MASARYKOVA UNIVERZITA

Filozofická fakulta
Ústav klasických studií
Mediteránní studia

GERMÁNSKÉ JAZYKY
POROVNÁNÍ ANGLICKÉHO A NĚMECKÉHO JAZYKA

15.02.2012 Lucie Mervartová, UČO 362125

OBSAH

1. Stručná historicko-geograficko-demografická charakteristika 3

2. Fonetika a ortografie 3

3. Substantiva 3-6

4. Adjektiva 6-7

5. Zájmena 7 - 11

6. Číslovky 11 - 13

7. Slovesa 13 - 25

8. Adverbia 25 - 27

9. Předložky 27 - 32

10. Spojky 32 - 34

11. Syntax 34 - 38

12. Přehled pramenů 38

2
1. HISTORICKO-GEOGRAFICKO-DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA
Historickým základem angličtiny byly jazyky starogermánských kmenů Anglů, Sasů
a Jutů. Nejstarší památky se datují koncem 7. – začátkem 8. století. U němčiny tvoří
základ příbuzné dialekty starých germánských kmenů (francký, alemánský, bavorský).
Její nejstarší písemné památky pocházejí z 8. století.
Oba jazyky patří mezi západogermánské jazyky. Dnes se anglicky mluví v mnoha
zemích světa. Angličtina je třetím nejrozšířenějším jazykem na světě. Německy hovoří
přibližně 200 milionů lidí.

2. FONETIKA A ORTOGRAFIE
Angličtina se píše latinkou. S výjimkou některých cizích slov se obejde
bez diakritických znamének. Přízvuk je v angličtině pohyblivý. V jazyce existuje
mnoho případů ortografické homonymie (např. row [rou] „řada“, row [rau] „skandál“)
a ortografické synonymie (např. sent „poslal“, scent „vůně“, cent „cent“ – vyslovují se
stejně [sent]).
Němčina se píše latinkou se spřežkovým pravopisem. Zvláštností je, že se podstatná
jména píší s velkými počátečními písmeny. S výjimkou přehlasovaných ä, ö, ü
nevyužívá diakritická znaménka.
Abeceda jazyků je stejná. Němčina má pouze navíc přehlasované ä, ö, ü a ß.

3. SUBSTANTIVA
Substantivum poznáme v německy psaném textu velmi snadno. Píše se vždy s velkým
počátečním písmenem. V angličtině nic takového neexistuje.

Rod
V angličtině se uplatňuje rod přirozený. U lidských bytostí odpovídá pohlaví, věci
a zvířata jsou rodu středního. Rod se projevuje pouze u 3. osoby jednotného čísla,
v množném čísle rozdíl mezi rody splývá.
V němčině před podstatnými jmény obvykle stojí člen (určitý nebo neurčitý), přídavné
jméno nebo zájmeno. Při skloňování se mění jejich tvar. Samotné podstatné jméno
zůstává většinou neměnné. Člen určuje v němčině gramatický rod podstatného jména,
der – rod mužský, die – rod ženský, das – rod střední.

Počitatelnost

3
V angličtině rozlišujeme substantiva počitatelná a nepočitatelná. Většina je počitatelná,
což znamená, že tvoří množné číslo. Nepočitatelná nemají tvar množného čísla
a nemůže před nimi stát neurčitý člen. Patří sem substantiva látková a hromadná (např.
máslo – butter, vzduch – air, bavlna – cotton), abstraktní (např. hudba – music) a další
(např. domácí úkol/y – homework, znalost/i – knowledge).

Člen
V angličtině rozlišujeme člen určitý a neurčitý. Člen neurčitý (a/an) stojí
před počitatelnými podstatnými jmény v jednotném čísle. Určitý člen (the) stojí
před počitatelnými i nepočitatelnými podstatnými jmény v jednotném i množném čísle.
Členy v němčině se také dělí na určité a neurčité. Jako určitý člen v jednotném čísle se
používá der, die, das (podle rodu) a v množném čísle die, a to u podstatných jmen, která
jsou už známá, konkrétní nebo o kterých jsme již mluvili. Člen neurčitý se používá
pouze v jednotném čísle – ein, eine, ein, a to u podstatných jmen neznámých, o kterých
mluvíme poprvé. Oproti angličtině se členy v němčině skloňují.

Určitý člen
Singulár Maskulinum Femininum Neutrum
1. der die das
2. des der des
3. dem der dem
4. den die das
Plurál M+F+N
1. die
2. der
3. den
4. die

Neurčitý člen (nemá plurál)

Singulár Maskulinum Femininum Neutrum
1. ein eine ein
2. eines einer eines
3. einem einer einem
4. einen eine ein

Pád

4
Angličtina má pouze dva pády – nominativ a genitiv. Oproti tomu němčina má čtyři
pády – nominativ, genitiv, dativ a akuzativ.

Angličtina
Pád Singulár Plurál
1. girl girls
2. girl's girls'

Některá substantiva mají nepravidelné tvary plurálu, např.:

dítě – child – children
žena – woman – women
zub – tooth – teeth
Některá mají stejný tvar v singuláru i plurálu:
ryba/y – fish
ovce – sheep
jelen/i - deer

Němčina
Singulár Maskulinum Femininum Neutrum
1. Lehrer Frau Haar
2. Lehrers Frau Haar(e)s
3. Lehrer Frau Haar(e)
4. Lehrer Frau Haar
Plurál Maskulinum Femininum Neutrum
1. Lehrer Frauen Haare
2. Lehrer Frauen Haare
3. Lehrern Frauen Haaren
4. Lehrer Frauen Haare

Pravidla popisující tvoření plurálu jsou složitá, existuje spousta výjimek.

Např.: les – Wald – Wälder
otec – Vater - Väter
bitva – Schlacht - Schlachten

4. ADJEKTIVA
V angličtině nemá adjektivum kategorii čísla a pádu. Komparativ se tvoří příponou -(e)r
a superlativ -(e)st.

5
Příklad: tlustý – thick – thicker – thickest

V některých případech se vyskytují ortografické změny:

šťastný – happy – happier – happiest

Některá adjektiva se stupňují nepravidelně:

dobrý – good – better – best
špatný – bad – worse – worst

Zároveň se užívají analytické tvary stupňování:

zajímavý – interesting – more interesting – most interesting

V němčině se adjektiva v přívlastku řídí pádem, rodem a číslem substantiva, s nímž se

pojí. Existují tři způsoby skloňování – po členu určitém, neurčitém a bez členu.

