MIKROSKOPICKÁ

TECHNIKA
NAPSAL

JOSEF REJSEK,
praeparátor usťavů a klinik české lékařské fakulty v Praze

"
SE 63 OBRÁZKY V TEXTU
- ■WĚWm

DRUHÉ, UPRAVENÉ A ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ

V PRAZE

N Á K L A D E M Č E S K É G R A F I C K É U N I E A. S.
 MIKROSKOPICKÁ

TECHNIKA
Napsal

JOSEF REJSEK,
praeparátor ústavů a klinik české lékařské fakulty v Praze

Se 63 obrázky v textu

DRUHÉ, UPRAVENÉ A ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ

V PRAZE
NÁKLADEM ČESKÉ GRAFICKÉ UNIE A. S.

1 92 7.
Veškerá práva vyhrazena.

Tiskem UNIE v Praze.

 ÚVOD.

Na přání, z rů z n ý ch s tra n pronesená, ab y c h n ap sa l

p říru č k u m ikroskopické techn iky , ve k teré uvedl b y c h vše,
co po m n o h aleté praksi p o k lád á m za nejv ý h o d nější a
nejdůležitější, odhodlal jsem se t a k učiniti. V české lite­
r a tu ř e n em á m e většího o dborného díla, pouze prof. Dr.
S rd ín ko ve své učebnici histologie u v ád í s t a ť o m ik ro ­
skopické technice histologické. Vím, že n epřináším vše,
co od let o sm desátých m inulého století v to m to oboru
bylo u veřejněno. Hleděl jsem v p rv é řa d ě k to m u , ab y c h
uvedl je n skutečně osvědčené m eth o d v , o jichž do b rý ch
a spolehlivých výsledcích z v la s tn í zkušenosti sám jsem
se přesvědčil.
Celou lá tk u rozdělil jsem n a je d n o tliv é oddíly; všude
tam , k d e to za n u tn é pokládám , u v ád ím u jed n o tliv ý ch
m et hod chyby, k teré nej častěji při práci vznikají, jak o ž
i způsob, ja k m ožno se jich v y v a r o v a ti event, je o d ­
stran iti.
V oddíle ,,o fix o v án í44 a ,,b a rv e n í44 p re p a rá tů u v ád ím
náz o ry rů z n ý c h b ad a telů , jelikož m ám za n u tn é, a b y
p ra co v n ík s jich ú su d k y byl seznám en.
O d e v zd áv ám k n ih u t u t o veřejnosti, p raco v n ík ů m
v histologickém b adání, s tím p řán ím , a b y se s ta la sk u ­
teč n o u příručkou.
V Praze, v led n u 1920.

1*
 PŘEDM LUVA K D R U H É M U VYDÁNÍ
M IK R O S K O P IC K É T E C H N IK Y .

P rv n í v y d á n í t é to k n ih y bylo během jed n o h o ro ku

úplně* rozebráno, což jest zajisté nejlepším důkazem , že
k n ih y bylo jistě zapotřebí.
N a p řán í n a k la d a te ls tv í p o d áv á m veřejnosti d ru h é
vydání, ve k teré m se snažím přinésti n ěkteré kap ito ly úplně
nové, jiné jsou do p lněn y a rozšířeny.
O d evzdávám d ru h é v y d án í m ikroskopické tec h n ik y
veřejnosti s tím p řán ím , a b y nalezlo téh o ž p řijetí ja k o
v y d á n í prv n í.
V Praze, v k v ě tn u 1927.
 OBSAH.
Strana
I. O l o m u s v ě t e l n ý c h p a p r s k ů a o v z n i k u o b r a ­
z u v č o č k á c h ..................................................................................... 7
P o stu p paprsků sv ě teln ý ch v č o č k á c h ................................................ 7
V znik obrazu čo čk ou b i k o n v e x n í ......................................................... 8
Mikroskopické o b j e k t i v y .................................................................................. 10
K om bin ace č o č e k .................................................................................................11
N u m erick á a p e r t u r a ........................................................................................... 12
J a k ý v liv m á k rycí skélko na prostup sv ě teln ý ch paprsků? . 14
V liv prostředí m ezi k rycím skélkem a o b j e k t i v e m ......................... 15
Prohlížení preparátu i m m e r s í ........................................................................ 15
Zvětšení v m ik r o s k o p u ...................................................................................... 16
Zorné pole o b je k tiv u ............................................................................................ 16
I I . M i k r o s k o p a p ř í s t r o j e p o m o c n é .................................. 19
D r o b n o h l e d .............................................................................................................. 20
S tereosk o p ick ý m i k r o s k o p .............................................................................. 25
O k u lá ry ........................................................................................................................27
Projekční a m ikrofotogr. o k u l á r y ............................ 28
O b j e k t i v y .............................................................................................................. 29
P om ocn é přístroje při d r o b n o h l e d u ..........................................................32
Ultra m i k r o s k o p ..................................................................................................... 34
Přístroj k o sv ě tlo v á n í v tem n ém p o l i ......................................................35
Přístroje k m ikrosk op ick ém u k r e s l e n í ......................................................36
E d in gerů v přístroj ke k r e s l e n í ....................................................................39
Přesné m ěření m ikroskop, e l e m e n t ů .......................................................... 40
Polai L ační p ř í s t r o j ............................................................................................41
Z n ám k ovací přístroj ........................................................................................42
I I I . H i s t o l o g i c k é n á s t r o j e .............................................................. 43
N á stroje pro h istolog ick é v y š e t ř o v á n í .....................................................43
L o p a tičk y neb lžičk y h i s t o lo g ic k é .............................................................. 44
Sklen ěn é n á d ob k y k m i k r o s k o p o v á n í .....................................................44
T e k u tin y na m ikroskopická p o z o r o v á n í ................................................ 45
P ro sv ětlu jící l á t k y ............................................................................................... 46
L á tk y k ukládán í preparátů pro trva lé u s c h o v á n í .........................46
IV . V y š e t ř o v á n í z a č e r s t v a a f i x a c e ..................................48
F ixa ce p r e p a r á t ů ............................................................................................... 53
P rostřed k y f i x a č n í ...............................................................................................56
U ch ov á n í m akroskop. p reparátů v p řirozených b arvách dle
K ai e r l i n g a ............................................................................................................... 67
C h i t i n ........................................................................................................................ 67
V. O d v á p n ě n í , macerování, bílení, zažívání.
H o t o v e n í v ý b r u s ů ............................................................................. 69
Met h od y o d v á p ň o v a c í .......................................................................................69
Macerační t e k u t i n y ........................................................................................... 7 3
Z a ž í v á n í ................................................................................................................... 7 0
O d b arvování, b í l e n í ........................................................................................... 76
V ý b r u s y ................................................................................................................... 77
V I . M i k r o t o m ...................................................................................................... 8 0
M ikrotom ové n o ž e ................................................................................................8 8
6
Strana
V I I. P ř í p r a v a a m o n t o v á n í p r e p a r á t ů .......................... 90
Skélka podložní a k r y c í .................................................................................9 0
V šeob ecn é o pří pravé trva lý ch p r e p a r á t ů ........................................... 91
T rvalé preparáty m on to va n é v g l y c e r i n u ........................................... 92
M ontování v elk ý ch ř e z ů ................................................................................ 9 4
V I II. P ř í p r a v a k h o t o v e n í ř e z ů j e d n o t l i v ý c h a
sériových ....................................................................................... 95
M ethoda za lévá n í preparátů do c e l l o i d i n u ........................................... 9 5
M ethoda zalév án í preparátů do p a r a f f i n u ........................................... 98
Z alití preparátů do c e llo id in -p a r a ffin u .................................................. 103
IX . H o t o v e n í ř e z ů ................................................................................... 105
H o to v e n í jed n o tliv ý ch řezů z c e l l o i d i n u ..............................................105
S ériové řezy preparátů za litý ch v c e l l o i d i n u .................................... 107
L ep en í cello id in o vý ch řezů na b í l e k .......................................................111
P říprava k řezání z p a ra ffin u ..................................................................... 112
L epení p ara ffin ov ých řezů na skélko p o d l o ž n í ............................... 116
V a d y, v y sk y tu jící se při h otovení sériových řezů z p araffinu. . 121
X . B a r v e n í p r e p a r á t ů ......................................................................123
B a r v iv a h a em a to x y lin o v á ............................................................................... 126
K arm ínová b a r v i v a ........................................................................................ 131
B a sick é t. zv . neutrální k a r m í n v ............................................................ 1 33
A lkoh olové k a r m í n y ........................................................................................ 1 34
B a r v iv a d e h to v á ..................................................................................................135
Speciální m eth o d y b a r v e n í .......................................................................... 146
B arven í řezů centr, n e r v s t v a ......................................................................148
B arven í osového v á lce v n e r v s t v u . ....................................................... 1 54
Im pregnace o sov ých v álců s t ř í b r e m ....................................................... 1 58
B arven í gangl. b u něk centrálního n e r v s t v a .................................... 1 6 0
V yšetřovací m eth o d y na n e u r o f i b r il l y ...................................................162
N e u r o g lia ................................................................................................................168
Im pregnace chloridem z l a t n a t ý m ............................................................ 169
E la stick á t k á ň ................................................................................................. 173
B a rv en í t u k u ...................................................................................................... 177
K rev n í sušené p reparáty a jich b a r v e n í ..............................................177
B arven í řezů orgánů l y m f o i d n í c h ............................................................1 80
Granula v buňkách, o x y d a sy a p ero xy d asy ...................... 181
N ěk teré d ů ležitější reakce b o t a n i c k é ....................................................184
X I . I n j e k č n í m e t h o d a m i k r o s k o p i c k á ...........................187
P říprava barev pro m ikroskopickou in je k c i......................................... 187
V od n ý roztok berlínské m odře bez g e l a t i n y .................................... 190
P říprava berlínské m odře r o z p u s t n é ..................................... 190
B a r v a pro m odrou injekci g e l a t i n o v o u ..............................................191
Stříbrná gelatina dle H o y e r a ..................................................................... 192
P řístroje k i n j e k c í m ........................................................................................193
P říprava m ateriálu k i n j e k c i ..................................................................... 196
Injekční m eth od a c e v s tv a pro v y še třo v á n í róntg. paprsky . 198
X I I . R e k o n s t r u k č n í m e t h o d y ....................................................... 199
X I I I . M i k r o f o t o g r a f i c k ý p ř í s t r o j ..............................................205
X I V . B a r v e n í m i k r o o r g a n i s m ů ...................................................... 211
XV. S b í r á n í p l a n k t o n u .......................................................................... 218
X V I . T a b u l k a ř e d ě n í a l k o h o l u n a u r č i t ý s t u p e ň 2 20
I. O lomu světelných paprsků a o vzniku obrazu
v čočkách.
D říve, než p řisto u p ím e k popisu m ik ro sko p u a o s ta t­
ních přístro jů , n u tn o si u v ěd o m iti zá k lad n í p o jm y o lom u
sv ětla a jeho uchýlení v ů b ec a zvláště te h d y , prochází-li
rů z n ý m i čoěkami. ( -g
J a k znám o, prostoupí-li pa- j
prsek světelný z prostředí řidšího _ ---------
(vzduchu) do p rostředí h ustšíh o ~V~ . i \ i -
(skla) nebo opácně, uchýlí se, ~~ — r~~
řík ám e : s v ě t l o s e l á m e . 'j
N a přiloženém obrazci (obr. 1.) I nvz
vidím e te n to p o stu p lom u; pa- A
prsek A B , jenž p robíhá v kolmici obr. i .
ke sklu, p ro stu p u je tím to , aniž
by se uchýlil. J in a k p ap rsek a, k te rý d opadá šikm o n a sklo
v m ístě a1, uchýlí se, přecházeje ze v zd u ch u do skla. ke
kolmici, k te ro u si vedem e v bodě v s tu p u . P ři p ro stu p u
ze skla do v zd uchu lám e se opět, a to ta k , že uchýlí se
od kolmice v bodě v ý s tu p u při a-.

Postup paprsků světelných v čočkách.

N a p lan k o n v ex n í ěoěku d o p ad a jí p ap rsk y a, b, c
(obr. 2.). P ap rse k b, k te rý d o p a d á kolm o n a ěoěku, p ro ­
chází to u to , aniž by se uchýlil v bo d ě d, a při v ý s tu p u
z ěoěky jd e dále bez uchýlení. P a p rs e k a, poněv ad ž do­
p a d á kolm o n a sklo (na plochu), p o stu p u je dále ěoěkou
bez uchýlení, av ša k v bodě 1 při
k
v ý s tu p u lám e se od kolmice k a
a
v dalším p o stu p u p ro tín á střed n í
ó. p p ap rsek v bodě O. S tejn ě t a k
chová se p ap rsek c, k te rý při
c v ý s tu p u z ěoěky ta k t é ž se lám e
od kolm ice a p ro tín á střed n í p a ­
Obr. 2.
prsek opět v bodě O. Veškeré
8
p a p rs k y světelné d opadající n a ěoěku mezi body a , c, lám ou
se a sb íh ají se v bodě O. P o n ěv ad ž v paprscích světelných
jso u i p ap rsk y tepelné, k teré se so u střeď u jí v bodě 0 , n a ­
zý v á se bod te n ohnisko — focus. V zdálenost to h o to bodu
od ěoěky n a z ý v á se ohniskovou vzdáleností ěoěky, a p a ­
prsek postupující středem ěoěky,
~ k t e r ý n ev y k a zu je žádné úchyl-
Í-V V -"* \ ky, n az ý v ám e optickou osou
6 '_____ °- | ěoěkv. Veškeré pap rsk y , k teré
\ ! iiePro cházejí středem ěoěky, se
T z. Xy •k. / lám ou, a to tím více, ěím jsou
vzdálenější od centra, t. j. bližší
Obr. 3. k okraji ěoěky.
V ěoěce bikonvexní (spojce)
dochází ke dv o jím u lomu, a to ja k při v s tu p u , t a k i při
v ý s tu p u p ap rsk ů z ěoěky. P a p rs k y a, b, c (obr. 3.) d o p a ­
d ají n a ěoěku; paprsek a při v s tu p u do ěoěky se láme
v bodě 1 ke kolmici (01), při v ý s tu p u se uchýlí od kol­
mice ( 0 xk) do bodu O, to též děje se s paprskem c. P a p r ­
sek 6, jdoucí středem ěoěky, p o stu p u je bez uchýlení.

Vznik obrazu čočkou bikonvexní.

Z dříve u v ed en éh o vidím e, že v šechn y p ap rsk y v y c h á ­
zející z je d n o h o a téh o ž b o d u lám o u se při p ro s tu p u
ěoěkou, a o p ět v jed n o m a tém že bodě se sbíhají. N a to m to
základě možno si v y -
světliti v znik obrazu £
ěoěkou. P ře d m ě t m ůže
se n alézati v r ů z n é -----
vzdálenosti od ěoěky.
bu ď mezi ní a ohniskem, &
nebo za ohniskem . P ři- o b r . 4.
hlédnem e k příp adu ,
kde se p ře d m ě t a b (obr. 4.) nalézá za ohniskem. Z bodu a
v s tu p u je pap rsek do ěoěky, lám e se n ejdřív e ke kolmici
a při v ý s tu p u z ěoěky se zase uchýlí, a to od kolmice do
o h n isk a 0 ' a p o stu p u je dále. T otéž se děje s paprskem b,
k d e p ap rsek se d v a k r á te lomí a prochází poté ro vněž
ohniskem . Z obou bodů a, b jd o u rovněž paprsky, k teré
p ro jd o u střed e m ěoěky, aniž by se u ch ý lily , a v dalším
p o s tu p u kříží se s p ap rsk y procházejícím i ohniskem, a to
v b o d e c h a', b'. T ak p o v stal obraz a b, a t o obraz obrá-
 ceny, skutečný, k te rý m ožno n a m a tn o u skleněnou desku
z a c h y titi (kom ora fotografického ap a rá tu ). T en to obraz
u m ikroskopu v zniká v objektivu.
V d ru h é m p říp ad ě n alézá se p ře d m ě t mezi ěoěkou a
je jím ohniskem . Z b o d ů a , b (obr. 5.) d o p ad a jí p ap rsk y
n a ěoěku, lám ou se do ohniska 0 ' a pokračují dále zá­
ro v e ň s p ap rsk y jdoucí mi .. ď
střed e m čočky, k teré se Ar* ^
nelám ou. Prodloužím e-li • .
si t y t o p ap rsk y ve sm ěr j i
kde se nalézá p řed m ět, \ 0f ^ -
tu křižují se v bodech I
a ' 9 b \ Pohlížíme-li do lu- [ J
pv, t u se zdá, že pap rsk y i . .. V
v y ch ázejí z o b razu před-
m ě tu a ne z p ře d m ě tu "" b1
sam ého, vidím e obraz obr. 5 .
zdánlivý, virtueln í obraz
zvětšený, přím ý. T en to p říp ad o d eh ráv á se v o kuláru
m ikroskopu. N a základě tě c h to dvou pouček: 1. z p ře d ­
m ě tu nalézajícího.se za ohniskem d á v á čočka bikonvexní
s k u te č n ý či reelní obraz, a za 2. z p ře d m ě tu nalézajícího
se mezi ohniskem a čočkou (spojkou) v y tv o ří se obraz
v irtu eln í, zvětšený, možno si sestaviti t. zv. d io p trick ý
m ikroskop. T en to sestáv á ze dvou bikonvexních čoček,
jejichž optické osy se k ry jí v jedn é linii (tvoří společnou
osu). Čočka A (obr. 6.),
k te rá jest blíže p řed m ě­
B tu , n a z ý v á se objektiv,
čočka B , k te ro u pohlíží­
6 m e n a obraz čočkou A
v y tv o ře n ý , n a z ý v á se
o o k u lár (očnice). Z p ře d ­
m ě tu a b, k te rý nalézá
se za ohniskem silně vy-
pouklé čočky, vznikne
ssk
k u te čný
teěn p ře v rác en ý
obraz a' b \ k te rý m ož­
no n a m dlou desku za-
ch y titi. Očnicí B d ív á­
m e se n a obraz a1 bl,
k te rý byl p ro m ítn u t
Obr .6. mezi ohnisko a čočku
10
o kuláru, a tím to o kulárem zvětším e s k u te č n ý obraz ob­
jek tiv e m p o v s ta lý ( a " fc").

M ikroskopické objektivy.
O b je k tiv m ik ro sk o p u , ja k m ožno nejlépe se p ře sv ěd ­
čiti n a p rů řezu (obr. 7.), s e s tá v á z n ě k o lik a čoček rů z n ě
b ro u šen ý ch a rů z n éh o zakřivení. V šecky čočky d o h ro m a d y
tv o ří je d n u b ik o n v ex n í čočku o m alé o p tick é délce, a
všecky m usí b ý ti s e s ta v e n y v jed n é a též e ose. T a k t o
s e sta v e n á čočka m u sí v y tv o ř iti s k u te č n ý o b raz předm ětu,,
k te rý se nalézá za ohniskem .
J a k již bylo uvedeno, v šecky paprsky*
do p ad a jíc í n a čočku, m a jí se lá m a ti v oh­
nisku. P ra x e v š a k uk ázala, že to m u t a k
není. T a to fy sikální p o u čk a p latí jen p ro
čočky s velice m a lý m zak řiv en ím , to tiž
p ro tv , k teré p ře d s ta v u jí ú sek y koulí o v e­
lik ý ch polom ěrech, neb o p ro čočky velice
te n k é . P ř i čočkách s m a lý m poloměrem*
velice zak řiv en ý ch , v idím e, že p a p r s k y
procházející o k ra je m čočky, lám o u se
d ale k o více než p a p rs k y blíže optické osy
procházející. U čoček t a k t o sestav e n ý ch
obr. 7 . n e v y tv o ří se jed n o ohnisko, n ý b rž celá
ř a d a ohnisek, v la s tn ě o h n isk o v ý p ro sto r.
N á sle d k e m to h o n en í obraz čistý, zřetelný, a čím
v ě tš í zakřivení, tím o strosti a zřetelnosti u b ý v á . V a d u
t u t o n a z ý v á m e s f é r i c k o u a b e r a c í . T éto v a d ě
m ožno odpom oci rů z n ý m bro u šen ím je d n o tliv ý c h čoček
o rů z n ý c h polom ěrech, n ebo zm enšením u h lu otev řen í
čočky (to je s t úhel, jehož v rcholem je s t ohnisko a je h o ž
r a m e n a tv o ře n a jso u p a p rs k y jdoucím i ok ra ji čočky).
V šak tím , že zm enším e úh el otevření, to tiž tím , že
o d stran ím e veškeré p a p rs k y o k rajem čočky procházející*
ztrácím e velice m n o h o n a světle. T a k jed n o zlo n ah ra z u je m e
d ru h ý m , a p on ěv ad ž zv ětšením u b ý v á světlo sti v k v a d r a ­
tick ém pom ěru, n u tn o při silném zvětšení p o užiti co m ožno
n e jv ě tš íh o o tev řen í uhlu, a b y p ře d m ě t b y l d o s tateč n ě
osvětlen.
D říve již bylo u v ed en o , že veškeré p a p rsk y , p ro c h á ­
zející bik o n v ex n í čočkou, lám ou se do ohniska; nebyl v š a k
b rá n zřetel k to m u , že se t a k děje jen s p a p r s k y světel-
 11
n ým i a že k až d ý sv ětelný p ap rsek jest složen z rů zn ý ch
b a re v n ý c h p aprsků, ze k te rý c h m á k až d ý jinou délku
vlny. Čočku m ožno považovaťi za systém hranolů, při p ro ­
s tu p u lám ou se p ap rsk y a v y tv o ří celé b arev n é vidm o,
z nichž p ap rsk y červené lám ou se nejm éně, fialové nejvíce
(obr. 8.). N ásledkem to h o u tv o ří se pro různé barevné
p ap rsk y rů z n á ohniska, p o v stáv á několik ohnisek, obrazy
p ře d m ě tu se tu d íž n ekry jí přesně, při čemž obdržím e n a
okrajích obrazu barevné orám ování. T u to v a d u okrajového
zab arvení n az ý v ám e c h r o m a t i c k o u v a d o u . T éto
v ad ě d á se odpom oci spojením dvou čoček, a to je d n é
b ikonvexní a jedné konvex-konkávní, z nichž k až d á jest
zh o tovena z jiného skla, a to je d n a ze skla korunového*
d ru h á flintového. P o- ,
něv ad ž každé sklo
m á jin ý lom, v y ro v n á
se p oněkud vzájem n ě
lom ivost paprsků, a
čočka stá v á se achro-
m atick o u .
T outo kom binací
různě broušených a obr. 8.
z různ éh o skla sesta­
ven ý ch čoček korriguje se v a d a chrom atická. Vidíme-li
u t a k t o kom bin o v an ý ch čoček, hlavně za d o p ad u poně­
ku d šikmo n apadajících paprsků, m o d rav ou část sp e k tra
n a okrajích, t u pravím e, že čočka jest překorrigována, vi­
díme-li však, že p řevládá červená nebo žlu tá část s p e k tra
na okrajích, p ak jest čočka podkorrigována.
Čočky, u nichž jest dle m ožnosti o d straněn a ja k sfé­
rická, t a k i chro m atick á v ada, nazý v ám e čočkami aplana-
tick ý m i. V ada sférická není v šak u t a k t o kom b in ov an é
lupy ap la n atick é úplně o d stran ě n a pro všechny p ap rsk y
na čočku dopadající, n ý brž jen pro p ap rsk y dopadající
v u rčitém uhlu. Čočka a p la n atick á m á 2 body, pro k teré
jest aplanasie úplně v y ro v n á n a a k teré n az ý v ám e apla-
n atick ý m i ohnisky jedné čočky. P ro všechny o statn í p a ­
prsky, d o p adající v jiném směru, pod jiným uhlem , je s t
čočka buď pře- neb podkorrigována.

Kombinace čoček.
Vezměme kom binaci tří čoček, střední bikonvexní ze­
vních plankonkávních, t u vidíme, že obě ohniska nalézají
12
se n a téže stran ě čočky, a p ro to hodí se t a t o kom binace
p ro obyčejné lupy. Je-li kom binace tak o v á , že v n itřn í
čočka jest b ikonkávní a obě zevní bikonvexní, t u aplana-
tic k á ohniska jsou n a rů z n ý ch s tra n á c h čočky, a té t o
kom binace se s v ý h o d o u užívá pro projekční a p a rá ty . A by
n ev y ro v n ala t a t o v a d a , m usela by rů z n á skla (flintové a
korunové) a jich lom ivost b ý ti tak o v á , a b y p ap rsk y p ro ­
cházející kon k ávn í čočkou, k te rá lám e p ap rsk y v opáč-
ném sm ěru než bikonvexní, v každém bodě obou čoček
nav zájem si odpovídajících byly lám án y úplně souběžně.
P a p rs k y v konvexní čočce poblíž okraje lám ou se nejvíce,
m usely b y se te d y v čočce k o n k áv n í lá m a ti nejm éně, a
o p ě t ve středu, kde jsou lám án y nejm éně, m usely by se
v ko n k áv n í čočce lám ati nejvíce, ab y se v y ro v n a l lom
obou m íst ja k n a okraji, t a k i v centru. P o n ěv adž ale lom
a ro zklad p ap rsk ů n a b arevné sp ek tru m není souběžný,
t u docházím e k to m u , že čím dokonaleji od stran ím e v a d u
ch ro m a tic k o u (různým sklem, broušením ), tím více zv ě tšu ­
jem e v a d u sférickou a naopak. V praxi není možno docíliti
nap ro sté h o o d stranění obou vad. Abbé n az ý v á tu t o v a d u ,
k te rá p o v stáv á od stran ěn ím chrom asie pro všechny p a ­
p rsk y m imo centrální na ú k o r v a d y sférické, ch ro m a­
tickou differencí sférické aberace. A však i té to v ad ě
hledí se odpomoci, a to kom binací čoček v horní a dolní
polovině ob jektivu . K a ž d á z t é to poloviny musí b ý ti pro
sebe k orrigována. Odstraní-li se sférická v ad a , zb ý v á ještě
c h ro m a tic k á; střed jest vy rov n án , ale poněvadž m odré p a ­
p rsk y d áv a jí větší obraz než červené, vidím e n a okraji
m odré zabarvení, díváme-li se obyčejným okulárem do
m ikroskopu. Aby se té to chrom asii odpomohlo, staví se
o k u láry ta k , že kom binací čoček v okuláru zvětší se obraz
p a p rsk ů červených více než m odrých a p a k oko v n ím á
obraz n ezbarvený. O kuláry ty to , poněvadž kom pensují
u rč ito u v ad u , n az ý v ají se o kuláry kom pensační. T ěchto
o k u lárů používá se při o b jektivech ap o chro m atick ý ch a
b ý v a jí vžd y h o to v en y k u rč itý m o bjektivům , a b y sk u ­
teč n ě kom pensovaly jejich v ad u .

Numerická apertura. — Rozlišovací schopnost objektivu.

Velmi důležitou složkou v m ikroskopii jest t. zv.
rozlišovací schopnost o bjektivu, k te rá je s t odvislá od n u ­
m erické ap e rtu ry . Iv sp ráv n ém u pochopení té to n u m .
aper. m itn o si uv ěd o m iti, že m ikroskopické vyšetřen í děje
se h lav n ě za prostu p u jícíh o osvětlení, při čemž v y š e třo v a n é
o b je k ty jsou prů sv itn é. P ro stu p u jíc í p a p rsk y d o p ad a jí n a
p re p a rá t, jsou n a n ep rů sv itn ý c h m ístech zadržovány, n a
jin ý ch m ístech jsou částečně p ro p o u štěn y . Leč v ě tš in a
p ap rsk ů n a ok rajích rů z n ý c h tk á n í, (které tv o ří jakési
m řížkování), se lám e, dochází k lomu a interferenci sva-
zeěků sv ěteln ý ch p ap rsk ů , k te ré v y tv o ří celé d u h o v é
sp ek tru m . J d e tu d íž o ce n tráln í bílý svazek sv ěteln ý a
kolem něho o svazečky rů zně silně lám an ý c h paprsků,,
k teré v y tv á ří b arev n é s p e k tru m . (Velmi dobře m ožno
te n to ú k az pozorovali při silnějším zvětšení n a „p leuro-
sigm a an g u l.“ a jiný ch d iatom aceích, jichž p an cíř sestáv á
z velice jem n éh o m řížkování. O dstraním e-li o kulár a po-
hlížíme-li do m ikroskopu, t u vidím e n a d o b jektivem obraz,
kde vedle ěistě bílých m íst sp atřím e nejkrásnější d u h o v é
zbarvení.) J a k Abbé dokázal, m ožno jen t e h d y docíliti
přirozeného obrazu velmi je m n ý c h s t r u k tu r m ikroskopic­
kých, kd y ž vedle cen tráln íh o svazk u světelného i okolní
u chýlené svazečky jso u ’ zach y ceny o b jek tiv n í čočkou.
Čím jem nější s tr u k tu r y n alézám e v p re p ará te ch , tím
více se světlo n a s tra n y láme, a t u jest jasno, že rozlišo­
vací schopnost o b je k tiv u je s t závislá od úh lu tv o řen é h o
optickou osou a o k ra jo v ý m i p ap rsk y , k teré m ůže ob jek tiv
ještě z a c h y titi (úhel otevření objek tivu ). Dle A bbého jest
rozlišovací schopnost složitého m ikroskopu ú m ě rn á sinu
z poloviny úh lu o tevření o b jek tiv u . T e n to pom ěr se zove
,,nu m eric k á a p e r tu r a o b je k tiv u 46. N u m eric k á a p e rtu ra je s t
tu d íž m ěrou rozlišovací schopnosti o bjek tiv ů . Je-li U úhel
otevření, n in d ex lom u prostřed í mezi skélkem a o b jek ­
tiv em , t a k je s t n. a. = n . sin P ra v id le m se p o čítá
již před em s polovicí sinu úhlu o tevření a značí se a p e r­
t u r a = n . sin U. U suchých o b jek tiv ů , k de nalézá se mezi
skélkem a o b jektiv em vzduch, m ůže b ý ti a p e rtu ra n a ­
n ejv ý še 1, p ra k tic k é použití v y k a z u je v šak ap e rt. 0*95.
U vodní im m erse, kde jest index lom u v o d y 1-33, m ůže
b ý ti ap ert. nejvýše 1 1 5 , u hom ogenní im m erse, kde za p ro ­
střed í slouží cedrový olej, jehož index lom u jest 1-515, jest
a p e rtu ra 1-40. Použijem e-li šikm ého osvětlení p re p a rá tu ,
m ožno rozlišovací schopnost o b jek tiv u ještě zvětšit i. Obdr-
žíme-li při obyčejné a p e rtu ře o b je k tiv u nejm enší dosaži­
te ln o u jasn o st elem entů 0-0004 m m , m ožno při šikm ém
14
osvětlení do sáh n o uti ještě ostrosti elem en tů 0 0002. T o ­
h o to šikm ého osvětlení m ožno použiti jen ve specielních
p říp adech .

Jaký vliv má krycí skélko na prostup světelných paprsků?

P a p rs e k sv ěteln ý, od ražen ý od zrcadla, d o p ad á 11a
skélko, a poněv ad ž přichází z pro střed í řidšího (vzduchu)
do hustšího (skla), uchýlí se ke kolmici, při v ý s tu p u do
v z d u c h u lám e se od kolm ice (obr. 9.). N a obraze vidím e,
že čím šikm ěji d o p a d á sv ěteln ý p ap rsek n a spodinu skla,
tím více se u chy lu je při v ý s tu p u . Prodloužím e-li si sm ěr
v y stu p u jíc íc h p ap rsk ů , vidím e, že p a p rs k y blíže stře d u

Obr. 9 .

p ro stu p u jící p ro tín a jí se se stře d n í osou v m ístech níže

uložených (p') než p a p rsk y šikm é p ", a sty čn é body b udou
tím výše uloženy, čím p ap rsk y jsou šikmější. Tím p o v s tá v á
celá řa d a bodů, to tiž obraz p ro ta ž e n ý od s třed u k okraji,
t. j. dochází ro vněž ke sférické aberraci. A v šak s ro v n á ­
me-! i lom p a p rsk ů ve spojce, kde dochází ke sférické a b e r­
raci, vidím e, že p a p rs k y blíže o k ra je pro stu p u jící více se
lám o u a obraz zd á se b ý ti uložen hlouběji, čím blíže
k cen tru , tím m éně se lám o u a obraz se jeví výše, tu d íž
p ra v ý o p ak od lom u ve skélku krycím ; působí te d y sklo
11a p re p a rá tě přím o přek o rrigo v án í o b jek tiv u .
Z obrazu to h o to je s t záro v eň jasno, ja k m noho s v ě tla
od zrcad la odraženého přichází n a zm ar. U ch ýlených p a ­
p rsk ů nem ožno využiti n a osvětlení p re p a rá tu , n eb o ť v eškeré
šikm o do p ad ající p ap rsk y m inou čelní ěoěku o b jek tiv u . Z a ­
v ed en ím osvětlovacího přístroje, A b béova kondensoru, o d ­
pom ůže se té to vadě. P a p rs k y od zrcadla odražené d o p ad n o u
 15
n a spojku kondensoru a zde, jsouce do ohniska lám án y ,
v y tv á ří m o h u tn ý kužel světelný, k te rý osvětlí pozorovaný
p ře d m ě t.

Vliv prostředí mezi krycím skélkem a objektivem.

Obraz 10. znázorňuje p rů b ě h paprsk ů , k teré p ro sto u ­
pily p re p ará te m a krycím skélkem u rů zn ý ch o bjektivů,
a to: A — u o b jek tiv u suchého, B — u vodní im merse,
€ — u hom ogenní immerse. U všech světelné p ap rsk y p ro s tu ­
pují stejně; u suchého o b jek tiv u , ja k vidno, nejkrajnější
p ap rsk y nepřicházejí do ěelné ěoěky, n ý b rž jsou úplně
re flek to v án y . U vodní im m erse jsou zachyceny již všechny
A

■n-^515

Obr. 10.

s tře d n í p ap rsk y i okrajové, až n a nej krajnější. U hom o­

g enní im m erse veškeré označené p ap rsk y m ohou býti po­
j a t y do čelní ěoěky o b jektiv u , pon ěv ad ž se neuchýlí na
své cestě procházejíce m ediem , — cedrovým olejem —
k teré má skoro te n tý ž lom ja k o sklo.

Prohlížení preparátu immersí.

P ři silném zvětšení — im m ersí v odní nebo homogenní
(olejovou) — jest n u tn o mezi čelní ěoěku o b jek tiv u a
p re p a rá t vsunou ti k a p k u cedrového oleje (při vodní im-
mersi — k a p k u vody), z té příčiny, a b y bylo zam ezeno
uchýlení paprskii p re p ará te m prostouplých. Cedrovým
olejem , k te rý m á přibližně tu té ž lom ivost jak o sklo, p ro ­
stoupí p ap rsk y světelné, aniž b y se uchýlily, a světelný
kužel skrze p re p a rá t do o b jek tiv u vnikající nedozná žá d ­
ného zeslabení. Při osvětlení pro im m ersi m á se použiti
plochého zrcadla, při p re p a rá te c h zb arvených (bakteriích)
záro v eň plného otevření kondensoru.
16
Zvětšení v mikroskopu.
Zvětšení v m ikroskopu jest závislé pouze n a o b jek ­
tiv u ; te n to zv ětšu je — sp ráv něji rozlišuje — je d n o tli­
vosti v p řed m ětu . (R ozlišování jest závislé n a svazeěcích
světelných.) O braz p o v s ta lý o b jek tiv em jest velm i m alý
a p ro to n u tn o n a obraz pohlížeti okulárem , k te rý reelní
obraz o b jek tiv u zvětší — rozšíří — a u sn ad n í pozoro­
v ání. O kulár působí podobně ja k o projekění přístroj. D ia ­
positiv možno rů zně zv ětšo v ali projekčním přístrojem , bu ď
použitím různě silných ěoěek projekčních nebo zvětšením
v zdálenosti projekění desk y od a p a rá tu . P rá v ě t a k m ožno
zm ěnou o k uláru nebo prodloužením tu b u s u u m ikroskopu
zm ěniti zvětšení obrazu. R ů z n ý m zvětšením n ep o stře h ­
nem e v š a k více je d n o tliv o stí a detailů , než kolik jich vi­
dím e n a d iap o sitiv u nebo n a obraze p ov stalém objek tiv em .
J e n to, co o b jek tiv v m ik rosk o p u rozlišil, možno okulárem
rozšířiti za příčinou zřetelnějšího vidění.

Zorné pole objektivu.

K a ž d ý o bjek tiv m á své zorné pole. Obr. 11. nás n e j­
lépe poučí o jeho p rů m ěru (o b razy jsou m ikrofotografie
m ik ro m etru , pořízené ve výši tu b u s u , kd e v zn ik á reelní
obraz, v přirozené velkosti).
Čís. o b jek tiv ů
(Reichert) . . . 2 3 4 5 6 8 12
Zorné pole v m m
(P rů m ěr) . . . 4-5 2-3 1*65 0-63 0-53 0-39 0-23
Zm enšení zorného
pole n asa zen ý m
okulárem *) čís.
III. v mm .. 3*3 1-65 1-2 0-46 0-39 0-28 0 17
V lastní zvětšení
o b jek tiv u . . . 3-6X 7X 16X 3 9 x 46X 68X 100X
Vlastní zvětšení
ok uláru čís. .. I II III IV V VI V II
3X 4X 5*5X 7X 9X 12X 20X
Známe-li v lastn í zvětšení o b jek tiv u a o ku láru, t u
možno si lehce v y p o č íta li sku tečné zvětšení v m ikroskopu.
* N asazen ím okuláru zm enší se zorné p ole n ásledkem vlo žen éh o
stín ítk a m ezi obě ěoěk y okuláru.
 17
O b jek tiv 4 m á v lastn í zvětšení 16, okulár I I I 5-5, t u
obdržím e zvětšení 16 X 5*5. . . . 8 8, tu d íž přibližně 90 X .
P ro p ra k tic k o u p o tře b u jest vždy n u tn o v y já d řit i p ři
vyobrazení, jak éh o o b jek tiv u a ok uláru bylo použito, a
n e u d á v a t! zvětšení v číslech. T a k n a př. údaj zvětšeno
100 x nic* nepraví, n e b o ť to h o to zvětšení m o h u dosáh-
n o u ti všem i o b jek tiv y , pozm ěním -li okulár, při to m jest
mi znám o, že o b jek tiv 2 nebo 3 nerozliší mi p ře d m ě t ta k ,
ja k obraz v y k azuje.
J a k z uveden éh o
v y sv ítá, je st zvětšení
v m ikroskopu závislé na
rozlišovací schopnosti
o b jektiv u , to tiž n a veli­
kosti n um erické a p e r­
tu ry . Z té příčiny n u tn o
p řen ésti zvětšení n a ob­
je k tiv . P ro větší zv ě tše­
ní n u tn o v žd y použiti
silnějšího o b jek tiv u a
slabšího okuláru, ale
n ik d y ne n aop ak . P ři
slabších ob jek tiv ech a
silnějších o kulárech n e ­
obdržím e n ik d y o strý ch
o b razů jem n ý ch s t r u k ­
tu r. P ro obyčejné p ro ­
stu p u jíc í světlo jsou v eš­
keré o b je k tiv y u p ev n ě­
n y n a tu b u s u určité dél­
ky, a to 160 f u r a .N a tu to
délku jsou veškeré ob­
je k tiv y přesně zařízeny.
R o v n ěž t a k všech n y o b je k tiv y jsou sestav en y p ro
u rč ito u tlo u š ťk u krycích skélek a to : 0*17— 0-18 m m .
U slab ý ch o b je k tiv ů su ch ý ch n eshledám e žádné ú jm y n a
ostrosti, použijem e-li tlu stších skélek, av ša k p ro středn í
a silné o b jek tiv y n u tn o uv ed en o u tlo u š ťk u dodržeti
(u a c h ro m á tů od ě. 5 výše, u a p o c h ro m á tu od 8 m m ).
P ro d lo u žením tu b u m ožno po n ěkud k o rrig o v ati v a d u
vzn iklo u tlo u š ťk o u skélka (u tlu stších skélek tu b u s v s u ­
n em e — zk rátím e — u slabších prodloužím e — v y s u ­
nem e). J i n a k op ravím e u v ed e n o u ch y bu u silných suchých
R e j s e k , Mikroskopická technika. 2
18
o b je k tiv ů a u v o dní im m erse zařízením o b jek tiv ů s kor-
re k čn ím k ru h e m (viz str. 30.).
P ro běžnou p o tře b u uv ád ím e ta b u lk u , kde jsou za­
neseny h o d n o ty dílků okulárního m ik ro m e tru (okulár I I
s m ik ro m etrem , 1 m m dělen na 10 dílků) pro rů zné
achro matické o b jek tiv y . P ro o b jek tiv y a p o -
c h r o m a t i c k é u žív á se m ik ro m ilim etru v okuláru 6.
F a Reichert. F a Leitz.
A c h r o m. o b j e k t i v . A c h r o m a t y.
mm mm
00 ........................... 0*0094 0 ........................... ..... 0*133
0................................. 0 0494 1 ................................ 0-0487
la I c ....................... 0 0410 2 ................................ 0-0274
1 6 . . . . 0*06— 0*0473 3 ....................................0*0153
1 a 2 0*0338 4 ................................ 0-0085
3 0*161 5 ................................ 0-0050
4 0*0098 6 ................................ 0*0035
4 6 ........................... 0 0092 7 ................................ 0-0025
4 c ............................... 0*0121 1 (7. . ) vodní im m. 0/003
5 0*0046 1 /1 2 0-0016
5 b ........................... 0-0092
6 0-0032
6 b ........................... 0-0036
7 a ........................... 0-0028
8 a ........................... 0-0023
8 a * ....................... 0*0025
186** 1/12 . . 0-00158
Apochrom áty Apochromáty
(m ik ro m etr okulární VI). (o kulár VI).
16 m m ................ 0*0137 16 mm 0*0146
8 m m ................ 0-0079 8 mm 0-0076
4 m m ................. 0-0035 4 mm 0-0037
3 m m ................. 0-00256 3 mm 0-00268
2 m m .....................0*00164 2 mm 0-0018
1-5 m m . . . . 0-00127
P on ěv ad ž však broušení a s ta v b a rů z n ý c h o b jek tiv ů
není té m ě ř n ik d y n a p ro s to stejná, jest n u tn o pro d ů le­
žitá m ěření použiti o b jek tiv n íh o m ik ro m ilim etru a zjistiti
p ředem h o d n o tu dílků m ik ro m etru okulárního při různém
v ý t a h u tu b u s d o tý ěn ý m i o bjektivy. (Viz ta k é str. 40.
P řesn é m ěření.)
 19

II. Mikroskop a přístroje pomocné.

Optické přístroje.
Nej jednodušší op tick ý přístroj, k teréh o se p oužívá
k zvětšení, jest lupa. P o u žívám e vesm ěs lup a p la n atic-
kých, k teré dovolují zvětšení 2- až 15násobné. L u p y jso u

Obr. 12.

uloženy do kovové neb rohové o bjím ky, ke k teré je s t p ři­

pevněno d rž á tk o (obr. 12.). J in é zařízení záleží v to m , že
lu p a s objím kou je p řip ev n ě n a n a ozubenou lištnu, k te rá
je st p řip ev n ě n a n a p ev ném s to jan u ; ozubeným kolečkem
je s t m ožno lištn u a s ní
spojenou lupu do různé
v ý šk y za sta v it i. N a s to ja ­
n u jest p řip ev n ěn stolek
se skleněnou deskou, pod
k te ro u jest u m ístěn o p lo ­
ché zrcadlo. U něk terých
p řístro jů jsou ještě zavěše­
n a po stranách opěradla
pro ruce pracujícího (obr.
13.). T a k to zařízené lu p y
jso u v ed e n y pod n ázvem
praco v ních ci p rep araěn ích
lu p (t. zv. jed n o d u ch é mi- o b r . 13.
2*
20
kroskopy). T y to jsou ta k zhotoveny, že možno u nich
lupy vym ěň ov at! a t a k docíliti zvětšení až lOOnásobného.
Těchto pracovních lup užívá se ponejvíce v zoologii, bo­
tanice a jsou ještě pro specielní práce o p a tře n y rů zn ý m
zařízením.
N asadím e-li jedn o d u ch o u ap la n atick o u lupu na delší
rouru, a nalczá-li sc pozorovaný p ře d m ě t mezi ohniskem
coěky a čočkou, t u objeví se v rouře zvětšený převrácený
obraz p řed m ětu , k te rý možno na m dlou desku zachytit!:
položíme-li n a horní okraj ro u ry novou ěoěku — spojku —
tu zvětším e si obraz lupou vzniklý, a t a k docházím e ke
složitému m ikoskopu v nejjednodušší formě. O braz p ře d ­
m ětu ve složitém m ikroskopu jest o b d ob n ý s obrazem
v rovném zrcadle — obraz obrácený.

Drobnohled. (Mikroskop.)
Velice z a jím a v á jest historie a vý v in m ikroskopu a
srovnání m ikroskopu m oderně v y p ra v en éh o s m ikrosko­
pem století 17. a dříve (obr. 14.). Není však tře b a ani t a k
nazp ět pohlížeti; srovnejm e jen m ikroskop z let šedesá­
tý c h m in. stol. H la v n í snahou při ko n stru k ci m ikroskopu
bylo zlepšování optického zařízení, které se neustále zdo­
konalovalo. N ejvětší zásluha dnešního zdokonalení m ikro­
skopu náleží neim av ném u b ad a teli prof. A b b é m u po
stránce fysikální, n a druhé stran ě p ak zdokonalování
d ru h ů skel, ze který ch se coěky pro m ikroskop zhotovují.
R ůzné firm y v y rábějí různě sestavené m ikroskopy.
V principu skládají se vesměs ze s tativ u , k terý spočívá
na těžké noze. N a s ta tiv u jest upev n ěn podložní stolek,
k terý m á u p ro střed otvor, k u d y prochází světlo od zrcadla
pod stolkem um ístěného odražené. T ím to zrcadlem, k teré
b ý v á prav id eln ě n a jedné stran ě rovné, n a druhé du té,
možno v různých polohách poh y b o v ati. H orní ěást s ta tiv u
nese objímací rouru, ve k teré se posunuje t. zv. tu b u s,
na k te rý se připevňují ěoěky. D o horního konce tu b u s u
vsouvá se okulár — oěnice, n a dolejším konci připevní
se ob jek tivy .
P ři to m to jed no d u ch ém zařízení m ikroskopu musí se
tu b u s při m ikroskopování zasouvati do žádané vzdále­
nosti o b jek tiv u od p re p ará tu , tak ž e tu b u s pohybem v po­
délné ose o táčivým pozvolna v su nujem e dolů a cvikem
možno o dhadnout!, do jaké vzdálenosti možno při to m
 21

k te r é m o b je k tiv u t u b u s k p r e p a r á tu přiblížili. N esm í se

n ik d y t u b u s p řím o od sh o ra dolů tla ěiti, tím m ohli b y ch o m
n e je n p r e p a r á t, ale i o b je k tiv n á ra z e m zničiti. P ři k aždé
v ý m ě n ě o b je k tiv u n u t n o t u b u s o p ě t š ro u b o v ité n a h o ru
v y s u n o u ti, o b je k tiv z t u b u s u v y jm o u ti, n o v ý v s a d iti a
o p ě t š ro u b o v ité o p a t r n ě d o lů p o s u n o u ti. J e m n é za sta v e n í
děje se t. zv. m ikro-
m e tric k ý m šro u b e m .

Obr. 15. P ů v o d n í s n ím e k
d r o b n o h le d u J . E v . P u r k y n ě
Obr. 14. z d o b s t u d ijn íc h .

& D o o tv o ru v e sto lk u , k t e r ý m světlo prochází, m ožno

v k l á d a t i v lo žk y s o tv o re m rů z n é h o p rů m ě ru . V ložky t y
nazývám e c l o n k y — s t í n í t k a . T o jsou t. zv.
v á lc o v á s tín ítk a . U n ě k te r ý c h m ik ro s k o p ů n e v k lá d á m e
t ě c h to vložek; n a m ís to n ic h n ale zn em e po d s to lk e m ex ­
c e n tric k y uloženou k ru h o v o u d esku s rů z n ě v e lk ý m i
o tv o ry , k te ro u m ožn o o táě eti, a p o u žijem e p a k clon k y
d le lib o sti (obr. 16.).
22

T a k o v é to je d n o d u c h é m ik ro s k o p y v y rá b ě jí dosud v eš­
k e ré firm y , a m á-li m ik ro sk o p t a k o v ý d o b ře seřízené
o p tick é zařízení, hodí se ke v šem d ro b n o h le d n ý m p racím ,
ov šem z trá c í p ra cu jící m n o h o času při v ý m ě n ě o b je k tiv ů
a v s o u v á n í t u b u s u . T ě m to n e v ý h o d á m hledělo se o d p o ­
m oci rů z n ý m i z m ě n am i n a k o n s tru k c i p řístro je.
P r v n í ú p r a v a záležela v to m , že bylo o d s tra n ě n o ru č n í
p o so u v án í tu b u s u tím , že n a t u b u s p řip e v n ě n a b y la o zu ­
b en á l i š t n a , d o k te ré z a p a d á ozub en é kolečko, k te-

Obr. 1G. Obr. 17.

r ý m m o žn o t u b u s p o so u v ati n a h o ru a dolů. T ím je s t
u s n a d n ě n o h ru b é z a s ta v e n í o b je k tiv u ku p re p a rá tu . B y lo
shled án o , že o světlení je d n o d u c h ý m z rc á tk e m je s t velice
slabé, h lav n ě při silnějším zvětšení. P ro to byl zřízen osv ětlo ­
v ac í p řístro j, k te r ý se sk lád al z je d n o d u c h é , silné v y p o u k lé
ěoěky, t . zv. k o n d en so ru , k t e r ý se v su n u l do o tv o ru v e
s to lk u . S větlo, od z rcad la odražen é, se lám alo v k o n d e n ­
so ru a m o h u t n ý kužel s v ě te ln ý osvítil p re p a rá t. S tin ítk a
n a d k o n d e n so re m z ů s ta la .
M nohé m ik ro sk o p y b y ly příliš v y so k é a p o z o ro v atel
m usil se n a m á h a t i a m ik ro sk o p o v at! v nep řiro zen ém polo­
žení a s e h n u tí h la v y . T a to v a d a o d s tra n ě n a tím zp ů so b e n u
 23
že s t a t i v m ožno kolem n ý tu v m íste ch sto lk u se n alézají­
cího do rů zn é polohy sklopili a v té t o poloze u p e v n iti
(obr. 17.).
Velkou d ů ležito st při m ik ro sk o p ov án í m á osvětlení.
Děje-li se to to osvětlení pouze odrazem od plochého
zrcadla, tu jest pro silnější zvětšení to to osvětlení velice
n ed o state čn é; p o n ěk u d bylo to m u odpom oženo vložením
kondensoru. A však ani t a t o je d n o d u c h á ěoěka nestaěila.
P rofesor Abbé sestavil zv láštn í osvětlovací p řístro j,
k te rý se ta k é po něm n a z ý v á , a k te rý u m ístě n jest pod
stolkem m ikroskopu. T en to p řístroj s estáv á z ko m b in ace
čoček velice k rá tk é h o ohniska, k teré světlo od zrcad la
odražené spojí v sv ěteln ý kužel osvětlující p re p a rá t. P od
čočkam i jest irisové stin ítk o , k teré se sk lád á z poloměsíě-
k o v itý c h kovových plotének, ex centricky n a čepech se
p ohybujících, k teré p o su n u tím v y tv o ří d o h ro m a d y rů zn ě
v elk ý otvor. T u to irisovou clonku m ožno též s tra n o u p o ­
sun o u t i. Při n o rm áln ím položení s tín ítk a obdržím e o sv ět­
lení centrální, p o sun u tím osvětlení šikmé; vyloučí se to tiž
p a p rs k y světelné, procházející osou ěoěky.
Iv to m u to osv ětlovacím u p řístro ji p řid á n a jest ještě
clonka p a p rsk o v itá , k te rá m á m alé plné kolečko, te n k ý m i
lo u k o těm i upev n ěn é. T o u to clonkou, vloženou do přístroje,
vyloučí se veškeré p a p rs k y centrální, čímž z a tem n í se
zorné pole, a pouze p a p rs k y procházející po s tra n á c h
osvětlí u rč itá m ísta a obdržím e t. z v. ,, osvětlení te m n é h o
p o le“ , kde zorné pole je st tm a v é a p ře d m ě t je osvětlen.
T éto clonky je st m ožno použiti jen při slabším zvětšení.
P ln éh o světla, to tiž úplného otevření irisového stín ítk a ,
použijem e je n při v y š e třo v á n í silně zbarven ý ch , m alý ch
částeček o b jek tu , ja k o jsou p r e p a rá ty b ak te rií nebo s tr u k ­
t u r a p la s m a tu . J i n a k n u tn o vžd y použiti stín ítk a , b y ch o m
u rč ito u část sv ětelného kužele vyloučili. P ři plném světle
n a s tá v á přesvětlení, ta k ž e při histologickém v y še třo v á n í
ztrácí se veškeren d eta il v p re p ará tě , k te rý při z a ta h o ­
v án í s tín ítk a v žd y ostřeji v y s tu p u je . J a k daleko se m ůže
světlo zeslabiti, ro z p o zn áv á m e při m ik roskopování. J e m n é
za sta v en í m ik ro m etrick ý m šroubem doznalo ta k té ž rů z ­
n ý ch zm ěn u rů z n ý c h v ý ro bců , h lav n ě po strán ce je m ­
nosti a u m ístě n í šroubu.
U starších jed n o d u c h ý c h m ikroskopů, ja k již d říve
b ylo uvedeno, bylo n u tn o při každé v ý m ěn ě o b jek tiv u
v y jm o u ti tu b u s , o d šro u b o v a ti o b jek tiv a jin ý o p ět nasa-
24
díti, což v y žad ov alo dosti cviku a času. N ásled k em čas­
té h o v y su n o v án í a v k lá d á n í t u b u s u se stáv alo , že m ik ro ­
skop n ebyl ce n tro v án , t. j. že o b jek tiv neo d povídal úplně
c e n tráln ím u m ístu v zorném poli. P ři práci slab ý m o b jek ­
tivem zastavilo se u rčité n e p a trn é m ístečko do centra;
slabší o b jek tiv byl zam ěněn silným, mčlo-li b ý ti analyso-
v á n o ono m ísto při silném zvětšení, a t u p rav id eln ě n e ­
bylo m ožno m ísta to h o
po v s u n u tí tu b u s u na-
lézti, jelikož ocitlo se ú-
plně s tra n o u zorného
pole. T éto v a d ě odpo-
mohlo se s velice d o b ­
rý m v ý sled kem z a v e ­
dením t. z v. „ re v o lv e ­
r u 44. P řístro j te n jest n a ­
šro u b o v á n excen trick y
na t u b u s a n a něm p ři­
šro u b o v á n y jsou d v a
nebo tři o b jek tiv y ; při
otočení revo lv eru p o s ta ­
ví se o b je k tiv n a p ra v é
m ísto. T a k m ožno rychle
s tříd a ti o b jek tiv y , aniž
bychom byli nuceni po-
liy b o v ati tu b u s e m (obr.
] 8.). N a o kraji revolveru
nalézá se zp ru h a, k te rá
nese zoubek, jenž za­
p ad n e do v ý řezu v žd y
v to m m ístě, kde jest
o b jek tiv k m ikroskopu
cen tro v án . J a k o s kaž-
Obr. 1 8. N e j v ě t š í in o d el m ik ro sk o p u dou Částí m ikroskopu.
S ú p lným zařízením. a je h lav n ě s jem n ý m
m ik ro m e tric k ý m šro u ­
bem, t a k i s revolverem jest n u tn o velice o p a trn ě za-
cházeti, nem á-li b ý ti pokažen.
Z ajisté b u de na m ístě, zmíníme-li se o to m , že jsou
d ro b n o h led y k rů z n ý m v y šetřo v á n ím též rů zn ě stav ěn y .
T a k n a př. u dro b n oh ledů , k terý m i m ožno v y š e třo v a ti
veliké řezy, n a př. celým m ozkem člověka, jed n á se o t a ­
kové zařízení, ab y c h o m mohli podložní skélko p re p a rá tu
 25
u m ís titi na stolku m ikroskopickém . P ro to m usí b y ti stolek
značně rozsáhlejší než u obyčejných m ikroskopu. P ro te n to
p říp ad jsou sestav en y zvláštn í m ik roskopy n a př. na p ro ­
hlížení m ozkových řezů. (N achet, R eichert, Zeiss atd .)
Též op tick á část jest vzhledem k v y šetřo v ání jin a k
zařízena; jde o o b jektivy, k teré m ají velké zorné pole, ab y
se m ohla větší část p re p a rá tu n a je d n o u přehlédnout!.
Dále sestaven jest m ikroskop pro v y šetřo v án í petro-
grafické. P ro vy šetřo v án í n ep růh led n ý ch p ře d m ě tů se­
staven jest t. zv. m etalu rg ick ý mikroskop, při k terém
je s t v s u n u t do tu b u s u zvláštní přístroj, t. zv. i 11 u m i-
n á t o r, k te rý p rism atem a čočkou v rh á světlo na plochu,
k te rá se m á v v šetřiti (výbrus železa a p.). T oh o to zařízení
používá se nyní s v elikým prospěchem v soudní medicíně,
kde se m ohou m ikroskopicky rozpoznati velice zřetelně
n a n ástro ji, n a př. noži, s k v rn y krevní od skv rn rezu, bez
porušení corpus delicti.

Stereoskopický mikroskop.
S ta v b a m ikroskopu pro stereoskopické vidění byla
rů z n ý m způsobem ře šen a. Anglický výro b ek (Beck, L o n ­
d ý n ) po zů stáv al v tom , že p o ­
řízen d v o u o k u láro v ý m ikroskop,
jen ž měl d v a sbíhavé, do jedné
společné ro u ry ústící t u busy
s jed n ím objektivem , n a d k te ­
rý m bylo um ístěno hranolové
zařízení. J e d e n obraz procházel
o b jek tiv em přím o do prv n íh o
okuláru, hranolem procházející
obraz byl p ak uchýlen do d ru ­
hého tu b u su ke d ru h é m u oku­
láru.
P ozději byl sestaven m ik ro ­
skop dle Greenougha.
T en to d v o u o k ulárn í m ikroskop
m á též d v a sbíhavé tu b u sy , ale
se d v ěm a o b jek tivy . J a k o b jek ­
tiv y , t a k i okuláry, musí b ý ti
n ap ro sto identické (obr. 19.).
Nověji jest stav ěno ste­
reoskopické zařízení podle oi>r. *9-
26
H e im s ta e d ta : jest to d v ou o k u láro v ý stereoskopický n á ­
stavek, k te rý m ožno n a k až d ý s ta tiv nasad iti. U m ožňuje
stereoobrazv při každém zvětšení (i při immersi) (obr. 20.).
T ohoto n á s ta v k u možno použiti, po připojení 11a zvláštní
podstavec, jak o stereolupy, nasadí-li se n aň slabé o b jek ­
tiv y (obr. 21.).
Veškeré m ikroskopy jsou v p rincipu stejně sestaveny;
rů zná zařízení, ja k nalézám e u rů zn ý ch m ikroskopů, jsou

Obr. 2 0. Obr. 2 1 .

jen obm ěny, k te rý c h sobě n ěkteří b ad atelé přáli. T a k n a

příklad naleznem e m ik ro m etrick ý šroub na rů z n ý ch m í­
stech u m ístěný, jed n o u nalézá se n ahoře stativ u , jin d y po
stra n ě téhož, n ě k d y opět na jeho dolním konci.
P ro pohodlné dem o n stro ván í p re p a rá tu druhé osobě
slouží zařízení provedené n a okuláru, kde od to h o to odbočí
stran o u ro u ra s d ru h ý m okulárem . Obraz p o vstalý o b jek ­
tiv em se ve výšce okuláru vloženým hranolem uchýlí do

\
 27
d ru h é h o ok u láru p o stran n íh o a ta k um ožněno, že dvě
osoby m ohou zároveň p re p a rá t prohlížet i. T ak o v ých a
podo b n ých obm ěn n ajd e m e celou řadu, n e b o ť různé firm y
hledí n eustále své p řístro je zlepšovati a uěiniti t a k b ad á n í
m ikroskopické po technické stránce pohodlnějším .

Čočky.
Optickou ěást m ikroskopu tv o ří ěoěky, a to o b jek tiv y
a okuláry.
J a k jsm e již ve všeobecné části (str. 10, 11) ,,o lomu
s v ě tla 44 uvedli, u každé jed n o d u c h é ěoěky (spojky) n a c h á ­
zíme dvě v ad y , to tiž v a d u k u lovitou ěi sférickou a chro­
m atickou, barev no u . Sférická v a d a v zn ik á tím , že pap rsk y ,
k teré ěoěkou procházejí, nejsou stejně lám án y ; p ap rsk y
procházející blíže o k ra jů ěoěky jsou více lám án y , než ony,
k teré procházejí blíže střed u . Tím p o v stá v á zkreslení
obrazu, t a k zv. ú ch y lk a ěi v a d a sférická. V a d a ch ro m a­
tic k á spoěívá v to m , že světlo ěoěkou prostu p ující rozloží
se podobně ja k o v h ra n o lu v barevné souěásti v idm a.
P a p rs k y fialové lám ou se nejsilněji, p ap rsk y ěervené
nej slaběji; tím spojí se p ap rsk y fialové brzy za ěoěkou,
ěervené m nohem dále od ní a ostatn í z ů stáv a jí v různé
vzdálenosti mezi oběm a. Výsledek to h o jest, že tv o ří se
n a po k raji ěoěky b arev n é k ru h y .
V adě ch ro m atick é o d p o m áh á se tím , že spojí se do­
h ro m a d y dvě ěoěky z rů z n ý ch d ru h ů skel zhotovené,
ze skla k o runového a flintového. O ba d ru h y skla m ají
rů znou schopnost lám án í barevných pap rsk ů a chyby, za­
viněné lom em jed noho skla, v y ro v n á v ají se v a d o u skla
druhého. Čoěku tak o v o u , k te rá p o v stá v á kom binací d vou
rů z n ý ch skel, n az ý v ám e ěoěkou ach ro m atick o u . T o u to
kom binací o d p o m áh á se do jisté m íry i v a d ě sférické, ěímž
p o v stan e t. zv. ěoěka a p la n atick á.
J e s t ještě důležito u p o zo rn it i na t. z v. úhel otevření;
t a k t o n az ý v ám e tro jú h eln ík , jehož vrchol jest ve s třed u
pozorovaného p ře d m ě tu , v ý šk u tvoří vzdálenost p ře d m ě tu
od ěoěky a zá k la d n u tv o ří její prům ěr. Použijem e-li clonkv,
je st te n to úhel zm enšen (viz str. 13.).

Okuláry.
O kuláry zh o to v u jí se kom binací dvou ěoěek. P ři
obyčejných achrom atickýcli objektivech užívá se t. zv.
28
„ H u y g e n s k ý c h “ okuláru, které přicházejí pod zn a č k a m i
I . —V. dle různé délky ohniska. (Obr. 22.) P ro o b jek tiv y
a p o c h ro m atick é jsou sestav e n y zvláštní ok u láry t. zv.
„k o m p e n sa čn í“ . (Obr. 23.) Účelem kom pensačního o k u ­
láru jest korrigovati chro m atick o u v a d u u o b jek tiv u a jest
tu d íž jaksi stan o v en pro k až d ý o b jek tiv u rč itý okulár;
je n t y t o dvě u rčité k om binace dají n ap ro sto ac h ro m a tic k ý
obraz. T ěch to o k u lárů m ožno
však i při ach ro m atick ý ch o b ­
jek tiv ec h použiti. Do obchodu
přicházejí pod značkam i 2, 4,
6, 8, 12, 18, k te rý m ž to číslem
jest záro v eň v y já d ře n o v lastn í
zvětšení d o tyčn éh o okuláru.
Znám e-li v lastn í zvětšení ob­
je k tiv u (dle ta b u le k zvětšení),
v y p o čtem e lehce zvětšení d o ­
ty čn éh o systém u u m ikroskopu;
Obr. 23. na př. R eich e rtů v ap o c h ro m at Obr. 22.
suchý 3 m m m á v lastn í zvětšení
85, s kom pensačním okulárem 4 d á zvětšení 85 X 4 = 340.
P ro práce m ikrofotografické d o p oručuje se použiti
o k u láru p e r i p l a n a t i c k é h o , k te rý m á t u vý h o d u ,
že p o sk y tu je širokého a h lavně n ap ro sto rovného zor­
ného pole. T y to o k uláry jsou p odobně s ta v ě n y jak o cku-
láry H uygenské, ale oční čočka sestává ze dvou čoček,
jed n é negativní, ze skla flintového, a jed n é positivní čočky
ze skla korunového. P oužívá se jich při silnějších o b jek ti­
vech ja k achro-, t a k i ap o c h rom atick ý ch .

Projekční a mikrofotografické objektivy a okuláry.

Vedle u v ed en ý ch o b jek tiv ů a o k u lárů v y rá b ějí se
ještě specielní t. z v. projekční o b jek tiv y , a to od 25 až
do 75 m m ohniskové vzdálenosti, dále p a k o kuláry p ro ­
jekční č. 2 a 4. T ěch to o b je k tiv ů a o k u lárů používá se
hlavně při m ikroskopických projekcích a při fotografování
z m ikroskopu, leč m ožno jich též použiti při obyčejném
m ikroskopování. P ro rů z n á b ad á n í sestav en y jsou ještě
jiné d ru h y okulárů, ja k o spektrální, polarisaění, mikro-
m etrick ý , goniom etrický, stereoskopický a td . Dále jsou
s estav e n y okuláry, k te ré d á v a jí p řím ý obraz, p ře v rátí to tiž
obraz o b jek tiv em v m ikroskopu p ovstalý.
 29
Objektivy*
K a ž d ý o b je k tiv sestáv á z jed n é nebo z několika rů zn ě
z a k řiv e n ý c h čoček z rů z n éh o d ru h u skla z h o to v e n ý ch ;
m lu v ím e o systém u o b je k tiv ů . P ři k ažd ém o b j e k t i v u j e s t
n a jeh o dolním konci čočka s n e jk ra tš í ohniskovou v z d á ­
leností, k te ro u n a z ý v á m e „čo čk o u čelnou44 neboli „ p ř e d ­
n í4*. P ři h o to v en í sy s té m u je s t n ejdů ležitější a h lav n í
p o žad av ek , a b y v eškeré čočky, z nichž o b jek tiv jest
složen, by ly s p rá v n ě ce n tro v án y , t. j. a b y osy je d n o tliv ý c h
čoček b y ly v jed n é a téže přím ce, tu d íž v optické ose
m ik rosk o p u .
P ři o b je k tiv u záleží h lav n ě n a to m , a b y d á v a l co
m ožná sv ětlý a c h ro m a tic k ý obraz, při čemž m usí b ý ti
v y lo u če n a i v a d a sférická.

O br. 24* Obr* 2 5 . Obr, 2 6 .

O b je k tiv y jsou rů zn ě s ta v ě n y a u v á d ě n y pod rů z ­

ný m i n áz v y , a to : „ a c h ro m a tic k é , a p o c h ro m atick é a t v r d é
ap o c h ro m atick é s y s té m y 44. S y sté m y ach ro m atick é sestá­
v a jí z čoček, k te ré jsou v y rá b ě n y ze skla silikátového,
flin to v é h o a b a r y tk o ru n o v é h o .
U o b je k tiv ů t. zv. „ tv r d ý c h a p o c h ro m á tů 44 používá
se vedle ko m binace čoček ze skla b a ry tk o ru n o v é h o a flin to ­
v éh o je š tě z kazivce. O b jek tiv ap o c h ro m atick ý m á 1 až
3 čočky zh o to v en é z kazivce, o s ta tn í skelné.
1. A c h ro m á ty . T y to jsou složeny z čoček zh o to v e ­
n ý c h z o b y čejného skla k o ru n o v éh o a flintového; jsou
n a p r o s to stálé, n ejsou p o ru šo v á n y v liv y atm o sférickým i a
m a jí v ětší ohniskovou v zd á len o st (obr. 24.).
2. A p o c h ro m áty . Mají p ře d a c h ro m á ty t u v ý h o d u ,
že k o m b in ací čoček zh o to v e n ý ch z kazivce a borsilikáto-
30
vého skla, k te ré m á m enší lom ivost, m a jí sch o p n o st v ě t ­
šího sběru a z h u š ťo v á n í sv ěteln ých p ap rsk ů . Zároveň onou
k o m b in ací o d s tra n ě n a jest té m ě ř ú p ln ě „ c h ro m a s ie “ všech
t ř í b arev při po u žití ko m p en saěních o k u lárů ; z té p říčiny
n en í ra d n o p o u žív a ti u a p o c h ro m á tů obyěejnýcb okulárů.
A p o c h ro m á ty d á v a jí ob razy až do k ra jů velice ěisté
(obr. 25.).
3. K o rrek ěn í o b jek tiv y . J a k znám o, n u tn o p ro sil
nější o b je k tiv y použiti k ry cích skélek u rěité tlo u šťk y .
XJžije-li se skélek tlustších, m ožno t é t o v a d ě odpom oci
k o rrek ěn ím i o b jek tiv y . T y to jsou sestav e n y ta k , že p řed n í
část ěoěek jest p evně m o n to v á n a n a zevní objímce, d ru h á
část u lo žen a je s t ve v n itř n í otáěiv é objímce, k te ro u m ožno
k o rrek čn ím k ru h e m k p ře d n í části přiblížiti n eb oddáliti.
N a k ru h u jsou u v e d e n a čísla, k t e r á od p o vídají setin ám
m ilim etru , a t u m ožno k ru h z a s ta v ili n a t lo u š ťk u krycího
skélka. Ivorrekce je s t m o žn á v ro z p ětí 0*10— 0*20 m m
(obr. 26.).
O b je k tiv y označeny jsou b u ď ja k o suché neb o im-
m ersn í (ponorné); im m erse ro zezn áv ám e v o d n í a h o m o ­
genní (olejové). Máme-li p ra c o v a li im m e rsn ím systém em ,
je s t n u tn o mezi p re p a rá t a o b jek tiv v su n o u ti bu ď k a p k u
v o d y (při im m ersi vodní) n ebo k a p k u oleje při h o m o ­
genní.
P ři hom ogenní im m ersi je s t velice důležito, a b y p o ­
užíváno bylo to h o oleje, k te rý d o ty č n á firm a pro o b jek tiv
do dala, n e b o ť záleží velice m n o h o n a lom u sv ětla v to m
k te ré m oleji, a t e n t o lom m á v ž d y o d p o v íd ati d o ty čn é
k o n s tru k c i im m ersn íh o o b je k tiv u .
O b je k tiv y rů z n ý c h firem jsou též rů zn ě značeny. T a k
n a př. firm a R e ic h e rt značí ach ro m atick é, suché o b jek ­
t i v y číslicemi od 0 až do 9, v o d n í im m ersi 10, hom ogenní
im m erse 16— 19. R ů z n o sti ve s ta v b ě stejn ý ch o b jek tiv ů
jsou v y z n a č e n y k ro m ě číslice ještě písm enou, n a př. 4,
4 b, 4c. P ísm en o u o p a tře n é o b je k tiv y m ají v ětší v z d á le­
n o st ohniskovou.
A p o c h ro m atick é s y stém y jsou ozn ačeny číslem v y ­
ja d řu jíc ím v z d á len o st ohniska, n a př. 16 m m , 3 m m , h o m o ­
genní im m erse 2 m m . Vedle to h o to označení naleznem e
je ště z n a čk u + , n a př. hom ogenní im m erse 1 - 5 + + + ,
t o zn am en á, že v ko m b in aci t o h o to o b je k tiv u se nalézají
t ř i čočky z kazivce.
 31

F ir m a Zeiss v J e n n ě značí ac h ro m atick é o b jek tiv y

písm cnam i a, A , A A , B , C, 1), E , F , hom ogenní im m ersi
p a k zlom kem —
A p o c h ro m atick é o b je k tiv y značí se číslicemi, k teré
z á ro v eň u d á v a jí vzd álen o st ohniska. Suché o b jek tiv y : 16,
8, 4, 3, v o d n í im m erse 2-5, ho m m o g en n í im m erse 3, 2, 1*5.
Síla zvětšení jest d án a v ý š k o u čísla (R eich ert), po p ří­
p ad ě m íste m p ísm eny v ab ecedě (Zeiss).
Menší zn a čk a (číslo) o b je k tiv u u d á v á n ám o b jek tiv
m enšího zvětšení, n a př. 1 je s t zvětšení slabé, 4'— 5 p ro ­
s tře d n í, 8 silné zvětšení.
Vedle u v e d e n ý ch o b je k tiv ů im m ersních naleznem e
je ště o b jek tiv n í systém y, t. z v. ,,S e m ia p o c h ro m á ty “ ; rozdíl
od ,,A p o c h ro m atick éh o “ o b je k tiv u záleží v tom , že v eš­
keré ěočky, ze k terý c h o b jek tiv jest složen, jsou b ro u ­
š en y ze skla, a to ko m binace silikátového, flin to v éh o a
b a ry to v é h o , není tu d íž žádn é čočky z kazivce. T y to o b jek ­
t i v y stačí úplně pro bakteriologické a obyčejné histologické
v y š e třo v á n í a té m ě ř se v y ro v n a jí ap o c h ro m atick é m u ob­
je k tiv u ; pouze při n ejjem n čjších zkou šk ách m ožno při
n ich d o k áz ati n e p a trn o u chrom asii. O proti poškození v n ě j­
ším v livem jsou m n o h em resisten tn ější než a p o c h ro m á ty
a rovněž i m n o h em lacinější.
K a ž d ý m ikroskop m usí býti zařízen ta k , a b y 1. zorné
pole bylo co m ožno n ejsv ětlejší i při silném zvětšení.
2. Zorné pole m usí b ý ti ú p lně ro vné; ja k střed , t a k i okraj
o b razu pozorovaného p ře d m ě tu m usí b ý ti při tém že za­
sta v e n í stejn ě ja sn ý a ostrý. 3. Z orné pole m usí b ý ti
úp lně bdé, bez b arev n ý ch o k ra jů , t. j. čočky m usí b ý ti
ac h ro m atick é . U starších, n e b š p a tn ě stav ěn ý c h m ik ro ­
skopů n alézám e obyčejně v šech n y t ř i h lav n í chyby, k teré
jsm e p rá v ě uvedli.
J e s t n u tn o s m ik ro sk o p em zach ázeti velice op atrn ě;
c h rá n ím e jej p o k u d m ožno nejvíce před prachem , buď tak ,
že jej u k lá d á m e pod sk leněný zvon, neb o po skončeném
v y š e třo v á n í do sk řín k y . M ikroskop nesm ím e sta v ě tí na
slu n n é m ísto, jelikož od zrcadla odražené p a p rs k y o b je k ­
tiv em procházející m o h ly by lehce sv ým tep lem rozpustí ti
tm el, k te rý m čočky n a v z á je m jsou spojeny, čímž o b jek tiv
s ta n e se n e p o tře b n ý m . N e o p a trn ý m přenášením m ik ro ­
skopu z m ísta n a m isto se velice často a sn ad n o poruší
32
jem n é m ik ro m etrick é posunovací zařízení (obr. 27., 28.).
M ikroskop při přenášení nesm ím e n ik d y u chopiti v m í­
stech zařízení, jelikož celá v á h a těžk éh o p o dstavce m ik ro ­
skopu se t a k p řenáší n a jem né zá v ity šroubu p o su n o v a ­
cího, k te r ý se tím kazí. P ro bezpečné přenášení zh o to v u jí
se m ik ro sk o p y s držadlem (obr. 17.).

Obr. 2 7 . Správné přenášení drobno­ Obr. 28. N esprávné nošení drobno­

hledu. hledu.

Pom ocné přístroje při drobnohledu.

N ě k te rá v y šetře n í m ikroskopická m ohou se jen za
u rčité te p lo ty pro v ád ěti. P řed m ět, k te rý se m á stu d o v ati,
m usí m íti po celou d o b u v y šetřo v án í stejn o u te p lo tu .
P ro to byly zařízeny různé p řístroje; v p rv n í řa d ě to byl
t. zv. v y tá p ě c í stolek podložní. P řístro j te n jest t a k z a ­
řízen, že n a podložní stolek m ikroskopu p řipev n í se jiný,

Obr. 29.
 33

d u t ý stolek, ve k te ré m je s t u m ístě n a po celé ploše stolku

kovová, sp irálo v itě v e d e n á ro u rk a, jejíž konce přesahují
A

Obr. 3 0 .

n a s tra n á c h s to lk u (obr. 20.). J e d e n konec ro u rk y spojí

se s ro u ro u gum ovou, k t e r á se ponoří do n á d o b k y ve výši
m ikroskopu um ístěné, k te rá
n ap ln ě n a jest vodou n a u rč itý
s tu p e ň o h řív an o u (obr. 30.).
R o u rk o u pro ték ající tep lá
v o d a ohřívá stolek, k te rý jest
o p a tře n teplom ěrem , a v y té k á
n a d ru h é m konci ro u rk y . P ř í­
t o k a o d to k v o d y d á se je d n o ­
d u chý m i sv o rk am i regulovali.
K om plikovanější, n a p ro ­
sto stejn o u te p lo tu chovající
je s t t. zv. ,,te p e ln á skříň m i­
kro sk o pick á46. J e to kov o v á
sk řín k a o d v o jitý c h stěnách;
p ředn í stěn a je s t skleněná.
Mezi stěnam i je s t voda, k te rá
se n a dně n á d o b y ply n o v ý m
h o řák em zah řív á. S k řín k a ta
je t a k u p ra v en a, že m ožno
do ní v su n o u ti celý m ikroskop,
pouze ěást tu b u s u s o k u lárem
a m ik ro m etrick ý šroub v y ­
čnívá n a h orní s tra n ě sk řín k y
(obr. 31.). V to m to p říp ad ě
z a h řív á se celý m ik rosk o p n a obr. 3 1 .
R c j s c k , Mikroskopická technika. 3
34

u rč ito u tep lo tu , k te ro u m ožno n a te p lo m ěru odečísti. A by

sk řín k a cho v ala stále ste jn o u te p lo tu , je s t h o řá k o p atře n
p řístro jem k regulování p říto k u plynu.
P od ob n ě, ja k o sk říň tep e ln á , zařízena jest skříň s t u ­
d ená, k te rá u m o žň u je v tep lé la b o ra to ři v y še třo v á n í
v chladu, pod b o d em m ra z u až — 10° C. Ve skřínce je s t
uložen m ikroskop a mezi d v o jitý m i s těn am i sk řín k y u lo ­
žena jest v r s t v a ledu, nebo směs salm iak u a ledu. Zařízení
t o h o to p o u ž ív á se jen ve specielních p říp a d e c h a n e ­
m ožno tu d íž o n ěm blíže se z m iň o v a ti. T ep eln éh o z a ř í ­
zení u žív á se h la v n ě v b ak te rio lo g ii a biologii, s t u d e ­
n éh o zařízení v chem ii a b o tan ice .

Ultramikroskop
(dle S ied en top fa a Zsigm ondy).
Pod t ím to n áz v em v y ro z u m ív á m e u rč ité osvětlovací
zařízení k ob y čejn ém u m ik ro sk o p u , k te rý m obdržím e k o n ­
t r a s t n í osvětlení i těc h nejm en ších t. zv. u ltram ik ro sk o -
p ických částic (pod 1 fi). N e jd e tu d íž o n ěja k é zlepšení
sy stém u čoček, n ý b rž o u rč ité osvětlení.
N ejlépe pochopím e prin cip ,,u ltra m ik ro s k o p u “ , před-
stavím e-li si z n á m ý jev, k te rý pozo rujem e v zatm ělé m ís t­
nosti, do k te ré v n ik á m a lý m o tv o rem n eb o úzko u štěrbi-

/
V

Obr. 32.
 35
nou pru d k é sluneční světlo. Tu ve světelném p ru h u objeví
se nesčíslné m nožství m alých částeček plovoucích ve
vzduchu, k terý c h při světle rozptýleném n ik d y nep o ­
střehnem e. T y to malé částečky se pozorovateli jeví jako
svítící bod y v pohybu. P rá v ě t a k se děje v u ltram ik ro-
skopu. Pomocí čoček, spojek a silného um ělého osvětlení
(obloukové lam py) dociluje se in tensivního světelného k u ­
žele, k te rý m se osvětluje zk o u m a n ý před m ět. V kolloidál-
nícli roztocích vidím e skutečné deštičky, na př. zlata,
plovoucí v tek u tin ě.

