10 Kabale a jejf symbotita Senosti. Jejich pochopent vyZaduje nejen_,fenomenolo; vytaduje nejen . ochota. k syntetickému pohledu, nybr’.i schopnost historické analzy. Oboji se djomné arling, dopliuje a v tomio apejent je pisibem plodusch vis 1. Ndbozenskd autorita a mystika 1 Problém, kterym se bude zabyvat nésledi enskou historii problémem tistiedn: edit, Jeho piivod tkvi ve skutetnosti, Ze my figastnika nébotenského divota uréitého spolevenstvi, nepti- vedluchoprézdnu. Mnohdy se ovsem tvrdivé, de mystik, 2 hledi tho cfle jeho snazenf, skutetné piisobi mimo a nad Ze zaujima postavent ve sféte zkusenosti, kterd je wrické, Tato ahistorick4 orientace je jednémi potitana k lepsim { vfklad, je pro nébo- ‘akoumat z rozliénych mystiky, druhymi napadéna jako zékladni slabost. A piesto jj to v déjinéch nabozenstvi jeho pisobeni na déjiang svét, jeho stiet S nabozenskjm Zivotem jeho doby a jeho spoletens:vi, na kterém zAle- 1. Zédny historik nemize zodpovédét otdzku — a také ani nent jeho p tf na takové otdzky odpovidat — zda mystik ve své osobni 2 individudlni nabozenské zkuSenosti skuteéné nalezl to, co s takovym zipalom hledal. My se tu vSak nebudeme vénovat problému osobniho Inén{ ve vnitinim Zivot mystika. Pokud ovsem chceme rozumét spe- ickému napéti, které se tak Casto v historii objevuje mezi mystikou ‘nabozenskou autoritou, pak udélame dobfe, pfipomeneme-i si ndkterd Jadni fakta mystiky. Pomiize ném to k hlubsimu pochopeni otézky, Zé toto napéti existuje a jak ho Ize uvol Mystikem je ten, komu byla darovna bo dopFéna bezprostiedni 1 jako skuteénost vniman4 zkuSenost bodskosti, nejzazii reality, nebo ten, kdo se 0 ni alespoh védomé snayi. Této zkufenosti mitze dosah- nout ndhlym osvicenim, iluminaet nebo také jako konetného vysledku dlouhych a mnohdy obsirngch p¥iprav, jejich? pomoct se tohoto dotyku S boistvim snazil dosahnout. Z historickcho hlediska se toto hledént Boha uskutediuje téméf vyhradné v souvislosti s urditou tradicl ~12 Kabala a jejé symbolike vffimky nélezeji snad vSechny modernf dobé s jejfm uvoliovénim sta- rich tradiénich vazeb. NabozenskA autorita se v rémei takové tradice etablovala davno pfed mystikem a byl, uznavéna dlouhou fadou go- legenstvimi, Tato astorita se zaklédala na jist¥ch pisobent mezi nfm a témi i sti a dopomshali tale jevent, takfikajic je Einili vy . Existuje tu pak Zebigek hodnot, ktery byl prijat tradici existuje tu také skupina nauk a dogmat, ktera se traduiji jako autentick4 konstatovini o smystu né- bozenské zkus dna za platnou Existuje také a ‘teré jsou ve smyslu tradice bozenskcho Zivota. Mize se jednat o velmi rozdilné prostiedniky, které jsou nadény nabozenskou autoritou. Mohou byt neosobniho charakte- ru, jako napi A ., nebo naopak charakteru vyslovené itolickéao ndbozenstvi papez posledni ické tradive pokladéno za platné. Mohou ibinace obi slovo 0 tom, co je v rémeci katol se vyskytovat rovné% smési a spotivat v konsensu shromaad se nositelé této autority ani nemusejf byt jen forméln’ schézet, aby své autorité propiijéili nélesity ditraz a formuiovali jeji ob sah. Piisobeni mystika se uskutediiuje v rémei souvislosti takového tra- tho ustanoven{ a autority. Jestlize tuto souvislost pfechéaf bez po- vSimnutf a pieneché spoletenstvi sobé samému, nezélezi mu na tom, aby se 0 svou novou a osobni zkusenost podalil § ostatnimi a svij klid nachéei v osamélém vnoru do oblasti boistvi — pak nevznikajt i4dné problémy, nebot se ani nepokoust pfedAvat svou zkusenost ostatnim. Ta- kovi skryti mystici se jisté vyskytovali ve véech nabodenstvich. Posledn{ staleti vyvoje Zidovské mystiky pfinesla dokonce nekonetné pisobivy a nérodni povédomi hluboce oslovujief typ skrytého spravedlivéh (nistar). V katdé generaci exists im (a moznd nékdy i jim do jsou tito pie vodni svétci, na nichz stojf svét. Pokud by jejich anonymita, kterd pati Kk jejich podstaté, byla narugena, nebyli >y uz Jednim z nich je modné MesidS a jen proto, Ze doba ho nen’ hodna, ziistva skryt. Pozdn’ Zidovské legendy, zejména chasidského vjchodu, byly netimavné v ligent téchto nejskrytéj8ich vSech bliénich, jejiché pisobeni, protote se ode- Nébozenské autorita a mystika 13 acela mimo dohled spoletenstvi, neni dotéeno dvojnosti, které se Jakékoli veejné pisobenf nemitze vyhnout. ,Skryt/m spravedlivym* je vlastné ten, kdo uéini nébozenstvi ve smysiu vpravdé velkolepém sou- kromou zéleditosti, a tim, Ze je mu uzaviena cesta ke spoletnosti per finicionem, zistavé také zprostén problematiky, kterd je s tim neroz~ 'né spojena. ‘Nenechejme se vSak 2mast. Déjiny nébozenstvi se nevetahuji na tyto :mé a anonymri svétce, jakkoli nesmima se ném mize zdat hodnota ich existence, Zabyvaji se tim, co se déje, kdy2 se lidé pokouSeji ko- Tato komunikace je vSak v piipad® mystika, ipousti, veskrze problematické. V déjinach nébo- je mystika jako soubor riiznych nébozenskych jevi Wat a objasiovat cesty, které mystic! sle- zkusenosti, kterymi pros y nebylo. A prévé v tomto i i k setkéni, resp. stietu mystiky a nabozensxé antority. Réd bych kterym zékadnim aspektiim prévé vyvstalého problému vénoval ybnéji . Preceviim jane vyili ze skutetnosti, 5e vetleré mystika mé dva zajemné si odporujfei nebo se doplitujict aspekty: konzerva- a revolucionatsky. Jisté nebude zbyteéné, vysvétlim-li to blize. Co leno? Ze se neustéle pokousi nalévat nové vino do starfch rr4vé pfed tim nés varuje jedna zndmé pasa evangeli e teto formulace skutetné uhodila hiebiéek na hlavicku esné vyjaditje problém, kteryin se ade zabfvame. Jak mitze byt ik konzervativeem, prikopnikem i vykladaéem tradién{ nabozenské autority sami v sobé. Jejich cesta je plivedla zpét k témuz néhoz sama vze8la. A protoze jim tato autorita ukazuje tutéa no do definice pojmu ,mystika* — tato jednostrannost se mi Sak problematické. Tak napifklad jeden americky autor definuje né- jako ,,isilf dosdhnout. védomf piitomnosti &initele, poletensky uznangch hodnot*,14 Kabala a jejé symbolika Tato lonzervativn! funkce mystiky je umoznéna tim, Ze zékladni mystické zkuSenost, které je tu tistitednf, ma dvé strénky. Samu 0 sob’ ji nelze nijak adekvatné vyjédtit; mystické zkuSenost je vlastné beztva- r4. Podstata tohoto ,Boziho dotyku* ma, v dim vétsi intenzité a na Gim vyS8in st zakougena, stile méné jasn& znatelny a popsa- ft ani objektivné definovana, protoze jejf predmét svou pfirozenost podle kategorié subjektu a objektu, které aida defnice pfedpoklédé. Na druhow st:anu ze véak tuto zkuSenost vyklédat, to zuamené oblékat smyslem nej-oamanitéjsim zpiisobem. Ji ¥ samotném okam#iku, kdy se mystik snaZ{ svow vlastn{ zkuSenos pokousi- vyjadtit se jejf pomocs z daleko vice t vyjevi se mu nutné v rémei konvent Presto je tu stale néco, co mystik nemize dostatetné a tiple . Pokud se vSak 0 to pokusi ~ a jeliné diky tomuto pokusu se seznamujeme ~ pak interpretuje svou vlastni zkuSenost v jazyee, srazech a pojmech, stvofengch pfed nimi pro néj ‘Tato amorfni povaha mystické zkuSenosti, takzvaného ymystického proditku je pro problém, kterym se tu zabyvame, stézejnf. Znamend ziroveh principidiné nekoneénow tudrnost této zkusenosti na jejim nej- vyi8im stapni, za pfedpokladu, Ze takovg stupefi v postupu této zkuse- nosti vabec existuje. Zkoun nébozenské mystika v celé Sif forem Jejiho projevu, dochézi na stupnich cesty mystické stélym setkévanim s postupnfm rozkladem utvorenych struktur byti svéta zkusenosti a s tomu odpovidajiei vfstavbou mystickych struktur, Kterou deprovézi zanikén‘ svéta pfirozenyeh forem v riznych rovinéch nebo stavech védomi. Tyto struktury téméf vSichni ném zndmi mystici popisuji :Feba jako konfigurace svétel nebo 2vukil, které se pak také oviem v dalsim postupu samy rozklédaji v beztvarost, Tyto mystické struktury jsou vSak vesmés uréovény symboly tradiéni nabozenské auto- rity. Pouze nejobeenéjsi prvky formy se pod riznfmi podobami neméni, a tady se mohu odvolat na 24véry Mircey Bliadeho v jeho pfedndice o symbol ce svétla, kde je na konkrétnim prikladu symboliky svétla pi- sobivé aralyzovan prévé prvek, jfné se ule zabfvame.! Vidyt i Bod jméno jsou jen symbolickymi piedsta nejzaaSi skutetnosti, kterd se ve své prapodstaté objevuje st jako beztvard, amoring. Ba co vice: pti tomto procesu soubééné vfstavby fa rozklacu struktur se védy vynofuji donnénky o povaze skutetnosti, jez jsou arvovény filozofickymi tradicemi, svou autoritu ziskévaji pi- vodn’ odtamtud a pak se podivuhodnjm zpiisobem (ktery vsak mozné vilbec nen tak podivuhodng) piimo potvrzuje v mystické zkuSenostl 1 Branos Jahebuch*, XVI, 1957. Nébozenské aulorita a mystika 15 oi o domnénkéch, které nam snad pfipadaj{ naprosto fantastické, ‘ékteré teze kabalisti nebo ony buddhistické teorie 0 totoznosti onic méné ned filozoficko-teologické hypotézy katolickych mystikit (napf. o trojjedinosti), které se pak 2daji byt po- twrzovény mystickon zkusenosti jako véechny ostatn’ takové domnénky. i své zkusenosti potvrzeni své viastnt ickyreh zkusenosti se promtté j z ni Proti tomuale st ie je mystik tim, thm je, protcze stoji v tvorivém, hu k pfedmétu své zkusenosti, transformuje a méni i vije. P¥edstavuje urtity fakior nejen v proces ngbrZ souasné iv procesu jejtho rozvoje ma vidéné staré hodnety nabyvajf nového myst i tam, kde to vitbec nebylo zémérem a mnohdy k tomu dochéas nevedomé. Vadyt mystik se dokonce mize svm chipanim a vikladem vlastni zkusenosti ci ike zpochybnént ndbozenské autority, {ni a dosud soahlasil. Vedle aspektu konzerva:ivntho se objevuje ivé tak mozny aspekt revoluéni, vywoldvajici konfikt. Protoze pristup uz zulroji zkusenosti, kterg v jednom pfipadé serv konzervativns {, odivodituje zrovna tak opatny poZadavek v piipadé jiném. ni zkuSenost mize nastoupit. na misto zkuSenosti pFedepsané "4, prav® p-oto, Ze se zda byt touté? autoritou predepsina. Take ni aspekty mystiky i téch skupin, steré piijimajf sym- sik tohoto typu predava své zkuSenosti k tomu, Ze takto revoluéné orientovang mystik vlast- ‘a funkce protoka vyuzivé jako reformétor svsho spolevenstvi. To vede k problénu, ktery je teba alespoh v kritkosti probrat. Jde xu, 0 Které Ize skuteéné dlouze diskutovat ~ zda ‘a mystické 2kusenost. mohou nebo maji byt zto- ‘ovény. Jakkol. dirazné bych se pfiklénel na stranu téch, kte#f jejich ‘woznost popfraji, a neotekaval bych 24dné ndpomocné objasné ‘nit vato domnéaky, rad bych pesto upozornil na paradox stfedovtké ‘ofetologie, v této souvislosti obzvl48t podnétny. Jak problematicky je ro systematické mydlent, vychézejiciz Fedkfch zdrojt, jev jako biblické roctvi, jak ptimo nestravitelng je v podstaté 7 rémci takové myS- Tenkové souvislosti, Ize posoudit z okolnosti, Ze se ve stFedov8ké arabské a Hidovské filozoli vyvijela podobné teorie promctvi, které smétuje prdvé ke ztotoznéai proroka s mystikem. V tomto smysiu analyzoval sit- {kou profetologii, era se v podstat® ukazuje jako hierarchie mystickych ‘a zdokonalovani. Novyma. 1 Poutivam ade formulaci, za Kterou vditim stati G.A. Coca, The Sources of the Mystic Revelation, Hibbert Journals, sv. VI, 1907-8.16 Kabala a jeit symbolika zlcusenosti a osviceni, stoupé cfch r¥kladech Corbin. Ag k a koxdnského prorockého poj tak, Ze nakonee popisujf jako ‘kde ho nazsvajf prorokem. P fikovaiki, jako Amose a ui fickot. profetologit oznasové Jeni prochézi cestou spi 10 vad az mu bude na konci dlouhé cesty pi Jako spojeni stupelt za stupném, ve velmi osvé telnosti jsou momenty biblického ositele poselstvi pfevyklddany ledlnt jiz jen pravy typ i tam, \k, ktarého si Bah vybe: nidobou svého pose ravy udélena prorocké schopnost intelektem*, bozskou emanact neboli trovri 4 piesto tato teorie pro- tile cosi spoleéného s teor' aetelné poselstvi a dokide také vnimat pravé tak 2fe |, ktera nema nejasné rysy ani pHi svém piijet{, ani v jeho Takové prorocké poselstvi vytvafi nepochybné ptimy nérok nskou autoritu, Narokuy mystika, A p¥esto nemiiZe nikoho napadnout popirat, fe prorok beaprostiedni zkuSenost bozstvi. Otividné tu jde o podstatné rozdilné kkategorie zkuSenosti, a rad bych tu velmi zapochyboval, zd milZe opravnéné nazyvat mystikem. ZeuSenost mystil Geno r¥e, zcela odlisné povahy, nev iri, absence schopnosti vyjadfe obtié mystické zkuSenosti. Tu nelze jednoduse Jasné vykredené obrazy nebo pojmy, a velm i pokusu propfijtit jf samotné dodateéné pozi 1ozeni své zkuSenosti podnikle rar a podobu, zistavé presto 24- ona beztvaré zkuenost, at) ub ime ica nebo jako ,prosté* commu. nio s >ozstvim. Ale je to prévé ona beatvarast jeho zkuSenosti, Kterd se u mystika stévé hybnou silou v podiopeni jeho nabozenského svéta a jeho hodnot, a je to pravé tato dialektika, kterd pak dale urtuje pro- blém mystikova vetahu k nébozenské autorit’ a které mu propijeuje vyanam. * Branos-Jahrbuch*, XVI, 1087. Nabozenské autorita a mystika 17 Na hranici téchto hybugch prvkti v mystice se pak objevuje radikélni pifpad, kdy mystik nejen vyklad nabozenské autority preméhnuje, nybri: si inf nérok na 2fizeni autority nové, kterd spotiva na jeho vlastng zku- Senosti. Av nejkrajnéjsim pfipadé si bude dokonce &nit nérok na to, stét nade vai autoritou, byt sym v plivodnf zkuSenosti mize nakonec vykladu, Je to tato perspektiva, nititelské, avSak pesto ne nepodobné plvodnimu podnétu mystika, kterd nm umoziyje pochopit krajnt pri- pad nihilistického mystika jako jen pfs legitimniho, i kdyé kaadym 5 obavou odmitaného dédice mystickych otfest. Vsichni ostatnf mysti- kové hledaji cestu zpat k formé, kterd je zérovet i cestou ke spolevenstv' on sém, ktery jako nejvy$8{ hodnotu zakusil rozklad veSkergch tvard, se ji snaZi udréet v nedialektickém duchu, misto aby ji jako jini mystici ‘dédal za popud k vystavbé novych forem. Tady se pak objevuje nigent veSkeré nbozenské autority ve jménu autority samotné jako nejéistSiho spodobnéni revoluéntho aspektu mystiky. 2 Rozhodujfef role v tomto vztahu mystiky a néboZenské autority pfipadé nésledujfefmu bodu: tam, kde je autorita vyjédiena v posvat- vaniké otdzka, jak se osvétluii Korénu (1920) a dilo Henriho Corbina o Sfitské a izmaelitské gnézi’ a ja sm jsem ho podrobil dikladné analfze v jeho vatahu k zidovské mystice.? Struéné feveno se v setkén{ mystika s posvatnymi pismy jeho tradice odehrévé toto: rozpusténi posvatného textu a objeveni novych rozmérit vy: posvatny text ztrécf svou podobu a pred ofima nové, Okamfité se tu distiednim stavé problém smyslu. spotiva v tom, Ze tvrdé, taktka jednoznaéné, srozumitelné slovo zjevent se nyni stévé nekoneiné obsaimjm. Slovo, které si ndrokuje nejvySii autoritu, je pHistupné, otevird se a vychdei ystifc akuSenosti mysti- ka. Uvolituje cestu do nekoneného nitra, ve kterém se odhalujf stéle nove vrstvy smyslu, Dokonale to vyjédiilchasidsky mystik rabi Pinchas 2 Koree, kdy® vétu, kterou v Zoharu, posvétné knize kabalisti, vdy za- Vi umiiovand Corbinova sta. 2 Via dal kapitola18 Kabala a jeff symbolika inaji mystické vyklady pfsma a uéebni pfednésky Jockaje, Rabi Sim'on patach, .Rati Simon oteviel ved! v doslovném piekladu abi Posvitnost texti tedy spotivi priv metamorféze. Boz slovo musi ¥ jejich schopnosti vést k této jinak feteno, ab- ve kterfch z hle- a obsaznych podob. Tim je vyzna- i ke zjevens ~ stiva. Ba co nekoneény popud dlovéka vstupuje do konei Gen podstatny charakter klige m » projev Jde o situaci ji talmud: i pied sedmnéeti sty lety anonyniné ana nec, snad pfislugnik rabinské akademie v Césarejj, Fekl, Ze posvitné pisma se podobaji velkému dom smnoha daejici se v nejvy8im rozkwétu, aniZ by snad byla Jakkoli negativné hodnocena, mize oteviit poled na to, jak hluboce do tiky patif konec kone i kafkovsky svét. I ra- jehot podobenstvi tolik zapisobilo na Origena?, ma jeSt® zjevent, kabaly.? Kaédé slovo Téry mé, podle pottn dé Tzraele, které stanly na hofe Sinaj, Sest set tisie ,tvait*, vyznamovych vrstev neboli bran. Kaédou twat mize vnimat a rozlustt jen jeden 2 nich. Kady ma svou vlastni, nezaménitelnou moZnost pfistupu ke zjeveni. Autorita se wz ne- zaklédé na nezaménitelném jednoznaéném .smysiu boiského sdélent, nybri na své nekonetné tvérnosti Také v ramet mystického vztamu k posvétnému textu Ize snadno rozeznat: dvé moinosti postoje, konzervativn{ a revolucionaisky. Konzet- in Phalmos (k Zalmu 1), Migne, Patrologia Grace } misto vyzdvihl F.1. Baer ve sv hebrejshé stati v Zion", sv Los, 1986. nesmimé smysluplaow naukow, ° Via vyldad v dal kapitole Nabozenské autorita a mystika 19 jostoj plné wzndvé platnost historické a véené vsznamové sou- oa sxty, jako napfiklad Téra nebo Korén, bez ho omezenf. Obsahuje pravé v tomto wzndni, v zacho- autority v éase, od té doby témét neomezenou svobodu ‘kterd stale znovu pickvapuje v mystické literatufe, zimku se to type mystika apéti. Neuve nar nebo vele{sufiti mystil své kanonické texty, iit stavén jejich vlastni svét, je jeité dnes pro Etendie téchto istota ve vykladu tchto text a pr nab th, je prozatim tak veliké, Ze rochodnut se 2d byt je8té da- by se vSak méla potvrdit hypotéza, Ze méme u vided této jen konzervativnimi reformétory), pak vynikajici a dokonee nejstarsi piiklad posvétnému textu, kterg Je zérovel dopro- , kterd opét odkrvvé v posvétnych i pHislusniled sekt a vyzvedav: rpevy, které vyjadFuji osobni nébozenstvi tohoto spo- (nebo mozné dokonce jen jednoho z jeho vided), mély brat tické osvicent a éexpat z nich svdj posledni podnét, tedy lech téchto text vEak kontrastuje s tvrdym sty iid. Lesk mystické oslavné poezie, pro Kterou Je iv pfexlad Theodora H. Gastera jednoho 2 nejdi- tures, New York 1956, dokaze vyvolat29 Kabala a jejt eymbotita svét téchto vétfcich zcela v rémei tradiéni autority, zistava pHisné co zarvativnt, i tam, kde ji ve skutetnosti pfetvati. O odstranea! sutcn tam, kde je sp\Se cflem znovu ji ustanovit v celéjejf strohosti, nosis, byt Fee se to mé s Pavlom, ktery je nejznamenitajsim pitula- idovského mystila, o némé vime. Pavel ma mystideon Inému rozbitf ramee tradiéni i zachovat; jelikoz-vSak souéasné nechce rezigncvat ty Pisma svateho jako takového, vysvélo- Na misto pivodniho ‘moe nastupuje &isté mystické exegeze starch slov a odivodinje ne vor autoritu, povoliin. KC jeho st § Zébotenskou antoritou u néj dochazi s plnow ostrosti. Neuvélitens néilnost, s nfz Pavel ¢te Stary zékon dalo by se fil op Zuje nejen, jak nestuéitelné byla jeho zhuSenost se zkusenosti ve starfch text, nfbré také s jak disiednow rozhodn nearust si pétnou vazbu na posvatay text, byt i jen exepezich. Cenou za to je onen paradox beze zbyths svainych texti, ktery ctenate Pavlovych dopist V3 Noré autorita, kterd se tu ustanovye a které jako dorisy, je revoluéné povahy. Vymaiuje se 2 vliva ¥ fdlovstvi, protoze nalezla novy zx svétem symbolil nyni v Pisma ke corpus symbolicum doslovného textu exceeze pfesngjs, tim vét&l jsou Sance na dalif trvani uzndvani takto Preménéného textu i v jeho dosloyném smyslu, ktery jen twofl brant, #2 nystik prochézt, Je to vSak brina, kterou si vedy nechavd otevions 7ijttutnali je tento posto} mystika vyjédFen v jedné pamstn6 exeoet Zoharu ke Genesis 12,1, Bozislovo k Abrahamovi lech'l'cha nejen ar, meni ve svém dosloyném chépant jodejdi odsudt, to jest vatahuje oo za putovin{ toho, kdo na rozkaz Boka odchéei do svéta, nybrd he las },mustické doslovnosti dist take jako , di do sebe", ke svému vlastaine is. je takova mystick4, 3 jou tu pfedevstm dva faltory, keré jsou rozhodujiet pro konzer- Yatival charakter, jen mystika v dgindch take fasto nese: vfchors samoiného mystika a osoba jeho duchovntho videe, o niz jesté bade Nabofenské autorita a mystika 21 i stika, 8 sebou témét vidy nese véko- sv raneluandvanénabodanskt aura doonce wy svého vast c Me labalnia na sv caste an over setuiva 3 prove nes postavou 2 néjakého jemu ciziho svéta? Odpoved ani v tyté a nikoli, jak si nékteti badatelé na poli ire sony hte, rh ome setenv pot é, Nekatolik bude éasto podnikanému pokusu 0 dikaz sti zkuSenosti mystikti (kterd je nazmavovéna ka- y = a “ vi fit otdzku, co se vlastné déje, kdyé si mae ce inn tr iténé interpretace amorfniho mystického prozitku vyvstava. sice vyslovuji o svych mystickych. zkusenostech im, od vai tradién{ autori m, presto vSak momental22 Kabala a jejt symbolika Nébotenské autorita a mystika 23 ') {vaditnich nézorech a symbolech, nebylo stale jeité povazovéno za do- ‘arukn. V mystické zkuSenosti vzhledem k jeji povaze spotiva nebezpedi odchfleni se od tradigni autority v nekontrolo- Yanost a nekontrolovatelnost. NaboZenské vychova skupiny ponechéva ale jeiti volng piistup k mnoha dobrodruzstvimn ducha, které se ne- sovnivaji s uznévanymi pfedstavami a nawkami a mohou vést ke stfetu ‘need mystikem a nébozenskou autoritou tak, jak je v jeho skupiné usta- juovena. ‘To je nutno pokladat za jeden z vice rozho faktort, ‘sloré ptispély k tomu, Ze se vytvofil nazor, podle kterého je v mystice bo oéné zapotiebi duchovniho viidee, gurua, jak fikaji Indové. ‘Guru oviem plné prima facie predevsim psychologickou funkci. Zabra- aby se Zék, ktery se chysté prozkoumavat svét mystiky, ocitl sim se uved] v nebezpeéi. Vadyt ten, kdo hledd svou cestu fe snadno propadnout panice, ba dokonce i Silenstvi, protoze ova steza je nebezpetim dlazdéna a nebezpetim obklopena. Vede ‘édomt a vyzaduje uvadlivg a jisty krok. Jogini, sufisté lovuji poZadavek na duchovniho vidce stejné jako pHt- cké mystiky. Bez néj vyvstavé nebezpett zbloudént v pustiné dobrodruistvi. Videe mé bgt. schopen vytvotit spravnow ‘mystikova ducha, on vSak také jako jeding zn praktické po- ‘se ji% nelze nautit 2 knih. Krom’ toho mé vSak guru 0 niz se mluvi daleko méné, které ale neni o nic méné ‘avuje nébozenskou autoritu v jejim tradiénim stavu- Sté noz se vibec uskutetni. ‘Alii, které jsou piijatelné pro zavedenou autoritu. Jak Ze Taka piipravuje na to, co mA na své cesté au cile sm dodava tradiéni zabarvent, které mystické zkuSenost, piedstavitele éisté zesvétitiné, autority zcela prosté mystiky ve Waltu Richardu Buckeovi a Edward Carpenterovi. <ého vykladu smyshu mystické zku- tam, kde byla zakougena v potlacujici moci, snad jesté stéle Siroce roz&ifené dilo kanadského lékare Ri- cf zatitek osvicent av nésle- le vice pochopit nejen jeho smysl, i smysl véech ostatnich velkych mystickych zkuSenosti, které se byt mucen uznat za pravé. Vysledky shrnul v dile ,Cosmic Con- sciousness“.! V ném se pak ukazuje, Ze autentické mystické zkuSenosti vyklédény i samotnym jejich nositelem éisté imanentnim, vfkladu néboZenské autorita. I zde véak uréuje akceptovand védecké a ptirodné filozofické teorie interpretaci mystické zkuSenosti pravé tak, ) buddhisté, novoplatonici nebo kabalisté uréuji své odpovidajict je. Ale darwinismus tvoii pravé pro autora pozdntho 1¢. stoleti teorii, které mu poskytuje néstroje a pojmy jeho vfkladu. Ve smystu darwinismu vidi mystické zkuSenosti jako pFedstupné nového, stéle vice ‘weobecného stupné lidského védomi v procesu jeho vsvoje. Tak, jako ch druhi ve svét8 Zivych bytosti ohla’uje nejdifve v mu- cemplaf druhu staré »védomf kesmi pfirutku katol obrazy umudeni Krista. Presné ukazuje, co ma rorjimaj ‘podporuje vytvaieni pfesné téch fenomén, které mu slibu- de, abychom uvedli piiklad z Zidovské mystiky, v oné ické analfze stavd vytrien{ a extaze, kterou obsabuje my traktas 2e Chabad béloruského chasidismu.? poutni- vzce ,aktivni* kontemplace prévé ty stavy, kterymi mé projit, ‘ich piedstav 0 fis nekontrolovatelném co-tradiént symboly, nak: jde o autoritu nadchazejictho vyvojového stupné védomi, které se vy ném oblaiuje. Buckeovy v/klady, jakkoli mohou dneSnimu, vidy zna- Iému étenfi pripadat naivni a neudrZitelné, se mi pesto zdaji velmi osvétlujicl a podnétné pro veskeré ‘ivahy o mystické sebeinterpretaci. svédectvim oné| nekoneéné schopnosti vykladéat, kterd tkvi v amorfnim mystickém prozitku. Abychom se vSak vratili k otazce, kterou jsme se zde zabyvali, je tu [jest jeden diilezity bod. To, Ze vSeobecné je mystik, nehledé na vii- ‘metné piipady, prirozené ovlivnén a Zasto zcela prosycen svou vYchovou 3 Richard Maurice Bucke, Cosmic Consciousness, A Study in the Evolution of the Haman Mind, Kalin vyala opr roku 1901; pou sem 18. vydn, New York 1) Kuntvas hachitpa’atut rabiho Bia, syna rabiho Sne'ur Salmana 2 Ladi, otisténo ‘ve svat: Likute) Be'urim, Varéava 1868.24 Kabale a jeff symbolika jimi mate byt takové cesta Zidovstého mystika k boiské 2kus i ce wstika k boiské zku popicovdna nebo vykiscéna, a zajifue tim zdroved, pole modnoet! 