Skloňování po členu určitém:

Singulár Maskulinum Femininum Neutrum
1. der schwarze Tisch die rote Blume das schöne Bild
2. des schwarzen Tiches der roten Blume des schönen Bildes
3. dem schwarzen Tisch der roten Blume dem schönen Bild
4. den schwarzen Tisch die rote Blume das schöne Bild

Skloňování po členu neurčitém:

Singulár Maskulinum Femininum Neutrum
1. ein schwarzer Tisch eine rote Blume ein schönes Bild
2. eines schwarzen Tiches einer roten Blume eines schönen Bildes
3. einem schwarzen Tisch einer roten Blume einem schönen Bild
4. einen schwarzen Tisch eine rote Blume ein schönes Bild

Skloňování bez členu:

Singulár Maskulinum Femininum Neutrum
1. schwarzer Tisch rote Blume schönes Bild
2. schwarzen Tiches roter Blume schönen Bildes
3. schwarzem Tisch roter Blume schönem Bild
4. schwarzen Tisch rote Blume schönes Bild

Skloňování v plurálu:
Plurál Po členu určitém Plurál Bez členu

6
 1. die schwarzen Tische 1. schwarze Tische
2. der schwarzen Tische 2. schwarzer Tische
3. den schwarzen Tischen 3. schwarzen Tischen
4. die schwarzen Tische 4. schwarze Tische

Komparativ v němčině se tvoří koncovkou –er, u některých jednoslabičných adjektiv,

která mohou přehlasovat, přijímá kmenová samohláska přehlásku. Superlativ se vytváří
koncovkou –(e)st a případně přehláskou. Tomuto tvaru vždy předchází určitý člen.
Příklad:
malý – klein – kliener – der kleinste
studený – kalt – kälter – der kälteste
Komparativ i superlativ skloňujeme obdobně jako pozitiv.

Některá adjektiva mají nepravidelné stupňování:

dobrý – gut – besser – der beste
vysoký – hoch – höher – der höchste

5. ZÁJMENA
Osobní zájmena
Singulár Angličtina Singulár Němčina
1. os. I 1. os. ich
2. os. you 2. os. du
3. os. he, she, it 3. os. er, sie, es
Plurál Plurál
1. os. we 1. os. wir
2. os. you 2. os. ihr
3. os. they 3. os. sie (oni), Sie (Vy)

V angličtině na rozdíl od němčiny neexistuje vykání. Také se všechny ostatní pády

vyjadřují tzv. předmětným pádem, který se vyskytuje i po předložce.

1. pád Předmětný pád 1. pád Předmětný pád

I me we us
you you you you
he, she, it him, her, it they them

Skloňovaní osobních zájmen v němčině:

Singulár 1. os. 2. os. 3. os.
1. ich du er, sie, est

7
 2. meiner deiner seiner, ihrer, seiner
3. mir dir ihm, ihr, ihm
4. mich dich ihn, sie, es
Plurál 1. os. 2. os. 3. os.
1. wir ihr sie, Sie
2. unser euer ihrer, Ihrer
3. uns euch ihnen, Ihnen
4. uns euch sie, Sie

Přivlastňovací zájmena
Angličtina užívá dvojí tvary přivlastňovacích zájmen. Záleží na tom, zda stojí
před substantivem nebo samostatně. Tvary těchto zájmen se nemění v rodě, v čísle ani
v pádě.
Singulár Nesamostatná z. Samostatná z. Plurál Nesamostatná z. Samostatná z.
1. os. my mine 1. os. our ours
2. os. your yours 2. os. your yours
3. os. his, her, its his, hers, its 3. os. their theirs

Němčina má na rozdíl od angličtiny pouze jeden tvar přivlastňovacích zájmen. Tato

zájmena se skloňují jako člen neurčitý.
Singulár Plurál
1. os. mein 1. os. unser
2. os. dein 2. os. euer
3. os. sein, ihr, sein 3. os. ihr, Ihr

Zvratná zájmena
Zvratná zájmena jsou součástí zvratných sloves.
Singulár Angličtina Singulár Němčina
1. os. myself 1. os. mich – mir
2. os. yourself 2. os. dich – dir
3. os. himself, herself, itself 3. os. sich, sich, sich
Plurál Plurál
1. os. ourselves 1. os. uns
2. os. yourselves 2. os. euch
3. os. themselves 3. os. sich, sich

Ukazovací zájmena
V angličtině plní funkci ukazovacího „ten“ pouhý člen určitý (the). Jako ukazovací
„tento“ používá „this“ v singuláru a „these“ v plurálu. To, co je mluvčímu vzdálenější,
vyjadřujeme zájmenem „that“, v plurálu „those“, což znamená „tamten“.

8
V němčině se používá více ukazovacích zájmen:
Singulár Plurál
der, die, das die
ten(to), ta(to), to(to) ti(to)
dieser, diese, dieses diese
tento, tato, toto tito
jener, jene, jenes jene
onen, ona, ono oni
derjenige, diejenige, dasjenige diejenigen
zdůrazněné ten, ta, to ti
derselbe, dieselbe, dasselbe dieselben
tentýž, tatáž, totéž titíž

Zájmena dieser, diese, diesel a jener, jene, jenes skloňujeme jako člen určitý.
Skloňování der, die, das:
Singulár Maskulinum Femininum Neutrum Plurál M+F+N
1. der die das 1. die
2. dessen deren dessen 2. deren
3. dem der dem 3. denen
4. den die das 4. die

Zájmena derjenige, diejenige, dasjenige a derselbe, dieselbe, dasselbe skloňujeme, jako

bychom skloňovali každou část zvlášť, tzn. první část (der, die, das) jako určitý člen
a druhou část jako adjektivum po tomto členu.

Tázací zájmena
V angličtině se používá:
kdo – who (předmětový tvar = whom)
co, jaký – what
který – which
čí – whose

K tázacím zájmenům v němčině patří:

kdo – wer
co – was
který, která, které – welcher, welche, welches
jaký, který – was für ein

9
Zájmena welcher, welche, welches skloňujeme jako člen určitý a u was für ein
skloňujeme jen poslední část jako člen neurčitý.
Skloňování wer a was:
Pád
1. wer was
2. wessen wessen
3. wem was
4. wen was

Vztažná zájmena
Základními vztažnými zájmeny v angličtině jsou who (podmětový tvar who,
předmětový whom, přivlastňovací whose), which a that. Pro osoby se užívá zájmeno
who a pro věci which. Místo who i which můžeme použít that. Zájmeno that však
nemůžeme spojit s předložkou.
Mezi vztažná zájmena v němčině patří der, die, das; die a skloňují se stejně jako
ukazovací zájmena der, die, das; die.

