Protitrémový tahák Irena Dopitová

Protitrémový
tahák
Tři klíče k rozpuštění trémy a
podání skvělého koncertního
výkonu

Irena Dopitová
je diplomovaná hráčka na zobcové flétny,
pedagožka, ostřílená hobbyzpěvačka,
maminka tří princezen, organizační talent,
kreativní bytost a podnikavá duše. Sdílením
svých zkušeností pomáhá (nejen) začínajícím
hudebníkům.

2020 © Musa Di Fusa 1 www.irenadopitova.com

Protitrémový tahák Irena Dopitová

Prohlášení: Tento materiál je informačním produktem. Jakékoliv šíření nebo

poskytování třetím osobám bez souhlasu autorky je zakázáno a je porušením
autorského zákona, které může být stíháno. Děkuji za pochopení a
respektování tohoto sdělení.

Pozdravení na úvod
Srdečně vás zdravím uvnitř taháku. Asi jste tu proto, že byste ze sebe na
veřejných vystoupeních rádi vydali to nejlepší, ale kazí vám to nervozita, tréma
nebo strach.

Nebo možná umíte podat dobrý výkon i s trémou, ale chtěli byste být na pódiu
uvolněnější, víc v pohodě a užívat si to. Třeba byste si také rádi ušetřili
nepříjemné pocity před koncertem, nebo je alespoň zmírnili.

Je možné, že jste lektor/ka a pátráte po protitrémových tipech pro své žáky,

anebo jste prostě jen zvědaví, co jsem to tu sepsala za moudra.

Sama jsem si prošla pestrou škálou předkoncertních a pódiových strachů a

nedokázala jsem je vždy nechat jen tak plavat. Protože jsem však chtěla veřejně
hrát a zpívat, potřebovala jsem se proti nim nějak vyzbrojit, a tak jsem si
postupně osvojila různé techniky a zvyky, z nichž jsem vybrala tři pro mě
základní pilíře a sepsala je do tohoto taháku.

Sdílením svého příběhu a zkušeností bych zde chtěla podpořit všechny ty,
kterým tréma a strach z vystupování otravuje život a taky ty, kteří chtějí
zefektivnit svou předkoncertní přípravu a koncertní výkon.

2020 © Musa Di Fusa 2 www.irenadopitova.com

Protitrémový tahák Irena Dopitová

Můj příběh
Odjakživa jsem hluboce milovala hudbu. V průběhu dětství a dospívání jsem
začala hrát na každý hudební nástroj, který mi přišel pod ruku. Začalo to
kytarou, kterou si pořídil tatínek. Krátce nato jsem v dětském kostelním sboru
objevila svůj hlas. Následovaly vyškemrané hodiny houslí, které maminka
původně plánovala pro bratra a sestru.

Na skautském táboře mi osud konečně přihrál do života zobcovou flétnu. Ta si

mě chytla a už mě nikdy nepustila. V pubertě se k ní pak na nějakou dobu
přidal do party saxofon a na vysoké škole to doplnil klavír, traverza a čembalo.
Už na gymplu jsem cítila, že zobcovou flétnu chci studovat.

Po několikaletém putování různými jinými směry, jsem konečně dorazila

na vídeňskou hudební univerzitu a nechala se tam zapsat ke studiu zobcové
flétny. To byl pro mě začátek nové éry, obrovský krok do neznáma, sci-fi, něco
donedávna absolutně neuvěřitelného. A ačkoliv jsem byla hrdá a šťastná, že se
mé přání zhmotnilo, třásla jsem se zároveň strachy, že půjdu s kůží na trh
a budu zase stát sólo na pódiu.

Dnes se tomu usmívám a jsem doopravdy hrdá, že jsem se nezalekla všech těch
výzev a překonávání sama sebe. Za důležité považuji i mimohudební
dovednosti, které jsem si během studia mohla osvojit. Kompletně jsem změnila
svůj postoj ke strachu z vystupování, k trémě a vlastně celkově sama k sobě.
Nyní se na své koncerty těším, pečlivě se na ně připravuji, a to nejen po stránce
hudební, ale taky té celostní psychicko-fyzické.