Obr. 33. Obr. 34.

P ře d m ě t pozorovaný nejeví se ve svém pův o d ním

tv a ru , n ý b rž jen jak o svítící bod nebo d eštičk a ve tm a v é m
poli (obr. 32.). T o to zařízení jest velice kom plikované a
proto velice drahé, ta k ž e jest té m ě ř nem ožno použiti je
při běžném vyšetřo v án í, aěkoliv to to pozorování jest v e ­
lice důležité pro zkoum ání biologické, bakteriologické
a td . Z těch d ů v o d ů sestaven byl n a tém že principu ko n ­
t ra s tn íh o osvětlení jin ý p řístro j, t. zv.
přístroj k osvětlení v tmavém po li.
J e s t zařízen je d n a k ve t v a r u ploténkovém , k te rý
m ožno p řip ev n iti n a stolek m ikroskopu, nebo ve tv a ru
k ondensoru, k te rý se v su n e do m ikroskopu na m ísto kon-
densoru Abbéova. F a. R eich erto v a v y rá b í t. zv. zrcadlový
kondensor, fa. Zeissova kondensor parabolloidový. Pochod
světelných p ap rsk ů (obr. 33.) v zrcadlovém kondensoru
jest znázorněn n a přiloženém obrázku. K o n d en so r sestává
3*
36
z konvexní čočky, k te rá jest n a horní i dolní stran ě do
plochy sbroušena, a o statn í za k řiv en á část jest k ry ta s tří­
brnou v rstv o u . N a dolní ploše čočky jest uloženo ploché
stínítko, k teré vyloučí všechny p a p rsk y středem čočky
procházející. P ap rsek světelný, dopadající na zrcadlovou
plochu čočky, se odráží zpčt n a její dolní plochu, od té to
se opčt odráží, d o p a d á n a krycí skélko, kde se lomí a
mine úplně objektiv. P o n ěk u d m éně šikmo dopadající p a ­
prsky n a krycí skélko lám ou se n a částice v p re p ará tu ,
ohýbají se na tě c h to a jsou pozorovatelem vn ím án y.
J a k na přiloženém obrázku (obr. 34.) možno vidčti,
uložena jest ještě u n ěk te rý ch plotén k o v ý ch přístrojů o tá ­
čející se p lo tn a s rů zn ý m i s tín ítk y a jed n o u konvexní
čočkou, k tero u možno docíliti okam žitě obyčejného osvět -
lení a m ožno se při to m přesvědčiti, jde-li skutečně o ú t v a r
ultram ikroskopický, kterého v obyčejném osvětlení nep o ­
střehnem e.

Přístroje k mikroskopickému kreslení.

P ředem n u tn o uvésti, že veškerým i t. zv. kreslicími
přístroji jest m ožno jen v h ru b ý c h rysech kreslit i k o n ­
tu ry , buď celých p re p ará tů , nebo při silnějším zvětšení
jed n o tliv ý ch elem entů. Vlastní kresba musí se provésti
ovšem bez p řístroje za ustavičné kontroly p re p ará tu . P ř í ­
strojem obdržíme pouze výkres k o n tu ro v ý s nap ro sto
správným i zevními form am i a v zájem n ým i poloham i i v e ­
likostm i jednotlivých ú tv a rů , což jest velikou výhodou
proti kreslení z volné ruky, kde je n nacvičené oko v od­
m ěřování velikosti a vzájem né polohy jednotlivých ú tv a rů
může kresby p rováděti.
Kreslicí přístroje m ají velkou důležitost při v y šetřo ­
vání, kde n u tn o prováděti projekce rů zn ý ch ú tv arů , h la v ­
ně při v y šetřo v án í a badání em bryologickém , nebo tam ,
kde zhotovují se m odely (na př. dle m et hody B ornovy,
o k teré se zm iňujem e n a příslušném místě).
Veškeré přístroje ke kreslení jsou v lastně ,,Camera
lucid a“ . Z akládají se n a kom binaci p rism atických skel,
která jsou n ad okulárem um ístěna, a lám ou světelné p a ­
prsky z m ikroskopu vycházející n a kreslicí desku. N e j­
starší přístroj je t. zv. kom ora Oberháuserova, k terá
skládá se ze dvou v p ravém úhlu n a sobě stojících ram en.
K ra tší ram en o vsune se n a m isto okuláru. V ohybu jest
 37
u p ev n ě n o prism a, jež lám e p a p rsk y do jin éh o p rism atu ,
n a konci v o d o rovného ra m e n e um ístěn ého , k te ré je t a k
p o stav eno , že p a p rs k y lám e kolm o dolů, čím ž p o v sta n e
na stole vedle m ik ro sk o p u reální o b raz p re p a rá tu . P ř í­
s tro je to h o se n y n í málo p o u žív á p ro velikou z t r á t u světla
p ři procházení h ranoly. O braz při silnějším zvětšení v zn iklý
jest velice slabě osvětlen.
T é to v a d ě světelné bylo ú p ln ě od pom oženo no v ě k o n ­
s tru o v a n ý m přístro jem , k te r ý dle v y n álezce n a z ý v á se
,,n o v ý kreslicí přístroj A b b e ů v “ . K o m o ra t a t o sestáv á
z je d n o h o hran o lu , k te r ý je t a k um ístěn, že přip evn ěn ím
p řístro je k ru h e m a svorkam i n a horní ěást tu b u s u n ach ází

Obr. 3 5 .

se p řím o n a d oku lárem (obr. 35.). N a k ru h u připevno-

vacím je st delší ram eno, n a jeh o ž konci u m ístě n o jest
zrcátk o , k teré m ožno p o su n o v ati. Zrcadlo je s t nakloněno
pod ú h lem 15° p ro ti v idm é ose m ikroskopu a pod ním
vedle m ik ro sk o p u u m ístě n a je st deska, k te rá slouží za
pod k lad , n a k te ré m kreslíme. Kreslím e-li tím to přístrojem ,
d ív ám e se do okuláru, v id ím e desku i s tu ž k o u v zorném
poli p re p a rá tu , ta k ž e m ožno jed n o tliv é jeh o ú t v a r y po
jejich k o n tu rá c h obkresliti.
T ím to p řístro jem neobdržím e reálního obrazu, jak o
při kom oře O berháuserově. D eska, n a k teré kreslíme, n e ­
smí b ý ti položena vodorovně, n ý b rž m usí b ý ti n ak lo n ěn a
pod ú h lem 30°. Sklon desk y m ožno nejlépe zk usm o n a ­
lézt i ta k , že d esk u sto lk u nak lo n ím e as v ú hlu 30°, na
p řístro ji nak loním e zrcátk o ta k , a b y stu p n ice u z r c á tk a
u k az o v ala 0°. N y n í p o stav ím e n a nak lo n ěn ou plochu
sto lk u tu ž k u neb o p ra v o ú h lý tro jú h e ln ík ta k , a b y stál
38
kolm o ku ploše stolku, a d ív ám e se do m ikroskopu. Je-li
deska s to lk u n a k lo n ě n a sp ráv n é, t u o b jeví se n á m n a př.
u tu ž k y v zorném poli jen její konce; není-li sp ráv n ě n a ­
kloněna, v id ím e t u ž k u po celé její délce; v to m p říp ad ě
kloním e desku t a k dlouho, až se n á m objeví pouze konec
tu ž k y . Kreslím e-li n a desku, k te rá leží vodorovně, o b d r­
žíme o b raz zkreslený a to ta k , že kreslíme-li n a př. ětve-
ree, obdržím e obdélník; obraz se sm ěrem od m ik ro sk o p u
n a p ra v o p ro ta h u je .
N a k lo n ě n ý stolek je st m ožno velice lehce si poříditi.
R ů zné firm y d o d á v a jí sto lk y ke kreslení, které jsou kom-

Obr. 30.

p likované (obr. 36.). D esku u to h o to sto lk u m ožno dle

p o tře b y různ ě sklonití a zároveň m ožno celý m ikro sk o p
i s deskou rů z n ě n ak lo n ili; n a to m to stolku jest kreslení
velice pohodlné. P řístro jem A b b é o v ý m m ůžem e krcs-
liti k o n tu ru b u ď p rá v ě t a k velikou, ja k o se jeví v m ik ro ­
skopu, n ebo ji m ůžem e zm enšili, po p říp ad ě i zvětšiti.
H odlám e-li kreslili v přirozené velikosti obrazu, to tiž tak ,
ja k se jeví pod m ikroskopem , n u tn o stolek t a k ses t a v it i,
a b y jeh o p řed ní h ra n a b y la ve stejn é výši se stolkem
m ikroskopu. Máme-li obraz zm enšiti, t u p o stav ím e kreslicí
d esku výše, než uložen je stolek m ikroskopu, m ám e-li
obraz zvětšiti, musí deska b ý ti níže um ístěna.
P ři projekci m n o h d y shledám e, h lav n ě při slabém
zvětšení, že ry s o v a d la není n a desce ke kreslení v id ěti;
 39
v tak o v é m p říp ad ě n u tn o světlo v m ikroskopu zatem niti,
ěehož docílíme buď vložením m odrého neb hnědého skla,
které již jest při kom oře Abbéově, nebo tím , že postavím e
před zrcadlo m ikroskopu skleněnou desku b a rv y m odré
nebo hnědé. Nestaěí-li ani to to zatem nění, nakloním e po ­
někud zrcadlo m ikroskopu, osvětlující p re p a rá t. Kreslení
A bbéovou kom orou v y ža d u je dosti cviku a pevné ruky,
máme-li zh otoviti přesné obrazy. — K om orou to u to možno
přesně zm ěřiti zvětšení, při kterém bvla kresba provedena,
a to tím způsobem , že po nakreslení p re p a rá tu te n to
s m ikroskopu sejm em e a n a m ísto něho při tém že usp o ­
řá d án í dívám e se n a m ik ro m etr (viz níže!), k te rý vložíme
pod objektiv; zvětšené dílky
m ik ro m etru projekění kom o­
rou přenesem e si n a kreslicí
desku, kde je zaneseme. T ak
m ůžem e pohodlně a přesně
odm ěřiti zvětšení obrazu. Na-
kreslíme-li si délku jednoho,
neb více dílků, ja k se n ám pod
m ikroskopem jeví, a měří-li
jeden ta k o v ý dílek, k te rý 11a
m ik ro m etru odpovídá V10 m m ,
při použití urěitého ob jektivu
a okuláru 1 em , vidíme, že
jest skuteěné zvětšení jako
0 1 : 10 ěili 1 : 100.
Tím způsobem jest m ožno
provést i měření m ikroskopic­
kých elem entů vůbec, nem á-
me-li po ruce p řístro je měří- o b r. 3 7 .
čího.
Edingerův přístroj ke kreslení při slabém zvětšení
(obr. 37.).
P řístro j te n to jest v lastn ě projekění a p a rá t, kde in te n ­
sivní zdroj světla p ro stu p u je prep arátem , pod k te rý m jest
u m ístěna lupa, k tero u se p ro m ítn u tý obraz p re p a rá tu
zvětšuje a zv ětšený obraz d o p ad á na papír, kde m ožno
k o n tu ry obrazu obkresliti. L u p y m ají různou délku ohnis­
kovou, ěímž se dociluje silnějšího neb slabšího zvětšení.
T en to přístroj jest zároveň u p ra v en ta k , že pod lupou
jest fotografická kom ora, kde n am ísto papíru, n a němž
40
se m á kreslili, u m ístě n a jest fotografická deska, tak ž e se
m ůže obraz fo tografovati.
Ačkoliv se zdá zařízení to h o to přístroje dosti pohodlné,
m á přece jen příliš m noho vad, než a b y m ohl b ý ti zvláště
doporučen. O dborník v m ikrofotografii Dr. N euh au s sám
p raví o to m to přístroji, že vedle sférických v a d každé
lu p y m á ještě m noho v a d jiných, jak o n a př. š p atn o u
s tab ilitu a j. v., tak ž e nem ůže přístroj te n k fotografování

doporučili. Co se tý če kreslení, tu jest m n o hem lepší p o ­

m ůckou preparační m ikroskop se zařízéním A bbéova k res­
licího přístroje, jde-li o slabá zvětšení (obr. 38.).

Přesné měření mikroskopických elementů.

N a přesné m ěření pořízeny jsou t. zv. m ikrom etry,
a to m ik ro m e tr objek tiv n í a okulární.
O b jek tiv n í m ik ro m e tr jest sestaven ta k , že 1 m m
rozdělen jest na 100 dílků, u okulárního jest 1 m m roz­
dělen iia 10 dílků. Máme-li m ěřiti různé elem enty, m usím e
znáti h o d n otu 1 dílku v o kulárním m ik ro m etru . P očínám e
 41
si p ak následovně: O bjektivní m ik ro m etr zastav ím e a dí­
v ám e se n a ň při u rčitém zvětšení. O kulární m ikrom etr,
k te rý jest mezi oběm a čočkami okuláru, postavím e tak ,
ab y se dílky ob jektivn íh o m ik ro m etru k ryly s dílky m ikro­
m etru okulární ho. N yní počítám e, kolik dílků o b jek tiv ­
ního m ik ro m etru odpovídá 1 dílku v okuláru. N a př. 1
dílek v o k uláru rov n á se 5 dílkům v o b jek tiv u ; t u vidíme,
že pro u rč ité zvčtšení sk u tečn á h o d n o ta 1 dílku okulár-
ního ro v n á se 0 05 mm; pro jiné zvětšení vidíme, že 1 dílek
horní ro v n á se 1 dílku dolním u a tu pravím e, že pro ono
zvčtšení jest sk u tečn á h o d n o ta dílku okulárního 0 01 m m ,
je-li objek tiv ní 1 m m dělen na 100. Možno jed n o u provždy
při v lastn ím m ikroskopu sestavit i si ta b u lk u skutečných
ho d n o t 1 dílku okulárního pro různé sy stém y o b jektivů
dotyčného drobnohledu. Zastavím e-li si n ěja k ý prep arát
a hodláme-li m ěřit i n a př. délku n ějaké b u ň k y při určitém
o b jek tiv u a nalezu em e-1 i, že délka b u ň k y o dpovídá je d ­
nom u dílku okulárního m ikrom etru, tu , známe-li sk u teč­
nou hod n o tu tohoto, jednoho dílku při dan ém objektivu,
vypočtem e lehce délku oné buňky.
P ro apo ch ro m atick é o b jek tivy s kom pensačním i oku-
láry č. 6 je s t pořízen m ik ro m etr tím způsobem , že pro
k ažd ý o b jek tiv odpovídá h o d n o ta jednoho dílku tolik a
m ik ro n ů m (0*001 m m )9 kolik m ilim etrů čítá vzdálenost
ohniska d o tyčného o b jektivu; na př. při o b jek tiv u 16 m m
ro v n á se jed e n dílek o k u láru 16 při obj. 3*0 m m =
1 dílek 3 fi atd .
R ůzné firm y vy ráb ějí rozličně sestavené a dosti kom ­
plikované p řístroje k m ěření; nejsprávnější m e th o d o u zů ­
stan e vždy ta , kde pro k aždý o b jek tiv při rů zn ém v y t a ­
žení tu b u s u v y n a jd e se h o d n o ta jednoho dílku v okuláru.

Polarisační přístroj.
Z řídka k d y je t ř e b a ; a b y v y šetřen í histologické v bio­
logii, zoologii a td . dělo se v polarisovaném světle (v yšetřo­
vání v oboru m ineralogickém se ovšem bez přístroje t a ­
kového neobejde), pročež zm iňujem e se jen docela stručně,
že k rů z n ý m s ta tiv ů m d o d á v a jí firm y d v a d ru h y polari-
sačních p řístro jů , a to pro s ta tiv y m alé a velké.
Iv polarisačním u přístroji přináleží jed en polarisátor,
jeden a n a ly sá to r a kolekce sádrových a slídových plo-
tén ek , k teré se různí svým sestavením pro různé mikro-
42
skopy. Při práci zastav ím e pod o b jek tiv a n a lv sát or a po-
larisátor otočím e ta k , že při pohledu do o k u láru se zorné
pole ú p lně zatem ní; p o to m vložíme p re p a rá t n a m ik ro ­
skopický stolek a prohlížím e jej p olarisátorem . T a k objeví
se n ám p re p a rá t ve světle polarisovaném (svalstvo, c h ru ­
p a v k a , kost atd .).

Známkovací přístroj.
M nohdy je st n u tn o , hlav n ě při velkém zvětšení h o m o ­
genní immersí, p oznaěiti si u rčité m ísto v p re p ará te k o p ět­
ném u nalezení a zastav en í téhož. K to m u účelu slouží
zvláštní p řístroje značkovací. N a obr. 39. jest znázorněn
přístroj ve tv a ru objektivu, na jehož
dolním konci jest um ístěn je m n ý dé­
m an to v ý hrot. H ro t S p . jest p oněkud
excentricky uložen. D eštičkou S r . m ožno
h ro t otáčeti kolem osy. Vložíme-li te n to
přístroj n a m ísto čočky (objektivu),
k te rý m jsm e u rčité m ísto vyhledali, a
otoěíme-li deštičkou, v y ryje h ro t d é m a n ­
tu , k te rý jest p ružným pérem tlačen ke
krycím u skélku, n a to m to kroužek, čímž
m ísto označeno.
Velice jednoduše m ůžem e si po-
značiti určité m ísto tím to způsobem :
obr. 3 9 . Sklopíme m ikroskop o 90°, tak ž e hle­
díme do irisového stin ítk a v Ahbéově
kondensoru zespoda um ístěného. Zatáhnem e-li irisové
stín ítk o až na m alý otvor, a pérem, tu ší označíme na
spodní stran ě skélka o tv o r stinítka, po případě objedeme
d iam an te m ku psaní otv ů rek ve stín ítk u a vy ry jem e
kroužek na skle.
III. Histologické nástroje a tekutiny pro mikro­
skopická pozorování.
Nástroje pro histologické vyšetřování.
Specielních n á s tro jů pro m ikroskopické práce jest v e­
lice málo. Veškerých nástrojů, k terých se používá při p ra ­
cích an ato m ick ých , použijeme i u prací histologických.
V první řa d ě jde o různě velké skalpelly, o větší a
menší n ůžky o h n u té a rovné, dále p in ce tty hladké a zoub­
kované. J so u to vesměs nástro je preparaění. P ro řezání
z volné ru k y používá se rovného, t. zv. T o ldtova nože.
S tejné řezy možno zhotoviti též obyčejnou b řitv o u . Chce­
me-li narychlo zhotoviti řez z čerstvého orgánu, použijeme
dv ojitého nože Klebsova. N ůž ten skládá se ze dvou pa-
rallelnč p ostavených želízek, k teré možno šroubky k sobč
přiblížili, neb oddálili. P racujem e-li tím to nožem, t u n u tn o
jej rychle zaseknout i do nějakého orgánu a tažm o pro­
jeti; ta k zů stan e mezi oběm a noži vězeti skrojek orgánu,
k terý rozevřením želízek z nože odstraním e a uložíme do
fysiologického roztoku. (Nože toho se již neužívá, řezy
podobné zhotovují se n y n í m rznutím , ja k níže uvádím e.)
P r e p a r a ě n í j e h l y , k terý ch se v histologii ne­
ustále používá, možno si jednoduchým způsobem zhoto­
viti ta k , že obyčejné hrubší jehly k šití zasadím e do d ře­
věného d rž átk a. J in a k přichází v obchodě velice m noho
různých držadel, do k terý c h možno jehlu zasadili a u p ev ­
nili. Je h e l preparačních upotřebím e při trh án í (cupování)
p re p ará tů , dále přenáším e jehlou řezy do různých tek u tin ,
jako barev, oleje atd .
Do n ě k te rý ch te k u tin nesm ím e ponořiti jehlu kovo­
vou, na př. do kyselin (osmičelé atd.), do roztoku chloridu
zlatnatého, do rozto k u dusičnanu stříb rn atéh o atd ., po­
něvadž by se te k u tin y oxydací rychle kazily. V to m pří­
p ad ě používáme jehel, které si zhotovím e tím způsobem,
že rozžhavím e na plynovém nebo lihovém ho řák u skle­
něnou ty čin k u a rychle p ro táh n em e ji do tlo u šťk y , jaké
si přejem e. Je h ly skleněné jsou velice praktické a levné.
44
K tém u ž ú č e lu ,u p o tře b í se též velice často jehel z ostnů
ježka, k teré si vsadím e do dřevěné ty čin k y ; těc h to jehel
možno v ždy použiti.

Lopatičky neb lžičky histologicke.

T y to lo p atičk y (obr. 40.) jsou kovové, v rů z n ý ch veli­
kostech a slouží k přenášení řezů z jedné te k u tin y do
druhé. P o n o řím e lo p atičk u do te k u tin y , ve k teré se řezy
nacházejí, jehlou přivedem e řez o p atrn ě na lžičku a p ři­
držím e ho na jejím horním okraji; p ak v y ­
zvednem e lop atičk u z te k u tin y a nakloně­
ním zbývající te k u tin u odstraním e. Možno
též použiti lopatiček, k teré jsou dírkované,
ta k ž e te k u tin u nem usím e te p rv e n a h n u tím
lžičky odstran iti, av šak jem né řezy se
snadno poškodí, jelikož jsou odtékající
te k u tin o u v ta h o v á n y do o tv ů rk ů v lopatce,
ltcz na lopatce přenesem e do jiné te k u tin y
nebo b arv y . T o u to lo p atk o u přenáším e
rovněž zbarvené a olejem prosycené řezy
na podložní skélko a to tím způsobem,
že položíme přední h ra n u lžičky n a sklo,
jehlou p ak o p atrn ě řez n a skélko stáh-
Obr. 40. llC m e -

Skleněné nádobky k mikroskopování.

Velice účelná jsou hod in o v á sklíčka v různých veli­
kostech, do k te rý c h se u k lád ají řezy k barvení. Dále jest
zapotřebí několik větších skleněných nádobek, t. zv. p t a ­
čích skel, a skleněných misek, které m ají zabroušené
poklopy a chrání te k u tin y před znečištěním od p rach u ,
v y sch n u tím atd .
P ro m n oh é práce je st zap o třeb í též v ětších skleně­
n ých m isek (Petriho), jejichž velikost závisí n a d ru h u
práce. N a m ěření rů zn ý ch te k u tin u po třebí se znám ých
g ra d u o v an ý ch skleněných válců.
N a odssávání neb p řik ap o v á n í te k u tin používá se
skleněných k ap átek, které m ají gum ové násadce, t. zv.
p ip etty . P ři filtrování te k u tin , barev atd . používá se
skleněných nálevek rů zných velikostí. R ovněž n u tn o míti
v zásobě několik skleněných zkoum avek, který ch velice
často upotřebím e.
 45
T e k u tin y , b a rv y a td . u c h o v á v ají se v lah v ičk ách se
skleněnou zá tk o u , k teré n u tn o o p a třiti s p rá v n o u signa­
tu ro u . Veškeré látk y , k te rý c h u p o třeb ím e při m ik ro sk o ­
pování, m usí b ý ti n a p ro sto čisté a n u tn o pilně hled čti
k to m u , a b y se p rachem neznečistily. B a rv y k b arv en í
p re p a rá tů jest n u tn o před p ou žitím v žd y filtro v ati.

Tekutiny na mikroskopická pozorování.

K m ik rosk o p o v án í n u tn o m íti v žd y po ru ce n ěk te ré
t e k u tin y a lá tk y , k te rý c h u p o třeb ím e při v y šetřo v á n í
č e rstv ý c h p re p a rá tů . J s o u to t. zv. ,,t e k u tin y k pozoro­
v á n í44.
F y s i o l o g i c k ý r o z t o k je s t ro z to k k u c h y ň s k é
soli 0-8 g n a 100 g destilo v an é vod y. V to m to ro z to k u
pozorujem e p r e p a rá ty zh o to v ené z čerstvého m ateriá lu
buď trh á n ím jehlou, nebo řezem . V to m to ro z to k u p ro h lí­
žíme ro v n ěž rů zn é n a ta ž e n é p rů s v itn é blan ky , ja k o me-
sen teriu m , o m e n tu m a td .
K y s e l i n a o c t o v á . P řip ra v í se směs k y selin y
octové ledové 1 g n a 100 g destilo v an é vody. P řid á n ím
k a p k y rozředěné kyseliny octové v y s to u p í v čerstvém
p re p a rá tě pod m ikroskopem velice zřetelně j á d ra b uněčná,
v lá k n a v aziv o v á a j.
G l y c e r i n . V jed n é lahvičce glycerin čistý, v jiné
směs glycerinu s vodou ve ste jn ý c h dílech. T éto směsi
p o u žív á se při zk o u m án í p re p a rá tů po u tv rze n í zh o to ­
vených.
To jsou nejdůležitější te k u tin y , ve k te rý c h prohlíží
sc p re p a rá t, aniž se trv a le uschová. Iv tě m to t e k u tin á m
přináleží ještě č e rs tv á k o m o r o v á v o d a z oka zvíře­
cího, k tero u obdržím e ro zřízn u tím ro h o v k y oka volského
neb o prasečího. Z p řed n í k o m o ry v y teče čirá te k u tin a , ve
k teré m ožno v y še třo v a ti čerstvé p re p a rá ty . U m ě l é
s é r u m j o d o v é p řip r avím c si t a k to :

V oda dest. 135 ccm

V aječný bílck 15 g
NaCl ‘ 0-2 g

Směs filtru je m e a k f i ltr á tu p řid á m e 3 ccm 10% jo ­

dové tin k tu r y . T ím p o v stan e sraženina, k tero u n u tn o
znova filtro v a ti (nejlépe přes p řed en é sklo).
46
J o d o v é s e r u ni p ř i r o z e n é je s t am n io v á t e ­
k u tin a zvířecího e m b ry a sm íšená s jo d o v o u tin k tu r o u ;
p o v stan e rovněž sraženina, k tero u filtro v án ím odstraním e.

Prosvětlující látky.
Olej o r i g a n s k ý nesm í ro z p o u ště ti celloidin, ve
k te ré m jsou p re p a rá ty zality. O d b a rv u je p o n ěk u d b a r ­
v iv á d eh to v á.
Olej b e r g a m o t t o v ý n ero zp o u ští celloidin a
n eo d b a rv u je p re p a rá ty zb arv en é d e h to v ý m i b arv iv ý .
Olej h ř e b í ě k o v ý ro zp o u ští celloidin, nem ožno
ho tu d íž použiti pro řezy celloidinové, leě b ychom hodlali
celloidin odstran iti. P re p a rá ty , k teré b y ly d eh to v ý m i b a r ­
v iv ý zb arven y , o d b arv u je .
X y 1 o 1 hodí se p ro p re p a rá ty ja k v celloidinu, ta k
i p ara ffin u zalité; celloidinové řezy v šak se silně svrašťují.
Směsi x y 1 o 1 u a a n i l i n o v é h o o l e j e , jakož
i x y lolu a k yseliny karbolové, používá se jen v u rčitý ch
příp ad ech , n a k te ré bude v dalším poukázáno.
K o f l e r (Z. f. M. B d. 37, 1920) u z a v írá p re p a rá ty
drog do te k u tin y :
N a tr . salicylicum 10 g
A qua deštil. 15 cc
K reos. liq u efact. 5 g
T e k u tin a t a t o m á velice m o h u tn o u
schopnost prosvětlovací a po n e­
ch áv á veškeré ú tv a ry , m e m b rá n y
b u n ěk a td . beze zm ěn.
3168 3169
Obr. 4 1 . Sklenčné nádobky na Látky k ukládání preparátů
kanadský balsám.
pro trvalé uschování.
P ro trv a lé uschování v k lá d a jí se řezy v ětšinou do
pryskyřice, n ěk d y též do glycerinu, nebo do směsi glyce­
rin u a gelatiny.
1. K a n a d s k ý b a 1 s á m. T o h o to balsám u p o ­
u žív ám e obyčejně ta k , ja k jej v obchodě obdržím e; je-li
příliš hu stý , rozp u stí se p řid án ím chloroform u, xylolu
neb o benzolu (obr. 41.).
2. D a m a r s k á p r y s k y ř i c e . D a m a rsk o u p ry s ­
kyřici v p rášk u rozpustím e v te rp e n tý n o v é m oleji s při-
 47
d án ím benzolu. R o zto k te n to nechám e u s tá tí několik dní,
p ak jej sfiltrujem e a filtrát pom alu odpařím e, až d o s ta ­
nem e sv ru p o v itou te k u tin u .
3. K o l o p h o n i u m - b e n z o l . Do benzolu dám e
to lik čistého kolophonia, kolik se rozpustí. P a k p řidám e
ještě tro ch u benzolu, ab y ch om obdrželi hustou syrupo-
v ito u te k u tin u .
4. G e l a t i n y s p řid án ím několika k a p e k fenolu
používá se v histologii živočišné velice zřídka. Velice často
používá se té to směsi n a p re p a rá ty botanické.

Č ištěn í gelatiny.
G elatina, k teré hodlám e použiti buď k hotovení pud
bakteriologických, nebo n a u zavírání p re p a rá tů atd ., musí
b ý ti n ap ro sto čistá. Za tím účelem vložím e
10 g g elatiny
do 80 ccm destilované vody.
G elatina ve vodě zduří, p a k ji rozpustím e n a m írném
tep le asi při 50— 60% C. P řip rav ím e si čerstv ý v aječn ý
bílek, ze k teré h o vezm em e m alou lžičku a p řid ám e 20 ccm
destilované vody. T en to zřed ěn ý bílek p řid ám e do roz­
puštěné, ale po n ěkud vy ch lad lé g elatiny a dobře pro m í­
chám e. G elatinu s bílkem n y n í vařím e as po 20— 30 m inut,
při čemž se bílek úplně srazí. K d y ž g ela tin a p o n ěkud
zchladla, n u tn o ji filtrač n ím papírem procediti. N a m isto
čerstvého bílku vaječn éh o jest možno použiti 0-3 g Al-
b u m en ovi siccum.
V g l y c e r i n u uložené p re p ará ty , mají-li b ý ti stálé,
n u tn o o b eh n ati rám ečk em p ry sk y řiě n até nebo d eh to v é
látk y ; nej častěji se užívá asfaltu , k terý m o h radí se krycí
skélko, by te k u tin a nevyschla. (O rám eěkování p re p a rá tu
v glycerinu viz str. 93.)
 IV. Vyšetřování za čerstva a fixace.
Vyšetřování za čerstva.
V yšetřování m ikroskopické řídí se po v ah o u d o ty č ­
ného m ateriá lu a pro vád í se velice rů z n ý m způsobem.
Důležité jest v y še třo v á n í „ č e rs tv é h o 44 neb „živ éh o 44
m ateriálu , n e b o ť sku tečn ě jasn é p ře d s ta v y a názoru o ele­
m entech histologických v eškerých tk a n iv m ožno n a b y ti
pouze n a čerstvém m ateriá lu . Velice lehce lze se přesv ěd ­
čiti o to m , že ch ování se p la s m a tu buněčného, jeho vzhled
a td . za živa nem ůžem e té m ě ř ani sro v n a ti s ú tv a ry , k teré
obdržím e při v y š e třo v á n í téh o ž m ateriá lu po účinku rů z ­
ných t e k u tin „ u tv rz o v a e íc h 44. I jest m ožno tv rd iti, že
ú tv a ry po různých fixacích jsou jen jak o u si „ k o s tro u 44
oněch ú tv a r ů živých, a každý, kdo v y š e třu je m ateriál
fixovaný, m usí m íti n a mysli, že nem á co činili s ú t v a r y
živým i, n ý b rž jen s jak ý m isi „ a e q u iv a le n ty 46 oněch ú tv arů ,
a najde, že jeden a tý ž ú t v a r po rů z n ý ch fixacích n a b ý v á
různého vzhledu.
Chceme-li v y š e třo v a ti nějakou t k á ň za čerstva, jest
n u tno , aby ch o m ji uložili do prostředí, k te ré by nep ů so ­
bilo pokud možno zm ěn u n a elem entech tk á n ě . Za tím
účelem v k ládá se ta k o v é tk a n iv o do „fysiologického roz­
t o k u 44, nebo jiných, dříve u v ed en ý ch te k u tin (str. 45, 46).
V tě c h to te k u tin á c h m ůžem e V3'š e třo v a ti pouze za čerstva,
a n ed a jí se t a k t o získané p re p a rá ty n a dlouhou dobu
u ch ov ati. Má-li p re p a rá t b ý ti p oněkud déle d em onstrován,
n u tn o jej n ěja k o u lá tk o u ve vo d ě nero zp u stn o u obehnati,
t. j. kolem krycího skélka, n a př. p arafin em neb h u stý m
ricinovým olejem objeti.
J e s t v žd y n u tn o zn áti, ja k ý m způsobem možno p re ­
p a rá t k čerstvém u v y šetřo v án í přizpůsobili. Chceme-li
na př. v y š e třili čá s tk y svalu, t u nem ožno ta k o v ý kousek
ihned pod sklíčko v m ěstn ati, n ý b rž m usí se nejdříve
po kud m ožno n a nejm enší m akroskopicky viditelné čás­
tečk y jehlam i rozvlákniti. Pochod při té to práci jest
ten to : N a očištěné sklíčko podložní dám e k a p k u fysiolo-
 49
gického ro z to k u 0-8% N a C I; do té to k a p k y vjožíme čás­
teč k u svaloviny a ny ní d v ěm a silným i šp ičatý m i jehlam i
hledím e v lá k n a od sebe oddělili. N ejd řív e ro z trh n e se
k o u sek 11a d v a díly, a to ve sm ěru v láken, p a k pokračujem e
v dalším trh á n í, až po v stala t a k je m n á v lák cnk a, že není
m ožno jich již děliti. P o to m přiložíme očištěné sklíčko
krycí o p atrn ě n a p re p a rá t. T o to p řik ry tí v y ž a d u je delšího
cviku, n e b o ť pro u d em te k u tin y , k te rý p o v s tá v á p řiln u tím
skélka k rycího k podložním u, o d n ášeny jsou nejjem nější,
a tu d íž nejlepší částečk y p re p a rá tu ke stran ě, nebo dokonce,
je-li m noho te k u tin y , zcela v y p lav o u m im o krycí skélko.
P od o b n ě si počínám e, hodlám e-li v y š e třili periferní nerv-
stvo. Č ástku n erv u položíme 11a podložní skélko do roz­
to k u N aC I; jeh lam i o d stran ím e n ejp rv e vazivo (pcrineu-
rium ) 11a povrch u nerv u , p o to m o ddělujem e n erv ov á v lá k ­
na, p o kud je to m ožno. V to m to p říp ad ě m usím e si o p a­
t r n ě počínali, a to proto, po něv ad ž isolovaná nerv o v á
v lá k n a jsou velice je m n á a p řiln u tím k ry cíh o sklíčka by
se valn ě poškodila (rozm ačkala). A bychom se to h o u v a ­
rovali, v k lá d á m e mezi sklíčko krycí a podložní ú zk ý p ro u ­
žek h ed v á b n éh o p ap íru , nebo úlom ek velice te n k é h o k r y ­
cího skélka. T ím to po d k lad em p o v stá v á mezi oběm a skly
d osti velká pro sto ra, ve k teré se u ch rán í p re p a rá t před
ro zm ačkáním . T a k to si počínám e ve všech případech*, kde
jd e o h u tn ější částečky, ponejvíce stejn o ro d é tk án ě , 11a př.
sv alstvo příčně p ru h o v a n é, sv alstvo h ladké, šlachy, v a ­
zivo, rů zn é žlázy, žlázovité orgán y a td .
P ři v y š e třo v á n í te n k ý c h blan, 11a př. m esenteria,
om enta, ligam ent, a td . v y střih n em e kousek b lán y a vlo­
žíme n e jd řív e t u t o částečk u do ro z to k u N aCI v eprou-
vetč, kde ji po p říp ad ě vo ln ý m p ro tře p á n ím očistíme od
rů zného znečištění, ja k o k rv e a p. P o té t e k u tin u i s p re ­
p a rá te m vylejem e n a hodinové skélko, nebo jej vy jm em e
jehlou z c p r o u v e tty a položíme n a podložní skélko do
k a p k y N aCI ro zto k u . N a jedné s tra n ě p řich y tím e p re p a rá t
jehlou, a n y n í je m n o u a čistou vlasovou štětičk ou rozvi­
nem e jej 11a ploše skélka. Máme-li p re p a rá t rozprostřený,
dám e k a p k u ro z to k u N aCI n a skélko krycí, načež rychle
je o b rátím e, by k a p k a přišla n a s tra n u spodní, a p re p ará t
jím p řik ry jem e. P o d o b n ý m způsobem v y še třu je m e veškeré
b lán y , n a př. ro h o v k u, m em br. nicticans a vesica urin.
u žab, trito n a , s a la m a n d ra atd ., kde to tiž b lán a sam a jest
do sti p rů h ledn o u , a kde jed n o tlivé elem enty m ožno i při
R e j s e k , Mikroskopická technika. 4
50
silném zvětšení stu d o v a ti. Velice poučnou ke stu d iu za
če rstv a jest ro z p ro stře n á p a lp e b ra I I I . (m. nicticans) žáby.
P ři to m to v y še třo v á n í tk a n iv za če rstv a shledávám e,
že já d r a b u n ěčn á nejsou ve v ětšině p říp a d ů dosti zn ateln á;
a b y zřejm ě v y sto u p la, p řid áv á m e k p re p a rá tu rozředěnou
(asi 1% ) kyselinu octovou. D ěje se to ta k , že na p re p ará t,
těsn ě vedle krycího sklíčka, dám e k a p k u zředěné kyseliny
octové, n a opačnou s tra n u p re p a rá tu , až ke k rycím u skélku,
přiložím e proužek ssacího p ap íru . Tím n a s ta n e difuse a
tk a n iv o přijde ve s ty k s kyselinou. J e s t dlužno d b áti toho,
a b y papírem n e b y la v y s s á ta veškerá te k u tin a , n ý b rž jen
tolik, kolik n u tn o , a b y p re p a rá t nevyschl.
V p řípadech, v e k te rý c h dlužno z b a rv iti něk teré
ú tv a r y p re p a rá tů (na př. jád ra ) nebo provésti u rčito u
reakci n a t k á ň (jod), nebo reakci na v á p n o (kyselinami),
počínám e si stejně, jak o u p řid áv á n í kyseliny octové. N a
je d n u s tra n u skélka krycího kápn em e b a rv iv o deh to v é
(m no h á z obv y k lý ch b arv iv b y d ala ihned sraženinu, jak o
h ae m ato x y lin a j.), n a d ru h o u s tra n u vložím e kousek
ssacího p ap íru . T ím to způsobem m ožno ovšem zb arv iti
jen p re p a rá ty , k te ré jsou trh a n é , cu p o v an é n a m alé čás­
te č k y (svalstvo, šlachy, žlázové ú tv a ry ); p re p a rá ty bla-
n ité n eb a rv í se t a k dobře. P ři tě c h to po střeh n em e, že
o kraje přijím ají velice m noho barv iv a, střed v šak zů stáv á
nezbarven. Chceme-li b lan ité p re p a rá ty zb arviti, t u se­
jm em e krycí skélko s p re p a rá tu a vložím e onu blanku
do b arv iv a , k teré jsm e si p řipravili ta k , že je d n u nebo
n ěkolik k ap e k b a r v y vodové uk áp n e m e do šáleěku s roz­
to k em N a C l. V t o m to n echám e b lan k u dle p o třeb y n ě ­
kolik m in u t b a rv ití, p ak ji opět v e p ro u v etě v y m y jem e
a zn á m ý m způsobem n a podložním sklíčku jehlou a ště­
tečkem ro zprostřem e.
K po d o b n ém u b a rv e n í hodí se nejlépe d e h to v á b a r­
viva, a to : anilinová m odř, anilinová v ioleť f í (S. Mayer)
a p. (viz b a rv y dehtové). Velice k rásné a poučné p re p a ­
r á ty tím to způsobem zhotovené s k ý tá vesica urin. žáby,
tr i t o n a neb salam a n d ra. R ozstřih n em e m ěchýř, část roz­
p rostřem e n a skélko a silně štětcem o m ý v ám e, abychom
b lán u zbavili epithelu. P o to m pro třep em e blánu v ep ro u ­
vetě, ob arv ím e v šálku, o p ět p ro třep em e a očistím e od
n a d b y te č n é b arv y , rozprostřem e 11a podloženém skélku a
p řikryjem e. T a k to získám e p re p a rá t, kde jsou velice krásně
 51
z b a rv en y nejrůznější form y b u n ěk vazivových, hladké
svalstvo, nervy, cévy a td .
Z vláštního způsobu použijem e při vy šetřo v á n í krve*
•— k rv e n ek b arevný ch — za čerstva. N ení snad dru hého
o b jektu, k te rý b y se t a k rychle ve své form ě měnil, jak o
ru d é k rvenk y. Není ani m ožno t a k rychle pracovat.i, a b y ­
chom za dobu mezi vze tím ěerstvé k rv e (vpich do prstu),
přenesením k a p k y n a skélko a p řik ry tím n a skélko p o d ­
ložní, obdrželi nezm ěněné elem enty krve. Nejlépe jest p ři­
praví ti si vyčištěné skélko krycí ta k , že po jedné stran ě
objedem e jeho k raje uzo u n k ý m lem em hustého oleje rici­
nového. Chceme-li p ra co v ati s k rv í člověčí, jest nejlépe
om ý ti špičku (bříško) p rs tu a desinfikovanou (opálenou)
jehlou v b o d n o u ti do kůže; jakm ile se ukáže m alá k a p k a
krve, d o tk n em e se jí čistým a olejem lem oveným skélkem
a to to rychle položíme n a skélko podložní. K a p k a na
skélku se ro ztáh n e, není však n ija k stlačena, poněvadž
skélko o d stáv á následkem vloženého rám ečk u olejového
od skla podložního a olej současně z a b raň u je v y sch n u tí
te k u tin y krevní. J e n tím to způsobem je st možno po n ě­
jakou, ovšem jen k rá tk o u dobu, krev v y še třo v a ti ve sta v u
přibližně n orm álním . Než i t u shledám e, že n ěk te rá m ísta
u k az u jí rudé k rv e n k y již pozm ěněné.
S te jn ý m způsobem n u tn o v y š e třo v a ti i krev všech •
jin ý ch obratlov ců. U p tá k ů a stu d en o k re v n ý ch obratlovců
n a s tu p u jí zm ěny krvenek pon ěk ud pozvolněji. N aleznem e
velice m noho úda jů o rů z n ý ch te k u tin á c h , n a př. te k u tin a
Loviho, P eriney a j., ve k te rý c h se m ají u d rž eti k rv e n k y
ru d é nezm ěněné. E x p erim e n táln í pathologové hleděli do-
cíliti nějaké směsi, k te rá by b y la indiferentní a neničila
krvenek rudý ch. Než ja k o všude, kde nalézám e m noho
pro stře d k ů , vidím e, že k až d ý m á své v ad y , t a k právě
i zde m nožství jm en o v an ý c h te k u tin dokazuje nejlépe, že
žá d n á není bez chyb, a že z ů stá v á i nadále te k u tin a ,
k te rá by za ch o v áv a la k rv e n k y ru d é za čerstva beze změn,
pouhé pium desiderium . P řece v šak n ěk te ré z nich zacho­
v á v a jí k rv e n k y po jisto u dobu dosti dobře. Nesm í se za-
pom enouti, co znam en á v y šetřo v á n í krv e n ek za čerstva,
a h lav n ě m íti n a zřeteli, že jde při to m o něco zcela jiného,
než při v y šetřo v á n í t. zv. m oderním i m ethodam i, kde krev
se suší, konserv uje, b arví atd ., ale to m ožno jen ta m p ro ­
vád ě ti, kde n ejd e o skutečné k rv e n k y nezm ěněné; t a t o
m e th o d a (viz níže) n esp a d á ovšem do k ap ito ly této .
4*
 M nohdy jde o to, ab y cho m z u rčitého orgánu n a ­
rychlo zhotovili p re p a rá t za čerstva, ne v š a k trh á n ím ,
ani ro zp rostřením ; chceme m íti celkový pohled n a určitou
část orgánu. V to m to p říp ad ě jest nejlépe, o h n u tý m i n ů ž ­
kam i sestřih n o u ti p okud m ožno n ejten ší lam elu z orgánu;
cvik nap o m á h á, že možno ob d ržeti velice ten k é p látk y ,
které p a k v in d iferen tn í te k u tin ě m ožno v y še třo v a ti. T a k to
p řip ra v en ý p re p a rá t b ý v á zvláště n a okrajích něk dy t a k
ten k ý , že dovolí v y šetře n í i při silném zvětšení. V p říp a ­
dech, kde jd e o rychlou diagnosu (při operacích atd.) p o ­
užijem e d v o jitéh o nože K leb s-T o ld to v a. T akové řezy stačí
úp ln ě pro rychlou diagnostickou orientaci; t a k n a př. n a
reakci jodovou pro am yloid, pro diferenciální diagnosu
karcinom u, sark o m u atd .
P ři v y še třo v á n í za čerstv a (živa) p ři stu d iu biolo­
gickém neb zoologickém počínám e si p ráv ě ta k , ja k o při
hotovení p re p a rá tů jiných. J d e obyčejně o větší kousky,
a t u ra d n o v žd y pod k ry cí skélko něco podložiti, n a př.
úlom ek krycího skélka, vlas, n eb o proužek h ed v áb n éh o
papíru, b y netrp ě l p re p a rá t tlak em . N č k d y možno použiti
též t. zv. k a p k y v i s u t é , n ebo v lhké k o m ů rk y . N a
skélko kry cí d ám e k a p k u v o d y k vy šetřen í a přiložíme
n a v y b roušené skélko podložní. V y š e třo v a ti m ožno i při
silném zvětšení. P ři ta k o v é m v y šetřo v á n í shledám e t u
n ep říjem n o u v lastn o st, že n a př. nálevníci v y k o n á v a jí
(zdánlivě) velice ry ch lý pohyb, a čím silnějšího zvětšení
používám e, tím rychleji n á m mizejí se zorného pole. T om u
p o h y bu m ožno odpom oci bez porušení do ty čn éh o m a te ­
riálu tím , že n a s tra n u sklíčka k ry c íh o k áp n e m e slabý
ro zto k cocainu, nicotinu, nebo silně zředěného chloroform u
(chloroform n ak a p em e do v o d y v ep ro u v etě a po delší
dobu p ro tře p áv ám e ; n e p a trn á část chloroform u zů stan e
ve vodě a stačí k om ám ení zvířen y v kapec).
In fu so ria a pod. m ůžem e též za živa b a rv ití ta k , že
n a jed n é s tra n ě skélka n a k á p n e m e ro zto k ,,E hrlichovy
m o d ře66 neb ,,n e u tr, červ en ě66 v ro z to k u N aC I, 11a d ruhé
stra n ě skélka n echám e v sa k o v a ti te k u tin u do ssavého
p ap íru ; k d y ž je p re p a rá t obarven, p řid áv á m e opět čistý
ro zto k NaCI a o d ssávám e p ija v ý m papírem t a k dlouho,
až z ů s ta n e p re p a rá t čistý.
T a k té ž b arv en í u rč itý c h elem entů za živa jest možno
t a k provésti, že do k a p k y ro z to k u b arevného (E hrlichova
m odř, n eu trá ln í červeň a j . ) v k á p n e m e v od y vy šetřované,
 53
nebo m ožno o p a trn ě substanci barv y jehlou n a podložní
skélko n a tříti, n a to v k á p n o u ti vody, k te rá pozvolna
b arv u rozpouští a n ále v n ík y (jen něk teré ú tv a r y jich)
za čerstv a b a rv í (jád ra, rů z n á g ra n u la a j.).
T ým ž způsobem m ožno d ělati p re p a rá ty za čerstv a
z rů z n ý ch k u ltu r b akterií, a t y t o v y šetřo v a ti, když jde
hlav n ě o to, zd a m ají v lastn í pohyb, ěi ne. J s o u to t a k
zv. n a t i v n í p re p a rá ty .

F ixace preparátů.
J i ž od p rv n ích p o čá tk ů b ad á n í m ikroskopického bylo
snahou p řip ra v ili si če rstv ý m ateriál n ě ja k ý m způsobem
ta k , ab y bylo m ožno jej v y š e třili jin ak , než za čerstva.
Toho m ožno d o sáh n o u ti pouze tím , že m ateriá l zpracuje
se n a ten k é řezy. Bylo by v šak dlužno hleděli k to m u , a b y
p řip ra v en ý m a te riá l nelišil se ve své p o d s ta tě a nebyl
pozm ěněn ve v lastn o sti, k te rá m u za n o rm álních pom ěrů
přináležela. K a m sn a h a t a t o vedla, uk azu je n ám nejlépe
n esč etn ý počet te k u tin t. zv. fixačních, k terý c h se p o ­
užívá, a k teré jsou rů zně vyn ášen y . F ix ační te k u tin y jsou
rů zné ro z to k y a jejich.sm ěsi a p o v stáv aly většinou n ah o ­
dile; není n á m znám o z lite ra tu ry , že by n ě k te rá fixační
te k u tin a b y la b ý v a la zav ed en a ze sku tečn ě vědecky dolo­
žených p ře d p o k la d ů .
Ze žá d n á z tě c h to fixačních met hod nedocílila toho,
po čem histolog touží, u k azu jí nesčetné m odifikace je d ­
notlivých, již od dřívějších dob zn á m ý ch fixací. .V p o ­
slední době v y sto u pili mnozí b ad a telé a předložili si otázku,
co jest a v čem v la s tn ě záleží fixace a co děje se v živé
tk á n i po aplikaci rů z n ý ch fixačních te k u tin . Bylo použito
rů z n ý ch látek , ja k o bílku vaječného, liquor foliculi a m noho
jiných, na k teré se působilo rů zn ý m i fixačním i tek u tin am i,
a t u nalezeno při tě c h to experim entech, že povstávají,
n a př. ve filtro v an é m bílku, nejrůznější formace, úplně
odpovídající oněm, k teré naleznem e po fixaci tk án ě, a
které v y k lá d á n y jak o určité, přefo rm o v an é s t ru k tu ry
v b u ň k ác h za živa existující.
T e 11 y e s n i c z s k ý (Merkel - B o n n e t : Jah re sb e ric h te
X I. 1901) p rav í: ,,Histologie p ře s tá v á b ý ti popisnou v ě ­
dou, jak m ile se popisuje s ta v b a o rg án ů n a základě fixo­
v a n ý c h o b jek tů . R ů zn é fixování — se k te rý m ž to zlem musí
histolog p o ě íta ti — zn a m en á v lastn ě řa d u experim entál-
54
nich v ý k o n ů , k teré se v su n u jí mezi živé pom ěry a popis;
av šak první podm ínkou každého ex p erim en tu jest d ů k la d n á
znalost veškerých p ro stře d k ů k v y šetřo v án í p o třebných,
bez k te ré n ikdo se n em á od vážiti n a pole vy šetřo v án í.
A právě, že ,,fixování“ nestalo se p řed m ětem důk lad n éh o
stu d ia, m usila n a s ta ti n u tn ě — následkem neznalosti v y ­
šetřovacích p ro stře d k ů — ta k o v á řa d a om ylů a m y ln ý ch
nálezů. D ůležitost fixování jest m nohem větší než barvení;
to to jest jen pom ůckou snadnějšího vidění již fix ovaných
částek, aniž by se tím t v a r poškodil. A však jin a k to m u
jest při fixování, kde jde o odum ření, srážení atd . živé
h m o ty , ěímž p o v stáv ají nové sloučeniny bílkovin, a co
m nohem důležitější, p o v s tá v a jí pro histologa úplně nové
tv a ry , při jichž posuzování m usí b ý ti zachována největší
o p atrn o st. “
Mezi rů z n ý m i pracem i n a čistě histologickém p o d ­
k ladě d áv a jí nálezy F l e m m i n g o v y velice cenná
d a ta . J s o u to ony ú daje, k te ré o tv írají novou d obu v d ě­
jinách fixace, ze k terý c h p o v sta la jeho, F lem m ingova,
fixační te k u tin a . Však zásluha F lem m ingova měla již
v sobě i zá ro d k y stinné, n e b o ť nen astalo další školou
zlepšení věci samé, n ý b rž n ed o statk e m geniálnosti a auto-
k ritik y m istra p ráv ě jen slabá s trá n k a m e th o d y vzrostla
k v elkým om ylům . N e n astala čistě k ritick á pozorování,
n ý b rž objevila se nesčetná řa d a tek u tin .
J a k již dříve uvedeno, m noho b a d a te lů obrátilo zřetel
svůj k ex p erim en tů m a zkouškám , ja k působí ud an é a
rů zně v y ch v alo van é fixační m eth o d y 11a tk án ě , bu ň k y ,
b ílkoviny a p. J e d e n z p rv ních byl prof. J a n o š í k
(1893 Česká Akademie), k te rý dělal pokusy s filtro v an ý m
bílkem, se živou b ílkovitou látkou, liquor foliculi, s v a ­
jíčky ssavcím i z ovarií čerstvě v y ň a tý m i atd . P a k n ásle­
d o v ala řa d a jin ý ch prací: K a i s e r l i n g , Gorner
1893, F i s c h e r 1894, T e l l y e s n i c z s k ý 1898,
V a s i e l e v s k i n a b o tan ick é m m ateriá lu 1899 a j. v.
(Bližší lite ra tu r u o tě c h to a po d o b n ý ch pracích lze nalézti
v M erkel-B onnet, Ergebnisse 1901, X I. sv.)
Velice záslužnou práci vzal n a se b o tan ik F i s c h e r ,
k te rý celou lá tk u fixačních m eth o d podrobil přísně věd e­
ckém u prozkoušení. K d o blíže se o věc zajím á, te n musí
sh lédnouti originální práci, k te r á jest oceněna všemi sk u ­
tečný m i b ad a teli m ikroskopické an atom ie.
 V yskytly se ovšem i n á m itk y proti jeho práci; ta k
n a př. S. M ú l l e r praví: „D le m ého náhledu doznaly
nálezy F ischerovy ze všech s tra n plného uznání, ovšem
beze vší kritiky; i m usím tu d íž s B e n d o u ostře ozna-
ěiti, že veškeré nálezy F ischerovy d o s u d a n i j e d i n ý
v ý s l e d e k h i s t o l o g i c k ý se s v ě t a n e p ř i -
v o d i l y . N ejvětší snad v ý těž ek by záležel v tom , a b y
práce t a vzbudila větší intercs pro stu diu m čerstvého
m ateriálu. “
Ovšem ta k o v á sofism ata nejsou s to, aby t a k zá­
služnou a vědecky odůvodněnou práci oslabila.
D ůležité jest, aby si každ ý histolog uvědom il, že
obrazy, které vidím e n a fixovaném objektu, jsou více
a r te fa k ty a jen snad jakousi kostrou toho kterého ele­
m entu, a že nem ám e před sebou elem enty skutečné, n ý b rž
jen jejich aequivalenty. S tr u k tu ra p lasm atu po fixování
neodpo víd á s tru k tu ře za živa; n ed á se tu d íž o s tru k tu rá c h
b u n ěk fixovaného m ateriálu m luvit i, jelikož jsou vždy
závislé na p rostředku fixačním , kterého použijem e v tom
nebo onom případě. Zároveň vidíme, že jeden a tý ž fixační
prostředek nedělá s tru k tu ry a sraženiny plasm atu ve
stejn oro dých buňkách stejně, n eboť k až d á b u ň k a nab u d e
jiného vzhledu.
Veškerá b ad á n í o m eth o d ác h fixačních nepřinesla sice
ono kýžené „ p iu m d esiderium “ histologů, vynalezení u n i­
versálního fixačního p rostředku, av šak veškeré práce shodly
se v úsudku, že m usím e rozeznávati látk y , které plasm a
buněčné buď srážejí, nebo nesrážejí, buď rozpouštějí a
m acerují, a nebo jsou indiferentní, t a k n a př.: K alium
bichrom . a kyselina osmičelá nesráží vůbec, kyselina octová
sráží určité d ru h y bílkovin, kdežto jiné rozpouští. To jest
asi hledisko chemické. N a druh é stra n ě béře se zřetel po
stránce fysikální; některé lá tk y s v ra šťu jí objekty, jiné
opět působí b o b tn án í. Z pokusů na v ajíčk ách ssavčích je
zřejm o, že na př. sublim átem m a te riá l se svrašťuje, v roz­
to k u NaCI poněkud zb o b tn á , p ráv ě t a k jak o po Flem m in-
gově te k u tin ě m ateriá l se o něco m álo zvětší. K yselina
pikrová se alkoholem úžasně sv ra šťu je a td . K a i s e r l i n g
u d áv á , že t. zv. d ob rá t e k u tin a fixační je st ona, k terá
konservuje živou tk á ň ta k , aby byla zachována forma
i objem . Při fixačních prostředcích jest n e v y h n u te ln á
znalost, ja k fixace působí na další pochod při barvení.
Tu, ja k později ukážem e, po n ěk te rý ch fixacích jest možné
56
zbarvení p re p a rá tů rů zným i b arv iv ý , po jin ý ch jen urči­
tý m i, a konečně některé fixace nedovolují vůbec zbarvení.

Prostředky fixační.
Dle zkušeností n a b y tý c h experim entem a m ikrosko­
pickým sro v náv án ím tk an iv , tv rze n ý ch rů zn ým i fix ač­
ními te k u tin a m i, rozděluje F i s c h e r fixační te k u tin y
n a t ř i skupiny. Tím ovšem, ja k dobře u v ád í T c 11 y e s-
n i c z s k ý, není řečeno, že b y sn ad je d n a sk u pin a t e ­
k u tin b y la lepší fixační p ro střed ek než d ruh á, n ý b rž že
je d n a d ru h o u n avzájem p o d poruje a ch y b y v y ro v n á v á.
I. sk u p in u tv o ří kom binace směsi osmičelé kyseliny
s kyselinou octovou. T y to d áv a jí ostré obrazy buněk, leě
v y ža d u jí jen m alý ch o b jek tů .
II . sk u p in u tv o ří kom binace směsí d v o jch ro m a n ů s k y ­
selinou octovou. T y to t e k u tin y dovolují zbarvení rů zn ý m i
m e th o d am i a hodí se zároveň pro všeobecnější používání.
Dovolují fixování velkých ob jek tů . N u tn o p am a to v a ti, že
tk a n iv a se clirom any zab arv u jí.
I I I . sk up in u tv o ří te k u tin y , kde o p ět jen kyselinou
octovou obdržím e fixací, aniž se elem enty zabarvují. Ř ezy
možno b arv ití nejrůznějším i m ethodam i. Sem náleží subli-
m át, formol, alkohol a chloridy rů z n ý ch těž k ý ch kovů.
K y s e l i n a o s m i ě e 1 á 0-5— 1 % ro z p u ště n á ve
vodě, do níž u k lád ají se p re p a rá ty , k teré smějí b ý ti jen
velice m alé (několik m ilim etrů). T éto te k u tin y používá
se ponejvíce jako reagens n a t k á ň tu k o v o u , m yelín a pod.
Jelikož nesráží protoplasm a, jest n u tn o , chceme-li p re ­
p a rá t ještě b arv ití, vložit i kousky m ateriá lu po v y m y tí
d o d atečn ě do M ůllerovy te k u tin y .
K yselina osmiěelá do p oru ču je se k fixování ve způ-
sobě par. 2% roztok kyseliny d á se do lah v ičky se širo­
kým hrdlem , m alé kousky m ateriá lu u p evní se buď na
zá tk u , neb se zavěsí do lahvičky ta k , a b y nebyly ve sty k u
s te k u tin o u .
K yselina osmiěelá s kyselinou octovou:
K y selin a osmiěelá 1 % . . . . 4 ccm.
K y selin a octová 1 % ..................... 100 ccm.
P o u tv rze n í dobře v y m ý v a ti v alkoholu!
C h r o m — o s m i u m — o c e t. F l e m m i n g o v a
t e k u t i n a ; t a t o směs jest ve dvou koncentracích, a to :
slabá a silná.
 57
Slabá směs: kyselina chrom ová 1% . 2 5 ccm
,, osmiěelá 1% . . 10 ccm
„ o ctová 1% . . . 1 0 ccm
d estilov an á v o d a . . . . 55 ccm
Silná směs: kyselina chrom ová 1% . 7 5 ccm
,, osmiěelá 2 % . . 2 0 ccm
,, octo v á ledová . . 5 ccm.
F ixování m ateriálu to u to te k u tin o u jest velice obtížné,
máme-li obdržeti skutečně celý p re p a rá t to u to te k u tin o u
,,pro fix o v an ý“ . N u tn o p o d o tk n o u ti, že v t é to tek u tin ě
m ám e tři substance, k teré n estejn ě rychle m ateriál p ro ­
stu pu jí; nejrychleji v n ik á kyselina octová, p ak chrom ová
a nejpozději kyselina osmiěelá. P ro to jest dlužno do té to
te k u tin y u k lá d a ti velice te n k é kousky m ateriálu — n e­
záleží t a k n a rozloze do šířky, jak o n a tlouštcc p re p a ­
rá tu ; n u tn o jej t a k u p ra v iti, a b y celý o b jek t mohl b ý ti
všemi třem i substancem i co m ožná nejrychleji stejn o ­
m ěrně prostoupen. Zda jest p re p a rá t řád n ě fixován, po­
znám e dle řezu naloženého o b jek tu . P ři větším a tlu stším
k o usku jest k raj zbarv en do hnědá, dále od k raje jest
řezná plocha o b jek tu žlu tá a ve s třed u již pouze bílá.
V tak o v é m p říp ad ě b y la fixace n esprávná, n eb o ť pouze
na kraji bylo fixováno správně, dále ke s třed u působila
již jen kyselina chrom ová s octovou, ve stře d u pouze
octová. P ři m ikroskopickém v y šetřo v á n í řezů, zh o to ­
vených z t a k t o utv rzen éh o m ateriálu , vidím e ovšem v e­
liký rozdíl n a stejn o rod ý ch elementech.
F 1 e m m i n g tv rd í, že staěí již k r á tk á doba, asi G
hodin, ab y m ateriá l byl dobře fixován, av šak zkušenost
ukázala, že p re p a rá tu neškodí, ponecháme-1 i jej v t e k u ­
tin ě po 24 hod. i déle, jelikož fixace je tím jistější. Z k u ­
šenost a pokusy učí, že jest v žd y lépe ponechat i m ateriál
déle ve fixační tek u tin ě, n e b o ť jedn o u fixovaným ele­
m en tů m te k u tin a již neškodí. J e s t n u tn o tu d íž do Flem -
m ingovy te k u tin y u k lá d a ti te n k é úřezk y orgánu, kde je
ponechám e 6— 24 hodin i déle, dle jich rozlohy. F ix o v a n ý
m ateriá l v y m y jem e d ů k lad n ě v tekoucí vodě (as 24— 48
hodin), a uložíme jej n ejp rv e do slabého lihu, k te rý po­
zvolna zesilujeme, až n a 96% .
Má-li se docíliti d o b rých v ý sledk ů barvení, d o p o ru ­
čuje se m ateriál rychle zp racovali. B arv í se dobře haem a-
toxyliliem, safraninem , g en tian o u a j. v. B u ň k y tu k ov é
58

a m yelin n erv o v ý ch vlák en jsou po kyselině osmičelé

zb arv en y černě. (Srovnej barvení n e rv s tv a str. 147.)
Z e n k e r o v a te k u tin a : Aq. dest. 100 ccm

2-5 g
1 g
b) acid. acet. glac. 5 ccm
K yselinu octovou p řid ám e v u daném pom ěru v p o ­
slední chvíli, k d y ž hodlám e te k u tin y u p o třeb iti. P ro menší
ko usky nebo m alá em b ry a stačí tv rzení 2— 10 hodin,
u větších kousků orgánů 24 ho d in y i déle; celé orgány, jak o
jazyk, ledvinu, m ozek a td . tv rd ím e 48 hodin a i déle.
Po tv rz e n í n u tn o o b jek t dobře v y m y ti v tekoucí vodě
(po 2— 6 hodin). P o to m vložíme jej do 5 0 % lihu, k te rý
něk o lik ráte obnovím e, až se pře sta n e chromeni zb arvovati;
alkohol se zesiluje až n a 96% . V p re p a rá tu zů stáv a jí
sraženiny sub lim átu , k teré odstraním e p řidáním jodové
t i n k tu r y do silného lihu, k te rá zbarví jej slabě žlutě. Po
n ějaké době se líh odbarví. P řid á v á m e jodovou tin k tu r u
t a k dlouho, p o k u d alkohol se o dbarvuje, to tiž po kud jod
v alkoholu jest sublim átem re d u k o v án . T a to fixační t e k u ­
tin a je s t u z n á n a za velm i dobrou k tv rze n í jed n o tliv ý ch
elem entů a k úspěšném u barvení.
Maximov doporučuje m ísto kyselé Z e il k e-
r o v y t e k u tin y tu to směs:
Vody deštili. 1000 ccm
S u b lim átu 50 g
Dvoj chrom. dras. 25 g
G lauberovy soli 10 g.
P řed u p o třeb e n ím p řid á v á se n a 100 ccm směsi 10 ccm
formolu. Do te k u tin y v k lád á se úplně čerstvý, te p lý m a ­
teriál. T e k u tin u t u t o doporučuje hlavně pro em bryologický
m ateriá l k cytologickým studiím . Malá em b ry a do 3 m m
nechá v ro z to k u 1 hodinu, větší n a nejdéle 6 hodin. Po
fixování v y p írá 24— 48 hodin v tekoucí vodě.
M a x i m o v - Z e n k e r , formol-osm ium .
K e shora uvedené te k u tin ě p řid áv á před upotřebením
n a 100 ccm zák lad n í te k u tin y 10 ccm form olu a 10 ccm
2 % kyseliny osmičelé. M ateriál vložený do té to te k u tin y
nechá fixovati ve tm ě po 24 hodiny i déle. K yselina osmi-
čelá p ro stu p u je dle něho velice dobře do hloubky, a i nej-
 59
menší k ap é n k y tu k u intensivně černají. R ed u k o v an ý,
černě zb arv en ý t u k vzdoruje odbarvovacím u vlivu ethe-
rických olejů a pryskyřic.
Zenkrova te k u tin a jest jen modifikací fixační t e k u ­
t in y t. z v. Múllerovy, k te rá b yla jednou z p rvních t e ­
k u tin , určených v histologii hlavně na tv rzen í elem entů
centrálního n erv stv a , a k teré se ta k é dodnes v to m to
sm ěru používá.
M ů 1 1e r o v a t e k u t i n a :
K aliu m b ich ro m a t. 2*5 g
n a tr iu m sulfát. 1 g
a q u a dest. 100.
Vložené orgány n u tn o po delší dobu v te k u tin ě po-
n ech ati; te k u tin a se po nějaké době kalí a je dlužno ji
ta k dlouho vym ěň o v ati, p o kud nezůstane čirou (mozek
lidský po několik měsíců). P o té orgán d ů k lad n ě v y p e­
rem e ve vodě a uložíme do slabého lihu, k te rý v y m ěň o ­
váním stu p ň u jem e až do 96% .
E r l i c k é h o t e k u t i n a jest opět jin á m o d ifi­
kace předešlé:
K al. b ichrom ati 2-5 g
cupri sulf. 1 g
aq. dest. 100 ccm.
P o stu p jak o u M úllerovy tek u tin y .
Tekutina Kultschizkyho (Z. f. w. M.
IV. B d. 1887) jest n asycený ro zto k d v ojchrom anu drasel-
n até h o a skalice m odré v 50% lihu. P řed použitím přidá
se na 100 g té to te k u tin y 5 k ap e k kyseliny octové. T e k u ­
tin u , jakož i v ní uložený m ateriá l n u tn o chovati v tem n u .
O b jek ty ponechají se v te k u tin ě 12— 24 hodin, načež se
přenesou n a 12— 24 hod. do silného lihu.
T e k u t i n a I I . (Arch. f. w. Mikr. 897): d v a díly
d v o jch ro m an u dras., 1/A dílu sublim átu, 50 dílů 2°/0 kys.
octové a 50 dílů alkoholu 96% . Směs t u t o n u tn o po 24
hodinách zfiltro v ati.
M ateriál ponechá se v te k u tin ě 4— 6 dnů.
C h r o m o v á k y s e l i n a sam o tn á ve slabých v o d ­
ních roztocích 0 1 — 1% b ý v á zřídka používána. V yžaduje
velice m alých p re p a rá tů , těžko prostupuje, a m ateriál v ní
fix o v an ý stá v á se k řehkým a barvení jest velice obtížné.
60

Kys. chromová a kys. mravenčí (dle

R abla):
Acid. chromíc 3 % 200 ccm
Acid. formic. conc. 5 kapek.
Vždy jest n u tn o p řip ra v iti čerstvou te k u tin u a jen
m alé kousky fixovati. Po fixaci je d ů k lad n ě properem e
vodou, tv rd ím e ve vzestu p n ě silném alkoholu. Ř ezy b a r ­
vím e h aem ato x y lin em nebo safraninem .
K y s e l i n a c h r o m o v á a k y s . o c t o v á (dle
F lem m in g a):
Acid. chrom. 1% 70 ccm
ac. acet. glae. 5 ccm
a q u a dest. 90 ccm .
H o d í se n a rostlinné a zvířecí orgány, k teré možno
barvití haem atoxylinem nebo borax-karm ínem . P re p a rá ty
n u tn o dlouho v y m ý v a ti vodou (24 hod.) a tv rd iti ve
v ze stu p n ě silném alkoholu až do 96% .
F ixačn í te k u tin y , v nichž hlavní součástí jest sublim át:
R a b l - o v a t e k u t i n a . R ab i u d á v á dvě t e k u ­
tin y to h o to složení:
1 díl nasyceného vodného rozto k u su b lim átu
1 díl nasyceného vodného ro zto k u kyseliny pikrové
2 díly destilované vody.
Lepších v ý sledků docílil d ru h o u tek u tin o u :
Chlorid p la tn a tý 1 díl
s u b lim á t konc. ve vodě 1 ,,
voda 2 díly.
T a to fixační te k u tin a hodí se h lavně pro m ateriál
em bryologický. P o fixaci, k te rá t r v á několik hodin (24
i déle), u k lád á se m ateriá l do alkoholu v zestu p n ě od 50%
až do 96% . R a rv iti možno různě. R a b i sám b arv í hlavně
košenilou dle C zo k o ran eb o D elafield ský m h aem ato x y lin em .
S u b l i m á t : K o n c en tro v an ý ro zto k ve vodě (asi
7 g n a 100 ccm vody).
S u b 1 i m á t o c e t (dle L anga):
S u b lim á t 3— 12 ccm
c h lo rn a triu m 6— 10 g
alu m en crud. 0*5 g
acid. acetic. 50 ccm
a q u a dest. 100 ccm.
 61
M ateriál dlužno fix o v at i asi % hod., n a to přenésti
do 70% lih u a v z e s tu p n ě až do 96%! D osti pěkné fixo­
v án í d á v á n á m směs:
S u b lim á t conc. ro zto k ve vodě 50 ccm
alkohol 96 % 50 ccm
a q u a dest. 100 ccm
acid. ac et. glac. 5 ccm.
F ix o v a ti 2 hod. až 2 dny, přenésti do alkoholu 70%
a v zestu p n ě do 96% . E a r v iti možno rů z n ý m i b arv iv ý .

• O d s t r a n ě n í s r a ž e n i n po f i x a c i s u b l i m á t e m .
M ateriál, k te r ý b y l fixován v su b lim á tě nebo v t e k u ­
tin ách , ke k te rý m se su b lim á t p řid áv á , v y k a z u je skoro
v žd y v řezech černé sraženiny, k teré n u tn o o d stran iti. Za
tím účelem v k lá d á m e m ateriá l do alkoholu, ke k te ré m u
p řidám e několik k ap e k jo d -jodkalia. Je-li v m ateriá lu
m noho sraženin, t u o d b arv í se alkohol velice brzo a n u tn o
opět tro ch u jo du k alkoholu p řid ati. To dlužno t a k dlouho
o p ak o vati, až z ů s ta n e alkohol po delší dobu zbarv en .
T ím též způsobem si počínáme, naleznem e-li sublimá-
to v é sraženiny v řezech; vložíme řezy do alkohol-jod-jod­
kalia na několik m in u t až se všech n y sraženiny rozpustí,
a jod z řezů, k te ré jsou žlu tě zb arv en y , v čistém alkoholu
o dstraním e.
H e l l y - M a x i m o v a te k u tin a :
S u b lim á t 5-0 g
K al. bichrom . 2*5 g
N a tr . sulfuric. 1-0 g
A qua deštili. 100 g
před u p o třeb e n ím se p řid á x/10 objem u formolu. F ix o v a t
dlužno as 2 m m tlu s té kousky, m ý ti po 24 hodin v t e ­
koucí vodě, p řen ésti do 7 0 % p o stu p n ě do 9 6% alkoholu.
H erm annova tekutina:
chlorid p l a t n a t ý 1 % 15 ccm
kys. osm iěelá 2 % 4 ccm
kys. o ctová ledová 1 ccm.
F ix u je podobně, jak o te k u tin a Flem m ingova. P re p a ­
r á ty do slabého alkoholu p řen ésti a s tu p ň o v a ti až na
96% . Možno p o u žiti rů z n ý ch b arv iv , h lav n ě safraninu a
g en tian y .
62
K y s e l i n a d u s i č n á v rů z n ý ch k o n ce n trac íc h
p oužívá sc rovněž ja k o fixační te k u tin a .
N e jč astěji u d á v á se kys. d u sičn á 3 % ve vodě, a b y ­
chom fixovali m alé kousky, k teré přenesem e po y2 až 6
h odin ách do alkoholu 5 0 % a v ze stu p n ě až do 9 6% .
F le m m in g u d á v á pro m alé em bryologické p re p a rá ty :
40 % kys. d u sičnou n a několik m in u t.
Perenyova tekutina:
ky selin a d usičná 10% 40 dílů
alkohol absol. 30 ,,
ch ro m o v á kys. 0-5% 30 ,, .
K fixaci m alý ch o b je k tů stačí 5 m in u t, ke tv rze n í
4— 5 hodin. P r e p a r á t dlužno vložiti po fixaci do alkoholu
7 0 % , k te rý se n ě k o lik rá te vym ění, a po to m přenésti do
silnější k o n ce n trac e v ze stu p n ě až 96% . Možno b a rv ití
libovolně.
A l k o h o l . T o h o to p ro s tře d k u používá se nejvíce
ta m , kde jd e o ry ch lo u orientaci. R ů zn é k o n centrace (mezi
60— 95% ) u v á d ě jí se ja k o fixační pro středek . F ixu jem e
tím způsobem , že orgán v m alý ch kouscích u k lá d á m e do
lah v ičk y s lihem . N a dno lah v ičk y vložíme m alý kousek
v a ty , a to z té příčiny, a b y v o d a z p re p a rá tu lihem e x t r a ­
h o v an á klesla ke d n u a p re p a rá t, k te rý spočívá n a v atě ,
nepřišel již s ní do s ty k u . P r e p a r á t m ožno též zavěsiti
n a n iti do s tře d u láhve. Počnem e-li s lihem 60% , m usím e
jej často o b n o viti a zesilovati, ta k ž e asi ve 24 hodinách
d o sto u p n em e n a lih 96% , v něm ž m ožno p re p a rá t pone-
ch ati, ja k d louho chceme. U k lá d a ti p re p a rá ty ihned do
lihu 9 6 % se ned o p oru ču je, p o n ěv ad ž m ateriál se příliš
sv ra šťu je . N a p re p a r á ty fix ované alkoholem m ožno p o u žít
n ejrů zn ějších b arev ; všecka jeví d o brou affin itu k je d ­
n o tliv ý m elem en tů m .
Alkohol — kyselina octová:
Alkohol 9 6 % 300 ccm
kys. octov á ledová 100 g.
Směs fixu je velice rychle. P o fixování nesm ím e v y ­
m ý v at! k yselinu vodou, n ý b rž vložíme p re p a rá t ihned do
čistého lihu, k te rý n ěk o lik rá te vym ěním e. B a rv ití m ožno
různě.
F o r m o l . V poslední době v y s k y tla se veliká řa d a
fix ač n ích a zároveň tv rd ících te k u tin , jichž hlavní součást
 63

tv o ří form ol. F o rm o l, j a k v obchode se p ro d á v á, jest 40%

fo rm ald eh yd (aldehyd kys. m ravenčí). F o rm ol sám, ja k
d okázáno, nesráží bílkovin; srážení b ílkovin působí k y se­
lina m ravenčí, k te rá se ve form olu v žd y nalézá. K fix o ­
v án í užijem e form olu, j a k jej v obchodě obdržím e, ve
4 % — 10% zředění ve vodě; v t o m to ro z to k u m a te riá l
p o n ěk u d b o b tn á . P r e p a r á ty m ožno ve form olu p o n ech ati
delší dobu, aniž p rý ztrá ce jí n a schopnosti barvení, a v š a k
n u tn o b r á ti zřetel k to m u , že ch o v á rů zn é m n o žstv í k y ­
seliny m rav enčí, k te rá m á vliv n a rů zn é tk á n ě a záro v eň
o d v áp ň u je . M ateriál z form olu, aniž jej v y m ý v á m e ve
vodě, p řenáším e do 70% alkoholu a v ze stu p n ě zesilujem e
až do 9 6% . B a rv e n í dovoluje libovolné.
Velice do b ro u v la s tn o s tí form olu jest, že m ožno po
fixování přenésti p re p a rá ty později do rů z n ý ch jin ý ch
te k u tin , ja k o n a př. do M úllerovy, do su b lim á tu a td .
Činíme t a k proto , ab y m n o h é l á tk y (bílkoviny), k te ré
nejsou dosud form olem sraženy, b y ly ještě d o d ate čn ě fix o ­
v án y. S v elk ý m úspěchem používá se form olu v c e n trá l­
ním i periferním n erv stv u . M ateriál fix u jem e n ejd řív e
form olem a p o to m jej im p reg n u jem e solemi rů z n ý ch kovů.
(Viz s ta ti specielních m eth o d .)
Odstranění s r a ž e n i n po fi xac i for­
m o 1e m .
P o fixaci form olem naleznem e velice často, h lav n ě ve
tk á n íc h k re v n íc h orgánů, te m n é sraženiny, k te ré n u tn o
o d stran iti.
V e r o c a y u d á v á t u t o m e th o d u : Ř ezy vloží se as
n a 10 m in u t do louhu to h o to složení:
1 % v o d ní ro z to k louhu d raseln éh o 1 díl
8 0 % alkohol 100 dílů
p o to m v y p íra jí se 5 m in u t v deštil, vodě, k te ro u n ejm én ě
d v a k r á te vy m ěn ím e. P a k řezy vložím e o p ět do 8 0 % a lk o ­
holu a n a to je přenesem e do v o d y. H odlám e-li v m a t e ­
riálu b a rv iti m ik ro o rg an ism y , p a k nem ožno použiti té to
m e th o d y , p o n ěv ad ž lo u h působí n a m nohé tk á n ě velice
škodlivě.
O r t li o v a te k u tin a :
F o rm o lu 10 dílů
M úllerovy te k u t i n y 90 ,,
64
d o p o ru č u je se h lav n ě pro ry c h lé tv rze n í a fix ování ce n ­
trá ln íh o n e rv s tv a .
N u tn o u p o zo rn iti, že n en í ra d n o p o n ec h ati m a te riá l
po dlo u h o u d o b u v t é t o směsi — j a k to m u je s t u t e k u ­
t in y M ullerovy — n e b o ť m a te riá l ve form olu a Miillerově
t e k u t i n ě ulo žen ý s tá v á se po delším čase příliš t v r d ý m a
n a p r o s to n esc h o p n ý m k řezání.
V lite ra tu ř e naleznem e ú d aje , kd e form ol je s t sm í­
šený se všem i m ožným i složkam i, jak o : f o r m o l s k y s .
p i k r o v o u v rů z n ý c h k o n cen tracích , form ol s chlori­
dem zin ečn atý m , form ol se skalicí m odrou, form ol s ch lo ­
rid em p la tn a tý m , form ol se su b lim á te m a td . M ožno říci,
že k a ž d ý p ra co v n ík p řip ra v í si a v y h le d á směs ta k o v o u ,
j a k á se m u nejlépe osvědčí, sro vn áv á-li výsledek se tk á n í
n orm ální.
K y s e l i n a p i k r o v á. P ik ro v á kyselina, má-li
fix o v ati, m usí se použiti v k o n c e n tro v a n é m v o d n ím ro z ­
to k u . P r e p a r á t y se nesm í v y p r a ti ve vodě, n ý b rž vloží se
ih n ed do alk o h o lu 7 0 % a v z e s tu p n ě se p řip ra v í do 9 6% .
R o z to k u alkoholického p o u žív á se velm i zřídka. D osti
často u žív á se kyselin y p ik ro v é v tě c h to směsích:

B on ezi :
konc. ro z to k kys. p ik ro v é 100 dílů (ve vodě)
vody 100 ,,
kys. octové 3 díly.

