostředků přírodního p ůvodu, které
s dostatečně velkou pravděpodobností dokáží vyléčit to, co nedokáže oficiální
medicína. Je nejvyšší čas sjednotit úsilí a p řijmout lidovou medicínu jako sou část
lékařské činnosti, o čem je také připravený projekt Všesvazovou léka řskou asociací
specialistů tradiční lidové medicíny a léčitelů, který se nachází v Dumě a čeká již
několik let na projednání, zatím bez odezvy. Nap říklad, mé zkušenosti léka ře i
lidového léčitele jsou zárukou toho, že s pomocí peroxidu vodíku spole čně s
ozařováním krve ultrafialovými paprsky lze snadno a levně lé čit tisíce nemocných,
bez ohledu jakou nemocí strádají. Dozvěděli jste se to v této knize.
Připomenu, že kromě přístroje "Helios-1" využívaný v lékařské praxi byl
vyvinut a vyroben také přístroj pro léčení kterýchkoliv zví řat, bez užívání jakýchkoliv
léků - "Helios-2", ale také jednotka pro použití v zeměd ělství, která umož ňuje
zvyšovat výnosy libovolných kultur 1,5 -2 krát, p řičemž, bez použití chemických
minerálních hnojiv nebo s jejich minimálním množstvím. Použitím tohoto p řístroje je
možné během 3 - 5 let obnovit (rekultivovat) přirozenou úrodnost p ůdy. To
znamená, že byl vytvořen ozdravně-ekologický systém na všech úrovních - člov ěka,
živočichů, rostlin, půdy, o čemž jsou informovány odpovědné instituce. A čkoliv je
těm jednotkám již 25-30 letí zájem je realizovat proto, že by to "p řiškrtilo kyslík"
mnohým výzkumným ústavům a továrnám, produkujícím stávající produkci. Po
prožití dostatečného množství let jsem dospěl k závěru: v Rusku zdravého člov ěka
nikdo nepotřebuje.
K peroxidu vodíku bych ještě poznamenal: považovat ho za všelék není

žádoucí. Jak jste jistě pochopili: při libovolném onemocnění se v organismu zvyšuje
spotřeba
peroxidu vodíku a nakonec vzniká jeho deficit. Na pozadí tohoto se zesiluje vliv
patogenní flóry. Nemoci se zhoršují, objevují se nové. Samozřejm ě, organismus
potřebuje pomoci, bez které se prostě neobejde. Peroxid vodíku je jednou z možných
variant takové pomoci. nazval bych peroxid vodíku univerzálním podpůrným
prostředkem při léčení libovolných nemocí.
Nakonec poslední poznámka. Mnozí nemocní, zvlášt ě pak čtená ři "ZZŽ" - je
jich více než tři miliony - požadují, aby jim lékaři aplikovali peroxid vodíku do žíly,
odvolávaje se na moji autoritu. Co myslíte, že se d ěje? Léka ři, p řekovávají vnit řní
rozpory, nakonec aplikují peroxid vodíku, ba dokonce ho využívají v další praxi jako

základní metodu léčení při různých onemocněních. Co to znamená? Metoda žije,

prosazuje se ne shora, ale zdola, odkud vzešla oficiální medicína - z pramen ů lidové
medicíny.
Abych ulehčil lékařům život, dávám na vědomí, že Iževská Státní léka řská
akademie zastoupená Republikovým centrem aktivní chirurgické imunokorekce vydala
informační dopis "Využití vnitro žilní aplikace roztoků peroxidu vodíku nízkých
koncentrací v klinické praxi" (Iževsk 2002).
Jak vidíte - ledy se pohnuly a zastavit proces využívání peroxidu vodíku v
klinické praxi se již Ministerstvu zdravotnictví RF, myslím, nepoda ří. Naopak, jeho
vedení by mělo všemi dostupnými prostředky napomáhat tomu, aby skute čně ukázalo
starost o zdraví občanů Ruska.

Nu což, uvidíme. Jsem optimista. Domnívám se, že postupně s využíváním

peroxidu vodíku v medicínské praxi budeme nalézat další a další vlastnosti tohoto
preparátu.
- JEN PRO VLASTNÍ POTŘEBU -

- ROZŠIŘOVÁNÍ JE ZAKÁZÁNO -

Neumyvakin, I.P. - Peroxid-Vodiku

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Neumyvakin, I.P. - Peroxid-Vodiku

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Neumyvakin Ivan Pavlovič "Peroxid vodíku, mýty a skutečnost"

© Neumyvakin I. P., 2004

Kdo nechce něco udělat - hledá příčinu

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 1

Neumyvakin Ivan Pavlovi č,

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 2

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 3

1945, A. A. Gurevič a spol. , 1966, A. A. Opokin, 1981; onkologických onemocn ění -

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 4

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 5

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 6

Abychom mohli pochopit mechanismus dýchání, od kterého de facto závisí náš

• od čeho závisí rovnováha kyselin a zásad nebo oxida čně - redukční

• jaký je mechanismus činnosti a role imunitního systému, včetně

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 7

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 8

plyn atmosféra plíce arteriální žilní tkáně

Dusík. Co se týká role dusíku v organismu, je taková. V sou časnosti je

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 9

dusíkaté sloučeniny mohou v organismu člověka i zvířat rozkládat až do

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 10

Kyslík. Kyslík je nejrozšířenějším prvkem na Zemi. V atmosfé ře je ho okolo

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 11

To je ale pouze jedna strana problému. Činnost našeho organismu se odvíjí od

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 12

membrán svobodnými radikály jako obyčejné hoření a výsledkem je vznik vody,

1 (Surfaktant) Tenzid je povrchově aktivní látka. Snižuje povrchovou či mezifázovou energii a

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 13

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 14

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 15

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 16

LÁTKOVÁ VÝM ĚNA V ORGANISMU

Při psaní této i následujících kapitol spolupracoval známý biofyzik a spoluautor

Narušení proces ů látkové vým ěny -

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 17

čemuž napomáhá stav hypoxie, t.j. bezkyslíkového prostředí, ve kterém dochází k

Z nekonečné řady dopisů vám předkládám dva.

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 18

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 19

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 20

Trávicí trakt - to je místo dislokace:

• 3/4 všech elementů imunitního systému, zodpovědného za "navedení pořádku" v organismu

• břišní "mozek" regulující celý složitý trávicí systém i vzájemné spojení s

• více než 500 druhů mikrobů, zpracovávajících, syntetizujících biologicky

Zanesení organismu - je:

• konzervovaná, rafinovaná, smažená strava, uzeniny, sladkosti, pro zpracování kterých je

Narušení funkce trávicího traktu - je:

• oslabení imunitního, hormonálního a fermentačního systému

• změna elektrolytické rovnováhy (vitamínů, mikro i makroelement ů), což

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 21

krvetvorby (ateroskleróza, infarkt, mozková mrtvice atd)

• posun a stlačení všech orgánů v hrudníku, břiše i pánevní oblasti, d ůsledkem

• zácpy v libovolné části tlustého střeva, v důsledku čeho vznikají patologické

Pokud nebudeme normalizovat stravovací návyky, neočistíme organismus od

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 22

volné radikály - O'

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 23

Výzkum ukázal, že v rakovinných nebo ozářených bu ňkách je volných radikál ů

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 24

udělat? Pravděpodobně, aby odlišil člověka od ostatních živých tvorů, dal mu

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 25

Dnes je dokázáno, že kosterní svaly sestávají ze svalových vláken, které se

překlad: Ing. Jiří Schlimbach 26