Koncerty si užívám, přijímám se taková, jaká jsem a mám radost, že se na chvíli

mohu proměnit ve zvukový vysílač, který jedinečným způsobem obohacuje své
posluchače. Nejkrásnějším dárkem je, když se mi na koncertech podaří se
rozpustit co nejvíc v tady a teď a spojit se s publikem a spoluhráči skrze hudbu.

Když jsem před deseti lety začala studovat koncertní obor hry na zobcovou
flétnu, bylo moje pocitové spektrum někde úplně jinde. Splnila jsem si sice

2020 © Musa Di Fusa 3 www.irenadopitova.com

Protitrémový tahák Irena Dopitová

jeden ze svých životních snů, ale zároveň mě svírala spousta strachů, hlavně ten
ze sólového hraní, které teď mělo přijít naprosto seriózně.

Pocity nervozity při veřejném hraní a zpívání jsem samozřejmě znala už

z dřívějška. Ale jednak to bylo v rámci muzicírování pro radost, kde nebyl
takový tlak na výkon a většinou se vždy našla nějaká podpora zvenčí.
Povzbuzující průpovídka, kompliment, plácnutí přes rameno od učitele,
chechtání se s kamarádkama, apod. V průběhu života mi taky postupně
ubývalo příležitostí sólového hraní a já se mohla hezky „schovávat“ v souboru.

Na hudební univerzitě mě však očekávala jiná liga. Sólové hraní tu bylo

těžištěm studia. Na počátku u mě převládal entuziasmus, od svých budoucích
učitelů jsem očekávala řešení jakéhokoliv problému. Realita však byla jiná. Když
si můj učitel před prvním koncertem na generálce všimnul, že se ze mě klid
vytratil, pronesl místo očekávané povzbuzující věty něco o tom, že na tom
koncertě asi zemřu a víc se o mé strachy nestaral.

Ups, to byla ledová sprcha. V průběhu studia jsem pomalu přicházela na to, že
tréma a strach z vystupování jsou vlastně takovým TABU. Každý nějaké má - jak
studenti, tak učitelé - a podle toho, jak se s nimi kdo umí vypořádat, je měřena
úspěšnost jedince.

To bylo nemilé, protože jsem na vlastní kůži zažila, jak ztuhlé paže, potící se
prsty a nekontrolovatelný dech dokážou zmařit usilovnou přípravu. Docela bych
uvítala, kdyby proti těmto stavům taky bylo nějaké cvičení, nějaká technika,
nějaký recept...

V té době jsem se místo nervozitou na pódiu zabývala svým dechem a chodila

na hodiny ke skvělé dámě, která praktikovala různé uvolňovací techniky. Už ani
nevím proč,v jedné lekci mi v poslední pětiminutovce v cukuletu předvedla, jak
se dělá autogenní trénink.

Tehdy mě zázračně osvítilo a já tuto nepřesně zapamatovanou verzi

autogenního tréninku použila při přípravě na svůj další koncert. A světe div se,
výsledek byl úžasný. Valila jsem oči - zahrála jsem v klidu, bez chyby a zpaměti!

2020 © Musa Di Fusa 4 www.irenadopitova.com

Protitrémový tahák Irena Dopitová

To byla moje kotva. Zjistila jsem, že s trémou se dá vlastně docela hezky

pracovat. Není to vrozená nezměnitelná vlastnost, která svévolně deformuje
naše výkony jak se jí zachce. Pochopila jsem, že to mám všechno ve svých
rukách, respektive, že v nich právě držím klíč od dlouho zamčených dveří. A tak
začal vznikat můj „protitrémový tahák“.

Tři klíče k rozpuštění trémy a podání

skvělého koncertního výkonu
Protitrémový tahák se za ty roky dost vyvinul a neustále roste. Vyberu z něj tři
oblasti, které tvoří dle mého názoru základnu úspěšné předkoncertní přípravy.
Tři klíče k rozpuštění trémy a podání skvělého koncertního výkonu:

1. klíč: „Cvičit, cvičit, cvičit“

Nejlepším trikem proti trémě, je mít perfektně zvládnutý koncertní repertoár.
Heslo zní: "Cvičit, cvičit, cvičit". Kdo má dokonale nacvičeno, jde na pódium s
čistým svědomím a strach nad ním nemá takovou moc.