18 konformitu s autoritou pravé v nebezpetnych proménéch této ces- __ Kompromisy, které by Zenskou autoritou, aby sajevent protoka Elidse'. Nabizi se ndi , jak se vedjemné setkévaji konzervativni a ,progresi rozhovor s Bohem. Zaujali daleko fl y ec spiSe vyhybavé stanovisko a pouzi ro problém, erm se tu zabjvame, naprosto pleat no, oj ont epic wrané prostiedky nebo kandly tradice. Gulu straru nomobll jlo ortodonnt ide zakldat svt) potadavel na mystické zkuSenost, které by zaujimala tentyz stupet jako zjevent stv. J : fo viochna Tonoteistcké advodenett at tif pojen o uSten, 8 popsal jako filozofi jefich déin, predstava jim zakazuje pfipisovat viem druhim zeveni tak, j jem o nem, co rozvoje, které y pribéhu Vidy trvaji of Toca precio A jsou stale slab&i néné au v edstava, kter icky - stvim ada byt inherentni, tvoii samozfejmé velky probl eae npads vidyt jemu se jeho vlastni ndbodensh4 zku3enost piedstavuje jako elec ici a a doprovazena védemim nejvy3sich hodnot. Zde byl mpromisy nevyhnutelné, jmeaSim v uzndni rozl ani jec linfde singed, eed at mt ode make ering Nabozenské auterita a mystika 25 uéinit jeho vlastn{ zkusenost ptijatelnou v rémei tradice, postaré-li se definici v souladt s touto klesajfef stupnici hodnot. Tak se stalo, ji% pro sebe poudival. jen zdénlivé tak skromng stupei pifjemeit ,zjevent proroka Blidse". Soucasné je jasné, je vizudlni moment u takové 2kuSenosti ma vzhledem k auditivnimu jen ‘yelmi podruzny vyznam, nebo! mystické 2kusenost se jako slySeni hlast i {jcho vykladech prokazuje pidnéji ned svételné nad piedeviim taié pod viivem oné zcela v mystiéno obrécené je proroctvi, o nf pravé byla Fee vyse jedstavuje v Zidovské tradici od potétki rabinského lovstvi obzvl4at hluboce spojenou podobu: { pro véechny generace. Skutetné zboznt ti stejné jako ve vizich, a on je tim, kdo na nézory, tradice a nauky, (wé pkedstavovan jako ia piedmé-em svého sdéleni a zjeveni néco, co by s touto tradict adné v rozporu. Kabalistické zjeveni proroka Elidse pfedsta- fe tedy vyklad mystické zkuSenosti, ktery svou fovah« k potvrzenf autor'ty, nez k jejimu otfesent. Posuzujeme-li prvnf osobnosti v déjindch kabaly,po nich? bylo vyza- dovano dosazeni takového stupné, pak je podnétné, fe se tu jedné pravé o rabiho Abrahama ben Davida z Posquiéres a jeho syna Jicchaka Sle- ‘Abraham ken. David (zemiel roku 1198) by! nejvét8i rabinskow nu své generace Francii, muzem, jen’ byl hluboce zakofe- talmudské séenosti a kulture. Zérovei byl viak mystikem, ktery vou zkusenost vyjadioval y jednoznagné konzervati jmech Sam ve svfm spsech hovoii o tom, Ze se v jeho ucebné Duch J cabalisté Sak 0 ném Hikali, Ze se mu zjeril prorok Elid’. To imo by mohlo >t poklédéno za zérulcu, %e nemohl vzniknout ro2- meai tradiénim védénim tohoto rabina a pievodem jeho mystické ‘uSenosti do nového pohledu. A kdy% jeho syn, ésté kontemplativnt inystik bez 2vlast vyrazného néroku na rabinskou mutoritu, pokragoval fe v mystické cesté svého otce, byl na néj Kladen tent pozadavek, ‘auky, které on a jeho skola formulovali, byly povazovény za legitimnt ‘datky rabinsksho uéen{, jehok stoupenci se newystavovali riziku, Ze ee Se ck Bijahu v ,Bacyclopedia Judaica", Zidovstvi v déjinéch a péitomnosti, lola © Abraham ben Davidovi v mé hebrejshi Knize Reiit ha-kabala sbaly), seruzalém 1948,26 Kebala a jejé symbolika by se costali do konfiiktu s tradién{ au:oritou. To, Ze symboly, ve kte- TYch se toto nové zjevent sdélovalo, staly v Zivém a nikterak neskodném napéti s touto tradién{ autoritou, ukasuje, jak vyznamné musely byt tyto sily, které se piesto mohly v této mystice prosadit a zéroveli zistat, v rémd staré autority. ‘Tent jev, se kterym se tu setkévéme v potateich kabaly, se opaknje u tak astiedn{ postavy jejtho pozdéjsito vyvoje jakou je v 16. stolet Jicchak Luria. Ten piedstavuje v piném vzriistu oba aspekty problé- mu, kterym se ade zabywvéme. Ve vSech svfch zménach je vyslovenfm konzervativeem. Akceptuje kaidou nébezenskou autorita tak, jak byla ¥ fidovstvi ustanovena, a sk lit nébozenskou vahu této autority tim, Ze ji propiijéuje jeSté vyS8i podobu a hlubs y nimé dociluje tohoto sdénlivé ptisné konzerv naprosto nové povahy a svou odvainosti a smélost kové soavislosti dvojnésob udivt fm tim novs co z nich proniké, uvedeny v tre tak, Ze v nich bylo vyuzito autority zjeveni proroka Blidge, coz jo dadavel, ktery se pod vlivem této vyznamné osobnosti a c ostoje dalece setkal s uznénim. Tak se Luriiv vlastn{ zdroj inspirace Stal novou autoritou vlastntho prava. Aviak traditni kategorie, kteryich ude bylo poutito k definici této autority, by nas nemély zaslepit co se tide skutetnosti, Ze, jednou pfijata, zménila a pfeménila tato autorita pordni tidovstvi i tam, kde poZadavek takové zmény zcela opominu- la, Zdréenlivost v popisu zdrojt jeho inspirace, ktery: se drai v souladu 8 jednou piijatou pfedstavou o Fade zjeveni v d@jinach, znamené méné, ned se 2d4. Stale jeSt8 ziistavé mystické zkufenost, kterd tento zdroj tvo- , stejn8 pravé jako jakékoli jind a jejf stupeh tak vysoky jako stupelt Jakehokoli diivéjsiho jevu ve svét8 rabinského Zidovstvi, 4 ‘Ve spojent s touto otézkou konzervativnsho smyslu a funkce mystiky je tu jeité jeden velmi dilezity od. diz jsem Fekl, Ze mystik je sv) Piivodem a duchovni vfchovou pfipravorén na to, aby svou zkusenost zeela sponténné prevédél do traditnich symbol. Tady se 2novu setké- vame s problémem symbolism, 0 némé :u v této souvislosti nemusime znovu dskutovat. Je pfirozené jasné, Ze otzka smyslu symboli otevira nekonefaou Sifi aspekti, a jestlide je ade v souvislosti s némi sled vanym problémem zvlast zdiraziiovan jen jeden aspekt, pak ti Feteno, te jsou zcela jiné aspekty, v jinych souvislostech, méné nebo méné tiinné. Vahledem k jejich vlastni povaze vyslovuii sym! cosi nevyjédtitelného ve svit& vyjadtitelného, Ale tato jejich t do nitra obrécend strénka nen{ viim, Maji z4roven funkce v oblasti Nébozenské avorita a mystika 27 fist¥ednich funkei 10 spoleéenstvi. Lze Fici, Ze je dokonce jedn h funke habotenskyeh symoola phsobit'v konzervati iu tradic.! er ‘amit, kterou se zdajf vyzafovat, propijéuje tradici, snadno upada- ‘trnulosti, stéle novou Zivost ~ dokud symboly samy neodumfou divé svjm posvatnym textdim, naukém a rituélu svého jens symbolicky wanam ~a to je pravéto, co témét vichni unl a eo dalekosdhle uréuje jeich pisobent v déjindch nébo: objevuje novy rozmér, novou hloubku v ramei své viastnt astni zkuSenosti skutednosti di kc vyjadfeni svfch pied- je patvrzent nabozenské aktu, ke yokousi prosvé ji novymi symboly. V tomto ls SE a ee ago \istrojem této pemény je jeji symboli Ve zboiném an \, nékdy az extrémnim ere a staré symboly a propijéuje jim novy snysl, ? ivat i nové symboly a davat jim stary smysl = vobou piipadech ta yeujeme dialekticky proces, v némz se odhaluji konzervativni a nové, pei Para pen pone ‘Zde se sama nabizi dali otézka: bylo by spravnéa pfimétent re eA ty postoje k autorité treba jako védomé a nevédom imco se jeho konflikt s ni on sale akernes a zkuSenost fe prospéch tohoto nazoru Ize tvést ledacos. Nepo- i ici, u kterych je hranice mezi védomym a nevédo- cepa paciee = dn konzervati i a produktivnimi i ak se to mé i s videi iklady z ktestanské oblasti, a pfesné tek se to mé ansicho Tht a chasidisma v Zidovstvi. Psychologicks ategorie nejsou v 24dném pfipadé totozné s historickfmi. Desti Zasto vynakladali Grabs va symptom Reiow Symitiom, ao Tanklaybor votes vi nrpénum : ia ns Iohnaonse, New York 1898, K nazon, Ker} Je¥ nn astoue fat Abt Hele rbince Bans J a ft ra sai, cavarte nes ae Pe28 Kabala a jeff symbotika mystici také znatné dsilf na zastavani svych nézord v rémei tradiént tority, a k otevfenému konfliktu s ustanovenou autoritou byli dohndni teprve tim, Ze ve svéin spoletenstvi narazili na obzvlést® silnou opo- Kerou se jim nepodatilo pfekonat. Pokud by to vSak zélezelo na pak by se tomuto konfliktu, ktery nevyhledavali, vyhnuli, Nekteré pifpady ukazujf, Ze své vlastni mySlenky zaéali vyklddat se stale variis- radikalismem teprve tehdy, kdyz jim byl tento konflikt naprosto astni villi vnucen. ilustraci poskytuji deniky Johna Wesleye, zakladatele de popisovano s takovou zietelnosti, jak se v dia- lektice své opovéilivosti zcela zapleteny mystik nauky 0 kiestanském znovuzrozent, dalo by se Hci, rukama nehama brén{ tomu, byt zatazon do konfliktu s anglikénskou autoritou, a tiebaze je mu tento konflikt ngbrZ zvent Iném védoraf se ho nakonec Lze se domnivat, pokud to dovoluji dosud zndmé 2e se nevedlo jinak ani tak znamenitému vadei gnéze jako s. A néco podobného se odehravalo v déjinach chasidisinu, Jehot prvnf viidee ‘ka nenapadia mySlenka na konflikt s rabin. skow autoritou. Jak vSak byl tento konfiikt vaucen, ponechali néktelf z nich své s se hnutf nakonec ocitlo ve zprvu lat ordi zujicim kompromisnim vztahu s jeho rabinskfmi protivniky. Rozd védomfeh a nevédomych procestihraje v porozumént témto pochodiim, Pokud to ze svého pohledu mohu soudit, sotva néjakou roll. Samozfejmé piitom vyvstavd otazka, 2a jakych okolnosti tedy Vlastné takovy konflikt vanika, jaké momenty jsou pro jeho vanik rom. hodujfci? Jaky typ mystika k tomuto konfiktu s autoritou vybizi a jaky ne? Odgovid na tyto otdeky je bohuiel naprosto neuspokojiva. Vanik takového konfliktu je v podstaté nepfedvidateln dujfcich bodech nezé jsledku setkén{ mystika se spoletnosti. Od- Povéid umodiinje pouze znalost viech historickych faktord a specifickych Poméri, ve kterfch mystici pisobi. Jedinou vjjimku v tomto vztahu two 2 maystici, které Ize oznavit treba jako rozené radikily (ve smyslu usitf anglického slova radicals) ~ cot, je specifické, osobi nost, kterd skutetné neptislusi pouze mystikcim. Existuje dost svou povahou tihnou k radikalnimu vyjadfeni sv¥ch mylene, i pfételsky na jakoukoli au rch koli rozpakt povazujf za nesnesitelnou. Nikterak se nepotiebuji ocitnout ¥ okruhu mystiky, aby zastévali opoziéni postavent viiéi autorité. Po. Nabozenské autorita a mystika 29 y samoaiejmé projevuli se véak stanou mystiky, pak se tyto sklony samoafeja Ulta otf, jk ve acolo Baté podobe ukarue ice pklad George anglického kvakerstyi. d i Pro vie Fetené nent nic charakteristi¢taiiho neali okolnost, Ze n jen v rejvzdenéjsich kraj- -erd byla astévina piipadech ~ nauk n ‘azem na dobu a yy ve skuteénosti jen podobné vypadajic, le v podstaté vel ny, kterd na jodné strané 1 wnéni autority, ‘ibd mice ois iacltehd. Goad neipenindfiin pikdadan sného jsou v cirkvi d&jiny kviet y.! Protaze se ve Ske ett, hay? byla edgouzent: Madame Gtyon, neménily pi- porice zéstupch Kvietistické mystiky, nfbri. historické situace. ‘okud ho uéing Z4doucim historické, mystickou nauku piesahui vekut) je dileritajs ne la tato teze znatng odpor a byla citovéna vSemi px proti tomuto hnut{ jako dikes jeho subverzivnich a protirab i jit pied dvéma staletimi v Sa- wskeé mystiky, samotng Jiechak Luria 3% ped dvéma st ani2 by vzbudil sebemenst antagonismus. Nebsla to teze samo 10 se zménilo, nybré klima, v némé historicky dochéd k jejimu uplatni samotnému postoj k autorité, sm: m vfkiadu-Dosud jme 3 vez :ma hledisky, jak se autorita sama sna%i zasadit sn i ayaa Gb trnditatho rdmee. Vid8l jame, Se j piedem snazi it hodnotami a symboly tradice prostfednictv:m vychovy a osoby 0 the XVilth and XViith centuries, Oxford 1950.30 Kabala a jejf symbotika duchovntho véidce. $ tim souvisi i snaha postavit ,kandidatovi® v wit ,kandidétovi" mys- tiky clo mystické cesty co modnd nejvc pfekadek, Autorita konee Koued ‘arymi cestami, protoze mu byl lépe z hlediska a to znamend k neuéenyim mystikim, stefi jsou svého ucicen, te se domnivai, Ze = mohou 1 i rad pifslusejfefch cest. Cim méné studoveny a teologicky vedélany takov; uchazeé o mystické osviceni byl, tim bezprostiednéjai bylo nebezp jeho konfiiktu 8 autoritou. Nejlepsf moznou ilustraci toho posky't ugenf veikeré pfirucky lisca tradién{ autority. V Zidovstvi n sdejit moznému konfliktu. tim, Ze byl stanoven ktery zajistil pfistup k oblasti mystické praxe a my Jen plhé vzdélanym talmudsky-n uéencim. V tomto s tstoupt do rae [fo est go oblast myst, edad by se pede nat sytil ehlebem a masem."" To znameni doméet stravou véené rabinské V historické skutetnosti mé véhu nez v literatufe. Déjiny velkych ndbozenstvi jsou plné fenomé: Inkl mystiky a hnuti, herd nl vniale Pratt tac latch my tiky ae sledovat na dejinéch kfestanslfch sekt od gnostit pFes volno- my’ fe po Spanélské Alumbrados ¢ pozdejsi f eee een pozdéjsi protestantské sektafské S4stetné, jinak. Adkoli zde mnozi 2 v: Maimonidovu pozadavku, nikdy nechybéli kabalisté, ktetf viddli jen nepatrnym rabinskym védé im, v 24dném pfipadé v¥ak nijak neprodélah pfimétenou saad lou. Védyt nejslavnéjsi ze vSech Zicovskych mystikit posledi Jeti Jizra’el Baal Sem, zakladatel polkého chasidismu, je toho pi uukézkovym pifkladem. Jeho ,védéni* v tradignim chépani bylo wi nepatmné, nemél 24dného wi tery by ho na jeho cesti vedi ~ jako na svého spirituélniho gurua se neodvoldval nikdy na nikoho jiného ne na proroka Achiu ze im’ nestdle udrZoval dusevnf a jasnovidny Kontakt, Zkri laickym mystikeem, a pesto dosdhlo jim inaugurované hauti, v némi se stale znovu ob- * Maimonides, Mine tor, Hilchot jesodej ha-Tora IV. Nébozenské autorita a mystika 31 al tento laick} prvek a tvotil pfinejmensim jecen z rozhodujicich fvoj2, vybojovat si rovnoprvnost v rimei tr Jingm mystickym hnutim jako napfiklad k otevfenéma 11 s rabinskou autoritou. ween je nutno zminit je8t® jeden moment, jak se, pFedevsim ‘ech nabozenstvich, snazila nébozenska autorita péedché- '¢ mystikou. Je to snaha uvalit na mystiky spoleéenskou ‘nuceni, misto aby d¥chali v sektatském ovzdust jcengch*, daleko vice pfebirat pisob- V kiestan- stvi existovala mofnost organizace mnt vady tak 2fetelny jako v Zi- vi, JiZ od talmudskych dob se tu setkavame se zcela vyslovenyim mezi sobé rovngmi a poskyto- ‘itosti k organizaci. Vady byl znovu Haden diiraz na to, kusenost, ,Bodf liska*, musela osvédéit ve vztalu ke i a piisobenim v ni, misto v neomezeném proudéni mezi ‘veem a jeo Bohem. Rad bych naértl jen stcugné tuto perspek- ‘era se ukézala pro vyzkum a fenomenologii mystiky ve velkych nstvich jako velmi plodna, a vadévam se podrobnéjsiho rozvfjeni ky téchto vztahit a riiznych podob jejiho Tistoriekého pisobe- Tkroceni mystika v rémei néboZenské autority znamené vak ptipadé rozhodujfet okamzik. / pfesném a nesmifitelném protikladu ke vSem témto snahém o smfr fingm pokusim o uvolnéni napéti mezi mystikem a ndbozen- atoritou v8ak stoji krajni fenomén mystického nihilismu, znigent autority ve jménu mystické zkusenosti a samotného osvicent § mystik se zd nejsvobodnéjst, jsme skoro v pokus své touze; protoze jako nejvySst hodnotu mys ost usky rozklad veskerych forem, prodélava ted také jejich ve vatahu k vnéjsimu svétu, a to znameni pfedeviim rozklad ‘a autority, ktera platnost téchto hodnot zarutuje. Je ovsem ‘i z historickcho hlediska také nejomezenéjsim a nejméné svobod- protoZe d&jinnd skuteénost v ustanovent lidského spoletenstv{ mu laleko vice nex jakémukoli jinému mystikovi tento svij pozadavek iné hldsat. Nepochybné je to diivod, prot jsoa dokumenty nibili ‘ mystiky témi nejvzdenéjsimi, Jejf destruktivni povaha vyzyvala ke potlagen! moci autority nebo také nutila kdvojsmyslnosti ‘kterd Gint interpretaci textu vidy spomoa. Tim Ize napf %e nobyla dosud jednoznatné rozhodnuta diskuze 0 nil32 Kabala a jeji symbolika tickém charakteru urtitych mystickych doktrin jako Tamaelit®, Drézit obavlast, ale i takovgch skupin jako derviisky Fd bektasidi. Dokumenty: byly pfedem pojaty tak, aby aistaly mnohoanatné — cod také soutasné :é mystiky neméme, pokud wrameny gnostického nihi- lismu. 2. stoleti atratily, skument neZit polskou ,.Kniha slov Péné*, v nf Zaci Jakoba Franka (1726-1791) zapsali nauky svého +h vyienych slov.? Na jiném mfsté jsem ana- lyzoval podminky, za nich bylo moZné toto vypuknut{ mystického nibi- lismmu pFimo v idovstvi, tedy uvnitt obzvla8t radikéln’ @ pevné organizované autoritativni skupiny.® Mesianismus a mystika tu mnéz podil na krystalizaci téchio pfedstav, které pochéaejf z ra- kého hnuti Zidovstvi.+ ‘To, co nas tu zajimé,|je apisob, jakym se mystické zkuSenost kon- taktu Elovéka s prazdrojem Zivota projevuje v symbolu, ktery v sobé samotném zahmnuje nibilistickou destrukei autority’ Mesianistické svo- boda ve spase a obsah osviceni, které se tYkA podstaty této svobo- dy, nabyvaji zietelné podoby v symbolu Zivota. Mystik se v mystické zkuSenosti setkav se Zivotem. Tento ,fivot* tu vEak neznamend har monickou plnost vlastnimi zékony se napliiujiei souvislosti vSech viet s Bohem, tedy obraz uspotadanosti antoritou a neustélé vJstavby, svobody od jakjchkoli vazeb a do promiskuity veSkerého jsoucna se piedstavuje v onom Zivotd, ktery klokotd v ,hlubind, do ni je mystike * Cenné vivody k analyze nibilistickych motnosti v gnostické mystice se naché- séhlgeh2api byl anova nalezen teprve nedivnov krakové univer knihowné ma price Le mouvement sabbataiste en Pologne, ,Revue de I'Histoire des Nabozenské autorita a mystika 33 ‘onofit. Zivot jako obsah ne} idské, to snosti je kontinuem nigenf, v némi a z néhoz ly uchopeny a rozpustiny. Je to laos anarchie, ktera m4 podle Franka vSechen ten luci- f tény i barvy, které zazntvaji ve slové ,Zivot*. isstik vatupuje nejen do hlubiny, v nil se rod svoboda nejen vSemi vnéjsimi podobami a formami, jak se y se na né vézal, popiré nejen hodnoty a zékony % po nich zérovelt Slape, znesvé- 1 Zivota, Je tu ve 2vlést pronikavé formé éporujiciho prvku mystické zku- iodnotami. Je jen samoziejmé, § vatah mystika k jeho napétim déjin pravé zde nalezli své nesvobod 11 za hranice Bidovstvi a pti povsténi proti jeh ento problém autority a mystiky je iv tradovaném vroku jednohoz velisch svc chasidisma, nf chtal zévérem pokusit vy! je sku- 7m na zjevent, které by! a na zjeveni, pravné chépéno, neobyéejné vraznou Sisti nauky a vfzvou spolegenstvi, na zjevent, Které je ve viech Géstech naprosto jédtené a nikterak nepfestavuje mystické, donekonotna vyklé- slo? Uz v Talmadu* se abjevuje diskuze 0 otdzce zkuSenosti (ojéisem, jehod prostiednictvim piij 48 dokézal unést silu tohoto hlasu, sky hlasem. Vhrona Markuse, Der Chassidiomus, Pleschen 1901, kniha Torat Mena ka pedndéek rabiho 2 Rymanéwa * Makot 24a,34 Kebala a jeff symbolika ‘Tat» Mojafgova funkce vykladae Boziho hlasu lida ~ nad kterou se stéle velmi zamySlel jiz Maimonides! — tedy mohla byt jeété rozSifena, a to je pravé to, co byvé ptipisovno rainovi Mendelovi z Rymandw: tery v podstaté jen v plné ostrosti vxjédiil Maimonidovy mySlenky, Podie néj nepochazela ani prvni dvé piikézdni z beaprostfedniho zje- veni celé obei izraclské. Vi nic nez pouhé kézdni, alef slovs pozoruhodné a m co jim bylozjeveno, co Izrael slySel, nebylo v hebrejském textu Bible prvni pii- }0 véta se mi skutetné zdé naprosto ‘oublaska alef nepiedstavuje totiz Jingho nez hrdelni nasazeni hlasu (odpovidé feckému , které pfedchaat samoblésku na zaéétku slova. Alef tedy piedstavuje zéroveli prvek, ze kterého pochéi viechny artikulované zvuky, a kabalisté skutetné védy souhlésku alef chépali jako duchovni kofen wech ostatnich pismen, ktery ve své existenci obsahuje colon abecedt. a tim viechny prvky lidské fel.” SlySet alef je jako neslyset nic, tvoif pkechod k veskeré slySitelné Foti, a jist se o ném neda Hci, Ze v sobé zprostfedkovava specificky smysl zfetelného charakteru. Svou odvazncu vétou o vlastnim zjeven{ Izrael: pouh¢ho alef tedy rabin Men- del zredukoval toto zjevenf na mystické. to znamend na zjevens, které bylo sano o sobé sice nekoneéné obsazns, pesto viak bez specifického smyslu, Pfedstavovalo nico, co, aby na ném mohla byt zalozena né- st Paver der Unschldssigen I; Maimonides 2astival ni el slova, je tim myBleno, Be slyiel (neartikulovany) ‘kdo tato slova (y jejich styslupiné artikulacl) vyslechl 2 Via Jalob Kohen ze Sorie na potétku jeho kazalistického vykladu hebrejské abe- cedy, Kerf jsem evefejnil v Mada’e ha-Jahadut Nabozenské axtorita a mystika 35 Zenstvi wala unést. Teprve tehdy byl povoldn prorok, aby spoletenst ‘onoho neartikulovaného hlasu, To je mysticka zkuSenost, ii az nfz povstava autorita.2, Smysl Tory v Zidovské mystice 1 Zidovské mystika piedstavuje soubor snah o to, mystick¥ch pojmi a