R a w it z :
k y selina p ik ro v á 1 díl
,, d u sičn á 1 ,,
,, ch ro m o v á 1% 4 díly.

Kl .ei neber g: Kyselina p i k r o v á - s í r o v á .

100 dílů n asycené kys. pikrové, 2 díly kys. sírové;
směs n u tn o filtro v a li a ro zřed ili tro jn á s o b n ý m m n ožstvím
deštil, vod y .
M a y e r p řid á v á ke 3 d ílů m kys. sírové ve 100 dílech
v o d y k y selinu pikrovou, až jest ro z to k nasycený.
P r e p a r á ty t a k t o fix o v ané (po 3 i více hodinách) n u tn o
uložiti přím o do 7 0 % líhu, k te rý zesilujeme až n a 9 6% .
Dlužno fix o v ati po 24 h o d in a p řenésti ihned do alkoholu.
 65

R a t h :
kysel, p ik ro v á k o n c e n tr. ve v o d ě 100 dílů
,, osm iěelá 2 % 6 ,,
,, o c to v á led o v á 1 díl.
Malé k o u s k y m a te r iá lu dlu žn o fix o v a ti jen x/4 až 1
h o d in u , v ě tší 24— 28 hodin, naěež se p řen eso u do a lk o ­
holu 7 0 % ; b a r v í se nejlépe s a fra n in e m v 3 0 % lih u neb
b o ra x -k a rm ín e m v celku. M ožno té ž b a r v ití h a e m a to x y -
linem . K y se lin a p ik ro v á d lo u h o b a r v í alk o h o l a o d s t r a ­
ň u je se p o u h ý m v y p írá n ím velice n esn a d n o . Chceme-li
žlu to u b a r v u z p r e p a r á tu o d s tra n iti, t u docílím e to h o
velice ry c h le p řid á n ím lith ii carbonic. do lih u a t o tím
způ sob em , že k p n c e n tro v a n ý v o d n í ro z to k l ith ia k a p e m e
do alko h o lu .
P ř i fix o v án í n u tn o po v ě tšin ě d á ti h o jn o s t fixaění
te k u t i n y . U n ě k te rý c h t e k u t i n staěí je n to lik , a b y p re ­
p a r á t byl p o n o řen ; t a k t o m u je s t h la v n ě u t e k u t i n ry c h le
pro n ik ajících , a u F le m m in g o v y t e k u tin y . K y se lin y pik-
ro v é je s t n u t n o p o u ž ív a ti v elk é m n o žstv í; t u hledím e,
a b y k y selin a p ik ro v á v k ry s ta le c h ležela n a d n ě n ád o b y ,
a b y se t a k ro z to k m o h l u s ta v ič n ě zesilovati.
D lu žn o fix o v a ti m a te r iá l p o k u d m o žn o nej čerstvější,
to tiž živý, a sn ažím e se, a b y t e k u t i n a fix aěn í p ro n ik la
celý m a te r iá l p o k u d m ožno n ejry c h leji. P r o to fix u jí se
m alé a te n k é k o u sk y , a b y m a te r iá l u v n i t ř n ep o d leh l hni-
lo b n é m u ro z k la d u dříve, než fix aě n í t e k u t i n a b y jej p ro ­
nikla. P o zo ru jem e velice č a sto (n ejěastěji po fixaci v t e k u ­
tin á c h s c h ro m o v ý m i solemi), že ste jn o ro d é ele m e n ty při
m ik ro sk o p ick ém v y š e třo v á n í u d á v a jí n á m ve střed n íc h
č á ste ch jin ý obraz, než n a periferii. J e t o p o d m ín ěn o
p rá v ě h n ilo b n ý m poch o d em , k t e r ý vznikl d říve, než fix aěn í
t e k u t i n a m o h la p ro n ik n o u ti celým k o u sk e m m a te riá lu .
J a k d lo u h o dlu žn o p r e p a r á t p o n e c h a ti v e fix aě n í t e k u ­
tině, n en í m ožno přesně u d a ti; závisí t o v ž d y n a velikosti
a tlo u š ťc e m ateriá lu , k te rý fix u jem e, a n a rychlosti, s ja k o u
fixaění t e k u t i n a m a te riá l p ro n ik á.
Ve v ě tšin ě p říp a d ů je s t n u t n o p ř e b y te k fix aěn í t e k u ­
tin y z p r e p a r á tu o d s tra n iti v o d o u ; t a k to m u je s t h la v n ě
u t e k u t i n c h ro m o v ý c h solí a n ě k te rý c h solí tě ž k ý c h k o v ů .
M n o h d y o b d rž ím e š p a tn é n eb o žád n é zb a rv e n í je n p roto ,
že v p r e p a r á tu zbylo m n o h o fix aě n í lá tk y . J i n d y n ev y -
m ý v á se fix aě n í te k u t i n a vo d o u, n ý b rž alkoholem , neb
R e j s e k , Mikroskopická technika. 5
66
jin o u te k u tin o u , což je v ž d y blíže u d á n o u d o ty č n é h o
před p isu .
H o f k e r J . ( T r i c h l o r - o c t o v á k y selin a ja k o
fix ačn í p ro stře d ek .) A u to r d o p o ru č u je rů z n é směsi kys.
trich l. octové. P ro to zo a, P o ly c h a e ty , C estody, E ch in o d e r-
m a t a a jich larv y , T u n ic a ty a C rustacee fix u je ve směsi
5 % n í v o d n í ro z to k kys. trich lo ro c to v é
5 % n í kys. o cto v o u led. áá p a rt. aeq.
D ro b n é la rv y p on ec h á v t e k u tin ě půl h o d in y a přenese
je n a č t v r t ho d . do 3 5 % n íh o alkoholu, p a k do 50% , 7 0 % ,
9 6 % a do a b so lu tn íh o alk o ho lu . N a to vloží m a te riá l do
x y lolu, až se s ta n e ú p ln ě p r ů h le d n ý m a p řen ese jej do
x y lo l-p araffin u , k d e z ů s ta n e as 20 m in u t, načež n assaje
p ip eto u m a te r iá l a vloží do čistého p a r a ff in u p ři 60° C.
P o 20 m i n u tá c h m o žn o zaliti.
P ro hm yz, k d e j a k zn á m o c h itin v kyselém ro z to k u
velice b o b tn á , p o u žív á t ě c h to ro z to k ů :
I. P ik r o v á k y selin a 1 % v absol. lih u 1 díl,
C hloroform 1 >,
F o rm o l 1 „
T ric h lo ro cto v á kys. 1 „
I I . K y se lin y o ctové led. 1 díl
T richl. o ctové 1 „
Absol. lih u 8 dílů
I I I . T ric h lo ro cto v é kys. 1 díl
A lkohol absol. 9 dílů.
Použije-li se bezvodé fix ač n í t e k u tin y , m ožno m a te riá l
p ře n é s ti p řím o do absol. alk o h o lu a p a k do benzolu.
P ro o b ra tlo v c e shledal nejlepší te k u tin o u ro z to k :
K y s. o ctové led. 1 díl
T richl oroct. 1 ,,
Alkohol abs. 8 dílů.
P ě k n ý c h v ý s le d k ů docílil při k o nserv aci žlá zo v ý ch
o rgánů, j a t e r po zb a rv en í h aem ato x y lin -eo sinem ; v a r la t a
z a c h o v á v a jí e le m e n ty velice p ěk n é a zá ro v eň se v p a r a f ­
fin u n ec h ají řezat i serie 3— 5/t . P ro C ortiho org án d o p o ­
ru č u je t u t o m e th o d u k o n serv ace; po u tv rz e n í v a lk o h o ­
lickém ro z to k u (po 24?hodin) o d v á p ň u je v e v o d n ím
5 % ro z to k u kys. trich lo ro c to v é as jed e n den.
 67

(M ethoda t a t o , p rá v ě t a k jak o jiné, m á své zastánce,

ale též v elk ou řa d u od půrců.)
T v r z e n í p r e p a r á t ů . V n ě k te rý c h p říp ad ech
m a te riá l uložený do fixační t e k u tin y zároveň se u tv rd il,
v jin ý ch p říp ad ech z ů s tá v a jí p re p a rá ty m ěkké a n u tn o
je te p rv e u tv rd iti. T vrzení p re p a rá tů je st n u tn é, a b y n e ­
trp ě ly při zalévání, řezání, m o n to v á n í a td . P re p a rá ty ,
k teré jsou fix o v án y a záro v eň u tv rz e n y (F lem m ingova
te k u tin a , v ě tš in a směsí s ch ro m o v ý m i solemi, formol, a l­
kohol), u k l á d á m e d o a l k o h o l u n e j e n p r o ­
t o, a b y se j e š t ě v í c e u t v r d i l y , n ý b r ž
h l a v n ě proto, a b y c h o m je o d v o d n i l i .

Uchování makroskopických preparátů v přirozených

barvách dle Kaiserlinga.
Č erstvý m ateriá l vloží se do směsi:
F o rm a lin u 200 cc
V ody 1000
K a liu m a c eticu m 15 gr
K a liu m n itric u m 30 gr
v te k u tin ě ponechá se p r e p a r á t 12— 24 h o d in i déle, dle
velikosti, načež se vloží do 06% lihu n a t a k dlouho, až
objeví se p ů v o d n í b a rv a krve. P r e p a r á t uch o v á se ve
směsi:
Vody 2000 cc
K al. acet. 200 gr
Glycerinu 400 cc.
Z ach o v á se h lav n ě b a r v a krve, jin á b a r v a ztrácí i v té to
te k u tin ě p ů v o d n í zabarv ení.

Chitin*
P ři v y še třo v á n í h m y zu klade nejv ětší obtíže při řezání
ch itin . J e s t u d á v á n a v elk á ř a d a rů z n ý ch te k u tin , které
m ají um ožniti řezání ch itinu, ale žá d n á n e d á v á dob rý ch
v ý sled k ů .
E a u d e J a v e l l e m ěkčí sice chitin, ale tk á n ě
pod ch itin em za dobu působení t é to te k u tin y jsou té m ě ř
zničeny. T e k u t i n a P e r e n y o v a (c h r o m, a 1 k o-
h o 1, s u b l i m á t a k y s e l i n a d u s i č n á ) nezm ěkěí
chitin, ale n a d u ří n á p a d n ě tk á n ě . P o k u d sám jsem se
5*
68

m ohl přesvědčiti (sériové řezy m ouchy, atd .), osvědčuje

se nejlépe směs dle II e n n i n g s e (Z tsch ft. f. w. M.
X V II.), k te rý sám zkoušel veškeré u d áv a n é m e th o d y s n a ­
p ro stý m neúspěchem , a k te rý sám sestavil v lastn í t e k u ­
tin u , o k teré praví, že měkčí ch itin a současně dobře
kon serv u je tk án ě .
Směs p řip ra v u je ta k to :
kyseliny dusičné 16 dílů,
k yseliny chrom ové 16 dílů,
konc. ro z to k s u b lim á tu v 6 0 % alkoholu 24 dílů,
v o d n ý ro zto k kyseliny p ikrové 12 dílů,
absol. alkoholu 42 dílů.
M ateriál k o n servu je dle velikosti o b jek tu 12— 24 h o ­
din, p o to m v y p írá jej v 60% alkoholu s p řidán ím jodu,
přenáší jej do v z e stu p n ě silného alkoholu, p a k do xylolu
a paraffinu. Docílil řezů t lo u š ťk y 4 až 2 \i. Řezy, i sé­
riové, lepil n a sklíčka n a tře n á m astix-kollodiem , av šak
m ožno též použiti bílku.
N e u d á v á m jin ý ch m et hod, jelikož se této , k te ro u
považuji z v lastn í zkušenosti za nejlepší, n ik te ra k n e v y ­
rovnají.
 V. Odvápnění, macerování, bílení, zažívání.
Hotovení výbrusů.
Methody odvápňovací.
P ři v y šetřo v á n í orgánů pro sto u p ený ch v á p e n n ý m i so­
lemi (na př. kosti), dále při v y šetřo v á n í pathologickým i
pochody rů zně zv áp en atčlý ch orgánů, cev a p., n a s k ý tá
se v elk á obtíž v o d stran ěn í tě c h to ano rg an ick ý ch látek,
aniž by se p řito m poškodila s t r u k t u r a tk án í, ve k terý c h
jsou soli n ah ro m a d ěn y . Z veliké řa d y p o kusů jest vidno,
že nem ám e v histologii spolehlivé, te k u tin y , k te rá by
všem p o ža d av k ů m v y h ov o v ala. N ě k te ré kyseliny, k t e ­
rých se k odvápnění používá, působí zhoubně 11a tk á n ,
v jed n ěch tk á n ě velice zduřují, v jin ý ch se opět svrašťují.
Po n ě k te rý c h kyselinách nep řijím á t k á ň žádného barviva.
J a k znám o, tv o ří přev ážn o u ěást v k o stech i zubo-
vině kollagenní vazivo, k teré v rů zně k o n cen tro v an ých
kyselinách a alkaliích ve vodě ro z p u ště n ý ch velice 11a-
b o b tn á . T o to n ab o b tn á n í děje se hlavně p řijím án ím vody,
n e b o ť dle M ů l l e r o v ý c h nálezů, ro z to k y alkoholické
nebo ae th ero v é b o b tn á n í nevyvolávají.
Další n áh led byl ten , že ěím slabší ro zto k kyseliny
při o d v áp n ě n í se použije, tím jem něji působí 11a tk á ň .
T ak dop o ru ču je B u s c h používání 1% ro z to k u kyseliny
dusičné, ale současně u d áv á, že vazivo n ab o b tn á . Podobné
ú d a je vedly S c h a f f r a (Zeitschr. f. wiss. Mikroskopie
1902 B. X I X .) k věd eckém u p ro zk o u m án í a působení
rů z n ý c h kyselin při rů z n ý c h k o n centracích n a tk á ň a 11a
ry chlo st odváp ň o v án í. D ochází k tě m to nálezům : 1. K o n ­
cen trace m usí b ý ti t a k volena, a b y n enastalo b o b tn án í a
tím poškození tk án ě ; 2. p o u žitá kyselina musí m íti velkou
schopnost rozpouštění solí v á p e n a tý c h ; 3. nesm í zanechá-
v a ti ve tk á n i sraženin a m usí b ý ti lehce, bez porušení
tk á n ě , z m a te riá lu o d stran ě n a. Z v y še třo v a n ý c h kyselin
v y v o láv á kyselina fosforečná, mléčná, m ravenčí a octová
i v k o n ce n tro v an ý c h roztocích veliké b o b tn án í tk án ě , a
zároveň m ají malou schopnost rozpouštěcí, následkem
čehož nejsou d op oruěitelné jak o odv áp n id la.
70
K od váp n ěn í možno použiti tu d íž hlavn ě kyseliny
solné, dusičné, trich lo ro ctov é a siřičité, k teré m ají n e j­
větší schopnost o d v ápňovací (rozpouštění solí v á p e n atý ch ).
K yselina siřiěitá za n ech áv á ve tk á n i sraženiny, k teré jsou
v šak ve vodě ro zp u stn é a m ožno je lehce o d stran iti. Byl-li
m ateriá l předem fixován formolem, t u kollagenní vazivo
v u v ed en ý ch kyselinách n eb o b tn á . Nejsilnějším rozpus-
tidlem solí v á p e n a tý c h jest kyselina solná a dusiěná v ro z ­
t o k u 3— 10%, při ěemž vazivo kollagenní nezb o b tn á.
Delší působení k y seliny solné působí v šak zhoubně
n a chro m atick o u substanci buněčnou, následkem čehož
snižuje se schopnost b arv en í tk á n í. Z to h o d ů v o d u m ožno
u z n a ti za nejlepší ro z to k y k y s e l i n y d u s i č n é , k teré
nepůsobí t a k zhoubně n a t k á ň a neničí schopnost barvicí.
T éto kyseliny možno p o u žívati v 2— 10% vo d n ím roztoku,
n u tn o v šak vzíti v ú v a h u , že 10% b a i 20% ro z to k nc-
o d v áp ň u je rychleji než ro z to k 5% , a že silné roztoky,
účinkují-li po dlouhou dobu, snižují schopnost barvení.
P ro to n u tn o p o užívati ro z to k ů n ejv ý še 5% .
P o odvápnění ve v o d n ím ro z to k u kyseliny dusičné
nesm ím e p řenésti m ateriá l p řím o do v o d y za účelem v y ­
p rání, n ý b rž dlužno přenésti jej n a 12— 24 hodin nejlépe
do 5% ro z to k u lith ia neb n a triu m s u lfá tu , k te rý m ateriál
,,odkyselí“ , a te p rv e po n eu traliso v án í jest možno vypí-
r a ti jej dále ve vodě, p o to m uložiti do alkoholu v p o s tu p ­
n ý ch koncentracích.
P ro jem né p re p a rá ty d o p o ru ču je S c h a f f e r zalití
m ateriá lu do celloidinu, přenésti p re p a rá t do 85% alk o ­
holu, po u tv rzen í celloidinu přiřezanou k o stk u vložiti do
v o d y za příčinou o d stran ěn í alkoholu, a p a k vložiti p re ­
p a r á t do 3— 5% kys. dusičné n a 12— 24 hodin (větší p ře d ­
m ě ty déle), nejlépe do n á d o b y s t a k zv. T h o m aso v ý m
v o dním kolem, a b y byl p re p a rá t n eu stále v pohybu. Z k y ­
seliny dlužno p řen ésti m a teriá l do 5 % rozto k u lithia-
sulfatu, k te rý ž to ro zto k se je d n o u vym ění, a p ak v y p írat i
v tekoucí vodě po 24 hodin a o d v o d n iti ve stoupajícím
alkoholu do 85% .

Ředění kyseliny d u s i č n é v %.
K yselina dusičná m usí se percentuelně propočítat!
dle specifické v áh y , k te rá jest 1-414; obsahuje tu d íž 100 g
68 g kyseliny, 1 g kyseliny nalézá se asi v 1-5 ccm te-
 71
Rutiny. Zní-li předpis n a použití 5 % kyseliny, je s t n u tn o
vzíti asi 7*5 ccm kyseliny dusičné n a 92-5 v o d y o spec.
váze 1*414. Oficinelní kyselina dus. o bsahuje 3 0 % kyse­
liny, je tu d íž n u tn o n a 5 % v o d n í ro zto k v zíti 16— 17 ccm
zák lad n í kyseliny.
N ejdů ležitější te k u tin y k o d v áp ň o v á n í v lite ra tu ře
uv edené jsou asi ty to :
K y s e l i n a d u s i č n á v a l k o h o l u . V 70 %
lihu ro zředím e kyselinu dusičnou n a 3 % . T v rzené p re p a ­
r á t y p o n ec h ají se po několik d n ů až tý d n ů v te k u tin ě .
M a y e r p o užívá 5 % kysel, dusičnou v 9 0 % lihu.
T h o m a u d á v á směs 5 dílů alkoholu 9 5 % a jed en
díl kys. dusičné k o n ce n tro v an é ; te k u tin u o b n o v u je n a
p re p a rá te c h po 2— 3 dnech. O d v á p n ěn ý m a te riá l v y p írá
v 9 5 % alkoholu s p řid án ím calcium c a rb o n a tu m t a k dlouho,
až m o d rý la k m u so v ý p a p ír v alkoholu nezčervená.
P ro ti b o b tn á n í m a te riá lu v k y selinách p řid á v á G a g e
kam enec. K o n c e n tro v a n ý ro z to k k am ence n u tn o n a polo­
v in u z řed iti a n a 20 ccm kam en co v éh o ro z to k u p řid á
1 ccm kys. dusičné.
Siřičitá kyselina z a ch o v áv á dle Z i e g 1 e r a
histologický d eta il elem en tů lépe, než o statn í te k u tin y
o d v áp ň o v ací. Ve form olu fix o v an ý m ateriá l p řen áší do
k o n c e n tro v an é h o ro z to k u kyseliny siřičité.
K y s e l i n a s o l n á od v á p n u je rychle, ale působí
zh o u b n ě n a tk á n , k te rá b ob tn á.
K y s e l i n a p i k r o v á od v áp iiu je velice pom alu
a jen m alé o b jek ty .
P h l o r o g l u c i n s kys. dusičnou. (I n te rn . M onat-
s ch rift f. A n a t. u n d H ist., I. B d . 1884.) Užije-li se phloro-
glucinu, m ožno vložiti m a te riá l do velice k o n ce n tro v an ý c h
ro z to k ů kyselin (dusičné neb solné), aniž b y m ěly z h o u b ­
ného v liv u n a t k á ň a o d v á p ň u jí velice rychle.
A n d e r r mísí k o n ce n tr. ro z to k phloroglucinu s 5
až 5 0 % kys. solnou; po o d v áp n ě n í n u tn o po delší dob u
m a te riá l v y p ír a ti v tek o u c í vodě.
B o d e c k e r (Z. f. wiss. Mikr. 1911) o d v á p ň u je zubní
em ail v m alý ch , asi 0*5 m m tlu s tý c h kouscích t a k t o : Do
30 ccm h u stéh o , v m eth y lalk o h o lu ro z p u ště n éh o celloi-
d in u p řid á 10 ccm k y seliny dusičné (sp. v. 1*15), k tero u
d ů k la d n ě p rom íchá. H u s p e n ito u m asu dobře p ro h n ě te a
pod tla k e m asi 80 kg mezi silným i v rs tv a m i filtrač n íh o
p ap íru vysuší. P o to m celloidin ve dv ojn áso b n ém m nožství
72
m eth ylalk o ho lu o p ět ro zp u stí a do něho vloží k ousky m a ­
teriálu, k te r ý asi v době 6 d n ů se odv áp ní. V době od-
vápftování nesm ím e s n ád o b k o u s celloidinem p o h y b o v ati,
jelikož b y jin a k m a te riá l úp ln ě se ro zpadl. P o 6 dnech
celloidin sejm u tím z á tk y pozvolna vysoušíme.
S c li u s s i k : P rů k a z v á p n a v ossifikacích.
M ateriál n u tn o fix o vati jen v alkoholu, pro zmrzlé
řezy n u tn o fix o v ati jen k rá tk o u dob u as 10 m in u t v 10%
form olu. U em b ry í stačí již v o d a k o d v ápnění.
P ro sole calcia jsou t a t o b a r v iv a p o u žív án a:
P u rp u rin , A n th ra p u rp u rin , H a e m a te in , H a em ato x y -
lín, P yrogalol, pro calciu m p ho sfáty s tříb rn á m e th o d a dle
Kossa nebo vo n R eh l m ěď h aem ato xy lín , o cta n olovnatý,
chlorid železa, m o ly b d eň an a m o n a tý a chlorid zineěnatý.
P u rp u rin dle „ G ra n d is M ain im i“ .
1. 5— 10 m in u t v k o n ce n tro v an é m alkoh. p u rp u rin u ,
2. několik m in u t v 0 75 N a C l,
3. v y p íra ti v 70 % alkoholu t a k dlouho, do kud o d ­
cházejí b a re v n é obláčky,
4. 9 5 % alk oh o l-o rig an sk ý olej-balsám . (Vápno čer­
v ené.)
A n th ra p u rp u rin dle Salm ona. (K on cen tr. p u rp u rin se
stopou am o n iak u .) A m oniakální A n th ra p u rp u rin s p řid á ­
ním 1% N a C l, V ápno fialové.
P y ro g alo l dle K o s s a .
1. 5 m in u t v ro z to k u acid. pyrogal. 1% , aqu ae dest.
40, n a tři i h y d ro o x y d . 0*5,
2. dobře v y p ra ti,
3. alkohol-origanský olej-balsám .
H a c m a to x y lin dle 11 o e h 1 a :
5— 10 m in u t v l % n í m ro z to k u h ae m ato x y lin u ,
d ifferen co v ati v destilované vodě se sto p o u am o n iak u
d o b a rv iti p otom safraninem .

F o s fá ty :
I. Ř ezy se vloží n a 30— 00 m in u t za světla do 1— 5 %
d u sičn an u stříb rn até h o , dobře se v y p ero u a vloží do
s irn a ta n u so d n at., načež se v y p ero u a do b arv í s a fra ­
ninem . V ápno je s t s p o č á tk u žluté po to m černé.
 73
II. Am oniakální síran m ě ď n a tý .
R czy vloží se do síranu, po v y p rán í do W e i g e r-
t o v a h aem ato x y lin u , po zbarvení differencují se
v rozředěné od b arvovací te k u tin ě W eigertově.
III. M eth o d a b arv en í chloridem železnatým .
lle z y vloží se na několik m in u t do l°/0 chloridu
železnatého, řád n ě se v yp ero u a vloží do rozto k u
žluté krevní sole s kyselinou solnou; po v y p rá n í se
m o n tu jí přes alkohol-olej do balsám u. V áp en atěn í
m odré.
IV. M olybdenam onium .
llezy ponoří se n a několik v te řin do ro ztok u dusiě-
ň a n u m o ly b d eň an u am o n atéh o , načež se vy p erou
v nakyselené vodě (kyselinou dusičnou). Redukce
provede se chloridem zin eěn atý m . V ápno intensivně
m odré vazivo slabě m odré.
Vyšetřování kostí a zuboviny.
S c h a f f e r (Centr. bl. f. Physiologie 1902).
U tvrzené k osti v alkoholu po p říp ad ě ve směsi formol-
Miillerově te k u tin ě (m ateriál musí b ý ti dobře v y p rá n ) od-
v á p ň u je ve 3— 10% v o d n í kys. dusičné. Přenese kousky
do 5 % d ra seln atéh o kam ence n a 24 hodin a p a k v tekoucí
vodě vypere. Zalévá do celloidinu. R czy b arv í silně dela-
fieldským h aem ato x y lin em a v y še třu je v glycerinu, neb
v m álo světlo lám ajících te k u tin á c h .
Z ubovinu v y š e třu je tím způsobem, že n ejd řív e lístečky
zu b oviny im pregnuje chloridem z la tn a tý m , p a k je od-
v áp n í v kys. m ravenčí. R arví-li ještě haem atoxylinem , tu
zb arví se v lá k n a zuboviny, a p ochvy vláken jsou im pregno­
v án y zlatém .

Macerační tekutiny.
J e s t velice často t ř e b a isolováti z určitéh o m ateriálu
jedn o tliv é b u ň k y nebo tk á n ě ; ve s ta v u živém jsou však
b u ň k y n av z á je m stm eleny a není m ožno jich od sebe lehce
odděliti, isolovati. Za tím účelem n u tn o vložiti tk á ň do
te k u tin y , k te rá tm el m ezibuněčný rozpouští, aniž b y se
n áp a d n ě pozm ěnil t v a r b u n ěk a b u ň k y t y t o možno p o to m
dobře isolovati. T ek u tin k m acero v án í jest velká řa d a;
u vedem e z nich jen n ejb ě žn ější j
74

M u l l e r o v a t e k u t i n a ; m ožno jí použiti v n o r­
m ální k oncentraci nebo poněkud zředěné. Malé kousky
tk á n ě vložíme do te k u tin y asi n a 24 hodin. P o té době
m ožno již isolováti velice lehce jed n o tliv é elem enty. T a to
te k u tin a hodí se nejlépe pro isolování epithelií sliznic,
bu n ěk cen trálního n e rv s tv a a hladk ý ch svalů.
K y s e l i n a c h r o m o v á v kon cen traci 1 : 100
až 1 : 1000; hodí se pro stejné úěely jak o předešlá.
R o z t o k u k u c h y ň s k é s o l i 10% užívám e
k isolování b u něk hladkého sv alstv a; m alé kousky m a te ­
riálu (stěna žaludku, střev a etc.) ponechám e 24 hod.
v to m to roztoku.
K y s e l i n a s o l n á o f f i c i n e l n í . T éto se p o ­
užívá pro isolování k a n á lk ů ledvinných. Malé kousky
ledviny vloží se do t é to kyseliny a ponechají se v ní 10
i více hodin, naěež se d ů k lad n ě v y p ero u v teko u cí vodě
(po 24 hod.). P o to m vložíme m ac ero v a n ý kousek do z k u ­
m a v k y s destilovanou vodou a silně p ro tře p áv ám e ta k
dlouho, až tk á ň ú p lně ro zp adn e; pod m ikroskopem vidím e
k an álk y velice dobře isolované. Možno je b a rv iti Bism arko-
vou hnědí, vesuvinem nebo eosinem; p re p a rá t uschovám e
v glycerinu.
K y s e l i n a d u s i ě n á až 20% . P o u žití to té ž
jako u kyseliny solné.
Il a n v i e r ů v a l k o h o l : 30 ccm alkoholu, 60 ccm
deštil, vody. H odí se pro isolování epithelií a nerv o v ý ch
buněk. Malé kousky m ateriá lu vloží se n a jeden i více
d n ů do alkoholu; po době m acerace tr h á se p re p a rá t
jeh lam i v řídkém glycerinu.
M e t h y l o v ý a l k o h o l . 20 ccm deštil, vody,
10 ccm glycerinu, 1 ccm m ethy lalk o h o lu . V té to te k u tin ě
n u tn o p o n eeh ati m ateriál po dlouhou dobu (i několik
neděl). P o u žívá se ho p onejvíce pro isolování p o d p ů rn éh o
pojivá cen tráln íh o n erv stv a , re tin y a j. M acerovaný m a ­
teriál vloží se do zk u m a v k y s m alý m m nožstvím vody,
d ů k lad n ě se p rotřepe, naěež se vyleje obsah na ptaěí
skélko, n a které nalijem e glycerin a p řid ám e barvivo
(karm ín nebo pikrokarm ín). Směs dobře prom íchám e a
n a b ra n o u k a p k u prohlížíme pod m ikroskopem , kdež n a ­
lezneme isolované zbarvené elem enty.
L o u h d r a s e l n a t ý ; používá se ho ve vodném
ro z to k u od 0*1— 1% h lavně pro isolování zrohovatělých
b u n ě k n eh tu , vlasů a td .
 75
Chloral hydrát; 2— 5 % v o d n í ro z to k m ac e­
ru je a z a ch o v áv á t k á ň velice dobře; d o p o ruču je se k isolo­
v án í h la d k ý c h sv alů a n erv o v ý ch b u n ěk . T a k té ž se d o ­
p o ručuje směs 5 % ch lo ralh y d r á tu s 0 0 2 % kyselinou
chrom ovou.
K y s e l i n a s í r o v á v 0-6% ro z to k u hodí se
dobře pro sliznice, n a isolování vlák en čočky a td .
U m č 1 á s l i n a . R o zp u stím e 4 g ch lo rečň an u dra-
selnatého, S g chlorečňanu sod natého, 2 g fosforečňanu
so d n atéh o a 2 g chlorečňanu v á p e n a té h o v 1 litru vody,
načež n asy tím e ro z to k kyselinou uh ličito u a rozředím e
1 litrem v o d y a 500 ccm M úllerovy te k u tin y . T éto t e k u ­
tin y užívá se pro isolování em b ryo n áln íh o s v a ls tv a a
n erv stv a , k te ré se n e jp rv e v te k u tin ě ro z tr h á jeh lam i a
potom p ro tře p e d ů k la d n ě ve zkum avce. P r e p a r á t m o n tu je
se do o c ta n u d ra seln atéh o (k a liu m ac etát). P říp ra v a jest
dosti o b tížn á a stejn ý ch v ý sled k ů obdržím e té ž jin ý m i
jedn o d u šším i m eth o d am i.
J o d s e r u m : T u to te k u tin u p řip ra v ím e si z plo­
dové (amniové) te k u tin y od zv ířa t. Do čistého sera, u z a ­
vřeného v láhvi, vložíme b u ď několik k ry s ta lk ů čistého
jodu, nebo n a k a p e m e jodové tin k tu r y , při čemž n u tn o
občas te k u tin o u z a tře p a ti, což op ak ujem e po nčkolik dnů,
načež sérum p rofiltru jem e. T o to sérum pro p o užití musí
o b sah o v a ti pouze m álo jo d u ; m alý kousek m a te riá lu v lo ­
žíme do te k u t i n y a již po 24 ho d in ác h zkouším e, zda
m ožno již ele m e n ty isolovati; ne-li, p ak n u tn o p řid a ti
ještě tro ch u jo d u a m a te riá l ještě v te k u tin ě po n ech ati.
J o d fixuje t k á ň tak , že elem en ty zů stá v a jí dobře zacho­
v án y .
Pikrokarm ín R anvierův (viz pik ro k ar-
mín!). Velice p ěk n ý c h p re p a rá tů isolovaných v lá k e n h la d ­
kého sv a ls tv a obdržím e dle v la stn í m eth o d y , vložíme-li
do p ik ro k a rm ín u čerstvé sv alstv o žabího žalu d k u nebo
střev a, k teré p in c e tto u m ožno lehce v b lan k ách sloupnouti.
P o delší době ro zm aceru je se sv alstvo n a je d n o tliv á v lá k ­
na. M acerovaný kousek vložíme do smčsi glycerin-voda
(2 díly vod y , 1 díl glycerinu), ve k teré isolujem e jeh lam i
n a skélku sv alo v á v lák n a ; t a t o jsou světle rů ž o v á s t m a ­
v ý m já d re m a jsou b ez v ad n ě isolována.
76
Z ažívánu
K pok u sů m zažívacím n a čerstv ém nebo tv rz e n é m
m a te riá lu , event. již 11a řezech, používá se buď pepsinu,
nebo p a n k re a tin u . Pepsin p řip ra v u je se b u ď ze š ťá v y
žaludeční, nebo ze sliznice žalu d ku ; nejlépe se v ša k d o p o ­
ru ču je p o užiti již h o to v ý ch p re p a rá tů .
13 e a 1 c p řip ra v u je si pepsin ze žaludeční š ť á v y p r a ­
sete, k tero u nechá n a skleněné desce rychle v y sch n o u ti
a sušinu jem n ě práškuje. Sušina působí po dlouhou dobu.
P ráše k ro z p u stí se ve vo d ě a p re p a rá t vloží se n a několik
h o din do ro z to k u p ři tep lo tě 37° C.
K u s k o w používá ro zto k u 1 g pepsinu (pepsinum
siccum) ve 200 ccm 3 % kyseliny šťavelové.
P a n c r e a t i n (P. siccum Grůbler) zažívá epithel
při 37° C v nasyceném v o d n ím ro z to k u v n ěkolika m in u ­
tác h . P re p a rá tů z celloidinu nebo p araffin u , přilepených
pouze v o d ou (bez bílku), m ožno d o b ře použiti k pok u sů m
zažívacím, n a př. ly m fatick é uzliny k d em o n straci ade-
n o idn íh o v aziva, sleziny a td .

Odbarvování — bílení.
P ři v y šetřo v á n í v id ím e velice často, že různé pig­
m e n ty z a k rý v a jí t k á ň neb elem enty, ta k ž e jest nem ožno
d etailn ě jich v y šetřili. S tá v á se t a k h lav n ě u nižších, tm a v ě
p ig m en to v an ý ch zv ířat, nebo při v y šetře n í p ig m en to v a­
n ý ch orgánů, n a př.: chorioideae oka, iris a td ., a v p ří­
p ad ech path o lo g ick ý ch za ab n o rm á ln í pigm entace — n á ­
dory m elanotické. P ig m e n ty m ožno o d s tra n iti jen p ro ­
s tře d k y silně oxydaěním i. M nohdy jest n u tn o o d stran iti
zab arv en í 11a př. po kys. osmičelé, ve k teré by ly p re p a ­
r á ty tv rz e n y . V p rv n í řa d ě jd e o to , a b y p ro střed ek , k t e ­
rého u potřebím e, neničil tk án ě .
Chceme-li o d stra n iti jem né hnědé zabarvení, dostačí
odbarvení, jak é h o se používá p ři W e i g e r t o v ě mc-
th o d ě n a b arv en í m yelinu dle m odifikace P a l l o v y .
(Viz barvení.) Uložíme řez do 0-5% h y p erm a n g an u , k d e
jej p o nechám e asi y2— 1 m in u tu a přenesem e do ro zto k u
y2% kys. šťavelové s 0*5% siřiěitanem so d n atý m .
P. M a y c r (M itth. f. S tá t. N eap el 1880, 2. Bd.)
o d b arv u je s velice d o b rý m v ýsledkem v o ln ý m chlorem ;
do skleněné n á d o b k y vloží se několik k ry s ta lů kalium -
ch lo ra tu m a p řid ají se 2— 3 k a p k y kyseliny solné. J a k ­
 77
\
mile se počne v y v in o v ali chlor, nalejem e do n ád o b k y 5
až 10 ccm 50% alkoholu. D o té to te k u tin y vloží se m ateriál,
k te rý byl v 7 0 % — 90% lihu uschován; s p o čá tk u plave
n a povrchu, později se potopí. O dbarvení n a s ta n e po
1/4 hodině, po případě až po 2 dnech. T ím to způsobem
možno o d b arv iti i řezy přilepené n a bílek. Dle vlastn í
zkušenosti jest m e th o d a t a t o velice dobrá.
P. M ayer používá též n am ísto k alium -chloratum m ag­
nesium h y p ero x y d atu m , ke k teré m u přidá, dle potřeby,
více nebo m éně kyseliny solné a alkoholu; t a t o te k u tin a
o d b arv u je pom aleji, ale n ep o ru šu je tk á n í.
U n n a do p oručuje kysličník v o d ičitý ve 3 % roz­
to k u.
G r e n a c h e r o d b a rv u je p ig m en t r e ti n á ln í . u Ce-
p h alo p o d ů ve směsi 1 díl glycerinu, 2 díly 8 0 % alkoholu
s p řid án ím 2—3 % kyseliny solné.
S o l n é k y s e l i n y s alkoholem , v rů z n ý ch k o n ­
centracích, používá se v rů z n ý ch případech; rovněž ta k
i směsi kys. solné a kys. dusičné v alkoholu.
E a u d e J a v e l l e . T e k u tin a t a t o sice odb arv u je,
ale nezach o v ává v žd y tk á n í; ny ní se t é to te k u tin y málo
používá.
Výbrusy.
V m no h ý ch p říp ad e ch jest n u tn o v y š e třiti tk án ě,
k teré chovají m n o h o organických solí, tu d íž tk á n ě tv rd é,
i s uloženým i solemi. V histologii přichází to hlav n ě při
v y šetřo v á n í kostí a zubů. Z tě c h to orgánů jest n u tn o
zhotoviti v ý b ru s y t a k jem né, a b y dovolovaly vyšetření
i při silnějším zvětšení.
Jdc-li o zhotovení v ý b ru s u kosti, t u seřízne se n e j­
dříve jem n o u pilkou lístek asi 0*5— 1 m m tlu s tý , buď
podélný nebo příčný, dle toho, ja k chceme v y šetřo v ati.
T u to kostěnou plo tén ku p řipev n ím e n a tv rd ý , úplně ro vný
p odklad (nejlépe užijem e skleněné zátk y , k te rá jest na
p o v rch u hladce broušena); k ost (nebo zub) přilepím e ku
ploše o b y čejným pečetním voskem . N e jp rv e brousím e plo­
té n k u kostní n a plochém rovném pilníku nebo n a hrubo-
zrnném brousku; jakm ile obdržím e n a kosti rovnou plo­
chu, o b rušujem e p lo tén k u dále n a velice jem ném pilníku
nebo sm irkovém p ap íru , nejlépe v šak n a jem n ém brousku,
kde se veškeré hlubší rý h y od dřívějšího hrubého broušení
v y ro v n a jí. Je-li povrch p lo tén k y hladký, t u konečně vy-
78
hladím e jej úplně n a filtračním pap íru . V yhlazen á plocha
jest lesklá. N y n í o d s tra n í se vosk, a po očištění skleněné
plochy přilepím e v y b ro u še n o u plochu ko stn í p loténky
k an a d s k ý m balsám em n a skleněný p o d k lad . P lo té n k u
n u tn o dobře k spodině p řitisk n o u ti, a b y b yla úp ln ě ro vn á.
K a n a d s k á pryskyřice, k te ré použijem e k lepení v ý b ru sů ,
musí b ý ti h u stá. N ejlépe si počínám e ta k , že n a k á p n e m e
p ry sk y řici n a sklo, n ah řejem e ji n a plam eni, a n a r o z ta ­
venou p řitlačím e v ý b ru s. K olem p lo tén k y m ožno ještě
n a k a p a ti pečetní vosk. J a k m ile dobře drží n a p o dkladu,
brousím e d ru h o u plochu stejn ě, ja k bylo u vedeno. B ro u ­
šením docílíme p lo tén k y úp lně p růhledné.
Je-li h o to v ý v ý b ru s d o stateč n ě te n k ý , vložím e jej
n e jd řív e do alkoholu, po p říp ad ě k o d stran ě n í p ry s k y ­
řice do xylolu a p a k do alkoholu, při čemž jej štětičkou
očistíme; poté přenesem e jej do alk oh o l-aeth eru , a 11a
konec nechám e p lo té n k u n a v zd u c h u úplně v y s ch n o u ti.
Je-li v ý b ru s dobře očištěn a vyschlý, t u n a b ý v á bílé b arv y ;
při v y sý ch ání v n ik á v z d u c h do všech k o stn ích k an á lk ů .
T a k to zh o to v e n ý v ý b ru s m o n tu je m e ú p lně za sucha pod
krycí skélko, k teré orám ečkujem e h u s tý m asfalto v ý m la ­
kem . (Vložímc-li v ý b ru s do pryskyřice, t u v n ik n e t a t o do
všech k o stn ích d u tin e k a k a n á lk ů a v ý b ru s s ta n e se úplně
p rů h led n ý m , n e p o tře b n ý m .) H odlám e-li v ý b ru s m o n to v a ti
do k an a d sk é pry sk y řice, m usím e p lo tén k u n ejp rv e p o táh -
no uti n ě ja k o u látk o u , k te r á za b rán í p ro s to u p n u tí k a n a d y ;
k to m u účelu n a tírá m e v ý b ru s n a všech s tra n á c h a rab sk o u
klo v atino u a po za sch n u tí vložíme ho do k a n a d s k é p ry s ­
kyřice.
P rá v ě ta k , j a k počínám e si při v ý b ru s u kostí, p ra c u ­
jem e i n a v ý b ru s u zubu. Celý zub u p ev n ím e pečetním
voskem n a skleněný p o d k lad a obrousím e zub (po délce)
až do m íst, kde objeví se d u tin a zubu, načež v ý b ru s u h la ­
díme, h lad k o u s tra n o u přilepím e zn o v a n a sklo a o b ro u ­
síme s tra n u d ru h o u až do žád an é tlo u š ťk y . P o očištění a
osušení v ý b ru s u m o n tu je m e tý ž buď n a sucho, nebo po
n a tře n í arab sk o u k lo v atin o u do pryskyřice. P ři broušení
zubů m usím e b ý ti velice o p a trn í; brousím e bez velkého
tlak u , p ři čemž plocha obroušeného zu b u m usí b ý ti dobře
přilepená, j in a k o d lam u je se velice k ře h k ý em ail od p o ­
v rc h u zubu.
Velice p ěk n ý ch a in s tru k tiv n íc h obrazů v ý b ru s u kostí
i zubů obdržím e, im p regnujem e-li k a n á lk y a d u tin k y
 79
kostní b arvou. M eth o d a je t a to : brousím e p lo tén k u kosti
t a k dlouho, až je úplně te n k á a prů h led n á; te n to v ý b ru s
úplně vysušený vložíme do ko n cen tro v an éh o alkoholického
ro zto k u fuchsinu. R oztok fuchsinu přivedem e n a vodní
neb pískové lázni do v aru , p ři ěemž ponechám e v ý b ru s
v b arv ě t a k dlouho, až se alkohol úplně odpaří. Celá plo-
té n k a kosti jest p o k ry ta v rs tv o u suché kovově se lesknoucí
barvy. A lkoholický ro zto k fuchsinu v n ik n e do všech k a ­
n álk ů a b u n ěk a při odpaření b a rv a v kanálcích uschne.
V ý b ru s p ak znova brousím e po obou s tra n á c h n a jem ném
k am en i ( z a s u c h a ! ) a uhladím e koneěně n a papíře.
H o to v ý suchý p re p a rá t m o n tu je se do k anad sk é p ry s k y ­
řice. Veškeré k an á lk y a d u tin k y jsou ostře k o n tu ro v án y ,
červeně zbarveny.
 VI. Mikrotom.
M ikrotom em n az ý v ám e přístroj, k te rý m jest m ožno
z p re p a rá tu h o tov it i velice jem né řezy u rčité tlo u š ťk y .
V obchodech nachází se m noho m ik ro to m ů rů zný ch sys­
tém ů . N ěk teré m ikro to m y jsou zařízeny pouze 11a řezy
celloidinové, jiné jenom na řezy paraffinové; n ěk terý ch
m ik ro to m ů m ožno použiti pro obojí m eth o d u. Zařízení
m ik ro to m ů jest již v p rincipu velice různé; buď nůž
po hy b u je se stále v u rčité poloze a p ro ti něm u se zvedá
p re p a rá t b u ď šroubem
nebo po nakloněné ploše
p osu n o van ý , anebo nůž
z ů s tá v á v pevné poloze
a n a něj p re p a rá t d o ­
p adá. U v ětšin y nov ý ch
m ik ro to m ů pošinuje se
p re p a rá t sam očinně do
vý šk y v libovolném roz­
sahu; n a n ěk te rý ch pří­
strojích možno docíliti
posunování i o rozdílu
půl [i. Nej jednodušší
m ik ro to m jest n y n í velice zřídka používán; je to t. zv.
m ikrotom R a n v i e r ů v (obr. 42.). T en to skládá se
z d u téh o válce, ve k terém se šroubem posunuje píst. N a
povrchu válec nalézá se ro v ná, široká plocha. N a píst
připevní se p re p a rá t, šroubem se pošine píst do určité
v ý šk y a ro v n ý m nožem, k te rý se položí n a horní plo­
chu, seřízne se část p re p a rá tu n ad plochu vyčnívající.
Ryl to jeden z p rvních m ikrotom ů, k te rý měl n a h ra d it i
řezání prosté. P odobně zařízen jest m ik ro tom R e i c h c r-
t ů v pro řezání prosté, k te rý m á ve válci svorky na
u p n u tí p re p a rá tu .
M ikrotom te n to možno doporučiti, n eb o ť úplně stačí
11a obyčejné a rychlé vyšetření, obzvláště v praxi lék a­
řově, když jde jenom o pouhé a rychlé rozpoznání (11a př.
nádorů). Možno jím řezati n ejen konserv o v an ý m ateriál
 81

v alkoholu bez zalití do p a ra ffin u nebo celloidinu, ale

i m a te riá l za litý . Takto zařízený mikrotom jest velice levný
a postačí ú p ln ě . H o d lám e-li řezat i p re p a rá t nezalitý, t u
vložím e jej mezi d v a špalíčky z t . zv. ,,bezové d u š c “ ,
sv o rk o u jej stisk n em e a řežem e i s dření bezovou, k te r á
se ve vodě n eb líhu o d stran í. N a p rin cip u pro stéh o v e ­
d ení nože bylo sestro jen o m n o žstv í m ik ro to m ů , i t a k v el­
k ých, že ře zán y jim i i celé m ozky (M ikrotom G udenův).
D ru h ý princip, kde nů ž jest p řip ia t n a těž k ý , železný
klín, po h y b u jící se v sáň k ách , a kde p r e p a r á t je s t z a p ia t

Obr. 43.

do svorky, k te rá se rů z n ý m způsobem do v ý š k y p o sunuje,

je s t princip R i v e r t ů v. N a p rin cip u R i v e r t o v ě
jsou sestav e n y té m ě ř v šechny m ik ro to m y , k te ré nesou
rů z n á p o jm en ov án í, h lav n ě podle firem , k te ré je s rů z n ý m i
m odifikacem i v y rá b ě jí (Ju n g , Schantze, R eich e rt, Zimmer-
m a n n atd .). J i n ý m ik ro to m , to m u to p o d o b n ý , je st m ik ro ­
to m sáň k o v ý . P o n ě v a d ž jest velice důležité seznámí ti se
s rů z n ý m i d ru h y m ik ro to m ů , chci se o n ěk o lik a druzích
z ev ru b n ěji zm íniti.
S á ň k o v ý m ik ro to m se šikm ou plochou t. zv. J u n-
g ů v. N a v ětším p o d stav ci — za úěelem větší s ta b ility —•
jest kolm o p řip e v n ě n a m assivní p lo tn a (obr. 43.); n a
p lo tn ě n a s tra n ě p ra v é p ro b íh á pod o s trý m ú hlem lišta,
k t e r á tv o ří s kolm ou plochou d r á h u pro sáň k y . V d ráze
p o h y b u je se tě ž k ý železný klín, sáň k y , n a k te r ý se šrou-
R e j s e k , Mikroskopická technika. 0
82
beni p řip ev n í nůž. S áň k y m usí přesně na d rá h u n a lé h a ti
a lehce se po ní p o h y b o v ati; a b y tř e n í se zmenšilo, n e d o ­
léhají sáň k y plnou plochou n a d rá h u , n ý b rž spočívají jen
11 a n ě k o l i k a b o d e c h t ř e c í c h . N a s tra n ě levé
jest p řip ev n ě n a n a kolm ou s těn u ro vněž pod o strý m úhlem
probíhající jin á lišta, k te rá jest skloněna n azad a tv o ří
d rá h u , ve k te ré se p o h y b u je jin ý těžký, železný klín;
t. j. t. zv. sáň k y pro o b jek t. N a to m to klínu p řip e v n ě n a
jest zv lá štn í sv orka k upev n ěn í p re p a rá tů . P o n ěv ad ž t a t o
d rá h a tv o ří nakloněnou plochu se sklonem od p ře d u d o ­
zadu, musí n u tn ě p re p a rá t, k te rý do svo rk y sáněk je s t
za p iat, po šin u tím d o p ře d u v y s to u p iti do vý šk y . J i n á
d ů lež itá součást m ik ro to m u sáňkového jest m ik ro m etrick ý
šroub, k te rý , n a svorce upev něn , nalézá se za s á ň k a m i
pro ob jek t. Zařízen je ta k , že m ožno svorku se šroubem
u p e v n iti 11 a d r á z e s á n ě k. M ikrom etrický šroub,
k te rý n e jp rv celý n az p ě t vytočím e, posu n u jem e k sáň k ám
o b jek tn ím t a k dlouho, až se jich h ro tem d o tý k á . P řip e v ­
ní me-1 i šroub v dráze a otáčím e-li jím , p o sun u jem e klín
s p re p a rá te m d o p ře d u a do v ýšk y . K d y ž znám e úhel
skloněné plochy a v ý šk y šroubovice, lehce si vyp o čtem e,
o kolik částí m ilim etru v y s to u p í p re p a rá t do výše při
jedn o m otočení šroubu. U m ik ro to m u ,,J u n g “ je st v ý š k a
šroubovice ta k o v á , že jed n o úplné otočení šro u bu posune
sáň k y o b je k tu d o p ře d u o tolik, že p re p a rá t v y sto u p í
o 15 fi. N a šroubu jest p řip e v n ě n a větší d eštičk a zářezy
rozdělená n a 15 dílků, do k te rý c h z a p ad á pru žn é péro;
péro u d á v á , o kolik zářezů — zou b k ů — se kolečko o to ­
čilo. K d y ž rozdělení kolečka v y k a z u je 15 zářezů, t u o to ­
čením kolečka o jeden dílek — to tiž od jed n o ho zářezu
ke d ru h é m u — zvednem e p re p a rá t o 1 fi.
P o d o b n ě jsou zařízeny sáňkové m ik ro to m y se šikm ou
d ra h o u jin ý ch firem , až n a n ěk te ré m alé úchylky, k teré
m ožno ih n ed p o střeh n o u ti.
M ikrotom A l b r e c h t ů v (obr. 44.) v y rá b í fa.
R eich e rt; je s t sestaven n a p o d k lad ě šikm ých sáněk, ve
k te rý c h se p o h y b u je sv o rk a pro p re p a rá t. V sáň k á ch jest
volně uložena d lo uh á p o h y b liv á k o v o v á ty čin k a, k te r á se
v n ich u p ev n í šroubem , a t o te h d y , když d o tý k á se je m ­
ného posunovacího šroubu. U m ikro to m ů , kde posu n o v án í
děje se je m n ý m šroubem , je st n u tn o te n to v y to ě iti zpět
do p ů vo d n íh o postavení, k dyž došel ke konci. U m ik ro ­
to m u A lb re ch to v a je té t o v a d ě zpětn éh o v y tá č e n í šro u b u
 83
velice dobře odpom oženo. Končí-li u to h o to přístoje šroub,
m ožno celý posunovací přístroj otočití kolem osy, čímž
zadní konec šroubu d o stan e se k u p ře d u . D říve uvedenou
pohyblivou ty č in k u v sáních uloženou uvolním e a po su ­
nem e tak , a b y se opčt d o tý k a la šroubu, čímž m ožno
znovu p re p a rá t p o su no v ati do vý šk y . P ři otáčení šroubu
a posunování ty č in k y není n ik te ra k d o tčen a poloha p re ­
p arátu , ta k ž e možno t e n to dále řezati, aniž pozorujeme,

Obr. 4 4.

že nůž seřízl tlu s tš í řez, nebo že v ů b ec neseřízl, jak o se

s tá v á u m n o h ý ch jin ý c h stro jů .
S áň k y p ro nů ž jsou s ta v e n y pod o b n ě jak o u m ik ro ­
to m u J u n g o v a s tím rozdílem, že šikm á plocha je s t n a
stran ě zevní, k olm á p ak na s tra n ě v n itřn í. Zařízení to to
m á t u v ý h o d u , že nůž nalézá oporu v kolmé ploše a
nezvedá se při řezání tv rd ý c h p re p a rá tů , n a př. při řezání
eh ru p av ek , kostí — v b o tan ice p ři řezání rů z n ý ch dřev.
M ikrotom u m ožno použiti pro řezání m ateriá lu ja k
v cclloidinu, t a k i v p a ra ffin u zalitého.
S áň k o v ý m ik ro to m s kolm ým posun o v án ím p re p a ­
rá tu . M i k r o t o m B e c k r ů v.
6*
8I

Na pev n ém p o d stav ci je s t kolm o p o s ta v e n a deska,

k te r á m á 11a své p ra v é s tra n ě p řip ev n ě n u lištu, tv ořící
d rá h u san ě k pro nůž; 11a levé s tra n ě jsou dv ě kolm é lišty,
ve k te rý c h se p o su n u je p lo té n k a se svorkou pro o b jek t.
P o d svorkou uložen je s t je m n ý šroub, k te rý při otáčení
svorku zvedá. P o n ě v a d ž o táěení šro u b u p řenáší se p řím o
na svorku, v y s tu p u je p r e p a r á t ry c h le do v ý šk y . A by
z v e d án í b y lo jem né, m á šroub n a svém dolním konci
v elkou k u la to u desku, n a o b vo d u zo ub k o v a n o u (obr. 45.).
P ři zn ám é výšce šroubovice a p o etu zu b ů n a desce, je s t
m ožno u rěiti, o kolik se zvedne p re p a rá t při otočení ko-

Obr. 45.

léčka o je d e n zoubek. T o to z v e d n u tí činí obyčejně 2 fi

(u p řístro je fm y R eich ert). O táčen í ozubeného kolečka
o u rč itý p o čet zo u b k ů děje se b u ď p ro stě ru k o u , nebo je st
u m ik ro to m u t. zv. a u to m a tic k é posunovadlo; s á ň k y pro
nůž n aráže jí to tiž 11a h ro t, k te r ý p ák o u , jejíž konec z a ­
p a d á do zo ub k ů kolečka, o táčí to to o u rč itý počet zubů,
a tím p r e p a r á t zvedá. H r o t m ožno p o s u n o v a ti a 11a něm
je s t v y zn a čen o v číslech, o kolik zo u bk ů se kolečko při
u rč ité délce h ro tu pošine. Zařízení to to je s t velm i p raktick é.
Svorky o b j e k t n í . Zapnem e-li p re p a rá t do
svorky, tu v id ím e n m o h d y , že je t ř e b a sklonití p re p a rá t
n a t u neb onu s tra n u , ab y c h o m docílili sp rá v n éh o řezu.
V obyčejné svorce je s t otáčení p re p a r á tu velice obtížné.
N e v ý h o d u t u t o o d s tra n í rů zn ě zařízené svorky. J e d e n
 85
d ru h jsou t. zv. svorky kulovité; čep, n a k te ré m vlastn í
sv orka je s t přip ev n ěn a, m á k ulovité zakončení, uložené
do k u lo v itéh o ložiska; tím um ožněn n a svorce pohyb rů z ­
n ým i sm ěry. V a d a svorky k u lo v ité záleží v tom , že její
u pevnění není t a k dokonalé, ja k m n o h d y m ateriá l v yžaduje.
J in á , m nohem stabilnější svorka jest t. zv. „neapol-
s k á 44. T a to sv o rk a dovoluje d v ěm a nekončeným i šrouby,
zasahujícím i do šroubovice n a úsečkách kru h o v itý ch ,
po hyb p re p a rá tů ve dvou h lavních sm ěrech; kom binací
obou m ožno p a k libovolně p re p a rá t u stav iti.
U p e v n ě n í n o ž e . N a jm e n o v an ý c h m ikrotom ech
se nů ž p řip ev n í obyčejně šroubem k sáň k ám , z ů stáv á
tu d íž sklon nože k p r e p a rá tu v žd y tý ž. V m n o h ý ch p ří­
p ad ech však, ja k později b ude uvedeno, je s t n u tn o různě
skloniti n ů ž k p re p a rá tu ; to h o docilujem e zv láštn í svor­
kou, k te r á se n ejd řív e šroubem na sáň k y připevní; do
t é to vloží se nůž, k te rý d v ěm a šrouby se u tá h n e . Svorka
dovoluje, a b y ostří nože bylo do různé polohy skloněno.
J in é sv o rk y dovolují, a b y nůž stál úplně napříč, totiž
kolmo n a podélnou osu m ik ro to m u ; po stav en í to to jest
n u tn é k řezání řezů v p araffin u .
J m e n o v a n é m ik ro to m y jsou hlav n ě k řezům z celloi­
dinu; leč m ožno jich užíti též k řezům z p araffin u , m á ­
me-li sv o rk u n a příčné po stav en í nože.
U jiného d ru h u m ik ro to m ů , k terý c h se používá hlavně
n a řezy p araffinové, n e p o h y b u je se nůž na sáňkách, nýb rž
jest pevně zasazen a posouvá se a u to m a tic k y jem n ý m
m ik ro m etrick ý m šroubem směrem k p re p a rá tu , k te rý na
něj d o p ad á.
T ak zařízen jest t. zv. „R o ck in g m ik ro to m 44 (obr. 46.).
N a d v o jram e n n é páce jest přip evn ěn p re p a rá t; p á k a se
zved á excen trick y uloženou osou velkého kolečka a d o­
p ad á ustav ičn ě n a to té ž m ísto; kdykoliv d o p ad n e p re p a rá t
n a ostří nože, seřízne se z něho řez. P ři dalším otočení
posune se n ů ž o u rč itý počet zou b k ů sam očinně proti
p re p a rá tu , a to v době, k d y p á k a s p re p a rá te m se zvedá;
než t a t o d o pad n e, jest nůž již p o su n u t a p re p a rá t opět
se odřízne. T ím to p řístro jem rychle zhotovím e z p re p a ­
r á tu v h o d n ě u p rav en ého v elk ý počet jem ných, stejně tlu s ­
tý c h řezů od 1 až do 20 \i tlo u šťk y . M ikrotom R ockingův
zatlačen ny n í jin ý m i dru h y , h lav n ě m ikrotom em dle M i-
n o t a.
86
M ikrotom M inotův firm y ,,Z im m erm an n “ v Lipsku
jest zřízen i n a větší v p araffin u zalité o b jekty, a možno
jím řezati též p re p ará ty , zalité v celloidinu. T en to m ik ro ­
to m m á nůž ú p ln ě stabilní; p re p a rá t jest přip ev n ěn na
železném válečku, k te rý jest z a p ja t do sáněk. T y to sáňky
se přiv ed ou e x c e n t r e m do p o hy b u n ah o ru a dolů;
p re p a rá t přejde přes nůž, seřízne se a opět v y sto up í se
sáňkam i. P ři to m však sam očinně zasáhne p á k a do ozu­
beného koleěka, které se otočí o u rč itý počet \i a posune

Obr. 46.

p re p a rá t d opředu. M ikrotom M inotův jest velice stabilní

a precisní, u m ožňuje posunování od 5 [i až do 30 i více.
T en to m ikrotom vykazoval ještě n ěkteré n ed o statk y , k teré
byly M i n o t e m opraveny, a t a k t o op rav en ý přístroj
v y rá b í fa. R e i c h e r t (obr. 47.). Zlepšení záleží předně
v au to m atick é m posunovači, k te rý je spojen velký m ozu­
beným kolem, p o sunutí o jeden zoubek dělá 1 \i. Další
ú p ra v a záleží v tom , že m ikro m etrick ý šroub posunovací
jest u p ev n ě n do m atk y , k tero u m ožno n a způsob kleští
otevřití, a t a k se šroub lehce posune n azpět, aniž se musí
šroubem otáčeti. N ůž jest upev něn ve svorce, kterou
možno skláněti.
 87
Vedle jm en o v aný ch m ikrotom ů, k teré jsou pom ěrně
dosti drahé, v y rá b ějí se m ik ro to m y menší a jednodušeji
zařízené, t. zv. s tu d en tsk é m ikrotom y. J u n g v y rá b í po­
dobné přístroje na principu R an viero v a ruěního m ikro­
tom u ; lze jej přip ev n iti k desce stolu a m á buď sam oěinné
zd vihadlo nebo posunuje se rukou.
P o d o b n ý m alý přístroj v y rá b í firma R cichertova; do
něho možno zap n o u t i různé nože, b řitv u a p. a řezati
•v p araffinu neb celloidinu. K tě m to m ik ro tom ů m můžeme

Obr. 4 7 .

použiti přístroje n a m rzn u tí p re p a rá tu etherem neb k y ­

selinou uhliěitou. Místo sv orky n a za p n u tí p re p a rá tu jest
d u tý hranol, ve k terém jest uloženo ,,sp ra y “ . Z n ádobky,
naplněné etherem , vedem e gum ovou rourkou ether do
d u téh o hranolu, ve k teré m te n to gum ovým balón­
kem rozprašujem e. E th e r působí zm rznutí m enšího p re­
p a rá tu , uloženého na v rchní vro u b k ov an é desce hranolu.
Rez p re p a rá tu sejm em e o p atrn ě s nože, vložíme do fysio-
logického roztoku, rozprostřem e jej a lžičkou přeneseme
buď do lihu nebo do b a rv y (barví se i za čerstva, hlavně
88
te h d y , jde-li o reakce, n a př. am yloidní, na glykogen atd.).
Řezy t a k t o zhotovené hodí se jen p ro rych lo u orientaci.
S a r t o r i u s (G ótingen) v y rá b í m ikro to m y , k teré
jsou sta v ě n y n a p rin cip u válcovém (jako vidím e u p a r ­
ních strojů), kde nů ž se p o h y b u je vc zvláště u p ra v e n ý c h
sáň k á ch pomocí válců (obr. 48.). J i n ý d ru h m ikro to m u
je ten, n a k te ré m m ožno ře z a ti velké, vc tv rd é m p a r a f­
finu zalité p re p a rá ty , jakož i jem né řezy z rů zn ý ch d ru h ů
dřev.

Obr. 4 8 .

M ikrotomové nože.
Velice dů ležito u součástí m ik ro to m u jest nůž; n a j a ­
kosti nože závisí též ja k o s t řezů. Nože m ik ro to m o v é m ají
rů zn o u form u, k te rá odp o v íd á v žd y s tav b ě to h o k teréh o
m ik roto m u. Zevní formou liší se nože h lavně dle to h o ,
zapínají-li se přím o n a sáň k y šroubem nebo do svorky,
k te rá te p rv e se přip ev n í na sáň k y (obr. 40.). P rv n í d ru h
m á d ržad lo z a h n u té , ve k terém jest výřez pro šroub. N ě­
k teré nože p o strá d a jí úplně držadla. K a ž d ý nůž jest klín,
bu ď protáhlejší, tu d íž n a h řb e tě tenší, nebo plochy jeho
rychle k sobě se sklánějí, tu d íž n a h řb e tě p ři stejné šířce
nože silnější (obr. 50.). B roušení klínů jest rovněž roz­
dílné; bu ď jsou obě plochy ú p ln ě rovné, nebo jest spodní
plocha ro v n á, horní p a k d u tě vy b ro u šená, nebo jsou obě
plochy d u tě broušeny. Ostří nože nebrousí sc tím způso­
bem , že b y se obě plochy, klín nože tvořící, vybrousily
do úp ln ého ostří; n ů ž brousí sc sc s tra n y spodní úplně
 89

rovně, n a s tra n ě horní v šak ostří v y tv o ří se nov ý m klí­

nem, docela m alým , k te rý se sklání pod u rč itý m ú hlem
k ploše nože; je to velice důležité p ro o pětné broušení
nože a dlužno hleděti
k to m u , a b y broušení
dělo se v žd y stejn ě. Za
tím účelem zašrou b u je
se n ůž do válečkového
d rž ad la; váleček při
b roušení leží n a bruse,
čímž u d rž u je se stále
s te jn ý sklon. B roušení
m ik ro to m o v ý ch nožů
v y ž a d u je velkého cviku
a trp ěliv o sti. N a ostří
nesm í b ý ti t. zv. ,,jeh ly “
ani zubů; o b ez v ad n ém
ostří se přesvědčím e,
prohlédnem c-li je pod
m ik roskopem asi při
Obr. 4 9 .
100 X zvětšení.
P re p a rá ty , k teré b y ly zality do cclloidinu, řežeme
nožem, jehož klín je te n k ý , n a horní s tra n ě d u tě b ro u ­
šený; je-li o b jek t tv rd ší, t u n u tn o vzíti nůž silnější. N a
l)

Obr. 50.

řezy paraffin o v é jsou v ý h o d n ější nože k rá tk é , ale silné,

k teré se n ep ro h ý b a jí a jsou z obou s tra n ploché. Nože
ta k o v é v y rá b ě jí různé firm y , a jest vždy n u tn o u d a ti, zda
žád ám e nůž pro celloidin ěi paraffin.
 V II. Příprava a montování preparátů.
Skélka podložní a krycí.
Skla podložní i krycí m ají b ý ti z dobrého m ateriálu,
bezvadná, to jest m usí b ý ti čistá, prů hled n á, bez kazů
(ne zelená!). Nejlepší skélka se zh otovují ze skla solingen-
ského a jejich h ra n y se obrušují nebo hladí. J a k p o d ­
ložní, t a k i krycí skélka přicházejí do obchodu v různých,
dle u rčité délky se třídících form átech, z nichž nej zn á­
mější je t a k zv an ý fo rm á t anglický, v íd eň sk ý a giessen-
ský. Skélka podložní giessenského fo rm á tu jsou 48 m m
dlouhá a 28 m m široká, vídeňského fo rm átu G5 X 26 m m ,
anglického fo rm á tu 7 6 x 2 6 m m . Dále jest zvláštní velký
fo rm á t 87 X 37 a 87 X 55. R ů zn ý m fo rm átů m skel podlož­
ních odpovídá rů z n á velikost skel krycích, k te rá jsou ře­
zána buď do čtverce, obdélníka, nebo do k ru hu . Míry
běžné jsou do čtverce: 12, 15, 18, 21 a 24 m m , těchže
m ěr jsou p rů m ěry skel k u latý ch . N ejběžnější obdélníkové
m íry jsou: 2 4 x 2 1 , 3 2 x 2 4 , 5 0 x 4 0 . O byčejně žád an á
tlo u šťk a krycích skel b ý v á mezi 0 1 5 — 0-22 m m , pro v y ­
šetřování hom ogenní im mersi m ají b ý ti skélka nejvýše
0-1 tlu s tá . (Viz str. 17.)
D říve než použijem e skel, jest n u tn o , a b y by la úplně
čistá. Velice často dostanem e v obchodech skla, hlavně
krycí, k te rá jsou té m ě ř n ep rů h led n á, jako by b y la za ­
ražená, m n o h d y až m lékovitě zbarvená. To stá v á se teh d y ,
leží-li skla po delší dobu n a skladě. K rycí skélka jsou v y r á ­
běna z velice m ěkkého skla, a během doby v y k ry stalu jí n a
jich povrchu soli ve skle obsažené. Skélka t a k t o ,,n ab ě h lá“
čistím e ta k , že je vložíme do slabé kyseliny (nejlépe solné
as 3% ), načež je om yjem e destilovanou vodou a ponořím e
do lihu. Sušíme je p látnem nebo h ed v á b n ý m hadříkem .
Skélka musí b ý ti n ap ro sto čistá, hlavně teh d y , kladou-li
se n a ně sériové řezy z p araffin u nebo celloidinu. T lo u šťk a
skel m á b ý ti pokud m ožno nejm enší. N a tloušťce skélka
krycího záleží velice mnoho, hlav ně proto, poněvadž jsou
n a u rčito u tlo u š ťk u krycího skélka zhotoveny různé sy sté­
 91
m y o b jek tiv n ích čoček. J s o u to hlav ně o b jek tiv y appo-
ch rom atické. Použijem e-li silnějších skel krycích, než ja k
jest u d á n o pro ten neb onen o b jektiv, p a k obdržím e obraz
p re p a rá tu nezřetelný, ja k o b y rozm azan ý . J a k již při o b jek ­
tiv ech uvedeno, jsou silnější ěoěky o p a tře n y zvláštním
zařízením, t. zv. korrekěním k ru h em , k te rý m m o žnoregu-
lo v ati ob jek tiv při tlu stším kry cím skélku. (Viz str. 30.)

Všeobecné o přípravě trvalých preparátů.

K a žd ý řez, k te rý chceme usch o v ati jak o trv a lý p re­
p arát, a ť jest již řezán v celloidinu nebo paraffinu, musí
b ý ti uložen v jistém prostředí. O byčejně to jsou prysky-
řiěn a té látk y , zřídk a kd y glycerin, nebo jin á te k u tin a .
Dříve však, než jest m ožno uložiti řez do pryskyřice,
musí projiti rů z n ý m i látk am i, nak onec pak tak o v ý m i,
které vložení do p ry sk y řice dovolí. V oda nebo alkohol
sráží n a př. k a n a d s k ý balsám , za to v šak se pryskyřice
d o b ře snáší s rů z n ý m i oleji, s xylolem a td . P o stu p ke
zh o tovení trv a lé h o p re p a rá tu , uloženého v pryskyřici, je
te n to :
1. Řez, k te rý uložen je s t v alkoholu, přeneseme lo p a­
tičkou do deštil, vod y (není-li předpis pro barvení přím o
z lihu); řez te n to následkem diffuse lihu počne se n a vodě
rychle p o h y b o v ali. Je-li řez příliš te n k ý , může se různě
stoěiti a p řeh ázeti ta k , že není již k potřebě. Chceme-li
to m u zab rániti, přenesem e jej n ejd řív e do směsi alkoholu
a vod y , a p ak te p rv e do čisté vody.
2. Z v o d y p ř e n e s e m e ř e z d o p ř i p r a ­
v e n é b a r v y (na př. H a e m a te in kam encový).
3. Z b a r v y p ř e n e s e m e ř e z d o v o d y. Ve
vodě zů stan e t a k dlouho, až vešk erá p řeb ytečn á b arv a
se z řezu vyloučí; jest ra d n o řez ještě jed n o u přenésti
do ěisté vody.
4. Z v o d y p ř e n e s e m e o b a r v e n ý ř e z d o
9 6 % l i h u , k te rý po několika m in u tá c h vym ěním e; děje
se t a k za tím účelem, a b y veškerá v o d a z p re p a rá tu b y la
o d s tra n ě n a — p r e p a r á t s e o d v o d n í .
5. D obře o d v o d n ěn ý p re p a rá t přenesem e lopatičkou
do prosvětlujícího oleje, nejlépe do origánského. V oleji
plave řez nejdříve n a povrchu, později, když olej řezem
ú p ln ě pronik], se ponoří.
92
6. P r o s v í c e n ý řez přeneseme lopa­
t i č k o u n a p o d l o ž n í s k é l k o a veškeren p ře ­
b y tečn ý olej od stran ím e n a h n u tím skélka.
7. Po o d stran ěn í oleje z p re p a rá tu n ak á p n em e n a řez
k a n a d s k ý balsám a n a t u t o k a p k u přiložím e krycí skélko.
Vady, k teré se při to m to pochodu v y sk y tu jí, záleží
h la v n ě v tom , že p re p a rá t n eb ý v á ú p ln ě odvodněn; to
p o zn áv ám e ihned, jakm ile přenesem e řez z lihu do ( leje.
V oněch m ístech, kde z ů s ta la ještě v o d a a k am olej n e ­
m ohl v n ik n o u ti, objeví se bílé n ep rů h led n é sk v rn y a p re ­
p a r á t se neprosvítí. N a řezech celloidinových z ů stáv á často
colloidin m lékovitě bílý, v o d a z celloidinu neb y la v y t a ­
žena. V ta k o v é m p říp ad ě n u tn o přenésti řez z oleje n a z p ě t
do lihu a p ak opět do oleje. V n ěk te rý c h p říp ad ech n e ­
pozorujem e zkalení řezu v oleji; když v šak p řik ry je m e
řez již v pryskyřici uložený, t u objeví se b u ď zk alen á
m ísta neb m alé krůpěje. To s tá v á se te h d y , kd y ž oleje
bylo dlouho používáno a s p re p a r á ty bylo do něho p ře ­
neseno m no h o alkoholu; t e n t o alkohol te p rv e d o d ate čn ě
sráží k a n a d sk o u p ry sk y řic i. V ta k o v é m p říp ad ě n u tn o n a
řez, k te rý zů stan e n a sklíčku podložním v k an a d ě uložený,
nalcapati xylol, b y se veškerý k a n a d s k ý balsám rozpustil
a o d stran il; p o to m m ožno znovu, není-li řez po xylolu
z kalený k an a d sk o u pryskyřicí, p re p a rá t p řik rý t i. Není
tu d íž ra d n o oleje p rosv ětlov acíh o p o u žív a ti po dlouho
dobu, n e b o ť b ý v á již alkoholem prosycený, a te n to sráží
pryskyřici, k te rá jest v n ěm nero zpu stn á.
N ě k d y pozorujem e na řezu teČkovitá neb lin eárn á
m ís ta n ezb arv en á; to s tá v á se te h d y , k dyž použito bylo
jehly, k tero u jsm e řez z v o d y vyjím ali, olejem znečištěné.
Olej s jeh ly byl přenesen n a p re p a rá t a nedovolil přístu p
vo dn é b a rv y do p re p a rá tu . J e h ly prep aračn í n u tn o v žd y
očistiti, jakm ile přišly ve s ty k s olejem.

Trvalé preparáty montované v glycerinu.

V n ěk te rý c h p řípadech není ra d n o po u žív ati k m o n to ­
v án í k an a d sk éh o balsám u, jelikož se v n ěm pro velk ý
lom sv ětla ztrácejí jem né d e ta ily v p re p ará tě . T ak o v ý
p re p a rá t uk lád ám e do rozředěného glycerinu tím to z p ů ­
sobem: Rezy, buď zb arv en é nebo nezbarvené, přenesem e
z v o d y do m isky se směsí glycerinu a v o d y v pom ěru
1 : l , n e b o dv a díly glycerinu a jed en díl vody. P o době
 93
několika m in u t (neb děle) přenesem e řez n a podložní
sklíčko, přihlížejíce k to m u , a b y se nepřeneslo n a skélko
příliš m noho glycerinu. R ez přikry jem e krycím skélkem,
n a jehož spodní stra n u dám e malou k a p k u glycerinu proto,
a b y nezů staly vzduchové b u blin k y v prep aráte.
K rycí skélko nedrží však pevně na p rep arátě, t e k u ­
tin a by po n ěja k ém čase vysolila a p re p a rá t stal by se
tím n ep o třeb n ým . P r e p a r á ty v glycerinu uložené je tře b a
o rám eěkovati, což činíme rů z n ý m způsobem. Nejlépe se
k to m u hodí t. zv. asfaltový lak (železný lak), k te rý m ám e
u sch o v an ý v lahvičce se širokým hrdlem . Musí b ý ti syru-
povité konsistence, ne příliš te k u tý . Sklo podložní kolem
krycího skélka n u tn o d ů k lad n ě oěistiti, ab y nebylo zne­
čištěno od glycerinu (proto se hledí v zíti s p re p ará te m co
nejm éně glycerinu, aby pod skélkem krycím n e v y té k al n a ­
venek). P a k vedem e
štětec v asfaltu n a ­
m očený po okraji
krycího skélka; tím
způsobem zhotovím e
rám eček kolem pre­
p a rá tu . L a k nesmí
b ý ti příliš te k u tý , o b r . 5 1.
ab y n e p řetek l přes
skélko nebo nevnikl pod skélko krycí n a řez. R ám eček
asfalto v ý rozšíříme as n a 3 m m po skélku podložním.
T o to m o n to v án í p re p a rá tu do glycerinu a orámečko-
v án í asfaltem v y ža d u je dosti cviku.
P ohodlnější orám ečkování p re p a rá tu um ožňuje p ří­
stroj (obr. 51.), k terý sk lád á se z dřevěného podstavce,
n a něm ž u p ev n ěn a k u la tá deska, lehce otáčivá, k te rá m á
kru h ov é dělení. P řikryjem e-li p re p a rá t v glycerinu
uložený k u la tý m skélkem, tu položíme podložní sklo
na destičku ta k , aby k u laté krycí skélko krylo se přesně
s kru h em n a desce v y ry tý m . N am očím e štětec do asfa l­
to v ého laku, levou ru k o u otáčím e desku, při čemž p ra v o u
ru k o u přidržujem e štětec na okraji krycího skélka, a ta k
snadno orám ečkujem e p re p a rá t.
Nem á-li řez v glycerinu b ý ti u schován na dlouhou
dobu, ný b rž má-li b ý ti jen na k r á tk ý čas pro vyšetřen í
p řed v y sch n u tím chráněn, možno zhotoviti rám eček z pa-
raffinu. Silnější drát, nebo m alou lžičku n ahřejem e nad
plam enem , vložíme do p araffin u a k a p k u te k u té h o paraf-
94
finu položíme n ejp rv e na ro h y krycího skélka. Tím připevní
se p oněkud skélko a nyní kladem e tep lý paraffin na h ran y
krycího skélka.
P odobně možno o rám eěkovati p re p a rá t směsí žlutého
vosku a kolofonia. 2 díly vosku a 7— 9 dílů kolofonia
za te p la dů k lad n ě prom ísíme a ke směsi p řidám e tro ch u
ru m ělk y v prášku. Směs nechám e v y ch ladnouti. R ám eěek,
k te rý je trv a lý , zhotovujem e s tejn ý m způsobem jako
u paraffinu.
H lav n í podm ínkou trv an liv o sti rám ečků jest n ap ro stá
čisto ta skélka, ab y adhese mezi sklem a lakem nebo
voskem byla úplná. Zůstane-li n a skle glycerin, rám eěek
se velice snadno odloupává.