Co to vlastně znamená, efektivně cvičit a nastudovat skladbu, je téma na

dlouhé povídání. Já zde zmíním pár tipů, které výrazně ovlivňují celkový
výsledek:
• Cvičte pravidelně, každý den.
• Vytvořte si realistický plán - dlouhodobý i na jednotlivé dny, který
vyhovuje vašim potřebám.
• Partitura – v průběhu nácviku skladby si dělejte poznámky do partitury
(tzn. vždy mějte s sebou tužku) a ty postupně vylaďujte (doplňujte,
gumujte, …), až získáte svou finálni koncertní verzi. Tu mějte hotovou v
dostatečném předstihu před koncertem, abyste si zvykli na obraz, který
budete mít na koncertě před očima
• Hudební nástroj udržujte celou dobu ve stavu, ve kterém ho potřebujete
mít na koncertě.

2020 © Musa Di Fusa 5 www.irenadopitova.com

Protitrémový tahák Irena Dopitová

• Trénujte průběh celého performance. Představte si blížící se koncert jako

divadelní kus, ve kterém hraje hudba hlavní roli. Výkon hlavního hrdiny je
esenciální.
Pak je ale v tomto divadelním kousku spousta rolí vedlejších,
nehudebních - příchod na jeviště, nástupy, závěry, otáčení not, výraz,
představa tempa před ukázáním nástupu, představa afektu, pohyby při
hraní a v pauzách, posunování stojanu a židle, ladění, ....
Výkon těchto vedlejších rolí je pro přesvědčivost vašeho performance
neméně důležitý.
• Ladička a metronom – nerozluční parťáci. I když nám sudičky daly do
vínku velkolepé talenty jako hudební sluch a smysl pro rytmus, je pro
většinu lidí nutné, cvičit určité věci s ladičkou a metronomem. Budete tak
mít na pódiu opravdu jistotu.
• Cílem celého nácviku skladby je, mít skladbu skvěle nacvičenou. Mít ji
tzv. v prstech, v rukách, v těle, znát každý její milimetr jak akusticky, tak
hmatově. Umět skladbu pokud možno zpaměti. Vy sami ucítíte, kdy jste
tohoto stavu dosáhli.
• Trénujte veřejný přednes. Hrajte svůj program nanečisto kolegům ve
škole, rodině či kamarádům. I když se vám při této představě můžou ježit
chlupy na těle, jděte do toho. Získáte tak možnost pozorovat v
bezpečném prostředí, co s váma tréma dělá a zkoušet různé triky na její
rozpouštění. Zásadou je vybrat si povzbuzující a podporující publikum.

2. klíč: Péče o sebe

Tato oblast je pro efektivní přípravu na koncert a úspěch na pódiu velmi
důležitá. Totiž, i když uděláte všechno ostatní na 100%, ale zanedbáte péči o
sebe, nedosáhnete kýženého výsledku.
Přiznám se, že jsem v mladším věku tuto oblast spíše ignorovala. Myslela jsem
si, že mám nevyčerpatelné zdroje a že tělo se přizpůsobí mému životnímu
stylu. To se samozřejmě nestalo a postupem času jsem zjistila, jak zásadní je
pro muzikanty péče o tělo.

2020 © Musa Di Fusa 6 www.irenadopitova.com

Protitrémový tahák Irena Dopitová

Tělo je prodloužením našeho hudebního nástroje, (u zpěváků přímo hudebním

nástrojem), rozeznívá nástroj a rezonuje spolu s nástrojem. Když je unavené,
hladové, mé kocovinu, je vystresované, je mu horko nebo naopak zima,
ovlivňuje to celkový zvuk, který z nástroje vychazí.