6. ČÍSLOVKY
Základní číslovky
Angličtina Němčina
1 one eins, ein
2 two zwei
3 three drei
4 four vier
5 five fünf
6 six sechs
7 seven sieben
8 eight acht
9 nine neun
10 ten zehn
11 eleven elf
12 twelve zwölf
13 thirteen dreizehn
14 fourteen vierzehn
15 fifteen fünfzehn
16 sixteen sechszehn
17 seventeen siebzehn
18 eighteen achtzehn
19 nineteen neunzehn
20 twenty zwanzig
30 thirty dreißig

10
 40 forty vierzig
50 fifty fünfzig
60 sixty sechzig
70 seventy siebzig
80 eighty achtzig
90 ninety neunzig
100 a/one hundred einhundert
1000 a/one thousand (ein)tausend

Řadové číslovky
Angličtina Němčina
1. first erste
2. second zweite
3. third dritte
4. fourth vierte
5. fifth fünfte
6. sixth sechste
7. seventh sieb(en)te
8. eighth achte
9. ninth neunte
10. tenth zehnte
11. eleventh elfte
12. twelfth zwölfte
13. thirteenth dreizehnte
14. fourteenth vierzehnte
15. fifteenth fünfzehnte
16. sixteenth sechszehnte
17. seventeenth siebzehnte
18. eighteenth achtzehnte
19. nineteenth neunzehnte
20. twentieth zwanzigste
30. thirtieth dreißigste
40. fortieth vierzigste
50. fiftieth fünfzigste
60. sixtieth sechzigste
70. seventieth siebzigste
80. eightieth achtzigste
90. ninetieth neunzigste
100. hundredth hundertste
1000. thousandth tausendste

Řadové číslovky v angličtině se zpravidla vyskytují ve spojení s určitým členem nebo

přivlastňovacím zájmenem. V němčině stojí řadové číslovky vždy se členem určitým
a skloňujeme je jako adjektiva po členu určitém.

11
7. SLOVESA
Dělení sloves
Anglická slovesa můžeme rozdělit do skupin:
1. slovesa významová – je jich většina, např. swim, write, live, believe…
a. pravidelná
b. nepravidelná
2. slovesa pomocná – jejich významový obsah se ztrácí, patří sem be, have a do
(zároveň jsou i významovými slovesy)
Sloveso to be se užívá při tvoření průběhového slovesného tvaru a trpného rodu,
to have při tvoření předpřítomného a předminulého času a to do při tvoření otázky
a záporu významových sloves.
3. slovesa způsobová/modální – pouze zabarvují obsahový význam slovesa, patří
sem: can, could, may, might, will, would, shall, should, must, ought to, used to,
částečně také need a dare
Podle vztahu slovesného děje k předmětu se slovesa také dělí na:
1. intranzitivní – jsou významově úplná, nevyžadují žádné doplnění; např. lie
(ležet), jump (skákat), cry (plakat)
2. tranzitivní – vyjadřují působení na nějaká objekt nebo zaměření na cíl, vyžadují
doplnění; např. také (vzít), get (dostat), receive (přijmout)

Německá slovesa dělíme podle různých hledisek.

1. Podle významového a gramatického hlediska:
a. akční slovesa – popisují něčí aktivitu nebo činnost, např. ich suche
(hledám)
b. stavová slovesa – popisují stav něčeho nebo změnu stavu, např. sie
liegen (oni leží)
c. neosobní slovesa – popisují děj, který nemá původce, činitele, vždy
se pojí s podmětem es, např. es regnet (prší)
2. Stejně jako v angličtině se dělí na:
a. intranzitivní slovesa – nemají předmět ve 4. pádu, např. die Blumen
blühen (květiny kvetou)
b. tranzitivní slovesa – mohou se pojit s předmětem ve 4. pádu, např. er
kocht das Abendessen (vaří večeři)
3. Podle děje, který slovesa popisují:

12
 a. terminativní slovesa – popisují časově ohraničený děj, např. aufmachen
(otevřít), aufwecken (probudit)
b. neterminativní – popisují děj neukončený, např. leben (žít), leden (trpět)
4. Podle druhu časování:
a. pravidelná/slabá slovesa – časování a tvorba časů probíhají podle
stejného modelu, patří sem velká většina sloves, např. suchen (hledat)
b. nepravidelná/silná slovesa – časování a tvorba časů se u jednotlivých
sloves liší, např. schreiben (psát)
5. Podle jiného členění:
a. významová slovesa – slovesa nesoucí děj, např. arbeiten (pracovat)
b. pomocná slovesa – podílejí se na tvoření některých slovesných tvarů
(sein, haben, werden), tato slovesa mohou nést i děj – sein (být), haben
(mít), werden (stát se)
c. způsobová/modální slovesa – většinou stojí ve větě s významovým
slovesem, mají nepravidelné časování, patří sem: dürfen (smět), können
(moci, umět), mögen (mít rád), müssen (muset), sollen (mít povinnost),
wollen (chtít)
6. Zvláštní skupina:
a. reflexivní/zvratná slovesa – pojí se se zvratným zájmenech
sich v příslušném tvaru, např. Ich habe mich auf dich gefreut. (Těšila
jsem se na tebe); jejich podskupinu představují:
 reciproká slovesa – sich vyjadřuje vzájemnost, např. sie lieben
sich (mají se rádi)

Časování pomocných sloves

Angličtina
TO BE
Čas Singulár Plurál
I am we are
Přítomný čas prostý you are you are
he/she/it is they are
I was we were
Minulý čas prostý you were you were
he/she/it was they were
Budoucí čas prostý I shall be we shall be
you will be you will be

13
 he/she/it will be they will be

TO DO
Čas Singulár Plurál
I do we do
Přítomný čas prostý you do you do
he/she/it does they do
I did we did
Minulý čas prostý you did you did
he/she/it did they did
I shall do we shall do
Budoucí čas prostý you will do you will do
he/she/it will do they will do

TO HAVE
Čas Singulár Plurál
I have we have
Přítomný čas prostý you have you have
he/she/it has they have
I had we had
Minulý čas prostý you had you had
he/she/it had they had
I shall have we shall have
Budoucí čas prostý you will have you will have
he/she/it will have they will have

Němčina
HABEN
Čas Singulár Plurál
ich habe wir haben
Přítomný čas du hast ihr habt
er/sie/es hat sie/Sie haben
ich hatte wirhatten
Préteritum du hattest ihr hattet
er/sie/es hatte sie/Sie hatten
ich habe gehabt wir haben gehabt
Perfektum du hast gehabt ihr habt gehabt
er/sie/es hat gehabt sie/Sie haben gehabt
ich hätte wir hätten
Konjunktiv II du hättest ihr hättet
er/sie/es hätte sie/Sie hätten

