Metodický námět k nácviku vícehlasé písně

Píseň, kterou budeme s dětmi nacvičovat ve dvojhlase, se jmenuje „Pročpak pes nehopsá?“
 Děti již tuto písničku dobře znají z předešlých hodin
 Písnička má rozsah c1 až c2, vhodné pro 2. třídu

ROZEZPÍVÁNÍ
první hlas pracuje s intervalem kvarty a druhý hlas s intervalem kvinty, využijeme tedy při rozezpívání
cvičení na procvičení těchto intervalů

Cvičení 1:
Postupujeme po půltónech směrem nahoru a dbáme na správnost kvarty.

Cvičení 2:
Na text: „Sluníčko nám svítí, svítí!“ postupujeme cvičením po půltónech směrem nahoru, dbáme na
sestupnou kvintu.

DVOJHLASÉ ROZEZPÍVÁVACÍ CVIČENÍ:

klíčový prvek
vašeho námětu

Při zpěvu dvojhlasu oba hlasy zaznívají nejčastěji v intervalu kvinty a tercie, proto do rozezpívání
zapojím princip prodlevy střídající oba intervaly zaznívající současně

NÁCVIK DRUHÉHO HLASU

 Zopakování písně (prvního hlasu) z předešlé hodiny
 Společně si zazpíváme písničku, kterou už známe, ještě než ale začneme zpívat, zeptám se dětí, v
jakém metru je písnička psána při zpěvu pak budou vytleskávat rytmus podle notového zápisu –
aby si jej upevnili a byli si jistí.
 Nejprve si přečteme s dětma znova text písně, protože je v druhém hlase mírně upraven.
 Píseň jsem rozdělila na dvě části a tak také budeme s dětma nacvičovat druhý hlas, melodii jim
předzpívám spolu s klavírem, poté se budeme společně učit tento hlas po dvou taktech a postupně
nabírat další takty.
 Notový zápis budu mít připravený na tabuli a při společném zpěvu druhého hlasu budu dětem v
notové osnově ukazovat.
 V okamžiku, kdy třída zvládá druhý hlas, zkouším hrát první hlas na klavír, aby měli v podvědomí
oba dva hlasy, jakmile toto zvládají, vyberu pár jedinců, kteří budou zpívat první hlas, zbytek třídy
hlas druhý postupně skupinky budu vyrovnávat (dle toho, jak jim to půjde), pak skupinky
vyměním (pokud bude třeba, znova zopakujeme druhý hlas).
 Bude-li se dvojhlas dařit dobře, využijeme k doprovodu nástroje z Orffova instrumentáře.
Metodický námět k poslechu hudby

NA TICHO I.
Zaposlouchej se do ticha. Žáci položí hlavu na lavici, učitel otevře dveře či okno. Po dobu 2 minut
žáci poslouchají, co slyší. Velice důležitá je koncentrace. Následuje rozhovor s žáky.
- Co jste slyšeli?
- Který zvuk Vám byl příjemný a který nikoliv?
- Co je opakem hluku?
- Umíte být potichu?
- Je ticho důležité a proč?
- Bojíš se ticha či hluku?.......

HRA BUDÍK
Ve třídě ukryjeme budík či hodiny (tikající). Úkolem hledače, který byl za dveřmi je nalézt schovaný
předmět dle zvuku. Důležité je zaměření žáka na soustředěnost, pozorný poslech, ale také klidná
atmosféra spolužáků.

NA SLEPCE
Žáci sedí v kruhu a na pokyn učitele hrají na hudební nástroj, zpívají píseň, vydávají zvuk, melodii, apod.
Uprostřed je „slepec“, žák se zavázanýma očima. Slepec se snaží určit odkud zvuk vychází, určit spolužáka
(dle hlasu).

HRA PEXESO PRO UŠI

Najdi vždy dvě krabičky, které vydávají stejný zvuk.
Vhodnou pomůckou, kterou lze využít v hodinách HV je i tzv. Pexeso pro
uši, které je na rozdíl od klasického pexesa zaměřeno na rozvoj sluchové
paměti a identifikaci stejných dvou zvuků. Základem jsou zvukové
krychličky, vždy dvě se stejným zvukem. Spodní strana je označena
barvou pro případ kontroly.