Pár babských rad pro kvalitní přípravu koncertu:

• Spánek - asi úplně nejdůležitější „věc“. Spěte tolik, kolik potřebujete,
vyspěte se každý den do růžova. Každému vyhovuje něco jiného - chodit
brzy spát, zdřímnout si po obědě, …
• No drugs - vyhýbejte se alkoholu, cigaretám, všem možným drogám,
kofeinu, ... Pokud něco z toho k životu potřebujete, poslouchejte své tělo
a stanovte si míru.
Např. pokud se vám po druhém šálku kávy zrychlí tep a špatně se vám
hraje, spokojte se od zítřka jen s jedním šálkem. Nejednejte proti sobě a
nesabotujete si svou vlastní práci.
• Jídlo - jezte to, co vás posiluje a dává vám energii. Plánujte si jídlo na den,
co budete jíst, kde budete jíst, čas na jídlo. Jezte tak často a takové
množství, aby to dobře zapadalo do vašeho cvičebního plánu.
Přejídání nebo naopak hladovka nám při trénování na koncerty většinou
moc neposlouží. Reagujte na potřeby svého těla v průběhu cvičení. Mějte
s sebou svačinu a když dostanete hlad, udělejte si krátkou pauzu na
dodání energie.
• Voda – totéž platí o vodě. Mějte s sebou vždy dostatek vody. Když
dostanete žízeň, napijte se hned, ať si zbytečně nevyčerpáváte
organismus.
• Odpočinek a pauzy - pokud to vyloženě není třeba, neseďte u cvičení od
rána do noci. Buďte prezentní i ve svém “normálnim” životě. Věnujte se
rodině, starejte se o domácnost, setkávejte se s přáteli, radujte se se
svými blízkými a milovanými. Když necvičíte, nepřehrávejte si v hlavě do
nekonečna pasáže ze skladeb a scénáře blížícího se koncertu.

2020 © Musa Di Fusa 7 www.irenadopitova.com

Protitrémový tahák Irena Dopitová

Zkuste úplně vypnout. Ponořte se do inspirativních knih a filmů,

poslouchejte oblíbenou hudbu, kupte si něco hezkého na sebe, zajděte si
na masáž, dejte si výborné jídlo, potkejte úžasné lidi, zajděte si na
nádherné místo, …
K odreagování se výborně hodí procházky, pobyt v přírodě, nebo nějaká
jemnější forma sportu, kde nehrozí, že si zlomíte ruku, nebo že se na
druhý den nebudete moct hýbat.
A nezapomeňte do svého plánu zakomponovat spoustu krátkých pauz
mezi jednotlivými cvičebními bloky. Doporučení: Po 45-ti minutách
cvičení si dopřejte minimálně 5-timinutovou pauzu.

3. klíč: Techniky na uvolnění těla a mysli

Efektivně cvičíte a hezky se o sebe staráte. Výborně! I tak jste ale každý den při
cvičení nervózní a propadáte před koncertem panice? Nebojte, je z toho cesta
ven. Nervozita a tréma se dá rozpustit a nacvičíte to stejně jako koncertní
repertoár. Prvním krokem je, zvolit si pro vás vhodnou uvolňovací techniku. Já
zde zmíním ty, které používám já, existuje ale samozřejmě spousta jiných.
• Autogenní trénink
Jak už jsem zmínila ve svém příběhu na začátku, autogenní trénik mi
změnil život. Nikdy bych od tak jednoduché metody neočekávala tak
úžasné výsledky a jsem neskutečně vděčná své tehdejší učitelce Mieke za
to, že mě s ním seznámila.
Co to je: Jedná se o uvolňovací techniku pomocí autohypnózy. Má se
nacvičovat nejprve pod dohledem autogenního trenéra a cílem je, naučit
se ji praktikovat sám. Základní stupeň funguje prostřednictvím sedmi
stanivených formulek, kterými k sobě v duchu promlouváme. Jejich
přesné znění si každý doladí podle sebe.
Já používám tyto formulace: 1x „Jsem zcela uvolněná“, 6x „Pravá paže je
těžká“, 1x „Jsem zcela uvolněná“, 6x „Pravá paže je teplá“, 1x „Jsem zcela
uvolněná“, 6x „Srdce bije silně a pravidelně“, 1x „Jsem zcela uvolněná“, 6x
„Dech je klidný a pravidelný“, 1x „Jsem zcela uvolněná“, 6 x „Solar plexus
proudí teple a uvolněně“, 1x „Jsem zcela uvolněná“, 6x „Čelo je příjemně