SEIN
Čas Singulár Plurál

14
 ich bin wir sind
Přítomný čas du bist ihr seid
er/sie/es ist sie/Sie sind
ich war wir waren
Préteritum du warst ihr wart
er/sie/es war sie/Sie waren
ich bin gewesen wir sind gewesen
Perfektum du bist gewesen ihr seid gewesen
er/sie/es ist gewesen sie/Sie sind gewesen
ich wäre wirwären
Konjunktiv II du wärest ihr wäret
er/sie/es wäre sie/Sie wären

WERDEN
Čas Singulár Plurál
ich werde wir werden
Přítomný čas du wirst ihr werdet
er/sie/es wird sie/Sie werden
ich wurde wir wurden
Préteritum du wurdest ihr wurdet
er/sie/es wurde sie/Sie wurden
ich bin geworden wir sind geworden
Perfektum du bist geworden ihr seid geworden
er/sie/es ist geworden sie/Sie sind geworden
ich würde wir würden
Konjunktiv II du würdest ihr würdet
er/sie/es würde sie/Sie würden

Přítomný čas
V angličtině rozlišujeme přítomný čas prostý a průběhový.
Prostý čas je stejný jako infinitiv slovesa, pouze ve 3. osobě singuláru se přidá
koncovka –(e)s. Užívá se pro děje obvyklé nebo pravidelně se opakující, pro tvrzení,
která mají obecnou platnost, pro situace v současnosti trvající delší dobu, prohlášení
a pozorování, instrukce.
Osoba Singulár Plurál
1. I work we work
2. you work you work
3. he/she/it works they work

Přítomný čas průběhový tvoří přítomný čas slovesa to be a přítomné příčestí

významového slovesa. Přítomné příčestí se tvoří od základního tvaru významového
slovesa koncovkou –ing. Tento čas se používá pro děj, který probíhá právě v okamžiku,

15
kdy se mluví, pro dočasné činnosti, situace v přítomnosti, pro časté opakování děje
v přítomnosti s citovým zabarvením, pro bezprostřední budoucnost, plánovanou činnost.
Osoba Singulár Plurál
1. I am working we are working
2. you are working you are working
3. he/she/it is working they are working

V němčině existuje pouze jeden přítomný čas. Pravidelná slovesa časujeme následovně:
Osoba Singulár Plurál
1. ich suche wir suchen
2. du suchst ihr sucht
3. er/sie/es sucht sie/Sie suchen

Nepravidelná slovesa přijímají stejné koncovky jako slovesa pravidelná, u některých

však dochází ke změně kmenové samohlásky ve 2. a 3. osobě singuláru, např.:
fahren (jet) – ich fahre – du fährst
sprechen (mluvit) – ich spreche – du sprichst
Tento čas popisuje děj, který se odehrává v přítomnosti nebo v budoucnosti.

Minulý čas
Angličtina stejně jako u přítomného času rozlišuje minulý čas prostý a průběhový.
Minulý čas prostý se tvoří připojením koncovky –ed k základnímu tvaru slovesa
ve všech osobách v obou číslech. Tento čas používáme, když se jedná o ukončený děj
nebo stav v minulosti, který nemá žádný vztah k přítomnosti, nebo když jde o obvyklý
nebo pravidelně se opakující děj v minulosti.
Osoba Singulár Plurál
1. I worked we worked
2. you worked you worked
3. he/she/it worked they worked

Nepravidelná slovesa mají zvláštní tvary, např.:

write (psát) – wrote
keep (držet) – kept
put (položit) – put

16
Minulý čas průběhový tvoří minulý čas slovesa to be a přítomné příčestí významového
slovesa. Čas průběhový se používá u přechodného stavu nebo děje, který probíhal
po určitou dobu v minulosti nebo v nějaké době v minulosti, dále pro děj, který je
pozadím nebo rámcem hlavního děje věty, pro dva dvěje probíhající současně
v minulosti, opakovaný děj v minulosti (s always), pro zdvořilou žádost a při vyprávění
příběhu u popistu pozadí děje.
Osoba Singulár Plurál
1. I was working we were working
2. you were working you were working
3. he/she/it was working they were working

Na rozdíl od angličtiny němčina rozlišuje préteritum (čas souminulý) a perfektum (čas

minulý). Pravidelná slovesa tvoří préteritum následujícím způsobem:
Osoba Singulár Plurál
1. ich suchte wir suchten
2. du suchtest ihr suchtet
3. er/sie/es suchte sie/Sie suchten

Nepravidelná slovesa přijímají koncovky, ale hlavně mění kmenovou samohlásku:

Osoba Singulár Plurál
1. ich schrieb wir schrieben
2. du schriebst ihr schriebt
3. er/sie/es schrieb sie/Sie schrieben

Préteritum vyjadřuje děj, který již proběhl a je uzavřen.

Perfektum se tvoří pomocným slovesem (haben nebo sein) a minulým příčestím.

Příčestí zůstává, časuje se pouze pomocné sloveso. Perfektum používáme obvykle
k popisu děje v minulosti.

Předpřítomný čas
Angličtina opět rozlišuje čas prostý a průběhový. Prostý čas tvoří přítomný čas slovesa
to have a minulé příčestí významového slovesa. Používá se u minulého děje, který se
odehrál v neurčené době v minulosti a svými následky zasahuje do přítomnosti.
Osoba Singulár Plurál
1. I have worked we have worked
2. you have worked you have worked
3. he/she/it has worked they have worked

17
Průběhový čas se skládá z předpřítomného času slovesa to be a přítomného příčestí
významového slovesa. Předpřítomný čas průběhový se užívá u děje, který probíhal
po určitou dobu v minulosti, pokračuje do přítomnosti a pravděpodobně bude
pokračovat ještě dále. Také se používá u děje, který probíhal po určitou dobu
v minulosti a právě nebo před krátkou dobou skončil, nebo pro opakování děje, citové
zabarvení a vyvození závěru.
Osoba Singulár Plurál
1. I have been working we have been working
2. you have been working you have been working
3. he/she/it has been working they have been working

V němčině předpřítomný čas neexistuje.