--------------------------VLASTNÍ POSLECH VE 4 FÁZÍCH ----------------------------------------------------

PŘÍPRAVA UČITELE NA POSLECHOVÉ ČINNOSTI

Jako poslechovou ukázku jsem si vybrala dílo od Nikolaje Rimského Korzakova Let čmeláka
z pohádky o caru Saltánovi. Ukázka je dle mého názoru vhodná pro žáky prvního stupně. Je velice
živá, rychlá, dynamická a podněcuje fantazii.

CÍL:
- Seznámení žáku s poslechovou hudbou Let čmeláka
- Učit žáky aktivně vnímat, emocionálně prožívat a rozumově chápat hudbu.
 - Rozvíjet u žáků estetické a hudební cítění a vést je k hodnocení: barva v hudbě – ve
výtvarném umění
- Zvukomalba – vířivý a svištivý pohyb melodie či bzučivé setrvání na jednom místě.
- Naučit je rozpoznávat jednotlivé hudební prostředky: tempo, dynamika, barva, hudební
nástroje.
- Ukázat žákům možnosti hudebního umění při zobrazování vnější reality.

MOTIVACE:
Slovní:
Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov byl významný ruský hudební skladatel a pedagog. Byl
členem umělecké skupiny zvané „Pětka“ nebo též „Mocná hrstka“. Jeho díla jsou často
inspirována náměty z oblasti lidové slovesnosti, zejména pohádkami. Skladatel se snažil vnímat
hudbu více smysly, především zrakem a sluchem, kde určitému tónu je pevně přiřazena určitá
barva. Patřil k těm umělcům, kteří své náměty k hudbě čerpali především z historie ruského
národa a jeho bohatých kulturních tradic. Nejbližší mu byl fantastický svět pohádek, který
probouzel jeho tvůrčí fantazii. Proto se jeho nejlepší díla odvíjejí od nadpřirozených, pohádkových,
mystických témat.
Byl také významně ovlivněn dobou, kterou strávil na moři u námořnictva. Náladou moře,
tajuplností dálných krajů a fantazijními představami o nadpřirozeném řádu přírody - tím vším je
prodchnuta řada Korsakovových skladeb.

DĚJ POHÁDKY:
Car Saltán se nechal ovlivnit pomluvami zlých lidí. Z tohoto důvodu vyhnal z paláce svou ženu a
syna Kvidona. Po dlouhé době poznal, že se mýlil a chtěl svůj omyl napravit. To se nakonec
podařilo. Napomohl tomu i syn Kvidon, který se proměnil ve čmeláka a zaletěl na koráb, který plul
do otcovy země.

Dětem převyprávíme celý obsah pohádky. Pohádky, Albatros, Praha 1981, přeložila Hana Vrbová,
svazek obsahuje mimo jiné i Pohádku o caru Saltánovi, Lidové nakladatelství, Praha 1984.

AKTIVIZAČNÍ ÚKOLY:
(první poslech celé skladby)
(1. poslech smyčce, 2. poslech akordeon)

- vyber k ukázce jeden ze tří obrázků

- vymysli krátký příběh

 - napiš, jak by se skladba mohla jmenovat

BESEDA:
Jakou měla skladba náladu?
- nervózní, uspěchanou, jarní
Jakými barvami byste obrázek ztvárnili?
- žlutou a zelenou – barvy jara
Které hudební nástroje jste v ukázce poznali?
- první poslech smyčce, druhý akordeon
Co vám hudba připomíná?
- jaro, louku
Čím se Korzakov zřejmě inspiroval?
- Přírodou
Myslíte si, že má hudba taneční, pochodový charakter, pohádkový námět, mohla by být
použita do filmu?
- Do filmu určitě – například staré grotesky černobílé, někdo někam utíká, charakter veselý a
uspěchaný