chapéni smysl rebinského Zidovstvi, jak nabyvalo Jasné podoby v obdobi druhého Chrému a po ném. Takovy vyvoj viak mohl pfirozené nastat teprve poté, co tento proces krystalizace doséhl uréitého stupné trvani a pevnosti. To plati jak pro typ 2ékonniho zi- dovstvi, ktery se pokousel vylotit Filin Alexandrijsky, tak i pro dale vyvinuty typ Zidovstvi talmudského, které poskytlo ramec pro duchovni snahy stiedovékych kabalisti. Neni mym timyslem probirat tu historické problémy vyvoje Zidovské mystiky, a pfedevsim kabaly; to jsem uéinil Jinde, zejména ve své knize Zidouské mystika v jejich hlamick proudech. Na druhou stranu téma, kterému se ade chei vénovat, zaujimé v Zidovské mystice dstfedni postavent, V nébotenském pojetf, které spctiva na bodském zjeveni a pii- jetf svatych spisi, urd eho obsah, majf nepochybn’ podstatny v¥anam otéaky ty e viastni povahy tohoto zjevent ve svatyich textech. Ba co vice: tyto otdaky se stdvaji obzvla8t naléhavymi v do- biich krize — a mystika jako historicky jev je produktem krizi. Mystici Jsou lidé, kteff prostfednictvim své vlastn{ vnitin{ zkuSenosti a premité- nim o ni odkrfvaji nové vrstvy smyslu ve svém tradiénim nébozenstvi. Pokud je takovy druh 2kuSenosti a premitanf nepfiméje k tomu, aby prolomili rdmec traditntho zifzenf jejch ndbodenstvi, pak jako prvni nezbytné vyvstévé otdzka, jak mohou ve svatych textech své tradice nalézat odraz nebo pfedvidat své vlasini zkuSenosti, nebo otdzka o nic méné dilezité, jak asi mohl byt jejich poled na véci v souladu s tim, Jené byl piijimén jejich viastni tradici.! To, Ze se alegorické vyllady * Via lady v pedchoat kapitole, Smysl Téry 1 Hidouské mystice 37 né objevuji tehdy, kdy’ se nové idee stietnou s mySlen- kknihy, s nimiz jsou zdAnlivé v rozporu, kterg je t¥eba néjak . je samoziejm’ bandlni vyrok. Co plat{ oalegorickém vykladu, doslovném smyslu) mystickém vkladu téchto textil v zesilené piipadech Het, zda to byl bi coné exegeze, nebo zda exegeze t Indt ke v: wolf u jak do textu veist na ném zcela nezivislé nové myslenky i odvodit a pieklenout tak propast, které se otviré mezi 'm pohledem na véc. MoZnd je véak formulace toho, co s¢ ové dusi opravdu odehrdv4, jié pH iktovand rozumem. { ve skutetnosti mystik pracuje vétSinou nevédomé, a mozné si dom stietu starého s novsm, ktery s tak horlivjm ci. Jako stoupenec své vlastni nabozenské tradice se jf foupit a mnoho véci, které modernimu ctendi mu pro né zcela pi podstaty svatych totou prohlsit, ‘dy velmi dilezité pochopit zékladni pfedpoklady, na kterych twhové konkrétné uzité mystikova exegeze spotiré. Zde se budeme za- Iyvat otdzkou jejich povahy. PH jejich vysvétlovani nejsme nikterale ‘a domngnkky nebo zavéry 2 jejich uskutetfiovéng; naopak mame velmi pYesné a objasiujici vyklady tichto otézek. Mystické o podstaté Téry jde ruku v ruce s rozvojem urvitych vSeobec- ee iol, Mnohé 2 tachto myslenek se vyvinaly skuteéné 2eléStnim lplsobem a nikterak nejsou spoletnym statkem vSech kabalisti, nfbrZ thveivaiicharakteristicke pro urété avastng smé-y v ramei kabaly. Nenf ben wosti sledovat, jak tyto rozdilné ideje souvisi se zékladnimi ich se vyvinuly. _ logorické exegezi Fildna Alexandrijského bylo jiz napséno mno- ji. Této problematice se tu nechci vénovat podrobnéji. PFi zkoumani38. Kabala a jejé symbolika specifickych pr sti o smyslu Téry se nepochybné sethaime s mroha udi is pacdemi u Filéna; teprve neddvno poduikl tak vynikajicf badatel jako I. F. Baer pokus ukazat dalekoséblow strukturélni piibuznost a dokonce identitu nézori Filéna a kabalisti, nig jsem zde hovofil, a oba chépat jeko zcela zdkonity v¥voj piivodné rabinskych, halachon piedpoklédanyci, ale v této podobé nikdy jasné nerozvinutych pohledi na podstatu Téry.! Tato paralelnost. viak ne- pochéai, pokud mohu soudit, z historickych dotyki a pribuznosti mezi Fildnem a stiedovékjmi kabalisty, adkoli v tomto sméru bylo uéinéno nemélo pokusit, které se mi vak zdajf naprosto pochybené.” Pokud tyto paralely skuteéné existujf, spodivajf v podobnosti ptistupu. Ka- balisté ten svij vyjddiili opravdu nesrovnatelné jasny'm a naléhavém apiisobem, jak se uké%e, a je velice podnétné ist Fildna ve svétle je- Jich ostrych formulact. Podobnosti piistupu a tim i zéklad: podstaty svatych pfsem se také vysvéth {10 Téie a islamskjch mystiket ickém kanonu. Vysvétlent toho, idovsko-kabalistickym a ne- © podstaté svatych pisem, ném mize poskytnout torickych pomért, za nicht se uréité kabalistické pfibuznost Slo. Dive nez viak piistoupim k témaiu, kterym se tu zabyvéme, je na ist joSt8 jedna pfedbéznd pozndmka. Celek, pfinejmensim véak pod- 4st kabalistickfch ban a nauk, se vztahyje na oblast bodskych emanaci neboli.sefirot, v nichz se rozi{ stvofitelska sila Boha. At uz Skoli cesty k popsint této oblasti — a béhem dlowhé st ickho badéni existovalo mnoho takovgch cest ~ je to stale tato oblast, k miz se pfedevsim vstahuje jejich intuice a kterou po- rmenech. Jeho potinant neo Gvi Werblowskym v Journal of Jewish Studies, X (1960). Smysl Téry v fidouské mystice 39 edi symboti, nebot bezprostiednimu vaimini lidském duchem Pokud se Buh vibec zjevuje, Zini ‘ak prostiednictvim své stvofitelské moc. Bah, o kterém hovoii nabozenstvi, je \Apin z, jednoho nebo nékolika aspektit jehc bytosti, ve kterych 16 spatfovali rdzné stupné procesu boiské emanace. Tento svét i jako svét sefirot, ktery zahrnuje to, co filzofové a teologové vayvali svétem bozskych atributt, jen% se vSak mystikim je jamotny boisks Zivot, pokud se bit stvorent. Skryté-dynami sty, ktetf jeho odraz spatiuji v kazdé obl font jpodtizenym; naopak je to zjevent onoho skrytého kofene, o nés: Wo vibec nikdy neobjevuje, a to ani v symbolech, nemiize byt Teteno Jjend kabalisté nazy-vali Ejn-Sof, nekoneéno: A. tento skryty kofen ace jsou jednim. ‘ade zmifiovat o paradoxech a mystériich kabalistické te- se sefirami a jejich povahow. Je Sak tfeba zdiraznit bod. Proces, kabalisty_popisovang jako emanace boi- srpie-a boiského svétia, mize byt privé tal proces, Vo kterem se vyviii botské #eé. Tim vaniké zékladné paralenost mezi symbolik, které si kabalisté evolili k popisu ibutech a svételngch slérdch; v téZe souvis- jménu a pismenech, je slozeno. rytem kabalistickych nauk se objevuji obé tyto facons ‘Tajemny svét Boha je svétem ieti, svotem bodskfch re. tere se navzajem rozvijeji podle svého vlastntho zikona. Prvky kt feck se objevuji jako pismena Pisma svatéio. Pismena a jména i prostfedky komunikace, jsou daleko vice neZli nergie a vyjadiuje i vlbec nebo pfi- ‘ doveti aspekti: mluvi-h naopak o Bozich jménect a pismenech, muse}i je nutné odvolavat na dvaadvacet soublasek hebrejské abecedy, v nichz Jp sopsina Téra, to podle jejich nézoru zmamend, v nich se ji skryté ‘ata stala sdélitelnou. K urovndnt tohoto zela zjevného rozporu tavrzeno vice FeSeni. Dalo by se kuptikladu tici, Ze pismena a se- riizngmi konfiguracemi Sife bozské noci a proto je nelze wl nechanicky 2totoZiovat. Pro souvislost nagich tivah je pitom ‘\nnamné analogie, Kterd se takto objevuje mezi stvofenim a zjevenim. Voces stvoreni, které postupuje krok za krokem azrcadli se v mimoboz- ‘ijch svitech a samozejmé také v pfirod’, se timto nezbytné nelisi od40 Kabala a jejt symbotika Smysl Téry v Hdouské mystice 41 1 magick akeent a im- shdpdni Tory. Skuteéné je dobfe zndmo, Ze Téra Ihelénistické dobé a pozdéji jak v Zidovskgch, tak i ne- elim t procesu, ktery je vyiédten v bodskjch slovech a v dokumentech zjeveni, Nabflednit v nicht se méta tato botské fet projevit, Tyto avahy nas vedou k jadru nacho tématu. Domnnky, které wail ia vyudivana v b kaly 0 boaské podstaté Téry, se nuné tykaly jejiho mystického smysluoy lovskych kruzich k magickym Kabalisté nevyehazeji z pojmé se stélitelnym smyslem. Samozfejmé, Ze ktord se v Téte nalézala, nebo nam Téra néco naznacuje. Sdéluje zosi lidskou tee, To je vi 1 kombinaet pismen. V jednotlivgch dime pozdéji, jen nejzevnajSi z mroha riznych aspekti, 2 nich? mize moet Kterych byla tato magi a bjt posuzovéna. Dale se budeme zabjvat tim, co vlastné tyto aspetty 4s Casto nestozumitelné, Mezi hebrejsh json. talmudské doby existuje nékolik 5 Existuji tii z4kladni principy, které hrajf dileditou roli v kabalistic- | kych predstavéch 0 pravé povaze Tiry. Nejsou vady nezbytné navzdjem , spojeny, ackoli se v na8ich textech Easto objevuji spoletni tizné pochopit, jak by mohly byt uvedeny do vzdjemné spojitosti. bych tyto prineipy postupn’ definoval jako: lo, de byla prevzata ‘ch mist Téry a Knihy Zalmi. Uvod k jednomu z téchto textd — ‘imuse} Tora, coz doslovné znamené: kniha teurgického pout dvi, jak Moja vystoupil na nebesa, aby ptijal Téra, jal ly a jak nakonec obdrZel od Boha nejen text Téry tak, fbr i ony tajné kombinace pismen, které ve svém thrnu stavul jing a ezotericky aspekt Téry.' Pravé tento literérni pramen 1. princip Bozfho jména 2. princip Téry jako organismu pn pa . 3, prineip nekoneéné v¥znamové Sife Bozsho slova. V’ predmiuvé ke svému proslulému komentéii Téry se na néj odvoldvé Mose ben Nachman (Nachmanides), jeden z nejznamenitajSich ranch Historicky a pravdépodobné také psychologicky nemaji véeckny Rika: ,Navazujeme na autentickou tradici, Ze celé Téra se- stejny piivod. Bude dobré mit ra paméti tuto diilezitou okolnest, ntiva Bodich jmen, a to takovym zpiisobem, Ze slova, kterd eteme, chceme-Ii se pustit: do analyzy t&cito principa bgt rozdélena také naprosto jinak, a to do [ezoterick/ch] jme- ‘agadickém vyroku, Ze Téra byla piivodné napséna gernym obném i bily2 mizeme patmé spatfovat potvrzeni nasi domnénky, Ze 2 Chépéni Bottho jména jako nejvy88i koncentrace botské sfly pied stavaje spojovaci Zdnek mezi ideovon oblastf, kterd ptivodné sou’ 5 magif, a pfedstavami, které maji néco spoletncho s mystickym bi nim ve vlastnim smyslu. Tuto sonvslost Ize snadno vysledovat v histori nejstarsi kabaly. Vychézejme vSak z prvopottkit a prehistorie kabaly. Piedstavu o magické struktufe a podstaté Téry Ize dolozit jiz v to- a Rabi Eleazar podal k versi Knihy Jobovy (28,13): cenu, ¥ zemi Zirfch se nenajde,* nésledujiet komen- | ,Rizné pasdze Téry nejsou uvedeny ve sprdvném pofadi. Protaze kdyby byly uvedeny ve spriivném pofadi, mohl by kaZdy, kdo ji éte, . Ikiisit mrtvé a konat zézraky. Proto bylo spravné pofadi a uspok ‘Tory skayto a je znémo jen Svatému, budiZ pochvélen, o némz se pravi (leajas 44,7): »Kdo je jako j4? Jen at se edotit Od chile, kay jsem navéky ustavl svi thal kontinudlné a bez eae sow, jako ¥adu [ezoterickgch] jmen [al derecl vem jako Nisan a Tilia ‘Téra tak byla pfedéna MojZisovi vy sobé rozdélent do Zéroveh véak tistné obdrZe ‘Tato ezoterické struktura Téry poskytuje podle Nachmanida Jen‘ toho, prog se musi venovat nejvétsf petlivost masoretské tra- ikterd se t¥ké 2pasobu a podrobnosti v psan{ textu Bible a zejména inansischen Amorier, is Bacher odraitl pokus aay poukas na pozdaist née vsrok jocnobo mystické ezoterice velmi naklonéného palestinsk von ben Lakige, ktety se traduje v mnoha anénich, pops le ‘ Halachy LK miystické interpretact tohoto vroku ‘se dostanu pozdi42° Kabala a jejt symbolika svitki Téry a velmi asto se vatahuje na jednotliva pismena, a prot se svitek Tory stévé nepoutitelnym pro synagogélni wéiti ul tehdy, je v ném napséno 0 jediné pismeno viz nebo mii. Kaidé jednotl meno plat{, Tento nézor nekoneéné hodnoty Téry také v skladbé, u nf Ize sledovat veskeré mozné detaily a anomélie, je velmi §. Jit ve druhém stoleti vypravi rabi Meir, jeden z nejvfznamné- Kdyé jsem se vil u rabiho Akivy, staral j inkoustu, ao itkal. Kady’, jsem vSak sym, co je tvym zaméstnénim! |. Tu mi Fekl: Maj synu, bud pil své préci opatrng, protoze je to boiské préce; vyneché®-li jen jediné pismeno nebo jediné pridAs, znigis cel¥ svet. Tato pasdz u Nachmanida zjevné ukazuje vliv magické tradice, kters byla samoziejmé daleko starsi nez kabala. Odtud byl vak jen malitky krrivek k jedté radikalngjsimu nézoru, Ze totiz Tora nejen sestava 2 Bo- Bich jmen, nYbrZ Ze ve skutetnosti tvoll jako celek jecno velké Boti Jméno. Toto ji neni magické teze, aybré teze Gist& mystické. Poprvs se objevuje w Spanélskych kabalisti a zd se, Ze k tomuto prechodu od starsich k novéjsim nézorim doso v okruhu Nachmanidovgch uti tel. Ezra ben Selomo, starif soutasntk Nachmanida, ktery s nim Zi vy témie kabalistickém kruhu v katakinském mésté Gerona, komentuj Jedno misto v MidraSi Beresit raba, kde se pravi, Ze slovo suétlo se v> zpravé o stvoren prvniho dne objevuje pétkrat, protoze to odpovidi pati knibam Téry: ,Jak daleko sahaj’ slova tohoto mudrce, a jeho slova Jsou skutetné velmi pravdivé, nebot pét knih Téry jsou onim jménera Svatého, budiz: pochvélen."? Mystiesé svétlo, které v t&chto knihach zai, je tedy jedinym velkym jménen Boha. Tatad teze se vyskytuje id geronského kabalistického krahu vicekrét a byla pfevzata z je- Jich tradice autora Zoharu, klasické knthy Spanélské kabaly.® Domnivim se, Ze tato nova pfedstava byla jiz znémé i samotnéme Nad idovi, Ze se vSak zdrahal vyjidtit tak dalekosahajici mystickou le, které by bylo uréeno Sirol verejnosti, nezasvécené do kaba- Tora neri ve své podstaté nigim jingm nei Jedingm velkym Bozim jménem, bylo jisté odvaznym vgrokem, ktery je 2 Brubim 13a, misto, jeho# implikace pro nystické pojeti Téry ad@ragnil Baer, loc it. 2 Ezraben Selomo, komentat k talmudsk/n hagadot, ve vatikinském rukopisu Cod Hbr. 294 8 Vin napk. Aatiel, Perué Agadot, na ve-ha-bitachon, kap. 19; Zohar smystickym jménem." ‘Tishby; Pseudo-Nachmanides, Sefer ha-emu kde se pravis, Cold Téa je jedingm svatfm Smysl Téry v Hidouské mystice 43, ‘Tote jako Bozim jménu nazaéuje, ze Boh v nf proj ‘jyé transcendentni bytf, pfinejmensim vSak onu jeto ast nebo aspekt, ite vyjevit ve stvoFeni a skrze néj. Ba co vice: protoze Téra jarou Agadou poklidéna za ndstroj stvofent, jehoz pomoci ‘svét jsoucnesti,! musf pak toto nové pojetf Tory platit jako roz- \ystické reinterpretace starsiho pojet{. Nebot néstroj, ktery iohl k jeho existenci, je zde daleko vice neZli pouhym né- ‘oie, jak bylo vye feéeno, pfedstavuje koncentrovanou silu joha, ktera je vyjadtena onim jménem. Tato pfedstava vSak if stary Midra8 naznacuje, 2e Buh ,se podival do Téry wwodee této véty se musel domnivat, Ze zékon, ktery stvoieni jako takovému a tim i vesmiru a pfirodé, byl pfedvy- v Téie a proto tam mohl byt Bohem, kdy do nf nahlédl, jestoze ném tento jejf aspekt zistava skryt. Tuto pfedstavu 1 vyjaduje Filén, kdya skutetnost, Ze ‘iv zékon zacind, stvofent svéta, vysvétluje ti Moy tajné zékony, jimiz je ovlddno a Fizeno veskeré jsoucno. se kabalisté mobli v ezoternich a apokalyptickych knihaich doby dotist, Ze nebe i zemé byly stvoreny Bozim jménem.* e tedy vyroky tohoto druhu kombinovat s pfedstavou Téry coje stvoFent, jimz je pravé ono velké Bort jméno. huto zékladnt predstava o Téfe jako Bozim .ménu byla u Kaba- jem pro nékolik dal8ich rozvijent. Rozum{ se samo sebou, Ze Aine Jolo tvrzeni o Té¥e se nevztahuje na dokument, stery byl inkoustem V4 Sifre k Deuteronomin §48, vyd. Finkelstein; Berefit raba 1, 9 Jahrtausenden (1958), a Baer, lec. cit paséé, jejft minulost nebo paralely ‘asto posuzovali Platén44. Kabala a jejé symbotika Smysl Tory v fidouské mystice 45 lc. V jakém smyslu piedstavuje Téra explikaci Botho jména? véd, ktard byla mnohokrat piesné vyjédiena v jeho spisech,* ‘ora je z 3oziho jména utkéna. Zdé se, Ze Gikatalia jako prvni oto vyrazu tkanivo, ariga, aby popsal, jak se Boi jméno ne- je v texture Téry. Rika naptiklad: ',Pozne} podivuhodny napséin na pergamenovy svitek, nybr2 na Téru jako preexistentnt pod- statu, kterd pfedchézela vSemu cstatnimu ve svét, jak je to patné napt. z Agady, podie které Téra vmikla 2000 let pied stvofenim svat Podle kabalistd poukazuje toto ,stvoreni Téry* pravé na onen proces, méno nebo onen svt botskych sefirot, o kterych jsme vyzatoval ze skryté podstaty Boha. Tato Tora, jak byla wana kabalisty, nen{ proto aim oddélenym od bozské podstaty, 1n8%im stvofenym ve viastnim slova smyslu, nybré naopak cosi, co pred- stavuje onen tajemny Zivot v Bolu, ktery se snazi popsat kat emanaéni teorie. Onen tajemny Zivot se promita do Téry a v je Lonitosti obsahuje zékonitost stvofeni. Tento nejskrytéjst aspekt Téry, dalo by 13. stoleti neziidka nazyva Tora keduma, pra-Téra, a byva céstemne srovndvina s boiskou Sofi, jeho ymoudrosti*, druhou emanacf a mani- -? V pribehu tohoto vykladu uvidi i kabalisté pfedstavovali stav Tory, kdyi {e8t8 byla zahrnuta v mystické jednoté v Bozi moudrosti. Existovali ka balisté, pro n&Z se tato pfedstava Téry jako Boztho jména vztahovala Jednoduse na jejf totoznost s Boz moudrost{ nebo na to, Ze tvofila dilé ‘aspekt této moudrosti. Objevila se vSak i jind vysvétleni> S jednou z nejdilezitéjsich obmén t6to teorie prisel Josef Gikata- Spanilskych kabalistd, ktery psal koncem A ators Zoharn, ka jsou sama o sobé tkani Elohim, Sadaj]. Sama tato svaté jména zAvist tetragramu JHVH, s nimi, jsou vSechna spojena. Proto nes koncit utkéna z tetragramu.? zdé >r0 pochopent jeho teze velmi osvétlujiet. Téra je Bo- protoze pfedstavuje Zivouci tke ‘tereho je skrytyim a nepfimym fagram, a v némi se také stale vract pifmo takfka jako hlavni 10 veoru, Téra je strukturou, jejimé zékladnim prvkem, rybudovana, je tetragram. Kdyby by: Gikatalia dotézén, isobem viastné toto tkanivo vaniklo, pak by nepochybné od- svgm uéitelem Abrahamem Abulafiou Ze ey ry talimudity, a tato dale podrobovéna takovym kom- jodobé hebrejskych vet tefl znajf tyto principy permutaci naopak vyjitz textu a rekonstru- é jméno pro néj znamend piesné totid tetragram, kterg je jedin , £0 znamenalo i pro Hi- a pivodnim vlastrim tf k tetragramu JHVH. A to je to, co je mySleno bibliekym vyrazem »Téra Botfa, Torat JHVH v doslomém vsznamu."* Jinfmi slovy: fréze Torat JHVH se nevztahuje na Tém jako danou Bohem, ngbrz na Téru Jako navod a dalsi rozvedeni a poxéeni o Bozim jménu JHVH. Tora je zde chépéna jako hora’a, poutnd explikace. Gikataliova mySlenka viak ko Bott vce lidstvu, které je strané druhé potkazuji tyto procesy éelim v dile stvofent. exegezi Pisma, ie tendence zba- $ jnem wvekjnlv Sefer Bialik w Perufapafot av nem Toby wvedené mista, TAKE ¥ komentati Psoudo-Abrabaia ben Davida k Jee I, ef: Pra-Tor je Botim a ostech, pfestoze pro exegezi je nakonec diiezity jediné ten. To pads v jeho t¥ech knihich Sa'arej ore, So are) cedek a v rukopisa ni Taare} micuot. Gikataliove d¥ivijsi dilo Ginct egos jeBté 0 této teat # fo'arej ora468 Kabala a jeff symbolika Wak kabalisty nijek neodradilo. Pole nich je okolnost, 2e BUh sém_ sebe vyjadruje, jakkoli je toto vyjadfeni lidskému pochopent vedéle: né, nekonetné dilezit8jsi nez jakykol urvity ,vyznam*, ktery by tente jeho projev mohl piedavat. Z tohoto alediska je Téra absolutnem, které piedchazi viem fazim lidského vykladu, jen, jakkoli hluboko pronike ne, piesto vidy nutné piedstavuje relativizaci absolutni bezvfznamové povahy bozského zjevent, Néktefi kabalisté, jako napfiklad Menach¢ ali dokonce je8té dale. Jelikus vychézeli ze starych slov: ,Ned en svét, byl tu jen Biih a jehc jméno,* utili, Ze jménem, o které jedné, nen‘ jen tetragram JHVH, nfbrz i celek vSech moéngch ifestaci bodské sily, ktery je ptivednim Bozim jménem v mystickém Recanti (kolem rok vit tvrzeni, Ze Térou Je samot rotoze Téra nenf néeim mimo Né a On neni nééim mimo Toru“? Recanti to cituje jménem kabalisti, a v anonymnim dile ‘omystickych zékladech ptikézén je skuteéné uvedeno podobné tvrzent. aJeho Téra je v Ném, a to je to, oo fikaji kabalisté, 4e Svaty, budit podhvilen, je ve swém jménu a jeho ,méno v Nem a Ze jeho jmeénem je jeho Téra®.! V tomtéz dile na isté autor tento vfrok zdiraziiuje, dys v souvislosti se starou formulf re chvalozy inystikt merkavy Tiki: ,Je to dileZity princip, ktery scati vyjadtili slovy: »Tvé jméno jp vy Tobé av Tobé je Tvé jméno.« Protoze pfsmeny Jeho jména je On sim, I kdyé se pohybuji daleko od Né, jsou pesto pevné zakofenéna vy Ném [doslova: odlétaji pryé a zistavaji u Néjj."* Jeho vysvétlenim je, Ze pismena pfedstavuji mystické téo Boha a Bith néco jako jejich “dui, Toto srovndni Boha a jeho Tory na jeciné strané a duse a téla na strané druhé nds vede ke druhému prncipa, kterému se budeme venoval y dalsim vgkladu, 3 MySlenka, %e Téra je Zivoucim crganismem, le#{ v rovin’ daliich kabalistickch fivah. Toto pojeti naznaiuje nejen stovnéni a téla v prdvé zminéném anonymnirr citétu, nybré i piedstavu, Ze Tor je utkéna ze svatfch jmen, je pouze jinym metaforickjm vjrazem pro to, © Pirkej rabi BW’ezer, kap. 3 2 Recanti, Ta’omej micvot, Bazile) 1581. Také v samotném Zoharu II se nachési vita, ie Bah sim se naasvé Tora. ® Rukopis Jeluzalém 8° 597. Tento rukopisobsahuje Gikataliovo dito p skin?) autorstvim Jiechaka ben Farchiho neboli Perachli, pod ktery 52 Gikataliovo diledité dilo dochovéno v moka rukopisech + hid, 2b: Ki otijot porchot ve-omdat bo. Smysl Téry v Hdovské mystice 47 ci tkéni. Avéak tato mySlenka Téry jako organismu Gikatalia a s naléhavou Srosti byla vyjédiena jiz nejst kabalisty. Ezra ben Selomo z Gerony pige ve svém komentati Ze Téra neobsahuje ani jediné nadbytetné pismeno nebo protoze ve své boiské aplnosti pfedstavuje stavbu, kterd je vy- Svatého, budiz pochvalen*.! Co se touto Bod stavbou, i, vyplyva 2 dlouhého wykladu tohoto bodu, ktery Bary mlads{ souéasnik Azriel 2 Gerony ve svém kabalistic- ském téle existuji konéetiny a klouby, a tak jako v ném ‘giny, které jsou vice & méné Zivotné dillezité, tak je tomu ss Torou. Jisté oddily a verse se 2daji tommu, kdo nerozumi je~ valu, hodné vhozen‘ do ohné; ale tomu, kdo ziskal vhied 10 smmyslu, pfipadaji jako podstatné soucésti Tory. Proto -yneché 2 Tory byt jen pismeno nebo teéku, jako nékdo, 0.2 dokonalé stavby.? Z, toho také vyplyva, Ze vzhled hozskému charakteru neexistuje podstatny rozdil mezi pas wviti Ezanoved [tedy paséd zd , protoze vie je jedinyim celkem dra {nomothesia] se témto je potom télem, dust ‘ak je tajay smysl, ktery tvoit \den, Warner 32, 23a. © Vie vie wirok rabiho Jiéma'ela @ posnémka 1 na ste. 42. An Pejrus aged.48 Kabala a jeji symbolika zakiad psaného slova.