Předminulý čas
I u předminulého času rozlišuje angličtina čas prostý a průběhový. Prostý čas tvoří
minulý čas slovesa to have a minulé příčestí významového slovesa. Čas předminulý
prostý je používán u minulého děje, který skončil před začátkem jiného děje
v minulosti, dále pak pro minulý stav v dané minulosti.
Osoba Singulár Plurál
1. I had worked we had worked
2. you had worked you had worked
3. he/she/it had worked they had worked

Průběhový čas se tvoří pomocí předminulého času slovesa to be a přítomného příčestí

významového slovesa. Tento čas se používá pro děj, který probíhal do určité doby
v minulosti, také pak pro opakování děje a vyvození závěru.
Osoba Singulár Plurál
1. I had been working we had been working
2. you had been working you had been working
3. he/she/it had been working they had been working

Němčina má předminulý čas (plusquamperfektum) a jeho tvorba je jednoduchá. Tvoří

se pomocným slovesem haben nebo sein v préteritu a příčestím minulým, např.:
ich hatte gemacht (dělal jsem)
er war gewesen (byl)

18
Tento čas se používá pro vyjádření děje v minulosti méně často, a to především
k vyjádření tzv. časové souslednosti.

Budoucí čas
V angličtině opět rozlišuje čas prostý a průběhový. Také můžeme budoucnost vyjádřit
vazbou „to be going to + infinitiv“. Budoucí čas prostý tvoří pomocné sloveso will
a přítomný infinitiv významového slovesa bez to. Používá se pro budoucí děj nebo stav,
předpověď do budoucnosti, rozhodnutí v okamžiku, domněnku, naději a očekávání,
záměr, slib, žádost, pozvání, nabídku, návrh nebo hrozbu.
Osoba Singulár Plurál
1. I will work we will work
2. you will work you will work
3. he/she/it will work they will work

Průběhový čas tvoříme budoucím časem slovesa to be a přítomného příčestí

významového slovesa. Používáme ho pro budoucí děj, který bude probíhat v určitou
dobu v budoucnosti, pro plánovanou činnost v budoucnosti a zdvořilou žádost.
Osoba Singulár Plurál
1. I will be working we will be working
2. you will be working you will be working
3. he/she/it will be working they will be working

Němčina rozlišuje čas budoucí I a II. Futurum I je tvořeno pomocným slovesem werden
a infinitivem slovesa, např.:
wir werden suchen (budeme hledat)
sie werden arbeiten (budou pracovat)
Používá se pro popsání děje, který se stane v budoucnosti.

Futurum II se tvoří slovesem werden, příčestím minulým a slovesem haben, např.:

Bis Januar wird er das Buch gelesen haben. (Do ledna tu knihu přečte.)
Futurum II se používá v současné němčině minimálně, setkáme se s ním spíš v psaném
jazyce. Vyjadřuje děj v minulosti nebo budoucnosti, který není jistý.

Předbudoucí čas
V angličtině rozlišujeme předbudoucí čas prostý a průběhový. Prostý čas tvoří pomocné
sloveso will a minulý infinitiv významového slovesa bez to. Tento čas se používá

19
 pro budoucí děj, který skončí před určitou dobou v budoucnosti nebo před jiným
budoucím dějem.
Osoba Singulár Plurál
1. I will have worked we will have worked
2. you will have worked you will have worked
3. he/she/it will have worked they will have worked

Čas průběhový tvoříme pomocným slovesem will, minulým infinitivem slovesa to be

a přítomným příčestím významového slovesa. Průběhový čas se používá u děje, který
trval do určitého okamžiku v budoucnosti.
Osoba Singulár Plurál
1. I will have been working we will have been working
2. you will have been working you will have been working
3. he/she/it will have been working they will have been working

Přehled slovesných tvarů

Angličtina
Určité tvary Aktivum Pasivum
přítomný čas prostý he works he is worked
přítomný čas průběhový he is working he is being worked
minulý čas prostý he worked he was worked
minulý čas průběhový he was working he was being worked
předpřítomný čas prostý he has called he has been called
předpřítomný čas průběhový he has been working -
předminulý čas prostý he had worked he had been worked
předminulý čas průběhový he had been working -
budoucí čas prostý he will work he will be worked
budoucí čas průběhový he will be working -
předbudoucí čas prostý he will have worked he will have been worked
předbudoucí čas průběhový he will have been working -
Neurčité tvary Aktivum Pasivum
příčestí/gerundium přítomné working being worked
příčestí minulé - worked
příčestí/gerundium perfektní having worked having been worked
infinitiv přítomný prostý to work to be worked
infinitiv přítomný průběhový to be working -
infinitiv minulý prostý to have worked to have been worked
infinitiv minulý průběhový to have been working -

Němčina
Čas Aktivum Průběhové pasivum Stavové pasivum
prézens er schreibt es wird geschrieben es ist geschrieben
préteritum er schrieb es wurde geschrieben es war geschrieben

20
 perfektum er hat geschrieben es ist geschrieben worden es ist geschrieben gewesen
es war geschrieben
plusquamperfektum er hatte geschrieben es war geschrieben worden
gewesen
es wird geschrieben
futurum I er wird schreiben es wird geschrieben sein
werden
er wird geschreiben es wird geschrieben es wird geschrieben
futurum II
haben worden sein gewesen sein

Imperativ
Anglický imperativ je velmi jednoduchý. Imperativ pro 2. osobu singuláru a plurálu se
tvoří infinitivem slovesa bez to. Např.:
Open the door. (Otevři/Otevřete dveře.)

Imperativ pro 1. osobu plurálu má formu let’s (let us) a infinitiv bez to:
Let’s go home. (Pojďme domů.)

V němčině jsou tři tvary rozkazu – 2. osoba singuláru a plurálu a vykání.

Imperativ pro 2 osobu singuláru tvoříme z infinitivu odtržením koncovky –(e)n.
Ke kmeni je pak možno přidat koncovku –e, např. arbeiten – arbeite! (pracuj!).
U některých nepravidelných sloves dochází ke změně kmenové samohlásky.
Imperativ pro 2. osobu plurálu vytvoříme snadno. Tvar je stejný jako v indikativu,
pouze vynecháme osobní zájmeno, např. sucht! (hledejte!).
Zdvořilostní imperativ tvoříme změnou slovosledu u slovesného tvaru v indikativu,
např. suchen Sie! (hledejte!).

Kondicionál
Angličtina má 2 typy kondicionálu – přítomný a minulý. Přítomný kondicionál tvoříme
slovesem would a přítomným infinitivem významového slovesa, např.:
I would go. (Šel bych.)

Minulý kondicionál je tvořen slovesem would a minulým infinitivem významového

slovesa, např.:
I would have asked. (Byl bych se zeptal./Byl bych se býval zeptal.)

