Maturitní otázka č.

28

Základní právní předpisy

PRÁVO = souhrn pravidel stanovených státem, podle nichž se řídí soužití obyvatelstva
= minimum morálky (vzniklo z morálních norem)

 STÁT je organizované soužití lidí na ohraničeném území, dle stejného právního řádu,
s administrativním aparátem a ozbrojenou mocí.

Pojem právo chápeme:

a) Ve smyslu subjektivním
- právo jedince (právo určitého subjektu na něco)
- často spojeno s povinností
- např. právo vlastnit dům > povinnost platit daň z nemovitosti
b) Ve smyslu objektivním
- veškeré právní normy, které upravují společenské vztahy

Právní řád

= souhrn všech právních předpisů ve státě

- je řazen stupňovitě (hierarchicky) dle právní síly – ta je dána názvem normy a orgánem,
který ji vydal

Zákonné/Základní

Podzákonné/Prováděcí

1
Charakteristika právního řádu

1. Tvoří jednotný logický a myšlenkový celek

- normy si nesmí odporovat (dohlíží na to Ústavní soud)

2. Je jedinečný
- liší se od ostatních států

3. Neustále se vyvíjí/mění
- legislativa/novelizace

Právní dogmatika = výklad právních norem

Zákonnost = neustálé vyžadování dodržování právních norem

Legislativa = tvorba nových právních norem

Novelizace = obměna stávajících právních norem

Platnost = datum vydání právní normy (stala se součástí právního řádu a vznikla předepsaným
způsobem), nachází se v záhlaví jako název

Účinnost = datum odkdy se právní normou musíme řídit, nachází se v zápatí

Vocatio legis = období mezi platností a účinností

Působnost právních norem =

a) Osobní – např. vůči všem na daném území, vůči určité skupině občanů
b) Územní
c) Časová
d) Věcná – obecné/speciální

Právní norma

= všeobecně závazné pravidlo chování, které je vynutitelné státní mocí a jeho porušení
znamená postih

Druhy právních norem

1) Podle způsobu chování:

 Zavazující – zavazují k určitému chování přikazující (zaplatit daň)

zakazující (zákaz kartelových dohod)

2
  Opravňující – umožňují volbu chování
(pokuta za porušení smlouv, nemusí být sjednána)

2) Podle závaznosti:

 Kogentní – závazná bezvýhradně platíčí norma (od slova kogere = donucovat)

 Dispozitivní – platí pouze nedohodnou-li se účastníci jinak (společenská smlouva)

Publikace právních norem

- označeny číslem a názvem, členěny do paragrafů, odstavců a písmen
Ústavní zákony
Zákony Sbírka zákonů ČR
Nařízení vlády
Vyhlášky ministerstev
Ostatní vyhlášky Věstníky

 Právní vědomí = znalost vlastního právního řádu občany

Neznalost práva neomlouvá.

Před zákonem jsou si všichni rovni.

Právní vztahy

= vztahy upraveny právní normou, kterými se mají řídit účastníci

3 složky: 1. Předmět – cíl (např. změna vlastnictví dané věci – kupní smlouva)
2. Obsah – práva a povinnosti (kupující platí, prodávající předá)
3. Účastníci – FO, PO (prodávající x kupující)

3
Právní skutečnost

= každá skutečnost, s níž právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu

Objektivní událost Právní jednání

- narození (nová FO) - jednostranné (závěť)

- úmrtí - dvoustranné (smlouvy)
- uplynutí času (dítě dospěje) - mnohostranné (valná hromada)
- přírodní událost (pojistná událost)

PRÁVO VEŘEJNÉ = stát je nadřazen ostatním účastníkům právních vztahů

PRÁVO SOUKROMÉ = stát je rovnocenným účastníkem právních vztahů

Systém práva

Právní odvětví

- zahrnuje právní normy, které spolu věcně souvisí

- Ústavní právo - fungování státu, práva občanů, rozdělení moci

- Správní právo - úprava norem, činnost státních institucí
- Občanské právo - práva a povinnosti občanů, majetkové vztahy osob
- Trestní právo
- Pracovní právo
- Finanční právo
- Mezinárodní právo

4
 Právní oblasti

I. Evropské kontinetální právo

- vychází z římského práva – psaná pravidla

II. Anglosasské / angloamerické právo

- vychází se z precedentů

III. Právo šária

- vychází z koránu – náboženská pravidla, která určují běžný život

Ústava

Základními prameny ústavního práva jsou: Ústava Čr č1/93sb, LZPS č2/93sb a ústavní
zákony.

Ústava se skládá z:

 Preambule
 8 hlav
 113 článků
Hlavy: 1. Úvodní ustanovení
2. Zákonodárná moc
3. Výkonná moc
4. Soudní moc
5. Nejvyšší kontrolní úřad
6. ČNB
7. Územní samospráva
8. Závěrečná ustanovení

5
 A) Zákonodárná moc

Parlament Čr

Dolní komora Horní komora

POSLANECKÁ SNĚMOVNA SENÁT

Tvorba zákonů

Zákon navrhuje: vláda (ministři) / poslanec, skupina poslanců / senát / krajské zastupitelstvo

 Nejdříve je zákon projednáván v poslanecké sněmovně ve výborech

 Dále je projednáván v plénu v trojím čtení (ze přítomnosti všech poslanců)
 PRO musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných
 Poté jde schválený zákon do senátu
 Pokud ho senát schválí, zákon putuje k prezidentovi, který ho podepíše nebo nepodepíše
 (Senát zákon nemusí schválit, poté se vrací do PS, kde se znovu hlasuje)

B) Výkonná moc

Prezident

- volen přímou volbou na 5 let, maximálně 2x po sobě

- může udělit amnestii a milost

Vláda

= kolektivní orgán: předseda vlády, místopředsedové, ministří resortů

Funkce:
- navrhování zákonů

- podání demise = předčasné volby do PS

C) Soudní moc

 Soudci, advokáti, státní zástupci, notáří

Druhy soudů: okresní/obvodní, krajské, vrchní, nejvyšší, ústavní