PAVLÍČKÁČ

Pavlíčkáč je obyčejnej hrnec. Teda, ne zas tak úplně obyčejnej se zdá. Údajně to je nápad našeho
polárníka Pavlíčka, který s tím začal laborovat už kdysi dávno. Začínal karimatkou okolo hrnce,
mluví se i o polaminovaném plátně, či co. Kdo to dotáhl až do dokonalosti současného stavu nevím,
ale je to revoluce v zimním vaření. A čím, že to je tak zvláštní?

Princip je následující. Mlékovar, nebo-li dvoustěnný hrnec na mléko s odříznutým vnějším dnem.
Na vařiči sedí dnem vnitřním, vnější obal dělá závětří, vařičem ohřátý vzduch stoupá mezi stěnami
o ohřívá pokrm. Nahoře jsou vyvrtané komínky, kterými horká pára uchází ven.

Návod na výrobu hrnce krok po kroku:

- vezmeš starej (nebo i novej) hrnec na mlíko.

- vyřízneš jedno vnější dno (mě to udělal borec na soustruhu za 50,-). Pozor, dno se musí
vykroužit tak, aby zůstala zakulacená hrana, kvůli možné budoucí deformaci.
- do vnější strany pláště na vrchu hrnce vyvrtáš po obvodu díry. Já je mám po celým obvodu
ve dvou řadách o průměru 4,5 mm. Hlavně opatrně, nesmí se provrtat vnitřní plášť. Ten
musí zůstat naprosto neporušen. Díry - komíny - se dělají podle odtahu. Zkrátka aby plyn
měl dost vzduchu a nezhasínal. Dobré zkoušet a případně přivrtávat.
- ideální je hrnec, který má větší rozdíl mezi dny, dobře potom kryje plamen ve větru. Druhů
mlékovarů je strašně moc, pozor, dělaly se i z tlustýho hliníku, to potom krom toho, že to je
zbytečně těžký má už jen tu funkci, že to má závětří. A doba vaření se přímo úměrně
prodlužuje. Ale dělají se i nerezový, to může být zajímavá varianta…
- dá se k tomu přidělat i hromada příslušenství. Já jsem zpočátku měl následující (teď už
nemám nic a schází mi jen ten obal):

o obal ušitý z celtoviny (silně praktická věc).

o kulatá gumička se spojenými konci, která měla 4 malý háčky. Ty se zahákly za
komínky a gumička tak při transportu držela pokličku na hrnci.
o dva háčky na zvedání horkýho hrnce. Zahákly se za dva a dva komíny. Nosil jsem je
na vnější straně, na obalu jsem měl z tlusté gumy přišitý poutka, za který jsem to
podstrčil.
o nebo jdou použít klasický kleště na nádobí (třeba Var), chytá se to ale hůř než
jednoplášťový ešus.

Technické parametry mého nynějšího hrnce (viz fotogalerie na str. 2):

- váha: 400g i s pokličkou

- výška celého hrnce: 97 mm
- průměr celého hrnce: 180 mm
- hloubka prostoru na vaření: 70 mm
- průměr prostoru na vaření: 150 mm
- objem prostoru na vaření: cca 1,25 l
- hloubka prostoru na vařič: 25 mm
- průměr průřezu ve vnějším dnu: 143 mm
- počet otvorů (komínů) po obvodu: 18 ve dvou řadách nad sebou
- velikost (průměr) otvorů (komínů): 5 mm
- tloušťka stěny: 1 mm

1/2
 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

Pohled z vrchu Vyvrtané otvory - komíny Prostor na potraviny

Odříznuté vnější dno I. Odříznuté vnější dno II. Odříznuté vnější dno - detail

Poklička Kompletní hrnec I. Kompletní hrnec II.

To, že si jej vyrobím, jsem se rozhodl na zimním přechodu Malé Fatry v roce 2004, kde jsem
poprvé v praxi viděl obrovský přednosti tohoto hrnce.

Nějaký informace jsem získal i na webu Svět Outdooru, a něco jsem poskytl na Outdoor Fórum.

Robert „Přípluv“ Götz

10. května 2006

2/2