*! S4m Fildn viak ve svgch vlastnich ndzorech vi cekrat. vych4zel z podobného pojett Téry.? Nevidim dostatetny diivos ‘Therapeuty nebo samotny se zcela nezavisle na sobé vyjadfuje v piibuznych obrazech, Pfedstava Téry jako organismu tvoi! také z4kladni mySlenku Zo- han, ktery byl sepsén asi padesét: let po dile Azrielov’. Dodteme se. vném napriklad: ,Kdo se zabyva Técou, udrzuje svét v chodu a uscho- piiuje kaZdou jeho 4st vykondvat svou funkci. Nebot v lidském tile rganismus, tak je tom tidy, které jsou ve vzie jemngch hierarchickych pomérech, a jsou-li uspofadéni spravné [neboli vharmonickém souladu}, pak tvoff organismus v doslovném vsznamu." Dalsi pirovndni pro tutéz mySlenku, které vychézé z obrazu stromu, se nachA2i na jiném mist Zoharut a jeité vystizméji je} v jednom svjch hebrejskych spisti vyjédfil McSe de Leon, jehoz povaiuji za at tora hlavnf &4sti Zoharu, Pise: ,Protoze Tofe se fiké strom Zivot Podobné jako strom sestava z vitvi alist, kiry, dfené a kofenti z nicht, kaidé jednotliva dst mize byt nazfvina stromem, aniz by od sebe byly. hmotné oddéleny, shledaé také, Ze Téra zahrmuje mnoho véet vnitfnich avnéisich, a vSechny jou Téru a jediny strom, ani by se t vy= y:oval jakykoli rozdil.. A tfebaze se ve slovech talmudskYch mudrc jevuje, Ze aes zakazuje, co jing dovolaj sta "aloe ii dalst way, stejné jako Izrael. 1 De vita contemplativa, vyd. Conyseare, 2 Viz Goodenough, By Light, Light Baet se domafval, feu Filéna vychést tot jovala ji ¥ ni dllovnéma smal), Gull fodpovid alegon] a ducha odpovids myeteril" 8 Zohar 1, 134b, + Zohar IM, 202a. 5 Mote de Leon, Sefer ha-rimon, rukopis British Museum, Mar 1006. © Tikunej Zohar, Tikun 21, 52b. th Nr, 753, Smysl Téry v Sidouské mystice 49 paraldu mezi dvéma mystickfmi organismy, Térou a Tzra- ytném Zoharu se hovo¥l o kazdém z téchto organism na tech, aniZ by byly primo uvedeny do vzaijemné souvislos- Iu mezi nimi, 2dé se, vyvodil teprve autor Tikunim. Mystick¢ is Tory, kterd v sobé zt8lesinuje Bozs jméno, je timto uvadén do icky télem obce Tzrael, které je kabalisty povazovana istuje vSak jesté dalif symbolika, ve které se projevuje mySlenka |, ba v afZ dokonce teprve vychézeji na svétlo obzvld8t od- udstavy 0 povaze zjeveni predklddanych Térou. Abychom této je tkeba se zminit o velmi starém traditnim Zi- Tuy na ,psanou Téru* a ,istné Téru*. Psanou Torow, exoterické terminologie talmudskych prament, tvoif text ateuchu. Ustni Térou je vse ostatni, co bylo vysloveno ‘a mudrei k objasnéni psaného souboru, af wi na norma- halachy, coz amend v bliz8im rozvedent uréenf zékona vflladech tohoto textu. Usini Téra pfedstavuje tradici a konkretizace Téry psané. Ve na Sinaji psanou Téru souéasné pozdéjii znalec Pisma a co t0 fistnim pFedénf MojZi8ovi je obé tyto roviny v jed- dopliyjé a jedno bez ysitelné, V kabalistickém mySlenf hrély oba tyto pojmy ‘mamnou roli a by yy s mystickou symbo- |, pfigemz zejména psand Téra byla chépdna jako symbol sry Boka, jak se projevuje pfedevsim v sefife Tif'eret, avSak ‘ora byla vriména jako symbol sféry pif tera je sougasné i obce Izrael. ObE tyto sefi pisobent, st -y psané a tstni. Podoby, v ktergch byla svétu déna psand jieba svitek Téry nebo sbirky talmudskych tradi 1 Vie tet kato50 Kabala a jejé symbolika Smysl Téry v Zidouské mystice 51 obrazu Téry jako dlenitého organisina, ktery jsem vie citoval z Tikunej Zohar, ptedstavuje, jak jeho autor na témie misté déle rozvadi, psand Téra srdce a istni Téra tsta. Témito dvéma oblastmi Téry se zabjvajf jz nejstarsi spisy kaba listit jako kniha Bahit.1 Ale nejpozcruhodngjal zvéry o jejich vztahu se nalézajf ve fragmentu knihy jednoho 2 nejstarsich kabalisti, ktery lve snad ptipisovat Jicchaku Slepénu. Tento dosud v rukopisu ucho- vavany fragment uvédi mysticky koment4t k zagatku Midras Konen,? pojednévajicim 0 kosmogonii, Tento Midra$ opakuje jiZ vje zmintnow piedstavu, Ze preexistenéni Téra byl napsdna Cerny ohném na ohei bily, kterou, jak jsme ji vid&li vySe, *h4pal také Nachmanides jako po- f status Tory. Tora se tu 2dé hofet v Gernych ohnivych jovstdvd Téra pisemnd, jez je ptitaz jerou je Tif'eret, a Tora dstni, odpovi ‘édé Boztho Jedni sefite Malchut. Ohnivy organismus tera Gerné ohni pied Bohem, tedy chdpe potud, Ze bilym ohném je se dosud neprojevila podoba pismen, ale tuto podobu .0 yokélnich znamének nabyla teprve silou ohné éerncho, ‘Térou. Tento terny oheh je jako inkoust na pergamenu. Tora nemize pijmout télesnou podobu, pouze skrze ilu Tory staf, co% znamend, Ze bez nf jf nelze skuteéné porozumét.* ické psané Téfe, ktera je viastné dosud skryta v neviditelné ‘ho svetla, pronikd dakladné a neustalé kontemy na sefife bodského e psanou Térou, jiz samo proslo médiem svétle skrytou formou, nybré vystoupilo whic, minuje a ohranituje a tim ji vyznacuje pisnosti a soudu. VSechno, co vniméme v Téfe v pevné ikoustem na pergamenu, jsou konec konet jiZ jeff vy- reni skrytého. Existuje pouze dstn{ Téra, to je ezoterick; ,,a psand Téra je pouze mystickym pojmem. Napli 4 je piistupad jediné prorokiira, Moj2is sice doséhl pedain{ toho, co zanechal svétu jako psanou Téru, ‘4 podoba, kterou ptijalo prostfednictvim média Tory Pécou je mystické bélost pfsmen na pergamenu svitku, ne aznamenaného pisma!? V mystickém organismu Tory ijomné kiiZi, a neexistuje psand Téra, které by pro tvo- preroky, byla myslitelna nebo poznatelné bez prvku Tory kd dosud nerozvinuté, souhrnna Téra nebo také Téra milosti. VSemi ostatnimi vrytinami v nf byly provedeny [pfedevsim] dvé vrytiny. Jedna mA podobu psané Téry a druhé podcbu Téry tistni. Forma psané Téry Je formou barev bileho obné a forma Tory ‘istni ma barevné slozeni ohné gemého. A véechna tato vzy't i sama dosud nerozvinuta Téra exis- tujf potencidlné a nemohou byt vnimény ani duchovnim, ani smyslovyin. zrakem, dokud vile [Bo] nepodniti nySlenku uéinit je prostfednictvim pramoudrosti a skrytého pozndni aktudlnimi. Na poéatku kazdého dila tak preexistenéné stéla nerozvinuta Tora [Tora kelula], kterd je v Bodin préyu, se vSemi praformami [doslova: zéznamy ve vrytindch], které jsou v ni skryty, a na to také upozorituje Midra8, #ké-li,e Bah vzal pra-Tér [Tora keduma}, pochézejici ze alomorého mista »pokéni« a 2 pramene pramoudrosti,® a v duchovnim aktu emanoval nerozvinutou ‘Téru, aby skrze ni propuijéil trvénf zékladim viech svéti." V dalsim sledu sv¥ch, vfkladd pak autor popisuje, jak 2 nerozvinuté Téry, odpovidajfet se- 4 Princip ‘Tory jako organismu souvisi velmi izce s tietim princi- ‘jon, 0 kterém dudeme nyni hovorit, totiz s principem rozmanitcho, © V nize Bahir, $97 Jsou obsadena viechns “=Pisemna Téa [ 581/699 v Zidovském e vFedstavuje knikupel uméle ve dva rukopisy rozdéleny ® Praninoudrost je druhé sefira, ,pokint je vEak jméno sefiry tet, nebot k nf a do Jeitho klina se nakonee vSe yvraci™52 Kabala o jeff symbolika ba dokonce nekonetného vyznamu a obsaznosti Tory. Ritzné tidy To ry, zahmované do tohoto obrazu organismu, éasto nebyly pokladény za, rovnocenné orgény, jez maji stejnou dalezitost, nfbré za odligné vjzna- moué orstey v rémei Téry. Vedou mystika, ktery se pohrouzi do svatsho textu, od vngjsich vyznama ke stéle hlubsim vrstvém pochopeni. Idea organismu je pak ztotoziiovana s piedstavou Zivé hicrarchie vfznamil a vistev smyslu. Kabalistické pojeti se tu setkalo se smyslenim, péstovanym Zidov- skymi filozofy stiedovéku, ktefi jej sami pievzali jako dédictvi z.filozo- fické tradice Arabui. Je znémo, Ze v této literature Arabi a Zidi byl obzvlast velky vyanam dualismu obou vrstev svatfch tex- ch vykladaéi, na neji v naif gene- raci s takovou energif upozorituje ve vfznamngch spisech Leo Strauss, Jako nabozenskym z4jmim mystiki, kte¥f se pokouseli znovu najit svij vlastni svét v hloubkich svatych spisi tHeba tu podrobné rozebirat, proudy v nébozenskych déjinéch Is rické sekty, jakou jsou treba Izmaclit alegoricky ‘neboli mystick smysl Kordnu ~ v protiade 1 ynbjsiom neboli prostému smyslu slov, ktery se ve vy$8ich stupnich zasvécent sti val bezvyznamnfm, i stoupence téchto vnitintho smyslu, virazy pro tento dualismias obou vyznamovych vynéjs a vnitini) se v této souvislosti nikdy Hidovskch pramenech, nfbré jsou presnfmi pre- Klady odpovidajicich arabskych pojmii. Nepochybné tato terminologie adoméenéla v iskimskych kruzich drive, ne byla pfevzata Zidovskymi filozofy. U nich byl pak vnitiné smysl zto:odfiovan s flozofickou interpre- tacf textu, ktera usilovala 0 detifrovént jejiho ezoterického charakteru, Pravé pro v doslovném smyslu mystickou interpretaci textu u nich toto wsloutilo. K tomu doslo teprve tehdy, kdy tuto terminologii Spanélti kabalisté a tak se také nakonec ocitla u autora Zo- haru, ktery ji pfelodil do aramejitiny. Na mnoha mistech Zoharu je 2e Téra je zéroven skryté i zjend, ezoter selim ve-galia.? Autor spatiuje tento dualismus ¥ Gilataliové Ginat egos, Hanas 1615, 3b) pFechodu od flozofické ke kabalisické t Smysl Téry v Zidouské mystice 53 nybrz v kaédé myslitelné vrstvé byti, potinaje Bohem az lasti a aspekty stvoFent, strané nelze zapominat, Ze Spanéisti kabalisté Zili v du- itu, kde mySlenky z kfestanského prostiedi a jeho tradice nachéet cestu do Zidovskyich kruhti. Dvé rizné vétve, ‘hot kofene, se setkévaji v konetné tipravé nauky Zoharu starfm kofenem je bezesporn Filén Alexandrijsky, w n&j2 veskeré ono rozlisovéni mezi smyslem doslovnym a spiti- tho se chopilo jak kfestanstvi cfrkevnich oteti a sttedovéku, 1 pfes kfestansko-orientdlni prameny) Islim. Pokud se ta- Istavy, coz je ovsem mong, udrzely také v Zidovskych kruzich, 1 pro nds zatim nepoznatelné, pak se historicky vnimatené projevily ve zpétném piisobeni onéch ostatnich proud. étverém smyslu ku! Takovou hi ss piesnosti, dle mého nézoru, docilit za naSeho soutasného stavu vy se v8ak budeme piedstavém Zoharu vénovat fam Slozofckeho charaktera se lee movi acta ‘omto smyslu véak nikterak netvoiila patek Gi stéZejni bod 6 exegeze, ktera mize byt v urtitém smyslu oznagena za sym- ‘To, co kabalisticka exegeze objevila za doslovnym vyznamem ‘bo i talmudskych vykladd, bylo daleko spiSe néco naprosto ibalisté v Bibli nenachézeli v prynf fadé zépis filozofickych nek, nybrz spife symbolické zachycenf skrytého procesu bodsksho ‘manifestacich a emanacich sefirot. Tato nejlépe wofickou nazvatelné snaha stojf u nich na prvnim misté. Co lastng alegorie, zaujfmaji kabalisté velmi rozliéné postoje. Tak ‘zoterni také u Jiechaka ben Latifa, Ginzej ha-melech, vyd. Jellinek, , wyliltine v Sternovl Kechbe Jizchak, seit 32, Videh 1865. mn Dobschitz, Vern vierfachen Schrifisinn. Die Geschichte einer Theorie, 1 jacher, L'Bésese bibligue dans le Zohar, v Revue des Etudes Juives*,54 Kabda a jejé symbolika alegorick’ vjklady ve enya zo. teré by mohlo Fédu idovského rituélu rate’ i attho odulovodal Tic, jak lactas Urey alagorea! docile do konce. V¥slovné pied takovym nebezpedim varuje v jedné pasdti svého konentafe k Deuteronomiu 29, versi 29, ktery 2 n8jakého dai foto nebezpeti neexistovalo podle jeho nézoru pri mystickém vykladu biblického textu, kde se symbol stal vy znamnym. jen skrze reélné provedent samotného pfikézAni. Ne vsichni kabalisté vSak zastavali zdréenlivy postoj viiéi alegorii. Mnoho nich Ji pova%ovalo za zékonny néstroj. Ani autor Zoharu, kterého jist® zajf- mal pfedevsiin mysticky a symbolicky popis skrytého bozského svéta, nijak nevyluéuje alegorické vyklady urtitych Esti zobrazenimi osudu lidské due je podle n3j Knih: totit aspaktu al volnd cesia k po: 1a dtyFech riz ‘Maimonia, ve svém komentati k Pfsni pisn{ hovot! vesmes o tifech ta- kovych vastvach vykladu — doslovné, agadické a flozoficko-alegorické Phipooval kabalist es vrtvu Zevrou,wrstvu teorfictho mystéria, ve vse definovaném smyslu, Této vrstvé se v Zoharu s oblibou fika de-mehejnenuta, pochopent pisma tak, jas se otevir ,tajemstvi viry* Tato piedstava v podstaté étverého smysiu Téry se objevila pi- blizné ve stejnou dobu, koncem 13. stoleti, u tii kabalistickych autort, prardépodobné patiili k témuz krubu, v kazdém pfipadé vSak byly ve vedjemném spojent. Jsou to Moke de Leon, ktery je také auto- rem hlavaf €4sti Zoharu, Bachja ben ASer a Josef Gikatalia. Definice, které k timto &ty¥em vrstvim uvédéjt, se véak do jisté miry vaéjemné isi, Nejvét8i vyznam mél pfitom vjvoj, ktery tato pedstava prodélala v zoharshém pisemnictvi a ktery mél soutsné také trvaly vliv na celow pordéjai fidovskou mystiku. Nejstarsf stopa tohoto Knize Ri MidraS ha-ne’elam ke se zabyval autor Zoha- ¥ 0 tomtoneberped radikala sit Fildn m velmi diskutované jane. Abrakami mu alegorizovani pFikézdni ‘rMftede Leonove Sefer horimon kreoujonm rel De aac ante Care 1987. Smysl Téry v Edouské mystice 55 wo Tory obsahuje vngjst skutetnos: [ma [sod], piigemé kaZdé piedstavuje hlubii smysl nez sto je pozoruhodné z mnoha hledisek. K pojmeno- nimiZ se setkéme pozdeji, dosud ne Ani mezi MidraSem a Hagadou noni jeSté jasn’ defi- . Clovék nabyva dojmu, Ze Hagada se vetahuje na néjakou nebo tropickou formu interpretace, zatimco ermeneutidka metoda, pomoci které vyéttali bil dal8i dva jemné vnitini obaly, chré sti bylo ostatné poudito koncem 12. x rokem 2 Kaldbrie Joachimem 2 Flori v jeho Enchi Istatd tents sled vrstev, avéak v podrobnéjsim vypracovani win v Zohary na prostulém mist®, které se stalo kabalistickym sicus. .Téra ovem neché ze svtho nitra ryjt slovo, a to se ‘ik ukéze @ ihned se opét skryje. ay miku se anovu skryje, ui 8 ni diivérné sezndmeni. Nebot ‘Téra je jako krésnd ka, kterd se ukr¥va v tajné komoie svého paléce. MA lence, o kterém nikdo nevi a ktery zistdvé utajen, 1 brény jejtho domu a cima taka [v touze fe milf neustéle krowzi kolem brény jejsho wvie v oné skryté komofe malitkou skulinku, kde odkali milému svou tvaf a ihned se zase skryje. Nikdo ‘proslovu dokoace oslovaje sim ba jeSt# nbkolikrat je také v sanotném Zoharu oFech ade vEak amend kabalistickcho pomani svéta.56 Kabala a jejé symbolika Jen mienee sin; jeho nitro, jeho srdce a jeho duse jdow za nf, 4e se mu na okamiik zjevila z ldsky k nému a vapiala k nému Tak je tomu také se slovem Tory. Zjevuje se jen tom, kdo ji mi Tora vi, Ze onen mystik (chakimn iba, doslova: ten, ktery mé mou srdce] srouzf denné kolem brény jejiho domu. Co uéini? Odhali mu svou. tvat ze svého skrytého paléce, pokyne mu a okamfité se na misté oto a skryje se. Nikdo z téch, kdo u toho jsou, nic nevidi a nic nevédt, je ‘on sam a jeho nitro, jetio srdce a jeho duie ji nésleduji. A proto take Tira joven i lay a je v isc ke avd v ném lasku. P¥ijd a viz: toto je cesta Téry. Na pot o owél. teprve odhait,d& mu na okamdie znanvent Bochopri be s : 4 rozum, zve.« Piijde-li k ni pak, zane s nim hovotit za zévésem, slovy, kterd odpovidaji jeho chépani, aZ on ss4m nahlédne a pronikne blife, a tonm se fiké deraga." Pak s nim mlw skrze tenkf z&voj alegorickych slov {milin de-chida), a to je oznaéovéno jako hegada.* Teprve tehdy, kdy’ je s ni divérné obezndmen, se mu ‘odhali svati v twat a fm © viech sv¥ch skrytych tajemstvich a wBeck svgch slaytych cestéch, které jsou od potétku dni v jejim stdci. Pak bude takovg elovék nazyvan dokonalym, »mistrem‘, coZ vSak Zenich Téry« v doslovném ch4péni, jako pan domu, kterému ter sem tina potéth dala jednim sc wystéria i jak to s nimi doopravdy je. On pak nablédne, Ze k oném slovim nelze skutein® nic pfidat, ani nich nic ubrat. A pak mu teprve bude jasny pravy smysl slov Tory takovy, Jake je, k jebo2 méni nelze ani Sp urtityech aevmgfch norem, * Tot6e poutittslova chido 2 Zohar ‘I, 99a/. Podrobny a vynikajfef v7zkum historie tohoto daletitého podo- benstvi v pozdat kabalstické literature se naléed v esejich F. Lachovera Brina veto v hebrejscém svazku Al gevul ho-jafan ve-be-chadas, Jeruzalém 1961 Ktery zistavé zachovén i v mystickém nasvi rratoze ho prozafuje mystické svétlo. O krok dale jde pa- siz ze Zoharu I, 202a, kde se rizné vrstvy smyshu objevujf vyslovené jnko Gésti organismu Téry, které je stromem Zivota. Zde je vSak stary jagada nahrazen novéjsim pojmem remez, ktery ve stiedovéké iné (pod vlivem pouzivén{ arabstiny) slouzil jako terminus tech- ‘0 alegorii. Kromé jmenovanych ety? vyznamovych vrstev je tu Giseiné hodnoty hebrejskych gematria, Kterd jinak viastni vyznamovou vistvu netvoif, nto stédiu dosud autora Zoharu nenapadio Zédné pevné heslo, mobl celou tuto pfedstavu shrnout, Prévé uvedend mista 2 la napsdna meri lety 1280 a 1286, Poté vSak Mose de Leon do- amejsky psanou hlavni 4st Zoharu v pseudoepigrafické formé, irku rozhovorii a piednaSek rabiho Sim’ona bar Jochaje a jeho stoleti, sepsal po roce 1286 také fadu hebrejsky psa- sich dl, které vySly pod jeho vlastnim jménem. Casto mySlenkové pochody, které byly nejdiive zapsdny v Zoharu, ice rozvedené. Vime, Ze pfed rokem 1290 napsal (ztracenow) 18 nézvem Pardes, coz doslova znamena réj (Paradies). Tento ti- zalozen na slovni hiféce, kterd se pozdéji stala velmi oblibenou rejské literatufe znaéné rozifenou. Tato slovn{ hritka powsivd .0 pkibéhu z Talmudu, kde se vypravi o &tyfech velkjch utite- Kteii se ve druhém stoleté zabyvali ezoterickym studiem a 0 nich }0 souvislosti poudiva vyram, Ze ,weili do réje*. Ti étyfi se jme- abi Akiva, Ben Zoma, Ben Azaj a Aser. ,Jeden uvidél a zemiel, iy uvidél a piiSel o rozum, tfeti zpustosil mladé sazenice [eo ma- e se odpadl a sved! mladed]. Jen rabi Akiva veéel zdrav dovnité ‘av vySel ven‘. P¥esny smysl slova pardes na tomto misté odedévna \éstnaval hloubavé zalozené duse. Mohu si uSetfit podrobnéjif rozbor x, c0 bylo jeho pavodnim vyznamem v souvislosti s onou paséi udu. Tak jsem ji% utinil jinde.? Co je pro nds dilezité, je sku- , Ze Mote de Leon éetl tento mnohaznaény pojem jako zkratku vsznamovyeh vistev Téry, pfidem% kaid4 souhléska ve slové PaR- ozoriuje na jednu 2 t&chto vistev: P pfedstavuje pegat, doslovny ja db; viz Die jdische Mystik » V mé, poznmbou 4 na ste. 43 zmifiované knize o mystice merkavy, oddil IL58 Kabala o jejé symbolika Smysl Téry v tidowské mystice 59 smysl, R.remez, smysl alegoricky, Jako deraga, talmudsky a agadicky vgklad, $ jako sod, smysl mystic Pardes, do kterého pronikli &tyfi staZi uenci, tim ziskal vjznam hlouban{ o pravém smyslu Téry ve vSech ‘téchto étyfech vrstvéch. V jednom jen o trochu pozdéji napsaném dile Pouzil sdm Moe de Leon znovu tento obraz a zkombinoval jej s v¥se zminénou piedstavou Tory jako ofechu, skofapky a jadra. O nékolik let ozdéji, zhruba v letech 1205 a 1305, sepsal anonym, pravdépodobné Zk nebo piisluénik kruhu kolem Mose’ de Leona, nejpozdngjsi esti kom- plexu zoharskych spist, a to obé dila Ra’aja mehejmena, ,Vérny pasty#* a Tikunej Zohar, knihn obsahujicf 70 vykladti k prvnimu oddilu Tory (Gn I-V). Tento autor v nich pievzal toto nové heslo pro étyfi vfzna- mové vrstvy pardes, a z tohoto pramene pak pozd@ji vychézeli vsichni ostatni, V komentafi tohoto autora ke knize Genesis 2,10 a déle o ttyfech fe- kkéch, které vytékaly z Edenu, réje, se staré talmudské anckdota o onéch GtyFech udencich doékala zmény. Jeden, pravi se v ném, vstoupil do Feky Jménem Pi8on, je} jméno se tu vyklada jako pi Sone halachot, coz zma.- mend ,tista, kterd se u&i pfesnému smysiu halachy*. Reka Pigon tu tedy piedstavuje doslovny smysl, Druhy vekel do ieky Gichon, jejf2 jméno se vatahuje na alegorii. Treti vstoupil do Chidekel 4 Jako slozenina dvou slov chad kal, ostré a éily, tmz mé byt naznagena, pfesnost a hbitost talmudské interpretace, deraga. Ctvrty vstoupil do. feky Eufrat, kterd se vetahuje k nejynitinéjsimu jadru, ke proudf sémé Zivota, jenz - jinfmi slovy ~ objevuje a roz mysteria, Ben Zoma a Ben Azaj doili jen ke skofapce a vnitinim oba- lm Téry, kde se zamotali a utrpéli v téchto oblastech Skody. Jen rabi Akiva pronikl az k dfeni Téry, veel ve zdravi dovnité a ve zdravi vysel ven. Autor Ra’aja mehejmena uvédi jesté dalii variantu, Na vice tech sice hovofi 0 hesle pardes, viraz remez, alegotie, véale nahrazuje frazem re'ijot, nahlédnuti? utor Tikunim ztotoziiuje Sechinu, Boz piitomnost, které je chi- manace mezi deseti sefirami, s Térou v manifestaci jsou zahrnuty vSechny vfznamy a vrstvy smyshu. Moh tak 0 Sechiné ici, Ze znamend rj Téry", pardes ha-Tora.® T on tuto je, jako Mose de Leon, s motivem ofechu: ,Sechiné Hkh pends rotate je totia takifkajic oblegena do onéch étyt ‘ch vrstev], ale ona sama je nejvnitinéjsim jédrem. Proto ji vame ofechem, a krél Salamoun #ekl, kdyé do tohoto raje 10 badén{] vesel: sestoupil jsem do zahrady ofechové (Piseit Co znamené ,gechina v exilu* v souvislosti s objevenim ide jasné v priibéhu tohoto badani. ‘Moe de Leon Ca 1290 sepsané ,Knize o rocumné dui De a ee im principem, kterg tu byl vylozen na potéticu, tot m re odie Rl "Pod titulem Pardes jsem napsal knihu CtyE cest, na nés upozorhuje jiz jejt jméno, Které se ena ‘étyfem, ktef{ vstoupili do pardesu, ktery neni nigim jinym neéli ;, deraga, sod. V této knize jsem fe pen Eee is tajemstvim vyprvent a fakti, které jsou uv ex nebylo obsazeno v mystériu Jeho jména. ‘ldadat pl >| dere vykladu pisma. Je pouzit také ei erem v jeho obsdhlém komentafi k Téie, ktery napsal agoze roku 1291, Bachja nepoudiva vyrazu remez, nybré legorickou interpretaéni metodu, kterd je podle néj rae ioe podle principt: sttedovéké filozofie, ,,raciondlni zpisol aan Heslo panies se k nému dosud nedostalo, protoze znal ni tert ‘t4sti Zoharu, které vyaly difve, nex zaéal sdm psat, nez1 dej8i CAsti, Které tehdy jesté vabec neexistovaly. visob definice téchto é&yt vyznamovych vrstev se nalézd a kabalistickych vykladii k Maimonidové Viddei: zmatenych*, \ji pfipisovany Josefu Gikataliovi. V kazdé pfipadé mohl byt +t sepsdn koncem 13. stoleti.