2020 © Musa Di Fusa 8 www.irenadopitova.com

Protitrémový tahák Irena Dopitová

chladivé“. Sezení uzavíráme aktivačním pohybem. Zacvičíme si třikrát

rukama před hrudníkem, zapružíme lokty do stran, zhluboka
prodýchneme a rozkoukáme se.
Informací o autogenním tréninku je mnoho a jsou snadno dostupné. Já
vycházím z knihy od Veroniky Víchové - Autogenní trénink a autogenní
terapie (Praha 2016), kterou považuji za velmi fundovanou a zároveň
srozumitelnou.
Autogenní trénink je metoda, se kterou se musí pracovat dlouhodobě,
aby opravdu zafungovala. Doporučuje se začít s tréninkem tři měsíce
před koncertem, 1-3x denně, např. jednou před ranním cvičením a
podruhé před spaním. Jedno sezení vám zabere asi 15 minut a můžete ho
provádět v libovolné poloze.
Autogenní trénink umí příjemně zpřítomnit, uklidnit a uvolnit. Stal se
nedílnou součástí mého života a praktikuji ho nejen v hudbě. Mám
vyzkoušeno, že funguje i při porodu ;-).

• Tai Chi
Dalším velmi zásadním bodem mého protitrémového taháku je cvičení
Tai Chi. Přišla jsem k němu ve výprodeji knih na jedné portugalské pláži
díky knížce Tai Chi mind and body od Tricie Yu (Londýn 2003), ve které je
krok za krokem vysvětlena jedna zjednodušená forma Tai Chi.
Tuto formu jsem se naučila a od té doby ji praktikuji pokud možno každý
den. Má totiž stejně jako autogenní trénink zázračný účinek na celkový
fyzický i psychický pocit. Navíc je to příjemná rozcvička.
V době před koncertem provádím tuto formu vždy předtím, než začnu
cvičit na nástroj, v průběhu dne pak dle libosti. Má na mě uzemňující a
uvolňující účinek. Po skončení formy se cítím jakoby delší, vyplněná,
zakořeněná a integrovaná v prostoru. Cítím, že patřím tam, kde se
nacházím.
Při cvičení Tai Chi trénujeme vědomý pohyb ve spojitosti s vědomým
dýcháním. Jemnými vědomými pohyby zkoumáme konstrukci a možnosti
svého těla a cítíme jeho propojenost se zemí a okolním prostorem. Po
právu se o Tai Chi říká, že je meditací těla.

2020 © Musa Di Fusa 9 www.irenadopitova.com

Protitrémový tahák Irena Dopitová

Na nácvik formy je potřeba několik měsíců, ideálně pod vedením

akreditovaného učitele.

• Afirmace
Později jsem do protitrémového taháku přidala také afirmace. Dají se
použít nárazově ve vypjatých chvílích i v rámci dlouhodobé přípravy.
Ocenila jsem je např. před velkou závěrečnou zkouškou, kdy jsem
potřebovala mít v záloze rychle aplikovatelné techniky práce s myslí.
Mohla jsem díky nim zahnat katastrofické scénáře po cestě na zkoušku s
korepetitorem, nebo těsně před hodinou, kdy už nebyl klid a soukromí
např. na autogenní trénink.
Afirmace jsou krátké a posilující věty, které si v duchu nebo hlasitě
opakujeme, nebo je posloucháme na nahrávce. Cílem je programování
mysli směrem, kterým potřebujeme. Tvoříme je v přítomném čase a s
jedním záměrem.
Tato technika vychází ze skutečnosti, že náš mozek je schopen
zpracovávat jen jednu informaci v jednom okamžiku. Takže pokud se
zrovna soustředíme na pozitivní afirmaci, nezbývá nám kapacita na
sebemrskačske a sebesabotážni myšlenky.
Mě se osvědčila např. afirmace „Jsem silná, výkonná a klidná“, kterou
jsem vyčetla z populární knihy od Robina Sharmy, Mnich, který prodal
své ferrari (Praha 2009).