Montování velkých řezů.

Velké řezy, které jsou ta k é značně tlustší, kterých se
m á použiti pro dem onstraci, u zav írá S c h e n k tím to
způsobem: Rez nechá úplně p ro sá k n o u ti glycerinem. K d y ž
se stal p rů hledným , vloží se mezi filtrační p apír a o d stran í
se z něho veškeren p ře b y te čn ý glycerin. P o to m položí se
řez n a podložní sklo a n ak a p e se n a ň řídký, v xylolu
ro zp u štěn ý k an a d sk ý balsám , o dstran í se velké b u b lin k y
vzduchové a p řik ry je se krycím sklem. K a n a d s k á p ry s k y ­
řice oble je celý p rep arát, k terý zůstal úplně prů h led n ý ,
jenom te h d y , byl-li p ře b y te čn ý glycerin odstraněn. Toto
m ontování velkých řezů se velice dobře osvědčuje.
 V III. Příprava k hotovení řezů jednotlivých
a sériových.
J a k již dříve uvedeno, m ožno je n čá stk y prů hled n é,
světlo d o stateč n ě propouštějící, m ikroskopicky v y š e třo ­
v a ti, nehledíce ovšem ke zkoum ání, k d y v y šetřu je m e ve
světle d o padajícím a ne p ro stu p u jícím . P ři největší jisto tě
řezání z volné ru k y b řitv o u nebo plochým nožem jest
přece jen velice obtížilo obdržeti stejně tlu sté řezy a
v ů b ec nem ožno — zejm éna při m alý ch objektech — ře-
zati m ateriá l z volné ru k y na serie. A by se docílilo v h o d ­
ný ch řezů, bylo hledáno o d ed á v n a n ějak é prostředí, do
k te ré h o by se p re p a rá t uložil, a b y m ohl b ý ti řezán. T ak
užíváno dříve n a př. m ý d la , do nčliož byl p re p a rá t zalit,
a p a k řezán (do te c h n ik y zav ed l m ýdlo Flem m ing). P o ­
d o b n ý ch p ro střed í b y la velk á řa d a. Později bylo použí­
v á n o v osk u s olejem ; do té t o směsi byl p re p a rá t pro další
zp raco v ání vložen. A však práce s v eškerým i tě m ito p ro ­
s tře d k y byla velice n esn a d n á. Velmi dobře se osvědčil
p a ra ffin a dosud je st v m n o h ý ch případ ech , h lav ně pro
m alé a em bryologické o b jek ty , užíván. P ro ob jek ty větší,
zv láště však pro tak o v é , k te ré složeny jsou ze tk á n ě různé
tu h o s ti, osvědčilo se nejlépe zalévání do celloidinu. J a k
paraffin u , ta k celloidinu užívá- se s prospěchem proto, že
jsou to lá tk y n ap ro sto o b je k t p ro stu p u jící, k teré se s t á ­
v ají s o b jek tem jed n olitý m i, n ero zp ad á v ají se a nedrobí.

A . Methoda zalévání preparátů do celloidinu.

Cclloidin (ro zp u štěn á stře ln á b a v ln a v etheru) do­
s tá v á se do obch o d u v tu h ý c h a elastick ý ch ta b u lk á c h .
Cclloidin ro zk rájí se n a m alé kousky, k teré se rozpouštějí
ve směsi alkohol-etherové, a to jed n o ho dílu alkoholu a
d vou dílů eth eru . R o zp u štěn ý cclloidin uschovám e v láhvi
d obře z á tk o v an é; ro z to k zá k lad n í m usí m íti h u s to tu sy-
ru p u . Ze zák lad n íh o ro z to k u p řip ra v ím e rozto k y různě
ko ncen tro v ané. P ři zalévání p re p a rá tu do celloidinu počí­
nám e v žd y s ro z to k e m velice řídk ý m , n e b o ť jen ta k o v ý
96
ro z to k m ůže p ro sto u p iti p re p a rá t, v y p ln iti veškeré d u ­
tin k y a p ro sto ry mezi tk á n í. H u s té h o ro zto k u u p o třeb ím e
ke k onečném u zalití, n e b o ť tv o ří pouze v rs tv u kolem p re ­
p a r á tu a v n ik n e jen do v elk ý ch , od pov rch u p řístu p n ý ch
d u tin .
P říprava p r e p a r á t u pro zalití do
celloidinu.
P r e p a r á t m usí b ý ti velice dobře odvodněn, je tu d íž
n u tn o , a b y m ate riá l byl alespoň d v a k rá te přeložen do
a b so lu tn íh o (nebo aspoň spolehlivě do 96% ) lihu. Z lihu
přenesem e p re p a rá t do směsi alkoholu a ae th eru , ve k te ré
jej n echám e podle velikosti 2— 24 ho d iny ležeti. Ze směsi
alkohol-aetherové uloží se p re p a rá t do řídkého ro zto k u
celloidinu, nebo p o stu p u je se ta k , že k p re p a rá tu , k te rý
jest uložen ve směsi alkohol-aetherové, p řid ám e velice
m álo zák lad n íh o ro zto k u celloidinu, a b y povstal ro zto k
řídký. V řídkém celloidinu nech ám e p re p a rá t po n ěja k o u
d o b u ležeti, ěím déle, tím lépe. J e s t n ap ro sto nem ožno
u d ati, ja k dlouho m á p re p a rá t v celloidinu ležeti; d o b a
t a jest závislá hlav n ě n a h u s to tě v aziva, ze k teréh o je s t
d o ty ě n ý p re p a rá t složen. T a k n a př. já tra , k te rá jsou
orgán dosti jednolitý, m ožno m nohem dříve z celloidinu
v y jm o u ti, než kůži, ve k te ré nacházím e je d n a k tu h é a
h u sté vazivo ve škářc, do k te ré h o ro zto k velice po m alu
vniká, je d n a k vazivo řídké, k teré daleko lépe celloidin
propouští. Cvikem naučím e se usuzovati, ja k dlouho te n
k te rý m a te riá l dlužno pon ech ati v řídk ém celloidinu. Zalí-
v ejm e v žd y ú řezk y po k u d m ožno malé. Z p re p a rá tu , k te rý
jest po ploše v ětších dimensí, dlužno zalévat i pouze te n k é
,,lístk y “ . H odlám e-li n a př. zh oto v iti řezy celou ledvinou
králíka, t u led vin u u tv rd ím e a rozříznem e v polovině ta k ,
a b y plocha řezu b y la rovná. P o to m seřízneme lístek p a r a ­
lelně s p rv n ím řezem asi 2— 3 nim silný, k te rý vložím e
do říd k éh o celloidinu.
K ro z to k u celloidinu, v e k teré m jest p re p a rá t uložen,
přid ám e za jed en nebo d v a d n y tro c h u celloidinu hustého,
ale opět jen tolik, a b y ro z to k jen n e p a trn ě zhoustl. Za
několik dní m ůžem e p re p a rá t přeložiti do ro ztoku h u stéh o
(syrupového), a to ta k , že do skleněné n ád o b k y s plochým
dnem , do k te ré nalejem e h u s tý celloidin, vložíme p re p ará t,
říd k ým celloidinem již prosáklý. N ád o b k u p řik ry jem e s p o ­
čá tk u ta k , a b y se n em ohla směs alkoholu a a e th e ru ry chle
 97
o d p a řo v a li. K d y ž v k lá d á m e p r e p a r á t z řídkého celloidinu
do h u s té h o , o b jev í se o b y če jn ě v h u s té m celloid in u
ve hloubi velik ý po čet v zd u c h o v ý c h bu b lin ek , k te ré n u tn o
d o s ta li n a p o vrch, a b y se z tra tily ; to h o d o sáh n em e tím
způsobem , že n á d o b k u d ů k la d n é p řik ry je m e . J a k m ile se
b u b lin k y v zd u ch o v é v y t r a t í , p řik ry je m e n á d o b k u jen
lehce, to tiž ta k , a b y se směs alk o ho lu a a e th e r u docela
po m alu od p ařo v ala. O d p a řo v á n ím celloidin ho u stn e. N e ­
ch á m e jej t a k dlouho v y s y c h a li, až n a b u d e konsistence
t u h é a elastické, podobné, ja k o m á v tab u lce . S tá v á se,
že při ry ch lém v y p a řo v á n í se směsi alk o ho lu a a e th e ru
z tv rd n e celloidin n a p o v rc h u , ve v rs tv ě hlubší v š a k z ů ­
s tá v á ú p ln ě m ěk k ý ; t u ra d n o o b rá titi n á d o b k u o tv o rem
dolů. P á r y a e th ero v é , jsouce těžké, klesají dolů a ro zp ou š­
tě jí z tv rd lo u v rs tv u , čím ž celloidin se s ta n e s tejn o m ěrn ě
tu h ý m . J a k m ile celá v r s t v a celloidinu s p re p a rá te m s te jn o ­
m ěrn ě ztu h la, v y řízn e m e te n to , po n echám e v š a k kolem
n ěh o v r s tv u celloidinu. T a k o v ý špalíček celloidinu s p re ­
p a r á te m vložím e n a o k am žik do směsi alkoholu a a e th e ru ,
čím ž zm ěk n e p o v rch n í v r s tv a celloidinu; ponořím e p a k
p re p a rá t do celloidinu h u stéh o a přiložím e ho n a d ře v ěn ý
nebo, ja k ča stě ji se užívá, n a s ta b ilito v ý špalíček. P o ­
sečkám e m alo u chvilku, a b y celloidin p o n ěk u d oschl, a
vložím e p řilep e n ý p re p a rá t do 7 0 % lihu. V lih u u t v r d n e
p re p a rá t re sp ek t, celloidin za něk o lik ho d in a p a k m ožno
jej ře zat i. T a to m c th o d a zalévání do celloidinu je s t dle
zk u šen osti n ejsp rá v n ější.
P ro zalévání do celloidinu m ožno p o užiti té ž sta rší
m e t hody, k te r á spočívá v to m , že p re p a rá t, ř íd k ý m cel-
loidinem p rosáklý, oblejem e celloidinem h u s tý m p řím o
n a sta b ilito v é m nebo d ře v ěn ém p o d k lad u , a po n ě ja k é
době, k d y ž celloidin n a p o v rc h u ztu hl, vložím e jej ih n ed
d o 7 0 % alkoholu.
P o d k la d e m p r e p a r á tů (a b y bylo m ožno z a p n o u ti je
d o sv o rk y m ik ro to m u ) jsou d ře v ěn é špalíčky, p o k u d m ožno
m álo p ó ro v ité, a šp alíčk y z v u lk a n is o v a n é pry že, t . zv.
s ta b ility . D ře v ěn é špalíčky, d řív e než jich po užívám e,
vložím e do říd k éh o celloidinu, a b y v ešk eré je jic h p ó ry
v y p ln il; jin a k vidím e, k d y ž p r e p a r á t přilepím e, že ze
d ř e v a v y s tu p u je m noho v zd u c h o v ý c h bu b lin ek , p re p a rá t
t a k t o p řilep en ý n e a d h a e s u je d o stateč n ě k spodině, ta k ž e
se při řezání lehce o dloupne. M nohem lépe se osvědčují
n a ře z a n é šp alíčky t. zv. s ta b ility , k te ré jsou těž k é a bez
R e j s e k , Mikroskopická technika. 7
98

p ó rů (lze je k o u p iti v o b chodech s p o tře b a m i pro m ik ro ­

skopii). K d y ž přilep ím e n a ně p r e p a r á t a vložím e je d o
alko h o lu , klesnou n a dno, k d e ž to d ře v o p lav e n a p o ­
v rc h u alkoholu. Č asto se s tá v á , že p r e p a r á ty n a d ře v ě ­
ném šp alíčk u p řilep en é a n e d o s ta te č n ě p o n o ře n é o b rá tí se
n a h o r u a v y sch n o u .
Velice n e v h o d n é a n e p ra k tic k é je s t p o u ž ív á n í p o d ­
ložek k o rk o v ý c h (zátek). P o d k la d y k o rk o v é m a jí rů z n é
v a d y ; leží-li n a př. p r e p a r á t n a k o rk u p řile p e n ý po delší
d o b u v lihu, e x tra h u jí se rů z n é p ry s k y řiě n a té a j. lá tk y ,
líh h n ě d n e a p r e p a r á t t a k t é ž se do h n ě d á z a b a rv u je . J i n á
o b tíž n a s t á v á tím , že k o re k n a s á k lý lihem s t á v á se v e ­
lice p o d d a jn ý m , m ě k k ý m . Z apnem e-li k o rk o v ý p o d k lad
do sv o rk y m ik ro to m u a u tá h n e m e -li více šroub, z m á čk n e
se k o re k a p r e p a r á t odlepí se od sp o d in y . Z tě c h a jin ý c h
je ště d ů v o d ů u žív á m e v ž d y p o d k la d ů p o k u d m o žn á t v r ­
d ý ch a tě ž k ý c h .
P o ch o d zalév án í do celloidinu je tu d íž t e n to :
1. U tv rz e n ý p r e p a r á t d ů k la d n ě o d v o d n ím e v a b s o ­
lu tn ím lihu;
2. uložím e do směsi alk o h o lu a a e th e ru ;
3. přen esem e do říd k éh o celloidinu n a 24 n eb o více
hodin, dle v elik o sti a složení p re p a rá tu ;
4. p řenesem e do p o n ě k u d k o n c e n tro v a n ě jš íh o celloi­
d in u ;
5. vložím e p r e p a r á t do h u s té h o celloidinu. T u m o žn o
p r e p a r á t p on ech ati, a b y zv o ln a se v y p a ř il a e th er-a lk o h o l,
neb o p řím o p řilepím e n a p o d k lad .
6. Vložím e do 7 0 % lihu, a b y cclloidin u tv rd í. P o
n ě k o lik a h o d in ác h je s t m ožno p r e p a r á t ře zati.

B. M ethoda zalévání preparátů do parafíinu.

M c th o d a zalévání p r e p a r á tů do p a r a ff in u je s t v še ­
s tra n n ě u z n á v á n a a to h la v n ě p ro m alé o b je k ty . H o d í se
nejlép e k h o to v en í sériov ý ch řezů v e v šec h o d v ě tv íc h
m ik ro sk o pie. N ejv íce se t é t o m e th o d y p o u žív á v em b ry o -
logii, k d e d lu žn o h o to v iti ú p ln é serie. V histologii p o u žív á
se m e th o d y p a ra ffin o v é v tě c h p říp ad e ch , k d e jd e o řezy
velice te n k é ; t a m získám e z m alý ch a v h o d n ě p řip ra v e ­
n ý c h o b je k tů řezy t lo u š ťk y až 1 \i.
P a ra ffin , ja k v o b chodě se d o s tá v á , je s t l á t k a p r ů ­
sv itn á , n ero z p o u ští se v alk o h o lu (jen ve 100 dílech v ro u -
 99
čího alkoholu ro z p o u ští se as 3 díly p araffin u ). J e s t velice
lehce ro z p u s tn ý v sirouhlíku, v chloroform u, benzinu,
xylolu, v rů z n ý c h olejích a td . Č istý p a ra ffin t a j e mezi
40— 62° C. N u tn o věd ě ti, n a k teré m s tu p n i te p lo ty t a j e
p araffin , k te ré h o chcem e použiti.
P ro řezán í nesm í b ý ti o b je k t zalév án ani do příliš
m ěk k éh o ani do zv láště t v rd é h o p araffin u . J a k é h o p a r a f­
fin u dlužno použiti, závisí od sam ého o b jek tu , k te r ý m ám e
řezati, a od te p lo ty m ístn o sti, kd e p ra cu jem e. V létě je s t
záh o d n o u žíti tv rd š íh o p a ra ffin u než v zimě. Z dá se, že
nejlepší p a ra ffin je s t te n , k te rý se ro zp o u ští p ři s tu p n i
as 52°— 54° C.
P re p a rá ty , k te ré m ají b ý ti v p a ra ffin zality, m usí
b ý ti n ap ro sto bezvodé; m usí p ro jiti pozv o ln a alkoholem

Obr. 5 2 .

v ze stu p n ě silným až a b so lu tn ím . P o n ě v a d ž se v š a k p a ­
ra ffin v alkoholu n erozpouští, je s t n u tn o všechen alkohol
o d s tra n iti a p o užiti lá te k p řechodných, ve k te rý c h se
p a ra ffin rozpouští. P ro to v k lá d á m e p re p a rá ty z a b s o lu t­
ního lihu do chloroform u, xylolu, te rp e n tin o v é h o oleje,
neb o benzolu. N ení v š a k ra d n o p re p a rá t z a b s o lu tn íh o
lihu p řenésti b e z p ro střed n ě do u d an é h o p ro střed í, p o n ě­
v a d ž p ři přenesení p r e p a r á tu z lihu, n a př. x y lolu (neb
jin éh o prostředí), n a s tá v á velice rychle diffuse, k te rá na
je m n o u t k á ň (na př. em b ry o n áln í) velice nep řízn iv ě úěin-
kuje, působíc t rh lin y ve tk á n íc h , sv ra šťo v á n í a j. J e s t
n u tn o tu d íž p o ě ín a ti si t a k t o : Užijeme-li za p řech o d n é
p ro stře d í benzolu, t u p řip ra v ím e si v jed n é lahviěce směs
4 dílů abs. lih u a 1 dílu benzolu; do d ru h é la h v iě k y (se
širok ý m h rd lem a skleněnou do b ře zab ro u šen o u zátk o u )
(obr. 52.) d ám e 3 díly lih u a 2 díly benzolu, do tř e t í láh v e
d v a díly alkoholu a 3 díly benzolu, do ě tv r té 1 díl a lk o ­
holu a 4 díly benzolu a koneěně do p á té ěistý benzol.
P r e p a r á ty p a k p řen áším e o p a trn ě z jed n é n á d o b k y do
7*
100
d ruh é, m alé po 20 m in u tá c h , velké po n ěk o lik a hodinách,
&ž do čistého benzolu. S te jn ý m způsobem si počínám e
při xylolu nebo chloroform u a j. V t o m to p ro stře d í se
s ta n e p re p a rá t ú p ln ě p rů h le d n ý m . Z ěistého p ro střed í n e ­
p řen áším e v š a k rovněž p re p a rá t přím o do p řip ra v en éh o ,
ho rk em ro z p u ště n éh o p araffin u , n ý b rž vložím e jej do
benzolu, ve k te ré m ro z p u ště n byl paraffin . Směs benzolu
a p a ra ffin u je t e k u t á již při velice nízké tep lo tě, a v ní
n ec h ám e p re p a rá t pozvolna p ara ffin e m projiti. O d tu d t e ­
p rv e po n ě ja k é době přenesem e p r e p a r á t do ho rk éh o ro z ­
p u štěn éh o p a ra ffin u u rě ité tv rd o s ti. V ěistém p araffin u
o d p aří se tep lem benzol, k t e r ý se v p re p a rá tů nalézal.
Zbvly-li b y n ějak é s to p y benzolu (neb xylolu, chloroform u
a td .) v p re p a rá tě , h u d e při řezu p a ra ffin v tě c h m ístech
bílý, m o u ě n a tý , n ed á se řezati, je n se drobí. J e s t n u tn o

a b
Obr. 53.

v ložiti p re p a rá t p řed k o n eč n ý m zalitím ještě jed n o u do

úp ln ě ěistého p araffin u , kde po benzolu, xylolu a td . není
an i sto p y . K d y ž soudím e, že p re p a rá t jest již ú plně p a r a f­
fin em p ro sto up en , v y jm em e jej a vložím e bu ď n a h od i­
nové sklíčko — je-li p re p a rá t te n k ý — nebo do větší
a hlubší skleněné m isky, k te ro u n u tn o d řív e glycerinem
lehounce p o tříti, a b y u s ty d lý p a ra ffin nelnul n a sklo a
m ohl se s n ad n ě ji z n á d o b k y v y jm o u ti. P r e p a r á t v nád o bce
m usí b ý t i v p ara ffin u ú p ln ě ponořen. A by rychleji ztuhl,
vložím e n á d o b k u do s tu d en é v o d y nebo ji obložíme ledem.
D o k u d p a ra ffin je s t t e k u tý , nesm í se v o d a d o s ta ti k p a ­
ra ffin u , ježto p o v sta n o u ih ned prázd n é d u tin k y kolem
p re p a rá tu , v o d a jsouc těžší, v n ik n e mezi p araffin a zalití
b y neb y lo ú p lné; k d y ž p araffin n a pov rchu p o n ěkud ztuhl,
m ožno n á d o b k u pod v o d u pon o řiti. K d y ž p a k po n ějak é
době p a ra ffin pro sty d l, ztuhl, t u v y jm em e jej z n ád o b k y .
K ro m ě n ád o b e k sklen ěn ý ch m ožno s v ý h o d o u použiti
k zalévání p r e p a rá tů do p a ra ffin u dv o u k o v o v ý ch nebo
skleněných p lo tén ek s tejn ě v elkých, v pra v ém ú h lu o h n u ­
 101
tý c h , k te ré dle přiložení n ám dají rů z n é v elkou „ k o m ů rk u "
(obr. 53.). P lo té n k v u ta h u je m e k sobě d v ě m a sv o rk a m i
a s ta v ím e je n a skleněnou desku, k te r á tv o ří dn o h r a ­
nolu (R eic h ert).
D o b ře za litý p re p a rá t v p a ra ffin u m usí b ý ti s te jn o ­
ro d ý , p araffin p rů s v itn ý . P ř i p araffin o v é m zalívání jd e
p rá v ě o to , a b y nejen v ětší d u tin k y , ale i v ešk e rá t k á ň
b y la p a ra ffin e m p ro ­
sto u p en a. J a k dlouho
m á z ů s ta ti p re p a rá t
v p a ra ffin u , nelze
p řesně u rě iti; p ro m a ­
lé p ře d m ě ty staěí n ě ­
kolik m in u t (ten k é
blán y , re tin a , m alá
e m b ry a p ta ě í atd .),
jiné o b je k ty je n u tn o
p o n ec h ati v p ara ffin u
ho din u i déle; o to m
v ž d y m ožno jen cvi­
kem u so u d iti. Velké
o b je k ty n u t n o p o n e­
chá ti v te k u té m p a r a ­
finu i více hodin při
s tejn é te m p e r a tu ře .
A by p a ra ffin z ů s ta l
po d lou h o u d o b u t e ­
k u tý m při stejn é t e p ­
lotě, n u tn o p o u žiti
zv láště k to m u z h o to ­
vených v y tá p ě c íc h
k o m o r p ara ffin o v ý c h
(obr. 54.). J s o u to
t h e r m o s t a t y s d v o ji­
to u stěn o u ; m ezistění
je st n a p ln ě n o vodou, k t e r á se z a h řív á n a u rč ito u te p lo tu .
A b y v o d a z ů s ta la při s tejn ě vysoké tep lo tě, p o užív á se
rtu ť o v é h o t h c r m o r e g u l á t o r u , k te rý m prochází plyn.
J a k m ile d o s to u p ila te p lo ta u rč ité h o s tu p n ě, zam ezí zařízení
re g u lá to ru v ětší p říto k ply n u , p lam en se zm enší; ochladí-li
se t h e r m o s ta t, klesne r t u ť v re g u lá to ru , čímž n a s ta n e v ětší
p říto k p ly n u a te p lo ta se op ět zvýší. P ro plynové to p e n í
v y h o v u je nejlépe th e rm o re g u lá to r R e ic h e rtů v .
 102
T .z v . n e a p o l s k á v o d n í l á z e ň je s t p rá v ě t a k z a ří­
zena, ja k o o b y č e jn ý t h e r m o s ta t, a to p í se m a lý m B u n s e n o ­
v ý m h o řá k em . V h o rn í stěn ě n alé zají se rů z n ě velké n á d o b ­
k y, ve k te rý c h je ro z p u š tě n ý p a ra ffin , r ů z n á p ro s tře d í a j.
V p rin cip u z ů s tá v a jí v ešk e rá t. zv, p a ra ffin o v á k a m n a
ste jn á , a účelem jic h je s t jen u d rž e ti ste jn o m ě rn o u te p lo tu .
J e s t velice důležité, a b y c h o m si z a p a m a to v a li sp rá v n ě
p lo ch u p r e p a r á tu , podle k te ré m ám e v ésti řezy. U n ě ­
k te ré h o m a te r iá lu je st to velm i sn ad n é, a v š a k v ě tš in a
p re p a rá tů , h lav n ě malé, v y ž a d u je s p rá v n o u orientaci. A č­
k oliv p a ra ffin je s t d o sti p rů s v itn ý , přece nem ožno v id ě t
d e ta ilů o b jek tu . P ro to n u tn o , d o k u d je s t p a ra ffin t e k u t ý ,
p o s ta v iti p r e p a r á t jeh lam i ta k , a b y c h o m m ěli sp rá v n é v o ­
d ítk o , j a k p r e p a r á t m usí b ý ti p řip ev n ě n , k d y ž v to m nebo
onom sm ě ru jej chcem e ře zati. P o m á h á n á m b u ď s tě n a
n á d o b k y , se k te ro u položím e p r e p a r á t parallelně, nebo
plocha, s jíž p o v rch em ro v n o b ě žn ě b u d e m e p r e p a r á t ře zati
a pod. K to m u všem u t ř e b a cv ik u . Iv sn az ším u o r ie n to ­
v á n í je s t zařízen p řístro j, k te r ý s k lá d á se ze skleněné desky,
n a k te ré je s t v y r y t a ř a d a ro v n o b ě žn ý ch , blízko sebe v e d e ­
n ý c h rý h . N a desk u t u t o položím e d v a skleněné ú h ly
(obr. 53b.), k teré , přiloží-li se k sobě, u tv o ří n á d o b k u . Do
t é t o n alijem e ro z ta v e n ý p a r a ff in s o b jek tem , k te rý chcem e
řezati, a n a h ř á t o u jehlou položím e jej dle rý h . P o z c h la d ­
n u tí p a ra ffin u a sejm u tí celého šp alíčku m á m e n a spodině
o tisk rý h , a s u rč ito s tí vím e, v ja k é m sm ěru k t ě m t o
rý h á m je s t o b je k t p o s ta v e n .
P o z t u h n u t í p a ra ffin u přiřízne se te n to do h ra n o lu
t a k , a b y kolem za lité h o p r e p a r á tu z ů s ta la p araffin o v á
v r s t v a v tlo u š ťc e 0-4— 1 m m . H ra n o l přilepí se p araffin e m
n a špalíček, k te rý zap n em e do m ik ro to m u ; z e v ru b n ě ji
o to m viz: Ř ezá n í sériových řezů z p araffinu!
B r u n k (M únch. Med. W o c h e n sc h rift 1905) u žív á
k zalév án í do p a ra ffin u a k ry c h lé m u h o to v en í p araffin o -
výcli řezů a c eto n u , k te rý m á t u v la stn o st, že se v něm
m a te riá l t a k n e sv ra šťu je , ja k o v alkoholu. Malé k o u sk y
m a te riá lu vloží se do a c eto n u v láhvi, n a jejím ž dn ě leží
v y ž íh a n á m o d rá skalice za účelem d ů k la d n é h o o dvodnění.
Zde z ů s ta n o u k o u sk y as 1 h o d in u ležeti, přenesou se
p a k do xylolu, a až n a b u d o u tra n s p a r e n tn íh o vzhledu,
zalévají se do p araffin u .
S i 1 s e n (Z en tralb l. f. allg. P a t h . u n d p atli. A n a t.)
p o d á v á t y t o zk u še n o sti po a c e to n u : 1. J a k o ko n serv aěn í
 103

te k u tin y k rych lém u zalití do p araffin u m ožno použiti

aceto n u jen pro orientaci. 2. Máme-li s tu d o v a ti d etaily,
je n u tn o před acetonem m ate riá l fix o v ati m eth o d am i
jin ý m i, nejlépe formolem. 3. V ch rom ových solích tv rz e n ý
m ateriá l n u tn o dobře v y p ra ti. 4. P o fixování a u tv rzen í
v rů z n ý ch te k u tin á c h fixačních jest možno používati ace­
to n u k zalévání, h lavně za příčinou zjednodušení práce.

Zaliti preparátů do celloídin^paraffinu.

V m n o hý ch p říp ad e ch docílíme velice p ěk n ý c h v ý ­
sledků, h lavně při m ateriá lu velice tv rd é m , kom binační
m eth od o u :
I. D obře o d v o d n ěn ý p re p a rá t vložíme n a několik
h odin do směsi s te jn ý c h dílů alkohol-xylolu.
I I. Vysušené k o usky celloidinu nechám e p ro jít toluo-
lem, p o to m se celloidin vloží do směsi toluol-alkoholové
(celloidin nesmí se toluolem sraziti). R o zto k celloidinu
m usí m íti sy ru p o v o u h u sto tu .
I I I . V toluol-alk.-celloidinu ro zpustí se pozvolna malé
ko usk y p araffin u (možno m álo n a h řá t i, ab y se p araffin
rychleji rozpustil). Směs celloidinu a paraffin u m á b ý ti
při obyčejné te p lo tě pokoje t a k hustá, ja k paraffin. Do
t é t o směsi uloží se p re p a rá t.
IV. a) N y n í se přenese o b jek t s m alý m obalem té to
te k u t i n y do p a ra ffin u s toluolem , potom do čistého p a ­
ra ffin u a zaleje se ja k u p araffin u udáno; nebo
b) vložíme o b jek t do m alé n ád o b k y s celloidinem a
paraffinem , a b y se p re p a rá t přikryl; při nízké tep lo tě
p řid áv á m e pozvolna p araffin t a k dlouho, až n ád o b k a
ob sah u je té m ě ř čistý paraffin . Další p o stu p zalívání jest
s te jn ý jak o při obyčejném paraffin u . P re p a rá t se řeže
nap říč p o s ta v e n ý m nožem.
M eth o d a t a je s t d o p o ru čen a F i e 1 d e m a M a r t i -
n e m pro tv r d é p re p a rá ty (hm yz s ch itin em a pod.).
Ř ezy lepí se h n ed n a te k u tin u S chállibaum ovu, nebo na
bílek; p araffin ro zpustí se chloroform em .
B u m p u s tv r d í celloidinové bloky v chloroform u;
po to m je naloží do oleje th y m ián o v éh o . P r e p a r á t se úplně
prosvítí, čímž d á n a m ožnost k o n tro lo v ati směr, ve k t e ­
rém p re p a rá t chceme řezat i. P ři řezání tě c h to p re p a rá tů
n a tírá se nůž th y m iá n o v ý m olejem. Ř ezy nevysychají n a
podložním skélku. Olej se o d stran í ssacím papírem , nechá
104
se as 15 m in u t o d p a řili a p řik ry je se p ak ihned k a n a d ,
b alsám em . Místo th y m iá n o v é h o oleje m ožno použiti té ž
oleje cedrového nebo směsi karbol. kyseliny, bergam oto-
véh o a cedrového oleje nebo konečně i glycerinu.
P e t e r f i T .: Celloidin-paraffinové zalévání s ře-
b íěk o v ý m olejem nebo M ethyl-benzoatcelloidinem .
O b je k ty z 9 5 % n íh o neb ab so lu tníh o alkoholu vložím e
do l % n í h o řebíckového oleje, nebo do m eth ylb en zoatcel-
loidinového ro z to k u (1 g suchého celloidinu ve 100 dílech
řebíěkového oleje,' nebo 2 % celloidinového ro ztok u v al-
k oho l-aetheru ve ste jn ý c h dílech jed n o h o z olejů). V m eth y l-
benz. se rychleji cclloidin rozpouští, jin ak není rozdílu.
Zde zů stan o u t a k dlouho (dle velikosti) až se stan o u ú p ln é
p rů s v itn é (24 hod. i více dnů), což jest důkazem , že jsou
prostouplé.
P řev e d o u se přes xylol, benzol nebo chloroform o b ­
v y k lý m způsobem do paraffin u. Ř eže se ja k ob y ěejn ě.
V páscích 3— 15 [i řezy se n e trh a jí a n esv rašťu jí.
W a s s e r m a n n F. (Z. f. wiss. Mikroskopie 1921,
Bd. 38).
Celloidin-paraffinové zalévání malých
ob j ek tů .
A u to r u d á v á m e th o d u pro m alé o b je k ty (R o ta to ria ),
kde celou řa d u tě c h to tv o rů zalévá n aje d n o u a t a k k řezu
p řip ra v u je. Malou k o m ů rk u skleněnou, as 4 m m v p r ů ­
m ěru, n a jed n é s tra n ě ro v n ě p řibroušenou, nahřeje, p o tře
ro v n o u s tra n u p araffin e m a přitlaěí n a podložní skélko a
ještě zveněí ji utěsní n an ešen ý m paraffinem . Do té t o
k o m ů rk y přenese (širší pipetou) tv rz e n ý a v alkohol-
a e th e ru u ložený m ateriál, te k u tin u odssaje úzkou
p ip eto u (do k teré b y nevnikl m ateriá l) a to tolik, a b y
pouze n e p a trn é m n ožství alk o h o l-a eth eru ta m zůstalo,
naěež ih n ed do k o m ů rk y pip eto u vnese as 3 % n í celloidi-
n o v ý roztok. Celloidin nechá pom alu v y p a ř iti (nejlépe
v nějak é nádobce, kde z v e d n u tím v íčk a nech á celloidin
po m alu v y sy ch a ti).
K d y ž se celloidin as do poloviny v y p ařil a zhoustl,
vloží k o m ů rk u do n á d o b k y s chloroform , p aram i. T ě m ito
u tv r d í se celloidin, p ři ěemž ro z p u s tí se paraffin, k te rý m
b y la k o m ů rk a u p ev n ěn a. K d y ž celloidin ztuhl, vloží
celý celloidinový váleěek do p araffin u . P o z tu h n u tí téh o ž
řeže ja k o p a ra ffin o v ý p re p a rá t.
 I X . H otovení řezů.
H otovení jednotlivých řezů z celloidinu.
P r e p a r á t dobře v celloidinu zalitý , u tv r d lý a ulo žen ý
v 7 0% lihu, přiříznem e v h ra n o l s ro v n o b ě žn ý m i stěnam i,
a to t a k , a b y kol p re p a r á tu zbylo něco celloidinu. Š p a ­
líček t a k t o p řiříz n u tý vložíme n a n ěja k o u dobu, asi
5 m in u t, do 96% lihu, n a to jej p onořím e do a e th eru , a b y se
p o v rc h o v á v r s tv a p o n ě k u d ro z p u stila, h lav n ě n a stran ě,
k tero u chcem e p řip e v n iti k podložce. N am očím e špalíček
do h u stšíh o celloidinu a rychle jej přiložím e n a podložku
(dřevěnou, nebo lépe stab ilito v o u ). P řilep en ý p re p a rá t n e­
chám e as 10 m in u t n a vzd u ch u , až celloidin p o n ěk u d
z tu h n e ; p o to m celý p r e p a r á t n a podložce vložíme do 7 0 %
lihu, kde jej nech ám e po několik hodin. T eprve po to m
p re p a rá t zapnem e do sv o rk y m ik ro to m u . N ůž jest zasazen
t a k , a b y tv o řil o strý ú h el k dlouhé ose m ik ro to m u . Čím je
nůž podélněji položen, tím ten ších řezů m ožno docílili.
N ůž nesm í se sta v ě ti napříč, to tiž kolm o proti p re p a rá tu .
K řezání p řip ra v ím e si lah v ičk u s alkoholem , ve
k teré m n am áčím e větší vlaso v ý štětec, k te rý m p ak n a t í ­
rá m e nůž. P ři řezání m usí b ý t nůž v žd y dobře alkoholem
p o třen ý , rovněž i p re p a rá t n a tírá m e alkoholem ; činím e
t a k po k ažd ém t a h u nožem. íte z y sejm em e s nože tý m ž
š tě tc e m a v k lá d á m e je do m isky s alkoholem . P rac u je -
me-li m ikro to m em bez a u to m a tic k é h o posun o v án í p re p a ­
r á tu (na př. ob y čejn ý m S ch an zo v ý m m ikrotom em ), t u
levou ru k o u p o su n u jem e ozubené kolečko o u rč itý počet
zoubků a p ra v o u nožem p re p a rá t seřízneme. Musíme hleděti,
ab y b y ly řezy co n e jte n š í (při celloidinu, ja k zkušenost učí,
ned o sáh n em e ten ších řezů než 7 /t, a to jen te h d y , je-li
ja k p re p a rá t, t a k zalití, jakož i nůž a m ik ro to m b ezvadný).
M nohdy se stá v á , že se řezy při řezání zavin u jí a nem ožno
je později bez porušení n a ro v n a ti. V tak o v é m p řípad ě
počínám e o p a trn ě ře zati; jak m ile n ů ž zajel do k ra je p re­
p a r á tu , u s ta n e m e a štětcem n a noži ro zp ro střem e a n a ­
ro v n á m e stočený celloidin s p re p a rá te m . Je-li n a ta ž e n ,
106
jed em e nožem dále celým p re p a rá te m . Cvikem se n a ­
učím e t u t o p o třeb n o u pro ced u ru lehce a jistě p ro v ád ěti.
Ř ezy se stáčí, byl-li celloidin kol p re p a rá tu příliš tv rd ý ;
p ro to m n o h d y prospěje, vložíme-li celý p re p a rá t na h o­
d in u nebo déle do silného lihu, kde celloidin pon ěk u d
zm ěk ne. N ě k d y je s t n u tn o n ů ž p o sta v iti kolměji, jin d y
o p ě t šikm ěji, o ěemž jen delším cvikem m ožno usouditi,
n e b o ť n ed á se před em říci, ja k si m ám e poěínati.
V ad y při řežích v celloidinu:
Celloidin je s t příliš tv r d ý ; t u t o v a d u o dstraním e, kd y ž
vložím e jej do silného alkoholu.
N ě k d y vidíme, že v lastn í p re p a rá t se neseřízne hladce,
n ý b r ž se drtí, plocha jeho jest drsná, vazivo v y s tu p u je
n a d povrch. V a d a t a t o je s t velice častá a spočívá v to m ,
že p re p a rá t nebyl řá d n ě celloidinem p ro n ik n u t. B ý v á to
n ásled ek buď šp a tn é h o o dvodnění (dříve než jsm e p re ­
p a r á t vložili do slabého celloidinu), nebo n ed o statečn ě
dlouhé do b y při zalívání. Stlaěím e-li se s tra n ta k o v ý p re ­
p a r á t, vidím e, že v lastn í p re p a rá t v y s tu p u je do v ý šk y a
že z něho v y tla č u je m e alkohol. T éto v a d ě nelze jin ak o d­
pomoci, než p re p a rá t zn ov u zaliti. V to m p říp ad ě o d s tra ­
ním e n e jd řív e ve směsi a e th e ru a alkoholu celloidin, n a to
uložím e p re p a rá t do absol. lihu a počnem e znovu celý
pochod zalití. Velmi často naleznem e t u t o v a d u při řezech
kůže, a v šude ta m , kde p ra cu jem e s orgány obsahujícím i
m n o h o tu h é h o v aziva.
N ě k d y větší d u tin y u v n i t ř p re p a rá tu nejsou celloidi­
nem v y p ln ěn y . Prostoupl-li dobře říd k ý celloidin, tu
m ožno řezy zhotoviti, p o n ěv ad ž říd k ý celloidin usadil se
n a stěně d u tin y a není ani tře b a , ab y celá d u tin a b y la
v y p ln ěn a. V adu t u o d stran ím e ta k , že n ak a p em e n ejd řív e
sm ěs alkoholu a a e th e ru do d u tin y , n a to v k áp n e m e do
t é t o k a p k y h u s t ý celloidin a n ech ám e jej zasch n ou t i. Ne-
podaří-li se n á m t a k t o v a d u o d stran iti, jest n u tn o p re p a rá t
znovu zaliti.
N ě k d y přes dobré zalití vidím e, že se p re p a rá t při
řezání drobí, ta k ž e nem ůžem e ob d ržeti celý řez. To s tá v á
se po n ě k te rý c h fixacích, nej častěji po kyselině osmiěelé
neb po ch ro m o v ý ch solích. V ta k o v é m p říp ad ě přip rav ím e
si velice říd k ý ro z to k celloidinu, k te rý m řeznou plochu
p re p a rá tu , po řezu osušenou, štěteč k em přejedem e, n e ­
c h á m e m álo oschnouti a dále řežeme.
 107
J i n á v a d a záleží v to m , že celloidin jest příliš m ěkký.
N a p ra v ím e ji tím , že vložíme celý p re p a rá t do slabšího,
as 60 % lihu, do glycerinu nebo do chloroform u. V tě c h to
te k u tin á c h celloidin náležitě ztv rd ne, ale jen teh d y , byl-li
úplně ěistý před u p o třeb en ím .
Celloidin, k te rý byl po delší dobu používán k zalé­
v án í p re p a rá tů n ed o state čn ě odvodněných, a do k terého
následkem té t o eliyby d o stala se voda, s tá v á se nep o ­
tře b n ý m . T ak o v ý rozto k celloidinu ih n ed poznám e dle
rosolovatého vzhledu. N ahnem e-li láhev, neteče stejn o ­
m ěrně, n ý b rž ve vločkách. Zalijeme-li p re p a rá t do t a k o ­
véh o celloidinu, n ik d y n en a b u d e t a k stejnom ěrné tv rd o s ti
a z ů s tá v á ustav ičn ě m ěk ký m . V tak o v ém p řípadě n u tn o
v yliti celou zásobu na plochou m isku, celloidin nechám e
v y sch n o u ti až do zro h o v atěn í a znovu jej rozpustím e.
J i n á v a d a celloidinu, k teré nelze o d stran iti, jest ta to :
U kládám e-li do téhož celloidinu p re p ará ty , které obsahují
m noho tu k o v éh o vaziva, e x tra h u je směs a e th e ru a alk o ­
holu v celloidinu t e n to t u k a celloidin se kalí do mléčná.
U potřebím e-li to h o to celloidinu k zalití, stan e sě n e p rů ­
h ledným , jest bělavé šedý a n etv rd n e . T u k u nelze z cel-
loidinu o d stran iti.
S p ráv n ě u tv rz e n ý celloidin musí m íti stejn o u konsis­
tenci, jest p rů s v itn ý (p re p a rá t v něm uložený m usí b ý ti
dosti dobře viditelný), žlu tav é b arv y . M nohdy odpaří se
aether-líh z celloidinu, k te rý m ám e v zásobě, a celloidin
s tal se úplně h u stý m ; t u n u tn o jej znovu ro z p u stili ta k ,
že přilijem e aeth er. T ém ěř v žd y v šak shledám e, že po
nalití a e th e ru do celloidinu u tv o ří se bílé sraženiny; to
dokazuje, že celloidin obsah u je m noho a e th e ru a málo
lihu. P řikapem e-li ab so lu tn í líh, rozpustí se ih ned vločky
a celloidin stan e se p rů h led n ým .

Sériové řezy preparátů zalitých v celloidinu.

Sériovým i řezy n az ý v ám e soubor za sebou jdoucích
řezů stejné tlo u š ťk y , t a k kladené, ja k b y ly o d eb írány
s nože m ikrotom u. Má-li b ý ti serie ú p ln á a sp ráv n á, nesm í
ch y b ěti ni jed in ý řez, řezy nesm ějí b ý ti v p o řad u p ře h á ­
zené a musí b ý ti stejně ten k é . J a k později ukážem e, jest
t o za dnešní dob y velice n u tn á m eth o d a ve všech oborech
histologického b adání, zvláště při v y šetřo v á n í em bryo-
logickém. J e s t velice m noho způsobů, ja k zho to v iti serie
108
řezů celloidinových. Mám však za to, že b u d e nejlépe ze
všech rů z n ý ch m eth o d uvésti jen to, co po dlouhé zkuše­
nosti jest m ožno za nejlepší u zn a ti. Než přik ro čím k p o ­
pisu, ja k h o to v iti serie, p řip o m ínám , že jest p rvní p o v in ­
ností p řip ra v iti si ú p lně ěistá podložní skélka, m ám e-li
s jisto to u m e th o d u t u t o p ro v ád ěti. N a v ětší serie řezů
užívám e podložních skel v rozm ěru 55 X 80 m m . V n ě ­
k te rý c h p říp ad e ch stačí ovšem skélka m enšího fo rm á tu .
a) Větší počet skel podložních vložíme do v o d y s k y ­
selinou solnou, kde je nechám e as 6 hodin. P a k slejeme
kyselinu, om yjem e skla čistou vodou, a b y n ezů staly ni
sto p y po kyselině. N a to skélka ještě om yjem e alkoholem
a čistým p látn em osušíme. Skélka n e o h m a tá v á m e prsty*
a b y n a nich n ez ů sta la „ m a s t n o t a 44. T a k to osušená skélka
pečlivě ch rán ím e před prachem .
b) Do láhve se širokým hrdlem p řip ra v ím e si ro z to k
celloidinu, velice řídký, asi n a - 100 ccm směsi a e th e ru a
alkoholu d ám e jed en gram celloidinu hustého. Čisté skélko
uchopím e do levé ru k y , držím e je palcem a ukazov áčk em
n a h ra n á c h delší s tra n y ú p lně v o d o rovně a polejeme p ři­
p ra v en ý m říd k ý m roztokem . K d y ž se celloidin rozlil po
celém skélku, n ah n em e je k jed n om u ro h u a slejeme p ře ­
b y teč n ý celloidin zpět do láhve. Skélko polité p o stav ím e
p o n ěk ud šikmo, podepřem e horní hranu , spodní h ra n a p a k
se p o stav í na filtračn í papír, k te rý vyssaje přebývající
celloidin. T a k to p řip ra v ím e si větší počet skel a oschlá
uschovám e. D lužno ovšem p a m a to v a ti, k te rá s tra n a cel-
loidinem b y la polita. Po oschnutí zů stan e velice je m n á
v rs tv a celloidinu pevnč adhaesující kc sklu.
c) P řip ra v ím e si větší, nepříliš hlubokou skleněnou
m isku, ktero u p řik ry je m e jinou miskou, nebo skleněnou
deskou. N á d o b a m usí b ý ti v p rů m ěru aspoň d v a k r á t t a k
velká, ja k velké jest podložní sklo, n a k teré m ám e řezy
nalep o v ati. Do té to n ádo b y dám e m enší skleněnou m isku,
jak o p o dklad pro sklíčko podložní. Do velké misky nale-
jem e n a dno libovolné m nožství čistého aeth eru , n ejm én ě
tolik, aby alespoň % až 1 em vysoko v n ádobě se ho
nalézalo; m enší n ád o b k a podložní m usí b ý ti ovšem vyšší
než n iv eau ae th eru . N á d o b u dobře víkem neb sklem p ři­
k ryjem e, aby p áry ae th ero v é neu nik aly .
d) D obře p řip ra v e n ý a za litý p re p a rá t zapnem e d o
sv o rk y m ik ro to m u a počnem e řezati; nůž p o tírám e 9 6 %
alkoholem . Seříznutou část sejm em e o p atrn ě m alý m via-
 109

so v ý m štětcem s nože a položíme n a p řip ra v en é podložní

sklíčko, k teré bylo celloidinem p olito (sub b), při čemž
n a tře m e sklíčko silným alkoholem ; další řez položíme
v edle p rv n íh o a td . K d y ž je p rv n í ř a d a ho tov a, k lad em e
řa d u d ru h o u v tém že sm ěru jak o p rv n í; kladem e tolik
řa d za sebou, kolik n á m dovolí velik ost k rycíh o skélka.
A bychom nem usili v žd y zvláště ro z m ě ry kry cího skélka
o d m ěřo v a ti, v y s třih n e m e si obdélník te n k é h o p a p íru veli­
k o sti k ry cíh o skélka a přilepím e jej zespoda n a větší
skleněnou desku. N a té t o desce p a k leží podložní skélko,
k te rý m n á m zezdola p ro sv ítá obdélník u d áv a jíc í rozlohu,
k te ro u m ůžem e řezy p o k rý ti. K d y ž je podložní sklo plné,
u ro v n á m e je d n o tliv é řezy do ro v n ý c h řad, n a h n u tím skélka
o d s tra n ím e p ře b y te č n ý alkohol a skélko s řezy uložím e
do p řip ra v e n é n á d o b y s a e th e re m ta k , že položíme je
vo d o ro v n ě na p o d k lad a p řik ry je m e . P á r y ae th e ro v é v n ik ­
n o u ihn ed do alko h o lu n a řezech, při to m se ro z p u stí
celloidin kol řezů a částečně ta k é celloidin n a sklíčku,
v y tv o ří se je d n a v r s tv a celloidinová, ve k teré řezy jsou
uloženy. Ř a d y m usí z ů s ta ti poh ro m ad ě. J a k m ile se cel­
loidin kol řezů stal p rů h led n ý m , ta k ž e jed n o tliv é k o n tu ry
celloidinového obalu se z tra tily , po zv ed n em e víko a skélko
o p a tr n ě z p a r ae th ero v ý c h v y jm em e. P onechám e-li v nich
skélko déle, t u ro zejd o u se jed n o tliv é řezy po sk élk u a
n ezach o v ají u rč itý c h řa d . Cvikem n au čím e se včas vy-
jm o u ti p r e p a r á ty z p a r ae th ero v ý c h . P o to m p onechám e
po k rá tk o u dobu skélko n a v zd u c h u , a b y ro z p u š tě n ý cel­
loidin o pět p o n ěk u d ztu h l. J a k m ile se t a k stalo, vložím e
skélko do 80% lih u a řežem e seric další. J e d n o tliv á skélka
poznačím e nejlépe d i a m a n t o v o u t u ž k o u běžným i
číslicemi. V alkoholu zů stan o u skélka libovolně dlouho.
Z achovám e-li v šech n a t a t o p rav id la, p a k m ožno s řezy
je d n o u n a skélku p řip ev n ě n ý m i provést i další pochod b a r ­
vení, o d v o d n ěn í a td ., až ke ko n ečn ém u uložení do k a n a d ­
ského b alsám u . J e d n á -li se o řezání m ateriá lu , k t e r ý již
by l p řed em v celku z b a rv e n (viz b a rv e n í v celku!), jest
další práce se seriem i velice sn ad n á . Serie uložíme do
96% lihu, o d tu d přenesem e do oleje origanského (nesmí
se p o u žív ati oleje hřebíčkového), p a k do xylolu, n ak a p em e
k a n a d s k ý b alsám , načež řezy p řik ry je m e k ry cím i skly.
Chceme-li řezy b a r v ití n a skle, t u přenesem e je n ejd řív e
do destilov an é v o d y a o d tu d do b a rv iv a . P o ob arv en í je
ve v o d ě opláchnem e, p a k vložím e je do alkoholu, k te rý
110
n ejm éně d v a k r á te vym ěním e, p a k do oleje a přes xylol
do b alsám u . B arv e n í sérií p ro v ád í se p ráv ě ta k , ja k o
je d n o tliv ý ch řezů. (Viz b arv en í p ra ep arátů !)
V a d y v y sk y tu jíc í se při té t o m eth o d ě jsou t y to :
1. Celloidin kolem řezů zakalí se do bělá, k d y ž v lo­
žíme je do a e th e ro v ý c h par. T u to v a d u o d stran ím e o b y ­
čejně n ěk o lik a k a p k a m i silného alkoholu, k te rý n a k a ­
p em e n a řezy.
2. ílezy se ro zb íh ají po skélku. P říčin o u to h o je s t
nejcastěji m n o žstv í alkoholu n a skélku; nejlépe jest v y ­
jm o u t i sérii z aeth eru a štětcem , nebo ssacím pap írem
o d stra n iti p řeb y tečn o u část alkoholu, a zn o v u uložiti je
do ,,a e th e ro v é k om o ry “ .
3. N ě k d y celá serie řezů po vložení do v o d y se zv edn e
od skélka a plave n a vodě ja k o te n o u n k á b lan k a ; c h y b a
spočívá v to m , že nebylo d obře v y čištěno podložní sklo.
V ta k o v é m p říp a d ě vezm em e nové čisté sklo, vložím e je
o p a trn ě do v o d y pod plovoucí sérii a je d n u s tra n u skélka
pozvednem e do v ý š k y z vody, při čemž současně p ř i d r ­
žíme štětcem b la n k u ke skélku. P o m a lu v y zv ed nem e celé
skélko, n a k te ré m se nalézá serie. N y n í o d stran ím e ú p ln ě
v o d u z b la n k y celloidinové a řezů t a k , , že n ak a p em e n a
ně silný alkohol, načež vložím e opět celé skélko do k o ­
m ory aeth ero v é, kd e se celloidin ro z p u stí a řezy ke sklu
p řilnou. N ě k d y se zvedne jed en nebo více řezů je d n o tli­
vý ch . Tu dlužno řezy položití opět n a jejich m ís ta a
k ap k o u a e th e ru nebo k ap k o u říd kéh o celloidinu opět je
p řip ev n it!. J e s t sam ozřejm o, že n u tn o v o d u se skla i s p re ­
p a r á tů opět alkoholem o d stran iti. Nacviěím e-li celou me-
th o d u , velice zříd k a serie odplavou.
J s o u ještě jiné m e th o d y , j a k h o to v it! serie řezů cel-
loidinových, a v ša k v šech n y o s ta tn í m ají daleko více v a d ,
než u d a n á m e th o d a . T a k je n a př. p o d o b n á m e th o d a
W eig erto v a; veškeré řezy k ladou se n e jd řív e n a p a p ír
(klosetový), p a k přenesou se n a skélko podložní, o d stran í
se v ešk e rá v o d a a alkohol ssacím papírem , řezy polijí se
ř íd k ý m celloidinem, k te rý se n ech á je n m álo zaschnout!
a vloží se do 70 % lihu. T a k to p řip ra v en é serie přenesou
se do v o d n ý c h ro z to k ů b arv iv . P ři t é to m eth o d ě se celá
celloidinová b la n k a od skla odloučí a řezy plovou n a
p o v rch u . P o zb arv en í přenesou se do alkoholu a p o to m
 111

pap írem n a sklo. P o té vloží se skélko do směsi xylolu

a k a r b o l . k y s e l i n y , do čistého xylolu, n a k a p e se
k a n a d s k ý b alsám a řezy se přikryjí.

Lepení celloidinových řezů na bílek.

Čisté sklo n a tře m e bílkem (p říp rav a b ílk u k lepení
jest u d á n a při p araffin u str. 117) a uložíme do th e rm o -
s ta tu (asi 50° C), kde nechám e bílek v teple srazit i. T a ­
kových sklíček m ůžem e si p řip ra v iti m noho n ajednou, jen
jest n u tn o ch ránit i je před prachem . J e s t možno též bílek
sraziti n ad plam enem , jen n u tn o dbáti, a b y se bílek n e ­
spálil, což se s tá v á velice lehce. P ro to dlužno sklo držeti
v ysoko n a d p lam enem a pozorovati, k dy se začne bílek
v y p a řo v a ti. Po nějak é chvíli dám e sklo v y ch la d n o u t i (bí­
lek jest jistě koagulován).
P ři řezání sérií celloidinových kladem e jeden řez podle
druhého, při čemž n a nich musí zů stati alkohol. Když.
sklo jest řezy p o kry to , položíme n a ně několikanásobnou
v rs tv u hladkého filtračníh o papíru, k te rý d ůk lad n ě p ři­
tisknem e ta k , že levou ru k o u přidržím e p ap ír ke sklu,
p rav o u při náležitém tla k u přejíždím e po papíru . Tím
p řitisk n ou se všechny řezy d ů k lad n ě n a bílek a p ev n ě
přilnou. N y n í rychle od stran ím e p ap ír a přenesem e celé
sklo s řezy do 80% lihu. P o náležitém cviku velice zřídka
řezy odplavou a m ožno je b arv iti rů z n ý m i m ethodam i.
R u b a s c h k i n o v a m eth o d a hotovení sériových
řezů z celloidinu (A nat. Anz., Bd. X X X I . 907), zlepšená
od D a n t s c h a k o f f a (Z eitschrift f. wissenschaftL
Mikroskopie, Bd. X X V . 908):
Dobře zalité p ra e p a r á ty v celloidinu řeží se m ik ro ­
tom em v tlo u š ťc e 7— 10 fi, nam áčí se alkoholem 7 5 % ;
vedle m ikro to m u leží tm a v á deska, n a ktero u kladou se
o b jek tn í skélka, n a tře n á bílkem . Řezy, k teré se n a noži
pečlivě narovnají, přenesou se n a podložní skélko. K d y ž
je skélko plné, u ro v n a jí se — nesmějí ovšem mezi řezá­
ním vy sch n o u t i — a vysuší se n ěkolikráte přeloženým
dobrým švédským ssacím papírem (papír nesmí p o u štěti
vláken.) P a p ír n a řezy přiložíme a n ěko lik ráte po sobě
přejedem e přes něj ru k o u , dbajíce ovšem toho, abychom
papírem při p ře tírán í neposunuli. Tím to pochodem p ři­
tisk n o u se řezy n a bílek a alkohol se odssaje. Dříve, než
112
b y m ohly řezy v y sch no u ti — což poznám e dle zbělení
p re p a rá tu — nalijem e n a ně anglický hřeb íěkový olej.
R u b a sc h k in používal směsi anilinového oleje s olejem hře-
b íěkovým . Asi po 5 m in u tá c h jsou řezy prosvíceny a
té m ě ř všechen celloidin rozp u štěn . P o té vloží se skélka
d o n ád o b y s absolutním alkoholem , ve k terém se z b y te k
celloidinu odstraní. Zůstane-li v šak ještě celloidin n a ře ­
zech, vloží se celé skélko do směsi alkohol-aetherové, kde
se z b y tk y celloidinu jistě rozpustí. P a k vloží se skélko
d o 75 % alkoholu, do destilované vody, do b a rv y a td .,
aniž b y řezy se skélka o dplavaly. M ethodu t u t o m ožno
v e v ětšin ě p říp a d ů s prospěchem upotřebí ti.
O 11 p řilepuje řezy z celloidinu n a gelatinu, k te rá se
form olem s tá v á nerozpustnou, následovně: Ve 100 g d e ­
stilované v o d y ro z p u stí se 10 g gelatiny, do k teré dá se
v a je č n ý bílek; směs t a se sváří a filtru je. Do čistého
f iltrá tu p řid á se 10 cc 5% ro z to k u phenolu. T a k to p ři­
p ra v e n á phenol-gelatina uloží se do láhve se širokým
hrdlem i lze ji po dlouhou dobu u p o třeb iti. P řed u p o tře ­
b ením v y jm e se m alý kousek g elatin y nožem z lah v ičk y
a ro zetře se n a podložním skélku, tak ž e tv o ří velice je m ­
nou v rs tv u , k te rá ih ned schne. J e s t možno p řip ra v iti si
t a k větší počet skel do zásoby. Celloidinové řezy uro v n a jí
se n a p řip rav en é skélko, p řeb ývající te k u tin a se filtračním
p ap írem vyssaje. N enarovná-li se n ě k te rý řez, pokape se
znova alkoholem , srovná se a p řitis k n u tím ssacího p ap íru
o p ět se alkohol odstraní. N a t a k t o vysušené a u ro v n a n é
řezy přiloží se pásek papíru, k te rý byl smočen v 10%
form olu a p řitiskn e se jin ý m podložním skélkem. P o n ě­
kolika v teřin á ch jsou řezy úplně přilepeny a jest m ožno
je p řenésti do rů z n ý ch te k u tin . P ro úplnou jisto tu přile­
pení d ají se řezy do n á d o b k y s 10% formolem, kde p o ­
nech ají se as 1 hodinu i déle. Celloidin možno později
aether-alkoholem úplně odstran iti. Je-li v rs tv a gelatin y
jen n e p a trn á , p a k n ik te ra k neruší při jakém koliv barvení.

Příprava k řezání z paraffinu.

D obře za litý o b jek t v p araffin u musí v rstv o u to h o to
p ro sv ítati, p araffin nesm í b ý ti m o u ěnatě bílý, což se
stáv á, ja k již dříve uvedeno, buď tím , že v p araffin u zůstal
benzol, xylol neb chloroform, v něm ž byl p re p a rá t pro-
jasněn, nebo tím , že bylo u žito k zalití chladnoucího
 113
p a ra ffin u . J e s t d o b ře p ře d za litím p a ra ffin ra d ě ji p o n ě k u d
p ře h řá tí.
P o řá d n é m z t u h n u t í p r e p a r á tu ořežem e v e š k e rý p ře ­
b y te č n ý p araffin , a to to lik , a b y p a ra ffin o b jím al o b je k t
v tlo u š ťc e as y2— 1 m m . P a r a f f in p řiříz n em e do fo rm y
šp alíčk u o po n ěk u d širší basi.
T a k p řip ra v e n ý p a ra ff in o v ý h ra n o l p řilep ím e n a s t a ­
bilit n eb o n a špalíček d ře v ě n ý n eb o k o v o v ý — dle r ů z ­
n ý c h m ik ro to m ů — a t o t a k , že šp alíček p a r a ff in u u c h o ­
pím e do p in cety , o h řá to u lžičkou (lo p atičkou) p ře je d em e
jeh o sp o d n í plochu a p řitis k n e m e n a po d lo žk u (dřevo,
s ta b ilit a td .), n a k te ro u jsm e d řív e n a k a p a li t r o c h u p a ­
ra ffin u a ro v n ěž p ře je tím h o rk é lo p a tič k y rozp u stili. P a r a f ­
fin o v ý špalíček ih n e d k podložce přilne. A b y lépe z tu h l,
po n o řím e p o d lo žk u s p r e p a r á te m do stu d e n é v o d y .
P o z tu h n u t í p řiřeže se p a ra ffin kolem p r e p a r á tu ta k ,
a b y b y ly s t r a n y h ra n o lu ú p ln ě ro v n o b ěžn é, ke k te ré m u ž
účelu jsou při m ik ro to m e c h zařízen y z v lá štn í p řístro je;
m o žn o p řiře z á v a ti p řím o n a m ik ro to m u , ja k o u s y s té m u
R o c k in g -R e ic h e rt, n eb o n a z v lá štn ím p řístro ji, kde se
p a r a ff in p řiře z á v á širším nožem dle d v o u v ed o u c ích v á ­
lečků. P o d lo ž k a s o b je k te m n a s e d á n a t e n k ý vále ček ,
k te r ý se v s u n e do ro u rk y , v ed en é kolm o k c e n tru v ě t š í
k u la té d estičk y , n a k te ré jest pozn ačen o rozdělení a k te ro u
m o žno kolem osy o táčeti. Š ro u b em u p e v n í se p o d lo žk a.
P r e p a r á t p o su n u jem e š ro u b e m d o p ře d u a n a z p ě t ke d v ě m a
p a ra le ln ím k o lm ý m v ále č k ů m , ke k te r ý m p řik lá d á m e nůž
a p a r a ff in podle nich seřezáv ám e. Činím e t a k p o m a lu až
do žá d a n é v zd á len o sti, k d y p a ra ffin e m p ro s v ítá p re p a rá t.
N y n í, aniž b y ch o m p re p a rá te m p o h n u li, o točím e d e š tič k u
o 90° a p řiře z á v á m e o p ět. T a k p o k ra č u je m e n a všech
č ty ře c h s tra n á c h . T ím to s tro jk e m o b držím e p ře s n ý h ranol,
což je s t velice d ů lež ité p ři řezání sério v ý ch řezů, j a k níže
u v á d ím e .
M ate riá l v p a ra ffin u z a litý řežem e ta k , že n ů ž u p e v ­
n ím e n a m ik ro to m u ve s m ě ru příčném , n a rozdíl od řezání
v celloidinu, k de n ů ž řeže celou svou délkou. U p a ra ffin u
pouze je d n ím m íste m se p a ra ffin p ro se k áv á. U v ě tš in y
m ik ro to m ů , za říze n ý ch p ro p araffin o v é řezy, m á nůž
stá lo u polohu, ta k ž e n e m ů ž e b ý ti ani jin a k p o s ta v e n .
R eže se za su ch a. P o d lo ž k u s p re p a rá te m p řip e v n ím e n a
m ik ro to m u t a k , a b y o stří nože stálo ú p ln ě p a r a le ln ě
s h ra n o u p řiříz n u té h o p a ra ffin u . P ři seříz n u tí řez z ů s ta n e
R e j s e k , Mikroskopická tech nika. 8
114
lehounce n a noži l p č t i ; při seříznutí d ru h é h o řezu p ozoru­
jem e, že se p rv n í řez posunul v p ře d a že slepily se h ra n y
obou řezů, což se p ři dalším řezání opakuje. Shledám e,
že m ožno jehlou n a d z v e d n o u ti od nože celou p ásk u k sobě
lnoucích řezů. P ři n ě k te rý c h m ik ro to m ech jest zařízení
pro řezy tak o v é , že se k noži p řip ev n í p ásek z lá tk y zh o to ­
vený, k te rý spočívá n a d v o u otáčejících se válečcích (obr.
55.). P ři řezání p ro dlu žu je se pásek řezů, k te r ý s nože
přejd e až n a pás pod nožem tím způsobem , že pozvolna
pásem otáčím e, p ři čemž řezy n eu stále se posunují.
P ara ffin o v é p á s k y řežou se jen te h d y , není-li zalitý
m ateriá l příliš tv r d ý ; rovněž t a k p araffin nesm í b ý ti příliš
t v rd ý . V to m to p říp a d ě řezy se k sobě nelepí.
J e d n á -li se o to , a b y m ateriá l řezal se v páscích, jest
ra d n o plochu p a ra ffin u k noži obrácenou po p řiřízn u tí

Obr. 55.

p o tá h n o u ti silně o h řá tý m p araffinem , tajícím při nízké

te m p e ra tu ře . T o hoto p araffin u ponechám e jen docela
te n k o u v rs tv u n a p re p ará te . P ři řezání p a k lnou řezy
velice dobře k sobě.
Velké k o usk y m ateriá lu d ají se ta k t é ž v paraffin u
řezati, přihlížím e-li k to m u , v jak é m sm ěru z a p n o u ti nůž,
zda příčně neb podélně, ja k o pro celloidin. Jde-li
o m ateriál, k te r ý n eo bsahuje m noho tu h é h o v aziv a po
p říp ad ě c h ru p a v k y a td ., tu d íž m a teriá l m ěkký, t u možno
řezati nožem p říčným . J i n a k v šak jest ra d n o velké kousky
v p a ra ffin u zalité řezati nožem podélně p o stav en ý m , n e­
ní-li ovšem m ik ro to m již p ředem zařízen pro velké řezy
(na př. celým m ozkem).
V ady, k teré se u řezání v p a ra ffin u v y sk y tu jí, jsou
velice různé. Ř ezy se n ěk d y ú p lně svinou a je tu d íž
nem ožno d o s ta ti ro v n ý c h řezů. P říčin a leží většinou
v tv rd é m p a ra ffin u ; je-li v m ístnosti, kde se paraffin
 115

řeže, ch ladn o , s tá v á se p a ra ffin tv rd š ím a řezy se za v i­

n u jí. O dpom oc záleží ve zvýšení v ů k o ln í t e m p e r a tu r y , a b y
p a r a ff in se p o n ě k u d o hřál a b y l m ěkčí.
Ř e z y se sv ra šťu jí, slepují d o h ro m a d y a p řiln o u k noži,
ta k ž e n em o žn o jich s nože sejm o u ti. P říč in a záleží v to m ,
že p a ra ffin jest příliš m ěk k ý , ta k ž e t a j e při nízkém stu p n i,
n eb o že v ů k o ln í t e m p e r a t u r a je s t příliš v y so k á. S tá v á se
velice ča sto v te p lý c h letn ích dnech, že v ů b ec n em o ž n o
v p a r a ff in u ře zati.
Ř e z y jd o u velice p ě k n ě v p ásk u za sebou, jsou v š a k
po délce p ře řez án y ; m n o h d y v y k a z u jí více r ý h v edle sebe
položených. T o s tá v á se j e d n a k te h d y , k d y ž n ů ž n e n í
n a p r o s to cistě v y b ro u še n , k d y ž m á t. zv. jeh lu . Velice
často leží p říčin a „ š k r a b á n í 44 ře zů v to m , že n a noži —
h lav n ě n a jeh o sp o d n í ploše — z ů s tá v a jí velice n e p a trn é
čá ste čk y p a ra ffin u z k ra je p r e p a r á tu odlo u p an éh o , k te ré
v t o m o k am žik u, k d y sjíždí o stří nože po p re p a rá tu , t e n t o
poškozují. P r o to je s t n u tn o , a b y c h o m v ž d y po n ě ja k é m
p o č tu řezů ostří nože očistili, v ž d y v š a k očistili, ja k m ile
se počne p rv n í řez p ře ře z á v a ti. N ů ž očistí se ovšem n a
m ik ro to m u , an iž b y ch o m něčím p o h n u li ta k , že čistou
je m n o u lá tk o u p ře je d e m e n ů ž od h ř b e tu k ostří.
P ři řezání d ro b í se p araffin , je ž to nesouvisí s p r e p a ­
r á te m ; p říčin o u to h o b ý v á š p a tn é zalití. V p a ra ffin u zů stal
b enzol n eb o jin á lá tk a , ve k te ré b y l p r e p a r á t p ro sv ětlo -
v á n , n eb o b y lo p o u žito ch la d n o u cíh o p a ra ffin u . V t a k o ­
v ém p říp a d ě je s t nejlép e zaliti p r a e p a r á t znovu do čistého
p a ra ffin u .
R ů z n é jiné v a d y , v y s k y tu jíc í se p ři řezání, n a u č ím e
se cv ik em ry c h le ro z p o z n á v a ti a je o d s tra n iti. Velice často
n en í m ožn o docíliti d o b rý c h řezů, a jen m alé zv ý šen í
v ů k o ln í te p lo ty , ja k o rozsvícení la m p y poblíž m ik ro to m u ,
stačí, že docílím e velice p ě k n ý c h ře zů n eb o celých p á s k ů .
T o též se jin d y o p a k u je snížením te p lo ty , n a př. z a v e d e ­
n ím je n zcela n e p a trn é h o p rů v a n u .
P a ra ffin o v é za lév án í ho d í se v p rv n í řa d ě p ro m a ­
te riá l em b ry o lo gick ý, dále p ro tk á n ě , k te ré jso u stejn é
k o n sisten ce, ja k o : já t r a , plíce, rů z n é žlázy a t d . O btížn é
j e s t zalití a ře zán í kůže v p a ra ffin u . C h ru p a v k a , o d v áp -
n č n á k o st a p o d o b n é, v y lu č u jí té m ě ř m o žn o st d o b ré h o
v ý s le d k u p ři t é t o m e th o d ě .
8*
116
Lepení paraffinových řezů na skélko podložní.
M noho p re p a rá tů , k te ré se p o d ro b u jí histologickém u
v y š e tře n í v te n k ý c h řežích, je t a k z t k a n i v a složeno, že
je d n o tliv é e le m e n ty je n n e p a tr n ě vesp o lek souvisí, a řez
ta k o v ý ro z p a d n e se v m alé k o u sk y . Za tím účelem jest
n u tn o , ja k již při za lív á n í p re p a r á tu uved en o , t a k o v ý
m a te riá l n e c h a t p ro s to u p ili jinou látk o u , k t e r á elem en ty
p o h ro m a d ě drží, ale je n n a t a k d lo u h o u dobu, d o k u d
l á t k a t a v řezu se nalézá, ja k o n a př. p araffin e m . N e ­
m ožno v š a k p a ra ffin při v y š e třo v á n í v p re p a rá tů pone-
e h a ti; o d s tra n í se xylolem , te rp e n tin o v ý m olejem a pod.
Ř ez t a k o v ý b y se v š a k ih n e d ro zp ad l. T om u hledí se o d ­
pom oci ta k , že řez přilepí se n a podložní skélko již te h d y ,
k d y je s t je š tě p araffin e m p o h ro m a d ě d rž án . J e s t m no h o
rů z n ý c h m etliod, j a k to učin iti. D lu žn o v š a k b r á ti zřetel
k to m u , zd a jd e o m a te riá l, k te r ý b y l v celku p ro b a rv e n ,
n eb o o m ateriá l, k d e dlužno b a r v ití te p rv e řezy.
a) N alepování paraffinových řezů
již předem obarvených.
V to m to p říp a d ě je s t celý p o s tu p n ale p o v án í d osti
je d n o d u c h ý . M e th o d a S c h á l l i b a u m o v a (Arch. f.
m ik ro sk o p. A n a t., B d. X X I I . 1883). P řip ra v ím e si směs
1 dílu kollodia, 3— 4 dílů čistého řeb íěk o v éh o oleje. V la h ­
vičce směs d ů k la d n ě p ro třc p e m e a n ec h ám e u s tá ti. Š tě ­
te č k e m neb skleněnou ty č in k o u nan esem e m alo u k a p k u
sm ěsi n a skélko a ro z e tře m e ji nejlépe č is tý m p rs te m po
je h o ploše. R o v n é (ne stočené) p araffin o v é řezy k lad e m e
n a to t o skélko. A b y se řezy ú p ln ě n a ro v n a ly , položím e
sklo podložní n a sk leněnou desku, ležící n a d v o d n í lázní,
k t e r á je s t asi n a 40° C o h řá tá . T eplem ro zeh řeje se p a ­
raffin , ře zy se p o n ě k u d v y ro v n á v a jí a záro v eň o d p aří se
ře b íč k o v ý olej. Možno ta k é řezy p ře d o h řív án ím m írn ý m
tla k e m ke sklu p řitla č iti. Ř ezy t a k t o n alep en é zb a v ím e
p a r a ff in u t a k , že vložím e je do xylolu n eb o te rp e n tin o -
v éh o oleje, aniž b y ch o m se ob áv ali, že se ro z p a d n o u , a
p řik ry je m e je k a n a d s k o u p ry sk y řic í.
T e n to zp ůsob je s t velice d o b rý a v ý h o d n ý .
S t r a s s e r (Z e itsc h rift f. w issenschaftl. M ikroskop.
B d . IV. 1887) u d á v á p o d o b n o u směs, a to : 2 díly kollodia,
2 díly a e th e ru a 3 díly ricinového oleje. P rá c e je s t tá ž ,
ja k o u m e th o d y S c h állib au m o v y .
 117
G i e s b r e c h t . M e ih o d a jeho spočívá v to m , že
lepím e řezy ro z to k e m šelaku. 5 g bílého šelaku (nebo
žlutého) ro z p u stí se v 50 g ab so lu tn íh o lihu; ro z to k se
filtru je. Š tětečk em nebo silnější skleněnou ty č in k o u p ře tře
se celé podložní sklíčko. U schlá v r s tv a šelaku n a tř e se
kreosotem . Ř ezy p araffin o v é klad o u se n a sklo a p o n e­
ch ají se as 20 m in u t n a v o d n í lázni t a k teplé, *se p a ­
ra ffin ro zpustí. P o ochlazení ro zp u stí se a oď straní se
p araffin v te rp e n tin o v é m oleji (nesmí se užíti ani xylolu
ani chloroform u, p o n ěv ad ž b y se šelak rozpustil). P r e ­
p a r á t p řik ry je m e k a n a d s k ý m balsám em , k te rý je ta k té ž
ro z p u ště n jen v te rp e n tin o v é m oleji. T ak é jest m ožno
řezy o p a trn ě p řitla č iti n a skélko (šelakem a kreosotem
potřené) a u ložiti je as n a y2 m in u ty do p a r a e th e ro v ý c h
nebo chloroform ových, kd e šelak se p o n ěk u d ro z p u stí a
řezy p evn ěji přilnou.
G u m o v ý r o z t o k d l e F r e n z 1 a. Iv syru-
pově h usté a čisté a rab sk é g um ě p řid á se m álo ch ro m o ­
v éh o kam ence, něco glycerinu a alkoholu. Skélko se n a t ř e
t o u to směsí a n a ně k lad o u se řezy suché, n ebo v tep lé
v o d ě n ata žen é . Sklíčko s řezy nech ám e as 20 m i n u t n a
m ístě tep lém 30— 45° C; řezy přischnou. g u m a s k a m e n ­
cem se již nero zp u stí. T a k to přilepené řezy je s t m ožno
b a rv ití i ve v o d o v ý c h b a r v á c h m im o fu ch sin a safran in ,
n e b o ť se jimi b a rv í i p o d k lad gum m y.
J e š tě jest více m eth o d , jak o : g ela tin a -ch ro m o v ý k a ­
m enec, g u tta p e r c h a a j., jsou v šak v šec h n y dosti obtížné
a n e d á v a jí ta k o v ý c h vý sled k ů , jak o p rá v ě u d an é.
b) L e p e n í ř e z ů n e b a r v e n ý c h .
Velice d o b rá m e th o d a , k te r á se dá u p o tře b iti n a řezy
již p ředem b arvené, h la v n ě v šak n a ta k o v é , k te ré se
te p r v e po přilepení m ají b a rv ití, jest m e th o d a lepení n a
bílek.
P . M a y e r (I n te r n á t. M onatschr. f. A n a t. P h y s.,
IV. 1887).
Z několika v a je č n ý c h b ílků u šleh ám e sníh, k te r ý
n ec h ám e n ěja k o u do b u stá ti. P o u s tá n í slejem e a sm ísíme
asi 50 g to h o to bílku s 50 g glycerinu, k to m u p řid á m e
tro c h u n a triu m s a licy latu ve vodě ro z p u ště n éh o (jen d o ­
cela málo, a b y se n e tv o řila plíseň). Směs n u tn o p řefiltro-
v a ti, což v y ž a d u je delší doby. B ílku m ožno po n ěkolik
m ěsíců p o u žív a ti. L e e p řid á n a t r . salicyl. k bílku n a
sníh u šleh an ém u a zfiltro v a n ém u a p o té glycerin.
118

N a v y čištěn é m podložním skclku ro zetřem e d ů k la d n ě

velice m alou k a p k u bílku nejlépe p rstem ; m ůžem e d o ­
konce bílek ro z tíra ti n ejd řív e p rv n ím , p a k d r u h ý m a
ještě i t ř e tím čistý m p rstem , ta k ž e se zdá, že není již
bílk u n a skle. J e s t n u tn o , a b y b y la v rs tv ič k a jeho velice
n e p a trn á , p o n ěv a d ž b y se později zb arv ila a rušila dojem
p re p a rá tů . Ř ezy p araffin o vé k ladem e jed e n podle d r u ­
hého; je*li o b je k t do bře zalit a vše dobře zřízeno, řežou
se celé p á s k y paraffin o vé, k te ré při sobě drží, a přenesem e
p a k n a sklo celý pásek. K d y ž je sklo plné (tolik, co p o ­
k ry jem e skélkem krycím ), n a k a p e m e štětce m na sklo
vedle řezů d estilo v an o u v o d u ; t a t o v tá h n e se pod řezy,
k teré, jsou-li v h o d n ě ten k é , počnou se již n y n í n a ta h o v a ti
a n a r o v n á v a t i. Vodu m ožno též dříve štětce m n a skélko
n a t ř í t i a te p rv e p a k k lásti n a ni řezy. J e s t ú p lně lhostejné,
ja k v o d u p řid á v á m e pod řezy; činím e ta k , ja k jsm e n a ­
v ykli. V ody m usí b ý ti s d o s ta te k a při to m hledím e, b y
se řezy n ero zp tý lily po celém skélku; není-li m ožno řezy
s ta v iti k sobě, n a h n e m e p ozvolna skélka n a je d n u stra n u ,
a b y v o d a o d tek la, a p a k m ožno řezy k sobě ja k náleží
jehlou s eřad iti. P o to m položíme skélko o p ět do ro v in y
v o d o ro v n é a vložím e je do th e rm o s ta tu , nebo na te p lo u
lázeň asi 45— 50° C. Ř ezy se ú p ln ě n a ro v n a jí, v o d a p o ­
m alu v y sy ch á . Ř e z y t a k t o přilepené je st n u tn o po n ě ­
kolik h o din v y soušeti, nejlépe přes noc. K d y ž veškeré
řezy jsou ú p ln ě pevn ě přilepeny, o d stran ím e p araffin
v xylolu, te r p e n tin u nebo chloroform u. N e b a rv e n á serie
přenese se, a b y o d stran il se xylol, do alkoholu, k te rý se
d v a k r á te v y m ěn í; p a k m ožno uložiti řezy do v o d y a do
b a rv y , aniž b y ch o m se m usili o b áv a ti, že řezy o d p ad n o u .
T a k to přilepené řezy m ožno b a r v it i i o d b a rv o v a ti všem i
m eth o d a m i. Z působ t e n to m ožno co nejlépe d o p o ru čit i
n a řezy je d n o tliv é i celé serie.
G a u k : N a d o b ře očištěné skélko d á m e n ěkolik
k a p e k 3 0 % lihu, k te r ý se m usí stejn o m ěrn ě po skélku
ro z p ro stříti; n a t a k t o p řip ra v en é podložní skélko k lad em e
p araffin o v é řezy. K d y ž m ám e u rč itý počet řezů n a skle,
nech ám e t e k u t i n u p ozvolna při nízké te p lo tě o d p ařiti. Za
24 h o d in y řezy ú plně a d h a e ru jí ke sklu a m ožno p rovésti
n a n ich v eškeré b arv en í i o d b arv o v án í, aniž se řezy od
skla odloučí.
R a b i n a le p u je m e th o d o u S chállib au m o vo u a tv rd í,
že m ožno po přilepení kollodiem v řebíčkovém oleji v eš­
 119

keré p o c h o d y s řezy p o d n ik n o u ti, aniž řezy o d p lav o u .