* Jeho autor Tora, rte byt 1a ttemi nebo dokonce vicero zpiisoby. ‘Tyto zpisoby nebo me- eral, be'wr, peer a demas. Perué'u néj snamend presny ‘kr smysl a je analogicky tomu, kterému se vy8e Hkalo Peiat lad*, se vatahuje na hlub’i proniknut{ do sm slova. De- ile néj zahrnuje jak talmudskou metodu k odvozeni halachy ze slupky, Mipin, vztazeny jd pfimo na démoni © Zohar I, 26b, Pask® nepochs s bla ‘osvobozuje jen o Zabatu, kdy se odiva do sefirot ho Sefer ha-nefe hachacharn, Baile} 108 rj nfl 2 tlchto vlad. vinoal prong Gvahim,2p0- Tradfenho pipisovnt tohoto text Cikaalor i CoE, Nephi tat tata ms tho itor! bse ppserdnn nejen tod all, nj kop 101, cbuabens 2 wetin net imu remes, je vyvrdcena skutetnosti, Ze tent? wklad slova ~wyskytuje JeSt® na dvou daltich mistech, kterd mu unikla, Zohar chadad, 102d a 107e. Tato insta patti k Tikune} Zohar 8 Zohar chadas (86st Tibunim), 1028Smysl Téry 9 Hidovské mystice 61 60 Kabata a jeff symbolika § en: ticus, je mnohdy spojovan se sensus anago- Fie afodélen igen se pak alleyoria a anagogia stat ozoruhodny vers dosud neobjasnéngho pa- ituje Mileulas 2 Lyry: psaného slova, tak i alegorii. My: Doslovné to znamend prosté vysvé Jak to majf kabalisté v oblibe, je spoj stucna, nebot Tora byvé pHirovnavana ke studni erstvé vody, 2 nif vyvéraji stale nové vrstvy jejtho skrytého smyslu. Velmi podobnd mys enka je zachycena i v Ra‘aja mehejmena, jeji autor et] pfinejmensim ‘ch ranch spisil. I ade je Téra nevyéerpatelnym ize vyerpat Zidny dabén, hebrejsky kad. Slovo kad iselnou hodnotu 24, a to podle autora znamend, Ze zcela vyterpat dokonce ani 24 knih, do kterych je Zidovské ického kénonu rozdéleno, mysticks hloubka. Téry, hloubka yté podstaty Boha, kterd se manifestuje prostiednictvim le souvislosti je ostatné diletité skutetnost, Ze v postoji Zoharu k alegoristice se jeSté 2cela udréela aristokratické ezoterika filozofickych vykladaéil. To se projevuje pravé na jednom pozoruhodném mist Mi. dras ha-ne’elam, ktery se avlastni oblbou dbé alegorickych vykladé, ese ade s vyklaclem zndmé Agady 0 mesid&ské hostiné, pfi ni Autor se naprosto shoduje s jinjm filozofickym vykladem, ktery 0 téo hastiné podal Maimonides? a kterého doslovné uviva. PHitom ospravediinje, zcela ve smyslu filozofa, obrazny a jadrny. zpiisob feti rabinii nezbytnost{ pFizpiisobeni se nizsimu vyjadfovdni za stupu, ktery' snd8f titrapy exilu snadnéji, protoze doufé v tuto hostinu ‘odmény. Zde je v¥slovné jednomu 2 Fedniké vlozeno do dst slovo, Ze vira naroda nesmi byt znigena, njbré v ni mus{ byt stéle vice utvrzovan4 ‘Tento iver aspekt Téry ma silnou podobnost s pFedstay stiedovélych kFestanskych autorth jako Beda (v 8. stolets) a mySlenky jsou pak velmi rozSifeny v pozdéjsim sttedovéku skfch spisovateld. V této souvislosti hovoti 0 déjindch, alegorii, tro- Pologii (coz u nich znamené mordln{ homiletiku) a 0 anagogii (jz se vétSinou rocum{ interpretace psaného slova o pomérech vlédnoucich na konei vékil). Ale i tady se rozdélent riiznymi zpiisoby kisi. V podstata tick smysl se uw néj nazyvé be’ur. le mystickou slovni hifékou, 10 s hebrejskym slovem be'er, quid ages, quo tendas anagogi y tomto bodé spatfovat historickou piibuznost mezi fadami f 7 Na tut sbjevilo ickch a Kfesfanskych pfedstav? Na tuto otéku se objevlo 2" Aekoli by bylo pfirozené modné, Ze kabalisté dosli ae tea theme fen vrstvéch bee vnéiitho vlivu tak, rv slgoricks wSkladpisma na dva aspokty, forts ij pentose mi ad, Ze prov ma stark Bachoriy stato pledstava objovue vHfsfanském Span alistickych autor sougasné, jako% i dali fakt, Ze sleduj fe iste, afl vahloem kh fener 2 Wot pro to, Ze se s pfedstavou 0 pravé € fe oe chop mmusell nde satkat, Phar se nalghav® nu in neobytejné podoba krestanskémnn ia dahon stan oy ant Gikatalia, (nebo Pseudo-Gikatalia) § divvod poustét se do rozlitovént mezi dvéma_ ici doslovného smyslu, kdyby se ji pFedem ‘ave o vyzdvitent étversho vfznamového roavestvent Téry: ‘y pozndmkou 1 na str. 58 citované préci B. von Dobschiitze. en-va’ajat pardes, v hebrejském ,oslavném spisu pro Eliase Auerba- , ¥e této pHbuznesti kabal vil ji Pico della ecZohat Th L14b, a Gikataliovy komentafe k Maimonidovi, ve druhé Zésti otézek Saula Kohena Jicchaku Abravanelovi, Bendtky 1574 © Bava botra, 74b/T5a; vie L. Ginzberg, The Legends of the Jews, V. 3 Hilehot tefvva, koli bez ironie je, 2e autor poutivé pro lidevou Je finak aa moka mistech Zohar poutivan ‘Sichni vB", nybré svét pronikajie sila viry, ponikud omezené. Tent ji pro Pica, kterou sepsal fran- raturu Midra8e pod rubrikou viru vjraz mehejmenut de v mysticeém vyanamnn; ni systém soir.62 Kabala a jejt symbolika Smysl Téry 0 Hidovske mystice 63 ‘To, Ze v Zoharu vykrystalizovala pfedstava o étyfech vjznamovych vrstvdeh v hierarchickém organismu Téry, nebylo jedinym piinosem, tery mohlo tot v souvislosti s problémem, jim’ se zabyva nabidnout. Dillezita je tu dali teze, Ze kaZdé sk clam. A toto skryté prasvétlo stvofent, které bylo piili8 uslech- i aby mohlo bjt ponizeno Ke sluzbé tvortim, je svétlem, které el do Téry. V mystickych meditacich o Pismu kabalista za- paprsek, ,svétlo z nevyderpatelncho svétla. PHpadné aplikace edstavy na samotnou knihu Zohar se nachées u proslulého kaba- jima Vitala (zeméel 1620). Slovo zohar znamend doslova zfe. sj se tedy v mystériich této knihy arcadlf lesk BoZiho svétla, 24- “Tore. Kdyé se vSak tato mystéria objevila pod rouSkou smyslu ch svétlo se zatemnilo. Doslovng smysl Téry je temnota, ale ‘ky smysl, mystérium, je Zohar", ktery se rozsvécuje v kazdé ma? a je citovéna jiz ve 12. stoleti slavnym vydavatel ibn Bzrou v tvodu k jeho komentati Pentateuc tim nevyskytuje, vyvinula se vSak z talmudského motivu. Sedmdesat Je tradignim poctem narod, které obyvaji zemi. Talmud stanovi, Ze ikézni, které vyslo z Bodich vst pti zjevent na Sinaji, se rox a bylo mozno ho slySet ve vSech sedmdesati jazyeich.? P¥echod od této k pozdaja ptedstavé o sedmdesiti aspektech se objevuje zfetelné v jedné pasdai Abecedy rabiho Akivy, polomystického traktétu raného potalmudského obdobi, k némuz se dosud v této souvislosti neptibli- Zelo. Dotteme se v ném: .VSechny poklady moudrosti byly pfedény and8lovi moudrosti Segansagaelovi, a véechny byly otevieny Mojzifovi na hofe Sinaj, takée byl béhem étyficeti dni, které tam strévil, pou- 1 V Talmud se za den o Tofe ve vech sedmdeséti aspektech sedmdesati jazyk"? Pordaji I a kat tohoto svt [y jl Yronikch?] cannes née se upustilo od sedmdeséti jazyk, a zrodilo se nové ren{. Vydatné ho. eae eet an een mera poutivé Zohar. Onémi riznymi aspekty jsou tajemstvi, ktera je moZno Ale ve skutetnosti jsou slova ‘Tory vy8simi slovy a vy! ral e odhalit v kazdém slové. ,V kazdém slové 24ti mnoho svétel."* Tuto lokonce i o andélich, 2c, kdy sestupuji na svét [aby tu sphnili tezi skutetné zastupoval jiz autor raného 12. stoleti, kterého velmi ctili ie: .KaZdé pfsmeno a kazdé lad v moudrosti a obsahuje mystérium mystérif [bozského] pochopeni, které nejsme schopni pronike nout. Boze de}, abychom poznali alespoh trochu 2 této plnosti*® Smysl svatého textu nemize byt vyterpén v néjakém konetném pottu svétel a vykiadd, a Gislo sedmdesét zde samoziejmé prestavuje nevyterpatel- Inost Boziho slova. Ostatné svéilo a mystérium Téry jsou jedno a hebrejské slovo ras, mysté yé Buh pravil: budi2 svétlo, syslel tim mystérium, které prosvitd také v Téte, jak ka autor Midrag iz pro andély, tim spise to plati o Téfe, kterou On stvo- viechny svéty a skrze kterou vSichni existuji. Kdyz sestupuje it ~ jak by ji mohl unést, kdyby se nezahalila do pozem- 2? Vypravéni Tory jsou tedy jen jejimi vnéjsimi rouchy. Kdo ryslet, Ze toto roticho je samotnou Térou a nic jiného, ten dusi, Takovy dovék nebude mft podil na budoucim svété. ‘ek David [Zalm 119,18]: »Otev¥i mi ofi, af mam na afeteli je pod rouchem Téry. Prijd a viz: ‘teré jim pfipada krésné, nepodivaji se blige. Diilezitajsi vSak dlileditdjai nez télo duge. Tak ma i Téra t&- sestavé z pfikézdnt a pfedpist Tory, jed se nazyvi. gufej Tora, ptilo Téry«.3 Toto télo je zahaleno rouchy, kter sestévaji 2 pifbéhi x jako jou napf. Maimonidevy nebo Gersonidovy podle ni} is Apologia fratris de Burgonovo pro defensione doctrine ® Sabat, Sab, > Otijet de-rabi Akiva, vyd. Wertheimer, Jeruzalém 1914. * Zohae III, 202, © Abrabam bar Chija, Megilat ha-megal64 Kabala a jejé symbolike i te nna hofe Sinaj, hl a . lem celé Tory, a jednow jim bude dopk spattit dokonce i jejf nejvnitinéjat dusi." ‘Tora, dod autor, pote YREIH roucho 2 pifbehi privé tak, jako vino potfebuje dbén, aby obsahoval. Ale vidy je nutné proniknout k tajemstvi, které se skryvé fmu a nejradikélnéj8imu kroku ve v¥voji tohoto princi mosti Téry dodlo v safedské kabaistické Skole 16. stor d i V mesidiské dobé bude jednotlivec v Izraeli dist Toru podle toto vskladu, ktery je itfazen eh kofent, a tak je tomu také s pochoperim Téry v réji.*? ‘Tuto mystickou ideu, Ze existuje vlastni cesta, na ni% kaida je due pochopi Toru, zdiirazfioval ji Mose Kordovero ze Safed 1a Zohar jesté dal |v této mystické Tote jedno pismeno, na kters je vézdina jeho iru by pak Stl zvlsinim splanbery, kerf pacha teh jh kkofene v nf. Menachem Azarje von Fano, jeden z vellsfch ital. skych kabalistt okolo roku 1600, ska ve svém traktatu o dus, be Tor v podobé, v niz byla pivodné vyryta na prvni, pozdéji rozbité desky, obsahovala prévé onéch 600000 pismen a Ze se ve své omezené forme objevila teprve na drubych deskich, které viak diky tajuému proces lendtlyy 1620, 53b, Dale k tomu ve Vitalov’ 12, 1Tb, v Megale amukot Nathana Sch lech Nataliho Becharacha, Amsterdam, Kordovero, Derisa be-injanej mal'achim, vy. Ruben Margolioth, Jerusalém 1945, Smysl Téry 9 Ekdouské mystice 65, 1en poukazyji je8té stéle na piivodni potet 600000 pis- , které tvoil corpus mysticum Tory. nali jsme tfi zikladn{ prineipy, 0 kterych Ize fii, Ze urtuji vSe- chi “ity kabalisty. Tim’ v8ak nejsme v Zédném pfipadé o. V urvitych kabalistickych spisech dostévajé tyto principy nowy ra tim se otevzaji jesté dalekosdhlejst perspebtivy. V téchto vé- se kabalisté nezalekli ani smélych zdvéri. Spcletny v¥chozi bod to daléiho v¥vgje byl dvoji. Byly to dvé otdzky, které si zcela pi mutné musel zbodng, avSak hloubavé zalozeny Zid ‘6, kterd je povazovéna za nejvySi manifest: ‘pads, Ze by nedoslo k Adamové prvotaimu hfichu? Nebo "je5t8 radikélnéji: Jestlize Tora byla preexistenéné, tedy pfed- ‘voFent, jak potom vypadala pfed Adamovém pédem? 2. Jaké Kktura Téry v mesidiské dobé, az bude Elovék obnoven ve svém_ n stavu? V podstaté tvoli obé tyto otdzky jen jedinou, totiZ ? Neni divy, stfedn{ pestaveni ve védom{ jeho mladsfho sougasnika, kt. Ra’aja mehejmena a Tikune} Zohar. V této souvislosti jsou u ¢ dva mySleakové pochody. cou odliinych aspektti Téry, které se v téchto spi- Tora de-berija, ,Téra ve stavu stvorens" a Tora de-acilut, ‘stavu emanace*. K té druhé se vztahuje slovo Zalmisty (2 19, “Hospodiniv zékon [Boi Téra] je dokonaly*, &im? je mySleno, Ze lezi ‘své bodské pfirezenosti v sobé uzavfena a dosud nedottena. O Tora -ija naopak flati véta z Piislovi Salamounovich (8,22): Hospo- astnil jako potétek své cesty." To je Téra, ,ak se objevuje tam, Biih vadavé skrytosti své podstaty a projevaje se ve stvofenych rn misté se tu pravi: ,Existuje Téra, o které ngbré Ze je Jeho emanaef*. Pouze vzhledem slut by platila mystické teze, Ze Bah a Tora OA. Fano, Ma‘omar ha-nefed, Piotrkow 1903, 111, 6, 17 Zohar, péeimlava 6b. 22, Ota,66 Kabala a jejf symbolika kde se dostva do souvislosti s dmhou “ivahou, kterou vyklada fasto as daleko vat8{ dilkladnost{. Dogteme se tak na dalsim mist, Ze stvo- Fen Tora, Tora de-berija je vnéjsim rouchem Sechiny.! Kdyby dlovél nepropadl hiichu, mohla by Sechina ziistat bez této ochrany. Nyni vsak potiebuje, jako nékdo, kdo musi zakryvat svou chudobu. Proto Ize kaidého hifénika prirovnat k tomu,kdo Sechinu pfipravuje o jeff roucho; ko véak plai pifkazy Téry, je jako ten, kdo Sechinu do jejtho roucha hali ang projevit se v pozemském svété. Z toho vyplyva, Ze to, vi, Tora de-berija, je Térou takovou, jak se skutetné ma- nifestuje a je uskutetnitelné a jak byla chapéna talmudskou tradict. Je ‘Térou, které zahrnuje pozitivai tkazy, kterd vede jasrou a fm, dovolenym a nedo- volenfm, posvétnfm a svétskjm. Tato mySlenka 0 rouchach Téry vady znovu vyvstiva v této nejpozd8jsi wstvé Zoharu, i kdyZ ve znaéné riz- ngch nuancich. Spotivé ve stovnavini Sechiny (které je také krélovnou rt se pak ich rouch je po hffSném pédu, zejména viak v debe exilu, Zend, cimi se pedstavuje jako jsoucl ve stavu smutku. Zérove weak poukazuje toto gerné roucho ra jinych mistech na doslovny smysl ‘Tory, ktery je na nf viditelny nejdrive. Tak se pravi napfiklad v Pe ‘aja mehejmena na jednom misté, kde se fiké 0 matroné jako Téte, Ze spravedlivy svfmi dobrymi Giny a zjevné také svym hlubsim vhledem osviti Sechinu ,,tim, Ze ji zbavi temaych rouch smyslu slov a talmudské kaauistiky a ozdobi ji 2étivymi rouchy, kterd jsou mystérii Téry*? To, co je ade chapéno jako dve rizné druhy rouch, z nich jeden piedstavuje skutetny a pragmaticky aspekt Téry, druhf aspekt kontem- plativni a mysticky, se objevuje na mnoha dalsich mistech v obrazech Jiné symboliky. Vidéli jsme jiz, e Téra byla ptirovndvana ke stromu Zivota v r4ji. Bible vSak hovoit o dou stromech v réji, které byly tely vetahovany ke dvéma riznjm sférim v boiské oblasti. Strom Zivota byl (u2 pred dobou Zoharu) srovnévén s psanou Térou, kdezto stran poméni dobrého a ziého byl ztotofiovén s Térou stn’. Pojem psand Tora se v této souvislosti vetahuje s jmé pfedevsim na absolutni charakter Tory, zatimco astni Téra mé co éinit s podminkami, za nici miize bjt Tora pouzita v nasem pozemském svété. Neni to tak para- doxni, jak by se mohlo na prvni pohled zdat. Pro kabalisty skutetné piedstavuje pisemna Téra, jak ji% bylo feteno vye, absolutum, které nemiize byt samo o sobé pHijato lidskym védomim plné a bezprostiel- né. Teprve tradice Gini Téru srozumirelnou, protoze oznacuje prostiedky a/b, Hast pattie! k Tikunej Zohar. 2M, 215b (Raja mehejmena) Smysl Téry + didouské mystice 67 a {mi mize byt v Zidovském Bivoté youtita. Pro ortodox- Puasa cataapeal ie kabalisté ve svém védom{ ortodoxi Samotnd psand Tira, ber tradice, kiero je Ta ita mn viem druhim heretického nesprimného vykladu. Ust ni posto} Zida, Lze snadno pocho- jmanémn srovnévan jovazovana za Bod fe sama v sobé. Jz ilo urditych velmi odvéenych zAvérech, které 2 tohoto rojeou apasobd zjeveni Tory vyvodi jeden 2 nejstarsich ka- tor Ra’aje mehejmena a Tikunim udal wak tto synbolice nowy cha ndsedk. Strom porndnt dabra ¢ ala ge mu jevt jako f sféry Tory, ve které jsou dobro a zc, Gisté a netisté atd ohiraniéen. Soutasné vSak pfedstavujetaké moc, které mize itv dobich heh aavstév dobéch exit clo nad dobrem vm poanént sal stroniem omezeni, carla oranient, 2 sro yl rome svobody, ve etm ney jt (ooh ‘na dohled dualita dobra a ala, njbré v némé vse pou- jednota bodsksho Zivota, ker} nens dosud dotten aay toc! smi ani dali negaivnim’ aspekty fvota, kere eprve po prvotnim hfichu. Tyto bracicf, omezujicl aspekty ve svété hiicha, v nevykoupeném svet® zcela zakonité a Tora ‘nemohla zjevitjinak. Teprve po prvotnim hii- ich nabyla Téra hmotného a smyslové nije. Tomu pak odpovidé, Ze v této o aspektu, 2 nhoz se iene rom Bvota jak by se sna dalo ci, vastné uto- aspekt Tory. Z tohoto pale je pak iaké nasnadé srovndnt ako stromu Zivota s Torou mystickou, Téry jako stromu poznént a s Tos jg histones pode Manet samerine ‘velmi pékngm pfipadem typologické exegeze, v nif si il. Autor spojuje tento duaismus strom se dvéma od ami desek, které byly déiny Moj2iSovi na hofe Sinaj. Podle talmudské predstavy ztrail sou woe zjevenim ua Singjt Ictery otravil Eva a skrze ni celé lidstvo,ziskal ji vSak zpét, vaval uetivat Zlaté tele. Kabalisticky autor to vykléda svym ‘bem. Prvni desky, které byly dny jeSté pted hfichem se tem, které véak kromé Mojiise nikdy nikdo netetl, poché- \dnis der messianischen Idee im Judentarm, ,Branos-Jahrbuch*,8 Kabat Smysl Téry v Zidouské mystice 69 Kabala a jejé symbolika trocivim Taraelitil v egy>tském exilu a herme- ‘se ktervm talmuditi usenci vypracovavayt @ Doh uni Try 2 Tory psané; je to paralla, Kerd by madco mobla riticky ton’ ~ dokazuje, jak monutng byl ne ce ys | a utopickou strank Tory. Ex | Sechiny, ktery al v podstaté ji prvot chem, ziskiva svij tplng vyanam v his- cin exilu iidovsksho lidu. To je také divodem, proé byly oba tyto \ov’ tak oiliSné pojmy ~ hiich a exil ~ v jeto vykladech tak Easto ‘vémét si postaveny na rove. | . td safedske Skely ¥ 16. stolett rozvindli tuto mySlenku date avy zpiisobem. Pokouseli se odpovedét na otdzku, jak vy- 1 Tora pied ifn padem a jak mohla byt tato pivodnf podoba vy soulad s historic zjevem Tory jako konkrétim ditvarom vyjédieni téchto tivah, kterd byla pievzata mnoha dalsimi zely ze stromu Zivota. Druhé desty, které byly dény poté, co prvni ronbity, pochézely ze stromu posndni. Smysl této pfedstavy je j prvni desky obsahovaly gjeveni “éry pfiméfené piivodnimu stavu élo- veka, v némz by se nechal vést priacipem, ztélesnénym ve stromu Zivota, Byla by to Gisté duchovni Tora, které by byl odevzdin svét, kde ky so Zjeveni a vykoupent vzajemné kryly, kde by bylo vSe posvatné a keb by nebylo tieba zékazy a omezenimi krotit moc nevistoty a smrti. V temto stavu Téry bylo jeji mystérium zeveno nepokryté. Ale ten okam#ik rychle pominul. Kdyé byky prvni desky rozbit pismena uletéla*, coz znamend, Z2 se tisté spiritual 16 doby je viditelny pouze pro mystika, ktery ho dokéZe vnimat i 2a novyimi a vnéjsimi rouchy, ve kterych znovu vystoupil na druhych Jes- kéch.! Tam se Téra objevuje v aistorickém rouchu a jako historickd moe. Jisté ma stale jesté své skryté vrstvy nekonetnych inystérif, Svétlo stale je8té prosvita skrze dobro, zatimco zlo musi byt tlumeno a zdolé. vano viemi onémi zékazy, které jsyu mySleny jako jeho protivéha, J» to tvrdé skotépka Tory, ji A wek dokéze vnéjSi skoFpku prorat a proniknout k jadru. Tento postoj adm také pomaha vysvétlit ponéknd dvojsmysiny tdn nékterfch vyrokit le, Mifny, Talmudu a kabaly, které se nékolikrat opakuji ja mehejmena a Tikunim a které nemélo étendii téchto textit Bylo by vSak mylné hovo‘it o antinomistickém a antitalmad- ském charakteru téchto mist.? Autor se v Zidném piipadé nezastiv aruSeni talmudsk¢ho zakona, kter? pro néj ve skuteénosti piedstavuje historickou formu, ve které byla dina Téra a ktery podle néj ma plow platnost a opravnénost. Podrobné pojedndn{ o halachismu v téchto sech jsou napsina ve zcela pozitimnim smyslu a bez nevrativosti sti lze vSak pochybovat o tom, Ze pro dobu vykoupeni autor otekval ve skutetnosti nepokryté zjeveni a piisobnost onoho utopicksho a tsté naystického aspektu Téry, o kterém byla fe vySe. Skutetnd podstata ‘Tory je jen jedind: to, co je ztélenéno v pojmu Tora de-acilut. Ale roucho neboli vnéjai forma, kterou pfijala ve svité, ve kterém je tfeba tojovat se silami zla, je zcela zékorité a trvala. Silny diraz, ktery klede autor na tyto temné aspekty Tory v jeji talmudské podobé — vel pozdéji apelativy a predikace, opist i whi Sa ee a 16 piedméty. Tak, jé na soutasns st a aoarder teprve jako ndsledek hifSného padu Glovéka, ev v pi k tamto talé ‘ea evij mated zjev v pfesné paralele k témto ruje na piikladu biblického zikazu nosi ces nya Inu. Takova snés se hetrejsky n vase na pravi [Denteronomium 22,11}, »netudes st oblékat tkanima visi vlny a Inu, nemobla 0 tom hovotit dive, nek ssa bi rn ym télem, které byvé v mystic ni dea tay ete viibec nemobla takovy zékaz obsahovat, mohla mit duse dlovéka, které byladosud odéna v Gist spi- ,k takovému Sa’atnes vatah? Sku;eéné pak také pivodni 2 Zohar I, 26b (Tikuni ‘Tikunej Zohar, 56 a 60; Zohar chadas, 10be Tak chapal tato mista Heinrich Gractz ve evfch Geschichte der Juden. Mncho hhublich dsudkd o jejich vyznamu uved! | Baer ve Fa'aja mehejmena, které hebrejsky vySla v Zion 5 Souvislosti téchto idejis idejemi frantiskinskyeh duc b, 159, 255a (vEe 2 Ra’aja mehejmema); so ay sti nan ns (OTe a 99d. Na potétku uvedens mista wero, Sur koma, Varkava 1883, 63b.70 Kabala a jeji symbolika kombinace pismen v Téfe pfed prvotnim hiichem neznéla éa’atnes ce- mer w-fistim [Sa’aines z viny a Inu], nybr2 obsahovala tytéé souhlésky ¥ jiné kombinaci, satan'as mecar u-tofsim, jejl% smyslem bylo naopak varovat Adama, aby nevyménil své pivodni svételné roucho za onen odév z hadi kiiZe, které p¥edstavuje symbol démonické moci, které se ik satan’as, +opovédlivs satan. Dale tu bylo obsazeno varovani, podle néhoZ by tato moc s sebou jisté nesla pro Clovéka strach a bidu, mec: pokousela by se ho zmocnit, w-tofsim, a tim ho privést do pekla. Jak tedy doslo k této zméné v kombinaci pismen, 2e dnes é&eme sa’atnes cemer u-fistim? Protoze se Adamova piirozenost, kdy oblékl onu hadi kizi, stala hmotnou a proto se také poskytovala hmotné ptikazy. To podmini ‘men, které davalo tento smysl pitkazu, A tal je tomu obdobn’ se vier ostatnimi pfikézdnimi, kterd se zaklédajf na télesné a hmotné povaze Aovika. Tentyz pramen pojednévé také 0 eschatologickém aspektu tohoto problému. ,Rovné% 0 smyshi novgch vykladii Téry, kterou Buh odhali V mesidiské dobé, plati, Ze Téra ziistavd stile t4%, Ze vSak na potétkn piijala formu materiélnich kombinact pismen, které byly pfizptsobeny materiélnfmu svétu. Jednou vSak lidé shodi toto své materialnt tlo, rozzafi se a movu obdrat mystické télo, které mél Adam pred hiisny adem. Pak pochopi mystérium Tory diky tomu, Ze budou zjeveny j skryté aspekty: A pozdaji, kdyZ s uplynutim Sestého stolett [to znamend o vlastnim mesiésském vykoupent a zaéétkem nového véku} bude #o- vk prozafen v jeité vy88i duchovni bytost, bude poznévat jest hlubsi vistvy mystéria Tory v jejf skryté jsouenosti. Pak bude kaédy schopen porozumét podivuhodnému obsahu Téry i tajnym kombinacim jejich pismen a tim také pochopi mnohé z tajemné podstaty svéta... Nebot zAkladni myilenkou tohoto vfkladu je, Ze Téra oblékla materiéln{ rou- cho tak jako sam lovék. A az Hlovék vystoupi ze svého materidlniho Satu {totiz svého télesného stavu] k subtilnéjsimu, duchovnéjsimu, pak bude ve své materidln{ podobé zménéna i Téra a chépéna ve stile po- kragujicich stupnich ve své duchovni jsoucnosti. Zahalené tvate Téry budou z4fit a spravediivi je budow siudovat. A piesto bude Téra ve viech téchto stavech téz, jakou byla na potitku, ve své podstat’ se nikdy nezméni.