21
Konjunktiv
Anglický konjunktiv má v přítomném čase tvar jako infinitiv (you come, she write),
v minulém čase se tvoří pouze od slovesa to be, u kterého má ve všech osobách stejný
tvar were.
Němčina rozlišuje dva typy konjunktivu – I a II. Konjunktiv I se používá především
v nepřímé řeči a konjunktiv II k vyjádření neskutečnosti. Konjunktiv I je buď prézentní,
anebo perfekta, futura I a II. Konjunktiv I prézenta tvoříme k kmene slovesa přidáním
koncovky (ich suche, du suchest, er/sie/es suche, wir suchen, ihr suchet, sie/Sie suchen).
Konjunktiv I perfekta, futura I a II vznikají z indikativu příslušných časů konjunktivem
pomocného slovesa, např.:
er hat gesucht (hledal)  er habe gesucht (že hledal)

Konjunktiv II tvoříme z tvarů préterita a plusquamperfekta. Pro podmínku v přítomnosti

používáme konjunktiv préterita, který je tvořen pomocí würde (a jeho tvarů)
a infinitivu:
Osoba Singulár Plurál
1. ich würde suchen wir würden suchen
2. du würdest suchen ihr würdet suchen
3. er/sie/es würde suchen sie/Sie würden suchen

Pro podmínku v minulosti používáme konjunktiv plusquamperfekta. Tvoříme ho z tvaru

indikativu plusquamperfekta přehláskou pomocného slovesa, např.:
ich hatte gesucht (hledal jsem)  ich hätte gesucht (byl bych hledal)

8. ADVERBIA
Většina adverbií v angličtině se tvoří koncovkou –ly:
pomalý – pomalu – slow – slowly
snadný – snadno – easy – easily (koncové –y se mění v -i-)

Můžou se tvořit také příponami –wards nebo –ward a –wise:

směrem dolů - downward(s)
jinak - otherwise

Nepravidelně se tvoří: dobrý – dobře – good – well.

22
Některá adverbia jsou složená, např. somewhere (někde), anywhere (kdekoli), nowhere
(nikde)...

Adverbia v němčině patří do skupiny slov neohebných a vyjadřují:

- prostorové a časové vztahy: hier (zde), jetzt (nyní)
- subjektivní postoje mluvčího: vielleicht (možná)
- modální varianty: gern (rád), sehr (velmi)
- stupeň platnosti popisovaného dění: nur (jen), auch (také)

Stupňování
Komparativ se v angličtině tvoří pomocí more a superlativ pomocí most:
opatrně – carefully – more carefully – most carefully

Jednoslabičná adverbia, jako např. fast, hard, late, tvoří komparativ koncovkou –er
a superlativ koncovkou –est.
rychle – fast – faster – fastest

Nepravidelně se stupňuje:
dobře – well – better – best
špatně – badly – worse – worst
daleko – far – farther/further – farthest/furthest
hodně – much – more – most
málo – little – less – least

V němčině se komparativ u jednoslabičných adverbií tvoří přehláskou kmenové

samohlásky a koncovkou –er. Superlativ je tvořen předložkou am a koncovkou –sten,
případně přehláskou kmenové samohlásky.
krátce, stručně – kurz – kürzer – am kürzesten

Stejně jako v angličtině se některá adverbia stupňují nepravidelně:

často – oft – haüfiger – am haüfigsten
brzy – bald – eher/früher – am ehesten/am frühesten
dobře – gut – besser – am besten
hodně – viel – mehr – am meisten

23
9. PŘEDLOŽKY
V angličtině a němčině se liší rozdělení předložek. V angličtině rozlišujeme předložky
jednoslovné (prosté nebo složené) a víceslovné. Němčina rozlišuje předložky podle
toho, s jakým se pojí pádem.

Jednoslovné předložky
Anglicky Česky Anglicky Česky
about o above nad
across přes after po
against proti along (alongside) podél, po
among (amongst) mezi around kolem
as jako at na, u
before před behind za
below pod beneath pod
beside vedle besides kromě
between mezi beyond za
but kromě by u
concerning ohledně despite navzdory
down dolů, po dutiny během
except kromě excluding vyjma, bez
for pro from od, z
in v including včetně
inside v, uvnitř into do
like jako near blízko
of koho/čeho off z
on na onto na
opposite naproti outside venku, před
over přes, nad past kolem
per za regarding ohledně
round kolem since od
than než through skrz
throughout po celé till do
to do, k towards směrem k
under pod underneath pod
unlike na rozdíl od until do
up nahoru na/do upon na
via přes with s
within do, v withnout bez

Víceslovné předložky
Anglicky Česky Anglicky Česky
according to podle ahead of před
apart from kromě, navíc as for, as to pokud jde o

24
 as from, as of od, dnem, ke dni as regards co se týče
as a result of následkem as well as stejně jako
away from pryč od, daleko od because of kvůli, z důvodu
but for nebýt čeho, kromě by/in comparison with/to ve srovnání s
by means of prostřednictvím due to kvůli, následkem
except for kromě, vyjma for the sake of kvůli
from behind zpoza from under zpod
in accordance with v souladu s in addition to kromě navíc
in between mezi in case of v případě
in charge of zodpovědný za in common with spolu s
in connection with v souvislosti s in favour of ve prospěch
in front of před in line with v souladu s
in place of místo čeho in spite of navzdory
instead of místo čeho in the event of v případě
in view of vzhledem k next to vedle
on account of kvůli on behalf of v zastoupení
out of z, ven z, mimo owing to kvůli, z důvodu
regardless of nehledě na thanks to díky komu/čemu
together with spolu s up to až do
with the exception of s výjimkou, kromě with reference to s odvoláním na
with regard to co se týče with respekt to pokud jde o

Předložky s genitivem
Předložek s genitivem je velmi mnoho. V poslední době se stále více z nich začíná
používat ve spojení s dativem.
Německy Česky Příklad
anhand eines Beispieles
anhand na základě, podle
(na základě příkladu)
anlässlich des Jahrestages
anlässlich při, u příležitosti
(u příležitosti výročí)
Gemüse statt Fleisch
(an)statt místo, namísto
(zelenina místo masa)
aufgrund des Vertrages
aufgrund na základě, z důvodu
(na základě smlouvy)
außerhalb der Wohnung
außerhalb mimo, vně
(mimo byt)
hinsichtlich der Entwicklung
hinsichtlich vzhledem k, se zřetelem k
(vzhledem k vývoji)
infolge der Risiken
infolge kvůli, z důvodu (čeho)
(kvůli rizikům)
inklusive der Unterkunft (včetně
inklusive včetně
ubytování)
innerhalb uvnitř (čeho) innerhalb der EU (uvnitř EU)