J e s t v š a k n u t n o p o u žiti řeb íčk o v ého oleje ú p ln ě čerstvého,
k t e r ý nesm í n a sv ětle s tá ti, a lepidlo m u sí se v ž d y čerstv ě
p řip ra v ili, jin a k řezy nedrží. Dle v la s tn í zku šen o sti a dle
u d á n í M ay e ro v a a j. n en í m e th o d a t a spolehlivou.
Rychlá methoda bílková. N ě k d y je s t
dlužno p řilep it i je n je d n o tliv é řezy. Tu p o čín á m e si ta k ,
že p a ra ffin o v ý řez, k te r ý nesm í b ý t i stočený, n ý b rž ro v n ý ,
položím e n a sklo n a tře n é velice slabě bílkem a p ř i t l a ­
číme jej č is tý m p rs te m d ů k la d n ě ke sklu za su ch a, aniž
jej položím e n a v o d u. Sklíčko s řezem n ah řejem e, až se
p a ra ffin ro z p u s tí (při to m k o ag u lu je bílek, s t á v á se n e ­
ro z p u s tn ý m ), vložím e p a k p r e p a r á t do xylolu, dále do
alkoholu, k t e r ý se v y m čn í, p a k do v o d y a b a rv iv a , p o to m
se o d b a rv u je , ve v od č opláchne, v alk o h o lu o d v o d n í a
p a k se přen ese do x y lolu a p řik ry je balsám em .
M i c h a e l i s (P flú g e r’s A rchiv X C V II. 1903) u d á v á
t u t o m e th o d u pro lepení je d n o tliv ý c h p ara ffin o v ý c h řezů:
Ř ez p a ra ffin o v ý položí se do m isky s v o d o u, k te r á
je st as n a 45° C o h řá tá ; k d y ž se ú p ln ě n a ro v n á , vloží se
podložní skélko pod t e n t o řez a s n ím z v o d y se v y tá h n e .
V oda, k te r á n a skélku zbyla, o d s tra n í se ssacím p ap íre m .
P a k vezm e se proužek h la d k é h o psacího p a p íru a p řitlačí
p ev n ě n a řez, k t e r ý se od skélka zv ed n e a přilepí n a p ap ír.
P řesa h u jíc í p a p ír kolem ře zu se o d střih n e, načež řez
i s p ap íre m p řitis k n e se n a podložní skélko b ílk em a g ly ­
cerinem je m n ě n a tře n é . B ílek m usí v š a k b ý ti o h řá tím
skélka n a d p lam en e m sražen. Přenese-li se n y n í sklo
i s p ap íre m d o xylolu, o d p a d n e p a p ír a ú p ln ě r o v n ý řez
drží n a skle; p a k m ožno p r e p a r á t p ře n ést i do alkoholu,
v o d y a do b a r v y .
P ři lepení řezů n a b ílek je s t dlu žn o d b á t i to h o , a b y
ani v o d a ani b arv iv a , k te rý c h používám e, n e o b sa h o v aly
alkalií. A lkalické ro z to k y ro z p o u ště jí bílek a řezy by
ih n ed o d p lav a ly ; je tu d íž n u tn o p o u žív a ti reagencií a
b arev b u ď čistě n e u trá ln íc h neb o kyselých.
J i n ý způsob, ja k m ožno v p a ra ffin u zh o to v e n é řezy
lehce n a r o v n a ti a n a podložní skélka n a le p o v ati, je te n to :
D řív e než počnem e řezati, p řip ra v ím e si d estilo v an o u
v o d u o h řá to u n a nižší s tu p e ň te p lo ty než je b o d t á n í
p a ra ffin u (as 42— 45° C), k te ro u nalejem e n a m isk u (n e j­
lépe P etri-lio m iska).
 120

Ř ez sejm em e s nože a o p atrn ě jej přenesem e jehlou

n a o h řá to u vodu, kde se ih n ed naro v n á, byl-li stočen,
eventuelně n ap o m á h ám e jehlou řez roztáěeti. Ďlužno d b á ti
toho, ab y řezná plocha, k te ro u poznám e dle lesku, by la
položena n a vodu. Stáčejí-li se řezy, t u n u tn o přiložiti
jehlu o p a trn ě k řezu
v té chvíli, k d y nůž
počne p re p a rá t řezati,
při čemž nesm ím e při-
tlačiti jehlou řez p ev ­
ně k n o ži, n ý b rž jehla
m usí b y ti volně n a d
nožem držena v leh­
Obr. 56. kém d o tek u k p re p a ­
rá tu ; t a k t o se nejlépe
zamezí stáěení řezů. D lužno d áti pozor, a b y ostří nože
nebylo jehlou poškozeno, což se velice často stáv á, než
n a b u d e se zru čn o sti v té práci.
Iv to m u účelu jsou pořízeny různě stav ěn é „ n a ta h o -
v a ě e “ řezů. (Obr. 56.)
K d y ž m ám e již d o s ta te č n ý počet řezů n a vodě n a t a ­
žených, počkám e, až v o d a v ychladne, a čistou
lop atičk o u přenáším e řezy n a podložní sklo, k teré
bylo bílkem n atře n o , to to p a k uložíme do th er-
m o s ta tu n a t a k dlouho, až
v o d a vyschla. Z kušenost
učí, že jest nejlépe řezy po-
nech ati ú p ln ě po 24 hodin
v sušárně, k te r á jest nej-
. výše n a 50° C v y h řá tá .
T a k to přilepené řezy sne­
sou bez porušení celou další
m anipulaci — odstran ěn í
p araffin u v xylolu, dále
přenesení přes alkohol do
v o d y a b a rv y , n a p o to m
přenesení přes alkohol d o
xylolu a p řik ry tí pryskyřicí.
J d e-li o sériové řezy
celých em bryí, kde serie
č ítá v elk ý po čet skel, t u
zjednoduším e sobě velice
práci s odstraněním paraf- o b r . 57.
 121

finu, p řenášením do alkoholu v o d y a barvy, p a k o p ět po

obarvení přenášením do vody, alkoholu a xylolu tím z p ů ­
sobem, že používám e d rá tě n ý c h ,,košíčků44, do k terý c h
v k lád á m e serie skel za sebou jdoucích, a celou m anipulaci
p ro v á d ím e s více (obyčejně 10) skélky n ajednou. (Obr. 57.)

Vady, vyskytující se při hotovení sériových řezů

z paraffinu.
Přenesou-li se serie ze xylolu do alkoholu a p o to m
do vod y , p o v s tá v á bílá sraženina n a skle, což po u k azu je
n a to, že v posledním xylolu nalézá se již m noho ro z p u š tě ­
ného p araffin u nebo v alkoholu m noho xylolu, k te rý d á v á
ta k té ž ve vodě sraženinu. V adu t u t o o d straním e vložením
celé serie ještě jed n o u do ěistého alkoholu a p a k te p rv e
do v o dy .
N ě k d y se stáv á, že č á s tk y řezu od p lav o u b u ď již
v xylolu nebo v alkoholu. V tak o v é m p říp ad ě nebyl řez
d o stateč n ě přilepen k bílku. To stá v á se teh d y , k d y ž po
uložení serie do th e rm o s ta tu zů staly pod řezem b u b lin k y
vzd uchu, ta k ž e n a těch m ístech nepřilnul řez n a bílek.
T éto v a d ě nelze později n ija k odpomoci. Musíme d b á ti
toho, b y b u b lin k y v zd u chové pod řezy nezů stáv aly .
S tá v á se často, že řez na m ístě, kde b y la v zd u c h o v á
b u blinka, není n ik te ra k poškozen, avšak při b arv en í n a ­
jdem e, že ono m ístečko se m nohem in ten siv n ěji zbarvilo,
než o s ta tn í řez. Děje se to tím , že v těc h m ístech t k á ň
více b o b tn á a p řijím á více b arv iv a . M ísta tak o v á , víme-li
o té to vadě, při s tu d iu n ik te ra k nev ad í, kazí sn ad jen
celkový dojem .
V n ě k te rý c h příp ad ech se stáv á, že řezy v ů b ec nedrží
a přijdou-li serie do v o d y nebo b arv y , tu odplavou. V to m
p říp ad ě dlužno pom ýšlet i n a to, že buď skla n eb y la řá d n ě
v y čištěn a, nebo reagcncie, k te rý c h bylo použito, po p ří­
p ad ě b a rv iv a , b y la alkalická, a tím ro zp uštěn byl bílek.
P odložní skla, který c h se používá k lepení řezů bílkem ,
n u tn o ěistíti kyselinam i. H odlám e-li oěistiti sklíčka, k te rá
b y la bílkem n a tře n a , t u n u tn o je n ejd řív e o m ý ti v sodě,
k te rá bílek rozpouští, p o to m v okyselené vodě a n ak o n e c
v alkoholu.
Sériové řezy, k te ré nelpí d obře n a skle a lehce od ­
plavou, možno zachrán ili tím způsobem , že přev ed e se
serie p araffin o v á do slabého celloidinu. Jak m ile se o d ­
122

s tran í z řezů p araffin — v té době řezy té m ě ř nikdy,

b y ť b y ly i slabě držány, neo d p lav o u — ponořím e sklo se
sérií řezů do velice slabého ro zto ku celloidinu v alkohol-
ae th eru . Po v y n ětí držím e m alou chvilku sérii n a vzduchu,
až odk ape p ře b y te čn ý celloidin, načež vložíme skélko do
slabého alkoholu, p a k do vody; tím to způsobem zachrání
se jistě celé serie. P ři barv en í se ovšem stáv á, že n ě k te rá
b a rv iv a obarví i celloidin.
 IX . Barvení preparátů.
Zkoum ám e-li živý m ateriá l n ez b ařv e n ý nebo nezbar-
v en é řezy m ateriálu fixovaného, n arážím e n a velké obtíže
p ři rozeznávání jed n o tliv ý ch elem entů. Až do let p a d e ­
sá tý c h předešlého století dělo se histologické vy šetřov án í
jen n a nebarveném m ateriálu . T eprve G e r 1 a c h n a h o ­
dile obdržel p re p ará t m ozku zb arv en ý k arm ín em . Z kou­
m aje to tiž tk á ň mozkovou, odkládal nepodařené řezy
z volné r u k y hotovené do n á d o b k y s vodou, ve k teré
nahodile b y la zrn k a k arm ínová, k terý m i se vo d a zbarvila.
D ru h éh o dne shledal, že řezy v nádobce uložené se z b a r­
vily. Prohlížel řezy a shledal, že b u ň k y gangliové se čer­
veně zbarvily, při čemž in ten siv n ěji byla zb arv en a jejich
j á d ra . T a k to vznikl po čátek b arv en í řezů, a tím nová
epocha histologického vyšetřo v án í. R. 1858 uveřejnil již
G erlach: „M ikroskopische S tu d ien aus dem Gebiete der
m enschlichen M orphologie“ n a základě p re p a rá tů b arv e­
n ý ch k arm ín em . V té době jiného b a rv iv a krom ě karm ín u
se neužívalo. R ů zn o u fixací a rů zn o u příp rav o u p re p a rá tů
n a s ta la p o třeb a v y ro b iti různě ko m b ino v an á b a rv iv a kar-
m in o v á; t a k byl karm ín dle Freye, B cala, Thiersche a j.
R o k u 1865 objevil se haem ato x y lin kam encový dle údaje
B oehm erova. Od té dob y vznikly je d n a k rů zné kom binace
zn á m ý ch barev, je d n a k v y n alé zán y byly b a rv y nové.
N ov á epocha v barvení histologických p re p a rá tů vznikla
vynalezením b arev d eh to v ý c h — anilinových. R a n v i e r
ve své histologii (1875) u v ádí již n ě k te rá b arv iv a d eh to v á
(fuchsin, chinolinovou m odř, anilinovou modř), avšak t e h ­
dejší m eth o d a barv en í neodpovídá dnešním u b arv en í b a r ­
v am i anilinovým i, ja k později uvedem e. P rincip m eth o d y
b arv en í d eh to v ý m i b a rv iv ý u d al v r. 1875 H e r m a n n ;
v jed n o tliv o stech t u t o m eth o d u propracoval te p rv e F 1 e m-
m i n g v r. 1881. Od té to d o b y úžasně vzro stla lite ra tu r a
o barvení p re p ará tů ; sledujeme-li v šak to to m oderní ,,bar-
v i č k o v á n ť 6, vidíme, že p rá v ě ta k , jak o v znik ají z n e ­
sp ráv né m eth o d y fixace n esprávné dedukce o tkan iv ech ,
zavádí ta k é barvení, není-li d o s ta te k v lastn í k ritiky, n a
124
s c#e s t í. V ysk y tly se v aro v n é hlasy (Nissel a j.) před
u k v ap en ý m i dedukcem i, a jest n u tn o , a b y ta k é n a poli
barvení ještě velice m noho a cistě v ědecky se badalo.
D osud není rozřešena otázka, jde-li při barvení, t. j.
při v áz án í se b arev k elem entům , o pochod chem ický ěi
fysikální. J so u d v a tá b o ry b a d a te lů : E h r 1 i c h, M a y e r ,
B e n d a a j . jsou to h o mínění, že jde o pochod chem ický,
n a p ro ti to m u G i e r k e, R a w i t z a zv láště F i s c h e r
snaží se dokázati, že je to p rojev fysikální.
Z ajím avým , možno říci psychickým projevem je s t
sn ah a každého začátečníka při histologické práci p re p a rá t
co m ožná nej pestřeji zbarviti. — P racu j e-li déle, t u do­
chází k to m u přesvědčení, že čím jednodušší m eth o d a,
tím je lepší, a uvědom í si, že barv en ím chceme jen s n a d ­
něji elem en ty differencovati.
P ři histologickém barvení rozeznávám e barv en í d i f-
f u s n í a e l e k t i v n í . P rv n íh o užijem e jen v neěet-
n ý ch případech, h lavně te h d y , jde-li n a př. o to, a b y d u ­
tin y v u rčitém orgánu lépe v y n ik ly . P ři barvení e 1 e k-
t i v n í ni jen u rčité elem enty b arv iv o přijm ou, o s tatn í
tk á ň v šak z ů s tá v á tém ěř, nebo úplně n ezb arvenou; n a př.
b arv ím e pouze já d ra bu n ěčn á, nebo jen p lasm a bun ěk .
Dále rozeznávám e b arv en í s p e c i f i c k é nebo h i s t o ­
l o g i c k é , k d y jen určité elem enty se zbarví, vše o statn í
jest bezbarvé; n a př. specifické zbarvení v láken n erv o ­
v ý c h po zlatě a j.
B arv e n í p r o g r e s s i v n í nebo-li p ř í m é a b a r ­
vení r e g r e s s i v n í , n e p ř í m é . V prvém p říp a d ě
barv í se za u rč ito u dobu, n a př. já d ra ; ponecliáme-li p re ­
p a rá t déle v barvivu, zb arví se též jiné elem enty. B arven í
r e g r e s s i v n í v y ža d u je d i f f u s n í h o z b a r v e n í
celého p re p a rá tu a te p rv e p otom vylučujem e o d barvová-
ním p re p a rá tu přeb y tečn o u b arv u , k te rá váže se jen n a
určité elem enty; děje se t a k n a př. u v ětšin y b arev d e h to ­
vý ch .
M ethody barven í rozdělujem e ještě n a barv en í s u b ­
s t a n t i v n í (sam ostatné) a a d j e k t i v n í (p řid a t -
né). V p rv ém p říp ad ě stačí, vložíme-li p re p a rá ty do b a r ­
v iv a a barvím e-li beze všeeh jin ý c h p říp ra v ; u d ru h é
m eth o d y jest zap o třeb í p re p a rá t dříve p řip ra v iti u rč ito u
látk o u , t. zv. m ořidlem , a b y b a rv u přijal.
P o strán ce p ra k tic k é ro zezn áv ám e b arv en í v c e l k u
(v kuse) a b arv en í ř e z ů . Dále jest možné t. zv. b a r ­
 125
v en í dv o jité, použijem e-li je d n a k b a re v elek tiv n ě b a r v í­
cích já d r a a jiné b a rv y , k te r á v áže se je n 11a p lasm a
bu n ěčn é. J a k é s i d v o jité barvení je též ta m , kde n a s tá v á
t . zv. m e t a c h r o m a s i e ; při p o užití jed n é b a r v y
u rč ité ele m e n ty zb arv í se n a př. m odře, jiné zb a rv í se
to u té ž b a rv o u červeně.
N a l ite r a tu r u histologiekého b arv en í není n á m m ožno
zach áz eti; u v á d ím e jen tolik, že b arv en í p r e p a rá tů m ik ro ­
sko p ick ý ch p o v stáv alo je d n a k nahodile, zkusm o, bez p ře d ­
p o k lad ů v ěd eck y doložených, an ebo bylo a d a p to v á n o
z techn ickéh o p rů m y slu b arv ířského, kde b arv í se určité
lá tk y , jak o v ln a, bav ln a, h e d v á b í a kůže; z to h o to b a r ­
v ířstv í bylo h lav n ě a d a p to v á n o b arv en í a d je k tiv n í t. zv.
m ořidly. P ro histologa je nejdů ležitějším to, že jsou v y ­
p ra c o v á n y m e th o d y rů zného barv en í; ja k a o d k u d p o ­
v staly , náleží do jiné discipliny.
O přípravě barviv. V dnešní době m noho to v á re n
d o d á v á vešk erá b a rv iv a již h o to v á. P řece v šak m ožno
d o p o ru č iti, a b y si k a ž d ý p řip ra v o v a l ro z to k y b arev sám,
a to n ejen z d ů v o d ů úsp o rn ý ch , ale h lav n ě pro to , že n ě ­
k te rá b a rv iv a k o n ají d obrou službu jen te h d y , jsou-li
ú p lně čerstvá, a t u nem ožno se spolehnouti na b arv iv o
z obchodu.
J i n á b a rv iv a jsou velice s tá lá a čím jsou starší, tím
lépe b arv í; t a k o v á m ožno si p řip ra v iti ve větším m n o ž­
s tv í a jsou v ž d y po ruce. Ovšem p říp ra v a b a rv iv v y ž a ­
duje čistých ingrediencí; o ja k o sti tě c h to p říp ra v k ů možno
se přesvědčiti a p ra co v n ík alespoň určitě ví, s jak ý m i
lá tk a m i pracu je. N a ja k o s t b a rv iv a v obchodě v y ro b enéh o
nem ožno se s u rč ito stí spolehnouti, a m n o h d y je n proto,
že b a rv iv o nebylo dobře připraveno, neobdržím e žád an é
č is to ty při zbarvení p re p a rá tů . R o zh o dn ý m d ů v o d em pro
dom ácí p říp ra v u b a rv iv jest ovšem ta k é úspora, n e b o ť
m n o h é b a rv iv o p řip ra v ím e si t a k lacino, že se t o n ed á
an i s ro v n a ti s cenou v obchodě.
V následující s ta ti u v ád ím e b a rv iv a v histologii v še­
obecně užív an á, jak o ž i bližší ú d aje o jejich příprav ě.
B arven í podle jistý c h před p isů pro vád ěn á, na př. m e th o d a
W e ig erto v a n a nerv stv o , n a gliová v lá k n a a j. v., u v e ­
d en a jsou ve s ta ti specielních m eth o d .
Nejvíce u žív a n á jsou b arv iv a , k te rá obdržím e rů z ­
ný m i ko m b in acem i a p říp ra v o u z k ry s ta lů h aem ato x y lin u .
126
K r y s ta ly h a e m ato x y lin u jsou v ý ta ž k y ze dřeva cam -
pechového. Dle P. M a y e r a jest v h a e m a to x y lin u
obsažen h ae m atein , k te rý te p rv e ve s ty k u se ze m itý m i
solemi nebo solemi n ěk terý ch kovů d á v á b arvivo; h ae m ato -
x y lin čistý není tu d íž barv iv ém . Veškeré t. zv. „ h a e m a to -
x y lin y “ h n ed po p říprav ě nebarví; jest dlužno n ec h ati je
„ u z r á t 44. „ Z r á n í44 h ae m ato x y lin u v y ž a d u je dosti dlouhou
d o bu; v otevřené láhvi i několik tý d n ů . H a em ato x y lin
z h a e m a te in u p řip ra v e n ý jest b arvivo, k te rý m m ožno
ih n ed b a rv iti bez dalšího uzrání. V dnešní době obdržím e
v o b chodech k ry s ta ly h ae m ato x y lin u i h a e m a te in u . Iv p ří­
p ra v ě b arev h aem ato x y lin o v ý ch jest nejlépe u c h y s ta ti si
ro z to k k ry s ta lů haem ato x y lin o v ý c h v alkoholu v pom ěru
1 : 10; ro zto k te n to d á v á b a rv u hněděěervenou, a jest
m ožno si z něho p řip ra v iti b arv iv o s kam encem nebo ze­
m itý m i solemi. J in á v lastn o st h aem atox y linu je ta, že
h ac m ato x y lin o v ý ro zto k ve sty k u s n ěk te rý m i solemi
kovů, jak o : železa, mědi a j . , d á v á zv láštn í ,,la k 44, b a r e v ­
nou sůl. B asem i tě c h to kovů im preg n u je se n ejd řív e p re ­
p a r á t a te p rv e po té t o im pregnaci v k lá d á m e p re p a rá t do
h aem atox y lin u , k te rý v d o tek u se solí kovu tv o ří lak.
0 m eth o d ě t é to viz níže.

Barviva haematoxylinová.
P ů v o d n í barv en í h aem ato x y lin em dělo se ta k to : N a
d robné kou sk y m odrého d řev a (L ignum cam pechianum )
v n ád o b ě uložené nalil se nasy cený ro z to k kam ence. Po
několika dnech i tý d n e c h u tv o řil se e x tr a k t b a rv y m odro-
fialové, k te rý m se b arv ily p re p a rá ty . V ý taž ek d áv al dosti
dobré výsledky, v a d o u jeho v šak bylo, že ex tra h o v á n byl
ze d řev a též ta n n in , k te rý působil n ě k d y velice škodlivě
při barvení. T om u odpom oženo později tím , že chem ickou
cestou b y la e x tra h o v á n a lá tk a účinná, k te rá přichází do
prodeje pod názvem h aem ato x y lin u , a k teré se dnes je ­
d ině užívá.
N ejstarší předpis ku p říp rav ě h a e m ato x y lin u jest
B o h m e r ů v . K am encový h ae m a to x y lin (B ohm er 1865).
1 g kam ence rozpustil se ve 240 ccm v o d y ; n a hodinové
sklíčko n ak a p alo se několik k ap ek hnědého alkoholického
v ý ta ž k u d řeva cam pechového asi 1 : 12 abs. alkoholu.
V pozdější době te p rv e u d á n předpis pod názvem B óhm e-
ro v a h ae m ato x y lin u :
 127

1 í H a e m a to x y l. cry st. 0*35 g

\ Alkohol abs. 10-— g
9 | K a m e n ec d ras. 0*1 g
\ V oda dest. 30*— g
Z ro z to k u 1. n a k a p e m e několik k a p e k do ro z to k u
k am ence, n ech ám e n ěkolik d n ů n a světle s tá ti a t a k
obdržím e fialovou b a rv u , k te ro u před použitím ještě f i l t r u ­
jem e. B arv í j á d r a b u n ě ě n á h lav n ě po fixaci alkoholem
nebo M úllerovou te k u tin o u . Byl-li p re p a rá t p ře b a rv e n —
to tiž bylo-li vedle ja d e r z b a rv en o též p ro to p la s m a n e b o
v az iv o a td . — t u v y m y je m e p re p a rá t v docela slabé
kyselině octové, solné neb o pikrové, d ů k la d n ě jej p ro p e ­
rem e v dest. vodě, o d vo d n ím e v alkoholu a přes olej
p řen esem e do k a n a d y .
K a m e n co v ý liaem a to x y lin (F rey):
v í H a e m a to x y l. cry st. 1 g
a ' \ Alkohol abs. 30 cc
f v í K a m e n ec dras. 0*5— 1 g
' 1 V o d a dest. 30 cc.
N a k a p e m e něk o lik k a p e k ro z to k u a) do ro z to k u b)9
až obdržím e fialovou b a r v u ; směs n ech á se s tá ti n a světle
několik dnů, p a k se filtru je. P r e p a r á t y jsou z b a rv e n y po
5— 30 m in u tá ch . F ixace p re p a r á tů děje se h lav n ě a lk o ­
holem , M úllerovou te k u tin o u a ch ro m o v ý m i solemi, kys.
octovou, form olem a s u b lim a tem . P ř e b a r v e n é . p re p a rá ty
m ožno o d b a rv iti v ro z to k u kam ence, v něm ž dlužno je po
několik hodin p o n ec h ati; p o to m n u tn o p re p a r á ty d ů k la d n ě
ve v o d ě v y p r a ti.
K y selý h ae m a to x y lin k am e n co v ý (Ehrlich):
H a e m a to x y l. c ry st. 2g
kys. o c to v á led o v á 10 cc
glycerin 100 cc
alk o h o l abs. 100 cc
k am e n ec d ra s e ln a tý v n a d b y tk u .
Směs dlužno p o n ec h ati delší dobu n a světle, až p o ­
v s ta n e k rv a v ě ěe rv en á te k u t i n a (asi po 4 dnech). T e k u ­
tin u filtru je m e a v do bře u za v řen é láhvi u schovám e. T e n to
h ae m ato x y lin b a rv í po n ejrůzn ějších fixacích v době n ě ­
kolika m in u t.
128
H a e m a t o x y l i n -g 1 y c e r i n -k a m e n e c (13 e-
1 a f i e 1 d). P řip ra v ím e si n e jd řív e čistý alkoholický ro z­
t o k h a e m a to x y lin u v k ry stale ch : 4 g n a 25 cc abs. lihu
(d op o ru ču je se m íti t e n t o ro z to k v ž d y v zásobě, jelikož
se nekazí), a t e n t o vlejem e do 400 cc n asy c en éh o ro z to k u
am o n iak á ln íh o kam en ce (rozpouští se asi 1 : 1 1 ) . T u to
směs ro z to k ů p o nech ám e asi 4 d n y v otev řen é n ád o b ě
n a světle, až obdržím e t m a v ě fialové b arv iv o , k te ré sfiltru-
jem e a p řid á m e k n ěm u 100 g čistého glycerinu a 100 g
m e th y lo v éh o alkoholu. P o to m opět filtru jem e. B arv iv o
t a k t o p řip ra v e n é n ech ám e v o tev ře n é láhvi n a světle
s tá ti (i 2 měsíce), až je s t ú p ln ě tm a v é . P ři b a rv e n í n u tn o
t e n t o h ae m ato x y lin dosti ro z ře d it!; b a rv í velice rychle a
elek tiv n ě.
B ů t s c h 1 i d o p o ru č u je D e l a f i e l d ů v h a e m a ­
to x y lin rozřed iti ta k o v ý m m n o žstv ím k yselin y octové, až
m o d rá b a rv a zm ění se n a červenou; t o t o b a rv iv o b arv í
je š tě o střeji já d r a než předešlé.
D o p o ru čuje se p re p a rá ty , b a rv e n é kyselým i ro z to k y
h ae m ato x y lin o v ý m i, v y p ra t i v o b yčejné vodě, k te rá slabě
alk a lic k y reag u je; tím n a b u d o u pěkné m odré b arv y .
C a r a z z i (Z. f. w. M. 1911) J o d k a liu m -jo d -h a e m a -
to x y lin . B a rv u p řip ra v ím e t a k t o : R o z p u stí se
H a em ato x ilin i cry st. 0*5 g
K alii jo d a ti 0*01 g
Alum . crud. 25*0 g
G lycerini 100 ccm
Aq. dest. 400 ccm.
P o 2 h o d in ác h je s t h ae m a to x y lin schopný barvení.
B arv e n í jest trv a lé , n ev y b led n e ja k o o statn í haem ato -
xy linem zb arv en é p re p a rá ty , n a nichž h lav n ě periferie
řezu pod skélkem bledne.
H a em a c a lc iu m P. M a y e r :
H a e m a te in 1g
C h lo ralu m in iu m 1g
Chlorcalcium 50 g
Acid. acet. glac. 10 cc
Alkohol 7 0% 600 cc.
N e jp rv e rozetřem e jem n ě h a e m a te in s chloralum i-
niem a ro zp u stím e jej v kys. octové a alkoholu b u ď za
 129
te p la nebo za stu d en á, a n ak onec p řid ám e chlorcalcium .
B a rv iv o jest červeně fialové. B arví-li se řezy příliš čer­
veně, p ak v y m y jí se ve 2 0 % ro z to k u chlo ralu m in ia v alk o ­
holu. O byčejně v š a k dostačí v y p rá n í v n e u trá ln ím alk o ­
holu. Dle zkušeností n eb a rv í t a k elektivně, jak o v o d n é
ro z to k y h ae m a to x y lin u .
Z u v ed e n ý ch p řed p isů pro zh o tovení b a re v z k ry s ­
t a l ů haem ato x y lin o v ý c h vidno, že veškeré t y t o b a r v y
p o tře b u jí u rč ité doby, a b y uzrály, jin a k n ebarví.
J iž ro k u 1842 E rd m a n n (J o u rn a l f. p ra k t. Chemie
X X Y I. a. 1. c. 1858 L X X V .) vy ro b il p rv n í chem icky čistý
h a e m a te in a dokázal, že b arv icí sch o pn o st h a e m ato x y lin u
přináleží p rá v ě h a e m a te in u ; h ae m ato x y lin b arv í jen te h d y ,
převedem e-li jej oxydací v h ae m atein . Z u v ed e n ý ch p ří­
k lad ů , ja k p řip ra v iti rů zn é h ae m ato x y lin y , je s t p rá v ě vi-
d ě ti sn ah u oxydací h ae m a to x y lin u p řev ésti te n to n a h a e ­
m a te in ; k po ch o d u to m u za obyčejné p říp ra v y k am e n co ­
v ý m i solemi je t ř e b a delší doby. H e n s e n sp rá v n ě
u p o zo rň u je n a to, a b y každ ý , k d o s h a e m ato x y lin e m p r a ­
cuje, seznám il se n e jd řív e d ů k la d n ě s lite ra tu r o u o h aem a-
to x y lin u , jm e n o v itě s prací E rd m a n n o v o u , a b y „ z b y te č ­
n ý c h o b je v ů 46 ubylo. N em ožno n á m zde zacházeti n a
t u t o lite ra tu r u , o d k az u jem e jen n a práci H ensenovu, kde
je s t celá l ite r a tu r a snesena; on sám p a k u ja l se vděčné
p ráce o h ae m ato x y lin u a h ae m atein u , ale h lav n ě o žele-
zitém ch ro m h a e m a te in u . P o d ů k la d n é m chem ickém p ro ­
s tu d o v á n í dochází k záv ěrů m , ze k te rý c h vy šla u d á n í
o železitých a ch rom o kam enco v ý ch h aem atein ech , dopo-
ruěujících se co nejlépe; b arv í bez d lo u h o trv ajícíh o zrání.
P o u k a z u je m e je n k to m u , že p říp ra v a tě c h to h a e m a te in ů
v y ž a d u je n ap ro s to u přesnost, chceme-li ob držeti trv a n liv é
barvivo.
Z rů z n ý c h p ře d p isů u ved em e jen p říp ra v u železitého
a chro m o k am en co véh o h ae m atein u , se k te rý m i úplně v y ­
stačím e.
I. Ž e l e z i t ý h a e m a t e i n H e n s e n .
1. 10 g čistého železitého kam en ce (F erriam m o n iu m -
su lp h a t) ro z p u stí se ve 150 g dest. v o d y za tep la.
2. 1*6 g h ae m ato x y lin o v ý c h k ry s ta lů ro zp u stí se za
te p la v 75 g d estilo v an é vod y .
Oba ro z to k y m usí v y ch la d n o u ti, načež se smísí ta k ,
že p řid á v á m e po k a p k á c h ro zto k železitého kam ence do
R e j s e k , Mikroskopická technika. 9
130
h ae m ato x y lin u za stálého m íchání. Okysličování p ro b íh á
za s tu d e n á velice zvolna. O bdržím e n e jd řív e směs ro z ­
to k ů , jejíž b a r v a jest n ejd řív e h nědá, p o té m o d rá a ko-
neěně tm a v ě fialová. Směs p o m alu za h řív ám e až n a b o d
v a ru , k d y reakce rychle p o s tu p u je. O hřívání p ro v á d ím e
nejlépe ve skleněné baň ce. Směs nep on ech ám e déle v e
v a r u než y 2— 1 m in u tu . K d y ž v y ch la d n e, p řid á m e k ní
1*40 g am o n iu m s u lp h a tu . B a rv a m usí b ý ti t m a v o h n ě d á a
ro z to k m usí kysele re ag o v ati. N e p a trn é m n ožství sra že­
n in y — tv o řící se i později — je s t n u tn o v láhvi po n e-
ch ati. V řezech zb arví se já d ra , v la s tn ě jejich s t r u k t u r a ,
velm i u rě itě a jasn ě n a ěerno. B arv en í děje se velice ry c h le
(za y2— 1 m in u tu ); ohřeje-li se n a 40— 5C° C, je s t p r e ­
p a r á t zb a rv en okam žitě.
II. C h r o m o k a m e n c o v ý d i o x y h e m a t e i n .
1. C hrom ový kam en ec chem icky ěistý 10 g ro z p u s tí
se ve 250 g d estilo v an é v o d y a vaří se t a k dlouho, až
obdržím e zelený roztok.
2. 1 g h a e m a to x y lin u ro zp u stí se za h o rk a v 10 g
destilov an é vod y . O ba ro z to k y se smísí za stálého m ích án í.
3. P o z c h lad n u tí p řid á se do slabě zb arv en éh o ro z ­
to k u 0*5 g kyseliny sírové (asi 5 cc 10% kyseliny sírové)
a konečně se o x y d u je b a rv a p řid án ím :
4. 0*55 g d v o jc h ro m a n u d raseln atéh o , ro z p u ště n éh o
v 20 cc tep lé d estilo van é v o d y . T e n to ro z to k n e c h á m e
zch lad n o u ti a p řid ám e jej za stáléh o m íchání po k a p k á c h
do chro m o k am enco v éh o ro z to k u h ae m ato x y lin u .
K d y ž je vše do b ře p ro m ícháno, ohřejem e ro z to k až
do v a r u a při u stav ičn é m m ích án í v ařím e b arv u as 2 m i­
n u ty . Za v a r u ro zp u stí se lak té m ě ř úplně. P řed b a rv e n ím
n u tn o b arv u v žd y filtro v ati. Ř ezy b arv í se 1— 2 m in u ty .
Zbarvení jest m odroěerné; barví se d is tin k tn ě jád ra , něco
m álo plasm a. B a rv a jest velice trv a lá a do p oru ču je se
m nohem lépe než obyčejné k a m e n c o v é h a e m a te in y .
W e i g e r t ů v h a e m a t o x y l i n . H a e m a to x y lin
t e n to není v lastn ě b arv iv é m v p ra v ém slova sm yslu,
n ý b rž d á v á později se solemi ch ro m o vý ch k o v ů lak a
u p o tře b í se jen ve specielním b arv en í n erv o v ý ch v lák e n ,
ja k později uvedem e.
H a em a to x y lin cryst. 1 g
alkohol, abs. 10 cc
deštil, v o d a 90 cc.
 131
K u l t s c h i c k ý - W o l t e r s kyselý haem ato x y lin
(používá se jak o p ředešly jen při specielním barvení
W e ig erto v y m e th o d y n a v lá k n a n ervová).
H a em ato x . ciy st. i g
kys. oct. led. 2 cc
v o d a dest. 100 cc
alkohol 96% 10 cc.

Karmínová barviva.
K a rm ín byl všeobecně u žív á n jak o b a rv iv o po u v e ­
řejnění práce G erlachovy r. 1858. P ře d ním již používal
k a rm ín u r. 1851 Corti. J e s t podnes v histologii používán,
av š a k ne již v t a k velkc míře, p o n ěv ad ž te c h n ik a histo-
logického b arv en í m ůže se dnes v y k á z a ti rů z n ý m i b a r ­
vivý, k te r á znaěně předěí k arm ín . K a ž d é m u jest znám o,
že n ě k te rá b arv iv a k arm ín ov á, ja k o am m o n iak ální k arm ín
a j., n e d á v a jí ta k o v ý c h vý sled k ů , ja k bylo dříve hlásáno;
p řito m se v š a k nebéře zřetel k to m u , že dnešní te c h n ik a
fixování, zalévání a td . m á velký vliv na následné b arv en í.
V to m jest hlavní v a d a neu sp o k o jivý ch v ý sled k ů při b a r ­
vení b a rv iv ý k arm ín o v ý m i. N á h ra d o u za nevyhovující
am m o n iak á ln í k arm ín m ám e dnes v elkou řa d u jin a k p ři­
p ra v en ý ch k arm ín ů , k te ré daleko přede í k a rm ín a m m o n ia ­
kální. Dále naleznem e če tn o u lite ra tu r u o příp rav ě t. zv.
p ik ro k arm ín u , k te r ý ta k té ž n eo d p o v íd á p o žadavkům ,
k te ré byly na něho k lad e n y . P. M ayer p řin áší ro zb o r
to h o to b a rv iv a a jeho p říp ra v u , jak o ž i u p otřebení, a
dochází k v ýsledku, že p i l r o k a r m í n není chem ická slouěe-
nina, ja k se dom níval R a n v i e r, n ý b rž docela n estálá
směs p ik ran u am m o n atéh o , am m o n iak áln íh o k arm ín u a
volného am m o n iak u , k t e r á působí m n o h d y velice z h o u b ­
ně n a p re p a rá ty . J e n v to m řídkém případě, chová-li
velice m álo volného am m o n ia k u a dosti am m o niak áln íh o
k arm ín u , d á v á d v o jité zbarvení. Zcela sp ráv n ě praví
M ayer, že p ik ro k arm ín m á h istorické p ráv o ; o bjevením
jeh o stal se v e lik ý pok ro k p ro ti d říve u žív a n ém u ,,B e a-
1 o v u “ k arm ín u . D nešní dobou v š a k m usím e d á ti p ře d ­
n o s t k am e n co v ém u b o ra x o v ém u k a rm ín u . p a ra k a rm ín u a
jin ý m více.
N ásled kem p o d s ta tn ý c h a doložených d ů v o d ů u v á ­
dím e jen ona k a rm ín o v á b arv iv a , u k te rý c h docílíme
sk u te č n ě d o b rý c h výsled k ů .
9*
132
Velice d ob ré b a rv iv o s k ý tá k a m e n c o v ý v ý ta ž e k koše-
n ily dle C z o k o r a :
K ošenila (celí sušení červci) 1 g
k am e n ec d ra s e ln a tý 1 g
v o d a dest. 100 g
B a rv u si p řip ra v ím e t a k t o : K ošenilu s kam en cem
ro z etřem e n a prášek, k te r ý v a ří se ve v o d ě t a k dlouho,
až se v o d a asi n a p olovinu odpaří. R o z to k n ech ám e vy-
s ty d n o u ti a d ů k la d n ě d v a k r á te p ro filtru jem e . O bdržím e
ěe rv ené n am o d ra lé b arv iv o , k te ré b a rv í já d r a b u n ě ě n á
tm a v ě , p lasm a světle ěerveně. Fixace p r e p a r á tů m ůže
b ý ti libovolná; po alkoholu, s u b lim á tu , fo rm olu a j. b a rv í
p r e p a r á ty d osti ry ch le a n e p ře b a rv u je jich ; po c h ro m o ­
v ý c h solích b a rv í pom aleji. A b y se zam ezilo b u jen í plísní,
m ožno do ro z to k u p řid a ti tro c h u p h en o lu n ebo form olu.
D o p o ru č u je se u žív a ti ěerstv ě p řip ra v e n ý c h b arev, n e b o ť
po delší době se košenila sráží a b a rv e n í není ěisté,
p o n ěv a d ž v zn ik a jí lehce sražen in y v p re p a rá te c h . T o to
b a rv iv o je s t velice d obré n a p ro b a rv o v á n í p re p a rá tů
v celku.
K o š e n i l a na ěerno barvící. H e n s e n
u d á v á p říp ra v u ferrikošenily násled o vn ě: 8 g železitého
k am e n ce (F erriam m o n iu m su lfa t) ro z p u s tí se ve 250 g
dest. v o d y ; 5— 10 g n a p rá šek ro z etřen é košenily sm íchá
se s t í m t o ro z to k e m a p řid á se k n ě m u 15 cc 1 0 % kys.
sírové. Za stáléh o m ích án í za h řív á se v še až do v a r u a
n ec h á se 15— 20 m in u t vaří ti. P o té p řid á se opět do b a r v y
10 cc 10% kys. sírové. K d y ž ro z to k v y ch la d n e, filtru je
se, ěím ž obdržím e b arv u černohnědou, velice stálou. Ř ezy
b arv ím e 5— 10 m in. a v y m ý v á m e d est. v od o u ; v o b y ­
čejné v o d ě se b a r v a je ště lépe fixuje. V p říp a d ě p ře b a r­
vení m ožno p r e p a r á t o d b a rv iti a to b u ď zv o ln a ve 2— 4 %
k yselině octové n eb o ry ch le v 0*5% kys. sírové. B a rv u
m ožno d o p o ru ě iti co nejlépe, hodí se k b a rv e n í po r ů z ­
n ý c h fixacích.
K a r m í n k a m e n c o v ý . (G renach er.) ' /
k a r m ín 0*5— 1 g
k am e n ec drasel. ;1— 5 g
v o d a d est. 100 g.
Sm ěs v ařím e asi 10— 20 m in u t a ob d ržím e červenou,
do m o d ra o d stín ěn o u b a rv u , k te ro u po v y c h la d n u tí filtru-
 133
jem e. J e s t ra d n o p řip ra v ili si v žd y čerstvou b a rv u v m en ­
ším m nožství v ep ro u v e ttě , n e b o ť nezáleží příliš n a p o ­
m ěru k arm ín u ke kam enci. P o v y c h la d n u tí zb ý v á v žd y
usazenina k arm ín o v á , k te rý byl jen zčásti v kam enci
ro zp u štěn . B arv e n í není příliš intensivní, přeb arv en í n ik d y
se n e v y sk y tu je. F ixace p re p a rá tu jest libovolná. T oto
b a rv iv o jest v ý h o d n é k p rob arv en í v celku, h lav n ě po
fixaci v alkoholu, su b lim átu , pikrové kyselině a j. v.
K a r m k a m e n e c. (K a rm a la u n dle P. M ayera.)
k a rm ín o v á k y selina (firm y Merck) 1 g
kam enec d ra s e ln a tý 10 g
v o d a dest. 200 cc.
R o zp o u ští se za tep la, n echá se u sad it a za s tu d en á
se filtruje. J a k o an tise p tik u m p řid á se něco form olu nebo
salicylové k y seliny (0*25 g). R o zto k jest trv a n liv ý . Fixace
p re p a rá tů libovolná. B arv í též p re p a rá ty po kyselině
osmiěelé. Řezy, k teré po zb arvení v y p írám e vodou, m ají
též plasm a buněčné zabarveno. H odlám e-li docíliti elek-
tiv n íh o zbarvení jad er, v y p írám e řezy v ro z to k u kam ence,
k te rý m usím e o p ět z řezu vodou od stran iti. K a rm k am e-
nec p ro b a rv u je a v n ik á lépe do p re p a rá tů v celku než
k arm ín kam encový. D ůležito jest p o všim nouti si při b a r ­
vení toho, a b y p re p a rá ty nereagovaly alkalicky.
V eškerá u v ed e n á b arv iv a s k am encem jsou ve v ý ­
sledku stejnocenná. Po ěase sráží se b a rv iv o n a dně a
n a stěnách láhve, jen k arm k a m en ec z ů stá v á n a dlouho
čistým . K a rm ín o v ý c h b a rv iv dle rů z n ý ch ú d a jů (Schnei­
der, H a m a n , H en n eg u j a j.) s kyselinou octovou p řip ra ­
v en ých nem ožno do p o ru čiti dle v lastn ích i jin ý ch zkuše­
ností, pročež jich ani neu v ád ím e.

Basické t. zv. neutrální karmíny.

Magnesia karmín. (P. M ayer.)
K a rm ín 1 g
M agnesia u s ta 0 1g
v o d a dest. 50 cc.
Směs v aří se as 5 m in u t, nechá se usad iti a v y ch lad lá
se filtru je. J a k o an tise p tik u m p řid á se několik kap ek
form olu (3— 5 kapek). B arv a zů stá v á dlouho čirou, ne-
134
sráží se, b arv í ja k řezy t a k p r e p a r á ty v celku. P o b arv en í
v y p írá se p re p a rá t ve vodě.
A m m o n i a k á l n í k a r m ín (dle R a n v i e r a ) .
K a rm ín ro zpo u ští se ve vodě, do k teré se dá jen to lik
am m o n iak u , a b y se k arm ín ro zp u stil (musí m íti b a r v u
fialovou, nikoliv k rv a v ě červenou)! V široké n ád o b ě nech á
se za s tu d e n á n a v zd u c h u o d p ařo v ati. Sušina ro zp o u ští
se ve vodě. (K a rm ín u to h o u p o třeb u je se velice zřídka,
n e b o ť jiné, p re p a rá tů m neškodné karm ín y zaručují ne-li
lepší, te d y alespoň stejné v ýsledky.)
L i t b i o v ý k a r mí n (O r th .):
k a rm ín 1 g
lith iu m c a rb o n a t 1*2 g
v o d a dest. 100 cc.

P re p a rá ty obarvené dlužno differencovati v 70% alk o ­

holu, do něhož p řid án a k y selina solná (na 100 cc a lk o ­
holu 1 cc kyseliny solné). B arví rychle já d r a b u n ěčn á po
fixaci alkoholem a ch rom ovým i solemi. (N edoporučuje
se, poněvadž příliš m aceruje p re p ará ty .)

A lkoholové karmíny.
Borax karmín (G ren ach er):
K a rm ín 2g
b o rax 4g
dest. vo d a 100 cc
alkohol. 70% 100 cc.

B o rax rozpustí se ve vodě, p řid á se k a rm ín a směs

v aří se 10— 20 m in u t, do vychladlé směsi p řid á se alkohol,
načež se filtruje. Ř ezy p ro b a rv en é b o rax karm ín em se
p řenesou přím o do 7 0 % lihu s kys. solnou (4— 6 k a p e k
n a 100 alkoholu), kde zů stan o u t a k dlouho, pok u d k o n ­
tro lo u pod m ikroskopem nevidím e, že veškerá b a rv a se
n alézá v jád re ch a že p lasm a je bezbarvé. B arv y té to se
používá té ž při b arv en í v celku, leč u p oněkud větších
p re p a rá tů v y tv o řu jí se u v n itř sraženiny, k terý c h n e ­
m ožno již v kyselém lihu rozp u stiti. (P ro b arv en é řezy
nebo p re p a rá t v celku nesmí p řijiti do vody, sice se ú p lně
o d b arv í; jest n u tn o přenésti jej přím o do 70 % lihu!)
 135
P a r a k a r m í n. P. M ayer:
k a rm ín o v á kyselina 1 g
ch lo ralu m in iu m 0-5 g
chlorcalcium 4 g
7 0 % alkohol 100 cc.
Směs ro z p u s tí se za te p la nebo za stu d e n á ; p ře b y te k
u sad í se n a dně, ěisté b arv iv o se sfiltruje. T o to jest b a rv y
sv ětle ěervené a hodí se dobře n a p ro b a rv en í v celku.
P ro to p la s m a b arv í se růžově. Chceme-li docíliti elektivního
zb a rv e n í jad e r, p řid ám e do alkoholu, ve k teré m p re p a rá ty
v y p írám e , ch lo ralu m in iu m nebo 2 .5% ledové kyseliny
octové. P r e p a r á ty nesm ějí re ag o v ati alkalicky.
Karmín s k y s e l i n o u s o l n o u . ( G re n a-
cher-M ayer):
k arm ín 4g
v o d a dest. 15 cc
aeid. chlorie. 30 kapek.
K a rm ín ro zp u stí se ve v a r u a do té t o b a rv y p řid ám e
95 cc alkoholu 85% . Směs filtru je m e za h o rk a a n eu tra li-
su jem e am m o n iak e m t a k dlouho, až pozorujem e, že práv ě
z ů s tá v á tr v a lá sraženina. Po v y c h la d n u tí filtru jem e znovu.
R o z to k b a r v y smí se ovšem jen silným alkoholem zře­
d i t ! . O barvené p re p a rá ty v y m y jí se přím o v 80— 85%
lihu; pro elektivní zb arvení ja d e r p řid á se do alkoholu
k a p k a kyseliny solné.
P r e p a r á ty u d an ý m i k a rm ín y zb arv en é m ožno z b a r­
v iti ještě žlutě kyselinou p ikrovou a docílíme t a k úspěchu
d v o jité h o zb arv en í ja k o při b arv en í t. zv. p ik ro k arm ín y .

Barviva dehtová.
B a rv iv a d eh to v á , k te rá n esp ráv ně jsou n a z ý v á n a
b a r v iv ý anilinovým i, zau jím ají v dnešní histologické te c h ­
nice b arv en í p řední m isto. Dle chem ického složení roz­
lišu je E h r 1 i c h b a r v iv a d e h to v á k y s e l á , z á s a ­
d i t á a n e u t r á l n í . D ovozuje dále, že b a rv iv a zá ­
s a d i t á b arv í jád ra , b a rv iv a kyselá plasm a. B arv iv a n e ­
u trá ln í m ají p rý zvláštní v z ta h y k u rě itý m elem entům
p la s m a tu bun ěěn ého k t. zv. g ra n u lů m ; dle zbarvení
g ra n u l ro zezn áv á o p ět g ra n u la a c i d o - , baso- a
il e u t r o f i 1 n í , k te rá ještě dále rozlišuje: a c i d o -
136
f i 1 n í a) p) a td . D lužno m íti n a zřeteli, že E h r 1 i c h
odvozuje to to rozlišování z b arv en í krev n ích p re p a rá tů
n a skélku sušených. Zcela jiné p om ěry nacházím e ovšem
při b arvení řezů p re p a rá tů . Přesvědčím e se velice snadno,
že n a př. zásad ité b arv iv o ,,sa fra n in “ b arv í já d ra , p o ­
užij e-li se v šak u rč itý c h m ořidel, b arv í pouze plasm a
buněčné. M ethylová m o d ř při in tra v itá ln ím b arv en í
přechází h lav n ě n a plasm a, ač je s t b arviv ém zá sa d itý m .
V esunin (B ism arck o v a hněď) a m eth y lo v á zelen b a rv í
já d ra přím o, aniž by ch om použili zv láštního o d b arv o v án í,
a v š a k té m ě ř v šechn a o statn í b arv iv a d e h to v á d áv a jí
b arv en í jen po nepřím é — regressivní m eth o d ě.
R o z to k y d e h to v ý c h b arev k b arv en í histologickém u
u rčené m usí b ý ti, p o k ud možno, ve vodě k o n cen tro v an é;
k d e se zák lad n í b a r v a ve vodě nerozpouští, p řid á m e
tro c h u alkoholu. M no h d y ro zpouštím e b arv iv o v emulsi
anilinového oleje s v o d o u nebo v k arbolové kyselině, a t o
proto, a b y se co nejvíce b a rv iv a rozpustilo. Čím k o n c e n t­
rovanější je s t ro z to k a čím déle b arvím e, tím in ten siv ­
nější zb arv en í p re p a rá tu obdržím e.
P ro v ešk erá b arv en í d eh to v ý m i b arv iv ý jest te n to
p o řa d : řez, p o k u d možno te n k ý , (nebo celé serie řezů),
vložím e do ro zto k u b arv iv a , ve k te ré m jej pon ech ám e
rů zně dlouho, čím déle, tím lépe, až i 24 hod. R o z to k y
s an ilinovým olejem b a rv í m nohem rychleji, n ěk te ré již
za několik m in u t. V ro z to k u zb arví se celý řez úplně di-
fusně t a k tm a v ě , že nero zezn áv ám e rozdílu ve tk án ích .
Ř ez t a k t o o b arv ený d ů k la d n ě p ro p írám e v d estilo van é
vodě, a z té to jej přenesem e do te k u tin y u rčené k d i f-
f e r e n c o v á n í ; to u b ý v á obyčejně alkohol.
Z řezu, jak m ile byl d án z v o d y do alkoholu, počne
v obláčcích v y s tu p o v a ti b arv iv o , k te ré v k rá tk é době
všechen alkohol zbarví. Ř ez dlužno přenésti do čerstvého
alkoholu, ve k teré m o d b arv u je m e p re p a rá t t a k dlouho,
p o k u d b a r v a z p re p a rá tu v y s tu p u je . V n ě k te rý c h p ří­
padech je s t ra d n o p řid a ti tro c h u m álo kyseliny solné (as
1 : 1000), jelikož differencování p o stu p u je m nohem ry c h ­
leji. K differencování používám e alkoholu 9 6% . J a k ­
mile p ře sta n e b a rv a z p re p a rá tu odcházeti, jest differen­
cování ukončeno, a řez možno přenésti ihned do prosvět-
lujícího prostředí, oleje origanského, xylolu, carbolxylolu
a j. a p a k do k a n a d sk é h o b alsám u.
 137
N u tn o u p o zo rn iti n a to, že n ěk te ré oleje, zvláště
řeb íčk o v ý, sn a d n o b a r v y d eh to v é ro zpouštějí, a k d y ž
d ifferen co v an ý řez je s t vložen do to h o to oleje, m ůže se
s tá ti, že všechn u b a r v u z p r e p a r á tu ,,v y t á h n e 14. P ro to
n u tn o p o u žív ati ta k o v ý c h olejů, k teré n em a jí n a b a rv u
v liv u . N ě k d y je s t ovšem v ý h o d n é, k d y ž se u r č itá ěást
b a rv iv a , k te rá je ště po alkoholu v p re p a rá tu zbude, e x t r a ­
h u je olejem; ovšem dlužno p ře d em v ěděti, v k te ré m p ří­
p a d ě m ůžem e k to m u p řip u s titi. V ždy n u tn o m íti n a p a ­
m ěti, že v p re p a rá tě nesm ím e p o n ec h ati si s to p y řebíě-
kového oleje, k d y ž jej přen áším e do k a n a d s k é h o balsám u ,
n e b o ť i p o to m z b y te k oleje e x tra h u je b a r v u a o d b arv í
časem p re p a rá t úplně. J e s t v ž d y radn o , buď olej ssacím
p ap írem d ů k la d n ě z řezu v y s u š iti a řez ještě v xylolu vy-
p ra ti, a b y byl všech en olej o d stran ě n , nebo řez z oleje do
xylolu p řenésti a p ak te p rv e uložiti jej do k a n a d s k é p ry s ­
kyřice. J e n t a k jest m ožno p r e p a rá ty n a delší d obu z a ­
ch o v at!. M nohé p r e p a r á ty d e h to v ý m i b a rv a m i z b a rv en é
podrží po lé ta svůj p ů v o d n í vzhled, jiné se n a o p a k po
k ra tš í nebo po delší době v ů b ec od b arv í.
D e h to v á b a r v iv a d á v a jí b rilan tn í, p onejvíce d is tin k tn í
z b arv en í, v š a k je d n u v a d u přece m ají, že to tiž su b sta n c e
b a r e v n á není v ž d y táž . Velice často se stá v á , že u rč ité
b arv iv o d áv alo velice pěk n é zb arv ení a v ž d y p řesn ě o d ­
po víd alo p o ž a d a v k ů m do něho k la d e n ý m , při no v é o b je d ­
n áv c e téže b a r v y ob d ržím e v š a k pod s te jn ý m označením
b a rv iv o , k te ré jest ú p ln ě n ev h o d n é . S tím zlem n u tn o po ­
čítá ti .
Přímé barvení d e h t o v ý m i ba r v a mi .
V r. 1916 bylo v Z eitschr. f. m ikrosk. T ech n ik u v e ­
d en o více prací, k te ré p o je d n á v a jí — z h o sp o d árn ý ch
d ů v o d ů v letech v álečný ch — o způsobu b arv en í p re p a ­
r á t ů d e h to v ý m i b a rv a m i bez velké s p o tře b y alkoholu.
P a ra ffin o v é řezy k lad e n y b y ly přím o z nože n a te p lo u
b a r v u a po n a ta ž e n í a o b arv en í b y ly ob y če jn ý m způsobem
lepen y 11a podložní skla. P o za sch n u tí b y ly v m álo a lk o ­
holu v y m y t y a m o n to v á n y .
B. R e jse k v y ch á zeje z p ře d p o k la d u , že rů z n ý m i d e h ­
to v ý m i b a rv a m i, b u ď k o n c e n tro v a n ý m i (vesuvin, U n n a -
P a p p e n h e im a td .), n eb o značně zřed ěn ý m i (G iem sa,
m e th . m o d ř a td .), m ožno p r e p a r á ty b a rv ití přím o, v k lá ­
dal n a tep lé v o d ě n a ta ž e n é a v y ro v n a n é p araffin o v é řezy
138
do b arv y , n a jejíž h lad in ě je nechal p la v a ti, dle zředění
b a r v y , po 5 min. až 24 hodin. P o té přenesl řezy do dest.
v o d y v n a d b y t k u a v o d u p řiv ed l p ip eto u do p o h y b u za
úěelem ,,o p rá n í44 p re p a rá tu . P o to m řezy kladl n a bílko-
v a n é podložní sklo a n echal je p řisch n o u ti. P o usušení
o d s tra n í p araffin xylolem a p r e p a r á t m o n tu je do k a ­
n ad sk é p ryskyřice. V ý h o d a t é t o m e th o d y spoěívá h lav n ě
v to m , že b a rv e n í je s t velm i elek tiv ní a k o n tra s tn í. Dopo-
ru ě u je ho zv láště ta m , kde jd e o m etac h ro m asii, a dále
p ro b arv en í m ik ro b ů v tk á n íc h (S trep to b a c. D ucrey, Go-
nococcus atd .).
A n i l i n o v á v o d a je s t m n o h d y n u tn o u součástí
při u d á v á n í b arv ic í m eth o d y ; p ro to již p ře d em p o d áv á m e
její p říp ra v u . V odu an ilinovou p řip ra v ím e si v ž d y ěerstv o u ,
a to z o l e j e a n i l i n o v é h o , k te r ý m usí b ý ti ěerstv ý ,
n ez red u k o v a n ý , úplně ěirý, ne ž lu tý n eb o dokonce již
silně h n ěd ý . Do e p r o u v e tty , d e s tilo v an o u v o d o u do y2
n ap ln ě n é, d ám e as 0.5— 1 cc oleje, naěež směs delší d o b u
d ů k la d n ě p ro tře p á v á m e , a b y se v o d a p o k u d m ožno n e j­
více olejem n a sy tila . V oda t a k t o p řip ra v e n á ob sahu je
as 3 % oleje. P ro tře p a n o u t e k u t i n u filtru je m e , filtr v šak
dřív e prolejem e d e s tilo v an o u vodou.
N ejvíce v histologii u ž ív a n á d e h to v á b a r v iv a k b a r ­
v en í ja d e r b u n ě č n ý c h jsou: safran in , g e n tia n o v á v io leť,
d ah lia, tolluidin, th io n in , B ism a rck o v a hněď (Vesuvin).
S a f r a n i n d á v á o h n iv ě červené a trv a lé zb a rv en í
ja d e r. V obchodě p ro d á v á se velice m n o h o d ru h ů safra-
n in u , v ětšin o u v alkoholu, m én ě ve v o d ě ro z p u stn ý c h .
F 1 e m m i n g p o u žív á k o n c e n tro v a n é h o ro z to k u v a lk o ­
holu, k te r ý rozředí n a p o lo v in u vodou.
B a b e s p o u žív á rov n ěž k o n c e n tro v a n é h o ro z to k u
alkoholického za te p la , a ro v n ěž též za te p la jím b arv í.
B a b e s Virch. (Arch. 105) d o p o ru č u je b a r v iti p re p a ­
rá ty , k teré b y ly fix o v á n y v te k u tin ě F l e m i n g o v ě
nebo H e r m a n n o v ě , směsí s a fra n in u s an ilino v ý m
olejem dle re cep tu :
S a fra n in v p rá š k u v n a d b y t k u
D estilo v an é v o d y 100 dílů
A nilinov. oleje 2 ,,
Z a h ř á ti n a 60° C a f i ltr o v a t v lh k ý m filtre m .
Z w a a r d e m a k e r mísí k o n ce n tr. alkoholický ro z ­
t o k s anilin, v od o u n a polovici. D ifferencování o b arv en ý ch
 139
řezů děje se alkoholem , b u ď čistý m neb o sm íšen ý m se
slab o u kyselinou solnou.
Ř ezy po F le m m in g o v ě te k u tin ě b a rv í se 12— 24 h o ­
din; při differencování ro z h o d u je to, zd a m ají j á d r a
b ý ti zb a rv en a , nebo jen jejich c h ro m a tin o v á sub stan ce.
P o prvé d ifferencujem e k ra tš í dobu, po d ru h é déle, zv láště
jdc-li o m ito tick é dělení ja d e r. O d barvujem e-li, m ů ­
žeme použiti G r a m o v ý m e th o d y s jo d em . (Viz G ram o v a
m e th o d a odbarvovací!)
B a b e s . D est. v o d a 50, alkohol 50, s a fra n in tolik,
kolik se ro zp u stí (b a rv ím e 12— 72 hod.).
Zřejm o jest, že ve všech předpisech jest k o n c e n tro ­
v a n ý rozto k safran in u -j- alkohol.
G e n t i a n o v á v i o l e ť . R o zp o u ští se ve směsi
polovice alkoholu a v od y . R e z y se p ře b a rv í (po alkoholu
a form olu s tačí b a rv e n í 5 m in u t, pro řezy po chro m o v ý ch
solích a F lem m in g o v ě te k u tin ě jest ra d n o b a r v iti po více
hodin [až 24 hod.]) a o d b a rv u jí se b u ď v ěistém alkoholu,
k t e r ý se n ě k o lik rá te změní, až se n ez b arv u je , nebo se
použije alkoholu, do něhož p řid á n a n e p a tr n á ěást kyseliny
solné.
G e n t i a n a dle E h rlic h a ro zpouští se v anilinové
v o d ě a alkoholu.

G e n tia n a viol. 1 g
alkohol abs. 15 cc
an ilin o v ý olej 3 cc
v o d a dest. 80 cc

O barvené řezy, k te ré se n a podložním skélku roz­

p ro stro u , polijí se ro z to k e m jo d -jo d k alia, 1 g jo d u a 2 g
jo d k a lia v 300 cc v o d y . V t é t o směsi řezy zm ění b a rv u ,
z h n ědn o u , naěež se o d b a rv u jí v čistém alkoholu.
D a h 1 i a, t o l l u i d i n o v á m odř, t h i o n i n
a p o d o b n á b a r v iv a d á v a jí v ý sled ek ja k o předešlá; barví
j á d r a b u n ěč n á a při b arv en í p o čínám e si p rá v ě ta k , ja k o
u jin ý c h b arev d e h to v ý c h . Ř ezy se p ře b arv í a differencují
p o to m v alkoholu.
Bism arckova h n ě ď (Vesuvin). B a rv iv a to h o
p o u žív á se n y n í v histologii velice zřídka. R o z to k p ř i p r a ­
vím e b u ď v o d n ý neb o ze d v o u t ř e tin v o d y a ze tř e t i n y
alkoholu. B ism a rck o v y h nědi po p řid án í kyseliny octové
m ožno použiti při b a rv e n í čerstv éh o m a te riá lu nebo b ar-
140
viti déle řezy a p o to m alkoholem differencovati. P r e p a r á t y
m ožno uložiti do glycerinu n eb o do k a n a d y .
M e t h y l o v é z e l e n ě m ů žem e s d o b rý m v ý s le d ­
kem p o užiti n a čerstv ém m ate riá lu v ro z to k u v o d n ém
se sto p o u kyseliny octové. B arv í h lav n ě ch ro m a tin o v o u
su b stan ci já d r a světle zeleně, o s ta tn í část já d r a n e b a rv í.
B a rv iv o jest velice citliv.é op ro ti alkaliím .
B a r v i v a na p l a s m a b u n ě č n á jsou t a ­
ková, k te r á z a b a rv u jí p lasm a a zá k lad n í h m o ty tk á n í,
já d r a v š a k zů stan o u n ez b arv e n a, nebo z b a rv en a jsou jen
diffusně. B a rv iv tě c h to p o u žív ám e dosti často, o b y če jn ě
v š a k v k o m b in aci s b arv o u j á d r a elek tiv n ě barvící, k t e ­
ré žto b a rv e n í n a z ý v á m e d v o j i t é . K d v o jité m u z b a r ­
vení volím e b a rv iv a k o n tra s tn í, t a k n a př. zbarvím e-li
j á d r a m odře k am e n co v ý m h aem ato x y lin e m , z b a rv u je m e
p lasm a rů ž o v ě (eosinem, kys. fuchsinem ), n ebo ž lu tě
(pik ro v o u kyselinou), nebo oranžově (oranží, congovou
červení); jsou-li j á d r a červeně zb a rv en a k a rm ín y n eb o
safran in em , zb arv ím e p lasm a m o d ře (indigem , m o d rý m
anilin em a p.). N ě k d y se pou žív á b arv en í tro jité h o , to tiž
rů zné zb arv en í jad e r, p la s m a tu a v aziv a. T ak o v é b a rv e n í
n ám d á v á m e th o d a G i e s o n o v a a jiné pod o b né k o m ­
binace; je to zb arv en í po k am e n co v ém h a e m a to x y lin u
směsí kyselého fu ch sin u s kyselinou pikrovou. T ro jité
b a rv e n í (po p říp a d ě v ícenásobné zbarvení, je d n a k v r ů z ­
n ý ch n u ancích, je d n a k směsí b arev) d á v á zb arv en í me-
th o d o u E h r 1 i c h o v o u po t. zv. tria c id u . J e to sm ěs
kyselého fuchsinu, oranže a m eth y lo v é zeleně. P o d o b n á
směs jest b arv iv o B i o n d i h o. B arv en í triae id e m je s t
velice n ejisté a m ožno směle říci, že ani d v a stejn é p r e p a ­
r á ty s te jn ý m způsobem n a je d n o u b a rv e n y n e d á v a jí s te j­
n ý ch v ý sled k ů a ved o u po v ětšin ě k n e s p rá v n ý m v ý k l a ­
dů m , h lav n ě béře-li se zřetel k zb a rv en í sm íšených b arv iv ,
n a př. zbarví-1 i se n ě k te ré v azivo červeně n eb o více m éně
oran žo v ě a td .
V ětšinou (ne-li vůbec) stačí při d v o jité m b a rv e n í
eosin, p ik ro v á kyselina an e b G iesonova m e th o d a .
E o s i n. V obchodě m ožno o b d ržeti velice m n o h o
rů z n ý c h eosinů, z nichž n ě k te ré jsou ro z p u stn é ve vodě,
jin é v alkoholu. M nohdy užijem e ro z to k u zředěného,
jin d y o p ět k o n ce n tro v an é h o . Dle zku šen ostí d á v á k o n ­
c e n tro v a n ý ro z to k m e t h y l o v é h o e o s i n u ú p lně
spolehlivý výsledek.
 141

P a p p e n h e i m - U n n a . P y ro n in m e th y lo v á zeleň:
M e th y lo v á zeleň 0.15 g
P y ro n in 0.25 g
A lkohol 96°/0 100 ccm
G lycerin 20 ccm
K a rb o lo v á v o d a 0 *5°/0 100 ccm
B a rv í velice p ě k n ě po fixaci v a lk o h o lu nebo subli-
m á tu .
K a m e n c o v ý h a e m a t o x y l i n - e o s i n . P re­
p a r á t y obarví se n ejd řív e h a e m ato x y lín e m , d ů k la d n ě se
ve v o d ě v y p ero u a vloží se do eosinu; použije-li se eosinu
k o n ce n tro v an é h o , t u p on ec h ám e v n ěm p re p a rá t jen
k rá tk o u d o b u (několik v teřin ), při slabém ro z to k u ovšem
déle; p a k p re p a rá t o p láchnem e ve vo d ě a přenesem e do
alkoholu, k te r ý v ša k eosin z p r e p a r á tu ry chle „ v y t a ­
h u je 46, a p ro to je s t lépe u ž ív a ti k o n ce n tro v an ě jšíh o ro z ­
to k u a p re p a rá t p o n ěk u d p ře b a rv iti. Z alko h o lu přenesem e
p r e p a r á t do oleje o riganského a do pry sk y řic e. Též m ožno
p o stu p b arv en í o b rá tí ti, to tiž o b a rv iti diffusně n e jd řív e
eosinem , d obře p r e p a r á t v y m ý t í ve v o d ě a p a k b a r v ití hae-
m ato x y lin em .
J e n u tn o v ž d y p r e p a r á t do b ře v y m ý tí vodou, jelikož
eosin s h a e m a to x y lin e m se sráží.
E o sin u m ožno p o užiti n a b a rv e n í p la s m a tu b un ěčn éh o
po b a rv e n í b a rv a m i d e h to v ý m i ja k o g en tian o u , dahlií,
to llu id in em a j. Velice p ě k n ý c h o b ra zů docílíme při b a r ­
v en í m e th y lo v o u m o d ří a eosinem, a v š a k při b arv en í
eosinem dlužno m íti n a zřeteli, že eosin velice rychle od-
b a r v u je m eth y lo v o u m odř. P ro to n u tn o d á ti pozor, ja k
d lo u h o p re p a rá t v eosinu m ám e po n ec h ati. B ý v á ra d n o
p r e p a r á t m od ře p ře b a rv e n ý d ů k la d n ě v e vo d ě v y p r a ti a
an iž ho dříve alkoholem differencujem e, vložiti jej do
eosinu a p a k te p rv e do alkoholu. T a k obdržím e velice p ě k ­
né k o n tra s tn í d v o jité zb a rv en í.
K y s e l i n a p i k r o v á z b a rv u je plasm a, h lad k é
sv alstv o , v aziv o a td . žlutě. U žív á se jí ke d v o jité m u z b a r ­
v en í po k am e n co v ém h ae m ato x y lin u , h ae m atein u , po ko-
šenil. kam enci, k a rm . kam enci, b o ra x o v ém k a rm ín u i po
jin ý c h zb arven ích .
H a em ato x y lin em n u tn o řezy silně zbarv iti, jelikož
kyselinou pik ro v o u se h ae m ato x y lin o d b arv u je . P o b arv en í
j a d e r v p re p a rá te c h u k lá d á m e řez do k o n c e n tro v an é h o
142

v o d n éh o ro z to k u kyseliny pikrové a o d v o d n ím e p o to m
v alkoholu. Alkohol rychle „ v y t a h u j e 44 kyselinu p ik rovou
z p re p a rá tu , p ro to je s t n u tn o alkohol, k te ré h o použijem e,
před vložením řezů do oleje zb a rv iti již p ředem kyselinou
pik ro v o u . (K ry s ta l kyseliny pikrové ro zp u stím e v lih u .)
K e zb a rv en í řezů kyselinou pik ro vo u stačí použiti alk o ­
holu s kyselinou pikrovou; v yjasním e-li několik p re p a ­
rá tů , k te ré b y ly kyselinou pik rov o u z b a rv e n y v oleji
origanském n eb jiném , tu v y tá h n e olej to lik p ik ro v é
kyseliny z p re p a rá tů , že následující p re p a rá t před em
žlutě n e z b a rv e n ý obarví se v něm d o stateč n ě žlutě.
O r a n ž e G. po u žív á se ve v o d n ém k o n c e n tro v an é m
ro z to k u ; řezy p ře d b a rv e n é nech ám e v ro z to k u oranže as
5 m in., av š a k ani po delší době n e n a s tá v á p ře b a rv e n í.
T o to d v o jité p ře b arv e n í jest v m no h ý ch p říp ad e ch velice
vhodné, n a př. v řezech ž a lu d k u zb a rv í se in ten sivn ě
velké krycí b u ň k y , k d ežto zák lad n í z ů s tá v a jí světlé; p o ­
do bn ě se b arv í a p ěkn ě v y n ik n o u acini p a n k re a tu .
V a n G i e s o n o v a s m ě s ky selin y pik ro v é s k y ­
selým fuchsinem d á v á ve většin ě p říp a d ů velice do b ré
zbarvení. R ezy p ře d b arv í se silně h ae m ato x y lin e m k a m e n ­
covým (použijeme h a e m ato x y lin u p řip ra v en éh o dle k te ré ­
hokoliv předpisu), p o to m vloží se do směsi dle Giesona.
T a to směs sestáv á asi ze 100 dílů k o n ce n tro v an é h o roz­
to k u k y seliny pikrové, 5 dílů 1% v o d n éh o ro z to k u k y se ­
lého fuchsinu. U rč ité h o složení té t o směsi n en í a n u tn o
zkusm o se p řesv ědčiti, zda se řez b arv í příliš červeně, nebo
n a o p a k příliš žlutě. Nejlépe učiním e, k d y ž 1 díl zá k lad n í
směsi rozředím e 10 díly pikrové k yseliny a nechám e-li
v té t o směsi řez p o n ěk u d déle. P ři o d vo d ň o v án í p re p a rá tu
hledím e k to m u , a b y alkohol p řed olejem obsahoval tro c h u
kyseliny pikrové; jin a k se často stáv á, že alkohol kyselinu
p ikrovou z řezu v ů bec odbarví. Použijem e-li zák lad n íh o
silného rozto k u , t u b arv ím e řez jen několik m álo v te řin
a hned o d b a rv u je m e v alkoholu. Při sp ráv n ém o d b arv en í
o bdržím e elem en ty rů zně zbarvené; vazivo červené, h la d k é
sv alstv o žluté, j á d r a m o d rá a td .
M eth o d y t é to m ožno p o u žiti jen n a řezech.
O. V o l k e r (Z tschft. f. w. M. B d. X X X . 1913
m o d ifik u je b arv en í v a n Giesonem t a k to : P řip ra v ím e si
0*1% v o d n ý ro z to k kyseliny p ikrové a 0*1% v o d n ý ro zto k
kyselého fuchsinu. P o o d stran ě n í p araffin u z nalepených
řezů b arv ím e t y t o ve směsi: ve 100 ccm ro z to k u kys. pik-
 143
rove a 0-5 ccm ro zto k u fuchsinu po dobu 12— 24 hod. Po
o b arv en í n u tn o p re p a rá t rychle o p láchn o u ti v okyseleném
alkoholu (několik k ap e k kys. octové n a 100 ccm alkoholu)
a p ře s x y lo l p řenésti do k a n a d sk é pryskyřice. T a k to možno
b arv ití i jem né celloidinové řezy. T o u to m eth o d o u zbarví
se i nejjem nější v lá k n a kollagenního v az iv a ohnivě čer­
veně. Chceme-li o b držeti čisté zb arv en í kollagenních fibrill,
nesm ím e p ře d b a rv iti h aem ato x y lin em .
B e n d a . M odifikace b a rv iv a V an-G iesonova:
K o n c e n tro v a n ý rozto k p ik ra n u a m m o n a té h o 95 ccm
1 % roztok vod n éh o kyselého fuchsinu 5 ccm

T en to zák lad n í ro zto k jest b a r v y m o d r o ě e r v e n é .