*? * Abraham Azulaj, Chesed le-Abrakam, poudil rukopis Kordoverova hlavnihy ajimavych vlads, nepochybné « téhot zdroje. Podobné mista také v Kordoverovyech isch, napf. v jeho Si'ur koma, 85d. bach 1685, 11, §27, Tento autor roasshile ima rabati, x néhod pochézi mnobo jeho Smysl Téry v Zidouské mystice 72 i nocuji nanejy$s osvitlujieim zpisobem ortodoxnt ae a deg abaclutnin darakters Tory + pestavou ivinace + djinné perspetivé. Tent'2 princi byl pout na isob, ktorfm je Tora chapana vy$Simi hlerarchiemi byt. Poudes sté mluvivall 0 étyfech svétech, které tuto duchovni ierarh svt botskeho vyzafovént acu, svétstvofent berfa st ute ra vet utinen as, Tyo svéty po sobé nendsedu Easovd, istuji sougasné a tvori rizné stavy, v nich se postupné ma- je stvoitelské moc Boba, Zjeveni Téry jako néstroje stvofen ine protupne wer témto swétim v jakékol forme vie- strukture take skueéné sakousime. Text, kteé wanily we Ta Sara (Kolem rok 1600), tak roriei misled mys V nejvyssim svété, acilut, byla Téra jeSté pouhym sledem viech souhlések, které Ize sestavit z. hebrejské abecedy, sp dv souls. To bya povodat ouch, ke povsal al 3 paybu Hin- Sof ter bso aks upredenozimanentns bate + era la Hino nekontém a ean bods mdme pied sebou Toru v j pivadnim uspofadéni obsahovaly tarodky vSe i'y tomo miuenim pohybu. Teprve ve druhem sv se wvatfch Bozich jmen, kterd byla vytwofena ur- je jako sled svatych Bozich jmen ia tote je E Kombinacemi prvkii ze svéta acilut. Ve tet fe jako primét and@lskjch jmen a tviréich sil, podle z4kona to ‘ita, ktery je obydlen andélskymi bytostmi. Teprve ve étvrtém svité se Téra mohla objevit tak, . IKieré uréui vnitia! strukturu kaddého 2 t&chto svétd, budow ‘lejmé ze zvld8tai formy, ve které se Tora v taco tyfech svete 35 se ptéme, proé Téru besprost#edné nevnimdme v oak odpovld spotiva prve we skutetnost, Ze tento je aspekt la, Podobne teorie byly podrobné rozvijeny pravje, take iy apolayfinich vykladech72 Kabala a jejf sybotika jako mézornénf kosmickfch zékonitosti rizngch svéti zitstal skryt diky zméndm, které prodélal jejf vnéiSi zjev po hiffném pédu. Domnivam se, Ze taio mySlenka mystické relativizace Téry nebyla nikde vyjédfena jadméji a naturalistit-&ji ned ve fragment 7 knihy ra- biho Elijahu Kohena Ittamari ze Smyrny (zemtel v roce 1729), ktery v rukopisu piedlo#il Chajimovi Josef Davidovi Azulajovi, jenz pak z ng citoval. Tento rabi Elijabu byl prosfulym kazatelem a kabalistou asketické zboinosti, atkoli jeho teologie je podivnym zptisobem pro- stoupena mySlenkami, které pochézeji 2 heretické kabaly pfivrZencit pseudo-mesiaée Sabtaje Cvi, Tento fragment hleda vysvét must bf Ani pot pisu napsin bez samohlasek a bez interpunkce. Podle autora je tato skutefnost,poukazem na stav Téry, v kterém existovala pied tvéti Boba a ne byla dale pieddna do nizich sfér. Nebot byl pred Nin pocet pismen, keri nebyla spojena do slov, jak je tomu nyn’, protoze vlastni didnt slov by se Fidilo zpiisobem, jak je tomu v tomto Kviili Adamovu hiichu uspofédal Buh pfsmena pfed nim. sujf smrt a dalsi svétské élevitosti, napiiklad predpis ddovy s bratrem zemielého. Bez htichu by vEak také . Tatz pismena by byla spojovéna do slov, ktera by vypré- ibgh, Proto svitek Téry necbsahuje samohlasky, interpunkei ktera tvotila piivodné hromédiu ne- usporidangich pismen.® Paivodni Boha v Tote bude val zjeven, af piijde mesiéS, kterf navidy poblti smrt, takze jiZ nebude pifleZitost dalsiho pouziti pro véci v Tote, které se ty toty a podobné. Protoze pak Bih zrusi soucasn ze ktergch pak vaniknou nové véty, které budow mluvit . To je smysl slov Tzajése (51,4): »Ode mne vyjde zékon jis staif rabint vykladali: »Ode mne vyjde nova Téra«.? Ma to tedy tek Asi sotva Ize vymyslet odvit orie uréuje. Nikdo se nebude divit, 3, wyd. Margulies. Viz diskuze u W.D. Davieso, Torah in the. ele 1982 le-fi, Livorno 1801, 502. Pravest citétu jo potvrzen jot s. v. amen Blijahsi Koliena, kde je rovnee tato my! it 1860, 496, Smysl Téry v Zidouské mystice 73 disené takové radikélni i. brénil Kupodiva se pli svém protestu it platnosti, pokud se neosvédei Fak prava rabinské. tradice, nedokézal vidét, stavajici le od potétkt wanida, které jsme rozebrali y Tory v mesidiské dobé zalozZeno jimaném principu. TentfZ Azulaj, ismu dav “Analy ndsledujfef vysvétle tak ustavitné dusevnt vu a. pofadi acdtt’! Rovner ade je mystica ne 4, Ze vyjédFent tohoto principy, které je bné vyjadiovani Elijahu Kohena, byvé ptipisovano Jizra- Semovi, zakladateli pozdéjsiho chasidského hnuti v Polsku # Ruska. V jednom spise 2 ranych dob chasidského hnuti, ktery po- (ivi x okrubu jeho mladstho soutasnika a piitele Pinchase z Korce, ‘kutetné je pravdou, Ze svaté Tora byla piivodné stvorena, iém zmatku pismen> To znamend, Ze vsechna pismena mich slor knihy Genesis a po konec Deuteronomia tehdy skombinovana do onéch slovnich spojent, jak je v né éteme jfeba yna poéétku stwofils nebo vod v6 zemi & po- ‘autorem nejpopuliméjsich moralistickych spist pod kabaly, shy Ssbet musar. Aaulaj, Devarim achadim, Livorno 1788, 52c/d. looky: be-ta’arovot otijot74 Kabala a jeji symbolika dobné. Vsechna tato slova naopak dosud neexistovala, protoze provesy stvoreni, o kterych vypravi, zatim nenastaly. VSechna pismena Tory tak skuteéné byla promichéna, a teprve kdyZ doilo k uréitému procesu ve svété, uskupila se pfsmena do slomnich spojeni, kterd o udélosti vypré- se no en. Kadyby se toko od @ Lombinace protoze svat Téra je nekonetnou moudrosté Bozi a to pochi __ Zavérem je namisté poznamka, Ze toto vskutku naturalist aon ‘Tory ponékud pfipomind Demokritovu teorii atomu. ck} vfrazstoichefon mél jak anfmo dvoitvfanam ~ plsmeno a prve, jako ae vita Feti a mendna néktersmi Feckymi filozefy. Vosloryjet Aristotelés struénou vétu: ,Jsou to tata® pismena, z nicht se sklada tragédie pak tim na onom misté nejen rczvédi Demokritovw mysle také vyjadfuje princip, ktery se ak znovu objevuje v kabalistické te- orii Try: Tatéé pismena reprodikujf ve svjch riznfch kombinacich riizné aspekty svéta. 6 Hovotili jsme o principu relativizace, kterou prodélavé za absolutum povazovand Tora ve svych riznych manifestacich v rizngch historickyeh obdobich. Setkali jsme se tu pak s riznymi zpisoby jejtho éeni, které WP piesto zanjala ve stars kabale vyznamné misto a znaéné 2 Tato teze byla poprvé uvedena jménm Jizra'ela Ba'al Sema v chasideké Ge'ulat Jisracl, Ostrog 1821, 1d-2a. Vai padobné myslenky byly probirany ‘alké + dali anh ‘hasidskych sbirkéch, tak napf. jménem dvou dalsich chasidskch vided 2 fouberén ale Imre cai (hole rok 1800 aed 18 wre} cadikim (kolem roku 1800 sepsany 2 Aristotelés, De gene nauky Demokritovy, ® Viz mé vyklady v knite Die jdieche Myst fone et corrwtione, 315B, jako dodatek kc jeho shenuti Smysl Téry v Zidouské mystice 75 rami Zidovské mystiky. Tato nauka je zazname- waném, dosud nikterak dostatetné probadaném podoby*, sf vivo} vvelmi kompli ‘jméno Sefer ha-temuna miize znamenat jak Kai loby hebrejskych pismen, tak i ,Kniha obrazu’ obrazu ena, Ktera jsou titvary stvofitelské sily Boha, twott se projevuje ve svété sefirot roku 1250 a jeff autor zistal ‘fen jako je to, o kterém vypr wich swworent, kde v kaZdém 2 nich roioze stvoritelské moc Boha se aida vndsf jako dominujfef moe feni jing atribut bozstvi, a teprve v sn Fadé sed aonieh ly Boha. Jako vy is 0 Sabatu a o vfrognim roce v 15. Vapitale Deuteron problém je pfitom podstatnd pfedstava, kterou si autor v téchto kosmickych obdob' ismeni této piivodni Téry bo#ské moudrosti a maji podobu a souvis- Kterd se acda vymyké naSemu pozndni. Nemajf tam ani formu, ani Ale s kazdou Semitou vstoupila tato skrytd, sama 0 sobé do- ra do stavu, uréeného povahou momentdlné se projevujiciho Boha, v némz se objevuje jako 2jeveni + jf ptifazené Semité. polstata Tory. V ramei jednorky jednoh« neboli pribéhu stvoFent je ato Téra jedinou zékonitou formou, ve které mize byt sama ‘a proto mé po dobu tohoto véku nemémnou platnost. Jinymi Bony: demité se bude v Téte fist néco zcela jiného, protoze se '¥ kazaé piedstaruje Bozi moudrost ptivodnt Téry pod jinfm aspektem. tata samotnych tvori v t&chto cyklech neni identické, nybri rasadnim zméném, a to, co by se dalo v tomto svété, v némz tieba jenom o andélich, plati 16m o lovéku nebo jdajicimu tvoru. V kazdém cyklu se pismena vyskytuji nejen wlobich a tvarech, nfbré také v odliguych vzéjemnych spo- ‘ydaniknihy pochéai 2 Lembergu 1892.76 Kabala a jejt symbs 4 také jejich rozdfinost, protoze Téru nelze pilates vovat riizné v rémci priibéhu jednoio jednotlivého historiekého vékt, nybrz. pouze pfi pfechodu z jednoho véku do drul Autor knihy Temuna se predeviém zajimal o tfi_prvnf Semitot, ve Kterych se podle néj piedstavuji a f postupné atributy milost., piisnosti neboli soudu milosrdens itom druha semita piedste- vuje stvorent, v némz Zijeme. Predchozi byla uréovéna zékonem milost., neomezené se rozdavajicim proudem Bozi lésky, které neznala hranie ani negaci. A takovi byli i jeif tvorové a Téra, pod kterou Zili. Cet se jinak ne dnes, neobsahovala zAlazy, nfbr2 pouze potvrzent blaze ného spojent, ve Kterém se nachézel tvor se svym Stvofitelem. Protoze neexistovaly z1é pohnutky ani had, neobsahovala ani Téra nic, co by s tim souviselo. Je afejmé, Ze toto pojett dalekosdhle predjimé, trebaze ¥ jingch formach, pfedstavu, kterou o padesdt let Ra‘aja mehejmena o vladé Tory pod aspektem stromu Zivota. Pravé tac existuje paralela mezi vy druhém véku knihy Teruna a Térou pod aspektem stromu pozndni v Ra’aja mehejmena, Nebot stvofent tohoto nacho svéta, ktery stoji ve znameni Boa{ prisnosti, omezeni a soudl ana pravé ty 2lé pohnutky a pokuSeat, které pati k jeho povaze. Jinj pribeh jeho déjin nebyl vlastné ani myslitelny, a tak musela i jeho Tora pijmout podobu, ve které ji znAme ayni. Proto obsahuje piikazy a 24 it se do técht kombinaci a byt ponechdna k wZiti Gi znewzZiti tvordm, kteif by tento vék zabydleli. Tomu pak odpovidé silny diiraz na utopicky pr- vek, ktery pfedstavuje zéroveh také nivrat k Gist8im podobm piedchort Semity v Semité tieti, budouci. Téra bude pojednévat opét jen o dis fiteli. Nebude ji existovat: vyhnanst vy sougasném véku. ZIé pohnutky v éovéku budou pisobit v proménén$ a zjasnéné podobé, v harmonické rovnovéze a nikoli v nepFatelském konfiiktu s pohnutkami dobrymi. tak spojuiepFisné trad cio rést pismeny Tory, jak tataz Téra ukazuje v riiznych vélkich ‘enon te stick postoj, ktery nigema 5 nézorem, 22 8 takovou piimotarosti. Nézor knihy Temuna, podle niz to, co je dol Smysl Téry v Sidouské mystice 77 ‘Wpt dovoleny nebo mobou dokonce vot po vwku, kdy bude strukturu a povahu stvofenf urgovat jin atribut napfiklad slitovéni a soucit namfsto pfisnosti. I v této knize, ch spisech té3e Skoly jsou skutetné vyjdd¥eny mnohé po- riznych vékéch, jefich? antinomistické “ny. obzvléStni pozornost dvé leaky. Kabalistétohoto sméru opakované tvrd i dvé vysvétleni piedstavit. Podle até pismeno ve své specifické podobé pedstavuje koncent josti jeho nynf viditelné ta fdky éty#i. Narééku na tento stav véei spatfovali v talmud- ‘zet v koZenéin pouzdru tefilin, které se upeviuje na Drubf née jde oivaly na sledu 23 pismer 'm a objevi se teprve v prt ‘emite? Sen proto, Ze toto zaporné predpisy.® pfsmenem piivodni mySlenka se zaklédé na jedné pasézi v Talmudu,* kde se ‘iplnd Téra vlasin’ obsahovala sedm knih, ptiéemé kabalisté 62a, ovina xe spisu, ktery pfinéle2i ik okeuhu knihy Temuna, Davidem ‘David, Amsterdam 1713, 47b. kan Hebe. 223, 197.78. Kabale a jejt symbotika Smysl Tory v Fdouské mystice 79 ito kabalisté naprosto zdiraziiovali absolutri autoritu Téry tak, Ji &teme ¥ této soutasné Se kova zména mobla uskuteénit i bez kosmického pievratu, vézéného kaédou 2 nich vatéhli na jednu ze sedmi sefir, které se projevuji v sedmi cykslech vk. Pouze v soutasné Semité se z tohoto heptateuchu stal pentateuch, pfivemé étvrté kniha Moj2s6ova, Numeri, je povazovéna za slozenou ze tii knih. Prostfedni z nch se ztentila az na dva verge (Nu 10,35 a 36), které predstavujt néznak jejf existence. Jozue ibn Su’ejp, é 4 mimo historickou oblast souzas- vyznamny Spanélsky rabin a kabalista raného 14. stoleti, dokézal uvést y antinomismus vstoupit, tuto teziv soulad se svjm jinak naprosto ortodoxnim presvédéenin. ti aktualizace, by bylo mo%no provést tam, kde byl stanoven Podle néj se sila, kterd tkvi v Téfe, v budoucim véku znovu rozkiti, takie vlady jedné sefiry k dalif a tim 2 jedné demity do nésledu- budeme moci znovu vnimat vSech sedm knih.' Autor knihy Temuna Hk y rmei histotického Easu a nikoli teprve po jelo Je jist vyslovné, Ze se jedna kniha stala neviditelnou, ,protoze Téra, kterd ji woruhodné, Ze 0 takovém pechodu skuteéné vézné uvazoval jeden ka- obsahovala, a Které dfive zétilo, jié zmizely*? Mluvi talé isné konzervativntho sméru. Podle ndzoru rabiho Mordechaje © tom, Ze pri v Lublinu, Kterf psal koncem 16. stoleti, zaéala sougasna se- na gemitu, sestva; skuteénosti v dobé zjevenf na Sinaji a generace, které Zily pred ‘ipiné Tory, ktera patiily k pfedchozi Semité milosti Nebylo tieba no- Tato idea nevi \ebe a zemé, aby se tento pFechod uskutetnil. Jestlize se la bez temnoty, je pozistatkem a zjevena Jemi’é milosti, nasi vsak byla upfena, Inych EAstf Tory, které se jednou stanou viditelny- ch zachovala az do chasidské tradice. Obzvi43té naléhavé a odvéiné vyjédient této piedstavy pochizi od jednoho 2 nej- janamnéj8ich mystiki tohoto hnuti, rabiho Levi Jicchaka z Berditeva, se nad midraiskym vykladem Izaja¥e 514: Ode mne vyjde 2é- kon* ve smyslu: ,Ode mne vyjde nova Tora". Jak je to moiné, jestlide piedstavuje jeden Clinek tidovské vi je jin Tora, ned Tom piedand MojziSovi, které nemitze 1ou? Je piece de= once zakizno zménit byt jediné volny prostor ve svitku Tar 2 pismen, jenZe my je neumime tist tak, i ; \é mista Te fl ikélnéj- 10 pkevratného charakteru objevovaly s piichodem velkého i ¥ jehoz stfedu stél pseudo-mesias oklédali za moiné, Ze vykoupenim nova Semita a Ze Tora, které by viddlla tomuto novému skuteéné zjevena Mesidsem, pfidemé by doslo k radiklni konii. losti se musime jeSt® jednou vritit k pojmu Tora 1a nejvyS8ich stuprich, o kterém jsme 0 predstavy byly anémy wv kruzich, 300 pod vlivem knihy Temuna, aniZ by v nich V rdmei tohoto uéen{ nepochybn? existoval prostor pro mnohé here wrostiedné spojovany s uéenim o riznych aspektech Téry tické obmény a v¥voje. Jestlize se jediou pripustila mySlenka, Ze zjeverk ‘Tak se kuptikladu pravi, Ze si andélé své pochopeni novych pismen nebo knih mize zmfnit celou vnéjsi podobu ‘Téry, anil 2 Tora de-acilut a pfedali ho se vseni jeho tajemnymi by se to dotklo jejf pravé podstaty, pak bylo mozné mnohi dy vstoupil na nebesa, aby prijal Téru.? Zde ut Térou v jejf Gisté jsoucnosti neboli také Térou ch mystickyeh aspektech, nikoli vSak Térou uréitého véku nebo * Joaue ibn Su’ejb, Derasot, Krakov 1573, 63a. 2 Temuna, Sa, elkém vaplanuti spititualistického mesia- vykanuje " Wipadné paralely s dalsim vyvojem nauk Joachima 2 Floris, kily? je pfe- ‘Yeoll radikélnt ,spivitudlove* fdu frantiskand v poleviné 13. stoleti. To, sa, Die Kvzahlungen der Chassidim, Cytich lé'v Tate, 0 Kter¥ch jsem hovoril vy ‘ml byt feds ny rukou maga", Vins80 Kabala a jejé symbolika co Joachim chépal jako ,Vééné evaagelium’, se v podstaté shoduje s tim, ng je uréen nastoupit na misto doslovného Real evange- A pravé to piedstavoval pro Labalisty pfed Sabtajénskym hnutim . Joachimovi frantiskansti odpovidala obména pojmu Tora de-acilut u Sabtajancii. Nauky ant nomisti, kteif pfevzali své hesla od Sabtaje Cviho a nékterych jeho byly vyklddday dokonce jako ona nové spiritudlni Tora, kterou mél piinést na pozensky svét Sabtaj Cvi a kterd zrubi platnost staré Tora de-berija, kterou ztotoziiovali s Térou predmesi« aiské doby. Mysticky obsah Téry byl zprostén své vazby na tradiéni vfanam textu; osamostatnil se a nemohl ji byt v tomto novém stavu ského zpisobu Zivota. Ocitl bitula sel Tora sehu kijuma, Seni Tory je jejim napinéni Toto srovndni Tora de-acilut s Térou nového véku, kterou zastu- povalo radikélngjst kifdlo Sabtajénskch sektafi, jéd¥eno v knize Sa’arej Gan Bien, ,Brény do raj autor dokézal nerugené nechat promluvit a doporuéit. témét vSechny teze Sabtaisimu tak, Ze v tivodu sv¢ a% posmrtné vydané knihy se prud- ce, aviak ofividné ne vézné, rozboftuje nad sektati a jejich tajnémi naukami, jim’ se sém oddéval! V této knize se tedy dotteme: ,V Jemité, ve které Zijeme, jsou pit ‘Tory boéskou nutnosti... Tato Tora se nazfva Tora de-berija anikoli Tora de-acilut. Protoze v téo semité pochazi veskeré stvofeni, berija, ze sféry, ze které se [jeji di pisobem, kterg odpovida zékonu této sernity, hovotfme o Téie stvoreni, Tora de-berija. AvSak v pfedeslé semité, ktera byle Semitow milosti a ve které neexisto- ani odplata a trest, viddl zcela nutné jiny kosmicky zékon [hanhaga]. Slova Tory byla navzdjem spfedena tak, Ze odpovi- dala potfeb4m tohoto specifického kosmického zkona, a innosti pHi © IC této tezi viz mé price o fabtaiamu vPolsku v Revue de U'Histoire des Religions, us, Smyst Téry v Sidovské mystice 81 nova, Téras.? To viak neznamens, e Téra bude nahrazena ji- sebou neslo zruseni jednoho z tfindcti zékladnich eno pridéno nebo vypusténo. Touto novou kombi 10 smyslu, Pak v lidech poroste porndni a vsicl mnaj{ Baha moci onoho svétla, které bude vyzatovat 2 mysté- ‘ch mySlenek v pfedveéer Sabatu svéti, Neni nutné se tim abalisté mezi Sabtajénci Wat na autoritu. Kordovera i v¥Se, 0 této eschatolo- Ve skuteénosti Ize fi Fipravilo cestt a pos védorni zdénlivého anti- ické badéni tomuto novémnu. pojet iové prostiedky, ani by si kabalisté by 1, ktery téchto teorifch thvél srem miame Hci, Ze pFi sledovani vyvoje, kterym se nékteré z4- , Ktery 2 téchto idejf vychazel do Zidovskych ‘ch teolozif. Je podivuhodné, s jakou energit a diislednosti byly Vir vie v pozndmce 2 na str. 72 citované literatura * Sa/arej Gan Eden, Krakov 1880, 12c * Jes, Tishby, Keneset, IX, Jeruzalém 1945.82 Kabala a jejt symbolika tyto predstavy vyjadfovény a sledoviny. S mnohymi z téchto mySlenek, Které jsem ade sledoval az k jejich yo8étkiim a v jejich nejpzesnéjsich a klasickych vyjédtenich, se Ize v té ci oné podobé setkat v doslova ti spistl pozdejsi hebrejské literatury vSech moznych druht. Nékdy byly otupeny pili ostré hrany, ktexé v onéch kabalistickch projevech nechybély, a ponékud ztlumena jejick hlasitost. Zékladn{ vyenam téchto nyse ro pochopeni mnoha aspekti zidovské literatury je vSak pev- 0 iS. Kabala a mytus bych tu réd pfevypravél docela krétkou, ale pravdivou pitho- 4 se plibodila roku 1924 jednomu mému dobrému znémému. kabalistickymi kruhy, rientélnich Zidd, Ko- tery imu Fekl: Jsem eae it te 1 otézek a odpovidt ~ zaj tazatelii svéta, ktefi jsou Pro piesnéjsivyjédient problému, kter$ je charakterizovén spojenim termini, kebala a mytus, v jeho pronikavosti, bude dobré uvédo- jeti funkee Zidovstvi v déjinéch nabozenstvi, sdilené Bay i nezidovskjm svétem. Tim se véak zdroven uke wfSlivého pozorovatele ini my&! ‘m, soutasné véak i tak pobuiu; i, Ktery se uplatnil v etickéin paradox, ktery pro Proti panteistické vesmirné jednoté Boha, kosmu a tlovéka v my- piirodn'm mytim nébozenstvi Predni Asie se Zidovstvi snadilo ‘mezi viemi témito tfemi sférami propas:, které tu zistavala84 Kabala a jejf symbolika X postaté nepieklenutelna zejména mezi Stvo¥itelem a jeho stvofenim. Zidovské bezobrazné uctivéni Boha obsahovalo privé ve své bezobraz. nosti odmitnuti, ba dokonce polemicé zavrien{ svéta obrazii a symbol V niché se vyjadiuje mfticky svét. PokouSelo se zalozit pravé ndbolen. stvi monoteistickeho zjeveni, ve kterém by byla odstranéna nébozenska ‘a mytu, nebo by se ~ pokud se tu a tam zachovala v pozisstat- cich nebo prevykladech ~ objevovala jen jako poetické metafora, ji als bez symbolické moci nepokofeaého mytického obrazu. Tyto sou byly @asto zdiraziovny a zcoumény badateli v oboru biblické literatury, teology a antropology a my se jimi ade nebudeme zabyv ‘Tendence klasické tidovské tradice, mohu-li to tak Fic, ke libuidaci my jako fistiedni duchovni moci zistala témito kvazi-mytickmi pozistat- kky, které se staly metaforou, nedotéena. idenci nejdivéji zdiraziiovalo nébozenské myil tho Zidovstvi ve svych raciondlnich podobéch. Je sledovani od Sa’adji a po Maimoniia skutetné vedio k problematice, tera tizce souvisi 8 tou, jf se zde bideme zabgvat. Pozorns teologd byla zaméfena na cist icky nesporné podo- pojma Bah. V2dyt 0 Bobu Ize fic stale fakterem strach dotykat se jeho vane. yomoci obrazii stvorent. Cisota je struéné feéeno vykoupena cohrozenim Zivosti. Zivouef Bah se rikdy nerozpusti v gistém pojmu, Prévé to, co ho pro vétictho éini Juje 8 lidskym svétem, stavi ho nabozenském symbolu. To mizi v procesu raciondlni nové formulace. Zachovat Gistotu pojmu Bah, aniz by byla dotéena jeho Zivost - to Je nekoneingm ikolem teologie, ktery, stale znovu Kladen, nelze beze zbytku vyFedit. V napéti meai obma témito snzhami o distotu a zivost jsou ob- saieay déjiny Zidovského nébozenstri, snad jeité vice nez jakéhokoli Jiného nabozenstvi, protoze prévé avliStni povaha monoteistiekcho po- Zadavku mutné toto napéti zvySovala. Vzdyt tu viechno zélezi na tom, udréet Gistou jednotu tohoto Boha, zdiiraznit ji a ochrénit ji pied ja. kgmkoli sméSovdnim s prvky rozmanitosti. Zéroveh ji v8ak udréet jako néco Zivouctho, éeho? bylo ovsem mozno dosahnout jen v nanejvyé chou- lostivé rovnovaze obou prvkd, kterd byla vady problematické. Cim vot8i bylo tisili o disté vyjddieni takové jednoty, ket a roabijf véechny symboly filozofi a teologt, tim diiraznéji bylo vSak nutno poditat s moz Kabala a mgjtus 85 odvety, kdy bylo opét wechno zalozeno na divosti jednoho Boha, jako v8e tivé, mluvi v symbolech, Jako nejvyssi pozadavek se ‘m dutim musela jevit pinost Boha v jeho tvoticim zivoté, jakkoli jenné, wyprizdnént v Sistém, nedotknutelném, teologic- privé tato odveta, tato ,reakce napli idovstvi takovym dramatickym napét kabala na svétlo nejprve v tychd krajich a v tuteZ mozidovském prostfedi svédkem vrcholu katar- womanichejského hnuti. Ve Spanélsku 13. stoletf se jf datilo le kabalistit @ po staleti dokizala s postavenf svatého a autoritativniho Palestin® 16. stoletf dosahla kabala ve druhém rozkyétu posta- ‘orické a duchovni moci v Zidovstvi; protoze dokézala ace zjittenfm katastrofou vyhndni Spandskych Zid xdpoved na stile naléhavé vyvstavajici ota Napinéna mesiaiskou energii, exploduje v 17. stol hnuti kolem Sabtaje Cviho, kte " lovské mystické hereze, heretick kabala, ktera ve svych mila paradoxné pro vanik moderniho Zidov- , pro nds az nyn{ ponendhlu se objasitujict vy roku -180 vySel v jini Francii -nilkdo nevi piesné kde a jake ~ ticky spis, kniha Bahir, urdit8 jeden z nejpodivuhodnéjsich,86 Kabala a jeff symbolika smysleny'm autoritém, jakoby z talmuiskych dob. Je to docel kka, jen 30 az 40 stran; na téchto nemnok Gitla knit strandch vSak skjtA prostor mz se zde budeme zabyvat, f od svéta rabinské tr ; ik vystupuje, je nevfraznéji ukéizdno na kratkém, citétu 2 obééniku jihofrancouzského xéence Meira ben Sim’ona z Nar- bonne, ktery se v prvni poloviné 13. stoleti rozhofoval nad rouhaéskym charakterem Bahiru. Tento zboiny muz staré 8koly pie o kabalistech ~ Pokusfim se alespoii &ésteéné reprodulovat jeho vzletnou bésnickou pré- zu: Chvdstaji se ve ivych Fevech a zvéstech, v zemich znalci Téry a uéened naled jsme, Ze ji nazyvaji B: temno. Mali jsme tu knihu v rukou a dozvédéli se z ni, Ze ji podstrl rabimu Nechunjovi ben ha-Kana [star\ talmudska veligina]. Boze chr: Nic sesléno a nic Bohem dno, vse jen skrz naskrz vylhéno, a toho nedopustil onen spravedlivy, jak ho zm, nebude s bezbotniky jednim dechem jmenovén. A jazyk knihy i jeho cel¥ obsah ukazuje, ze od nékoho comu smysl pro Feé a jejé krisu schéei.