25

kraft
laut (často s dativem)
trotl (často s dativem
um – willen
während
webem (často s dativem)
kraft des Gesetzes
podle, z moci, z titulu
(z moci zákona)
podle, v souladu laut des Gesetzes (podle zákona)
trotl des schlechten Wetters
přes
(přes špatné počasí)
kvůli, pro um Gottes willen (pro Boha)
während des Besuchs
během
(během návštěvy)
pro, kvůli webem Betrugs (kvůli podvodu)

Předložky s dativem
Německy Česky Příklad
aus z aus dem Haus (z domu)
bei u, při bei ihm (u něj)
binnen einigen Tagen
binnen během
(během několika dní)
der Sonne entgegen
entgegen proti, vstříc
(proti Slunci)
entsprechend den Absichten (dle
entsprechend dle, podle
úmyslů)
gegenüber dem Bahnhof (naproti
gegenüber proti, naproti
nádraží)
gemäß podle, dle gemäß §6 (podle §6)
mit s, se mit deinem Hund (s tvým psem)
nach dem Unterricht
nach po, podle
(po vyučování)
Galerie nächst dem Museum (galerie
nächst po, vedle, poblíž
poblíž muzea)
nebst kromě, mimo, i s nebst Zubehör (i s příslušenstvím)
das Bucht samt Grafiken (kniha včetně
samt i s, včetně
grafik)
Er arbeitet bei uns seit dem Jahre 2001 /
od (do minulosti; pro
seit seit Jahren. (Pracuje u nás od roku 2001
vyjádření už)
/ u léta.)
von od, z von meinem Onkel (od mého strýčka)
zu k, ke, ku zum Esse (k jídlu)

Předložky s akuzativem
Německy Česky Příklad
betreffend ohledně Bekanntmachung betreffend die
Richtlinie 16

26
 (oznámení ohledně směrnice 16)
bis nächsten Dezember
bis do
(do příštího prosince)
durch skrz durch die Stadt (skrz město)
für pro für meine Mutter (pro mou matku)
gegen proti gegen ihn (proti němu)
je po, podle, na Ergebnis je Aktie (výsledek na akcii)
ohne bez ohne Ergebnis (bez výsledku)
per na per Anhalter fahren (jet stopem)
pro na pro person (na osobu – počet)
um o, okolo, v (časově) um 12 Uhr (ve 12 hodin)
wider proti wider Willen (proti vůli)

Předložky s dativem i akuzativem

U těchto předložek vždy záleží na kontextu. Na otázku „kde?“ následuje dativ
a na otázku „kam?“ akuzativ.V tabulce jsou uvedeny předložky ve spojení s oběma
pády:
Německy Česky S dativem S akuzativem
an na, v, u an der Tafel (u tabule) an die Tafel (k tabuli)
auf na auf dem Bett (na posteli) auf das Bett (na postel)
Winter dem Haus Winter das Haus
hinter za
(za domem) (za dům)
in v, na, do in dem Glas (ve sklenici) in das Glas (do sklenice)
Es ist neben der Lampe. Gib es neben die Lampe.
neben vedle
(Je to vedle lampy.) (Dej to vedle lampy.)
über dem Fenster über das Fenster
über nad, přes
(nad oknem) (nad okno)
unter dem Tepich unter den Tepich
unter pod
(pod kobercem) (pod koberec)
vor dem Geschäft vor das Geschäft
vor před
(před obchodem) (před obchod)
zwischen der Schule und zwischen die Schule und
dem alten Haus das alte Haus
zwischen mezi
(mezi školou a tím (mezi školu a ten starý
starým domem) dům)

Předložky se všemi pády

außer kromě, mimo
dank díky
entlang podél
längst podél

27
 zufolge podle, pro, vzhledem
zugunsten ve prospěch
zuungunsten v neprospěch

10. SPOJKY
Spojky se dělí na souřadicí, které spojují souřadné věty nebo větné členy (navzájem
nezávislé), a podřadicí, které připojují vedlejší větu k větě řídící.

Souřadicí spojky
Angličtina
Souřadicí spojky v angličtině dělíme:
1. slučovací – and (a), (and) even (i), both… and… (jak… tak…, i… i…),
neither… nor… (ani… ani…)
2. odporovací – but (ale, avšak), yet (avšak, přesto, a přece)
3. vylučovací – or (nebo), either… or… (buď… nebo…)
4. příčinné – for (neboť)

Němčina
Mezi spojky, po kterých následuje věta hlavní s podmětem na prvním místě, patří:
aber (ale, avšak, však)
denn (neboť)
oder (nebo, či)
sondern (nýbrž)
und (a)

Další skupinou jsou spojky, po kterých následuje hlavní věty s přísudkem na prvním
místě:
deshalb (proto, tudíž)
darum (proto, z toho důvodu)

Podřadicí spojky
Angličtina
Druhy spojek:

28
 1. uvádějící vedlejší větu podmětnou nebo předmětnou – that (že), if, whether (zda,
jestli)
2. místní – where (kde, kam), wherever (kdekoli, všude kde, kamkoli, všude kam)
3. časové – when (když, až), as (když, přitom jak), as long as (dokud, pokud),
while (zatímco, když), whenever (kdykoli, vždycky když), after (když, potom
co), as soon as (jakmile), no sooner than (sotvaže, jakmile, hned jak), before
(než, dříve než), since (od té doby co), until, till (dokud ne, až)
4. způsobové – as (jak, jako), as though, as if (jako kdyby, jako by)
5. srovnávací – than (než), as… as (tak… jako), not as/so… as (ne tak… jako)
6. příčinné – because (protože), as (protože, poněvadž), since (protože, jelikož)
7. podmínkové – if (jestli, -li, pokud), unless (jestliže ne, pokud ne, ledaže),
provided/providing (that) (za předpokladu že), on condition that
(pod podmínkou že), in case (kdyby snad, v případě), as/so long as (pokud,
jestliže), suppose/supposing (pokud)
8. přípustkové – although, though (ačkoli, třebaže), even though, even if (i když,
i kdyby), in spite of the fact that, despote the fact that (přestože, navzdory)
9. účelové – so that, in order that, that (aby)

Němčina
Německy Česky
als když (pro děj, který se stal jen 1x)
als ob jakoby
bis až
da protože
dass že, aby
nachdem poté, co
ob zda, jestli
obwohl ačkoli, třebaže
seitdem od té doby, co
sodass a proto
während zatímco
weil protože, poněvadž, neboť
wenn když (opakovaný děj)
wie jak

11. SYNTAX
Větné členy
Podmět

29
V angličtině je podmět nezbytný. Může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem,
přídavným jménem, číslovkou, infinitivem, gerundiem nebo větou.