P ře d u po třeb e n ím nalijem e asi 10 ccm zák lad n íh o ro z to k u
n a hodinové sklíčko a v k á p n e m e do něho asi 2— 5 k ap e k
k o n ce n tro v an é k yseliny pikrové; b a r v a se ih n ed zm ění na
žlutoěervénou. Ř ezy již před em h ae m ato x y lin e m z b a r­
v en é (v p říp ad ě p ře b arv e n í n u tn o je dříve v kyselině
octové o d b arv iti) vložím e n a 10— 15 m in u t do pikrin-
fuchsinu. P ře d n o s t té t o směsi záleží v to m , že m ožno řezy
dle libosti v b a rv ě o d s tu p ň o v a ti, buď žlutší — p řid án ím
k a p k y kyseliny pikrové — n ebo červenější — s m enším
m n o žstv ím k y seliny pikrové. D ále m ožno řezy i po d lo u ­
hou do b u v b arv ě po n ec h ati, aniž b y h a e m ato x y lin byl
o d b arv en .
Anilinová m o d ř . V obchodě přichází více
d ru h ů pod rů z n ý m i jm én y , z nichž pro histologické práce
nejvíce se u žív á t. zv. b 1 e u d e L y o n v alkoholickém
ro zto k u . Ř ezy po n ech ají se v slabém ro z to k u (V5% dle
B a u m g a rte n a ) 12 hodin a o d b a rv u jí se v alkoholu po 6 ho­
din. T o n k o f f p řid á v á k ro z to k u m álo t i n k tu r y jodové,
nebo v t é to řezy v y p írá, čímž docílí rychlejšího zbarvení.
J á d r a b arv í se n ě k te rý m červ en ý m b a rv iv é m (safraninem ).
I n d u 1 i n a n i g r o s i n jsou b arv iv a m odrošedá,
k te rý c h se používá též po červeném zb arv en í jad er. In d u -
lin o v ý k o n c e n tro v a n ý v o d n ý ro zto k zředí se vo d o u asi
1 : 6 a řezy p o n ech ají se v b a rv ě as x/4 hodiny, v y p e ro u
se ve v o d ě a přenesou se do alkoholu.
N i g r o s i n u u žív án o h lav n ě n a řezy cen tráln íh o
n e rv s tv a , b arv í gangliové b u ň k y a jich výb ěžk y velice
m a rk a n tn ě , za b a rv u je ovšem též o s ta tn í elem enty rů zn ě
tm a v ě .
144
I n d i g - k a r m í n b arv í sám diffusně, k o m b in u je
se s k am en co v ý m neb b o ra x o v ý m karm ínem . P. M ayer
rozpouští 1 g in d ig k arm ín u ve 500 g v o d y a z to h o to ro z­
to k u dělá směs 1 : 4 až : 20 k arm . k am encem . S e 11 e r
b arv í řezy b o raxovým karm ín em , k teré od barví v kyselém
alkoholu (1 cc kyseliny solné, 4 cc alkoholu), p rom yje p o ­
to m d ů k la d n ě vodou a barví indigkarm ínem 16— 18 hodin
(indigkarm ín 2 kap k y , alkohol 30 cc). Alkohol, k a n a d a .
Triacid E h r lic h ů v , Biondi, Heiden-
h a i n jest směs tří barev, a to oranže G., kyselého fu c h ­
sinu a m eth y lo v é zeleně. P říp ra v a dobrého b a rv iv a jest
velice obtížná, i doporučuje se k o u p iti h o to v ý ro zto k
triacidu .
P řip ravu jem e-li si sam i to to barvivo, n u tn o n ejd říve
poříditi si t ř i k o n cen tro v an é vo d n é ro zto k y u d a n ý c h
barev, k te ré n echám e delší d o b u státi, a b y se vyčistily.
P o to m sm íchám e 14 cc oranže, 7 cc kys. fuchsinu, 15 cc
dest. vod y , 45 cc alkoholu, 12*5 m eth y lo v é zeleně, 10 cc
alkoholu a 10 cc glycerinu. B a rv u n u tn o dobře tře p á n ím
prom ísiti. Směs B iondiho sestáv á z tý ch ž barev, a v ša k
p ři jiném složení. K e 100 cc kon cen tro v an éh o v od n íh o
ro z to k u oranže G. se p řid á 20 cc konc. vod n íh o rozto k u
kys. fuchsinu a 50 cc m eth y lo v é zeleně; te n to zák lad n í
ro z to k se rozředí až lOOnásobným m nožstvím vo d y , a
to h o to u žívá se p otom k barvení. Ř ezy vloží se do b a r v y
n a 6— 24 hodiny, odvodní se a o d b arv í alkoholem a uloží
do xylolu. O dbarvení jest velice nesnadné, p o něvadž
alkohol jed n o tliv á b a rv iv a n estejn ě v y ta h u je ; často se
stane, že vešk erá b a rv a zelená nebo n a o p a k všech n a čer­
v e n á vym izí. Závisí to n a reakci alkoholu, k te r ý n em á
b ý ti ani alkalický, ani kyselý.
I I e i d e n h a i n p řid á v á o p a trn ě něco m álo k y se­
liny octové do roztoku, řezy v k lá d á před b arv en ím n a -
několik hodin do slabé kyseliny octové (as 0-1% kyseliny
octové), naěež je přeloží do tin k tu r y jodové, v yp ere
v alkoholu a b a rv í p o to m 12— 18 hodin. O dvodní v alk o ­
holu a přenese do xylolu a xylol-balzám u.
C e l l o i d i n o v ý c h ř e z ů n a p ro s to se nem ů že
p o u ž iti k b a r v e n í E h rlic h o v ý m tria c id e m nebo B io n d ih o
směsí, jelikož se celloidin zb arv í te m n ě zeleně. B arv en í to
m ožno provésti jen n a velice je m n ý c h řezech, k teré byly
p ro v e d en y po fixaci su b lim á tem a zality v p arafin u .
 145

Je-li b arv en í správné, jsou obrazy p re p a rá tů velice

instruktivní; stává se to v šak velmi zřídka a p ro to používá
se m e th o d y té t o v nejřidších případech.
P. M a v e r u d á v á t u t o směs: 1 g m eth ylo v é zeleně,
2 g oranže G., a 3 g kyselého fuchsinu ro zpustí se v 80 cc
sm íšeniny (45 cc dest. v o d y , 10 cc glycerinu a 25 cc alk o ­
holu); n e jp rv e se rozpustí fuchsin a oranž, p oto m te p rv e
m eth y lo v á zeleň. K b arv en í použije se roztoku nezředě-
ného.
R h u m b 1 e r. Zoolog. Anz. Bd. X V I. 1903.
D v o j i t é b a r v e n í k r o z e z n á n í ž i v é t k á n ě od
o d u mř e l é a n e b a nor ga ni c ké po konservaci.
M ateriál ve směsi kys. pikrové s kyselinou sírovou neb
v alkoholu tv rze n ý , po p říp ad ě p re p a rá ty již pikro-
karm ín em zbarvené, dají se do směsi: m eth y lo v á zeleň
v o d n á 1% 50 dílů, eosin 0-8 v 50% alkoholu 50 dílů,
alkohol absol. 50 dílů.
Ř e z y se ponechají y2 h o d in y v barvě, v y p ero u v dest.
vodě a alkoholu, k te rý se pozvolna stu p ň u je ; asi za % h°-
d in y přenesou se do oleje a balzám u.
Veškeré orgány, k teré b y ly ještě za živa konservo-
v án y , jsou sytě ěervené, veškeré zašlé nebo barvící se
lá tk y anorganické, sytě zelené. Jsou-li elem en ty (orgány)
v jed n om p re p a rá tě zěásti z a ž iv a , zčásti již m rtv é konscr-
v o v án y , obdrží se zbarvení ěervenofialové, fialové, m odré
a m odrozelené. T a to m e th o d a jest zvláště v ý h o d n á na
p rotozoa.
V lite ra tu ř e n ajd em e ještě velkou řa d u ú d a jů o b a r­
vení d vo jitém , av šak dle zkušeností stačí úplně ud an é
m eth o d y . K a ž d ý histolog, k te rý m á při ruce více d e h to ­
v ý ch b arev v substanci, vyzkouší pro u rč itý p říp ad různé
barvení, leč jisto jest, že po dlouhém zkoušení v rá tí se
k n ejjed n o d u šším a jistě působícím b arv iv ů m .
B a r v e n í m m e t a č h r o m a t i c k ý m n azý v ám e ono,
kde po u žití jed n é b a rv y obdržím e různé zbarvení, to jest
u rč ité b u ň k y nebo tk á n ě zbarví se nav zájem zcela různě.
T ak o v é to zb arv ení d áv á:
P o l y c h r o m o v á m e t h y l o v á m o d ř , k te rá
zb arv í žírné b u ň k y (Mastzellen) červeně, dle m eth o d y
U n n o v y (viz specielní barvení!), am yloid červeně, hyalin
růžově atd .
R e j s e k , Mikroskopická technika. 10
146
M e t h y l e n o v á m o d ř b arv í am v lo id n ě zvrhlé
tk á n ě červeně, n o rm áln í já d r a a tk á n ě m odře (specielní
b arv en í am yloidu).
Speciální methody barvení.
J e s t u d á v á n a v elk á řa d a rů z n ý c h způ so bů b arv en í,
a v ž d y n a z ý v á se u d á n í ta k o v é ,,m e th o d o u “ . A však v ě t ­
šina jich n eo d p o v íd á sp ráv n é definici ,,m e th o d y 44, to tiž
za u rě ité h o p o s tu p u d o sáh n o u ti u rč ité h o cíle, a p ro to
u v á d ím zde jen m e th o d y spolehlivé, to tiž tak o v é , k te ré
n á m v ž d y d a jí d o b rý výsledek. M ethodu, k te ro u nedocílím e
v žd y d o brého v ýsledku, označujem e d o d a tk e m jak o n e ­
jistou, nespolehlivou.
S polehlivou m e th o d o u n a z ý v á m e n a př. zb arv en í
ja d e r v p re p a rá tě k am e n co v ý m h ae m a te in e m ; po u tv rz e n í
p re p a rá tu v alkoholu, su b lim á tu a form olu již p řed em
vím e, že to u t o m e th o d o u b u d o u já d r a u rč itě zb a rv en a .
J i n á spolehlivá a jis tá m e th o d a je s t b arv en í n e rv o ­
v ý ch v lá k e n cen tráln íh o n e r v s tv a dle W eig erta.
N espolehlivá a n a p ro s to n e jis tá je s t B eth éh o m e th o d a
b arv en í fibril n erv o v ý ch to lluid in em (viz níže!)
Méně spolehlivou m e th o d o u jsou rů zn é im p reg n ace
a b a rv e n í solemi tě ž k ý c h kovů, ja k o z la ta nebo stříb ra.
J e tu d íž n u tn o při každ é m eth o d ě b r á ti zřetel k t o ­
m u, že d lužno p o ě íta ti s m n o h ý m i činiteli, že n ez n ám á
ú ch y lk a k teré h o k o liv z nich m ůže n á m d á ti ú p ln ě jin ý
v ý sled ek než ten , k t e r ý očekávám e, a že v ětšin o u te p rv e
po m n o h ý c h a m n o h ý ch zkou šk ách obdržím e p re p a rá t
sp rá v n ě z b a rv e n ý , aě je ště ne vžd y .
N e b u d e sn ad n a šk o du upo zo rn iti, že m nohé z m e th o d
u v á d ě n ý c h m ají v ý z n a m h lav n ě pro b a d a te le v širším
slova sm yslu, a to p rá v ě ony m e th o d y nespolehlivé, kde
ovšem stačí n ě k te rá m alá část t. zv. p o d ařen éh o z b a r­
v en í neb im pregnace, ze k te ré je s t d á n a m ožnost dalších
ú su d k ů . J in é m eth o d y , k teré jsou více d em onstrační, jsou
z p ra v id la spolehlivé. S p ráv n é jest, d o k u d ta k o v á m e th o d a
n espolehlivá z ů s tá v á jen v ru k o u o d b o rn ík a histologa,
k t e r ý hledí b u ď m e th o d u zdokonaliti, nebo v ý sled k y
m e th o d o u to u t o docílené dov ed e po d ů k la d n é m s tu d iu
s ro v n á v acím oceniti; a v š a k m e th o d ta k o v ý c h p o užívá
se i v jin ý c h p říp ad ech , n a př. p ath o logických, a t u ovšem
dochází k n ále zů m a ú d a jů m v ětšin o u n e sp rá v n ý m . T a k
n a př. p o u žívání m e th o d y im pregnace n eb b arv en í fibril
 147
v lák e n n erv o v ý ch v pathologických případech; ta m , kde
se fibrily neobarví, v y k lá d á se to jako path o lo gick ý zjev,
leč to té ž se s tá v á i u m a te riá lu ab so lu tn ě norm álního,
u k teré h o nem ožno přece u su zo v a ti na zjev pathologický,
T ak o v ý c h a p o d o b n ý ch zjevů m ožno u vésti velké
řa d y . N álezy ta k o v ý m i n ejistý m i m eth o d am i získané
n u tn o v žd y náležitou k ritik o u pozorovati a oceniti.
Specielní methody barvení a impreg­
nace nervové soustavy.
M y e 1 i n n erv o v ý ch v lák en za čerstva v y š e třu je m e
t í m způsobem , že n erv jeh lam i n a n ejjem n ější v lá k n a
ro ztrh ám e. P o d m ikroskopem vidím e zřetelně lesklý obal
n e rv ů — p ochvu m yelinovou. Osový válec možno viděti,
zabarvím e-li ho slabě m eth ylen ov o u m odří Ehrlicliovou
(viz níže), nebo karm ínem .
O s m i ě e l á kyselina b arv í m yelin n e rv u n a černo.
P o stu p u je m e následovně. Za čerstva v y ň a t ý periferní
n e rv očistím e od v az iv a (perineurium ) ostrým i jehlam i.
P a k vložíme n e rv n a 24 hodin do 0*5— 1% kyseliny
osmičelé. N erv úplně zčerná, vazivo nab u d e b a rv y hnědé.
N y n í m ožno n erv v y š e třo v a ti přímo, to tiž trh á n ím v g ly ­
cerinu, neb uložit i jej do alkoholu, zaliti do celloidinu a
ro zřezati n a řezy podélné nebo příčné. J e s t n u tn o upozor-
n iti, že kyselina osmiěelá velice těžce p ro stu p u je p re p a ­
rá te m do hloubky. Č asto se stáv á, že na p o v rch u je s t n e rv
již úplně černý, k dežto u v n itř jsou v lák n a n erv o v á dosud
úplně bílá bez za b arv en í. P ro to n u tn o jen malé ko u sk y
te n k ý c h n e rv ů do kyseliny osmičelé v celku u k lá d a ti
a silnější n e rv y n a menší čá stk y ro z trh a ti. B a rv ití možno
n a já d ra , po p říp ad ě n a osové válce, buď haem ato x y lin em
delafieldským , nebo b arv am i d eh to v ý m i (kyselým fuch-
sinem osový válec.)
N e u r o k e r a t i n obdržím e, odstraním e-li m yelin
z nervového vlák n a . Uložíme-li n erv do směsi alkoholu
a a e th eru , ro zp u stí se m yelin a zbude S chw anova p ochva
i osový válec, a v m ístech, kde uložen byl m yelin, n alez­
nem e zvláštní síťo v ité ú tv a ry , t. z v. n eu ro k era tin .
Dle C o r n i n g a možno o b d ržeti n e u ro k e ra tin z n e rv ů
k te ré b y ly osmiované. Ř ezy z p araffin u uložíme do berga-
m o tto v é h o oleje a n echám e je v n ěm t a k dlouho ležeti,
a ž olej černou b a rv u po osm iu v y tá h n e , načež o dstranivše
olej, obarvím e řezy železitým haem ato x ylin em .
10*
148

A r g e n t u m n itric u m n a b arvení osového válce.

R o z trh a n ý če rstv ý n erv vložím e do 0-5% Arg. n itr.,
om yjem e jej ve v o d ě a vložím e do 1% kyseliny m rav enčí
nebo m eth y lo v éh o alkoholu n a světle. Osový válec se
od R a n v i e r o v ý c h zářezů n a k ra tš í nebo delší v z d á ­
lenost za b a rv í hnědočerveně a u k az u je příčné žíhání.

Barvení řezů centrálního nervstva,

W e i g e r t o v a m e t h o d a na m y e l i n la­
k e m h a e m a t e i n u . M e th o d y té t o používá se v šu d e
ta m , kde jd e o pro k ázán í n erv ů s p ochvou d řeň o v o u
a dále, kde m á b ý ti pro kázán o v y m izen í n e rv s tv a , n a jehož
m ísto n a s to u p ila jin á tk á ň , tu d íž po déle trv a jíc íc h dege-
n eračních pochodech n ervové tk á n ě , an eb koneěně ta m ,
kd e n e rv s tv o není ještě v šu d e v y v in u to , ja k o v e m b ry o ­
nální a p o stem b ry o n á ln í době v míše a m ozku.
M ateriál, k te r ý hodlám e b a rv iti W eig erto v ou m eth o -
dou, m usí b ý ti fix o v án a tv rz e n ch ro m o v ý m i solemi.
Celé m ozky se nejlépe ko n servu jí a fixu jí b ich ro m á te m
tím způsobem , že in jik u jem e t e k u tin u přím o do cev
m ozkových, čímž m ozek se ry chle a jistě fixuje, p o to m
te p rv e vložím e jej n a delší dob u do te k u tin y M úllerovy.
U z v ířa t je nejlépe in jik o v a t M ůllerovu t e k u tin u a. carotis
co m m unis ke hlavě, a p a k te p rv e v y jm o u ti mozek. M a te ­
riál m ohl b ý ti p ře d em fix o v án též form olem ; má-li se
v šak později b arv iti W eigertovou m eth o d o u n a v lá k n a
nerv o v á, t u n u tn o jej uložiti do d v o jch ro m a n u draselna-
tého. P re p a rá ty , k te ré dlouho ležely v alkoholu po Múl-
lerově t e k u tin ě a n a b y ly již b a rv y zelené, m ožno jen
t e h d y zb a rv iti, k d y ž byly d řív e chrom ém dobře p ro ­
s to u p en y .
Postup barvení m ethodou Weigerto­
vou j e s t t e n t o : íte z y (z celloidinu) vložíme d o
ro z to k u h a e m a to x y lin u :
h ae m ato x . cryst. 1 g
alkohol 10 cc
dest. v o d a 90 cc
D o to h o to h a e m ato x y lin u d ám e před u p o tře b e n ím
několik k a p e k k o n cen tro v . v o d n íh o ro z to k u l i t h i u m
c a r b o n i c u m . H a e m a to x y lin n a b u d e ěerveně fialo v é
b arv y .
 149
V to m to roztok u nechám e řezy asi 2— 24 ho d in y le-
žeti, až úplně zčernají; v y tv o řil se to tiž z haem ato x y lin u
za p řítom nosti chróm u zvláštní ch ro m -haem atoxylinový
lak, k te rý jest n ero zp u stn ý ve vodě i v alkoholu. Z barvené
řezy dobře prom yjem e v dest. vodě a p a k přenesem e
do odbarvovací te k u tin y , k tero u p řip ra v u jem e si do zá­
soby ta k to :
ferricyancalium 2*5 g
borax 2-0 g
aq u a dest. 100 ccm
V té to te k u tin ě se řez o d b arv u je po několika m in u ­
tá c h , a to n ejd řív e šedá h m ota, k te rá v y s tu p u je jak o
světlejší žlutavé políčko. O d b arvujem e t a k dlouho, až
celý řez je úplně differencován, to tiž až rozpoznám e
kresb u šedé a bílé hm oty. Sražený h aem ato x y lin o v ý lak
zů stan e v áz án pouze n a m ístech, kde n erv chová m yelin.
Veškera o statn í tk á ň se o d b arv í a z ů stáv á žlutou s n á ­
dechem do červena. P on ěv ad ž chromové soli v y p rá n ím
m a te riá lu ve vodě a tv rze n ím v alkoholu a o p ětn ý m
p ra n ím řezů ve vodě, alkoholu a td . se z p re p a rá tu v y lu ­
hují, jest prospěšno před u k lád án ím řezů do b arv y vložit i
t y t o as na 2— 24 h odiny do koncen tro v anéh o vodného
ro z to k u n e u t r á l n í h o octanu měďnatého.
(C uprum aceticum neutrále). Prosycené řezy tím to roz­
to k em , kterého se užívá ta k té ž jak o m ořidla, drží lak v e ­
lice dobře, a není tře b a se o b áv ati, že b y se řezy další m an i­
pulací přespříliš odbarvily.
Do octan u m ěď n atéh o možno vložit i i řezy sériově
řezané, n a skélko přilepené. Celé kousky m íchy nebo
m ozku možno předem , to tiž před zalitím do celloidinu,
vložiti do o ctan u n a 1— 2 dny. Tím o d p adne p a k u k lád án í
jed n o tliv ý ch řezů do octanu. T ato m e th o d a barvení,
je s t n ap ro sto spolehlivá.
jW e i g e r t o v a methoda bez odbar vo-
v á n í. M aterial v d v o jch ro m an u d raseln atém fixovaný
zalije se do celloidinu. U tv rzen é špalíčky vložíme do směsi
k oncen tro v anéh o o ctan u m ěď n atého s 10% roztokem soli
S eig n etto v y (K a liu m -n a triu m -ta rta ra t) n a 24— 48 hodin;
ro z to k jedn o u změníme. P re p a rá ty uložené v udan é směsi
d á m e do th e rm o s ta tu asi při 40° C; p a k přenesem e je do
čistého roztok u o ctan u m ěď natého n a 24 hodiny a p o sta ­
vím e opět do tepla. P o té p re p a rá ty opláchnem e d ůk lad n ě
150
ve v o d ě a uložíme n a y2— 1 hodinu do 7 0 % alkoholu.
Ze špalíčků t a k t o m ořených zhotoví se řezy, k teré se b a rv í
v ro z to k u hae m ato x y lin u s lithiem .
1. L ith iu m carb. (1*2 g ro zp u stí se ve 100 cc v o d y )
7 dílů, aq u a dest. 100 dílů.
2. H aem ato x y lin i cryst. 1 g
Alkohol abs. 10 g
K b arvení smísíme 7 dílů ro ztok u 1. a 1 díl rozto ku 2.,
řezy po n ech áv ám e v té to b arv ě 4— 24 hodiny, p o to m dobře
v y p írá m e ve vodě, k te ro u n ěk o likráte vym ěním e, načež
je z 96 % lihu přenesem e do směsi 1 dílu xylolu a 2 dílů
anilinového oleje, potom do ěistého xylolu a k an ad sk éh o
b alsám u . M nohdy se stává, že řezy jsou přece diffusně
za b arv e n y ; tu n u tn o s nim i náloži ti tak , jak o po obyčejné
m e th o d ě W eigertově, to tiž dlužno o d b arv iti v borax-
ferricyancalium .
W e i g e r t o v a m e th o d a doznala časem rů z n ý ch
m odifikací, z nichž nejdůležitější jest P a 1 - W e i g e r t-.
T a to m e th o d a spočívá n a rychlé oxydaci a následném
o d b arv en í oxydaěního p ro stře d k u . [Řezy p řip ra v í se p rá v ě
ta k , ja k pro W eigertovu m et hodu. Po o b arv en í m ožno řezy
ještě v y p ra ti v 0-25% ro z to k u lith ia carb. V zásobě m ám e
p řip ra v e n y d v a roztoky.
a) K a liu m h y p erm a n g an icu m 0*25 g
A qua dest. 100 g
b) 1. Acidum oxalicum 1 g
Aqua dest. 100 g
2. K a liu m su lfat 1 g
A qua dest. 100 g
1. a 2. uch o v ám e každé zvláště a p řed u p o třeb en ím
m ích ám e stejné díly bx b2 , při. čemž h n ed po sm íchání
u cítím e volnou kyselinu siřičitou. P ři o d b arv o v án í je s t
n u tn o p řip ra v iti si řa d u nád o b ek ; do p rv n í d ám e ro z to k
a ), do d ru h é a t ř e t í n á d o b k y vodu, do č tv r té směs ro z to k u
b), do další vodu, do poslední n á d o b k y 0*25% ro z to k
lith ia carb. P ři o d b arv o v án í p o stu p u jem e ta k to : Ř ez
z h ae m ato x y lin u v y jm em e skleněnou jehlou a vložím e
do h y p erm a n g an u , kdež se velice rychle od b arv u je, n a ­
b ý v á b a r v y ěervenohnědé a v m alé době počne se dif-
feren co v ati šedá a bílá h m o ta. J a k m ile t y t o dvě h m o ty
 151
od sebe rozeznám e, řez operem e a vložím e do směsi roz­
to k u b); t e n t o ro ztok o d b arv í té m ě ř o k am žitě hyper-
m an g a n em zežloutlý a o x y d o v an ý řez. Ř ez n u tn o rychle
přen ésti z ky selin y do v o d y a dále do lith ia , kde n a b u d e
m odroěerné b a rv y . P ři správ ném odb arv en í zb ý v á jen
ěerné zb arv en í n erv o v ý ch v lák en s pochvou dřeňovou,
vše o sta tn í je s t úplně bezbarvé. P o lith io v é lázni se řezy
v y p e ro u ve v o dě a m o n tu jí přes xylol do k a n a d y .
N ě k d y se stá v á , že řezy po v y p rá n í v kyselině v y k a ­
zují ěerv eno-rezaté sk v rn y. T u n u tn o vložiti řez n az p ě t
n a k rá tk o u d o b u do h y p e rm a n g a n u a z něho o p ět do
kyseliny. M eth o d a ta to , k te rá v y ža d u je velkého cviku,
dává dobré v ýsled k y. Ř ezy po t é to m et hodě m ožno ještě
d o d ate čn ě b a rv iti, buď k arm in -k am en cem na já d ra , nebo
G i e s o n e m ; t u obdržím e vaziv o t m a v ě ěervené, osové
válce ěervené, glii růžově zab arv en ou .
S c h n i t z 1 e r J . C. ( N e u r o l o g . C e n tra lb la tt
1913).
T ec h n ik a barv en í n erv ů s pochvou dřeňovou.
M odifikace P a l o v y m eth o d y , k te ré m ožno použiti
hlav n ě te h d y , k d y ž m ateriál nebyl již před em d o s tateč n ě
ch ro m o v án .
Celloidinové řezy (po M ů 1 1 e r o v ě te k u tin ě ) vloží
se do 2.5°/0 d v o jc h ro m a n u dras. na tři dny. D o b ře se operou
ve vodě a vloží se do W e i g e r t o v a h ae m ato x y lin u n a
12— 24 hodin. D ifferencování p ro v ádí se n a d v a k r á te ,
n ejd řív e n u tn o provésti přcddifferencování, k te ré záleží
v tom , že se řezy opláchnou ve vo dě a vloží se do směsi
2 % červ ená k rev ní sůl 10 dílů
L ith iu m carb o n icu m conc. 30 ,,
(před u p o tře d e n ím prom íchati). P řed d ifferencování jest
ukončeno, k d y ž p rá z d n ý kraj celloidinu jest bezbarvý,
což t r v á asi 1 m in u tu .
Ř ezy se d ů k lad n ě om yjí a vloží do 2. 5 % d v o j­
ch ro m a n u n a 30 v teřin , po to m se d ů k la d n ě operou a p ře ­
nesou se ke konečném u differencování dle P a l a do
k aliu m h y p e rm a n g . 1 : 600. Vybílení:
1% kys. šťav e lo v á
1% siřiěitan sodn. aa p. aeq.
V ýh o d y té t o m e th o d y spočívají v to m , že základní
to n jest stejn o m ěrn ě bílý, celloidin ú p ln ě p rů s v itn ý , ne-
152
u trá ln í zona úplně o d b arv en a, aniž by trp ělo zbarv en í
n erv ů . Š p a tn ě ch rom ované p re p a rá ty d á v a jí d o b rý v ý ­
sledek, aěkoli t a m obyčejné m e th o d y úplně selžou.
K u l t s c h i c k ý b arv í řezy po fixaci m ateriá lu
v te k u tin ě E r l i c k y h o k yselým h aem ato x y lin em .
H aem ato x y lin cryst. 1 g
alkohol 96% 10 g
2 % acid. acetic. glac. 110 g
Ř ezy se vyp írají v ko ncen trov an ém rozto k u lithia
carb. nebo n a tria carbon. M nohem lépe se řezy differen-
cují, přidá-li se k 10% lithiu carb. 1% roztok červené
krevní soli, a ponechají-li se v to m to ro zto k u po několik
hodin.
W o 11 e r s barví ky selým h aem ato x y lin em ( K u lt­
schický), řezy po n ech ává 24 hodin v th e r m o s ta tu a o d ­
b arv u je m eth o d o u P al-W eigertovou.
V šechny o s ta tn í m odifikace n em a jí žád n ý ch z v lá št­
ních před n o stí před W eigertovou neb P alovou m ethodou,
se k te rý m i m ožno nejlepších vý sled k ů docíliti.
R o s i n . Z ákladem jeho b arvení jest tro jb a re v n á
směs dle E h rlich a (kyselý fuchsin, m eth y lo v á oranž G.
a m eth y lo v á zelen). B a rv u přip rav ím e si tím způsobem,
že zák ladní substanci tria c id u B iondi-ho (od fy Griibler,
Lipsko) rozpustím e ve vodě a p řid ám e kysel, fuchsin.
Triacid. B iondi 0*4 g
Aqua dest. 100 g.
K té t o b arv ě p řid á se 7 dílů 0*5% vod néh o ro zto k u
kyselého fuchsinu (roztok I.). V té to b arv ě se ponechají
řezy 5 m in u t. B arví-li se řezy v celloidinu zalité, t u se
p řid á ke 4 dílům ro zto k u I. ještě jeden díl 0-5% ro zto k u
fuchsinu kysel, (roztok II.). V to m to z ů stan o u řezy 1 m i­
n u tu . O barvené řezy opláchnou se v dest. vodě a přenesou
se do slabé kys. octové (1 k a p k a acid. acet. gl. n a 100 g
vody), po 5—10 v teřin á ch om yjí se v čisté vodě a vloží
do lihu, kde zů stan o u t a k dlouho, p okud z nich v y s tu p u jí
fialové vločky. K d y ž se již neo d b arv u jí, vloží se do xylolu
a balsám u .
B arvení to to jest velice nespolehlivé; celloidin za ­
b arv í se tm avozeleně.
F r a e n k e l : P ro nej jem nější v lák n a n ervová s p o ch ­
vou d řeňovou v míše a m ozku u d á v á F rae n k el t u t o m et-
 153
hodu: Mícha neb mozek konservují se v M úllerově t e k u ­
tině, nebo ve W eigertově d v o jch ro m an u d raselnatém ,
kam enci chrom ovém .
Ř ezy vloží se n a 6 hodin (mícha) nebo 12 hodin (mozek)
do polychrom ové m odři, při čemž béře se větší m nožství
b arv y n a m álo řezů. O barvené řezy operou se ve vodě
a přenesou se n a ploché lžiěce do vod n éh o k o n c e n tro v a ­
ného ro z to k u ta n in u (starší ro zto k působí lépe).
O d b a rv o v án í tr v á delší dobu, řezy se ani za 12 hodin
neodbarví, a zů stan o u zde t a k dlouho, až možno rozeznati
šedou h m o tu od bílé. O d b arv ené řezy om yjí se d ů k la d n ě
ve v o dě a b a rv í se znovu v polychrom ové m odři, n a
k teré se v y tv o ří po vložení řezů k o v o v ý povlak. T anin
v řezech po odb arv en í působí po dru h é n a m eth y lo vo u
m odř, k te ro u m nohem pevněji váže; řezy se zb arv í m odro-
ěerně. Řezy, k teré se opětně t a k dlouho barví, jak o
po prvé, differencují se zase tan in em , operou ve vodě,
přenesou do 96 % alkoholu, prosvítí v oleji b erg am o tto v é m
a přes xylol m o n tu jí v b alsám u. P ro m íchu stačí dvojí
pochod ěhodinový, pro mozek 12hodinový; hlav n ě při
d ru h é m poch o d u nesm ím e jiti pod t u t o dobu. Myelin
zb arv í se te m n ě m odře, j á d ra světle m odře. Možno za-
b arv iti ještě Giesonem vazivo.
B e r n a r d (Centrbl. f. N erv. u. Psych.. Bd. X V I.
893) u pozorňuje, že při v y šetřo v á n í řezů m ozkem, které
jsou b a rv en y m eth o d o u VVeigertovou neb P alovou, obje­
vují se m ísta ,,m iliárních u zlík ů “ , k te rá v y k az u jí zánik
n erv o v ý ch vláken, diffusní zbarvení atd ., ja k o by šlo
o s k u tečn á p athologická hnízda.
Barví-li se řez jin ý m i b arv am i, kde n e v y tv á ří se
lak chro m an ů, t u naleznem e sice t a t o m ísta, a v š a k nejsou
to hnízda n ád o ro v itá . P řichází k to m u v ý k lad u , že jde
o m ístečka, k te rá n eb y la p ro n ik n u ta celloidinem, chro-
m a n y n ebyly vázány, při všech dalších pochodech se
lehce chrom v tě c h to m ístech odstranil, tak ž e se n ev y ­
tv á ří později lak ch rom anu; jin á b arv iv a a d je k tiv n í dají
v těc h m ístech dobré zbarvení.
B e n d a . B arv en í m yelinu periferních n erv ů . Z m a­
teriá lu ko n serv o v an éh o 10% formolem, děláme řezy po
zm rzn u tí a t y p a k barvím e B óhm erovým h a e m a to x y ­
linem nejm éně 24 hodiny, načež o d b arv u jem e W eigertovou
te k u tin o u (borax, červ. krev. sůl.). P re p a rá t úp lně od­
154
b arvím e, om yjem e ve vodě, vložíme do alkoholu, p a k do
kreosotu, k te rý se xylolem odbarví a u k lád á do k a n a d y .
T o u to m eth o d o u zů stan o u z b a rv en a jen v lák n a s po ch ­
vou dřeňovou. V kůži z ů stáv á zb arv en á rohová v rs tv a
epiderm is p rávě ta k , jak o nervy.
M a r c h i h o m e th o d a barvení degenerovaných n e r­
v ů periferních i centrálních. (Z. f. w. M ikroskopie 1893).
M ateriál fix o v an ý v Múllerově te k u tin ě přenáším e do
směsi:
Múllerova te k u tin a 2 díly
K yselina osmiěelá (1% ) 1 díl.

V té to ponechám e m a teria l několik dnů, potom v y ­

p írám e ve vodě a přes alkohol zalívám e buď do celloidinu
nebo paraffinu. Ř ezy m ožno b arviti haem atoxylinem ,
nebo kam encovou košenilou, nebo i d e h to v ý m i b a rv a m i
jako: safraninem , g en tian o u a j. J a k o všude, kde k fixo­
v án í používám e kyseliny osmiěelé, t a k i zde n u tn o u klá-
d a ti pouze malé kousky m ateriálu . Barvím e-li řezy celým
mozkem, m ůžem e u k lá d a ti řezy n ejv ý še 5 m m tlu sté ,
jin a k kyselina osmiěelá m ateriálem nepronikne. N a d obře
zb a rv en ý c h pre p ará te ch vidím e jen m ísta ěerstvé dege­
nerace (t. j. dříve, než n a s ta n e ú p ln á atro fie nerv. elem entů
a jich su b stitu ce gliovým vazivem ) černě zbarvena.
M ethody t é to používá se té m ě ř v ý h ra d n ě při experi-
m en teln ích studiích p růb ěh u d ra h m ozkových a mozko-
m íchových. J a k prokázáno, jest nejv h o d n ější do b a ke
s tu d iu degenerace n erv ů asi 11 den po operaci.

Barvení osového válce v nervstvu.

Nej starším b arvením osových válců bylo ono barvení
a m m o n iak áln ím k arm ínem , kteréh o se používalo pro b a r ­
vení m íchy a m ozku vůbec. Po obarvení a m o n to v án í
do k a n a d y byly zb a rv en y gangliové b u ň k y červeně, pochva
d řeň o v á světle červeně, osový válec tm av o ěerv en ě. J a k
již dříve uvedeno, n ed o stáv á m e ny n í ta k o v é h o zabarvení,
ovšem jin á barv iv a n ah razu jí m nohem lépe barvení kar-
mínové.
C h i l e s o t t i u d á v á barvení karm ínové, k teré b a rv í
po každé fixaci.
 155
1 g n a tr ia kyseliny k arm ínové (Grůbler)
0*5 g u ra n n itrá tu ,
100 g dest. vody.
Vaří se půl hodiny, po v y c h la d n u tí se filtruje. P řed
u p o třeb en ím p řid a jí se n a 1 cc b a rv y 2 k a p k y kyselého
alkoholu. Ř ezy po M ůllerově te k u tin ě zbarví se po 5 až
10 m in u tách , po formolu po 15— 20 m in u tách , po te k u tin ě
M archi-ho za 2— 4 hodiny. P o zbarvení se řezy vy p ero u
ve vodě, odvodní a přes xylol m o n tu jí v pryskyřici. Pře-
barví-li se řezy, t u možno je v nakyseleném alkoholu od-
b arv iti.
S t r o e b e (Zentrbl. f. alg. P atli. etc. 1893, IV. B d.).
M ethody té to m ožno použiti n ejen n a centrální, ale i n a
periferní n erv stv o . M ateriál fixuje se v Můllerově te k u tin ě
po dlouhou dobu (4— 5 měsíců) p ráv ě ta k , jak o pro Wei-
g erto v u m eth o d u . P o odvodnění v alkoholu se zaleje do
celloidinu, řezy m ají b ý ti ten k é as 10 [i. B arvení se p ro ­
v ád í ta k to :
1. Ř ezy vloží se do anilinové m odři (nasycený
v o d n ý roztok) asi n a 10 m in u t až 1 hodinu; obarví se
tem n ě m odře.
2. Ř ezy operou se n ejd řív e v dest. vodě, n a to se
differencují v abs. alkoholu s p řid án ím 20— 30 kap ek
1 % ro zto k u kal. cau sticu m v alkoholu (100 cc alkoholu
1 g kali caustic. nechá se s tá ti 24 hodiny, naěež se filtruje).
3. V to m to alkalickém alkoholu změní řezy ihned
b a rv u do ěervena, při to m odcházejí obláčky b a r v y ěerve-
navé. O d b arv o v án í t r v á t a k dlouho, až přejd e b a rv a
řezů do světlohnědoěervena (u řezů tlu stších do tm a v o ­
hnědá) a n ev y stu p u jí již žádné obláčky barev n é z řezů,
což t r v á 1 až několik m in u t.
4. Po od b arv en í přenesou se řezy do většího m nožství
dest. v o d y as n a 5 m in ut, zde n a b u d o u řezy opět b a rv y
světle m odré.
5. Ř ezy obarví se b arv o u k o n tra stn í, a to safraninem .
K o n c en tro v an ý rozto k safran inu rozředí se n a polovinu
vodou, kde ponechají se řezy 1/4— y2 hodiny, naěež se
od barv í v alkoholu. M ontování přes xylol do k a n a d y .
Osové válce modré, já d ra červená.
M a 11 o r y barví osové válce ve v láknech ce n trál­
ního n erv stv a v roztoku:
 156
1-75 g haem atoxylini crystal.
10 cc kyseliny fosform olybdenové 10%
200 cc dest. v o d y
5 g karbolové kyseliny.
P o p říp ra v ě musí b a r v a s tá ti několik tý d n ů , nežli
u zraje. O d b arv í se jen ve vodě, přes alkohol, xylol do
k a n a d y . Vedle osových v álců b arv í se i vazivo.
W o 1 1 e r s (Zeitschr. f. wiss. Mikr., Bd. V II. 1890)
b arv í řezy z m ateriá lu v te k u tin ě K u ltsch ick ýh o fixo­
van éh o a v celloidinu nebo p araffin u řezané, ta k to : Ř ezy
se uloží do m ořidla.
1 díl 10% ro z to k u chlo rv anad ia,
4 díly 8% alu m in iu m a c e tá tu
n a 24 hodin, v y p ero u se as po 10 m in u t ve vodě a vloží se
do ro z to k u h aem ato x y lin u :
1 g h ae m ato x . crystal.
50 cc kyseliny octové 2% .
T m av ě zb arvené řezy přenesou se a o d b arv u jí se
v kyselém alkoholu ( % % kyselina solná), až n a b u d o u
b a rv y m odročervené. V y p írati v čistém alkoholu t a k
dlouho, až se kyselina o d stran í. P řes origanský olej m onto-
v a t i do b alsám u . J e n osové válce z ů stan o u tm a v ě z a ­
b arveny.
K a p l a n (Arch. f. Psych. u. N erv. K r. X X X V . 1892.)
1. M ateriál cen trálního n e rv s tv a fixuje se po delší
d o b u (3 měsíce) v M úllerově te k u tin ě ; m ohla předcházet!
i fixace formolem.
2. Tvrzení v alkoholu, a to po 24 h o d in y v 80% a 24
h o diny v 96% .
3. Zalití m ateriá lu do celloidinu nebo paraffinu. Řez
musí se zh o to v iti p o k u d možno brzy, b y m ateriá l neležel
dlouho v alkoholu. B arv ení děje se čerstvě p řip ra v e n ý m
roztokem .
4. 10% an th racen -železito -d u b ěn k o vý in k o u st (z Leon-
h ard ih o to v á r n y v D rážď anech — G růbler Lipsko), po
3 d n y v th e rm o s ta tu při 30° C. Ř ezy m ožno ponech at i
i déle v b arv ě, jest pouze n u tn o občas řezy prom íchati,
a b y se neslepily.
5. K rá tk é om y tí řezů vodou a differencovati
6. v od b arvo v ací te k u tin ě P al-W eig ert.
 157
7. P o odb arv en í p re p a rá t dobře opláchnem e ve vodě,
jak o k o n tra stn íh o b a rv iv a použijem e slabého rozto k u k y ­
selého fuchsinu.
8. P o odvodnění m on tu je m e řezy přes xylol do k a ­
n ad y . Osové válce jsou zb a rv en y tem n ě, glia a b u ň k y jsou
úplně o d b arv en y . (Ne v žd y spolehlivé zabarvení, jin a k
dosti dobré.)
S c a r p a t t i . (Neurologisch. Centrbl. X I I . 1897.)
B arv í řezy z cen tráln íh o n erv stv a , k teré bylo fixováno
formolem, po zalití do celloidinu přím o haem ato x y lin em
W eig erto v ý m 5 m inu t, n a to přenese po k rá tk é m o m y tí
řezy do kys. skalice m odré, kde řezy n a b u d o u t m a v o ­
m odré b arv y . P o op lách n u tí řezů o d b a rv u jí se n apolo
v rozředěné o d barvo v ací te k u tin ě dle W e ig e rta (borax —
červená k revní sůl). O m y ti ve vodě, m o n to v a ti přes x y lo l
do pryskyřice. Z barví se osové válce, gangliové b u ň k y ,
j á d r a vaziv a a cev. D á v á dosti dobré v ý sled k y .
C h i l e s o t t i (Z. f. w. Mikr. 1902 X IX .). B a rv í
k arm ínem s kyselinou solnou. M ateriál k o nservuje ve
W eigertově te k u tin ě (d v ojchrom an draseln. 5 g, ch ro ­
m o v ý kam enec 2 g, v o d a dest. 100.) O b arv en é řezy r e d u ­
kuje slabým h y p erm a n g an e m a o d b arv u je 5 % kyselinou
sírovou, k te rý ž to pochod 5- až lO kráte za sebou opakuje;
m ají se z b a rv iti elektivně osové válce.
A však a u to r sám uvádí, že neobdrží po každé elek-
tiv n íh o zbarvení; v šedé h m otě se osové válce vůbec nebarví,
ta k té ž v jád rech nerv ů . S u b s ta n tia R o lan d i jest v žd y
te m n ě zbarvena. Dle v lastn íh o názoru nem ožno m e th o d u
t u t o zvláště d o p o ru ěo v ati, p ro to se o ní k rá tc e jen z m iň u ­
jem e s odkazem n a originální předpis.
N a b i a s (Comp. R en d u . Soc. de. Biolog. LVI.
1904.) b arv í řezy sy stém u nervového chloridem zlata.
1. Ř ezy, podložené n a podložní skélko, do b ře v o d o u
p ro m y té, p o k ry jí se k ap k o u jo d u (1 g jodu, 2 g jo d k a lia
a 30 g vody); řez musí b ý ti po jo d u žlutě za b arv e n .
2. J o d o v a n ý řez přeleje a om yje se dest. vodou.
3. N a o m y tý řez n a k á p n e se 1% ro z to k chloridu
zlata, řez z tr a tí ih ned zab arv en í po jodu.
4. Opere se znovu ve vodě a p o k ry je se
5. anilinovou vodou, ve k te ré řez ih n ed změní barvu
do fialova nebo p u rp u ro v á. Po o m ytí přenesem e řez přes
158
xylol do k a n a d y . Osové válce jsou zbarveny, n ěk d y jsou
i fibrilly zn ateln ý . Výsledek n e n í v žd y jistý.

Impregnace osových válců stříbrem.

B i e l s c h o w s k y (Neurolog. Centrbl. X X I . 1902).
M ateriál centrálního n e rv s tv a fixuje se formolem 10%,
po fixaci dělají se řezy ze zm rzlého m ateriálu . Ř ezy
uloží se přím o z m ik ro to m u o p ět do 10% form olu a z t o ­
h oto přenesou se do am m o n iak áln íh o ro zto k u dusiěnanu
stříb rn atéh o , k te rý se p řip ra v í ta k to : Do libovolného
m n o žstv í a m m o n iak u p řid á v á m e 10°/0 ro z to k du sičn an u
s tříb rn a té h o t a k dlouho, až p o v stan e bílá, rychle h n ě d ­
noucí sraženina, k tero u n u tn o dalším p řik ap o v án ím
am m o n iak u opět rozp u stiti. Ze s tříb ra přenesou se řezy
(skleněnou jehlou) do v o d y k o pláchnutí, a ih n ed uloží se
do 10% form olu k redukci, kde zhnědnou. M anipulaci
tu to , to tiž přenesení řezů do s tříb ra (am m oniakálního)
a o d tu d do form olu, něk olikráte po sobě opakujem e, n e ­
smíme v š a k zapom enouti, že p ři každém přenesení řezů
z formolu do stříb ra a naopak, n u tn o t y t o v žd y d ů k lad n ě
ve vodě o p rati. P o několikerém op akování n a b y la i šedá
substance m íchy hnědé b arv y . T a k to zredukované p re ­
p a r á ty se v šak v xylolu, chloroform u, te rp e n tin u atd .
od b arv u jí, pročež jest n u tn o p rá v ě ta k , jak o při obyčej­
n ý ch fotografických reprodukcích, p re p a rá ty zlatém zre-
d u k o v ati, čehož lehce dosáhnem e p řid án ím několika k a ­
pek chloridu zlatového do m ističk y s vodou, do níž d ám e
tro chu boraxu, po p říp ad ě kyseliny octové. V té to lázni
n ab u d o u řezy b a r v y m odravé; k o d stran ě n í nezreduko-
v an éh o stříb ra u k lád a jí se řezy do siřiěitanu sod n atéh o
(fixační lázeň), naěež se dobře om yjí a m o n tu jí přes xylol
do pryskyřice.
J a k řezy, t a k i celé ko u sk y m íchy a m ozku m ožno
v celku im preg n o vati a po zalití do p araffin u řezati.
K o u sk y v tlo u štce as 1 em fixu jí se ve 20% formolu, p a k
se přenesou do s tříb rn a té lázně, kd e zů stan o u 1— 4 dny;
p o tom se vloží n a několik m in u t do am m o n iak u a v o d y
1 : 10. Z am m o n iak u přenese se m ate riá l do form olu 10%,
kde se v th e rm o s ta tě při 30° C ponechá po 3 dn y . V y tv o ří
se n ejd řív e bílá, p a k hn ěd á sraženina; te h d y jest n u tn o
te k u tin u zm ěniti. Po redukci odvodní se p re p a rá t po k u d
možno rychle v alkoholu a zaleje do paraffinu. V případě,
 159
že b y redukce n ebyla v řezech sp ráv n á, n u tn o řezy ještě
je d n o u uložiti do 10% form olu, ke k te ré m u p řid ám e
a m m o n ia k u v pom ěru asi 1 : 10. P o red u k ci s tříb ra n u tn o
vložiti řezy do zlaté lázně, p a k m o n to v a ti přes xylol do
pryskyřice. M ethoda t a t o n ed á v ala v šak u rč itý c h a ja s ­
n ý ch obrazů, zbarvilo se to tiž vedle válců osových též
v azivo kollagenní i v lá k n a elastická. V ad u tu t o hleděl
B i e l s c h o w s k y (J o u rn a l f. Psycholog, u. Neurologie
IV., 1905.) o d stran iti tím způsobem , že v su nu l m ezi je d ­
n o tliv é pochody působení kyseliny. Nejlépe se osvědčuje
m e th o d a t a t o n a řezech ze zm rzlého m ateriá lu , a v ša k
m ožno použiti též řezů z celloidinu neb p ara ffin u .
1. K o u sk y čerstvého m a te riá lu (ne tlu stší 1 c e n ti­
m etru ) fixují se v 10% formolu. Ř ezy po zm rzn u tí, nejvýše
1 0 ^ tlusté, přenesou se z v o d y n a 24 hodin do 2% ro zto k u
d u s ičn an u stříb rn até h o .
2. P o ry ch lém o p lác h n u tí ve v odě přenesou se do
am m o n iak á ln í s tříb rn a té soli, k te rá se v žd y čerstvě p ři­
p raví, a to t a k to : do 5 cc ro z to k u 10% A g N 0 3 v k áp n em e
5 k a p e k ěistého 40% ro z to k u n a tr. h y d ro x y d a t. S tříbro
se ih n ed srazí n a čern o h n ěd ý oxyd s tříb ra a t a t o sraženina
se o p a trn ý m v k a p o v á n ím čistého am m o n iak u za stálého
p ro tře p á v á n í úplně rozpustí. V to m to čistém ro zto k u
obsaženy jsou rychle oxydující lá tk y stříb ra (dusičnan
s tříb rn a to - a m m o n a tý a kysličník s tříb rn a tý ). T en to roz­
to k se zředí n a 20 cc vodou. V t a k t o p řip ra v e n é m ro z to k u
zů s ta n o u řezy asi 15 m in u t, kd e n a b u d o u b a r v y t m a v o ­
hnědé.
3. Ř ezy se přenesou do slabého ro z to k u kyseliny
octové (5 k a p e k kyseliny octové n a 20 cc vody). J a k m ile
řezy v octě zežloutnou, přenesou se
4. do red u k u jícíh o 20 % form olu a po n echají se
v něm t a k dlouho, d o k u d z nich v y s tu p u jí bílé vločky.
5. T a k to zred u k o v an é řezy n u tn o vložiti ještě do
zlaté lázně, čímž docílí se jasn ého v y sto u p e n í i tě c h nej-
jem nějších v lák e n n erv o v ý ch a rozliší se b arev n ě v lákna
n e rv o v á a v azivová. Osové válce jsou stejn o m ěrn ě černé,
vaziv o m odrofialové.
M eth o d y té t o m ožno použiti též n a celé k o u sk y o r­
g án ů ; t y t o m usí ovšem v je d n o tliv ý c h te k u tin á c h z ů s ta ti
m n o h em déle, a to v n e u trá ln ím stříb ře p on echají se
te n k é k o u sk y 3— 4 dny, v am m o n iak á ln ím s tříb ře zů stan o u
160
několik hodin, rovněž t a k i v kyselině octové. R ed u k ce
ve form olu t r v á 24 hodiny. V zlaté lázni m usí z ů s ta ti 24
až 48 hodin.
Barvení gangliových buněk centrálního nervstva,
Gangliové b u ň k y cen tráln íh o n e rv s tv a přijím ají po
rů z n ý ch fixačních te k u tin á c h té m ě ř veškerá b a rv iv a
v histologii u žívaná. P o M ůllerově te k u tin ě b arv í se do b ře
am m o n iak á ln ím k arm ín e m a h ae m atein y . P o fixaci fo r­
molem, alkoholem , sub lim átem etc. b a rv í se velice in te n ­
sivně b a rv a m i deh to v ý m i. T en to v z á je m n ý v z ta h mezi
fixací a barv iv ém , ja k o všude jinde, i zde dal p o d n ě t k v e ­
lice če tn ý m ú d a jů m a m e th o d á m b arv ení. N ejdůležitější
s ta la se v poslední době m e th o d a dle N i s s 1 a (Z. f. wiss.
Mikr. 1895, 1896).
Č erstv ý m a te riá l u k lá d á se do 96% alkoholu. Ř ezy
zh otoví se bez jak éh o k o liv zalití a vloží se přím o z lihu
do ro z to k u m eth y lo v é m odři.
15 dílů m eth y lo v é m odři
7 ,, b en á tsk é h o m ýdla,
4000 ,, dest. v o d y .
B a rv u t a k t o p řip ra v en o u , k tero u m ožno v zásobě
ch o vati, nalejem e n a hodinové skélko, řezy vložím e
do b arv y , k te ro u zah řív ám e n ad lihovým k ah a n e m t a k
dlouho, až začne v y s tu p o v a ti p á ra (65— 70°). Z b a r v y
přenesem e řezy do o d b arv o v ací te k u tin y :
1 díl čistého anilinového oleje,
9 dílů alkoholu 96% ,
kde p o n echám e je t a k dlouho, až n e v y s tu p u jí již žádné
b arev n é obláčky. N y n í v y jm em e řezy lo patičk o u n a
podložní skélko, osušíme je ssacím pap írem a n ak a p em e
n a ně olej c a j e p u t o v ý , k te r ý o p ět p ap íre m v y s u ­
šíme; p o to m n a k á p n e m e n a v y su šen ý řez benzin, k te rý
jej ih n ed prosvětlí a p a k benzin-kolofonium . N a d p la ­
m enem t u t o k a p k u rozehřejem e, benzin se v y p aří, a p o ­
ložíme konečně krycí skélko, k teré n u tn o o p atrn ě p řitlaěiti.
Gangliové b u ň k y jsou velice in ten siv n ě zb arv en y , u nich
v y s tu p u je velice ostře t. zv. tig roid (nesprávně Nisslova
tělíska), o s tatn í já d r a vaziva, cev a td . jsou té ž zb arv en a.
T a to p ů v o d n í m e th o d a Nisslova jest dosti obtížná,
docílilo se v šak po v elk ý ch ú v a h á c h toho, že možno
k té m u ž v ý sled k u d ojiti i jednodušší cestou po zalití
 161
m a te riá lu do celloidinu neb o p a ra ffin u a m o n to v á n í do
k a n a d s k é p ry sk y řic e.
V a 11 G e h u t c h e n . Ř ezy z m a te riá lu , k t e r ý byl
zalit do p araffin u , přilepím e v o d o u n a podložní skélko,
po o d stran ě n í p a ra ffin u vložím e skélko do ro z to k u m e t h y ­
lové m o dři dle N issla a po p ro jití xylolem uložím e je
do d a m a rs k é p ry sk y řice.
M a n n, (Z. f. w. m ik ro sk o p . 1894*) b arv í směsi
1. 2 díly 1 % v o d n íh o ro z to k u m eth y lo v é m odři,
9 dílů 1% eosinu,
20 dílů v o d y dest.;
po o d b arv en í řezů diffcrencuje t y t o v slabě alkalickém
a b s o lu tn ím lihu.
2. D l e j in é m e t h o d y b a r v í ř e z y z p a r a f f in u n e j d ř ív e
1 % v o d n ím eosinem, p o to m % % to lu id in o v o u m odří,
nebo 4 % m eth y lo v o u m odří. O d b a rv u je se alkoholem .
L e n h o s e k : M aterial fix u je 5 0 % form olem po
d v a d n y , k o u sk y přenese do abs. lihu, t a k t é ž n a d v a dny,
zalije do p a ra ffn iu a řezy b arv í as 5 m in u t v konc. roz­
to k u th io n in u . Ř ezy diffcrencuje v alkohol-anilinu (9 dílů
alkoholu, 1 díl an ilinového oleje) a m o n tu je přes xylol
neb c a je p u to v ý olej do b alsám u .
M a r t i n o t t i (Z. f. w. Mikr. 1884) b a rv í řezy as
po dvě h o d in y až i několik dn í v n asy cen ém ro z to k u n i-
g r o s i n u v k o n c e n tro v a n é m ro z to k u ky selin y pikrové,
po o b arv en í p ro m ý v á řezy směsí 2 dílů alkoholu a 1 dílu
kyseliny m rav en ěí t a k dlouho, až se diffcrencuje šedá
h m o ta od bílé. M o n to v án í přes xylol do k a n a d y . P o d o b n é
zb a rv en í obdržím e po b a rv e n í b l u e - b l a c k . R ezy
b a rv í se v 1/4% ro z to k u as 1 h o d in u neb v slabém ro z to k u
1 n a 3000 po 24 hodin. V ýsledek b arv en í závisí od h m o ty
p ů v o d n íh o b a rv iv a . D ifferencování pouze alkoholem ,
m o n to v á n í přes xy lo l do k a n a d y .
G a il g 1 i o v é b u ň k y s p i n á 1 n í po o b yěejn ém
tv rz e n í v alk o h o lu se velice sv raští; m á-li se z a c h o v ati
jich vzh led n o rm ální, u d á v á G e h u t c h e n t u t o fixační
m e th o d u (t. zv. G i l s o n o v a te k u tin a ):
kys. d u sičn á (46% ) 15 cc
kys. o cto v á led ov á 4 cc
su b lim á t 20 g
alkohol 60 % 100 cc
v o d a dest. 880 cc
R e j s e k , Mikroskopická technika. 11
1G2

P o fixaci p ro m ý v á se m a te r iá l 1 h o d in u v tek ou cí
vodě, přenese do alk oh o lu s jo d -jo d k ali. B arví se tollui-
dinem , d ifferencuje 9 4 % alk o h o lem .
G o 1g i h o m e t h o d a .
T a to m e th o d a im p reg n ace g an g lio v ý ch b u n ě k a jich
v ý b ě ž k ů spočívá n a srážení s tříb ra s d v o jc h ro m a n e m
d ra s e ln a tý m . M ateriál, p o k u d m ožno nej čerstvější, dlužno
uložiti do M úllerovy t e k u t i n y n ebo do t e k u t i n y E rlickiho,
po p říp a d ě do 2 % d v o jc h ro m a n u d ra s e ln a té h o . J e s t velice
těžko u d a ti, ja k dlouho n u tn o p o n e c h a ti m a te riá l (jen
m ale ko u sky ) ve fixaění te k u tin ě ; dle ú d a j ů je st nejlepší
d o b a 20 d n ů v do b ě le tn í (nebo za te p la ), delší v zimě.
Iíe li in jik u je d v o jc h ro m a n h n e d po s m rti z v íře te p řím o
z a o r ty . P o u tv rz e n í vložím e m a te riá l do slabého ro z to k u
A g N 0 3, ve k te ré m n a s ta n e ih n ed ěe rv en o h n ěd é srážení
s tříb ra . V t o m to ro z to k u m a te riá l o m y jem e a přenesem e
jej do ěistého 1 % ro z to k u A g N 0 3. Im p re g n a c e docílíme
asi po d v o u dnech, n echám e-li m a te riá l v ro z to k u s tříb ra
n a tep lé m m ístě s tá ti. D o p o ru ě u je se ěasem se p řesv ěd čiti
n a řezech z volné r u k y a k o n tro lo u p o d m ik rosk o p em ,
zd a reakce již n a s ta la . Stalo-li se t a k , d lu žn o k o u sk y m a t e ­
riálu d o bře alk o h o lem p ro m ý ti, a b y se o d stran ilo veškeré
stříb ro . M ateriál řežem e bez zalití, řezy p řenáším e přes
alkohol do k re o so tu , dále do te rp e n tin o v é h o oleje, do
b alsám u . P r e p a r á t n e p řik ry je m e krycím skélkem , jelikož
by se im pregnace po k rá tk é m ěase z tra tila .
I u t é t o m e th o d y n aleznem e ř a d u m odifikací, tý k a jíc í
se h lav n ě fixace, t a k p řid á v á se ke d v o jc h ro m a n u k y s e ­
lina osmiěelá, jin d y o p ět form ol a td .
N u tn o u p o zo rn iti, že jest t o m e th o d a n a p ro s to n e ­
spolehlivá; nesráží-li se n ěk d e stříb ro , to n ez n am en á , že
v tě c h m ístech n en í n e rv s tv a . N a p o d a ře n ý c h p re p a ­
rá te c h je s t velice d o b ře a ja sn ě v id ěti gangliové b u ň k y ,
v ý b ě ž k y etc.
Téže m e th o d y m ožno u p o tř e b it i k im pregnaci žluěo-
v o d ů (kapillár) v já tre c h , v ý v o d ů ve žlázách a td .

Vyšetřovací methody na neurofibrilly.

B e t h e (A rch. f. wissensch. M. 1900, X V I I., Arch.
f. m. A n a t. 1900). D řív e než n ěk d o poěne podle t é to m e ­
th o d y p ra co v ati, je s t n ap ro s to n u tn é , a b y se seznám il
s originálním sdělením . M eth o d a t a t o v p ra v é m slova
 163
sm yslu zvířila do b u v y š e třo v á n í neurofibrill. Bylo v y t ý ­
kán o au to ru , že m eth o d u u v e ře jň u je čistě z osobních
p o h n u tek . J a k sám praví, u v e ře jň u je m e th o d u svoji
proto, a b y umlčel p ro tiv n ík y ; a v ša k m e th o d a t a jest n a ­
prosto nespolehlivá, a ja k sám uzn áv á, n ik om u z modifi-
k á to ru se asi nepovede, b y ť i je n n áhodou, zd o k o nalit i ji
ta k , a b y to to barv en í bylo n a p ro s to jisté. P řece jest
v šak možno při velké trp ěliv o sti dosíci obrazů velice in ­
s tru k tiv n íc h , a v ša k pouze jen n a m ateriá lu n o rm álním ;
n ap ro sto n evh o d n o u jest t a t o m e th o d a pro m ateriá l p a th o ­
logický.
• I. M ethoda pro m ate riá l n e r v s tv a obratlo v ců .
A. F i x a c e .
Č erstvý m a te riá l n u tn o n a ře z a ti v p lo tén k y 4- 10 m m
tlu s té a vložiti je do 3— 7*5% kyseliny dusičné (spec.
v á h y 1-40), kde se občas obracejí, a p o n ec h ati je v ní 24
hodiny. M ateriál ta k to z n itr o v a n ý musí n a b ý ti svčtlo-
žluté b a rv y ; tm a v o ž lu tý m a te riá l (silně zn itro v a n ý ) je s t
n a p ro s to n e p o tře b n ý .
B. T v r z e n í.
Z kyseliny dusičné přenesem e m ateriá l přím o do 06%
alkoholu n a 12— 24 hodin, delší ponechání v alkoholu
nev a d í.
C. V y m y t í kyseliny.
Z alkoholu přenesem e ko u sk y n a 12— 24 hodiny do
směsi
am m o n iak u (spec. v á h a 0*95— 0-06) 1 díl
v o d y dest. 3 díly
alk o ho lu 9 6 % 8 dílů
Po v y m y tí p řijd o u k o u sk y o p ět n a 6— 12 hodin
do alkoholu 9 6% .
D. K y s e l ý a l k o h o l .
K y selin a solná (spec. v á h a 1*18 — 3 7% B.) 1 díl
v o d a dest. 3 díly
alkohol 9 6% 8— 12 dílů.
V té to te k u tin ě z tra tí m a te riá l žluté zbarvení, stan e
se té m ě ř bílým ; o d tu d přenese se o p ět do alkoholu n a
12— 24 hodiny.
E . P řenesení m ateriá lu do v o d y ne déle než n a 2 a z
6 hodin.
U*
164
F. M o l y b d e n o v á n í .
K o u sk y přenesou se do 4 % ro z to k u A m m o niu m mo-
ly b d á tu (A m m onium m olybdenicum ) n a 24 hodin. (P re ­
p a r á t A m m on. m olybd. bílý, ve v elkých k ry stale ch jest
m nohem lepší než p re p a rá t žlu tý v m alý ch krystalech.)
G. Z a l i t í .
K o u sk y m a te riá lu se rychle om yjí v dest. vo d ě p ře­
nesou se do alk o h o lu 96% na* 10— 24 hodin, dále do
ab so lu tníh o alkoholu a přes xylol neb chloroform do p a r a ­
finu (ne do celloidinu). T ep lo ta od A — E m usí b ý ti as
20° C.
P ro b arv en í fibrill 8— 15° C pro b a rv e n í Golgiho
pletení 18— 30° C, n ik d y v šak větší.
//.Hotovení ř e z ů děje se v p ara ffin u a p ři­
lepí se M ayerovým glicerin-bílkem n a podložní skélko.
P řilepené řezy přenesou se, jak o obyěejně, přes xylol
a alkohol n a k rá tk o u dobu y2— 1 m in u ty do vody. Nej-
správnější tlo u š ťk a řezů jest 10^.
J . D i f f e r e n c o v á n í a b a r v e n í tv o ří n e j­
těžší ěást t é to m eth o d y , poněvadž n u tn o pro k až d ý
kousek p řip rav enéh o m ateriá lu a pro k a ž d ý d ru h b u n ěk
v y zku siti dobu b arv en í i differencování. Skélko s řezy
om yje se ještě jed n o u d estilo v ano u -v o d o u, a b y všechen
alkohol byl odstran ěn , a o p a trn ě se čistým h ad řík em
n a s tra n á c h a zespodu osuší. P o to m p ip eto u n ak a p em e
na řezy dest. v o d u as 1— 1-5 cc, položíme do th e rm o s ta tu
55— 60° C, ne déle než 5— 10 m in u t. P a k v o d u slejcme
a n ak a p em e n a řezy ro zto k t o l l u i d i n o v é m odři
(1 díl n a 3000 vody). Podložní skélko dám e opět do t h e r ­
m o s ta tu n a 10 m in u t, naěež se b a r v a dest. v odou om yje
a skélko vložíme do 96% alkoholu. Veškeré barvivo,
k teré není v ázán o n a m olybden, se v alkoholu rozpustí
v m odrozelené barvě. Neodcházejí-li již b arev n é vločky,
vložíme skélko do absol. lihu, do xylolu a konečně p ři­
kry jem e řezy k a n a d sk o u pryskyřicí.
Ř ezy z m ozku differencují se asi po 2— 6 m in u tách ,
z prodloužené m íchy 3— 7 m in u t, z m íchy 5— 10 m inu t.
V celku jsou dobře differcncované p re p a rá ty fialové neb
ěervenofialové. P ro bezobratlovce u d á v á B eth e konservo-
v án í v e směsi 3 dílů ko ncen tr. kysel, pikrové a 1 dílu
k o ncentr. p ik ra n u am m o n atéh o , naěež se ihned kousky
vloží do m olybdenu. I bez dalšího differencování b arv í se
 165

fibrilly n e u r o p i l u ; b u ň k y gangliové b arv í se po m o ­

ly b d e n u velice sytě.
C a j a l S. R . (Z. f. wiss. M. X X . 1903). M eth o d a
n a v y šetřo v á n í neurofibrill osových válců a zakončení
n e rv ů po im p reg n aci stříb ra .
M eth o d a t a t o spočívá n a imbibici d u sičn an u stříbr-
n a té h o a n a red u k ci s tříb rn a té soli v n e u trá ln ím rozto ku
h y d ro chin o n u nebo pyrogallolu.
M aterial n u tn o vložiti do roztoku A g N 0 3 0*75— 3 %
a p o n e c h a ti v tep le p ři 30— 35° C. T a to te p lo ta jest n u tn á ,
má-li se docíliti dobrého v ý sled k u ; v létě m ožno n ec h ati
m a te riá l při te p lo tě pokoje, m usí v šak b ý ti te p lo ta vyšší
než 22° C. P ři nižší tep lo tě jest n u tn o m ateriá l pon ech ati
po delší d obu v ro zto k u .
D ů ležitá jest k o n ce n trac e roztoku, a p ra v id e ln ě se
stáv á, že čím slabší roztok, tím lépe b arv í se fibrilly oproti
světlé p ů dě; čím k o n cen tro v an ější ro zto k stříb ra, tím
m éně v y n ik n o u fibrilly, ale tím vice jiné elem enty (b u ň k y
jsou lépe k o n serv ov án y , zv láště p ak A u e r b a c h o v y
konečné pu peny). Malé o b jek ty , ja k o k o u sky m íchy
králíka, zů stan o u 2 y2— s y 2 dne ve stříb ře. P o nechání
m ateriá lu po delší dobu kazí výsledek. Větší o b jek ty
z ů sta n o u p om ěrně déle v rozto k u , as 4 dn y . D o b u ,, zrání “
jest n u tn o v žd y zkusm o v y še třiti, jelikož n ed á se předem
urěiti.
I. Ve většin ě p říp a d ů u žívá Ca jal 1*5% rozto k dusič­
n a n u s tříb rn a té h o v d estilované vodě. Docílí dobré
im pregnace fibrill, nukleolů i zakončení nervů. 0*75 až
0*5% ro z to k u užívá při im pregnaci m a te riá lu e m b ry o ­
n álního nebo novorozených zv ířat, 3 % ro zto k používá
u m ateriá lu od člověka a v elk ý ch ssavců; v n ěm im p reg ­
n u jí se fibrilly a pericellulární rozvětvení. 5— 6 % roztok
p oužívá se při v y šetřo v á n í bezobratlovců, kde se hlavně
dobře im pregnují A u e r b a c h o v y p u p en y .
R e d u k c e. P re p a rá ty om yjí se as po 2 m in u ty ve
vodě a uloží se n a 24 hodin do roztoku
h y d ro ch in on (neb pyro g allo v á kys.) 1— 2 g
v o d a dest. 100 g
formol 5 g
P o red u k ci se m a te riá l řá d n ě ve vodě opere po ně­
kolik m in u t a uloží do alkoholu a zalévá do celloidinu
166
(p araffin není vhodný). Ř ezy m usí b ý ti t l o u š ť k y 10— 30
a m o n tu jí se do k an a d sk éh o b alsám u .
I I . M eth o d a b arv en í osových válců a neurofibrill
v g an g lio v ý ch b u ň k á c h .
D řívější m e th o d a n eb a rv í v ů b ec osových válců. Nc-
chám e-li v š a k s tříb ro ú čin k o v a t i n a tv rz e n ý m ateriá l, a to
v alkoholu čistém n eb am m o n iak á ln ím , b a rv í se osový
válec, zářezy R an v iero v y , vid licovité rozdělení n erv ů a td .
1. F ix o v á n í m a te riá lu po 24 h o d in y v 9 6 % lihu.
2. M ateriál v y p írá se po několik h o d in v dest. vodě
a vloží se do ro z to k u stříb ra .
Arg. n itr. 1 g
v o d a dest. 100 g
Uloží se v t h e r m o s ta tu při 30— 35° C ; po im pregnaci
se m ateriál vy m y je, zbaví p ře b y te čn é h o s tříb ra a uloží
do ro z to k u :
h y d ro c h in o n 2g
v o d a dest. 100 g
form ol 5g
3. M ateriál dobře pro p lách n em e vodou, uložíme do
alkoholu a zalév ám e do celloidinu. Osové válce hnědo-
ěerné, n cu ro fib rilly v elk ý ch b u n ě k ěervenohnědé.
P r e p a r á t y n ařeza n é m ohou se ještě zte m n iti a u s tá liti
z la to u lázní.
A m m o n iu m su lfo cy an at. 3 g
N a tr . subsulfuros. 3 g
A u ri ch lo ra t. 1% několik k ap ek.
P r e p a r á t y se v yp ero u , vloží do alkoholu a m o n tu jí
do k a n a d s k é h o b alsám u .
I I I . B a rv e n í neurofibrill v elkých b u n ěk a jem n ý ch
n e rv o v ý c h v lák en .
1. M ateriál fix u jem e v a m m o n iak á ln ím alkoholu:
alkohol 97% 100 cc
a m m o n ia k 0-5— 1 cc.
P ro větší k o u sk y m ožno zvýšili p rocento am m o n iak u
na 1-5, nebo se pon ech á m a te riá l v a m m o n iak á ln ím lihu
déle, as 2 d n y ; nejlépe se osvědčilo tv rz e n í po 24— 36
hodin.
2. P r e p a r á t y se d obře dest. vodou om yjí a uloží do
1-5% ro z to k u arg. nitrici. R ed u k ce tá ž ja k o sub. II . udáno.
 167
B i e l s c h o w s k y M. (Neurolog. C entrbl. X X I I .
1903). Im p re g n ace neurofibrill n itrá te m stříb ra. M odifikace
m eth o d y , u v eřejn ěn é 1902 (viz dříve).
1. O rgány fix ují se 12% formolem (k te rý jest roz­
ředěn stu d n ičn o u vodou!). O rgány m ají se vzíti po sekci
za 24 hodin; jest úplně lhostejno, provádí-li se im pregnace
ih ned nebo později, tř e b a po letech.
2. R ezy zhotoví se n a m ik ro to n u po zm rznu tí, n em a jí
b ý t i tlu stší než 20 /i.
3. R ezy přenesou se skleněnou jehlou do 2 % rozto ku
arg. n itr. v dest. vodě. P o c h v y dřeňové obarví se ihned
n a h n ědo (přenesou-li se řezy do ro z to k u chrom ové soli,
obdržím e trv a lé zb arv en í p ochvy dřeňové n a nervech).
4. P řip ra v í se 3 % ro z to k am m o n iak u , do k teré h o
přenesou se řezy skleněnou jehlou; n i t r á t s tř íb r n a tý se
ihned p řem ění n a arg en tu m d iam m o n iu m -n itrá t, při čemž
se řezy žlu tav ě zabarví.
5. R ezy vloží se n a 10 m in u t do 20% form olu.
6. R ezy se nam oci jen n a k rá tk o u d obu do 3 % a m ­
m o n iak u a
7. přenesou se do 0-5% ro z to k u d u sičn an u stříb ra,
kde se stříb ro ih n ed srazí. R o zto k te n to n u tn o po k rá tk é m
up o třeb en í v y m ě n iti. Zde zů stan o u řezy, až n ab u d o u
h nědé b arv y , což t r v á as % m in u ty , načež se vloží do
20 % form olu, kde n a s ta n e redukce, jevící se ve v y s tu p o ­
v án í bílých vloček.
8. R ezy přeneso u se k další redukci do 3 % a m m o n ia k u
a nakonec je ště do 20 % form olu, kde úplně ztm av ě jí.
R ezy t a k t o zbarv en é v k lá d a jí se do zlaté lázně; na
10 cc v ody d ají se 2— 3 k a p k y 1% chloridu zla tn a téh o ,
k čem už se p řid á několik k a p e k kyseliny octové. V roztoku
zla ta zm ění řezy b a rv u h n ěd o žlu to u n a tm a v ě fialovou;
k o d stran ě n í n ez red u ko v an éh o s tříb ra vy p ero u se řezy
v kyselé lázni fotografické, k te rá se rozředí; řezy se p otom
d ů k lad n ě prom yjí, odvodní a m o n tu jí do k a n a d sk éh o
b alsám u .
Veškeré t y t o im pregnační m eth o d y v y k az u jí m noho
vad, nejsou spolehlivé, d á v a jí v šak dosti in stru k tiv n í,
hlavně d em o n stra čn í p re p a rá ty ; pro pathologický m ateriál
jsou ovšem n a p ro s to nespolehlivé.
168
Neuroglia.
W e i g e r t . M eth o d a na b a rv e n í neuroglie v n e rv s tv u
u člověka spočívá:
1. n a tv rz e n í cen tráln íh o n e rv stv a .
2. m oření oxy dujícím i sloučeninam i kovů,
3. n a redukci tě c h to sloučenin, a konečně
4. n a b arvení.
Malé kousky, n ejvýše as 5 m m tlu sté , uloží se do
10% form olu n a 4— 5 dnů, p ři čemž se form ol vym ění.
P o to m se přenesou do směsi
5 % o c ta n u m ěď natéh o ,
5 % k y seliny octové ledové,
2-5% kam ence chrom ového.
(Ve 100 cc vařící v o d y ro zp u stí se za stálého m í­
chání 2-5g k am en ce chrom ového, p řid á se kys. octová
a nak o n ec te p rv e o cta n m ě ď n a tý — v jiném p o řad í se
obdrží h u stá, zelená sraženina.)
V té t o te k u tin ě zů stan o u k o u sk y 4— 5 dnů, načež se
om yjí ve vodě, vloží do alkoholu k o d v odnění a zalejí
do celloidinu. Ř ezy celloidinové vloží se za příčinou
oxydace n a 10 m in u t do y3% ro z to k u h y p erm a n g an u ,
načež se d ů k la d n ě om yjí a uloží do re d u k čn í te k u tin y .
C hrom ogen 5 g,
k ys. m rav en čí 5 cc,
v o d y dest. 100 cc
P ře d u p o třeb e n ím na 90 cc to h o to ro z to k u p řid á se
10 cc ro z to k u n a triu m s u lfa tu 10%. V t é to te k u tin ě se
řezy, k teré b y ly n ad m anganem žlutě zb arv en y , po m álo
m in u tá c h ú p ln ě odbarví.
B arv e n í t a k t o z re d u k o v an ý c h řezů se p ro v á d í ta k t o :
P řip ra v ím e za h o rka k o n ce n tro v an ý ro z to k m eth y lo v é
violeti v 70— 8 0 % lihu; po v y c h la d n u tí sleje se ro zp u š­
tě n á b a rv a , do k teré p řid á se 5 % oxalová kyselina (na
100 cc b a r v y 5 cc kyseliny). B ále se p řip ra v í k o n c e n tro ­
v a n ý ro z to k jo d u v 5 % jodkaliu, a o d b arv o v ací te k u tin a ;
A nilinový olej,
xylol aa p a rt. aeq.
Řez z re d u k o v a n ý (po chrom ogen-kyselinč) se d v a ­
k rá te v y p ere ve vodě, položí n a podložní skélko, kde se
řá d n ě ro zpro stře; v o d a se rychle papírem vyssaje a n a
 169

řez n a k á p n e m e th y lo v á v io leť. Z b arv en í n a s ta n e o k a ­

m žitě. B a r v a se p a p íre m n a řez p řilo že n ý m o d s tra n í
a n a t e n t o n a k á p n e se jo d -jo d k a liu m , ve k te ré m fialo v ý
řez ih n ed zh n ěd n e. J o d -jo d k a liu m o d s tra n ím e op ět filtro -
vacím pap írem , řez d o b ře v y su ším e tím , že naft položím e
n ě k o lik rá te složený filtra č n í p ap ír, k te r ý p řitla č ím e n a řez
a přejíždějíce n ěk o lik rá te p rs te m po papíře, o d s tra n ím e
ú p ln ě v še c h n u v o d u z řezu. N a v y s u š e n ý řez n a k a p e m e
anilin-xylol, v e k te ré m se řez počne o d b a rv o v a ti. Směs
olejů v y m ě ň u je m e t a k dlouho, p o k u d se t e k u t i n a b a rv í,
načež p řelijem e řez čistý m xylolem a m o n tu je m e do k a ­
n a d s k é h o b alsám u . Byl-li řez řá d n ě o b arv en , t u n aleznem e
v lá k n a ncuroglie m o d rá, tčlo b u n ě k žluté, j á d r a b u n ě č n á
tm a v ě fialo v á. V azivo m á z ů s ta ti ú p ln ě b ez b arv é . Me­
t h o d a t a je s t d o sti o b tíž n á a záro v eň n e jis tá . J a k a u to r
sám u d á v á , hodí se jen p ro lid sk ý m a te riá l, n ik o liv v šak
pro m a te riá l zvířecí.

Impregnace chloridem zlatnatým.

P erife rn í n e rv s tv o , zako n čen í n e r v ů v e svalech, v epi-
th e lu a td ., je s t m ožno im p re g n o v a ti solemi zla ta , kd e
se zb a rv í h la v n ě osové válce n e r v ů s p o ch v o u dřeň o vo u ,
jak o ž i v lá k n a bez p o c h v y dřeň o v é. Soli zla ta , jichž
m ožno p o u žiti, jsou rů z n é; zříd k a p o u žív á se čistého
ch loridu z la tn a té h o A nC lz. P o u ž ív a n ý chlorid z l a tn a t ý
je s t p o d v o jn á k ry s ta lic k á sůl s p řís a d o u k u c h y ň s k é soli,
k t e r ý m á asi 2 5 % k o v o v éh o zla ta . A u ru m c b lo ra tu m
fu scu m (AuClz + 7720) m á asi 53% , A u ru m c h lo ra tu m
fla v u m (AuCJz H + 4 H 20 ) 4 8 % kovo v éh o zlata. T y to
p re p a r á ty n em a jí o b sa h o v a ti žád né k u ch y ň sk é soli, jen
v o d u a ky selinu solnou.
V eškeré v š a k t. zv. čisté soli zla ta , ja k v obchodě
přicházejí, m a jí více než 14% soli k u ch y ň sk é .
M e th o d a im p reg n ace spočívá h la v n ě n a re d u k ci
ch loridu z la tn a té h o v kyselém pro střed í. Ú d a je , p o k u d
se t ý k a j í d r u h u kyseliny, jak o ž i ko n cen trace, jsou velice
různé.
R o v n ěž jsou rů z n á m íněn í a u to rů o to m , zd a d lužno
k im p reg n aci solemi z la ta p o u žiti m a te r iá lu ú p ln ě č e rs t­
vého, či použiti m a te riá lu p o n ěk u d odum řelého.
D r a s c h (Z eitschr. f. wissensch. M ikrosk.) uvádí
n áh le d , že je st nejlépe p o u žiti m ate riá lu , k t e r ý alespoň
170
24— 48 h o din po o d u m řen í ležel ve ch lad u, a myslí, že
p rá v ě v y tv o ře n í se k y selý ch reakcí v o rg á n u p o s m rtn ě
uloženém , p řip ra v í se m a te r iá l ta k , ja k o se děje vložením
čerstv éh o m a te r iá lu do rů z n ý c h o rg a n ic k ý ch i n e o rg a ­
nických kyselin.
N e js ta rš í p ře d p is jest od R a n v i e r a, k t e r ý použil
šťá v y citrónové.
1. š ť á v a c itró n o v á , 2. chlorid z la tn a tý , 1 gr. do
100 ccm v o d y deštili., 3. k y selin a m ravenčí, 25 ccm v 75 ccm
dest. v o d y . Š ť á v a z c itro n u v y tla č e n á se procedí a do ní
vloží sc m a te riá l, n a př. k ousek příěně p ru h o v a n é h o
s v a ls tv a as n a 5—-10 m in u t; p o to m op lách n e se ry ch le
v dest. v o d ě a vloží do 1% v o d n íh o ro z to k u ch lo rid u
z la tn a té h o , k d e p o n ec h á se 20— 30 m in u t, to tiž t a k dlouho,
až se o b je k t z b a rv í citró n o v ě žlutě, naěež se přenese
do ro z řed ě n é ky seliny m rav e n čí ve v o d ě 1 : 3. V t é t o
p o n ech ám e m a te r iá l as je d e n den (ve tm ě!), po k te ré ž to
době n a s ta la re d u k ce zla ta . M ateriál se zb a rv í rů žo v ě
neb fialově m odře, v lá k n a n e rv o v á jsou te m n ě fialová.
M ateriál m ožno u t v r d i t i v lihu a o b v y k lý m způsobem
zh o to v iti trv a lé p re p a rá ty , n eb uložiti do gly cerin u a
ro z v lá k n iti.
Conheim:
1. C hlorid z l a t n a t ý 1 g
v o d a d e st. 2000 ccm
ky selin y solné 30 kapek.
2. Alkoholu 9 0 % 50 ccm
k y seliny m rav e n čí 50 ccm
M ateriál uloží se n e jd řív e do ro z to k u ch lo rid u z l a t ­
n atéh o , až se zb a rv í do žlu tá, naěež se ihned přenese
do alk o ho lu s k y selinou m rav enčí, kde d o jd e k red u k ci.
Lowit:
1. k y selin y m rav e n čí 50 ccm,
v o d y d est. 50 „
2. ch lo rid z l a tn a t ý 1 g
v o d y d eštil 100 ccm.
Malé k ou sk y če rstv éh o m a te riá lu vloží se do k y seliny
m rav e n čí (1) a p o n ec h ají se v ní t a k dlouho, až jso u p r ů ­
svitné, n ačež se vloží do (2) chloridu z la tn a té h o , n ec h ám e
je n a t m a v é m m ís tě as 15— 20 m in u t, a p a k je přen esem e
do 1 ro z to k u k re d u k ci, k d e se p o n ec h ají as 24 h o d in
 171

načež se k další re d u k ci přenesou do k o n cen tro van éh o

ro ztok u kyseliny m ravenčí. Prohlížím e trh a n é p r e p a rá ty
v glycerinu.
K ů h n e v k lá d á m ate riá l do te k u tin jak o li o w i t,
ale re d u k u je ve směsi:
glycerin 50 ccm
v o d a dest. 50 ccm
k y selina m rav en čí 20— 25 ccm,
R a n v i e r:
1 . chlorid z l a tn a t ý 1 g
v o d a dest. 1 0 0 em
kyseliny m rav en čí 25 ccm
2 . v o d a dest. 1 0 0 ccm
kyselina o cto v á led o vá 1 0 kap ek .
Směs 1 . se vaří, načež se nechá v y c h la d n o u ti; do ní
vložím e menší k o u sky m a te riá lu a ponechám e je ta m
t a k dlouho, až jsou p rů s v itn é a zežloutly; p otom je p ře­
neseme do ( 2 ) slabě okyselené vody, kdež n a s ta n e za
1 — 2 d n y red u k ce (zbarv en í ěervenom odré.)