ANALYTICKÝ POSLECH:
(druhý poslech skladby)
Spočítejte, kolikrát se ve skladbě objeví motiv písně – přeměna prince Kvidona ve čmeláka
V jakém taktu je píseň napsaná? (4/4 takt)
Jaký je rytmus a tempo skladby?
Rytmus stále stejný šestnáctinové chromatické běhy, tempo je velice rychlé.
Zdá se vám, že melodie něco sděluje, napodobuje? Co?
Čmeláka, který letí a je zmaten.
Jakou má hudba dynamiku, ukazujte pohybem ruky, kdy zesiluje a kdy zeslabuje.
Jaké hudební nástroje ve skladbě slyšíte?
Jaká je stavba skladby?
Skladba je velice krátká a není v ní příliš mnoho změn. Chromatické běhy kontrastují
s pizzicatovým doprovodem.

SYNTETICKÝ POSLECH:
(třetí poslech skladby)
Jaká to byla hudba? Kam se hodí?
Krátká, hodí se jako přídavek, je velice oblíbená u posluchačů a známá.
Jak na vás působila?
Co vám hudba připomínala? Proč?
Co by se se skladbou stalo, kdyby byla 10x pomalejší?
(zahraji na klavír) – syntéza: „skladatel použil hudebně
 Důležitá otázka završující
problematizaci celého díla, žáci
jsou si sami schopni zodpovědět,
proč skladatel použil vybraný
hudebně výrazový prostředek
výrazového prostředku TEMPO + malé intervaly
vzhledem k tomu, jakou náladu
(klouzavá melodie v sekundách), proto skladba připomíná chtěla skladbou navodit…
let čmeláka…

SAMOSTATNÝ POSLECH:
- poslech skladby, vystupuje estetická funkce, didaktická jde do pozadí

NÁVRAT KE SKLADBĚ:
- Po určité časové době, soutěž o poznání již probraných hudebních ukázek.

Literatura:
Adámková-Heiderová, H.: Hudebně ekologická problematika a její místo v současné hudební
výchově. Brno: Tribun EU, 2008.
Lasevičová J. Didaktika hudební výchovy. Učební texty Ostravské univerzity. Ostravská univerzita,
2002, s. 195, ISBN 80-7042-108-8.
Šimanovský, Z., Tichá, A. Hrajeme si s písničkou. 1. vydání. Praha: Portál, 2012, s. 152, ISBN 978-
80-262-0097-0.
Tichá, A.; Raková, M.: Zpíváme a nasloucháme hudbě s nejmenšími. Praha: Portál, 2009.
HERDEN, Jaroslav. My pozor dáme a posloucháme: posloucháme hudbu se žáky 1. stupně základní
školy. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, s. 119. ISBN 80-85827-56-5.
MAZUREK, Jan a ZEDNÍČKOVÁ, Šárka. Poslech hudby: distanční text. 1. vyd. Ostrava: Ostravská
univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2004, s. 41. ISBN 80-7368-014-9.

Metodický námět k hudebně – pohybovým činnostem

TAJEMNÁ OZVĚNA
Učitelka předvede hrou na tělo rytmické dvoutaktí, tleskáním či pleskáním, nebo kombinací
obojího a děti opakují. Předvádět mohou také samy děti, ostatní po nich opakují.

MELODIE, VÝŠKA A TÓNOVÝ PROSTOR

- melodie ve vysoké poloze
- v hluboké poloze
- stoupá a klesá
- skáče, vlní se

Pustíme úryvek z CD nebo hrajeme na klavír část skladby. Když melodie stoupá, tak se žáci zvedají
vzhůru, když melodie klesá, žáci se snižují, poskakují, různě se ohýbají dle toho, jak melodii
vnímají. Jako obměnu mohou melodii žáci znázornit výtvarně pomocí linky (čára), která může být
plynulá, přerušovaná tečkovaná, vlnitá, může poskakovat atd.

VOJÁK NEBO KRÁL?

Děti rozlišují 2/4 a 3/4 rytmus.
„Jaký je rozdíl mezi vojákem a králem? Dokážete mi to ukázat? Co dělá voják? Pochoduje? Jak moc
rázně? A král? Také tak pochoduje? Tančí? A jak se tančí na královském plese? Vznešeně? Může to
vyjádřit i hudba? Zkusme to.“
Na 2/4 rytmus pochodujeme jako vojáci, na 3/4 vznešeně jako král – tanec na bále. Učitelka hraje
střídavě tyto rytmy a děti rozlišují, co mají dělat.