• Dechová a staroaramejská meditace

Blahodárný účinek meditace, ve smyslu zklidňování rozbouřené mysli,
resp. nalézání klidného bodu uprostřed neklidné mysli, jsem objevila již
dříve na cestách po Norsku.
Od spolucestovatele Marka, který se tehdy nacházel na Buddhově
diamantové cestě, jsem dostala brožurku s různými meditacemi. Sáhla
jsem pak po ní později v jedné náročnější životní situaci a učinila svou
první zkušenost s meditováním. Byla jsem paf z toho, jak účinně
zafungovala, můj vnitřní chaoz se postupně zklidnil.
V dalších letech jsem pak zkoušela další druhy meditací a následující dvě

2020 © Musa Di Fusa 10 www.irenadopitova.com

Protitrémový tahák Irena Dopitová

už se mnou zůstaly. Doprovází mě mimo jiné i v dobách před koncerty:

▪ obyčejné pozorování dechu - nádechu a výdechu (při zvýšeném
adrenalinu nádech po dobu čtyř sekund, výdech po dobu osmi
sekund, pauza mezi nádechem a výdechem)
▪ staroaramejská meditace na slova „maranatha“ („Pane, přijď“) v
kombinaci s dechem z knížky Aramejský Otčenáš (Praha 2001).
Doporučuje se meditovat 1-2x denně v pohodlné pozici.
Po dobu 15-ti minut vyslovujeme pomalu nahlas nebo v duchu, v
souladu s dechem slova “maranatha” a necháme kolem sebe bez
povšimnutí proplouvat myšlenky a pocity. Pokud se na nějaké
myšlence zachytneme, vrátíme se k formulce a meditujeme dál.
Pomocí této formulky se mi daří leccos nepříjemného rozdýchat i
nárazově a na poslední chvíli. Jakožto jediná mi spolehlivě funguje
na odhánění nočních můr. Doporučuji ji však nejprve dlouhodobě
trénovat a pak teprve používat nárazově.

• Konfrontace hlasu vědomí = lháře

Do protitrémového taháku jsem zařadila taky konfrontaci tzv. hlasu
vědomí, neboli lháře, který sídlí v naší hlavě. Píše o něm populární
autor Miguel Ruiz v knize Hlas poznání (Praha 2005). Podle něj k nám
tento hlas vědomí neustále mluví a je souhrnem výroků lidi, kteří nás v
průběhu dětství a dospívání formovali. Kritizovali, učili, napomínali,
chválili, …
Tento vnitřní kritik se rád ozývá mimo jiné také před koncerty, když
adrenalin stoupá. Bojovým úkolem je jej identifikovat, odosobnit se od
něj a jít do konfrontace:
“Ha, to nejsem já, kdo tu pořád mluví, to TY mi tady sedíš u ucha a
meleš. Přestaň! Buď zticha! Nevěřím ti ani slovo, lháři!”
Tato technika je skvěle použitelná nárazově a krátce před akcí na
stopnutí negativních myšlenek.

2020 © Musa Di Fusa 11 www.irenadopitova.com

Protitrémový tahák Irena Dopitová

Dárek navíc: Den koncertu - checklist

Jako bonus bych ráda zmínila pár tipů ke zdárnému průběhu koncertího dne,
který je vyvrcholením celé naší přípravy. Je velmi důležité si tento významný
den naplánovat tak, abychom se na jeho konci cítili jako vítězové.
Tipy na úspěšný koncertní den:
◦ Vytvořte si přesný plán dne. Zaznamenejte si do diáře všechny úkony, v
přesných časech (toaleta, snídaně, meditace, cvičení, líčení, oblékání,
transport nástroje, warm-up, atd.)
◦ Na každý úkon si vyhraďte dostatek času, raději víc než míň. Dělejte vše
pomalu, vyhněte se spěchání a stresování, I když vás k tomu bude nutit
zvýšená hladina adrenalinu v krvi. Místo nějaké stresovité reakce si běžte
třeba lehnout, udělejte si uvolňovací cvičení, apod. Je absolutně
normální být nervózní, nepodléhejte panice.
◦ Cvičení v den koncertu pojměte spíš jako rozehrání se a aktivizování toho,
co už stoprocentně umíte. Jde o to, dostat se na koncertě do takového
stavu, ve kterém prezentujete to, co umíte, nic víc a nic míň. Nedělejte
žádné úpravy na poslední chvíli.
◦ Naplánujte si přesně co budete jíst a pít a kde .
K pití doporučuji vodu. Mějte u sebe celý den dostatek vody. Krátce před
koncertem si ještě odskočte na toaletu, s plným močovým měchýřem se
špatně hraje a zpívá.
Jezte to, co vám dodá sílu a nebudete z toho unavení. Najezte se v
dostatečném předstihu před koncertem, ať nehrajete s plným žaludkem.
Ale zase tak, abyste do koncertu moc nevyhládli. Pokud máte potřebu,
snězte před vystoupením ještě něco malého energetického. Nechte si
pak (hlavně dechaři) ještě čas na vyčištění zubů.
• Vyberte si vhodné koncertní oblečení, ve kterém se budete cítit
atraktivně, které ale bude pohodlné a nebude vám zavazet při hraní.
Barva? Sukně nebo kalhoty? Délka sukně? Náhradni silonky! Je horko
nebo zima? Připravte si koncertní oblečení s dostatečným předstihem!
• Zvolte vhodnou obuv. Podpatky?
2020 © Musa Di Fusa 12 www.irenadopitova.com
Protitrémový tahák Irena Dopitová