* Co je viak tim, co vyvolalo pohorseni oncho zboiného étendie? Je to priinik do nepolayté mytické feéi 0 Behu, kterd se tu na mnoha mistech s velkym dirazem znovu vyskytuje uprostied sttedovékého didovst ba co vice, bez jakékoli apologie a omluvy pro svou odvazlivost hovotl erd se skuteéné sd4 nanejvy zahadnd. Rad bych, tu, abych objasnil ¥e¢ o Bohu, uved! jen nékolik citéti 2 této kniby: V jednom vyroku o stvofent andéli se dovteme:! 2A véichni pFipoustiji, Ye a% do nikdo nefekl: Michael rozp tiel na severn a Svatg, budiz Trajas 44,24) sm Hospodin, é konm vsechno: besa roztahnji, préklennl jsem zeni. Kdo byl se mnou [ V text." A% posud pochézi text skutetné v podstatnych bodech ze staré ti- dovské knihy, Midrase ke knize Genesis. Pokrafovani v knize Bahir (§14) Je VSak nové a negekané: .Jé jsem ten, kdo zasadil tento sstrome, aby se jim til celf svt, 2 pfeklenul jsem jim cely. v nazval jeho jménem »vesmi protoze vesmir na ném zévisi a 2 18) vychéef, vSe ho potfebuje, na néj nebyli stokes J a jihu klenby, * Cituji kniha Bahir podle paragrafti mého némeckého prekladu, Lipsko 1923. Sax ‘motny peklad je na mnoha mistech opraven. Kabola a mitus 87 .ém toudit, az néj vychézeji duke. Byl jsem sim, kdya ‘2édny andél se nad néj nemize vyvySovat a fikat: byl im; nebot kdy2 jsem pfeklenul svou zemi, kdyZ jsem ral tento strom, nechal je ich vzdjemné radosti [sam] jsem se z nich radoval ~ kdo byl se'mnou, komu bych toto tajemstvl sjevil?™ ‘0 Bozim stromu, kterf je stromem svt, zdroveh vSak stro- pojecnavaji jest dalif fragmenty Bahiru. V nich se vSak neobjevuje jako zasazeny Bohem, ngbré jako mytické struk- stvotitelskych sil: Aco je [imto] stromem, o némé jsi hovotit? Rekl mu: Véechny sily iat ata (atcha ple ace a poobat se strom: jal strom plod sve ovoce diky vode, tak také Bah mnoti diky vode sly. ystromus, Fey oe ee a De eons] ate eal ages eo Bee ae ipa htan asked sevanlenes do wre as mee piedpeklida jejich samozfejmé srozumitelnost. Co je oni m tokem w nen dale vysvétlovéno. Na §67), Ze ,svaty Iarael* zaujimé koruna se pr Shofar A fae ae ta nx vee dich mistoch ve fragmented symbolika stromn svéti a stromu Bozsho, aniz by byl uéinén byt us uvést ji do souvislosti s tradi¢nimi pojmy Zidovské teologie ky 0 atributech. vSak vénujme nékolika vfrokiim knihy Bahir o zlu, které \é budly &asto pohorSeni. Jeden fragment ndm ifka o Satanovi je uBoha existuje pri Sd Bioha, nebot se pravi [J viechny obyvatele zemé. A o jaky princi sedmi posvatnymi twary, které predstavi podobé a ‘amé mnoho poslit a vsichni se jmenujf »ZIv«, »Zl¥«... A lo viny, nebot tohu je ze a. privé tohu fi mate, af hed, a vetkery 2ly pud v éloveku Boha, je nasleduiici exegeze (§26): ora si sedl a pfednééel: Co znamend vers (Zalm 87,2]: »HHos- podin milaje brény Sijénu nad viechny pribytky Jékobovy.4? »Brény88 Kabala a jejt symbotita pravi [Zalm 118, »Brany spravedinosti mi otevietes. Tak pray soy a Cac a lor en Se a ia concn ene Mikaboeye ve beerjeh Se alle Skuteéné: piedstava, Ze brény Sijénu, tedy mist: i je i . &: piedstava, , tedy mista, skrze nBjz je dvana stvotitelska sla Taracle, kterése-v ném soustieduje pro Zidovs vécomi, jsou ze strany zla, by bylo to posledni, co bychom v textu dovské zboznosti ovekavali. A tak nepronikmutelné, zikladn{ ustanoveni kabalistické teozofie. A nepatif k nejmenSim ka. e je8té bezprostiednéji nez podo- vysvétlované teze. Ale tady bych se réd odmltel; nebot neni 0 mytického ° irs, Téch nékolk citéti by mélo satit jako lustrace toho, He se v této knize jiz nevyskytuji mnftické pozistatky v poetickém po- UZitf nebo alegoricky zménény, nfbr2 Ze tu méme co init s navratem, myzickfch vistey ze samotného Zidovstvi. Jen padesat let pfed vydinim Bahiru vanill v severnim Spanélsku obsahly text, ktery ukazuje celow vzdalenost, kterd dali knihu Bahir od veSkeré difvéjsi Zidovské literatury zabjvajici se Kosmogonii a kosmologif. Mam na mysli komentéé Jehudy ben Bar ke Knize stwofeni*, onomu nejstargimu textu Zidovsko-spekulativ myilenf, na které, jako svou autoritu, se éasto dirazné odvoldvali racionalistiéts filozofové stiedovéku, tak i kabalisté a které, ani by kabalistické, poskytovaio mySleni Zidovskych mystikit ne- ice jeho fundamentalnich pojmit a pfedstav. U Jehudy ben se setkévime § nejpodrobnéjii diskuzi vSech starorabinskych asdf 0 kosmologii a kosmogonii, z nich mnohé jsou ptimo téhotné my. tem. Ale ade, u autora, jehoz sklon k ezoterickému hloubéni je obecré andi, aistéva pesto vée postaveno na alegorii, za kterou stoji pojmy soudobé filozofie, zejména Sa’adji. Tim podivuhodnéjxi je proto o dv generace pozdéji tento névrat zcela jiné tradice. Nebot kabalistiim jiz neSlo o alegorie pobledu na svét, ktery byl sdélitelny i jinymi prostfedky. To, co vytvoiili, jsou symboly v do- slovném smyslu. Svét Zidovstvi se jim jevi v symbolické priizragnosti * Gommentar zum Sepher Jesira, vyd. S.J. Halberstam, Berlin 1885, Kabala a myjtus 89 odhaluje tajemstvi svéta. Od povétht kabaly vSak sou- problém mytu, ndvrat mytickych obrazi a takovfch 2 pifbuznost s mytem byly odjakziva népadné mnoha pochopitelné nejdfive pravé tém nepéételsky ladényan, i dispozici celou knihu Zidovského vykladace mmm nézvem Pohanstv a kabala (1893), ve mnoha dikazy z riiznjch pramenti, avSak bez. dostatku poro- dhaluje kabalisty jako tajné polyteisty. Naléhavost problému, vyvstdva, se mi vSak zdé nepopiratelnd. nto ndvrat mytu do kabaly Ize nejjasnéji pochopit ze dvou hle- dvou poli ndbotensksho svéta Zidovstvi: ideje Boha @ zdkona. je zjevné, Ze pravé na téchto hlediskéch, které jsou pro speci- ah nébozenstvi rozhodujiet, se zaklad4 jejich transformace do fa tak uchovavé charakter soudobé nabozenské mystiky jako iekého historického jevu v rAmei konkrétniho nébozenstvi. jonoteistického pojeti Boha a ne- Ze se 2 naplnéného, 2vnitinélého, stane pouze . Kabalistovi se vSak odhaluje jednota Boha naplnénd a dynamické. To, co byly pro tidov- uty, j8ou pro néj tviir sily, zpodstatnéni avy niterné Botiho Zivotniho proces a obrazy, jejiché pomoct pisuje, nej levsim obrazy organism. Strom, siprve samotny Bih, se sim stavé obrazem Boha. On je Boz sily do stvofent. V této symbolice tak- ‘ot se budu vénovat jeité alespoii nékterym “jraznym motivim. éné mohutnd a pro historii Zidovstvi zévainé byla re-mytizace > viastné v rabinském Zidovstvi vytvételo nemfticky charakter ‘Odpovéd je jasna: je to odlouteni zdkona od veSkerych kos- déiti. Pokud vibec, pak se zékon ji% jen téstedné zakladé na aspektt, vepominkéch, uz viak ne z kultovné repre- ického déje. Vapominka na odchod 2 Egypta, kterf takovou ‘Tote, uz neni pro Zidovské védom{ mytickou udélosti. A nic akterizuje odtréeni tohoto takfka jiz jen v sobé samotném ho zikona od jeho emocionalnich kofent silnéji ned jedna d@j8i rabinské literatufe vSak stéle zovu citovant iekdota. Pohan pfijde ke slavnému rabinovi pryniho stol ‘a pt se ho na divody pfedpisti o Gervené krévé, jednobo jajemndj8ich ritudli Téry. Rabin mu dé maéné povrchni odpovéd, Meri se otdzce zjevné vyhgbé. Kdyz pohan odejde, ptaji se jadno odbyl, co ale Fekne§ ném? Tu rabin odpovédél jen: ikakti, gezera gazarti, cok znamené, Bah pravi: ustanovil jsem90 Kabala a jeff symbotika Jeden zakon, vynesl jsem jedno natizeni.! Tato odpovéd na otfizku po divoderh zékona, které stéle znovu nevyhnutelné vyvstav4, je typicky a hlubcce v rozporu se vsim mytickym. Jakkoli se bédani mize zaby vat otéckou po diivodech zékona, pro rabinské védomi zistava vedlejsi a dilleZité nanejvys v eschatologickyich perspektivach. To, co jsem prévé nazval odlouéenim zékona od jeho emocionélnich ko¥enii, je vSak jed- nim z velkich, zékladnich a zéroveli také nebezpetnych a dvojznagnych vykondvéni halachy, normativntho rabinského zidovstwi. A nde se setkévame s dal’im paradoxem: pravé v tomto svété z4ko- na, halachy, zijf kabalisté s vasnivou oddanosti, ale odmytizovany 24kon ich rukou stava hybatelem nového a éasto prastate piisobiciho védomi. Vidyt otdzka po divodech zékona byla nevyhnutelnd. Be prostfedni nébotensky cit ale pohorsila prévé racionéini odpovéd, totiz prdvé Maimonidova nauka 0 pedagogickém a polemickém smyslu pika- zéni zékona. V kabale se ve védomi absolutni diistojnosti zakona, které Ji stdle provaas, uskuteéituje proména Tory v corpus mysticum. V sx ly tak tedy mame mgtus bozské jednot pivodnich moci vseho byti a mytus Téry jako nekonei ve kterém véechny obrazy i jména upozoriiuji na proc sdéluje samotny Buh. 3 Bude dobré, kdy2 si u takovho navratu mftu vyjasnime alespoh v zéleladnich rysech danou problematiku kabaly v jeji rozmanitosti Vv na zapas mezi im v rémei kaba- rozhoduji kabaly jsou jeji prvni literarni projevy v obrazech ‘ckého obsahu. Je tomu tak v Bahiru, u kastilskych knize Zohar i u Jicchaka Lurii v Safedu. Vedle 0 také zéroveh setkévame s tendenci ke spekula- tivnimu ospravedinént a pojmové interpretaci téchto symbol. Prevaha a prvotni charakter symbol pred pojmy se samoziejmé projevuje prévé { kabalisté. Koncepee, jako tieba koncepce Sechiny, cimcum, prasknut{ nédob, abychom jmenovali jen n&kolik pfiklada, o ktergch budeme dale alespoit struéné hov lize skutetné chapat jen jako symboly. Diskurzivni mySlen kabalis piedstavuje jisty typ asymptotického procesu: pojmova vyjadtent se po- * Pesikto, vyd. Buber, 406, Kabala a mytus gt piibuzné poskytnout filozofujfef vklad symbolicky napInénych, yéerpatelnych obrazi. SnaZé se tyto obrazy vyklédat jako zkratky sjmovych koncepei. A zjevny nezdar téchto pokust dokazuje, Ze -js0u. n viak vychées najevo cosi dal8iho, Kabalisté trotili obrazy a sym- conce tim snad i znovu probouzeli prastaré dédictvi ~ ale ‘méli odvahu ony obrazy, které se jim afejmé tak vytrvale covaly, také nepokryt® a sans phrase hajit. Vé-Sinou se pokouseli rstiedkovavat: éim byl velky obraz odvanéjs, ttn jistéji se dalo ote- svi udivatelem omluvné doprovézen skromnym dé-li ‘podobné. Nesmime vSak zapominct, Ze to nejsou stale ‘twoif mytické obrazy a ktefi je takto bojéené omezuji sou témé¥ neomezovany ve své tvorbé a ‘ka netistch nebo hluboce problematickych obrazi. Neuskroviuji ise by se dalo Hiei, Ze tonou v obrazech, které horliv’ Yenou do Jin’ vyznamni kabalisté, w nich, jsou siln@jSi Gisté mystické nékdy vyhybaji mytické mluvé a snazfse filozofické pojmy platénské tradice pfeménit v mystické symboly, jako je tomu na u Azriela z Gerony, Abrahama Abulafii 2¢ Zaragozy a Moke v Safedu. Lze Fici, ze napéti, které vd panovalo dokonce ije tajemny svét a scrytf Zivot botstvi, wytné, pivodné Zidovské nebo tvoll staré dédictvi? Tady mame se skutetné velmi komplikovanou situact, a na otézku, kolik ito svété symbol je historickym Iénem, kromé vécné pfibuznosti m materidlem, ji% nelze jednoznatné odpovédét. Vidyt tu jako k mytu a jeho svétu vyvstévé v kabalistickrch obtazech gnéze, vatah ke kabale tu jde, jak historic metafyzicky. Na {sté si musim odepift vénovat se problénn historické pFfbuz- ly a jejf mozné souvislosti 5 gnostickymi tradicemi, nebot podrobné zabyval jinde. Budié tu souhmem feveno jen e jakkoli tenké jsou viakna, kterd vaiou ngstarsi kabalistickou nna gnostické dédictvt i historicky, zdé se mi ‘jich existence jist. se ovSem fici mnohé o tom, Ze se tu j jen o historicky © psychologicky a strukturdlni paralelni vyvo}, ktery byl wreak nize Poddtky kabaly (Tel Aviv 1949).92 Kabala a jeff symbolita Kabala a mitus 93 beztak snéze pochopitelng ned pifmy historicky do- katarské hereze byla relativné prosta gnostickych prvke manichelsmn a 2 velké Gésti je ani vibec neznala. Domnivém se, ‘védyt cflem onéch starych mytickych obrazd, které gnostici za- ali jako dédicky podil redaktortim knihy Bahir a tim celé kabale, vlastni anien{ 2ikona, ktery upouitél od mytického wich kabaly je pak ziejmA ponsta mytu na jeho ‘stuje avlaStni rys, Ze tu ma bys prostiedky mytus leni ustanoven a popsén svét, kterg mtu nélezf, Teozo- tajemném Zivoté Boha jako nejpodstatngjsi nébozenské \osti tu, uprostied oblasti mystiky a mystické zkuSenosti, vysta- svét mfta ~ jde o dialektiku, které kromé kabaly v déji y vykézala asi mélo vyznamnéjsich a charakteristi¢téjsich_pii- nez ndbozenstvi Jacoba Béhmeho, jehoz pitbuznost se svétem byla nikoli neprévem népadné ji2 jeho nejstarsim protivnikiim e novéjsi bohmeovské literature podafilo podivaym zpiisobem zapomnent Privé kabalistické systémy nejsilnéji neso jako jsou systémy Zohan nebo Jicchaka L chopit: zevnit a na zékladé zidovskych ptedpokladkt Toto konstatovani nés jisté uvede tim hloubéji do problematiky v nékterych svgch nejzdkladné}- nytickému Zidovstvi moana Gist narod propuknutim pozdjsich | lze naprosto uto heretickou formu ve 2. stoleti mé, ale v kabale, a tim jsme u jé- dra naseho problému, znovu vzplane pravé tento gnosticky svétondzor nejen jako teozofické interpretace monoteismu — a to uprostied rozkvétu stiedovékcého idovského osvicenstwi ~ nybré se dokize udréet ve stfedu Hidovstvi jako jeho nejvlastnéjsi tajemstvi. Gnostické a kvazi-gnostické symboly se v Zohar a u Siechaka Luri,stvajf pro ortodoxni zbozné “7 nichi,jsou tvofeny myty. Dokonce se zdéla samotnou existenci rroblematiky popirat. Tento odlisny posto} flozofi’ a kabalistit ‘kde neprojevuje zfetelnéji nez smu ve svétd. Tuto otézku ¥ problém, zatimco pro iabalisty ‘twoif jeden z vellyfch realitu ala a pro hrizu démonismu, vyrvanych mytu monoteistick/m mySlenim za. nekoneéné némahy, pak to jinfmi slovy prozrazuje, Ze kabalisté jednaji a jf ve vzpoute proti svétu, kterému vSak ve svém védomi netnavné pfitakaji. A to samo- Ziejmé vede k hlubok¥m dvojznaénostem.? ‘Sveét, ze kterého pochézeji, pfisny monoteismus zékona, halachy, ono staré Zidovstvi, o kterém vy ném maji své kofeny, nesnese byt jen tak ve svém stiedu mfticky rozkryto. Stéle maji skuteény podtl na ‘velkych praobrazech kabalisti ciaé svéty mytické povahy, tiebaze poché- zejt z hloubi pravych a twareich Zidovsko-nabozenskych snah. Bez nich. by zanicenf starych kabalistli nenabylo Z4dného charakteru a jist® ne ‘onoho, 5 nimz se setkévame dnes a ktery jim dodava jejich sklitenost. Gnéze, jedna 7 poslednich velkych manifestact mytu v nébozenském alespoi Gastetné koncipovaném v boji proti jeho Zidovskym piemozitelim, proptijéila zidovskfm myst tohoto pa- radoxu nemitZe byt dostatetné ocenén, Mluva gnostikti se znovu musi spojoval jeich snahy v jednom tistfednim Lodé s dsilim témi podobami Zidovského Zivota, ve hterfch se tyto stra- jjevovaly. Je pravda, Ze kabalisté ve svych ideologifch ritu na filozofické alegoreze, hledajici v nich vice &i méné vznegené netafyzické mySlenky, testo zovu vytvételi styys,ktery ritus mél, i ve vSeobeeném lidovém povédorni. fch a zAroveli nej- eénéj8ich faktorit ve v také nepochybué \kazéna jeji pHbuznost s nabozenskymi z4jmy nefirsich lidovych vrs- inoho ze své ostrosti zde ztrécf paradox, jak mohla v podstaté Kkratické skupina mystikid mit prévé v lidovesti tak mimotédné yisobnost. Bylo by asi zdlouhavé upozoriiwvat na mnoho né- Jkych zvykii a obyéejti, které za svij vanik nebo vfvoj vdeti » Cistetn’ tu 2novu opakuji nékolik fo Ikteréjsom nedokssal vy5dFt pregnant lac ne své knihy Die jadische Mystik,94 Kabela a jeff symbolika Kabala a mijtus 95 filozofickjm mySlenkovym pochodiim. Je Wak znAmo, Ze je celé spousta ritd, které vanikly z kabalistickfch tivah nobo jim vdéei za svou charak- teristickor podobu, pod kterou se udréely. Pii tomto sestupu z vysin teozoficktho bédéni do hlubin lidového nays tu viak cbé tak Gzce spjata, ztratilo mysleni kabalist: nepopirat mnoho ze svého lesku. Kdy2 se tal ného projevu, snadno z takové télesnosti zarubla. Nebezpett, ohrozuji mytus a magi nébozenského védomi, byia pro déjiny Zidovského né- bozenstvi znovu nejopravdovéji patrnd ve viv pokusi pcnofit do mySlenf velkych kabalisti: hloubéji, afidka se zbavi rozporuplagch pocitii mezi obdivem a odgorem. 4 Budeme-li se venovat kabalistické mluvé o Bohu, pak se jej charakter nejzietelnéji projevi v nauce o deseti sefiréch, twirds ‘a zpiisobech piisobeni zivouctho Boha.? Kabalistick mické Boti jednoté, jak se objevuje u Spanélskych kabal teogonicksho procesu, v némz Buh vystupyje ze své novatelnosti své podstaty a pFedstavuje se jako Stvof Procesu Ize zachytit v nekoneéné Sifi obravil a symbol, 2 nich? kaZdg nahliZi jecnotlivy aspekt bozstvi odpovida v jeho avléétni manifestaci. Avia tyto obrazy, pod nimiz se zjevuje Bah, nejsou nitim jinym nez praobrazy vScho byti, To, co tedy vytvail avldstnt Kabalisticlého komplexu symboli, je omeseni ¥ nich’ mize bjt spatfovén Buh, m Jinak mitzeme opsat koncepci, na nf se zak Ada pojem sefrot. V ,Knize stvoFenf*, ze které tento termin pochéai, 2ramené deset archetypélnich Gisel (od safar — potitat) jako zAkkladné moci vEeho byti, aniz by vSak V této staré knize byla kaZdé sefife piifazena Sife symbolti, jimiz by s ni byly spojeny jiné praobrazy do néjaké zvléStni struktury. Takovy krok usinila teprve stiedovéké teozofie kabaly, kdyé zmovu pfijala gnostické exegeze o vite vékil a Siroce je rozvedla. Souhm téchto tviiréich sil, které jsou sjelnoceny v pradesateru, tvott svét sefirot, vyvijejfef se bodské jednoty, ktera v sobé zahrnuje archetypy veskerého oyti, Tento svt, ktery je, co2 nelze dostateéné silné zdiraznit, svétem vntrobotského byti, zaplavuje vSak bez pfestin{ a bez nového podétku skryté i viditelné svéty stvofeni, jez véechny ve své vlastni struktufe opakuj{ onu strukturu vnitroboiskou a zrcadli ji v sobé. Ve sefirotického mySlen{ v jejich avld8ini vazbé sde h ftické struktury se znovu objevuji na nové tirovni mystické ti a kontemplace, nikoli jv osobéch starych bohi, nybr nové osobité soustiedéné prévé v jediném nebo jednotné vidéném woticksho stromu. Rozbor vSech staronovfel. mytickych obra 6 s0 v t6to kabalistické symbolice vyskytujt v tak pfebohate siti, im 2 nojpfitadlivéjSich tikold vfzkumu kabaly. Vidyt pravé tato ka stoji ve starych kabalistickych spisech, zejnéna Spanélského vv absolutnim sted. A jen malo spisti mitZe byt z tohoto hle- Stédia tohoto se nejparadoxnéji v kabale, a ndslednd eho". Je znxémo, Ze to byla privé tato -e stvoteni 2 Nigeho, v protikladu k pfekonéri chaosu tvoticim ve Které, jet kromé biblické teologické poutky o stvofeni, se \kcvana raciondini teologie pozdéjstho rabinismu domnivala p ‘ovat se vSemni mytickymi pozistatky. Nahrazend chaosu Ni poskytovat zfruku pro onu ode vii mytické osudovosti se samotného hclého hesla, které je 0 to ‘apor neseno ¥ Gele, kdy2 se jeji realny obsé implicitné vyrozumét z vy8e uvedenyich pozn: nvnim autoren, kter9 nazval kabal ,mytickou tsky teolog Joh. Bened. Karpoov, very tent samotném Bohu pHitomno odjakZiva, ne mimo néj a ne jim vy- antsks teolog Joh. Bened. Karpcov tery tento Je, v koexistenci s nekoneénou plnosti Boha, hlubinou v Boku,96 Kabala a jejt symbolita které je zdoléna ve stvofenf, a od 13. stoleti béénou mluvou kabslistit © Bohu, jenz pfebfva ,v hloubi Niéeho*, vyjadiuje tento pocit v obeaze, tery je tim podivuhodngjsi, Ze s vrétil x nenahlédnutelného pojmu do piivodni podoby. Mézeme mluvit o tvareim nedorozumi odhaluje mytické obrazy v srdci filozofickych pojmti. Charakteris pro toto ,nedorozuméni je od dob Azriela 2 Gerony se obje viklad aristotelsks ,steresis" jako tohoto mystického Nic, které se hmoty a formy dostavuje jako tisti princip véeho byti. ‘Toto Nic, které je nad-bytim 7 samotném Bohu, ovSem nen{ v kaba- listické symbolice vady vyklédéno jako takové prvni fédky, ve ktergch Zohar na znamém misté vy samotném Bohu: wNa potatku, kdy2 zagala plisobit vile Kréle, vyryl znameni do ne- Bea cry, Sictl yeh tmavy Plamen tant nekoneéna jako mlha, id irl vy na vSe pod nim, skryty v tajupiné skryto ramen pronikal a pfece nepronikal éter, kter zcela nepoznatelny, a4 ndsledkem sily jeho pron Si bod. Nad'timto boiem nelze poznat nic, a proto se nezva lovo stvotenf z onéch deseti, kterymi je stvofen vesmir." mytu, ktery na onom misté Zosaru ‘ch obrazech, jiz neni Feéi o onom Nic. aura svétla, kterd, bez na jingch mfstech vyslovné onen nejvnitingjsi zpisob byti v samotném Bol sefir stdvd stvofitelskym. Toto Nic je samo nejvy3 vSech, V symbolu kabalista je strom. Nebylo by nie chybnéjai pochéef ze svobodného aktu stvofeni 1k wu uvdddla teprve pozdéjai kabala, pfedevsim u Moseho Kordovera av jiné podobé u Jiechaka Lurii. Paivodaf bod, o kterém se hovotilo v prévé citovaném misté Zoha- ru, je vSak poklédén za druhou sefiru, 2a prvn{ potétek x bozssého Nic, pfedpoklddaného vlastné jiz obrazem bodu. On je a které, jako nejvy8it utvatejici a otcovsky-muzské tviret do z ngj se vyvijejictho, zdrovet vSak naproti nému stojictho pra-Hinu yhorni Matky*, a stanoue se v af plodnym, propust{ z nf vSech dal- Sich sedm tviiréich sil, které jsou kabalisty podrobné vykladany rejen Kabala a mijtus 97 jako vlastnf archetypy veskerého stvoFenf, nbré v Genesis I povazovany fené za sedm piivodnich dni, tzn. pivodnich stadit Zvla8tni charakter kazdé z téchto sedmi tvaréieh pra-dni je znézornén v obrazech z4kladni povahy, neméné viak i lidského Zivota, ‘Myticky obsah téchto symbol je nekonetné bohatf; do nigeho vSak ufejmé nepronika zéetelnéji neZ do symboliky, pro Kterou je timto Bo- hem, jen% se odhaluje ve svét8 sefirot, pravé dlovék ve své nejéist’i jodobé, Adam Kadmon, pivodnt élovék. Bih, ktery mize byt spatfen Glovekem, se sim pfedstavuje pravé jako piivodnf dlovék. Velké Bodi jinéno ve svém stvofitelském vyvoji znamend dokonce i Adam, jak na ‘iklad® skuteéné tizasné gematrie twrdi kabalisté.! Ji jjwedm svatyeh podob Boha, které majf svou obdobu v tidech élovéka; Odtud byl jon kriéek k vytvorent piedstavy Adama Kadmona. Z této \doje Cerpala stale nové ospravedinén{ a potravu antropomorfni a my- tické Fee o Bohu. Prasvét Clovéka, jak stvorencho, tak i nestvofenho, vyvinutého prévé