ZMĚNA TAKTU

„V melodii se střídá 2/4 a 3/4 takt a děti reagují změnou pohybu, např. na 2/4 takt chůze a na 3/4
takt houpání spojených paží vpravo a vlevo (úkrok vpravo, úkrok vlevo).

Děti utvoří dva soustředěné kruhy, ve vnitřním jsou chlapci, ve vnějším dívky. Na první část 2/4
taktu jdou všichni chůzí po kruhu, každý kruh se otáčí jiným směrem. Na závěr první části se
všichni zastaví, chlapec podá obě ruce nejbližší dívce. Na místě se houpají vpravo a vlevo.
Na změnu taktu se pustí a jsou opět po kruhu, každý kruh jiným směrem.“
oblast tzv. hudebně pohybové transformace hudby

VĚTVIČKA NA VODĚ
Tak rychle jak teče řeka, tak rychle se na ní pohybuje polínko, či větvička, kterou jsme tam hodili.
My jsme ty větvičky a písnička či hudba je ta voda. My se musíme pohybovat tak, jak nám hudba
říká. Poslechněte… Slyšíte ji?
Učitelka hraje na klavír různé písně, mění tempa a děti podle toho buď jdou velmi pomalu, rychle,
utíkají, cokoliv, co jim ta hudba řekne. Chtějí-li se pohybovat dvojposkočným krokem, cvalem je
zcela na nich. Jen musí vnímat tempo hudby a tomu se přizpůsobit.
Cíl: Vnímání tempa, jeho reprodukce
Pozor na: rozjívenost dětí z rychlého tempa, nesmí to přerůst v nekontrolovatelný zmatek
Variace hry s reprodukovanou hudbou: Ukázky z cyklu čtvero ročních dob viz:
https://www.youtube.com/watch?v=qyFsW6TZqYA
https://www.youtube.com/watch?v=sL_K5Z1DeCc
https://www.youtube.com/watch?v=gYyc4WXS2_Q
https://www.youtube.com/watch?v=TZCfydWF48c
https://www.youtube.com/watch?v=ik3LVjzrw4A
vybrané ukázky vždy v rozsahu od začátku do 30 vteřiny…

Aktivizační otázka pro zvídavé: Které nástroje jsme v ukázkách slyšeli? Proč jsem pro pohyb
větvičky ve vodě vybrala zrovna housle (a nástroje smyčcové), a ne nástroje dechové? (Smyčcové
jsou ze dřeva stejně jako větvička…)

Literatura:
Blahutková, M.; Jonášová, D.: Využití hudebně pohybové výchovy v rytmické gymnastice. Brno:
Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4838-6.
Jenčková, E.: Hudba a pohyb ve škole. Hradec Králové:Jaroslav Jenček-Orlice, 2002.
Kulhánková, E.: Hudebně pohybová výchova. Praha: Portál, 2010.
Stiborová, Z.: Pohybová transformace hudby v tvůrčím pojetí hudebního vzdělávání. Ostrava:
Ostravská univerzita, 2006.
Šimanovský, Z.: Hry s hudbou a techniky muzikoterapie. Praha: Portál, 2011.
Tichá, A.; Raková, M.: Zpíváme a nasloucháme hudbě s nejmenšími. Praha: Portál, 2009.
Metodický námět k instrumentálním činnostem

HRA NA OZVĚNU
Nejprve dětem vysvětlíme, co je to ozvěna. Na ozvěnu si teď zahrajeme.
Ozvěnu dělají všichni společně nebo jednotlivé řady. Můžeme i formou soutěže.
Učitel tleská nebo hraje na rytmický nástroj (hůlky), žáci opakují (vytleskávají).