• Zvolte vhodný účes, ve kterém se cítíte krásně, ale v žádném případě vám
nesmí padat vlasy při hraní do očí nebo lézt do úst.
• Zvolte líčení, ve kterém se budete cítit dobře (dechařky raději bez rtěnky)
a šperky, které vám nebudou zavazet při hraní. Upravte si nehty tak, aby
vypadaly hezky a dobře se vám s nimi hrálo.
• Vykonejte malý rituál za vydařený koncert.
• Co je dobré mít s sebou v zákulisí kromě nástroje, not a koncertního
outfitu: Pomádu na rty, kapesníky, něco osvěžujícího k zakousnutí, vodu,
hřeben, kartáček a pastu na zuby, deodorant, tužku, gumu, izolepu a
nůžky, průhledný lak na nehty, náhradní silonky, líčidla, vatu a
odličovadlo, svetr nebo pléd, vějíř, něco na odreagování, ...
• Připravte si countdown na poslední hodinu před koncertem. Nyní se
dostáváte na cílovou rovinku před skokem do vody. V tuto chvíli už jste
pravděpodobně pod vlivem adrenalinu, proto zde countdown hraje
zásadní roli. Dobře si načasujte všechny praktické úkony (napište si to),
které se kdy stanou v poslední hodině, než vyrazíte na pódium – warm-
up, jídlo, pití, toaleta, autogenní trénink, noty, nástroj, …
• Připravte si countdown na poslední minuty před výstupem na pódium.
Můžete si např. napsat posilující věty, které na vás mají žádoucí účinek
(zklidnění, nabuzení, zahřátí, …) a podle potřeby si je v duchu servírovat
minutu po minutě jako afirmace.

Závěr
Těší mě, že jste dočetli až sem. Seznámila jsem vás s mými třemi klíči k
rozpuštění trémy a podání skvělého výkonu:
• na co dbát při cvičení
• o důležitosti péče o tělo
• o prospěšnosti technik na uvolnění těla a mysli jako jsou autogenní
trénink, Tai Chi, afirmace, dechová a staroaramejská meditace a

2020 © Musa Di Fusa 13 www.irenadopitova.com

Protitrémový tahák Irena Dopitová

• konfrontace vnitřního lháře.

Jako bonus jste obdrželi checklist na den koncertu.
Doufám, že vám protitrémový tahák přišel k užitku. Neváhejte a vyzkoušte v
praxi to, co vás oslovilo. Budu se těšit na sdílení vašich zkušeností, výsledků a
vylepšovacích tipů. Napište mi, jak na vás co funguje či nefunguje.

Potřebujete živou podporu?

Přidejte se do facebookové skupiny Přítomnost na pódiu. Požádejte o členství
tady >>>.
A stavte se taky do protitrémové posilovny>>> :-).

Přeji vám hodně radosti a úspěchu nejen na pódiu!

Irena Dopitová
irena@irenadopitova.com

(Photo credits © Martina Zuzana Šimkovičová)

2020 © Musa Di Fusa 14 www.irenadopitova.com