jen v Adamu Kadmonowi, je oblast, na kterou se, jak ‘idle opakuje Zohar, vatahuje veSkerd jeho ezoterieké Ye’. Protoze onen svét Boha, zjevujictho se v symbolu dlovéka, je zéroveh obo- svétem ,vnitint tera se otevird jen v kontemplaci a kterou Zohar pfedkladé jako ,Tajemstvi raza de-mehejmenuta. jéno této koncepce vystupuje v odlougen{ mezi }viiréimi silami v Bohu. V nékol projevuje se nejsilngj spokryté falickou »zikladem* vSeho Z- eros gamos, posvatné symbolikou popisovanou tvires plodivou si rae néjz je zaruveno a uskutediiov' muaskyea a Zenskych sil. inluva o Zenskych siléch v Bohu, které jsou dokonale vyjadieny pledevsim v desété a posledni sefife, zahmnuje pfirozené pro Zidovské ‘yodomi nejpodivuhodnéjsi obnovu mjtu; K véto koncepei, kabalistické Wy, ktera dalece pfesahuje iden starorabinskou, se mi 2dé hnutné udinit nékolik pozndmek. Réd bych tu vyzdvihl jen nékolik tistéed- motivi, které jsou pro pochopeni této fundamentélni piedstavy tatné. Je yak nutno upozomit, Ze v kabalistické literatufe jsou , kterym se ade venovat \ Jed he vaw he (@tyFi pismena Bodtho jména) majf v hebrejStiné fiselnow hod- 11-45 jako slovo Adam,98 Kabala a jeff symbolika V talmudské literatuk Sechinou ~ dostovné prel své vSudypiitomnosti mmnost, to, Gemu se v Bil Jeho Sechinou. Nikde ve ve svété a zejména tho att, je v rae iteratufe nedochAzi ve smyslu néjaké tomu v terminologii kabaly, po’inaje knih Bahir, ktery vétSinu podstatnych ustanoven{ o Sechiné. Ta je 2de pokl ena on Balt aspekt, ktery je vnimén jako Zensky prvek v ném a j nén. K tomuto osamostainént dochézi uréitym zpiisobem ve naznageno,u tet sefiy, kt mu ve fal én ydkladu, Keer (cadit) jako Boha stiezictho wi, ktery v sobé Dlodié ily isch zékonné hran a pak ti Wu co mu patif, ktery umf dat vse na své misto, spravedlivgm, nna n&jZ kabalisté vatahovali vers x Prislovi (10,25): Sprave : pe (10,25): Spravedlivy je 24- Desité sefira viak ji% neptedstavuje jeding tid Aovéka, nybré je povazovéna za doplnént lidsky-muzského vieobecné Zenskyi ka, mangelka a deera 2éroveh, agkoli se v téchto rozdilagc! manifestuje rozdilné. Stanoven’ Zensksho prvku v Bohu je pfirozend Jedniia z nejzdvazméjsich krokil, ktery kabala udélala a ktery se polea- sm, lovstvim nahliZena Casto s velk¥mi pochybnostmi, kabalistickou apo- logetikou Gasto rozpatité komolena do beeproblémovych formulact — , dokazuje presto itd popularita, které dosdhly mytické aspekty této koncepee v nej- dovského néroda, %e tu kabalisté protestovali proti impulzt pivodnich av Zidovstvi siroce piiso- ch nébotenskjch pfedstav. Jedné strané a s dusi (nefama) na strané druhé, oba pochézeji z knihy Bahir. V Talmudu a Midra8i se setkavame s pojmem obec Izraele* (jeho: se kiestansky vfraz eklézie vzdal) zprvu pouze ve smyslu personi- fikace historického, redlného Izraele a jako takovy coby protéjSek Boba. » Ktery Kabala a myjtus 99 ‘fklad Pisné pisni pomoct vatahu Boha k tidovské eklézi lovstvim vSeobecné odpraddvna pojimén, s2 jeSt& o mystické fav eklézie do stavu bozské tviirl sily nebo samotné hypo- i talmudské literatura Sechinu nikdy neztotozinuje ‘ak je tomu v kabale, kde mé prévé tato identifikace ¢ priinik symboliky Zenského prvku do bozské sféry: 0 ‘slo v talmudskych vjkladech Pisné pisni feéeno o obei Izracle Jnko deefi a nevést8, bylo tedy v rémei této identifkace pieneseno na fe miizeme obj uréit, v éem pfi tomto pro- diky niz mohl byt predéno tolik dovské metamor'éze. Nemohu tu od toricky proces, kiery ve své zvléstni rok Kabalistické teozofie. Jako tteti bylo Feveno, symbolika Sechiny jako Bahiru av Zoharu. To, Ze sféra Sechiny pfeds:avuje sféru psyché, rosto nové, Vadyt nejvy$8i misto dute, které majf stars Zidovské avy, bylo pouze na nebo pod Bozim triinem. Pivod duse ve sféte samotném Bohn se pro psychologii kabaly stal dalekoséh Indjsich rysech prdvé popsani pfedstava Sechi vBak svi épl g charakter teprve dalsimi dvéma fad: prosto neoddélitelngch pfedstav, toti# o ambivalenci Sechiny ale i jako psyché vykazuje Sechina Zéstetné také stra’ ¥ nf shrnuty viechny pfedchozi sefiry a stanow-li se jctvim, pilsobf v Sechiné, které je sama {osu chuind Sechina 2 t6 druhé, tpéf strénky a jeff twat je pak temnd.” jéhodou se v této souvislosti objevuje prastaré symbolika Mé&- ito hlediska se pak Sechina jevi jako strom smrti‘, od stromu Zivota. Zatimco se jinak jevi clkem jako iaraele, stava se v tomto stavu dokonce nositelem soudici a tres- udiz zde vSak zdiraznéno, Ze tyto jaksi démonické aspekty jolni Matky*, se dosud nevyskytujf u_,horni sice demiurgem (jocer beresit), spravné vSak chapdno v po- iodnoceni a bez odstinu sniZovéini, ktery v tomto terminu tkvi100 Kabala a jeff symbolika ve starych gnostickych systémech. Frolinéni nanejv{ pozoruhodngch arozporupingch motivé v jediném svébytném celku symboliky tie firy, které je jako praméti vSeho byti obzvla8t myticky nabita, je jisté skuteéné komplikované, Proto jsem chtél upozornit pravé jen na dany problém, Tato idea ambivalence Sechiny, jejich stiidajicich se ,fazi*, souvist Sak jis dal8t ideow o jejim “edstava exilu Sechiny je tal- la Sechina s nim.*! To vSak neznamenalo nic vic, ne Ze sTzxaelem byla v jeho vyhnanstvich Ysude i pfitomnost Boha. V kabale je vSak vyslovena tato idea: ,Bohem nejen gnosticky Jako vyhnanstw’ soudicinm piisobent. ‘Tento exil v¥ak v dfivéjsi kabale jeité vétSinou nené tim, ktery vanikeé prapotétkem stvoreni se jim teprve v safedské kabale 16. stoleti. Exil Sechiny, neboli ji lovy odlcuéent muzského a Zenskcho prin- cipu v Bou, je vétSinou chépén jako nigivé Gnnost lidsksho hivchu fa jeho magického smyslu. Adamiiv hiich se neustéle opakuje v kaZdém dalsim hrfchu. Misto, aby ve svém rosjiméni pronikl celek sefir v jejich neskonalé jednoté, propad! Adam, kdyé byl postaven pied volbu, snad- ngjSi cesté, o Bohu rozjimat jen jako o samotné desété sefife, v nfZ se 2da bjt zobrazeno vSechno ostatni, oldélené od ostatnich sefir. Misto, které byly do- sud prodchnuty tajemnyi Bozim zivotem, a svym vlastnim konénim Ji posiloval, rozerval ji na kusy. Od 26 doby je nékde hluboko uvniti rozdéleno horn od dolntho a muiské od Zenakého. Toto odloutent je yano mucha symboly. Je to oddélent stromu Zivota od stromu, , ale také Zivota od smrti, je to odpadnuti ovoce od stromu, na Kterém mélo dréet, je to také vymathAvéni stv a sil soudu ze svatého voce Sechiny, které jsou v této souvslosti zevrubné vyklidény. Je to vSak také zmenseni Mésfce a jeho ustareni jako temn¢ho piijemce svétla, které se tu znovu vynotuje v dal8ich hosmick TV raleitu Megila 200, Kabala a myjtus 101 Obnovené spojeni Boha a jeho Sechiny je smyslem spésy. V ném bu- ‘lc mytického hlediska, muzskost a Zenskost navréceny neustélém spojenf budou znovu ne- emi svéty. Pod viédou kabaly by mél loprovézen heslem, necht se tak déje vy- ,pro sjednoceni Boha a jcho Sechiny*, heslem, které se vracelo textech a knihdch pozdéjitho Zidovstvi, dokud ne- bylo osvicen: lovstvim 19. stoleti, které si s takovymi pfedstavami nevidélo rady, polekané z modlitebnich knih pro z4padni poboznosti od- stranéno. Zévérem bych chtél k tomuto tématu upozornit jeSté na to, pro déjiny kabaly tak 24- jevovala v nekoneéné mnoha V minulém oldie byla Feé 0 nékolika kabalisticfch symbolec, Ateré se podle mého nézoru vyboré hodi k ilustraci povahy problému Tabaly a mtu. aystémech starch kabalist, @ pfedevSim Zoharu, ‘mame vSak co Giait nejen se znovuodivenim jednotlivgch motivi: my- tiéna, nybrZ se piimo ocitéme pred hustou texturou tvorby mytickych. ldloji& éasto postaveni pfed dokonale vystavéné myty. Jakkoli zajimavé lativnt a teologické re-interpretace a nejrozhodngji mgtus vystoupil, nehledé na Zohar, im systému pozdéjsi kabaly, u Jicchaka Lurii (1534-1572) stejné jako pak v prabéhu jfm vyvolaného hnutf kabalis- ism, v heretickfch teologickych poutkéch Sabtajénct provoka a teologa kabalistického mesiése Sabtaje Cvi, dokonalé pfiklady vytvéfenf gnostickych lovstvi, jedna pfisné orto- loby Kabalistického mftu majf urditou souvislost s historic Zdlovského néroda, co? je skutetnost, ktera nepochybné102 Kabala a jejé symbolika naboiensky vmnétlivé a rozhodt si zde odepiit pojedndnf o her vvéak alespoit vylodil v hrubjeh sméri mySleni které si ve své kanonické formé vyzédalo ke svému Gpl- nému vfkladu nékolik tlustych svazkci,' z niché velkou &ést, cod je nutno pfipomenout, ize proniknout jen provadénim mystické meditace a ktera se, mohu-li to posoudit, naprosto vymyka teoretické formulaci, A pesto je tu zékladni struktura, Luriiv fandamentélni mytus, smim-li powdst tohoto vyrazu, tak neobvyklé a naléhavé Girosti, Ze se jeho rozbor vy- plati i pii vai struénosti. Luritiv mytus je z historického hlediska odpovédi na vy Spanélska, na udélost, které jako Z4dné jind, a& do nedavno min ‘uréujicich Lurid systém, ‘Tento novy Luritiv mytus je soustiedén do tf velk¥ch symbold, do rozprary o cimcum neboli sebeomezent Boha, o Sevife neboli prask- nuti nédob a o tikun, harmonické ndpravé, ale také vylepSeni a obnové v nedostatcich svéta, které vanikly pti onom prasknuti. Tdea cimcum, 0 které se Zohar nezmitiuje a které, pivodné 2 ngch starfch traktati, nabjvé své vlastni dilezitosti teprve w Lun je nanejvy8 piekvapiva. Na potétek svétového dramatu, které je véak dramarem Bozim, nestavi jako stars systémy akt emanace nebo akt, ve kterém Bih vychézi ze scbe sama, sdéluje se nebo zjevuje, nybri naopak akt, v némi se sm v sob’ omenuje, s4m do sebe stahuje a na- isto ven kontrahuje svou podstatu do hlubsi skrytosti svého viastniho J4 Akt cimcum je podle Lurii jedinou zérukou toho, Ze vibec existuje néjaky svétov proces, ptiéemz teprve stazenf Boha do sebe sama, které sebevypovézeni. V aktu cimcum se shromazdj bytosti Boha sjednoceny v nekonetné harmonii 1 Via trdrn dondy tapitoleo Luror v nine Die faioche Mystik in dren Hauptstramungen, Curych 1957. - p Kebala a mijtus 103 praprostoru, ze kterého se Buh stahuje. Tato idea stale pokraéu- jugovani a vytavovani téchto soudiefeh sil, v nichi. je zlo konec ahrauto v Bohu, uréuje u samotnébo Luril ezotericky rarakter cel¢ho ndsledujiciho procest jako oéisty Bottho organismu od ‘Tato fet 0 pokratujicim procesu selekce ala 2 Boha, které je ypochybné v rozporu s jinfmi motivy Luriova yeni, zéroveh vale | teologicky zvld8t pohoriliva nebo problematicks, je horlivé tlumena hobo piechézena ve vét8iné podanich systému, predevSim také u jeho tho velkém dile Ee chajin, ,Strom tivota, takie cimcum s ko nutné pra-k ng Wi jako svobodny akt lisky, ktery vlak, jisté dost paradoxné, nejdiive se v dalsim aktu pi wraprostoru, uréuje povahu v ném se vytvé¥ejieich dvart. ‘esy v tomto pleromatu naprosto jako vnitrobcéské. Podl 10 Boha v jednoté téchto pratitvard. Protode to 2 Boha, io do procesu cimcum a néslednych stupit, ona nekoneéna st, kterd se skryla, nehraje tu pro dowka éasto jiz skoro Rogpar mezi osobnim charakterem Beha jesté ped cim- ‘a jeho vlastné neosobni podstatou, kterd ziskéva osobnost teprve faéinajicim cimcum, ristéva v klasickych forméch luridn- nerazhodnutt. rostoru se tvoif praobrazy véeho byti, ny strukturou sefi- yot urtené formy Adama Kadmona, Boha, ktery do stworent vstupuje jako Styoritel. Choulostiva pospolitost rozdilngch typi BoZtho svétla, ppisobiefch 2de spoleéné, pFindst vSak dali krize. ‘vysling paprsku ze svétla Ejn-Sof, nekonetnéh« tu_nese stopy dvojtho pohybu stéle se obnovujicihe cimeum a smérem Yon proudici emanace. Na tomto napéti je zalozen kaZdy stupei by- 11,2. usi, ast a nosu piivodniho dlovéka tryskaji svétla, které plodi bnhut fi hivoreni viak vytvatejt svétla, vychazejfet v Kadmona, Protoze ony nédoby, které, sestavajici samy z niz8ich druhit vételngch smési, byly urteny pFijmout tyto svételn$ proudy sefir 2 jeho rnazfvano rozhodujfet Krizf veskerého bozského fondho byti, ,prasknuti nédob", u Lurii také obrazem Zoharu jumiréni prvkralie, Védyé Zohar upozoriuje na seznam krill) Edému v Gn 36,104 Kabala a jejf symbolika se e ne% kraloval krél 1 preesstonci av rl synti iraelskfm Froese sol sy, Marv nh al typertnedl boa rv nedestatek sould oe flow jlo Zohar, se podle Lurii méni v -prasknuti nike ge Iilovatenfh leh ares fle Broa ve rich nema a a {éstech vyluéovdny dol a svou vlastafexisene! Torii sada antl i Dols Tt dv ste xmdesat ex jake 2 “be Sake yueitrrdsich a nejtez8ich, smisenych ae din aad yatta ele Voda las aden anes 3 a0 iyenope caimona proud bud apét mahor, odrazena naporem ae é I zonitot totato byt. V8echno se fev exly. A tak 8 potiebou née dal8ich stupnich jaky nedostatek, emanace a stvofent; Vie e nedokonseno, tézka diivodu tohoto 4 zh }oto prasknuti v Bohu je pro lurid Sapontgme stele nevyhnutsna jlo v podstateaetetand eked i Ind 0 akt otist él exbyts ‘ra, jelim’ cflem bylo ean 2 Boba, bed vysv na zékon organismu, PSenici. Sily soudu jsou aby se stalo na poli spolurosbodyi : pre mohutné pisobent téchto ideji stvi. Pied ok > lovstvi, Ve sve idee okea ctl PY 58 mohlytytoieje ocitnout v rozpacich symbol. nb ra Papeete ea mély pojmout svét emanaci Vyzatujicich z Ade Chota tn eye old a eb aby Sa eat démonizovanfl a open konefné harmonické ndpravy, vytiatiy ee eet Predstavovaly nesmimy a likavé Zivy Kabala a myjtus 105, Kadmona svétla buduj ivé povahy. Jejich pasobenim vanika tteti stadium symbolickeho nazyvaného kabalisty tikun, néprava. Tento proces probihé podle Luriova nazoru tésteéné v Bolu, ztésti véak v Glovélu jako koruné vseho stvofenf. Samoziejmé ani toto nent ipadé jednoduchf, jednoznatny proces, nybr2 je vystaven, ebaze byly pti prasknuti nédob vy- zla, nestalo se tek pesto dokonale. ‘ch parcufim, tvate Boha nel ssvété tikun podoba piivodntho dovéka. Jsou to formy zjeven tvaie', Arich, otce a matky, ,Malé tvafe", Ze'ir anpin, a je] d ‘echiny, které se sama manifestuje ve dvou konfiguracich, wvanych Rachel a Lea. Vie, co méla stard kabala a zejména Zohar ‘onjunkei muistvi a Zenstvi v Bohu, se nynf pfend&i v nekoneéné fest podrobném provedeni na proces tvorby onéch poslednich parcufim a na procesy probihajfeim mezi nimi, Celkové dalece odpo- Vidi podoba Ze'ir tomu, co bylo v tradiénim Zidovstvi Bohem zjevent. ‘Je muyskgm principem, ktery ovsem pfi prasknut{ nédob vystoupil ze ‘dnoty s principem Zenskjm, kterou nyni musi obnovit na nové sich aspektit. Vzsijemné vatahy viech téchto podob, je- ‘cadlen{ ve vem dolnim, ve svétech stvofent, utvi pravy tvoifcich se pod sférou Sechiny, kterd zavird ,svét emanace", Istavuji hlavng zajem luridnské gndze. V8e, co se odehrava ve sveté louhé se, stéle vyrazngji, opakuje ve vSech doinich svétech. Tyto tivity se tvoil v nepfetréitém proudu stéle vice zakalengch svétel, pi tom# Luria se zfejmé domnival, Ze desité sefira kaidcho svéta, cod tedy anamend Sechina, v ném funguje souasné jako zrcadio a filtr, ktery od- substanci do né} proudicich svétel, a dold propousti nebo \vynafuje jen je zbytek nebo jejf odraz. Svét népy dim stavu véei smisen se svétem démonickych si ‘ini, hrubohmotny charakter ve fyzickém zjevent. Ve své po svat pifrody z dist novoplatonského hlediska duchovni obl: prasknuti nédob a nésledny pokles vSech vi ich stup lento svét se svétem dém nejiistitednéjaich tuzeb ‘Tato funkce uskutedtiovat proces tikun v jeho rochodujieich stadifch byl piedina @lovéku. Protode, i kdy® hodné z onoho obnovného procesn bylo vykonéno ji pil tworbé svéta parcufim, tedy probéhlo ¥ samotném Bohu, ziistalo pesto v plénu stvofens vyhrazeno konetné106 Kabala a jejé symbolika naplnéni procesu poslednimu odlesku Adama Kadmona, ktery se ajevuje v nejspodnéjsim svété ,napravy (asija) jako Adam, prvni dlovék ve smyslu zprévy Genesis. Protoze Adaim byl jist vzhledem ke své povaze Gisté duchovnim iitvarem, ,velkou Jeif% t8lo dokonce sestavalo 2 duchovni matérie, astralntho neboli svéteiného téla. Proudily do néj bez zébran, i kdya v poklesu pier zkaleny, jesté vyS8i twarét sily, takto v ném mikrokosmicky zrcadlici fivot v8ech svétil. A na ném bylo, aby skrze soustiedénou silu své meditace a duchovni tinnosti vyzdvihl adlé jiskry* z jejich exilu, pokud v ném jesté setrvé vv8e na své pravé misto. Kdyby Adam toto své poslint sph Je zndzorhovano mnoha ly, jako nap¥iklad symbolem piedéasného muzsko ~ Zenského spo- Jeni nebo jiz starymi kabalisty pouzivangmi symboly poSlapant rajskych rostlin a utréenf ovoce ze stromu, Adamiw pad opakuje na antropobgické airovni onen proces, tery na trovni teozofické pfedstavuje praskeauti nédob. Vie s dokonce se v ném jesté hloubéji zamotdvé, a ono smiseni svéta rajské 8 materidlnim svétem zla, 0 néimé jsem prévé hovoiil le objevuje vlastné teprve nynf jako ndsledek padu. Clim vétsi byla pifletitost jiz téméF dovrsené spésy, tim rézn@jai bylo také affceni do hlubin materidini, démonizované p¥irody. Na potatku déjin lidstva tak v symbolu vyhndnf z réje stoji opét exil. Jiskry Sechiny jsou opét roaptfleny vSude, do kaidé sféry metafyzického i fyzickcho byti. A nejen to. Také Adamova ,velké duSe", ve které byla soustiedéna vetkera du- evni substance dlovéka, to znamend lidskosti, se rozpadla. Nesmirné kosmicka struktura prvniho Glovéka se smritila do svych dneinich roz- méri. Jiskry Adamovy due stejné jako jiskry samotné Sechiny sr Klesaji a putuji do exilu, pod vlédu klipot, ,slupek*. Svét ptirody ské zkuSenosti je jevi8tém exilu duse, Kazdj hifch znovu opakuje svym dilem onen pra-proces, stejné jako je kezd¥ dobry skutek pinosem k né- vratu vyhnanych. Biblicky pifbéh slouzi Luriovi jako ilustrace tohoto fundamentalntho stavu weet. Vse, co i kona tikun a jeho pochybeni. Etapy bi za obnovované a vidy v rozhodujicim okamziku promariované ptile- Bitosti vykoupent. Jejich vrehol, odchod Izracle z Egypta povazovany za kosmicky symbol a zjevent na Sinai, je ve svém piisobent anulovén upadnutim do modléfstvi zlatého telete. Aviak 24kon, at uz noachidic- ky, zavazujief celé lidstvo, nebo Tzraei ulozeny zakon Tory, ma tento rozhodujiei vyznam slouzit jako nastraj tikun. Clovék, ktery jedné. ve smyshu zkona, vede domi padlé jiskry Sechiny, ale i sféry své vlastni Kabale a mgtus 107 Ybnovuje jajich piivodnt spiritudlns podobu. Z tohoto pohledu je cea ond Lavace pf ysl kruté reat, pi vlem zapletentstéle stale obnovovaného provinént, pfesto zérovelt ladu symbolem skuteéného stavu véeho bytf, to bylo védy kino se znaénjmi vyhradami, byti iskcho. Prav8 proto, Ze reslna existence Izraele tak dokonale usku- je zkuSenos: exilu, je zérovest naprosto symbolick4, transparentni. je tely 2 mytick¢ho hlediska jiZ nejen trestem za provinéni ‘ skusebnim kanenem spolehlivosti, ngbrz kromé toho a v hlubsim po- Jeti ziroven hluboce symbolickym posténim. Ve srém vyhnanstvi musi ‘acl pronikat viude, do véech koutii a konéin svéta, protoze vude Eek chiny nato, aby byla skrze akt nébozensksho vykonu oslovena, sna a obtovena. Dosti pFekvapi objevuje, dosud smys- rakotvena v hlubokoZidovské gnézi, idea exilu jako mise, idea, u kabala jeité ve svém Gpadku zanechala osvicenéinu Zidovs stoleti jako vyépélou, ale dosud mohutnym ohlasem napinénow u téla ve vndjsim pHibéhu v8ak odpovid4 exil duse v jejim pu- pevidleni k pievtéleni, od jedné formy byti k druhé. Nauka cona, pracuje na obnové vsech 10 nek dosazeni tikun a jeu nude, pasobenfm tajné ma- isto, véci budou vyprostény a piirody osvobozeny ze jdm, které po névratu svétla tedy chipat jako pfi skému konci. Vykoupeni tu nenastav zi a skonéi samotné déjiny, nfbré jako logickg disledek pro- mz jame partnery my vSichni. P¥ichod Mesiae neznamend i ué ric vice ne podpis pod dokumentem, kterg jsme sami otvrzuje jen pHichod stavu, ktery sém nezpiisobil.108 Kabala a jejé symbolika Svét luridnské kabaly se tedy pfedstavuje jako velky ,mytus exilu a vykoupent*. A prévé toto jeho zaméfeni na zkuSenost Zidovského néroda mu propijéilo tak nesmirnou vihu a jeho vyznam pro Zidovské dajiny poluriénskych generaci sme u konce téchto krétkych vykladi. Tak byl tedy svt tidovsktho Alovéka vélenén do jeho dévnovéku. Kabalisticky mytus mél ,smysl*, protoze vznikl z plné realizovaného vatahu ke skutetnosti, ktera, prévé ve své hriiznosti, sama zakouSena jako symbolické, dokazala promitat silné symboly Zidovského Zivota jako symboly extrémniho pipadi lid- xého. Pro nés ji symboly kabalist nejsou realizovatelné »okud vitbec. Jejich hodina pfiéla a odeila. Novym zpisobem stojime pied starymi otézkami. Pokud vSak symbaly vychS- zejt ze skutetnosti, které je naplnéna citem a prozéfena cirym svétlem intuice, a pokud, jak se tikalo, je vSechen naplnény cas myticky ~ pak ovsem miizeme fici: Jakou vétst piilezitost setkat se se svym vlastnim géniem, svou skutetnou a ,Gplnou povahou* mél kdy Zidovsky narod het v hiriziich a pordéce, boji a vitezstvi téchto poslednich let, v uto- pickém navratu do své vlastni historie? 4. Tradice a nové stvorent v kabalistickém ritu \V samotné povaze mystiky jako specifického jevu v rémci historic. ihozenskch systémi tkvt, Ze se v nf stfetvajf a v napéti udrZujt si protifedici tendence. Mystika se v d&jindch nevend8f ve vaduchoprézdnu, ngbr2 je mystikou néécho uréitého, cof znamena, Ze dostat do konfllktu s Konkrétn{ skutetnosté a tr |, a ocita se tak v tomto charakteristickém rozporu: jeff nové vidlomi Boha, ba dost Zasto i jejf nové citéni svéta vystupuje v rouke vidomé konzervativntho postoje, kterému nenf nic vadalendjstho nez Adhnout na tradici nebo ji dokonce svrhnout, naopak se ji snaZi potyr- ‘yovat ze svého nového pobledu. Zéroveli vSak na impulzech, které se tu ‘nndi projevit, nelze snadno popfit. pravé to nové, které se pozorova- oli piedstavuje pfes veikerou pietnt tictu pfesto dost Easto v odvaziné, ba opovézlivé transformact nébozenského obsahu tradice. Toto napétt iniezi konzervativnim a obnovujieim, ba primo revoluénim postojem se ¥ djinéch mystiky objevuje neustéle. Tam, kde vstupuje do védomi, sabarvuje osobni postoj velkych mystilt, kteti, dokon (plesto jdou pfikrou a tzkou stezkou, vedouct ke kactfstvi ‘Tato povSechn4 pozndmka plati bezvyhradné i pro kabalistické hmutf ' lidovstvi. Jeho podoby jsou, s vijimkou mesiétsko-here Jnbtaismu v 17. a 18. stoleti, koncipovény jako konzervativni ideologie ‘yabinského zidovscvi, jsou vSak témét vsechny doprovézeny tak silnfmi jevoluénimi pHfzmaky, Ze je jejich konzervativns charakter stéle znovu pochybitovan. Souéasné se ovsem v kabale, a moznd i v mnoha dal- Woh obobnfch houtich v djindeh nébotensivi, bjevuje prév@ v emel