P r i t s c h a r d u d á v á velice dobrou re d u k čn í t e k u t i n u :
A m ylalkohol 1 ccm
kys. m rav enčí 1 ccm
v o d a deštil. 98 ccm.
J in ý c h p ředp isů re d u k čn ích te k u tin naleznem e ještě
velkou řa d u ; t a k používá se slabého ro z to k u kyseliny
solné, kyseliny šťavelové nebo kyseliny chrom ové 1 : 5000
až 1 : 1 0 .0 0 0 ; kys. arsenové a j. více. Z u v ed en ého v y ­
svítá, že m ožno použiti po žlutém zb arv en í p re p a rá tu
chloridem z la tn a tý m rů z n ý ch red uk čn ích te k u tin , k teré
musí ob sah o v at i vžd y n ě ja k o u kyselinu. J a k uvedeno,
t a t o im pregnační m e th o d a jest velice nejistá, leč povede-li
se, d á v á velice p o u čn ý ch p re p a rá tů .
Avšak značně lepších v ý sled k ů v b arv en í osových
válců, p rů b ě h u v lák en n e rv o v ý ch bez d řeně a jich za ­
končení, obdržím e t a k zvanou m eth o d o u E h r 1 i c h o -
v o u; je to barv en í v lák e n n ervo v ý ch za živa m e th y ­
lovou m odří.
E h r l i c h zavedl n a střik o v á n í čisté m eth y lo v é m odři
ro zp u štěn é ve fysiologickém ro z to k u do cev, načež v y ­
šetřo v al za č e rstv a a nalezl v lák n a nervová, v lastn ě jich
172
osové válce, in ten siv n ě m odře zb a rv en a . J a k o k až d á jin á
m e th o d a , t a k i t a t o d o zn ala ihned m n o h o m odifikací
a záro v eň bylo pro k ázán o , že není to sk u tečn é b arv en í
za živa, n ý b rž , že m ožno i po sm rti, p o k u d m a te r iá l je s t
če rstv ý a p o k u d nepřišel do s ty k u se žá d n o u jin o u t e k u ­
tin o u : v o dou, alkoholem a td ., b a rv e n í to to se zd arem
provésti. P o k u d k o n ce n trac e b a r v y se týče, je s t u d á n o
velice m noho rů z n ý c h p ředp isů . N č k te ří a u to ři používají
velice k o n ce n tro v an ý c h , jiní opčt velice zřed ěn ý ch roztoků.
Iv injekci za živa p o u žitá m o d ř m usí b ý ti ú plně čistá
bez chlorzinku, t a k z v a n á m ed icín sk á m o d ř m e th y lo v á,
a nejv h o d nější ro z to k k v s třik o v á n í jest asi te n to :
čisté m edicínské m eth y lo v é m o d ři 1 g
0 *5 % ro zto k soli k u ch y ň sk é 200— 300 ccm.

P o v s třik n u tí do cévy n echá se m a te riá l ležeti as

Yz— 1 h odinu n a v zd u c h u , po k te ré ž to d o b ě m ožno p a k
za č e rstv a m a te riá l p ro hlížeti ve fysiologickém rozto k u ,
nebo v h u m o r aq u aeu s, nebo i v jiné in d iferen tn í te k u tin ě .
P rohlížím e t ím to zp ůsobem b arven é te n k é b lán y nebo
p r e p a r á ty trh a n é . N u tn o uvésti, že s p o č á tk u v id ím e
velice k rásn ě z b a rv e n y ele m e n ty nerv ov é v p re p a rá tů
pod k ry cím sklíčkem uložené, a v š a k po k r á tk é době se
ú plně, té m ě ř p řed očim a, b a rv e n í ztrácí; pozvednem e-li
krycí skélko a nechám e-li p r e p a r á t v o lně n a v zd u ch u ,
t u o p ět n a b u d e dřívějšího zb arv en í. P r e p a r á t y po m e t h y ­
lové m o d ři m ožno je n velice n e s n a d n o u d rž e ti. Jako
fixační t e k u tin y pou žív á se p i k r a n u a n i m o n a t é h o,
kde zm ění se b a r v a m o d rá do h n ě d á až černá, a v ša k
p r e p a r á ty n ik d y nejsou t a k pěkné, ja k o n a če rstv ém m a ­
teriálu. Ilo d lám e-li z a ch o v ati p re p a rá t pro delší dobu,
v k lá d á m e m a te riá l do směsi g ly ce rin -p ik ran u a m m o n a té h o
a p a k u sch o v ám e v čistém glycerinu.,
K r e i b i s c h Iv. (B erliner K lim . W o ch en sch r. 1913).
R o n g a lito v á běl (R o n g alit weis) U n n o u za v ed en a je st směs
re d u k o v a n é m eth y lo v é m o d ře ro n g a litem a m á velikou
schopnost b a rv e n í osových v álců. J e s t m n o h em lepší než
s a m o tn á m e th y l, m o d ř E h r l i c h o v a .
R o z to k 0-5— 0 *2 % b a rv í je m n á v lá k n a . V střík ne-li se
t e n t o ro z to k do v e n y u šn í u k rálíka, m ožno za 10— 60
m in u t prohlížeti čerstvě zh o to v en é řezy, kde jsou v lá k n a
n e rv o v á a osové válce zb a rv e n y . 2 cc 1 % ro z to k u n a-
s tř ih n u té h o do d u t i n y břišní, v y k a z u jí za 1 h o d in u d obře
 173
zb arv en é nerv y . R o ho v k o v é n erv y m ožno p o sm rtn ě zbar-
viti, vložíme-li ro h o v k u do ro z to k u 0-3% (asi t ř i k a p k y
n a 50 cc NaCl). N astřík n em e-li žábě in tra v itá ln ě do b řicha
0-5— 1 % roztok, n a jd e m e při v y š e třo v á n í d o b ře zb arv en é
n erv stv o . K o n s e rv o v á ti možno v 5% v o d n ím rozto k u
A m m o n iu m m o lib den átu , doba tv rze n í jest as 30— 60 m inut,
p a k se p r e p a r á t v y m y je ve vodě a přenese přes alkohol
a xylol do p araffin u .
I) o g i e 1 (Arch. f. m ikr. A n a t. 1890) uv ád í, že n e ­
t ř e b a in jik o v a ti za živa, n ý b rž v k lá d á m a te riá l do slabého
rozto k u 1/15 % m eth y l, m odři, ro z p u ště n é bu ď v k u ch yňské
soli nebo v h u m o r aq u aeu s n a 10— 15 m in u t, n echá ležeti
volně n a v z d u c h u ; v ětší kousky ponechá delší dob u
v barvě. P r e p a r á t konservuje se v p ik ra n u a m m o n até m .
D o brých v ý sled ků obdržím e při b arv en í n e rv s tv a
u bezo b ratlov ý ch , kdež možno celá z v ířá tk a vložiti do
slabého ro z to k u m o d ři ve vodě, neb pro m ořskou fa u n u
v m ořské vo dě. A p a t h y používá k b a rv e n í n erv ových
v láken, uzlin i gangliových b u n ěk u p ijav ek vodného
ro zto k u m odři v y2 až y3 % soli 1 : 1 0 0 0 až 1 : 1 0 .0 0 0 .
V ko n cen tro v an ějším ro zto k u nechá m ate riá l as 1 0 m in u t,
ve slabším as 1 hodinu. P o zb arv en í opírá p re p a rá t v solné
vodě a fixu je p ik ran e m am m o n a tý m .
J e s t velice těž k o ob držeti z t a k t o zb arven éh o m a t e ­
riálu řezy, a žá d n á z rů z n ý c h m e th o d se neosvědčila.
P a r k e r fixoval v s u b lim á tu , p a k p o stu p n ě su blim át
alkohol. J e s t n u tn o v y š e třo v a ti pouze za čerstva!
Dlužno ještě uvésti, že m e th o d a t a t o n e d á v á jen
čisté zbarvení n erv stv a , m n o h d y jsou i jiné elem enty
zb arveny, jak o cévy, hladké sv alstv o a td ., b a m n o h d y
obdržím e obrazy, k teré jsou ú pln ě shodné s p re p a rá ty ,
k teré by ly im p reg n o v á n y d u sičn anem s tříb rn a tý m , n a př.
hranice ep ith elo v ých b u n ě k -atd. S. M a y e r uk lád al
ro h o v k u do m eth . m o d ři a p ak fixoval v p ik ran u a m m o ­
n a té m a obdržel t. z v. n eg a tiv n í obraz b u n ěk v rohovce
ja k o po stříbře.

Elastická tkáň.
J e s t velik á řa d a různých p ředpisů n a barvení t. zv.
elastické tk á n ě ; M a r t i n o t t i v (Zeit. f. wissensch.
M ikr. 1887 sv. 4.) u v ád í velkou řa d u rů z n ý ch zbarvení;
sám u d á v á b arv en í safraninem . F ix u je m a teriá l v 0*5%
 174

chrom ové kyselině, po v y m y tí b arv í v celku silně k o n ­

c e n tro v a n ý m s afran in em : 5 g sa fra n in u n a 100 cc absol.
alk o h o lu a 2 0 0 cc v o d y .
V b a rv ě p o n ec h á m alý ko usek 48 h o d in a déle, načež
po v y p rá n í u k lá d á m a te r iá l do alkoholu a řezy z volné
ru k y bez zalití h o to v en é p řen áší přes ře b íc k o v ý olej do
k a n a d y . M eth o d a t a t o d á v á p ěkné obrazy, jest v šak dosti
obtížná.
Později b y ly u v e d e n y m n o h em jed no d u šší m e th o d y ,
na př. b a rv e n í orceinem a fuchsin-resorcinem .
U n n a. 1 g orcein u ro z p u stí se ve 1 0 0 cc alk o h o lu
a k ro z to k u se p řid á 1 cc kyseliny solné. Ř ezy vloží se
do t é t o b a rv y , k te ro u z a h řív á m e n a 30° C, při čemž o d p aří
se alkohol a b a r v a zh ou stn e, lte z y v y p e ro u se d ů k la d n ě
v alkoholu, až n ep o u ště jí již b a re v n ý c h vloček. E la s tic k á
t k á ň zb a rv í se te m n ě hnědoěcrveně, kollagenní vazivo
světle hnědě.
T á n z e r. T a to m e th o d a jesft p o d o b n a U n n o v c.
Orcein 0-5 g, alkohol abs. 40 cc, v o d a dest. 2 0 cc, ky selin y
solné 10 k ap e k , lle z y p o n ech ají se od 1 -2 4 hodin, načež
sc o d b a r v u jí ve směsi: alk o h o lu 0 5 % 2 0 cc, v o d y dest.
5 cc, ky seliny solné 0-1 cc, a to t a k dlouho, až n eodchází
již ž á d n á b a rv a . K o n t r a s tn í zb a rv en í j a d e r p ro v á d í se
buď k a m e n c o v ý m k a rm ín e m nebo m odří (tolluidin, p o ly ­
chrom ová m o d ř a j. v.).
W e i g e r t ů v elastin . P ř íp r a v a to h o to b a r v iv a je s t
dosti o b tížn á a p ro to d o p o ru č u je se b a rv iv o k o u p iti již
hotové. P ře d p is p říp ra v y je te n to : 2 0 0 cc dest. v o d y ,
4 g resorcinu a 2 g fu ch sin u se v aří; za v a r u p řid á se
25 cc liq u o r ferri sesq u ich lo rati a v aří se je ště as 3 m in u ty ,
načež se b a rv iv o n ec h á v y c h la d n o u ti. P o v y c h la d n u tí
ro z to k s filtru jem e; n a filtru zů sta la v a z k á sraženina,
k te ro u ro z p u stím e za v a r u (na vodní lázni) ve 2 0 0 cc
alk o ho lu 9 4% ; v a řím e as 5— 10 m in u t, n ec h ám e schlad-
n o u ti a p řid á m e k b a r v iv u to lik alkoholu, ab y c h o m
obdrželi o p ě t po v y p a ře n í objem 2 0 0 cc. K o n ečn ě sc
p řid á 4 cc k y seliny solné. O bdržím e b arv iv o te m n ě ěcr-
v en o h n ěd é.
Ř e z y vloží se z alkoholu do b a rv y n a 5— 1 0 m in u t,
načež se o d b a rv u jí libovolně dlouho v alkoholu; elastick á
t k á ň z b a rv í se te m n ě m odře, vše o s ta tn í z ů s tá v á té m ě ř
n ez b arv en o. K o n t r a s tn í za b arv e n í p ro v á d í se buď pi-
 175

krovon kyselinou, nebo rů z n ý m i b arv am i červeným i

kochenillou, k arm in k am en cem atd . Je-li b arv iv o správně
přip rav en o , p ak je t a t o m e th o d a úplně spolehlivá.
K o n tra s tn í zbarvení možno provésti před barvením
elastické tk án ě .
Ž ád n á z o statn ích m eth o d ja k o Mallory, L u stg arte n ,
M anchot, Schíitz a j. nem ohou se srovnati se spolehlivou
a jisto u m ethodou W eigertovou, pročež jich ani n e u v á ­
díme.
K o l l a g e n n í vazivo b arv í se nejlépe m ethodou
van G i e s o n o v o u (viz níže). Vazivo kollagenní
zb arv í se červeně.
U n 11 a. B a r v e n í k o l l a g e n n í c h vláken
po Zenkerově tekutině.
K yselý fuchsin-anilinová m odř-oranž. 1 % roztok k y ­
sel. fuchsinu rozředí se 1 0 až 2 0 díly vody. lle z y se as
1 — 3 m in u ty b arv í, naěež se opláchnou a vloží do l ° / 0
ro z to k u fosform olybdenové kyseliny na 1 m in u tu . P o
v y jm u tí opláchnou se řezy d ů k lad n ě v deštil, vodě,
aspoň 2 k rá te vym ěněné, a uloží se do v od ného roztoku
směsi anilinové m odře 0-5 g a goldorange G 2 . 0 gr., š ť a ­
velové kysel. 2 . 0 gr., deštil, v o d y 1 0 0 kde se řezy pone­
chají 2 — 2 0 m in u t i déle. P o zb arv en í d ů k lad n ě odvodnit.
K u zbarvení ja d e r možno p ře d b arv iti lith io v ý m k arm í­
nem. Kollagenní v lá k n a jsou jasně m odrá; am yloid,
hlen, hyalin, fibrin, protoplasm a, elastická vlákna, osové
válce, neuroglia, zb arv í se červeně, k rv e n k y a dřeň n ervů
žlutě. R ohovina svítí červeně.
Velice zajím avé jest udání v. M ó l l e n d o r f o v o,
k te rý u v á d í ve své práci, že převrátí-li pořad, to tiž od­
barví-! i napřed u d an o u směsí barev a p ak vloží řezy do
kys. fosformolybdenové, že d o stan e úplně převrácené z b a r­
vení.
U n n a. (M onatshefte f. p ra k t. D erm atologie X X X IV ,
1902). Differenciální b arv en í kollagenu od substance
h ladkých svalů.
Orcein
Vodní m odř
Alkohol 60*0 ccm
Glycerin 10 0 ccm
Voda dest. 2 0 0 ccm.
176
Ř ezy z m ateriálu , k te rý byl fixován ve směsích chro­
m ových solí, b arv í se nejm éně po 6 hodin v u d a n é m roz­
to k u . O d barv u je se nakyseleným alkoholem. Odvodní
se absol. lihem, prosvítí se olejem a m o n tu je do kanadské
pryskyřice.
M il c i n (hlen) b a rv í se nejlépe v řezech thioninem .
J á d r a b u n ěk m odrá, m ucin ěervený.
U n 11 a barví řezy v polychrom ové m odři as 1 m i­
n u tu i déle, o d b arv u je v nakyselené vodě a přenese řezy
n a y2 m in u ty do 1 0 % vodního roztoku d v ojchrom anu
d raseln atéh o , v y p ere ve vodě a přes alkohol, xylol uk lád á
do k an a d y ; m ucin se zbarví ohnivě fialově, vazivo modře.
I l y a 1 i n. Ř ezy b arv í se v ‘2 % v o d n ím roztoku
m ag e n ta (ěervená) — nebo v kyselém fuchsinu as 5 m i­
n u t, vy p ero u se ve vodě a přenesou do koncentrovaného
ro ztok u „ vodní m o d ř-ta n n in “ , po 5 m in u tá ch se operou
ve vodě a přes alkohol a xylol u k lád a jí se do k a n a d y . Va­
zivo zb arví se m odře, hyalin ěerveně.
F i b r i n barv í se různým i b arv iv ý , n a př. hae­
m atoxylinem , eosinem, v. Giesonem a td . Nejlépe však
jest, použijeme-li specielního b a rv iv a dle W e i g e r t a .
B arv ím e as 1 0 m in u t g entianovou violetí s anilinovou
vodou, n ap o to m vyperem e p re p a rá t ve vodě a osušíme
filtračn ím papírem . Po osušení n ak a p em e n a p re p a rá t
L u g o 1 ů v roztok, k te rý nechám e as y2 m in u ty působiti,
při ěemž m odře zb a rv en ý p re p a rá t zhnědne; te n to roztok
n a h n u tím skélka o dstraním e a opět p apírem vysuším e
a o d b arv u je m e směsí anilinového oleje s xylolem 1 : 2
ta k dlouho, až žádné b arev n é obláčky z p re p a rá tu n e­
v y stu p u jí. J e té m ě ř v žd y n u tn o p re p a rá ty , k teré mají
b ý ti W eigertovou m ethodou barveny, p ře d b arv iti buď
košenilou nebo k am encovým nebo lith io v ý m karm ínem .
V to m p říp ad ě jsou j á d ra zb arv en a ěerveně, fib rin (po p ří­
pad ě bak terie) m odře.
F r a e n k e l doporučuje B e s t ů v k arm ín pro b a r ­
vení fibrinu, k te rý se připraví ta k to :
K a rm ín N a cca rate 0*5 gr
A m m on. ch lo rat. 1 - 0 gr
L ith iu m carbon. 0-25 gr
po d ů k lad n ém rozetření d á se směs do 25 ccm vařící deštil,
vody. P o v y c h la d n u tí se přidá: L iquor am m on. caustic.
 177

1 0 ccm a d ru h é h o dne se filtru je . P r e p a r á t y m usí b ý ti

fix o v á n y a tv rz e n y v absol. alkoholu.
P r ů k a z ž e l e z a v ř e z e c h . (S to eltzn er-Z en -
t r a l b l a t t f. allgem . P a th o l. 1 0 1 0 .) M ateriál fixujem e
p řím o v alkoholu. Ř ezy b arv í se po 5 m in u t v 1% ferro-
c y a n k a liu m s p řid á n ím m alého k r y s ta lk u fcrricy a n k aliu m
a 1 k a p k y ky selin y solné. Ř ezy p ro p íra jí se v deštil, v odě
a z a b a rv í se k am e n co v ý m k arm ín e m . P řes alkohol a xylol
uloží se do k a n a d , b alsám u .

Barvení tuku.
Vedle u v ed e n ý ch reagencií a b arv en í n a t u k (viz
kyselinu osmiěelou, tv rze n í te k u tin o u F lem in g o v o u a td .)
ob držím e velice p ěk n ý c h p r e p a r á tů po z b a rv en í S ú d á ­
n e m III.
P r e p a r á t y m ohou b ý t i fix o v á n y pouze ve směsích,
k te ré n e ro zp o u štějí tu k , n a př. v M ůllerově te k u tin ě , v t e ­
k u tin ě F lem in g ov ě, v kys. chrom ové, ve form olu a td . N e j­
lépe, zh o to v ím e-li řezy po z m rz n u tí; řezy z b a rv ím e n e j­
dřív e h ae m a to x y lin e m , d iffe ren c u jem e v e slabě nak y sele-
ném alkoholu, v y m y je m e v e v o d ě a přen esem e n a 5 m in u t
do k o n c e n tro v a n é h o ro z to k u S u d a n u I I I . v 90 %
alkoholu, p o to m p ro m y jem e v o d o u a m o n tu je m e do g ly ­
cerinu. J á d r a b u n ě k jsou z b a rv e n a m odře, t u k i t y n e j­
m enší k a p é n k y jsou ěervené.
O k a j i m a b a rv í t u k v ý ta ž k e m červeně z capsicum
(šp an ělsk ý pepř). Celá v r s t v a z p e rik a m b ia ú p ln ě z ralý ch
p lo d ů cap sicu m se e x tra h u je v lihu 9 5% a p a k se o d p aří
as o 1/ 5 o bjem u. Ř e z y po z m rz n u tí z fo rm o lu n eb o d v o j ­
ch ro m a n u d ras. se b a rv í as 5 m in u t, p a k se v y p e ro u n e j ­
dřív e v 80% lihu, n a to v d estilo v an é v o d ě a p o to m uloží
do gly cerin u .

Krevní sušené preparáty a jích barvení.

Velmi d ů ležito u ú lo h u ve v y š e třo v á n í klinickém a
p ath o lo g ick é m m ají n álezy rů z n ý c h ú t v a r ů k rv in e k r u ­
dých, h lav n ě v š a k ú tv a r ů lym foidních, p ok u d se tý ěc
velikostí a rů z n ý c h g ra n u la cí. P ři g ra n u la cích přihlíží
se ke g ra n u la c ím t. zv. acido- a b aso p h iln ím . H istologické
v y š e tře n í k rv e za če rstv a (t. zv. n a tiv n í p re p a rá ty ) je st
velice n esn adn é, ačkoli v eškeré ú t v a r y a zm ě n y k rv in ek
R e j s e k , Mikroskopická technika. 12
178
ru d ý c h , ja k o ž i rů z n é ú t v a r y ly m fo id n ích elem en tů ,
i p o k u d se tý é e rů z n ý c h g ra n u la cí, jsou velice zřejm é,
p řece je s t m n o h e m snazší a lze se i m n oh em ry ch leji orien-
t o v a t i n a p re p a rá te c h sušených. N a k a p k u krv e, k te r á
se p íc h n u tím do n a p r o s to čisté kůže p rs tu objeví, p ř i ­
ložíme čisté k ry c í skélko a n a k a p k u n a sklíčku položím e
o p a trn ě bez tl a k u sklíčko d ru h é , k teré , jak m ile se k rev
mezi o b ěm a k a p illa rito u ro z p ro střela, stá h n e m e ry c h le
s tra n o u . N a obou sk élk ách z ů s tá v á p řib ližn ě s te jn o m ě rn ě
ro z d ělen a k re v n í te k u tin a , k te ro u n ec h á m e n a v z d u c h u
u sc h n o u ti, což se s tá v á po k r á tk é době. P r e p a r á t y t a k t o
získ an é m ožno 11a d lo u h o u dob u , k d y ž jsm e jich d o b ře
označili, u s c h o v a ti a je p o to m bez dalšího fix o v án í b a rv iti.
Dle n ě k te rý c h ú d a j ů b a r v e n í je s t n u t n o p r e p a r á ty k re v n í
fix o v ati, a to b u ď h o rk e m ( 1 2 0 ° C), n ebo m e th y lo v ý m
a lk o h o lem neb o i eth y lalk o h o lem a b so lu tn ím , ac eto n em ,
alk o h o l-é th e rem a td . F ix a ce dle W e i g e n r e i c h a :
do sklen ěn é n á d o b k y n alije se as 5 cc 1 % kys. osm ičelé
a p ř id á se 1 0 k a p e k kys. octové. Č istá sk élk a k ry c í vloží
se do p a r o sm iových až n a 5 m i n u t; n a t a k t o p řip ra v e n á
sk élk a n a t ř e se o b v y k lý m zp ů so b em krev, načež se d ají
o p ět do p a r o sm iu m -o cto v ý ch . P o 1 m in u tě je s t fixace
p ro v e d e n a . P o to m osuší se sk élk a n a d p lam en e m , a v y ­
ch la d lá vloží se do slabě fialového ro z to k u h y p e rm a n g a n u ,
o perou se ve v o d ě a usuší. V l ite r a tu ř e je n e sě e tn é m n o ž ­
s tv í m e th o d b a rv e n í k re v n íc h p re p a rá tů , a v š a k u d á v á m e
je n o m ty , k te ré se n ejlép e osvědčily. N u tn o v š a k v a r o v a ti,
a b y c h o m nečinili z nálezů, kd e se b u ď ele m e n ty n e z b a rv í
n eb o n a s ta n e jin é z b a rv en í, než m e th o d a t a neb on a u d á v á ,
n ě ja k ý c h zv lá štn íc h konklusí, n e b o ť ani je d n a ze všech
m e th o d n en í n a p r o s to sp o lehlivá a jis tá , a sebe m enší
úchylka, k te ro u n em o žn o v ů b ec p o s tře h n o u ti, je st sch o p n a
p o d a ti n a p r o s to ú c h y ln ý c h o b razů .
B a rv e n í k rev n ích p r e p a r á tů je s t b u ď jed n o d u c h é,
to tiž b a rv ím e pouze je d in o u b a rv o u n eb o po jed n é (m odré)
b a r v ě n á s le d u je zb a rv en í jiné (červené), nebo b arv ím e
směsí b a re v již p ře d em p řip ra v e n o u .
P ro p rv n í o rien taci o m n o žstv í ly m fo id n ích a p o ­
d o b n ý ch ele m e n tů v k rv i slouží nejlép e zb a rv en í h a e ­
m a to x y lin em ; j á d r a b u n ě k a m n o h d y p lasm a u rč itý c h
b u n ě k jsou zře te ln ě z b a rv e n a , k rv e n k y ru d é b ezb arv é.
J e d n o z nejlepších b a rv iv je s t m e t h y l o v á m o d ř 5
a to její 1% v o d n ý ro zto k , n eb o b arv í se k rá tc e L o f 1 e-
 179
r o v o u m o d ří m e th y lo v o u (100 em 1% ro z to k u žíravého
lou h u p řid á n ím 30 ccm k o n ce n tro v an é h o alkohol, ro z to k u
m eth y l, m odři). H a e m a t o x y l i n - e o s i n . B arvím e
E h rlich o v ý m k y selý m hae m ato x y lin e m (as 5— 10 m inut),
k d y ž byly sušené k re v n í p re p a rá ty as po t ř i m in u ty fi­
x o v án y m eth y lo v ý m alkoholem , kde předcházelo z a b a r­
vení eosinem ( % % eosinový ro z to k v 70 % alkoholu).
B a rv e n ý p re p a rá t v y m y jem e, osušíme filtrač n ím papírem
a uložím e do k a n a d s k é p ryskyřice.
B arv en í m e t h y l o v o u m o d ř í a e o s i n e m . B a r ­
vení to to dalo p ů v o d velice rů z n ý m m e th o d á m ; užívá
se eosinu jak o b a r v y kyselé, m eth y lo v é m odři jak o ba-
sické. P re p a rá ty fixují se buď v tep le 120° C nebo v m e­
th y lo v ém alkoholu a b a rv í se asi 5 m in u t v 0-5% eosino-
v ém ro z to k u v 7 0 % lihu, načež se om yjí, osuší n ad p la ­
m enem a b arv í se v od n ím 1% ro zto k em m eth y lo v é modři.
Barví-li se příliš dlouho m eth y lo v o u m odří, t u ztrácí se
z b arv en í eosinové.
B arv e n í dle v. Míillera. N u tn o p řip ra v it! si ro z­
t o k eosinový a to y2% ro z to k alkoholický (70%), dále
v o do v ý 1 4 % ro z to k m ethylové modři n ebo E h r l i c h o v y
m odři. P r e p a r á ty n u tn o fix o v ati v m eth y lo v ém alkoholu
neb o ve smčsi s te jn ý c h dílů ac e to n u a m ethylalkoholu.
Aniž se p r e p a r á t z t e k u t i n y om yje, vloží se do % % ro z­
t o k u eosinu alkoholického a b a rv í se 3 m in u ty a po o m ytí
vloží se do čerstv é p řip ra v en éh o ro zto k u : 20 k ap e k % %
v o d o v éh o ro z to k u m eth y lo v é m odři, 10 k a p e k % % roz­
to k u eosinu v 7 0 % lihu, kde se b a rv í as % m in u ty . Po
o m y tí n u tn o rychle n a d ohněm u sušit i, nesm í se v šak
p re p a rá t ,,p řip á liti“ . P o sp ráv n ém barvení jsou já d ra
b u n ě k m o d rá, eosinofilní g ranulace červené, neutrofilní
tm av o červ en é, basofilní g ra n u la n ezb arv en a.
J e n n e r o v a m eth o d a. P říp ra v a to h o to b a rv iv a
je s t dosti obtížná, p ro to jest n ejlépe použiti již h otového
roztoku. N a v zd u c h u fix o v an é p re p a r á ty barv í se as
2— 3 m in u ty , operou se ve v o d ě a n ec h ají n a v z d u c h u
oschnout i. Vedle k rv e n e k b arv í se velice d is tin k tn ě i g ra ­
nula, h lavně basofilní, k te r á za jin ý ch m e th o d se nebarví.
P o d o b n á je m e th o d a M a y - G r ů n w a l d o v a . Možno
b a rv ití p re p a r á ty n a v zd u c h u fix o v an é 2 m in u ty až 24
hodin. P o o b arv en í se operou v dest. v o d ě a suší n a v z d u ­
chu. E r y th r o c y ty jsou jasn ě červené, j á d r a tm a v o m o d rá ,
acidofilní g ra n u la te m n ě červená, basofilní te m n ě m odrá.
12*
180

G i e m s a, azu ro v é b arv en í. P r e p a r á t y fix u jí se

v eth y lalk o h o lu % až y2 h o d in y neb o v m e th y lo v ém
alkoholu 5 — 1 0 m in u t. Z ák lad n í b arv iv o se rozředí, a to
do 1 cc v o d y 1 k a p k a b a rv iv a ; p r e p a r á ty se ponech ají
v b a r v ě as 34— 34 hod in y ; o h řá tí b a r v y n a 30— 40° C
u ry ch lí b arv en í. P r e p a r á t y o m yjem e dest. vodou, osu­
šíme a uložím e do k a n a d s k é p ryskyřice. B arv e n í to to
p ředčí v ě tš in u rů z n ý c h ú d a jů , ja k o R o m a n o v s k é h o
b arv en í, k te ré je s t velice obtížné, p o n ěv ad ž n u tn o b a r ­
v ití d v ě m a ro z to k y v n a p r o s to u rč ité m p om ěru; jin a k p o ­
v s tá v a jí sraženiny,
Ciechanovski. Ba r ve ní kapi l ár žluěo-
vodň We i g e r t o v o u me t l i o d o u na myelin.
Malé k o u sk y j a t e r fix u jí se ve 2 — 4 % form olu, as po
d v a dn y , načež se o d v odní alkoholem a zalijí do celloi­
dinu. Ř e z y velice te n k é (5— 10 /i) vloží se do m ořidla,
a to : 0-5% kys. ch ro m o v é as n a 2 ho d in y . P o v y m y t í
vloží se řezy do o c ta n u m ě ď n a té h o (n asy cen ý roztok,
k te rý m ožno až n a y2 rozřed iti) n a 5— 12 m in u t. P r o m y té
řezy vloží se do W e ig e rto v a h a e m ato x y lin u , kde po o b a r­
vení (po v y tv o ře n í lak u ch ro m o m ěď n atéh o ) o d b a rv u je
se W e ig erto v o u te k u tin o u (borax — červ ená k re v n í sůl).
P r e p a r á t y do Šeda z b a rv en é je s t n u tn o z t e k u t i n y v y-
jm o u ti, d ů k la d n ě v y m ý tí a m o n to v a ti přes xylol do bal-
sám u. (M eth o d a d o sti n ejistá, po d o b rém o b arv en í d á v á
v š a k velice názo rn é obrazy.)

Barvení řezů orgánů lymfoidních a krvetvorných.

U zliny lym fatick é, slezina a d řeň k o stn í fixují se
v rů z n ý ch fix ačních pro střed cích (Múller-formol, Múller-
osm ium , Z en k ero v a te k u tin a , p ik ro v á k yselina atd .), z a ­
lijí do p araffin u a hotoví se velice jem n é (5 fi) řezy. Vedle
o b y če jn ý ch b a r v iv m ožno p o užiti n a b a rv e n í g r a n u 1
v b u ň k á c h rů z n ý c h m eth o d . E h r l i c h ů v triacid:
po fixaci v s u b lim á tu b a rv í se po 5 m in u t, po ry c h lé m
op rán í řezů differencuje se v slabém ro z to k u k yseliny
octové (1 : 3000), načež se p r e p a r á t odvodní, v y ja s n í v x y ­
lolu a u z a v ře do b alsám u .
S t e r n b e r g b a rv í jem n é p araffin o v é řezy po fixaci
v alk o h o lu v ro z to k u G i e m s a (0*4— 0-5 cc zá k lad n íh o
b a r v iv a n a 2 0 cc vo d y ) po 24 hodin. P r e p a r á t o pláchne
se ve v odě a differencuje v 3 4 % kys. octové, kdež od-
 181

cházejí m o d rav é vločky a řez červená. Ř ez osuší se fil­

trač n ím papírem , nech á se jen po k rá tk o u dobu v alk o ­
holu, kde po n ěk ud zm o d rá a uloží se přes xylol do balsám u.
S c h r i d e b arv í po fixaci Muller-formolu v ro zto k u
G iem sa ( 2 k a p k y n a 1 cc vody) po 2 0 m in u t. O pláchne
řez ve vodč, osuší filtra č n ím p ap írem a vloží jej do ab so ­
lu tn íh o čistého a c eto n u n a 1 m in u tu ; v ac eto n u nesm í se
b a rv a ex tra h o v a ti. Z ac eto n u přenese řezy do xylolu a do
b alsám u .
Granula v buňkách.
Oxyfilní g r a n u l a b arv í: L o c 1 e (Centrbl.
f. P a th . 1911) t a k to :
a .-n a p h to li 1 g
Glycerini 2 ccm
K al. h y d ro o x y d a t. 25% 1 ccm
se ro zp ustí a p řid á 1 0 ccm vod y . N a řezech z čerstvého
m ateriá lu po z m rz n u tí barví se g ra n u ala leu ko cy tů černě.
Možno k ro zto k u p řid a ti eosin neb m ethyl, m odř. B arví-
me-li 24 hodin, b arv í se i o s ta tn í gran u la. P ro p re p a rá ty
ze sleziny jest lépe p řid a ti gen tian o v o u violeť.
M a r t i n o t t i . R czy z p araffin u , nalepené n a podlož­
ním skélku a zbavené p araffin u , poleji se jen tolik, a b y
se přik ry ly : M a y-G r u n w a 1 d o v ý m ro zto k em b arv í
se asi 1 m in u tu . Aniž se b arv iv o o d straní, nalije se n a
p re p a rá t deštil, vo d a, ale t a k op atrn ě, a b y n ep řetek la
přes skélko. B arv ím e dále as po 2 m in u ty . P a k o d s tra ­
ním e barvivo, aniž p re p a rá t opláchnem e a n ak a p em e
n a řezy ro zto k „ G i e m s a " ( 1 k a p k u b a rv iv a n a 1 ccm
vody). Ř ezy om yjem e, osušíme filtrač n ím papírem ,
rychle je pronesem e absol. alkoholem a přes xylol m o n tu ­
jem e do k a n a d s k é p ryskyřice. T o h o to b a rv e n í m ožno
p o užiti po rů z n ý ch fixacích, h lavně v šak po směsích se
su b lim átem .
N a p re p a rá te jsou z b a rv e n a já d ra m odře, eosinofilní
b u ň k y šarlachově červeně, n eu tro filn í a žírné b u ň k y
fialově.
Panchrom pikrinová methoda pro
o rg án y haem opoctické dle P a p p e n h e i m a.
O rgány fixují se v te k u tin ě O r t h o v č neb Zenker-
H c 1 1 y h o, neb o ve směsi n ěk te ré z nich s kyselinou
osmičelou. P a ra ffin o v é řezy b a rv í se n ejdřív e asi po 5 mi-
182
n u t ve zřed ěn ém ro z to k u M a y - G r ů n w a l d o v ě
1 : 3 a přenesou se bez o m y tí do zředěné směsi pan -
c h ro m a tic k é :
M eth y lov á m o d ř 1 g
T o llu id in o v á m o d ř 0-5 g
A zur I. 1 g
M ethylová v io leť 0-5 g
E o sin 0*75 g
M ethylalkohol 250 ccm
Glycerin 300 ,,
A ceton 50 ,,
Z to h o to ro z to k u p řip ra v ím e b a rv iv o ta k , že k 2 0 ccm
v o d y p řid ám e 1 0 k a p e k ro z to k u ; b arv ím e 2 0 m in u t,
řezy d ů k la d n ě operem e a vložím e do v o d n éh o ro z to k u
kyseliny p ikrové 1 % nebo do ro z to k u p ik ra n u am m o n a-
té h o 0 -1 % n a t a k dlouho, až ú p ln ě zěernají. P a k se o p ět
d o bře operou. Z v láštn í pozor m usím e d á ti při o d b a rv o ­
v á n í ve směsi alkohol abs. 1 , aceto n 1 , xylol 12— 16 dílů.
R ezy osušíme filtr, papírem , naěež je d ám e do směsi
alkohol-aceton-xylol, p a k je v y jm em e, o p ět osušíme a
d ám e je znovu do směsi, konečně do ěistého xylolu a do
k a n a d s k é h o b alsám u .
F i s c h e r b arv í řezy dv o jitě , a to n ejd řív e k a m e n ­
covým k arm ín em , k te rý se differencuje v nak y selen ém
alkoholu (4 cc kys. solné n a 100 cc 7 0 % alkoholu), opere
ve vo d ě a b arv í dále po 1— 24 ho din v ro z to k u : 30 cc
vody, 7 k a p e k kysel, octové 1 : 1 0 0 0 , 60 k a p e k ro z to k u
M a y - G r ů n w a l d o v a . D ifferencuje v kys. octové
(na 150 cc v o d y 1-—2 k a p k y kys. octové), až v y s to u p í
jasn ě g ra n u la v b u ň k á c h ; po ry chlém o d b arv en í v abs.
lihu u k lá d á řezy do xylolu a b alsám u .
Z i e 1 e r b a rv í řezy po fixaci v O rth o v ě neb o Zenke-
ro v ě t e k u tin ě 5 m in u t v 0*25% M ay -G rů n w a ld o v ě ro z ­
to k u , po o p lác h n u tí v dest. v o d ě p řevede je přes a c eto n do
k a n a d s k é pry sk y řice.
B u t t e r f i e l d b a rv í řezy z m a te riá lu fix o v anéh o
v 1 0 % form olu v říd kém ro z to k u M ay -G rů n w a ld o v ě po
5— 10 m in u t a o d b a rv í v a b s o lu tn ím lihu.
A s s m a n n fixuje m a te riá l v Zenkerově te k u tin ě ;
řezy b a rv í po n ěkolik h o d in v ro z to k u M ay-G rů n w ald o v ě,
d ifferencuje 15 m in u t v 20 ccm v o d y s p řid á n ím 5 k ap e k
0 - 1 % k yseliny octové. O dv o d n í v ab so lu tn ím lihu.
 183
P a p p e n h e i m fixuje v Z enkerově te k u tin ě s p ři­
dán ím 1 0 % form olu; b arv í 30 m in u t v ro z to k u May-
G růnw aldově při 37° C. O d b a rv u je v slabé kys. octové,
po to m aceton, alkohol.
H e 11 y fixuje m ateriá l v Zenkerově te k u tin ě po
24 hodin s p řid án ím 5 % formolu. V y pírá po 2— 24 hodin
v tek o ucí a opláchne v deštil, vodě. Ř ezy b arv í v ro zto k u
M ay-G ríinw aldově na polovic v odou zředěném po 2— 24
hodin, naěež diffcrencuje ve 1 0 0 % lihu.
E l l e r m a n n fixuje m a te riá l (tenké, as 2 mm
tlu s té p látk y ) v te k u tin ě IIclly-M axim ově (viz t u t o str. 61).
Rezy as 5/t silné p ře d b a rv í formol-eosinem ( 1 % eosin ve
vodě 5 ccm, form olu 0*2 5 ccm) 15 m in u t, naěež b a rv í řezy
v roztoku M ay -G růnw aldově n a polovinu vodou zředěném
po 30 m in u t; přenese do destillované v o d y n a 5— 10
m in u t, naěež diffcrencuje v 1 0 0 % alkoholu po 2 — 4 m i­
n u t y a přes xylol u k lá d á do k a n a d sk éh o b alsám u.
Slabší alkohol než 1 0 0 % n e d á v á d o b rý ch v ýsledků.
N a dobře z b a rv en ý c h řezech jsou jád ra in ten siv n ě z b a r­
vena, re tic u lu m a vazivo slabě m odré, neutrofilní gran u la
jsou špinavě ěervená, eosinofilní sytě červená; basofilní
g ra n u la tem n ěm o d rá . E ry th ro c y ty a cry th ro b la s ty m ají
p ro to p lasm a hnědě ěervené.
Ox y d a sy a p e r o x y d a s y .
L o c 1 e. (M. med. W och. 1 0 1 0 F olia h aem atolog.
1912.) O xydásy-
I.N a p h t h o l - N a p h th o l 1 g
L ouh d r a s .2 5 % 1 ccm
aq. dest. ad. 200

B arv iti ře zy zmrzlé, fixované ve formolu.

II . N a p h th o l- N a p h th o l 0*5 g
L o u h d r a s e l n a t ý 25% 1 0
Glycerin 20
V ody 100
B arv í se řezy, po fix ování ve formolu, zm rzlé; barví
se jen g ran ula.
N a p h th o l-G en tian o v á violeť. Použije se b arv iv a jak o
II. n a p h th o lu , k to m u se p řid á 10 cc vodného roztoku
G entiánové violeti. F iltro v a ti dlužno přím o n a hodinové
sklíčko, k am se řezy uloží. Rezy fixované ve form olu po
184
zm rzn u tí n u tn o b arv ití po 24 hodin. D o b arv en í se p rovádí
v o d n ý m roztokem eosinu.
Peroxydásy-Unna.
Ř ezy n u tn o zhotoviti z čerstvého nefixovaného m a ­
teriálu.
M ethyolová m o d ř 0-2
R o n g alit 0-4
25% kys. solná 4 kapky
Vody dest. 10 cc.
Směs t a t o se za te p la rozpustí, do sfiltrované b arv y
u k lád a jí se řezy z dest. v o d y skleněnou jehlou, kde se
ponechají as 2 až 5 m in u t. N a to v y jm o u se skleněnou jehlou,
opláchnou v dest. vodě a u k lá d a jí se n a podložní sklíčko
do arabské klovatiny. T rvalé p re p a rá ty m ožno zh otoviti
tím způsobem, že obarvené a o p lách n u té řezy vloží se
do 1 0 % m olybdeftanu a m m o n a t. a přes alkohol xylol
uloží se do pryskyřice.

Některé důležitější reakce botanické.

B u n i ě i n a.
B un iěin a zm odrá roztokem jo d u v chloridu zineě-
n até m . V kyselině solné ro zpustí se čistý zinek v n a d b y tk u ,
te n to ro zto k o d p ařím e n a vodní lázni n a h u sto u t e k u ­
tin u . K 20— 30 g p řid á se 5— 6 g jo d id u d raseln atého
a 1 g jodu. N a reakci použije se jed n é k ap k y .
D ř e v o v í n a.
D řevovina pozná se po reakci roztokem síranu a n i­
línu, jím ž zežloutne.
R o zto k phloroglucínu v kyselině solné za b arv u je
zdřev n atčlé části ěerveně (7 em kyseliny solné, 8 em a l­
koholu, 0 1 g phloroglucínu).
D řev o v in u možno p ro k ázati n a řezech též zbarvením .
Dle Z im m erm an a b arv í se te n k é řezy as % hodiny
v o d n ý m roztokem fuchsinu, přenesou se na k rá tk o do
kys. pikrové (zásobní n asycený ro zto k kys. pikrové v a l­
koholu 1 díl n a 2 díly vody). R ezy ztemní, n a to se v alk o ­
holu o db arv u jí a přenesou se přes xylol do k an a d sk éh o
balsám u. P od o b n éh o zbarv en í m ožno dosíci i jin ý m i
b a rv iv ý (safranin, kys. fuchsin g e n tia n a viol, dle Gram -
m a atd .).
 185
Korek.
J e s t celá ř a d a ch em ických reakcí n a p rů k a z zkor-
k o v atě lý c h stěn b u n ěč n ý ch . J o d s kys. sírovou, nebo
ro z to k jod u v chloridu zin e ěn atém zb a rv í k orek žlu tě až
h nědě. N echá-li se n a řezy p ů sob iti E a u de J a v e lle po
1 — 2 hodiny, zb arv í se p o u žitím chloridu zin eěn atéh o
zd řev n atě lé stěn y b u n ěk fialově, zk o rk o v atělě p a k žlutě.
Máme-li k o rek z jistiti barven ím , t u n u tn o použiti
tý c h ž b arv iv , ja k o pro tu k y : Š arlac h o v á ěerveií, S u d an ,
A lk an in a j. S u d an n u tn o ro z p u s titi ve s te jn ý c h dílech
alkoholu-glycerinu. Ř ezy polité b arv o u zahřejí se do v a ru
(alkoholu). K o re k z b a rv í se ěerveně.
D v o jité zb a rv en í n a d ře v o v in u a k o rek m ožno různ ě
provésti, n a př. b a r v iti fuchsinem , n a to kys. p ik ro vo u
a d o b a rv iti k am e n co v ý m h ae m ato x y lin e m . D ře v o v in a jest
ěerveně, korek m odře zb a rv e n ; podo b n ě b a rv í safranin-
an ilín o v á m o d ř a jin é ko m b in ace.
B í lk o v i n y .
B ílkoviny se p ro k a zu jí v řezech b arv en ím d e h to v ý ­
mi b a rv iv ý ja k o : fuchsin, m e th y lo v á m o d ř a j.
Tříslovina.
T říslovina se pozná ro ztok em zelené skalice (v y tv o ří
se černozelené neb ce rn o m o d ré sraženiny t a n á t u želez-
n a té h o ).
Pryskyřice.
N a p ro sto jisté m e th o d y n a m ikroskopické p ro k ázán í
p ry sk y řice n em ám e. P ůsobí-li v o d n ý ro z to k o c ta n u měď-
n a té h o po delší dobu, n ejm én ě 1 tý d n e (lépe jest n ec h ati
p ů so b iti ještě déle n a p ryskyřici), za b a rv í se t a t o s m a ­
ra g d o v ě zeleně. B a rv u t u t o i po v y m y tí v tek o ucí vodě
podrží. R ezy m ožno v slabém alkoholu k o n serv o v ati a
p o to m uložiti do glycerin -g elatin y .
T é to m e th o d y se d á použiti při v y š e třo v á n í m yko-
logickém.
Reakce n a š k r o b a barvení škrobu.
N e jd ů le žitější reagens n a škrob je s t jod. M ayer p o ­
užív á k d ů k a z u šk ro b u ro z to k u jo d -jo d k alia: 0-5 g jo d ­
kal ia ro z etře v m além m n o žstv í d o stihované v o d y s 2 g
jo d u a po ro z p u ště n í doplní se dest. v o d o u n a 1 0 0 ccm.
P r e p e r á ty po jo d o v é re ak ci nejso u stálé.
P rů k a z šk ro b u v ch lo ro p lastech a jin d e m ožno dle
M ay era p ro v é sti chloral-jodem ; 5 g c h lo ra lh y d rá tu ve
186

2 g v o d y n a s y tí se jo dk aliem . P ři p ro v á d ěn í reakce p řid á

se k ro z to k u několik k ry s ta lů čistého jo du . C h lo ralh y d ra t
pro svítí d o sta te č n ě p re p a rá t, zrn ečk a šk ro b u zb arv í se
m odře.
Barvení škrobu.
S uchá zrn k a š k ro b o v á m ožno z b a rv iti tím způsobem ,
že sm íchám e šk ro b s b arvou, n ec h ám e o p ět usch n o u ti,
n a to přclcjem e pikrovou k yselinou neb velice slab ý m
ro z to k e m k a lc iu m -n itrá tu .
F ix o v á n í p re p a rá tů , ve k te rý c h h o d lám e p ro k á zati
škrob, děje se nejlépe v roztocích a sm ěsích ch ro m o v ý ch
solí. Skoro v ešk erá b ásick á d e h to v á b a rv iv a b arv í rychle
škro b o vá zrnečka. Z vláště silně b a rv í g e n tia n o v á a m e ­
th y lo v á violeť.
N ě m e c . (Ber. d. b o ta n . Gessel. 1900). F ix o v á n í
p r e p a r á tů děje se kys. chro m o v o u neb F lem ingovou t e ­
k u tin o u , neb dle u d á n í N ěm ce: N a sy c en ý v o d n ý ro zto k
kys. chro m o v é 1 0 0 dílů, v o d y 2 0 0 dílů, kys. octové led.
y2 dílin kys. sírové y2 dílu (pro jem n é organism y je n 1/ 10
dílu). Ř ezy přenesou se z v o d y n a 1 0 — 0 0 m in u t do 2 %
v o d n éh o ro z to k u ta n in u , operou se ve vo d ě as po 1 m i­
n u tu , p a k se přenesou n a 5— 15 m in u t do m o řid la % %
d áv iv é h o k a m é n k u . K o n e čn ě se as po 3 m in u tá c h v y m ý ­
v ají v n ěk o lik rá te v y m ěn ě n é v o d ě a vloží se do b a rv y ,
nejlépe g e n tian o v é violeti, n a 30 min., naěež se v y p ero u
a odbarvil jí v alkoholu t a k dlouho, d o k u d vych ázejí b a ­
revné vločky, naěež se p řenesou přes xylol do k a n a d s k é
pryskyřice. Š k ro b zb a rv en tm a v ě fialově; m ožno před-
b arv iti p a ra k a rm ín e m neb železitým h aem ato x y lin em .
 X I. Injekční methoda mikroskopická.

P ři v y še třo v á n í p rů b ě h ů a v z ta h ů cev v rů z n ý ch
orgánech jest n u tn o cévy až do nejjem nějších kapillár
náplni ti n ějak o u b arev n ou massou, k te rá by to to stu d iu m
um ožnila. N ap lň o v án í i těch nejjem nějších cev to u to
m eth o d o u n az ý v ám e i n j e k c í m i k r o s k o p i c k o u
n a rozdíl od injekce m akroskopické, kde jde pouze o n a ­
plnění jen h rubších v ě tv í cévních, k teré m ožno m ak ro ­
skopicky p re p aro v a ti. M ikroskopická injekce provádí se
v ětšinou b arevn o u massou, k te rá jest p r ů h 1 e d n á.
Nej obvyklejší jest b arv a m o d rá pro venosní a b a rv a
ěervená (karm ín) pro arterieln í systém . V n ě k te rý ch
případech v šak použijem e barev t. zv. opakních, 11 e-
pr úhledných. T a k to injikované ccvy stu d u jem e
při dopadajícím světle. T ěch to b arev n ý ch mass užijem e
jen ve zvláštních případech, h lavně v korrosivních in­
jekcích.
Příprava barev pro mikroskopickou injekci.
B a r v a ě e r v e n á — k a r m í n . K m ik ro sk o ­
pickým injekcím používám e barev, k teré zů stáv ají p rů ­
hledným i; jsou to po v ětšině b a rv y p řim íchané k te k u té
gelatině. P říp ra v a ěervené k arm ínové m assy injekční jest
velice obtížná. D lužno uvésti, že massa injekční musí b ý ti
ta k p řip raven a, a b y b a rv a n ebyla z cev ex trah o v án a,
jin a k zbarví n ám celé okolí, a injekce jest nezřetelná.
V to m příp ad ě říkám e, že b a rv a diffunduje. V d ru h é řadě
nesm í b ý ti barvivo, k teré přid ám e do gelatiny, sraženo.
P a k jest injekce n ap ro sto nevzhledná, výplně cev jsou
n ep rů h ledn é a zrnité.
J iž z toho, že naleznem e v různ ý ch knihách velkou
řa d u rů z n ý ch p ředpisů k h o tovení ěervené b a rv y injekční,
m ožno soudit i n a obtížnou p říp ra v u její. P říp ra v a jest
ta to :
U rčité m nožství čistého suchého karm ínu, t. zv.
n ac caratu , rozetřem e n a misce n a prášek, pipetou na-
188

k ap á m e do něho ěistého am m o n ia k u a m íchám e skleněnou

ty čin k o u . A m m o n iak u dám e tolik, kolik jest n u tn o , a b y
se všechen k arm ín rozpustil. Iv té t o h u sté b a rv ě p řid ám e
to lik destilované vody, kolik n u tn o , a b y b a r v a zů stala
hodně sytá. B a rv a to h o to k a rm ín u am m o n iak á ln íh o jest
sy tě fialová.
N a velkou porcu lán o v o u m isku p řip ra v ím e si čistou
gelatinu, n a k tero u nalejem e d estilovanou vodu, ve k teré
nech ám e g ela tin u as y2 až 1 ho d in u ležeti, a b y se náležitě
pro m y la. Za t u dobu g ela tin a n a b o b tn á , po slití p ře b y ­
tečné vody g elatin u ohřívám e t a k dlouho, až se ú-
plně rozpustí. Do teplé t e k u t é g ela tin y vlejem e za
n eu stálého m íchání skleněnou ty č in k o u p řip ra v e n ý roz­
to k k a rm ín u . K a rm ín e m zb arví se g ela tin a do tm av o -
ěerveně-fialova. T ro ch u k arm ín u usch ov ám e do skleněné
e p ro u v e tty za příčinou další k o n tro ly . Je-li g ela tin a
d obře s barv o u prom ísena, tu p řisto u p ím e k neutralisaci
b arv y ; v to m spočívá hlavní v tip sp ráv n é p říp rav y .
K d y b y c h o m t o u to gelatinou, ze k te ré je st dosud cítiti
am m o n iak , m ateriá l injikovali, t u k arm ín d iffun d u je
ú p lně z cev a celé okolí se zbarví.
P řip rav ím e si 3— 5 % k yselinu octovou, k te ro u
n u tn o am m o n iak n eu tra liso v á ti; n eu tralisaci p ro vádím e
velice po m alu a o p atrn ě . G elatinu u sch o v áv ám e u stav ičn ě
ve sta v u te k u té m , a do ní p ip e to u n a k a p á v á m e za n e ­
u stálého m íchání p řip ra v en o u kyselinu octovou. Jak m ile
u k áp n e m e kyselinu do barvy, t u vidím e, že n a m ístě
k a p k y změní se ih ned t m a v á fialo v á b a r v a do b a rv y cili­
lově světle červené. V kapujem e, ja k již uvedeno, p o ­
m alu kyselinu do b arv y , při čemž po k ra tš í neb delší
době pozorujem e, ja k m ění se b a r v a k a rm ín u a ja k s tá v á
se světle červenou. S p o č á tk u m ožno sice pon ěk u d ry c h ­
leji v k a p o v a ti, av ša k později již jen velice op atrně. Čas
od času sro v n áv ám e rů z n o st a p ře m ě n u barvy po kyselině
s onou zák lad n í b arv ou , k tero u jsm e si ponechali v eprou-
v e ttě . N esm ím e zapo m eno u ti, a s tím dlužno rovněž
při n eu tralisaci poěítati, že n e u s tá lý m ohříváním un ik á
též část am m o n iak u . K d y ž pozorujem e, že se b a r v a zm ě­
nila n a jasně červenou s n ád echem do fialova, p ře sta n em e
v k a p o v a ti. B a rv a g ela tin y nesm í se zm ěn iti n a b a r v u
světle červenou, cihlovou, to tiž n a tak o v o u , ja k o u p ozoru­
jem e po každ ém v k á p n u tí k y seliny do gelatiny.
 189

Z inení-li se b a r v a až do světločervena, p a k jest sražen

k arm ín, k te r ý se n á m v m ikroskopu jeví jak o jem n á
nebo h rubší zrnečka. B a rv y ta k o v é nem ožno k injekci
u p o třeb iti. V to m p říp ad ě n u tn o k a rm ín opět am m onia-
kem ro z p u stiti a pochod neu tralisace znovu zapoěíti. J e
záhodno, a b y se sy to st b arv y , po p říp adě p rv n í p o ěá tk y
srážení k o n tro lo v aly m ikroskopem . Za tím účelem p ře ­
jedem e nam očenou skleněnou ty č in k o u v b arv ě po p o d ­
ložním skélku a prohlížím e n á tě r při slabém zvětšení.
B a rv a m usí b ý ti červená, stejn o m ěrn ě p rů sv itn á, a i t a
n ejm enší částečk a musí b ý ti dosti tm a v á .
P říp ra v a té t o k arm ín o v é m assy je dosti obtížná.
J e s t m ožno obdržeti již h oto v o u b a rv u v obchodě
s m ikroskopickým i potřebam i.
N ásledkem té t o velice obtížné práce, p řip ra v iti v h o d ­
ně červenou m assu k injekci, h led án a b y la odpomoc. Bylo
u d á n o velice m noho předpisů, z nichž nejlépe se osvěd­
čuje p říp ra v a gelatinové m assy dle u d á n í B. K ra u se
(Zeitschr. f. wiss. Mikroskop. X X V I. 1909.).
G elatinové p lo tn y močí se ve vodě t a k dlouho, až
d ů k la d n ě zb o b tn ají, načež n u tn o v o d u řá d n ě od k ap a ti.
K ulehčení práce používá se plechové n ád o b y rozm ěrů
2 8 X 1 5 X 1 0 em, do k te ré se v su n u je jin á n á d o b k a sítěná
s držadlem . Do n ád o b y t é to m ožno vložiti asi 100 g suché
gelatin y.
Asi 50 p lo tén ek suché g ela tin y vloží se do síta, k teré
se ponoří s g elatinou do n ád o b y , n aplněné dest. vodou.
Asi po dvou hodinách, k d y g elatin a ú p lně zb o b tn ala, v y jm e
se síto a v o d a se nechá as y2 h o diny o d k ap o v ati.
K barv ení g elatin y slouží te n to roztok: 1 0 0 g b o rax u
ro z p u stí se v horké vodě dest. a do něho p řid ám e za v a ru
15 g jem ného karm ín u . S v ařen á b a rv a nechá se přes noc
u s tá ti, p a k se bez filtro v án í sleje. B a rv a vleje se do n á ­
d o b y a do ní vloží se síto s g elatin o u a ponechá se t u 48
až 72 hodiny. G elatinu vyjm em e, b a r v u nechám e od­
k ap a li, naěež zb a rv en o u g ela tin u v y m ý v á m e v tekoucí
vodě t a k dlouho, až p ře sta n e zb a rv en á v o d a o d ték ati.
P řip rav ím e slabou kyselinu solnou ( 2 %) v obyčejné vodě.
Do velké, ne příliš vysoké k am en ito h liněn é n á d o b y n a ­
lijeme kyselinu a uložíme do ní n a nejvýše 5— 6 p lotének
g elatiny, k te ro u za stálého obracení prom ý v ám e. B a rv a
p ů v o d n ě k arm o a sin o v á přechází do třešň o v ě červené.
G elatinu p ro m ý v ám e t a k dlouho, až se kyselá v o d a již
190
nezb arv u je. J a k m ile se b a rv a změnila, n u tn o p lo tén k y
v y jm o u ti (jin ak b y se b a rv a stala příliš světlou) a vložiti
je do vody, ve k teré se y2 až 1 h o dinu d ů k lad n ě p ro m ý v ají
za úěelem o d stran ěn í veškeré kyseliny. P o to m p lo tén k y
v y jm em e a n echám e po 3— 4 hodiny s táti, a b y vešk erá
v o d a odkapala. P lo té n k y m ožno v ch lad u n e c h a t v y ­
schnout!, av šak je lépe, dokud jsou n ab o b tn a lé , ve vodní
lázni je rozpustit!. l)o teplé b a rv y p řid ám e kousek k afru
k zam ezení v z rů s tu plísní.
T a k to p řip ra v e n á b a rv a jest velice dobrá, jest t r a n s ­
p aren tn í, ko n sisten tn í a hlavně n ed ifu n d u je při injekci.

Vodný roztok berlínské modři bez gelatiny.

Nej jednodušší n a s třik n u tí cevstva obdržím e tím z p ů ­
sobem, že injekci p ro v ád ím e k o n ce n tro v an o u suspensí
berlínské m odři ve v o d ě s p řid án ím něco málo glycerinu.
B erlínská m o d ř sráží se v cévách, přilne ú plně ke stěnám ,
tak ž e po u tv rze n í m ožno docílit! dosti p ěk n ý ch p re p a rá tů ,
kde jsou cévy, h lav n ě kapilláry, dobře v yznačeny. J e d n u
v a d u ovšem ta k o v é p re p a rá ty vy kazují, to tiž tu , že větší
cévy nejsou n apln ěn y , jen něco b a rv y z ů s tá v á n a stěně
vězeti. Vodné m o d ři berlínské používá se k injekcím
v ta k o v é m případě, kde jde o velice je m n á sítiva kapil-
lární, do k terý c h b y se g elatino v á m assa jen ztěží dala
vp rav it!. Tím způsobem n astřik u jem e n a př. kapilláry
žlučové v já trá c h , v ý v o d y slinných žláz, m ik teru , k a n á lk y
ledvinné, v a r la t a podobné ú tv a ry . N a střik o v á n í tě c h to
k ap illár a k an á lk ů pro vád í se pod k o n s ta n tn ím tlak em
(viz níže).

Příprava berlínské modři rozpustné.

B erlínskou m o d ř velice dobře p řip ra v en o u obdržím e
již h otovou v o d b o rn ý ch závodech; přesto však u d á v á m e
p říp ra v u té to m o d ři n a to m to m ístě:
F e rro cy an k a liu m 110 g
F erri sulfur. cryst. 70 g.
N ejdříve rozp u stím e ferrocyankalium ve vodě, oh ře­
jem e až n a bod v a r u a p řid áv á m e pozvolna, za neu stáléh o
m íchání, síran železitý. M odrou směs n u tn o po delší dobu
as dvou hodin v a řiti. P o v y c h la d n u tí směs filtru jem e a
filtrá t n u tn o d estilovanou v odou t a k dlouho p ro m ý v ati,
 191
až p ro ték á čistá m o d rá b arv a. S p o čá tk u od téká v oda
žlutá, su lfátem železa zbarvená.
J in ý předpis pro p říp ra v u berlínské m odři ve vodě
ro zpustné je te n to :
217 g žluté krev n í soli ro zp ustím e ve dvoj- až t r o j ­
násobném m nožství horké vody, a kd y ž se všechna sůl
rozpustila, přilejem e ještč jed n ou to též m nožství vody,
ta k ž e celkem činí směs as 1 litr. Dále p řip ravím e si roz­
to k 1 0 0 g chloridu železitého v tak o v é m m nožství vody,
ab y činil opět as 1 litr. N a to ke každ ém u z tě c h to rozto k ů
přidám e po 2 litrech roztoku G lau b ero v y soli, dů k lad n ě
promísíme, a chovám e k aždý roztok zvláště. P otom sm í­
síme libovolný díl roztoku I. (krevní sůl se solí Glaubero-
vou) se s te jn ý m m nožstvím ro z to k u II. (chlor, železitého
s Glauberovou solí). Tím p o v stala m o d rá sraženina, již
p ak n a filtru t a k dlouho vy p írám e, až odtékající v o d a
začíná sc silně n a m odro b ar vit i. P o té ustan em e ve v y ­
pírání a usuším e m o d ro u sraženinu v m írné teplotě.
T ak to p řip rav en á, ve vodě ro z p u stn á berlínská m odř,
když byla dokonale uschla, jeví n a lom u k rá sn ý bronzový
lesk.
Barva pro modrou injekci gelatinovou.
Iv ho to v en í m odré b arv y injekční používám e suché
berlínské m odři v prášku, k te rý musí se lehce ve vodě
rozpouštěti. (Není to roztok, n ý b rž velice jem n á suspense.)
R o zp u stím e vc vodě u rčité m n ožství suché berlínské
m odři a to tolik, a b y b a rv a byla tm a v ě m odrá. N a
porculánové misce připravím e si g elatin u stejn ý m způso­
bem, jak o při b a rv ě červené. M odrý roztok ohřejem e a
teplou b a rv u nechám e po m alý ch k ap k á ch za neustálého
m íchání skleněnou ty čin k o u do g ela tin y v k ap o v a ti. Při-
k a p á v á n í musí sc díti velice pom alu, jin a k srazí se m odř
vc velké neb menší chuchvalce, k teré se již nerozpustí.
P řik a p á v á n í děje se t a k dlouho, až při k ontrole m ik ro­
skopem vidíme, že i velice te n k á v lá k n a jsou sytě m odře
zbarven a.
J in o u p říp ra v u m odré injekční m assy hotovím e tím
způsobem, že použijem e teplého, velice řídkého roztoku
berlínské m odři a řídkého rozto k u gelatiny, k teré n a ­
v zájem prom ísím e skleněnou ty čin k o u . P a k přidám e
tro ch u b a rv y tm av ší, n a to opět tro c h u gelatiny, a jed n a k
192
pozvolným p řid áv á n ím k o ncentrovanější b arv y , jed n a k
koncentrovanější g elatin y hledím e docílit i g elatiny sytě
zbarvené, k tero u v y p a řo v á n ím vody n echám e zhoust-
nouti. G elatinovou massu, chováme-li ji ve s ta v u vlhkem ,
n u tn o ch rán iti před plísněmi p řid án ím ch lo ra lh y d rátu
nebo podobných an tisep tick ý c h p ro střed k ů . Massu gela­
tin o v o u stu d en o u možno též ve sta v u vlh k ém n a p lá tk y
rozřezat i a t y t o nech ati úplně v y sch n o u ti. Před u p o tře ­
bením n u tn o suchou m assu ro zp u stiti v teplé vodě.
Vedle b a r v y červené a m odré používá se s úspěchem
ještě g elatin y se stříbrem , k te rá se kys. pyrogallovou
zredukuje. K ap illárn í cévy jsou pod m ikroskopem žlutě
vyplněny, v ětší cévy m ají b a rv u hnědou.

Stříbrná gelatina Hoyera.

Do 1 0 0 g ko n cen tro v an éh o ro zto k u g elatin y d ám e
1 0 0 cc 4 % ro z to k u d u sičn an u stříb rn até h o . Po d ů k la d ­
ném prom íšení za te p la p řid ám e jen velice málo kys.
pyrogallové, k te rá stříb ro ihned zredukuje. N a to p řid ám e
ještě asi Vio objem u gelatin y glycerinu a c h lo ra lh y d rátu
(aby odpovídal as 2 % celé massy).
Injekce stříbrem v ge1a t in ě k zbar­
vení e n d o t h e l o v ý c h b u n ě k (jejich hranic)
v cévách.
K e 1 0 0 g ro zeh řáté g ela tin y přidá se 25 cc arg. n itr.
P o injekci uloží se m ate riá l do alkoholu. N a světle r e d u ­
kuje stříbro, k te rý m jsou hranice endothelií tm a v o h n ěd ě
im pregnovány.
B are v zde u v ed ených se nej častěji s prospěchem
používá. P ři zhotovení m assy k arm ín o v é jest ovšem n e j­
důležitější v y s tih n o u ti sp ráv n ě ncutralisaci, a b y k arm ín
nebyl sražen; to jest ovšem m anipulace, k teré možno jen
cvikem se n au ěiti. Veškeré různé předpisy jsou v principu
stejné (dle R an v iera, Ilo y e ra , F o la a j. v.) a v žd y záleží
hlavně n a neutralisaci. B erlínskou m o d ř ve vodě roz­
p u stnou možno si p řip ra v iti z ferro-cyankalia a síranu
železnatého. Leč v dnešní době n e tře b a te p rv e b a rv u
obtížně p řip ra v ováti, n e b o ť jest možno v obchodech do-
s tati velice čistý, ve vodě snadno ro z p u stn ý p re p a rá t b e r­
línské m odři. (B ěžný název „ ro z p u s tn á berlínská m o d ř ve
v o d ě“ jest v lastn ě n esp ráv n ý , poněvadž se b a rv a neroz-
pouští, n ý b rž tv o ří jen velice jem nou suspensi.)
 193
Přístroje k injekcím.
V p rv n í řa d e používá se k injekcím k o v ových nebo
sk leněných střík ač ek různého objem u, dle velikosti o r­
gán u nebo celého zvířete, k teré chceme in jik o v ati. S tř í­
k a č k a m usí b ý ti t a k zhotovena, a b y píst v každé výši přilé­
hal k stěn ám s třík a č k y ú p ln ě nep ro d y šn ě, a m usí se lehce
po su n o v ati. N a konci střík a č k y jest š ro u b o v itý násadec,
n a k te r ý se p řip ev ň u jí k anyly, k teré m usí těsn ě přiléhali,
a b y b a r v a injekční neu n ikala. M áme v ž d y p oh otově
několik d ru h ů k an y l rů z n ý c h světlostí; lum en k a n y ly
řídí se v žd y dle lu m in a cévy, do k teré se m á t a t o zavésti.
N ě k d y jest n u tn o použiti k an y l velice jem n ý ch , v to m
p říp ad ě d o poručují se k a n y ly skleněné, k teré si m ožno
v ž d y zh o tov iti, a to tím způsobem , že ro u rk u skleněnou
u rčitéh o p rů m ě ru ohřejem e n a k a h a n u (lihovém nebo
B unsenově hořáku) do červ en a a v y tá h n e m e ji do žád an é
tlo u š tk y . N a ,,v y ta ž e n é m 44 konci musí b ý ti k a n y la vždy
po n ěk u d širší, a b y bylo možno n a jejím ten ším k rčk u
cévu dobře pod v áz at i, a b y nesm ekla se zpět. U k anyl
k o v o v ý ch je ta k té ž konec širší, za ním p ak n ásleduje
užší krček. Skleněné k a n y ly p řip ev ň u jí se k stříkačce
g u m o v ý m i ro u rk am i; a b y ro u rk a g u m o vá s k an y ly se
nesesmekla, n u tn o , a b y k a n y la n a svém širším konci by la
kolem rozšířena. G um ovou ro u rk u n u tn o též pevně na
n ásad ec s třík a č k y p řiv áz ati.
In jek ce střík ač k o u p ro v á d ěn é jsou p ro to obtížné, že
velice sn ad n o při v ětším tla k u p o v s tá v a jí v cévách trh lin y
a b a rv a injekční tv o ří t. zv. e x tra v a s á ty — v ý lev y do
tk á n í. J e n d lo u hý m cvikem možno usouditi, pod ja k ý m
tla k e m sm íme p ístem střík a č k y injekční m assu t lačit i,
aniž bychom se obávali, že p o v stan o u v ý ro n y b a r v y do
tk á n ě , čímž ovšem injekce s tá v á se n ep o tře b n o u .
K od stran ěn í té to v a d y zh o to v e n y jsou rů zn é p ří­
stro je injekční, k teré m ají t u v ý h o d u , že m ožno regu-
1 o v áti tlak , pod k te rý m se b a r v a injekční do cev vh án í,
an eb o je již přístroj t a k zařízen, že t la k z ů s tá v á ustav ičně
ste jn ý . J iž v r. 1860 zhotovil si L u d w i g přístroj in ­
jekční tím způsobem , že do z á tk y láhve se širokým hrdlem
vložil dvě ro u rk y (obr. 58.); je d n u vedl ke d n u láhve, d ru h á
končila hned pod zátk o u . T a to ro u rk a spojena b y la r o u r ­
kou g um ovou s injekční kanylou. R o u rk a d ru h á , k te rá
k ončila n a dně láhve, byla spojena s nálevkou, do k te ré
R e j s e k , Mikroskopická technika. 13
194
nalila se r t u ť . L áhev n ap ln ě n a b y la b arv o u injekční. R t u ť
z n á le v k y v té k a la n a dno láh v e a v y tlačo v a la b arv u
d ru h o u ro u rk o u a k an y lo u . T en to p řístroj měl t u v a d u ,
že tla k n eb y l stálý, n ý b rž u b ý v á n ím r t u t i
v nálevce stáv al se stále m enším , ta k ž e
bylo n u tn o r t u ť n eustále do nále v k y přilé-
v ati. Další v a d a spočívala v to m , že r t u ť
přicházela s b arv o u v p řím ý sty k , tak ž e se
b a r v a kazila.
H e r i n g sestavil injekční a p a r á t n a
to m té ž p rin cip u ja k o L u d w i g, ale použil
dvo u lahví; do p rv n í v té k a la r tu ť , k te rá
zh u šťo v a la v zd u ch v láhvi druhé. Tím v y ­
m ý til d irek tn í s ty k r t u t i s b a r­
vou. Než ani te n to a p a r á t úplně
n evyhovoval. P ro to zhotovil H e-
r i n g přístroj jiný, n a po d o b n ém
principu. N a m ísto lahví použil
dvo u skleněných koulí, spojených
skleněnou ro uro u mezi sebou,
o b r . 58. K oule upevnil v plechovém po u z­
dře, k teré se otáčelo kol vodo ­
rovné osy. P ři n a h n u tí p řístroje p ře té k a la r t u ť z jed n é
koule do d ru h é prázdné, k te rá b y la sp ojen a gum ovou
rourou s lahví, ve k te ré byla injekční b a rv a . P říto k em
r t u t i z jed né koule do d ru h é n a s ta l tla k vzd u ch u , k te rý se
přenesl ro uro u do láh v e s b arv o u a tím b y la t a t o v tlače n a
do cev. K docílení v ětšíh o neb m enšího t la k u byl pořízen
a p a r á t ta k , že bylo m ožno kouli se r t u t í p řiv ésti do libo­
volné výše, čímž se tl a k zvyšoval neb snižoval.
A p a rá t te n jest velice k o m b in o v aný . R a n v i e r
popsal m n o h em jednodušší přístroj n a to m té ž principu
zhotovený, k te rý m ožno velice sn ad n o sestavit! (obr. 59.).
N a sto ja n u p řip ev n ím e dvě skleněné koule, k teré
m ají n a p ro tileh lý ch pólech násadce; obě koule se spojí
gum ovou rourou. D ále si p řip ra v ím e láhev se širokým
hrdlem , jejíž z á tk a m á dvojí v rtá n í pro skleněné ro u rk y .
J e d n a ro urk a, k te rá končí v láhvi u dna, ohne se n a d
z á tk o u a spojí se gum o v o u ro u rk o u s injekční k an y lo u ;
d ru h á ro u rk a, k te r á končí hned pod zá tk o u , spojí
se s k rčkem p rá zd n é koule. Do láhve d ám e injekční
b a rv u a nap ln ím e ji asi do 2/3. N y n í nalejem e do p rv n í
koule r t u ť , k te rá pozvolna p ře té k á do koule druhé, v z d u c h
 195
v kouli stlačí a tla k te n přenáší se do láhve s barv o u ,
ze k teré stlačený v zd u ch v h án í b a rv u do cev. T ím to
způsobem obdržím e dosti stálý tlak , k te r ý m ožno p o su ­
n u tím rtu ťo v é koule dle p o tře b y zvýšiti neb snížiti.
T en to přístroj jest dosti p ra k tic k ý a možno jím
in jik o v ati současně dvě i tři různé b a rv y pod stejn ý m
tlak em . Iv to m u účelu je jen zapotřebí, a b y ve vzduchové
kouli b y la z á tk a se
d v ěm a neb třem i o t­
vory, do k terý c h zasa­
dím e ro u rk y a t y t o
spojíme n a př. jed n u
s lahví s b arvou m od­
rou, d ru h o u s červe­
nou, po p říp adě tře tí
s jinou barvou. Hodlá-
me-li in jik o v ati b a rv u
gelatinovou, jest samo-
zřejm o, že láhev, ve
k teré se b arva nalézá,
m usí b ý ti uložena v
horké vodě, a b y gela- o b r. 59.
tin a zů stala te k u to u .
B y la zh o to v en a v elk á řa d a p o d o b n ý ch p řístro jů ,
av šak u žádného z nich nebylo dosaženo ideálního, k o n ­
s ta n tn íh o tla k u a jen přibližně stálého a stejného u velmi
kom pliko v an ý ch p řístrojů.
Nacvičíme-li se dobře, m ožno p ro vád ěti injekce
nejlépe stříkačkam i, jde-li o injekce barev p rů sv itn ý ch
gelatinových. Chceme-li in jik o v ati t. zv. k o n stan tn ím
tla k e m b a rv y te k u té , vodové nebo olejové, po p říp ad ě
éterem zředěné, pořídím e si te n to tla k velice jednoduše
tím způsobem, že n a n álev k u p řip ev n ím e delší, 1 až
1*5 m dlouhou gum ovou ro urk u , k tero u spojíme s ka-
nylou. Svorkou stlačím e ro u ru a do n álevky nalejem e
injekční barvu. Podle vý šky , ve k teré upevním e n álevku
s barvou, řídím e přibližně tlak , pod k terý m hodlám e
n a s třik o v a ti. S p o čá tk u snížíme nálevku, čímž in jikujem e
při m enším tlak u ; nestací-li te n to tlak , zvýšíme jej tím ,
že upevním e n álev k u po n ěk u d výše.

13*
196

Příprava materiálu k injekcí.