V němčině je podmět často tvořen podstatným jménem nebo zájmenem.

Přísudek
Přísudek v angličtině může být buď slovesný, nebo jmenný se sponou:
The children are platiny in the garden. (Děti si hrají na zahradě.)
Daniel is clever. (Daniel je chytrý.)

Německý přísudek může mít i dvě části, například v perfektu:

Er hat das Fenster aufgemacht. (Otevřel okno.)

Předmět
Předmětem v angličtině může být podstatné jméno bez předložky nebo s předložkou,
zájmeno, číslovka, infinitiv nebo gerundium. Může býr přímý nebo nepřímý. Přímý
předmět vyjadřuje osobu nebo věc, které se slovesný děj přímo týká. Ve větě stojí
za slovesem. Nepřímý předmět vyjadřuje osobu, ke které slovesný děj směřuje.
Bezpředložkový nepřímý předmět stojí ve větě před přímým předmětem, předložkový
za přímým předmětem.

Německý předmět je tvořen podstatnými jmény a zájmeny v různých pádem. Může být
tvořen i celou větou.

Příslovečné určení
Příslovečným určením může být příslovce, podstatné jméno bez předložky i s ní,
příčestí činné nebo trpné, infinitiv, gerundium po předložce nebo celá věta. Druhy
příslovečného určení – místa, času, způsobu, míry, příčiny, podmínky, přípustky
a účelu.

V němčině rozeznáváme příslovečné určení místa, času a způsobu.

Přívlastek

30
Anglický přívlastek je vyjádřen přídavným jménem, podstatným jménem bez předložky
nebo s ní, zájmenem, číslovkou, příslovcem, infinitivem, gerundiem po předložce,
příčestím nebo vedlejší větou vztažnou.

Německý přívlastek se váže na podstatné jméno a podává o něm přesnější informaci.

Doplněk
V angličtině je nejčastěji vyjádřen přídavným nebo podstatným jménem. Stojí zpravidla
za slovesem.

Doplněk v němčině je nejčastěji tvořen podstatným jménem, které se váže zároveň

na podmět i přísudek.

Věty oznamovací
V angličtině stojí podmět před slovesem:
I am hungry. (Mám hlad.)

V němčině stojí časované sloveso většinou na druhém místě:

Die Kinder freuen sich schon auf die Ferien. (Děti už se těší na prázdniny.)

Věty tázací
V anglické otázce stojí před podmětem pomocné nebo způsobové sloveso,
u významových sloves tvar pomocného slovesa do. Případně je uvedena tázacím
zájmenem.
Are you hungry? (Jsi hladový?)
Where did you go? (Kam jste šli?)

V němčině je časované sloveso před podmětem, otázka je často uvozená tázacím

zájmenem.
Gehst du heute mit? (Jdeš dneska s námi?)
Warum gehst du nicht in die Schule? (Proč nejdeš do školy?)

Věty rozkazovací

31
Sloveso v angličtině stojí na prvním místě. Vykřičník se užívá jen zřídka, pouze jde-li
o velmi silný a důrazný rozkaz.
Do your homework now. (Udělej si teď úkol.)

Stejně tak je to i v němčině. Věta však vždy končí vykřičníkem.

Setzen Sie sich! (Posaďte se!)

Věty zvolací
V angličtině je věta obvykle zakončena vykřičníkem a nejčastěji začíná výrazy how,
what. Slovosled je stejný jako v oznamovací větě.
How beautiful she is! (Je tak krásná!)

V němčině stojí sloveso v indikativu nebo konjunktivu I a používají se v nich velmi

často částice doch, ja, aber, aber auch.
Das ist ja eine gute Idee! (To je ale dobrý nápad!)

Věty přací
Angličtina věty přací dělí dle přání – v přítomnosti, minulosti, týkající se budoucnosti.
U přání v přítomnosti se užívá minulý čas. Místo minulého času je možné použít opis
s would, který vyjadřuje nespokojenost:
I wish / If only he did come. (Kéž by přišel.)
I wish / If only she would stop complaining! (Kéž by si přestala stěžovat!)

U přání v minulosti se užívá předminulý čas:

I wish / If only I had gone to bed earlier last night. (Kéž bych byl šel včera večer spát
dříve.)

U přání týkajícího se budoucnosti se v hovoru užívá I hope, ve slavnostním projevu

May nebo konjunktiv:
I hope you will be happy. / May you be happy. (Kéž jste šťastni.)

Sloveso v němčině stojí v konjunktivu I nebo II:

Man nehme 2 Eier un 1 Kilo Zucker und… (Vezmeme 2 vejce a 1 kilo cukru a…)
Hätten wir uns bei ihm entschuldigt! (Kéž bychom se mu byli omluvili!)

32
Tvoření záporu
V angličtině se zápor vyjadřuje buď záporkou not u slovesa nebo zápornými výrazy
no (žádný), nobody (nikdo), no one (nikdo), nothing (nic), none (žádný), never (nikdy),
nowhere (nikde, nikam), neither (žádný ze dvou, ani jeden ani druhý), neither… nor…
(ani… ani…). V anglické větě je pouze jeden zápor. Příklady:
We will not wait for you. (Nebudeme na vás čekat.)
Nobody came. (Nikdo nepřišel.)
I have never been there. (Nikdy jsem tam nebyl.)

Němčina vyjadřuje zápor pomocí nicht, které nikdy nesmí stát před časovaným
slovesem. K dalším záporným výrazům patří nein (ne), kein (žádný), nichts (nic),
niemand (nikdo). Stejně jako v angličtině může mít německá věta pouze jeden zápor.
Příklady:
Ich bin nicht groß. (Nejsem velký.)
Ich habe kein Auto. (Nemám auto.)
Diese Schuhe kauft niemand. (Tyto boty nikdo nekoupí.)

12. PRAMENY
BERKOV, V. P. Současné germánské jazyky. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002.
ISBN: 80-246-0268-7.
HOVORKOVÁ, M. Přehledná anglická gramatika. Plzeň: Nakladatelství Fraus, 2004.
ISBN: 80-7238-310-8.
VOLTROVÁ, M. Přehledná německá gramatika. Plzeň: Nakladatelství Fraus, 2005.
ISBN: 80-7238-416-3.
BELÁN, J. Gramatika anglického jazyka. Brno: Nakladatelství Didaktis, 2007.
ISBN: 978-80-7358-066-7.
RADĚVOVÁ, Z. Gramatika německého jazyka. Brno: Nakladatelství Didaktik, 2008.
ISBN: 978-80-7358-098-8.

33