HRA NA RYTMICKÉ NÁSTROJE - POMLKY

Obtížné při hře na rytmické nástroje je vnímání pomlk. Na tomto cvičení se naučíme, jak na to.
Výhodou je, že partitura obsahuje i krátký text, jež slouží jako pomůcka žákům. Začínáme prvním
řádkem a postupně si projdeme všechny party. Potom teprve rozdělujeme. Hrajeme dva party,
přidáme třetí a naposledy i čtvrtý. Pokud je v partu pomlka, slouží nám jako nápověda „nic“, kdy
nástroj nehraje.

„PŘEDSTAVUJ SI…“
Děti mají za úkol vybrat nástroj, který nejvíce ladí k dané představě, nejvíce ji charakterizuje. Napr. Sluníčko
– triangl, Kašpárek – rolničky, koníček – rourkový bubínek, bouřka – činel, moře - rumba koule, déšť –
podle síly: dřívka, bubínek…), žába (drhlo)…

„MELODICKÉ RONDO“
Vyjmeme ze zvonkohry 4. a 7. stupeň. Kolektiv hraje dvoutaktový motiv s daným rytmem (př.: ta ta táá/ táá
nic) = motiv A. Dále se hraje jedno dítě svůj motiv na 2 takty a poté všichni. Tzn. A B A C A D A… Vhodné je,
aby společný motiv končil pomlkou, děti mají čas se připravit.
Varianta:
Nemáme-li zvonkohru pro všechny, může skupina dětí, která jej nemá pouze vytleskávat, poté se vymění.
Je-li dětí mnoho, mohou hrát (B,C,D…) i po dvojicích, aby netrvalo tak dlouho, než se obejde kolo.
PARTITURA K PÍSNI STOJÍ VRBA KOŠATÁ

Nácvik:

 Děti znají píseň – zopakujeme

 V ranních hrách se děti naučí formou hry na ozvěnu to, co budou hrát na metalofon. První se naučí
rytmus vytleskat, poté budou hrát na nástroj.
 Druhá skupinka dětí se naučí stejným způsobem to, co budou hrát rolničky.
 Před zpěvem si píseň řekneme formou říkadla, vytleskáme rytmus. Poté si děti již se zpěvem
vyzkouší vyťukat rytmus dřívkama.
 Poslední se přidá dítě s trianglem – šikovné se může přidat rovnou, pokud by mělo problém,
zazpíváme pouze s ním.
 Hrají všechny děti.
VÝROBA VLASTNÍHO HUDEBNÍHO NÁSTROJE

Sharkers (chrastící vajíčko)

Tento hudební nástroj je vhodný pro nejmenší žáky. Jeho výrobu zvládnou jak žáci mladšího
školního věku, tak i předškoláci, kteří se díky jednoduché manipulaci budou moci zapojit do hraní
písniček a prožít radost z dané činnosti.

Co budeme potřebovat?
a) pomůcky: samolepící páska
b) materiál: obaly od plastových vajíček
různé druhy luštěnin a potravin (čočka, hrách, pohanka, bonbóny,
těstoviny, cereálie, rýže) nebo různé druhy drobných předmětů
(korálky, plastové peníze, kamínky, skleněné kuličky, perličky atd.)

Popis pracovního postupu:

1. Do obalu od plastových vajíček vložíme jednotlivé

druhy luštěnin či drobného předmětu.
2. Obal řádně uzavřeme.
3. Ověříme si funkčnost a zvuk chrastítka.
4. Na závěr přelepíme spoj lepicí páskou.

Literatura:
Bronislavová, V.: Za písničkou ještě jinak. Praha: Editio Supraphon, 1985.
Coufalová, G.; Medek, I.; Synek, J.: Hudební nástroje jinak. Brno, JAMU, 2013. ISBN 978-80-7460-
037-1.
Hurník, I.; Eben, P.: Česká Orffova škola (1. - 4.). Praha: Supraphon, 1982.
SLANÁ, M. Kdo si hraje, ten je zdravý… .Brno: Lynx. 2010, ISBN 978-80-86787-20-6.
Synek, J.: Didaktika hudební výchovy I. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. Dostupné online:
http://khv.upol.cz/dokumenty/pedagogove/7/Synek_Didaktika%20hudebni%20vychovy%201.pdf