Z nejdůležitějších prací pro docílení sp ráv né a úplné
injekce jest p říp ra v a m ateriálu . N ev h o d n ě p řip ra v en ý
m ateriál pokazí ú p ln ě výsledek. J a k si m ám e poěínati,
u v ed em e n a p říkladě injekce systém u arterieln íh o u m en ­
šího zvířete.
U zvířete n ark o tiso v a n éh o v y p re p aru jem e a rt. carotis
com m unis, hledíce k to m u , ab y ch o m co n ejm én ě p ře­
řezali menší cévy, k te ré m ožno Paquelinem nebo do čer­
v e n a ro z e h řá tý m nožem přižehnouti. Pod v y p re p a ro ­
v a n o u carotis zavedem e asi ve vzdálenosti 1 em dvě
lig atu ry . D řív e p řip ra v ím e si vše, ěeho k injekci jest z a ­
potřebí, to tiž : b arv u , s třík ač k u s náležitý m i násadci (k a ­
n ý lami), sv o rk y n a stisk n u tí otevřen ý ch cev a td . Jsm e-li
s příp ravo u hotovi, vezm em e jed n u k an y lu ta k o v é tlo u št-
ky, ab y cho m ji pohodlně mohli zavěsti do cévy. N ejd řív e
d ů k la d n ě zavážem e p řip ra v en o u lig atu ru na horní, pro-
xim ální části carotis, delší konce lig a tu ry nechám e volně
viseti, přehodíce je n a horní stran u . H n e d n a to s tisk ­
nem e cévu pod dolní p řip rav en o u lig atu ro u svorkou,
a to za tím účelem, ab y po p ro říznu tí cévy n en a sta lo
ihned krvácení. Je-li céva sm áčk n u ta , n ap n em e ji mezi
sv o rkou a hořejší ligatu ro u a proříznem e ji v její horní
stěn ě as do jedné tře tin y , n ejd řív e nap říč m alým i n ů ž ­
kam i, a hn ed n a to rozšířím e řez po délce. Do otv o ru v lo ­
žíme p řip ra v en o u k anylu, n a níž jest p řiv á z á n a g u m o v á
ro u rk a v délce 10— 15 em, a k an y lu zavážem e p ř i p r a ­
venou lig atu ro u do cévy. N yní, po otevření svorky, k te ro u
jsm e po d ch ytili cévu na jejím dolním konci, nechám e
k an y lo u o d té k a ti krev, aby cévy celého těla b y ly co
m ožno bezkrevné, a v y p o u štím e krev t a k dlouho, až
zvíře úplně vykrvácelo. H o rn í konec cévy musí z ů s ta ti
z a v á z á n a t o z tě c h to d ů v o d ů : k d y b y céva byla p řeříz­
n u ta , aniž jsm e ji podvázali, v n ik n e do cévy vzduch,
k te rý pro u d em k re v n ím d o stan e se až do nejm enších
ro zvětv en í kapillár, a dle m no žstv í v zd u c h u vyplní se
m enší neb v ětší oblast cévní. Při následné injekci do cev
n arazí b a r v a na vzduch, k te rý v y p lň u je válcovitě celé
lum en cévy a jak o n ap ro sto n estlačiteln á h m o ta n ep ro ­
p u stí b a r v u do cev. Použije-li se většího tlak u , ro z trh á
v zd uch cévy, m assa v y tv o ří veliké výlevy, následkem
čehož jest celá práce m arn á .
 197
(Hodlám e-li n ěk teré jed n o tliv é orgány, lidské neb
zvířecí, po sm rti in jik o v a ti. n u tn o k to m u přihlížeti. a b y ­
chom, dříve než orgán v yjm em e, alespoň velké cévy p o d ­
vázali a t a k v n ik n u tí v zd u c h u do orgánu zamezili; v nej-
ěastějších p říp ad ech jest do cev v n ik lý v zd u c h příčinou
n ez d aře n ý ch injekcí, aniž je si in je k to r vědom té to pří-
činy.)
Je-li m ate riá l t a k t o p řip ra v en a jsou-li cévy ú p lně
krve prázdné, zavedem e k an y lu , barv o u již naplněnou,
do h orního konce cévy, k te rý jsm e dříve lig atu ro u p o d ­
vázali. P o ěínám e si ta k , že opět svorkou stisknem e cévu
n ad lig atu ro u, prostři hnem e ji jen m alý m otvorem napříě,
vložím e do o tv o ru jed n u b ra n ch e n ů žek a rozstřihnem e
ji po délce; novou lig a tu ru po d sunem e pod cévu za o tv o ­
rem, do něho vložím e kan y lu , k te ro u ligaturou pevně
zavážem e. N yní možno sv o rk u s cévy o d s tra n iti a poěíti
n astřik o v á n í. Používám e-li stříkačk y , t u tlačím e velice
o p a trn ě n a píst, a b y nebyl tla k příliš vysoký, stejn o m ěrn ě
po celou dobu injekce.
H odlám e-li n a s třik o v a ti celé zvíře z ao rtv , t u poěí­
n ám e si p ráv ě ta k , ja k dříve uvedeno, jen m usím e p řih lí­
žeti k to m u , ab y ch o m veškeré cévy, k teré jsm e musili
přeřízn o u ti při otevření h ru d n ík u (aa. intercostales, m am -
m ariae a td .) ihned p o d ch y titi, podvázali, po p říp ad ě
přižehli. Po v s u n u tí lig a tu r pod a o r tu cévu stisknem e
o pět svorkou před k an y lou a te p rv e po zavedení a p o d ­
v ázání k a n y ly před n astřik o v á n ím svorku o dstraním e.
J e n t a k m ožno docílit i ú plné injekce.
Má-li se n a s třik o v a ti n ě ja k ý orgán po sm rti, bu ď
zvířecí neb lidský, gelatin o v o u b arvou, t u n u tn o po p o d ­
vázán í cev celý orgán p ro h řá tí na te m p e r a tu ru gelatinové
m assy as do 37— 40° C. K d y b y c h o m n a s třík á v a li orgán
silně prochladlý, t u chladem srazí se ih n ed g elatin a a n e­
v n ik n e v ů b e c do cev.
Do v elk ý ch cev zav ád ějí se k a n y ly dosti lehce, av ša k
velké trp ěliv o sti a cviku v y ž a d u je zav ádění kanyl do
m alých cev nebo žlázových v ý v o d ů . Tu s tá v á se velice
často, že po p ro s třih n u tí o tv o ru do cévy nem ožno k an y lu
zavésti; příčinou to h o b ý v á buď tlu s tá k anyla, k te rá m á
větší p rů m ě r než o tv o r cévy, nebo častěji to, že endo-
th e lo v á v ý s te lk a cévy při vložení k a n y ly se od stěny její
odloupla a s h rn u la se před k an y lo u . V tak o v é m p říp ad ě
p o m á h á m e si tím způsobem , že o h lazeným tu p ý m d rá t-
198
kem nebo sondou uvolním e cestu v cévě. M nohem lépe
pochodím e, uděláme-li, kde to možno, n ov ý o tv o r do cévy
p o n ěk u d dále od prvního.

Injekční methoda cevstva pro vyšetřování rontgenovými

paprsky.
P ro obrazy cev rů z n ý ch orgánů, k teré se m ají ostře
rý so v a ti n a ro ntgenovém sním ku, n u tn o použiti ta k o v é
h m oty , k te ré nedovolí X p ap rsk ů m p ro niknouti. K to m u
účelu nejlépe se hodí b arv iv a těž k ý c h kovů, jak o cinobr,
m inium a j. P ojivo pro t a t o b a rv iv a n u tn o voliti dle p o ­
tře b y . J e s t sam ozřejm é, že nesm í b ý ti injekce t a k p ro ­
v ád ě n a, a b y se naplnily veškeré kapilláry; obrazy po
ta k o v é injekci jsou úplně zastřen é a nev y k azu jí žád n ých
k o n tra s tů . To děje se h lavně teh d y , nastříknem e-li orgán
v o d n í emulsí p rotargolu.
Velice dobře se hodí T eich m an o v a m assa s rum ělkou,
nebo sk lenářský tm el jem ně u třen ý , pon ěk u d éterem
rozředěný, do něhož p řid ám e m inium nebo rum ělku.
J e d n o d u c h o u a velice dobrou m assu injekční m ám e v t a k
zv. šedé m asti (U n g u e n tu m cinereum). O brazy po té to
injekci jsou velice jasné.
 X II. Rekonstrukční methody.

Velice d ů ležitý činitel při m ikroskopickém badání,

hlav n ě v šak v m ikroskopické an a to m ii v užším slova
sm yslu jest m e th o d a rek on stru k čn í. T a k to naz ý v ám e
m eth o d u , ktero u m ožno zho tov iti n ák res nebo plastický
m odel určitého orgánu, systém u v celku nebo v d eta il­
nějším rozboru. T éto m eth o d y používám e velice často,
ba možno říci, že nem ožno se bez ní obejiti při studiích
em biyologických. Ve m nohých p řípadech postačí pou h á
rek on stru kce kresbou, v jiných n u tn o sáh n o u ti k m odelo­
ván í. Máme-li zh o to v iti ,,re k o n stru k ci44, n u tn o m íti n a ­
p ro sto úplnou sérii řezů stejné tlo u štk y , k teré nesmí b ý ti
svraštělé.
J a k n a jiném m ístě uvedeno, hotovím e serie, n a př.
em bryem , tím způsobem, že přiřežem e p araffin nebo
celloidin, ve k terém jest o b jek t zalit, do hranolu; n a jed n u
plochu, k te rá jest uložena co možno nejblíže objektu,
přiložíme v kolm ém sm ěru k řezné ploše te n o u n k ý řez
m ěkké tk án ě , n a př. řez mozkem, k te r ý jsm e zbarvili,
V jiném p říp ad ě jest možno, v hlavně při paraffinovém
zalití, parallelním i liniemi, k teré při zalití do paraffinu se
otisknou se skleněné podložky do paraffinu, a které p o­
to m se n a tro u n ějakou dobře přilínavou b arvou, obdržeti
t . zv. o rien tačn í čáry při řezech. O rientační čára je s t
d á n a buď přiloženým řezem n a plochu, nebo n atře n o u
b a rv o u n a ploše paraffin u. P ři každém řezu seřízneme
onu plošku, k te rá n a řezu dá přím ou čáru a k te rá jest
v ž d y ve stejné vzdálenosti od zalitého m ateriálu . Jde-li
o n ap ro sto přesné provedení rekonstrukce, p ak jest v ý ­
hodné označit i dvě kolm o na sobě stojící plošky, k teré
n á m dají na řezu p ra v ý úhel.
R ekonstrukce t ě l e s n á dle B o r n o v y
m e t h o d y . B o rno v a reko n struk ce spočívá v tom , že
n a voskové p lo tén k y u rčité tlo u š ťk y přenáším e kreslicím
p řístrojem k o n tu ry řezu ta k , ja k v sérii za sebou násle­
dují; všechny řezy n u tn o kreslit i při stejn ém zvětšení.
200
K resb u n a voskové plo tén k y provádím e b u ď tu p o u jehlou
ta k , že přím o do vosku ryjem e, nebo kreslíme n a p a p ír
a kopírovacím p apírem p řetisk n em e n a vosk. N a plo-
tén k á ch , k teré obdržím e z obchodu, jest v žd y přilepen
papír, n a k te rý m ožno kresliti. Jsou-li veškeré řezy, ja k
za sebou následují, nakresleny, p ak se o p atrn ě z vosku
v y ře záv a jí a n a sebe v tém že p o řad u kladou. N u tn o
hleděti k to m u , a b y ona dříve u v ed e n á čára, k te ro u sou­
časně kreslíme a* k te rá u d á v á sm ěr a polohu řezů, b y la
dobře n a sebe položena.
Než pokročím e dále k popisu t é to m etho d y , jest
n u tn o dříve uvésti p říp ra v u v o sk ových ploténck. J e s t
sice m ožno od rů zn ý ch firem (na př. Grůbler, Lipsko)
obdržeti již hotové p lo ténk y voskové určité tlo u štk y ,
av ša k m nohem výh o d n ější jest ho to v iti si t y t o p lo té n k y
ta k to : Použijem e plechové nebo porculáňové misky, jak é
užívám e při fotografování, k te rá m á rozm ěr na př. 10 em
šířky, 20 em délky. M áme v ú m yslu liti p lo tén k y voskové
o tlo u šťce 1 m m . K ry ch lo v ý obsah celé p lo tén k y je s t
2 0 cmz, m ěrn á v á h a vosku jest 0-97, násobím e tu d íž
2 0x0*97 = 19-4 g, k teré žto m nožství vosku n u tn o vzíti
na je d n u ploténku. O dvážím e tu d íž 19*4 g vosku, n a
m isku nalejem e horkou vodu, k te rá se právě p řiv ed la
do v a ru ; m ezitím roztopím e v nádobce odvážený vosk
a nalejem e jej pozvolna na horkou vodu. Celý p o v rch
v o d y povlékne se v rs tv o u vosku; nekryje-li vosk po v rch
vody, tvoří-li t. zv. m a s tn á oka nebo b ub lin k y vzduchové,
tu n ap o m á h ám e o h řá to u lopatičkou, k tero u položíme n a
plochu vosku a k tero u ro zp rostírám e vosk dále po vodě,
až se t a t o úplně p řikryje. Vodu nechám e pozvolna vy-
chladnouti, při čemž vosk tu h n e ovšem dříve. J a k m ile
poněkud ztuhl, odříznem e jej alespoň na dvou stra n á c h
od stěn misky, ke k teré p evně lne, a to za tím účelem,
a b y při dalším c h la d n u tí a stah o v án í nepopraskal. Ja k m ile
vo d a již hodně ochladla a vosk se stal pevným , odříz­
nem e jej n a o statn ích stran ách , uchopím e n a dvo u
rozích a po v y jm u tí celé p lo tén k y z m isky položíme ji
n a rovnou plochu k dalším u zch ladn u tí. Pořídíme-li si
více misek, možno při n a b y té zručnosti zhotoviti si po­
tře b n é m nožství dosti do brý ch a přibližně i stejně tlu s ­
tý c h plotének v dosti k rá tk é době.
M nohdy jde o n ap ro sto přesně u d an o u tlo u š ťk u plo^
tének, ab y rek o nstru k ce n eb y la v jed n o m neb d ru h é m
 201
sm ěru n e sp rá v n á . Za tím účelem jest pořízeno náčiní,
k te rý m m ožno p řip r a v it! veškeré p lo tén k y stejn ě tlu sté.
N áčiní s estáv á z úplně rovné, broušené skleněné desky}
nejlepší jest hladce v y b ro u še n ý lith o g rafic k ý kám en.
Dále ú p lně h la d k ý ocelový válec a p ak as 1 em široké
plechové pro u žk y , jichž tlo u š tk a je přesně o dm ěřena.
P á s k y t y t o lze d o s ta ti a to v tlo u štc e 0*5— 2-5 m m . Jsou-li
voskové p lo té n k y podle dříve u v ed enéh o způ so b u ulity,
ohřejem e je d n u v tep lé vodě, položíme ji rychle n a
desku k am e n n o u , k tero u n u tn o olejem d ů k la d n ě n a tř ít i,
a po stra n á c h přiložíme d v a stejn ě tlu s té p ásk y plechové,
na př. 1 m m . Mezi oběm a p ásk y leží v o sk o v á p lo tén k a, k tero u
válečkem přejíždím e t a k dlouho, až dosedne válec n a p ásk y
plechové. Tím způsobem možno v y v á le ti plo tén k y, k teré
m ají přesnou tlo u š ťk u dle síly plechových podložek. J e s t
sam ozřejm o, že m ožno použiti i tlu s tý c h v o sk ov ý ch plotének
k v y v á lc o v án í na u rč ito u tlo u šťk u , jen m usím e k to m u p ři­
hlížeti, ab y b y l vosk u stav ičn ě dosti p o d d ajn ý , tep lý , a n u tn o
té m ě ř v ž d y p lo tén k u ve vodě n ěk o lik rá te p ro h řá tí, než
je d e fin itiv n ě zv álcována.
V y p o č ítá v án í tlo u š tk y plotének, jak é se m á upo-
tř e b iti při rek o n stru k ci, k o n á se t a k to : P ře d e m n u tn o
věděti, ja k tlu s té jsou řezy v sérii, k te ro u h odlám e mo-
delovati. R ezy z p araffin u b ý v ají 10— 15 \i tlu sté . Máme-li
řezy 10 ^ a kreslímc-li obrazy při lOOnásobném zvětšení,
obdržím e 10 \i X 100 = 1000 [i čili 1 mm, t. j. tlo u š tk a
jed n é plo tén ky .
M noh d y m usí si p raco v n ík rů zn ě v y p o m á h a ti. T a k
na př. m ám e zh o to v iti rek o n stru k ci při slabém zvětšení
n a př. 50 X , a b y se celý o b jek t přehlédl. V zásobě chovají
se p lo tén k y 1 mm; řezy jsou 1 0 tlu sté, bylo b y te d y z a ­
p o třeb í p lo tén ek 0-5 mm tlu s tý c h . V to m p říp ad ě použi­
jem e ta b u le k 1 m m , ale p ři kreslení v y n e c h á m e v žd y
jed e n řez, t. j. kreslím e první, d ru h ý v y n ec h ám e, tř e t í
kreslím e a td . Celková m íra zvětšeného m odelu musí od-
po v íd ati so u čtu síly všech řezů n ásobených 0*5. V p ří­
p ad ě opačném , kd e zvětšení v d an é m p říp a d ě b y bylo
2 0 0 x , n u tn o b rá ti v šech n y řezy, k až d ý řez d v a k r á te
v y ře z á v a t! a n a sebe položití, m ám e-li po ruce pouze plo­
té n k y 1 m m tlu sté . Model sestavím e ta k , že kresby, k teré
jsm e zhotovili při jed n o m a tém že zvětšení kreslicím p ří­
strojem A bbéo v ý m , přenáším e v n áležitém p o řad ě k o p í­
rovacím p ap íre m n a voskové p lo tén k y a přenesené obrazce
202
pozorně vyřezávám e. Máme-li po ruce te n k é ploténky,
zjednoduším e si práci ta k , že kresb u položíme pod p rů ­
hlednou voskovou p lo tén k u a jed n o tliv é obrazce z ní přím o
v y řezávám e. Za účelem zachování polohy jedn o tlivý ch
částic obrazu n u tn o současně v y ře záv a ti spojky mezi je d ­
n o tliv ý m i v ý řezy a spojku k čáře směrné, dle které výřezy
stavím e. Spojky vedem e n a každém v ýřezu v jiném směru,
aby ch o m je později lehce rozeznali od v lastn íh o modelu.
(N a obr. 60. c. 7. a 1 1 . jsou n a kresbě n azn ače n y spojky
mezi jed n otliv ý m i k an álk y .) K d y ž jest celý orgán z plo-
té n e k sestaven, o d stran ím e spojky a model uh ladím e o h řá­
to u železnou lo patk o u .
Důležité jest, ja k p lo tén k y n a sebe a za sebou k la­
deme. Máme-li rozřezané em bryo n a serie a řezy jsou ta k
kladeny, že jdem e od hlavy sm ěrem distálním , t u n u tn o
vý ře zy voskové tím že sm ěrem klásti; počínám e si ta k ,
že položíme výřez nejdistáln ější a po k raču jem e s k la­
dením o statn ích řezů sm ěrem n ah o ru — proxim álně.
N u tn o tu d íž předem se o rien to vati, ja k serie za sebou
jest řezána, kde jest sm ěr distální, kde proxim ální. Neza-
chovám e-li sp rá v n ý pořad, t u obdržím e model úplně
p ře v rác en ý ve všech sm ěrech.
V jiných p řípad ech re k o n stru k čn ích n ejde t a k o model,
jak o o kresbu. Dle d a n ý c h řezů n u tn o m n o h d y věděti,
ja k n av zájem jsou různé ú tv a r y k sobě položeny a ja k se
jeví z to h o neb onoho pohledu.
T a k na př. jde o to, s ta n o v ití p rů b ě h a spojení n ě­
ja k ý c h v ý v o d o v ý ch k a n á lk ů n av z ájem v celkovém po­
hledu.
Serie je t a k zhotovena, že jest em b ry o řezáno sm ě­
rem proxim odistálním kolm o n a nejdelší osu, tu d íž napříč.
Tu zhotovím e n ejd řív e dle řezů kreslicím přístrojem
p o tře b n o u řa d u kreseb n a p ap ír s označením čáry směrné,
a běžným i číslicemi poznačím e, ja k řezy za sebou n á ­
sledují.
N u tn o si p řip ra v iti lin k o v an ý papír, n a k terém čáry
jsou od sebe t a k vzdáleny, že p ro sto ra mezi jed no tliv ý m i
od po v íd á zvětšené tlo u štce řezů p rá v ě ta k , ja k bylo u v e ­
deno pro tlo u štk u voskových plotének. V hodný jest čtvereč­
k o v an ý p ap ír pro technické kresby, ja k v obchodě p ři­
chází, kde vzdálenost čárek obnáší 1 m m . N ejlépe m ožno
p oučiti se o celé práci z přiloženého obrazce. Máme řa d u
p rojiko v an ý ch obrázk ů prů řezů to čitéh o k an á lk u (obr.
 203
60.); n a k aždém obrázku jest nak reslen a čára sm ěrná.
Hodlám e-li provésti reko n stru k cí pohled se stran y , tu
spouštím e kolmice od nejvzdálenějších bodů kresby k p řím ­
ce sm ěrné. Máme-li dané všechny vzdálenosti, připravím e
204
si čárk o v an ý m ilim etrov ý p ap ír (1 m m v zd álenost = 100 X
zvětšení, jsou-li řezy 1 0 [i), nakreslím e kolmici a počnem e
od ní p řenášeti vzdálenosti n a řezu 1 . a poznačím e si
u d an é b ody n a 1 . mezeře. T ak p okračujem e n a řezu druhém ,
tře tím atd . B ody n av z ájem spojím e a konečný obraz n á m
u k azu je větší k u lo v ito u n a d u ře n in u ve spojení s to č itý m
k análkem . To jest pohled se s tra n y levé. P a k přenáším e
v zdálenosti n a p řím k u kolm ou k přím ce sm ěrné (obr. 60.
č. 6 .). T y to přenesené vzdálenosti přenáším e od v o d o ­
rovné p řím k y n a pap íře v kolmici, 1 . řez v p rv ní mezeře
n a levo atd ., čímž obdržím e obraz téhož k a n á lk u z jiného
pohledu. Tím způsobem jest m ožno h o to v it i projekce v n e j ­
různějších pohledech, v y ža d u je ovšem celá práce delšího
cviku. J e s t to, vedle p racn ý ch modelů, nejdůležitější
orientační pom ů ck a při s tu d iu em bryologickém . H oto v o u
rekonstrukci m ožno o d stiň o v ati a tím docílíme n ap ro sto
dobrého plastického znázornění jed n o tliv ý ch systém ů,
jich vzájem nou polohu atd .
 X III. Mikrofotografický přístroj.
Velkého rozvoje a p ra k tic k éh o u p o třeb e n í doznalo
v poslední době m ikroskopické fotografování. Všeobec­
n ého rozšíření dosáhlo se ovšem v y n ále zy v tech n ick é
fotografii vůbec, hlavně nálezem citlivých desk pro barvy,
k te rý c h m ožno použiti při um ělém osvětlení. Dřívější
m e th o d y , kde foto g rafo v án o bylo m okrou cestou n a
k o llo d io stříb rn atý ch deskách, k teré b y ly jen pro sluneční
světlo citlivé a citlivé jen k rá tk o u dobu, p okud b v lv vlhké,
bylo m ikroskopické fo to grafování velice omezené a pracné,
a v ý sled k y n eo d p o v íd a ly nám aze. V ynalezením suchých
desek n a s ta l ovšem o-
b ra t; av ša k n em ohlo se
an i te h d y všeobecně
u jm o u ti m ikroskopické
fo tog rafo v án í, po něvadž
p r e p a rá ty jsou té m ě ř
v ž d y rů zně zb a rv en é a
t o t o z b a rv en í dalo n a
o b y ěejn ý ch deskách o-
b razy té m ě ř neu p o tře -
bitelné. Mělo-li se foto-
g ra fo v ati, m usil b ý ti
p re p a rá t zvláště p řip ra ­
v en ; t a k n a př. m odře
z b a rv e n ý p r e p a r á t n e­
dal skoro žád n éh o ob­
razu, červeně z b a rv en ý
p re p a rá t, k te rý v m ikro­
skopu jevil velice pěkné
b arev n é rozdíly, n a př.
mezi jád re m a plasm a-
te m b u ň k y , mezi v azi­
v em a td ., n ebylo m ožno
ta k té ž fo to g rafo v ati,
je ž to červená b arv a, a ť
slabá nebo sy tá, ncpů- Obr. 61.
206

sobila n a v rs tv u stříb ra. J e š tě nejlépe osvědčilo se elek-

tiv n í b arv en í h em ato x y lin em neb B ism ark o vo u hnědí.
Všem tě m to n e d o s ta tk ů m odpom ohlo se v ynálezem citli­
v ý c h ploten pro b a rv u červenou, m o d ro u a žlutou; jsou
to bu ď d esky p an c h ro m atick é nebo o rth o ch ro m atick é.
K m ikrofotografickým pracím je s t t ře b a vedle m ik ro ­
skopu zv láštního zařízení te m n é kom ory. J e s t ovšem
možno použiti každé kom ory fotografické, přizpůsobí-li
se ta k , a b y se m ohl m ikroskop ke kom oře p řipevniti, b y
žádné vedlejší světlo kolem m ikro sko p u do kom ory ne-
vnikalo.

N ě k te rá k om ora (obr. 61.) je st t a k zařízena, že jest

u p ev n ě n a n a kolm ém kovovém sloupci a m ožno ji velice
lehce k s to ja té m u m ik ro sk op u n asa d iti. J in é ko m o ry
(obr. 62) jsou sta v ě n y ta k , že se fo to g rafu je ve sm ěru v o d o ­
rovném , ta k ž e m ikroskop se m u sí o h n o uti v koleně. Hod-
láme-li zho to v iti fotogram , počínám e si ta k t o : P re p a rá t
p řip ev n ím e svorkam i pevně ke stolku m ikroskopickém u.
Místo, k teré hodlám e fo tog rafo vati, ostře zastavím e. N yní
nasad ím e m ikroskop n a k o m o ru a d ívám e se n a obraz n a
visírovací desce z m atn é h o skla. P řito m m usím e b rá ti zřetel
k to m u, a b y p re p a rá t byl dobře osvětlen, a rovněž zorné pole
m usí b ý ti stejn o m ěrn ě osvětleno. P ro první p o kusy jest
n u tn o fo tog rafo v ati pouze při m além zvětšení. Jeví-li se n á m
o braz n a m a tn é desce dosti ostrý , n a h ra d ím e t u t o d es­
 207
kou skleněnou, úplně p růhlednou; na desce té to obrázek
p o u h ý m okem nevidím e, p ro to n u tn o vzíti ku pomoci
lupu, ne příliš silně zvětšující. Zde n u tn o p o u k ázati k n ě­
k te rý m důležitějším m o m en tů m . Má-li fotogram b ý ti
ostrý, dobře kreslený, jest n u tn o , aby citlivá v rs tv a desky
fotografické přišla přesně n a to též místo, n a k terém se
jeví obraz na desce visírovací. P oněvadž v šak obraz
může p o v stati buď n a přední nebo zadní stran ě skleněné
desky, n u tn o z a sta v iti lupu ta k , ab y n ám dala obraz
jevící se na ploše přední. P ro to nakreslím e u p ro střed p r ů ­
hledné desky n a její v n itřn í ploše (k p re p a rá tu obrácené)
tuší křížek, a lupu, k te rá jest ta k zhotovena, a b y se dala
šroubem přiblížiti neb oddáliti od desky, zařídím e ta k ,
a b y po přiložení n a zevní (zadní) plochu desky d ala n a ­
prosto o strý obraz křížku n a přední stran ě skla n ak resle­
ného. Je-li obraz zastaven, jest další práce jed n o du ch á
a stejn á jak o při obyčejném fotografování. N a m ísto desky
visírovací vložíme k a s e tu s citlivou deskou a exponujem e
dle p o tře b y k ra tší neb delší dobu. Důležité ovšem jest,
ab y k a se ta b y la přesně zastav en a, by citlivá v rs tv a přišla
n a to té ž misto, kde dříve byl obraz n a prů h led n é desce
zastaven. J e d n u z nej důležitějších úloh při m ikroskopic­
kém fotografování m á osvětlení p re p a rá tu . Nejlepší
osvětlení by bylo denním světlem , av šak to to jest každé
dob y jiné. Pracujeme-1 i při denním světle, hledíme b rá ti
světlo ze světlých bílých oblaků n a severní straně. Tčchže
v m nohém ohledu ještě lepších v ýsledků docílíme při
světle um ělém . Dle pokusů N e u h a u s e d o poručuje se
v p rv n í řa d ě světlo h o řáku A u e r o v a, po něm n ásle­
duje světlo lam p y petrolejové; a rg an d sk ý h o řák sv íti­
ply n u jest úplně n ep o tře b n ý . T ak též nevalné jest žluté
světlo elektrických žárovek; vh o d n é jest světlo obloukové,
hoří-li ovšem stejnom ěrně. N ejklidnější a ve své p ů so b ­
nosti nejlepší jest světlo A u e r o v a h o řá k u bu ď sv íti­
plynové nebo lihové. Ve většině p říp ad ů m ikrofotografie
hledíme docíliti m onochrom atického osvětlení p re p a rá tu .
J d e to tiž o vyloučení u rč itý c h b arev n ý ch paprsků, které
rů zně působí n a citlivou desku. P ro to používá se t. zv,
světelných filtrů, k teré v yzkoušeny jsou spektroskopicky
pro absorpci u rč itý c h barevn ý ch paprsků, hlavně m odrých.
J s o u to je d n a k t e k u tin y zbarvené žlu tě nebo zeleně.
T ek u tin u t u t o vlejem e do ploché skleněné n ád o b k y k to m u
účelu sestavené, jejíž stěn y z broušeného skla stojí p a ­
208

ralelně k sobě ve v zdálenosti 1 em. N á d o b k a n a p ln ě n á

b a rev n o u te k u tin o u n a z ý v á se sv ěteln ý m filtrem a po stav í
se před m ikroskop, ta k ž e světlo musí p ro s tu p o v a ti filtrem .
N u tn o u pozorniti, že chceme-li obd ržeti d o b rý a o strý
obraz, m usí b ý ti zorně pole v m ikro sk o p u n a p ro sto rovné,
a b y obraz při jed n o m a tém ž z a sta v en í b y l ja k u p ro ­
střed pole, t a k i n a k ra jíc h stejn ě ostrý. N ě k d v se stáv á,
že obraz n a desce visírovací byl ostře za sta v en a foto-
g ra m m byl přec n eo strý . Jsm e-li přesvědčeni, že citliv á
deska n ac h ází se v to m té ž m ístě jak o deska visírovací,
t u spočívá ona v a d a v sam ovolném po h y b u m ik ro sk o ­
pického šroubu. O to m m ožno se nejlépe po uciti následovně:
P ři silném zvětšení (u m alého zvětšení t é v a d y t a k sn adn o
n ep o střeh n em e) za sta v ím e p re p a rá t úplně ostře m ikro-
m etrick ý m šroubem ; byl-li obraz ostrý, n e d o tý k á m e
se již šro u bu a hledím e do m ikroskopu. T u počne obraz
před očim a ztrá ce t i ostrost, až m n o h d y ú p lně vymizí,
což je s t nejlépe z n a teln é při im m ersn ích systém ech.
D lužno opět šroubem p o hnouti, ab y c h o m obraz zaostřili.
Dívám e-li se o p ět do m ikroskopu, t u n ě k d y ob rázek jest
ještě ned o sti o strý, jin d y z ů s tá v á již po dlouhou d obu
stejn ě o strý m . V a d a t a spočívá v sp irálo v itě to čen ém
péru, n a k teré tlačí m ik ro m etrick ý šroub; otočíme-li
šroubem , péro se stah u je, ale svojí p ru žn o stí ro z tá h n e se
opět, k d y ž jsm e šroub pustili, a vzdálí p o n ěk u d o b jek tiv
od p re p a rá tu . Tu n u tn o po n ějak é době opět obraz ostře
za sta v iti a po chvíli p ro h léd n o u t i, zda zůstal zaostřen.
Stalo-li se ta k , p ak m ožno te p rv e vložiti citlivou desku
do a p a r á t u a fo to g ra fo v ati.
Ž lu tý filtr tv o ří kyselina p ik ro v á a to O*6 g n a 1 0 0 g
dest. v o dy . P ři filtru žlutém n u tn o užíti jen achrom a-
tick ý ch desek a ex p o n o v ati jqště jed n o u ta k dlouho,
ja k o bez filtru . P ro v šechny p říp a d y v y stačím e s filtrem
podle Z e t n o f f a . J e s t to zelený ro zto k to h o to složení:
Skalice m odré 175 g, d v o jc h ro m a n u d ra seln atéh o 17 g,
d estillované v o d y 500 cc, kyseliny sírové 2 cc. T e k u tin a
t a t o m á b a rv u dosti tm av ozelenou. Z astavím e-li ostře
p r e p a r á t p ři obyčejném světle a vsunem e-li před m ik ro ­
skop t a k t o z b a rv e n ý filtr, p ostřehnem e, že o stro ta obrazu
se z tra tila . Musíme p o h n o u ti šroubem , aby ch o m viděli
obraz opět ostrý. T o to m o n o ch ro m atické zbarv en í a v y ­
loučení n ěk te rý ch p a p rs k ů n ám ukáže ob rázek p ro ti b í­
lém u sv ětlu p o š in u tý více dop řed u .
 209
Pracuje-li se filtrem dle Z e t n o f f a, jest n u tn á
exposice alespoň 4násobná, pro ti oné při světle bílém.
U d a ti dobu, po k tero u m usí se exponovati, jest n a ­
prosto nem ožno; k až d ý p re p a rá t, každé zbarvení a každé
zvětšení v yža d u je rů zně dlouhé exposice, a t u m o žn á
jen dlouhou zkušeností při přibližně stejném osvětlení
n a b y ti cviku, ja k asi te n neb onen p re p a rá t při urěitém
zvětšení n u tn o exponovati. A tu ještě často najdem e,
že bylo buď k rá tc e nebo příliš dlouho exponováno, a n u tn o
tý ž p re p a rá t znova fotografovati.
N em ožno se n á m n a to m to m ístě zm iň o v ati o všech
rů zn ý ch detailech, k terý c h n u tn o db áti, a p o d ávám e jen
ve vší k rá tk o s ti to nejdůležitější. J a k zacházeti s p ří­
strojem m ikrofotografickým , o to m p o d áv á k aždá firm a
d ů k la d n ý n áv o d a bližší vysvětlení; th eo re tic k ý v ý k lad
0 to m to t h e m a tě naleznem e v rů zn ý ch pojednáních. Ve­
lice dobrou příruční knihou jest příru čk a od N e u h a u s e.
N a to m to m ístě n u tn o zm íniti se jen k rá tc e o novém
přístroji m ikrofotografickém , k te rý sestaven firm ou Zeis-
sovou v Jeně, kde fotografuje se jen p ap rsk y u ltra fia lo ­
vým i. J e s t to přístroj velice kom plikovaný, kde se světlo
elektrické jisk ry rozloží hranolem n ejd řív e ve složku
sp ek tráln íh o v id m a, z to h o to v id m a v y b ere se jin ý m h ra ­
nolem jen část fialová a u ltrafia lo v á a konečně jen p a p rsk y
n eviditelné ultrafialové, k teré se v edou přím o do m ikro ­
skopu. P o n ěv ad ž v šak p ap rsk y ultrafialové neprocházejí
sklem, jest celé zařízení m ikroskopických čoček o bjek tiv ů
1 ok u lárů z ěistého křišťálu ; z téhož m ateriá lu m usí b ý ti
zhotoveno i podložní a krycí ,,skélko“ . Ostré zastavení
p re p a rá tu p ři ultrafialo v ý ch paprscích jest po u h ý m okem
nem ožné; t u m usí d o p a d a t i p ap rsk y n a určitě přip rav en ou
deštičku, n a k teré možno jen asi přibližně p re p a rá ty za-
stav iti. A by se docílilo sp rávn éh o obrazu, jest k a s e ta
u to h o to přístroje t a k zařízena, že nalézají se v ní tři c it­
livé desky za sebou uložené a exponují se tři sním ky, a to
ta k , že po p rv n ím sním ku otočí se něco málo šroubem
m ik ro m etrick ý m dolů, udělá se d ru h ý sním ek a p ak opět
se točí opačný m sm ěrem v zh ů ru a zhotoví se sním ek tře tí.
Tím způsobem fo to g rafu jí se tři v rs tv y p re p a rá tu a p ak
se v y h led á onen obraz, k te r ý jest nejostřejší. Exposice
tě m ito p ap rsk y je st velice k rá tk á , jen zlom ky v teřin y .
Přístroj te n to jest velice dům yslně sestaven, av ša k jest
jen ú zk ý obor badání, kde bude m ožno přístroje to h o
R e j s e k , Mikroskopická technika. 14
210
použiti. P ři histologickém, em bryologickém a podobném
b a d á n í jest n u tn o m íti n ejd řív e řa d u p re p a rá tů , k teré
m usí b ý ti p ro stu d o v á n y a u rč itá m ísta z tě c h to p re p a rá tů
n u t n o zobraziti, fo to g rafo v ati.
P r e p a r á ty n a skle m o n to v an é, dále p r e p a rá ty z b a r­
v en é (bez b arv en í nem ožno se té m ě ř vů b ec obejiti) nelze
fo to g ra fo v ati u ltrafialo v ý m i pap rsk y. J iž jen z tě c h to
d ů v o d ů , nehledě ani k ceně to h o to přístroje, jest m ožno
za to m íti, že zů stane p ro z atím přístroj te n cenným v y ­
nálezem fysikální op tik y a nenalezne širšího upo třeben í.
O bšírný popis p řístro je a práce nalezne čte n á ř ve článku
prof. K ruise v ,,Živě“ 1907.
 X IV . Barvení mikroorganismů.

J e n k rá tc e hod lám se z m ín iti o b arven í, k te ré h o se

u žív á v bakteriologii. Náleží t o sice do s a m o s ta tn é k a p i­
to ly , k t e r á p o je d n á v á o bak terio lo g ick ém v y š e třo v á n í,
o čk ování, h o to v en í rů z n ý c h p ů d a td ., a v š a k p ře sto u v á ­
d ím alesp o ň nejd ů ležitější zp ů so b y b a rv e n í pro b a k te r io ­
logická v y š e třo v á n í, k te rá jsou pro k až d éh o lékaře v d en n í
p ra x i n u tn á .
P o u h ý m b a rv e n ím m ožno ro z p o zn ati jen velice n e ­
p a t r n ý p o če t b a k te rií; u v ě tš in y je s t n u tn o o čk o v a ti n a
p ů d y , a te p r v e dle v z r ů s tu a z a b a rv e n í kolonií, n eb o dle
pů so b en í b a k te rií n a p ů d y rů z n ě p řip ra v e n é n eb o z a b a r ­
ven é a t d . m ožno te n k t e r ý d r u h d iag n o stik o v ati.
V y šetřen í n a p říto m n o s t m ik ro o rg a n ism u v rů z n ý c h
te k u t i n á c h tělních, krve, moče, chrchlů, hn isu a td . p ro ­
v á d ím e tím způsobem , že k a p k u v y š e třo v a n é h o m a te riá lu
ro z e tře m e n a k ry c ím n eb o po d lo žn ím skélku, n e c h á m e
n a v z d u c h u u sch n o u ti, a po usušení je š tě fix u jem e b u ď
te p le m n a d p lam en e m n eb o fix aě n ím i te k u tin a m i.

Obr. 63.
14*
212
Ve většině p říp a d ů stačí pro rychlou orientaci pouze
fixace teplem .
N a t a k t o p řip ra v e n ý m ateriá l n a k á p n e m e n ě k te ré
z d eh to v ý c h (anilinových) barev. Ponejvíce se používá:
fuchsinu carbol-fuchsinu nebo m eth ylen o v é m odři. S v ý ­
hodou m ožno použiti s o u p ra v y lahviček s b arv am i, k te ré
m ají z á tk y s p ip etam i (obr. 63.).

Nejdůležitější barviva v bakteriologii používaná*

L ó f f l e r o v a m e th y l, m o d ř alk alick á :
Konc. v o d n ý rozto k m eth y lo v é m odři 30 ccm
L o u h d ra s e ln a tý 0-01 g
D est. v o d a 1 0 0 ccm

D o b a b arv en í jest libovolná, p re p a rá t v y m ý v á m e

v 1 % kys. octové, přenesem e do alkoholu, xylolu a do
pryskyřice.
K (i h n e : M eth y lo v á m o d ř 1*5 g
Alkohol absol. 1 0 ccm
K a rb o l. v o d a 5% 1 0 0 ccm

G r a m m. B arv iv o p řip ra v ím e t a k to : V e p ro u v e ttě

p ro třep em e anilin o v ý olej s vodou, až p o v stan e emulse,
k te ro u filtru jem e přím o do k o n ce n tro v an é h o v o d n éh o
ro z to k u gen tian o v é violeti. Anilinovou v o d u v k a p u je m e
do b a r v y t a k dlouho, až p o v stan e n a jejím povrchu k o ­
v ově lesklý povlak.
T a k to p řip rav en é b arv iv o n ak a p em e n a p re p a rá t,
b arv ím e 1 — 5 m in u t, b a rv iv o o d k apem e a p re p a rá t o su­
šíme filtračn ím p apírem . P o osušení n ak a p em e n aň ry c h le
Lugolův roztok, pon ech ám e jej %— 1 m in u tu , při čem ž
p re p a rá t zhnědne. P o to m ro zto k odkapem e, p re p a rá t
opět osušíme filtračn ím p ap írem a přenesem e k o d b a rv e n í
do alkoholu, kde o d b arv u je m e t a k dlouho, až p re p a rá t
s tan e se světle šedým , naěež jej přenesem e přes xýlol do
pryskyřice.
W e i g e r t o v a m e th o d a o d povídá úplně m eth o d ě
Gram m ově, pouze při o d b arv o v án í použijem e m ísto a l ­
koholu směsi anilinového oleje-xylolu. O db arv u jem e p re ­
p a r á t t a k dlouho, p o ku d odcházejí z něho b arev né vločky,
naěež přenesem e ho do xylolu a k a n a d y .
T o u to m eth o d o u m ožno zb a rv iti pouze b akterie, fib-
rin a plísně, vše o s ta tn í z ů stan e nezbarveno, ta k ž e jest.
 213
nem ožno p o střeh n o u ti o s tatn í tk án ě . Chceme-li m íti i tk á n ě
zb arv en y , jest n u tn o dříve p re p a rá t ,,p ře d b a rv iti“ n ě ­
ja k o u k o n tra s tn í červenou b arv o u. Nejlépe se osvědčila
kam enco v á košenila, kam en co vý k arm ín a pirokarm ín.

Barvení tub erkulos nich bakterií.

M ethoda Z i e h l - N e h l s e n o v a . B arv ím e karbo-
lovým fuchsinem a ja k o k o n tra s tn íh o b a rv iv a použijem e
m eth ylo v é m odři.
F u ch sin (pro b ak te rie) 1 g‘
alkohol 1 0 ccm
konc. k y selina k arb o l. 5 ccm
d estillo v an á v o d a 1 0 0 ccm

P r e p a r á t b arv ím e v k arb o lo v ém fuchsinu při o b y ­

čejné t e m p e r a tu ře 24 hodin, při z a h řátí b a r v y až do v a ru
5 m in u t. P o zb arven í ponořím e p re p a rá t do 5% kyseliny
sírové nebo 15% kys. dusičné, kde b a rv a té m ě ř o kam žitě
vym izí, načež jej p ro tá h n e m e 7 0 % alkoholem a zbarvím e
v o d o v ý m ro zto k em m eth y lo v é m odře (asi 2 m in.). A lko­
hol, xylol, balsám .
M eth o d a dle G a b e 1 1 a spočívá v to m , že b arv ím e
karbolfuchsinem (G a b e tt I.), k te rý o d b arvím e kyselým
ro zto k em m eth y lo v é m odři (G a b e tt II.).
Pou žívám e tu d íž d v o u barev, z nichž k o n tra s tn í záro ­
veň o d b arv u je. P řed p is pro kyselý ro zto k m eth ylo v é
m o d ři :
M ethylová m o d ř 2 g,
25% kyselina sírová 100 g.
N e jp rv e barv ím e asi 2 m in u ty G a b e tt I., om yjem e
ve vodě a b arv ím e asi 1 m in u tu 1 v G a b e tt II., při čemž
červ en á b a rv a zmizí. P o to m p re p a rá t opět om yjem e
vo do u ; objeví-li se červené zabarvení, b arv ím e ještě je d ­
n o u G a b e tt II., a přenesem e přes alkohol a xylol do b al­
sám u. Sklíčka s n á tě re m po om y tí ve vodě usuším e a p ří­
m o uložíme do k a n a d y . T u berkulosní b ak te rie jsou z b a r­
v e n y červeně, t k á ň m odře. J a k o b a k t. tu b erk u lo sn í b arv í
se i bacily lepry.
C z a p l e v s k y . J e m n ý n á tě r b a rv í se as 1 m in u tu
karb o lo v o u genciánou při slabém zah řátí. Opere se vodou
a poleje L ugolovým ro zto k em n a dobu 30— 60 v teřin .
O pláchne se vodou, differencuje alkoholem t a k dlouho,
214

až n ev y stu p u jí více žádné barev n é vločky (asi 1 m in u tu ).

Po p říp ad ě m ožno p řid a ti je d n u k a p k u anilin-xylolu.
N á tě r d o b arv í se zředěným karbol-fuchsinem 1 : 10,
(m írně se zahřeje). O pláchne se vodou a usuší.
G o n o c o c c u s b arv í se rů z n ý m i b arv iv ý a m ožno
jej v n átěrech velice lehce rozeznati. P latin o v o u kličkou
rozetřem e k a p k u podezřelého sekretu (hnisu) n a skélku,
n a v zd u chu osušíme a zbarvím e Ldfflerovou m ethylovou
modří.
L a n z b arv í g onokokky ve směsi 1 dílu n asyceného
ro zto k u fuchsinu ve 2 % karbolové vodě a 4 dílů nasyce-
ro z to k u th io n in u ve 2 % karbolové vodě. Ve směsi tě c h to
dvou barev ponechá p re p a rá t asi % m in u ty a po oplách­
n u tí ve vodě a usušení uloží do k an a d sk é pryskyřice.
G onokokky jsou z b a rv en y m odře, hnisavé b u ň k y červeně,
epithelie ohnivě červeně.
Velice v ý h o d n é a rychlé jest b arven í směsí U n n a -
P ap p en h eim o v o u (m eth y lov á zeleň-pvronin). Po zbarvení
jsou já d ra modrozelená, hnisavé b u ň k y světle červené,
gonokokkus svítí intensivně červeně.
Dlužno uvésti, že gonokokkus jest gram m -n eg ativ ní,
n ezbarví se G ram m ovou nebo W eigertovou m eth o d o u
a n u tn o jej dodatečn ě z b a rv iti (vesuvinem a j.).
Plísně b arv í se nejlépe G ram m em nebo W eigertovou
m ethodou.
Spirochaete p a l l i d a S c h a u d i n . Vyše­
třo v án í spirochaet řídí se dle m ateriálu ; jde-li o v y šetře n í
sekretu, m ožno n a tře n é a usušené skélko b arv iti m e th o ­
dou dle Giem sy (viz tu to ), nebo v y š e třo v a ti za č e rstv a
v tem n ém poli, nebo konečně B u r r i h o m eth o d o u ,
k tero u p rovádím e tím způsobem, že n a k a p k u sek retu
n a podložním sklíčku n ak á p n em e k a p k u te k u té čínské
tuše, k tero u se sekretem smísíme. P o u sch n u tí p re p a rá tu
jsou sp irochaety bílé v černém poli. V tk á n íc h b arv ím e
spirochaety m eth o d o u L e v a d i t i h o . Tenké a m alé
kou sk y orgánu fixujem e 12— 24 hodin v 10% form alinu,
p a k přenesem e m ateriá l asi n a 15 hodin do 96% alkoholu,
z alkoholu do dest. vody, k tero u n ěk o lik ráte vym ěním e,
až řezy klesnou ke dnu. P o to m zavěsím e kousky n a niti
v tem n é láhvi ve směsi :
1-5% v o d n ý ro zto k d u sičn an u stříbr. 90 ccm
čistý py rid in 10 ccm
 215
V to m to rozto k u ponechám e kousky při tep lo tě 37°
1— 6 dnů, p a k je krá tc e operem e (v 10% p y ridinu) a
přenesem e do čerstvé směsi: 90 ccm čerstvě p řip rav en éh o
4% vod n éh o ro z to k u pyrogallolu a 10 ccm acetonu. Z té t o
směsi p řip ra v ím e si žádanou t a k to :
P yrogall + aceto n 85 ccm
p y rid in čistý 15 ccm
V to m to složení ponechám e p re p a rá ty 15 hodin až 2 dni
(ve tmě!).
Po red u k ci stříb ra v y p írá m e k ousky v dest. vodě,
přenesem e do alkoholu a zn ám ým p o stu p em zalijeme
do paraffinu. S p iro ch aety jsou v řezu černé, t k á ň světle
žlutohnědá.
R j c c i. J e d n o d u c h é barvení sp iro ch aety pallidy.
(Lo sp erim entale čís. 5— 6 1922). A u to r používá T hym ol-
Victoria-Blau od fy Grúbler, barvícího ro zto k u dle p ře d ­
pisu:
Victoria-B lau 1 0 g
Thym oli 0-2 g
M ethylalkoholi 30 0 g
Aq. deštil. 100 0 g

Sklíčko podložní s n átě rem zk o um aného m ateriá lu

se lehce fixuje n a d plam enem , potom se n a ně n a k a p e
několik k ap e k b arviv a a za h řív á se lehce až do objevení
páry. O m yje se, usuší, a pozoruje imersí. V šechny germi
p re p a rá tu jsou z b a rv en y m odře, více nebo m éně in te n ­
sivně. T rep o n em a palíida p řijím á zab arv en í oblohy,
k teré se s tá v á zřejm ějším ve srovnání s jin ý m i spiro-
chaetam i, k te ré se b arv í in ten siv ně m odře, skoro fialově.
T a to m e th o d a jest ry chlá a d á v á jasnější o b razy než b a r ­
vení giemsou. K ro m ě to h o m á t u v ý h o d u , že p o n ec h áv á
in ta k tn ím i fo rm y i rozm ěry spirochaet, čímž jest o d s tra ­
n ěn a hlavní n ev ý h o d a všech m eth o d založených na
im pregnaci stříbrem .
G i e m s a , b a r v e n í p a r a s i t ů m a l a r i e (C entrbt. f.
B acter. X X X I I . 1902).
K rv í n a tře n á sklíčka n a v zd u c h u usušená a alkoholem
fix o v an á položíme v rs tv o u dolů n a m ističku se směsí roz­
to k ů azu ru I. a eosinu.
P rv n í ro z to k jest 0*8 g a z u ru I. (G rúbler) n a 1000 ccm
dest. vody, d ru h ý ro zto k jest 0-05 g eosinu n a 1000 ccm
216
dest. v o d y (Eosin H ó ch st extra). P řed b arv en ím smísíme
10 ccm slabého eosinu s 1 ccm azuru. B arv en í t r v á 15 až
20 m in u t, n a to se sklíčka ve vodě opláchnou, n a v zd u chu
usuší a m o n tu jí do k an ad ské pryskyřice. T outéž m eth o d ou
barví se try p an o so m a.
A m o e b y v e s t o l i c i a jich barvení. W iener
(Arch. f. P ro tiste n k u n d e 1918). Malý kousek hlenu přesune
se lehce n a podložní skélko, n a v zd u ch u usuší a přeleje
m eth y l, alkoholem . P a k vloží se p re p a rá t n a 5 m in u t do
1% jodové tin k tu r y , opláchne ve vodě a obarví se Loefle-
rovou m odří (as 1 m inutu), opláchne se ve vodě a dobar-
v u je se dále slabým eosinem (po 1 m in u tu ). Opláchne se
vodou a usuší filtračn ím papírem . K a n a d sk á pryskyřice.
S i k o r a H. S é r i o v é ř e z y z P e d i c u 1 u s
v e s t . a j i n ý c h m a l a c o p h a g ů . (Arch. f. Schiffs-
u n d Tropenhygiene).
F ixování p re p a rá tů nejlépe p ro v ád ím e ve směsi v an
Leeuwen;
12 dílů 1% pikrové kys. v alkoholu abs.
2 díly formolu
2 díly chloroform u
1 díl kysel, octové.
T ato te k u tin a zach o v áv á nejlépe ssavý ap a rá t, v n ik á
rychle, ale jest n u tn o břišní část, jakož i nožky (hlavně
d ráb k y ), k teré při řezání kazí nůž, odříznouti.
Velice dobře konservuje též su b lim át (konc. roztok).
Z a l é v á n í .
S am o tn é zalití do paraffinu, jakož i do celloidinu
jest n ap ro sto neu p o třeb iteln é; n u tn o zalévati do paraffin-
celloidinu dle A p a t i h o. M ateriál se vloží do 0*5% pak
do 2 % a konečně do 4 % celloidinu a u tv rd í se v parách
chloroformu. P a k se o d straní všechen aether-alkohol
v te k u té m chloroform u načež se vloží do směsi olejů:
4 díly chloroform u (dle váhy), 1 díl karbol. kyseliny
kryst., 4 díly cedrového oleje, 2 díly origanského oleje
a 1 díl abs. lihu. V té to směsi se ponechá m ateriál, jenž
byl v celloidinu zalit, as 3 hodiny; za tu to dobu se 3 k rá te
směs změní, načež se oleje musí d ů k lad n ě v y čistit i v b e n ­
zolu (as po 6 hodin, při čemž se m usí benzol něk o lik ráte
zm ěniti). Veškerá sto p a vod y m usí b ý ti o dstran ěn a, jin ak
n a sta n e svraštění. N a to se vloží m ateriál n a 12 hodin do
 217

p araffin u při 57° tav en í. R ezy as \ \ i lepí se na glycerinový

bílek a uloží k usch n u tí. B arv í se nejlépe G i e m s o u,
já d r a jsou velice dobře k rozeznání od o s tatn íh o plasm a,
a zároveň jsou do b ře zb a rv e n y m ikroorganism y. P řed
b arv en ím n u tn o o d stra n iti p araffin i celloidin z řezů. Je-li
m ateriá l fix o v án sublim átem , t u m usí se řezy přenésti
z alkoholu silného do slabšího až do vody, a p a k do
jodkalia. R ezy se b arv í po 6 hodin v ro z to k u G i e m s a
(2 k a p k y n a 2 cc vody). D ifferencování pro vád í se za
m ikroskopické k o n tro ly n ejd řív e v n e u trá ln ím acetonxy-
lolu (za příčinou odstran ěn í červených sraženin) n a to
p a k v aceto n x y lo lu (20 ccm) s p řid á n ím 1 k a p k y 1% u h li­
č ita n u so d n atéh o .
V o g e l R. (Zoolog. J a h r b . 1921). A u to r uvádí, že
obdržel do b ré řezy z pediculus v est. po tv rze n í v 60%
alkoholu, načež veš b y la rozdělena n a menší části a t y t o
vloženy do absol. lihu, k te r ý byl n ěk o lik rá te změněn, na
4 hodiny. Z alkoholu b y ly p řeneseny do chloroform u,
k te rý b y l ta k té ž n ěk o lik rá te v ym ěn ěn. P o té se do chloro­
form u p řid á p araffin u . Chloroform n ech á se po m alu od-
p a řiti a m a te riá l se přenese do čistého p araffin u , co možno
tv rd éh o . T a to m e th o d a je velice jed n o d u c h á a možno
h o to v iti řezy 3— 5 fi.
 XV. Sbírání planktonu.

Chceme-li sbírati m ikroskopickou fa u n u našich vod,

počínám e si různě. N ejjednodušší způsob je ten, že n a b e ­
rem e do láhve se širokým hrdlem nebo do hluboké m isky
vodu, ve k teré opírám e celé tr s y vodních rostlin. J in d y
v y trh á m e kořeny vodních ro stlin a oplachujem e je i
s bah n em . Tím způsobem do stan em e hojnou kořist,
o čemž se m ůžem e již jed no d u ch o u lupou přesvědčiti.
Chceme-li sbírati p lan k to n plovoucí (na př. v rybnících),
zao p atřím e si t a k zv. sáček p lan k to n o v ý . T en to jest
zh o toven z velm i jem ného t. zv. m ly n ářsk éh o p lá tn a ;
n a jeho zúženém konci jest k o v o v á objím ka, do k te ré
možno vložiti a b ajo n e to v ý m uzávěrem u p ev n iti kovovou
n ád obku, ve k teré jest uložena n á d o b k a skleněná. Sáček
připevněn jest k delší dřevěné hůlce. P ro táh n em e-li sáček
vodou, tu při v y ta ž e n í sáčku v o d a o d ték á a ve skleněné
nádobce zachytí se vodní fau n a, k tero u vylejem e do p ři­
prav en é větší skleněné n ád o b k y a lovení opakujem e.
Ilodlám e-li prohlížeti fa u n u v n á p la v u ry b n ík ů , použijem e
sáčku, k te rý m á dvě síťky, je d n u se širokým i, d ru h o u
s jem ným i oky. V p rv n í síťce, s velk ý m i oky, zachytí se
v šechny velké p ře d m ě ty jak o kam en y, v ětv ič k y a td .
V d ru h é síťce zach ytí se menší h m o ty a n a stěn ách tř e tí
jen nejjem nější n ap la v en in a s faunou.
P ro fa u n u jezerní a m ořskou jsou síťk y různě sesta­
v eny, hlavně pro lovení v rů z n ý ch h loubkách. T ak o v é
síťky o p atře n y jsou závažím a spouštějí se po provazech
do u rč ité hloubky, ve k teré n u tn o v y še třo v a ti. V žádané
hloubce otevře se te p rv e n ád o b k a, po n ějak ou dobu síťku
tá h n e m e ve vodě, p a k n á d o b k u u zav řem e a v y tá h n e m e
n ad vodu. N ení zap otřeb í šíře se zm iň o v ati o rů zn ý ch z a ­
řízeních p o třeb n ý c h pro ta k o v á v y šetřo v án í, jelikož ve
všech přím ořských vy šetřo vacích stanicích jsou veškeré
p o m ů ck y po ruce.
Mikroskopické vyzkoušení p la n k to n u děje se za čerstv a
ta k , že pipetou n ak á p n em e vodu, ve k teré nalézá se
 219
p lan k to n , n a podložní sklíčko a n a k a p k u přiložíme skélko
krycí. A bychom nepoškodili přiložením skélka ob jektů ,
p o d k lád á m e pod krycí skélko, ja k bylo již dříve uvedeno,
kousek h ed v ábného p ap íru , vlas, úlom ek krycího skélka
a td . (viz v y šetřo v á n í za čerstva).
Chceme-li nasbírané organism y konservovati, dlužno
je n e jp rv e pom alu n ark o tiso v a ti, jelikož jin ak se v kon-
servačních te k u tin á c h k nepoznání změní. N ark o tisu jem e
tím způsobem , že p ip eto u přenesem e zvířenu do vody,
ve k teré jest jen sto p a chloroform u. V epro u v etě p ro ­
třep e m e vod u s několika k ap k a m i chloroform u, nechám e
u státi. Chloroform se oddělí od vody, slejeme čistou v odu
a sto p y chloroform u v ní obsažené stačí ú p ln ě k narkose*
J a k důležitá jest narkosa, o to m nejlépe se přesvědčím e
n a exem plářích h y d ry (H. viridis, grisea); po n ark ose
vidíme, že ch a p ad la z ů stala v y ch líp en a a celý živočich
je s t n o rm áln ě v y tažen , jin a k se bez n ark o sy v konservač-
ních te k u tin á c h stáh n e v kuličku. N ě k d y stačí n a om ám ení
k o u ř z d o u tn ík u nebo cigarety, k te rý fouknem e n a h od i­
nové sklíěko s v y š etřo v a n o u vodou, a k teré jin ý m skélkem
přik ry jem e, a b y k o u ř n eunikal.
K onservaci možno provésti nejlépe nasy cený m v o d ­
n ý m ro zto k em su b lim á tu s p řid án ím kyseliny octové;
ku k on servování h o rk ým ro ztokem stačí dob a 15 až 30
vteřin, s tu d e n ý m 15 m in u t až 1 hodina. P o to m možno
přenésti m ateriá l ihned do alkoholu. R ovněž velice pěk ně
k o n serv u je kyselina osmiěelá.
B arv en í živých protozoí (viz str. 52.).
V y šetřo v án í řasinek u rů z n ý c h m ikroorganism ů m ožno
nejlépe p ro v á d ěti p řístrojem pro osvětlení v te m n é m poli
(viz str. 35.).
 XVI. Zřeďování lihu vodou při 15° C.
V ý p o čet v tabu lce na str. 221, sestaven ta k , že ukazu je, kolik dílů
v o d y je st n u tn o přidati ku 100 d ílům základního alkoh olu, b ych om d o ­
cílili žádaného stupně zředění. N a př.: P otřeb u jem e líh 70 % , základní
jest 90% , n u tn o ku 100 ccm 90% lihu p řidati 31*05 ccm v o d y; je-li z á ­
kladní líh 80 % , stačí již 15*35 ccm v o d y .

L ó w i u d á v á velice jed n od u ch o u m e th o d u ku zřeď o­

v án í základních ro z to k ů n a u rčité procento. Dle nčho
n alijem e do o dm ěrného válce to lik dílků (ccm) zák lad n íh o
roztoku, kolik pro cen t m á rozředěný ro zto k o b sahovati,
a rozřeďovací te k u tin o u n ap ln ím e válec do to lik a dílků
(ccm), kolik pro cent zák lad n í ro zto k obsahoval. N a př.
ze základ n íh o 96% alkoholu pořídím e 3 8 % zředění ta k ,
že ku 38 ccm p ů v o d n íh o 96% alkoholu nalijem e do 96 ccm,
t. j. 58 ccm vody.
221
 SEZNAM
A b b é 12, 13, 20; -ův kreslící přístroj
27; -ů v o sv ětlo va cí přístroj 14, 23
A lkohol 62; -ové karm íny 134; ~
k ys. o cto v á 62; ~ R an vierů v 74
A m m oniak áln í karm ín 134
A m m onium m olybdenicum 164
A m o eb y v e sto lici 216
A nilin ová m odř 143
A n ilin o v ý olej 138
A n ilin ov á v o d a 138
Anthrapurpurin 72
A p a th y ~ n erv stv o 173
Argentum nitric. o sov ý vá lec 148
A ssm a n n granula 182
B ab es - safranin 138, 139
Barvení ad jektivn í 124; ~ centr,
n erv stv a 148; - difusní 124;
- d vojité 140; ~ mikroorganismů
211; ~ osového válce nervů 148,
154; * plasm atu buněčného 140;
~ preparátů 123; * progresivní
124, 137; ~ regresivní 124; * sub-
stan tiv n í 124; - tuberkulosních
bakterií 213; ~ tuk u 177; - v celku
124; - za čerstva 50
B a r v iv a d eh to v á (a n ilin ov á ) 135;
~ h aem a to xy lin ov á 126, karmí-
n ová 131
B eale ~ zažívá n í 76
B end a m odifik ace Van Giesona
143; ~ periferní n ervy 153
B e n so l 99; - alkohol 99
Berlínská m odř gelatina 191; - roz­
p u stn á 190; - injekce 190
Bernard centr, n ervstvo 153
B e s tů v karm ín 176
B e th e neurofibrilly 162
Bielschow ski, nervstvo 1 5 8 ,1 5 9 ,1 6 7
B ílek k lepení 117
B ílen í 76
B ílk o v in y , barvení 185
B ion d ih o barvivo 144
B ism arkova hněď 139
B leu de L yo n 143
Blue-black, gangl. b uňky 161
B oedecker, odvápnění 71
B oehm er haem atoxylin 126
JMEN.
Bor nova rekonstr. m eth od a 199
B otan ick é reakce a barv. 184
Burri spirochaeta 214
B on ezio va tek utin a 64
Borax-ferricyankalium 149; ~ -kar-
m in 134.
B runk zalévání 102
B u m p u s celloid paraffin 103
Bun iěin a, reakce 184
B utterfield-granula 182
B ú tsch li h aem atoxylin 128
Cam era lucida 36
Cajal S. R . neurofibrilly 165
Carazzi h aem atoxylin 128
Celloidin 95; - paraffin 103
Ciechanovski, barvení 180
Clonky21
Conheim, chlorid zla tn a tý 170
Corning, neurokeratin 147
C zaplevsky, barv. tb c. b a k t. 213
Czokor-košenilla 132
č o č k y achrom atické 27; ~ aplana-
tick é 11, 27
D a h lia 139
D am arská pryskyřice 46
D an tschakoff, řezy celloid. 111
D eh to v á barviva 135
D ela field ů v haem atoxylin 128
D em on str. okulár 26
D ioxyh aem atein 130
D ogiel, nervstvo 173
D rasch, im pregnace zlat. 169
D řevovin a, reakce a barv. 184
E a u de Javelle 67, 77
E d ingrův přístroj 39
Ehrlich, gentiana 139; ~ h aem ato­
x ylin 127; * -ova m eth od a bar­
v en í nervů m eth yl, modří 171;
m odř 52; ~ -ův triacid 144, 180
E la stick á tk áň 173
Ellerm ann, granula 183
E osin 140
Erlickiho tek u tin a 59

F ibrin, barvení 176
Field-M artin, celloid. paraff. 103
Fischer 54, 55, 56; ~ granula 182
F ix o v á n í preparátů 53
F lem m in g 54, ~ safranin 138;
-ova tekutin a 56
F orm ol 62, * k ys. pikrová 64,
~ Múllerova tek utin a 63, * od ­
stranění sraženin 63
F o sfá ty , barvení 72
Fránkel-fibrin 176; ~ nervstvo 152
F rey, haem atoxylin 127
F y sio lo g ick ý roztok 45
G a b ett, barvení tuberk. bakt. 213
G angliové b u ňky spinální 161
• b u ň ky centrání 160
Gauk lepení řezů 118
G ehutchen van , gangl. b u ň ky 161
Gelatina 47; ~ čištění 47; ~ injekce
188; - stříbrná dle H oyera 192;
~ -ové plotn y karninové dle
Krause 189
G entianova viollet 139
G illsonova tekutina 161
Giemsa, barvení 180
Giesbrecht, lepení řezů paraff. 117
Gieson v an , sm ěs barev 142
Glycerin 45
G olgiho m ethoda 162
G onococcus 214
Gram m barven í m ikrobů 212
Greenough, stereosk. mikr. 25
Grenacher, bílení 77; ~ borax kar­
m ín 134; ~ Mayer, karmín s kys.
solnou 135
G u m m ový roztok k lepení řezů 117
H aem acalciu m Mayer, 128
H aem atein 129
H a em atoxylin Bóhm er 126; ~ Dela-
fied 128; - H ensen 129, - jodjod-
kali 128, ~ k am encový F rey 127,
~ K ultschicki-W olters 131, - k y ­
selý, E h rlich 127, ~ R ochl 72,
~ W eigert 130, - zrání 126
H eidenhain, barvivo 144
H eim sta ed t, stereo-m ikroskop 26
H elly - im pregnace 162, ~ granula
183, - M axim ova tek u tin a 61
H en n ingsova tek utin a, cliitin 68
H ensen, haem atox. 129, * koše-
n i Íla 132
H erringův přístroj, injekce 166
223
H erm ann, d eh tov á barviva 123,
-ova tek u tin a 61
H ofker, fixace 66
H oyer, gelatina stříbrná 192
H ya lin , barvení 176
C h ilesotti, barvení os. válce 1 5 4 ,1 5 7
Chitin 67
Chloralhydrát, m acerování 75
Chlorid zla tn a tý 169
Chrom atická vad a 11, 27
Chrom o-kam encový d ioxyhaem atein
130
Chrom ová k yselina 59, 74
Chromogen 168
Illu m in ator 25
Im m erse 15
Im pregnace chlorid, zlat. 169, ~
o sov ých válců 158
Indig-karm ín 144
Indulin 142
Injekční m ethoda mikroskop. 187,
* pro v yšetřován í R oen tgen em
198
Injekční přístroj H erringův 194,
- L u d w igů v 193, * R an vierův 194
Janošík 54
Jed n o d u ch ý m ikroskop 19
J eh ly preparační 43
Jen nerovo b arvivo 179
Jodserum 45, 75
Jod jod k ali Lugol 176
K an ad sk ý b alsám 46
K apka v isu tá 52
K aplan, centr, n ervstvo 156
K arm ín 131, - B e stů v 176, ~ bo­
rax o vý 134, ~ gelatina, injekce
187, ~ k am encový 132, * s kys.
solnou 135
K arm kam enec 133
K aiserling 67
Ivlebsův nůž 52
Ivleinebergova tek utin a 64
K ofler, m ontován í preparátů 46
K ollagen í v a ziv o , barvení 175
K olofon iu m benzol 47
K om orová vod a 45
K om ůrky na zalévání 100
K orek, reakce a barvení 185
K ošenilla černá, H ensen 132 ~
Czokor 132
224
K o šíčk y na serie 121
K rause, gela t. m assa červ. 189
K reib isch, rongal. běl 172
K reslicí přístroj Abbé 37
K revn í preparáty sušené 177, * za
čerstva 51
K ry cí skélka 14, 15, 90
K u lm e, im preg. zla t. 171, - m eth .
m odř, bakterie 212
K ultsch ick i, barvení 152, ~ W ol-
ters, h aem a to x 131, ~ tek u tin a 59
K u sk o w , zažíván í 7G
K y selin a dusičná 62, - macer. 74,
~ ředění 71, ~ chrom ová 59 ~
o c to v á 45, ~ o ctová-chrom ová
60, ~ o c to v á s osm ičelou 56, ~
osm ičelá 56, * pikrová 141, ~ p i­
krová sírová 64, siřičitá 71, sí­
rová 75, ~ solná macer. 74, * solná
o d v áp n ěn í 71, ~ solná bílení 77,
~ trich loroctová 66
L a n c, gonococcus 214
L á tk y přechodné, paraffin 99
L enhossek, gangl. b u ň ky 161
Lepení řezů celloid., bílek 111
~ p araffin ových nezbarvených 116
~ b arven ých 116
L ev ad iti, spiroch. pallida 214
Líh, ředění 220
L ith io v ý karm ín 135
L ith iu m carb. W eigert 150
L ocle, barvení granul 181, - o xy-
d a sy 183
L o p a tičk y 44
Louh draselnatý, macer. 74
L ófflerova m eth . m odř. alk. 178,
212
L ó w it, chlor. zlat. n ervy 170
L ów i, ředění lihu 220
L u d w ig ů v injekční přístroj 193
L u g olů v roztok 176
L u p y 19
M acerování 73
M agnesia karmín 133
Mallory, oso vé v á lce 155
Mann, gangl. b u ň k y 161
Marchiho m ethoda, n ervy 154
M artinotti, elastick á tk á ň 173, ~
granula 181, ~ n ervstvo 161
M axim ova tek u tin a 58, * Zenker 58
M ay-G riinwald 182
Mayer P ., bílení chlorem 76, ~ bílek
k lepení 117, - h aem acalciu m 128,
~ karm kam enec 133, ~ indig-
karm ín 144, ~ m agnesia karm .
133, - o d v á p n ěn í 71, ~ para-
karm ín 135, ~ triacid 145
M etachrom asie 125, 145
M eth y lo v ý alkoh ol, m acer. 74
M eth ylen o vá m odř 146
M eth y lo vá zeleň 140
M ichaelis, p araffin 119
M ikrofotografie 205, ~ Zeiss u ltra­
fia lo v é p ap rsk y 209
M ikrom eter okulární, ob jek t. 16,
18, 40
Mikroskop 20, 25, * ultra 34
M ikrotom 80, - A lb rech tů v 82, ~
Beck erů v 83, - J u n g ů v 81, ~
M in otův 86, - R a n v ierů v 80,
• R eich ertů v 82, ~ R iv e r tů v 81,
~ R ock in g 85, - nože 88, ~ Sar-
toriu s 88
M óllendorf v ., b arvení 175
M ontování preparátů 90, ~ v elk ý ch
řezů 94
Mořidlo W eig ertov o 149
M ucin, b arvení 176
Můller v . b arven í krve 179
Můllerova tek u tin a 59, - form ol
63, 74
M yelin, osm iu m 147, * W eigert 148
N a b ia s, centr, n erv stvo 157
N a ro vn a va č řezů paraff. 120
N aro vn á n í řezů paraff. n a tep lé
v od ě 119
N a tiv n í prep aráty 53
N ea p olsk á v o d n í lázeň 102
N ěm ec, b arven í škrobu 186
N eurofib rilly 162
N eu roglia 168
N eu rok eratin 147
N igrosin 143
N issl, gangl. b u ň k y 160
N um erick á apertu ra 12
O b je k tiv y 10, ~ achrom atické 29,
- ap och rom atické 29, * im m ersní
30, ~ korrekční 30, - sem iapo-
ch ro m a tick é 31
O berháuserova kom ora kreslicí 36
O etan m ěď n atý neutr. 149
O dbarvování (bílení) 76
O dbarvovací tekutina W eigertova
149
O dvápnování 69
Okajim a, barvení tuku 177
Okular, H u ygen sk ý 28, ~ k om pen-
sační 12, - m ikrofotograf. 28,
- periplanatický 28, projekční 28,
~ dem onstrační 26
Olej bergam otový 46, - cajep u tový
160, ~ hřebíčkový 46, * origan-
ský 46
Olt lepení řezu celloid. 112
Orám ečkování preparátů glyc. 93
Oranž G. 142
Orgány lym foidní, barvení 180
Orthova fix. tek utin a 63
O rthův lithium karmín 134
Osmičelá kyselina myelin 147
O sový válec ~ nervy 147
O xyd asy 183
O xvfilní granula, Loele. 181
Pal-W eigertova m eth od a 150
P anehrom , barvení 181
Pankreatin, zažívání 76
P appenheim barvení 181
P app enheim -U nna 141
Parabolloidový kondensor 35
Paraffin 98, * pásky 114, - celloidin
103
Para karmín 135
Parker fixace m etli, modře 173
Pepsin 76
Perenyova tek utin a 62
P eroxyd asy 184
P eterfi, cel. paraf. zalévání 104
Phloroglucin, odvápnění 71
Pikrová kyselina 64, 71, - filtr 208
Plankton sbírání 218, - konservace
219
Podložní skélka 90
Pochod zalévání do celloidinu 98,
- celloid.-paraffin 103, - zh oto­
v en í trvalých preparátů 91
Polarisační přístroj 41
P olychrom ová m odř 145
Preparační jeh ly 43
P ryskyřice, reakce a barvení 185
Přesné měření m ikroskop. 40
Příprava barev 125, - pro injekci
187, - materiálu pro injekci 196,
- pro řezání z paraffinu 112
Přiřezávání paraffinu 113
R e j s e k , Mikroskopická technika.
Přístroje k injekci 193, - ke kres­
lení 36, - m ikrofotogr. 205
P rostředky fixační 56
Purpurin 72
Pyrogalol d le K ossa 72
R abi, lepení řezů 118, -ova tek u ­
tina 60
R anviér, am m on. karmín 134, -
alkohol 74, ~ d eh tová barviva
123, - chlorid zla tn a tý 170, ~
m ikrotom 80, - pikrokarmín 75
R a th o v a tek u tin a 65
R a v itzo v a tek u tin a 64
R eich ertů v m ikrotom 80
R ejsek, přímé barv. deht. barv. 137
R ekonstrukční m eth od y 199
R evolver 24
Rhum bler, barvení 145
R icci, barvení spiroch. pal. 215
R osin, barvení centr, n ervstva 152
Rubaschkin, celloid. serie 111
R ych lá m ethoda lepení řezů 119
Ř edění lihu 220
Řezání z paraffinu 118, * z celloid.
105
Safranin 138, 173
Salm on, anthrapurpurin 72
Sartorius, m ikrotom 88
S carpatti, centr, nervstvo 157
Seller indigokarm ín 144
Sériové řezy, z celloidinu 107, .
z paraffinu 118
Sérum jodové 46, ~ um ělé 45
Sférická vada 10, 27
Sikora, řezy m alakofágů 216
Silsen - zalévání, aceton 102
Skélka podložní a krycí 14, 15, 90
Skleněné nádobky 44, - uhly k za ­
lévání 100
Specielní barvení 146
Spirochaeta pallida 214
S tab ilit 113
S tínítka 21
Stolek ke kreslení 38
Sublim át 60, - odstranění krystalů
61
Sudan III. barvení tuk u 177
Svorky objekt ní 84
Schaffer, od vápnění 69, 73
Schállibaum , lepení 116
Schnitzler, barv. nervů 151
15
 226
Schriede, barvení 181
Schussik, průkaz vápna 72
Sternberg, barvení 180
Stoelzner, průkaz železa v řezech 177
Strasser, lepení řezů 116
Stróbe, n ervstvo 155
Škrob, mikr. reakce a barvení 185
Tánzer, elast. tkáň 173
T ekutina, pozorování za čerstva 45,
~ Lowiho, ~ P erenýova, * Můlle-
rova atd. viz dle jm éna
T ellyesn iczk y 53, 56
Tepelná skříň m ikroskop. 33
Thermoregulátor 101
Therm ostat 101
Thionin 139
T hom a, odvápnění 71
T m avé pole 35
ToDuidinová modř 139, * B ethe,
neurofibrilly 164
Tonkoff, anil. modř. 143
Triacid, Mayer 145, - Elirlich 144
Trichlor - o cto vá kys. 66
Trvalé preparáty 91, - v glyce­
rinu 47
Tříslovina, reakce mikrosk. 185
Tuk barvení 177
Ú h el otevření, čočk y 10, 27
U ltrafialové sv ětlo 209
U ltram ikroskop 34
U m ělé sérum jodové 45, ~á slina
75
U nna, barvení m ucinu 176, vláken
kollagen. 175, ~ bílení 77, elas­
tická tkáň 174, -» peroxydasy 184
U p evn ěn í nože 85
V a d y po zalití do celloidinu 106,
- celloid. řezů sériových 110, ~
při hotovení trv a lý ch preparátů
92, * při řezání z paraffinu 114,
~ sériových řezů paraff. 121
V ápno, průkaz v řezech 72
V asielev sk ý 54
i
Verocay, formol. sraženiny 63
V esu vin 139
V isu tá k apka 52
Vogel, řezy z pediculus vest. 217
Vólker, m odifikace barvení V. Gic-
sonem 142
V ýbrusy kostí zubu 77
V yšetřování blan 49, - za čerstva
48, - krve za čerstva 51
V ytáp ěcí stolek 33
W asserm ann, celoid. paraf. 104
W eigenreich, fixace krve 178
W eigert, barvení bakterií 212, -
barvení fibrinu 176, ~ celoid.
serie 110, ~ elastin 174, ~ barvení
n ervstva 148, ~ barvení nervstva
bez odbarvení 149, ~ neuroglia
168, ~ haem atoxylin 130
W iener, am oeby v e stolici 216
W oltcrs, o sov ý válec 152, 156
W olters-K u ltsch ick y, haem atoxylin
131
X y lo l 46, ~ anilinový olej 46, -
karbol. kyselina 111
Z aléván í do celloidinu 95, ~ celloid.
paraffin 103, ~ do paraffinu 98
Z ažívání 76
Zeleň m eth ylov á 140
Zenkerova tek utin a 58
Z etnoff, filtr světeln ý 208
Ziehl-N ehlsen 213
Zieler, granula 182
Z im m erm ann, barv. dřevovin y 184
Zorné pole 16
Zrcadlový kondensor 35
Zubní em ail, odvápnění 71
Z většen í v m ikroskopu 16
Zwaardem aker, safranin 138
Ž e le r itý haem atein H ensen 129
Ž e le 'o v řezech, p iů k az 177
Žlu čovod . k a p ilá iy , barvení 180
i

*7 A i r x no-